ROZHOVOR TRSU

V Litomyli se podepisuje petice kvli trasovn R 35 ... str. 4 V Mt graduj spory o sochu Pemysla Otakara II. ... str. 5 Mto oslav 30 let Krytho plaveckho baznu ... str. 6 Dechovkov hudba Choceaka slav 20 let str. 9 Jak si vedou motokrosai Orionu Litomyl? ...str. 16
Rozhovor s Josefem Mlkou z Vysokho Mta o tradici pehldky dechovch hudeb ermkovo Vysok Mto a o rovni souasnch mladch hudebnk tte na stran 5

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

20. ronk 19. kvtna 2011 cena 10,- K slo

PBH ETNKA VCLAVA HAVRDY VE FOTOGRAFICH

Chcete-li vidt rekonstrukci historick udlosti, nalistujte stranu sedm

V Chocni oil po vce ne estaedesti letech tragick pbh etnka Havrdy

CHOCE/ Dal divadeln pedstaven pod irm nebem se uskutenilo v Chocni. Tentokrt se jednalo o rekonstrukci kvtnov udlosti roku 1945. estaedest let pot si Chocet v rmci celorepublikovch oslav Dne vtzstv pipomnli tragick osud mstnho etnka Vclava Havrdy, kterho v poslednch okamicch vlky zastelili pslunci Wehrmachtu. Havrda obtoval svj ivot proto, aby jeho kolegov mohli dl t. Pbh esk statenosti, kter se odehrl 5. kvtna roku 1945, pilkal na Tyrovo nmst stovky lid. Mezi divky se objevila i snacha popravenho etnka. Scn divadelnho pedstaven napsal na motivy Brtovy Vlen kroniky msta a podle vyprvn oitch svdk

Zmeck nvr pemn prask firma Hochtief

LITOMYL/ V Litomyli ji vd, kdo oprav zmeck nvr. Vbrov zen vyhrla s nejni nabdkovou cenou prask firma Hochtief CZ a. s. Prodan nevsta se nekonala. Bylo to transparentn vbrov vitalizace zmeckho nvr je tzv. Prodanka a e tu, kdo vbrov zen vyhraje. Snaili jsme se o maximln transparentnost nabdek. Dkazem toho je nejen podrobn informovn o zahjen vbrovho zen, ale tak

Tragickou udlost z konce druh svtov vlky pipomn pamtn deska na Tyrov nmst v Chocni.

V Chocni se pokusili o rekonstrukci kvtnovch udlost roku 1945. inkovali chocet ochotnci i lenov klub vojensk historie.

Josef Horek. Reie se ujal Ludk Hjek. Aby to bylo pro divky zajmav, pidal jsem trochu invence, nebo popis v kronice je pli stroh. Od pedstaven jsme neekali vysokou hereckou kvalitu, lo nm hlavn o historickou rekonstrukci, a to se, myslm, i povedlo, mn Horek. Krom herc z divadelnho spolku Jirsek v pedstaven vystoupili lenov Spolku historie a prevence Praha, Klubu vojensk historie Choce a Klubu vojensk historie Liberec. Pi tto pleitosti byly etnku Havrdovi na nmst odhaleny dv pamtn desky. Jedna je kopi pvodn desky z roku 1945, na druh jsou vysvtleny okolnosti etnkova mrt. N spoluoban byl ochoten nastavit svj ivot za ivoty ostatnch. Proto pro ns Vclav Havrda zstane vjimenm, uvedl starosta Chocn Miroslav Kuera. Dokonen na stran 6

Litomylan se o druh kvtnov sobot zapojili do celosvtovho dne pro Fair trade. Posndali ve francouzsk zahrad litomylskho zmku. Vce uvnit listu.

zen, ve kterm lo o cenu. Co m praktika trochu trp, protoe to pro ns bude znamenat hodn ostraitosti, poukzal litomylsk starosta Michal Korty na to, e jeden z litomylskch zastupitel Jaromr Odstril vloni tvrdil, e zakzka Re-

sloen komise pi otvrn oblek. Mezi leny komise a psedcmi byli zstupci vech politickch stran a hnut, kter jsou zastoupeny v Zastupitelstvu msta, uvedla tiskov mluv msta Michaela Severov. Dokonen na stran 2

mldenickou dechovkou
VYSOK MTO/ Na vysokomtskm nmst Pemysla Otakara II. se o nadchzejcm vkendu uskuten ji 19. ronk pehldky dechovch hudeb ermkovo Vysok Mto. Soute se letos zastn orchestry Zkladnch umleckch kol z Perova, Bystice nad Perntejnem, Peloue, Plzn, Jevka a Kyjova. Modertorem pehldky bude ji tradin Karel Hegner. Tradin bude i cena pro vtze pehldky - hudebn nstroj, kter do soute vnovala firma AMATI Denak, s. r. o. Vce tte na stranch 5 a 8

Vysok Mto se rozezn

Litomylsk Majles zradilo poas. Studentm to vak nevadilo

LITOMYL/ Jubilejnmu 20. ronku litomylskho Majles neplo poas. Nejvtmu zjmu student se tily soute volba MISS a volba MISS-ka Majles. Poas se tak neblaze podepsalo pouze na vodnm majlesovm prvodu. Toho se zastnilo tm est destek masek. Alegorick vz tentokrt nevyjel ani jeden. Pvodn jsem zvaoval, e prvod pro nepze poas zrume pln. Ale kdy se u Smetanova domu selo vce ne padest statench a opravdu pknch masek, bylo jasn, e ani d a teplota ti stupn neme zastavit naden a dobrou nladu student, k hlavn organiztor Majles Zdenk Chalupnk. Snad nejvce trply chladem mlo obleen studentky, kter se pevlkly za maoretky. Z poloviny tak tvoili prvod studenti pedagogick koly, poetn zastoupen mla i Stedn kola zahradnick a technick. Ti nejnpaditj a nejoriginlnj zskali od poroty adu vstupenek na dal majlesov akce. Tu nejzdailej, volbu MISS-ka, sledovalo vce ne ti sta divk. Pevn dmsk publikum a ist ensk porota zaplnily Music klub Kotelna, nejvce hlas zskal Milo Zavel. Za velkho zjmu student se uskutenila i volba MISS Majles. Ped porotu, kter pedsedal keramik Ji Dudycha, pedstoupil rekordn poet trncti dvek. Hodnotily se jejich vkus v oblkn, schopnost navazovat kontakt pi rozhovoru, dovednosti vyplvajc z voln disciplny a nakonec i ensk pvab pi promend v plavkch. Letos titul vybojovala gymnazistka Martina Vakov. Soust Majles byla i ada mezikolnch sportovnch utkn, divadeln pedstaven a vstava fotografickch dl Litomyl oima student, kter je v Dom U Ryt pstupn do 29. kvtna. -a-

INZERCE

Sodomkovo Vysok Mto ji popt

VYSOK MTO/ V sobotu 11. ervna se uskuten ji pt ronk Sodomkova Vysokho Mta. A jako v pedchozch letech se bude i letos na co dvat. Po estnct se na vysokomtskm nmst setkaj historick vozy s karosri Sodomka a vedle nich historick automobily rznch znaek a karosri do roku vroby 1950. Dobovou atmosfru ji tradin dopln etnictvo, zvodnci na historickch bicyklech i swingov bigbandy. A protoe si v letonm roce Vysok Mto pipomn hned nkolik vznamnch vro z pohledu techniky, budou k vidn i vci jindy neobvykl. Dokonen na stran 12

TRS tak na www.trs.cz

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Vysokomtsk PSP izoterm slav dvacet let

VYSOK MTO/ Dvacet let letos uplyne od vzniku firmy PSP izoterm s. r. o. Sedm mu, kte dokzali vyut dry na trhu a hbit se zaadit mezi renomovan firmy, pvodn zanali pod nzvem PSP polyuretan sandwich panels spol. s r. o. Ke zmn nzvu firmy dolo v roce 2001. Izolan panely na stavbu obytnch mobilnch kontejner, kter se pevn vyvely do Nmecka, vyrbla firma zpotku pouze v pronajatch prostorch Zemdlskho drustva v Hlubok u Skute. Pozdji, v roce 1993, otevela nov provoz tak ve Vysokm Mt. Zde, pvodn tak pronajat prostory v roce 1997 zakoupila a pesunula tak na vysokomtsk Drby i sdlo spolenosti. V roce 1998 dky zakoupen prvn CNC pily na ezn dl z polyuretanov pny rozila firma nabdku sortimentu o dal vrobky jako jsou izolace potrub, bojler a dalch tvarovch dl. Vrobn kapacity podniku se pak dle roziovaly nkupem dalch lis a CNC stroj. V roce 2001 zskala firma PSP izoterm Certifikt kvality ISO 9001. Vstavba nov haly v roce 2005 znamenala dal rozen vrobnch prostor v arelu sdla firmy. Vloni pibyla k dosavadnm strojm i speciln 3D frza na tvarov obrbn polyuretanovch dl. my Ing. Vladimr Chocholou. Firma provd tak dodaten izolace dodvkovch automobil urench pro pepravu zbo, kter mus bt chrnno ped vnjmi tepelnmi vloek. V poboce firmy v Hlubok u Skute vyrb jet matrace, polte a dal vrobky z viscoelastick pny a drobn tvarov dly z polyuretanov pny pro automobilov prmysl. S vslednmi produkty pijdou do styku nejen obyvatel esk republiky, ale i ady dalch, zejmna okolnch, stt. Spolupracujeme s nmeckmi, slovenskmi, ma arskmi a obas i polskmi firmami. Nkter objednvky pichzej i z Ukrajiny, Ruska a panlska, potvrzuje Vladimr Chocholou. K dvacetiletmu vro od zaloen chyst veden firmy na ptek 27. kvtna mal setkn se zamstnanci a jejich rodinnmi pslunky, s obchodnmi partnery i zstupci msta. Andrea tolbov

Zmeck nvr pemn prask firma Hochtief

Dokonen z tituln strany Podklady potebn pro vypracovn nabdky si vydalo celkem estatyicet firem. Do samotnho vbrovho zen se jich pak pihlsilo trnct, jedna z firem ale nedoloila vechny potebn doklady a musela tak bt z zen vyazena. Krom firmy Hochtief CZ nabdly cenu ni ne dv st milion korun jet dal ti firmy - PKS INPOS a. s., Zlnstav a. s. a Skanska a.s. Hochtief nakonec zvtzila dky nejni stce 187 868 123 korun bez DPH. Nejvy cenovou nabdku, ve vi tm dv st padesti milion korun, podala trutnovsk firma BAK. Stavebn prce by mly zat nejpozdji na zatku letonho lta. Nemly by tak vbec ovlivnit prbh Mezinrodn opernho festivalu Smetanova Litomyl. Po dobu revitalizace zstanou v provozu zmek, Fakulta restaurovn, Sttn okresn archv i Evropsk kolic centrum. -a-

Hasii slavili svtek Svatho Florina

CHOCE/ Svtek Svatho Florina, patrona vech hasi, si chocesk Sbor dobrovolnch hasi pipomnl kadoron podanou akc u mstn hasisk zbrojnice. irok veejnost si tak opt mohla prohldnout hasiskou vzbroj a techniku, pipomenout si historii sboru nebo bt svdkem ukzky vypro ovacho zsahu. Letos hasii vystavili pt vozidel. Tm nejnovjm je Mercedes, kter jsme si podili v roce 2005 a kter pouvme jako auto pro pepravu mustva, ochotn vysvtloval pchozm zstupce velitele jednotky Ji Kubk. Na nov auto se letos t jednotka v Plchvkch. V dohledn dob dostane devtimstn automobil Fiat. Zejmna ze strany chlapc je o hasiskou profesi velk zjem. V hasiskm krouku mme v souasn dob pomrn hodn dt. V kategorii od esti do jedencti let jich je dvacet a dobe nm pracuje i kolektiv dorostu. Tam se jedn o mlde do osmncti let, potvrzuje Kubk. Sbor dobrovolnch hasi msta Choce letos dosud nemusel vyjdt k dnmu zvanmu ppadu. Jeho sluby tak nejvce v souasn dob vyuvaj posdky sanitnch voz rychl zchrann pomoci. Nedvno napklad transportovali ze stechy podniku Hedva dlnka, kterho stihl epileptick zchvat. -a-

V souasn dob tvo nejvt objem vroby firmy panely pro izotermick, chladrensk a mrazrensk automobilov nstavby. V tomto oboru jsme nejvznamnjm vrobcem v republice, k jednatel fir-

vlivy. Pokrauje i vroba produkt, kter jsou ureny pro stavebnictv lehk montovan prmyslov stavby, tepeln izolace potrub, bojler a jinch ndr, tepeln izolovan kdla dve i izolace komnovch

INZERCE

Zlat srn trofej v Bonsk oboe

BON U CHOCN/ Do mysliveck chaty v Bonsk oboe Skoenice se sjedou destky dt ze zkladnch kol. Uskuten se tam 41. ronk tradin vdomostn a vzdlvac soute Zlat srn trofej 2011. Akce se kon v sobotu 21. kvtna od 8.30 hodin. Pro dti z prvnch a devtch td je pipravena ada otzek z teoretickch prodovdnch znalost a z kynologie, stelba ze vzduchovky i naun stezka. Na cel den je pipraveno bohat oberstven. Akci pod Okresn mysliveck spolek MMJ st nad Orlic ve spoluprci s kulturn komis. -red-

POLICIE

Nehoda auta a autobusu u Zmrsku

ZMRSK/ V ter 3. kvtna krtce ped estnctou hodinou narazil idi osobnho automobilu zezadu do autobusu. Pi nehod dolo u auta k niku provoznch kapalin a aktivaci airbagu. Na msto dorazila jednotka hasi, kter zajistila msto i dopravn prostedky proti poru a zlikvidovala unikl provozn npln. K lehce zrannmu idii osobnho vozidla byla pivolna zdravotnick zchrann sluba.

Zruen trati je nevratn zleitost - Oteven dopis

Ven Zastupitelstvo Pardubickho kraje, obracme se na vs s dost o pehodnocen nzoru na zruen nkterch loklnch elezninch trat. U pti trat se uvauje, e by msto vlak jezdily autobusy. Jedn se o seky Skute Pust Kamenice, Hemanv Mstec - Prachovice, Moravsk Tebov Chornice, Doln Lipka - Hanuovice a Borohrdek - Holice. Zruit nkter sek trati, i dokonce celou tra , je podle ns zsadn zsah do lidsk sounleitosti. Nai pedkov s velkm silm tyto trat stavli, mli k tomu ekonomick a spoleensk dvody. Autobusov doprava neme zcela nahradit vlakovou dopravu, vlak je velice osobit zpsob pepravy a na rozdl od autobus se d cesta vlakem povaovat za spoleenskou udlost. Pro turisty, ale i ostatn cestujc, je cesta vlakem velikm zitkem i pro pohledy do krajiny, kter nikdy nen mon vidt pi cestovn po silnici. Tak lze ci, e vtina cestujcch m k loklce osobn vztah, co se o autobusu urit ci ned. Ruenm trat se pispv k zahutn u tak nenosnho provozu na silnicch, jednak pibyvmi autobusy, ale hlavn zvenm potu jzd osobnch automobil. Nemluv o tom, e cestovn po eleznici mnohonsobn mn zatuje ivotn prosted ne silnin doprava. Pestoe je autobusov spojen ekonomicky vhodnj, nikdy neme poskytnout takov komfort, jako cestovn vlakem. Zruen trati je nevratn zleitost, pi objeven novch ekonomitjch technologi pohonu v doprav se ochuzujeme o monost jejich rychlho zaveden na eleznici. S pozdravem a pnm pjemnch cest starou dobrou eleznic Ji a Lenka Kmokovi, lenov vboru Spolku archaickch nadenc, o. s., Sebranice

Policist pelstili falenho kominka

CHOCE/ Na nkolika mstech republiky dil falen komink. Obti svch podvod si zkraje roku vyhldl tak v Chocni. Chocesk policii se zatm ozvalo osm pokozench mstnch oban. Ti dohromady pili zhruba o sedm tisc korun. Pokozench bude ale vc. Potme, e takto podvedl na tyicet choceskch domcnost. Proto vyzvme ty, kterch se to tk, aby nm pili celou vc nahlsit, d veejnost o spoluprci vedouc choceskho policejnho oddlen Petr Vek. Na falenho kominka upozornil choceskou policii mstn podnikatel. Ten se sm stal obt podvodnka. Toho pak mstn policie dopadla za pomoci drobn lky. Pozvali jsme si ho, aby nm udlal revize na komn, prozradil Vek. Policie zjistila, e mu svm zkaznkm tvrdil, e je zamstnn ve firm svho bratra, kter je skuten kominkem. Kvli tmto ppadm mu ale byl nyn pozastaven vkon ivnosti. Navc pachatel vbec nedlal revize, pouze provdl prohldky komnovho tlesa a jeho itn. Na patn napsanou revizn zprvu dval raztko svho bratra, kter tvrd, e o innosti svho sourozence nic nevdl, dopluje Vek. Podvodnkovi hroz trest odnt svobody a do ve dvou let. -a-

Farma Draho, Doln jezd, nabz v prbhu msce ervna a potkem ervence

samosbr a prodej kvalitnch jahod

Informace o samosbru na tel. 604 357 992, 607 607 632. Sbr probh denn dle poas (i vkendy) od 7 do 18 hodin. Trhan jahody objednvejte na tel.: 461 631 320. Vlastn obal na odvoz (bednky, krabice) s sebou!

Samosbr 33 K/kg, trhan jahody 43 K/kg.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

V Mt vzpomnli Tetanus: dky okovn vzcn onemocnn, jinak zabijk ukryt v pd na obti druh svtov vlky
VYSOK MTO/ U pamtn desky vnovan obtem druh svtov vlky, kter je umstna na budov Mstskho adu v Jirskov ulici, uctili zstupci radnice spolen s vysokomtskmi obany pamtku obt vlenho konfliktu, jen si na sv konto pipsal edest milion obt a stal se tak nejvtm vlenm stetnutm v djinch lidstva. Druh svtov vlka skonila prv ped estaedesti lety. Schzme se zde pi uctn vro, kter pro vechny lidi znamenalo svobodu a konec vlky. J sm jsem vlku nikdy nepoznal a vm, e ji nepoznaj ani nae dti. Vem, kte se o jej konec zaslouili, pat n dk, uvedl pi krtkm vzpomnkovm aktu starosta Vysokho Mta Miloslav Souek. Poctu k pamtce vlench obt pijeli vzdt poloenm kytice i zstupci Armdy esk republiky. -aOBLAST/ Onemocnn tetanus zpsobuje bakterie Clostridium tetani. Ta pev ve stevech zvat, z nich se spolen se zvecmi vkaly dostv do pdy. lovk se pak nemoc me nakazit stykem porann pokoky s touto kontaminovanou pdou. Nejinnj obranou proti tetanu je okovn. Na zem esk republiky je okovn proti tetanu do povinnho okovacho kalende zaazen ji od konce edestch let minulho stolet. Stejn je to i ve vech vysplch sttech. Statistika tak uvd, e v esk republice se jedn o ojedinlou infekci, kterou onemocn nula a tyi lid ron, pevn star a neokovan. V rozvojovch zemch bez imunizanho programu vak tetanem onemocn na tvrt milion lid ron. Zvlt v ordinacch eskch pediatr se prookovn proti tetanu velmi vnuj. Okovac kalend hldme. Tuto povinnost nenechvme na rodich, dti si clen zveme, potvrzuje MUDr. Eva Papoukov z dtsk ordinace ve Vysokm Mt. Na zatku letonho roku dolo v okovacm kalendi ke zmn termn. V porodnicch skonilo plon okovn proti tuberkulze

(nyn se proti n okuj pouze novorozenci, kte spadaj do tzv. rizikov skupiny) a tm se prvn ze ty dvek Hexavakcny, kter zahrnuje i protiltky proti tetanu, me dtem okovat ji od devtho tdne ivota (dve ve tech mscch, po zhojen ranky na rameni po okovn proti tuberkulze). S msnm odstupem se pak aplikuj dal dv dvky. Zle ale na kondici kadho dtte. Nedonoen nebo chronicky nemocn miminka maj individuln okovac kalend. Pokud nenaokuji v dnm termnu, musm mt ale vdy doloen, pro tomu tak bylo, vysvtluje Papoukov. Posledn, tvrt dvka, pichz

na adu mezi 12. a 18. mscem vku dtte. V pti letech dostv dt jet dal vakcnu s protiltkami proti tetanu, nejedn se vak ji o hexavakcnu. Posledn okovn proti tetanu u pediatra absolvuj dti narozen v beznu 1999 a dle mezi destm a jedenctm rokem, ti star ve trncti letech. Dt je tedy v ordinaci pediatra okovno proti tetanu celkem estkrt. K dalmu peokovn, po deseti a patncti letech, dochz ji u lkae pro dospl. Ti ale vtinou okovac kalend nehldaj, odpovdnost tak pechz na pacienta. Potaj s tm i chirurgov. Pokud toti dojde k njakmu razu u dt, vd,

e jsou naokovan. U dosplch se ale vdy ptaj, kdy byl dotyn naposledy proti tetanu okovn. Ti, kte nevd, jsou pro jistotu peokovni znovu, dopluje Eva Papoukov. Dospl by si proto mli hldat termny tak, aby byli vdy nejpozdji po patncti letech peokovan, ada obvodnch lka se vak sna sv pacienty na nutnost peokovn upozorovat. Jednou za rok prochzme se sestrou kartotku a kontrolujeme, koho je poteba pozvat na peokovn. Sname se, aby pacient byl informovn. Nejvt problm nm dlaj cizinci. Cedulku se zznamem o okovn vtinou lepme na prkaz pojitnce. Osoby star padesti let peokovvme u ns v ordinaci po deseti letech, ty mlad, kte maj lep imunitu, si zveme nejdle po patncti letech, k MUDr. Helena Tilerov z vysokomtsk ordinace praktickho lkae pro dospl. Pokud vak i pesto dojde k pekroen intervalu, dostv pacient ti dvky bhem osmi msc. V ppad krvavho porann s nebezpem infekce se peokovv, pokud je posledn vakcinace star pti let. Andrea tolbov

Obchvat Litomyle - zbyten emoce

LITOMYL/ Kadmu je jasn, e vstavba rychlostn komunikace R35 je nesmrn dleit. Jej dokonen velmi vznamnm zpsobem prospje rozvoji silnin st cel esk republiky a stane se nedlnou soust evropsk silnin st. Toto mohutn dlo ovlivn velmi vznamnm zpsobem na sv trase jednotliv regiony, oblasti, vesnice a msta. Silnice prost nkudy mus vst a nikdy nebudou vichni spokojeni. Na jedn stran budeme mt lobbisty, spekulanty s pozemky, developery, budouc prmyslov zny, benzinov pumpy. Vichni se budou snait ovlivnit trasovn silnice ve svj prospch, sobecky a vypotav bez ohledu na celospoleensk zjmy. Na druh stran budou nespokojen sedlci, vlastnci pdy, vesnice a msta, kte se budou oprvnn obvat hluku, emis a celkovho znehodnocen rovn svho ivota. Podobn situace je i v Litomyli a v integrovanch obcch, kde existuje ada nzor na trasovn obchvatu msta. Vznikaj obansk sdruen, petice, studie. Kad m svoji pravdu. Jak z toho ven? Domnvm se, e jedinou skuten seriozn odpov mohou dt nezvisl objektivn studie odbornk na silnin dopravu, ekologii, geologii, urbanistiku, faunu, flru, ekonomii... Na zklad vsledk studi bude vybrna celospoleensky objektivn varianta. Podmnkou objektivity je absolutn vylouen vlivu vech lobbist, ntlakovch a zjmovch skupin na vech rovnch. Jsme toho v esk kotlin schopni? Kad objektivn vybran varianta bude pro obany Litomyle vdy o nkolik d lep a prospnj, ne souasn hrza prtahu stedem msta. Ing. Jaromr Odstril, zastupitel msta Litomyl

Na litomylsk gynekologii je do sedmi rno klid

LITOMYL/ Od zatku kvtna si pacientky gynekologicko - porodnickho oddlen Litomylsk nemocnice mohou pispat. Konec nonho klidu zde toti pesunuli z est hodiny rann na sedmou. Rann buzen v nemocnici bv astm tmatem diskus pacient. Na oddlen jsme se zamysleli, pro adu kon provdme tak brzy a zjistili jsme, e se jedn o pouh zvyk. Pro adu vc, kter jsme provdli tak brzy rno, jsme nenali dn racionln argument, vysvtluje dvod zmny prim gynekologicko - porodnickho oddlen Harald adlek. kony, kter dve provdly zdravotn sestry nonch smn, tedy odbry krve i men tlesn teploty, jsou nyn povinnost rann smny. Tak uklzeky nesmj na pokoje dve ne v sedm hodin. Museli jsme kvli tomu poupravit dal harmonogram ostatnch innost. Zpotku jsme mli velk obavy, zda zmna nevyvol na oddlen chaos a problmy, ale nestalo se tak, hodnot dosavadn zkuenost Harald adlek. Gynekologicko - porodnick oddlen se svm pacientkm a jejich rodinm sna ji nkolik let vychzet vstc. Je dritelem titulu Nemocnice ptelsk dtem, na oddlen jsou neomezen nvtvn hodiny. Pravdpodobn i dky tmto krokm zde vzrostl za nkolik poslednch let poet operac a porod tm na dvojnsobek. Tento prstek z velk sti tvo mimolitomylsk pacientky, dopluje adlek. -a-

TETANUS
Nkaza tetanem se objevuje asi ti dny a msc po nakaen. m dve se pznaky projev, tm bvaj hor. Prbh nemoci zan obasnmi keemi, kter se zhoruj a postupn roziuj po celm tle. M nkolik forem: generalizovan tetanus (nejastj), jeho podtypem je matesk tetanus, kter postihuje thotn eny nebo eny v estinedl. Druhm podtypem je novorozeneck tetanus. Nejastjm zdrojem nkazy u nho bv nesteriln oeten pupen ra novorozence. Dalmi typy jsou tetanus mstn a tetanus hlavov. Nakaen jedinec mus bt umstn na jednotce intenzivn pe, aby se zamezilo postien dchacho stroj. Pro zabrnn dalmu rozen infekce dostane pacient tetanov imunoglobin. Soust lby je i podvn antibiotik.

