VYSOK KOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICK V PRAZE Katedra spoleenskch vd

Bakalsk prce
Kritick mylen

Vypracoval: Vedouc diplomov prce: Studijn program: Studijn obor: Rok:

Ing. Jakub Polonsk PhDr. Vclava Nvltov, CSc. Specializace v pedagogice Uitelstv odbornch pedmt 2010

Kritick mylen Souhrn

Tato bakalsk prce podv pehled o 35 astch typech logickch klam a chyb v uvaovn vetn jejich pklad. Draz je kladen na jejich aplikaci v oboru kritickho mylen. Zamen prce je pedevm na sebeklamy, chybnou argumentaci, klamy ve statistice a pravdpodobnosti, klamy typu non sequitur, zneuit jazykovch prostedk a logick chyby. Ve vzkumn sti prce pin test 115 k dvou typ stednch kol (ISCED 3) a tech ronk. Testovn je zameno na osm vybranch logickch chyb a klam z teoretick sti. Prmrn spnost vech testovanch k byla 68 %, co odpovd znmce D (2-). spnost stoupala s vkem testovanch, rozdly mezi pohlavmi nebyly statisticky vznamn.

Critical thinking Summary

This bachelor thesis outlines 35 frequent types of logical fallacies and biases including their examples. Emphasis is on their application in the field of critical thinking. The work focuses primarily on self-delusions, fallacious argumentation, statistical and probability biases, the non sequitur type of fallacies, language abuse and logical fallacies. In the experimental section, the work tests the critical thinking skills of 115 pupils in two types of high schools (ISCED 3) and three classes. The testing aims at eight selected logical biases and fallacies from the theoretical section. The average score among all pupils was 68 %, which corresponds to grade D (2-). The score rose with the age of the participants, though differences between genders were statistically insignificant.

Tato bakalsk prce byla vypracovna na Katede spoleenskch vd Vysok koly chemicko-technologick v Praze v obdob nor 2010 srpen 2010.

Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracoval samostatn s vyznaenm vech pouitch pramen a spoluautorstv. Souhlasm se zveejnnm bakalsk prce podle zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, ve znn pozdjch pedpis. Byl jsem seznmen s tm, e se na moji prci vztahuj prva a povinnosti vyplvajc ze zkona . 121/2000 Sb., autorsk zkon, ve znn pozdjch pedpis. Souhlasm s prezennm zpstupnnm sv prce v knihovn Katedry spoleenskch vd Vysok koly chemicko-technologick v Praze.

V Praze dne:

Podkovn
Ing. Adle Peterov za podporu a proofreading. PhDr. Vclav Nvltov, CSc. z Katedry spoleenskch vd VCHT Praha za odborn veden, pomoc a rady. Ing. Zit Valentov z Masarykovy stedn koly chemick a RNDr. Ivan Loueck z Gymnzia Arabsk za pomoc s testovnm k. To John James Gibbs for helping me with the english version of the abstract. Bramu Cohenovi za jeho vynlez a vem ostatnm, kte mi pomhali a podporovali m.

Obsah
1. vod ................................................................................... 1
1.1. Kritick mylen ................................................................................. 1 1.2. Definice kritickho mylen podle rznch autor ......................................... 2 1.3. Motivace a cl prce............................................................................. 3

2. Teoretick st ...................................................................... 4
2.1. Sebeklamy ........................................................................................ 5 2.1.1. Klam vlastnho pesvden .......................................................... 5 2.1.2. Zbon pn ............................................................................ 6 2.1.3. Selektivn pam ....................................................................... 7 2.1.4. Ponkupn racionalizace .............................................................. 7 2.1.5. Klam utopench nklad .............................................................. 8 2.2. Vnj klamy...................................................................................... 8 2.2.1. Mimoskupinov jednotvrnost ....................................................... 9 2.2.2. Zkreslen vsledkem ................................................................... 9 2.2.3. Forerv efekt ........................................................................... 9 2.2.4. Halo efekt ............................................................................. 11 2.3. Matematika, statistika, pravdpodobnost ................................................ 11 2.3.1. Klam dostupnch pklad .......................................................... 12 2.3.2. Klam peivch ....................................................................... 12 2.3.3. Vybrn teniek .................................................................... 13 2.3.4. Zbrkl zobecnn ..................................................................... 13 2.3.5. Iluze shluk ........................................................................... 14 2.3.6. Korelace neimplikuje pinu ...................................................... 14 2.3.7. Nvrat ke stedn hodnot .......................................................... 16 2.3.8. Klam zkladn pravdpodobnosti .................................................. 17 2.3.9. Hrv klam ........................................................................... 18 2.4. Odvolvn se na autority .................................................................... 18 2.4.1. Argumentum ad populum ........................................................... 19 2.4.2. Argumentum ad verecundiam ...................................................... 19 2.4.3. Odvolvn se na produ ........................................................... 20 2.4.4. Odvolvn se na novost nebo tradici ............................................. 21 2.4.5. Odvolvn se na prvo.............................................................. 22 2.4.6. Argumentum ad ignorantiam ....................................................... 22 2.5. Logick chyby .................................................................................. 23 2.5.1. Ad hominem ........................................................................... 23

2.5.2. Tu quoque ............................................................................. 23 2.5.3. Zaujat otzka........................................................................ 24 2.5.4. tok na emoce ........................................................................ 24 2.5.5. Podsunut argument ................................................................. 25 2.5.6. Falen dilema ....................................................................... 26 2.5.7. Klam jedin piny .................................................................. 26 2.5.8. hybn manvr ....................................................................... 27 2.5.9. Kluzk svah ............................................................................ 28 2.5.10. Dkaz kruhem......................................................................... 29 2.5.11. Teleologick argument .............................................................. 29

3. Vzkumn st ...................................................................... 30
3.1. Cl vzkumu .................................................................................... 30 3.2. Vzkumn soubor .............................................................................. 30 3.3. Metodick postup .............................................................................. 30 3.4. Vsledky a diskuse............................................................................. 31 3.4.1. Platn odpovdi ...................................................................... 31 3.4.2. Testov otzky ........................................................................ 31 3.5. Souhrnn vsledky ............................................................................. 39 3.6. Testovan statistick hypotzy ............................................................. 40 3.6.1. Rozdly mezi dvkami a chlapci .................................................... 41 3.6.2. Rozdly mezi ronky a kolami .................................................... 41

4. Zvr.................................................................................. 43 5. Literatura ............................................................................ 44 6. Ploha implikace ................................................................. 46

1.

vod

1.1. Kritick mylen

My dlme reklamu, kter funguje i ve chvli, kdy v produkt je pln na ho nebo nen vbec. Uveden citt pat Martinu Pikrylovi, kter byl toho asu kreativnm editelem reklamn agentury MARK BBDO. Tato slova zaznla v dokumentrnm filmu esk sen [1], kter kombinoval prvky dokumentu, reality show a komedie. Strun lo o to ukzat, na co ve se esk lovk nachyt, zvlt ve vztahu k reklam a nakupovn. Z jednoho cittu nelze vyvozovat njak dalekoshl dsledky, ale pome mi ilustrovat, o em je kritick mylen. Je prv o tom, jak odolat manipulativnm vlivm, kter ns pimj si podit produkt, kter je pln k niemu. A nejen to. Kritick mylen je zpsob mylen, kter je racionln, pt se na fakta, sleduje souvislosti a je projevem nezvisl a svobodn mysli. Je v opozici ke vem manipulativnm vlivm, kter se na ns denn val. A nemus to bt zrovna reklama. Sta si poslechnout njakou politickou debatu nebo bnou diskusi. I tam se vce i mn zmrn objevuj manipulativn techniky, kter ns donut volit tu jedinou a sprvnou stranu, mt ten sprvn nzor na znakov obleen nebo si konen dt tu vbornou rajskou s knedlkem, akoli knedlk nesnte a veeeli jste ped plhodinou. Pedn je poteba ci, e pesvdovn a argumentace jsou zcela legitimn soust naeho bnho ivota. Mohou bt dobr a mohou bt patn. Pesvdovn od hasie, e mte opustit hoc dm, je jist pkladem toho dobrho pesvdovn. Tomu patnmu pesvdovn budu v tto prci kat manipulace. Je to takov pesvdovn, kvli ktermu udlme nco, co jsme vlastn udlat nechtli, co je pro ns nevhodn. Linie mezi pesvdovnm a manipulac nen ostr. Dleit je pedevm odhalit, e ns nkdo pesvduje i nmi manipuluje, poznat takov techniky, vdt, kde je ppadn jejich argumentan logika chybn, a nakonec se rozhodnout co nejracionlnji. I tak se d definovat kritick mylen.

Kritick mylen jako samostatn pedmt se v naich kolch obvykle nevyskytuje (vjimkou je teba Masarykovo Gymnzium v Pboe [2]). Implicitn ale vyplv z pedmt prodovdnho i spoleenskho zkladu. Zle pak na uiteli, koln politice i bystrosti jednotlivch k, nakolik si tuto potebnou dovednost osvoj. Pmo kritickm mylenm se zabv obansk sdruen Distance, kter vydv stejnojmenn asopis pod hlavikou Academia Bohemica, o. p. s., a obansk sdruen Kritick mylen, kter pod kurzy a semine, napklad rozen kurz tenm a psanm ke kritickmu mylen. Tak esk klub skeptik Sisyfos se zabv kritickm mylenm. Dle pod kurzy firma Agora-Praha, s. r. o. [4] a v cizm jazyce tak Masarykova univerzita [5]. koly tedy maj dostatek monost, pokud chtj kritickmu mylen aktivn vyuovat.

1.2. Definice kritickho mylen podle rznch autor

V pedchozch odstavcch jsem naznail, co pojmem kritick mylen myslm j. Nicmn definice se li autor od autora. Vechny jsou si sice podobn, ale pesto mohou obsahovat zajmav originln mylenky. V psychologick literatue se pojem kritick mylen vyskytuje mlokdy. Nsledujc vet uvd pklady definice rznmi autory: Wikipedia [6] uvd, e kritick mylen je ve svm nejirm vznamu elov a rozjmav usuzovn nad tm, emu bychom mli vit nebo co bychom mli dlat. Wikislovnk, kter je soust projektu Wikipedia, uvd definici kritickho mylen jako aplikaci logickch princip, rigorznch standard dkaz a opatrnho vyvozovn zvr pro analzu a diskusi tvrzen, vrouk a zleitost [7]. Americk Centrum pro kritick mylen a morln kritiku, kter je soust Sonoma State University, uvd strunou definici kritickho mylen: Kritick mylen je umn analzy a hodnocen mylen s vhledem na jeho zlepen [8]. Bernstein ve sv knize [9] uvd, e kritick mylen je definovno jako proces hodnocen tvrzen a usuzovn na zklad dostatench dkaz.

Starkey [10] povauje kritick mylen za proces, kter zahrnuje jak een problmu, tak i uvaovn o nm. Pesnji, kritick mylen zahrnuje pozorovn, kladen relevantnch otzek a nachzen potebnch zdroj; zkouen nauk, pedpoklad a nzor oproti faktm; rozpoznn a definovn problmu; uren validity tvrzen a argument; inn chytrch rozhodnut a nachzen sprvnch een a pochopen logiky a logickch argument. Pomrn obshlou definici kritickho mylen uvd Cottrell ve sv knize [11]: Kritick mylen je sloit proces uvaovn, kter zahrnuje irokou klu dovednost a postoj. Zahrnuje: uren pozic, argument a zvr ostatnch lid; hodnocen dkaz pro alternativn hly pohledu; nestrann pomovn protikladnch argument a dkaz; dovednost ten mezi dky, vidn pod povrch a identifikaci livch nebo nefrovch pedpoklad; rozpoznn technik, kter maj za cl udlat urit pozice lpe vypadajc, napklad chybnou logiku a pesvdovac metody; pemlen o vcech strukturovanm zpsobem; dln zvr o pedloench argumentech, zda-li jsou sprvn a odvodnn, na zklad jasnch dkaz a rozumnch pedpoklad; prezentaci vlastnho nzoru strukturovanm, jasnm a dobe odvodnnm zpsobem, kter pesvd ostatn.

