OBSAH

Uvod 7
Definitivni cesta 9
Prvni a druha pozornost 20
Rozhovory 36
1. 36
2. 52
3. 64
4. 81
5. 94
6. 101
7. 113
Cesta bojovniku 116
(:tenah nekonecna 135 ISBN 80-86459-38-1

© Carlos Castaneda, Laugan Productions, 1996 © Dobra, 2004

© Translation Gato, 2004

-_-_----_-_----- __ ---

UVOD

Nejvyssim poznanirn je nejzazsi pragmatismus. [sou dye jedine jistoty v mern zivote: to, ze prave ted ziji, a to, ze v jeden okamzik zemfu. Jistota zivota je ponekud nejista, zatfmco jisto- 1.1 smrti je zarucena. Tedy pouzit sveho zivota tak, abychom jasne, dlevedome a vvrovnane celili jistote smrti, je nejzazsim pragmatismem. Vse ostatnt je jen iluzi Ci vzdusnyrn zamkem, do ktereho se lide uzavfrajf, protoze se bojf nahlednout pravdu. Lide ziji vc zmatku, rozsevaji kolem sebe zmatek a umiraji ve zmatku, protoze poznanim nazyvaji to, co s poznanirn nema nic spolecncho, nazyv ajt pragmatism em neco, co jim nebude vubec k nicernu.

Knihy Car lose Castanedy nent treba pfedstavovat. S touto publikad Ctenai! nekonecna je vsak situace ponekud [ina, protoze Sl' [edna 0 souhrn dosud nepublikovanvch mene rozsahlvch textu, u kterych je tfeba pronest par slov.

Prvni z nich - Definitivni cesia - je bonb6nek na uvod. [e to It'dna z poslednich veci, ktere Castaneda napsal. [edna se 0 kratke, [asne a vystizne shrnuti mistra carodeje, ktery popisuje pffCiny, prostredky idle sve cesty. Tento text vysel v roce 1998 u pi'flelitosti vyroct tficeti let od prvniho vydani Ucent dona Juana.

Dalsf text - Prtmi a druha pozornost - vysel v roce 1981 jako dodatek ke spanelske verzi knihy Dar orla. [edna se vicernene II technicky popis toho. jak funguje vnimanf. 0 svete, ve kterem I.ijeme, zenovf mistri tvrdf, ze je tv oren lidskym mvslenfm. Indicke nauky jej nazyvaji pfeludem, maiou, Carodejove fikajf neco podobneho: nas svet je projekci, ktera vznika podobne jako obraz na platne v kine. Proudici energie - zaf z promitacky - proudi j<lko paprsky, dokud neni zachycena slucovacim bodem - pro-

···7···

Ii I

III

mftacfm platnern - kde vvtvafi obrazy, ktere se zdaji byt skutecnyrni ... Tento text je pornerne slozity na pochoperu, avsak lidem praktikujicfm snern. prtpadne jine techniky vedouci ke zrnenenyrn stavum vedomi, velmi pomuze s pochopenim toho, co se vlastne s vnimanim deje.

DaISi cast nasi knihy tvofi Rozhovory. Prvni dva rozhovory jsou z roku 1968, tedy z doby po vydani Uceni dona Juana. Castaneda, ponevadz se tehdy skutecne dornnival, ze s ucenfrn u dona Juana skoncil, tak poskytl tyto dva rozhovory jako rozhlasove interview. DaISi rozhovor je z roku 1973. Na doporuceni dona Juana Castaneda poskytl tento rozhovor i sve - samozrejme falesna - autobiograficka data, "aby jednou pro vzdy zahalil svoji minulost a zrusil osobni historii."

Zbyle rozhovory jsou zdoby, kdy se Castaneda a cela jeho druzina, rozhodl, ze z uceni dona Juana zpristupru vefejnosti ito, co do te doby ponechaval v tajnosti. S tim se poji verejna vyuka magickych pohybu Tensegrity, vobjasnovani ruznych aspektu carodejstvf i publikaee zurnalu Ciendii nekonecna, ktera tvoff posledni cast teto knihy.

Cesta bojovnikii a Ctendii nekonecna tvofi jeden celek. [edna se 0 prakticke navody, vysvetleni a doporuceni pro ty, ktefi se snazi aktivne kracet cestou bojovniku. Tyto texty byly postupne publikovany v roce 1996 ve forme zurnalu.

Knihu Ctenafi nekonecna zajiste pfivftaji hlavne ti, pro ktere se urcite aspekty a praktiky carOdejll staly denni praxi.

Gato

DEFINITIVNf CESTA

Autorovy komentdie

k piiieiitoeti iiicdieho vyrocf publikace

Uceni dona Juana: y aquijska cesta poznan!

Kniha Llceni dona Juana: yaquijskcf cesta pozruini byla poprve publikovana v roce 1968. U prflezitosti vyroci tfieeti let publikace bych rad objasnil neco prtmo 0 tom to dile a take byeh rad ucinil nekolik obecnych zaveru 0 vecech, ktere jsou v teto knize popsany a ke kteryrn jsem se dobra I po leteeh usilovne a seri6zni prace. Tato kniha vznikla jako vysledek antropologieke prace v terenu, kterou jsem ja sam provadel v Arizone a mexicke Sonofe. Zatimeo jsem delal svoji disertacnf praci na katedre antropologie na Kalifornske univerzite v Los Angeles, pfihodilo se mi. ze jsem narazil na stareho samaria. Byl to Indian z kmene Yaqui, sidlici v mexickern statu Sonora. Jeho jmeno bylo Juan Matus.

S nekolika profesory z katedry antropologie jsem konzultoval moznost vykonavat praci v terenu a pfitom vyuzft tohoto stareho samaria jako svuj klfcovv zdroj informaci. Kazdy z tech to profesoru se me snazil odradit. Jejieh rady se zakladaly na presvedceni, ze drive, nez se zacnu zaobirat praci v terenu, byeh mel dat prednost tomu, abyeh ziskal velke mnozstvi vseobecnych aka demickych znalosti, a take studijnfm formalitarn. jako jsou pisernne a ustru zkousky. Profesofi meli naprostou pravdu. Nemuseli me vubec presvedcovat, abyeh videl logicnost jejich rad.

···9···

Nicmene tu byl jeste jeden profesor, dr. Clement Meighan, kterv otevrene podporoval muj zajem 0 praci v terenu. On je tou osobou, ktere musim dat sve plne uznani za to, ze me inspiroval k provedeni meho antropologickeho vvz.kurn u. Byl tim jedinym clovekem, ktery me nabadal, abych se ponofil tak hluboko, 13k jen rnohu. do moznosti. ktera se pfede mnou otevirala. [eho na~ lehani se zakladala na osobnich zkusenostech archeologa, ktery pracuje v terenu. Rekl mi. ze behem sve prace ~fisel na to, uz zbyva jen velmi malo casu na zachranu ohromnych a, k,omplexnich oblasti poznani. kterych dosahly kultury upad~J1Cl v zap~mneni, a ze zanedlouho budou nadobro ztraceny v dusledku pusobenf modernfch technologif a Filozofickych tendencf. Jako priklad mi uvedl praci uznavanych antropologu z doby prel~m~ stoleti a ze zacatku dvacateho stoleti, ktefi sbirah etnograhcka data 0 kulturach americkych Indianu z planin a Kalifornie tak rychle, ale i tak metodicky, jak jen mohli. ]ejich spech byl ospravad lncn, protoze behern jedne [cdine generace byly zdroje mf~~-. mad 0 vetSine techto puvodriich kultur vyhlazeny, coz se obzvlast

tvkalo ind ianskvch kultur v Kalifornii.

, Ve stejne dobe, kdy se toto vsechno delo, jsem n,1el to stesti,

ze jsem navstevoval prednasky profesor.a H~rolda vC,arfmk;la '" katedre sociologie losangeleske univerzity. [en me podponl tim nejneobycejnejsim etnometodologickym paradigmatern, ve ~tere~ prakticka konani kazdodenniho zivota byla ,bonav fide ?redm~tern filozofickvch diskusi; a kazdy jev. ktery Je predmetern vyzkumu, musi byt zkouman ve svych vlastnfch souvislostech a podle svvch vlastnich reguli a v ztahu , Pokud tu existujf nejake zakony a pravidla, ktere slouz! k upresneni,tohoto Je~u, pak tvto zakonv a pravidla musi byt vzaty ze systemu, ktery Je mu ~lastni. Takze na praktickou cinnost sam ana je pohlizeno [ako na soudrznv system se svvrni vlastnirni regulemi a uspohidanfmi, ktere jsou dulezityrn pfedmetem Hho zkournani. Takove zkouman! se nesmi zaklad at na predem vvtvorenvch teoriich nebo na porovnavani materialu. ktery byl ziskan s prispenim poznatku Z,) lozcnvch na jinych filozofickych vychodisdch.

j'odvlivem tech to dvou profesoru jsem se hluboce pohrou;r.il do SVl; prace v terenu. Moje dye hlavni hnaci silv, k~e~e mel!, puvod v kontaktu s temito d verna muzi, byly: za prve, ze zby-

, .. 10 ...

va velmi malo casu, nez bude dosud prezfvajicf myslenkovy proces puvodruch Americanu vyrnazan a pfirruchan do zmatku modernich technologit: a za druhe, ze Iibovolny jev, kterv zkoumarne, muze byt bona fide objektem vyzkumu a zaslouzf si moji naprostou peclivost a seri6znost.

Ponoril jsem se do prace v terenu tak hluboce, az jsem si jisty, ze nakonec jsem popudil i presne ty lidi, ktefi me sponzorovali. Skoncil jsem na miste, ktere bylo uzemim nikoho. Nebylo ani pfedmetern antropologie, ani sociologie, ani filozofie. ani nabozenstvi.

Rfdil jsem se pouze vlastnimi regulemi a usporadantm fenomenu, kterv jsem zkoumal, ale nernel jsem schopnost dostat se na bezpecne misto. Tudiz jsem zkompromitoval vsechno sve usili tim, ze jsem se nadobro vzdalil vsern adekvatnim akademickyrn parametrurn pro mereni hodnot.

Neredukovatelny popis toho, co jsem ph praci v terenu udclal, by se dal vvjadrit tak, ze me ten vaquijsky carodej don Juan Matus uvedl do poznan! sarnanu starobvleho Mexika. Poznanim myslfm proces odpovedny za vedornf kazdodenniho cloveka, proces, ktery zahrnuje pamet, zkusenosti. vnirnani, prozitky a zkusene pouzivani jakekoliv dane syntaxe. Idea pozruini tehdy byla tou nejmocnejsi zabranou ci prekazkou, 0 kterou jscm skobrtal. Tehdy pro me bylo, jako pro vzdelaneho cloveka ze Zapadu. nepomyslitelne. ze pozndni, tak jak je definovano ve Iilozofickem slovnfku dnesnich dni, muze byt neco jineho, nez homogennf vsepohlcujicf zalezitosti. ktera je spolecna pro cele lidstvo. Zapadru clovek je ochotny brat v potaz kulturni rozdily, ktere mohou vvsvetl ovat podivne zpusoby, kterymi nekdo popisuje dany jev, ale kul turni rozdily by zajiste nemohly vvsvetlit to, ze procesy parneti, zkusenosti vnimani a dovedneho uzivani jazyka jsou u nekoho nedm jinyrn, nez jak to zname my. [inyrni slovy, pro zapadnfho cloveka existuje pozndni jako souhrn vseobecnych procesu.

Pro carodeje z Iinie dona Juana nicmene existuje pozntini moderniho cloveka a poznani sarnanu davneho Mexika. Don Juan povazoval tyto dva zpusoby poznani a pozruiodni za celistve svety kazdodenniho zivota, ktere se vnitfni podstatou lisf jeden od druheho. V jed nom urcitem okarnziku. ktery nedokazi presne urcit, se moje prace zmenila z pouheho sbiranf antropologickych infor-

..·11 .. ·

mad na obeznamovanf se s poznavacim procesem sveta samanu.

Opravdove obeznameni se s takovvmi zakladnimi rozumovvmi principy zahrnuje osobni promenu, odlisne reakce na svet kazdodennfho zivota. Samani zjistili, ze pocatecnf naper takoveto transformace se vzdy deje jako intelektualni napojeni na neco, co se jevi byt pouhym konceptem, co rna ale netusene a mocne spodni proudv. To lze nejlepe popsat vyrokern dona Juana: "Svet kazdodenn1ho zivota vubec nelze brat jako neco osobnfho, co rna nad nami moc neco co nas muze vvtvofit nebo znicit, protoze bitevni pole Clov~ka n~lezi v boji se s~etem kolem neho. [eho bitevni pole se nachazi az za obzorem, v mistech, ktera jsou pro obycejneho cloveka nepredstavitelna. v mistech, kde clove'K piesimu; byt clove'Kem."

Vysvetlil toto tvrzeni slovy, ze pro lidske bytosti je energeticky zavaznym pfikazem, aby si uvedornily, ze jed ina vee, na ktere skutecne zalezi, je jejich setkani s nekonecnem . Don Juan nemohl vice specifikovat pojem nekonecno, ani ho popsat zpusobem, ktery by se l dal rozvadet, Rekl, ze tento pojem je energeticky neredukovatelny. Je to neco, co nemuze bvt personifikovano, ani pripodobneno k nicernu [inernu nez k nejasnyrn terrninum, jako je "nekonecno" - ,,10 iniiniio",

Tehdy jsem ani nevedel 0 tom, ze mi don Juan poskytuje vice nez pusobivy intelektualni popis; popisoval mi neco, co nazvval e71ergetick~JIIl [akiem. Energeiicke fakty byly pro neho zaverv, ke kteryrn dospel on a dalsi sam ani jeho linie, kdyz v sobe uvedli do cinnosti funkci, kterou nazyvali denim: coz je schopnost vnimat energii prfmo tak, jak proud! ve vesmiru. Schopnost vnimat energii timto zpusobern je jednim z vrcholu samanismu.

Podle slov dona Juana probehl ukol zasveceni me osoby do poznan! samanu davneho Mexika tradicrum zpusobam. coz znamena, ze vsechno, co delal se mnou, bylo delano kazdernu samanovi, ktery behem veku prosel iniciaci. Toto obezriameni se s procesy jineho poznaoaciho systemu zacalo vzdy tim, ze uplria pozornost sam ana podstupujidho iniciaci byla p+itazena k uvedomeru, ze jsme bytosti na nas] ceste ke smrti. Don Juan a dalsf samani jeho linie verili, ze dokoriale uvedomeru si tohoto energctickt'ho faktu, teto nezredukovatelne pravdy, vede k prijeti noveho pozruini.

.. , 12 '"

Konecny vysledek, kterv sarnani jako don Juan ocekavali od svych ucedniku, bylo uvedomsnj, ktere ve sve prostote je velmi obtizne dosahnour: a to, ze jsme skutecne by tosti, ktere zernrou. Takzs skutecny boj cloveka nelezi v souboji s jeho bliznimi. ale s nekonecnem, a jeste navic se ani nejedna 0 boj; v podstate se [edna o akt podvolern se. Musfrne se dobrovolne podvolit nekonecnu, DIe popisu carodeju majf nase zivoty puvod v nekonecnu a konci tam, kde zap ocalv: v nekonecnu.

Vetsina procesu. ktere jsem popsal ve svych knihach, rna co delat s pfirozenvmi dary a ztratami me osobv, jako bytosti z urcite spolecnosti, ktere vyplynuly z novych zakladnich rozumovvch principu. Co se tykalo me prace v terenu, situace se stala nalehavejsi, nez aby se dalo rfci, ze se jednalo 0 pouhc prizvanr ~ obeznarneni se s procesy tohoto noveho samanskeho pozndni, jednalo se 0 rozkaz. Po le tech boje, kdy jsem se snaz il udrze! h~~n~ce me 0vsobnosti netknutc, tyto hranice padly. Snazit se je V~l silou u~rzet bylo zbytecnyrn konanim Kdyz se ria vse podfyam ve svetle toho, 0 co don Juan a sarnani jeho linie usilovali, pak moje snaha udrzet si moje osobni hranice byla zbytecnou namahou. Nicmene ve svetle mych vlastnich potreb to bvlo velmi dulezite koriani, jednalo se 0 potfebv kazde civilizova~e osoby: pcdrzet si hranice znarneho sveta ,

Don Juan rekl. ze encrgeticky fakt, k tcrv je zakladmm kamenern pozndni sa manu starobyleho Mexika, byl, ze kazda nuance ci aspekt vesmiru je vyjadrernm energie. Z roviny prfrneho zicnt energie tito sarnani dospeli k cnergctickemll [akiu, ze cely vesmir se ski ada ze dvou pfibuznych sil, ktere jsou k sobe navzajern jak protichudno, tak doplriujtci se. Tyto dye sily nazvali ciioenou energif a neozioencu energii.

Zienim zjistili, ie neoiiuend energie nerna zadne vedomi. Vedornf je pro samanv vibrujici prvek obsazenv v ozioene energii. Don Juan rekl, ze samani davneho Mexika byli prvnimi lidmi, kterf ~zfeli, ze vsechnv organismy na Zerni majf tuto vibrujfci energu. Nazvah je organickymi bytostmi a uzieli, ze to je sam org~l1Is~US, vktery us~anovuje soudrznost a meze takove energie. Ta~: uzreli, ze e~lstuJf seskupeni vibrujicf aiioene energie, ktera map svou vlastm soudrznost, ktera vsak nejsou vazana na zadny organismus. Nazvali je ncotganickum! bytostmi a popsali je jako

'" 13 '"

shlukv souddne energie, ktere [sou pro lidske oko neviditelne: enerzie. kter a si je vedoma sebe sama a ktera je pohromade drzenatJsjednoeovad silou, jez se lisi od sjednoeovacf sily orgams-

mu.

Samani z linie dona Juana uzieli, ze zakladni podminkou ozi-

vene energie, organieke i neorganicke. je pi'emena energie okol-, niho vesmiru do senzorickych dat. V pripade organzckycll bytostl jsou tato senzoricka data pi'emenena do inter?r~taeniho ~:s~e:nu" ve kterern se okolni energie roztfid i, a ke kazdemu roztn~em, at uz je tirnto roztndenim eokoliv, pfislust ne~ak~ reakee: C~rodejove tvrdi, ze v flSi neorganickycll bytosti must byt sen~oneka. data, do kterych je pomod definie transformo~an~ okolm ener~le! l1eorganick!jmi bytostmi interpretovana do [akekoliv (pro nas) ne-

poehopitelne formy, ktere jsou ony se~oyny. , . .

V pripade lidskych by tosti. [ak tv:dl s~manska ~o!?ka,)e sys~ tern interpretujid scnzoricka data hdskym poznamm. Samam trvaji na tom, ze lidske poznan! muze byt doeasne pi'eruseno, ponevadz je to pouhy taxonomieky (pojm:novavaci) sy~tem, ve kterern [sou reakee klasifikovany ve shode s mterpretaci senzorickych dat. Kdyz dojde k preruseni, carodejove tv;di, ze :nuze dojit k prirnemu vnimani toho, jak energie proud.1 vesr~urem. Carodejove popisuji vnimanf pfirneho toku energie [ako neeo, e? je spojeno s videnim oci, aekoliv oci se na tomto proeesu podi-

leji jen mmirnalne.

Prime vnimarri energie umoznilo earodejum linie dona Jua-

na zrft lidske bytosti jako seskupeni energetiekyeh poli, ktera maji podobu svetelne koule. Kdyz samani pozoroval~ l.id,sk~ ~ytos:1 tim to zpusobem. umoznilo jim to VYVOdlt neobyeeJne zavery tykajici se cnergetickych Iaktu. Vypozorovali, ze kaz~a z teehto svetelnyeh kouli je individualne napojena na energetlekou masu nepredstavitelnveh rozmeru, ktera existuje ve vesmiru; tuto masu pojmenovali te;nnym moiem v~dol1li. ~sin:li si: ze ~a~da je~n~:~ liva koule je pripoutana k tel1111emu mon, oedonu v miste. ktere zan jeste vice nez samotna svetelna koule. Samam nazvali tento bod pripojeni sluconacim bodem, protoze zjistili, ze to je to ,mi:,to, ,~de dochazi k vnimani. Tok okolni energie je v tomto bode premenovan do senzorickvch dat a tato data jsou posleze interpretova-

na jako svet kolem nas.

···14 ...

Kdyz jsem pozadal dona Juana, aby mi vysvetlil. jak dochazf k proeesu premerry toku energie do senzorickych dat, odpovedel mi. ze samani 0 tom vi jedine to, ze ohrornna masa eriergie zvana iemne more oedomi dodava lidskyrn bytostem v se nezbytne pro provedeni teto transformaee do senzorickvch dat a ze tento proees pravdepodobne nernuze bvt ani rozlustin kvuli

nesmirnosti puvodniho zdroje. ~

Kdyz samani davneho Mexika zamerili svoje zieni na iemne more oedomi, odhalili, ze cely vesmir je vytvoi'en ze svetelnych vlaken, ktera se rozprostirajt do nekonecna. Samani je popisuji jako svetelna vlakna, ktera jdou vserni moznyrni smery, a presto se nikdy nedotvkaji jedno druheho. Uzfeli, ze se [edna 0 jednotliva vlakna, ktera jsou vsak seskupena do nepfcdstavitelne ohrornnych mas.

Dalst z techto mas jednotlivych vlaken, (mimo temne moie uedomi, ktereho si samani vsimli a oblibili diky jeho vibracim) bylo neco, co nazvali zamerem, a akt individualniho samanova zarnetenf pozornosti na takovou masu nazvali vytvliJ'cn im ziimer u . Samani zrf, ze eely vesmir je vesmirem zdmeru, a zdmer je pro nc ekvivalentem inteligenee. Tudiz cely vesmir je pro ne vesmirem nejvyssf inteligenee. Jejieh zaverern, ktery se stal cast! jejieh kognitiontho sveta, je, ze vibrujici energie, ktera si je vedorna sebe sama, je nanejvys inteligentni. Zi i, ie masy zdtneru ve vesmiru jsou odpovedne za vsechny moine premeny, vsechny mozne variaee, ktere se ve vesmiru dejt, a to nikoliv nejakyrn nahodnym, slepym zpusobern. ale kvuli vytvrircni zameru produkovaneho vibrujici energii na urovni toku energie sarnotne.

Don Juan zduraznil, ze ve svete kazdodenniho zivota lidske bytosti pouzivaji zrimer a vytvrircni zdmeru zpusobern. kteryrn interpretujf svet. Don Juan me, napriklad, upozornil na fakt, ze muj dennf svet neni i'lzen mym vrumanim, ale interpretaci meho vnimani. Poskytl mi priklad koneeptu unioerzitv, ktera pro me tehdy byla takrka tim nejdlileiitejsfm koneeptem. Rekl mi, ze unioerziia neni neco, co byeh mohl vnfmat svyrni smysly, protoze ani muj zrak, ani muj sluch, ani zadny jiny smysl mi neposkytuje zadne vjemy tykajicf se univerzity. Unioerzita existuje pouze v mern vytvrireni zameru, a abyeh ji byl sehopen v tomto ramci vybudovat, musel jsem pouzft vsechno, co jako civilizo-

..·15 ...

vany clovek znam, a to [ak vedomym, tak pod vedomvm ZPllSObern.

Energeticky jakt vesmfru, ktery je slozen ze svetelnych vlaken, dal samanum podnet k zaveru, ze kazde z techto vlaken se samo rozpina do nekonecna jako pole energie. Vypozorovali, ze svetelna vlakna, nebo sptse energeticka pole takoveto podstaty se sbfhajf ve stucooacim bode a prochazeji jim. Ponevadz elucooaci bod, ktery je velky zhruba jako tenisovv mtcek, muze pojmout pouze konecne mnozstvi - ktere se vsak presto da pocitat na miliardy - techto energetickych poli, ktera se v tomto miste sbihaji a prochazeji dal,

Kdvz carodejove starobvleho Mexika zamefili svoje zieni na slucovaci bod, objevili energeticky jakt, ze narazy energetickych polf prochazejicich skrze stuiovaci bod jsou pfernefiovanv do senzorickych dat; do dat, ktera jsou pak pfeinterpretovana do poznani 0 svete kazdodennich udalosti. Tito samani vvsvstlovali stejnorodost pozruini mezi lidskymi bytostmi faktem, ze slucooaci bod cele lidske rasy je umfsten v tom stejnem mfste na jejich energetickych svetelnych telech (kteryrni v podstate jsme), ve vysce lopatek a ve vzdalenosti jedne paze od nich, na okraji svctelne

koule.

Tyto pozorovani sluconaciho bodu, zalozena na schopnosti zieni,

dovedla carodeje starobvleho Mexika k objevu. ze siucooac! bod meni svou polohu ve stavu norrnalniho spanku, nebo extrernniho vveerpani. nebo nemoci, nebo pod vlivem psychotropnich rostlin. Carodejove uzieli, ze kdyz se sluconaci bod dostane do nove pozice, zacnou jim prochazet rozdilne svazky energetickych poli, ktera primeji sltLL<ovad bod, aby premenil tato energeticka pole do senzorickych dat a interpretoval je, takze vvsled kern je vnimani noveho skutecneho sveta. Samani trvaji na tom, ze kazdy novy svet. ktery takto vznikne, je vseobsahujicim svetem, stejne jako svet kazdcdenruho z ivo ta, od ktereho se vsak list. Ovsern v jednom jsou tyto svety naprosto shodne: clovek v nich muze zit a zemfit.

Pro samany jako don Juan bylo tim nejdulezitejsim cvicenim

vytvdfeni zdmeru takove cviceni, ktere obsahovalo vulf ovladany posun eiucouaciho bodu. Pomod tohoto posunu se dosahlo predem urceneho mista v kompletnim shluku energetickych poli

. ,. 16···

U,vl"telne kouli), kter a vvtvarf lidskou bytost. Behem tisice let zkousenf carodejove linie dona Juna zjistili, ze v ruznych mistech ".1 ccle svetelne kouli existuji klicove Ci rozhodujicf pozice, takze Iidska bytost se nachazf tam (v takovern svete), kde lze lokalilovat slucooaci bod a z toho vyplyvajicf bombardovaru energeIll'kymi poli, ktere muze vytvofit naprosto novy skutecny svet. I Jon Juan me ujistil, ze tato moznost cestovani do jednoho nebo dll vsech techto svetu je energetickljm [akiem, kterv je dedictvim k,lzde lidske bytosti. Rekl mi. ze tyto svety jsou tu na pozad ani uhdobnym zpusobern, jako si otazky nekd y zadaji, aby byly I'0lozeny, a ze vse, co carodej nebo obecne lidska bytost potfebuje, je, aby vytvofil Zllmer zamerenv na posun slucooaciho bodu,

DaISf zalczitostf tykajicf se zdmeru, ktera se vsa k pojf s iirovni vvsmirneho zdineru, byl pro samany davneho Mexika ten enerSl'! icky [akt, ze jsme neustale tlaceni, tazeni a testovani vesmirem s.unotnvm. Bylo pro ne cnergetickym faktem, ze vesmir vseobecne It' maximalne kofistnicky Ci predatorsky. nikoliv vsak predatorsky v tom smyslu, jak my rozumfme touto slovu; jako cinu pleneru ncbo loupeni, nebo zneuzfvani a vvkoristovanf jinych pro svuj vlastni prospech. Pro sarnany davncho Mexika znamena tato koristnicka vlastnost vesmfru to, ze zdmerem vesmfru je neustale provadet zkousky vedomi. Sam ani zii, ze vesmir tvori miliony " miliony organickych a neorganick!ICh bytostf, a vytvareji na vsechny z nich natlak. nut! je tak pozvedavat sve vedorni a tim to zpusobern se vesmfr pokousi byt si vedom sebe sarna. Tudtz v kognititmim svete samanu je sarno vedomf konecnvm cilern.

Don Juan Matus a sarnani jeho linie povazovali oedom! za akt byti si jasne vedom vsech percepcnich moznosti cloveka, nikoliv pouze percepcnich moznosti diktovanvch danou kulturou, je[ichz role, jak se zda, spociva v tom, ze omezuje percepcni kapacitu svych clenu. Don Juan neustale tvrdil, ze odblokovat nebo osvobodit percepcni kapacitu lidskych bytosti, by zadnym zpusobem nerusilo jejich behavioralni fungovani. Vlastne by se bahcvioralni fungovaru stalo vyjirnecnou zalezitosti. protoze by nabralo novych hodnot. Fungovani za techto podminek se stava tou nejnutnejsf potfebou. Pouze kdyz se clovek osvobodi od ideololJii a pseudocilu, muze se toto. fungovaru stat jeho v udci silou. Samani to nazyvaji bezuhonnosii, Byt bezuhonny pro ne

... 17 ...

I

I

znamena vvdavat ze sebe to naprosto nejlepsi a jeSti~ 0 kousek vice. Odvozujf toto Iungovani z pnmeho zieni energie a jejfho plynutf vesmirem. Kdyz energie proudi urcityrn smerem, nasledovat tok teto energie znamena pro ne byt funkcnim a spravne fungujldm. Pungovani je tudiz obecny jmenovatel v tom smyslu, kterym samani celi energeiiccqm [akuim sveho kognitivniho sveta.

Trenink ve vsech aspektech carodejneho poznani umoznil donu Juanovi a vsem sam anum jeho linie dospet ke zvlastnim energetickvm zaverum. ktere se na prvni pohled zdaji byt nalezite a vhodne jen pro ne a jejich osobni okolnosti, ktere vsak. kdyz jsou peclive zkoumany. se daji pouzft na kohokoliv z nas. DIe dona Juana, je vrcholem sarnanskeho hledani neco, co povazoval za nejvyssi energeticky fakt, a to nikoliv pouze pro carodeje. ale pro kazdou lidskou bytost na Zemi. Nazyval ho deiiniiitmi

cestou.

Definitivni cesta je moznost, ze jedincovo vsdomt. pozvedrrute az na samotnou nejzazsi mez skrze jedincovo osvojeni si samanskeilO pozndni, muze byt udrzeno a uchovano i za bodern, za kterym organismus neni schopen fungovat jako soudrzny celek, jinymi slovy po smrti. Toto transcendentalni vedomi bylo chapano sarnany starobyleho Mexika jako moznost pro vedomi Iidskych bytostf [it dal a dal za vse, co je zname, a dosahnout tak tim to zpusobern uroven energie plynouci ve vesmiru. Samani jako don Juan definovali svoje hledani jako hledani toho, jak se nakonec stat neorganickou by tosti, coz znamena energif, ktera si je vedorna sebe sama a je schopna konani jako soudrzny celek, ktery vsak postrada organismus. Nazyvali tento aspekt sveho poznani naprostou svobodou, stavem, ve kterern existuje vedorni, ktere je svobodne a volne od vlivu plynoucich ze spolecnosti a syntaxe.

Toto jsou zakladni obecne zavery. ktere jsem nacerpal ze sveho obeznameni se s pozndnim samanu starobvleho Mexika. Dlouha leta po publikovani Ucen! dona Juana: yaquijska cesia pozndni jsem si uvedomil, ze to, co mi don Juan Matus nabidl, byla naprosta revoluce poznani. V mych nasledujicich knihach jsem se pokusil podat myslenky 0 proced urach, ktere tuto revoluci poznani umoznuji. Ph zvazeni faktu, ze me don Juan obeznamoval s zivyrn svetem, je [asne, ze tento proces zrneny v takovern zivem svete

... 18 ...

nikdy neskonci, Vsechny zavery jsou tudiz pouhyrni plany nebo pracovnimi strukturami, ktere maji funkci odrazovych mustku do novych horizontu poznani.

. .. 19 ...

PRVNf A DRUHA POZORNOST

Sest vysvetluj[cfch iezi

i i

Navzdory ohromujicim posunurn, ktere don Juan vykonal s mym vedomim, jsem se cele dlouhe roky tvrdohlave snazil 0 to, abych si intelektualne vysvetlil to, co mi provadel. I kdyz [sern o techto jeho skutcich napsal mnoho, vzdy to bylo z pohledu prfmeho zakouseni, a nav ic ze striktne racionalni pozice. Ponevadz jsem byl pohrouzeny do sve vlastni racionality, nemohl jsem spravne urcit cile toho, co me don Juan ucil, Abych byl schopen presneji pochopit dosah techto cflu, bylo nezbytne, abych ztratil lidskou formu a dosahl uplnosti sebe sama.

Uceni dona Juana odehravajicf se ve druhe pozornosti mel a za cil vest me skrze druhou fazi vyvoje bojovnika: potvrzeni a nezvratne prijeti faktu, ze v nas existuje jeste jeden druh vedomi, Tato faze byla rozdelena do dvou kategoriL Prvni, pro kterou don Juan vyzadoval pomoc dona Genara, se pojila s cinnosti. Skladala se z ukazek [istych procedur, ukonu a metod, ktere byly vytvoi'eny k vycviku meho vedomi. Druha kategorie me obeznamovala s ternito sesti vysvetlujicirni tezemi.

Kvuli obtizim, ktere jsem mel s prizpusobovanim sve racionality tak, abych pi'ipustil rnoznost toho, co me UCl, don Juan pi'ednesl tyto vysvetlujici teze v pojmech, na ktere jsem byl zvykly ze skol.

Prvni, co udelal - jako uvod - bylo, ze rozstepil me vedomi pomoci specifickeho uderu na mou pravou lopatku. Tento uder mel za dusledek to, ze jsem vstoupil do neobycejneho stavu

···20 ...

vI'dumi, na ktery jsem si nemohl vzpomenout, kdyz jsem se opet v 1,)[ i I do norrnalu.

AI, do teto chvile, ve ktere me don Juan pi'inutil vstoupit do tuhoto neobycejneho stavu vedomf, jsem mel nepopiratelny smysl ,'"sove kontinuity, ktery byl produktem mych zivotnich zkuseIlosl f.

Cheval jsem v sobe myslenku, ze jsem kompletnf bytostf, ktera Illilze slozit uCty ze vseho, co udelala. A navic jsem v sobe choval presvedceni, ze sidle veskereho meho vedomi se nachazf 1/ hlave, Nicmene don Juan mi svyrn uderem dokazal. ze existuje d"lsI centrum v pateri, ve vysce lopatek, ktere je zfejme mistem, "de sfdli zvvsene vedorni.

Kdyz jsem se vyptaval dona Juana na podstatu teto rany, vyrlVl,tlil mi, ze nagual je vudce a pruvodce, ktery rna zodpovednost za zpruchodneni cesty a ktery musi byt bezuhonny, aby byl Ill'hopny prostoupit sve bojovniky pocitem duvery a jasnosti. l'ouze za takovych podrninek rna nagual moznost ustedrit takovou ranu do zad sveho ucednika a dosahnout tak zrneny jeho vodomi, nebof nagualova moe je to, co dovoluje provest takovyto I'tesun. Pokud by nagual nebyl bezuhonny, ke zmene vedomi by ncdoslo: coz se stalo v mem pi'ipade, kdyz jsem se bezuspesne Hnazil posunout ostatni ucedniky do stavu zvyseneho vedorni " mlatil je pri tom do zad. (Viz kniha Dar orla, pozn. prekl.)

Zeptal jsem se dona Juana, s (fm se tento presun vedomi pojL Odpovedel mi, ze nagual musf udefit pfesne na jedno misto, ktere ~l' u kazde osoby Iisi, ale ktere se vseobecne nachazi vzdy v oblasti kolern Iopatek. Nagual musf byt schopen zieni, aby urcil toto misto, ktere se nachazf na okraji svetelneho vejce cloveka, nikoliv tcdy na jeho fyzickern tele: kdyz uz ho jednou nagual urcil, spfse na ne zatlaci, nez udei'f, cfmz v nern vytvofi vyduty bod; prohloubeninu na svetelnern obalu cloveka, Vysledkem je zvysene vedomi ucednika, ktere trv a tak dlouho, dokud se tato prohloubenina ncupravi do puvodniho stavu. Nektera svetelna vejce cascrn nabudou svuj puvodni tvar sama od sebe (prohloubenina zapricinena uderern naguala se sama vrati do puvodruho), jine potrebuji druhy nagualuv uder, aby se vratily do puvodniho stavu, a jsou i ta kove, ktere uz nikdy vice nenabudou svuj p uvodni vejcity tvar.

... 21 ...

, I

Don Juan rfkal, ze zreci jsou schopni videt vedornf jako zvlastni zafi, Vedomf fungujici v beznern zivote se jevi jako tfpyt na prave strane, ktere se rozklada z vnitrku fyzickeho tela az po okraj tela sveteleneho. Zvysene vedomf, ktera se poji s velkou rychlosti a soustfedenim, se jevi jako mnohem [asnejsi zaf - je to jas, ktery prostupuje levou stranu.

Don Juan i'ikal, ze zfeci vysvetluji efekt nagualova uderu jako docasne vvtlaceni centra, ktere je umisteno ve svetelnern obalu tela. Ve skutecnosti v tomto centru dochazt k ohodnocovani a vyberu Orlovych emanaci. Nagualuv uder pozrnenuje norrnalni fungovanf tohoto centra.

Zi'eci skrze sva pozorovani dosli k zaveru, ze bojovnici museji byt premisteni do tohoto stavu dezorientace. Zmena ve zpusobu, kterym funguje vedomi v takovychto podrntnkach, del a z tohoto stavu idealni rnisto na objasneni Orlovych povelu: tento stay bojovnikum umoznuje, aby jednali, jako by meli sve vsedni, kazdodenni vedomi, s tim rozdilem, ze se mohou koncentrovat na vse. co prave delaj] s takovou jasnostf mysli a silou, ktere nemaji obdobu.

Don Juan rikal, ze moje situace je obdobna te, kterou prozfval on. Jeho dobrodej ho hluboce rozstep il tim, ze ho znovu a znovu pfemistoval z vedomi prave strany do vedomi leve strany a naopak. Jasnost a volnost jeho vedomi leve strany byla v pnrnern protikladu s rozumovanim a neustalvm sebeobhajovanim se jeho vedorni prave strany. Rekl, ze vsichni bojovnici jsou svrzeni do hlubin te stejne situace, kterou tato polarizace obnasi, a ze nagual tvofi a neustale posiluje rozstepeni ve svych ucednicfch. aby je nakonec mohl dovest k presvedceni, ze v lidskych bytostech existuje jeste jeden typ vedomi, ktery do te doby vubec nezkoumali.

···22···

J. To, co unimdme jako soet, jsou Orlovy emanace.

Don Juan mi vysvetlil, ze svet, ktery vrumame, nerna transcendentni existenci. Jsme se svetern obeznameni tak, ze vefime. ze to, co vnimarne, je svet objektu, ktere existuji tak, jak je vnimame, zatimco ve skutecnosti neni svet objektu, nybrz spise vesmir Orlovych emanacl.

Tyto emanace predstavujf jedinou nemennou skutecnost, [e to skutecnost, ktera obsahuje vse, co existuje, to vnimatelne i to nevnimatelne, to pomyslitelne i to nepornyslitelne.

Zreci, ktei'i zfi Orlovy emanace, je nazyvaji povely diky jejich sile, ktera rna charakter natlaku. Vsechny zive bytosti jsou nuceny uzivat techto emanaci a pouzivaji je, aniz by vedely, co jsou vlastne zac, Obycejny normalni clovek je interpretuje jako skutecnost. Zfeci, kteff zii, je interpretujf jako rad.

Navzdory tomu, ze zreci zii tyto emanace, neexistuje pro ne zadny zpusob, kteryrn by zjistili, co vlastne zii. Misto aby se zarnefili na zbvtecne dohady, zaobiraji se praktickvmi spekulacemi tvkajicimi se toho, jak je mozne interpretovat Orlovy poveIy. Don Juan trval na tom, ze tuseni existence nejake reality, ktera pi'esahuje svet, ve kterem zijeme, lezf v rovine pouhvch spekulad. Bojovnikovi vsak nestacf pouhe spekulace 0 tom, ze Orlovy pevely jsou neustale vnimany vserni bytostmi, ktere ziji na Zemi, a ze zadna z bytosti nevnima tyto emanace tim stejnyrn zpusobem. Bojovnici se musi pokusit na vlastni kuzi poznat tok em anacf a uziii zpusob, kteryrn clovek a jini zivf tvorove uzfvaji tok cmanaci k vytvarent sveta, kterv vnfmaji.

Kdyz jsem navrhl pouziti slova "popis" misto terrninu "Orlovy emanace", don Juan mi objasnil, ze tato slova nejsou zadnou metaforou. Rekl mi, ze slovo popis v sobe zahrnuje i jistou vseobecnou dohodu mezi lidmi, zatimco to, co vnimarne, pochazi z povelu, ktere s lidskyrni dohodami nepoCitaji.

···23···

2. Pozornost je to, co nas nuii tmimai Orlovy emanace jako fin "sbircinf smetanu","

Don Juan fikaL ze vnimani je fvzicka schopnost, kterou v sobe zive bytosti kultivuji; konecny vysled ek tohoto kul tivovanf v lidskych bytostech je to, co je mezi zreci znamo jako "pozornost". Don Juan popsal pozornost jako cin zachyceni a usmerneni vnimani. Rekl, ze tento cin je nasim jedineenym vvdobvtkern. ktery v sobe zahrnuje celou skah; lidskvch alternativ a moznosti. Don Juan presne rozlisoval mezi alternativami a moznostrni. Lidske alternativy jsou to, co jsme schopni si vybrat jako osoby. ktere funguji v ramci spolacenskeho prostredi. Nas rozhled v teto oblasti je velmi limitovany. Lidske moznosti jsou ty, kterych jsme schopni dosahno ut [akozto svetelne bytosti.

Don Juan mi odhalil schema, ktere klasifikovalo tri typy pozornosti. Zduraznil mi pntom. ze nazyvat je "typy" je chvbne. Ve skutccnosti se [edna 0 ti'i urotme vedomi: prvrri, druha a tfetf pozornost; kazda z nich rna svoji nezavislou dornenu, ktera je sama 0 sobe kompletni.

Pro bojovnika, ktery se nachazi v pocatecntch fazfch ucednictv i, je prvni pozornost tou nejdulezitejsl. Don Juan rekl. ze jeho vvsvetlujici teze maji za zamer jasne zduraznit zpusob. kterym funguje prvni pozornost, coz je neco. ceho si vubec nevsimame. Povazoval za absolutne nezbytne, aby bojovnici pochopili povahu prvni pozornosti, chteji-Ii se odvazit do dalsich dvou.

Vvsvetlil mi. ze prva pozornost se naucila bleskove pohybovat skrze cele spektrum Orlovych emanacf (and by na to kladla sebernensi zachytitelny duraz), aby dosahla "vnfmatelnych eelku", 0 kterych jsme se my vsichni naucili, ze jsou vnimatelne.

Zreci nazvvaji tuto cinnost prvni pozornosti "sbiranlm smetany", protoze v sobe zahrnuje schopnost potlacit nadbvtecne emanace a vybrat ty, ktere je nutne zduraznit.

Don Juan to vvsvetlil na pi'fkladu hory, na kterou se prave ted divarne. Tvrdil, ze moje prvnf pozornost v okamz.iku, kdy se divarn na horu, sesbfrala nckonecne mnozstvi emanaci. aby zis-

* (.,Sbfrat smetanu" - spanelskv desnatar - znamena vybirat si z bide veci to nejlepsi. Pozn. C. C.)

···24···

k.ila zazrak vnfmani: konecny sesbirany shluk, kterv zna kazdy t'lovek, protoze kazdy jeden z nas dokazal provest to stejne

Zreci tvrd i, ze to, co prvni pozornost potlacuje, aby ziskala lnkoveto "sesbirani smetany", uz nikdy za zadnych okolnosti nernuze byt prvnf pozornosti znovu nabyto. [akrnile se naucime vrumat v terrninech sesbir aru, nase smysly jiz nezaznarnenavaji nadbvtecne emanace. Don Juan mi pro dalst objasnern uvedl prfklad sesbiranf "lidskeho tela". RekL ze nase prvni pozornost si naprosto neni vedorna emanact, ktere tvorf vnejsi svetelne vejce kolem fyzickeho tela. Nas vejeity obal neni predmetem naseho vnimani: emanace, ktere by ho udelaly vnimatelnyrn, byly potlaceny ve prospech tech, ktere dovoluji prvni pozornosti vnimat Ivzicke telo tak. jak ho znarne.

Tudiz cil vnimani, ktereho musf dosahnout deti behern dospivani. je, aby se naucilv oddclovat spravne ernanace, aby tak usmernily sve chaoticke vrumani a prernenily ho v prvnf pozor- 110st; kdyz se to nauci, jsou schopny vytvaret "sesbirani smetany ". Vsichni dospeli lide, kterf jsou kolem d eti, je uci tomuto "sberu smetanv". Drive nebo pozdeji se d eti n auci ovladat svoji prvni pozornost tak, aby vnirnaly tyto sberv v ter mincch. kterc jsou podobne terrninum jejich ucitelu.

Don Juan se nikdy neprestal podivovat nad schopnosti lidskych tvoru v klada t rad do chaosu vnimanf. Tvrd il, ze kazdy /, nas, diky svym vlastnim zasluham. je mistr carodej a ze nase magie spociva v tom, ze "sesbiranfm smetanv" prostupujeme reulitou (jinymi slovy "sesbiranfm smetany " vdechneme realnost), kterou se nase prvni pozornost naucila sestavovat. Fakt, ze vnimarne v terrninech "sesbfrani smetanv", je Orluv rozkaz, ale vnimat tyto pevely jako objekty je nase vlastni moe, nas magicky dar. Nicmene nasim klamem na druhe strane je, ze vzdycky skoncime jednostranne zamefeni, kdyz zapomeneme, ze nase "sesbirani smetany" jsou realna pouze diky tornu, ze je vnimarne jako rc.ilna, za coz vdecime rnoci, kterou k tomu marne. To don Juan nazyval chybou v usudku, ktery nib bohatstvi nasich tajernnych korenu.

···25·· .

3. Proni prstenec sfly dao« smysl .eesoiranim smet anu",

Don Juan rfkal. ze prstenec sfly je sila 6 moe, ktera vvchazi z Orlovych ernanaci, aby ovlivriovala vvhradne nasi prvni pozornost. Vvsvctlil, ze se jevi jako "prstenec" diky svernu dynamismu, svernu nsprerusovanemu pohybu. Nazyva se prstenec "slly" dfky tomu, ze - za prve - rna donucovaci charakter, a - za druhe - z te pi'iciny, zc rna schopnost zadrzet sve dilo, pozrnenit ho, nebo obratit jeho smer.

