P. 1
BP_M.Pulec

BP_M.Pulec

|Views: 78|Likes:
Published by Martin Mineas Pulec
Ve své práci jsem zkoumal rekreační využívání městského lesa Bohdalec. Zaměřil jsem se
na jeho atraktivitu, dostupnost a bezpečnost. Hodnotil jsem strukturu a stav porostů,
hospodářské a rekreační zásahy, přístupové trasy, lesní cesty, rekreační zařízení a působení
rizikových skupin obyvatel. Posuzoval jsem možnosti různých forem rekreace pro zájmové
skupiny obyvatel. Zjistil jsem, že rekreační zájem o lokalitu je nízký. Důvodem je malá
rekreační atraktivita lesa, černá skládka a přítomnost bezdomovců na přilehlém pozemku.
Pro zlepšení stavu navrhuji provézt rekreační zásahy a odstranit černou skládku. Opuštěnou
část zahrádkářské kolonie doporučuji přeměnit na rekreační plochu.

The examination of recreational potential in the Bohdalec urban forest was the aim of
presented work. I focused on its atractivity, availability and safeness. I evaluated structure and
estate of the vegetation, management and recreational interventions in the area, access roads,
forest paths, recreational equipment and the influence of risk squads in the neighborhood. I
judged possibilities of different types of recreation for interest groups of the inhabitants. I
found out that the recreational interest is very low on the locality. As the reason, the low
atractivity of the forest, the illegal dumping and the presence of homeless people, were
established. I proposed some management actions and elimination of the dumping for
improvement of the estate. The abandoned part of former gardens I recommended to change
into recreational space.
Ve své práci jsem zkoumal rekreační využívání městského lesa Bohdalec. Zaměřil jsem se
na jeho atraktivitu, dostupnost a bezpečnost. Hodnotil jsem strukturu a stav porostů,
hospodářské a rekreační zásahy, přístupové trasy, lesní cesty, rekreační zařízení a působení
rizikových skupin obyvatel. Posuzoval jsem možnosti různých forem rekreace pro zájmové
skupiny obyvatel. Zjistil jsem, že rekreační zájem o lokalitu je nízký. Důvodem je malá
rekreační atraktivita lesa, černá skládka a přítomnost bezdomovců na přilehlém pozemku.
Pro zlepšení stavu navrhuji provézt rekreační zásahy a odstranit černou skládku. Opuštěnou
část zahrádkářské kolonie doporučuji přeměnit na rekreační plochu.

The examination of recreational potential in the Bohdalec urban forest was the aim of
presented work. I focused on its atractivity, availability and safeness. I evaluated structure and
estate of the vegetation, management and recreational interventions in the area, access roads,
forest paths, recreational equipment and the influence of risk squads in the neighborhood. I
judged possibilities of different types of recreation for interest groups of the inhabitants. I
found out that the recreational interest is very low on the locality. As the reason, the low
atractivity of the forest, the illegal dumping and the presence of homeless people, were
established. I proposed some management actions and elimination of the dumping for
improvement of the estate. The abandoned part of former gardens I recommended to change
into recreational space.

More info:

Published by: Martin Mineas Pulec on Nov 21, 2011
Copyright:Traditional Copyright: All rights reserved

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF or read online from Scribd
See more
See less

01/04/2015

Sections

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Městské lesy Prahy 10, mimoprodukční funkce lesa a jejich hodnocení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Barbora Engstová, PhD. Zpracoval: Martin Pulec

PRAHA 2009

Česká zemědělská univerzita v Praze Katedra: katedra ekologie krajiny

Fakulta životního prostředí Školní rok: 2008/2009

ZADÁNÍ

BAKALÁŘSKÉ

PRÁCE

(PROJEKTU, UMĚLECKÉHO DÍLA, UMĚLECKÉHO VÝKONU)

pro: Martin Pulec obor: aplikovaná ekologie

Název tématu: Městské lesy Prahy 10, mimoprodukční funkce lesa a jejich hodnocení

Zásady pro vypracování: Ve své práci se chci zaměřit na studium porostů městských lesů Prahy 10, jejich rekreačního využití. Součástí mé práce je studium jednotlivých funkcí městských lesů a jejich hodnocení, ale také rozdělení návštěvníků do zájmových skupin, určení jejich požadavků, očekávání a projevů. Chtěl bych se pokusit určit faktory nejvíce ovlivňující zájem lidí o městské lesy a na jejich základě navrhnout možné zásahy pro zvýšení atraktivity lesních porostů. Cíle práce: popis mimoprodukčních funkcí lesů a jejich účinků aspekty rekreace v městských lesích odhad dopadů rekreace na ekosystém městských lesů kategorizace návštěvníků a stanovení jejich nároků a projevů popis současného stavu lokalit návrh řešení současných problémů, závěry

Rozsah grafických prací: 2 mapy + grafy Rozsah průvodní zprávy: 30 stran Seznam odborné literatury:

Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky / Ilja Vyskot... [aj.], Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2003 Reálné efekty funkcí lesů České republiky / Ilja Vyskot ...[aj.], Praha : Min. životního prostředí MŽP, 2000 Celospolečenské funkce lesů a polyfunkční hospodaření : Habilitační práce / Ilja Vyskot, Brno : Mendel. zeměd. a lesn. univerzita MZLU, 1997 Vliv modifikovaných struktur populace smrku na rekreační efekt / Ilja Vyskot, Praha 1984 Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, 2002, Vienna: http://ifl.boku.ac.at/veranst/mmvconference/ The Benefits of Urban Trees – Urban and Community Forestry: Improving Our Quality of Life: http://www.dnr.state.md.us/forests/publications/urban.html Hospodaření v městských a příměstských lesích :; [odborný seminář] : 11. dubna 2006, Centrum Varta, Praha-Horní Měcholupy. - [Praha] : Česká lesnická společnost, 2006

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Barbora Engstová, PhD. Konzultant bakalářské práce: Doc. Ing. František Fér, CSc. Datum zadání bakalářské práce: 19. 2. 2009 Termín odevzdání bakalářské práce: 30. 4. 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Barbory Engstové a že jsem uvedl všechny literární prameny, ze kterých jsem čerpal.

V Praze dne 30. 4. 2009

Martin Pulec

Poděkování Poděkování patří mé vedoucí Mgr. Barboře Engstové za rady a pomoc při psaní bakalářské práce. Také děkuji PhDr. Jiřímu Víchovi za inspiraci a připomínky.

Abstrakt: Ve své práci jsem zkoumal rekreační využívání městského lesa Bohdalec. Zaměřil jsem se na jeho atraktivitu, dostupnost a bezpečnost. Hodnotil jsem strukturu a stav porostů, hospodářské a rekreační zásahy, přístupové trasy, lesní cesty, rekreační zařízení a působení rizikových skupin obyvatel. Posuzoval jsem možnosti různých forem rekreace pro zájmové skupiny obyvatel. Zjistil jsem, že rekreační zájem o lokalitu je nízký. Důvodem je malá rekreační atraktivita lesa, černá skládka a přítomnost bezdomovců na přilehlém pozemku. Pro zlepšení stavu navrhuji provézt rekreační zásahy a odstranit černou skládku. Opuštěnou část zahrádkářské kolonie doporučuji přeměnit na rekreační plochu. Klíčová slova: městský les, atraktivita lesa, dostupnost rekreace, bezpečnost rekreace

Abstract: The examination of recreational potential in the Bohdalec urban forest was the aim of presented work. I focused on its atractivity, availability and safeness. I evaluated structure and estate of the vegetation, management and recreational interventions in the area, access roads, forest paths, recreational equipment and the influence of risk squads in the neighborhood. I judged possibilities of different types of recreation for interest groups of the inhabitants. I found out that the recreational interest is very low on the locality. As the reason, the low atractivity of the forest, the illegal dumping and the presence of homeless people, were established. I proposed some management actions and elimination of the dumping for improvement of the estate. The abandoned part of former gardens I recommended to change into recreational space.

Obsah
1. 2. Úvod .............................................................................................. 8 Literární rešerše............................................................................. 9

2.1 Stručná historie lesů .......................................................................................9 2.2 Význam lesa...................................................................................................11 2.3 Funkce lesa ....................................................................................................12 2.4 Rekreační lesy ...............................................................................................18 2.5 Městské lesy...................................................................................................23

3. 4. 5. 6. 7. 8.

Zájmové území ............................................................................ 25 Metodika práce............................................................................ 26 Výsledky...................................................................................... 28 Diskuze a závěry ......................................................................... 31 Seznam použité literatury............................................................ 32 Přílohy ......................................................................................... 35

1.

Úvod
V Praze žije v současnosti více než milion lidí. Ačkoliv to po většinu času nevnímají,

žijí v prostředí “pouště velkoměsta“, která jejich zdraví, duševnímu ani tělesnému, neprospívá. Město, to jsou především budovy s nepříznivým mikroklimatem (množství drobného prachu, nevyhovující vlhkost, přechlazení v létě a přetopení v zimě…), spojovací uzly a dopravní tepny (kde se mezi oslabené obyvatele snadno šíří infekce). Civilizace, jak ji známe, představuje stálý stres a spěch. Přitom má většina z nás málo času na chvilku pohybu, či alespoň odpočinku v prostředí, které by umožnilo zotavení. Metropole je dynamickým prostředím. Požadavek hustoty zástavby, v současnosti zdůrazňovaný, je nutné doplnit budováním odpovídajících ploch parků a volných prostranství (Hledíková 2006). Ale to k uspokojení potřeb po vhodném prostředí pro rekreaci nestačí! Lidé si uvědomují, že park, za kterým proudí městská doprava (a pražská doprava je intenzitou proslulá), nemusí být pro děti i sportovce tím nejzdravějším místem. Mnozí proto tráví víkendy a prázdniny na chatách nebo výletech, aby měli možnost vyrazit do přírody, do lesa. A přitom téměř 10% ploch Prahy tvoří lesy. Právě městské lesy, které mohou poskytnout tolik potřebné prostředí pro odpočinek a rekreaci. Hodnota městských lesů je nevyčíslitelná a měla by uspokojovat požadavky a potřeby společnosti (Šišák et al. 2006). Městské lesy jsou mnohými přehlíženy a podceňovány. Často je zanedbáváme nebo se proti nim prohřešujeme nevhodnou péčí. Důvodem je i současný životní styl. Čas strávený v obchodním centru návštěvou kina, obědem a nakupováním, je cennější než výlet do lesa. Praha 10 má několik lesních ploch dostatečně velkých pro vytvoření vlastního klimatu a ochranu návštěvníků před nepřízní okolního města. Využívá je však jen několik jednotlivců. Proč tomu tak je? Na tuto otázku chci ve své práci odpovědět.