1.3. Motivace a cl prce

Kritick mylen jsem si zvolil, protoe se o nj dlouhodob zajmm a povauji ho za vhodn tma pedagogick bakalsk prce. Pouitelnost kritickho mylen je univerzln a kola je mstem, kde se ci tto dovednosti mohou uit. A u programov nebo mimodk. Tato prce pin souhrn nejbnjch logickch chyb a neptelskch pesvdovacch postup, se ktermi se meme v ivot setkat. Clem nen popsat aplikaci vech logickch chyb ve kolstv. kola by mla ky uit kritickmu mylen, take teoretick st ukazuje, na jak konkrtn logick chyby by se mohli uitel ve vuce zamit. Aplikaci kritickho mylen tak sleduje testov sonda uskutenn na gymnziu a stedn odborn kole mezi ky vzdlvacho stupn ISCED 3.

2.

Teoretick st

Tato st prce se zabv tm, co se v anglitin oznauje jako bias a fallacy. esk peklad me bt zaujatost, blud, zkreslen, podvod i klam. Jedn se obvykle o odchylku v sudku, kter vede ke zkreslenm vsledkm v rozhodovacm procesu. Nkdy me bt zkreslen vhodn, nkdy je na pekku. V nsledujcm textu se zamuji na identifikaci nejastjch typ zkreslen. Pro kritick mylen je dleit takov typy zkreslen identifikovat a nenechat se jimi zmst. Tko budeme hledat nkoho, kdo nen vi nemu nebo nkomu zaujat. Zaujatost jako takov ovem nemus bt nutn patn. Teba zaujatost vi njakmu fotbalovmu tmu pro ns me bt sociln vhodn, protoe se mme kam zalenit. Podobn jako ohe je i zaujatost dobrm sluhou, ale zlm pnem. Negativn strnku zaujatosti poznme, pokud se budeme pod jejm vlivem rozhodovat v situacch, kde je poteba zdrav rozum a racionln uvaovn. Zatmco ns lska k fotbalovmu tmu sbliuje s komunitou fanouk, me nm ukodit, kdy si teba vsadme na vtzstv SK Kladno proti FC Barcelona. To je ponkud zjednoduen vklad (nezahrnuje teba nabzen kurz), ale princip zaujatosti dostaten ilustruje. Jin pklad najdeme teba ve vdeck innosti, kde se astokrt hled potvrzen hypotz msto toho, abychom se je snaili vyvracet (ppadn se snaili vyvracet alternativn hypotzy). A to pesto, e vuka statistiky je na technickch vysokch kolch bn ji v bakalskm stupni studia a studenti se v n dozv o vdeckm testovn hypotz. Klasifikace klam a logickch chyb je nap literaturou odlin a nkde se pouze uvd v abecednm poad. V tto prci jsem pouil vlastn klasifikaci. Z velk sti jsem vychzel z knih, kter napsali Koukolk a Drtilov [12], Tindale [13], Starkey [10], Bowell a Kemp [14] a Cottrell [11].

2.1. Sebeklamy
Tento typ klam je charakteristick pedevm tm, e hlavnm pvodcem klamu je sm oklaman. Vliv druhch osob je v tomto ppad minoritn. 2.1.1. Klam vlastnho pesvden lovk pi pjmu novch informac upednostuje ty, kter potvrzuj jeho pedchoz nzory. Tato tendence se projevuje tm, e si potvrzujeme dosavadn nzory a ignorujeme dkazy, kter svd o jejich nesprvnosti. Tento typ mylen a chovn je jednou z pin irokho rozen tzv. alternativn medicny. Mm tm na mysli takov lebn postupy, kter nebyly nikdy prokzny klasickmi vdeckmi postupy. Jednm z pklad je homeopatie, lebn metoda vyuvajc velmi mal nebo dokonce dn mnostv lebnch ltek. Tyto ltky jsou obvykle extrakty z rostlin, ivoich i anorganick soli. Metoda byla vyvinuta v roce 1796 Samuelem Hahnemannem a pestoe jej lebn inky nebyly nikdy vdecky prokzny, spn se ve svt provozuje dodnes. Pokud nkdo trp bnou nemoc, teba chipkou, me se rozhodnout pro lbu homeopatickmi ppravky. Nemoc se me zlepit nebo zhorit. Pokud se zlep, maj lid tendenci pikldat takov zlepen pouitmu lku [15]. Pitom zhoren nemoci pikldaj nikoli neinnosti lku, ale teba chybnmu dvkovn i jinm vlivm. Tm si potvrzuj innost homeopatika, ani by ji v ppad negativnho vsledku vyvraceli. Pokud chovn probh skuten popsanm schematem, je to typick pklad klamu vlastnho pesvden. Dvody, pro pi selhn njak metody nevyvracme jej innost, jsou rzn. Klam vlastnho pesvden pot jen s dvodem, kdy metod vme a tud jej selhn pro ns nen selhnm metody samotn, ale teba jej patn aplikace. Dalmi dvody me bt pocit charakterizovan vtou Kdy u jsem za to vyhodil tolik penz, tak to mus fungovat. nebo Vem to funguje, ale mn ne, take je chyba ve mn. V kadm ppad se pak me dostavit stud a neochota piznat nespch, kter ve vsledku posiluje veejn mnn o dan metod. Pkladem me bt teba stav, kdy si lovk koup novou praku. Existuje daleko men tendence ci Koupil jsem si novou praku a je pln k niemu, je mnohem
5

hor ne ta star. patn jsem se rozhodl a vyhodil jsem zbyten penze. ne ci Koupil jsem si novou praku a je skvl, mli byste si ji koupit tak. V prvnm ppad si radji nechme n nespch pro sebe, v druhm ppad se nevhme pochlubit ptelm a pbuznm. Podobn se meme setkat s badateli, kte teba v bibli hledaj skryt text, pomoc rznch algoritm. V uritch stech bible najdou skryt slova, v jinch stech tato sdlen nejsou. Protoe je mon vdy sestavit takov algoritmus, aby na omezenm seku textu generoval smyslupln slova, je dkaz skrytch biblickch sdlen velmi pravdpodobn. Tento pklad klamu vlastnho pesvden opt ignoruje, e v jinch stech algoritmus nefunguje, co ho ve skutenosti vyvrac. Msto toho jsou badatel pesvdeni, e v tchto stech dn sdlen nejsou nebo mus pout odlin algoritmus. Nikdy se nesna sv nzory vyvracet, pouze si je potvrzuj. S klamem vlastnho pesvden se meme astokrt setkat i ve vdeckch pracch. Pitom prv vyvracen objev je naprosto nezbytn pi hledn vdeck pravdy. Je pochopiteln, e i mezi vdci existuje nechu k vyvracen vlastnch teori a experiment, kdy u do nich investovali tolik asu a energie, a kdy u jsou jen krek od publikovn. Pestoe je obtn pijmat nov informace nezaujat, mli bychom si bt vdomi, e meme bt ovlivnni klamem vlastnho pesvden. Vdy je vhodn hledat nejen argumenty, kter potvrzuj nae nzory, ale pedevm takov, kter je vyvracej. Neustl vzdlvn uitel a oteven pstup v dob, kdy ci mohou mt lep informace, ne uitel, jsou nezbytn pro vyvarovn se klamu vlastnho pesvden v pedagogick praxi. 2.1.2. Zbon pn Zbon pn je klam, kdy je rozhodovn ovlivnno tm, co si myslme, e by byl nejlep mon vsledek msto toho, abychom potali s pravdpodobnm vsledkem. Ren pn je otcem mylenky tento klam dobe popisuje. Ceny akci doshli neho, co vypad jako trvale vysok hladina.

Jednm ze znmch pklad je tvrzen ekonoma Johna Irvinga, kter ekl uvedenou vtu jen nkolik dn ped krachem na New Yorsk burze 24. jna 1929. Irving chtl vit, e ceny akci u pjdou jen nahoru, protoe takov vsledek by se mu hodil. Nebral v vahu skuten stav burzy a signly o silnm nadhodnocen cennch papr. Zbon pn funguje dobe pi spiritistickch setknch, kde se mluv s duchy. Pestoe mdium mluv v obecnch eech a vyuv pedchoz znalosti ivota klient, tak klienti v, e mluv s duchy, protoe tomu chtj vit. I kdy je daleko pravdpodobnj, e mdium cel mluven s duchy jenom hraje. U zbonho pn je poteba njak druh vry. Posta vra ve vlastn pravdu i nereln schopnosti, ale asto je to i vra v njakm spiritulnm smyslu. Vra v posmrtn ivot, v bo veden apod. Ve kole me bt zbon pn dostat dobrou znmku z psemky, i kdy se na n k neuil. Uitel me mt zbon pn, e tda konen pochop to, co je chce nauit. 2.1.3. Selektivn pam Rov brle jsou pi pohledu do minulosti dsledkem selektivn pamti, procesu, kdy si vce pamatujeme pjemn zitky ne ty nepjemn. Vty jako Za komunist se patn neilo., Ta kola m docela bavila a uitel byli hodn. a Za naich let na sebe byli lid hodn. mohou bt pklady selektivn pamti. Ve kole se pak selektivn pam me u uitel projevovat zdnm, e dv byly dti chytej/hloupj. To ovem me bt pravda vzhledem k njakmu vbrovmu souboru. 2.1.4. Ponkupn racionalizace Zkreslen, kdy si zptn sami sob zdvodujeme njak nkup. Mnoho rozhodnut vznik ist na zklad emoc, ale protoe si nechceme piznat, e se obas rozhodujeme iracionln, sname si sami sob odvodnit nkupy njakm racionlnm dvodem. To nov triko jsme si koupili, protoe nemme co na sebe. Ne proto, e se nm za vlohou tak lbilo

Tento typ zkreslen se uplatuje nejen u nkup, ale tak tam, kde jsme investovali napklad velk mnostv asu a prce. Me se vyskytovat pi tvorb projekt, dokument a pprav jak u k tak u uitel. Nechu vzdt se vci, do kter jsme investovali hodn sil, je popisovna tak v sti 2.1.5. Klam utopench nklad. 2.1.5. Klam utopench nklad Utopen nklady jsou takov, kter byly u jednou vynaloeny a nelze je zskat zpt. Nezle pitom u na tom, zda se innost uskuten nebo ne. Napklad zakoupen lstek do kina bez monosti vrcen. Je jedno, jestli do kina pjdeme nebo ne, penze u nazpt nedostaneme. Jene pokud u jsme jednou penze investovali, ctme nutnost innost uskutenit, pestoe to u nem dn ekonomick vznam. Lid mohou mt zbrany ustoupit od njakho jednn, protoe by tm piznali, e udlali dve chybu, kdy s nm vbec zanali. Napklad v prbhu vvoje nadzvukovho dopravnho letadla Concorde se ukzalo, e jeho provoz bude ztrtov. Pitom jak Britsk tak Francouzsk vlda pokraovala v jeho vvoji. K utopenm nkladm pidvali dal a dal. Z celho projektu se stala politick zleitost a ekonomick netst. Nsledujc pklad je pevzat z knihy Nllkeho [16]: Pan Fortelkov zskala spoluast na podnikn. O rok pozdji se dostal podnik do tkost. Je zapoteb novch prostedk, jinak se mus vyhlsit konkurz. Pan Fortelkov byla vzhledem k okolnostem pipravena pispt jet 5 tisci euro. Ale pak dostv nabdku investovat stejnou stku do jin, velmi slibn firmy. Za normlnch okolnost by se pan Fortelkov rozhodla pro druhou monost. To by bylo racionln rozhodnut, nebo dodatenou injekc 5 tisc euro me sice zachrnit podnik, ale nikoliv penze, kter ji do firmy investovala. Pesto se pan Fortelkov rozhodne, e bude ke svm patnm penzm jet investovat dobr penze.

