N INTERVIEW

RONK I/1996. SLO 5 V TOMTO SEIT

N interview .......................................... 1 Elektronika v roce 1996 (I) ...................... 3 AR seznamuje: 4 zajmav vrobky s pasivnm infrasenzorem ....................... 4 AR zanajcm a mrn pokroilm: Svtiv diody, jejich innost a pouit ...... 6 Pn s elektronikou (Pokraovn) ......... 7 Informace, informace .............................. 8 Elektronick za ................................... 9 Termolnkov zesilova ..................... 12 Vkon 45 W na 1 GHz ........................... 12 Indiktor vybuzen s logaritmickou stupnic ......................... 13 Nov knihy ............................................. 15 Scrambler .............................................. 16 m istit desky s plonmi spoji ........... 17 Modul zesilovae 300 W VAHL 1.300 .. 18 ta a slicov stupnice ..................... 22 Glide point - polohovac zazen k PC ... 24 Inzerce ......................................... I-XL, 47 Nhrada zdroje pro penosn TV ......... 26 Vhov filtr ............................................ 26 Ekvalizr a spektrln analyztor (PE 1/96) - doplky ................................ 27 Jednoduch pevodnk AD .................... 28 CB report ............................................... 29 PC hobby ............................................... 31 Vstupn psmov filtry pro KV transceiver (Dokonen) .......... 40 Z radioamatrskho svta .................... 43

s panem Bohuslavem Cemprkem, editelem marketingu esk poboky Digital Equipment Corporation, o aktivitch tto svtov firmy v oboru informanch technologi.
V vodu naeho rozhovoru prosm pedstavte naim tenm firmu Digital Equipment.

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 20 K. Pololetn pedplatn 120 K, celoron pedplatn 240 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn: Informace o pedplatnm pod a objednvky pijm administrace redakce Amaro spol. s r. o., Jemnick 1, 140 00 Praha 4, tel. (02) 612 18 101, tel./fax: (02) 612 11 062, PNS, pota, doruovatel. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 213 644 - predplatn, (07) 214 177 administratva. Predplatn na rok 297,- SK, na polrok 149,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno jak eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996), tak RPP Bratislava - pota Bratislava 12 (j. 82/93 z 23. 8. 1993). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 214 177. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor. Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409

Nae firma m ve svt pomrn dlouhou tradici - byla zaloena v roce 1957 v Maynardu ve stt Massachussetts, USA. V esk a Slovensk republice zahjila nae firma obchodn a marketingov aktivity v druh polovin roku 1990. O tyto obchodn zjmy se staralo zvltn oddlen firmy Digital Equipment se sdlem v Pai, kter mlo za kol roziovat nov trhy pedevm ve stedn a vchodn Evrop, na Blzkm Vchod a v Africe. V t dob jsme mli zastoupen v SFR jen prostednictvm nkolika firem (v R nap. PVT a Kancelsk stroje, v SR nap. INSEKO), kter vak nemly statut oficlnho partnera, z eho vyplvaly rzn komplikace. Ale ji zatkem roku 1991 jsme mli vytvoen tm pracovnk, pevn technickho zamen se znalost produkt Digital Equipment. Vstup na s. trh byl firm usnadnn i rozenm tehdy populrnch kopi naeho potae VAX 11780, kter byly v 70. a 80. letech pod nzvem SMEP5211-12 vyrbny na Slovensku. Krtce po oficilnm oteven poboky v Praze v ervnu r.1991 zahjil Digital Equipment budovn st partnerskch firem. V rmci jejich programu nabzel Digital za velmi vhodnch podmnek originln systmy VAX zkaznkm, kte chtli nahradit zastaral soustavy SMEP. Rst firmy na zem tehdejho eskoslovenska si vynutil zaloen poboky v Bratislav v r. 1992. V nsledujcm roce v dsledku rozdlen SFR na dva stty a novch daovch a legislativnch zmn se rozdlil i Digital SFR na dv samostatn firmy - jedna pro R a jedna pro SR. Toto uspodn s postupnm vvojem petrvv doposud. Pro lep pedstavu o velikosti firmy Digital uvedu jen strun nkolik sel: Evropsk st spolenosti Digital Equipment m piblin 22 500 zamstnanc a jej trby za rok 1995 pedstavovaly 43 % celkovch treb korporace, kter inily 6 miliard USD.
Nzev Digital Equipment je vstin, ale pesto vs podm o bli popis vaich hlavnch produkt.

Pan Bohuslav Cemprek pi spolen tiskov konferenci Digital a Investin a potovn banky s tm vm spojench servisnch a poradenskch slueb. Konkrtn se v souasn dob orientujeme nkolika zkladnmi smry: Na aktivitou, ekl bych historicky nejdleitj, je vroba pota vyuvajcch n vlastn procesor Alpha. Je to procesor RISC vyvinut firmou Digital Equipment jako prvn komern dostupn procesor s kompletn 64bitovou architekturou a momentln - pesnji eeno ji tyi roky - je to nejvkonnj procesor (taktovac kmitoet 400 MHz) na svtovm trhu vbec. Vvoj a spn zaveden procesoru Alpha je v poslednch letech nejvznamnjm technologickm spchem na firmy a svmi vkonnostnmi parametry se zapsal do Guinnesovy knihy rekord jako nejrychlej procesor svta. Procesory Alpha pedstavuj nosn prvek architektury nejen pota firmy Digital, ale i vpoetnch systm dalch vrobc. Tmito ipy se osazuje ada produkt - od jednodeskovch pota pro laboratorn a prmyslov vyuit pes osobn potae, jednoprocesorov i multiprocesorov servery a po masivn paraleln systmy. Dle vyrbme a dodvme kompletn portfolio pota na bzi procesor INTEL, a to rovn od notebook a po sov vceprocesorov servery. Firma Digital zaujm t vznamn postaven mezi svtovmi dodavateli modulrnch komunikanch zazen pro vstavbu loklnch st (LAN - Local Area Networks) i rozshlch st (WAN Wide Area Networks). Z naich komunikanch zazen lze tvoit st nejmenho rozsahu (tedy nkolik pracovnch stanic i osobnch pota) i velk celopodnikov st pro sta a tisce koncovch uivatel. Ale jsme nejen dodavateli tchto technologi, nbr se podstatnou mrou podlme i na vvoji zkladnch sovch standard, jako nap. u Ethernetu, st FDDI (Fiber-Distributed Data Interface) a ATM (Asynchronous Transfer Mode). Jako tvrtou oblast innosti firmy Digital - ovem ne co do vznamu - uvedu produkci software. Software firmy Digital lze rozdlit do nkolika skupin.

Digital Equipment Corporation je pednm svtovm dodavatelem vpoetnch systm, server, osobnch pota, pamovch zazen a sovch produkt, programovho vybaven a

Nezapomete, e ji za tyi msce bude uzvrka

Konkursu A Radia 1996.

Podrobn podmnky viz A Radio 3/1996, s. 3.

AMARO spol. s r. o.

Skupina Advanced Technology zahrnuje takov novinky, jako jsou Mobile Computing (pipojovn na s bez fyzickho propojen kabelem, video servery a video-on-demand (video na pn - Digital je zatm jedinm provozovatelem tohoto systmu, a sice ve Stockholmu na sdliti s patncti tisc obyvatel, kter umouje vybrat si z televizn obrazovky podle pn film, uloen v centrlnm serveru, pipojenm na rozvod kabelov televize). Rozshl skupina infrastruktury klient/server v sob zahrnuje operan systmy, sov operan systmy a t veker middleware. Systmy firmy Digital s procesory Alpha podle poteby uivatele mohou provozovat operan systmy Windows NT, Digital UNIX nebo OpenVMS a je pro n v souasn dob k dispozici vce ne 7000 aplikac.
Jak jsou vae servisn a vzdlvac sluby zkaznkm?

Jedn se o dokumentaci, doplnnou magnetickou pskou, disketou, diskem CD ROM nebo audio i video kazetou.
Pi rozsahu innosti Digital jist spolupracujete s mnoha dalmi firmami. Mete uvst nkter dal pklady?

Zanu malou vahou o na firemn strategii. Pvodn toti Digital, tak jako ada dalch firem, postavil dobr zvuk svho jmna na technologicky dokonalch, ale vzjemn siln zvislch systmech. Dnen zkaznci vak oekvaj od svch zazen pedevm plnou funknost pi dodren maximln flexibility jejich uit. Jsme oznaovni za vrobce, kter je nyn nejlpe vybaven pro realizaci zkladnho trendu trhu informanch technologi, trendu rightsizing (pouit hardwarov i softwarov technologie pro konkrtn poteby uivatele). V tom se prv nyn lime od vtiny potaovch spolenost, nebo ty prodvaj hardware i software pro sv prosted a podporuj jen ta zazen, kter samy nabzej. Digital poskytuje kompletn portfolio systmov a sov integrace a kompletn sluby zkaznkm, pi nich vyuv produkty rznch vrobc (Multivendor Customer Services, MCS). Jsme schopni navrhovat pikov technick een, optimln kombinujc nejlep produkty Digital Equipment s produkty ostatnch dodavatel. innost tchto slueb i ve sloitch vpoetnch prostedch zabezpeuje Digital s vyuitm aliannch dohod s nejvznamnjmi vrobci hardware a software (nap. firmou Microsoft). Tradin servis pro zkaznka, tm mnm drbu, opravy a instalace naich zazen, je na velmi dobr rovni. Poskytujeme servis s odezvou dv hodiny - tzn. do dvou hodin od nahlen poruchy se dostav k zkaznkovi nai servisn technici; to plat vetn sobot a nedl, v naem argonu tomu kme servis 365x24. Rovn tak ve spoluprci s dalmi firmami (nap. PVT) zajiujeme rozshl program kurs a kolen pro uivatele naich zazen. Nyn v kvtnu a ervnu 1996 nap. probhaj kursy pro uivatele operanch systm OpenVMS a Digital UNIX. Kursy jsou zpravidla t a ptidenn, frekventant zaplat podle dlky kursu piblin od 12 do 16 tisc K. kolen probh v autorizovanch uebnch vybavench vpoetn technikou Digital, astnci dostanou ke studiu dokumentaci firmy Digital. V prbhu kursu je velk pozornost vnovna praktickmu procviovn zskvanch poznatk. V kursu me bt maximln deset poslucha. Upozoruji tak na monost zakoupit si u firmy Digital Kursy uren pro samostudium, kter vydvme.

Nyn dokonujeme vstavbu st obchodnch partner v R. Jej struktura je volena pedevm s ohledem na poteby zkaznk, aby mli dostaten vbr takovch naich partnerskch organizac, kter z jejich hlediska nejlpe spln vechna potebn kritria pro een konkrtnho problmu. Pehled aplikanho programovho vybaven a slueb poskytovanch partnerskmi organizacemi je obsahem katalogu, kter je k dispozici u firmy Digital a u vech jejch partner. Tento katalog m na tyicet list, nememe tedy zachzet do podrobnost; zjemci si jej mohou prostudovat. Uvedu alespo ti z naich partner, kte dostali v roce 1995 osvden Partner roku. Byly to firmy DIATRYMA s. r. o. za vvoj a implementaci informanho systmu DIAMAC, dle firma DIGITIS a. s. za lokalizaci a implementaci softwarovho systmu MFG/PRO pro zen vroby, distribuce a financ a konen firma SOFTWARE AG za dlouhodobou spoluprci s jednm z naich nejvznamnjch zkaznk - s PVT a. s. Z naich svtovch partner nutno pipomenout firmu Microsoft. V srpnu 1995 uzavely firmy Digital a Microsoft dohodu o vzjemn podpoe a spoluprci (Alliance for Enterprise Computing). Tato smlouva zaala ovlivovat dal vvoj nejen obou firem, ale i dalch subjekt na trhu - jak naich partner, tak i na konkurence. Smlouva m nkolik podstatnch bod, z nich vyjmm: 1) Digital bude globlnm poskytovatelem servisnch slueb uivatelm produkt Microsoft; 2) Digital a Microsoft si vzjemn poskytnou zdrojov kdy operanch systm Windows NT a OpenVMS a dle budou spolupracovat na jejich aplikan kompatibilit; 3) Microsoft bude poskytovat podporu svch produkt hardware firmy Digital s procesory Alpha minimln na stejn rovni jako hardware s procesory INTEL.
Uvete prosm, kde se mohou nai teni v praxi setkat s vaimi slubami a vrobky a kdo jsou napklad vai zkaznci.

postaven na komponentech firmy Digital. Nyn PVT provozuje dv sluby, tkajc se kapitlovho trhu v R. Je to jednak kompletn zpracovn RM Systmu, jednak provozovn SCP, piem een obou tchto slueb je koncipovno jako sov. RM Systm komunikuje s vce ne 170 tzv. on-line obchodnky a asi 20 ambulantnmi terminly, krom toho je na nj napojeno vce ne 230 Stedisek slueb PVT (dve registran msta a obchodn msta RM Systmu). RM Systm je provozovn na dvou propojench potach VAX 6000. V databzi SCP je uloena elektronick podoba vech cennch papr a informace o jejich vlastncch v R. loha SCP je zpracovvna na potai VAX 7000 a DEC AXP 7000. Jeliko se jedn o velmi dleit informace, je nutn i mimodn technick zabezpeen. Oba potae jsou umstny asi 13 km od sebe, propojeny optickm kabelem technologi FDDI.
Hovoili jsme o tom, e krom nejvkonnjch pota a sloitch st produkuje Digital rovn potae osobn a notebooky. Kter z vaich vrobk tto kategorie byste doporuil k pozornosti naim tenm?

Digital m celou adu spnch instalac v nejrznjch odvtvch prmyslu, zdravotnictv, kolstv i sttn sprvy. Mezi tmito naimi zkaznky je mnoho instituc zvunch jmen, s nimi snad kad ten pichz do styku. Jako pklady mohu uvst informan systmy firem EUROTEL, Nrodn knihovny v Praze, Investin a potovn banky, Telecomu (sluba 120), eskho statistickho adu, Sazky, na Slovensku nap. Slovenskch eleznic a Stredoslovenskch energetickch zvod. Naim zazenm jsou vak vybavena i msta, kam ten tak snadno nepjde, jako napklad kancel prezidenta republiky. Podrobnji se zmnm o na asti na tak gigantick akci, jakou byla a je kupnov privatizace a vytvoen RM Systmu. Po technick a informan strnce oboje zajioval a zajiuje PVT a. s. prostednictvm potaov st,

Vtinu naich zkaznk v oboru osobnch pota tvo podniky, banky, obchodn spolenosti atd., a proto se Digital zamuje pi jejich vvoji prv na vlastnosti, vyadovan touto skupinou zkaznk, jinmi slovy sousteujeme se na vrobu osobnch pota pro profesionln pouit. Nabzme opravdu irokou klu tchto pota, kter jsou neustle inovovny. Zmnm se vak na zvr o naem poslednm hitu: Na vstav INVEX 95 v Brn byla jedna z prestinch cen - Kilov disk - udlena naemu vrobku, a sice notebooku (subnotebooku) typu HiNote Ultra s procesorem 486 a s velice hezkm designem. Je tenk jen 3 cm, s hmotnost men ne 2 kg (vetn bateri) a doplniteln o multimediln modul (tyrychlostn CD ROM a reproduktory). Letos na vstav CeBit v Hannoveru jsme pedstavili a uvedli na trh inovovanou verzi tohoto subnotebooku, a sice HiNote Ultra II. Tento nstupce je osazen procesory Pentium 75 a 133 MHz, m displej 10.4, uivatelsky vymniteln harddisk a konektor pro port repliktor. Je stejn tenk jako jeho pedchdce, co mnoz povauj - vzhledem k problmm s chlazenm - za neuviteln. Jak se me kad pesvdit, Digital tento problm vyeil a mono ci, e se jedn o skutenou piku mezi notebooky.
Kde vude vs mohou zjemci o vae zbo a sluby najt?

O kontakt na nai firmu prosm na nsledujc adresy:

Digital Equipment s. r. o. Na Pankrci 26 140 00 Praha 4 tel.: (02) 611 08 111 fax: (02) 611 08 112 Digital Equipment Slovakia s. r. o. Miletiova 23 820 06 Bratislava tel.: (07) 54 02 1111 fax: (07) 21 56 60 Adresa Internet serveru: http: //www.digital.com

Dkuji za rozhovor.

Pipravil Petr Havli, OK1PFM

Elektronika v roce 1996 (I)

as od asu se v zahraninch odbornch asopisech objevuj lnky podvajc pehled novinek v oboru za minul rok, analzy vvoje a prognzy na dal rok. Nejvt svtov organizace pro obory elektrotechniky a elektroniky The Institut of Electrical and Electronic Engineers IEEE, kter m dnes po svt vce ne 300 000 len a kter vydv krom pehledovch asopis Proceedings a Spectrum dalch 40 asopis zce specializovanch na dl obory pro leny svch oborovch sekc, zveejnila t podobn pehled v rozsahu asi 90 strnek. Pokusme se proto zde uvst strun vtah, ukazujc souasnou situaci oboru a smry jeho vvoje. Specific Integrated Circuits - existuj ji v nepehlednm mnostv typ a kryj nejrznj aplikace v telekomunikacch, hernch automatech, dicch systmech atd. Vvoj vak pokrauje i v oblastech vkonovch polovodiovch soustek, kde nalzme vkonov bipolrn tranzistory s izolovanou bz IGBT pro napt do 3 kV a proudy a 1200 A, pouvan pro regulaci a kmitotov mnie pro pohony a pro indukn ohev (kmitoty a 50 kHz). Pro vy kmitoty do 600 kHz jsou pouiteln vkonov tranzistory MOS-FET, nap. pro penosn sveky 100 kHz, 130 A o vze jen 5 kg (Itlie, Cemont Verona). Vkonov tyristory s aktivnm pltkem o 100 mm se uvaj ve stdach pro tavic indukn pece o vkonu 40 kW. Silicon Power Co nabz tyristory s vypnatelnm lenem MOS pro napt do 9 kV. Laboratorn byly vyvinuty i tranzistory na bzi vodivch plast (oligomery thiofenu), zatm jen pro nf.

Polovodie, aktivn soustky a integrovan obvody

Vvoj v tto oblasti je i nutnm pedpokladem vvoje v oblastech ostatnch. Hlavnm smrem vvoje je zmenovn rozmr aktivnch st tranzistor, kter umouje zvtovn potu tranzistor na ipu, rst sloitosti IO, zvyovn meznch kmitot a tm rst vkonu mikroprocesor a zvtovn kapacity polovodiovch pamt. Souasn mezn dosaen parametry a perspektivu vvoje ukazuje tabulka.
Rok Rozmr DRAM Mi k r o p r o c e s o r y Vvody

Komunikan st a prostedky
Komunikan st a prostedky jsou druhou oblast s nejrychlejm vvojem. Ji v letonm prvnm sle jsme psali o druicovm systmu INMARSAT, kter umouje telefonick spojen a penos dat z libovolnho msta na svt pomoc pstroje SATPHONESP1600 pro kterhokoli astnka st. V poslednm loskm pehledu jsme hovoili t o elektronick pot E-Mail a o stch Ethernet, Internet a World -Wide Web. Tyto st se dle rozvj a zdokonaluj, Internet je pouiteln i pro videosignly a videotelefony. Objevuje se ada novch komunikanch slueb. WWW umouje i een prce pro vzkum. Systm ISDN-Integrated Services Digital Network (asto ten t jako Innovation Subscribers Dont Need) umoujc rzn informan obchodn sluby se nyn zdokonalil na i psma 2 MB/s a vce. Pomoc rznch kompresnch systm me pracovat i pes normln telefonn linky. Sluby se tm vrazn zlevuj. Slueb Internet dnes v USA pouv 60 % pracovnk (podle przkumu mezi leny IEEE, polovina z nich m FIA = Full Internet Access, zbytek m pstup sten. V tto souvislosti nutno uvst i nov provozn d Internetu - Internet Protocol I Pv6, normu zpracovanou vborem IETF Internet Engineering Task Force, kter obsahuje t rzn metody komprese spektra (kombinace PCM, AM, FM nap. DCIT Digital Compression of Increase Transmission, nebo MPEG2, 3 a 4 pro kompresi video a umouje definovat a 1500 adres na 1 m2 zemskho povrchu). Rozsah pouit u 20 % len je mn ne 10 hodin msn, 10 % mezi 10 a 30 hodin, 10 % vce ne 30 hodin. Sluby E-mailu a faxu se ji rozrostly natolik, e mnoho firem je pouv k reklam, take nkte astnci dostvaj a 100 e-mailovch relac denn. Plat tedy i zde tzv. Madchv zkon, formulovan nedvno podle vzoru zkon Parkinsonovch a Murphyovch, kter prav: I tu nejlep ideu dok lid zkazit. (Imre Madch, maarsk spisovatel a dramatik, 1823 a 1864, hlavn dlo drama Tragdie lovka). I pes pouvn rznch hesel a kd blokujcch vstup do rznch databank se podailo v srpnu minulho roku francouzskmu studentu systematickmi pokusy prostednictvm nkolika velkch pota odkrt 40bitov heslo firmy Netscape, proniknout do jejich databze a zcizit obchodn informace.