HEXAVAKCNA
Hexavakcna obsahuje antigeny proti dvivmu kali v acelulrn form proti tetanu, zkrtu, invazivnm onemocnnm vyvolanm Haemophilem influenzae b, virov hepatitid B a proti penosn dtsk obrn v inaktivovan form. Jedn se o etrn zpsob okovn, kter obsahuje modern okovac ltky s menm vskytem nedoucch ink.

V Litomyli zaaly farmsk trhy

LITOMYL/ Tm kadou sobotu se na Toulovcov nmst v Litomyli konaj i letos farmsk trhy. Drobn pstitel a vrobci domcch produkt zde a do konce z tm kadou sobotu nabzej sv vrobky. Vjimky tvo soboty 18. ervna, 6. srpna a 17. z, kdy se na tomto mst konaj jin akce. -a- foto Ivan Hudeek

Ve Vysokm Mt odhalili pamtn desku opern pvkyni Tauberov

VYSOK MTO/ Mal dluh splatili Vysokomtt jedn ze svch nejznmjch rodaek, opern pvkyni Marii Tauberov. Pesn v den, kdy by se tato umlkyn doila sta let, j na jejm rodnm dom v Komenskho ulici odhalili pamtn desku. Na Vysok Mto vzpomnala rda, jen j bylo lto, e za celou dobu jej kariry si na ni nikdo v Mt nevzpomnl. Snad jsme j to dnes vynahradili, uvedl pi slavnostnm aktu Augustin K. Andrle, kter se s Tauberovou poprv setkal pi sepisovn sv knihy Osobnosti Vysokho Mta a nkolik poslednch let zpvaina ivota s n udroval ast kontakt. A do vysokho vku j to dobe myslelo, pouze patn chodila a, bohuel, na konci ivota zstala pln sama, vzpomn Andrle. Pamtn desku navrhl Eduard Jlek. Na vlastn nklady ji nechal zhotovit Petr Mlejnek z firmy Slvrna Vysok Mto. Maria Tauberov se narodila 28. 4. 1911 ve Vysokm Mt a zemela 16. ledna 2003 v Praze. -aFoto Andrea tolbov

Nov pamtn desky v Chocni a

ve Vysokm Mt

Kulturn program v podn pedagog vysokomtsk Zkladn umleck koly.

ZU Vysok Mto pidv jet jeden termn pro zpis dt k vuce pro koln rok 2011/2011. Ten se v prostorch koly uskuten v pondl 30. kvtna od 14 do 17.30 hodin. Nhradn termn lze domluvit. Zpis do pveckho sboru Rubnek se kon od 1. do 23. ervna vdy od pondl do tvrtka mezi 15 a 17 hodinou.

OZNMEN

Dosud je vak nejvce bronzovch desek v Litomyli. Napotme jich tu celkem jedenatyicet.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

V Chocni oil pbh etnka Havrdy

Dokonen z tituln strany Bhem druh svtov vlky pipravili nacist rznm zpsobem o ivot pes sto oban msta Chocn. Jenom 5. kvtna 1945 pilo ve mst o ivot krom Havrdy dalch pt lid. Ale dn z nich takovm hrdinskm zpsobem jako Havrda, kter svm inem pevzal odpovdnost za jin. On ukzal, e je nutn jt proti zlu. Na ns, kte peili, a kte vzpomnme, je, abychom si uvdomili, e kdyby nebylo tchto in, nebylo by vvoje ani pokroku, mn chocesk starosta. -a- Foto Ivan Hudeek

Kraj pomh obcm najt cestu k zachovn zkladnch kol

OBLAST/ Vce ne ticet procent zkladnch kol v Pardubickm kraji m tzv. vjimku z minimlnho potu k. Jedenasedmdest zkladnch kol z celkovho potu dvou set dvaceti osmi nedosahuje minimlnho prmrnho potu k na tdu stanovenho vyhlkou. Obce, kter jsou zizovateli tchto kol, se zavzaly pm nklady spojen s jejich dnm fungovnm dofinancovat. Problematice vjimkovch zkladnch kol bylo na potku kvtna vnovno setkn krajsk radn Jany Pernicov se starosty dotench obc. Chpeme, jak sloit je situace mench obc v kraji a jak hrub se jim nedostv finannch prostedk. Zrove si vme obtavosti zamstnanc zkladnch kol v mench obcch, kte asto pracuj bez nroku na vy odmnu. Prv proto chceme poradit, jak je mon dobu, kdy se vzhledem k nepznivmu demografickmu vvoji sniuj poty k, pekonat. Nedostatek financ na pm vdaje zkladnch kol s nzkm potem k kraje opravdu nevye. Ze zkona ani nemohou, konstatuje Jana Pernicov. V zkladnch kolch v Pardubickm kraji z tohoto pohledu chyb celkem 900 k. Obce by se mly na zajitn pmch nklad podlet stkou 35,5 milion korun (z toho 26 milion korun ve mzdch). Reln vak obce pispvaj na mzdy pouze deseti miliony. Rozdl je 16 milion korun, kter chyb obecn v platech zamstnanc kol a kolskch zazen v kraji. Msn tak pichzej pedagogov zkladnch kol zhruba o 400 korun. een je mon najt ve spojovn ronk prvnho stupn zkladnch kol a v dohod obc na tom, e vzdlvn na druhm stupni Z zajist vybran stediskov kola, do kter by ci dojdli, ppadn by ky svely obce kolnmi autobusy. Za stvajcho stavu, kdy kraj perozdluje prostedky na mzdov vdaje z hlediska normativu na ka, jin een nevidm, dodv vedouc odboru kolstv, kultury a tlovchovy Ladislav Forman. -ihTy tam jsou doby, kdy v kad mal esk vsce byla kolika pln dt - budoucnosti naeho nroda...

Ve vysokomtsk ajovn ajka si mete dt aj poslepu

VYSOK MTO/ Jak se ije nevidomm si lze alespo na krtk as vyzkouet ve vysokomtsk ajovn ajka. Od konce ervna zde toti bude ve vybran dny fungovat ajovna potm. Projekt vznik ve spoluprci s pardubickm TyfloCentrem o. p. s. Jeho zstupci tak nebudou chybt ani pi slavnostnm zahjen, kter se uskuten ve tvrtek 23. ervna od 16 hodin, a pohovo o problematice ivota nevidomch. Pro nvtvnky je pot pipraveno posezen potm. Ped vstupem do ajovny obdr kad z pchozch zslepku na oi a slepeckou hl. Vykolen asistentky je pak zavedou ke stolm. K dispozici budou i hry pro nevidom. Chceme lidem zprostedkovat ivot nevidomch. Ukzat, jak se ije s tmto zdravotnm omezenm, vysvtluje zmr projektu majitelka ajovny tpnka Valkov. Pro aje poslepu pak budou v ajovn vdy vyhrazena tvrten odpoledne od 15 do 18 hodin. Pouze o letnch przdninch to bude jinak, ale s termny pokad veejnost pedem seznmme. Od z se ji najede na pravideln reim, dopluje Valkov. Soust tchto posezen bude i ada pednek, kter povedou odbornci z TyfloCentra. O svm ivot pohovo i nevidom Petr Hromdko z Vysokho Mta. Vtek z projektu poputuje na podporu TyfloCentra Pardubice. Svou nvtvou tak podpote innost centra dennch slueb pro osoby se zrakovm postienm v Pardubickm kraji. Pij te si v zaslepen vychutnat aj, sladkost, zahrt hry pro nevidom a seznmit se s pomckami, kter nevidom pouvaj ve svm bnm ivot, zve do ajovny editelka pardubickho TyfloCentra Dana Stoklasov. -a-

Vysok Mto se opt pipoj k evropskm mstm, kter slav svtek hudby
VYSOK MTO/ Po ron pauze se na vysokomtsk nmst vrac Evropsk svtek hudby. V ptek 24. ervna se v rmci celodennho programu pedstav pevn mstn a regionln hudebn uskupen. Po nkolika letech se na hudebn scn objev, speciln kvli tto pleitosti, i vysokomtsk crazy rockov kapela Chlapi z prce s r. o., kter svj vbec nejvt rozkvt zaila na konci poslednho desetilet minulho stolet. Na nmst Pemysla Otakara II. se ale pedstav ada dalch hudebnch tles. Dopoledne vystoup vysokomtsk Karosek z Matesk koly Slunen, mal pvci z pveckho sboru Rubnek a jeho ppravnch oddlen a dti z vchovnho stavu v Pestavlkch. Odpoledn st programu zahj tanen skupina T - komplex, kterou vystdaj hudebnci z mstn Zkladn umleck koly - saxofonov kvarteto SaxQ a Big band. Od 16 hodin zazn vysokomtskm nmstm bubenick umn Petra Moriho a teenagerovsk kapely W. A. F. V rmci svho turn po eskch a moravskch mstech si do Vysokho Mta odsko brnnsk Alband. Jedn se o sdruen muzikant, kte cel svj hudebn ivot zasvtili bigbtu. Jejich hlavnm pojtkem je psoben v osmdestch a devadestch letech v spn rockov kapele Kern. Pro vyvenost svho hudebnho ivota nyn zvolili akustickou hudbu. Do Vysokho Mta tak pivezou adu novch psn, jejich autorem je hlavn nkdej frontman Kernu a souasn ldr kapely Alband Jaroslav Kronek, ale tak nkolik upravench song pevzatch prv z psoben ve skupin Kern. Zvr programu bude patit alternative - punkovmu Echo echo z Lubn a vysokomtskm Chlapm z prce s r. o. Celm dnem provede dvojice pvabnch dvek Renata Zdrailov a Pavla Tvrznkov. Akce se kon za finannho pispn msta Vysokho Mta. -red-

Seznu na Klubov scn M-klubu ve Vysokm Mt uzavrali v ptek 13. kvtna Mandrage a domc W.A.F. (na snmku). Tato hudebn skupina se pedstav tak v rmci Evropskho svtku hudby na vysokomtskm nmst. Foto Roman Draho

MODERN MEDICNA PRO TLO I DUI

Vte, e chrpe piblin kad tvrt mu a kad est ena? Po edestce ee devo kad druh? A trp tm i velmi mal dti kvli zvten krnch nebo nosnch mandl? A co zhoruje chrpn? Lky na uklidnn, kouen, alkohol, obezita, nava a ucpan nos. Pomoci od problm me laserov operace, o kter jsme rozmlouvali s MUDr. Drahomrou Kotlov z Vchodoeskho laserovho centra v Pardubicch. Jak je ekac doba na tento vkon a kolik jste u operovali pacient? Chrpn v naem laserovm centru operuje specialista ORL MUDr. Tom Moravec ji vce ne osm let. Poet jeho spokojench pacient po cel republice dosahuje nkolika tisc. Jen na naem pracoviti se bl devti stm. ekac doba po objednn jsou dva a ti tdny. Jak zkrok probh? Lka provede vstupn vyeten v krku, probere s pacientem anamnzu a pak vysvtl kadmu, jak bude zkrok probhat, jak bude pooperan pe, bolestivost a doba hojen. Pacient nem dn velk pracovn omezen a tak me nastoupit ji druh den do prce, nepotebuje tedy pracovn neschopenku. Mus se tato metoda opakovat, aby byl vsledek pzniv? Vtin pacient sta jedno oeten a pestanou chrpat. Jen u mal skupiny se stav pouze zlep a je teba provst korekci, kter je ji mlo nron a je v cen zkroku, tzn. zdarma. Vce ne 95 % pacient a jejich okol hodnot vsledek velmi pozitivn. Pokud chrpn odstrante, je tento spch doivotn? Odstrann chrpn je zkrok vinou trval, nkdy dojde k mrn recidiv, nap. vhovm prstkem, to vak mal korekce oprav. Jak jsou omezen po vkonu? Co pacient nesm? Po zkroku jsou vdy pedepsna vhodn antibiotika a analgetika a pacientovi je doporuena nedrdiv strava, nept alkohol, vplachy rznmi bylinkami. Velk procento pacient je schopno hned druh den podvat dobr vkony i nkolik sportovc po naem zkroku dokzalo vyhrt zpas.

4 Litomylan podepisuj petici, Jak se zbavit chrpn? R 35 chtj dle od msta

Komu tento zkrok pmo doporuujete? Zkrok lze doporuit pevn vtin pacient, nen omezen vkov - operovali jsme i pacienta starho 75 let. Vdy je dleit podrobn anamnza, nap. nejsou vhodn thotn a kojc eny, tak pacient, kter uv preparty na snen srlivosti a vtinou i dti, kdy pina chrpn je jin. Mohou nastat komplikace? Komplikace pi tomto zkroku nebvaj - laser um zatavit cvky a proto krvcen po zkroku je naprosto ojedinl a sta pak pouze jeden mal steh. Preventivn podan antibiotika ve pohldaj a pacient jen mus pokat, a ho bolest v krku (asi 10 - 14 dn) opust. Jak je cena a lze ji uhradit ve spltkch? Pispvaj na zkrok zdravotn poji ovny? Cena zkroku je u ns 10 tisc korun, pokud nen teba doplnit zkrok i zprchodnnm nosu. Poji ovny nehrad dn laserov zkroky, a proto i tento si pacient mus uhradit sm. Zkrok ale nevyaduje hospitalizaci, proto ani nehroz ztrta vdlku. LITOMYL/ Velk dohady vznikaj kvli otzce, kudy povede rychlostn komunikace kolem Litomyle. Hovo se o dvou variantch. Litomylan jsou naklonni t, kter vede dl od msta, a za obc Kornice, obyvatel okolnch obc Sedlit, Kornice a tak Bohuovice naopak chtj, aby obchvat vedl co nejble k Litomyli. Ta by pak ale pila o prostor pro mon budouc rozvoj msta. Proto litomylsk obansk sdruen Generace 89 sepsalo Petici ve vci trasy rychlostn komunikace R35 kolem msta Litomyle. Ti, kte chtj, aby trasa vedla dle od msta, ji mohou podepsat na tm dvaceti mstech v Litomyli a okolnch obcch, napklad v ajovn v Muzeu, Informanm centru na Smetanov nmst, v Galerie De Lara, v Dom sportu Stratlek, v ordinacch nkolika lka i na obecnm adu v Osku. dme Vs, abyste neustupovali zjmm jednotlivc ped zjmy obyvatel msta Litomyle a pilehlch obc a potvrdili pvodn usnesen Zastupitelstva Pardubickho kraje. Podporou varianty vzdlenj od centra msta z Va strany dojde k zohlednn oprvnnch zjm oban msta Litomyle a okolnch obc ped dlmi zjmy jednotlivch majitel dotench pozemk, k vznamnmu snen zdravotnch rizik u tisc obyvatel a tak k zachovn monosti rozvoje msta Litomyle, stoj v petici adresovan hejtmanovi Pardubickho kraje, radnm i zastupitelm. Podepsaly ji u stovky lid. Vzdlenj trasu R 35 schvlilo ji v roce 2006 Zastupitelstvo Pardubickho kraje. Jeho rozhodnut ale zvrtil soud po stnosti farme Jana Vaouse, vlastnka pozemk, pes kter by mla vzdlenj varianta R 35 vst. Toto trasovn podporuje i veden msta Litomyl. Proti je sdruen Domaice, kter chce, aby rychlost komunikace vedla mezi Litomyl a Kornicemi. -a-

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

ROZHOVOR TRSU

ermk vydr, pokud ho budou dlat lidi, kte maj k hudb vztah,
VYSOK MTO/ Pehldka dechovch hudeb ermkovo Vysok Mto m na vysokomtsk hudebn scn ji pevnou pozici. Jeho realizace je hrazena z vt sti z rozpotu msta, finann se na nm podl tak Pardubick kraj, sponzoi a v nkterch letech dokonce ministerstvo kultury. Ppravu a prbh cel akce d organizan tb. V jeho ele stoj ji adu let vysokomtsk uitel a muzikant Josef Mlka. S nm jsme tak krtce ped zatkem pehldky rozmlouvali o historii i budoucnosti festivalu a o mladch hudebncch, kte se kadoron ve velkm potu do Vysokho Mta sjdj, aby irok veejnosti pedvedli sv umn. Kde je zatek ermkova Vysokho Mta, kdo piel s npadem jej realizovat a pro? Jeho pra zatek a vbec i zatek dtskch dechovch orchestr ve Vysokm Mt sah a do prvn poloviny minulho stolet. To zde sv orchestry dili nejprve Jan ermk a pak i jeho syn Josef. Podle toho se tak i rozliuje na prvn a druhou ermkovu kapelu. Nkte lenov druhho orchestru, souasn sedmdestnci, jsou jet dnes aktivnmi hudebnky nebo organiztory hudebnch akc vetn ermkovy pehldky. Take ten npad realizovat ermkovo Vysok Mto vzeel z historick tradice ve mst. Pili s nm na zatku devadestch let minulho stolet kantoi z mstn Zkladn umleck koly. Spolen s tehdejm vedenm Mstskho kulturnho zazen pipravili podmnky pro konn pehldky a oslovili ostatn umleck koly, zda by se nechtly zastnit. Zatky byly opravdu partyznsk. Nevdlo se toti, co vechno je poteba k realizaci pehldky, chybly zkuenosti. Kdy jste se do organizovn soute zapojil Vy? Asi o pt let pozdji. To jsme tak rozili do t doby jednodenn pehldku na dvoudenn. Bylo nm toti lto, e do Mta pijedou orchestry prakticky z cel republiky, nkdy dokonce i ze zahrani, a my je po jednom dni poleme zptky dom. Okolnm obcm jsme proto nabdli, e u nich jednotliv soubory mohou v nedli dopoledne uspodat mal koncert. Pehldka dv kadoron prostor nkolika stovkm mladch hudebnk. Vte, e v nich mte kvalitn nsledovnky? Nkdo by ekl, e dti maj vystoupen povinn, ale ten hudebn nboj, ten si mus zskat kad sm. Kdo ho m ukryt v sob, tak systematickm procviovnm a ncvikem skladeb se v nm dve nebo pozdji objev. Osobn si myslm, e pro hudebnka, bez ohledu na nr, kter bude hrt, je zklad nauit se rytmicky myslet a vyjadovat. Tuto dovednost lze zskat prv v tchto dtskch dechovch nebo i jinch instrumenzaazuj rzn smsi z muzikl i arane modernch skladeb i jazzovho charakteru. Ta pestrost je pro mlad hudebnky tm, co je na hran v orchestru bav. Kdy se vrtme do Vysokho Mta, myslte, e vysokomtsk kzan na to, jak bude poas. Teba vloni vs vytrestalo pvalovm detm... To jsme si tedy uili! Po nmst tekly proudy vody, divci stli ve vod, muzikanti nevdli co maj vce chrnit, jestli nstroje nebo

tbu ho izan k Mto organ o Vyso ouc ved ermkov a mn dky Josef Mlk pehl
sok Mto bylo a bude jedin. Tomuto pojet je souasn veden Msta naklonn a kdy se budou snait lid, kte opravdu k hudb maj vztah, i kdy teba dechovka nen jejich parketa, ermk vydr. To se stalo vloni, e zde byla snaha odboit z tradinho pojet festivalu... Ano. V doprovodnm programu mohou vystoupit i kapely, kter hraj jin nr, stejn jako tomu bylo vloni. Ale jde o to, aby i nadle v rmci programu zstalo zachovan to podstatn, tedy vlastn sout dechovch orchestr. U 19. ronk pehldky urit tradic je a my si j velice vme. Ptala se Andrea tolbov

Jak vidte budoucnost festivalu? Vechno zle na lidech, na postoji Msta i institucch, kter do organizace ermkovy pehldky zasahuj, a tak na finannch monostech. Vybudovat tradici je obrovsky nron, krtnout a ci, e pt rok u nebude, je jednoduch. I pes rzn nzory jednotlivc, e by se pehldka mla zmnit na folklrn festival, co folklr dechovka rozhodn nen, nebo e je to hudba, kter mlad generaci nic nek, je poteba dret tradici. Jestlie chceme dlat kulturu, musme z tradice vychzet. Protoe takov tradice, kter mme my jako nrod, nm zvid cel svt. ermkovo Vy-

Jestlie chceme dlat kulturu, musme z tradice vychzet. Protoe takov tradice, kter mme my jako nrod, nm zvid cel svt.
Josef Mlka

tlnch orchestrech. V nich se nau nejen dret rytmus, ale i poslouchat hudbu, ctit se skupinou a chovat se v n. To je stran dleit. Hodn zle na kantorovi, kter kapelu vede. Kapelnk mus umt vytvoit takov program, kter i v souasn irok hudebn nabdce obstoj. Tm si zsk skupinu a me ji dovst a do stednch kol. Hodn tedy zle na pstupu kapelnka, jak doke dtem hudbu piblit. Peci jenom dechovka nen nr, kter mlad prioritn zajm... V podmnkch pihlky do ermkovy pehldky je, e dvacetiminutov soutn program mus bt z poloviny sestaven z dechovch skladeb lidovho charakteru, a to i obsazenm nstroj. Ta druh st me bt jakkoliv, tedy nrov odlin. Kapelnci toho vyuvaj a do svho repertoru

PaedDr. Josef Mlka na snmku Andrey tolbov.

