ESK ZEMDLSK UNIVERZITA V PRAZE

FAKULTA IVOTNHO PROSTED

Mstsk lesy Prahy 10, mimoprodukn funkce lesa a jejich hodnocen BAKALSK PRCE

Vedouc bakalsk prce: Mgr. Barbora Engstov, PhD. Zpracoval: Martin Pulec

PRAHA 2009

esk zemdlsk univerzita v Praze Katedra: katedra ekologie krajiny

Fakulta ivotnho prosted koln rok: 2008/2009

ZADN

BAKALSK

PRCE

(PROJEKTU, UMLECKHO DLA, UMLECKHO VKONU)

pro: Martin Pulec obor: aplikovan ekologie

Nzev tmatu: Mstsk lesy Prahy 10, mimoprodukn funkce lesa a jejich hodnocen

Zsady pro vypracovn: Ve sv prci se chci zamit na studium porost mstskch les Prahy 10, jejich rekreanho vyuit. Soust m prce je studium jednotlivch funkc mstskch les a jejich hodnocen, ale tak rozdlen nvtvnk do zjmovch skupin, uren jejich poadavk, oekvn a projev. Chtl bych se pokusit urit faktory nejvce ovlivujc zjem lid o mstsk lesy a na jejich zklad navrhnout mon zsahy pro zven atraktivity lesnch porost. Cle prce: popis mimoproduknch funkc les a jejich ink aspekty rekreace v mstskch lesch odhad dopad rekreace na ekosystm mstskch les kategorizace nvtvnk a stanoven jejich nrok a projev popis souasnho stavu lokalit nvrh een souasnch problm, zvry

Rozsah grafickch prac: 2 mapy + grafy Rozsah prvodn zprvy: 30 stran Seznam odborn literatury:

Kvantifikace a hodnocen funkc les esk republiky / Ilja Vyskot... [aj.], Praha : Ministerstvo ivotnho prosted, 2003 Reln efekty funkc les esk republiky / Ilja Vyskot ...[aj.], Praha : Min. ivotnho prosted MP, 2000 Celospoleensk funkce les a polyfunkn hospodaen : Habilitan prce / Ilja Vyskot, Brno : Mendel. zemd. a lesn. univerzita MZLU, 1997 Vliv modifikovanch struktur populace smrku na rekrean efekt / Ilja Vyskot, Praha 1984 Monitoring and Management of Visitor Flows in Recreational and Protected Areas, 2002, Vienna: http://ifl.boku.ac.at/veranst/mmvconference/ The Benefits of Urban Trees Urban and Community Forestry: Improving Our Quality of Life: http://www.dnr.state.md.us/forests/publications/urban.html Hospodaen v mstskch a pmstskch lesch :; [odborn semin] : 11. dubna 2006, Centrum Varta, Praha-Horn Mcholupy. - [Praha] : esk lesnick spolenost, 2006

Vedouc bakalsk prce: Mgr. Barbora Engstov, PhD. Konzultant bakalsk prce: Doc. Ing. Frantiek Fr, CSc. Datum zadn bakalsk prce: 19. 2. 2009 Termn odevzdn bakalsk prce: 30. 4. 2009

Prohlen Prohlauji, e jsem tuto bakalskou prci vypracoval samostatn pod vedenm Mgr. Barbory Engstov a e jsem uvedl vechny literrn prameny, ze kterch jsem erpal.

V Praze dne 30. 4. 2009

Martin Pulec

Podkovn Podkovn pat m vedouc Mgr. Barboe Engstov za rady a pomoc pi psan bakalsk prce. Tak dkuji PhDr. Jimu Vchovi za inspiraci a pipomnky.

Abstrakt: Ve sv prci jsem zkoumal rekrean vyuvn mstskho lesa Bohdalec. Zamil jsem se na jeho atraktivitu, dostupnost a bezpenost. Hodnotil jsem strukturu a stav porost, hospodsk a rekrean zsahy, pstupov trasy, lesn cesty, rekrean zazen a psoben rizikovch skupin obyvatel. Posuzoval jsem monosti rznch forem rekreace pro zjmov skupiny obyvatel. Zjistil jsem, e rekrean zjem o lokalitu je nzk. Dvodem je mal rekrean atraktivita lesa, ern skldka a ptomnost bezdomovc na pilehlm pozemku. Pro zlepen stavu navrhuji provzt rekrean zsahy a odstranit ernou skldku. Oputnou st zahrdksk kolonie doporuuji pemnit na rekrean plochu. Klov slova: mstsk les, atraktivita lesa, dostupnost rekreace, bezpenost rekreace

Abstract: The examination of recreational potential in the Bohdalec urban forest was the aim of presented work. I focused on its atractivity, availability and safeness. I evaluated structure and estate of the vegetation, management and recreational interventions in the area, access roads, forest paths, recreational equipment and the influence of risk squads in the neighborhood. I judged possibilities of different types of recreation for interest groups of the inhabitants. I found out that the recreational interest is very low on the locality. As the reason, the low atractivity of the forest, the illegal dumping and the presence of homeless people, were established. I proposed some management actions and elimination of the dumping for improvement of the estate. The abandoned part of former gardens I recommended to change into recreational space.

Obsah
1. 2. vod .............................................................................................. 8 Literrn reere............................................................................. 9

2.1 Strun historie les .......................................................................................9 2.2 Vznam lesa...................................................................................................11 2.3 Funkce lesa ....................................................................................................12 2.4 Rekrean lesy ...............................................................................................18 2.5 Mstsk lesy...................................................................................................23

3. 4. 5. 6. 7. 8.

Zjmov zem ............................................................................ 25 Metodika prce............................................................................ 26 Vsledky...................................................................................... 28 Diskuze a zvry ......................................................................... 31 Seznam pouit literatury............................................................ 32 Plohy ......................................................................................... 35

1.

vod
V Praze ije v souasnosti vce ne milion lid. Akoliv to po vtinu asu nevnmaj,

ij v prosted pout velkomsta, kter jejich zdrav, duevnmu ani tlesnmu, neprospv. Msto, to jsou pedevm budovy s nepznivm mikroklimatem (mnostv drobnho prachu, nevyhovujc vlhkost, pechlazen v lt a petopen v zim), spojovac uzly a dopravn tepny (kde se mezi oslaben obyvatele snadno infekce). Civilizace, jak ji znme, pedstavuje stl stres a spch. Pitom m vtina z ns mlo asu na chvilku pohybu, i alespo odpoinku v prosted, kter by umonilo zotaven. Metropole je dynamickm prostedm. Poadavek hustoty zstavby, v souasnosti zdrazovan, je nutn doplnit budovnm odpovdajcch ploch park a volnch prostranstv (Hledkov 2006). Ale to k uspokojen poteb po vhodnm prosted pro rekreaci nesta! Lid si uvdomuj, e park, za kterm proud mstsk doprava (a prask doprava je intenzitou proslul), nemus bt pro dti i sportovce tm nejzdravjm mstem. Mnoz proto trv vkendy a przdniny na chatch nebo vletech, aby mli monost vyrazit do prody, do lesa. A pitom tm 10% ploch Prahy tvo lesy. Prv mstsk lesy, kter mohou poskytnout tolik potebn prosted pro odpoinek a rekreaci. Hodnota mstskch les je nevysliteln a mla by uspokojovat poadavky a poteby spolenosti (ik et al. 2006). Mstsk lesy jsou mnohmi pehleny a podceovny. asto je zanedbvme nebo se proti nim proheujeme nevhodnou p. Dvodem je i souasn ivotn styl. as strven v obchodnm centru nvtvou kina, obdem a nakupovnm, je cennj ne vlet do lesa. Praha 10 m nkolik lesnch ploch dostaten velkch pro vytvoen vlastnho klimatu a ochranu nvtvnk ped nepzn okolnho msta. Vyuv je vak jen nkolik jednotlivc. Pro tomu tak je? Na tuto otzku chci ve sv prci odpovdt.

Cle prce: a. b. c. d. e. Popsat mimoprodukn funkce mstskch les. Urit poadavky a oekvn spolenosti na rekrean lesy. Rozdlit clov skupiny obyvatel, charakterizovat jejich projevy pi rekreaci, odhadnout dopady rznch forem rekreace na lesn prosted. Popsat vybranou lokalitu, urit problmy a pekky rekreanho uvn. Navrhnout zmny pro zven atraktivity lesa a odstrann zjitnch problm.

2.

