Prakticka Elektronika 2004-10

1
Praktick elektronika A Radio - 10/2004

RONK IX/2004. SLO 10
V TOMTO SEIT
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Jirkov,
Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Co se dje novho u firmy An-
tech?
Nejvt zmnou ve spolenosti pro
rok 2004 je pesthovn do novch pro-
stor. Na jae roku 2003 jsme koupili bva-
l objekt editelstv RAJ, kter jsme velmi
nronou pestavbou pizpsobili pro
nae poteby. Vnovm objektu je mimo
jin vybudovno modern servisn a testo-
vac oddlen, kter dle zv kvalitu
servisu, velk sklad, kter ji byl nutnost,
a obchodn a kolc oddlen. Celkov
podlan plocha novho sdla firmy je nyn
vce ne 1000 m
2
. Vdob, kdy budou te-
ni st tento rozhovor, ji budeme pra-
covat na nov adrese. Od zmny sdla
oekvme dal zlepen nach slueb.
Zrove se zmnou sdla mnme i logo
firmy, co ji nai zkaznci postehli.
Nov logo by mlo symbolizovat kvalitativ-
n posun naich slueb. Tak kompletn
mnme nai webovou prezentaci, ta je
nyn vrazn pehlednj a informace
jsou obsanj.
Sortiment nmi nabzenho zbo z-
stv stejn. Nosnm programem je
kompletn sortiment divize vf elektronika
panlsk firmy ALCAD a mic pstroje
UNAOHM. Celkov nabdka je doplnna
pasivnmi komponenty TONER, zesilova-
i IKUSI a profesionlnmi digitlnmi pij-
mai MACAB. Nam clem je komplexn
nabdka pro individuln pjem, STA a
kabelov rozvody.
Psobte na eskm trhu jako
vhradn zastoupen panlsk
spolenosti ALCAD, avak ne-
mlm-li se, na eskm trhu fir-
ma ALCAD psob i pmo?
Ano, spolenost ALCAD s. a. zaloila
vroce 2002 vR svoji poboku ALCAD
s. r. o., ale pouze pro distribuci produkt
divize elektronickch vrtnch a video-
vrtnch LINEA 201. Od zaloen s es-
kou pobokou zce spolupracujeme a od
letonho roku jsme kompletn sortiment
domovnch vrtnch a videovrtnch za-
hrnuli i do na nabdky. Jako novinku
vsouasn dob uvdme na trh digitln-
ho elektronickho vrtnho smonost in-
terkomunikace a digitln videotelefony,
jejich hlavn pednost je, e kpropojen
celho systmu jsou poteba pouze dva
komunikan drty - nezvisle na potu
tlatek a domovnch stanic. Pro tento rok
potme jet s uvedenm digitlnch vi-
deovrtnch, u nich je cel komunikace
a obraz veden na sti LAN, videovrtn
sbarevnm obrazem, selnou klvesnic
pro digitln systmy a PC interface pro
propojen systmu spotaem. Cel
sortiment LINEA 201 se vyznauje mo-
dernm designem a velkou spolehlivost.
Vsouasn dob je fenomn di-
gitln pozemn vysln DVB-T.
Jak je v nzor na souasn
dn okolo nj?
O vyslan pozemn digitln televize
vsouasn dob vychz pomrn hodn
vce i mn odbornch lnk a komen-
t. Nerad bych komentoval souasn
legislativn problmy a spor kompetenc
RRTV a T, kter urit start DVB-T
u ns neurychl, a podle mho nzoru le-
tos regulrn vysln asi nezane. Nic-
mn DVB-T je jasn budoucnost a o tom
u asi nikdo nepochybuje. Pozemn digi-
tln vysln pin nesporn vhody.
K vysln pozemsk digitln televize je
vyuvno stejn kanl ov rozdl en
spektra jako u analogovho TV vysln.
Je odoln proti ruen a interferencm, m
vrazn efektivnj vyuit kmitotovho
spektra (v jednom TV kanle lze digitln
penet a est TV program), pes
DVB-T lze it i datov sluby. Pjem
DVB-T z vce smr, kter u analogu
zpsobuje problmy (interference, du-
chy), je u digitlnho vysln naopak p-
nosem a zlepuje kvalitu pjmu, ke stej-
nmu pokryt signlem jako u analogu je
poteba menho vyzenm vkonu vy-
slae, co je hlavn ekologick pnos.
Kvalitn pjem bude mon i na obyej-
nou prutovou antnu pi dostatenm sig-
nlu. Dal vhodou je monost pjmu
v dopravnch prostedcch, co v souas-
nosti nen mon u jinho typu pjmu.
Jsou vbec i njak problmy a
nevhody digitlnho pozemn-
ho pjmu?
O nevhodch DVB-T pjmu se moc
nemluv, avk je jich nkolik. Pedn vel-
kou nevhodou pi individulnm pjmu je
poteba tolika set top box, kolik chce-
me sledovat nezvisle program na vce
TV pijmach, a dnes jsou dva TV pij-
mae + videorekordr bnou vbavou
domcnost. Dal problm bude vmnoha
oblastech nezbytnost dobr antny. Pro-
blm me bt i kvalita obrazu, kde se
l ai cky pedpokl d vrazn zl epen
oproti analogu, ta vak bude hlavn z-
visl na potu program v jednom multi-
plexu (pot se se 4 a 6 programy) a
me se stt, e i obraz z digitlnho pjmu
bude mn kvalitn ne z analogu.
Jak je vae nabdka pro pjem
DVB-T?
Pro DVB-T (tak jako i pro DVB-S) na-
bzme irok sortiment zbo jak pro indi-
viduln pjem, tak pro STA a kabelov
rozvody od firmy ALCAD.
Pedn bych chtl upozornit na irok
sortiment velmi kvalitnch antn ALCAD,
kter jsou vechny kompatibiln pro p-
jem DVB-T signlu, a letos se chystme
uvst na trh i antnu pro pjem DAB (di-
gitlnho rozhlasu). A se o tom moc ne-
s jednatelem firmy Antech spol.
sr. o. ing. Pavlem Krejm o no-
vinkch a digitlnm pozemnm
vysln.
Videotelefon z nabdky LINEA 201
N rozhovor .................................... 1
Nov knihy ...................................... 2
AR mldei:
Zklady elektrotechniky .................... 3
Jednoduch zapojen pro voln as .. 5
Napov zznamnk (logger) ......... 8
Elektrick ohradnk ........................ 12
Bezdrtov idlo pohybu ............... 15
Regulace DC motoru
pomoc PWM................................. 19
Levn analogov multimetr ........... 23
Inzerce ............................... I-XXXII, 48
Diakovo ovldan audiopanel
pre CD ROM .................................. 25
Voltmetr a vybje lnk
zen potaem PC ..................... 29
Zlohovan napjen ..................... 30
Vyslac sestava QRP517 .............. 31
PC hobby ........................................ 33
Rdio Historie ............................... 42
Z radioamatrskho svta ............... 45
2
Pipravil ing. Josef Kellner.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1,
sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk
17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Inter-
netu: www.ben.cz. Zsielkov sluba v SR: Anima, ani-
ma@dodo.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrodnou
bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Gtz, S.; Reiner, M.: Men, -
zen a regulace s Delphi - Ob-
jektov programovn s relnmi
objekty. Vydalo nakladatelstv
BEN - technick literatura v edi-
ci PC & elektronika, 208 stran
B5 + CD, obj. . 121129, 399 K.
Pedkldan kniha sezabv dvma
znan odlinmi zleitostmi: vvojem
softwaru (vjazyce Delphi) a hardwarem
pro men, zen aregulaci.
Autoi sepokouej piblit hardware
teoretikm tm, esezabvaj objektov
orientovanm programovnm vevym
programovacm jazyku Delphi na pkla-
dech objekt blzkch hardwaru, jako
jsou sbrnicov systmy, mic, dic
aregulan pstroje, a piblit software
praktikm tm, ebudeme programovat
zen sbrnicovch systm, micch,
dicch aregulanch pstroj sice jako
objekt blzkch hardwaru, ale pesto
smodernmi softwarovmi koncepcemi
zvyho programovacho jazyka Delphi.
V knize je popsno nkolik praktic-
kch aplikac, vetn zdrojovch kd,
nkter tak zahrnuj vkresy desek s plo-
nmi spoji: ScanBus (skenovn pararel-
nho portu a I
2
C), Deska rozhran EPP - I
2
C,
IO expandr, zen krokovho motoru,
Deska budi pro krokov motory, Zapi-
sova charakteristik, Osciloskop, pevod-
nk AD a DA, Deska micch zesilova,
Pipojen teplotnch senzor, Data Logger
sobvody Dallas.
mluv a je stle zait pedstava, e po-
zemn digitl bude mon vude pijmat
na prutovou antnu, ale opak me bt
pravdou - a to hlavn vzatku vysln,
kdy vmnohch oblastech nebude dosta-
ten kvalitn signl. Hodn bude tak z-
leet na typu modulace. Urit po sput-
n celoplonho vysln bude vmnoha
lokalitch dobr antna klovm prvkem
kvalitnho pjmu. U DVB-T nen zesilova
schopen signl vylepit, pokud je na ant-
n velk chybovost signlu. Zesilovae se
pouvaj pouze pro vyrovnn ztrt zp-
sobench rozvodem signlu.
Zesilova pro DVB-T nabzme irok
sortiment, od velmi populrnch typ ady AM
vhodnch i kmonti do venkovnho proste-
d, pes domovn zesilovae CA a CF a
po kanlov zesilovae ady ZG/ZP pro roz-
vod DVB-T signlu vSTA rozvodech. U ady
ZG/ZP pipravujeme letos uveden na trh
nov generace zesilova. Samozejm
pro tento rozvod jsou teba pasivn prvky
kompatibiln pro DVB-T, co reprezentuje
irok sortiment pasivnch prvk ALCAD,
jedn se o rozboovae FI a odboovae FD.
Pro STA a kabelov rozvody nabzme
pijmae OFDM modulace TO-551. Jedn
se o pijmae s vestavnm VSB stereo
BG modultorem, u kterho lze vstupn
kanl naprogramovat libovoln v TV ps-
mu. Tyto pijmae jsou stejnho mecha-
nickho proveden jako ostatnmoduly
ALCAD srie 912. Pouvaj napjec
zdroj FA-310, tedy stejn jako satelitn di-
gitln pijmae TP-551, TP-561, a proto
lze tyto moduly vzjemn kombinovat.
Nastavuj se infraervenm programto-
rem PS-003 smonost kontroly pes
OSD. Pijma um pracovat vmdu 2k
nebo 8k, smodulacemi QPSK, 16QAM
nebo 64QAM a proti monm poruchm
vpjmu je chrnn funkc AUTORESET.
Vstupn stereofonn modultor osazen
filtrem SAW lze nastavit na libovoln ka-
nl TV psma, vetn S-kanl, a auto-
maticky pepn mezi reimy MONO/
/STEREO/DUAL - zeno signlem VPS.
Pro profesionln kabelov rozvody
nabzme DT-1600T pjma COFDM
signlu (kdovan pozemn digitln vys-
ln) se slotem common interface pro
dekdovac modul a kartu.
Zmnil jste se o nov generaci
zesilova ZG/ZP, mete pro-
zradit nco vce?
Od listopadu uvedeme na trh nov ka-
nlov zesilovae ZG (zeslen 52 dB, vy-
buditelnost 123,5 dBV) a ZP (zeslen
40 dB, vybuditelnost 115 dBV) vhodn
jak pro analogov, tak pro pozemn digi-
tln pjem. Zesilovae jsou rozdleny na
typ ZG-211 pro FM rdio, typ ZG-611 pro
kanl vpsmu 42 a 470 MHz a pro spe-
ciln zesilova na DAB-T vpsmu 195
a 232 MHz, typ ZG-411 pro kanl
vpsmu 470 a 862 MHz a typ ZG-431
pro kanl vUHF svelmi vysokou selekti-
vitou pro provoz kanl vedle kanlu. Zesi-
lovae ZG-431 jsou speciln testovan
pro provoz sousednch analogovch a di-
gitlnch kanl. Zesilovae ZP maj stej-
n rozdlen.
Nejvraznjmi zmnami oproti sou-
asnmu typu jsou vstupy a vstupy s F-ko-
nektory, nov kvalitnj vstupn/vstupn
filtry (3 filtry na vstupu, 2 filtry na vstu-
pu), m je dosaeno podstatn lep se-
lektivity. Napjen zesilova je realizov-
no ze zdroje AS-125 24 V/1700 mA po
sbrnici LT-107. Zmnu doznal i rozmr
vloky, kter je u, a tm je dosaeno
lepho chlazen vloek na lit ZP-004.
Nov je mon napjet pedzesilova
pmo ze zesilovae zapnutm napjen
24 V/50 mA. Pes vechny zmny zstv
kompatibilita novch a starch zesilova
co se tk montnch rm a vzjemn-
ho propojen se stvajcmi zesilovai po-
moc sady napjecch a konektorovch
adaptr. Co si myslm, e bude nejzaj-
mavj pro nae zkaznky, je, e cena
bude stejn jako cena stvajcch zesilo-
va.
Nejedn se vak jen o novou generaci
zesilova ZG/ZP, ale o celou srii 905,
kter zahrnuje i konvertory CO. Ty budou
uvedeny na trh zatkem ptho roku.
Jak dal novinky pipravujete?
Zdalch novinek, kter pipravujeme
ke konci roku, je nov generace hvzdi-
covch a kaskdovch multipepna
MU urench pro analogov a digitln
pjem satelitnho signlu, nov typy mo-
dultor a nov kanlov procesory, kter
budou kompatibiln sdigitlnmi pijmai
TP a TO, m vznikne ucelen een
analogov/digitln hlavn stanice pro STA
a men kabelov rozvody.
Zvrem bych naim souasnm z-
kaznkm podkoval za spoluprci a v-
m, e i nadle bude nae spolenost
splovat jejich nron poadavky.
Dkuji vm za rozhovor.
Sestava
pro pjem
pozemnho
digitlnho
signlu
TO-551
3
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Zesilovae
stranzistory
Pracovn bod
(Pokraovn)
Jednoduch zpsob stabilizace pra-
covnho bodu umouje zptn vazba
z kolektoru do bze, viz obr. 36. Tento
zpsob nastaven pracovnho bodu se
pouv pomrn asto, a tak jist
bude vhodn jej podrobnji popsat. Pro
snadnj pochopen jsou v obrzku
vyznaeny napt a proudy.
Obr. 36. Stabilizace pracovnho bodu
napovou zpornou zptnou vazbou
Pedpokldejme, e chceme na
vstupu zesilovacho stupn dosh-
nout co nejvtho rozkmitu vstup-
nho napt. Rezistor Rc tvo pracov-
n zt tranzistoru a jeho odpor by
ml bt podstatn men ne odpor
zte pipojen na vstup zesilova-
e. V nkterch ppadech vak lze
volit odpor Rc srovnateln nebo do-
konce vt ne odpor zte. V tako-
vm ppad nelze doshnout maxi-
mlnho rozkmitu vstupnho signlu
pi U
CE
= U
Z
/2, ale pi menm napt
U
CE
. Rozkmit vstupnho napt pak
bude jen mal zlomek napjecho na-
pt, co pro slab signly nevad.
Utohoto pkladu pedpokldejme
zt s velkm odporem. Zvolme pro-
to kolektorov napt U
CE
jako polo-
vinu napjecho napt U
Z
. Dle si
musme tak zvolit odpor rezistoru
vkolektoru nebo proud tmto rezisto-
rem a velikost napjecho napt.
Proud prochz z napjecho zdro-
je pes kolektorov rezistor do kolek-
toru tranzistoru (I
C
) a mal st prou-
du jet pes rezistor Rb do bze (I
B
).
Kolektorovm rezistorem tedy prot-
k proud I
C
+ I
B
, stejn jako emitorem
tranzistoru I
E
= I
C
+ I
B
. Protoe proud
I
B
je mnohem men ne I
C
, meme
si dal vpoty zjednoduit zavede-
nm I
C
I
E
.
Nejdve si spotme bytek na-
pt na kolektorovm rezistoru Rc
U
Rc
= U
Z
U
CE
[V; V].
Z Ohmova zkona spotme proud
kolektorovm rezistorem (pokud jsme
zvolili kolektorov odpor)
I
C
= U
Rc
/Rc [mA; V, k],
nebo spotme kolektorov odpor
(vppad, e jsme zvolili proud re-
zistorem)
Rc = U
Rc
/I
C
[k; V, mA].
V katalogu vyhledme proudov ze-
silovac initel zvolenho tranzistoru.
Ten bv zpravidla uveden jako urit
rozsah hodnot, nap. u bnho uni-
verzlnho tranzistoru BC548B je h
FE
= 200 a 450. Pro vpoet pouijeme
daj blzko stedu tohoto rozsahu, v
tomto ppad h
FE
= 300. Spotme
proud bze
I
B
= I
C
/h
FE
[mA; mA, -].
Zbv spotat odpor rezistoru Rb
Rb = (U
CE
U
BE
)/I
B
[k; V, mA].
Napt U
CE
jsme si zvolili. Napt U
BE
se sice mn podle velikosti I
B
(viz obr.
35 v minulm dlu), avak velmi mlo,
a tak pro bn ppady meme uva-
ovat U
BE
= 0,6 V.
Ukame si postup na praktickm
pkladu. Pouijeme napjec napt
U
Z
= 9 V, tranzistor BC548B, zvolme
kolektorov proud I
C
= 1 mA a napt
U
CE
= 4 V. Kolektorov odpor bude
Rc = (U
Z
U
CE
)/I
C
=
= (9 V 4 V)/1 mA = 1 k .
Zvolme nejbli odpor v ad E12
(4,7 k) nebo v ad E24 (5,1 k).
Proud bze bude
I
B
= I
C
/h
FE
= 1 mA/300 = 0,0033 mA .
a odpor Rb
Rb = (U
CE
U
BE
)/I
B
=
= (4 V 0,6 V)/0,0033 mA = 1020 k .
Odpor Rb i v tomto ppad zvolme
nejbli z ady 1 M.
Vpoet Rb lze zjednoduit jet
vce, zanedbme-li napt U
BE
a bu-
deme-li uvaovat shodn napt na re-
zistoru Rb a Rc. Pro piblin vpoet
pak sta vynsobit kolektorov odpor
zesilovacm initelem tranzistoru
Rb = Rc
.
h
FE
.
Do obvodu pak zapojme rezistor
sodporem o 0 a 50 % menm.
V vodu jsme si ekli, e zptn
vazba pracovn bod stabilizuje. Na
obr. 37 je zvislost napt U
CE
na na-
pjecm napt. I kdy se napjec
napt mn ve vekm rozsahu, na-
pt na kolektoru zstv pobl polo-
viny napjecho napt. Zesilovac stu-
pe lze pout ve velkm rozsahu
napjecch napt, ani bychom mu-
VH
(Pokraovn pt)
seli mnit hodnotu nkterch sous-
tek. Uritou nevhodou je, e zmna
napjecho napt se pen na v-
stup zesilovae. Bude-li v napjen
brum, bude brum i na vstupu. Na
obr. 38 je zvislost U
CE
na proudovm
zesilovacm initeli tranzistoru. Z grafu
je vidt, e i kdy bude pouit tranzis-
tor s odlinm zesilovacm initelem,
bude kolektorov napt blzko navrh-
nut velikosti. Nebudeme-li vyuvat
maximln rozkmit signlu, nen mr-
n odlin kolektorov napt na z-
vadu.
Nevhodou tohoto zapojen je, e
zporn zptn vazba zaveden
rezistorem Rb nepsob jen na nasta-
ven stejnosmrnho pracovnho
bodu, ale tak na zesilovan signl.
Dsledkem tto vazby je zmenen
vstupnho a vstupnho odporu zesi-
lovae. Nepjemn je zvlt zmen-
en vstupnho odporu a na odpor
du jednotek k (v zapojen na obr.
36 asi 3 k). Vstupn odpor je navc
ovlivovn zt pipojenou k vstu-
pu zesilovae. m je odpor zte
men, tm je tak men napov
zeslen, slab zptn vazba pro st-
dav signl a vstupn odpor vt.
Uveden nevhody lze odstranit
zesilovai s vce tranzistory, jejich
nvrhu se budeme vnovat pt.
Obr. 37. Zvislost napt U
CE
na napjecm napt pro obvod
zobr. 36
Obr. 38. Zvislost U
CE
na proudovm
zesilovacm initeli tranzistoru pro
obvod zobr. 36
4
(Pokraovn)
Jednotliv ady logickch obvod
se li vmnoha parametrech. Mezi ty,
kter ns obvykle nejvce zajmaj, a-
dme zpodn obvodu a jeho spote-
bu. Voptimlnm ppad by mly oba
tyto parametry nabvat co nejmench
hodnot. Vpraxi je situace trochu slo-
Digitln technika
a logick obvody
Srovnn typ
logickch obvod
Obr. 51. Srovnn rychlosti a spoteby rznch typ logickch obvod. Barev-
n jsou odlieny bipolrn, unipolrn, BiCMOS a ECL obvody
Obr. 52. Vstupn a vstupn napov rovn vybranch typ logickch
obvod pi uvedenm napjecm napt
Obr. 53.
Napjec
napt
obvod
CMOS
itj vzhledem ktomu, e jsou tyto
poadavky do jist mry protichdn.
Obr. 51 ukazuje srovnn jednotlivch
ad logickch obvod podle jejich
zpodn a spoteby. Barevn jsou od
sebe odlieny bipolrn, CMOS, Bi-
CMOS a ECL obvody. O jednotlivch
typech bylo pojednno vminulch
dvou dlech serilu. Vzhledem ktomu,
e se daje jednotlivch vrobc mr-
n li, je srovnn do jist mry pou-
ze orientan. Zpodn obvodu je
navc zvisl na napjecm napt a
pi jeho doln hranici bv vt.
daje vynesen vgrafu plat pou-
ze pro klidov stav obvodu. V dsled-
ku vtho odbru proudu pi pekl-
pn hradel zjedn logick rovn do
druh se u obvod CMOS se zvyuj-
cm kmitotem zvtuje i jejich ztr-
tov vkon. Zatmco je tedy spoteba
tchto obvod vklidovm stavu veli-
ce mal, pi kmitotech kolem 1 MHz
je ji srovnateln nebo dokonce vt
ne u obvod bipolrnch. U nich lze
pozorovat podobn jev, vraznji se
vak projevuje a pi vych frekven-
cch.
Na obr. 52 jsou zobrazeny vstupn
a vstupn napov rovn vybra-
nch skupin logickch obvod. Jedn
se o rozen obrzku 37, kter se
tkal pouze standardn ady TTL. V
IL
je maximln vstupn napt pro ro-
ve L a V
IH
je minimln vstupn na-
pt pro rove H. Pro tato napt je
zarueno, e bude na vstupu napt
minimln V
OH
pi rovni H a maxi-
mln V
OL
pi rovni L, nepekro-
me-li pedepsan maximln zaten
vstup obvodu. Na obrzku je dle
vyznaeno napt V
t
, kter nazvme
prahovm. Oznauje napt, pi kte-
rm se obvodpeklp zjedn logic-
k rovn do druh. Na vstupu i na
vstupu je vtomto okamiku stejn
napt. Doba peklpn obvodu by
mla bt co mon nejkrat s ohle-
dem na mon vznik oscilac a zvt-
en odbr proudu. Soust obrzku
je dle tabulka zobrazujc monosti
propojen jednotlivch skupin logic-
kch obvod mezi sebou. Dva obvo-
dy, kter nle do skupin srznmi
napovmi rovnmi, lze propojit
vppad, e je napt V
OH
obvodu
oznaenho vobrzku psmenem D
vt ne V
IH
obvodu R pijmajcho
signl a napt V
OL
obvodu D men
ne napt V
IL
obvodu R. Propojen
typ oznaench hvzdikou je v z-
sad mon, ovem pouze za ped-
pokladu, e je obvod pijmajc logic-
k signl schopen akceptovat na
vstupu vt napt. elem obrzku
nen poskytnout pesn parametry
jednotlivch typ logickch obvod,
ale spe jaksi pehled. Napov
rovn u konkrtn logick ady se
mohou mrn liit, obvody uveden
vrmci jedn skupiny by vak mly
bt navzjem sluiteln.
Na obr. 53 jsou zobrazeny informa-
ce o napjecch naptch jednotlivch
typ CMOS obvod. Nejvy rozsah
napjecch napt maj obvody CMOS
standardn ady 4000 (resp. 4xxx, viz
prvn sloupec). Ve zbvajcch sloup-
cch jsou obvody optimalizovan pro
napjec napt 5 V, 3,3 V, 2,5 V a
1,8 V. Obvody HCT, ACT a AHCT, kte-
r jsou pln sluiteln slogikou TTL,
maj podobn jako bipolrn obvody
TTL velmi mal rozsah napjecch
napt. Nejmenm naptm je mo-
n napjet obvody ad AUP a AUC,
kter jsou pln funkn od ctyhod-
nch 0,8 V.
Vt pringl
(Pokraovn pt)
Oprava: V PE7/04 jsme v tto rubrice uved-
li, e na vstupu obvodu vznikne zporn
napt, piem mnno bylo napt blzk
nule. Za tuto nepesnost se omlouvme. red.
5
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Nouzov osvtlen
s blou LED
Vhotelech, penzionech a ubytov-
nch naizuj bezpenostn a hygie-
nick pedpisy celonon svcen na
chodbch, schoditch, WC a um-
vrnch. Jak takov osvtlen, kter
se me hodit i vdomcnosti, podit
stm nulovmi provoznmi nkla-
dy, jsem popsal vKE 4/2003 (LED
napjen sovm naptm pes ped-
adn kondenztor).
Vnkterch veejnch budovch
(divadla, kina) je povinn zase nou-
zov osvtlen pro ppad vpadku
elektrickho proudu. Vybudovat tako-
v osvtlen sklasickmi rovka-
mi je nkladn. Znamen to vytvoit
zvltn elektrick rozvody a mt k dis-
pozici dostaten velk akumultor.
Oba uveden poadavky spluje
dle popsan nouzov osvtlen, kte-
r je vbnm provozu napjeno ze
st a pi vpadku st se automatic-
ky pepne na provoz ze zlonho pri-
mrnho tukovho lnku (AA). A to
pro sporu lnku pouze vdob, kdy
je tma.
Schma nouzovho osvtlen je
na obr. 1. Spoteba proudu ze st je
tm nulov. Pedadn kondenz-
tor C5 se chov jako jalov kapacitn
zt. Jeho kapacitou je uren proud
blou LED D2 a tm i intenzita osvt-
len. Pokud zvtme kapacitu kon-
denztoru C5, meme zapojit para-
leln dv i vce LED. Rezistory R9 a
R10 vybjej kondenztor C5 po od-
pojen sovho napt. Protoe na-
pt na rezistorech SMD nesm bt tr-
vale vt ne 200 V (pikov 400 V),
jsou zapojeny dva rezistory vsrii. Ze
stejnho dvodu jsou pouity i dva
rezistory R7 a R8, kter omezuj
proud kondenztorem C5 pi zapnut.
Kondenztor C5 mus bt dimen-
zovn na 275 VAC. Je teba si uv-
domit, e pokud by se prorazil, zniil
by se cel obvod. Tato monost je
mlo pravdpodobn, za samozej-
m vak povauji umstit obvod do
neholav krabiky (do elektroinsta-
lan skky).
Diody D3 a D4 usmruj stdav
napt, kondenztor C4 je filtruje.
Je-li sov napt pipojeno, je
pes rezistor R6 oteven tranzistor
T4. Multivibrtor s tranzistory T1 a T2
je zablokovn, tranzistory T1 a T3
jsou zaveny, T2 je oteven. Zlon
lnek se dobj malm proudem pes
dli R12, R4. Vyjmeme-li lnek
z drku, mlo by bt na kontaktech
drku napt piblin 1,3 a 1,5 V,
kter meme nastavit zmnou od-
poru rezistor R4 nebo R12.
Tm, e je primrn lnek (tj. l-
nek na jedno pouit) trvale pod na-
ptm, se nkolikansobn zvt
jeho kapacita (pokud je z nj odeb-
rn proud jen sporadicky). Nejsou-li
vpadky st pli ast, me tako-
v lnek vydret i nkolik let.
Pi vpadku st se zave tranzis-
tor T4. Kdy bude souasn zaven
i fototranzistor Ft (tj. bude-li tma), za-
ne pracovat zvyujc mni s tran-
zistory T1 a T3, kter zvtuje napt
1,5 V ze zlonho lnku pro napje-
n LED (funkce mnie je podrobn
popsna v KE 4/2004 na s. 33).
Fototranzistor mus bt smrovn
opanm smrem ne LED D2 (nejl-
pe k oknu a je vhodn ho umstit do
burky, aby pijmal svtlo pouze
z jednoho smru). Rezistor R11 ome-
zuje proud fototranzistorem a bz
tranzistoru T4. Rezistor R13 tvo
s fototranzistorem dli napt. Zm-
nou odporu rezistoru R13 meme
nastavit rove osvtlen, pi kter
mni zane pracovat.
Diody D5 a D6 zabrauj tomu,
aby se tranzistor T4 otevel pi odpo-
jenm sovm napt.
Aby bylo nouzov osvtlen co
nejmen, byly pi jeho konstrukci po-
uity soustky vvodov i SMD. Ob-
razec spoj a rozmstn soustek
na desce je na obr. 2.
Kdesce je mon piroubovat
i drk jednoho tukovho lnku,
kter ponkud pesahuje desku, co
by nemlo vadit. Cel vrobek tak
tvo kompaktn celek, kter je mon
dky malm rozmrm snadno ums-
tit nap. do elektroinstalan krabiky
nebo do krytu osvtlovacho tlesa.
Pokud bude obvod umstn v mst-
nosti bez oken, vynechme fototran-
zistor.
Pi osazovn desky nejprve tence
pocnujeme pjec ploky soustek
SMD a pak tyto soustky pipjme.
Nakonec zapjme vvodov sou-
stky a drtov propojky.
Pi oivovn nejprve vyzkoume
provoz ze zlonho lnku a odzkou-
me funkci fototranzistoru. Nakonec
pipojme sov napt a obvod zno-
vu opatrn zkontrolujeme. Pozor na
zmnu nulovho (N) a fzovho (L)
pvodu st, obvod by sice fungoval,
ale na LED a na fototranzistoru by
bylo nebezpen napt.
Pedpokldm, e obvod bude
k sti pipojen napevno, nikoliv pes
pohybliv pvod.
Pi oivovn se musme vyvaro-
vat nhodnho dotyku fzovho vodi-
e, abychom si nezpsobili raz elek- Obr. 1. Nouzov osvtlen s blou LED
Obr. 2. Obrazec spoj a rozmstn
soustek na desce nouzovho
osvtlen (m.: 1 : 1)
6
Obr. 3. Automatick nabjeka olovnch akumultor
trickm proudem. Zatenk by ml
pracovat pod odbornm dozorem.
Seznam soustek
R1, R6 120 k, SMD 1206
R2, R3, R11 30 k, SMD 1206
R4 820 , SMD 1206
R5 820 , miniaturn
R7, R8 100 , SMD 1206
R9, R10 1 M, SMD 1206
R12 680 , SMD 1206
R13 330 k, SMD 1206
C1, C2 330 pF, SMD 805
C3, C4 47 F/16 V, radiln
C5 100 nF/275 VAC
(CFAC100N/275VAC)
T1 a T4 BC847B (SOT23)
Ft L-53P3BT,
fototranzistor
D1 BAT46 SMD (MINI MELF)
D2 bl LED
D3 a D6 1N4007 SMD
L 1 mH, tlumivka axiln
pouzdro A306311 na tukov lnek
(= AA, = mignon)
deska s plonmi spoji . ZAL.svetlo
Ing. Ji Vlek
Automatick nabjeka
olovnch akumultor
Schma automatick nabjeky,
kter byla navrena pro nabjen a
udrovn nabitho stavu olovnho
akumultoru v kempinkovm pv-
su, je na obr. 3.
Akumultor se nabj dvoucestn
usmrnnm impulsnm proudem ze
sekundrnho vinut sovho trans-
formtoru TR1. Velikost nabjecho
proudu je urena vlastnostmi trans-
formtoru - velikost sekundrnho
napt a vnitnm odporem transfor-
mtoru. Stedn hodnota proudu je
men ne 5 A a m se amprmet-
rem M1 s rozsahem 5 A.
Automatick funkce nabjeky
spov v tom, e po nabit akumul-
toru (pi dosaen jmenovitho napt
akumultoru) se nabjen ukon, a
kdy se akumultor asten vybije
nap. samovybjenm (kdy napt
akumultoru ponkud klesne), nab-
jen se obnov a ztracen nboj se do-
pln. Nabjeka tak me bt trvale pi-
pojena k akumultoru v dob, kdy se
kempinkov pvs nepouv, a me
udrovat akumultor stle pln nabit.
Automatick funkce je dosaeno
pdavnm obvodem se dvma tyris-
tory TY1 a TY2. Tyristor TY1 spn
nabjec proud. Pokud je napt aku-
multoru men ne jmenovit, je ty-
ristor TY2 trvale vypnut a tyristor TY1
je v kadm impulsu nabjecho prou-
du spnn dicm proudem, kter
tee do jeho dic elektrody rezisto-
rem R2 a diodou D3.
Kdy se akumultor nabije a jeho
napt doshne jmenovit velikosti,
sepne tyristor TY2. Tyristor TY2 od-
vede rezistorem R3 dic proud tyris-
toru TY1 a zabrn jeho spnn a tm
ukoni nabjen. Kdy napt akumu-
ltoru poklesne pod jmenovitou veli-
kost, tyristor T2 vypne, tyristor TY1
zane spnat a nabjen se obnov.
Napt z akumultoru se vede na
dic elektrodu tyristoru TY2 pes
komparan obvod se soustkami
R1, P1, C1, D4 a R4. Trimrem P1 se
nastavuje poadovan jmenovit na-
pt nabitho akumultoru, pi jeho
dosaen se nabjen ukonuje. Autor
pvodnho lnku jmenovit napt
akumultoru neuvd, jeho velikost
Obr. 4.
Audiokompresor
pro sluchtka
se vak obvykle pohybuje v okol
13,8 V. Kondenztor C1 filtruje im-
pulsn sloku napt z akumultoru.
Nabjeka je postavena z bnch
soustek, jejich parametry jsou
specifikovny ve schmatu na obr. 3.
Ponkud problematick je pouze s-
ov transformtor, na kter musme
mt tst. Pli velk napt transfor-
mtoru meme srazit rezistorem
zapojenm do srie s midlem M1.
Dohotovenou nabjeku oivme.
Bec trimru P1 natome ke stude-
nmu (dolnmu) vvodu P1 a ov-
me, e do pipojenho akumultoru
tee nabjec proud o pijateln veli-
kosti. Kdy se akumultor nabije a
jeho napt doshne poadovan
jmenovit velikosti (mme multime-
trem), nastavme trimr P1 tak, aby se
nabjen prv peruilo. Tm je sei-
zovn skoneno a nabjeku me-
me vyzkouet v praxi.
old man 4/1998
Audiokompresor
pro sluchtka
Audiokompresor, jeho schma je
na obr. 4, se zapojuje mezi nf vstup
komunikanho pijmae a slucht-
ka. elem kompresoru je zmenit
dynamiku audiosignlu pivdnho
do sluchtek a potlait tak obtujci
7
Obr. 5.
Penosov
charakteristiky
audiokompresoru.
Doln kivka je pi
potenciometru R13
na levm dorazu.
Prostedn kivka je
pi natoen R13 na
6 % celkovho hlu.
Horn kivka je pi
natoen R13 na
25 % celkovho hlu
(od levho dorazu).
Tmatem asopisu Konstrukn
elektronika A Radio 5/2004,
kter vychz souasn s tmto
slem PE, je dokonen lnku
o rozhlasovch pijmach VKV
z KE 3/2004. Je popsn jednodu-
ch komunikan pijma, synte-
ztor, slicov stupnice a super-
het s elektronkami. Pdavkem
je KV audion pro zatenky.
! Upozorujeme !
a navn akustick rzy, vznikajc
pi pelaovn pijmae s vypnutou
automatickou regulac zisku (AGC).
Nf signl je komprimovn a od
urit rovn, kterou lze nastavit po-
tenciometrem R13 - viz obr. 5. Slab
signly prochzej kompresorem beze
zmny a jejich rove je na vstupu
stejn jako na vstupu. Komprese je
nejvraznj, kdy je potenciometr
R13 nastaven na lev doraz (ve sm-
ru proti oten hodinovch ruiek),
a je asi 20 dB.
Nf signl je ze vstupnho konekto-
ru K1 veden na vstupn konektor K2
pes vstupn zeslabova (odporov
dli napt se soustkami R3, R5,
T1) s elektricky ovldanm zeslabe-
nm a pes vstupn oddlovac zesi-
lova s operanm zesilovaem (OZ)
IO2A.
Nf signl z vstupu OZ IO2A je
tak zaveden do kompartoru s OZ
IO2B, kter porovnv rove nf sig-
nlu z vstupu kompresoru s rozho-
dovacm ss naptm z bce potenci-
ometru R13 a tm uruje rove
nasazen komprese. Pesahuje-li ro-
ve vstupnho nf signlu rove na-
sazen komprese, objev se na vstu-
pu kompartoru oezan piky nf
signlu, kter se usmrovaem s di-
odou D2 a filtrem s kondenztorem
C9 pemn na ss dic napt. Tmto
dicm naptm se ovld penos
vstupnho zeslabovae tak, aby nf
signl na vstupu kompresoru ml
piblin konstantn rove. Nasaze-
n komprese je indikovno diodou
LED D1.
Vstupn zeslabova je zapojen
jako odporov dli, v nm je jako
promnn odpor vyuvn odpor ka-
nlu tranzistoru N J-FET (T1) zen-
ho naptm mezi elektrodami G a S.
Odpor kanlu je dostaten linern,
i kdy mezivrcholov rozkmit nf sig-
nlu piloenho na kanl je du sto-
vek mV. Na elektrodu S tranzistoru
T1 je zavedeno pedpt +3,5 V, aby
pi nulovm napt na vstupu
usmrovae s diodou D2 (a tedy i na
elektrod G T1) byl T1 zaven a jeho
kanl ml nekonen odpor. Z hle-
diska nf signlu je paraleln ke kan-
lu T1 pipojen rezistor R5, take pi
nulovm napt na elektrod G T1 je
zeslaben vstupnho zeslabovae ur-
eno pomrem odpor rezistor R3 a
R5 a je asi 4. Kdy se pi nasazen
komprese objev na elektrod G T1
kladn dic napt z vstupu usmr-
ovae, odpor kanlu tranzistoru T1 se
zane zmenovat a zeslaben vstup-
nho zeslabovae se dle zvtuje.
Vstupn oddlovac zesilova
s OZ IO2A zesiluje 4x - jeho zeslen
je ureno odpory rezistor R8 a R4
v dlii zporn zptn vazby. Aby
mohl nesymetricky napjen OZ IO2
zpracovvat ob plvlny nf signlu, je
zavedeno na jeho vstupy pedpt
+3,5 V.
Vstupn konektor K2 je stereo-
fonn zsuvka JACK 3,5 mm a je ur-
en pro pipojen stereofonnch slu-
chtek (od walkmana). Proto jsou na
obr. 4 zapojeny kontakty konektoru
K2 tak, aby byla sluchtka levho
i pravho kanlu zapojena do srie.
Samozejm meme konektor zapo-
jit i jinak nebo meme pout jakko-
liv jin konektor.
Kompartor s OZ IO2B porovnv
amplitudu kladnch plvln nf signlu
z vstupu OZ IO2A s rozhodovacm
ss naptm +0,02 a +0,75 V z bce
potenciometru R13. Je-li rozkmit nf
signlu men ne rozhodovac nap-
t, je na vstupu OZ IO2B nulov na-
pt (potencil zem). Peshnou-li
kladn piky nf signlu velikost roz-
hodovacho napt, jsou operanm
zesilovaem IO2B zesleny asi 34x a
na vstupu OZ IO2B se objev kladn
zaoblen impulsy. Zeslen kompa-
rtoru je ureno odpory rezistor
R10 a R12.
Pes diodu D2, kter pracuje jako
pikov usmrova, se kladnmi
impulsy z vstupu kompartoru nabj
filtran kondenztor C9. Kvli zvt-
en citlivosti usmrovae je pouit
dioda D2 typu Schottky. V obvodu
usmrovae jsou zapojeny rezistory
R17 a R19, jejich odpory jsou ure-
ny asov konstanty nabjen a vyb-
jen kondenztoru C9. Tmito aso-
vmi konstantami jsou dny velmi
krtk doba nbhu (attack) a dosta-
ten dlouh (asi 220 ms) doba do-
bhu (decay) inku komprese.
Stejnosmrn napt z kondenz-
toru C9 se vede pes rezistor R11
jako dic napt na elektrodu G tran-
zistoru T1.
Impulsy z vstupu kompartoru
t otevraj tranzistor T2, kter svm
kolektorovm proudem rozsvc LED
D1. LED D1 tak indikuje nasazen
komprese.
Audiokompresor je napjen ss na-
ptm 9 V z destikov baterie nebo
z vnjho napjecho zdroje (nap. ze
sovho adaptru). Napjec proud
je asi 5 mA. Pedpt +3,5 V se zsk-
v z napjecho napt monolitic-
km stabiliztorem IO1 (78L05) a od-
porovm dliem s R1, R2 a R16.
Autor zapojil audiokompresor na
desce s univerzlnmi plonmi spoji a
vestavl ho i s napjec bateri do
mal ploch plastov skky. Na bok
skky umstil propojovac konektory
K1 a K2 a na horn stnu spna nap-
jen S1, potenciometr R13 a LED D1.
QST, nor 2004
Mic osciltor
V PE 9/2001 bylo v tto rubrice
uveejnno pod nzvem Tester lad-
nch obvod zapojen osciltoru s bi-
polrnmi tranzistory, kter s vnjm
ladnm obvodem LC kmit v iro-
km rozmez kmitot a umouje
mit kapacitu a induknost sous-
tek ladnho obvodu.
Zde na obr. 6 je zapojen podobn-
ho osciltoru s tranzistory N J-FET,
kter se pouv ke stejnmu elu.
Osciltor spolehliv kmit v rozmez
150 kHz a 30 MHz. Kmitoet f
o
se m-
taem pipojenm k vvodm J5 a
J6. Men cvka Lx m induknost:
Lx = 25330/(f
o
2
C1) [H; MHz, pF].
RADIO COMMUNICATION, bezen 1994
Obr. 6. Mic osciltor
vstupn mezivrcholov napt [mV]
v
s
t
u
p
n