1996 1998 2001 2004

[ m] 0, 35 0, 25 0, 18 0, 13

[ c m2] 1, 9 2, 8 4, 2 6, 4

[ Mb ] 64 256 1000 4000

[ c m 2 ] Mtrans. [ MHz ] 2, 5 3 3, 6 4, 3 4 7 13 25 300 450 600 800

I/O 900 1350 2000 2600

V druhm sloupci je uveden charakteristick rozmr funknch oblast (kolektor, bz, emitor) na ipu, ve tetm a tvrtm sloupci plochy ip a kapacity nov vyvinutch typ pamt DRAM, v dalch tech sloupcch plochy ip, poty tranzistor v milinech a maximln hodinov kmitoty novch mikroprocesor a v poslednm sloupci maximln poty vvod z ipu. Tento vvoj ovem pedpokld vyeit dlouhou adu problm, ponaje technologi vroby (fotolitografii s novmi resisty a novou optikou pro ultrafialov zen 193 nebo 156 nanometr, pouit vrstev SiF4 na povrchu SiO2 pro snen permitivity a zvten rychlosti en signlu na spojch, zlepen istoty chemikli, pechod na pltky o 300 mm, vyeen micch a zkuebnch metod atd.). Veobecnm trendem je doshnout na 1 ipu co mon pln soustavy funknch dl potae, aby jejich souhra byla co nejrychlej. Osobn potae PC takto dosahuj vkon dosud realizovatelnch jen u tzv. pracovnch stanic (Workstations), tj. pota o tdu vych a mohou bt uvny i pro 3D grafiku, multimdia, Internet atd. Tento vvoj se projevuje i v architektue mikroprocesor, kde nalzme 3 smry: CISC - Complex Instruction Set Computers - 32 bit, nap. Pentium, RISC - Reduced Instruction Set - 32 bit, nap. Ultra-Sparc, WLIW - Very Long Instruction Word - 64 bit, pro multimdia, nap. Tri Media, M-pact. Integran smr vvoje pin dokonce i speciln ipy, obsahujc snmae obrazu CCD se vemi pomocnmi obvody pro camcordry, msto snma CCD byly vyvinuty mozaiky i fotoprvky CMOS. Speciln integrovan obvody ASIC - Aplication

Velkm problmem se stv zneuvn a nepovolen zskvn informac ze st a databank, a zamoovn st propagandou extremistickch skupin. Roste poteba utajovacch systm a kd. V sti WWW nen jet vyeen systm poplatk, tarif a zpsob tovn. To se tk i systmu informanch dlnic, jich kapacita roste zsluhou vvoje kmitotovho multiplexu ve svtlovodech (20 kanl a 5 Gb/s po 1 vlkn) a zsluhou vyuit solitonovch impuls (na vlknech s uritou kombinac disperse a nelinearity). Posledn z dleitch systm, na kter je teba upozornit, je Global Positioning System GPS, kter umouje urit zempisnou polohu kadho pslunho pijmae potaovm vyhodnocenm asovch rozdl signl z geostacionrnch druic s pesnost 100 m a v nkterch oblastech s pesnost 15 m (tzv. diferenciln GPS). Pslun pijmae me mt kad lo, letadlo apod. Tento systm nyn nahrazuje vtinu dosavadnch zamovacch a naviganch systm. Klem k tto pesnosti jsou cesiov atomov hodiny, synchronizujc vyslae na druicch. Nakonec jet jedna mal senzace vprodej psem elektromag. spektra v drab! Samozejm ovem v USA. Federln komunikan komise (FCC) uspodala nkolik draeb, ve kterch prodvala americkm vrobcm radiokomunikanch zazen vhradn prva na vyuit uritch kmitotovch psem pro tzv. PCS -Personal Comunications Servis, osobn komunikan sluby. Konkrtn lo nejprve o dvousmrn vyhledvac zazen osob - two way paging - ve tech psmech irokch 1 MHz kolem 900 MHz, za kterto licence zaplatilo est firem celkem 650 milin dolar. Po tomto spchu byla vydraena 4 psma po 15 MHz mezi 1850 a 1965 MHz pro dal rzn sluby, piem 18 firem zskalo celkem 99 licenc pro 51 oblast a zaplatilo tm 8 miliard dolar. Tato psma budou patrn vyuvna pro multimdia, pro spojen mezi potai i pro speciln radiotelefonn a videotelefonn st. Uveden firmy jist vd, jak sv penze dostanou zpt, avak tyto projekty, vyadujc dal investice, nejsou jist bez rizika.

Potae
Potae vykazuj ve svm vvoji jednoznan trend rstu vkonu, umonn novmi P a pammi. Kles obrat i zjem v oblasti nejvtch pota, jejich lohu pebraj vkonn workstations s masivn paraleln architekturou, dosavadn bn workstations jsou nahrazovny novmi vkonnmi PC. Nov typy notebook se spn vyrovnvaj svm vkonem stolnm potam. V USA se prodv 10 milin ron, 32 % domcnost m v USA pota. Hlavn udlost roku 1995 bylo proto uveden do prodeje systmu Windows 95, kterho se bhem 2 msc prodalo 7 milin kopi zsluhou ohromn reklamy. Tm byly pekonny systmy IBM OS/2 i Mac Intosh OS, systm UNIX se dr jen u velkch workstations, silnou pozici a velkou budoucnost m t Windows NT. Vhodou tohoto systmu i systmu Win 95 je irok kla aplikanho software, nap. pro nvrh IO ASIC, FPGA (field programmable gate arrays) a pro plon spoje (PCB), a to v rmci systmu EDA (Electronic Design Automation) a systm API (Application programming interface). Systm API se nyn dl na 4 podsystmy, a to WIN31 (16bitov pro Windows 3.1, WIN32 pro Windows NT, WIN32S (32bitov pro NT a Win 95 pro Windows 95. Na tyto programy pak mohou navazovat nejrznj programy aplikan, jejich vvoj se tmto zpsobem usnaduje a zrychluje. (Dokonen pt)

Doc. Ing. Ji Vack, Csc.

SEZNAMUJEME VS tyi zajmav vrobky s pasvnm infrasenzorem

V norovm sle tohoto asopisu jsem uveejnil test bezdrtovho zvonku, kter prodv firma KH a kter, krom toho, e se mi jevil jako velmi zajmav, byl t mimodn levn. Dnes bych chtl tento test doplnit dalmi, rovn zajmavmi a velmi levnmi vrobky, kter tato firma nabz. Jsou to standardn spna, gong kombinovan s poplachovm pstrojem, halogenov reflektor a lampa. Vechny jsou ovldan senzorem PIR. Jsem si dobe vdom toho, e se nejedn o dn novinky nebo neznm zazen, pozoruhodn je vak opt jejich cena. Porovnal jsem toti prodejn ceny tchto pstroj se shodnmi vrobky, kter nabz napklad nmeck firma Conrad a dospl jsem k pozoruhodnm zjitnm. Pokud si nechceme pro toto zbo dojet a do Nmecka, co by se u vbec nevyplatilo a uvaujeme-li ceny, za n k nm tyto pstroje firma Conrad dodv, zjistme, e napklad spna zcela shodnho proveden jako ten, kter je popisovn v tomto testu, prodv firma KH tm o 30 % levnji. Naprosto shodn reflektor se rovkou 500 W a ovldan senzorem PIR prodv firma KH tm o 40 % levnji a gong kombinovan s alarmem rovn o 40 % levnji ne obdobn vrobek nabzen firmou Conrad. Domnvm se proto, e je to dostaten dvod pro to, abych nae tene s tmito vrobky seznmil. sledn pohyb tohoto objektu. Pokud pohyb v ase, kter byl nastaven, neustv, spna zstv sepnut trvale. Jestlie je spna pouit napklad ke spnn osvtlen, lze druhm regulanm prvkem nastavit, pi jak vnj rovni era se m cel zazen aktivovat. To znamen, e kdy se rove vnjho osvtlen (po rozednn) zvt natolik, e ji nen teba spna vyuvat, spna se automaticky vyad z funkce. Po setmn se opt automaticky do sv funkce aktivuje. Tuto funkci lze rovn libovoln nastavit nebo t zcela zruit. Pstroj mus mt k dispozici jak fzov, tak i nulov vodi. Pokud do pvodu spnae vadme rozpojovac tlatko (nebo jin vypna), lze funkci infrapasvnho senzoru v ppad poteby krtkm stisknutm tohoto tlatka doasn zruit a delm stisknutm pak opt obnovit. Jak jsem vak byl dodavatelem informovn, tato (podle mho nzoru vhodn) funkce se vak u nkolika uivatel stala pinou reklamace, protoe si podn nepeetli nvod a kdy na okamik nhodn peruili napjen, vyadili pstroj z funkce a reklamovali to jako zvadu. Dodavatelsk firma nyn zcela vn uvauje, zda by nebylo vhodnj tuto funkci vypustit. Spna je vestavn do kulovitho pouzdra, kter lze upevnit na libovoln vhodn msto a je ve svisl rovin nastaviteln. Umouje spnat spotebie, kter pedstavuj odporovou zt a do pkonu 1100 W a spotebie, kter pedstavuj indukn zt a do pkonu 500 W. K pstroji je dodvn sek s montnm materilem (roubky a hmodinky) a s clonkami, kter umouj, pokud to je teba, zkorigovat smr citlivosti infrapasvnho idla.

Halogenov reflektor ovldan senzorem PIR (KH 505)

Reflektor je uren jak pro vnitn, tak i pro vnj pouit. Je osazen halogenovou rovkou o pkonu 500 W, kter je ovldna infrapasvnm senzorem. Senzorov jednotka je namontovna pod reflektorem a lze ji v ppad poteby stranov i vkov natet. M ti nastavovac prvky, jimi lze ovldat citlivost idla, dobu, za kterou po ukonen pohybu ve sledovanm prostoru rovka v reflektoru zhasne a tetm prvkem lze stanovit, pi jak malm vnjm osvtlen m bt funkce spnae aktivovna. To znamen, e pi dostatenm vnjm osvtlen (ve dne) se rovka v reflektoru pi pohybu osob nerozsvt. Tato funkce me bt t vyazena. Jak jsem se ji zmnil, vrobce povoluje pout reflektor i v exteriru, doporuuje vak, aby pi pouit v exteriru byl reflektor instalovn tak, aby jednotka infrasenzoru smovala smrem dol a aby byl cel pstroj pokud mono umstn pod stku a tm chrnn proti pmmu deti.

Spna ovldan senzorem PIR (W 180)

Tento spna pracuje tak, e spn pipojen spotebi v okamiku, kdy se v poli jeho registrace zane pohybovat jakkoli pedmt, kter produkuje infraerven zen, tedy tak, krom jinho, i lovk nebo zve. Dobu, po kterou zstane spna v sepnutm stavu, lze nastavovat regulanm prvkem v rozmez 5 sekund a 12 minut. Tato doba je potna od okamiku, kdy v registrovan oblasti ustane po-

Technick daje
Napjec napt: 220 V. Pkon (se rovkou): 500 W. hel registrace: 180 (ve vodorovn rovin), 60 (ve svisl rovin). Pracovn teplota okol: -20 a +40 C. Dosah registrace: 12 a 20 m. Doba trvn zapnutho stavu: 5 sekund a 12 minut. Ml jsem opt monost vyzkouet funkci dvou reflektor, kter byly nhodn vybrny ze skladu. I v tomto ppad oba pracovaly naprosto bezchybn. Pouzdro se senzorovou jednotkou je sice smrov nastaviteln, ale v praxi toho patrn nebude teba vyuvat, protoe hel registrace je tak velk, e obshne ve vodorovn rovin cel prostor ped reflektorem. Rovn proveden reflektoru se mi jev

Zkladn technick daje

Napjec napt: 220 V. Maximln odporov zt: 1100 W. Maximln indukn zt: 500 W. hel registrace: 180 . Dosah registrace: a 14 m. Doba trvn zapnutho stavu: 5 sekund a 12 minut. Ml jsem monost posoudit funkci dvou tchto spna, kter byly namtkou vybrny ze skladu. Oba spnae pracovaly zcela bezchybn a k jejich funkci nemohu mt dn vhrady. Tak hel registrace a dosah idla odpovdal dajm vrobce.

jako vyhovujc. Sk reflektoru je kovov a rovka je kryta sklennou eln deskou, kter je dobe utsnna pryovm tsnnm. Zkusil jsem stkat ikmo shora na reflektor vodu zahradnm rozpraovaem a zjistil jsem, e dn vlhkost do reflektoru nepronikla. Je teba jen dbt na to, aby tsnn vka reflektoru se sklem bylo dn nasazeno do pslun drky a dobe pitaeno. Ppadn zjemce bych chtl jet upozornit na to, e senzor pochopiteln reaguje na vechny objekty, kter produkuj infraerven zen, co je napklad motor automobilu. Umstmeli reflektor do vhodnho msta - napklad ped gar, automaticky se osvtl pslun prostranstv, kdy pijedeme dom. Podobnch monost pouit je jist vce. Chtl bych jen poznamenat, e pokud vypojme z funkce infrapasvn senzor, co lze realizovat napklad tak, e pvod od st zapojme na svorkovnici pmo na vvody rovky (viz schma zapojen na piloenm nvodu), zskme velmi kvalitn zdroj rovnomrnho osvtlen, kter pln vyhov napklad pro naten zbr kamerou. V nouzi lze podobn ppad eit tak tak, e dobu, po kterou zstv rovka (po aktivaci pohybem) zapnuta, nastavme na maximum.

Gong a poplachov pstroj ovldan senzorem PIR (KH43)

Tet vrobek, kter bych chtl popsat, je kombinovan penosn pstroj, napjen bateri 9 V. Proto je snadno kdekoli pouiteln a lehce penosn. Tento pstroj m opt jako zklad infrapasvn senzor a lze ho pout ve dvou funkcch. Me pracovat bu jako elektrick gong nebo jako poplachov sirna. To znamen, e v okamiku, kdy je zjitn pohyb v registrovanm prostoru, ozve se (podle nastaven) bu zvuk gongu, nebo zvuk jec sirny s kolsavm tnem. Tento signl lze tud pout bu jako oznmen, e nkdo pichz, nebo jako vstrahu ped neoprvnnm pchodem njak osoby. Akustick signl trv vdy jet asi 10 sekund po okamiku, kdy ustane v registrovanm prostoru pohyb. Prvnm dalm pohybem se signl pochopiteln obnov. Z dvod, kter odpovdaj elu pouit, m tento spna neobvykl hly registrace. Ve podlnm smru m registran hel asi 150 , v kolmm smru piblin 10 . To znamen, e v ppad, kdy poadujeme re-

gistraci irokho prostoru, umstme pstroj vodorovn. Umstme-li pstroj svisle, registruje dn v zkm svislm pruhu (napklad prchod osob). V psluenstv tohoto pstroje je i nstnn drk a montn materil k upevnn drku. Pstroj lze z drku jednodue vyjmout a pout ho oddlen. U tohoto pstroje jsem si nutn poloil otzku, jak dlouho vydr s jednou bateri v provozu a jak tedy bude jeho provoz nkladn. Zmil jsem proto jeho odbr v zapnutm (ale klidovm) stavu a odbr inil 0,15 mA. Pi aktivovanm zvukovm signlu (lhostejno zda to byl zvuk gongu nebo sirny) se odbr zvtil na 20 mA. V tomto ppad lze vak dobu ivota jedn baterie jen velmi obtn urit, protoe nelze pedem odhadnout, k jakmu elu bude pstroj pouit a kolikrt denn bude aktivovn do funknho stavu. Jako poplan zazen by patrn pichzelo v vahu i non pouit, jako gong patrn spe denn pouit. Domnvm se, e se tento pstroj nehod jako trval poplan zazen nebo jako trval indikace n ptomnosti, ale e by ml bt pouvn spe v nhodnch ppadech, kdy nen vhodn nebo mon trval instalace a napjen ze st. Doba ivota baterie, kterou udv vrobce nkolik msc, se mi proto jev jako logick a pro dan ppady pouit zcela dostaujc.

loueno, e nebude mono ppadn zjemce o tuto lampu v dob, kdy lnek vyjde, ji uspokojit, ale chtl jsem se o n zmnit proto, e ji za tak nezajmav vrobek nepovauji a e se domnvm, e by v nkterch ppadech mohla nalzt sv uplatnn.

Zvr
Jak jsem se zmnil ji na zatku, popsan vrobky jsou v prv ad nesporn zajmav svou neobvykle pznivou cenou. Pitom jsou velmi dobe zpracovny a svm vnjm vzhledem bud dvru. Jak jsem se na zkouench vzorcch pesvdil, zdaj se bt i zcela spolehliv, protoe jsem ani na jedinm (a zkouel jsem vdy dva nhodn vybran kusy) nenael tu nejmen zvadu. Ke kadmu vrobku je piloen esk nvod, kter je rovn uspokojiv a je v nm popsno pouit pslunho pstroje. Rovn pouit obalov technika je dobr. A tm jsme se dostali a k prodejnm cenm: Spna ovldan senzorem PIR (typov oznaen W 180) stoj 629 K. Halogenov reflektor ovldan senzorem PIR (typov oznaen KH 505) stoj bez rovky 628 K. Halogenov rovka do tohoto reflektoru stoj 49 K. Gong a poplachov pstroj ovldan senzorem PIR (typov oznaen KH 43) stoj 399 K. sporn lampa spnan senzorem PIR (typov oznaen KH 46) stoj 349 K (s vhradou okamitho dodn). Za tyto ceny (plus potovn) si lze popsan vrobky objednat u Zsilkov sluby KH, Box 34, pota 41, 142 00 Praha 4. Tato sluba m prask telefonn slo 472 80 05 (24hodinov sluba). Zcela zvrem bych chtl upozornit na to, e pokud zjemce vlastn ivnostensk list pro obchodn nebo montn oprvnn, me od jmenovan firmy obdret zmnn vrobky jet mnohem levnji. O podrobnj informace lze podat faxem na praskm telefonnm sle 02/643 69 98. Adrien Hofhans

sporn lampa spnan senzorem PIR (KH 46)

Poslednm pstrojem, o nm bych se jet rd zmnil, je lampa s nzkovoltovou kryptonovou rovkou, kterou automaticky zapn vestavn infrasenzor. Tato lampa, kter je napjena tymi tukovmi lnky, je velmi hledn a je navc opatena vstupem pro pipojen sovho napjee s normalizovanou soustednou zstrkou (zporn pl na stedovm kolku). Lampa poskytuje, dky dobe provedenmu reflektoru s rozptylovm inkem, velice pjemn svtlo a je od n za tmy velmi dobe vidt. Lampu lze ve druh poloze spnae, kdy je infrasenzor vyazen, pout t jako osvtlovac zdroj s pjemnm svtlem. To ve je ovem zaplaceno pomrn velkou spotebou, co se projev v dob ivota napjecch lnk, protoe pouit rovka odebr z lnk 0,5 A. Pokud by tato skutenost byla nkomu pli na zvadu, mohl by pouitou rovku nahradit jinou, s menm pkonem. To by vak mlo pochopiteln vliv na intenzitu osvtlen danho prostoru. Proto je vhodn tuto lampu napjet bu alkalickmi lnky nebo niklokadmiovmi akumultory. Jak jsem se od zstupce firmy dozvdl, snad z tohoto dvodu neml tento vrobek dn velk prodejn spch a firma uvauje o jeho staen z trhu. Proto nen vy-

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

SVTIV DIODY, JEJICH INNOST A POUIT
(Pokraovn) Integrovan obvod CD4017B je tzv. Johnsonv ta/dekodr, jeho hlavnmi vlastnostmi, kter ns zajmaj, jsou velk rychlost a krtce aktivovan dekdovan vstup. Tento dekadick (destkov) ta/dekodr se skld z pti klopnch obvod typu D, vstupy jsou trvale v rovni L s vjimkou dekdovanho stavu, kdy je na pslunm vstupu rove H. Pro monost adit obvody do kaskdy je vyveden i vstup penos. Pokud jde o pouit nzvoslov - ta t pichzejc impulsy, dekodr mn dvojkov sla pivdn na jeho vstupy na logick signly o rovni H (log. 1), kter se pak objevuj postupn na jeho jednotlivch vstupech. Zapojen vvod integrovanho obvodu je na obr. 49, na obr. 50 je blokov schma vnitnho uspodn obvodu a na obr. 51 je asovac diagram pro 4017B. Jak je zejm, ta je aktivovn kadm kladnm taktovacm (hodinovm, clk) impulsem, je-li na vstupech clk inhibit (uvolnn taktu) a reset logick rove L. V kadm okamiku pracovnho cyklu je vdy na devti z deseti dekdovanch vstup nzk rove (L) a na zbvajcm rove vysok (H). Na kadm z deseti vstup se postupn podle potu pichzejcch taktovacch impuls objev rove H a vydr na nm po dobu jednoho taktu. Na vstupu penos, na nm je rove L, se rove H ob+3 a +15 V

jev po dobu jednoho cyklu taktu vdy po ukonen deseti taktovacch impuls - to umouje adit jednotliv integrovan obvody do kaskdy. Taktovac cyklus je mon ukonit pivedenm rovn H na vstup clk inhibit (uvolnn taktu). Jak vyplv z asovacho diagramu, ta lze vynulovat pivedenm rovn H na vstup reset, tm se souasn objev rove H na vstupu 0 (vvod 3 integrovanho obvodu) a zan nov tac cyklus. Obvod shodn s popisovanm, avak pouze osmikov (4022B), je
vstup clk vstup clk inh. vstup reset vstup 0 vstup 1 vstup 2 vstup 3 vstup 4 vstup 5 vstup 6 vstup 7 vstup 8 vstup 9 vstup penos

na obrzku - pro nae ely je vak vhodnj obvod 4017B.