Cíle práce: a. b. c. d. e. Popsat mimoprodukční funkce městských lesů. Určit požadavky a očekávání společnosti na rekreační lesy. Rozdělit cílové skupiny obyvatel, charakterizovat jejich projevy při rekreaci, odhadnout dopady různých forem rekreace na lesní prostředí. Popsat vybranou lokalitu, určit problémy a překážky rekreačního užívání. Navrhnout změny pro zvýšení atraktivity lesa a odstranění zjištěných problémů.

8

2.

Literární rešerše

2.1 Stručná historie lesů
Před příchodem Slovanů pokrývaly většinu našeho území rozlehlé a souvislé pralesy. Člověk v nich nalézal úkryt i zdroj potravy. Lovil zvěř, sbíral dřevo a plody (Mráček & Krečmer 1975). Od té doby prošel člověk složitým vývojem a lesy jej po celou dobu provázely a měnily se spolu s ním. Počátek společenských funkcí našich lesů je proto spojený se vznikem lidské společnosti v 8. tisíciletí před naším letopočtem (tisíciletí p.n.l.), kdy nalézáme první známky zemědělské činnosti na našem území. Tyto zásahy začaly narušovat přirozenou migraci organismů. V 5. tisíciletí p.n.l.neolitičtí zemědělci osídlili nejúrodnější oblasti nížin. Lesy se staly překážkou a musely ustoupit polím, pastvinám a sídlištím. V této fázi vývoje však lidé obhospodařovali pouze malé plochy a svá políčka a pastviny přesouvali po 12-18 letech na nevyčerpanou půdu získanou vypálením lesa. Teprve až v pozdní době bronzové v 3. tisíciletí p.n.l. došlo k rozsáhlejší kolonizaci krajiny v důsledku přelidnění stávajících sídlišť. Tato kolonizace vyvrcholila v 1. tisíciletí p.n.l. Obdělávaná půda se rozšiřuje a začíná docházet k její erozi a k prvním povodním (Lipský 2000, Ložek 2007). Od začátku našeho letopočtu dochází až do 6. století k návratu lesních porostů. Invaze lesů na zemědělskou půdu, opuštěnou v době stěhování národů, končí s příchodem Slovanů, kteří znovu rozšiřují odlesněné plochy. Slovanská pole jsou již trvalá, neboť namísto vypalování lesů uplatňují orbu (Lipský 2000). Již v 11. a 12. století způsobila kolonizace odlesnění rozsáhlých ploch středoevropské krajiny (Kavka & Šindelářová 1978). Růst obyvatel a rozvoj měst vyžadují změnu systému hospodaření. Dochází k zavedení trojpolního systému a hluboké orby (Lipský 2000). S dalším vývojem se lesy stávají cenným majetkem privilegovaných vrstev. Slouží lovu a později myslivosti (Mráček & Krečmer 1975). Na začátku industriální doby se lesy staly nezbytným zdrojem k provozu dolů, hutí a dalšímu vývoji průmyslu. První nedokonalé pokusy o ochranu některých lesů před těžební devastací byly na území našeho státu uskutečněny už v dobách knížecích (Slabý 2003). Ve 14. a 15. století je rozsah odlesnění tak velký, že řada středověkých vesnic v horších půdních a klimatických podmínkách zaniká. Husitské války a hladomory pak načas zastavily ústup lesů (Lipský 2000). Lidé začali aktivně zasahovat do jejich vývoje a měnit rozlohu

9

i druhové složení. Za první hospodářský zásah můžeme považovat založení dubového a borového háje nedaleko Unhoště v roce 1587 (Kavka & Šindelářová 1978). Prudký rozvoj průmyslu i zemědělství, rozvoj techniky a změny životního stylu společnosti 18. století vytvářely na lesy stále větší tlak. Nejednalo se jen o produkci dřeva, ale narůstal význam ochrany půdy a vodních zdrojů. Nové poznatky ukázaly, že odlesnění horských oblastí způsobuje narušení pramenů a může v rozsáhlých oblastech nížin přeměnit úrodnou půdu v kamenitou pustinu (Mráček & Krečmer 1975). V letech 1754-1769 byly vydány zemské lesní řády. V lesích byla zavedena umělá obnova, jež vedla později k vzniku monokultur. Začínají se zavádět rychle rostoucí cizokrajné dřeviny (Kavka & Šindelářová 1978). Snaha trvale vyhovovat společenské poptávce po surovině vedla ke zvýšení stability produkce. Od první poloviny 19. století byly rozvíjeny metody k dosažení této stability pomocí hospodářských zásahů, umělé obnovy a úprav druhové skladby porostů (Slabý 2003). V důsledku plošné umělé obnovy lesů dochází k velmi výrazné změně druhového složení lesů. Na místě vykácených listnatých a smíšených lesů jsou pro rychlý růst vysazovány porosty čistě smrkové a borové. V roce 1884 bylo zastoupení jehličnatých lesů v Čechách odhadováno na více než 83%, zatímco listnatých bylo asi 5% (Mráček & Krečmer 1975). Jednou z příčin je rozprodání státních lesů na splácení státních dluhů z napoleonských válek, které trvalo až do poloviny 19. století. V roce 1914 vlastnily ¾ lesů soukromí majitelé, kteří investovali do zjištění stavu lesů a zajištění trvale udržitelných těžeb značné částky peněz (Slabý 2003). Od roku 1918 (vznik samostatného Československa) do roku 1938 získal původně šlechtické a velkostatkářské lesy stát (Slabý 2003). Význam lesů pak vzrůstá především po druhé světové válce. Lesy jsou stále více nepostradatelné pro rozvoj lidské společnosti, současně se však podstatně mění jejich původní poslání (Mráček 1971). Nejedná se jen o vodohospodářské působení lesa, klimatické účinky a půdoochranný vliv lesa, ale také o zatím nedoceněný rekreační a zdravotní význam lesa v okolí velkých měst a průmyslových středisek, z dalších lokálních funkcí pak kulturní, estetické a léčebné (Mráček 1961). Rovněž se mění postoj na druhové složení lesů. Ukazuje se, že čistě jehličnaté lesy jsou příliš zranitelné a mohou na nevhodné lokalitě způsobit degradaci půdy. Proto jsou podporovány snahy o zvýšení druhové pestrosti lesů (Mráček & Krečmer 1975). Okrasný význam veřejné zeleně byl poprvé oceněn v roce 1948 a zpočátku byl dán sadovnickou estetikou (Kavka & Šindelářová 1978). Lesní zákon z roku 1960 zdůraznil

10

poprvé význam všeužitečných funkcí lesa. Jejich plnění je vedle produkce dřevní hmoty účelem a úkolem lesního hospodářství (Mráček & Krečmer 1975). Vznikaly první lesy zvláštního určení. I přesto přetrvával postoj části lesníků, kteří vidí v rekreaci především zdroj provozních obtíží a produkčních ztrát, do začátku osmdesátých let (Míchal 1973). V 70. a 80. letech docházelo ke zhoršení využívání ploch zeleně na okrajích měst, které bylo důsledkem zániku parčíků a zahrad v okolí rodinných domů, vytlačených sídlištní zástavbou a průmyslovými oblastmi (Kavka & Šindelářová 1978). Světové společenství roku 1992 v Rio de Janeiru prohlašuje, že “lesní zdroje jako světové přírodní bohatství mají být spravovány polyfunkčním, trvale udržitelným způsobem tak, aby naplnily všechna hlediska kvality přírodního a životního prostředí a uspokojily i sociální, kulturní, duševní a ekonomické potřeby dnešních i budoucích generací. K těmto nezbytnostem se společnými dokumenty dominantně hlásí právě evropské země. “ Dosavadní antropocentrické pojetí vztahu člověka a lesa se tím mění na pojetí ekosystémové s důrazem na využití a ochranu všech funkcí lesa (Vyskot 2003). V celém světě sílí tlak veřejného mínění na uplatňování funkcí lesa v životním prostředí a projevuje se v intenzitě mezinárodních aktivit (Morávek 1999). V českých lesích jsou zalesňovány nevyužité plochy, zvyšována biodiverzita a podporováno rozšiřování luk a pastvin. Současná snaha směřuje k trvalé udržitelnosti využívání krajiny (Lipský 2000). Stále však přetrvává zastaralé rozdělení lesů podle funkcí na produkční a mimoprodukční. Striktní rozdělení brání v účinném uplatnění polyfunkčního využívání lesa (Vyskot 2003).