m
e
z
i
v
r
c
h
o
l
o
v

n
a
p

[
m
V
]
8
Modelovm ppadem me bt
prosba modele na zjitn vybjec
charakteristiky akumultoru pi po-
malm vybjen. Napklad lnku
o kapacit 2 Ah pi vybjen proudem
100 mA. Takov men bude trvat
nejmn 20 hodin, a pokud by se
kukldn dat pouil pota PC, mu-
sel by i on bt zapnut celch 20 hodin.
To samozejm nevad prodejcm
elektiny, ale m drah polovika by
mi to prost vm dln/lonici nepo-
volila. Pedstava, e mi vedle hlavy
celou noc hu pota, nen pjemn.
Proto jsem vyvinul tento modul,
kter doke vtichosti sbrat data
zmen do pamti a pot je poslat
do potae. Perioda men je nasta-
viteln. Navc modul doke pracovat
i bez ukldn dat, a proto je mon
jej pout i jako voltmetr svelkm dis-
plejem.
Parametry pstroje
Napjen: 8 a 15 V.
Odbr proudu: max. 300 mA.
Zobrazova:
4x slicovky LED 20 mm.
Vstupn rozsah: 0 a 5 V.
Rozlien men: 1,2 mV.
Perioda men: voliteln od 0,5 s.
Penosov rychlost: 19 200 Bd, 8N1.
Zobrazovan hodnoty:
- aktuln zmen hodnota;
- maximln hodnota;
- minimln hodnota;
- as men;
- voln kapacita pamti.
Blokov schma zazen je na
obr. 1. Mikroprocesor AT89C4051
d displej 4x LED vmultiplexnm re-
imu. Paraleln nat zmen data
z pevodnkuAD ADS7822, vyhodno-
cuje tlatka a ukld data do pamti
EEPROM.
Podrobn zapojen je na obr. 2.
Mikroprocesor IC3 je zapojen v kla-
sickm zapojen sexternm nulov-
nm a krystalem 11,0592 MHz pro
generovn standardnch penoso-
vch rychlost. Na vvodu P3.1 je za-
pojen tranzistor Q14, kter slou jako
jednoduch interfejs RS-232<>TTL.
Obvod IC4 je pam EEPROM
24C64, kter komunikuje s mikropro-
cesorem po sbrnici I
2
C. IC5 je 12bi-
tov analogov digitln pevodnk
ADS7822 pipojen kmikroprocesoru
pes vodie CS, DCLK a DOUT. R10
slou jako ochrana pevodnku AD a
dohromady sR11 me tvoit ppad-
n dli pro pouit men napt
vych ne 5 V.
Dv tlatka jsou pipojena k vvo-
dm P1.0 a P1.1. Tet tlatko je vy-
tvoeno dvma diodami a jeho stis-
kem se uzemn oba vvody zrove.
IC6 zajiuje stabilizaci napjen 5 V
pro cel pstroj. IC7 tvo referenn
napt pro pevodnk AD.
Multiplexn zen displeje je reali-
zovno pomoc IC2 CMOS 4532, co
je pevodnk BCD na 7 segment, a
IC1 CMOS 4051, co je multiplexer.
Tranzistory Q1 a Q11 spnaj vlastn
diody vsedmisegmentovce. Jak je ze
zapojen patrn, jsou to typy se spo-
lenou katodou MAN8640.
Procesor kad 2 ms nastav 4 bity
na brn P1 znak, kter se m zobra-
zit. IC2 tuto hodnotu BCD dekduje
na vstupy A a F, kter d spnac
tranzistory jednotlivch segment.
Stejn tak vdy zmn nastaven mul-
tiplexeru IC1, kter spn spolen
katody sedmisegmentovek. Q14 po-
tom navc spn diody LED desetin-
nch teek.
dic program (tab. 1) je psn
vjazyce C a zvlt multiplexn reim
je velmi jednoduch. Po dotn a-
sovae T0 mikroprocesoru se peru
program a procesor zane vykonvat
rutinu timer0. Vn nejprve opt na-
stav hodnoty vasovacm registru,
pot zv promnnou Tick o jed-
niku a sko do rutiny ZobrazLED.
Hodnota Tick pmo uruje, kter
Napov
zznamnk (logger)
Radek Vclavk, OK2XDX
Tento pstroj slou k pesnmu men napt a kukldn na-
mench daj do pamti. Vposledn dob se objevila ada ln-
k popisujcch rzn men pomoc potae PC. Samotn po-
ta je vkonnm pomocnkem pi zpracovn dat, avak m velkou
nevhodu. Je velk a hlun.
Tak nkter multimetry disponuj sriovm penosem dat do
potae, ale vtinou nemaj monost zaznamenvat vt mno-
stv zmench daj.
Obr. 1. Blokov schma zazen
Tab. 1.
9
sedmisegmentovka se prv obslu-
huje. Vn vezme hodnotu, kter se
m zobrazit na danm mst, z pro-
mnn buf[ ] a pomoc nkolika bi-
tovch rotac a sout posune hod-
noty na portu P1 na sprvn msta
(viz schma). Vdalch dcch pot
piprav zobrazen poadovan dese-
tinn teky zpromnn Tecka. Vvod
TeckaT pot spn pslun tranzistor.
Funkce pstoje
Pstroj se ovld 3 tlatky, kter
maj tyto funkce:
UP, DOWN - pepnaj mezi jednotli-
vmi zobrazenmi promnnmi ME-
RENI <>MAX<>MI N<>PAMET<>
<>DELKA MERENI.
MEM - slou kzapoet ukldn dat
do pamti. To je signalizovno pobli-
kvnm posledn teky vrytmu ukl-
dn dat do pamti.
UP bhem zapnut pstroje - akti-
vuje penos dat do potae. Bhem
prbhu penosu na displeji problik-
vaj penen hodnoty. Po ukonen
penosu displej zhasne a svt pouze
desetinn teky
DOWN bhem zapnut pstroje
- slou knastaven periody zznamu
po 0,5 s tlatky UP a DOWN. Pi
stisknut MEM se tato hodnota ulo
do pamti, rozsvt se posledn teka
a pstroj je nutn vypnout.
Desetinn teky signalizuj prv
zobrazovanou promnnou:
MERENI - hodnota na vstupnich
svorkach pevodnku vmV.
MIN - min. zmen hodnota, pot
se pouze bhem ukldn do pamti.
MAX - max. zmen hodnota, pot
se pouze bhem ukldn do pamti.
PAMET - zbvajc kapacita pamti v %.
DELKA MERENI - doba, po kterou se
ukld do pamti, v sekundch.
Data jsou do potae penena
vtextov form, take mohou bt
snadno pijata vterminlovch pro-
gramech a zpracovna napklad
vprogramu MS Excel. Penos dat
probh rychlost 19 200 Bd, 8N1.
Jako prvn se posl hodnota periody
vnsobcch 100 ms, 100 znamen
10 s periodu. Pklad dat viz tab. 2.
Kpohodlnmu zpracovn dat
nm napsal kolega krtk progr-
mek, kter komunikuje se zznamn-
kem po RS-232 a jeho vstupem
jsou data ve formtu CSV (oddlen
rkou). Takov soubory lze snadno
nast napklad do programu MS Excel
apod. Program umouje vloit i jed-
noduch vzorec pro pepoet zazna-
menanch dat do relnch hodnot.
Typickm pkladem me bt pepo-
et napt na proud pi men odb-
ru proudu z bonku. Tento program
je dostupn na www.sysala.cz, viz
obr. 3.
Konstrukce
Cel zazen je realizovno na
3 jednostrannch deskch s plonmi
spoji. Na hlavn je umstna veker
Obr. 2. Podrobn zapojen
zazen
Obr. 3. Screenshot znatacho programu
10
zkladn elektronika, dal dv pak
tvo displej a propojovac deska. Na
hlavn desce jsou 4 drtov propojky.
Kdesce displeje nen schma z d-
vodu jej jednoduchosti. Mechanick
konstrukce je patrn zfotografi.
Pi osazovn a oivovn pstro-
je by nemly nastat dn problmy,
hlavnm pedpokladem je peliv pr-
ce a kvalitn soustky.
Ped prvnm sputnm je poteba
zkratovat JP15 a teprve potom p-
stroj zapnout. Vtomto kalibranm
reimu je mon pozdji nastavit ko-
rekci zobrazovan hodnoty proti reali-
t. Sta si tak njak zdroj napt
zmit na pesnm multimetru, pak
jej pipojit ktomuto zznamnku, zjis-
tit rozdl zmench daj a tuto
hodnotu pot uloit vkalibranm re-
imu. Hodnota se nastavuje opt UP,
DOWN a ulo se tlatkem MEM.
Pot je pstroj poteba vypnout.
Na hlavn desce je msto i pro p-
padn napjec zdroj, kter se skld
ze svorkovnice, transformtoru, po-
jistky, diodovho mstku a filtranho
kondenztoru.
Zazen je vestavno do krabiky
Bopla typ NGS7408 (144 x72 x 86 mm).
Zvr
Popsan zazen pedstavuje ty-
pickou aplikaci mikroprocesoru, pe-
vodnku AD, pamti EEPROM a mul-
tiplexn zenho displeje. Jedn se
o rychl mic pstroj, kter navc
doke hodnoty ukldat do pamti.
Tato data mohou bt pot penesena
do potae PC kdalmu zpracovn.
Pstroj najde uplatnn vude
tam, kde je nutn del dobu mit a
ukldat data bez nutnosti sputn
potae. Na obr. 7 a 9 jsou pklady
mench veliin zdlny jednoho le-
teckho modele. Obr. 7 krsn de-
monstruje funkci nabjeky s obvo-
dem MC33340. Krtk piky dol
jsou msta, kdy nabjeka odpojuje
Obr. 4. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek hlavn jednotky
Obr. 5. Desky s plonmi spoji a rozmstn soustek displeje
Obr. 6. Vznam teek na displeji
126 // hlavicka, startovaci byte
005
001
001
2578 // posledni zaznam
00000
00000
00000
44444 // oddelovac dat
00100 // perioda 10s
1300 // prvni zmerena hodnota 1,300V
1300 // dalsi zmerene hodnoty
1280
1275
1270
44444 // koncovy znak
44444 // koncovy znak
Tab. 2.
11
Obr. 7. Nabjen 2 lnk pomoc MC33340 Obr. 8. Vybjen jednoho lnku, prbh napt
lnky od zdroje proudu a m jejich
reln napt. Na konci je zeteln
pokles napt na lnku, kter nab-
jeka sprvn vyhodnotila jako delta
peak a ukonila nabjen.
Obr. 8 a 9 ukazuj vybjen jedno-
ho lnku pomoc sriov kombinace
odporu 0,33 a diody. Vjednom
grafu je zobrazen prbh napt a ve
druhm prbh vybjecho proudu.
Zjemcm o stavbu doporuuji
strnku www.sysala.cz, kde najde-
te aktuln nabdku osazench a
oivench desek tohoto zznamnku.
Program pro P si lze sthnout
na www.aradio.cz.
Pouit soustky
Hlavn deska
R1 a R8,
R15 a R18,
R20 a R23 1 k
R9 33
R10 10
R11 nezapojen
R19 8,2 k
C1, C2, C6, C7, C9 100 nF
C3, C4 33 pF
C5 4,7 F/6 V
C8, C10 100 F/6 V
D1, D2 1N4148
IC1 4051
IC2 4543
IC3 89C2051
IC4 24C64, SO8 zk
IC5 ADS7822, SO8 zk
IC6 MC7805CT
U1 MC78L05Z, TO92
Q1 a Q7,
Q13, Q14 BC557C
Q8 a Q11 BC547
K1, K2, K7 roubovac svorka do DPS
X1 11,0592 MHz
Deska displeje
R25 a R31 33
O1 a O4 MAN8640
UP, DOWN, MEM tlatka abka
JP20 a JP23 pinhead konektory
podle fotografi
Obr. 9.
Vybjen
jednoho
lnku,
prbh
proudu
12
Popis
Zkladem pstroje je obvod CMOS
40106, co je vlastn est invertor
se Schmittovm klopnm obvodem
na vstupu.
Hradla E a D obvodu spolu s re-
zistorem R3 a kondenztorem C8
tvo osciltor pro mni napt se-
staven ztransformtoru TR1, tran-
zistor T1, T2 a rezistor R4 a R5.
Vstupn napt ze sekundrnho vi-
nut transformtoru TR1 je usmrnno
diodami D4 a D5 a nabj kondenz-
tory C4 a C7.
Hradla A a B obvodu spolu s re-
zistorem R7, kondenztorem C9 a dio-
dou D7 tvo opt osciltor. kejme
mu taktovac pro spnac obvod, kte-
r tvo rezistory R8 a R9, tranzistor
T3 a tyristor TY1. Vanod tyristoru
je zapojen vn transformtor napjen
naptm zkondenztor C4 a C7.
A konen posledn pouit hradlo
obvodu IO1, hradlo F, tvo spolu
srezistorem R6, odporovm trimrem
R11 a kondenztorem C3 jaksi re-
gultor vstupnho napt mnie.
Dioda D1 chrn cel zazen
ped peplovnm napjecho napt
a tak slou jako usmrovac, kdy
pouijeme knapjen zazen jedno-
duch sov adaptr bez usmro-
vae svstupnm st naptm asi 10
a 12 V.
Dioda D2 oddluje st obvodu
tvoenho rezistorem R2, kondenz-
torem C2 a Zenerovou diodou D3,
kter slou kestabilizovn napjec-
ho napt pro integrovan obvod IO1.
innost zazen
Po zapnut spnae S1 se rozkmi-
t osciltor mnie a zanou se nab-
jet kondenztory C4 a C7 na napt
asi 400 V. Maximln napt na kon-
denztorech lze nastavit odporovm
trimrem R11 regultoru napt mni-
e. Ten pracuje tak, e narstajc na-
pt na kondenztoru C3 je pivedeno
pes dli R6 a R11 na vstup hradla
IO1F. Pi dosaen prahov rovn
log. 1 na vstupu hradla se objev na
jeho vstupu log. 0 a ta pes diodu
D6 zablokuje osciltor mnie. Kon-
denztory C4 a C7 jsou nabity na
nmi poadovan napt asi 400 Va
ekaj na vybit do primrnho vinut
vn transformtoru, pak se napt na
C3 pibl knule a hradlo IO1F od-
blokuje osciltor mnie.
Souasn tak se zane nabjet
kondenztor C9 vobvodu druhho
osciltoru. Hodnoty soustek R7 a
C9 uruj jeho kmitoet a tm poet
vstupnch vn impuls na ohradnku.
Pi uvedench hodnotch je perioda
asi 1,2 s, co in asi 50 impuls za
jednu minutu. Podle odborn chova-
telsk literatury m bt etnost 40 a
60 impuls za minutu.
Kdy doshne napt na konden-
ztoru C9 prahov rovn peklopen
Schmittova klopnho obvodu inverto-
ru IO1A, objev se na jeho vstupu
log. 0 a na vstupu dalho invertoru
IO1B log. 1. Ta pes rezistor R8 ote-
ve tranzistor a ten zase pes rezistor
R9 pivede kladn napt na dic
mku tyristoru TY1. Ten uzemn je-
den konec vn transformtoru TR2, do
kterho se vybjej kondenztory C4
a C7, kter jsou tou dobou ji nabity.
Na sekundrnm vinut vn transfor-
mtoru se vytvo vysok napt, asi
10 000 V, kter se vybije do konden-
ztoru, tvoenho drtem ohradnku a
pdou, nebo do jiskit, kter popi
dle. Napt na kondenztorech se
zmen na nulu a tak pestane tci
udrovac proud tyristorem TY1 a ten
se uzave. Souasn se tak pes dio-
du D7 rychle vybije kondenztor C9
(katoda diody je vstupem hradla
IO1A vtom okamiku pivedena na
zem) a cel dj se opakuje.
Stavba a oiven
Deska splonmi spoji je svmi
rozmry uren kvestavb do plasto-
v krabiky ABB o vnitnch rozm-
rech 153 x 110 x 66 mm, kter je bn
kdostn vprodejnch s elektroinsta-
lanm materilem. Je vn umstn
nastojato, u jej krat stny pomoc
vlepench vodtek.
Elektrick ohradnk
Roman Wojnar
Elektrick ohradnky se sspchem pouvaj kohrazen past-
vin jak pi zemdlsk velkovrob, tak i u drobnch chovatel.
Podle daj zodborn zemdlsk literatury je mon takto ohra-
dit pastviny a vbhy pro zvata - ponaje hovzm dobytkem,
komi, pes ovce, kozy, prasata a dokonce i pro slepice a krlky.
Daj se tak pout i pro ochranu pol ped srn zv nebo di-
voky. Podle toho, kemu je ohradnk vyuvn, se pak pouije
patin poet vodi a rzn se tak vka jejich zaven.
Obr. 1. Schma zapojen
13
Po vyvrtn desky splonmi spo-
ji ji zkontrolujeme, zda nen nkter
spoj peruen nebo nen nkde mezi
spoji zkrat. Pro integrovan obvod je
vhodn pout objmku. Pi osazovn
transformtoru TR1 dbme na sprv-
n zapojen zatk vinut. Na desce
s plonmi spoji jsou zatky vinut
oznaen. Po zapjen vech sou-
stek zkontrolujeme jet jednou
desku, zdali nm nkde kapka cnu
nevytvoila zkrat.
Nejprve pivedeme napjec nap-
t bez osazenho integrovanho ob-
vodu a zkontrolujeme napt pro nj
na Zenerov diod, mus se pohybo-
vat okolo 5 V. Pak vypneme napje-
n, osadme integrovan obvod a pi-
pravme si jiskit. To udlme tak,
e na vstupn svorky vn transform-
toru pipjme vodie ztlustho m-
dnho drtu a vytvarujeme je tak,
aby jejich konce byly od sebe vzdle-
n asi 5 mm. Ped zapnutm napje-
n jet nastavme odporov trimr
R11 do jeho prav krajn polohy a
pipojme voltmetr mezi katodu diody
D5 a zem. Po zapnut napjen a pi
pouit kvalitnch a promench sou-
stek mus zazen ihned pracovat.
Zmenovnm odporu trimru na-
stavme napt na kondenztorech
C4 a C7 na asi 400 V. Ji pi napt
okolo 300 Vmus zat peskakovat
jiskra na jiskiti. Dle zmme perio-
du vboj (vborn se ktomu hod
digitln stopky sfunkc meziasu),
mla by bt vrozmez od 1 do 1,5 s,
co odpovd 60 a 40 impulsm za
minutu. Tmto je oiven dokoneno.
Dle si jet pipravme krabiku.
Vyvrtme do n otvory pro spna S1,
roubov svorky vstupnho vn nap-
t a pro konektor napjecho napt.
Vzdlenost vstupnch svorek volme
vzhledem kvelikosti napt na nich,
25 a 30 mm vak postauje. Jis-
kit, kter jsme mli pi oivovn,
mus bt i u hotovho vrobku. Zho-
tovme je tak, e pi monti svorek
do krabiky pipevnme i ke kad
svorce tlust mdn drt a jeho
konce vytvarujeme podobn, jak jsme
je mli pi oivovn. Vzdlenost
hrot nastavme takovou, aby bez
zaten vedenm ohradnku mezi
nimi peskoila jiskra a pi zti ji ne
(z fotografie je patrn zpsob jinho
proveden jiskit). Jiskit je v za-
zen proto, e za normlnho provo-
zu se vysok napt vybije do kon-
denztoru tvoenho vedenm ohrady
a pdy, avak pokud by se nm z n-
jakho dvodu peruil spoj k veden,
vysok napt by se nemlo kde vybt,
a tak by se vybilo mezi vinutm trans-
formtoru takto by to transformtor
nemusel dlouho vydret.
Do vka krabiky vyvrtme jet
dru pro diodu LED.
Do krabiky zasuneme osazenou
a oivenou desku s plonmi spoji,
pipevnme vn transformtor, vech-
no vzjemn propojme, krabiku
uzaveme a pstroj je pipraven k po-
uit.
Pouit soustky
Pokud nen uvedeno jinak, jsou
pouit soustky bnho provede-
n. Pouze na mst rezistoru R1 je
vhodn pout typ svtm dovole-
nm zatenm. Pi vbru kondenz-
toru C3 je teba pamatovat, e za
provozu je na nm napt a 400 V,
co vak kondenztory vnabdce GM
electronic soznaenm CK hodnota/
/500 V s rezervou spluj. Tot plat
i pro kondenztory C4 a C7. Kon-
denztory stakovou kapacitou a na-
ptm min 400 V, pro jistotu 630 V,
jsem nael bn na sklad u firem
GM electronic, PS electronic a GES.
Odporov trimr vzhledem ke spolehli-
vosti zazen a pi uven, za jakch
klimatickch podmnek m zazen
pracovat, pouijeme cermentov. Dio-
da LED se osvdila svt svtivost,
erven barvy a s irm pouzdrem.
Jej krtk zblesk je tak vraznj.
Transformtor TR1 mnie je na-
vinut na kostice do hrnkovho
feritovho jdra o prmru 25 mm,
z materilu H22, A
L
= 4200. Primrn
vinut tvo 30 zvit drtem o pr-
mru 0,25 mm. Sekundrn vinut je
vinuto drtem o prmru 0,18 mm
do pln kostiky. Vinut jsou od sebe
oddlen izolan pskou.
Jako vstupn transformtor TR2
se osvdil vn transformtor zBTV
Tesla-Rubn. Vpodstat vyhovuje ja-
kkoliv vn transformtor zbarevn
televize svt hlopkou (miniml-
n 55 cm) bez integrovanho nsobi-
e napt. Tj. vn transformtory nap.
zBTV Color 416, 424 a typ jim ob-
vodov podobnch. Jako primrn vi-
nut je teba vybrat vinut, pi kterm
jiskra pi vboji nen pli dlouh,
max. 6 a 8 mm a je syt. Pli
dlouh a tenk jiskra je kniemu, v-
stupn napt je sice velk, ale nem
dnou energii. U konkrtnho typu,
zBTV Tesla-Rubn mi vylo jako nej-
vhodnj primrn vinut mezi svor-
kami 9 a 11.
Pro piveden napjen meme
pout vhodn konektor, to vppad,
e zazen napjme ze sovho
adaptru. Takov zpsob napjen
vak nen vhodn, pouvme-li za-
zen knapjen ohrad vce vzdle-
nch od lidskch obydl, tj. kdy nen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
14
dostupn elektrick s. Vtomto p-
pad meme zazen napjet z vy-
azenho autoakumultoru. Takov
akumultor nem dostatenou kapa-
citu, aby nastartoval motor, ale k na-
pjen ohradnku, kter m impulsn
odbr do 250 mA, se vborn hod.
Napklad akumultor skapacitou 40 Ah
a pi provozu ohradnku 14 a 16 ho-
din denn nabjm jednou tdn a to
urit m jet rezervu. Pi napjen
pstroje zakumultoru meme vy-
vst vodie skrz vvodku a ukonit je
velkmi krokosvorkami (nap. K266A
SW/RT).
Pro jet vt univerzlnost lze
pout samosvorky, jak se pouvaj
u audio zazen kpipojen reproduk-
tor.
Zvr
Vlastn proveden ohrady u ne-
chm na samotnm uivateli. Ostat-
n ve specializovanch prodejnch
se zemdlskmi a chovatelskmi
potebami je ve (tyky, izoltory, vo-
die) kdostn za celkem dostupn
ceny. Jenom u srdce celho zazen
meme uetit dov tisce korun,
protoe podobn zazen se prod-
vaj za 2000 a 5000 K a ns stav-
ba, kdy pouijeme vesms vdy
dobr vn transformtor znefunkn
televize, vyjde na asi 500 K za sou-
stky a materil.
Ostatn i nov vn transformtory
do ve zmiovanch televizor se
prodvaj u specializovanch firem
s TV dly za 500 a 600 K.
Sm tento pstroj pouvm ji
druhou seznu knapjen ohrady,
kter m dlku 200 m (co je asi
2500 m
2
ohrazen plochy), kpln
spokojenosti a bez jedin poruchy za
kadho poas. Samozejm ne
v zim. Mm vyzkouen, e ani
dvojnsobn dlka veden nijak ne-
zmen innost pstroje. Pi provo-
zovn je pouze nutn jednou za as
zkontrolovat, neperst-li trva do
veden - vznikaj tak svody, kter
zvlt za vlhkho poas sniuj
innost zazen.
Na zvr chci pipomenout, e
pracujeme sdosti vysokm nap-
tm, kter vpodob, jak je vyr-
bme, nen sice zdravmu lovku
ivotu nebezpen, avak je dost
nepjemn.
Proto nedoporuuji zkouet, jestli
ohradnk funguje pmo rukou,
avak dotykem nap. pes list nja-
k traviny.
Seznam soustek
R1 15 , RR W2 E015
R2, R5 1 k
R3 100 k
R4 6,8 k
R5 1 k
R6 5,1 M
R7 8,2 M
R8 3,3 k
R9 33
R10 1,5 k
R11 100 k, PTC10VK100
C1 470 F/16 V
C2 100 F/10 V
C3 27 pF, CK 27P/500 V
C4 a C7
1 F/630 V, MKS4 1M 630 V
C8 180 pF
C9 680 nF, CF1-680N/K
D1 1N4007
D2, D6, D7 1N4148
D3 BZX83V005.1
D4, D5, D8 BA159
D9 LED (viz text)
T1, T3 BC547
T2 BU406
TY1 BT151-800R
IO1 40106
Objmka 14 vvod
TR1, TR2 - viz text
Krabika ABB 153 x 110 x 66 mm
Pstrojov roubov svorky, 2 ks
Jednoplov spna
Konektor - viz text
Krokosvorky - nap. K266A SW/RT - viz
text
Reproduktorov samosvorky - viz text
Oznaen typu soustek vychz
zkatalogu GM electronic
Pouit literatura
[1] Jedlika, P.: Pehled obvod ady
CMOS 4000, dl II. 41xx, 43xx, 45xx,
40xxx. Nakladatelstv BEN-technick
literatura, Praha 1994.
[2] Katalog soustek pro elektroniku
GM electronic, 2001.
Obr. 4. Fotografie vnitku pstroje
Obr. 3. Fotografie osazen desky pstroje
15
Popsna jsou dv een: bezdr-
tov penos signlu zpohybovch i-
del PIR a univerzln bezdrtov sig-
nalizace (msto idel jsou na vstupu
vyslae optoleny).
Protoe zkladn konstrukce je kvli
maximln jednoduchosti a spolehli-
vosti navrena sprocesory, uvdm
zde i podobn zapojen bez proceso-
r, aby si na sv pili radioamati,
kte se procesor stle boj nebo si
chtj provst pravy podle svch
pedstav.
Technick daje
Vysla:
Dosah modulu PIR:
90 , vzdlenost asi 5 m.
Dosah vysla pijma: asi 150 m
(antny 17 cm, viz text).
Napjen: baterie 9 V
(nejlpe alkalick).
Odbr proudu vklidu
1 idlo PIR: 0,5 mA,
2 idla PIR: 1 mA,
bez idla PIR: asi 5 A.
Odbr proudu pi vysln: asi 4 mA.
Poet adres: 4 (kombinace
propojek A0 a A1).
Vyslac vkon: asi 1 mW.
pijma:
Napjen: 6 V (4x alkalick
mikrotuka AAA).
Odbr proudu vklidu: 3,5 mA.
Odbr proudu pi signalizaci:
max. 20 mA.
Poet kanl: 3.
Poet adres: 4 (kombinace
propojek A0 a A1).
Dal funkce:
- optick i zvukov signalizace,
- hldn dosahu vyslae,
- kontrola stavu baterie u pijmae.
Popis vyslae
(verze sprocesorem a senzory PIR)
Ve vyslai lze pout jak jedno, tak
i dv idla PIR. Zvate, pro jak el
bude signalizace slouit. Pokud vm
sta hldat jednu stranu vhlu asi
90 , posta vm jedno idlo, pokud
chcete zaznamenat pohyb zepedu
izezadu a omezen i zboku, pouijte
dv. Po oddlen diodami lze pipojit
ivce ne dv idla PIR. Pokud pou-
ijete pouze jeden senzor PIR, oba
vstupy propojte (propjenm ploek 3
a 6 viz obr. 2 a 3).
Napjen vyslae je 9 V, proto je
na vstupu stabiliztor s malm vlast-
nm pkonem HOLTEK, typ HT1050,
kter stabilizuje napjen 5 V pro mi-
kroprocesor IO1. Vyslac modul je na-
pjen pmo z9 V (pes diodu D1), aby
bylo dosaeno maximlnho vf vko-
nu a tm maximlnho dosahu. Modu-
ly PIR, i kdy maj rozsah napjen
od 4 do 12 V, napjm tak z5 V, aby
byla jejich vstupn logick rove
pizpsobena rovnm procesoru.
Vklidu je na vstupu idla (idel)
PIR logick 0, pi zaznamenn pohy-
bu se stav vstupu zmn na log. 1. Na
zmnu rovn reaguje procesor, kter
je do tto doby vreimu snen spo-
teby sleep. Jakmile je na vstupu . 13
nebo 12 zaznamenna zmna stavu,
ihned se probud, pete stav na tch-
to vstupech, pete nastaven propo-
jek (A0 a K3) a vyle odpovdajc data
do vyslacho modulu. Ten pak na vzd-
lenost a nkolika stovek metr (podle
antny) ped informaci pijmai. Pro-
pojky maj nsledujc vznam:
A0, A1 (nastaven adresy): tmito pro-
pojkami nastavme adresovn cel
soupravy skldajc se zvyslae a pi-
jmae. Umon nm pouvat a ty-
i stejn soupravy ve vzjemnm do-
sahu bez ovlivovn jedn druhou.
Dleit je, aby vrmci jedn soupra-
vy byly u vyslae a pijmae nasta-
veny stejn adresy.
KD (kontrola dosahu): propojenm
tto propojky povolme funkci Kont-
rola dosahu. Vysla pak kadch asi
30 sekund vyle kontroln signl pij-
mai. Vppad, e je na vyslai tato
funkce tak povolena (propojenm
propojky KD) a vysla se vtchto
kontrolnch intervalech neozve, pij-
ma spust akustickou signalizaci upo-
zorujc obsluhu na ztrtu vyslae
bu vlivem vybit baterie, velk vzd-
lenosti, nebo prost krdee vyslae.
Pozor, tato propojka je tena pouze
po resetu, tj. po zapnut napjen.
K1, K2, K3 (nastaven kanlu): pro-
pojenm odpovdajc propojky (vdy
Bezdrtov idlo
pohybu
Tom Flajzar
Popsan konstrukce poslou vude tam, kde potebujeme krt-
kodob steit njak prostor. Souprava je penosn, napjen
bateriemi. Pouit je opravdu naprosto vestrann: od hldn dt,
aby se nedostaly do prostor, kam nemaj, nebo aby neopustily
vyhrazen prostor, a po hldn automobilu u chaty, hldn za-
hrady, stanu nebo i pole i vinohradu. A to ve pi maximln vari-
abilit asvobod pohybu.