Literrn reere

2.1 Strun historie les

Ped pchodem Slovan pokrvaly vtinu naeho zem rozlehl a souvisl pralesy. lovk v nich nalzal kryt i zdroj potravy. Lovil zv, sbral devo a plody (Mrek & Kremer 1975). Od t doby proel lovk sloitm vvojem a lesy jej po celou dobu provzely a mnily se spolu s nm. Potek spoleenskch funkc naich les je proto spojen se vznikem lidsk spolenosti v 8. tiscilet ped nam letopotem (tiscilet p.n.l.), kdy nalzme prvn znmky zemdlsk innosti na naem zem. Tyto zsahy zaaly naruovat pirozenou migraci organism. V 5. tiscilet p.n.l.neolitit zemdlci osdlili nejrodnj oblasti nin. Lesy se staly pekkou a musely ustoupit polm, pastvinm a sdlitm. V tto fzi vvoje vak lid obhospodaovali pouze mal plochy a sv polka a pastviny pesouvali po 12-18 letech na nevyerpanou pdu zskanou vyplenm lesa. Teprve a v pozdn dob bronzov v 3. tiscilet p.n.l. dolo k rozshlej kolonizaci krajiny v dsledku pelidnn stvajcch sdli. Tato kolonizace vyvrcholila v 1. tiscilet p.n.l. Obdlvan pda se roziuje a zan dochzet k jej erozi a k prvnm povodnm (Lipsk 2000, Loek 2007). Od zatku naeho letopotu dochz a do 6. stolet k nvratu lesnch porost. Invaze les na zemdlskou pdu, oputnou v dob sthovn nrod, kon s pchodem Slovan, kte znovu roziuj odlesnn plochy. Slovansk pole jsou ji trval, nebo namsto vypalovn les uplatuj orbu (Lipsk 2000). Ji v 11. a 12. stolet zpsobila kolonizace odlesnn rozshlch ploch stedoevropsk krajiny (Kavka & indelov 1978). Rst obyvatel a rozvoj mst vyaduj zmnu systmu hospodaen. Dochz k zaveden trojpolnho systmu a hlubok orby (Lipsk 2000). S dalm vvojem se lesy stvaj cennm majetkem privilegovanch vrstev. Slou lovu a pozdji myslivosti (Mrek & Kremer 1975). Na zatku industriln doby se lesy staly nezbytnm zdrojem k provozu dol, hut a dalmu vvoji prmyslu. Prvn nedokonal pokusy o ochranu nkterch les ped tebn devastac byly na zem naeho sttu uskutenny u v dobch knecch (Slab 2003). Ve 14. a 15. stolet je rozsah odlesnn tak velk, e ada stedovkch vesnic v horch pdnch a klimatickch podmnkch zanik. Husitsk vlky a hladomory pak naas zastavily stup les (Lipsk 2000). Lid zaali aktivn zasahovat do jejich vvoje a mnit rozlohu

i druhov sloen. Za prvn hospodsk zsah meme povaovat zaloen dubovho a borovho hje nedaleko Unhot v roce 1587 (Kavka & indelov 1978). Prudk rozvoj prmyslu i zemdlstv, rozvoj techniky a zmny ivotnho stylu spolenosti 18. stolet vytvely na lesy stle vt tlak. Nejednalo se jen o produkci deva, ale narstal vznam ochrany pdy a vodnch zdroj. Nov poznatky ukzaly, e odlesnn horskch oblast zpsobuje naruen pramen a me v rozshlch oblastech nin pemnit rodnou pdu v kamenitou pustinu (Mrek & Kremer 1975). V letech 1754-1769 byly vydny zemsk lesn dy. V lesch byla zavedena uml obnova, je vedla pozdji k vzniku monokultur. Zanaj se zavdt rychle rostouc cizokrajn deviny (Kavka & indelov 1978). Snaha trvale vyhovovat spoleensk poptvce po surovin vedla ke zven stability produkce. Od prvn poloviny 19. stolet byly rozvjeny metody k dosaen tto stability pomoc hospodskch zsah, uml obnovy a prav druhov skladby porost (Slab 2003). V dsledku plon uml obnovy les dochz k velmi vrazn zmn druhovho sloen les. Na mst vykcench listnatch a smench les jsou pro rychl rst vysazovny porosty ist smrkov a borov. V roce 1884 bylo zastoupen jehlinatch les v echch odhadovno na vce ne 83%, zatmco listnatch bylo asi 5% (Mrek & Kremer 1975). Jednou z pin je rozprodn sttnch les na splcen sttnch dluh z napoleonskch vlek, kter trvalo a do poloviny 19. stolet. V roce 1914 vlastnily les soukrom majitel, kte investovali do zjitn stavu les a zajitn trvale udritelnch teb znan stky penz (Slab 2003). Od roku 1918 (vznik samostatnho eskoslovenska) do roku 1938 zskal pvodn lechtick a velkostatksk lesy stt (Slab 2003). Vznam les pak vzrst pedevm po druh svtov vlce. Lesy jsou stle vce nepostradateln pro rozvoj lidsk spolenosti, souasn se vak podstatn mn jejich pvodn posln (Mrek 1971). Nejedn se jen o vodohospodsk psoben lesa, klimatick inky a pdoochrann vliv lesa, ale tak o zatm nedocenn rekrean a zdravotn vznam lesa v okol velkch mst a prmyslovch stedisek, z dalch loklnch funkc pak kulturn, estetick a lebn (Mrek 1961). Rovn se mn postoj na druhov sloen les. Ukazuje se, e ist jehlinat lesy jsou pli zraniteln a mohou na nevhodn lokalit zpsobit degradaci pdy. Proto jsou podporovny snahy o zven druhov pestrosti les (Mrek & Kremer 1975). Okrasn vznam veejn zelen byl poprv ocenn v roce 1948 a zpotku byl dn sadovnickou estetikou (Kavka & indelov 1978). Lesn zkon z roku 1960 zdraznil

10

poprv vznam veuitench funkc lesa. Jejich plnn je vedle produkce devn hmoty elem a kolem lesnho hospodstv (Mrek & Kremer 1975). Vznikaly prvn lesy zvltnho uren. I pesto petrvval postoj sti lesnk, kte vid v rekreaci pedevm zdroj provoznch obt a produknch ztrt, do zatku osmdestch let (Mchal 1973). V 70. a 80. letech dochzelo ke zhoren vyuvn ploch zelen na okrajch mst, kter bylo dsledkem zniku park a zahrad v okol rodinnch dom, vytlaench sdlitn zstavbou a prmyslovmi oblastmi (Kavka & indelov 1978). Svtov spoleenstv roku 1992 v Rio de Janeiru prohlauje, e lesn zdroje jako svtov prodn bohatstv maj bt spravovny polyfunknm, trvale udritelnm zpsobem tak, aby naplnily vechna hlediska kvality prodnho a ivotnho prosted a uspokojily i sociln, kulturn, duevn a ekonomick poteby dnench i budoucch generac. K tmto nezbytnostem se spolenmi dokumenty dominantn hls prv evropsk zem. Dosavadn antropocentrick pojet vztahu lovka a lesa se tm mn na pojet ekosystmov s drazem na vyuit a ochranu vech funkc lesa (Vyskot 2003). V celm svt sl tlak veejnho mnn na uplatovn funkc lesa v ivotnm prosted a projevuje se v intenzit mezinrodnch aktivit (Morvek 1999). V eskch lesch jsou zalesovny nevyuit plochy, zvyovna biodiverzita a podporovno roziovn luk a pastvin. Souasn snaha smuje k trval udritelnosti vyuvn krajiny (Lipsk 2000). Stle vak petrvv zastaral rozdlen les podle funkc na produkn a mimoprodukn. Striktn rozdlen brn v innm uplatnn polyfunknho vyuvn lesa (Vyskot 2003).

2.2 Vznam lesa

Problmem esk republiky i cel Evropsk unie je stav ivotnho prosted. Jednou z nejdleitjch sloek se zsadnm vlivem na kvalitu ivotnho prosted jsou lesy. Jejich stav je vak patn. Jsou pokozovny lidskou innost, pedevm hospodsko-finannmi zjmy. Komern produkce byla po stalet prioritou a lesnictv se stalo soust prmyslov vroby. Spoleensk hodnota lesa je zaloena na potebch cel spolenosti i jednotlivc (tab. 1). Pomineme-li pi jejm uren hodnotu hospodskou, je v souasnosti klovou otzkou: kolik jsme ochotni obtovat (investovat), aby zstaly lesy zachovny, i se rozrstaly? Uren ceny je obtn nejen pro samu sloitost lesa, ale tak proto, e se mn v zvislosti na ase a mst, podle ekonomick a sociln rovn spolenosti, jej kultury, zvyklost a zvltnost ivota (Sebera 2004, ik et al. 2004). Jedn se o odhad subjektivn (Sejk & Dejmal 2003). Konkrtnch postup k vyjden vznamu mimoproduknch funkc lesa je nkolik a vrazn se od sebe li, ale maj spolen subjektivn aspekt ceny, zaloen

11

na odhadech a pedpokladech. Pro praktick ely je nutn toto hodnocen zjednoduit, co vede k pehlen vlivu nkterch ink a podceovn hodnoty lesnch zdroj (ik et al. 2004). Dsledkem je nzk hodnota nkterch les, kter neodr jejich skuten spoleensk vznam. Proto je teba povaovat souasn trn hodnoty les za nedostaten (Sebera 2004).
Pm uitn hodnoty Devo Rekreace Biodiverzita Typy uitk (efekt, vnos) Ekonom. bezpenost Krajinn funkce Lesn plody Nepm uitn hodnoty Biodiverzita Vodohospodsk a ekosystmov funkce Mikroklima Antisklenkov efekt Integrita komunity Zlepovn ovzdu Zlepen kvality vod
Tab. 1 Prvky celkov ekonomick hodnoty lesa (Sejk & Dejmal 2003)

Opn hodnoty Biodiverzita Rekreace Integrita komunity Krajinn funkce

Existenn hodnoty Biodiverzita Krajinn funkce

2.3 Funkce lesa

Donedvna byla spolenost pesvden, e zjmy produkce jsou shodn nebo alespo soubn s mimoproduknm psobenm les. Bhem poslednch sto let jsme se pesvdili, e pzniv psoben lesa (napklad vodohospodsk) nen samozejmost a ve vrazn pozmnn krajin me jeho zachovn vyadovat pomoc lovka (Papnek 1972). Lesy uchovvaj nejpirozenj vlastnosti krajiny a pedstavuj nenahraditeln srdce ivotnho prosted. Tvo vznamn prvek rovnovhy, jedin tulek mnoha forem ivota, produkuj biomasu a vytvej nenahraditeln zdroje, na kterch zvis existence lidsk spolenosti (Vyskot 2003, Mrek & Kremer 1975). Uitky, ktermi nm slou, jsou dny chemickmi, biologickmi, fyziklnmi, geologickmi, i jinmi vlastnostmi, kter psob na sloky lesnho ekosystmu, jin ekosystmy i na lovka a vytv s nimi uritou vazbu a zvislost bez ohledu na prodn nebo kulturn charakter lesa (Matjek 2003). Rozdl mezi vlastnost a funkc lesa pedstavuj poteby spolenosti. Naplovn aktulnch poadavk spolenosti na les nebo v lese je funkc lesa (Papnek 1972).

