ROZHOVOR TRSU

Na Chocesku ije mu s nejdelm jazykem v R str. 4 Farnosti v regionu se pipojily k akci Noc kostel ... str. 5 Jak dopadl 1. Evropsk plaveck den v Mt ... str. 6 O Hatnamonrei s jeho tvrcem I. A. Woodovou str. 10 Jak si vedou motokrosai Orionu Litomyl? ...str. 12
Rozhovor s irskm architektem Michaelem Riceem o bioarchitektue, kterou popisuje jako ivotn styl, ve kterm by se mly snoubit vechny oblasti ivota jedince ...tte na stran 5

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

20. ronk 23. ervna 2011 cena 10,- K slo

TRAMPSK MUZEUM ZSKALO KLOBOUK

JARDY TERCLA
Vce se dozvte na stran 5

V Boru hoely pneumatiky

BOR U SKUTE/ V Boru u Skute zaal v pondl 6. ervna hoet sklad pneumatik. ern mrak koue mohli na nebi sledovat po nkolik dn tak lid v okolnch i vzdlenjch obcch. Obyvatelm Boru dokonce Ohe pvodn zashl plochu o rozmrech dvacet krt dvacet metr, vzhledem k prudkmu vtru se pak ale nakonec rozil na prostor o velikosti asi edest krt edest metr. Po okamitm zsahu devatencti hasi-

Vysok Mto vzdalo hold eskmu karosi Josefu Sodomkovi

OBLAST/ Ji tradin se druh ervnov vkend v roce stv nejbohatm na kulturn a spoleensk udlosti v naem regionu. Tmi nejvznamnjmi byly ve Vysokm Mt Sodomkovo Vysok Mto a v Litomyli zahjen Mezinrodnho opernho festivalu Smetanova Litomyl. ada akc se ale uskutenila i mimo tento hlavn proud. Vysokomtsk nmst oilo od sobotnho rna setknm tyiadvaceti automobil s karosri Sodomka, co je vbec nejvce za dobu konn Sodomkova Vysokho Mta, tictkou dvoukolovch hasicch stkaek Stratlek a nkolika dalch destek vetern do roku vroby 1950. Pro dti byly pipraveny jzdy na zmenenin parnho vlaku, pro vechny pak tradin vyhldkov jzda po mst autobusem RTO. Prvorepublikov ndech podtrhla komentovan ukzka prce tehdejho etnictva a zpstupnn mstnho bvalho vzen i doprovodn hudebn program. Zejmna Prask swingov orchestr pedvedl skvl vystoupen, mn editel podajcho Regionlnho muzea ve Vysokm Mt Ji Junek. Dokonen na stran 7

Na vysokomtskm nmst s nadenm obdivovaly technickou dokonalost i krsu historickch vozidel tak dti.

Foto Ivan Hudeek

NEOPATRNOST jednoho z dlnk zpsobila na skldce pneumatik v Boru u Skute rozshl por. S ohnm bojovali hasii cel tden. Foto HZS Pardubickho kraje

hrozila evakuace. Policie mstnm doporuila zavt kvli zplodinm okna a zbyten nevychzet. Pro obyvatele Boru byla skuten ve he monost evakuace. To pokud by se zmnily povtrnostn podmnky. V takovm ppad by byl pro n pistaven autobus, kter by vech sto osmdest lid pevezl do evakuanho stediska, potvrzuje mluv pardubickch hasi Vendula Horkov.

skch jednotek s osmncti cisternami, ebkovm a protiplynovm vozem a dvma kontejnerovmi vozidly na pnidlo se hasii po domluv s majitelem objektu rozhodli, e pneumatiky na zasaen ploe nechaj dohoet, protoe pouit pnidla na haen by mohlo ohrozit spodn vody. Jednotky se tak soustedily na ochranu okolnch budov. Dokonen na stran 2

Hlavn problm pijmaek je v potu pihlek, mn editel

OBLAST/ Pijmac zen ke studiu maturitnch obor na stednch kolch, kter se letos v Pardubickm kraji konalo poprv jednotn, pineslo adu pozitivnch vc. ci devtch ronk zkladnch kol se zaali pipravovat na vyuovn, koly, ci i jejich rodie navc zskali srovnateln data, s ktermi mohou dle pracovat. Pes tyto nesporn vhody se editel stednch kol, kte zasedli k poradnmu stolu s krajskou radn Janou Pernicovou a jejmi spolupracovnky z odboru kolstv, shodli na ad prav, kter by mohly zen v ptch letech vylepit. Nkter jejich poadavky ale bude nutn tlumoit na rovni Asociace kraj R, vldy a ministerstva. Podle editele svitavskho Gymnzia Milana Bi bude zapoteb pipravovat ky na zpsob testovn ji na zkladnch kolch. Zvyknout si mus zrove i na to, e za patnou odpov se body odetaj. editelm se tento systm lb pedevm proto, e vyluuje takzvan tipovn otzek. Nejvce by ocenili, kdyby se testy plon zavedly u na zkladnch kolch a ci by si z nich na stedn kolu pinesli jen vsledky. Vichni ptomn se shodli na tom, e je poteba sjednotit strukturu bod za vsledky v zkladn kole, zohlednit koly s talentovmi zkoukami a mrn snit bodovou hranici, kter byla nastavena v letonm roce. Dokonen na stran 8 Foto Zuzana Novkov

Restaurtorsk prce v piaristickm kostele provedou ti firmy

LITOMYL/ Dvanct zasedn litomylsk Rady msta pineslo tm celou odpov na otzku, kdo zrestauruje v rmci projektu Revitalizace zmeckho nvr jednotliv prvky v piaristickm kostele Nalezen sv. Ke. O prce se nakonec podl ti firmy. Obrazy, olte a sochy zrestauruje firma RenoART s. r. o. ze Dvora Krlov nad Labem, kter pedloila nejni nabdkovou cenu ve vi vce ne dvancti milion korun vetn DPH. Dokonena na str. 2

Novodob Jan Kapar bojoval s vtrem

Indini vzpomnali na Roudn
VYSOK MTO/ Ji po padest se seli vysokomtt kamardi od Star zastvky. Ti podaj spolen sraz kadoron. Letos se uskutenil na Roudn u Novch Hrad, protentokrt v indinskm. astnci Tony, Jarda, Zdenda, Mirda, Zbynda, Gua, Honza, Balda, Papa, Alba a jejich drah poloviky - si tak pipomnli sv ji zemel kamardy: Bocmana, Samce, Kalimera, Mcu, Boka a Miloka.

INZERCE

V sobotu 11. ervna si veejnost pipomnla rovnch sto let od vzletu prvnho eskho aviatika ve Vysokm Mt. Nad hlavami uaslch divk tentokrt ltal Petr Mra, v replice stroje Blriot pitom bojoval pedevm s nepzn poas - poryvy vtru. Na stran 11 se lze dost, jak probhal slavn let ped sto lety a co tehdej obecenstvo vlastn mohlo vidt.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Den pro LDN ve Vysokm Mt:

lid pispli tymi tisci korunami
VYSOK MTO/ O tom, e jsou mezi nmi a e vykonvaj zslunou, asto ale nedocennou slubu, dali vdt zamstnanci Vysokomtsk nemocnice. Pro irokou veejnost uspodali v nedli 12. ervna ve spoluprci s Odborem zdravotnictv Krajskho adu v Pardubicch Den Lebny dlouhodob nemocnch. Clem akce bylo zdraznit mylenku, e zpsob naeho ivota uruje podobu naeho st. Meme toti skonit jako oputn msto nebo jako tdr strom, dleit i tehdy, kdy u nedoke stt rovn, uvedla editelka Vysokomtsk nemocnice Romana Mrzov. Soust akce bylo dky tdrosti sponzor pedn kompletn zazenho pokoje v mstn lebn dlouhodob nemocnch. Nklady na jeho vybaven se pohybuj okolo sta tisce korun. Odpoledne mlo tak charitativn podtext. Dobrovoln vstupn na kulturn program, kter se uskutenil na vysokomtskm nmst, putoval na vybaven dalch potebnch pokoj ve vysokomtsk LDN. Bhem akce se podailo vybrat tyi tisce korun. Lebny dlouhodob nemocnch jsou do jist mry na okraji zjmu. Veejnost vnm zdravotnictv hlavn v jeho urgentn sloce a nsledn pe mnohm zstv skryta. Pitom poteba dlouhodob lby, napklad po razu nebo ve st, se me tkat kadho z ns, k Markta Tauberov, krajsk radn zodpovdn za zdravotnictv.

Hudebn tny vystd ruch stavebn techniky

LITOMYL/ Dlouho oekvan revitalizace zmeckho nvr v Litomyli je za dvemi. Hned druh den po skonen opernho festivalu Smetanova Litomyl, v ter 5. ervence, si dodavatelsk stavebn firma symbolicky pevezme vech jedenct kl od jedencti objekt, kter jsou zahrnuty do projektu revitalizace. Jet ped vlastnm zahjenm stavby si vechny budovy bude moci prohldnout veejnost. Lid tak maj posledn monost prohldnout si souasn stav objekt. Za dva roky, po dokonen stavby, potom budou moci porovnat, jak hodn se zmnily, vysvtluje mstostarosta Litomyle Radomil Kapar. Prohldka se uskuten zbavnou formou v podob dtsk hry na ipkovanou. Pro dti je pipravena ada doprovodnch sout a kol. Na zvr prohldky se v budov budouc cafeterie bude vait kva. Po skonen akce ji zmeck nvr opanuj stavbai z prask stavebn firmy Hochtief CZ a.s., kter vyhrla vbrov zen na zhotovitele stavby. Jej nabdkov cena byla ni ne sto devadest milion korun bez DPH. -a-

Cena architekt pro litomylsk bazn

LITOMYL/ Leton ronk soute Grand Prix architekt zn sv vtze. Jedno z ocenn putuje i do Litomyle. V nejpoetnji zastoupen kategorii Novostavba zskala cenu nov budova litomylskho krytho baznu. Spolen s n si v tto kategorii odnesli ocenn tak bytov dm Ostravsk Brna v Moravsk Ostrav, nov budova VUT v Praze a soubor bytovch dom Triplex v Karlovch Varech. Do soute se dohromady zapojilo na tyiaosmdest projekt v sedmi kategorich. Je to ocenn nejen architektonick kancele, kter budovu navrhla, ale snad tak i Msta, protoe se ukzalo, jak hodn dbme na to, aby v naem architektonicky pomrn uniktnm prostoru vznikaly pouze stavby, kter za to stoj, raduje se z spchu mstostarosta Litomyle Vojtch Sttesk. Nvrh budovy baznu pochz z dlny brnnsk architektonick kancele DRNH. Litomyl ji v pedelch letech zskala cenu Grand Prix architekt za stavbu zkladn koly a mstsk sportovn haly. Ta je z dlny brnnsk kancele Burian - Kivinka. -a-

Ve Vysokm Mt maj komisi i podnikatel

VYSOK MTO/ Po komunlnch volbch na podzim minulho roku dolo ve Vysokm Mt ke zmn ve veden msta. To se mimo jin rozhodlo vce podporovat mstn podnikatelskou sfru. Jednm z prvnch krok se tak v tomto smru stalo ustanoven komise zstupc podnikatel. Ta se poprv sela na pelomu msc kvtna a ervna. Kontakty mezi Mstem a podnikateli je teba opeovvat. Stejn jako mohou zstupci, kte se ve mst zabvaj napklad sportem nebo kulturou, komunikovat s mstskou radou a vznet pipomnky a dotazy, chceme toto umonit i podnikatelm, vysvtluje zmr starosta msta Miloslav Souek. V souasn chvli je podnikatelsk komise jedenctilenn, ale pot se s jejm rozenm. Skld se z odbornk a je ryze apolitick. Jej pedseda prozatm nebyl jet uren. V ostatnch komisch jej vol Rada msta, zde vak bude zleet pouze na kompetenci komise, aby si jej lenov ze svho stedu vybrali vhodnho zstupce. Myslm, e jsme v esk republice jedin msto, kter m komisi pro podnikatelsk sektor a zabv se tak podnikatelskm prostedm ve mst. Podle pjmu msta z dan je vidt, e ten n m ve mst zdrav koeny, uzavr Souek. -a-

INZERCE

V Boru hoely pneumatiky. Hasii z celho okol je pomhali hasit

Dokonen z tituln strany Do postien obce dorazila tk technika a z moravskho Hluna, aby pomohla rozebrat hromadu pneumatik. Pivezli kolov naklada, univerzln dokonovac stroj, co je hydraulick rypadlo na podvozku Tatra, tk nkladn automobil a velitelsk vozidlo, vypotv Horkov. Pozdji hasii pomoc nakladae ochlazovali pneumatiky v pistavenm kontejneru s vodou a malm procentem smedla pro urychlen haen. Likvidan innost je vrazn urychlena. Skldka se nachz v ochrannm psmu podzemnch vod a dky tomuto procesu nebude voda kontaminovna, popisuje Horkov vhody uniktnho postupu pi likvidaci hoc skldky. Prce hasi skuten dky novmu postupu nabraly na obrtkch a por, u kterho se pedpokldalo, e jeho likvidace bude trvat i nkolik tdn, byl o vkendu uhaen. Stalo se tak ji v sobotu veer, ovem oficiln ukonen prac bylo nahleno a v pondl 13. ervna v devt hodin rno, upesuje Horkov. Na mst bhem nkolikadenn akce zasahovalo tiaticet profesionlnch i dobrovolnch hasiskch jednotek, kter se mimo Mta. Ti hned po pjezdu do Boru, v pondl 6. ervna krtce ped druhou hodinou odpoledn, ochraovali pilehl objekty ped sokm Mt mme s tmto typem sv zkuenosti, kdy nm zde hoela, ovem daleko men, skldka pneumatik na Drbech. Tenkrt nm to trvalo ti dny, uvedl velitel vysokomtsk stanice Milan Vincenc. Podle borskho starosty Vladka Benee byla skldka v obci dle ne deset let. Jej pvodn majitel zkrachoval a v Boru po nm zbyla jen hromada pneumatik. Pravdpodobnm vinkem netst je mu, kter na stee neopatrn manipuloval s autogenem. Zpsoben koda se pohybuje v dech nkolika milion korun a kriminalist ppad kvalifikuj jako obecn ohroen. V ppad prokzn viny hroz mui a osm let odnt svobody. Vnj ekologick kody nebo ohroen obyvatel por natst nezpsobil. Zatkem kvtna hoely pneumatiky tak ve Slatin ve firm Multiagro. tyi hasisk jednotky zde por zlikvidovaly bhem hodiny. -aFoto HZS Pardubickho kraje

Restaurtorsk prce v piaristickm kostele provedou ti firmy

Dokonen z tituln strany Truhlsk prce provede brnnsk firma LUKAS s. r. o., opt za nejni cenu, tedy za ti miliony pt tisc est set korun vetn DPH. Vbrov zen na posledn okruh prac, kter budou zameny na restaurovn varhan, mlo o nco dramatitj prbh. Pvodn avizovan vtz, prask firma GEMA ART GROUP a. s., se z vhry radovala jenom chvli. Firma ORGANA s. r. o. z Kutn Hory toti podala nmitku proti prbhu tohoto vbrovho zen. Msto na ni zareagovalo novm vbrovm zenm. Z nho pak vyla vtzn prv firma ORGANA s. r. o. s nabdkovou cenou 9 853 030 korun vetn DPH. Nechala tak za sebou GEMA ART GROUP a. s., jej nabdka inila 13 593 888 korun vetn DPH. Celkem ticet firem si vydalo podklady potebn pro vypracovn nabdky, z toho nakonec jedenct z nich odevzdalo nabdku v dnm termnu. Osm uchaze o zakzku muselo bt vyazeno, protoe nedoloili vechny zkonem stanoven doklady. est firem podalo nabdku pouze v jedn sti, nabdku ve dvou stech podaly firmy ti a ve vech tech stech pak dv firmy, uvedla k vbrovmu zen Michaela Severov, litomylsk tiskov mluv a lenka projektovho tmu.

jin stdaly pi nonm hldn dohovajc skldky. Nechybli ani dobrovoln hasii z Vysokho

dalm rozenm poru. Likvidace takovho poru je velmi problematick zleitost. Ve Vy-

Tehdej ministr kultury Vclav Riedlbauch (vlevo) a starosta Litomyle Michal Korty podepsali rozhodnut o pidlen dotace pro zmeck nvr v Litomyli v noru 2010 v prostorch piaristickho kostela.

INZERCE

Jak chutn svt pod Praskou brnou

VYSOK MTO/ Hotel a Restaurace Pod v ve Vysokm Mt, jejmi majiteli jsou manel Horkovi, nabz sv sluby ji tetm rokem. Za tu dobu si zazen nalo velk okruh svch pznivc, kte se do restaurace i hotelu rdi vracej. Dbme na to, abychom poskytovali kvalitn sluby v rodinnm duchu, vysvtluje Jaroslav Horek, podle kterho je tak dleit umt lidem nabdnout vdy nco novho. Ped temi lety v restauraci zanali s masovmi specialitami na lvovch kamenech. To, e je o n zjem, ml Horek ji vyzkouen z jinch restaurac, kter spn provozoval. Ml jsem napklad restauraci u vysokomtskho letit, jene lid mi stle kali, jak je koda, e nco podobnho nen pmo ve mst. Kdy se pak nabdla monost zakoupit tento objekt, nevhal jsem, k. K lvovm kamenm postupn pidal jet srov fondue a v posledn dob tak srov raclette. Jsou to bezmas jdla, jednoduch na ppravu, co v dnen dob mnoho lid oceuje. Dve jsme museli tyto speciality hodn nabzet a vysvtlovat, o co vlastn jde, nyn ji na n nai host chod sami. Myslm, e jsme jedin restaurace v Mt a okol, kter toto nabz, mn Horek. Krom tchto vcarskch srovch specialit pod restaurace nkolikrt do roka tdny mezinrodn kuchyn. Pi nich vdy va odbornci na danou kuchy. Host tak ji mohli ochutnat arabskou, mexickou a eckou kuchyni. Ta je vdy pipravovan z originlnch surovin. Na podzim chystme jet indick tden, dopluje Horek. Soust restaurace je i hotel, kter nabz vce ne dvacet ubytovacch mst. Je skvl, e hotel dopluje restauraci. Myslm, e nabdka komplexnch slueb je dobrm podnikatelskm zmrem, soud Jaroslav Horek. Proto svm hostm nabz i zajitn dalch slueb podle pn klienta, napklad v podob sportovnho vyit. Dky vhodn poloze objektu v centru msta vyuvaj slueb manel Horkovch i poadatel mstskch akc. Jsem tomu rd a vdy se snam vyjt poadatelm vstc. Pravideln u ns pespvaj napklad lenov poroty ermkova Vysokho Mta, k Horek. Restaurace a hotelu hojn vyuvaj i firmy k podn kolen a firemnch akc pro sv zamstnance i irok veejnost pro soukrom oslavy i svatebn hostiny. Jak svorn oba majitel kaj, tento zpsob podnikn vyaduje hodn asu a organizan talent. Nemete si jen tak ct, e si ztra vezmete volno. Ve je nutn dopedu naplnovat, aby kucham nechybly suroviny a nkm npoje. Jsem ale rd, e se nm podailo sestavit kvalitn tm zamstnanc, na kter se meme spolehnout i v ase, kdy nememe bt v restauraci osobn ptomn, uzavr Horek. -a-

CARBOMETUM
psada pro bioenergetickou harmonizaci stavebnch materil na bzi cementu
EKO-PRODUKT F&H Palackho 509 566 01 Vysok Mto Tel.: 608 027 389 (Horek) 732 218 568 (Fogl)

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Dazova Zlat slza

pome potebnm
LITOMYL/ Jednm z vrchol leton Smetanovy vtvarn Litomyle je Zlat slza Federica Daze na pouhch devt dn vystaven v prostorch Novho kostela Crkve bratrsk. Litomyl se tak stala teprve druhm mstem v republice, kde ji veejnost me vidt. Instalaci Zlat slzy v kostele provzej psn bezpenostn opaten. "Myslm, e Zlat slza vytv ndhernou kompozici s Malichovm stolem Pn, kazatelnou i nstnnmi kruhy," poukazuje kazatel sboru Daniel Smetana na to, jak Zlat slza dobe zapadla do interiru kostela. V nm bude pro veejnost pstupn pouze do nedle 26. ervna, vdy mezi destou hodinou rann a estou odpoledn, v nedli pak ji pouze mezi 13. a 18. hodinou. Vtek ze vstupnho poputuje hned na dv msta. st dostane charitativn organizace Nadje ve Vysokm Mt a v esk Tebov, zbyl penze budou pouity na dofinancovn erstv dostavnho Novho kostela. Sboru Crkve bratrsk jet zbv doplatit stku zhruba pt milion korun. -a-

Z Chocn do Vysokho Mta se jezd po opraven silnici

Polovina silnic druh tdy v kraji je vak v havarijnm stavu
CHOCE - VYSOK MTO/ Silnice slo 2/357 z Vysokho Mta do Chocn, kterou idii pouvaj po jej oprav ji nejmn pl roku, byla koncem kvtna uvedena oficiln do provozu. Stalo se tak symbolickm pestienm psky. To se uskutenilo na chocesk okrun kiovatce, kter vznikla souasn s modernizac uveden komunikace. Jedn se o komplexn opravu tm osmikilometrovho seku, kter krom vlastn modernizace zahrnuje i adu doprovodnch staveb - nasvcen podchodu pro p na Dvoisku, vstavbu oprn zdi ve Vysokm Mt, opravu chodnk a osvtlen v ulicch Chocesk, elakovskho a Prask ve Vysokm Mt, realizaci ve zmnn okrun kiovatky, rekonstrukci mostu ped Dvoiskem, peloky vodovodu v Chocni a inenrskch st v Chocni i ve Vysokm Mt a vsadbu strom. mme asi ti sta dvacet milion korun. To samozejm nesta. Za evropsk penze jsme sice dokzali zlepit pevn silnice druh tdy, dnes jich je dky nim asi sedmnct procent ve vynikajcm stavu, ale vedle toho mme sedmdest procent silnic tet tdy a tm padest procent silnic druh tdy v havarijnm stavu. Krom tchto evropskch penz potebujeme jet velk mnostv vlastnch prostedk na drbu tchto silnic. Ze vech kraj na to ale mme absolutn nejni stku, uvedl radn. Od zatku ervna se v naem regionu opravuje silnice Choce Louky, kde se nklady plhaj ke stu milion korun. Jsem tomu rd, protoe se tak uskuten i dleit asanace hornho visutho mostu. Rekonstrukce si opt, bohuel, vyd adu omezen, ale to ji pat k vci, mn chocesk starosta Miroslav Kuera. Andrea tolbov

Jsem rd, e se nm toto vechno podailo postavit za pouhch sto dvaaedest milion korun. Vsledn cena je velmi dobr, pvodn rozpoet se pohyboval okolo dvou set sedmi milion korun. Ueten penze pouijeme na realizaci dalch dopravnch staveb, k krajsk radn zodpovdn za dopravu Jan Tich.

ada krajskch silnic je v souasn dob ve patnm technickm stavu. Kraj na jejich opravu vak nem dostatek penz a sna se je sehnat, kde se d. To potvrzuje i Tich. Dky vbrovm zenm na dodavatele dopravnch staveb po celm kraji se nm podailo uetit sto sedmdest milion korun. Dohromady, jet s evropskmi dotacemi,

Dal esk prvenstv: Patme mezi nejtlust nrody v Evrop

PO PEKINGU TAK LITOMYL. Federico Daz a jeho Zlat slza.