Jeho donucovad charakter se nejlepe projevuje v tom, ze nejenom, ze nuti prvni pozornost, aby vvtvafela a neustale udrzovala v chodu sve "sbery smetany". ale navic i vvzaduje konsensus vsech, kterf se na tom podileji. Na nas vsech je pozadovan naprosty souhlas 0 verne reprodukci "sberu smetany". takze prizpusobeni se prvnimu prstenci sfly musi byt naproste.

Prave toto pfizpusobeni (6 podvoleni) se je to, co nam dava [istotu. ze scsb iranf jsou objekty, ktere existuji samy 0 sobe. nezavisle na nasern vnirnani. Navic natlak prvniho prstence sHy neustava ani pote, co nas pfirnel k pocatecnimu souhlasu, nybrz na nas vvzaduje, abychom ncustale tento souhlas obnovovali. Musime jed nat po cely zivot. jako by napf iklad kazde z nasich "sesbirani smetany" bylo percepcne tim prvnim a originalnim pro kazdou lidskou bytost, nehlede na jazyk a kulturu. Don Juan pf ipustil. zc toto vsechno je pfilis zavazne, nez aby se to dalo povazovat za vtip, donucovad charakter prvniho prstence sfly je tak mocny. ze nas nutf uvefit tornu, ze kdyby "hora" mohla mit vlastni vedomi, povazovala by se za "sesbif21ni smetany", ktere jsme se naucili vvtvaret. (jinyrni slovy, dnmnivame se, ze by hora vnimala sebe samu jako horu, kterou vnimame my.)

. Tou nejcennejsl vlastnosti, kterou prvni prstenec sf! y pro bojovniky rna, je jeho zvlastni schopnost prerusit. nebo dokonce uplne zastavit svuj tok energie. Don Juan rikal, ze toto je jedna ze skrytych vlastnosti, ktera existuje v nas vsech jako podpurny prvek. V nasern zuzenem svete "sbirani smetany" neni potreba tuto schopnost pouzivat, nebot jsme tak ucinne umrtveni a zastiteni pavucinou prvni pozornosti, ze si ani matne neuvedornujerne, ze marne skryte moznosti. Nicmene, pokud by narn byla nabidnuta k vvberu nejaka [ina alternativa. jako naprfklad moz-

···26···

nost bojovruku spocivajici v pouzivanf druhe pozornosti, skryta schopnost prvniho prstence sily by mohla zacit fungovat a mohla by byt pouzivana se skvelyrni vvsledky.

Don Juan zdurazrioval. ze nejvetsim vydobytkern carodeju je proces zfunkcneni teto skryte schopnosti; nazyval ho blokovanim zameru prvniho prstence sily. Vysvetlil mi. ze Orlovy em anace, ktere byly oddeleny prvnim prstencem sfly, aby vytvofily nas vsedni svet, vykonavaji na prvni pozornost neustaly tlak. Ma-li tento tlak ustat ve sve cinnosti, je nutne, aby byl tento zarner vypuzen. Zfeci to nazyvaji obstrukd nebo prerusenfrn prvniho prstence sHy.

···27· ..

4. Zdmer je ia moe, kierd pohani pruni p rsienec sily.

Don Juan mi vvsvetlil, ze zamerem se nernysli to, kdyz rna nekdo nejaky usmysl nebo kdyz si pfeje nejakou vee, nybrz se spise jedna 0 nepostizitelnou silu. ktera nas nuti jednat rakovvmi zpusoby, ktere se daji popsat [ako urnysl, pranl, yule atd. Don Juan jej neprezentoval jako jednu z podminek bvti, ktera rna puvod v samotnem cloveku, jako jsou naphklad navyky vytvorene proeesem ziti ve spolecnosti nebo biologicke reakce, ale spise zdmir popisoval [ako soukromou, intimni moe, kterou vlastnlme a uzivarne individualne jako klic, ktervrn ov livnujerne prvni prstenee sily tak, aby pusobil pfijatelnyrni zpusoby. Zamer je to, co ffdf prvni pozornost tak, aby se soustfedila na Orlovy emanaee v urcitern rarnci. Zdmer je take to, co narizuje prvnfmu prstenci

sf ly. aby zastavil nebo prerusil svuj tok energie. . .

Don Juan mi navrhl, abyeh si zamer predstavoval jako neviditelnou sf l u existujicf ve vesmiru, ktcra nerna vlad u sama nad sebou, ktera vsak presto pusobi na vsechno: je to sila , ktera vytvaff a udrzuje "sesbirani smetany".

Tvrdil, ze "sesbiranf smetany" se musi vvtvaret neustale znovu a znovu, aby v nieh byly navaznost, souvislost a soudrznost. "Sesbirani smetanv" musi bvt pokazde znovu privolavany zamerem, a tak je v nich znovu a z~ovu vvtvafena novost a svezest, kterych je potreba, aby byl vytvaren svet, ve kterern zijerne. Napffklad musirne zamerem tvorit "horu" se vsemi jejimi detaily, aby se toto

scsb iran! smetany " dokonale zmaterializovalo. Don Juan rekl, ~e pro pozorovatele, ktery by zaujimal postoj vyhradne na bazi prvni pozornosti bez intervenee zdmeru, by se "hora" zjevila jako zcela odlisne "sesbiranf srnetany". Mohla by se objevit jako "sesbirane smetany" nsjakeho "geometriekeho tvaru" nebo jako "barevna beztvara skvrna". Pozorovatel musi zamerem pi'ivolavat zkompletovani "sesbiranf smetany" hory. af jiz nevedomky skrze donucovaci moe prvniho prstenee sily, nebo uvazlive skrze tre-

nink bojovnika.

Don Juan mi ukazal vsechny tri zpusoby, jak k nam pfichazt

zdmer. Ten prvni, prevladajici zpusob je zrecum znarn jako "zamer prvniho prstenee sily". [edna se 0 zdmer pusobici naslepo, ktery k nam pfichazi zeela nahodne. [e to, jako byehom mu sta-

···28·· .

--------------~-"-~~~~-

II v ceste, nebo jako by se zamer nahle oeitl tam, kde jsme my. Nahle bez moznosti uniku zjistime, ze jsme polapeni v jeho sitich, aniz bychom rneli byt i nejmensi kontrolu nad tim, co se narn deje.

Druhy zpusob je, kdyz se k narn zdmer priblizf sam od sebe.

To z nasi strany vyzaduje pomerne velkou rozhodnost a zaslibeni Sl' nejakernu ucelu, Pouze bojovnici maji sehopnost se dIe sve yule sjednotit s eestou zdmeru; pfivolat ho. Don Juan rikal. ze jeho neunavnost ve svem byti bezuhonneho bojovnika neni nie [ineho IlcZ usilf, jak neehat ci ukazat se zdmeru, aby poznal, ze on sam Sl' mu vklada do eesty.

Don Juan rekl, ze bojovnici nazvvaji tento jev "mod" nebo "sflou". Takze kdyz mluvi 0 tom, ze maji osobni silu, mysli tim to, ze se k nim zamer priblizi die jejieh yule. Objasnil mi, ze vysledek toho snazeni se da popsat jako snadnost nalezat nova resell! nebo sehopnost snadneho pusoberu na lidi Ci udalosti. Je to, j.1ko by se moznosti, 0 ktcrych jcste pred chvi li bojovnik nevedel, pro nej nahle staly jasne vid itelnymi. Z tohoto d uvod u bezuhonny bojovnik nikdy nie neplanuje dopredu, ale jeho ciny jsou velmi rozhodnc, takze to vypada, ze si predern prokalkuloval kazdou malickost sveho konanf.

Treti zpusob, jakym se potkavame se zamcretn, je ten nejvzacIlejsi a nejslozitejsf': dochaz! k nernu tehdy, kd yz narn ziimer dovoli, abyehom 5 nim harmonizovali. Don Juan popsal tento stay [ako skutecny okamzik sily. [e to vyvreholeni celeho zivota zasveceneho hledanf bezuhonnosti. Pouze nejlepsf bojovnici toho dosahnou. Kdyz se nalezaji v takovemto stavu, zdmer se jimi necha ovladat die jejieh vule, [e to, jako by se zarner sloucil s takovymto bojovnikem v jedno, a kdyz k tomu dojde, bojovnik se prorrienf v cirou silu bez predern stanovenych omezeni. Zfeei tento stay nazvvaji "zamerem druheho prstenee silv" nebo "v ul i" .

···29· ..

5. Proni prstenec sOy nnize byt zastaven pomoci [unkcniho zablokoudni schopnosti vytvaret .eesbirani smetanu",

Don Juan ffkal, ze funkce ne-konani spociva v tom, ze se vytv afeji zabr any pro obvykle zamereru nasi prvni pozornosti. V tomto smyslu je ne-konani aktem urcenyrn pro pfipravu prvni pozornosti na funkcni zablokovam prvniho prstence sily - nebo jinyrni slovy - na preruseni zameru,

Don Juan mi vvsvetlil, ze tento funkcnf blok, ktery je jedinou metodou slouzicf k systematickernu pouzivant skryte schopnosti prvniho prstence silv, pfedstavuje docasne pferuseni, ktere zpusobf nagual v ucednikove schopnosti tvofit "sesbiranf smetany". [edna se 0 mistrne promyslene a mocne vniknuti do prvnf pozornosti, ktere rna za ctl postrcit ji daleko za obrazy a vjemy, ktere jsou tvoreny "sesbiranim smetany ", ktera znarne. Tohoto vniknuti se dosahne prerusenim zdmeru prvniho prstence sily.

Don Juan fikal, ze ma-li nagual provest takoveto pferusenf zachazi se zamerem, jakozto s tim, cim skutecne je: jako s procesern, to kern, proudem energie, ktery se eventualne muze zastavit nebo zmenit smer. Prerusenf takove povahy rna nicmene za duslcdek tak ohrornny otres. ze muze prvni prstenec sily prinutit, aby se zastavil natrvalo; tuto situaci neni mozne si pfedstavit v nasich norrnalruch zivotnfch podrmnkach. [e pro nas nepredstavi telne, ze bychom mohli obratit smer kroku a postupu, ktere cinfme, abychom zkonsolidovali nase vnfrnani, ale je proveditelne. ze v dusledku takoveho prerusenf se muzerne ocitnout v takove pozici vrumani, ktera je takrka shodna s pozici nasich zacatku, kdy Orlovy povely byly pouze emanacemi, ktere dosud nebyly prostoupeny zadnym smyslem.

Don Juan rikal, ze kazdy postup, kterv nagual muze dotahnout do konce, aby toto preruseni vytvoril, musi byt velmi uzce napojen na jeho osobni silu. takze iadny nagual nepouzfva nejakou korikretnf metodu pro ovladanf zdmeru, nybri skrze svoji osobni silu manipuluje zamerem tak, aby ho dostal do dosahu ucednika.

V mem prtpade si don Juan hodne vypomahal pouzfvanfm halucinogennich rostlin, coz bylo zpusobeno tim, ze moje racionalni cast nechtela ustoupit do pozadi. Efekt byl hrozny, presto vsak

."" 30 """

-------------

prerusern, 0 ktere se snazil. na sebe dalo dlouho cekat. Fakt. ze sc jednalo 0 halucinogenni rostlinv, nabizel mernu rozumu dokonala ospravedlneni pro to, aby nashromazdil vsechnv rnozne duvo~y ~ to~u, aby se nadale drzel vlady nade mnou. By! jsem pfesvedcen, ze mohu 10glCky - jako poruehy vnimanf zpusobslie uzivanim halucinogenu - vysvetlit vsechno, co jsem prozival, vcetne neslychanvch kousku, ktere mi don Juan s donem Genarem provadeli, aby ve mne vytvoi'ili tato preruseni.

Don Juan mi rekl, ze ten nejztetelnejsi iicinek halucinogennich rostlin b~lo neco, co jsem si pokazd e, kdvz jsern je poz il, interpreto.val jako zvlastni pocit, ie vse kolern me vyzafuje prekvap~vy jas ya pe/strost. Videl jsem barvy, tvary, malickosti, ktere jsem nikdv predtIm nezaznamenal. Don Juan vyuzival tohoto narustu me schopnosti vnimat a pornoci serif pfikazu a kornentaru me donutil vstoupit do stavu nerv6zniho vzruseni. Posleze manipuloval s myrn telem a pusobil na me tak, ze jsem prechazel z jedne stranv vedorm do druhe, takze nakonec vytvoril fantasmagorieke vrze neb~ sc~ny, ktere byly dokonale skutecne. Vystupovaly v nieh lrojrozmerna by tosti, ktere v iadnem pnpade nemohly existovat v tomto svete.

~on Juan mi vysvetlil, ze kdvz se jednou rozbije pf irn v vztah mezi zdmerem a "sesbiranim smetanv", ktere vyrvanme, jiz ho nikdy nelze obnovit. Od toho okamziku nabyvarne sehopnost uchopovat tok toho, co on znal ja ko "zamer preludu" nebo zalillY sesbirani smetanu, ktere nejsou pntomny v okamziku nebo mls.te pf~rusenf, coz znarnena, ie se jedna 0 zamer, kterv je nam k dlSPOZICI skrze nejaky aspekt nasi pameti.

Don Juan stale tvrdil. ze preruserum zameru prvnfho prstenfl' sfly se stavarne vnfmavejsimi a pfizpusobivejsimi, takze narn lIagual muze predstavit zdmer druheho prstence silv, Don Juan byl presvedcen, ze deti urciteho veku se nachazeji v poziei, ktera Il' po~?bna tomuto stavu vnimavosti; tim, ze postrada]i zamer, ISOU pnpraveny na to, aby jim ucitele, ktefi jsou kolem nich, vtiskli i,lkykoliv dosazitelnv zamcr.

Po obdobf, kdy me don Juan vedl do neustaleho poztvaru halucm~g:nn~ch rostlin, prisel okamzik, kdy s tirn zcela prestal. ~Ic~en: v~sledk:m toho ybyla nova, dokonce jeste d ram a tictejSI preruseru, ktera ve mne probehla. Don Juan jich dosahl ma-

"". 31 """

nipulaci mym telem a menenim stavu rneho vedomi v kombinaei s manevrovanim se sarnotnym zdmerem, Don Juan vytvofil tok zameru pielu du skrze kombinaei hvpnotickych pokynu a vhodnych komentaru a vedl me k prozivani obvcejnvch a vsednich sesbirdni smctal1Y jako neceho nepredstavitelneho. Toto vsechno koneeptualizoval jako "letme pohledy na nesmirnost Orla".

Don Juan me mistrovskyrn zpusobern vedl skrze mnoho preruseni zdmeru, dokud se jako ztec nepresvedcil. ze me tela jiz n~se znaky ucinku Iunkcniho zablokovani prvniho prstenee sily. Rikal, ze muze uziit neobvykly vytvor v rnem svetelriern obalu v bode kolem mych lopatek. Popsal jej jako prohloubeninu, ktera se vvtvofila presne tak, jako by tato cast svetelneho obalu byla vrstvou svalu, ktere byly stazeny slaehou.

Pro me byl ucinek funkcniho zablokovani prvniho prstenee sHy takovy, ze jsem dokazal skoneovat s jistotou, kterou jsem mel cely svuj zivot: totiz presvedceni. ze to, 0 cern me informuji me smysly, je "realne".

Potiehu jsem vstoupil do stavu vnitfniho mlceni. Don Juan mi fekl, ze to, co dava bojovnikum zakouset takovou ohromnou nejistotu, urcitou resignaei na nezdar sveho zivota, kterou jeho dobrodej - nagual Julian - prozfval na konei sveho zivota, byl fakt, ze jediny letmy pohled na nekonecnost Orla narn vezme veskerou nadeji. Nadeje je vysled kem naseho dobreho obeznarneni se se "sesbirani smetanv" a myslenky, ze je ovladame. V takovych okamzicich narn muze pomoei pouze to, ze zijerne jako bojovnici, marne-li setrvat v nasem usilt odhalit to, co pred narni Orel schovava. Nicmene musime se vzdat nadeje, ze byehom nekdy mohli pochopit to, co odhalime.

.. ·32 .. ·

11. Drului pozornosi.

Don Juan mi vvsvetlil. ze zkouska druhe pozornosti musi zacit tim, ze si uvedornime moe prvniho prstenee sfly, ktery nas sev rel do svych siti - prvni prstenee silv je pro nas konkretni fyzickou hranici. Zreci to popisuji jako zed z mlhy, jako barieru, se kterou lze systematieky obeznamovat nase vedomi pomoci [unkcniho zablokovanf prvnfho prstenee sfly a pozdeji ji lze proniknout diky bojovnickernu vvcviku.

Kdyz c}ovck pronikne zdi z mlhy, vstoupi do rozsahleho mezistavu. Ukolem bojovnika je jft dal a dal timto mezistavem, dokud nedorazi k nasledujici dehcf care, kterou je tfeba proniknout, aby clovek vstoupil do toho, co je vlastne druhyrn ja nebo tuktez druhou pozornostL

Don Juan Hkal, ze obe dehcf cary jsou dokonale rozlisitelne.

Kdyz bojovnfci prostoupi zed z mlhy, db, ze se jejieh tela zkrouti, nebo citi intenzivni chveru v dutirie svych tel, vetsinou na prave strane nebo uprostred bfieha. Kdyz bojovnfci projdou druhou hranici, uciti ostre prasknutf v hornf cash tela, neco jako zvuk, kdyz se rozlomi mala sucha vetev.

Obe dye delici cary, ktere v so be obsahuji prvnf a druhou pozornost a ktere je take individualne uzaviraji, zreci nazvvaji paralelni linie. Tyto Iinie od sebe neprodysne oddeluji obe pozornosti. Ponevadz se tyto linie rozprostirajf az do nekonccna, neni jim nikdc urnozneno, aby se prekffzily, nicmene clovek jimi muze projit.

Mezi temito dvema Iinierni existuje oblast zvlastruho vedo- 1111, kterou zfeci nazyvaji ocistec nebo svet, ktery se nachazi mezi rovnobeznvrni linierni. [edna se 0 skutecny prostor mezi dverna ohromnyrni druhy Orlovych emanad; emanacerni, ktere jsou v dosahu moznosti lidskeho vedomi. [eden druh iirovne je ta, ktera vytvari lidske ja bezneho kazdodenniho zivota, a druhvrn druhem je ta uroveri, ktera vytvart druhe ja. Ponevadz ocistec je prechodnou zonou. tak se na tom to mfste vzajernne propletaji cmanace z obou dvou poll. ZIomek urovne, ktera neni znama a kter a se rozprostfra v teto oblasti, zachytava cast prvniho prstcnee sily: a sehopnost prvniho prstence sily vvtvaret "sesbirani smetanv " nas nut! k tomu, abyehom vnirnali tyto soubory

···33 ...

"sesbirani smetanv" v ocistci pod obne jako ve svete kazdodsnruch udalostt, az na to, ze jsou groteskni, blaznivc a ruzne z.deforrnovane. Z tohoto duvodu rna ocistec specificke rysy, ktere zustavaji beze zrneny pokazde, kdvz clovek do teto obl~sti vstoupt. [sou v nern fyzicke rysy, ktere jsou podobnc "sesbiranim smetany" ze vsedniho zivota.

Don Juan tvrdil, ze pocit tize, kterou clovek v ocistci zakousi, je vysledkern zvysujici se tihy bfemene, ktere je nalozeno na prvni pozornost. V oblasti, ktera se naleza prtmo za zdi z mlhy, se dokonce muzeme chovat tak, jak jsme bezne zvykH; je to, jako bychom byli v grotesknim, nicmene znamern svete. Cim hloubeji vsak pronikame do oblasti za zdi z mlhy, tim vetS! tezkosti marne s rozpoznavanim veci is tim, abychom jednali v ramci naseho znameho ja.

Don Juan mi vysvetlil, ze je mozne, aby clovek vnimal zed z mlhy jako neco uplne jineho, ale ze zfeci si vybrali tu moznost, ktera zduraznuje co nejmensf vynakladaru energie: vizualizovat si tuto hranici jako zed z mlhy nestojf zadne usih.

To, co existuje za druhou delici Iinii, je zfecum znamo [ako druha pozornost nebo druhe ja nebo paralelni svet: a cin prekrocenf obou dvou hranic je nazyvan "pfekroeenim paralelnfch linit".

Don Juan se domnival, ze budu schopen se s temito koncepty le.pe obeznarnit, kdvz mi popiSe k,:zdou oblast vedorni jako specifickou perceptualru predispozici. Rekl mi, ze na teritoriu vedomi kazdodenniho zivota jsme, bez moznosti uniku, zapleteni do smyslovych predispozic prvni pozornosti. Od okamziku, kdy p~vni prstenec sfly zacfna vytvaret "sesbirani smetanv", zpusob jejich vytvarent se pro nas stava nasi normalni smyslovou predispozici. Rozbit jednotici silu smyslove predispozice prvni pozornosti znarnena prolomit prvm delfci linii. Normalnf smyslova predispozice tak prochazt prechodovou oblasti, ktera se nachazf mezi paralelnimi liniemi. Clovek pak jeste nejakou chvili pokracuje v temer normalnim vytvateni "sesbirani smetany". Ale cfrn vic se clovek blizi k tomu, co zfeci nazyvaji druhou delici linii, srnyslova predispozice prvni pozornosti zacina ustupovat do pozadi a ztraci silu, Don Juan fikal, ze ten to prechodny stay se vvznacuje nahlou neschopnosti pamatovat si nebo chap at, co clovek prave dela.

···34···

I'll II" ,!

I

Kdyz je dosazeno druhe dehcf linie, druha pozornost zacne l'llsobit na bojovniky, kteri se bltz! ke konci cesty. Pokud se jedna " nezkusene bojovniky, jejich vedorni se vvprazdru, zustava bez VIl'l11u. Don Juan rfka. ze k tornu dochazt proto, ze se bojovruci I'fiblizuji ke spektru Orlovych emanaci, pro ktere dosud nemaII svstematicke smyslove predispozice. Moje zkusenosti s la Gor.lou a nagualkou za zdi z rnlhy byly pi'ikladem absence takove hl'hopnosti. Doputoval jsem az ke druhemu [a, ale nemohl jsern "I uvedomit, co jsem delal, z toho prosteho duvodu, ze moje druha pozornost dosud nebyla zformovana a nedala mi zadnou pfileIilost usporadat si vse, co jsem vnimal.

Don Juan mi vysvetlil, ze bojovnik zacina aktivovat druhv prsu-nec sily tehdy, kdvz pfimeje druhou pozornost, aby se probrala II' sve otupelosti, Toho se dosahne funkcnirn zablokovanfrn prv- 111110 prstence sily. Kdyz k tomu dojde, mistrovyrn ukolern se stane "petovne vvtvoreni te podminky, ktera dala pocatek prvrumu prstenci sflv, tj. zfunkcni t druhy prstenec silv tak, ze se necha prostoupit ei zaplavit zamerem. Prvni prstenec sfly je zaprazen dll cinnosti silou zameru, ktery poskytujf ti, kterf nas uef sesbi"Iullt smeianu . Ponevadz nyni bv l myrn ucitelern don Juan, dal mi tedy novy zamer, kterv vytvofil nove smyslove prostredkv.

Don Juan rikal, ze je treba celeho zivota neochvejne discipl inv, kterou zi'eci nazyvajf nezlomnvm zdmerem, aby byl druhy prslvnec sily pi'ipraven na moznost vvtvaret sesbirdni smctanv z [inych urovni Orlovych ernanaci. Ovladnuti smyslove predispozice sveho l'oIralelnfho ja je cinem nevyctsl itelne ceny, kterv je schopno vvkonat jen malo bojovruku. Silvio Manuel byl jednim z teto hrstky.

Don Juan me upozornil, ze clovek nesmi usilovat 0 cilenc ,I Licelove ovladnutf tete smyslove predispozice. Pokud rna ~ ovladnuti teto smyslove predispozice dojit, must se toho doN.ihnout skrze pfirozeny proces, ktery se rozviji bez naseho vel~t;ho usili. Vysvetlil mi, ze pomernv nezajem 0 kontrolu nad touto smvslovou predispozicf vychazi z prakticke uvahy, ze pokud ji nvladnerne. jcdnoduse se pozdeji stane pfilis obtizne zlomit jeji IIlOC, zatimco cfl. 0 ktery se bojovnici aktivne snazt, spociva v prekonanf obou smyslovych predispozic, aby tak mohli vstoupit do bezrnezne volnosti tretf pozornosti.

···35 ...

ROZHOVORY S CARLOSEM CASTANEDOU

ROZHOVOR 1.

Biezen 1968

0: Jak jste se setkal s donem Juanem?

CC: Zpusob, kteryrn jsem se s nim poznal. patn mezi velmi stastne souhry okolnosti. Nernel jsem zajem poznat ho kvuli tomu, co vi, protoze jsem 0 jeho poznan] nie nevedel. Zajfmal me sber lecivych rostlin. Potkal jsem ho v Arizone. Byl to stary muz, ktery zil kdesi v okolnich kopcich a vedel toho 0 rostlinach opravdu hodne. Narazil jsem na nej jednoho dne, kdyz jsem ho spolecne se svym pfftelem nejakou dobu shanel. Napfed nas nejacf Indiani z kmene Yuma poslali spatnym smerern a my jsme skoncili kdesi v kopctch a na toho stareho muze jsme vubec nenarazili. Az pozdeji. kdvz uz koncil nas vylet do Arizony - bylo to koneem leta - jsem se ehystal na zpatecru eestu do Los Angeles a cekal jsem na autobusova zastavco, tak se ten .muz se nahle obj:vil. Tak jsem ho potka!. Asi rok jsme spolu Jen rozmlouvali. Casto jsem ho pravidelne navstevoval, protozc jsem si ho velmi oblfbil. Byl velmi pfatelsky a zasadovv. Pobyvat v jeho blfzkosti mi bylo prfjemne. Mel velky smysl pro humor. .. mam ho velmi rad. Napred jsem si myslel, ze ho vyhledavam kvuli jeho radarn, byl vel ice vtip-

'··36···

ny a duchaplny. Vubec nie jsem netusil 0 tom vsem, co vi. .. o jeho poznani, ktere nesouviselo s lecivymi rosthnami.

I): Mel jste poeit, ze ten muz vi, jak zit?

l 'C: Ten poeit jsem nernel. Bylo v nem vsak eosi velmi podivneho. Kazdy, kdo se s nim potkal, fika!, ze je nern neco zvlastniho. Vzal jsem dva sve ptatele na sber rostlin a ti ho take powah. Shodli se. ze mel velmi znepokojivy pohled pokazde. kdyz se na ne podival. Bud caste mhoufil oci, nebo kfizil pohled svych oci, Dalo by se ffet, ze lehce silhal. Kdykoliv, kdyz se podival ptimo. jeho pohled vvzaroval velkou silu. Vzdycky jsem pozrial, ze se na me diva, i kdyz jsem se na ne] ned ival. Nicmene nikdy me nenapadlo, ze disponuje takovyrn poznanim. Kdyz jsem praeoval v terenu, vzdvckv jsem zacinal s tim uhlern pohledu, ze jsem antropolog, ktery si dela poznamky ph antropologicke praci s Indianern. Ja byl tim, kdo skoro vzdvcky vedel vsechno, a on nie. Samozrejme pak pro me bylo velkyrn kulturnim sokern, kdyz jsem zjistil, ze v podstate jsem to [a, kdo nevi nie. [e to skvely pocit, kdyz se clovek propraeuje k takovernu poeitu pokory. Prameni to z toho, ze my, lide za Zapadu, jsme vitezove, dobyvatele. takze si myslime. ze vsechno, co dclame. je skvele. logicke a pozoruhodne. Kdesi na dne nasi mysli je dojern, ze pouze my jsme sehopni del at neco skveleho. Nernuzeme se tomu vyhnout, a proto se domnivarn, ze pokazde, kdvz spadneme z tohoto stupne vitezu, tak je to skvele.

I): Kde jste se narodil?

tC: Pochazim z Brazilie. Moji prarodice byli Italove.

I): Stale si myslite, ze vas don Juan vmanipuloval do te poslednf prihod y, 0 ktere ve sve knize Ucent dona Juana pisete, kdy jste se oeitl v nebezpecf ztraty duse?

lC: Nachazim pro to dye vysvetleni. Davant prednost myslenkam. ze me k tomu don Juan nepffrno privedl, [e pro me pohodlnejsi si rnyslet, ze cela ta situaee vznikla z manipulacf

.. ·37 .. ·

<I narazek. Ale mozna to byla skutecne carodejnice, ktera na scbe vzala podobu dona Juana. Pokazde. kdyz jsem na univcrzite, tak tv rd im. ze to byl on, kdo se mnou manipulova I Takove vvsvetleni je velmi koherentnf a zapada do akademickcho pohledu na vee, Nicmene vzdy, kdyz jsern v terenu, tak si mvslim, ze si nekdo na sebe vzal podobu dona Juana. Tim ve mne vznika [akysi rozkol, ktery je velmi obtizne prekonat. [e velmi teike se pohybovat mezi obema svetv. Pokud mam zusta+ na univerzi te, pokud mam byt ucitel. .. pokud bych vedel, ze budu ucitel cely zivot. pak bych rikal jenom to, ((I je vseobecne znarno ... ale mozna se opet vr at im k pr ao v terenu. Mozna uz velice brzo. Velmi silne 0 tom premyslin,

a rozhoduji se.

0: Muzete popsat povahu vast komunikace s donem [uaneru z doby. kdy vznikala vase kniha?

CC: Byli [srne velmi dobif pfatele. Vzdy by! schopen me necim pi'ekvapit a zmast. vzdy me nejak osali l. Avsak nikdy nil nebral vazne. Mam z toho velmi tizivy pocit, citirn. ie jseiu se vyvlekl ze sveho ucednictvL Velmi vazne 0 tom prem)r~

lim ...

0: Nevefil yam?

CC: To ne ...

0: Citite, ze vas pfistup k realite se zrnenil pote, co jste se setka' s donem [uanem?

CC: Ano. Velmi se zmenil. Cely se zrnenil. UZ veci neberu lnl vaZne.

0: Proc jste napsal tu druhou cast knihy - Strukturdlni IInal1J:1I

(T: Proc? V zasade jsem se zajfmal 0 zachranu neceho. co bvl. pet stoleti ztraceno ... kvuli vsem tern poveram. Byly to I''' vl'ry a musime je tak brat. Abychom to mohli ocistit, mu«

···38" .

me se dostat za pouhe odhaleni. Musime neco z toho cdhaleni vydestilovat. A pro me existoval jen jeden zpusob, jak toho s:ri6zne dosahn?ut, a to skrze pozici socialnich ved. Jinak by vsechno zustalo Jen na urovni nejake podivnosti. Kdesi na dne nasich mysli marne myslenku, ze pouze my muzerne bvt 10- gicti, vzneseni a uslechtili. Myslim si - a ted mozna mluvim jen sam za sebe - ze to je jeden konec povahy naseho [ednan~. Alespon ve spolecenskych vedach to plati. Kazdy vyzkummk na poll spolecenskych ved jde do prace v terenu obtezkan myslenkou, ze neco vyzkouma a pozna. To neni poctive, kdyz je tak ... rigidni. Nemuzerne tomu vsak uniknout.

t ): Don Juan v knize ffka, abyste nikdy nikomu neodhalil jmeno, ktere yam dal Mescalito. Take vas zada, abyste neprozrazoval okolnosti, za jakych jste ho poznal. Presto jste vsak 0 nem nap sal celou knihu, kterou si kdokoliv muze pfecist.

( 'C: Pozadal jsem ho 0 svoleni. Chtel jsem jeho souhlas, nez jsem vubec zacal psat. Zeptal jsem se, zdali je to v poradku. Nepsal jsem 0 nicern, co mi nedovolil zverejnit. Zajimal me jeho logicky system. Je to system logickych iivah. Zabralo mi to dlouhy cas, nez jsem prisel na to, ie je to vvcerpavajici system, ten nejlepsi. s jakyrn jsem se v tomto svete setkal. To, co me obzvlast oslovuje. je jeho rad. Tudfz nic z toho, co jsem p,opsal, nepati'i do takzvanych tabu. Odhalil jsem pouze system, pouze rad. To nas snad pfimeje k uvedomeni si faktu, ze rndi~ni byli velmi houzevnati a dusledni lide, ktefi jsou stejne inteligentni jako kdokoliv jiny.

( ): Proc jste zanechal uceni?

( '( ': Proc jsem odesel? Byl jsem prilis vydesen. Existuji v nas ve vsech urcite predpoklady, na kterych se shodujerne, ze jsou rcalne - nas vseobecny souhlas s tim, co je realita. [sern si jist, ,:r,l' hodne lidi bere psvchedelicke latky podobne LSD a pak, kdyz prozivaji promenenou realitu, stale ji popisuji slovy: ted vidim to a to, a ted tamto ... a tak dal, protoze ve sve mysli vzdy maji koncept reality. Takze vlastne vsechno muze byt

···39···

1l0jakym podivnym zpusobern popsano a k necernu pfipodobncno v rarnci nasi reality. Kdyz jsem vsak zacal ztracet tutu jistotu, myslel jsem si, ze je cas odejft. Tak na me zapusobil strach.

0: Ale vlastne jste skutecne neodesel.

CC: To je ten problem.

0: Ve sve knize vypravite 0 nekol ika viztch, 0 kterych jste rekl, zo byly vice ci mene jasnozfivyrni vizemi, ktere yam neco vvpovfdaly 0 minulosti. 0 vecech, o kterych jste udajne nic n~vedel. Pokousel jste se pak overit si to, zda ty vize byly pravdive

CC: Dobra, reknu yam jeden legracni prfbeh. Kdysi jsem se zajimal 0 hied ani pokladu. Nejaky Mexican za mnou pf'isel a rekl, ze kdesi je nejaky dum, ktery udajne patfil muzi, kterv za svuj zivot nashrornazdil ohromne mnozstvi penez, ktere nikdy neulozil do banky. Ten chlapik odhadoval. ze se mohlo jednat prinejmensfm 0 sto tisic dolaru. a pozadal me, zda bych nemohl odhalit. kde ty penfze jsou. Myslel jsem si, ze je to zajimavy navrh, Takze jsem vykonal ritual. Jednalo se 0 mens! ritual, ktery pfinasf utrzky, vize. ktere nejsou tak jasne jako pri procedure vestenf. Nicmene tyto vize mohou byt interpretovany. Musel jsem rozdelat oheri, kterv k sobe pritahl vsechno, co melo byt odhaleno. Takze jsem spolecne s peti dalsimi lidmi provedl vestecky ritual. Mysltrn, ze mi pine duverovali. Cekali jsrne na nejakou vizi, ale nic se nestalo. Presto se vsak vsichni pustili do hledanf toho pokladu ve sklepenich toho domu. Byl to velmi vysoky dum stojici na samote a oni celv ten dum prekopali. A jednoho chlapika, ktery se ohanelkrun;pacem, kousl cerny pavouk, cerna vdova. Bylo to naproste fiasko a nikdo nic nenasel. Pak jsem prisel na scenu ja a mel jscm tuto vizi, tento sen: ve snu se mi zjevil majitel domu a ukazoval na strop, pfitom fekl: "Ha! Neni to ve sklepe, je to na pud e." Tak jsme jednoho dne pi'isli a zacali jsme hied at na pude. Nemohli jsme dlouho nie najit. Skoncilo to vsak stras-

···40·· .

ne, protoze jeden z tech Mexicanu byl uplny obr, vazi l zhruba sto padesat kilo. Byl jako bizon. Dum byl postaven nekdy ve dvacatych letech ana pudu vedly male zaklapect dvere. Cela konstrukce stropu byla postavena jen z tramku a teroveho papiru, takze jsem se velmi opatrne pohyboval jen po tramech. Nicrnene ten chlapik nas zacal podezirat, ze ho chceme obrat 0 penize, ktere jsme vsak nikdy nenasli, pfisel za narni a zacal splhat nahoru. Zamtril si to za mnou, stal jsem uprostfcd stropu, uprostfed jednoho pokoje ... protoze to bylo to misto, 0 kterern jsem si myslel, ze mi bylo odhaleno ve snu. Kdyz ten Mexikanec dosel az ke mne, propadl stropem. Za neco se zahaknul a visel nohama vzhuru.

( 1: Vytvofil don Juan po teto udalosti omezeni nebo pravidla, kdy se muzete do vesteni pustit vy sam na vlastni pest?

( ·C: Sel jsem navstivit dona Juana a rekl jsem mu 0 tom nezdaru. On tekl, ze je velmi pi'irozene, ze to, co si clovek schoval. strazf velmi uporne. Ja mam sve zapisky, ktere si pofizuji behern setkani s donem [uanern, je to muj poklad. Co se tyce mych zapisku, stal jsem se velmi posesivnf. Don Juan se me zeptal: "Pfenechal bys svoje zapisky ncjakernu hlupakovi?" Ne, to bych nikdy neudelal. V tom to je. A jaky je v tom rozcHI? Ten .majitel domu miloval sve penize a nebyl ochotny dovolit nejakernu hlupakovi, jako jsem ja, aby prisel a vzal si je. 'Iakze tam nastr az il spoustu p asti a prekazek. To byl bod obratu v mern prfstupu k donu Juanovi. Od toho okarnziku jsem nebyl schopen pomvsleni. ze bych ho mohl obalamutit. lntelektualne me postavil na hlavu. Myslim. ze to byl velmi pekny kousck. nadherne jednoduchy a srnysluplny. Od toho okarnziku jsem nebyl schopen premyslet 0 sobe jako 0 univerzitnfm studentovi antropologie, k tery pfijizdi, aby se dival spatra na jakehosi Indiana. Don Juan dokonale znicil a vvvratil moje spojeni s intelektualy.

II l.ik zmenil vas pohled na sebe sama?

I I·: I )iky nernu jsem 0 sobe zacal prernvslet jako 0 cloveku, ktery

···41 ...

nic nevi v porovnam s tim, co vi on. Nicmene netusfrn. '" vsechno vi. Vsechno, co yam predavam, marn od neho. N« vim, jak lze pi'ekonat strach, protoze jsem ho sam v sobe nr pi'ekonal. Mam 0 tom pouze urcitou domncnku, kterou snn.I lze pouzft. Rad bych opet sel do terenu a vyzkoussl to. AI, to uz je jiny prfbeh, velmi odlisny pffbeh.

0: Don Juan strach pi'ekonal?

CC: Ano, prekonal ...

0: Zcela a iiplne?

CC: Ana ... vypada to, jako by to bylo neco velmi prosteho. KdYI uz jednou vite, jak na to ... Domnivam se, ze po celou dobu vychazf z [ineho uhlu pohledu. Mezi mnou a jevern, ktery jd prozivarn, vzdv funguje on jako prosti'ednik. On mi dodav.: motivaci, ocekavarn. slova k tornu, co prozivam. Je toho celv soubor. [a vsak uzivam svuj soubor, kterv je dedictvim Ev ropanu. Uzfvam soubor, ktery je spolecny nam vsern. Dikv tomu jeden druhernu rozumime. Ale don Juan rna zcela jiny soubor. Z toho take plyne moje neschopnost mu pine poro zumet. Je velmi obtizne pochopit, 0 cern mluvf, kdyz rfka, i,' clovek muze prekonat strach. Nedavno me napadla velmi zajimava myslenka, kterou bych rad otestovat ph praci v te renu. Nedavno jsem se zucastnil peyotloveho shromazderu Nepodilel jsem se na pojtdani peyotlu, pouze jsem jim nosil vodu. Byl jsem tam pouze jako pozorovatel. To mi umozni 10, abych dospel k zajimavemu zaveru, ze tu neexistoval POUZI' konsensus, jisty souhlas, ke kterernu me don Juan vedl a 0 kte rem jsem vypravel ve sve knize. Bylo to neco vice, nez pou hy soukromv konsensus mezi ucitelern a zakern. Existovalo tam neco jako spolecny konsensus cele skupiny Iidi, ktefi sc shod ova Ii na jistych vecech, ktere nebylo mozno videt normal nim pohledem. [a jsem vsak byl ucen tornu, ze se tohoto souhlasu dosahne pomoci pokynu a narazsk. ktere jsou urcenv druhvm. Z toho plyne, ze tu must byt nekdo, kdo vsechny vede. Pomocf pokynu ocirna nebo prsty navadi druhe, takzc

···42···

Sl' pak vsichni na necem shodnou. Je to tfm~ ze p.ou,ze jede~ d.iva tyto podnety. Napi'iklad vei'f tornu, ze kazdy, kd~ SI vc-zrne peyotl, uslysf v jednom okarnziku huceni v usich. Avsak l nd iani verl tomu, ze existuje sedm druhu tohoto huceni. Kdzde z nich odpovida nejake konkretni podstate vizi Mesc.ilita. Toto bozstvo pfichazt urcityrn zpusobern. Pomoci tohoto huceni se ohlasuje. Takze mezi temi lidmi napi'ed rnusi cxistovat shoda ohledne toho, jak to huceni rozpoznat a co znamena a 0 cern ta lekce bude. Zdali se bude jednat 0 divokou lckci Ci velmi dramatickou ci velmi laskavou nebo hrozivou ... i'.,llezl - tusim - na nalade tohoto bozstva. Takze si myslim, i.e tohoto konsensu mezi zucastnenyrni je dosahovano pornoci urcitych skrytych kodu. Takze jsem se ncdavno zeptal dona Juana, zda ty lidi mohu dovezt na misto shromazdeni. Souhlasil. Nalozil jsem je vsechny do auta a odvezl je. Behern ritualu jsem jim nosil vodu a pozoroval. Neobjevil jsem zadny skryty kod. nicmene ve svern pozorov~ci~ usili jse~ se hlu= boce zapojil do deje a v tom momente me to pohltilo. ~ely zazitek me prostoupil tak, jako bych pojedl peyotl, coz se nestalo. Myslim, ze to, co delaji, je, ze se vzdaji svych souduo Cely ten soubor nechaji byt. Pak jsou schopni ten fe,~omen uchopovat na jine urovni. [sou schopni ho nahhzet z roviny, ktera je pro me normalni, ktera je zpusobem, to bezne delam. Takze kdybych ja byl schopen zanechat tohoto souboru, toho vseho, co me rusi a zprostfedkovava cely jev, pak bych byl dospel do te oblasti specialruho souhlasu. Proto je pro ne velmi jednoduche dospet ke vscobecnemu souhlasu. Myslel jsem, ze po dobu celeho toho setkani - pet Ci sest dnu. kd~ pojidali peyotl, budou hledat konsensus a ze se s~odnou az posledni den. Ale ani se shodli kazdy den. Nevim, jak to. Musim tam jit a vvpatrat to. Myslim, ze je mozne na to prijit. ..

l): Vratme se k te otazce strachu, uplneho prekonani strachu. [a, dIe toho, co jsem cet!, to chapu tak, ze kdyz strach pi'estane bvt vas nepfitel, neznarnena to, ze ho jiz nikdy necitite. Don J~an totiz i'ika, ze muz poznani se setkava se strachem behern vsech iiseku cesty, nicmene kdyz ho clovek jednou navzdy nebere v potaz, prestava bvt jeho nepi'itelem; je to tak?

···43 ...

ll: Mozna, mozna se bojime jen diky tomu, ze posuzujeme. To je dalsi moznost. Kdyz jednou zanecharne pr imarruch SOUcItl a minenf, ceho se pak Ize obavat? Pfedtfm, nez jsem ho poznal, tak IE~CiI lidi. Pak toho vsak nechal. Dnes jiz nerna zajem lidi ani lecit, ani ocarovavar. Rlka, ze ho nezajima ani sarnota, ani spolecnost ... proste si jen existuje ... zije ve stredrum Mexiku.

0: Co dela se svym casern?

CC: Mozna leta... Nevim. Skutecne nevfrn. Vzdycky jsem si ho pfedstavoval a fikal si: ubohv stafec, co dela se svyrn casem? Ale ted VIm, ze ja jsem ten ubohy clovicek ... a co udelarn se svym casem? Ale to je v tom jinern nastaveni, jinern souboru ... on rna zcela rozdilny system.

0: Koui'il jste houby V mexickem state Oaxaca. Zajimalo by me, co to bylo za houby.

CC: Ty houby nalezeji do rodu psilocybe. [scm si tim jisty. Rostou ve stredntrn Mexiku. Musite zajet do strednfho Mexika a tam je nasbirat. Pak si je muzcte odvezt kamkoliv, kde zijete, a pockat jeden rok, nez je Izc pouzlt. Rok musf byt uzavfene ve vvd labane dyni. Az pak je lze kourit.

0: Houby, ktere jste kouril pochazelv z Oaxacy?

CC: Ano, byly ze strednfho Mexika, z okolf Oaxacy. Roste tam ctrnact druhu hub psilocybe.

0: Muzete nam fici 0 potrebe a podstate tajemstvi a mystickvch uceni, jako je to don Juanovo?

CC: Nevim. Domrnva se, z.e pokud se clovek rna vr atit z podobnych "vyletu", ktere jsem podnikl ja, musi velmi spolehat na pomoc a poznan], bez kterych by se nevratil. Mozna rna pravdu, mozna potfebujeme povzbuzenf od muze, kterv nad nami drz! ochrannou ruku a ffka narn: "Vse je v porad-

.. ·44 .. ·

1-.11." Nebo: "Toto nedelej." Mozna potfebujeme vice, snad jiny d I'll h poznani. ktery by urnoznil. aby nas prozitek byl smysItlplny, aby mel vyznarn. Jinak to odrovna mysl, skutecne nas I (l roztfistf.

II ()d razujete nekoho od toho, aby bra I tyto drogy?

II': Ano, delarn to. Napfed by se 0 tom meli vice dozvedct. jinak jim to vypali hlavu.

II Vile, jake psychoaktivni latkv jsou v durrnanu?

1(': Atropin a hyoscyamin. Pak jsou tu jeste dye dalsi latky, ktere Sl' nazyvaji skopolamin, ale nikdo nevf, co to vlastne skopol.nnin je. [e vsak velmi toxicky, straslive toxickv. Takze durman je velmi nebezpecna rostlina. A strychnin ... Peyotl obsahuje osm druhu strychninu.

I) I.nate dalst muze poznant, ktere Ize srovnavat s donem [uanern?

1'(': Ano. Don Juan rad ffka, ze jeho zalibou je mluvenf. Rad mluvi. Existuji dalsf Iide, kterf maji jine zaliby. Znarn jednoho muze, ktery dava lekce na vodopadech. [eho zalibou je balancovani a pohyb. Pak znarn jeste jednoho muze a ten tan- 6.