Obr. 1.
Schma vyslae s procesorem
16
jen jedn) piadme vyslai penoso-
v kanl, tj. vppad aktivace bude
rozsvcovat odpovdajc LED diodu
na pijmai.
Ve vyslai me bt pouito jedno
nebo dv idla. Kad je pipojeno
ksamostatnmu vstupu procesoru,
aby je nebylo poteba oddlovat dio-
dami. Vstupy jsou vprocesoru progra-
mov propojeny.
Vnapjen je pipojena ochrann
dioda D1, kter zabrn pokozen
zazen pi peplovn baterie. Mohla
bt zapojena paraleln kbaterii, kde
by tak splnila ochrannou funkci (jin
typ, dimenzovan na vt proud) a
tm by se nepatrn zvilo napjec
napt pro vf modul, ale vzhledem
ktomu, e ji nyn je dosah dostate-
n, zapojil jsem ji sriov.
Pi aktivaci je na okamik rozsv-
cena signalizan LED. Nastavovac
propojky nejsou uzemnny trvale, ale
pipojuje se knim zem zprocesoru jen
ped vyslnm. Je to zdvod maxi-
mln spory energie. Pokud by toti
propojky byly trvale propojeny na zem,
zbyten by jimi protkal proud pes
rezistor 10 k z napjen.
Zapojen je dky mikroprocesoru
velmi jednoduch. Nejprve osate
vechny soustky a objmku pro pro-
cesor. idla zatm nepipojujte. Po d-
klad kontrole pipojte napjen 9 V a
zmte na vvodech 1 a 14 objmky
IO1, zda je zde napt 5 V. Pokud ano,
napjen odpojte a pipojte idla PIR.
Vvody z idelPIR se pipjej na
ploky ze strany spoj. Oznaen plo-
ek je ve schmatu a na obrzku roz-
mstn soustek. Pekontrolujte ve
a opt pipojte napjen. idla PIR
jsou po zapnut asi 30 s neaktivn (d-
vaj as na oputn prostoru). Po tto
dob si logickou sondou ovte na
vvodech 13 a 12 objmky IO1, zda
jsou moduly PIR aktivn (zmna lo-
gick rovn zL do H). Pokud je i nyn
ve vpodku, mete vypnout nap-
jen a vloit procesor. Po zapnut by
nyn mlo ve fungovat, jak m (vys-
ln, rozvcen LED pi aktivaci).
Vhoda modul PIR je v jejich spo-
lehlivosti a mal spoteb. Na druhou
stranu nefunguj na silnm slunku.
Je teba je umstit do stnu nebo jinak
zastnit. Uvaoval jsem o pouit vf
detekce pohybu s vysokofrekvennm
idlem pracujcm na 9 GHz, ale toto
idlo m pli velk klidov odbr.
Antna je eena velmi jednodue.
Posta pevnj drt o prmru asi
2 mm a dlce 17 cm. Lze pout i nap.
brzdov lanko na kolo, kter je velmi
prun a po obalen ernou smro-
vac burkou vypad tm jako pro-
fi antna. Drt nebo lanko na konci
opatete malou kulikou, abyste si ne-
vypchli oko.
Spna napjen, kter je vzhledem
ke spoteb nutnost, nen umstn na
desce s plonmi spoji, ale pmo
vkrabice. Doporuuji pout mal,
nenpadn posuvn pepna a ums-
tit jej zespodu krabiky. LED jsem
ponechal na desce, aby svm blik-
nm neupozorovala ppadnho na-
ruitele, e se nco dje. Je mon ji
tak vyvst a umstit zespodu.
Pro vysla jsem zvolil krabiku,
kter je u nkterch naich prodejc
oznaovna KP-20A. Deska s plon-
mi spoji se piroubuje do krabiky po-
moc hornch distannch sloupk.
Vhorn sti vyvrtejte dru o prmru
3 mm pro vyveden antny. Zespodu
krabiky je umstn spna. Ten je te-
ba posunout co nejvce ke kraji, aby
nepekel baterii 9 V.
Vkrabice je teba jet udlat ot-
vor(y) pro idla PIR. Vppad, e bu-
deme pouvat pouze jedno idlo,
umstme ho zepedu krabiky.
J jsem umstil zespodu krabiky
jet roub. Do nj zaroubuji ryb-
skou teleskopickou vidliku a idlo tak
mohu zapchnout do zem nap. na
zahrad, ve vinohrad nebo u chaty,
kdy chci pohldat auto.
Popis pijmae
(verze sprocesorem)
Pijma je dky mikroprocesoru
tak velmi jednoduch. Data jsou pi-
jmna modulem Rx firmy AUREL
adle pivedena na vstup mikropro-
Obr. 5.
Schma pijmae
sprocesorem
Obr. 4. Rozmrov nrt umstn
idla
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji vyslae a
rozmstn soustek na desce
Obr. 6 a 7. Deska s plonmi spoji pijmae
a rozmstn soustek na desce
17
cesoru, kter je nat. Po jejich dek-
dovn je zjitn stav adresovch pro-
pojek a je aktivovn pslun vstup
na LED a kolsav zvukov signaliza-
ce. Pijma m vklidu vt odbr ne
vysla, nebo je neustle aktivn (asi
4 mA). Doporuuji jej tedy napjet al-
kalickmi lnky. Dal funkc pijma-
e je kontrola baterie obvodem s re-
zistorem R1 a Zenerovou diodou D5.
Pokud je napt dostaten, je ZD ote-
vena a na vstupu . 7 procesoru IO1
je logick 1. Jakmile poklesne napt
baterie, zmn se na vstupu logick
rove na 0. Na to reaguje procesor
zmnou barvy signalizan dvoubarev-
n diody D1. Ta vppad dobr bate-
rie blik asi v sekundovch intervalech
zelen, vppad slab baterie blik
erven a upozoruje ns, e je teba
lnky vymnit.
Kontrola dosahu je u pijmae tak
povolena propojenm propojky KD.
Spust se vnitn asova, kter je
nulovn pravidelnmi kontrolnmi sek-
vencemi od vyslae. Pokud tyto kon-
troln sekvence od vyslae nedoraz,
ta se nebude nulovat, petee a
spust zvukovou signalizaci ztrty
vyslae thl hlubok tn a LED
D1 zane blikat oranov (svt oba
ipy, erven i zelen).
Signalizace na pijmai m pam-
ovou funkci. Pokud nejsme ptomni
a je sputn poplach, po ukonen
kolsav zvukov signalizace (trvajc
asi 10 s) zstane blikat odpovdajc
LED D2 a D4 a obas se pijma
pipomene krtkm ppnutm. Zjist-
me tak alespo i se zpodnm, e byl
vna neptomnosti vyvoln poplach.
Pamov signalizace se zru vypnu-
tm a znovuzapnutm pijmae.
Podobn je to i u kontroly dosahu.
Pokud byla sputna, LED D1 bude
blikat oranov do doby, ne to od-
souhlasme vypnutm a zapnutm pi-
jmae.
Pijma je stejn jako vysla osa-
zen na jednostrann desce s plon-
mi spoji. U pijmae osate vechny
soustky a pro procesor pouijte opt
objmku. Vvody LED jsou vyhnuty o
90 a LED jsou prostreny drami
vkrabice, stejn jako spna. Proce-
sor zatm nezasouvejte do objmky a
po dkladn kontrole pipojte napje-
n. Ovte innost LED a innost pij-
macho modulu (logickou sondou po
aktivaci vyslae). Pokud je ve v po-
dku, odpojte napjen, zasute pro-
cesor a znovu napjen pipojte. Po
nastaven sprvn adresy (stejn jako
ve vyslai) by vechno mlo fungo-
vat.
Pijma byl navren do krabiky
KM-26N, kam se vejde i se dvma
plastovmi drky lnk (po dvou).
Antna me bt stejnho proveden
jako u vyslae. Pokud mte pijma
umstn stabiln (nap. hldte auto
na parkoviti ped domem) a dosah
nen dostaujc, mete jej prodlou-
it pipojenm smrov antny k pij-
mai. Vtomto ppad jsem spolehli-
v doshl vzdlenosti 1 km (voln
prostor). Sdrtovmi antnami dlky
17 cm je dosah ve volnm prostoru
zhruba 150 metr.
Popis vyslae
soptoleny na vstupu (obr. 8)
Dalm monm pouitm vyslae
je jeho pipojen klibovolnmu idlu
nebo jinmu zdroji napt, jeho zm-
nu chceme bezdrtov penet. Na
vstup vyslae se tedy nepipoj idla
PIR, ale osad se optolen OP1, kter
zabezpe oddlen procesoru od vnj-
ho prosted a tm zabrn jeho zni-
en. Jakmile je optolen aktivovn
pivedenm napt na svorky IN1A,
IN1K nebo IN2A, IN2K, je vysln sig-
nl a vyhodnocen pijmaem stejn
jako vprvnm ppad za pout idel
PIR. Vstupy optolenu jsou oddlny
ochrannmi rezistory R8, R9 s odpo-
rem 1 k, co odpovd vstupnmu
ovldacmu napt 5 a 15 V. Pokud
byste chtli optoleny ovldat jinm
naptm, je teba tomu pizpsobit
odpor tchto rezistor. Rezistory R8,
R9 jsou spolu spedadnm rezisto-
rem R1 pro signalizan LED sous-
t rezistorov st RS2.
I kdy je pouit dvojit optolen, je
vysla vlastn jednokanlov. To zna-
men, e penese jen jeden povel na
pijma, ve kterm rozezn alarmo-
vou signalizaci a rozsvt odpovdaj-
c LED. Oba optoleny tedy maj stej-
nou funkci. Pouil jsem dva optole-
ny pro ppad, e bych nkdy
vbudoucnu program pijmae a vy-
slae upravoval na dvoukanlov pe-
nos.
Praktick vyuit tto signalizace
aktivovan njakm vstupnm napt
je tak velmi irok. Nap. ji zmn-
n hldn auta na parkoviti ped do-
mem, kde vysla jednodue napoj-
me na ji vestavn alarm. Navc lze
zvtit etnost kontrolnch sekvenc
(pravou programu), a i kdy zlodj
njakm zpsobem systm pelst
nebo zastn, dky kontrole dosahu se
to tak velmi brzo dozvme.
Pozor, pro vt spolehlivost pro-
cesor reaguje na odpojen napt od
optolen, tj. na rozpojen smyky.
Optoleny mus bt tedy vklidu pod
naptm (rozsvceny). Na pn to
mohu vprogramu upravit.
Popis zapojen
bez procesoru vysla
Jak jsem ji zmnil vvodu lnku,
ne vichni radioamati maj kladn
vztah kmikroprocesorm a lnky
stmito obdivuhodnmi soustkami
pechzej bez bliho povimnut.
Tak jsem chtl ukzat rozdl ve slo-
itosti a komfortu u podobnch zapo-
jen sprocesory a bez nich.
Zkladem vyslae je kodr od fir-
my HOLTEK HT12E. Nen zde pote-
ba stabiliztor napt, nebo vechny
pouit soustky jsou schopny pra-
covat i na 9 V. Po aktivaci senzoru PIR
se na jeho vstupu zmn stav z0 na
1, ten je pes oddlovac diodu a tran-
zistor T1 negovn, protoe kodr po-
tebuje pro sputn log. 0. Pete
adresov a datov propojky a pole
sekvenci do vyslacho modulu. Re-
zistor R9 uruje rychlost penosu dat.
Protoe vyuvme pouze dva adre-
sov vstupy (4 kombinace), je zbva-
jcch 6 uzemnno (piny 4 a 9).
Vysla ani pijma stmito kod-
ry nem kontrolu dosahu! Zbvajc
vlastnosti jsou stejn jako u vyslae
sprocesorem. Propojka K4, tedy 4.
kanl je zatm nevyuita.
Popis zapojen
bez procesoru pijma
Na pijmai ji zetelnji vidme
rozdl oproti konstrukci sprocesorem.
Kdy pak jet uvme, e tento pi-
Obr. 8.
Schma zapojen vyslae
s optolenem
18
jma nem kontrolu dosahu, stavu
baterie a kolsav alarmov tn (pro
doplnn tchto vlastnost by bylo
nutno pidat minimln jet jeden in-
tegrovan obvod a tranzistory), je jas-
n, pro tak rd pracuji s procesory
Jedna jedin soustka zvldne
spoustu funkc sama sminimlnm po-
tem externch soustek. Nicmn
popime si i toto sloitj zapojen.
Data jsou zpracovna pijmaem
a pivedena na vstup dekodru HOL-
TEK HT12D. Po dekdovn a ove-
n adresy je aktivovn odpovdajc
datov vstup (ve schmatu oznae-
ny K1 a K4) a spolen vstup VT.
Nelze vyhodnocovat pouze datov
vstupy, protoe na nich zstv po-
sledn hodnota trvale. Na vstupu VT
se zmn log. 0 na log. 1 pouze po
dobu vysln. Protoe potebujeme
oddlit kanly od sebe, jsou pouity
ti hradla NOR a jedno dal knegaci
vstupu VT. Vysvtleme si to na prv-
nm kanle. Vklidu je na vvodu . 1
hradla IO2A posledn nastaven ro-
ve, na vvodu . 2 je log. 1. Jakmile
seaktivuje 1. kanl, na vvodu . 1 je
log. 0 a na vvodu . 2 je tak log. 0,
take vsledn logick rove na v-
stupu hradla IO2A je log. 1, tedy klad-
n napt. To je proputno diodou D1
a nabj kondenztor C4. Na vstupu
invertoru IO3A se zmn logick ro-
ve z1 na 0 a rozsvt se LED. Zro-
ve je pes diodu D4 nabit kondenz-
tor C7. Na invertoru IO3D se zmn
logick rove z1 na 0 a odblokuje
se osciltor sloen zinvertoru IO3E,
R8 a C8, kter pes dal invertor
IO3F, R9 a T1 bud tlumivku a piezo-
mni. Tm vznik akustick signali-
zace. Jakmile vysla pestane vys-
lat, kondenztor C7 je pomalu vybjen
rezistorem R7. Po vybit C7 pod pra-
hovou rove se peklop vstup hrad-
la IO3B zpt do log. 1, je opt zablo-
kovn osciltor a ukonena zvukov
signalizace.
LED stle svt, nebo kondenztor
C4 je vybjen rezistorem s vtm od-
porem 10 M. Po jeho vybit, tj. asi
za 10 s, LED zhasn. Stejn pracuj
izbvajc dva kanly.
Desky s plonmi spoji nebyly pro
tuto sloitj konstrukci navreny.
Pedpokldm, e vt zjem bude
o mikroprocesorov een.
Seznam soustek
(pouze mikroprocesorov verze)
Vysla:
R1 a R3 (RS2) 3x 1 k, rezistor. s,
samostatn vvod
R2 a R7 (RS1) 6x 10 k, rezist. s,
spolen vvod
C1, C4 10 F/10 V
C2, C3, C5 100 nF, rozte 2,5 mm
D1 1N4148
STAB. HT1050
D3 LED 3 mm, erven
IO1 PIC16C505,
naprogramovan
Tx modul hybridnho vy-
slae RT4 433 MHz
SP pkov nebo po-
suvn pepna
A0 a K3 zkratovac kolky
a propojky (jumpery)
objmka DIL14 pro IO1
baterie 9 V, nejlpe alkalick
konektor pro baterii 9 V svvody
krabika KP-20A
drt (lanko) na antnu + smrovac
burka ern (17 cm)
modul PIR (moduly)
deska s plonmi spoji VFPIRV1
U verze soptolenem navc:
OP1A, OP1B optolen PC827
objmka DIL8 pro optolen
Pijma:
R1 47 k
R2 a R5 (RS1) 4x 330 , rezist. s,
spolen vvod
R6 4,7 k
C1 10 F/10 V
C2 100 nF
D1 dvoubarevn LED,
(, z), 3 mm
D2 LED 5 mm, erven
D3 LED 5 mm, lut
D4 LED 5 mm, zelen
D5 5V1, Zenerova dioda
IO1 PIC16C505,
naprogramovan
T1 BC557 (PNP)
tlumivka radiln, 33 mH
A0 a KD zkratovac kolky
a propojky (jumpery)
piezomni PE2060W
Rx modul hybridnho
pijmae BC NBk
433 MHz
SP pepna (Isostat)
+ hmatnk
4x alkalick lnek AAA (mikrotuka)
drk lnk
krabika KM-26N + klips
drt (lanko) na antnu + smrovac
burka ern (17 cm)
deska s plonmi spoji VFPIRP1
Stavebnici si mete objednat na ad-
rese FLAJZAR, Hlinick 262, 696 42
Vracov, tel.: 518 628 596, e-mail:
flajzar@flajzar.cz, www.flajzar.cz
Obr. 9.
Schma vyslae
sobvodem HOLTEK
Obr. 10.
Schma zapojen
pijmae sobvodem
HOLTEK
19
Popis zapojen
PWM drive SC
Stejnosmrn sriov motor je za-
pojen do hlopky mstku sloen-
ho ze 4 vkonovch tranzistor. Pi
nastaven ovldacho potenciometru
do stedn (nulov) polohy jsou vech-
ny 4 tranzistory uzaveny. Pi oten
potenciometru na jednu nebo na dru-
hou stranu ze stedn polohy sepne
jeden z tranzistor ve spodn sti
mstku a druh hlopn vhorn
polovin mstku je zen kov mo-
dulovanmi pulsy. Tm je umonno
zen rychlosti oten a zrove re-
verzace motoru.
Zazen me bt napjeno z trans-
formtoru 230 V/24 V pes konektor
X2 nebo ze zdroje stejnosmrnho
napt pes konektor X3. Jitn usku-
teuje pojistka F1. Kondenztory C9
a C10 jsou filtran. Hodnoty tchto
soustek volme podle pedpoklda-
nho odbru proudu. Dle je stejno-
smrn napt pes diodu D8 pive-
deno na dal filtran kondenztor
C8 a dle na obvod T3, C7, R35,
R36, kter zajiuje, aby se na stabili-
ztor V1 nedostalo napt vt ne
35 V, kter je maximln pro tento ob-
vod. Dli napt R30 a R31 vytv
uml sted napjen OZ. Vppad,
e pouijeme napjec napt ni
ne 24 V, meme obvod T3, C7,
R35, R36 vypustit a T3 nahradit dr-
tovou propojkou. Pouijeme-li pro na-
pjen stejnosmrn stabilizovan
napt vrozsahu asi 6 a 24 V, m-
eme vypustit kondenztory C6, C7,
C8 a C9, rezistory R35, R36, diodu
D8, tranzistor T3 a stabiliztor V1.
Diodu D8, tranzistor T3 a stabiliztor
V1 nahradme drtovou propojkou.
A nyn popis vlastnho regultoru.
Potenciometr regulace TP1 je ums-
tn extern pes svorkovnici X1, re-
zistory R1 a R3 omezuj rozsah regu-
lanho napt, aby na vstupech OZ
Q1 nenastala saturace. Rezistory
R28 a diody D3, D4 a kondenztor
C3 maj pouze ochrannou funkci. Re-
zistor R29 zajiuje nulov napt na
vstupech OZ Q1 pi odpojenm po-
tenciometru TP1 nebo pi jeho poru-
e.
OZ Q1C a Q1D pracuj jako kom-
partory napt shysterez a podle
polohy potenciometru TP1 uruj, kte-
r ztranzistor vmstku pro zen
motoru bude sepnut. V uritm roz-
sahu okolo stedn polohy potencio-
metru TP1 danm hysterez Q1C a
Q1D nen sepnut dn. Pi otoen
potenciometru na jednu nebo na dru-
hou stranu ze stedn polohy se pe-
klop kompartor Q1C nebo Q1D a
tm i sepnou tranzistory T7, T8, a T10
Regulace DC motoru
pomoc PWM
Jan Aiman
Toto zapojen vzniklo na poadavek znmho, kter poteboval
ovldat rychlost a smr pohybu pedmt zavench na etzu
ve stkacm boxu urenm pro nanen prkov barvy a pi n-
slednm vyplen ve vypalovac peci.
Stejnosmrn sriov motor 24 V/100 W spevodem asi 1 : 100
je ovldn pouze jednm potenciometrem, kter slou souasn
pro zapnut, regulaci rychlosti a zmnu smru posuvu uvedenho
etzu. Tento zpsob regulace je samozejm mon pout i pro
jin aplikace - napklad pohon medometu pro velae, pohon mo-
tork pro modele apod.
Obr. 1. Schma
zapojen
PWM drive SC
20
nebo T6, T9 a T11. Souasn pes
indikan LED (informuj o smru ot-
en) LD1 nebo LD2 sepnou tranzis-
tor T1, kter spolu sT2, R34, R23,
R22, D5 a C2 tvo zpoovac ob-
vod, kter zajiuje jednak pozvoln
rozbh motoru. Souasn vytv po-
tebnou asovou prodlevu pi rever-
zaci motoru. OZ Q2C je kompartor,
kter ji pes LED (intenzitou svho
svitu informuje zhruba o ce puls)
kov modulovanmi pulsy d
tranzistory T4, T5, T12 a T13. OZ
Q1A a Q1B srezistory R2, R10, R11,
R12, R13 a diodami D1, D2 tvo li-
nern usmrova, kter pevd
ob polarity napt z potenciometru
(vzhledem kumlmu stedu napje-
n) na polaritu jednu.
Toto dic napt je pivedeno na
OZ Q2B, kter spolu s rezistory R17,
R18 a trimrem PT1 tvo invertujc
zesilova se ziskem 1. Trimr PT1
slou pro nastaven ky psma ne-
citlivosti potenciometru TP1 okolo
nulov polohy.
Dle je dic napt pivedeno na
OZ Q2A, co je invertujc zesilova
s nastavitelnm ziskem. PT2 slou
knastaven citlivosti na otoen po-
tenciometru TP1 a souasn umo-
uje omezit maximln ku puls
pro zen motoru a tm i jeho maxi-
mln otky.
OZ Q2D je genertor signlu troj-
helnkovho prbhu, kter se vOZ
Q2C porovnv snaptm generova-
nm ve ve uvedench obvodech
a tm vytv pulsy spromnnou
kou, kter - jak bylo ji uvedeno
- slou pro regulaci otek motoru
pipojenho na konektor X4.
Pouit soustky
Jsou zcela bn, pouze je teba
dodret typ OZ LM324 nebo pout
podobn typ, kter m tm nulov
saturan napt na vstupu, co je
nutn pro sprvnou funkci regultoru.
Vkonov tranzistory jsou v Darling-
tonov zapojen, pro men spnan
proudy meme pout i jin. Diody
D9 a D12 chrn vkonov tranzisto-
ry ped napovmi pikami. Rezis-
tor R47 omezuje maximln pikov
proud pi sepnut tranzistor. Pro
men spnan proudy jej meme
nahradit propojkou. Chlazen v-
konovch tranzistor je zajitno po-
moc pomrn malch chladi a
pro uvedenou aplikaci je zcela dosta-
ten (uveden motor po rozbhu
dky pevodovmu pomru bel
Obr. 2. Deska s plonmi spoji PWM drive SC
21
Obr. 4. Deska s plonmi spoji PWM drive M3
Obr. 3.
Schma
zapojen
PWM
drive M3
22
vpodstat naprzdno). Pi trvale vel-
kch proudech bude poteba pout
chladi pimen vt a pipevnit na
nj i usmrovac mstek B1. Poten-
ciometr regulace otek je vhodn
pout se stednm klikem pro zajit-
n nulov polohy.
Seznam soustek SC
R1 2,2 k
R2 10 k
R3 2,2 k
R4 10 k
R5 10 k
R6 1 k
R7 10 k
R8 3,9 M
R9 1 M
R10 10 k
R11 10 k
R12 10 k
R13 20 k
R14 100 k
R15 100 k
R16 47 k
R17 10 k
R18 10 k
R19 10 k
R20 10 k
R21 10 k
R22 100
R23 47 k
R24 22 k
R25 22 k
R26 22 k
R27 22 k
R28 1 k
R29 10 k
R30 1 k
R31 22 k
R32 10 k
R33 10 k
R34 100
R35 2,2 k
R36 4,7 k
R37 22 k
R38 22 k
R39 1 k
R40 1 k
R41 10 k
R42 10 k
R43 1 k
R44 1 k
R45 10 k
R46 10 k
R47 0,47
PT1 2,5 k, trimr-PT10
PT2 50 k, trimr-PT11
TP1 10 k/N
C1 100 nF, keram.
C2 10 F/50 V
C3 100 nF, keram.
C4 22 F/50 V
C5 100 nF, keram.
C6 22 F/50 V
C7 100 F/35 V
C8 2200 F/35 V
C9 2200 F/35 V
B1 B8000-KBUH 8 A
D1 1N4148
D2 1N4148
D3 1N4148
D4 1N4148
D5 1N4148
D8 1N4148
D9 BY399, rychl
D10 BY399, rychl
D11 BY399, rychl
D12 BY399, rychl
LD1 LED, 2 mA
LD2 LED, 2 mA
LD3 LED, 2 mA
T1 BC546
T2 BC546
T3 BC337
T4 BC337
T5 BC337
T6 BC337
T7 BC337
T8 BC337
T9 BC337
T10 BDX33
T11 BDX33
T12 BDX34
T13 BDX34
V1 V78L12
Q1 LM324
Q2 LM324
X1 ARK120-3 svorkovnice roubova-
c, 3 vvody
c, 2 vvody
c, 2 vvody
c, 2 vvody
F1 pojistka + pojistkov drk
Dal varianta: PWM drive M3
Tento regultor byl navren jet
ve variant spouitm pouze jednoho
spnacho tranzistoru a dvou rel.
Princip regulace je zcela stejn, pouze
pro zajitn reverzace motoru nen
pouito mstkov zapojen tranzisto-
r, ale zmnn dv rel. Nen teba
mt obavy zopalovn kontakt rel,
protoe ta pepnaj pouze pi nulov
ce dicch puls a s asovou pro-
dlevou pi reverzaci. Uveden vko-
nov tranzistor je mon nahradit ji-
nm typem nebo pi drobn zmn
zapojen tranzistorem FET (napklad
IRF520). Stdav napjen tohoto re-
gultoru bylo navreno 12 V (na ko-
nektoru X3) nebo stejnosmrn (na
konektoru X2). Tomu jsou pizpso-
bena rel na 12 V. Meme samo-
zejm pout napt vy nebo i ni-
, jak bylo uvedeno ve. Vzhledem
ktomu, e zde nen pouit obvod pro
snen vstupnho napt stabiliztoru
V1, jako u varianty smstkovm za-
pojenm tranzistor, by napjec
st napt mlo bt maximln asi 30 V
nebo ss asi 20 V tak, aby napt na
stabiliztoru V1 nepeshlo jeho ma-
ximln vstupn napt 35 V. Tomuto
napt pak musme pizpsobit ob rel.
Seznam soustek M3
R1 2,2 k
R2 10 k
R3 2,2 k
R4 10 k
R5 10 k
R6 1 k
R7 10 k
R8 3,9 M
R9 1 M
R10 10 k
R11 10 k
R12 10 k
R13 20 k
R14 100 k
R15 100 k
R16 47 k
R17 10 k
R18 10 k
R19 10 k
R20 10 k
R21 10 k
R22 100
R23 47 k
R24 4,7 k
R25 4,7 k
R26 4,7 k
R28 1 k
R29 10 k
R30 1 k
R31 1 k
R32 4,7 k
R33 10 k
R34 100
PT1 2,5 k, trimr-PT10
PT2 50 k, trimr-PT11
TP1 10 k/N
C1 100 nF, keram.
C2 10 F/50 V
C3 100 nF, keram.
C4 22 F/50 V
C5 100 nF, keram.
C6 100 F/25 V
C7 1000 F/25 V
C8 1000 F/25 V
B1 B8000-KBUH 8A
D1 1N4148
D2 1N4148
D3 1N4148
D4 1N4148
D5 1N4148
D7 BY399, rychl
D8 1N4007
LD1 LED, 2 mA
LD2 LED, 2 mA
LD3 LED, 2 mA
T1 BC546
T2 BC546
T3 BC337
T4 BC337
T5 BC337
T6 BDV65
V1 V78L08
Q1 LM324
Q2 LM324
RE1 G5LE rel - viz text
RE2 G5LE rel - viz text
c, 3 vvody
c, 2 vvody
c, 2 vvody
c, 2 vvody
F1 pojistka + pojistkov drk
23
Technick parametry
Rozsahy: 12 a poloha vypnuto.
Stejnosmrn napt:
10, 50, 250, 500 V.
Stdav napt:10, 50, 250, 500 V.
Stejnosmrn proud:
0,5, 50, 250 mA.
Odpor: 10 a 1000 k
(5 k ve stedu stupnice).
Decibely: -20 a +22 dB.
Citlivost: 2 k/V.
Ochrana: pojistka F 500 mA a diody.
Popis
Plastov krabika tohoto analogo-
vho multimetru (obr. 1) m rozmry
90 x 60 x 30 mm. Na pedn stran
multimetru (v horn polovin) je pr-
hledn kryt se stupnic magnetoelek-
trickho rukovho systmu. Ve spod-
n polovin je 13polohov pepna
pro volbu menho rozsahu a dv
zdky pro mic hroty.
Po odejmut zadnho krytu, pichy-
cenho jednm roubkem, je pstup-
n elektronika midla a prostor pro
tukovou baterii 1,5 V(obr. 2). Ba-
terie je nutn pouze pro men odpo-
ru. Na desce sjednostrannm plo-
nm spojem je osazeno ve mimo
magnetoelektrick rukov systm
jednoduch elektronika, zdky, poten-
ciometr pro nastaven nuly ohmmet-
ru, trimr, kontaktn plky k baterii a
drk s trubikovou pojistkou. Deska
m na stran spoj ikontakty 13po-
lohovho pepnae. Pepna je vel-
mi jednoduch plechov ramnko
se dvma kontaktnmi plokami vose,
pipevnn na plastov knoflk
saretujc kulikou. Elektronika mul-
timetru je chrnna pstrojovou po-
jistkou F1 a kemkovmi diodami D1,
D2. Diody jsou vak zapojeny tak, e
chrn magnetoelektrick systm proti
pept pouze jedn polarity.
Dodvan mic hroty (erven a
ern) s pvodnmi kablky maj kon-
covky do panelu opaten pesouva-
cmpouzdrem na pruince. Pouzdro
m asi zamezit nhodnmu kontaktu
pi vytaen koncovky zmicho p-
stroje, co by se mohlo stt napklad
pi pdu pstroje bhem men. Sil-
n pruinka vak zpsobuje vysouv-
n koncovky ze zdky multimetru b-
hem men. Pouzdro lze aretovat
jeho pootoenm a kovov kolk kon-
covky pak zstane nekryt.
Schma vnitnho zapojen pstro-
je je na obr. 3. Rezistor R3 m odpor
1 k, daj 990 na desce s plon-
mi spoji je pouze teoretick.
Udvan pesnost pi men je 4
a 5 %. Uvdn daj jsem neml
monost ovit. Pro srovnn lze
uvst, e 3
1
/
2
mstn digitln ampr-
metr m udvanou pesnost 1 %.
Jdrem multimetru je magnetoelek-
trick rukov systm sodporem vi-
nut 528 a proudem pro plnou v-
chylku I
M
= 187,4 A (U
M
= 98,9 mV).
Vechny rezistory maj jmenovit
ztrtov vkon 0,125 W. Diody jsou
typu 1N1448.
Analogov
multimetr YX1000A
Vlastimil P
Bhem zahranin ste jsem zakoupil levn rukov multimetr
YX1000A. Vnsledujcm textu pedkldm informace o tomto p-
stroji a pikldm postup pro pravu jeho napovho rozsahu.
Zapojen je pro tuto tdu typick a me bt i inspirac pro kon-
strukci jednoduchho amatrskho micho pstroje.
Obr. 1. Multimetr YX1000A
smicm hrotem
Obr. 2. Pohled pod zadn panel
Obr. 3. Schma multimetru YX1000A