12

2.3.1 Hospodsk funkce Jedn se o nejstar a zkladn funkce les (nejedn-li se o lesy zvltnho uren, kter maj zkladn funkce ekologick nebo spoleensk). kolem je maximln mon produkce surovin pi zachovn trvale udritelnho lesnho hospodaen. Clem tto funkce je hmotn zisk majitel lesa a produkce potebnch surovin. Tyto funkce maj materiln povahu a prochzej bezprostedn trhem (ik et al. 2001). Lesn produkce je pro esk hospodstv vznamnm ekonomickm faktorem, nebo je na ni vzna dal devozpracujc vroba a st suroviny je soust exportu. Vedle ekonomickho pnosu maj velmi znan sociln vznam. Zajiuj zamstnanost a ivotn rove, a to i v oblastech sociln-ekonomicky ohroenho venkova (ik et al. 2004). Produkn funkce Nejstar funkc, kterou les lovku slou, je produkce deva. Na ni se lesn hospodstv zamovalo v pevn sti les jako na jedin zdroj pennch pjm. Mimoprodukn psoben lesa dlouho zstvalo jen na rovni volnch uitk, jak je poskytuje sama proda (Plva 1991). Dnes vme, e zajitn trvalch vnos znamen zabezpeit trvalost les (Mrek & Kremer 1975). Tato funkce stle petrvv a dominuje vem ostatnm, a to i v mnoha lesch zvltnho uren (Vyskot 2003). Krom deva poskytuj lesy tak vnon stromky, houby a dal lesn plodiny, kter se podlej na socilnch funkcch vznamu lesa. V minulosti hojn tba raeliny je v souasnosti je v R vjimen. Reprodukn funkce Je velmi dleitm prvkem produkn funkce, zrove m vak tak nezanedbateln vdeck vznam. Lesn porost je nezbytn pro zskn reproduknho materilu a vytv genovou zkladnu pro poteby uml i pirozen obnovy lesa (Plva 1991). Chovatelsk funkce Zasahuje do rekrean funkce, nebo myslivost je ji od stedovku nejen produkc potravy a trofej, ale tak zbavou. Soust by mla bt snaha o vyven souit zve s lesem a zmrovn negativnch dopad. Krom samotnho chovu a lovu zve je jej soust tak lesn pastva vel (Papnek 1972, Plva 1991). 2.3.2 Ekologick a environmentln funkce Ekologick funkce popisuj psoben lesa na prosted: pdu, vodu i vzduch (Plva 1991). Pmo nebo zprostedkovan pozitivn ovlivuj materiln, sociln nebo duchovn strnku lovka a spolenosti, zrove se vak v lese realizuj nezvisle na lovku

13

(Matjek 2003). Environmentln funkce psob shodn s ekologickmi, ale oproti nim uspokojuj aktuln poteby spolenosti a maj bezprostedn sociln ekonomick dopad (Sebera 2004). Tyto funkce jsou zprostedkovan trn povahy, nebo se nepmo podlej na hospodsk vrob a jejich absence i poruen jejich funkce by bylo pinou vysokch nklad nutnch k odvrcench nslednch kod nebo k jejich nprav (ik et al. 2001, ik et al. 2004). Vodohospodsk funkce Jedn se o schopnosti psobit na mnostv srek a pohyb povrchov i spodn vody. Les inn ovlivuje odtokov pomry povod poslenm podpovrchovho odtoku a rozloenm odtoku deovch i snhovch srek na del asov obdob (Kavka & indelov 1978, Mrek & Kremer 1975). Vyrovnv rozkolsanost vodnch stav tok a sniuje dopad pvalovch de a povodn.Vodohospodsk funkce je nejdleitj u hygienickch psem ochrany a prameni kvli ochran zdroj pitn vody. Chrn tak behov porosty, lesn studnky a vodn ndre v lesch (Morvek 1999, Plva 1991). Vodoochrann funkce Brn v pronikn zneisujcch ltek do vodnch tok a spodnch vod. Chrn povrchov i podzemn vody a prameny. Meme ji povaovat za soust vodohospodsk a hygienick funkce (Papnek 1972, Plva 1991). Pdoochrann funkce V ppad zniku lesnho biotopu hroz nebezpe stren nejrodnj svrchn vrstvy pdy a nsledn degradace. Ochrana ped vodn a vzdunou eroz brn posunu a odnosu svrchnch vrstev pdy, naruen beh a zanen vodnch tok a ndr. Mimodn pdoochrann vznam m koenov systm. Uplatuje se pedevm na svazch, suovch pdch a bezch tok a ndr. Ochrana pdy je nezbytnou soust vodohospodsk a vodoochrann funkce (Mrek & Kremer 1975, ik et al. 2001). Pdotvorn funkce Les psob na zvtrvac procesy hornin a zlepovn vlastnost pd. Pda se vyvj a je odolnj proti psoben det a vody, zrove je obohacovna o vrstvu rodnho humusu. Klimatick funkce Vliv les se projevuje tlumem vzdunho proudn, zmnami tepelnho reimu a zvenm vlhkosti vzduchu i pdy (Mrek & Kremer 1975). Lesn porost zmruje vkyvy teplot,

14

zvyuje vlhkost vzduchu, rozptyluje a pohlcuje slunen svtlo, zachycuje horizontln srky, chrn ped zvjemi (Kavka & indelov 1978, Plva 1991). Listy strom dok ztlumit teplo, vznikl pmm slunenm svitem a o 66% (Coder 2003) 2.3.3 Sociln funkce Specifickou vlastnost je jejich provzanost s lidskou spolenost. Spoleensk poteba a mra jejho uspokojovn jsou podmnkou jejich existence (ik et al. 2006). Oproti trvalm zemn vznm ekologickm funkcm jsou sociln funkce voliteln a pesouvateln. Zrove vak plat, e devo meme transportovat pes cel kontinenty, zatmco rekrean funkci ve smyslu celospoleenskho vznamu sice meme pesouvat z lesa do lesa, ale je nutn zajistit les tak blzko, aby byly nklady spotebitele na cestu (finann i asov) pijateln (Plva 1991). Tyto funkce maj nemateriln povahu a nerealizuj se na trhu. Jejich dopad nejsme schopni pesn identifikovat a zmit (ik et al. 2001, ik et al. 2004). Hygienick funkce Lesy dok zpomalit a mnohdy tak napravit zneitn vzduchu, vody i pdy. Stromy zachycuj stice prachu i chemick neistoty, ionizuj vzduch a tlum hluk (Mrek & Kremer 1975). stice neistot zachycen na listech jsou pohlceny. Po opadu jsou spolu s listy rozloeny mikroby (Kane 2005). innost psoben proti zneitn je u strom tikrt vt, ne u travnch ploch (Hewitt 2005). V ppad prmyslovch a mstskch oblast s vysokm rizikem zneitn lze zmrnm vysazenm uritch druh devin a jinch rostlin doshnout vytvoen citlivho indiktoru zneitnho, i zdravotn zvadnho ovzdu (Kavka & indelov 1978). V souasnosti lze povaovat vlastnost zelen sniovat innost radioaktivnho zen a tlumit spad radioaktivnch stic za mn vznamnou, ne byla bhem uplynulho stolet. Pesto je schopnost snit spad o 25-30% natolik vznamn, e se okolo jadernch reaktor buduj ochrann psy devin (Kavka & indelov 1978). Dochz tak k prolnn hygienick funkce s funkc obrannou. Obrann funkce V minulosti byla ochrana ped nebezpem velmi dleit. Dvn pomezn hvozdy chrnily zemi ped njezdy a sktaly kryt pro venkovany ped toky neptelskch vojk. I v souasn dob je kryt v lesch dleit. Skrvali se zde partyzni za posledn svtov