Ronk 2006. Foto Ivan Hudeek

dtsk dechov orchestr je schopen konkurovat souborm, kter do msta pijdj? Asi narte na to, pro vysokomtsk dechovka nesout. Je to tak dan v pravidlech. Vysokomtsk dechov orchestr se ale vdy astn doprovodnch akc pehldky. Ano, je schopn konkurovat. S vtinou orchestr se setkv na rznch soutch a je velmi spn. Zvlt v minulch letech doshl vynikajcch spch. Pohry vtz piv i ze zahrani. Mstn ZUka m vborn oddlen dechovch devnch i es ovch nstroj. A to je to, co se pak promtne do rovn orchestru. ermkovo Vysok Mto se kon pod irm nebem a je tak od-

noty, a modertor Karel Hegner pebhal mezi stanem a pdiem s velkm detnkem a snail se udret dobrou nladu. V prvnch roncch pehldky jsme vdy potali s mokrou a suchou variantou. V ppad patnho poas se ve pesunulo do M klubu. Ale bylo to technicky velmi nron. Nyn, dky monosti vyuvat pdium a stan, se ji ve za kadho poas odehrv na nmst. Zaili jsme tyicetistupov vedra, pi kterch nm omdlvali maoretky i hudebnci, i krupobit, kdy na lavikch byla pticentimetrov vrstva krup. Ani prtre mraen se nm nevyhnuly. Proda si ned porouet, ale vm, e se nic podobnho opakovat nebude.

Ve Vysokm Mt pitvrzuje spor o sochu Pemysla Otakara II.

VYSOK MTO/ Poin obanskho sdruen Pomnk zakladateli msta postavit krli a zakladateli msta Pemyslu Otakaru II. ve Vysokm Mt sochu se setkv s rozporuplnmi reakcemi. adu vysokomtskch oban nenechv tento projekt chladnmi. Posledn, kdo se vyjdil k tto problematice, je skupina osob veden sochakou Martou Hokovou. Ta v otevenm dopise adresovanm vysokomtsk radnici poukazuje na dajn nedostatky, kter v ppravnch pracch cel realizace signati spatuj. Podle nich mlo bt v prv ad citliv vybrno vhodn msto a vypsna sout na nvrh pomnku. Navrhuj, aby v porot zasedli renomovan architekti a historici. Nyn mme model sochy i s podstavcem a s danmi proporcemi, zan se pracovat i na samotn realizaci, ale dstojn msto pro pomnk zatm dan nen, stoj v dopise. Aktivist kritizuj zmr obanskho sdruen umstit sochu na vysokomtskm nmst. V dopise uvdj, e jak architekt msta Ing. Arch. Milan Koa, tak i Nrodn pamtkov stav v Pardubicch s umstnm sochy na nmst nesouhlas. Naopak navrhuj, aby socha stla na souasnm malm parkoviti u Prask brny. M tu vhodu, e roh s v in pozad soe, kter je koncipovna ne do volnho prostoru, ale pohledov eln. Domnvme se, e po vhodn prav msta by socha psobila v intimnm prostoru monumentlnji a vraznji ne na nmst, kde by se ztrcela a nemla by tak potebn pevn pozad, zdvoduj signati. Toto zmiujeme jen jako n nvrh na umstn, co je ale dleit, e se mus s nezvislmi odbornky revidovat zadn, dodvaj. Z tohoto dvodu proto poaduj, aby se uskutenil odborn workshop nad zadnm sochy, jeho zpracovnm a umstnm do veejnho prostoru a zrove v dopise navrhuj mon odbornky - sochae a profesora na VUP v Praze Kurta Gebauera, historiky PhDr. Zdenu Paukrtovou a Mgr. Zuzanu Vaekovou, architekty Ing. arch. Josefa Pleskota a Ing. arch. Ondeje Cslera. Reakce zstupc obanskho sdruen PaedDr. Augustina Andrleho a doc. PhDr. Jana Klmy na sebe nenechala dlouho ekat. Je pozoruhodn, e v dob, kdy se zmr zan konkretizovat a kdy koncept sochy i jej umstn na nmst schvlily autority k tomu kompetentn jako Ing. Arch. Karel Marhold, autor pravy nmst, a Ing. Arch. Milan Koa, mstsk architekt, zaala organizovan a koordinovan kampa proti tomuto zmru, prav se v reakci. V n se dle uvd, e prv nmst Pemysla Otakara II. je nejdstojnjm mstem pro umstn sochy. Prostor, kter nabzej oponenti, tedy u Prask brny, by podle zstupc obanskho sdruen neunesl takto velik pomnk. Protistranou navrhovan Mgr. Zuzana Vaekov pr jet ped nkolika dny s tmto umstnm tak souhlasila. Pnov Andrle i Klma se ppadnmu workshopu nebrn, ovem, jak uvdj, maj obavu, e o pli klidnou vmnu nzor se jednat nebude. Bude obtn domluvit se s tmi, kte pedem zaujali principiln oponentsk postoj a navc se patrn ani umlci nebudou umt sjednotit v nzoru. Cel projekt tak me bt pohben v nekonen diskusi, kaj ve svm prohlen. Ani sloen komise z pevn praskch odbornk nen podle nich na mst, nebo ti nedok reflektovat reln podmnky Vysokho Mta. Oba dva dopisy obdrel starosta, vichni zastupitel msta i pedseda kulturn komise. Snaha obanskho sdruen by mla bt spe podporovna, ne aby se j hzely klacky pod nohy. Jeho lenov vnuj cel realizaci velk mnostv asu a nezaslou si takov konfrontan jednn, jak zvolili signati dopisu. Jedn se o veejnou sbrku a dobrovolnou ast oban a proto naprosto nesouhlasm s tm, aby do Mta pijdli ciz odbornci radit, co zde m bt i nem. Aktivitu obanskho sdruen j osobn vtm, uvedl k celmu problmu starosta Vysokho Mta Miloslav Souek. Ten se vak nebrn uspodn veejn debaty o umstn sochy. Veejn hlasovn je na mst. Oban to sponzoruj a maj prvo na to, ci, kde chtj sochu vidt, potvrzuje Souek. -a-

arodjnick odpoledne ve Vinarech

VINARY/ Sobotn odpoledne a podveer 31. dubna ve Vinarech patily jako ve vtin obc plen arodjnic. Vinart dobrovoln hasii pipravili pro dti zbavn arodjnick odpoledne se spoustou her a sout, velk spch mla tak trampolna a malovn barvami na tv. Nechyblo ani opkn but a rej arodjnic a arodj v podn mstnch hasi, pod jejich dozorem byla v podveer zaplena vatra a uplena jedna z jejich kolegy. Za SDH Vinary Pavlna rtov

Rozpracovan hlinn model sochy z dlny umleckho kove Karla Buree.

Pln znn dopis na www.trs.cz.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Vysokomtsk kryt plaveck bazn slav ticet let. K jednaticetinm by mohl dostat nov kabt
VYSOK MTO/ Dlouh cesta vedla k realizaci krytho plaveckho baznu ve Vysokm Mt. O monosti jeho vstavby se zaalo hovoit ji v roce 1969. Vlastn stavba budovy zaala o tyi roky pozdji. Na stavbu, kter byla zaazena do takzvan Akce Z, dohlel stavitel Jan Tiler. Z znamenalo za minulho reimu Zvelebovn. Bval reim vyhlaoval tuto akci na vechny koly, pi kterch sttn nebo obecn sprva ji nesthala. Jednalo se o to, e lid odvdli povinnou dobrovolnou prci, za kterou nedostali zaplaceno. Na baznu oban odpracovali celkem sto sedmdest pt tisc hodin. Vysokomtsk bazn je svm zpsobem jedinen. Jako jedin v esk republice m zvedac dno. Dlalo ho pro ns tehdej KD Blansko. Technici vytvoili dva prototypy. Jeden byl na jednom pstu a druh na tyech. Ten na tyech si nechali v Blansku, ale pli jim nefungoval a v baznu jej ji dlouho nemaj. Dno, kter jsme dostali my, funguje i nyn, po ticeti letech, velice dobe, vysvtluje souasn vedouc Krytho plaveckho baznu Ji Kovak. Bazn byl slavnostn oteven 23. kvtna 1981. Ji od 1. ervna v nm probhala plaveck

BUDOUCNOST BAZNU: PSTAVBA

Msto u m nkolik let zpracovan projekt na modernizaci baznu. S tou by se mohlo zat v dubnu ptho roku. Prce by mly postupovat tak, aby nenaruily provoz a tradin otevrac dobu tohoto sportovnho zazen. O penze chce veden msta podat Evropskou unii. ekme na to, jestli bude na podzim oteven dotan titul, ze kterho by se daly erpat finann prostedky na tuto akci, potvrzuje starosta msta Miloslav Souek. Pokud tomu tak nebude, jsou radn pipraveni shnout do mstskho rozpotu. Finann n-

klady na cel projekt jsou vysleny na dvacet milion korun vetn DPH. Modernizace baznu pot s tm, e msto nepouvan posilovny vznikne vplavov bazn pro tobogan, kter povede venkovnm prostorem, v druh polovin cviebnho slu m bt velk vivka. Tam, kde je nyn sluebn byt, vznikne parn sauna, nov masrna a mstnost pro prvn pomoc. Pmo u baznu m bt tak oberstven. To vznikne propojenm toho souasnho s mstnost, kter je nyn vyuvan pro poskytovn lkaskho oeten. Soust stavebnho projektu je i ada drobnch a vtch rekonstrukc stvajcch prostor. -a-

Foto Ji ern

vuka zkladnch kol. Bhem ticeti let se budova dokala dvou vtch inovac. V ervenci 1991 v n byla zkolaudovna p-

stavba posilovny, o deset let pozdji vznikly nov prostory, ve kterch se v souasn dob nachz oberstven. Pes n je tak umonn

bezbarirov pstup do budovy. Letos o letnch przdninch se uskuten nutn oprava zvedacho dna za sto edest tisc korun.

Vysokomtt oslav Evropsk plaveck den ve vod mstnho plaveckho baznu

VYSOK MTO/ Ticet let existence Krytho plaveckho baznu ve Vysokm Mt oslav v tomto mst plavnm. Ve stedu 1. ervna se zde toti uskuten Evropsk plaveck den. Velkolepou sportovn i kulturn akci zahj vstel z dla. Jako prvn odplave stometrov sek vysokomtsk starosta Miloslav Souek. Po nm se do vody vysokomtskho baznu pono na tisc pt set dt z mstnch kol. Odpoledne je vyhrazeno pro irokou veejnost. Clem programu je, aby sto metr uplavalo bhem celho dne co nejvce lid. Vm, e i veejnost si tuto akci nenech ujt a poda se nm tak doshnout rekordu dvou a pl tisce plavc, douf hlavn poadatel akce Augustin K. Andrle. Do projektu se mohou zapojit i vechna ostatn esk a evropsk msta. Podle poslednch informac tak uin dal ti, maximln pt cizch stt. Zstupci ostatnch evropskch zem se m spe ptaj, jestli se akce bude podat i pt rok, e letos ji nestihnou ve zorganizovat, vysvtluje Andrle. Oslavami ticetiletho vro bude ale t cel msto. Na nmst Pemysla Otakara II. se uskuten doprovodn program. O hudebn st se postar ada vysokomtskch uskupen, napklad dtsk pveck sbor Karosek, Saframentsk kapela, pveck sbor Kometa i rockov kapely Ddovy blechy a Nov zbo. Se svm programem se pipoj i sportovn spolky a kluby. Dti se mohou po cel den na nmst astnit i mnoha soutnch kln. Ty pro n chyst vysokomtsk firma Iveco a Dm dt a mldee Mikdo. -aFoto Jan Popelka (ze sbrek Regionlnho muzea ve Vysokm Mt)

Mto a vstely
VYSOK MTO/ Ve stedu 1. ervna se uskuten pod patronac eskho olympijskho vboru, msta Vysok Mto a dalch instituc Evropsk plaveck den. Hlavnm organiztorem je Plaveck kola Atlantik Augustin Andrle a veden Krytho plaveckho baznu Vysok Mto. Na tento den je plnovno ve Vysokm Mt nkolik kulturnch a sportovnch akc. Celodenn bohat program zan v 7.50 hodin u plaveckho baznu zdravic vysokomtskho starosty Miloslava Souka, pevn st akc se vak uskuten na vysokomtskm nmst. Soust celodennho programu budou slavnostn vstely z repliky starho raVe vysokomtskm baznu se pipravoval tak esk reprezentant David ech z Opavy, kter v roce 2004 jako teprve osmnctilet peplaval kanl La Manche a o dva roky pozdji inu pokoil obma smry. Foto Ivan Hudeek

Regionln muzeum ve Vysokm Mt, Spolenost ptel karosrie Sodomka, Aeroklub Vysok Mto a Sbor dobrovolnch hasi ve Vysokm Mt Vs zvou na

V. SODOMKOVO VYSOK MTO

XVI. setkn Spolenosti ptel Carrosserie Sodomka a oslavy 100. vro vzletu Jana Kapara ve Vysokm Mt

kouskho dla, vzor LIECHTENSTEIN z roku 1834. Slavnostn vstely jsou ve Vysokm Mt naplnovny v tomto poad a mst: Prvn vstel zazn v 8 hodin u plaveckho baznu, druh je naplnovn na 10. hodinu v Jungmannovch sadech za Choceskou brnou. Tet rna zazn v 11 hodin na Tyrov nmst u schodit k ulici elakovskho (u sokolovny), tvrt a posledn rna z dla bude odplena v prav poledne opt v Jungmannovch sadech u kostela Nejsvtj Trojice. Velk zitek vm peje Milan Laba - dlostelec, 30. dlosteleck ik C. a K. Vysok Mto.

11. ervna 2011

Program Nmst Pemysla Otakara II. (9:00 a 16:00 hodin) 9:00 - 11:00 Setkn automobil s karosri Sodomka 9:00 - 15:30 Sraz dvoukolovch hascch stkaek Stratlek 9:00 - 11:30 Sraz historickch automobil do r. vroby 1950 9:00 - 15:30 Vyhldkov jzdy po Vysokm Mt autobusem RTO 9:00 - 15:30 Pro dti jzdy na zmenenin parnho vlaku 9:00 - 15:30 Zpstupnn budovy bvalho vzen - komentovan prohldky 9:15 - 9:25 Komentovan ukzky prce etnictva a policie (zadren pachatele) 9:30 - 10:00 Saxofonov kvarteto 10:00 - 10:15 Mdn pehldka klobouk 10:15 - 10:30 Saxofonov kvarteto 10:45 - 11:00 Komentovan ukzky prce prvorepublikovho etnictva 11:00 - 11:45 Fotografovn historickch automobil Sodomka ped chrmem sv. Vavince 11:00 - 12:00 Vystoupen skupiny Old Steamboat jazz band 11:45 - 16:00 Vyj ka historickch automobil Sodomka do Brandsa nad Orlic 13:15 - 13:30 Komentovan ukzky prce prvorepublikov policie (zen dopravy) 13:30 -14:15 Pehldka novch i tch starch hasiskch dovednost (sekerkov cvien hasi v dobovch uniformch - SDH Lnice;mlad hasii, zsah na nebezpenou ltku, zchrana osob z vky) 14:15 - 14:30 Zvody historickch motokr (50. vro zvod motokr ve VM) 14:30 - 14:40 Komentovan ukzky prce prvorepublikov policie (vyetovn dopravn nehody) 14:45 - 15:15 Jzda elegance a zvody historickch pl ovch kol 15:15 - 16:15 Vystoupen Praskho swingovho orchestru Letit Vysok Mto (14:00 - 18:00 hodin) Od 14 hodin zpstupnno letit a hangry s leteckou technikou Od 14 hodin vystaven letounu Blriot XI 15:00 - 16:00 Statick ukzka leteck techniky (L-200 Morava, L - 40 Metasokol, Zln 126/226, Zln 142, vtron a dal) 16:15 Pejezd historickch automobil z nmst na letit 16:30 - 17:30 Vystoupen leteckho cirkusu Martina Kindernaye (zvod historickho letounu s vozem Bugatti, vlen stetnut letoun z 1.sv. vlky aj.) 17:30 REKONSTRUKCE VZLETU JANA KAPARA S LETOUNEM BLRIOT XI
Zmna programu vyhrazena!! Za nepznivho poas se vzlety historickch letadel nekonaj. Dalmi poadateli Sodomkova Vysokho Mta jsou: Spolenost ptel karosrie Sodomka, Aeroklub Vysok Mto, Sbor dobrovolnch hasi ve Vysokm Mt, Autoklub Karosa

Northern Ride v Litomyli

LITOMYL/ V sobotu 28. kvtna veer se v nekuck restauraci Lidov dm kon koncert bluegrassov skupiny Northern Ride. Hrem na banjo je Ondej vehelka z Litomyle. Vce o skupin na www.northernride.cz

Zveme vs na tradin

Letn dtsk tbor

Boanov - Studen Voda u Broumova

termn 17. - 31. ervence 2011

zjemci hlaste se u Jiho Kovaka 603 851 614, e-mail: kpbvm@seznam.cz Vce o ns i letonm tboe na www.kujebak.cz

Inzerce v oblastnch novinch TRS

trs@trs.cz 608 538 776, 603 749 768

SKRZ TRS ZISK

Inzerce v Trsu se vyplat!

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Vstava obraz pskovcovch soch

A do konce kvtna je v Orlickm muzeu v Chocni pstupn vstava obraz Vladimra Plocka z Pottejna a pskovcovch soch Josefa Filipa.

Rekonstrukce kvtnovch udlost roku 1945 v Chocni v obrazech

Keramick setkn - Socha a prostor

Vstava vbru z 8. ronku bienle Keramick setkn 2010 v Koln se kon v zmeckm sklepen v Litomyli do nedle 30. jna.

A zastavil se as
Reprezentativn vbr reprodukc dl nejvtch mistr barokn malby zti, kter se nvtvnkm prezentuje ve vstavnch prostorch budovy bvalch lzn v baroknm arelu na Vraclavi, zahrnuje nizozemsk a rakousk umlce zvunch jmen s drazem na esk tvr okruh. Vstavu pod vysokomtsk Regionln muzeum a trv do ptku 30. z.

Krsa sth ndheru

prodejn vstava Ivony Kocinov trv v litomylskm Portmoneu do nedle 19. ervna.

Historie ukryt v krajin

Komentovan vychzka Vysokm Mtem a okolm s archeologem se uskuten v sobotu 20. kvtna. Odjezd autobusu od emberova divadla je ve 14 hodin. Pspvek na dopravu 20 korun. Cesta povede pes stedohraditn sdlit ve strategick poloze na Svaeni, tvrzit v Popovci, hradit s nzvem Koz noka u tnce, hradit u Pic a opevnn neznmho pvodu Kus hora u Srbc.
Revolun gardy oznauj budovy psmenem V na dkaz vtzstv. Pslunci Wermachtu pijdj na chocesk nmst...

Dechovka v Litomyli
Mjov koncert Dechovho orchestru Smetanova domu Litomyl se kon v ter 24. kvtna od 19.30 hodin ve Smetanov dom. Zpv Ludmila Hrodkov, Eva Vaverkov, Vclav Botk a Jan Sisr, konferencir Vladimr auer, dirigent Ji Tomek. Na programu jsou hudebn dla autor Jindicha Praveka, P. I. ajkovskho, Frantika Kmocha a Josefa Jiskry.

Kytarov recitl Lubomra Brabce

Koncert se uskuten ve stedu 25. kvtna od 19.30 hodin v Novm kostele Crkve bratrsk v Litomyli. Vstupn 200 korun. Vstupenky lze koupit v pedprodeji v Novm kostele. Vtek z koncertu bude vnovn na dofinancovn Novho kostela v Litomyli.

Haushoferova krajinsk kola

Vstava dl slavnch k Josepha Maximiliana Haushofera je od nedle 29. kvtna pstupn v litomylsk Galerii Kroupa. Vstava se kon v rmci Smetanovy vtvarn Litomyle.
...a m k obecnmu adu,... kde zased mstsk rada.

Portmoneum ovldnou
bytosti z blovy zahrdky
LITOMYL/ Litomylsk Portmoneum zahjilo leton seznu. Tentokrt zde na milovnky vtvarnho umn ekaj ti zajmav vstavy. Chceme podporovat souasn umlce, konkrtn studenty a pedagogy ze zdej fakulty restaurovn a dle umlce, jejich dlo se formln nebo obsahov dotk dla a odkazu Josefa Vchala, vysvtluje souasn zmr Portmonea Marie Venclov. Ji nyn se v Portmoneu v ulici Terzy Novkov pedstavuje studentka litomylsk fakulty restaurovn Ivona Kocinov. A do nedle 19. ervna zde vystavuje sv malby a kresby, je pedevm pedstavuj figurln motivy a motivy mstsk periferie. Po n zapln prostory muzea sklenn plastiky v echch mlo znmho skle Martina Janeckho, kter zpracoval mal soubor inspirovan bytostmi z Vchalovy blovy zahrdky. Leton triptych ukon podzimn vstava dl vedoucho grafick ppravy mstn fakulty restaurovn Luke Tmy. Vechny ti vstavy jsou prodejn. -a-

Pslunci Wermachtu vyvdj etnky ped budovu.

Kdo je v Chocni inicitorem povstn? Chceme mluvit s velitelem!, poaduj.

Opera pod mjovm nebem pedstav mlad umlce

LITOMYL/ Druh ronk mjovho veera Opera pod mjovm nebem nabdne ti mlad zanajc umlce. V nedli 28. kvtna vystoup od 19.30 hodin na Smetanov nmst u sochy Bedicha Smetany v Litomyli. Pod taktovkou dirigenta Tome Braunera zahraje Komorn filharmonie Pardubice. Spolu s Praskm komornm sborem se pedstav slovensk sopranistka Andrea Vizvri, mezzosopranistka Vclava Krej Houskov a barytonista Jakub Kettner. Hudebnm veerem provede organiztor koncertu, student Akademie mzickch umn v Praze, Leo Krej. Bhem veera zazn vybran skladby od Giuseppe Verdiho, Bedicha Smetany, Georga Bizeta i Giacoma Pucciniho. Vstupn na koncert je dobrovoln, vtek z akce smuje na charitativn ely. V ppad nepznivho poas se koncert pesouv do Smetanova domu. -a-

Ozval se etnk Vclav Havrda, kterho to nakonec stlo ivot.

Pieta nad zastelenm Vclavem Havrdou.