I' Vratme se k halucinogennim rostlinarn ... durman roste po celcrn Berkeley ...

II': Ano, tato rostlina roste po celych Spojenych statech, Intoxikace durmanem vyvolava hrozny zanet proximalnich zlaz. Ncnf vhodne si s tim zahravat. [e to velrni jedovata rostlina.

I' Varn se to stalo?

(I': Ne, kdyz je durman radne pripr aven, ztracf svoji toxicitu. lndiani se naucili skutecne 0 hodne 0 tom, jak s takovymi

.. ·45 .. -

rostlinami zachazet. K tornu, co se naucili. lze snad dospet. jak rika don Juan, bezprostfednfm poznanirn ucelenych procedur pffmo skrze prime naslouchani tomu, co se snazite zjisti t.

0: Vidite nejaky smysl v pojmech dobre a spatne misto nebo dobro a zlo nebo ... ?

CC: Ne ... nevim. Tyto termfny se daji interpretovat ruzne, opel jako stavy zvlastni obycejne reality. Myslfm, ze se mnou don Juan opet manipuloval, ale snad je mozne videt barvy ... Mam pntele, ktery mi sdelil, ze videl neco jako cervenou zar. To bylo to jedine, co videl, kdyz se v noci pokousel neco rozlisit. Takze on je schopen dosahriout takoveho zkresleni barev.

0: Ph cteni vasf knihy jsem si vsiml. ze se vetsina takovvch zazitku odehrava v noci.

CC: Myslim si, ze noc je velmi pratelska, vhodna k takovymto zazitkum. V jistern smyslu je vfelejsi. Tma je jako obal, jako pokryvka. Je to velmi pekne. Na druhe strane denni doba jt' velmi aktivni, pi%s rusna. Nevede cloveka k podobnyrn prozitkum. Mam rad noc. Nevim proc, mozna jsem soya nebo neco takoveho. Mam ji rad a ona je ke mne mila. V noci marn doma zhasnuta vsechna svetla. Z nejakeho duvodu se tak citim velmi pohodlnc a legraene. Kdvz je prilis svetla, jsem pIny neklidu.

0: Muzete mi fict neco 0 Mescalitovi? Jaky je?

CC: Ptedne, ne vsichni Indiani ho nazyvajf Mescalitem. Je to prezd ivka, kterou ho nazyva don Juan.

0: [edna se 0 jednoho boha, nebo je jich mnoho?

CC: [e to sila, je to ucitel. [e to ucitel, ktery zije vne vas. Nikdv ho nezmiii.ujte jmenern. Protoze jmeno, ktere yam prozradi, je velmi osobni zalezitostf. Takze se pouzfva nazev peyotero.

.. ·46 .. ·

I,n,loze peyotero zn amena neco jineho. Toto slovo zacali 1'"lliivat Spanele. Peyotero je stav, neco velmi podobneho jako 11111'111;111. Durman se mezi Indiany nazvva tolaoche. Toaloche II' sl.iv poznani, ktery se vztahuje k durmanu. Neni to rostli- 11,1, Il' to stay poznani.

II Mil don Juan a ostatni carodejove nejake tezkosti s cirkvi kvuli .VYIll ... ?

I' Mvslim, ze ano. Nicmene carodejove se nezajimaji 0 spolecIII 1St. [sou schopni zkratovat a obejit nastrahy vladnouci spoh'lllilsti. Pro me je to velkou vyzvou, byt schopen neco tako\'I'IHI zkratovat a z jejich snahy udelat neco bezvvznamneho, ,hyleeneho a neskodneho. Jak vite. don Juan se nepokousi • Ill"ym bojovat, takze s nikvm nebojuje. [e velmi schopny. jf' III lovec, [e to muz, ktery si vsechno dokaze vvresit sam.

II IIIV i zvifata kvuli obzive?

I I luvi mnoha zpusoby, jak metaforicky, tak doslova. Levi svyrn vl.istntm zpusobern. [e bojovnik, coz znarnena. ze je neustaIt· hdcly a nic ho neprekvapt. Mel jsem velkou hadku s teho vnukcm Fernandem. Rfkal, ze jeho ded rna slabou mysl. Rekl 1_"111 mu, ze se patrne myli, a zeptal jsem se ho, zda se muze I'rtplfzit k donu Juanovi a nacapat ho nepfipraveneho, Fernantill mi odpovedel, ze to nelze, protoze jeho dedecek je brujo. "L,"-Ze jsme u toho." rekl jsem, "jak muzes fici, ze rna ochablou ruvsl. kdyz neustale vsechno kontroluje?" Kdyz jsem s nim, 111,\ Ille neustale v zornern poli. [e velmi bdely. [edna se 0 auto- 1I1.ltickY nevedorny proces. Neni si toho vedom, ale neustale 111.1 vsechno pod kontrolou. Don Juan neni osamoceny clovek IIlId v zapomneni, [e lovec a bojovnik. [eho zivot je strategicka 111'.1 Ie schopen okarnzite shromazdit sve zbr ane a pouzit je 11111 ncjucinnejsirn zpusobem. Neni to chlapek, ktery ply tva ""hllji. [eho heslem je ucinnost. V tom se od neho naprosto IIdIIF;uji, protoze myrn heslem, stejne jako heslem vetsinv lidi, I~ plytvani. Podivejte, byl jsem polapen do prudkych otresu _llIyslli zivota. Veci me doslova rozstepily. A ja si zacal ste-

.. ·47 .. ·

zovat a nechal se jimi ovladnout. Narfkel jsem: proc ZroV11., ja, proc ja?! Ale kdybych byl schopen Zit jako don Juan, hi bych schopen svuj zivot nastavit podle nove strategie, SILl tegicky si pfipravit zbr ane. Takze i kdybych prohral, ztraul bych jen jednu bitvu. To by bylo vse. Zatfmco kdyz nejsem pll praven a prohraji, pod dam se vzteku a necharn se ov ladnoui Zatfmco kdyz jsem pfipraven a prohraji, pak jsem pouze a jl'11 porazen, coz neni tak spatne. Byt ovladnut je strasne a vsicluu se tomu poddavame. Nekdo nernuze prestat kourit, jiny mu:« stale jist. [a mam take sve neresti - veci, ktere me ovladap Pfed urcityrni vecmi jsme slabi, ochabli a bezmocni. Don [uan si 0 tom mysli, ze je to hoveni si ve svych slabostech, a to "1 on nemuze dovo!it. Nehovf si v vubec v nicern a presto je jell, I zivot velmi harmon icky, skvely a plny legrace. Nic si neod pfra, v tom je ten vtip. Rika, ze od svych sesti let rna rad de\ cata. Rika to z toho duvodu, ze kdyz byl rnladv, tak si vzal durman a chtel pouzft kouzlo s jedovatym jesterern. Ten 11" vsak kousl a don Juan byl na prahu smrti, tydny lezcl v k6matu a zotavil se az po trech rnesicich, [eho ucitel mu vsak rekl, aby si z toho nic nedelal, protoze to ustknuti mu princ se muznost az do konce zivota. Rikal, ze jestefi kousnuti tal, funguje. eim vice vas pokousou, tim vice muzne sily yam t(l pfinese. Zeptal jsem se dona Juana: "Jak bych se mohlo ric chat pokousat?" On odpovedel: "Ty bys potfeboval vic nez P,)I kousnuti." Neni stffdrny ve smyslu odpfrani si, prostc si jell v nicern nehovi. Tak to snad dava smysl.

0: Muzete mi rict neco blizsfho 0 Ind ianech z kmene Yaqui?

CC: 0 Yaquijich? [sou to krestane. katolici. V roce 1773 dobrovoln« umoznili katolickyrn misionarum pusobenich ve svych ves nicich. Ale po osmdesati letech kolonizace vsechny misiona fe zabili a uz zadnym jinyrn nedovo!ili pfijit. Po vyhlasen] no zavislosti Mexika se zapletli do valky proti Mexicanum. Tato valka trvala sto let a byla dost krvava Yaquijove prepadah mexicka mesta a zabijeli obyvatele. Nakonec se v roce 190:-; mexicka vlada rozhodla ucinit prftrz ternto hloupostem. Po slala velke, dobre vyzbrojene vojsko, ktere je obklicilo a za

···48 ...

I,lio. Nastrkali je do lodi a do vlaku a poslali na jih do statu ( l,lxilca, Veracruz a Yucatan. Rozprasili je po celern state, to hvl,1 jedina moznost. jak je zastavit. V roce 1940, pred valkou. Nl' rnnoho lidi v Mexiku pustilo do budovani progresivni launskoamericke demokracie a nektefi z nich nemohli unest to, III bylo provedeno s Yaquiji, takze Yaquijove byli opet shro- 11I,\zdeni a poslani zpet do Sonory. [sou to pi'ilezitostni va leelIici, velmi agresivnf Iide. [e ncmyslitelne, ze by don Juan mohl vsloupit do jejich spolecnosti. Je to uzavrena spolecnost, ktera II' velmi nepratelska. Me povazuji za Mexicans a neduveruji mi. Mnohem snadneji a vice by uvefili Arnericanovi. Mexicany ru-navidf a nazyvaji je, kvuli vsern tern pfikoffm. Yoris, coz znamena neco jako prase nebo vepi'.

II ('() vite 0 donu Juanovi jako 0 brujovi ci diablerovi?

I ( I )ba termfny znamenaji to stejne. Brujo je diablero. [sou to ~il',melska slova. ktera slouzi k pojmenovani te stejne veci, Don [u.in tato slova nechce pouzivat, protoze evokuji neco zleho, I'lkze pouzrva termin clovek poznan! - ten, ktery vi - to je maIl'tccky termin. Brujo - carodej - je take ten, kdo vi. Doufarn, II' se jim jednou stanu. i kdyz pochybuji, ze jsem vvtvoren I loho testa, ktere je nutne, aby se clovek stal muzern poznani. Ncmyslim si, ze bych na to byl staveny.

" I Jon Juan by v tom s varni souhlasil?

, (. Nc. nikdv mi to nerekl. Jednou chtel don Juan presvedcit flvI'ho vnuka Fernanda, aby si vzal peyotl, v nadeji, ze to zmeni jl'ilo zivot. On vsak nechtel a rika!, ze peyotl zpusobuje sileuost a poblazneru. Don Juan i'ekl: "Toto tvrzeni neni pravdiVI;. Jen se podivej na Car lose, kdyby tomu tak bylo. byl by I neho cvok." Fernando odpovedcl: "A mozna taky je."

" Myslite si, ze byste se dostal na iirovefi vaseho soucasneho pOll1ani, kdybyste bra I drogy bez asistence dona Juana?

'( V zadnem prfpade. Tim jsem si naprosto jist. Byl bych ztra-

..·49 .. ·

cen. Nedavno jsem mluvil s Timothy Learym a zdalo se mi. ze se zcvoknul. Om iou varn se, ale je to muj osobnf pocit Nemuze se na nic soustfedit a to je smesne.

0: To je ten hlavni rozdfl mezi nirn a donem Juanem?

CC: Don Juan se muze soustredit. V tom to je. Dokaze veci presne definovat. Dokaze se naprosto vsernu vysrnat, vsechno rozebrat do posledni nitky. Nevfrn proc, ale to je na nern velrni pi'fjemne. Ma velky smysl pro humor. Nenosf v sobe tragedie lidf ze Zapadu. My jsme tragicke postavy. [srne povznesene bytosti valejici se v blate. Don Juan nikoliv, on je uzasny. Jednou jsme dlouho diskutovali 0 dustojnosti. Rekl jsem mu, ze nez zit zivot bez dustojnosti, radeji bych si ustrelil hlavu. Skutecne jsem to tak myslel, ale on i'ekl, ze je to nesmysl Odpovedel: ,,Ja jsem Indian, takze nernam dustojnost, marn pouze zivot." Chtel jsem se nejak dobrat k tomu, co to pro Indiany znamenalo, kdyz pfisli Spanele a vlastne je postavili na uroveri dobytka. Vlastne je pi'inutili zit zivot, ktery postradal dustojnost. Don Juan i'ekl, ze Spanele srazili na kolena pouze ty Indiany, kterf meli dustojnost, [eho, ktery zadnou dustojnost nerna, na kolena nikdo nesrazil.

0: [ak je dulezite vedenf ucitele? Co mohou delat Iide, kteff nemaji osobu, jako je don Juan?

CC: To je pak skutecny problem. Myslfm, ze takova pozice je neudrzitelna. [a jsem se vsak take dostal do neudrzitelne poziceo Nevfrn ... Napifklad kdvz vysla moje kniha, vzal jsem jeden exemplar a jel do Mexika, abych jej predal donu Juanovi. Pfedstiral jsem, ze je to ta vubec prvnf kniha, ktera vysla z tiskarny. Chtel jsem, aby to byla ta prvru kniha. Bylo to dost narnahave premistit se do stfedruho Mexika a musel jsem v jednom mestecku cekat nekolik dnu, nez se don Juan objeviI. Nakonec jsem mu knihu podal a fekl: "Done Juane, podfvejte se, prave jsem dokoncil knihu." Pohledl na ni a i'ekl: .Pekna, moc pekna." Ve stavu nadseni jsem pokracoval: "Chci, abyste si ji nechal. Je to muj darek pro vas." On odpovedel:

. "·50···

"Co bych delal s knihou? Vg prece, co my v Mexiku delarne s papirern"!"

... 51 ...

ROZHOVOR 2.

Rijen 1968

0: [ak j~te se dokazal seznamir s tak pozoruhodnou osobou, ja kou Je don Juan? Mohl byste nam priblfzit osobu dona Iua na?

CC: ~otkal jsem ho /nahodou. Bylo to v roee 1960. Tehdy jsern sbfral etnografIeke mformaee 0 pouzivanj lecivvch rostlin mezi a~izonskymi Indianv. [eden pntel. kterv mi delal pruvodo behem tohoto podniku, vedel 0 donu Juanovi. Vedcl. ze don Juan rna ohromne znalosti 0 lecivyeh rostlinach, a snazil se ml' s ni~ s~~namit, ale nikde na nej nenarazil. Az jednoho dnc, kdyz uz jsern s vraeel do Los Angeles, se prihodilo, ze jsrnc dona Juana uvideli na autobusovem nadrazt a muj pfitel pristou~I1v a zac~1 na"nej mluvit. Pak me predstavil a ja zacal vypravet 0 mem zajmu 0 rostliny, zvlaste 0 peyotl, protoze mi ~dosi rekl, ze ten stary muz je expert v pouzivanf peyotlu. Pak jsme aSI patnact minut mluvili, zatimeo on cekal na svuj autobus, nebo lepe receno, ja jsem mluvil a on mlcel. Obcas sc na me dlouze zadival. [eho pohled me vzdy poradne zneklidni~ protoze 0 peyotlu jsem nevedel nie a vypadalo to, jako by ITle mel proko~.~nuteho skrz na skrz. Asi po patnacti minu'tach autobus prIJel a on fekl, ze byeh ho mohl navstivit u neho dorna, kde bude vetsf klid na konverzaci, a pak nasedl do autobusu a odjel. Myslel jsem si, ze cele toto setkan i skonci- 10 fiaske~, protoze jsem se od neho nie nedozvedel. Mu] pfftel ~e doml11v~l, zevt?, co ~e ~rihodilo, se dalo ocekavar, protoze ten stary muz Je znam jako velky exeentrik. Asi za mesic jsem se ~.ratil a zacal)sem ho hledat. Nevedel jsem. kde bydli, ale z~ neJa~ou dobu jsem ho nasel a navstivil jako pfftele. ObI~Il jsern SI ho, z nejakeho duvodu se mi libil ten pohled, kterym se na me dival ph nasern prvnim setkani. Obycejne se nikomu nediva.l prfrno do oct, ale kdyz uz se podival, byl jeho pohled velrni zvlastnt. Spfse jsem ho vyhledal kvuli tornu pohledu nez kvuli me antropologieke praci. Tak jsem ho ne.

···52· ..

kulikrat navstivil. az se mezi nami vyvinul urcity druh pfatvlstvi. Mel skvely smysl pro humor, coz eelou z alezit ost usnadnilo.

I' Kulik mu bylo let, kdyz jste ho potkal?

1'( ': Mohlo mu byt neco k sedrndesatce. Asi sedesat devet.

I' Ve sve knize jste ho popsal jako bruia. Muzete nam nejak pfihlizit, co tento termin znamena a jak Ci v jakem rozsahu je don Juan spojen - pokud vubec - s nejakyrn etnickyrn prostfedim, s nejakvrn kmenem ci spolecenstvim, nebo zdali je neco jako osamely vlk?

('l': Slovo brujo pochazi ze spanelStiny a muze se prekladat nekolika zpusoby, jako napfiklad carode], cernokneznik, Iecitel, medieinman a nebo samozrejme take jako samano Don Juan sam sebe nikam nezarazuje, ani 0 sobe neffka, ze by patril do nejakeho kmene ci spolecenstvi. Povazuje se za muze poznani.

0: Muz poznan! - to je termin, ktery on pouzfva?

l'C: Pouziva pojmenovaru "muz poznani" nebo "ten, kdo vi". Tyto termfny l ibovol ne z ameriuje. Co se tyce jeho vztahu k nejakcrnu kmenu, myslim, ze je hod ne citove pripoutan k Yaquijum ze Sonory, protoze je otee byl Yaqui z jednoho mestecka v Sonore. zatfmeo jeho matka byla Yaquijka z Arizony. Ponevadz jeho rodice pochazcli kazdy odjinud, udelalo to z neho cloveka zijtcfho stranou spolecnosti, V soucasne dobe rna rodinu v Son ore, ale nezije tam. Dalo by se riet, ze tam prebyva jen obcas.

O: Ma nejake forrnalni zamestnani? Jak si vydelava na zivobyti?

CC: Nejsem schopny k tomu rfct nie blizsfho. Lepe receno, myslim, ze 0 tom nemohu nie riet.

O: Rad byeh si ujasnil jednu vee. Je to neco. cernu jsem se vel-

···53 ...

mi divil, kdyz jsem si cetl vasi knihu. Vase kniha se z vel k, cash sklada ze zaznarnu vasich zkusenostf s uzfvarum f()~;1 lin a hub, behern kterych vas vedl don Juan ... a take se sk l.i da z dlouhych rozhovoru mezi vami dvema. Je tu technic! \ problem - jak jste byl schopen tak dlouho vvdrzet zaznam« navat vase zkusenosti? Jak jste byl schopen ~to vsechno Z<lf11 sovat?

CC: Vypada to slozite, protoze vsak jedna vee z procesu UCl'111 je i rekapitulace celeho prozitku, tak jsem si zapamatoval VS1' co se udalo. Musel jsem si udelat mentalni zaznarny vsech P" stupu, vsech veci. ktere jsem videl, vsech udalosti, ktere se pri hodily behern stavu zmeneneho vnirnani ci ... vlastne kdykoli, Pak pro me bylo snadne prevest to do slov, protoze jsem ~I to vsechno peclive vtiskl do mysli. Tak jsem zachytil prubch udalosn jsern. ale otazky a odpovedi dona Juana jsme si jed noduse zapsal na papir.

0: To jste byl schopen vytahnout zapisnik, kdvz jste ... ?

CC: Na zacatku naseho vztahu jsem si nikdy nebral zapisntk, de til jsem si poznamky skrvtym zpusobem. Mel jsem maly note: v kapse, ve ve lke kapse u bundy, a byl jsem zvykly ps.i: s rukou v kapse. [e to technika, kterou obcas pouzfvaji etno grafove, kdyz si chteji tajne delat poznarnkv. Pak je samozrcj me velmi tezke rozlustit, co jste napsali, protoze vse je nacma rano velmi rychle, ve spechu, Ale kdvz mate chvilku casu: nesmite nic odkladat na potom, nesmfte to nechavat na dal sf den, ale musite se okarnzite pokusit roz lustit, co jste SI poznamenali. Ponevadz citim potfebu pracovat, jsem SChOpCI' zapsat si vsechno, co se pfihodilo, velmi brzo po udalosti sa motne.

0: Musim yam rici, ze mnoho dialogu povazuji za nanejvv-. uchvatne dokumenty. Don Juan, tak jak ho zachycujete, je sc!{(l pen ohrornne vyrecnosti a obrazotvornosti.

CC: [e to tak, je velmi obratny v uzfvani slov a myslf si 0 sob,'.

.. _ 54 ...

I.e hodne rnluvi, i kdyz mluveni nema rad. Presto si vsak mvsli, ze mluveni je jeho zaliba, stejne jako jini muzi poznaru maji zalibu v pohybu nebo ekvilibristickych dovednostech. On proste mluvi. Je to pro me ohrornne stesti, ze jsem narazil na muze, kterv rna tu stejnou zalibu jako ja.

0: Vratme se ke knize. [edna z nejpusobivejsfch veci ve vasi knize je pozoruhodne stesti, ktere, jak se zda, jste pod vedenim dona Juana mel. Chci tim tici, ze jste pozil ruzne chernicke latky, o kterych se domnivarn, ze snadno mohly privodit smrt, pokud by nebyly uzfvany s nejvetsf peclivosti. [ak jste dokazal najit v sobe tolik duvery k tornu. abyste podnikl vsechno, co pted co vas postavil?

(,C: Zpusob, kteryrn rna kniha neco predklada, patrne umocnuje nektere drarnaticke pasaze, ve kterych, obavarn se, neni skutecne opravdovy zivot ... Mezi [ednotlivymi zazitky bylo mnoho dalsich veci, ktere v knize nejsou popsany. Nezahrnul jsem je do knihy, protoze nepatff do systernu, ktery jsem se snazil zachytit. [ednoduse jsem je vynechal. To znarnena, ze jsem vynechal dlouhe pasaze, ktere se neustale umocnovaly, az vedly k drarnaticke situaci, kterou jsem v knize popsal. Nicmene ve skutecnern zivote to tak drarnaticke nebylo, protoze mezi jedriotlivymi udalostmi ubehly mesfce a mezitfm jsme delali vsechny mozne veci, Dokonce jsme chodili lovit. Don Juan mi vykladal, jak lovit, jak lfcit pasti velmi starobylyrn zpusobem, jak ulovit chrestyse ... Vlastne mi rekl, i jak ty chrestyse pfipravit. A to vsechno ovlivnilo strach nebo neduveru.

( ): Takze jste mel moznost vybudovat si ohromnou duveru k tomu muzi ...

('l': Ano, travili jsme spolu hodne casu. Presto mi vsak nikdy predem nerekl. co se chysta delat. Postupem casu jsem si uvedomil, ze jiz je pfilis pozde, nez abych z toho vseho vycouval.

(I: [adro cele knihy, alespori jak ja se na to divam, a zajiste ta

___ 55 _

nejuchvatnejsi cast knihy rna co delat s vasirni zkusenostrni s tim, co nazyvate ne-obycejnou realitou. Mnoho vasich zazitku rna v sobe velkou davku presvedcivosti. [sou to prozitky, ktere maji velmi blfzko k dokazani verohodnosti ta kovych praktik, jako je vestent. Na druhe strane take popisujete nekolik zazitku, ktere se zdajf byt ohrornne zive a skutecne, jako byl napriklad prozitek letu nebo promeny v ptaka. u ktervch se snazite navrhnout nejaky vyznam, kterv by celou udalost rozlustil. Jaky smysl yam davaji tyto zkusenosti, kdyz se na ne divate zpetne? Co se yam na nich zda pravdiveho a jak jste citil, ze je don Juan schopen kontrolovat ei predpovidat vsechny tyto udalosti?

CC: Kdyz hledarn jejich vyznam a myslfrn jako antropolog, domnivam se, ze zpusob. kteryrn byly provedeny, mohu pouzit jako zakladnu pro nastoleni otazek v antropologii, ale to neznarnena, ze je takovyrn nebo jinyrn zp usobern chap u a rozumim jim. Snad je mohu vyuzit, abych vykonstruovaI nejaky system ... Ale pokud se na ne budu divat ocima cloveka, kterv nepochazi ze Zapadu. mozna samaria nebo Yaquije, pak myslim, ze ty prozitky jsou vytvoreny tak, aby me pi'ivedly k poznani, ze realita, na ktere se shodujeme, je skutecna, je pouze velmi malyrn zlomkern toho, co muzcme jako skutecne citit. Kdybychorn byli schopni se naucit rozk6dovat realitu nebo ruzne podnety zpusobern, ktervrn to delaji sarnani. snad bychom mohli znaene rozsfrit rozsah toho, co povazujeme za realne.

0: Co rninfte tim, ze samani jako don Juan rozkodovavaji ruzne podnety?

CC: Napifklad v myslence, ze se clovek muze skutecne prcrne nit ve cvrcka nebo pumu nebo ptaka, je pro me - aspori jc\ osobne se to domnfvam - urCity podnet, ktery mohu pnjmout a vstrebat do sebe. Myslfrn. ze ten podnet tu je, kdokoliv, kdo si vezme halucinogenni rostliny nebo chernicke drogy v la boratori, bude - myslfrn - prozivat vice ei mene ta stejna zkresleni. Nazyvame to zkresleni reality. Ale sarnani se behem

···56·· .

praxe - tisice let uzfvani drog - naucili prehodnotit podnety. ktere jsou zakodovane jinyrn zpusobem. My to dokazerne rozk6dovat jedinyrn zpusobern, a to tak, ze jsou to halucinace, blaznovstvi. To je nas system rozkodovani, nedokazerne si napffklad predstavit, ze by se clovek mohl prornenit v havrana.

ll: To by la vase osobni zkusenost behern ucenf u dona Juana?

CC: Ano. [ako Evropan jsem tomu odrnital uvefit. .. ale ...

(1: Ale byl to tak ohrornne zivy prozitek. v okamziku, kdy jste ho mel. ..

CC: Je to tak, je velmi obtizne ffci, ze byl sku teeny, ale jedine tak se to da popsat. Ted, kdyz uz je vsechno za mnou a mohu si dovolit to analyzovat, tak bych rekl, ze se me don Juan pokousel naucit jiny zpusob, jak rozk6dovat realitu, jiny zpusob, jak ji vlozit do vhodneho ramce, ktery by se tocil kolem odlisne interpretce.

O: Myslim, ze nektere pasaze v knize se tocf kolem toho, ze vy povazujete za skutecnost neco jineho nez don Juan. Tento bod mi celkem jasne objasnil v tom okarnziku. kdyz jste se dona Juana vyptaval na vas vlastnf prozitek letu. Nakonec jste vyrukoval s otazkou, co by se stalo, kdybyste se privazal retezem k balvanu, zda byste podle dona Juana letel i v tom pffpade. Don Juan odpovida, ze v tom prtpade byste musel letet is retezem a balvanem.

CC: Myslim, ze vim, na co narazel. Myslim, ze tim chtel fict, ze se clovek ve skutecnosti nikdy nezrneru. [ako Evropan rnarn svoji mysl nastavenou urcitym zpusobem, moje kognitivni systerny jsou nastaveny tak, aby ve vecech nachazcly jisty smysL A ja mohu pripustit pouze uplnou promenu. Pro me to napifklad znamena, ze se clovek promeni se vsim vsudy v ptaka, to je jediny zpusob, kteryrn dokazu promenu cloveka v ptaka pochopit. Ale ja si myslfrn. ze on tim minil neco jineho, neco,

···57· ..

co je mnohem prornyslenejsi nez toto. Muj system je Vt'11111 hruby, postrada propracovanost, kterou rna don Juan. Vlasti« vsak nejsem schopen presne vystihnout to, co tim don [u.rn myslel...

0: Ano, je velmi tt~zke se na to pfesne zarnerit. Nicmene si VZI'II minam, ze zaver dona Juana byl, ze jste letal, jako clovrk nicrnene trval na tom, ze jste letel.

CC: Ano.

0: Zaujal me dalsf jeho pozoruhodny vyrok. ktery vyrkl. II' ~ diskuse 0 realite, ktera nasledovala po vasern prozitku lcl u Rikal, ze vsechno, co citite, je skutecnost.

cc. Hmrn, don Juan je velmi durnyslny myslitel, skutecne nem snadne ho nejak nachytat. Nekolikrat jsem se pokousel pw, tit se s nim intelektualne do krizku. ale on z toho vzdy vysl'l jako vitez. [e velmi obratny. Jednou mi prednesl myslenku. ze vsechno, cely vesmir je pouze vnimani. [e tim, jak m \ vnfrname veci. A v tom nejsou zadna fakta, pouze interprc tace. A ty jsou jen pfiblizne. Snazfrn se ho citovat, jak nejverncp urnirn . A mozna rna pravdu, fakta nejsou nicirn jinym TIl'1 interpretaci, kterou nas mozek vytvan z podnetu. Takze S<1 mozrejme, at uz jsem citil cokoliv, bylo to dulezite.

0: Jeden z aspektu nasi reality, ktery, jak se zda, je velmi dul« zity, je navaznost a souvislost, kterou si nase realita dr/.I od jednoho prozitku k druhemu. Zapusobil na me ten fakt, Z(' prozitkv, ktere jste mel po uzitf peyotlu, mely dle vasi kni hy pozoruhodnou souvislost a navaznost i kdyz mezi nimi byly dlouhe casove useky. Rad bych se na to zepta!. Behern vasich zkusenosti s peyotlem se yam, zjevovaJ obraz, ktery jst« nazval Mescalitem. Vypada to, ze ten to obraz se yam zjevo val znovu a znovu s pozoruhodnou soudrznostf. Jednalo 5(' o jakysi zakladru smysl celeho prozitku, ktery s sebou nest i urcite sluchove a pocitove vjerny. ktere byly pokazde velmi podobne ci takfka shodrie. Vyjadfil jsem to spravne?

···58·· .

r

,'( ': Ano, velmi spravne.

I I [nk si ten to fakt vysvetlujete?

n': Mam pro to dye interpretace. Prvni je, ze jsem byl ovlivnen donem [uanern, se kterym jsem mnohokrat dlouze diskutoval II jevech vztahujicich se k peyotlu a on mi behem techto rozhovoru daval ruzne instrukce.

n Don Juan v.im ffka!, jak bude Mescalito vypadat?

n: Ne, to mi vubec neffkal. Kdyz jsem si v hlave vytvofil pfedstavu, ze Mescalito je homogenni bytost, vysostny ochrance ., vlivne bozstvo, mohl jsem se teto mentalni konstrukce stale drzet. Dalsi moznost je, ze toto bozstvo existuje vne nas, [ak fikal don Juan. Zcela vne nas, jako jiny clovek. jako nekdo, kdo ve mne patra, a vse, co udela, se sarno manifestu[c.

l I: Domnivarn se, ze popis obrazu Mescalita byl skutecne velmi zivy, velmi pusobivy. Myslite, ze je mozne podrobneji popsat, jak vypadal?

t'e: Byla to opravdu antropomorficka postava, jak uz jste rekl.

Nebyl to ve skutecnosti clovek, spise vypadal jako cvrcek, mel tela vetsi nez clovek. Nejakym zpusobern vypadal jako povrch kaktusu, pevotloveho kaktusu. Nahore byla jeho hlava zaspicatela, ale nejakyrn zpusobern mela lidske rysy, zvlaste co se tyka oci a tvafe. Ale zdaleka to nebyla clovek, i jeho pohyby se nejak lisily od Iidskych. Samozrejme to vsechno bylo naprosto vvjimecne.

t): Kdyz jste popisoval svuj zazitek donu Juanovi, jak se k tomu postavil? Byl to ten spravny obraz Mescalita?

{'C. Ne. Ne. Dona Juana vubec nezajimal muj popis vnejsi podoby Mescalita. Bylo mu to uplne jedno. Nikdy jsem mu ani nerikal 0 Mescalitove tvaru, proste 0 tom nechtel nic slvset.

···59·· .

Zapsal jsem si to, pro toze to bylo pro me pozoruhodnc [ak« pro cloveka. ktery to vsechno zazival. Byla to skutecne sokuji.: zalezitost, Vybavoval jsem si vsechno, eo jsem prozil, a vypr.1 vel to donu Juanovi, ale 0 tom to aspektu nechtel slyset. Rekl. ze to nenf dulezite. Vsechno, eo chtel slyset, bylo, jak bhzk« k sobe me Mesealito neehal pi'ijft. .. ByJo to poi'adne blfzko takrka jsem se ho dotkl. A to v systernu dona Juana znarrunalo velmi dobrv pocin. Chtel vedet, zda jsem se ho obaval. nebo ne. Byl jsem velmi vylekany.

0: Rad byeh se vas zeptal na jednu konkretni radu zazitku. Ne musime tady prilis popisovat, 0 eo slo. Myslim, ze muzern« posluchace pozadat, aby se proste podivali na danou pasa:' do vast knihy a vsechno si dopodrobna precetli. Chei se 2(:'ptat na vas posledni zazitek s donem Juanem, ktery byl pro vas patrne desivejsf nez vsechno predtim. Proc si myslite, Zl' vas vedJ do teto poslednf situaee ... posledni alespori ve vasem vzajernnern vztahu, kdy vas doslova vydesil k smrti? [akv to mclo smysl? Kdyz to popisujete, zda se, ze v urcitvch momen tech jednal sterner uvazlivou krutostf. 0 eo si myslite, zc mu slo. kdyz varn to provadel?

CC: Tesne pfed touto posledni udalostf me ucil nejake telesne pozice, ktere rna sarnan zaujmout v okamzicich velke tfsne a nalehavosti, snad i v okamzicich smrti. [e to neco, eo rna saman pouzft jako jisty dukaz 0 sve sile, neco jako podpis nebo zkouska Jidstvf. Nez saman zemre, postavf se tvaif v tvar smrti a provadi tento tanee. Pak rna zarvat na smrt a zemnt. Zeptal jsem se dona Juana, co je na tom tak duleziteho. kdyz stejne vsichni zemreme tak jako tak... Jaky je v tom rozdfl, kdvz tancime, rveme. placerne. jectme nebo utfkarne. Donovi [uanovi pfipadala moje otazka velmi hloupri, protoze clovek tim, ze rna svoji lidskou podobu, je sehopen potvrdit platnost svoji existence, muze skutecne potvrdit to, ze je clovek, protoze tento fakt je v pods tate tim jedinyrn, eo marne. Zbytek je nedulezitv. A tak v torn uplne poslednfm okamziku by clovck mel udelat jednu jedinou vee, a siee potvrdit, ze je clovek. A tak me v prubehu udalostf don Juan ucil tyto telesne po-

···60 ...

lohy, ktere jsem byl prinucen pouzft a zaujn:out behern te poslednf udalosti, To, ze jsem tyto polohy zaujal, rru vhlo,do z il mnoho energie a raznosti, takze eel a ud alost skoncil a "uspesne". Nakonee jsem tedy uspel. Mozna jS,em unikl smrti, nebo neco takoveho, Dalsi den, dalsi vecer me don Juan vz.al do buse. Mel jsem se ucit tomu, jak tyto telesne pozie: vY,lepsit Myslel jsern, ze je to v pohod e. Avsak behern cvrceru ~scm zjistil, ze jsem sam. V tom okarnziku me pi'epadl stra~!Jv!. straeh. Myslel jsern, ze jeho zamerern by lo, abyeh pO,UZl~ (1 zaujal ty telesne pozice, ktere me uci, a ze me nasehval desi, abyeh si to mohl vvzkouset. Udelal jsem vsak ehyb~, sa~ozfejme, protoze jsem podlehl strachu, misto abyeh stal a ce!il smrti jak se to ocekavalo od, reknetne, ucednika teto eesty poznani. Opet se ze me stal Evropan se vsim vsudy a ja pod lchi straehu.

0: Jak to vlastne vsechno skoncilo mezi vami a donem [uanem '

CC: Skoncilo to tu noc. kdy se me ego totalne zhroutilo, proto ze ten straeh byl na me pi'ilis velky. Cele hodiny jsern se d o staval do norrnalu. Vypadalo to, ie jsem se dostal do sk-p« ulicky, kde jsem pak uz nikdy nemluvil 0 jeho poznani. 1I I je to ternef tfi roky, vice nez ti'i roky.

0: Citite, ze vas nakonee phvedl ke zkusenosti, ktera presaho vala vasi sehopnost se s ni poprat?

CC: Je to muj nazor. Vycerpal jsem sve vnitfru zdro!~ a.n~nHlill jsem uz jft dal, coz je pine v souladu s ideou Indla~u, zc po znani je sila. S tim si skutecne nemuze mkdo zahravat. K,ll dy novy krok je zkouska, a ty musis dokazat, ze si schopnv jit dal. Takze v tom bode jsem skoncil.

0: Ano, behern sesti let vas don Juan vedl mnozstvim hrozivvvh zkousek a narocnych zazitku.

CC: Ano, bvlo to tak. Nicmene on se chova tak, jako bvch ,,!.til· jeste ne~koncil. .. Nevfrn. ale z nejakeho podivneho dilVtHll1

. .. 61 ...

jedna tak. jako bych neskoncil. Stale si rnysh, ze ted jsem v obdobi. kdy si objasnuji to, co me ucil.

0: Vysvetlil varn nekdy poradne, co na vas bylo mimofadneho, ze si vas vybral pro tento namahavy proces?

CC: Don Juan hdi sve ciny pomoci znameni, kdyz vidi neco, co se vyrnyka norrnalu, nejakou udalost. kterou do sebe nernuze pojmout. .. Kdyz se jeho kategorizacni schema neslucuje s touto udalosn, pak to nazve pozoruhodnou ei vyjimccnou udalosti a povazuje ji za znameni. Kdyz jsem poprve pozil peyotl, hral jsem si se psem. Byl to velmi pozoruhodnv zazitck, behern ktereho jsme si pes a ja vzajernne velmi dobre rozumeli. Tato udalost pak byla donem Juanem interpretovana jako znarneni, behem ktereho si bozstvo peyotlu - Mescalito - se mnou hralo, coz byla udalost, se kterou se on behem sveho zivota nikdy nesetkal. "Pokud ja vim, vubec nikdo si nikdy s timto bozstvem nehral," fekl mi. Bylo to vyjimecne a neco ukazalo na me, coz on interpretoval tak, ze jsem ta spravna osoba, na kterou muze prenest sve poznani, at uz cast, nebo vsechno.

0: Potc, co jste stravil sest let jako ucednik dona Juana, jak, smim-Ii se ptat, zrnenila tato ohromna dobrodruzstvf vasi osobnost?

CC: Zajiste mi to pfineslo jiny pohled na zivot. Tusim, ze mi to umocnilo pocit, jak dulezity je dnesek. Myslirn. ze jsem produkt zpusobu, kterym jsem se obeznamoval se svetem, takze jako kazda jina osoba ze zapadniho sveta, v jistern smyslu ziji hodne pro zitfek ... cely svuj zivot. Vicemene se jaksi setrfm pro bajecne zrtfky, nebo neco v tom smyslu. Dtky obrovskernu vlivu uceni dona Juana si uvedomuji, jak dulezite je zit tady a ted. A to pine ospravedlriuje myslenku toho, co nazvvarn vstupovanim do stavu ne-obycejne, misto preruseni stavu obycejne reality. Netrpfm zadnymi rozrusenyrni deziluzemi ohledne toho, co se deje dnes.

0: Mate nejake plany, ze byste opet vyhledal dona Juana?

···62· ..

CC: Nernam. Stale se s nim vidarn jako s pfitelem. Po celou tu dobu se s nfm vidam.

0: Coze?' Vy ho stale jeste navstevujete?

CC: Ano, jsem s nim ... Od te poslednf udalosti, co jsem popsal v knize, jsem s nfm byl mnohokrat. Ale co se tyka vyhledavani dalsich lekci, myslim, ze z toho nebude nic. Uprfmne si myslim, ze na to nernam zaludek.

0: Poslednf otazka. Ve sve knize jste vynalozil heroicke usili, abyste objasnil don [uanuv pohled na svet. Mate tuseni. zda se don Juan zajima 0 neco z naseho sveta, ze sveta, ktery nazyvate svetern Evropanu?

CC: Don Juan je velmi zbehly v nasern svete, dobie chape, 0 co my Evropane usilujeme. V tomto smyslu neni v zadne nevyhode, dokaze ten svet pouzit, je bojovnik a dokaze jej uzivat. Bere svuj zivot jako strategickou hru a pouziva vsechno, co muze, a je s tfm vsirn velmi dobre obeznamen. Moje us iii popsat jeho svet je moji cestou, jak - rekneme - mu splatit dluh za to, ze mi dal takovou ohromnou pnlezitost. Vynalozil jsem to usili proto, abych popsal jeho svet jako jev, ktery rna svoje vlastnf souvislosti. abych ukazal, ze to, co se ctyfi stoleti poklada za nesmyslne a naivni konani, vubec neni nesmyslne ani scestne, nybrz je to usilf zamerene velmi zavaznyrn smerem,

···63 ...

11

I

ROZHOVOR 3.

Prosinec 1972

0: Kdyz jsem ve vasich trech knihach sledoval postavu dona [u ana, obcas jsem zacinal mit podezreni, ze se jedna 0 vas vv mys!. Je pfilis dokonalv, nez aby mohl byt skutecny. je to star, moudry Indian, ktery zna lidskou povahu lepe nez temef kdo koliv [iny.

CC: Napad, ze bych dokazal dat dohromady osobu, jakou je don Juan, se mi zda nepochopitelny, [edna se 0 postavu, kterou by mi sotva dovolila vytvorit rna evropska intelektualni tradice. Pravda je mnohem podivnejsi. Vubec nic jsem si nevymysli!. Byl jsem jen reporterern. Na takove zmenv zivota, kterr zpusobilo me napojeni se na dona Juana, jsem dokonce nebyl ani pi'ipraven.

0: [ak a kde jste se setkal s donem Juanem a stal se jeho ucednikem?

CC: Bylo to v dobe, kdy jsem ziskal titul bakalare antropologic na Kalifornske univerzite v Los Angeles a chystal jsem se pokracovat v dalsim studiu. Chtel jsem se stat univerzitnim profesorem a domnival jsem se. ze nejvhodnejsi cestou k tomuto cili by bylo vydanf nejake mensi prace 0 Iecivvch bylinach. Sotva mne tehdy mohlo neco zajimat mene nez setkani s takovyrn clovekem, jako je don Juan. Cekal jsem spolecne s pfitelem ze stfedni skoly na svuj spoj na jednom autobusovern nadrazt v Arizona. Pfitel mi ukazal jednoho stareho Indiana a rekl, ze je expert na peyotl a lecive byliny. Snazil jsem se udelat co nejlepsf dojern, takze jsem se pi'edstavil donu Juanovi temito slovy: "Slysel jsern, ze vite dost 0 peyotlu. [a jsern jednim ze znalcu peyotlu, precetl jsem ,The Peyote Cult' od Westona La Barreho, a tak by pro vas mohlo byt zajimave sc mnou pojist a pritorn si vyrnenit informace." On na mne jell pohlcdl a rna sebejistota byla razern pryC. Jazyk jsem mel jako

""" 64 """

,

zdrevenely, uplne jsem onemel. Obvykle byvarn velmi "~~I(' sivni a vyfecny, ale tehdy mne okamzite umlcel jeden jVdlll1 pohled. Pak jsem ho zacal navstevovat a asi po roce rni sd,' Iii, ze se rozhodl pfedat mi sve poznanf 0 kouzlech, ktc-rvm 110 naucil jeho ucitel.

ll: l'ak tedy nepfedstavuje don Juan n"ejaky osamoceny jcv I',\I~' I uje nejake spolecenstvi carodeju, ktert sdilejf tajne PO/l1dll1 '

('( ': Nspochybne. Ja sam jsem poznal Hi kouzelnfky a sell III 1(' jich zaku, a jsou jeste dalsi. Prectete si dejiny spanelsl«: (tlll quisty v Mexiku. Zjistite, ze se katolicti inkvizitofi P()kOII~'(' li carodejnictvi vvmytit. protoze je povazovali za dilo d,dd,1 Carodejnictvi saha mnoho stovek let do minulosti. W'ISIII,l tcchnik, ktervm mne don Juan naucil, je velmi starri.

() Nektere z techto carodejnych technik uztvaji i jine o k u l i n t skupiny. Lide caste uzivaji sny k nalezenf ztracenych pi('" metu a ve spanku vvchazeji ze sveho tela" Ale kdyz jsk \'V pravel, jak za dennfho svetla nechal don Juan se svvrn phl(' lem donem Genarem zmizet vase auto, mohl jsem nad tun 1('11 kroutit hlavou. [e mi ovsern znarno, ze hvpnotizcr liok,I/(' vytvoi'it iluzi pi'ftomnosti Ci nepi'itomnosti nejakeho prell 111l'11i Dornnivate se, ze jste byl ve stavu hypn6zy?

('( ': Mozna, snad se jednalo 0 nejaky podobny stay. Mcli !lyell( >III si uvedomovat, ze - jak ffka don Juan - svet je nccirn 1111111 hem slozitejsim a vetstm, nez jsme ochotni pripustit N,I',,' ocekavani, vztahujfcf se na realitu, jsou produktern spol('«('11 skeho konsensu. Naucili nas, jak videt a chapat svet. Cc-lv II Ji, pospolecenstent spociva v tom, ze jsme vedeni k presv('tI«'III, ze popisy, na kterych se dohodneme, urcuji hranicc rt',lllll'll() sveta. Avsak to, cernu fikame realita, je pouzc [ede-n /.lIllItl ha zpusobu videni sveta. [e podepi'en spolecenskyrn k(lIl',('11 sem.

(I: Potom tedy carodej. stejne jako hypnotizer, v v l va r: ,111('111,1 tivnf svet tim zpusobern, ze vyvola rozdflna ocekdv,1I11 ,I 1"1

""" 65 """

mod ruznych narazek manipuluje ostatnimi, ai vytvofi jin , spolecny konsensus.

CC: Presne tak. Ja sam chapu carodejstvi v pojmech Talcotta Par sonse 0 ~la,m~y~hvzdanicv~' Klamm> zdaru je iihrnnvm sysre m_em vmma~l a r~Cl. Napnklad tato mistnost je klamnvm zda rum. Poskladah jsme dohromady celou radu izolovanvch vjemu - ~odlahu, strop, okno, osvetlenf, koberec atd. - abv chom z nich vytvorili jediny celek. Timto zpusobern davamc dohromady cell' svet. Musime se tomu vsak ucit, Dite zact na zko~mat svet jen s pomod nekolika malo prekoncepci. dokud Je dospeli nenauci videt veci takovym zpusobem. kten odpovida ~opisum, se kterymi vsichni souhlasf. Svet je d~ hoda '. System klamnych zdanf rna neco spolecneho s chuzt Chodit se musime ucit, ale jakmile to jiz jednou urnime, zu stane pro nas jii jen jediny zpusob chuze. Stejne tak se mu sime nauv~it v,idet a mluvit. Jakmile se to vsak naucime, jsmc nuceru pnzpusobovat se jazykovs syntaxi a zpusobu vnimani, ktery z ni vychazt.

