P. 1
2-2006

2-2006

|Views: 403|Likes:
Published by lachomir

More info:

Published by: lachomir on Nov 19, 2010
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

12/08/2012

pdf

text

original

2/2006 zah, IV. rocn[k (I I.

crsto)

ctyrmesicnik pro hudebniky a prrzni\'cekl"'''lc~€- ""7Ir'

Svet klasicke kytary

° tom jak probihala skladatelska soutei, jake byly ohlasy ... a co bude dal - se budete moci docist az v dalsim cisle. Rozsah casopisu ne urnoznil, abych tomuto ternatu mohl venovat vets: prostor uz v tomto cisle, Naplnl dalsiho cisla bude take obsahla reportaz z XI. rocniku festivalu DNY KLASICKE KYTARY Stramberk 5. - 8. 5. 2006, ktera bude zahrnovat i prubeh souteze ,,0 stramberske ucho".

Co se tYee interpretacnl souteze, tak jeji schema (tj, kategorie, mi nutaze skladeb, atd.) bude podobne jako v predchozim rocniku, Zatim vsak nebylo rozhodnuto 0 tom, jake skladby budou predepsany v jednotlivych kategoriich. Takze vyhlasit II. rocnik v tomto cisle nebylo mozne. Predbezne Varn vsak mohu prozradit, ze pro obe kategorie zkomponuje povinne skladby v 1. kole Stepan Rak a naplni nepo vinneho repertoaru 2. kola bude pravdepodobne hudba autoru 20. a 21. stoleti (vlastni tvorba vitanal), [e take mozne, ze soutez bude jeste rozsirena 0 kategorii komorni hry. Oficialne bude II. Interpretacni kytarova soutez ,,0 stramberke ucho" vyhlasena ve 12. Cisle casopisu SVET KLASICKE KYTARY (3/2006 prosinec), ale jdte predtirn na internetovych strankach www.klasickakytara.cz. Povinne skladby Ste pana Raka bude rnozno ziskat prostrednictvim redakce casopisu SKK. A 0 co se bude soutezit? No preci 0 dye veci: 0 stramberske ucho v nadzivotni velikosti a ... 0 prestiz, A kdo jeste nevi, jak vypada strarnberske ucho, tak at' se prijede podivat! Poznavani a ochutnavani strarnber skych us! patti k tradicnim festivalovym cinnostem. Ovsern je nutno davat pozor, at' pri "usni degustaci" nespadnete ze strarnberske Truby nebo do praveke jeskyne Sipka ... To se muze stat, pokud strarnberske ucho zapijite produkty mistniho pivovaru.

Toto cislo casopisu, ktere nyni drzite v rukou, prinas: nektere nove rubriky. Za zminku urcite stoji clanek "Kytarista versus trerna", pro toze tema, ktere je zde rozpracovano, je silne aktualni pro kazdeho z nas. Propojeni hudby a ostatnich druhu urneni je zrejme v clancfch .Kytara v poesii" a .Kytara v dile Zdenka Buriana", Kytara byva castou inspiraci (nejen pro sve zenske tvary) pro basniky, vytvarniky a ostatni urnelce. Ale byva tomu i naopak, kdy se obraz, basen nebo napriklad socha stavaji predlohou pro vznik nove kytarove skladby.

Dovolim si upozornit na to, ze i kdyz se nektere starsi rubriky neobjevuji s zeleznou pravidelnosti v kazdern cisle, ze se k nim drive nebo pozdeji na strankach casopisu vracim a budu vracet. (Pokud tomu tak nebude, tak na to vzdy bude upozomeno - jako v pripade rubrik .Kytara a pocitac", .Etuda c. 1 od Lobose", ad., ktere byly ukonceny) Tyka se to napriklad rubriky "Maly kurz spanelske vyslovnosti", "Na Vase orazky odpovida Jiff [irrnal", ad. Iestlize se tedy nevejdou do jednoho cisla, najdete jejich pokracovani v nekterern z dalsich clsel. Pouze co se tYce rubriky .Jnzerce" jsem se rozhodl ji prenest z caso pisu na internetove stranky www.klasickakytara.cz. kde chci vytvont rnoznost pruznejsiho uverejnovani drobne inzerce, tykajicl se klasicke kytary. Inzerce v tistene podobe je totiz ve ctyimesicniku pf ilis tezkopadna, protoze term in pedant inzeratu se s terminem jeho nasledneho uverejneni v casopise lisf casto az 0 nekolik meslcu ...

Casopis SKK si vzhledem ke sve male periodicite neklade za cil byt za kazdou cenu aktualni. To se tyka napnklad festivalu a soutezi. Z casti je to zavisle na aktivite a .psavosti" organizatoru akci. .. Kazda vyznarnnejsi kytarova akce je (a bude) vsak prubezne na strankach SKK mapovana a jsou uverejnovany odkazy na poradatele - internetove stranky, apod. -, ktere umcznuji ctenarurn ziskavat nejcerstvejs! informace i mimo tento casopis,

Zaverern jeste dodavarn to, ze casopis SKK se bude i nadale snazit, aby Varn prinasel inform ace, zajimavosti, novinky, noty a mnoho dalsiho z kytaroveho sveta. Pokud mate zajern se realizovat formou spoluprace s casopisern, napr, jako fotografove, externi dopisovatele nebo redaktoii, apod., budete vitani, Pornyslne dvere do casopisu SVET KLASICKE KYTARY jsou otevreny vsern, kdo chteji pomoci dalslrnu rozvijeni klasicke kytary u nas .

... a protoze pmti Cislo casopisu bude vydano az po zimnich prazdninach, preji Varn hezke proziti zbytku tohoto roku se vsim, co k tomu patti.

"Hudbe zdar a kytare zvlastl"

OBSAH

Rozhovor s Prazskym kytarovym kvartetem 4

Zazitek Stepana Raka , 10

Kytara v dile Zdenka Buriana 12

Historie a soucasnost Strunalu 14

Milan Cerny: Petisborova barokni kytara 16

Leon Jurica: Povidani 0 komponovani 19

Vladislav Petrasek: Kytarista versus trema 21

Filip TarageT: Majstri gitary 22

Petr Vlt: Flamencova kytara 25

Pavel Srnutny: Ndstroj k pruvodu zalozpevu 27

Hra na kytaru - Rady Fernanda Sora 28

Notova priloha:

Vladislav Petrasek: Mala meditace 29

Pavel Kloub: El condor pasa 30

Vaclav Vitek: Canco del Lladre 33

Jiff Iirrnal: Kytarist€ a souteze 34

Festivaly a souteze 35

Vladislav Petrasek Podoby mistru hudby 38

Recenze CD Pavla.Steidla 39

ZUS Zruc pfedstavuje Marketu Vavrinovou 40

Pavel Smutlly: Kytara v poesii 40

Portret Bohemian Guitar Orchestra .41

Recenze CfrPrazskeho kytaroveho kvarteta 42

Vtipny koutek 42

Internetove tipy 42

UVODNIK

Vazeni ctenari, mili kytariste

Pravdepodobne nekteri z Vas budou v tomto cisle postradat dalsi podrobnosti 0 I. Skladatelske sou teii 0 nejlepsi kytarovou skladbu pro deti, jejiz vysledky a statisticke udaje byly uverejneny v SKK 10. A take urcite netrpelive ocekavate vyhlasenl dalsiho rocniku Interpretaeni kytarove souteze ,,0 strambcrske ucho", ktera se opet uskutecni v rarnci festivalu DNY KLASICKE KYTARY 2007.

FeiS Vladislav Petrasek - vydavatel a sefredataor SKK

www.klasickakytara.cz

'Hudebm c'gentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klasicke kytarv

2/2006 zMLIV. rocnlk (I I. UsIO)

Cctytmesicnik pro hudobrukv a pnznivcc klaslckc kytary

Prazske kytarove kvarteto ... zaioieno V roce 7984 na prazske konzervatoii. .. pfizen publika doma i V zahranict. .. ucast na vyznam nych hudebnfch festiva/ech. .. stovky koncertu ... interpretacni umeni zaznamendno na mnoha nahrdvkdch ... odboma kritika oceiiuje virtuozitu, perfektnf souhru, osobity hudebnivyraz a vkusny vyber repertoaru ... patti mezi nejlepSf soubory tohoto typu na svete ... inspi race pro tadu vynikajfcfch ceskych i zanranicnich skladatelu ke zkomponovani del piimo pro tento soubor ... odborna kritika jednotnd ve sve chvale ... seskupeni, skladaik! se ze ctyi vlrtuozu ... pravy komornf a zaroveii origindlnf soubor ...

iNaOtJzkyvP ~

r .': etraska odpovid~, ' i

L Prazskeh '. . )1 ( enove

------ 0 kytaroveho kvarteta

Od kdy hrajete v novem s/oienf? Marek Veleminsky Zkouset v novem slozenl jsme zacall po lonskych vanoctch a prvni koncert se pak uskutecnil istos v breznu ve spanel skern kulturnlrn institutu.

10k se uskutecnil vyber novych {lent}? Sy/ vyhldsen konkuJz nebo jste dali piimo nobfdku nynejsfm dvema "novotkum"?

Marek Veleminsky

Ne, konkurz jsme nevyhlasovall, vetslnu kytaristu znarne. S nekterymi jsme napred 0 teto moznosti nezavazne poho vorl!i a po dukladnern zvazeni jsme se rozhodli s nabidkou oslovit jiz konkretni osobu - to jest v tomto prlpade iPatricka Vacfka. Podle prvniho pulroku spoluprace musim rkt. ze to byla dobra volba.

Zajimavostf je, ze se

Patrick narodil pres

ne ve stejnern roce, ve kterem jsme za lozili Prazske kyta rove kvarteto. Oba vy z qeneracnlho vekoveho rozdllu jsme ale v podstate nernell, protoze uz jsme si ovefili, ze v hudbe to muze by! naopak prospesne. A souboru se tak velmi snlzil vekovy prumer,

Proc v/astne dos/o v pos/ednf doM - po mnoha /etech hranf v nemenne sestave - k tak zosadnim zmenom (postupno vymena dvou hrocu) v obsazeni kvarteta? Marek Veleminsky

Ta vymena neprobehla najednou. Jan Tulacek s narni hraje jiz Ctyri roky. Tehdy soubor po desetilete spolupraci opus til Jir~ Mrhal. S Martinem Sauerem jsme vsak hrall temef od zacatku a spolecne s Vaclavem Kucerou jsme pohromade vydrze!i vice nez 21 let. Po takove debe se zda skoro ne predstavitelne se rozejit, ale stale se. Moznostl kazde spo luprace se po case mohou vycerpat. Osobnosti vyzrava]l a mohou se po letech rozejit v nazorech na zakladni veci, kte

re takovy soubor spojujL A protoze pokracovanl spoluprace by vyzadovalo od zucastnenych jiz pfflis velke kompromisy, rozhodli jsme se v klidu, miru a pratelsky se rozejit. Udelall jsme spolecne spoustu prace, odehrali pres tfinact set kon certu, natoclli pet CD (to posledni prave vyslo) a mnozstvi rozhlasovych a televiznfch nahravek, ale zivot jde dal, .. a i zrnena je zivot,

Ko/ik kytaristu se d05Ud vystiida/o v PKK, a kteif to by/i? Marek Veleminskj

Kdyz pocttam i soucasne deny, tak se v kvartetu za dvaa dvacet let vystffdalo devet kytaristu, Zakladajkl sestavu se

mnou tvorilijeste na konzervatof moji spoluzacl Chaled Arman, Jiff Vobor

sky a Marek Janda, ktery soubor brzy opustil, aby se do ne] po peti letech zase na cas vratil; Chaled Arman po chazr z Afghanis tanu. Studoval v Praze, ale po svern vitezstvi v soutezi Radio France v roce 1985 emigroval do Francie a mfsto ne] prisel Martin Sauer. Vaclav Kucera na stoupil do naseho .vlaku" jiz behem prvniho roku fun qovanl souboru, Jifi Mrhal v roce 1992, Jan Tulacek v roce 2002 a Patrick Vacfk pred nedavnern.

Je tedy videt, ze zmeny v obsazeni potkava]l kvarteto po rnerne caste. Je to sice nepnjernne, protoze to vzdy nejaky cas trva, nez se soubor v novem slozeni sehraje a nez zlska cit pro spolecny zvuk. Po letech zkusenosti se to ale snazlm videt i z te pozitivni stranky, Kazdy novy den, pokud je osob nost, a my jsme vzdy v tomto smeru meli pf vyberu stast nou ruku, prinasf do souboru nove impulsy, nove pohledy, nazory, ktere spolecnou hudebnf rec ozivuji a obohacujf.

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zMf.IV. rocnfk (I I. (;islo)

Svet klasicke kytary

Ctyrmesi(nfk pro huctcbnjky a ptizni\re "

Stffdate party nebo ma katdy svuj dany part (od 1. po 4. kytaru) ve vsech skladbdch? Marek Veleminsky

Princip spoluprace rovnocennych partneru je, a vzdy byl, jednfm ze zakladnkh karnenu tohoto kvarteta. Byl'o by nesmyslne mit v souboru vy borne hrace a nedat jim odpovfdajfcf prostor sv« schopnosti ve prospech kvarteta vyuzit, Hrajeme na stejne nastroje, takze se muzerne stffdat ve skladbach, ktere majf standardni rozdeleni hlasu, V mnoha pffpadech se u melodicke linky stndarne i be hem skladby, coz je pro posluchace zajtrnave a pro nas obtiznejsf. Je to tiz dulezite, aby to pokazde neznelo jako uplne jine kvarteto. Kazdy hrac tak musi hrat narocne solove party a musf urnet i doprovazet, Musftedy na sobe pracovat a rozvfjet sve schop nosti, coz je pro cely soubor pros pes ne.

1ak casto spolu cvidte a jak probihd nacvik novych skladeb (bavite se 0 skladbe predem nebo at po vycvicenf partu katdym zvlas(, apod.)?

Patrick Vacik:

Doposud jsme zpravidla zkouseli dvakrat tydne. ad letosnl ho ffjna to vsak bude 0 neco slozitejsf. Jdu totiz studovat do Vymaru a nebudu moci jezdit do Prahy kazdy tyden. Dou fam, ze to pujde alespon jednou za 14 dnu - pak samozi'ej me budou vzdy minimalne dve zkousky,

Pri nacviku novych skladeb byva zvy'kem, ze se nejdi'fve roz dajf party, kazdy si doma projde svu] hlas ana dals! zkousce si tu skladbu pomalu a po castech spolu zahrajeme, aby chom ziska!i dojem 0 nalade, struktui'e a zvuku celeho dfla. Snazlme se pak dodrzovat autorem pfedepsana tempa a dynamiku, do jiste miry se ovsern i'fdfme i vlastnfm hudeb nlrn sluchem a citem. U transkripcf byva zvukovy vysledek v uprave pro ctyi'i kytary caste dost odlisny od orlqinalu a proto hledarne nejidealnejsl polohu, ve ktere dokazerne jak zachovat charakter ski ad by, tak zaroven vyuzit vsech prosttedku, ktere narn nase nastrojove slozenl nablzi, Pro porovnanl a inspiraci si taky poustime nahravky oriqlnalu, nejlepe vfce ruznych interpretacf za sebou. Postupem casu

se tak tva!' nove nastudovane skladby menl. Ale to plati i pro zbytek naseho programu.

Marek Vefeminsky

Pi'i prvni zkousce je vzdy poti'eba vyfeslt otazku prstokladu a sjednotitje. Bez toho by nernelo cenu party cvicit, Samozi'ej me, ze behem doby se vzdy pi'ijde na nejake Ie psi varianty, ktere jeste lepe prospe]l vyslednernu zvuku, ale i hratelnos ti. Na dalsfch zkouskach uz to bez dobi'e zvladnutych partu nejde, to uz se pracuje na lnterpretacnich zalezltostech a na souhi'e.

1ak dlouho asi ttv« proces, net se nova skladba dostane na koncert? Marek Vefeminskj

To je ruzne, podle obtiznosti skladby, jejf delky a take podle toho, jak caste zrovna muzerne zkouset, Ale vzdy se ski ad ba na koncerte objevi az po pedive pilprave. Interpretace kazde skladby poti'ebuje uzrat. Prvnfm uvedenfm ale ten proces nekoncl, pokracuje prave koncertnfm provadenlrn, Clovek si take poti'ebuje ovejtt zda to, co je dobre ve zkuseb ne funguje i v koncertnfm sale. Presto, ze uz marne nejakou zkusenost, vzdy ocekavarn prernleru skladeb i transkripcf s

urcityrn napetlrn. Pravda 0 nich se totiz nekdy ukaze az na p6diu.

V jake mire se budete s novymi (/eny zamerovat na novy repertoar a jak dalece se budete vracet k teoettoan: "stareho kvarteta''? Marek Vefeminskj

Urcite se budeme zamerovat na novy repertoar, coz ovsem neznarnena, ze se cas od casu nevra tfrne k nejakyrn starslrn vecern. Jsou skladby, po kterych se narn nekdy zasteskne a ke kteryrn

bychom se mohli vratit s jinym pffstupem, nez pied lety.

Ktere hudebnf obdobf nebo hudebnf styl mate nejradeji? Mate we oblfbene autory nebo typy skladeb?

Jan Tufacek

Mluvfme-li 0 kytai'e, zajfma me poslednf dobou nejvfc obdobf ranneho romantismu. Bavf me hrat tento obsahly repertoar na romantickou kytaru a vracet se pi'itom i k dobove technice hry. Dornnlvarn se, ze pouhe pi'enesenf modernf techniky na "starf' nastro] je zastavenim v puli

www.klasickakytara.cz

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Pe.trC'lsck

Svet klasicke kytary

Ctyrm(,sf(:nik pro hudclJrlif~'.·-a pf'l..llt\CC klnsick6 kytarv

2/2006 Z~lfi. IV. ro(nik (I r {fsloi

cesty. Je zajimave, ze u tohoto nastroje jeste neni zcela bez ny podobne kom plexni prlstup jako ti'eba u baroknich housll ci loutny. Patrick Vacik Osobne mam rad skoro vsechna ob dobi, snad jedine kytarovou literatu ru klasicismu moc nemiluji. Vyhodou kvarteta vsak je, ze muzerne hrat sklad by od komponistu, ktei'i pro kytaru ne psali. Takze marne velky vyber a nejsme svazani pouze kyta rovyrn repertoarem. Marek Veleminskj Za leta koncertni cinnosti jsme si ovefili, ze narn i poslucha cum vyhovuje program, ktery je kontrastnf. Proto jej az na vyjlmky sestavujeme z hudby vice stylovych obdobi a nekdy na skok zavltame i do jineho zanru. Soucasna doba vyzaduje od interpretu cim dal vetSi specializaci na urclte obdobi, ci dokonce autora a v rarnci tohoto obdobf maximalni auten ticitu. U kytaroveho kvarteta vsak neco takoveho ani nepri pada v uvahu. Mohli bychom se takto venovat pouze hud be ad druhe poloviny 20. stoletL To by narn, ale nestacilo. Ochudili bychom se tak 0 baroknf hudbu, kterou marn velmi rad stejne takjako hudbu prelomu 19. a 20. stoletf, ktera na sernu souboru vzdy velmi dobre .sedela"

Vaclav Kucera

vyber repertoaru kazdeho umelce je zavisly na jeho este ticke vyspelosti, ktera se odvfjf od hlubslho filozofickeho poznan! radu ved tohoto sveta, do ktereho umeni pati'i a je nezavisle na subjektivni libovull. Proto je velmi tezke vy bfrat skladby, ktere majf trvalou umeleckou hodnotu a jsou schopny obohatit vnfrnaveho posluchace. Prave takovy re pertoar chceme hrat bez zavislostl na oblibe urciteho autora nebo slohoveho obdobf. Hlavnfm krlteriem vyberu by tedy rnela by! umelecka hod nota a ne soucasne trendy, nebo dokonce myslenka, jak se zalfbit posluchaci, Zde se ovsern caste dostavarne do rozporu s pozadavky soucasneho sveta as anarchif subjektivnich pohnutek moderniho ducha. Myslim, ze nase uvahy 0 urneni nejsou mozne bez neustale ho zkoumani prvnfch prlncipu filozofie a sirsich estetlckych zakonltostl, V tomto ohledu nas ceka jeste dlouha, trnita cesta. Naslrn diem je snaha vybfrat a interpretovat skladby tak, aby hra tonu jako hudebnf obraz nebyl pouhy fyzikalnl jev, byt sebedokonalejsl, ale aby se hudba stala symbolem dusevniho prozltku nehmotne skutecnosti. Jde nam tedy 0 prime setkanl s krasou.

Resfte mezi sebou i techniku hry (napffklad, zda hait tim, {i onfm prstokladem, apod.J nebo se zabjvate jen interpretad - a zda hrat to ti ono, tak nebo tak nechlivate vyplynout at z vjs/edneho zvuku?

Patrick Vadk

Kazdy kytarista pi'i nacvlku nove skladby hleda svuj Idealnl prstoklad. V kvartetu se vsak rnusf brat ohled na vicehlasou sazbu, ve ktere platf jista hudebnl pravidla, jako napt imi tace v polyfonnf hudbe. Aby tyto prvky mohly vyniknout,

je nutne sjednotit artikulaci (legata, porta menta, atd.) a frazovanl (spolecne nadechy apod.), tu dfz i prstoklady.

Co se tyce techniky jako takove, tak se samozrejme kazdy z nas snazl prizpu sobit svou hru vy slednernu zvuku, V tomto smyslu si na zkouskach vzajern ne pomaharne a hie dame i'esenf pro co nejlepsi vysledek, Marek Veleminskj Samozfejme spolu musfme mluvit take o tom, jakou techni kou hrat jednotlive casti partu, Vzdyt' zpusob jaky se zvolf znacne ovllvnu]e vy znenl skladby. Musfme do detailu vyresit, co hrat dopadem, bez dopadu, co brat jako rozlozeny akord a co hrat melo dicky, kde by se hodil flazolet nebo pizzicato a podobne, V oriqinalech, ktere jsou psany kytaristy, to autor vetsinou da na vedomf, ale v ostatnfch skladbach je to na nas.

Kdo vybfra tepettoit? Ma vedoud souboru v tomto pifpade rozhodujfd slovo? Davate pfednost puvodnfmu tepenodn: nebo transkripdm?

Jan Tulacek

Nas repertoar je tvoi'en z vetSi casti transkripcemi, ktere jsou v drtive vetSine dflem Marka. Myslfm, ze u sarnotne mys lenky zalozit kytarove kvarteto stal take zarner vytvoi'it si repertoar.podle vlastnfho gusta". Dobra transkripce je vlast ne autorskyrn vkladem, kterym se program kvarteta muze stat jedinecnym a je take jednou z odpovedi na otazku proc takovy soubor existuje. Styl, jakym je puvodni sazba pi'eve dena do partu Ctyi' kytar, navfc urcu]e celkovy zvuk kvarteta. Je samozrejrne nutne sahnout po skladbe, ktera se takove transformaci nebude vzpouzet, ale naopak se jeji kvali ty treba ukazl z jineho pohledu. Je to mnohem slozitejsf u hudby rornanticke a novejs! nez naprlklad u hudby baroknL Pi'fpady, kdy sami autoi'i zpracuji stejnou hudbu v ruznych instrumentadch (jako je tomu napi'. u M. Ravela), jsou nekdy dobryrn vodftkem. Na kazdern koncerte vsak uvadlme jed nu ci vfce puvodnich skladeb pro ctyi'i kytary a marn radost, ze mnoho z nich bylo napsano specialne pro PKK.

Marek Veleminskj

Protoze jsme ctyi'i a jak je videt z pi'edchozich odpovedf kazdy rna jine hudebni zaliby a preference, snazlm se vy birat repertoar tak, aby si v nern kazdy mohl najft to sve. A kdyz pi'ijde nekdo s neCim jinym, tak to podpoi'fm. Tak byl nas repertoar obohacen 0 nekolik transkripd, ktere udelal Jan nebo 0 nejstarsi znarny original z roku 1814 od A. de Lhoyera.

Na jake kytary hrajete? Vaclav Kucera

Vyber hudebnfho nastrole by se mel i'fdit stejnymi esteticky mi pozadavky jako hledanl repertoaru a jeho interpretace. Ovsern okolnosti, za kterych si poi'izujeme sve kytary, jsou z pochopitelnych duvodu vzdy nejakym zpusobern ome zeny. Proto se behern mnoha let v souboru vysti'fdalo vice

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zMi.IV. rocnfk (I I. Cislo)

Svet klasicke kytary

nastroju nezli hracu .. Hrali jsme na kytary vyznamnych sve tovych nastrojaiu jako jsou Ramirez, Kohno, Friederich i na ceske kytary Schneider, Kubla, Mach, Svoboda. V jednom obdobi se v nasern souboru setkaly ctyi'i stejne nastroje od Jose Ramireze. Nazory na to, zda hrat na kytary jednoho na strojare nebo na kytary ruznych vyrobcu, se odlisuji, Barevne spektrum kytar od ruznych vyrobcu je velmi stroke, ale musi se k sobe svyrn zakladnlrn charakterem hodit. Casto i velmi dobry nastro] musel z techto duvodu soubor opustit. V sou casne debe marne dva Ramfreze, mexkkou kytaru od Abela Garcii Lopeze a nastro] nemeckeho kytarare Maria Groppa. Ja osobne bych byl rad, kdyby se vedle techto kytar mohla svou krasou prosadit replika kytary Antonia Torrese, kterou pro me postavil Jan Tulacek,

Venujf se jednotlivi (Jenove PKK vyhradne koncertni Cinnosti nebo jeste vyumji, apod'?