V ptm pokraovn si uvedeme nkolik ledovch had s obvodem 4017B vetn desek s plonmi spoji.

Obr. 49. Zapojen vvod CD4017B

13 14 15 clk clk reset dekdovac a vstupn obvody 0 3 1 2 2 4 3 4 5 1 6 5 7 6 8 9 ptistupov Johnsonv ta

Obr. 51. asovac diagram

reset clk clk H L L L L L L X H N L X H S innost X 0 = penos = H, 1a 9 = L S ta t L ta t X beze zmny H beze zmny N beze zmny L beze zmny

penos 12

7 10

9 11

Obr. 50. Funkn schma Johnsonova tae; clk - taktovac vstup (hodiny), aktivuje se nbnou hranou impulsu (z rovn L na H), clk - taktovac vstup, clk inh., aktivuje se sestupnou hranou, reset - vstup nulovn, 1 a 9 - dekdovan vstupy, penos - vstup pro azen IO do kaskdy, aktivn rove L

H - vysok rove - nejkladnj napt, L - nzk rove - nejmn kladn napt, X - neurit stav, N - nbn, S - sestupn hrana impulsu

ELEKTRONICK ZA
Rudolf Beka
Pri vvoji a nastavovan laboratrnych stabilizovanch zdrojov som narazil na problm, ako v amatrskych podmienkach zaaova vyvjan zdroje. V laboratrich vekch zvodov i kl s na zaaovanie k dispozcii vkonov posuvn rezistory (prezvan paky). Takto rezistory sa medzi amatrmi nevyskytuj, a tak som na vyrieenie uvedenho problmu zhotovil elektronick za. Jej vhodou je, e u skanho zdroja mono overi i jeho chovanie v dynamickom reime, a tak odhali rzne necnosti, ktor sa pri statickom skan pomocou odporovej zae vinou nezistia. Technick dta
Max. vstupn naptie: 50 V. Max. prd: 3 A. Max. vkon: 30 W. Max. vkon: krtkodobe 60 W. Druh prevdzky: jednosmern, impulzn. Kmitoet impulznej prevdzky: 10 Hz a 10 kHz. Tvar impulznho prdu: obdnikov str. 1:1. Signalizcia prekroenia teploty chladia pri teplote +70 C: erven LED. Napjanie: Spotreba: Rozmery: 220 V 10 %. 5 VA. 190 x 70 x 195 mm. torov R12 a R14, ktor s zapojen v emitore tranzistora T1. Do neinvertujceho vstupu sa privdza referenn naptie z potenciometra P1. Operan zosilova IO4 bude upravova naptie privdzan na riadiacu elektrdu tranzistora tak dlho, a medzi jeho vstupmi bude nulov potencil, ie nastav budenie tak, aby na snmacch rezistoroch R12 a R14 bolo tak naptie, ak sa privedie z beca potenciometra do neinvertujceho vstupu IO4. Teda zmenou naptia z beca potenciometra sa vo vsledku men prd teci zaaovacm tranzistorom T1. Zmena vstupnho naptia privdzanho na tranzistor T1 od asi 1 V do 50 V nem vplyv na teci prd. Aby sa dal regulova zaaovac prd dostatone jemne, na-

Popis zapojenia
Elektrick schma prstroja je na obr. 1. Ako zaaovac prvok sa pouva vkonov MOS tranzistor KUN05. Pri jednosmernej prevdzke je na riadiacu elektrdu privdzan jednosmern naptie z vstupu IO4. Na invertujci vstup tohto zosilovaa sa privdza naptie zo snmacch rezis-

Obr. 1. Elektrick schma elektronickej zae

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi (175 x 125 mm)

Obr. 3. Rozloenie siastok (tranzistor T2 je odizolovan od chladia)

ptie privdzan na vstup IO4 sa reguluje dvoma potenciometrami - hrubo potenciometrom P1 a jemne potenciometrom P2. Aby bolo mon skan zdroj vyska i v dynamickom reime, je mono tranzistor T1 budi pravouhlmi impulzami so striedou 1:1, ktorch kmitoet sa d meni skokovo od 10 Hz po 10 kHz. Ako genertor pravouhlch impulzov pracuje integrovan obvod IO1. Prepnutm prepnaa Pr1 do polohy KAL sa jednosmernm naptm o rovnakej rovni ako je vrcholov hodnota obdnikovho naptia, nastav poadovan zaaovac prd, potom sa prepna Pr1 prepne na poadovan kmitoet. Ak meriame zaaovac prd skanho zdroja depreskm prstrojom, bude tento pri impulznej prevdzke ukazova polovicu prdu, akm je zdroj zaaovan. Podobne, ak zaaujeme impulzne laboratrny zdroj s amprmetrom, bude tento ukazova polovicu prdu - to vaka tomu, e strieda impulznho zaaovacieho prdu je 1:1. Pri dynamickej kontrole zdroja vznik na jeho svorkch striedav naptie, ktor je tm vie, m je v vntorn odpor zdroja. Na nbench hranch impulznho zaaovacieho prdu vznikaj prekmity, ktor s tm vie, m je zdroj nekvalitnej. Na kontrolu tchto striedavch napt je v elektronickej zai konektor K2 s npisom U 100 mV/V. Rezistormi R16, R17 je naptie skanho zdroja podelen 10x a vyveden na konektor K2, tu sa pripojuje kontrlny osciloskop. Ak chceme sledova priebeh prdu elektronickou zaou, pripoj sa osciloskop na konektor K3. Tu je vstupn naptie 100 mV pri prietoku prdu 1 A.

Na extern synchronizciu osciloskopu sli vstup, ktor je na konektore K1. Extern synchronizcia osciloskopu sa pouva hlavne vtedy, ak chceme meni zaaovac prd v irokch medziach. Pri malch zaaovacch prdoch a dobrch skanch zdrojoch je zvlnenie zdroja tak mal, e by nemuselo postaova na intern synchronizciu osciloskopu. Prstroj je vybaven indikciou prekroenia teploty vkonovho tranzistora T1. Na chladi tranzistora je namontovan snmac tranzistor T2. Tento tranzistor je cez rezistor R23 prepnut prdom pribline 345 A. Naptie na emitore tohto tranzistora sa bude meni poda teploty, na ktor bude tento tranzistor zohriaty od chladia vkonovho tranzistora. Naptie z toho tranzistora je priveden do neinverujceho vstupu IO5. Tento integrovan obvod pracuje ako napov kompartor. Referenn naptie sa odober z beca potenciometra P4. Zmenou tohto naptia sa vo vsledku nastavuje teplota, pri ktorej preklop kompartor (IO5). Na vstup IO5 je zapojen tranzistor T3 spolu s LED, ktor svojim svitom signalizuje prekroenie nastavenej teploty. Na zvraznenie prekroenia teploty je pouit samoblikajca erven LED. Napjanie prstroja zabezpeuj dva stabiliztory - integrovan obvody IO2 a IO3.

Mechanick kontrukcia
Prstroj je zabudovan do iernej plastovej skrinky typ 010, ktor dodva firma ELFAX. Skrinka sa sklad z hornho a dolnho dielu a dvoch panelov, ktor po zloen zapadn do

drok v hornom a dolnom diele. Diely sa spjaj tyrmi skrutkami, ktor s sasou skrinky. Tieto skrutky sasne dria nky. Pouitm hotovch profesionlne vyrbanch skriniek dostane i amatrsky prstroj takmer profesionlny vzhad. Siastky prstroja s umiestnen na jednej doske (obr. 2), okrem siastok umiestnench na prednom paneli. Na doske je uchyten i chladi vkonovho tranzistora. Na doske je primontovan i mal sieov transformtor. Doska je ku spodnmu dielu skrinky prichyten tyrmi distannmi stpikmi M3x10 mm. Panely s upraven poda obr. 4 a 5. Na panel sa nalep ttok, obr. 6. ttok je vhodn vyrobi ako fotografiu (obr. 6) na fotografick papier C 2111 (N 2111). ttok meme zhotovi i z tenkho plechu 0,4 a 0,6 mm, ktor nastriekame farbou a sieotlaou nanesieme popis poda obr. 6. Tento ttok na panel nemusme lepi, na jeho prichytenie postauj svorky a sieov spna. ttok zhotovme poda obr. 4, len vynechme vetky zapusten otvory. Zhotovenie takhoto ttku sieotlaou je v amatrskych podmienkach dos nron. Na popis ttku meme poui dostupnej propisot, ten vak musme zaisti proti oteru prestrieknutm priesvitnm lakom - pozor na rozleptvanie propisotu lakom. Treba strieka vemi jemne niekokokrt. Na striekanie pouijeme lak na nbytok.

Pouit siastky
Rezistory (TR 296) R1, R2 R3 820 560

Obr. 4. Predn panel

Obr. 5. Zadn panel

Obr. 7. Chladi tranzistora Mat.: Al profil zul.: ierne eloxova

Obr. 6. ttok prednho panelu

Obr. 8. Psik na uchytenie prepnaa a potenciometrov Mat.: tvrden tkanina = 1,5 mm

Termolnkov zesilova
Termoelektrick senzory teploty pat k nejdle a nejastji uvanm. Jejich vhodou je jednoduchost, mal tepeln setrvanost, velk teplotn rozsah, vhodnost pro nasazen i v nronm prmyslovm provozu a s vjimkou termolnku Pt-PtRh i lce. Jist problmy pin pomrn mal termoelektrick napt dan pro rzn materilov dvojice Seebeckovm koeficientem, kter se pohybuje zhruba od 10 do 50 V/C, a poteba vylouit vliv kolsn teploty srovnvacho (studenho) konce termolnku na vsledek men. eenm druhho problmu me bt umstn srovnvacho konce do termostatu, stle astj pro bn men je een pomoc kompenzanch obvod. Pro zskn signlu pouitelnho pro dal zpracovn je dle teba mal termoelektrick napt zeslit kvalitnm zesilovaem. Zajmav obvodov een pevodnku pro termolnkov senzor, uveden v [1], kter uskuteuje ob potebn funkce, je na obr. 1. IO1 je pesn pedzesilova, jeho spojen s bnmi operanmi zesilovai umon znan zmenit stejnosmrn chyby (jako je vstupn klidov proud, drift), zvtit potlaen

vlivu souhlasnch ruivch signl i kolsn napjen a samozejm i zeslen oteven smyky vsledn kaskdy. Hod se proto nap. pro zesilovae vstupnch signl tenzometrickch mstk, termolnk, u nich jm lze nahradit pro tento el asto uvan modulan zesilovae. Prv znm teplotn drift LM321 je v dan aplikaci vyuit pro kompenzaci kolsn teploty okol na srovnvac konec. Nen-li ofset UOS vynulovn, plat pro jeho teplotn drift dU OS /dT= U OS /T, kde T je teplota v K. Pro LM321 je zaruen drift 1 V/K. Rezistory R1, R2 uruj pracovn proud a poloha jezdce R3 velikost ofsetu. Ofset a jeho drift se objev na vstupu zesleny pomrem odpor rezistor R4 a R5. Rezistory R6, R7 je upraveno napt termolnku, v danm ppad chromel-alumel, na citlivost 10 V/C, co na vstupu pedstavuje 10 mV/C. Napt z referennho zdroje IO3 napj potenciometr R9, kter slou k posuvu vstupnho napt tak, aby odpovdalo seln pmo teplot ve C. Pi nastaven obvodu se nejprve termolnek a vstup IO3 zkratuj a ofset se pomoc R3 nastav tak, aby vstup pedstavoval okoln teplotu v 10 mV/K, tedy nap. pro 25 C se nastav 2,98 V. Tm je nastavena sprvn citlivost kompenzace. Po odstrann zkratu LM113 se pomoc R9 nastav vstup na rove odpovdajc teplot okol, tedy v tomto ppad 250 mV, a pot lze odstranit i zkrat z termolnku a teplomr je pipraven k funkci.

Cel obvod je teba umstit do pouzdra a zajistit co nejlep tepeln kontakt srovnvacho konce termolnku a obvodu LM321. Chybu kompenzanho efektu lze odhadnout na 0,03 C na zmnu teploty o 1 C. Vlastn ohev IO1 zv jeho teplotu asi o 2 C, to je vak eliminovno popsanm nastavenm. Chyba, vnen vlivem teploty na referenn zdroj a rezistory, je asi 0,02 C/C. Zapojen nijak nekoriguje nelinearitu vlastnho termolnku, jej vliv pi men vtch teplot je hlavn slokou chyby tohoto teplomru. Pi uit termolnku tvoenho jinou materilovou dvojic ne chromel-alumel (jako v tomto ppad) je teba jeho citlivost upravit dliem R6/R7 opt na 10 V/C. -JH[1] Versatile IC Preamplifier makes Thermocouple Amplifier with Cold Junction Compensation. Linear Applications Handbook National Semiconductor 1994, s. 1180, 1181, (kvten 1995), s. 136, 138.

Vkon 45 W na 1 GHz
Vrobu na lince diskrtnch polem zench tranzistor MOS roziuje Motorola o vf vkonov tranzistory MRF182 a MRF183, kter pat ke druh generaci tranzistor LD-MOSFET. U tto nov technologie je vytvoen na spodn stran ipu vvod source (emitor - je srovnateln s emitorem u bipolrn technologie), m odpad nutnost pout izoltor. Tm se souasn zmen induknost a tepeln odpor. Ob soustky jsou ureny pro vyslae VKV a UKV a pracuj s napjecm naptm 28 V. Odevzdan irokopsmov vstupn vkon zasahuje psma VKV, UKV a do 1 GHz. Typick vstupn vkon tranzistoru MRF182 na kmitotu 1 GHz je 30 W, zeslen 13 dB, innost 55 %. U tranzistoru MRF183 za stejnch podmnek je vstupn vkon 45 W, zeslen 12 dB, innost 55 %. S Informace Motorola PR 27/95

Obr. 1. Termolnkov teplomr s kompenzac vlivu teploty srovnvacho konce

R4, R7, R9, R10, R22, R27 R5 R6 R8 R11 R12, R13 R14 R15 R16 R17 R18 R19 R21, R23 R24 R25 P1 P2 P3 P4

1 k 1,8 k 22 k 270 39 0,22 , TR 243 asi 1 220 100 k/F, TR 161 11,3 k/F, TR 161 12 k 10 k 33 k 22 k 4,7 k 1 k,TP 160 25B 250 , TP 160 25B 10 k, TP 012 1 k, TP 012

Kondenztory C1 100 F/25 V, TF 009 C2 10 F/35 V, TE 986 C3 1 F/40 V, TE 125 C4, C5 100 nF/100 V, TC 205 C6 470 pF/40 V, TK 794 C7 1 nF/40 V, TK 794 C8, C9, C11, C13, C15 100 nF/32 V, TK 783 C10 4,7 F/25 V, TE 014 C12, C14 470 F/40 V, TE 016 C16, C17 22 F/16 V, TE 014 Polovodiov siastky D1, D2 KA206 D3 KY708 D4, D5, D6, D7 KY130/300 D8 LQ1732 D9 LED-5B-R IO1 B555 IO2 MA7812P

IO3 A7912P IO4, IO5 MAA741CN T1 KUN05 (KUN20) T2 KD136 T3 KC307 Ostatn siastky Tr1 EI16x16, prim. 3600 z, 0,1 mm, sek. 2x 300 z, 0,224 mm Z1 WK 484 01 Z2 WK 484 10 Gombk 3ks (GM el.) PK 5 skrinka ELFAX electronic typ 010 Sieov nra CYLY 2 x 0,5, typ 02 2051-1-1/2,2 SN 34 7503 Pzdro na svietivku 2 RK 200 K1 a K3 BNC konektor zsuvka, TG-L 200 -3800, typ 50-0-31 Pr WK 533 40

Indiktor vybuzen s logaritmickou stupnic

Michal tpnek, Luk Hork
Variace na tma indiktor ehokoli se pravideln objevuj na strnkch elektronickch asopis. Oproti dve pouvanm zapojenm s IO A277D vchodonmeck provenience, kter se ji nevyrb, je v tomto indiktoru pouit IO LM3915 z produkce firmy National Semiconductors. Tento obvod se li pedevm svoj logaritmickou charakteristikou zobrazovn v zvislosti na vstupnm napt. Odpad tedy problm s nronm logaritmickm pevodnkem. (R12, R13) uruj rozsah indikovanch Technick parametry
Indikovan rozsah: stereo 2x 21 dB a +6 dB (0 dB = 775 mV), mono: 51 dB a +6 dB ( 0 dB = 775 mV ). Pesnost men: 1 dB. Vstupn impedance: 220 k. Napjec napt: kladn: +12 V a +15 V / 220 mA, zporn: 5 V a 15 V/ 10mA. Rozmry: 115mm x 55mm. napt a proud diodami LED. Kondenztor C1 (C9), rezistory R1, R2, R3 (R8, R9, R17) a diody D22, D23 (D24, D25) spolu s IO1A (IO1B) tvo usmrova. Rezistory R4, R5 (R10, R11) a kondenztor C2 (C10) filtruj usmrnn signl. Proud diodami LED je nastaven na asi 10 mA. Pokud mme k dispozici napt 4,5 a 6 V/200 mA, nemusme desku s plonmi spoji (obr. 3, 4) osazovat stabiliztorem IO4. Kondenztory C3 a C8 slou k blokovn napjecho napt IO.

spolu s IO1A tvo usmrova. Rezistory R4, R5 a kondenztor C2 filtruj usmrnn signl. Rezistory R8 a R11 spolu s IO1B tvo zesilova, kter napt pro IO2 zesiluje o 30 dB pro IO3.

Seznam soustek (stereo)

Rezistory (0,25 W) R1, R8 220 k R2, R9 1 M R3, R15 100 k R4, R10 1,5 k R5, R11 470 k R6, R12 2 k R7, R13 10 k R14 220 Kondenztory C1, C9 220 nF, MKS2 C2, C10 470 nF, MKS2 C3, C5, C8 1 F / 35V C4, C6, C7 100 nF (68 nF), KDPU Polovodiov soustky IO1 TL072 IO2, IO3 LM3915 IO4 7805 s chladiem (je bezpodmnen nutn) D1, D2, D11, D12 LED erven 2x 5 mm D3, D13 LED lut 2x 5 mm D4 a D10, D14 a D21 LED zelen 2x 5 mm D22 a D25 1N4148 Ostatn soustky DIL 8 1 ks DIL 18 2 ks Svorkovnice A03 2 ks

Popis zapojen
Stereofonn verze (obr. 1) Zkladem zapojen jsou IO2, IO3 LM3915 - budie deseti LED s logaritmickou zvislost. Rezistory R6, R7

Monofonn verze (obr. 2) Jsou uvedeny pouze odlinosti od stereofonn verze. Kondenztor C1, rezistory R1, R2, R3 a diody D22, D23

Obr. 1. Schma zapojen stereofonnho indiktoru

Obr. 2. Schma zapojen monofonnho indiktoru

Seznam soustek (mono)

Rezistory (0,25 W) R1 220 k R2 1 M R3 100 k R4, R10 1,5 k R5, R11 470 k R6, R12 2 k R7, R13 10 k R8 390 R9 12 k R14 220 Kondenztory C1 220 nF, MKS2 C2 470 nF, MKS2 C3, C5, C8 1 F/35 V C4, C6, C7 100 nF (68 nF), KDPU Polovodiov soustky IO1 TL072 IO2, IO3 LM3915 IO4 7805 s chladiem (je bezpodmnen nutn) D1, D2 LED erven 2x 5 mm D3 LED lut 2x 5 mm D4 a D21 LED zelen 2x 5 mm D22, D23 1N4148 Ostatn soustky DIL 8 1 ks DIL 18 2 ks Svorkovnice A03 2 ks

Postup osazovn
Nejdve osadme drtov propojky oznaen jako S1 a S3 (S4). Dle osazujeme postupn rezistory, kon-

Obr. 3. Deska s plonmu spoji stereofonnho indiktoru

NOV KNIHY
Jan Hjek

555
PRAKTICK ZAPOJEN

ASOVA

Obr. 4. Deska s plonmi spoji monofonnho indiktoru denztory, objmky pro IO1 a IO3 a nakonec svorkovnici (tu nejprve slome a teprve potom zapjme) a IO4 s chladiem. Chladi piroubujeme k zadn kovov stn IO4 a zapjme ho tak, aby se jeho druh plastov stna dotkala desky s plonmi spoji.