2.2 Význam lesa
Problémem České republiky i celé Evropské unie je stav životního prostředí. Jednou z nejdůležitějších složek se zásadním vlivem na kvalitu životního prostředí jsou lesy. Jejich stav je však špatný. Jsou poškozovány lidskou činností, především hospodářsko-finančními zájmy. Komerční produkce byla po staletí prioritou a lesnictví se stalo součástí průmyslové výroby. Společenská hodnota lesa je založena na potřebách celé společnosti i jednotlivců (tab. 1). Pomineme-li při jejím určení hodnotu hospodářskou, je v současnosti klíčovou otázkou: kolik jsme ochotni obětovat (investovat), aby zůstaly lesy zachovány, či se rozrůstaly? Určení ceny je obtížné nejen pro samu složitost lesa, ale také proto, že se mění v závislosti na čase a místě, podle ekonomické a sociální úrovně společnosti, její kultury, zvyklostí a zvláštností života (Sebera 2004, Šišák et al. 2004). Jedná se o odhad subjektivní (Seják & Dejmal 2003). Konkrétních postupů k vyjádření významu mimoprodukčních funkcí lesa je několik a výrazně se od sebe liší, ale mají společný subjektivní aspekt ceny, založené

11

na odhadech a předpokladech. Pro praktické účely je nutné toto hodnocení zjednodušit, což vede k přehlížení vlivu některých účinků a podceňování hodnoty lesních zdrojů (Šišák et al. 2004). Důsledkem je nízká hodnota některých lesů, která neodráží jejich skutečný společenský význam. Proto je třeba považovat současné tržní hodnoty lesů za nedostatečné (Sebera 2004).
Přímé užitné hodnoty Dřevo Rekreace Biodiverzita Typy užitků (efektů, výnosů) Ekonom. bezpečnost Krajinná funkce Lesní plody Nepřímé užitné hodnoty Biodiverzita Vodohospodářská a ekosystémová funkce Mikroklima Antiskleníkový efekt Integrita komunity Zlepšování ovzduší Zlepšení kvality vod
Tab. 1 Prvky celkové ekonomické hodnoty lesa (Seják & Dejmal 2003)

Opční hodnoty Biodiverzita Rekreace Integrita komunity Krajinná funkce

Existenční hodnoty Biodiverzita Krajinná funkce

2.3 Funkce lesa
Donedávna byla společnost přesvědčená, že zájmy produkce jsou shodné nebo alespoň souběžné s mimoprodukčním působením lesů. Během posledních sto let jsme se přesvědčili, že příznivé působení lesa (například vodohospodářské) není samozřejmostí a ve výrazně pozměněné krajině může jeho zachování vyžadovat pomoc člověka (Papánek 1972). Lesy uchovávají nejpřirozenější vlastnosti krajiny a představují nenahraditelné srdce životního prostředí. Tvoří významný prvek rovnováhy, jediný útulek mnoha forem života, produkují biomasu a vytvářejí nenahraditelné zdroje, na kterých závisí existence lidské společnosti (Vyskot 2003, Mráček & Krečmer 1975). Užitky, kterými nám slouží, jsou dány chemickými, biologickými, fyzikálními, geologickými, či jinými vlastnostmi, které působí na složky lesního ekosystému, jiné ekosystémy i na člověka a vytváří s nimi určitou vazbu a závislost bez ohledu na přírodní nebo kulturní charakter lesa (Matějíček 2003). Rozdíl mezi vlastností a funkcí lesa představují potřeby společnosti. Naplňování aktuálních požadavků společnosti na les nebo v lese je funkcí lesa (Papánek 1972).

12

2.3.1 Hospodářské funkce Jedná se o nejstarší a základní funkce lesů (nejedná-li se o lesy zvláštního určení, které mají základní funkce ekologické nebo společenské). Úkolem je maximální možná produkce surovin při zachování trvale udržitelného lesního hospodaření. Cílem této funkce je hmotný zisk majitelů lesa a produkce potřebných surovin. Tyto funkce mají materiální povahu a procházejí bezprostředně trhem (Šišák et al. 2001). Lesní produkce je pro české hospodářství významným ekonomickým faktorem, neboť je na ni vázána další dřevozpracující výroba a část suroviny je součástí exportu. Vedle ekonomického přínosu mají velmi značný sociální význam. Zajišťují zaměstnanost a životní úroveň, a to i v oblastech sociálně-ekonomicky ohroženého venkova (Šišák et al. 2004). Produkční funkce Nejstarší funkcí, kterou les člověku slouží, je produkce dřeva. Na ni se lesní hospodářství zaměřovalo v převážné části lesů jako na jediný zdroj peněžních příjmů. Mimoprodukční působení lesa dlouho zůstávalo jen na úrovni volných užitků, jak je poskytuje sama příroda (Plíva 1991). Dnes víme, že zajištění trvalých výnosů znamená zabezpečit trvalost lesů (Mráček & Krečmer 1975). Tato funkce stále přetrvává a dominuje všem ostatním, a to i v mnoha lesích zvláštního určení (Vyskot 2003). Kromě dřeva poskytují lesy také vánoční stromky, houby a další lesní plodiny, které se podílejí na sociálních funkcích významu lesa. V minulosti hojná těžba rašeliny je v současnosti je v ČR výjimečná. Reprodukční funkce Je velmi důležitým prvkem produkční funkce, zároveň má však také nezanedbatelný vědecký význam. Lesní porost je nezbytný pro získání reprodukčního materiálu a vytváří genovou základnu pro potřeby umělé i přirozené obnovy lesa (Plíva 1991). Chovatelská funkce Zasahuje do rekreační funkce, neboť myslivost je již od středověku nejen produkcí potravy a trofejí, ale také zábavou. Součástí by měla být snaha o vyvážené soužití zvěře s lesem a zmírňování negativních dopadů. Kromě samotného chovu a lovu zvěře je její součástí také lesní pastva včel (Papánek 1972, Plíva 1991). 2.3.2 Ekologické a environmentální funkce Ekologické funkce popisují působení lesa na prostředí: půdu, vodu i vzduch (Plíva 1991). Přímo nebo zprostředkovaně pozitivně ovlivňují materiální, sociální nebo duchovní stránku člověka a společnosti, zároveň se však v lese realizují nezávisle na člověku

13

(Matějíček 2003). Environmentální funkce působí shodně s ekologickými, ale oproti nim uspokojují aktuální potřeby společnosti a mají bezprostřední sociálně ekonomický dopad (Sebera 2004). Tyto funkce jsou zprostředkovaně tržní povahy, neboť se nepřímo podílejí na hospodářské výrobě a jejich absence či porušení jejich funkce by bylo příčinou vysokých nákladů nutných k odvráceních následných škod nebo k jejich nápravě (Šišák et al. 2001, Šišák et al. 2004). Vodohospodářská funkce Jedná se o schopnosti působit na množství srážek a pohyb povrchové i spodní vody. Les účinně ovlivňuje odtokové poměry povodí posílením podpovrchového odtoku a rozložením odtoku dešťových i sněhových srážek na delší časové období (Kavka & Šindelářová 1978, Mráček & Krečmer 1975). Vyrovnává rozkolísanost vodních stavů toků a snižuje dopad přívalových dešťů a povodní.Vodohospodářská funkce je nejdůležitější u hygienických pásem ochrany a pramenišť kvůli ochraně zdrojů pitné vody. Chrání také břehové porosty, lesní studánky a vodní nádrže v lesích (Morávek 1999, Plíva 1991). Vodoochranná funkce Brání v pronikání znečisťujících látek do vodních toků a spodních vod. Chrání povrchové i podzemní vody a prameny. Můžeme ji považovat za součást vodohospodářské a hygienické funkce (Papánek 1972, Plíva 1991). Půdoochranná funkce V případě zániku lesního biotopu hrozí nebezpečí stržení nejúrodnější svrchní vrstvy půdy a následné degradace. Ochrana před vodní a vzdušnou erozí brání posunu a odnosu svrchních vrstev půdy, narušení břehů a zanášení vodních toků a nádrží. Mimořádný půdoochranný význam má kořenový systém. Uplatňuje se především na svazích, suťových půdách a březích toků a nádrží. Ochrana půdy je nezbytnou součástí vodohospodářské a vodoochranné funkce (Mráček & Krečmer 1975, Šišák et al. 2001). Půdotvorná funkce Les působí na zvětrávací procesy hornin a zlepšování vlastností půd. Půda se vyvíjí a je odolnější proti působení deště a vody, zároveň je obohacována o vrstvu úrodného humusu. Klimatická funkce Vliv lesů se projevuje útlumem vzdušného proudění, změnami tepelného režimu a zvýšením vlhkosti vzduchu i půdy (Mráček & Krečmer 1975). Lesní porost zmírňuje výkyvy teplot,

14

zvyšuje vlhkost vzduchu, rozptyluje a pohlcuje sluneční světlo, zachycuje horizontální srážky, chrání před závějemi (Kavka & Šindelářová 1978, Plíva 1991). Listy stromů dokáží ztlumit teplo, vzniklé přímým slunečním svitem až o 66% (Coder 2003) 2.3.3 Sociální funkce Specifickou vlastností je jejich provázanost s lidskou společností. Společenská potřeba a míra jejího uspokojování jsou podmínkou jejich existence (Šišák et al. 2006). Oproti trvalým územně vázáným ekologickým funkcím jsou sociální funkce volitelné a přesouvatelné. Zároveň však platí, že dřevo můžeme transportovat přes celé kontinenty, zatímco rekreační funkci ve smyslu celospolečenského významu sice můžeme přesouvat z lesa do lesa, ale je nutné zajistit les tak blízko, aby byly náklady spotřebitele na cestu (finanční i časové) přijatelné (Plíva 1991). Tyto funkce mají nemateriální povahu a nerealizují se na trhu. Jejich dopad nejsme schopni přesně identifikovat a změřit (Šišák et al. 2001, Šišák et al. 2004). Hygienická funkce Lesy dokáží zpomalit a mnohdy také napravit znečištění vzduchu, vody i půdy. Stromy zachycují částice prachu i chemické nečistoty, ionizují vzduch a tlumí hluk (Mráček & Krečmer 1975). Částice nečistot zachycené na listech jsou pohlceny. Po opadu jsou spolu s listy rozloženy mikroby (Kane 2005). Účinnost působení proti znečištění je u stromů třikrát větší, než u travních ploch (Hewitt 2005). V případě průmyslových a městských oblastí s vysokým rizikem znečištění lze záměrným vysazením určitých druhů dřevin a jiných rostlin dosáhnout vytvoření citlivého indikátoru znečištěného, či zdravotně závadného ovzduší (Kavka & Šindelářová 1978). V současnosti lze považovat vlastnost zeleně snižovat účinnost radioaktivního záření a tlumit spad radioaktivních částic za méně významnou, než byla během uplynulého století. Přesto je schopnost snížit spad o 25-30% natolik významná, že se okolo jaderných reaktorů budují ochranné pásy dřevin (Kavka & Šindelářová 1978). Dochází tak k prolínání hygienické funkce s funkcí obrannou. Obranná funkce V minulosti byla ochrana před nebezpečím velmi důležitá. Dávné pomezní hvozdy chránily zemi před nájezdy a skýtaly úkryt pro venkovany před útoky nepřátelských vojáků. I v současné době je úkryt v lesích důležitý. Skrývali se zde partyzáni za poslední světové