Marek Veleminskj

Nejvice se pedaqoqicke cinnostl venule Vaclav. Krome toho, ze vede kytarove oddeleni na Konzervatoi'i v Praze, vyucuje i na hudebnim qymnazlu. Ja udrn v mlste sveho bydliste ve Zbraslavi, Jan se zase zabyva stavbou replik kytar a louten podle starych rnistru a Patrick studuje na vysoke skole v Ne mecku.

Interpretace a pojeti skladby je velmi individudlnf (dynamika, tempo, atd. atd.) a choulostivd vee Musfte de/at hodne kompromistl? Nedochdzi ke strettlm dvou ai ttyr ndzortl?

Patrick Vacik:

Sti'ety nazoru jsou zcela bezne, zatim jsme se vsak vzdy ne jak dohodli. Jde 0 to, vyzkouset vsechny rnoznostl a pote vybrat tu nejlepsl, Kompromisy jsou stejne tak samozrejme jako snaha kazdeho z nas, vnest do hudby svou vlastnf osob nest. Ale rrastestf jsme vsichni rozumnf a delame vse pro to, aby narn to spolu hra]o co nejlfp.

Stykdte se i mimo hudbu - tm. navstevujf se Vase rodiny, jezdite treba na spdenou dovo/enou, apod. nebo jsou Vase vztahy pfedevsfm "hudebne-pracovni'?

Marek Veleminskj

Cas nam neumoznuje

abychom se caste na vstevovali. Vidime se vsak na zkouskach a koncertech tak caste a v aute spolu stravlme tak mnoho casu, ze si staCfme popovidat take jinych vecech nez jen 0 hudbe, Dovole nou spolecne netra vime, to bychom pak riskovali ponorkovou nemoc a navic bychom se asi tezko dohodli jak ji travlt,

1ak se d(vdte na rostoud mnoi stv! kytarovy(h orchestrtl na ceskych IUS Oejichi repertodr vesmes vychdzi z kvartetn( partitury}? Nestaci jen ,listota" ctyr kytar?

Patrick Vacik:

Sam jsem hral 2 roky v BGO (Bohemian Guitar Orchestra) pod vede nfm Rostislava Coufala

a muslrn fict, ze to je opravdovy zazltek, Kdyz se spoji Hi, ctyi'i kytary v jed nom hlase, vytvoff to krasny zvuk, 0 dyna mice nemluve. Navfc se v orchestrech daji pouzlt soprano ve, basove nebo l z-strunne kytary, coz obohatf celkovou barevnost zvuku. Proto je skoda hrat s orchestrem pouze ctyrhlase skladby. Na druhou stranu se pf transkripcfch vi cehlasych skladeb musf brat ohled na technickou zdatnost a hudebnf vyspelost zaku a tim se vyber znacne omezuje. V BGO jsme mell vyhodu, ze se soubor nesklada jen ze zaku ZUS, ale i ze studentu pardublcke konzervatoi'e a dalsich ky taristu z Hradce Kralove a okoli. Mohli jsme tak hrat i skladby s narocnyml solovyml party (jedna nebo dye solove kyta ry) a s doprovodem orchestru. Ve spojeni s orchestry ZUS z Chrudimi, Pardubic a Prahy jsme dokonce nekolikrat vy stoupili v obsazeni az 60 kytar a hrall jsme napi'iklad I.vetu z Mozartovy symfonie 9 moll - jed no z nejznarnejsfch del klasicke hudby vubec. Rekl bych, ze pro zaky ZU5 je kytaro vy orchestr v kazdern prlpade velkyrn pi'fnosem. Nejedna se jen 0 to zahrat si nejakou.komofinu" ale jde 0 zfskanl smyslu pro kolektiv, pro souhru a 0 vetSi radost z hudby diky pest rernu vyberu skladeb.

Marek Veleminsky

Musim se pi'iznat, ze jsem se di'fve na myslenku kytaroveho orchestru dfval ponekud s despektem. Nazor jsem zmenll, kdyz jsem slysel, co dokazal se svymi zaky Rostislav Coufal v hradecke ZUS Na Stfezine, V poslednfch nekolika letech jsem pravidelne clenern poroty souteze kytarovych a man dollnovych orchestru Prazske struny a byl jsem tam sved kem i'ady pozoruhodnych vykonu. Tam jsem take slysel nekolik zajlrnavych skladeb, ktere uz jsou psany pi'fmo pro kytarovy orchestr. V lonskern roce na teto soutezi uspel BGO i hradecky orchestr v narocne konkurenci se zahranicnfrni telesy - a tam jsem take slysel Patricka jako s6listu i jako or chestralnlho hrace. Tehdy jsem jeste netusll, ze bude dnes clenem naseho kvarteta.

www.klasickakytara.cz

Hudebru agentura a vydavatelstvi Vladislav Petr<isek

SVt~t klasicke kytarv

ctvrmesicnik pro tlu(iciJnfky ,c, ufiznivce klasicl«: kvtary

2/2006 zclfi, IV, rocnjk (I I, cislo)

Jokj je Vas nejhez(f nebo nejzojfmovejSi zaiitek? Marek Veleminskj:

Z tech koncertnich zazitku urcite rad vzpornlnarn na nektere krasne saly: Dvorakova sin Rudolfina, Spanel s'ky sal prazskeho hradu, Schubertuv sal videnskeho Konzerthausu, sal pafizskeho rozhlasu ... Vzpomlnarn na festlvalova vystoupeni na Prazskem jaru, v Mikulove, v Miami, na exotkke cesty do Turecka ei Izraele, na stov ky koncertu v naslch rnestech, na koncerty v prazskern Atriu, kde jsme hrali poprve a kde hrajeme nejcaste]l, ..

Morku, fekni joko vedoud souboru par vet 0 zoJoienf PKK

Marek Veleminskj

Myslenkou hrat v kytarovern kvartetu jsem se zacal za byvat uz brzy po svem prfchodu na konzervatof, Profe sor Jiff Jirmal mel ve zvyku na koncertech svych zaku vzdy dat dohromady nejake kvarteto a [ednou jsem se v nern ocitl i ja. Ty rnoznosti, ktere toto seskupenl skytalo mne tak oslovily a ten zvuk se mi tak zalfbil, ze bylo roz hodnuto. Jediny problem byl, s kyrn hrat, protoze kyta riste na studlkh maji vetsinou solisticke ambice a malo pochopeni pro komorni spolupraci. Uz v roce 1982jsme s Vaclavern udelali prvni pokus 0 zalozeni kvarteta, kte ry vsak nernel dlouheho trvani, 0 dva roky pozdeji po nasern koncerte v Atriu, jsem uz ale pro tuto rnyslenku ziskal i tfi sv« spoluzaky a PKK bylo na svete, Kvarteto pak velice rychle vplulo do koncertniho zivota, nejprve u nas a po roce 89 i v zahrankt

Nekolik otazek jen pro nove cleny:

Co pro Tebe znomend byt tlerem PKK nebo vubec bjt i'/enem komorniho souboru?

Patrick Vacik

Byl jsem velmi potesen, kdyz jsem dostal nabldku hrat v PKK. Vzdy jsem se chtel venovat komorni hre, navic je v dnesni dobe takika nernozne uzlvit se pouze solovyrn hranim. Ale asi bych nikdy necekal, ze se rovnou dosta nu do takoveho renomovaneho souboru.

Jok jsi zv/ad/ "noskoCit" do naroi'neho tepenoin: tok vyznomneho souboru? Patrick Vacik

Mel jsem Hi mesrce na to, abych se naucil repertoar na koncert. Nebylo to snadne, ale slo to. Motivace byla a je stale jeste velka a nase spoluprace se porad zlepsuje, UrCite bude jeste nejaky cas trvat, net nase teleso uplne sroste, ale kvu,Ji tomu to piece delarne.

Nejsi svozovan osobnostmi dvou sta/ych i'lenu M. Ve/emfnskeho 0 V. Kui'ery? Mas z dosovodnf spoJuprace oxn, ie muies up/otnit sve nazory?

Patrick Vacik

Marek i Vaclav jsou velmi tolerantni a otevtenl, takze v tom nevidim zadny problem. Kazdy marne svu] styl pra ce a svu] osobni pohled na hudbu, ale bavi nas to spolu a tak si vychazime vstffc a vzejemne se podporujeme.

Mate i jine hudebnf oktivity mimo PKK?

Patrick Vacik

Mam pied sebou 4 roky studia na vysoke hudebni skole ve Vymaru, takze pracuji dale na solovem repertoaru. Sarnozfejme, ze se nebranlm dalsfrn hudebnim projek tum. Uvidime, co jeste pfijde.

Jan Tulacek:

Hraji dlouhodobe v duu s fletnistou Karlem Valterem, ktery nyni dokoncll studia na Schole Cantorum v Basi leji. Nas ansarnbl jrnenem Consolazione se specializuje prave na hudbu ranneho romantismu v provedeni na dobove nastroje.

DISKOGRAFIE PKK

Studio Principium (2006) PS-01l-2131 RAVEL: Alborada del gracioso JANACEK: Po zarostlem chodnicku PROKOFJEV: Romeo a Julie GRIEG: Peer Gynt

FAURE: Pavana

Panton (1995) 811394 - 2131 DUARTE: Concerto democratico, Americana, Ballade, Mala suita c.l , Diptych e.t

RAK: Chimericka predehra a Toccata, Nalady, Ceske pohadky, Taranto, Rumba, Aria di Bohemia

Panton (1994) 811273 - 2131 CORELLI: Concerto grosso op.6, c.4 BACH: Suita e.z, BWV 1067 TELEMANN: Koncerty C, G, D, A dur VIVALDI: Koncert G dur

Bonton (1991) 710058 -2131

PRAETORIUS: Tance z "Terpsichore" VIVALDI: Koncert e moll op.3, c.IO MYSLIVECEK: Divertimento A dur RAVEL: Pavana za mrtvou infantku

DUARTE: Anglicka suita c.3 RAK: Variace na Karluv most

Panton (1991) 810993 - 2131 VILLA-LOBOS: Bachiana Brasileira c.l GERSHWIN: Tfi preludia MORENO- TORROBA: Rafagy MOREL: Suita del Sur

Recenzi na nejnovejsi CD Prazskeho kytaroveho kvarteta si muzete precist na str, 42.

I{>l ~

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav F'ctr(lsek

www.k l a s i ck a k yt a r a.c z

2/2006 zML IV. rocnik (I I. Cislo)

Uyfm(;sicnik pro 11LlCICI)lliky il prLcr-rl':':1c ."'

Marek Veleminsky (vedoucf souboru) pochazi

z Prahy, kde se v roce 1960 narodil. Puvodne zacal hrat na housle, ktere vsak ve tfinacti letech vymenil za kytaru, na kterou se ucil u Jirfho Necekala. Po vystudovanl stiedn! prumyslove skoly stavebni zacal v roce 1980 studovat na Konzervatof v Praze, kterou pod vedenim profesora Jifiho Jirmala dokoncil v race 1985. Sva studljnl leta zakoncil

v roce 1992 na prazske HAMU ve tflde profesora Stepana Raka. V roce 1984 se stal laureatern kytarove souteze

v Kutne Hole a 0 rok pozdeji finalistou rnezinarodni kytarove souteze Radio-France v Parfzi. Od roku 1998 UCI na hudebni skole v Praze-Zbraslavi.

Vaclav Kucera se narodil v Praze v roce 1953. Na kytaru zacal hrat v osmi letech a jeho prvnim ucitelem byl Alexander Dedina. Pozdeji presel k profesoru Vilernu Ma tauschovi, ktery ho pfipravil ke studiu na prazske konzer vatofi. Zde nejprve studoval u profesora Stepana Urbana, pozde]l u profesora Milana Zelenky, pod jehoz vedenfm konzervato] v roce 1975 absolvoval. V roce 1974 roce se stal finalistou kytarove souteze v Parfzi. Ve studijlch pokra coval do roku 1979 na Pedaqoqicke fakulte v Ceskych Bu dejovlckh u profesora Karla Raymana. Svou pedagogickou drahu zaha]il na Konzervatof v Teplicfch, pozdeji presel do LSU Vorsilska v Praze. Po roce vyucovanl na Konzervatof

J. Deyla nastoupil v roce 1987 jako profesor prazske kon zervatoie, kde je dnes vedoudm kytaroveho oddeleni, Poslednich deset let navic vyucu]e hru na kytaru na Gymnaziu Jana Nerudy v Praze.

Jan Tulacek se narodil v Praze v roce 1977. Na kytaru ho naudl hrat Zdenek Dvorak v ZUS Lounskych v Praze. Po rnaturite na qymnaziu vstoupil na prazskou konzervatot kterou absolvoval u profesora Milana Zelenky. V roce 2006 absolvoval HAMU pod vedenim stejneho profesora. Ma za sebou mnoho koncertnich vystoupenf jak solovych, tak

is ruznymi komornfmi soubory. Krome cinnosti interpre tacnl se tez zabyva stavbou kopii historickych kytar.

Patrick Vacik se narodil v roce 1984 v Kemptenu

v SRN a do sestnacti let zil v Mnichov€, kde vystudoval jazykove qyrnnazium. Hre na kytaru se zacal venovat v jedenacti letech pod vedenfm Pavia Rfcare. Pozdeji po kracoval u Martina Carvana, ktery ho v roce 2000 pfipravil na pfijlrnacl zkousky na prazskou konzervatcr, Zde v roce 2004 ve trfde profesora Vadava Kucery odrnaturovat. V roce 2006 uspesne absolvoval na pardubicke konzervatof pod vedenfm profesora Petra Saidla. Nynf studuje prvnfm ro kem na vysoke hudebnf skole v nerneckern Vyrnaru. Krome solove hry s.e tez venu]e intenzivne komorni hre, prevazne s houslistou Davidem Pokornym a cellistou Petrem Nou zovskyrn. V poslednfch dvou letech byl denem Bohemian Guitar Orchestra. Je laureatem mnoha soutezf: Dolny Kubfn (2001 a 2006), Ceske Budejovice (2001 a 2004), Kutna Hora (2002 a 2004), Belehrad (2004), Rust (2005) atd.

www.klasickakytara.cz

Sv6t klasicke kvtary

([\'fl11(:siCnik pro hudcbniky a priznivce klasick(l kvtar-,:

2/2006 zMf.lV, rocnik (I I, Cfsloi

v

~.~ a jeho koncert bez kytary

V 9, iisle SKK (312005 prosinec, str. 4 - 6) byl uveiejnen rozhovor se Steptinem Rakem. ledna z odpovedi na moji otazku vsak otistena nebyla, protoie jako "ztiiitek ztiiitku" volala po samostainem ilanku. Takie nyni ctete, co vsechno je moine v tom .nasem" kytarovem svet«

Y.P.: Iednou jsem Vas slysel vypravet, ze jste snad zapornnel kytaru a otevrel pred koncertem prazdny futral - a nakonec jste hral na nejake pujcene "padlo" (s ocelovymi strunami) kdovi od koho. Iak to vlastne bylo?

S.R.: Z toho mi jeSte dnes beha mraz po zadech. Tenkrat jsem prave privezl Smallman a (kytaru S. Raka jii netieba piedstavovat, pozn. red.) z Australie v mnohakilovern drevenem futralu, Ten futral byl sam 0 sobe tak tezkY, jako by v nern uz kytara byla. A prave to mi ptipravilo tu chvili, na kterou sotva kdy zapomenu.

[eli jsme tehdy s Alfredem Strejckern na slavnostni koncert kamsi do vychodnich tech (radeji i po tech letech nepro-

!foto Antonin Les/

zradirn, kde to bylo) a uz od zacatku jsem me! dojern, takove nejasne tuseni, ze je neco spat ne. To nejdulezitejs], tedy kytaru, jsem ovsem mel, tak jsem nad tim dale nepremyslel. Ces tou jsme se dostali do jakesi havarie a to zna menalo prvni zpozdeni. Pote jsem dostal hlad (trpel jsem monoglykemii) a tak jsme se zdr zeli jidlern - tedy dalst zpozdeni, Tenkrat jeSte nebyly mobilni telefony, tudiz neexistovala ani moznost podat okamzitou zpravu, Samozrej me byl navic celou cestu necekane busty pro voz a tak dalsi zdrzeni nabihalo a cas koncertu se neuprosne blizil. 0 poznani mene rychleji jsme se vsak blifili my. Na misto jsme pti vsi snaze dorazili az pill hodiny po planovanem zacatku. Vsichni nas davno netrpelive oceka vali, na nic nebyl cas, rovnou do saten. Opet se ale ozval sviravy hlad. Chte nechte jsem se musel znovu najist. Nemate neco k jidlu?.. Sotva co mohlo jiz beztak konsternovane po tadatele vyvest z miry vice. Nervozni pokus 0 vysvetleni, kus chleba v pravou chvili. Pano ve, prostm, nastoupit! Fred byl jako obycejne na po diu uz prede mnou, aby alespon trochu zachranil situaci, hovotil a ptipravoval poslu chace na vyjimecny kulturnf zazitek, na setka

I Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 Z;,m, IV. rocnfk (I I. cislo)

(tyrmesicnik pro hudcbmkv a piizrl.iVt'<": ... .ao"l _ c~k'.,.U'.

Svet klaslcke kytary

ni s odkazem ucitele narodu a take - a take na setkani s nejlepsi kytarou na svete, kterou prave pfinasi mistr Stepan Rak! Potlesk, vbiham na podium s futralern. Potlesk uticha, sedarn si a otevf ram futral., nastesti jsem uz sedel, Futral byl prazdny, kytara nebyla. Zoufale, v blahove iracionalnf nadeji, satram po dne, neni-Ii tam nakonec piece jen nekde schovana, Nernate ne-ja -kou kytaru?, pta se Fred omdlevajici poradatelky, Kdeze chleba,

DISKOGRAFIE Stepana Raka

CD, Cassete "Remembering Prague", 1988 Stepan Rak

Gl "The Guitar of Stepan Rak", 1989 Stepan Rak

CD "Dedications", 1990 Stepan Rak

CD .Live in Studio", 1991 Stepan Rak

CD "The Guitar of the 21st century", 1994

V. Ustinov, C. Gerstendorff, A. Olshanski, S. Rak (2, 7, 9, 19) CD "Teskne huci Niagara", 1994 Stepan Rak

CD "Terra Australis I", 1994 Stepan Rak

CD "Terra Australis II", 1996 Stepan Rak

CD "Hledani lasky", 1997 Alfred Strejcek, Stepan Rak Cassete "Hosi od Bobfi reky", 1998 Alfred Strejcek, Stepan Rak

CD "Nada Shakti & Stepan Rak 1999", 1999 Nada Shakti, Stepan Rak

CD, Cassete "Ten vanocni cas", 1999 Stepan Rak

CD "With the Guitar around the World", 2000 Stepan Rak

CD "Vivat Comenius", 2001 Alfred Strejcek, Stepan Rak

CD "Obraz ze zivota meho - Machovske nokturno", 2002 Alfred Strejcek, Stepan Rak

CD "Ten Letovskej most", 2005

Trehusk & Stepan Rak,

Pavel Vitek, Jan Rosak ad.

CD "Chvaia caje", 2005 Stepan Rak

ale kvtarar Fred carle hovori a vsechno co rna dye nohy shani kytaru. Jakoukoli. Hledani nebere konce, az kdosi bez dechu vbiha do zakulisi a konecne mi podava kytaru. Vlastne to ky taru jen prrpominalo - jakasi detska maketa s nevyladitelnyrni draty, ale 0 to umelecteji vyzdobena obrazkern Iepe devy s na pisem Tahiti. Nebylo zbyti, orndlevaje jsem lepou devu ucho pil a vravoravym krokem vysel na podium. Fredovy velebne rysy spadly jako vez ze sirek. Piedehra. Nekolik sknpavych zvuku a selestu, chrasteni vytahanych dratu, Vzpomnel jsem si na tahitske domorodce a zbytek koncertu jsem dozpival a dopiskal, doprovazeje se na lepou devu jako na bid nastroj ...

Nas porad Vivat Comenius, s nimz jsme vystupovali pied prezidenty a krali v desitkach zemi vsech zemedilu, zustal tam ve vychodnich Cechach jako na trosky rozbita lod' a jen neko lik roztfistenych prkynek se zazmitalo v drtivern piiboji.

Pozdeji nam napsali, ze to byl jeden z nejlepsich poradu sezony ...

IDny klasicke kytary 2006, Stramberk. joto: v. P.I

V pfedchozim cisle casopisu SVET KLASICKE KYTARY (SKK 1/2006 kveten, str. 38 a 39) byly otisteny dye recenze na nejnovejsi CD Stepana Raka .Chvala caje",

w ww.k l a s i ck a kyt a r a.c z

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

--- -~--------

LI\rmL'si(:nik pro huclebnfky a prfznivcc klClsicke kytary

SVt~t klasicke kytary

2/2006 zarro IV. rocnfk (I I. Cislo)

Vladislav Petrasek a Ales Durcak

....

Kytara V dile mallre %DENKA BURIANA

Ke 100. vyroc! narozeni mallie Zdenka Buriana (narodil se 11. 2. 1905) byl v 9. iisle casopisu SVET KLASICKE KYTARY (3/2005 prosinec) otisten Cldnek 0 jeho vztahu ke kytaie. Nyni k 25. vyroii jeho umrti (zemiel L. 7. 1981) piedstavime nektera dila Z. B., na kterydi je kytara - jako hudebni nastro] tomuto maliii nejbliisi - vyobrazena. Souiasti ilanku jsou i informace z celodenni akce (spojen« se zahajenlm vystavy z dila Z. R), kterou uspoiadalo Muzeum Zdehka Buriana ve Stramberku k pocte tohoto vyznamneho umelce.

Je naprosto prirozene, ze se kytara, na kterou hral (vetsinou po sve maltrske praci v atelieru) Zdenek 'Burian remer kazdy den, objevila rnnohokrat take jako soucast jeho obrazu a ilustrad. Na ukazku vybirame ctyfi z jeho obrazu:

Chudi maji pisne - studie, 1959, tus, karton, 40x26,5 em

Setkani ctitelu dila mallie Zdenka Buriana

V sobotu 1. cervence 2006 se uskutecnilo ve Stramberku tradicni setkani ctitelu dila malire a ilustratora Zdenka Buriana s nazvem SIDDlE BURKA 2006. Soucasti celodenni akce byla sberatelska burza, vernisaz nove vystavy S paletou a stetcem v umelcove stramberskem muzeu, navsteva malirovy expozice Zdenek Burian v kopfivnicke Sustalove vile, prohlidka vystavy umelcova zaka [ana Skorepy Tanzanie, Zanzibar v Muzeu Fojtstvi a promitani prvniho ceskeho barevneho filmu rezisera Vladimira Borskeho Jan Rohde z Dube, na nernz vytvarne spolupracoval prave Z. Burian. Akce, na niz se kazdorocne sjizdej] badatele.tsberatele, vytvarnfci, trarnpove, malirovi osobni ptatele a spolupracovnici, se uskutecnila presne v den umelcova

25. vyroci umrti,

Vernisaz stramberske vystavy S paletou a stetcem byla zahajena v 15.00 hodin pani Verou Michnovou, vedouci oddeleni kultury mesta Stramberka. K vystave a rnalirove vyroci pro-

mluvil autor vystavy a kurator muzea, pan Ales Durcak. V programu vystoupil kytarista Vladislav Petrasek, jehoz mnozi navstevnici znali z lonske konference k 100. vyroci umelcova narozeni (resp. velmi zajimave prednasky 0 vztahu Z. Buriana ke klasicke kytare). Na vernisazi pan Vladislav Petrasek vystoupil v programovem bloku slozenern z nekolika kytarovych skladeb (zpev s kytarou: "Do dali tam na pobrezi" - skladba pfedtim zaznela take v autentickern podani Z. B. z magnetofonove nahravky ze 60. let., kytarova uprava V P. Burianovy oblibene pisne "Ramona" a vlastni skladba V P. .Preludium"), ktery se opet setkal se zaslouzenym uspechem,

Vystava byla pripravena ze sbirek Pamatniku narodruho pisemnictvi v Praze a vedle klasickych del prinasi i nekolik neznamych praci a premier. Za vsechny lze jmenovat dosud nevystaveny soubor obalek ke kniharn Iulese Vernea, nepublikovanou ilustraci ke knize H. Beecher-Stowove Chaloupka stryeka Toma, ilustrace k nevydane knize F. Marryata Kormidelnik Vlnovsky Ci Povidky Malostranske [ana Nerudy aj. Vystava bude ukoncena 12. listopadu 2006.