0: Takze carodejstvi, podobne jako umeni, uef novernu systernu klarnnvch zdani. Kdyi se naprfklad Vincent van Gogh roze sel s umeleckou tradici a namaloval Hvezdnou noc, rikal tim ve ~kuteenosti: tohle je novy zpusob pohledu na veci. Hvezdy jsou zive a otaceji se ve svych energetickych polich.

CC: Casteene je tomu tak. Je zde vsak jeden rozdil. Umelec ob ~ykle jen jinak ser3ldi stara klamna zdanf, ktera jsou vlastm Je~o spolecenstvi. Clenstvi v takovem spolecenstvi predpokla da znal?st ruznych vykladu vyznamu, ktere jsou soucasu ?bsah~ ~~ho kultury. Ja jsem napnklad predevsfm, podobn« jako ve,tsl~a vz~elanych Iidi Zapadu, clenern evropskeho in telektualmho sveta. Nelze se toho vzdat, aniz bych se soucasnc nestal clenem neceho jineho, K tomu je ovsern treba nove uspo radat klamna zdani.

0: Vedl vas don Juan k clenstvf v jinem spolecenstvf, nebo ke ztra te clenstvi ve vasem puvodntrn spoleeenstvi? Ucil vas nove

"·66·· .

Illll vvznamovemu svstemu, nebo pouze metode, jak se vyvlcci ze stareho systernu, abyste se byl schopen divat na svet Ill'ima udiveneho ditete?

t '( ': V tom jsem se s donem Juanem neshodl. On tvrdil, ze mne lief klamnvrn zdanim, ia se naopak domnival. ze mne jich zbavuje. V ka±dem prrpade mi ale ucenim carodejstvi dodal novy soubor klamnych zdani, novou fee a novy zpusob pohledu na svet. Kdysi jsem mu predcital neco z Ludwiga Wittgensteina .i on se smal a rekl: "Ten tvuj pritel Wittgenstein si privaz.al nos pfilis pevne ke krku. takze se nikarn nedostane!"

t I l'ritom je Wittgenstein jednim z mala filozofu, ktery by mohl dona Juana pochopit. Jeho nazor, ze existuje mnoho ruznych [azvkovych her - veda, politika, poezie, nabozenstvi, metafyzika - a kazda z nich rna vlastni syntaxi a pravidla, by mu l;moinil chapat carodejstvi jako alternativni system vnirnani ,I vvznamu.

l'l': Don Juan se ale domniva. ie to, cernu fika zreni. je vnimani sveta bez jakekoliv interpretace, ze se [edna 0 vrumani napojene na ryzi uzas. Carodejstvi je prosti'edkem k dosazeni tohoto cile: k rozbiti jistoty, ze svet je takovy, jak nas ucili. je nutne naucit se novemu popisu sveta - carodejstvi - a pak porovnat stary popis s novvm. Vyslcdkem je zjisteni, ze ani jeden popis ncni vvcerpavajtci a konecny. V okarnziku tohoto /,jisteni je moine mezi oberna popisy proklouznout, zastavit svct a zfit. V tom okamziku se ocitnete v cirem uzasu. V opravdovern udivu nad tim, ie vidime svet, aniz bychom se jej pokouseli interpretovat.

(I 1 )omnfvate se, z.e je mozne vyhnout se interpretacim sveta i pomoci psychcdelickych drog?

t 't': To se nedomnivam. Nesouhlasim s lidrni, jako je Timothy 1 ,eary. Pod Ie meho nazoru pouze improvizoval v mezich sve prfslusnosti k ev ropske kultufe a pouze odlisnym zpusobern scradil jinak star a klarnna zdani. Nikdy jsem si nevzal LSD,

... 67···

,

ale z ucenf dona Juana vim, ze psyehotropni latky se UZiV<lJI k za~tavenf t.ok,u ~eznyeh interpretad a ke zvyrazneru rozpolll mezi Je~novtlIvymI kl~~nymi zdanimi, k otfeseni jistoty. Dro)',\ samotne vs~k nedokazt zastavit svet. K tomu je zapotrebi nil! alternativni pOpIS sveta. Prave z tohoto duvodu mne mus-l don Juan naucit carodejstvl.

0: P~k tedy existuje vsedru bezna realita, 0 ktere se my, lide I, Zap~du: dom::i,vame" ze je tim jedinvm svetem, a pak jeste jill" reahta carodeju. Jake jsou mezi nimi zakladrn rozdfly?

CC: y e;r~pske~ svete je vse postaveno prevazne na tom, ,tI predava mysh zrak. V carodejstvi je vrumant zalezitosti celeh. tela. [ako Evropano vidime svet mimo nas a hovofime 0 nem sami k sobe. My jsme zde a svet je tam. Oci krmf nas rozum avo vecech nername zadne pffrne poznatky. DIe carodejstvi vsak nenf toto bfime pro oci nutne. Poznavamo celym telcm

0: Zapadrn clov~k zacfna s pfedpokladem, ze subjekt a objekt JSOl1 o~ sebe od~eleny. [sme od sveta izolovani, a abyehom se d« n:ho. dostali, musime prekrocit propasr, ktera nas od neho od de~u!e. Pro dona J~a~a a eelou carodejskou tradiei jiz telo v. svete Je. Jsme spojeru se svetern, nejsme od neho odlouceni

CC: To je ,pravd~. ~arodejstvi na to rna odlisnv nazor, Ustfednilll pro~len~~.~ Je, jak naladit a naehystat tela tak, aby dokazal.. dobrev.pnJ,Im~t. Evropane zachazeji se svyrn telern, jako by til bY,1 neJil~y pre~met. Naplfiujf je alkoholern. spatnou stravou a uzkosh. Kdyz pak neco nejde, jak rna, domnfvamo se, ze n.i. z::enku napadli mik~obi, a tak do tela jeste vpravime nejak , lek. abyehom ho dali do poradku. Nemoe neru soucasti na. ~amyeh. Na tohl~ don Juanv nevveri. Nemoe je pro neho Pf(' Je,;'em ~erovnovahy mezi clovekem a jeho svetern. Telo I" vedomim, a proto se k nernu musime ehovat bezuhonne.

0: To zni.skoro jako nazor Normana O. Browna, ze deti, schizo freme~,a Ivi~e s bozskym sflenstvim dionyskeho typu si UV(' domuji veer a ostatnf lidi jako rozsfrent ci prodlouzeni sv)!cll

···68·· .

,

fl'!. Don Juan naznacuje neco podobneho, kdyz ffka, ze z clovcka poznani vyzafuji svetelna vlakna, ktera spojuji jeho solar plexus se svetem.

tl ': Mu] rozhovor s kojotem je dobrou ilustraci toho. jak se obe pojeti tela lisi. Kdyz ke mne prisel, fekl jsem mu: "Ahoj, kojotku. [ak se mas?" a on odpovedel: .Dobre. A jak se mas ty?" 'Iato slova jsem neslysel norrnalnim zpusobem. Me tela vsak poznalo, ze kojot neco fika, a prelozilo to tak, aby to vyzne- 10 jako dialog. Protoze jsem intelektual, je muj vztah k dialogu tak zakoreneny, ze me tela automatieky prelozilo do slov mu] pocit, ze zvire se mnou nejakyrn zpusobern komunikuje. Nezname chapeme vzdy jen pomoci terrninu toho znarneho.

t ): Kdyz se oeitneme v takove magicke stere vedomi, v niz kojoti mluvi a vsechno do sebe zapada a je prozateno svetlem, pak se zda, ze cely svet je zivy a ze lidske bytosti komunikuji se vsim, vcetne zvirat a rostJin. Kdybyehom se zbavili nasich arogantnieh dornnenek 0 tom, ze jsme jedinou chapajici a komunikujtci formou zivota, zjistili byehom asi, ze k narn promlouvaji vscchny veci. John Lilly hovofil s deWny. Kdybyehom dokazali uvefit, ze nejsme jedinou inteligentnf formou zivota, necitili byehom se asi tak odeizeni.

('C: Dokazali byehom se domluvit s ktervmkoliv zvffetem. Donu Juanovi a jinyrn carodejum se nezdala rna rozmluva s kojotem nicim neobvvklyrn. Jen vecne podotkli, ze byeh si mel vybrat za prftele spolehlivejsi zvffe. Kojoti jsou pry sibalove a nelze jim duverovat.

'): A ktera zvfrata jsou lepsi pfatel€7

l 'C: Hadi jsou vynikajiei.

( ): Jednou jsem komunikoval s hadem. Kdysi se mi zdalo, ze na pude domu, ve kterern jsem zil jako dite, je had. Vzal jsem klaeek a pokousel se ho zabit, Rano jsem ten sen vypravel jedne pfftelkyni a ta mne napomenula, ze se hadi nemaji zabfjet, a to

.. ·69···

ani ve snu. Navrhla mi, abyeh priSte, az se v mern Sill I /,1 , objevi nejaky had, ucinil neco, cim byeh se s nim spratelii. 1111'1 ho nakrml,1. ASI h_odinu nato jsem jel na motorce po malo I11I ventovane SJll11Cl a tam jiz na mne cekal had. Mel asi 1111'11 a p?l. Vyhfiva.l se na slunei u kraje silnice. Zajel jsem ,I k ne~u,. ~lev~m se nepohnul. Chvili jsme se navzajern P'):" ro~ah ~ Ja ~nto~ ?fe~ys.lel 0 nejakern gestu, kteryrn bvcl: 11111 sdehl~ jak Je rru lito, ze Jsem ve snu chtel zabit jeho br.111 ,I Sklonil Jsem se k nemu a dotkl se jeho oeasu. Had se S\'IIIIII a d~l mi najev~~ ze rusim jeho soukrorm. Couvl jsem It'd I a dival se na ne] zpovzdah. Asi za pet minut se odplazil II .. kfovi.

CC: To jste ho nezvedl ze zerne?

0: Ne.

CC: ~yl by z neho dobry pi'itel. Hadi se dajf i privolat. VY(III vsechn,o, vas~ nalad~ ito, k cernu se chystate. Ale je tfeb; hi I v dobn~form,e, kh~n~,. soustredenv, pratelsky, bez pochybno.n a nevynzenyeh zalezitostf.

0: MUj.had mi umoznil poznat, ze jsem se k pffrode vzd y chi' val jako vp~ranoik. Hady a ostatnf zvfrata jsem pok ladal :,1 nebe:?ee~e tvory. Po tomto setkanf bych jii nikdy nedok. z~lv~e~akeho hada zabft a zacalo mi pi'ipadat pravdepodol neJsl'vze bychom mohli mit neco spolecneho. Nas zivotru :;11 I ~r mel rozhodne pocitat is komunikacf mezi ruznvrni form ,1 1 1<1 zrvota.

CC:v D.~~Jua~ rna 0 to~hle moe zajim~vou teorii. Rostliny OVIII nuji cloveka stejne jako zvtrara. Rikal, ie neomluvfte-li ,,, f?stline za :0, ze jste ji utrhl, tak s nejvetSf pravdepodobno ti onemoemte, nebo vas potka nejaka nehoda.

0: Americtf Ir:diani si mysh podobne veci 0 zvffateeh, ktera ulo , I Nepodekujete-li zvii'eti za to, ie se vzdalo sveho zivota. abvst.

vy mohl zft, muzs yam jeho duch pusobit potfze. '

. -. 70 - -.

t't' Marne s ostatnfm iivotem mnoho spolecneho. Pokazde, kdvz I',,)merne zranfme rostlinu nebo zvife, tak se neco zmeni. Bercrne si zivoty [invch, abychom sami mohli zit, ale musime byt svolni vzd at se vlastniho zivota, az se nas cas naplni, TVcHfme se vsak tak dulezite a bereme se tak vazne, ze zapominame 11,) to, ze svet je obrovskou zahadou, a dokazerne-li mu naslouchat, muze nas mnohernu naucit.

II I'sychotropnf drogy snad rozpusti nase oddelene ego a umozni nam tak mysticke splynutf s pfirodou. Vetsina kultur. ktere si udrzely smysl pro harrnonicke vztahy cloveka s p firod.ou, uzfvala k ritualnim ucelum psvchedelicke drogy. Byl jste pod vlivem peyotlu, kdyz jste rozmlouval s kojotem?

t'e: Ne, vubec ne.

(): Byl tento prozitek intenzivnejsi nez podobne proiitky s psychotropnimi rostlinami, ktere yam poskytoval don Juan?

( 't ': Mnohem intenzivnejsi. Pokazde, kdyz jsem mel psychotropnf rostlinu, jsem vedel, ze jsem neco vzal, a mohl jsem proto poehybovat 0 platnosti sveho prozitku. Kdyz ale na mne promluvil kojot. nernel jsem nic, za co bych se mohl sehovat. Neda- 10 se to odbyt nejakyrn takovyrn vvsviitlenim , Podafilo se mi skutecne zastavit svet a dostat se na kratky okamzik mimo evropsky system klamnych zdani.

l l: Domnivate se, ze don Juan zije v tomto stavu vedomi neustale?

('C: Ano. Zije v magickem case a jen ptflezitostne se vracf do bezneho casu. Se mnou je tomu presne naopak.

(): Kdyz se nekdo dostane tak daleko od proslapanych eest konsensu, musi se asi citit velmi osamely.

('C: To ano. Don Juan zije ve svete, ktery vzbuzuje uctu. B,\,' lidi zanechal daleko mimo svuj svet. [ednou, kdyz [sern ve spolccnosti dona Juana a dona Cenara, uvcdomil jse m

- - - 71 - --

I

I,

jejich osarneiost a smutek nad tim, ze za sebou zanechali vSl'cli nu tu paradu a vsechny vztahy bezne v norrnalm spolecno.. ti. Domnivam se, ze don Juan promenil svoji osamelost v u nu: nf. Je v nich hodne sily. kterou umf uzfvat k sebekontrole, velk., schopnost tidivu a mnoho osamelosti. To vse vsak dokazt pn I menit v umeni. [ejich umem je metaforickvm zpusobern zivot., Proto rna uceru dona Juana takovou dramatickou prichut a It' tak ucelene. Svuj zivot i svuj zpusob vyukv utvar! svyrn /.1 merern.

0: Kdyz vas napriklad don Juan vzal do hor na loy, pokousel St' vedoms sehrat neco alegorickeho?

CC: Ano. Lov jako sport ho vubec nezajimal a nepotreboval I() vit ani pro obzivu. Za celych tech deset let, co ho znarn. za bil, pokud vfrn, jen ctyfi zvfrata. a to jeste jen tehdy, kdv:: uziel, ze jejich smrt je pro neho darern, stejne jako bude jeh« vlastnf smrt darem pro nekoho jineho. [ednou jsme chytili d(l pasti kralika a don Juan dosel k nazoru. ze bych ho mel za bit, protoze se jeho cas naplnil. Byl jsem z toho zoufaly, protoz« jsem mel pocit. ze ja sam jsem tim kralfkern. Pokousel jsern se ho osvobodit, ale nemohl jsem otevfft past. Dupal jsem P(l ni a ncstastnou nahodou jsem mu pritorn zlomil vaz. Predtin. se mi don Juan snazil vysvetlit, ze na sebe vz.dy musfm vzil zodpovednosr za skutecnost, ze srnim byt na tomhle tizasnern svete. Sklonil se ke mne a poseptal mi do ucha: "Rikal jsem ti prece, ze tenhle krahk uz po tehle nadherne pus tine poska kovat nebude." Vedorne vse naaranzoval tak, aby mne pou cil 0 zp usobcch bojovnfka. Bojovnfk je clovek. kterv 10\ I a shromazdujo osobnf sflu. Aby to mohl delat, musi pestoval trpelivost a vuli a pohybovat se po svete s pevnyrni zarnerv Don Juan vyuzil drarnaticka situace skutecneho Iovu, aby m i mohl dat ponauceni, ktere bylo urceno memu celernu telu.

0: Ve sve poslednf knize Cesta do lxilanu obracfte naruby to, co vyplyva z prvnf knihy, totiz ze uztvant magickych rostlin jt' hlavnf metodou, kterou pri vas! vyuce don Juan pouzival. Nd jake mfsto stavfte magicke rostliny v systemu jeho uceru nyni?

···72·· .

l 't: Don Juan pouzival psychotropnf rostliny jen ve strednim obdobi meho ucednictvi, a to asi jen proto, ze jsem byl prilis hloupy, rafinovanv a naduty. Drzel jsem se sveho popisu sveta, [ako kdyby to byla jedina pravda. Psychotropni rostliny zpusobily trhlinu v mern svsternu klarnnych zdani. Znicily moji dogmatickou jistotu. Zaplatil jsem za to all' obrovskou cenu. Po rozpusteni klihu, ktery drzel muj svet pohrornade, jsem mel tak zeslable tela, ze jsem se musel zotavovat dlouhe rnesice. Trpel jsem uzkostmi a fungoval jen na velmi nizke urovni.

l): To bude asi sok pro mnoho vasich obdivovatelu. Nekdy jste totiz pokladan za svateho patrona psychedelicke revoluce.

('C: Nekdy a mne maji opravdu podivne predstavy. Jednou jsem kracel na prednasku, kterou jsem mel mit v Long Beach v Kalifornii. [akysi mladik mne poznal a upozornil na mne svoji divku. "He le, to je Castaneda!" Neverila mu, protoze se domnivala, ze jsem mytickou postavou. Jeden pi'ftel shrornazduje povesti, ktere 0 mne koluji. Vseobecne se rna za to, ze marn nohy jako mvstici.

O: Nohy jako mystici?

CC: Ze chodirn bos jako JeziS a nemam na nohou zadne mozolv. Povida se 0 mne take, ze jsem v jednom kuse zfetovanv, ie jsem spachal sebevrazdu ci ze jsem zernfel na nekolika ruznych mfstech. Ma tffda na koleji temei' pfisla 0 rozum, kdyz jsem zacal prednaset 0 fenomenologii, 0 prislusnosti k nejake kulturc a kdyz jsem zacal zkoumat procesy vnimaru a zespolecensteni. Chteli po mne. abych jim fikal, ze se maji osvobodit, zmenit se, zbavit se rozumu. Ja vsak rozumu prikladam velkou dulezitost.

(): Tyhle povesti mohou kvest jen v informacnim vakuu. 0 donu Juanovi jsme se sice neco dozvedeli, ale 0 Castanedovi pramalo.

t'C: To je zamerna soucast bojovnikova zivota. Proklouzavat jako lasicka z jednoho sveta do druheho, k tomu je tfeba byt ne-

···73· .,

nap adnv. elm jste znarnejsi a idontifikovatelnejsi, tim mens] mate volnost. Jakmile si lide ucini definitivni zavery 0 tom, kdo jste a jak budete jednat, pak se jiz nemuzete ani pohnout. Zbavit se sve osobni historie byla jedna z prvnfch veci, kterou mne don Juan ucil, Kdyz vse kolem sebe pomalu zamlzite, pak nebudete pokladan za nic urciteho a zbude yam vic prostoru. abyste se mohl menit. Proto se branim magnetofonovvrn nahravkam svvch prednasek i Iotografovaru.

0: Snad muze clovek zustat sam sebou, aniz by lpel na osobnich datech. Nyni zmensujete vvznam psvchedelickych prozitku spojenych s vasirn ucenim. A zda se, ze nikde ncdavate na odiv ten druh triku, ktervrn rik<ite "carodejllv provozni kapital" Ktere prvky uceni dona Juana jsou tedy pro vas dulezite? Jak vas zrnenily?

CC: Nejdulezitejsi a nejuzitecnejsf jsou pro me myslenky 0 bojovnikovi a cloveku poznani. ktery rna prfpadnou nadeji zastavit svet a ziii. Ty mi daly vnitfru klid a duveru v me schopnosti kontrolovat vlastni zivot. V dobe, kdy jsem potkal dona Juana, jsem mel velmi malo osobni sfly. Cely mu] dosavadni zivot byl chybny. Poradne jsem se vzdalil od sveho brazilskeho rodiste. Navenek jsem byl agresivni a naduty, uvnitf ale nerozhodny a nejisty. Stale jsem pro sebe nachazel nejake omluvy. Don Juan mne jednou obv inil, ze jsem ~~o~esional~im ditetern, protoze jsem stale plny sebelitosti, Citil [sem se [ako list ve vetru. Jako vetsina intelektualu jsem stal zady u zd i Nernel jsem kam [it. Neznal jsem zadny zivotni styl, ktery by mi skutecne neco rfkal. Domnival jsem se, ze mi nezbyva nie jineho. nez se jako vetsina dospelych prizpusobit nudnernu zivotu, nebo nalezt nejake slozitejsi formy zabavy. jako jsou tfeba psychedelika, marihuana a sexualni dobrodruzstvi. Tohkvsechno jeste zvysovalo muj zvyk introspekce. Vzdy jsem pozoroval sve nitro a hovofil k sobe. [en zridkakdv jsem za stavoval vnitrnf dialog. Don Juan mne naucil divat se ven a ocenit nadheru sveta i shrornazd'ovat osobni silu. Mvslim. ze to je zakladni podrninkou pro prozivani bohateho a ru> norodeho zivota.

···74· ..

0: Zd a se, ze vas don Juan polapil na stary filozoficky trik; pfidrzel Yam smrt tesne pfed ocima. Prekvapuje mne, jak klasicky byl pfistup dona Juan k cele veci. Zaslechl jsem ozvenu Plat6nova nazoru, ze chce-Ii filozof ziskat pi'fstup ke skutecnernu svetu, musi nejprve zkoumat smrt, i ozvenu Heideggerovy definice cloveka jako bytosti smerujtci k smrti.

CC: Ano, ale prtstup dona Juana byl pfece jen ponekud odlisny, protoze pod le carodejne tradice je smrt neustale fyzicky pntornna a muze byt pocitena i spatrena. [edno z klamnych zdani zni v kouzelnictvi takto: smrt stoji neustale po tve levici. [e nestrannym soudcem, ktery fika pravdu a dava presne rady. Smrt nemusi koneckoncu nijak spechat. Nedostane-li vas zitra Ci za tyden, dostane vas za padesat let. Ji na tom moe nezalezi. V okamziku, kdy si konecne uvedomite, ze musite zernfit, jste povaleni na pravou stranu.

Ale asi jsem tuto myslenku nepodal dostatecne zive. Klarnne zdani "smrti po vasi levici" neni v carodejstvi zadnou intelektualni zalezitosti. Je to vjem. Mate-li tela spravne naladena na svet a podfvate-li se doleva, muzete se stat svedkern vyjimecne udalosti, stinove pfitomnosti smrti.

0: V existencialni tradici diskuse 0 zodpovednosti obycejne nasleduji po diskusich 0 smrti.

CC: Potom je tedy don Juan dobryrn existencialistou. Neexistu[e-li zadny zpusob, jak se dozvedet. jestli mi jeste zbyva alespon jedna minuta zivota, rnusirn zit tak, jako by se jednalo o me poslednf okamziky. Pro bojovnika je kazdy cin jeho poslednf bitvou. Takze vse musf byt cineno ve stavu bezuhonnosti. Nic nesmi zustat nevyrizene. Tato myslenka na mne mela osvobozujici vliv. Nenechavarn si jiz zadne nedokoncene zalezitosti, nic na mne nepocka. Ted tady hovofim s vami a do Los Angeles se tfeba jiz nevratim , Ale nezalezi na tom, protoze jsem se 0 vsechno postaral pred odjezdem.

0: Tento svet smrti a rozhodnosti rna daleko k psvchedelickyrn

···75 ...

utopifrn, ve kterych vize nekonecnosti casu odstranuje tragiku volby.

CC: Stoji-li smrt po vasi levici, jste ~~ee~i utv?rvi.t si fa,dou rozhodnuti svuj vlastni svet. Nejsou zadna mal~ cr vel~a rozhodnuti, jsou pouze rozhodnuti. ktera ~:ne~va)1 odklad~t. A ~e~ zbyva ani cas na nejake poehybnostJ cr vyCltky. Ztratim-li ea~ litovanim vcerejsiho rozhodnuti. vvhvbam se tim rozhodnuti, ktere marn ucinit dnes.

0: Jak vas don Juan ucil byt rozhodnym?

CC: Promlouval svvmi ciny k memu telu. Drive jsem byl zvy~Iy nechavat vse neuzavrene a nikdy nie nero~hodovat,s konee~ nou platnosti. Rozhodovani se mi vubec ,nehb110. Zdalo se rru nespravedlive. ze se citlivy clovek m,~sl r~z~odovat. Jednoho dne se me don Juan zeptal: "Myshs S1, ze J,sme S1 oba ;ovni?" Byl jsem univerzitni student a intel:ktuval a on stary I~,~ dian ale blahosklonne jsem pripustil: "Ovsemze jsme S1 rovn~ .. Odp'ovedel: "Ja si to nemyslfm. Jsem l~vee a valecni~, tY.)SI kuplfr a nohsled. [sern pfipraven v kteremkohv okamziku za: vrsit svuj zivot. Tvuj mdly svet nerozho:lnost1 a smutku se s myrn neda srovnat." Tehdy mne to hodne uraz11~, a byl byeh bvval odesel. kdybyehom nebyli uprostf:d d1VOC1~y, Posadil jsem se tedy na zem a oeitl se v pasti sveho ega. Cekal !se,m, az don Juan rozhodne, ze pujderne domu. ~o mnoha,hodma~h . idel ze bude-li don Juan muset, zustane stat na stej)sem v , v k kterv , v' d ' nem miste celou vecnost. A proc ne? Clove r tery nen:a::a ~e

zalezitosti nedokoncene, je silny. A tu jsem si koneene u;e~ domil ze tento clovek neni ani trochu jako muj otec, ktery Sl daval'vzdy k Novemu roku dvacet predsevzetf, aby pak postupne jedno po druhem opoustel, Rozhodnuti dona J~~n.a byl~, neodvolatelna, alespon z jeho strany. Mohla )e ZruS1~ J.e~ml [ina rozhodnuti. Sel jsen: tedy vk ~e~u, dotkl sve hova :h )sm~' dornu. Tento jeho cin mel znacne dusled~y. Presvedcil mne. ze zivotni styl bojovnfka vede k sile a hojnosti.

... 76'"

l

0: Dulezitv nenf ani tak obsah rozhodnutf jako samotny akt rozhodnutf.

CC: Prave tohle mel don Juan na mysli svym gestem. Gesto je zamerny cin, ktery je podstupovan pro silu, jez z aktu rozhodnuti vychazi, Nalezne-li napi'iklad bojovnfk prokrehleho hada, bude se rozhodns namahat, aby vymyslel zpusob, jak ho dostat dornu do tepla, aniz by byl pritom ustknut. Bojovnik cinf gesta jen pro ne sama. Ale provadi je dokonale.

0: Zda se mi. ze je zde mnoho podobnosti mezi ucenirn dona Juana a existencialni filozofii. To, co jste rekl 0 rozhodnutich a gestech, naznacujc, ze don Juan, podobne jako Nietzsche nebo Sartre, veri, ze rozum je tou zakladru schopnostf cloveka.

CC: Myslim, ze je to pravda. Ale budu mluvit za sebe. To, co chci ja a co se mi snad muze podatit, je odejmout rozumu kontrolu. Ma mysl mne kontrolovala po cely zivot a radeji by mne asi zabila, nez by se teto kontroly zrekla. V prubehu sveho uceni jsem najednou zacal pocitovat silnou depresi. Zaplavila mne vlna straehu a smutku, myslenek na sebevrazdu. Don Juan mne tehdy varoval, ze se [edna 0 jeden z poslednfch triku rozumu, jak si udrzct kontrolu. Rekl, ze muj rozum udel a vsechno mozne proto, aby me telo pocitilo, ze zivot nerna zadny smysl. Jakmile vsak mysl tuto poslednf bitvu prohrala, zaujal rozum sve spravne misto a stal se nastrojern tela.

0: Srdce rna sve duvody, 0 kterych rozum nie nevi, a prave tak i zbytek tela.

CC: To je presne ono ... Telo rna svou vlastni vuli. Ci jeste lepe, vule je hlasem tela. Proto don Juan vytrvale ptedkladal sve ucenf v drarnaticke forme. Muj intelekt by mohl jeho svet carodeju snadno odbyt jako nesmysl. Me telo vsak bylo jeho svetern a zivotnim stylem pfitahovano. A jakmile telo prevzalo veleni, byla nastolena nova, zdravejsf vlada.

(): Upoutaly mne ty teehniky dona Juana, ktere se tykaj] snu,

···77···

protoze naznacuji moznost. ze lze vuli kontr~~ova: sn?~e predstavy. Je to, [ako kdyby nekdo navrhoval z~lzen~ stale ~ p~vne observatore v nasern vriitfn im prostoru. Reknete mne neco

o jeho vvcviku ve snen].

CC: Ph sneni je hlavnim trikem udrzet sno~e o~~a:y po d~statecne dlouhou dobu, abychom si je mohli pecllve prohledn?ut. K ztskani tohoto typu kontroly je treba zvolit si pfedern Jednu vee a ucit se ji ve snech hledat. Don Juan mi navrhl, abych si jako pevny bod vybral sve ruce a prechazel pak od nich k dalsim ob;az(lm ze snu a zase se vracel zpet k rukam. Po nekolika mesicich jsem se sve ruce naucil najit a zastavit tak sen. Byl jsem touto technikou tak fascinovan, ze jsem se nemohl dock at, az pujdu spat.

0: Podoba se zastaveni snovych obrazu zastaveni sveta?

CC: Ano, je to podobne. Ale jsou zde i rozdily. Jakmileyte)ednou schopen nalezt ve snu kdyko~iv s~~ r~lc~, poznate, z~ se [edna jen 0 techniku. Ale to, co vas zaJ1~a: Je kont:ola. Clovek poznani musi shromazdovat osobm ,:Jlu. To vs~k :~mo o sobe k zastaveni sveta nestaci. [e rovnez nezbytne neceho se vzdat. Musite umlcet vnitrni dialog, ktery p rob iha ve vast mysli, a sam sebe odevzdat vnejsimu svetu.

0: Kterou z techto mnoha technik k zastaveni sveta. jimz vas naucil don Juan, jeste pouzfvate?

CC: Mvm hlavnfm diem je nyni snaha zbavit se svych rutin. Vzd~ jsem jim podlehal. Jedl jsem a spal pod,le rozv~hu. V ~o~e 196J jsem sve navyky zacal menit. PfS~ ted ,v tichych no.cmch ho dinach a spim ci jim tehdy. kdyz potrebuji. Podanlo se .TIlI vzdat se tolika navvklych zpusobu jednani, ze Jsem se pre:1 kratkym casem zacal sam sobe jevit jako nevyzpytatelny, schopny sam sebe pfekvapit.

0: Vase kazef mi phpomina zenovy pffbeh 0 dvou z.acich, ktr f1 se jeden pred druhyrn chvastali svou zazr acnou moci. Je

···78·"

den z nich prohlasil. ze zakladatel sekty, ke ktere patff, se postavi na jeden bfeh reky a napise Buddhovo jmeno na kus papiru, ktery drzf v ruce jeho pomocnik na protejsim bfehu, Druhy zak odvetil, ze takovy zazrak by na neho neucinil zadny dojem. "Mym zazrakern je," fekl, "ze kdyz jsem hladovy, tak se najim, a kdvz marn zizen, tak se napiji."

CC: Byl to prave tento prvek ucastenstvi ve svete. ktery mne udrZuje na ceste, jiz mi ukazal don Juan. Vubec neni treba svet presahovat. Vse, co potrebujeme vedet, se, pokud jsme pozorru, nachazf pifrno pred nami. Dostaneme-li se do stavu ne-obvcejne reality, jako treba po uzitf psychotropnich rostlin, rna to jen ten smysl, abychom z ni vytahli to, co potrebujeme k tomu. abychom videli zazracnv charakter bezne reality. Muj zivotni styl - stezka, jez rna srdce - nespociva v introspekci ci mys· ticke transcedenci, ale v pfitomnosti ve svete. Bojovnikovvm lovistern je tento svet.

0: Svet, ktery jste s donem [uanem vykreslili, je plny kouzelnvch kojotu, havranu a krasnych carodejnic. Neni nesnadne pochopit, proc vas tak upoutal. Ale co svet moderniho mestskeho cloveka? Co je magickcho v nem? Kdybychom mohli vsichni zft v horach, udrzeli bychom zrejme schopnost ud ivu nazivu. Ale jak to udelat, kdyz zijerne u sarneho okraje dalnice?

CC: [ednou jsem polozil donu [uanovi stejnou otazku. Sedeli jsme v kavarne v Yurne a ja podotkl, ze bych se mohl naucit zastavit svet a videt, jen kdybych mohl prijit a zit v divocine s rum. Pohledl z okna na projizdejicf auta a fekl: "Tam venku, to je tvuj svet, Nesmfs ho odrnitat. [si lovec z takoveho sveta." Nyni ziji v Los Angeles a zjistuji, ze mohu tento svet vyuzit k tornu, aby mi opati'il vse, co potrebuji. Zit bez souboru rutin v rutinovanern svete je skutecne vyzvou. Ale lze to dokazat.

0: Hladina hluku a neustaly tlak davu jsou asi na prekazku mlceni a sarnote, ktere jsou nezbytne k zastaveni sveta.

('C: Vubec ne. Hluk Ize naopak vyuzit. Zvuky dalnice muzete

···79···

vyuzft k tomu, abyste se naucil naslouchat venkovnimu svetu Jakmile zastavime svet, je svet, kterv jsme zastavili, onim SV(' tern, ktery v sobe udrzujeme vnitmim dialogem. Jakmile urn fit' zastavit vniti'ni dialog, skoncujete se staryrn svetem. Popis S(' zhroutf. Tehdy se zacne meriit osobnost. Soustredite-Ii se n.: zvuky, zjistite, jak je pro mozek obtizne kategorizovat vsechnv zvuky. a za chvili toho budete muset nechat. Vubec se til nepodoba zrakovemu vnfmani. ktere nas nuti vytvafet kate gorie a mysleni. Az se budete umet zbavit vnitfruho dialogu skatulkovani a posuzovani, uvidite, jak se uklidnfte.

0: Zmeni se vnitrni svet, ale co bude s tim vnejsim? Uskutecni me revoluci individualnfho vedorni, ale to se jeste nedotkruspolecenskych struktur, ktere zpusobuji nase odcizenf. Je vcvasern myslenf take nejaky prostor pro spolecenske neb« poli ticke reformy?

CC: Pochazim z Latinske Arnerikv, kde intelektualove neustal« hovort 0 politicks a spolecenske revoluci a kde jsou explozr bomb na dennim pofadku. Ale revoluce toho nikdy moc no zrncnila. Vyhodit do povetif nejakou budovu neni moc obttznc. ale k tomu, aby clovek prestal koufit, zbavil se uzkosti nebo zastavil vnitfnf dialog, klabcseni, se musi cely prorneni l V tom to bode prave zacina skutecna revoluce. Nenf tomu tal, davno, co jsme byli s donem [uanern v Tucsonu, kde prav.: probfhala ekologicka konference. Nejaky clovek tam mel pred nasku 0 ekologii a zlech vietnamske valky. Kazdou chvf1i SI pfitom zapalil. Don Juan mi fekl: "Nedovedu si predstavit. ze ho zajimaji tela [inych, kdvz je mu to jeho vlastni docel.i fuk." Nejdriv bychom se meli zabyvat sami sebou. Mohu mil sve blizni rad jen tehdy, kdyz jsem na vrcholu svvch sil, a n« v depresi. Abych se do takoveho stavu dostal, musfrn sve telo udrzovat v potadku. Kazda revoluce zacina zde, v tomto telc Mohu svoji kulturu zrnenit, ale jen z nitra tela, ktere je bel. vadne vyladeno na tento podivuhodny svet. Skutecnym uspe chern je pro me umeni byt bojovnikem. protoze. jak fika don Juan, je to jed ina cesta, ktera harmonizuje hr uzu bvt i

s nadherou lidskeho zivcta. '

···80···

r

i

.------.--------~-------------.------

ROZHOVOR 4.

Bfezen 1994

t): Cim vice se postava Carlose z vasich knih stava svetove proslulou. tim vice se autor tech to knih, zvany Castaneda, vzdaluje pohledu verejnosti. V poslednich letech bylo mozno uvidet vice "zarucenych snimku" Elvise Presleyho nez Carlose Castanedy. Legendy 0 vas vvpravejf, ze jstc nejmene trikrat spachal sebevrazdu: ternef neustale 0 vas koluje povest, ze jste zernfel pred dvaceti lety pfi havarii mexickeho autobusu. Snazil jsem se najit nejakou vami autorizovanou fotku nebo nahravku - vsechno marne. [ak si tedy mohu bvt jist, ze jste skutecne Castaneda, a nikoliv nejaky predstavitel Carlose z Las Vegas? Mohu od vas dostat nejaka zivotopisna data?

l 'C: V zadnem pripade. Mu] agent se za me zarucil. To je jeho prace. Ale vy mate moznost mi klast otazky, svitit mi do oci a drzet me tu celou noc - jako ve starvch filmech.

0: [ste znarny tim, ze 0 vas nikdo nic nevi. Proc jste se rozhodl nynf promluvit, kdyz jste pfcdtim mnoho let odrnital jakykoliv rozhovor?

CC: Protoze jsem dorazil na konec cesty, kterou jsem zacal kdysi davno, pred vice nez tficeti roky. Tehdy jsem byl mlady antropolog, ktery odjel na [ihozap ad USA sb ir at informace v tcrenu 0 leCivych rostlinach uzivanvch tamnimi Indiany. Zarnyslel jsem napsat clanek, abych mohl dokoncit skolu a stal se profesionalem na poli antropologie. Nemel jsem ani nejmensf potuchy, ze narazim na tak zvlastniho cloveka, jako byl don Juan.

0: [ak presne k vasemu setkani doslo?

CC: Cekal jsem na autobus na zastavce Greyhoundu v arizonskern Nogales. Rozpravel jsem s jednim antropologem, ktery tam byl

... 81 ...

r

mvrn pruvodcern a pomoenikem. Muj kolega se predklonil a ukazal na belovlaseho Indiana, kterv sel cekarriou. "Pss. tamhle, at si nevsimne, ze se na nej divas." rekl a dodal, ;ll' ten Indian je znalee peyotlu a lecivych rostlin. To bylo vsechno. co jsern potreboval slyset. Snazil jsem se vypadat co nejlepo a nedbale jsem pfistoupil k tomu rnuzi, ktery byl znam jak« don Ju~n. Zacal jsem mu vykladat, ze jsern autorita pres P" yo~l a ze by pro nej mohlo byt prtnosne, kdyby se mnou po obedval a promluvil S1. .. nebo neco tak nesnesitelne arogant nfho.

0: Takze stara finta s obedern ... Ale ve skutecnosri jste zadna all torita nebyl, pravda ... ?

CC: 0 peyotlu jsem nevedel takrka nie. A!e tam jsem delal rarne na, :hlubil jsem se svyrni vedornostmi, snazil jsem se na nt'l zapus~blt. Vzpominarn si. ze se na me d ival a obcas pri kyv l. ale nerekl am slovo. Moje piedstfrani me rychle preslo. Na konec jsem zustal micky stat jako solny sloup. Tak jsem tam za:azen~ stal, dokud don Juan neuvidel svuj autobus. Lehkym mavn~ltJm ruky se se mnou rozlouCil. Citil jsem se jako aro gantm blbec ... tak to skoncilo.

0: Ale take zacalo.

CC: Ano, tak to vsechno zacalo. Dozvedel jsem se, ze don Juan je znamy jako brujo, coz v cestine znamena sarnan. lecitel, carodej: Mym iikolern se stalo objevit, kde zije. V takovvch vecech [sem byl velmi dobrv. Zjistil jsem to a jednoho dne jsem ho navstivil. Oblibili jsme si jeden druheho a stali se pi'ateli

0: ~ftil jste se jako trouba v ptrtornnosti toho muze, ale presto jste ho dychtive vyhledaval?

CC: Pohled, ktery na me don Juan vrhl na zastavce autobusu, bvl vyjimecny. Nikdy pfedtim jsem se s nicim takovyrn nesetkal V jeho ocich bylo neco pozoruhodnsho, neco. co zatilo svym vlastnim svetlem, [sme - i kdyz si to nechceme priznat - pOll

···82· "

hvrni opicemi, antropoidy. To je nase prvotni poznani, ktere si neseme, ktere je spojene se dva miliony let starou osobou u sarneho korene nasich mozku. Delame, co muzerne. abychom to potlacili, a jsme z toho obsedantni a celf churavi. Don Juan me uchopil svyrn pohledem prave za tuto moji archaickou rovinu, navzdory me mrzutosti a podrazdeni, pramenicich z toho. ze prokoukl moje vvchloubani se na autobusovern nadrazi.

0: Nakonec se vsak stal vasim radcern a vy jeho ucednikem. [ak k tomu doslo?

CC: Trvalo ro k, nez mi zacal duverovat. Mezitfm jsme se jiz poznali cclkern dobrc, kdvz tu jednoho dne se ke mne don Juan obratil a rekl, ze rna urcite poznani, ktere se naucil od sveho nejmenovaneho dobrodeje, ktery ho proved! urcityrn druhern treninku. Slovo "poznani" pouzival mnohem casteji nez slovo ,,carodejstvi", ale pro nej to bylo to stejne. Don Juan mi rekl. ze si me vvbral, abyeh mu slouzil jako jeho uced nik, ale ze musim bvt pfipraven na dlouhou a obtiznou cestu. Nemel jsem ani tuseni, jak prckvapive podivuhodna ta cesta bude.

0: Ve vasich knihach je ncustale pfftomna jedna vee - V<1S boj o porozumeru "oddelene skutecnosti", kde jsou koman vysoci tricet metru, kde se lidske hlavy prornenuji v havrany, kde jeden J tcntvz list pada ze stromu ctyfikrat, kde car odejove zacaruji vase auto tak, ze zrnizi pred ocirna za bileho dne. Dobry kabaretnf hypnotizer muze dokazat ohromne kousky. Je mozne. ze don Juan provadel neco takoveho? Delal yam takove kousky?

CC: Je to moine. To, co me ubi, bvlo, ze tento svet je mnohern vice, nez obycejne prrpoustime - ze nase normalni ocekavani skutecnosti jsou vytvofena spolecenskym konsensern, ktery sam 0 sobe je trikem. Byli jsme nauceni videt a rozumet svetu skrze proces zapojovani se do spolccnosti tak, ze kdyz funguje spravrie, presvedcuje nas, ze interpretace, na kterych se shodnerne, urcuji hraniee realneho sveta. Don Juan prerusil

···83 ...

tento proces v rnern zivote tak, ze mi ukazal. ze marne schop nost vstoupit do d alsich svetu, ktere jsou trva le a nezavis!c na nvasem vedomi, ktere je velmi podrniriovano ruznyrni vii vy. Carodejstvi znarnena preprogramovani nasich schopnosu vnfmat ruzne dimenze jako realne, jedinecne, absolutnf, ktc re majf schopnost nas pine pohltit jako nas takzvany vsed m svet.

0: Don Juan se vzdvckv snazil, abyste vlozil svoje vysvetlen 1 skutecnosti a chapani toho, co je mozne, do uvozovek, abys te nakonec byl schopen poznat, ze se jedna jen 0 vase inch vidualni nazorv. Soucasni filozofove by to nazvali "dekon strukci" reality.

CC: Don Juan mel telesne porozurnenf tomu, jakym zpusobe m funguje rec jako system sam 0 sobe - jako metoda vytvarcm obrazu skutecnosti, 0 ktere se mylne dorrmivams, ze narn odhali "pravdivou" podstatu veci. [eho uceru bylo jako bu sent holi do me natvrdle hlavy, dokud jsem neprozi'el, ze muj drahocannv pohled na svet je vlastne konstrukci vvtvorenuu ze vsech druhu ustalenych interpretaci, kteryrni jsern brand sam sebe pred cistym nadhernvrn vnimantm.

0: V tom zazniva protimluv. Na jcdne strane vas don Juan zb.i vii vlivu spolecnosri, kdvz vas naucil videt svet bez aprior nich konceptu. Na druhe strane vas pak dostal pod nove vlivv jineho spolecenstvt, kdyz yam predstavil nove souborv vyzn.i mu a smyslu, ktere vyplynuly z toho, ze yam dal odlisnn« interpretaci, novy - i kdyz magicky - pohled na realitu.

CC: Pfesne 0 tomto jsem se s donem Juanem neustale dohado val. On Hkal, ze me ve skutecnosti odpoutal od konceptll, 1.1 jsem rfkal, ze me pouze pi'ipoutal k jinvm. Tim, ze me ucil Cd rodejstvi, mi poskytl nove bryle, novy jazyk, novy zpusob n.i hlizenf na byti ve svete. Byl jsem polapen mezi mou puvo.l ni jistotou 0 svete a mezi novym popisem - carodejstvim

a byl jsem nucen drzet to stare a to nove pospolu. Citil jS('111 se zcela ucpan a zaseknutv, jako auto s nefungujicf pfevodo ,

···84·· .

1

I i

kou. Don Juan tim byl potesen. Rfkal, ze to znamena, ze prokluzuji mezi dverna popisy reality - mezi myrn starym a novyrn pohledem. Nakonec jsem uvidel, ze vsechny moje predchazejici pfedpoklady se zakladaly na vid enf sveta jakozto neceho, s cirn jsem skrz na skrz obeznarnen. V ten den, kdy jsem potkal dona Juana na autobusove zastavce, jsem byl idealni akademik, triumfalne odcizenv, odfikavajici nazpamet hlasky 0 me neexistujfcim odbornosti v problematice psychotropnfch rostlin.

l): Ironif je, ze to byl don Juan, kterv yam predsta vil "Mescalita" - bozstvo peyotlu se zelenou kuzf.

l'C: Don Juan me vedl k uzfvanf psychotropnfch rostlin pouze v prostfednfm obdobi meho ucednictvf, protoze jsem byl pfilis hloupv a namysleny, coz jsem samozrejme pokladal za dukaz intelektualniho koumactvi. Drzel jsem se sveho konvencniho popisu sveta s neuvefitelnou zarputilostf a byl jsem presvcdcen, ze je to ta jedina pravda. Peyotl poslouzil k umocneni jemnych protimluvu v ramci mych interpretacnich iluzi a tim mi pomohl dostat se skrz typickv zapadni postoj k pohledu na vnejs! svet a muj neustaly vnitrru dialog 0 nern. Ale za tyto psychotropnf lekce jsem zaplatil fyzickyrn a emocionalnfrn vycerpanirn. Trvalo rni to cele mestce, nez jsem byl opet ve sve kuzi.

