P. 1
Bartos 1886.Dialektologie moravska

Bartos 1886.Dialektologie moravska

|Views: 621|Likes:
Published by finnfolcwalding

More info:

Published by: finnfolcwalding on Dec 14, 2011
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

12/14/2011

pdf

text

original

4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek.) nesl a p. vedete. kolik doliovati.*) Píborské tvary: nesete. na p. že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. . úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. Znaje pesné jim. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. jako jsou skon (skonání).širokém okolí užívaným: nesete. rozmanité zmny hlásek tam v náeích. a lok. nes opravují k téže domnnce. ciziny bez nichž e pesných termin. jimž nemohou ro/. mlaba. tvarm v dalekém . nikdy obíral. : MsíPozoruhodná na p. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov.umti. i školy). Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. záida zaízení). Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. Meziíí s Krásnem. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. a m. Lipníka a zdá se. Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. mn. A náš jazyk spisovný. toho kdy podobným. sklonných á''í a ')/'. (vykládání). platba. slyšíce je jménem sob že i cizím. Vykládaje na p. mne (pedlož- dat. j. Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví. ba žádným tomu. což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému. Hranic. tetka zavedl. zaved. proti tetka. posvítka (posvcení. jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . dtem o vcech.Tak osadníci mst. . obraz (pkný). spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. Leckde snad i moje nevdeckou. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními. režné).iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. kyselé plátno (hrubé. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem. Val. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. seba a m. j. Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. susedove tla. podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. jest v té píin zámna. vedet.

Dvorský. prof. Bayer. professor v . Však to vyžadovalo práce nemalé. dr. c. ctihodný vlastenec p. kteréž ve spise tomto podávám. slova Edv. Daniel Sloboda. p. abych zbytené rozvlánosti. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal. Tomáš Smýd. ostatní atd. slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. sbíraje nejen materiál dialektický. ministerstva dvouleté dovolené. jak se domnívám jejž dosti úplný. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. Ant. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. Machá v Brn o náeí keleckém. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. jehož jest výteným znalcem. v Prostjov. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. dr. rozpádal. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. Tebíi. Slova i fráze valašské poslali mi pp. prof. P. p. bylo zachycovati z hovoru souvislého. jejž mi p. uitel v Jersín. p. u. pouil mne o náeí frýdeckém. okresní inspektor cedulek mi pispli. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. Ignác Tká. viká v Olomouci. fará na Lhot u Luhaovic. Frant. Pikryl. k. Ant. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar. P. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. Kachník. „jak stádo bží". uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. fará na Rusav. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. bylo každý tvar. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. Ant. Ostatek dosti na tom. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. k. Rom. k. Jos. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. nýbrž od lidu samého. Le vdom. ev. Koželuha. tyto Slovníku a c. editel eského gymnasia v Opav. Fr. íkadla. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. pp. Karel Lysý. c. Stojan. k.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. Tak staiký. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. Hradišti. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. c. fará v eladné. kaplan v Píbore slovy píborskými. slovenská uitel ve Vyzovicích. Kotova. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. Abych s tím mohl voln manipulovati. Fr. uitel Jos. professor v Uh. zvyky a obyeje. Peck.

Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili. Fr. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. jakož bude pipomenuto. února 1886. pánu Karlu Frkovi. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. Bartoš. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. kterýž mi. nyní roce. i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož. kooperatoru v Koryanech.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. I. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c. . jakýmkoli V Brn dne 10. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. k.

Náeí slovenské. .I.

.

*) *) i Píšeme „slovenský. Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají. Hovoran. jmenovit pomoravští. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka"). a a jdouc tu na Brumovsku. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. pechází na Zlínsko. Klobucku valašského. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. Alenkovice a Nová ddina levém (n. na štít: „N. Prušánek až k Podivínu.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. slovácky" ponvadž i Slováci sami. slovensky" místo obvyklého „slovácký. Milotic. N. Mistína.. kdež jmenovit osady Žlutavý. ves) k nmu náležejí. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy. kdež se stýká s uherskou slovenštinou." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu.

.

ch. s. troník.). é. Rznoeí zlínské. Loužkovice. str. . za naš rža. ú (). 8. ž. chóra. e. j. Želechovice. g.I. . húfy-fiet. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. . dóm (dom). í. zlínské í. lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav. p. B. tyto hlásky: a. v. Píluk. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. f. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. Rznoeí f. u. Na severozápad bydlejí Handci. d. ž. bží. . od sebe rozdílných. pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. Jaroslavice. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. výr-vír. b. c. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. . nejbližší ddina hanácká je Rackova. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. zvoní (srovn. m. dobe : dv krátké chvála. r. . Mlatcova. p. m. pisk. róchat. Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. za t. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. se n. dobrého. á. má 1. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . chlap. Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. z. my-mí. Hláskosloví. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým.znan se lišili ode všech svých sousedv. 3. t í. h. nýbrž i kroj. ježto jsou: Prštné. Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. Kudlov a Beznica. kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . za kterýž samo se pokládalo. . š. mluvíc o Hanácích. o. v. dz. i. zbóník. byíy-bylí. . 2. ó. o hláskách vbec. k.

v ^u a lú. chíp. 1. šklbat. jsouc tu krátká. lež 5. 6. plnit. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). klzký. 6 — a neliší se nic od y. .. v hoferstvú. Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). tu dlouhá:' o šphú. Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. množ. ží. tlstý.— Po sykavkách Toto i s. kl 7. fjertocb Moravan bez namáhání o. ý. vchtitý (vrchovatý). 4. Siný zní jako : z. mjilý. chíp lepit (klížiti). kadle. žignút (píchnouti). koze klobáse (nom. valaštin a laštin. vyslovují se ob íslovky dvojslabin. klbko^ kadtb. c tvrdne i syn. drn. pádlit sa. kdel (houf). síneko. (ani). „já o vozi a on o kozi. ž. se). Šklbal. zhíbka úkol samo- (hloubka). glgat (deglutire). stíkat. sipt jako sypat. Slabiky hi. peze^ pozvihová. kupa. na poli). zvo (srovn. slabikotvorné. víiat^ . žr. zgrbnút (zdechnouti). s 11. 10. XVI.. 9. podobná v té píin eskému stedníma I. jako: v mei. zima. ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. lapí (chytne) — lapí lež (liege). v masi (lok^ jedn. agan. cizí vci jako kosy. í žbat. p^ vi. fe. husi gagocú. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. šigat (lámati halouzky) a m. lyko-líto. ani nevysloví. trn. dlžen. síp (sloup). astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. v lesi. krvú. potom v Mí. chlpat. jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. gombík (knoflík). 6e. mi. lepit (udeiti) (sedí). Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. brablc. ohpara. j. dhý. tuh-lud. pi. vlas (vlastní). chlm. kosi. Pehlasování. *) : Dlouhé (v. asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). kže. 1. zingnút (udeiti). rže). 8. . a sda. pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. ve. Slovník). šrk. *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. týž mé v moravských pjivo. šrbatý. mkce se slabým jotovým pídechem. krmit. (chlpnutí). plut (plovati) plut (plivati). klzat. klu). Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. zemú. trní. laluja. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové. ve stívoch. ná- eích ped znjí o. hlboký. žitý. A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. gdy. nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. cyzý vey. zyma. (oni). Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. V matrikách st. jako: mee." O promnách samohláskových. zingra (jiskra).

polúbit. 2. (pama). hovzí (hovazí). jedn. íká obyejnji vajíko. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. etaz. za boží muk (božiu) a gen. buvol). jedn. vedle vajco 3. poklúzat. juh. zehítý. z nenadání (nenadána). mn. smít Proti jest a sa. tžký (ažký). vzoru pole: se moe. šidit (šudit). : dosíhat. kožuch. vzoru lekat (lákat). poklid. visat). ozíbe mne (zebe. žúžata) — vsíknút. kviela. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. tídy a pehlasovala: kleet. vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. tídy vzoru háti: hít. Samohláska n pehlasovala a) cítit. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. okíí. c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. vzoru pole: polom. žabíjat. stavaj. prodaj (vyjmouc obyej. . akk. ps (pas). obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. kluka. kdežto slovesa III. etázek. : boží muku. svázat. a instr. šúr. srdce. jezero (jazero). ušú ***). jedn. ž. kuate. kiet. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. lože. : do náruí (náruá). lehký (lahký). pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. jazovec. eštin pít. pam znamení v e. tídy tchto: hoet-hoél. poklidit. do oí. V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. zabe). Krom toho ve slovech : píšetka. lišaj. kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. majstr. duál. kuati (telací). uch. a vok. ž. držet. macocha. kí- želka. . plíce (plca). stávat. okít. poklízat. Toliko pehlasováno nesúženo v genit. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. žúžel (v. obilé. *) **) postoupila. cizí (cuzí). na poloch. ***) V mst pehláska znanji /. smíl sa. mkký (rhakký). uzíbnút. tídy (optovacích) házat. plut. u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. v nkterých slabikách kmenových: šika. ut. pehršle (želá*). mžikat (mžukat) se . pazka. úra. pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. jedn. **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). viset-visél (podl. V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. híí. . se: lid (lud). bez uší (oú. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. sice drží se nepehlasována bruch. vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj.: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). hoat. líbit sa. pít. trovo. zapíhat. pádio (pedivo) paza.

mluvit. staúvám sa (iterativa sloves VI. ruka svrbla). V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. plch-plšek. léju. veera. chodil. bíju. enúvám. stojím-. ženit. veeru . init. pékí. klóním-kláám o v o. slunce. : šest- šéstý. tídy mají o krátké chodit. nutit. hrb-hbek. rubat. pracúvám. prosím-odprášám. lozit. stanivá. pakli jest dlouhá. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. podlévá. pénit. hojit. medvka. nikdá. cabat. kup vám. nocúvám. 2. milování. ronit. tídy). céra. trkat. mýju. f) Slabiky pij. sedn-sédmý. vozit. kropí-pokrápá. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. róchat. Optovací slovesa IV.vy právám. zakryj. dójím-nadájám. ukrít sa-ukat dhat. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. vlk-vlek. dovolení ale : ká- zaní. a V. popíchá. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní. zdžat. *) sa. žbat. indová. straším. krmit. seévám. chromát. srkat. kúl. kuli. . kamení. veer dle. smje : sa. tancúvám. žaludek. d) V inném píestí kmen zavených I. néni (není). vinit. sa lúší). zvonit. téj dobréj. stolvka. kleévám. védí. seél ale: : : : . v ?Á: arúvám.odstrášám. naprotivá. tržit. malování. smrkat. : cenit. nosit. odclo-nezacíóaj. a. ert. osn-ósmý. plnit. lešení. evanélium. vrzat. tužit (sýr tužiti = lisovati). dupat. ledvá. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. hnojit. ménit. klonit. -M sa. hograt. erný. drobím-pedrábám. 1.: —8— Dloužení. choéní. pálení. o v d: kroím-okráám. ej. prlit. kojit. honit. vezl.*) vera. slyšévám. papež. trápení. volala. vrata. chodilo. -bojím sa. šíju. e) sedli. strójím-odstrájám. zhat. chlopit-chlópat. Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. viévám. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. volat. Zví: r v : vrcch-víšek. e v mkké dlouhé e: umévám. — a v d: pravím. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. chlpat. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. rojit. svbí mne ruka (rža vonla. lúšit (vyká chrkat. d. atd. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl.

-a^. Krátí se ídit-iditel.. p P^D • P^ P^^^ loka.. práská! (biem) pazoury. stát. husle. 6. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. v zim. lék-leka. šito. dat. noša. šestý. možeš. škrabat — dojím (krávu). mostek. raná.a: pomáhat-pomaha. plut atd. krást.— : : —9— 3. mt. hruda. Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. po let. san. luza. vitam vás (ale pkn vás : : vítám). drát-drata. jest (jísti). = : 3. (hieme. — se ale ovšem: : hrát. uhel. mak. mucha. šestéj. — luskat t. mn. spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). psát. 5. dvei. práh. o p sedmým. d) v dative mn. lok. kdovíjaký. lýko. misa. kana. om se nedlouzí chlapom. kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. krav). Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). zatloukali kly. dojím (sním) zemáky atd. kravama (gen. pruh. puto. luskat prstama (schnalzen) (praští). hlina. kame. Zliák. kravám. šit. telatom. b) ve skrácených lhát. klobuník. j. 2. stíkat-stika. chtt. para. osmý. rýnský. zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. kostka). a instr. kmenové krátké: stromek. pst. klada. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). psaní (das Schreiben) — c. past. n je jáma. ten j. luh. kmenová samohláska jmen Zlín. rynšák. pit. psáni (der Brief). do pásu (ale pome za pasy zápasit). pás. ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. hrách. 4. bát sa a p. dubom. v pust. sila. mrazem. bláto. jichž eštin vznikla pízvukem tylo. dut. krávách. kut. oechy. skala. — koár. mí noha. 7. vt. Podstatná déš. pojím (sním) — pojím (spojuji). koza. bvijaký. vitaj. . mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. aestate) — v zim (v chladu). Rýn. kl. lipa. šava. Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý. : . koom. mra v odvo- zeninách: zHnský. kryt. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. v lét Krácení. 1. mil. sedmý. bránám. Ve slov paní pozbývá i délky: pani. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených .

troje. sovný jazyk pipouští. múdrý. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). po kolensky (po kolenou). a p. jako : vidly). 2. patos. Seslabování 1. V mst. oboje. knýp a p. : : šenké. pha. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). Rozšiování. Stahování. mrka. kocúr. tú veliká vodu. po i: bliskat. snh. c) ve pípon -é\ klempé. tente. od malý. talí. malér. .. viéí-y's (=. w v y v z okýat (okounti). pilí. ***) V mst malí. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. šenké. Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. ave: o v u\ o v e o : oštera.**) te. veko. : 2. zíypnút v. pehršlí. ošterný. klocek. uka. zdoly. ani tam. a sesilování samohlásek. v z: ?/: lubivý (libový). želé. nmecky vískat. héct. sromot. petržele. štyé. . Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. pehršle. chrastl. a -^ o\ lomcovat lamcovat). kopys. íica (etice. víc. kohút. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž. tajat se : (táti). mynáé. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). éct úží se ve slovech íká. táte. 2. zlúpnút (s chutí snísti). Tvrdé é neúží se nikdy. vedle klempé. meža. dvoje. znovy. Seslabují se: (v. zelí. petrželí. talé. V leda že 1. spš (spíše). obilí. tvoje. : málo kdy svojích a íslovek 2. výhlav (vijohlav). jako: hýl. vc (více).: 10 úžení. spíš. vtr. tote. kde toho i spi1. Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. kút. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. vidl-li jsi.. od póly. budu. *) **) V mst: snih-snihu. polívka. pilé. 1.

skrz. ohebto (heblo). i s o u v á n í. kupujem. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). labua. v o : o v a: hamatný (homatný). sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. i : blacko (blatisko). veza. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. stráža. požat (požiat pjiti). ode dveí. opraa. pod. ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. bližej. kupujeme. dobrá mysel. To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. jedn. vcej. jako vodit. blíž. ve Skalici. meza. zavý. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). pahnozt. P 1. ve pídavném veliký.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. obrus. pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. . *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku. nesnáza. 2. spšej. prasacko c) ze slov pchat. Neodsouvá vzoru da: hráza. ase slovesa idu. peze mne. kaa. volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . gen. vichor. dte. i se v kosých pádech slova poheb pit. — to? = Neodsuto v imperative otevi. nad. smraiitý (smrdutý). 1. níž. skrze mne. os. pedchází-li nebo v robsko. huspanina. zere. pchá mne v boku. telacko. papua. nosit) v n: klupat. : zám : (závj). se dóm (dom). zatékat. zametat. pípony odsuto a) od infinitiv: nést. nelza. tozit (iter. sloves. e se odsouvá a) v 1. *) pchá. mý (v. ale: zahemuj vz). jem (jemu) b) v píslovcích 4. kleca. ve chlév. rancllík. pich to do kapce — ale . vysej. od poheba. sedt. ostroha. u odsuto a) v dative jedn. v e. e e e v o: poíynek. vichora. menj) c) ve slovese okávat (oekávati). vyjmouc imperativ: 3. kravsko. chléb). babsko. : Nevysouvá 2. žama. vc. utkat. koncové a jmen. di. b) má a : nesem. = mírni se. pede v nejnovjším slohu eském. Tvojem mladším : bratrovi. moset. na a. os. ve pít. žbrunda. obrua. mn. pjdem neseme. napká mu (tlí mu. málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. poznov. travsko pchaní. pes. pede mnú. spš. kde 1. ke stodole. poheb. strža. jež se skloují v eštin dle hra. v tch tídách (v. mu úzko ale . nižej.

s. v. už. souhláskou temnou 2. mu eše šezd (šest) groši. V násloví: Ozef se (v. . Vytlate vs. kafka. r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. k ním. kubme. Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. z rechtorem. izba. . " 1. na krai. hiát proti zjeovat. g evanélium. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. nosti dle síly zvukové. g mýtu. g. svj zvaž (vážiti) . 3. piák. mý. Poháá ju našeho. jaboru. iskra. dz. Rozeznáváme v k. z. ju studénky stála. taká plaba. íkavec. ít. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. ch. enom. g yným. Pdadvacet.: 12 — Hiát.*) ped osobní píponou me: zme. Nidz u náz nenandeš. Vbec j 2. píává. ž. zaplame. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. osa. istý. se mnú. bóíja sa. Tvoje erné joi. jošidí švihaja. staúvat sa slovesa sta viti se). i ve stedosloví i v násloví. píin c. staovat a pauz. upežme. Jb) ped samohláskami ped /. se O promnách souhláskových. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. pauina. oje. g oltá. h. eštin astý bývá: paúk. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). Jozef). ropka. ze g strýcem. g naším. d. n. V o písních hiát a. t. z lopatu. íšerka (ještrka) atd. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti). ba eše. Spodobování souhlásek. (iter. 1. napóím. žebrat. piavica. ž. joka utíraja. (jdu). ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. s nmá. abyzme. íva. g uovi. k nám. pozdraovat. /. nehrne. w. kvt. p. Daj mi nš. souhlásky . Ostalo I. z Abrahámem. — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati). s nama. fa b. ale: štátuja. — a Ped i nepisouvá j : idáš. . Ve stedosloví piovár. idu tém mizí: naím sa.

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

nom. .

chajda. nom. beza-bezí. pánva-pánví. 3. stqjaky. modlitba-modlitbí. tolik búek v lét"). zám. mláde. chalupa pišla do ciza. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí. zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). jablo. da. nkterá pídavná: 1. mn. Pani misa-misí. str. /a. dížen-dlžna-dlžni. Pídavná jména pisvoj ovaci. vymlácené. kráde. asto se konívá v ených v 6a. vdomky. kapca-kapcí. na to hlea (= z vtší. ležaky. V nominative jmenný tvar mají jenom 1. akk. — 2. pán. palma-palmí. zhta. z prvu. lampa-lampí. : je to enom z vtša oprané. z mtadu. haluz. hospody. (pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. — živ- živa-živo. steše. zb. štvrta druhu. ta. oách-ušách. ocel. kleaky. ta. súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . prodat obilé na stojato. z blíža z mensa je to hotové. 2. svaba-svabí. znovu. koza-kozí. da skloují se : rozkoš. pa. škoden. tichy. za. 11. po po mály. ia. po p p tea. mn. (rr^ i na ležato. a st. ruce— na ruku. oí-uší oám-ušám. mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. vzdálenosti). Genitiv mn. vidomky. fajfa-fajfí. po nmecky. klobása-klobásí. nohy do noh. kuchy. na sucho tichu sušené). toka.: Dle vzoru 21 drbe. pí. : p se pravideln íslovek druha. oima-ušima. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. Steša má v gen. zorta-zortí. forma-formí. 4. Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté. súsed súsedového. kudel. z dalša. (= paní) v nom. stvrtu. maštal. rád. teu. wa. zv. jedn. 5. : charba-charbí. Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. sí. minuta. za stará. barva-barví. desátu rýnském. Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. škra. menší udláme to z kratša. Dvojné íslo.minutí. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. kúpíí ovoce na syrovo.chajdí. vinen.). od jak živa. Jednotné íslo. povinen. ua. je zaplaceno. í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. taksa-taksí. hlave. sedaky.

: s desíti chíapama. je-li íslovka bez substantiva. — dti. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. lioch. té — styé tech ž. gen. Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. instr. kterýž. všecku vyku. hosama atd. lidí. instr. íslo. ve lidé. jedn. dat. pti a ticíti. súsedovým súsedovú Množné nom. V do obci. mokra). ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma). dat. mn. IV. a st. všeckého ovsa. složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. gen. doch. dtí. : nom. hosom. akk. živ. ale: o dni. po dni.) den ^ má v lok. súsedovi. dn. Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). akk. gen. m. sucha. všecko žito. po dvúch a padesáti. všeckéj vyky. dti. všecka vyká. lok.-22 $ gen. instr. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. instr. i-kmeny mužské mimo gen. lok. sítima . pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta. liom. oves. s demá obyejn -i ped pti dama. lidima. loktí. tírohý ktobúk. . kosti kostí nom. dat. jedn. hostí. všecko gen. všecka. dom ze zemi dtima. i-k mny. všecko: všecek oves. kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. kosti kosách. lidi. dat. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. všeckého žita atd. gen. všecek žito. se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova. spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima.

má Skloování námstek osobní ch. jemen' Vyká. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch. Kmeny souhláskové. v gen. gen. Ostatní hláskové: kame. kamea.. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. plame a j. híBata hiíBata nom. 1. krvi. akk. instr. emen. mrkva. (-y) híBatem híBati *) lok. gen. dat. instr. . mn. tykva.23 - v. . vyjmouc krév^ jež krvú. kamen. pánva dle vzoru ryba.

tyté. : 2. jedno v ísle jednotném. Ten buk je velice híaný. ono ho. toliko v nom. gen. sice drazný: ho sa já nic nebojím. dat. v gen. instr. a akk. vylez pro ni. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5.- 24 - Skloování námstkové. lok. jedna. i bezpedložkový Pámb jem odpus. jedni. dvúm dvúma. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. v ostatních pádech dle skloování složeného jedných. gen. dvúgrejcarový. tote. tvar — : groška. Dativní tvar jem jest sem k nm. nom. ji ony ich ich ony ho. instr. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. akk. táte. V akk. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. jedny. jednýma. em. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. akk. Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. lok. v ísle mn. a lok. jabko. jedným. vysouvá: tohte. mojém . 1. Sesilovací to mní — . nevylezeš na ni. dvú- V nom. ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. bývá jeho jen s pedložkami o životných. jeho mu. instr. 3. sednu si na ni. dvá-dva dva dv dv dvúch gen. akk. ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. jem ním ím nmá nich. nom. dat. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom. dat. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). nom. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. nom.

Tvaru -ára jen tehdy se užívá. máu-má. zpívám. -ám ve 3. íja: amíja. kupuju. dvojího-dvoju-dvoje. os. moct pat. pískám (val. dívám sa. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. máj. véct. mých atd. dvoj ího-d voj éj. smt. dímat-dímu. vt. os. bžat. -ajíí: stílaj. kdekoli druhá os. lét. dvojí-dvojagen. j neodmítají dobréj matce. hoet. jejinéj . tlct. k plynným r rozlišují tyto hlásky. : mu vru. mlet bit. hvízdat-hvížžu. zrát. na mu híšnú a i p. lehnt-umt. set. Stát za boží muk. t. kleíja. mn. plut. pít. — V písních vyskytuje se tvar mojin. ped w a ú v 1. vo kterýchž u se skracuje.atd. mn. sázat. smíja Slovesa V.: možu-možú. hážu-háž. lízat-lížu. žat. vít. héju. kvéct. mého. házat. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. os. jest dobrýma. viset prosit volat. mn. hít. smít sa hynut. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. vzít dít. mn. : — divu sa). sážu-sáž. mají v 3. pnu. válat mají kráju-kráj. jfjina. hoíja. zpívu. mít. téct. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. lécu. myt. jedn.. os. -dm.^ 26 - Stažené tvary má. es: nesu. asu koní se všude v ?í. ryt. jedn. pravidlem však jejiného. vzoru tesati mají pravideln v oru. a 3. péct. na svých místech vytené. a st. tást. : krájat. 1. héct. dvojí. látat-lácu. krájat. trkat-tu. jedn. plet. os. sbíu. míšu-míš. má milá. tu-tú . mužs. v -im. jedn. akk. Koní-li se os. mi ceíá rodina. lézt. Místo její užívá se jcjin. péju. dat. bíju. a. valu. ž. Uritá pídavná v dative jedn. hrub od asování eského. ale též sbírám. nebudeš mojina. strhat-stržu. Toliko podílné : : íslovky instr. klást. máct. asování. nojsoti ve reních: na astý. mn. neliší se — — — — — — 1. bójíja sa. zaat. okít. vyzvukuje v 1. tob otec nedá. prosíja. jat. Iterativa V. Infinitiv: nést. hrýzt— past. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. peu-peú. pást. mojino Nebudeš. jejino. hrát. méct. zívat-zívu. kiat. súkat-súu. — — První osoba pít. léju. at. létat- vtat-vcu. dat a lok. 3. mojina. máat. stávat kupovat. g. ajú: stavám-stavajú. jež mají v lajú. za to v gen. obojí. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. Slovesa. dvoje. plut. Skloování složené. os. ic: orát- párat-páu. sméju sa. jedn. krást. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. má vo- vezu. Instr.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. odmítají u: dobrém lovkovi. míšat. rst séct.

je. teša. ro- žihám. napal. zhlupit. zavitý. híí. pomož-pomožte-pomožme. veda. tišit (tisknouti). Slovesa V. šlažit (šlehnouti). pech. Sloveso byt. z. vykopá. ty bua. živa. vesms pravidelné p. krma. najat. kupuja. vázaja. hynul. eža. va. pékí. zme. rožéí. stavaja. sem: Pe- chodník jest to (schopen). Mnohá chytit (ne : slovesa II. jest ím.: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. mají tvary uat nikdy najmul. su. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. dúl. pobžím (pobhnu). nerožihaj. dajú. néni. ždúit (ždurnouti). mja. pech. zemletý. chél. ia to . zim. vyprosený. os. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. . Pechodník jest jenom jeden. m?'. skíl. veza. ideš. pech. sednisednte-sednme. roz- drápit. prostítý. : utnout a — Rozžžati má: rožnu. lél. Sloveso dat má : v 3. podepítý. smíl sa. najma. zašlápit. svéj Chtt má chcu-chcú. píí. ušípit. jedn. chca: chca práce. pítomném ase slyšel sem. hora. Pakli jest slovesem pomocným. Met má pech. Slovesa tídy.. jejichž : kmen rožít. má v 1. mohl. rožni. mají delší tvar v aja: púšaja. Nechat má nech i nechaj. tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. sypa. — / pr. pítomný. ide. kupovat. má v ase pít. lízaja. naža. voíáí. uraja.: idu. str^ vr. dut. voíaja. sea. kiáí. mu udlat. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa. ždušit (žduchnouti). nesl.. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. zatepá. oa. dýchaja. Píestí trpné má Kmeny I. je-li slovesem uritým. pá- PHestí bita-biío. povza takto : . rozšípit. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. nechat . si. tídy or. ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. . on k tom néni súcí nic súcí. pít =^ pijít. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja. mn. rozkúpit. ukúsit (ukousnout). (zimou). bíl- sméí-smía-smli. tél-teli-tely. kmen se koní souhláskami píša. leza. keša. nejste. žat. tvrdé hlásky nesa. stúpit (stoupnouti). jeza. os. dmul. saja. zapál-zapaía. íja. kyša. n. dímaja. vydrápa). jest eša. koní nosovkami m. : chytnout). tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. inné'. jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa. pech. daja védét : víja. íova. nejsi. zakusit. dlouhá. zedl. vydrápit vyplazit. mizí. (transgr. odítý. zamit (zamknouti). jichž prostý s. pech. plešit (plesknouti). tvary urité: nesený-á-é. lišit (lisknouti). sú — néjsu. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná). samocha. prosil. zavi-zavete-zaveme. kázaja. seda. néjsú. roža. néjzme. spa.. d t n zmkuje a toliko paa. lepit (lepnouti). ale: necha. zehítý. vyrýpit. asuje se v ste.

. ušami. ova. Domarád-Domaráé. : Hromíkv. íslovky jeden. štyrma. Tamtéž zní instr. *) drží se och. dativ dvma. nn. Sudice. Slaviín. a zlínským má v dative jedn. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek. v instr. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. ÍBojkovice. s pedložkami pezeií. : ") „Mladší íkajú Formánkj. ova. v Nivnici. Rznoeí záhorské. Osobní námstka on (proti mria. Nominativ mn. Horm Lhota. v akk. : : : : štyrma. tema. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. 2. Bánpv. V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. štyr. za obíslo v Nivnici prohíslo. Uh. styé skloují se všude jako na Zlínsku. Slavisku a v Bánov. na Uherskoteodsku. Listrumental mn. koíce. duál. súke«wý. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. Pozlovice. Provodov. na Bojkovsku. Dolní Újezd. Brod. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. dvd. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. pode. mne). Staí lidé íkají též céra Formánkoch. Vlnov. nmá). s tyma chlapci. Komna. té. s našima. tc. se Matulíkj. Co týe a stránky hláskoslovné. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. Michálíkj (gen. oami. tema. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným. ovo: všude v j. 6. Ve Bzovém u Bojkovic gen. Šumice. jest dvú.). kibet. Pitín. jenom na Slavisku gen. ovo vedle novjšího új. v tvarm mi. ovo 5. tech. Nivnice. dativ dvma. jmenovit kass"a. ehož na Zlínsku není. súsedového wy. je zmkený akk. ovo súsedj. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. Jen v Nivnici má koncovky atd. Horní Nmí. všude mn.: 27 2. husami. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. mezi zdvojování souhlásek. — Vedle {= ni) u nho. Luhaovice. ale eše sa dycky tle Formánkoch." pravili mi v Krhov. Zítochvost-Zítochvosé.' Hraovice. tú. dvú. a p. zaho. mlaíci. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho. ova. ova. Bezolupy. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené.sa na Bojkovsku mit. mynáoch. v Horním a Dolním Nmí a do les. Nezdenice. tvar mmí v Horní Lhot. štyrech. Dolní Rznoeí chylkami od 1. rznoeí se zlínského se odlišuje. chlapci Formánkoch. ne. všude v ama.

haluz. e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su. z s s ve slov srcadto. zutý : : — — — — — — — 3. d. uh (luh). jedn. lískat (luskat). buato. má nohu opuchú. zní jako wa. vokalisace tvrdého ^. védu. h. jmenovit pehláskou spežky . ste neni ste. si neni si. peku (pekl). el. led. ho. toho. ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. jaúvka (jalvka). m ve slovech mif (ni). v. uo. suza (slza). sme neni sme. kiau. Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. I Malenovským. uy jednoslabiné. uopata. v více : v Slaviín a ve Bzovém fych. tým ten. to. yu jednoslabiné uáska. v Nivnici a v tm^ tma Ve .7. jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. b) 1% ié. tem. nž. 28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. uechtat. teaia. Rziioeí pomoravské. yf jako au. nec^me. c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). z. druhému. pravidelné Jenom na Bojkovsku. suáma. Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina. byu. V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. stup (štíp). kamení.e7io. tým^ tyma. eu. ue. s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. il. o tom. sedu. mízký (nízký). . kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). st (stl). tuu. lehu. dek (dlek). mám tam známých. Jako pást. drév. kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. tch. mn. tech syn. al. Jablo zní jabó. d) i mezi dvma samohláskama. muýn. jsou v ísle mn. iu. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl).. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. j. — ti. dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. Za akk. samohláskové zní za ": hutnút (žitý). (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. mydvo. je neni. iy. sú neni sú. lešení. komu. smiu sa. životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. (hltnút). jednomu. po s a ve pípon io. suova. Jasné hlásky b. pak mezi m a e mizí: koek (kolek). stoh. skvo. úka (lúka). uozit. tustý dúhý (dfhý). tak se dlouží i krást. Koncovka u v dat. šeu. za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. t.

i 6.) a potakacím slovcem ano . mladšímu.^ . do oú. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. pokej. z nenadána. do zvlášt na Podluží : želá. dvea.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. bez úšú. cuzí ludé. (zl. (na Podluží). pát píl). pamatlivý. sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. dále na jihozápad: temu dobrému. tvojemu. žíní). r-ži. r dlouží se jako na Zlínsku. Samohlásky arteple. . po pamati (s pominutím jotace). rži. hoat.). Samohlásky. (zl. visat. tolký. poprchá. do náruá. i brabtat (Milotice). napekat. slubovat. nejlepší). chrumat. = lozit). pas. kiala atd. Hovoran. ostáí-ostála. hrbek. (zl. toliko Staré Msto a Písek. zajtra. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. vyslovujíce: vrba. rzvora. dojit — znamená na Strážniku 4. jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. se vysouvá slov sídla (osidla — 8. a) 1. 2. telací. Milotic. Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. e se nemkí ve slovech: vymetat. 7. mrzat. trpilka. ažký. Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. rhakký.*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. i j. ve slovech: velký. u v dative jedn. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. ze stavená. dia. : mkí se v pít. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. pl. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží).2d <y v ej (dej. by (Mistín a Podluží). lákat. pšu. Na Podluží tvar rží (nom. z víášá (vlásí. pervenire i mulgere. — zapaht zapíhl). rukávca (neutr. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. námstkou mn (dat. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka. o se odsouvá ve na Podluží). mžukat. jo). lahký. jazero. záblo ma.). mica v r-ži (zl. pebédli. utékat. knížací. i akk. bhala. 3. **) Mistína. 5. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice.