15

vlky (Mrek & Kremer 1975) a i dnes je vyuvn vojky pi umsovn vcvikovch prostor a vojenskch zkladen. Rekrean funkce Zkladem jsou hygienick, zdravotn, lebn, estetick a psychoemocionln inky lesa psobc na regeneraci fyzickch a psychickch sil lovka (Vyskot 2008). Hlavnmi prvky jsou monost niku stresu, hluku a zneitnho prosted msta. Lid vyhledvajc pobyt v prod, pichzej do lesa strvit urit as v uzavenm lesnm spoleenstvu, odpovat, naerpat energii a uklidnit se (Morvek 1999, Mrek & Kremer 1975). Nejoblbenjmi vlastnostmi lesa jako rekreanho prosted jsou zdrav klima a monost klidnch prochzek v neruen lesn prod (Mchal 1973). Pozorovn zvat v jejich pirozenm prosted je v souasnosti jednou z nejrychleji rostoucch forem rekreace v USA (Kane 2005). Dleit je tak psychologick dojem psoben atmosfry lesa, barev, svtelnch efekt, tvar, kompozic a pirozen organizace prostoru na psychick stavy lovka (Vyskot 2008). Uzaven lesn interiry, zvlt lesy tmav a jednotvrn, psob na mnoho nvtvnk monotnn, pochmurn a nkdy a depresivn (ploha 1). Oproti tomu pestr rozvolnn porosty s dostatkem svtla vyvolvaj pocit klidu, bezpe a spokojenosti (Mchal 1974, Mrek 1961). Rekreace, doplnna vhodnmi zjmy a zlibami, poskytuje lovku vnitn uspokojen, obohacuje jeho intelekt a pispv k rstu jeho osobnosti. Projevuje se tak loklnm snenm kriminality (Hastie 2003, Kane 2005, Mejsnarov 2007). Zdravotn funkce Prospn inky lesa se tkaj jak duevnho, tak i tlesnho zdrav. Uplatuj se jako lebn prostedek, ale i pi prevenci a upevovn fyzick a duevn kondice. Nejvraznji se projevuje v okol lzeskch, lebnch a jim podobnch arel, kter jsou asto obklopeny rozlehlmi lesy se zdravotn funkc (Mrek & Kremer 1975). Lebn inky zvis na skladb, vku i struktue porostu i dalch aspektech. Zkladem zdravotn funkce jsou hygienick a klimatick vlastnosti. Specifick mikroklima, volatiln ltky a prosted lesa pzniv psob na zdravotn prevenci, len a rekonvalescenci () (Vyskot 2008). Vjimkou z prospnosti lesnho prosted jsou alergenn ltky (pyl, tkav ltky), vyvolvajc alergick nebo astmatick obte (Vyskot 2003). Pro duevn psoben lesa je dleit estetick strnka lesa. Listnat a smen les maj pro len pozitivn vznam, psob dojmem svesti, jasu a radosti. ist jedlov les v nkterch nemocnch vyvolv pocity stsnnosti (Mrek 1961).

16

Estetick funkce Ji na potku minulho stolet byl estetick vznam les znm, jak dokld kniha Estetika lesa (Strachota 1914). Je zde popsn vznam pestrosti lesa: Luka a palouky maj velice dleit vznam pro zven malebnosti lesnch zti. Kad, kdo del dobu prodl v nekonenm sloupov strom, bv velice mile pekvapen, kdy nhodou se ocitne na pokraji luiny. Such lesy, na chudch pdch neb nhornch rovinch, postrdajce vodnch ndrek, rybnk a nejsouce oivovny bublavmi potky, tm mn ekami, ochuzeny jsou o velik mnostv prodnch krs proti lesinm, kter tm oplvaj. Za vrchol estetick formy lesa jsou pokldny lesy pirozen, zejmna pralesy. Proto se asto lesn sprva sna, aby se hospodsk les blil svm sloenm a tvarem lesu prodnmu. Pitom vyuv umlch estetickch prvk, kter mohou zvit krsu lesa napklad vytvenm kontrast pomoc pechod mezi rznmi ekosystmy: les, paseka a louka, tak introdukovan deviny (Mrek & Kremer 1975, Mchal 1974). Kad objekt v lese esteticky psob (a u si to jeho tvrce uvdomuje nebo nikoliv) na nvtvnky a m kladnou nebo zpornou estetickou hodnotu. Tato estetick hodnota je vznamnou soust spoleensk hodnoty lesa a je proto teba dbt na jej zachovn (Mchal 1973). Je dleit rozliovat mezi spoleenskou a ekonomickou efektivnost kadho objektu i zsahu. Snaha o estetick zsady se me projevovat bu pasivn (snahou co nejmn naruit krsu lesa) nebo aktivn (snahou o zachovn a zven krsy). Pkladem esteticky nevhodnch zsah jsou rozlehl holosee nebo kmeny ponechan okolo mst tby vyvolvajc pocit devastace a zanedbanosti (Mchal & Volouk 1972, Mrek & Kremer 1975). Krajinotvorn a prodoochrann funkce Mstsk lesy a lesy v blzkosti sdel pedstavuj vznamn architektonick prvek, kter me doplnit a zkrlit urbanistickou krajinu nebo naopak opticky oddlit st plochy od zstavby, i frekventovan komunikace (Kavka & indelov 1978). Lesy jsou tak povaovny za vznamn ukazatel blahobytu a ivotn rovn obyvatel msta. Poteba lesa a poteba voln krajiny jsou v pedstavch obyvatel pociovny jako identick (Mchal 1973). Ochrana prody je v souasnosti uplatovna pedevm prostednictvm chrnnch oblast, rezervac i dalch forem ochrany a pe (Natura 2000 i jin).

17

Rekultivan funkce Lesy pedstavuj jeden z mla prostedk jak navrtit pvodn funkce plochm znehodnocenm antropogenn innost. V ppad vtch ploch tak mohou vzniknout velmi pitaliv rekrean lesy (Kavka & indelov 1978). Kulturn funkce Lesn prosted pat k nejmn zmnnm slokm prodnho prosted. Je nenahraditelnm zdrojem rznorodch poznatk o prod a jejm vvoji, vztazch prodnho prosted a spolenosti u ns (ik et al. 2004). Vdeck a naun funkce Lesy by se mly stt nedlnou soust vuky mldee k ekologii a ochran ivotnho prosted. Naun stezky by mly bt budovny nejen k poslen turistickho a rekreanho zjmu, ale mly by se stt soust kolnho vzdln i dalch vchovnch a vzdlvacch aktivit (Kavka & indelov 1978).

2.4 Rekrean lesy

2.4.1 Poteba rekreace Typickm jevem souasnho ivotnho stylu nejen ve mstech, ale i na mnoha vesnicch je koncentrace obyvatel do velkch, modern vybavench sdli z betonu a oceli. Poskytuj veker vymoenosti modernho bydlen, na druh stran vystavuj lovka trval zti organismu nadmrnm hlukem, zneitnm ovzdum a psobenm vysok koncentrace lid. Monotnnost prosted, nedostatek zelen a prodnch materil tyto negativn vlivy umocuj. Intenzivn zpsob ivota, znan pracovn vypt a pozmnn ivotn podmnky psob nepetrit na jeho tlesnou i nervovou soustavu (Vyskot 1984). Stle vce lid vyhledv zdrav prosted lesa, aby se zotavili a aby alespo na krtk as unikli prosted msta (Mrek & Kremer 1975). Jedn se o nutkavou potebu relaxace a restituce lidskho organismu projevujc se clevdomou rekrean innost smujc do zdravho prosted (Vyskot 1984). Podle vzkum 76% dotazovanch (Dnsko, NSR, Francie, vcarsko, Rakousko, Finsko, USA) vyhledv les jako prosted k rekreaci. Vzkum (stav pro vzkum veejnho mnn SAV) z roku 1971 zjistil, e 80% obyvatel povauje odpoinek v lese za potebn, z nich 32% za nenahraditeln. 90% vyhledv les pro rekreaci i mimo dobu dovolench, przdnin a svtk a 63% pravideln nejmn jednou msn. Z 24% obyvatel, kte les pro sv zotaven nevyhledvaj by 67% obyvatel les navtvovat chtlo, ale brn jim v tom

18

vzdlenost, patn doprava, nemoc nebo st. Pro 72% je ideln les dostupn bhem 30 minut. Znan zjem je pedevm o vyhldkov msta a rozhledny (Mchal 1973, Mrek & Kremer 1975). Rekrean vyuit les nabylo v poslednch desetiletch takov intenzity, e nut k vyleovn nkterch lesnch celk jako elovch les, v nich vznam rekrean pevld nad hospodskm. Jedn se pedevm o lesy v oblastech velkch mst, prmyslovch aglomerac, vodnch ndr, rekreanch, lzeskch nebo zdravotnch stedisek a zazen. Naprost vtina obyvatel poaduje od lesnho hospodstv lesy schopn poskytnout vnos i rekreaci zrove (Mchal 1973, Mrek 1971). Zvltn aspekt rekrean poteby pedstavuj lesy chatovch oblast. Tento fenomn je nejrozenj v blzkosti velkch mst. Snaha uniknout alespo o vkendu vedla v druh polovin minulho stolet ke vzniku rozshlch chatovch koloni. V roce 1968 bylo v SR tm 100 000 chat, z toho 57 494 v prask rekrean oblasti (Mrek & Kremer 1975). 2.4.2 Poadavky na rekrean lesy Rekrean vlastnosti lesnho prosted zvis pedevm na estetick hodnot, zpstupnn a pizpsoben lesa pobytu a pohybu (zvlt pmu) nvtvnk, a tak na podzen zjm lesnho provozu uspokojovn tlesnch a duevnch poadavk rekreant (Mchal 1973). K uren poadavk na rekrean lesy je teba urit frekvenci nvtvnk v urit lesn oblasti. Mra uspokojen nvtvnk je dna vynaloenmi nklady a silm nvtvnk a kvalitou rekreanho prosted. Tato kvalita je charakterizovna pedevm tvarem zem, objemem a druhem rekreanch monost a pedpokladem dalho rozvoje (Mrek 1971). Nvtvnci pitom nepikldaj mimodn rekrean vznam prodnm lesm a pralesm. Vzkum z roku 1971 ukzal (stav pro vzkum veejnho mnn SAV), e pnm nvtvnk je lep hospodaen lesnho hospodstv s lesy - 35%, lep dohled (zkazy, pokuty) - 30%, jen 2% si pej ponechat lesy pirozenmu vvoji (Mchal 1973). Mnohem dleitj je pro nvtvnky monost sbrat lesn plody (jahody, borvky, houby). Sbru lesnch plod se pravideln vnuj 2/3 obyvatel R (ik et al. 2004). 2.4.3 Popis rekreanho lesa Pro uren zsad hospodaen se rekrean les rozdluje na ti samostatn typy s rznmi nroky na hospodskou pravu lesa. Jedn se o lesn park, vlastn rekrean les a les normln, kter spolen tvo celek rekreanho lesa (Mrek & Kremer 1975).