(I: Kdybyste si to mohl projft znovu, rekl byste proste "ne"?

l 'C: Moje cesta byla proste moje cesta. Don Juan neustale Hkal:

"Udelej gesto." Gesto nenf nic jineho, nez pine vedomy akt venovany sile, ktera vychazf z ucineneho rozhodnuti. Koneckoncu hodnota vstoupeni do neobycejnych stavu, jako jsou intoxikace vyvolane peyotlem nebo jinvmi psychotropnfmi rostlinami, spociva v pfesnern urceni toho, co potrebujete, abyste pfijali uzasny charakter obycejne skutecnosti , Vfte, stezka, ktera rna srdce, nenf cesta ustavicne introspekce nebo mysI ickeho letu, ale zpusob okouzleni radostmi a bolestmi svel a . Tento svet, se kterym je kazdy z nas tak tizce spjat na

···85 ...

moieku larnich urovnich ke vsem jinym nadhernym a dyn.i mickvm manifestacim bytf - tento svet je skutecnym lovister» bojovnika.

0: Vas pfitel don Juan vas ucil 0 tom, co ie, jak poznat to, co I"~ ajak zit ve shode s tim, co je - ucil vas ontologii, noeti.v a etiee. Coz mnohe ctenafe nabada. aby fekli: Don Juan je pHil dobry, nez aby byl pravdivv, Castaneda si ho vymyslel ial", alegoricky nastroj pro moudre pokyny.

CC: Nazar, ze byeh si mohl vymyslet postavu, jako je don [uan je absurdnf. [sern produktem evropske intclektualni tradic se kterou noma don Juan nie spolecneho. Fakt je jiny, Jsem n: porter. Moje knihy [sou vypravenfrn 0 neobycejnern jevu, ktci \ me primel, abyeh vykonal zasadni zrneny ve svern zivo t« abyeh tomuto jevu mohl eel it pomoei jeho vlastnieh ternu mi.

0: Nekteff z vasich kritiku se poradne rozohni, kdyz yam Vyl I taji, ze Juan Matus obcas mluvf spfs jako ehlapik z Oxforclu nez don Indian. Pak je tady jeste fakt, ie don Juan hod III eestoval a osvojil si svoje poznaru i z jinvch zdr oju ru z yaquijskych.

CC: Dovolte mi jedno doznanf: velice me tesi myslenka, ze dlill Juan nemusf byt pr ave tim "nejlepsim" donem [uancm A pravdepodobne je pravdou, ze ja nejsern tim nejlepsim ell losem Castanedou. Pted mnoha lety jsem nahodou na jed III party v Sausalitu natrefil na dokonaleho Castanedu. Tam uprostred patia, stal ten nejhezci muzo Byl blond'aty, vysol. \ mod rooky, nadherny a bosy. Bylo to na zacatku sedmdesatv. II let. Podepisoval knihy a majitel dornu mi rekl: "Moina by '~I rad seznamil s Carlosem Castanedou." Byl to impozanuu <;=astaneda s impozantnim houfem krasnych divek kolem solRekl jsem mu: "Velice me tE'Si, ze vas potkavarn, pane Ca~LI nedo." On odpovcdel: "Doktore Castanedo." Myslim, ie d, lal svoji prace velmi dobre. Reprezentoval dobry styl, jak hi Castanedou, tim idealnim Castanedou, se vsemi vyhodanu

···86· ..

r

ktere z te role plynou. Cas vsak uplynul a ja jsem stale ten Castaneda, ktery jsem. Moc se nehodfm na to, abych hral hollywoodskou verzi. A stejne tak don Juan.

(): Kdyz mluvirne 0 doznanich: uvazoval jste nekdy 0 tom, ie byste ponekud zmirnil zvlastnost vaseho ucitele a prezentoval ho [ako konvencnejsi postavu a tim z neho udelal lepsi nastroj pro predavani jeho uceni?

CC: 0 takovem pffstupu jsem nikdy neuvazoval, Zjemriovat ostre hrany ve prospech libivejsiho deje je luxus romanopiscu. Psany i nepsany zakon vedy, ktery zni "Bud objektivni!", mi zdaleka neni neznarny. Obcas don Juan mluvil potrhlyrn slangem, pouzfval vvrazy jako treba: "No te pero!" nebo "Mej vsech pet pohromade!" Ph jinych pi'fleiitosteeh predvadel vynikajfci znalost spanelstiny, ktera mi umoznila dostat detailni vysvetleni zapeklitych vvznarnu systernu jeho nauky a logiky, na ktere je postavena. Vedorne pozrneriovat dona Juana v knihach tak, aby se jevil stale stejny, a uspokojit tak urcitou cast ctenafu, by do meho dila prineslo prvek "subjektivity" - demon a, ktery dIe mych nejlepsich kritiku nema v etnograficke literature co delat.

(): Skeptiei vas vvzyva li. abyste jednou provzdy toho dcmona vypudil tim, ze byste poskytl k verejnemu zkoumanf sve zapisky z terenu, ktere jste si pofizoval behern vasich setkani s donern [uanem. Neotupil byl tento cin pochyby, tykajicf se toho, zda je vase dilo skutecnou etnografickou reportazi, nebo pouze urnnou fikci?

CC: Ci pochyby?

0: Vasich kolegu antropologu ...

CC: V urcite dobe nebyla zadost videt moje zapisky z terenu zatfzena zadnymi skrytymi ideologickyrni pohnutkami. Po publikaei Ucen[ dona Juana jsem obdrzel uctivy dopis od Cordona Wassona, zakladatele vedy 0 etnomykologii - coz je

···87·· .

,

I

I

studium Iidskeho pouzfvarn hub. Gordon a Valentina Was.~I' novi objevili existenei dosud aktivniho samanskcho ho ul» veho kultu v horach pobliz Oaxaey v Mexiku. Doktor WaSSlll1 me pozadal, abyeh objasnil urcite aspekty 0 [uanove UZI\,I ni psyehotropnfch hub. Ochotne jsem mu zaslal nekolik stran.:l rnych zapisku z terenu, ktere se vztahovaly k tomuto tern.: tu, a dvakrat jsem se s nim setkal. V dusledku toho se ~),\ I o mne zminoval jako 0 "poetivem a serioznim mladem mU/.1 nebo neco v tom smyslu.

Dokonee i presto nejaci kritiei dal tvrdili, ze vsechny /.1 pisky z terenu ponzene Castanedou musi byt chapany jako p. I delky, vytvorene az zpetne. Dfky tomu jsem si uved omil. /' neexistuje zpusob, ktervrn byeh mohl uspokojit ty lidi, jejich mysli postradaji urcitou otevrenost. i kdybych jim predlclJIl jakykoliv dokument. Vlastne bylo velmi osvobozujici zanech.u verejnych iniciativ - coz mi vzdy by lo proti srsti - a vratit '" za donem [uanem k praci v terenu,

0: Zajiste je yam znarno i tvrzeni, ze jste svyrn dilern napom(l hI k trivializaci indianske duchovni tradice. Argumenty 21ll'11 asi takto: houfy opovrzenihodnvch radoby Indianu, napodo bitelu zenoucich se pouze za ziskem a samozvanych sama 1111 ctou vase knihy a nachazeji v nich inspiraci. Cim se obh.iji te?

CC: Nedal jsem si za dl napsat vycerpavajicf dflo 0 indiansl« spiritualite, takze soudit me dilo z tohoto pohledu je chvl.; usudku. Moje knihy jsou kronikou specifickych zkuscnos: I a postrehu, ktere majf urcity kontext. Vse jsem zachytil n('1 lepe, jak jsem urnel, Ale opravdu se citfm byt vinen za vedom. pachani umyslnych etnografickych cinu. ktere nejsou nicu» jinym nez pfekladanim kulturnfch zkusenosti do psane pod« by. Etnografie je vzdy psane dilo. A to je to, eo delarn ja. ( " se stane, kdvz se vyrcena slova prornenf v psana slova, ps.r na slova se stanou publikovanvmi slovy, publikovana sl ov.i jsou pozrena skrze akt cteru, ktery vykonava osoba, ktl'I,' nezna autora? Domluvme se, ze to bud erne nazyvat souhrnen, [sern nanejvvs stastny, ze marn sirokou a ruznorodou 01".,

···88 .. ·

ctenaru takrka po celern svete. Podminka vstupu je vsude stejna - gramotnost. Mimo to jsem zodpovedny za ctnosti a neresti mych anonymnfch ctenafu, stejne tak jako je zodpovedny kazd y jiny autor z kterekoliv doby a mista na svete. Hlavnt vee je, ze si stojim za svyrn dilem.

0: Co si don Juan myslel 0 vasi svetove proslulosti?

CC: "Nada." Nic. S urcitosti jsem se to dozvedel tehdy, kdyz jsem mu podal jeden vytisk Uceni dona Juana a i'ekl: "To je 0 vas, done Juane." Zrakem preletl knihu nahoru dolu, zeprcdu zezadu, zalistoval strankarni jako balickern karet a pak mi ji pedal zpet. Bvl jsern z toho celv schlrplv a i'ekl jsem mu, ze si pi'eji, aby ji pi'ijal jako dar. Don Juan odpovedel. ze bude lepst. kdyz ji nepfijme. .Protoze ty yiS, co my v Mexiku delame s papirem," rekl a pak dodal: .Rekni svernu nakladateli, aby tvoji pfiStf knihu vytiskl na jernnejsim papffe."

0: Di'fv jste se zrninil, ze don Juan zamerne delal vase uceni dramatickyrn. Vase knihy to potvrzujf. Mnoho antropologickych del pusobf dojmem, ze usiluji 0 nezazivnost, jako by banalita by la znarnkou pravdivosti.

CC: Abych udelal z ohromujfcfch dobrodruzstvi s donem [uanern neco nudneho, musel bvch lhat. Trvalo mi to roky, nez jsem ocenil fakt, ze don Juan' je mistr v uzivanf frustracf, odbocovani od tematu a letmych poodhaleni jake metod vyuky. Strategieky mi podaval utrzky odhaleni a mlzeni v tech nejpodivnejsich kombinacfch. Jeho stylem bylo tvrdit, ie obycejna realita neni od delena od te neobycejne, nybrz ze jsou obsazeny jedna v druhe - a pak druhy den si protirecil a trval ria tom, ze hranice mezi oberna realitami musi byt respektovana za kazdou cenu. Zeptal jsem se ho, proc to tak musi byt, a on mi odpovedel: .Protoze nic neni pro tebe duleiitejsf nez to, aby tvuj osobni svet zustal nedotcenv."

Mel pravdu. To byla ta nejvyssf priorita v prvnfm obdobi meho ucednictvi. Nakonec jsem uvidel - uzrel jsern - ze stezka srdce vyzadujc uplne gesto, stupen opusteru sebe sama, kte-

.. ·89 .. ·

ry rnuze byt az desivy. Pouze pak je mozne dosahnout sku tecne prorneny.

Take jsem si uvedomil hranice, za kteryrni uceni dona [uana nerna a nernelo by byt odmitano jako "pouhii alegorie", jak to cini nekteff specialiste, jejichz posvatnou misi je posilit orne zeni, ktere kultura a tradice nakladaji na vnfmaru.

0: Tim se bhzirne k otazce, kdo rna pravo definovat "spravnost'· kulturniho popisu. V techto dnech nekteff kritici Margarel Meadove prohlasuji, ze se mylila. co se tyee jeji prace o ost rovu Samoa. Ale proc nenci. ponekud mene dogmaticky, ze jeji dilo pfedstavuje neiiplny obraz zalozenv na jedinecnem setkani s exotickou kulturou. [e zrejme, ze jeji odhalenf jsou ovlivnena zajmy jeji doby a take jejimi vlastnimi sklony. Kdo rna tu autoritu, aby oddeloval umeni od vedy?

CC: Pfedpoklad, ze umenf, magie a veda nemohou existovat v tom stejnern case na tomtez miste, je zastaraly pozustatek aristote lovskych filozofickych kategorif. V jednadvacatern stoleti sc musirne posunout za tento druh nostalgie ve spolecenskych vedach, Dokonce i pojem etnografie je pi'flis jednolity, protozr to implikuje, ze psani 0 [inych kulturach je cinnost specific ka pro antropologii, zatimco ve skutecnosti etnografie prochazi napnc ruznvmi disciplfnami a zanry. A navic ani etnograf neru jednolity - musi byt mnohovrstevny a mit zpctnou vazbu. stejne jako kulturni fenomen, ktery je shledavan jako "fozdfl ny".

0: Takze pozorovatel, pozorovany jev a proces pozorovani tvo ff neoddclitelny celek. Z teto perspektivy neni realita, kterou pouze pfijimame, nybrz realita je aktivne uchopovana a lieen,1 rozdilnvm zpusobem ruznymi pozorovateli, ktei'i maji rozdilnc pohledy.

CC: Pfesne tak. Carodejstvi prichazf s tim, co je akt pospojova ni urcitych specializovanych teoretickych a praktickvch pre mis 0 podstate vrumanf do vytvareru vesmiru kolem nas. Tr valo mi dlouhou dobu, nez jsem si intuitivne uvedomil, z,'

···90 ...

existuji tfi Castanedove. Jeden, ktery pozoroval dona 11I,III.I - muz a ucitel. Dalsi byl aktivni objekt vycviku dona 111,111.1

- zak. A jeste jeden muz, ktery byl kronikarem celeho dohro

druzstvi, "Tfi" je metafora k popisu pocitu nekonecne Sl' 11\1" nfcich hranic. Stejne tak don Juan neustale menil pozicc. SI'() lecrie jsme prosli puklinou mezi prrrozenyrn SVl'il'III kazdodenniho zivota a nevidenyrn svetern, ktery don 11I·111 nazvval "druhou pozornosti", tomuto pojmenovani lid'," prcdnost pfed slovem "nadpfirozeny svet".

0: To, co prave popisujete, neni prave to, co by pnchazelo na IlIv~·1 vetsine antropologu. kdvz premysleji 0 tematu sve pracc

CC: Tim jsem si jisty. Ncdavno se me nekdo zeptal: "Co si m v:

If hlavni proud v antropologii 0 Carlosi Castanedovi?" Ned" mnivarn se, ze by vetsina z nich na me vubec pomvslela 1',11 z nich muze bvt trochu rozladenych. ale jsou si jisti, ze to, «) delam. neni vedecke, tak se s tim neobtezuji. Pro vetsinu I.. 111,11 "antropologicke moznosti" znamenaji vylet do exotick v.h zemi, pffjezd do hotelu a popijenf d rinku, zatimco k yam clio.! I spousta domorodych lidi, ktei'i yam vypraveji 0 sve kul l ur.Rfkajf yam vsechny druhy veci a vy zapisete ruzna synoll\ rna pro matku a otce. Date si jeste par drinku a jedetc dlllllll, kde to vlozite do pocitace a udelate tabulku vzajernnvch V/[.I hu a rozdflu. To je pro ne vedecka antropologie. Pro Illl' h to bylo peklo.

0: Jak vlastne piSete?

CC: Moje rozhovory s donem Juanem behern meho uccdnutv: byly pofizovany hlavne ve spanelstine. Ze zacatku [scm .«: snazil presvedcit dona Juana, aby me nechal pouzfvat 111,1)', netofon, ale on fikal, ze spolehat na neco mechanickcho /. II.I~. del a vice a vice neschopne bytosti. "Oklesfuje to tvoji 1lI,1)~1I," rekl, "radeji se uc celyrn svvm telern, takze si budes VSl' \\ bavovat pomoci celeho tela." Nernel jsem ani potuchy, l() 11111 mysli. V dusledku toho jsem zacal shromazdovat ohl('IIIII(' poznamky 0 tom, co on fekl. Mel z me pficinlivosti 1l')~I.lt I

. .. 91

Sve knihy jsem vysnil. Vzal jsem svoje zapiskv - obycejne, ale ne vzdv - odpoledne, procetl jsem si je a prelozil do anglictiny. Vecer jsem spal a snil to, co jsem chtel napsat. Kdyz jsem se probudil. psal jsem v klidnych nocnich hodinach, zachycoval jsem to, co se mi souvisle samo usporadalo v hlave.

0: Prepisoval jste neco?

CC: Ne, to nedelarn. Normalru psani je pro me dost suche a prae~ ne. Snenf je Iepsi. Hodne z meho vycviku u dona Juana se skladalo z prepracovanf rneho vnimanf tak, abyeh byl sehopen po~ drzet si snove obrazy tak dlouho, abych si je mohl pecliv(' prohlednout. Don Juan mel pravdu s tim magnetofonem - a kdvz se na to divam zpetne, is temi zapisruky. Byly moji berlickou a uz je vic nepoti'ebuji. Ke konei meho casu s donem [uanern jsem se naucil naslouchat a pozorovat a citit a vybavovat si vsemi burikami meho tela.

0: Dfive jste se zrninil 0 dosazeni konee eesty a nynf mluvite o konei vaseho casu s donem Juanem. Kde je don Juan nynf7

CC: Je prvc. Zmizel.

I

0: Nechal nejakou stopu?

0: Don Juan mi rekl, ze se chysta vyplnit sen carodejll - opustit tento svet a vstoupit do .riepredstavitelnych dimenzf ". Pfemistil svuj slucovaci bod z jeho upevneni v konvencnim lidskern svete. Mohli byehom to nazvat vzplanutim z nitra. [e to alternativa ke smrti. Bud vas poehovaji metr hluboko pod zahon kyticek, nebo vzplanete. Don Juan si vybral vzplanuti.

0: Tusim, ze toto je jeden zpusob smazaru osobnf historie. Pak je tato konverzaee [uanovyrn umrtnim oznamenim?

CC: Dosel ke svemu konei s plnym vedomim. Zarnerne. Chtel dal expandovat, spojit sve fyzicke telo se svym energetickvm te

···92···

lem. [eho dobrodruzstvi bylo tam, kde se mala osobni tun spoji s obrovskyrn oceanem, Nazyval to "konecnou cestou". Takova rozlehlost je pro moji mysl nepochopitelna, takze se mohu pouze vzdat vysvetleni. Zjistil jsern, ze vvsvetlujtci poucky vas ochrani pred strachem z neznarna, ale ja d avam pi'ednost neznarnu.

0: Cestoval jste daleko a hodne. Reknete mi prtrno: ,,Ie realita, v zasade vzato, bezpecnym mistern?

CC: Jednou jsem se zeptal dona Juana na neco velmi pcdobneho. Byli jsme sami v pousti. ByJa noc, svitily miliony hvezd. Uprimne a pratelsky se zasmal. Pak rekl: "Zajiste, vesmir je dobracky. Mozna. ze te znici, ale behern toho proeesu te bude ucit neco, co rna eenu vedet."

0: Co bude d al s Carlosem Castanedou?

CC: Dam yam vedet, PffSte.

0: Bude nejake pfiste?

CC: Vz.dvckv je nejake pffSte.

···93·· .

ROZHOVOR 5.

Duben 1995

0: Zatimco pocet vasich knih svedci 0 vasi stedrosti ke ctenarurn. vy sam jste dobfe znam svoji urcitou "nedostupnosti". Nv n: vvdavate videokazetu s "energetickymi pohyby" nazyvanv mi Tensegrita. Tento pocin patrne nema obdobu. Muzete nam

i v 'hI' d t t"?"

fici dUVOl , proc ta na 3" os upnos .

CC: V urcite dobe nas ucitel, don Juan Matus, doporucil SVYIlI ctyrem zakum - Taishe Abelarove. Plorinde Donnerove. CI rol Tiggsove a mne, abychom se fidili vzorcern chovanim, kterx on praktikoval ve svem zivote: byl to model nedostupnosti Veci se ale zrnenily, a proto jiz dal nejsme vazani k tornu. abychom sc ffdili jeho pokyny. Nicmene nase so ucasna do stupnost neni nasim vymyslem, nybrz je to vvsledek pfisnl' ho drzeni se konceptu, ktery nas on ucil: prizpusobivosti, CO! je zakladni vlastnost sveta. [inymi slovy, nic ve svete carod!:'I" neni trvale. Vzdyf ani ve svete kazdodenniho zivota neni nil trvale, ale lide jsou odhodlani ignorovat tento fakt a skryv.i if se za prazdne mvslenkove pojmy.

CC: Carodejove vefi, ze jsme vvchovani k tomu. abychom sve skll tecne potreby ukryvali za prazdne ochranne slupky. placeb.i ktera v podstate nemaji iadny vyznam. Napriklad nase Sfd rosti ohledne prezentace a obrany naseho ja v ~aidodenni'" zivote jsou jednou z techto prazdnych slupek. Carodejove I" povazuji za placebo, protoze se to vubec neshoduje s nasinu skutecnyrni potrebarni, ktere jsou nejlepe obsazeny v tech /.,1 kladnich otazkach, jako je otazka 0 podstate ved omi, Ot,1/J,1 smyslu naseho zivota, otazka nevyhnutelnosti nasi smrti. DOli Juan nas ucil zpusob, jak se zamerit na tyto otazky: nazyv.il to "cestou bojovnika". V celern svern dile jsem se nepokoo

0: Muzete vvsvetlit, co minite temi prazdnvrni myslenkovynu pojmy?

···94·· .

r

._------------------

sel 0 nic jineho, nez zft ve shode s tou nejzavaznejsi odpovednostf - popsat cestu bojovruka. Vsichni ucednici dona Juna jsou hluboce zaujati tim stejnvm ukolern. Ponevadz vefime, ie nam zbyva pouze malo casu, vsichni jsme se shod li, ze ted pfisel ten okamzik pro nas vsechny, abychom prijali odpovednost za vefejne predvedenf cesty bojovnika. Video, ktere vydavame, je jednim z pokusu, smerujfcfch za timto cilern.

U: Pohyby ukazovane na videokazete vas naucil don Juan Matus. Zkoumaji dualismus mezi ja a energetickyrn telern, Co je energeticke telo?

CC: Pohyby predvedene na videu nas skutecne ucil don Juan Matus, ale i dalsi clenove jeho druziny. Tyto pohyby, ktere nazvvali "magickymi gesty", jsou soucasti jejich carodejneho odkazu. Tyto pohyby jsou energetickyrni manevrv vytvorenvrni tak, aby izolovaly a pozvedly na vyssi uroveri to, co carode jove nazyvajf "energetickym telern", nebo-Ii shlukem energetickych poli, ktery povazovali za protip61 fyzickeho tela.

0: Rekl jste, ze zeny a muzi, kteff zili v davnem Mexiku, si prali nashromazdit dostatek energie, aby rozsirili nebo pozvedli svoje ved omi. Pohyby pi'edvedene na v ideokazete s Tensegritou byly praktikovany za ucelern dosazeni tohoto cile. Jak byly tyto pohyby vymysleny?

CC: Carodejove a carodejkv, kteff zili v davnych dobach v Mexiku, praktikovali tyto serie pohybu, aby nashromazdili energii ve svych telech tak, aby s ni mohli manipulovat. Tyto pohyby ve skutecnosti nevymysleli, ty pohyby byly objeveny skrze praktiky sneni. Snenf je pro carodeje umenf 0 transformovaru obycejnych normalnich snu do vhodnych prostredku slouztcich k pozvednuti jejich vnimani. Bylo nam podano vysvetleni, ze ve snenf byli tito carodejove a carodejky take schopni objevit specificke pohyby, ktere jim umoznovaly dostat se behern hodin bdeni do tech stejnych urovru optirnalni telesne harmonie. Presvedceni techto carodeju, ktere se zaklada- 10 na pozorovant behern jejich praxe sneru, bylo, ze vedornf

···95 ...

je zare soustfedena v urcitem bode na nasern energetickem tell', v bode, k,tery je viditelny, kdvz je clovek vruman jako pol. energie. Om vetsf mnozstvi energie muze fyzicke tela schra riovat a manipulovat, tim intenzivnejsf je zaf vedorni.

0: Osoby, ktere pfedvadeji pohyby na videokazete, jsou nazyvanv "Chacmoolove", Kdo jsou? [akv je jejich vyznarn?

CC: Ty Hi osoby predstavene na videokazete jsou Kylie Lundah lova, Reni Murezova a Nyei Murezova, Ty Hi jiz s nami pr'l cuji mnoho let. Kylie Lund ahl ova a Nyei Murez o va jsou ochrankvno Florindy Donrierove. Reni Murezova je ochran kyne Carol Tiggsove, Don Juan narn vysvetlil, ze ty obrovskc. tyCici se postavy, ktere je mozno najit v blizkosti mexickych pyramid, jsou nazyvany "chacmoolove", coz je jisty druh straz cu a ochrancu. Rekl, ze ten pohled prazdnoty cisici z jejich OCI a tvart je zpusoben tim faktem, ze se jedna 0 snove strazcc. streztcf snivce a mista sneni. Ve shode s tradici dona [uana nazyvarne Kylie Lundahlovou, Reni Murezovou a Nyei Mu rezovou Chacmoolove, protoze jejich vnitrne dane energetick« seskupenf jejich bytosti jim umozriuje mit soustredeny zamer. skutecnou divokost a opovazlivost, ktere z nich del aji idea I ni strazce cehokoliv, co si vyberou jako objekt sveho straz« ni, af uz je to osoba, idea, zpusob zivota nebo proste coko liv. V pripade naseho videa tyto Hi ochrankyne predvadeji techniky Tensegrity, protoze jsou nejlepe kvalifikovanv pro ten to ukol. Dokoncily obrovsky ukol zkornpilovat ctyri ind ivi dualni proudy magickych pohybu, ktere don Juan a jeho dru zina naucili nas, jeho ctyri ucedniky. Dalsim duvodern je ito, ze skrze svou Tensegritu jsou schopny premenit plan beZnl' vrtosivych ucedruku do umeni disciplinovanvch bojovniku. ktei'i nepodlehaji nutkarum mysli.

0: Rikate, ze don Juan mel pouze ctyh ucedniky: Taishu Abela rovou, Florindu Donnerovou, Carol Tiggsovou a vas. Co Sl' stalo s terni dalsimi ucedruky, ktere zrniriujctc ve svych kni hach?

···96· ..

r I

CC: Ti uz s nami nejsou. Pfipojili se k donu Juanovi. Ve smyslu energetickeho usporadant byli od nas naprosto rozdilni a kvuli tomuto faktu nebyli schopni nasledovat me vedenL Nebylo to proto, ze by nechteli, bylo to spis kvuli tornu, ze jim moje konani a cile nedavalv zadny smysl. Zadni jini ucednici ve svete dona Juana uz neexistovali. Nekteif lide tvrdi, ze byli ucedniky dona Juana nebo me, coz [e vsak absurdnf. Tricet let jsme byli naprosto nedostupru, Prohlaseru, ze nas nekdo znal nebo s narni pracoval. jsou naprostyrn podvrhem. Obavarn se, ze lide, kteff neco takoveho tvrdi, to delajf z cireho silenstvi, ncbo, coz je jestc horsi, opovrzenfhodne potreby pritahnout pozornost.

0: 0 pohybech Tensegrity take tvrdite. ze umoznuji stay pohody. Clovek se "citi lepe", kdyz je praktikuje?

CC: Don Juan fikal, ze ten, kdo magicke pohyby praktikuje, se nejenom cit] lepe, ale stava se i lepsi lidskou bytosti. Duvod pro takove tvrzeni je velmi prosty: narust energie vytvafi klid. vykonnost a cilevedomost. Don Juan fikal, ze kolektivnf poblazneni dncska je nas totalnf nedostatek smyslu a zarneru. Donekonccna narn opakoval, ze bez dostatecncho rrmozstvi energie neexistuje zpusob dokonce ani pro forrnulovani nejakeho druhu skutecneho smyslu v nasich zivotcch. Magickc pohyby, tim, ze narn pomahaji nashromazd'ovat energii, narn skutccnc prispfvajt k tomu, abychom uchopovali ideu smyslu v nasich myslcnkach a jednani.

0: Proc jste pojmenovali tyto pohyby "Tensegrita"? Co to znamena?

CC: [ak uz jsem uvedl dffve, diky iisilf tech tff Chacmoolu, ktere zkompilovaly vsechny rnagicke pohyby. jsme skonci li u rozsahleho systernu telesnvch cviceru. Pote jsme my vsichni pracovali mnoho let na tom, abychom tento system prornenili do funkcnfho a opravdoveho celku. Tento celek jsme nazvali "Tensegrita", coz je termin z architektury, kterv znarnena: "vlastnost skeletovych staveb, ktere vyuzfvaji prvky staleho

..·97 .. ·

napjeti a prvky prerusovane komprese takovyrn zpusobem. it' kazdy prvek je schopen fungovat s maximalni efektivnosl I a hospodarnosti". Souhlas mezi narni byl jednohlasny: tako vy pojem nejlepe vystihuje podstatu tohoto systernu pohybi [eho jadro spocfva napred v napinani a uvolnovani vybranvch casti tela, coz postupne vede k napmarn a uvolriovaru celeho tela. Nasim pranfrn je dosahnout efektivnosti tech carodej. a carodejek z davnych dob, kteff objevili a praktikovali m.i gicke pohyby.

Kvuli tomuto ucelu nas sam don Juan nabadal, abvchom se dobre obeznamili s praxi orientalnich bojovych umeni, B('/ pochyby byl inspirovan jednou clenkou sve druziny: Clan)! I Boehmovou, ucitelkou Taishi Abelarove, ktera studovala bo jova umenf v Cine. Clarina idea byla, ze objeveni magickycl: pohybu pusobi neblahou obsesi, ktera se tyka jejich dokon.i leho provadeni. Rikala, ze aby se clovek s touto obsesi molt! vyrovnat, potrebuje preciznost a vnitfni silu ziskanou z prax,· orientalnich bojovych umeni, ktere byly jeji zalibou a cestou Kazdy z ucedniku dona Juna se v urcitern dobe venoval stu diu bojovych umeni. Diky tomu jiz byla obsese z pohyb i Tensegrity utlumena neCim, co mohlo vest tela k rozvoji m.i ximalni preciznosti a vnitrnt sily.

0: Na videu se vyhybate slovurn "magie" nebo "carodejstvi". kdyz se zmiriujete 0 mistrovstvi tech zen a muzu a zen day neho Mexika v jejich schopnosti "ovladat vedorru". Proc Imp terminy "magie" a "ca!'odejstvi" negativni konotace?

CC: "Carodejstvi" a "magie" jsou pojmy, ktere maji negativin kontace diky zpusobu. kteryrn zapadni clovek celf neznamu Carodejove veri, ze zapadni clovek je prostoupen iracion.i I rum strachem z neznarna, a aby se osvobodil od tohoto str.i chu, musf pozmenit svoje zakladni nasmerovani: misto toh« aby byl podesen z neznama, musi jim byt zaujat. Abychom ~;" vyhnuli rozhorceni nebo hnevu ze strany osob, ktere mohou byt zaujaty timto videem, snazili jsme se vysti'ihat toho, ahv chom davali podnet k probuzeni jejich strachu tim, ze bud« me uztvat pojmy jako "magie" nebo "carodejstvi". Byl bv.f

···98 .. ·

rad. kdybych je nalakal k tomu, aby se proste vzdali vsech soudu a jednoduse tyto pohyby praktikovaly. Koneckoricu, pokud budou celit neznarnu se zvysenou energii, ktera vznikne z praxe pohybu zachycenych na videokazete, jednod use se zapoji do noveho zpusobu zachazeni se svyrn vedomim.

0: Co byste rekl tern, ktefi pojmou vasi videokazetu jako telesna cviceni? [inyrni slovy, kdvz se nekdo nechysta na "abstraktni cestu", ziska neco z praxe cviku ukazanych na videokazeta? (]e myslenka na takovy zisk hodna pokaram? )

CC: Myslenka na zisk v zadnern prtpade neni pokaranfhodna CviCime Tensegritu vyhradne kvuli tornu, abychom ziskali silu, pevnost, odolnost, mladi. Takze myslenka, ze se lide postavi k nasi videokazete jako k manualu telesnych cviku, je naprosto akceptovatelna. Ten nejvetsi trik, jak rikaval don Juan, neni v tom, ze necemu uvefirne, ale v torn, ze to budeme praktikovat. "Nernusite verit tomu, co yam fikarn," opakoval nam znovu a znovu, "ale delejte presne to, co varn flkam, protoze jsem stars! nez vy a znam cestu. A nakonec to, co yam doporucuji, pfinese svuj vvsledek, zmeni vas to."

0: Zaslechl jsern, ze se tady suska 0 tom, ze snad chystate workshop, kde budou Chacmoolove ucit Tenscgritu ..

cc. Ano, je 10 pravda, Chacmoolove budou ucit Tensegritu na workshopech. Chacmoolove povazuji za nezbytne ucit Tensegritu z prvnf ruky kazdcho, kdo se ji chce ucit. Pfisli s napadcm vytvofit svuj vlastni institut "Chacmoolske centrum zvyseneho vnimani". Jejich argument je, ze ucednfci dona Juana, af lIZ se chteji udelat jakkoliv dostupnyrni, jsou Ve skutecnosti nedostupnt, coz je dusledek praktik, ktere jim odkazal don Juan. Na dr uhe str ane pozice Chacmo olu je dokonale vhodna pro vyucovani, ponevadz jsou spise mladymj dostupnymi studentkami nez starsimi a nedostupnymi.

l l: Take jsem zaslechl, ze tato videonahravka je prvnim dilem zamyslene serie. Kolik vlastne pohybu Tensegrity existuje?

.. ·99· ..

CC: Tato videokazeta je skutecne prvnim dflem pfipravov.n.. serie. Pohybu Tensegrity je pornerne hodne a umenfrn CI1.1' moolu je vmestnat je do jednoho celku. Kylie Lundahlova, "I. ra je velitelkou mezi strazci, po letech vycerpavajfciho usdl a podrobne konzultace s ucedniky dona Juana, vybraJa Ill" kazdou videokazetu ty nejpifhodnejsi magicke pohyby, od tl·. II nejjednod ussich az po ty nejslozitejsf. V svern vyberu POll/1 la vzdy nejlepsi energetickv vystup. mela pritom na pamcll ze to, na cern pfi praxi pohybu Tensegrity zalezf, je zam«. carodeju shromazd'ovaj energii, nikoliv ji pouze ru tinne "., lovat. Kylie Lund ahlova, ve spojeni se vserni ucedntkv d0111 Juana, usporadala pohyby Tensegrity tak, aby je slo maximaln. vyuzft pro stay pohody a pozvednutf vedorm.

0: Vy sam praktikujete tyto pohyby kazdy den? Kdyz se jim el" vek poradne venuje, kdy lze ocekavat "vysledky"?

CC: Kazdy z nas individualne praktikuje tyto pohyby kazdy dr-n at uz jsme kdekoliv. Kdyz jsme pohrornadc, coz je velmi did ka, tri Chacmoolove vedou cviceni. Pokud clovek praktiku]. denne a peclive, jsou pozitivni vyslcd kv Tensegrity teml'l okarnzite.

... 100 ...

r

ROZHOVOR 6.

LTnor 1997

U: Leta jste setrvaval v naproste anonyrnite. Co vas pi'ivedlo k tomu, ze nyni verejne prornlouvate 0 uceru, kter a yam a vasirn Hem spolecnicim pfedal don Juan?

CC: Abychom rozsirovali myslenky dona Juana, je potfeba objasnit vse, co nas ucil. Pro nas je to ukol, ktery jiz ncmuze bvt dale odkladan. [eho tfi studentky a ja jsme dospeli k jednohlasnernu souhlasu, ze svet, do ktereho nas don Juan uvcdl. je dosazitelny pro vnfmani vsech lidskvch bytosti. Spolecne jsme prodiskutovali otazkou, jakou nejpffhodnejsi cestou se vydat. Meli jsme zamlcet cestu, kterou nam don Juan predlozil? Tato moznost nebyla pfijatelna DaIS! cestu bylo rozsifovani ideji dona Juana, i kdyz tato volba je neporovnatelne nebezpecnejsf a narocnejsi presto vefime, ze prave to je ta jedina cesta, ktera je hodria dustojnosti, kterou don Juan vlozil do vseho sveho uceni.

0: Kdyz vezmeme do iivahy vse, co jste fekl 0 nepfedvidatelnosti bojovnikova jednani, a ktercm jsme se presvedcovali po dobu tficeti let, muzerne nynf ocekavat, ze jste na nejakou dobu vstoupil do faze, ktera je pristupna vefejnosti? Jak dlouho to potrva?

CC: Pro nas neexistuje zpusob, kterym bychom stanovili docasna kriteria. Zijerne podle premis, ktere nam predal don Juan, a nikdy jsme se od nich ncodchylili. Don Juan Matus nam dal vynikajicf priklad cloveka, ktery zil podle toho, co rikal. A ja fikam, ie je to vynikajicf pffklad, protoze napodobit ho je ta nejtezsf vee na svete: byt neochvejny jako skala a zaroveri bvt tak pfizpusobivy. abych byl schopny celit cemukoliv. To byl zpusob, kterym don Juan zil. V rarnci tech to pfedp~kladu muze clovek byt jed ine beziihonnym prostfednikem. Clovek neni hracern v kosmicke partii sachu, je pouhym pesakem na

..·101 ...

sachovnici. To, co 0 vsern rozhoduje, je vedorna neosobni energie, kterou carodejove nazyvaji spirit.

0: Pokud jsem mohl zjistit, ortodoxnf antropologie, stejne ja kll udajni obranci predkolumbovskeho kulturniho dedictvf, P( I pirajf verohodnost vaseho dila. Domnenka, ze vase pracc I" pouze vyplodem vaseho literarrnho talentu, i kdyz mimor.i.l neho, pretrvava i do dnesnfch dnu. Dalsi kritici vas obviriuj, z toho, ze mate dvoji merttko, ponevadz udajne vas Zivotlll styl a vase cinnosti jsou protichudnc k tomu, co vetsina ] it! 1 ocekava od samaria. Muzete nejak objasnit tato obv ineru '

CC: Kognitivnf system zapadniho cloveka nas nuti, abychoiu spolehali na predem ustanovene ideje. Nase posudky a SOLI dy se zakladaji na necern. co je v zdv "a priori"; naprikl.rd pojem 0 tom, co je "ortodoxni". Co je ortodoxni antropologic' To, co je uceno v univerzitnich poslucharnach? Co je saman ske chovani? Nosit pera na hlave a tancit duchum? Uz tticI'1 let lide obviriuji Carlose Castanedu z toho, ze vytvofil litcranu postavu jednoduse kvuli tornu, ze jim podava zpravu 0 necem. co se neshoduje s antropologickvm "a priori", s predstavami ustanovenyrni v poslucharnach nebo behern antropologick.: prace v tercnu. Nicmene to, do ceho me don Juan uvedl, 1/", aplikovat pouze na situace, ktere si zadaji pOllze cinv, a /,1 takovych podmfnek se nestane ternef nic, nebo pouze malt> z toho vseho, co je predem ustanoveno. Nikdy jsem nebvl schopen dospet k nejakyrn zaverum 0 sarnanismu. protoze ab. toho clovek byl schopen, muse] by byt aktivnim clenem VI' svete samanu. Pro vedce na poli socialnich ved, rekneme pl'll sociology, je velmi jednoduche dospet k sociologickvm zav« rum ohledne jakychkoliv veci, ktere se vztahuji k zapadnimu svetu, protoze sociologove jsou aktivnimi cleny zapadni S})(\ lecnosti, Ale jak muze antropolog, kterv stravil nanejvys dv.i roky studiern iinych kultur, dospet ke spolehlivym zaverurn o samanech? Clovek potrebuje velky kus zivota, aby se st.il clenem sveho kultumiho sveta. Ja jsem pracoval vice nez the('1 let s kognitivnfm svetern sa manu davneho Mexika a upffrn ne receno neverim. ze jsem nabyl clenstvf v tomto svete d«

... 102 ...

r I

takove miry ze bych mohl tvofit zavery, dokonce ani abych je mohl navrhovat. Diskutoval jsem tuto otazku s lidmi cinnyrni v jinych oborech a oni, jak se zdalo, chapali a souhlasili s touto premisou, kterou tu predkladam. Ale pak se obratili o sto osmdesat stupnu a zapornneli na vsechno, s cfrn souhlasili a dal pokracovali v podporovaru "ortodoxnfch" akademickych principu, aniz by se starali 0 to, ze existuje moznost. ze v jejich zaverech je absurdnf omyl. Vypada to, ze nas kognitivni system je neprostupny.

0: Jaky je vyznam toho, ze nedovolujete, aby vas nekdo fotografoval, nahraval vas hlas nebo si overil vase zivotopisna data? Melo by to vliv na to, ceho jste dosahl ve sve duchovni praci? Pokud ano, tak jaky? Nernyslfte si, ze by bylo pro mnohe upffrnne hledace uzitecne, kdyby se dozvedeli, kdo skutecne jste? Neposlouzilo by to jako zpusob potvrzeni moznosti, ze je skutecne mozne nasledovat stezku, kterou hlasate?

CC: Co se tyka fotografif a osobnich udaju, nasleduji Hi ucednice dona Juana a ja pokyny, ktere narn dal nas ucitel. Pro sarnana, jako byl don Juan, byla rnyslenka, ze ktere vvchazel akt zdrzeni se poskvtovani osobnich udaju, velmi prosta. [e nutne odlozit to, co on nazyval osobni historii. Uniknout svernu "ia" je nanejvys obtfzne a nese to s sebou spoustu mrzutostf. Samani jako don Juan usilujf 0 stay pfizpusobivosti, kde osobni ja nehraje zadnou roli. Don Juan vefil, ze absence fotografif a osobmch udaju ovlivriuje kazdeho, kdo vstupuje na toto pole jednani pozitivnfm, ackoliv podvedomyrn zpusobern. [sme bezne zvyklf pouzivat fotografie, nahravky a osobni udaje, coz vsechno pramenf z myslenky osobni dulezi tosti. Don Juan ffkal, ze 0 sarnanovi je lepsr nic nevedet: tirnto zpusobern se clovek nesetkava s osobou, ale s ideou, kterou muzeme prijmout, coz je protiklad k tomu, co se stava ve svete kazdodennich udalosti, kdy se setkavame pouze s !idmi, kteff maji cetne psychologicke problemy, ale zadne ideje: vsichni tito lide jsou plni az po okraj svyrn "ja, ja, ja".

0: [ak maji vasi stoupenci chapat komercni a publicitni infrastruk-

... 103 ...

turu vasi literarru cinnosti pojfci se k poznarn, ktere vy a va « spolecnice rozsirujete? [aky je vas skutecnv vztah s Cleargn'l"1 Incorporated a dalsfmi spolecnostmi - Laugan Production; Toltec Artists? Mluvim zde 0 komercni linii.

CC: V tomto bode sve prace potrebuji nekoho schopneho me rt: prezentovat, pokud jde 0 W'enf ideji dona Juana Matuse. Clear green je korporace. ktera je velmi spfiznena s nasi praci, stein. tak Laugan Productions a Toltec Artists. Myslenka sfi'enf uceru dona Juana v modernim svete zahrnuje pouziti komercruch a urneleckvch medii, ktere nejsou v rnych individualnich moz nostech. Jako korporace, ktera jsou spfiznenv s ideami don.i Juana, jsou Cleargreen Incorporated, Laugan Prorluction.. a Toltec Artists schopny obstarat prostredkv po sirenf toho co ja sffit chci. Neosobru korporace maji vzdv tendence ovlad nout a premenit vse, co je jim prezentovano, a ehopit se toho skrze svoji vlastni ideologii. Kdyby nebylo upffrnneho zajmu Cleargreen Incorporated, Luagan Productions a Toltec Artists, pak by vsechno, co don Juan rckl, bylo jiz nynf pretransfor movano do neceho jineho.

0: Existuje velke mnozstvi lidi, ktei'f se na vas tim ei onim zpusobern "pfilepili", aby vesli ve vseobecnou znarnost. laky jt' vas nazor na cinnost Victora Sancheze, ktery pretlumocil a pre organizoval vase uceru, aby podpofil svoje osobnf teorie? A CD tvrzeni Kena Eagle Feathera, ie si ho don Juan vybral za sveho zaka a 2e se don Juan vratil jen kvuli nernu?

CC: Skutecne, existuje mnoho lidt, kterf se prohlasuji za nase iaky nebo za iaky dona Juana, avsak tyto lidi jsem nikdy nepotkal a mohu zarucit, ie je nepotkal ani don Juan. Don Juan mel zajern vylucne na pokracovaru sve sarnanske linie. Mel etyfl ucednfkv, kteff tu zustali az do soucasnc doby. Mel jeste jim; ucednikv. kterf odesli za nim. Don Juan nernel zajern na vvucovaru sveho poznani, ucil pouze sve ucednikv. aby zajistil pokracovani sve linie. KV1Ili faktu, ze jeho ucednici nernohou dal pokracovat v jeho linii, byli pfinuceni sirit jeho idejc Koncept ucitele, ktery ucf sve vedornosti. je soucastf naseho

... 104 ...

kognitivniho systemu, ale nebyl soucasti kognitivniho systemu samanu starobyleho Mexika. Vyucovat bylo pro ne absurdni. Predat sve poznan! tern, ktei'f budou pokracovat v zachovani jejich linie, to byla [ina zalezitost. Fakt, ze existuje spousta osob, ktera trva na tom, ze se poji s myrn nebo don [uanovvm jmenern. je jednoduse laciny trik, jak ziskat nejakv prospech bez pfilis velkeho usili.

0: Muzerne prohlasit, ze vyznam slova "spiritualita" je stay vedorni, ve kterern jsou lidske bytosti schopny plne ovladat vsechen svuj potencial, coz je neco, ceho lze dosahnout transcendenci jednoducheho animalniho stavu skrze narocny psychickv mora In! a intelektualni trenink. Souhlasite s tim to tvrzenim? Jak lze svet dona Juana zaclenit do tohoto kontextu?