Jan Solnika je spn ve kole i ve sportu

VYSOK MTO/ Jak chutn tvrd dina i spch poznal k SOU a SO automobiln v st nad Orlic Jan Solnika. V dresu vysokomtskho oddlu Cyklo Bendl i jako reprezentant sv koly doshl skvlch vsledk - v zvodech MTB Cross country prokazuje jezdeckou obratnost, odvahu i chytrost, v odbornch soutch pak znalosti, dovednosti a ikovnost, kter nabyl bhem studia. Ve 14. ronku celosttn soute pehldky esk ruiky 2011 k oboru automechanik Junior 2011 dokzal obhjit losk prvenstv, kdy v konkurenci t tisc astnk nenael pemoitele. V pondl 13. ervna pijala spnho ka spolu s editelem koly Petrem Vojtchem i krajsk radn Jana Pernicov. Vyzdvihla pedevm Honzovu houevnatost a clevdomost. Je vidt, e tyto vlastnosti pinej sv ovoce. Urit je za tm i podpora ze strany veden koly, pedagog a dobr rodinn zzem. Vem srden blahopeji, t se z spchu spolu s ostatnmi Jana Pernicov. SOU a SO automobiln v st nad Orlic je jednou z nejvtch kol Pardubickho kraje. Odbornky pro servisy motorovch vozidel i automobilov prmysl pipravuje dle ne 60 let. Jej ci zskvaj vavny i v soutch Automobileum, O Zlat pohr Linde, Karos - Junior i Autotronik Junior, v jejm celosttnm kole letos obsadili pt msto. -ih-

OBLAST/ ei pat mezi ti nejobznj nrody v Evrop. Vce ne polovina esk populace je nad hranic normln hmotnosti. Podle odbornk je situace velmi vn, zvlt ve stravovn dt a dospvajcch. Velkou roli v oblasti zdravho stravovn hraje nedostaten informovanost a zneuvn obchodnch a reklamnch praktik. Nauen patn stravovn se pak velmi tce odbourv. To, jak se stravujeme, je odrazem naeho ivotnho stylu. Zkladn nvyky zskvaj dti v rodin a ty si pak odnej do ivota. V souasn dob jsme jako ei ve zpsobu stravovn na velmi tragick rovni, co se samozejm odr na celkovm zdravotnm stavu, popisuje dtsk lka Jaromr Matjek a dodv, e obznch dt stle pibv. Pesto, e by se mohlo zdt, e zdrav ivotn styl je trendem 21. stolet, opak je pravdou. Sta se podvat do nkter ze zkladnch i stednch kol a zjistme, e ve kolnch lavicch sed dti trpc nadvhou. Vrazn podl na nesprvnm stravovn m reklama. Souasn smrnice Evropsk unie zakazuje reklamu a marketing, kter by zpsobily jmu nezletilm. Zakazuje napklad zneuvn dvry a nezkuenosti dt, k odbornice na

reklamu Eva Fruhwirtov a dodv, e obchodnci dobe znaj strategie, ktermi psob na dti i na jejich rodie. Na souasnou situaci reaguje tak projekt Budulinek.eu. Jedn se o web zamen na ochranu dt ped nebezpenmi vrobky a tak na jejich rodie, kte zde maj ak-

tuln servis novinek a rad tkajc se zdrav jejich dt. Pipravili jsme srii lnk zamench na zdrav stravovn. Ve konzultujeme s odbornky. Informace podvme srozumitelnou a jasnou formou. Nam clem je zvit povdom o sprvnm stravovn a varovat ped vlivem reklamy na stravovac

nvyky dt, vysvtluje Lenka Petrkov, koordintorka projektu Budulinek.eu a dopluje, e rodie se mohou tak zapojit do soute tkajc se sprvnho stravovn na strnkch www.budulinek.eu/aktuality/376. -redIlustran foto Ivan Hudeek

spnmu kovi SOU a SO automobiln Janu Solnikovi z Vysokho Mta blahopla tak krajsk radn pro kolstv Jana Pernicov.

Velkoobchod ORION s.r.o.

pijme

POLICEJN ZPISNK

Bl se slavnost na Rovm palouku

JEZDEC/ Spolek ptel Rovho palouku pod v nedli 3. ervence tradin slavnost na Rovm palouku. Vznamn spoleensk a kulturn udlosti se letos zastn Prof. ThDr. Petr Pokorn, DrSc. z Theologick fakulty Univerzity Karlovy v Praze, s hlavnm projevem vystoup Prof. PhDr. Jan Sokol, PhD. Csc. Kulturn st programu provede, jako ji kadoron, herec Alfrd Strejek. O hudebn st se postaraj kytarov virtuz tpn Rak, solist Leo Krej a Vclava Krej Houskov. Dle vystoup Cimblov muzika Joky Severna pod vedenm Frantika Macinky s primem Janem Blakem a zpvky Jokou Severnem mladm a Jaroslavem Tukem.

grafika/grafiku
Popis prce: - Grafick zpracovn katalog - Vvoj a sprva webovch strnek - Nvrhy etiket, inzert, polep Poadujeme: - Profesionln ovldn program FLASH, ADOBE - Znalost vvoje a sprvy webovch strnek - Velkou mru kreativity a grafickho ctn - Samostatnost, vkonnost a odpovdnost Nabzme: - Trval pracovn pomr - Pleitost uplatnit sv schopnosti a npady - Dobr platov podmnky, benefity V ppad zjmu zalete ivotopis na adresu: Velkoobchod ORION s.r.o., Na Lnech 1 570 01 Litomyl e-mail: jdoubek@orion.lit.cz

Vstavbu istiky v Dolnm jezdu poznamenala tragdie

DOLN JEZD/ Stavbu istrny odpadnch vod, kterou ped nedvnem zahjili v Dolnm jezdu u Litomyle, zaplatil jeden z dlnk svm ivotem. Pi vkopovch pracch byl zcela zasypn zeminou. K tragick udlosti dolo v ptek 17. ervna krtce ped pl estou odpoledn. "Dva mui provdli vkopov prce pro kanalizaci. Vkop, kter byl hlubok piblin ti metry, nebyl zajitn. Jeden dlnk byl zavalen po ps, druhho zasypala zemina zcela," uvedla k tragick udlosti mluv pardubickch hasi Vendula Horkov. Na mst zasahovala profesionln hasisk jednotka z Litomyle a dobrovoln hasii z Dolnho jezdu. Zchranm se podailo bhem krtk chvle osoby vyprostit. Jednoho mue transportoval vrtulnk do nemocnice, u druhho musel lka konstatovat smrt. -red-

Promendn koncerty
VYSOK MTO/ Na vysokomtskm nmst se o letnch przdninch uskuten nkolik promendnch koncert. Ve tvrtek 7. ervence od 16.30 hodin hraje Choceaka, ve tvrtek 21. ervence a ve tvrtek 4. srpna od 17 hodin Dolnovanka, ve tvrtek 18. srpna od 16.30 hodin zahraje etvanka.

Pt vydn TRSu ve tvrtek 21. ervence 2011

3

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

ZAMYLEN

Komety poktily Husiky, husiky...

VYSOK MTO/ Prez svm dosavadnm repertorem se rozhodli zaznamenat na zvukov nosi lenov z pveckho sboru Kometa, kter vznikl pi vysokomtskm gymnziu. Nov CD slavnostn poktili v mstnm kostele Crkve eskoslovensk husitsk. Na CD Husiky, husiky... se dostalo celkem estnct skladeb. V krtk historii sboru jsme zabrousili do oblasti vn hudby, ale nejvt pozornost prozatm vnujeme folklru rznch kultur, jako jsou ernosk, idovsk, romsk ale i nae lidov psn. A takov je i repertorov sloen na CD, vysvtluje vedouc souboru Michaela Shnlov. CD vznikalo v kostele eskobratrsk crkve evangelick v Brandse nad Orlic. Samotn vbr msta pro nahrvn byl podle Shnlov zsadn, protoe skladby a capella, tedy bez nstrojovho doprovodu, maj v kostele zcela specifickou atmosfru. CD mohlo vzniknout dky velk podpoe msta Vysokho Mta a nkolika soukromch firem. Velk podkovn pat i panu zvukai, kter se mnou musel mt pomrn velkou trplivost, vem dvatm, kter ve sboru zpvaj i jejich rodim za podporu, uvedla sbormistryn. Nosi lze zakoupit kad vedn den v kanceli gymnzia, ppadn na koncertech souboru. Pveck sbor Kometa vznikl na podzim loskho kolnho roku. Pvodn se dvata sela pouze pro secvien tradinho vnonho programu pro studenty koly. Dvky ale byly ikovn a navc ochotn schzet se dl i ve svm volnm ase, vysvtluje Shnlov. Od zahjen innosti sboru se poet len pohybuje okolo dvancti. Za krtkou dobu svho psoben se Komety ji dvakrt zastnily stedokolsk sborov soute Gymnasia cantant v Hradci Krlov, kde nejprve zskaly bronzov, o rok pozdji i stbrn psmo. Mili jsme sly s osvdenmi sbory jako jsou KOS z Litomyle nebo krlovhradeck Gybon, co je opravdu velk konkurence. Navc na jistou nevhodou je, e nezpvme tradin sborov repertor, ale spe jakousi alternativu, mn Shnlov. Text a foto Andrea tolbov

Arogance z hlouposti
Obas se s n setkm. Zrovna nedvno. Ambiciozn matka celkem ikovn dcery na m spustila vodopd pipravench vt. Bez ohledu na slun vychovn promchala mezi sebou jablka a hruky a na zvr pidala jet koleko hnoje. Cel jsem si to odnesla na zdech. Sla smradu, kter z jej estrdy vyla, smrdla o to vc, e z matinky iela uraen jeitnost. A tak, z neznalosti vci, jen kopala kolem sebe jak mal, vztekl dt. A tak se ptm... Pro nejvce hovo do vc, kterm nerozum a ty nejrozhodnj soudy vynej ti, kte nic nevd? A lapou tak po snahch a sil ostatnch? A je jedno jestli se jedn o ambicizn matky i dal rpaly, kte v, e nedostatek svch znalost pebij lavinou slov. Demokracie, to je rozdat zbran lidu, napsal bsnk Vclav Hrab. Zbranmi v souasn demokracii bvaj hlavn slova. Ta ale zhusta nejvce pouvaj ti, kte dosud nedokzali sloit zkouky k zskn zbrojnho prkazu na slunost, moudrost a poznn. Andrea tolbov

Silnice z Chocn do Louek uzavena

Z dvodu realizace projektu Modernizace silnice II/315 Choce Louky je tato komunikace od chocesk ulice Svatojsk uzavena. Doprava je vedena objzdnmi trasami dle dopravnho znaen. Pedpokldan termn dokonen stavby je erven 2012. V zimnch mscch by mla bt silnice prjezdn.

Krajskou vesnic roku je Po u Litomyle

OBLAST/ Krajsk kolo soute Vesnice roku 2011 zn sv vtze. Zlatou stuhu, tedy ocenn nejvy, si pro tentokrt vyslouila obec Po u Litomyle. Podle hodnotc komise maj letos nejlep spoleensk ivot v Lukavici (modr stuha), se zemdlskm subjektem nejlpe spolupracuj hetice (oranov stuha), o zele se dobe staraj v Jaromicch (zelen stuha) a nejlep innost mldee maj v Janov (bl stuha). Za mstn spolkov ivot a obanskou spolenost zskala cenu nadje pro iv venkov obec Vole. Do soute se letos pihlsilo estadvacet obc, tedy o dv vce ne vloni. Hodnotc komise se u nich pi svch nvtvch zamila pedevm na koncepn dokumenty, spoleensk ivot, aktivitu oban, rove podnikn, pi o stavebn fond a obraz vesnic, na obanskou vybavenost, inenrsk st a spory energi, na pi o veejn prostranstv, prodn prvky a zele v obci, na pi o krajinu, na pipravovan zmry a informan technologie obce. -a-

Hospdka Na sklpku - dal rozmr Vchalovy ulice v Litomyli

LITOMYL/ V centru Litomyle opt o nco vce oila ulice Josefa Vchala. Majitel pensionu Paseka tu toti nov oteveli hospdku Na sklpku. Prvotn zmr realizace hospdky byla snaha nabdnout naim hostm, kte jsou ubytovan v pensionu, komplexn sluby. Druhou na snahou je vytvoit zde kulturn prostor, kde se budou schzet podobn smlejc lid a navzat tak na odkaz pvodnho majitele domu nakladatele Ladislava Horka, vysvtluje Marie Venclov. erstv opraven prostor je proto koncipovan tak, aby se zde mohla konat autorsk ten, recitly, men hudebn produkce i vstavy vtvarnch dl. Prvn kulturn akce se zde uskuten nejspe ji v prbhu letnch msc, nebo se hospdka pipoj k celolitomylskmu przdninovmu projektu Hrajeme v Litomyli. Nov prostor vetn svho interiru koresponduje nejen se sgrafity na motivy Vchalova Krvavho romnu na fasd historickho domu, ale tak se sousednm knihkupectvm a antikvaritem Paseka i nedalekm Portmoneem v ulici Terzy Novkov. Pi vymlen nzvu se majitel domu inspirovali legendrn hospdkou Na sklpku, kter se nachzela pod terasou dnen restaurace Bohm hotelu Aplaus na antov nmst. Sem toti chodili na pivo mal, grafik, ezb, spisovatel a bsnk Josef Vchal s tiskaem Josefem Portmanem. Je to symbolick pojmenovn na poest Josefa Vchala i jeho Krvavho romnu, dodv Venclov. Hospdka m kapacitu ve vnitnm prostoru asi ptaticet mst, venkovn posezen jich nabz dalch patnct. -ainzerce

Bytosti z Vchalovy blovy zahrdky ve sklennm proveden

LITOMYL/ Portmoneum - Museum Josefa Vchala v Litomyli pipravilo na letn msce vstavu sklennch plastik na motivy Vchalovy blovy zahrdky s nzvem Herbarium. Jejich autorem je Martin Janeck, talentovan mlad skl, kter je spe ne eskmu publiku znm milovnkm kehkho materilu za velkou lou. Vstava je soust Smetanovy vtvarn Litomyle. Pro litomylskou vstavu pipravil Janeck limitovanou srii sklennch plastik, kter vychzej z plejdy potvrek, straidel a bjnch bytost, jimi je zabydlena Vchalova kniha blova zahrdka. Janeckmu je prce se sklennou masou dennm chlebem a nen proto divu, e za lta zkuenost dosahuje jeho voln tvorba obdivuhodn emesln rovn a uchvacuje divka nejen svou mistrovskou propracovanost, ale i jemnm a vytbenm smyslem pro detail. Vernis prodejn vstavy Janeckho sklennch plastik se uskuten v sobotu 25. ervna v 18 hodin a potrv do konce srpna. -red-

MODERN MEDICNA PRO TLO I DUI

5 M nejdel jazyk v republice a

um s nm leccos, teba i pst
ERMN NAD ORLIC/ Velk nos velkho ducha zna. To je asi nejslavnj replika z romantick tragikomedie Cyrano z Bergeracu. Ovem co znamen, kdy nkomu naroste do nezvykl dlky jazyk, o tom se nikde nic nek ani nepe. Prv takov m Tom Muk, kter ije ve vesnice nedaleko Chocn, v ermn nad Orlic. Na zklad men pelhimovsk Agentury Dobr den, kter se zabv eskmi rekordy a kuriozitami, mu bylo zmeno, e jeho jazyk je od koene dlouh jedenct centimetr a od rtu smrem ven sedm. Jeho ka je tak sedm centimetr. Tyto mry prozatm dn ech nepekonal a Tom Muk je tak prvem zapsan v esk knize rekord a pasovn na krle eskch jazyk. "Udrm v nm tuku, kterou dovedu pst, mm rychle vylzan tal a eny si urit um pedstavit, co vechno s nm jet dovedu," vypotv se smchem vhody dlouhho jazyka Muk. Ten by svou pednost rd vyuil i do budoucna. "Byl bych rd, kdybych mohl dlat napklad reklamu na zmrzlinu, ale tak velkou, aby byla pro mj jazyk, jet asi nevyrobili," peml Muk, kter o svj extrmn vyvinut jazyk denn peuje a posiluje jej. Ptel a znm pro nj vymysleli adu pezdvek. "Nkter se mi lb, jin mn," uzavr Muk. -j-

Jak se zbavit vrsek?

Na jae uklzme na zahrad, doma a mme chu k vylepovn a obmn. To se projev i zvenou p o vlastn vzhled. Pi pohledu do zrcadla si asto ekneme, e bychom mli udlat nco i se svm zevnjkem a to u je jen mal krek k nvtv kadenka, kosmetickho salonu a nkdo se vyd do laserovho centra. Konzultace nm d anci na vyeen cel ady problm - napklad VRSEK. Nen vdy nutn ezat skalpelem, viditeln omldnout se d i neinvazivnmi procesy. Vrsky se mohou vyhladit pomoc laserovch pstroj nebo aplikac vpln z kyseliny hyaluronov. Pome i oeten pstroji, kter pracuj s radiofrekvennmi vlnami. Velmi inn vye vrsky retn implantty Permalip. Ze dvou malinkch ez v dutin stn se pouze v lokln anestezii zavede implantt, kter trvale odstran vrsky kolem st. Zkrok je asto kombinovn s injeknmi vplnmi. Zavdn tchto prepart do podko je naprosto bezbolestn - v lokln anestezii jako u zubae - je zavedena tenk, prun kanyla a vpl se donese tam, kde se to pedem pi konzultaci domluv. Mohou se podkldat vrsky v okol o, na ele,... Ve z malinkho vpichu v mlo viditeln sti oblieje. Jedin riziko tchto zkrok je malink modina, pokud se potk cvka. Jin komplikace nejsou a protoe kyselina hyaluronov je ltka naemu tlu vlastn, nejsou dn komplikace. Radost nm vydr asi jeden rok, nkdy i dle. Vbr kvalitnch vpln je znan a proto i cena je pro klienty neustle pznivj. Tak zkuenosti jsou ji mnohalet a v posledn dob to ji nen jen zleitost en, ale na zkroky dochz stle vce mu. Tak chtj vypadat dobe a ctit se mlad. V zahrani je pomr en a mu 60/40. V naich centrech 90 en na 10 mu. Tady maj nai mui jet rezervu! Vrsky se mohou lit, ale vrskm lze i pedchzet! Kvalitn ochrana s vym faktorem chrn ple a zabrauje pedasnmu strnut, dostatek tekutin s minerly cel organismus. Kvalitn slunen brle ochrn n zrak a okol o. Kvalitn hydratan krmy a sra jsou samozejmost. Proto je dobr malink zamylen nad tm, co pro sebe udlme v tomto ronm obdob. Odstranme si problmy (pigmentace, bradavice, ilky, vrsky) a budeme se tit na pjemnou dovolenou a odpoinek. MUDr. Drahomra Kotlov

Vchodoesk laserov centrum

Daick 1804 530 03 Pardubice info@lasercentrum-pardubice.cz www.lasercentrum-pardubice.cz telefon: 466 652 727 mobil: 739 778 700, 604 281 129

Do svho poadu Uvolnte se, prosm si Tome Muka pozval i Jan Kraus. "Jsem tomu rd, byla to pro m velk zkuenost. Nejvc si to ale uili m kamardi a znm," vzpomn Muk.

Lsko zvtzil mezi karosi

VYSOK MTO/ Vtzem posledn vybran soute pehldky esk ruiky 2011 v oboru Karos Junior 2011, kterou v termnu 25. - 26. kvtna uspodala SO a SOU automobiln v st nad Orlic, se stal k David Lsko z Integrovan stedn koly technick Vysok Mto.

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

ROZHOVOR TRSU

Bioarchitektura je kdy ...vlny tan

LITOMYL/ Minutou ticha zahjil v litomylsk ajovn v Muzeu Michael Rice pednku o bioarchitektue. Netradin zatek dal tuit, e na posluchae ek nezvykl vyprvn o tom, jak se d t, pemlet, nahlet na svt, vnmat a v neposledn ad tak bydlet. Jak mohou fungovat, pokud zmnme hel pohledu na ivot, vechny tyto oblasti ve vzjemn symbize. Irsk architekt Michael Rice nm ochotn odpovdl na nkolik otzek. Co je bioarchitektura? Popisuji bioarchitekturu jako umn a vdu, jak navrhovat a stavt prostory, kter podporuj a vytvej ivot a iv systmy. To vypad dobe na internetovch strnkch, ale pak je poteba to njak pemnit v realitu. Znamen to zkoumat principy, podle kterch v prv ad tvo proda, kdy vytv ivot. A potom toto pochopen pemnit v njak logick, konkrtn pklady, jak bychom mohli navrhovat a stavt stavby, kter nm napomhaj. Nechci to ale nazvat alternativnm pstupem a tak nechci kat, e se jedn o architekturu takzvan zelenou. Radji si pedstavuji, e architektura zabr celou klu barev. Take se to tk jak teba smyslu hmatu, doteku, tak i jak vnmme, jak se zapojujeme do svho ivotnho prosted. To znamen, e to jsou jak materily, tak i prtok energi. Avak i to mus bt uiten a pouiteln. lovk se tak nesm dsit toho prozkoumvat vci, kter nejsou vidt, jak svmu svtu dvme nakonec tvar tak svmi mylenkami a pocity, role, jak s tmi mylenkami a pocity pracujeme, jak hraj materily, tvary a cel budovy. Pro bioarchitekturu propagujete v esk republice? Rd se setkvm s novmi lidmi, zrove chci vyut svch zkuenost, kter jsem zskal v uplynulch 25 letech. Pro m to nen dn teoretick przkum, j s tm opravdu pracuji. A za ty roky dostvm zptnou vazbu od lid, klient, kte postavili dm podle mch nvrh. Sdluj mi, jak s tm maj zkuenosti, jak se jim s tm ije. A ta zptn vazba vypovd i o tom, e jsou zdravj, e se jim zlep vztahy, ale e i ta stavba samotn pi svm vzniku probh hladeji, vce to plyne. A protoe se to stalo pokad, bylo jasn, e se nco dje a m zaalo zajmat co. Nebyl jsem nijak spokojen s tm, abych automaticky pijal nzvoslov hnut New Age. Ale podle m nedv ani vda dostatek odpovd. Proto jsem chtl najt njak jazyk, kterm by se o tom dalo mluvit, diskutovat s lidmi, povdat si o tom a pitom je nedsit. A tak se nesnam nikoho pesvdovat. Jenom nabzm hel pohledu, kter me pomoci nkomu rozit jeho pocit o tom, co vbec je mon. Ono to nakonec nen koneckonc o tom, jestli stavte dm z hlny nebo modern ocelovou strukturu, kter je v souasn dob tak pouvan, ale sp o tom, jak uskutea jak funguj. Je to koneckonc vda a umn o tom, jak tvoit a ne reagovat. Snad se meme inspirovat u naich pedk, kte ili v um sept s prodou... Tm klem je informace a zpsob, jak se k nim dostvme. Meme pmo monost, jak si vytvoit ten prostor, kter tomu napomh. Trvale rozvjme takovou metodu, kterou si me dovolit stavt kad, protoe to nen a tak drah. Nezle toti tolik na materilu jako na tvaru. Kdo tvo Vai klientelu, jac to nku. Zastnilo se j asi osmnct lid, zejmna architekt, a po dvou dnech jsme je museli z t mstnosti vyhodit, abychom mohli zavt. Nechtli prost odejt. Ale to nen kvli mn, ale kvli informacm, kter v lidech rozehnou ohe touhy po poznn. -ih-a-

Michael Rice
je pedn svtov odbornk v oblasti bioarchitektury. Tu lze definovat jako umn a vdu o tom, jak stavt budovy, kter vytvej, udruj a rozvjej ivot a iv systmy. Na zklad koncepce harmonie, s n bioarchitektura pracuje, navrhl ji vce ne tyi sta budov, od meditanch mstnost po rodinn domy a spoleensk prostory rznch tvar a forem. Zamuje se na posvtnou geometrii, prodn desing a udriteln ivotn styl. Je lenem Krlovskho institutu architekt Irska. Foto Andrea tolbov

Dleitou soust vdn je nauit se ctit. Nejenom ctit informan energie danho msta, i kdy to je tak velmi dleit, ale tak se nauit rozvjet onu dovednost, kterou mme vichni vrozenou - nauit se dvovat vlastn intuici a vnitnmu veden. Michael Rice

ujeme sv sny. A kdy nakonec pochopme ten ist princip, na jeho zklad je utveno vechno, tak to zane bt hodn uiten, protoe tyto principy se daj pout v ivot. Nae vztahy k jinm lidem, ale i to, jak se stavme k situacm a jak vzdlvme sv dti, jak si vame jdlo, jak se milujeme, jak rodme a jak umrme. Protoe je-li vechno informace, kter se projevuje ve vlnch a ty vlny spolu tan, potom je dobr vdt, jakmi cestami se to pirozen rozvj, otvr ve vech ivotnch situacch. Mj otec ml takov ren: Ne abys byl ve svm mylen tak oteven, aby ti vypadl mozek. Ale pesto bych chtl roziovat vjem toho, co je mon, hrav a s radost, beze strachu. A nae schopnost jak reagovat na vechny zmny, kter v souasn dob probhaj, se myslm tak zakld na tom, abychom vdli, jak jsou pirozen zpsoby

Michael Rice zaujal svoj pednkou tak posluchae v Litomyli. Vda s umnm se snoubily v ajovn v muzeu.