V'/slBvu wed. vedouct oCd~lenl kulttfry mesta Stramberka. panf V6ra Michnov~

~ yYstavA promluvf kl{ratOf mums, pen A1e§ Durt.jk

V programu vystoupl kytarovj virtuoz, pan ing. VladiSlav Petril~k

18111 - 2006 2$..vYreM_ 2e,aWIepu vt_va

Verer u ieky; 1959, ole], platno, TOx50 em

Ales Durcak

< Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

----- --_----_--_

2/2006 zMI, IV. rocruk (I I. (Islo)

L:tYI'meslcnfk pro huclcbniky a pffzlll·.

Svel kJasicke kytary

Vystava Zdeitka Buriana "S paletou a stetcem" Muzeum Z. B. Stramberk 1. 7. - 12. 11. 2006

5 odstupem nekolika dnu po vernisazi (na ktere jsem poprve krome hrani na kytaru verejne take zpival ... a byl jsem velmi potesen - a mile prekvapen - uznanim byvalych pratel Z. B .... ) jsem navstivjl tuto zajimavou vystavu a se svolenim vedeni muzea ji prosel s fotoaparatern v ruee. Byly vystaveny nase i zahranicni knihy ilustrovane Zderikem Burianem, skiey i hotove prediohy ke kniznirn ilustracim nebo obrazkum v casopisech - i sarnostatne kresby a malby. I kdyz svetelne podminky nebyly nejlepsi (svetlo zarivek i blesku fotoaparatu se odrazelo od prosklenych obrazu a vitrin - a bylo velmi slozite najit uhel zaberu), preci jen se podafilo udelat dosti dobrych snimku, z nichz nektere stoji za. to uverejnit a blize tak seznarnit kytaristy - i nekytaristy - s dilem Zdenka Buriana, ktere je krorne pravekych motivu take pine dobrodruznych vyprav, indianu, kovboju, ad. A protoze kazde dilo je lepsi ukazat, nez 0 nem mluvit Ci psat, zde je vyber z mych fotografii:

Vladislav Petrasek

Karla Maye 3. Cesta do praveku 5. skiea pracloveka

7. Velikani nasich dejin

,;\~

,!.CrU..J

~~.

, -L

Kdyi zemfel Zdenek Burian ....

Zdenek Burian mel tehdy - v race 1981 - v Praze tri velke rystavy a tisk nesetril komentari. Pri zahajeni treti z nieh (Z, B.:

Kresby z praveku a piirody, Vyst. sin nakl. Albatros, Praha 1. 7. - 29.7. 1981) vsak malif necekane zemrel a novinari se houfne vrhli na nekrology, takze leto 1981 bylo ve znarneni Zderika Buriana.

Citaee z tehdejsiho tisku: IObrana lidu, 25. cervence 1981/

" ... Stvoiil pro oci svet davno minuly. .. Odchazite z vystavy a najed nou si uvedomlte, ie obraz prehistorickeho sveta je obrazem mallie Zdehka Buriana, '" a ie i Verneovi, Cooperovi, Defoovi hrdinove fiji v nas podobou, kierou jim dal cesky malii.: "

www.klasickakytara.cz

Hudebm :itg<:rOtura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klastcke kytary

ctyrmestcnrk pro hudebrukv a pnz.nh'ce klasicke kytary

2/2006 zan, IV. rocruk (I I. cislo)

Historie a soucasnost firmy STRUNAL Mala exkurze do hlubin podniku - 2. cast

V 8. (isle casopisu SKK (2/2005 zaii, str. 7-8) jsem zaial psat 0 nasi vyznamne firmi: vyrabejic! strunne nastroje - a pro nas hlavne kytary - s piiznainym ndzvem Strunal. Na mu] text navazal souiasny zastupce Strunalu lng. Antonin Smrika a pro iasopis SVET KLASICKE KYTARY poskytl text popisujiC£ vznik a vyvo] dfivejsi Cremony.

Historie vyroby hudebnich nastroju v Lubech

Oblast Lubu (diive SchOnbach) byla osidlena okolo roku 1100 a jii v roce 1319 nemecky kral Ludvikjmenoval Luby na mesto, Pocatky houslarstvi na lubsku sahaji s nejvetsi pravdepodobnosti az do konce 16. stoleti. S rozmachem hornictvi (tezba rumelky v Hornich Lubech od roku 1520) pfichazeli na lubsko nejen hornici, ale i hudebnici. Vyroba hudebnich nastroju byla doplnkovym piijmem v obdobi poklesu tezby. Nejstarsi dochovane housle jsou v muzeu v Norimberku od [ohana Adama Popela z Brucku (Mostek - lubska farnost) z r. 1664.

Koncem 16. a pocatkern 17. stoleti vysidluji protestansti houslaii z lubska a kraslicka do Markneukirchenu a Klingentalu, kde zavadejf "ctihodne umeru staveti housle", V roce 1677 byl v Markneukirchenu zalozen houslarsky cech podle vzoru lubskeho, V 18. stoleti se v Lubech stavely kvalitni mistrovske nastroje, predevsim jsou znamy z toho obdobi rody Sandneru, Hoyeru a Schusteru,

V 19. stoleti jii dochazi k rozsireni sortimentu. Plachtove se naucili v Budapesti stavet kytary, od nich se je nauCili i Loosove, Anton Pruller se ucil stavet kytary v Budapesti a ve Vidni, Anton Schaffer se naucil ve Znojme stavet citery. V tomto obdobi jiz dochazi i k prohloubeni specializace a delby prace, objevuji se i prvni levne housle. V roce 1816 zacina Christopl Mittenwald vyrabet prvni mechaniky pro basy a cela, od nej se to naucil JosefKlier a rozsiiil vyrobu pro citery, kytarya mandoliny. V roce 1815 zacina J ohan Fuchs s vyrobou strun. Vznika prumyslova vyroba hudebnich nastroju, manufakturni a predevsfrn faktorsky system, ktery existoval az do poloviny 20. stoleti. Faktorsky system spocival v tom, ze majitele vetsich firem se stavali spise jen obchodniky. Zadavali drobnyrn vyrobcum (spise rodinarn) praci.

VP.

Prodali jim material nebo polotovary na jednotlive dily, ktere od nich pak odkoupili a prodali dalsim specialistum. Tak pokracovali az do zhotoveni celeho nastroje. Export se ale z vetsi casti provadel pres zkusenejsi Markneukirchenske obchodniky.

"Les" hotovych kytar cekajicich na vystupru kontrolu

Snaha 0 osarnostatneni v obchodovani pretrvava ai do konce stoleti. Nejvetsiho rozmachu ve vyrobe hudebnich nastroju se Luby dozfvaji v 60. az 90. letech 19. stoleti. Vyroba je vetsi nez v Markneukirchenu, Mittenwaldu i Mirecourt ve Francii. Vedle prurnyslove vyroby vsak v Lubech i nadale pusobi velmi dobfi mistfi houslaii: Josef Anton Schfer, Egid Sandner, Iohan Lutz, Fischer, Schaller, Schuster, Klier, Stingl, Kreuzinger, Koller, Winter. V Lubech v tom obdobi existovala i vyroba harmonik a dechovych hudebnich nastroju, ktera vsak pozdeji upadla.

Na pod net vyrobcu hudebnich nastroju byla v roce 1873 zalozena hudebni skola. Puvodne zajistovala jen teoreticke a prakticke hudebni vzdelani, ktere bylo chapano jako nezbytna podrninka odbornosti budoucich hudebnich nastrojaru, a vyuku historie vyroby hudebnich nastroju. V roce 1908 byla teprve vyuka rozsirena 0 dilenske vyucovani a v roce 1911 byla teprve postavena budova hudebni skoly (za 70 000,- Kc) vcetne pozemku a ustredniho topeni. Pouzivane drevo na vyrobu hudebnich nastroju bylo zpocatku mistni. Lubsky javor, smrk z Ceskeho lesa, pozdeji smrk ze Sumavy, javor z Karpat, Tyrol, Bosnya Hercegoviny, exoty z Persie, Indie a zarnorskych statu. Drevo v Lubech zpracovavalo nekolik pil, nejznamejsi je rodina Fuchsu a Hoyeru, Doprava byla provadena povozy, pozdeji jen z Trsnice,

www.klasickakytara.cz

2/2006 zaff, IV. rocnfk (I I. Cislo)

clyfmesfcnik pro hudebnfky a pTfzr,-~ u: ,~--..::= .. ~ ""-;Clry

Svet klasicke kytary

Rok 1900 byl vyznamnym zlomem v prumyslove vyrobe, V tomto roce byla do Lubu zavedena elektrina a 29. 6. 1900 rovnez zeleznice. Prudce se zvysila vyroba hudebnich nastroju i zpracovani dreva. Pocatkem 20. stoleti bylo v jednom roce na pilach zpracovano drevo ze 300 vagonu 0 nosnosti 10 tun. Pre vazne bylo toto drevo jeste rezano rucne, vodni pohon mela jen Hoyerova pila, Obchod se dievem se hodne rozmohl, pnrezy byly ve velke mire i exportovany, predevsim do francouzskeho houslarskeho centra v Mirecourt.

V roce 1921 pracuje v hudebnim prumyslu v Lubech 4 500 lidi. Dochazi ke konjunkture, v dusledku toho i ke slucovani malych dilen, zvysovani vyroby, ale za cenu znacneho sni zeni kvality. Vyrabi se velmi lacine housle (i lisovane desky), imitovane jako stare nastroje, dovnitr jsou vlepovane cedulky s nazvy znamych mistru houslaru (Stradivari, Quarneri, Amati, Steiner, Maggini atd.). Toto obdobi se projevilo velmi negativne v posuzovani lubskych houslaru a houslarstvl v Lubech vubec, V tomto obdobi vznika take fada novych firem, ktere vsak vetSi nou zanikly. Mezi ne patfl i v r. 1922 zalozena firma CREMON. Jiz drive zavedene firmy se rozrustaji, druzstvo Produktiv rna jiz 400 svych zarnestnancu. Rozvoj hudebniho prumyslu v roce 1933 zasahla hospodarska krize, v Lubech bylo v te dobe 1 200 nezamestnanych vyrobcu hudebnich nastroju. K urciternu roz machu dochazi v letech 1936 a 1937. Pfichazi vsak politicka krize, rozrnaha se zbrojni prumysl, vyrobci hudebnich nastroju odchazeji do arrnady, zacina II. svetova valka.

V obdobi tesne po valce byla obnovena vyroba hudebnich nastroju v Schonbachu. Tou dobou zde pusobi pet vetsich fi rem a dale 260 malych dilen. Mesto se prejmenuje na Senbach. Dnem 5. 12. 1945 je ptifazeno 252 vyroben druzstvu Amati. Mensi firmy tuto restrukturalizaci odrnitaji. Pocatkern brezna 1946 je sestaven pripravny vybor pro zalozeni druzstva Cre

mona. Zemsk.-{; narodni vybor je poveren i resenim vyrobnich problema spojerrych dilen. Cele toto obdobi 1945-48 je pozna menano poklesem exportu az na 30 % puvodni produkce.

Dne 21. dubna 1948 je zrlzen n.p. Amati se sidlern v Kras licich, pod ktery spadaji i vyroby v Lubech (tak se mestec ko jmenuje od roku 1947) a Horovicich. A definitivne dne 10.7. 1949 byl ustaven zrizovaci listinou narodni podnik Cre mona Luby.

V roce 1952 rna Cremona jiz 739 zamestnancu a vyrabi pres 50 tisic kusu hudebnfch nastroju. Stale vsak trva zavislost na dornacich vyrobcich, jejichz pocet osciluje v tech to letech ko lem 190 osob.

Rok 1954 se stava zlomovym. V dusledku poklesu vyroby odchazi vetsina kvalifikovanych pracovniku z podniku za lep simi vydelky, Cremona rna pouze 650 zarnestnancu.

Po roce 1956 se podarilo situaci stabilizovat. Ale dva roky pete je Cremona opet zaclenena pod Amati, ac byla v te dobe vyspelejsim podnikem. Koncem padesatych let vyrabel podnik 25 tisic nastroiu a podarilo se navysit export az na 67 % z obje mu cele vyroby,

V roce 1957 je postavena prvni skladova hala, ktera se stala zakladem noveho vyrobniho zavodu, Postupne je prernenena na vyrobnu kytar. Jejich produkce stoupa behern 2 let 0 50%. Behern obdobf roku 1957 bylo predstaveno 13 novych nastroju, Celkovy pocet druhu tak vyrostl na neuvefitelnych 450 hudeb nich nastroju .

V roce 1961 je rozpracovan investicni zanier, ktery pocital i s rozvojem infrastruktury mesta. V roce 1962 postihl zavod pozar nejvetsl vyrobny housli a skladu pfirezu. Behern roku 1964 je dokonceno prvnich 100 bytu pro zamestnance zavodu. V roce 1965 je poprve prekrocena hranice vyrobenych 100 tisic kusu hudebnich nastroju,

Hugo Schneider

www.klasickakytara.cz

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klastcke kytary

cryrrnestcruk pro hudeim!f:' a pnz.ruvce klaxickc kytary

2/2006 zari. IV. rocnik (I I. cislo)

Dne 26. 10. 1967 byla dokoncena vystavba moderniho zavodu Cremona. Na podzim 1969 a potom i v roce 1971 navstivil Cremonu tehdejsi prezident Ludvik Svoboda. Tou dobou jii v podniku pracovala cela rada vyucencu z 50. a 60. let, ktefi postupne prebirali dulezite posty v zavode, Navazovali tak na tradici Statni odbome skoly, zalozene v r. 1873.

Rokem 1964 zacina nove obdobi existence Ucnovske skoly v Lubech, je naplanovana vystavba internatu, Pokracovani prace lubskych mistru bylo oziveno v roce 1976 otevrenim trileteho mistrovskeho kursu pod vedenim mistra E. Lupace.

Roky 1977 ai 1989 postupne znamenaji navysovani a stabilizaci vyroby, Byla zavedena cela rada novych, technologickych postupu s durazern na mechanizaci a racionalizaci prace. Na rnezinarodnf soutezi vyrobcu kytar v roce 1984 ziskava nejvyssi oceneni Hugo Schneider. [eho kytara proslavila Cremonu u nas i ve svete, Nesmime vsak zapomenout zrninit ani ostatni mistry houslare a kytarare a techniky : J. Potzl, J. Vavra, K. Neudorfer, K. Zadrazil, J. Cipro, E. Lupac, J. Budil, F. Zakopcanik, M. Pikart, L. Lavicka, R. Fiscer, D. Cimmermann, B. Pechar, J. Mrkvicka, J. Rohozka, J. Holy, M. Cerny, G. Dozauer, J. Kostka, A. Sibal a radu dalsich,

Po "sametove revoluci" dochazi v roce 1992 k privatizaci podniku, ktery zaroven dostava novy nazev STRUNAL, Polotovar pfedni desky klasicke kytary Strunal

odvozeny z charakteristiky vyroby a sl-

delniho mesta: "strunne nastroje Luby" Pokracuje uspesna proexportni cinnost, ktera v soucasnosti dosahuje 90% produkce. Svymi vysledky se firma STRUNAL S.r.o. v roce 1999 zaradila v celostatni soutezi CZECH TOP 100 mezi 100 nejlepsich firem v republice, V oblasti rentability dokonce na 1. misto.

Novinka roku 2004, kytara Strunal z indicke jablone (prekrasna cervenohneda barva i kresba)

V roce 2004 kupuje podnik skupina investoru, ktera pokracuje ve vice nez 396 lete tradici vyroby hudebnich nastroju v teto lokalite, Strunal se stava v roce 2005 akciovou spolecnosti.

Z podkladu na internetu a publikace Dilo a lide Cremona Luby sestavil lng. Anionin Smrcka

Ifoto: V P. a Ales Kamenec, archiv J. Schneideral

Milan Cerny

1{J[71S1BOROvA TIR1ROKtl1 KYIfl1RfL c~st IX.

Petisborova kytara a jeji vyznam jako doprovodneho nastroj e v prvni pol. 17. stoleti.

Del son are sopra 'l basso 1607. Vyznamny traktat Agostina Agazzariho tykajfci se popisu hudebni praxe pol'. 17. stoleti

V minulych kapitolach bylo nekolikrat uvedeno, ie pocatky pet isborove kytary jsou spjaty s peveckym urnenim a akordickym doprovodem, realizovanym pomoci alJabeta. Konee 16. stoleti je v Italii poznamenan konfliktem mezi "starou" a "novou" hudbou a diky predkladani argumentu a protiargumentu soupericich stran je toto obdobi z urciteho pohledu mozna ai zivelnym obdobim rozvoje hudebniho mysleni. [e i zajimavym obdobim hledani novych moznosti instrumentalniho doprovodu, generalbasu a bassa continua.' V uvodu teto kapitoly tak muzeme predeslat, ze alfabeto bylo pouze jednou z nekolika moznosti, kterou tehdejsi hudebnici mohli vyuzlt. Nastavaji proto otazky kde, jak a do jake miry bylo alfabe-

to pouzitelne, Na prvem miste proto vyjdeme z toho, ie se kytara nikdy neujala v sakralnim prostredi. Pokud bychom nejakou zminku nalezli, slo by 0 velmi vzacnou a vyjimecnou zkusenost, Proto je moine tuto oblast z naseho zajmu vyskrtnout a zamerit se predevsim na hudbu svetske povahy. Dale muzeme vysledovat, ie velke mnozstvi pisfiovych sbirek teto doby je na titulni strane opatreno oznacenim "lett ere dell' alfabeto", a to i v pi'ipadech, kdy doprovod na prvni pohled neni zamyslen prednostne pro kytaru. Z tohoto duvodu muzeme 0 kytare uvazovat jako 0 nastroji s vlastni originalitou, avsak preferovanyrn pouze v nekterem druhu svetske hudby. S pfftomnosti alfabeta se totiz nejcasteji setkavame ve strofickych

• Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zMf.IY. rocruk (I I. ctslo)

ctyrrneslcnlk pro hudebniky a priz.lli\-''K;~ .... "riHY

Svet klasicke kytary

forrnach a forrnach zalozenych na ostinatnich basech (v pnpade kytary mluvme radeji 0 harrnonickych vzorcich). A rovnez nekdy (pied a kolem r.1600) i v jednohlasych, ci harmonicky a kontrapunkticky ne piilis komplikovanych madrigalech.

1. Pojmy basso continuo a generalbass se

n&~~~ouj~odwodl~~p~my i'I~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Generalbass muze oznacovat harrnonickv I

&prowdo~m~ja~~~~n~om~~ Lk'~~~~~_~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

mit stejny vyznarn jako basso continuo

- improvizovany doprovod vystaveny na basove lince.

Pozn.: Take nazvy "thoroughbass" (Anglie), "figured bass", "basse cifree" (Francie) nebo pouze "continuo" ve sve podstate vyjadruj! totez co "basso continuo".

Basso continuo

V znik bassa continua souvisi s prak tickyrni potiebami instrumentalistu, ale i zpevaku. [eho puvod neni zcela jasny.' [edna se 0 termin pouzivany v ltalii, kde se take tento zpusob doprovodu kolem roku 1600 poprve objevil. [e vysledkem casove delsiho a postupneho procesu, ktery je mozne vysledovat jiz v polovi ne 16. stoleti. Od pocatku 17. stoleti se znalost bassa continua stava nepostrada telnou nutnosti kazdeho hudebniho pro fesionala a jeste v dobe W A. Mozarta je doporucovano jeho zvladnuti.

2. Dokonce uz v 18. stoleti nebyl dostatecne znam vznik ani puvod bassa continua ci ge neralbasu. Za pfiklad narn muze poslouzit polemika rnezi Ernstem Gottliebem Baronem a [ohannern Mathessonem v Baronove Historisch-theoretische und Practische Untersuchung des instruments der Lauten 1727 (Anglicky preklad, Study of the lute, Douglas Alton Smith, Instrumenta Antiqua Publications Redondo Beach, Kalifornia 1976, kap. VI, s. 158).

o doprovazeni zpevaku pomoci hu debniho nastroje jsou zachovana svedec tvi uz z 15. stoleti. [sou to mnohokrat stiznosti, v nichz se beduje nad upadkem sboristu ucinkujictch ph bohosluzbach, ktery podle stezovatelu zapficinila ph tomnost varhan v mnoha kostelech. Pro nas je tato informace cenna v tom, ze je zde zrninena praxe harrnonickeho dopro vodu ph bohosluzebnern zpevu. V polo vine 16. stoleti, kdy se v Italii podnikaji smele akusticke experimenty s vicesbo rovymi kompozicemi a nastava uvolno vani jiz ne zcela vyhovujicich kontra punktickych pravidel (zvIaSte tykajicich se disonance), stava se instrumentalni doprovod t!mer nezbytnym. Nove a pro tehdejsi hudebniky moderni, casto tech nicky velmi narocne provadenf skladeb s sebou zaroven prineslo i nove problemy. Rozdeleni zpevaku do jednotlivych sbo ru, ktere navic byvaly rozrntstovany na

JK

A () G 1. .~ B /J .\f £ n 0 1:1 13, COG i'-\

. ... ri-H$tPr

• I I II ,-"~

I 1.- "

U I. -

ck gial,f'prrJ~CFcri i ci.:l·~~"{tu vUUfJ' qn)uk"l! ;olm.:

+:~--!r< ,--

HB I

c

13 ('

.-~-

Alfabero, basovy part a tabulatura pro theorbu IGiovanni Girolamo Kapsperger, 16191

tury nebo partitury, potreboval by mit vetsi knihovnu net doktor prav" Z tohoto textu muzerne snadno rozpoznat nezajern, mozna az opovrzeni, ci arogantni postoj vuei stare praxi.

Z urciteho pohledu rnuzeme tvrdit, ze basso continuo vzniklo vylepsenim bassa seguente tim, ze se k basovernu partu pridala cisla a jine znaky (knzky a becka), ktere naznacovaly prubeh vnitrnich hlasu." Vyvstava tu ale problem vyplyvajfci z improvizacni povahy, podobne jako u alfabeta. Ielikoz kolem roku 1600 bylo basso continuo novinkou, ne kazdy dokazal reagovat hned a pfizpusobit se novym podrninkam. K nasernu stesti tak marne k dispozici alespon pomerne velky pocet zachovaneho materialu, ktery zahrnuje vypracovane doprovody pro ruzne nastroje v ruznych notacich. Tyto doprovody, v porovnani s dobovymi teoretickymi popisy a svedectvimi, vsak vetsinou nepusobi dostatecne verohodne. [sou spise ponekud staticke, casto nevyjadtuji zamer ani flexibilitu, kterou novy zpusob zarnyslel a vyzadoval. Na zaklade existence nekterych zachovanych pisnovych sbirek, kde je uvedeno spolecne vice moznosti doprovodu (napi. vypsany doprovod v tabulature, cislovany bas a alfabeto), je mozne se domnivat, ze vypisovani doprovodu bylo pornuckou pro ty, jejichz znalosti a schopnosti nedosahovaly tak vysoko, aby improvizaci (rnnohokrat podle velmi skromne napovedy) zvladli. Muze tu figurovat i piedstava a zaroven prani jedineho zpusobu realizace samotneho autora a konecne je treba vzit na zretel i duvod didakticky, Existuji take doklady, ze v nekterych piipadech bylo vypisovani doporucovano, avsak profesionalni hudebnik, pouceny v kontrapunktu a mini maine v zakladech kompozice, musel zvladat improvizaci i podle pouheho basoveho partu, at uz samotneho nebo opatreneho znackami, a pritom predvest sve teoreticke vybaveni. Nakonec co platilo pro hudebniky raneho 17. stoleti, se nezmenilo ani po nekolika staletich a plati i pro nas. Zajemcum 0 basso continuo proto ne-

www.klasickakytara.cz

, ,

~A j;u'!eJtgi'ji~rr S{};,Itd, ldos;,f{~ rd +-

ruznych mistech svatyne, nenadale har monicke zvraty, to vse vyzadovalo pre hodnoceni dosavadni praxe. Byl proto zameren vets! duraz na doprovazejiciho instrumentalistu. Ielikoz zajistoval dule zitou pomoc pro intonacni a rytmickou presnost zpevaku, musela byt jeho hra jista a spolehliva. Nastal vsak problem v narocnosti cteni a orientaci ph hrani z vicehlase partitury.' I naroky na spa trebu papiru se zvysily, nernluve 0 ph padne tiskarske praci. Partitura se proto zredukovala na nejvyssf a spodni hlas, mezi ktere se pi ipadne dopliiovaly i hla sy vnitrni. Tim se dostavame ke vzniku "bassa seguente" a nasledne k zavedeni bassa continua."

3. Ie nutne poznamenat, ze partitura v tehdej 51 praxi nernela takove uplatneni jako dnes, Slouzila splse k teoreticko-didaktickyrn uce lum.