Zvr
Tmto indiktorem vybuzen lze doplnit kad zazen, kter indikaci vybuzen nem, nebo jm lze nahradit star rukov systmy. Dky pouitm modernm soustkm je jeho stavba velmi jednoduch a navc se zlep i vzhled zazen. Stavebnice tchto indiktor lze objednat podle nsledujcho inzertu.

Hjek, J.: asova 555 - praktick zapojen, vydala spolen nakladatelstv A A a BEN technick literatura, rozsah 128 stran B5, obj. slo 120796, MC 99 K.
Opt po dlouh dob u ns vychz praktick pruka pro bastle. Pestoe bylo o obvodu 555 publikovno po celm svt stovky zapojen, autor vybral a osobn vyzkouel pro tuto knihu piblin 50 zajmavch a jednoduchch zapojen, jejich zkladem je vdy jen jeden asova 555 (v bipolrnm proveden). Podobn zapojen jsou shromdna do jednotlivch kapitol a kad je krtce popsno.

Dembowski, K.: PC v tabulkch, vydalo nakladatelstv UNIS, rozsah 432 stran A5, obj. . 110716, MC 320 K.
Jedinen hardwarov pruka pro vechny potaov bastle a techniky. Obsahuje mnostv tabulek s nejrznjmi technickmi daty PC. Krtce a strun: Setup BIOS, grafick karty a reimy, diskety, CDROM, ATAPI, EIDE, pevn disky, ASCll, OSI, modemy a faxy, Soundblaster, MIDI, CD-ROM, kanly DMA a IRQ, adresy a registry (ISA, EISA, PCI) pro optimln konfiguraci a programovn, pamov obvody (DRAM, SIMM, D-SIMM, SRAM, Flash PROM), deifrovn a vysvtlen chybovch kd (BIOS, Beep-Codes, POST), CPU (Intel, AMD, Cyrix), UTP, STP, AUI, FORIL, konfigurace SCSI (Standard, Wide, Fast) a praxe (parita, zakonovn), Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel.: (02) 782 04 11, 781 61 62, fax: 782 27 75 nebo v prodejn technick literatury BEN v Plzni, Slovansk 19.

A Radio 5/96 A Radio 5/96 A Radio 4/96

Scrambler
Nkdo si nahrv svj denk na magnetogonov psky, jin namlouv kazety a posl je msto dopis. Telefonn hovory, rozmluva s partnerem na psmu CB, to ve dv pleitost tetm osobm k odposlechu bez vtch problm. Dle popsan zazen zakduje nzkofrekvenn signl a tomu, kdo nem odpovdajc dekdovac zazen, prakticky znemon odposlech. Princip innosti
Dle popsan zazen dl jednoduchou vc: cel hovorov spektrum postav na hlavu. Z vysokch tn udl hlubok a obrcen. Vsledn signl je prakticky nesrozumiteln a je mon jej takto nahrt a zaslat adrestovi. Pouze osoba vlastnc stejn zazen, kter z hlubokch tn udl vysok a obrcen, m anci zprvu pest. Znamen to, e dv osoby, kter se takto chtj dorozumvat, mus mt kad svj scrambler, stejn jako m protjek. (prakticky jet adu dalch, kter vak jsou slab a pro zjednoduen je neuvaujeme). Pokud budeme nosn kmitoet modulovat ne jednm signlem, ale spektrem signl o ce asi 3 kHz, dostaneme na vstupu krom nosnho kmitotu jet dv postrann psma ni mezi 887 a 900 kHz, vy mezi 900 a 903 kHz. Ve vyslac technice je oznaujeme LSB (lower side band) a USB (upper side band). Na obr. 1B je tato situace znzornna pi nosnm kmitotu 3500 Hz, kter je modulovn signlem znzornnm na obr. 1A. Pitom horn postrann psmo odpovd pesn modulanmu signlu, ovem ke kadmu kmitotu bylo piteno 3500 Hz. I spodn postrann psmo pesn odpovd modulanmu signlu, ale je obrcen - jako bychom hovorov spektrum invertovali. Dky nosnmu kmitotu jen 3500 Hz bude tento signl snadno penesen stejn, jako by to byl obyejn nf signl. Kdy takto pevrcen signl nechme jet jednou projt stejnm scramblerem, zskme pvodn modulan signl. Bude to ovem platit jen za pedpokladu, e i tento druh scrambler pracuje se stejnm nosnm kmitotem. Pro jinho nedoucho posluchae, kter by ml snahu odposlouchvat penen signl, je tento signl neiteln. Musme ovem uvit, e pro osobu technicky vysplou nebo dobe vybavenou nen dekdo-

vn problm a tak vzt v vahu skutenost, e nap. v oblasti radioamatrskho provozu u ns nen povoleno penet zakdovan signl (viz nap. povolovac podmnky platn pro CB provoz - 10 odst. 2).

Scrambler
Schma scrambleru je na obr. 2. Srdcem je speciln obvod NE602 (IO2), doplnn elektronickmi spnai IO1, IO4. IO2 obsahuje osciltor, smovac stupe, budic zesilova a stabiliztor napt. Extern oscilan obvod tvo cvka L3 a kondenztory C10, C11, C12 a C21. Posledn kondenztor je nutn pouze v ppad, e nelze osciltor nastavit na dan kmitoet. U obvodu IO2 je vvod 1 vstup smovae, vvod 5 jeho vstup. Jak na vstupu, tak na vstupu jsou zapojeny shodn psmov filtry, rezistory R4 a R6 slou ke sprvnmu pizpsoben filtr k obvodu. kolem vstupnho filtru je odezat horn postrann psmo. Smova pracuje jako kruhov modultor - nosn na vstupu je potlaena, ovem ne dokonale. Vstupn filtr slou i k jejmu dalmu potlaen. Vstupn filtr m ponkud odlinou funkci. Propust jen kmitoty do 3200 Hz mj. tak proto, e kmitoty nad 3500 Hz by se na vstupu dostaly do propoutnho spektra a dsledkem by byla zmenen srozumitelnost. Na vstupu je jet jako zesilova zapojen tranzistor T1.

Monosti pouit
V zkladnm zapojen, bez pouit pepna, meme signl z C20 pout nap. k nahrvn na magnetofon. Na vstup pipojme mikrofon a takto meme nahrt nap. zakdovan vzkaz na magnetofonov psek. K nastaven rovn nf signlu pak na

Obr. 1. Hovorov spektrum Na obr. 1 je hovorov spektrum nf signlu. e se nap. telefonnmi linkami pen v psmu asi 300 a 3200 Hz. Pokud bychom chtli zakdovat nap. hudbu, bylo by nutn pout principiln shodn, ale mnohem sloitj zazen - jedno z nich bylo popsno nap. v lnku Audio-scrambler v asopise Elektor 10/91. Scrambler v principu dl tot, co amplitudov modulovan vysla, pouze nosn kmitoet je nezvykle nzk, v naem ppad jen 3,5 kHz. Jak je znmo, pi modulaci signlu nosnho kmitotu nf signlem dostvme na vstupu z modultoru krom signlu nosnho kmitotu jet dv postrann psma: spodn (fnos - fnf) a horn (fnos + fnf). U stedovlnnho vyslae s nosnou (nap. 900 kHz) a modulanm kmitotem dostaneme po obou stranch signlu jet dal signly, s kmitotem 899 a 901 kHz

Obr. 2. Schma zapojen

vstupu a na vstupu slou potenciometry P1 a P3. Pi nslednm dekdovn pivedeme vstupn signl z magnetofonu na druh vstup pes P2 a na vstupu (C20) dostaneme dekdovan signl, kter meme linkou pivst na vstup libovolnho zesilovae. Pi zptnm dekdovn musme zase nastavit potenciometr P2 tak, aby nebyl IO2 pebuzen - to by zpsobilo velk zkreslen a po dekdovn nesrozumitelnost vstupnho signlu.

Kladn napt v bod N proti zemi nesm pekroit +6 V. ada transceiver ovem pracuje s vym naptm (7,5 a 12 V), co je pro dan zapojen neppustn. V tom ppad propojme body K a N a bod P propojme na PTT kontakt. Dioda D2 zajist, e napt v bod N nepekro 6,6 V. V ppad, e na PTT je vi zemi zporn napt, propojme bod N s M a L s K. Bod P bude propojen s kontaktem PTT.

Transceiver
S pomoc pepna CMOS mme monost toto zazen pout ke kdovn a tak dekdovn u rdiovch zazen (transceiver - viz vak omezen povolovacmi podmnkami). Signl z mikrofonu bude upraven scramblerem a bn vysln. Na pijmac stran mus bt v nf cest zaazen descrambler, kter ze signlu po detekci vyrob normln, srozumiteln signl. Jestlie mme scrambler zapojen nap. na telefonn lince, je nezbytn pepnat mezi kdovnm a dekdovnm (pokud takto pravu nf signlu nazveme). Navc musme mt monost scrambler vyadit z innosti v ppad, e hovome s astnkem, kter obdobn zazen jako my nem. K tomu je vybaven dvma vstupy i vstupy. Na vstup B pipojujeme signly s malou rovn, jako je nap. mikrofon. Vstup A m men citlivost, take se hod nap. k pipojen reproduktorov linky (vstupu z transceiveru). Aktivuje se ovem jen tehdy, kdy je spna IO1c v sepnutm stavu. Obdobn je tomu na vstupu. Z vstupu B mete napjet mikrofonn vstup transceiveru. Jednotliv monosti snadno vytete ze schmatu. K pepnn slou pepna S1. Pi transceiverovm provozu meme kontakt PTT spojit s bodem N. Napt piveden do tohoto bodu propojuje vstup/vstup B a zapoj scrambler do mikrofonnho vstupu transceiveru. Kdy bude bod N bez napt, aktivuje se vstup/vstup AS.

Napjen
Napjec napt mus bt stabilizovno, aby byl stabiln kmitoet osciltoru. Na vstupu bude +6 V, stabiliztor meme napjet naptm od 9 do 15 V. Pi vstupnm napt 12 V je odbr asi 20 mA.

Oivovn
Pi oivovn pedn nastavme osciltor na kmitoet 3500 Hz kondenztorem C21, kter mnme mezi 1 nF a 20 nF. Pokud budeme oivovat dva scramblery, kter budou pracovat proti sob, pak je dleitj shoda kmitot osciltor v obou scramblerech, ne jejich absolutn velikost. P1 a P2 nastavme tak, aby se scrambler nepebuzoval a vstupn signl nebyl zkreslen. Mme-li k dispozici tnov genertor a osciloskop, je nastaven nejjednodu. P3 se nastavuje tak, aby se nepebuzoval vstup transceiveru. Cel stavba by prmrn zkuenmu radioamatrovi, pokud pouije kvalitn a pedem promen soustky, nemla dlat problmy.

R8 33 k R9 5,6 k P1, P3 5 k P2 50 k Kondenztory C1 220 nF C10, C11 33 nF C12 120 nF C13 1 F/16 V rad. C14 500 F/10 V rad. C2 56 pF C21 viz texrt C22 100 nF C3,7,15,19 56 nF C4, C16 4,7 nF C5, C17 82 nF C6, C18 3,9 nF C8,9,20 470 nF Cvky L1 a L5 100 mH Polovodiov soustky D1 Zener., 6,2 V/400 mW D2 1N4148 T1 BC550C IO1, IO4 4066 IO2 NE602 IO3 7806 Pepna S 3x2 polohy OK2QX

m istit desky s plonmi spoji?

Pedevm k odstrann zbytk pjecch prostedk na deskch s plonmi spoji je uren nov istic prostedek Kontakt LR, kter vyvinula firma Kontakt Chemie v SRN. isticm prostedkem se mohou istit nejen pjen desky, ale i dal soustky pro elektroniku. Aerosolov prostedek odstrauje zbytky pjecch past a kapalin a jin neistoty. Ve tech dzch je integrovna stkac kartov hlavice. Produkt se dobe sn s bn pouvanmi laky na ochranu plonch spoj a s materily pouzder pouvanch soustek. S Informace CRC Industries Deutschland, D-76473 Iffezheim
C14 IO3 +
+

Pouit soustky
Rezistory R1 R2 R3 R4, R6 R5 R7 22k 390 k 3,9 k 1,8 k 150 k 10 k

P
R9

K N

D1
+

C13 Q C19 C18 P3 S

R8

R7 L4
R1

D2 L5 C16 C15

M L C17 L3

Obr. 3. Deska s plonmi spoji scrambleru

A A

P2

C20 1
R5

IO4 C10

R6

C21 C12 C11 C7 C8

R4

B R3 B P1 1

C22

IO1 C3 C4

IO2

1 C9

C6 L2

C1 C2 R2

T1 C5

L1

Modul zesilovae 300 W VAHL 1.300

Vladimr Hlavat, Jan Vaek, Martin Kafka
V posledn dob se v rznch vprodejch a bazarech, jako i v nabdkch zsilkovch slueb, zabvajcch se prodejem elektrosoustek, objevila cel ada vkonovch tranzistor z produkce bvalho n.p. TESLA, urench pro nzkofrekvenn aplikace (KDY74, KD4342, KD4348, KD3773 a dal). I kdy se nejedn o nejmodernj soustky, nebo jejich vzory 2N.... a BDY.. vznikly ped adou let, o em se mete pesvdit letmm pohledem do pslun zahranin literatury, pokusili jsme se vyut je pi konstrukci koncovho zesilovae vtho vkonu. Hlavnm dvodem byla velice pzniv cena tchto tranzistor, co umouje vybrat a provat je pro koncov stupe i mn majetnm amatrm a jejich ppadn likvidace pi pokusech s modulem tolik nebol. Dalm dvodem pak byla nkdy i pomrn znan rezerva Uce oproti katalogovm dajm. Napklad z 80 mench tranzistor typu KDY74 mlo asi 65 % Ucemax vt ne 200 V. Zesilovac initele se liily jen minimln, jednalo se tranzistory ze stejn vrobn srie. Protoe se nm vsledn parametry modulu zdly slun, pedkldme vm vsledek k posouzen.

Technick parametry
Zatovac impedance: 4 . Vstupn vkon: 300 W. Odstup signl/um: min. 90 dB. Vstupn citlivost: 0,775 V. Harmonick zkreslen (P=250 EW): 0,002 % pi f=1 kHz 0,01 % pi f=10 kHz 0,05 % pi f=20 kHz. Intermodulan zkreslen nebylo meno pro nedostupnost vhodn mic aparatury.

Popis zapojen
Zapojen modulu je na obr. 1. Jedn se o upraven zapojen zesilovae popsanho p. tefanem v AR-A . 1/93. Oproti pvodnmu een je na vstupu pouit diferenn zesilova v kaskdnm zapojen. Vhody jsou nsledujc: 1) Podstatn zmenen Millerovy kapacity pechodu kolektor-bze tranzistor T1 a T2. To znamen zvten rychlosti pebhu stupn a tm zmenen zkreslen.

2) Tranzistory T1, T2 pracuj s konstantnm naptm U ce, co pzniv ovlivn linearitu a tm rovn potla zkreslen. 3) Na mst T1, T2 je mon pout tranzistory s malm umem, kter maj mal dovolen Uce. Vstup zesilovae byl doplnn obvodem pro kompenzaci stejnosmrn sloky na vstupu. Pouili jsme bn dli napt a stabilizan diody D1, D2. Drobn pravy jsou i ve zdrojch proudu. Jako referenn diody jsou pouity diody LED a proud zdroje, napjejcho rozkmitov stupe (T5, T6) je zvten. Tato prava znamenala dosti znateln zmenen zkreslen, zvlt na vych kmitotech. Teplotn stabilizaci jsme pvodn chtli realizovat se snmacm tranzistorem. Po vyzkouen pvodnho zapojen jsme vak zstali u termistoru. Pouze u nkterch modul bylo teba doplnit paraleln k termistoru rezistor s odporem dov stovek ohm, aby zvislost klidovho proudu na teplot mla poadovan prbh. Jednalo se o moduly, osazen budicmi a koncovmi tranzistory s velkm proudovm zeslenm (KDY74). Celkov je zesilova pekompenzovn, co pispv k bezpenmu provozu celho modulu. Pouit termistor je v kovovm pouzdru se zvitem M4, take jeho mont na chladi je snadn. Vlastn systm termistoru je od kovovho pouzdra odizolovn zalvac hmotou, a tak nen teba pouzdro vi chladii dle izolovat. Obvod stabilizace a nastaven klidovho proudu je pemostn konden-

Obr. 1. Zapojen zesilovae 300 W

ztorem C9, kter zvtuje maximln rozkmit na kolektoru T6. Na rozkmitov stupe navazuje komplementrn dvojice emitorovch sledova, kter bud nsledujc kvazikomplementrn stupe, tvoen vkonovmi budii T13, T14 a dvma trojicemi koncovch tranzistor (T15, T17, T19 a T16, T18, T20). V bzch tranzistor T9 a T10 je zapojena bn pojistka proti zkratu a peten zesilovae. Na vstupu je msto obvyklho Boucherotova lenu pouit sloitj filtr RLC, kter krom zabezpeen stability celho zesilovae rovn inn zamezuje pronikn ruivch signl z pvodnch kabel reproduktor do obvod zesilovae. Modul rovn obsahuje obvod pro ochranu reproduktor ped stejnosmrnm naptm na vstupu (T21 a T24). Tento obvod byl na strnkch AR popsn ji nkolikrt.

Mechanick konstrukce
Modul zesilovae se skld ze dvou desek s plonmni spoji (obr. 2 a 4) a z chladie. Zkladn deska (obr. 2 a 3) obsahuje krom vkonovch tranzistor a pslunch rezistor cel zesilova, vetn vstupnho filtru a ochran. Deska vkonovch tranzistor (obr. 4 a 6 ) je umstna pmo na spodn sti chladie a vkonov tranzistory jsou do n zapjeny. Po jejich zapjen tvo tato deska nedlnou soust chladie. Oba celky, tj. zkladn deska a deska vkonovch tranzistor s chladiem jsou spolu seroubovny estihranmi distannmi sloupky M4 x 20. Stejn sloupky jsou pouity k ppadn monti modulu k asi. Elektricky jsou oba celky propojeny lankem o prezu 2,5 mm2. Na stran vkonovch tranzistor jsou lanka zapjena pmo do desky s plonmi spoji, ze strany zkladn desky jsou pouity konektory typu FAST-ON. Stejnmi konektory jsou pipojeny i napjec vodie a zt. Toto propojen se ukzalo praktick jak pi oivovn a nastavovn modulu, tak pi jeho monti.

Obr. 2. Deska s plonmi spoji zesilovae Vstup zesilovae je vyveden na pjec piky. Rozmry zkladn desky byly zvoleny podle pouitho chladie. V zsad by tuto desku bylo mono zmenit, ale u zazen tohoto druhu jsme k tomu nevidli dvod. Naopak pouit deska je dostaten pehledn a umouje na vtin pozic pout rzn typy soustek, co zejm ocen konstrukti, kte budou chtt vyut soustky z domcch zsob nebo vprodejn typy. Mimo to je dky zvolenmu rastru 5 mm pomrn snadn nakreslit plon spoje trubikovm perem, ani by pli utrpl jeho vzhled. Lcov strana desky je nastkna tenkou vrstvou bl nitrobarvy. Je mon pout oblben (a drah) autoemail ve spreji nebo fixrku. Pozor vak pi p-

U n je chladic profil nahrazen helnkem z hlinkovho plechu tlouky 3 mm. Pdorys se shoduje se zkladn deskou a k elu helnku je pak piroubovn vlastn chladi. Bohuel v naich podmnkch vtinou jet stle takov, jak se zrovna poda zskat. Tato varianta je vhodn i v ppad, e by nkdo chtl zvtit poet vstupnch tranzistor. Pvodn chladic profil toti umouje osadit pouze 8 tranzistor, dal nen kam dt. Nouzov varianta umon pout i dvojnsobn poet tranzistor oproti pvodnmu modulu. V tomto ppad je vak pochopiteln nutn navrhnout novou desku vkonovch tranzistor.