15

války (Mráček & Krečmer 1975) a i dnes je využíván vojáky při umísťování výcvikových prostorů a vojenských základen. Rekreační funkce Základem jsou hygienické, zdravotní, léčebné, estetické a psychoemocionální účinky lesa působící na regeneraci fyzických a psychických sil člověka (Vyskot 2008). Hlavními prvky jsou možnost úniku stresu, hluku a znečištěného prostředí města. Lidé vyhledávající pobyt v přírodě, přicházejí do lesa strávit určitý čas v uzavřeném lesním společenstvu, odpočívat, načerpat energii a uklidnit se (Morávek 1999, Mráček & Krečmer 1975). Nejoblíbenějšími vlastnostmi lesa jako rekreačního prostředí jsou zdravé klima a možnost klidných procházek v nerušené lesní přírodě (Míchal 1973). Pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí je v současnosti jednou z nejrychleji rostoucích forem rekreace v USA (Kane 2005). Důležitý je také psychologický dojem – působení atmosféry lesa, barev, světelných efektů, tvarů, kompozic a přirozené organizace prostoru na psychické stavy člověka (Vyskot 2008). Uzavřené lesní interiéry, zvláště lesy tmavé a jednotvárné, působí na mnoho návštěvníků monotónně, pochmurně a někdy až depresivně (příloha 1). Oproti tomu pestré rozvolněné porosty s dostatkem světla vyvolávají pocit klidu, bezpečí a spokojenosti (Míchal 1974, Mráček 1961). Rekreace, doplněna vhodnými zájmy a zálibami, poskytuje člověku vnitřní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a přispívá k růstu jeho osobnosti. Projevuje se také lokálním snížením kriminality (Hastie 2003, Kane 2005, Mejsnarová 2007). Zdravotní funkce Prospěšné účinky lesa se týkají jak duševního, tak i tělesného zdraví. Uplatňují se jako léčebný prostředek, ale i při prevenci a upevňování fyzické a duševní kondice. Nejvýrazněji se projevuje v okolí lázeňských, léčebných a jim podobných areálů, které jsou často obklopeny rozlehlými lesy se zdravotní funkcí (Mráček & Krečmer 1975). Léčebné účinky závisí na skladbě, věku i struktuře porostu i dalších aspektech. Základem zdravotní funkce jsou hygienické a klimatické vlastnosti. Specifické mikroklima, volatilní látky a prostředí lesa příznivě působí na zdravotní prevenci, léčení a rekonvalescenci () (Vyskot 2008). Výjimkou z prospěšnosti lesního prostředí jsou alergenní látky (pyl, těkavé látky), vyvolávající alergické nebo astmatické obtíže (Vyskot 2003). Pro duševní působení lesa je důležitá estetická stránka lesa. Listnatý a smíšený les mají pro léčení pozitivní význam, působí dojmem svěžesti, jasu a radosti. Čistý jedlový les v některých nemocných vyvolává pocity stísněnosti (Mráček 1961).

16

Estetická funkce Již na počátku minulého století byl estetický význam lesů znám, jak dokládá kniha Estetika lesa (Strachota 1914). Je zde popsán význam pestrosti lesa: “Luka a paloučky mají velice důležitý význam pro zvýšení malebnosti lesních zátiší. Každý, kdo delší dobu prodlí v nekonečném sloupoví stromů, bývá velice mile překvapen, když náhodou se ocitne na pokraji lučiny. Suché lesy, na chudých půdách neb náhorních rovinách, postrádajíce vodních nádržek, rybníků a nejsouce oživovány bublavými potůčky, tím méně řekami, ochuzeny jsou o veliké množství přírodních krás proti lesinám, které tím oplývají.“ Za vrchol estetické formy lesa jsou pokládány lesy přirozené, zejména pralesy. Proto se často lesní správa snaží, aby se hospodářský les blížil svým složením a tvarem lesu přírodnímu. Přitom využívá umělých estetických prvků, které mohou zvýšit krásu lesa například vytvářením kontrastů pomocí přechodů mezi různými ekosystémy: les, paseka a louka, také introdukované dřeviny (Mráček & Krečmer 1975, Míchal 1974). Každý objekt v lese esteticky působí (ať už si to jeho tvůrce uvědomuje nebo nikoliv) na návštěvníky a má kladnou nebo zápornou estetickou hodnotu. Tato estetická hodnota je významnou součástí společenské hodnoty lesa a je proto třeba dbát na její zachování (Míchal 1973). Je důležité rozlišovat mezi společenskou a ekonomickou efektivností každého objektu i zásahu. Snaha o estetické zásady se může projevovat buď pasivně (snahou co nejméně narušit krásu lesa) nebo aktivně (snahou o zachování a zvýšení krásy). Příkladem esteticky nevhodných zásahů jsou rozlehlé holoseče nebo kmeny ponechané okolo míst těžby vyvolávající pocit devastace a zanedbanosti (Míchal & Vološčuk 1972, Mráček & Krečmer 1975). Krajinotvorná a přírodoochranná funkce Městské lesy a lesy v blízkosti sídel představují významný architektonický prvek, který může doplnit a zkrášlit urbanistickou krajinu nebo naopak opticky oddělit část plochy od zástavby, či frekventované komunikace (Kavka & Šindelářová 1978). Lesy jsou také považovány za významný ukazatel blahobytu a životní úrovně obyvatel města. Potřeba lesa a potřeba volné krajiny jsou v představách obyvatel pociťovány jako identické (Míchal 1973). Ochrana přírody je v současnosti uplatňována především prostřednictvím chráněných oblastí, rezervací i dalších forem ochrany a péče (Natura 2000 i jiné).

17

Rekultivační funkce Lesy představují jeden z mála prostředků jak navrátit původní funkce plochám znehodnoceným antropogenní činností. V případě větších ploch tak mohou vzniknout velmi přitažlivé rekreační lesy (Kavka & Šindelářová 1978). Kulturní funkce Lesní prostředí patří k nejméně změněným složkám přírodního prostředí. Je nenahraditelným zdrojem různorodých poznatků o přírodě a jejím vývoji, vztazích přírodního prostředí a společnosti u nás (Šišák et al. 2004). Vědecká a naučná funkce Lesy by se měly stát nedílnou součástí výuky mládeže k ekologii a ochraně životního prostředí. Naučné stezky by měly být budovány nejen k posílení turistického a rekreačního zájmu, ale měly by se stát součástí školního vzdělání i dalších výchovných a vzdělávacích aktivit (Kavka & Šindelářová 1978).

2.4 Rekreační lesy
2.4.1 Potřeba rekreace Typickým jevem současného životního stylu nejen ve městech, ale i na mnoha vesnicích je koncentrace obyvatel do velkých, moderně vybavených sídlišť z betonu a oceli. Poskytují veškeré vymoženosti moderního bydlení, na druhé straně vystavují člověka trvalé zátěži organismu nadměrným hlukem, znečištěným ovzduším a působením vysoké koncentrace lidí. Monotónnost prostředí, nedostatek zeleně a přírodních materiálů tyto negativní vlivy umocňují. Intenzivní způsob života, značné pracovní vypětí a pozměněné životní podmínky působí nepřetržitě na jeho tělesnou i nervovou soustavu (Vyskot 1984). Stále více lidí vyhledává zdravé prostředí lesa, aby se zotavili a aby alespoň na krátký čas unikli prostředí města (Mráček & Krečmer 1975). Jedná se o nutkavou potřebu relaxace a restituce lidského organismu projevující se cílevědomou rekreační činností směřující do zdravého prostředí (Vyskot 1984). Podle výzkumů 76% dotazovaných (Dánsko, NSR, Francie, Švýcarsko, Rakousko, Finsko, USA) vyhledává les jako prostředí k rekreaci. Výzkum (Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV) z roku 1971 zjistil, že 80% obyvatel považuje odpočinek v lese za potřebný, z nich 32% za nenahraditelný. 90% vyhledává les pro rekreaci i mimo dobu dovolených, prázdnin a svátků a 63% pravidelně nejméně jednou měsíčně. Z 24% obyvatel, kteří les pro své zotavení nevyhledávají by 67% obyvatel les navštěvovat chtělo, ale brání jim v tom