19

Lesn park pedstavuje nejmen st lesa. Bv to psmo bezprostednho vstupu nvtvnk v tsnm sousedstv msta. Je dobe vybaven zazenm k rekreaci a hrm dt. V zahrani bv rozloha tto oblasti omezena v prmru do 5 ha. Vzhledem se vce bl parku ne lesu. Vlastn rekrean les zahrnuje sti hlavnho nporu rekreace. Je k tomuto elu upraven a vybaven rekreanmi zazenmi. Porosty bvaj v prbhu hospodskch zsah oddleny, nejastji oplocenm. Les normln je hospodskou st rekreanho lesa. Jedn se o zbvajc porosty, kter bvaj obhospodaovny jako normln vnosov les. V praxi vak bv arel vlastnho rekreanho lesa sten pohybliv k rozloze vnosovho lesa. Pi podrobnjm rozboru (Mrek & Kremer 1975) rozliuje nkolik psem lesa odliench jednak potebami rekreace a jednak potebami lesnickho provozu: psmo automobilovho provozu s parkoviti psmo vstupu, bohat vybaven elovmi zazenmi k rekreaci prochzkov psmo = oblast ticha a klidu psmo zakzanho vstupu = tba, oplocenky, chrnn porosty

2.4.4 Hospodaen v rekreanm lese Clem rekreanho lesa nen pstovn velkho mnostv danho deva, ale vytvoen lesnho spoleenstva, kter svou krsou a pjemnm prostedm zapsob nejen uvnit samotnho lesa, ale tak kladn ovlivn okoln krajinu (Mrek & Kremer 1975). Pi tvorb prosted pro nvtvnka lesa nesm bt opomjena skutenost, e vce ne nedostatek rekreanch objekt a elov technick vybavenosti psob na nvtvnka disharmonicky inky nevhodnch hospodskch postup a nepodek v lese (Morvek 1999). Speciln rekrean vybaven pak m smysl pouze tam, kde rekrean tlak pevyuje pirozen monosti lesa, nebo kde zjmy ochrany les vyaduj usmrovat lidsk aktivity mimo zem ohroen lesa a jeho prosted (Vyskot 2008). Vyskot (1999) rozdluje hospodsk pravy v rekreanch lesch na: a) Rekrean pravy porostnho prosted - uvolovn prchodnosti a prhlednosti lesnch porost - drba a budovn clench vhled v lesch - uvolovn drobnch odpoinkovch ploch v okruhu vznamnch porostnch prvk

20

- vytven a drba estetickch palouk a zkout v lesch - doasn rekrean vyuit manipulanch lesnch ploch - budovn a drba rozhleden b) Rekrean pravy lesn cestn st - obnova a drba stezek, pin a chodnk - tvorba a drba lyaskch beckch tras - obnova a drba cest pro cykloturistiku - vylenn samostatnch stezek pro jzdu na koni c) Rekrean elov stavby a objekty - ochrana prodnch a kulturnch pamtek v lesch - pe o regionln vznamn drobn stavby a objekty - vytven tboi a zabezpeench ohni - budovn malch dtskch koutk a hi - budovn a drba drobnch odpoinkovch a elovch staveb - budovn malch parkovi a odstavnch ploch na pstupech do lesa d) Rekrean ternn vzdlvac a informan systmy - budovn a drba informanch a odbornch pouta, rozcestnk - budovn a drba naunch stezek Druhov sloen rekreanho lesa Przkum z roku 1971 ukzal, e 52% obyvatel preferuje smen les, 23% obyvatel d pednost jehlinatmu a jen 4% vyhledvaj pi rekreaci listnat les. Na preference rekreant maj vliv poas a ron obdob (Mchal 1974). Clem jsou porosty smen, sloen z mstnho lesnho typu domcch devin, z odlinch lesnch typ devin a z devin cizokrajnch. V okol cest a prsek lze pout esteticky zajmavj deviny s atraktivn stavbou kmene a koruny, strukturou a barvou (Mrek & Kremer 1975). Ekonomick aspekty rekreanho lesa zen rekreace v lesch vdy vyaduje urit nklady, a u pro rekrean vybaven, rekrean pravy a rekrean stavby nebo na odstrann kodlivch nsledk rekreace (Mrek & Kremer 1975). Podle przkum veejnost pedpokld, e nklady budou hrazeny ze sttnho rozpotu - 41%, z prostedk sttnch les - 18%, rozpot mst - 15% nebo z veejnch prostedk s ast rekreant - 14% (Mchal 1973).

21

Lesn hospodstv zatuje tak ochrana lesnch porost a hospodskch zazen ped negativnmi vlivy rekreace, zten koly pstovn lesnch porost v rekreanm lese a tak ekonomick dopad rozvoje rekrean funkce lesa na ekonomiku lesnho hospodaen (Mrek 1971). 2.4.5 Hospodsk dvody nedostatenho rekreanho psoben lesa Morvek (1999) povauje za nejdleitj, aby nvtvnk lesa ctil vli lesnch sprvc jej v lese pijmout. Mezi lesnky a nvtvnky les mus bt vedena nepetrit komunikace. V n je teba vyslechnout nzor nvtvnk na sprvu lesa a ppadn vysvtlit potebu pouitch hospodskch zsah. Vn ohroen rekreace zpsobuj patn zvolen hospodsk zsahy, kter zpsob snenou atraktivitu porostu nebo jinak naru jeho sociln funkce: Mal stabilita a patn zdravotn stav Projevuj se kody na porostu zpsoben boivm vtrem, mrazem, i snhem nebo chadnut a hyn strom v dsledku chorob nebo kdc (Vyskot 1984) Nedostaten prchodnost Pstupnost a prchodnost zjmovho zem jsou klov pro rozvoj rekreace a turistiky. Sociologick vzkum uskutenn ve vcarsku ukzal, e rekreanti nehodnot u silnic pedevm jejich povrch nebo ku, ale jejich charakter (elovost). Tak dvaj pednost tradinm polnm a lesnm silnikm ped modernmi spojovacmi silnicemi a silninmi tahy. Zvlt oblben jsou poln cesty a vozy a travnat piny (Doleal 2000). Mal pstup svtla, plin zpoj Plin blzkost strom, kontakt a prostupovn korun zpsob plin zastnn cest. Tak absence vhled sn rekrean hodnotu lesa (Vyskot 1984) Monotnnost a jednotvrnost Druhov uniformita porostu nebo geometrick uspodn strom vytv nezajmav, i nepirozen prosted, o kter nemaj obyvatel zjem (Vyskot 1984) 2.4.6 Ohroen rekreanho lesa Zneitnm les ohrouj prmysl, sdla, doprava, zemdlstv. Problmem je tak tlak obyvatelstva na lesy v podob neleglnch skldek odpad pedevm kolem sdel a chatovch oblast. Zbor pdy a naruovn lesnch porost infrastrukturou, stavbami a inenrskmi stmi zmenuje rozlohu les (ik & Pulkrab 1999). Nebezpem se me stt mstsk a

22

pmstsk rekreace vysok asov a prostorov polarizace nvtvnosti a rostouc hi-tech aktivity (horsk kola, luny, tykolky), kter znamenaj pro produ (v urbanizovanm prosted navc zatenou prmyslovmi a mstskmi vlivy) vt hrozbu (Novk et al. 2006). Lesu mohou kodit i pirozen initel: hmyz, houbov choroby, zv a jin vlivy.

2.5 Mstsk lesy

I mal zelen ozy v prostoru velkomsta maj pzniv vliv na teplotu a pohyb vzduchu. Nejdleitj soust zelench mstskch ps jsou stromy a lesy. Jsou biologicky nejvhodnj, ale jsou i nejekonomitj slokou plnu velkomst, nebo vyaduj ni udrovac nklady ne ostatn sloky zelench ps (Mrek 1971). 2.5.1 Charakteristika mstskho lesa Za mstsk les je povaovn les v arelu velkomsta dosaiteln ve velmi krtkm ase (20-30 minut) veejnm dopravnm prostedkem (nebo pky) ze stedu msta. Hlavnm poslnm takovho lesa je slouit rekreaci a sportu, zrove obvykle pln i hospodskou funkci produkce deva (Mrek 1971). 2.5.2 Hospodaen v mstskm lese Rekreanti les hodnot podle monost rekreace a zpsob, ktermi pispv k jejich regeneraci. Zajmaj je zdrav a krsa lesa nebo naopak jeho nevzhlednost (Mchal 1973). Nejlep metodou hospodaen v mstskm lese je vbrn zpsob, nebo pi nm tvo pevnou vtinu porostu plochy pstupn a prakticky bez omezen prchoz (Mchal 1974). Pi holosenm a podrostnm hospodaen vznikaj plochy houtin, tykovin a tyovin. Vytvej neprostupnou bariru a inn brn rekreantm v pstupu (holosen zpravidla v nadpolovin vtin, podrostn v tetin rozlohy lesa). Mrek doporuuje uplatnit see, kter neporu estetiku lesa a krajiny, zv pliv svtla do porost a umon vysazovat pestej sms devin. Pi vysazovn je teba pouvat nepravideln spon pedejt geometrickmu vzoru porostu, a tak se vyhnout pli hust zaloenm kulturm. Je vhodn podporovat rznorodost porostu, a u jde o druhovho sloen nebo struktury porostu. Pirozen obnova, pokud k n dochz, je velmi douc (Mrek & Kremer 1975). Po estetick strnce je velice dleit slunen svtlo, kter by mlo mt do lesa alespo msty pstup. Zvltn vznam maj pechody mezi lesnm a nelesnm ekosystmem, kter vrazn zv pitalivost rekrean lokality. A u jde o kovit, lun i pasekov ekosystmy nebo vodn plochy, pechodov psy vytvej orientan linie, podl kterch se rekreanti rdi pohybuj (Mrek 1971). Je proto dleit ponechat nezalesnn plochy nebo