Oiven zesilovae
Pokud byly pouity zmen soustky a nedolo k chyb pi osazovn desek, je oiven modulu jednoduch. Je k nmu poteba nzkofrekvenn genertor a milivoltmetr, osciloskop, stejnosmrn voltmetr a amprmetr. Nejprve oivte zkladn desku s odpojenmi vkonovmi tranzistory: - Trimr P1 nastavte od stedn polohy, P2 na minimln odpor, msto Rt zapojte rezistor 100 . - Pipojte zmenen napjec napt, nap. 15 V. Nem-li pouit zdroj proudovou pojistku, zaate do kad vtve tavnou pojistkou 80 mA. Mus se rozsvtit diody LED ve zdrojch proudu. - Zmte stejnosmrn napt v bod A. Mlo by bt maximln du stovek mV. - Do bodu A pipojte osciloskop, na vstup modulu genertor nf. Pi zvtovn vstupnho napt od nuly se v bod A mus objevit zeslen signl, a to a do limitace. - Je-li ve v podku, postupujte stejn pi plnm napjecm napt. Me se vm pihodit, e zesilova zane zakmitvat. Na osciloskopu se to projev jako vytren sti sinusovky . Vinkem bude tm jist kondenztor C8. Ten je choulostivou soustkou zesilovae, nebo jsou na nj kladeny dva protichdn poadavky. Z hlediska stability je vhodn vt kapacita, ovem se zvtujc se kapacitou kles rychlost pebhu rozkmitovho stupn a tm se markantn zvtuje zkreslen, pedevm na vych kmitotech. Rovn se zmenuje zeslen stupn. Proto je kapacita C8 vdy kompromisem. V praxi se pouv nejmen mon kapacita, pi kter je zesilova jet pln stabiln (uvaovno pi maximln amplitud). Kdy u jsme u t stability, jet jedno odboen. Zejm jste si vimli, e v tomto zesilovai nen zapojen paraleln k zptnovazebnmu rezistoru R18 kondenztor, asto uvan ke zmenen zeslen na vysokch kmitotech a tm ke zlepen stability. V naem ppad se toti velmi asto naopak stval zdrojem oscilac, a to i pi pouit specilnch vf kondenztor. S tmto jevem se autoi setkali i u jinch koncovch stup. Zde by zejm pomohl

Obr. 3. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji zesilovae jen nastkan desky, pedevm pi pjen konektor FAST-ON. Pi plinm oht zane barva loutnout a hndnout a tak by jste mohli doshnout prv opanho efektu, co se vzhledu tk. Deska vkonovch tranzistor je, jak ji bylo zmnno, umstna na spodn sti chladie. Konstrukn je nejlep chladi s deskou svrtat. Pesn rozmry otvor mysln neuvdme, protoe snad kad amatr m svou vlastn metodu monte tranzistor v pouzde TO3 a jejich izolace, take si zvol prmry, vhodn pro svj postup. Ve stedu desky je vyvrtn otvor o prmru 10 mm, kterm prochz termistor teplotn stabilizace (k zkladn desce je pipojen miniaturn dvojlinkou). Rezistory na tto desce jsou osazeny samozejm ze strany spoj. Jako chladi byl pvodn pouvn ebrovan profil o zkladn 215 x 130 mm, vka ebra 38 mm, nabzen firmou TIPA z Opavy. Stejn typ chladie, ale jin dlky prodv i Hadex Ostrava. Malou vadou na krse tchto chladi je, e jsou pravdpodobn ezny na bn strojn pile a tak dv ebra na obou okrajch jsou pomrn dost zdeformovna. Nezbv, ne plochmi kletmi, ocelovou psovinou a pryovou palikou jim s citem navrtit pvodn tvar. S trochou trplivosti to jde. Tento chladi vyhov i pro pomrn velk stedn vkon zesilovae. V ppad poteby lze pout i nucen chlazen. I kdy tento typ nen konstruovn pro nucen chlazen, vsledky jsou pekvapiv dobr. Sta upevnit rovnobn s chladiem, asi 30 mm nad ebra, vhodn ventiltor. Cel chladic profil byl po odvrtn a vyznut potebnch zvit zabrouen a galvanicky ernn, m se zlepilo vyzaovn tepla a zlepil se i celkov vzhled. Tato operace vak nen nezbytn - zejm jen mlo amatr m pstup k potebn technologii. Jeliko uveden profil stdav byl a pak zase nebyl k sehnn, asem jsme zhotovili tzv. nouzovou variantu.

Obr. 4. Deska s plonmi spoji vkonovch tranzistor zsah do plonch spoj. Protoe je vak na vstupu pouit filtr proti pronikn vych kmitot a pi sprvn kapacit C8 je zesilova spolehliv stabiln, bylo jednodu se nepohodlnho kondenztoru zbavit. - Je-li ve v podku, ppadn pokud jste upravili kapacitu C8, pivete napjec napt +9 V na obvod ochrany reproduktor. Rel by s malou prodlevou mlo pithnout. Spojte-li nyn katodu D11/anodu D10 pes rezistor 1,5 M s kladnou napjec vtv, mus rel ihned odpadnout a zstat odpadl po celou dobu ptomnosti kladnho napt. Stejn se mus chovat po piveden zpornho napt. - Pracuje-li ve podle vaich pedstav, odpojte napjen i mic pstroje a zkladn desku propojte s deskou vkonovch tranzistor. - Pipojte opt napjec napt, a to i pro ochrann obvod, do napjecch vtv zesilovae tentokrt zaate pojistky asi 1 A. - Na vstupu modulu mte stejnosmrn napt a trimrem P1 se snate nastavit jeho minimln velikost. Pokud by rozsah trimru nestail (dostanete se na doraz), je teba nahradit pslunou diodu sriovou kombinac dvou diod nebo jednou LED. - Vyate pojistky 1 A z napjecch vtv, na vstup modulu pipojte nf genertor, na vstup zt a osciloskop. Na genertoru nastavte kmitoet 1 kHz a vstupn napt postupn zvtujte a na 775 mV. Pi tomto napt by mlo bt na vstupu asi 36 V (efektivn hodnota), co odpovd vkonu pes 300 W na zti 4 ohmy. - Chladi nechte oht asi na 80 C. Zmenete buzen tak, aby na vstupu byl signl s naptm asi 1 V a zvyte kmitoet na 20 kHz. Na osciloskopu se objev pechodov zkreslen, kter odstrante trimrem P2. - Odpojte zt i buzen a zmte klidov proud zesilovae. - Nechte modul vychladnout a opt zmte klidov proud. Je-li odchylka oproti ohtmu modulu do +20 %, nen teba se obvodem dle zabvat. V opanm ppad hledme takov odpor paralelnho rezistoru R16, aby prbh odpovdal uveden toleranci. - Na vstup modulu opt pipojte nf genertor, vstup zkratujte smykou tlustho drtu a paraleln k n pipojte osciloskop. Napt genertoru zvolna zvtujeme od nuly, na obrazovce osciloskopu se mus objevit oste omezen signl. Pi tto zkouce je dobr mit proud v obou napjecch vtvch, abyste v ppad nefunknosti pojistky byli vas varovni. - Na zvr zkontrolujte kmitotovou charakteristiku, ppadn odstup signl/um. (Dokonen pt)

Obr. 5. Pohled na modul zesilovae ze strany soustek

ta a slicov stupnice
Milo Zajc
Nvod na rzn tae a digitln stupnice bylo publikovno ji mnoho. Pouitm modernch soustek a vhodnou konstrukc lze zskat mnoho vhod jako jsou: mal rozmry a spoteba, minimum soustek a tm rychl stavba, velk variabilita a nakonec i pzniv cena. Cel pstroj je tak jednoduch, e jej i zatenk zvldne postavit za 1 hodinu. Cenov nklady jsou asi 500 K a pouit je znan univerzln.

Technick daje
Napjen: Spoteba: 5V 0,5 V. 50 a 110 mA podle zobrazenho daje (bez IO1 o 25 mA mn). Max. kmitoet: 250 MHz. Citlivost: 50 a 250 MHz asi 15 mV, 30 MHz asi 50 mV, 5 MHz asi 300 mV. Rozmry: 94 x 35 x 11 mm.

Program jednoipovho mikropotae je navren tak, e ta me slouit k nkolika elm. Podle toho, kter z diod D3, D4 a D5 jsou zapojeny, me mt tyto funkce: slicov stupnice pijmae FM v rozsahu 64 a 108 MHz (s mezifrekvennm kmitotem 10,7 MHz), po prav programu i pro jin pijmae, monitor vysln od CB a do 174 MHz, slicov stupnice (mi kmitotu) jako doplnk starch vf i nf genertor, univerzln ta, dleit pomocnk pi opravch a pelaovn pijma i radiostanic, prost ta impuls (poitadlo k navjece, stopky atd.).

IO2, kter zkladem celho pstroje. Displej pracuje v multiplexnm reimu, co umouje pout procesor s malm potem vvod. Anody segmentovek jsou spnny tranzistory T2 a T5. Katody jsou spnny pmo vstupy procesoru. Rezistory R14 a 21 slou k omezen proudu a tm nastaven jasu dipleje. Kvalitn segmentovky HP maj velk jas i pi malm proudu. Pi pouit segmentovek s velkou svtivost (super erven), lze spotebu jet zmenit. Multiplex displeje je t pouit pro pepnn funkc pstroje. K tomu se pouvaj diody D3 a D5. Druh vstup pro kmitoty do 1 MHz je pipojen pes rezistor R4 pmo do procesoru. Rezistor spolu se zchytnmi diodami na vstupu IO pedstavuje jednoduchou ochranu. Pedpokld se pipojen TTL signlu nebo vstupnho tvarovae. Mikroprocesor pracuje s hodinovm kmitotem 24 MHz. Kondenztory C6 a C7 slou k pesnmu nastaven kmitotu krystalu. Kondenztor C8 zajiuje reset procesoru po zapnut. Program je uloen v pamti procesoru typu PEROM.

to jev objevuje mn asto. Zde pouit programov een zajiuje, e zobrazen daj je naprosto stabiln (samozejm pokud je vstupn signl dostaten velk a jeho kmitoet konstantn). Dal funkc je zhen displeje. Pi neptomnosti vstupnho signlu IO1 vtinou samovoln kmit, co se na displeji zobraz jako problikvn rznch daj. Program v tomto ppad displej zhasne a nech svtit pouze desetinnou teku. Tm se tak vrazn zmen spoteba proudu. Podle tabulky zapjme diody D3 a D5 pro poadovanou funkci, ppadn zapojme anody diod pes spnae. Pak lze pepnat vechy funkce.

Stavba pstroje
Cel pstroj je sestaven na jednostrann desce s plonmi spoji. Po vyvrtn dr (vrtkem 0,8 mm) osazujeme postupn soustky. Vechny rezistory jsou zapjeny z rozmrovch dvod na stojato. Zapjme tak drtovou propojku a krystal uchytme kouskem vodie, m se uzemn i jeho pouzdro. Integrovan obvody meme osadit do objmek. I pi pouit standardnch soustek a objmek je celkov hloubka zstavby jen 11 mm. Pi pouit monte SMD by bylo mono postavit cel pstroj pod displej.

Aplikace
Pro pouit jako stupnice rozhlasovho pijmae FM sta smyka 1 zvitu umstn pobl cvky osciltoru. Vazba by mla bt jen tak tsn, aby zobrazen daj byl stabiln a nerozlaoval se osciltor. Citlivost IO1 je na vych kmitotech velk, take to nen problm. Pi pouit jako monitor vysln pipojme na vstup kus vodie jako antnu. Dlku zvolme podle poadovan citlivosti. V psmu 2 m je dosah i nkolik metr. Troku problematick je men kmitotu v rozmez od 1 do 3 MHz, kde je citlivost dliky patn (je vhodn odpojit D1 a D2). Pro tato men je mono pout peddli deseti pro vstup 1 MHz nebo msto IO1 zapojit dli 256, relizovan nap. 74HCT393.

Popis zapojen
Vstupn signl oddlen kondenztorem C1 prochz pes osvden tlumov lnek na ochrann diody D1, D2 a dle pes C2 na vstup rychl dliky IO1, kter dl kmitoet 256krt. Na jejm vstupu je jednoduch pevodnk signlu na rovne TTL, realizovan tranzistorem T1. Dle je ji signl zpracovn v jednoipovm mikropotai
+5
V C4 2n2 C5 47

Programov vybaven
Program zajiuje krom generovn pesnch asovch interval, tn vstupnch impuls a jejich zobrazen na displeji v poadovanm tvaru tak mn bn funkce. Jednou z nich je slicov filtrace menho daje. Pi klasickm zapojen tae vdy problikv posledn slo, pokud je men daj na mezi rozlien. Pedazen dal dliky problm nee, pouze se ten-

3 R5 2K2* R6

D5* D4*

R9 22K C8 22

1 R10 2K2

2 R11 2K2

3 R12 2K2

4 R13 2K2

100
T1

2 D3* 1 11 9 8 7 6 3 2 5 X1 4 IO2 20 Vcc P37 P35 P34 P33 P32 P31 P30 X1 X2 GND C6 C7 47p* 56p* 24MHz 10 89C2051 RST P17 P16 P15 P14 P13 P12 P11 P10

T2 1
19 18 17 16 15 14 13 12

T3 3

T4 3

T5 3

R4
vstup 1 MHz

R14-21 4 5 1 2 9 7 10 6 180 Z1

1K
vstup 250 MHz C1 2n2 C2 2n2

8 IO1 Vcc 2 6 Q1 IN1 3 1 IN2 NC Q2 MOD 7 5 R7 5K6 4 R8 1K

4 3 2 1

R2
22 R1 GND 2x 220

GND C3 D1 D2 2n2

Z2 Z3 4 x HDSP5501

Z4

R3

SAB6456

Obr. 2. Zapojen mie kmitotu a slicov stupnice

Pi pouit do 1 MHz nap. jako stupnice nap. k nzkofrekvennmu genertoru lze vypustit vechny soustky kolem IO1 a T1, take se zapojen jet mnohem zjednodu. Vstup do 1 MHz pipojujeme do msta, kde m signl rove TTL, nebo na vstup tvarovae. Zde je nutno upozornit na stdu menho signlu. Minimln doba, kterou mus vstupn signl zstat v jedn logick rovni, je 0,5 s. Proto signl, jeho kmitoet se bl k 1 MHz, mus mt stdu pesn 1:1. Pro kmitoet 0,5 MHz u to me bt a 1:3. Vstup reaguje na sestupnou hranu signlu. V aplikaci jako prost ta plat stejn podmnky pro pipojen vstupu jako pro men kmitotu. Pokud spojme v tomto reimu vstup 1 MHz s vvodem 7 IO2, kde je signl s kmitotem 100 Hz pro zen multiplexu displeje, zskme jednoduch stopky s rozlienm 0,01 s, kter nemaj hodinov, ale dekadick zobrazen.

Tab. 1. Funkce tae a zapojen diod D3 a D5 D3 D4 D5 Funkce ta 250 MHz x x x x x x x x x x x x ta 250 MHz stupnice (mf = 10,7 MHz) stupnice (mf = 10,7 MHz) ta 1 MHz ta 1 MHz prost ta impuls prost ta impuls Rozlien 100 kHz 1 kHz 100 kHz 1 kHz 100 Hz 1 Hz 1 imp. 100 imp. Displej 0.0 0.000 0.0 0.000 0.0 0.000 0 000.0

x - dioda osazena mit a do 250 MHz, je vhodn jet nastavit stdu signlu na vvodu 9 IO2. Zmnou odporu rezistoru R5 se sname nastavit stabiln zobrazen co nejvyho kmitotu. Pro bn men do asi 200 MHz stdu nastavovat nemusme.

Seznam soustek
Rezistory R1, R3 R2 R4 R5 R6 R7 R8 R9 R10 a R13 R14 a R21 220 22 1 k 2,2 k viz. text 100 5,6 k 1 k 22 k 2,2 k 180

Oiven
Pi alespo trochu peliv prci pracuje pstroj okamit. Pouijeme-li jej jako stupnici pijmae FM, nen vtinou dal nastaven potebn. Pokud chceme vyut maximln pesnosti, je nutno nastavit kmitoet osciltoru mikroprocesoru. Pm men kmitotu osciltoru na krystalu nelze doporuit, protoe vdy se osciltor pipojenm pstrojem mrn rozlad. Pouijeme tedy zdroj signlu o znmm kmitotu v rozsahu asi 150 a 200 MHz a amplitudou alespo 20 mV. Zapneme men s rozlienm na kHz (D3) a vbrem kapacity na pozici C6 (ppadn i C7) nastavme sprvn daj na displeji. Pro sna nastaven lze C6 sloit ze dvou kus, nebo pout mal trimr. Hodnoty uveden ve schmatu plat pro krystaly s oznaenm SE-TIME, prodvan v GM Electronic. Pro jin typy mohou bt hodnoty odlin. Pokud chceme

Zvr
Monosti pstroje jsou dky pouit procesoru velmi irok (nap. otkomr, stopky, hodiny atd. podle poteby). Vzhledem k tomu, e program nezabr celou pam, budou asem doplnny dal funkce podle ohlasu ten. Rozen na vce dekd je tak mon, ale pi men s velkm rozlienm se prodluuje doba men. Nakonec, pokud ns tato aplikace omrz, lze pam mikroprocesoru smazat a mikroprocesor s jinm programem pout na nco jinho (lze jej naprogramovat a 1000krt). Kompletn stavebnici za 499,- K, nebo samotn naprogramovan mikroprocesor za 290,- K + nklady na potovn si lze objednat na adrese autora: Milo Zajc, Hlkova 739, 289 11 Peky.

Kondenztory C1 a C4 2,2 nF, keramick C5 47 F/6 V miniaturn nebo tantalov C6 47 pF, viz. text C7 56 pF, viz. text C8 2,2 F/16 V miniaturn nebo tantalov Polovodiov D1 a D5 T1 a T5 IO1 IO2 Krystal X1 Zobrazova Z1 a Z4 soustky 1N4148 BC556 SAB6456 (KERR Trutnov) 89C2051 programovan 24 MHz (GM) HDSP-5501 (GM)

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek

Zapojen tae se mi lbilo natolik, e jsem se rozhodl jej postavit. Desku s plonmi spoji a oba integrovan obvody mi poskytl autor, st soustek jsem zakoupil, st pochz ze uplkovch zsob. Musm piznat, e stavba pstroje m nkolik zdrhel, jejich pekonn usnadn nsledujc dky. Snadno zjistte, e zapjte-li displej do desky nadoraz, budou nkter typy miniaturnch rezistor displej o nkolik milimetr pevyovat. Mte pak na vbr bu pout bn miniaturn rezistory a displej zapjet co nejve (na dlku pvod), nebo pout krat rezistory. Ideln by v tomto ppad byly subminiaturn rezistory (nap. typ R204 viz katalog GM), ty vak nelze bn

GLIDEPOINT polohovac zazen k PC

Na evropsk trh uvedla americk firma CIRQUE Corp. originln vrobek GLIDEPOINT. Je to nhrada za bnou mechanickou my k PC, oznaovan jako trackpad nebo touchpad. GLIDEPOINT je obdlnkov krabika s rozmry 8,5 cm x 6,8 cm, s vkou 1,2 cm a hmotnost 57 g. Spojen s potaem je, jako u bn myi, kabelem do sriovho portu nebo s redukce do portu PS/2. Mal rozmry ocen hlavn ti, kte pouvaj svj notebook na pracovnch cestch a GLIDEPOINT pouij jako pohodlnj nhradu za trackball. Pohyb kurzoru na obrazovce nen vyvoln pohybem polohovacho zazen (myi) po podloce, ale posunutm prstu po povrchu trackpadu. Jeden poklep prstu na povrch simuluje single click, dvojnsobn poklepnut prstu - double click. Podrenm prstu po dvojnsobnm poklepu se simuluje tahn (drag). Jestlie pi tahn okna doshnete okraje a potebujete thnout dl, sta podret primrn tlatko, prst zdvihnout, pesunout a mete pokraovat. Prce s prstem na povrchu je pjemn a nevyaduje dn tlak. Nainstalovan ovlada pro prosted WINDOWS skrv netuen monosti. Mete si naprogramovat vyvoln dodanch funkc na primrn i sekundrn tlatka, na kombinace klvesy s tlatky, nebo jen na kombinaci klves. Nap. vyvoln menu pravm tlatkem ENTER nebo F1. Lze urit, kam se m nastavit kurzor po sputen volby, na Default Menu, System Menu nebo Center Menu. Nap. pi stisku klves <ALT>+<A> se zapamatuje pozice kurzoru. Pi druh kombinaci, nap. <ALT>+<Y>, kurzor sko na zapamatovanou pozici. Kdyby vm nevyhovovala tlatka dole, zmnte orientaci pohybu a GLIDEPOINT jednodue otote. Pro zven citlivosti pohybu prstu lze nastavit rznou rychlost pohybu kurzoru. Podobnch uitench funkc je mon v ovladai nastavit vce ne 40. Pracovn plochu je mon pi zneistn jednodue utt, co je velk vhoda oproti bnm mym. Dobu i-

vota pracovn plochy udv vrobce 2 miliony simulovanch dotyk a 62 milion tah po povrchu. Na vrobek poskytuje ptiletou zruku! Jak vhody tedy nabz GLIDEPOINT oproti bnm mechanickm mym? et prostor, zvtuje komfort obsluhy a zjednoduuje ovldn. Po spojen s PC lze pracovat i se standardnm ovladaem pro bnou my. Je odoln proti zneistn a vlhkosti, netrp navou materilu i ztrtou citlivosti a m jemn ovldn. Tmito vlastnostmi zskal i titul BEST PRODUCT of 1994 v americk verzi asopisu PC MAGAZINE. Michal Zajc Obchodn zastoupen firmy CIRQUE Corp. je v Bratislav, tel.(07) 522 97 89.