Foto Ivan Hudeek

Bioarchitektura klade draz na vyuvn pozemk podle istch princip, kter pouvaj fraktln symetrii, tvary podobn ri, tedy podobu energetickch pol, je umouje rozvoj ivch systm. V podobnm dom ije i Michael Rice se svoj enou a pti dtmi. Jeho inky jsou na Riceovi znt. Je oteven, ptelsk a kolem sebe pozitivn energii.

levou mozkovou hemisfrou studovat to, co nm z minulosti zbylo, a snait se tak dovymyslet, jak to asi fungovalo. Tak meme pouvat ezoteritj metody astrlnho cestovn a pohledu z dlky. Ale asi nejlep cesta dom je dret se toho zkladnho ctn vlastnho srdce. A dleitou soust tohoto vdn je nauit se ctit. Nejenom ctit informan energie danho msta, i kdy to je tak velmi dleit, ale tak se nauit rozvjet onu dovednost, kterou mme vichni vrozenou - nauit se dvovat vlastn intuici a vnitnmu veden. Myslm, e kdy pustme svoji touhu vemu rozumt a vechno kontrolovat, tak najdeme odpov na sv otzky vdy ped sebou. A j vlastn lidem nabzm pmo i ne-

jsou lid? Zcela normln, obyejn. A prv v t sv obyejnosti je cel vesmr, kter se sna projevit vce. asto to bvaj pry, kdy ona se vnuje reiki nebo homeopatii, a on si o n mysl, e je blzen. Ale potom oba vid, e monosti jsou i jin. Je to takov jemn, laskav pleitost spolu tvoit. Ml jste ji monost poznat zdej lidi. Vte, e v esk republice bude o bioarchitekturu zjem? Rozhodn ano. Nesnam se o to pli si pedstavovat, jak to bude v mst, kam jedu, vypadat. Protoe kdy lovk nkam pijede a m u dopedu vytvoen njak hranice, je omezen svmi pedstavami. O vkendu jsme mli v Praze ped-

Farnosti na oblasti otevely Trampsk muzeum zskalo sv kostely v noci klobouk Jardy tercla
OBLAST/ V ptek 27. kvtna se uskutenil dal ronk mezinrodnho projektu Noc kostel. V esk republice tomu tak bylo ji potet. Letos se do nj zapojila i vechna msta v na oblasti. V Chocni byl veejnosti a do plnoci zpstupnn kostel mskokatolick farnosti sv. Frantika Serafinskho. Pchoz se mohli dozvdt nco o historii kostela, vyslechnout si koncert vn hudby nebo se jen ztiit a meditovat. V Litomyli se Noci kostel zasnilo hned nkolik farnost najednou. Noc zde zahjili spolenm krtkm ekumenickm setknm v Novm kostele Crkve bratrsk. V jednotlivch kostelch na nvtvnky opt ekaly komentovan prohldky, koncerty, vstavy fotografi, povdn o prci organizace ADRA, biblick ten a samozejm modlitby, ztien a zpv. Ve Vysokm Mt byl pro veejnost oteven chrm svatho Vavince a kostel Nejsvtj trojice v Jungmannovch sadech. I zde pipravili dobrovolnci zajmav program. Mjovou pobonost, mi svatou, dtsk vystoupen, pednku P. Frantika Lzny, komentovanou prohldku kostela i dtskou vtvarnou dlnu a meditan hudbu a ztien v duchovnm prostoru. Clem projektu Noc kostel je nabdka nezvaznho piblen a setkn s kes anstvm i lidem, kte do kostela bn nezavtaj. Atmosfra noci i doprovodnch program m za kol oslovit co nejir veejnost a prezentovat kostely jako msta dleit pro souasn spoleensk ivot obyvatel. -aFoto Andrea tolbov HORN JELEN/ Mobiln trampsk muzeum Jiho Freda Jedliky se rozrostlo o novou st vnovanou vznamn osobnosti novodobch djin trampskho hnut - Jaroslavu terclovi. Panel vnovan ivotnmu odkazu znmho eskho herce, humoristy a trampskho muzikanta slavnostn odhalila jeho manelka Rena, kter muzeu vnovala klobouk z pozstalosti svho mue. Jarda tercl jezdil do prody od svch deseti let. Svoji prvn velkou cestu podnikl po Brdech a na umavu, putoval kolem Hora ovic a Suice. Sv srdce vak natrvalo zanechal v nejstar esk trampsk osad Ztracen nadje, kde v roce 1953 koupil chatu a kam jezdil pravideln a do sv smrti v roce 1996. Prv ve Ztracence se tvoilo jdro skupiny Settlei a nejkrsnj roky svho ivota zde strvili legendrn Jarka Mottl a dal vznamn trampt muzikanti a umlci. Pro tak spoleenskho lovka, jakm byl Jaroslav, doslova rj na Zemi. Zde jsem proil nejkrsnj chvle ivota v prod, v kruhu opravdovch ptel, vyznal se kdysi zaslouil len osady tercl. Na svoji druhou velkou cestu se vydal pi trvn Svtov vstavy v Montrealu. Ve stopch Jacka Londona dojel a na Klondike do Dowson City. Cestoval Kanadskm Pacifikem, po Aljask dlnici, kter vede z Edmontonu pes provincii Alberta a Britskou Kolumbii a do White Horse. sout. Jeho npovdy byly asto zabaleny do velice neuvitelnho kabtu, ale v jdru byly vdy pesn. tercl rozdval radost a do konce svch dn, kdy spoluinkoval v estrdnm poadu Abeceda

Za tv armantnho komika Jarda tercl skrval velice vzdlanho a pemlivho lovka. Jeho encyklopedick vdomosti jej pedurily k tomu, aby se stal jednm z prvnch odbornch poradc v potcch televiznch vdomostnch

humoru, kter bavil divky v tch nejzapadlejch vskch na republiky. Jeho nhl smrt zaskoila irokou kulturn veejnost a pedevm jeho blzk a kamardy, kte na nj vzpomnaj dodnes. Ivan Hudeek

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Prvn ronk Evropskho plaveckho dne: Nejvce plavc uplavalo sto metr v Mt
VYSOK MTO/ Vce ne tisc plavc se nakonec zastnilo ve Vysok Mt Evropskho plaveckho dne. Msto se tak stalo absolutnm vtzem cel akce. Nelo vak pouze o sout. Vysok Mto chtlo dstojnm zpsobem oslavit ticet let od oteven mstnho krytho plaveckho baznu. editel zdej plaveck koly Augustin Andrle, kter s vedenm sportovnho zazen zce spolupracuje, tak piel s npadem zrealizovat Evropsk plaveck den. Jeho clem bylo, aby v jedinm dni uplavalo sto metr co nejvce lid. Ve Vysokm Mt to bylo pesn tisc dvacet dva astnci, v nedalek Cerekvici nad Lounou estnct, v Zmrsku a na Vraclavi po jedencti plavcch. K akci, kter se konala pod ztitou eskho olympijskho vboru a msta Vysokho Mta, se ale pidaly i vzdlenj obce. Spolen s ve jmenovanmi jich bylo celkem patnct. Napklad Bruntl, kde pokoilo stometrovou tra tm tyi sta padest astnk, Nov Jin s vce ne esti sty osmdesti astnky i Kopivnice s temi sty osmi plavci. Ze zahraninch mst se zapojil slovensk Preov, kde se akce zastnilo tm est set sedmdest obyvatel i estonsk dich Vlask, poslanec Evropskho parlamentu a pedseda Svazu mst a obc esk republiky. Letonho prvnho ronku se zastnil a velmi se mu lbil, k hlavn organiztor akce Augustin Karel Andrle a potvrzuje tak, e pt rok se bude sto metr plavat znovu. Ve Vysokm Mt se k plaveck akci pidalo cel msto a souasn tak ve velkm stylu oslavilo i Den dt. Nmst oilo hudebnm programem, kter pipravilo mstn gymnzium. Od rna se na pdiu stdala pveck a hudebn uskupen od tch nejmladch a po teenagery, dal st nmst patila dtskm soutm, sportu a sportovnm spolkm, kter zde prezentovaly svoji innost. Zajmavou perlikou celho dne byly i tyi rny z dla. O slavnostn vstely se bhem dopoledne na nkolika mstech ve mst postaral dlostelec z 30. dlosteleckho iku C. a K. Vysok Mto Milan Laba. Andrea tolbov

V umavskm Srn plaval tm kad

VYSOK MTO/ Patnct obc a mst z esk republiky i zahrani se zastnilo prvnho ronku Evropskho plaveckho dne. Mylenka jeho realizace vznikla ve Vysokm Mt. Nkte zstupci zastnnch mst a obc pijali pozvn vysokomtsk radnice a pro sv ocenn pijeli do Vysokho Mta osobn. Diplomy a pamtn plakety jim krom vysokomtskho starosty Miloslava Souka pedal tak Petr Hrubec z eskho olympijskho vboru, kter pevzal nad celou akc ztitu. Na fotografii je starostka umavsk obce Srn s ocennm. Obec zvtzila ve sv kategorii obc do tisce obyvatel. Z necelch dvou set sedmdesti obyvatel se zde akce zastnilo dv st tyicet ti plavc. Akci jsme udlali velkou propagaci. Ti, kte zaplavali sto metr, mohli po cel den vyuvat bazn a saunu zdarma. Krom miminek a devadestiletch oban u ns plavali vichni. Mli jsme vt ast ne pi volbch, uvedla pi slavnostnm pedvn spokojen starostka Srn Ivana Pov. -a-

msto Kunda s jednm stem padesti jednm plavcem. Vil jsem, e se akce zastn vce obc a mst, ale pamatuji si, e kdy jsme po-

dobnou akci uspodali v roce 1982, astnili jsme se j sami. Ovem nsledujc rok u to bylo dvanct obc, pozdji dokonce t-

m devadest. Proto pedpokldm, e i pt rok bude ast ostatnch mst vt. S propagac akce nm pislbil pomoci i pan Ol-

Vysokomtt hasii trnovali a louili se s dlouholetm kolegou

VYSOK MTO/ Pedposledn kvtnov den byl u hasi ve Vysokm Mt ve znamen proven vlastnch schopnost a dovednost pi zdolvn poru. Natst se jednalo pouze o taktick cvien, jeho tmatem byl por skladu dl podniku IVECO a.s., pro mstn znm arel bval cihelny. Cvien se zastnily tyi jednotky sboru dobrovolnch hasi a jedna profesionln, celkem tedy estatyicet hasi s deseti pornmi vozidly. Porn jednotky z Vysokho Mta, Chocn a Zmrsku provedly zchranu osob z objektu zasaenho porem a dle po soustedn sil a prostedk byla provedena postupn likvidace poru. Cvien se uskutenilo podle stanovench zsad a bylo soust odborn ppravy hasi. Na zvr jsme se spolen rozlouili s nam dlouholetm kolegou a kamardem Ladislavem Jelenem, velitelem Jednotky sboru dobrovolnch hasi IVECO a.s., kter odchz do zaslouenho dchodu. Ladislav Jelen nastoupil po vyuen, v roce 1967, do tehdejho sttnho podniku Karosa (dnes IVECO) do nstrojrny, pot na strojn drbu. V roce 1983 zaal pracovat ve sboru dobrovolnch hasi podniku Karosa, kde se nsledn stal velitelem jednotky. Po celou dobu se peliv staral o veker chod sboru, o jeho vcvik, techniku a v neposledn ad tak o jeho leny. Sv bohat zkuenosti z vroby pornch vozidel v bval Karose mnohokrt zroil pi kolen novch strojnk. Bez ohledu na svj voln as vdy pomhal kde bylo nutn. Je vynikajcm lovkem. Jmnem ns vech hasi, kte jej znme, mu peji pevn zdrav a pohodu do dalch let. Npor. Milan Vincenc, HZS Pak PS Vysok Mto

Jana Vnekov obhjila Den otevench dve S pistol v ruce vstoupil u vysokomtskch hasi do herny a poadoval prvenstv na Folkovm kvtku
VYSOK MTO/ V ptek 24. ervna od 8 do 17 hodin se u vysokomtskch hasi uskuten den otevench dve. Pipraven je bohat program - prohldka a ukzka hasisk techniky, ukzka innosti mladch hasi a Policie R, ukzka vybaven Rychl zchrann sluby, soutn dopoledne pro dti a ukzka historick techniky. V 10 a 15 hodin se mohou nvtvnci tit tak na ukzky innost sloek integrovanho zchrannho systmu. Oberstven je zajitno.

penze
VYSOK MTO/ Na nedln noc z 5. na 6. ervna nezapomene personl vysokomtsk herny na rohu Prask a Kltern ulice. Maskovan mu zde po nm krtce po jedn hodin non poadoval finann hotovost. Na pomoc si vzal stelou zbra. Obsluha herny v obav o svj ivot a zdrav mu vydala asi deset tisc korun. Po pachateli nyn ptraj policist, kte daj o spoluprci i veejnost. dme obany, kte se v nedli v dob od 1.10 do 1.15 hodin pohybovali ve Vysokm Mt v ulici Kltern, nebo by mohli jakoukoliv informac pispt k objasnn ppadu a dopaden pachatele, aby volali na bezplatnou linku 158 nebo se obrtili na policisty na ktermkoliv obvodnm oddlen, vyzv policejn tiskov mluv Iveta Lehk. Mu, kter si piel do herny pro penze, je podle zamstnanc herny asi sto sedmdest centimetr vysok, silnj postavy, ovlnho oblieje se strnitm ern barvy. Mluvil esky bez pzvuku. V dob pepaden byl nejspe obleen do mikiny s kapsami svtl barvy, na hlav ml kiltovku a tmav slunen brle. Na obsluhu mil krtkou stelnou zbran ed a ern barvy. -a-

Na ptatictce narazila ena autem do stromu

ZMRSK/ Krtce ped plnoc ze soboty 11. na nedli 12. ervna se mezi obcemi Zmrsk a Janoviky na silnici I/35 stala dopravn nehoda. Ptatyicetilet idika osobnho vozu vjela na rovnm a pehlednm seku mimo komunikaci a v protismru narazila do stromu. Ona i jej tyiapadestilet spolujezdec byli pevezeni kvli porannm do nemocnice. Na mst zasahovali hasii. Ti museli pomoc hydraulickho rozpnku a hydraulickmi nkami, ktermi odstihli lev pedn dvee, vyprostit enu z auta. Dle zajistili vozidlo proti poru a spolen s policisty dili provoz. Pedbn koda byla vyslena na ticet tisc korun. -a-

LITOMYL/ Ji podvact se druhou kvtnovou sobotu v amfitetru zmku Konopit rozeznl festival Folkov kvtek, jeho soust je finle celosttn autorsko-interpretan soute mldee. Nvtvnci festivalu mohli mezi letonmi finalisty soute najt i Janu Vnekovou prezentovanou v almanachu festivalu Rozqetlo jako ...vestrann hudebn nadanou psni-

kku z Litomyle.... V souti Jana ziskem zlatho Folkovho kvtku obhjila losk prvenstv, co se v dlouh historii festivalu dosud povedlo pouze dvma inkujcm. Nejvt odmnou za prvn msto je pro Janu monost zahrt si na velkch folkovch festivalech jako je Porta evnice, Przdniny v Teli, almanv Kyjov i Mohelnick dostavnk. -red-

Nedbal na ervenou a uvzl mezi zvorami

DOBKOV/ V ptek 20. kvtna okolo druh hodiny odpoledn vjel sedmadvacetilet idi nkladnho vozu na eleznin pejezd u obce Dobkov i pesto, e na signalizanm zabezpeovacm zazen ji pravdpodobn svtila erven. Vozidlo tak uvzlo mezi zvorami. idi stihl jet auto postavit podln ke kraji, ale stetu u nedokzal zabrnit. Spn vlak, kter jel ve smru z Pardubic na Choce, narazil pravou pedn st lokomotivy do lev zadn sti nkladnho vozidla, vysvtluje policejn tiskov mluv Iveta Lehk. Nehoda se natst obela bez jakhokoliv zrann. Policist provedenou dechovou zkoukou vylouili u idie poit alkoholu ped jzdou. kody se pedbn pohybuj okolo pl milionu korun. -a-

Inzerce v oblastnch novinch TRS

trs@trs.cz 608 538 776, 603 749 768

Pt vydn TRSu ve tvrtek 21. ervence 2011

6

Inzerce v Trsu se vyplat!

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Smetanka, Sodomka, spartakida a Abraxas

Dokonen z tituln strany Odpoledne se pak zjemci pesunuli na vysokomtsk letit. Zde si mohli prohldnout hangry s leteckou technikou, shldnout ukzku vystoupen leteckho cirkusu Martina Kindernaye i historick letoun Blriot XI. Ten pak, pesn po sto letech od pistn Ing. Jana Kapara s tmto letounem na vysokomtskm letiti, vzltl za mrn vtrnho poas nad hlavy nadench divk. sk galerii uskutenil prvn dl vernise hlavn vstavy Smetanovy vtvarn Litomyle. Ta letos pedstavuje dlo Bohuslava Reynka. Jeho literrn, pekladatelsk, vydavatelsk a ilustran tvorba je soustedna ve Vysokm Mt, francouzsk a esk kresby, olejomalby i Reynkovy slavn grafick prce zaplnily litomylsk zmeck pivovar. Zde se tak uskutenila druh st vernise. Po n, v krtkm asovm sledu, zaal slavnostnm zahajovacm koncertem na druhm ndvo litomylskho zmku ji 53. ronk mezinrodnho opernho festivalu. Litomyl tak bude a do pondl 4. ervence t hudebnm a vtvarnm umnm.

Vkendov kulturn nadlka v regionu:

SPARTAKIDA A ABRAXAS
Na pli cesty mezi Vysokm Mtem a Litomyl to ovem tak ilo. V Cerekvici nad Lounou se bhem vkendu pokusili, stejn jako ve Vysokm Mt, vrtit v ase. Zde ale do dob socialismu, kdy vechno mlo bt vech a masov zbava mla zelenou. Cerekvit s nadszkou vzpomnli na tehdej hromadn organizovan sportovn vystoupen nazvan spartakida. Program si pipravily nejen mal dti, ale i cerekvick eny, kter ve vlastn choreografii secviily vystoupen

SMETANOVA LITOMYL
Vtvarn st festivalu byla zahjena v ptek 10. ervna ve Vysokm Mt, nebo se zde v Mst-

na legendrn spartakidn pse Michala Davida Poupata, a mui, kte pedvedli nemn legendrn, ovem fyzicky o poznn nronj, ivou pyramidu. Do vkendovho programu v regionu promluvila i nabdka hruovsk esk hospody. V rmci letnch vystoupen sem v sobotu veer zavtala prask hudebn skupina Abraxas. Ta ve sloen M. Imrich, S. Janda, I. Dolelek a D. Rika vyrazila na celorepublikov turn, kterm oslavuje ptaticet let od zaloen kapely. Jejich ojedinlou hudebn show si nenechala na dvorku hruovsk hospody ujt vce ne stovka poslucha. -a-

S radost pedvedly nejmen cerekvick dti sv vystoupen, kter se na mstnm hiti uskutenilo v rmci 1. cerekvick spartakidy... Foto Ivan Hudeek

Foto Ivan Hudeek Historick vozy, jejich majitel pijeli i ze zahrani, vzbudily zjem hlavn u tch nejmench.

Foto Jan Hurk Na vysokomtskm nmst se uskutenily tak zvody historickch motokr,

...po dtech sklidily velk aplaus i cerekvick eny. Ty zacviily na legendrn Poupata Michala Davida. Foto Ivan Hudeek

Foto Ivan Hudeek Ukzek techniky vyroben slavnou vysokomtskou firmou se zastnil tak Vlastimil Stratlek. Foto Ivan Hudeek

Foto Ivan Hudeek Divky zaujaly i komentovan ukzky z prce eskho etnictva. Foto Ivan Hudeek

V sobotu 11. ervna to na dvorku hruovsk hospody rozbalila prask hudebn skupina Abraxas. Foto Andrea tolbov

Dechovka v Klternch zahradch

Posezen s dechovkou se v litomylskch Klternch zahradch kon ve tvrtek 14. a 28. ervence vdy od 17 do 19 hodin. Pro dobrou nladu hraje Litomylsk jedenctka BEKRAS.

Fltnov soubor Magistri

Koncert v rmci Setkn ptel komorn hudby se kon ve stedu 6. ervence od 19.30 hodin v Kostele Poven sv. Ke v Litomyli. Na programu: Debussy, Rejcha, Bach, Hook, Haydn, Telemann, Borkovec, Castrd. Vedouc souboru Magdalena Tmov (fltna).

Borvkov pochoutky
Restaurace Veselka v Litomyli pod v ptek 15. a v sobotu 16. ervence Borvkov vkend. Jedn se o ji tvrt ronk spn gastronomick akce.
Cel den se nesl v prvorepublikovm duchu. Role modertorky se ujala Zuzana Tvrznkov. Foto Ivan Hudeek Dti se mohly svzt na zmenenin parnho vlaku

Hry a klamy
Velk vstava hlavolam bude od soboty 16. ervence do nedle 28. srpna pstupna v Zmeck obrazov galerii v II. pate litomylskho zmku. Nkolik hlavolam bude voln pstupnch nvtvnkm na zmeckch arkdch a ve mst ve vybranch restauracch.

Hudba v Hospod na rani v Po

Sobota 16. ervence od 20 hodin - litomylsk hudebn skupina Triolit. Sobota 30. ervence od 20 hodin - Viva Music Pardubice. Akce jsou spojeny s opknm klobs, kuat a dalch specialit.

Letn kino ve Vysokm Mt

Restaurace Kvarteto (bval Golfit) pod letn kino. Program: Ptek 1. ervence - astnci zjezdu, nedle 3. ervence - Kvaska, steda 6. ervence - Scary movie 1. Ptek 8. ervence - Takov normln rodinka, nedle 10. ervence - Tacho, steda 13. ervence - Scary movie 2, ptek 15. ervence - Snowboar ci, nedle 17. ervence - Raf ci, steda 20. ervence - Invaze svt, ptek 22. ervence - Trhala fialky dynamitem, nedle 24. ervence - Doktor od jezera hroch, steda 27. ervence - M a B a, ptek 29. ervence - Pelky, nedle 31. ervence - Kajnek. Zatky promtn vdy ve 22 hodin.
Foto Jan Hurk Na nmst byly k vidn destky historickch vozidel, kterm vvodil vz Aero 50 Arizona. Vysokomtsk letit bylo svdkem leteck show zvan Ltajc cirkus.

Redakce oblastnch novin TRS peje vem svm tenm, spolupracovnkm a obchodnm partnerm krsn lto a pjemnou dovolenou!
Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Vladimr Plocek obrazy - Josef Filip

pskovcov sochy v choceskm muzeu
CHOCE/ Orlick muzeum v Chocni otevelo v sobotu 14. kvtna ve svm vstavnm sle vstavu obraz Vladimra Plocka a pskovcovch soch Josefa Filipa. Pottejnsk umlce pedstavil nvtvnkm vernise Milan Richter. Josef Filip se narodil v roce 1948 v Pottejn. Pvodnm povolnm je stroja. Kouzlo prce s kamenem objevil a pi stavb domu, kdy mu uaroval pedevm zelen pskovec. K sochm se pak propracoval postupn. Na potku stla irok kla nejrznjch kamenickch prac. Osmdest procent tvoen je tvrd emeslnick dina, ten zbytek pedstavuje to, emu se k umn, mn kamenosocha. Stlou expozici svch soch m Filip na hrad Pottejn, ke shldnut jsou i pi pravidelnch letnch vstavch v Plockov pottejnsk P Galerii. Nejrznj postaviky ze zelenho pskovce obdivovali rovn nvtvnci zmku Rjec nad Svitavou. Tinct svch soch pedstavil Josef Filip i v choceskm zmku. Mal Vladimr Plocek se narodil v roce 1930 do rodiny uitele. Dtsk lta proil v Polomi a pozdji v Sudslavi. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Krlov obory matematika a vtvarn vchova. Pozdji uil v Pottejn, Doudlebch nad Orlic, Vamberku a Kostelci nad Orlic. Malovn se vnuje od dvaceti let, prvn samostatnou vstavu ml v Pottejn v roce 1977, kde ije se svoj manelkou Aninkou, kter mu je zrove prvn kritikou jeho prac. U Plock nepadlo jablko daleko od stromu, ob jejich dcery jsou umlecky nadan. Zpsob malby Vladimra Plocka se mn. Od pevn realistickch vc peel k vtm plochm, barevn jednotn ztvrnnm. K malb pouv pachtli. asto kombinuje mod s hnd, zemitost a oblanost a pronikn pod povrch vci. To ve vystihuje podstatu krajiny. Je lenem Unie vtvarnch umlc v Hradci Krlov a Klubu ptel umn st nad Orlic. Pravideln se zastuje steckch saln v Galerii pod radnic. Za sebou m ji dlouhou adu samostatnch vstav. Milan Richter

Senioi z Oska se uili pracovat s potaem

OSK/ V kulturnm dom v Osku organizovala nadace Livie a Vclava Klausovch a chrnn ICT pracovit kolen pro seniory na prci s potaem. Dky organizanm schopnostem Jindicha Groulka, starosty hasi, pana Kloudy a lektor se nakonec selo patnct uchaze o tento bezplatn kurz. Lektoi ing. Adla Kolouchov, Boris Dvoek a tefan Vorlek nm trpliv a kvalifikovan pedvali vdomosti. Kad jsme mli k dispozici pota a ve jsme si mohli vyzkouet v praxi. Jsme rdi, e jsme si nali as a vyuili pleitosti, kter nm byla nabdnuta. I nadle se meme na lektory obracet pes internet, pomoc e-mailu, chatu, skypu nebo telefonicky. K dispozici jsou nm i strnky www.deep.cz a www.volny.cz/seniori. Vem moc dkujeme! Za seniory Anna auerov