24
Proud stejnosmrn
Stejnosmrn proud lze mit ve
techrozsazch: 0,5 mA, 50 mA a
250 mA. Proud prochz pojistkou,
bonkem (R1, R1 + R2 nebo R1 +
+ R2 + R3) a jeho odpovdajc st pes
rezistory, trimr a potenciometr do mei-
cho systmu. Jm lze dostavit pesn
maximln vchylku. Odpovdajc st
zapojen zobr. 3 je na obr. 4.
Napt stejnosmrn (DCV)
Pi men stejnosmrnho napt
se na jednotlivch rozsazch skldaj
pedadn rezistory.
Vstupn odpor voltmetru je 2 k na
kad volt zvolenho rozsahu. Na roz-
sahu 50 V m tedy multimetr vstupn
odpor piblin
Rv = 50 V
.
2 k/V = 100 k, co souhla-
s snamenm dajem vtabulce 2.
Napt stdav (ACV)
Stupnice je cejchovan ve voltech
i vdecibelech [dB]. Pro pepoet na-
pt ve voltech na dB plat nsledujc
vztah
L = 20log(U/Uo) = 20log(U) + 2,2 [dB].
Uo = 0,7745 V je referenn napt, pi
kterm je vkonov ztrta na zti
Ro = 600 prv P = 1 mW.
Uo = (P
.
Ro) [V; W, ].
Pepnutm na jin napov rozsah
je teba k namenmu daji pist
konstantu z tabulky, kter je na stup-
nici (viz tab. 1).
Odpor
Jedna poloha pepnae je vyhra-
zena pro men odporu vrozsahu
0 a 200 k.
Odpory s velikost do 2 k lze ode-
st spesnost 100 . Vt odpory
pak spesnost 250 k. Men jed-
nobran (soustka) je zaten prou-
dem maximln 308 A pi napt tu-
kovho lnku 1,6V. Polarita tohoto
proudu nesouhlas se znaenou po-
laritou zdek na panelu.
Rozhodn nedoporuuji pepnat
rozsahy pi pipojenm multimetru do
menho obvodu. Mezi kontaktnmi
plokami pepnae u rozsah kOhm
a ~500 V je na desce veden spoj. Ten
je sice pokryt lakem nepjiv mas-
ky, ale pi vtch naptch se tato izo-
lace proraz nebo prode a na desce
vyjisk svod.
Zmna rozsahu voltmetru
Pro nkter men me bt na-
bzen kla napovch rozsah ne-
vyhovujc. Pipojenm pedadnho
rezistoru lze zskat nov napov roz-
sah. Multimetr je pepnut na proudo-
v rozsah Im = 0,5 mA (DCA pln v-
chylka), pi nm je vstupn odpor
Rv = 681 (tab. 2).
Odpor pedadnho rezistoru Rx
pro maximln men napt Uv je
uren vztahem
Rx = Uv/Im Rv [; V, A, ].
Tab. 3. Odpory pedadnk
Uv [V] Rx [k]
25 49 319
5 9319
2,5 4319
Zvr
Multimetr pat do kategorie orien-
tanch micch pstroj. Je vhodn
do dlny na nenron men s infor-
mac o prbhu men veliiny (do
kmitotu asi 10 Hz). Vpodobn ceno-
v relaci lze podit i digitln mic
pstroj, ten vak nepope rychleji m-
nc se menou veliinu.
Obr. 5. st zapojen multimetru pro
men stejnosmrnho napt
men stejnosmrnho proudu
men stdavho napt
men odporu
Tab. 1. Tabulka konstant rozsah
Rozsah ACV Konstanta [dB]
10 V 0
50 V 14
250 V 28
500 V 35
Tab. 2. Vnitn odpor multimetru pro
jednotliv rozsahy. Odpor men di-
gitlnm ohmmetrem mezi micmi
hroty multimetru
Rozsah Rv [k]
DCV 10 V 20,0
50 V 101,5
250 V 505,0
500 V 1014,0
DCA 0,5 mA 0,681
50 mA 0,011
250 mA 0,0024
ACV 10 V 800,0
50 V 846,0
250 V 979,0
500 V 1016,0
k I = 308 A, U = 1,6 V
25
Popis zapojenia
Cel kontrukcia sa sklad ztroch
ast audiopanela, zobrazovacieho
modulu adiakovho ovldania. Tak-
to rieenie bolo zvolen zmerne, aby
si kad zujemca mohol vybra poda
svojich monost. Modul audiopanela
je srdcom celho zapojenia. Zobra-
zovac modul sli na vizulnu infor-
mciu osle skladby, ase, chybe,
alebo prve prevdzanej funkcii. Dia-
kov ovldanie je mon po prave
poui od TV OVP Orava, alebo po-
stavi jednoduch ovldanie poda
tohoto lnku. Zobrazovac modul
adiakov ovldanie sa prpadne ne-
musia vbec poui.
Schma zapojenia audiopanela je
na obr. 1. Zkladom celho zapojenia
je 8bitov mikroprocesor od firmy
Atmel 89C51. Procesor zabezpeuje
komunikciu sCD-ROM, vysielanie
dt pre displej, obsluhu klvesnice
aspracovanie dt od I ovldaa. Tak-
tovac kmitoet pre procesor bol zvo-
len 12 MHz. Pri nedodran kmitotu
djde kchybnmu dekdovaniu pove-
lov zI ovldaa. Porty P0 aP1 sl-
ia ako dtov zbernica. Pretoe port
P0 nem pull-up rezistory, mus by
oetren cez rezistorov pole na +5 V.
Port P2 sli na ovldanie riadiacich
signlov CD-ROM. Na as brny P3
s pripojen tlaidl. Resetovacie ob-
vody s pouit dva, jeden pre reset
procesora v CD-ROM (R2, C5), druh
pre reset procesora v audiopaneli (R1,
C3). Na konektor JP1 je pripojen na-
pjacie naptie. Ako zdroj je vhodn
poui napr. star potaov zdroj,
alebo postavi nov zdroj poda [5].
Konektor JP2 sli na prepojenie au-
diopanela a zobrazovacieho modulu,
na konektor JP3 sa pripja dtov IDE
kbel zCD-ROM. Vprpade pouitia
miestnej klvesnice sa na konektor
JP5 pripoj klvesnica. Ak budeme
pouva I ovlda, pripojme na ko-
nektor JP4 infraerven prijma
SFH506-36, alebo jeho ekvivalent. Ako
I ovlda me by pouit od TV
prijmaov firmy OVP Orava alebo
podobnch, ktor vysielaj kdy
vprotokole RC-5. Takto variant je
najvhodnej pre majiteov I vysie-
laov kpopisovanm TV. Aby sa neo-
vplyvovali pri vysielan obidve zaria-
denia, bola zvolen in adresa
zariadenia pre audiopanel, uveden je
vtabuke 1. Take pvodn ovlda
musme upravi pripojenm vhodnho
prepnaa poda obr. 4. Najprv treba
prerui spoj medzi vvodmi . 17 a3
Diakovo ovldan
audiopanel pre CD-ROM
Jn Kadk
Kee vdnenej dobe s mechaniky CD-ROM vemi lacn, roz-
hodol som sa postavi prehrva zvukovch CD. Ben mechani-
ky maj iba jedno, nanajv dve tlaidl EJECT/CLOSE aPLAY/FF.
Takto ovldanie je znane nevyhovujce. Popisovan zapojenie
odstrauje tento problm. Audiopanel je predovetkm uren ako
samostatn prehrva kdomcej audiozostave. Poskytuje podstat-
ne komfortnejie ovldanie aj pomocou diakovho ovldaa. Po-
pisovan zapojenie nie je zloit astavbu zvldne aj zaiatonk.
Obr. 1.
Schma zapojenia audiopa-
nela
Obr. 2 a 3.
Doska
splonmi
spojmi
audiopanela
aosadenie
siastok
26
(nastaven pvodn adresa 0h pre
prijmae OVP Orava) integrovanho
obvodu SAA3010. Vpraxi jednoducho
vdy prepneme prepna do polohy
prislchajcej zariadeniu, ktor chce-
me ovlda. Priradenie jednotlivch
funkci audiopanela tlaidlm na DO
je uveden vtabuke 2. alia mo-
nos je postavi samostatn I vysie-
la poda obr. 5. Tto monos je ur-
en pre tch, ktor nevlastnia DO
kpopisovanm televzorom. Jeho
stavba je lacnejia ako prpadn kpa
novho DO. Samozrejme, nemusme
vbec pouva DO acel zariadenie
ovlda len tlaidlami na audiopaneli.
Zkladom vysielaa je jednoipo-
v mikroprocesor AT89C2051. Ako
zdroj naptia slia dve tukov ba-
trie. Odber zo zdroja je pri nestlae-
nom tlaidle pribline 0,5 mA pri na-
pt 3 V. Vzapojen sa vyuva jeden
zreimov pre znen spotrebu pro-
cesora (Idle). Bity p1.0 ap1.1 je nut-
n pripoji cez rezistory na +5 V, pre-
toe tieto bity nemaj integrovan
pull-up rezistory. Prvky R1 a C3 sl-
ia na reset procesora. Na pin p3.0 je
pripojen tranzistor, cez ktor je sp-
nan infraerven dida. Vysiela m
osem tlaidiel, ktorch funkcie s po-
psan vschme zapojenia. Taktova-
c kmitoet je 12 MHz.Pri dodranej
frekvencii krytlu spa tento ovlda
protokol RC-5.
Zobrazovac modul informuje u-
vatea osle aase skladby, prve
prevdzanej funkcii (pauza, ta CD
atd.), alebo informuje ovzniknutej
chybe. Schma zapojenia je na obr. 8.
Zkladom zapojenia je mikroprocesor
AT89C2051 skrytlom okmitote
12 MHz. Reset procesora zabezpeuj
prvky R1 aC3. Procesor spracva cez
sriov kanl (konektor JP2) dta po-
sielan audiopanelom apomocou
multiplexnho reimu obsluhuje dis-
plej, tvoren iestimi segmentovkami,
priom DI1 a DI2 predstavuj sekun-
dy, DI3 a DI4 minty aDI5 s DI6 slo
skladby. Vkontrukcii s pouit
7segmentovky so spolonou andou.
Tranzistory T1 a T6 slia na spna-
nie and zobrazovacch prvkov (konek-
tor JP4) aposuvn register 74LS164
bol zvolen pre nedostatok vonch
pinov procesora 89C2051. Bit p1.6
tvor sriov dta pre posuvn regis-
ter abit p1.7 tvor hodinov signl.
Vstupy IO 74LS164 s cez rezistory
R8 a R15 vyveden na konektor JP3.
Odtia sa pripjaj na katdy zobrazo-
vacch prvkov. Kee displej je zko
spt sprednm panelom prstroja, nie
je sasou kontrukcie nvrh dosky
s plonmi spojmi pre displej. Desa-
tinn bodka oddeuje sekundy od min-
t. Pripja sa na 7segmentovku DI3.
Na konektor JP1 sa pripja napjacie
naptie, priom dida D1 sli na
ochranu modulu pred nhodnm pre-
plovanm napjania.
Funkcie tlaidiel
Audiopanel m len p tlaidiel,
zoho vyplva nutnos pouitia kom-
binovanch povelov. Tlaidlo MODE
sli na zmenu zobrazenia asu am
vznam len vprpade pouitia zobra-
zovacieho modulu. Po resete je na-
staven asov md, pri ktorom je
zobrazen as od zaiatku skladby. Po
stlaen tlaidla sa zobrazuje as do
konca skladby, pri alom stlaen sa
zobraz as od zaiatku celho CD
anasledujcim stlaenm as do kon-
ca celho CD. Navye, ak podrme
stlaen tlaidlo dlhie ako 0,3 sekun-
dy, zobraz sa zkladn md - as od
zaiatku skladby. Jednotliv zmeny je
mono vykona len poas prehrva-
nia alebo pauzy. alie tlaidlo FR/
Tab. 1. Adresy dialkovho ovldaa
SAA3010 Adresa Ovldan
spoji A4...A0 zariadenie
vvod IO
17 a 3 00000b TV
17 a 4 01000b audiopanel
17 a 5 10000b ?
17 a 6 11000b ?
Tab. 2. Povely DO
Tlaidlo na DO Kd Funkcia audiopanel
TV OVP Orava
hlasitos + 10h pretanie dopredu
hlasitos - 11h pretanie dozadu
program+ 20h posuv o 1skladbu dopredu
program - 21h posuv o 1skladbu dozdau
normovanie/OK 0Eh prehrvanie/puaza
SEL(select) 3Bh zmena asovho mdu
voba zvuk. reimu 23h zastavenie prehrvania
zvukov efekt 24h vysunutie/zasunutie CD
Obr. 4. prava DO
Obr. 5. Vysiela DO
Obr. 6 a 7.
Doska
splonmi
spojmi
diakovho
ovldaa
aosadenie
siastok
27
/REVERSE sli na posun o1 sklad-
bu dozadu. Ak stlame tlaidlo poas
prehrvania, zane sa okamite pre-
hrva predchdzajca skladba. Ak sa
CD neprehrva, zobraz sa slo pred-
chdzajcej skladby ajej celkov as
vmintach asekundch. Ke podr-
me tlaidlo dlhie ako 0,3 s, spust sa
poas prehrvania funkcia rchleho
pretania dozadu, priom toto tlai-
dlo musme dra, inak sa rchle pre-
tanie skon. Ke sa CD neprehr-
va, je tto funkcia bez vznamu.
Tlaidlo FF/FORWARD m rovnak
vznam ako predchdzajce tlaidlo,
ale stm rozdielom, e posva o1
skladbu dopredu, alebopreta do-
predu. PLAY/PAUSE - ak sa CD ne-
prehrva, sli na spustenie prehr-
vania prve navolenej skladby. Pri
stlaen tlaidla poas prehrvania
djde kzastaveniu (PAUSE) po al-
om stlaen sa spust zmiesta za-
stavenia. Tlaidlo STOP/EJECT sli
na zastavenie prehrvania (ak sa CD
prehrva). Ke podrme tlaidlo dlh-
ie ako 0,3 s, djde kvysunutiu, resp.
zasunutiu dvierok mechaniky.
Zobrazovanie na displeji
Po pripojen napjania (a ak je pri-
pojen mechanika) sa asi na 5 seknd
zobraz npis - - - - - -, potom npis
cd read. Ak je CD v mechanike, pa-
nel ska nata TOC vloenho CD.
Po spenom natan vype na dis-
plej celkov poet skladieb acelkov
as na disku. Ak do 10 s nenata disk,
alebo nie je vloen CD, zobraz npis
no cd. Pri prehrvan sa zobrazuje
slo skladby a aktulny as. Pri fun-
kcii PAUSE blik aktulny as. Po za-
staven disku sa zobraz slo a celko-
v as predtm prehrvanej skladby.
Pri otvorench dvierkach mechaniky sa
vype npis - - - - - -. Ak vznikne
poas prehrvania napr. chyba na dis-
ku, vype sa cd Err, ak je chyba
vhardware, zobraz sa In Err, prpad-
ne ak vznikne nejak in chyba, vyp-
e sa npis - - Err. Poas tania CD
sa zobrazuje npis cd read. Pri za-
stavenom prehrvan a stlan klves
FR/REVERSE alebo FF/FORWARD
sa zobrazuje slo a celkov as na-
volenej skladby. Po resete procesor
ska poas 10 s njs mechaniku.
Ak ju nenjde, vype sa In Err. Pri
chybnom prepojen medzi audiopane-
lom a zobrazovacm modulom sa vy-
pe sprva no con.
Kontrukcia
Ako u bolo spomenut vyie, cel
kontrukcia je rozdelen na tri modu-
ly. Vetky dosky s plonmi spojmi s
jednostrann. Doska plonch spojov
audiopanela je na obr. 2, zobrazova-
cieho modulu je na obr. 9. Pri stavbe
je vhodn osdza pre procesory ob-
jmky. Tlaidl ainfraerven prijma
nie s sasou dosky audiopanela
preto, aby mohli by umiestnen na
prednom paneli skrinky adoska niek-
de inde. Taktie displej nie je sas-
ou zobrazovacieho modulu. Ja som
pouil 7segmentovky SA56-11EWA
svkou slic 14 mm. Samozrejme
je mono poui akkovek in so spo-
lonou andou. Vprpade malho svi-
tu segmentov upravme odpor rezis-
torov R8 a R15 zobrazovacieho mo-
dulu. Doska s plonmi spojmi I
ovldaa je na obr. 6. Pri stavbe tre-
ba poui vhodn vku tlaidiel. S-
iastky C3, C4, T1, D1 akrytl treba
umiestni naleato. Ako zdroj naptia
pouijeme dve tukov batrie R6/AA,
umiestnen vo vhodnom driaku.
Oivenie
Po osaden dosiek skontrolujeme
sprvne zapojenie vetkch siastok
aprpadne odstrnime vzniknut c-
nov mostky. Najskr je vhodn oi-
vi zobrazovac modul. Po zasunut
procesora do objmky a pripojen na-
ptia +5 V na konektor JP1 by sa na
displeji mal zobrazi npis no con.
Pri oivovan audiopanela vlome
procesor do objmky, pripojme kbel
od CD-ROM (musme dva pozor na
sprvne zapojenie kbla a mechani-
ka mus by nastaven na MASTER,
inak panel nefunguje!), tlaidl, infra-
erven prijma, kbel od zobrazo-
vacieho modulu anapjac kbel. Na-
pjacie naptie musme privies na
CD-ROM, audiopanel azobrazovac
modul v rovnakom ase.
Obr. 8. Zapojenie zobrazovacieho modulu
Obr. 9 a 10. Doska splonmi spojmi zobrazovacieho modulu aosadenie siastok
28
Diakov ovlda pripojme na dve
tukov batrie avyskame jeho funk-
ciu. Ak nereaguje audiopanel na prka-
zy ovldaa, kontrolujeme hlavne sprv-
nos zapojenia infra didy na vysielai
ainfra prijmaa na audiopaneli.
Riadiace programy
Procesor vaudiopaneli zabezpeuje
komunikciu sCD-ROM protokolom
ATAPI. pecifikcia tohto protokolu je
uveden vnorme SFF-8020i. Komu-
nikcia prebieha formou paketovch
prkazov nasledovne: Ke chceme
posiela paketov prkaz, musme naj-
skr mechaniku otom informova tak,
e vyleme prznak A0h aakme,
pokia mechanika nastav prznak
BUSY vSTATUS registre na log. 0.
Tm ns informuje, e je pripraven
prija paketov prkaz, ktorho prenos
je realizovan 16bitovo. Kad pake-
tov prkaz je zloen z12 byte. Prv
byte obsahuje kd prkazu aostatnch
11 byte obsahuje parametre zvisl od
typu prkazu. ZERROR registra m-
eme zisti, i paketov prkaz prebe-
hol spene, alebo nie. Kprehrvaniu
je pouit prkaz PLAY AUDIO MSF,
pri ktorom treba pozna adresu za-
iatku skladby. T zistme prkazom
READ TOC. Tmto prkazom tie zis-
tme poet skladieb na CD atzv. lead
out pozciu konca CD. Procesor po-
as prehrvania zisuje kadch asi 0,2
sekundy pomocou prkazu READ
SUB-CHANNEL informcie ostave
prehrvania, aktulny as od zaiatku
CD aod zaiatku skladby. Dka sklad-
by sa vypotava tak, e sa vdy zist
adresa nasledujcej skladby aodta
sa od adresy aktulnej skladby. Pri
funkcii odpotavania asu (do konca
skladby) sa najskr zist adresa nasle-
dujcej skladby. Potom sa vdy od-
tava od aktulnej adresy snmacej hla-
vy od zaiatku CD. Pri funkcii
odpotavania asu do konca celho
CD sa nata adresa konca disku
aodtava sa od aktulnej adresy od
zaiatku disku. Vsledky s po prevo-
de zHEX kdu do BCD zobrazen na
displeji ako dka skladby, alebo aktu-
lny as. Pre funkciu rchleho pret-
ania je vhodn poui prkaz AUDIO
SCAN. Tento prkaz vak mloktor
mechanika podporuje, take musme
vdy kaktulnej pozcii pritava (od-
tava) as ada prkaz PLAY AUDIO
MSF od novej vypotanej pozcie.
alej procesor zabezpeuje ka-
dch 0,2 s vysielanie dt zobrazova-
ciemu modulu cez sriov kanl. Tie
spracva extern preruenie od vstu-
pu INT1, na ktor je pripojen infra-
erven prijma.
Audiopanel bol spene vyska-
n snasledovnmi mechanikami:
ACER 52x 52BE, CYBERDRIVE 24x
240SD, LITE-ON 52x CCD52X, TEAC
24x CD-524.
Procesor vzobrazovacom module
prijma dta poas preruenia od s-
riovej linky apo spracovan ich posi-
ela na displej, ktor je riaden multi-
plexne. Frekvencia vykresovania je
asi 70 Hz. Vzhadom na to, e rch-
los prijmania dt od sriovej linky je
odvoden od frekvencie krytlu, mu-
sme tto frekvenciu dodra. Inak
bude prijmanie dt chybn ana dis-
pleji sa zobrazia nepravdiv daje.
Program I ovldaa ta cez pre-
ruenie od asovaa 0 (asi kadch
0,115 s) klvesnicu. alej zabezpeu-
je vysielanie dt cez infraerven di-
du do okolia. Pretoe ovlda je na-
pjan zbatrii, bol zvolen (Idle) md
pre znen spotrebu procesora. Pri
tomto mde s vetky innosti jadra
procesora zastaven. Osciltor
aostatn perifrie ostvaj vinnosti.
Obsah celej RAM je tie zachovan.
Tento md je mono opusti napr. pri-
jatm nezamaskovanho preruenia
od nejakej perifrie (napr. od /
0 obsluha klvesnice), alebo rese-
tom procesora. Tento md bol zvole-
n aj zdvodu uchovania toggle bitu
vRAM. Tento bit je pecifikovan
vprotokole RC-5 ako informan bit,
ktor men svoju hodnotu vdy po stla-
en tlaidla (inho alebo toho ist-
ho). Ke naprklad stlame adrme
dlhie tlaidlo, maj vysielan toggle
bity rovnak hodnotu. Toto sa vyu-
va napr. pri funkcii forward, kde sa pri
stlaen adran tlaidla posunie vdy
len o1 skladbu dopredu.
Zoznam siastok
Audiopanel
R1 10 k
R2 5,6 k
R3 47 k
R-Pack 8x 10 k, odporov sie
C1, C2 33 pF, keramick
C3, C5 10 F/63 V, elektrolyt.
C4 47 F/25 V, elektrolyt.
XTAL krytl 12 MHz HC49U
D1 1N4007
U1 AT89C51, naprogramovan
TL1 a TL5 tlaidlo
JP1, JP2 konektor 1x 2 pin
JP3 konektor 2x 20 pin
(IDE ATAPI)
JP4 konektor 1x3 pin
objmka DIL40
Zobrazovac modul
R1 10 k
R2 a R7 22 k
R8 a R15 470
D1 1N4007
T1 a T6 BC556B (pnp)
U1 AT89C2051, naprogram.
U2 74LS164
DI1 a DI6 7segmentovky napr.
SA56-11EWA, spol. anda
JP1, JP2 konektor 1x2 pin
objmka DIL20
Diakov ovlda
R1 10 k
R2 150
R3, R4, R5 47 k
T1 BD136-16
D1 dida infra, napr. L-53 F3C
U1 AT89C2051, naprogram.
TL1 a TL8 tlaidlo
driak na dve R6/AA (tukov) batrie
Literatra
[1] Norma ATAPI SFF-8020i
[2] WWW.HW.CZ
[3] Datasheet SAA3010
[4] Ing. Poucha, Novk: CD-ROM jako
samostatn pehrva zvukovch
CD, PE5/99
[5] Hankovec: Audiopanel pro CD-
ROM, PE9/02
[6] Manul kTV OVP Orava
V sasnosti s uvonen progra-
my len pre zobrazovac modul a dia-
kov ovlda, ktor njdete na strn-
kach PE. Vprpade zujmu mem
poskytn naprogramovan procesor
pre audiopanel za 400 Sk na adrese:
e-mail: jan.kadak@post.sk .
Obr. 11. Zapojenie displeja
29
Popis ppravk
Voltmetr je tvoen jednm integro-
vanm obvodem, osmibitovm pe-
vodnkem A/D TLC549 pipojenm
ksriovmu portu COM. Ovldn
pevodnku zajiuje pota vstupy
DTR a RTS. Vstup DTR je pipojen
pes rezistor R3 a stabilizan diodu
D1 na vstup 7 (CLK) IO TLC549. Dio-
da D1 upravuje vstupn napt z v-
vodu DTR na napt do 5 V, rezistor
R3 omezuje proud tekouc diodou D1.
Vstup RTS je pipojen pes rezistor
R4 a stabilizan diodu D2 na vstup 5
(CS) IO. Tento vstup pepn mezi re-
imy ten a pevodu, rezistor R4 a
dioda D2 m stejnou funkci jako R3 a
D1. Men napt je snmno po-
taem na vstupu CTS. Vstup kladn-
ho referennho napt IO TLC549 na
vvodu 1 je spojen s napjecm na-
ptm +5 V, vvod 8. Vstup zporn-
ho referennho napt (vvod 3) je
spojen se spolenm vodiem, stejn
jako vvod 4 pro napjen IO. Tm je
zvolena i rozliovac schopnost pe-
vodnku na piblin 0,02 V.
Pevodnk je napjen stabilizova-
nm naptm 5 V ze stabiliztoru 7805.
Vstup menho napt je veden na
pepna, kterm se pepnaj rozsahy
0 a 5 a 0 a 50 V. Pi rozsahu do 5 V
je vstupn napt pivedeno z pepna-
e na vstup IO (vvod 2) pes rezisto-
ry R1 a R2. Pi rozsahu 0 a 50 V je
men napt pivedeno z pepnae
rozsah nejdve na trimr TP1 a z nho
na rezistor R1. Trimr TP1 s rezistorem
R1 tvo pi rozsahu 0 a 50 V napo-
v dli. Schma zapojen voltmetru
je na obrzku 1.
Vybjec st tvo rel RE1, poten-
ciometr P1 a amprmetr. Dle ji tvo
ovldac elektronika pro cvku rel
RE1. Vstup z potae je veden pes
rezistor R5 na bzi tranzistoru T1. Sig-
nalizace zapnut vstupu TxD z po-
tae a tm i zapnut rel RE1 je tvoe-
na rezistorem R6 a LED D5. Dle je
zde i blokovac dioda D3 v bzi tran-
zistoru T1. Cvka rel je tak bloko-
vna diodou D4. Vybje dle tvo
propojovac kabel k voltmetru a zd-
ky (erven a modr) pro pipojen
vybjen baterie. Propojovac kabel je
tilov, zakonen bannky. Nap-
jen z externho stejnosmrnho zdro-
je 12 V je zvoleno podle cvky rel
RE1. Schma zapojen vybjec sti
je na obr. 2.
Ppravek voltmetr je umstn v kra-
bice spolu s bateri 9 V. Pokud je po-
uit spolen s ppravkem na vybje-
n lnk, je napjen ze spolenho
zdroje 12 V. Na krabice jsou umst-
ny ti zdky. Do erven se pipojuje
kladn pl men baterie, do modr
se pipojuje zporn pl men ba-
terie a do lut se pipojuje vodi, kter
ovld cvku rel ve vybjei. Barvy
jsou zvoleny tak, aby se zmenilo ri-
ziko patnho pipojen vodi. Dle
je na krabice spna napjecho na-
pt a pepna, kterm se pepnaj
rozsahy 5 a 50 V. Z krabiky je dle
vyveden kablk na propojen voltmet-
ru s potaem. Kablk je zakonen
koncovkou 9 nebo 25 pin podle pou-
itho sriovho portu. Ppravek na
vybjen lnk je umstn v krabice,
na n jsou dv zdky. Jedna je er-
ven pro kladn pl vybjen baterie,
druh (modr) pro zporn pl. V kra-
bice je amprmetr pro men vyb-
jecho proudu, jeho velikost se na-
stavuje potenciometrem. Z krabiky je
vyveden i kablk, kter propojuje vy-
bje s voltmetrem.
Smontovn
a nastaven pevodnku
Po osazen soustek voltmetru
nap. na kousek univerzln desky
splonmi spoji si vyrobme propojo-
vac kabel mezi voltmetrem a po-
taem. Kabel pipjme do desky volt-
metru podle schmatu a desku
omyjeme lihem. Na druh konec ka-
belu zapojme konektor. Podle konek-
toru COM na potai zvolme konek-
tor CANNON, kter m 9 nebo
25 pin. Zvybjee si tak vyvedeme
kabel a osadme bannky. Po mont-
i spnae, pepnae a zdek v kra-
bice voltmetru je propojme s des-
kou voltmetru, stejn postupujeme
ipi vrob vybjec sti.
Po ukonen monte a propojen
desek si pipravme regulovateln zku-
ebn zdroj alespo do napt 20 V a
digitln multimetr (voltmetr) pro kali-
braci mench napt. Trimr TP1 vy-
Voltmetr
a vybje lnk
zen potaem PC
Vlastimil Vgner, Jaromr Fiala
V lnku jsou popsny dva jednoduch ppravky. Jeden umo-
uje mit stejnosmrn napt od 0 do 5 V a od 0 do 50 V, druh
vybjet lnky NiCd a NiMH. Ppravky jsou vyrobeny kad zvl
a pi vybjen se propojuj kablkem. V ppad poteby mohou bt
vyrobeny i na jedn desce s plonmi spoji. Vybje je uren kvybit
lnk na stejn napt ped nabjenm.
Obr. 1.
Schma
zapojen
voltmetru
Obr. 2. Schma zapojen vybjec
sti