koupit, nebo jsou jen na objednvku s minimlnm odbrem 5000 ks od jedn hodnoty. Natst lze pout tuzemsk rezistory TR 191, kter svoj dlkou vyhov. Protoe jsem v tomto proveden vechny rezistory nesehnal, osadil jsem schzejc rezistory typy SMD. Vhodn je vt typ rezistoru (1206), kter mete pout vude mimo R10 a R13, kde je rozte vvod 5 mm. Nakonec se mi pouit rezistor SMD zd nejlep a vele jej doporuuji. Pjec ploky je vhodn nejdve tence pocnovat, piloit rezistor, pidret jej pinzetou a z obou stran krtce oht pjekou. Protoe jsem chtl zmenit spotebu tae, pouil jsem v displeji slicovky s malou spotebou HDSP-H111, kter dov GM electronic. Tyto slicovky svt pi jmenovitm proudu 1 mA na segment naprosto chvatn. Kontrast displeje zvtuje i ern eln strana. Nevm, zda jsou bn k dostn v maloobchodn prodejn, ale protoe je GM dov v tiscovch mnostvch, je to jen

otzka jistho ntlaku zkaznk. Velkoobchodn cena jedn slicovky je asi 30 K. Pi pouit tchto slicovek jsem zvtil odpor rezistor R14 a R20 na 1 k (lze pout i 820 ). Souasn jsem zvtil odpor rezistor R10 a R13 na 5,6 k. Spoteba pstroje je pak i v ppad, e svt vechny segmenty displeje, nejve 65 mA. V tai jsem pouil krystal z vraku karty adie disku pro PC. S tmto krystalem vak osciltor mikropotae tvrdojn kmital na 8 MHz, i kdy na pouzdru bylo vyznaeno 24 MHz. Nepomohla ani zmna kapacit kondenztor C6 a C7. Tento stav se projevil tm, e displej ukazoval tikrt ni kmitoet a jinm taem bylo mono na vvodu 7 IO2 namit kmitoet jen 33 Hz. Pi pouit jinho krystalu (z jinho vraku) bylo ve v podku. Vm, e pi pouit doporuenho krystalu uveden jev nenastane. ta sm pracuje tak, jak popisuje autor. slicov filtrace pracuje bezchybn na vech rozsazch, a je beze-

sporu pnosem. Napklad na rozsahu 1 MHz s rozlienm 100 Hz je daj na displeji pesn zaokrouhlen. Zvyujete-li nap. kmitoet genertoru od 200 Hz, svt na displeji slice 2 a do kmitotu 250 Hz. Zvt-li se kmitoet nad 250 Hz (do 350 Hz) rozsvt se slice 3. daj na displeji pitom nijak nepeblikv. Uveden modul se me stt solidnm zkladem pro konstrukci vlastnho micho pstroje. Pro funkci tae je teba doplnit vstupn zesilova, ppadn peddliku deseti pro kmitoty do 10 MHz. Pi pouit jako slicov stupnice pijmae FM je to asi nejjednodu zapojen, jak kdy bylo otitno. Napad mne jet jedno vyuit. Tm kad konstruktr m ve svm koutku njak odloen pijma, kterm si zpjemuje bastlen. Velmi netradin kombinace pjmae FM a tae by umonila vyut modul jak k men kmitotu, tak k indikaci naladn pijmae. Belza

Nhrada zdroje pro penosn B TV pijmae

Ve vtin penosnch ernoblch TV pijmach (Minitesla, Satelit, Junos, ilelis apod.) je zdroj stejnosmrnho napt (obyejn 12 V) een sriovm stabiliztorem. Tato koncepce m nkolik nevhod: zbyten velk pkon, tepeln namhn regulanho tranzistoru a sovho transformtoru a tak problmy se stabilitou obrazu pi zmenen kapacit elektrolytickch kondenztor vlivem strnut. Na obr. 1 je jednoduch spnan zdroj, kter tyto nedostatky odstrauje. Funkce obvodu je zejm ze schmatu. Napt na Zenerov diod D2 se porovnv s naptm na vstupu, zmenenm odporovm dliem R4, P1, R6. Pokud se vstupn napt zvt (nap. vlivem zte), oteve se tranzistor T3, proudem tekoucm R7 poklesne napt na bzi T2, take tranzistor se oteve, tm se zmen napt mezi bz a emitorem T1, kter se zave a tm pestane poutt proud pes cvku L1 na vstup. Na L1 se zmenenm proudu indukuje napt opan polarity, kterm se oteve rekuperan dioda D1 a po njakou dobu tee do zte a do C2 proud zlepujc innost obvodu. Pi zmeen vstupnho napt se T1 naopak oteve, pes L1 tee proud na vstup a cel dj se opakuje. innost dan pomrem vstupnho vkonu ke vstupnmu zvis hlavn na kvalit L1, D1, T1 a pohybuje se od 60 do 90 %. Cvka L1 m induknost asi 1 mH. Poet zvit vypoteme ze

Obr. 1. Zapojen zdroje pro televizn pijmae

vztahu N=(L/AL) [nH]. Vhodn typ jdra a prmr drtu vybereme podle tabulek v AR-B . 6/94. Pro TV Minitesla vyhov nap. hrnkov jdro o rozmru 26 16 mm, hmota H12, AL=100, 100 zvit drtu o prmru 0,63 mm. Pokud chceme zjistit pokusn, zda je dan cvka vhodn, mme innost pi zvtujcm se vstupnm proudu. Poklesu innosti pod 60 % odpovd maximln vstupn proud pro danou cvku. Velikost induknosti nen kritick a nemus bt pesn dodrena. Darlingtonova dvojice tranzistor T1 me bt v nouzi nahrazena KD366 nebo podobnm typem. Potenciometrem P1 lze nastavit vstupn napt od 9,6 V do 14 V (ovem bez Zenerovy diody D3, kter chrn zt ped peptm v ppad zkratu T1). Tento spnan zdroj je velmi spolehliv a funguje v ppad bezchybnch soustek a monte na prvn zapojen. Jeho pouitm se v TV Minitesla zmenil pkon z pvodnch 47 na 26 W (meno digitlnm wattmetrem podle lnku v ARA - brati Vovi) pi mnohem lep stabilit obrazu, co vynikne zejmna pi pouit TV jako monitoru k potai. I kdy se jedn o spnan zdroj pracujc na frekvenci asi 5 a 20 kHz (mn se se zt), nejsou dn problmy s ruenm. Popsan spnan zdroj lze postavit s minimlnmi nklady, kter se brzy vrt pi stle stoupajcch cench elektiny. Ing. Miroslav Chrastina

Vhov filtr ...

V AR A10/95 byl v lnku Vhov filtr pro men v elektroakustice popsn tzv. psofometrick filtr [1]. Ji vce ne 15 let pouvm mnohem jednodu zapojen, jeho schma je na obr. 1. Vstupn signl je nejdve piveden na zesilova s tranzistory T3 a T4, kter zajiuje velk vstupn odpor micho pstroje a zdroj signlu s malm vnitnm odporem pro buzen filtru. Tranzistory T1 a T2 chrn tranzistor T3 ped proraenm velkm vstupnm naptm. Nsleduje pasivn filtr, zajiujc pravu kmitotov charakteristiky podle kivky A pro men odstupu ruivch napt. A se mi to zd dnes ji tko uviteln, zapojen filtru nevzniklo vpotem, ale bastlenm. Nejdve jsem piblin uril zapojen filtru. Protoe kmitotov charakteristika pipomn psmovou propust, pouil jsem Wienv len a pro dosaen potebn strmosti jsem jej doplnil doln (1.du) a horn (2.du) propust. S jistou dvkou tst se mi po nkolika pravch hodnot soustek podailo doshnout, e kmitotov charakteristika filtru se shodovala s normou stanovenou kivkou A s pesnost lep ne 1 dB v celm sledovanm kmitotovm psmu (20 Hz

a 20 kHz). To je pesnost, kter pro bn men zcela vyhov. Nsledujc zesilova s tranzistory T5 a T6 kompenzuje tlum filtru. Trimrem nastavme zeslen tak, aby na vstupu byl pi kmitotu 1 kHz v obou polohch pepnae stejn velk signl. Filtr mm zapojen pmo v nzkofrekvennm milivoltmetru. Na obr. 1 je vlastn jeho st mezi vstupnm dliem a nslednm linernm usmrovaem. Piznvm, e zapojen filtru je ponkud letit. Nen proto mnno jako stavebn nvod, ale spe jako inspirace pro vlastn experimentovn. Dnes bych nahradil vstupn i vstupn zesilova operanm zesilovaem. pravu neuvdm, vm, e ji zvldne kad stedn zdatn konstruktr. Tento mj (mil) hch mld mi dodnes pipomn, jak me tvr naden nkdy nahradit nedostatek znalost a vst k eenm, je mohou bt jednodu. Obvm se, e kdybych ml dnes navrhnout podobn filtr, bylo by vsledkem zapojen obdobn sloitosti jako v [1]. Jaroslav Belza [1] Matouek, T.: Vhov filtr pro men v elektroakustice. Amatrsk radio A10/1995, s. 17.

Obr. 1. Jednoduch filtr pro men odstupu ruivch napt

Ekvalizr a spektrln analyztor z PE 1/96 doplky

Na obr. 1 a 2 je spojov obrazec desky s plonmi spoji a rozmstn soustek na desce subpanelu. Nejsou na n zakresleny otvory pro upevnn. Rezistor R je pipojen ze strany spoj a je jm nastaven proud pro spodn adu deseti LED, kter svt po zapnut stle, aby displej pi krtkodob neptomnosti signlu pln nezhasnal - co by psobilo ruiv. Napjeny jsou ze zdroj +16 V a -16 V (tj. naptm 32 V); vhodnou volbou odporu R zajistme stejn jas jako u ostatnch LED. Dioda D je rovn na stran spoj a jsou k n pipojeny anody LED1 a LED8 indikujcch zvolenou funkci. Dioda je typu 1N4148 nebo podobn a zabrauje peplovn a pokozen indikanch LED pi reimu STAND BY, nebo vstupy obvod 4013 jsou pi tomto provozu stle aktivn. V PE . 1/ 96 s. 19, obr. 9 nebyla tato dioda nedopatenm zakreslena. Na stejnm obrzku chyb rovn odpor rezistoru R25, kter m bt 1 k a rezistoru R26 33 k. Aby nebylo nutno pout oboustrannou desku s plonmi spoji, jsou anody hornch deseti LED v kadm svislm sloupci (krom poslednho) spojeny tak, e vvod anody horn LED je ohnut a pipjen k anod LED pod n, ta je pipjena k dal, atd. Pvody pro displej od desky spektrlnho analyztoru jsou pipjeny ze strany spoj. Na tto stran jsou rovn pipjeny zlacen konektorov kolky dvakrt 9 pin, na kter jsou vhodnmi protikusy - dutinkov lita 9 pin - pipojeny pvody z desky elektronickho ovldn pro mikrospnae a LED1 a 8. Konketory je mono samozejm vynechat a pvody pipjet pmo. K tto konstrukci pilo velk mnostv dotaz, a tak, jeliko nemohu na vechny jednotliv odpovdat, pokusm se dle zodpovdt ty nejastj. Protoe seznam soustek ji otitn nebude, tak v krtkosti alespo k pouitm typm: vechny rezistory jsou miniaturn, metalizovan, krom R13 a R22, kter jsou na 1 W, potenciometr P1 je typu TP 160, 50 k/N. Tahov potenciometry v ekvalizru jsou typu TP 640. Kondenztory jsou svitkov, radiln, vtinou s rozte vvod 5 mm - nutno zkontrolovat podle desky s plonmi spoji. Kondenztory vtch kapacit, k blokovn a filtraci jsou elektrolytick, radiln, jako C1 a C1 na obr. 9 je lpe pout tantalov nebo jet lpe bipolrn typy. Obr. 1 a 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek ekvalizru. Pedloha pro desku s plonmi spoji byla zmenena na 50 %
potenciometry pravho kanlu

LED4

LED3

P1 LED2 LED1 4 3 2 1 110 ks LED,zelen 5x2 mm R +16 V -16 V 5 12 16 18 13 14 15 17 19 11 20 10 9 8 7 6 LED5 LED7 potenciometry levho kanlu LED6 LED8 Tl. Power Tl. EQ Tl. Bar-Point Tl. Fast Tl. Slow Tl. Hold S R Q P O N M L K D NC E F G H D C B A Tl. Left Tl. R+L Tl. Right

Tl. Mic

Mic IN (Jack 3,5 mm)

Jednoduch pevodnk A/D

Nkdy lze ve starch asopisech nalzt zapojen, jejich pouit dnes dostv opt smysl bu proto, e dnes dostupn (zvlt polovodiov) soustky maj lep vlastnosti, nebo jsou velmi levn. Popsan obvod pat do druh skupiny. Jednm takovm obvodem je i jednoduch pevodnk A/D, nakreslen na obr. 1, kter jsem nalezl v jednom ze starch sel asopisu Wireless World. Zapojen 4bitovho pevodnku obsahuje nkolik rezistor a 4 pesn invertory. Pokud se bude vstup invertoru peklpt pesn pi polovin napjecho napt Uref a vstupn napt invertoru bude 0 nebo Uref podle stavu na vstupu, bude na vstupech invertor doplnk digitlnho slova, kter odpovd vstupnmu napt v rozsahu 0 a Uref. Dle je nutn, aby invertory mly velk vstupn odpor. Pevodnk lze snadno rozit na vt poet bit pidnm dalch invertor. Pak se ovem zvtuj nroky na pesnost rezistor a invertor. V ppad 4bitovho pevodu lze na mst invertoru pout pmo invertor CMOS nap. 4001, 4011, 4069 nebo 74HC04. Pro vt pesnost je lep pout kombinaci kompartoru a invertoru. Pokud na mst kompartoru pouijeme operan zesilova, napjme OZ naptm vtm ne je Uref a mezi vstupem OZ a vstupem invertoru zapojme rezistor. Pokud pouijeme kompartor, pipojme invertor podle typu kompartoru. Nkter kompartory maj vstup pmo v rovnch TTL, jin je nutno doplnit rezistorem viz obr. 2. Napt Uref/2 zskme nejlpe odporovm dliem z pesnch rezistor. Poadavku vstupnho napt blzkho 0 resp. Uref nejlpe vyhovuj obvody CMOS. Pro vt vodivost vstup-

nch tranzistor je vhodnj pout obvody ady 74HC.. nebo 74HCT. Funkce pevodnku je velmi prost. Vstupn napt je porovnno v kompartoru K1. Jeho vstup je zrove vstupem dat s nejvt vhou. Vstupn napt K1 se sete odporovm dliem se vstupnm naptm a je pivedeno na vstup K2. Dal stupn jsou zapojeny obdobn. Odporov s kadho stupn je vlastn pevodnk D/A ze vech vych bit, jeho vstupn napt je seteno se vstupnm. Hranice pouitelnosti pevodnku je nkde mezi dlkou slova 6 a 8 bit. Pi delm slov rychle roste potebn poet pesnch rezistor a navc se, protoe jednotliv stupn jsou spolu svzny odporovou st, kumuluj i chyby z pedchozch stup. Popsan pevodnk nen pochopiteln dn zzrak. Myslm si vak, e toto zapojen lze pout pro prvn pokusy s slicovmi obvody. Pouijete-li nap. OZ typu LM324 a invertory 74HC04, nepeshnou nklady na 4bitov pevodnk 30 K. Sami pak mete bt pekvapeni, e nap. 4bitov pevodnk sta pro srozumiteln penos ei, zvlt je-li pidn k signlu um. JB

Obr. 1. Jednoduch pevodnk A/D

Obr. 2. Nhrada pesnho invertoru kompartorem a invertorem CMOS hranici, pi kter se LED zanou rozsvcovat. Na tomto mst bych chtl jet varovat ped koup rznch levnch LED (po 1 K apod.) protoe u nich nen zaruena pi stejnm proudu rovnomrn svtivost u vce kus a je to dost vidt. Pouit soustky by mly bt bn k dostn (krom tahovch potenciometr jsem ve sehnal bhem jedinho dopoledne) a tak peji vem ppadnm konstruktrm radost ze stavby i provozu popisovanho zazen. Karel Barto

V jinm pstroji se mi stalo, e stejn zapojen pepnae s obvodem 4028 (IO7) nepracovalo uspokojiv, je to dno rozdlnm vnitnm zapojenm a nezbv ne IO nahradit stejnm obvodem jinho vrobce - nap. Toshiba pracuje na 100 %. Rel se d pout jakkoli miniaturn se stejnou rozte vvod, se dvma pepnacmi kontakty, vhodn pro spnn nf signl, s cvkou na 12 a 15 V. K propojen desek jsem pouil ploch vceilov kabel. Mikrospnaov tlatka byla pouita typu DTE6 s mod-

rm tvercovm hmatnkem do desky s plonmi spoji, v souasnosti je vak velk vbr vhodnjch typ, ideln jsou v proveden pro upevnn zamknutm pmo do otvoru v elnm panelu (SNAP IN). LED pro displej je mono pout libovolnho tvaru a samozejm i typy s malou spotebou. Velikost proudu pro tyto diody je mono nastavit zmnou odporu rezistoru R8 pipojenho k obvodu LM3915. Zmnou R5 je mon upravit spodn hranici referennho napt a nastavit tak citlivost obvodu -

Obr. 3. Nrtek pednho panelu ekvalizru

Nov run stanice CB na trhu

Dnen rubriku pipravil : RadioCom, Na drahch 190, 500 09 Hradec Krlov - Malovice Pod nzvem Allamat 27, ZODIAC P2000 a STABO XH8040 se objevila na naem trhu pikov run penosn radiostanice vychzejc z osvden mechanick koncepce profesionlnch radiostanic CT 170, Nissei, RV 100 ap. Je vyrobena modern technologi SMD a svm designem si zskala srdce nejednoho pznivce CB. Svmi rozmry je jednou z nejmench CB stanic na svt. Radiostanice pracuje kmitotovou modulac na 40 kanlech CB psma (kmitotov rozsah 26,96527,405 MHz), jejich poet lze pro exportn ely zvtit na 120 nebo 200. Stanici lze t vybavit selektivn volbou nap. Premier SMD. Pjma je een jako superhet s dvojm smovnm. Citlivost 0,4 V/ 12 dB je daj spe katalogov, u vtiny mench vzork byla 0,2-0,3 V. Modern soustky a obvodov een vrazn zmenily spotebu radiostanice natolik, e je mon na jedno nabit akumultor pracovat a nkolik destek hodin podle etnosti reimu vysln. V reimu SAVE nen pijma trvale zapnut, ale zapn se jen na nkolik desetin sekundy. Objev-li se na kanle signl, zstanou obvody pijmae zapnuty. Vysla pracuje s zkopsmovou kmitotovou modulac se zdvihem 1,6 kHz a pepnatelnm vstupnm vkonem 4 W nebo 0, 5 W pi napjen asi 12 V, pi napjen 7,2 V (6 lnk ve standardnm pouzdru) je maximln vkon asi 1,5 W. V praxi to znamen zmenen rovn signlu u protistanice asi o 1 S, co se na dosahu radiostanice s 1,5 W vkonu oproti 4 W tm neprojev. Radiostanice Allamat 27, ZODIAC P2000 a STABO XH8040 nabzej mnoho uivatelskch funkc, kter se ovldaj pomoc esti miniaturnch tlatek umstnch v okol displeje. Stisk tlatka je akusticky indikovn beepem, kter lze vypnout. Jedno z tlatek je funk, tj. pepn druh funkce zbvajcch tlatek. Tet funkce tlatek se zapnaj a vypnaj delm stiskem pslunho tlatka. Stanice m zkladn funkce jako SCAN, hldni dvou kanl, pepnn vkonu, rychl skok na zchrann kanl 9, dle pak monost uloen pti kanl do pamt a jejich nsledn rychl vyvoln a monost scanovn po pamtech. T je monost osvtlit displej a zaadit funkci Lock - zablokovn pepnn kanl. Dal zajmavou funkc je LCR - vyvoln naposledy uvanho kanlu. Pouzdro radiostanice je vyrobeno z houevnat tmav ed uml hmoty a je odoln i proti neetrnmu zachzen. Antna se pipojuje pes spolehliv roubovac TNC konektor s impedanc 50 W. Stanice umouje pipojit extern mikrofon a reproduktor pes dvojici konektor typu Jack. Stanice se dodv ve standardn verzi s pouzdrem na 6 akumultor, pendrekovou antnou a klipem na uchycen na opasek. Je mon t zakoupit stanici s psluenstvm, tj. s nabjecm mezilenem pro nabjen lnk pmo v pouzdru radiostanice, koenkovm ochrannm pouzdrem a napjecm a nabjecm kabelem do automobilu. Nabjec mezilen je samozejm mono zakoupit samostatn. Velkou vhodou je, e ke stanicm Allamat 27, ZODIAC P2000 a STABO XH8040 je mon pout psluenstv stejn s CT 170 apod., tud je mono stanici vybavit 12 V akublokem, s kterm dv pln 4 W vkonu. Zvrem lze ci, e Allamat 27, ZODIAC P2000 a STABO XH8040 s eskou homologac vzhledem ke sv prodejn cen, parametrm, funkcm a velikosti pat mezi nejzdailej radiostanice na naem trhu, kter lze provozovat nejen jako run, nebo se bez problm vejdou skuten do kapsy, ale i v mobilu nebo na zkladn, i kdy pro tuto funkci nen pmo urena. K radiostanici je mon dokoupit irok spektrum doplk: koen pouzdro, nabjeku, akupack, lamintovou antnu 72 cm, teleskopickou antnu 150 cm, extern mikrofon s reproduktorem, selektivn volbu.