23

alespo trval vhledy na zajmav msta, a to i v mtnm vku porost (Mchal & Volouk 1972). Rekreanti se s oblibou zdruj na pechodech mezi ekosystmy. Roztrouen skupinky strom jsou rekrean zajmavj ne jednolit porost. Podle przkumu z roku 1969 v Nmecku jsou lesn louky a svtliny nebo irok lesn cesty v souvislm lese nejoblbenj pro 51% rekreant, zatmco okraje lesa pro 18% a souvisl les pro 23% (Mchal 1974). Na okrajch lesa, pasekch, mtinch a v okol vodnch ploch je proto vhodn soustedit rekrean vybaven a technick zazen pro nvtvnky (takov, kter nenaru estetickou hodnotu). 2.5.3 Rekreace v mstskm lese Rekreace je innost lovka v krajinnm prosted, kterou realizuje ve svm volnm ase a kter slou regeneraci jeho fyzickch a duevnch sil a uspokojen jeho osobnch zjm (Vyskot 2008). Je jednou ze zkladnch urbanistickch funkc. Prostupuje strukturou msta, je zastoupena ve vech mstskch stech. Vyuvn monosti rekreace se stalo soust ivotnho stylu vtiny obyvatel. Projevuje se mimo jin i v zeslenm nporu na plochy zelen a dal zazen pro aktivn rekreaci: plovrny, hit, sportovit, zbavn parky, ale tak na dopravu, technickou a obanskou vybavenost (Mejsnarov 2007). 2.5.4 Rekreace, ivotn nezbytnost Vnm problmem je v souasnosti fyzick aktivita dt. 2/3 k ve vku 9-12 let trp nedostatkem pohybu, co se projevuje nadvhou. U dt je nutn dt vt draz na bezpenost. Aby mly motivaci k cest do lesa, je nutn zajistit vhodn podmnky k rekreaci (prostor pro hry, jzdu na kole nebo kolekovch bruslch) (Wolf 2008). Pohyb v prodnm prosted vznamn sniuje agresivitu a konfliktn chovn dt (Wolf 2003) a m tak velmi pozitivn vliv na dti s poruchami pozornosti, u kterch vede k zlepen soustedn a zmenuje nebezpe jejich socilnho vylouen (Taylor 2003). Rekreace a pohyb jsou velmi dleit tak pro dchodce, protoe maj vznamn vliv na jejich zdrav. Pohyb v lesnm prosted ovlivuje sniuje nebezpe srdench obt. Zlepuje tak sociln status (Wolf 2008).

24

3.

Zjmov zem
Zjmovm zemm je mstsk les na hranici mstskch st Praha 4 a 10, katastrln

zem Vrovice a Michle (ploha 2). Mstsk les se nalz na vrchu Bohdalec. Jedn se o les s dominantnmi funkcemi rekreace a odpoinku. Podle Vyskota (2003) se jedn o les vysokho a vjimenho spoleenskho zjmu. Poet lid, kte jej navtvuj vak vypovd o opaku. Hlavnm clem mho vzkumu proto bude zjitn dvod, kter by mohly zapinit tento nezjem. Vrch Bohdalec je tvoen zsti kvartrnm pskem, trkem a st tvo pskovec, prachovec a jlovit bidlice stedoesk oblasti. Nejvy st dosahuje 273 m. Krom lesoparku je na nm pevn rezidenn zstavba. Les je ze severu a zpadu uzaven eleznin trat a stavbami drah, z jihu zahradami a zahrdkskou koloni a z vchodu mstskou zstavbou. Pstup do lesa umouj ti silnice ze zpadn strany. Z ostatnch smr nen podle map ani podle katastru nemovitost zajitn pstup. Lesem podle map prochz jedin cesta, kter kon na hranici soukromho pozemku. Z katastru nemovitost jsem zjistil daje o vlastncch pozemk. Ze 138 000 m2 pat 71% plochy Hlavnmu mstu Praze, 13% Lesm R, 11% eskm drhm a 5% soukromm majitelm (ploha 3). Tebae je na celm zjmovm zem les, pouze 80% slou jako lesn pozemek, 11% tvo drha, 4% neplodn pda, zbytek jin plocha, komunikace a zele (ploha 4). Z tto plochy tvo 30% pamtkov chrnn zem a 65% pln funkce lesa. Z porostnch knih Les hlavnho msta Prahy a nslednho ternnho mapovn jsem zjistil podrobnosti o druhovm sloen lesa (ploha 7). 71,6% tvo listnat les, 13,6% les smen a na 14,8% plochy byly stromy odteny a zstaly hol strn. Blzko mstskho lesa se nalz zahrdksk kolonie s mnostvm oputnch ploch a rozboench staveb.

25

4.

Metodika prce
Ve sv prci se nepokoum stanovit finann hodnotu lesa. K problmu pistupuji

z odlinho hlu pohledu. Namsto vyslen kod vzniklch ztrtou lesnho porostu nebo pnosu spolenosti jeho zachovnm se na vznam lesa dvm oima nvtvnka, kter do lesa vstupuje. Ve svm vzkumu se zamuji na vlastnosti, dky kterm je les zajmav, potebn a pedevm pak na ty, kter od lesa odrazuj a pobyt v nm znepjemuj. Pro posuzovn zjmovho zem jsem si zvolil tyto charakteristiky: o atraktivita: Aby mohl les plnit sv spoleensk funkce, mus mt lid dvod trvit v nm svj as. Posuzuji pestrost druh a jejich rozloen, projevy hospodskch zsah, uplatovn rekreanch zsah, rekrean stavby a objekty, drbu cest a pin. Jako zven rekreanho potencilu oceuji ptomnost sportovn plochy, dtskho hit, cyklostezky nebo naun stezky. Podle map se vak na zem lesa nenachzej. o dostupnost: Pro rekrean uvn je nutn se do lesa dostat a moci se v nm voln pohybovat. Nkter formy rekreace navc vyaduj urit podmnky nutn k jejich provozovn. Zabvm se pedevm dlkou a pehlednost pstupovch cest, kvalitou a hustotou lesnch cest a prostupnost lesnch porost. o bezpenost: V rekreanm lese se zdr pouze lovk, kter si je jist svm bezpem. Pokud bude mt pocit ohroen vlivem nebezpench cest, stavu a vzhledu porostu nebo pro ptomnost rizikovch skupin obyvatel, nebude se v lese zdrovat a podruh se do nj nevrt. Zamuji se na stav lesnch ploch, drbu rekreanho zazen, ptomnost sociln i jinak rizikovch skupin a dalch monch nebezpe.

Pro uren rekreanch nrok jsem si stanovil clov skupiny obyvatel: o Dti o Rodiny s dtmi o Dospl o Dchodci o Invalid o Lid se psy

26

Pi hodnocen rekreanho vyuvn lesa jsem posuzoval, zda spluje podmnky potebn pro provozovn jednotlivch forem rekreace: o p turistika nebo prochzky: o bh nebo jin sport: o venen psa: o odpoinek: o koupn nebo slunn: o pozorovn ivoich a rostlin: o sbr lesnch plod, houbaen:

27

5.

Vsledky

Atraktivita
Pestrost druh a jejich rozloen: Druhov sloen porost je velmi bohat. Stdaj se zde smen porosty s listnatmi. Porosty jsou stabiln a vypadaj zdrav. Projevy hospodskch zsah: Hospodsk zsahy jsou v stech lesa, kter nepat Praze (ploha 3) uplatovny spornm produknm zpsobem nebo nejsou uplatovny vbec. V sti lesa (ploha 7) byl porost stoletch devin holosen odten. S vjimkou oblasti rozmstn rekreanho zazen laviek (ploha 5) je les obtn prchoz a msty neprhledn z dvod plin hustoty porostu, lecch vtv a hustch ke (pedevm smen porosty jsou tm neprchodn). Bhem nahodil tby a dalch zsah bylo z porost odstranno velk mnostv odpadk. Ty jsou nyn uloeny podl cest (v ernch pytlch nebo voln, v map nejsou zakresleny, nebo pedpokldm jejich brzk odklizen). V oblasti s rozmstnm rekreanm zazenm, okolnm porostu a podl cesty smujc na sever (konc u prostoru pro vcvik ps a tvo asi 25% plochy lesa) je les dobe prchoz i mimo cesty. Tato st lesa je celkov svtlej a lpe obhospodaovan. Uplatovn rekreanch zsah: Rekrean zsahy jsou uplatovny vhradn v blzkosti jedin vhodn pstupov cesty do lesa (ploha 7). Vjimkou je osaml lavika hloubji v lese. U n vznikl pirozen prhled proti mladmu habrovmu porostu. Jedn se v celm lese o jedin msto, kde je do porostu rekreanm zsahem umonn pstup svtla. V celm lese nen jedin paseka nebo palouk. Ani na okraji lesa nevznikla dn travnat plocha. Vhledy do krajiny se nachzej pouze v aktovch porostech drah a na soukromch pozemcch v severn sti lesa (v obou ppadech se jedn o he dostupn msta a vhledy vznikly pirozen v dsledku slabch porost na svazch nad eleznic). Rekrean stavby a objekty: U vstupn sti lesa jsou umstny laviky a odpadkov koe. Je zde postavena informan tabule (ale dn informace). Oznmen o nahodilch tbch bylo pipevnno na kmen stromu (ploha 10, 14). V blzkosti zahrdksk kolonie stoj altn (psob vak velmi zanedbanm a netulnm dojmem ploha 11). drba cest a pin: S vjimkou dvou hlavnch lesnch cest a st cestiek mezi lavikami a okrajem lesa je v porostu velmi mlo pin. Jsou obtn schdn a msty na nich dochz k sesouvn pdy. Vjimkou je pouze cesta petnajc severn st lesa a cesty vedouc podl bvalho cviit pro psy.