Vysokomtsk skatepark se pesune do centra

VYSOK MTO/ V prbhu letonho roku by se ml vysokomtsk skatepark, kter se nyn nachz v prostoru Autodromu, pesunout ble k centru. Radn plnuj, e mlad vyznavai prknek naleznou svj rj v sousedstv bvalch dragounskch kasren nedaleko nov vybudovanho Domova dchodc. V tchto mstech m vzniknout sportovn centrum, umstn skateparku sem proto logicky zapad, zdvoduje vbr msta starosta Vysokho Mta Miloslav Souek. Na Autodromu je problm i s otevrac dobou. Prostory se v podveern hodiny uzamykaj a mlde tak neme skatepark vyuvat v ase, kdy se j to nejvce hod. V souasn dob ji v nov lokalit probhaj zkladn stavebn pravy. Spolen s nimi pokrauje i prava okolnch cest a drobn dostavba parkovit vedle domova dchodc. -a-

est jeho pamtce!

Starosta Chocn Miroslav Kuera na zvr uctil pamtku etnka Havrdy poloenm kvtin.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Tak v Litomyli sndali frov

LITOMYL/ Litomylan se zapojili do celosvtovho dne pro Fair trade. O druh kvtnov sobot se seli ve francouzsk zahrad litomylskho zmku, aby podpoili spravedliv obchod, jeho clem je zajistit garantovan vkupn ceny pstitelm a emeslnkm z africkch, asijskch a latinskoamerickch zem. Litomyl se tak stala dalm z tm ty destek eskch mst, kter se do projektu zapojily. Celosvtov se jedn o vce ne sto tisc lid. Letos se uskutenil ji dest ronk. V Litomyli se podvaly napklad kakaov suenky oznaen znmkou Fair trade. Akce byla zpestena Frovm ajovm obadem. Ten provedl ajovnk Kamil Novotn, kter k pprav aje pouil suroviny Fair trade. V rmci projektu Fair trade je dbno na ivotn prosted, rozvoj komunit a je vylouena dtsk prce. Koncept se rozvj ji padest let a po celm svt zskv stle vt podl na trhu s typickmi komoditami ve uvedench zem, tedy s emeslnmi a umleckmi vrobky, kvou, kakaem, ajem, banny, pomerani i bavlnou. -a- foto Ivan Hudeek
Majitel litomylsk ajovny v Muzeu Kamil Novotn pi ajovm obadu. V jeho nabdce byl korejsk zelen aj.

Projekt Volba povoln v Pardubickm kraji a probhajc soute

V Chocni oslavili 1. mj dechovkou

CHOCE/ Pznivci dechov hudby si opt dali na prvnho mje dostavenko na ndvo choceskho zmku. Uskutenil se zde tvrt ronk hudebn slavnosti Dechovka na Zmku. Jsme rdi, e se z tto akce stv ji tradice, ve kter chceme i nadle pokraovat. T m, e je pokad zaplnn cel ndvo, ekl kapelnk podajc Choceaky Ji imek. Akci plo poas. Chvli ped zaznnm prvnch tn se protrhaly mraky a na ndvo tak tm po cel vystoupen svtilo slunce. Mme to objednan. Jet ani jeden ronk nm neprelo, radoval se imek. Na vod zahrl mldenick orchestr mstn Zkladn umleck koly, po nm sv umn pedvedla sebranick Pohoranka se tveic zpvk. Zvr nedlnho odpoledne patil Choceace, kter v letonm roce oslav dvacet let sv existence a pro sv pznivce pipravuje i nov CD. -a-

OBLAST/ V rmci probhajc II. vzvy se realizuj nejen exkurze k do firem technickho zamen, ale tak se konaj soute k zkladnch a stednch kol, kter se do projektu zapojily, o nejlep literrn prci a nejlep vlastn vrobek. Na konci msce bezna koly pedaly vsledky sout ze zkladnho kolnho kola postupujc do okresnho kola. Vsledky okresnho kola znme od konce msce dubna. V msci kvtnu se kon krajsk kolo sout a dojde k vyhlen vtznch prac a pedn vcnch cen finalistm 27. kvtna na Bambirid v Chrudimi. Tmto bychom chtli podkovat sponzorm za jejich pispn vcnmi cenami do projektu a za spoluprci kolm a uitelm. Pipravovan III. vzva bude vyhlena na srpnov konferenci. Informace o projektu a vstupy z jednotlivch vzev naleznete na www.vppk.cz. Projekt realizuje a sluby podnikatelm poskytuje Krajsk hospodsk komora Pardubickho kraje, Oblastn kancel Svitavy, Wolkerova alej 92/18, 568 02 Svitavy, tel.: 724 613 968, e-mail: svitavy@khkpce.cz, www. khkpce.cz.

Noc kostel v Mt zpstupn svatho est mldenickch dechovek se utk Vavince v noci

na vysokomtskm nmst

VYSOK MTO/ Vysokomtsk nmst opt ovldne dechovka. Od soboty 21. do nedle 22. kvtna se zde uskuten ji 19. ronk nrodn soutn pehldky dtskch dechovch orchestr ermkovo Vysok Mto. Poadatel doufaj, e je letos nezasko poas tak, jako tomu bylo loni. Kvli pvalovm de m toti musel bt cel program asov upraven. Letonho ronku se zastn est orchestr ze zkladnch umleckch kol z cel republiky. Pozvn pijaly soubory z Perova, Bystice nad Perntejnem, Peloue, Plzn, Jevka a Kyjova. Program, opt moderovan vtipnm Karlem Hegnerem, je sestaven podle ji nkolik let stle fungujcho scne. Cel jej zahj v sobotu dopoledne koncert Dechovho orchestru mstn Zkladn umleck koly, hodinu a pl po poledni zane slavnostn nstup a samotn zahjen pehldky a soute. Pro prezentaci kadho souboru je vylenno dvacet minut. Veer uzave koncert vysokomtskho Big bandu.

V nedli se pozvan orchestry rozjedou do vybranch okolnch vesnic. Letos jsou koncerty naplnovny v Dobkov, Zmrsku, Vraclavi, Doln Rovni, Libecin a Lui Koumberku. Odpoledne se vyd slavnostn prvod orchestr a skupin maoretek od Zkladn umleck koly Litomylskou branou a na nmst. Zde zazn skladby Jana ermka v podn vech orchestr. Vybrali jsme ti skladby, kter se ji po nkolik let opakuj. Jeden kapelnk bez jakkoliv zkouky bude dirigovat soubor s tm temi stovkami hr, co je velmi nron, k vedouc organizanho tbu ermkova Vysokho Mta Josef Mlka. Dechovkov maraton ukon koncert orchestru Harmonie ze ternberku. Hlavn cenu, hudebn nstroj, vnuje opt vrobce dechovch nstroj AMATI - DENAK. Akci finann podpoil Pardubick kraj a ztitu nad celou pehldkou pevzala radn Pardubickho kraje zodpovdn za kolstv, kulturu a pamtkovou pi Jana Pernicov. a-

VYSOK MTO/ Do mezinrodnho projektu Noc kostel se letos zapoj i vysokomtsk mskokatolick crkev. Na ptek 27. kvtna pipravili jej lenov podveern a non program. Krtce po pt hodin odpoledn se v chrmu svatho Vavince uskuten mjov pobonost, me svat a se svm tanenm vystoupenm se pedstav pedkoln dti. V 19 hodin zane pednka s nzvem Msto crkve v dnen spolenosti P. Frantika Lzny. Ve 20.15 hodin vystoup chrmov sbor Musica da Chiesa, kter vystd varhann koncert Bc. Jana Fajfra. Ve 21.45 ho-

din uspod komentovanou prohldku v kostele svatho Vavince P. Pavel Mistr a o ti tvrt hodiny pozdji provede kostelem i PhDr. David Vch z mstnho Regionlnho kostela. Program je pipraven tak v kostele Nejsvtj Trojice v Jungmannovch sadech. Proitkov program, kter zde zane v 19.15 hodin, zahrnuje vtvarnou dlnu nejen pro dti, soute, koncert mladch ze skupiny Sboreek, meditan hudbu, ztien v duchovnm prostoru, hudbu z Taiz a meditace. Ve zakon tvrt hodiny ped plnoc spolen ukonen a poehnn.-a-

Na vybran poady Smetanovy Litomyle jsou jet lstky

LITOMYL/ Opern festival Smetanova Litomyl se nezadriteln bl. Na nkter poady je ale i tak stle mon zakoupit vstupenky. Jsou to pedstaven Duchovn hudba v echch kolem roku 1600, kter se v Kapitulnm chrmu Poven sv. Ke uskuten v sobotu 11. ervna od 16 hodin, hudebn tanen projekt Psn a tance lsky (nedle 12. ervna, od 21 hodin (II. zmeck ndvo), poad Paraleln svty (sobota 18. ervna, 16 hodin, Kapituln chrm Poven sv. Ke), koncert Lohengrin & Dalibor pbhy bjnch ryt (sobota 18. ervna, 20 hodin, II. zmeck ndvo), vystoupen esk filharmonie (nedle 19. ervna, 18 hodin, II. zmeck ndvo), baletn pedstaven Svcen jara (steda 22. ervna, 21 hodin, II. zmeck ndvo), poad se strhujcmi panlskmi a latinsko americkmi rytmy Bolero msica ibrica y latina (tvrtek 23. ervna, 19.30 hodin, II. zmeck ndvo) i komick opera Npoj lsky Gaetana Donizettiho (nedle 3. ervence, 21 hodin, II. zmeck ndvo). Vstupenky lze zakoupit online na www.ticketportal.cz, telefonicky na sle 461 616 070 i osobn na vech prodejnch mstech Ticketportalu. -red-

NEKOMERN INZERCE V TRSU ZDARMA

Prodm plechovou gar. Tel.: 777 003 491. Prodm oplocenou zahradu, 800 m2 v obci Moraice. Na zahrad je bouda na nad a plechov gar. Cena 110.000,- K. Tel.: 736 275 567. Prodm dm se zahradou, uzavenm dvorem a vlastn studnou u Vysokho Mta. Tel.: 720 207 909. Prodm kompletn kuchy a lonici (50. lta). Dle ledniku Ardo (dvoukompresorov), Teru - Vari 1447 s nadm, seku na epu a mk, ro k, decimlku a truhlsk ponk. Tel.: 720 207 909. Koupm psac stl se zsuvkami. Tel.: 732 736 964. Prodm pknou kytaru i s obalem pro zatenky, cena 1.000 K. Tel.: 603 109 514. Prodm istc parn mop King a nhradn utrky, cena 500 K a star proutn korek pro panenky (povlen obdob), zachoval, cena dohodou. Tel.: 603 109 514. Prodm stavebn komplet - kvalitn mchaku na jedno koleko, leenov ebk, stavebn nad, asi 100 cihel, SVD vpna, psek a sta. Cena za komplet 7.500 K. Tel.: 736 790 421. Hledm pro svho nesmlho bratra hodnou enu do 32 let, nekuaku, se zkladnm vzdlnm nebo vyuenou. Bratr je svobodn 32/190/77 obyejn kluk - dlnk od Chocn se zjmy: kolo, proda, zvata, turistika, potae, kutilstv. Prosm SMS na tel 728 765 292 nebo e-mail kate.pope@seznam.cz. tata erdelterir s PP prodm (zadm) za rozumnou cenu. Nezvazn nvtva vtna. Odbr od 9. ervence. Tel.: 605 712 185. Z dvodu sthovn do budoucna nabzm spoustu vc levn - non stolek - 50. l. - 50 K, vysok retro lampa - 150 K, krsn keslo modr alounn - 500 K (PC 3000 K), tm nov police antik vysok - 650 K (PC 3000 K), garny masiv + poliku - 100 K, pec pnev - 200 K, budek hrac zn. Europa - 300 K, idlika ke na kolekch - 50 K, krabice rznho drobnho skla + porcel. staro. ch. - 200 K, obraz - 500 K, men soubor staro. brouenho skla kobalt. - 3000 K, komoda panl. men - 600 K. Tel.: 739 307 646. Prodm masn polt proti sval. zatuhnut, revm. bolesti. Proht dvma infralemalami. Relaxace. Nov, originl. balen, 5 let zruka. Prodm s 50% slevou. Nezvazn nvtva vtna. Nejsem dealer. Tel.: 605 712 185. Prodm za 1/3 pvodn ceny sekaku VARI na vysokou trvu. Pouvan pouze na malou plochu. Tel.: 736 275 567. Prodm dtsk kolo - nejmen. vel. 12 se stabil. koleky, vb. stav, cena dohodou. Tel.: 739 734 036.

Vzpomnka na babiku
Svoji babiku znm jen z vyprvn, ale celm svm ivotem byla pro m vzorem ulechtilosti a odvahy. Jmenovala se Frantika Hyksov - Hrub. Ddeek zemel mld a tak se musela sama starat o ti dti. Vechny se narodily v pastouce, pozdji dela pro rzn sedlky a velkostatke, kte pro ni nemli vldnho slova, ale bi. I takov je pravda, jak se nkte chovali za tatka Masaryka k chudm lidem... Nejvce vak obdivuji jej odvahu, kdy tm celou vlku skrvala s pomoc pana starosty Vinar rusk partyzny, kte odchzeli do luskch les, ale vzpt se vraceli na zkodnick akce na eleznin trati Pardubice - Choce. Tuto vc brala jako samozejmost a ani se nehlsila o njak zsluhy, jak dnes in mnoz tzv. hrdinov III. odboje. Jej pamtku lid ocenili, kdy v mladm vku zemela na tkou chorobu. Smuten prvod se thnul od Ostrova a do Stradoun, kde je pohbena. Vm si toho, e jsem ml takovou babiku a jsem na ni hrd. Jra Stratlek, Litomyl

Regeneran a sportovn mase - Jaromr tolba

BUDOVA HLAVN NEMOCNICE, Vraclavsk ulice, Vysok Mto

POSKYTUJI ODBORN MASE

zad, je, krku, dolnch a hornch konetin, bicha, hrudnku, oblieje i celho tla Pijmm eky UNIEK, UNIEK +, CADHOC. Objednvky: 732 704 937

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Choceaka si ke dvaceti letm nadl cdko

CHOCE/ Dechov hudba Choceaka letos oslav dvacet let sv existence. Kulat vro si pipomene malou oslavou v sobotu 27. srpna na ndvo mstnho zmku a pedstavenm novho CD s destkou svch nejoblbenjch skladeb. U zrodu kapely stli souasn kapelnk Ji imek a uitel ze Zkladn umleck koly v Chocni, umleck vedouc souboru Frantiek antrek. Splnil jsem si sen. Jsem obyejn lidov muzikant, he na hudebn nstroj m uil kapelnk ze Srub. Ml jsem to tst, e jsem zkladn vojenskou slubu slouil u vojensk posdkov muziky, kde jsem zskal mnoho zkuenost. Od t doby jsem si pl mt dechovou muziku. Jene z vojny jsem se vrtil v roce 1969 a Choceaku jsme zaloili a v roce 1991, vysvtluje Ji imek. Za dvacet let nalo v Choceace uplatnn na padest mladch hudebnk, povtinou absolvent chocesk Zkladn umleck koly. Dosud v kapele hraje estice zakldajcch len. Repertor kapely se skld pevn z lidov muziky, z hudby eskch autor, to ve doplnn o swingov melodie. Soubor kadoron odehraje destky vystoupen po cel republice. Dky spoluprci se skupinou maoretek Beruky z Moravan si kapela zahrla i na hudebnch pdich ady cizch zem. Soubor vycestoval napklad do Itlie, vdska, panlska, Francie i Nmecka. Zahranin cestu do nmeckho Braunschweigu m Choceaka naplnovanou i na leton podzim. Monost zahraninch vystoupen je jednm z dvod, pro nemme nouzi o kvalitn hudebnky, mn imek. V nejbli dob ek soubor vystoupen v sobotu 28. kvtna na Vraclavi pi pleitosti ji tradinho Kcen mj, posluchai se s nimi mohou setkat tak v sobotu 11. ervna v Rjci i o den pozdji ve Dbnov. -a-

CYKLISTIKA
Okruhy MTB cross Chocesko Zecko Lhoteck
ZECK LHOTA/ V sobotu 28. kvtna se v Zeck Lhot kon ji 6. ronk Chocesko Zecko Lhoteck okruhy. Vtz jako kadoron obdr putovn pohr. Start a cl zvodu je v Zeck Lhot. Prezentace zvodnk je u klubovny mezi 8.45 a 9.45 hodinou. Start v 10 hodin. Dlka okruhu je 6,4 kilometru a jedou se tyi. Povrch trati tvo ze tyiceti procent asfalt, zbytek lesn a poln cesty. Startovn zaplacen do 24. kvtna in 150 korun, po tomto datu 250 korun. Zvod startuje a zrove pojede vznamn esk cyklista Roman Kupka. Hlavnm poadatelem akce je Josef Volesk Cyklocentrum Choce a obec Zeck Lhota.

Program ZU Vysok Mto v ervnu

20. kvtna - 30. ervna Vstava keramiky - budova koly 1. ervna od 7.30 do 7.50 hodin - plaveck bazn - vystoupen dechovho orchestru na zahjen Evropskho plaveckho dne. 1. ervna nmst Pemysla Otakara: Dti dtem - 10.00 hodin Rubnek, 15.00 hodin Saframentsk kapela, 16.30 hodin Project1 6. ervna v 18.00 hodin v sle ZU - Zvren koncert k 6. - 17. ervna Zvonice, Po - p 9 - 12 hodin, 13 - 17 hodin Vstava prac absolvent VO 11. ervna v 10.00 hodin nmst Pemysla Otakara - vystoupen Saxofonovho kvarteta na Sodomkov Vysokm Mt 11. ervna ve 12.00 hodin - vystoupen Dechovho orchestru na Hasisk slavnosti ve Stihanov 17. ervna veer, klubov scna M-klubu - Project1 17. a 18. ervna sout a vystoupen BigBandu na Jazzovm festivalu v esk Kamenici 18. ervna v 18.00 hodin koncertn sl ZU - Rodinn koncert 21. ervna v 17.00 hodin sl koly - Slavnostn vyazovn absolvent 24. ervna Den hudby - dopoledne Rubnek - vechna oddlen ve 14.00 hodin nmst Pemysla Otakara - SaxQ v 15.00 hodin nmst Pemysla Otakara - Bigband 30. ervna - 3. ervence ast BigBandu na Mstskch slavnostech v Korbachu v Nmecku

TURISTIKA

Po stopch ryte Toulovce

V chocesk Zkladn umleck kole jsme nali velk zzem i podporu, k kapelnk souboru Ji imek. Foto Andrea tolbov

Turistick pochod Toulovcovmi matalemi se kon v sobotu 4. ervna. Start i cl je na Budislavi u hostince Na Skalch. Pod Klub eskch turist.

Sochu Pemysla vtm, k jejmu umstn mm ale vhrady

Reaguji na lnek pn PaedDr. Augustina Andrleho a doc. PhDr. Jana Klmy z Obanskho sdruen Pomnk zakladatel msta, kter byl reakc na mj lnek v Trsu. V nm jsem vyjdil svj odmtav postoj k instalaci sochy Pemysla Otakara II. na hlavnm vysokomtskm nmst a naopak jako mon vhodn msto uvedl zelenou plochu v Havlkovch sadech mezi sochou s nzvem Oputn msc a silnic vedouc k Prask vi. Bylo mn vytknuto, e jsem si nezjistil potebn fakta s odkazem na pravideln uveejovan informace ve Vysokomtskm zpravodaji a na webov strnce ve uvedenho sdruen s adresou www.premyslvmyte.cz. Tento odkaz vak nen pli na mst, protoe na tto webov strnce nejsou k umstn sochy k dispozici ani nyn, kdy pi tento svj dopis, dn stanoviska uvedench odbornk (Ing. arch. M. Koa, doc. Ing. K. Marhold, Bc. Z. Vaekov) a v rozporu s tm, co shora uveden pnov napsali ve svm lnku, se zde hovo pouze o jedn variant umstn sochy v lokalit ped Praskou brnou. Rovn ve Vysokomtskm zpravodaji dn rozbory monho umstn tto sochy nikdy nevyly. Dle byly v jejich lnku odmtnuty nkter zvaovan lokality mimo hlavn nmst s argumentem, e socha Pemysla Otakara II. by zde nevynikla. Podle mho nzoru by vak v ppad umstn sochy na nmst zstal dominantn ndhern 14 metr vysok morov sloup umstn v samotnm stedu nmst a nikoli 6 metr vysok socha Pemysla Otakara II. Socha by t mohla naruovat symetrii nmst (tvercov nmst, tvercov stromoad lip), kter je zvlt z pta perspektivy hezk. Ji dnes jsou pitom nzory nkterch lid takov, e objekt je na nmst mon a pli. Nmst navc bv zvlt v prbhu akc jako je Den Zem i Sodomkovo Vysok Mto pln lid nebo stnk, ale pesto bylo v lnku napsno: Vedle soklu, kter zabr minimln pdorysn prostor, mohou klidn stt prodejn stnky na stejnch mstech, kde stvaj dosud. Podle mho soudu by vak socha Pemysla Otakara II. vyuhujc ze stnk s potravinami i suvenry vypadala ponkud disneylandovsky. Pnov PaedDr. Augustin Andrle a doc. PhDr. Jan Klma rovn napsali: Jist se najdou takov, kterm je vechno jedno, bohuel i takov, kte se zamstnvaj hzenm klack pod nohy. Nevm pitom, jestli tm kazisvtem, co se zamstnv hzenm klack pod nohy, nemysleli m. J jsem ale pouze vyslyel v lednovm vydn Trsu uinnou vzvu k veejnosti, aby se vyjdila k umstn sochy a vyjdil tak svj nzor. Jde mn jen o vc a nechci sochu na mst, kde nen, podle mho nzoru, vhodn. Pes ve uveden skutenosti projekt instalace sochy Pemysla Otakara II. ve Vysokm Mt vtm a snaha Obanskho sdruen Pomnk zakladatel msta o postaven tto sochy v naem mst je jist chvlyhodn. Stanislav Loskot mlad, Vysok Mto

SOUT SILK

Strongman 2011
Kln silnch mu v rznch disciplnch, jako je pitahovn kamionu, zvedn npravy i pevracen ob pneumatiky se uskuten na Smetanov nmst v Litomyli v sobotu 4. ervna od 13 do 18 hodin. Soust programu je divck sout o ceny a exhibin vystoupen bojovch umn a kulturist. estnm hostem akce bude Zdenk Srstka. Vstupn dobrovoln.
V rmci letonho litomylskho Majles se uskutenila i sout jedlk. Deset vaench vajec se podailo nejrychleji snt studentu pedagogick koly Ondeji Prochzkovi. Foto A. tolbov

Kvtnov odpoledn aje pro dve narozen

aje pro seniory se v litomylskm Lidovm dom konaj v nedli 29. kvtna od 14 hodin. K tanci a poslechu hraje kapela Vencaband. Pod Farn charita Litomyl.

13. festival jazzovch orchestr

Festival se kon v nedli 29. kvtna od 14.30 hodin na ndvo choceskho zmku. Vystoup Big Band ZU Choce, Dixieland ZU Choce, Kantorsk dixieland, Big Band ZU Litomyl. Vstupn 80 a 40 korun.

Adolf Kapar - Filosofsk historie

Vstava originl ilustrac Jirskovy Filosofsk historie Adolfa Kapara je od stedy 1. ervna pstupn v Rodnm byt Bedicha Smetany v Litomyli.

Dti dtem
Celodenn kulturn program na vysokomtskm nmst pi pleitosti konn sportovn akce Evropsk plaveck den se uskuten ve stedu 1. ervna od 9 hodin. Vystoup: Karosek, dti z M Pod Smrkem, Rubnek a jeho ppravn oddlen, kolaky, Kometa, Saframentsk kapela, Project 1, Votom potom, Nov zbo a Ddovy blechy. Moderuj Vojtch Konen a Adam Valtr.