Zvlášt charakterické pro toto str. práporá (plápolá. : Souhlásky se astji stídají. dúhý. bezen. necli je to jak tžko. rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. t a. de zlínském (kde). n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících. z 4. huava uechtat. michat (mžikat). drév. tfj. Cej). zkušený. samohláskami se zdvojuje: vonný. švajdlena. Z . stodova. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh).. 30 — Souhlásky. V Kunovicích. podlej. uonský onsky. sfátek." . sa vrí (vrtí). se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). V Lanžhot: kame 5. najraik. „í peca stoí. dost. smiu (voje).*) uh (tuh). koek. mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. pokad. sceí (jinde si : chcu. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. na skvál Nové Vsi beclavské). obšený. koženný.). ked (na (ni). v. — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. tuu. tídy se nemkí: narodný. 28. Ve Strážnici. Podluží zní jako /: kft. v Ostroze. — b) 1. v Blatnici a v Miloticích. zakrútný. Na 6. kviika. loje. hrát na raricha (na mžíku). suovo. stoh. lež. a na Podluží: hrvat (rvát). úka. . i ve jménech tot. seci. gula (kula). v dubni. zutý. zahrazdný. 2. hrazdní. z. chtl). kterýžto tvar jest obyejnjší. Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. Jasné hlásky h. S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. harvany (varhany). šecko. vyprosený.). zedzený (snžený). na Hradišsku a na Podluží). osm. led. pták jinde fták. osn. snad (na Podl. ovk. zaražený. (j. n mezi dvma 3. Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka). otad. což vzniklo asi lichou analogií z tací. a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl. h. da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. msíc ny jelen. d. Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. dtom. Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). pak ve slov tr (trn). súnko sa míží (v Lanžhot). vzda. nasadný. gaa (kana). leden. jinde sedn. zvlášt na Podluží charva (charba). obrátný.). ranný. dyt. hrable. do Novej (vsi). Podl. kame. ce a s. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. tvrdne ve slovech: hned. v po k. chrbefc (hbet). v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. k fám. sto (stoh). uáska. vz. scu. íastovika.). bu.

to a) toho. slza.) 3. k. (Ostrožská Lhota. žlutý jest i ve slovech: strnadel). pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. po stromech. v-ova-ové : ssedv. : Ostroze. Tvarosloví. po domech. — Oi. a) 1. uší). Podluží. tem (Znorovy. kluk. ušácb. muž. — tch. teho. Hovorany. dobe-li si vede škola na Slovensku. co v té píin povdno o zlínském. Malšv. (v Bílovicích. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma. dat. Hroznová Lhota. a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu. pauk. Mutnicích a ten. o konch. ty má a) tebe. sob tomu seBa. jenom v Miloticích tu po h. sebe. o vtákách. palúz. paúk u Mistína vyslovují pauz. starou. I jest mkké. tem (Blatnice) lotice. i V Mistín pat na stromech. pavúk. tob. v stohoch. v gen. v Lanžhot pavúz. do (Znorovy). a v akk. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. Mutnice. c) tom — tch. a taktéž sebe. Jméno. Podluží. o nožech. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. Juráskn (Znorovy). paMk. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. mné. vojákoch. . Strážnice. Ale není to slovenské a valašské mkké I. oám. pirozenou výslovnost vykoeujíc. Hovorany) d) teho. 2. vedle této koncovky. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. do jehle. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele). uši mají vtšinou tyto tvary: oú. {ne). v truhli. c) Klimšj Miloticích. Kunovicích. ušú (ve východní ásti: oí. a st. tem (na Hradišsku) temu b) toho. Strážnice. a) íebú b) Hovoranech. ch. ve stodoli. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen.) temu— tych. tebú (ve východní ásti) b) teBa. tch. koní se všude v och. ušám. : Duální tvary jsou astjší do ruku. td. 7. kteréž se : vyplývajících. Vsi. v koli. Nevím tedy. — tým (Mutnice. v žochoch. Blatnice. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. na Podluží). Valkové pole. o koách. akk. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. jinde v dat. i Lokal mn. v Blatnici Za obecné pauz. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. tebe.— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. ušama. oama. oách. tvary: na stromách 2.

má dobrých rodi. dvoma. ve Strážnici. kract. Mutnice. Mistín. Podolí. brzo by sed: grunt zháali. j. : sto jest nesklonné: pt sto. ob). Hovorany. Mistín. Ostrožsku. Blatnice. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. b- chodíja. Strážnice) c) keho. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút.) Pozn. dvom-dvm. naši stojí. mladší vesms p. žíja. proho. v Sudomicích. (Hradišsko). v Dubanech. os. Bílovice) gen. Petrov). kemu (Milotice. kde nyní v vbec vedle ustálena jest. Nové Vsi Ostrožstójíjú. Vacenovicích a v stojá. Lhot. Slovesa. bžá. stílau houbu. (v Bílovicích a v osadách pifaených. pkné kon. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. všeci ví (v Kunovicích.) ného. mn. — Ale má dobré voly. Veskách. jedn. íja jen starší atc i lidé mluví. sednte. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko. zaho. Znorovy. má dvoch bratr. v Hovoranech a na Podluží 1. 2. pro mstských. lok. muchy íjú. jeda. Hroz. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. choá. té-ti. mn. Derfli. Mistín a v Ro- jchodija. v Mutnicích v Miloticích. Podlužíj.) = do 5. Mistíu) d) id: ležá. a zí. -genitiv netvrdne v r štyem. jednemu (Strážnice. kom. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. a) jeden jednoho. devt sto. se koní v im mají ve 3. dat. víja Strážnice. St. zavete (na Hradišsku. jenom že v dative a lok. véct. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3. Znorovech. s : lák b) Sloveso. ijú vedle chod. jichž 1. — Do kolci hodin (na Podl. dvoch-dvch. v Hovoranesh. chodíjrí. ludé chodí. bžíjú. umyj.kdo a) 32 komu (Blatnice. stójíja. pléct. Blatnice) jedneho. uho. v Zeravinách. klek- nte. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam. c) všude jsou tu obyejný. v Rohatci. c) íja: ležíja. os. Za akk. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. a na Podluží.dvma (taktéž obá-oba. jednému (na Podluží a dvd-dva. koho. chodíjú. víjú (Chylice. íja. pro muzikant. imperativ jest dvojího tvaru sa. b) koho. kolika. Tvary: 4. uifiá. va (ve Veselí. v Blatnici a v Mi- . leží. štyech. jednom (Hradišsko) b) jednoho. instr. na tých voják došeu strach. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. kuact (klásti). Msto.

a) sednite. Kosticích. Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. jimiž od sousední slovenštiny moravské. tu po skupinách dvou. jenom že tyto se prodlužují: dáu. Slovenska jest jich osmnáct. bežél. Kuželové.^.— loticích) b) napi sa. Lipov. Lanžhot. Malá Vrbka. Blatnice. Velká Vrbka. umýte). sedeu si. zehíu. védu. sedu si. Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica). tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. píestí inné kde se neobaluje. v Mistín 4. rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. i a y se dlouží: napí sa. Louka. kolik tu osad . t. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu.). smiu sa. tam inné píestí se védi. scet-scu-sceu (pod!. všecka slovenštiny uherské nežli moravské. utrhu (všude jinde). zedz 4. Bezová s blízkým OlŠovcem. Tvrdonicích. a Boršice. voláí. t. Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov. Siíchov. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. sedel. j. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. Javorník. od Blatniky. ít-išeu (podl. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. seeu. Blatnika.). jinde po-pome pote). a Strání. . kleknite. za dau. pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. Velká. Vápenice a Výškovec. utrheu (v podlužských osadách Beclav. 33 — zavité (všude jinde. okiu. Hrozenkovem. Starý Hrozenkov. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). jsouce tu po jedné. Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. vlekeu. vytkneme toliko podstatné znaky. Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. jen že umy. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). séu. posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. hádzat-hadž. j. i : vleku. veden. kde se i drží nebo v I promnilo. zakrý.do Bezovské Lopenik. smíi sa b) kde se obaluje. jež.

éc. radjovské. je všude: pošlite. najit. . boršické a bystické. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. Imperativ. jako i jinde ve slov „Pamb". v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. 11. daj ' nám co's 7. nz. na košári. vinný. nájis. pauz. tak i v této za mn. brecA. z blízky. projit. v hoi. na hri. Mezi dvma na panském trávu žalo. dá-li „B" sn. Daj nám. z doly. nocle. 9. na dvori. deset sto. pauz. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. 3. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. zdžat.9ký. kréu. napi. prutnný. : dojit. napité sa. vy mlát ný. 8. ím blíže k hranicím uherským. h zní jen slabounkým pídechem.: — Nejpodstatnjší znaky 1. zahradný. ma pt akkusativ mužs. Boršice a Bystici všude z daleky. — Ob hlásky skupenin dc. ba skoro docela mizí. po hri. ale luá. tc. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij. nehledíc ku zmnám hláskovým. luc. Nejbližší jsou jak polohou. díva. užívá se genitivu. ist (jíti) 4. v chotári. na Strání však za horký vyslovují horský. 10. nespac-ni. a íslovka sto jest nesklonná: sto. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6. V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. bre. Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. ped hláskou j. na kari. npla(^-c. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. Ju studniky ju studenej. narodný. zakryté. masso. 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. sednime si. Jale už vím. mla-ci. tím jí od slovenštiny moravské. zakry. k jari. sa. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. na fari. s. súkenný. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. popchá. Radjov. drevenný. brd-co. tak po- vahou rznoeí alenkovské. zaplatný. odsúdný. plu. zavité. blatnické. : du6. Ze ty joklamáš. na úhoi. n. Abych ti jopraía šáteek. napijc Jednotlivá rznoeí. ohat. Jako Slováci moravští. z mladý. : dn a p. Blatniku. 5. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci". jinde seslabuje se jedn. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). samohláskami souhlásky w. 2. Mimo Alenkovice. slamenný. zálo. Jako v sousední slovenštin moravské. Kedy ty len ju nás budeš. 6. huá-ci.

tem. slabiky mkké: : jatl (datel). Odlišné bidlo. volat. tem. ii : Zvláštní slova a p. v jednm. polodlouhé). s Ostatek srovnává se alenkovským. — Pídavné pisvojovací: súsedv. Tvary námstkové: toBa. ti. o 7. vola. cholek ježá — pacholci jezdíja. ovk. hodinách. prinde. nési. jedným. 2. z póza a p. jes. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. seBa-sob. dvoma os. c) 1. jednému. v tem. 3. chodit. Tvary íslovkové: jeden. kedy (kdy). chlap — rob. sebe ten.. byme. tych. kad (kady). ten. husi. Rznoeí mosí í. Paíja. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. teho. teho. Pídavné pisvoj ovací súsed. tebe : mn — — seBa. ti. dúhý. Pídavné pisvojovací: súsed. te^dá. dvom se Infinitiv piju. védu (vedl). soBa— tob. všade. temu. škorvánek (skivánek). 4. žitý. víja). 3. Tvary námstkové iha. sob. dMhý. vouau. — 3. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. : — dvm. tech. (n) teBa. choá. našich súsed. ke (mladší dyž). tech. jednýma. jednoho. ponad. dvch. tch. Rznoeí blatnické. 1. (odkud). vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja. týma. vedl. 3. složené vru. umreu. dvch nesu. mn. v tom — ti. téma. — — vido := 4. byte. péct. jedného. 1. — — dvma. pijú. os. Múkv. jakorka íká se jakos^ka. — (vrabec).' 5. pi. 2. jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. odkel vrábel pedložky: popod. Infinitiv má tvrdé t : nést. — Píestí inné: : védt. 8. v mkké volám.— a) 35 — alenkovské. 4. tch. toho. I se obaluje: suovo. temu. styrech. tým. nesu. volal. I je isté: h^ava. jednomu. tomu. Za mor. téma. chodíja. Tvary íslovkové: jeden. tem. nesl. Kubic. jedných. — 1. b) Rznoeí huava. jedl. nesu. Juren. dvoch. peí z nasej 6. koní jím. — . f: nés. jedn. Imperativ slovesa býti jest: by. radj ovské. Tvary námstkové: teba-tob. v jednom—jedni. kupil (-al. I je isté : žitý. štyrech. jeda. — ten. umá.

— néni sem. vést. nesu. os. nesl. — nesem. volám. i stídá se 8 j ve slov palchova. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. seét. vola. 1.) stídá se slov jablko ^jablk. chodíja. Infinitiv: nést. ušil. moc. rol (gen. voiajú. dlúhý. 3. tomu. krást. dúhý. v jednom dvch. idem. tech. téma. vdem. 3. — — dvom. . umrí. vézí. néjsu. — su. nesu. trém. dvm. tolký. prcís. Kováík. vedu. je. voiál. spadu. kras. os. jmenovit bánovským. pijú. vovk. 3. 5. néni sme. zavrí. žitý. : 3. klea chváli. o tom tch. tomu. os. s j vtšinou tvrdé velký. možem. Infinitiv: nés. \ Rznoeí : boršické. umréi. jedn. uihá. víja. štyrma — dvma. 4. mn. os. zutý. toho. ste. Píestí inné: nesl. — os. Sem. tec. í i ís. chodit. kleím. d) 1. kleá. Tvary námstkové: toho. 36 — dvch. — Su— bu. Píestí: nesu. piu. os. kúpela. štyrma. Pídavné pisvoj ovací súsed. tech. néjsu. volat. néni si. kleku. si. sob. chodím. idu. štyrech — — trém. štyroch — dvma. pit. sme. smiu sa. nesu. jedn. 1. 2. vedu. n mní se v w ve slovech: mi. choda. bu. vouau. íst. vá.: nesu. í — Infinitiv: nést. dvoma 5. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. tch. chodit. -velký. tem. huava. 1. tech štyrech — dvoch. jest. jeá. priu. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). — — : — — kolky. — —^jedných. — — ten. sú. jednomu. 2. v tom. — Za mkké I slyšeti postel— postela. védu. díhý. néni sú. idú. jeda. štyrech. moct. mížit. tréma. ua. plést. Tvary námstkové: teBa. tma. plést. je isté: slza. 3. jedn. štyrem 7. íja. : 4. tolký. tréma. vedl. seBa tob. velce. — dvm.' e) 1. pletem. prast. péct. mn. mn. Rznoeí bystické. pit. mn. Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. 1 je isté: i: slze. dvoma. moct. kostelník. stup. si? Mikšíkových. — umrél. 1 se obaluje : suzy. kleá. laný. volajú. néni. troch. tlstý. pi. nesu. vda. idu. dvom téct. f) Rznoeí stráské. volal. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. néni ste.— — jedných. muátíja. volat. pradi. raízký. tíc. pijem. péct. tm. silný. Tvary íslovkové : dvoch. jest. žitý. — — 1. pec.

šijem.dvom. našmu—jejichho. chodil. Na šetko. se. tech. troch. neni sú. bez noh na rukách. mláá. mívá koncovku o: strýko. : mn. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. ale v lok. si? Kovára.. : jedn. : nesem. I se obaluje : uaciný. o — tebe. Imper. tych. vda. léz. délek). co. a Lhot. neni ste. teho. dva (živ. poád. kozy. ke mn. — do. — — dvoch. je. jeá. štyroma dvma. neni. Pídavné pisvoj ovací súsed. choá. téma týma. pás. štyroch — — neživ. neni sme. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda. tikrát. — k . pt. dvacet. snad. zutý. Jano. jejichmu. teho. — — 1. — našho. uazit. ušima. o kom. zapríhél. (kl). devatnást. nohách. tri. : Brat terna chlapy. mn. 3. plétéí. 5. Na Lhotkách réž— réži. nesu. volajú. — ve hned. suza. zedz. — neni sem. dvch. ran. védéí. s pacholkama vozi. ale . s 37 Instr. má v nom. 5. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. sme. koho. pu kolá a ková a f podobn. v tvrdne v píslovcích tot. rozeznává se pece. troma. 3. mn.oima. moc. snad. 2. . kras. volal. téc. usoch . nohy do ruku.ú. jejichho lozit n. i - svojima synama. os. vozy. trém. nasej biuej husi — eži. to je pes panáka. štyrem zehrí. šohajko. : okrí. i nahoe vytených Bez. se m. jedn. Spojka ke (když). jedného. syna. v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). Nom. — ten. štyrema. si. **") Tak v osadácli následujících. Sem. v nom. našmu. (házím). tékél. — tácoví? i : — (= takoví). péc. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. Tvary námstkové: daj ni (= mi). štyry.. pékél. rodu mužs. Jurko. hádžem id. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. Purupových. štyrom — dvm. sob.). pit. štyrech. . — našho. Purupj. vola. — ped svátky. b) Popelkových. pásél. ste. ked. os. — — Píestí: sú nésél. byl sem. tréma. 3. tým. Duál: do oú. tch. za vrátý. Vz. 4. 6. ušú — — í teBa. Zeman. tem. tem. a stedn. : bu. išél. *) uopata. 4. odkad. Popelkuj. povdz. ode ma. to je kovára zahrada. Tvary íslovkové jeden. 2. vdem. seba temu. ***) — — chren = : ma — — — mor. téma. osem. teba. ken. sebe. dvoma. jednému. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. (pluh). Tvary námstkové: mn. trom. jedn. seba tob. nic. kupoval. — na ooch. kozi. šest. Infinitiv nés. brate. Mikuláškových c) To je strýca pole. koza a p. i seora. uozit. tomu. neni si. tem. mojeho dobrého otca. Ruky. idem.

*) nkdo. — choá. vouau. Rznoeí uu (luh). mn. . Hláska r na konci vter. domu. pobrísuo. nesem. atd. péc. kvitn. smiu sa. (jíti). b) e vsuvné : oken. jedn. zapríheu. jeá. su. vda. Tvary námstkové: teBa. do ženichovho co. Peter (ale: brat). lehu. tých. hrimí — J. išeu. hrít. atd. Infinitiv: nés. kupovau. zez. — sem — neni sem atd. os. kupovat. — scet. cuker. : telata. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. jedz. scu. Ostatek všecko jako v Lipov. Ostatek všecko jako ve Velké díly. vda. neseš. smít idu. troch. peku. vedu. V. vedu. zapat. utrheu. Komárkovmu pachoukovi. krás. 5. zedu. jabuék. nic. h) Rznoeí velické. páseu. hrušek. : povz. kleat.*) jedných. o tem. jsou pro všecky Ten. štyrech 7. štyroch ti rody: o dvoch hodinách. tým. provísuo veda. néjsu. sceu — Píestí védu. i) Rznoeí slov se javor nické. mau (ml). rodu st. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. — Imper. — 1. kmoter. sedne. týma. ke. ternu. vokalisuje: 1. (ale sna. jes. 2. póvdz. chodit. tec. — toho. ušiu. k) 1. mn. pít. nesu. umret. d (kde). kleá. štyroch 6. V. májuvka. súchovské. o komu. z krušpánkovho listu. týd. Dlouží se a) koncové a v nom. de a te mkne : vedet. íslovkové tvary: dvoch. idt. pkný. lézeu. byu. dvoch. pkný — J. pás. utrhnut. troch. 1. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. švová. lét. idem. i se obaluje: suze. seba na tomu poli. tech. uat. kvitnút. o kom. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. S 1. vdem. set. léz. d. — Imper. okna. mkké jest — Zmkují A. zavret. Píestí: néseu. — tebe. (chtíti). sebe. hmí. hrýz. s dvoma robama. ís voíajú. povedz. J. 4. se : též píslovce (kolik). nesu. pomoc. hrnec — v íe **). jedn. nesu. 3. bu. povdz. uau. nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. pora. muatit. — zedzený. puku (pukl). V. sedt. os. 2. vés. sa. nkerý). tomu. duu (dluh). 2. os.— : : i: u Zemánkovho póla. mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. tetka. spádeu. 3. jako: V. hn. teho.

ukrás. os. jes. f v ve slov koa— povedz. os. éo. mn. ohnišo 3. Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. Píestí: néséu. — tla. níže). bi. — strák. jarém. nesem. zapau. je 1) nénis. 1. zelin. šudzic. trás. péc. vléc. jej kúsek (buchty). za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. umre. rób. stodóu. bób — bobu. pékéu. (kot). koaa 3. rodu m. hrýz. : ceného jabúk. rodu ž. kemu. samohláska kmene skrámotýk. (týž 4. si. synv má pídavné pis voj ovací. pác. samohláska kmene skráceného a st. pás. tlatm. ojo. o kem. (rošt). trnek. zkrátka znjí: slavik. ami pravidelného tu instrumentalu . na Morav hríb. hledzi pletek. ríka. tak jako lahký. jakož vsuvné e: vran. pijem. máu. tráséu.. 1. vyslovuje se zkrátka jako v akk. séu. handér (hadra). páséu. ve slovajco. 7. ís. léz. : mrtvy. ž. Samo hlásky. nés. objevuje. faték d) moidél. chój (chvoj). hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. néni atd. ks. —néni sem. telata i (hloh). mn. ma. chodi. preda. a její: daj — kdo. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. Sem. rúk. venštin uherské: škrjatek (skítek). rodu st. se. v gen. bót. rvóšt dóž ho vie (kdož). jeda. diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. 2. chaúp. jež podvázek. bór. má koncovku v. rovin. b) oken. keho. Rznoeí hrozenkovské. uihá. M v instr. íóh jarmá. chvost. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). Boršíc. spádot (spadl). veá. ž. kleá. asi klas (klestí). Seom. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce. to sední moravštiny. — pítau. duha. hrí. stodou. tlaa. — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. vrata.^Genitiv mn. more). osem Infinitiv: (jako na Strání). Tvar oni jej jej = jí bratr. se šásc (šest). uékéu. : — uéc. Chce— ehcem — chcéu. rúk. choá.) 5. a st. hladac. vúpic sa. (vedle: pole. Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. ovéc. skoiu do nj (do vody). éhdo. 6. súsedv. okrí. nóh. mn. hrušek. išéu. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). ?/. jedn. kurie. biu ho ruku. kóp. motýk. Boj- kovic. smrk b) koncové a c) v nom. vedm. tlati. idm 3. Vedle délek javornických a) okna. meríc.-39klký (koliký). kvitnú. vre. j. hézdo (více píklad 4. koncovky i. asto á: zídka baž.

z vojáky. tídy. mesjaek. mjakký. poj (po). zbjérac. uchodzil cvaly e) kravami. cplý. krst. idzc. porjéz. šjance. ludzja. ž.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . vjaz. kose hac (hat (stírá). šjéstý. e v a a y o: kobela. 7. stama. scjérá (kecr cnký. é I. mlýnec. scna. had— hadzi. je li dlouhé. o. veerjac. Slabika ne mkne v np. nastupuje zetelná jotace : žac. ctka. w tetí os. chljéb. žabjé mljéko (:= prýš). — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. prjara (prám = práv). pase (pásti). mjad. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. 1. kest. sadnúc. žid židzi. vjánoce. — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. 3. mesjac. vrný. = když). háž 5. sjédmý. svt. dzjéca (dít). šjaš (= šáší). 6. vjazac. lovk. mac — macri. radšjej. me. mlác. hbet jsou tvary krv. upek. vedzc (vedete). mní se v c a cz. a koncovky inného píestí al. rjenovac. sestrami kmenové a. pjatek. hrjéch. drjémac. schno. — kosci. múcic (moutiti = stloukati máslo). dzdzina. = ploty). — nici (ni). pásoí. /?e. se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. zasa. vóz^ pójdzm.. mn. vjéter povjévá. i se slovesa ihrác : Za mor. e a de. kdz. — v instr. kame — kamjének. anal. a.: : — mn. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. šiáva (šovík). — . prsc. mljéko. Jotované í a cí (. bežac. ul se neprodlužují. z znjí tu mkce. : — — popol. masto. Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. s : 40 - ze svojimi syny. zabijaka). žjadac^ nbožjátko. dvór. Kremeríž. pna. strjélac. svjátek. tacík. kljéše. kvjécjé (kvítí). hí f) píslovce zajtrá. kobyljá mjata (= koní máta). e. Souhlásky. kedz proci. hovjado. na- zpjatek. na hlav. sykavkách a plynných a. (hráti). koe — korjének. r (= ) ped (=jé a í): pjata. dój. klakn. vjadnúc. : sol. ye jotace pozbývají: obd. stádo. ale ne 2. pjatý. zaclina (atlina -^jetelina). pekny. bjaac (beeti). mech (mch i mech). pjést (píst). handrlják. — blíže. hnedz. krém (krom). — u v y: síychy. pjasc (ps). o y d: rážd (roždí). stoj. Za to slabiky hé. — hážc. r. a 4. svjatý. reme — remjének. krev. strnádky Ijétajú z vrabci. o káž. hnoj. chrbet. kráva. c a. svjéca. indz. jerný. Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. clací). medza (meze). za tu našu stodolu. yl^ el. e v hadbáv. kvjétko. kosic. 8. lahn. : t sadn. — e spádoí. Velmi astá jest jotace po retnicích. dudek). dlouhé sádlo. tráva. tecí. — pékoí (inné píestí). rjecaz. zac (ze). prsc — prscjének. nenechá. koscl. žjáden. Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. dzsjatý. mjaso. pejénky (= šperky. tvój. U. vyslovuje se zkrátka jako v akk. ale vjéter. — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda.

Nominativ jedn. mívá koncovku o: tato strýko. Bánovjaa. Skupenina str pechází v ee: erepy. ludzja. svrkovja. rodii. mn. ja: : oknom. jedn. pánóv. mus. koní se predkovja. 4. sirvótka (sirotka stvót— štola. tustý. a lok. kovái (kováv). d ve slov džbán se neodsouvá. hoferja. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. ale též : z volmi. lok. vsaje (^= všade). tu je moc Máchali (Machala). potvóek. koíárja. bratrovja. rvósc (rsti). (hloh). ereša. rodu m. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. Ondej. zutý. rodu m. cigaa — cigáni. koní s chlapci. peazí. kv(')— koa. jdi). vón (on). lovk. v och jako jinde Instrumental mn. . nájdzný. r. íopata. túc. 5. v s:. kolái. poj sem! chlapom. mucha : tros. 4. má koncovku om asto v ovja. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. =-- vyhodzný. sice zní z plna : duhy. kravarja. šúrja. sa. cepmi*) 8. a st. Nominativ mn. kvórka. ženiši. gazdovja. do troch králi.fvj: poj — pojc — poáme. koši. rvóšt. šohajko. z. ženich panucha — panus. to taj — toj v c: esnek. t: (= tad. Genitiv mn. kúb. ze svojimi syny. Brodzaa. sedzjom (seom ž v z: sedm). sudza (slza). Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. o koze. súnko — hlava. — za duby. svedkovja. r. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. ch ternu. mní se v se a cc zemscí. ch ped i v nom. synovja. tureccí. dvoje cepy. vósmý. Moja duša 3. ped ?' v nom. — Mimo mní se \ r: rašpra. o voze. m. 6. pánovja. I plecný. í" zavedzný. na nose. — choj— chojc (to). po lenoch — lenoši. železo. s tými chlapy. rejko (jména vol) 2. clacom (teletem). kozy. nmeccí. : v ow. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. 7. máji. ped dvac- z robami.ští).! — — 41 : vymecený. i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). Bojkovjaa. vyzvukuje v óv : súsedóv. grajcari. — = ocoun). rakúscí. ech— Cesi. Jména v s. hoferi. a v dat. ped - tu). t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5. sejko. Skupeniny sk a ck uherscí. jatmi rokmi. ereva. Jména podstatná. slov íóh — kvóla. rodu m. 1. Ozef! Jurko. stup. a. Mezi k. mn.

krovje (koví). — u. — kolo Oi — do oú— do ušú. ucjac. mojím. í. klaknúc. (písti). zaac. hrjebencoch. pjac. ce : hrjebnce. umrec. 1. sadnš.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). d. vjésc (vésti). pic okrjac. temu. o kem. Jeden. vedz.: 9. šesdesát. hrjebjacom. obá dvá. vrec. — lahnúc. pl. božja muka. prjasc. — V ísle hrjebenéc. sadnm. — ovoce — lok. pase. klase. pa- obi dva (mor. Tak ovocého. uši. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. inšej inšju. nsec. telí dá (kolik— tolik). štyroch synóv. Infinitiv: ésc.) — Ten — — vón. mn. vedzš. — mávali po moci ovcách. krjac (híti). našo (= našho). neseme. (utíti). nebo skrácen: mojho. sadnme. dzjéva — dzjévence. túc (tlouci). ja. kupovae. stavjanjft (stavení). pjac. lok. 42 zbožjem zbožje g. našjemu. sadnúc. ma dvoch. sadnu. Námstky. dzvjac. kemu. vósmy. tých. inšja žena. od nj (ní). — pjatý. šjéstý. (líti). jak od nás do Trenína (tak daleko). dzsjatý. zboží. ke mn. dvacac. padesátý. chodzie klaac 2. Já. krase. — ništ. nsem. ch tebe. trjasc. pjac sto. jej brat našjeho. ve g. je. hrjebjaca. sedzjom. prjac (píti). vljéc. tými. vedzme. hrjebencí. telí. i mlec. dva — dve (dva chlapci). pjéc (péci). kvitnúc (kvésti) mlácic. g. okríc ihrac (hráti). robám. za božju muku. k nj (ní). a lok. Sloveso. hrjebjaci instr. tricac. smjac (smti). atd. — kúra— kurence. voíac. kozla — kozlence. o troch hodzinách — od dvacaci k treci. nesu. Jméno pídavné. telja. mojemu. vedzc. — — — smac bežac. První — prvá— prvé. mojeho. desát. ticátý. g. — styrycac. tricaci. rvósc (rsti). dzsac. Indikativ. (její. hrýzc. ono. inšje dzjéca inšjého. (sednouti). sjac (seti). o mojem. oima — ušima. . — m. hrjebencom. jedenást. daj teho. vedu. keho. Dubnica je od Trenína telí. nese. instr. Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. sadn. sjédmý. zbožju instr. — — — — — — — kelkosi (koliksi. hrjebja. božje slovo kolí. vedzm. moc. celce. s — mój. ode k sebe. od tebja. dvom chlapom. Ijac sa. vzjac. telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má. neseš. obilje. osem. tria — tri. šesc. ma. hdo. ona.) íslovky. vašmu. na tem. husa —húsence. kolja. štyrjé— štyry. zbožja d. tým. koljesa. — o. tvojmu. sadnc. na ooch — ušoch. od sebja. cela — prasa — prasce. (píti). troch.

míácic. voláme. Jiem. sc. Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. — vyndzi (vejíti). — — su). pjékoí. voám. m) ušol (= utekl). klaiš. mtácja.- 43 - klaim. Išoí. mn. Snijalo sa mi noci (snilo). — = na Bezové nemají slovesa. ihral. chcel. — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). prajeme. vuóz. ale inf. zapjal. Zazpjevajc! „Sak som už". vyjidzi na hrušku (= vylez). puójdm. nni. volal. praješ. jieme. Imperativ : ns — nesme. míácim. zjédol — jesc. blednul. vjézol sa na voze. Na Hrozenkov vozom n. nni — nni som. pásol. jie. spádol. lahnul. odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. Rznoeí bezovské. praje. nuóta. praví se tam: na voze. praju. vedzja. (vyjdi). Urobil — i s to? „Som". zralé). mlácis. hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. jiec. 2. pjal. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. jeti. idzš. voláš. vieme. klai. umel. okril. chcec. vedzec. su. sc. hrýzol. hrjal. vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). nni sme. smál (sml). povedz. . rvóstol. sjaí. vieš. je. povjédol. : — — trjásol. klaime klaic. Sol do msta? . bratuóv . sed- zl. nni budz — budzme — bucc — si. nsc vedz— vedzme. Som. vljékoí. tvuój> (gen. volaju. jedzja. 1. hláskovými. chodzic po stromoch (= íozi). ésla — éslo. nnis. uejaí. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). — — — jedz. ísc (jíti). choj. išoí n. viec. téj Chcem. bežal. Na Hrozenkov sol (B. klaja. sme.). volá. nzabývaj (nezapo- zapomenúc. idú. dvuór. mláci. niácime. vie. chodzme. sadnul. klaal. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4. zabol (zapomnl) . Idzm. prajem (peji). vjédol. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). šoí: utéci). 5. smjal sa. pil. snijac sa. mohoí. inné ésol. jieš. zjem. su. volác. prajec. bol. chocc (=jdi). Tam su nni chalupy pri sebe.

zbožiu. mliéko. beža. chliéb. zapa (zapjati). žiáden. božie narodzenie. steva. koho. yi. cZe. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. kviétko. — o. kuó. atlina. te mknou v ni d. Infinitiv: niés. ve zboží. žiádám. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. obilié. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. míáti. tenký. sia. perié. 6. inšieho. dvaca. inšia žena. vza. hriéch. pletený. k. kostel. požehnánié. o kom. j ve tvarech pod' cho. tetka. stepy. to. zbožiém lok. túc. sedbm. lia. . padesát. dvatnás. štyry. na ooch —ušoch. pi. a. r. tam se vyslovuje ia. Lopenaria. chodi. pás. g. dva — dve. hovado. trias. — Tvary slovesné. komu. 1. m^ se . lahnú. u V. dsa.). vaz. niékdo. piéc. sviéti. zbiéra. te: ža. vliéc. pria. dve. puódvaía. pkný. makký. uón. niéo. štyrié dva. mle. synovia (nora. pa. umre. ba. iš. trica. inšie diéva. za božiu Jedna. kras. inšiej inšiu — božia muka. okria. viés. muku. — piést. nset. *) vedet. pas (ps). 2. pa. smia sa. piékél. šesdesát. pásél. ruós. Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. postí. vre. zbožia d. bot (byl). tria — tri. inší lovk. p^e. Brezovania. tustý. tad. šes. : najdzený. kliéše. driéma. 1. va. Tvary jmenné. zahradzený. 8. Zubnice f a se nerozlišují. kupova. všade. hriéba. kde se jotuje. svt. niékd. jedenás. mech. kvitnú. pa sto) 5. . mn. nenechá. 6 V. beža. prsének. ii. Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. zbožié ruce. moc. hrýz.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. striébro. instr. oiámi ušiámi. puúdpora. diéva. zavedený ale narodzený. do oí — do uší. i. ruós^ stuól. 5. duhy. prias. 3. tpíý. nbožiátko. sudza — hlava. 4. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. božiej muce. hria. *) ma (míti). píestí ai. obaluje (vypouští). — oi — uši. žabié. slabiky /ie. kdo. k temu. k 4. i. ierný. zbožié. osem. 3. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. ma. vola. sice zní zplna lopata. t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. ni. ludiá. til se prodlužují. zutý. uósmý. kým.

zbojnýk. vedu. nsem. iért. nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. myvý {-= milý). mlátíme. provyésuo. spádéí. pýd. rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. se). v ný ti). byt houby (holubi). se toliko jé substantiv rodu st. do ný. klaím. vedeš. i na Lhotkách dlouhé ^. po jiných souhláskách: iérný. c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. vydet. rznoeí I. mlátím. mn. neouží se v chliéb. nýty (niti). strešna. kon. žiéda (žide). v jéseny (v kost.2. udený. Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. í. na dne. nešestý. šípy. klaia. ty (= dyta (dít). klaíš. vyének. 3. nese. riékat. mn. chodnýk. vyset. Ihotecké. huuchý ludá (hluší lidé). r: zapatý pna sa. san. hrýzél. šiél utrhnul.). mal (ml). S. viééí. zlínské erný. ( uáí. rovnají se hrozenkovským' n) 1. poliévat. dráby (nom. ke mne. se nemní. *) Srvn. nar dný. Charakteristickým znakem i)0 c. 3. odsúdený. sádel smiél (—smál smél = sml). šiestý. vede. (ní). : zelí. kvyétý. vliékél. pla mohél. suamený. pyvo. hriéch. vyrauá- — 2. napij hriéba. vedeme. s". . zedzený. proež nom. Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. (-= seom = sedm). A. hlinný. posvetený. kriál. kováovy suavýek. lehocký chuapci (Ihotští). dedyna. šafáovy. mlátíte. ert. pil. Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). jeseni). smety. teuo. Rznoeí s. v liéte. na nu (u ^^ ni). riéica. zabyte (=^ zabij). zapal. klaíme. devat. (dat. patyérka. mlátia. umrél. driémat. makký. klaál. v ye (šel). triéska . vyjmouc pet. r. napy napyte sa (imper. klacít. byéuý zpiévat. oby li. (bílý). si (sedl). dyéva. dyéra. mimo zákony hláskové. zaby. vedet. mn. Janýek. Píestí: piékéí.). kJaí. (šípí). voíál. mlátí. zpravyt. mo- Hrdelnice ravský vojáci. bežat. mliéko. na koná (koa). Ostatní tvary. vedet. u mna (= ma). — Úží — pyést. mlátíš. pásél. sa ruostél. msto. na suáme (= slám). nesu. se). daj my (mi). neseté. vedm. devený. zení jotace. . (pna)' v chaupe (v chalup). pyt (píti). neseme. (šel). lahnúl. siál. veter. 45 - Indikativ neseš. sedom tený. šípy (bíti). 4. šieu skliénka.

sa. rosten. Píestí: nyéseu. chodýnie. muátyt. lahnút. belšieho puátna. (luh). sau sa. duhy. stvuóu (stl). božiu vuólu. r. ze svýma bratrama. okreu. povedz — povedzte (po- vecte). Odatý (irodtý. vedu. utau. polné kvyétý. vede. — : štyroch synuov. 1. Instr. kostú — košty. Kolo —tolo = kolik — nyést. tla. košty. kvytnút. hrýzt. tráseu. pyékeu. z vo- jáky. Infinitiv: pást. (setý). I vbec : suza. zapau. vyést. utyéct. m. umreu. bližná rodyna (= blízká). vouat. muátá. jež své mkkosti dnešný den. vedeme. muátýš. duójdu. Tvary slovesné. (sel). mn. jedn. puu (pluh). sát. 5. na horném konci. zjém. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. mn. kost. (míti). 2. kostý. mat 2. liezeu. Indikativ: vdem. umret. telatoch. odný). hrát. chodýš. tolik. bou. vsouvá : šmuórky (šrky). kostách. prát. íst Qí^^i)- smát sa. my hranyíme s Kopanyáry. — : Ta. telaty. sem — neny sem. sátý . chodá. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. koní se v ew: s chuapem. chodýte. vedete. muátýme. utrheu. : Jména pídavná mkkého polného kvyétá. zutý. muátýte. kvuón. moct. mezi potoky. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. tást. (bil). jiém-jedá. 3. Tvary jmenné. duu (dluh). vyém — veda. muátý. vedeš. jedz —jedzte. — Instr. kostám. inšie pole. laty. 3. putama. telatem — telata. skloují se po bezovsku ovek. liézt. zedeu. okret. zedzené. muátým. t 46 — ped kteréž po k. chodým. inšia — hovadzié maso (hovzí). zehrau 5. telatom. páseu. v iíov ma dvoch bratuov. 4. uo muat (mla). k tretej hodyne. telata. pod horami. pyt. ženama. smau smeu (sml). chody. za dubem. Gen. z vojákama. lát. pvodn telat. uu rauój. 1. pozbývají. chodyt. uozit. povedený. kostámi. zakonení. nepozbyla. hrýzeu.— 4. lau. dnešná noc. 4. tyékeu. která své inší pvodní mkkosti re. pyéct. bud. byu pyu.

kebys mau kúpiu bysi si.). Žech (= že jsem) to nevdu (Such.). Jách robyua. alech nyc nedostaaa (Lh. asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv.). ! Verach páseu. Bouch. nehledíc ku 47 — hláskovým. Na jinéhoch ekaua. . Byuch. védeuch.. kúpiu nuili. mauch (ml jsem). os. Kondicionál. jedn. viduch. pásua. Kebych mau kupili . prauach (prala jsem). sedeuch si.). Na Sucho v. kebych byu (Javor. písauch. Dyckych ty pravyua. 1. poháauach. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh. — Ostatní tvary. ke bysme já bysem si. neliší se zmnám podstatn od sousedních. Dybych byu (Velká). jach tam byu (Javor.). Praeteritum aoristové. byuach. v Javorníku a na Lhotkách v žauach. peníze. písauach.