Za Rudou Urbanem
JUDr. Rudolf Urban zesnul 31. kvtna 2011 Ruda Urban proil cel svj ivot, s vjimkou studi, ve vchodnch echch. Narodil se, jak rd zdrazoval, Na Parnku v esk Tebov 16. bezna 1924. Krtce pot se rodina pesthovala do Doln Dobroue a v polovin tictch let do Semil. Odtud Ruda dojdl do gymnasia v Turnov. Zdej kraj se stal jeho celoivotn lskou. V roce 1942 se Urbanovi pesthovali do Vysokho Mta. Tady Ruda dokonil gymnasium. Posledn dva roky vlky byl totln nasazen v Sodomkov tovrn. Po vlce vystudoval prva a po vojn nastoupil jako prvnk ve vysokomtsk Karose. V roce 1952 se oenil s Ldou Urbanovou a od t doby il trvale v Chocni. Na zatku sedmdestch let si spolu postavili Na Parapleti rodinn domek. Poslednm pracovitm Rudy Urbana byla Oseva Choce, odkud v roce 1984 odeel do dchodu. Msto zaslouenho odpoinku se pustil do nov prce. Provzel rusk, nmeck a polsk skupiny po eskoslovensku, eskm turistm zasvcen ukazoval Francii, Itlii i Rusko. Na vech cestch nenavn fotografoval. Intenzivn se zaal vnovat tak malovn, zvlt svm oblbenm akvarelm. Mezi jeho pracemi se najdou i linoryty, kolorovan perokresby a oleje. Ruda Urban byl neobyejn vestrann. Od mld mu vonlo devo, pod jeho rukama vznikaly devoezby i drobn vyezvan nbytek. Hrl na klavr, byl kytaristou trampsk osady Kamard, hrl loutkov divadlo, vedl oddl dtsk vodn turistiky. V roce 1968 spoluzakldal v Chocni Junka. Byl dlouholetm aktivnm lenem Klubu eskch turist. V letech 2003 2008 spolu s manelkou zdolvali Alpy v Itlii, Rakousku a Slovinsku. Ani letos, prv tak jako v pedchozch tincti letech, nechybl na turistickm lyaskm zjezdu na eskomoravskou vysoinu. Hlavn byl dobrm kamardem, kter nm bude citeln chybt. Jiina Grundmanov

Zrod nov knihy nejen o pasku vep Bohuslavu Reynkovi

OBLAST/ Dky vysokomtsk a litomylsk vstav nazvan mysticky Mezi nebem a zem vnovan znmmu eskmu vtvarnkovi, grafikovi, bsnkovi a pekladateli Bohuslavu Reynkovi vznikla nov stejnojmenn kniha, kterou se bezesporu me n region pochlubit, a za ni vd editeli Mstsk galerie ve Vysokm Mt a zrove kurtorovi vstavy PhDr. Pavlu Chalupovi. Kniha, kter se nese v duchu provdn tene msty spojenmi s Bohuslavem Reynkem, je symbolicky rozdlen na trnct zastaven po vzoru biblick cesty. Vechny scny z umlcova dla se ale odehrvaj na milovanm rodinnm statku v Petrkov pobl dnenho Havlkova Brodu a nikoliv na samotn ptele Josefa apka a korespondenGolgot, jak by leckdo oekval. Toce s Vladimrem Holanem. to tak siln msto umlcova rodit Bohuslav Reynek, jeho dlo pat je pozadm i jednoho z nejcennjk nejcennjm eskm bibliofilim, ch expont vstavy, kter se kobyl tak vjimen svm postojem n v rmci Smetanovy vtvarn Lik ostatnm - sm o sob k: Blztomyle. Jde o obraz Krvav pot (z nem jsem ve sv vsi. roku 1949 - olej, pltno) Bravurn jako samouk vystaven v litomylsk ovld techniku grafiky sti vstavy Mezi nea ije si poskrovnu, bem a zem v Josefem stdav na svm statku Pleskotem rekonstruovav Petrkov se svou enou, nch prostorch litomyfrancouzskou bsnkou lskho zmku. Vernise se zastnili Suzanne Renaudovou teni mohou v publii synov B. Reynka. a dvma syny Danielem kaci obdivovat nejen a Jim a stdav v roditi Suzanne smyslupln azen jednotlivch in- ve francouzskm Grenoblu. V jeho formac z autorova ivota a tvorby dlech nejen vtvarnch je vznamdo specifickch celk jednotlivch n motiv zvat, se ktermi je Bohuzastaven, ale i ukzky z Reynkova slav Reynek velmi siln spjat. Toto dla bsnickho a vtvarnho. Neve a jet vce me ten doslova chyb zde ani ilustrace Reynkova nast z knihy Mezi nebem a zem Bohuslav Reynek od Pavla Chalupy. Za pohled urit stoj a do 6. ervence probhajc stejnojmenn vstava o Bohuslavu Reynkovi, kterou mohou zjemci navtvit na dvou mstech: ve Vysokm Mt jako historicky posledn vstavu Mstsk galerie v prostorch Okresnho domu, zde je vystavovno pedevm Reynkovo dlo ilustran, vydavatelsk, bsnick a pekladatelsk, a v Litomyli v prostorch bvalho zmeckho pivovaru jsou k zhldnut pipraveny umlcovy kresby, kter a do tto chvle nebyly souborn vystavovny. Na ob sti vstavy sta zakoupit pouze jedno vstupn. tpnka Nepraov, Foto Ivan Hudeek

Hlavn problm pijmaek je v potu pihlek

Dokonen z tituln strany Nezbytn bude urit i minimln hranici bod pro druh, ppadn dal kolo pijmacch zkouek. Nejvt problm ale spatuj editel stednch kol spolu s odbornou veejnost v existenci t pihlek. Ti pihlky jsou vhodn pouze pro zkou skupinu tch nejikovnjch dt, kter se dostanou na vechny ti koly a pak si vybraj, soud Milan Ba. Pokud m bt nam clem, aby nakonec byli spokojeni kola, rodie i dti, tak tento systm pro velkou vtinu dobr nen a mli bychom o tom vldu pesvdit. editel Stedn koly obchodu, emesel a slueb ze amberku Eduard Dvok mn, e by naprosto dostaovaly dv pihlky. Zstupcm kol vad tak monost manipulovat se zpisovmi lstky a do z, piklnj se k termnu 15. ervna, kter by ale bylo poteba zavst celosttn. Jsem rda, e jsme o vech problmech mohli oteven hovoit a budeme se snait najt v prbhu letnch msc een, kter by posunulo rove pijmacho zen a tak zjednoduilo cel systm vi rodim a dtem. Chtli bychom, aby nae doporuen dostaly koly u bhem z a mohly se na ve s pedstihem pipravit. Zrove budu tlumoit nzory a podnty z dnen schzky na Asociaci kraj R i na ministerstvu kolstv, uzavela jednn krajsk radn pro kolstv Jana Pernicov. Zrove podkovala zstupcm kol za jejich nzory a obtavost, s kterou zvldli nejen koloto pijmacch zkouek, ale i sttnch maturit. -reds pispnm Zuzany Novkov

Pr ji vydral intimnmi fotografiemi. Ona si ale ve jen vymyslela

VYSOK MTO/ Od konce roku 2010 eili vysokomtt policist ppad vydrn. Dnes ji devatenctilet dvka z Vysokho Mta oznaila svho bvalho ptele z Pardubic za vydrae. Mu ml dajn vlastnit jej intimn fotografie a vyhroovat j, e pokud mu nezaplat nkolik tisc korun, zveejn tyto snmky na internetu. Policist vak na zklad vyetovn zjistili, e naopak dvka v roce 2010 odcizila svmu tehdejmu pteli trnct tisc korun. Za to byla soudem potrestan. Policistm tehdy do protokolu uvedla, e penze potebovala, protoe byla ze strany pedchozho ptele vydrna prv zveejnnm uvedench intimnch fotografi. Ty mly bt pozeny v roce 2008, dodv policejn tiskov mluv Markta Janovsk. Jene jak policie nakonec zjistila, dn bval ptel, kterho dvka uvedla, neexistuje a navc fotoapart, kterm mly bt snmky pozeny v roce 2008, byl na trh uveden a o rok pozdji. Mlad ena se pod thou dkaz policistm piznala. Uvedla, e si celou vc vetn onoho ptele vymyslela, a to jenom proto, e potebovala njak zdvodnit danch trnct tisc, kter odcizila z tu ptele. Nechtla jsem, aby to vypadalo blb, uvedla slena, kter svmi livmi tvrzenmi na nkolik msc zbyten zamstnala policisty. -a-

NEKOMERN INZERCE V TRSU ZDARMA

Koupm sten taky FALCOVKY, JUC. J.Tomek, Vysok Mto, 415 X 237 mm., 50 - 100 ks. Prosm nabdnte. Tel.: 603 411 736. Prodm motocykl Honda Enduro, 125 ccm, barva ed svtl - nutno vidt, cena dohodou. Tel.: 604 384 273. Prodm zahradn slunenk prmr 3m, funkn v podku, pouze trochu vyisl. Cena 750 K. Tel.: 607 253 622. Nabzm za symbolick ceny z dvodu sthovn vysokou retro lampu za 150 korun, polici masv antik, tm nov (PC 3 000 korun) za 600 korun, keslo za 400 korun, dv dtsk postlky chromovan + bl (masv) za 200 korun, malou komodu z Mallorky za 500 korun, ki lov lustr estiramenn za 500 korun, obraz J. Dvoka z roku 1973 - alej, olej na pltn za 250 korun, krabice rznho staroitnho skla a porcelnu na chalupu za 200 korun, rzn staroitn sklo, cena dle dohody, pec pnev, nov, za 200 korun, dv retro televize funkn, erven a bl za 100 korun, men krabici knek za 150 korun a obraz Prahy ve dev za 500 korun. Tel.: 739 307 646. tata erdelterir s PP prodm (zadm) za rozumnou cenu. Nezvazn nvtva vtna. Odbr 25. ervna. Tel.: 605 712 185. Prodm masn polt proti svalovmu zatuhnut, revmatick bolesti. Proht dvma infralemalami. Relaxace. Nov, originl. balen, 5 let zruka. Prodm s 50% slevou. Nezvazn nvtva vtna. Nejsem dealer. Tel.: 605 712 185. Z pozstalosti po vojcch, letcch, SNB apod. koupm medaile, odznaky, prkazy, foto, uniformy apod. Tel.: 608 420 808. Prodm pouit zahradn traktor zn. MTD v dobrm stavu, levn. Tel.: 736 210 918 (do konce roku). tata - spch! Nem nkdo zjem o tn? Hledaj se vn zjemci o tata Golden Retriever. Narodilo se jich tolik, e nejspe budou uspna. V ppad zjmu budou tata pedna zcela zdarma. Pokud mte zjem, volejte na 515 294 956 nebo 736 752 507. Vce informac pod Eva Mrzkov 777 686 257. -red-

Jak se tan v litomylskm Lidovm dom

LITOMYL/ Lidov dm v Litomyli je historick spoleensk budova postaven v roce 1922 v secesnm stylu. Spoleensk prostory Lidovho domu pronajm Farn charita Litomyl spolkm a organizacm pro podn rznch akc. Sama organizuje ve spoleenskm sle a pilehlch prostorech vstavy, koncerty, semine a pedevm tanen akce. V Lidovm dom tan vechny vkov kategorie. Pro mlde podme od 10. z kadou sobotu Kurz tance a spoleensk vchovy, pro dospl jsou pipraveny dvoje tanen. Mohou si vybrat ptky s uitelem tance Ing. Janem Lexmanem od 30. z nebo soboty s uitelem tance Janem Blkem od 1. jna, vdy od 20 hodin. Tanen pro dospl jsou vkov neomezen a jsou vhodn pro vechny, kte si chtj zatancovat v pknm prosted s dostatkem prostoru na sle, pobavit se, zopakovat si zklady spoleenskch tanc a nauit se nov tanen variace. Pro dve narozen se, vtinou posledn nedli v msci od 14 do 18 hodin, konaj kad msc Odpoledn aje. K tanci a poslechu hraj oblben kapely. Nejbli termny jsou 26. ervna a 25. z. Nov zaloen Tanen klub Jana Blka pi Lidovm dom pijme od z dal zjemce o intenzivn trnink spoleenskch tanc ve vkovch kategorich od 10 do 15 let a od 15 let ve. Pihlsit se na kurzy, zskat vce informac o vech akcch v Lidovm dom a o innosti Farn charity Litomyl mete na www.litomysl. charita.cz a na tel. 461 619 183 a 731 460 663. Hana auerov, vedouc Lidovho domu v Litomyli

Regeneran a sportovn mase - Jaromr tolba

BUDOVA HLAVN NEMOCNICE, Vraclavsk ulice, Vysok Mto

Koupm byt
ve Vysokm Mt nebo v Chocni.
Pedem dkuji za nabdku na tel.: 608 233 027

POSKYTUJI ODBORN MASE

zad, je, krku, dolnch a hornch konetin, bicha, hrudnku, oblieje i celho tla Pijmm eky UNIEK, UNIEK +, CADHOC. Objednvky: 732 704 937

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Nechtl jsem hrt repertor 80. let v jednadvactm stolet,

zdvoduje svj odchod z legendrn skupiny Kern jej nkdej ldr J. A. Kronek
VYSOK MTO/ V rmci Evropskho svtku hudby, kter se na vysokomtskm nmst uskuten v ptek 24. ervna, vystoup brnnsk kapela Alband. Jejm ldrem je Jaroslav Albert Kronek, dvj frontman legendrn rockov skupiny Kern. Z n odeel kvli nzorovm neshodm s nktermi leny kapely, jak repertor by kapela mla hrt. V roce 2008 spoluzaloil hudebn formaci Alband. Ta se vnuje vlastn akustick tvorb. Krom Kronka ji tvo tak nkte dal, bval lenov Kernu. Alband v souasn dob hraje ve sloen: Jaroslav Albert Kronek, Libor Machata, Mirek Hork, V a Frank, Zbynk Petrela a Klra mahelov. Skupina Kern se rozttila na Kern Remember, kde zstali brati Vodikovi, a na Kronek Alband (Ex Kern). Zde jste ldrem Vy. Pro dolo k tomuto rozdlen? Nedolo k rozdlen! Prost jsme j a Libor Machata po vlastnm uven odeli. Neunesli jsme hran repertoru z osmdestch let v jednadvactm stolet tak, jak chtlo zdrav jdro skupiny. J si ale myslm, e prv esk scna osmdestch a devadestch let nabdla kvalitn muziku, kter je dodnes aktuln a iv. Je ovem pravda, e o adu vaich souputnk, pipomeme napklad hudebn tpn Ladislava Kka, pestal bt postupem doby zjem... Je to zejmna o lidech. Ta generace osmdestch let, ti vzcn vyznavai a obtav hrozii, ti, kte ns potebovali a my naopak erpali z nich, jsou u skoro pry! Historie je vlcovan souasnost a zstv pouze nostalgie... Kdo se Vm tedy lb na souasn hudebn scn? Po odchodu z KERNu jsem objevil nov Galaxie mimo nai slunen soustavu. Na zahranin a pedevm na scn tuzemsk jsou stovky velmi pjemnch kapel, skvlch plugged byly na zatku cesty - odrazit se a vydat se jinm smrem. S albem Kalibrace smysl se to, myslm, docela podailo. Na kterou psniku od Kernu ste elit srovnvn Albandu s Kernem. Pli ne. Posluchai kolem ns jsou velmi vnmav a je jim jasn, e kad kapela je jin katule a nikte vzali do ruky panlky a msto baterie bicch zvolili cajon. V roce 2009, kdy vznikala Kalibrace, jsem ml mzu a tak osmdest procent muziky a text jsem pinesl j. Dal vci jsou bu od Libora Machaty nebo od Miruse Horka. Asi by bylo malichern si myslet, e s Albandem doshnete takovch spch, jako kdysi s Kernem. Ale pesto, jak mety byste se nyn s Albandem chtli v hudebn brani dotknout? Chtl bych, aby se o ns vdlo a aby na koncerty rdi pili posluchai a divci i v Chebu, Klatovech, ve Vysokm Mt a ve Velk nad Velikou. Pro ns je v tuto chvli nae republika obrovsk... Je zejm, e koncerty s Albandem dlte pro radost. Bylo nkdy obdob Va kariry, kdy pro Vs koncertovn nebylo radost, ale povinnost? Pokud ano, kdy a mon i pro? Pamatuji si ti siln obdob: konec roku 1989, kdy mi zemela manelka, pak obdob mezi lety 2004 a 2005, to KERN zevloval po ukrutnch venkovskch tacch, a konec roku 2007, kdy jsem zjistil, e to takhle nejde dl. Co jinho Vs nyn krom hudby bav a napluje V ivot? Prv to te zji uji, co me bt, kdy nebudu muzicrovat. Rd fotm, budu si tedy jet vc hrt s digitln fotografi. Chci napsat knihu - jednu bsnickou sbrku a autobiografii, a taky bych se chtl trochu rozdat vnouatm. Vzhledem k tomu, jak se Alband vyvj, a jak se pod tesu nedokavost na dal psniky, ctm vak, e je teba nkter vedlej projekty jet odloit! kal jste, e mte Vysok Mto rd. Byla to frze, nebo opravdu mte njak dobr vzpomnky na toto msto? Jednak si Mto uvdomuji jako tranzitn prostor a odpoinkovou stanici pi naich kerckch cestch na severovchod vlasti, ale hlavn jako propagtor motokrovho sportu, zejmna toho komernho a amatrskho, jsem si zamiloval mstn zvodn okruh u hlavn silnice R 35 a i jednu z prvnch kartingovch pjoven v republice vbec. Tam jsem poprv vidl, v rukou mho mladho syna Adama, prolett motokru vraceku po dvou kolech. Srdce mi bu, jen kdy si na to vzpomenu! Ptala se Andrea tolbov Foto archv skupiny

Podkovn
Dkujeme idii letinskho autobusu panu Vclavu Bartkovi z Doubravic u Letiny, je nm se svoj sestrou Marukou Ba ovou z Pluky pinesl penenku, kterou manel ztratil v autobuse 3. ervna a ml v n vt obnos penz a osobn doklady. Velmi vm obma dkujeme za vai poctivost a pejeme si, aby takovch lid s dobrm srdcem bylo mezi nmi co nejvce. Manel Vomkovi

interpret a vbornch texta. Nemm favority, nebo spe bych je tko dokzal specifikovat na stupnici oblbenosti. Byl jste autorem ady psn Kernu. Jak je to s nimi nyn? Hraje je jak Kern Remember, tak i Alband. Prv pedlvky pvodnch aranm KERNu do hratelnosti un-

nedte dopustit? Kter ze song je nebo bude, podle Vs, naopak hitem Albandu? Mm milkem je Zdka blzn, Zapomenut mui a nebo cokoli z alba Totln tunel od KERNu. Alban ck pecka se jev Na sl i Paperback. Nabz se otzka jak hodn mu-

kdo ns za ten pestup ani nezatracuje. Alband pedstavuje oproti Kernu zklidnn. Pedstavte Alband. Jak je to hudba, kdo se na n autorsky podl, kdo pe texty? Jeden z hudebnch kritik a recenzent ns zasadil do pole soft rocku. Tady kvete penka rockerm,

Vzpomnka
V nedli 5. ervna uplynuly dva smutn roky od nenadlho mrt naeho drahho syna a milho bratra Mly Macka. Prosme, vnujte mu spolen s nmi vzpomnku. Stle zarmoucen rodie a sourozenci Mackovi z Buiny

VYSOK MTO/ Pkn poas, velk divck ast a dobr nlada provzely leton 19. ronk Nrodn pehldky dtskch dechovch orchestr ermkovo Vysok Mto. Jejm vtzem se tentokrt stala Mlad muzika ardice ze Zkladn umleck koly v Kyjov. Odborn porota ale rozdala jet adu dalch ocenn. Napklad zvltn uznn poroty za proveden skladby Jana ermka Revolun pochod v podn ZU Bystice nad Perntejnem, za vrazn slov projev na trubku ve skladb New York Overture Malohanck muziky ze ZU Jevko i za netradin formu vystoupen ve skladb Vivat polka orchestru ze ZU v Perov. Jako kad rok, tak i letos jsme s naptm sledovali pedpovdi poas na vkend. Letos se povedlo na jedniku. V historii er-

Porotu zaujala moravsk Mlad Cyklobus letos poprv zajd tak muzika ardice z Kyjova do Vysokho Mta
mkova Vysokho Mto bylo jen nkolik takovch, kdy po oba dva dny poas nezlobilo, pochvaloval si leton pze poas pedseda organizanho vboru Josef Mlka. Vystoupen astnk pehldky si uili tak obyvatel ve vybranch okolnch obcch, kde jednotliv orchestry zahrly o nedlnm dopoledni. Vydaenm byl i nedln zvren prvod sedmi orchestr a pti skupin maoretek od mstn Zkladn umleck koly a na nmst a nsledn spolen koncert vech kapel. Ty pod taktovkou kapelnka Jiho Palna ze ZU Jevko zahrli, stejn jako v uplynulch letech, ti skladby Jana ermka. Leton ronk se opravdu povedl, bylo co poslouchat, na co se dvat. Myslm, e jsme byli spokojeni nejen my, organiztoi, ale i divci. Pt rok pro ns bude jubilejn, co budeme muset zohlednit ji v ppravn fzi a pi zpracovn rozpotu. Chceme nejen pozvat vtze minulch ronk nebo orchestr ze zahrani, ale zamit se i na doprovodn program, plnuje Mlka. Text a foto Andrea tolbov OBLAST/ Pro pznivce cykloturistiky bude v na oblasti od zatku ervence opt k dispozici vkendov linkov autobus uzpsoben pro pevoz kol. Letos se jeho trasa prodlou a do Vysokho Mta. Sname se kad rok projekt oivit a vnst do nj njak novinky. Napklad vloni jsme trasu rozili o eskou Tebovou. Cyklist tak mli monost napojen na cyklostezky a in-line stezky na steckoorlicku. Letos se nm podailo zapojit do projektu i posledn msto eskomoravskho pomez, kterm je Vysok Mto, potvrzuje marketingov manaer eskomoravskho pomez Ji Zmenk. Cyklist si tak budou moci prohldnout i atraktivity tohoto msta a okol, jako je napklad obec Vraclav a jej barokn arel a hradit i uniktn dobkovsk devn kostelk. Cyklobus pojede kad ptek, sobotu a nedli od 1. ervence do 25. z. V provozu bude tak o svtcch 5. a 6. ervence. Kad cestujc zaplat bez ohledu na poet ujetch kilometr jednotnou cenu tyicet korun. Organiztoi projektu chtj i letos podpoit a motivovat k vyuit cyklobusu rodiny s dtmi. Pro n je proto stanoven zvhodnn jzdn. Kad z rodiny, kter mus zahrnovat minimln dva dospl a jedno dt, zaplat dvacet korun. Informativn letk, ve kterm jsou uvedeny veker jzdn dy cyklobusu i msta na trase vhodn k navtven, dostanou do svch domovnch schrnek obyvatel vech zapojench mst. Propagan materily lze nalzt tak v Informanch centrech vybranch obc, pmo v cyklobusu a letos nov i ve vlacch eskch drah. Na projektu se finann podl vechna lensk msta eskomoravskho pomez a Pardubick kraj. Andrea tolbov

Zvren spolen koncert astnk festivalu doprovodilo vystoupen maoretek.