4. 0 pi'icinach, ktere oduvodnuji zavedeni noveho zpusobu zapisu doprovodu, nas vel mi vystizn~ informuje Agostino Agazzari (Del sonar sopra il basso, 1607). Uvadi tri prlciny: I. zavedeni noveho stylu, 2. snadne cteni, 3. uspornost, neboli: "kdyby mel varhanik vsechna dila, ktera se zpivaji v prubehu roku v jedinem kostele v Rime, prevest do tabula

Stefano Pesori

HudEtmi agcfllUra a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klasicke kyrary

cryrmcslcntk pro nudebnurv ap"_~wce !<Iasicke k ytar y

2/2006 zan IV. rocntk (1 I. Cislo)

Bellorfonte Castaldi zbyva nic jineho nez prostudovat velke mnozstvi doboveho teoreticko-praktickeho materialu a ziskane informace pak usilovnym experimentovanim premenit na vlastni zkusenost."

5. Pro blizs! informace, tykajici se cislovani, doporucuji: N. North - Continuo playing ... , (sir. 27-39), 1987

6. Nektere prameny. ktere se tYkaii bassa continua v prvni pol. 17. stoleti:

Emilio de Cavalieri - Rappresentatione di anima et di corpo (predmluva), 1600

Lodovico Gossi da viadana

- Cento concerti eccelsiastici, 1602 Agostino Agazzari

- Del sonare sopra il basso, 1607 Francesco Bianciardi

- Breve regola per ... , 1607 Adriano Banchieri

- Dialaogo musicali ... , 1611

Alfabeto a basso continuo

Na rozdil od bassa seguente a bassa continua, jejichZ puvod muzeme vystopovat v sakralni hudbe, rna alfabeto svetsky charakter. Alfabeto nikdy nepodlehalo zasadne pravidlum kontrapunktu. Kvality petisborove kytary, technika a ostruneni ani nemohly plne vyhovet kontrapunktickym pozadavkum tehdejsi doby. Basso continuo rna tedy svuj puvod v odlisnern prostredi, nicmene kolem roku 1600 se paradoxne v plne mire objevuje ve svetske hudbe, kde je patrna tendence zbavovani se kontrapunktickych pravidel a do popfedi se dostavaji idealy, reprezentovane zastanci florentske mono die. Muzerne prepokladat, ze vyvoj bassa continua v rane monodickern prostredi mohlo ovliviiovat i alfabeto, pro-

toze vlastnosti, ktere monodie preferovala, mel tento zpusob doprovodu davno jiz pred rokern 1600. Na\-ic muzerne vzit v uvahu, ze parnatky zachycujid alfabeto jsou starsiho data.

Moznosti alfabeta Alfabetovy doprovod nepracoval s obraty akordu. Z prakticke zkusenosti snadno zjistime, ze to do znacne miry nebylo mozne, ani nutne, Ostruneni kytary spolu s technikou rasgueada umoznovaly vytvaret pouhou harmonickou barvu, v niz rozpoznat jednotlive obraty je takrka nernozne. Techniky rasgueada umoznovaly pornerne snadno velkou pestrost v barevnosti zvuku, akcentu a rytmu. Tyto vlastnosti byly silnou strankou petisborove kytary a zaroveri mohou vysvetlovat, proc v rane fazi vyvoje alfabeta nebyla venovana terner zadna

pece k vyznaceni rytmu. Rytmus spolehlive urcoval zhudebnovany text. Prirozenost kytaroveho doprovodu dovolovala prizpasobit se k danemu textu bez vetsich obtizi a detailne napodobovat jeho charakter. Plnohodnotne tak vyhovoval podmince co nejvice mozneho prizpusobeni se kvalitarn textu, coz patfilo k hlavnimu usili a snaham zastancu rane monodie. V ztah textu a kytaroveho doprovodu je i klicovym momentem k odpovedi na otazku, proc terner z niceho nahle vyvstal tak velky zajern 0 petisborovou kytaru prave na konci 16. a pocatku 17. stoleti.

Nekolik poznamek k ladeni a technice

V 17. stoleti Italove pouzivali nekolik druhu ladeni, z nichz nejbeznejsimi byly: al aa-dd -gg-bb-e ', b/ Aa-dd ' -gg-e', c/ aa-dd -gg-bb-e, popr. d/ aa-dd'-

-gg -bb-e. S jednotlivymi typy ladeni se

vetsinou setkavame: al rlmske prostredi, dale F. Asioli, G. Sanz, bl rana rasgueadova hudba, G. Montesardo, J. c. Amat, dale G. Sanz, cl G. B. Granata, F. Corbetta a nasledne pak francouzske prostredi, d/ jizni Italie,

Informace, tykajici se techniky, jsou na rozdil od tehdy zmifiovane pestrosti paradoxne velmi skromne. Az na par povrchnich popisu (Pico, Milioni, Corbetta, Foscarini) neni zachovano pravdepodobne vubec nic. Petisborova kytara byla celospolecensky rozsirenym nastrojem a tak svobobodornyslnym, ze se nikdo pfilis netrapil vypracovanim jakehokoliv vaznejsiho a podrobnejsiho popisu pravidel techniky. Meli bychom si vsak

zapamatovat jedno nepsane a podstatne pravidlo: uhoz vychazejici na tezkou dobu se vetsinou hraje smerern dolu - k podlaze, uhoz na lehkou dobu smerern nahoru - od podlahy. Z tohoto principu pak vychazi nasledne "pico" a "repico", "baterie" apod. A doplnujfci pravidlo: cin jak chces, a jak urn is, ale pod podminkou, ze tva hra bude mit patficnou uroven.

Petisborova kytara byla kritizovana pro nedostatecnou schopnost vedeni basu. Pficina byla v ladeni, z nichz se nektera dokonce pohybovala v rozsahu housli, a v usporadani strun jednotlivych sboru. Nebyla proto schopna zastat funkci fundamentalniho nastroje, nebo-Ii takoveho, ktery by mohl spolehlive obstaravat vedeni basu. Tuto mezeru podtrhovalo i nedostatecne vyjadrovani kontrapunktu a omezeni harrnonickeho slovniku alfabeta. Alfabetova tabulka obsahovala nekolik zavedenych hmatu, ktere mnohdy nedokazaly vyhovet napfiklad narocne prokomponovanym madrigalum, coz vedlo k omezeni repertoaru (ktery byl nastinen v zacatku kapitoly). Proto jiz behern 17. stoleti dochazi k rozsirovani tabulek a dalsim inovacim (napf. Corbetta).

Petisborova kytara ve vztahu k jinym nastrojum

Ie prirozene, ze se hudebni nastroje vzajemne ovlivnuji. A to plati i 0 petisborove kytare. K zaveru kapitoly proto uvedu nekolik poznatku, tykajicich se kytary a jeji provazanosti s jinymi nastroji v dobove hudebni praxi. Mohou opet dolozit, ze byla zivym nastrojern, ktery nestal v ustrani, ale ovlivnoval sve okoli i dokazal aktualne reagovat na zrneny pfichazejici z vnejska.

Basnik, skladatel a theorbista

B. Castaldi, znamy svoji vznetlivou a neurvalou povahou, uvedl, ze odrnita kytaristu, ktery ovlada pouze alfabeto. Podle Castaldiho tedy kytarista musel zvladat mnohem vice, nez co mu poskytovala alfabetova tabulka. Od Castaldiho neni dolozen zadny mimoradny zajem o petisborovou kytaru. I presto jako theorbista byl s alfabetem obeznarnen a s kytarovym doprovodem se samozrejme setkaval. Tato zrninka nas informuje, ze alfabeto a basso continuo se mohli vzajernne doplnovat. Vyhodou basa continua bylo, ze poskytovalo takovy zpusob zapisu, ktery byl vyhodny pro vetsinu fundamentalnich nastroju, nikoliv pro omezeny pocet jako napiiklad loutnova nebo varhanni tabulatura. Konecne mohl byt oporou i nastrojum ornamentalnim, Proto je nanejvys pravdepodobne, ze pranim Castaldiho bylo, aby kyta-

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zafL IV. rocntk (I I. cislol

rista, krorne ovladani alfabeta, dokazal realizovat doprovod mimo jine i na zaklade basove linky. Totez mohlo platit i naopak, tedy ve vztahu alfabeta a jinych instrurnentalistu, nez byli hraci na petisborovou kytaru.

V roce 1648 vydal Stefano Pesori sbirku .Lo Scringo armonico", I presto, ze obsahuje, az na male drobnosti, pouze zapisy doprovodu pomod alfabeta, na titulni strance oznarnuje, ze je urcena vice nastrojum. Kytara je uvedena pouze ve vztahu k notaci. Pesori tak alfabeto predklada houslistum, hracum na basove, klavesove i jine nastroje. [e snadne usoudit, ze alfabeto nemuseli ovladat jenom kytariste, ale mohlo poslouzit i jinym instrurnentalistum. Stava se tedy vyuzitelnyrn zpusobern zaznarnu steine jako basova linka bassa continua.

A na uplny zaver, co se i neprimo tyka soucasnosti. Rivalita mezi kytaristy a loutnisty existuje zrejme jiz od 17.

stoleti, Prvotni odmitnuti loutnove tabulatury a prosazeni alfabeta, vyroky kytaristu 0 neakceptovani loutnovych plagiatu (Granata, Foscarini), ci naznacovani kritiky hry tech kytaristu, ktefl hraji pouze loutnovym stylem (Pellegrini), tomu

jenom nasvedcuji. Nerneli bychom vsak podlehnout predstave 0 neprostupnosti a naproste izolovanosti rnezi loutnou a kytarou. V rade dochovanych italskych rukopisnych sbornlku s loutnovou tabulaturou zaznarnenane doprovody v mnohern pfipominaji vice styl pouzlvani alfabeta a kytarove techniky, nez kontrapunktickou hru loutny.' A technika punteada, pouzivana na kytare, je zase napadne podobna tech nice loutnove,

Svet klaslcke kytary

'" I ! I !
v, ~ ., -""A II '"
.:l AI,
~. ,., 11'1'( - Y I·. Jr 1~'kO
'1'1 , -' y 1 I, 'I O. I'"
IE 1.1 I " . i I I, q I~
• I
, :
.•. , y ~ " v .. i
" Ll_ .Li. L8.[
c.l. 4
~ "1' 'I I ~ I 1 'T1.,I1'T II~I
I I I
I T 7. Iako pi'Lklad muze poslouzit sbornik Cosima Bottegariho: Arie e Canzoni, 1574.

Dernonstrativni priklad vypracovani varhaniho doprovodu podle A. Agazzariho 116071

Tato kapitola vicemene zavrsuje terna obdobi italske rane mono die a pocatky petisborove kytary na Apeninskern poloostrove, Problematika alfabeta nas bude sice provazet dal, ale nebudeme ji venovat uz takovou pozornost jako doposud. Vsechno podstatne jiz bylo receno. V Italii sice jeste na nejaky cas zustaneme, ale v nasledujicich kapitolach se zacnerne zabyvat punteadem a prvnim vyznarnnejsim tvurcern soloveho kytaroveho repertoaru Giovannim Paolem Foscarinim.

cast VIiI.

o hudebnich formach - Cyklicke formy Isymfoniel

[ak jsem jiz uvedl v predchozt kapitole, pro nektere skladatele k vyjadrenf hudebni rnyslenky nestacila jedina skladba - a tak vznikly skladby cyklicke. Z nich jsme v minule kapitole probrali utvar, zvany suita.

Mezi cyklicke skladby pati'i take opera (se kterou se blize seznamime pozdeji). Kazda opera mel a svoji piedehru, ktera vsak hudebne nemusela s operou vubec souviset. Zrejme mela ptfjemne naladit obecenstvo k poslechu samotne opery. Ve sve dobe existovaly dva druhy opernich predeher: italska a francouzska. Italska piedehra se skladala ze ti'i casti - rychle, pomalu, rychle. Francouzska piedehra byla rovnez ze tti cast! - pomalu, rychle, pomalu. Krajni casti nebyly totozne (nebyly to totiz reprizy prvnich casti), takze schema bylo ABC. V nynejsi dobe se caste hraji predehry starych oper samostatne v podstate jako samostatne tfidilne symfonie. [edna se v tomto pfipade hlavne 0 italsky typ predeher. Francouzske predehry jsou caste dvoudilne (pornalu, rychle) a z takovychto predeher \7JJ lkl vlastne ryp prvni very symfonie s pomalym uvodem. Skladatele pak psali tilvete symfonie s castrni: rychla-pomala-rychla. Pozdeji pripojili dalsi cast, ktera byla tanecniho charakteru. Zprvu to byl menuet a pozdeji scherzo. Samozrejme, ze se nejednalo jenorn 0 orchestralni skladby, ale take 0 skladby pro libovolne nastroje nebo nastroj. Vznikla tak cyklicka sonata. Po skladebne strance byla jeji prvni cast kornponovana v sonatove forme, druha cast v plynule velke pisnove

forme, treti cast ve slozene velke pisnove forme a zaverecna cast bud' ve forme rondove nebo opet ve forme sonatove,

Mezi nejvetsi skladatele symfonii bezesporu patri v klasicismu Haydn, Mozart a Beethoven. Co do poctu techto skladeb byl nejplodnejsi Joseph Haydn, ktery jich slozil vice nez sto. Mezi ty nejznamejsi Ize zaiadit napf, Symfonii s uderern kotlu, 0 ktere se traduje, ze ji mistr zkomponoval pro obecenstvo, ktere behern pomale very usinalo. Proto v necekanern okamziku tyrnpanista s co nejvetst silou uhodil do tyrnpanu a tim posluchace probudil. Zajimava je take Haydnova Symfonie na odchodnou, jiz chtel upozornit sveho pana, u ktereho slouzil, aby ke konci sez6ny hudebniky propustil (na coz ten pan asi zapornnel). To jsou jen nektere pfiklady z Haydnovy tvorby. Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval symfonii nekolik desitek, Nejznamejsi jsou symfonie g moll, symfonie C dur (Iupiterska) a Prazska symfonie, ktera rna jen tri very. Ludwig van Beethoven napsal 9 symfonii a kazda z nich je velmi zavazna. Cislo 9 se tak stalo jakymsi magickym cislem, protoze symfonikove, kteri prisli po nern, pak skladali vzdy jen 9 symfonii. Mezi nejznamejsi Beethovenovy symfonie path 3. symfonie Es dur (Eroica), 5. symfonie C dur (Osudova), 6. symfonie (Pastoraini), 7. symfonie (Apoteoza tance - tento privlastek ji dal R. Wagner) a "Devata" - s Odou na radost. Samozrejme, ze i ostatni Beethovenovy symfonie jsou genialni a nadherne.

Titulni List partitury Beethoveriovy Prvni symjo,,;e

www.klasickakytara.cz

Hudebrn "~eJ:Itura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

sve: klasicke kytary

ctyrmf\si(:nLk pro hudetwlik\ CI [."1zni'llC<~ klastckc kvtary

2/2006 zan, IV. rocnik (I 1. Cislo)

Joseph Haydn

WQlrgtng Amadeus Mllzart

Ludwig van Beethoven

www.klasickakytara.cz

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Rovnez sonatovj cyklus doznal v pozdejsirn \"}"'00 urcitych zrnen. [ak jsem jiz konstatoval, misto menuetu se pozdeji objevilo scherzo, Nekdy byla tanecni cast vynechana uplne (Prazska symfonie \IV. A, Mozarta), V symfoniich L. van Beethovena nekdy dochazelo k pferazeni poradi vet (v Devate symfonii je 2, veta Scherzo a 3, veta je pornala). Iestlize u Mozarta chybela jedna veta - tanecni - (vznik tf ivete symfonie), tak v 6. symfonii Beethovena jedna veta pfibyla a tak vznikla petidilna skladba. Sesta (Pastoralni) symfonie je zvlastni nejen svymi peti castrni, ale take tim, ze skladatel kazde vete urcil dej. 1. veta rna podtitul .Vzbuzenf libych pocitu pfi prichodu na venkov", 2. veta je "Scena u potoka", ktera konci zvukem kukacky, krepelky a slavika. 3. veta rna nazev "Ve sele shromazdeni venkovanu". 4. veta .Boure a necas", 5. veta se nazyva "Po boufi a zpev pastevcu", Symfonie kom

ponoval take Franz Schubert. Snad nej znamejsi je jeho "Nedokoneena", ktera rna pouze dve casti, Dalsirni skladateli symfonii jsou napriklad: R. Schumann, F. Mendelssohn-Bartholdy, H. Berlioz, A. Bruckner. G. Mahler, ad. Z nasich skladatelu to byli: A. Dvorak - jeho nejznamejsi je Novosvetska symfonie, Z. Fibich, J. B. Foerster, B. Martinu a dalsi. B. Smetana napsal jedinou sym fonii, kterou chtel venovat cfsari Fran tisku Iosefovi, Predpokladal, ze se tento Habsburk necha korunovat na ceskeho krale. To se nestalo, a proto Smetana s provedenim teto symfonie, ve ktere citu je rakouskou hymnu, nesouhlasil. Hraje se z ni pouze Scherzo.

Nyni bych chtel pripomenout ne ktere zvlastni symfonie. V prve fade je to Detska symfonie mylne pripisovana J. Haydnovi. Tuto skladbu, kde zazni vaji mimo beznych hudebnich nastro ju take detske piS talky, trumpetky, ap., napsal otec \IV. A. Mozarta Leopold Mozart. Dale je to uz zrninovana Ne dokoncena F. Schuberta a v neposledni fade i Devata L. v. Beethovena, ktera je zakoncena solovyrni pevci a sborem zpivajicim .Odu na radost" na slova F. Schillera. Rovnez G. Mahler psal sym fonie s vokalnimi party. A. Bruckner (podobne jako Mahler) komponoval co do delky trvani velmi dlouhe symfonie. H. Berlioz jako prvni skladatel zkom ponoval tzv. programni symfonii. Svyrn zpusobern i Beethovenova Pastoralni byla programni, avsak autor se spokojil pouze s nazvy jednotlivych casti, kdezto

Berlioz popsal dej sve symfonie slo vy. Skutecnost pry byla takove, ze v tehdejsi dobe v Pami hostovalo an glicke divadlo se Shakespearovyrni hrami. Berlioze okouzlila herecka Smithova, ktera mu vsak nevenova la pozornost. Proto Berlioz zkom ponoval Fantastickou symfonii. A az teprve po poslechu teto sym fonie se zrninena herecka do skla datele zamilovala. Tato symfonie rna pet casti, ve kterych liei Berlioz sen 0 tom, jak ptipravil 0 zivot svoji milenku, kterou poznal na plese a byl za to odsouzen k smrti. Nejpr ve byl odveden na popraviste (cast .Pochod na popraviste"), potom byl popraven a dostal se do pekla ("Sabat carodejnic") - zde dokonce zazni citat "Dies irae", Zvlastnosti teto symfonie je tzv. "idee fixe" - tj. terna, ktere se ozve v kazde vete (viz notovy pflklad).

II'

IT

[ak vidime, sonatovy eyklus je vel mi tvarna hudebni forma, ktera je schopna vyjadiit celou skalu deju a citu. Shrneme-li vsechny moznos ti a vezmeme-li v uvahu, ze tento utvar ovladl nejen orchestralni, ale i komorni a solovou tvorbu, zjistime, ze skladatele mohou:

1, vypustit nekterou cast eyklu - viz. Prazska symfonie \IV. A. Mozarta nebo Nedokoncena F. Schuberta. Napf, Beethoven ve slavne senate "Mesieni svit" vynechall. cast.

2, rozsiiit eyklus - Pastoralni sym fonie L. v. Beethovena, Fantasticka symfonie H. Berlioze, ad.

3, piehazet poiadi jednotlivych cas ti. Napr. v Devate symfonii L. v. Beethovena je 2. veta Scherzo.

4, spojit nektere casti v jeden eelek - napf. sluvkern "attacca"

5, ve vsech vetach neehat zaznit stej ne terna - "idee fixe" ve Fantasticke symfonii H. Berlioze

6, v kazde vete neehat zaznit terna vety piedchozi, takze v zaverecne casti zaznivaji vsechna ternata teto cyklicke skladby. Jako pi'iklad rnuze by! "Novosvetska" od A. Dvofaka. 7, vsechna ternata vytvoiit z jedine ho hudebniho zakladu - jako je tomu nap!'. v houslove senate C. Francka.

Ve forme senary jsou kompo novany skladby komorni i solove, smyccova kvarteta, klavirni tria, dechova kvinteta - a samozrejme symfonie. Rovnez i instrurnentalni koncerty maji tuto formu a byvaji obycejne trivete.

Sve: klaslcke kyrary

ctyrmesicnik pro hudebnfky a pnzruvcc klasic"f, I;~-ial'>

Vladislav Petrasek

KYTARISTA versus

Trernar Brrr ... !!! Nektefi to slovo radeji ani nechteji slyset a predstava koncertniho vystoupeni jim nahani hruzu ... Trernar Fujtajbl...!!! Co delat, aby nebyla silneisi, nez my? [e to totiz pekna bestie! Umi v par vtefinach zlikvidovat hodiny a hodiny prtpravy na koncert nebo soutez, Zname ty reci: ... doma mi to hralo samo, ale kdyz me na tom vystoupeni chytla trema, tak byl konec. .. ja asi verejne nejsem schopen hrat.i.auul ... No jo, marne to ale brat jako omluvu nebo vymluvur At je to tak Ci tak, trerna je neprijemny a kruty soupei, ktery nezna slitovani, Dovede dlouho vyckavat a pak udefit v pine sile, Nebo naopak stalym pozvolnym tlakem nas donutit k rezignaci.

Co tedy s trernou (pozor, je zenskeho rodul), lepe receno: proti ni, delat! Doporucuji na to jit strategicky a v klidu bez zbytecnych emoci: vyhodnocovat pnciny svoji trerny, zkoumat sami sebe (piedevsim reakce sveho organismu na ruzne podnety a situace), nezhroutit se po nepodarenem vystoupeni (kdy trerna opet zvitezila), vytvaret si v myslenkach modelove situace boje proti treme (jako, ze hraji na koncerte, apod.), nenechat se odradit dilcim neuspechern (viz. heslo pod timto clankem), hledat motivaci pro sve verejne hrani, atd. atd. - ale co predevsim: Musime byt na boj s trernou dobre pripravenil Ienom at se boji ten, kdo se na svoje vystoupeni poradne nepripravil! Nebot, jak kdysi fikal na prumyslovce mernu rozechvelemu telu ucitel strojni technologie pied zkousenim: .Kdo je pfipraven, neni prekvapen, Petraskul. .. ". No a kdyz tedy nechceme byt trernou prekvapeni, tak se na ni musime dobre pfi-

Nerizena trerna muze kytaristu roztrast az k nepoznani.

,

, cast 1.

pravit. A hlavne se ji nebat! Kdyz se soupere bojime, tak jsme prohrali uz predem.

o pricinach tremy, boji proti trerne a pfipravenosti na tremu budu psat v pfistich pokracovanich tohoto serialu, nyni vsak povazuji za dulezitejsi trernu blize predstavit. Nebof plati zakladni "piedbojova"zasada: chceme-li proti soupefi uspesne bojovat, musime ho nejprve co nejlepe poznat - a jen tak muzerne proti nernu nasadit ty nejuCinnejsi zbrane. Piedpokladarn, ze tremu neni nutne v tech to radcich blize teoreticky nebo odborne lekafsky definovat. Seznarneni s ni bylo doprano terner vsern (a caste v nelitostne praxi), kdo se kdy snazili neco pied nekym predvest - a popisovat tres rukou, srdce v krku a huceni v hlave asi neni treba. Vime vsichni 0 co jde (a kdo ne, tak je studeny cumak, .. ). My kytariste musime navic vyjit i z predpokladu, ze hudebniei jsou vesmes osoby citlivejsi a tudiz bohuzel i k trerne nachylnejsi.

Takze: Co jsi zac tremor Velmi vystizne 0 tom pise ve sve knize .Cesta s motylkern" klavirista, skladatel a spisovatel Ilja Hurnik. Nektere pasaze z teto knihy jsem upravil a zestrucnil v nasledujici text: .Trema je troji. Ta prvni je jen rozechveni, jake proiije kaidy, kdo ma cokoliv riskovat. Takova trema je neskodna a pomine obvykle na p6diu po par podaienycn taktech. Dolsi druh trerny je horsi. Vyvera nejspis z onoho svediveho pocitu nad piehranymi (resp. .nedohranymi" - nezvladnuiymi a nejistymi) misty ve skladbe. Problha jako nahly zachvat. [ak: se Clovek k takovemu mistu bliii, zacne jej svirat jakasi kid, nervy se rozdrnii, dovek ztrati vladu nad prsty a ui je to tady. .. Navenek se takovy zachvat mide projevit jen nahlym zrychlenim tempa, .rozmazanim" kusu pasaie, tot vse, zadn« neitesti. [estlize vypadne kus skladby z pameti, take se nemusi tak moc stat, chce to jen honem naskoiit, chytit se ... ovsem naskocte v rychle Bachove fuze .... [e vsak: jeste jeden druh trerny (ten tieti), nejhorsi, protoze zadnou zjevnou piicinou nezpusobeny a tedy nepiedvidatelny. To ui nenl trest za hilchy, ale choroba. Moina, ie se na ni jednou najde lek: ... Kolik umelci; by takovy lek: zachrantl pied piesmutnym odchodem z koncertni drahy. "

Takze tolik I. Hurnik 0 trerne. V kazdern pnpade nervozita neboli trerna temer vzdy - at' uz kladne nebo zap orne - ovlivnuje nas koncertni vykon. Musime s ni tedy pocitat, Meli bychom se snazit ji usmernovat a regulovat pokud mozno tak, at' je nasernu vykonu prospesna - nikoliv naopak.