2.2. Vnj klamy

Tato st plynule navazuje na sebeklamy. U tchto klam je ale vy mra ovlivnn vnjmi okolnostmi, kter ns klamou.
8

2.2.1. Mimoskupinov jednotvrnost Tento klam se projevuje tm, e lenov njak skupiny hodnot ostatn leny sv skupiny jako pestej ne leny ostatnch skupin. Dobr pklad byl teba v serilu Star Trek [17], kde vechny rasy mimo lid mly jednu kulturu, jeden jazyk a stejn styl oblkn. Protoe leny vlastn skupiny znme lpe, pisuzujeme jim i vce rznorodch vlastnost. Je bn, e Evropan nedok rozliit lidi z dlnho vchodu na Japonce, any a Korejce. Hlavn znaky jsou podobn a detaily nejsou lid ze vzdlench kultur schopni vnmat. Stejn to plat naopak. 2.2.2. Zkreslen vsledkem Tento typ zkreslen se objevuje pi hodnocen minulch rozhodnut podle toho, jak vsledek pinesly a ne podle toho, jak kvalitn bylo rozhodnut z hlediska informac dostupnch pi rozhodovn. Pokud m v sob njak rozhodnut prvek rizika, zle na faktorech, kter nememe ovlivnit (na nhod), jestli bude vsledek pozitivn nebo negativn. Je pak chybou hodnotit takov rozhodnut na zklad jeho vsledku. Kad takov rozhodnut je teba hodnotit jen pomoc informac, kter byly dostupn pi jeho tvorb. Tento efekt se uplatuje ve kolstv stejn jako v bnm ivot. Akoli je dleit pouit se z chyb (a pt teba podat danou ltku jinak), nelze pvodn rozhodnut resp. rozhodovac proces oznait za chybn ve svtle novch poznatk. 2.2.3. Forerv efekt Tento efekt je tak znm jako Barnumv efekt podle P. T. Barnuma, majitele cirkusu, jeho krdo znlo mme nco pro kadho. Forerv efekt se projevuje, kdy lid povauj obecn tvrzen o jejich osobnosti za pesn, pokud jim pedkldajc ekne, e byla pipravena speciln pro n. Nejvce se Forerv efekt uplatuje v horoskopech a vtbch. V roce 1948 tento efekt demonstroval Forer [18]. Svm studentm dal test osobnosti a pot jim ekl, e kad dostane osobn analzu, kter je zaloen na vsledcch testu. Dle je podal, aby analzu oznmkovali na kle od 0 (nej-

hor) do 5 (nejlep) podle toho, jak dobe na n tato analza sed. Ve skutenosti dostal kad student pln stejnou analzu: 1. M velkou potebu, aby t ostatn lid mli rdi a obdivovali t. 2. M tendenci bt k sob psn. 3. Tak m velk mnostv nevyuit kapacity, kterou jsi jet nepouil ke svmu prospchu. 4. Akoli m njak osobn slabosti, celkov je doke kompenzovat. 5. Tvoje sexuln pizpsoben pro tebe pedstavuje problm. 6. Na ven jsi disciplinovan a ovld se, ale uvnit thne k tomu bt znepokojen a nejist. 7. as od asu m opravdov pochyby jestli jsi udlal ta sprvn rozhodnut a uinil sprvn vci. 8. Dv pednost uritmu mnostv zmn a pestrosti a jsi znechucen, kdy jsi svzan zkazy a omezenmi. 9. Vi si sm sebe pro svou nezvislou mysl a nev tvrzenm ostatnch bez pdnch argument. 10. Zjistil jsi, e nen vhodn se ostatnm pli otevrat. 11. Obas jsi extrovertn, ptelsk a spoleensk, ale nkdy jsi uzaven, ostrait a zdrenliv. 12. Nkter tvoje touhy jsou dost nereln. 13. Bezpe je jednm z tvch hlavnch cl v ivot. Studenti byli podni, aby zhodnotili jak kvalitu testu, tak mru, do jak jsou zjitn charakteristiky pravdiv. Prmrn skre kvality testu bylo 4,31, prmrn skre kvality charakteristik bylo 4,27. Prmrn studenti akceptovali 10,2
10

ze 13 charakteristik. Forer se spn snail dokzat, e diagnostick nstroje mohou bt myln povaovny za efektivn, pokud jsou jejich zvry dostaten vgn. Ve kolstv existuje riziko, e slovn hodnocen me bt nekonkrtn a vgn, na co by si mli uitel dt pozor. 2.2.4. Halo efekt Halo efekt je zkreslen, kde vnmn jednoho osobnostnho rysu je ovlivnno vnmnm jinho nebo jinch rys, kter spolu nemus nijak souviset. Pojmenovn vychz z optickho jevu, kdy se svtlo rozptyluje na stekch ledu a vytv svteln kruhy, podobn svatozi. Halo efekt meme pozorovat u znmch osobnost, kde teba spnm sportovcm pisuzujeme pozitivn osobnostn rysy, kter ale vbec nemus mt, a kter pedevm nemaj dnou souvislost se sportovnm vkonem. Tak hezkm lidem pisuzujeme obecn lep charakter ne oklivm lidem. Tento efekt se ale tak projevuje v marketingu, kdy jeden oblben vrobek pomh ostatnm vrobkm, kter mohou bt ji prmrn. V tomto ppad njak dobr vlastnost tohoto jednoho vrobku je v mozku penesena na ostatn vrobky, akoli ty ji vbec nemus mt. Tak iPod pomohl Apple s prodejem pota Mac, pestoe tyto dva produkty maj spolenho pouze vrobce [19]. Nicmn halo efekt funguje i opanm smrem a ojedinl zstupce s negativnmi vlastnostmi pak vrh stn na vechny ostatn. Ve kole se uitel vystavuj nebezpe, kdy by mohli pisuzovat zlobivm i hodnm km dal negativn i pozitivn vlastnosti, zejmna vzhledem k uebnm vkonm. To se me projevit pi stnm zkouen, ale i pi psemnch testech, kter nejsou 100% rigorzn.

2.3. Matematika, statistika, pravdpodobnost

Tyto klamy jsou zaloen na neznalosti nebo nepochopen zkladnch matematickch a statistickch vztah a tak teorie pravdpodobnosti. Teoretickou
11

prpravu, kter by staila jako zklad, abychom se vyvarovali nsledujcm chybm, by mli mt vichni absolventi stednch kol. To ovem nenaznauje nic o tom, jestli takov znalosti skuten maj a jestli je vbec dok aplikovat. 2.3.1. Klam dostupnch pklad Tento klam nastv, kdy hodnotme pravdpodobnost njakho jevu pouze podle njakch pklad spchu i nespchu, piem ignorujeme statistickou vtinu. Argument, e kouen neme bt patn, protoe n ddeek kouil dv krabiky denn a doil se sta let je chybn, protoe se me jednat o ojedinl ppad, zatmco vtin lid se kouenm ivot zkracuje. Meme se tak setkat z argumenty, kter zanaj Kamard mho znmho Tyto argumenty jsou astokrt zdrojem tzv. urban legends, tedy novodobch mt. Ale pouvaj se tak pro podpoen njakho stanoviska pkladem. Problm je, e jeden pklad nemus vypovdat vbec nic o bnm vsledku njakho procesu, jak u bylo ukzno v pkladu s ddekem kukem. Tento princip se opt do znan mry uplatuje v alternativn medicn, kdy se astokrt dozvme, e ten a ten ppravek pomohl nkomu, take urit pome i nm. Problmem je, e se u nedozvme teba o deseti ppadech, kdy onen ppravek nepomohl. I v klasick medicn se meme setkat s takovm argumentem, kdy si lid berou lky vzan na pedpis od svch znmch, kterm lk pomohl. Ignoruj pitom fakt, e jejich ppad me bt odlin a lka by jim pedepsal jin, innj nebo bezpenj lk. Na dnech otevench dve me kola prezentovat jen ty nejlep uebny a nejlep uitele. Rodie i budouc ci pak mohou dostat myln dojem z vy ne skuten rovn dan koly. 2.3.2. Klam peivch Toto zkreslen znamen, e se soustedme na vzorky, kter peily njak proces, a zrove ignorujeme ty, kter selhaly. Pokud nap. sledujeme vkonnost podlovch fond, meme pisuzovat prmrnou vkonnost vy, ne je skuten vkonnost. To proto, e do prmru zahrnujeme jen ty fondy, kter existuj,
12

zatmco st zanikla nebo se spojila s vkonnjmi fondy, aby se zakryla jejich patn vkonnost. Vsledkem je tak iluze, e podlov fondy pinej v prmru vt zisk ne je tomu doopravdy. Dalm bnm pkladem je vdeck literatura. Pokud se dostaten mnostv vdc zabv njakm tmatem, je pravdpodobn, e se mezi nimi najde nkdo s vysoce nadprmrnmi vsledky. Pestoe je tomu tak ist nhodn, pravdpodobn to budou prv tyto vsledky, kter se budou publikovat v njakm vdeckm asopise [20]. Me to bt jeden z dvod, pro bv takov problm reprodukovat vsledky jinho autora. Napklad spnost k pi pihlkch na vysokou kolu by mohla svdt k domnnce, e pokud pihlsme sv dt na takovou stedn kolu, bude mt uvdnou pravdpodobnost, e se po absolvovn dostane na vysokou kolu. Pitom zanedbvme ty ky, kte kolu nedostudovali. Na druhou stranu nm ale soubor dostudovanch k d vodtko, jak vysokou rove by ml mt uchaze, pokud chce mt relnou anci na kole uspt. 2.3.3. Vybrn teniek Tento poetick nzev m proces, kdy z njakho souboru dat vybrme jen ta, kter se nm hod do krmu. V nzvu je paralela, kdy vybereme ze stromu jen ty nejhez ten. Pak se me tomu, kdo dostane msu ten, zdt, e vechny ten ze stromu jsou tak hezk a zral. Tento klam je nejastji vdomm podvodem v argumentaci. Objevuje se tak ve vdeckch pracch, kde se prezentuj a publikuj nejlep vsledky. I to je dvodem, pro bv nkdy tak sloit nezvisle zopakovat njak pokus. Vybrn teniek je do jist mry podobn klamu peivch (2.3.2). Bylo by chybou usuzovat na rove koly jen podle vsledk nejschopnjch k na pedmtovch olympidch a pitom ignorovat statistickou vtinu. 2.3.4. Zbrkl zobecnn Klam zbrklho zobecnn se vyskytuje, kdy je njak skupin pisouzena vlastnost, kterou m jen jej st. Me to bt napklad volbou nereprezentativnho