30
tome na nejvt odpor, voltmetr pi-
pojme na napjec zdroj a propojme
voltmetr spotaem zapojenm ka-
belu do volnho sriovho portu. Na
zkuebnm zdroji nastavme podle
(kalibranho) multimetru 1 V, zapne-
me vyroben voltmetr a pepna roz-
sah pepneme na rozsah 0 a 5 V.
Na potai spustme program
dmm.exe. Podle npovdy zvolme
sriov port, na kter jsme pipojili
kabel z voltmetru, a zvolme rozsah
Do 5 V. Tuto volbu provedeme stis-
kem klvesy D. Do zdek voltmetru
pipojme men napt ze zkueb-
nho zdroje. Na monitoru se zobraz
daj o velikosti menho napt, kter
by ml bt shodn s dajem na kalib-
ranm voltmetru. Nyn zvtme na-
pt na zkuebnm zdroji asi na 3 V a
na monitoru by se mlo zobrazit shod-
n. Nyn nastavme maximln veli-
kost napt (na tomto rozsahu to je
5 V) a znovu porovnme. Po tto kon-
trole odpojme voltmetr od zkuebn-
ho napt a na zkuebnm zdroji na-
stavme 10 V podle kalibranho
voltmetru. Stiskem mezernku na kl-
vesnici potae ukonme men na
rozsahu do 5 V a stiskem klvesy N
zvolme rozsah do 50 V (Nad 5 V).
Pepna rozsah na voltmetru tak
pepneme na rozsah 50 V a nastave-
n napt ze zkuebnho zdroje pipo-
jme na voltmetr. Trimrem TP1 nasta-
vme podle kalibranho voltmetru
shodn daj na monitoru potae. Po
tomto nastaven ji meme mnit na
zkuebnm zdroji napt a jeho veli-
kost se bude zobrazovat na monitoru
potae. Maximln napt, kter m-
eme na tomto rozsahu pipojit, je
50 V. Tm je nastaven a kalibrace volt-
metru hotova a meme ho pouvat.
Pi men neznmho napt je vhod-
n zat na rozsahu 50 V, a pokud je
men neznm napt men jak
5 V, tak pepnout na rozsah do 5 V.
Popis program
Programy jsou ureny pod opera-
n systm MS-DOS.
Ovldn programu dmm.exe za-
n volbou portu. Stiskem klvesy
sslic 1 volme port COM1, stiskem
klvesy 2 port COM2 atd. Po volb
portu ji volme rozsah men klve-
sou D (rozsah do 5 V) nebo klvesou
N (rozsah do 50 V). Men na zvole-
nm rozsahu ukonme mezernkem,
teprve pak meme zvolit druh roz-
sah. Program ukonme klvesou
ESC.
Program vybijeni.exe umouje
spopsanm ppravkem vybjet bate-
rie. Po volb portu (stejn jako u pro-
gramu dmm.exe) zadvme jmno
souboru, kam se budou ukldat na-
men daje z prbhu vybjen. Za-
dme vypnac napt, tj. napt, pi
kterm bude ukoneno vybjen bate-
rie. Dle zadme v sekundch aso-
v interval pro ukldn namench
daj do souboru. Pro interval 5 mi-
nut zadme 300. Nyn se ji po stisku
ENTER zobrazuje napt vybjen ba-
terie.
Pi vybjen bateri je teba propojit
oba ppravky (vybje i voltmetr). Pro-
gram po zadn parametr sleduje na-
pt baterie, a pokud se napt zmen-
pod nastavenou velikost, ukon jej
vybjen (vypne rel) a ukon se. Pro-
gram meme ukonit i dve stiskem
mezernku. Uloen namen daje
napt v souboru lze zobrazit v jakm-
koliv manaeru (M602, Volkov, NC)
klvesou F3.
Program test.exe umouje testo-
vat baterii na vybjei pi zaten. Za-
ten mnme pi pipojen baterii
potenciometrem P1 a napt sleduje-
me na monitoru potae.
Seznam soustek
Voltmetr
R1 a R4 10 k
TP1 2,2 M, vceotkov
cermetov trimr 64Y
nebo 64Z
IO1 TLC549
IO2 MAA7805
D1, D2 BZX54C004V7 (nebo
jin Zenerova dioda
4,7 V/0,25 W)
C1, C2 100 nF
spna modelsk
pepna modelsk
kabel ptiilov 2 m
zdky modr, erven a lut
konektor s krytem CANNON 9M nebo
CANNON 25M (podle sriovho portu)
Vybje
P1 100 /2 W, potenciometr
(odpor zvolme podle
poadovanho vybjec-
ho proudu)
R5 12 k
R6 5,6 k
T1 KF507 (BC639)
D3, D4 KA261, KA207, 1N4007
D5 LED
RE1 rel 12 V
Bli informace na tel.: 603 340
132 (p. Vgner) nebo 603 746 434
(p. Fiala).
Tabulka 1. Popis vvod na potai
Signl Konektor Konektor
9 pin 25 pin
DTR 4 20
RTS 7 4
CTS 8 5
TxD 3 2
GND 5 7
Zlohovan
napjen
asto je teba zajistit napjen n-
jakho pstroje i v ppad vpadku
sovho napt.
Na obr. 1 je zapojen zlonho
zdroje s olovnm akumultorem.
Napt stabiliztoru je zvteno Zene-
rovou diodou na 14,1 V. Akumultor
se nabj konstantnm naptm asi
13,5 V, co je napt z vstupu stabi-
liztoru zmenen o bytek na D1.
Toto napt je zrove vstupnm na-
ptm zdroje. Pi vpadku sovho
napt je zazen napjeno pmo
zakumultoru. Maximln nabjec
proud je omezen stabiliztorem. Pod-
le odbru pipojenho zazen dimen-
zujeme transformtor na 5 a 20 VA.
LED1 indikuje ptomnost sovho
napt a nabjen akumultoru, LED2
ptomnost vstupnho napt zdroje.
Zdroj na obr. 2 je zlohovn aku-
multorem NiCd nebo NiMH. Za nor-
mlnch okolnost je na vstup pive-
deno napt z usmrovae pes D1.
Souasn se trvale dobj akumultor
malm proudem pes R1 a D2. Od-
por R1 volme tak, aby nabjec proud
byl 0,03 a 0,05 C, nejve vak 0,1 C.
(Mnme zde seln vyjden prou-
du ve vztahu ke kapacit. Nabjec
proud 0,05 C je nap. u akumultoru
600 mAh rovn 30 mA.) Trval nab-
jen vtm proudem zkrt dobu i-
vota akumultoru. Pi vpadku je za-
zen napjeno z akumultoru pes
D3. LED indikuje ptomnost sov-
ho napt. Odpor R2 volme podle
napt akumultoru a pouit LED.
VH
(podle rznch zdroj z Internetu)
Obr. 2. Zlohovan zdroj s akumul-
torem NiCd nebo NiMH
Obr. 1.
Zlohovan zdroj
shermetickm
olovnm
akumultorem
31
Akoliv jsem se stejnou antnou
navzal adu spojen tak v psmu
50 MHz, lo o zleitost spe mimo-
dnou. Bhem ronho provozu (od
ervna 2003 do ervna 2004) jsem
uskutenil bez jakkoliv asti v z-
vodech zhruba 700 spojen CW
i SSB, z nich nhodn vybrm:
7 MHz: RW1, UR5, RA2, LY2, EW6,
UA4 atd.
10 MHz: 3A2, ZA1, K2, RW1, UR5 ...
14 MHz: SM, 5B4, W1, SX8, TM6 ...
18 MHz: KC7, 3V8, OD5, YI9, KZ1 ...
21 MHz: 5X4, W5, KF3, 3B9, K8,
OD5, N2, KK4 ...
24 MHz: A45, K2, 3B9, ET3, OD5 ...
28 MHz: 4Z4, V51, W3, JY, PP5,
LW9, 5X1, K4, VO1, 9G4, 9K2, CO,
C5 ...
50 MHz: IT9, LZ, F, 9A4, SX2, YO ...
Pomr mezi volnm vlastn vzvy
a odpovd na vzvu byl tak 1:100, a
to z toho dvodu, e se lze vyhnout
opakovanm spojenm na zklad
jednoduch paprov evidence, kte-
rou lze bhem trvn ciz vzvy bez-
pen ovit, e jde o prvn spojen.
Sm jsem pevnou vtinu spojen
uskutenil pouze na zklad jedinho
zavoln vlastn znaky po skonen
vzv. Vjimkou byly dotazy jako
QRZ PSE AGN?
Tolik vodem, aby mohla bt ped-
stavena prvn kapitola:
Antna
Vertikln antna (obr. 2) o celko-
v dlce 5455 mm na stee panelo-
vho domu, 25 m nad okolnm ter-
nem, je profesionln vrobek, typ
Sirtel GPS 27 1/2, zkrcen na hod-
notu PSV 1:1 na kmitotu 28,1 MHz,
aby bylo mono ji pmo provozovat
v psmu 10 m. Pvodn napjec ze-
len koaxiln kabel 75 7,5 mm
s pnovm dielektrikem PE 5,5 mm
a vnitnm vodiem 1,2 mm jsem
ponechal. V katalogu pro tuto impe-
danci a dielektrikum se uvd kapaci-
ta 54,7 pF, a protoe jsem namil
celkovou kapacitu 1893 pF, vychz
vydlenm celkov dlka 34,6 m.
Druh zpsob zjitn dlky lze odvo-
dit z men rezonance kabelu na
konci zkratovanho a na vstupnm
konektoru opatenho jednm zvi-
tem pro vazbu s GDO. V mm ppa-
d byl pouit GDO PHILIPS GM3121
a rezonann kmitoet pi dipu kont-
rolovn na digitln stupnici pijmae
ATS803A. Namen frekvence byla
3,488 MHz a pi pouit v literatue
uvdnho zkracovacho koeficientu
pro toto dielektrikum 0,81 vychz
dlka kabelu 34,8 m a to je shoda
s pedchozm vpotem velmi uspo-
kojiv.
Abych trochu znesnadnil courn
vf proud po opleten koaxilnho ka-
belu, zaklapnul jsem intuitivn a cel-
kem oprvnn tsn pod PL konek-
tor odruovac toroid, pouvan
u sovch pvod pota. Ve sna-
ze najt nejvhodnj pizpsobovac
obvod jsem mil impedanci systmu
na jednotlivch psmech pomoc
Mie SV dle AR A 6/1995, s. 30
a zjistil, e pizpsoben je optimln
pouze na psmech 10 a 28 MHz a
ostatn impedance se pohybuj od
100 do 200 , take je nutn pout
obvod s transformac smrem naho-
ru.
Na stee je antna pipevnna
asi 30 cm nad odsvacm potrubm,
kter je pospojovno s hromosvo-
dem, take antna je bezpen na
zemnm potencilu. Vyzaovac hel
nebyl nijak men, ale vzhledem
k dosaenm DX spojenm je patrn
dost nzk.
QRP transmatch
Krtce po instalaci FT-817 jsem
laboroval s rznmi pizpsobovac-
mi lnky. Teprve dv varianty T-
-lnku, znzornn na obr. 3 a, b
splnily moje oekvn.
Varianta A je pouvna pro pizp-
soben na psmech 7 a 21 MHz, vari-
anta B pro psma 24 a 28 MHz a pro
pizpsoben 80 m antny delta loop,
pouvan pro psma 160 a 80 m.
Praktick proveden spov v tom,
e cvku s promnnou induknost
zhotovme na toroidnm feritovm j-
dru z materilu N01 o rozmrech 26/
/16/9,5 mm navinutm 40 zvit
mdnho lakovanho vodie o
0,8 mm. Po navinut sthneme ve
svrku mezi prknky ela toroidn
cvky, tm vytvome rovnou plochu,
kterou na rovn desce smirkovm
pltnem zbavme laku a mme pi-
pravenu drhu pro bce. Nyn pote-
QRP 517 nen dn nov typ radiostanice njak renomovan firmy,
ale zakdovan informace, e jde o pt watt s jednou antnou na sedmi
psmech. Tch 5 W pochz v mm ppad z radiostanice YAESU FT-817
(obr. 1), antna, transmatch a indiktor SV (PSV) budou samostatnmi
kapitolami, jak pstovat romantiku zvanou QRP na psmech 7, 10, 14, 18,
21, 24, a 28 MHz.
Obr. 2. Vertikln
antna
Obr. 1. Vyslac pracovit OK1ACP.
Transceiver FT-817 uprosted, nad
nm antnn leny, nahoe napjec
zdroj a reproduktor; pod nm transcei-
ver Cleantone pro CB a 28 MHz a
stanice TESLA VR-20
Vyslac sestava QRP 517