Tiger Woods (piedni svetovy hrac golfu - USA): .Nervozita zbystiuje Vase vedomi, zostiuje Vasi koncentraci. "

A ve vztahu k trerne jeste na zaver uvadim stary citat, ktery plati nejen ph boji s trernou - a muze byt nejen heslem 11. cisla casopisu SKK (je dobre si ho treba rfct po totalne pokazenern koncerte):

"Prohrana bitva jeste neni prohrana valka!"

/Dovetek: Stejne jako ve vsecn svyd: dancicli uplatiiuji i v tomto textu jen a pouze sve nazory. V piipade, ie tomu tak neni, vzdy uvadim piimo v textu pouiity zdroj.l

Hudebni .gentura a vydavatelstvi Vladislav Petr<'isek

www.klasickakytara.cz

Svet klasicke kytary

2/2006 zari,IV. rocruk (I I. Cislo)

ctyrmesfcnfk pro hudebrukv 0 pi1znh:Ce klasicke kytary

Filip Taragef

rJ!Iaj:jlri flilar'f'

cast IV.

Niccolo Paganini (1782-1840) Huslovy diabol a gitara

Vynimocni Iudia to nemaju vzdy Iahke. Najma vtedy, ak sa sposobom zivota odlisuju od ostatnych a svojimi sehopnost'ami vzbudzuju skor podozrenie ako obdiv. Spolocnost tak na nieh len neveriaeky zazera a vymysra rozne historky a legendy. [ednoduche to nemal ani jeden z najvynimocnejsich ludi v dejinach hudby. Prekliaty genius Nieeolo Paganini. Huslista, ktory zmenil zauzivane sposoby hrania a predvadzal doslova diabolske kuzla. [anovcan, ktoreho meno sa stalo symbolom virtuozity a geniality, vsak nebollen majstrom husli, Velrni rad mal aj dalsi strunovy nastroj. Gitara, na ktorej casto hraval a ktorej dal niekedy prednost' aj pred slacikorn, ho sprevadzala po cely tajornny a legendami opradeny zivot.

Legendy ui od narodenia vsak Nieeola dostala, cvicil rad a

Povesti 0 zivote nezvycajneho huslistu hranie ho bavilo. Preto spravanie

zacinaju uz jeho prichodom na svet. Ziad- svojho otea nedokazal poehopit'.

ni zo zrvotopiscov tie to prfbehy nevyne- Stretnutie s Paolom Stradivarim

chaju, Pred domom Paganinioveov v Passo UZ od zaciatku sa snazil 0 hus-

di Gatta Mora v Janove stali tri zanedbane, liaeh ziskavaf co najviae infor-

osarpane sehodiky. Na nieh sa, podla jednej macii, Vd'aka svojmu oteovi sa

z legiend, posmykla starena - porodna bab- na prelome osemdesiatyeh a

ka. Ako sa potkla, poriadne si zanadavala devatdesiatych rokov dostal do

a spomenula vsetkych certov, diablov. Prave Cremony. Mesta, preslaveneho

vtedy sa ozval pisklavy, mraucavy plac no- vyrobou majstrovskych husli, v

vorodeniatka. Nieeolo Paganini sa narodil ktorom posobil aj najvacsi nastro-

v noei z 26. na 27. okt6bra 1782. jar, Antonio Stradivari. Ten zho-

Prvyrni nastrojmi mandolina a gitara tovil aj niekolko velrni kvalitnych

Talent buduceho virtuoza sa mohol roz- gitar, z ktorych su dnes zname iba

vijat uz v ranom detstve. Ieho rodicia mali dye patzborove. 0 talente majstra

k hudbe dobry vzt'ah. 0 jeho matke, signore svedci aj fakt, ze posledne nastroje

Terese, bolo zname, ze pekne spievala. Otee, ~, vyrobil uz ako takmer storocny,

signor Antonio, udajne vobec nemal hudob- ......... V Cremone mal Nieeolo moznost

ny slueh. Napriek tomu si vypestoval vaseri stretnut sa s poslednym zijucim

pre tuto formu umenia a eelkom slusne sa '----------------------' synom Antonia Stradivariho, Pa-

naucil hrat' na gitare a mandoline. Dva strunove nastroje olom. Mozno sa vd'aka nemu maly huslista zoznarnil aj s gr6-

zaujali aj patrocneho Nieeola, ktory na nieh dokazal brnkat' fom Coziom, vasnivym zberateJ'om hudobnych nastrojov, a

cele hodiny. 0 dva roky neskor sa vsak predmet jeho zauj- dozvedel sa tak zaujimavosti 0 rode Stradivarioveov, Ci dalsich

mu zmenil. Otee, cely zivot tuziaci po bohatom prepyeho- vyznamnych talianskyeh nastrojaroch, ktorymi boli Amatiov-

vom zivote, priniesol svojmu synovi stare husle. Rozhodol ei.

sa, ze zo svojho diet'at'a spravi zazrak a zarobi na nom vel'a penazi. Husle boli pre tento ucel ovela vhodnejsim nastrojom ako gitara, kedze v tom case neexistovali majetni gitarovi virtu6zi a slacikove nastroje potreboval takmer kazdy orehester.

Prvym ucitelorn otec

Antonio Paganini zacal svojho syna ucit hru na husliaeh. Bol vsak pri tom velrni nerv6zny. Aj najmensie chybicky ho dokazali rozculit a Nieeola neustale bi!. Nebol spokojny, kym maly hudobnik nezahral cvicenia s dokonalou presnost'ou a akekolvek zavahanie bolo nasledovne faekou, zauehom Ci potiahnutim za vlasy. Vobec nebral do uvahy ehlapeovu imavu Ci hlad. Zaumienil si, ze zo svojho syna spravi taky zazrak, akym bol ten z Rakuska. Nieeolovi sa aj napriek nutenernu drilu husle zapacili. Zabudol pri nieh aj na svoj detsky sen. Tak ako vsetci mali ehlapei z Janova, aj on eheel byt namornikom a objavovat' nove svety. Ved' z jeho mesta pochadzal slavny Kristof Kolumbus. Hudba

Diabolsky talent

To, ze maly [anovcan nebol obycajnym dietatom, sa ukaza- 10 velrni skoro. UZ v zaciatocnickych rokoeh hral z Iistu lepsie ako jeho ucitel' Giovanni Servetto a v improvizacii prekonal vsetkych zo svojho okolia. Ked' na chramovych koneertoeh udivoval svojou majstrovskou teehnikou, zacali 0 nom kolovaf legendy. Niektori tvrdili, ze diabol musi viesf jeho ruky, pretoze osernrocne diet'a nemoze hrat tak dokonale. Ini zas hovorili, ze Nieeolova hudba urcite pochadza od Boha, kedze rodicia maleho virtu6za, boli poctivymi krestanrni. Zaujimavo tiez posobi historka, ktoru jeho mama casto rozpravala. V sne vraj videla anjela, ktory sa jej prihovoril a predpovedal, ze z jej syna sa stane najslavnejsi huslista vsetkych cias.

Antonio Paganini eheel sehopnosti svojho dietata vyuzit cim skor, Naplanoval preto koncertne turne, Ked' mal Nieeolo dvanasf rokov, vydal sa so svojirn oteom na eestu po Taliansku. Vystupil v roznych koncertnych salach, ale aj hostineoeh ci penzi6noeh, v ktorych po cas dlheho vandrovania noeovali.

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zafi, IV. rocnik (I I. cislo)

svet klasicke kytary

Poctive cvicenie

Takrner cele chlapcenske roky prezil Niccolo iba s husla-

mi. Vychod slnka vital so slacikorn v ruke, ktory odlozil zasa az pred polnocou. Niekolko rokov nerobil nic ine, iba poctivo cvicil pod dozorom svojho ucitela Ferdinanda Paera, ktory bol riaditelorn konzervat6ria v Parme. V tejto dobe ani poriadne nekoncertoval a az do vycerpania sa sustredil na zlepsovanie svojej techniky.

Spolocnickou v smutku sa mu stala gitara

Ked' mal sestnast rokov zacal coraz castejsie verejne vystupovat. S tyrn prichadzali aj honorare, A s nimi zas problemy s otcom, ktory od svojho syna ziadal peniaze. Antonio chcel, aby ho Niccolo zivil a aby mu zabezpecil starobu. V rodine Paganiniovcov sa tak pravidelne vyskytovali hadky a nezhody, co mlady hudobnik dost tazko znasal.

Prave v tychto kritickych chvil'ach Niccolo odkladal husle a bral do ruk gitaru. Aj na tomto nastroji sa mu podarilo dosiahnuf vysoky stupen majstrovstva. Gitaru vsak nepouzival ako husIe, na ktorych objavoval nove technicke moznosti, sluziace na vyjadrenie sirokej skaly pocitov. Hranim na siestich strunach sa snazil vyventilovat zo seba zlu naladu, zlost a hnev. SluziIi mu k tomu jednoduche skladby, ktorych podobu naschval vulgarizoval a vysmieval sa nimi celernu svetu. Z akykolvek jednoduchych tancov spravil satiricku parodiu, vyjadrujucu hudobnikovu skodoradost a zaroven zufalstvo nad svojim dusevnyrn stavom, sposobenym neustalyrni konfliktmi s otcom. Vo chvilach, ked' sa citil odcudzeny od

spolocnosti, ktora mu nerozumela, sa jeho

spolocnickou stala gitara.

o tento nasrroj a zacal preii komponovat mensie skladbicky, Uplne zabudol na sla.·cik a stal sa novym clovekom. Kedvsak po styroch rokoch vzal husle Guarneri znovu do ruk, zistil, ze je stvoreny prave pre ten to nastroj,

Skladatel' a dirigent

Paganini sa po zvlastnych udalostiach znova dostal do psychickej pohody, Opustil tulacky zivot a v Lucce sa stal dirigentom miestneho orchestra. Do pozicie ho vymenovala knazna Elisa Bacciocchi, sestra Napoleona Bonaparteho. Dobove spravy hovoria, ze luccsky orchester nikdy nehral tak znamenite, ako ked' ho viedol Niccolo Paganini. Zacal preto komponovaf diela vacsieho rozsahu. Gitara ho vsak aj nad'alej lakala a vyuzival ju v komornej hre.

Skladby pre husle a gitaru

V tejto dobe vzniklo mnoho jeho duet pre husle a gitaru.

Tie su dnes medzi interpretmi pomerne oblubene. Gitare v nich pripada uloha korepetitora na sposob akordickeho doprovodu a husle vystupuju ako spevny nastroj, ktoreho part caste obsahuje virtuozne, typicky paganiniovske pasaze. Pre taketo duo zlozil Paganini tridsaf sonat (Op. 2, 3 a 64). V dvanastich z nich je uvedene, ze gitara maze byt' nahradena klavirom. Z dalsich skladieb su zname .Variacie na Barrucaba (Op. 14)", programova skladba .Duetto amoroso (Op. 63)" a .Sonate Concertante (Op. 61)". Ked' tieto skladby hraval na koncertoch, vacsinou ho doprevadzal taliansky gitarovy virtu6z Luigi Legnani.

Gitara v komornych zoskupeniach

Mnohi gitaristi sa dnes stazuju, ze pre svoj nastroj nernaju dostatok komornej hudby. Medzi dielami Niccola Paganiniho sa pritom nachadza niekolko skladieb pre gitaru a slacikove nastroje. V styroch opusoch vystupuje gitara ako clen tria s dvoma huslami, huslami a violoncelom alebo violou a violoncelorn. Skomponoval aj sedernnast kvartet. [e mozno prekvapujuce, ze iba tri z nich su urcene pre klasicke slacikove kvarteto a az v strnastich pripadoch su druhe husle nahradene gitarou. Skladby, pri ktorych nechyba venovanie konkretnym osobarn, maju najcastejsie stvordielnu sonatovu formu.

Prehral svoje husle

Ako osemnastrocnernu mladikovi sa na koncertoch darilo vyborne, financne bol uplne nezavisly, Bohuzial, prejavili sa unho vlastnosti, ktore zdedil po otcovi. Antonio Paganini pravidelne hraval loteriu Ci karty o peniaze a sled oval vyvoj burzy, pretoze dufal, ze takto zbohatne. Bohatstvo a prepych boli jeho jedinyrni zmyslami zivota. Niccolo to na svojom otcovi nenavidel. Preto je paradoxne, ze vztah k hazardnyrn hram ziskal aj on. Kym v chlapcenskych rokoch cele dni poctivo cvicil, teraz travil volne chvile v spolocnosti pristupnych sle- • cien a druhym domovom sa mu stala herna,

[edneho dna sa mu ten to sposob zivota vypomstil. Nemal pri sebe uz ziadne peniaze, tak vlozil do hry svoj najcennejsi majetok. Kalich horkosti vypil az do dna a 0 husle prisiel, Ocitol sa uplne na mizine. Ved' styri struny a slacik boli prenho jedinym zdrojom obzivy. Uplne tak stratil moznost zarobku.

Vtedy ho zachranil francuzsky hudobny nadsenec Pierre Livron. Daroval mu majstrovsky nastroj Guarneri, s ktorym Niccolo uz coskoro zacal znovu koncertovat,

Siestim strunarn dal prednosf pred styrrni

Mladik vsak stale nebol uplne v poriadku. Udalosti poslednych mesiacov sa podpisali pod jeho dusevny stay. Ked' mal devatnast rokov, rozhodol sa zasadnym sposobom zmenit svoj zivot. Usiel pred otcom, pred sebou samym a odlozil aj svoje husle.

Ucarovala mu mlada knazna, Nast'ahoval sa do jej domu, zacal pracovat ako zahradnik a vo volnych chvtlach sa zabaval hranim na gitare. V tejto dobe sa uriho prebudil vyraznejsi zaujem

Skladby pre solovu gitaru

Gitaru vnimal Niccolo Paganini aj ako solovy nastroj a pohotovo pre fiu komponoval drobnejsie veci. Kedze v tom case bol popularnou osobnostou, mnoho vydavatefov podpisovalo aj ine skladby jeho menom. Chceli si tak zabezpecif lepsi odbyt. Po Taliansku sa preto rozsirili kompozicie, ktore napriek podpisu nemali nic spolocne s Paganinim a hudobnym historikom znacne skomplikovali pracu,

V sucasnosti nie je celkom zname kolko skladieb pre gitaru tento [anovcan zlozil, Podla niektorych inforrnacii ich skomponoval viae ako dvesto. Oproti jeho huslovym skladbam su znacne jednoduchsie. Vyplyva to aj z toho, ze gitarou sa Paganini skor zabaval, Dnes pozname dvadsaf opusov. Najznamejsou skladbou pre solovu gitaru je "Grand Sonata A dur (Op. 39)". Ostatne diela maju skor mensi rozsah, pricorn jednoznacne prevazuju menuety.

24 capricci (Op. 1)

Najvyznarnnejsim pocinorn legendarneho hudobnika su jeho capriccia. Do dvadsiatich styroch zaujimavych skladieb vlozil mnozstvo technickych kuskov, 0 ktore obohatil huslovu

www.klasickakytara.cz

Hudebnl agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

sve: klasicke kytary

ctyrmesfcnfk pro hudebntk» a p'i7nivcp klasicke kytary

2/2006 zarr, IV. rocnik (I I. Cislo)

hru. Dielom inspiroval aj mnohych dalsich ... _~7., .4'" IT stupenim, aby nahodou niece nezrneskali.

virtuozov, Ferenc Liszt hraval Paganiniho ~ D..!l V zaujme odbytu zacali viedenski obchod-

prvy opus v klavirnych upravach a vytvo------~ • nici nazyvat svoje vyrobky "a la Paganini"

ril tiez kompozicie pcdobneho razu. -- ./' C JJJt r: " a zazracny hudobnik sa tak stal skutocnou

Najznarnejsim sa stalo "Capriccio C. 24 a y\ ~.- ",-0 superhviezdou. Niektori preto tvrdia, ze on

moll". [ednoducha, melodicka terna spra- jJ~: ~-.' /{_y sam vel'mi neprotestoval proti sireniu vy-

covana vo variaciach zaujala aj Brahmsa, 7/ (/.J t//10 eo C/z (U;;·,ff {( myslenych pribehov, pretoze prave tie mu

Schumanna Ci Rachmaninova, ktori sa po- zabezpecovali popularitu.

l' ~'.I\\""t.; ,- :u .. :;'.rl,'I,

starali 0 jej dalsie spracovania. Do svojho Gitarovym umenim ovplyvnil aj

repertoaru zaradili tuto skladbu aj gitaristi . /!!. Berlioza

a dnes je vel'mi vdacnyrn koncertnym ku- n iI-;'llf If 1[;' 111111 A l'\.rtl'~; Skladatel' a dirigent Hector Berlioz

som. Oblubene su aj transkripcie dalsich !L!ll1~'A.ll_,j1L.J~Jl-".~\ , ~ I I ~ najskor tid podl'ahol historkarn a klebe-

huslovych kompozicii. Gl~J tam, ktore sprevadzali nezvycajneho hu-

Paganini - gitarista1 C- /: (//-;).. _ slistu a sam napisal niekolko novinovych

Paganinimu sa na husliach podarilo (~/ j/ {UNO -LJ//:'r~l/I/ II (. clankov, v ktorych ostro kritizoval Paga-

dosiahnuf taky stuperi virtuozity, ze prestal or.' 2' niniho pohansky zivot. Neskor sa vsak

pocitovat nutnost' cvicenia a pripravoval P~r"';'''''' ""',, . __ . _ n.: •• i, .• e, C.Rff~'" spriatelili a Niccolo Paganini venoval Ber-

sa iba pred koncertmi. Sam hovorieval, N::.... OILANO p,,," 1..,3, i.>J' liozovi financny obnos, cirri mu pomohol z

ze majstrovska technika sa natolko stala p,."., G'.O .• ,00.'" .,~ .. , •• ,. at .~i". """'0< ,r.y C.R."., ....... ~.,. P"F'" dlzob,

,1"lln liI'",~ dd R. 'T'~.·lro .11" ~k.h. tlo~ \;.~",~ gJ ...... ~,I •• Ac_r~],in ,.li Sp,..Iili ~

jeho sucastou, ze by sa jej nedokazal zba- .... "ro." r.."Ii;, ri., ... '.~" o , o"J. c~,r,""."' .. "".,.",,,,. Predviedol mu tid moznosti gitary. Najrna

vit, ani keby prestal cvicif uplne. Ak nemal to, ako je ten to nastroj schopny prevziaf

v plane ziadne vystupenia, ovel'a castejsie Titulna strana Sonaty Z opusu C.2 pre husle a gitaru rytrnicku funkciu v komornej hre a ake

hraval na gitare. Verejne sa s nou vsak nikdy nepredviedo!. Na- rozne farby tonu sa daju na nom vyludit, Francuzsky sklada-

priek virtuozite, s ktorou ju dokazal ovladat, zostala preriho iba tel' potom sest' strun vyuzi! vo svojich skladbach ako doprovod

nastrojorn pre volne chvile. k spevu. Muzeum Narodneho konzervatoria v Parfzi dodnes

Vyrazne vsak ovplyvnila jeho huslovu techniku. Mnoho novi- vystavuje gitaru, ktoru Niccolo Paganini Hectorovi Berliozovi

niek ktore zaviedol do huslovej hry, pochadza prave z gitarovej darova!.

praxe. Vel'mi oblubenymi sa mu stali dvojite flazolety, Slacikorn tiez hraval akordy na sposob rychleho gitaroveho arrpegia. Aj pri pohfade na zoznam tvorby talianskeho hudobnika vidiet', ze bol rovnocennym partnerom pre gitarovych profesionalov a ak by sa venoval tomuto nastroju naplno, mozno by sa stal najslavnejsim gitaristom vsetkych cias.

Diabolske kusky

Paganini nad'alej potvrdzoval svoje mimoriadne nadanie.

Raz dokonca skomponoval huslovu skladbu pre dye struny. Hudobny dialog, v ktorom struna G v rozhovore so strunou e priporninaju intimne chvile muza a zeny nazval "Adonis a Venusa", No rozhodol sa Isf este

dalej a vytvoril hudbu, pre kto- CAPRICE N024 ru staci iba jedna struna. Soria-

de "24 caprices pour violon"

tou "Napoleon" doslova vyrazil

posluchacom dych, ked' dokazal napodobnit' rozne efekty vojenskych trubkovych signalov,

Legendy a uspechy

Legiend sa Niccolo Paganini nezbavil po cely zivot. Podla jednej z nich sa na husliach naucil hrat vo vazeni, do ktoreho sa dostal, ked' zabil svoju milenku. Vtedy vraj predal svoju dusu diablovi. Niektori tvrdili, ze ui aj samotne meno je toho dokazorn. Ved' pochadza zo slova Paganus, oznacujuceho pohana - cloveka, ktory uctieva falosnych bohov. Dvadsiate roky devatnasteho storocia' vsak boli pre diabolskeho huslistu uspesne. Pocas ciest po Europe vypredaval koncertne saly, Ludia sedeli na svojich miestach uz dye hodiny pred vy-

~

4": Jlm·::.1 r1rrrWI :JDJJ{gl ~"rlm atd,

~

il41~':a:~t~'~~F1~!i@1 I:ilk§5~' 'i~ti~EJ~F~:'I!, atd.

o

Variation I

Variation II

Variation III

Pokoja sa mu nedostalo ani po smrti

Zaver zivota bol pre talentovaneho hudobnika velmi tazkY.

Rakovina hrtanu, neodborne liecena roznymi sarlatanskymi metodami, ho pripravila 0 vsetky sily a 27. maja 1840 zomre!' Pred smrt'ou odmietol knaza, co sposobilo dalsie problemy. [eho syn Achilles sa niekolko rokov usiloval 0 to, aby mohol svojho otca dostojne pochovar, co sa mu podarilo ai po piatich rokoch.

Fenomen Paganini

Niccolo Paganini sa rozhodne stal fenomenom nielen v oblasti hudby. Dodnes je problem zistit, co sa v jeho zivoto-

Arrangement pour guitare de Jean Francois Delcamp

l ti1 atd.

Genialne jednoduche, Ci jednoducho genialne? (uryvok - terna a prve tri variacie)

Ell Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 Z3ri.IV. rocnik (I I. cislo)

ctyrmesicnik pro hudebniky a prizrli"ce kla"''''~~ ).,\,r<l",

Svet klasicke kytary

pisoch da povazovat za pravdive a CO su len dalsie historky a legendy, Podl'a niektorych vyskumov mal abnorrnalne vyvinute ruky. Uvolnene slachy a klby mu urnoznovali hybat prstami takyrni sposobmi, ake su pre beznych l'udi ne realizovatelne, Vdaka tomu vyuzival pri hrani kusky, ktore uz nikto po nom ne zopakoval.

[ohann Wolfgang Goethe opisal jeho umenie slovami: .Pocul som smrst pia menov a mracien. Bolo to niece mete oricke, co nedokazern pochopit." Ani britsky dennik The Times nedokazal vysvetlif podivuhodnu hudbu. V jed nej zo svojich recenzii novinovy kritik uvadzal: "Nebudete mi verif ani polo vicu z toho, co yam hovorim, a pritom yam nehovorim ani polovicu z toho, co by som mal povedat."

Pre gitaristov je pozitivne, ze aj oni mozu mat' vo svojorn repertoari skladby velikana, ktory vyraznym sp6sobom za siahol hudobne dianie a ktoreho meno je dnes znarne aj medzi nehudobnikmi. S vyrokom, vyrytyrn na parnatnej zlatej medaile, ktoru Niccolo Paganini dostal od Viedenskeho rnagistratu, rnozno upl ne suhlasit:

"Tony dozneli, slava zostava. "

VlOUNO

SONATA r. MlNIJF,TTO Adagip

Uryvok z husloveho partu ze Senary z opusu 1'.2 pre husle a gitaru (part gitary je 0 vera jednoduchsi)

Petr vn

cast x.

o flamencu trochu z jineho pohledu

V teto casti "flamencove kytary" se zkusime podivat na umeni flamenca trochu jinak, nez jen pohledem pres sest strun. Flamenco je hudebnim stylem, a k tomu, abychom se v nem orientovali a umeli flamenco zahrat tak, jak rna opravdu znit, je dobre vedet, odkud se tento styl vzal, kam se ubira a co je jeho podstatou. Flamenco je totiz nejen hudebnim stylem, ale zaroven i zivotnl filozofii, v niz casto minulost i budoucnost ztraci na dulezitosti a tim hlavnim se stava okarnzity prozitek. Odtud take jeho tak silny emotivni naboj.