Specka v Korbachu
p v sobotu 28. kvtna v sokolovn v Hornm Jelen," slibuje Ji Fred Jedlika, zakladatel a dobr due trampskho muzea. -redVYSOK MTO/ V msci beznu byli ci s uiteli Speciln zkladn koly Vysok Mto pozvni ptelskou kolou Paul-Zimmermann-Schule do Korbachu. Tdennho pobytu se zastnily tyi kyn vych ronk Z praktick a ti uitelky. V Korbachu jsme byly velmi srden pijaty a ekal ns opravdu pestr a nron program se spoustou zitk. Prohldly jsme si historick msto, navtvily jsme aquapark ve Willingenu, ekocentrum, kde jsme shldly prodopisn film 4D, kyn si zabruslily, zaskkaly na velk trampoln, nauily se novou sportovn disciplnu, zahrly si bowling atd. Hlavn npln pobytu ale nebyly zitky spojen se sportovnm a vukou v tamn kole, ale projekt Akvrium, na jeho tvorb se podleli ci obou kol technikou filcovn. Bhem tdennho pobytu jsme spolen ufilcovali koberec, kter bude slavnostn zaven v budov Speciln zkladn koly Vysok Mto pi podzimn Zahradn slavnosti, kter se bude konat na konci z na poest dokonen rekonstrukce koly a na kterou jsou pozvni i uitel ze koly Paul-Zimmermann-Schule z Korbachu. A. Hjkov, uitelka

Festival trampskch psn je za dvemi

HORN JELEN/ O vkendu 27. - 29. kvtna se v Hornm Jelen uskuten ji 36. ronk Festivalu trampskch psn. Poadatel pipravili i pro leton rok bohat program. Ten zane v ptek slavnostnm zaplenm festivalovho ohn a pedstavenm jednotlivch trampskch hudebnch skupin, kter se v sobotu zastn soutn sti programu. Pedpokld se ast asi dvactky kapel z esk i slovensk republiky. Bhem konn festivalu nabzej poadatel trampskou burzu, na kter si nvtvnci mohou zakoupit trampskou vzbroj, devoezby, hudebn nstroje i zpvnky. Soust arelu bude i mobiln trampsk muzeum eskch a slovenskch tramp, kter bylo ji na loskm festivalu. Muzeum bude oteveno v sobotu od 9.30 do 18 hodin v prostorch sokolovny. Vstupn na cel festival in 100 korun. Dti do patncti let, zdravotn postien a thotn eny maj vstup zdarma.

Sva Ddi sheriff z T.O. Polrka Hradec Krlov a Olda Tesk Gross z T.O. Mohykn Police nad Metuj pi nedvnm setkn.

TRAMPOV V ODBOJI
Trampov za II. svtov vlky mli i svoji Prvn trampskou zimn partyznskou brigdu. Vedl ji Bob Hu-

rikn a psobila tm na celm zem protektortu a nemalou mrou pispla k odboji proti faistm. V trampskm mobilnm muzeu eskch a slovenskch tramp je vyhrazena expozice tak tto partyznsk brigd. Nedvno se jej dosud ijc lenov setkali v Chocni a v Hradci Krlov.

Z vchodnch ech se seli ti - Liduka Nanuka Slavkov z T.O. Kamard Choce, Sva Ddi sheriff z T.O. Polrka Hradec Krlov a Olda Tesk Gross z T.O. Mohykn Police nad Metuj. "Prv tito ti partyzni trampov pislbili ast na zahjen mobilnho trampskho muzea eskch a slovenskch tram-

Zakladatel mobilnho trampskho muzea Ji Fred Jedlika.

Pt vydn TRSu ve tvrtek 23. ervna 2011

9

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Vstava Bohuslava Reynka Mezi Mtem a Litomyl

OBLAST/ Ne uveden rozhovor je vnovn nejvt leton vstavn udlosti v naem regionu, tedy vstav Mezi nebem a zem, kter v rmci Smetanovy vtvarn Litomyle pedstav dlo kultovnho grafika a bsnka Bohuslava Reynka (1892-1971). Bude to hned na dvou mstech souasn - v prostorch rekonstruovanch Josefem Pleskotem v bvalm zmeckm pivovaru na Zmeckm nvr v Litomyli a v Mstsk galerii ve Vysokm Mt. Seli jsme se u t pleitosti s kurtorem vstavy, editelem Mstsk galerie ve Vysokm Mt Pavlem Chalupou. Mezi nebem a zem - to jsou slova pznan pro postavu Bohuslava Reynka; a mezi Vysokm Mtem a Litomyl jsou slova stien nejen pro tuto vstavu, ale i pro editele vysokomtsk galerie. Interpretuji si je sprvn? Nzev vstavy Mezi nebem a zem vystihuje, zd se mi, velmi dobe osobnost Bohuslava Reynka jako vsostnho intelektula, kter si zvolil dl paste ovc a koz... Nebo, chcete-li, jde o osobnost v podstat mtickch rozmr, stojc nohama v blt svho rodnho statku v Petrkov, hlavou ovem dlejc vysoko v oblacch nkde na hranicch pozemsk atmosfry a rje. Reynek se zcela vymanil z bn chpanho prostoru i asu. Dnenmi slovy by se dalo s nadszkou ci, e byl, vedle svatho Frantika, jednm z prvnch popra teorie nezadritelnho rstu. Ale co vc, on ji v ivot skuten aplikoval. pln odmtnut technick civilizace - to nen dn hlsn chudoby - to je koncept svta, ve kterm kad jedinec ije v souladu s prodou, je jej soust, je bratrem savc a ptk a spokoj se, stejn jako oni, s pouhmi dary prody ve svm okol. To se Reynkovi podailo navsost. K tomu vemu poteboval u jen tuku na psan bsn a rydlo, kterm vyryl do kovovch destiek sv grafick dlo a vytiskl ho na papr. Jako vzkaz pro ns, pro sv tene a divky. Pro je vstava na dvou mstech, v Litomyli a ve Vysokm Mt? Nehledejte v tom hlub smysl, nejde o dnou mystiku, ale o prostor. Kdy jsem jako kurtor kdysi pedstavil v rmci Smetanovy vtvarn Litomyle tyi velk projekty, dva samostatn (francouzskou modern fotografii a fotografickou sbrku Erica Higginse), dva ve spoluprci s vysokomtskou galeri (Honsu a Effela), prostoru (v galerii Kubk) bylo dost. Ale dosavadn prostor Josefa Pleskota v pivovaru je i pro stednformtovou vstavu, jako je tato, pli mal, nem-li jt o muzeln pehutnou expozici, ale o vtvarn zitek. Fililka ve Vysokm Mt umon Reynkov vstav pedstavit i dal sousti umleck tvorby vtvarnka - jeho tvorbu bsnickou, nakladatelskou a ilustran - a pedevm jeho pozoruhodn grafick cykly. Pome bvalho Okresnho domu, tedy na tzv. star pot. V secesnm zasedacm sle se vystavovalo po cel dvact stolet, prvn zdokumentovanou vstavou tu byla vstava Gustava Pore v roce 1911. Po stu letech se 6. ervence, na uplen Jana Husa, spolu se skonenm Reynkovy vstavy, tato ra uzave. Jin dvod ne penze to nem. Naden z toho nejsem, protoe jednou z nejcennjch vc na kultue je tradice. Ale abych svmu mstu nekivdil, musm ci, e se s novmi prostory pro galerii pot po nkladn rekonstrukci bvalho onosti neznm kresby. Ty vznikaly ve 20. a 30. letech nejen doma na Vysoin, ale i v okol francouzskho Grenoblu, kde a do roku 1937 Reynek il se svou francouzskou manelkou, bsnkou Suzanne Renaudovou, a kde se mu narodili i dva synov, Daniel a Ji. Prv dky vstcnosti Daniela a Jiho se nm podailo (poprv, ale asi i naposled) shromdit tm vechny kresby, kter jsou dnes k dispozici a kter pedstavuj pozoruhodn vtvarn talent mladho umlce, kter se v Grenoblu jejich prodejem dokonce ivil! Pi jedn prochzce nm zitkem pro nvtvnky, ale musm se piznat, e i pro m, bude tak fakt, e mobili pro vstavu, napklad olt pro dosud nevystavovan Reynkovy sakrln olejov obrazy, vytvoil sm autor vstavnho prostoru v Litomyli, architekt Josef Pleskot. m byste vysvtlil, e katolk Reynek oslovuje svmi grafikami, povtin s nboenskmi vjevy, irok vrstvy na nboensky vlan populace, a dokonce snad i skaln ateisty? Oznaen katolick bsnk a vtvarnk se sice nabz, ale sm Reynek by se mu brnil, pokud by brnn se nebylo protikladem jeho povahy. Vlastn byl sp katolick disident - a co vc, byl disident mezi katolickmi disidenty! Na zatku minulho stolet byla situace v katolick crkvi podobn t dnen - Vatiknem cloumal skandl za skandlem, stle vce se ukazovalo, e crkev, kdysi pronsledovanou, ale po vtinu sv existence pronsledujc, nen mon reformovat zven, tedy jakousi vnj reformou nebo reformac, ppadn, jako za Velk Revoluce, likvidac. Vdy znovu a znovu, jak Fnix z popela, crkev povstvala navzdory svm neptelm podle modelu, na jeho zklad byla kdysi vybudovna. Bojovn, ale i mlo skromn a frantikn by ekl, e i mlo autentick. Nikdo svm koenm neutee. Ani crkev ne. Nkte katolit intelektulov ped sto lety zanali chpat: nen-li mon katolickou crkv otst zven, je teba to dlat zevnit. Jednm ze strjc tohoto disentu byl francouzsk spisovatel Lon Bloy, v jeho duchu zaal tvoit a sv Dobr dlo koncipovat i esk nakladatel Josef Florian. K nmu a k jeho duchovnmu okruhu se nkdy na potku roku 1914 pimkl i tehdy dvaadvacetilet Bohuslav Reynek. Ale ne tm, e by kritizoval sv spolubratry, jako to dlali Bloy s Florianem, ale tm, e se rozhodl t bez jakhokoli protivenstv, bez zloby, ale tak bez nrok, jen svm umnm a po vzoru svatho Frantika se svmi zvaty. Zaloil si v Petrkov vlastn nakladatelstv, kter ale po sedmi opusech skonilo pro naprost nezjem tenstva; tiskaem a distributorem svch vlastnch grafik byl ale a do smrti (vtinu z nich rozdal, nhodnm nvtvnkm je prodval za 30 - 50 korun). V tom je jeho osud pbuzn osudu Josefa Vchala, na jeho pedloskou vstavu (Mezi Bohem a blem) i litomylskou tradici nae vstava nepmo navazuje. Reynkovy barevn such jehly vznikaly za stejn nuznch podmnek jako barevn devoryty Vchalovy, za normalizace se staly jednou z kultovnch hodnot esk alternativn vtvarn kultury a dnes zakouej pochopiteln uznn a zjem. Ale zd se mi, e to nen ani tak pro extrmn vzcnost tchto potitnch kus papru, ale proto, e byly vytvoeny lidmi, kte jimi pedvali jist velmi konkrtn svdectv. Na ns je, abychom si ho prohldli, peetli, pochopili a s bo pomoc ovem dokonce zaili. Dkuji za rozhovor a peji hodn zdaru va vstav mezi Vysokm Mtem a Litomyl. Ivan Hudeek

Bohuslav Reynek: Pieta u studny, such jehla, 1959. Foto: Frantiek Nrovec.

Bohuslav Reynek pi prci, foto Dagmar Hochov, 1969.

to vysokomtsk galerii tm, e alespo st z tch tiscovek nvtvnk, kte bhem Smetanovy Litomyle projdou vstavou v Litomyli, zavt i do Vysokho Mta. A pome to i litomylsk vstav, protoe j uleh od jinak nevyhnutelnho peten exponty. Expozice v Litomyli by mla dchat, nebo Pleskotv prostor si o to k. Ve Vysokm Mt ale tak bojujete o prostor... Vysokomtsk st vstavy Bohuslava Reynka bude posledn vstavou Mstsk galerie v prostorch

kresnho soudu na nmst, kter probhne, jak se zd, bhem dvou let. Ml by tu vzniknout jeden z nejmodernjch vstavnch prostor v esk republice, umoujc plnou prostorovou i programovou variabilitu. Poj me se vrtit zpt k Bohuslavu Reynkovi. Na co byste tene Trsu do Litomyle a do Vysokho Mta pozval? Vstava bude prvn svho druhu hned v nkolika ohledech. Pedevm pedstav vbec poprv souborn Reynkovy dosud ir veej-

se skickem v ruce v grenoblesk botanick zahrad ovem nalezl na cestice paprovou krabici s tiskaskou barvou. Protoe to jako katolk a mystik pokldal za jasn znamen shry, od kresby postupn peel ke grafice a stal se, jako pln samouk, jednm z nejoceovanjch grafik eskch vtvarnch djin. Grafick dlo pedstavme ve vbru toho nejlepho, co je k dispozici v eskch a francouzskch veejnch i soukromch sbrkch od Nrodn galerie v Praze a po pask soukrom sbrky. Mimod-

Bohuslav Reynek: Mezi nebem a zem. Vstava kreseb, grafik a literrnho odkazu B. Reynka vznikla ve spoluprci Smetanovy Litomyle a Mstsk galerie Vysok Mto. Zmeck pivovar v Litomyli a Mstsk galerie Vysok Mto od 11. 6. do 6. 7. 2011. Kon se v rmci festivalu Smetanova vtvarn Litomyl za finann podpory Komern banky. Vysokomtsk st vstavy vznikla s podporou msta Vysok Mto a stlho partnera Mstsk galerie ve Vysokm Mt, kterou je spolenost Ecotex. Knihu Pavla Chalupy Mezi nebem a zem vydalo u pleitosti vstavy nakladatelstv Arbor vitae v Praze. Vysokomtsk vstupenky plat i pro vstavu v Litomyli a naopak.

Kdla motl oima Radko Krejho

OBLAST/ Muzeum v st nad Orlic otevelo spolenou vernis ve tvrtek 5. kvtna pt novch vstav. Jednou z nich je i vstava fotografi brouk a motl a ukzek z entomologick sbrky Radko Krejho. Mottem tto expozice je pedstavit zblzka nvtvnkm krsu a rozmanitost tchto ivoich, kte, pestoe ij v naem okol, mlokdo se s nimi setk tak, aby si je mohl lpe prohldnout. Radko Krej bydlel vc ne deset let ve Vysokm Mt, m k tomuto mstu vel vztah a stle se sem vrac. Mnoho expont v jeho sbrce pochz z jeho okol. Entomologii, kter je po stelectv jeho druhm konkem, se vnuje tm dvacet let jenom jako ryz amatr a teprve v poslednch tech letech zkou brouky a motly tak fotografovat. Nepouv dn speciln fotoapart s teleobjektivem a i kdy sm k, e udlat fotku je nkdy velk problm a s tmi profesionlnmi se nedaj srovnvat, jeho fotografie psob velice dobrm dojmem. Pi prochzce prodou si snad kad vimne poletujcch motl, obas vypla sarane, na kvtech zahldne velu nebo melka, na lesn cest potk chrobka a u vody ho me upoutat poletujc vka. To je ale jen nepatrn zlomek toho, co nm nae krsn proda ze sv bohat nrue nabz a jak sm autor podotk, nepatrnm zlomkem tto krsy je i to, co nabz k nahldnut tato vstava. Nkterm snad pome otevt vc oi a nau je lpe se v prod dvat kolem sebe, tm ostatnm snad pinese alespo na chvli radost a snad i trochu pouen. Krom zajmavch informac se zde nabz pohled zblzka na tvory, kter bn nepotkte,

protoe jsou bu pla a uteou dv ne se k nim piblte, nebo jsou aktivn v noci a pohybuj se skryti pod roukou tmy. Nvtvnkm vstavy se nabz ke zhldnut vce ne 150 fotografi, na kterch autor pedstavuje krsu barev a tvar brouk, dennch a pevn nonch motl zachycench v jejich pirozenm proste-

d. Vtinu z nich dky jejich skrytmu zpsobu ivota mlokdo zn a tak spolu s monost prohldnout si je i v tm edesti vystavench sbrkovch krabicch zprostedkovv pohled zblzka na tyto drahokamy na prody. Vstava bude otevena do 3. ervence, bli informace najdete na www-muzeum-uo.cz. -vb-

INZERCE V TRSU
trs@trs.cz 603 749 768

Koupm byt
ve Vysokm Mt nebo v Chocni.
Pedem dkuji za nabdku na tel.: 608 233 027

10

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

LITOMYL/ K vn dopravn nehod osobnho automobilu dolo ve stedu 4. kvtna krtce ped estou hodinou rann v katastru obce Litomyl. idi pravdpodobn dostal smyk, vjel do protismru a bon

Dostal smyk a vrazil Skonil zkuebn provoz istrny do stromu odpadnch vod v eskch Hemanicch
narazil do stromu. Mu utrpl velmi vn porann. Provoz na silnici dili policist bhem vyetovn kyvadlov. Finann kody byly odhadnuty na asi edest tisc korun. CESK HEMANICE/ Rok po uveden do provozu istrny odpadnch vod v eskch Hemanicch se v n uskutenil den otevench dve. Ten si nenechaly ujt destky obyvatel obce ani pozvan host a zstupci firem, kter se na realizaci podlely. O istice a kanalizaci se v eskch Hemanicch zaalo hovoit ji ped nkolika lety. "pln prvn zmnku o pprav kanalizace mme ji v zpise zastupitelstva ze zatku kvtna 2005," potvrzuje souasn starosta eskch Hemanic Pavel Eli. V t dob se jet mlo jednat o vypracovn projektov dokumentace pro kanalizaci jak v eskch Hemanicch, tak i v sousedn Tisov. V roce 2007 se ale od spolenho zmru ustoupilo a v kvtnu se Hemanit rozhodli pro vstavbu samostatn istiky pro obec. Akceptovateln nabdkov cena vzela a z tetho vbrovho zen na dodavatele stavby. Zakzku nakonec zskala firma EVT SVITAVY, s. r. o. Celkov nklady projektu "esk Hemanice - kanalizace a OV", kter zahrnoval istrnu odpadnch vod, tyi erpac stanice, dv domc erpac stanice a gravitan kanalizaci a celkov dlce tm dva metry, se i s ppravou vyplhaly na vce ne estadvacet a pl milion korun. Necelmi sedmncti miliony pisplo ministerstvo zemdlstv, tm dvma miliony tak Pardubick kraj. Nad rmec projektu obec pomohla vlastnkm s vstavbou kanalizanch ppojek v mstnch komunikacch, byla vyitna a zmonitorovna star kanalizace, do kter ji po nsledn oprav nenatkaly balastn vody. "Pro nai vesnici se jedn o nadasovou akci. Je ale pravda, e nebt pipravenosti projektu a podpory Pardubickho kraje, tko by takto mal obec v konkurenci dost o dotaci uspla," mn starosta Eli. Andrea tolbov, foto Ivan Hudeek

Odkud vychz slunce

spchy vysokomtsk ZUky na soutch a pehldkch

VYSOK MTO/ ci vysokomtsk Zkladn umleck koly si pipsali dal spchy na soutch a pehldkch. Po mezinrodnm spchu Rubnku na souti ve Slovinsku se podailo zskat dal cenn trofeje na celosttn rovni. Na soutn pehldce Mld a Bohuslav Martin v Police zskala zpvaka Barbora Schejbalov Zlat psmo a zvltn ocenn. Pveck duo Andrea otnerov a Valentina Blhov a klavrista Antonn Zerzn zskali tak Zlat psmo. Zpvaky Daniela Ptkov a Aneka Jiskrov, duo Aneka Jiskrov a Aneta Zleskov, houslista Michal Schejbal a klavristka Kateina Beikov byli stbrn. Velikho spchu doshla v celosttnm kole soute ZU ve he na akordeon Sabinka Stehlkov. Vtzstvm ve sv kategorii se zaadila mezi nejnadjnj hre na tento nstroj v republice. Tradin spn byla i Saframentsk kapela, kter s velkou odezvou vystoupila jako host na pehldce folklrnch soubor ve Zln. Tak v celosttnm kole soute ZU ve he na kytaru, kter probhne v Novm Straec, mme svoji zstupkyni Marktu Vedralovou. Vce na www.zusmyto.cz Ji Vedral, zstupce editele ZU Vysok Mto

Vernis vstavy obraz Lucie Stakov a keramiky Ireny Hirai se v litomylskm Antik Hotel Sofia kon v ptek 3. ervna od 18 hodin. vodn slovo pednese Frantiek Stank, herec Klicperova divadla v Hradci Krlov.

Bentky pod snhem

Situan komedii uvd v ptek 3. ervna od 19 hodin v litomylskch Klternch zahradch divadeln soubor SemTamFr ze Slavina. Komedie divky zavede k prostenmu stolu dvou mileneckch pr. Ovem pi veei dojde k neekan zmn, kter mlem rozbo vztahy. V ppad nepznivho poas se pedstaven pesouv do velkho slu hotelu Zlat hvzda na nmst v Litomyli. Pod Dobr divadlo.

Minifest v Litomyli
V sobotu 4. ervna se od 13 hodin ped litomylskm Lidovm domem kon hudebn Minifestival. Vystoup: Wilow Lake (Litomyl), Ddovy blechy (Trek), Chaoz K. Z. R. (Litomyl), Trio de Janeiro (Litomyl), Swingov orchestr Chrudim, The Night s Joy (Litomyl), Mothers Angels (Sloupnice). Vstupn dobrovoln. Za nepznivho poas se festival kon na sle Lidovho domu, vstupn je 50 korun. Ve stejn dob se na litomylskm nmst uskuten kln silnch mu Strongman 2011.

SERIL TRSU O PSCH PLEMENECH

Border kolie
Druhm nejpoetnjm plemenem ve vysokomtsk zkladn kynologick organizaci jsou Border kolie, a to pedevm mezi majiteli cvicmi agility. Plemeno bylo vylechtn na konci 19. stolet na pomez (hranice = border) Anglie a Skotska. Tato oblast se nazv Border Counties. Pvodn bylo plemeno ureno hlavn pro shnn ovc do std a veden std nehostinnou krajinou podle povel ovka. Nzev plemene byl stanoven v roce 1910. Standard byl pijat v roce 1976. Nejstar (od roku 1906) organizac zabvajc se registrac BOC je ISDS (International Sheep Dog Society) se sdlem ve Velk Britnii. Bhem lechtn tohoto plemene spolupracovali milovnci ps s nejrznjmi ovky. Jejich vsledkem pak bylo toto plemeno pracovitho psa, bleskurychlho a snadno se rozhodujcho. Border kolie se ad k nejinteligentnjm plemenm vbec, je to uenliv a pracovit pes, velmi iv a obratn, potebuje dostatek prostoru a pohybu. V nahnn std nem konkurenci, rozen je tedy u vech chovatel ovc. Stejn tak vborn je v rznch kynologickch sportech jako jsou teba agility, obedience, dogfrisbee, flyball, posledn dobou stle astji exceluje i na poli sportovn kynologie. Border kolie je pes stednho vzrstu, nen ale tkopdn ani pli lehk. Psi dorstaj a okolo 54 cm, feny jsou o nco men. Samci jsou i t a dosahuj hmotnosti cca 22 kg, feny cca 19 kg. Srst je bu dlouh, stedn dlouh a nebo krtk. U tohoto plemene se nejvc cen pohyb, kter je voln, plynul, pliv a rychl. Je mnoho barevnch variant srsti, nejastj je ern s blmi znaky (mezi klasick bl znaky pat lmec, ponoky, bl pika ocasu, bl bicho, bl lysina). Mezi dal pat napklad hndobl, blue merle, red merle, tricolor atd (je povolen jakkoli zbarven, ale nikdy by nemla pevldat bl) . V chovu registrovanm FCI se nepipout do chovu jedinci, u kterch pevld bl a tak nen povoleno pipoutt mezi sebou dva jedince merle (mramorovho) zbarven. V pracovnch chovech, registrovanch ISDS a jinmi organizacemi zamenmi na prci, se na barvu psa nebere dn ohled - zde je vbr jedinc zvisl pouze na tom, jak dan jedinec reaguje. Oi mohou bt v cel kle hnd. Tak jsou povoleny modr, ale pouze v ppad merle jedinc, jinak je to vada vyazujc z chovu. Na nejspnj border koli je

FANNY MIVEKO MAJITELKY BRY OURAOV

Krom vemonch sloench zkouek zskala nkolik titul vcemistra R v agility, dle mistr vchodnch ech, pes roku 2008, kvalifikace na European open 2009, kvalifikace na IMCA 2009... Milan Lipavsk, Hruov Pokraovn pt

Pedstaven Lavika v podn komick dvojice z Jankovy akademie mzickch umn Brno bylo v sobotu 7. kvtna soust Festivlku v Janov u Litomyle. Dti i dospl si mohli vyzkouet svoji ikovnost pi onglovacm workshopu, kter nsledoval.