18

vzdálenost, špatná doprava, nemoc nebo stáří. Pro 72% je ideální les dostupný během 30 minut. Značný zájem je především o vyhlídková místa a rozhledny (Míchal 1973, Mráček & Krečmer 1975). Rekreační využití lesů nabylo v posledních desetiletích takové intenzity, že nutí k vyčleňování některých lesních celků jako účelových lesů, v nichž význam rekreační převládá nad hospodářským. Jedná se především o lesy v oblastech velkých měst, průmyslových aglomerací, vodních nádrží, rekreačních, lázeňských nebo zdravotních středisek a zařízení. Naprostá většina obyvatel požaduje od lesního hospodářství lesy schopné poskytnout výnos i rekreaci zároveň (Míchal 1973, Mráček 1971). Zvláštní aspekt rekreační potřeby představují lesy chatových oblastí. Tento fenomén je nejrozšířenější v blízkosti velkých měst. Snaha uniknout alespoň o víkendu vedla v druhé polovině minulého století ke vzniku rozsáhlých chatových kolonií. V roce 1968 bylo v ČSR téměř 100 000 chat, z toho 57 494 v pražské rekreační oblasti (Mráček & Krečmer 1975). 2.4.2 Požadavky na rekreační lesy Rekreační vlastnosti lesního prostředí závisí především na estetické hodnotě, zpřístupnění a přizpůsobení lesa pobytu a pohybu (zvláště pěšímu) návštěvníků, a také na podřízení zájmů lesního provozu uspokojování tělesných a duševních požadavků rekreantů (Míchal 1973). K určení požadavků na rekreační lesy je třeba určit frekvenci návštěvníků v určité lesní oblasti. Míra uspokojení návštěvníků je dána vynaloženými náklady a úsilím návštěvníků a kvalitou rekreačního prostředí. Tato kvalita je charakterizována především tvarem území, objemem a druhem rekreačních možností a předpokladem dalšího rozvoje (Mráček 1971). Návštěvníci přitom nepřikládají mimořádný rekreační význam přírodním lesům a pralesům. Výzkum z roku 1971 ukázal (Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV), že přáním návštěvníků je lepší hospodaření lesního hospodářství s lesy - 35%, lepší dohled (zákazy, pokuty) - 30%, jen 2% si přejí ponechat lesy přirozenému vývoji (Míchal 1973). Mnohem důležitější je pro návštěvníky možnost sbírat lesní plody (jahody, borůvky, houby…). Sběru lesních plodů se pravidelně věnují 2/3 obyvatel ČR (Šišák et al. 2004). 2.4.3 Popis rekreačního lesa Pro určení zásad hospodaření se rekreační les rozděluje na tři samostatné typy s různými nároky na hospodářskou úpravu lesa. Jedná se o lesní park, vlastní rekreační les a les normální, které společně tvoří celek rekreačního lesa (Mráček & Krečmer 1975).

19

Lesní park představuje nejmenší část lesa. Bývá to pásmo bezprostředního vstupu návštěvníků v těsném sousedství města. Je dobře vybaven zařízením k rekreaci a hrám dětí. V zahraničí bývá rozloha této oblasti omezena v průměru do 5 ha. Vzhledem se více blíží parku než lesu. Vlastní rekreační les zahrnuje části hlavního náporu rekreace. Je k tomuto účelu upravený a vybavený rekreačními zařízeními. Porosty bývají v průběhu hospodářských zásahů odděleny, nejčastěji oplocením. Les normální je hospodářskou částí rekreačního lesa. Jedná se o zbývající porosty, které bývají obhospodařovány jako normální výnosový les. V praxi však bývá areál vlastního rekreačního lesa částečně pohyblivý k rozloze výnosového lesa. Při podrobnějším rozboru (Mráček & Krečmer 1975) rozlišuje několik pásem lesa odlišených jednak potřebami rekreace a jednak potřebami lesnického provozu: pásmo automobilového provozu s parkovišti pásmo vstupu, bohatě vybavené účelovými zařízeními k rekreaci procházkové pásmo = oblast ticha a klidu pásmo zakázaného vstupu = těžba, oplocenky, chráněné porosty

2.4.4 Hospodaření v rekreačním lese Cílem rekreačního lesa není pěstování velkého množství žádaného dřeva, ale vytvoření lesního společenstva, které svou krásou a příjemným prostředím zapůsobí nejen uvnitř samotného lesa, ale také kladně ovlivní okolní krajinu (Mráček & Krečmer 1975). Při tvorbě prostředí pro návštěvníka lesa nesmí být opomíjena skutečnost, že více než nedostatek rekreačních objektů a účelové technické vybavenosti působí na návštěvníka disharmonicky účinky nevhodných hospodářských postupů a “nepořádek“ v lese (Morávek 1999). Speciální rekreační vybavení pak má smysl pouze tam, kde rekreační tlak převyšuje přirozené možnosti lesa, nebo kde zájmy ochrany lesů vyžadují usměrňovat lidské aktivity mimo území ohrožení lesa a jeho prostředí (Vyskot 2008). Vyskot (1999) rozděluje hospodářské úpravy v rekreačních lesích na: a) Rekreační úpravy porostního prostředí - uvolňování průchodnosti a průhlednosti lesních porostů - údržba a budování cílených výhledů v lesích - uvolňování drobných odpočinkových ploch v okruhu významných porostních prvků

20

- vytváření a údržba estetických palouků a zákoutí v lesích - dočasná rekreační využití manipulačních lesních ploch - budování a údržba rozhleden b) Rekreační úpravy lesní cestní sítě - obnova a údržba stezek, pěšin a chodníků - tvorba a údržba lyžařských běžeckých tras - obnova a údržba cest pro cykloturistiku - vyčlenění samostatných stezek pro jízdu na koni c) Rekreační účelové stavby a objekty - ochrana přírodních a kulturních památek v lesích - péče o regionálně významné drobné stavby a objekty - vytváření tábořišť a zabezpečených ohnišť - budování malých dětských koutků a hřišť - budování a údržba drobných odpočinkových a účelových staveb - budování malých parkovišť a odstavných ploch na přístupech do lesa d) Rekreační terénní vzdělávací a informační systémy - budování a údržba informačních a odborných poutačů, rozcestníků - budování a údržba naučných stezek Druhové složení rekreačního lesa Průzkum z roku 1971 ukázal, že 52% obyvatel preferuje smíšený les, 23% obyvatel dá přednost jehličnatému a jen 4% vyhledávají při rekreaci listnatý les. Na preference rekreantů mají vliv počasí a roční období (Míchal 1974). Cílem jsou porosty smíšené, složené z místního lesního typu domácích dřevin, z odlišných lesních typů dřevin a z dřevin cizokrajných. V okolí cest a průseků lze použít esteticky zajímavější dřeviny s atraktivní stavbou kmene a koruny, strukturou a barvou (Mráček & Krečmer 1975). Ekonomické aspekty rekreačního lesa Řízená rekreace v lesích vždy vyžaduje určité náklady, ať už pro rekreační vybavení, rekreační úpravy a rekreační stavby nebo na odstranění škodlivých následků rekreace (Mráček & Krečmer 1975). Podle průzkumů veřejnost předpokládá, že náklady budou hrazeny ze státního rozpočtu - 41%, z prostředků státních lesů - 18%, rozpočtů měst - 15% nebo z veřejných prostředků s účastí rekreantů - 14% (Míchal 1973).

21

Lesní hospodářství zatěžuje také ochrana lesních porostů a hospodářských zařízení před negativními vlivy rekreace, ztížené úkoly pěstování lesních porostů v rekreačním lese a také ekonomický dopad rozvoje rekreační funkce lesa na ekonomiku lesního hospodaření (Mráček 1971). 2.4.5 Hospodářské důvody nedostatečného rekreačního působení lesa Morávek (1999) považuje za nejdůležitější, aby návštěvník lesa cítil vůli lesních správců jej v lese přijmout. Mezi lesníky a návštěvníky lesů musí být vedena nepřetržitá komunikace. V ní je třeba vyslechnout názor návštěvníků na správu lesa a případně vysvětlit potřebu použitých hospodářských zásahů. Vážné ohrožení rekreace způsobují špatně zvolené hospodářské zásahy, které způsobí sníženou atraktivitu porostu nebo jinak naruší jeho sociální funkce: Malá stabilita a špatný zdravotní stav Projevují se škody na porostu způsobené bořivým větrem, mrazem, či sněhem nebo chřadnutí a úhyn stromů v důsledku chorob nebo škůdců (Vyskot 1984) Nedostatečná průchodnost Přístupnost a průchodnost zájmového území jsou klíčové pro rozvoj rekreace a turistiky. Sociologický výzkum uskutečněný ve Švýcarsku ukázal, že rekreanti nehodnotí u silnic především jejich povrch nebo šířku, ale jejich charakter (účelovost). Tak dávají přednost tradičním polním a lesním silničkám před moderními spojovacími silnicemi a silničními tahy. Zvláště oblíbené jsou polní cesty a úvozy a travnaté pěšiny (Doležal 2000). Malý přístup světla, přílišný zápoj Přílišná blízkost stromů, kontakt a prostupování korun způsobí přílišné zastínění cest. Také absence výhledů sníží rekreační hodnotu lesa (Vyskot 1984) Monotónnost a jednotvárnost Druhová uniformita porostu nebo geometrické uspořádání stromů vytváří nezajímavé, či nepřirozené prostředí, o které nemají obyvatelé zájem (Vyskot 1984) 2.4.6 Ohrožení rekreačního lesa Znečištěním les ohrožují průmysl, sídla, doprava, zemědělství. Problémem je také tlak obyvatelstva na lesy v podobě nelegálních skládek odpadů především kolem sídel a chatových oblastí. Zábor půdy a narušování lesních porostů infrastrukturou, stavbami a inženýrskými sítěmi zmenšuje rozlohu lesů (Šišák & Pulkrab 1999). Nebezpečím se může stát městská a

22

příměstská rekreace – vysoká časová a prostorová polarizace návštěvnosti a rostoucí hi-tech aktivity (horská kola, čluny, čtyřkolky), které znamenají pro přírodu (v urbanizovaném prostředí navíc zatíženou průmyslovými a městskými vlivy) větší hrozbu (Novák et al. 2006). Lesu mohou škodit i přirození činitelé: hmyz, houbové choroby, zvěř a jiné vlivy.