TELECOM kadoron show telekomunikan techniky

Svtovou vstavu TELECOM 95 shldlo v loskm roce 155 000 nvtvnk! Stejn jako ped pti lety, i v loskm roce tam mla expedici IARU, do jej pamtn knihy se zapsalo mj. 250 radioamatr z celho svta. V letonm roce se chyst kontinentln vstava TELECOM 96 v Jin Americe, probhne ve dnech 10.-15. ervna v Brazlii ve mst Rio de Janeiro. Jubilejn X. mezinrodn radioamatrsk setkn v Rakousku

Laa an der Thaya

se uskuten ve dnech 17.-19. kvtna 1996 (nedaleko moravskch hranic, pechod Hevln)

Dm hudby Pardubice Sukova 1260 16. a 17. kvtna 1996

Zveme vs na IV. ronk prodejn a kontraktan vstavy zamen na pjem a zpracovn satelitnch a pozemnch analogovch a digitlnch signl, televiznch kabelovch rozvod, spolench televiznch antn, lokln a regionln vysln, mstsk rozhlasy, mic techniku, sdlovac a telekomunikan techniku a radiokomunikace. Program: tvrtek 16. 5.: 8-12 h. instalace vstavy; zasedn Asociace dodavatel systm pro spolen rozvod a pjem TV a R signl; 12 h. zahjen; 20 h. spoleensk veer. Ptek 17. 5.: 9-18 h. vstava; 11 h. pednka Lokln a regionln vysln R a TV.

Radiostanice Allamat 27, ZODIAC P2000 a STABO XH8040

Vstupn psmov filtry pro KV transceiver

Ing. Pavel Zank, OK1DNZ
(Dokonen)
n i vstupn impedance je 50 W. Filtry vyhovuj poadavkm v vodu 1) a 6). Konstrukn proveden je pomrn nezvykl, lze vak doshnout velice preciznho nastaven filtru. Schma jednoho filtru je na obr. 4 (v pedchozm sle A Radia v prvn sti tohoto lnku jsou omylem oznaeny jako obr. 4 dva obrzky; obrazec desky s plonmi spoji m bt sprvn obr. 6).

Tab. 4. Konen tlum filtr (nejhor tlum v psmu 0 a 100 MHz). Filtry byly pouity v KV transceiveru s mf kmitotem 9 MHz. Dosaen potlaen zrcadlovho pjmu je uvedeno v tab. 5.
Psmo [MHz]
1,8 3,5 7 10,1 14 18 21 24 28 29

Konen tlum [dB]

68 60 66 62 65 69 68 59 68 68

Popis a proveden psmovch propust

Psmov propusti jsou tvoeny trojic paralelnch rezonannch obvod vzanch indukn vazbou. Vstup i vstup filtru je kapacitn navzn. Vstup-

Tab. 2. Poty zvit, prmry vodi a poloha vinut cvek L1, 2 a 3 (proveden cvek pro psmo 1,8 MHz viz text a obr. 5)
Psmo [MHz]
3,5 7 10,1 14 18 21 24 28 29

n1, n3 [-]
62 31 25 25 19 19 19 15 15

D1, D3 [mm]
0,14 0,28 0,30 0,35 0,45 0,45 0,45 0,69 0,69

n2 [-]
50 25 20 20 15 15 15 11 11

D2 [mm]
0,25 0,28 0,40 0,35 0,50 0,50 0,50 0,60 0,60

a [mm]
0,5 3 4 4 4 4 4 1,5 1,5

l1 [mm]
12 10 10 10 10 10 10 11 11

Tab. 3. Namen parametry filtr

Psmo [MHz]
1,8 3,5 7 10,1 14 18 21 24 28 29

tlum [dB]
2,1 2,5 4 4,5 5,9 5 3,3 3,8 2,3 2,9

B (-1) [dB]
0,40 0,32 0,25 0,26 0,64 0,78 0,52 1,50 2,14

B (-2) [dB]
0,26 0,47 0,40 0,35 0,35 0,78 0,94 0,72 1,79 2,42

B (-20) [dB]
0,52 1,09 0,97 1,25 1,00 1,87 2,50 2,90 4,05 5,40

B (-40) [dB]
0,96 2,35 2,01 2,55 2,50 3,60 5,10 6,20 8,20 11,00

B (-60) [dB]
1,56 5,14 3,84 4,80 5,25 7,27 10,10 11,90 16,15 20,90

PSV [-]
3,70 2,20 1,9 1,7 1,9 2,8 1,4 1,8 2,2 2,5

Zvlnn [dB]
1,1 0,5 0,2 0,2 1,8 0 0,3 0,2 0,6 0,3

Cvky L1 a L3 jsou navinuty na izolaci vnitnho vodie (prmr izolace 7,25 mm) souosho kabelu VCOM 757,25. Pvodn vnitn vodi je vytaen. V tab. 1 jsou uvedeny induknosti cvek a kapacity kondenztor pro jednotliv psma. V tab. 2 jsou uvedeny rozmry proveden jednotlivch filtr. Vvody cvek jsou vedeny pnm otvorem v izolaci. Vechny cvky jsou vinuty jednovrstvov krom L1 a L3 pro psmo 1,8 MHz. Vychz-li dlka vinut krat, ne je rozte otvor pro vvody cvek, je potebn dlky dosaeno rovnomrnm stoupnm (L3 v psmech 7,0 a 28 MHz). Filtr pro psmo 1,8 MHz je s ohledem na splnn bodu 5) proveden odlin, viz obr. 5. L1 a L3 jsou navinuty kov na krtk pertinaxov trubice lankem 20x0,05 CuLH. V mm ppad lo o cvky ze starho rozhlasovho pijmae, kter byly odvinuty na poadovanou induknost. Z tohoto dvodu neuvdm poet zvit. Takto realizovan filtr m vynikajc konen tlum a do 100 MHz. VzjemTab. 5. Potlaen zrcadlovho pjmu v jednotlivch psmech (kmitoet RX VFO = kmitoet psma +9 MHz, bez jakhokoliv odlaovae mf kmitotu)
Psmo [MHz]
1,8 3,5 7 10,1 14 18 21 24 28 29

Potlaen zrcadl. pjmu [dB]

72,7 79,6 75,7 75,4 70,4 68,2 76,1 67,6 63,2 62,6

Poznmky k tab. 3:
1) PSV - pomr stojatch vln na vstupu nebo vstupu (nejhor z obou hodnot v kmitotovm intervalu amatrskho psma). 2) Zvlnn - rozdl mezi maximlnm a minimlnm vlonm tlumem v kmitotovm intervalu amatrskho psma. Prbh penosov funkce v propustnm psmu je konvexn krom psma 1,8 MHz. 3) tlum - vlon tlum filtru. Jedn se o minimln vlon tlum v intervalu amatrskho psma. Minimum penosov funkce je v aritmetickm stedu intervalu amatrskho psma krom psma 1,8 MHz.

D1,8

1,8

SA14A

C4 C1 L1 C3

C5 C7 L2 C6

C8 C9 C10 L3 C8 C9 C10,11 L3 C8 C9 C10,11 L3 C8 C9 C10,11 L3 C8 C9 C10 L3 C8 C9 C10 L3 C8 C9 C10 C10 L3 C8 C9 C10 L3 C8 C9 C10 L3 C8 C9 C10 L3

SA14B

3,5
SA14A
C1,2 C1,2 C4 C3 C5 C7 L2 C6 L1

SA14B

7
SA14A
C1,2 C1,2 C4 C3 C5 C7 L2 L1

SA14B

10,1
SA14A
C4 C1,2 L1 C3 L2 C6 C5 C7

SA14B

14
SA14A
C4 C1 L1 C3 L2 C5 C7

SA14B

SA14A

IN

18
C4 C1 L1 C3 L2 C6 C5 C7

SA14B

OUT 21

SA14A

C4 C1 L1 C3

C5 C7 L2

SA14B

24
SA14A
C4 C1 L1 C3 L2 C5 C7

SA14B

28-29
SA14A
C4 C1 L1 C3 L2 C6 C5 C7

SA14B

29-30
SA14A
C4 C1 L1 C3 L2 C5 C7

SA14B

nm posuvem L1 a L3 (L2 uprosted) lze nastavit poadovanou ku psma. Po nastaven je nutn cvky mechanicky zajistit proti posuvu (sta vloit mezi pertinaxovou trubiku a nosn izolant silikonovou burku). Nosn izolace ze souosho kabelu je umstna (pilepena Epoxy CHS 1200) v mosazn ohrd-

ce, kter je po obvodu pipjena k horn zemnic flii. Veker kondenztory jsou pipjeny z druh strany desky s plonmi spoji. Ohrdka nikdy nesm bt z horn strany zakryta. Pepnac rel mus mt uzemnny kryty. Sta pocnovat plochu pod kovovou dosedac st rel. Vstupn a vstupn sbrnice

je eena mikropskovm vedenm s charakteristickou impedanc 50 W. Ovldn vstupnho a vstupnho rel je spojeno drtovou propojkou, aby zem nebyla zbyten peruovna. Na obr. 6 a 7 je vkres oboustrann pltovan desky s plonmi spoji, kde horn flie tvo zem (od cvek L1 a L3).

Obr. 7. Rozloen soustek na desce s plonmi spoji s vstupnmi psmovmi filtry. Zemnic vvody C4, 7, 9 a L1, 2, 3 oboustrann pipjeny k zemnic flii; Podln hrany mosaznch stnicch ohrdek pipjeny k horn zemnic flii. esti pjecmi noikami je ohrdka rovn uzemnna na spodn stranu zemnic flie. Podln hrany rel jsou jednobodov pipjeny k horn zemnic flii

Psmo (12 V)

Obr. 8. Penosov charakteristika psmov propusti 3,5 MHz v rozsahu kmitot 3,65 0,4 MHz (80 kHz/dlek, 1dB/dlek)

Obr. 9. Penosov charakteristika psmov propusti 3,5 MHz v rozsahu kmitot 050 MHz (5 MHz/dlek, 10 dB/dlek)

Obr. 10. Penosov charakteristika psmov propusti 7 MHz v rozsahu kmitot 7,05 0,35 MHz (70 kHz/dlek, 1 dB/dlek)

Obr. 11. Penosov charakteristika psmov propusti 7 MHz v rozsahu kmitot 0 a 100 MHz (10MHz/dlek, 10 dB/dlek)

Obr. 12. Penosov charakteristika psmov propusti 14 MHz v rozsahu kmitot 14,175 0,4 MHz (80 kHz/dlek, 1 dB/dlek) Mosazn stnic ohrdky jsou po celm obvodu pipjeny k zemnic flii.

Obr. 13. Penosov charakteristika psmov propusti 14 MHz v rozsahu kmitot 0 a 100 MHz (10 MHz/dlek, 10 dB/dlek) Vechny psmov propusti byly zmeny v blzkm okol propustnho psma a potom v psmu 0 a 50 (100) MHz. Na obr. 8 a 13 jsou vsledky nkterch men charakteristik psmovch propust pro psma 3,5, 7, 14 a 28-29 MHz. RL v levm hornm rohu grafu znamen vlon tlum - rove RL udan v dBm je toton s dB.

Nastaven psmovch propust

Peliv proveden psmov propusti je vhodn pednastavit na rozmtai

na sprvn tvar amplitudov charakteristiky. Potom propusti nastavme kapacitnmi trimry C4, C7 a C9 a rovn nastavme optimln prbh pomru stojatch vln na vstupu i vstupu mstkem VSWR. Postup nkolikrt zopakujeme. Pi odlin mechanick konstrukci nelze zajistit zde uveden parametry (zejmna konen tlum).

DX provoz na VKV
Frantiek Loos, OK2QI
Na velmi krtkch vlnch m pojem DX provoz ponkud jin vznam ne na krtkch vlnch vzhledem k tomu, e vlastnosti en VKV se bl vlastnostem en svtelnch vln. Pod pojmem DX provoz mme na mysli spojen na velk vzdlenosti za mimodnch podmnek en VKV. V souasn dob se ustlil pojem DX spojen podle peklenut vzdlenosti v psmu 144 MHz nad 1000 km, v psmu 432 MHz nad 700 km, v psmu 1296 MHz nad 500 km, v psmu 2,3 GHz nad vzdlenost 300 km, na vych mikrovlnnch psmech pak nad 100 km.
DX provoz vyaduje dodrovn uritch zsad, a to vdy podle toho, o jak druh en velmi krtkch vln se jedn. Meme se setkat s tmito druhy dlkovho provozu v zvislosti na zpsobu en VKV: 1) Spojen pi dlkovm troposfrickm en VKV odrazem a lomem od inverznch vrstev v troposfe. Amatrsk nzev TROPO. 2) Spojen odrazem od sporadick vrstvy E. Amatrsk nzev Es. 3) Spojen odrazem od polrn ze. Amatrsk nzev AURORA. 4) Spojen prostednictvm kosmickch retransltor. 5) Spojen rozptylem na ionizovanch stopch meteorit. Amatrsk nzev Meteor Scatter. 6) Spojen odrazem od msnho povrchu. Amatrsk nzev EME utvoen ze zkratek slov Earth - Moon - Earth (Zem Msc - Zem). V dnenm pspvku se budu vnovat prvnmu ze zmnnch odraz, tedy troposfrickmu en pi DX provozu na VKV. Jedn se o en velmi krtkch vln v troposfe, ve kter ijeme a v n se vyskytuje pevn vtina povtrnostnch jev jako jsou mraky, mlhy, vtry, vodn srky, vertikln vzdun proudy atd. Princip en VKV odrazem - lomem od inverznch vrstev v tropose byl v literatue ji mnohokrt popsn. V zimnch i letnch a zvlt v podzimnch mscch se vyskytuje ada dn, bhem nich mme monost navazovat dlkov spojen na psmech velmi krtkch vln troposfrou s radioamatry a z okrajovch zem Evropy. Od ostatnch druh dlkovho en VKV m troposfrick dlkov en tu vhodu, e m dlouhou, a nkolikadenn dobu trvn. Postupn se DX provoz na VKV roziuje i na mikrovolnn psma, na 1296 MHz, 2300

MHz, 5760 MHz a na 10 368 MHz. Na 24 GHz je esk rekord na vzdlenost 266 km, kter uskutenil Pavel r, OK1AIY, s Rakouskou stanic v r. 1994. Uvme-li, e pi anticyklon je pkn a zdrav poas vtinou jen na horch, nad inverz, kter funguje jako zadrujc vrstva neistot, a kde je poteba vybudovat i nae QTH, nabz se nm dvojnsobn uiten pobyt. Tedy pobyt na zdravm vzduchu a monost pknch radioamatrskch spojen. V roce 1995 nejlpe vyuil troposfrick podmnky v psmech 144 MHz a 432 MHz Mirek Semerd, OK1VMS. Dovolil nm nahldnout do jeho staninho denku a zskat aktuln informace z letnch a podzimnch podmnek. Nesporn jsou na evropsk rovni. Provoz vtinou SSB, mn CW. 31. 7. psmo 144 MHz: 3 spojen s holandskmi stanicemi, 2 spojen s dnskmi stanicemi a 3 spojen se vdskmi stanicemi. Psmo 432 MHz: jedno spojen s holandskou stanic, slyitelnost 59+20 dB a jedno spojen se vdskou stanic. 1. 8. psmo 144 MHz: 13 spojen s dnskmi stanicemi a 7 spojen se vdskmi stanicemi. 3. 8. psmo 144 MHz: ada spojen se stanicemi ze severnho Polska a spojen se vdskmi stanicemi na vzdlenost 880 a 1000 km, ale to nejlep mlo teprve pijt. 4. 8. psmo 144 MHz: 10 spojen s holandskmi stanicemi, nsleduj spojen s francouzskmi stanicemi a hned nato srie 13 spojen s anglickmi stanicemi na vzdlenost 1087-1270 km. DX podmnky se dle otvraj na Skotsko. Po GM0GMD nsleduj dal skotsk stanice, vzdlenost a 1427 km. Velik radost je tak z dalho pknho spojen s GD8EXI na 1348 km s ostrovem Man. 5. 8. se podmnky otvraj na Skandinvii.

Stanovit Mirka Semerda, OK1VMS: kta Jedlov, JO70GU, nadmosk vka 774 m. Antna Yagi podle DJ9BV, pedzesilovae osazeny CF300

Mirek, OK1VMS, u svho zazen home made pro psma 432 a 145 MHz typu BM275 (podle OK1UMA). Vespod je transceiver pro psma KV Kenwood TS-780, vpravo koncov stupe 200 W s elektronkou RE025XA

Nsleduj spojen s dnskmi stanicemi a velmi pkn spojen se vzdlenmi norskmi stanicemi. Psmo 432 MHz Mirek, OK1VMS, preferuje bhem celho podzimu 1995. Podmnky v UHF/SHF zvod 7. a 8. 10. jsou mrn nadprmrn. Pesto navzal na tomto UHF psmu 315 spojen, co dalo 100 400 bod. Nejdel spojen v tomto zvod navzal na vzdlenost 1315 km s F5KPQ/p na francouzskm pobe v loktoru IN87KW. Dne 9. 10. navazuje 20 spojen se skandinvskmi zemmi na vzdlenost kolem 1000 km a poslouch vdsk stanice SM4 a SM3, co je nad 1200 km. 12. 10. anticyklona nad Evropou tradin aktivizuje radioamatry z cel Evropy. Mirek pracuje na CQ, tj. na vzvu. Vol vzvu a nsleduje pileup - ra 318 spojen za veer v psmech 144 a 432 MHz. Pro plnost: v psmu 144 MHz 16 spojen s Franci, 21 s Angli, 54 s Holandskem, 21 s Belgi, 1 s Dnskem a 53 s Nmeckem. Na 432 MHz pracoval se 42 stanicemi v Nmecku, 8 ve Francii, 14 v Belgii, 51 v Holandsku, 15 v Anglii, 1 ve vdsku a Lucembursku. Dal den 13. 10. Mirek mus do prce. Dkujeme Mirkovi, OK1VMS, za nahldnut do jeho staninho denku. Zrove gratulujeme k fantastickm spojenm a dkujeme za reprezentaci OK znaky na VKV. Popis zazen viz pedchoz strana u obrzk. Podmnky pro dlkov spojen pokrauj dle a do 15. jna. Dne 13. 10. pracuji na 432 MHz a 1296 MHz z Praddu. Vkon vyslae na 432 MHz je jen 5 W, pesto se podailo navzat nkolik spojen s holandskmi, nmeckmi a anglickmi stanicemi. Na 1296 MHz to jde lpe, nebo s koncovm stupnm je vkon asi 80 W, antna 23EL Loop Yagi, na vstupu pijmae CF300. Po nmeckch stanicch pichzej anglick stanice. ODX - nejdel spojen s G4RGK z IO91ON na 1275 km. Poslouchm majk DB0KI 599. Dne 14. 10. kon dovolenou na kt erven (749 m n. m.) Pavel, OK2SGY. Na 144 MHz pracuje s holandskmi a belgickmi stanicemi. Aktivita na psmech ji nen tak velik, pichz nava po probdlch nocch. Zstvaj vytrvalci. OK2BFH pracuje 14. 10. na kmitotu 2320 MHz s PA0WWM a OK2BLE s SM6ECM. Pro amatry, kte sleduj souvislosti mezi enm VKV a poasm, krtk popis inverze pi vyvrcholen DX podmnek v noci ze 13. 10. na 14. 10. na Praddu, kdy mscem ozen vrchol vynval ze stbrn oblanosti, kter pipomnala hladinu blho moe. Vdy pospchajc mraky kolem vrcholu nyn nehybn stly. Ani vnek. Korouhviky anemometru v meteorologick zahrdce stoj. Je mimodn teplo. Nco se dje nebo je njak velik svtek. Ano, oboje. Jsou podmnky nazvan zkratkou CONDX a velik svtek amatr. Vrchol je pln lid, a stle pichzej dal z okolnch chat. Podvan na vchod slunce je stejn nezapomenutelnm zitkem jako ast pi DX spojench na psmu v uplynul noci. Po vchodu slunce je velik dohlednost, na vchod Beskydy s Lysou horou, na zpad Krkonoe se Snkou, to ve nad mraky, posvtn klid.