Vernis vstavy Hraky s pbhem

V sobotu 4. ervna od 16 hodin zan na litomylskm zmku vstava hraek z obdob let 1870 1940. Vernis moderuje Karel Voek.

Dtsk den na Veselce

Hry, zbava, zpvn, kouzelnk, tombola a zbavn duo Mra a Dda ekaj na dti v nedli 5. ervna od 15 hodin ve Cviebnm sle Veselka v Litomyli.

S prvodcem po hrad v Brandse i letos

BRANDS NAD ORLIC/ Prohldky s prvodcem jsou na hradn zcenin v Brandse nad Orlic bn i letos. Je to dky naden len sdruen pro zchranu hradu. Msto loskch dvou je tentokrt prvodcovsk tm tylenn. Vklad opt pojednv o torzln architektue na eskch zceninch, o historii brandskho hradu a navc i o novch poznatcch a zmrech, kter se tkaj zchrany hradnho komplexu. Na zceninch obdobnho typu nebv ve vtin ppad prvodcovsk sluba vbec zizovna. Jedn se tak o jedinenou pleitost seznmit se s jednou z mn znmch hradnch zcenin esk republiky, kter je kriticky ohroena, uvedl pedseda Sdruen Michal Slnika. Stl termny pro jarn
Fanny Miveko Bry ouraov. Foto Ale Kabrhel

a letn sezny jsou ji stanoveny. Prohldky ve vybranch dnech zanaj vdy v celou hodinu od 13 do 18 hodin. Stanovit prvodce se nachz na cest z nmst nad radnic smrem k hradu a je dn oznaeno. V ppad zjmu si lze na telefonnch slech 465 544 378 nebo 737 869 296 nebo na e-mailu Michal.Slanicka@seznam.cz od ervna do z domluvit i individuln prohldky ve vedn dny. Termny prohldek pro jarn a letn obdob: sobota 28. kvtna, sobota 18. ervna, sobota 25. ervna, nedle 3. ervence, ter 5. ervence, sobota 16. ervence, sobota 23. ervence, sobota 30. ervence, sobota 6. srpna a sobota 27. srpna. Podzimn seznam prohldkovch dn bude zveejnn koncem srpna.

-a-

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

11

Chceme t spolu, ne vedle sebe

Vstava Speciln zkladn koly ve Vysokm Mt se v mstnm Regionlnm muzeu kon od stedy 1. ervna do nedle 12. ervna.

Haushoferova krajinsk kola - slovo galeristy

LITOMYL/ Traduje se, hlavn mezi tuzemskmi sbrateli, e otcem eskho modernho krajinstv je Julius Mak, rodk z Litomyle a k prask vtvarn Akademie u Maximiliana Haushofera a malsk koly v Mnichov u Leopolda Rottmanna. V tto vaze o koenech esk modern krajinomalby si dovolm zajt o nkolik destek let hloubji do 19. stolet. Max Haushofer piel jako profesor na praskou Akademii v roce 1844 na pozvn svho vagra Christiana Rubena, kter ji v tomto obdob v Praze psobil. Malsk vyjadovac prostedky t doby byly pln pod vlivem stedoevropskho romantismu, ze kterho potky Haushoferovy koly vychzely. Leton vstava Haushoferovch k v Galerii Kroupa chce skladbou vystavench obraz ukzat velk vliv a zsluhu tohoto vznamnho stedoevropskho krajine na vvoji a posunu k modernjmu zpsobu malovn, zvlt u autor, kter dnes dobe znme, jako jsou pedasn zemel Adolf Kosrek - Ideln krajina (1855), mistr akvarelu a malskho drobnopisu Bedich Havrnek - Vesnice Dub (1876) a Rybsk chalupa u Vltavy (kolem r. 1882), nutno podotknout, e se jedn s nejvt pravdpodobnost o jeho dva nejlep obrazy v soukromm dren, nrodn mal Julius Mak - Na vychzce s pskem (kolem 1887), realista, srovnateln s barbizonskmi Vilm Riedel - Krajina s ekou (1866), vynikajc mal hrad a zmk Hugo Ullik - Stekov (1872), a Courbetovsky vystien Antonn Waldhauser - ern skly blzko Trouville (1878) a v neposledn ad pikov ran romanticko-realistick obraz komornho formtu samotnho Haushofera z oblky katalogu - Ohniv zpad slunce (kolem r. 1845). V povdom sbratelsk veejnosti je ji pevn ukotven Leopold Stephan - Sklize (1857) a dol Vhu (1863), do nedvna pozapomenut, ale kosmickou rychlost si do mnoha rozvjejcch se eskch sbrek cestu razc osobit a vynikajc Adolf Chvla Krajina na Szav (1861), jeho obraz lze adit k tomu nejlepmu, co od nho v souasn dob znme i v rmci Haushoferovy koly, zatm v povdom sbratel mn frekventovan, ale v monumentlnm rozmru na vstav zastoupen Michael Haubtmann - Stedomosk krajina (1874), kter by mohl bt chloubou i ve sbrkch Nrodn galerie v Praze. Tento vet nejvznamnjch obraz vstavy je dokladem toho, e nehled na romantick vchodiska byl posun k realistickmu vyjden (krom Kosrkova obrazu, kde jsou zejm jet dozvuky romantismu) vce ne patrn a kdy Chvlovu Krajinu na Szav a Stephanovu Sklize meme v rmci stedoevropskho prostoru oznait za dla naprosto nadasov a dobou svho vzniku vjimen. Co se te finannho ohodnocen eskho umn 19. stolet a pedevm krajin Haushoferovy koly, nen mon, aby se v dob, kdy nejvznamnj dla esk moderny dosahuj cen zhruba mezi 5 a 20 miliony korun, prodvala mistrovsk dla 19. stolet kolem 1 milionu nebo dokonce pouze ve stotiscovch stkch. Dnes je ji zejm prozravost nkolika mlo sbratel, kte ji ve druh polovin 90. let 20. stolet vyuili tehdej nabdky na trhu, sten i z bval Waldesovy kolekce a z dnenho pohledu za velmi mal penze nakupovali. Mezitm se ceny nkterch obraz i ztrojnsobily, pesto, e zatm krajini Haushoferovy koly nebyli zasaeni davovou psychzou jako krajini koly Makovy. Navc dnes zskat a koupit za pijatelnou cenu kvalitn dlo autora z okruhu Haushoferovc je nkolikansobn t ne zskat pkn obraz njakho Makovce. Pispv k tomu i situace v eskm, ale rovn i evropskm obchod s umnm, kdy na trh asi v polovin minulho desetilet vstoupilo nkolik mladch ambiciznch galerist, vtinou dnench tictnk, kte se na Makovu a v poslednch nkolika letech i Haushoferovu kolu zaali specializovat. Z tohoto dvodu asto dochz a u k veejnm nebo skrytm privtnm soubojm mezi tmito a jinmi obchodnky, kte jsou asto ochotni zaplatit vt stku za vybran dlo ne vtina souasnch sbratel a rovn nevhaj vyhledvat v bhu asu zatoulan dla, bez nadszky eeno, v planetrnm mtku po cel severn polokouli. Jednm pkladem za vechny z minulho roku, i kdy se netk Haushoferovy koly, je prodej metrov Katedrly od Oldicha Blaka na aukci v New Yorku za bezmla 2 miliony korun nebo prodej prmrnho obrazu Otakara Coubina o velikosti 33 x 41 cm za 400 tisc korun v jedn japonsk aukn sni. Z tohoto pohledu meme prakticky s jistotou oekvat budouc rst cen kvalitnch dl Haushoferovc i vzhledem k jejich naprostmu nedostatku, stle vtmu asovmu odstupu od doby jejich vzniku a nadle se roziujcmu okruhu sbratel, jejich hlavnm zjmem krajinomalba 19. stolet je. Do dnench dn se jenom v letonm roce ady zkaznk Galerie Kroupa rozrostly o dva nov zanajc sbratele, kte byli umnm krajin Haushoferovy koly tak uchvceni, e se rozhodli sv voln finann prostedky do jimi vybranch dl okamit investovat. Zbv snad pouze dodat, e moje losk prognza poklesu nelogicky pemrtnch cen obraz Josefa Prochzky se potvrdila, lze nyn proto pedpokldat, e pi uvdomn si vech sloitost a okolnost dj minulosti se ne vechna vytvoen dla v bhu asu a vzhledem k nkolika vlenm konfliktm na evropsk pd v poslednch 170 letech dochovala, take bhem krtk doby urit dojde i k naplnn odhadu finannho vvoje krajin Haushoferovy koly a vbec eskho malstv 19. stolet jako celku. Posledn vvoj na eskm umleckm trhu a u naich jinch soused v Rakousku je toho dkazem. Miroslav Kroupa, Litomyl

Tanen zbava
Ve Sportovnm arelu v Dolnm jezdu se v sobotu 18. ervna od 20 hodin kon tanen zbava. Hraje skupina Rufus.

Bubnovn pod letn oblohou

Obecn prospn spolenost Vdom srdce zve na podveer s bubnovnm, hranm a zpvnm s Dou a Vr ou Kratochvlovmi. Letn setkn na zahrad M Pod Smrkem ve Vysokm Mt se uskuten ve stedu 22. ervna od 18 hodin. V ppad zataen oblohy se bude bubnovat ve kolce. Vstupn 180 korun, dti polovic.

Vysokokolsk umleck soubor Pardubice

pod vedenm dirigenta Tome idka vystoupil spolu s Orchestra dArchi v nedli 15. kvtna v kostele sv. Martina v Dolnm jezdu na Litomylsku. "AUDITE, SILETE, DIVINA MUSICA!" je nzev 60. Mjovho koncertu, kter u neodmysliteln pat do cyklu tradinch koncert souboru v Pardubicch. Uskuten se ve tvrtek 26. kvtna od 19 hodin v Aule Arnota z Pardubic v arelu Univerzity Pardubice. Krom VUS Pardubice v programu vystoup jet host Orchestra dArchi Jiho Kuchvlka a sbor Konzervatoe Pardubice.

Astrologie - navigtor nebo posel patnch zprv?

Vichni rdi slyme, jak budou vci skvl, ale ne vdy tomu tak v ivot je. Dobr kartka vm ekne, co se stane. Dobr astrolog vm ekne co udlat, aby se to nestalo. Vyjdme ze zkladnho faktu, e nic nen pevn dno a e mme svobodnou vli se rozhodovat a tud vci mnit. Meme si tedy vybrat verzi reality, jakou chceme prot. Pravda, ne tak pln, mme toti i ivotn pln, kter si nae due pila v tomto vtlen t, a ten je nam limitem. V jeho rmci se vak meme voln pohybovat. Je to jako zahrdka, kterou mme k dispozici a v n si meme dlat co chceme, jen pelzt plot nesmme, jinak dostaneme za ui. Stv se mi, e pijde klient a ve dvech k. "Nekejte mi ale nic patnho!". Naskt se otzka: Pro je vlastn tady? "Uvid, to bude dobr", me ct i kamardka. Je to stejn, jak chtt, aby n ivot neml den a noc, ale jen dny a jet slunn. J na to obvykle odpovdm - "Nen dobr a patn. Ve je zkuenost, jen nkdy nepjemn, ale zkuenost. Ale to, e jste tady, Vm d monost se j vyhnout. Jen muste vzt svj ivot do vlastnch rukou a nco s tm udlat. Co to tedy vlastn znamen vzt ivot do vlastnch rukou? Pedevm poznat s km a m mm tu est. Tedy poznat sama sebe, jak jsou m siln a slab strnky, na em mohu stavt a kde mm tenk led. Pak poznat, jak ivot jsem si vlastn pila i piel t, jak jsou nastaven jednotliv oblasti mho ivota, kde jsou m siln a slab msta. A nakonec - kdy co pijde do mho ivota, kdy bude kter uebn lekce aktivn a co tedy mohu v nejbli dob ekat. eknme, e toto ve vm, pak mm dv monosti: 1. zhroutit se pedem, pehrvat si dramatick scne a ekat a to pijde. 2. udlat opaten, kter takovou zkuenost odklon i zmrn. Uvedu pklad. Vidm, e klientovi se bl do ivota problm se sourozenci. V pedurenosti m, e ho bude eit, take lze oekvat, njak problm nastane. Upozornm na nj a klient k. "Ano, prv jsem na cest k bratrovi. Dl mi takov starosti, e z toho nespm. Ml takovou hezkou rodinu, hodnou enu, ale nael si milenku, rozvedl se, je zadluen, ztratil prci, dl jednu blbost za druhou...takov to byl slun lovk, ale te ...stydm se za nj. eknu mu, co si o tom myslm, dl hanbu cel na rodin, u to nen mj bratr." Tento klient je na nejlep cest si na dlouhou dobu zkomplikovat sourozeneck vztah a stoj na kiovatce. Je na nm, jak se zachov. Me bratrovi kzat morlku a protoe bratr zejm nen schopen to v tuto chvli zmnit, je sm ne astn, utrpen a posledn, co potebuje slyet, je pednka tohoto typu, zejm se rozejdou ve zlm. Tento lovk me ale tak zmnit svj pohled na celou zleitost a ct napklad: "Teda brcho, jsi blb. Neumm si tohle moc pedstavit, ale mm t rd, vdycky bude mj bratr. Kdyby bylo nejh, tak pij a nco vymyslme". Rozdl v jedn vt zpsob, e se ve bude vyvjet na mnoho let jinak. Nezmn to skutkovou podstatu situace bratra, kter je vyhrocen, nezmn to ani starost, kterou o nj klient m, ale zmn to, jak ji oba budou eit a co to pro n oba bude do budoucna znamenat. Astrologie umon nahldnout, kam by vci vedly, pokud si nedme pozor. Um varovat ped neuvenm inem, jm si zadlme na pote na mnoho let. patn "osud" je dsledek patnho rozhodnut ve patnou dobu. Mme-li tedy v plnu due nco zat, zaijeme. Je ale na ns, jak to vyeme a jak velk problm z toho bude. To u ve hvzdch napsno nen. Vdy si tedy meme vybrat verzi reality, kterou budeme t, vdy mme njakou volbu, jen se musme nebt vzt osud do vlastnch rukou. Hodn tst! Katherine Koting, Hruov, tel.: 603 802 304

Sabina Stehlkov: nadjn vysokomtsk akordeonistka

VYSOK MTO/ Sabina Stehlkov, kyn tetho ronku ZU Vysok Mto ve he na akordeon, si zatkem kvtna pipsala na sv konto dal velk spch. U od z loskho roku se pod vedenm pan uitelky Hany Dostlov pipravovala na sout k ZU ve he na akordeon. To znamenalo nacviit zpamti repertor v celkov dlce t a pti minut. To bylo pro m nejt. Tak hrt bez trmy a s smvem, k Sabina. Skladby ale zvldla u v listopadu a pak ji ekala ada vystoupen, aby si ovila, e je um zahrt nejen doma a ve td, ale i ped publikem. V noru se pak rozbhl maratn soutnch postup. Nejprve postup do okresnho, potom do krajskho a nakonec postup do celosttnho kola. Tam j los pisoudil osm poad mezi estncti desetiletmi soupei a soupekami z cel republiky. Nejlpe se mi hrlo ve kolnm kole, protoe probhalo ve znmm prosted. V okresnm kole jsem mla dvojnsobnou radost z postupu. Postoupili jsme toti dl jet spolu s Denisem abou jako duo a v kraji se mi povedlo zahrt nejlpe ze vech kol, vysvtluje Sabina. Vkony vech dt byly v celosttnm kole obdivuhodn. Na malch muzikantech nebyla znt dn nervozita, ani nechu hrt, pokolikt u, ty sam skladby a zahrt je opt skvle. Povedlo se to skoro vem. Proto porota pistoupila k tomu, e udlila celkem osmkrt tet cenu, dvakrt druhou cenu a estkrt prvn cenu. Sabinka zahrla skvle a zskala tak prvem prvn cenu. Nemohla jsem tomu uvit, splnil se mi sen, radovala se z vtzstv Sabina. Sabina Stehlkov se he na akordeon vnuje od svch esti let. Krom toho navtvuje jet tanen krouek T-komplex a literrn dramatick obor a ppravn pveck sbor Ki lek ve vysokomtsk Zkladn umleck kole. Jejm snem je zahrt si v kapele. -a-

Sportem pro dti

Charitativn akce pro Fond ohroench dt se kon na nmst Pemysla Otakara II. ve Vysokm Mt v sobotu 4. ervna od 9 do 15 hodin. Bhem akce se uskuten jzdy na spinningu, K2 hikingu a cvien T-BOW. Dalmi doprovodnmi akcemi bude pedveden aerobiku a binch tanc, pro dti je pipraven skkac hrad.

12

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Sraz dvoukolovch stkaek Stratlek pipomene vro hasiskho sboru

VYSOK MTO/ Bylo to v roce 1871, kdy byl z popudu Dr. Slavka ve Vysokm Mt zaloen spolek s nzvem "Sokolsko-hasisk jednota". By po nkolika letech innost tohoto spolku ustala a a v roce 1881 byla (pod jinm nzvem a s jinm statutem) znovu obnovena, meme rok 1871 skuten povaovat za rok zaloen dobrovolnho hasistva ve Vysokm Mt. A prv tuto skutenost chtj spolen pipomenout Regionln muzeum ve Vysokm Mt a Sbor dobrovolnch hasi. 11. ervna v rmci Sodomkova Vysokho Mta je proto pipraven sraz historickch dvoukolovch stkaek od vysokomtsk firmy Stratlek. z SDH Lnice. Rozmanit svt hasi tak pibl vstava model hasisk techniky dokumentujc jej historick vvoj od runch parnch stkaek a po souasn modern vozy. Na vstav v Regionlnm muzeu ve Vysokm Mt bude k vidn vce ne 500 model v rznch mtcch zapjench od soukromho sbratele. Krom uniktnho souboru run zhotovench model eskch vozidel budou soust vstavy tak star plechov hraky ze 60. a 70. let, dtsk porn autka s oblieji nebo dioramata - napklad porn zbrojnice i hoc budova finannho adu. Foto archv Regionlnho muzea ve Vysokm Mt

Motokry jsou ve Vysokm Mt ji pl stolet

VYSOK MTO/ Vstava dokumentujc historii a vvoj zvod motokr ve Vysokm Mt, kter jsou ji padest let nedlnou soust sportovnho a spoleenskho ivota zdejch obyvatel, bude zahjena 6. ervna ve vstavnch prostorch Regionlnho muzea. Prvn zvod se konal na nmst 8. kvtna 1961 za asti estncti jezdc a velkho zjmu veejnosti. Podle tvaru trat na nmst byl v nsledujcch letech tento zvod pojmenovn jako "Vysokomtsk tverec". U jen samotn jzda po tehdej hrub dlab s motokrou, kter nem provn, musela bt pro jezdce velmi silnm sportovnm zitkem. Ji pi prvnch zvodech stli na startu tyi jezdci z Vysokho Mta - Josef Nalezenec, Alfrd Prey, Jaroslav Javrek a Jaroslav Mencl, v dalch letech je nsledovalo mnoho dalch, kte si byli schopni zvodn techniku postavit sami a nkte i velmi dobe bodovat na pice mistrovskch zvod tehdejho eskoslovenska. Vstava potrv do 26. ervna. Na hojnou nvtvu se t lenov Autoklubu Karosa, klub v AR, Vysok Mto. -red-

Na sraz je pihleno pes ti destky historickch stroj z cel esk republiky, piem se tak pedstav cel vvojov ada

vrobk Stratlkovy tovrny. Zajmavm doplkem cel akce bude bezesporu pedveden dobovho sekerkovho cvien hasi

Odpad td nejlpe Skoenit

OBLAST/ tyi sta tinct obc Pardubickho kraje se pihlsilo do soute o titul Pernkov popelnice 2010. Absolutnm vtzem tvrtho ronku se staly Skoenice. Obec na Chocesku navc ve sv kategorii do 500 obyvatel zvtzila. "Absolutn vtz soute je hodnocen bez ohledu na poet oban. Skoenice, obec s pouhmi 461 obyvateli, prokzala, e m nejlep systm a organizaci sbru papru, plast, skla, npojovch karton, bioodpad, nebezpench odpad a zptnho odbru elektroodpad," uvedl Tom Peek, regionln manaer firmy EKO-KOM, a. s., kter sout za podpory Pardubickho kraje sout vyhlauje. "V obci tdme odjakiva a tdn stle rozlinmi zpsoby mezi obyvateli propagujeme. Navc jsme rozili poet sbrnch mst a mstn zkladn kola je zapojen do projektu Recyklohran," k starostka vtzn obce Iveta Diepoltov. Vyhran penze ve Skoenicch investuj na dokoupen dalch sbrnch ndob na odpad. Jedn se o kontejner na papr, kter bude umstn u koly. Druh st penz poputuje k obyvatelm obce, kte si chtj podit popelnice na bioodpad. Obec jim na jejich nkup pispje. V kategorii obc do pti tisc obyvatel bodoval z na oblasti i Brands nad Orlic. Ten skonil druh a zskal tak sedmdestitiscovou finann odmnu. "S tmto umstnm rot a papr. Hojn jsou v Brandse vyuvny i kontejnery pro domovn odpad, kter se pistavuj dvakrt ron," vypotv dvody, kter Brands nad Orlic pivedly soute. Za rok 2010 si tuto cenu spojenou s finann odmnou ve vi ticeti tisc korun odnesla obec Makov, kter v ebku absolutnho poad poskoila o neuvitelnch ti sta padest mst. Hodnotcmi kritrii soute jsou celkov vtnost a obslouen objem ndob a pytl pro sbr papru, plastu, blho a barevnho skla a npojovch karton, celkov vtnost sbru nebezpench odpad, zapojen obce do zptnho odbru EEZ a sbr bioodpad v obci, ve v pepotu na jednoho obyvatele obce. Zastnn obce jsou rozdlen do t skupin - do 500 obyvatel, do 5000 obyvatel a nad 5000 obyvatel. Clem soute je motivovat obce k tomu, aby poskytovaly lep podmnky obanm ke tdn odpadu a zvyovaly tak innost oddlenho sbru vyuitelnch a nebezpench sloek komunlnho odpadu. Konen poad: Kategorie obc do 500 obyvatel: 1. Skoenice, 2. Velk Skrovnice, 3. Vojtchov. Kategorie do 5000 obyvatel: 1. Semann, 2. Brands nad Orlic, 3. Svratouch. Kategorie nad 5000 obyvatel: 1. esk Tebov, 2. amberk, 3. Polika. Andrea tolbov

PEDNKY, BESEDY, SEMINE

MEDITACE S TIBETSKMI MSAMI
V pondl 23. kvtna od 17.30 hodin se ve Faltysov knihkupectv v Litomyli kon meditace s Aloisem Machkem.