13

vzorku, na kterm danou vlastnost urujeme (2.3.3). Tato chybn volba me bt mysln i nemysln. Zbrkl zobecnn je typickm zdrojem stereotyp. Napklad nkter ka, tedy pdatn ltky v potravinch, mohou mt negativn zdravotn dsledky. Pitom se teba jedn jen o jejich malou st, zbrklm zobecnnm je pak obecn tvrzen, e ka jsou patn. Prvn dojem je tak pomrn pirozenm typem zbrklho zobecnn. Ten si zejm dlaj jak ci o uitelch, tak i naopak. 2.3.5. Iluze shluk Iluze shluk je tendence vidt shluky objekt v jinak nhodnm uspodn. Meme se s n setkat napklad v basketbalu, kdy ada spnch hod hre je povaovna za tst i njak nenhodn proces. Problmem je mal vzorek nhodnch dj (zpas, tok na ko/brnu), kdy je pi velkm potu opakovn (ligov sezna, u basketbalu i jeden zpas) pravdpodobn, e se mezi nimi vyskytne srie spnch i nespnch pokus. Gilovich et al. zjistili, e vtina (> 60 %) lid povauje nsledujc sekvenci za nenhodnou [21]: OXXXOXXXOXXOOOXOOXXOO Pitom m tato sekvence mnoho znak nhodnosti, jako je teba stejn poet X i O a stejn poet jinch a stejnch soused. Podobn se daj zjistit shluky (ve skutenosti nhodn) teba v burzovnch datech. 2.3.6. Korelace neimplikuje pinu Vdeck pouka, kter k, e korelace nen dkazem piny [22]. Ve vdeckm zkoumn je obvykl hledat vci, kter spolu njak souvis. Pitom je obvykle clem zjistit, zdali jedna vc nezpsobuje druhou. Jednm z vodtek je korelace, kter vyjaduje mru vzjemnho vztahu mezi dvma procesy nebo veliinami. Nicmn korelace je nutnou, nikoli vak postaujc podmnkou toho, abychom odhalili pinu a nsledek. Pi tomto logickm klamu je obvykl, e vc,
14

kter asov pedchz jin vci, se ozna za pinu. Pozdj vc je pak oznaena jako dsledek. Shoda okolnost V recesistick Crkvi Ltajcho pagetovho monstra se napklad schvln myln uvd, e pinou globlnho oteplovn je klesajc poet nmonch pirt. Pitom je pomrn snadn matematicky ukzat, e mezi tmito dvma veliinami existuje korelace. Ovem nikoho by zejm nenapadlo tvrdit, e jedno je pinou druhho. Tyto dv vci prost nastaly ve stejnm asovm rmci, nezvisle na sob. Obrcen piny a nsledku Kdo bere hodn lk, je hodn nemocn. Lky tedy zpsobuj nemoce. Zde je spe opak pravdou. Pina i nsledek jsou zamniteln Fyzikln pouky, jako Ek = mv2 kaj, e m rychleji se pedmt pohybuje, tm m vt kinetickou energii. Stejn tak ale plat, e m vt m pedmt kinetickou energii, tm rychleji se pohybuje. Rychlost a kinetick energie na sob zvis a nelze ci, e jedno je pinou druhho. Spolen pina Nkdy me bt v pozad nevyen spolen pina obou jev, kter jsou pak v matematick korelaci, ani by jeden byl pinou druhho. Napklad dti, kter nos kulichy, ve zven me stavj snhulky. To lze chybn interpretovat tak, e noen kulich je pinou zven touhy stavt snhulky, nebo tak tak, e stavba snhulk nut dti nosit kulichy. Pitom je jasn, e spolenou pinou je zimn obdob. Uveden pklady se mohou zdt naivn, ale jen demonstruj problematiku korelace. Nalezen korelace je tak dobrm vodtkem k tomu, abychom zjiovali vzjemn pinn vztahy mezi zkoumanmi jevy. Nen ale samo o sob dostatenm argumentem pro potvrzen takovho pinnho vztahu.
15

2.3.7. Nvrat ke stedn hodnot Dleit fenomn, kter se projevuje tm, e nhodn veliiny maj tendenci se pohybovat kolem aritmetickho prmru jejich hodnot. Rozdlen tchto veliin nemus bt nutn Gaussovo, ale v Gaussov rozdlen nastv tento fenomn vdy. Pi experimentech se obas poda zmit velice dobr hodnoty, ale pak je obtn takov experiment zopakovat. To je prv fenomn nvratu ke stedn hodnot. Velice dobr a stejn tak velice patn hodnoty jsou mlo pravdpodobn. Proto je vce pravdpodobn, e kad (nsledujc) hodnota bude ble stedn hodnot. Pklad existuje velk mnostv. Napklad sportovci, kte jsou jednu seznu na vrcholu budou pravdpodobn dal seznu hor, protoe se jejich vkonnost navrt ke stedn hodnot. Nebo teba instalovn bezpenostnch kamer k mstm s vysokou nehodovost. Pokud je jeden rok na uritm mst zven poet nehod a policie nainstaluje bezpenostn kameru, je pravdpodobn, e pt rok bude poet nehod ni. Nicmn to nemus bt dky kamee, ale pedevm kvli nvratu ke stedn hodnot. Stejn tak pokud je na njakm seku neobvykle nzk mnostv nehod, je pravdpodobn, e jich bude pt rok vce. Na burze se na tento efekt upozoruje tvrzenm, e minul vkonnost akcie (podlovho fondu) nezaruuje budouc vkonnost. Zkreslenm pak je, pokud tento efekt nezahrneme do naich vah. Ve sportovnch komentch a ernch zprvch o potu dopravnch nehod se toto zkreslen objevuje denn. Chybou je tak nepotat s takovm efektem pi provdn experiment. Kahneman (NC Ekonomie 2002) popisuje v autobiografii vlastn zitek s fenomnem nvratu ke stedn hodnot [23]: Zail jsem ten nejvt pocit uspokojen v m karie, kdy jsem se snail nauit leteck instruktory, e pochvala je pro zlepen uen innj ne trest. Kdy jsem skonil svoji nadenou e, jeden z nejvce ostlench instruktor v publiku zvedl ruku a pronesl svoji vlastn krtkou e. Tu zaal piputnm, e pozitivn zpevovn me bt dobr pro ptky, ale pokraoval popenm, e je dobr pro leteck kadety. Prohlsil: Pi mnoha pleitostech jsem
16

chvlil kadety za ist proveden njakho akrobatickho manvru a obecn vzato, kdy se o nj pokusili znovu, udlali ho h. Na druhou stranu, asto jsem na n kiel za patn proveden a obvykle ho pak provedli lpe, kdy se o nj zase pokusili. Take prosm, nekejte nm, e pochvala funguje a trest ne, protoe je to pesn naopak. To byl asn moment, kdy jsem pochopil dleitou pravdu o svt: protoe spe odmujeme lidi, kdy se jim da a trestme je, kdy se jim neda a protoe existuje nvrat ke stedn hodnot, je soust lidskho ivota, e jsme statisticky trestni za odmovn ostatnch a odmnni za jejich trestn. Okamit jsem sestavil pokus, kdy kad zastnn hodil na cl za zdy dv mince, bez jakkoli zptn vazby. Zmili jsme vzdlenost od cle a mohli jsme vidt, e ti, kterm se v prvnm hodu dailo vce, se spe zhorili v druhm hodu a naopak. Ale vdl jsem, e tahle demonstrace neme odstranit inky celoivotnho vystaven zvrcen nahodilosti. Takov pedagogick pklad si je mon pedstavit i na bn kole a je vhodn mt na zeteli, e tento fenomn se projevuje neustle. 2.3.8. Klam zkladn pravdpodobnosti Tento klam je zaloen na tom, e nebereme v vahu zkladn pravdpodobnost njakho jevu. Pedpokldejme, e v njakm mst jezd 100 000 idi. Policie nainstaluje kameru, kter doke odhalit, jestli auto ned njak hledan osoba. Kamera snm obliej idie a porovnv ho s databz hledanch osob. Kdy najde shodu, policie takov auto zastav. Pitom policist nemus zastavovat kad auto, take za den je zkontrolovno mnohem vce aut, a me tak bt nalezeno vce hledanch osob. Ve mst d asi 100 hledanch osob, tedy 0,1 % idi je hledanch. Pravdpodobnost, e kamera chybn ozna nkoho jako hledanho, je 1 %. Stejn pravdpodobnost je, e kamera sele a hledanho lovka neozna. Jak je tedy pravdpodobnost, e zastaven idi je hledan? Klam zkladn pravdpodobnosti se projevuje tak, e se nabz, e tato pravdpodobnost je 1 %, tedy chyba kamery. Nen tomu ale tak.

17

Ve mst je 100 000 idi, z nich je 100 hledanch a 99 900 ostatnch. Z tchto hledanch jich kamera ozna 99 (1000,99), z nehledanch pak 999 (99 9000,01). Mme tady 1098 osob, kter kamera ozna jako hledan. Z nich ale jen 99 je skuten hledanch. Tedy pravdpodobnost, e oznaen lovk je skuten hledan, je asi 9 % (99/1098). Tedy je 91% pravdpodobnost, e lovk je polici zastaven zbyten. 2.3.9. Hrv klam Hrv klam vychz z myln pedstavy, e etnost nhodnch jev souvis s jejich vskytem v minulosti. Hr me teba hzet kostkou a ekat na estku. Pitom je klamem domnvat se, e pravdpodobnost, e padne estka, zvis na tom, co padalo dosud. Po ad pti estek za sebou je pravdpodobnost, e opt padne estka, stejn (1 : 6) jako po ad, kdy estka vbec nepadla. Samozejm za pedpokladu, e kostka je symetrick a nen falen. Tento klam vyuv systm szen Martingale [24], [25]. Obvykle ve hrch, kde se sz s pravdpodobnost vhry blzk 50 % na jednu ze dvou monost (ruleta ern/erven, hod minc, ). V ppad prohry se nsledujc szka zdvojnsob, take ppadn vhra pokryje pedchoz ztrty. Nevhodou je ale exponenciln rostouc velikost szek v ppad proher, take tato strategie me fungovat jen s neomezenm zdrojem financ. Principem klamu je myln pedstava, e systm (kostka, mince, ) m njakou pam. Pitom v tchto ppadech nsledujc stav vbec nezle na stavu pedchozm. Ppad, kdy tomu tak nen, je teba u hry blackjack, kdy je systm (karty) ovlivnn pedchoz hrou, protoe karty se nevracej do balku. Sloen jeho zbytku je pak dan tm, co se z nj ji thlo. Na tomto principu je zaloen potn karet, kter me dt hri skutenou vhodu nad kasinem. Kasina si ale takov hre hldaj.

2.4. Odvolvn se na autority

Tato st popisuje argumenty, jejich sla spov v odvolvn se na njak druh autority. Tou me bt autorita ve smyslu lovka nebo organizace, prody, veejnho mnn atd.