28

Dostupnost
Pstupov cesty: Pstupov cesty jsem uroval od zastvek mstsk hromadn dopravy k okraji lesa (ploha 8). Popsal jsem kadou monost cesty zvl a tm vymezil mon pstupov smry a trasy. Od zastvky tramvaje nebo autobusu Plynrna Michle (jih) vede vylapan stezka podl zpadn strany zahrdksk kolonie. Cesta je msty ve patnm stavu a vychzej z n odboky na oputn pozemky. Je proto nepehledn. Horn st cesty pekonv schody, je proto vhodn pouze pro p. Ostatn nvtvnci musej pout jinou zastvku. Od tramvajov zastvky Chodovsk (jihovchod) smrem k lesu je vrazn stoupn. P me pout cestu skrze novou zstavbu panelovch dom. Pro ostatn je tato trasa pehrazena dvma schoditi. O nco del cesta (vyznaen ern) je bez pekek, ale v polovin cesty dochz k strmjmu stoupn, kter je pro dchodce nebo matku s korkem nepekonateln. Ti mohou obejt strmou st kopce po hlavn ulici a zamit k lesu smrem od zastvky Bohdalec. Od autobusov zastvky Bohdalec (vchod) vede jedin bezbarirov pstupov trasa k lesu. Zporem je nemonost vidt samotn les, dokud se k nmu nedostanete velmi blzko. Od autobusov zastvky Vrovick hbitov (severovchod) me p postupovat k lesu libovolnou ulic. Matka s korkem se vak mus k lesu dostat ze zpadn strany. Komunikace vedouc podl zpadn strany lesa (uveden v katastru a nkterch mapch) bhem poslednch 20 let zanikla (ploha 9). Kvalita a hustota lesnch cest a prostupnost lesnch porost: Lesn cesty (ploha 5) jsem rozdlil na 4 kategorie: prjezdn: cestou pohodln projede auto a umon voln pohyb vem kategorim zjmovch skupin (s vjimkou jzdy na kolekovch bruslch povrch nen dost hladk) pohodln prchoz: bl se spe pin, ale nijak neomezuje pohyb dn skupiny rekreant; s oblibou ji uvaj pedevm bci prchoz: pro dchodce, korky a invalidn vozky mohou pedstavovat pekku, jedn se o zk piny, pedevm na svazch a v mladm lesnm porostu obtn prchoz: vedou pkrmi svahy a jejich kvalita je velmi promnliv, bvaj zpevnn kmnky strom nebo zcela nezpevnn, msty se kraje piny drol a ujdj

29

Bezpenost
(ploha 6) Stav lesnch ploch: V severozpadn sti lesa le rozlehl ern skldka. Podl cesty je vytvoen val ze zahradnho odpadu (pedevm vtve), stavebn suti a dalch materil (pedevm plasty). V lesnm porostu se tak nalzaj dva psteky, kter pravdpodobn vybudovali bezdomovci. drba rekreanch zazen: Jedna z laviek je vn pokozen a altn by rovn poteboval rekonstrukci (nebo lpe pln pedlat s pomoc prodnch materil). Ptomnost sociln i jinak rizikovch skupin: Oputn zahrdksk kolonie (ploha 13) se stala oblbenm krytem bezdomovc, kte si zde stav sv psteky. S jejich ptomnost se projevuj charakteristick sociln a kulturn obte, ale tak strach o bezpenost dt a majetku (pkladem je ppad, kdy zlodj vykradl auto a uprchl pes kolonii bezdomovc). Dal nebezpe: Oblast oputn zahrdksk kolonie pedstavuje zdravotn ohroen pro lidi i zvata, kter na ni vstoup. Ponien ploty u nejsou rozpoznateln a prostor od lesa nic neoddluje. Nalzaj se zde ruiny star budovy hrozc zhroucenm, velk mnostv odpadk nashromdnch bezdomovci a zklady bvalch staveb, kter se propadaj a vytvej nenpadn pasti. Nebezpe pedstavuje tak ohnit skryt ve stedn sti lesa v pirozen ternn prohlubni.

Monosti rekreace
o odpoinek: nedostaten pstup svtla vrazn sniuje pouitelnost laviek ve vstupn sti lesa slou proto pevn k pestvkm bc o bh nebo jin sport: podmnky pro bh jsou velmi dobr, jedn se spolu s venenm ps o jedin rekrean innosti, kter jsou v lese provozovny (vtina ostatnch rekreanch sport vyaduje volnou plochu, kter tu nen) o venen ps: podmnky jsou ideln o pozorovn ivoich a rostlin: v lese je velmi mlo bylin k pozorovn (pouze v jarnm obdob ped raenm listnatch strom: fialky, modence), v lese je mnostv ptk, kter pes hust koruny nelze pozorovat a nkolik pr veverek o p turistika nebo prochzky: prosted je vhodn, ale nepli zajmav o koupn nebo slunn, sbr lesnch plod, houbaen: nelze

30

6.

Diskuze a zvry
Dostupnost rekrean oblasti, pijatelnou pro msto velikosti Prahy, uvd Vyskot

(2008) pro krtkodobou rekreaci ve vzdlenosti do 15 km, ale pi pouit mstsk hromadn dopravy je vhodnj asov odhad cesty 20-30 minut. Z tohoto hlediska je dostupnost zkouman lokality velmi vhodn, nebo je v jej blzkosti 5 zastvek MHD. Problmem je mal povdom mstnch obyvatel o existenci lesa a obtn hledn pstupov cesty. Mchal (1974) uvd, e funkn plochy rekreace jsou ty, kter umouj pmu lovku neomezen pohyb a bezpen a pjemn pobyt. st lid vak zbyten riskuje a pekrauje cestou do lesa eleznin koleje vystavuje se nebezpe srky vlakem, nebo si zkracuj cestu od mostu pes eleznici severn cestou po stn podl plynovodu (ploha 12) riskuj pd z vky na silnici (ploha 6, 8). Tak hospodsk pe zporn psob na atraktivitu lesa a rekreaci neprospv, msty i kod. Oblast zahrdksk kolonie se projevuje negativnmi vlastnostmi, kter popisuje Mejsnarov (2007): pidlovn pouze malch parcel a povolen pstek m dopad do krajinnch hodnot zem, nepodek na nkterch parcelch, skldky, neprchodnost zem, uzavrn veejnch cest ped ostatnmi obyvateli, nezjem o drbu spolench prostor a zazen pstupnch veejnosti. kodliv psoben oputn zahrdksk kolonie je vak mnohem zvanj. Psoben ptomnosti bezdomovc v bezprostedn blzkosti rekreanho lesa vytv sociln, hygienick a bezpenostn tlak na nvtvnky lesa. Ze zjitnch informac vyplv, e rekrean vyuvn lesa na vrchu Bohdalec je vrazn men, ne by podle jeho rozlohy a polohy mlo. Dvodem je mal povdom o existenci lesa, nedostaten snaha lesnk o zven jeho atraktivity, ern skldka a ptomnost bezdomovc na rekreanm zem. Pro zven rekreanho uvn by bylo teba sestavit dlouhodob pln. Jeho soust by mly bt alespo na sti zem rekrean zsahy (vytvoen paseky, proedn porostu, zlepen stavu cestiek). Dle pak upozornn na vznam lesa (napklad pomoc naun stezky, umleckho dla, kulturn akce). V stvajcm lese by mohly bt vytvoeny psteky a msta pro krmen zve, aby se zlepila monost pozorovn zvat (Dwyer et al.). Je nezbytn odstranit ernou skldku a zabrnit jejmu optovnmu vzniku. een problmu s ptomnost bezdomovc je sloitj. V prv ad bych vybudoval bariru mezi rekreanm lesem a zemm, kde ij. Dalm krokem by mlo bt vykoupen soukromch pozemk a jejich zalenn do rekrean oblasti. Po odstrann trosek dom a hustch ke by toto zem vtina bezdomovc velmi pravdpodobn sama opustila.

31

7.