Setkn radioamatr
Setkn radioamatr, CB-k a vech obor radioamatrsk innosti se uskuten 24.-26. kvtna 1996 v prostorch rekreanho stediska DRAK v Kianov nedaleko Velkho Mezi.

Kianov 1996

Kalend zvod na erven

den zvod psma UTC 1.6. Zvod mldee 1) 144 MHz 11-13 1.-2.6. Mikrovlnn zvod 2) 1,3 a 76 GHz 14-14 50MHz 14-14 1.-2.6. IARU - 50 MHz Cont. 3) 4.6. Nordic Activity 144MHz 17-21 11.6. Nordic Activity 432MHz 17-21 11.6. VKVCWParty 144MHz 18-20 11.6. S5 Maraton 144 a 432 MHz 13-20 15.6. WAP Contest (PA) 50MHz 14-17.30 15.6. WAPContest 144MHzave 18-20 15.-16.6. HA-VHF/UHF/SHF 144 MHz-1,3 GHz 14-14 15.-16.6. Alitalia V/U/SHF 144MHzave 14-14 16.6. ALPE ADRIA Cont. 432MHzave 07-17 16.6. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 07-10 16.6. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07-12 16.6. Provozn VKV aktiv 144 MHz-10 GHz 08-11 18.6. VKV Speed Key Party 144MHz 18-20 22.6. AGCWContest 144MHz 16-19 22.6. AGCWContest 432MHz 19-21 22.-23.6. Cont. Citta Di Messina 144 MHz a ve 14-14 25.6. Nordic Activity 50MHz 17-21 25.6. VKVCWParty 144MHz 18-20
1 ) podmnky viz AMA 2/95 a AR 5/95, denky na OK1MG 2 ) podmnky viz AMA 1/94 a AR 4/94, denky na OK1CA 3 ) podmnky viz AMA 2/95, denky na OK1MG

Program: Ptek 24. 5. pjezd astnk, prezentace, ubytovn, tbork. Sobota 25. 5. 7-9 h prezentace, v prbhu dne neformln setkn, burza, pednky, tombola, spoleensk veer s hudbou a tancem. Nedle 26. 5. bhem dopoledne ukonen setkn a odjezd astnk, ppadn zjemci o pobyt na Vysoin mohou setrvat i dle a zajistit si prodlouen ubytovn. Setkn se uskuten v prostorch rekreanho zazen, lecho asi 12 km severovchodn od Velkho Mezi na trase Velk Mezi - Kianov po silnici . 360. Jako clovch stanic pro hromadn dopravn prostedky lze pout zastvek Kianov, ppadn Velk Mezi. Poadatel setkn zajist dopravu z tchto clovch stanic do msta setkn na zklad pedbn pihlky nebo na podn prostednictvm rdiovho spojen na kanle S20 (145,500 MHz) s uvedenm msta a asu pjezdu. Ubytovn je zajitno v chatch nebo je monost pouit vlastnho stanu nebo karavanu. Ubytovn v chatch za 75 K na osobu a den, vlastn stan 20 K na den, celodenn strava 100 K. Po dobu setkn mte monost vyhldkovch let z nedalekho sportovnho letit. Bhem setkn budou v provozu radiostanice OK2KVM a OK2RAB na kmitotech 145,500 MHz (S20), na pevdi OK0A a v psmu 3,5 MHz. Na CB psmu pod informace na kanle 27 Standa Velmez a anek - Kianov. Telefonn informace podv na . (0619) 2841 Milan, OK2USG, a na . (0619) 2853 Zdenk, OK2VMJ. Informace poskytuj i dal mstn stanice: OK2PDK, PGB, BAQ, PEM, BNB, HBY, PDU, VQS, VTS, XJJ, XDJ, MMJ, JPR, MEM, JAP, JED, JEM, JEZ a dal. Zvazn pihlky na ubytovn psemn nebo rdiem na OK2VMJ. Srden zvou poadatel. Mezinrodn radioamatrsk

a kde byly zveejnny podmnky

Veobecnpodmnky pro zvody na VKV I. subregionln zvod II. subregionln zvod Zvodmldee IARU Region I. - 50 MHz Cont. Mikrovlnnzvod Poln den mldee III.subreg.zvod - Poln den QRP zvod na VKV IARU Region I. - VHF Contest IARURegion.I.-UHF/Microwave A1 Contest Provozn aktiv na VKV Velikonon zvod Vnonzvod VKV CW a Speed Key Party OMVHF/UHFContest Nordic Activity Contest Alpe Adria UHF/SHF Contest Alpe Adria VHF Contest LZVHF/UHFContest HA-VHF/UHF/SHFContest AGCWContest Regulativ pro pihlaovn kt pro zvody na VKV
AMA AR

Pehled zvod na VKV

6/95 1/94 1/94 2/95 2/95 1/94 1/94 1/94 3/96 1/94 1/94 1/94 6/94 1/95 5/95 2/95 2/95 1/95 3/95 3/95 2/95 2/94 2/94

4/94 4/94 5/95 4/94 4/94 4/94 7/95 4/94 4/94 4/94 2/95

3/95 6/95 7/95 12/94 OK1MG

setkn HOLICE 96
se bude konat ve zmnnm termnu, a sice 30.-31. 8. 1996. Podrobnosti v ptm sle.

l Na doplky pota jako VKV FM pijmae ap. jsme si u zvykli, karty k osazen pota ji bn mete koupit i v naich obchodech. Zatm vak ponkud neobvykle psob nabdka kalifornsk firmy Comer Communications Inc., kter na dvou potaovch kartch nabz pod nzvem Comer 100 DSP vechny komponenty pro dokonal transceiver, schopn pracovat v kmito-

tovm psmu 450 kHz a 30 MHz. Ladic krok pijmae je men ne 1 Hz, citlivost 1 V pro pomr 10 dB s/. e psma nastaviteln ve skocch 0,2, 0,4, 1,8, 2,7, 4,0 a 16 kHz - znamen to, e se pedpokld i pjem FM signl. Vstup na kart vyslae je s potlaenm nedoucch signl asi 60 dB, s rovn -10 dBm, co je dostaten pro vybuzen vkonovho vf zesilovae, kter firma pochopiteln rovn nabz. Cena kompletu je podle stupn vybavenosti v rozmez 700-1200 $.

tem vech nsobi ze vech psem. Denky se zaslaj na adresu: WW SA Manager, P. O. Box 282, 20001-970 Rio de Janeiro, RJ, Brazil tak, aby poadateli doly do 31. 8. kadho roku. Diplomy zskvaj vtzn stanice v kad zemi DXCC . TOEC WW Grid Contest v roce 1996 probh ji tet ronk soute o nejvt poet spojen s rznmi tverci. st SSB vdy druh vkend v ervnu, od soboty 12.00 do nedle 12.00 UTC. st CW 4. vkend v srpnu ve stejnm asovm seku. Kategorie: 1. Single op. - nesm pouvat cluster! a) all band, b) single band, c) low power - jen all band, max. 100 W vkon. 2. Multi op. a) all band, zmna psma min. po 10 minutch provozu. Je dovoleno na jinm psmu spojen s novm nsobiem, b) multi TX - zazen mus bt v okruhu max 500 m. 3. Mobiln zazen, jeden opertor, all band. Psma: 160-10 m, vyjma WARC. Mobiln stanice dvaj /m nebo /mm. Kd: RS(T) plus velk loktor - nap. 599 JN75. Nsobie: Kad pole (nap. JN, JP, EP, atp.) na kadm psmu zvlt. Bodovn: Spojen s jinm kontinentem 3 body, s vlastnm (vetn vlastn zem) 1 bod. Spojen s mobilnmi stanicemi 3 body bez ohledu na kontinenty. Denky nejlpe na disketch ve formtu DOS/ASCII, CT nebo N6TR s piloenm sumem, kter je vlastnorun podepsn, do 30 dn po zvod na: TOEC, P. O. Box 2063, S-831 02 Ostersund, Sweden. Summer 1,8 MHz contest asy viz kalend. Navazuj se spojen se stanicemi britskch ostrov. Kategorie: jeden op., vce op. Kd RST a po. slo od 001, stanice z britskch ostrov pedvaj zkratku okresu. Bodovn: 3 body za kad spojen +5 pdavnch bod za kad nov okres. Denky do 14 dn na adresu: RSGB Contest Committee c/o S. V. Knowles G3UFY, 77 Bensham Manor Road, Thornton Heath, Surrey CR7 7AF, England. AGCW Activity Week Tato sout je vyhodnocovna bez poad. Provoz pouze CW, ve vech psmech. Za kad spojen 1 bod, QRP stanice 2 body. Posluchai za kompletn zaznamenan spojen 1 bod. Spojen navzan v zvod se nehodnot. Amati vyslai mohou pouvat run kle, mechanick poloautomaty (vibro-kle), elektronick kle (elbug). Nen povoleno pouit dekodr a elektronickch klvesnic. Denk mus obsahovat vechny bn daje, stanice QRP mus uvst strun popis zazen. Kad astnk, kter zsk alespo 30 bod, obdr zdarma diplom. Podle monosti pilote SASE. Denky nejpozdji do 4 tdn na adresu: Falco Theile, DL2LQC, Baumannstr. 18, D-04229 Leipzig, BRD. OK2QX

Opt na Pantellerii
V A Radiu 4/96 na s. 45 jsme vm slbili, e v tomto sle pineseme podrobnosti o dal z chystanch expedic esk reprezentan stanice OL1A. Zde jsou: Ve dnech 20. a 26. kvtna 1996 bude uspodna pod vedenm Ing. V. Sldka, OK1CW, expedice na ostrov Pantelleria s hlavnm kolem dobe se umstit v telegrafn sti zvodu CQ WW WPX. Ped zvodem, tedy od 20. do 24. 5. bude aktivn i ostatnmi druhy provozu vetn RTTY a v psmech WARC, piem opertoi budou pouvat prefix IH9/ vlastn volac znaka. astnky expedice jsou (v dob uzvrky tohoto sla A Radia): OK1CW, OK1DF, OK1DIX, OK1FF, OK1TP a OK2GG.

Kalendar zavodu na kveten a cerven

18.5. 18.-19.5. 20.-24.5. 25.-26.5. 1.6. 1.-2.6. 2.6. 8.6. 8.6. 8.-9.5. 8.-9.6. 8.-9.6. 9.6. 10.6. 15.-16.6. 15.-16.6. 16.6. 22.-23.6. WorldTelecom. Day MIX Baltic contest MIX AGCWActivityWeek C W CQWWWPX C W SSB liga SSB CW Field Day C W Provozn aktiv KV C W OM Activity C W OM Activity SSB TOEC Grid Cont. SSB ANARTSWWCont. RTTY WWSouthAmerica C W CT National Day SSB Aktivita 160 C W All Asia DX Cont. C W AGCWDLQRPSommerCW AMA Sprint C W Summer 1,8 MHz C W 00.00-24.00 21.00-03.00 00.00-24.00 00.00-24.00 04.00-06.00 15.00-15.00 04.00-06.00 04.00-04.59 05.00-06.00 12.00-12.00 00.00-24.00 12.00-18.00 07.00-24.00 19.00-21.00 00.00-24.00 15.00-15.00 04.00-05.00 21.00-01.00

Pedpov podmnek en KV na kvten

Sice nepravideln a energeticky spe nevrazn, ale pesto nezanedbateln vzestupy slunen aktivity asto zpestovaly vvoj podmnek i bhem leton zimy a potku jara. Navc ns udrovaly v dojmu, e to prav minimum jedenctiletho cyklu jet nenastalo. Pedpovdnci mstn, evropt i cizozemt, vedeni sice rznmi, ale v zsad podobnmi matematickmi modely, pak v poslednch mscch pravideln opakuj cosi o R12= 6 pro tm cel zbytek letonho roku nebo do minima - jak je libo. A tak z tohoto sla vychzej i nae kivky. Potkem nora stail i mal vzestup slunen radiace k tomu, aby se podmnky en krtkch vln vyvihly do nadprmru. Velmi zajmav bylo dopoledne 1. nora, kdy jsme mohli slyet napklad majk JA2IGY na 14 100 kHz, prochzejc v 08.13 UTC s vkonem pouze 0,1 wattu, podobn jako o dva dny pozdji s jednm wattem. Jednalo se o typick pklady vzniku ionosfrickch vlnovod za pispn sporadick vrstvy E. JA2IGY spolu s 4U1UN, 4X6TU, OH2B a CT3B zatm stle jet pracuje v desetiminutovm cyklu prvn generace majk IBP, zatmco tyi dal ji pely na cykl tminutov. Jeho nevhodou (nap. pro experimenttory) je, e jsme zkrcenm dlky relace z minuty na 10 sekund prakticky ztratili monost porovnvat rzn antny a kalibrovat S-metry, zato se nyn msto deseti majk bhem deseti minut na nejve tech kmitotech me vystdat a osmnct majk bhem t minut na pti kmitotech. Provozn a fyzikln zamen radioamati zskaj (po dokonen druh fze projektu) daleko rychleji pomrn dynamickou informaci o tom, co se prv v ionosfe v globlnm mtku dje. Majky se postupn po deseti sekundch pelauj z 14 100 na 18 110, 21 150, 24 930 a 28 200 kHz a jejich asov pozice v tminutovch intervalech na prvnm z kmitot jsou u ZS6DN +1 min. a 40 sec., u W6WX +2 minuty, u LU4AA +2 min. a 30 sec. a u YV5B +2 min. a 50 sec. Dve jsme si u majk IBP mohli vimnout problm s asovnm, co u ty prvnch majk v novm reimu zatm pozorovno nebylo. A do 10. nora na Slunci a v magnetosfe Zem neprobhaly dn energeticky vznamnj jevy. Ionosfra ovem reagovala i na drobn vvojov variace a ti, kdo vvoj situace na psmech systematicky sleduj, nemli o pekvapen nouzi. Tm denn vznikaly ionosfrick vlnovo-

Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady bvalho AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity AR 2/94, Aktivita 160 m AR 1/95 s nepodstatnmi zmnami, CQ WPX AR 2/93, AMA Sprint AR 2/95, AGCW Activity a Baltic contest AR 4/93, CW Field Day a WTD AR 9/95, ANARTS AR 5/93, All Asia AR 5/95. Strun podmnky nkterch zvod World Wide South America CW contest se kon vdy druh vkend v ervnu, zan v sobotu ve 12.00 UTC a kon v nedli v 18.00 UTC. Zvod se CW provozem na vech psmech 3,5-28 MHz mimo WARC v kategorich: A) jeden opertor - jedno psmo, B) jeden opertor - vechna psma, C) vce opertor - jeden vysla - jedno psmo, D) vce opertor - jeden vysla vechna psma, E) QRP - max. 10 W input - jeden opertor - vechna psma. Vymuje se kd sloen z RST a dvou psmen oznaujcch kontinent, QRP stanice navc dvaj /QRP. Vzva do zvodu je CQ SA TEST. Spojen se navazuj se vemi stanicemi astncmi se zvodu. Spojen s jihoamerickmi stanicemi se hodnot 10 body, spojen s jinmi stanicemi (vetn vlastn zem) dvma body. Nsobii jsou jednotliv prefixy stanic z jihoamerickho kontinentu na kadm psmu zvl. Celkov vsledek zskme vynsobenm soutu bod ze vech psem sou-

dy, umoujc mezikontinentln en signl KV s minimlnm tlumem pinejmenm po dvactku. Mimo JA2IGY byl i 4U1UN na 14 100 kHz pravideln slchn s 10 a mn watty. Krtk kladn fze poruchy v noci na 11. nora byla znt hlavn na dolnch psmech a zporn fze se vzhledem k dlce trvn nestaila projevit. Magnetick pole Zem, naruen 11. nora, se navzdory defil koronln dry pes centrln meridin uklidnilo a navc nsledoval pliv energetickch proton 16. nora. Ten nejene vvoji podmnek en neukodil, ale jet je v dalm vvoji vylepil. A tak jsme byli konen po del dob svdky oteven patnctky nejen na vchodn pobe, ale a do stedu USA, a to po oba vkendov dny, pesnji 17. nora okolo 17.30 UTC a 18. nora o pl hodiny dve. Nsledoval vzestup aktivity magnetickho pole Zem ve form krtkch obdob nepli masivnch poruch, provzench astji kladnmi fzemi, vzestupem nejvych pouitelnch kmitot a mezikontinentlnmi otevenmi. V potku intervalu poruch 23. nora veer se zaala formovat i polrn ze, registrovan i ve dvoumetrovm psmu, ale jen v oblasti Skandinvie. A do konce nora byly na Slunci vidt skvrny a podmnky en KV zstaly i pes rostouc kolsn vtinou nadprmrn (oveme v relaci k monostem ionosfry v minimu cyklu). Ve smru rovnobek, nap. na W/VE a JA, se otevrala nejen dvactka, ale i sedmnctka, na jih v lepch dnech i patnctka. Kvten je mimodn zajmav svmi vyrovnanmi monostmi en z rznch smr a na kmitotech 10-15 MHz bv zvykem tm denn slyet stanice z celho svta vetn Tichomo. Vkyvy smrem k vym kmitotm jsou hojnj pi vt aktivit sporadick vrstvy E, tedy zejmna v posledn kvtnov dekd. Ale to u se bl lto, na dolnch psmech roste tlum i um a nsledkem vzestupu prmrnho LUF a poklesu MUF nezbv, ne trochu prohnat psma WARC. Vhodn je t uvdomit si, e zmny parametr ionosfry budou ponkud pomalej a jejich pinami budou i energeticky mlo vznamn jevy. V selnch dajch slunenho toku (Penticton) a

indexu Ak (Wingst) vypadal leton nor takto: SF = 75, 76, 74, 74, 71, 71, 70, 68, 70, 70, 70, 69, 69, 69, 69, 70, 71, 70, 71, 72, 72, 72, 74, 76, 73, 72, 72, 72 a 72, prmr je 71,5, Ak = 10, 14, 6, 8, 7, 3, Tyto ostrovy le ve velice odlehl a nepstupn oblasti svta. Jsou tm neobydlen. Dnes je tam pouze mal vojensk zkladna chilskho nmonictva. V posledn dob z ostrova obas vyslal jeden z nemnoha opertor vojensk zkladny, kter ml souasn i radioamatrskou licenci. Jeliko je vak zaneprzdnn ostatnmi povinnostmi, rozhodli se ti amerit radioamati uskutenit expedici na tento ostrov. Za pomoc J. Torrese, CE0ZAM a Micky Gelersteina, CE3ESS, se tato skupina letecky pepravila v z 1995 na ostrov. Byli to Bob Hamilton, K0IYF, Randy Martin, K0EU, a Bob Allphin, K4UEE. Pod znakou CE0Z navzali z tohoto ostrova pes 12 000 spojen na vech KV psmech. Jejich signly zvlt vynikaly v psmu 40 m a na WARC psmech.

9, 10, 11, 15, 24, 14, 18, 14, 12, 12, 10, 16, 8, 10, 6, 10, 17, 23, 22, 19, 18, 10 a 15, v prmru 12,8. Vyhlazen slo skvrn R12 za srpen 1995 je 15,8. OK1HH Mli dobr antnn vybaven, kter bylo sponzorovno firmou Cushcraft. QSL agendu vyizoval osobn Bob Hamilton, K0IYF. OK2JS l Poad nejdanjch zem DXCC as od asu podaj radioamati ankety ohledn nejdanjch zem podle jejich vsledk se mj. plnuj i expedice do nejdanjch oblast. Jak to dopadlo s poadm ve svt a v Evrop v zvru loskho roku viz nsledujc tabulka (nejsou tam zahrnuty expedice poslednho tvrtlet - nap. XZ): Svt Evropa 1. A5 Bhutan VK0 Heard Isl. 2. VU4 Andaman Isl. VK0 Macquarie Isl. 3. VK0 Heard Isl.ZL8 Kermadec Isl. 4. 7O Yemen A5 Bhutan 5. 5A Libya ZL9 Campbell Isl. 6. VK0 Macquarie FT/Z Amsterdam 7. FR/T TromelinVU4 Andaman Isl. 8. VU7 Laccadive 3B6 Agalega Isl. 9. SV/A Mt Athos KH5K Kingman R. 10. XZ Myanmar KH4 Midway Isl. OK2QX

Souostrov Juan Fernandez se nachz v jin sti Tichho ocenu asi 800 km od pobe Chile. Soust tohoto souostrov je i ostrov Robinson Crusoe. Mnohm z ns je znm ze stejnojmennho romnu. Dobrodrustv skotskho nmonka Alexandra Selkirka, kter uvzl na ostrov v letech 1704-1709, je povaovno za zklad pbhu o Robinsonovi Crusoe.