CC: Pro dona Juana Matuse, pragrnatickeho samaria s nanejvys stfizlivou mysli, byl pojem "spiritualita" prazdnou myslenkovou konstrukci, prohlasenim, ktere nerna zadnou podstatu, 0 kterern se vsak dornnivame, ze je velmi nadherne, protoze je zabaleno do Iiter arruch konceptu a yoetickych vyjadfeni, za k teryrni vsak nenf jiz nie dalsiho. Sam ani jako don Juan byli veskrze prakticti. Pro ne existoval pouze predatorsky vesmir, ve kterem je inteligence nebo vedornf produktern vyzev zivota a smrti. On sam se povazoval za poutntka nekonecna, a pokud rna elovek putovat do nekonecna. jak to Cinf samani, je treba nejvvssiho stupne pragmatismu, nekonecne strfzlivosti a nezmerne kuraze. S tim to pohledcm na vee don Juan veril, ze "spiritualita" je pouze pojmeriovanim nereho, ceho nelze dosahnout v rarnci idealu dnesniho sveta, a ze se nejedna 0 zpusob skutecneho jednani.

0: Zduraznil [ste, ze vase Iiterarni cinnost. stejne jako literarni cinnost Taishy Abelarove a Florindy Donnerove, je vysledkem pokynu dona Juana. [akv je v tom smysl?

cc: (Tko I napsat tyto knihy narn byl ulozen donem Juanem. Tvrdil, ze i kdyz nejsme spisovatele, pi'esto muzeme psat, ale psani je pretransforrnovano z literarnf cirmosti do sarnanskeho aktu.

. .. 105 ...

I \

To, co rozhoduje 0 nametu a obsahu knih, nenf mysl SpiSO',' tele, ale spise sila, kterou sarnani povazuji za podstatu V(', mfru a nazyvajf ji zamer. Je to zamer, ktery rozhoduje 01'\ sledcich prace samana, 0 tom, zda to bude literarni dilo, 1wl)iI neco jineho. Podle dona Juana rna praktikant samanismu P') vinnost a zavazek prostoupit se vserni dostupnymi inform» cemi. Frace sarnanu je plne se informovat 0 vsern, co se mill' pojit k tematurn jejich zajmu. Sarnanskv cin spociva v zan,' chant veskere sve ucasti na kontrolovaru smeru, ktervm se ill formace ubiraji. Don Juan rikaval: "Ten, kdo uspofadava idej. ktere se vynofujt z takove stud nice inforrnaci, neni sarnan. ,11,· zamer, Saman je pouze bezuhonnym vedenim, kteryrn tyto III form ace protekaji." Pro dona Juana bylo psaru samanskou v v zvou, nikoliv literarrum ukolem.

0: Budete souhlasit s timto mym tvrzenfm? Vase liter arm d il« pfedstavuje koncept, ktery rna velice blizko k orientalnim II lozofickyrn naukam, ale je v protikladu s tim, co je obecru znamo 0 puvodnich indianskvch kulturach Mexika. Jake JSOl1 mezi temito dverna systerny podobnosti a jake rozdfly?

CC: Nernam ani nejmensi tuseni, Neucil jsem se ani 0 jedne z nich Moje prace spocivala ve fenomenologicke reportazi 0 kogni tivnim svete, do ktereho me uvedl don Juan Matus. Z tohot« uhlu pohledu fenomenologie jako filozoficke metody je nemoz ne ucinit prohlaseni, ktera se vztahuji k podrobne zkouman« mu jevu. S'.'et dona Juana Matuse je tak rozlehly, tak tajem ny a protirecfci si, ze neni mozne se pokouset 0 jakakol i v Iinearni vysvetleni: tim nejzazsirn, co elovek muze udelat, j(' popsat ho, a i to si vyzadujc nejvyssfho usili.

0: Kdyz uvazime, ze se uceni dona Juana stalo soucasti okultru literatury, jaky je vas nazor na nauky spadajici do podobn« kategorie, jako je napnklad zcdnarska filozofie, rosenkruci anstvi, hermeneutika, a dalsf disciplfny jako kabala, tarot, astrologie. Lze je porovnat s nagualismem? Byl jste nekd v v kontaktu nebo udriujete nejaky kontakt s ternito naukarn I nebo jejich stoupenci?

... 10f, ...

CC: Opet musfm odpovedet, ze nemam ani nejmensi tuseni, jake jsou premisy tech to nauk, ani to, cim se tyto discipliny zaobfraji. Don Juan nas obeznarnil s problematikou putovani do neznama a to vvzaduje veskere nase usili.

0: Maji nektere pojmy, ktere znarne z vaseho dila, jako trcba slucovaci bod, energeticka vlakna tvofici vesmfr, svet neorganickvch bytosti, zamer, patracstvi ei snent, obdobu v zapadnirn vedeni? Napffklad nekteff lide se domnivaji, ze clovek videny jako svetelne vejce je jinyrn vvjadfenirn pro lidskou auru.

CC: Pokud ja vim, nic z toho, co nas don Juan ucil, se nejevf tak, ze by melo obdobu v zapadnim vedeni. [ednou, kdyz byl don Juan jeste zde, jsem stravil jeden cell' rok tim, ze jsem hledal guruy. Ucitele a mudrce, kteff by mi poskytli vhled do toho, co sami del ali. Chtel jsem poznat, zda v soucasnern svete existuje neco, co by se podobalo tomu, co fikal a delal don Juan. Me moznosti byly velmi ornezene, a tak jsem byl pouze uveden k obecne uznavanym mistrum, ktefi meli miliony stoupencu, a bohuzel jsem zadne podobnosti nenasel.

0: Kdyz sc zamefime vvhradne na vase knihy, ctenafi v nich mohou najit ruzne Carlose Castanedy. Napred najdeme netrpeliveho zapadniho ucence, ktery je neustale zmaten mod starvch Ind ianu dona Juana a dona Genara. Coz je hl avne v knihach Uceni dona Juana, Oddelena skutecnost, Cesta do Ixtlanu. Prfbehy sily a Druhy kruh sily. Pozdeji najdeme ucednika zbehleho v sarnanismu - v knihach Dar orla, Vnitrni oheri, Sila ticha a hlavne v Umeni sneni, Souhlasite s tfmto tvrzenim? A kdy jste prestal byt tim prvnfm a zacal byt tim druhym?

CC: Nepovazuji se za samaria nebo ucitele nebo pokrocileho studenta samanismu: ani se nepovazuji za antropologa nebo vedce na poli socialnich ved zapadntho sveta. Vzdy jsem byl tim, kdo popisuje jev, ktery neni mozne uchopit v podminkach linearniho poznani zapadruho sveta. Nikdy jsem nebyl schopen vysvetlit to, co me don Juan ucil v pojmech pffeiny a nasledku, Neexistoval zpusob, jak pfedvidat, co se chysta ffci nebo co

. .. 107 ...

se stane. Za takovvch okolnosti je pfechod z jednoho stavu ti, I druheho necim subjektivrum. nikoliv necim vypracovanvn,

nebo prornyslenym neb o produktem vedeni. .

0: Ve vasern dile clovek najde udalosti. ktere jsou pro zapadru mysleni skutecne neuvei'itelne. Jak si rnuze nekdo, kdo ncui zasvecencern samanismu, overit, ze vsechny tyto "oddelclll' skutecnosti" jsou realne, jak 0 nich tvrdite?

CC: Mohou byt overeny vel ice snadno, a to tak. ze clovek tomu!o ukolu propujci cele sve telo, nikoliv jen intelekt. Nikdo Ill' muze vstoupit do sveta dona Juana intelektualne, jako dill' tant hledajfd rychle a prchave vedeni, Stejne tak ve svete dona Juana nelze nic ovefit absolutne. [edina vee, kterou muzenuudela t, je dospet do stavu zvyseneho vedorni. ktere na m umozfiujo vrumat svet kolem nas zpusobern, kterv toho obsahne mnohem vice. [inymi slovy, cilern samanisrnu d on.i Juana je prolomit parametry minulcho a denniho vnimaru a vnimat to nezname. To je take duvod, proc sam scbe nazyval poutnikem nekonecna. Tvrdil. ze neznamc lezf za parametry denruho vmmaru. Prolomeni tech to pararnetru by lo cilern jeho zivota. Nutil nas prekrocit intelekt a osvojit si koncept prolomeni hranic vnfmant, se kteryrni se poji minulost lidstva.

0: Tvrd ite, ze zakladni vlastnosti lidskych bytosti je byt "tvory vnimajicfmi energii". Mluvite 0 posunu slucovacfho bodu jako o necem, co je naprosto nutne, abychom vnimali energii phmo. Jak muze byt ten to cin uzitecny cloveku jednadvacateho stoletf? Kdyz pfihlednerne ke konceptu, kterv jste prave definoval. jak muze dosazenf tohoto cile pomoci cloveku v jeho spiritualnim rustu?

CC: Samani jako don Juan tvrdi, ze vsechnv lidske bytosti majf schopnost vnimat prtmo energii, ktera proudi vesmfrem. Verf, ze slucovaci bod, jak ho nazyvajt, je bod em, kterv existujc v cele energeticke sfere cloveka. [inyrni slovy, kdyz samani vnimaji cloveka jako energii proudici vesmirern. vidf svetel-

... 108 ...

nou kouli. V teto svetelne kouli vidf saman jasneji zarfci bod. ktery je urnisten v oblasti zad ve vysi lopatek, prib lizne na delku jedne paze od tela. Samani jsou presvedceni, ze v tomto bode je slucovano vnfmani, ze zde je energie, ktera proudi vesmirem premenovana do senzorickych dat, a ze tato senzoricka data jsou pozdeji interpreto:rana; vysledkern toho pak je nas svet kazdodenniho zi vota. Sam ani tvrdi. ze jsme uceni tvofit interpretace, tudfz jsme uceni vnirnat. Pragrnatick a hod nota pi'imeho vnimaru energie proudici vesmirem je tataz pro cloveka z prvniho stoleti jako pro cloveka ze stoleti jednadvacateho. Umozriuje mu zvetsit rozsah jeho vnfrnani a pouztt toto rozsirent v ramci sveho sveta. Don Juan [{kat ze uzfit prfmo zazrak radu a chaosu vesmiru by bylo neClm jedinecnym.

0: V soucasne dobe jste zverejnil fyzicka cviceni nazyvana Tensegrita. Muzete vysvetlit, 0 co se presne jedna? laky duchovnf pfinos muze kazdy jedinec individualnc ocekavat?

CC: DIe toho, co nas don Juan ucil, samani, ktefi zili v Mexiku davnych dob, objevili soubory pohybu, ktere, kd yz byly telesne provadeny, prinesly takove fyzicke a dusevnf dovednosti, ze praktikujici nazvali tyto soubory cviku magickyrni gesty. Don Juan nam rekl, ze skrze tyto magicke pohyby sarnani dospeli ke zvysene urovni vedomi, ktere jim umoznilo vykonavat nepopsatelne skutky, co se tyee vnfrnant. Po cele generace se tyto magicke pohyby ucili pouze praktik::mti sarnanismu. Vsechny tyto pohyby byly obklopeny nejvyssim utajenfm a komplexem ritualu. V tom to duchu se je ucil i don Juan a v tomto duchu je take ucil sve ctyi'i ucedmky.

Nase snaha je rozsfrit vyuku magickvch pohybu tak. aby byly dostupne kazdernu. kdo se je naucit chce. Pojmenovali jsme je Tensegrita a premeni li jsme je ze specifickych pohybu urcenych pouze individualne kazdernu z Iuanovych ctyr ucedruku do obecnych pohybu vhodnych pro kazdeho. Praxi Tensegrity, at uz individualne nebo ve sku pine, lze dosahnout zlepseru zdravi, vitality, omlazeni a vseobecnvch pocitu pohody. Don Juan rika!, ze praxe mag ickych pohybu

... 109 ., .

pomaha nashrornazdit energii nezbytnou pro zvyseni vedomf a rozsfreni parametru vnimani.

0: Lide, ktefi se ziicastnili vasich seminaru, se, mimo vase Hi spolecnice, potkali i 5 dalsimi Iidrni, jako jsou Chacmoolove, Energeticti stopai'i. Elementy, Modry zved ... 0 koho se jedna? [sou soucasti nove generace zrecu, kterou vedete vy? Pokud tomu tak je, jak se rnuze clovek stat jednfm ze skupiny techto ucedniku?

CC: Kazdy z nich je blize urcenou bytosti, na kterou marne - d le pokynu dona Juana, jakozto vudci osoby Iinie - pockat. Predpovedel pnchod kazdeho z nich jako soucast celistve vize. Ponevadz linie dona Juana nemuze dal pokracovat kvuli energetickemu uspofadani jeho ctyr uced mku. jejich mise sc prerneni la z ukolu pokracovani linie v ukol uzavrenf cele lin ie, a to, pokud to bude mozrie, zlatou sponou. Nejsme v pozici, ze ktere bychom mohli menit tyto pokyny. Nernuzeme ani vyhled avat ani pfijirnat ucedniky nebo aktivni cleny vize dona Juana. [edina vee, kterou muzeme udelat. je obeznamit se s plany zarneru. Fakt, ze magicke pohyby, ktere byly cell' gene race zarlive strezeny. jsou nyni verejne uceny, je dukaz toho, ze se skutecne kazdy muze nepffrnym zpusobern stat soucastt nove vize skrze praxe Tensegrity a nasledovamm ideji cesty bojovniku.

0: Ve Ctenarich nekonecna jste pouzil terrnin "plaveni se". abystc definoval to, co podnikaji carodejove. Chvstate se brzy zved nout kotvy a vydat se tak na definitivni cestu? Skonci linic tolteckych bojovniku, vlastnfku tohoto poznani, s vami?

CC: Ano, je to tak, linie dona Juna nami konci,

0: Je jedna otazka, kterou caste kladu sam sobe: soucasti nektc rych [inych nauk je i duchovni prace pro pary. [e neco tako veho mozne ina ·ceste bojovniku?

CC: Cesta bojovniku zahrnuje vsechno a vsechny. Muze existo

···110·· .

vat eel a rodina bezuhonnych bojovnfku. Obtfz spoClva v hroznem faktu, ze individualnf vztah se zaklada na ernocnich vkladech a v moments, kdy nasledovnik cesty praktikuje to, co se naucil nebo naucila, vztah se rozpada. V kazdodennfrn svete nejsou emocionalru vklady norrnalne zkoumanv a prozijerne cely zivot v ocekavani, ze nam druzi nejak vrati to, co jsme my dali jim. Don Juan fikal, ze co se tyce vkladu, jsem nezrnar, a ze muj zp usob ziti a cftenf muze byt jedrioduse popsan vetou: "Davam pouze to, co mi davaji jini."

0: Jake aspirace na mozny posun vpred by mel mit nekdo, kdo si pfeje duchovne pracovat.podle poznani sifeneho ve vasich knihach? Co byste doporucil tern, kteri sami od sebe praktikuji uceni dona Juana?

CC: Neni mozne nejakym zpusobern limitovat to, ceho muze ('10- vek ind ivid ualne dosahnout, pokud rna opravdu bezuhonny zanier. Uceru dona [una neni duchovnf. Opakuji to jeste jednou, protoze tato otazka pf ichazf na pfetfes znovu a znovu. Myslenka duchovnosti se neshoduje se zeleznou disciplinou bojovnika. Nejdulezitejsi vecf pro samaria. jako byl don Juan, je idea pragmatismu. Kdyz jsem potkal dona Juana, vefil jsem, ze jsem prakticky clovek, vedcc na poli socialnich ved, ktery je plny objektivity a pragmatismu. ZniCil vsechny moje iluze a ukazal mi. ze jako skutecny clovek ze Zapadu nejsem ani pragmatickv, ani duchovne zalozenv. Zacal jsem chapat, zc jsem pouze opakoval slovo "spiritualita", abych byl '/ rozporu s kseftarskym aspektem sveta kazdodenniho zivota. Chtel jsem byt stranou kseftarenf kazdodenniho zivota a dychtivost tak ucinit jsem nazyval spiritualitou. Uvedomil jsem si, ze don Juan mel pravdu, kdvz vyzadoval, abych ucinil tento zaver: abych definoval, co povazuji za spiritualitu. Neved el jsem, o cern mluvi. To, co rikam, muze znit nafoukane, ale jinyrn zpusobern to nelze vyjadtit. To, 0 co usiluje sarnan typu dona Juana, je vzestup vedomi, to znamena byt schopen vnimat vse, co je v lidskych moznostech: to je vsak kolosalni ukol vyzadujid nezlornny umvsl, ktery nemuze byt zameriovan za spiritualitu zapadnfho sveta.

. .. 111 ...

0: Je neco, co byste rad vysvetlil !idem z [iznf Ameriky? Chi,'! byste narn sdelit neco navfc k vasim odpovedim na nase old ky?

CC: Nernarn nic, co bych dodal. Vsechny lidske bytosti jsou [\'I stejne ravine. Na zacatku meho ucednictvi se mi don JUd[1 snazil ukazat, ze vsichni Ii de jsou ve shodne situaci. Jako ,el" vek pochazejicf z [iznf Ameriky jsem se intelektualns vclnu zaobfral ideou socialni reformy. Jednoho dne jsem se dona [u., na zeptal na neco, co se mi jevilo jako zasadru otazka: ,,I.tI to, ze s vami nehne strasliva situace, ve ktere se nachazeji v.t..: blizru, yaquijsti Indiani ze Sonory? Vim, ze jiste procent. yaquijskc populace trpf tuberkul6zou, kterou diky jejich bill, nelze lecit." "Ana," rekl don Juan, "to je velmi srnutna v('( ale tva situace je take velmi smutna. a pokud si myshs, ie I: [ v lepsi situaci nez yaquijsti Indiani, tak se pletes. Obecne VZJI'I, podrninky, ve kterych se Iidstvo nachazt. jsou v hrozivem stavu zmatku. Nikdo na tom neni lepe nez nekdo jiny. My vsicluu jsme by tosti, ktere kracejf ke smrti, a pokud si to nepripust me, neexistuje pro nas lek." To je dalsf z bodu sarnanskch« pragmatismu: uvedomit si, ze jsme by tosti, kterc zemfou. S,l mani rikaji, ie pokud si to uvedomfrnc, vsechno nabude trail scendentalnfho rozmeru a radu.

···112 ...

r

ROZHOVOR 7.

Ceroenec 1997

0: Co je Tensegrita?

CC: Mczi nepfebernou radou veci, ktere me don Juan ucil, byly i urcite telesne pohyby, ktere byly objeveny a pouzfvany samany davneho Mexika za ucclcm dosazcni stavu velke fyzicke a dusevni pohody. Rekl, ze tyto pohyby nazyvali sarnani, ktefi je objevili, magickyrni gesty, protoze jejich efekt na lidi. ktefi je praktikovali, byl ohrornny. Skrze praxi techto pohvbu byli samani schopni dosahnout vynikajfd duchovni a mentalni vyrovnanosti.

Deset let jsem pracoval, abych z techto pohybu udelal urcitou syntezou. Vysledkem toho je neco, co nazyvarn Tensegritou - modernf verzi magickvch pohybu. Slovo Tensegrita je kornbinaci slav tenze a integrita - dvou hnacich sil magickych pohybu.

0: Rekl jste, ze tyto pohyby byly objeveny ...

CC: Don Juan mi vvsvetlil, ze ve specifickvch stavech zvyseneho vedornf nazyvanych sneni byli tito muzi a zeny schopni dosahnout iirovne optimalni telesne rovnovahy. Ve sneni byli take schopni objevit presne ty pohyby, ktere jim umoznily v hodinach bderu dostat se na ty stejne urovne optimalnf teIesne rovnovahy.

0: Proc jste se 0 techto pohybech nezminil ve vasich drfvejsfch knihach?

CC: Magicke pohyby se pro samany davneho Mexika, ktefi je objevili, staly tim nejcennejsfrn vlastnictvim. Zahalily je do r itua lu a myster ii a predaval i je pouze z asvecencum v podmmkach nejvetsiho utajenf. Timto zpusobem je take don Juan Matus ucil sve ucedniky: Taishu Abelarovou, Florindu

. .. 113 ...

Donnerovou, Carol Tiggsovou a me. Nikdy jsem se 0 ternat u magickvch pohybu ve svych knihach nezminil, protoze jSI'111 jim byl ucen v tajnosti a pomahaly mi ph mvch osobnich ['II trebach, clmz chci rict, ze magicke pohyby, kteryrn jsern :«: naucil, byly urceny pouze mne, hodily se k me telesne kon stituci.

Vsichni dalsi studenti dona Juana byli uceni souborum 111.1 gickych pohybu urcenych vylucne jim, souborum, ktere pod poruji vylucne jejich energeticke usporadaru - jejich osobnost My ctyri, ktei'i jsme poslednim clankern v linii dona [uan.i jsme se jednohlasne shodli na tom, ze zadne dalsi utajovaru magickych pohybu se neshoduje s nasirn zajmem, kteryrn ii' usili ucinit svet dona Juana d ostupnvm pro vsechnv ostatrn lidi.

Rozhodli jsme se, po dlouhe dobe rnlceni, spojit sily na prd ci s rnagickymi pohyby a vynest je na svetlo. Po letech tisi II jsme uspeli ve sloucen t nasich ctyrech vysoce individualmch proudu magickych gest do upraveneho systemu pohybu, kterv je vhodny pro vsechny druhy telesnych konstituci, a vsichni jsme spolecne jsme dospeli ke zpusobu provedeni, ktery splnil nase vniti'ni ocekavani.

Tento zpusob provadeni magickych pohybu nazyvarne Ten segritou.

0: [akv je rozd il mezi magickyrni pohyby Tensegrity a jinym: formami cviceni, jako je aerobic nebo kalaneti ka.

CC: Rozdil mezi magickyrni pohyby a aerobikem Ci kalanetiko u je v tom, ze to druhe je vyrnysleno tak, aby procvicovalo vnejsek svalu tela, zatimco magicke pohyby jsou souhrou napi nani a uvolnovani na hlubsi telesne urovni, Magicke pohyby jdou hluboko za system svalu a zlaz, jdou k energetickernu zakladu tela.

Don Juan rikal, ze na tyto pohyby bylo pohlizeno jako na magicka gesta jiz od toho prvniho okamziku. kdy byly vytvo reny. Don Juan popsal "magiiU techto pohybu jako subtilni zrnenu, kterou praktikujici ph jejich provadeni zakousf: kratco trvajtci stay, ktery tyto pohyby prinasi do fyzickeho a dusev-

I

I

.. ·114 .. ·

ntho rozpolozeni praktikujicich, urcity druh jasu. zate v ocich. Mluvil 0 techto subtilnich zrnenach jako 0 "dotyku ducha", jako by praktikujici skrze tyto pohyby opetovne navazali neuzivane propojeni se svou zivotni silou, kter a je pod poruje. Don Juan dale vysvetlil. ze tyto pohyby bvly nazvany magickvmi gesty z toho duvodu, ze ph jejich provadeni jsou sarnani pfemisteni. v termfnech vrumani. do jinvch stavu byte ve kterych mohli svyrni smysly vnirnat svet nepopsatelnym zpusobem.

0: Co byste rekl tern, ktefi tyto pohyby nikdy nsprovadeli? Jake uvysledky" muze clovek ocekavat?

CC: Pozitivni vvsledky jsou temef okamzite. pokud clovek dcnne peclive cvici. [edna se 0 narust energie, kter a plodi klid, vykonnost a smysl. My vsichni chcerne okamzite osviceni, byt okamzite mistry. v tom je prave ta chyba. Don Juan fib!, ze vseobecna choroba dnesnich dnu je nas naprosty nedostatek smyslu. Donekonecna narn opakoval, ze bez dostatku energie nikdy nedojde k tornu, abychom formulovali nejaky skutecny smysl naseho zivota. Magicka gesta, tim ze nam pornahaji nashrornazd it energii, narn umoznuji uchopit pojem smysluplnosti v nasich mvsl enkach a cincch.

.. ·115 ...

CESTA BOJOVNIKU

Leden 1996 / Zurnal apiikooane hermeneuiiku

Co je hermeneutika?

Hermeneutika byla prvnf metodou pro interpretaci posvatn II I, textu, predevstm bibhckych. Pozdeji byla chapana jako meto.l.: interpretace Iiterarmch textu a textu ve vseobecnern srnvs!u Nakonec, coz platf i do dnesnich dnu, byla a je povazovan.. /1 filozofickou metodu, ktera se zabyva interpretacf historickv. I, socialruch, psychologickvrh atd. aspektu naseho sveta.

[edna se 0 metodu, protoze to je zpusob ei prostredek sy.~11 matickeho prfstupu ke zkoumanernu tematu, Hermeneutikaj.rr.. filozoficka metoda se snazf zkoumat zakladv, na kterych stoji I'll. ne aspekty naseho sveta, a snazt se jit ke korenum jejich pI-I'll pokladu.

Nasim umyslem v tom to casopise aplikovane hermeneuti I, \ je zaujmout pozice nacrtnute donem Juanem Matusern. yaqulJ skym carodejern z Mexika, a popsat zpusob, kteryrn on a jl'1l1l1 podobnf carodejove interpretovali socialru, historicke, psychol. I gicke atd. aspekty sveho sveta.

Nasfrn zamerem je tudiz klast duraz na prakticnost - jaku. to zakladru pojem carodeju - v protikladu k Ciste abstraktni /1 flexi filozoficke metody. Odtud tedy plyne nas navrh nazvat telll" casopis zurnalcm aplikovane hermeneutiky.

'" 116 ...

Cesta bojovnfku jako filozoficko-prakticke paradigma*

fSME BYTOSTI, KTERE PREDEVsfM A V PRVNf RADE VNfMAJf.

Podle zpusobu, kteryrn don Juan ucil svoje .laky, je toto prvni prernisa cesty bojovniku. Tato premisa se zda byt tautologickyrn tvrzentm, potvrzenim toho. co je zfejme: neco jako ohlaseni holohlavernu muzi, .le mu chybeji vlasy. avsak to, co tu marne, neni tuutologie. Ve svete carodeju se tato premisa vztahuje k faktu, ze Is me organismy, jejichz zakladni orientacf je vnfmanL [sme perrcptori - vnimajicf bytosti. A vnimani je, dIe carodeju, jediny zdroj, ze ktereho muzeme ustanovit nasi stabilitu a odvodit nase nnstaveni vuci svetu.

Don Juan svyrn ucednikum ffkal, .le lidske bytosti jako organismy provadeji skvely manevr, ktery vsak bohuzel dava vnimanf klarnne zdani: lide uchopujf tok eire energie a pfemeriuji jej v senzoricka data, ktera interpretujf podle striktnfho interpretacniho systernu, ktery earodejove nazvvaji !ids"" forma. Tento rnagicky ukon interpretace eire energie dava vzniknout klarnnemu zdani: nasernu vlastnimu presvedceni, ze nas interpretacni systern je vse, co existuje. Don Juan vvsvetlil, ze strom, tak jak strom zname, je spfse interpretaci nez vnim anim. Tvr di l, .le pokud chcerne nejak pojcdnavat 0 stromu, vse, co potfebujeme, je zbe.lny pohled, ktery narn vsak ste.ll neco rekne. 0 zbytek se postara jev, ktery popsal jako pfivolavanf zameru: zaruer u stromu, coz jest interpretace senzorickych dat, ktera se vztahuji ke spscifickemu [cvu, ktery nazyvame strom.

A stejne tak jako tento pfiklad, i cely svet je pro nas slozen z nekonecneho repertoaru interpretaci, kde nase smysly hraji minimalni roli. [inyrni slovy, pouze nas smysl zraku, a to jeste ve vclmi ornezene mife, se dotyka toku energie, ktera proudi vesmirem.

Carodejove neustale upozorriuji na to, ze nejvetsi cast nasich

• 0 [edne z premis cesty bojovnfhi budeme rozprdvCt v kaidem Cfsle nase/10 caeopisu,

. .. 117···

I '

percepcnich aktivit tvofi interpretovani. Dale tvrdi ito, ,,' 1,,1 ske bytosti jsou ten druh organismu. kterv potrebuje m i nuu.i l.u vstupy cireho vmmam, aby vytvofil svuj svet: nebo Zt' \1111"'1' jen tolik, aby jejich interpretacru system mohl slouzit. Tv 101,1 jsme perceptori, je pokusem - ze strany carodeju - kterv 111,1 , ucel pritahnout nas zpet k nasim korenum: pfitahnout 11,1' , I" I k tomu, co bylo nastm puvodriim stanovistern: k vnfrnam

Dotazy ohledne cesty bojovmku Kdo [sou Chacmoolooe?

Jedna otazka, ktera je ne ustale kladena, rna co do CIII' III s osobarni. ktere vyucuji na nasich seminanch a workshop.', I,

s Kyhe Lundahlovou, Reni Murezovou a Nyei Murezovou I I I" zeny se nazyvajf "Chacmoolove". To je pojcm, ktcrv byl pi,'\ , .,1 Z pojmenovaru jistych masivnich lidskych postav, nalezcn v. I, v Tule a na Yucatanu v Mexiku. Archeologovc urcili. ze tylll III' sivru ~o~tavy Iezicich lidi jsou umy u bran pyramid, kde;e 1',,111\ vonne latky. Don Juan Matus vsak byl presvedcen, ze tyto Sill 1,\ predstavovalv bojovruky - str azce, kteff chraniliv pyramid, I' kozto mfsta sily.

Tento typ postav byl poprve nalezen v mavskem meste (11.1, n~oo,l,v odtud tedy~ojmenovanf "Chacmoolov~". Ty tfi vyse /11', nene zeny zapadaji do obecne kategorie bojovniku - strazcu. N I, ni~ne je chybne se do.r.nivat. ze ty tri zeny samy 0 sobe tvorf :, II" tfid~ bojovniku. Tyto Hi zeny jsou temi, na ktervch spociv.i ,"I p~.:ednost udrzovat ideu bojovrnka - strazce. Kazdy z nas, "01" pnJ1ne tuto odpovednost, se stava, ipso facto, chacmoolem. (.1 rI" Castaneda, jako jmenovanv vudc« nas] cesty ke svobode, je eh.I' moolem nas vsech, coz v tom stejnern mentku plati i 0 ell "I Tiggsove.

Nicmene n21 Kylie Lundahlovc, Reni Murezove a Nevi Mu« zove lezf bremeno tech, ktefi jako prvni uvedli do kazdodclllll ho zivota urcite pohyby nazyvane magicka~ ktera bl I., objevena a rozvinuta samany, kterf zili v Mexiku davnych lI,", Na tyto tfi zeny pripada radost a cest pi'edat tato magicka t~"

... 118 ...

t,l siroke verejnosti. C:in zvefejneni by je mel osvobodil; 1Ilt'1 hy Il' odpoutat od tenat sobed ulezitosti, ktera vladne cin(1111 kaJ.dodenniho zivota. Tensegrita by mela prinest svobodu tern, ktefi ii praktikuji, a tyto Hi chacmoolove, ktere lide znaji z nasich seminafu, by z toho mely mit prospcch. Nicmene novota, kterou i" verejne sirem neceho tak tajneho jako magicka gesta, se ukazala byt leckou, kterou jsme nemohli zadnyrn zpusobern predvtd at.

Pore, co fekly svemu publiku na serninari a workshopu 9. a 10. prosince 1995 dekujerne a nashledanou, vsechnv tfi zamifily do dalsich sfer mnohovrstevnych udalosti na ceste bojovnika. Odeslv, nby si otestovaly svou disciphnu na tezko pojmenovatelnych podivnych udalostech.

Poznamky 0 Tensegrite Co je Tensegrita?

Dalsi otazka, se kterou se casto sctkavarne, zni: "Co je to Tensegrita?" Tensegrita je modernf verze urcitych pohvbu nazyvanych "magicka gesta", ktera byla rozvinuta indianskyrni sarnany, kteff zil i v Mexiku v dobach pfed spanelskou conquistou.

"V dobach pfed spanelskou conquistou" je termin pouztvany donem Juanem Matusern, Indianern z Mexika a carodejern, ktery uvedl Carlose Castanedu, Carol Tiggsovou, Florindu Donnerovou a Taisl.u Abelarovu do kognitivniho sveta saruanu, ktcfi Wi v Mexiku v dobach - die dona Juana - pred sedmi az deseti tisici let.

Don Juan vvsvetlil svym ctyrem ucednikum, ze tito samani ci carodejove.jak je nazyval, objevili skrze praktiky. do kterych on nebyl schopen proniknout, ze je pro lidske bytosti mozne pffrno vnimat energii a jejf proudeni vesmirem. [inymi slovy, tito carodejove dIe dona Juana trvali na tom, ze kazdy z nas muze na okamzik odlozit system, ktery premenuje tok energie do senzorickych dat, ktera nalezeji k tomu urciternu druhu organismu, ke kterernu pati'fme (v nasern se [edna 0 opice). Premeneni toku energie do senzor ickvch dat je produktern, jak potvrzuji carode-

···119 ...

I'

I

jove, interpretacnfho systernu, ktery premenuje proudicf energll vesmfru ve svet naseho kazdodenntho zivota. ktery zriarne.

Don Juan dale vysvetlil. ze jakmile jednou tito carodejove dav nych dob potvrdili platnost prfmeho vnimaru energie, ktere nil zvali zfenfm, pfistoupili k jeho zdokonalovani tim zpusobem, I.l' ho uzili sami na sebe, coz znamsna, ze se navzajern vnimali, zrcl: - kdykoliv si tak pfali - jako konglomeraty energetickych poll Lidske by tosti. jsou-Ii vnimany timto zpusobern, se jevf zrecum jako ohrornne svetelne koule. Tato svetelna koule je ve svern prumeru velka jako clovek s napfazenvrni pazerni.

Kdyz jsou lidske bytosti vrumanv jako konglomeraty energe tickych poli, je mozne vnimat i bod intenzivni zare, kterv je na zadech ve vysce lopatek ve vzdalenosti delkv jedne paze od tela Zfecove davnvch dob, ktefi objevili tento zafici bod, ho nazva Iy "slucovacfm bodern", protoze dospeli k zaveru, ze pravc v tomto bode se slucuje vnimant. Vsimli si, vedeni svyrn zrenfm. ze na tomto zartcfm bode, ktery majf vsichni lide urn isten vc zhruba stejnern miste, se sbfhaji rnyriadv energetickych poli vc forme svetelnych vlaken, ktera vytvarejt vnejsf svet. Pote, co se zde slouci, stavaji se z nich senzoricka data, ktera jsou pro lidske by tosti. jakozto organismy, pouzitelna. Toto z uz.itkovaru energie premenene do scnzorickvch dat bylo povazovano davnyrni carodeji za akt ryzf magie: energie vnejsiho sveta pfernenena slucovacim bodem do opr avdoveho, vscobsahujfcfho svc ta, ve kterem lidske bytosti jakozto organismy mohou zit a zemfft. Akt premeny toku cire energie do vnirnatelneho sveta pfipisoval: carodejove interpretacnfmu systernu Carodejove dospeli k prevratnemu zaveru, samozrejme prevratnemu pro ne a snad pro ty z nas, ktefi maji dostatek energie, aby byli nalezite pozorni, ze slucovaci bod nenf jen mistem, kde se slucuje vnimanf dikv premene toku cire energie do senzorickych dar, nybrz i mistern. kde dochazi k interpretaci senzorickvch dat.

Dalsim prevratnym objevem bylo, ze slucovacf bod je pfemistovan behem spanku ze sve obvykle polohy velmi prirozenym a nenapadnym zpusobern. Zjistili, ze k cim vetsimu presunuu dojde, tim bizarnejsf jsou sny, ktere ten to posun doprovazeji. Z techto postrehu, ktere ucinili skrze zfenf, pfistoupili davm carodejove k postupum urnozriujicfrn vuli ovladanv posun slu-

' .. 120 ...

covactho bodu. Konecne vyslcdky teto cinnosti nazvali umenim sneni.

Toto umeni carodejove definovali jako pragmaticke vyuzi ti obycejnych snu za ucelern vytvofeni pruchodu do jinych svetu, pomocf aktu vulf ovladancho posunutf slucovacfho bodu a jeho nasledovne, tez vult ovladane fixace v teto nove pozici. Postfe~ hy, ke ktervm se tito carodejove dobrali praktikovanim umeni sneni, byly smesici rozumovych usud ku a pi'fmeho zfeni energie proudici vesmirem. Uvedornili si, ze slucovaci bod ve sve obvykle pozici je mistern, kde se slucuje pevne dana, mala porce energetickvch vlaken, ktera vytvareji tento vesmir, ale pokud se slucovacf bod pi'esune v ramci svetelneho tela cloveka, zacne se v nem slucovat rozdilna mala porce energetickych vlaken. coz prinese vysledek v podobe noveho toku senzorickych dat: energcticka pole, k te ra se Iisf od tech obvy kl ych, jsou premenena v senzoricka data a tato jina energeticka pole jsou interpretovaria jako jiny svet.

Umeni sneni se pro carode]« stalo cinnostt, ktera je nejvice zamestnavala. Behem praxe sneni zazivali s nicim nesrovnatelne stavy fyzicke dovednosti a pohody. coz je vedlo k tomu, ze se behem doby bdeni snazili dobrat obdobnych stavu a zjistili, ze jsou schopni do nich vstoupit pomocf praxe jistych telesnych pohybu. Toto usilf vyvrcholilo objevem a rozvinutim vclkeho mnozstvf takovychto pohybu, ktere nazvali magickymi gesty.

Pro carodeje davneho Mexika se magicka gesta staJa jejich nejcennejsim vlastnictvfm. Zahalili je do ritualu a mysterii a jakozto ohromne tajernstvi je predavali pouze zasvecencum. V tOP1tO duchu take don Juan Matus ucil magickym gestllm sve ucedniky. [eho ucednici, protoze byli poslednim clankern v jeho linii, dospeli k jednohlasnemu zaveru. ze dalsi utajovani magickych gest se jiz neshoduje s jejich zajmem, kterym je zpfistupneni svetu dona Juana i ostatnim lidem. Rozhodli se tedy zachranit rnagicka gesta ze stavu utajeni. V tomto duchu vytvoi'ili Tensegritu. Tento termin, prevzaty z architektury znamcna "vlastnost skeletovych staveb, ktere vyuzfvaji prvky staleho napeti a prvky prerusovane komprese takovyrn zpusobem, ze kazdy prvek je schopen fungovat s maximalru efektivnostf a hospodarnostr".

Tensegrita je tim nejvhodriejsfm pojmenovanfrn. protoze to

. .. 121 ...

je sl~zenin~ dvou term mu: tenze a integrita, coz jsou pojmv. ktere JSou uzce propoJeny se dverna hnadmi silami magickych gest.

... 122 ...

Unor 1996 / Zurnal aplikooane hermeneutiky

Co je to intencionalita?

Prvni problematikou, kterou se tento zurnal zabyva, je intencionalita; zarnernost, zamerenost. [eji definice zni: "mlcenlivy akt vvplneni prostoru, ktery prime senzoricke vmmani ponechalo prazdnym, nebo akt obohaceni Ci rozsireni pozorovatelneho jevu pomod prostredku zameru". Tato definice je pokusem vyhnout se standardnim filozofickym vvsvetlenim intencionality. Koncept intencionality je klicovym ph objasnovanf ternat carodejstvi, [akozto bona fide temat pro filozoficke pojednani. Zamereni navrhovane pro tento casopis - uzita hermeneutika - je vyjadreno skrze revize a reinterpretace temat nalezejtcich do filozoficke discipliny; temat, ktera jsou shodna s [inymi ternary, ktera nalezejf do discipliny carodejstvf.

V discipline filozofie byl pojem intencionality poprve uzit stfedovekvmi scholastiky, kteff jim definovali - v terminech prirozeneho a ncprirozeneho chodu - zarner Boha ve vztahu s tim, co tvofi, a svobodnou vuli Cloveka vybrat si nebo odvrhnout ctnostny zivot. Scholastici byli ucenci Zapadni Evropy, k tefi vyvinuli system teologickych a filozofickych uceni na bazi autority cirkevnich otcu, Aristotela a jeho kornentatoru.

Pojem intencionality byl ke konci 19. stoleti restrukturalizoval: nemeckyrn filozofern Franzem Brentanem, [ehoz hlavnirn zajmem bylo nalezeni charakteristik, oddelujicich mentalni jev od fyzickeho. Brentano rekl: .Kazdy mentalni jev je charakterizovan tim, co stredoveci scholastici nazvali intencionalni nebo mentalni nee xis tend nejakeho objektu, nebo tim, co bychom mohli nazvat odkazem k urcitemu obsahu, pnrnym zamerenfm na objekt, ktery v tomto kontextu nenf chapan jako neco skutecneho. Ve vyjadreni je neco vyjadreno, v posudku je neco schvaleno nebo zavrhnuto, v touzeni je po necem touzeno. Tato intancionalnf neexistence je sama 0 sobe vlastni montalnim jevum. Zadny fyzikalnt jev nic takoveho nevykazuje. A tudiz mentalni jev muzerne definovat tvrzenfm, ze takovy jev v sobe obsahuje objekty pouze intencionalnim zpusobern."

. .. 123 ...

Bretanovo chapani bylo. ze charakteristikou rnentalnich jevu je obsah objektu, ktere postradaji fyzickou existenci, v kombinaci s charakteristikou, ktera nejakym zpusobem odkazuje na tyto objekty. Tudiz pro nej platilo, ze pouze mentalru jevy v sobe obsahujf intencionalitu. Jeho argumentem bylo, ze jelikoz zadne fyzicke jevy nemohou v sobe pojimat intencionalitu, pak to mentalni, dusevni (mysl) nernuze pochazet z mozku.

V discipline carodejstvi existuje pojem zvany privolavani zameru. Tento pojem se vztahuje na definici intencionality, ktera byla citovana v tomto casopise: "mlcenlivy akt vyplnenf prostoru, ktery prime senzoricke vrumaru ponechalo prazdnym, nebo akt obohaceni Ci rozsirent pozorovatelneho jevu pomocf prostredku zameru". Carodejove tvrdi, stejne jako to tusil Brentano, ze akt zamysleru, projekee zameru, nepatif do oblasti fyzicna, eimz se ehee ffei, ze netvofi cast fyzicnosti mozku nebo nejakcho jineho organu. Zamer, dIe carodeju, transeenduje svet, ktery zname. Je to neco jako energeticka vlna. paprsek energie, kterv se na nas napojuje.

Dotazy ohlcdne cesty bojovniku Kdy konecne budu sehopen zieni? Usilonne irenuii Tensegritu a rckapiiuluii tak pilni, jak jen mohu . Co mdm deia! ddl?

Zrenf energie proudicf vesmirem Je prvotnim cilern carodeju jiz od pocatku jejieh hledani. Podle slov dona Juana jiz tisfce a tisice let bojovnici usilujf 0 zastaveni cinnosti naseho interpretacnfho systemu a dosazenf stavu, kdy jsou sehopni vnimat energii primo. Aby toho byli schopni dosahnout, dopodrobna rozvinuIi behern tisicu let kazdy pozadovany krok. Tyto kroky nechesme nazyvat "praktikami" i'i "postupy", ale spise "manevry". V tomto smyslu je cesta bojovniku nepretrzitym manevrern planovanyrn tak, aby pfinasel bojovnikum podporu, a tim jim umoznil dosazeni clle primeho zreni energie.

Z nekolika premis eesty bojovnfku, ktere rozebirame v kazdern cisle tohoto casopisu v rubrice nazvane Cesta bojovniku jako

···124·· .

filozofieko-prakticke paradigma, je jasne, ze usili carodeju je zamereno na vvmazani nadvlady sebedulezitosti jakozto toho [edineho prostl'edku, ktery odblokovava ucinky naseho interpretacniho systernu. Carodejove maji popis odblokovan! tohoto ucinku: nazyvaji ho zastavenim sveta. Kdyz dosahnou tohoto stavu, zfi energii pfirno.

Duvod, proc don Juan nabadal, abyehom upustili od zameferii se na praxi a proeedury, byl ten, ze praktikanti musi (spolecne s provadenim Tensegrity ei rekapitulace i'i nasledovani cesty bojovruku) pi'ivolavat zamerem tuto zmenu, must zamerem pi'ivolavat zastaveni sveta. Takze uspech nelezi pouze v nasledovaru dulezitych pokynu - nanejvys dulezite je i zamerem pi'ivolavat vysledek provadenych kroku.

Delate mi neco skrze Tensegritu?

V soucasne dobe ciiim, ze se neco de]« za mymi zddy, a mam z toho obaou. Musim pierusii praxi Tensegrity, dokud mi tuto oidzku neobiasnite.

Nasi zkusenosti je, ze ti nejracionalnejsf lide, jako napfiklad pravnrci nebo psychologove, casto kladou tento typ dotazu. Prcd nekolika lety prohodila Florinda Donnerova nasledujici vetu (ve spanelstine) k jedne sve pfftelkyni, velmi seri6znf a kultivovane zene: .Eres tan linda que queremos robarte." (Jsi tak mila, ze te chceme ukrast.) Ve spanelstine je toto rceni, jako vvznani naklonnosti, naprosto v poradku.

Florinda pak nevidela tuto pfitelkyni cely rok; kdyz se setkaly, rekla Florinde, ze ji prichazf navstivit na radu sveho psychologao Chtela si neco z oci do ocf vyrfkat s Florindou a jejimi druhy, nebot cely ten rok se venovala psychoanalyze kvuli obscdantnim, vracejidm se snum, ve kterych se nejaka nelidska sila snazila odtrhnout ji od rodiny a blizkvch pratel. V jeji mysli touto nelidskou silou byla samoztejme Florinda a jeji druhove.

Nic z toho neni pro nas nove. Kazdy z nas mel nekdy ty stejne pocity a kladli jsme - s ruznyrn stupnern nalehavosti - tu stejnou otazku donu Juanovi. CHili jsme, ze se cosi hybe za nasimi zady. Don Juan fikal, ze to je nas vdecny sval, ktery byl vubec popr-

... 125 ...

ve pofadne nasycen kyslikem pate, co jsme provadeli magick.i gesta. Kazdeho z nas - sebedulezitych ufriukanku - ujistil, ze nas potfebuje asi tak, jako potfebuje diru v hlave. Pi'ipomenul nam. ze rna kazdy den schuzky s nekonecnern, schuzky, na ktere se musi dostavit ve stavu nejvyssf pohody a 'vnitrnf ryzosti, a zc vmesovani se do jinych lidf neni v zadnern pffpade soucastf nezbytne pohody a ryzosti. Zduraznil nam, ze mvslenka, ze jsme manipulovani nejakou dabelskou silou, ktera nas drzi za krk jako mala selatka. je vyplodern naseho zivotniho navyku, kdy si libujeme v pozici obeti. Casto nas peskoval smesne zoufalyrn hlasem: "Stale mi neco provadt, nemohu s tim nic delat!"