Flamencovi hudebnici, zpevaci a tanecnici los flamencos jsou zvlastni kastou umelcu, ktefi dokazou sve vystoupeni pred publikem naprosto pnrozene a plynule prornenit ve spontanni fiestu, ktera caste trva v uzsim kruhu flamencovych pfatel aficionados i po odchodu posluchacu a na prekazku ji zpravidla

nebyva ani ranni zpev ptaku ... Flamencovi muzikanti proste neznaji ono akadernicke odehrani koncertu, sbaleni not a sporadany odchod dornu: snad i proto, ze drtiva vetina z nich zadne noty cist neumi a ani to ke svernu umeni nepotrebuji. Koncertni vystoupeni je pro ne jen spickou hudebniho ledovce, ktery se rozprostira celym jejich bytim. Flamenco je zivot sam - se vsim, co prinasi i bere. Ie tak proste i nekonecne jako laska a smrt. Ieho autenticka syrovost se nejlepe odrazl prave v textech flamencovych pisni - ne vzdy byli totiz flamencovi urnelci vyhledavanyrn zlatyrn hiebem festivalu world music jako dnes. Pfikladern mohou by! pisne zvane Carceleras (carcel =vezeni), ve kterych uslysime veskerou bidu zivota na galejich.

I jeden z nejvetsich spanelskych basniku, Federico Garcia Lorca, se nechal ve svern dile inspirovat silou flamenca. Lorca, ac z dobre situovane rodiny, mel blizko k hudbe plebsu, jak se casto 0 flamencu vyjadrovala s despektem tehdejsi spolecenska smetanka. Stejne jako jeden z geniu spanelske hudby \!anuel de Falla, tak ion cerpal z flamenca nikdy nevysychajici inspiraci. [ako jeden z mala dokazal

Susana La Rubia

Gerardo Nunez

N " c::

;::l

Z

o

""2 ~

"

o

w,,"w_k I as icka kytara .cz

Hudebr.r ~,gffiltinl a vydavatelstvi VladisJav Petrasek

Svet klasicke kytary

Oyrmesfcnrk pro hucleb.,ij{\ a pffznivce klasrckc kytary

2/2006 zdrr, IV. rocnik (t I. OsL"

~~&~~~~~~~"

1-- -

t~;~~~:~~~~~;=~~=;~~~-:::;~I~~:!;~:f,' ~.~&~

Notova ukazka - Silencio

svyrni basnerni vyjadrit sarnu esenci flamenca, ono caste nezachytitelne fluidum, kterernu se ve spanelstine rika duende. Duende muze byt cokoliv, ale vzdy zustava tim nejcistsim a nejryzejsim vyjadfenim podstaty flarnenca, at' uz je to strhujici pohyb tanecnika, do morku kosti pronikajici vykfik zpevaka nebo prsty kytaristy, vytvarejict na hrnatniku zavratny ohnostroj. Flamencove publikum umi tyto vzacne okamziky procitit a odrnenit urnelce hlasitym "ole", magickym slovem, ktere mimochodem pochazi z arabskeho "Allah".

Ostatne s dedictvim arabske kultury se setkavarne v Andalusii, a tim i ve flamencu, opravdu na kazdern kroku.

Nelze nevzpomenout jmeno jednoho z nejvetsich hudebniku Abu -1- Hasan Ali ibn Nafi, kterernu se pro jeho snedou barvu pleti rikalo "Ziryab" - Cerny ptak. Narozen roku 789 v dnesnim lraku,

odesel do Cordoby, kde zalozil nejprestiznejsi hudebni skolu v cele tehdejsi Evrope. Ziryab byl genialnim hudebnikem, skladatelem, pedagogem a inovatorern. Ve flamencovern zpevu najdeme dodnes vokalni techniku, jejimz otcem je prave Ziryab. Tehdejsi ctyrstrunne arabske loutne pfidal Ziryab patou strunu, na jejiz vyrobu udajne pouzival lvi streva. Stejne tak vynalezl i plektrum z orliho drapu. Ne nadarmo pojmenoval Paco de Lucia jednu ze svych nejlepsich skladeb prave Ziryab. Tato genialni nahravka - ve ktere hraje na stejnojmennem CD mimo jine i Chick Correa - je jasnym pfikladem toho, ze z flarnenca se stava univerzalni hudba, daleko presahujici hranice Andalusie.

Flamenco vznikalo jako kouzelny amalgam, smisenirn hudebnich tresti nejruznejsich kultur, a tento proces pokracuje i dodnes. 0 flamencu uz davno neplati, ze jej muze hrat ei tancit jen rodily Andalusan - jeho umelecke sdeleni je tak hluboke a univerzalni, ze oslovuje posluchace na vsech kontinentech

Sila flamenca spociva predevsim v jeho pravdivosti a bezprostrednosti. Nernam ted' na mysli radoby flamencove estrady, poradane pro znudene turisty. Marn pred sebou obraz nikym nepripravene fiesty, ktera se zrodila z ciste radosti a rostactvi, z zizne po rytmu. Okamzik, ve kterern se diane vsech zucastnenych promeni v r ytrnicke nastroje a ostinatni rytrnus palmas nahle zaplnf vsechen prostor i cas. Zpevaci predavajfcl si navzajern sva sola, kytariste hrajici jak v hypnotickern opojeni a tanecnici, ktefi vytepavaji svyrni podpatky dech berouci rytrnicke pasaze - ti vsichni jsou podfizeni jen jednomu jedinernu vladci - bohu radosti a rytmu, jimz je FLAMENCO,

Zaverern jeste pripojuji (jako doplnek k "malemu slovnicku" z predchoziho (isla) nekolik spanelskych vyra-

zu, tykajicich se predevsim tance - a notovou ukazku, ktera byla otistena ve flamencovem casopise "Anda" (vychazi kazdy mesic v nerncine a zajernci 0 flamenco zde najdou mnoho uzitecnych informaci, Clanku i notovych pfikladu - www.anda.de). Tato notova ukazka volne casti Alegrias rna zaziry nazev Silencio (klid) a pfinasl jednu ze zajimavych moznosti jejiho pojeti. Tanecnici jsou zpravidla vdecni za novou a neotrelou hudebni napln teto casti, ktera je pro ne jedinym mistem relativniho odpocinku v

tomto narocnern tanci.

Maly slovnicek

- strevlc, bota

-l/tanec objevujici se ve spanelske Iidove hudbe,

ve flamencu a v jihoamerickern folkloru,

2/ technika vydupavani rytmu

escobilla - rytrnicka cast objevujici se v Alegrias a Solea,

kde tanecnik predvadi sve zapateado

- sloka pisne

- nahle preruseni tance vychazejici

z choreografie - zrychleni

zapato zapateado

letra

corte

subida

/Ilustracni Joto: archiv P Vital

• Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zafl. IV. rocmk (I I Cislo)

Svet klasicke kytary

Pavel S#!HtI1Jj

Ntis trgj' vltodlltj k prtivodll itJ/ozplvti

atlep Tn1/fd cesta Klas/eKe Klftarlf f1a ceSKe KOf1Certf1i fod/Jlm cast 1/

Vyvoj postaveni kytary ve svetle produkce hudebnin 1. poloviny 20. stoleti

Druhy dil serialu je venovan zamefeni produkce kytarovych hudebnin v prvni polovine 20. stoleti s presahern do konce jeho padesatych let. Jejich zanrova charakteristika v etapach od pocatku minuleho stoleti do prvni svetove valky, v dobe mezivalecne a pfiblizne v prvnim desetileti po skonceni druhe svetove valky, poskytuje zajimave svedectvi o prornenach vyznamu kytary a jeji vaznosti v hudebnim svete.

Pri studiu dane problematiky je treba mit na parneti uzkou propojenost stredoevropskeho prostoru a vzajernne historicke a kulturni souvislosti ceskych a sousedicich nemecky mluvicich zerni. Proto clanek vychazi z orientacniho prurezu produkci kytarovych hudebnin v ceskych zemich a v Nernecku i Rakousku, jejichi vyberovy prehled je ke studii pripojen.

V zasade nese tento vyvoj v obou geografickych oblastech radu spolecnych rysu. Pnpojeny prehled

hudebnin i studium dalsich prame- '--~_~ ~ ___J

nu a literatury umoznuje jeho nasledujici shrnuti: a) Vyber z ceske kytarove literatury 1902-1959

1) Obdobi od pocatku 20. stoleti priblizne do konce 1. sve- (razeno chronologicky)

tove valky je spolecne s mezivalecnym obdobim charakterizo- • Sebelka, Frantisek: Uplna theoreticko-prakticka skala hry na

vano zduraznenim zabavne a doprovodne funkce kytary. To se kytaru se zietelem na samouky. Praha 1902.

ryka jak zanrove povahy produkce ,--------------------------, • cca 1918-1955: zpev a kytara -

kytarovych hudebnin, tak i s ni dobove pisnove hity, tanecni hud-

souvisejiciho doboveho hudebni- ba, hudba z okruhu Osvobozeneho

ho provozu, ktery v notach verne divadla

odrazt rada vydanych dobovych • Cerveny, Jiii: Moje kytara: poucna

slagru. [edna se jednak 0 prevza- pisen ph kytaie. Praha /cca 1920/.

te i puvcdni skladby pro kytaru a • Giordanni, Tomasso (1733-1816):

zpev, jednak 0 jejich rozlicne upra- Milacek: mil}: zpev a kytara. Brno

vy. V mezivalecnem obdobi hraje /1935/.

vyznamnou roli vydavani pisni z • Ingris, Eduard: vesele uceni na

bohate produkce filmove hudby, kytaru (Na kytaru bez not). 1. a II.

jejii kvantita koresponduje s prud- , dil, Mojmir Urbanek, Praha 1941,

kym rozvojem hraneho zvukoveho 1946.

filmu, ktery je priznacnj' prave pro • Tukac, Vojtech: Umelecka hra na

tuto periodu. kytaru: barre styl. Praha 1949.

2) Doba tesne predvalecna, cas • Urban, Stepan: Piipravna skala

2. svetove valky a nasledne pova- hry na kytaru. Praha 1951.

lecne obdobi (do poloviny 60. let), • Gotthard, Rudolf: Ze Slovenska a

vedle pokracovani trendu pied- Moravy: 30 pisni pro kytaru s610.

chozi etapy, pfinasi novum v po- ~~_ Praha 1953 (slovacke pisne, upravy

debe kytarovych skol zamerenych V"h, ,·".·,h~ pro kytaru).

MOJMiR URBANEK

na klasickou kytaru a specialne pro eo.. .. ~,.~~~.\:,j;,~'""""". Burghauser, [arrnil: [ak psati pro

prednesove ucely zkomponova- kytaru. Praha 1954.

nych skladeb. Z hlediska vyrazne

U,Iea t~eoreti c ko -prllktirka

se z;,ete/em !7d sdmouky

(.451+5

Pravo proVOlOV3c1 :,yhrazul0

_._'~'. __ '!IIU..

inklinace k historizujicimu pojeti narodni identity je typicke, ie prave v nerneckern prostredf zacinaji vychazet stare loutnove ci adaptovane solove a predevsim ansarnblove skladby s klasickou kytarou. Specificky podnet pro podniceni vzniku originalnich prednesovych kytarovych skladeb v ceskem kornpozic-

"IIi!!!I .. 'Ifil,1I!l1 nim prostredi predstavuje Burghauseruv navod pro skJadatele v podobe pifrucky [ak psati pro kytaru (Praha 1954). Tato publikace se nezameruje pouze na solove uplatneni kytary, ale rovnez na vyuiiti osobitych melodickych a tembrovych moznosti

nastroje v oblasti komorni a orchestralni hudby.

3) Cesta k etablovani klasicke kytary, zapocata v 50. letech, se pak naplno rozviji v letech sedesatych a dekadach nasledujicich (kterym bude venovan zaverecny ctvrty dil serialu, jenz si bliz povsimne vybranych del ceskych autoru 20. a pocat-

ku 21. stoleti),

w \<0'" k l u ~;cbik)' tar a. cz

Hudebnl ;tg~nhlfa a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klasicke kyrary

ctyrlllesicnfk pro rlucjel:rnik~' a f hmh-ce krasicke kytary

2/2006 zafi. IV. rocnrk (I I. (isle

• Urban, Stepan: alba kytarovych skladeb (Bach, ... ). Praha 1956-58.

• Haba, Alois: Suita pro ctvrttonovou. kytaru, op. 63. Praha 1957.

• Bartos, Antonin: Skola hry na kytaru s dodatkem 0 hie na havajskou kytaru. Praha 1958-59.

b) Vyber z nemecke a rakouske kytarove literatury 1910-1955 ([azeno chronologicky)

• Koschat, Thomas: Koschat Album. Leipzig 1910, 1912,1919 /zpev a kytara nebo loutna(!), vyber oblibenych korutanskych pisni/.

• Mendelssohn, Erna: Sechs Duette fur Mandoline und Gitarre (Laute). Leipzig 1911.

• Gunther- Lankwitz, Richard: 66 geistliche Lieder zur Laute (Gitarre) in leichtem Satz mit Grifftabeln. Pforzheim 1926.

• Praetorius, Michael: Tanze fur ein Melodieinstrument (c-Blockjlote), Gitarre und Bass. Barenreiter Kassel 1936, 1951. (Praetoriovy tance Ci jine renesancni a barokni tanecni skladby, vydavane predevsim nemeckym nakladatelstvim Barenreiter).

• Schaller, Erwin: Lehrwerk fur die Gitarre. Heft 4. Wien 194Q (nakladatelstvi Universal-Edition Wien vydalo vice sesitu v letech predchozich i nasledujicich).

V 50. letech jsou v nemecko-rakouskern prostoru vydavany cetne upravy stare loutnove hudby pro kytaru, renesancni a barokni stare tance, klasicke kytarove etudy, ale tez spanelska tanecni hudba Ci nova kytarova tvorba. Napr.:

• sbirka Sorovych cviceni op. 31. Heft 1. Erfurt 1951.

• Schwarz, Maximilian: Partita fur Sopran Blockjlote und Gitarre (Laute). Leipzig 1955.

PtiSti cast serialu se bude zabyvat kornpozicni teorii, jejiz znalost ke studiu kytarove literatury druhe poloviny rninuleho a pocatku nynejsiho stoleti neoddelitelne patti - typologii kytarovych skladeb, seznameni se specifickymi kompozicnimi technikami (vcetne pfikladu moderni notace) a vybranymi interpretacnimi problemy.

Rady Fernanda Sora

Prstoklady

.Prstoklad povazuj za umenie, ktoreho ulo

I hou je pomocf najst tony, ktore chces zahrat, bez . potreby ich neustaleho hl'adania," povedal Fer nando Sor. [e tiez dolezite, aby najtazsie pasaze hrali tie najsilnejsie prsty a nikdy nedavaf pracu slabsim, pokial' silnejsie nerobia nic, Dosiahne sa tyro vaesia is tot a pri hrani. Samozrejme, tato rada sa tyka finalnej interpretacie a nie cvicenia, pri ktorom je potrebne zatazovaf prsty rovno merne.

Svojim ziakom tiez hovoril, aby nedrzali prst na strune dlhsie ako si to vyzaduje notovy zapis. Ak sa k preznievanernu tonu prida dalsi, hrany Dominique Carrier, vauclusotte, 2002 sp6sobom vibrato, zvuk straca svoju cistotu. Ak za sebou postupuje niekolko tonov, hranych na jednej stru ne, predchadzajuci ton je stlmeny nasledujucim, Pri takomto sposobe treba dat pozor, aby prst neopustil prvy ton sk6r ako zaznie druhy, pretoze sa moze ozvat prazdna struna co vnasa

do hry neziaduce tony. Pri zostupnych pasazach treba mal' uz dopredu pripraveny prst na nizsom tone, cirri sa usetrf jeden pohyb.

Ak su hrane tony vo vzajomnej vzdialenosti na celu sirku hmatnika (struny E6 az e1) a jeden z nich je hrany rnalkkom, druhy by sa mal zahraf najdlhsim prstom.

Fernando Sor sa popri kariere uspesneho gita roveho virtuoza a skladatela, venoval aj pedago gickej cinnosti. Svojim ziakom, ale aj inym gita ristom daval r6zne rady, ktore potom zhrnul v ucebnici "Methode pour la Guitare". Pozrime si niekolko tych najzakladnejsich.

Hudba a virtuozita

Zaciatkom 19. storocia si divaci zacali vyraz ne vsimaf virtuozitu. Neznamena to, ze by ich predtym nezaujimala. No v tejto dobe sa instru mentalisti stali skutocnymi hviezdami hudob neho neba. Fernando Sor preto upozoriiuje, ze by sa technicka dokonalost nemala stat' akousi modlou a umelec by mal viae mysliet' na to, aky efekt jeho hudba vytvara. Technicku zrucnost vsak treba mat' na parnati a uprednostnit ju pred intenzitou. Radsej hraf tichsie, ale cisto a presne ako hlasno, so silnym zvukom a robif pritom chyby. Upozor noval, ze je zbytocne vnasaf prilisnu obtiaznosf do pasazi, kde to nie je potrebne, kedze ovela lepsie je obohatif najjednoduch sie casti skladby.

Pohyby

Castym zlozvykom gitaristov je to, ze pri hrani robia mnoz stvo pohybov, ktore im interpretaciu neulahcuju, ba naopak stazuju. Fernando Sor povazoval za take napr. naklananie tela a posuvanie ruk, Podobnymi pohybmi treba podl'a neho setrif, Prsty Iavej ruky by mali byt vzdy v kolmej pozicii voci stru narn. DIan by sa za ziadnych okolnosti nemala dostat za krk gitary, cirri by prsty tvorili so strunami asi 45-stupnovy uhol. Ak prechadzame z jednej struny na druhu, posuvanie ruky a

pohyb musi vychadzaf z lakta a nie zo zapastia,

Zakladne pravidla Fernanda Sora by sa dali zhrnuf jednou ra dou, ktora plati nielen pre gitaristov, ale pre mnohe odvetvia Iudskej cinnosti: ,;vzdy mysli a vyhybaj sa rutine."

Izpracoval: Filip Tarageli

Hudebnf agentura a vydavatelstvf Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zMLIY. rotnik (I I.l:islo)

ttyrmesicnik pro hudebnfky a priznivce kla..slc~( k' ·'<If'

Svet klaslcke kytary

Mala meditace

pro kytaru (2006)

Vladislav Petrasek (* 1965)

Andante sostenuto ami

~i i~ .r=> ~~i

~ ~ i ~ ill ~2m I = ill b~ ~ J I ' ill ~ ill I ~ ill ~ ~ ~ ~ I

p ~ 0 F / F 1 -=:::::::=:: = 3 r 0 i--=====::: ====-

mp~ ~u

~========= mf =======--

~ cresco

~ f

5

a

m i

~

melodia espressivo

9

cresco

i m

a~

meno mosso rit.

rit.

1 '25"

©2006

",w iv. k I as icka kytara. cz

Hudebm agenmra a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klaslcke kytary

ctyi'rnesrcnik pro hudebruk v a piizni\ce klasicke kytary

2/2006 zarf. IV. rocnrk (I I. ctslo)

EL CONDOR PASA

Arr. Pavel Kloub

TRADITIONAL

Piseri peruanskych Inku

Chitarra II ®-D

rubato ~~

Chitarra I

~ .. Em ad libit.

Chitarra III

p sui tasto

12

Em

VII

17

Tempo I

J

Dt

r

r

r

r

i

r

r

r

r

r

r

r

sempre pp rasguado it (a fa charango)

IDJ Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

w w w.k l a s i c k a k y t a r a.c z

2/2006 zart. rv. rocruk (I I. ctsto)

clyfmes[cnik pro hudebniky a pi'izmvco klasicke kvrarj

Svet klasicke kytary

21

n.

r

r i r i

r i r i

Iii

I

I

I

""I

r

i

r

r

r

r

r

I r r

i

r

i

r

tl lO ... ... ... ... I- I- .~ ~ ••••••• ~ •••••••• • ~ • ~ • ~ • ~

~====== f

29

f

r i i

r

rErr i r i r

f

r

i i

r

r

r

r

r

r

r

r

www.klasickakytara.cz

Hudebnl "genrura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

sver klasicke kytary

clyfmesicnik pro hudebnlkv a pf!Zni'\ ce klasicke k ytary

2/2006 zafi. IV. rocruk (I I. c{slo)

37

J

n

42

i i

r i r r

f

46

f

ffrr r i r i

r i r r

f

J"11

rit.

l

l

l

L

u i i i i

= i = i i i

n lot • ~ • ~ .... ::.. .. .... ~ I- I- .. ~ ~ ••••••••

i i i i

= i = i i i

r

• • • • • •• •

.~

I

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zari. IV. rocru« (I I. Cfslo)

ctyrmesfcnfk pro hudebnfky a pnzruvce klasickc l;\ ;ar:-

Svet klasicke kytary

Canco del Lladre

Venovano Eve

Arr. Vaclav Vitek

Catalan Folk Song VII

Chitarra J

1"""1J~ t __ JIL
.
t)
()~ L I I - - l L
.
U .. ~ .. :4j .. 'U' • ~ I I I
() j.f
'u - - :~
- - Chitarra 1I

Chitarra lIJ

@-Re o-e- -e- -e-
4 t 3 2 t~
I""" !l j.f frO ~~ ~ F ~ f= ~ ~ ~ frO
t)
()~ I J l I j_ t~ !J_ ol 4J iiJ ~ 3l ~ 3~~ l
t) I t I
()j.f
'u r r iT- ~
r #r qr
7 4 3 4
~ tl l.+ f:-' ~ ~ , ~ .. 3 t .. , r:- ,
t) @ rit. J.
tll.+ - J I r-. "-t ., J.
t) *i I nt. I I
()J,J, l
't) ~ i' V'-'r
r #i r rit.
10 V 1. t 4 2 2
~ () "". ~ IV 3 4 t •
-
U 3 rit. r-. a tempo
()"" - l L 3. ~~4~
t) • ~ I I I
rit. a tempo
()""
t) = ~. ~ nf a tempo
-e- r #r -0- www.klasickakytara.cz

Hudebru agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

SVet klastcke kytary

ctyfmesicnfk pro hudebnfk v n piiznivce klasicke kyrary

2/2006 zarro IV. rocruk (1 1. crsro)

3

J.

I

I

.'~

16

2

~ ('j J.f
U mf j
. {j__jf_ I -
L L J - ~ I
U .. 'U' • ~ I I Hi
('jJ.f p
~
'u - == ~. - ~-i
- -e-

p

Harm.

XII

19

3

3

3

Vaclav Vitek (*1951) vystudoval Konzervator v Praze. V Ie tech 1975 - 1982 pusobil na Konzervatoi'i v Teplicich. V soucasne dobe se venuje koncertni a aranzerske cinnosti. Je clenern komorniho souboru Ceske strunne duo (viola, kytara).

Kytariste a soutczc aneb soutezenf v hudbe

Vznik teto nove rubriky byl iniciovan odpovedi liilho [irmala (SKK 312006, str. 49) na oiazku, jaky ma nazor na kytarove souteze a co si mysli 0 soutezeni v hudbe obecne.

o svych zkusenostech z kytarovych soutezf hovofi Jitf Jirmal

Osobne jsem v roli soutezlciho nikdy nebyl a asi bych z toho me! hruzu. Zahy po ukoncenl studii na konzervatori jsem po tezke havarii muse! prerusit svoji koncertni cinnost. Venoval jsem se prevazne pe dagogice. Musim zde zduraznit, ze jsem byl asi jedinym pedagogem, ktery nikdy svym zakum neprehral ani notu z toho, co jsem s nimi studoval. A to byl prave jeden z moznych duvodu umeleckych uspechu, kterych jsem se svymi zaky dosahl,

Aby ucast v soutezi mela nadeji na uspech, je ze strany pedagoga i zaka nutne splnit nekolik predpokladu. Kantor nesmi sam sobe fan dit, Musi se snazit posuzovat svoji i zakovu praci nestranne. DuleZiry je vyber vhodneho zaka pro soutez, Predpokladem pro dobrou praci jsou take vzajemne osobni sympatie. Zak i pedagog si musi dobre ro

zumet, musf byt schopni spolu pracovat a duverovat si. To ovsern vyzaduje zaka velmi nadaneho a zapaleneho pro vee, ktery veri a rozumi tomu, ie ucitelovy pripominky je treba dale rozvijet a ne je pouze opakovat. Musi bYt schopen "dift a drit", protoze profesionalnf instrumentalni prace je mimo jine take zavod s dokonalosti i s casern. Dnes i v budoucnu to je i bude podobne jako ve sportu: rychlej i a dokonaleji nez kdy jindy pi'edtim. [sou -Ii tyto podminky spl neny, je moine se pustit do soutezeni se svetovou spickou.