18

2.4.1. Argumentum ad populum Tento typ argument vyuv nepodloen implikace, e co maj vichni, je dobr a sprvn. Vyuv pirozenou lidskou tendenci napodobovat chovn, reakce, mylen, rozhodovn atd. druhch lid. Obvykle zanaj slovy Vy jet nemte (n vrobek)?, piem jeho argumentan sla je vlastn tvrzen, e protoe u ho maj vichni, tak je jist skvl a vy ho muste mt tak. Argument ad populum je asto posilnn pocitem, e bez onoho vrobku se sniuje socializace a bez nho ujd vlak. Velice inn je hlavn mezi dtmi, kter prost mus mt tu novou hraku/znakov obleen, protoe cel tda u to m a on nechce bt tm poslednm. Zkreslen takovho argumentu spov v tom, e vrobek nejsp jet vichni nemaj. Kdyby ho mli vichni, tak by se asi nemusela vyslat reklama. Ale hlavn nen dn dvod vit tomu, e kdy vichni nco maj, e to mus bt skvl. V n kou 85 % dosplch mu, dokazuje to snad, e kouen je sprvn? Sprvnost argument ani pravda nen dan mnnm vtiny. Dalmi pklady mohou bt takovto prohlen: Devt z deseti doktor doporuuj tento liv ppravek. Sex s pannou l AIDS, 100 milion afrian se neme mlit. Vichni u maj iPhone, ty ho jet nem? Argument ad populum je mon vyut pi vyuovn pro motivaci k. Takov zpsob je ale mon povaovat za neetick nebo nevhodn. Ty jet neum nzvoslov alkan? Podvej, cel tda ho u um. 2.4.2. Argumentum ad verecundiam Argumentum ad verecundiam znamen odvolvn se na autoritu. Argumentan sla spov v tom, e pokud nkdo znm nebo njak odbornk nco ekl, mus to bt sprvn. Co pochopiteln nemus platit. Je tak bn odvolvat se na star texty, zejmna Bibli i jin nboensk knihy. Pklady: U v Bibli se pe, e
19

Winston Churchill prohlsil, e Samozejm psob vrohodnji, kdy nco prohlsil Winston Churchill, ne kdy to ekl Fanda Pazek z Horn Doln. Nicmn na pravdivost vroku to nem vliv. Jet zkenj argument se odvolv na nespecifikovan autority, proti kterm nen mon pmo vystoupit. Pkladem je: Experti zjistili, e nadmrn konzumace kravskho mlka zpsobuje vyrku. Tvrd se, e keramick noe neni vitamny. Pitom nen nikde vyeno, kdo jsou ti experti nebo kdo vlastn danou vc tvrd. Obvykl vskyt je v reklamch a v novinch. 2.4.3. Odvolvn se na produ Tento typ argumentu m sv jdro v nepodloen mylence, e ve prodn je sprvn (Obr. 1). Problm je ji v definici samotnho slova prodn, kter je dosti vgn a mysln ponechv na cli, aby si domyslel, co slovo prodn znamen. Pitom me bt poloeno rovntko mezi prodn a normln i vtinov. Homosexualita je patn, protoe je proti prod. V tomto tvrzen me proda znamenat spe vtinov chovn, tradici nebo tak njak typ bo sly. Dalm problmem argumentu je, e ve prodn nen zdrav a ve zdrav nemus bt nutn prodn. Rzn alternativn medicny i biopotraviny se sna implikovat, e pokud jsou zcela Obr. 1 Tato reklama na ist prodn kosmeprodn, jsou i bezpen i zdrav. tiku vyuv argumentu odvolvn se na produ [26]. 20

Pitom mnoho prodnch proces nebo vc zdravch nen. Muchomrka zelen, kokain i kapavka jsou jist prodn vci a urit nejsou zdrav i bezpen. Naproti tomu mnoho syntetickch lk, kter v prod neexistuj, jsou innj a/nebo mn to- Obr. 2 Marketingov arguxick ne jejich prodn alternativy, pokud vbec ment, kter ve tech slovech spojuje jak odvolvn se na njak jsou. 2.4.4. Odvolvn se na novost nebo tradici
tradici, tak i odvolvn se na produ (2.4.3) [27].

Tento typ argumentu tvrd, e nov vci jsou lep ne ty star. astokrt se vyuv v reklam na technologick novinky jako je spotebn elektronika nebo software. Zatmco v technologich je obvykl (ale nen tomu tak vdy), e nov verze jsou lep ne ty star, v jinch ppadech tomu tak bt nemus. Napklad: Nae politick strana je pln nov, a proto je jedin, kter me skoncovat s korupc. Toto me bt typick heslo, kter pokld neodvodnn rovntko mezi nov a lep ne ty star. Opanm typem argumentu je pak odvolvn se na tradici (Obr. 2). Tedy ve smyslu rakouskouherskho hesla co je star, je i dobr. Tento argument se objevuje teba pi propagaci nboenskch text: Bible je tisce let star kniha a obsahuje vechny sprvn morln nvody. Absurdn lpn na starch, dnes ji dysfunknch zvyklostech, je i v modernch organizacch stle bn [28]: Tady je poledn pestvka hodinu a pl. Od pl jedn do dvou hodin. Kdy jsme se zeptali, pro by ta pestvka nemohla bt krat () odpov znla: Protoe to tak bylo vdycky. Stejn tak tzv. Tradin nsk medicna, pestoe byla sestaven a v dob Mao Ce-tunga, se sna naznait, e je inn, protoe je star. To tak asto implikuje, e co je star, je odzkouen mnoha lidmi a tedy sprvn. Je to sten

21

argumentum ad populum (2.4.2). Rzn, pedevm nboensk, skupiny, usilujc o tzv. tradin rodinu, tak argumentuj tm, e co je tradin, je sprvn. Stet alternativnch a klasickch kol by neml perst pouze do roviny porovnvn letopot, ale mly by se pouvat pedevm vcn argumenty. Tedy co konkrtn je na danm typu koly dobr a co konkrtn je patn. 2.4.5. Odvolvn se na prvo Tento argument vychz z pedpokladu, e njak chovn je morln patn, protoe ho zakazuje platn legislativa. Tento argument implikuje, e poruen legislativy je vdy morln nesprvn. Ppadn obrcen, e pokud njak chovn neporuuje legislativu, je morln nezvadn. Chybou je poloen rovntka mezi legislativu a morlku. V eskm prvu je do jist mry tento problm een tm, e je mon spchat trestn in nebo pestupek chovnm, kter odporuje dobrm mravm. Konkrtn ppady ale mus posuzovat soudy individuln. Tak tzv. materiln aspekt pestupk mus bt naplnn, aby njak jednn, kter napluje formln aspekt zkona, bylo posuzovno jako pestupek. Pkladem me bt pekroen nejvy povolen rychlosti, co jist napluje formln aspekt pestupku, ale nemus naplnit materiln aspekt. Toti e pokozuje njak zjem spolenosti [29]. Argument odvolvn se na prvo koresponduje s Piagetovou teori kognitivnho vvoje a zejmna s Kohlbergovou teori morlnho vvoje. Ta Kohlbergova, kter navazuje na Piagetovu, m 6 stdi, rozdlench do 3 rovn. Odvolvn se na prvo zapad do druh, tzv. konvenn rovn, konkrtn do tvrtho stdia. V nm plat, e pokud nkdo poru zkon, je to morln patn a je proti tomu teba vystoupit. Pitom se nezkoumaj okolnosti, ale jen jestli dolo k poruen danho zkona (normy, pravidla). 2.4.6. Argumentum ad ignorantiam Neexistence dkaz nen dkazem neexistence. Tento typ argumentu tvrd, e je sprvn, protoe jet nebyl vyvrcen nebo potvrzen. Pitom nco me bt pravdivho, pestoe to nebylo potvrzen a stejn tak me bt nco nepravdiv, akoli to jet nikdo nevyvrtil.
22

Tento argument je jednm z bnch argument existence nadpirozench bytost. Protoe jet nikdo nevyvrtil existenci jednoroce, mus jednoroci existovat. Stejn chybn se ale takov typ argumentu d pout opan: Protoe jet nikdo nikdy nevidl boha, bh neexistuje. Vimnte si, e pestoe je argumentace chybn, jej zvry bt chybn nemus.

2.5. Logick chyby

V tchto argumentech se vyskytuj logick chyby, kter jsou obvykle vdom pouvn pro dokzn njakho postoje. Na zatku uvdm ton argumenty, ke konci jsou spe nenpadnj, ale o to zkenj argumenty. 2.5.1. Ad hominem Pi tomto typu argumentovn neadresujeme diskutovan problm, ale osobu diskutujcho. Diskreditac lovka, kter hj njak stanovisko, se objevuje snaha takov stanovisko vyvrtit, ani by byly prezentovny relevantn argumenty pmo proti danmu stanovisku. Typickm tokem proti osob a nikoli proti tvrzen je teba toto: Jak mu mete vit? Vdy cel ivot nepracoval a k se o nm, e krade! Ten uitel se tv tak divn, urit je pedofil. 2.5.2. Tu quoque Telefonick rozhovor mezi Moskvou a Washingtonem. Dotaz z Washingtonu: Za jak dlouho si u vs prmrn dlnk vydl na automobil? Odpov: A vy zase mltte ernochy.

23

Tento vtip z dob Nikity Chruova ilustruje princip argumentace tu quoque, co znamen vy tak. Podstatou je tok, kter k, e my sice dlme nco patn, ale oni to dlaj taky nebo dokonce jet h. Pitom se odvd pozornost od pvodnho argumentu. Jinm pkladem jsou etn politick debaty typu: A: Vae strana si nakradla miliardy. B: Ale vy jste zase popravili Miladu Horkovou. Nebo vmluvy k typu: Ale on taky nem domc kol. 2.5.3. Zaujat otzka Tento typ otzek v sob nese nepotvrzen nebo nepravdiv tvrzen. A u je odpov na takovou otzku ano nebo ne, v kadm ppad odpovdajcho usvduje z takovho implikovanho tvrzen. Pkladem me bt otzka: V vae ena, e ji podvdte? nebo Pod chod za kolu?. 2.5.4. tok na emoce Nkter argumenty mohou msto skutench fakt obsahovat spe toky na nae zkladn emoce. Soucit (ad misericordiam) Napklad bezdomovci mohou vyuvat naeho soucitu, aby zskali penze nebo prodali njak zbo, kter bychom si jinak nekoupili. Pklad: Jaktoe dostanu ptku? J jsem se na to uil a do noci a v sobotu mi umel keek. Strach (argumentum ad metum) Strach bn vyuvaj reklamy na pojitn i oko- Obr. 3 Reklama na okovac ltky Havrix vyuvajc strach vn (Obr. 3).
24

z onemocnn loutenkou [30].

 Lichotky Nenpadnjm tokem jsou pak komplimenty a tzv. letn klik nebo lezen do zadku. Reklama se podbz slovy jako pro chytr mue, pro modern eny. Dokonce se objevuj i nzvy vrobk jako Dobr mma (Obr. 4). Reklama se sna ukzat, e produkt je uren pro skupinu vyvolench spotebitel. Takov spotebitel jsou podle reklamy chyt, modern, dob rodie atd. Principem je, e se podvdom sname zaadit do skupiny chytrch/modernch/dobrch tm, e si koupme nabzen produkt, co je hlavn cl reklamy. Princip podbzen se me krom reklamy pout teba v argumentech typu: Velk holiky maj vdycky uklizen pokojek. Tak chytr lovk jako vy by pece nevolil stranu XYZ. Tak chytr student pece pjde na chemickou olympidu. Zesmovn V mnoha ohledech opanm typem k lichotkm je takov argument, kter vyuv zesmovn. Napklad: Kdy nem ani maturitu, tak neme rozumt antick literatue. Jen idioti v na sociln stt, nic takovho neme fungovat. 2.5.5. Podsunut argument V anglitin nazvan straw man, tedy strak do zel. Protoe je jednodu zatoit na straka ne na skutenho lovka, je jednodu podsunout protistran njak argument, kter ale zpravidla nezastv, ten vyvrtit a ukzat tak, e je vyvrcen pvodn tvrzen. Pklad:

Obr. 4 Vlevo: Gelov kapsle Ariel se sna vyvodit pocit, e je pouvaj modern eny [31]. Vpravo: Znaka jogurt se u v logotypu podbz komplimentem [32]. 25

A: Mli bychom legalizovat marihuanu. B: V dnm ppad, uzkonit zneuvn drog je nemorln a kodliv pro spolenost. Zatmco A navrhuje legalizaci marihuany, B mu podsouv mnohem ir vznam zneuvn drog. Proti zneuvn (vekerch) drog je jednodu oponovat ne jen proti legalizaci marihuany. 2.5.6. Falen dilema Tento klam se projevuje tm, e jsou prezentovny jen dv monosti, akoli ve skutenosti jich existuje vce. Bn se toto falen dilema vyskytuje v tvrzench jako Kdo nen s nmi je proti nm., kter se (v obrcen verzi) vyskytuje u v Bibli [33]. Je tedy nutn pamatovat na to, e i kdy nm nkdo nabz na vbr jen dv extrmn monosti, ve skutenosti jich me bt cel ada. Tmto tmatem se tak zabv obor nazvan fuzzy logic, kde vrokov logika nem jen monosti ano a ne, ale teba 80 % ano, 20 % ne. 2.5.7. Klam jedin piny Tento logick klam nastv, pokud peeneme zjednoduen pin njakho sloitho jevu. Pokud jich je mnoho, maj lid tendenci vybrat ty nejdleitj nebo a nakonec vybrat jen jednu. To ale me vst k myln pedstav, e za njakm problmem stoj jen jedin pina. Je obvykl, e napklad po velkch automobilovch, leteckch i prmyslovch nehodch novini pokldaj otzku Jak byla pina takovho netst?. Takto poloen otzka implikuje, e pina je jen jedna. Ve filmu Dannyho parci [34] zaznl dialog, kter ilustruje klam jedin piny: Tess: V co je tvj problm? Danny: J mm jen jeden?