2.5 Městské lesy
I malé zelené oázy v prostoru velkoměsta mají příznivý vliv na teplotu a pohyb vzduchu. Nejdůležitější součástí zelených městských pásů jsou stromy a lesy. Jsou biologicky nejvhodnější, ale jsou i nejekonomičtější složkou plánu velkoměst, neboť vyžadují nižší udržovací náklady než ostatní složky zelených pásů (Mráček 1971). 2.5.1 Charakteristika městského lesa Za městský les je považován les v areálu velkoměsta dosažitelný ve velmi krátkém čase (20-30 minut) veřejným dopravním prostředkem (nebo pěšky) ze středu města. Hlavním posláním takového lesa je sloužit rekreaci a sportu, zároveň obvykle plní i hospodářskou funkci produkce dřeva (Mráček 1971). 2.5.2 Hospodaření v městském lese Rekreanti les hodnotí podle možností rekreace a způsobů, kterými přispívá k jejich regeneraci. Zajímají je zdraví a krása lesa nebo naopak jeho nevzhlednost (Míchal 1973). Nejlepší metodou hospodaření v městském lese je výběrný způsob, neboť při něm tvoří převážnou většinu porostu plochy přístupné a prakticky bez omezení průchozí (Míchal 1974). Při holosečném a podrostním hospodaření vznikají plochy houštin, tyčkovin a tyčovin. Vytvářejí neprostupnou bariéru a účinně brání rekreantům v přístupu (holosečný zpravidla v nadpoloviční většině, podrostní v třetině rozlohy lesa). Mráček doporučuje uplatnit seče, které neporuší estetiku lesa a krajiny, zvýší příliv světla do porostů a umožní vysazovat pestřejší směs dřevin. Při vysazování je třeba používat nepravidelný spon – předejít geometrickému vzoru porostu, a také se vyhnout příliš hustě založeným kulturám. Je vhodné podporovat různorodost porostu, ať už jde o druhového složení nebo struktury porostu. Přirozená obnova, pokud k ní dochází, je velmi žádoucí (Mráček & Krečmer 1975). Po estetické stránce je velice důležité sluneční světlo, které by mělo mít do lesa alespoň místy přístup. Zvláštní význam mají přechody mezi lesním a nelesním ekosystémem, které výrazně zvýší přitažlivost rekreační lokality. Ať už jde o křovité, luční či pasekové ekosystémy nebo vodní plochy, přechodové pásy vytvářejí orientační linie, podél kterých se rekreanti rádi pohybují (Mráček 1971). Je proto důležité ponechat nezalesněné plochy nebo

23

alespoň trvalé výhledy na zajímavá místa, a to i v mýtním věku porostů (Míchal & Vološčuk 1972). Rekreanti se s oblibou zdržují na přechodech mezi ekosystémy. Roztroušené skupinky stromů jsou rekreačně zajímavější než jednolitý porost. Podle průzkumu z roku 1969 v Německu jsou lesní louky a světliny nebo široké lesní cesty v souvislém lese nejoblíbenější pro 51% rekreantů, zatímco okraje lesa pro 18% a souvislý les pro 23% (Míchal 1974). Na okrajích lesa, pasekách, mýtinách a v okolí vodních ploch je proto vhodné soustředit rekreační vybavení a technická zařízení pro návštěvníky (taková, která nenaruší estetickou hodnotu). 2.5.3 Rekreace v městském lese Rekreace je činnost člověka v krajinném prostředí, kterou realizuje ve svém volném čase a která slouží regeneraci jeho fyzických a duševních sil a uspokojení jeho osobních zájmů (Vyskot 2008). Je jednou ze základních urbanistických funkcí. Prostupuje strukturou města, je zastoupena ve všech městských částech. Využívání možnosti rekreace se stalo součástí životního stylu většiny obyvatel. Projevuje se mimo jiné i v zesíleném náporu na plochy zeleně a další zařízení pro aktivní rekreaci: plovárny, hřiště, sportoviště, zábavní parky, ale také na dopravu, technickou a občanskou vybavenost (Mejsnarová 2007). 2.5.4 Rekreace, životní nezbytnost Vážným problémem je v současnosti fyzická aktivita dětí. 2/3 žáků ve věku 9-12 let trpí nedostatkem pohybu, což se projevuje nadváhou. U dětí je nutné dát větší důraz na bezpečnost. Aby měly motivaci k cestě do lesa, je nutné zajistit vhodné podmínky k rekreaci (prostor pro hry, jízdu na kole nebo kolečkových bruslích) (Wolf 2008). Pohyb v přírodním prostředí významně snižuje agresivitu a konfliktní chování dětí (Wolf 2003) a má také velmi pozitivní vliv na děti s poruchami pozornosti, u kterých vede k zlepšení soustředění a zmenšuje nebezpečí jejich sociálního vyloučení (Taylor 2003). Rekreace a pohyb jsou velmi důležité také pro důchodce, protože mají významný vliv na jejich zdraví. Pohyb v lesním prostředí ovlivňuje snižuje nebezpečí srdečních obtíží. Zlepšuje také sociální status (Wolf 2008).

24

3.

Zájmové území
Zájmovým územím je městský les na hranici městských částí Praha 4 a 10, katastrální

území Vršovice a Michle (příloha 2). Městský les se nalézá na vrchu Bohdalec. Jedná se o les s dominantními funkcemi rekreace a odpočinku. Podle Vyskota (2003) se jedná o les vysokého až výjimečného společenského zájmu. Počet lidí, kteří jej navštěvují však vypovídá o opaku. Hlavním cílem mého výzkumu proto bude zjištění důvodů, které by mohly zapříčinit tento nezájem. Vrch Bohdalec je tvořen zčásti kvartérním pískem, štěrkem a část tvoří pískovec, prachovec a jílovitá břidlice středočeské oblasti. Nejvyšší část dosahuje 273 m. Kromě lesoparku je na něm převážně rezidenční zástavba. Les je ze severu a západu uzavřen železniční tratí a stavbami drah, z jihu zahradami a zahrádkářskou kolonií a z východu městskou zástavbou. Přístup do lesa umožňují tři silnice ze západní strany. Z ostatních směrů není podle map ani podle katastru nemovitostí zajištěn přístup. Lesem podle map prochází jediná cesta, která končí na hranici soukromého pozemku. Z katastru nemovitostí jsem zjistil údaje o vlastnících pozemků. Ze 138 000 m2 patří 71% plochy Hlavnímu městu Praze, 13% Lesům ČR, 11% Českým dráhám a 5% soukromým majitelům (příloha 3). Třebaže je na celém zájmovém území les, pouze 80% slouží jako lesní pozemek, 11% tvoří dráha, 4% neplodná půda, zbytek jiná plocha, komunikace a zeleň (příloha 4). Z této plochy tvoří 30% památkově chráněné území a 65% plní funkce lesa. Z porostních knih Lesů hlavního města Prahy a následného terénního mapování jsem zjistil podrobnosti o druhovém složení lesa (příloha 7). 71,6% tvoří listnatý les, 13,6% les smíšený a na 14,8% plochy byly stromy odtěženy a zůstaly holé stráně. Blízko městského lesa se nalézá zahrádkářská kolonie s množstvím opuštěných ploch a rozbořených staveb.

25

4.

Metodika práce
Ve své práci se nepokouším stanovit finanční hodnotu lesa. K problému přistupuji

z odlišného úhlu pohledu. Namísto vyčíslení škod vzniklých ztrátou lesního porostu nebo přínosu společnosti jeho zachováním se na význam lesa dívám očima návštěvníka, který do lesa vstupuje. Ve svém výzkumu se zaměřuji na vlastnosti, díky kterým je les zajímavý, potřebný a především pak na ty, které od lesa odrazují a pobyt v něm znepříjemňují. Pro posuzování zájmového území jsem si zvolil tyto charakteristiky: o atraktivita: Aby mohl les plnit své společenské funkce, musí mít lidé důvod trávit v něm svůj čas. Posuzuji pestrost druhů a jejich rozložení, projevy hospodářských zásahů, uplatňování rekreačních zásahů, rekreační stavby a objekty, údržbu cest a pěšin. Jako zvýšení rekreačního potenciálu oceňuji přítomnost sportovní plochy, dětského hřiště, cyklostezky nebo naučné stezky. Podle map se však na území lesa nenacházejí. o dostupnost: Pro rekreační užívání je nutné se do lesa dostat a moci se v něm volně pohybovat. Některé formy rekreace navíc vyžadují určité podmínky nutné k jejich provozování. Zabývám se především délkou a přehledností přístupových cest, kvalitou a hustotou lesních cest a prostupností lesních porostů. o bezpečnost: V rekreačním lese se zdrží pouze člověk, který si je jist svým bezpečím. Pokud bude mít pocit ohrožení vlivem nebezpečných cest, stavu a vzhledu porostu nebo pro přítomnost rizikových skupin obyvatel, nebude se v lese zdržovat a podruhé se do něj nevrátí. Zaměřuji se na stav lesních ploch, údržbu rekreačního zařízení, přítomnost sociálně či jinak rizikových skupin a dalších možných nebezpečí.

Pro určení rekreačních nároků jsem si stanovil cílové skupiny obyvatel: o Děti o Rodiny s dětmi o Dospělí o Důchodci o Invalidé o Lidé se psy

26

Při hodnocení rekreačního využívání lesa jsem posuzoval, zda splňuje podmínky potřebné pro provozování jednotlivých forem rekreace: o pěší turistika nebo procházky: o běh nebo jiný sport: o venčení psa: o odpočinek: o koupání nebo slunění: o pozorování živočichů a rostlin: o sběr lesních plodů, houbaření:

27

5.