Lubo Matysek, OK1ACP
Obr. 3.
Dv verze
T-lnku
a)
b)
32
bujeme star drtov potenciometr
WN 691 70 (obr. 4, 5), kter vysunu-
tm ,sgrovky rozebereme a pilkou
na elezo uzneme tsn nade dnem
vlcovou st po obvodu. ez zais-
tme pilnkem a dle jet zkrtme
hlinkov zvit M10 na dlku piblin
7,5 mm. Nyn do vrtaky upneme
tento polotovar za vnitn bakelitov
nboj 12 mm a jemnm pilnkem za-
istme eln plochu zvitu na rozmr
7 mm, aby po optnm sestaven
,sgrovka nedrhla pi oten hde-
le. Pak nasuneme navinutou toroidn
cvku a na dno pilepme teba pomo-
c tavnch tyinek. Do loiska vsune-
me hdel s bcem, kter pihneme
tak, aby sprvn klouzal po oitn
eln ploe, a zasuneme ,sgrovku.
Mezi posledn zvity cvky z obou
stran udlme kapku z tavn tyinky
jako doraz, aby se bec netoil ko-
lem dokola. Zbv zabezpeit beze-
ztrtov penos z bce na pepna
pomoc krtkho kousku z provho
bronzovho svazku rel, pihnutho,
jak je z obr. 5 zejm, a dolhajcho
na stabiln protikus zhotoven z obou-
strann pltovanho kuprextitu a pi-
pevnn na distann sloupek. V ms-
t styku s provm svazkem kuprextit
siln pocnujeme.
Abych zskal pehled o prbhu
induknosti na toroidu od jednoho
dorazu ke druhmu, pipevnil jsem
na panel karton se stupnic o prm-
ru 75 mm. Na ni jsem pomoc knofl-
ku s ruikou vynel namen
induknosti jednak s potkem u an-
tnnho vvodu, ale tak druhou
stupnici s potkem u vyslaovho
vvodu, protoe v dsledku kvadra-
tick zvislosti induknosti na potu
zvit nejsou tyto stupnice shodn.
Sympatick ovem bylo zjitn, e
pro pizpsoben na psmech od 7
do 21 MHz v zapojen T-lnku typu
A se potebn induknosti vyskytuj
v intervalech 2 a 5,5 a 6,5 a 10 H,
kde je chyba na souet 12 H z cel-
kov dlky stupnice pouze 4,7 %. Na
obr 6. je cel zapojen vetn pep-
nn mezi variantou A a B. Ladic
kondenztor je bn dul z tranzis-
torovho pijmae, zapojen paralel-
n. Tabulky 1 a 2 dvaj pehled
o vech parametrech transmatche na
jednotlivch psmech. Induknosti
Obr. 5. prava potenciometru na cv-
ku s promnnou induknost
Obr. 4. a) Pohled na hotov transmatch (vlevo); b) vnitn
uspodn (vpravo)
byly meny digitlnm miem
TESLA BM 514.
Stupnice z toroidn cvky transma-
tche je k dispozici na obr. 7.
Popisovn dalch podrobnost
technickho een bych povaoval
za degradaci fantazie a zlatch es-
kch ruiek ppadnch nsledovn-
k.
Z fotografi je zejm, e jsem po-
uil hlinkovou krabiku od mikrofonu
k radiostanicm TESLA PR11 - PX25.
Po propojen antnnho konektoru
s transmatchem zjistte, e hrub na-
staven optimlnho pizpsoben se
projev pi pjmu nejvt hlasitost a
po zaklovn vyslae u jen bhem
nkolika vtein jemn doladte na
nejmen hodnotu PSV na displeji
FT-817 a souasn na maximln v-
chylku amprmetru na napjecm
zdroji.
Aby nevznikl dojem, e popisova-
n transmatch je pouiteln jen s po-
psanou antnou a uvedenou dlkou
koaxilnho kabelu, pipravil jsem si
uml antnn zte s bezindukn-
mi rezistory od 10 do 500 a opt
jsem s uspokojenm konstatoval, e
na vech psmech bylo dosaeno
PSV 1:1.
Tab. 1. Zapojen transmatche A:
Tab. 2. Zapojen transmatche B:
Obr. 6. Schma zapojen transmatche
Obr. 7. Stupnice
(Dokonen pt)
psmo L1 L2 C
MHz H X
L
[] H X
L
[] pF X
C
[]
7 4 175 8 350 340 67
10 4,5 280 7,5 470 250 64
14 5,2 457 6,8 600 90 126
18 4,5 508 7,5 850 60 147
21 2 260 10 1318 50 151
24 0,25 44 13,5 2370 20 283
28 0 0 14 2462 20 283
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
DIGITLN TELEVIZE - DVB VIEWER
V lnku o pjmu pozemnho digitlnho vysln televize a rozhlasu v minulm sle jsme se zmni-
li o softwaru DVB Viewer s pslibem podrobnjho popisu ten zde tedy pinme. DVB Viewer je
ve zjednoduen verzi, tzv. TE, TechniSat Edition, dodvn spolu s hardwarem TechniSat pro pjem
digitln televize (pozemn i satelitn). Pro bn pouit jsou jeho funkce dostaujc, je ale vhodn si
za 30 Euro (cca 500 K) podit plnou verzi programu, kter m mnoho dalch pjemnch funkc a za
uveden penz urit stoj. Popis vychz z pln verze programu (www.dvbviewer.com).
DVB Viewer je modern multime-
diln aplikace, kter zajiuje pjem
a nahrvn digitlnho televiznho vys-
ln z pozemnch i satelitnch vysla
v operanm systmu MS Windows.
Mezi jeho hlavn monosti pat kvalitn
pjem digitln TV v DVD kvalit s mo-
nost plynul zmny velikosti obrazu,
sprva pijmanch kanl v pehled-
nm systmu s vytvenm kategori
a adres, rychl skenovn a vyhled-
vn vech vysla (program) v ped-
volenm psmu, nahrvn televiznho
a rdiovho signlu na pevn disk po-
tae bez jakhokoliv snen pvodn
kvality, komfortn teletext s pamt
vech strnek, hypertextovmi odka-
zy a monost ukldn, EPG - elektro-
nick prvodce programy (Electronic
Program Guide), kter zobrazuje rzn
informace o vyslanch programech
a umouje komfortn programovn
nahrvn ve stanovenou dobu, pehr-
vn jakchkoliv multimedilnch sou-
bor (pokud jsou v potai instalovny
pslun dekodry), umstn televizn-
ho obrazu pmo na pracovn plochu
(aktivn desktop), tzv. TimeShift, umo-
ujc peruen sledovn aktulnho
programu (telefon, nvtva ) a jeho
nahrvn, take lze ve sledovn po-
kraovat po urit dob v mst peru-
en (o nic nepijdete), obraz v obraze
(PiP) sledovn dalho programu
vyslanho ve stejnm datovm strea-
mu v samostatnm oknku, podpora
AC3 (Dolby Digital), atraktivn OSD (On
Screen Display) pro ovldn z klves-
nice nebo dlkovho ovladae, pehr-
vn DVD, pouvn plugin. Pro DVB
Viewer je k dispozici i lokalizace do
mnoha jazyk vetn etiny.
Co je k pjmu zapoteb
Program je uren pro karty Tech-
niSat pro pjem pozemn digitln te-
levize (DVB-T) je to karta PCI AirStar 2
a pro satelitn pjem karta SkyStar2.
Existuj i extern USB verze tchto karet.
Samozejm potebujete i vhodnou
antnu, pro pjem pozemn digitln
TV je to bn antna, kterou jste pou-
vali dosud, pro satelitn pjem antna
parabolick.
34
Pota by ml mt alespo proce-
sor Pentium III na 700 MHz, lep je
ale pota vkonnj. Ml by mt
grafickou kartu s alespo 8 MB pamti,
zvukovou kartu, kter um zpracovat
zvuk vzorkovan s kmitotem 48 kHz,
operan pam RAM nejmn 128 MB,
pevn disk dostaten velk, pokud
chcete hodn nahrvat.
Typy a velikosti soubor
Pi u ns nejastji uvanm tele-
viznm signlu ve formtu 720 x 576
pixel lze potat s asi 700 kB na vteinu
nahrvky, co znamen asi 2,5 GB na
hodinov poad. Pokud se vm to zd
hodn, mjte na pamti, e jde o ne-
komprimovan zznam nahran ve
stejn kvalit, v jak byl odvysln
pokud chcete, mete si ho nsledn
zkomprimovat do nkterho z oblbe-
nch formt (DivX, XviD ap.). Dne-
n pevn disky jsou tak velk a levn,
e nahrvn nikterak neomezuj na
co je ale zapoteb dt pozor jsou ome-
zen operanho systmu pokud jde
o velikost soubor. Star operan sys-
tmy jako MS DOS nebo Windows 95
se souborovm systmem FAT16 maj
omezenou velikost souboru na maxi-
mln 2 GB, Windows 98/ME na 4 GB.
Systmy Windows NT, 2000 a XP ne-
maj velikost souboru (pi vyuit soubo-
rovho systmu NTFS) nikterak ome-
zenou. Pokud chcete zznam dle zpra-
covvat, muste ale vzt v vahu i p-
padn omezen softwaru, kter ke zpra-
covn pouijete. Pro vechny uveden
ppady je v DVB Vieweru zabudov-
na funkce rozdlen nahrvanho pro-
gramu do nkolika soubor stanoven
velikosti.
Instalace
DVB Viewer je prakticky v jedinm
souboru, pouv ale adu datovch,
konfiguranch a jazykovch soubor
a tzv. pluginy (soubory .DLL) pro rzn
funkce (vechny jsou pouze v adresi
DVB Vieweru). Do systmu Windows
zasahuje instalace pouze zpisem n-
kolika filtr pro DirectShow do registr.
Pi instalaci do Windows XP je zapote-
b bt pihlen jako administrtor.
Zkladn funkce
Vechny zkladn funkce DVB View-
eru lze spustit z hlavnho nstrojovho
panelu (obr. 2):

Stavov dek
Zobrazen/skryt pruhu na spodn
stran zobrazovacho okna (obr. 1)
stavov dek zobrazuje:
nzev pijmanho kanlu,
relativn slu pijmanho sign-
lu, uplynulou st sledovanho progra-
mu (v %) a as, zbvajc do konce
sledovanho programu (lze pepnat
Obr. 2. Nstrojov pruh programu DVB Viewer
uknutm na pslun polko ve sta-
vovm dku - obr. 4),
typu audio signlu (mono/stereo),
pomr stran obrazu (4:3, 14:9,
16:9),
rozlien v pixelech a poet obrz-
k za vteinu u videosignlu,
datov tok a vzorkovac kmitoet
u audiosignlu.

Celoobrazovkov zobrazen
V tomto zobrazen (tzv. fullscreen)
nejsou vidt dn ovldac prvky, pro-
gram lze ovldat bu z klvesnice, nebo
dlkovm ovldnm, nebo z kontexto-
vho menu, kter se zobraz po uknut
pravm tlatkem myi na obrazovce.

Skryt vech ovldacch prvk
Obraz zstane v okn, ale zstane
jen tenk rmeek okolo okna a vech-
ny ovldac prvky se skryj.

Teletext
Oteve teletextov okno. Tam lze vo-
lit strnku kliknutm na selnou stupnici
(slo strnky lze volit i z klvesnice po-
tae), pokud je v textu slo jin strn-
ky, lze na nj uknout a funguje jako
hypertextov odkaz, lze listovat dopedu
a dozadu jak v hlavnch strnkch, tak
i v podstrnkch, zobrazenou strnku
lze uloit na disk v grafickm (jpg, bmp,
png) i textovm (txt ) formtu. Jsou-li
v teletextu titulky k probhajcmu pro-
gramu, DVB Viewer je um vloit pmo
do televiznho obrazu. V teletextu lze
i vyhledvat.
Obr. 1. Stavov dek programu DVB Viewer
Obr. 4. Pepnan daje
ve stavovm dku
Obr. 3. Okno teletextu v programu
DVB Viewer

Electronic Program Guide
Nov sluba, umonn prv digi-
tlnm vyslnm televize. Stanice, vys-
lajc televizn program, vysl zrove
i informace o poadech a jejich aso-
vm harmonogramu i na tden dope-
du. Okno EPG (obr. 5) tyto informace
pehledn zobraz ve tech volitelnch
pohledech jednak si mete zvolit
v lev sti stanici (kanl) a zobraz se
chronologicky vechny poady zvolen
stanice, pak lze zvolit zobrazen vech
poad, kter jsou v danou chvli vysl-
ny (vemi stanicemi) a nakonec lze zo-
brazit i asovou pmku (timeline), kde
jsou programy a jejich dlky a nvaz-
nosti zobrazeny graficky. Vybran poad
lze jednm kliknutm penst do progra-
movn nahrvn, nebo se nechat na
jeho zatek pouze upozornit a pe-
pnout v potebnou dobu na odpovda-
jc stanici. daje EPG lze pevst i do
HTML a pak si teba televizn program
vytisknout.

Volba kanlu
pedchozho/nsledujcho v sezna-
mu vech naladnch kanl.

Favourites
Vytvoen a editovn seznamu pre-
ferovanch stanic, kter se objev v jed-
nodue pstupnm menu.

Volba stanice
pedchoz/nsledujc v seznamu
vybranch stanic (Favourites).

Nastaven hlasitosti
uknutm na mal/velk reproduk-
torek lze snit/zvit hlasitost repro-
dukce.

Seznam kanl
V seznamu lze vechny pijman
kanly adit do kategori, mnit jejich
poad, editovat jejich detailn vlastnosti
a skenovat uren rozsah kmitot pro
automatick naladn vech stanic ve
zvolenm psmu (obr. 7).
Do seznamu lze importovat i kom-
pletn seznamy stanic (pro satelity),
zveejovan pravideln na nkterch
webech na Internetu.

Nastaven obrazu
Oteve oknko (obr. 6) se tymi po-
suvnky pro nastaven jasu, saturace,
kontrastu a sytosti (hue) televiznho
obrazu.

Nastaven nahrvn
Zobraz okno (obr. 8) s nktermi
doplkovmi informacemi a nastaven-
35
Obr. 5. Okno EPG
se seznamem vech
program zvolen
stanice na sedm dn
Obr. 7. Dialogov okno
Seznam kanl m ti
zloky - pod prvn je
editovateln seznam
vech naladnch
kanl s monost
adres, pod druhou
detailn informace
o vybranm kanlu
a ve tetm nastaven
skenovn a automa-
tickho naladn vech
dostupnch stanic
ve zvolenm psmu
mi pro nahrvn grafickm zobraze-
nm penosov rychlosti v kB (a lon
kapacity potebn pro 1 s zznamu),
volnho msta na disku (a souvisejc
maximln mon doby nahrvn), vol-
bu spolenho nebo oddlenho nahr-
vn video/audio, nastaven priority na-
hrvn pro procesor potae.