26

2.5.8. hybn manvr V anglick literatue se tento klam oznauje jako Red herring. To znamen siln uzen, zapchajc sle, kter se na konci stedovku pouval pro zakryt ichov stopy tak, aby dolo ke zmaten ps [35]. V penesenm smyslu je to mysln pokus odvzt pozornost od tmatu, argumentovat nm, co se vbec nevztahuje k dan vci. Nemme sice dn dkaz, e tam jsou zbran hromadnho nien, ale podvejte se, ten lovk nevhal vradit vlastn obany. Musme ho vybombardovat ne udl to sam nm! Problm existence zbran hromadnho nien byl v tomto argumentu peveden na jin problm, toti vradn vlastnho obyvatelstva. Pitom takov jednn, jakkoli je zavrenhodn, nem souvislost s ohroenm jin zem zbranmi hromadnho nien. hybn manvr je znm tak pod nzvem Chewbaccova obhajoba podle jednoho dlu serilu Msteko South Park [36], kde postava Johnnie Cochran pouije zcela nesouvisejc argument pi obalob (Obr. 5). Chewbacca je fiktivn postava z filmov srie Hvzdn vlky [37]. Johnnie Cochran byl advokt O. J. Simpsona v procesu, ve kterm obhjci spn pouili nkter logick klamy a doshli zproujcho rozsudku. Scnka paroduje tento proces. Toto je pepis eskho dabingu z uveden epizody serilu. Originl je mrn odlin, ale vznamov je stejn: Cochran: Dmy a pnov, toto je Chewbacca. Chewbacca pochz z planety Kashyyyk, ale Chewbacca ije na planet Endor. Pemlejte o tom. To je pece nesmysl! Gerald Broflovski: Sakra!

Obr. 5 Johnnie Cochran pouv Chewbaccovu obalobu v serilu Msteko South Park [36]. 27

Chef: Co je? Gerald Broflovski: Vythl Chewba obalobu. Cochran: Pro by tento tvor, osm stop vysok tvor, chtl t na Endoru mezi malmi Ewoky? To je pece nesmysl! Zejm se te ptte sami sebe, jak tohle souvis s tmto ppadem. Nijak! Dmy a pnov, s tmto ppadem to nijak nesouvis, je to nesmysln! Podvejte se, zastupuji gramofonovou spolenost a mluvm tu o Chewbaccovi, dv to smysl? Dmy a pnov je to nesmysl. Nic tu nedv smysl. A tak si pamatujte, a budete na zvrenm zasedn poroty zvaovat konen vrok m to smysl? Ne, dmy a pnov porotci, je to jeden velk nesmysl. Jestli m Chewbacca t na Endoru, sproste ho viny. Tm bych skonil. 2.5.9. Kluzk svah Tento klamn argument ve sv podstat tvrd, e jedna akce nutn povede k dalm akcm, kter jsou nepjemn. Akoli ve skutenosti takov pokraovn vbec nemus nastat [38]. Metafora v nzvu ukazuje kluzk svah, na kterm sta uklouznout a zastavte se a dole. Obvykl je pouvn tchto argument v politickch otzkch. Napklad: Nememe si dovolit zvyovat dan. Za chvli nm stt sebere vechno a jet mu budeme dluit. Nememe si dovolit sniovat dan. Za chvli lidi nebudou platit nic a nebudeme mt penze na doktory ani na hasie. Pklad je obrovsk mnostv, z debaty o registrovanm partnerstv teba: Kdy uzkonme registrovan partnerstv homosexul, za chvli budou chtt registrovan partnerstv lovka s konm. V kadm ppad se originln nvrh zavrhuje s poukazem na nedouc dsledky, kter by postupn plynuly z jeho zaveden. Nehled na to, jak nepravdpodobn je takov scn, me bt relevantn argument zavrhnut jen kvli hypotetickmu pokraovn, nikoli kvli jeho podstat.

28

2.5.10. Dkaz kruhem Dkaz kruhem je chybn v tom, e ve svch pedpokladech zahrnuje to, co chce teprve dokzat. Latinsky se oznauje jako petitio principii. Dobrm pkladem jsou rzn dkazy bo existence, napklad: Vme, e bh existuje, protoe vidme dokonal d vc, kter stvoil. d, kter demonstruje nadpirozenou inteligenci jeho stvoitele. V tomto dkazu bo existence, kter siln pipomn teleologick argument (2.5.11), se pedpokld, e existuje njak designr nebo stvoitel, co je de facto pedpoklad bo existence. Pitom prv tu m argument dokzat. 2.5.11. Teleologick argument Jeden z bnch dkaz bo existence m obvykle nsledujc strukturu: Argument vychz z toho, e v prod meme pozorovat sloitost a d. Tyto znaky nemohly vzniknout nhodnm procesem, ale jedin jako vsledky n mysli. Proto tedy existuje mysl, kter vytvoila nebo tvo produ. Takov mysl, kter tvo produ, definuje boha. Tud bh existuje. Obvykle se tento argument pouv pro dokazovn existence jednoho boha, ale je mon ho ohnout pro dkazy polyteistickch idej nebo dokonce pro dkazy existence mimozeman. Podobn vahy, vedouc k teleologickmu argumentu, se objevovaly u u Sokrata, Platna, Aristotela nebo Cicera. Dnes jsou jednm z hlavnch pil sti kesan, kte uznvaj inteligentn design. Problmem tohoto argumentu je, e ptomnost du a struktury nemus implikovat stvoitele. Snhov vloky nebo fraktly jsou dostaten strukturovan objekty, kter na prvn pohled vypadaj sloit, ale ve skutenosti byly vytvoeny jen prodnmi silami nebo prostou matematikou, ani by jedno i druh ovlivoval svoj mysl njak stvoitel. Problmem je to, e argument pedpokld, e jedinm monm pvodem sloitosti je stvoitel. Argument nepipout jinou monost, pitom ji nikde nevyvrac. Teorie biologick evoluce pinesla alternativn nhled na vznik komplexnch struktur, pitom m velk mnostv vdeckch dkaz, na rozdl od inteligentnho designu [35].

29

3.

Vzkumn st

Abych dostal lep nhled na stav rovn kritickho mylen k stednch kol, provedl jsem testovn ve tyech tdch na dvou kolch.

3.1. Cl vzkumu
Clem bylo zjistit, jak si ci porad s lohami zamenmi na kritick mylen. Tak jsem testoval hypotzu, e mezi dvkami a chlapci je v kritickm mylen rozdl. Dle jsem sledoval, kter otzky jsou pro ky sloitj a kter jednodu.

3.2. Vzkumn soubor

Mj vzkumn soubor sestval ze k dvou tetch ronk tyletho Gymnzia Arabsk a k prvnho a druhho ronku Masarykovy stedn koly chemick (MSCH). V prvnm ppad se jednalo o ky pevn 18let, v druhm ppad pak o 16let resp. 17let ky. V ppad MSCH jsem ml k dispozici i daje o pohlav k. Celkem se zastnilo 115 k. Z toho 60 k z Gymnzia Arabsk a 55 k z MSCH. Z MSCH pak 27 k druhho ronku (14 dvek, 12 chlapc, 1 bez uveden pohlav) a 28 k prvnho ronku (20 dvek, 6 chlapc, 2 bez uveden pohlav).

3.3. Metodick postup

Test obsahoval 8 uzavench otzek se 4 monostmi vbru, 1 odpov byla sprvn, nebo spe nejvhodnj. Test obsahoval na zatku v pokynech upozornn, e ci nemusej odpovdat, pokud nechtj. 3 z 8 otzek byly pevzaty z knihy Starkeyho [10], zbytek jsem v podobnm duchu sestavil sm. Text byl zadvn km v hodin na oboustrannm listu A5.

30

3.4. Vsledky a diskuse

3.4.1. Platn odpovdi Akoli ci vdli, e nemus odpovdat, pokud nechtj, pesto z 920 monch odpovd nebylo platnch jen 9, co pedstavuje vt ne 99% nvratnost. To me bt dno sten kolnm prostedm, kde je samozejm, e pedloen testy se vypluj. 3.4.2. Testov otzky Nsleduj testov otzky s komenti a vyhodnocenm odpovd. U kad otzky je uvedeno, kolik procent k ze vech dotazovanch zvolilo danou odpov.

1.

Argumentum ad populum Podle vsledk przkum 68 % lid v v existenci mimozemskch civilizac. Co podle nho meme s jistotou tvrdit o mimozemskch civilizacch? a) Mimozemsk civilizace urit existuj. (10 %) b) Mimozemsk civilizace spe existuj. (10 %) c) Je 68% ance, e existuj njak mimozemsk civilizace. (8 %)
Otzka . 1, argumentum ad populum
100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 6 Graf odpovd na prvn otzku. 31

Odpovdi
1A 1B 1C 1D

d) Nelze urit, jestli existuj nebo neexistuj mimozemsk civilizace. (72 %) Tato otzka je zamen na argumentum ad populum (2.4.1). Kritick mylen by ns mlo upozornit, e (vdeck) pravdy existence mimozemskch civilizac nejsou ureny nzorem veejnosti. Sprvn je tedy odpov d). Podle zjitnch dat (Obr. 6) se jednalo o otzku s prmrnou obtnost.

2.

Rozpoznn piny a nsledku Kter argument je nejpdnj? a) Zdlo se mi, e dostanu trojku z chemie a fakt jsem ji dostal. Kdy budu chtt lep znmku, mly by se mi zdt optimistitj sny. (4 %) b) Andrea si chtla zlepit sv idisk umn, tak si zaplatila kondin jzdy v autokole a studovala pruku pro zen aut. Jej zen se hodn zlepilo. (77 %) c) Po siln vichici minul jen opadalo vechno list ze strom. Tehdy jsem zjistil, co zpsobuje padn list. (4 %) d) Kdy si Petr uvdomil, e na nj leze rma, vzal si Rmex. Za tyi dny se mu hodn ulevilo, dky Rmexu. (12 %)

Otzka . 2, korelace neimplikuje pinu

100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 7 Graf odpovd na druhou otzku. 32

Odpovdi
2A 2B 2C 2D

Tato otzka zjiuje zkladn dovednost poznat pinu a nsledek. V odpovdi a) je jako pina uveden sen, kter sice me mt souvislost s vslednou znmkou (pokud jsme se neuili, me se nm zdt, e dostaneme patnou znmku), ale pinou tento sen nen. Tu musme hledat zejmna v pprav na psemku a obdobnch faktorech. Akoli tedy meme pozorovat korelaci, ta v tomto ppad neimplikuje pinu. Ob veliiny nejspe maj pinu jinou, spolenou (2.3.6). V odpovdi b) je uveden pomrn zejm kauzln vztah mezi trninkem a dosaenmi vsledky. Jedn se o sprvnou odpov. Odpov c) sice ukazuje monou pinu padn list, jedn se ale jen o jednu z minoritnch pin (tou hlavn je samozejm biologick cyklus stromu podle ronch obdob). Tato odpov je tedy zbrklm zobecnnm (2.3.4) a sten i klamem jedin piny (2.5.7). Odpov d) je opt typu korelace neimplikuje pinu (2.3.6), kter me vystit a v klam vlastnho pesvden (2.1.1). Zde je dna do souvislosti nemoc a lk, kter ji dajn li za tyi dny. Je ovem tak pravdpodobn, e rma by po tyech dnech odeznla sama. Tko tedy meme na jedinm pkladu zobecnit, e Rmex l rmu. Podle zjitnch dat (Obr. 7) se jednalo o jednu z nejlehch otzek v testu.