DVA DCHODCI V THAJSKU

Pednka s promtnm Vry a Jiho Markovch se uskuten ve stedu 25. kvtna od 19 hodiny ve vysokomtsk Zkladn umleck kole.

jsme velmi spokojeni. V Brandse vzniklo osm mst s kontejnery na plasty, sklo a papr. To samotn ji nut nae obany tdit. Navc podle zkona o odpadech sbrme ve spoluprci s Ekolou esk Libchavy nebezpen odpady a mstn skauti dvakrt ron sbraj kovov

ke druhmu mstu, tajemnk Mstskho adu Jaromr ebetka. V rmci soute se pravideln udluje tak cena Skokan roku. Toto ocenn nle obci, kter bez ohledu na kategorii zaznamenala nejvy nrst bodovho ohodnocen mezi minulm a letonm ronkem

Skialpinista Novk sjel na lych Mont Blanc

INZERCE

Kraj sjednotil poskytovn pohotovosti

PARDUBICE/ Rozsah poskytovan pe Lkask sluby prvn pomoci (LSPP) v Pardubickm kraji se od 1. kvtna sjednotil. Lkai ve Svitavch, Chrudimi, st nad Orlic a Litomyli slou na pohotovosti jen o vkendu. Pouze v Pardubicch, kde nen rozdl mezi potem pacient ve vedn a svten den, zstv ordinan doba zachovna v pvodnm rozsahu, tedy po cel tden. Zmny vychzej z dlouhodob statistiky nvtvnosti a nijak nesniuj zajitn lkask pe. Pacienti s akutnmi problmy budou oeteni v nemocnici, ve vedn dny by mli vyuvat slueb svho praktickho lkae a v ppad ohroen ivota volat zchrannou slubu. Zajitn Lkask sluby prvn pomoci pro dospl pedstavuje pro Pardubick kraj nemalou finann zt. Proto jsme zpracovali pehledy, jak jsou jednotliv pracovit v kraji vyuvna, vysvtlila radn Tauberov, pro kraj sjednotil provozn dobu. Doclme tm vt efektivitu provozu LSPP. Z informac zskanch od veden nemocnic ve Svitavch a Chrudimi jasn vyplynulo, e vrazn pevauje poet oetench pacient od ptku do nedle, kdy LSPP navtv piblin ti tvrtiny z celkovho potu oetench pacient. daje o nvtvnosti potvrzuj, e vkendov uspodn LSPP v Litomylsk nemocnici a Orlickosteck nemocnici, kde nen zaji ovn provoz ve vedn dny, se osvdil. Pardubick kraj

Ordinan doby LSPP pro dospl

ptky Pardubick krajsk nemocnice, a.s. Svitavsk krajsk nemocnice, a.s. Chrudimsk nemocnice, a.s. Litomylsk nemocnice, a.s. steckoorlick nemocnice, a.s.
17.00 - 21.00 14.00 - 22.00 18.00 - 21.00 16.00 - 20.00

Nron cesta na vrchol.

sobota+nedle+svtky
10.00 - 22.00 9.00 - 17.00 8.00 - 17.00 8.00 - 13.00 9.00 - 18.00

umstn
Erno Kola 1014 Kollrova 2070/22
v arelu nemocnice, v budov editelstv v arelu nemocnice, v budov editelstv v arelu nemocnice, v pzem neurol. pavilnu

poznmka
slou se i ve vedn dny, slubu zajiuje Pardubick lkask pohotovost s.r.o. LSPP sdl v budov polikliniky naproti nemocnici

VYSOK MTO/ Vysokomtsk skialpinista Petr Novk se me pochlubit dalm skvlm sportovnm vkonem. Ve francouzskch a vcarskch Alpch se mu podailo vystoupat na vrchol Grand Combin (4309 metr nad moem) a sjet z nho na lych.

Zcela vjimen je zdoln nejvy alpsk hory Mont Blanc (4810 metr n.m.), kterou Novk sjel jej severn stnou pmo z vrcholu a bez sejmut ly. Obou vkon doshl koncem dubna, a tak jsou evidovny jako zimn vstupy. -red-

v ptek se neslou

Sodomkovo Vysok Mto ji popt

Dokonen z tituln strany V rmci 140. vro od zaloen hasiskho sboru ve Vysokm Mt se na nmst sjedou dvoukolov hasisk stkaky Stratlek a jako pipomnka 50 let zvod motokr ve Vysokm Mt se uskuten zvody historickch motokr okolo nmst Pemysla Otakara II. Nejvznamnj nadstavbovou st programu bude vzpomnka na pistn Jana Kapara ve Vysokm Mt. V jejm rmci se dokonce uskuten vzlet repliky letounu Jana Kapara Blriot XI. -red-

PEDNKY, BESEDY, SEMINE

EGYPTSK DOBRODRUSTV
Cestopisn pednka se v Mstsk knihovn v Chocni uskuten ve tvrtek 26. kvtna od 18.30 hodin. Vstupn 30 korun.

PEDNKA NADDY IDINSK

Pednka na tma Jak zjistit skryt vlohy dtte k volb odpovdajc profese se uskuten v ter 31. kvtna od 17.30 hodin v litomylskm Faltysov knihkupectv na Smetanov nmst. -redNa stee Evropy ... ped nebezpenm sjezdem.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

13

Zmrtvchvstn Dobkova Pardubice zvtzily U Loun a vyuovali v produktivit odnesl amberk

TJ Sokol Dobkov - FC amberk 3:1 (2:1) DOBKOV/ Kdo by to byl ekal. Odepisovan Dobkov se zvedl a tet vhra v ad znamen znateln bodov odskoen od zrdnch vod sestupu. vod zpasu krajskho peboru v kopan patil domcm, kte chtli potvrdit svoji rostouc formu dalm vtzstvm. Zahradnk s Klapalem vak v obch ancch neuspli. Jak se promuj brankov pleitosti ukzal Dobkovskm v 15. minut Vl. Huka, jen nedal Lukesovi anci - 0:1. Radost host vak trvala pouze dv minuty. Luk Rychtak naservroval zdnliv ztracen baln Klapalovi a bylo vyrovnno. Drtiv tlak Dobkovskch korunoval po rohovm kopu Karela, kter pesnou hlavikou poslal domc do veden 2:1. Druh poloas zaal nporem amberka. Vl. Huka s Pavelkou vak divkm pedvedli, jak obrovsk ance se daj split. Dobkov hrl trpliv a ekal na svou anci. Ta pila v 72. minut. K odraenmu mi se dostal Houvika, jeho teovan stela skonila za zdy pekvapenho Mata - 3:1.amberk mohl korigovat trestnm kopem v podn Ulvra, ale Lukes se blskl bravurnm zkrokem. Branky: 17. Klapal, 26. Karela, 72. Houvika - 15. Vl. Huka. Dobkov: Lukes - Bartk, Karela, Hornek, Dostl, Lebeda (82. J. Rychtak), Klapal, Mal, Houvika, Zahradnk, L. Rychtak (87. Rouha). amberk: Mat - Kapar (70. Novotn), ebrle (73. Peek), Franke, Barto, Ulvr, Vl. Huka, Plundra, Pavelka (80. Rous), P. Huka, Jr. Jaromr tolba SK Vysok Mto - FK Pardubice B 1:4 (0:4) VYSOK MTO/ Jeden z ldr krajskho peboru v kopan pedvedl na vysokomtskm stadionu taktick vkon a bhem pti minut rozhodl utkn temi gly ve svj prospch. V prvn dvacetiminutovce si divci pli lbivho fotbalu neuili. Hra se odvjela zejmna ve stedu hit s minimem anc na obou stranch. O tom, e to Pardubit mysl s postupem do divize opravdu vn, svdilo nsledujcch pt minut. Nejprve Krda vstavnm vlastencem zuitkoval centr Vanury a poslal hosty do veden. Pot Rika nezitn nael Fikejze a ten nezavhal. Zkoprnl hri Mta se ani nestaili otepat a inkasovali potet. Sklen vyuil zavhn Hofmana a s pehledem dopravil baln do oputn branky. Domc nevdli, kde jim hlava stoj a hra Pardubic pln nareek a pesnch pihrvek jim dlala oividn problmy. Ve 36. minut vypchl m vysokomtskm bekm Fikejz a tv v tv Novotnmu nejprve trefil ty, ale nsledn dorka tho hre u znamenala tvrt gl v sti branke Mta. Druh poloas u byla jedna velk nuda. Host se nikam nehnali a kdy u se dostali do zakonen, tak Mto nkolikrt skvle podrel Novotn. V 79. minut pedvedl domc stedopola Podmajersk sla-

Mto vydrelo proti Hlinsku pouze prvn poloas Filip Naiser za ocenem
FC Hlinsko - SK Vysok Mto 2:0 (0:0) VYSOK MTO/ Vyrovnan utkn rozhodli domc dvma vstavnmi trefami ve druhm poloase. Host doplatili na nepromovn anc, co se jim u ponkolikt v sezn stalo osudnm. Vrn hrstka divk, kter dala pednost fotbalu ped hokejovm klnm esko - Rusko, vidla od vodnch minut solidn kopanou. Hlinet vltli na trvnk ve velkm stylu. U v vodn minut po chyb Kopeckho mohli jt do veden, Slovka vak skvle vychytal Zahradnk. Hostujc brank si poradil i se stelami T. Bouky a Cacha a v 15. minut znekodnil glovou rnu Holce. Zhruba od 20. minuty se zaala karta obracet a ke slovu se zaali dostvat hri Vysokho Mta. Ve 23. minut tanclovu stelu srazil ve vpn rukou domc Hrub, sud vak k nelibosti hr v modrm nechal pokraovat ve he. Ve 32. minut vyslal Krda tvrd projektil, jen s obtemi vyrazil glman ejdlk pmo na hlavu Dvoka, kter vak mil mimo. V zvru prvn ple mohl poslat hosty do veden ejka, ejdlk vak byl na mst. Krtce po obrtce plchl domcm bekm tancl, ale mil pmo do glmana. V 66. minut se domc dokali glov radosti, kdy stelu Veselskho uklidil do oputn brny Slovek. Pot utekl stdajc Matula, ale trefil pouze bon s domc svatyn. V 73. minut pidali Hlinet glovou pojistku. Jn narazil m Hrubmu a ten pesn vymetl ibenici - 2:0. Pak se utkn pouze dohrvalo a zmnu skre nepineslo ani slo Slovka pes pl hit, kter zlikvidoval Zahradnk. Branky: 66. Slovek, 73. Hrub. Divci: 40. FC Hlinsko: ejdlk - Holec, Hrub, Marek, Slovek, Veselsk, Cach (46. Popelka), T. Bouka (78. Slavk), Jn, M. Bouka, Cepl. SK V. Mto: Zahradnk - Dvok, Jlek, Vostril, Krda (84. Hofman), Pechek, Kopeck, ejka, Podmajersk, Sedlk (70. Peek), tancl (54. Matula). Jaromr tolba

lom a la Ingemark Stenmark. Ten host ukonili a nedovolenm zkrokem v pokutovm zem a nslednou penaltu, kter znamenala i zrove prvn stelu Vysokho Mta na brnu v zpase, sm Podmajersk bezpen promnil - 1:4. Branky: 80. Podmajersk (z pen.) 23. Krda (vlastn), 27. a 35. Fikejz, 28. Sklen. Divci: 150. V. Mto: Novotn - Hofman (60. ikl), Jlek, Pechek (50. Valek), Vostril, ejka (55. Sejkora), Krda, Podmajersk, Kopeck, Sedlk, Matula. Pardubice: Zavel - Baldrych, Kopiva, Sklen (70. Jebek), Kakrda, Konvalina, Fikejz (80. Javrek), Rika, Burinek, Beran (46. Novotn), Vanura. Jaromr tolba

znovu spn
nch stt americkch se zastnili vtzov domcch postupovch

ZVODY HORSKCH KOL

tvrt ronk veejnho zvodu na horskch kolech Generali-Sport Brt BIKEMARATHON se uskuten v sobotu 21. kvtna. Start a cl zvodu je na letiti v st nad Orlic. Prezentace zvodnk na mst od 9 do 10.30 hodin. Trasy jsou dlouh 64, 32 a 13 kilometr. Zvod se ve vech vkovch kategorich. V rmci zvod se uskuten tak dtsk den soute pro dti, skkac hrad atd. Vce na www.bikemarathon.cz.

LITOMYL/ Na nejvt, nejprestinj a nejt souti vdeckch a technickch projekt pro stedokolky na svt INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair), podan letos v kalifornskm Los Angeles, obsadil Filip Naiser z Gymnzia Aloise Jirska v Litomyli s projektem EyeControlled Cursor 2. msto v oboru Computer Science. Postoupil z nrodnho finle XVII. ronku Soute vdeckch a technickch projekt stedokolsk mldee EXPO SCIENCE AMAVET organizovan Asociac pro mlde, vdu a techniku AMAVET, o.s. Letos se soute zastnilo 1553 stedokolk z 65 zem, kte do soute pihlsili projekty v 17 soutnch oborech. spch je o to vt, e napklad ze Spoje-

sout, kter probhly ve 47 sttech. -red-

Chcete si nechat napravit tlo i dui? Je te na Koumberk.

LUE/ Od uritho vku zanou kadmu z ns rzn zdravotn problmy. Nkdo se s nimi vyrovnv sm, bez pomoci lka, ale vtina potebuje odbornou pomoc. Taky j patm k tm druhm. Po 12 letech uvn hormon kortikoid jsem se dozvdla, e velk bolesti v oblasti kyelnho kloubu, kter se objevily tm ze dne na den, zpsobily tyto lky. Diagnza znla: aseptick nekrza (odumrn) hlavice kyelnho kloubu. Moje kadenice na tuto zprvu pr reagovala slovy: Tak tohle Mildka jet nemla a mla pravdu. Myslela jsem si, e se za ta lta u m objevily, pop. trvaj dodnes, u snad vechny vedlej inky kortikoid. Nap. klasick mscovit obliej, zdeformovan postava, osteoporza, ed zkal, plsn, alergie, vysok tlak, vysok cholesterol atd.,atd. Mlila jsem se. V pomrn krtk dob, vzhledem k moj diagnze, mi byl kyeln kloub v litomylsk nemocnici spn vymnn. Zaala nov etapa mho ivota, ne jako elezn lady, jak si myslela moje pan doktorka, ale jako lady porcelnov. Po deseti dnech jsem celkem fit byla proputna a pipravena k nstupu na rehabilitaci. K n jsem si vybrala Hamzovu lebnu v Lui Koumberku, paviln G, kde jsem ji jednou, ped pti lety, byla nejen s rehabilitac, velmi spokojen. Od prvn chvle, kdy jsem nastoupila na tzv. G1, a do jedenatictho dne, kdy jsem byla proputna, jsem tm vechno kolem sebe mohla hodnotit na jedniku s hvzdikou. Snad proto, e po mscch strvench asto v nemocnicch jsem nenron, dovedu posoudit a i ocenit prci vech, kte se o ns, pacienty, staraj. Od pan primky, mil, obyejn, lidsky se chovajc, siln osobnosti, pes pan doktorku Slovenku, odborn na vi, sice rznou, ale vstcnou a stanin sestru, nenpadnou, klidnou a velice ochotnou. Sestiky vtinou usmvav, pjemn, pracovit, ochotn saniti a sanitky, pomhajc pi rznch innostech, kter my, doasn nebo trval invalidi, sami nezvldneme. Fyzioterapeutky tzv. rehabilky se vnuj kadmu pacientovi individuln, rozcvi bolav msta a nau ho postupn cviky, s ktermi by ml, ve vlastnm zjmu, pokraovat v domc rehabilitaci, nebo ve skupin, kde kad z nich m trochu jin repertor a vy si urit zapamatujete alespo nkter cvien, i kdy jste ped tm nikdy necviili a je vm teba i pes 80 let. Mohu posoudit a pochvlit i prci vech ostatnch zamstnanc pavilnu G, jako jsou fyzioterapeutky u jednotlivch procedur, masi, drbi a nkter uklzeky. Pokud jsem na nkoho zapomnla, omlouvm se. Co se te vynikajcho jdla, byla by to jednika podtren se dvma hvzdikami, o em svd i to, e po nvratu dom jsem, bohuel, jaksi nemohla dopnout kalhoty. Upozoruji, e toto je mj nzor, nkte pacienti se mnou mon souhlasit nebudou, ale pokud jsem se o tom s nktermi bavila, vtina by souhlasila. Protoe jsem po 9 letech, kdy jsem byla vce mn odkzan jen na spolenost manela a rodiny sv dcery, maminky, sestry a nvtvy kamardek, odvykla spolenosti, mla jsem as pozorovat a teba i obdivovat svoje spolupacienty. Rda bych se s vmi podlila o nkter postehy. Kad jsme jin, mme jinou povahu a tak jsem se setkala a sptelila napklad s 30 letou, veselou, pjemnou enou, kter ekala po amputaci chodidla na protzu, se kterou pak chodila tak, e to nikdo nepoznal a 60 letm pnem, kter se uil chodit s protzami po amputaci obou nohou pod kolenem. Tito lid mi dodvali svm pstupem ke svmu handicapu hodn sly. Velice inteligentn, vesel i smutn 80 let pan po vmn ji druhho kolennho kloubu, kter pi nvtvch sedla uprosted sv rodiny jako matka pluku, pan T., vesel, vtipn, kter nepestal mluvit ani pi jdle, a to hlavn o jdle, ale pesto neobtoval, nepjemn pan, kter svm sobeckm chovnm donutila spolubydlc, aby podala o pesthovn na jin pokoj a potvrdila, vtinou mylnou pedstavu o protivnch kantorkch. Ani nemusela mt na jmenovce na dvech Mgr. A teba jin, kter svoj pehnanou slunost nebyla tak vem po chuti. Nkte pacienti dostali i pezdvky: herecky nadan, upovdan Breptalka, Kovboj samot s velikou zsobou suchho humoru nebo nerozlun dvojice Kemlek a Vochomrka. O dvou pacientech, vraznch a vjimench, bych se rozepsala trochu vc. Mistr svta neboli Brouk Pytlk (ten je jeho slab odvar), tm 60 let fotbalista ze Svitav, jen potvrdil veobecn nzor, e fotbalisti jsou frajei. Protoe neml dn viditeln problmy, upozornil na sebe okamit po nstupu. Pskn a pokikovn po chodb, pobhn a hlun halasen po jdeln tak, aby na sebe co nejvc upozornil, byl pouze zatek. Pisedl si bez vyzvn ke komukoliv. Ten, nic zlho netuc, byl ochotn poslouchat, po chvli znechucen pop. pobaven (podle toho, jak siln ml aludek) odeel. A to byl mu i ena, svj monolog vedl na tma: 80% J a fotbal a zbylch 20% J a ensk. Konkrtn pklad: Mistr svta pichz od baznu, u dve stoj 3 eny: Pozor, pozor, pichz Diskobolos. eny nic. Pozor, pichz Diskobolos. eny opt nic. Vte, kdo to byl Diskobolos? Zase dn reakce. Tak aspo kejvnte! (od t doby moje oblben replika). Uraen odchz, ale protoe je splachovac, za chvli ho vidme, jak se opt k nkomu vetel. Siln pochybuji, e Mistr v, kdo to byl Diskobolos, protoe jedna z mnoha dalch jeho perel byla: Po lebn se pohybuje nebezpen pedofil! Odpov jinak ho ignorujc pacientky: Tak aby vs nechytili. Nevcn pohled a: Ale j nejsem na chlapy. Po vykreslen portrtu mu s naprostou jistotou ct, e a jsem se ve svm ivot setkala s mnoha mui (i bezvadnmi fotbalisty), nco takovho jsem nezaila. Druh, star pan M., bodr, dobrosrden, prav zrnit Moravanka, byla moje spolubydlc. Zpotku, ne jsem si zvykla na jej svrzn zpsob komunikace, a protoe jsem dma a nechla jsem ji poslat do p.. pry, jsem skpala zuby nebo dlala mrtvho brouka. Co to je?, Co to mte?, Co to?, Kam dete? byly nkter z jejch mnoha otzek. Protoe pochz z Novho Msta na Morav, jako ostatn vtina pacient na G1, slyela jsem slova mn neznm. A tak i vs mohu nauit nco z tohoto ne. Musela jsem ovem podat tm pekladatel o peklad: PUNDA budikniemu, OMTAT nebo BLONCAT chodit od nieho k niemu, KOMTAT oupat nohama. Dal slovo jsem uslyela, kdy jsem pila z prochzky: LUNDA se vrtila. Co je to flundra, to bych vdla, co je to ludra, to bych taky vdla, ale lunda?. Take LUNDA tulaka. Posledn slovo snad pekldat nemusm. Pi rann hygien sedm na WC spojenm s koupelnou, spolenm zazenm pro dva dvoulkov pokoje, otevou se dvee a: U budete?. Za chvli, odpovm. Opravdu za malou chvli se dvee otevou znovu: Tak u budete?. J, u to bude. Tak TUMLUJTE, nebo vs pose.. Kdy odjela dom, docela se mi stskalo. Na G1 je stle kolem 100 pacient, a na vjimky, s jednm ze t zdravotnch problm. Vtina po nhrad kyelnho nebo kolennho klubu, nkte na vozku, ostatn s francouzkmi holemi. Kylai se poznaj podle toho, e s sebou stle nos kufrek tvrd podsedk. Ti, kte bhaj bez hol, jsou na len s pte. Vk od 30 do 90 let. ekla bych, e pevauj eny v dchodovm vku, mnohm je i dost pes 80 rok. A na drobn vjimky jsou vichni ptelt, usmvav. Mezi sebou se bav o svch nemocech, eny va, mui probraj, jak to bylo za mlada nebo politiku. Ale vichni jsou na jedn lodi. Slun, laskav, vdn za nadji, e se jejich ivot zkvalitn... V posledn dob se, dve naprosto automatick hodnoty, jako je cta ke st, soucit s postienmi, slunost, drunost a mnoho dalch, v uspchanm bnm ivot tm vytratily. Upmn lituji ty, u kterch v ebku hodnot figuruj penze, karira a spch ped zdravm. Na jeden msc jsem byla lenem jedn velk rodiny. Napad m obmna hodnocen poadu Karla pa Vechnoprty: Jak je modertor, takov je poad. J bych ekla: Jak je primka, takov je paviln. A tak ven, a budete potebovat napravit tlo i dui (tu mnoz z ns snad vc ne tlo), je te do Hamzovy lebny v podh eleznch hor, v Lui Koumberku.. Jak to je na ostatnch pavilnech nevm, ale vm urit, e gko je super. Mgr. Milada lgrov, Vysok Mto

14

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Titul krajskch pebornk kadet putuje po zsluze do Chocn

CHOCE/ Volejbalov kadeti z Chocn proli suvernn seznou krajskho peboru, kde jim letos v cest stla drustva z esk Tebov, Litomyle a Svitav. Vybran hri se navc svmi vkony zaslouili i o nominaci na zpasy star juniorsk kategorie. Sout krajskho peboru se hrla turnajovm systmem a z celkovch patncti utkn nali chocet mladci pemoitele pouze v jedinm. Bylo to se svitavskm soupeem, se kterm drustvo Chocn sehrlo bhem cel sezny vypjat zpasy. V nich byla krom kvalitn sportovn podvan k vidn i neskuten divck kulisa. Z vkon hr vzelo celkov vtzstv, kter pro Choce znamenalo prvo asti v kvalifikaci o extraligu kadet. Kvalifikan turnaj se uskutenil v sobotu 9. dubna a jeho poadatelstv bylo pidleno prv choceskmu klubu. Soupei domc Chocn byly tmy z Rychnova nad Knnou a Velkho Mezi. Po vodn hladk vhe nad Rychnovem v pomru 3:0 nastoupili domc hri k rozhodujcmu utkn. O kategorii vymu soupei vzdorovali se ct, ale nakonec mu podlehli 1:3 a obsadili tak konen druh msto. I pesto se hri nemus za nic stydt, jeliko jejich pedveden hra sklidila spch zaplnn chocesk haly. Pod vedenm trenra Jaromra vece se o spch zaslouili tito hri: Petr Dvok, Ji Holubec, Radomr Pilnek, Karel rajer, Petr rajer, David varc, Filip Toman, Dominik aba, Ondej aba, tpn aba. Martin vec Tabulka krajskho peboru kadet 1. VK Choce 15 14 1 29:5 29 2. TJ Svitavy 15 11 4 25:9 26 3. VK Litomyl 15 5 10 10:21 20 4. . Tebov 15 0 15 1:30 15

ATLETIKA

O Cenu Nasavrk se pob i pojede

NASAVRKY/ V nedli 22. kvtna, tedy v novm a naprosto netradinm termnu, bude na nmst v Nasavrkch odstartovn 37. ronk mezinrodn CKP Ceny Nasavrk na 15 km a v prav poledne i 6. ronk AVE Ceny Nasavrk MTB na 35 km cross- country: M profi a hobby - pt okruh kolem Nasavrk na technick rychl trati, eny a kadeti ti okruhy (21 km). Na ti okruhy vyraz tak astnci pivnho triatlonu. Pipraven je jako kadoron bohat doprovodn program. Akce se kon pod ztitou radn Pardubickho kraje Jany Pernicov.