Vazeni (fenaTi, muzete dale posilat otazky pro pana [irmala na adresu redakce.

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

w w w kl a s i ckak yta r a. cz

2/2006 zCifL IV. rocnik (I I. Cislo)

clyrmesfcnik pro hudebnfky a prtzruvce klasicke. [,Via,,'

Svet klasicke kytary

Osrny rocnik Letni skoly stare hudby se jii tradicne uskutecnil v jihoceskem rnestec ku Prachatice, v prubehu dvou cervencovych tydnu 9. - 23. cervence 2006, Atmosfera mista a bezprcstredni blizkost krasne pfirody pred branami Sumavy nabidla vyborne podmin ky a inspiraci pro kurz zamereny na hudbu 16. - 18. stoleti, Ve dvou tydnech meli ucast nici kurzu moznost si vybrat z siroke palety mistrovskych ti'id ruznych nastroju. Nasiedu jid sonda do deni prachatickych kurzu se bude zamerovat predevsim na loutnove kurzy tydne prvniho.

Loutnova trtda pod vedenim EvangeUny Mascardi (Argentina) byla, krome puvodniho ternatu nerneckych loutnovych tabulatur obdo bi renesance a baroka, otevrena i francouzskym a anglickym tabulaturarn i notovym zapisum, Krome individualnich kurzu se uskutecnily i dye ansarnblove zkousky, Vsichni zucastneni loutniste spolu s lektorkou souborove secvicili nekolik nejhranejsich improvizaci nad ostinat nim basem z obdobi baroka a renesance. Tyto zkousky vyustily v koncert v mistni Cajovne U hrusky, Navstevnici koncertu mohli vychut nat jak ansarnblove passacaglie, passamezza, bergamasci, canarios pod vedenim Evangeli

EVANGELfNA V RRACHAT/C:{CH

... nejen pro loutnisty

ny, tak i solove skladby, dua a barokni anglicke pisne s doprovodem loutny. Na ve cernfrn koncerte v aule Gymnazia dne 11. 7. 2006 mohli loutniste i ostatni ucast nici kurzu se zatajenym dechem obdivovat niterne a presto velmi ternperarnentni urneni teto argentinske loutnistky. Jeji interpretace nerneckeho a francouzskeho repertoaru pro barokni loutnu (V Gaultier, Ch. Mouton, S. L. Weiss) a zkusenosti nabyte studiem loutnove hry u Hopkinsona Smithe spolu s jihoamerickyrn tern peramentem, vytvorily produkci nadcasoveho vyznarnu. Moznosti slyset loutno yOU suitu Weisse s takovou kontrolou krasy t6nu a zaroven do krajnosti vedenou dynamikou (ph zachovani veskere logiky dynamiky v ramci vyvoje skladby a mu zikality) poskytla posluchacum naprosto unikatni kulturni zazitek,

[e radostnou skutecnosti, ie i loutnistka takovych umeleckych hodnot je nejen skvela hudebnice, ale take nadherna, mila a otevrena osoba. Vymezeny cas jednot livych hodin loutnovych kurzu nebyl vymezenyrn casern pro setkavani vyucova nych s vyucujicim, ale soucasti pi'ijemneho pratelskeho setkani hudbyrnilovnych lidi, tech, ktefi si toho spoustu predavali a tech, co vdecne naslouchali.

Loutnove kurzy a vubec cela Letni skola stare hudby v Prachatidch v roce 2006 byla jednou z mala rnimofadnych hudebnich udalosti tohoto leta a ucast na pm tim rocniku v lete roku 2007 muzu doporucit vsern ioutnistum i daisirn muzikan tum.

Ondie] laluvka, kytarista-loutnista, Uherske Hradiste

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

NOEL CALLAERT

CONCERTGUITAR$

Jifi Jirmal a Milan Zelenka Legendy ceske kytary

na spolecnem autorskem koncerte!

Beerlegemsebaan 71 9630ZWALM Belgium

tel.: 0032(0)55495529 e-mail:

noel. callaert@pandora.be

Dne 8. 12. 2005 se v Praze uskutecnil ojedinely spolecny koncert dvou vyznamnych urnelcu - interpretu, skladatelu, pedagogu ... a predevsirn kytaristu, jejichi jmena jsou pojmem u nas i v zahranici, Ceska kytarova skola dosahla jejich pusobenim mezinarodniho vehlasu.

Myslenka piedstavit tak rozdilne kytaristy nevznikla nahodou, nebof oba rnistfi naplnuji svuj cas stale novyrni aktivitami a hledanirn dalsich zkusenosti. Sve odlisne interpretacni principy piedvedli prostiednictvim vlastnich skladeb.

www.klasickakytara.cz

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet ktasicke kytary

ctyrmesfcnfk pro hudebnikv a nilLl"lh-n" );Jaslck('. kytary

2/2006 ZEtif. IV. roonik (I 1_ CIslo)

Ozveny Hradeckeho Guitarreanda

Ve dnech 19_ a 20. kvetna 2006 se v Hradci Kralove ko nal, za podpory Magistratu mesra a krajskeho liradu Kralovehradeckeho kraje, Jiz 7. rocmk narodni souteze v komornf hie na kytaru s na zvem Hradecke Guitarreando 2006. Pro motivaci ucasti na piiStim rorntku si pojdrne pfipomenout jeho prubeh a vysledky.

7. rocnik byl venovan soutezi (iste kytarovych souboru od 2 do 9 clenu do prumerne ho veku 21 let. Pfihlasilo se celkem 42 souboni od duet po kytarove noneto (celkem 121 ucinkujfcfch!). Piedsedou poroty byl prof. Martin Myslivecek z Vysoke hudebnf skoly v rakouskem Grazu. Pro zbytek poroty jsme tentokrat vyuzili pfftomnosti Bratislavskeho kytaroveho kvarteta, ktere ve .volnem case" mezi dverna souteznimi dny jeste stihlo uspoiadat skvely koncert pro ucastnlky soutele. Fotografie (krome tech, ktere muzete videt v tomto casopise) z cele souteze, vyhlasovani vysledku i koncertu hostf si muzete prohlednout na www.guitarreando.strezina.u.

Za poiadatele si dovolim malou poznarnku - ve srovnanl se stejne zameienym rornlkern souteze pied tiemi lety. Tehdy bylo pnhlaseno 55 souboru. Podle stoupajfdho ohlasu na nasi SOUrel jsme letos cekali rekordni ucast, ta se ale nakonec nekonala. Pro samotnou sou tel to nebylo zadne drama - naopak, alespoti jsme se vsichni v pohode vesli do salu i zkuseben, I ilcast ve tiech (resp. sesti) kategoriich byla rozlozena vcelku rovnomerne. Pro udtele kytary zui) to byl vsak obrazek silfcfho ekonornirkeho tlaku na nase ZUi)ky a tim postupneho ubiranl ilvazkovych hodin na komorni hru. Mnozf ucitele uz dokonce hlasili, ze na jejich lUi) zadnou hodinu na komorni hru nemaji (piesto piijeli!). Je to velika skoda. Vsichni vfme, ze komorni hra podporuje chut'do cviceni a je to takova nase"tfesinka na dortu". Tak se trochu bojim, aby narn z toho dortu nakonec nezbyl jen kus sucheho testa ...

Nadchazejid rocnik souteze je vyhlasen pro komorni hru smisenych souboni - tedy kytara s jinymi niistroji. V letosnim skolnim roce soucasne probiha v komorni hfe klaskka soutez ZUi) (vyhlasuje MSMT). Doufam, ze to bude pro udtele kytary dvojnasobny impuls k tomu, aby se do obou soutezi zapojili. Ostatne - na ZUi)kove soutezi jsou vetSinou soubory s kytarou v nevyhodi' a nemaji moe sand se probojovat pies smyccove a dechove soubory do narodnlho kola. Piijedte tedy do Hradce Kralove, tadyVas budeme mit radii. Osmy roc ruk Hradeckeho Guitarreanda se kona 18. a 19. kvetna 2007. Oficialni vyhlaseni obdrzi lUi) s listopadovym cislem casopisu Talent, soucasne bude vyhlasenf zvejejneno na internetu.

Karel )ust - feditel ZU) No Stfezine

Vitezove Hradeckeho Guitarreanda 2006

KATEGORIE I. a) - KYTARovA DUA

1. misto: Duo ZUS Hradec Kralove - Na Strezine Tomas Havel, Vojtech Matejka KATEGORIE I. b) - KYTARovA TRIA, KVARTETA, ...

1. misto: Trio ZUS Zruc nad Sazavou

Kristyna Viktorova, Zuzana Lejnarova, Marketa Sochurkova KATEGORlE II. a) - KYTAROVA DUA

1. misto neudeleno

2. misto: Duo ZUS A. Voborskeho, Praha 4 - Botevova Klara Vytiskova, Zuzana Vytiskova KATEGORIE II. b) - KYTARovA TRIA. KVARTETA ....

1. misto: Noneto ZUS Hradec Kralove - Na Strezine Miroslav Feige, Michal Jedlicka, Pavel Smetana, Zuzana Holubova, Sarka Kubickova, Katefina Holubova, Katerina Vyroubalova, Tomas Havel, Tomas Kvasnicka

KATEGORIE III. a) - KYTAROvA DUA

1. misto: Duo ZUS Pardubice - Havlickova Pavel Vitacek, Katerina Smidova KATEGORIE III. b) - KYTARovA TRIA. KVARTETA, .. 1. misto: Kvinteto ZUS Pardubice - Havlickova

Katerina Smidova, Roman Bedros, Jan Sustek, Jana Slezakova, Petr Ianu ABSOLUTNf vlTiOz - LAuREAT H.G. 2006

Noneto ZUS Hradec Kralove - Na Stfezine

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Potoreportaz z Hradeckeho Guitareanda 2006 /foto VP.I

Fotoreportaz je zarnerena na jednotlive hrace, i kdyi se jednalo 0 soutez v komorni hre. Zachycuje jejich soustredeni a snahu, boj s tremou ... ale i radost ze hry.

2/2006 zarr, IV. rocnuc (I I. cislo)

ctyrmes[cnik pro hudebniky a prrznrvce klasic:ke k~."lillY

svei klasick6 kytary

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

HANDLOVSKE GITARY 2006

Celoslovenska sut'az V komornej hre na gitare ZUS V Handlovej, 15. a 16. jina 2006

Umelecky garant: Prof. Iozef Zsapka

Hostia: Gitarove duo LA BARRE - Jan Labant, Peter Remenik Porota: Predseda - Iozef Zsapka

Clenovia - Jan Labant, Maria Sedlakova, Jerzy Lebida, Peter Remenik

Vitezove jednotlivych kategorii

I. kategoria do 9 rokov vratane

duo: I. miesto Anna Dagmar Slana, Dominika Mackova

ZUS lana Cikkera, Banska Bystrica

trio, kvarteto: neprihlaseni

II. kategoria do 12 TOkov vratane

duo: I. miesto Jan [urcik, Matus Iurcik ZUS Rosickeho, Nitra

I. miesto Marina Harnova, Michal Burda

ZUS Daliborovo narnestie, Bratislava

I. miesto Kristina Viktorova, Zuzana Lejnarova, Markets Sochurkova, ZUS Zruc nad Sazavou

I. miesto Jan Iurcik, Matus Iurcik, Marcel Gajdos ZUS Rosickeho, Nitra

trio:

kvarteto: I. a II. miesto neudelene

III. miesto Lukas Belay, Marek Korba,

Dominik Rusnak, Anastazia Tarovska ZUS Dezidera Straucha, Smizany

III. kategoria do 15 TOkov vratane

duo: I. miesto Julius Janos, Nikolet Mrvova

ZUS Dunajska Streda

I. miesto Simon Svidran, Jakub Drobul' ZUS L. Arvaya, Zilina

trio: I. miesto Maria Krpelanova, Denis Sveda,

Simon Hepner, ZUS L. Stenceka, Prievidza kvarteto: I. miesto Romana Hylova, Miroslava Hatnankova, Lenka Saravska, Veronika Saravska

ZUS Ruzomberok

IV kategoria do 18 rokov vratane

duo: I. miesto [ozef Guldan, Juraj Guldan

ZUS Ivanka pri Dunaji /Iaureati/

trio: neprihlaseni

kvarteto: I. miesto Silvester Dulak, Martin Petrek, Robert Ruttkay, Julia Hodakova ZUS Spisska Nova Yes

Kategorie a sUt'azny program pre stredne skoly, I. Kategoria do 19 rokov vratane

duo: I. miesto Michaela Sliacka, Michal Tihanyi

ZUS L. Stanceka, Prievidza

I. miesto Stefan Vida, [ana Geschwandtnerova

Konzervatorium J. L. Bellu, Banska Bystrica

trio, kvarteto: neprihlaseni

II. Kategoria do 26 rokov vratane duo, trio, kvarteto neprihlaseni

• LAUREA.TI

• • • • • • • •

Jozef Guldan, Iura] Guldan ZUS Ivanka pri Dunaji linformace poskytl:

Jan Kralik, ZU5 Handlova;

www.klasickakytara.cz

Svet klas.cke kytary

cryfmesf(;nik pro huciebnll:;~' a IJfiZnJvCIC kl;3sJckt" kytary

2/2006 zarL IV. rocnik (j I. ctslo)

Vladislav Petrasek

P oJoby ifi nejvelSich m i sl.r u

aneb jak vlas~ne vypaJali Bach. Mozad a Bee~hoven?

V dnesnf dobe se velmi casto, rado a lehce plytva piivlastky nejslavnejsi, nejlepsi, nejvyznamnejsi.i/'Nej" je pak najednou kdekdo a pfivlastek de facto ztraci svuj smysl. Vefim vsak, ze jsem se v titulu tohoto clanku prilis nezrnylil, kdyz jsern uvedl jako nejvetsi mistry v dejinach hudby cleny trojlistku Bach, Mozart, Beethoven.

Podobu techto starych mistru znarne dnes jiz pouze z ob razu, kreseb, rytin, soch, apod. Vetsina z nas se vsak nejspis setkala jen s jednou Ci dverna "zprofanovanymi" podobiznami (caste upravenymi ternef az do jakesi karikatury). Napnklad

obrazove piilohy knih narn ale pfinaseji mnoho jejich dalsich podob (rnnohdy sice az do omrzeni v ruznych knihach stale rytez ... ) a je velmi zajimave je spolu porovnavat, hledat spo lecne znaky, pfipadne sledovat rozdily mezi detstvim a dospe losti. Situace se stava jeste zajtmavejsi, kdyz si uvedornfme, ze obrazy dobovych maliru je nutno brat v nekterych pripadech s urcitym nadhledem. Napr.v dobe Mozarta vsechny deti na ob razech vypadaly v podstate stejne, Malovalo se podle urcitych zakonitosti a navic jejich rodice i ony samy chteli vypadat co nejlepe a tak se vetsinou malovaly podle jednoho "mustru".

I. cast - Podoby Ludwiga van Beethovena

Miniatura Christiana Horne manna, 1802

/bez popisu/

Obraz od Ferdinanda Schimona, 1818

Busta od E. A. Bourdella

Podobizna od

). G. Waldmiillera, 1823

Obraz od Iosefa Stielera, 1819

Silueta v 16letech

Rytina Blasia Hofela podle kresby L. Letronna, 1814

Anonymni portret, okolo 1800

Mash, 1812. Fr. Klein

Karikatura od los. Daniela Bcchrna, asi z roku 1825.

/Ze sbirky dr.Aug. Heymanna ve Vidni

• Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

ww w.k l a s i c k a k y t a r a.c z

• • • •

=2.!_/=2~O~O,,::6:..:Z~c~:lr.!_L-'.IV.:..:..:. rc::o::.::c.::.n.::_fk"--'._( _:_I I:._:' (;"'·f"'5:..::IO'-'-I -: A~ ( ~N zfci),;""'cC ktastckc kvrar

• • • • • •

Pavel Steidl svoji jedineinou interpretaci uspesne naplnuje kult virtuozity 19. stoleti prostiednictvim skladeb Legnaniho, Paganiniho, Costeho, Mertze, ad. V mnoha pfipadech se stal "znovuobjevitelem" jiz znamycn a hranych skladeb - ale jakoby teprve v jeho podani se dozvime, jak vlastne maji nebo mohou do opravdy znit (zde musim podotknout, ze tato slova ve mne jii pied mnoha lety evokovala Pavlova kytarova interpretace Bachovych suit).

Pozadal jsem sveho piitele. skladatele a muzikologa - a spolecne se mnou take dalsiho obdivovatele hry p. Steidla - Pavia Smutneho (mj. take autora mnoha skladeb pro solovou kytaru nebo kytaru ve spojeni s jinymi nastroii), aby napsal recenzi k CD se skladbami L. Legnaniho - ktervmi P. Steidl jii mnoho let vrazi do sedadel posluchace svych koncertu po celem svete. V P.

-----------------------------,

CD Luigi Legnani

Fantasia,op. 19

36 caprices, op. 20

Pavel Steidl - kytara

Nahrano 16.-20.5. 1997 v kostele sv. [ana Krtitele, Newmarket, Ontario, Kanada Playing Time: 71:20

(NAXOS 8.554198, Guitar Collection)

Interpretaeni lekce

ze zlah~ho veku kytary

Cast nazvu teto recenze jsem si vypujcil z titulu CD The Golden Age oj Guitar (Music Vars - VA 0067-2), na nez Milan Zelenka v roce 1997 nahral vedle skladeb dalsich klasiku rornanticke kytary (Caruili, Giuliani, Paganini) take Tema a variace Luigiho Legnaniho (1790-1877).

Pavel Steidl svuj pnklon k romanticke hudbe naznacil naptiklad jii pred ctrnacti lety u Pantonu vydanym zvukovyrn nosicern, na nemz se nachazi mj. vyber z rornantickych kompozic Johanna Kaspara Mertze (1806-56), ktery podobne jako Legnani zaznamenal velke uspechy ve Vidni. Recenzovane CD firmy Naxos vsak poskytlo Steidlovi neopakovatelnou sanci k nahravce, jejiz program sestava vylucne z Legnaniho hudby.

Luigi Legnani (celym jmenern Rinaldo Luigi Legnani) ve sve osobe spojoval nejen kytaristu, skladatele a pedagoga, ale take zpevaka, nebot nejprve znacnou cast sveho zivota prozil jako tenorista opery v Ravenne. Pozdeji zacal podnikat koncertni cesty po Evrope a Rusku, pfi nichz sebe jako pevce sam doprovazel na kytaru. Drahu koncertniho kytaristy zapocal v Milane v roce 1819 a tehoz roku se predstavil rovnez ve Vidni. V tomto meste se mu podai'ilo navazar na tradici zalozenou jeho predchudcem Maurem Giulianim, ktery tesne pied Legnaniho prlchodern do mesta z duvodu vlastni neutesene financni situ ace dunajskou metropoli opustil. Legnani se pratelil s Paganinim a spolecne s nim take koncertoval pred vyznacnymi evropskyrni dvor y Svoji aktivni koncertni karieru ukoncil v roce 1840, kd Y se po navratu do Ravenny veno....... ,;,onl>t1:ukci kvtar a housli. V kytarove stavbe ~ 1iL<- ?'O'j"ii.kl '1'tvofit proslul}' model Legnani, .;:r,,;"\'" 1J,.; ~!Jp:=ro\'arI nmoha enQPs.k}·mi kytarari (,ni.';1-:i ?In.eicl'::rrn St>lufe.rern). Neni bez zajinm'Osl, to' jJQdo.IE~ kytary d(ldnes vyrabi mj. ii:rnl.ll f;,," c·::" l Kob!ellZ'e.

Mez.l ct'.Iko"rm poC[i"m "11:e [leZ 250 opusovanych del, hera ')-sla 11 \r;:'2n.acnych nakladatelu (napt. u milltnsktho Ricordiho, jeni vydaval treba i Verdiho opery), tvon vyznamnou cast take skladby inspirovane svetem italske opery - predevsim variaee,jantazie a potpourri, komponovane na znama operni temata. Skladatel vytvoril rovnez kytarovy koncert. Pro Legnaniho skladby je vtibec velmi piiznai'ne, ie v nich autor vycha-

zi z povahy belcaniove zpevnosti, kterou ovsern v mnoha kompozicich kornbinuje s maximalnimi virtuoznlmi pozadavky.

Legnani nejen navazal na Giulianiho tradici, ale rovnez pod vlivem urnelecke spoluprace a pratelstvi s Paganinim dale rozsiril interpretacnl moznosti nastroje. [eho skladby odrazeji urnelcovu perfektni herni techniku,

Ph studiu Legnaniho skladeb je treba si uvedomit typicke rysy estetiky rornanticke epochy - silnou tendenci k individualismu, jez je v hudbe predstavovana osobnosti virtuoza, plniciho v dane dobe (ovsern na nesrovnatelne vyssi urovni) ulohu dnesnich popovych a jinych hvezd. Zaroven je dobre mit na pameti, ze nelze psar 0 kytafe oddelene od souvisJosti s denim v cele hudbe a romantickern umeni 19. stoleti (viz tei clanek Vyvoj estetiky kytarove interpretace, II. Nastup romantickeho mysleni. SKK 312003, s. 10).

Z hluboke znalosti a proziti vyse uvedenych principu romantickeho mysleni a citeni vychazi ve svern recenzovanern nahravacim projektu tei Pavel SteidL

Po uvodni bezrnala desetirninutove Fantasii, op. 19 nahral kompletni cyklus Legnaniho 36 capriccii, op. 20. Kompozice, krera je bohatosti uplatnenych tonin a cyklickyrn pojetim jistym protejskem Bachova Dobie temperovaneho klaviru, se tendencne povazuje spise za soubor etud k procviceni rozlicnych prvku kytarove techniky. Nahrat toto dilo jako kompletni cyklus vyzaduje nejen odvahu, ale predevsim skutecneho umelce, ktery vyklene potencialne roztfisteny kaleidoskop drobnejsich skladbicek v impozantnirn oblouku, jernuz neschazi drarnaticke napeti, Z aktualni ceske koncertni a nahravaci prod ukce se jako protejsek ke Steidlovu projektu nabizi kompletni nastudovani klavirnich Jug Antonina Rejchy (dila, ktere bylo donedavna povazovano nikoliv za koncertni, ale spise studijni a teoretickou zalezitost) v interpretaci vyznarnneho ceskeho interpreta Jaroslava Tumy.

Steidl hraje presne a eiste (coz by melo byt beznou norrnou), s nezamenitelnou virtuozitou a vytrfbenou technikou, dramaticnosti a gracii. V jeho interpretaci se tak spojuje takrka neslucitelne, Ieho hra je stylova, pficemz romantickou interpretaci nechape jako chaos, extremni prehaneni rubatovych postupu, nakupeni ritardand, nevkusne predimenzovaneho a neustale piitomneho vibrata apod. Z nahravky vyzaiuje interpretovo pochopeni a vystizeni romantickeho hidu, ktery se jiste lisi od pfedchozich slohovych obdobi a rna sva presna specifika.

Je sice pravda, ie romantismus klade duraz take na individualitu hudebniho skladatele a poprve v nem plati, ze notovy zap is je taki'ka posvatny. V teto souvislosti je vSak treba rozlisovat autory, formy, ±amy a jednotlive faze romantismu. Svou roli pritom hraje i geograficke hledisko - v notovem zapisu jizana Legnaniho totiz neni ani zdaleka zachyceno vse to, co naopak s typic-

Svet klasicke kytary

Guitar Collection

Lnlgi

LEGNANI

36 Caprices, Op. 10 Fanl"lsill,Op. 19

kou peclivosti zaznarnenavaji jeho nemecti skladatelsti kolegove (to ostatne plati treba uz pro dobu baroka - zde se nabizi zretelny rozdil mezi striktneji danymi pravidly ornamenticke praxe na severu a uvolnenejsimi zvyklostmi jihu), Steidlova interpretace dodrzuje vsechny v notach zanesene poznarnky, avsak pridava napr. dynamicke nuance, arpeggio, pizzicata, vyjirnecne velmi sti idme a vkusne volene ozdobne tony. Naopak proti zaziternu a znacne zkreslujicimu nazoru 0 vyjadrenl rornanticke citovosti pfedevsim prostrednictvim vydatne uplatnene rubatove slozky interpretace Pavel Steidl jen velmi rozvazne a logicky uplatiiuje tento prednesovy prvek. Vzhledem k notovemu zapisu dila si dovolim malou poznamku, V ceskem prostiedi je k dispozici vydani Legnaniho Capriccii (Editio Praga 1998) v revizi Jiiiho Dobek Steidl vsak pii studiu Legnaniho cyklu pracoval s autografern, jehoz vyznarn lze nahradit pouze kritickou edici s otistenim faksirnilovaneho zapisu a jeho modernim prepisern. Obecne (nejen pro kytarovou interpretaci) plate ie pro studium skladeb ruznych stylovych obdobi je nejlepsi vychazet z autorova manuskriptu.