Výsledky

Atraktivita
Pestrost druhů a jejich rozložení: Druhové složení porostů je velmi bohaté. Střídají se zde smíšené porosty s listnatými. Porosty jsou stabilní a vypadají zdravě. Projevy hospodářských zásahů: Hospodářské zásahy jsou v částech lesa, které nepatří Praze (příloha 3) uplatňovány úsporným produkčním způsobem nebo nejsou uplatňovány vůbec. V části lesa (příloha 7) byl porost stoletých dřevin holosečně odtěžen. S výjimkou oblasti rozmístění rekreačního zařízení – laviček (příloha 5) je les obtížně průchozí a místy neprůhledný z důvodů přílišné hustoty porostu, ležících větví a hustých keřů (především smíšené porosty jsou téměř neprůchodné). Během “nahodilé“ těžby a dalších zásahů bylo z porostů odstraněno velké množství odpadků. Ty jsou nyní uloženy podél cest (v černých pytlích nebo volně, v mapě nejsou zakresleny, neboť předpokládám jejich brzké odklizení). V oblasti s rozmístěným rekreačním zařízením, okolním porostu a podél cesty směřující na sever (končící u prostoru pro výcvik psů a tvoří asi 25% plochy lesa) je les dobře průchozí i mimo cesty. Tato část lesa je celkově světlejší a lépe obhospodařovaná. Uplatňování rekreačních zásahů: Rekreační zásahy jsou uplatňovány výhradně v blízkosti jediné vhodné přístupové cesty do lesa (příloha 7). Výjimkou je osamělá lavička hlouběji v lese. U ní vznikl přirozený průhled proti mladému habrovému porostu. Jedná se v celém lese o jediné místo, kde je do porostu rekreačním zásahem umožněn přístup světla. V celém lese není jediná paseka nebo palouk. Ani na okraji lesa nevznikla žádná travnatá plocha. Výhledy do krajiny se nacházejí pouze v akátových porostech drah a na soukromých pozemcích v severní části lesa (v obou případech se jedná o hůře dostupná místa a výhledy vznikly přirozeně v důsledku slabých porostů na svazích nad železnicí). Rekreační stavby a objekty: U vstupní části lesa jsou umístěny lavičky a odpadkové koše. Je zde postavena informační tabule (ale žádná informace). Oznámení o nahodilých těžbách bylo připevněno na kmen stromu (příloha 10, 14). V blízkosti zahrádkářské kolonie stojí altán (působí však velmi zanedbaným a neútulným dojmem – příloha 11). Údržba cest a pěšin: S výjimkou dvou hlavních lesních cest a sítě cestiček mezi lavičkami a okrajem lesa je v porostu velmi málo pěšin. Jsou obtížně schůdné a místy na nich dochází k sesouvání půdy. Výjimkou je pouze cesta přetínající severní část lesa a cesty vedoucí podél bývalého cvičiště pro psy.

28

Dostupnost
Přístupové cesty: Přístupové cesty jsem určoval od zastávek městské hromadné dopravy k okraji lesa (příloha 8). Popsal jsem každou možnost cesty zvlášť a tím vymezil možné přístupové směry a trasy. Od zastávky tramvaje nebo autobusu Plynárna Michle (jih) vede vyšlapaná stezka podél západní strany zahrádkářské kolonie. Cesta je místy ve špatném stavu a vycházejí z ní odbočky na opuštěné pozemky. Je proto nepřehledná. Horní část cesty překonává schody, je proto vhodná pouze pro pěší. Ostatní návštěvníci musejí použít jinou zastávku. Od tramvajové zastávky Chodovská (jihovýchod) směrem k lesu je výrazné stoupání. Pěší může použít cestu skrze novou zástavbu panelových domů. Pro ostatní je tato trasa přehrazena dvěma schodišti. O něco delší cesta (vyznačená černě) je bez překážek, ale v polovině cesty dochází k strmějšímu stoupání, které je pro důchodce nebo matku s kočárkem nepřekonatelné. Ti mohou obejít strmou část kopce po hlavní ulici a zamířit k lesu směrem od zastávky Bohdalec. Od autobusové zastávky Bohdalec (východ) vede jediná “bezbariérová“ přístupová trasa k lesu. Záporem je nemožnost vidět samotný les, dokud se k němu nedostanete velmi blízko. Od autobusové zastávky Vršovický hřbitov (severovýchod) může pěší postupovat k lesu libovolnou ulicí. Matka s kočárkem se však musí k lesu dostat ze západní strany. Komunikace vedoucí podél západní strany lesa (uvedená v katastru a některých mapách) během posledních 20 let zanikla (příloha 9). Kvalita a hustota lesních cest a prostupnost lesních porostů: Lesní cesty (příloha 5) jsem rozdělil na 4 kategorie: – průjezdná: cestou pohodlně projede auto a umožní volný pohyb všem kategoriím zájmových skupin (s výjimkou jízdy na kolečkových bruslích – povrch není dost hladký) – pohodlně průchozí: blíží se spíše pěšině, ale nijak neomezuje pohyb žádné skupiny rekreantů; s oblibou ji užívají především běžci – průchozí: pro důchodce, kočárky a invalidní vozíky mohou představovat překážku, jedná se o úzké pěšiny, především na svazích a v mladém lesním porostu – obtížně průchozí: vedou příkrými svahy a jejich kvalita je velmi proměnlivá, bývají zpevněné kmínky stromů nebo zcela nezpevněné, místy se kraje pěšiny drolí a ujíždějí

29

Bezpečnost
(příloha 6) Stav lesních ploch: V severozápadní části lesa leží rozlehlá černá skládka. Podél cesty je vytvořen val ze zahradního odpadu (především větve), stavební suti a dalších materiálů (především plasty). V lesním porostu se také nalézají dva přístřešky, které pravděpodobně vybudovali bezdomovci. Údržba rekreačních zařízení: Jedna z laviček je vážně poškozená a altán by rovněž potřeboval rekonstrukci (nebo lépe úplně předělat s pomocí přírodních materiálů). Přítomnost sociálně či jinak rizikových skupin: Opuštěná zahrádkářská kolonie (příloha 13) se stala oblíbeným úkrytem bezdomovců, kteří si zde staví své přístřešky. S jejich přítomností se projevují charakteristické sociální a kulturní obtíže, ale také strach o bezpečnost dětí a majetku (příkladem je případ, kdy zloděj vykradl auto a uprchl přes kolonii bezdomovců). Další nebezpečí: Oblast opuštěné zahrádkářské kolonie představuje zdravotní ohrožení pro lidi i zvířata, která na ni vstoupí. Poničené ploty už nejsou rozpoznatelné a prostor od lesa nic neodděluje. Nalézají se zde ruiny staré budovy hrozící zhroucením, velké množství odpadků nashromážděných bezdomovci a základy bývalých staveb, které se propadají a vytvářejí nenápadné pasti. Nebezpečí představuje také ohniště skryté ve střední části lesa v přirozené terénní prohlubni.

Možnosti rekreace
o odpočinek: nedostatečný přístup světla výrazně snižuje použitelnost laviček ve vstupní části lesa – slouží proto převážně k přestávkám běžců o běh nebo jiný sport: podmínky pro běh jsou velmi dobré, jedná se spolu s venčením psů o jediné rekreační činnosti, které jsou v lese provozovány (většina ostatních rekreačních sportů vyžaduje volnou plochu, která tu není) o venčení psů: podmínky jsou ideální o pozorování živočichů a rostlin: v lese je velmi málo bylin k pozorování (pouze v jarním období před rašením listnatých stromů: fialky, modřence…), v lese je množství ptáků, které přes husté koruny nelze pozorovat a několik párů veverek o pěší turistika nebo procházky: prostředí je vhodné, ale nepříliš zajímavé o koupání nebo slunění, sběr lesních plodů, houbaření: nelze

30

6.

Diskuze a závěry
Dostupnost rekreační oblasti, přijatelnou pro město velikosti Prahy, uvádí Vyskot

(2008) pro krátkodobou rekreaci ve vzdálenosti do 15 km, ale při použití městské hromadné dopravy je vhodnější časový odhad cesty 20-30 minut. Z tohoto hlediska je dostupnost zkoumané lokality velmi vhodná, neboť je v její blízkosti 5 zastávek MHD. Problémem je malé povědomí místních obyvatel o existenci lesa a obtížné hledání přístupové cesty. Míchal (1974) uvádí, že funkční plochy rekreace jsou ty, které umožňují pěšímu člověku neomezený pohyb a bezpečný a příjemný pobyt. Část lidí však zbytečně riskuje a překračuje cestou do lesa železniční koleje – vystavuje se nebezpečí srážky vlakem, nebo si zkracují cestu od mostu přes železnici severní cestou po stěně podél plynovodu (příloha 12) – riskují pád z výšky na silnici (příloha 6, 8). Také hospodářská péče záporně působí na atraktivitu lesa a rekreaci neprospívá, místy i škodí. Oblast zahrádkářské kolonie se projevuje negativními vlastnostmi, které popisuje Mejsnarová (2007): přidělování pouze malých parcel a povolení přístřešků má dopad do krajinných hodnot území, nepořádek na některých parcelách, skládky, neprůchodnost území, uzavírání veřejných cest před ostatními obyvateli, nezájem o údržbu společných prostorů a zařízení přístupných veřejnosti. Škodlivé působení opuštěné zahrádkářské kolonie je však mnohem závažnější. Působení přítomnosti bezdomovců v bezprostřední blízkosti rekreačního lesa vytváří sociální, hygienický a bezpečnostní tlak na návštěvníky lesa. Ze zjištěných informací vyplívá, že rekreační využívání lesa na vrchu Bohdalec je výrazně menší, než by podle jeho rozlohy a polohy mělo. Důvodem je malé povědomí o existenci lesa, nedostatečná snaha lesníků o zvýšení jeho atraktivity, černá skládka a přítomnost bezdomovců na rekreačním území. Pro zvýšení rekreačního užívání by bylo třeba sestavit dlouhodobý plán. Jeho součástí by měly být alespoň na části území rekreační zásahy (vytvoření paseky, proředění porostu, zlepšení stavu cestiček…). Dále pak upozornění na význam lesa (například pomocí naučné stezky, uměleckého díla, kulturní akce). V stávajícím lese by mohly být vytvořeny přístřešky a místa pro krmení zvěře, aby se zlepšila možnost pozorování zvířat (Dwyer et al.). Je nezbytné odstranit černou skládku a zabránit jejímu opětovnému vzniku. Řešení problému s přítomností bezdomovců je složitější. V prvé řadě bych vybudoval bariéru mezi rekreačním lesem a územím, kde žijí. Dalším krokem by mělo být vykoupení soukromých pozemků a jejich začlenění do rekreační oblasti. Po odstranění trosek domů a hustých keřů by toto území většina bezdomovců velmi pravděpodobně sama opustila.

31

7.