Start/Stop nahrvn
Jednoduch pm ovldn nahr-
vn obrazu nebo zvuku uknutm
spustit, dalm uknutm zastavit.
Obr. 6. Dialogov okno k nastaven para-
metr televiznho obrazu - jasu, saturace,
kontrastu a sytosti
Obr. 8. Dialogov okno s doplkovmi
informacemi a nastavenmi pro nahrvn
Nastaven obrazu
V menu DVB Vieweru jsou i dal
funkce k nastaven obrazu televiznho
vysln. Mete skrt nebo zobrazit
nstrojov pruh i stavov dek, nasta-
vit e okno zstane vdy nahoe (ne-
pekryt oknem jin aplikace), nastavit
pomr stran obrazu (4:3, 14:9, 16:9,
automaticky nebo vbec pak se mn
pomr stran podle toho, jak nastavte
velikost okna my na obrazovce).
Funkce Zoom vyvol dialogov okno
(obr. 9), ve kterm lze nezvisle nastavit
vertikln i horizontln pozici obrazu
v okn a jeho ppadn roztaen (stla-
en).
Protoe rzn grafick karty v po-
tai maj rzn vlastnosti, lze pro zsk-
n optimlnho obrazu volit i rzn filtry
a kombinovat je mezi sebou.
Obr. 9. Dialogov okno Zoom
pro nastaven umstn a rozmr obrazu
Zznam a pehrvn
Krom pijmanho televiznho sig-
nlu um DVB Viewer pehrvat libo-
voln videosoubor, tedy nejen ty, kter
sm nahrl (je k tomu zapoteb vdy
pslun kodek). Um pehrvat i DVD.
Stejn dobe lze samostatn nahr-
vat a pehrvat i zvukov soubory a vy-
tvet tzv. playlisty.
Nahrvn lze pohodln programo-
vat (obr. 10). Mete i nastavit, co m
program po ukonen nahrvn udlat
(nap. vypnout nebo uspat pota).
K pohodlnmu sledovn poad
slou tzv. TimeShift pokud vs nco
vyru a muste na chvli od obrazovky
odejt (telefon, nvtva nebo jdlo na
36
plotn), spustte TimeShift a poad se
zane nahrvat na pevn disk potae
(obr. 11). Po nvratu stisknete tlatko
a pokraujete ve sledovn poadu pes-
n tam, kde jste pestali (poad se stle
nahrv, o nic jste nepili).
Zkladn nastaven
Dialogov okno pro zkladn nasta-
ven DVB Vieweru (obr. 13) m celkem
est zloek obecn, speciln, tele-
text a EPG, nahrvn, filtry DirectShow
a ovldn. Lze zde nap. nastavovat
i skiny (vzhled pehrvae), sady ikon
v nstrojovm pruhu, zpsob zobrazen
ovldn na obrazovce (OSD), rzn
technick parametry (vyadujc u
hlub technick znalosti), monosti
EPG, nastaven zobrazen teletextu (lze
volit i font a jazyk, nicmn etina za-
tm moc dobe nefunguje).
Jin zpsoby ovldn
Krom popisovanho ovldn my
z nstrojovho pruhu a menu lze DVB
Viewer ovldat i z klvesnice, z menu
na obrazovce (OSD) a dlkovm ovl-
dnm.
Ovldn z klvesnice je pro ast
pouvn mnohem rychlej a pohodl-
nj, ne ovldn my. Vem funk-
cm mete piadit klvesy podle vlast-
n volby v zkladnm nastaven je to
celkem tm 100 funkc.
Lze zde nastavit i funkci rolovacho
koleka na myi (zmnu rozmru nebo
Obr. 13. Zkladn nastaven m 6 zloek Obr. 10. Dialogov okno k programovn nahrvn
Obr. 11. Nastaven funkce TimeShift
pomru stran obrazu, pohyb v sezna-
mu kanl nebo vybranch stanic, hla-
sitost).
Ze stejn tabulky lze piadit klvesy
i pro vyvoln a ovldn menu na obra-
zovce (tzv. OSD, On Screen Display).
Toto menu v obraze se d ovldat ne-
jen z klvesnice, ale i dlkov z infraer-
venho ovladae.
K dlkovmu ovldn DVB VIeweru
lze pout znm program WinLIRC
(winlirc.sourceforge.net ), se kterm
spolupracuje. Program lze ovldat prak-
ticky libovolnm dlkovm IR ovlada-
em, piem jednotlivm jeho tlat-
km mete piadit kterkoliv funkce.
Zapojen jednoduchho rozhran pro
pipojen IR idla k sriovmu portu po-
tae (dostaujc pro funkci WinLIRC)
je na obr. 12.
Network streaming
Tento anglick vraz je asi pro ty,
koho by to mohlo zajmat, srozumitel-
nj, ne njak jeho esk peklad.
Jde o skvlou funkci s mnoha monost-
mi. Televizn signl mete toti poutt
do potaov st LAN a vechny po-
tae v sti, vybaven DVB Viewerem,
ho mohou sledovat. A to dokonce vce
rznch stanic (z jednoho multiplexu).
Je k tomu vedle TCP mon pout
i protokol UDP. Jako pklad pouit si
pedstavte nap. domc bezdrtovou
s WiFi (i jej zkladn penosov rych-
lost 11 Mb/s je dostaujc), do kter
pustte televizn signl z potae a pak
kdekoliv v dom nebo na zahrad m-
ete sledovat televizn vysln nap. na
bnm notebooku (ale s vhodnm
programem teba i na PDA).
Obr. 12. IR pijma pro WinLIRC
Pluginy
Velkm pnosem pln verze DVB
Vieweru je pouvn tzv. plugin. Mno-
ho je jich k dispozici zdarma k pln ver-
zi, dal si lze zdarma nebo za poplatek
sthnout z Internetu. Zdarma je k dispo-
zici i SDK (Software Developer Kit) pro
tvorbu tchto plugin, take si mete
naprogramovat i svoje vlastn. Jenom
velmi strun popis nkolika zkladnch
plugin:
Audio Recorder umouje nez-
visle na vestavnch funkcch DVB Vie-
weru pmo nahrvat audio z televizn-
ho nebo rozhlasovho vysln do for-
mtu MP3 nebo WAV, ale i z jakhokoliv
pehrvanho souboru (lze ho tedy pou-
t i jako konvertor).
DVB Task Scheduler automaticky
konvertuje naprogramovan nahrvn
do Plnovae loh ve Windows, take
lze nap. v urit as probudit pota,
spustit DVB Viewer a zahjit nahrvn.
Graph Selector umouje grafick
nastavovn a sestavovn filtr pro
pehrvn videa.
SleepTimer umouje naprogra-
movat DVB Viewer, aby v uritm ase
vykonal zvolen funkce.
TransEdit um editovat editovat
a pekonvertovat nkter populrn for-
mty seznam stanic ze satelit pro
import do DVB Vieweru.
VideoRecorder um nkolik spe-
cilnch nahrvacch funkc, zejmna
nahrvn video/audio ve formtu TS
(transportstream), co umouje nap.
nahrvat dva i vce poad souasn
z rznch stanic (jsou-li vyslny ve stej-
nm multiplexu), nahrvat video se dv-
ma zvukovmi doprovody, nahrvat po-
ad souasn se sledovnm jin stani-
ce ap. Pat k nmu i TSPlayer pro po-
hodln pehrvn formtu TS a jeho
komponent.
PiP Preview obraz v obraze, oteve
dal okno a lze sledovat dv rzn tele-
vizn stanice souasn (pokud vysla-
j ve stejnm multiplexu).
TSOP1738
78L05
RS232
4k7
1N4119
4M7
RTS
GND
DCD
data
+5V in
out
IR idlo
37
VE O LCD DISPLEJCH
CD-ROM o LCD sestavil a vydal HW
server (hw.cz) a najdete na nm:
Teorie LCD displej
(vvoj LCD, technologie LCD, TN,
STN, DSTN, barvy v LCD, typy dicch
matic, druhy podsvcen LCD, adi,
kontrolr a kontrolr/adi, znaen
pohledovho hlu, rozdlovn LCD dle
vlastnost).
Aplikace a pklady zapojen
(zen kontrastu LCD, napjen
a typy podsvcen, testovn modul
LCD, rozhran H8/3334Y a HD44780,
pro je vhodn pro mnoho textovch
aplikac pout grafick displeje, n-
bojov pumpa, sriov komunikace
s LCD, pipojen LCD displeje a klves-
nice pomoc sriov komunikan linky,
pklad komunikace LCD a RS232,
pipojen LCD na sbrnicov systm,
pm pipojen LCD na I/O porty CPU,
pipojen LCD na paraleln port, vlast-
n fonty s HD44780).
Rutiny pro obsluhu LCD
(hlavn s adii HD44780 pro PIC,
x51, AVR i paralelnho portu PC).
Kompletn popis nejrozenj-
ho adie znakovch LCD displej
- HD44780.
Katalogov listy nejpouvanjch
LCD displej.
Katalogov listy nejrozenjch
dicch obvod LCD displej.
Odborn konference (internetov)
zabvajc se problematikou LCD dis-
plej.
Kompletn HW konference (do
dubna roku 2002).
Programy pro prci s CPU ady x51
i AVR, off-line server o mikroproceso-
rech x51.
Mal LCD displeje se obvykle pouvaj u jednoelovch zazen, jako zobrazovac jednotky mikro-
pota k jednoduch komunikaci s uivatelem. Jsou jich stovky rznch typ a stejn tak je mnoho
rznch typ integrovanch obvod, pouvanch k jejich buzen. Na CD-ROM o inteligentnch LCD
displejch (z hw.cz), je shromdno velk mnostv informac pro prci s tmito elektronickmi prvky.
Zapojen pro testovn zobrazovacch LCD modul
Dlen LCD displej
podle nejmen rozbrazovan jednotky:
znakov
jednodkov
vcedkov
grafick
kombinace sel
aktivn dic matice
pasivn dic matice
podle podsvtlen displeje:
nepodsvcen
podsvcen
podle druhu podsvcen:
LED
EL
CCFL
podle barvy podsvcen
podle druhu zobrazen displeje:
TN (Twisted Nematic)
STN (Super Twisted Nematic)
FSTN (Film-compensated STN)
negativn
pozitivn
podle typu zdroje svtla:
transparentn (u penosnch PC)
reflexn (hodinky, kalkulaky)
projekn (projektory s LCD)
podle druhu konektoru na displeji:
titn spoj s otvory v desce
pin konektor pm
pin konektor 90
podle druhu adie displeje
U znakovch (tzv. alfanumerickch) displej
je nejmen zobrazitelnou jednotkou znak,
jejich tvary jsou uloeny obvykle v pamti,
kter je soust zobrazovacho modulu
U grafickch displej je nejmen zobrazitel-
nou jednotkou jedin bod (pixel). Zobra-
zovn znak mus eit software mimo zo-
brazovac modul (jako soust aplikace)
Pklad grafickho LCD displeje
CD-ROM o LCD displejch je mon
zakoupit v internetovm obchod na
adrese obchod.hw.cz za 283 K.
38
VHF/UHF TV MODULTOR
Televizn pijma byl ped dvaceti lety obvykle jedinm monm monitorem k dostupnm malm
potam jako ZX Spectrum, Atari, Didactic ap. I dnes je ale asto vtno, ne-li zapoteb, kdy jde pota
k televizoru pipojit. Hod se to pi pehrvn film, hran nkterch her, prohlen obrzk z dovole-
n ap. Popisovan jednoduch UHF TV modultor pochz z asopisu Elektor t doby ped 20 lety,
nicmn svoji funkci spn jist spln i dnes.
Televizn modultor je v podstat
vysla velice mal a slab. Obvykle
(i v ppad tohoto konstruknho nvo-
du) to je jednoduch osciltor, kter ge-
neruje kmitoet nkde v oblasti VHF
nebo UHF. Osciltor je modulovn vi-
deosignlem z potae a takto vznik-
l modulovan nosn vlna se pak pi-
vd souosm kabelem do antnnho
vstupu televiznho pijmae. Televizor
je pak nutn naladit na kmitoet signlu
z TV modultoru.
Funkce
Ve skutenosti to zase a tak jedno-
duch nen, i mal vysla mus splo-
vat urit poadavky. Jeho kmitoet
mus bt dostaten stabiln, aby byl
zaruen stabiln a kvalitn pjem tele-
viznho obrazu. Poadovanou stabilitu
kmitotu vyslae zajist krystalov os-
ciltor a peliv vypotan a vybran
soustky v jeho zapojen.
Dleitm parametrem je kmitoet
generovanho signlu. V ppad krys-
talovho osciltoru je kmitoet kon-
stantn a nelze ho (prakticky) mnit.
Pesn doladit je tedy nutn televizor
a problm nastv, kdy se zjist, e
na (jedinm) kmitotu, kter je tmto
k dispozici, ji njak televizn stanice
vysl. Vhodnj by bylo, kdyby v-
stupn signl modultoru obsahoval
vce kmitot, z kterch by bylo mon
si vybrat.
Blokov schma na obr. 1 znzoru-
je, jak je toho dosaeno. TV modul-
tor je sestaven ze dvou st modu-
lovatelnho krystalovho osciltoru
a genertoru harmonickch kmitot.
Obr. 1. Blokov schma TV modultoru
Obr. 2. Schma zapojen TV modultoru,
konstrukn uspodn cvek L1,2 a 4, za-
pojen vvod tranzistoru BFR91
Obr. 3. Obrazec plonch
spoj a rozmstn
soustek na destice
s plonmi spoji
TV modultoru
Seznam soustek
Rezistory:
R1, R2 4,7 k
R3, R4 56
P1 trimr 100
P2 trimr 500
Kondenztory:
C1 4,7 F/16 V
C2 10 pF
C3 220 pF
C4 47 pF
C5 keramick 47 nF
C6 100 nF
C7 330 nF
Cvky:
L1, L2 3,5 z vodiem 0,2 mm
L3 1 H
L4 1 z vodiem 0,8-1 mm
Polovodie:
D1, D2 1N6263
D3 1N4148
T1 BFR91
IC1 7805
Rzn:
X1 krystal 27 MHz
Osciltor pracuje na kmitotu 27 MHz
(krystaly pro tento kmitoet jsou vel-
mi rozen a levn). Genertor har-
monickch kmitot vytv ze sign-
lu osciltoru kmitotov spektrum, ob-
sahujc vechny nsobky zkladnho
kmitotu 27 MHz a asi do 1800 MHz.
Vstupn signl TV modultoru tvo
pak mnoho malch dlch signl (ka-
d obsahuje kompletn modulaci). Ale-
spo jeden z tchto signl zcela jist
bude v psmu I (kanly VHF 2-4), jeden
bude v psmu III (VHF kanly 5 12)
a mnoho jich bude v psmech IV a V
(UHF kanly 21 a 69).
Zapojen
Krystalov osciltor je osazen kvalit-
nm vf tranzistorem BFR91 (T1), kter
zajiuje i amplitudovou modulaci. K je-
ho sprvn funkci je zapoteb dodret
pesn hodnoty vech soustek v za-
pojen. Genertor harmonickch kmi-
tot tvo dv Schottkyho diody (D1
a D2). Tyto diody mus velmi rychle sp-
nat v rytmu signlu 27 MHz, take pro-
dukuj siln harmonick kmitoty a do
gigahertzovho rozsahu. Hloubku mo-
dulace lze nastavit potenciometrem P1,
napjec napt osciltoru lze mnit po-
tenciometrem P2. Kombinac tchto
krystalov
osciltor
27 MHz
genertor
harmonickch
kmitot
video TV
IC1
T1
C6 C7
C4
C5
C2
C1
C3
R3
P2
D3
R2
R1
R4
L2
L1
L4
D1
D2
L3
X1
P1
+ 5 V
8 ... 30 V
UHF
VHF
video
L1, L2
3,5 zvitu
BFR91
B C
E
L4
0,8...1mm CuL
8 mm
T1
R1
R2
R3 C7
IC1
C6
P2
D3
C5
L2
L1
X1
C1
P1
C3
L3
L4
D1 D2
C2
vstup
+5V
C4
+
+
vstup
R4
39
dvou nastaven lze vytvoit pozitivn
nebo negativn amplitudovou modulaci.
To je dleit proto, e na tom zvis
mnostv generovanch harmonickch
kmitot. Zapojen lze napjet bu z li-
bovolnho nestabilizovanho stejno-
smrnho zdroje 8 a 30 V nebo ze sta-
bilizovanho zdroje +5 V (to mete vzt
z potae a v tomto ppad lze nap-
jec obvod s IC1 vypustit).
Konstrukce
Mal destika s plonmi spoji, na-
vren pro tento obvod, je na obr. 3,
jej vzhled po osazen soustkami na
obr. 4. Destika je jednostrann a proto
nen tk si ji zhotovit svpomoc do-
ma. Osazen destiky je snadn a nepi-
n dn problmy. I cvky, kter
asto kontrukce ztuj, jsou jednodu-
ch. L1 a L2 jsou tvoeny 3,5 zvity
smaltovanho mdnho drtu o pr-
mru asi 0,2 mm na feritovm vleku
o prmru 3,5 mm, samonosn L4 m
jedin zvit mdnho drtu o prmru
0,8 a 1 mm na prmru 8 mm. V ob-
vodu bude pracovat kad harmonick
krystal mezi 25 a 30 MHz. V dnench
podmnkch nejsou problmem ani
v dvjch dobch pomrn vzcn
diody D1 a D2 - mus to bt UHF Schott-
kyho diody, na typu nezle.
Nastaven
Nastaven modultoru i televiznho
pijmae je nutn vnovat uritou pi,
nesta jen obvykl nastavit ve do
stedn polohy. Zvis na tom, kolikt
harmonick kmitoet osciltoru pouije-
te. Postupujte takto:
Nastavte televizor na maximln
jas a kontrast. Pivete do modultoru
videosignl z potae a propojte v-
stup modultoru s antnnm vstupem
televizoru.
Nastavte P2 do stedn polohy
a P1 na minimln odpor.
Nalate televizor na nkter z har-
monickch kmitot, nejlpe v nkte-
rm z VHF psem (kanly 2 a 12).
Naladn je pesn v okamiku, kdy
zmiz um z obrazovky a obrazovka
ztmavne.
Otejte velmi pomalu s P1, do-
kud nezane bt nco vidt.
Nastavte P2 na nejlep mon
obraz. Pokud vs vsledek neuspoko-
juje, pootote P1 o kousek dl a znovu
nastavte P2. Pokud ani te nen obraz
vyhovujc, zkuste nkter dal harmo-
nick kmitoet TV modultoru.
Obr. 4. Osazen destika TV modultoru
Slovo Abacus vm asi kadmu cosi k je to nejstar znm
nstroj pro potn. Byl vynalezen v n nkdy okolo roku 500 ped
nam letopotem a z uritho hlediska je tak pedchdcem naich
dnench pota. Japonsk verze nskho Abacusu byla vytvoena
asi o 2000 let pozdji. Nzev Abacus je odvozen z eckho abax, co
znamen potac destiku. Zkuste si jeho softwarovou verzi.
Abacus je jednoduch devn r-
meek s paralelnmi tykami, na kte-
rch jsou navleeny korlky (obr. 1).
Dve byl ale tvoen i jen jako dky na-
znaen v psku, ve kterch byly um-
stny kamnky nebo lasturky. Umstn
korlku (kamnku, lasturky) uruje jeho
hodnotu. V tomto systmu sta po-
mrn mal poet korlk k vyjden
i velkch sel. Manipulac s korlky lze
vykonat vechny bn aritmetick
operace.
nsk i japonsk verze Abacusu
maj dv oddlen oblasti oddlen
pkou. nsk verze m dva korlky
v horn sti a 5 v doln sti. V japon-
sk verzi je v horn sti jeden korlek
(alto), kter m hodnotu 5, a v doln
sti jsou tyi korlky (hypo), kad
s hodnotou 1. Korlky se zapotvaj
jejich posunutm smrem k pce, os-
tatn se nepotaj. Centrln tyka rep-
rezentuje jednotky a pouv se k vyjd-
en sel 1 a 9. Tyky vlevo od stedu
(vetn t centrln) se pouvaj k vy-
jden cel sti sla, piem kad
dal tyka nsob slici o jednotku vy-
mocninou deseti (stedn tyka je
10
0
). Tyky vpravo od stedu se pou-
vaj k vyjden desetinn sti sla,
piem kad dal tyka nsob s-
lici o jednotku vy zpornou mocni-
nou deseti. Snadno tedy u zjistte, e
na obr. 1 je zapsno slo 98765,4321.
David Brown z Indianapolisu napro-
gramoval softwarovou verzi Abacusu
(obr. 2) podle jeho japonsk varianty.
Korlky posouvte tak, e na n kliknete
levm tlatkem myi. Je-li zvolen ko-
rlek neaktivn, tak se vetn vech dal-
ch, kter jsou nad nm, pisune k p-
ce. Je-li naopak v tu chvli aktiivn, tak
se vetn vech dalch, kter jsou pod
nm od pky odsune. Nad jednotlivmi
tykami s korlky jsou vidt nastaven
slice (tuto funkci samozejm originl-
n Abacus nem ). Softwarov Aba-
cus m jet dal pomcku (obr. 3)
jsou to tzv. Cheats (idtka) a pak sla
zadvte do oknka a ukte na ope-
rtory jako na obyejnm kalkultoru.
Korlky se podle toho pohybuj. Ale to
u nepotte na Abacusu
Jak se na Abacusu pot?
Pi stn i odtn se postupuje
vdy zleva doprava. Budeme-li stat
13+21, nastavme nejdve slo 13 (ti
korlky na centrln tyce a jeden na
prvn vlevo), a pak pidme 21 (dal
1 na centrln tyce a 2 na prvn vlevo).
Vsledek je jasn 4 korlky na centrl-
n tyce a 3 na prvn vlevo, tj. 34. To
bylo jednoduch. Sloitj je to, kdy
u tolik korlk nen k dispozici. Potom
musme (podobn jako pi naem s-
Obr. 1. Princip Abacusu
Obr. 2. Softwarov Abacus ...
Obr. 3. ... a zobrazen idtka
tn pod sebou na pape) pevst jed-
notku o d ve. To je vdycky za 10,
take musme potom upravit poet ko-
rlk na pvodn tyce tak, aby ve
souhlasilo.
Pi odtn se postupuje podobn.
Budeme-li odtat 24-19, nastavme
nejdve slo 24 (tyi korlky na cen-
trln tyce a dva na prvn vlevo) a pak
ubereme 19. To u nen tak jednoduch,
na centrln tyce nen tolik korlk,
abychom jich mohli 9 ubrat. Take ube-
reme celch deset, tj. ubereme 1 kor-
lek z prvn dal tyky vlevo, a na cen-
trln tyce jeden pidme. Z prvn tyky
vlevo pak ubereme jet jeden dal (za
destky z sla 19). Zstalo nm 5 korl-
k na centrln tyce a jinak nic, vsle-
dek je tedy 5 bravo. Mli to dve jed-
noduch, e
ABACUS
rmeek
pka
centrln tyka
horn st (Alto)
doln st (hypo)
40
USB z dvoudrtov sbrnice I
2
C
Integrovan obvod PDIUSBD11
se sriovm rozhranm I
2
C od fir-
my Philips Semiconductor umo-
uje doplnit k prakticky jakmu-
koliv mikropotai (mikroadii)
rozhran USB (m tyi vstupn
porty USB).
Zajiuje vechny typy USB penos
(Control, Bulk a Interrupt) krom iso-
chronnho. Jeho rozhran I
2
C lze aso-
vat maximln na 1 Mb/s s teoretickou
maximln rychlost penosu 568kB/s,
co znamen, e komunikace mezi mi-
kropotaem a PDIUSBD11 je pon-
kud pomalej ne 12 Mb/s, dosaitel-
nch u zazen s USB 1.0.
Krom zmnnch rozhran USB 1.0
a I
2
C spluje obvod specifikace pro
USB Human Input Device a Monitor
Control Class.
Integrovan obvod PDIUSBD11 je
napjen naptm 3,3 V, ale me praco-
vat i s logickmi rovnmi 5 V. Jedin,
co je tedy zapoteb pro pipojen k TTL
logice (5 V), je mal stabiliztor nap-
jecho napt na 3,3 V (kter se pipo-
j na +5 V mikropotae). Vvody I/O
jsou s otevenm kolektorem, take pi
odporech pipojench na napjen 5 V
jsou vstupy v TTL logice. K vytvoen
hodinovho kmitotu 48 MHz se pou-
v krystal 12 MHz a zabudovan PLL.
Je to levnj, ne krystal 48 MHz a sn
se i nedouc vyzaovn. Spoteba
obvodu bhem normlnho provozu je
25 mA.
Obr. 1. Rozmry pouzdra PDIUSBD11
Obr. 2. Pklad konkrtnho zapojen s obvodem PDIUSBD11 Obr. 4. Blokov schma pipojen PDIUSBD11 k mikropotai
Obr. 3. Blokov schma vnitnho zapojen integrovanho obvodu PDIUSBD11
Tabulka zapojen vvod obvodu PDIUSBD11
29,4
1,78 1,3 1,6
3,2
9,1
10,7
10,16
12,2
4,7
41
ZAJMAV WEBY
Pinme dal vrku webovch adres, kter by se vm
mohly hodit. The Funfacory (tovrna na legraci), provozo-
van znmm autorem freewaru holananem Janem Ver-
hoevenem na adrese http://jansfreeware.com/funfactory
je pln odkaz na zdarma dostupn flashov hry a emultory
hernch konzol. Na strnkch www.pravidla.cz se kdykoliv
dozvte, jak se kter slovo sprvn esky pe a k, na
www.planetky.cz zase kdy se konen se Zem sraz njak
asteroid (ne, je to serizn astronomick web o malch t-
lesech v na slunen soustav). Nejnovj kodeky pro
pehrvn videa a audia v nejrznjch formtech najdete
zase zdarma na strnkch www.free-codecs.com. Mon
uvaujete o tom, e byste si k letonm vnocm nadlili
datov videoprojektor - potom na webovch strnkch
www.projectorcentral.com najdete podrobn pehled pro-
jektor podle elu i vrobc i monost mezi sebou zvo-
len typy pohodln porovnvat na jedn strnce.
Pravidla.cz vm kdykoliv
porad s eskm pravopisem
Pehled DLP i LCD projektor najdete na Projector Central
42
Pesto zskat ucelen katalogov
daje, pop. doporuen schma za-
pojen pro rzn pouit je dnes velk
problm. Nepedpokldm, e si
dnes nkdo tyto elektronky seene a
bude se s nimi snait nco postavit,
nicmn kdo m jako j njak za-
zen, kter je obsahuje, jist rd uvt
nsledujc informace i pklad. Hod-
n informac o vlench elektron-
kch lze najt pomoc [1], jednm
z vsledk je [2], kde jsem taky zaal.
Take uvdm tab. 1 zkladnch pa-
rametr RL12P35, jak jsem je zskal
ptrnm na Internetu a menm,
mnohdy je vak elektronka provozo-
vna za jinch podmnek. Pokud
mte zjem o katalogov listy tchto
elektronek v PDF, sthnte si je z [4].
Pedpokldm, e se vyskytnou
(mnoh) vhrady k uvedenm infor-
macm, a rd uvtm kad komen-
t.
RL12P35
jako nzkofrekvenn zesilova
Tyto elektronky byly ureny pede-
vm pro PA stupn do vysla.
Ovem jak se po vlce objevily jako
dostupn inkuranty, zaaly se vyu-
vat i mimo pvodn oblast uren.
Msto popisu rdiovho pstroje se
budu vnovat historickmu nf zesilo-
vai, kter jsem ped asem zskal a
kter se mi podailo restaurovat.
Krom koncovho stupn s dv-
RDIO HISTORIE
Elektronka RL12P35
Adam Nmek, OK2-36091
O tto 180gramov elektronce ji bylo napsno mnoho, tak na Inter-
netu jsou zajmav odkazy na tuto soustku. V tomto lnku se ji poku-
sm pedstavit ponkud jinak. V dnen dob lze tuto elektronku zskat
pedevm z inkurantnch radiostanic nebo tak koupit nap. na interne-
tovm auknm portlu eBay (ceny kolem 50 $), pop. u nkterho ze sb-
ratel. Pedchdcem tto elektronky byl typ RS287.
Tab. 1. Parametry RL12P35 - vyslac a modulan nep-
mohaven pentody
Obr. 2. Blokov schma koncovho
stupn ve td B2
Obr. 3. Schma zapojen koncovho stupn (vpravo)
Obr. 1. Fotografie mho historickho nf zesilovae s elek-
tronkami RL12P35
parametr popis hodnoty
U
f
haven, nepm 12,6 V
(max. 13,5 V) 0,63 A
U
a
anodov napt typ. 600 V
(800 V dle druhu provozu)
I
a
anodov proud typ. 60 mA
U
s
napt na stnic mce 200 V
I
s
proud stnic mkou 6 mA
P
s
dovolen ztrta na stnic mce 5 W
I
k
katodov proud 150 mA
R
k
katodov odpor 570
R
v
vnitn odpor systmu typ. 30 k
U
g
pedpt dic mky -28 a -32 V
S strmost 3,4 mA/V
max
max. vlnov dlka do 4,5 m
U
kf
max. rozdlov napt
mezi katodou a havenm max. 100 V
43
ma elektronkami RL12P35 obsahuje
i nkter dal zajmav elektronky,
kter se pokusm tak trochu piblit.
V [2] je nap. zmnno pouit
RL12P35 jako zesilovae ve td B2
(obr. 2), jen je schopen dodat a
225 W vstupnho vkonu pi U
a