Chocesk Domov mldee volil nejkrsnj dvku. Zvtzila blondnka Elika Veeov
CHOCE/ Bl se konec kolnho roku a nai ci, kte jsou ubytovan v domov mldee Stedn koly cestovnho ruchu Choce, maj pln ruce prce se zsknm co nejlepho ohodnocen na zvrenm vysvden. I kdy k uen vyuvaj kadou volnou chvli, pesto si najdou as na zajmav akce, kter v domov podme. V kvtnu jsme pro n zorganizovali ji tradin ptelskou nvtvu s klienty Stacione v st nad Orlic. Tentokrt se uskutenila na neutrln pd. Seli jsme se na ndra v Brandse nad Orlic a spolen pak navtvili Labyrint pobl sochy J. A. Komenskho. Studenti se dle zastnili organizace Dtskho dne pro Mateskou kolu Na Herznce a Sportovnho odpoledne pro M Stromovka. Zatm posledn akc, kter se u ns konala 8. ervna, bylo zvolen Miss domova mldee. Akoli nm as lapal na paty a v poslednm shonu zbvaly na ppravu u jen hodiny, vzali vichni astnci sv koly velmi vn. Prvn disciplnou byl nstup vech sedmi soutcch, kdy je pedstavili modertoi cel soute Adla Theimerov a David Nmec. V rmci voln disciplny dvky uvedly humorn mluven scnky, tanec v pru, scnick i bin tanec. Pot nsledovalo losovn oblek, kde si kad soutc vylosovala tma, o kterm m pohovoit. Mezi nimi se objevila pevn takov, se ktermi se dvata denn setkvaj - kola, rodina, budoucnost, st, konky i filmy. Nejhez dvkou domova mldee se nakonec stala Elika Veeov, na druhm mst skonila Dominika Brtov a tet Karin Habrov. Pedsedkyn poroty byla zstupkyn firmy Oriflame Dana Dolealov, kter tak sout sponzorovala drkovmi balky tto kosmetick firmy. O doprovodn program se postaralo tanen trio Neon ze amberku a chlapci z domova mldee, Daniel Borovika a Filip Dostl, s adrenalinovm street dance. Dal plnovanou akc domova mldee bude grilovn s posezenm v zahrad domova mldee. Dkuji tmto vychovatelkm Viee Jandkov, Marii Houdkov a Stanislav Ropkov za to, e vnuj mnoho volnho asu a energie, aby se ci v domov mldee ctili hezky a svj voln as trvili s nejvtm vyuitm sv energie. Dkuji i panu editeli, veden koly a tdnm uitelkm vech k. Pkn przdniny pro vechny, odpoinek a naerpn sil pro dal koln rok peje Eva Tepl, vedouc vychovatelka domova mldee v Chocni Foto archv DM

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Litelsk schopnosti jsem u sebe objevila v osmi letech, tvrd tvrce Hatnamonrei Iveta Andromeda Woodov
VYSOK MTO/ Iveta Andromeda Woodov bydl ve Vysokm Mt. Je tvrcem systmu prce s energi Hatnamonrei a v souasn dob tak jedinou mistryn tohoto oboru. Hatnamonrei vychz z mnoha starch tradic a jeho pvod se d jenom tko osvtlit. Sm nzev napov pesn pro. Hat-N-AMonRei je jeho pesn nzev a v pekladu je to pan zpadu tajemn ve form vn moudrosti pod ochranou tch nejvych, k Woodov, se kterou jsme rozmlouvali nejen o smru, kter uvedla v ivot. Co je to tedy Hatnamonrei? Ve zkratce je to systm, kter pracuje s energi podobnou reiki. Ve je zaloen na tom, e lovk je vyladn, k se tomu tak iniciace nebo zasvcen, do toho, aby byl schopen pijmat a pedvat energii. Je to prce s energi. Jedinec se vylad tak, aby byl schopen pijmat univerzln energii, kterou ale neoderpv nkomu nebo nemu jinmu. Pi vzkumu se zjistilo, e pi tto reakci zane bt aktivnj hypotalamus (to je podle vdc nejspe nejstar st mozku - pozn. redakce), kdy v nm zane urit pulzace, u n se nev, kde se bere, a ta dl putuje skrz centrln nervovou soustavu do koncovch nerv. Tac zasvcenci maj napklad tisckrt aktivnj biopole okolo rukou ne za normlnch okolnost. A teplota jejich dlan pak me bt klidn vy ne tyicet stup Celsia, pitom teplota zbvajcch st tla zstv stejn. Je prokzan, e tato energie stimuluje hojen v celm tle. K tomu, aby byl lovk oteven tomuto proudu energi, nemus nic umt, ale je dobr se s n njakm zpsobem nauit pracovat. K tomu slou kurz, v kterm se vm tak dostane zasvcen. To je pomrn instantn. eknme, e asi za pl hodiny jste schopn energii pouvat, akoliv pedtm Vm byla nedostupn. Je to vlastn jako kdy vyladte motor. Pvod reiki je v budhismu v Japonsku, kde se ale tato energie pouvala trochu jinm zpsobem, ne nyn. Hatnamonrei stav na energich, se ktermi se pracovalo ve starm Egypt. A tu schopnost mme vichni? Ano, a ani o tom nemuste bt pesvden a vit tomu. V em je tedy Hatnamonrei jin ne klasick reiki? Hatnamonrei pracuje s jinou energi, kter m pvod jinde. Klasick reiki se zamuje na len druhch a m pvod v Japonsku, kdeto Hatnamonrei m zklad ve starm Egypt a zkladem jej energie je Ogdoad. Co je Ogdoad je pomrn tk vysvtlit, ale ve sv podstat monrei navc zamuje na prci na sob. Zaala jsem se jm dkladn zabvat a studovat hodn lini a metod. Pod jsem potebovala potvrdit to, co jsem intuitivn do patn, nebo zjist, e byli tak njak vychovan a tak mli pomran podvdom. A dky tomu se lovk pestane na n zlobit, ale tak pestane podmiovat svj ivot tmito starmi zleitostmi. Nen to prochzka rovm sadem. Hatnamonrei je pro silnho lovka, kter chce sm sob pomoci. Razm teorii, e lovk m pedevm pomoci sm sob a teprve potom sahat na druh. Me reiki, poppad Hatnamonrei, ublit? Energi ne, ta je ist a ned se zneut. Ale u kadho z ns to, co dlme, d vlastn emoce. Vzhledem k tomu, e pi psoben reiki dochz k energetickmu propojen, me v nkterch ppadech ublit nikoli energie, ale nkter z negativnch emoc, kter mistr i pedvajc ct. rlivost, zvist... Misti reiki ani mistr Hatnamonrei tak nesm psobit na lidi, kte maj kardiostimultor. Misti reiki, narozdl od mistr Hatnamonrei, nemohou tak psobit na ty, kdo maj jakoukoliv cvn nebo iln nedostatenost. Tac lid mohou mt po reiki velmi nepjemn problmy. Neznm systm jin ne Hatnamonrei, kter s tmto um pracovat. My toti pouvme speciln energie pro takto nemocn lidi, kter jim neubl. Kolik lid v esk republice je na Hatnamonrei prokoleno? Systm je rozdlen na dv fze. Na prvn, terapeutickou, kdy se lovk srovn sm se sebou a me lit i druh, ovem nezskv oprvnn uit systm. Tchto terapeut me bt k dneku okolo devti set. Druh, mistrovsk st, ta je velmi tk. V idelnm ppad trv dva a dva a pl roku. Po jejm absolvovn ji lze vyuovat Hatnamonrei. Nyn je ped touto finln zkoukou Sylva Strnsk ze Sloupnice. Stane se tak po mn druhm mistrem Hatnamonrei. Jak jste se k ezoterice dostala? V mch asi osmi letech jsme doma objevili, e mm litelsk schopnosti. Kdy mou sestru nco bolelo, piloila jsem na to msto sv ruce, pohladila ho nebo promasrovala a bylo po bolesti. Rukama jsem dokzala najt i kde to sestru nejvc bol. Ona pak kala, e msto, na kterch mm ruce, ji brn. Tehdy jsem ale jet neumla s energi pracovat a vyerpvalo m to. V pubert jsem objevila arodjnictv, ale reiki se stle brnila. Pak jsem chtla pomoci jednomu pteli, kter ml porannou pte. A jemu vlastn vdm za to, e jsem se k reiki dostala. Nechala jsem se zasvtit do reiki a stran m to chytlo, protoe ta energie byla najednou jednodue dostupn. Ale ta energie, kterou jsem v rukch mla, stejn na jeho zrann nestaila... Vdycky jsem se zajmala o filosofii, psychologii, tarot. V rusk sti na rodiny vichni vykldali karty, babika byla bylinkka. Pitahovala m kvantov fyzika. U n se mi lb, e doke vysvtlit dost z duchovnch vc a j se vdy snam najt vysvtlen pro vci, se ktermi pracuji. Myslm, e jsem k tomu pirozen thla. Krom toho jsem ale chtla dlat hudbu. Jene ivot a moje sociln ctn m prost navedlo tmto smrem. D se ci, e dky reiki a dalm systmm se ctte vyrovnan? Vyrovnanj. Nemu ci, e bych postrdala lidsk problmy. Myslm, e je to dlouh cesta. Ale podailo se mi ustt si to svoje. Kdy m nkdo zane do neho tlait, tak manipulaci elm mnohem lpe ne dv a myslm, e jsem se i nauila nevylvat si sv emoce na druhch a bt vyrovnanj. Ale samozejm se d vdy nco zlepovat. Rozhodn mi to vak pomohlo bt mnohem vc v klidu sama v sob a srovnat si sebevdom. Ptala se Andrea tolbov

Z NAICH OBC

Ve Vinarech pivtali dal dva obnky

Vinary, Vinary, Vinary, vesniky milen, v echch i Morav, jak perliky rozset. Jedny jsou u Bydova, druh na Morav u Perova, a tet ty u Mta Vysokho byly pinou setkn naeho Zdenk Christen z Vinar od Perova

VINARY/ V sobotu 21. kvtna se na Obecnm ad ve Vinarech uskutenilo vtn nejmench obnk obce - Marie Krytfkov a Matje rta. Dtem a jejich rodim popla starostka obce Zdeka Plkov, sv nov kamardy pily pivtat tak star dti z Vinar a pednesly miminkm bsniky a zazpvaly psniky. Pot, co se rodie podepsali do pamtn knihy, dola ada na slavnostn ppitek a pedn drk novm obnkm a kytice jejich maminkm. Pavlna rtov, mstostarostka

je soust mt o stvoen svta. Hatnamonrei m osm patron, to je osm egyptskch bostev, kte zaji uj energii a prv jejich kombinovan energie vytv Hatnamonrei. Sama jste systm Hatnamonrei vytvoila. Jak se to tak stane? Pvodn jsem byla vysvcena jako mistr reiki. Ale neustle jsem studovala dal zasvcovac techniky. Jednou jsem mla sen, dky ktermu to ve zaalo. Ve snu jsem zasvcovala do ptistupovho systmu. Ty zasvcovac techniky byly podobn jako u reiki, ale pitom jin a tak vuka k nim probhala jinak a jinm zpsobem. Rno, hned po probuzen, jsem si ve zapsala. Pozdji jsem o snu hovoila se svoj kamardkou, kter to chtla tak zkusit. Nechtla jsem j ublit, take jsem nejprve zaala u sebe, pak u n a nakonec jsem zasvtila do Hatnamonrei polovinu sv rodiny. To bylo nkdy v roce 2002. Od t doby ke mn chodili kamardi, e to chtj tak zkusit. V roce 2003 jsem Hatnamonrei zaala vyuovat i veejnost. Jsou s nm velk spchy, protoe oproti reiki se Hatna-

systmu dala, rzn symboly a metody prce a potebovala jsem si prozkouet, jestli se to u i nkde jinde. Za tch devt let se mi ve ve sv podstat potvrdilo a techniky se vyvjej dl. J se kvli tomu nauila napklad i indukci hypnotickho spnku, zklady homeopatie a zabvala jsem se studiem rznch filozofickch smr a tak napklad egyptskou magi. ada lid se ezoterii zane vnovat kvli tomu, e si potebuje vyeit njak svj problm. Pomohlo Vm osobn v nem Hatnamonrei? Sama jsem si tm systmem stran moc pomohla. Protoe funguje na bzi, e lovk si sv pomran podvdom troku pogumuje a pochop rzn vci v souvislosti se svm chovnm. Kolikrt si to toti ani neuvdomujeme, ale nae dtstv, zpsob, jakm jsme byli vychovvan, ns stran moc ovlivuje a podmiuje do dalho ivota. A kdy se na to lovk podv s odstupem asu, jak to tehdy vidli rodie a on sm jako dt, tak zjist, e ti rodie to vtinou nemysleli

Nechte se klamat
LITOMYL/ Od soboty 16. ervence do nedle 28. srpna bude v Zmeck obrazov galerii v druhm pate litomylskho zmku zpstupnna vstava Hry a klamy v Litomyli. Na edest hlavolam zapjil libereck IQ park. Nkolik expont bude voln pstupnch tak nvtvnkm zmku na arkdch a ve vybranch restauracch ve mst, kter se rozhodly zapojit do propagace tto vstavy a nabzej na svch jdelnch lstcch dtsk, poppad rodinn menu. Vstava je soust velk letn akce Hrajeme v Litomyli. Do n jsou zapojeny napklad zmeck expozice Hraky s pbhem a Komu stra ve vi, vstava v Regionlnm muzeu Zdenk Miler dtem i kadoron Toulovcovy przdninov ptky. -a-

SKRZ TRS ZISK

Benefin koncert pro EMKO

VYSOK MTO/ V nedli 5. ervna vystoupili v chrmu sv. Vavince mlad hudebnci z mskokatolick farnosti ve Vysokm Mt, aby podpoili Nzkoprahov zazen pro dti a mlde EMKO v tomto mst. vodn slovo patilo Mgr. Ing. Han Jankov, zstupkyni SKP-CENTRA o.p.s., kter NZDM EMKO provozuje. Samotn EMKO pot pedstavila koordintorka zazen Mgr. Lenka Fryntov. Prostor pak u patil jen mladm muzikantm. Krom kratch psn zaznly i znm skladby jako New soul od psnikky Yael Naim nebo legendrn Hallelujah od Leonarda Cohena. K tto psni se tak vztahovala sout. Pro toho, kdo vyjmenuje nejvce film, ve kterch skladba Hallelujah zaznla, byla pipravena krabika lentilek. Koncert uzavela star idovsk modlitba k tyem archandlm a nejznmj kes ansk modlitba Ote n ve svahiltin, kterou mlad hudebnci vnovali pracovnkm NZDM EMKO. Po skonen koncertu si nvtvnci mohli prohldnout fotografie z innosti EMKA a zastnit se ankety o jmno pro inkujc. Nzkoprahov zazen pro dti a mlde EMKO je sociln sluba, kter ve Vysokm Mt funguje od roku 2007. Byla zaloena mstem Vysokm Mtem a provozuje ji obecn prospn spolenost SKPCENTRUM Pardubice. Dtem a mldei ve vku od 6 do 26 let nabz EMKO pomoc, radu a podporu pi zvldn sloit ivotn situace. Uivateli jsou pedevm dti, kter trv voln as na ulici, vyrstaj v nefunknch rodinch, maj problematick vztahy k vrstevnkm, autoritm i vi sob samm, potkaj se s problmy ve kole, tko kvli nzk kvalifikaci shn prci, dostvaj se do stetu se zkonem, experimentuj s nvykovmi ltkami i jsou znevhodnni z dvodu sv etnick pslunosti. EMKO tmto dtem a mladm poskytuje tak bezpen msto, kam mohou kad vedn den odpoledne pijt a trvit svj voln as. K dispozici zde maj tanen slek, stoln fotblek, ping- pongov stl, deskov hry, ipky, vtvarnou dlnu a hudebn nstroje k zapjen. V EMKU mohou rozvjet i sv vlastn aktivity: organizuj si diskotky, nacviuj tanen vystoupen na rzn akce a dal. Krom volnoasovch aktivit pracovnci s dtmi a mladmi lidmi e jejich problmy, povdaj si s nimi o tom, co je zajm, poskytuj jim informace ohledn bezpenho sexu, ikany, drog, kriminality a dalch tmat. Se socilnmi pracovnky spolupracuje v zazen i pedagogick pracovnk, kter dtem pomh s vypracovvnm domcch kol, ppravou refert do koly nebo procviuje s dtmi koln ltku, kter jim nejde. Monika Jetmarov

Toulovcovy przdninov ptky

1. ervence: od 18 hodin - Divadlo Vti Marka, Drahotice - Bajaja, od 19.30 hodin - Pro za kloboukem, od 20.30 hodin - Komedianti, Romeo a Julie. 8. ervence: od 18 hodin - Komo Vcemil, Vodnick pohdka, od 19.30 hodin - Kumbalu. 15. ervence: od 18 hodin - Divadlo J to jsem, esk Budjovice, Pinocchio, od 19.30 hodin - Jananas. 22. ervence: od 18 hodin Mal divadlko Praha, O kohoutkovi a slepice, od 19.30 hodin - Ponoky pana Semtam uka. 29. ervence: od 18 hodin - Divadlo Pohdka Praha, O nemocn princezn a ertu Popletovi, od 19.30 hodin Mrio Bihri a Bachtale Apsa. 5. srpna: od 18 hodin - Divadlko Mrak Havlkv Brod, Pirtsk pohdka, od 19.30 hodin - Pavel Bobek + P.R.S.T. 12. srpna: od 18 hodin - Divadlo Korb Brno, Snhurka, od 19.30 hodin - Dva. 19. srpna: Kejklsk divadlo - V. Vrtek a J. Brek z Doudleb, Kouzeln kulika, od 19.30 hodin - Pub Animals. 26. srpna: Divadlo M Praha, Jak Ka nad erty vyzrla, od 19.30 hodin - BraAgas. Vechna pedstaven se konaj na litomylskm Toulovcov nmst, v ppad nepznivho poas se pesouvaj do Music Clubu Kotelna. Vstupn dobrovoln.

Drty
Vstava fotografi Jiho Vedrala je ve vestibulu vysokomtsk Mstsk knihovny pstupn do stedy 31. srpna.

Hraky s pbhem
Litomylsk zmek nabz vstavu hraek a panenek ze svho archvu z obdob let 1870 - 1940, doplnn soukrommi sbrkami D. Filov, A. Sldkov, J. Zbornkov a dalch. Prohldkov trasa je soust druh prohldkov trasy a je vhodn pro rodie s dtmi. Vstava potrv do stedy 31. srpna.

Komu stra ve vi
Dobrodrun prohldkov trasa pro rodie s dtmi ek na nvtvnky litomylskho zmku a do pondl 31. jna. Pij te se bt do zmeck ve pln straidel jako jsou bl pan litomylsk, bezhlav ryt, trojhlav sa a jin pery.

A zastavil se as
Vstava reprezentativnho vbru reprodukc dl nejvtch mistr barokn malby zti trv v baroknm arelu na Vraclavi do ptku 30. z. Na vstav jsou zastoupeny obrazy nizozemskch a rakouskch umlc zvunch jmen s drazem na esk tvr okruh.

Zdenk Miler dtem

Interaktivn vstava v prostorch litomylskho Regionlnho muzea pipomn osobnost a dlo Zdeka Milera, kter v letonm roce oslavil 90. narozeniny a ve stejnm roce jeho nejznmj postavika Krteek 55 let. Vstava je sloena z kulis ve tvaru rozevench knih, na kterch jsou velk reprodukce Milerovch ilustrac. Rozeven knihy tvo "pokojky", ve kterch dti pln rzn koly. Vstava, kter potrv do nedle 4. z, je zapjena od Centra pro rodinu a sociln pi Ostrava, Klub mos a je urena dtem od 4 do 9 let, rodinm s dtmi a vem, kdo maj rdi malho Krteka a jeho kamardy.

Zemdlsk farma Draho nabz bhem msce ervence

PRODEJ RUN SBRANCH KVALITNCH BRAMBOR,

varn typ A i B. Informace na tel. 461 631 320, 604 357 992.

10

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

S palikovanou krajkou na vlet

VYSOK MTO/ Do penzionu Jangelec ve Vysokm Mt se sjeli ci charitnho Centra pod stechou z Letohradu. Mimo palikovn v plenru se seznmili se starm mlnem rodiny Popler, kde je pan mlynka pohostila vbornm domcm kolem. Pjemn strven odpoledne zakonili prochzkou kolem eky Loun, nechybly ani soute a hry a odmna v podob sladkost a diplom. Pod vedenm pan Marie Krlkov se tyto dti letos tak spn zastnily soute v palikovn v klubu Inspirace v Praze, kde sv vrobky mly monost prezentovat. N krouek palikovn je oteven pro kadho, kdo m rd lidovou tvorbu, a od z rdi pivtme nov zjemce. Marie Grimov a Marie Krlkov

Bl msto v historii msta - dvka jmnem Lily

VYSOK MTO/ Poprv jsem o dvence Lily slyela vyprvt od pamtnka pana Miroslava Macka (1922), mho strka, kter ve Vysokm Mt proil dtstv a mld a do roku 1945. Jako dt si chodval hrt ke svmu idovskmu kamardovi a spolukovi Jimu Taussigovi (1923). U Taussig v dom slo 73/I se na konci dvactch a zatkem tictch let schzelo plno dt z okol a nikdo tehdy nerozlioval, zda jde o dti kes ansk nebo idovsk. Na zahrad domu byl prostorn altn, jako stvoen pro rzn dtsk hry. Hlavnm lkadlem se ale stalo velk loutkov divadlo s vymnitelnmi kulisami a krsnmi loutkami - marionetami. Kad dt touilo njakou loutku vodit a mluvit za ni jej roli, take byla asto podna loutkov pedstaven pro poetn dtsk publikum. Navc hodn a laskav pan Jindika Taussigov, matka Jiho, vdy pinela vem dtem bez rozdlu njak oberstven a pamlsky. Strek si i po letech nejvc pamatoval idovsk dvtko s nnm jmnem Lily, na kterou domc volali Lilinko. Kdy mi o n vyprvl, domnval se, e lo o sestru kamarda Jiho. Hledala jsem v Tereznskch pamtnch knihch i v dalch seznamech, ale nikoho s tmto jmnem a odpovdajcm vkem jsem nenala. Navc jsem zjistila, e Ji skuten ml sestru, ale Hanu (1919). Ta v roce 1938 maturovala na vysokomtskm gymnziu ve td profesora Bhounka spolen s Miroslavem Ellem, popravenm 18. ervna 1943 v dr ansk vznici a tak s Vratislavem Horkem, pozdjm vysokomtskm uitelem. Hana byla pr velmi krsn a jemn dvka s alabastrovou plet, take j vrstevnci dali pezdvku Lilie. Nabzelo se jednoduch vysvtlen, e si to strek po tch letech spletl. Kdy jsem vak jednou protala trkovit informace posbran u pamtnk, doslova m trkla poznmka o mon pbuznosti rodiny Taussigovy a rodiny Kastnerovy. Nemohla by to bt nakonec sestenice? Databze holocaustu mi Lily Kastnerovou nala, ba co vc, poskytla mi i jej mrtn list. Lily ze strkovch vzpomnek zemela v Terezn 22. ervna 1943 na tkou myasthenii, svalovou slabost. Stalo se to po necelm tvrt roce od deportace. Z mrtnho listu dle vyplynulo, e v ghettu byla spolen se svou matkou Hermnou Kastnerovou (1893) a sestrou Nelly (1927). Rzn trky vzpomnek pamtnk zaaly nhle do sebe zapadat. V roce 1926 se k pbuznm do domu 73/I ve Vysokm Mt nasthovala z Broumova rodina Kastnerovch. Pan Ferdinand Kastner (1880) byl potovn tajemnk, hlsil se k nrodnosti nmeck a byl katolk. Tak ti dti Lily (1922), Bedich (1924) a Nelly (1927), kter se narodila v Mt, maj v dokumentech z roku 1930 uvedenu nrodnost nmeckou. Syna pak otec pihlsil ke katolick ve. Matka dt se hlsila k nrodnosti esk a vyznvala nboenstv izraelitsk, k nmu dala zapsat i ob dcery. V dob deportac otec rodiny ji neil, ale to, e byl Nmec a katolk, do jist mry rodinu chrnilo. Syn Bedich byl do roku 1945 internovn v pracovnm tboe na Morav. Matka s dcerami Lily a Nelly odjely transportem T Cy - Praha 9. dubna 1943 do Terezna, kde kehk Lily zakrtko zemela. Matka a Nelly byly v Terezn v roce 1945 osvobozeny. Po vlce Kastnerovi ili v Brn. Ji Taussig (12. 9. 1923) zahynul v Osvtimi v roce 1943. Jeho matka a sestra, Jindika a Hana Taussigovy, se dokaly osvobozen a z Terezna se v roce 1945 vrtily do Mta. To, co proily, je vak osudov poznamenalo a tak dal povlen udlosti velmi tragicky zashly do jejich ivot. To je vak ji jin historie pesahujc rmec tohoto lnku. Na jemnou dvenku Lily jsem musela pomyslet, kdy jsem si v nmeck encyklopedii peetla, e pse dvou svtovch vlek LilliMarleen sloil Hans Leip v roce 1915 pro svou lsku, idovskou dvku Lilly Freud-Marlee, nete Sigmunda Freuda. Jak ironie djin! Cel Wehrmacht na vech frontch 2. svtov vlky zpval proctn a nostalgicky pse o jedn idovsk dvce. Lily Kastnerov zemela v necelch jednadvaceti letech v krsnm msci ervnu ped 68 lety. Jejm vrstevnicm a vrstevnkm je letos 89 let. Co mysl, strku, najde se jet nkdo, kdo na ni vzpomene? Mgr. Zdena Dojnov

Vyhbal se zvi a narazil do stromu

LITOMYL/ tyi zrann osoby, vetn sebe, m na svdom idi, kter ve snaze vyhnout se zveti pebhajcmu pes komunikaci vjel do protismru, kde eln narazil do stromu. Nehoda se stala v sobotu 21. kvtna krtce po tet hodin odpoledn na silnici vedouc z Litomyle do Moraic. Pro jednoho ze zrannch piletl vrtulnk leteck zchrann sluby, dalho pevezla rychl zchrann sluba do krlovhradeck nemocnice. Zbvajc dva pasai byli pevezeni do nemocnice v Litomyli. koda na vozidle in podle pedbnch odhad vce ne sto tisc korun. -a-

Novodob Jan Kapar bojoval nad Mtem s poryvy vtru

Dokonen z tituln strany Uplynul pesn rok od prvn Kaparovy veejn leteck produkce v Pardubicch a Vysok Mto se dokalo obdobnho vystoupen. Jan Kapar ml tou dobou za sebou ji nkolik veejnch vzlet a vznamnch pelet. Zatmco v roce 1910 podnikal jen krtk lety a jeho veejn vystoupen trvala nkolik minut, byl rok 1911 ve znamen delch a odvnjch let. V dubnu podnikl prvn mezimstsk let Pardubice Chrudim a zpt a 13. kvtna nsledoval nejslavnj pelet Pardubice Praha. Hned o tden pozdji uspodal Kapar veejnou produkci v slavi. Ta byla mimo jin vznamn tm, e z msta konn se Kapar vrtil dom vzduchem (do t doby byl vdy letoun na msto i z msta odvezen rozmontovan). Na zatku ervna pak bylo oznmeno, e dal veejn vystoupen Jana Kapara se uskuten 11. ervna ve Vysokm Mt, k editel Regionlnho muzea ve Vysokm Mt Ji Junek. Organizace cel vci se poprv ujalo Aviatick se mla blit hranici 10 tisc osob. Kvli vhodnm povtrnostnm podmnkm byl as vzletu naplnovn na ptou hodinu odpoledn. V pt hodin a deset minut Jan Kapar skuten vzltnul a sedm minut krouil nad cviitm, piem doshl vky a 300 metr. Pot pistl, zkontroloval svj stroj a v est hodin a dvacet osm minut opt vzltl. Po ptiminutovm krouen nad cviitm zamil pes Vraclav dom do Pardubic, kde pistl v sedm hodin a dv minuty. By veejn produkce skonila spchem, znamenala do jist mry zklaman pro pardubick Aviatick drustvo. To kdy odeetlo veker nklady vetn honore Jana Kapara, kter inil 2100 K, vyel mu ist vtek 24,20 K. Vysokomtsk veejn vzlet tak byl vlastn prvn a zrove posledn velkou akc, kterou Aviatick drustvo zorganizovalo. Ns vak me tit, e Vysok Mto bylo jedno z mle eskch mst, kde se svm strojem Blriot XI vzltl prvn esk letec ing. Jan Kapar, uzavr Ji Junek.