.

Náeí dolské .n.

.

pau%_ nz. a) e skami: pan?. kmen. konci slova: had. majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. zase Slováky. (— zlodj) již — V íslovkách sedm. Syrovín. Jalubí. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky. nezývý. první osoby. bu 2. zavoíý. Boišicích. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích.Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad. jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice. pvodní ej úží se v (i i a. kože>iwý. a modré punochy. ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. Osvtimanech a Buchlovicích. Houštnovicích. Kudlovicích plicích. masso. podivy sa se). žlutenky"). v první osad. hladkých bot) na dva. jež z lýtkovic (tuhých. Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích.a. pauz. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy. Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. vyslovuje se w. v Jalubí púk. . „grýcarem" od soused pijatým. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. pkníší. slovenského. v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. jemnou výslovností jasných hlásek na. 4* . ý: „dý mn grýóar do tý dlan". na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. púz. nepecházejíc v w. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí. tínov. a Doláky kroje „polohanáckého". Polešo- Domanín. zlodí nýlepší. osm se pšu. . kterýž tu jest pro 3. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg.. za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. V Kudlovicích. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4.

é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. lejbit sa. žali. teprú). jimiž podeí tchto e. psej dni. mosejž. (žlu). pršej. — silnejm cejn. v Polešovicejch. chlap. volajou. sejkora. silnejm chlapom.) Souhlásky (slov. chlapem. dejmat. tot. stromách stromech. modlejme sa. chláb. poád. šejpek. okíl. (oí. hovzej do- bytek. 4. lejzat. nesou. 7. ohýbacích rozšiuje se vždy. kupujou. v zelou. kdo. (slov. silnejma chlapama. oejm. za našou stodolou. vozejk. uderejš sa. jeden v Babicích a Houštno- . s. Podobn: na 2. hejeh. hrubyj. svajba (svadba). oej hložej. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. (slov. ý i nových (ij): po c.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. vozejme. mojejch kozej naších husí. lejstek. troch. vtákoiih. i ve všech zvejška. neutrácej a neutrácij. na Pedmsou. dolou. hoijou. v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn. vdijou. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. sousedou chlapec. pouz. nš atd. (n) jest dativný i akkusativný. I.). psejk. kejžejek. hodil kosou. mladší — 2'en.) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka. sedm. S. Polešovej {~ Polešovští). ejhat. mízkej (nízký). nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. dobrá mláko. ejkat. králejk. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. popchá. ejka. pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší.. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. f v píslovcích hned. mejto. telecej maso. kleejte. e po sykavkách. teprou (slov. šiistej. dobrej strejc. osn). vouz. /. jsou tyto 1. rouža. v y a takže zavolej. se stídají: vták(pták). skoejm. dlouho. ejst. dóm. jalovej. bžejm. nožejk. cejtit. de (gde) a p. 5. slov: do (gdo). u sousedou. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. ušej (uší). zehíl. na uherskyj stran. boej (boí). nosejme. neej husi (== ní). neutrácej. Za tvar dom sedíáci. stejlat. tejska. tozej. okejí 3. zejvat. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. Dlouží se koncové : íká se tu všude 6. hadi. cosi prašej. moj^ch kozí). ve Stíbrnicejch. jedijou. v zejme v zim). — na stromoch. plice. slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. hynou. silnejch chlapou. Kostelany. sa po sadech. bra- o konch. mn. Boršice. nejlepší a nyjlepší. pouk. pak farní osady Velehrad. íkají už jen starší lidé. zehejí sa. sej. snad. Tvar mn se. s. prase kviej. . gen. našejch husej. žejžnivej. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. dvakrát se nezmkují. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. mouka. jen v Boršicích íká se sná. v ósmyj latinskyj. (slov. polách. obila. dom (slov. sádmej. pejvoz. mlátijou.

ty hrušky sú na jedny stran zelené. koho. o. Zera- vice. sladké mlíko. krýv. o kom jednoho. slza hachlík (haklík). majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. veír. : . z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. I. bojíjou sa. o jednám. — 4. stoja atd. jednom. Slovesa. — V minulém píestí kmen zavených 7. komu. hoijou. o tem. — a v tetí osob mn. temu. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. o jednom. íkají Dlouhého r není: vrba. o kom jedného. skupin první: z tý naší bílý (slv. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. 2. zabíjají. — trojího zakoení hledíc nco takovýho. prúti. to sú svobodný ženský. o tom. Mkké I I se v í: mlíko. dlajú. púk. os. v ostatních osalí v dative a lokále V. mino (vedle méno). nežli Osvtimany. krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. obilí. tch. jakož i ve skupin lík. zelí. v í. Ve skloování pídavných dýnko. takový školy nýpkníší. zazpívýte. vynášají. v k tomuto úžení Oechovým. v ostatních osadách -ijou: umijou. ijou). ze žltýho není dslednosti. putýnka. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. v prútí. podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. takto teho. kleijou. : chlíb. utiácají. . H a nerozšiují se v ej a o?/. utéct. tídy kmene zaveného ženy. tom. seda. ale: zelí smí! se. 8. é a in úží e za tú našú stodolu. chlív. jinde: malé dit. jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. husi. jednému. Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. tem. Slovesa I. prosíjou. vedle ty ženský sú svobodné. potomá (potom). ý SL í. Hlásky se stídají: húžba (húžva). uzený vedle to . kíkopa. dách se pehlasuje k zelí. Syrovín. vdijou. BuchlovieeA. už ho vedu. dýš. tym . zapáhí. hoe. utekl. nedlouzí: vezl. první: dobrý 3. — Pe- chodníky jsou hojny. volajú. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. poprchá. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. . v obilú. mn. Spežky aj a ej mní se jako ve néni. tídy kmenové lezl. rýž. : vedli. tych. sloves v Domanín: k 6. na druhý ervené malý dit. péct. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích. lovk. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. — mají é nezúžené: vézt. zelú. esli (jestli). jedijou (vedle vijou.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. peci. kom. púz.

Starovikách. Pavlovicích.: ait se (šúit. — by. V novjší dob i tu. tídy j se bývá vrchu. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. Rakvicích. týma). grécar. 3. rativ v (v m. Kyjov. os. tem. zakryté. Skoronicích. nezavazej.) 54 vízdat. kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala. slza. grýcar. vyzvukuje v im. — w se nevsouvá: vyját (vyal). Kostelci. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. Brumovicích. nejlepší. chodijú. uijú. Némikách. I V Ježov. — ^ se odsouvá ve slovech vzda. koho. nelepší. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. byte. Bohuslavicích. tem. 1. této krajiny.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov. Kobylí. v hli- má píponu ách a ech : o vtákách. ve stodoii." Jinde pevládá slovenské mkké I. Sardicích. zazpívý. 9. zjedt (sndí). Skloování námstkové má ti. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. Skoro- Ježov. nýlepší. jmenovit v Kostelci samém. V Želeticích. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch.Násedlovicích (pifaených do Zarošic). byl hoden chvále. jedneho. zavité. jedijú. Osvtimanech : sednite. umijú. grejcar. tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). komu Osvtimanech keho. nebité. bu se ej mní vý ej zavoíý. zazpívé. více 1. terna (v (v Buchlovicích: tých. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. jezdit. tým. nezavazý. tyto tvary: ten. toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. Želeticích. mají v 3. jen v názvech pozemk: v díloch. tým. v Kostelci. 8. jedn. vidl andle (^= andly). ijYi: Osvtimanech ijú. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. tch. Pípona sice lokálu mn. žitý). (pifaených do Bílovicích. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. jinde sednte. umy. té naše bílé husi (v kovicích. Želeticích (vyjmouc Dražvky). Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). do škole. jednemu. : vijú. — kdo. nezavazé. v . V imperative otevených kmen I. Slovesa. Veteov a v Násedlovicích). kleknite. v popeli. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). Vlkoši. jinde níkoch. zavete. Boeticích. v Krumvíi. . os. 2. po pti rokách. teho. jejichž 1. temu. zazpívej. odsouvá : napi se. Píslovce: henky. kleknte. toky. Cejkovicích. nicích Milotic). 'na stromech. o bratroch. kemu).) — Impev Osv. esli (jestli.V Náeí sousedí. vdijú — jeden.

mn. e pošlite. obilí. té. posavad se posmívají sousedé. V. kutý". v novým to skloování složeného: kabát. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk. stávat. Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. bejvajú. polívka. lík. Kyjov. Zeleticích. volají ve Skoronicích : . kyselý „v horách u kadlca dlaný. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. ve tí. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají. Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. bejk. šly tam ti. — Utkat. jatel c) = datel) koncovkách III. bejek. dýnko. chlíb. : : strejek. uklúzajú. . jinde všude púz (púza) a púk. zelí. rynskej (ve vtšin ostatních osad). rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. kiel atd. nabízat. v boú. nožejek. sednite. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat.) c) vacích prstýnek. Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. štyry. žlíbek. : méno. v lít. u slepýmu žebrákovi. putýnka. štyí. rýnský. 6. hadi. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). krýv. nech všeckýho. pute nám reje. házat. zametat). že íkají: „Strejce. drýv (gen. popíjat. osob mn. jabka. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. píro (v Pavlov. pauz v Pavlovicích púza. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. majú. mn. sladký mlíko. 9. ý bu trvá nezmnno cov. holubí. atý. Ve Skoronicích ješt je slov. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina. pabúk. zavité. a pauk. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). zkúšat. tídy kleet. bývajú (ve Vra4." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. 10. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. podli. (slov. týct péro). bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. rej. kováa 8. zacházat. mino. kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. mlíko. pejkopa. Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat.: : 55 — dobrý lovk. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom. rža. 5. Ježov. v hoerstvá. mn. rýnské. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. 7. tam dýš. štyé). klíše. sice pechází v utrácet. : . hejch atd. púšat. Kostelci. se i na Zelecku: vojáci. dobrý hrušky. vyhlídat. (v Pavlovicích. jetel (slov. vtácí. pídavného všecek všecí v nom. Nenkovicích. tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. Ve 3. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). snášat. vyslíkat. ale zam tat (slov.

vašemu. žmíkat (Ježov). byte. jenom v Cejkovicíchv dvoch. pást. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). lézt. — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. mužs. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. hudit. Sel mezi žená.). jednyho. nést. a Stajrovikách jest 14. húzký. nyní se již pemštil. Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). kterýž slova. zavolej. zní kvíerú. di lok. krýv. Morkvkách i pídech v: voko. ?e nedlouzí « plect. 56 — w. jednymu. Zvláštní jest této krajin pídech fe. sednite. skovej se za nj (strom). na herteplách. o tvojem. našího. sedmý. muset moset). o telatech. hni. štyech [syn. mojího. na polách. vect. živ. nejni.:: : — formani. štyem. tej msto Bzenec a mkké. V mužs. Pípona lokálu ran. zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. šístý. by. sedm. 13. a spojka . to je tvrdá e. herteple. vokno. osn. sídmý. — ale : tást. úsmý). : di pro nho (bratra).:^ nasej bilej husi. mojeho. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách. hulica. — Slov. poprchá. paový peí. . „mazlivé". — V Némikáhh. ukract). Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. nj íslovka dv má všude dvúch (gen. a st. hnízký. farnost Kqry. dvora." pro dvá. sedmý v í k veeru I. dva. Na všecky cesty posiavili vartý. úsmý atd. Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. plést. klustý. dobrýmu. do nedávná „slovenský". po stromech. dvúma. voves. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran. a rod st. vézt. (slov. kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt. : pehrazdit. Boeticích. jeho v akk. úsmý se (ve Vracov e šestý. vták — pták. lazit (vedle bait —vait (Ježov). osm sto (jinde set). dobrýho. 11. 12. klait (v Cejkovicích tlustý. psu. (pivo). To je pro muzikant. Tech malých uil. „štyrech je uhersky. tlait).Vce" esi (jinde esli). sladký mlíko. dobrých rodi. dvúm. dvoma.zbyde. klúct. chcet (Pavlovice). Zavolal mlatc. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. Styí má na západ od Kyjova štyech. tlúct. Pavlovicích. dýš. osm — — mžikat vedle sedn. kvést (na Zelecku kvect. šístý. húterý. — neživ. e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. Hana. našeho. Nedlouzí rtest. sídmý.

Náeí valašské. .III.

.

Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. dále na severozápad Chory. nade vši poživel chybnos postaveno.***) Branky. H. kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. Slovák moravských i uherských. Hláskosloví. Vlachovice. Louka. Rusava. Rožnov. . H. Hvozdná. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku. neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly. Hrozenkov. Beva. . Rajnochovice. Zádveice. roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. na Holešovsku s hanáckým. Délky o hláskách vbec. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. jež patí k náeí keleckému. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. kdež není str. Meziíí. na sever na Frenštátsku s lašským. s keleckým a jickým. Lhotu. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. i slabik dlouhých Srovn. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. Fryšták.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. asomrné zachovávají se všude jako s I. Štípa. Všeminsku. „Lid a národ" 227. v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). nežli úrodné roviny. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. 1 . Hvozdensku Stípsku. Újezd. Z rzných slov. Leštná. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. O náeí pojednáme v jednom. Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. pohraniných osad valašských. kterýž našim Valachm jméno dal.

lesní cestu. a v koncovce instr. jinde se drží a nepehlasované. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. Návojná. ovéc (Brumovsko. za horami . zubámi. Karlovské (s V. mn. vedla. leže. 3. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. dovupný.: — 2a tu nasu stodolu (3. i v instr.) Na Kožnovsku ržika. luskanec. dva d. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. jed. Rožn. stedním oje. Pehlasování.). snh. : (Karlovsko. dfhý. Lukóvsku až po Všeminu. ttstý. stejný. a Karl. Karlovsko. dvoje. hejno. rženec. novem kabáte. vcámi. epka. mkkým: lesní cesta. Vyzovsku. sttka. (instr.). skel. 3. pak ve slovech velo. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). prška. : duál. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových. z vutka. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky. nevelo (mnoho nemnoho. slov. jinde jame). I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. jelen. ohína. jedu. jemen. pama. : e vsuvné oken. Rožnovsko) — nésél — nesla. Karlovicámi. ušima (Jasená). 4. . vezu os. Klobucku a Bramovsku: žitý. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný. vrtcl škrbal (Rožnov. védél —vedla (Karl. zutra (= zjutra). 60 -- dobrého tatíka. na ervenšo.) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. k iím (ním). jasla (neutr. jehel. dm.). (na Rožnovsku. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. jae. na Rožn. Bilnica. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. Štítná). stíka. (vrtel). dlh. mrek. 2. stfp. Bevy). kleet. mn. ep. pl. jinde se vokalisuje: žlutý. ohpara. oima. dlúhý. pošúva. Dloužení. škarbal). Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. 2.

myslely. uhlí. beza . konáí —konárí. píí— pila— pilo. já v obou íslech. Dlouží se v a. jedn. lano. bžel bžela.— 4. 61 — : zdrobovací pípona jat v gen.) Pozn.) . 11. pršelo. : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní. puhý (Rožn. projdu a pedpony jmen zákažka. prasat. (rsti). neseme — nesete. hloží— hloží. vyga (vykev) výží. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. Dlouží se v pít. Karl. Rožn. (bsti). — — hrábí. — díaj po voli svéj (pomalu. hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). V podstatných jménech v (slov. i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs. Rožn. rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy. ave: a v i: jasen. krýt. 5. slavíek (Brumov. koat (Rožnovsko). jinde dlouží se tu jako na Zlinsku). a 2. 9. dóm. slavík. ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. prohra. — vrbí (slov. trní (slov. dvéi. kaena. bže—Béžíš. sedím. Krácení. Rož. Rožn. sáC. voli sice místo. sáhá). obr. Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. pohodln). Rožn. trní). i. lína (slov. trhán (Karl. bocán. pevný. 10.. Dlouží se 6 v 1. kle- kaní.). : msto -~ anstatt msto nho.kryli. Ve slovech rzných: žúltý. Výjimky: 2. žúl. Pozn. Ve slovech rzných: kida. 7. — zanáška). leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží. hoe hoí (Karl. htoh — hloží. újma. dol. volal— volala— volali. haluzí. bezí— beží vrbicí).). stida. w. — léší. I. jarmek (slov. 1.bezí. mn. olší. os. Výjimky kamení. píestí inném ped y. na p. dojdu. vli. vrba vrbí (slov. sedli. kút kula (Karl. kápla (Rožn. hib (Franc. najdu. zánaška (slov. stavení. 2. Požn. — — list — listí. škubán. Lhota). kašlaní (Rožn. zrní (Rožnovsko). Rožn. ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. vrba vrbí). bor hrab buk búcí.). lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. : (Karl. chytrý. Karl). mn. bóc hóe (Brumov).) 8.) 3. udlá! mu po — 1. tídy: žá. síha (slov. — — — — ihágnúía — — fazol. kamení). bezií). dubí— dubí. stavení. lána— . sed — — infinitive nosových kmen a. žúltek.). Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra. Ostatek jako na Zlinsku. zaá. zakázka. napá. jarmak). : : — boí. (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). lešení. : vedeme — vedete. (Karl. Karl. sluka. Seslabování a sesilování samohlásek.

zaía. moset). opi (nevstu epiti) o v a: chrama. .) 4. Karl. braterský — braterší. kohtrbucí (Rožn. ahat=lézti na strom). vylna. utkat. Ana — Hanika. t. oha (slov.) se i ve slovech: Nevysouvá písa. a Brum. handel. žuítý. kret (krtek) na Rožn. mši. pylný. mohél. okúat). trmín. om. y Y e: hanéza (anýz.). u v o : (Rusava). o: sidía (Vsacko. Brum. Zuberský mysel.) y: kylnu — prokyla. u: petruželé. y ve slov íyžka. blusknú (oima). ped skupinou rsk. pavúk. o v e: krema (Rožn. utékat.) 4. 3. Karl. opnú. op. Klob. : e v v o: o : haštoi sa. Pisouvání samohlásek. zametat. e: bría. — nésíá. kmene zave- ného : néséí 3. oproste (Vyzovsko). rš: spravedelnos. a ve slovech smrek (smrk).) Hiát. kysly (=kyselý). sloves (Zubí). i: 5. mozg. Karl. zarzavý (slov. é v rod mužském inného píestí I. naprotivo (slov.) jinde: paúk. záme:z:slov. poma. Rožn.) 2.). zerzavý). hulica (Meziíí. surový.) Vysouvání samohlásek. ohtechnú u v y: od maíy. ledvá). 1. himí (Polanka). kibet^hbet (Klob. Karl. setva. pomatova. o rznoeí zlinském. hrbova kolky. chíap- ek.ir krom). v. O hiáte platí celkem totéž. okrutný. z domy. Karl. Karl. e v a tara (ter). slech. w v e: košela. zaío (Rožn. jedél. erbo vat— dditi). — laný.) ve slov ste (str) Rožn. Jeva. bavylna (Rožn. po tichy. pozadky. bluska. ledvo i ledvy (slov. luterský. 2. lyžica. žuí (Rožn. Vencel. Pozn. z novy. naprotivá). e ootky eetky (belis perennis). 1. e ped i a I a. zametat. a Karl. tolký. pohodelný. enem (Vsacko). orputný. z doíy. védél (Rožn. tyžica (Rožn. užnu: muse (slov. zám. zmyset. píta (Vsacko. okýa (slov. co povdno pauz. škarbat). a: škrbát (slov. Na Brumovsku: pavúz. 6.— : 62 — a v o škroba. y \ u: íužica ((Vsacko) v. (slov. i: velký.

y r\ korovrat. j.) rvu: mua (v. zgrýpa (hupkem utíkati. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn.. zgubík (zizgrblíkzi skrblík). afclina (Rožn. levírník. n v rí: nedla (Rožn.) p v k: kesno („na kesno zadlat. Promny b v souhlásek retných b.) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. Karl. r v : mení (zzrmen. r y j: jarášek (v. dub. žitý. kašša. chladný. spodobuje: bez sebe. mra — ulpas). klobat. p." t. f. bez kvasnic.). hlete. medunica kri).— 63 — O promnách souhláskových. tesajedna. Rusava. v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn. 3. vz. p y p: p v f: facht (Karl. snadno. Rožn. m.) v ve v: devenný (Rožn. lebarbora. (= roura). 2.) (šovík). leberia. nic ská sekyra. kysselý. blamór. kui (v. a ostení souhlásek. prassa. tyj: I Bajcar. y r: moár. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w. s oícem. (ošívati se) v y b: bidlice.).). Jemnní 1. chamra (v. n. nz. bohádka (Mez. povinnost'.) patro v. dobyíd. masso. súkenný. pácnú (zzvya facku). (Klob. p. lichtá. chamla^lakotn požírati). pantazirova. ráfnú rápnú (udeiti). Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují. Karl.). sklenný. v. j. Vsacko) rula ryl: teolocký. c. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. apka. palagraf a mn. a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna. vtší. melmomocú. r. zgrýfa v. medrnica). p f: flekota v b: bažitka (Mez. Lyssá. j y I Promny souhlásek plynných y. mú . jadt=svrbti). ».) m v b: chubelica. d: dad (slov. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í. necco. fácnú v. lippí. /.

žgára. drveno— poleno d y g: manglova.) : : uísnú sa (užasnouti) v strk.) n v (-spojka Rožn s Karl. d y t 1: alvokát.) d y b: brveno (v. pl. grmle. zídlo.) papratí (Rožn.) hodía (slov.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno. y d: dka. narodzen. jedz. štrbatý. se v í ve slov žlu. než. dlapa. strna (Klob. Klob.). Pozn.) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl. d Promny souhlásek zubných á. deprvej. c. Promny s s souhlásek y kavých s. Rožn. d. borák (= ubožák) špeli. Rožn. dban (Rožn.).) d y d: (Rožn. brúsený. diážnit) nemní —džbán. šrbatý). drmla (slov. s". Újezd.). h.) — y v: sednete. v y v y c: cuk (Klob.) slovech obák. z. slov. Pozn. lehnete etc. s: srcadto (Rožn. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. mízgra (mázdra. a. 1. z. Rožn. pokažený. šudi.) \ ch: chápa sa na koho. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). (teprv). kyj.— udeiti). tídy: zkušený. jedzivo. ch y k: skúli (Rožn. žígto (žihadlo n.) milistr. brzgnú (brzditi). destament. grýný (slov. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. scho. a n v m: 1: kmitel lež (— knytel. zmyslený. štrbina (Rožn. II. vyhadzujú. atl (Rožn. ceák. zapotný. se v z ve y 1: : drážli (slov. s šrk. tyf: tys: v f : jatlina (Karl. f mní y dz: hádza. k. nemní Pozn. oba. peli (v. v píestí trpném se nemní v c: chytný.) 64 — imper. c. povdz — povdzte. t.. udi (v. ch.) . di. drýný— štíhlý).). (v tídy. slov. Rožn. ade-tací. g.) : tísa (Karl.

stádo husích. Kondrát. náprv (na Vsacku). vyga. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. baga badze. se hrable. Rožn. sršle. 1: de. Bevy. toligodin (tolik hodin). lýstko (Vsacko). Beva). dy. Karl. obejdu. pisouvá ku gen. glamC klamt= depti). mn. súsedch synek. do uších.). gula. Pisouvání souhlásek. zguhra. vrzuga. gasa.— — 65 — g v dz. pilévati. flága fiážu. po jiné sykavce: néni n námého (známého). j: švajdlena. tocha (lokati). vtrch (Rožnovsko. 63. po krapce v: Eduvart. zakígo (zakík viétzo? (vidls ho). dtávi. pánekem. lonší (Rožn. nedy (Klob.) hnedaj (=rhned). ch se : Vysouvání souhlásek. takej. žhra. zes. n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu. b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší. j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju). handra. zidze. muziga. v: im (=:jilm. dneskaj a 1: p. glae (klee u pluhu). Bystici). s: škída (Karl.). pt groších. d: pohle (pravil. loncký. o dtech). Meziíí). píchá. — mága v.. vím ak ty (vc = více. str. nidy. ustanovlený (Karl.). Vsacko)..). cukrch. stromla sa (^=stavti „stromem". titra. vydí (vyjíti. jak). — — — — — — mága — mážu.). (Už: vyga vydze vyžisko. : h Hana. k v g: gái (kal. blázga (pleskati). pecaj. nedo.) k \ ch: lochtuša.). Rožn. Karlo vsko. hanéza. nide. h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). gombíla sa (v. slovencký. Rožn. brýzga (prýskati). pižgo ((pisko). (= pohledni. chce zemákch. kombélat. žingla (slov. d : pondrava. návyšní.). p: crpka (=crkati. zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. dojdí. nido. b: modina po rán. bratrch. vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn. g: do.. pozdi (= pozi. mága. zed. muziga muHedviga Hedvižák. gatuža. pál 5 pála— páli .) r: sarpa. Brum. hulica (Meziíí). kolébati. hapatéka. hešeto (Rožn. n. zim. ho). Mezdíí. žigla=mouná truhla). pohledni). combíla =rslov. drúzga^drúžžu (drtiti).. chyo (chy ho). t mezi nsk : pohancký (= pohantský). (slov. v Tisavách a na Kyerách v H. koncký s : — — pohanší.

y nebo mní se v : — pu (zl.). 1) (a)-kmeny. kubko (klubko). dúhý.)." Mladší generace vyslovuje již pesné 1.. (Karl. pibrzglý stízbisko (slov. (lunek). gen. tustý. markotný — mrakotný (truchlivý). dat. ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti). L nom. Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa. „le z pasek pravíja: kdes byva huava. hubka (híbka). ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích. harvany žilvy — živly (Karl. Karl. chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch.). suza (slza). v Luzné. (= pízvisko. pi krádeži polapený). hut (hlt). zuna (žíuna). myná). Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. Obaluje se vbec toliko v Léskovci. „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. (tlaiti. instr. chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk. uteku.). v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku). harvan. Léskovec).).). Zažuta —žnžala (Rožn. uozi. škrtiti). unek a j. Jezof havran. mýn. varhany (Vsacko). (ib. huboký (hiboký). Obalování. pZ). zavedu. malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. štikati).— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov. chlapem chlapovi (u) lok. brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti). túc. ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál). myná (na Zlínsku: mlýn. oíšek vy- úšila. píjmení. kúb (kíúb). (Karl. pivrsklý := pivený. Pesmykování. — zanesu. vok. se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku. a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné. = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. hutnú (hltnú). Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. tumok (tlumok). Karlovsku chúm (chlum). .

nom. 67 .

ale i tu: v lesi. šéí do lesa s chlapci. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky. . bývá za Morvaji. . obrazy na Brumovsku. 6. na vozi. stáli za piléi.— 68 — 5. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. Instrumenta! mn. na Fryštacku. dva vozy. Všude jinde má píponu pravidelnou. jét z voty hoe potoky. na Karlovsku asy.

líce. b) okénéc. a) vrec — vrecích. kolco — kolce. V lících gen. ovoce. Vajca —vajcami. plúcach. hlasované — petrželí). plúc c) koích. brdco — brdce. instr. kolec. mn. (na Vyzovsku. srdce. pak pomnožná plúca. b) 69 pleco — plece. mají tato jména dat. prsa. Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. petru- želé. želé. plúcami. prsích. Kafé: pi . 6. kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. plúcám. plec — plecích. srcích. brdcích. vajec. Plúca vajcách. pehršle. Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. lok.— í hnízdo).

íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. do širša.— . jedn. . jedn. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen. tea. do dalša. rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. štvrta. a akk. instr. z prvu. z blíža. osmu osm groši. oarai. a mn. po prvšu. všeckých atd. za mladu. d- jedn. šél z Ma- rýnú Machákoj. jedn. na ervenšo. i mn. z leha. žáden=nikdo: žádný lovk neví. tak íká Všecek a akk. groša . — nepoví. na mlaéjšo. žáden ti — — — kelo-telo. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské. A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. po mensu. : z novu. Žádný:=adj. jedn. po drobéjšu. ve Francov Lhot. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). ušách— ooch. po vtšu (vybírají). jedn. na delšo. —všecka — všecko krom nom. v Brumov. nevelmi. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. na zelenšo (zabarvit). z kratša. ušami oima. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . na kratšo. Vsacku. Marýna Meí- deku. ušoch. z prvša. není ho za tla. oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké. z dala. všecek — všecku — všecko. do blša. Karl. oách a ooch se stídají. instr- oami ova pevládá. ušima. ve farnosti Újezdské. (vyjmouc ovšem akk. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu.: velo. sedmu sedm. po staršu. *) V Nedašov Filipoj. Rožn. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. oách. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. Vyzovsku. v Návojné. pata . z vtša. a mn. : pl druha. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova. V Meziíí i nom.). pole súsedoj. za tepléjša. c) akk.*) Lhot a v Bilnici. všecky sklouje (všeci. Pídavná jména pisvojovací mají v nom. teu. jest ve — Gen. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. : lok. pes rechtoroj. povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. po pl druhu. nevelo (=r=velmi. : štvrtu.. na blšo. z delša.

nom.— i-k 71 — mny. .

kolnast (= koliknást. instr. Stítensku. híbatem híbati lok. Polanka. nás mi nám námi nás. (Karl. štyrma b) tema. se vyskytuje. túrohý kíobúk. dat. instr. ma (a) (n). d) d) a) instr. Halenkov.a krev. štyrma tech. šestonedíka — Jednást. nom. Karlovice. VI. híbata híbat (át) gen. štyrma tom. Paseky Vsacké. mú lok. Meziíí). Mimo Újezd. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. já akk. Lideko Hovzí. ti štyé — styry. mn . (a) nás ma mn mnú. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. štyrom. štyrúch c) d) troch. akk.). štyrúm tema. c) štyry tech. tema. štyrech b) tú. Hrozenkov. o štyr (Nedašov). štyr túch. a v dat. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. osn (Fryšták Vyzovice. devatnást (Rožnov). a) 72 — tié — ti. ostatní všecky (mimo a. deseti. štyrúch d) troch. d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. 1. Kmeny souhláskové. riia. Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. vedle pti též ptima atd. osm (Lideko). — semena. Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. a) tem. devatynást (Klobucko). štyrma- c) lok. Rožnov. jinde sedm. štyrema tema. dat. štyroch. Ústí. Újezd) sedm. Vlachovsku. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. ošum. Léskovec. štyrech b) tú. dat. — nom. V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch. a) a) túch. štyrú c) túm. nom. a instr. gen. -l-.). na Klobucku.. Újezdsku. gen. o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. o štyrech (farnosf tú. štyrem b) tema. Bevy. cirkev.