=
= 1250 V a P
in
= 5 W, co by urit
stlo za vyzkouen, nicmn se ob-
vm istoty (zkreslen) zvuku.
Toto zapojen jsem nezkouel,
zato jeho pomrn upravenou verzi
ano. Zkladn princip je vak zacho-
vn, pouze jsem uril pracovn bod
elektronek a zavedl 250 V na stedn
mku. Tak je zajmavji vyeeno
buzen elektronek, na jejich dic
mku je trvale pivdno zporn
pedpt (kad m svj samostatn
nastaviteln zdroj), kter je modulo-
vno transformtorem, m je vtipn
vyeeno buzen kad elektronky jen
plvlnou. Transformtor je buzen
z pedchzejcho zesilovacho stup-
n (viz dle). Pedpt je zskvno
usmrnnm ze sovho transform-
toru, a to pomoc selenovho sloupce
od firmy AEG.
Podle katalogu pro RL12P35, od-
dlu 6 (Gitterspannungsmodulation)
by mlo bt pedpt od 60 V do
100 V, j jsem zvolil 60 V. Amplitu-
da nf signlu by mla bt 25 V. Proud
je asi 4 mA. Podle katalogu lze do-
shnout vkonu od 12 do 50 W s jed-
nou elektronkou (obr. 3). Je pravd-
podobn, e takovto zesilova si po
vlce mohl postavit nejeden radioa-
matr, kter se dostal k potebnm
soustkm.
Dal konstrukn zajmavost je
budic transformtor. Obsahuje dva
cvkov oddly na spolenm jde
EI, tak jak je vidt na schmatu (od-
dleny fialovou rou). Navjec ped-
pis transformtoru nemm k dispozi-
ci, jedin dostupn daje jsou na
nm uveden: Zub. Bv. 7134129 /
Ausg. III . V principu jde o to, e budi-
c cvka je rozdlena na dv sriov
propojen sti, kde kad m vazbu
s j psluejc cvkou, kter u mo-
duluje pedpt pivdn na elek-
tronku RL12P35. Vhodnm zpso-
bem vinut a zapojenm zatk a
konc cvek se doshlo toho, e kon-
cov elektronky dostvaj jen pslu-
nou st signlu.
Tento transformtor je buzen elek-
tronkou EBL21, kterou vyrbla to-
vrna Philips a pozdji tak TESLA.
Jedn se o koncovou pentodu (zesi-
lova tdy A) v kombinaci s dvma
diodami (uren zejm jako detektor
pro AGC). V mm ppad je elek-
tronka provozovna pouze jako zesi-
lova, dodvajc potebn vkon pro
buzen. Pedchz j jet pedzesilo-
va s EF11 (obr. 5).
Katalogov list pro elektronku
EF11 nen problm sehnat, sta po-
ut [1]. Pro elektronku EBL21 jsem
jej nenalezl. Obr. 5. Schma pedzesilovae s elektronkou EF11 a budie s EBL21
Obr. 4. Pohled zespodu na asi nf zesilovae - celkov (nahoe) a detail s ob-
jmkami elektronek (dole)
44
Dal st zesilovae je pedzesi-
lova pro mikrofon, vetn zvltnho
konektoru. Pedzesilova je osazen
opt elektronkou EF11 a jeho vstup
je pes pepna G/M piveden pmo
na vstup potenciometru pro nastavo-
vn hlasitosti (obr. 6).
Odbr zesilovae je 80 W pi ha-
ven a po zapojen anodovho napt
(sepnut spnae, kter pipoj zem
k vinut transformtoru) odbr stoup-
ne asi na 130 W.
Zdroj je napjen jedinm transfor-
mtorem, kter je rozdlen na dv
sekce z dvodu velkho potu jednot-
livch vinut. Anodov usmrovac
elektronky jsou dv AZ4 a pomocn
anodov napt usmruje PV495,
co je baryov usmrova od firmy
Tungsram, haven 4 V a anodov
napt me mt a 300 V. Transfor-
mtor obsahuje celkem 13 vinut
(obr. 7).
Zesilova funguje i po letech v-
born, ale jeden problm je se str-
nutm kondenztor a druh se sou-
asnm zvenm naptm v sti.
Prvn z problm byl ponkud oek,
protoe skoro vechny kondenztory
mly kapacitu, kter dnes nen v a-
d. Nkter kondenztory se mi ne-
podailo identifikovat, nkter vyrobi-
la firma Bosch anebo napklad
Always. Nkde pomohlo pouit nej-
bliho z ady a pepotn nsledu-
jcho rezistoru a u filtranch konden-
ztor to bylo nejjednodu. Druh
problm zpsobil pesycovn jdra
sovho transformtoru (je navrhnu-
t na 220 V), co zapiinilo jednak
mnohem vt zvlnn vech napt a
V restauraci U Dvok na Klad-
n se konaj pravideln radioama-
trsk a CB setkn, vdy tet so-
botu v msci (krom ervna,
ervence a srpna). Vstup je voln,
zatek ve 13 hodin mstnho asu.
Koncem prosince se pak kon tra-
din pedsilvestrovsk kladensk
radioamatrsk setkn.
Restaurace U Dvok je v ulici
Cyrila Boudy, . 1647. Mapky s vy-
znaenm polohy restaurace U Dvo-
k najdete na http://www.qsl.net/
ok1dub/setkani. Navigace na kmi-
totu 145,4125 MHz nebo na mobil-
nm telefonu +420 602 380 503.
Pokud chcete bt pravideln in-
formovni o konn tchto setkn
e-mailem, SMS zprvami nebo via
paket rdio, napite na
ok1dub@volny.cz
nebo paketem na
OK1DUB@OK0PPL.#BOH.CZE.EU
ppadn SMSkou na
+420 602 380 503
a budete zaazeni do mail-listu.
Silva, OK1CEP, a Mirek, OK1DUB
Obr. 6. Schma zapojen mikrofonn-

ho pedzesilovae s elektronkou EF11
Obr. 7. Schma zapojen napjecho zdroje
tak vznik mechanickch vibrac, co
se oboj projevilo na prniku brumu
do vslednho zeslenho signlu.
Pomohla dodaten filtrace anodov-
ho napt, stabilizace havicho na-
pt a konen umstn budicho
transformtoru na silentbloky z tvrd
prye. Pesto se mi nepodailo pln
eliminovat vliv vibrac na brum.
E-mail na autora lnku:
icansoft@seznam.cz
Prameny
[1] http://www.google.com
[2]http://www.ginko.de/user/franz.
hamberger/roehren/
[3] lnky R. Balka (PE, AR 1999).
[4] http://tubes.zde.cz
Pravideln setkn
radioamatr
a pznivc CB v Kladn
Vstava
Historick ucho
14.-17. 10. 2004
staroitn rdi
kotov magnetofny
dobov premietaky
100 ron gramofn a alie
kukov gramofny
starodvna rozhlasov stred-
a
hracie strojeky
staroitn trojkolky
IV. ronk vstavy Historick ucho sa kon v Novej Dubnici (u hranc
s R) v budove Poiarnej zbrojnice v doch: 14. 10. (11-18 h),
15. 10. (9-18 h), 16. 10. (9-18 h) a 17. 10. (10-16 h). Viacej informci na
www.lord.sk alebo na telefnnom sle 042/44 33 051.
Dekoran obrzky jsou pevzaty
z italskho asopisu Antique radio . 32/
/99 a 52/02. Vlevo promta Messner (V-
de, 1904), nahoe dma u italskho pi-
jmae Siare 404A z r. 1940. Viz www.
antiqueradio.it
45
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Nejlep zpsob, jak otestovat rzn
zazen, je krom pesnho promen
na odpovdajcch pstrojch praktick
srovnn v ternu. Provdli jsme to
v minulosti ji nkolikrt a dal nhodn
monost se naskytla 24. 4. 2004 pi ple-
itosti radioamatrskho setkn na Ko-
zkov. Valn vtina astnk sem pi-
jd proto, aby se potkali se spznnmi
duemi i nakoupili nebo prodali njak
ten vce i mn kvalitn rot, ale je tu
i pleitost z hezkho kopce nap. po-
slechnout njak ten majk a provst
ve uveden praktick pokusy.
Tentokrt to bylo v mikrovlnnm ps-
mu 47 088 MHz. Psmo o vlnov dlce
0,64 cm nen nov. S OK1UFL na nm
pracujeme ji 9 let a prakticky v kadm
zvod navazujeme soutn spojen.
Pracujeme SSB nebo CW podle poteby,
peklenut vzdlenosti byly nanejv
13 km, protoe pouit vkony jsou
vzhledem k jednoduch konstrukci jen
du jednotek i destek mikrowatt.
Technika jde ale kupedu opravdu mlov-
mi kroky, co vidme napklad v psmu
24 GHz, kde rovn bval pln klid a pi
zvod se dlalo zprvu jen jedno spojen.
V poslednch nkolika letech nastoupil
boom i v tomto psmu, a protoe jsou
k dispozici vt vkony a zazen si lze
i koupit cel i v dlech, stalo se pro vce
zjemc dostupn a dokonce se zde pra-
cuje i EME.
Je pedpoklad, e podobn tomu bude
i v psmu 47 GHz a soustavn prce vy-
aduje potebn pstroje a pomcky.
Nejefektivnj takovou pomckou je ma-
jk tak jako na vech ostatnch nich
psmech, kter by umonil trval sledo-
vn alespo v okruhu nkolika kilometr.
Takov zazen bylo kolektivn zhotove-
no a sputno zkuebn 22. 4. 2004 na
kt al 1021 m n. m. Vkon vt ne
10 mW byl pomoc jen nkolika centimet-
r dlouh antny typu horn vysln pr-
v ve smru ke Kozkovu.
Signl jsme poslouchali na 3 rzn
zazen v uspokojiv rovni, vyzkoueli
stabilitu kmitot a bhem nkolika minut
i pozorovali zmnu signlu v zvislosti na
poas, kter zrovna pzniv nebylo.
V prbhu nkolika dalch dn bylo mo-
n beze spchu provst adu velmi ui-
tench pokus. Pekvapenm bylo, e
majk byl slyiteln v rznch slch
i tam, kam zmnn horna ani nemila
nap. z hlu 90 z boku, v horskm dol
3 km daleko, jen ve vce 500 m n. m. a
dokonce v mstech krytch kamennou
zd. Prakticky byl signl registrovan vu-
de, odkud bylo na vrch kopce vidt. Dal
pokus byl z jedoucho auta. Poslech sig-
nlu byl doprovzen odpovdajcm Dop-
plerovm jevem, ale pokus bude jet zo-
pakovn za souasnho srovnn s ps-
my 10 a 24 GHz. Chybla toti stle ales-
po jedna ruka. Pmo senzac bylo sle-
dovat rain scatter ze vzdlenosti asi 7 km.
Na bo alho prelo, mraky typu frac-
tocumulus (neboli cumulus fractus, zl-
man mraky) se pomalu pohybovaly a
bylo vidt i pouhm okem, co se na trase
pesn dje. Ve chvli, kdy mrak zakryl
vrchol kopce, zmizel zcela pm signl a
pevldal typick rozptlen. itelnost
byla vborn, i kdy je klovn F1 (od-
skok kmitot asi 5 kHz). Pak se v mraku
objevila skulina a opticky bylo mon vrch
kopce vidt ihned se objevil pm sig-
nl a rozptyl bylo slyet zleva i zprava a
bylo si mon vybrat msto odrazu. (Dale-
kohledem pipevnnm k transvertoru.)
Tet kontroln den na mikrovlnch tentokrt v psmu 47 GHz
Pavel r, OK1AIY
Obr. 3. Vliv det na en mikrovln
Obr. 4. Vliv obsahu vodn pry a kyslku
v atmosfe na tlum v en mikrovln
Obr. 1. Z mikrovlnnho setkn na Kozkov 2004. Parabola
vlevo je 25 cm (OK1UFL), modr vpravo 45 cm u zazen
OK1FPC (ve pro psmo 47 GHz)
Obr. 2. Majk OK0EL pro psmo 47 GHz, konstrukce OK1AIY
z r. 2004, vysl na kmitotu 47 088,200 MHz, umstn na kt
al v loktoru JO70SQ (vpravo)
46
Protoe toto divadlo trvalo asi hodinu,
stihl jsem pejet o 3 km bl k majku a
poslechnout si to z polovin vzdlenosti.
Charakter byl odlin, je ale obtn to
pesn popsat. Na celm nhodnm po-
kusu je dleit praktick zjitn, jak
vad tmto vysokm kmitotm d. Pro-
stor, kde drobn prelo, byl irok jen n-
jakou stovku metr mon jet mn,
a pesto v nm signl zcela uvzl. Jak to
asi me vypadat na trase dlouh destky
km, si lze odvodit z graf na obr. 3. To
plat i pro psmo 24 GHz, psmo 10 GHz
vychz ji pznivji. Velmi poun bylo
srovnn s psmem 24 GHz ohledn od-
raz od ternu i njakch pedmt ve
vzdlenosti asi 2 a 4 km. Odraz byl
z tho msta registrovateln (i kdy na
vstupu 47 GHz transvertoru je jen sub-
harmonick smova). Pomoc daleko-
hledu bylo mon ihned zjistit, e odraz je
od zemdlskho staven s lenitm oko-
lm plnm hospodskch stroj a sta-
vebnho materilu. Odr patrn stecha
nebo vhodn situovan pedmty phod-
n velikosti.
Toto vechno jsou pozitivn zjitn a
je jen otzkou krtkho asu, kdy budou
dostupn vkonnj komponenty a zp-
soby jejich monte, aby se dosahovaly
vsledky srovnateln s 24 GHz. Jen -
tlum prosted je citeln vt (absorpce vf
energie vodn prou obr. 4), a tak u je
prakticky vyzkouen, e pro pokusy je
vhodn chladn poas s malou vlhkost
vzduchu. Vodn pry jsou dlem zkonden-
zovan a tlum trasy je men.
Je tak jen otzkou asu, kdy se obje-
v pslun elektronka s postupnou vlnou
a nkdo to piroubuje ke sprvn para-
bole pro provoz EME. Ale zatm ns ek
jet ta pozemsk etapa a jak se to dosud
jev, snadn zrovna nebude.
Pota v ham-shacku XIV
(Pokraovn)
Logovac reim a ovldn
programu
Ji bylo eeno, e ovldn programu
mus bt intuitivn a nesm opertora za-
mstnvat i rozptylovat jeho pozornost.
Je teba mt na pamti, e na program se
opertor (mon i mimodk) bude dvat
dlouh hodiny. Obrazovka hc barvami
me bt nkdy na zvadu, zvlt pokud
od n bol oi. Pomrn protichdn je po-
adavek na to, aby denk kdykoli poskyto-
val on-line informace nejrznjho druhu
a opertor je neml zdlouhav hledat.
Prce s denkem mus mt svoji logi-
ku. Primrnm clem je logovn s mini-
mem psan na klvesnici. Prv logovac
reim, resp. ovldn programu vak ob-
sahuje zpravidla nejvce nedostatk. Je
nejdleitj st programu a ml by
umoovat zadvn dat dvma zpsoby
zadvn dat v relnm ase a dodate-
n zpis dat a jejich zmny (editan re-
im).
Zadvn dat v relnm
ase
Slou k zadvn dat bhem spojen.
Zsadou by mlo bt, e se vpisuj jen
daje, kter nelze zskat jinak ne odpo-
slechnutm bhem spojen. Dal data
jsou budposkytovna systmem (as,
kmitoet a druh provozu z TCVR), nebo
pebrna z vnjch zdroj (extern data-
bze, CD-ROM) v zvislosti na vepsa-
nch dajch nebo na datech, poskytnu-
tch systmem. Maximln draz je teba
klst na psnou logiku, zahrnujc vazby
mezi jednotlivmi daji. I kdy se jedn
o zdnlivou samozejmost, nefungoval
dosud dn program podle oekvn.
Pro pehlednost rozdlme daje logo-
vac obrazovky do t skupin:
daje, kter nelze odest z d-
nho vnjho zdroje (databze apod.)
tm je pouze znaka protistanice, report a
ppadn poznmka, kter m vztah pou-
ze k zapisovanmu spojen.
daje, poskytovan systmem
datum a as spojen. Psmo (kmitoet) a
druh provozu sem pat tak za pedpo-
kladu, e transceiver je schopn potai
poskytnout pslun data. Samozejmos-
t je trval zobrazen bcch hodin (da-
je na sekundu) a monost voliteln zobra-
zovat kmitoet se stanovenm potem
desetinnch mst, ppadn psmo v MHz
nebo v metrech.
daje, zskan z vnjch zdroj
na zklad logickch vazeb s ji znmmi
daji z obou pedchzejcch skupin
sem pat forma pijatho a odeslanho
reportu (CW, SSB), jmno, QTH (s p-
padnm sttem USA), zem DXCC, pre-
fix, WAZ a ITU zna, loktor, pouit sa-
telit, vzdlenost, azimut, mstn as
protistanice, mstn vchod a zpad Slun-
ce s ppadnm upozornnm na grayline,
daje o tom, na kterch psmech danou
zemi DXCC, WAZ a ITU znu, prefix a lo-
ktor ji mme a kde nm chyb, na koli-
ka psmech mme s danou stanic spoje-
n, kolik QSO celkem mme s danou
stanic, detaily poslednch x QSO s danou
stanic (x voliteln), veker QSL agenda
k dan stanici (odeslan, obdren QSL),
lenstv stanice v klubech, dal geogra-
fick identifikace stanice (provincie, DOK,
oblast, okres, stt atd.).
Zadvn dat v relnm ase mus
mt, jak ji bylo eeno, svoji logiku. Mus
bt pedevm stejn jednoduch, jako
zpis textu v nejjednodum textovm
editoru a mus tak respektovat zkladn
vlastnosti zapisovanch daj. Svoji logi-
ku mus mt i zpsob zskvn dat
mus existovat voliteln monost data ne-
jen vdy vypsat, ale i koprovat z pedcho-
zho QSO, z pedchozho QSO s tout
stanic, z relan databze nebo z datov-
ho souboru na CD-ROM.
ZNAKA protistanice me obsaho-
vat pouze velk psmena (26 znak ang-
lick abecedy), slice a lomtko (/). Jin
znaky se nemohou vyskytnout. Je proto
zbyten, sp dokonce na zvadu, po-
kud program dovoluje zapsat nap. mal
psmena, teky, zvorky, znaky ! @ # $
% ^ & * , : ; a samozejm mezeru.
Vlastnosti znaky lze vyut, nap. pole
pro jej zpis lze opustit mezernkem, co
je velmi vhodn z ergonomickho hledis-
ka pokud bychom spojen zapisovali
v jednoduchm editoru (v textovm rei-
mu), udlme naprosto automaticky za
znakou mezeru, navc mezernk je prak-
ticky u vech klvesnic velk klvesa.
Denk tak mus umt rozpoznat
znaku bez ohledu na /P, /M apod. ml
by umt znaku vyhodnotit jako jednu
stanici. Tato monost by mla bt volitel-
n pro adu diplom je nutn rozliovat
mezi stanic, pracujc z domcho QTH
i /P, u jinch QTH nehraje roli. U stanic
Obr. 9. Denk nabz vchoz report 599, kurzor je umstn pod prostedn slic, kte-
rou je mon pepsat (YPlog). Na obrzku je rovn vidt podpora callbooku vetn
doplnn okresu USA do denku
47
/MM a /AM denk mus automaticky roze-
znat, e stanice je na palub lodi i leta-
dla, vtina denk se /MM sna umstit
do Skotska a /AM do panlska, ppad-
n zobraz chybov hlen. Expedin
znaky jednoho dritele, kter pracoval
z rznch zem, by vak denk ml umt
vyhodnotit oddlen, tj. DL/OK1LLL a
IH9/OK1LLL jsou dv rzn stanice.
REPORT RST (vyslan i pijat)
me obsahovat pouze slice, ve vji-
mench ppadech urit psmena
(nap. M, O, R, A). Rozhodnut o tom, pi-
pust-li program zpis psmen, je zvisl
na psmu. Logicky na kmitotech po
30 MHz nebude tedy zpis psmen dovo-
len. Pi CW a RTTY bude mt report ti
slice, pi ostatnch druzch provozu dv.
Na VKV, kde je mon zapisovat i spojen
pes pevde, lze pipustit i jednozna-
kov report.
Pokud program pebr daje z trans-
ceiveru, ml by report bt nastaven auto-
maticky na vchoz hodnotu a kurzor by
ml bt umstn pod slic, u kter lze
pedpokldat nejastj zmny, tj. zpra-
vidla daj S. Vechny nabzen slice
mus bt mon pepsat. Navigovat kur-
zor v oknkch report lze ipkami vpra-
vo a vlevo, pole RST opoutme opt me-
zernkem. Program mus umoovat
nastavit, kter report budeme pst dve
vyslan i pijat. Nastaven se provede
jednou (setup) podle zvyklost opertora.
Prci s dajem RST uke nejlpe p-
klad:
Pracujeme-li provozem CW, denk
nm nabz vchoz report 599, kurzor je
umstn pod prostedn slic (obr. 9).
Jako prvn je nastaven pijat report. Do-
staneme-li skuten 599, sta stisknout
mezernk hotovo. Kurzor sko do sou-
sednho pole odeslanho reportu, opt
pod prostedn slici, dvme-li 599, sta-
opt stisknout mezernk, kurzor pe-
sko do sousednho pole (jakho, si po-
Kalend zvod
na listopad (UTC)
2.11. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00
6.-7.11. A1 Contest - MMC
1
) 144 MHz 14.00-14.00
13.11. FM Contest 144 a 432 MHz 09.00-11.00
21.11. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
21.11. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
21.11. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00
1
) Podmnky viz asopis Radioamatr
6/2003 (zelen vloka), denky na
OK1DOZ: Bedich Jnsk, Druby 337,
530 09 Pardubice; El. denky na E-mail:
ok1kpa@volny.cz a paket: OK1KPA @
OK0PHL
OK1MG
vme dle). Pokud si vymujeme reporty

579, sta stisknout 7 a mezernk apod.
Zapsat report 449 ji bude obtnj,
nejdv bude nutn ipkou vlevo umstit
kurzor pod daj R a pepsat ho na 4, dal
daj (S) opt na 4 a mezernkem do sou-
sednho pole. Exotick report 499 se ana-
logicky zape tak, e se kurzor ipkou
umst pod daj R, pepe, a mezern-
kem opt peskome do sousednho
pole. Zpis dalch decibel pes S 9 se
nejev jako nutn, jeho umonn by
znan komplikovalo jak samotn zpis,
tak pravdpodobn i tiskov vstupy
(s ohledem na velikost nlepek a jejich
cenu) a vlastn programovn. Jeho p-
padn zaveden by znamenalo dvakrt
stisknut mezernku navc a zaazen pro-
cedury, kter povol jeho zpis a tehdy,
kdy program skuten zjist, e pslu-
n report byl skuten 599.
(Pokraovn)
RR
DARUJI: Nabzm k darovn tyto vci: nkolik
starch osciloskop rznch znaek a proveden, vf
a nf genertory, Q-metr, barevn monitor VST a
jin. Dle mohu nabdnouti star televizory vetn
1. s. typu (vhodn pro sbratele), projekn televi-
zor, rdia (Atlanta) a gramodesky 78 ot. Rovn
zadarmo nabzm star asopisy Funktechnik,
Funkschau, Sdlovac technika, Amatrsk radio a
dokumentace televizor. E-mail:
vit.vladimir@worldonline.cz
Za prvn tun dek 75 K, za
kad dal i zapoat 30 K.
Dm dt a mldee Praha 9
hled
vedouc ELEKTRO-krouku
Poadujeme: zodpovdnost,
spolehlivost a komunikan doved-
nosti. Nabzme: aktivn (nkdy vel-
mi aktivn) odpoinek, monost se-
berealizace, odmnu 80 K/hod.
Krouek trv 1,5 hodiny tdn, je ur-
en pro dti od 10 do 14 let. Zaal
v z 2004.
http://www.ddm.zde.cz/Docs/
hledame.htm
Kontakt: Filip Reichel, vedouc
technickho odd., DDM Mick
720, Praha 9 - Prosek.
Tel.: +420 286 884 456, +420
603 321 694, filip@ddm.zde.cz,
www.ddm.zde.cz
Silent key
OK2BHV,
OK2PP
3. ervence 2004 ns navdy opustil ve vku
66 let star dobr kamard Milan Prokop,
OK2BHV, OK2PP, z Buovic, dky sv ne-
napodobiteln letoe mezi hamy pezdvan
Divoch. Vynikajc technik, telegrafista, z-
vodnk, muzikant a zpvk, ale hlavn lovk
se zlatm srdcem. est jeho pamtce.
Kalend zvod
na jen - listopad (UTC)
16.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30
16.-17.10. JARTS RTTY WW RTTY 00.00-24.00
16.-17.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
17.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW 07.00-19.00
30.-31.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
30.-31.10. WW SWL Challenge SSB 00.00-24.00
1.-7.11. HA-QRP Test CW 00.00-24.00
1.11. Aktivita 160 SSB 20.30-21.30
5.11.(p) Beograd Contest CW+SSB 19.00-24.00
6.11. SSB liga SSB 05.00-07.00
6.11. IPARC CW viz podm.
6.-7.11. Ukrainian DXC RTTY+SSB+CW 12.00-12.00
7.11. Provozn aktiv KV CW 05.00-07.00
7.11. HSC CW Contest CW viz podm.
7.11. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
7.11. IPARC SSB viz podm.
8.11. Aktivita 160 CW 20.30-21.30
13.-14.11. Europ. Contest (WAEDC) RTTY 00.00-24.00
13.-14.11. Esperanto Contest SSB 00.00-24.00
13.11. OM Activity CW/SSB 05.00-0700
13.-14.11. Japan DX Contest SSB 07.00-13.00
13.14.11. OK/OM-DX Contest CW 12.00-12.00
19.11. YO PSK PSK 16.00-22.00
20.-21.11. LZ-DX Contest CW 12.00-12.00
20.-21.11. Concurso Tenerife (?*) SSB 16.00-16.00
20.-21.11. OE - 160 m Contest *) CW 16.00-07.00
20.-21.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 21.00-01.00
21.11. HOT Party AGCW CW 13.00-17.00
27.-28.11. CQ WW DX Contest CW 00.00-24.00
27.-28.11. WW SWL Challenge CW 00.00-24.00
(?*) Termn podle SM3CER; doposud vak
vdy spolu s OK/OM DX Contestem.
*) O tomto vkendu pod zvod v psmu
160 m nkolik organizac, kad provd
vlastn hodnocen.
Nezapomete na zmnu z letnho na
zimn as 31. 10. 2004 v 03.00!!
Podmnky vech zvod naleznete na
internetovch strnkch naeho aso-
pisu - www.aradio.cz
Adresy k odesln denk pes Internet:
1,8 MHz RSGB:
2nd160.logs@rsgbhfcc.org
21/28 MHz RSGB CW:
2128cw.logs@rsgbhfcc.org
All Austria 160 m: hf-contest@oevsv.at
Conc. Iberoam.: ea5al@ure.es
CQ WW SSB: ssb@cqww.com
CQ WW CW: cw@cqww.com
DARC Corona: df5bx@darc.de
HSC: hsc-contest@dl3bzz.de
IPARC: dl8kcg@darc.de
Japan DX int.: jidx-ph@jidx.org
LZ-DX: lzdxc@yahoo.com
nebo contest@mail.orbitel.bg
OK-OM DX: okomdx@radioamater.cz
Plzesk pohr: ok1drq@quick.cz
Tenerife: ea8urt@cistia.es
Ukraine DX: urdx@tav.kiev.ua
WAEDC: waedc@darc.de
WAG: wag@dxhf.darc.de
YO PSK: yo5crq@qsl.net
QX
Rundfunkbrse Dresden -
Radiotechnick burza
v Dranech
viz: www.rundfunkboerse.de
sobota 9. 10. 2004
Pro sbratele starch radio-
technickch a elektronickch
pstroj:

Prakticka Elektronika 2004-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2004-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 10/2004

Praktick elektronika A Radio

Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

Praktick elektronika A Radio - 10/2004

Vyslac sestava QRP 517

Obr. 6. Schma zapojen mikrofonn-

vme dle). Pokud si vymujeme reporty

You might also like