Krlovsk vstava
CHOCE/ Zajmavou vstavu pipravili o vkendu 21. a 22. kvtna ci vtvarnho oboru ZU v Chocni se svoj uitelkou Hanou Vokovou. Kreslili hory, pyramidy, chrmy, ve krlovsk koruny vychzejc ze zem a rostouc a do nebes. Ty se staly inspirac pro sochy a objekty mladch vtvarnk. Bhem vstavy si mohli nvtvnci vyrobit vlastn korunu nebo klobouk. Milan Richter

Foto Jan Hurk

drustvo v Pardubicch, kter bylo zaloeno v dubnu. Organizanm protjkem Aviatickho drustva a hlavnm poadatelem ve Vysokm Mt byl mstn Sokol. Jako jedin vhodn plocha pro plnovan vzlet bylo ureno vojensk cviit na Hartech (dnes autodrom a letit). Pardubick firma B. Hostovsk pevezla Kaparv Blriot XI do Vysokho Mta ji v sobotu 10. ervna, postavila pro nj pltn hangr a letoun byl takto pedstavovn veejnosti. Nevdanou udlost vzletu

stroje tho vzduchu si v nedli 11. ervna nechtl tm nikdo nechat ujt. Ji od dopoledne se do Vysokho Mta sjdly davy zjemc ze irokho okol, uvd Junek. Napklad v kronice Novch Hrad se dotme: Chalupnci a obyvatelstvo obce bylo poctno milost majitele panstv, kter dal pistavit nkolik povoz ku produknmu aviatickmu vystoupen do Vysokho Mta, byl vemi za tento in velice chvlen. Velkmu zjmu odpovdala i celkov nvtvnost, kter

Skokov pohr esk poji ovny: Hruka krlem velkch cen na trv
Uitelka vtvarn vchovy Hanka Vokov z Chocn s pracemi svch k.

MSTO VYSOK MTO zveejuje podle 39 zkona slo 128/2000 Sb. zmr msta Vysokho Mta

PRODAT bytovou jednotku . 89/4

o velikosti 2+1 v .p. 89 v ulici Sv. echa, Vysok Mto-Msto, Vysok Mto vetn podlu ve vi 420/10000 na spolench stech domu .p. 87, 88, 89 a na pozemcch oznaench jako p. p. . 346/1, 346/2 a 346/3 zastavn plocha a ndvo a 347 zahrada v obci a k.. Vysok Mto oblkovou metodou. 2+1 59,14 m2, zdivo, (+6,70 m2 sklep), centrum msta, nov plastov okna, vlastn plynov topen

Nejni cena je stanovena ve vi 850 000,- K.

Zjemci o koupi ve uveden bytov jednotky mohou zaslat na Mstsk ad Vysok Mto, odbor stavebn ad, oddlen sprvy majetku nabdky v uzavench oblkch oznaench v levm hornm rohu Nabdka na byt 89/4 NEOTVRAT do 29.08. 2011 do 17:00 hodin. Do zaslan nabdky je nutn uvst jmno adatele, adresu trvalho pobytu a kupn cenu. Pokud o koupi budou dat manel, je nutn uvst do nabdky daje o obou partnerech. Pro snadnj zkontaktovn adatel je dobr do nabdky uvst tak telefonn kontakt. Oteven oblek bude uskutenno na zasedn Rady msta Vysokho Mta po 29.08. 2011 a prodej projednn na nejblim zasedn Zastupitelstva msta. Bli informace k ve uveden bytov jednotce pod Dagmar edov, Msto Vysok Mto, B. Smetany 92, 2. patro, . dve 208, tel. 465 466 147.

LITOMYL/ Senzan spch z Ostravy zopakoval opavsk jezdec Ji Hruka ve Velk cen Litomyle, kter se v nedli 12. ervna uskutenila na kolbiti u Primtorsk hrze. S Aristem - Z dokzal opt zvtzit a s Radkem vybojoval druh msto. Ve Velkch cench Skokovho pohru esk poji ovny podanch na travnatch kolbitch tak zstv neporaziteln. Na start Velk ceny Litomyle se postavilo celkem 40 dvojic. Pestoe mnoz jezdci oznaili ped zatkem soute parkur na zkladn vce 140 centimetr jako jeden ze snadnjch, opak byl pravdou. Nouze nebyla o dvojcifern poty trestnch bod a jedna z dvojic dokonce poboila deset z celkovch trncti skok. Nejvce chyb pilo ve dvojskoku s slem 4 na diagonle, kde chybovala polovina astnk. Pesto nakonec divci vidli osm dvojic, kter dokonily bez penalizace, piem s obma komi se to podailo pouze Jimu Hrukovi. Do finlovho parkuru pro nejlep destku tak postoupili jet dva

jezdci se tymi trestnmi body za poboen jedn pekky. Jako prvn zopakoval bezchybn vsledek Ji Hruka s Radkem, kter si velmi ikovn zkracoval njezdy na jednotliv skoky a dokonil tak s velmi dobrm asem 38,19. Dal precizn jzdu pedvedla Nikola Bielkov s Caleri-II. Ta ovem projela clem o tyi setiny sekundy

pozdji ne Ji Hruka s Radkem a zaadila se na prbnou druhou pku. Leader soute vak ml jet jedno elzko v ohni. S Aristem - Z dokzal bt navc o sedm desetin sekundy rychlej a mohl se radovat z dvojitho spchu. "Zpotku jsem s Aristem el trochu pomaleji, ale v zvru parkuru se mi to podailo dohnat. D se ci, e

jsem na posledn skok jel doslova vabank a doufal, e toho nebudu litovat. Natst to vylo," svil se Ji Hruka, kter se rzem vyhoupl do ela bodovn Skokovho pohru esk poji ovny. Na druh msto se posunul Ludvk Jandourek, jen v Litomyli chybl, jeliko startoval na mezinrodnch zvodech CSIO v polskch Sopotech. Tet je prbn Ale Opatrn. Ten se zotavuje ze zntu mozkovch blan a do sedla se tak pravdpodobn jet njak as neposad. Krtce ped zahjenm hlavn nedln soute se na kolbiti slavnostn vyhodnocovaly vsledky ptho kvalifikanho kola rmcov serilov soute pro jezdce do 21 let Dance and Jump Czech Junior Cup. V nm se nejvce dailo Janu Zwingerovi, kter se pokouel obhjit losk vtzstv ve Velk cen. Bohuel se tentokrt nevyhnul chybm a skonil s Limitem 5 na 9. mst a s klisnou Lordanou skonil a devatenct. Dalibor Prokop Foto archv JK Manon Litomyl

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

11

Pomnk vnmm jako dluh minulosti,

k autor sochy Pemysla Otakara II. Karel Bure
VYSOK MTO/ Trnit cesta vede k realizaci pomnku Pemysla Otakara II. na vysokomtskm nmst. lenov obanskho sdruen Pomnk zakladateli msta, kte jsou inicitory celho projektu, bojuj nejen za zskn potebnch finannch prostedk, ale tak s kritickmi ohlasy, kter se nad celm zmrem vznej. Skupina okolo architektky Marty Hokov zaslala minul msc oteven kritick dopis vysokomtsk radnici, nkolik pspvk od naich ten na toto tma jsme otiskli i v minulch vydnch Trsu. V nich se ale vtina pisatel obrac pouze na leny obanskho sdruen. Podali jsme o vyjden umleckho kove a sochae Karla Buree, kter je autorem nvrhu a bude i realiztorem sochy Pemysla Otakara II. Jak vznikla Vae spoluprce s obanskm sdruenm Pomnk zakladateli msta? O tom, e chtj ve Vysokm Mt realizovat pomnk Pemyslu Otakaru II., jsem slyel ji ped nkolika lety. Tehdy jsem tomu ale nevnoval pli pozornosti. Pak mi zavolal pan doktor Andrle, zda bych byl sochu schopn vytvoit. Informovali m, e ped lety oslovili pana profesora Jana Hendrycha z prask AV, kter jim ale za celou tu dobu poskytl pouze jednu skicu, jakousi ideu, kterou vytvoil zejm jet bhem jejich nvtvy. Rozhodn se nejednalo o nco, co bychom mohli nazvat vtvarnm nvrhem v pravm slova smyslu, jak se nkte domnvaj nebo i p. Tato skutenost byla ostatn zejm tak dvodem, pro jsem byl osloven. Pro m to pochopiteln byla vzva a to hned z nkolika dvod. Jednak mm velmi pozitivn vztah k obdob stedovku a povauji se za vysokomtskho patriota, dle jsem se zde nejen narodil, ale i do tiaticeti let il a pracoval. Navc monument takovch rozmr lovk nedl pli asto. lenov sdruen mli pvodn v plnu realizaci jezdeck sochy v nadivotn velikosti... To ano, ale j byl od zatku, co jsem se do projektu zapojil, pro stojc sochu. Argumentoval jsem tm, e na konch se zachycuj vlenci, ale my peci chceme podtrhnout roli zakladatele. Navc se jezdeck socha svmi proporcemi ani nehodila na pvodn zamlen msto u Prask brny. U bhem nai prvn schzky jsme se z ve zmnnch dvod dos otevenou dlan, vce se sklonila hlava, protoe na nmst ji socha nem vtat ty, kte pijdj, ale pouze shlet ke kolemjdoucm. Pemyslu Otakarovi II. jsem jet s ve zmnnmi aktivitami a dosud nen uzavena. Jde o to, e pomnk by ml bt umstn v ose nmst, jeho dominantou je marinsk sloup, tak, aby doploval nk msto nefunknho svaence z ohbanch psovic. Kde ale nakonec spoine, nezle na mn. Jenom km svj nzor. Socha je pojata v uritm historizujcm stylu pro irokou veejnost, nikoli zkou intelektuln elitu. Vzhledem k ve popsanmu pojet a kompozici sochy se domnvm, e by mohla stt v podstat kdekoli. Umstn tedy nen otzkou jejho pojet, ale pojet prostoru, ve kterm se bude nachzet. Dalm dleitm faktorem zde bude politick vle. Ozvaj se ale hlasy, kter jsou proti tomu, aby socha stla na nmst. Argumentuj tm, e nmst je ji nyn peplcan a e socha zni i pta perspektivu centra... Souasn podoba nmst je dlem renomovanho architekta. Jinm renomovanm se to nelb, tak vidte, jak je to ve subjektivn. m vce renomovanch se zeptte, tm vt zmatek vm zstane a neudlte nic. Nevm, kde jinde by pomnku bylo lpe. Kdyby se oban vrtili k pvodnmu osvdenmu nzvu Nmst Klementa Gottwalda, nemuseli bychom tuto otzku vbec eit a urit bychom usilovali o jin umstn. Nedomnvm se, e vertikln objekt, kter zabr plochu pesn jednoho tverenho metru me pi vce esti metr podstatn ovlivnit pohled z pta perspektivy. To snad nikdo neme myslet vn. J sm nemohu ci, e by se mi na nmst vechno lbilo a tak si myslm, e centrum msta nem bt zahlceno velkm potem umstnch objekt. Take i toto vlastn vidm jako podprn argument pro to, pro sochu umstit msto stvajcho objektu, tedy globusu, kter sem architekt nmst Karel Marhold, jak sm uvedl, umstil pouze samoeln pro vyven prostoru. Co kte na dal kritick hlasy, kter se kolem sochy objevily. Mm nyn na mysli skupinu okolo Marty Hokov, kter dokonce zaslala oteven dopis vysokomtskm radnm? V nm vypotv nedostatky celho projektu... V prv ad bych rd zdraznil, e se tmto lidem tak pln nedivm. Nekm, e s nimi souhlasm, ale myslm, e jsou obtmi uritch dezinformac, kter probhly v mdich. A tyto myln informace mohou vst k nkterm vahm, kter signati dopisu uvdj. To je zejm dvod, pro se mnoho argument v dopise uvedench nezakld na relnm podklad. st je, dle mho nzoru, i subjektivnch, jak bylo ji naznaeno, k tm faktickm jsem se ji ve vyjdil. Pomnk m bt hlavn propaganm monumentem, kter m nastolit otzku, kdo vlastn byl Pemysl Otakar II. V dnen dob, kdy buj historick nepovdom a nebojm se pout slovo temno, chceme obanm touto formou sdlit, e zakladatel byl panovnk evropskho formtu a vrazn osobnost, kurfit, kter aspiroval na titul mskho krle a vrazn ovlivoval nejen politiku, ale i mapu tehdej Evropy. Kdo v Mt napklad v, e zaloil i Koenigsberg, dnen Kaliningrad? Proto je soust pomnku i vzadu umstn deska, na kter bude uveden, kter msta tento panovnk zaloil a dole na soklu provedeny stylizovan historick znaky zem, kter ovldal. Pomnk vnmm jako dluh minulosti, kter ml bt realizovn ji v 19. stolet a osobn se domnvm, e jeho ppadn neumstn na stejnojmennm nmst by byl jen dal projev kujebctv. Kadopdn se nebrnm dn diskusi s oponenty a rd jim ve vysvtlm. Kdyby signati dopisu nejprve neformln kontaktovali m, spoustu vc bych jim mohl vysvtlit a nemuseli by spekulovat se zavdjcmi informacemi. Nkte znm mi naznauj, e ani tak nejde o to, co tam m stt, ale o skutenost, kdo to tam dv. Nevm. Jestli ale nejde a tolik o diskusi, ale spe o formu njakho boje, ktermu nerozumm, nechci se ho astnit. V jak fzi rozpracovanosti se nyn socha nachz? Na pomnku pracuji ji od listopadu. Stavm konstrukci, kter dv soe proporce, a na kter bude ve pipevnno, co je jeden z nejdleitjch moment prce. Je to stejn, jako kdy se stav dm. Ten tak, pokud je patn zaloen, je kiv, me i spadnout. Vte tomu, e se Vm sochu poda dokonit do roku 2012? Pevn tomu vm. V ppad, e se poda zskat penze, budu na soe intenzivn pracovat. Ptala se Andrea tolbov

mluvili na vizi stojc sochy s vertiklnm charakterem na vysokm soklu. Socha bude vykovna ze eleza, s nktermi pozlacenmi prvky pro symboliku krl elezn a zlat. Vytvoil jsem nkolik nkres a vizualizac pro umstn sochy ped Praskou v. Nsledn dolo k ad jednn a nakonec i k tomu, e zodpovdn pracovnice Pamtkovho stavu v Pardubicch, pan magistra Vaekov, ped vemi ptomnmi uvedla, e Pamtkov stav nem nic proti tomu, aby socha byla umstna na nmst. Na zklad tto skutenosti, s ohledem na zmnu msta, jsem provedl finln pravu svho pracovnho modelu sochy. Trochu jsem j, oproti modelu ve vloze Mstskho adu, pozmnil nkter gesta. Vzpaen ruka znzorujc zvac gesto mrn poklesla a zmnila se na ptelsk pokynut

sthl kapuci z hlavy a obnail a mrn rozvlnil vlasy. Symbolick zakldac listina v ruce zstala. Ale vechno jsou to drobn detaily, kter toho na vlastn kompozici sochy mn pramlo. A jen tyto skutenosti stly za celm zrodem tohoto projektu. Otzka financ je sice tak dleit, ale nebyla tou hlavn, jak se nkte lid i mdia sna projektu podsouvat. Zdrazuji, e souasn podoba nen dsledkem nedostatku finannch prostedk, ale faktu, e vypovdajc hodnota pomnku je touto kompozic dostaten naplnna a nekoliduje s vertikln dominantou prostoru, to je v tomto ppad marinskm sloupem, pvodn pozadm Prask brny. Pak se tedy zaalo hledat vhodn msto pro umstn sochy na nmst... Tato diskuse probhala paraleln

kompozici nmst. V tom ppad pak sochu meme umstit bu naproti Hejhalov cukrrn msto souasnho objektu, kter znzoruje globus, nebo v prostoru proti budov Mstskho adu. Jinde pomnk do osy nedme tak, aby nekolidoval s nm jinm, napklad s dlabou. Vzhledem k tomu, e na stran ped adem je vydldn znak msta a socha by musela stt a za nm, dostvme se velmi blzko stromm, kvli nim pak pomnk nem anci tolik vyniknout. To je tak dvod, pro se piklnm k monosti umstn pomnku msto globusu. Jedn se o jedinou prbnou komunikaci, navc od Prahy, prostor proporn vychz. Je to intimnj st nmst, kde nejsou dn omezen ani st. Sta vykopat dru, udlat betonov zklad a umstit na nj sokl. Kus za kus, bez zboru dalho prostoru. Pom-

MOTOKROS

PEDNKY
AJOVNA POTM
Me vm hodina slepoty otevt oi? Pokud se zastnte projektu ajovna potm ve vysokomtsk ajovn ajka, zaijete, jak je ivot bez zraku. Pij te si vychutnat aj, sladkost, zahrt si hry pro nevidom a seznmit se s pomckami, kter nevidom pouvaj ve svm bnm ivot, a to ve v naprost tm! Svou nvtvou podpote innost Tyflocentra Pardubice - centra dennch slueb pro osoby se zrakovm postienm v Pardubickm kraji. Slavnostn oteven ajovny potm se uskuten ve tvrtek 23. ervna od 16 hodin. Dal ajovna potm nsleduje ve tvrtek 30. ervna mezi 15. a 19. hodinou.

Evropsk svtek hudby

Svtek hudby oslav celodennm programem ve Vysokm Mt v ptek 24. ervna. Program: 9 hodin - Karosek (dtsk pveck sbor z M Slunen pod vedenm Marcely Klmov), 9.30 hodin - Pveck sbor Rubnek a jeho ppravn sbory ze ZU Vysok Mto, 11 hodin - Ozvna, bubenick skupina (hudebn vystoupen dt z VLO Pestavlky u Chrudimi), 13 hodin - T-Komplex (tanen soubor z Vysokho Mta pod vedenm Romana Divokho), 14 hodin - Saxofonov kvarteto (ZU Vysok Mto), 15 hodin - Big Band Vysok Mto, 16 hodin - 100 %, 17 hodin - W.A.F. (Vysok Mto), 18 hodin - Alband (ExKern, Brno), 19 hodin - Echo!echo (punk - alternative Lubn), 20.30 hodin - Chlapi z prce, s. r. o. (crazy rock Vysok Mto). Moderuj Renata Zdrailov a Pavla Tvrznkov. Akce se kon na nmst Pemysla Otakara II. Vstupn zdarma.

Barto zvtzil v zvod evropskho ampiontu ve Slovinsku

LITOMYL/ esk motokrosov reprezentant Petr Barto jedouc na motocyklu KTM vyhrl tet zvod mistrovstv Evropy tdy Open, kter se jel na trati ve slovinsk Brezici. Jezdec tmu Orion Litomyl - RS Petrol si konen pochvaloval poas, kdy veer zaprelo a na zvod byly tzv. kostiky, co mu vyhovovalo. Barto vyhrl sobotn kvalifikaci a v prvn jzd dojel druh za domcm borcem Saou Krageljem. Ve druh, asi ti kola ped koncem, zatoil a celkov vtzstv ml tak v kapse. Nebylo to vbec jednoduch, na domc pd je Sao vdy hodn rychl, uvedl po dojezdu Barto. Na bednu ho krom Kragaljeva doprovodil jet Ukrajinec Mykola Pashchynskyy. Prbn tak Mistrovstv Evropy vede stle Blorus Evgeny Tyletsky (133), druh je Barto (124) a tet ipek (90 bod). Vsledky prozatm ukazuj, e se Barto stle zlepuje. Sv evropsk turn zaal v Rusku tetm mstem, pak bral druhou pozici v Rumunsku a nyn sv snaen dothl na zlato. -red-

PRONAJMU NEBYTOV PROSTORY

v centru Vysokho Mta, 100 m2. Cena dohodou. Pi rychlm jednn mon sleva, voln ihned. Tel.: 732 850 488

Herbarium v Protmoneu
Vernis vstavy sklennch plastik Martina Janeckho se uskuten v sobotu 25. ervna od 18 hodin v Portmoneu - Museu Josefa Vchala v Litomyli. Vstava je soust Smetanovy vtvarn Litomyle a potrv do konce letnch przdnin.

Pou ov zbava v Bystrm

TJ Sokol Bystr pod v sobotu 25. ervna od 20 hodin pou ovou zbavu. Hraje skupina Rock Faktor.

KAMENN KE A KOV KAMENY

V ptek 24. ervna od 19 hodin se ve Sklepen Morie, Sebranice p. 8 uskuten pednka studenta Gymnzia A. Jirska v Litomyli Matje Kmoka na tma Kamenn ke a kov kameny okresu Svitavy. Vstup voln. -red-

Teov odpoledn aje pro dve narozen

aje pro dve narozen se v litomylskm Lidovm dom konaj v nedli 26. ervna od 14 do 18 hodin. K poslechu a tanci hraje Mal tanen orchestr z esk Tebov.

Litomylsk motokrosa Petr Barto slavil na Ukrajin spch

LITOMYL/ tvrt dl mistrovstv Evropy motokrosa kubatury Open ml tentokrt dostavenko na Ukrajin. Na motokrosov drze u Kyjeva opt dil zkuen jezdec tmu Orion Litomyl - RS Petrol Petr Barto, jedouc na motocyklu KTM. Sobotn kvalifikaci zvldl takticky dobe, kdy obsadil tvrtou pozici, osmou adek a dvanct skonil Gregor. V nedli se Barto dobe vyspal a opt se mohl spolehnout na svou silnou strnku, kterou jsou kvalitn starty. V prvn jzd nikomu nedal anci a achovnicov prapor uvidl jako prvn. Za nim skonili jeho nejvt soupei, co bylo velice dleit pro jeho sebevdom a dal prbh zvodu. V druh jzd si Petr dobe zazvodil s celm vchodnm svtem, kde byli pevn zstupci Bloruska, Ruska, Litvy a pochopiteln domc Ukrajinci. Nakonec z toho bylo druh msto za domcm Pashchinskyym. A protoe byl Ukrajinec v prvn jzd a tet, z celkovho prvenstv se radoval Barto. Dleit byla skutenost, e jeho nejvt konkurent, ldr Mistrovstv Evropy Blorus Tyletsky, dojel vdy a za nm. Petr Kov

Slavnost Boho tla

Proces vcch pjde v Chocni v nedli 26. ervna v 10 hodin z kostela sv. Frantika Serafnskho na nmst, kde se krtce zastav u specilnho olte. Pot se prvod za doprovodu hudby a druiek vrt zpt do chrmu.

Sandor Mester
VYSOK MTO/ Kytarov virtuos, kter ji nkolik let koncertuje po celm svte, vystoup v ptek 15. ervence na zahrdce vysokomtskho M klubu. Za nepznivho poas se koncert uskuten na Klubov scn. Vstupn zdarma.

emesln jarmark
Na Tyrov nmst v Chocni se v nedli 26. ervna kon od 14 hodin emesln jarmark.

12

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

VYSOK MTO/ Kvli tkmu zrann skonila Jakubu Vgnerovi leton prvoligov futsalov sezna pedasn. Opory vysokomtskho Nejzbachu jsme se zeptali v jakm stavu je jeho operovan koleno a kdy plnuje nvrat na palubovku. Momentln je koleno ve vbornm stavu. U mm za sebou spn ukonenou rehabilitaci. Je jet trochu otekl a noha celkem slab, ale to u co nejdv doenu posilovnm, k Vgner. Jak lkask zkroky jste musel podstoupit? Ml jsem petren vnitn postrann vaz a napl petren pedn kov vaz. Postrann vaz mi seili a ten pedn zatm zstv bez zkroku. Prv proto musm hodn posilovat, aby mi svaly ten vaz udrely, protoe na dal operaci jt nehodlm. Jak jste proval play off, nesvrbly Vs nohy? Byl jsem natvan, e nemu

Byl jsem natvan, e nemohu mustvu pomoci, kolympida pivedla lituje len vysokomtskho Nejzbachu Jakub Vgner na vysokomtsk stadion osm kol
el proti pohybu nohy. No a pak to kuplo. Aspo si te budu dvat vt pozor na mokr palubovky. Nebyla Vm doma dlouh chvle? Peci jenom jste byl zvykl na pravidelnou fyzickou zt... To bylo mon jet hor ne bolest kolena. Pes msc jsem jen leel a nedlal vbec nic. U se moc tm na pravidelnou zt a nejvc samozejm na zpasy. Kdy Vs tedy fanouci opt uvid ve lutoernm dresu beran? Mte stanoven termn nvratu? Nemm. Ovem uvidme, jak to bude vypadat za msc nebo za dva. Pece jenom je jet do zatku futsalov ligy as. U minul ptek jsem zlehka zaal trnovat s mm fotbalovm klubem AFK v Chrudimi. Zatm to vypad dobe, ani to moc nebol, take bych ml zatek soute stihnout. Tm se na nae skvl fanouky a samozejm na Nejzbach arnu. Ptal se Jaromr tolba Foto Stanislav Muslek VYSOK MTO/ Na vysokomtskm stadionu se uskutenil jedenct ronk dtsk kolympidy. Tu ji tradin pod Zkladn kola Javornickho. Letos se j zastnilo sedm kol z Vysokho Mta a okol. Pozvn pijali tak ci z partnersk koly v nmeckm Korbachu. Na rozdl od loskho roku se letos vydailo poas. "Vloni bylo jen asi patnct stup a prelo," potvrzuje editelka Zkladn koly Javornickho Soa Tepl. Za slunenho poas si tak sv sly mezi sebou bhem jednoho dopoledne pomilo v pti disciplnch a osmi kategorich tm dv st edest dt. "Kadoron jsou zde dti, kter se na stupnch vtz objevuj i ve tech, tyech kategorich. Ale akce nen jen o vkonech. Je skvl, e dti mohou trvit as tmto zpsobem. Je to asn, skvle zorganizovan akce," mn Martin Karlk, redaktor krlovhradeckho televiznho vysln RTA, kter kolympidu moderuje ji ptm rokem. Konen vsledky podle vkon jednotlivch kol: Kategorie mlad ci (1. - 4. ronk): 1. Z Javornickho, V. Mto (113 bod), 2. Z Jirskova, V Mto (107 bod), 3. Z J. A. Komenskho, Brands n. O. (74. bod). Kategorie star ci (5. 8. ronk): 1. Z Choceskho, Choce (151 bod), 2. Z Javornickho, V. Mto (135 bod), 3. Z Jirskova, V. Mto (134 bod). -a- foto Andrea tolbov

mustvu nijak pomoci. Myslm, e kluci v play-off byli zdatnm soupeem, ale Benago bylo peci jen o nco lep a nkdy mlo i vce tst. Prodlal jste v minulosti njak podobn tk zrann? Ne, tohle je prvn, nikdy jsem tak

vn a dlouhodob zrann neml. Vdy to byly jen njak mal rmy, kter m nijak vrazn neomezily. raz jste si paradoxn zavinil bez ciz asti. To byla velk smla... Ano, je to tak. Sm jsem se smekl na palubovce a vlastn vahou jsem

Mal sokolov ukzali, co um

VYSOK MTO/ Ve tvrtek 19. kvtna oila vysokomtsk sportovn hala ruchem sportovc a divk, kte se zastnili akademie Tlocvin jednoty Sokol Vysok Mto. Po krtkm uvtacm proslovu starosty jednoty Ing. Miloslava Coufala, starosty msta Ing. Miloslava Souka, doc. PhDr. Jana Klmy a PaedDr. Mgr. Augustina K. Andrleho se divkm pedstavily jednotliv oddly. Nejprve ped divky pedstoupil ten nejpoetnj, a to oddl rodi s dtmi, kter t na dv st tyicet len. Schzej se kad ter ve tyech skupinch pod vedenm Moniky Jakoubkov, Ivy Kun, Heleny Jetmarov a Jany torkov. Jejich aktivity pesahuj hranice cviebnch hodin. Podaj kadoron setkn s erty, karneval, dtsk den a o przdninch i pobytov tbor, na kter se vichni astnci velmi t. Rodie a dti roztanili tlocvinu barevnmi obruemi a padky. Z dt iela radost z pohybu, rodie si uvali blzkost a hravost svch ratolest. Rodie s dtmi vystdaly sportovn gymnastky, kter pedvedly svou ikovnost na gymnastickch psech, lavice a trampoln. Tento oddl m asi padest len a trenrkami jsou Iveta Navrtilov, Vra Vesel a Vra Rukavikov. Dvata a chlapci trnuj podle vkonnosti jednou a tyikrt tdn. Pro silnj ntury pak bylo nsledujc vystoupen oddlu modernho sportovnho karate. Po ukzkch forem a boj pedvedli karatist i to, eho je lovk schopen po tvrdm trninku a pi pln soustednm vkonu, tedy pelomit devnou ty o protivnkovu nohu a bicho nebo pelomit hbetem ruky dvanct stench taek. Tyto kousky ale nejsou hlavn npln trninkovch hodin. Ty jsou ureny k vuce a ncviku prvk a technik potebnch do sout. O tom, e se prce trenrm Zdeku Kindlovi, Frantiku Starmu a Martinu iperovi da, svd etn spchy na krajsk, celosttn i mezinrodn rovni. Zvr tvrtenho podveera patil dvatm a chlapci z oddlu sportovn gymnastiky, kte ji aktivn nesout, ale rdi si pijdou jedenkrt tdn zatrnovat. Ti pedvedli srii jednoduchch i nronch skok na trampoln. Dynamick cvien bylo pjemnou tekou za celou akademi. Ta byla ukonena sokolskm pozdravem Nazdar. Vtek ze vstupnho ve vi 3540 korun putoval na et veejn sbrky obanskho sdruen Pomnk zakladateli msta na realizaci sochy Pemysla Otakara II. Iveta Navrtilov

Podkarpatsk kostelk je v Dobkov u 80 let

DOBKOV/ Zatkem ervence uplyne osmdest let od slavnostnho oteven podkarpatskho kostelku v Dobkov. Udlost si obyvatel pipomnli malou oslavou. Jej soust bylo slavnostn bohosluba, kterou slouil patriarcha Crkve eskoslovensk husitsk Tom Butta spolen s krlovhradeckm biskupem tpnem Klskem. Podkarpatsk kostelk byl postaven v roce 1669 ve Velk Kopani na Podkarpatsk Rusi. Jeho cesta pak po necelch dvou stech letech vedla do Cholmovce. Ve dvactch letech minulho stolet vak zde dolo k zchtrn kostelka do takov mry, e jej nebylo mon vyuvat. V roce 1930 ho zakoupil sentor Vclav Klof. Ten jej nechal pevst do Dobkova, kde byl rekonstruovn a v roce 1931 vysvcen tehdejm patriarchou crkve eskoslovensk husitsk. -red-

Tden v Jizerkch se turistm vydail

VYSOK MTO/ Ve dnech 7. a 14. kvtna jsme odjeli do Jizerskch hor a ubytovali se v penzionu PERMON v Albrechticch. Bhem pobytu jsme navtvili est rozhleden - Tanvaldsk pik, ernou Studnici, Krlovku, Bramberk, Slovanku a tpnku, ze kterch ns pmo okouzlil vhled do vech svtovch stran. Vldce Jizerek MUHU letos nebyl ani trochu lakom a obdaroval ns ndhernm slunenm poasm s blankytn modrou oblohou a vynahradil nm losk pobyt, kdy jsme tak v kvtnu nocovali v Lznch Libverda. Tehdy nm detiv poas a mlha neumoovaly pokochat se krsami zdej krajiny. Na zpten cest jsme se zastavili v obci Konecchlum a prohldli si Kovou cestu od Vladimra Komrka, kterou tento mal vnoval zdejmu, nov opravenmu kostelu. Nejvt podl na spnm zjezdu ml J Nepra spolu s Janou Langovou. Velk dk pat nejen jim, ale tak dalm vedoucm - Anice Vokov, Mart Dvokov, Vlast Veselkov, Jimu Bureovi a zkuenmu idii Jaroslavu Bezdkovi. Za astnky zjezdu Eva Srbov

Bronzov medaile z Mistrovstv Evropy ve sjezdu pro vysokomtsk kanoisty

VYSOK MTO/ Ti sv zstupce ml Sportovn klub kanoistiky Vysok Mto na Mistrovstv Evropy na ece Ibar v Srbsku. Vkem stle jet junioi Klra Pa ourov, Daniel Suchnek a Jan Jlek si svmi vkony v nominanch zvodech bezpen zajistili msta v reprezentanm tmu dosplch pro toto mistrovstv. V Srbsku pivtalo zvodnky znan promnliv poas se zvenm prtokem vody v ece Ibar. Jako prvn se uskutenil individuln zvod v dlouhm sjezdu. Kvalitn vkon zajistil Danielu Suchnkovi a Janu Jlkovi celkov 11. msto v kategorii C2 mui. Klra Pa ourov obsadila 14. msto v kategorii K1 eny. Individuln zvod ve sprintu vyel lpe Kle Pa ourov, kter po vyrovnanm vkonu v obou jzdch skonila tinct, od 12. msta ji dlilo pouze est setin sekundy. Debli Suchnek a Jlek obsadili tak celkov 13. msto, co nebyl vsledek, kter jsme oekvali. Velkou radost nm ale udlali v samm zvru ampiontu v souti sprintovch drustev. Nai borci ve sloen Suchnek Jlek, Lisick - Uncajtk, Tomek rmek podali v obou jzdch vborn vkony a zskali tak bronzov medaile v tsnm zvsu za tmy Nmecka a Chorvatska. Ludk Roleek

supermarketu se kradlo
LITOMYL/ Koncem kvtna ukradli en, kter nakupovala v jednom z litomylskch supermarket, kabelku. Tu mla zavenou na vozku. Dky sv nepozornosti pila bezmla o dvanct tisc korun. Prevence nen nikdy dost. Sta si zapamatovat pr rad. Penze, doklady i kle noste v prun uzaven tace nebo kabelce vdy oddlen. Mjte u sebe jen tolik penz, kolik skuten potebujete, vzkazuje policejn tiskov mluv Anna tegnerov. Penenka m bt uloena na dn kabelky nebo nkupn taky. Tu si nikdy nemme pokldat v obchodech na police a nechat ji bez dozoru v nkupnm vozku.

V litomylskm

Posledn derby sezny skonilo spravedlivou dlbou bod

SK Vysok Mto - FK Agria Choce 1:1 (0:0) VYSOK MTO/ Akoli v zpase krajskho peboru v kopan u o nic nelo, hri obou tm neoidili na hiti vbec nic. Gly byly k vidn a v druhm poloase. Nejprve poslal domc do veden Podmajersk, kter promnil pokutov kop, za hosty vyrovnval pt minut ped koncem Vclav Smejkal. Utkn zaalo pkn zostra a ji v 5. minut musel bt se zrannm ramenem stdn domc stoper Jlek. Hri Agrie pedvdli velmi tvrdou hru, ve kter vynikal zejmna Kaplan, jeho zkroky byly hodn na hran. V 15. minut vyslal pumelici Hofman a Trkal ml pln ruce prce. O pt minut pozdji ml na hlav gl Podmajersk, ale mil tsn nad. Hri Mta byli v prvnm poloase lepm tmem, ale jako u ponkolikt, tak i tentokrt je zradila nepesn koncovka. Neujaly se ani stely Vostrila a ejky. Na druh stran me zpytovat svdom rut, jen nezuitkoval milimetrov pas L. Smejkala. Po zmn stran nejprve Trkal zlikvidoval Podmajerskho umstnou stelu a kdy v 55. minut beci host srazili ve vpn unikajcho ejku, kopala se penalta, kterou s pehledem promnil Podmajersk. Po inkasovanm glu chocet hri piloili pod kotel a najednou jich bylo pln hit. Domcm ve velkm vedru viditeln odchzely sly a Novotn v brn Mta byl v pln permanenci. Zejmna se blskl pi stele V. Smejkala, kterou vynikajcm zkrokem vytsnil na roh. Na opan stran hit mohl pidat glovou pojistku s chut hrajc Podmajersk, ale mil pouze do glmana. Host i nadle zvyovali tempo a ve vzduchu viselo vyrovnn. Toho se Chocet dokali v 85. minut dky umstn stele V. Smejkala. V 88. minut vyrobila chocesk obrana obrovskou hrubici, kterou trestuhodn nevyuil tancl, jen tv v tv Trkalovi trefil pouze nohy choceskho branke. Jan Pechek, V. Mto: Remza byla spravedliv. V prvn pli jsme byli lep my, Choce naopak v t druh, kdy nm znateln ubvaly sly. Urit nm nepidalo ani nucen stdn Petra Jlka v vodu zpasu. Samozejm, e jsme chtli vyhrt, ale dnes jsme vyrbli vzadu mnoho chyb. Sm se sebou nejsem pli spokojen, u jsem odehrl lep zpasy. Branky: 56. Podmajersk - 85. V. Smejkal. Divci: 400. V. Mto: Novotn - Vostril, Pechek, Jlek (10. Dvok), Sedlk, ejka (70. Sejkora), Podmajersk, Krda, Hofman (85. Valek), tancl, Matula. Choce: Trkal - Nmeek (37. Seidenglanz), Lesk, Dostl (75. Konrek), Gruz, J. Vera, (57. abata), rut, Kaplan, V. Smejkal, L. Smejkal, Ddi. Jaromr tolba

Mustvo je v rozkladu. Dal podrobnosti ur pitva...

Kresba Radek Steska, Zln

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

13

Dky TOP 09 dostvaj obce a msta vznamn nstroj k omezen hazardu

Poslanci v minulm tdnu schvlili komplexn pozmovac nvrh k vldn novele zkona o loterich a jinch podobnch hrch. Nvrh pochz hlavn z dlny poslanc TOP 09 a Starostov a podstatn zpesuj, roziuj a zpsuj pedloen vldn nvrh. Velkou prci na nich odvedl n kolega poslanec a starosta Semil Jan Farsk. Zkon d obcm vt kompetenci pi omezovn hazardu a napklad tak prvo zakzat vlastn vyhlkou vechny typy hracch automat. TOP 09 a Starostov tak prosadili hlavn principy svho volebnho programu a mnohem vce zpsnili dikce navrhovanho zkona. Po omezen hazardu volaj obce a msta dlouho. Problematika byla non mrou mnoha starost a starostek, se ktermi jsem o n hovoil. Dosud mohly obce vyhlkou omezit jen klasick vhern hrac pstroje, nov budou moci vyhlkou plon i mstn zakzat provozovn her, povolit provoz ve vybranch mstech i urit provozn dobu her. Nov budou obce moci zakzat i to, aby k nim ministerstvo financ poslalo dal videoloterijn terminly. Tak platnost her povolench prv ministerstvem financ bude omezena. Obce budou mt tak kontrolu nad tm, kam st z vtku z her pjde. Dnes schvlen nvrh sjednocuje vi odvodu z her na veejn prospn ely ve vi 20 % a u vybranch her stanov odvod 25 % z uveden stky pmo obci na veejn prospn ely. Tato skutenost povede ke zrovnoprvnn her. Odvod bude umonn jen itelnm prvnickm a fyzickm osobm s povinnost zveejnit pjemce vetn smlouvy. Jedn se o vznamn protikorupn opaten. Pharm.Dr. Ji Skalick, Ph.D. Poslanec TOP 09 a Starostov

Prvn reformn zkon ve zdravotnictv je ped schvlenm

OBLAST/ Jednm z vznamnch prvk v protikorupnch opatench ve zdravotnictv je tak novela zkona . 48/1997 o veejnm zdravotnm pojitn, kter je soust reformnch balk a poslanci o n ve tetm, zvrenm ten jednali tento tden. Zavede napklad jednotn poplatek za recept 30 korun, m pinese spory pacientm a zjednodu administraci v lkrnch. Dalm klovm bodem je zaveden otevench elektronickch sout na ceny livch ppravk mezi farmaceutickmi firmami. Znamen to, e Sttn stav pro kontrolu liv bude moci na zklad zadn zdravotnch poji oven vypsat sout mezi dodavateli livch ppravk o co nejni ceny lk, uvd poslanec Ji Skalick a dodv: Na dodren pesnch podmnek bude dohlet ministerstvo zdravotnictv. Tmito soutemi se sn ceny lk pro pacienty a souasn se uet i v sektoru veejnho zdravotnho pojitn. Novela poprv zavd definici standardn pe a souasn umouje pacientm a klientm si v jednotlivch ppadech piplatit za tzv. nadstandard. Zjednoduen lze ci, e zdravotn pe poskytovan v souasn dob v na republice je brna jako standardn. V jednotlivch ppadech bude mon piplatit si napklad pi implantaci onch oek, eventueln pi vmn kyelnho kloubu, vysvtluje Ji Skalick. Tm, e v lkrnch lid zaplat celou stku za levnj lky do 50 korun, se vytvo prostor pro vy hradu drahch lk pro specializovanou lbu, kter potebuj vn nemocn pacienti, napklad lid s onkologickm onemocnnm. Novela sn ceny u generickch liv o 32 procenta pi vstupu prvnho generika a umon tak urychlit vstup generickch liv na trh za pouh dva msce, protoe zjednodu a zrychl sprvn zen o cench. Znamen to, e nebudeme muset dlouho ekat na nov generick lky a zkrt se doba, za kterou se nov, levnj lk se stejnm inkem objev na trhu, ubezpeuje poslanec. Zv se tak poplatek za oetovac den v nemocnici ze souasnch 60 korun na 100 korun. Novela umon proces, kter povede ke sluovn zdravotnch poji oven. Pkladem me bt slouen ZPMV a VoZP, co mimo jin povede k spoe reijnch nklad a opt zbude vce penz pro zdravotn pi. Pokrauje tak vldou slben proces sluovn zdravotnch poji oven, jeho vsledkem by mla bt v budoucnu existence pouze nkolika silnch poji oven. Zdenka Hanyov Cel

Lenka Kuerov druh a tvrt na mistrovstv republiky atlet

VYSOK MTO/ Lenka Kuerov, odchovankyn atletickho oddlu AC Vysok Mto, nyn lenka AC Pardubice, se v kvtnu a ervnu svmi zlepujcmi se vkony ve skoku o tyi na zvodech II. atletick ligy (osobn rekord 330 cm, 2. msto v leton tabulce dorostenek R), kde hostovala za AC Vysok Mto, kvalifikovala na mezisttn trojutkn dorostenc a dorostenek R-Slovensko-Ma arsko. V ma arskm Veszprmu obsadila 11. ervna za obtnch podmnek ve skoku o tyi vkonem 320 cm tvrt msto. Na atletickm mistrovstv R dorostenc a dorostenek na drze v Ostrav - Vtkovicch ve dnech 18. a 19. ervna opt za nepznivho poas nejprve vybojovala ve skoku do dlky v osobnm rekordu 547 cm tvrt msto, kdy tmto vkonem zpotku dokonce vedla a o bronz ji pipravila zvodnice celkov tet v poad a svm poslednm pokusem. Ve skoku o tyi pot Lenka skonila vkonem 323 cm na druhm mst, kdy o poad na 1. a 3. mst pi shodnm vkonu 323 cm rozhodovaly a spn vkony na nich pedchozch vkch. Poad v obou disciplnch: skok dalek 1. Anna vecov, TJ Z Strakonice 562 cm, 2. Rebeka ilhanov, AK Olymp Brno 556 cm, 3. Michaela Broumov, SK Nov Msto nad Metuj 553 cm, 4. Lenka Kuerov, AC Pardubice 547 cm, skok o tyi: 1. Markta Dvokov, USK VEM st n. L., 2. Lenka Kuerov, AC Pardubice, 3. Rebeka ilhanov, AK Olymp Brno, vechny shodn 323 cm, 4. Elika Kopen, USK Praha 313 cm. V obou disciplnch bylo klasifikovno 12 zvodnic. -red-

INZERCE

OPLOCEN, DLABY
drobn stavby a dal

SERIL TRSU O PSCH PLEMENECH

lubosherynek@seznam.cz

Jack Russel a Parson Russell terir - iv plemena pro trpliv chovatele

Dalm velmi rozenm plemenem na cviitch, kde se provozuje agility, tedy i na tom vysokomtskm, jsou Jack Russel terii a jejich pbuzn, Parson Russell terii. Svj pvod maj ve Velk Britnii, kde se pi honu na liku pouvali psi, kte liku vystopovali a pronsledovali. Kdy se pak lika schovala do nory, nedostali se k n ani lovci, ani tito psi. V tu chvli nastoupili terii. Lovci je posadili ped vstup do nory a tito odvn a horliv psi si rychle razili cestu k lice a tknm ji pak z nory vypudili. Nesmli ji ale zakousnout, to by byl konec lovu. Tito pracovn terii byli hodn rozmanit. Nelo o jednotn typ, barva, struktura srsti i velikost byly rzn. Po rozmachu kynologie v polovin 19. stolet se zaaly loveck a pracovn schopnosti terir vytrcet, protoe kynology zajmal pouze jejich vzhled a loveck vlastnosti byly zcela opomjeny. Lovci si tedy museli lechtit sv pracovni psy dl, obvykle bez rodokmenu, mezi nimi i reverend John Russell. Svj chov vedl velice clevdom. Jeho psi byli mal, bl barvy se lutmi znaky a dali zklad pro vzhled dnench Jack Russel a Parson Russell terir. Ob plemena s touto dlouhou histori byla ovem uznna FCI teprve nedvno, Jack Russel dokonce prozatmn. Chovatel se tomu toti od zatku siln brnili kvli uzavenosti a nutnm stupkm od pvodnch vloh k prci a pracovnch schopnost. Dnen Russell terii jsou vtinou bl barvy s ernmi, tslovmi i hndmi skvrnami. Vka Jack Russella je 25 30 cm, Parson je vy varianta s vkou 33 35 cm. Jsou to mal, ale robustn a houevnat psi, dovedn, aktivn a hbit, pekypujc energi. Mus jim bt nabzen dostatek rznorod innosti, pedejde se tak mimo jin rozkousanm botm, vyhrabanm drm a podobnm pekvapenm. Agility, aport, frisbee jsou pro n idelnmi sporty. Jsou to psi pro zkuen chovatele, k jejich vcviku je poteba siln dvka trplivosti a dslednosti. Vzhledem k jejich loveckm vlohm me bt problematick vztah k jinm zvatm v domcnosti. Pokud s nimi vak vyrstaj, vyvine se u nich ptelsk vztah. Jsou to opravdov ptel lovka, m vc lid, tm vt zbava. Velmi dobe vychzej i s dtmi. Pesto jsou odjakiva samostatn. Poslouchaj jen proto, e se jim to lb a pi vcviku na to mus bt brn zetel. Mus bt proto co nejzajmavj, nensiln a nesm bt nudn. Pokud si chcete podit veselho, pohyblivho, charakternho psa, se kterm budete trvit hodiny venku v deti, ve snhu a v tropickch vedrech, a se kterm budete provozovat agility, budete mu do noci hzet venku balonky a rno se budete radovat z toho, jakou m zase veselou nladu, je pro vs Russell vhodnm kamardem, kter vm bude dlat obrovskou radost kadm dnem souit s nm. Milan Lipavsk

Tel.:775 125 460

Jack Russel terir Majla majitelky Veroniky Cechov ze ZKO Vysok Mto

Foto Julie Kovaczov

14

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

Sttn maturity ano, ale za jinch podmnek, Slatinsk Polsko shoduj se editel stednch kol v tradinm hvu
OBLAST/ Administrativn nron a finann nkladn se zdaj bt editelm nkterch stednch kol zizovanch Pardubickm krajem sttn maturity. Dleitost jednotn, sttem garantovan zkouky vak nezpochybuj. Shodli se na tom pi jednn s krajskou radn pro kolstv, kulturu a pamtkovou pi Janou Pernicovou a jejmi spolupracovnky. Z dosud znmch daj vyplv, e podl nespnch maturant v denn form vzdlvn se v Pardubickm kraji tm neli od podlu nespnch maturant v ostatnch formch vzdlvn. Ve vech kategorich obor vzdln vdy vce maturant neusplo u spolen sti maturitn zkouky ne u sti profilov. Vhodu mli ci pilotnch kol, kte byli na formu sttn maturity pipravovn ji v prbhu studia. ad k pomohly tak maturity naneisto. V tomto kolnm roce si vtina k v rmci spolen maturitn zkouky volila zkladn rove obkoly odmt tak editel Stedn koly umlecko-prmyslov v st nad Orlic Zdenk Rssler. Upozoruje napklad na rznou dotaci vyuovacch hodin pi vuce cizm jazykm, eskmu jazyku a matematice nebo na odborn vcvik u obor vzdln poskytujc stedn vzdln s maturitn zkoukou (kategorie obor vzdln L/0-4), kter km ubr hodiny ze veobecnch pedmt. ky obou typ kol pak hodnotme u maturity stejn, co nen sprvn, dodv. Podle nho by mla bt jednotn maturita v zkladnch znalostech vodtkem pro pijet na vysok koly. Krajsk radn Jana Pernicov podkovala pedagogm za odpovdn pstup ke sttnm maturitm a trplivost v jejich prbhu. Pislbila tlumoit nzory editel pi jednnch na ministerstvu kolstv, mldee a tlovchovy, kter spolu se spolenost CERMAT nese za ppravu a realizaci tto zkouky plnou odpovdnost. -ih-

mysliveckho dne
SLATINA U VYSOKHO MTA/ Ve slatinskm arelu Polsko se po roce znovu ozvaly vstely. Tradin Mysliveck den, kter se uskutenil v sobotu 18. ervna pod ztitou Mysliveckho sdruen MS Krylov Sruby, ml soutcm i vem nvtvnkm opt co nabdnout. Pilkal nejen mnoho dychtivch stelc, ale tak vniv obdivovatele prav mysliveck kuchyn. Hlavn npln dne se stala sout ve steleckm parkuru. Dvojboj, kter museli soutc absolvovat, zahrnoval stelbu z brokovnice na deset asfaltovch ter a stelbu na pohybliv ter vzduchovkou.