Don Juan nam doporucoval, abychom nas strach z toho, ze jsme nenalezite ovlivriovani, povazovali za jisty druh parodie na politicky zmatek sedesatych let, kdy nasledujici vyrok byl pouckou politickych aktivistu te doby: "V pfipade pochybnosti - spalit!" Don Juan ho obmenil na: "V prtpade pochybnosti - bud bezuhonny!"

V soucasne dobe rozumime postoji don Juana, ktery rikal:

"Nenf myslitelne dosahriout - preplneny obavarni. chybnyrni uvaharni a spatnyrn konanim - sku teeny cil carodeju: pout do nekonecna."

Kdyz slysfrne nase nafky vyrcene nekyrn jinvm. nasrm aktem bezuhonnosti je ujistit toho, kdo si stezuje, ze hled ame svobodu a ze svoboda je volna a svobodna: volna v tom srnyslu, ze je zadarrno, a svobodna ve smyslu, ze nenf pevne svirana neospravedlnitelnou a obsedantni sebedulezitosti.

Cesta bojovniku

jako filozoficko-prakticke paradigma

Poznarnka autora:

Z duvodu lepsfho objasneni jsou v tomto zurnalu pouzity ruzne skaly jazyka. Zatfmco filozoficka pojednanf jsou vedena tak forrnalne, jak je obecne vyzadovano, carodejska pojed nanf jsou naopak citovana tak, jak byly vyfcena. To znamena, ze je v nich pouzito vsech pnpustnych skal jazyka.

... 126 ...

V predchoztm eisle tohoto casopisu jsme uvedli, ze prvru premisou cesty bojovniku je vyrok: [sme vnimajici bytosti - perceptori. Uzrli jsme slovo percepce misto slova vnimani. Nejedna se a chybu, nybrz 0 nase prant rozsfrit pouzfvani tohoto spanelskeho terminu, ktery je velmi aktivni, abychom poukazali na zavaznost toho, ze jsme perceptofi - vnimajici bytosti. V tomto casopise uzite hermeneutiky se pomerne casto zabyvarne problematikou zdurazneni vyznarnu nejakeho pojmu pomoci slova ciziho puvodu: obcas to jde tak daleko, ze vytvofime navy pojem, nejedna se vsak a znak snobstvi, ale 0 vnitfni potrebu popsat nejaky pocit nebo zkusenost nebo vnimani, ktere spis vubec nebylo popsano, nebo pokud bylo, pak uniklo nasim znalostem. Z toho plyne, ze nase znalosti, nehlede na to, jak vhodne mohou byt, jsou limitovany.

Druha prem!sa cest)' bojovni~~ zni: v , JSME TACI, lAKY BYL NAS POCATEK.

[c to jcdna z ncjobtizneji uchopitelnych premis cesty bojovniku: nikoliv vsak kvuli komplexnosti nebo neobycejnosti, ale proto, ze je pro nas ternef nernozne pfipustit si urcite okolnosti, ktere se poji k nam samotnym, okolnosti, kterych si earodejove jsou ved orni po cela tisicileti.

Poprve, kdvz don Juan zacal s vysvetlovanim teto prernisy, jsem si myslel, ze zertuje nebo ze se me pouze pokousi sokovat. Celou dobu si utahoval z meho udajneho zajmu nalezt v zivote lasku, Ptal se me, jake mam zivotni cile. Protoze jsem nemohl prijit s nicim kloudnyrn, napul zertovne jsem mu odpovedcl, ze bych si pral nalezt lasku.

"Hledat lasku znamenalo pro lidi, ktefi te vychovavali, mit sex," rekl mi ph jedne pnlezitosti don Juan. "Proe nenazyvas rye ryeem? Pidfs se po sexualnim uspokojeni, neni-Iiz pravda?"

Samozrejme, ze jsem to popfel. Ale don Juan si toto terna ponechal jako zdroj pro me skadleni. Pokazde, kdyz jsem se s nim videl, nachazel nebo vykonstruoval nejaky vhodny kontext, aby se me zeptal na me patrani po lasce, neboli po sexualnim uspokojenL

Kdyz tehd y poprve zacal s probiranim druhe premisy cesty bojovniku, zacal v legracnim duchu, ale okarnzite velmi zvaznel.

"Doporueuji ti, abys zrusil sve prohlaseni," fekl "a uplne jsi

. .. 127···

I,f"t'slal pokracovat ve svern hledani. V nejlepsim pnpade te to 11<' zavcde nikam; V nejhorsim pnpade to bude tvuj pad do propasu "Ale, done Juane, proc se musim vzdat sexu?" zeptal jsem ~"

zalostnym hlasem.

.Protoze jsi nudny mrd," odpovedel.

"Co to je, done Juane? Co minite tim, ze jsem nudny mrd' "Jedna z nejzavaznejsich veci, kterou bojovnici podnikaji," v v

svetloval don Juan, "je vypatrani, potvrzeni a uvedomeni si fl') vahy sveho poceti. Bojovnici musi poznat tak presne, jak to i"11 lze, zda jejich rodice byli behern jejich plozeni sexualne vzru:«: ni, nebo zda pouze plnili manzelske povinnosti. Civilizova lit' milovani je velmi, velmi nudne pro oba zucastnene. Carodejo ve veri, bez stinu pochybnosti, ze deti pocate takovymto civil: zovanym zpusobern jsou produktem velmi nudneho ... mrd II Nevim, jak jinak bych to nazval. Kdybych pouzil jine slovo, bvl by to eufemismus a ztratilo by to svuj punc."

Pote, co to mnohokrat zopakoval, jsem zacal vazne hloub.i I nad tim, 0 cern mluvf. Myslim, ze jsem mu porozurnel. Pak se d(l me vpltzily pochyby a ja se opet zeptal na to stejne: "Done JUd na, co je to nudny mrd?" Predpokladam, ze jsem nevedorne chtcl. aby snad peste zopakoval to, co uz rekl.

"Nepohorsuj se nad tou stejnou odpovedi," fikal mi don [uan pokazde. "Zabere to cele roky pfemitant, nez p+ipustts. ze iSI nudny mrd. Takze ti to zopakuji jeste jednou: Pokud v okamziku poceti neni zadne vzruseru, pak dite, ktere vznikne z takovcho spojeni, bude vnitfne presne takove - tvrdi carodejove - jak bvlo pocato. Pokud mezi manzeli neru skutecne vzrusenf, ale snarl £ouha dusevni touha, pak dite must nest nasledky jejich aktu Carodejovc tvrdi, ze takove d eti jsou slabe, nestale, zavisl« a nekoho potrebujf. Takove deti malokdy opoustejt svuj domov a cely zivot jen preslapuji na miste. Vyhcdou takovychto bytosn je, ze jsou uprosti'ed sve slabosti nanejvys stabilni a duslednc Mohou po cely zivot vykonavat tu stejnou praci, aniz by pocitily nutnost zmeny. Pokud se stane, ze jako deti maji dobry a silny vzor. vyrostou do velmi vykonnych lidt, ale pokud nernaji zadny dobry vZ,or, pak se nikdy nezbavi svych obav, zrnatku a labilnosti.

"Carodejove rikaji s velkyrn zarmutkern, ze ohrornne mnozstvi lidi bylo pocato prave takovyrnto zpusobern. To je take d u

... 128 ...

vod, proc donekonecna slysfme 0 nutnosti najit neco, co nemame. Po celou dobu naseho zivota hled ame neco, tvrdi carodejove, co by nahradilo to puvodni vzruseni, 0 ktere jsme byli ochuzeni. To je take d uvod, proc ti i'ikam, ze jsi nudny mrd. Vidim obavy a nespokojenost, ktere jsou hluboce vryty do cele tve osoby. Ale nemej z toho spatny pocit. Ja jsem take nudny mrd. A pokud ja vim, existuje jen velmi malo lidi, kteff k narn nepati'f."

"Co z toho pro me plyne, done Juane?" zeptal jsem jednou skutecne vyplasen.

Don Juan nejakyrn zpusobem svymi slovy zasahl primo moje nitro. Byl jsem presne tim, co popsal jako nudny mrd, ktery byl vvchovavan spatnyrni vzory. Jednoho dne to vsechno ve mne vyvrelo do zasadnfho prohlaseni a otazky.

"Pfipoustim, ze jsem nudny mrd. Co s tim mohu delat?" zeptal jsem se.

Don Juan se rozerval smichy a vytryskly mu slzy z oci. "Ja vim, ja vim," rekl a konejsive me poplacal po zadech, aby me uklidnil. "Pro zacatek nenazyvej sam sebe nudnyrn mrdem."

Podival se na me s takovou vaznosti a zainteresovanym vyrazem, ze jsem si zacal del at poznarnky.

"Vsechno si zapis," fekl mi povzbudive. .Prvnim pozitivnim krokem je, ze pouzijes pocatecni pismena N. M."

Zapsal jsem si to dfiv, nez jsem si uvedornil cely vtip, zastaviI jsem se a podival se na nej. Ve spanelsrine se nudny mrd fekne cojida aburrida, C. A., coz jsou stejne inicialy jak moje rodne jmeno - Carlos Aranha.

Kdyz jeho smich ustal, zacal mi don Juan v?zne nacrtavat akcni plan, jak se zbavit negativnieh okolnosti meho poceti. Straslive se rozesmal, kdyz me popsal nejenom jako obycejneho N. M., ale navic i jako nekoho, kdo rna v sobe extra davku nervozity.

"Na ceste bojovniku," rekl, "neni nic konecneho. Nic nenf naveky. Pokud te tvoji rodice neudel ali takoveho, jakeho me li, predelej se sam."

Rekl mi, ze prvnim manevrem z carodejnicke krabicky posledni zachrany je stat se lakomcem, co se tyce energie. Ponevadz N. M. nema dost energie, je zbytecne plytvat tou trochou, kterou marn na vzorce [ednani, ktere nejsou odpovidajici k tornu mnozstvi energie, se kterou disponuji .

. .. 129 ...

Don Juan mi doporucil. abych se vystrfhal zapletani sr- d" vzorcu chovani, ktere vyzaduje energii, kterou nemam. Abstiru-u. I byla tou odpovedi, nikoliv proto, ze by to bylo moraine spr,J\ ne nebo zadoucf, ale protoze to byla - energeticky - ta jedina Cl'.',I.1 jak nashrornazdit dost energie, abych se posunul na tiroveri tl'lli kteff byli zplozeni za podmfnek ohrornneho vzruseni.

Tento vzorec chovani, 0 kterern mluvil, v sobe obsahov.il vsechno, co jsem del al, poCinaje zavazovanim tkanicek od hI II pres jezeni ke zpusobu, kteryrn jsem usiloval 0 prezentaci vlasuu osoby, ci ke zpusobu, kteryrn jsem vykonaval sve denni cinno. ti, zv laste ty, ktere se vztahovaly k namlouvanf zen. Don J u.t II trval na tom, abych se vzdal sexualnich styku, protoze jsem ILl to nernel energii.

.Vserni svymi sexualrumi dobrodruzstvfrni d osah ujes jl'll toho," prohlasil, "ze se dostavas do stavu silne dehydratace, 111.1'. kruhy pod ocima, zacinaji ti vypadavat vlasy, zloutnou ti zuhv. mas divne skvrny na nehtech a porad ti slzi oci. Vztahy se zenauu ti zpusobuji takovou nervozitu, i:e do sebe ladujes jidlo, aniz bv-: ho zvykal, takze mas porad zacpu."

Don Juan se nesmfrne bavil, kdyz mi vypocitaval toto vsechno. co jen umocriovalo muj zarrnutek. Nicmene jeho poslednf poznan: ka byla neco jako hozeni zachranncho kruhu.

"Carodejove rikajf," pokracoval, "ze je mozne premenrt N. M v neco nepredstavitelneho Ze je to pouze zalezitosti zameru: COl znamena, ze musts zamerern pfivolavat neco nepfedstavitelno ho. Abys to dokazal - zamerern privolavat nepredstavitelne m'.~~1S pouzit vsechno, co je dostupne. naprosto cokoliv."

"Done Juane, co to znamena to ,naprosto cokoliv'?" zeptal jsern se se skutecnym zajmem.

"Cokoliv je cokoliv. Pocit, vzpominku, prani, nutkani, snad i strach, zoufalstvi, nadeji, mozna i zvedavost."

Teto posledni casti jsem uplne neporozumcl. Ale v kazdern ph pade jsem to vsechno chapal dost dobra, abych se zacal zbavovat vsech bremen civilizovaneho poceti. Mnoho a mnoho let poll' napsal Modry zved bas en, ktera mi to vsechno objasnila v plne Sffi

(Pozn. prekl.: Mcdry zved je bytost, pochazejfcf z jinych dimenzi. o ktere se Castaneda zmifiuje v knize Umenf sneni a ktera se pripojil.i ke Castanedove druzine.)

--- 130 - ..

Foceti N. M. Modry zved

Byla sinoiena v arizon skem karaoanu po noci, kdy hral poker

a popijel s piiiteli piuo.

Jelzo nolzy se ehytily

do roztrlllll11Jcll krajek jejf nocni kosile. Cna ooneia jako smes tabakoveho kouie a spreje na vlasy do kazdeho pocaei. Prave myslel na SVI! sk6re v kuzelkaeh, kdyi si vsiml,ie md erekci.

Zajimalo ji, zda by ienio iiuot

moh! trvat jeste mnoho let.

Chtela odejft do koupelny

kdyz iu byla piiuacena k podlaze. V okamziku, kdy poca! SVOli deem, v sobe piidusi! iihnuti,

ale nasiest! pro ni

byli ti dna prnve v pousti a v tom moments

zavyl kojat

a postal tak mrazivy pnprsek iouhi] skrze delohu ieny.

Tento In razitn] paprsck byl vsc, co si prinl'sla do tohoio sveta.

Pozriamky 0 Tensegrite Kdo [sou boioimic! - strdici?

Jak uz jsme uvedli v predchazejicirn cisle casopisu, pro dona Juana a ostatnf jemu podobne praktikanty je carodejern kazda osoba, ktera je skrze zamer a disciplfnu schopna prerusit cinnost interpretacniho systemu, ktery pouzivame, abychom sestrojili svet, kterv zname. Carodejove tvrdi, ze energie vnejsiho sveta je premeriovana do senzorickych dat a tato senzoricka data jsou inter-

... 131 ...

pretovana jako svet kazdodenniho zivota. Tudiz carodejstvi jl' manevrern vmesovani, manevrern uskutecnenym s prosttedky, ktere prerusujf tok dat. Die carodeju nema carodejstvi nic spo lecneho se zaklinanim nebo ritualy, ktere byly pouhym zarnas kovanfrn carodejstvi vytvorenym proto, aby ucelove zakryly jeho pravou povahu a dl: rozsfreni parametru normalniho vnimani.

Pro dona Juana byli praktikanti carodejstvi zapasruci bojujido navraceni atributu a charakteristik sveho vnimani k jejich po~ catku, ktery byl vice obsazny a vice pojimajid nez vnimani, ktereho dosahujeme v dennim zivote. Naz.yval tento druh zapasruku "bojovnikem - strazcem" a rekl, ze vsichni jemu podobni praktikanti byli bojovniky - strazci, Terrnin bojovnik - strazce byl pro nej synonymem pro carodeje.

[edina vee, ktera odlisovala nektere bojovniky - strazce od jinych, byl ten fakt, ze pro nektere z nich byl vytvoren nejaky urcity cil nebo ucel, zatimco pro jine nikoliv. Napriklad co se tyce tfi Chacmoolu, ktere znaji ucastnici serninafu a workshopu, tak jejich konkretnim cilern je bran it jine bojovniky - strazce, a navic jejich spolecnvm ucelern je vyucovat Tensegritu.

Na scene se vsak objevily jiste okolnosti, ktere jsou mimo kontrolu kohokoliv, a jejich zpetny ucinek prime I tyto tfi bojovnice - strazce, aby bezodkladne rozpustily svoji formaci. Don Juan jii varoval sve ucedniky, ze cokoliv, co se stane na ceste bojovniku, je podfizeno nasledkum pusobeni energie, diky kteryrn se urcite dvefe bud otevrou, nebo zavrou. Nalchal na sve zaky, aby byli tak statecni a poslechli tyto povely energie samotne a nesnazili S~ jim poroucet pomoci pusobeni sve vule. r-

Kdyz praktikant dosahne stavu hluboke rozvahy a stfizlivosti mysli, nedela uz vice chyby ph cteni povelu, ktere diktuje samotna energie. Je to, jako by energie byla vedomirn a zivotem a nechavala tak projevit svoji vlastni vuli. [it proti tern to rozkazum znamena zbytecne riziko, za ktere praktikanti draze platf, kdyz kvuli neznalosti nebo svernu umyslu odmitnou nasled ovat pokyny energie.

Nova formace bojovnfku - strazcu, ktera nahradila Chacmooly, byla vyvolena samotnou energii. Tato nova formace se jmenuje Energeticti stopafi. Zpocatku, kdyz se tato formace tvofila, tak se chvfli jmenovala HledaCi stezky. Panovala dornnenka. ze Hle-

.. ·132 .. ·

daci stezky budou nachazet nove cesty, nove procedury, nova reseru. Avsak kdyz zacali spolecne pracovat, jasne se ozrejmil fakt, ze to, co delaji, je stopovani energie.

Juanovo vvsvetleni pojmu stopovani energie bylo neco, co me zpocatku matlo. Behem casu se to ozrejmovalo stale vice a vice, dokud se to nestalo naprosto zrejmyrn a jasnym.

"Stopovat energiie znamena byt schopen nasledovat tenkou stopu, kterou energie pri svem toku zancchava." vvsvetlil don Juan. "Ne kazdy z nas je energeticky stopai'; nicmene v zivote kazMho praktikanta prichazf okamzik, kdy muze nasled ovat tok energie, i kdyz tak cini ponekud neobratnyrn zpusobern. Takze mohu fici, ze nektefi bojovnici jsou elegantnejsimi energeticky~ mi stopai'i nez jini, protoze maji sklon ke stopovani energie."

Strucnost jeho vysvetleni me pi'ivedla do velkych obtizi, a to i tehdy, kdyz jsem se jen snazil pi'edstavit si, 0 cern to mluvi. Pozdeji jsem zacal jasneji chap at, co mel don Juan na mysli. Zmena meho vedorni byla prvnim mlhavyrn pocitem, ktery byl odvozeny z meho zvfdaveho intelektu, ktery me ujistil, ze je mozne souhlasit s tim, ze energie (ackoliv jsem nevedel, co to energie je) musi zanechavat stopu. Kdyz se moje zapojeni do sveta dona Juana stalo nanejvys intenzivnim, dosel jsem k presvedceni, ze vsechny jeho koncepty jsou zalozcny na primvch pozorovanich. kterei. jsou ucinena v rovine, ktera je pro moje denni vedomi nepo~ chopitelna.

Don Juan vvsvetlil me dotazy a pocity jako prirozeny dusledek vnitrntho ticha, ktereho jsem se postupne naucil dosahovat.

"To, co cftis, je tok energie," i'ekl mi don Juan. "Je to nsco, co se hcdne podoba velmi slabernu elektrickemu vyboji, nebo po~ divnernu lechtani v miste solarnfho plexu nebo nad ledvinami. Neni to vizualni vjern, presto 0 tom kazdy carodej, ktereho znam, mluvi jako 0 zi'eni energie. Reknu ti tajemstvi. Nikdy jsem neu~ zrel energii. Pouze ji citim. Moji vyhodou je, ze jsem se nikdy nepokousel vysvetlit, co dtim. Pouze citim to, co citim, a to je konec prfbehu."

Jeho tvrzeni bylo pro me odhalenim. Stalo se mi. ze jsem citil to, co popisoval. Od toho okamziku jsem se podvolil pfijeti novvch pocitu jako udalosti v mern zivote, ktere se nepokousim vysvetlit tak, ze hied am vztah priCiny a nasledku .

. " 133 ., .

K ternatu stopovani energie don Juan take fekl, ze lze vvtvorit druzinu bojovniku - strazcu z toho duvodu. ze si jsou vzajem n~ blizko a ze clenove takove druziny mohou velmi dobfe pred vest pozoruhodnou schopnost stopovat energii. K takove udalosu mezi narni doslo po rozpadu Chacmoolu. Objevila se nova for mace; tato skupina bojovniku - strazcu byla, pozoruhodne br:« 1 sch~pna stopovat energii. Projevilo se to jejich neobvyklou J1C1 VOZltOU a jejich agilnostf rychle zapadnout do nove situace sr' zahadnou sebejistotou.

Pokud mohu uzft moderniho zargonu, pak mohu fici, ze ener geticti s.topafi jsou mistfi "channelingu" par excellence. Ale pojeiu chanellmg v sobe take zahrnuje jisty stuperi yule ze strany prak tikantu, kten, jak ten to termin popisuje, do sebe "chanelluji" veci Avsak energeticti stopari neuplatnujf svoji vuli. Proste jen umozrn energii, aby se jim sarna ukazala.

.. ·134···

CTENARINEKONECNA

Biezen 1996 / Zurndl apiikooaru: hermeneutiky

Poznamka autora:

Vylucny ell tohoto cascpisu je sfi'it idejc. Kv uli faktu, ze myslenky, ktere zde uvadime, jsou do urcite miry cizi zapadnimu cloveku, usporadani tohoto casopisu musi byt prizpusobem povaze tech to myslenek. Ideje, 0 kterych tu pojednayam, mi byly zprostredkovany donem Juanem, indianskyrn carodejem z Mexika ci samanern, ktery me vedl behem tfinactileteho ucednictvi do kognitivnfho sveta carodeju, kteff zili v Mexiku davnych dob. Mym zamerem je pfedstavit tyto koncepty tim stejnyrn zpusobern, kteryrn to delal on: pffmo, presne a vystizne a jazykem, ktery pouziva vsechnu svoji bohatost. To je zpusob, kteryrn don Juan pfedstavoval a uvadel kazdy aspekt sveho uceni: to pritahovalo moji pozornost od sameho pocatku meho ucednictvi do takove miry, ze jsem jasnost a pfesnost v pouzivani jazyka ucinil jednou z vytcuzenych met meho zivota.

Moje pokusy publikovat takovyto casopis spadajf az do roku 1971, kdy jsem takovy rukopis ukazal nekolika kniznim editorum, kteff me hbite odmftli, protoze se jim to neshcdovalo s jejich chapanim konceptu odborneho periodika, a dokonce ani casopisu nebo bulletinu. Muj argument, ze myslenky obsazene v mern zurnale jsou natolik neobvykle, ze si vyzaduji uspofadani, ktere by obsahovalo prvky vsech tff typu

.. ·135 .. ·

uvedenych tiskovin, nebyl dostatecne silny, aby je pfimel k publikaei. V te debe jsem mel pro ten casopis pf ip ravenv nazev Zurnal etno-hermeneutiky. 0 nekolik let pozdeji jsem zjistil, ze casopis 5 takovym nazvern je jiz v obehu.

Nynf jsem se dostal do poziee, kdy publikuji tento zurnal.

Nejedna se 0 pokus eokoliv komereializovat, nejedna se ani o prostredek. jak eokoliv apologetizovat. Pohlizfm na to tak, ze se [edna 0 pokus propojenf filozofickych spekulaci lidf ze zapadnfho sveta s postrehy ziskanymi skrze zrenL ktere ucinili ind ianstf carodejove, kteff z ili v Mexiku davnych dob a k jejichz potomkum patfil i don Juan a jeho druzina.

Kdyz jsem vstoupil do kognitivniho sveta dona Juana, tak jsem pnsahal, ze zustanu verny tornu, cernu me ubi. Mohu rici, aniz byeh se chvastal, ze tficet pet let jsem tento slib neporusil. Nynf z toho vyplynulo zalozeni a sffenf tohoto casopisu. Je to ve shode s jednfm p ostfehern, ktery don Juan ucinil na zaklade zfenf: nazyval to ctenfm nekonecna. Rekl, ze kdyz se clovek vyprazdru od vsech myslenek a osvoji si neco, co nazyval "vnitfnim tichern", pak se obzor [cvi ocim takoveho zfece jako pokryvka z levandulf. Na teto levandulove pokryvce zacne byt videt jeden barevny bod: granatove jablko. Tento bod granatovcho jablka se zacne nahle zvetsovat a rozpukne se do nekonecna, ktere se da cist. Pak se da fiei, ze v tomto okamziku nasf historic. jsrne, my - lidske by tosti, ctenari. bez ohledu na to, zda cterne filozoficka pojednanf, nebo instruktazru manualy, Skutecna vyzva, kterou don JU2:1 vymyslel pro takove ctenare, je, aby ~'2 stali ctenaIi nekonecna. Ujistuji vas, ze tento zurnal se shoduje svym duehem a praxi. 5 touto vyzvou. Vyvera z vnitrmho tieha; je pozvanim pro vsechny, aby se stali ctenafi nekonecna,

Kdyz jsem zkoumal tyto argumenty, rozhodl jsem se - zaStiten jednohlasnyrn souhlasem sve druziny, zrnenit jmeno tohoto zumalu z Cesta bojovniku, coz je termin, ktery se pouzlva jiz dlouho, na neco aktualniho, co dosud nebylo pouzito:

CTENARI NEKONECNA.

···136···

Co je fenomenologie?

Fenomenologie je filozoficka metoda, nebo filozoficky system navrzeny nemeckyrn matematikem a filozof:m ,Edn~un~em ?u~tavern Husserlem (1859-1938) v monumentalmm dile, jehoz nazev byl prelozen jako Logieka zkoumani a ktery byl publikovan v leteeh 1900-1913.

Pojem fenomenologie jiz byl pouzivan ve filozofickych kruzich od pocatku osmnacteho stoleti. Tehdy se tim mf~il.o odlouceni vedomi a prozitku od oblasti zamernych slozek a JeJl~h pOPl~ v rarnci filozoficke konstrukee. Nebo to take znamenalo historicky vvzkum zaobirajicf se vyvojern vedorni lidskeho ja od prvotnich pocitu po racionalni mysleni.

Nicmene to byl Husserl, kdo fenomenologii vtiskl moderni tvar. Postuloval fenomenologii jako filozofiekou metodu pro studia podstat ci kotcnu. nebo jako akt vkladani techto p?~stat do toku zrvotnfch zkusenosti. Premyslel 0 fenomenologn jako o transeendentni filozofii, praeujici pouze se zustatky zbylyrni po provedene redukci. Tuto redukei nazyval epoche, vlozeni vyznamu do uvozovek nebo zanechani posuzovani. "Jit zpet ke korenum" bylo Husserlovym mottern, kdyz mluvil 0 jakem~oliv ,f~~ lozoficko-vedeckern badani. [it zpet ke korenum v sobe obnasi takovou redukci, jejiz provedeni Husserl ocekaval v kazdern danern filozofickern badani jakozto jeji integralni soucast. [it zpet ke korenum znamena svet, ktery existuje jeste predtfm, nez 0 nern zacnerne uvazovat. Jehu zamerem bylo udclat z fenomenologie metodu pristupu k zivym zkusenostem, jak se o~ehravaji v case a prostoru. [e to pokus popsat primo nase prozitky tak, ~ak se odehravaji, aniz bychom si brali cas na to, abychom pouvazovah o jejich puvodu nebo jejich nahodilych vysvetlenic~.

Abv Husser! dosahl tohoto die, navrhl epoche: naprostou zmen~ postoje, kde se filozof pohybuje od veci sarnotnych k jejieh vyznamum: coz znamena od oblasti zobje~tiv.izovane~o vvznamu - jadru vedy - po oblast vvznamu tak, J3k Je zakousen v bezprostfednim zivote a svete. . , .

Pozdeji dalsi zapadm filozofove definovali a p~ed:fm?vva;ah fenomenologii tak, aby se to hodilo k jejich konkretmm ucelum.

···137·· .

Fenomenologie, tak jak ji zname dnes, je filozoficka metoda, kter.i vz~oruj~ ~efinici. Tim se chce ffcL ze je stale jeste v procesli defl::~vam sebe same. Tato fluidita je to, co pfitahuje zajern eel rodeju.

Z me.ho sp.ojen~ s donem Juanem Matusem a dalsfmi praktikanty z),eho .h~le J:em dosel k zaveru - dfky tomu, ze jsem prf rna prozival jejich sarnanske praktiky - ze vkladaru vyznamu do uv~zov:k ei z~nechanf posuzovanf. ktere postuloval Husserl [a kozto zakladm red ukci pro kazde filozoficke badani, neni mozne dosahnout, pokud se jedna a pouhe cviceni filozofova intelektu.

Jed~n clovek, ktery stud oval s Martinem Heideggerem - Husserl~vy~ s:udent:m, n:i rekl, ze kdyz byl Husserl pozadan a pragm~tJcky navod, jak teto redukce dosahnut, odpovedel: ,,Jak to mam, k e~rtu, v~~~t:! Jsem filozof." Soucasni filozofovo, ktefi prepracovah a rozsmh parametry fenomenologie se vlastne nikdv nezajfv~a~i ~ prak.tic~ou s,tranku veci. Pro ne fenomenologie zu'st~l~ cl~te filozofickym tematem. V jejich ffSi je tudiz ono vklad~m vy~na~u do uvozovek pfinejlepsim jen pouhym filozofickym cvicerum.

v, Ve svetve e,arod.eju nenf zanechani posuzovam vytouzenyrn pocat~e:nv kazdeho, fllo:ofJ~k?-vedeckeho bad ani, ale nezbytnosti pro kazde sam~nske c~lcem. Carodejove rozsirujf parametry toho, co moh~u vnimat. az na takovou iiroveri, ze systematicky vnimaji neznarno. Aby Sl uvedornili tento cin, musi zastavit cinnost sveho normalni!10 int~=p~etaenfho systemu. Uskutecnenf tohoto pociTIL' lze chapat sp~se jako zalezitost prezitf I'd jako zalezitost volby. V t?mto smyslu jdou praktikanti poznani dona Juana 0 jeden krok za l~telektu,alni cv icenf filozofu. Propozici teto rubriky zurnalu Je zaobirat se tvrzenim Iilozofu a uv est je do vztahu s p~~kt~ckymi vysle~~y cinnosti carod eju, kteff - coz je dost zvlastm - v mnoha pnpadech rozpracovali sva cvicenf zdanlive podle tech stejnych car, jako jsou ty, ktere navrhli zapadni filozofove.

... BEl ...

Cesta bojovniku

jako filozoficko-prakticke paradigma

Tfeti premisa cesty bojovrriku zni:

VNfMAN! MUS! BYT PRIVOLAvANO ZAMEREM V CELf SVf UPLNOSTI.

Don Juan fekl, ze vnimani je vnimani a ze postrada jakekoliv dobro nebo zlo. Uvedl tuto premisu jako jednu z nejdulezitejsfch polozek cesty bojovniku: zasadni rozhodnuti, kteremu se vsichni carodejove musi podvolit. Zastaval nazor, ze jelikoz zakladni predpoklad cesty bojovniku je ten, ze jsme vnimajfci bytosti, pak se vsim. co vnimarne, musi byt nakladano jako s vnim anirn jako takovym, aniz by se do neho vkladala [akak oliv hodnota, af uz negativni nebo pozitivni.

Mvm pfirozenym sklonern bylo trvat na tom, ze dobro a zlo musf byt vlastnosti, ktere jsou vnitrne dane celernu vesmiru; ze musi byt jeho podstatarni. nikoliv pfidomky. Kdykoliv jsem pred nim nadnesl tyto argumenty, ktere byly nechtenvm opaky k jeho tvrzenim, vzdy zdurazrioval, ze moje argumenty postradaji dusevni rozhled, ze jsou diktovany pouze pouhyrni rozmary meho intelektu a mvm zalfbenim v urcitych syntaktickych usporadaruch.

"To, co ffkas, jsou pouha slova," rfkaval mi, "slav a sestavena do pfijemneho pofadku: do radu, ktery odpovida uhlum pohled u tve doby. To, co ti nabizirn, nejsou pouha slova, ale presne odkazy z me navigaeni knihy."

Kdyz poprve zminil svoji nav igacn! knihu, byl jsem velmi okouzlen mvslenkou, ze se [edna 0 metaforu, a chtel jsem se 0 tom dozvedet vice. Vse, co mi v te dobe don Juan fikal, jsem povazoval za metaforu. Jeho metafory jsem shledaval nanejvys poetickyrni a nikdy jsem si nenechal ujit pfilezitost, abych je okomentoval.

"Navigaeni kniha! To je ale krasna metafora. done [uane," rekl

jsem mu ph te pfilezitosti.

"Meta fora, jezkovy oci!" zvolal. "Carodejova navigacni kniha nema nic spolecneho s tvyrn usporadavanim slav."

"Co to pak tedy je, done Juane?"

···139· ..

i r

,,Ie to protokol. Je to zaznam vsech veci, ktere carodejove Vill maji na sve ceste k nekonecnu."

"Je to zaznam toho, co vsichni carodejove vast linie vnfrnali.

done [uane?"

"Samozrejme, co jineho by to melo byt?!" "Vy sam to uchovavats v pameti?"

Kdyz jsem polozil tuto otazku, samozrejme jsem myslel na ust ni predavant zazitku nebo na schopnost lidf pamatovat si to, co se stale, ve forme pnbehu. schopnost, ktera je zvlaste u lidi, kter: zili v dobach pred psanyrn jazykem, nebo u lidi z moderni doby. kterf ziji na okraji civilizace. V pfipade dona Juana jsem si myslel. ze zaznarnv takove povahy must byt neobycejne obsahle.

Vypadalo to, ze don Juan vi, 0 cern premyshm. Nez mi od povedel, tak si odkaslal. "Nejedna se 0 encyklopedii!" rekl. "j!' to protokol, ktery je presny a kratky. Postupne te obeznarnfm sc: vsemi body, ktere v nern jsou, a ty uvidis, ze toho bude velmi malo, co bys ty nebo nekdo jiny mohl pfidat. .. pokud vubec."

"Nedokazi pochopit, jak muze byt kratkv, done Juane, kdyz jt' v nern nahrornadeno poznan: cele vast linie," trval jsem na svern.

"V nekonecnu carodejove nachazejf nekolik zakladnich bodu Permutace tech to zakladnfch bodu jsou nekonecne. ale jak doufarn, jednoho dne zjistis, ze tyto permutace nejsou dulezite. Energie je nanejvvs presna."

"Ale done Juane, jak mohou carodejove rozlisit tyto permu~ tace od zzikladn ich bcdu?"

,,C':arodejove se nezamerujf na permutace. V debe, kdy jsou pripraveni na cestu do nckonecna, jsou take jiz pfipraveni vnimat en erg ii, jak proudi vesmirem a ... coz je dulezitejs] nez co~ koliv jineho ... jsou take schopni reinterpretovat tok energie bez intervence mysli."

Kdyz don Juan poprve promluvil 0 rnoznosti interpretovat senzoricka data bez pomoci mysli, zjistil jsem, ze si nejsem s to predstavit, 0 co se jedna. Don Juan si byl s urcitostf vedom rneho myslenkoveho retezce.

"PokousiS se porozumct tomuto vsernu v pojmech sveho rozumu." rekl, "a to je nemozny ukol. Pfijmi tu jednoduchou pre~ misu, ze vnfmarn, je vnimanf bez jakehokoliv dalsfho zapletam se a protirnluvu. Navigacn! kniha, 0 ktere ti vypravim, se skla-

'" 140 '"

da z toho. co carodejove vnfrnaji, kdyz jsou ve stavu naprosteho vnitfniho ticha."

"To, co carodejove vnimaji. kdyz jsou ve stavu vnitrnfho ti-

cha, je zrenL ze ano?"zeptal jsem se. Y'. •. •

Nikoliv." rekl pevne a dival se mi pfimo do OCI. "Zrem Je vruma~i energie, jak proudi vesmirem, a to je zajiste ~ac~tek c.ar~dejstvi, ale 0 co se carodejove zajimaji do umoru tela, Je vrumani. Jak uz jsem ti rekl, vnimanf je pro carodeje interpretov anim ptfmeho toku energie bez vmesovani mysli. To je take duvod, proc je navigacni kniha tak malo obsahla."

Don Juan pak nastinil kompletni schema carodejstvi, dokonce i presto, ze jsem z toho nerozumel ani slo~u. Zabral.o rru to .velky kus zivota, abych pfisel na to, jak UChOPl: to, co mi tehdy r:kl:

Kdyz se clovek osvobodi od sve mysli." rekl - a bylo to neco. co pro me bylo tehdy vice nez nepochopitelne - ,,~nterpn:tac.e senzorickych dat pak uz dale neni zalezitosti, ktera Je zarucena. Podili se na tom cele tela cloveka: tela jako konglomerat energetickych poli. Ta nejdulezitejsi cas: t.akove .in.terpretac: je pyak prtspev kern energetickeho tela, coz Je dvojnfk fyzl~keho tela v podrninkach energie; energeticka konfigurace, ktera Je zrcadlo~ vym obrazem tela jakozto koule svetclnych v.rstev ', Souh~,a. me::l ternito dverna tely rna za vysledek interpretaci, ktera nemuze byt dobrou nebo spatnou, chybnou nebo spravnou, nybrz nerozdelitelnou jednotkou, ktera rna cenu pouze pro ty, kdo putuji do nekonecna."

Proc by nernela mit zadnou cenu v nasem kazdodennirn zi-

"

vote, done Juane?" zeptal jsem se.

"Protoze kdyz se tyto dye casti cloveka, jeho telo a jeI:_o energeticke telo spoji dohromad!" do!de ~ zazr~ku s."obody:_ .. ~arod~jove rikaji, ze v tom okamziku SI uvedomime, ze z vneJ~lch. du~ vodu jsme byli zadrzovani v nasi pouti vedomim. Tato prerusena pout opet zaCina v tom to okarnziku spojeni."

"Esencialni premisou cesty bojovniku je tudiz to, ze vnimanf by melo byt privolavano zamerern v cele jeho uplnosti, .cimz se chce rici, ze reinterpretace eire energie, jak proudi vesrrurern, musi byt vykonana clovekem. ktery ovlada d.ve sve ~akla~~,i C~Sh: tela a energeticke telo. Tato reinterpretace Je, die carodeju, uplna, a jak jednoho dne pochopfs. musi byt privolavana zarnerem."

... 141 ...

Dotazy ohledne cesty bojovruku Jak9 je duood pro cuiceni Tensegrity, rekapitulaci a konan { osech tech oeci, kiere doporucuieie?

Co mi to piinese? (Jsem zena ve stiednich le tech se iiemi detmi ve vysokoskolskem oeku, me man ielsioi je uratke a mdm nadtuihu . Neoim, co mdm delat.)

Opet, jako v jinych uvedcnych prfpadsch, musim ffci, ze tato otaz~a Fro n~e neni,nova. Mnohokrat jsem vyslovil svoji vlastm verzr teto otazky pred donem [uanern. Existuji dye roviny abstrakce, na ~ten" poukazoval pokazde, kdyz mi odpovidal na podobnou otazku, kterou Jsem mu polozil ja nebo nekdo z jehu ucedruku. Vfrn, ze vsichni jeho ucedruci mu kladli v te ci jine dobc tu stejnou otazku. v tom stejnern duchu zoufalstvi, odvrzeru a zbytecnosti.

Na prvnf rovine, rovine prakticnosti, don Juan zduraznoval, ze cviceni magickych pohybu sarno 0 sobe vede praktikujid do nesrovnatelneho stavu pohody.

.Psychicko a dusevni dovednosti jsou vysledkern systematickeho vykonavanf magickych pohybu," fikaval, "je zrejme, ze kazda dlskuse 0 jejich ticincich je ned ulezi ta. Vse, co clovek potrebuje, Je bez prestaru praktikovat, aby posleze sam zvazil, zda mu to bylo k uzitku, ci zda to nebylo k nicernu."

V nicern jsem se nelisil od zbytku ucedniku dona Juana nebo odyos,oby, ,ktera mi polozila tuto otazku. CHi I jsem a byl jsem presved~en, ze se neho,dfm P:o cestu bojovniku. protoze me chyby n:~1ely kon~e. Kdyz se me don Juan zeptal, jake jsou me chyby, pristihoval jsern se. ze cosi blabolim a nejsem schopny popsat :hyby, ~tere me tak silne ovlivfiovalv. Vsechno jsem to zaona~Il tak, ~e jsern mu fekl, ze marn pocit porazky, ktera, jak se zda. Je hlavmm znaken~ celeho meho zivota. Videl jsem sebe sama jako mistra v dokonalem provadeni hloupych veci, ktcre me nikd v ~ik~m neprivcdly. Tento pocit byl vyjadren v pochybach a souze~lch a yv ~Ikdy n~k?ncid potrebe ospravedlnit vse, co jsem udel~L Vedel jsern, ze Jsem slabv a nedisciplinovany v oblastech, ktere don Juan povazoval za podstatne.

Na druhe strane jsem byl velmi disciplinovanv v oblastech,

. -. 142 ...

o ktere se vubec nezajimal. Muj pocit porazky byl tim nejpfirazenejsim dusledkern tech to nesrovnalosti.

Kdyz jsem se mu znovu a znovu zmirioval 0 svych pochybnostech, zduraznil. ze obsedantni mysleni 0 sobe samern je jednou z nejunavnejstch veci, ktere zna.

"Pouhe prernysleni 0 sobe samem," fekl mi jednou, "plodi podivnou unavu: tu nejdrtivejsi pohlcujici iinavu."

[ak roky plynuly, zacal jsem chapat a pine phjimat toto [uanovo tvrzenf. Muj zaver, stejne jako zaver vsech jeho ucedniku je, ze prvni veci, kterou clovek musi udelat, je zacit si uvedomovat obsedantni zajem 0 sebe sama. Dalsim z nasich zaveru je, ze tim jcdinym prostredkem, abychom meli dost energie, ktera by nas odvedla z tohoto zaujetf - coz je neco. cehoz nelze dosahnout intelektualne - je praxe magickych pohybu. Takova praxe vytvari energii a energie vvkonava zazraky.

Pokud je praxe magickych pohybu doprovazena tim, cc}carodejove nazyvaji rekapitulaci, coz je systematicke prohltzeni a konfrontovani prozitku z vlastniho zivota, pak rna clovek mnohonasobne vetSf sanci dostat se ze sevfenf teto sebereflexe.

Toto vsechno lze uskutecnit na urovni praktickych cviceni.

Druhou rovinu, 0 ktere don Juan mluvil, nazyval magickou flSf; carodejove jsou pfesvedceni. ze jsme skutecne magickymi bytostmi; fakt, ze dfive ci pozdeji zemreme, nas del a mocnyrni a rozhodnyrni. Carodejove skutecne vefi, ze pokud striktne nasledujeme stezku bojovniku. muzerne uzft nasi smrt jako vudci silu tak, abychom se stali bytostmi. ktere se chystaji na smrt. Jejich presvedcenim je, ze by tosti, ktere se chystajf na smrt, jsou diky tamuto omezeni magicke a ze nezernfou smrtf zapficinenou unayOU a zivotnim opotrebovanim. ale ze budou pokracovat na pouti vedorni. Sila uvedomeru, ze zemrou na unavu a opotrebovani, pokud opetovne nenabudou svoji magickou povahu, je cirri jedinecnyrni a vvnalezavyrni.

"V danern okamziku naseho zivota, pokud si to prejeme," rekl mi jednou don Juan, lIse vplizt do naseho zivota tato magicka jedinecnost a sila tak zlehounka, jako by byly plachost sama."

Modry zved napsal jednou basel), ktera se mi vzdy jevila bvt tim nejvhodnejsim znazomenim toho, jak znovu nabudeme nas magicky aspekt .

. .. 143 . --

Let andet« Modry zved

[sou andel«, kieii jsou predurceni k iomu, ayy ietili dolu do iemnvcl: mlh,

Casto tam byvaji polapeni,

na cas pozbyvaji sot: kiidla

a jsou ziraceni.

Nekdy iakik» na cely iioot .

Ve skuiecnosii na tom nezdleii, stale jsou to andel«; andele nikdy neumiraii.

Oni oedi, ie se ta mlha jednou procisu, i kdyby to bylo fen na okamiik:

A oni vi, ze pak - nakonec - si je k sobe opi!t piioold zlat« nebe.

Poznamky 0 Tensegrite

Sila, kierd nds drii pohromade jakozto energeticka pole

C:arodejov~ .davne~10 Mexika, kteff objevili a rozvinuli magickc pohyby, ktere JSou zakladem pro Tensegritu, zastavali dIe toho. co do~ Juan vys_;etlil, nazor, ze praktikovani techto pohybu pripravuJe a vede telo k transcendentalrumu uvedomeni: uvedomeni ze lidske by tosti, [akozto shluky energetickych polf, jsou drzel:y pohroma.de ;ribrujicf, tmelicf silou, ktera spojuje tyto jednotliva energetIcka pole do zhusteneho, soudrzneho celku.

Kdyz me don Juan Matus obeznamoval s tvrzenimi carodeju davnvch dob, donekonecna zdurazrioval, ze fakt praktikovaniv magickvch gest - pokud mu bylo znarno - byl jedinyrn prostredkem schopnym polozit zaklad pro plne uvedomeni si teto vibrujic~ P?jici s~~y. K ~Inemu uvedomeni si teto sHy dojde tehdy, ~dyz SI osvojime vsechny premisy cesty bojovniku a uvedeme Je do praxe.

. B~ly to jeho u~itel~ke ,sc~o?nosti, ktere mi umoznily. abych zapoca~ ~rocev~ ztelesnovam techto premis. [inyrni slovy, podaval mne 1 dalsfrn svyrn ucednikum tyto premisy takovym zpu-

.. ·144· ..

I sobern, ze pro nas bylo uskutecnitelne osvojit si je jako so u cas t 1. nnscho kazd odcnniho zivota.