Seznam použité literatury

Coder, R. D. 2003. Identified Benefits of Community Trees and Forests. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. http://library.treecare.info/docs/BenefitsOfTrees.zip Doležal, T. 2000. Integrace principů udržitelného rozvoje do cestovního ruchu a turistiky. Závěrečná zpráva výzkumného úkolu K udržitelnému rozvoji České republiky: Vytváření podmínek. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Fakulta tělesné výchovy a sportu. Praha. Str. 85-124 (část 3. Ochrana přírody a přírodních zdrojů při turistice a cestovním ruchu) Dwyer, J. F. Nowak, D. J. Noble, M. H. Sisinni, S. M. 2000. Connecting people with ecosystems in the 21st century: an assessment of our nation's urban forests. Portland, OR: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, Pacific Northwest Research Station. 119 s Hastie, C. 2003. The Benefits of Urban Trees. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Hewitt, N. 2005. Trees and sustainable urban air quality: Using trees to improve air quality in cities. Lancaster. UK: Lancaster University. Hledíková, M. 2006. Město v krajině – krajina ve městě. In Venkovská krajina 2006. Sborník příspěvků 4. ročníku mezinárodní mezioborové konference pořádané Centrem modelových ekologických projektů pro venkov Hostěnín ve spolupráci s Českou společností pro krajinnou ekologii. ZO ČSOP Veronica, Brno. Str. 60-63 Kane, B. Kirwan, J. 2005. Value, benefits, and costs of urban trees. Virginia Polytechnic Institute and State University. Virginia. Kavka, B. Šindelářová, J. 1978. Funkce zeleně v životním prostředí. Státní zemědělské nakladatelství, Praha. 235 s. Lipský, Z. 2000. Sledování změn v kulturní krajině: Učební text pro cvičení z předmětu Krajinná ekologie. Lesnická práce. Kostelec n. Černými lesy. 71 s. Ložek, V. 2007. Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Nakladatelství Dokořán, Praha. 201 s. Mejsnarová, J. 2007. Rekreace. Principy a pravidla územního plánování, část C: Funkční složky. Ústav územního rozvoje, Brno. Str. C6.1-20 Matějíček, J. 2003. Vymezení základních pojmů a vztahů z oblasti mimoprodukčních funkcí lesa. VÚLHM. Strnady. Míchal, I. 1973. Rekreační využitelnost lesa a jeho využitelná hodnota, první část. Lesnictví = Forestry: Mezinárodní vědecký časopis. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. 19. sv. 9. část. Str. 767-780 Míchal, I. 1974. Rekreační využitelnost lesa a jeho využitelná hodnota, druhá část. Lesnictví = Forestry: Mezinárodní vědecký časopis. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha. 20. sv. 4. část. Str. 383-405 Míchal, I. Vološčuk, I. 1972. Náčrt estetiky lesa v tvorbe krajiny. Lesnícky časopis = Lesničeskij žurnal = Forstliche Zeitschrift. Slovenská akadémia vied. Bratislava, 18. sv. 2. část. Str. 159-176

32

Morávek, F. 1999. Program 2000 – Zajištění cílů veřejného zájmu v lesích u státního podniku Lesy České republiky. In Zajištění cílů veřejného zájmu rozvojem mimoprodukčních funkcí lesů, sborník ze semináře konaného v konferenčním centru SILVA státního podniku Lesy České republiky v Hradci Králové. Lesy České republiky. Str. 7-11 Mráček, Z. 1971. Rekreační funkce lesů a jejich hodnota. Studijní informace. ÚVTI. 72 s. Mráček, Z. 1961. Stanovení ukazatelů k hodnocení jednotlivých užitečných funkcí lesa. Výzkum ekonomických vztahů lesního hospodářství k ostatním odvětvím národního hospodářství: dílčí závěrečná zpráva. Praha, ČSAV. 97 s. + 40 listů Mráček, Z. Krečmer, V. 1975. Význam lesa pro lidskou společnost. SZN Praha. 225 s. Novák, J. Bartoš, L. Dyková, I. 2006. Problematika cestní sítě. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. http://ekopolitika.cz Nováková, E. 2000. Ochrana přírody a přírodních zdrojů při turistice a cestovním ruchu. In K udržitelnému rozvoji České republiky, Svazek 3: Hospodářské sektory a environmentální integrace. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Fakulta tělesné výchovy a sportu. Praha. Str. 85-123 Papánek, F. 1972. Funkčne integrované lesné hospodárstvo a funkčné typy lesa. Lesnícky časopis = Lesničeskij žurnal = Forstliche Zeitschrift. Slovenská akadémia vied. Bratislava, 18. sv. 2. část. Str. 109-124 Plíva, K. 1991. Funkce lesa. Lesnická práce: časopis vydávaný Čs. maticí lesnickou a věnovaný lesnické vědě a praxi. Písek: Čs. matice lesnická. Str. 123-124 Sebera, J. 2004. Hodnocení lesnických služeb veřejnosti z hlediska mimoprodukčních funkcí lesa. Autoreferát disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta. Brno. 25 s. Seják, J. Dejmal, I. 2003. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha. Slabý, R. 2004. Historie hospodářské úpravy lesů a ÚHÚL. Výroční zpráva ÚHÚL za rok 2003. Brandýs nad Labem. Str. 3-7 Strachota, J. 1914. Estetika lesa. Praha: Česká lesnická jednota, 166 s. Šišák, L. Pulkrab, K. 1999. Kvantifikace škod na lesních porostech. Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Praha, 90 s. Šišák, L. Švihla, V. Šach F. 2004. Oceňování společenské sociálně-ekonomické významnosti základních funkcí lesa. Ministerstvo zemědělství ČR, odbor lesního hospodářství, Praha. 71 s. Šišák, L. Šach, F. Švihla, V. Černohous, V. 2006. Metodika sociálně-ekonomického hodnocení funkcí lesa. Lesnický průvodce. VÚLHM. Praha. Šišák, L. Pulkrab, K. Roček, I. Kovář, P. Podrázský, V. 2001. Peněžní hodnocení sociálněekonomického významu základních mimoprodukčních služeb lesa v České republice. ČZU Praha. 99 s. Taylor, A F. 2003. COPING WITH ADD, The Surprising Connection to Green Play Settings. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Vyskot, I. 1984. Vliv modifikovaných struktur populace smrku. Studie ČSAV. Academia Praha. 137 s.

33

Vyskot, I. 1999. Celospolečenské funkce jako veřejný zájem v rekreaci, turistice a zdravotnictví. In Zajištění cílů veřejného zájmu rozvojem mimoprodukčních funkcí lesů, sborník ze semináře konaného v konferenčním centru SILVA státního podniku Lesy České republiky v Hradci Králové. Lesy České republiky. Str. 7-11 Vyskot, I. 2008. Metodika vymezování příměstských zón rekreace podle funkčních schopností a účinků lesních porostů. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Brno. (CD-ROM). Vyskot, I. et al. 2003. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. MŽP Praha. 186 s. Wolf, K. L. 2003. Urban Nature Benefits: Psycho-Social Dimensions of People and Plants. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Wolf, K. L. 2008. City Trees, Nature, and Physical. ARBORIST NEWS Vol. 17, No.1 Str. 22-24

34

8.

Přílohy
Krajinní činitelé Vlil sedativní Málo aktivní, Inaktivní, zádumčivý uklidňující Polootevřená, Uzavřená, nepravidelně horizontální prostoupená lesy, zápoj hluboký, stromy zabírají rovnoměrný, 10-50% plochy stromy zabírají 60-100% plochy Rovnoměrné, Uzavřené probírané porosty porosty s 50-100% m s průhledy průhledy do 50 m Smíšené porosty, Stejnorodé tvořené 2 druhy, porosty jeden převažuje Středního věku Mladé porosty Složené porosty dvouetážové Mírně zvlněné Dokonalý Zelené, stříbřité, modrozelené Hnědavě šedé Jezera Jednoetážové porosty Měkké nebo ploché Dokonalý, přehoustlý Tmavozelené Šedé, černé Rybníky, tůně

Příloha 1. Psychogenní vliv lesních porostů na turistu (Nováková 2000)

Vliv stimulační Velmi aktivní, Aktivní, dráždivý potěšující Lesní a Otevřená až Uzavřená, parková polootevřená, vertikálně krajina skupiny stromů zapojená, zabírají nejvýše nepravidelná, 30-50% plochy stromy zabírají 60-100% plochy Výhledy Dobré blízké Mezi skupinami pohledy, střední až 60-100% m a dálkové hloubky výhledy Druhová Smíšené porosty, Smíšené porosty, skladba skupinové nepravidelné smíšení smíšení Věková Mýtní až Dospívající až skladba přestárlé porosty staré kmenoviny Vertikální Složené porosty Složené porosty zápoj víceetážové víceetážové Silueta, Ostře řezané Pilovité obrys Zápoj Uvolněný až Přerušený až přerušený mezernatý Zbarvení Světle červené, Červenozelené, listoví žlutavé žlutozelené Zbarvení Červené, bílé Červenavě hnědé kůry Voda Vodopády Řeky a potoky

35

Příloha 2. Umístění zájmového území vrch Bohdalec v městské části Praha 10

36

Příloha 3. vrch Bohdalec - rozdělení lesa podle vlastníka pozemku

37

Příloha 4. vrch Bohdalec - využití pozemků podle katastru nemovitostí

38

Příloha 5. vrch Bohdalec - síť lesních cest rekreační příslušenství

39

Příloha 6. vrch Bohdalec - problémové oblasti lesa, černá skládka

40

Příloha 7. vrch Bohdalec - rozdělení lesa podle převažujícího druhu dřeviny

41

Příloha 8. vrch Bohdalec - přístupové cesty do lesa

42

Příloha 9. vrch Bohdalec – úzká pěšina na místě, kde by podle katastru nemovitostí měla být cesta

Příloha 10. vrch Bohdalec – oznámení o těžbě

43

Příloha 11. vrch Bohdalec – altán v předjaří

Příloha 12. vrch Bohdalec – plynovod

44

Příloha 13. vrch Bohdalec – Opuštěná zahrádkářská kolonie

Příloha 14. vrch Bohdalec – Informační tabule

45

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->