Seznam pouit literatury

Coder, R. D. 2003. Identified Benefits of Community Trees and Forests. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. http://library.treecare.info/docs/BenefitsOfTrees.zip Doleal, T. 2000. Integrace princip udritelnho rozvoje do cestovnho ruchu a turistiky. Zvren zprva vzkumnho kolu K udritelnmu rozvoji esk republiky: Vytven podmnek. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Fakulta tlesn vchovy a sportu. Praha. Str. 85-124 (st 3. Ochrana prody a prodnch zdroj pi turistice a cestovnm ruchu) Dwyer, J. F. Nowak, D. J. Noble, M. H. Sisinni, S. M. 2000. Connecting people with ecosystems in the 21st century: an assessment of our nation's urban forests. Portland, OR: U.S. Department of Agriculture, Forest Service, Pacific Northwest Research Station. 119 s Hastie, C. 2003. The Benefits of Urban Trees. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Hewitt, N. 2005. Trees and sustainable urban air quality: Using trees to improve air quality in cities. Lancaster. UK: Lancaster University. Hledkov, M. 2006. Msto v krajin krajina ve mst. In Venkovsk krajina 2006. Sbornk pspvk 4. ronku mezinrodn mezioborov konference podan Centrem modelovch ekologickch projekt pro venkov Hostnn ve spoluprci s eskou spolenost pro krajinnou ekologii. ZO SOP Veronica, Brno. Str. 60-63 Kane, B. Kirwan, J. 2005. Value, benefits, and costs of urban trees. Virginia Polytechnic Institute and State University. Virginia. Kavka, B. indelov, J. 1978. Funkce zelen v ivotnm prosted. Sttn zemdlsk nakladatelstv, Praha. 235 s. Lipsk, Z. 2000. Sledovn zmn v kulturn krajin: Uebn text pro cvien z pedmtu Krajinn ekologie. Lesnick prce. Kostelec n. ernmi lesy. 71 s. Loek, V. 2007. Zrcadlo minulosti. esk a slovensk krajina v kvartru. Nakladatelstv Dokon, Praha. 201 s. Mejsnarov, J. 2007. Rekreace. Principy a pravidla zemnho plnovn, st C: Funkn sloky. stav zemnho rozvoje, Brno. Str. C6.1-20 Matjek, J. 2003. Vymezen zkladnch pojm a vztah z oblasti mimoproduknch funkc lesa. VLHM. Strnady. Mchal, I. 1973. Rekrean vyuitelnost lesa a jeho vyuiteln hodnota, prvn st. Lesnictv = Forestry: Mezinrodn vdeck asopis. stav zemdlskch a potravinskch informac, Praha. 19. sv. 9. st. Str. 767-780 Mchal, I. 1974. Rekrean vyuitelnost lesa a jeho vyuiteln hodnota, druh st. Lesnictv = Forestry: Mezinrodn vdeck asopis. stav zemdlskch a potravinskch informac, Praha. 20. sv. 4. st. Str. 383-405 Mchal, I. Volouk, I. 1972. Nrt estetiky lesa v tvorbe krajiny. Lesncky asopis = Lesnieskij urnal = Forstliche Zeitschrift. Slovensk akadmia vied. Bratislava, 18. sv. 2. st. Str. 159-176

32

Morvek, F. 1999. Program 2000 Zajitn cl veejnho zjmu v lesch u sttnho podniku Lesy esk republiky. In Zajitn cl veejnho zjmu rozvojem mimoproduknch funkc les, sbornk ze semine konanho v konferennm centru SILVA sttnho podniku Lesy esk republiky v Hradci Krlov. Lesy esk republiky. Str. 7-11 Mrek, Z. 1971. Rekrean funkce les a jejich hodnota. Studijn informace. VTI. 72 s. Mrek, Z. 1961. Stanoven ukazatel k hodnocen jednotlivch uitench funkc lesa. Vzkum ekonomickch vztah lesnho hospodstv k ostatnm odvtvm nrodnho hospodstv: dl zvren zprva. Praha, SAV. 97 s. + 40 list Mrek, Z. Kremer, V. 1975. Vznam lesa pro lidskou spolenost. SZN Praha. 225 s. Novk, J. Barto, L. Dykov, I. 2006. Problematika cestn st. stav pro ekopolitiku, o. p. s. http://ekopolitika.cz Novkov, E. 2000. Ochrana prody a prodnch zdroj pi turistice a cestovnm ruchu. In K udritelnmu rozvoji esk republiky, Svazek 3: Hospodsk sektory a environmentln integrace. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE, Fakulta tlesn vchovy a sportu. Praha. Str. 85-123 Papnek, F. 1972. Funkne integrovan lesn hospodrstvo a funkn typy lesa. Lesncky asopis = Lesnieskij urnal = Forstliche Zeitschrift. Slovensk akadmia vied. Bratislava, 18. sv. 2. st. Str. 109-124 Plva, K. 1991. Funkce lesa. Lesnick prce: asopis vydvan s. matic lesnickou a vnovan lesnick vd a praxi. Psek: s. matice lesnick. Str. 123-124 Sebera, J. 2004. Hodnocen lesnickch slueb veejnosti z hlediska mimoproduknch funkc lesa. Autorefert disertan prce. Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn, Lesnick a devask fakulta. Brno. 25 s. Sejk, J. Dejmal, I. 2003. Hodnocen a oceovn biotop esk republiky. Praha. Slab, R. 2004. Historie hospodsk pravy les a HL. Vron zprva HL za rok 2003. Brands nad Labem. Str. 3-7 Strachota, J. 1914. Estetika lesa. Praha: esk lesnick jednota, 166 s. ik, L. Pulkrab, K. 1999. Kvantifikace kod na lesnch porostech. Centrum pro otzky ivotnho prosted Univerzity Karlovy. Praha, 90 s. ik, L. vihla, V. ach F. 2004. Oceovn spoleensk sociln-ekonomick vznamnosti zkladnch funkc lesa. Ministerstvo zemdlstv R, odbor lesnho hospodstv, Praha. 71 s. ik, L. ach, F. vihla, V. ernohous, V. 2006. Metodika sociln-ekonomickho hodnocen funkc lesa. Lesnick prvodce. VLHM. Praha. ik, L. Pulkrab, K. Roek, I. Kov, P. Podrzsk, V. 2001. Penn hodnocen socilnekonomickho vznamu zkladnch mimoproduknch slueb lesa v esk republice. ZU Praha. 99 s. Taylor, A F. 2003. COPING WITH ADD, The Surprising Connection to Green Play Settings. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Vyskot, I. 1984. Vliv modifikovanch struktur populace smrku. Studie SAV. Academia Praha. 137 s.

33

Vyskot, I. 1999. Celospoleensk funkce jako veejn zjem v rekreaci, turistice a zdravotnictv. In Zajitn cl veejnho zjmu rozvojem mimoproduknch funkc les, sbornk ze semine konanho v konferennm centru SILVA sttnho podniku Lesy esk republiky v Hradci Krlov. Lesy esk republiky. Str. 7-11 Vyskot, I. 2008. Metodika vymezovn pmstskch zn rekreace podle funknch schopnost a ink lesnch porost. Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn. Brno. (CD-ROM). Vyskot, I. et al. 2003. Kvantifikace a hodnocen funkc les esk republiky. MP Praha. 186 s. Wolf, K. L. 2003. Urban Nature Benefits: Psycho-Social Dimensions of People and Plants. In The Benefits of Urban Trees, A summary of the benefits of urban trees accompanied by a selection of research papers and pamphlets. Warwick (England) District Council. Wolf, K. L. 2008. City Trees, Nature, and Physical. ARBORIST NEWS Vol. 17, No.1 Str. 22-24

34

8.

Plohy
Krajinn initel Vlil sedativn Mlo aktivn, Inaktivn, zdumiv uklidujc Polooteven, Uzaven, nepravideln horizontln prostoupen lesy, zpoj hlubok, stromy zabraj rovnomrn, 10-50% plochy stromy zabraj 60-100% plochy Rovnomrn, Uzaven probran porosty porosty s 50-100% m s prhledy prhledy do 50 m Smen porosty, Stejnorod tvoen 2 druhy, porosty jeden pevauje Stednho vku Mlad porosty Sloen porosty dvouetov Mrn zvlnn Dokonal Zelen, stbit, modrozelen Hndav ed Jezera Jednoetov porosty Mkk nebo ploch Dokonal, pehoustl Tmavozelen ed, ern Rybnky, tn

Ploha 1. Psychogenn vliv lesnch porost na turistu (Novkov 2000)

Vliv stimulan Velmi aktivn, Aktivn, drdiv potujc Lesn a Oteven a Uzaven, parkov polooteven, vertikln krajina skupiny strom zapojen, zabraj nejve nepravideln, 30-50% plochy stromy zabraj 60-100% plochy Vhledy Dobr blzk Mezi skupinami pohledy, stedn a 60-100% m a dlkov hloubky vhledy Druhov Smen porosty, Smen porosty, skladba skupinov nepravideln smen smen Vkov Mtn a Dospvajc a skladba pestrl porosty star kmenoviny Vertikln Sloen porosty Sloen porosty zpoj vceetov vceetov Silueta, Oste ezan Pilovit obrys Zpoj Uvolnn a Peruen a peruen mezernat Zbarven Svtle erven, ervenozelen, listov lutav lutozelen Zbarven erven, bl ervenav hnd kry Voda Vodopdy eky a potoky

35

Ploha 2. Umstn zjmovho zem vrch Bohdalec v mstsk sti Praha 10

36

Ploha 3. vrch Bohdalec - rozdlen lesa podle vlastnka pozemku

37

Ploha 4. vrch Bohdalec - vyuit pozemk podle katastru nemovitost

38

Ploha 5. vrch Bohdalec - s lesnch cest rekrean psluenstv

39

Ploha 6. vrch Bohdalec - problmov oblasti lesa, ern skldka

40

Ploha 7. vrch Bohdalec - rozdlen lesa podle pevaujcho druhu deviny

41

Ploha 8. vrch Bohdalec - pstupov cesty do lesa

42

Ploha 9. vrch Bohdalec zk pina na mst, kde by podle katastru nemovitost mla bt cesta

Ploha 10. vrch Bohdalec oznmen o tb

43

Ploha 11. vrch Bohdalec altn v pedja

Ploha 12. vrch Bohdalec plynovod

44

Ploha 13. vrch Bohdalec Oputn zahrdksk kolonie

Ploha 14. vrch Bohdalec Informan tabule

45