3.

Teorie pravdpodobnosti Hzte kostkou a tyikrt za sebou se vm podailo hodit estku. Za pedpokladu, e kostka nen falen, je pravdpodobnost, e popt hodte zase estku: a) piblin 1 : 1 (1 %) b) 1 : 6 (71 %) c) 1 : 1296 (1 : 64) (10 %) d) 1 : 7776 (1 : 65) (18 %)

33

Otzka . 3, hrv klam

100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 8 Graf odpovd na tet otzku.

Tato otzka testuje aplikaci znalost pravdpodobnosti pro nezvisl dje. Klem k spchu bylo uvdomit si, e kostka nem dnou pam. Pravdpodobnost jakhokoli vsledku pi kadm hodu je tedy 1 : 6, bez ohledu na to, co padalo dosud. Sprvn odpov je tedy b). Ostatn odpovdi jsou variantami hrova klamu (2.3.9). Podle zjitnch dat (Obr. 8) se jednalo o otzku s prmrnou obtnost.

4.

Odpovdi
3A 3B 3C 3D

Utkn od tmatu Co je patnho na nsledujcm argumentu? Myslte si, e potebujeme dal regulaci kvli omezovn zneitn ovzdu? J si myslm, e u mme regulac dost. Politikm se lb neustle schvalovat nov a nov regulace a kontrolovat ns jet vc, ne dote. pln ns s tm dus. Rozhodn nepotebujeme dn nov regulace. a) Osoba, kter ho pronesla, se nezajm o ivotn prosted. (33 %) b) Osoba, kter ho pronesla, se uchz o politick post. (7 %) c) Osoba, kter ho pronesla, zmnila pedmt diskuse. (41 %) d) Osoba, kter ho pronesla, nerozum zneitn. (19 %)
34

Otzka . 4, hybn manvr

100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 9 Graf odpovd na tvrtou otzku.

Tato otzka testuje aplikaci kritickho mylen na pedloen argumenty. V textu je vyjden odpor proti urit dal regulaci. Pitom argumentujc nepedkld dn argument, kter by byl pmo proti t konkrtn regulaci. Msto toho napad cel systm regulac, kter ns dus. Sprvn odpov je c), pedmt diskuse konkrtn nov regulace byl zmnn na kritiku celho systmu regulac, kter je vnmn jako nedouc. Tak se argumentujc vyhl diskusi o konkrtn regulaci. Jedn se o klasick hybn manvr (2.5.8). Odpovdi a), b) a d) se vbec nevztahuj k pronesenmu argumentu, ale to na osobu argumentujcho. Otzka toti je, co je na argumentu patnho. Podle zjitnch dat (Obr. 9) se jednalo o vbec nejt otzku. Nejastj patnou odpovd bylo a), pot d).

5.

Odpovdi
4A 4B 4C 4D

Statistika a pravdpodobnost V nsledujc tabulce jsou poty dopravnch nehod za jeden rok v jistm mst. 1. 10. bylo ve mst instalovno pt bezpenostnch kamer, kter sleduj dodrovn maximln dovolen rychlosti. Na zklad tchto dat lze usuzovat, e:

Msc Nehody

1 85

2 51

3 63

4 52

5 54

6 91

7 84

8 65

9 97

10 51

11 71

12 69

35

a) Bezpenostn kamery nemaj prokazateln vliv na snen nehodovosti. (81 %) b) Bezpenostn kamery maj prokazateln vliv na snen nehodovosti. (10 %) c) Bezpenostn kamery zpsobuj dopravn nehody. (3 %) d) Kad bezpenostn kamera sn poet dopravnch nehod piblin o 6 za msc. (3 %) Tato otzka zjiuje schopnost posoudit, zdali je njak vbr dat spe nhodn nebo ne. V uvedenm ppad se jedn o 12 nhodn generovanch celch sel z intervalu <50, 99>. K tomu jsem vyuil program Matlab 7.7.0 (MathWorks, USA) a funkci floor(50+rand(1,12)*50)). Otzku jsem nsledn zkonstruoval tak, aby instalace kamer byla po msci s nejvy nehodovost. Ta ale byla ist nhodn. Tato otzka simuluje bn zneuit statistiky ve sdlovacch prostedcch, kdy se pisuzuj rzn vznamy nhodnm veliinm. Jistou nepesnost je zde pouit rovnomrn distribuce pravdpodobnosti, zatmco u nehod lze oekvat spe Gaussovo rozloen. Dleit je zde ale poznat vysok rozptyl hodnot, kter uveden data maj. Z takovch dat pak nelze vyvodit, e po instalaci kamer vbec dolo k njak zmn nehodovosti. Pravdpodobnost, e po sle 97 pijde njak ni istou nhodou, byla v tomto ppad 94 %. 83% pravdpodobnost pak byla, e vechna ti nsledujc sla budou men ne 97. Tato otzka

Otzka . 5, nvrat k stedn hodnot

100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 10 Graf odpovd na ptou otzku. 36

Odpovdi
5A 5B 5C 5D

je zamen na nvrat k stedn hodnot (2.3.7). Sprvn odpov je a) a podle zjitnch dat (Obr. 10) patila otzka k vbec nejjednodum v testu.

6.

Chybn argumentace falen dilema Co je patnho na nsledujcm argumentu? Amerika bu ji miluje nebo nenvid! a) Nic patnho na nm nen. (18 %) b) Vyplv z nho, e pokud odjede Amerian na dovolenou nkam jinam, tak Ameriku nemiluje. (0 %) c) Nek, jak ji m lovk milovat. (3 %) d) Ukazuje pouze dv monosti, zatmco ve skutenosti jich je mnohem vce. (77 %)

Tato otzka je zamen na falen dilema (2.5.6). Argument prezentuje dv krajn hodnoty pestrho spektra vztah, kter lovk me k Americe mt. Sprvn odpov je d). Podle zjitnch dat (Obr. 11) se jednalo o jednu z nejlehch otzek v testu.

Otzka . 6, falen dilema

100% 80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 11 Graf odpovd na estou otzku. 37

Odpovdi
6A 6B 6C 6D

7.

Osobn tok Co je patnho na logice nsledujcho argumentu? Jak mete vit jeho svdectv? Je to usvden zloinec! a) Osoba, kter toto pronesla, je zaujat vi zloincm. (17 %) b) Osoba, kter toto pronesla, rozhodn nemohla chodit do prvnick koly. (6 %) c) To, e svdek byl usvden ze zloinu, jet neznamen, e le. (60 %) d) Usvden zloinci nemohou svdit u soudu. (15 %)

Sedm otzka testovala argument ad hominem (2.5.1), kdy se nenapad argument samotn, ale osoba, kter ho pronesla. V tomto ppad nen pvodn argument explicitn vyjden, je zde jen osobn tok. Sprvn odpov je c). Podle zjitnch dat (Obr. 12) se jednalo o pomrn tkou otzku.

8.

Neopodstatnn vyvozovn Co je patnho na nsledujcm argumentu?

Otzka . 7, ad hominem
100%

Odpovdi
7A 7B 7C 7D

80% 60% 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 12 Graf odpovd na sedmou otzku. 38

Nemli bychom mnit znmkovn z psmen na sla. Ne se nadjeme, tak na ns budou volat msto jmny sly. a) Zvr je pli zvelien. (57 %) b) Nic patnho na argumentu nen. (10 %) c) Studenti by nemli zasahovat do typu hodnocen na kole. (5 %) d) Nevysvtluje, pro se maj mnit psmena na sla. (27 %) Posledn otzka byla zamen na kluzk svah (2.5.9). Pvodn tma zmny znmkovn z psmen na sla je zde dovedeno do naprosto nepravdpodobnho extrmu, toti do situace, kdy by na ns volali sly msto jmen. Z premisy tak jasn nevyplv zvr (non sequitur). Takovou strategii meme asto vdat ve sdlovacch prostedcch. Sprvn odpov je a). Podle zjitnch dat (Obr. 13) se jednalo o pomrn tkou otzku.

3.5. Souhrnn vsledky

Ze zskanch dat (Obr. 14) vyplv, e obtnost otzek byla rozdln. V testu nebyly dn nezvladateln otzky, kter by mly jen statistickou spnost. Na
Otzka . 8, kluzk svah
100% 80% 60% 8A 8B 8C 8D 40% 20% 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni

Obr. 13 Graf odpovd na osmou otzku. 39

Odpovdi

Prmr ze vech ronk

100 % 80 %

Sprvn odpovdi

60 % 40 % 20 % 72 % 0% 1. otzka 2. otzka 3. otzka 4. otzka 5. otzka 6. otzka 7. otzka 8. otzka 79 % 71 % 41 % 83 % 78 % 61 % 57 %

Obr. 14 Graf sprvnch odpovd na jednotliv otzky.

druh stran se ale neobjevily pli jednoduch otzky, kter by mlo pes 90 % k sprvn. Zvolenou obtnost tak povauji za velmi vhodnou. Otzky zamen vce matematicky, na teorii pravdpodobnosti, dopadly nadprmrn dobe (otzky 1, 3, 5). Otzky zamen na argumentaci dopadly rozdln. V otzce na kauzalitu a falen dilema dosahovali ci dobrch vsledk (otzky 2, 6). Nejhe dopadly otzky, kde argumentujc vyuval neptelskch technik, kter jsou sice bn, ale nikoli snadno odhaliteln (otzky 4, 7, 8). Celkov spnost vech otzek byla 68%. To by znamenalo znmku D (2-) podle klasifikan stupnice, kter se pouva na vysokch kolch. Pesto bych z tohoto vsledku nerad dlal irok zvry, protoe testovan soubor nebyl (a ani to nebylo jeho elem) reprezentativn. Vsledek podle mho nzoru nen ani patn ani nijak zvl dobr.

3.6. Testovan statistick hypotzy

Zskan data jsem pouil pro testovn ty statistickch hypotz. Pouil jsem Fisherv F-test rovnosti rozptyl dvou zkladnch soubor a dvouvbrov t-test rovnosti stednch hodnot dvou zkladnch soubor tak, jak jsou uveden v uebnici Pavlka a kol. [40]. Souhrnn prmrn vsledky odpovd ukazuje (Obr. 15).

40

Prmr ze vech otzek

100 % 80 %

Sprvn odpovdi

60 % 40 % 20 % 58 % 0% MSCH, 1. ro. MSCH, 2. ro. Arabsk, 3. ro. MSCH, celkem Vichni 65 % 73 % 62 % 68 %

Obr. 15 Graf sprvnch odpovd na vechny otzky podle ronk a celkov.