Nasavrky pivtaji v nedli 22. kvtna astnky tradinho bhu, kter je uren vem sportovcm bez rozdlu vku i vkonnosti.

mn kapitn vysokomtskho Nejzbachu Pavel Formnek

VYSOK MTO/ Pavel Formnek je osobnost na hiti i mimo nj. I proto se stal kapitnem vysokomtskho futsalovho tmu a pat mezi nejvytenj hre svho mustva. O tom, jak prv on hodnot uplynulou futsalovu seznu, ve kter se Nejzbachu podailo odrazit od suternu ligov tabulky a ke konenmu estmu mstu, jsme s nm rozmlouvali krtce po skonen ligov soute. Loskou semifinlovou ast jste letos zopakovat nedokzali, pitom kdr zstal stejn. Kde vidte pinu? "Pin je nkolik. Kvalitnj kdr Benaga, faktor prvnho zpasu na hiti soupee a souasn forma mustev. Benago oproti loskmu roku velmi vrazn poslilo, co prokzalo i v prbhu zkladn sti. Tm si zskalo vhodu prvnho zpasu doma, kter je vdy velmi dleit pro vstup do srie. A samozejm hlavnm rozdlem byla vkonnost, kterou mlo Benago bohuel v tu chvli lep." tvrtfinlov srie proti Benagu byla vsledkov jednoznan, ale vodn dva zpasy byly o tst, kter se k vm otoilo zdy. To vs muselo hodn mrzet... "M mrz pedevm druh zpas, jeliko v nm jsme byli jednoznan lepm mustvem, jene jsme nedokzali promnit nkolik anc. V prvnm kln jsme sice byli blzko k vhe, ale musm piznat, e by to bylo spe dky tst, protoe Benago lo za vtzstvm clevdomji. My mli patn zatek utkn, nemohli jsme se dostat do tempa a brzo jsme prohrvali. Sice jsme se pot dostali k vyrovnn, ale soupe opt zvrtil vsledek na svoji stranu." Co vm treni v sezn nejvce vytkali? "Hlavn v prvn polovin toho bylo mnoho. A u to byla spousta chyb, kter jsme v zpasech dlali, tak

"Ve vysokomtsk hale je ctit siln spojen mezi hri a divky,"

kdy trnuj i nkolikrt denn. My proto musme pidat v nasazen, bojovnosti, koncentraci a tmovm projevu. Potom mme anci na spch. I zde ale plat obligtn, e je dokeme porazit, ale ne poret. Profesionalita se do eskho futsalu dostv m dl vce. eknme, e nyn m nae liga tyi pln profesionln tmy." Na kter leton zpas nejradji vzpomnte a naopak jak utkn byste ze sv pamti radji vymazal? "Myslm, e nejlep zpas jsme odehrli doma se Slvi a v Tinci. Stejn tak mm radost z vtzstv, kter teba po hern strnce nebyla tak krsn, ale za to tmov vybojovan. Ty t snad jet vc. Mm tm na mysli zpasy v Teplicch a Plzni. Naopak zapomenout jsme rychle museli na zpas na Tangu a na posledn zpas play off." Kter tm v esk futsalov lize Vm svoj hrou pli nesed? "Myslm, e nm nesed typicky futsalov tmy, jako je napklad Tango Brno." Jak vnmte skvlou divckou kulisu pi domcch zpasech? Ta je v tuzemskm futsalu k vidn opravdu mlokde... "To mu potvrdit. Je skvl hrt ped plnou halou. V Mt je v hale ctit siln spojen mezi hri a divky. Je super, kdy vme, e lidi stoj za nmi. Urit nae publikum pat k nejboulivjm v lize a j bych jim vem chtl za podporu podkovat." Ptal se Jaromr tolba

Pavel Formnek (1. FC Nejzbach Vysok Mto) na snmku Stanislava Muslka.

V listopadu jste byli v tabulce na poslednm mst, nakonec z toho byla pkn est pozice. Vil jste, e se zvednete? "J ano. To bylo bez debat. Byl jsem pesvden, e se mme pohybovat v klidnm stedu tabulky. Hrskou kvalitu jsme mli. Problm byl v tom, e se nm nedailo udlat srii dvou a t vtzstv, abychom si zvedli sebedvru. Samozejm tlak jak v kabin, tak i od veden slil, a jsme se dokzali zvednout a v obdob kolem Vnoc zskat dvanct bod ze ty zpas."

msty i n pstup k trninku, kde byl oproti losk sezn znan rozdl. To bylo zpsobeno pedevm tm, e jsme se k trninkovm jednotkm neschzeli v dostatenm potu a proto i rove trninku klesala." D se i s nim finannm rozpotem hern konkurovat tmm jako jsou Teplice i Chrudim? "Chrudimi asi ne, ta je nejv, ale dokzali jsme si, e v Teplicch meme vyhrt. Nesmme vak spolhat na to, e se s nimi hern vyrovnme. Zde mus bt rozdl vidt,

E-mailov poradenstv pi Lince dvry st nad Orlic

OBLAST/ V minulm roce oslavila Linka dvry st nad Orlic sv 15. narozeniny. V roce 2011 i nadle nabzme a poskytujeme telefonickou krizovou pomoc vem lidem, kte se potkaj s njakm trpenm, v nepetritm provozu. Od 1. bezna 2011 jsme nai innost rozili o novou sociln slubu. Jedn se o poradenstv po e-mailu. Na pracovnky linky dvry se mete nov obracet s jakmkoliv problmem i trpenm na emailovou adresu: napis@linkaduveryuo.cz. Pracovnci, kte na Vae e-maily odpovdaj, jsou absolventy specializovanho kurzu Internetov poradenstv. Odpov na e-mail je zpracovna v nejblim monm termnu podle kapacity zazen (odpov zaslme nejpozdji do 4 pracovnch dn). Novou slubu poskytujeme bezplatn. Poslnm e-mailovho poradenstv je umonit lidem v nepzniv ivotn situaci doshnout na bezplatn poradenstv po e-mailu, kter jim pome prostednictvm poskytnutch informac eit jejich obtnou situaci. E-mailov poradenstv me slouit jako prvn kontakt klienta s pomhajcmi slubami. Podte-li o pomoc, kterou Vm v rmci monost e-mailovho poradenstv nebudeme moci poskytnout, odkeme a pedme Vm kontakt na dal odbornky, kte Vm problm pomohou vyeit. Vce o innosti e-mailov poradny naleznete na naich webovch strnkch: www.linkaduveryuo.cz. Vhodami e-mailov poradny je jej snadn dostupnost, anonymita klienta, nulov nklady za vyuit sluby. Rychl kontakt: Telefonickou krizovou pomoc poskytujeme na sle 465 52 42 52. E-mailov poradenstv poskytujeme na: napis@linkaduveryuo.cz Lu ka ehkov, vedouc Linky dvry st nad Orlic

NEKOMERN INZERCE V TRSU ZDARMA

Prodm alounnou rozkldac lavici za 1.500 K. Tel.: 608 543 651. Prodm dtsk zahradn set - stl + slunenk + 2 skldac keslka, kovov kontrukce, ltkov potah, cena 250 K, korek pro panenku, vt velikost, vhodn pro dt od t let, trojkombinace, modern vzor modro - lut barvy, pehazovac nastaviteln rukoje + fusak + taka + kok, 100 % stav, ltka nen vybledl, kor byl pouvan pouze v byt. Pidm autosedaku a golfe pro panenku, cena dohodou, koln aktovku - vhodn do 1. tdy, rov barva s obrzkem princezny + penl + desky na seity + desky na psmena + desky na slice + detnk, velmi zachoval, cena dohodou. Tel.: 739 734 036. Z pozstalosti po vojcch, letcch, SNB apod. koupm medaile, odznaky, prkazy, foto, uniformy apod. Tel.: 608 420 808. Koupm obrazy vysokomtskch mal Pavla Hubka, Jana Juky, Vclava Peiny, Frantika Matouka a Jana Honsy. Tel.: 606 608 221.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

15

Volejbalov junioi z Chocn vybojovali Rautenkranc vicemistrem republiky celkov druh msto
CHOCE/ Vylepit pozici v I. lize se podailo juniorm, kte po loskm tetm mst poskoili letos jet o stupnek ve. Junioi se od potku dreli na ele soute, odkud je nesrazily ani porky s tmy ze spodnch pater tabulky. Podobn jako mui, tak se i junioi mohli opt o domc prosted, ve kterm v prvn polovin dokzali vyhrt tm vechny sv zpasy. Jedinm tmem, kterho chocet mladci nedokzali zdolat jak doma, tak ani venku, se stal bezkonkurenn vtz letonho ronku z st nad Orlic. Tyto zpasy nabdly fanoukm opravdu kvalitn a dramatickou volejbalovou podvanou, a to i pesto, e nakonec nebyly pro chocesk tm vtzn. Do poslednho okamiku bojovali junioi o celkov druh msto s drustvem Opavy, kterou dky vhe ve vzjemnm souboji v poslednm kole pedili v konenm poad o pouh bod. Pro pt seznu opust drustvo ada hr, kte ji svm vkem nespluj podmnky pro start v juniorsk kategorii a budou tedy zaazeni do tmu mu, kde se ji v tto sezn nkolikrt pedstavili. Junioi odehrli sout pod vedenm trenr P. Adamce, S. Mllera, J. vece a v nsledujcm sloen: Jakub Adamec, Petr Dvok, Jan Holubec, Ji Holubec, Martin Mller, Tom Nepok, Jakub Ponec, Karel rajer, Petr rajer, Ondej varc, Filip Toman, Ji Vank, Ondej aba, tpn aba. Zvren tabulka I. ligy junior 1. st n. Orl. 28 25 3 78:18 53 2. VK Choce 28 21 7 73:36 49 3. VK Opava 28 20 8 66:36 48 4. Kopivnice 28 15 13 52:42 43 5. SK Beskydy 28 13 15 52:54 41 6. TJ Nov Jin 28 10 18 37:60 38 7. Rychnov n. Kn. 28 8 18 34:70 34 8. Sl. Havov 28 0 28 8:84 28

v aquatlonu
VYSOK MTO/ Druh msto v kategorii 40 a 50 let na mistrovstv R v aquatlonu obsadil vysokomtsk Miroslav Rautenkranc. Sportovn podnik, kter byl zrove ptm zvodem eskho pohru, se uskutenil v sobotu 23. dubna v Jablonci nad Nisou. Dvojnsobnou vhru a dvojnsobnou radost si uili Tom Kroupa a Petra Kukov. Dky triumfu na mistrovstv republiky v aquatlonu, kombinaci baznovho plavn a bhu, zvtzili tak v celkovm poad leton srie eskho pohru.

Vsledky mistrovstv republiky v aquatlonu (1500 m plavn - 5 km eny / 10 km mui bh): Mui: 1. Kroupa (Ekol Brno) 51:41 (18:30 + 33:11), 2. en (Slavia Praha) -16 (18:20 + 33:37), 3. Picka (Slvia V Plze) -1:12 (18:13 + 34:40), 4. Dudek Milan (Nov Vk triatlon) 1:49, 9. Rautenkranc Miroslav (Triatlon Vysok Mto), 2. v kategorii 40 - 50 let. eny: 1. Kukov (Biuterie Jablonec) 32:44,2 (10:04 + 22:40, 2), 2. Kolov (Slvia V Plze) -29,7 (9:51 + 23:22,9), 3. Fanturov (VSK FTVS Praha) -1:16,9 (10:27,9 + 23:35,2). -red-

ORIENTAN BH

Motokrosai Orionu Litomyl zaali domc seznu vborn

LITOMYL/ V Pacov na Pelhimovsku odstartovalo domc sedmidln mezinrodn mistrovstv v motokrosu. Na rozbit trati se v hlavn td Open dailo v prvn jzd ma arskmu jezdci Kornlu Nmethovi, kter po boji s Jim epelkem nakonec tuto jzdu vyhrl. Tet dojel Martin Michek a tvrt jeho stjov kolega z Orionu Petr Barto, kter po dvou pdech musel elo dotahovat ze zadnch pozic. Dokzal tak, e je stle velk bojovnk a tm pt tisc pznivc motokrosu, kte se do Pacova sjeli, tleskali jeho sthac jzd. Druh runda byla pohromou pro pedn zvodnky. Michek s epelkem lehli k zemi hned po startu a Nmeth se tak nkde na drze zdrel. Vpedu tak vem ujdl Slovk Martin Koht, Barto jezdil v tu chvli tvrt. Michek s Nemthem se ale ke konci zvodu doslova petili pes vechny soupee a dokonce pedjeli i Kohta, na kterho se tlail tak Barto. Clem nakonec po skvl sthace projel jako prvn Michek na KTM, druh Nmeth, tet Koht a tvrt opt Barto. Celkov poad: 1. Nmeth 47b., 2. Michek 45b., 3. epelk 38 b., 4. Barto 36 b., 5. Koht 33 b. Ve slab td MX2 zvodu jasn dominoval Francouz Florent Richier, druh skonil Marek Sukup a tet Josef Kulhav. Mezi veterny vyhrl suvernn ob jzdy Jan Mrzek, na bednu ho jet doprovodili Roman Heinrich a Petr Dokoupil. -red-

Martin Michek stbrn na mistrovstv svta v Bulharsku

LITOMYL/ Martin Michek se konen dokal a pi svm druhm vystoupen na mistrovstv svta kubatury MX3 v bulharskm Troyanu vybojoval vdy druh msto. Jezdec tmu Orion Litomyl - RS Petrol na stroji KTM ml konen lep podmnky, ne tomu bylo v ecku, kde stle prelo. Drha byla tentokrt rychl, jednoduch. Vichni vpedu jeli rychle, zleelo tedy na dobrch startech, kter se mi docela daily. koda druh jzdy, jel jsem dopedu asi z ptho msta, navc vedouc jezdec Francouz Potiek upadl, mohl jsem toho vyut, ale Potiek se rychle otepal a jzdu stail vyhrt, j dojel do cle za nim o necel ti sekundy, popsal svoji jzdu Michek. V Bulharsku bodovali i zkuen Martin erava (4. a 6. msto) a Petr Michalec (10. a 9. msto). Poad po dvou odjetch zvodech vede Milko Potiek (68 bod), druh je vcar Julien Bill (66 bod) a tet Michek (56 bod). Dal zvod mistrovstv svta se pojede a 12. ervna ve finskm Vanty. -red-

CHOCE/ Jana Knapov a Ondej Svoboda se stali vtzi Mistrovstv esk republiky v orientanm bhu elezni, kter 17. dubna uspodal Klub orientanho bhu Spartak Choce. Mistrovstv se konalo ji po jedenct, letos se navc stalo kvalifikac na srpnov Mistrovstv USIC v Dnsku, a tak byl umonn start tak rodinnm pslunkm ve vku 16 a 21 let. Zvod byl pipraven pro pt kategori na map Jedlinka 1:10 000 v prostoru lesa mezi obcemi Dvoisko, Podrek, Koson a Choce. Z vsledk zvodu: Kategorie mui H 21 - 1. Ondej Svoboda, D Telematika Pardubice, 2. David Nehasil, SDC Praha, 3. Luk Havlek, D PO Trutnov. Kategorie eny D 21 1. Jana Knapov, SDC Praha, 2. Elika Fundov, SDC Hradec Krlov, 3. Zuzana Fialov, D KCOD Jihlava. Kategorie mui H 45 - 1. Ji Hjek, SDC Karlovy Vary, 2. Ji Penika, D PJ esk Budjovice, 3. Libor Havlek, D PO Trutnov. Kategorie eny D 45 - 1. Radmila Miturov, D CARGO Ostrava, 2. Martina Hindrkov, D RSM Hradec Krlov, 3. Marie Mal, SDC Pardubice. Kategorie mui H 60 - 1. Jan Knap, SDC Praha, 2. Milo Novk, SKANSKA a.s. S Praha, 3. Stanislav Toman, D DKV Olomouc. Lubomr Machek

Aquatlonista Miroslav Rautenkranc z Vysokho Mta (vlevo) pebr cenu za 2. msto.

Doubek s Hjkem si z Portugalska odvezli potebn body

LITOMYL/ Jeden z nejlpe obsazench motokrovch seril v sezn pokraoval druhm zvodem v nejjinj sti Evopy. Piloti startujc ve WSK EuroSeries zamili do Portugalska, konkrtn na okruh Algarve u msta Portimao. V kategorii KZ1 a KZ2 (s pevodovkou) hjili barvy esk republiky dva piloti tmu Orion racing tmu Litomyl ve sloen Patrik Hjek (KZ1) a Martin Doubek (KZ2). Vzhledem k neustlmu laborovn s nastavenm podvozku mli piloti Orionu problmy se zvenm opotebenm pneumatik ne jejich soupei, pesto oba jezdci postoupili do finlovch jzd. Zkuenj Patrik Hjek startujc ve td KZ1 mezi evropskou pikou dokonil prvn finle na patnctm mst se ztrtou 13, 6 vteiny na vtznho Jonathana Thonona z Belgie. Hjek byl v tomto finle penalizovn deseti vteinami za pedasn start a vybojovat v tto jzd jakkoliv bodov obnos bylo prakticky nemon. Druh finle pak dokzal dokonit na dvanctm mst a pipsal si tak tyi body v hodnocen WSK Euro Series. V prbnm hodnocen po tyech odjetch finlovch jzdch pat Patriku Hjkovi devt pozice se sedmaticeti body. V ele je Belgian Rick Dreezen (85 bod) ped svm krajanem Jonathanem Thononem, kter m o devt bod mn. Tet msto dr se ztrtou t bod na Thonona Nizozemec Bas Lammers. V mnohem t pozici je mlad pilot Orionu Martin Doubek, kter teprve sbr zkuenosti mezi evropskou elitou. Navc se strojem tdy KZ2 je mnohem sloitj kvalifikovat se do finlovch jzd, nebo ve finle startuj piloti td KZ1 a KZ2 spolen. Pesto se Martin Doubek dokzal do finle probojovat a tam dokonce zazit. Dvact msto znamenalo celkov bronzovou pozici v samostatnm hodnocen tdy KZ2 a vybojovanch dvacet bod Doubka posunulo v prbnm hodnocen eurosrie na vynikajc tvrtou pku za vda Joela Joahnassona (119 bod), Itala Mirko Torselliniho (74 bod) a Nizozemce Ryana van de Burgeta (64 bod). Martin Doubek m na svm kont po tyech finlovch jzdch osmatyicet bod. -red-

Titul mistra R v kopan mentln postiench sportovc zstal v Chroustovicch

CHROUSTOVICE/ Ji po osm se do Chroustovic sjely fotbalov tmy kategorie mentln postiench sportovc zmit sv sly v nejpopulrnj mov he planety - kopan. Titul mistra R SMPS zstal i pes vekerou sportovn snahu vech tm opt v Chroustovicch. V tulnm sportovnm arelu mstnho SK zaal v ptek 29. dubna lt boj esti astnk ve dvou zkladnch skupinch, kter nsledujc den vyvrcholil utknmi o konen umstn. mc tm OU a Pr Chroustovice ve finlovm utkn doslova rozdrtil mistra R z roku 2009 Handisport Liberec a tm obhjil svj losk primt. Turnaj pod svoji ztitu pevzala radn Pardubickho kraje Jana Pernicov. -red-

Zvod v kategorii en D 21 vyhrla Jana Knapov z tmu SDC Praha.

Turnaj nabdl zejmna prvn hrac den pohledn a vsledkov atraktivn zpasy. O den pozdji potvrdily nkter tmy roli favorit. Do-

Sajdkry a tykolky
Mezinrodn mistrovstv esk republiky sajdkr a tykolek se kon v sobotu 18. ervna od 8 hodin v arelu Autoklubu v Hornm jezdu.

Vydv Vydavatelstv a nakladatelstv VIA alta Tisov, IO: 42917131. Adresa redakce: Tisov 20, 566 01 p. Vysok Mto, e-mail: trs@trs.cz. Majitel nakladatelstv Ondej Hudeek, I: 747 36 833 (mobil 608 538 776). Odpovdn redaktorka Andrea tolbov. Redakce: Andrea tolbov, Eva Hudekov. estn redakn rada: Mgr. Ivan Hudeek, Mgr. Roman Fikejz, Ing. Miroslav Kaka, Milan Korl, RNDr. Zdenk taffen. Extern spolupracovnci: Jaromr tolba, Milan Richter, Mirek Novk, Zdenk Kotl, Petr Kov, Pavel Rauer, Frantiek Star, Ji Smkal, Ji Fiala. Sazba vlastn. Tisk: H.R.G. tiskrna, Litomyl. Nevydan rukopisy se nevracej, inzerce se pijm na adrese nebo tel. sle redakce. Registrovno refertem kultury Okresnho adu st nad Orlic pod . j. MK R E 12796. Prvn slo vylo 18. z 1992.

16

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle