1.

STAR PALEOLIT Lidsk forma - homo erectus se v Evrop objevuje jen v interglacilech cromer a holstein, v obiv dominuje sbr, pleitostn lov drobnch ivoich, pedpokld se i piivovn na koisti velkch elem a na padlch kusech. V Evrop asto osidluj okol vvr termlnch pramen (teplo), v Z. Evrop jsou znmy ji nejstar obytn objekty - nepravideln, mrn zahlouben ovly z Terra Amata u Nice a Lazaret u Nice FR, Benza IT (vyloen oblzky). I je zamena na jdro - kus suroviny vhodnho tvaru (obvykle valoun) se alespo dvma dery bu jinm kamenem (= otlouka) nebo derem o kamennou podloku (= clactonsk metoda) funkn uprav. A. Nejstar jednoduch nstroje tzv. valounov industrie - chopper (sek s unifaciln pravou), chopping tool (sek s bifaciln pravou ost) vyrbn obma zpsoby. Pod paleomagnetickm rozhranm Beroun IIIA6 a erven kopec u Brna. Nad rozhranm v echch vydlen tzv. pezleticien a bohmien (Pezletice, Beov I), na Morav vznamn zvl. jeskynn lokalita Strnsk skla u Brna, datovno 600 000 BP - nejstar doklady pouvn ohn na naem zem, ji tpov (= pokroilej) industrie, ocasn obratel slona s vjovit rozmstnmi rkami. Nlezy I z teras - Pibice, Mlazice na Morav, Suchdol v echch. B. koncem st. paleolitu, v holsteinu se objevuje jednak vyvinut technologie valounov industrie - tzv. acheulen - jdro je opracovno plonou retu, tedy vce pizpsobovno do ruky, typickm projevem hl. pstn klny (bifasy), jet hrub s nepravidelnm klikatkovitm ostm a neplnou plonou retu. Druhou linii tvo ponajc tpov industrie, ekonomitj vyuit suroviny. Typick pro clactoniensk tpy jsou vysok vrazn bulby a tup hel patky. 2. STEDN PALEOLIT Lidsk forma - anteneandertlci: moravsk jeskyn ipka (dtsk mandibula), Klna (st horn elisti a mozkovny, 3 stoliky), Ochoz (mandibula). - neandertlci: Ehrinsdorf a Taubach SRN, Gnovce SR. Vrazn osidlovn jesky, ale existuj i oteven sdlit s obytnmi objekty - Beov II (interriss = treene), Brno - Malomice. Prvn pietn pohby - La Ferraise FR, Shanidar (Irk), Teik Ta (Uzbekistn) atd, tak rituln antropofagie - Hortus FR, Krapina HR, Guattari - Circeo IT v jeskynch. Neutilitrn estetizujc projevy v kosti - jeskyn Tata MA (lamela ze slonoviny vybrouen do ovlu se stopami barviva), La Ferraise (svazit rhy na destice) a Bao Kiro JUG (cikcakov motiv). I A. na potku st. paleolitu pev linie mladho acheulenu s velmi peliv plon retuovanmi bifasy s rovnm ostm, plnou plonou retu a mandlovitm tvarem. Na tuto tradici do jist mry navazuje st industrie micoquienu a pozdji szeletienu. Hlavn lokality - Beov IV, Karoln. B. Rozvj se pedevm tpov industrie mousterienu (levalloisk metoda, typick trojhelnkovit hroty, lokality ipka, Ochoz), micoquienu (plon retu, klnky a klnov noe, nepouv levalloiskou metodu, lokality Klna vrstva IX - VIa), taubachienu (drobnotvar zoubkovan industrie, hlavn z eemu = R/W, Pedmost II, Klna vrstva XI, Gnovce) a krumlovienu (tradice valounov a sekov industrie bez levalloisk metody, hlavn v eemu v ir oblasti regionu Krumlovskho lesa, povaovn za jeden z koen domcho vvoje aurignacienu). 3. MLAD PALEOLIT Lidsk forma - pro asn mladopaleolitick kultury s pechodnou industri se stedopaleolitickmi i mladopaleolitickmi znaky (na Morav bohunicien s levalloiskou metodou a szeletien s pevahou tpov industrie a listovitmi hroty) se pedpokld jet neandertlsk forma, ponaje aurignacienem je prokzn H. s. sapiens. Mlad paleolit se rozdluje na 3 chronologick roviny - v asn fzi kultury szeletien (40 000 35/30 000 BP), bohunicien (40 000 - 33 000 BP), aurignacien (40 000 - 27 000 BP), ve stedn fzi pavlovien/gravettien (29 000 - 21 000 BP) a epiaurignacien (nejmlad data a 18 000 BP), v pozdn fzi pev epigravettien (18 000 - 14 000 BP) a nov se rozvj magdalenien (v z. Evrop ji kolem 17 000 BP, nejstar data ze st. Evropy kolem 14 000 BP, pln rozvinut a 13 000 - 12/11 000 BP). Obiva - organizovan lov stdn zve (k, sob), v pavlovienu vrchol (mamut - obrovsk skldky, sob, nosoroec, koeinov elmy, tak ji ryby), v magdalenienu opt pedevm sob a k, mamut populace vymizela. Loveck nstroje - v asn fzi v szeletienu snad listovit hroty, v bohunicienu

levalloisk epelov hroty, v aurignacienu kostn hroty mladeskho typu, v pavlovienu hroty z mamutoviny a kamenn hroty s otupenm bokem, v magdalenienu kostn kop s krevn rhou a harpuny. Sdlit - ve st. fzi oteven na terasch, vazba na zdroje surovin (szeletien kolem Krumlovskho lesa a v Boskovick brzd - rohovce, bohunicien na Strnsk skle rohovce), jeskyn jen pechodn toit. V aurignacienu doloeny obytn objekty s ohniti uvnit (Sea, Barca, Tibava SR). Ve stedn fzi - v pavlovienu oteven sdlit na nch terasch s dobrm vhledem na n nivu, kterou migrovala stdn zv, dn vazba na zdroje surovin ani na jeskyn, na Morav (DV, Pavlov, Milovice) a na Ukrajin (Kostenki) chaty z mamutch lopatek, kl a dalch kost, zejm pekryt vtvemi nebo kemi. V pozdn fzi - v magdalenienu nvrat do jeskyn, masivn osidlovn jesky zvl. na Morav (Pekrna, B skla, Klna, itnho,...), v echch jsou naopak astj oteven sdlit (Hostim, Kvc u Slanho). Pohby - v asn fzi nen znm antropolofick materil ze szeletienu a bohunicienu, pro aurignacien je doloen H. s. sapiens z nlez v Mladeskch jeskynch na Morav a Kotzu u Konprus v echch, nejde ovem o pohby. Ty pochzej vhradn z kontextu pavlovienu - z DV trojhrob (nevyjasnn interpretace M - ? -M), hrob siln skren posypan okrem pod mamut lopatkou zespodu rhovanou a hrob M siln pokozen soliflukc. Rovn z Pavlova M hrob pod rhovanou mamut lopatkou. Antropologicky pat ke cromagnonskmu typu. Dal hroby z Pedmost (20 jedinc, symbolick pidn 2 mamutch lopatek a okrov barvivo) a z Brna (Brno II hrob kouzelnka s mamutovinovou muskou loutkou, mamut lopatkou, brouenm kamennm mezikrum, 600 ks ulit kelnatek a 14 malmi terky - nivky s rhami nebo otvory) se ad antropologicky spe k typu H. pedmostensis. Pohby jinde v Evrop jsou jen vjimkou, astji jen na Ukrajin. Pro pozdn fzi magdalenien nejsou pohby doloeny, antropologick materil z Klny a jin odboky B skly. V z. Evrop jsou naopak v tomto obdob hroby etn. Projevy umleck innosti - z asn fze na naem zem nejsou znmy, pouze z kontextu aurignacienu zejm pochz malovan erven body v Mladeskch jeskynch. V z. Evrop se zan rozvjet skaln umn ryt na kamennch blocch pod pevisy v Perigordu FR (stylizovan zvec hlavy a motivy . klna) i malovan (monochromn malby uhlem v Blaubeuren SRN - BdenskoWrtenbersko, datovan 37 000 BP). V j. Nmecku se rozvj i mobiln umn - drobn plastiky a basrelify zvat a en hlavn z jeskynnch lokalit (Vogelherdt, Hohlenstein, Stratzing,...). V dalm vvoji se pak rozliuj umleck okruhy frankokantaberk (FR, P), stedoevropsk a vchodoevropsk. Frankokantabersk umn se vyvj od aurignacienu, solutrenu a zvlt v magdalenienu, charakterizuj jej pedevm jeskynn malby zvat, lidsk motiv se objev jen vzcn (kouzelnci ve zvec ki - Trois Frres, Combarelles, Teyjat, ojedinl je musk postava poraen bizonem v Lascaux). Bn je pln malba ernou a ervenou (Altamira P, Niaux, Lascaux FR), mn asto se objev tzv. pagetovit malba (Gargas P), vytekovan siluety (Marsoulas FR - kozoroh), tzv. rentgenov malba (Pindal P - mamut se srdcem), ppadn otisky lidskch nohou a rukou atd. Tento okruh pozdji vyznv v mezolitickm a postmezolitickm skalnm umn levantskho okruhu, kde ji pevauje lidsk motiv, asto komponovan do scn - luinci, bojovnick a tanen scny,... V rmci mstnho gravettienu (mezi solutrenem a magdalenienem) se objevuje i kostnn i hlinn plastika a relif - tzv. venue z Brassempouy, Lespuques, Laussel - basrelif eny s rohem hojnosti, malba nikoli. Stedoevropsk okruh je charakterizovn pedevm rozvinutm mobilnm umnm. Vrcholu dosahuje v gravettienu/pavlovienu jak v plastice, tak v rytin. V rmci drobn plastiky se rozliuj realistick zoomorfn hlinn i kostn i mamutovinov (zvl. elmy - lvi, vlci, rosomk, medvd, tak mamut, sovy), stylizovan ensk soky (DV hlinn, Moravany nad Vhom z mamutoviny, se nrou v podpa, Willendorf a Petkovice kamenn), uniktn jsou tzv. portrty - venue Da Vinci z DV a obliej na pltku mamutoviny z Pavlova (neodpovd antropologicky, jde rovn o stylizaci), silnj stylizace charakterizuje figurky rodcch en z mamutch metakarp, extrmn pak u tzv. vidlikovitch a tyinkovitch idol a zvsk v podob poprs a klna z DV a Pedmost. Rytiny v kosti jsou vdy geometrizovan - uniktn rytina eny na mamutm klu z Pedmost, mapov pepis z Pavlova. Rovn zcela ojedinl v celm evropskm paleolitu je musk loutka z hrobu Brno II na Francouzsk ulici. Vchodoevropsk umleck okruh odpovd velmi dlouhmu vvoji gravettienu ve V. Evrop,

pedevm ensk figurky (Mezin, Gagarino, Kostnki, Malta na Sibii). V obdob magdalenienu se u ns neobjevuje monumentln skaln umn jako v z. Evrop, ale rozvj se linie drobn plastiky a rytiny. Ojedinl je malba ernou barvou v jin odboce B skly - kopytnk (sob nebo jelen). V plastice dominuje velmi stylizovan ensk motiv (Pekrna), v rytin pedevm realistick zvec motivy (uniktn je spojen nkolika figur do kompozice - rytiny na koskch ebrech z Pekrny: pasouc se kon a souboj bizon) a stylizovan rytiny enskch motiv na bidlicovch destikch (B skla, v echch Hostim). Hmotn kultura - bohunicien: levalloisk metoda uplatnn i na epelov tb, rozen hlavn na Brnnsku, kde je vtina I z rohovce typu Strnsk skla, je zjitn i na Kounicku a v Polsku. Dominuj maldopaleolitick typy nstroj - vrtky, rydla, krabadla, epelov hroty. Hlavn lokality - S. skla, Le, Podol v Brn, Bohunice. - szeletien: sms stedo- a mladopaleolit. nstroj, typick listovit hroty a drasadla, tak krabadla a mn rydla, metoda diskovitho a prizmatickho sbjen, navazuje na micoquien, snad ovlivnn aurignacienem. Lokality - Vedrovice V, Jezeany, Trbouany I, Vincencov, Ondratice, Neslovice. - aurignacien: epelov I, klovit krabadla a rydla s epelkovitou retu, hodn rydel a vrtk, kostn hroty mladeskho typu, dominantn vyuvn surovin ze vzdlench zdroj pazourek a radiolarit. Lokality - Vedrovice I, Tvaron, Milovice, Mlade, strnsk skla IIa a IIIa, epiaurignacien Strnsk skla IV. - pavlovien: charakteristick mikroepelky a epele s otupenm bokem, rydla, krabadla, jemn pilky a dltka. Vedle toho etn kostnn - mamutovinov industrie - loveck hroty, dla, jehly bez ouek, parohov kope,... Zvltnosti - kostnn Panova fltna z DV, umn viz ve, z kamene brouen artefakty - mezikru, klny, piketovan koule (hlavn Pedmost). Lokality - DV, Pavlov, Milovice, Pedmost, Petkovice na Morav, Lubn v echch, Moravany nad Vhom na Slovensku. Epigravetien - Brno Jundrov, Vykov - Zelen hora, Stadice. - magdalenien: (echy, Morava a Polsko ji periferie, dl na vchod plynul vvoj epigravettienu a do pozdnho paleolitu) epelky s otupenm bokem, rydla, vrtky typu Lacan a nkolikansobn vrtky, poprv na Morav jantar (jeskyn Pekrna a itnho), tak kil, v parohov industrii poprv jehly s ouky, tzv. nelnick hole, harpuny, kop s krevn rhou, palky. Lokality - Pekrna, B skla, itnho j., Klna na Morav, Hostim, Kvc u Slanho, j. Nad Kakem a Drav u Tman v echch. 4. POZDN PALEOLIT Osdlen jeskyn slbne, dky oteplen klimatu pevauj oteven sdlit, skupiny nyn cestuj za chladnomilnou stdn zv ustupujc na sever za ledovcem a osdlen je dk, I se zmenuje, oblben jsou rzn typy krabadel. Na naem zem se rozliuje nkolik kulturnch okruh, kter sem vtinou zasahuj z okolnch oblast - sk. federmesser (obloukovit noky, Chabaovice, Kada, ipka, ertova dra), epimagdalenien (Klna), tarnowien - lokln varianta tinovien (hroty s vrubem nebo apem, Tinov, Ostrom). 5. MEZOLIT Mn se zpsob ivota, msto sledovn std vazba na mstn vodn a surovinov zdroje v otevenm ternu mimo jeskyn, znan autargie sdli, individuln lov mench zvat, rozvoj rybolovu a lovu ptactva pomoc luku a pu, doklady malch monolitickch lun. I velmi drobnotvar a mikrolitick - ipky, epelky, segmentov a trojhelnkov hroty. Mal skupinky hrob (Obstv u Mlnka, Frantikovy lzn, Star Msto u UH), ovln mrn zahlouben obytn objekty. Obecn doznvajc tradice pozdnho paleolitu, zsah zpadoevropskho beuronienu do ech (Raice) i na Moravu (Smoln, Pibice). 6. BADATEL Bohuslav Klma - pavlovien, Karel Valoch - micoquien, szeletien, mezolit, Ji Svoboda - bohunicien, Martin Oliva - vydlen bohunicienu, aurignacien, gravettien, magdalenien - objev jedin skaln malby na Morav, Petr Neruda - krumlovien, experimentln vroba I