3.6.1. Rozdly mezi dvkami a chlapci Pro MSCH jsem ml k dispozici i data o pohlav k. Nepodailo se prokzat, e by celkov spnost dvek (63,3 % sprvn) a chlapc (61,0 % sprvn) byla odlin. Pouze u druhho ronku a 6. otzky se na hladin vznamnosti = 0,007 ukazuje, e dvky (92,9 % sprvn) jsou spnj ne chlapci (50,0 % sprvn). Nicmn pravdpodobnost, e alespo u jedn otzky v tomto testu doshneme takovho (i obrcenho) vsledku na dan hladin vznamnosti, je 18,5 %. Proto nechci tvrdit, tak s ohledem na sumrn vsledky, e v tomto testu v danm souboru existoval rozdl mezi chlapci a dvkami. 3.6.2. Rozdly mezi ronky a kolami Na hladin vznamnosti = 0,0002 meme konstatovat, e ci ze dvou td tetho ronku Gymnzia Arabsk jsou v testovanch parametrech zdatnj (73,1 % sprvn) ne testovan ci z MSCH (61,8 % sprvn). Dle je na hladin vznamnosti = 0,02 mon tvrdit, e testovan ci z Gymnzia Arabsk jsou v testovanch parametrech zdatnj (73,1 % sprvn) ne testovan ci z druhho ronku MSCH (65,4 % sprvn). Pevaha oproti km prvnho ronku MSCH (58,4 % sprvn) je pak neoddiskutovateln. Nicmn rozdly mezi obma tdami z MSCH nejsou statisticky vznamn ( = 0,07).
41

Dvody rozdl mezi Gymnziem Arabsk a MSCH mohou bt jak v rozdlnm vku testovanch k, tak v typu koly nebo i v jinch parametrech. Tmi se zde ale s ohledem na testovan soubor nebudu zabvat.

42

4.

Zvr

Tato prce pin v teoretick sti nhled na 35 astch druh logickch klam a chyb v uvaovn a usuzovn. Pro jejich zaazen rozhodovala etnost vskytu v pouit literatue a v bnm ivot podle mho pozorovn. Ve vzkumn sti prezentuji vsledky vzkumu, kter byl zamen na zjitn rovn kritickho mylen u dnench stedokolk. Vzkumn soubor tvoilo 115 k z 2 typ stednch kol (Gymnzium Arabsk a Masarykova stedn kola chemick) a 3 ronk (1., 2. a 3.). Vzkum jsem realizoval testovnm pomoc 8 uzavench otzek, kter byly zameny na vybran logick klamy z teoretick sti. Vsledky (Obr. 16) svd o tom, e rove testovanch dovednost z oblasti kritickho mylen nen ani pli patn ani pli dobr. Prmrn spnost vech k byla 68 %, co odpovd znmce D (2-). Nejvt problmy km inily nkter otzky zamen na chybnou argumentaci, naopak otzky zamen na teorii pravdpodobnosti, statistiku a kauzalitu byly relativn jednodu. Mezi pohlavmi nebyly zjitny statisticky vznamn rozdly. Testovan ci z Gymnzia Arabsk (3. ronk) dosahovali lepch vsledk ne testovan ci z MSCH (1. a 2. ronk). Nicmn jejich vk byl tak vy.
Prmrn spnost u jednotlivch otzek, vechny ronky
100 % 80 % Sprvn odpovdi 60 % 40 % 20 % 0% 72 % 79 % 71 % 41 % 83 % 78 % 61 % 57 % 68 %

lu m

kl am

in u

no t

m a

vr

h zk sv a pr m r

m an

po

od

ho

pl ik uj e

8. kl u

ad

hy bn

st e dn

en tu m

4.

1. ar gu m

ne

2. ko re la c

Obr. 16 Graf prmrn spnosti testovanch k u jednotlivch typ otzek. Prmr je brn ze vech zastnnch. 43

5. n

v ra t

6. f

im

7. ad

3. h

al e

v ec

ot z ek

m in e

di le

pu

5.
1. 2. 3. 4. 5.

Literatura
Remunda, F.; Klusk, V. (reie) esk sen, 2004. Netuil, P. Kritick mylen. http://www.netusil.net/index.php?link=preambule_km (16. 8. 2010). Kritick mylen, o.s. http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php (16. 8. 2010). Agora-Praha, s. r. o. Kritick mylen a argumentace. http://www.agora-praha.cz/pagekriticke-mzsleni-a-argumentace.html (16. 8. 2010). Centrum jazykovho vzdlvn Masarykovy univerzity. Kurz kritickho mylen a sebereflexe v anglitin. http://lingua.muni.cz/cs/projekt-compact/kurzy-soft-skills-v-cizichjazycich-js-2010/kurz-kritickeho-myleni-a-sebereflexe-v-anglitin/ (16. 8. 2010). Wikipedia. Critical thinking. http://en.wikipedia.org/wiki/Critical_thinking (12. 8. 2010). Wiktionary. Critical thinking. http://en.wiktionary.org/wiki/critical_thinking (12. 8. 2010). CriticalThinking.org. Critical Thinking: Where to Begin. http://www.criticalthinking.org/ starting/index.cfm#2424 (16. 8. 2010). Bernstein, D. A.; Nash, P. W. Essentials of psychology, 4. vyd.; Cengage Learning: New York, 2008. Starkey, L. Critical Thinking Skills Success in 20 Minutes a Day, 1. vyd.; LearningExpress: New York, 2004. Cottrell, S. Critical Thinking Skills, Developing Effective Analysis and Argument, 1. vyd.; Palgrave MacMillan: New York, 2005. Koukolk, F.; Drtilov, J. Zklady stupidologie, ivot s deprivanty II; Galn: Praha, 2002; str. 16261. Tindale, C. W. Fallacies and Argument Appraisal; Cambridge University Press: Cambridge, 2007. Bowell, T.; Kemp, G. Critical Thinking, A Concise Guide, 2. vyd.; Routledge: New York, 2005. Nickerson, R. S. Confirmation Bias; A Ubiquitous Phenomenon in Many Guises. Rev. Gen. Psychol. 1998, 2, 175220. Nllke, M. Entscheidungen treffen: schnell, sicher, richtig. Rudolf Haufe Verlag GmbH & Co. KG: Mnchen, 2002. Roddenberry, G. (reie) Star Trek, 19662005. Forer, B. R. The fallacy of personal validation: A classroom demonstration of gullibility. J. Abnorm. Soc. Psychol. 1949, 44, 118123. Wilcox, J. The iPhone Halo Effect. http://blogs.eweek.com/applewatch/content/mac_os_x/ the_iphone_halo_effect.html (1. 8. 2010). Ioannidis, J. P. A. Why Most Published Research Findings Are False. PLoS Med. 2005, 2, 696701. Gilovich, T.; Vallone, R.; Tversky, A. The hot hand in basketball: On the misperception of random sequences. Cognitive Psychol. 1985, 17, 295-314. Aldrich, J. Correlations Genuine and Spurious in Pearson and Yule. Statist. Sci. 1995, 10, 364376. Daniel Kahneman Autobiography. http://nobelprize.org/nobel_prizes/economics/ laureates/2002/kahneman-autobio.html (1. 8. 2010). Kahan, J. Ruleta - Jak pelstt casino. http://ruleta.cz.sweb.cz (1. 8. 2010).

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

44

25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Weisstein, E. W. Martingale From MathWorldA Wolfram Web Resource. http://mathworld. wolfram.com/Martingale.html (1. 8. 2010). Strnky o krse, kosmetice a wellness. Reklama. http://www.kosmetika.cz/ (1. 8. 2010). AROMATICA tradin vrobce bylinn kosmetiky, doplk stravy a bylinnch produkt. http://www.aromatica.cz/ (1. 8. 2010). Fridrich, M.; Hikelov, H. Kateina Fialkov. http://www.rozhlas.cz/nato/kdojekdo/_ zprava/54752 (1. 8. 2010). Nejvy sprvn soud R. Rozsudek NSS R ze dne 14. 12. 2009 pod .j. 5 As 104/2008 45. http://www.nssoud.cz/main.aspx?cls=anonymZneni&id=21760 (1. 8. 2010). loutenky.cz. Okovn proti loutence, typy loutenky, rady a popis. http://www. zloutenky.cz/havrix (1. 8. 2010). Kontextov reklama Sklik. http://onas.seznam.cz/cz/reklama/ (1. 8. 2010). Danone. Dobr Mma. http://www.danone.cz/cs/nase-vyrobky/nase-znacky/dobra-mama (1. 8. 2010). Nov Bible kralick. Marek 9:40. http://www.etf.cuni.cz/~rovnanim/bible/nbk/Mk9.php (L. P. 1. 8. 2010). The Internet Movie Database. Oceans Eleven. http://www.imdb.com/title/tt0240772 (1. 8. 2010). Harper, D. Online Etymology Dictionary. http://www.etymonline.com/index. php?term=red+herring (12. 8. 2010). Parker, T. (reie) Msteko South Park, Koncert pro Chefa, 2. srie, 14. epizoda, 1998. Lucas, G. (reie) Hvzdn vlky, epizody 36, 19772005. Rizzo, M.; Whitman, G. The Camels Nose is in the Tent: Rules, Theories and Slippery Slopes. UCLA Law Rev. 2003, 51, 539592. Dawkins, R. The Blind Watchmaker. Norton & Company, Inc.: New York, 1986. Pavlk, J. et al. Aplikovan statistika; VCHT: Praha, 2005.

45

6.

Ploha implikace

Jednm z nejastjch problm pi vyvozovn zvr z premis je nepochopen funkce logickho opertoru implikace. Implikace znamen, e nco z neho vyplv. Kdy A, tak B. Matematickm (logickm) symbolem implikace je jednosmrn ipka, =>. Podvejme se nejprve na tzv. pravdivostn tabulku implikace v Booleov logice, kter je jednm z monch zpis logickch funkc (Tab. 1). Implikace je prv jednou z tchto logickch funkc. Jin jsou napklad a, nebo, exkluzivn disjunkce atd.
Tab. 1 Pravdivostn tabulka implikace.

Vezmme si takovto tvrzen: Pokud dnes bude pret, vezmu si detnk.

A 1 1 0

B 1 0 1

A => B 1 0 1

0 0 1 Pokud skuten bude pret (A) a j si skuten vezmu detnk (B), pak implikace (A => B) plat, co ukazuje hodnota 1 v prvnm dku a tetm sloupci. Pokud bude pret a j si detnk nevezmu, pak je pvodn tvrzen nepravdiv, tedy jsem lhal. To ukazuje hodnota 0 na druhm dku ve tetm sloupci.

A potud je obvykle implikace dobe chpna. Problmy nastvaj, pokud premisa splnn nen. Co udlm, pokud nebude pret? Pokud si detnk nevezmu, jsem na tvrtm dku, premisa ani zvr neplat a tvrzen je pravdiv. Co kdy ale nebude pret a j si vezmu detnk? Lhal jsem nebo jsem mluvil pravdu? Pro nkoho pekvapiv zvr me bt, e i v takovm ppad je pvodn tvrzen pravdiv. Premisa nen splnn, zvr ano, implikace plat! To znzoruje tet dek. Pokud tedy nen splnn premisa implikace, pak zvr me a nemus nastat. Z negace implikace tedy nic nevyplv (nebo vyplv cokoliv, pokud chcete). Jakmile nen podmnka splnn, nevme z implikace zhola nic. A prv toto bv kamenem razu. Napklad z vhruky Kdy mi ned ptikorunu, tak t kopnu. vyplv, e pokud dte ptikorunu, tak vyhroujc nelhal,
46

pokud vs kopne i pokud vs nekopne. Premisa nen splnn a zvr me a nemus nastat, pitom je implikace pravdiv. Ten, kter vyhrouje, by lhal jedin v ppad, pokud byste mu nedali ptikorunu a on vs nekopl.

Tab. 2 Pravdivostn tabulka ekvivalence. A 1 1 0 0 B 1 0 1 0 A <=> B 1 0 0 1

Pokud chceme vyjdit, e zvr nastane jen tehdy, kdy bude splnn podmnka, pak musme pout obousmrnou implikaci, neboli ekvivalenci (Tab. 2). V matematice se pouv vraz prv kdy, zatmco implikace pouv kdy. Ze zmny tchto logickch funkc v bn ei pak plyne ada problm, nedorozumn a logickch klam.

47