Pfi poslechu teto nahravky se lze poucit 0 duchu romantismu a vskutku srylove interpretaci romanticke hudby, Steidl notovy zap is prornyslene ozivuje. Zvlaste pfi poslechu s partiturou dila v ruce je mozne si nejlepe vychutnat, co Ize vytvofit z relativne fadniho notoveho zapisu (nap!'. hned e. 1). A to i diky Steidlovu hernimu projevu a jeho typicke uvolnenosti a lehkosti, s niz hraje napr. flazoletove Capriccio c. 25. Interpret vystihuje momenty inspirace operni dramatikou (ve smyslu kontrastu exaltovanych ernoci a jejich 11'rickeho spocinuti), coz rna i jistou navaznost na barokni estetiku, jii se Pavel Steidl jako interpret rovnez zabyval. [eho hra je vyrazove odstinena a je v ni neustale prltomna kantabilni poloha (sam Steidl je toho nazoru, ze pro spravne vystizeni rnelodicke podstaty skladby by si mel hrac ph studiu urcite kornpozice zplvat).

Ke stylovernu a ternbrove bohaternu vyzneni nahravky pfispela jiste i kopie nastroje videnskeho stavitele Georga Staufera (model Legnanii, kterou v roce 1996 vytvoiil Bernard Kresse z Kolina nad Rynem. Uziti doboveho nastroje ci jeho kopie pro interpretaci hudby starsich epoch souvisi s celkovym trendem v soucasne interpretaci, kdy se napnklad Dvofakovy ci Brahmsovy symfonie uvadejf ro\'nez v interpretaci orchestru hrajicich na dobove nastroje a jejich repliky (podobne varhanni dila romantiku byvaji hrana na varhany s romantickou dispozici apod.)

To, ie se Steidlova nahravka Legnaniho cyklu (ktery by v jine interpretaci byl patrne jako celek k nepieekani) posloucha doslova jednim dechem, je nejlepsi vizitkou umelcovy neustale se vyvijejici interpretaeni urovne a jeho opravneneho mista mezi svetove nejuspesnejsimi ceskfrni interprety soueasnosti,

www.klasickakytara.cz

Pavel Smutny

Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

Svet klasicke kytmy

ctyrmesicnik pro I1Utielm.fk' d ~"iznf\'Ce I\!<-lsicke kytary

2/2006 zarr, IV. rocnik (I I. cislo)

Zdklcdni umeleckd skola ve Zruc i nod Sdzcvou

Y " ~ Y Y yl Y ,

PREDSTAVUJE SVE NEJUSPESNEJSI ZAKY

~ Marketa Vavfinova

: se narodila 18. 8. 1990 v Kutne Hore.

: Od roku 1997 navstevuje ZUS ve Zruci nad

l Sazavou - obor hra na kytaru u Iifiho Frernla.

Rok2001

kveten: 2. misto v II. kategorii kytarove souteze ZUS "Zlivshi kytara 2001" (Zliv)

3. misto v I. kategorii "MeziD<1rodniho festivalu Ivana Ballu"

(Slovensko, Dolny Kubin)

cerven: Cestne uznani I. stupne

v II. kategorii kytarove souteze "Prague junior note 2001" (Praha)

Rok2002

brezen: 4. misto v 1. kategorii "Mezinarodniho kytaroveho festivalu Giraltovce" (Slovensko)

1. misto v I. kategorii "Narodni kytarove souteze ZU5" (Opava)

Rok 2003

duben: 4. cena v II. kategorii "Mezinarodni kytarove soutezc Sanok 2003" (Polsko) kveten: 1. misto v I. kategorii narodni souteze v komorni hre na kytaru

.Hradccke guitarrendo" - kytarove trio: E, Lenhartova, T. Mandelikova, M. Vavrinova pod vedenim J. Frcmla (Hradec Kralove)

3. misto v II. kategorii "Mezinarodniho festivalu Ivana Ballu" (Slovensko, Dolny Kubin)

Rok2004

brezen: 2. misto v II. kategorii "Mezinarodniho kytaroveho festivalu Giraltovce" (Slovensko)

kveten: 5. misto v II. kategorii "Mezinarodniho festivalu Ivana Ballu" (Slovensko, Dolny Kubin)

Rok2005

2. misto v II. kategorii "Mezinarodni kytarove souteze Bojniee 2004" (Slovensko)

3. mfsto v II. kategorii "Mezinarodniho festivalu Ivana Ballu" (Slovensko, Dolny Kubin)

3. misto ve IV. kategorii "Narodni kytarove souteze ZUS" (Mikulov) 5. cena v III. kategorii 1. rocniku "Mezinarodni kytarove souteze Zruc nad Sazavou 2005"

2. cena ve IV. kategorii "Prague junior note 2005" (Praha)

duben: kveten:

cervcn:

Rok2006

2. misto v II. kategorii "Mezimirodniho festivalu Ivana Ballu" (Slovensko, Dolny Kubin)

lii! Freml - ieditel ZU5 Zrui nad Sazavou

kveten:

~t'~ 0 pecZv?" Pavel Smutny

V tomto novern serialu se budeme postupne serkavat s vvberern poezie, jejiz rvurci se nechali inspirovat kytarou,

Prvni dil prinasf verse basnika z kraje pro kvtaru nejrypictejsiho - flamencem prosycene Andalusie.

Basnik a dramatik Federico Garcia Lorca (1898-1936) parif k vUdCim predstavitelum spanelske literatury 20. stolcti. Nejvetsfho vehlasu dosla jeho basnicka sbirka Cikdnske romance (Romancero gitano, 1928). Jako reprezentant urneleckeho srncru zvancho neopopularismus ve svern dile usiloval 0 navazani na literarni tradice lidove poezie a jejich rozvinuti v modernim duchu. Sam upravoval a hr:il spanelskJ foLklor na klavir. Pro jeho dilo je priznacna neustala pHtomnost tragickeho protipolu laskv a smrti, jejichz vzajernne napeti chape jako zakladni princip zivota. Byl popraven behern spanelske obcanske vaiky.

Pohled do Lorcova dila inspirovaneho kytarou dnes zahajime puvabnou poetickou hrickou.

Federico Garda Lorca (preklad Lubomir Civrnj)

Hddanka

V kole do tvaru kfizovatky Iestero divek tanii,

tfi Z masa jsou

a ze stfibra Iii

Nedaun» sny je hleda;f, ony vlak v naruCi JSON. jaty Pofyjemem* zlatjm

/Kytara/

* Pofyftmo.f - postava z recke mytologie, jeden z bajnvch jednookych obru Kvklopu, ktery poziral lidske obeti. Polvferna pfemoW az ithacky kral Odyssetls, a tak zachranil sebe i sve pratele (pozn. p. S.).

lID Hudebni agentura a vydavatelstvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

2/2006 zar(, IV. rocnfk (1 1. c(slo)

ctyrmes(cn(k pro hudebnfky a pnzntvce klasicke kytary

Svet klaslcke kytary

V soucasne debe orchestr navazal spoluprad s piednim ceskym kytaristou a skladatelem prof. $tepanem Rakem, ktery reprezentuje ceskou kytarovou hudbu po celern svete a ktery souboru tei venoval nektere ze svych skladeb.

Jak jii bylo ieceno, soubor behern necelych dvou let sve existence uvedl iadu konrertu. V cervenci 2005 orchestr vystoupil na piednirn mezlnarodnfrn festivalu kytarove hudby Mikulov 2005, ktereho se ucastn! iada svetovych kytarovych osob nostt Ziska I pozvam na dalsi prestiinf kytarovy festival Kutna Hora 2006 (kterj se vsak z orqanizarnkh duvodu neuskuternil, pozn. red.). Krome toho se soubor zucastnll mezinarodnl souteze kytarovych a mandolinovych orchestru Prazske Struny 2005, kde zfskal prvni mis to pied nekolika dalslrni soubory z Nemecka a (eske republiky. Zde vy stoupil v poctu ctyiiceti osmi hracu pod nazvern Spcjene soubory BGO. V tomto seskupeni hraji spolecne soubory Bohemian Guitar Orchest ra, Hradecky kytarovy orchestr (ZIJS Na Stiezine), soubor ZIJS Pardubice Havlkkova pod vedenim p.uc. Jitky Blahove a soubor ZU$ Praha U POj covny pod taktovkou p. uc. Vladimira Novotneho.

Zakladatelem, dirigentem a

umeleckyrn vedoucim souboru Bo hemian Guitar Orchestra a rovnez dirigentem Spojenych orchestru BGO je absolvent Konzervatore v Pardubicich v oboru klaskka kytara a pedagog ZU$ Na Stiezine v Hradci Kralove Rostislav Coufal, ktery rovnei upravuje orchestralni skladby pro kytarove obsazenf.

V cervend 2006 nahraval Bohemian Guitar Orchestra CD s pniiezern tvorby orchestru, kde byla zahrnuta hudba barokni, soudoba a latinskoarnerkke tance.

Vice 0 souboru, jednotlivcfch i repertoaru se dozvlte na webovych strankarh www.bgo.cz. Zde si take muzete poslechnout live nahravku z Mezinarodniho ky taroveho festivalu Mikulov 2005 (sejmuto na dva mikrofony, pozor je bez stilhu).

Pokud vas povldaru 0 souboru zaujalo a chtell byste na nasern projektu spolupracovat, radi uvita me nove zdatne cleny (a samozrejrne denky), Rostislav Coufal

p(J~t~e~_ ',tar-(Jtl-jei (J~eietft~rl. a ~(Jfl.b(J~rl.

~ejel( zeZtfrf) Portret c.2 - Bohemian Guitar Orchestra

Soubor vznikl v race 2004. Absolvoval radu vystoupeni v Ceske republice.

Jeho ~Ieny jsou studenti a absolventi konzervatofi (prevazne Konzervatoie v Pardubicich) a studenti zakladnich urneleckych skol v Ceske republice. Zakladnl sestava souboru rna v soucasne debe dvacet dva elenu. V rarnd urcitych projektu 'liaK¥ystuPlliji spoiu s dalsfrni kytaristy ai v poitu padesatl hracu.

Orchestr se nespecializuje na iadne konkretnl hudebni obdobi V jeho reper toaru naleznete upravy renesanrnkh a baroknich skladatelf 1M. Praetorius, P. At tagnant, A. Vivaldi, J.S. Bach, G. Ph. Telemann/, stejne jako hudbu 20. stoleti IJ. W. Duarte,N. Koskin, A. Piazzolla, S. Rak/ ci latinskoarnerirke pisne a tance. Konkretni repertoar naleznete na webovych strankach.

Soubor vyuziva jak klasicke kytary, tak i sopranove nastroje ladene 0 oktavu vyse a basove nastroje ladene 0 oktavu niie. V basovych partech v nekterych skladbach vypornaha jeden kon trabas. Tim se rozsah celeho sou boru zversil natolik, ie je moine hrat orchestralnl hudbu, napi. ba rokni nebo klasickou, v puvodnirn zneni

Prevaina cast souboru hraje na rnistrovske a koncertni nastro je z dilny pana Petra Matouska. Rovnei basove nastroje pochazeji z rukou tohoto mistra kytarare. Nektefi clenove hraji na kytary pana Jaroslava Johna. Od neho jsou take sopranove nastroje,

Orchestr byl zalozen s urnyslern ozivlt piedvalecnou tradici kytarovych a man dolfnovych spolku, ktere v Ceske republice v te debe fungovaly. Iehdejii soubory vsak preferovaly pledevsrn hudbu.popularni'; tedy hlavne upravy znarnjch pisnf apod., zatimco nasf snahou je obsahnout co nejsirsf zaber repertoaru s durazern na starou hudbu a take na oblast soudobe tzv. vaine hudby.

Nasim cilem je dlouhodobe rozvijet a udriovat cinnost tohoto telesa tak, jak je tomu v zemich Evropy, kde tradice kytarovych a rnandolinovych orrhestrf neza nikla (Nernecko, Rakousko, Nizozemi, Francie, Anglie, Spanelsko, Portugalsko), ale i jinde ve svete (Japonsko, Brazilie, Mexico, USA, Australie.atd.).

Rostislav Coufal, absolvent Konzervatoie v Pardubicich v oboru klaskka kytara u prof. Stanislava lufid a prof. Frantiska Zimy. Pedagog Zakladnl umelecke skoly Na Stiezine v Hradci Kralove. Hru na kytaru vyuru]e osmnact let. Od roku 1997 pracuje s kytarovymi orchestry. Krome oblasti vazne hudby se venule tei jinym hudebnim zanrum. Jako interpret prose: radou kapel nejruznejsiho zameieni - folk, rock, grunge, country, jiiansky rock, naposledy country-rockova formace Wild West. Rovnei poiada kytarove seminate a letni tabory s kytarou, ktere jsou zameiene na hru doprovodu, plsnl, elernentarnl improvizaci a zaklady aranzovanl

Svet kla sick e k yt a ry clyrmesfL· R -..~." IIjp.l) [~k i'" ;:~P:;f~fZ_=;fli-'1\J~·(i-'·""-- f}kc'..'18~C;,-,- i",c~k e::c- ..':k:)'y-"la"'r'1y:...._ .::2!..12~O_'!O~6~z~i'''_'lf_''L~1 \~/:...!" r-'o:'.;cc!_n!.!:ik~( .!_! _!_! :..!c~i",S!£!1 0)

reD Prague Guitar Q-ua-rte-t -I : · .( (~.N l ~. ~Q :

I~, Janacek, Prokofjev,

I jiny nastroj nebo nastroje (v tomto pnpade so-

Grieg, Faure Iovy klavir nebo orchestr). [e to skvely prikiad

I Marek Yeleminsky, Vaclav Kucera, I smysluplnosti a dalsiho rozrneru a vyznamu

I" Jan Tulacek, Martin Sauer _ kytary I transkripci. Nebudu daleko od pravdy, kdyz

I budu tvrdit, ie M. Ravel (ktery casto upravoval

I Nahrano ve Studiu Principium, Praha 2005 sve klavirru skladby do orchestralni podoby,

1 (PS-O 11-2131) protoze v nich slysel vice, nez jen zvuk klaviru)

lPl~;ring Time: 57:43 _j tam ty kytary pfi kornponovani slysel. I kdyz se

jedna 0 skladbu delsi nez 8 minut, je natolik zajimava, ie posluchac cas ani nevnlma.

Klavirni - hukvaldsky - eyklus Leose Janacka "Po zarostlem chodnicku" v podani Prazskeho kytaroveho kvarteta zni opravdu dobre. I presto si vsak na tomto rnisre dovolim par obecnych slov k interpretaci hudby L. Ianacka: Aby to bylo opravdu ONO, je nutne hloubeji poehopit a poznat Ianacka i jeho dilo. Interpretace hudby L. Ianacka je vzdy narocnyrn ukolem. Mela by vychazet z co nejlepsi znalosti jeho osobnosti a okolnosti vzniku interpretovanych skladeb. Do "zarostleho chodnicku" se nepousrej! ani mnozi klaviriste. Proste proto, ze to nedti a nevedi jak na to. A noty samy 0 sobe v tom to pripade nestaci, Interpretovat poeticke obrazy Ianackovy hudby je obtizne, Co tedy delat? Navstivit Hukvaldy, projit se stezkami, kde se prochazel i Janacek ("projit se po zarostlem hukvaldskem chodnicku .. ."), naslouchat hlasum prirody, i hlasum lidskym jako on. Zahrat si na Hukvaldech jeho skladby uprostred louky; zabroukat si je cestou lesem, zafvat je z kopcc na kopec, pfecist 0 Ianackovi a jeho skladbach, eo se da, prernyslet pak 0 tom, 0 cern asi premyslel on sam, co asi citil... snazit se mu (a tim i jeho hudbe) vice pribllzit,

Iako obdivovatel hudby k baletu "Romeo a Julie" od Sergeje Prokofjeva jsem asi prilis zvyklj' na origin<i1ni orehestralni pojeti. A proto

l CD 1l10zno objednat na~~~

Hudbu v pedant Prazskeho kytaroveho kvarteta jsem dosud neslysel jinak nez v zivem, koneertnim provedeni. I bez poslechu jejich nahravky (nebo tim spisel) z koncertu dobre znam prednosti interpretaee PKK: vkusne pouzfvanf vibrata, vyborna souhra, kdy je rozumet kazdemu jednotlivci, i kdyz hudba zni kompaktne jako jednolity celek, dynamicka plasticnost, od nejjemnejsfho pian a, ai po rnohutne forte, bohatost barevnych a vyrazovych rejstrtku, individualni schopnosti vsech clerni ... A to vse je nasmerovano k co nejlepsimu vysledku, kvuli ktercmu vsichni hrajf pro vsechnyl Koncerty, ktere jsem slysel, byly vzdy ukazkou profesionality, ve ktere se vsak neztracela radost ze hry,

Nejnovejsi CD obsahuje vyhradne kytarove transkripce, jejichz autorem je Marek Veleminsky, Mnohdy se polemizuje nad vyznamem transkripci. Vazme si dobrych transkripci, protoze obohacuji "nas" kytarovy repertoar a zprosrredkovavaj! narn hudbu vyznamnych aurora, kteti bohuzel pro kytaru nepsali. Ja osobne si tohoto CD vysoee cenim prave proto, ze obsahuje kvalitni transkripce.

Hned prvni skladba Maurice Ravela "AIborada del gracioso" ve spanelskem misty temer az flamencovem duehu, je ukazkou toho, jak muie kytarove provedeni zvukove a vyrazove podpofit dilo zkomponovane piivodnc pro

,

vTiPnY kOuTeK

"Sakra, ja ten hmatnik asi nezmerim ... " IGabriel Guillen piedvadi svoji .gumovou" ruku ph vyuce na festivalu v Erne 2005./

mi tato hudba na nahravce, zvlaste v nekterych momentech, pripada v sestave "pouhyeh" ctyr kytar ptilis subtilni. Ph oprosteni se od originalu lze vsak tuto hudbu videt i v jinem svetle a riet si, proc by nemohla zit i jinym, ne-/; jen orchestralnim zivotem - napriklad zivotem kytarovym ...

Poeticnost kytary (v tomto pripade ctyr kytar), se vsemi jejiml zvukovymi rnoznostrni, dodava skladbam ze "Suity Peer Gynt" od Edvarda Hagerupa Griega jeste i neco navie (ve srovnani s originalem). Rekl bych, ze to jsou ty prave "bonbonky" tohoto CD (a .Anitrln ranee" obzvlaste sladky).

Vznesenou a zaroven melaneholickou "Pavanou" od Gabriela Faureho zakoncuje Prazske kytarove kvarteto temer hodinu hudby sveho nejnovejsiho CD. [edna se 0 hudbu vetsinou dobre znamou a pomerne caste hranou - ovsem ve "ctyfkytarovem" podanl zvukove a vyrazove novou. Vynikajid transkripce i jejieh realizace. Cista a smysluplna prace. Neni eo dodat.

Vladislav Petrasek

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

V tomto Cisle jeden videotip

od Filipa Taragela:

http://board4. cgiworld. dreamwiz. com/list.cgi?id=koh0130&now-l

Mnoho gitaristov, bludiacich interne tom, hlada videa z koncertov, Prave preto je tu stranka, obsahujuca zvukovo-obrazove podoby znamych skladieb z vystupenia po prednych umelcov. Aj ked' je v cinstine, vdaka niekolkym anglickych instrukciarn sa na nej da orientovat. Pri dobrom pripojeni trva na citanie videa len par sekund. Mozete si poz rief hudbu z The Simpsons v podani Quartet Aranjuez ako aj gitarove hviezdy - Andresa Segoviu, Juliana Breama, [ohna Williarnsa Ci Paca De Luciu.

Hudebni agentura a vydavatelsrvi Vladislav Petrasek

www.klasickakytara.cz

PETR MATOUSEK~guitarmaker

Ke kytaram Petra Matouska, ktere jsem videl a slysel, mohu Hct, ze maji pozoruhodne tenky ozev a dokonalou vyrovnanost, urnoznujtct virtuoznl hru s bohatymi barevnymi odstiny.

Thomas Offerman, D

.J

L

NOVE INTERNETOVE STRANKY: http://www.matousekguitars.com/

Ing. Jiff Bednar Libusinska 30/3 59101 Zd'ar nad Sazavou teL/fax: (+420) 566626278 e-mail: ika@zrns.cz www.ika.zrns.cz

Pevna pouzdra

pro hudebni nastroje

Heidi von Ruden Christburger Str. 28, 10405 Berlin Germany ~030 44324578

von rued en@gitarrenbauatelier.de www.gitarrenbauatelier.de

www.kytarovaskola.net

Nova Kytarova skola V. Zamecnika je urcena pro zaky 1. az 4. rocniku ZUS. Ptehledne, srozumitelne i vkusne zpracovana ucebnice. Obsahuje 273 skladeb, cviceni

i upravy lidovych pisni. Publikuji zde soudobi autori. Obsahuje take skladby klasiku, hudebni nauku a prehledne zpracovane stupnice. Nedilnou soucasti skoly je CD

s 99 skladbami. Skola je rovnez vtipne ilustrovana,

Vydalo nakladatelstvi G+ W www.gwcheb.cz

Vjl'oba a opravy kytar JAROSLAV JOHN

Objednanf casopisu

Petr Matousek je podle moho nazoru nejperspek c 'tivnejsfm ceskym stavitelem kytar. Isem rad, ie mohu koneertovat prave no jednom z jeho nastroja, 0 nemz nelze mluvit jinak, nez v superlativech.

Petr Saidl, CZ

Sleduji vj-voj ceskych kytar dele nez 30 let. Pfehral jsem stovky dobrych nastroju ceskych mistru, ale stale jsem postradal aastroj, ktery by snes! srovnant se svetovymi spickami. Isern presvedcen, ze nastroje pan a Matouska toto srovnant snesou. [aroslav Kormuda, CZ

Rucne delane kytary od Petra Matouska pfedstavujl precizni provedenl (nadhernou pracf). Majl vyrovnany sladky t6n. V pfedeslem roce jsem nastroje pfedstavil svym kolegUm a takfun, kteff vyslovill vysokou spokojenost nad snadnosti hry a produkd zvuku. Tyro nastroje doporucuji a jsem rad, Ze mohu kytary pan a Matouska reprezentovat ve Spojenych statech,

Thomas Noren, USA

Cistj, silny a vyrovnany zvuk. Mim velmi dobrou zkusencst. Dekuji, Costas Cotsiolis, GR

Na Nivach 573, 351 37 Luby u Chebu, tel.: 420 354 596 439, mobil: 420777245 125 e-mail: matousekguitar@razdva.cz

Dosud byJa vyaene tato efsla casopisu Stiff KLASICK£ MARY:

II. rocnlk: 1/2003 duben • 2/2003 cervenec· 3/2003 listopad, II. rocnfk: 1/2004 kveten • 2/2004 zMf· 3/2004 prosinec, 1111. rocnik: 1/2005 kveten • 2/2005 zal'f· 3/2005 prosinec, IV. roenlk: 1/2006 kveten • 2/2006 zaif.

Kterekoliv z tschto cfsel si tze objednat na adrese redakce tpostou, emaiJem, teJefonicky, nebo prostrednictvfrn webove stranky), ktera je uvedena V Hrazi.

Ceny casoplsu vCR:

rocnfk 2003 - 50 Kclks (+ postovne a balne 20 KG) rocnfk 2004 - 65 Kclks (+ postovne a balne 20 KG) rocnfk 2005 - 68 Kc/ks (+ postovne a balne 20 KG) rocnlk 2006 - 72 Kclks (+ postovne a balne 20 KG)

Ke Koupalisti 22 54954 Police nad Metuji

tel.: (+420) 606387013

Ceny casoptsu V SR:

rocnfk 2003 - 65 Sklks (+ postovne a balne 20 Sk) rocnfk 2004 - 80 Sklks (+ postovne a balne 20 Sk) rocnfk 2005 - 85 Sklks (+ postovne a balne 20 Sk) rocnlk 2006 - 92 Sklks (+ postovne a balne 20 Sk)

Pii objedneni 2 a vfce ks libovolnych cise! je nemenne postovne 40 Ke nebo 40 Sk.

Zajima vas, jak se vyrabi kytara!

Vyrobci kytar Jan a Michal Schneiderovi pro Vas ptipravili video dokument, kterj Vas podrobne seznaml se stavbou tohoto hudebniho nastroje. Sami budete udiveni, kolik operad je nutno provest, nef se rozezvuci struny do ptijemne melodie. Dokument je nejen vynikajid pomnckou pro hudebni §koly, ale i nazornou ukazkou pro v§echny milovniky kytar.

Objednavky:

Schneiderovi Druzstevnt 508

351 37 Luby u Chebu telefon: 354596148 e-mail: schneider@cmail.cz

Rodinna tradice ve vyrobe kytar od roku 1924. Zaruka nejvyssi kvality a vasi spokojenosti.

r IlOII111/·tkJh,mmldm,' 111m

vyroba Icytor odAdoZ

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->