tnosti zkuebnho pedmtu. Vt podl k, kte si vybrali vy rove obtnosti, byl pouze na gymnzich. Situace se zejm zmn v ptm roce, kdy k jej rovni budou pihlet v pijmacm zen vysok koly. editel stednch odbornch kol se shoduj v nzoru, e stvajc systm sttnch maturit upednost-

uje veobecn znalosti k na kor odbornch a doporuuj vytvoit vt prostor pro ppravu na odborn pedmty. V opanm ppad hroz degradace odbornho kolstv v esk republice, varuje editel Stedn koly zahradnick a technick v Litomyli Ivo Jirnek. Stejnou rove maturitn zkouky pro gymnzia a stedn odborn

veckho spolku Krylov Sruby Zdenk Brunclk, pro tento typ akc je nezbytn podpora poas. A to se letos vydailo. ast stelc v souti byla opt hojn. Krom zitk ze samotn stelby je lkaj i hodnotn ceny od naich sponzor. Dorazila vak tak poetn skupina divk, to pipisuji ji urit tradici cel akce, mn Brunclk. Status vherce si se svmi 187 body odnesl mysliveck hospod z Mysliveckho sdruen Vrcha Vraclav Ale Mlka. Ten se tak mohl tit z vhry kulovnice re 30.06, kterou do soute vnoval jeden z hlavnch sponzor firma Zelen sport Martina Rudolfa ze Slati-

Zkvalitnn prce ednk

V uplynulch mscch probhala na Mstskm ad dleit etapa projektu Dlna kvality Vysok Mto. Uskutenil se zde systmov audit a procesn analza a zrove ti kolen vedoucch odbor zamen na problematiku zen. Vstupy provedenho auditu budou podkladem pro nsledn zlepovn stvajcho stavu systmu zen adu a zaveden novch metod a technik zen jako je procesn zen nebo projektov zen. Pestoe se na prvn pohled me zdt, e je projekt zamen pouze na chod adu, optimalizace innost ednk povede ke zkvalitnn vech slueb, kter Mstsk ad poskytuje, co je v podstat jeden ze zmr. Veden msta se v loskm roce rozhodlo maximln vyut monosti zlepovat innost a sluby Mstskho adu. Proto pedloilo dost o dotaci Evropsk unie na projekt Dlna kvality Vysok Mto, kter vytvo jasn definice proces na Mstskm adu.To umon sbr dat z vkonu jednotlivch innost prostednictvm informan softwarov podpory a nsledn nastav optimalizaci vkonu adu. Veden msta usiluje o racionalizaci administrativnch innost s clem zajistit vt efektivitu a otevenost. Obsahem projektu je dsledn naplnn princip Smart Administration spovajc v kombinaci informanch technologi a manaerskch metod. K tomuto elu msto Vysok Mto realizuje tyi oblasti z vzvy . 53 Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost, co jsou projektov zen, procesn model, strategii zlepovn a vzdlvn. Oekvme pnos pro vechny zastnn, tj. pro zamstnance Mstskho adu, veden msta a zastupitele i pro obany a prvnick subjekty. Finann prostedky na projekt Dlna kvality Vysok Mto ve vi 5 893 272 K zskalo msto Vysok Mto v roce 2010 z ESF prostednictvm Operanho programu Lidsk zdroje a zamstnanost, prioritn osa 4.4a Veejn sprva a veejn sluby. Tato finann podpora pedstavuje 85 % podl z celkovch nklad na realizaci projektu, kter budou 6 933 262 K. Projekt je realizovn od z 2010 do nora 2013. Marie Lnnikov, odbor kancele veden msta Mstskho adu Vysok Mto
Pavel Nepra pi stelb na asfaltov holuby Martina astn ze Slatiny

Lankroun se s Mtem trpil, udren v souti mu zachrnil Stasiowski

TJ Lankroun SK Vysok Mto 1:0 (0:0) Ped zpasem byly karty rozdny jasn. K tomu, aby se domc udreli v krajskm peboru, potebovali vyhrt, co se jim nakonec podailo dky pesn stele Stasiowskho a krajsk pebor tak uvid fanouci fotbalu v Lankroun i pt seznu. Veden Vysokho Mta se zejm snailo urovnat lta napjat vztahy mezi obma tmy a host tak do Lankrouna pijeli pouze se tymi borci z A tmu doplnnm hri rezervy a dorostu. Narychlo slepen sestava vak hrla jako o ivot a lankrount divci jen nechpav kroutili hlavami. Do prvn velk ance se dostal Vacek, Simon v brn Mta vak jeho stelu bravurn vyrazil na roh, stejn jako nslednou pleitost Krejsara. Ve 25. minut mil Novk pouze do tye a po trm vrm v pokutovm zem hasili stopei Mta por a na brankov e. Ntlakov hra domcch pokraovala i po pestvce a odmna pila v 55. minut. Na rohov kop si nejve vyskoil Stasiowski a vstelil jedin gl utkn. S pibvajcmi minutami se na lankrounsk kopaky sthovala nervozita a jejich strach o vsledek zpasu byl evidentn. V 76. minut se dostal do zakonen Sedlk, Wendliga vak nepelstil. V zvru utkn se domc uchlili k pouhmu odkopvn baln a sri t rohovch kop Mta notn zabrnkali na nervovou soustavu svch pznivc, kte se dozvdli konen vsledek zpasu esk Tebov Stolany 2:3. Inkasovan gl by pro Lankroun toti znamenal zakoupen jzdenky do 1. A tdy. Vysvobozen pilo a s konenm hvizdem rozhodho a domc se mohli jt radovat. Branky: 55. Stasiowski. Lankroun: Wendlig Stasiowski, Popel, ilar, David Savych (90. Machek), Novk, Krejsar, Mizerk (82. Smrkal) Kapar (85. M. ilar), Vacek. Vysok Mto: Simon Jlek, ikl, Pechek, Valek Sejkora (85. Vostril), Krda, ejka, Pospil Sedlk, Koblek (82. Novk). Jaromr tolba

K soutn stelb na schvlen parkurov stelnici na pozemku Multiagra Slatina nastoupilo celkem ticet devt zvodnk. Jednalo se pedevm o domc z Mysliveckho sdruen Krylov Sruby, ovem nechybli ani zstupci sdruen Vrcha Vraclav, Ostr vrch jezd u Chocn, Orlk Svat Ji a dle stelci z Tisov, Hradce Krlov a Mladkova v Orlickch horch, vypotv hospod Mysliveckho sdruen Krylov Sruby Pavel Nepra. Status nejstarho soutcho byl uznn osmaedestiletmu Vtu Bokovi z Vysokho Mta, tm nejmladm se stal osmnctilet Martin astn z Opatova. Sout zpestily i dv dmy Martina astn ze Slatiny a Petra Klesalov. Jak poznamenal pedseda Mysli-

ny. Druh msto obsadil Ji Hjek se skre 179 bod, tet pak se 166 body Ing. Ji Hjek mlad. Jistou raritou soute byl talentovan Ji Sbrt z Tebovic, kter akoliv skonil v poad sedmnct, mohl se pynit svmi sedmdesti body ze sta ve stelb na asfaltov ter. Dleit je i fakt, e jeho leton stelba byla jeho tet stelbou vbec. Bhem akce panovala ptelsk a povzbuzujc nlada nejen mezi divky v publiku ale tak mezi vemi zastnnmi, dti nevyjmaje. Po nron souti bylo pro vechny odmnou vynikajc oberstven mysliveck kuchyn. Tu pipravily manelky len podajcho sdruen. Nezbv ne popt dal spn roky a LOVU ZDAR. Text a foto tpnka Nepraov

Dostl a Mikyskov zskali v kraulovch disciplnch sedm titul mistra R

VYSOK MTO/ Letn mistrovstv esk republiky actva pineslo vysokomtskmu plavn dal mistrovsk tituly. Tentokrt se o velk spch zaslouili Petr Dostl (1999) a Michaela Mikyskov (1999) na mistrovstv R dvanctiletho actva v Kopivnici. Petr zvtzil ve vech kraulovch disciplnch (50K 29,18 sekund, 100K 1:03,23 sekund, 200K 2:14,78 sekund, 400K - 4:40,67 sekund a 1500K 18:37,44 sekund), Michaela zvtzila na 50K 29,18 sekund a 100K - 1:03,38 sekund. Petr pidal jet tet msto na 200Z 2:35,52 sekund a Michaela tet msta na 200K 2:19,96 sekund a 100PZ 1:13,73 sekund a 2. msto na 100M 1:12,59 sekund. Celkem tedy zskali jedenct medail sedmkrt zlato, jednou stbro a tikrt bronz. Na mistrovstv R trnctiletho actva, kter se konalo v Plzni, startoval vysokomtsk plavec Jakub ern (1997). Ten podal tak kvalitn vkony. Nejlpe osm msta na 200K - 2:13,08 sekund a 1500 K 18:40,41 sekund. Dle byl dvakrt devt a dvakrt na dvanctm mst. Vechny ti spn plavce trnuje Luk Novk, uitel Plaveck koly AAA a trenr Plaveckho klubu Vysok Mto. Trenrovi a jeho svencm tmto za pkladnou reprezentaci klubu a msta Vysokho Mta dkuje pedseda Plaveckho klubu Augustin Karel Andrle i starosta msta Miloslav Souek. V ticetilet historii naeho plavn (1981-2011) se vysokomtsk Plaveck kole a Plaveckmu klubu podailo zskat ji 196 titul mistra esk republiky. -aa-

Bitvy mezi stiga hokejisty pokrauj

LITOMYL/ V sobotu se konalo kvli berlnskmu turnaji odloen 5. kolo turnaje o Litomylsk pohr 2011. Mezi deseti zvodnky se po ase objevil opt novek. Byl jm Milan Malina z Litomyle. Zkladn st skonila v poad podle danho ebku, kdy jedinou vjimkou byla est pka Jiho Junka, kter dokzal porazit oba bratry Halamovy. To vak pro play-off pli neznamenalo, protoe postoupili vichni a shodn tak 0:3 prohrli. - jen Halama proti Jeovi dokzal uhrt aspo jedno prodlouen. Tom Halama opt narazil na Michala Botka, kter mu oplatil dubnovou porku 1:3 a tentokrt ho postoupit nenechal. S Botkem si vak snadno poradil Patrik Petr, zatmco ve druhm semifinle mezi Robertem Jeem a Zdekem Lopaurem to bylo mnohem urputnj. Lopauer lpe zaal a vyhrl dva zpasy, pak jeden zskal Je, ale v prodlouen tvrtho u Lopauer odklad nedovolil. Ve finle Patrik Petr porazil Lopauera 3:1, v boji o 3. msto Je Botka tak 3:1 a skupinu o 5. msto vyhrl Tom Halama. Prbn poad: 1. Patrik Petr 200b., 2. Robert Je (THC Stiga Svitavy 93) 165b., 3. Zdenk Lopaur 160b., 4. Tom Halama 118b., 5. Michal Botk 116b., 6. Ivan Halama 101b., 7. Ji Junek 71b., 8. Jindich Petr 50b., 9. Milan Zeman 49b., 10. David Hejnoch 46b. (vichni Stiga HC Bentky). -jp-

KOPAN
Konen tabulka krajskho peboru Pardubicka 2010/2011 1.Pardubice B 30 26 2 2 85:14 80 (35) 2. ivanice 30 25 3 2 101:16 78 (33) 3.Temonice 30 14 6 10 47:36 48 (3) 4. Svitavy 30 13 7 10 51:39 46 (1) 5. Hlinsko 30 13 5 12 41:44 44 (-1) 6. Choce 30 12 7 11 39:48 43 (-2) 7. . Tebov 30 12 6 12 41:51 42 (-3) 8. Holice 30 10 9 11 45:46 39 (-6) 9. Polika 30 10 8 12 35:39 38 (-7) 10. Chrudim 30 11 4 15 48:56 37 (-8) 11. Dobkov 30 9 5 16 36:62 32 (-13) 12. V. Mto 30 8 7 15 42:64 31 (-14) 13. Lankroun 30 8 6 16 33:48 30 (-15) 14. amberk 30 8 6 16 39:62 30 (-15) 15. Stolany 30 7 8 15 30:61 29 (-16) 16. Srch 30 5 9 16 27:54 24 (-21)

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle

15

V Zeck Lhot kraloval famzn Petr Pospil

ZECK LHOTA/ V estm ronku zvod horskch kol Okruhy MTB cross Chocesko - Zecko Lhoteck se oekvalo, zda vtz z pedelch dvou let Luk Zvodn zkompletuje svj hattrick a zape se tak nesmazateln do historickch tabulek. Vem ale vyplil rybnk jeho oddlov kolega z tmu Cyklo Stratlek Litomyl Petr Pospil, kter stylem start cl nedal zbytku zvodnho pole dnou anci. Ped startem jsem ctil trochu trmu, byla zde toti velk konkurence, tak jsem to od zatku naplil a vydrelo mi to a do cle. Tra byla hodn nron, na co asi doplatil Luk Zvodn. Ped tdnem jsme spolu byli na zvodech a vidl jsem, e nem formu. Ale i tak jsem ho povaoval za nejvtho favorita dnenho zvodu. Vtzstv si hodn cenm a pt rok ve startovn listin urit chybt nebudu, slibuje ldr zvodu Petr Pospil. Ten se ji od startu usadil na vedouc pozici, kterou si strojovm tempem udrel a do cle. Mon to nevypadalo, ale v zvrenm okruhu jsem toho ml opravdu dost. Dnen vtz m hodn pekvapil, osobn jsem vil, e to Luk Zvodn zase vyhraje, ale bylo vidt, e nem takovou formu. Byl to rychl zvod, ale rekord trati, jeho dritelem je Jan Svoboda, stejn pekonan nebyl. Jsem rd, e to dnes organizan vechno lapalo na jedniku a zvody se obely bez zrann, hodnot na zvr vydaen cyklistick dopoledne v Zeck Lhot hlavn poadatel Josef Volesk. Poadatel Cyklo - Volesk a Obec Zeck Lhota opt pipravili skvle zorganizovanou akci se spoustou cen. Letos dokonce pili i s novinkou v podob dtskch zvod, kter se setkaly s velkm zjmem malch zvodnk. Zvody pro nejmen se uchytily. Udlali jsme dobe, e jsme je uspodali. Dti si to mezi sebou eknou a za rok jich bude na startu jet vc, v Volesk. Vsledky: 1. Petr Pospil (Cyklo Stratlek Litomyl), 2. Michal Vgner (esk Tebov), 3. Daniel tancl (Tessuti Prestigeteam), 4. Tom Kutn (Befisport - Bikestock CZ), 5. Luk Zvodn (Cyklo Stratlek Litomyl). J. tolba

V Petrovicch vyhrl Michek stylem start - cl

LITOMYL/ Jezdec tmu Orion Litomyl - RS Petrol Martin Michek, startujc na motocyklu KTM, suvernn v zvod mistrovstv republiky v motokrosu ovldl svoji tdu MX Open a na tk drze v Petrovicch nedal svm soupem dnou anci. U v rann kvalifikaci zajel nejrychlej as na jedno kolo a v samotnm zvod se mu daily i starty. V prvn jzd zatoil na Ma ara Nmetha a v cli ml nakonec nskok propastnch ticet sekund. Jeho stjov kolega Petr Barto tak pedjel ma arskho zstupce, ale asi tyi kola ped clem, po skvl sthace, musel odstoupit z druhho msta pro defekt pedn pneumatiky. Ve ale nakonec pro litomylsk borce dopadlo dobe v druh rozj ce. Od startu vyltli nejlpe Michek nsledovan Bartoem. Oba nasadili opravdu skvl tempo, ktermu stail pouze chvli Nmeth. Vborn jedouc Michek tak vyhrl stylem start - cl, Barto byl druh. Celkov tak v Petrovicch zvtzil Michek ped Nmethem, bronz bral adujc mistr epelk, ktermu se zde vbec nedaily starty a proto se v prbhu zvodu hodn nadel. Prbn po dvou podnicch LR Cosmetic/Ados Cupu se probojoval do ela ampiontu Michek (95), druh je Nmeth (89) a tet epelk (74). Barto se ziskem 58 bod si dr ptou pku. Ve slab td MX2 dominoval Josef Kulhav a celkov se i on pi neasti Francouze Richiera dostal v mistrovstv na prvn pozici. Mezi Veterny opt adoval Jan Mrzek z litomylskho tmu, i kdy se tentokrt hodn napracoval, nebo v prvn jzd upadl a musel dotahovat ty nejlep zvodnky. ampiont pokrauje tetm dlem v nedli 3. ervence v Holicch. Petr Kov

Kdyby se jelo jet o kolo navc, tak jsem veden urit neudrel, uvedl krtce po dojezdu Pospil. Na druhm mst nakonec skonil Michal Vgner z esk Tebov a tet pku pro sebe zskal Daniel tancl z Tessuti Prestigeteamu. Oekvan atak Luke Zvodnho na tet triumf v ad se tedy nakonec nekonal, ale jezdec z tmu Cyklo Stratlek z toho zklaman urit nebyl. Kdy jsem ped startem zjistil, kdo vechno pijel, tak jsem si ji dopedu odhadl, e by to mohlo

bt pt msto. I pesto, e jsem ml dokonce o dv minuty lep as ne loni, nebylo mi to nic platn. Letos se zde sela velk konkurence. Pospil zajel dobe, opt se dostv do vborn formy, kterou se prezentoval v letech nedvno minulch, mn Luk Zvodn, kter ale hned dodv, e pt rok me bt ve jinak. Letonho ronku zvod se zastnily i ti eny. Z nich si nejlpe vedla Monika Simonov z esk Tebov, kterou trnuje bval esk reprezentant Frantiek Trkal.

PLAVN
Petr Dostl (1999) a Michaela Mikyskov (1999) zskali na mistrovstv R dvanctiletho actva v plavn v Kopivnici sedm titul. Vce na stran 15

SUVERN. Celkov v Petrovicch zvtzil stylem start - cl Martin Michek.

Foto J. Jireek.

Rezerva choceskch mu obhjila titul pebornk Pardubickho kraje

CHOCE/ Volejbalov drustvo B tmu mu VK Choce vstupovalo do jarn sti soute Krajsk peboru II. tdy z prvnho msta. Pesto tm neml vzhledem k dvma porkm z podzimn sti soute ped svmi pronsledovateli vraznj nskok. Zpasy druh sti se vak choceskm hrm nadmru vydaily, kdy jimi proli bez ztrty kytiky a postupn si poradili se soupei z Pardubic, Vysokho Mta A i mladm tmem z Chvaletic B. V prestinm souboji o prvenstv se pak hri VK Choce stetli v domcm prosted s mstskm rivalem ze Sokola Choce. Dky vtzstv 3:1 a 3:2 si tak ji dv kola ped koncem soute vybudovali nedostin nskok a zajistili si tm obhajobu titulu pebornk Pardubickho kraje. e je titul v tch sprvnch rukou potvrdili volejbalist i v poslednch utknch sezny, kdy si poradili s rezervou Vysokho Mta. Se seznou a svmi fanouky se pak hri definitivn rozlouili domcm vtzstvm nad drustvem z Chrudimi. Bhem cel sezny se v choceskm dresu o spch zaslouili tito hri: Jakub Adamec, Tom Bek, Miroslav Broek, Michal Bza, Ji Carba, Ji Husk, Martin Kiesewetter, Michal Kostka, Martin Mller, Tom Nepok, Matj emnek, Ji Sobotka, Karel rajer, Ale Zemek, Tom Zemek, Ondej aba, tpn aba.

Hned od zatku nasadili zvodnci ostr tempo. Rekord soute se i pesto nepodail letos pekonat.

Foto Andrea tolbov

Vtzstv chocesk tafety v kategorii nejmladch veternek

CHOCE/ Vraznho spchu doshla ve sv kategorii tafeta nejmladch veternek Klubu orientanho bhu Choce, kdy v sobotu 21. kvtna ve Zdislavi u Lue ve tetm kole eskho pohru tafet v orientanm bhu zvtzila. Ve spolen kategorii k a ky obsadili nejmlad lenov choceskho klubu vborn tvrt msto. Z vsledk zvodu: Kategorie HD 12 (nejmlad ci a kyn) - 1. Nov Bor, 2. Vchodoesk oblast 2, 3. Jin, 4. KOB Choce (Kivda, vadlena, Semrdov). Kategorie D 105 (nejmlad veternky) - 1. KOB Choce 1 (Chaloupkov, vadlenov, Kivdov), 2. Prostjov, 3. Jihlava, ...10. KOB Choce 2 (Jelnkov, Semrdov, Tomov). -red-

CYKLISTIKA
Memoril Ing. Frantika Mejdra
OBLAST/ V sobotu 2. ervence v 8 hodin zan tvrt ronk cyklistickho vletu Novohradsk 70. Pipraveny jsou atraktivn trasy pro vechny vkov a vkonnost kategorie o dlce 100, 70, 40 a 35 kilometr, kter vedou krsnou prodou s kulturnmi a historickmi pamtkami. Start zvodu je mon na esti mstech trasy: Kerhartice - U Kaera, Choce restaurace Taverno, Vysok Mto restaurace U Lpy, Nov Hrady chata Polanka, Cerekvice nad Lounou - pohostinstv U Sv. Florina a jako novinka Litomyl restaurace Slunce na nmst. Pro astnky je v restauracch na trati k dispozici oberstven, vylosovan vherci obdr stylov trika. -red-

Zvren tabulka sezny 2010/2011

1. VK Choce B 2. Sokol Choce 3. V. Mto A 4. V. Mto B 5. Chvaletice B 6. Chrudim A 7. Paramo Pard. 24 22 2 24 16 8 24 14 10 24 11 13 24 8 16 24 8 16 24 5 19 68:22 55:33 51:40 43:51 39:57 33:56 33:63 46 40 38 35 32 32 29

MOTOKROS

Motokrosa Michek ve Finsku tvrt

LITOMYL/ Na psit drze ve finsk Vant pokraovalo leton Mistrovstv svta ve td MX3 tetm podnikem. Opt se ho zastnili tak ti et zstupci. Nejlpe si vedl podle pedpokladu Martin Michek z tmu Orion Litomyl RS Petrol, kter na stroji KTM doslova vydoloval v psku tet a sedmou pozici, co mu dalo celkov bramborovou medaili. tvrt pka z finskho psku nen patn. I po tomto zvod, kter jsem natst ve zdrav peil, jsem stle tet. U se ale tm na normln trat, uvedl Michek. Dobe zajel tak erava z Motoman tmu, kter obsadil osm a est msto, Michalec dojel dvanct a tinct. Na trati dominoval zcela jasn vcar Jilien Bill, kter nedal nikomu anci a dvakrt zvtzil ped domcm borcem Pyrhonenem, tet pku zaujal dosud vedouc jezdec mistrovstv Francouz Potisek z eskho tmu UFO Racing. K zvodu se sjelo ptaticet jezdc, pochopiteln nejvce bylo domcch Fin, vd, ale pijeli i zvodnci z Litvy, Estonska a dalch stt. Konen je u z velk sti zaplnn startovac rot, co v minulosti nebylo v tto td zvykem. Prbn vsledky po tech zvodech: 1. Bill (115), 2. Potisek (106), 3. Michek (90). Petr Kov

MODELSTV
Tet Velk maketsk
LITOMYL/ Pehldka nejpovedenjch maket a sout mezi maketi se kon o vkendu 1. - 3. ervence na Modelskm letiti Vlkov. V nedli od 10 do 14 hodin se uskuten exhibice maket. Oberstven zajitno.

Vtzn tafeta KOB Choce (zleva Chaloupkov, Kivdov, vadlenov). Foto archiv KOB Choce

Vydv Vydavatelstv a nakladatelstv VIA alta Tisov, IO: 42917131. Adresa redakce: Tisov 20, 566 01 p. Vysok Mto, e-mail: trs@trs.cz. Majitel nakladatelstv Ondej Hudeek, I: 747 36 833. Odpovdn redaktorka Andrea tolbov. Redakce: Andrea tolbov (603 749 768), Eva Hudekov. estn redakn rada: Mgr. Ivan Hudeek (724 652 005), Mgr. Roman Fikejz, Ing. Miroslav Kaka, Milan Korl, RNDr. Zdenk taffen. Extern spolupracovnci: Jaromr tolba, Milan Richter, Mirek Novk, Zdenk Kotl, Petr Kov, Pavel Rauer, Frantiek Star, Ji Smkal, Ji Fiala. Sazba vlastn. Tisk: H.R.G. tiskrna, Litomyl. Nevydan rukopisy se nevracej, inzerce se pijm na adrese nebo tel. sle redakce. Registrovno refertem kultury Okresnho adu st nad Orlic pod . j. MK R E 12796. Prvn slo vylo 18. z 1992.

16

Noviny pro oblast Chocn, Vysokho Mta a Litomyle