. [eho tvrzenirn bylo. ze ona vibrujicf, tmelici sila, ktera nels drz!

i. pohrornade jakozto energeticka pole, kterymi jsme, je zrejme velmi podobna te sile Ci jevu, 0 kterem se moderni astronornove domnivajt, ze existuje v jadru vsech galaxii, ktere ve vesmiru existuji. ' .. Astronomove se domnivaji. ze v jadru galaxii existuje nezrnefiI tclna sila, ktera drzf hvezdy [ednot livvch galaxii na svern misI ..• t('. Tato sila, nazvvana cerna dira, je teoretickym vvjadfenim toho. Il'O se zd a bvt tim nejrozurnnejsim vvsvetlenim, proc se hvezdy ~ nerozleti na vsechrry strany, hnany svou vlastni rotacni silou.

Moderni clovek skrze vedecke vvzkumy zjistil, ze existuje pojief sfla. ktera drzf ph sobe jednotlive atornove castice. A stejne tak jednotlive stavebni prvky bunek jsou poutany k sobe obdobnou silou, ktera, jak se zda, je pohani k tomu, aby se ve vhodnvch kombinacfch pospojovaly do konkretnich jednotlivych tkani a organu. Don Juan rekl. ze carodejove, kteff zili v Mexiku davnych dob, poznali, ze lidske bytosti - pohlfzime-li na ne jako na shluky energetickych polf - jsou drzeny pohromade nikoliv ne[akyrn energetickyrn obalem nebo energetickym vazivem, nybrz urcityrn druhem vibraci, ktere vsechno udrzuji jak ph zivote. tak na svem miste. Tudiz se jedna 0 jistou energii, jistou vibrujici silu,

urcitou moe, ktera slepuje tato cnergeticka pole do jednoho energetickeho celku.

Don Juan vvsvetlil, ze tito carodejove, dikv prostfedkum nabytyrn skrze svoji disciplinu a praxi, byli schopni pracovat a zachazet s touto vibrujicf silou pote, co si ji plne uvedornili. Jejieh dovednost ph zachazeni s touto silou se stala tak vyjimecnou, ze jejich ciny byly pfemeneny v legendy, v mytologicke udalosti, ktere nyni existuji jen v pohadkach, Napfiklad jeden z plih~hu, ktere don Juan vypravel 0 techto davnych carodejich. byl. Ll' byli schopni rozpustit sve hrnotne fyzicke telo pouze tim, ze koncentrovali cele sve vedorni a zamer na onu vibrujici silu.

Don Juan tvrdil, ze ackoliv byli schopni projit uchern jehly, pokud by to povazovali za nutne, nebyli nikdy uplne spokojeni s vysledkern manevru, ktery vedl k rozpusteru jejich hrnotneho tela. Duvod k tornu byl ten, ze jakrnile zmizelo jejieh hrnotne telo, zmizela i jejich schopnost jednat. Byla jim poncchana pouze

..·145 ...

moznost byt svedky nejake ud alosti bez moznosti aktivn.- ,I II, nout. Z toho plynoucf frustraee - Fakt, ze nebyli schoprn .ill i ni ucasti na nejake udalosti - se dle dona Juna stala priCin(l11 I'l" I zhoubneho omylu: jejich obsese zamerena na zkoumaru 1('1" I brujicf sily, obsese zamerena na konkretni cil z nich Udl'1.11.. 1,,1, kteff se chteli zmocnit a ovladat tuto sflu. Jejich vrOUCIlI' 1'1111' bylo mit moc jednat v tomto nehmotnern stavu byti, co > I" .II, dona Juana neco. ceho nernuze byt nikdy dosazeno.

Moderni praktikanti carodejstvf, kulturrn dedicove (.11,"1, I" davnych dob, zjistili, ze neni moine s touto vibrujicf silou /,1, I, I zet tak konkretnim a prospecharskvm zpusobern, a sahli p(l 1'11' jedine rozumne alternative: plne si uvedomovat tuto silu 1'''" ze a jedine kvuli eleganei a telesne a dusevni pohode, ktert- 1"1,, poznaru s sebou pr inasf.

[edina pfipustitelna moznost pro pouzitf moei teto v i hrup , pojfci sily je die dona Juana ta, ktera vyplyva z jejf funk" , , schopnosti pomoei carodejum, aby ve svern nitru zazehl i (ll'l II a vzplali v okamziku, kdy nadejde jejich cas, aby opustili 1('111" svet. Don Juan rikal, ze pro carodeje je jednoduchost sam.i 1'1 I sehopen - na tuto pojici vibrujicf silu - zarnerit naprosto Ct'11 III vedomim svuj zamer vzplanout, zazehnout oheri z nitra, VII ",II a posleze vyvanout jako oblacak koure.

... 146 ...

Duben 1996 / Zurndl aptikooune hermeneuiiku

Poznamka autora:

Dubnove CIslo Ctenaru nekonecna je publikovano s urcitym zpozdenim, protoze spolecne s prvnimi trerni cisl y pam do puvodru serie ctyr cisel, coz je koncipovano ve shode s ideou carodeju, ze CIslo etyfi znameria rad a trvalost.

Autorovym nejzazsim pranim je dat tomuto zurnalu takove rysy, ktere by ho odlisily od veci omezenych casem. Nezalezi na tom, jake rysy to nakonec budou. V tomto pnpade to vypada, ze nakonec na sebe vezme publikace tohoto zurnalu knizni formu. Budiz.

Nova oblast pro filozoficka bad ani

V predeslych cfslech jsme se zaobirali pojmem hermeneutiky jako metody interpretaee, pojmem fenomenologicke metody a pojem inteneionality. Rad bych nynf nastfnil moznost nove oblasti pro filozoficka badani. Objasneni tohoto tematu je uzce navazano na definici urcitych konceptu, ktere byly rozvfjeny carodeji nebo sarnanv, ktefi zili v Mexiku davnvch dob.

Prv~i z techto konceptu, ktery je zakladnfrn jadrern cinnostf a dornnenek carodeju, se nazyva zreni. Zfenim carodejove minf schopnost Iidskvch bytosti vnfmat energii tak, jak proudi vesmirem.

Carodejove, podepfeni vysledkem svych praktik, prohlasuji, ze energii a jeji proudeni vesmirem lze vnimat pffrno, kdyz uzi[erne cely nas organism us jako prosti'edek vrumant.

Carodejove rozlisuji telo jakozto tu cast, kterou zname z naseho bezneho zivota, a cely organismus jakozto energetickou jednotku, ktera neni soucasti naseho kognitivniho systemu. Tato energeticka jednotka zahrnuje ty casti tela nedostupne zraku, jako jsou vnitmi organy, a energii, ktera skrze ne proteka. Tvrd i, ze prave ternito castmi tela lze vnimat energii primo.

Dfky nadvlade zraku v nasern navyklern zpusobu vntmaru

... 147 ...

sveta popisuji carodejove pocin pffrneho uchopovaru energw I" . zrenf. Pro carodeje prime vnirnani toku energie ve vesm iru . II , rnena, ze se energie usporad ava do non-idiosvnkretickvch . I" cifickych konfiguraci, ktere se dusled ne opakuji, a ie ji k,[',1 kdo zr1, muze vrumat v tech stejnych pojmeeh.

Nejdulczitejsfrn pfikladem duslednosti, se kterou se ell'·[ :." usporadava do specifickych konfigurad, je lidske telo. k.l \ I' vnfrnano pfimo jako energie. Carodejove vnimaji lidskou hi I" [ jako shluk energetickych poli, ktery dava konecny dojern 1,[11, ohranicene svetelne koule. Z tohoto uhlu pohleduje energ« , rodeji popisovana jako vibrace, ktera se shlukuje do soudrv nv- I, celku. Carodejove popisujf, ze eely vesmir je slozeny ze sh I, [I " energie, ktere se zreeum jevi jako vlakna nebo svetelne nitc. k I, " se rozprostfraji vsemi smery, aniz by se vsak jakkoliv propbt. ly. To je pro linearni mysl zeela neuchopitelny predpoklad [" bot je postaven na protimluvu, kterv nernuze byt vyi'esen: j,1I mohou tato vlakna rozpinat vserni moznyrni smcry, a pre.~II" nikde nezamotat?

Carod ejove, jako neskolornetsti praktikanti fenomenolo.u. I , metody, mohou pouze popisovat udalosti, Pokud se jejieh 1'''1'' jevi neadekvatnim a protifecicim si, je to kvuli omezenim, 1.1, ra rna jak ree, tak logika. Presto je jejieh popis tak pfesny, ja k I'" muze byt. Svetelna energeticka vlakna, k tera tvoff vnejsi vl'~[['[' se skutecne rozpinajf do nekonecna vsemi moznyrni srnery, Cl I' [, sto se nepropletaji. Kazde vlakno je jednotlivcu, konkretnf kl'[' figuracf: kazde vlakno je samo nekonecno.

Aby bylo mozno pojednavat 0 techto jevech adekvatnej-uu zpusobern, snad by bylo vhodne vymyslet zcela od lisny ZPll:,"I' jak je popsat. Podle carodeju to vubec neni za vlasy pi'itCl/"[I' myslenka, protoze prime vnirnani energie je neco. echo III II , dosahnout kazdy clovek. Carodejove tvrdi, ze tento stay poskvu ii' lidskyrn bytostem - skrzc cvolucni konsensus - potencia I I"" dosazeni souhlasu ohledne toho, jak popisovat vesmir.

Dalsf koneept carodeju, ktery si zasluhuje blizsfho zkoun t , ni ve smyslu objasneni, je neco, co nazyvaji zamer. Ten pOpl:"!I' jako vecnou silu, ktera pronika cely vesmirern: silu. ktera si jl' \' doma sama sebe az do takove miry, ze reaguje na pfivolav,lll! , , povely carodeju. Akt pouziti zameru nazyvaji pfivolavani Zanll'! "

".

... 148 ...

Diky prostredkurn, ktere pfivola vani z.arneru rna k dispozici, jsou carodcjove sehopni nejenorn uvest v cinriost vsechny moznosti vnfrnani. ale i vsechny lidske moznosti jednani. Tvrdi. ze skrze zamer mohou byt rcalizovany i ty nejpodivnejsi veci.

Hranice sehopnosti carodeju vnimat, se nazyva obrue eloveka; znamena to, ze existuje mez, ktera ohranicuje lidske moznosti, ktere jsou diktovany lidskyrn organismem. Tato mez neni pouhvrni tradicntrni hranicerni usporadaneho myslcni, ale mezf vsech zdroju a moznosti, ktere v sobe lid sky organism us obsahuje. Carodejove se dornnivaji, ze se tech to zdroju nikdy nepouziva, protoze jsou drzeny v nccinnosti skrze a priori forrnulovane ideje ohledne nasich ornezeru. Tato ornezeni vsak nern aji co d e l at s nasfm skutecnyrn potencialern.

Carodejove poukazuji na to, ze ponevadz vnimani toho, jak energie proudi vesmfrem, neni ani nahodne ci idiosynkreticke. pak zrecove jsou svedky formovani energie, ktere se dcje samo od sebe a neni produktem jejieh interpretace sledovancho deje. Carodejovc objasriuji, ze vnimani takovvchto formovani je - samo v sobe a sarno od sebe - klicern, ktery vvpousti uzarnceny potencial lidskych bytostf, ktery jinak nikdy nevstupuje do hry. Kdvz dojde k takovyrn formovanim energie, tim, ze jsou dcfinovany nczavisle na lidske vuli a spol uucasti, jsou sehopny vv tv of it novou subjektivitu. Protoze pro vsechny lidske bytosti je zrenl stejnorode a soudrzne, pak, d le carodeju, jsou tato for mo v anf energie zdrojern pro novou, vzajernne sdilenou subjektivitu.

Pod le earodeju je subjektivita kazdodenniho zivota dikto vana syntaxi nascho jazyka. Potrebuje vodftka a smernice a ucitele, ktei'i pomoci spravne poskvtovanych tradicmch povelu, ktere, jak se zd a. jsou produktem naseho historickeho vyvoje, nas z.acinaji od okamziku naseho narozeni fidit a vest pri nasem vnirnani sveta, Carodejove maji za to, ze tato vzajemne sdflena subjektivita vyplyvajici Z teto syntaxi vedcne vvchovy je - samozrejme a pfirozene - ovladana svntaktickvmi popisy-povely. Jako pfiklad uvadeji vyrok: "Jsem zamilovany" - poeit, ktery je vz a[ernne subjektivne sdilen narni vserni a kterv, jak zdurazriuji. je spusten pote, co tento popis-povel uslysime.

Carodejove jsou na druhe strane presvcdceni, ze subjek tivita vvplyvajfci z primeho vnirnani energie proudici vesmirem nent

:!],

I

. .. 149 ...

vedena a fizena syntaxi. Nepotfebuje ani voditka Ci smernice, ani ucitele. kteri by objasriovali to ci uno pomoci komentare nebo povelu. Vysledna vzajernne sd ilena subjektivita mezi carodeji existuje diky vlastnostem neceho, co nazvvaji silou, coz je veskery souhrn veskereho pi'ivolavani zameru, ktery nashrornazd il jeden jedinec. Ponevadz takova vzajemne sdilena subjektivita nenf od vozovana skrze pomoc syntaktickych povelu nebo zadosti, carodejove tvrdt, ze tato subjektivita je pmnym vedlejsim produktem cinnosti uplne celeho lidskeho organismu zamereneho na jeden jediny cil: pfivolavani zameru pfime komunikace.

Kdvz vse shrnerne, intencionalita nebo pfivolavani zameru je pro carodeje pragmatickyrn pouzittm zameru, sily. ktera vse provadi a vykonava. Pro carodeje je zamer pragmatickou cestou pro dosazenf cehokoliv a pfivolavani zameru je prostredek pro jeho pouziti. Neni to pouze intelektualni popis - jak to je v pfipade intelektualnich filozofickvch pojednani zapadniho cloveka - rustu lidskeho vedorni od zakladnich pocitu ke slozityrn procesum, ktere mohou plodit poznam. Diky tomu, ze carodejove jsou zcela pragmaticti ve svem pristupu k zivotu a ziti, zamernost je aktivni a akcni zalez itosti. Obsahuje to v sobe ze strany carodeju postoj, ktery popisuji jako stariov iste sOy. Z tohoto postaveni mohou vlastne privolavat zamer. V tomto smyslu se zamernost stava naprosto vedomyrn cinem pfivolavani zarneru. Carodejove vysvetluji, ze tyto jevy jsou uskutecneny tehdy, kdyz celv lidsky organism us, v celern svern rozsahu a sile, je zapojen na dosazeni jednoho jedirieho, vseobsahujiciho die: pfivolavanf zameru.

Kdvz jako vvchozf bod vezmeme schopnost carodeju vnimat energii prfrno. je mozne objevit nove oblasti pro filozoficka bad ani. Prekazkou pro uvedornenf si techto moznosti tak byl a je nedostatek zajmu praktikantu carodejstvi ohledne konceptualizovaru sveho poznani a praktik. Carodejove tvrd i, ze po dosazeni urciteho prahu vedorni, ktery se da ptipodobnit ke vstupu do jinych riSi existence, se zajern praktikantu zarneff pouze na prakticke aspekty poznani.

Diky jejich sklonum k pragmatismu mohou carodejove pozorovat premenu filozofie a filozofickeho badani na oblast praktickeho konam. K teto prornene dochazt diky tornu, ze do sveho ved orn i zacleni obsaznejsi a sirsi pohled na lid sky potencial.

... 150 ...

Carodejove maji za to, ze prime vnimaru energie je pak uvadecern. ktery nils muze vest do nove subjektivity, ktera je osvobozeria od syntaxe. Carodejove navrhuji, ze tato nova subjektivita je cestou k dosazenf zameru skrze aktivni proces pfi vo lavanf zameru.

Cesta bojovniku

jako filozoficko-prakticke paradigma

Ctvrta premisa cesty bojovniku se zaobira ENERGETICKYM TELEM.

Don Juan vysvetlil, ze carodejove od neparneti nazyvaji energetickym telem zvlastni uspof adani energie, ktere individ ua lne nalezi ke kazdernu lidskernu [edinci. Toto uspofadani je take nazyvano snovym telem nebo dvojnikem ci tim druhym. On daval pi'ednost nazvu energeticke telo, ve shode se vseobecnym souhlasern carodeju klast duraz na abstraktni koncepty. Take mi vsak vypravel 0 tajnern nazvu pro energeticke telo, ktery byl uzivan jako eufemismus, prezdivka, mile pojmenovani, pratelskv odkaz na neco. co je nepochopitelne a tajernne. Tento nazev znel: que ni te jodan - coz v cestine znamena: at te s tim neotravuji.

Don Juan forrnalne vysvetlil energeticke tela jako shluk energetickych polt, ze ktervch se sklada lidske telo, kdvz je zi'eno pfimo jako energie. Don Juan rekl, ze pro carodeje je fyzicke telo a energeticke tela jednim jed inyrn celkem. Dale vysvetlil, ze carodejove jsou presvedceni, ze fyzicke telo v sobe zahrnuje jak telo, tak mysl, tak jak je zname, a ze fyzicke tela a energeticke telo jsou jedine protivaznc energeticke shluky, protip6ly v nasi lidske mi. Protoze neexistuje takova vee. jako je dualismus mezi telern a myslf, [ediny mozny dualismus existuje mezi fyzickym telern a energetickym telern.

Nazorern carodejll je, ze vnimani je proces interpretace senzorickych dat, nicmene ze kazd a lidska bytost rna schopnost vnimat energii primo. tudiz bez jejiho zpracovavaru skrze interpretacni system. Jak uz bylo uvedeno, kdyz jsou lidske bytosti vnimany timto zpusobern, jevi se jako svetelne koule. Carodejove

. .. 151 ...

I

tvrdi, ze tato svetelna koule ie shluk energetickych poll, ktera jS()U drzcna pohrornade tajemnou pojici silou.

"Co minite terni shluky energetickych poli?" zeptal jsem se dona Juana, kdvz se mi 0 tom zminil poprve.

.Energeticke pole stlacene dohromady pomoci jiste podivne pojici sily." odpovedel. ,Jednim z umeni carodeju je privolat energcticke telo, ktere je obvykle velrni vzdalene od sveho protejsku - fyz.ickeho tela, a ptitahnout je blize. tak aby mohlo zacit energeticky vevodit vsernu, co vykonava telo fyzicke."

"Pokud chcerne byt vclmi presni," pckr acoval don Juan, "mllzeme fici, ze pokud je energeticke telo velmi blizko telu fvzickemu, carode] zfi dye svetlene koule, ktere se ternef prekrvvaji. Mit naseho energetickeho dvojnika tesne vedle sebe by bylo nasfrn prirozcnym stavem, kdyby ncbylo fak tu, ze neco - presne od okarnziku nascho narozenf - odstrkava nase cnergctickc telo prye od tela fyzickeho."

Carodejove Juanovy linie kladou velky d uraz na disciplmu. ktera jc nutria k priblfzent energetickeho tela k telu fyzickernu. Don Juan vysvetlil, ze kdyz uz se jednou dostane do urciteho energetickeho dosahu, ktery se u kazdeho jedince ruzni, pak jeho blizkost dava carodejum pfilezitost k pretvoreru energctickeho tela do sveho dvojnika ei toho druheho. do dalsi by tosti, pevne a trojrozrnerne, ktera je presne jako oni sami.

Ph duslednem vvkonavaru urcitych praktik mohou carodcjove zrnenit sve pevne trojrozrnerne fvzicke telo na perfektni repliku tela energetickeho: tudiz na shluk cirych energetickych poli, ktera jsou pro ncrmalni oko neviditelna stejne tak jake) vesker.i energie; na nehmotny energeticky naboj, ktery je napfiklad schopen prochazet zdrni.

"Done [uane, je skutecne mozne pfcmenit tela az do takove miry? Nebo mi tu pouze popisujete myticka tvrzenf?" zeptal jsem, vydesen a ohromen jeho tvrzenirni.

"Na carodejich nen i nic mytickeho," odpovedel. "Carodejove [sou pragmatickc bytosti a to, co popisuji. je vzdy neco zcela stfiz.liveho a praktickeho. NflsiI"[\ handicapem je, ze nejsme ochotni ustoupit ze sve linearnosti. To z nas dela pochybovace a ned uvehvce, ktefi zabiji sami sebe, aby uvefili tem nejzatracenejsfm vecem, ktere si Ize predstavit."

... 152 ...

"Vzdycky kdyz mluvite timto zpusobern, vim, ze ml uvtte o mne." rekl jsem. ,Jak zabijim sam sebe. abych necernu uvefil?"

"Napfiklad zabijis sam sebe. abys uvefil, ze antropologie rna nejaky vyznarn, nebo ze existuje. Stejne jako pobozrn lide zabiji sami sebe, aby uvefili. ze Buh je muz, kterv sidli v nebi, a ze dabel je vesmirny zlotrilec, kterv se usidlil dole v pekle."

To byl [uanuv styl, jak pronaset bodave, ale ohrornne ptesne poznamkv tvkajici se me osoby a meho poctnam ve svete. Cim byly bodavejsi a primejsf, tim vetsi vliv na me mely a tim vetsf zarrnutek jsem citil pote. co [sern je vyslechl. Dalsi z jeho didaktickych pornucek spocivala v tom, ze mi podaval nanejvys presne a souvisle inform ace 0 konceptech carodeju v duchu lehke, ale hluboke kritiky zamerene na me nutkaru nutit ho do Iinearmch vvsvetleni. [ednou, kdyz jsme probirali terna energetickeho tela, [sern m1..1 polozil jednu ze svych postupnc se rozvfjejfcich otazek:

"Skrze jaky proces." fekl jsern, "moho1..1 carodejove prernenit sva nehrnotna energeticka tela do pevnych trojrozmernych tel a sva fyzicka tela do eterickych tel schopnych prochazet zdmi?"

Don Juan zaujal postoj serioznfho profesora, pozvedl prst a fekl: "Skrze umyslne a volnf - ackoliv ne vzdy vedome, presto zcela v ramci nasich moznostt, i kdyz ne vzdy v bezprostrednim dosahu nasich momentalnich schopnosti - pouzfvani pojici sily, ktera pouta fyzicke a energeticke telo dohromady jakozto dva konglomeraty energetickvch poli."

I kdyz si pri svem vvsvetleni ze me utahoval, bylo extrernne presnym fenomenologickvrn popisem proces1..1, kterv je neuchopitelny nasilinearnf mysli. a presto je nepretrzite uskutecnovan nasimi skrytyrni energetickymi zdroji. Carodejove tvrdi, ze spojnici mezi fyzickyrn a energetickym tel em je zahadna pojiva stla. kterou neustale uzfvame. aniz bychom si toho vubec byli vedomi.

Tvrdi se, ze kdyz carodejove vnimaji telo jako shluk svetelnych energetickych vla ken, vnfrnaji kouli 0 prumeru obou do stran natazenych pazi a 0 vysce jedne paze zvednute vzhuru, Take tvrd i, ie v teto kouli existuje neco, co nazyvaji sl1..1eovacim bodem; je to misto dokonce jeste intenzivnejsiho jasu 0 velikosti tenisovcho mick1..1, ktere je umisteno vzad1..1, na delku jedne paze za tclem, ve vysce lopatek.

!

f

I

i-

f

I

I

r .~

I

I

. .. 153 ...

~ Carodejo~e p~;az~ji slucov acf bod za misto, kde je tok ph rn: ene~gle pren;en~van do senzorickych dat a interpretovan jak() svet kazdodenmho zivota. Don Juan rekl, ze slucovaci bod mirno to, ze vykonava toto vsechno, rna i velrni dulezitou seku~darn, funkei: je to propojovaci spojeni mezi fyzickyrn telem a slucovacim bodem. er:ergeti~keho tela. ~opsal toto spojenf jako neco, co 1(' analogicke ke dverna rnagnetickvrn kruhum 0 velikosti tenisoveh. I m,icku, ktere se - pi'itahovany silou zameru - pohybuji spoke' ne.

, Take rek~, ze pok.ud neni fyzicke telo slouceno s energetickvm telem, pak Je spoJuJe etericky provaz, kterv je obcas tak tenkv a! s~ zd~, ze vubec neexistuje. Don Juan si byl jist, ze energetiekl; telo~ Je behem proeesu starnuti od cloveka odstrkovano stale da I a dal a ze smrt pfichazi jako vysledek pferusenf tohoto tenkeho spojeni.

Dotazy ohledne cesty bojovniku

~ Exist,~je cely ~oubor dotazu polozenych ruznymi lidrni, ktery se toci kolem jednoho ternatu. Jejieh zajem se da v obecnych pojmeeh klasifikovat takto:

Co se mi stane?

Li~e se me~n~ to ptajf osobne, piSi mi 0 tom, nebo se 0 jejieh obavaeh dozvidam skrze tretf osobu.

Nasledujicf dotaz byl polozen v tom stejnern duehu: ~o:umfm =: tak, ie se snaiite nashromiiidii spoustu lidi, protoze vas puuodni carodejsky plan ztroskotal. Jsem polapen tim, co delate. Co se chystate se mnou prouest?

. T~. je ~tazka, ktera by mel a byt adresovana nejakemu guruov~, neJa~,emu d~ehovnimu uciteli, la nejsem ani guru, ani duchovru pastyr, ale nekdo, kdo se snazi prizpusobit vykladu uceni, kten' podal don Juan. Kdyz mluvil 0 moji roli ve vztahu ke zbytku mych ucedniku, me druzine, rlkal:

"Muzes aspirovat nanejvys na to, ze budes radcem. Musts po

... 154 ...

ukazat na jakoukoliv ehybu, kterou uvidis: 11IlI~.I~, 1·,)1.1, I II ,.I 11." l t u spr avneho zpusobu. jak neco del at, protoze se buLil':; 11.1 v: .• '\ II no divat z v vhod neho posta venf vni tr niho tieha. Carodcj ()V l' ttl nazyvaji pohledem z mostu. Carodejove vidi vodu - zivot - JLl k uhani pod mostem. Jejieh oci jsou, mam-Ii to tak fict, upreny presne na bod, kudy vod a pod mostem proteka. Nemohou videt dopfedu. Nemohou videt dozadu. Mohou videt pouze tento o kamzik prttomnosti."

Vvnalozil jsem nejvetsi usil! - a nadale v tom budu pokracovat _ abyeh splnil tuto roli. Kdyz to nekoho zajima a rekne: ,,Jsem polapen", ncopovazuji se pomyslet, ze by ten clovek byl polapen mnou. Mit osobni spojeni s ucitelern je vee, kterou jsme se my vsichni ucili a procvicovali. Bezpoehyby to vvchazi z osobniho pripoutani k matee Ci otei nebo k oberna, nebo k nekomu jinernu. kdo zastaval tuto roli v rodine nebo v okruhu pratel.

Pokud jsem ve svvch knihach vzbudil dojem, ze ke mne don Juan mel osobni vztah, byla to moje vlastni nevedoma chvbna interpretaee. Od okamziku, kdy jsem ho poznal, bez pi'estani pracoval na tom, aby ve mne tento nazor vykofenil. Nazyval to potfebnost a vvsvetlil, ze poti'ebnost je vyvljena a podporovana socia lnim i'adem a ze potfebnost je tim nejobscennejstm ZPllSObern, jak vytvofit a vyzivovat mentalitu otroka. Rekl, ze pokud vefim, ze jsem byl "polapen", pak jsem nebyl polapen jim osobne, nvbrz myslenkou svobody, rnvslenkou, kterou carodejove forrnulovali cele generaee.

Co se tyee kraehu p uvod ruho carodejskeho planu, vse, co mohu fici. je, ze jsem skutecne tvrdil, ze linie dona Juana skonCI se mnou a dalsimi trerni ucednicemi dona Juana, ale to vsak neni zadny ukazatel kraehu nejakeho planu, Je to proste situace, kterou carodejove vvsvetluji rcenim: "Je pfirozenou vlastnosti kazdeho radu, ze prichazt jeho konec."

Fakt, ze jsem fekl, ze byeh rad shromazdil co nejvice lidi a vytvofil masu sdflejici spolecny konsensus, je dusledek uvcdorneni si, ze my jsme konee te nejzajimavejsf linie myslenek a jednani. Opravdu citime, ze nejsme hodni byt temi, kdo prijme takovy gigantieky ukol: ukol vvsvetl it, ze svet carodeju neni ani iluz.i, ani touzebnyrni myslenkarni.

Dalsi otazka je: "Vy jste meli ucitele. Jak mohu ja postupovat

..·155 ...

ill

vpred, kdyz zadneho ucitele nemarn? Obavam se, protoze nemam zadneho dona Juana."

Obavat se je dobre m yslenv zpusob vzajernneho pusobem v nasern socialnim prostredt, takze si vlastne delame hlavu sc vsim. "Obavat se" je syntakticka kategorie, podobna vyroku "Ncrozumirn, nechapu". Obavat se neznamena delat si s necim starosti; je to pouze zpusob, jak zduraznit tema, ktere nas zajima. Rici, ze se obavate, protoze nernate po ruce zadneho dona [una, je jiz prohlasenim 0 mozne porazce. Je to, jako by toto tvrzeni otviralo cestu, ktera uz je tak pro vas kdykoliv pripravena k pouzitf.

Sam don Juan mi rikai, ze vsechny silv, ktere vklada do meho vedenf, jsou zavaznyrni procedurami ustanovenymi tradicemi carodeju. Pfipravoval me na to, abych zajistil pokracovani jeho Iinie. Behem mnoha let se objevilo mnoho Iidi, ktefi odjeli do Mexika a patrali po donu Juanovi. Vzali si vypraveni z mvch knih jako pop is otevrenych moznosti. V tom jsem opet udelal chybu. Nikoliv vsak proto, ze jsem nebyl opatrny. spfse proto, ze jsem sc mel vyvarovat bombastickych tvr zeni, ze jsem na nejake zvlastni ceste.

Don Juan mel zajern na pokracovani sve linie, nikoliv na tom, aby me naucil svernu poznani. Uz jsem ten to bod objasnil, all' je d ulez.ite, abych ho opet zd uraznil: don Juan vubec nebvl ucitel. Byl carodej, ktery predaval sve poznan] svym zakum, a to vyhradne proto, aby pokracovali v jeho linii.

Ponevadz vsak jeho Iinie skonci se mnou a jeho dalsimi tremi ucednicerni, on sam navrhl, abych psal 0 jeho poznani. Pfesne kvuli tomu, 3e tato linie koncf, ctviraji jeho ucednici dvere (ktere jinak zustavalv zavfene) do sveta carodejll a snazf se nyni vysvet .. lit, So carodejstvf je a co carodejove delajf.

Carodejovs hkaji, ze jcdinv mozny ucitel nebo vudce, ktereho muzeme mit, je spirit, 6mz se mini abstraktni, neosobni sib, ktera existuje ve vesmiru a ktera si je vedoma sebe sama. Mozna by se ji dalo nazv~t jinyrni jmeny, jako vedomi, poznanf, uvedomeni, zivotni sila, Carodejove veri, ze tato sila prostupuje celym vesmirern a muze je vest a ze vse, ceho potrebujf dosahnout, jc vnitrru ticho: odtud plyne jejich prohlaseni, ze jedine skutecne hodnotne pouto, ktere muzerne mit, je pouto s touto silou, a nikoliv s nejakou osobou.

..·156 ._-

Dalsi otazka, se kterou se casto setkavam, zni: ,,Jak to, ze jste ve vasich knihach nikdy nemluvil 0 Tensegrite, a proc 0 ni mluvite nvnf?"

~ Nikdy drive jsem nemluvil 0 Tensegrite proto, protoze Tensegrita je verzi urcitych pohybu nazyvanych magicka gesta, v~rzi, kterou vytvoi'ili zaci dona Juana. Magicke pohyby bvly vyVJl1Uty samany, kteri zili v Mexiku davnych dob a ktert byli zakladateli linie dona Juana. Tensegrita m a zaklad v techto magickych pohybech a pochazi z domluvy uCinene mezi zaky dona Juana, ktera se tvka slouceni ctvf ruznych proudu techto pohybu, kteryrn byli uceni individualn~ a kazdy zvlast tak, aby se hodily k jejich fyzickernu a rnentalnirnu uspofadani.

Na zadost dona Juana jsem se dlouha leta vyhybal vsern zminkarn 0 magickych gestech. Sami jsme byli tern to pohybum uceni velmi tajnym zpusobern. takze i ja jsem byl vazan slibem mlcenlivosti. Vubec nejblize jsem byl k jejich prozrazeni tehdy, kdyz jsem psal 0 tom, jak don Juan "zalupal svvmi klouby". V zertovnern duchu mi navrhl, abych se zmirioval 0 magickych gestech, kter a neustale praktikoval, jako 0 "zpusobu, ktervm lupal ve svvch kloubech". Pokazde. kdyz cvicil nektere z techto magickych gest, jeho klouby vvdavaly praskave zvuky. Pouzival to jako napad, kteryrn prilakal muj zajern a zahalil skutecny vyznarn toho, co delal.

Kdyz me pfimel k plnemu uvedomeni si magickych gest, cehoz dosahl tak, ze mi vysvetlil, 0 co se skutecne jedna, jiz jsem se nejakou dobu snazil napodobit zvuk. ktery delaly jeho klouby. Tim, ze ve mne rozdmychal mcji soutezivost. tak IT.e "polapil", abych tak fekl, do uceni se celych sestav tech to pohvbu. Nikdy jsem ned osahl takovych praskavych zvuku jako on, coz vsak bylo skrvtym pozehnanim, protoze slachy a svaly paz! a zad by nikdy nernely byt napinany az do takoveho bodu. Don Juan mel vrozenou schopnost lupat s klouby pazf a zad, stejne jako nekteri lide snadno lupaji s klouby svych prstu.

Kdvz me don Juan a zbytek jeho carodejnych spolecniku formaIne' ucili magickyrn gestum a promlouvali 0 jejich sestavach a ucincich, delali to podle tech nejpffsnejsich postupu: postupu, ktere vyz.ad uji nejvyssi soustredeni a jsou zahaleny absolutni tajnosti a ritualnim jednanirn. Ritualni cast tohoto vvucovani byla

... 157· .

rychle zavrzena donem [uanem, ale utajeni bylo dokonce jeste vice z.durazneno.

Jak uz bylo receno drive, Tensegrita je slouceni ctyr proudu magickych gest, ktere musely byt premeneny z vysoce speciaJi z~vanych pohybu, ktere se presne hodily k urcitvm jedincum, n a vseobecnou formu, ktera by se hodila pro kazdcho. Duvod. prol Tensegrita - modernf verze starobylych magickych gest, je uccna nyni, je ten, ze se Ctyl'i ucednfci dona Juana shodli (protozc jejich ukol nespociva v prodlouzeni pokracovani linie dona Juana), ze si musi odlehcit sve bremeno a skoncovat s utajovanirn neceho. co melo tak ohrornnv vyznam jak pro ne, tak pro jejich stav pohody.

Poznarnky 0 Tensegrite

Samani starobyleho Mexika od pocatku zachazeli s magickymi gesty jako s necfm jedinecnvm a nikdy nepouztvali tv to serie cviku p:o rozvoj ::e musku.latury Ci hbitosti. Don Juan rfkat ze od prvmho okamziku, kdy Je vytvof ili, na ne pohlizeli jako na magicka gesta. Popsali "magii" tech to pohybu jako jemnou zrnenu, kte rou til kteff je p rak tikuji, behern cv icenf z ak ousi. [ed na sc o prchavy stav, ktery tyto pohyby pfinaseji do jejich telesneho a fvzickeho bytf, jisty druh zare, jasu v ocich. Don Juan mluvil 0 teto jemne zrnene jako 0 "doteku ducha": jako by praktikujici skrzo tyto pohyby opetovne navazali ncpouzfvane spojenf se zivotn I silou, ktera je podporuje. Dale vysvetlil, ze tvto pohybv bvlv pojmenovane jako magicka gesta, protoze diky prostredkum, kterc pfinasf jejich praxe, byly carodejove pfeneseni - v terminu vnimant, do jinych stavu byti, ve ktervch mohli pocitovat svet nepopsatelnyrn zpusobern.

"Diky teto vlastnosti, diky teto magii." rekl mi jednou don Juan, "musi bvt tato gesta praktikovana jako zpusob privolava ni sfly."

,,~le moho,u byt povazovany i za fyzicke pohyby, prestoze Sl' na ne nikdy timto zpusobern nepohlizelo?" zeptal jsem se.

Poctive jsem praktikoval vsechny ty pohyby, ktere me don [uan

.. ·158 .. ·

naucil, a citil jsem se neobycejne dobfe. Tento pocit pohody mi uplne stab!'

"Muzes je praktikovat, jak chces," odpovedel don Juan. "Magicka gesta pozvedaji vedomi, bez ohledu na to, za co je povazujes. Rozumna vee je brat je takove, jake jsou: jako magicka gesta, ktera, jsou-li praktikovana, vedou praktikanty k tomu, aby zahodili masku svych navyku a postoju. kterym jsme, naucili ve spolecnosti."

"Co znamena tato maska navyku a postoju, kteryrn jsme se naucili ve spolecnosti?"

"Pozlatko, ktere my vsichni branime a pro ktere u.ame," fekl. .Pozlatko, ktere nabvvarne zitim ve svete, pozlatko, ktere narn branf, abychom dosahli celeho naseho potencialu. Pozlatko, ktere nas nut! uverit tomu, ze jsme nesmrtelni."

Tensegrita, jako modernizovana verze magickych gest, je vyucovana jako system pohybu, protoze to je ten jediny zpusob. kteryrn se d a postavit celem k tajemnernu a rozsahlernu tematu magickych gest v modernich podmmkach. Lide, kten dnes praktikuji Tensegritu, nejsou samansti praktikanti; tudiz duraz rnagickych gest musi byt kladen na jejich hodnotu [akozto pohybu.

V tomto pnpade byl zohlednen hlavne ten uhel pohledu, ktery povazuje fyzicky ucinek magickych gest za hlavni ucel praxe, ktera rna v praktikantech predevsfm vytvofit solidni energetickou zakladnu, Ponevadz samani davneho Mexika meli zajem i na dalsich efektech magickvch gest, rozdelili dlouhe serie pohybu do jednotlivych cast! a praktikovali kazdou cast jako individualni celek. V Tensegrite jsou tyto casti opetovne slozeny do svych puvodnich forem. Timto zpusobern jsme ziskali system pohybu. system, ve kterem se nade vsechno klade duraz na pohyby samotne.

Cviceni magickych gest, tak jak jsou ukazany v Tensegrite, nevyzaduje zadne zvlastni misto nebo urcity cas, nicmene v idealnim pfipade by tyto pohyby mely byt vvkonavany 0 sarnote, ve vhodny okarnzik nebo tehdv, kdvz je to potreba. Nicmene prostfedi mestskeho zivota usnadnuje vytvorenf skupin a za tech to okolnosti existuje [cdiny zpusob, jak vyucovat Tensegritu, a to ucit cele skupiny praktikantu. Skupinova praxe rna mnoho kladnych. ovsern i zapomych rysu. [e prospesna tim zpusobern, ze dovo-

.. ·159· ..

luje vytvofit konsensus pohybu a prfiezitost ucit se z pozorovaru a srovnavani. [e skodliva, protoze podporuje vznik svntaktickvch povelu a svadt k hierarchickernu jednaru: a pr ave unik ad subjektivity odvozene ze syntaktickych povelu je trvalym pranim carodeju. Nanestesti si mnohdy nelze vybrat, takze Tensegrita by mela byt praktikovana v te forme, kter a je snazsf: at uz ve skupine, individualns Ci oboji.

Tensegrita je, v kazdsm dalstm ohledu, presnou reprodukcf toho, jak don Juan predaval rnagicka gesta svvm ucedriikurn. Bombardoval je prebytkem detailu a nechal na jejich mysli. aby byli vyvadcny z miry mnozstvim a ruznorodosti pohybu a take tvrzenim, ze kazdv jednotlivv z techto pohybu je stezkou k nekonecnu.

[eho ucednici byli cele roky ohrorneni, zmateni a predevsfm celi skleslf, protoze citili, ze byt zahlcovan takovymto zpusobern je vuci nim neferovv vypad. Don Juan, tak jak kazal tradicni plan carodeju, zaplavil kinestetickou parnet svych zaku. Jeho nazorcm bylo, ze pokud jeho ucednici vydrzf praktikovat tyto pohyby, pak nektefi z nich, ne-li vsichni, dosahnou stavu vnitrnfho ticha. Rfkal, ze ve stavu vnitrnfho ticha se narn vsechno objasnf az do takove miry, ze si nejenom budeme schopni vybavit ta magicka gesta, ktera jsme zapomneli, ale ze budeme i presne vedet, co si s nimi pocit nebo co od nich muzeme ocekavat, aniz by nas kdokoliv vedl nebo 0 torn s narni diskutoval.

Ucedruci dona Juana mohli stezi uvetit takov yrn vyrokum.

Nicmene v jednom okamziku kazdy z nich prestal byt zrnateny a malornvslny. Magicka gest3, protoze jsou magicka, se sarna usporadala tim nejtajernnejsim zpusobem do zvlastnich sledu, ktere objasnily naprosto vse.

Zajem l idi, ktefi praktikuji Tensegritu dnes, se naprosto shoduje se zajmern ucedniku dona Juana. Lide, kterf navstevuji seminare a workshopy Tensegrity, se citf zmateni mnozstvim pohvbu. Volaji po systernu, ktery by jim urnoznil pospojovat pohyby do ruznych seskupeni, ktera by mohla byt praktikovana a ucena.

Opet musfrn zduraznit to, co zdurazriuji ad sarneho pocatku:

Tensegrita nenf standardni system pohybu pro rozvijeni tela. Telo sice skutecne rozvijf, ale je to pouze vedlejsi ucinek daleko vice transcendentniho cfle. Carodejove davneho Mexika byli pfesved-

... 160 ...

ceni, ze magicka gesta vedou praktikanty k urovni vedorni, ve ktere jsou parametry norrnalnfho, tr adicniho vnimani zablokovanv Ci vvrusenv tim faktem, ze jsou rozsfreny. Tim pad em je praktikantum u~ozneno vstoupit do ncpredstavitelnych svetu: svetu, ktere jsou tak svebytne a uplne, jako je ten, ve kterern zijeme.

"Ale proc bych si mel prat vstoupit do techto svetu?" zeptal jsem se jednou dona Juana.

.Protoze jsi poutnik, stejne [ako i my vsichni ostatni Iide," fekl, ponekud rozladen mojf otazkou. .Lidske bytosti jsou na sve pouti vedorni, ktera byla momentalne prerusena, tezko udolatelnvrni silami. Vel' mi. jsme poutnfci. Kdyz nername svoje putovani, nemarne nic."

[eho odpoved me ani v nejmensim neuspokojila. Dale mi vysvetlil, ze lidske bytosti upadaji moraine, fyzicky a intelektualne od toho okamziku, kdy ustaly v teto pouti, a ze jsou lapeny ve viru, takze. spravne receno. toci se kolem dokola, takze z toho maji dojem, ze se pohybujf s proud em, zatimco zustavaji na miste.

Vvzadovalo to thcet let tvrde disciphny, nez jsem se dostal na k~gnitivnf zakladnu. ze ktere jsem dokazal uchopit tvrzeni dona Juana a uznal jejich platnost bez jedineho stinu pochybnostf. Lidske bytosti [sou skutecne poutnici. Pokud nemame toto, nemarne nic.

Tensegrita se must cvicit s myslenkou. ze uzitek tech to pohybu pfijde sam od sebe. Tato myslenka musf byt zduraznena za kazdou cenu. Na zacatecnicke urovni neexistuje zpusob, jak rfdit ucinek magickych gest a take neni zadna moznost, aby nektera Z tech to magickych gest mohla prospivat tomu ci onomu organu. Jak nabyvame disciplfnu a jak se nase privolavani zameru stava zretelnejsf, ucinek magickych gest muze byt rozpoznan a urcen kazdvm Z nas osobne a individualne pro urcite ucely, ktere se poji pouze a [edine s narni.

Nynf je nanejvys dulezite praktikovat jakoukoliv cast Tensegrity, kterou si pamatujeme, nebo serii pohybu, ktera nas prave napadla. Toto nasyceni magickyrni pohyby, ktere probfha, narn nakonec pfinese vysledky vyhledavane samany starobyleho Mexika: vstup do stavu vnitrnfho ticha a moznost rozhodovat ze stavu vnitfniho ticha, jaky dalsi krok ucinit.

. .. 161 ...

Prirozene, kdyz mi don Juan vypravel - vicemene temi stejnymi slovy - 0 carodejskern manevru zaplaveni mysli vnitfnim tichern, moje reakce byla podobna reakei kazdeho, kdo se 0 Tensegritu zajima dnes: "Ne, ze byeh yam nevefil, ale je jaksi velmi obtizne yam uvefit."

[edina odpoved, kterou don Juan mel na moje vice nez ospravedlnitelne dotazy ana dotazy svych dalsich tfi ucednic, byla tato:

"Phjmi moje slova, protoze to nejsou zadna zbuhd arrna pronesena tvrzeni. Moje slova jsou vysledkern meho vlastniho overovani toho, co zjistili carodejove davneho Mexika: lidske bytosti jsou magictf tvorove."

Dedictvi dona Juana obsahuje i neco, co jsem vzdy opakoval a vzdy budu opakovat: lidske bytosti jsou by tosti, ktere jsou samy sobe nezname, jsou az po okraj zaplneny neuvefitelnyrni zdro[i, ktere nikdy nepouztvaji.

Tim, ze don Juan zaplavil sve ucedniky pohyby, dosahl dvou pozoruhodnych skutku: pfitahl tyto skryte zdroje na dosah ruky a nenasilne skoneoval s nasi obsesi tykajici se naseho linearniho zpusobu interpretaci. Tim, ze primel sve ucednfkv, aby dosahli vnitmiho ticha, pfipravil pudu pro pokracovaru jejieh prerusene pouti vedomi. Idealni stay kazdeho praktikanta Tensegrity ve vztahu k pohybum Tensegrity je ten stejny jako je idealni stay praktikanta carodejstvi ve vztahu k cviceni magickych gest. Oba dva jsou vedeni ternito pohyby sarnotnyrni na dosud nepoznany vrchol: stay vnitrruho ticha.

Ze stavu vnitmfho ticha budou sehopni praktikanti Tensegrity sami cd sebe vykonavat jakykoliv pohyb z tohoto velkeho mnozsty! pohybu, kterym byli zahlceni, a to kvuli jakernukoliv ucinku, ktery sami uznaji za zadouci, aniz by k tomu potfebovali pomoc z vnejsku.

Budou sehopni presne a ryehle vvkonavat tyto pohyby, at uz pujd ou, budou jist Ci odpocivat. af uz budou delat eokoliv .

... 162 ...