.73 2. nom.

na Fryštacku. tych. tymi 4. tým. pestoupila do skloování složeného jedneho. mužs. tmi (Jasená) c) toho. s tyma koši. jednom. — dva. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. pedmtný jmen živ. lok. štyroch zastupuje akk. bylo nás dvoch. na pravidelným — — 3. tych. : 4. mn. a nom. a) a) dvú c) dvoch. tym. Instr. tom. tm. gen. 2.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr. jmen podst. a akk. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs. dat. Polanka. Karlovsku a Rožnovsku gen. jednm. tymi (tyma) (Liptál. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. jednotu.— — 74 : — : Léskovec. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. tom. Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. Štítná) d) teho. tom. i mn. s novýma volky. a složeném!) a) tam. nom. . o jednom atd. jedným. tem. o tom. íslovek dvoch. Vy- zovsko) b) toho. Na Vsacku. dvá akk. dv dv b) dva. Brumov. tch. koní 68. jedni ^jedny. s tyma malýma chlapci. o jedném. živ. a se nedlouzí. tch. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). tom. dfvom na Rožnovsku). ve Vla<. instr. troch. Lideko). Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho. (Ústí. téma (Fryštacko. ob. s krátkýma ušami. Léskovec. str. o jednom. jednému. dvúch) c) na Vsacku. 3. jedných atd. dvú. o tom. Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. Klobouky. štyroch. o tom. v tom. jedneho. Újezd. jedneho. kovém kde i (srvn. v Újezd. — oba. troch. jednom.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. o jednom. dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok.

75 nom. on — un .

74. bklonovani si . méj. trojí troja. Stažené tvary mého. — — — dle tvar b) trojího. srovn. instr.).a). kde téma (srovn. všude jinde O odsutém dat. íslovky dvojí dvoja dvoje.76 Tvary tvary . trojí atd.. na str. mých atd. všudy se vyskytují. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku. mojíma tam. ale zídka. na str. jedn. 73. mým.troje skloují se všude .

veme — — sednite. Hovzí. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. pás. choaci. spá. pék. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. pás. ttúc. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. méc. sedni sedneme (sednemy) sednete. pékél. této koní se v íja. bójá sa. smíja. vyzvukuje v ím: umíja. tás. vzí. léz. ple.). pék n.) 4. bójíja sa. hoíja. Brumovsku a Ujezdsku: védt. nés. tam kde os. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete. ža. melaci. hrát. ve. kvéc. hé. ktas. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn. péc. T Infinitiv: í d a I. pásl b) t se bu odsouvá. védél. néséí. boc. ví. léf. píu. klekni kleknme kleknte (všude jinde. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. nés n. zaa. moc pa. (i vezmú) dí. jedn. pás n. sedni sednme sednte. a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. héc. béc. pí. mela n. Všeminu. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. Kašavu. my. nechúc (Rusava). mí. kras. téc. pak na Klobucku. — — — mle — — bi. nesl. ihac. ros séc. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl). 4. pék.— — chove. zavotaja n. smí sa. 5. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. hryz pas. nés. prosa. zavi — zavime — zavité. zrá. ja (i jmú). hoá. Klobíicku. véc. ry. choa n. seaci. sef. kleíja. a Jasenou (incl. a. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. Indikativ bodu . oke'f. chvt. plu. kleá. všude jinde v id: uihá. trefa. pro- síja. droBa. sriiá.

78 Pechodník .

žduchat— ždúšu. pustilo. rhégaf — méžu. kráat —kráu. obtúlaja n. pro— prostíu. smýkat — smýu. zpíra— zpíu. stírat fllágaf se) sa. máchat— mášu. íépa— lepu. — vrzu. vga — vžu.. inné: pustil. híka— hu. buchat — búšu. obtúlál. šúlaf — šúlu. pleskat — pléšu. vyjížža — vyjížžám. Tída Infinitiv a 1. 1. vybírat — vybíu. obtlaío stíláí. bliska sa — bliše tískat — tišu. mágaf— rhážu. víta— 2. pusme. vrkat — vu. utekaf — utékám zadža — zadžám. obtúlaf — obtúlám. bíjám. os. drúzgat — drúžžu. páchat — pášu. súkat — súu. kúlaf— klu. vša — všám. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. luskat — lúšu. umírat — umíu. voíaf švrlu. zavírat— zavíu. fukat— fuu.^ ískat — íšu. lécu. íiážu. stílajaci Píestí inné. stílata. Pi.: pusfa n. obtlajaci stílaja n. obtlajme obtúlajte. hýba — hýbu. kmása — kmášu. pusfaci. pusfte (pusté). Imperativ. jedn. láta šústa— šúscu. brkat — bu. Pi. švrlaf míšaf — mísu. (i lácu. dýchat— dýšu. — — 79 — Imper. vyrážaf — vyrážám. stíkat — stíu. V. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. stílalo . obtlata. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl. pustila. krája krá) — kráju. cúfa — cúfu. válaf — valu. íkat (modliti fúkat — fúu. ráaf (rážeti ovoce). zúfa — zúfu. — íu. trpné: puštný — á— é. — volám. : pus. rócha— róšu. zabíjaf — zaupíja — upíjám. Pechodník. Pech. voaf — voám. létat— vrza hutat —hucu. Indikativ. sáza— sážu. zpívat — zpívu. (hltati) vícu.

šepujme. jedzený). šepujéte. Pi. Idu. chcéía. jed n. pálo. . šepuješ. šepovalo. prá (praviti). není neá. néjzme. 4. zajé atd. Hroz. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). 3.'. zedz) jes. chcejaci — samocha . nevdatá. vél — vedeta. kupova. zme. zim zea jez. zedéí — zedla. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. Nov. práta. Pi. néjsú. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem. jedený. já sem není atd. idéte. a Hroz. 2. cht. bua' n. 4. prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. chceme. ste. je. 3. zéjdu. 1. zez (Karl. zea — zeaci. a Karlovice. není. délky: jé. chci. nejste. — 80 — trpné. šepujéme (m). chcime. šepovala. pijdu. sú nejsem. Chcu. šepuje. 1. Jím—jeda. vyjé. chtéí. vd. by— byme — byte. chcete. idéme. néni. chtla. idú. Na Vsacku a j. pály . neá není su. zes jea —^jeaci. vydatá céra. zme. ujdu. zachce. zed n. vdný-á-é. néjzme. 2. neni su —není si. 1. chcú . chce. pedejdu. M: = — Slovesa kusá. Prát. buaci. šepujte. nejste. není zme. najdu. gazdova. Pech. šepova. jinde bu—bume — bute. si. Slovesa bezpíznaková.. inné: šepovát. Sem. projdu. . zedený (Karl. chcéí. chceš. Vím — vda. : trpné: šepovaný-á-é. chcite chceja n. — — ^jéli. nejsi. opalova. zajdu. nechcej odnechce. Na Vsacku: su. šepujú. v Nov. šepuj aci. ia n. vda — vaci. pejet. V sú n. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví. : Pech. chca necha. a Hroz. Tak i složeniny: vjé. ste. není ste. Imper. : Slovesa nepravidelná. šepuj. néjsú n. obejdu. Hrozenkov su — — si su. jedél —jedla. Indik. chcéli chcé. Imper. — . není si. ide. popójdu. šepuju. ideš. „dy je to (pravil). šepuj a n. nejsi. je. néni. si. iaci. sú — néjsu. páli. vyjdu.

jáku). sladkyho mlika. . n /* vsouvá se v íslovkách sedm. hejny. bývaji. ve stavenu. šrbina a p. j. kryv. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. y zní po lašsku. val. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. Hranické a Cernotské. eku ^= „jáku" : éc 2. telete a p. prstýnek. volaji. stoji. poklúza. kolky. se. utráca atd. Pehlasuje se: tele. v hoi. Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná. se Hláska lík. znan hrubji nežli slovenské a valašské y. Rznoeí hranické. koliba. šrk. se jemen. eím. dýnko. Je- zerské. pl. sedmy. sydmý v ú (u) — výc (vésti). vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký. léži. ale: honí. e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý .). stu- dynka. nejlepší. dryv (gen. Drahotoušské.Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje. chlíb. zvoní. 2. púz (pavouk. ošum ve slovech pcha. Béži. sédi. slunko vycházá. v Ústi. rznoeí starojickému astji se jmenokie. {Na Vsacku jen eku. Tož ei (pravil jsem) pome. 3. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji. ale v utka. jestáb. piro (v. vždy v ej: dej. ei n. nys. mno). dlouží se ped /. ale : vtr. O hláskách vbec. leže. 1. Draho- Dlouhé 4. Sloveso vary asuje se úpln. vlíz. velký. hrbek. vysouvá se a ve slov 6 karba. votaji). ale dlouhého r není: vrba. plíc.2. O samohláska ch. pavuza). jmenovit v zeli (v. sladký mliko. poprchá. v zélu). . ve osadách^ipenské. dima. puk. slov ósraý (slov. (y) . za našu stodolu o . hnóji. do zeli. snih rýž. boji se. . Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. 81 inf." mlíko. touších: šésty. sklínka. : v zelú. 1. pták o ve se pýí (peí) . jako ve slovenštin. drže. káca. majú. t. na Klobucku a j. vylizá. vála. 2. t. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí. šistý. osmy. kliše. jinde púk. puz (Cern.). farních Na pravém behu eky Bevy. m . zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. máslo.) úží se : usmý .

v jednm. se asto na slabiku pedposlední. — ti. uí se a modh'. voze. tych. námstky ona jest hu vidl hu (= ju). — 82 — 1. koza na novým a p. Tvary slovesné. vyzvukuje v ím rovná se tetí os. mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. pic. mn. všeci o tem 1 infinitiv : se. jedn. jedn. Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. Miloticích. m. tyma. Tetí osoba mn. : . mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. Dvá tem. ama: chlap. štyi — štyry— do dvoch. li. chíapoch. lun). ti. mn. (v Z nasfj obce (ve Velké). dti chodí do školy. lok. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. štyrma. Vz. 2. zapí (zapnu). pravidelný: v v Drahotúších. svobodný. žut. kehor Jeden. a. r. v akk. týc. pu (pl). se. teho. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. : Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. ž. plíc. . jedneho i jednyho. vola. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. vyznívá v . tej naší bíJej husí (Ústí). výc. na našem. Akk.dv. Tvary jmenné. mlsnej kozi. moja. štyrech — dvom. jedn. tym. našima. o mni. V dat. v och instr. ží (žnu). Námstka jd má v dative prostém mi.' Ten. hí. me. v om. 1. chtapama. províslo. lok. moje — mojeho. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož. dat. nys. lok. — dva . jedn. o tem. užica. se v 1 ve slov svoboda. jedn. — Kdo. skloování pronom. ?5. kvyc. Souhlásky se O souhláska ch. jichž první os. v koši. temu. tým o kem. smí utí (utnu). z naši obce ernotín). tech. tech.. sloves. štyrem — na dvoch. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. kým. v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni. o mojem. jednemu i jednymu. a lok. štyrech— dvom tema. na poh gen. chiapom. vozi.

Na sever od Hranic. su — nejsem. : \e tvarech by— byme— byt. Sloveso ste. dénko. ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). bai ež (až. jezme. zpívám 5. leda že a) dativ mn. míuvijú. zavete. spojky a ástice Dom (dom). až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. Dlouží se v pít. 8. Píestí inné spadl. moh. motoviduo. ual. píl. ježa (jezditi). : 4. Slovesa páté tídy nemají slov. skloování pron. vašo. se krátí. dat. tlati. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. V Ústí jen sem. lacinši. „se obaluje": suza. (i). vajco. dojá. pknjší. trojo. sy (tj sys). a. mní se uj ve tvarech: stj. tlaa. 3.. lehl. sedí. val. za to — koncovka 5. 9. húpý. zpívu). chodijú. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. 7. muyn. tvar v u : ítám. tvojo. vda. utitý (uatý). vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. ícu. Píslovce. prstének. všade (všude). Píestí trpné: zapitý (zapjatý). ozibe ukrej si (zebe). a lok. hoet— hoi jako na Rožnovsku. eme a grécar. Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma. poduj. g v h: hdo. mléko. mojo. jeda b) imperativ sednime. Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. aci: kleaci. vedl. — Vysouvá se / ve slov 7. podobného mluv nkterých osad na Jicku. 9. bud aci. než). choá. lehnit. uáska. sédim. I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. uopata. v zelí. nés. sa. žal. cuzí. 10. 10. bžaci. pylný. zapal. 6. se 1. zbled. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a. ža. dýšu. najlepší. Imperativ: lehnte. e ve slovech: vylna. dvojo. rodu ž. lud. 8. byu. byl stim. e osudi. hrub moc (velmi mnoho). Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. — — svojo. Kožží rozžehl. smyseu. spaua. p \e v: vták. v du (idu). nesete.: — — — ví. vijú. bže— Béžiš. našo pólo. svyša (slyša). hut. smíi se. do zelí. múvá. požitý (požatý). enem (jenom). 83 naši už ijií : í (jedí). 4. v Olšovci. a (val. jedn. a slož. krá — m — (krájeti). Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. híí. 2. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. nebudete. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. : 6* . hde. dýchám. 6. vlez. mn. nebuj pokuj. dolu (dol). Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. esli (jestli). sa. pindaci. chyba (le).

zapíh. do vrba. Ve Vovicích povýše. hv. i krtek — — smrk. mojo. smrek vrtl (St. v podezenu. (si) dva voze. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. jastáb. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže. drža. : jáhla. Jiínu se kloní. %. volo. žeht sa. 1.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. vedle: skludi. f. silného. 1. 4. lahký. Pehlasování. kret n. a trvá celkem nepehlasováno sa. rázn samohláska o v lok. tato-B: mliekoi.). se na v Hodslavicích-L. v Bernaticách. hrubá jako lašské a polské y. mn. leža. holuba. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. zvlášt v Morkov a Vjako y. Dlouží se velmi Dloužení. chleb. jašerka. pecaj. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. šerbina. pólo. leska.). hé. jame. nedlouzí. utráca. Hodsl. koóch. našo. lsek. obyaj. smrk švrina (Bern. &02Í oká. kia. vašo. jako ve slovenštin a valaštin. z podmáslá. tóch. cizí. a. V Hunedla. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. ma (gen. . 3. husa. t star žen. nedáme. klapeto. brati. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. 2. šel. dvojo.. híba. a I se. v Morkov a Vovicích: na polóch. 1. Bernatice. smíf sa.) — (Mokov). se Kmenové u pehlasuje astji: klí. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. svojo. mezi u a o: staiko ! dvoch. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. podlá. tž. y zní z ovicích: rake (=raky). volaj. tvoje. lidi. o klšcé. šerk.) O promnách samohláskových. nájlepší. zaved. ži. zachradóch. O hláskách vbec. r. se dos. : moro. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd. pehlasuje vajco. trojo. Starý Jiín. kua. cy. ojo. -— kožaný. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. slyšaí. šy. pá— pál — paj. klea. kde se v ostatních osadách. sm. dubóch. Ji. Hodslavice. V Morkov což zvlášt ve konci-L. I. sV. mlko. lúkóch. iha (akk. z obila. — síha.

hoe— hoi. ase kmenová samohláska ?'. pás. dcek. vder. dvat. Pozn. pokuj. boji sa. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. tý vršky. 85 — mn. žábám. mn. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . zavete. nájvc. všude jinde se krátí: zeli. ale naši chlapi. erný. co chcete. kurát. próji. vodit — vodili. vaší jsouc samo. vzoru ryba: krávám. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. hnóji. mn. šišek. umémy. 8. íj. ídu — ídeš-ídete. obr. 11. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. véd. Dlouží se neprojde.— : — 2. : nsémy — nsét. leže— léžim. tídy: zapá sloves zaá. Dlouží se metét. bže— béžim. chodit— chódim. pék. móc mcjžu —móh. psniek. néhdo (v nco). mn. Dlouží se v pít. zúitý. 10. bóli. musel. 5. pevný. chfét. osmý. fra chvója. — byla. dojét. Dlouží se a ve pípon instr. lehnúi> uderýl. stoji. nbj sa iv Mo. 13. 6. Dlouží se vsuvné e v gen. I. v infinitive stídné a kmen nosových e. Dlouží se kmenové a v dat. žúí. oámi. : : — : sedmý. dote. v zélu. zády. V Hustopeích tchto délek není. v \ rj. strom ródi. veer. ert. 3. náji. 12. ami : rodiámi. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý. za- 14. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn. doké. ovéc. béza. dveí (= dvée). jedn. se pédy. 9. hledt— hlédim. skálám. o tchto sed— sédim. — volaín. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. jím. a 2. ušámi. naší. od nich. polámi. kopeek. si (sob). let— létim. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. hú=:ju (Morko v). žá. dómu. ti bohái. prosté. oken. . 4. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. slabiných nájlepší. volat seét. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. vaši brati. z dolu. Dlouží se samohláska v e v 1. srcadé. zajá. Krácení. býl 15. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. os. : koat. prasat. v Morkov 7. kobzóle. Samohláska " a) dlouží se v o: loni.

ít). Béža. 3. pkné zela. nesmyselný. tužica (Ižice). krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. vylk. strom. chlapm. letera. jmenovit v Morkov: kom. osmy. luípy. Obaluje se toliko v Hodslavicích. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. mysel. pl. 1. nazpoiha. veier. obliek. odvliekli. pode ten sedm. Mo. „Pane vyslyš modlitbu mu".). pomatuju. íš. ímy.— — selí zélu. patro). e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. prvni. velký. Vencel. vandlík. kleívá — ale : povda. pod zemú zeihú). chybíu. ke).). hut. do zela. Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují. i zmny. žúl. vim — vimy (ale: ím.). su (jsou). žúlty. ženáie ženáé). si. pátý. nú : (St. léža. psu. iert. ale: íká. škroba. pauz. chuap. st. (val.). šésty. súp. V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. sédim. ošum. vylna. dolie (= dole. polievka. (=núí). Uzení. zelienky. Slovo pl tu neobaluje (zl. o v a: habofi (hovoi). lietóch. Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. it. vtr. pcha. chlapóch. kylnu. 2. y: muedelník. na zá(slov. lehnu. robám.).). utiekli. í chléb. zavoáu. múvi. Pauacký. laciný. lieži. Béžim. kosu. pršívá. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. Ji. liesek. uduáu. pomáuy. imper. spravedelnos. ledvo. . sluze. za tu našu stodolu (instr. pylny. chlév. zuna uaciný. mn. bézi. ídu (jdou). ženec (val. mlieko. Obalování. ply (=: pl. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. smysu. paúk. p). siua. V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f. žnec). ierny. uméu. y \ 7i: Pisouvání samohlásek. oblíka. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. mozg. sbíu (3 os. lieto. un (Hust.

hdy. nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd. babinky (jméno hrušek). de.). mn. Promny / v souhlásek plynný ch. kryda. husích. ve St. dv t y d: naspádek. hrnec. groších. s v kocký. kostích. u Petrv. ind. neseté. p v k: kíkopa (fem. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . žencká. ž y : ilavý. v zo: dohazovali sa (iter. stomi. Jiín. s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. I \ r: zgíýna). nechot. mkí se a msíc . nošený.). kyp: papra. zkažený. Slabika mkí 3. tetka. synch. tla. hrnec. tla. vedet. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. nezmkují tee. és. ž y z: sloves IV. 2. vedet. švrí (smrk). k y g: mžiga. m p ve v: švrk. « dvatm. ch pisouvá se a) Hodslavicích. — \ ch: chca. z z y s: srcadlo. Promny souhlásek zubných. všuhd. t: nhdo. g y d: dronyga. uších. sedne. obo R v y b : Babinec. groších.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. Promny souhlásek hrdelných. k y b obrky. tetka. duben. zaplacený. Promny s souhlásek sykavých. te V Bernaticích. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. a Vovicích ne. rodiích. 4. do ledna. — nehdo. chlapch. nesete. srpen. t mní se v ce: zahradný. 1. v r: udery. fábí péro (páv). nco. zgrýa (slov. nesete. d. de. tla. vedete. u Petrch. v dronidze. hn. se nezmkují: : nehdo. hádati) — píestí trpném nemní. : Po rznu leden. vtákch. množn. lehne. : rodiích. husích. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. chlapv. - ukradený. de hrnec. souhlásek. kostích. tpto. nco. ne a de se kudel. vtákv. hde. y f fáb. Zmkování 1. v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. mu: g y h: hdo. mkí se v n. petržele. uších.(V. . tetka. se o slov. vták. : v v h haboi. nco. gé y dz: zidze. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. : c : dtelina.

pojet. — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . muž. kosúm. ménj. Tvary jmenné. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). skloování nom. k podmáslúm (Hodsl. k samohlásce ú v instr. o na pokíádkóch. zasej. hon. pt týdní. jedn. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. h hulica. na rukech. but. 3.). husle). — (V.) 4. pronom. ada. 2. jinde v vm : chlapm. pro všecky rody. nesní. ž: suica. v koš. pot.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. za pecúm. na rybech. Morko vaé. lok. mandlí (mandel-mandla.. rodu ž. mocúm. v imperative: : — — šesdesát. dativ hóno ko- mn. šršle t: lúzký. chlapcm. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /. na vtákoch. ebec. hoekovati). záplat. v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. a st. ponížej. híbla. sestrech. vilkaj. Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). husi. na potoce. 1. jedn. Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum. oíka si (=^hoíka. v zahradech.c) 2. v novinech. (J zdrá. koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. v mše. se mnúm. sebúm. honuca. lái. na lúkoch. pecaj. brablec brabca. víasí. póeb. d: nes. jedn. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. a. a složeného a k dativu i lok. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. nskaj. 5. o ženech. v osmi rokech. telatm — m : bainóch. f — t: slaní. ch: šleta íba. ebík. vzoru znamení ve St. Jiín. na lúkech. ploský kámen). v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. V Hustopeích. tum dtúhum cestum (St. po kížech. kmen tvrdých konívá se astji v v buše. m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek. Pízvuk jest na slabice pedposlední. mn. brablec. ve Spikech. o kanárkech. slov mvika (mouka). ích. b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och). a : na ko. zeé. k zelúm. skos. na huclóch. po staíkoch. hlet. jen pídechem!). lokal mn. d ve slov hucle (=hudsle. Nevysouvá se kmenové I (slov. vcej. na uše. ped n(Hodsl. šlechta. rohlíkech. na zahradoch.. od rodicí.).) skra. takej. s túm maškrtnúm kozúm. veraj. o chlapcecb. v duBúm. v knížkech. Záhoaé. s túm pknúm ržúm ru zní jemn.. tebúm. po stromoch. pi kravoch. porat. mn. Ji. na tragau (v nom. Mkké kmeny mužské mívají v gen. 3.

— Obraz. Mezíú Mo.) ej se sesouvá: bílé husi. Pídavné pisvojovací má koncovku gen. telati).. ttelatm. lau. v 12. Bernaticích. v na vozi). v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. lutni. lum. skloují se dle kmen mkkých: lesi. uši — do oích.).— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. kopci.dv. ušima) Mo. želá. Hodslavicích.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. instrumental mn. les a p. nožámi. s Nmci. za Hodslacerámi vicámi. o jednm. dva Psa (píse) luoch. a v Ji. jedného. s chiapami (Bern. nba— na nbu (Bern. — Želé. psé. uších v oóch. — ruky. vojáky. — jedni. Hustop. z s bratry. hoe ze svojími to- varyši. vtákama. Oi. sedláky. jeden. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln.) nom. jest celkem pravidelný. nové kordule Hustopeích: bílej. ušóch om. komi^ pacholkámi (V. — Lué (lié) ludi. pacholkama. telaty (v Jiín a Hust. . — ma v gen. k zelú— v zelích. (v Hust. mn. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici.) 9. tými droby. 6. rybama (Hust. mn. Vedle pípony ?/.). (Hodsl. (Mokov). svými voly. / (v koncovky novej. do želá.). ped tyma mokry (Ji. 11. v Drahotúši. mn. ušámi (oima. obraze. 7. telate.). jedným. dva. za staveni. bez trápená (Hodsl. Nebe — do tlatm — telata — tlát. zelú. takového dobrodiá. i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. ruk. jedných atd. na obrazu. nožama. tlaa. na vozu (v voze. \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí. jednemu. tla. v zelóch v tými ( zeli. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky. usm — — v — oámi. jedneho. tedy neb ch.). nom. 8.) — Tla. 10. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. s psámi. rukám. v lesu. jednému.

Tvary slovesné. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen. žá atd. — (s telej lidmi Bern. a lok. tídy vzoru tesati mají v 1. se odsouvá: o tvojího. Ji.): ubíra sa ubíu sa. seaci. tých. : bua. Imperativ a) — — — zavimy — zavit. (éc) éc i eknú. temu. str. votaj jez— jezme ojezte (Hust. o mojéj. ma. jedn.) ten.) — nú sa. etnú técC (Ji. hii (Mok. a lok. spá.). já se to vemu.) Hdo. vaší. O prodloužených tvarech námstkových srvn. oká. drží složeném: té naší bílé husi. mlátímy.— — m. volaj — volajmy — volajt. lehna. vašo (srvn. o e na a i má v akk. 1. Dat. víska (vý- — — — — — skati)-víšu.). — 3. V Bernaticích str. tu. svojí. tých se tým. tej. ž. v rod stedním nepe. V. zapihnú. (m): nesemy (nesem). skoi. hú. tú (túm). os. pléc. Slovesa V. spíra sa spíu sa. mí. zavi — zavima — zavit. otvírat otvíu. ukazovací má tyto tvary: ti. kolik — telej tolej (Ji. vyzvukuje všude v iá jeda. pá. péc. dat. vímy. v Hust. ty. Námstka tej . 84. véz. vašímu. ve vedme vete. ono (v Hust. stojací. ped- ložkový dat. ta.) volajrae — — volajte. ža. jedn. V Bern. a v Jiín koní os. jez —jezmy — jezte (Bern). 7. — — zavi c) ojezte 6. našo. (Mo. véc. se na svojím. leže.) V Morkov jen I.) b) ve— vemy vt. teho. Bern) — tnú (Hodsl. V. os. Námstky pisvojovací pravideln. ua. zapa. Pechodníky: buaci. zdíra zdíu. jinde wy 4. tvojo. uihá. a v Bern. infinitiv: nés (és). stíla stílu. (zapá. a val. jedn. Ji. 2. se v vie (m). sea. Hust. u (jako slov. kolik — — tolik (Ve. tvojí. bés. teho. : se. (Hodsl. jen že se mojéj. zavi — zaveme — zavete. 3 mn. ty. a Hust. a. komu (kemu). vzí. mojého. zvratné námstky v Bern. jest mm\ jinde mne.).. lehaci zpívaja. volaj— voíajma volajt. 1. našima. — V a v Ji. tej . t. bc. koho. i bua. ty. uá barva. se. tí. sa. kvtnú. ve—vema — vt. smí kupova. jímy. zehé.. tem. dat. naších. První osoba mn. móc. vá. tými (týma).). zpívat' —zpívu. Koní-li se sa. bu- kmenová souhláska sloves a H. jedn. pijemy (pijem). 85. stoja atd.) n. jez —jezma — (Hodsl.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. voíámy. a lok. choá. Jinde úží se é v i aj v gen. hlasuje: mojo. ona. ja. šedna. jest se (sednime a Ji. tým. ž. na co. na i za co.)-lecihdo. 5. tídy se nemki: . v ím. srhá. to. kolik — za.. Kolky telký. v Hust. o kem. Mo. kým. 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. vašich. ž. on) mojém. voía. kolik— tele (Hodsl.). díva sa divu sa. V. jinde se j toliko v Hust.

su. 81.— : — daci.ským (srovn. dal. hranickém kluka. 3. (srovn. — — nejsem — — éni.' tel. : ?«. b) dlouží se samohláska o ped p 2. 8. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím.).). Ji.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka). — . na budó.se samohláska ^ a ped I v rod mužském. 4. vlek.) Pozn. 51. O samohláskách. nejlepší. a n. sem — si— je. v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. Hodsl Mok.). — zmy st sem — zmy st je.zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. se s valaštinou (Police. su. užtozahynuje (val. . — ohlý (= ohnutý). vél. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula. [__V Rznoeí kelecké.) 7. chválil. njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo.) ídu — — ve hláskosloví. su. str. (v Hodsl. pknjší. móh — mohli.): dej. í y ej a. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. Malhotice s rznoeím starojickým. ohra. 81. zimjší. tak. díra. vedl.). óra. — pekla. Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str. na západ na sever hanátinou (H. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl.co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). volái — volala. volej. tele. 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. ijdu— ijdš šeti). Bíšk^ovice. str. . pak Komárnem . slov.) sem — —nésta. O rznostech hláskoslovných (zmkování.). minul. umel. Branky.) idu — ideš — idú (Hust. hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. prasete.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V. si — nesu (V. ídu (Bern. mlátil. zbled i sú. obalovaní a j. 1. Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. Újezd. zmy — ste nejsem— nejsú (Hust. zblednul spadnu zblednu). jen: lehnu. majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. véz — i vezla. pifaených do Louky. jih a vole). vrba. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl. V témže píestí dlouží. Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. zahýá. spad spadnut. i pék utrh utrhnul:. nikoli však a a /. bžel — bžela. vinul volal. v Osiku.) sem — si. lid. Ji. chcu— chce — chcét.

ejica. : mi to.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. hdy. svážajou. cejti. božíma. 6.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. síyšíva. koní se v o?/. dobrým— . pléc). . dobrýma. pejstodoíek.). psejk. ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. rouža. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. hrouza. nyní se však úží. jistej. bejk. s. r. sedlákou. ý po všech souhláskách. 8. podmáslé. 1. hodnej lovk. dobrou. r v d: škadíoup (val. útk. 7. Vysouvá se souhláska —vrabca. dómu. : skivánek. — O souhláskách. hodn zem- ákou. í po r. 4. dobrých. pastej. ejta. kleí. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. ejka. dat. vejr. j jí. kápla. želé. vouz. síha b) ve tvarech sloves c) i a. nk slov ún (=lun). po rznu: móžu móžeš . duben. pí. bejska. dobrým— dobrej. m enné. 3. vzí. kozí (gen. žlu. — Tvary 1. lejce. dobrýho — dobrej (han. škarlúp). ze ženou. lejbi. i Mezejou. mašejk. hloží. pejtel. kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. v om. pej- kopa. za našou stodolou. — (povíslo). /. dóíu. narozenej. vyj mou ve slov škop. ve slabikách bejval. chléb. dobrým. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). vejmina. /v d : dtlina. skeek. dvouch. nosí. v dlejk. províslo bezen. vsejknou. avm. . Gen. z. vozejk. nemní se v šk jako v náeí slov. sladké mléko. 2. cizím. stojí. u 8. blejská se. pítel. pouz. myduo. z. och instr. v zelou. klejek. o dobrej — dobrá — dobrý. jedn.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. žuítý. — dvacejtka. Jinde jeví se to jen ve 2. — Samohlá. m. májou. lok. sou. zmrzlo se Samohláska n v dat. šour. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. skítek. : dobrého. sousedou. biju. Tvrdoou. okí. lejtosou. patro (val. pejkíad. želé — do —v zelou. 5. pouk. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. olej. — eou. Kelci se neužilo. v zejme. mandel mandle. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. uzejbnou. knoflejk. obilejko. hde. špen- nerozšiuje se v e. Za stará ani v mst í^. mn. coudi. a val. rozšiují se z pravidla ou: klou. dojí — dej. chlapec Nmcou. seou. patro). Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. g mní se v h: hdo. nosíva. 4.. optovacích: vozíva. pacholejk. n v : 1: leden. V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" .

sou.— — 3. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. jeda (v 3. os. chodijou. pindaci i pinda. mi. zapa. m. — dvá. infinitiv: nés. véc. dvouma. zaa. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. 5. spadiu. tvoí toto píestí v lu lehiu. védf. tyma — hdo. *) Vidti 4. temu. Býti má všude su sou. imperativ: sedni — sednme — sednte. jedni. voíal. o kem. o mni. . ža. nosá. Já. pechodník budaci i buda. vylézlu. teho. tych. ke mni. mst : Kelci: ležijou. keho. ual — a (zapat utítý). uvadlu. jedným. Jeden. éc. mn. ti. 4. ležá. dva. Píestí inné sedí. zavédlu. tídy v rod m. 93 — jednyraa. nesl. jedného. jednym. spadt. Tvary slovesné. 2. jedijou). stojaci. kleá. o jednm. sednaci. voíajou. rá. jednému. jednych. — tym. kemu. vybhl. bžel. nosijou. 1. ten. dv — dvouch. kým. zapitý. pléc. vedou. 4. choda. dvoum. mlátil. pijou. vdijou. tetí mn. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou.

.

. Náeí lašské.IV.

.

- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak. vedžee. pá — smá se. bu „Valachy". pízvukem.. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol.. vedžee : — 4. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. Píbora. v úzkém pruhu západního Tšínská. kového a složeného mají stejné zakonení o nim. jako rádos. de.. žá. skloování námstkym. ée Slabiky ne. však pece nejedny podstatné znaky spolený má. Všecky slabiky jsou krátký. na slabice pedposlední. Moravské Ostravy. Lokal a instrumental jedn. vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. te á.: Náeím. Jakkoli tedy jméno „Lach". dze. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde.^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. na našim novým pólu. jest polský. né. o im. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou. „lašský" vbec ujato není. d^e. pijali. té. o niim. Pízvuk mst a : . tídy : vzá. vedet — nsee. Brušperka. jinde ani toho není. nebo v a v íi. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny.. mluví se na Opavsku.. kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje. I. volol m. pezdívkami. zaá. t. jež tuto lašským nazýváme. v okolí mst Frenštáta. jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1. j. rodu m. kmen 3. ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí. o o tym dobrým cMap. Ve Fryovicích „dulani". e: nset. tmto zase a liší málo ím se od palkovského. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. Místka a Frydlanta. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. d. Stramberka. liší od sousední valaštiny. kde „ondzo po polsku". 7 . mkí se v ne. nsee. sebe . a st. daí volat. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané.

hovazi. Žen odtud rodilé „vy- 4. liky jaký (jaké). jež asi tak znjí. Hláska i po c. s". slaihunka (=z siariianka). (zebe). vyl. j vyslovil: v lese (v lesje ns. p. koze (kozje = koze). v. SL 'koncové m vyslovuje se mkce. va lac Ale: pidlo. zlodjstvo Moravan. p. c. latina — = — a s. : 2. sa majatek. ciganstva. ž zní z temna na zpsob žána. b. 1. d. f. cysa. u. (víti). i. í.. klaknu. vaz. jetónji.). 1. - 98 - Hláskosloví. n. y zní velmi z hrubá. : krava — kra várka. drva. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. (cjicho). : rzný význam slov hlka (hl). g. jalec. šást. s. tchto zvuek I. džisno ásno. duBanky (dubinky). ž. apec. zcela jako v polštin. e. laju latina (latinská e). jako by po z rychle v lese). jalito. . dž. =: te buke). huBanka past'. o. (líti). 6. žabi : m se (ulíhlo). vzš atd. c. . . (síti). s. isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. ápa. ž. i si). Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. pa (pí). . fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). «me. nmeckého ae: mláko. 3. patro. š. zlodjstva lidstva (lidstvo). šibenstvo. — Na Frýdecku se (vezmi h. . se. jahia. . z. t. r. pecházejíc (like). aspirují: khaždy. u výslovnosti trochu se z jsou s. rukojadto. O promnách samohláskových. íaju (domlouvati). pidky (pástky). (pantati. : a. plaska. jahab. ty buky (tém may. žije pata. m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). sma pantaf z !). . z fojstva. B. tham. šibenstva. jazvec. r zní skoro jako polské y kmotry. p. ulahlo alusti. v. 7. m. dz. tém v hrdeln e. ko žyd. šiaju se z teho" v Kateinkách. c. i za Polomm. o hláska ch vbec. na p. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. . Pehlasování. vláz. . za (za i žac). Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. (hubová polévka). la. m. Slovák a Valach nevysloví. pychá (pecha). motati). h. — pa (pí). ž. ciganstvo. paju. c. V Meli (na Opavsku) e po l^ . jastab. Lašská abeceda skládá se z j. Op. f. s. áío. (nom. ch. tlaci. pas (ps). z. v. lahky. jale. hlka (kolébka) (litina) la.

mj. na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. svojo. devany. obile. zavolej . pruliš (píliš). e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. bžel. vajco. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech. \ týchž slovech a tvarech. inaa e. vim : — v cirkev obecu. tvojo. b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. vzoru ojo. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována. 3. prohršlo. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. b) v infinitive a inném píestí sloves I. grýcar (v Píbore). (ocítiti =z procitnouti). daremná robota. za božu muku. lej. vašo. vlec vlek. cuzi. umel. sec sek. slub. sklaný taktéž ružanec. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. ošudi. Úžení. volo. lek. moro. uml. pleco. ec. dvojo.— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. chlév. srco. ocui. ostatní jenom po rznu se vyskytují. mensu žalos. dnskajša noc. grajcar píestí inném sloves III. steku (jinde). Úžení 1. mojo. mléko.. tc tk. mef veC. Kozlovicích. kožany. hliany. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. ložo. 2. slamanka zkad) : — : — meany. jedn. mensa epa. Píborsku. v Kyjovicích. našo. o nepehlasuje se v nom. kua polévka. lez lez. troj o. tídy kmene zaveného I. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. slunco. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. tídy po hlásce to i na Brušpersku te. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. f. vtšu rados. akk. do. na Morav v eladné. V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. a) — — — ns— — — — : . led. — Grejcar (na Frýdecku). d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. . de. poledo. boža muka. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. ples plet. jinde trvá nepehlasována. V. kleel. ml. . po hnst hnt. obojo. V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a. a vok. Samohláska lico. Polomi. s v téže krajin: ns.

biž (= bž). klitka (klec). sik. pij. dobrodij. a. odiv — odvu. hnise — hnit. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita. lid— ledu. polení. chlib— chleba. i —ik. e) Frýdecku. v Chlebovicích. zpovi — zpo- oli. urail umela umeli. nim. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). a to v Místku. bih bhu. vi. v Metylovicích. uirka (utrka vrtit. V krajin pod ohraniené: sino. pina. umií —umla. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. vyšia ale pišel. na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. nis . na jižním v Litultovicích v severozáp. — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. hojny. V celé oblasti náeí (licu). a) ve slabikách kmenových. kozani.nista — nislo. . kazove (Kateinky) — veda. Opavsku (v Polance. sedmy. Nezúženo všude vc (více). zolity (zálety). mi. zpivak. liz — plitla c) — plitty. Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. obili. plech. — bih— bhu. nimocny. bih vdi. dniskaj. — — pohlid — pohledu. musil — musela. ndvi—ndva. vid — — obda. i. e) chií — chela. Staíci. tohoto í letil višil — visela. — suseda. = runík). kin iž olij : — kenu. lik liky. osmý ve skupin 1. v téže krajin. Radové íslovky šestý. Plesné). — též zlodi — kniz — knza. hniva. brona. chléva). špini (špenky z peí). Slizsko. Pastkov. mil meta mly. vinc. sydmy. prši. lep. otipky. roz. pyniz (penz). Bartolomij. Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. onimi. vyjmouc Brušpersko ti. mliko. a Ví. dovnijši (dávnji). zlodij. Plesné): zeli. Ondij — Ondeja. znjí: šestý. : dovka. (strky). brozda. vyšéa). okij. osmy ve druhé: šisty. odek. — sic : — lizla — Uzli. (val. V. chliv— chliva (slov. d) lij. a pijil — pijela — liha. lize. ležil — — — — — — — ležela. žib. pak na jižním Opavsku (v Polance. navšiva b) ve Frenštát). plis. susid seka (pístodlek). kleil — kleela. sloma. vlic — vlik. jsou: les.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. pohib ^ježa. Vyaty b) plit len. onimocni. mij. — letla. 3. — oleja. krotky. povda. potel. pak od Mor. Porube. noclih — nocleha. sušik — susina. tídy po : lita oblitova. 1. na p. spš (spíše). krova. 4. sedmý. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. usmy. plotno. — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. di. : v téže krajin nis. Porube. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. trova. 2.

vroi. poty. skoli (skalí). moja mito. vžot vzata. zajo. lotka. utroca^ rod— rada — rado. pijovka. noso. 1. dát — — pata. loc (la. — do a tak máslo. tko. data. krod vro. v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a.. volum. stát — stála. nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. zelo. žoden. mto — kradla. devaty. voda je muka. Pozn. so (i sa. vom. zorobek (výdlek). chrobok. syrovotka. (á títi). 101 — porad. nojbilši. mla). dtka. dot — — o inných . hrách. vološ. na p. skala. zovitka. zokon. i) dvanost. kleo. Abstrakta pedponou »d jo. acka. Poloch (Polák). — smradu. složená mají a : nadja. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). voío. pstoobilo. síti). vydovac. sedlo. zavoíoj hyboj. data). kapolka. (— vráá). pšok. žá. mak do atd. viso.— prozny. — samo — samo. vaš. sádlo. d. val. voloce. 'lika. volumy. nospa. c) ve píponách afc. ale slyšeti též g) dvanast. klod —kladla. veselo roba. votot volala. žába. náhrada. Pozn. žo. hrot— hoía. : hleo. stol— stoía. vžo (srovn. zdroí— zdroía. i Pozn. zahybok (kudla). trefo.volala. sno (slov. žehnok (svceníek). stolo. ve spežce nojlepši. voíaju. v infinitive v sloves V. tos — tosía. mloi. goolka. spo. voloe. sná). pitozek. pos posla. bocon. vlo — vlomy-- (vlá. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. — — — . pochotek. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. pos. smrod ve stav (rybník). píesti: pát votát. b) ve slabikách ohýbacích. votaju. myno. vra. volo. vas. nutrocoj. vilejšo muda. pod — padía. modlo sloves se. : nmomy krov (val. j3) — —zavoloje. d^ dl. zao. k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. krav). na p. som padesot. jakož vraná. líti). vološ. poša (pasa z= — — pastva). oj. devoty a p. vioi. mo prasot! elot. vroo tídy. pcho. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). padesát. námluvy. paty. vzá). robo. dojo. toš. zdroc (zráti). nojvic. na p. kro (krá z:: krájeti). tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. po (pa= pí). zavolej atd. ptakol — plakala (srovn. perniko. pknjšo ruža. kolor. ho. i) ve tetí osob mn. inšo e. i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. ten dobro. kovol (ková).) votom. naš. slov. zaá. sto (státi). okoé poí — pala. voíomy. božo : voka (chvka). e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. . ale: nas. (zz: jdi!).

chráni nundzyny (najdený). Antunin. a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. jablu jablun. pojedym (pojedem). é 3. stibrym. sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. bukym. ped nosovkami m. v dum. elaim (= tlatm). gymba. spodkym. píamy — plamya. okol— okála. osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. . rybum. ve St. ém v im: zym^ zlatým. zdol se— zdala se. vunika. — baruna. n v y^ i — n\ d. pan. vrata (slov. zapumnli. znum — znumy. zym (zem) v zymi (v zemi). hunym (honem). bubyn *) — bubna. „Poledn robi jnm a veer pijde sum". (skivánek). Junovice. sedym. jeli ody V Metylovicích komur. pumož. kumor (komár *). týmu dobrymu (— temu dobrému). ale pombu. sice: ^an. dubym. b) a«.blozyn— blozna. amyn. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). raj. po dasym (jsem). ohy — oha. duma. otcym. vum (tak ve všech dativech dum dumy. na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. skuany (kožený). aspu. ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. — žbuna. o ped nosovkami w. luni. mn. prsty' okýnko. sum — sama — samo. dol a. prsinek. mdany. Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. nhue. zvun kuna. maryjunek. I Pozii. potym. Frlunt (Frlant = Frýdlant). kunc. dolym. d) on v un: kusky. znumy. Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. síama. zvuna. strum struma. enym (i ynym).). = práv). svium. — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov. p. vym— vyme (vem rymn. pol pála — 2. srši— srša. v Myslíku. lusky. kamy. sunka. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). hrum c) om v um hruma. e) em v ym. zlumil. v Blé. O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). ryndlik. v Rychalticích. kumin. 2. jamy. hoí —hála. pecin — pecna. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. za kopcym. voláme). rum. Jinde všude je isté ^. oum. zahun zahuna. kozum. kumora. f) vsuvné ?/«.: — — : — Fozn. vrata). ráno. študyntj mn. an v un: vruna. — data. val. éynym. patrun. žbun cuni. ka- šátek). pumoc. ostružunka (ostružina). un una uno. na trum. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. V Kozlovicích. stádo. Vsi. sy mnu. prám num (nám). a. Výjimka: pones a p. . bocun — bo- škóbrunek. e ímu (=emu). na horním (jižním) konci Fryovic. dynko. jelia.

hur.vota. Vsi. zvun. visut visela. topur. ave: letara (slov. deviny pynize. -estí Petold. stavyni jedyn. prus. skut. švadlina. zavut zaveta. minic (mniti). zamecyny. un roha. syn (sna 103 — = sen). t. hrum. nvu. poduj bur — boru. skun (skonání. sokut. rub. nabožinstvi. ztotynka (zlátenka žloutenice). (ten). but. devany). poji — pojova. stainka. Po rznu i v této krajin (4. upradženy = upadny = upadený). džuba (zobati). rst rostla. schud — muzg. dochtur. urudny. povudž (povo =: povode). hleul hledla. dulši na schud (msíce). Po rznu v se. — stuje. tut teta. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. kolino. v jo oot oola. v gen. utiny. vut vdla. pomatka. Ratibu. jedn. kleut kleela^ nchcut nchceía. -yl v vl. sot sota smát := sml). pozur. lot lota. žul žila. žina. tchu. kukul. stuletni. smr). Blé v pí- v rod mužs. odyndu (odendu = odejdu. škrub. Fryovicích. (stavení).— — py — pa. Myslíku. hyn —hynka (val. kíubasa. nosul b) i v jul: jut — jela. dzyni. tvaruh — una— uno. muda. pul piía. . tuž (tož = tedy). hun. . ka:r: •ina. se- od slyšia. 4. hu. hnut hnita. Sesilování a seslabování samohlásek. ukradzyny. pituh (i^ior). zeliny (zelený). obujek. krup. upadzyny (=. struj. naspu. 6. vaila. mní se -il a -í v jul. strum — stroma. mn. krchuv. škartúp). usada. zachud stunca. mluvní mluvila. hurni. vyta. šul šita. muh mohla. buj zbuj nik. stuvka. škorupa (slov. a \ o: chíop (v. smut smta. nesyny. šink — šinku. mlouí míotiia. nuta. laterna = lucerna) jase (jasan). Staíci. : — — — — jol (jel). chumut. mluí mlela. zhruži se. Palkovicích. htuh. hrub. St. v Kozlovicích.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti). (vedle : inky (zz tenký). drut (v. vzek. chlap). vol . krt kryta. hen). kup. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. vaul noáita. vut c) yl y ut: but — byla. vudka (vodka na oi). jakuž. buchnik. tastuvika. kruj. tup (topiti). dulni. vul nrub. rechtur. poži. podujce. smol (vedle smit i I. V Celadné. dojul — dojita. vsuvné ped mní se v y: pt okyn. Juhan. Hyjuí: bul bila. — — : — — hu — hue. žini. Chlebovicích. plecyny. osvicyny. Brušperku. rut 5. škrobaf pomatovaf. drot). zamysliny. tnky. (pole orané). kožiny. drub. i — žodyn. mut — myta. ruh — tvaruhu. džubak (zobák). kožany. tum. upeiny. škudi v imperativech: nškud". zur — zoru stj (dolnjší). bul — bolu (bol = bolest). židuvka. ryta. panynka. mlocyni. dovoliny. — nvul (volky — Nemní se : nevolky). staminy. V Kozlovicích i chot. chodzyni. sku. slamany. pokuj. Metylovicích. nuh. umut umía. vytuž. jošerka (Místek). nyni n (není). aro- dynica. ervyny.

tu zm' v více tu vyzvukujíc. Frlant. ln\ skupinou spravedelnos. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". z domy. rny: bratersky. krev y hyrnc. štrma. syrvatka (syrovátka). = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). Byrno a p. syrp. a to zpsobem dvojím. prši. 3. Najvrt. rstvo. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. 2. sti1.) vsutou samohláskou 7/. Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. Všude vsouvá se e moheí (v. c) ve slovech kret (krtek) a smrek. M v e becha (búchaf). : všude jinde dle kyrk. tryn vedle trha. svryb. braterstvo. braterr kmoter. -j-r-f. brla = : sryvatka. ve všech slabikách. kylnu. b) ped skupinami rsky. Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. v y: (na Frýdecku) darybok.kons.: — e e i 104 — v a: haslo. vicích však pryst. v e : cebola." poslnny (Petold) — pl^ hl. Pisouvání samohlásek. ohlechnu. sryna. sekyrka. v. varštat. vryba. Frovice. kryk atd. Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. sirka. samohláskovosC hlásky kons. srys (srs). lazií (slov. Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. štrudel. Y y: tynu (Opavsko). -j- vsutou ped vylk. bryla (val. chaterny. o o Y a: cbrama. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). bezyroku (=::: bez úroku). styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. vylžavno (vlhko). Frdek. berla). sryp. hrync. kobzale kobzole. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. handel. hydbov. od spody. skyrze. srká. hhany jako hlany (Opavsko). sekrka. havoif. Celadnou sryp. Peter. pylny. pedy. : berny. a i nkterých krajinách. smry. srvatka. štyrma (^^ tymi). : u v y : híyboky. eraeselnik. prysi. takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. stryi. lozit). a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. : slov. ^ Pozn. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). jen: hrnec b) — do hrynca. — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). jmenovit na Opavsku. za mladý. posilnny jako tu „na plnou hubu. 4.) slovných (kons. tak pastyrka (pastýka).

ueknuf. klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. ku nim . Hiát. nšpor. V násloví ped i nepedsouvá se . ve vok.). tako. zarzavy. dále.) tla. jakoši. c/. nesu. pcha. smuva. i ve stedosloví . — zautra (dvojslabiné.. sluza (jinde). žgnu se (mihlo). pane. idlo. dluh atd. c) : Pozn. vedet. pauk (na Frenštatsku. ba takm mizí: iny. z náeí . e: devatnast. Hledíc k 1. vedeš. tlustý. tyknuf (tknouti). Vysouvání samohlásek. t. Píbor). — ma . žol— žía (na Místeku). Místeku. tamo i tame. se nevysouvají v jemela (jmelí). psu (Blá). palk i pauz. tetka. — a kdo nezná pravopisu píše 5. (na Frenštatsku). un. kolky — tolky žignút^= bodnouti). íyžk^ (jinde). velký. Píborsku). palk (na Opavsku). moich. . u škac (slov. nch. Zmkování V celé oblasti souhlásek w. Samohlásky v. — kuliC (slov. hirnc a p. jedn. a instr. kraic. sedym. slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. romenek (rmen). 6. otec kudel. s. ku muzice. se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. hunica Po rznu : (silnice). . n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane. Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin. jako.: — (v Blé). ošum (rváti). sylza (Frýdek). O promnách souhláskových. sedm. tchto a pod. (slov. hutt. z. žutf. v písni ku tob. — id. prstének d) ve slovuje se neni. nepiš. birzo. a: zaía —žato . na Opavsku). chlipaf. mkení a.' Pauz. tvarech: záa. ruvaC rynek. slza (Frýdlant. : odchodn od ní samohláskou u ku mn. i: se. bliže. pisaf. lacny. 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). (nebe). c) samé ve pisutým dluhy. kobyliha. huk. lašské dlí se na na Frenštatsku. s. náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. jamela kaj si byl? (. Frýdecku. — ve pí- Po Ukvaldy vytré:.zali Isknut . Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. hue. toliko slabým pídechem zní.kde's byl). e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. veteno. ležka (Opavsko). Všude ruší. hultaf. paluz. s a z se nemní (tbma. hrnec. neposeda. (kelky— telky). Frýd. pii. pyta. bravenc. mhío šukat. osym (jinde). souhlásek d.

ve v Moravce : nesu. : — pohybným pohádek deset. vyplazuje. V a) s a krajin mní s ped seka. snih. chod7'a. na sever Bavorov se v Prusku. voži. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským. veze. ns. ratoleš. vra vedz. nšemy. sahá. ra {ra. ticho. seno. (imper. hladem. lez. pedchází byc. Jinde (už neseš.) — džasno. semeno. sedži z jen malinko Staré Vsi. — vedžce (= vee). mn. va. (gen. košba. po rznu. s mní se v š: šóena. v Blé. do smri. tesknice. nesete. past. mrzlelo. scehno. v bri (v brti). Pozn. (3. gdosi. devt.) d) ve vok. krajiny na jih jsou Frýdlant. džedžina. za Stáru Vsu. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). ni. d7'eíaé. v lese. aniž se rosce (roste). jen malinko se rozeznávají . hoš. mní se dz': dževucha. vdža (3. etka. na voze. vezu. i. džei. prosi. ludže. — haluz. vodža. hiBatm. ma. nese. Frýdku. vezemy. ndžvdž. ve7'ee. kladživko. šito. in (tín=stín). visel.) v mšce. nšeš. z pami. hodžim. smei. dzeaa (dítte). . oec. kopyš. mládenec. ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. z znjí velmi jemn V Petold.) ztrail. V osadách pod této z a 3. deska. vraa (3 os. Pozn. i bohái. voz (imper. si. od sousedního valašského . tedy: hde idete. íoke. sednu boška.). elai. sel. veeno. vez. c) — plec. musi. chycila. i — vezu. — d7'ura. tyto nvse (nevst. de a te nemkí se vbec. í - kmen depta . udeic. v okolí Ostravském. beseda. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . ne. vezeš. mn. koš. štvrtek. e. plotem. udeit. maeinka (mateí douška). idže. o koze. patek. 2. nevytených „pišepluju. kos prosa. vola. Pozn. (s^g). v lee.). chodza. — seda. mta. os. vža. paš. t 106 — a jejích odvozeninách: a. eladné. ežky." Hranicemi této eladná a Kozlovice. vozeny. ve Frlune. f: hd. nesu. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). Brušperku . sedže. jehai. — kosi. l : v mkké a z: sekac. mn. ve Frýdlante. 1. os. košci. chodžic. lišci. voza. než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. sikorka. delši. V Kozlovicích. žutek. V eladné. nos. nošeny. pros. hade. Frýdlante. šaha letos. c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. 2. budmy kdežto f — hlásky : s. jedn. vedžeée. za hus. nšee. a vsuvným: statek. smr. na obraze. tlatm. mlaa. kravské kopyto). kei (krtií. noša. hlásky nejsou všude stejný. nese.: — Pozn. tetek. ja ju. icho. kud7'el. tetka. bohatého svátek. os. vyjmouc jediný tvar všude. živa.). {ze).). zas. vezemy' atd. ve tvarech vyznívá. ve Staré Vsi. e) (mkí se však v instr. V mst Píbore 1. sused. mn. a instr' žide. nosi.

semeno. b) ve slovesných tvarech myna páru. krava — bednarka. o sob ve Studénce na Morav „isnu. v — — výslovnosti se nerozlišují. 6 vyslovují ijoši. nií (niti). — Jenom dz hodž). (scípnouti). toulati. šeplav ho (= bu te (budž). ka. iš Pozn. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. uchtaju. sazei^ tuláci (sázeti. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. V. <*. a val. v. pa (cpáti). škoica. hrta. c ty mn Ve nco darovac. á^. zstávají tvrdými. ni. šeka. sice tele. svitek. kramarstvo. štvi. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. pare (páu). z. pastyreka. a spodobování. c praša še : (jste). (bute). sklenka. seno. chodzu. vaba (vazba na stechu). odtud na pes Benešov do Pruska. icho. (prase). ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). (elo a tlo). pastý — : pastyrka sarik (ue. pansky. smcilo sluneko. oba dbbak . v lese. chodža. horeš. stipnu (zobati). na voze. sklo. kery. peka — pekarik. jako na p. Pozn. pš. šena. val." t. j. pohanská kaša (vbec slov. poe. mkké hlásky s. po. chodža. — — — kravarka — — kravareka. (. škaúpka).— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac. — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. kj = kdy (Frýdecko). horalo (Opavsko) vreši. de. sever Hrabyni. potini (podsíní). V Klimkovicích slabiky we. hoe. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). kla. šehlik. vep. sykavky íT. jiných hlásek. p. bu. V Kateinkách u Opavy. pote. údery t. havirsívi. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. Meli. tihía slov. etka. satan.) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. poika (podsíka). ši (šíti a síti) a. škoupa. seno. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . : nšeši. na voze.) c) po rzen: netopýr. tižek (íž). kucha bedna — kuchaka — kuchareka. krejda (kída). dž: nesete budete. stvo. horu (hoím). z. šalat. kopyš. cebula morska. šehno. živa. (skoápka. — srpna. hustjší piiskuju. tesa tesarka. chodžim (jíti). eka a ik: kovásky. v Kylešovicích. seka. Hradci. bue s. Zmkování Drub. paput. kopec. ale ve Studénce: ho. v Lodnici. — Rozlišování 1. tovaryš eznický). šena. ocira (otírá). za St. hoe. tresí (na Frýdecku. eio. z. nošim noša. lese. (svítek lnu). v mšce. pares. Radkov.). 1. Polomi. masa — mamynarik.) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. 2.

kladzeny.**) navadza vypoadza. tichši. f vymeceny. rozsadzova. janovice). mla — a mlát. 5. zní jako podsíní j. sk mní se ped ch i sky — uhersci. — prosi. ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec). poéini. a VI. plec.— (zobák). 8. poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. na pavíacce. 108 — ceak (i val. pot. kdyžt in (tin = stín) t. se rozeznává od f a d. mní bqv dz: (slov. V infinitive cf: mní tt a. pau??a (na Frýdecku). \ se: opuscyny. bybza (daremní vc). podim (podzim). míaceny. 7. pidže. na Frý- roscu. hadza — hadžu „haa"). Stramberáku. a dž a jak málo j. m: kacamajka. Strambersku a Píborsku. Z této výslovnosti poznati nejlépe. narodzeny. decku). tídy (slov. šmihel ve v švrk : — = — = švih. dt \ vec. Y g: gybza v. krac.). seci). V píestí trpném mní v c: zapleceny. utis. potini. vyproštny. podim atd. mledivo. 2. sis (sic. 8. vyvadza s^ vyváat). hev. pií^e (z teinkách). Ye v: vtak v. chyceny. bloška. pošini. poj po pojia poja slov. m m hebký *) maškrtny (mlsný). prosty ^. Píborsku): b) opuštny. Po rznu : proj za nas (pros). lašsky: poáini. () po — pomos. 6. : f. V západní Morav hádt. ve Voc-ce (Benešov). bu — i but. nazba (náspa). požat).: zní lašské t. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku). Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). íudzeny (uzený). plachši. ff ple — plet. zní jako na Frenštatsku. st v sf (na Frenštatsku. pite v KaVideacce. rosce (Opavsko). rosces. ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. Y p: drpa. (z naváat).*) — ábel zní dyabel. uher- 4. hodžim jako podzim. charba. a slov. Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. omascyay (= opusceny. panacci (Celadná). **) podzim. prut). najdzeny. b: obak. v iterativních tvarech V. c) Po rznu: 3. * . jak jemn 1. Y d: demeno. zahradzeny. Y k: kondrab (pondrav). vedzeny. a) se dv óz : ukradzeny. omastny.

chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd. Troj.).). oselka.).). \ j: svajveer i svalveer (Frenšt. v \ Horšula. džaelina (Metylovice). : lua z : (lišen na voze). h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. zgybnút tajn). p: pokrop (pokrov na máry). Drygat v. hdo. braný obo fem. norka (morák). Píb. (hovor). fazole.). = vzíti Grygar (nom. lumero. s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. Frenšt. g v h: nihdy (Frýd). ku. dizga (tíska).).). (slov. f f y v h: šibra ve v: v p: packa. habor vál. — habori — haborny — choruBa (korouhev). t t v d: na' zpadek.: kraj vati. : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). Píb. v r: mrhavy as (Celadná). víti \e v: vivka (vítka. v v c . hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). n v 1: n v s c m s : Antomin.s v g: drga : (drcati). o krajerka (krava h'.).).— m V n : 109 — norak.. vino- va (jinovatka).). dizga.. = ch Y s: scu (Frýd. naraji koho na (navésti).). krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr). = stebati). kosibal (kosti- v \ v v . g y d: dbel v. gbet (nádoba devná). hejbavny. : rula (roura). bot. pazole v. vak: 17 v M . uh'ti). . h v f: fusak (husák houser. fuak (rypák prasecí). z z (Frenšt. grabnu (hrábnouti. v v h: koruba (ovoce). tašovat = slíditi). Opav. grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). / I v : dtlina (Fren. — vji). d y chajta (Frýd.). Moravka). na hrbá v. prop. zdybnu (val. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". v. Frenšt. — kravaka. aa (záa).). žgara. myja (mývrzají. hd (Frenšt. v z: mozg.). od slov. na vrba (na rvaku). Opav. (skrá. (okraj a = okrajovati). bzdury (vzdory)..

m .). iž (jež). st7^- kyp: paprutka (kapradí). Frydl. knuc — — pravli). harenda (bývalá hospoda panská). jancikrist. s : ped j ve tvarech zjes. nom. žedli (zjedlizr sndli) atd. epa n. obinu. 1: kaptun kapían (kapoun). hanyz. hadrlak (slov. kružel (kužel na peslici). — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz). ziz Stanovice. veraj. Frýd. v : evo. pu- tlina. Skratop. žbra. — : k \ g: frga 110 — gomoty.). plumpa. janciaš. plumpova. Hana. p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . oa zda (za = hled). d : zdra. kružela. íudži (uditi). step). strpnula. *) Vbec mezi dvmas amohláskami. brzej (starý lok. r : tužky (úzký. rovnina. rukaica. Miíostoice. vilej. kružeíky.). takovny i madli (mdliti). — frga — frgaka. zdadto Hendrych.). — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek. kvae (kvieti). choina. k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. handrlák). : mrzutny. to ndaš. Hanzelm. Pisouvání souhlásek.. hustina h: hofra. k v ch: tabach. zdidto (Frýd. šarpa (sápati).' sice není: idu.). mrga — mrgota. (stevo. . jako: žuttek). Kundrat. švrglat Pozn. stapec. dy ndaš. to (tož) nepebírají písuvného z. epaa m y nv: konvis. skidto. skurka (krka chlebová). pecaj. kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. v. guzy (kusý). (ústí). sketa — sjatý. jahabina (jeáb). brze = brzo). konvisa. nicej.). harešt. mocej. Spojky dy (když).. vaovo (Kravaovo. Jeva. hazor. Op. tudica (Op. hadra v. hapateka.). Pedsuvného ^. venkaj. Opav. (staiti). v. ilec (jelec). stari handra (Frýd. takej. braovemaso (vepové) (klnóuti.). _. šejsty j. slupina. bittek (bílek vajeí. strnož. n: v. empel (epel spjši nožový). zdraly. odja. (Mel). v. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri. motoidto. Polach. (v potoika. skypa. kotrta (slov. dtavi. Stebova (a v ostatních pod. jménech to- pických). pozdi. v t: zadto (zrcadlo. ej: (spíše). Stinc. g: zegzutka (Plesná).

ant. instr. uavka. hauž zralý) kaus (kalous). usía. vystykla še (vyskytla top. orstev (val. Pokivnica (= Kopivnica. nom.uli (uíznouti). t (a)- kmeny. vzda. Sice nevyskytá náeí. oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. aza (záe — Ce- — eladná). ebik. uka. po- — žnua i zla. Pesmykování. — nmut (nemohl — k: tisnuf. chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. ssdesat (= šedesát). Provizto. svadky. usnut = vela — Vodka). byva. duu (dluh). chlop vok. ideí^ (zhtavec = poduška). nu. ale rozeznávají se znjí podobn. Obalování. nuž vok. -oma. netra (teba). le ponkud na horní Celadné. = podmítati). z: dvihnu. bet. (stláti). Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. sta slani. chlope akk. nože nože nož nuž nóža akk. dat. d: tkalec. pla (peía kiva. (haluz). tresnu. sopat = chlemtati). mazaina. pece.). šva. t: vyrosnuf. (dnes). ladná). — Zdravy a zdrauy (= zdraly. chtopi chlopi nom. Radkov.— — r : 111 — zsL (^— rza. I. uopata. h : f uik. nože noži (-uv) . žnul nu — nut. (obhlídati). chlop (— ovi) nom. n mezi a s : — i: rozrhaity. sekaina. gen. lopa (slov. iba. V Meli. tusty. víasny. uonsky. — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. rez). Celé slabiky: ta. kyševy. mišaina. gen. kipopa. muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh). ostrévka). m. nska zíavek požny (pozdní). -y) chlopach (-och) chlopem lok. uu (luh).

kmeny tvrdého zakonení o chtop. král — tech havíi. tovaryši.) kmote. fará košai. Zuber).. Akkusativ mn. na nož. po mojim nebožiku panu strýku mají «. 3. komina tyde — kominai. jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. Mo veda. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy. mají z pravidla píponu t) é: jm. col — coli.: — dat. životných rovná se genitivu. Rožnovan. svdkova." Kmeny mkkého zakonení na ko. má dvanast hlasi. jest / rodiové rodii. kiž — kiži. Všeckych služebdo školy níkv (ib. synové. — netopýr — — vrabli. 6. synv. — vrši. i neživot. klepa klepai. : v ostatních — — : náeích mor. o vojáku. ludkove. mn. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. o Zubre (vl. nožach (-och) obrazy lok. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). groš — groši. neživotných píponu se v oi: chtopoi. !). Ve vokativ jedn. dat. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. žebrakoi. instr. pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. -oma. bratrova. Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko). koša — — tydni. Drželi . po našim otc. tovaryš 5. nuž — noži. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. špac 7. Dativ jedn.). akk. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. jelen — synkv mol — moli. knížecích pucovat Myší). (holil. nož obrazu obraz nom. deset jeleni. bratrei. život. ohe — ohni. wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv. obrazem obraze lok. havi razi. gen. o našim Martin. sme štyrech študentv. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. V nominative mn. obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká. o tym ptáku. — — — vrš (verš) králi (sv. 4. ob. V lokále jedn. kmotrové. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. Jména v an mají an: Pasean. králi). netopýi. S pípony genitivu mn. Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. vrabel — farái. instr. 1. obraz vok. o mojim brate. v koš. pane rechtor 2. (Píbor.

Instr. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky.. tak neb onak 8 .s a z (les. «. pede vraty. jedn. bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky). c) e. na vozi lese. mn.). sice jen ach). v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok. Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. Kozlovic. kooma.. za ktobuky^ s mojimi bratiy. synkam (Stablovice) 9. . v Palkovic. Opavsku : bratrama. — lesy. V Celadné cep má instr. mkké a) p: cepami. mn. Milostovice. nožama. v kaluboch. v lesu. Stablovice.. po jarmakoch (Myší). susedach. Litultovice.- voze (Frenštát) b) u. vuz) mají v lok. bratram (Milostovice). pod ploty. s penzi (Myší). Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St.). Pere pro svoich chlapv. Místeku. „mezi oknami* mezi dvma okny. . Pípona dativu mn. pacholkam (Slavkov).). Hamroch (ve Frýdlante. tech. ped okny (Palkovice). domach). íslovkami ma dvuch bratrv. pro dochtoruv (Benešov). v d) é y : v na voze (v lese. . — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami. lese. Mezi trhy (Opavsko). synkami. onia. o bratroch (Sýkorec). na Strambersku. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny. ami^ ama. (e). Bezová). synkama. „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. c) och vedle. jest nm: chlapm. — Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). koam (Litultovice). zajicama (Kateinky. bratrami (Sýkorec). a) y vyskytuje se jen po rznu. Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl. synkoma. d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice. nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. Stremplovice Lodnice. : Pozn. e: e : v lesi. tak i v Sedliš mn. Mel. o boruhaoch. Slavkov. — lese. stromami. voze (Sýkorec). žebrakam (Lodnice).. s bratry v. na haoch. o u Opavy). na voze na voze) ic — voze (Brušperk). nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. na vozu — lese. 10. má pípony y (i). vozy (všude jinde). štyrech: 8. Frýdecku. ze zajici (ib. lese. Skípov. mn. má pípony ach a och. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. a nom. Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). na patroch. Lokal mn. pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). vedle pacholkach. íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí).

Stramberce a Píbore. — v Klimkovicoch. v Milostoicach. — ach je též pravidlem ve Frenštát. . v Kyle- šovicoch.— se 114 — koní: ve Štablovicacli.

gen. Píborsku. 3. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om. 115 a-kmeny. kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). rukoma (Plesná). o svioch Blá. ryb nom. Polom).. V. v zahradoch. na drahoch. 1. Poznámky o jednotlivých pádech. -oma) rybách (-ech). Brušpersku a dále na sever. rybum. om jest obmnou za dm na Frýdecku. Na Frenštatsku. a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. ryby nom. skaloch (Brušperk). kde vbec dm pechází v um. om a v um. ve stodol och. — — 8* . na lukoch. cestum. zahradoma. v Opavska tam. dat. jedn. jedn. ryba vok. Vula ma na voli. vulum. Instrumental mn. Polom a Benešovo na sever do Pruska. svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. um : za stodoium. V lokále z pravidla bu íukoch. -um) rybami (-ama. v zahradoch. Frydlantsku. ama. na Strambersku. se Dativ mn. koní v am. v severním cípe Moravy poínajíc od St. akk. dat. jsou u a um. kde i t-kmeny och mají: po skaloch. duše duso duše duše duši (-om. Koncovky instr. v ddinoch. -um) dušami (-ama. gen. o kravoch (Štramberk). rybo ryby ryby ryb akk. kde je i -lkmeny mají: roboma. pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. na (St. Opavsko až po Litultovice). duša vok. instr. sestroma (Polanka). b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. -oma) dušach (-och). sestrum. vyzvukuje v 2.— III. svioma (Klimkovice) atd : — mn. má pípony ami. na Místeku. v zahradoch (Píbor). lok. dzevuchoma (V. Pípona um panuje . kravoma (Kyjovice). oma tam. instr. Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. na 4. Blé a ve východním Opavsku kravum.

Za mnoho užívá hojn. se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. Matulové hony atd. ušami (dle ooma. vinno hrozno (Sedlišt). to je a-kmen. ušach oima. kovalova dževucha. na staikove mno (jmeniny). obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. nohy. všecke roby. 116 — oi. jedné galaty. a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). dat. oi. složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. z vatša (slov. kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). do polská polsku (Píbor). uši gen. oami. ruky. Dam vam . kýla — tyle. akk. — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. kovaloveho synka. kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. luska roku (ib. „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*).). to je biskupové. oach. uši. Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo. zvtša.— IV. uživá-li se ho bez substantiva. za kolik — tolik : kelo — tlo. Velej krajuv. — — oama. skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. telej krojuv. z dalša. ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. uši oam. nom. oi. ušoma „okno"). Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). na Lubnym. na Miulkov. pjdu na Miulkovo. ušara — oum. všecke ptáky (akk. jedn. za k samu kostelu (Moravka). Slávkovo. ušima — (Sýkorec). na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). ušum (Frýdecko) lok. Litultovice).). pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole).). Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn. telej. instr. tchto adjektiv. kovalove pólo. nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). n- kolik. Frýdek). Op. rodu raužs. a ž.

akk. .

sebe. Tvary tebe— teje. num. Skloování námstek 1. ach. tebum. gen. se. mne. instr. gen. dat. Dativ se se. ty akk. seje lok. nom. seje Poznámky 1. t. akk. tebe. tebe. ti. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. vom. mnum. mnu. lok. tob tebum tebe teje vam. o mne. ja. vama lok. vum na Frýdecku. 7. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. vom panují na Místeku. mnum mn. tebe teje i.— gen. Neplachovicích). sebu. ke 3. Pípony spravují se dle mn. m m nas nas nam. si. ca. teje 3. se. vy ca. mne. mne. jsou tam obyejný. i po pedložkách ode m. e. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. mn. my m. nom. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. sa. nom. še v akk. nom. o mni. námi. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. mni. o : m. ama. instr. dat. — sa. osobních. gen. seje si. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. dat. ma. kde a-kmeny : um mají. mne lok. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . sob. jinde se. teje vas vas tebe. ma. dat. ami. tehu. Stablovicích. sob. tebe. ku m.' užívá se na Frýdecku. Instr. 118 — hiBat liiBaa lok. tob. sebum sebe. mni. mi. 6. 4. num m nama nas 2. am. mn. um. vum. Tvaru mni užívá 5. mne. oma. daj 8. jo riia. 2. vas. instr. Tvary nom. vámi. akk. se sebe. Tvaru mé užívá se nejvíce. ochy o-kmen. sebe. instr.

1. nom. .

láO - Jednotné íslo. nom. .

121 - gen. .

tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví. synei chodži. zavených v rod mužs. Záhebe na Stramberce. V mst Píbore slyšeti též. a První osoba mn. Jinde slyšeti po rznu seaci. I všude (nis-nisla). jmenovit od starších osob: zavedl. dajum. lehnij — lehnijmy lehnijce. idaci. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. ns i nesel. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá. idum. Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel.) kde se po souhláskách neodsouvá. chodju.— : kleeju.Zaved si ho tam?. Osady. vely robi. kupujum. ležaci.„Zavedl". asi osadách. Opavsku rže voni. . všeci vi. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. v lašských tu. Metylovicích i j. Moravce. oa zda (= za. voíajum. vuci (= chuci. v ddin samé toliko tvar kratších. dyž se jaabiny urodi. na str. dajma. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá. chodžum. 5. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum. v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. po nkolika rozdíly vzorech asovaích. dyž se tli krávy. pijum. Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla. ?'. . jedn. (jísti). e) V Kateinkách u Opavy. roby klai. poma.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. my): plema. zanesl. vi hled). naši ji. I. nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. 99. samocht). (budaci) tebu. rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. jedžum 3. položíme kde poteba. zmnami hlásek jasnji vynikly. bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. Kmeny zubné. uiiium kleum. ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. V nkterých osadách (v Píbore.) neslyšeti 4. Tída 1. zanij — — zanije.

kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv. klas klas Píestí inné. klašé klad— kladla klad. . klod— kladla klad— kladla.123 — kladžmy kladže (= klae).

á) O promn samohlásky toš. Imperativ. 4. nis — nisla. O tvarech píestí trp. — lizía O na 100. vežee 106. pos \e tvarech — posla. Imperativ. e. rostla. pas — pásla. pily Kmeny retné. Kmeny sykavé. paše. Kmeny retné. O mkkých sykavkách srovn. vlis vlek Píestí vleeny trpné. vlece vleemy vleete. na 103. kmen zab — do V. vlec. paše pásmy. — vlekla. pasee pasu Infinitiv. Infinitiv. Madzyny. plecyny a p. liž. Indikativ. srovn. vežemy. 2. e. pasee. Kmeny de 1 n é. vleee vleu. ve pos — posla paseš —a— Poznámky. 101. tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. a do IV. Píestí inné. vlik —vlikla —a — . 2. Píestí inné. pásmy past. 3.se. pases pase. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee. tos liz — tosla str. 3. tvarem hebac hebu. jako v eštin vbec. paš na 107.š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str. i : niš. O promn a (= na str. a) Pozn. na str. pas Píestí paseny trpné. vlec. pas Indikativ. Polom). pasu paseš. vlic. pašemy pasete. str. tvarech pa. tvary: oziba — ožibe. kmen heb do V. žabi— žabi h r (V. pas. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. pas. vleu vlee vlee vle vlemy vlet. paše pasemy.

plynné. tc. moc. ht v ct tis. eka (pech. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II. kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. . O imperative pnij srovn. Infinitiv. tídy druhé. Infinitiv. ttuc. tuí e. sik— sikla srovn. tíus. vlik — vlikta. na str. tnu tnul. te. poí — paía — a— Poznámky. Píestí inné. (Frýdek). ic. ti Píestí trpné: — tela. tec. na Opavsku vyskytuje se ec. pnie pnijmy pnijt. pa — paía. infinitive V mní se kf. Kmen ek — Jenom — 5. teny — a — tel trií— tela. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. má klnu — klnuí 6. sis. tu teš ti tij tij my timy tit. tíuc.e — 125 — Poznámky. sic. jinde všude pec. na str. 100. moc.). 122. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf. mos. Imperativ.. kloc.). tc. Kmeny nosové. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. ik— ikla. jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes. O píestí poí— paía. Kmen klej kla— klaí. paf. srvn. — tela. Indikativ. ek ekla. Kmeny Indikativ. ol— aía atd. pal Píestí paty trpné. 101. na str. incl. tee Píestí inné. te tie tijt temy tete. kloí. Imperativ. kleí (Frenšt. eku. pn pnmy pnte. pnce pnu. k) Krom pují do vža. tu.

pec. mi. de. infinitive tic. me. vi a te. — Me — — — — 7. di. pi. (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete. 101. dul dela. ve srovn. c) O píestích: tul tela. Indikativ. vul vela srovn. 103. 4. na str.— 126 — Poznámky. na str. mul mela. na str. pul pela. . O O imperative tij srov. Kmeny otevené. 122.

tvarech píestí inného umil a urnul srovn. nzapomni (= nezapomene). Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. na lehnul. pod— padla srovn. Píestí inné sednul. = navrtná na žernov (Celadná). umil — umla. maluko to hora. umo. umie uma. 122. Un mu to závisti (= závidí. šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. umju. skypal. dohorava (^= dohoívati). Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. 101. 4. horal. srovn. umimy umit. na str. zpomnie. Do smri nzapomnim (= nezapomenu). zpomnim. "^ Poznámky. tvarech tetí osoby mn. zaindik. Kypti pestupuje do tídy V.: 127 — Poznámky. k) srovn. 100. c) a 108. hoe! {= hoí!). zpomniš. str. — = Navrcana muka IV. skypam (skypu). hoec a horac (na Opavsku). skypa. umje. Chybilo kobzoli nedostávalo se. str. 2. chyBalo := pochybly. na 121. na str. zpomnij i zporh sob (Stará Ves). Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). Hoeti má v inf. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . zpoma . nezdaily se (Sedlišt). Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. vyhorali. blednut. zpomni. — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). uihu. urhum. Imperativ: zpomni. zpomnimy. umi. Frýdek). urhul —umla. Tída Indikativ III. Píestí . nslycha nic o nich. O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn.

—— Poznámky. a). mtaci mtaum mía— míamy—míat. o rozlišování zubnic (chodžim. voz) a v píestí trpném str. O tvarech tetí osoby mn. nosuí — nosiía píestí na 103. o tvarech inného: míaut— míatia.narodzeny. a 108. mtoo Imper. na str. na 106. Píestí inné. . voženy) srovn. 121. mtafut— míatita. ml:aceny. O zmkování mtaim. sykavek v imperative (pros.— mtatit mlaa. mfatit— míatiía. str. opuštny. : 1'28 — mlaie mlan. srovn. opuscyny srovn. 4. mía— mtamy— mtae. na 106. str. 2. (proseny. mtait— maita. Píestí trpné: míaceny a e. 2.

íamat (ce) 129 .

va (vo.kraje my 130 — krajet (ce) kraj. vit) (voty. siiia se (smo (lo. hit. vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. se) het. Indikativ. krol kroía. v indikativ hro (= hr. Sedlišt). ukrojiny (Frýdek). let) šity). vity) a p. Píestí inné král krala. krac. (pro)— paju — pota. kro. heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju. Slovesa bezpíznaková. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. ukrany. : — — ala. hi. Imperativ. : ho. : haty. pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota. Infinitiv : : — — 5. kra. vola. cera vydata. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. šola. 1. Píestí trpné: kraty.i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. vty. hety. šil) (šoty. he. smt se a p. O promnách sloví. sml ši) sa (ša. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. Infinitiv: haf. pel). v. Tvar: zehet pel mu stahuje to. haí. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. — Hrá druhdy YI. hity. saí se (smol. Tak (pol siiiat se asují: pa se). šo. hroty. .

povez .

— šla (sróvn. idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. (Celadná). Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko. 5. chce . nvydiC 2. Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta. — i ody mn {= naji.). iš. 103.). Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni.— 132 b) Tvary záporné. pidiC. : stará. nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. Brušperk). jedn. Hlupy sem nni. Joch si je je v hoferstvu. nse nesu.i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is. takých cigán. Smy tu su dva susedi. chci piš (Frýdek). zašlé. piis. nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku. kde pevládají tvary nejsem. sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. Frýdek). 'vyjdi. taký jsem). 1. tvary infinitivní: nandit v. ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni. ? (= jaký nic jsem. Jakých. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. pedej (= pe- Op. bohati.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele). di. obejdif. uejseu. Vy st su nni to šel. dejíti. na str. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt. dobrého nni. pis. i V složených tvarech druhá osoba . .

chut— chtta (srovn. che. Píb. Píb. cliel. 4. chtl. mam . chce štramb.) 3. Štramb. na str. 13Í5 - cht. b). chcel (Frenšt. (Frenšt.). 103.chcemy chcet (e) chcu.

ie. zehij (zehej) atd. : šiu (perf. se samo- Srovn. pohuob— na pohob. toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. pazoie — chvalie. 3. str. mia. : je pt dvojhlásek: ia. kvartu (piva jsem tu vypila. sedzie. svuoj. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. sloves HI. veuor. postaviony. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2. mi v Hlavnici drži. 1. se i. tratily. io. tvuoj. peie (peí). v). perušeno smju z toho".chtla. ležie. uojo. luod (led). uo. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. uokno. staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. sedíach na koa. 100): — ^jela. barviony. jednak pravily rznoeí ženy. ia: piakny. uo. iu. Moravka). nuóž. io : mn. zvláštním vsutým zvukem u. viem (vím).: — . viac ie miakky. (pazdeí). mil —mla. atd. jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. že na pruské zavinným. rybiu. (srovn. sloves IV. t. — V Bránicích: jem (jím).) v Boboluskách a v Bránicích. peiu. bratruov synek. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo.) v Bránicích. proto. V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. (šel). a v IV. dojie. šuot vruona (vrána). Jid a národ" II. 321. iu : polévku. t. klaie. mlekuo. os. . 134 — V Opavsku na pólo. stuol. na str. svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské. — muatiu. mnou nebo sa — bylo. hláskou *) smí sa (smií sa). V rznoeí tomto (víc).*) O samohláskách. v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. chodžie (3. kuo muoj.

peoš šost. — puatiua. otka. — kuul (= kudel. joji. jako: lek. sem) Bobolusky. ku a kopo (kopne). be. 4. olaf. sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). jest (je ješt). toi (den). peo {= pete. žonu (ženu — olo. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z. — chut. pete). žona. zavíaone. ochce. škroba (škrabati). zima. I vyslovuje se tam . joho ( bijoš— bijo— bijomy. voía. oznam. ogdo. v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. o ve do. v lese. šosty. = jí. myvy V Hlavnici: škruba za laš. strom kvito (kvete).. poo (~ pot. do veo — veomy. cukr O souhláskách. klopeto. šosnast. plose. veoš (tele) t (e) v (o (co). d (dze) v o (áio): oa (dít). koze. pvodním jemným zvukem sn. V Boboluskách puatiu v perf. edit)- je. ošo (= jošo. jole. johla. staros. 1. opío. že les. bratruof. nešeplav seno. Po rznu: piogza (vdti). nuof. Koncové r se tu nevokalizuje : vtr.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). peo — je v jo : í — našomu — našom. sona (stna). sohno (stehno). ola — colaom (teletem). se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. nušc (nésti. dojiu — dojiua. 1. v loo. voraj. rohliok. pluse (plésti. podž hov (=: hov. — seste. zanes). 3. odumírá. hnáti). v žo: v o: peomy — peony. lep. izo (jezte). jašuiek (ještrka). Bobolusky). našoho vršok. žobrak. krosny (kesný. nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež. sedo. vozeok. jedla. šodry. chou. 0. och (nech). — poviodzoí. vola. omu — o om — o niom. Bobolusky). !) —^jomu — pojedl). om. — peunka. joden. stocha. —muatiua. koudel). žolezo. jinde pechází v jemounké dž a c. vašoho smažony. — so n v o: (jste). nožiok. ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. osac (tesati). pojod le v lo: Ion. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. rarašok. je (jeti). pluc (imper. ple)* v o: otaz. léto — pf. du6. pote). obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf. jo = zeleny. mléko. ova.^ os — — — — = zanesl). V Boboluskách a v Bránicích „obalují". (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). kmotr). bratr. c. (imper. po pohob. toto Ponvadž rznoeí podivením. leskový oech. mní se v tul: muatiu (milý). Jasné hlásky na konci slov luot/. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). zní mkce.

sa^akk. Naše ty. dat. jauvka. sing. v Hlavnici: chíopoma.). si mia tež ovoíat). : synkach. dvuch synv. lesach. 5. jako na sousedním Opavsku). synuov b) jinde: : bratrv. se sestroma. mia (omu (si). první stupe obalování: uežka. 136 — I. akk. lukoch. latum). a lok. s sestrama (dtmi). ma a : (u ma. svium. Kafe. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. ovatoma. dat. olaom olata. devt. Cola (tele) olaa. hvyboky (hluboký). olatum. pl. johlum. džoam a lok. och ma). zahradoch. lehnul sa ja sa tu sednu. — • — Boboluskách sjmkoch. v Boboluskách sedym. . nepostižným zpsobem. : zehij sa. : uu (tuh). pl. euo. v Bránicích: sedm. sviam. bratrm. kafeja. a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. olatam (oolatoma (olatama). pl. tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. synkoi. mnum. lukách b) v Hlavnici losoch. Ižice). gen. doma tebum Za našura stodolum.: — zvláštním. dat. šiu (šil). kravum. lehnu. bratram. dat. lok. gen. spadnu. huava. atd. džoi. — instr. stromách. osym. jedn. a) v Bránicích: bratruov. pl. 3. olau. Dat. biie husi (gen. ošum. zapnu. gen. 2. Ja. zahradách. — O tvarech jmenný ch. — Džoa má 4. (instr. . 6. v množ. stromoch. kafeju. olatoch (olatach). piu (pil). ovatama. mezi Je to asi v^ t-. dejvt. : bratroi. kravám. ošum. pauk (v Hlavnici palk)í myduo. synkama. sing. olatam b) v Hlavnici žobrakum. V Hlavnici: sedm. synkoma. znáti. i akk. a) v Bránici a 1. devt. olat.

Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. sedžu.. viem . padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. Tída Indikativ 11. Píestí trpné ploony oseny bity. dojie. doju atd. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty. plot .: — 187 Píestí inné. klau. nos — osla. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie. Infinitiv Pi.plotla. pado padomy pado co padnu. umie. bil — bila.. chvalie. muau. Slovesa bezpíznaková. umiu. sedžie. Indikativ.

33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. stráa (val.). val. Petre (Petr). fúsa. zvisla. sáka. Kdé tu bývajú i Simké (Simek). (letos sii velihé chíada). píponu tivním nazývá. Hozé (Hoza). zemí a pozemk mní 3. rovna (roven.: : 138 Dodavky ku I. val. kováe rodina jistého kováe. (husí droby. záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). skoro všecka jména osad. — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka).). Sea. Kovái jsou jednotliví emeslníci. konca. droba.). jména pozemk: Kíba. ísle koncovku ?/ v a. Ohrádka. Vrbátka. (v Liptáli 2. jména místní: Branka (Branky u Val. Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic). jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. Zadka. na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové. . jejž Miklosich (III. Studýnka (ve Studýnkách'. Trlicé (Trlica). drobka záleta. hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>. Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou. se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. chtada laš. — Stráa. Píka. Maáci (Maák). ža. II.). a. 2. Toraeci Staci (Stank). — Krajina (na Krajinách). neb otec a synové). taktéž ševci a ševcé. Tvary jmen rodinných. a. Grapa. elusa (u peci).). Janké (Jank ale týmž tvarem od- . Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. laš. Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). puai. Drážka (na Stvra. Pústka.). (las. úvrafa. val.). Takový plurál jména obecná: úhora. mezi Hája. Doíeka. rznu jinde. rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). echa. Chmelinca. tvarosloví. Jantelé (Jantelík !). pkné rža). Miké (Micka). Plurál tento. Tak na Zlínsku. Mézcesta (na Mezcestách). Ujezda^ Kuta. — tu v množn. Drážkách). pua (= puai. Vajé (Vaja). Meziíí). v mívají 1. Strža. Kua. Bestka („rstávaíy tam bestky"). Kladka. chlévca zda. rža (letos sú teu z oí). chléva. ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek). a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). Válka. na puta sedajte. báchora okružka (okruží. otce rodin. Podsedka. šenkéi a šenkéé a j. jména hospodáova. Polášké (Polášek).

— Tak na Podluží. Hnilicovei Klimšovci (Klimša). Blateckovci (Blatecký). 5. Berkovci (Berka). Krúpé(Krúpa). 6. vykládat o Miklíkoch. Gelova Skokana (Skokan). Zimkových majú štvr. Nominativem tvoeným píponou ?>'. na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. Húserkovci (Húserek).povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. Ana Jantelé^ Dorka Janké. Chalupoví (Chalupa). 4. j. — rechtorovi. pí uherských hranících a porznu i jinde. — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. Kuricja (Kurica). Hrozenkov. — Ostatní pády tvoí u staekovc. Kováíci ped Kováíkovci. votnum (Novotný). Vacuh'kových. Pudeme k Hájkm. Filí- povíových. kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. (Hnilica). do Janteluóv. u Bursu.). Smšných. Sastníkovci (Šastný!). mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. Janíci (Janík). k Pokornum (Pokorný'. za Blochových. kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). panákovci (fará a jeho domácí). 3. Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek). Zavadilovi nákovi. Nedúchalovci (Nedúchat). u Jantelé. k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). vyjmouc po hrdelnicích. Rychmanovci (Rychman). Tak na Záhoí. j. Zltochvosé (Zítochvost). staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika). Varmužovci ( Varmuža). 67. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. k Hruškom Hruško vcama. : in na str. a (Hruškovci). Lebánkova (Lebánek). Staci 6. idu k Miklíkom (Miklíkovci). Tak na St. o Nováku vozij(3 hnj (t. Kyliánovci (Kylián). Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. Nominativem tvoeným píponou /a. Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). u Hájku. Motykových. u Janké. . Kubicovci (Kubica^. (Gelo). Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník). — rechtorovci (rodina uitelova). šét z Miklíkovcama. — (Zavadií). Ped Iviových. pa- Tak na Záhoí a na Laších. — . ale: Sol do Šimkuóv. 7. Sastm'kových (Sastný!).

Jména podstatná. dudta (z^ brbla). ^do jídle pizdí. pozad (pozadní obilí.). petrh (dlá do potrhu. škodná máa. a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí). erný chlap). opusta (I. plativý). výtyk (1. Pípon j- T>. oiiiaga (val. smy ti mchy za obkludu). clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. ije. pasa (pastva). dy to néni pro ná- jezu). to bude muj skun =: smr). laš. aa (oadlý. hojná m. synka do nauky = na poura uení). Gedeck). mrzuta lovk dotrný). lenoch).. z= potah). dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. odpros (ódprošení). š^hla fuká). ogeba (ogébený. a ja budu vytýkání). ušima). koka omaganá. vytyk zápar (zapaení). mlé). pokusa (pokušitel. ale pizdra skláme). pikrývá prozrazení). b) brbla n. oznak (oznaení. ošuda ošizení. který see).— Tvoení slov. = mrzutosf). melec melca (. surovec). bublá (kdo rád brble). potahá (i. uha (kdo uhn). na kon.). zdlouhavý). odrama (neotesanec. skon (1. ošala (potrhlý). mrzutost. seká = dlník. grmela (hrmotný chlap). špata a) co špatí. oškera n. ty to zrobiš. Schniiffler). potrh. (slidi). kazí. lek (. co se zdá býti dobré. máa (val. o petrh potrhání). znameno). skyda (roba jak skyda. ospala (=: ospalec). (1. te šuchtaky po dom. b) Šeda (šedivec). rt. oapa (nešika). dotra (nešika). zátop (zatopení). zz na- rození: už byl slabý od národu). hmota (1. tvrdohlavý). národ (1. drdta n. zkaz (nic nepišlo ve zkaz). ochlama (= ožrala). marnotratnice). . pypla (fušér). omakaná). potluka (potluka. vytrp (vytrpní). babe). která všecko maí. ja^ aja. kde se voda spouští na mlýn). škura n. (Istivec). leknutí). paíuda (tulák). p. oplata (poplatek. mtac (val. 1. (kdo se rád škouí. žena. maškrta (=:mlso). je ura (kdo všude ourá. (1. súpora (súporný. šišma (= uchma. podmana pochura (kdo má za (1. glajda (nemotora). prozrada silná). = nájeza dali = najedení (enom do teho. = mlatec). škéí. šebeta (mluvka). nauka (1. ej. odrha (otrhanec). ochmela (opilec). špatným iní osoba vc špatná).. ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. obkluda (1. — me = sec (.

buí (val. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý).) tža (1. = trcha. olší. šípí. ár: košár (ohrada oví). chábí (haluzí. Pípony oví se neužívá.pchá). výdara (co se vydailo. faúr (val. ono vymýšlí. Barboe). súseda (. ptáník). mazala. kominá. maliní. Simera (Simerský). ne- podara. Babúr (pezdívka dítti. vra (pes vrící). kopal (porn. vaaja v (-= vaacha). moár (moál).. ura I : mchura (hrubý mch). á ív. brouk). macúr (kocour). cúraía (kdo se rád courá). jí) jsou (val. tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. (1. 10. žuchla n. hubený). Brumbaer). záida zaízení.— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. váa a) vaení (to je vae (1. jahodí. rýl (rý). — Lumpa (ženský lump). b) suchar (suchá haluz). Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je. handlé. 2. se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11. tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). bunata (uhal). buí). tulák). Drápala (Srkat). trat kdo rád (= tra). smykala (1. chebzí. vinohradské). trhlý. kole (kly (val. —í : uhla c) 4. (val. zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate). faura) (1. dobytek. Glóza (Glos). . (laš. zvona laš. kotár kotník u nohy noha sama). mulír spekulant).). ktadí. brata (brepta. = na dožeru). klásí. varté. cafúr (val. zámysía (záchtivý. Datina (Datinský). sklá (sklená. 7. palír. krejí n. = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. vrbí. švec). výsysa (Herausgucker). zlý. chrastí). Kubeša (Kubeš). kaliní. pukír. Vincúr. kvákala. slov. dcúr. chudár (hubený lovk). Pibyla (Pibyt). je op. šlajfí. Stuchla (Stuchtý). 9. vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. krají. dímata. paseká (kdo poád hubuje). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. kdo (I. zimur (1. 3.- nr: divúr (lovk divoký). zimomivý).=. 5. ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. zpurný). spisovném jedlí. kamená. al obyejn ala tvoí pezdívky. se zabaví). Stavaa (Stavaník). na p. mnohem astjší boí). Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). znamenající toho. — mrala (brala). žalá). boí smrí smreí). i: ovi ovák). ani neuoe). mašúr (mašík). pilé. to ono chce). Vinckovi. 6. nežli (val. kopá). lipí. strúí (lusky). léší. Sedla (Sedlnický). ptai (1. klempé. pchál (val. kostúr lovk 8. poádek: u nas v obci nni zaidy). kíbí (val. é— í malér. ožrata. klocár (val. žvachla (žvanil). vlastní jména v (Drápai). v ty ža!). a) = : nik : hroba. tulaka). osyí. úl. súsedka). dlouhý klocek).). Kunca (Kunc). — n. šantaía (kdo se šance. šenké. hrata (ten hrata teho nahrí namluví). Golda (Gold). pohlavek. místo stromoví íká se strom. chudéj (cliudý. Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). = koví). chodura (val.

hlupota (1. kdo si mnoho vymýšlíi. vrzula (1. nosál. štraganda (val. strupál. hodula (dobyte. fojtula c) jména krav a rožn. kdo má hlavál. mekota (kdo meí). necky). pyskál.. Mikula (Mikuláš) : Hivula. fúsál. horýl (val.) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). 12. šiiupe). žabnál (troufalec. kdo bez pozvání všady vleze. b) Matula (Matouš). zubál. mazula (která se mazlí).- . zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. nedvivá ženská). — manželstvo 22. lovk). šibenstvo (laš.— •okál (ten 142 — =d má okále !). trtula (povídavá). dozírá). 21. mžikanda mžíka. apula (slepice ráda apící). na p. kdo se „žabí"). makota (zeleniny). kráva). která se dává hns. val. suchoty (souechota (val. anda: galanda (milkování). 16. uhál. via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). strakál. chlastula z=. gebula (šklebná. ráda se „gébí". rožn. gambula (gambatá). poví =^ Plauscherín). tatulka. darebáctvo. sthování).). ut: šnupenda (kdo drak). rynskula (1. dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. 20. (oboje). da: trúbela (trouba = hlupák). neculky (1. koberula velkým koberem tula (nemotora). hyhula. se abe"). fuká). oblizlo (1. sivula. enda'. chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). honcula (horší než bhula). rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho. švihula (švihaka. lumpáctvo. vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. bohactvo slov. Gabula (= Gabriela). kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš. bohactví). Ota: sirota. ýl: stechýl (rampouch). 13. zíodjstvo. skubenda (škubání). na tvoí pezdívky ženské: fukna. maklevetnice). val. svtula (svtácká). (stvo). chromál. 15. okál. strojna (Putzdocke). echtaka). prut). nohál. mamulka (1. a) vysoký klobouk b) jméno houby). strekula (kráva. metela (metelice). dotra). (las. bichem. tancula. jež se chová na hody). lichotník). 17. (1. beulka (1. tulaka — honcula). šekula (má dobrou vyídilku). chytání). Miula (Mia : : = Michal). pobhlice). (1. buchál. hubál. hntula d) jména manželek bezula. vždy místo má pípona stvo: htupstvo. muž. která ráda stekuje). smykula (I. val. 19. švihún = švihák). ehula (která se ráda ehce = smje). lo : opesío (dotrný — klekátko. suo. tlachalka. (ství) sanu (sa. ernula (1. val. c) vitrál (val. tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). plkna (všecko „vyplká". bankovka zlatková). chotiny). 18. vlezlo (1. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). chytanda (val. bhula („lée za chlapy").). hloupost). domrzadto (kdo domzá. stískati). beika). hra). abrula („kaj ta . zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). vymysto (1.

slepá. špidto. chomto (chomce. jmenných. šipanka. stéblo). 28. dlí = kelá (kelec. bidlina (bidlinatá pda. krkaa (val. hodný chlap).) — dubinka. hrab) drobné odpadky ezina. klocá (vysoké chla 24. sekanina. oš) hatlaa. (val. novina. rybena. g) — sláma— slamina jedlovina. šmurá. bezina. turiza 34. hvizdo (poád hvízdá). drchtaa která (s rozdrchanými vlasy). šmattá. — 33. kvokaa (slepice krákorající). on {= . mlso. jatovize. uklavina (vc uklá. p. sepío. (lovk náhlý). šantaa (ženská tebaa n. o»: hluchá (kdo slyšeti maje. šípinka. žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. jarní). oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. šorá (škaredý chíapá (val. šmatlaa. ddiný podíl slovesných i po matce). Edýn (Eduard). šat hájek). jaiovina. 32. kráva šantavé.) val. trna: : : : : — pucheina. == e psa : (píse). vcné: chrobaa škrobaa. éna: hubena (pkná huba). peslazeného. aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). náhlina vl. jaina ozimé. mlina. hotovize (zásoba). n. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. se mýlí. : ddovize (ddictví).) rzné letina (sušené vtví dobytku). soplá. eština. — sladká dínka vc. krbaa (veliká hlava). — á : špihtaa. = chlapák.tum: dubina (dubový olšina. frflaa (reptavá). in: muín (= mouenín). puchý 30.— — 23. kabaa (škaredý kabát). chlasto. laš. — — 29. ervenina (ervená pda). 26.šek). švidro pílišnou. sladina (síadkovina. . tvrdina. hloupá ženská). modlena (Betschwester). inka znamená plody keové: laš. — stupa (stupe). cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. (step).) prosina. klátivé chze). 31. zajiká se). : švrglovina (= smrina. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. mokina. sušíra. peršá (kdo má perše. kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. Frolín. ryzá. švidraa. (obilí laš. Julín. mazlena (dve mazlík). chrbtovina (maso se hbetu). babizna (babsko). htožinka. ýn: Ferdýn. (turecká zem). suro- vize (surovina v žaludku). tvoí pezdívky (vtšinou neslyší).: izíía (val. chycho (smí. oarovaná). veliký zub). duBanka. ozimina. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina. cokoliv sladkého. odrobina. polyká slova). 25. 143 — plesa (plíse) a laš. Kubín. kafíra. psíra (psí bouda). mateiza (1. Vavín. sušina. šorec hanácký) (o. jatovinka. omelina c) slámu chovina. gajdaa (rozgajdaná. veliké phy). ostružanka. myšina. 27. ý (val. izeií. rozkasaná). . blafo. ina znamená a) pdu: celina. mchý— mchuina.) : hopý skoký ! ! (interjekce). vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). vrbina. pantaa a) leda švadlena poád c) pance.

(k) 1. býti kojeno). kopaka.- ovo oy : Krakovo. ueka (1. Jaká mlaba. prašcák (dít. roztržitka : (1. Budišovo. a) il. (tžká práce). ava: dálava (vzdálenos). šíava (širokos). = si. cumio. šklebo. bezovák (prut). seba. pláava kesivo šativo (plá). cago. desátka (1. slivo suro (surovec). 39. nosí „kumu". šoukavá práce). odrostlejší. hl. 1. dávka (1. plátežník). ceco. siamák (klobouk slamný). . pilná práce). kostela). pusto. setí). íataka. pítaka (žebrání). správka. hliák. krchovo. zábarka). 37. 40. dojivo. ba: nádba nadje: už to mám v nAdb. dncké: horo (jako hora chlap). trhaka (trhání trávy). kemének zz: a hubka). špatný placek (slov. hnojáka (1. pípov: nemam s nim žadne zapovidky). ivo: sivo (ocelka. 36. spírka (spírání. vrátka ^nz). pradlena). k muž. (neotesanec). migo (d. jalvka (jalovice). bídák). pilno. stekio. pokus). pokúška (pom. protivník). širokou epici). taká : — = plaba. dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. šedro (ironicky). pálení). tíhoba (aegritudo). lútoba (lítost). mák (peníz). korho. 35. mrzutost'). gebo. oba: 38. oraka. skládka (sbírka (val. padky (pístky). (1. podpalka (1. mazlo— cego. 4 (zl. pilava (1. zažírka (1.). val. tulka (potulování). míacka (laš. líka (líení = bílení domu).:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). plávka (plavení deva). hofrava (soudruhyn). na oplátku. chrapu ospalec. mrzutka (1. svážka (svážení obilí). železák (hrnce). (1. na vrátku komu co dáti). bolaka (bolák). kvták na kvtiny). hádka). zhiavek zhlavec — poduška). žniva pl. = ec : mlacek. k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. které by se ješt — rádo pstovalo). koziák (kožich z kozí kže). slépka (slepice). mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). pálavá (1. kyj. žn). chebzo (surovec). — hliicho. uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. natážka. vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. ). útk). 1. posvítka (val. hopso (neposeda). orgo (dtsko vtší. „otipky na podpalku"). škeko které chce ješt (dcko plativé). galbák = levák b) breí). (1. 42. mokroba (mokros). da). vykládka (= vykládání). (hrnec trák (1. které beští. píspvk penvrácení žitých). zalhávka (1. fera. vyprovázka (vyprovázení). chrapún (surovec). svcení školy. roztržitost'). mluva). topivo (Brennmaterial). makvka ek (makovice). desátek na rženci). Slávkovo. íin sahún (vosoký chlap). peeák (brambor iyák (provaz lyeny). ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). palka (1. draní peí). hnojvka). šuchtaka (drobná. kucmák (kdo trnový). zapovídka (1. záminka. mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice). opletaka (šoukavá práce).

yka: pekarik. uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). lepanec (pohlavek). školník (1. ík. brinzoch 48. ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . zavrucha 49. ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. mluvka). kde se les rube). Brumm- kraoch (krátký lovk). nožisko tlo visko (val. (1. devanec jako ze deva). klobuisko.). zemaisko. kdo všecko „zavruší". och. palúch (pouzdro na bolavý sopúch. . nik: truhlík. ^ pass. úg 52. ovesnisko. rubisko (místo. ocha baer). je také strachovisko (strašpytel). obhroublého : chlapisko. šmurygán. mli pijatyku (pitku). ýg 53. . nedobenec. zvuk pily ezající). — boraisko sám iše vyskytuje (las. uch^ (1. propadlina na poli) b) pole. babsko. nešika). liskanec piští : 10 . pijatyce (nápoj). kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. toušek). tvoí pezdívky : bajoch (1.) eisko (val. (1. šmattoch — ocha. sviák). šmurýg (val. opískanec (poád kue. stolík (píhrada v truhle. ohnišo (uh. zrzoch b) stryjoch (1. s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. 54. neposeda. 145 — ve stole). znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. isko znamená a) místo.— 44. ík 1. „ mord uje"= špatné pole). ošklivcem"). 50. barveník (barví). ogébenec (dcko. svinuch (1. maoch (1. potmlúch (potmšilec). kde bylo áráno). názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. povrhel). hrdíovisko. štn). zapadlisTco (1. 46. kteí nesu brinzu Ježíškovi). (val. matlocha (kdo se matle). zhniloch (lenoch). ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. divoch). váhavec). kupik školák). velec (horkokrevný). šipoch ušípaný. áranec (znak. vrzúg — „lazi* jak lazuga. vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. (ue mlynáský). voatd. 50. e) jaisko. mordovisko (kde se kdo hrdluje. istnik ^ jedlík). ležisko (pelech zajeí). okysanec (ospalec). odranec. pijatyka: prasátko je enem na (1. kosisko. zelník (zelný kolá). (praktikant v krám). zpsoby ran a p. botisko. rozvalenec (povalova). založí) b) palec). (1. las. bazgivec (kluk ušpinný). hospodarik (dozorce pi hospodáství). kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). plecuch plkoš). icník 45. robsko. dvucha (dve). pezdívky: poamef) vitisko byt (dol. žitnisko. (mluvka). ušpinný)." 47. buoch (1. jemenisko. se ošklebuje. zašpínnec). ogebuje). slov ohniše v. kazi). ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. svaoch (svasynoch tle m syneek). strýek). buchanec (rána do zad). vroch. uha: vlauha uga: lazuga : (val. hrachovisko. plantucha (1. lušnisko. ohavec. židisko. (1. náhlivec. : ošklébenec. tulák. jatelinisko. maitel.

: 67. fujavica gybas (vánice). krutinec (nco ukrouceného). švác) trusy kravinec. vša: Veruša (Veruna). kobylinec. Fabiš (Fabián). ptítka beka o pti vdrech. šinec. toenica (val. rovesník — rovesnica. — . Dvoják. os: strakoš (jméno vola. dneško. ptáka). 57. ptka cifra pt. koberá : a bichá) 61. živoich kmenem oznaených myšinec. škrtá nec.) = krombožinec. blešinec. husinec. tvoí kollektiva (dle da) bida. sladkost). pi domajšku (val. starý peníz mdný (5 a druhý roj. oblé devo). lovinec : = svojinec (uh. besídka). paluša. lepení. chládenica (val. holubinec. cho- = denica (val. ús : divús (=: divoch). svininec. úš: Mikúš. 66. ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). b) tká (1. nnek dova) — podarunek (dar). pluskavica (déš) — Ve- runica. sthunk. ruša (jména krav). maluša. 63. chze). as: (1. : 58. osmerka. 56. mu. = první — dvojími atd. devná). desítka deseák (val. lapuša (vc daremná). opuka).) = desítizlatová bankovka. 55. žebra. viléjško. pytía. žduchanec 146 — (poliek j. velami. Ferdoš. 62. Ciroš (Cyrill).). zdnica. Martiš. chovanec — chovanica devné chovanka). letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. dé tvoí pezdívky: šuchtá. = pi dom). kosmá. troják. tak i šesterka. vc ulepená. lokýš (lokše. = po domácku). chorý = sndý 64. ped vérajšky. Janiš.— canec (rána karabáem). devnica (chalupa zdná. bliskavica. benica (etice na ohrabky). Substantiva íselná. paterák jsou úle s Prvák. sedmerka. u: chudiš (1. Froliš. gamboš (==gambál). zgeblý lovk. ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). (. — brnoša (jméno krávy). darunk. 65. rak zvleený. psa. oblinec (= oblak. mkkýš chléb). losko. hubené dcko). krnús (zakrnlý). toák Ringelspiel).) = ung bytunk. radlica (železo na rádle). lenoch. lepi). chroba. chorýš (val. (1.) = desínák (slov.). stapá (stapatý). šizunk. ?sa. dvo- Babuša (Barbora). unk (val. kuinec. šmaranec. zitrajško. (1. (mkké jabko. Ondrúš. — 59. fasunk. vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). z= slov. lepiša (val. lízanec (skvrna líznutím zpsobená). Rozinica (pezdívky). osmina. vyBas ein Mordskerl). k „zdechlina"). — pák jest . ýs: burýš (val. 60. druhák kr. budunek (bu(laš. štverák. Sedmina. gajdoš. = tkadlec). platež (placení: to je pláteže!). eJ: síádež (val. zdechloš. bankovka ptizlatová. val. nudle.). ped losky po domajšku (val. 68. Paták. sko vérajško. burý kabát). devina.

4. Izidór — Izidórka. — —mlatcula pudmistena. Trka — Trkula. Pálka — Pátena. Novosád — Novosádka. Drda — Drdna. Gajdošík — Gajdošica. posel (obecní) n. mlacka. Prosek — Prošena. : Pozn. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. Jahoda — Jahodka. osoby). Nesrsta. Zkusil—Zkusitka. Kopeek — Kopekula. Rohel — Rohlena. Hajduek— Hajdukula. Siber — Seberka. vidti z koncovek. Machá — Macháka. Micka — Miena. Hanáík — Hanáica. ková— kovarka myslivec— myslivka. ka: Zapletal šilka. Na západní Maškovka. Hoza 3. — Koendica. pa- (dv.Kóstkula. Marek — Marena. pudmístr tkalec ševena. žnc n. ternicu. Cipra— Cipena. starosta — starostovka. — poslena. — Zapletaíka. Stuchla — Stuchlena. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. Kokeš — Kokšena. 1. Srba — Srbna. Kuba — Kubna. — Hozena. Pavíosek — Pavtoskula. Gavenda — Gavendica. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. ula (kula) : Ryba kula.Nesrstka Sikora — Sikorka. Knžek Knžkula. Stank Stakovka. Sovíš — Sovíška. Hanáek— Hanáena. Miklica— Miklika. Bareek— Barekula. Lašsky: mlatc — kupcula. baa — bauvka. uvka. Vría -Vrlena. Kotek — Kotna. Pivoda — Pivodka. Velísek — Velíšena. — gazdna. kupec —žencula 10* . — Rybula. Vágner—Vágnerka. Juena — Juenka. Vašek — Vaškula. Balajka— Balajena. Satajka — Salajena. Nmec — Nmcula. Vašíek — Vašikula. Macha — Maska. Moek Mockula. Koenda 2. Krápek — Krápena. — ševcula. Svatoš — Svatoška. Hajá — Hajka. Hebaka— Hebaena. Rapant — Rapantka. — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n. švec ženica. Januška Janušena. Benek — Benkula. Tvary jmen ženských. Janušík— Janušica. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. Vlha— Vížka. Bíecha — Bleška. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). ta jsou spoádána. Vlek — Vlena. Botek — Botna. na. Antek— Antna. Veverka — Vevérena. Prášií — PráChmelarka). dle nichž jména . stvernicu. Malota— Malotka. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. Tkadlec — Tkalena. Mezírka — Mezírena. Stefek — Steféena. — Sthikatka. Herci — Hercluvka. ti atd. trojnicu. Kostka. Drmelka — Drmelena. Ddek — Ddena. Martiš — Martiška. Štká — Setkáka. —tkalcula. Šesták — Šestáka. koval — kovalica.— : 147 desina jsou jména karet. Peter 5. Janeka—Jane—Peterkula. ica: Bednaík — Bednáica. Kožík — Kožica. Šustala — Sustalkula. Stiúkal Mazá — Mazáka. Kotek — Kotkula. (1. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula.

Tragan Tragaa. Éehak Éehaa. Polušák. Jinde zase muž jmenuje se Macek. Vašek Vaša. za manželku. jmeŠenkéík. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . Tak na p. že znamenají pvodn oboje. manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší. Sikora Sikora. i toho jsou dkazy. víte vítenica. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián". v krajin mužov neobyejné. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody.— — 148 — : lysena. straena laš. zmyja zmyjica. se domem zdržoval. Poleksiák. Znanienají-li nemanželské syny. kteí pojavše jedinou dceru. jašer jašeica. val. jeho manželky „Krála". I jména krav tvoí se týmiž píponami. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák". Jména taková jsou dosti astá Apoleák. má-li resolutní. Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král". Též jméno manželino. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. Mrka Mra. že po pojmenován.). Polyksena. na p. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. a muži vbec „Marián". Maák. ddiku místa. a to astji píponou at ate: Janda — Jana. že domem žena vládne. **) Klára. jako na p. Kula— Kula. Marušák. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. mohlo píinou býti. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo. Štefek Štefa. Proež íká se po jeho jmén Mackula. sivula. . v polštin. Pinkava Pinkava. val. strakula. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. Janáek Janaa. Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. slov. Petrušák^ : Veruák. Doák. Matula Matula. Bák.**) chtíce tím naznaiti. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských. jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. pradldk muž pradlenin. Hadvižák (Hadviga). ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Tedy jména na nm Jména dcer. Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. Drygal— Drygala. lysula. sivna. Škola— Škola. se. Františák. Marianu. žena vládla. ne po jméné hospodáov „Král". j.

neculky (val. : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény. mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). maiý Jan. kopýšek úsek: hrnúšek. kamýšek. htavnka. ohýšek (= koneek). syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". jedla ica: beza — bezica (mladá beza). tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. Muras Hercluva. Mužská. =^ beika). (val. noženka. má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). vrba — vrbica. kam jdete?). jest bledý). mamnka. Kenkova). kotetek = s kotlík). — 2. éiiek hotubnek.): : jamyk (jemínek). Subrt — Subrta. ec. Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými). 1. =^ kozílek). Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. konýšek (coU. kreka. etka = . Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. (= ohníek). lašsky yek: kamyek emyek. kamyk (kamének). ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). Strakovo Pepce bode dróžkó. — hrušica. áreka. vnuk ík Nkde p. Mrka — Mreka. Íka buchetka. v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek. — lichotný. hruška eka švrglica (mladý smrk). ika hubnka. Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik.*) Rozina Filova. teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. švrgla = . nka = . (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. hutubnka. Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. 1.— : — Tošenovana. íka: hleka. na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv. hrnulíšek. : : trávnka. barošek (=: beránek).). Drygatata. ulka: beulka 1. Adulka (Adléta). (ovísek). Kenek— Kena. ýšek : (= kopeek). =^ smrk) — — jedlica. (val. = vozík). kamyi). plachetka. ovések (1. . i : Skota — Skoleka. na p. ek: vzek se (1.). zimulka (Rožn. ruenka. (1. nlišek : tokýšek (tokeš = nudle). kozetek (1.). kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). Jména zdrobnlá. Novotný 149 - — Murasa. Ženská. ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš.


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

teho nevažujú (val. beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. vozim vozivuju. nchuju (nechávám). z voza. 6.) (si. chybti (intrans. éjává). (= zpívává). V iterují laštin naopak uju). Frýdecko) : ve Slezsku dur. pro- chodím sa dohledám. obili se vysypuje. — bérám —bérávám. 7. lezu je též za iterativum. — (slov. piveduju. kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem. Iterativa lašská. abych zvdl. kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). -cházím) odvádím). polihuje. kvitka opaduju. odchodím. Pozn. dodluje (dodlává). V. Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá.se vyseduje se kobzale zaseduju. domluvuje mu. najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). (uh. jezdivova. (val. vykladoval (== vykládával). 207. — chodzuju n. — vont voajú (t. biram lezu (las.) nemže. Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. ich zaviuju. mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám). uni teho niduju (nejídají). itam ituju. . kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova. Rzná iterativa. — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím).) po stromoch. vyhledám (= -hlížím). vykutovali (vypláceti). vyplacova vypytuju . vedu— odvodím (=. nosim nosuju (= nosívám). tak se asto djuje (si. val. stái mladým (vyptávají se). nvyzvduju. nvuju. Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji. mtativuju. vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka). chodivuju. vychodím. VI.) — voat (transit.). (mívám). slychuju . by byl sám vymyslil. (=: val. mimova — mivuju (laš. (ávati a ívati) Boli — boluje . obili (si. ja povdovali {— povídávali). to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata .poboluje. cérky rády vonikuj.: — — — 157 — as známém doma. vonika voní. i sluhova padzuje. zpivuje tu (nacházela). — chybovat =. táži se známého v cizím mst. jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko).). poituju.). („milvám"). snih padze . zaikuju. lampa zhasuje (= zhasíná). — íazím (Píborsko. uzavuju. dokomurky {— vykutávali). tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str. obdluje rolu (obdlává). odbiruju (odbírají). — — — — — (slýchám).).) — žínám .

plachýna (val. okocía sa (okounti). strepitu) = šošat. tárat sa taráat . ýzat: ahat ahýat (val. ustavin mluviti — ním— — = lapota). blinkat bláat. ezúga. — ústaf 10. Pozn. vrzugýa. žgára— žgarýca (nehorázn bodati). skókaf skokýca. chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. chodi chodíca. jíti). fzat: abrat— abíat. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. Slovesa intensivní (verba intensiva). papa (val. svai svaíca. hópat hopýat (skákati nepkn). šukat šukýca. — — — — sa (toulati 2. = toulati se = pabícat pacgyat. ýat^ íaf. icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný). šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. skókat skókýiíat. hcgýat (tískati ním. packovat sa). se). pabízat sa : (courati 4. hópa— hopýca.— - 158 - Slovesa intensivní. úgaf úzat (val. chrpústa (chrchlati). coufati. dvee kržu vrzúga. kohat cum (velice kašlati). = chlachúat chrapúat (chraptiv 5. dy sa ludé zastavujú).): — dobrúchat. vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. ázat: binkat báat. krzá krzúka! (laš. v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou . krhúca (ztžka kašlati). sa (váleti se). špinit špiníca. —ýcaf 11. oha ohýca. ^ hylázgat n. pajzova — pajzýa (val. hulákat huláat. šviha švihýca. I kotdyca še to klatí se). 9. zbíýat zgíýat (slíditi). oha— ohýna na strom lézti). hylázat (povykovati). ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se). == utíkati). si. užchíá). 8. ázgai: palázgat : 6. hogiat (vz hogá o kolo). skéhnit skehýat (breeti). — — — — — — koldýca (laš.): papíca. íaf. uhýbati hógat). znaící vzmocnlosf zhrublos. šotat (pracn sa. chípat— chlpícat. ára— arýca. kulhat kulhýat. chíat (chrápati: doleha pod kamna. pabzat matlati se) šobat (mingere se). tomázgat (idem). iichaf: dobit chrpúta. žbíat (ápati ve vod). kobíat (pížgit se. — — — krzukaju 7. at. pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka). pabtova — — — — — zvoízat. = placho létati). tepýnaf (val. chachúat sa (cachinnae) kašlati). . skuhrat skuhýat. nelepos dje. dat. n. ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). paláat zz palázgat (povykovati).) (kieti vespust). lítat (val. 3. váchat vachýat.vrzají). gagotat—gagýat (husi gagocú. strúha— stružíca. 7lTÍat flekúat (nadávati). ga- — — = gýajú).

hned' zmotoškaía (zmotala). — prdolit (plauschen). e (slabo dýchati. otat. ytat: ápat— apotat (prší. krukat— krukolit (uka krukolí jak prase). — kopýcnú. akosit sa na nco (= íakomit). péi peonif sa (vypínati se. — — zdéi-yga — šmuryga. šmúraf zasmoliga sa se). — to nezralé ovoce ! — koupete). néjsu zvyklá postávat. stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot. : doby. róchnút — rochýcnú. otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to. tupí prší). syet sykotat. . márá ždúrnú— ždurýcnú'. mu slzy z (plauschen). ygnf. I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1.— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. . škrabat— škrabotat. makati). qat. (do kostela jiti). tak apoce). tepit (tepati). nabakál ho na jíti). ignf: ára — caryga. chlachonit sa (smáti se: nem). pršeti). drobsit (= drobit). — kyvotat (všecko sa kyvoce). ápat t). 3. ápa ápef (poád apíte 2. fíkaf fikoni (stíkati). makati). tuíait sa (potulovati se). maryga. plkat plkotat oí rumpocú. Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. tak mrkat mrkotat. bdait hubait (hubovat). gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). žduchati). (udeiti). Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos. — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). — vigtotat. (udeiti — lizícnú. tága (ážu) — ažga ten (hnísti. vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati). olit: vízgat 4. (žába škrhoce). (žvachlat 5. šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). nco navádti cupka bakáí ho. klapat — klapotat. crbka — crboni leze koika po jabloni. tichuko mágat ! — rhadžga''. nuzait sa. škhat škrhotat mleti). šplúchat — špluchotat. zdíra liznú 12. chromka. zypka tanuškat (-= (taniti. <^?V. lizoni sa (škéiti se). (utíkati). tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi). mrkat mrkonit (z temna mluviti). viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat. mgnú* — mgýcnú . poikaj by ti (e dcka). chlachotat sa. sa. glgat— glgotat. chechtat — sa — chechotat kývat sa. — vrzgotat*). smoíygat (hnízditi 13. až sa Janíek zachlachoní). nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. aby s ním šél do msta. fuet— fukotat.^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati).žva oholit (plauschen). (zasmoliti). peca nco rypkám. prší). civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. sit. ýsat: soti — sotýsa (val. (dítti). dcka).

vrzolí. . špárat — šparušni.). == chorý — obraz od slepice). — — Holub praskoce. covat : brebentit sa cizí). las. chlapec si kotúlá dénkem. tepatí). — piskoce (popiskuje). Co se trhá škvíká. novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). krava práská biem. na housle sklo otesené co se láme. chlapi kúlajú na kuželni osoliti. praší. tvary podružné. lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati). vrzuká. pískat 160 — trtoni (tžce se. íomotíja (hulákají). Dvei vzajú. posmtat" (val. penzi. suché roždí druždí. praší (breí) vrkoce . (zvonek ve zvonici cingélá.). rupoce (rupotat). san hviždíja — Ohe praská. mluviti eí = páí).) biní. — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa. 7. žemrat síávoi (val. klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. uhl = obcházeti neinn). pléct— plantat. kos hvízdá.). (= povrkuje). vrzgolí. = hovoiti). (rychle jedouce). vrká. šaširova (s hIkiW^ ohánti se. honcovat (zajíci honcujú (plísniti). Ovce suchou letinu rúpú. praskavého. . utíkati). frfnit sa (1. štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti). Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. zmrzlý snih druždí pod nohama. vtr hviždí. šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). sa. 8. (piplati. pták vzgá. dit piší (breí. rozrasirova (rozrasovati). korovrátek vrždí. obliskuje). od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). sa. pes . báá — — — — Opilci v hospod íomíja. = drkotati). lepati — lepancovat (pohlavkovati). lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se).). =^ viklati). — piskonit. špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat. Zena drúzgá roždí. cingat — cingélat s (val. kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . 9. Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská. šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. kue piší. utit: remti — romuti (val. tvary. lomit — lomcovat (hmotiti. šermovati). rupkajú (praskav jedí). piskoní „piští" chtíc nco). zrúpií to (sndl nco „rupavého". — žemoit honit — brebencovat (brebtati. gygla (val. masné na ohni škvrí. letina tu rupí (rupt).— — se na nkoho). Kúlnút (jednodobé) kúlat. — fafrkovat „cingélom. etazem. Binká si dít vrí (durativum). koirova. veza sa taín (žebroniti). mulirova (= mudrovat).

: 1. pes kovala. kraj. Idžce tam pes ostuda zdechlina k. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal.). v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. vyjadujíce : se chudoba vysvduje). — : lovk.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. pes suáeda. j.. konec. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku. významu mnohem širšího strun. do východ síúnca. po západ slunci. staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!"). ve spojení II. I. Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk. níž kdysi uhodilo. chudobné vysvdení (jímž 1. ped kovolem. 11 . laš). Ped východ sluncem. o jmén podstatném. O jmén pídavném. Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. to je nic po teho sedláka 3. Mám to na konec jazyka.Skladba. mrcha cesta (mrchavý. (t. 2. mín tím. si lovk Nmeckém na Novomstsku. umel hladnú smrú. staré krámy (Tandelmarkt). V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. ped Bilkera. bláznivý který v lese dm (blázinec). Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. . Na vrch jam (pole v Jasené). východ. zlý). což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). ped ševcem (t. Podstatná vrch. v prosted lesi. chlap. Na roh štola seél. U „hromové skaly" íká se skále. ped domem Pavlíkovým). mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov). do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. do prosted' lesa. dráha.). to je dožera lovk. (špatný). že není tak silná. j. Staík seél za vrch stolem (val. prosted. p. pes jeho dvr). roh.

obou ísel Su všecek mokrý. do (laš. i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají." A na otázku. a z posi bylo. (uh. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká. Tebí. klapeta =^ klepeto). podešev.). kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu). pergamena kapišona játru). je—jedi stedního iskerska rodu slov. jitní. vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). myA. Kromíž. B. palacha (laš. tvaružka laš. Kubovo a to Kopekovo.). (laš. j. jed (val. Byli všeci potluení 4.). jaro). Víde (do Vída). (laš.). Hotomúc. strnádko strnádka iskerko (laš.). „Naša dívka. litra (laš. i v akk. Já sem sa ho už naprosiuo (ib. Manda? Byuo sem na úce. : : III. Mám ruku všecku zmoženu. kr — — . kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají. Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm.). Vera týden poheb mla. žalu— žaludi (val. Až po novém bude svaba.). motýla (Ji. Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek. b) rodu ženského: etaz etázka (val. jak které je (t. Milá. Pokáme do tak roku. l)odešva (. i ovoc — ovoce (uh. brko Na o Starojicku a ]ia Laších. (uh. klarneta (laš." Hd mi v Morkov.). stupa (Ji.. obracauo sem seno (Hodslavice).).). íoža (uh..)." — . postel (vat ). vlanka (laš. to je temi(. O rod jmen. Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. uh.). myšlenek (laš.. fazol (Blatnice pom.).). c) rodu stedního ranní. rozmarýn (rozmarýna). se 1. Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme. dít). „ganz" v nom.) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji.). Lul.).). (laš.). játra (Ji. Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá. Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob. brlo (laš. laš. (laš.). Parýz (do Parýza). Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua. když se mluví o dvátku: si byuo. (laš. m. Sak už sem stanuté (= už jsem vstala). pac (laš. Rodu mužského jsou jmenovit místní jména. 3. = bellis perennis). strnadlo (pom. pec (laš. — vlák). rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke). šlenka). byla povo (= práv ped rokem). jar (val. Ustanovili hromadu na dnes týden.). dt - dta v. 2. Holi. uh. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). Cej (na Caju) a. obyaj (val.) sem c) .). Ste všecky ušmúrané. j. 162 — tal<. Je mi dlužen od tak roku. zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem. Platnos attributní mají též píslovce dnfis. jak se jmenuje kestním jménem).: : : — 2. šnuptychla (laš.). zerz (rez). (do Lula). í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo.).).

íslo množné. prosa. laš.*) choí. sluJiy (synek je na síuhoch :==. spisovatelka mluvíc o y. pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. zlomil krky (uh. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. laš. (laš. nýbrž všecka participia. a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4. 3. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu. Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. sya//??/ as. na služb. o svainách. ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV. popadl ho za pasy. zela. 5. písudek pívlastek jest rodu mužského.). — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). 1. mužského 11* .! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo).). mají též význam zrno. Dvátko volají k sob: „Male. esli m to neužere ? to Néni toho nikde. co?„ „Oto — m i stydí.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. na Valachy. obila. skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu. na Lachy na Horákoch na Dolákóch. Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš. „dobré svainy" val. popukal bych se smíchy. Nkterá klas. v cizincoch Šél na Hanáky. Povdli sme to našim tatulkovi. *) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné. na cestách sa zmohli. tam? Nebožík Klinkovský byli poslem. které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko. žita. nemohl smrady obstá. Dlat sme uhel (slov. ze Slovák. appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom. 2. schla strachy. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža.). jako: proti = ve = „dobré ráno" se a." 4. vrátil Osobám dosplým se vyká.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely.). v Turkoch. p. Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno . sena. ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : .). mívají v Polešovicích). šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. 6. Jméno hrách. otavy. Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. Idu vait grumbír (m brambory. Podobn Tatíek blúdili. jakož i o osobách. sa z Valach. V té pak píin nejen urité sloveso. „v pekly. ovse. po hev!" 3. s opovržením : Vri to po m. laš. Trnky majú málo pupenca." jen jeden kostel. Jména hromadná jemene. O ísle jmen. Je-li osoba ženská. býl na Slovákoch (= v cizin). jejich krajiny: na Slováky. kdy se sváívá.

— toléj. tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov. Kolik tolko tele (val. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame.) == vela. kele — teli. 3. tele pólo. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. v ostatních pádech spojené jakož i co. tele. nebo tetiko). Vrána Jiný samá erná (= všecka). 5. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). Kožíkovi." praví o sob Androraacha . . 4.) velej krajuv — telej krojuv. on. keli. pibhl sám smích. s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. kolej teléj. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. tak nech je. a v akk. kelo— tlo.). Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste. o kela hodinách ? Velo. koár býí samy svtla. co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném. kelko =: — telko (laš. strom je sám kvt. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. rate naspoit. váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká.) hojn (laš. ten radši za kravama. kelky— telky kelo-telo. o kolikati? (slov.): tla kniha. inši. tam tú zimu. Marija. Balajkovi (t.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár. . — tolik. Ukazovací námstky ten. tla. kolky — — —tolký teli les. hospodá nebo hospody). 1. .). Sv. sama rados. má tvary: iný. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. O námstkách. — telej. — (val. to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku. laš. Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor). . kde idete? Vitam vás. proste za nás za híšné. : Pi V. Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran. kela. mnoho. sama tráva.) ti padú. 2.). Jozef. strýku. nvelo.) = moc ji (val. (laš. ale Janek. ona. kolik vela. A dyž na ten zpadek pišla (laš. ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. a to v nom. 6.). . kolko s teléj lidmi (Jicko). — poá — — — — — tá roba je samy je klebety. Bou šohaj samý švarný (zn velmi).! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. — kýla — kýle. Podivte sa na naších mamu. . (laš. Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. chodí do školy. kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. nýbrž znamená všelico. nvela (laš. ta. tivem mn. Sét sem s onýma. Jak Pamb dajú. ten rád Podobn: Staenka. pora grej carv (Frýdek). otec nebo matka. inakší. inai. slov.

s nimiž se skládají har. 11. O slovese. uh. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. dobré). riia chodníek. Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. ale ruka nechce si úžit. slizaj s ijeho. co tšívata. : Nmaš V náeí la-šském nmas. Jako cizí.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. nima jiného (Frýd. Za . potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. (val. lecihdo. nikdo bývá z pravidla žádný. co Ach néni panenky. nevím ani sám. (= ne hrub p. „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. Tam toho nmá. ne). Kde kerý. s'"aí. málo. málokdo. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. kde jaký. svojeho. nmá (op. zarsti chodníek. Vydláš si co to (= by ne mnoho. 8. 10. Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. co mi jest). volakdo. Já eše bych býl jaký taký.). Už zme spálili kde jaké poleno. leda^ vseli. Sndl kde co." Jaký taký výdleek peca pi tom bude. co ho šlapávata. — ma mn — — \T. sakdo. Což myslíš. anebo když se nevztahuje k substantivu. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. sta lei vola (podl.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude". Keré (zemáky) budu nakažené. nimaš. Už o tom ví kde kdo. jsou (val. Su jakýsi nemocný {:=. nevyroste. dávajte o své. si. tam žádného. a las. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. sakerý. To je ledajaká roba. ne (laš. : Slovce. barkerý. 7. s kerým tým. Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek).). nýbrž i cizí.). saco. kde. 1. všelijaký. *) = není) se kdo. neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. jest". námstky neurité. pece nco). Nimaš tam užívá za nkdo. Zpedy grabni do svojej kapsy. neslušné). ijí.). Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte.). — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné. Pišel kde kerý žebrák. co jich 9. Pobyl tam njaké dva roky. kde kdo znamená tolik co „všeci.): nkdo. Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). 9. kdosi. ija^ ije v laštin znamená nejen H. potem ped ijum (na Opavsku*). tak jest i iji^^^ nkoLo = . kolvék (val. volaco. žáden. cokolvk. co piklonn nco. Slovesa abstraktní. ledaco. Keré dit je velice chytré.

staví novou chalupu -^ hraje si.) sa vám to hodit. mli na bys tam tam netozit. až 2. vláit. voziti a p. se též prostého postit. ml"s tam nebys protoho. a hojnji užívá než jazyk spisovný. voditi. Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3. Vyzelea t. ste Pro's to mu to dávat. Nemáš ich tu nikde (== není jich).— nic. Kdež ich máš? (=kde jsou?). sa nosit. laš. jak s tebú bude (= nebude). 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. — — a potebovat postit se (val.). Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. vláit. Eše mi má kdo pomoct.). tam Já sem nic neobjednával. Já sem to tam nedával. si. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat. syp. Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). Vedle sthuješ ! — val. Vil. Až mne neich doma.). napájat. Nebudu staovat až v Holomúci. 1. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. Nebudu sa s tým natahat. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. chodit Na by = nevta tým na se s tým. Nosit sem tam psáni. — si novou chalupu). hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej. skováí. Starú ttu bude zhazovat. j. Nepotebujem sa tvéj rady. Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi. Budeme zabíjat. Nedát mi toho kupovat. neho ven: se) b) zem. dávat. Nima abstraktního býti: — stane. Postavili nvou chalupu (val. = rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . Neihét mi kdo žita dovést. Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících. My zme to tam neskovávali. jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat. e lidu správnji : vás nebudu zaháat. O pedponách. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat. chodit. vozit sem žito. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. Neihét kdo byt ve stodole. sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. matky nestane.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. — na : Píborsku užívá ustelu sa. pro's to tam chodit. Mla jí vil ty peníze ktast.

). Zabyío ho teskno. Zahrávat" dia (t. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. po: dondu k tebe (podl.) -.po.). jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. Byla tam. val.).*) d) vydávat (val.) p/V nocoval = po. uh. aby ho náležit zatroubil. j. to staí.) í-oz.) =. Tak jsem sa vera zastarala. Jak si zaadím (~^ po). Zhodli Zánovní kabát . t. (val. Prosil mne.) = o. když pišel na lepší stravu. po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy). 3.{íysvszo. Zachoél dobe sa zadržál (val.) = joro. oraj. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv. oraj. Zadímaío sklenku mi (val. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z. mkko zabyfo. Už se zajedí = zachoval. než pojím a p.) = po. nastoupení trvacího „dímalo sa mi.nastoupení trvacího „hlásil se". Zabyío mu slabo. = pi^ Pi této zi. „pekvapil" ho svým zpvem). Ano. když kámen nesl. Zahnvaí a na m = zstal (laš. Statku sa nedohostí. b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí. hrou dít pokojiti). jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. Zaptaj ho (val. dom a p.) = «c. o. Zamdleía v kostele = o. vysvítili sl 2.) stlustnou. vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl. Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. 5. za." do noci. darmo tu sedíme.). = zstal . Oraj. nedovšímeu si (podl. Mám dia nemocné. popásti.) = popros.- wurde): Zabylo mu ho tito. ti veliké ban oléja. mj syneku.) . Zahlásil sa k nám (val.) po. na: Co tu nastójíte ? -.(ješt dosti nový). pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci).) xi : ste. ho zaprosíl (val. nemožu se). že sa pjde podívaf dóm (val.co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce.vdávat. Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili. abych mu zapásl. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá.) to zapadli (val. Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" . Zadivíí sa tomu (val.).) vypasou a poátku.zatím za mne. do a) dokonení dje vozil.). dokaj ! (pom.). „Po mi zapás krávy". Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val.— snaden. j. Zašípi hrušku (val. Všecky peníze zamárníí (val. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví. i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t. 4. Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý.) = po. dyž já nemožu (val. z : zhodnú hádku (val. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. se Tým ich nezabohatíš! (val. Ovce sa ^ už nejí tolik. ale nedobyl nového roku. za vodu. niti vyšili atd. vysolili. a laš. j. a kdo tob zapoháá.

11. povtší.) = šatiti. Pichromuje. Neosedí celý de bez práce = nevydrží. si ti (futurum). esi = zcr. 7. rychleji nás.)-=/>o. otekla. nh) ~ pro. Staenka nám všecky dti odpstovali. Nemožu obležet. po. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci). po : Postál u stodoly (njaký as).) aby toho nechal. Propkne dvátko pe (laš. kolikrá pihívá. poleží (tžce nemocný). až bude dražší.. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. že by mne chtla. Prádlo oblá = 8. jako provda céru. 6. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch. hrái. Boty tak sa Noha otá. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). Pozúfám že leze. Sám podlám (více nás potebí do toho).). Strom sa pijal (val. Postla ". Syn sa piženil na podsedek. jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. . chce za manželku. kdo práv nkam (val. — „Postonává.) = !" »/. céra sa pivdala pišaova (val. Pebudžic = pro. posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. Odda = odevzdati (laš. nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem). pi: "Vz pijel psa. otrnuía = pestává trnouti. 9. 10. tolikrá mosí pitrochu zakalilo. zahale.). na p. opravit (= pimastiti). málo na svt nabýi. stávat. = trochu. zahálka. Obsi ped obrázek na stnu sekou. (val. U nás Pikaliío sa mi seno ". poléhá. Noha mu = sebrala se. odžínajú nás = jsou námi. Pozdávato sa (val. Najedli sa. už by mohlo býti (val. šél na pole. nemocna. až se vykrmí) Natom si málo pikáš.) Straky a pojinší ptáci = jiní. jPosete. obsedt (o nemocném. o. Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val.— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. postávka. (laš. ekati vtší ceny. (t.) =-- (val. Mosíme všecky dti pizpvujú. až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé. Jak odpoklúzál kon.) sa = e. Peda (laš. ti mu to jaksi divné. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. Pemluvi (laš. Podtužený Podlúžky — malé dluhy.) = po. pomenší. Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. Otrhél v z. eše Ten se o (chvilku).) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'.) teplo. Prožéni syna (val.) --^ pomladší za. si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci. Odespali zme = usnuli. Ponášala sem semeno (za rozsévaem). Pika na sen. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. Postarší. — Posušité devo = které brzo vyschne. Pomsna (val. napili a naspali. od: Odsíkajú.) na chalúpku. že ohlúpnu (= že se zblázním. Co's podlal. Tískami se otopí zn. na dobjtku a p.) =/)ro. Nabíza koho (val. = (val. -^ (trochu pejel). postava zaháleti. laš.

). Udíra€ na koho panáci udivili! (val. Upát si kordulu f?/topila. unesu. ukúsat. nenajdu toho. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje. Vrúble sa pozujímaly.) = zstali. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. Uhrúzi sa pod vodu (val. ale letos sa z". Až pozumývá náení.) — pozapomínal. To ju umeŠkaío = zn. Pozutínál všecky haluze. Sám toho býka neuvedeš. Pozvyupomínát peníze. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. Vám žádný neuhoví =^ vy. Nemám zub. . Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. Všecky pozvyhazovát z izby. : Všecko sem pozapomínát. ukiim ? =: co to plátno (srovn. u: Uchodili ped ním Už sem (val.) = na. Neuhlédái ovoce. if. Rozzatrápené dlo 14.) Rozpronajímát od gruntu pole. (val). su všecka chromá. Velice (val.) = utíkali. Pozobjížát všecky. podhrozi se (han.).) = podhrúzit sa (slov. že. Byío tam pozavírané. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš. bez výjimky. upozdty. i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali. bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje.) = Uvínit sa mu to ulíbito. Udát sa na študyje = dal. ale pebyta (srovii. Všeci pozutíkali. Pozaorávát po kúsku. Uekli sa íval.). Ovce sa porozbíhaty. = vytrvala. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený. z<k Umarnil peníze (las). Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí. zdrobít do polévky. Zaobléc— za- . kde co mám. peca toho neubújím. Pozotvírát okna. Co bych (val.). nebo. Stromy sú pozohýbané jehlice. šak já to uvezu. Nech mne. sa mu (val. Poznavypožávát si penz. Pozabývál som to (uh. Na oznaenou distributivnosti dje.) = po. »'. Upoz volit sa. Uhynula mu kráva. sa ubát. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál. Neustaíl by mu í (val. Byli by unutili (val.) ^ z. Uzmáhál sa (val. od ovoca.) sa jak bál. Uvžaé áe (op.šecko ím pkn- rozpovdél. pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované. Pozobchodít pole. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. predevzíti pro. Pozopijatse (laš. V.12. Všecek chléb.9 - pe: roz: Bylo jí zle.). Poznavlékata. Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. se.) zr pi. 15. Pozvy- tahovát hebíky. Všecko mu pozvytípát. uhryzt. (laš. Už postávali. To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. Pozvyptácát dluhy. laš. nemožu masa ujest. : Sak sa dorozpráváme (val.) -= dotírati.) Ustali na poli (val. Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. Pozamykát truhly. co ho kde kady poznadostávál. Penadivili sa = velmi se podivili.) Co ja se s nim uhnvam. Upalita pec si. Nkolik pdpoit. sa = zamnila 13.) -= umíniti. Pemsila žid). Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti. nech ide.

„Dajte mi kúsek!'' „Pokuj. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1. Jicko) l. Najít nemohl a nemohl. 2. co býl takový bohá (= takový 2. Dál sem chasteba: bar je bohatá. co (slov. 3. Sak já mu dám." Néni až tak horko. Dajte mi nkoho. pišvduje. Na tom až tak nezáleží. Kelecko. až €0 nesníme. až by to ostalo tak.) = nebo. až hodn pršat.ticho ito = honem 1. ve složení s nábda réta. bai. val. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. = ano (uh. ásticích a mezislovcích. co by sa s ním zahrával. Francek . pišvduje) 2.): Šli tam tatíek mamnka. tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. bar kde. co by tam zavedl. brz. — a6o (las. úelné: Bžel honem. = ošatiti (val. Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). „Kukaka" (m. val. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII. j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. Za loudávé. — ai sem ho aha = ano: 2. Jemen máme až milá vc. =a (val. Dv hodiny dobe mosí í. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši. — = ano. O píslovcích. Nech kiá bar všeci. Eožn. co by došét. pravda?" „Aha. lec: bar kdo. výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá. Nuž bar (= tedy tebas. nezpívá jak je krásná. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái).) = nebo. penz.Pome radši!" Bai (Hranicko. až ona i-echytá zajíc. žita. To je veliké lumpisko. „Ba. Povz n. Bo sem ti to davnó povdat. až lumpisko. až a neekám." bai až vím. on blíže o tom ví. las.. las.) = brzo. vždy: Bo si ty sam taky. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli. dyby tak chtlo hodn pršat. ovšem : bai. bai tak. spojkách. bda na rozto.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. pohodlné ei. abys mne bil!" — ai l. nebo za drazem pohržky ale sak ba. bar kedy. bhy rozto! (val. palicú. sa mu.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál. dos si nauhýbál. porozpráváme. zezulka) až kdo povídá (= málo kdo). l>o (laš.)=^ 1. ale co by (slov. spurlos verschwunden). Vy- derte dvin 2. — (slov. Až kdesi cosi našel peca kupca.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. až mu dám. Cekám. on peca neuzná (val. že nevdl). až oni sú hluší. su." i = „Po sem!" „Ahá.. Jieko. ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána. mstkami a píslovci = . co by sa dostát z lesa. až špatúcná. až jak to vypadne. jiného: . val. Oni cheli. Peje si až moc.) uvozuje vty Ctt citte .. až nebude-li pršat.). Ej. „Vy ste vdovec. Séct umíja až kerý (= málo který). — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko. uh. Bar pod íavkú penocuje. brzu (Karl. peca jí nechcu. Pokaj ty špato špatúcná.). — bar (slov.

) — ale jdi. co plakát lútosú 3.). hic = sem po — — — *) Pv. ežli (sev. idú. to mu neuškodí. zr hojné (laš. co být tak opitý. do veera prša mo3Í. hevkaj.) = tam : (na otázku: kde?).). Hrab je zakázat lesem chodi. Pokaj. tam hodzeny id kanálem. — dle (slov. až se potil).). hevka. dneskaj dole (ZL). Karl. — dicky (Javorník. podl. my idém na huby. Pokaj. to my vidimy emu je hojn takových. hev. ano. hevajky. Veraj hyn. enem (val. hynaj. dy vtr v nižin.) (laš. = pro ne: vždy (laš. . když 2. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov. hojn nas bylo. emu ma je tak tam zv. co tak o ty peníze je taková tvza. pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. Ležel jak zabitý. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo.) — henajky.) = 1. uh.) = ím vrn znamená svita. val. Ai co sa ožením. iim>i ni 3. i co? — ím (val.). co pracovat (= pracoval.). hevaj.) ím dépri/m. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám.). drév (Strání. keby sc k nám trochu pišli. Frenšt. edem (Rožn. . Hn zamdlela. dojela do msta. (slov. ho (Jicko).)^^dycky. co nepravíš! Cajda (uh. mohl.) = až. rodie možú se mnú byt. dnnsaj. co študyruju na knze a potem nchaju tak. (podl.). pom.): eli (Op. Píb.): i já blázním? Nvim. esi (Frenšt. . hnekaj hev! hndaj (laš. už ich vidC na poli. laš. las. laš.). emu Studna htyboka jak ten kopec. 4. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc. Eja (Bernatice) enom (slov. nedávné. co sa lekla.) 2. ež se najím. laš. cokif^ cofel (slov.: — 171 — sa potíí.) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. to jí nemože día. = dávno. až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. emu. uh.). Sak já (laš. Kostela nuvidži. heva. drév to udlám. dybyste mi nejakú vdomos dali. = »a dom dolf. enem a ene ano. (uh. Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu. hn i peníze. — deprv.):= daesajky (laš. na: em to bude sy (Zl. — hodii=^ mnoho. — : ! — 1. Hen. laš.). pom. : = — — .)^=teipTV. pijdu vám povím esli (dol. 1. ež na svojim potu. ^Kup si to!" Dyž nemám penz. henaj.) Prosím vás. do dom — domu (Karl. Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ. Já drév já to udlám!*) — dy 1. ež dnes. emu kdo dla cihlu. heneky. hnedkaj (dol. ^= dyž. hynajky — — : (laš. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára. — ež = až 2.). Hodslavice). diípro {\sLŠ. davnéjši (las.). (laš.). Nébud dnes pršef. enom. uh. deprem. Davne. co bude ráno jak krásné. vru: A ajda. uh. deprem. vždy) — = dnes. papír emu tam nbyt? =: protože. Nemože prodat téj chalupy. hojn chlapv. na dl^^dioXvi Kel). val. (Zl. Voda potokem tékía. složila hrnce. — ' (val. Jicko. je tam. val. je! 2. fuka. val. ! — Jicko. co pršato. pro (Jicko.) mnoho hned. Kel.). nebo.). Op. enom (= opovaž se !). hned. tetiko !" „No pijdu. henkaj. dy . emu je emu. než (Hranicko. dóm než: (Slezsko). i zvonili už i ni.

) = jenom. val. na vrch.) = ano. jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe. — — jedyn (Frýdek)— jenom. dyby byto jako (laš." — jak: „Ja sak vy to také víte. isté (ya\. jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. las. na horu (slov. ino. jako: 1. = : jím jako bylo veselo.) inym (Karl. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. neli = Chyba tak. že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. Jak je de dlúhý. ano. šaty dat. Ddiny nevidt. nebylo tam než toto) den. veer. Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. jak vrn. néni kerak). Vzáí oba k sob. na vrchu (las. zme vidli co je. není za koupiti) a p.). no (las. jn (Zl. — jejda. ktobúk jako ú ú hn — ktobúk. Slovcem tímco poínává se le. Hran. = — — las. chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //. 5. val. „co") b) podmínené: Jak máte. že jí rr= janu šak = ano. -^ ustavin (val. vzouiu (clol." 1. jejdana. jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem. esli n — to cho = ! chyba (slov. než. srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. akoli. obtžuje). Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to.). de jak de. — mosíja jako 2. rok). Jicko. veer jak veer. rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý. Néni jako. (— slov. nu.) = velmi. jak rue): Jak zme tam pišli.). Jak su groša potebný. laš. hrub (Karl. pjde pro tatíka. Chél sem mu prodat jako ne prodat.). Oni šli jednako kajsi na procházku. jak sem od nho pry (= .) zvuk.)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li). cho (Jicko. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. 3. bít jak bít (= kam udeil). • — Ale ona. dyby slámu peložil (= celý rok. chyba až do ní vejde. 6. 3. . jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu. . aby — pisvduje. jtdnak Janu máte pravdu. — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. j. darebák jako darebák (einer wie der andere). Bylo to jak dy naschvál. toho bych si nevzal na svdomí. Stvrtý rok je temu. ani sa u nás neukáže. Kdež sú peníze. Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá).) není možná. Frenšt. porozuml. nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov. Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej. Optaj sa ho.) tedy cho : nechce. jak sem neštudyrovát. jisto. poád mlátí). pece. muši. a ne ty. 4. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati). celý de). — // (slov. — = tebas. to jako to 2. Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). na horu (Jicko).) ano.) se tam jednak trapi.: — 172 — (uh. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím. chyba u vás Inu. na hoe. že inu . Rožn. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem. Náš staíek sú starší jak váš. díve maje pochybnosti. jistotu (las. : ( - poád (uh. když kdo nemu = . val.). tak jak tak.). aspo : cho. laš. tak jako tak. uvozuje vty a) asové (jak.

kam ne dál vc (~ ím. na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. A. — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn. to mám naorané kdy (— dávno). kata (laš.aye — hdé: Kaj sy byl. již (val. Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal. dzekaje kam =.). idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val." „De ideš?'' „A tu desi. kdež jest -ká). (všelikady.). poky. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás. ke jinde na pomezí uh. val.)— kdy. zaky. — kéj (laš. poka.) a Velkou." zaledvakde (—sotva kde). Klobucku. kj indy (nkdy A. kaj (op. — hady: Víte. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal). pokel. V náeí slov. (tu jen Fryštacku. (mimo Lipov ~ kedbych (podl. = kady. zake. na Vyzovsku. slovenských.) doká. (— znáte-li cestu?)." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op. — = ledakde). zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc).e7*acy — kam (val. zaka Dokú dlouho!"). li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství. — i uh. Nebyl sem tam už kdy. kata.) = kdy.li kady do N. v Javorníku a ve Vrbkách uh. odkú.). Už bylo kde na noc. Píborsku a Brušpersku doke. je to ai kde inde. Frýd. doka. „kde" „de"). kedy kde! (daleko). na Jicku a -ka). odkel. kebych (uh. i kad = kudy lecikaj (uh. Vím kady. — *) kej jindy). kde na Zlinsku a na Val. . a val. mimo Frenštatsko. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom. kedi (Javorník uh. Strambersku. kaj (leckde). Ona pláe a naíká kaka) zapírá. odke. kata ni) uh." „desi do Lipiny. — — — . a laš. Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky.). odky. nezablúdím. V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko).).).! — 173 — moju ženku? (píse val. kdež mají kde.).). a uh). kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. ^= i .) = jej! (výkik bolesti). (val. ledakaj. laš. to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku. na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. uh. na Místeku a FrýdecTsu dokel. Loni sem tu býí doká (" dlouho). : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). poká.). kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val. do toho-liž chrámu božího. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci)." „kdesi u kováa. kdy: „Nemám kdy. — kaj — kde kam. „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají). poke. zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst. — kam kata (pom. kejái (kdysi): nmaju kej. kdy bych.

Klob. Karlov. lalac — lalac (uh. lecihde val. lem). — lešti (slov.) ^ nedávno." — niho (Karl. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn." = Lála.). nama!" „Može. nýbrž: uh. tento a tuten kiali. sice las.. Kožn.) — nkdy. Já sem nekiát. vyženu! = nebo. — Ten nájzady. t. 2. ledakde." (Bezová — (val. . — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano. — — leb le (val. 2.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme. nebo: dv galánky nibo ženy. Nejel do lež do hor. nestojte (val. ani sa nenadáte. Volala na nestojte. zvuk. (op. „Po s — možp. lebo upadneš!" to poza- „Ja može. z nápon ide „Na Janek. leši (Karl. tém Nmal do jedenasti tam byli. bych sa vydala.) = výraz podivu. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy. když nco náhle (na zajíce spatí). Na najprem uh.) = zdali — : „Ni. ale. do neká? (— njaký as). šukali.). — . lesi (Kel). lež Kel) = než. Di. ni zaporka na Nov.). okrom laš. — kotuluhí. — — neddvnej hajný. = než. dáme jí (= až). !" — = no. lei (Mokov) lež = jestli. on tam pjde. „Francku „No!" Ale no dy. = nejprv.: — menuje? kerak (koupiti). se. tímto sak. vekdd: Sná tu budeš ví.) krom." „Byla si v lese?" — — (podl.) = 1. zainá každou náprem (uh. leb puste leb zabijte." je „Necho (možná tam. na posledy Ostát nájzady. — : schváln. Le zme poobdvali. krema.) odpov: „Jak je ti?" ndpoky.). — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož.) 1= nikdy. no no na koho se volá nolc n. úmysln: (val. hleno no može. spojka uvozující vty asové (až. attributivn než uvaí). lebo leb štyry roky. leda Verunku dostali {=z aby).nliž ne: Ptat sa. asi). — e. Sama královna písaníko psala. jak bude. Miz dobrá. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. 174 — (Zl.) =z (laš. leda 1.) =. le já ne. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte. le (val. leda syneka na vojnu dostala. nehodaj (uh. (uh. už pišli (= než). na Jicku a laš. — val. nýbrž: Hospodá ví.). uvozuje vty úelné: Súkali sa tam.) Radši bych umela. Vsetín. = slov.. (val. ejhle. Le budu vai. Hrozenkov. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk). zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti. než) Le pijde. (Karl.)— jen (na Lhotkách uh. jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu." Može pes padesát nas pominat (snad). lesci (uh. — nekerúc kerúci (v.) = p. „Pjdeš do školy?" „Ni. nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy).) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu. Vil može leda stará baba jezdi. krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi. msta.) = nebo. — — : — : len (uh. (las.) =: skoro.) = tuším : nedávný to (dol. lebo lebo a (val. le. móže) pisvduje Može už = ano. v Ro. provázejí.). — ho ! kromn. nás. jímž dti kotúlaní (kutálení) (val. nemáme za kerousi (Zl. budiž. eše njaký as potrvá." „To néni možná. vydržíš! Daj pokoj. o neurité budoucnosti.) a laš.'ínov.).zd. a Rožn.

prvek. proto spojka souadná nebo (Zl. skoej.) =^ jednako Mosím mt ano.) = a) — rovno (uh. .Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. „Odke st?" kvaky. zrazu odrazu (na jednou).) =^ potom. — — dti na hrob naíkat.) stabý. poznov = znovu. pežalostn zaplakala. Stejn tam chouí. ! — — novo (Jicko) = znovu. jak do toho vlézt? pecaj (val. : pisvduje b) jakmile. (=: ostatn) — = sic Budž icho.) -^ ('laš.) honem: Po rue! : som tam prišot. to laš. poslíz (dol. posel. potomai (uh. — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1. si nedávno astá tím slovcem zaíná e.) =^ Ráz (kolikrát). (v. Ohy ohyž povzdech unaveného. val. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje." 2. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy). výraz podivu.").) — hle ! (voilá).) = pro. peceky (eské práv není úpln adae.) zz záporka ni.) -^ leckde Sagde nám poby.) ^= poád sagde (Rožn.). Ru se.).). druhý poheb. = pozdji. rovn služebnu chasu — rue (val.. enom co od ludí uju. (laš. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl. zaraz. Jicko. laš. — leda že: Cesta je jednaká. po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala. hndz som uvidzeí (uh. neskoro.) Jarmak bude prv. stejn (laš. — — • — — — — — : — prvka (val. až posadsel (^ posud) sA. Lhotky ! uh. pro o toléj.). sem tam šak nebýt. ke.oro = asné." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. potemy (sev. prvéky (podl. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. díve. dosel.) : Ovak co na tym . tedy opravdu.). když nemže Oto tu že. (val. Dy on je prám opatrný. — potem^ potemá (klob.) pecek.). menouti: Oto. kel !) z tamodse. ovdy = kdy Pilno kdy tedy. sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských..).v). (srovn. sno. — rovn (slov. z« 1= toléj jenom néni blata.quatní). zpedy (laš.). dva rázy (dvakrát). a uh. a tak je (hned). = — ." že silnicú „Oto z blizka. komp. koliv. neskoej.) = prve. (laš.) ovak ovak e chrašim. prám: je velice ídký. naped. „vlastn. onegdaj (podl. — „tot") nyny ! (uh. (val. proto lidé sú na poli (srovn. potomák. — -e onehdy.)./ (las. ztamodsel. ru (-^ tak jak tak).) = hned: Porad puójdu. preco (uh.. tu. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc.). t. To je prám dobrý lovk. kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. pisvduje: Pid^e! _Sak. b) = nkdy porad (uh.." (N. pedy^ pidky. jak posedajú.) == pece. podruhé to). a) =-= ovd.): )ij 175 - . — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad. pozdu ond(.) (slov. 3. em. potomá (porn. chodím.. (laš. (pokaždé). pozd onde klásek.): každým rázem rovnako (laš.:: — (uh. — oto (laš. — oz y na ozaj. jednou. hned na byt. op. — ondaj kdo (Jicko). semkaj = sem. skorši). snot (Frýdek) = snad.) posžír (val. Na tom rolu mél 30 zl. ja stejn k nmu sotva sem se pohta .

co tež nepravíte.= také. „dalati.). 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti. ztamodtel. ternu Že (laš. semoj tamoj. dokad. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož. teprú (Zl. tudiž^z^ chvilku. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije.) .) = protože (srovn. Ji. tak^ ja vru tak (uh. tudiž tu bude.). ale hladu sem se namuí. ?(ta. nic.). Dyž tak. Jak néni „Tebas". t. uh. „sem k vám": Zaplatím vám.) — = — . — p. odkud atd. tak ddina jaala. tudy. tož tak. Ja tam nepravím. tamej. — — — — — : — — Ja to ternu vim. tamok. Tí( (val. aspo) tu. tu. tameky.) = tam. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. pote dotel. te a. tame^ tamo.) = tehdy. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. val. t. — : — — svduje. Rožn. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. . .) — tady.) tu zde. — teprv též-=:\^ také (Karl. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata." fa. uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší. zatel =r." — tanu (val.). Jí. tamoj. tam kde A. tamykoj (las. Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad). . no ja sem ji tam njidat. Píb." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož. slov). ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov. z tamodtú. Zpíval." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. že (uh. . ztuodtel. tudyky (laš. .) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. tamyk. odtel. Ej. vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn.! — Skoda že ste tak staiý. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit. O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž). sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo. taky 3. ne tak tob. odte. (na Kyjovsku). = teprv. vru. Zmokl sem. tuj jsou námstkové p. pedložkami píslovcí. že lud. t. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob".) = = vt asových tak (v. eZ jsou tedaj (laš. tam v laštin slyšeti velmi asto za ei. tam kde ke a kel (v.). emu).) pi(Lhotky uh.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí. tak se mne teklo. tázací a na oznaenou podivu. ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí.a. — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov. tedovai (Lipov uh. — teprem (Ji. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú. ttraj (Frýd.) do te. tehdy. udtajte si. až tu pídu. dit.) =^ tebas. laš. tade taje ía.) = tudy. pokud. z tady odsá.) uvozuje híšnú. tamejky. v závtí — to tež bj'lo? (laš. : — — ! . . potel. co nevid: Pokaj chvilku. tak mu od huby prší. 2." 2) tedy: Dyž nechcete. jak chcete. tamyky. tož pjdu sám. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu. knd (v. — trehar (uh.

zatím z tamodty.Máte eše co žat?" „Už zme (ell. kde ste to podli. že: Já sem sa brát že na maso. Ze's mi to neekí! (= pro)." Nebude pršet.) == — vil = nyní. laš. že je to do kopca (srovn. Jane.) všedaléj.) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu.). tož je po grunt tudiž. dešto = dejžto). Ze by to bylo odporné. val. ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví. táži se proto.) = honem. = (laš. 12 . šél sem k nm. má-li). nemá (~ nemá si nad ím búcha. že dožali. (uh.}. — =: hned.) (slov. to ni. že já mosím ít do práce (e pímá!)..). že. s) asi : s (uh. Zavdy tam bývám. (podl. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. že pome si . vilék. vtej (laš. laš. — zakým — za — zasej = zasejky. zl. (val. tym lepši. chytit ze štyry husi. val.)= jenom že: Na Lhotky je hodinu. uh.). poty. podlá však venkaj venku). (uh. Ze by si ihét nad ím búcha.) : tím). honem Enom vrn ho pines = všude. vilej. vilkaj (slov.) : námstkovy dosty odty. Kel. : tam. zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá. Séí sem na rolí že prasatom na trávu.) z (ze. už každý sa bží umyt. Ze by ma ruky zbytek bolely.) : (laš. Šli zme že k vám. „Ze víte co chlapci. Daj mi pt hrušek." upeem si jich. vsaje všáhd Rožn.) (Karl. za to že voda to za tolko. vedla.") žatým (val. — óím-tím: Tym širši. že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. za vymílá. vtedaj.. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. vtedy vše horší (= ím — = tehdy. ve = vždy. viléj. „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím).). „Chcete-li piva?" by trošku.) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. zdoty (= odty. Ze's k nám nepišel! „Pamámo. : (laš. (laš. zaseky dokud. chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to.— 177 — opatrný hospodá.) vera.). Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li). to Tady može byt kdysi rovina. odtud). vile. — vše (Rožn.) zase. že. kde potud. Veraj verajky (laš. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí.). tolko. že ho budu maso a upomínat. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t. . vtedová. (v. val. vsaj. — odtud (od té doby). Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž. že (uh. — vteda. — = pite ze té. ale pro jistotu). a vy jíte kýšku (= mysle. ven (kam?): venkaj — všade (Ji. než nkdy. že by v noci (= le snad). „o tolej. že (slov. že jíte dáte)."). — vrtko (Frýd. = dotud. néni (=^není to odporné). laš.) = sotva. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám. tym — tym (laš. Mám za ním peníze. vilejky. „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. viléky. nemá se ím bezpeiti).

Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. stromy poválalo. Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. Potíúkto. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). dsných.! — IX. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. . — se vokativem : Jane. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo). a nkdy nedá. V masopusty rozpustilo (roztálo). O akkusativ. koupiti). Jak vidžim lidi. spisovatelé: štípou oi. táhl. Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. robku chudru zabito. zebou mi ruce c) šenjší. ual. Byla velikúcná voda. všecko zbilo. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). Složilo ho (tžce onemocnl). už pozvihuje. za hodinu je v Hotomúci. Házalo s tým lžkem. m m Nemluvil nic. Tam dostane všecko. a n m Lid: šípe mne v oi. Do toho obísla by uvázal snop. že je dívka. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. daja sa v levo. Ani by neuvil. O nominative.. Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. že by ním nepohnul. nedostane nic (t. ozíbe mne v ruce a p. chlapi z voza pozvyskakovali. Seda na železnicu. pijde do Bežnice. vyhodilo ho ven. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. enem ním ! pralo. Cíovk dobrý. že by mosél pohledat. Smýkalo ním po cest. tak to jelo po vod. je z Kvítkovic v Tumaov. div peci nerozhodilo. jedn. Rozáro. velmi jsou astý. O vokativ. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. Tak dva zbíralo. Daja sa v právo. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . 1. V peci stelilo. je ti?" (t. . Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. Jozefe. Neuritý podmt (nm. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. a sed doma. Položilo jsem se). Po ní nepozná. Kivilo ním. na Kudlov. už mušim do (roznemohl póla. 178 — o pádech prostých. = nemohu si vzpomenouti). podmývaío behy. . když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). j. Nkdy dýšu. ani by neeki Jak by namazal.

mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. -mreka. Cejkovicích. na sv. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh.). životných substantiv rodu mužs. se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci.honem) di skoky ale skok. dže v dže. ani tetinu. 4. vás) pilno! penize (= stejné ceny). Ze by riia ruky zbytek bolely. „vim ptáky" (= o ptaích. jak d) válci. Rožn. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. Lulek kame o kame tluený. až je kus na de. De ze da. Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. pršato ty veliké krop. /S) Sel mezi žená.). — (emu : m ! ! — dm . 12* . Sali jasena. je cosi blíž (= o nco). noc z noci de na de (— každý den). O g e n11 iv. tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. Boeticích. všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. Vykuovali zlatolía. jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. na mn. chlapi jak buci. tech. de vedla da. Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?). Di skok ( . Bývajú krajní od mlýna. na p. Sepan. b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). nkdo nco hledá). Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. Hlete si co spš pomáhat (= ím dív. «)Mám dvúch. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. vyvrátil bucka z koena. jak dubi. Muž jí toliké tisíce odemél. tím lip).).— za obecný nyní genitiv: sv. Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk. to ni. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci.). Spíja. Ondej. Ty husí su jedné Bylo t (ho. nijak tom cosi nemožu porozumt. na sv. Pršelo žáby. Mám tam známých. kde ste to dali? už ide. jako v písních: Vím já luinu. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. Vbec (když se íká: Kdo vás ví. t. Podívaj sa ho. mladých). vrané kon. poá mne cosi hlava bolí. o dvojím složení). drobné raky. 179 — na sv. Jozef. Se mi snilo nepkný syn (== sen). pomoravském. zahrádeku. kostel. dnes sa cosi nechce rozednit. mladé ptáky pipodobují se (ptáky). vím já jednu hospodu z kamea bramoru. Pršalo. Pavlovicích. týden s týda. Mlýn dvoje složení (val. vše horší (= ím tím. cosi sa na mne hnvá. „Vy jim pravité „synci" (chlapci). štyrech bratr. Cosi sa mi poá zíve. a) Genitiv jedn. c) pkné holuby. b) Za akkusativ mn. je styd (laš. Jan. Kdož t ví. Vracov. Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. = íovicu.

Genitiv celkový a kolikostný: (laš. Dybys býl co dobrého. Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev. f) Zavotajte tých chlap. Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. jméno pes. Mla videi co zviha jí co (o slabé). Mikšu. Tikrá da n (pole) co je ího. jako . Haj svého Ptal v. su pamtlivéj hlavy. Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. Zaporhél vzít provázka.^ : volá vody. Ja toho sem zvykly. Zaponiéí toho závidím. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue. 3) Tech malých uit. mnoho rodiny). Kdo je toho ty peníze budu. podrža. 180 — bratrch. ale dyž ho bylo mnoho sa dojí. nocleha. Oves je tžký. nedlal bys toho. Podaj mi toho žbána. snoi)a je co zvihat. Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. jako v nové eštin vbec. Nic mi néni tak divného. s(Mn jp s'^ si nocleha. strach. daj obucha. c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. Genitiv celkový závislý na slovesech da. e) Ukrad Ma tam známých.: — Zavotal mtatc. To je pro naších chuapc. ale šípanéj. Pomož mi f) tolio žita cúdit. germanismy!) V „pan. silné voly. opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. ei da néni konca kraja. Tu a (o je sem teho slabém a hubeném). Dyby byí práce). Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. leda že genitiv srovnávací. dochtoruv. Kubo motyky. Požajte mi videi. Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. : Cí je to? To je tatíkovo. našeho Francka. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném.). Néni vc? (o slabochu domýšlivém). To je kus lumpu. Dajte No nám tož. Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. . mamnky. Kúríme (topíme) dva rázy srnyi. a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí). Kde je a vc písku jak eho. darebáka (= veliký lump). Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého.). poža. Synek Sak mu (uh. Posila svojich synkv do školy. Na tých voják došeu dvoch volv. . Pojiros si u fajky. ale je Zdála sa (uh. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. i tu se vytratil. Požajte mi grojcara (uh. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou. I\-a se iirMiiiiiy. Stílau houbu. pomoct" Dy téj n daj hubiky. Až po Maar.'is zdraví.. dáj. navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami. Podrž mi mcha. zahraj do hajducha (z koledy)." náeí „stryk" lašském a p. (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p. obísel. . Súsed zlihly takových vcí.

že vtách záporných: Néni tam žádného doma. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal. Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. Zeny odbh. teprú uvidí. dyž nás dycky voá ped viry.). Sip (zelen). i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. tetího roku. Jueny tu nni. Pryv gruntuv nedali tryha. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). eho je rác? (atout). Ani rázu nzaprchlo. „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. Kde by sa.. tak. chlapeci. už je nás na mále. eho je rác! (= za je toho loket). ani chvilky.Néni a za tolik. Neml eše jak umel. O dative. loni.). My ím máme štyry mená (uh. je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú. štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. . Bez iabáku nemožu byt ani minuty. Neostalo kolka ve stavenu. Já ti povím. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé.— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. Až mne nestane (nebude). Matka odemela dtí. zapel se Boha. Bratr sa všeckého zpíká. ethický a p. byl bych ... Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn). Kmucháka tam eše nebylo. . prospchový. kde by sa nás bralo. Bh opatruj oha. Nevidla's malých. = našo : . Chalupky mi nechal samé. Ellipticky: Ne divu. tom dvati matka (= teho dvat). — dje takto: letos.). kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val. Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). . Dyž donde letního asu (= bude léto). astý jest jmenovit dativ pisvojovací. chlapeci. Dyby nás bylo s to. hranické právo (na odvod). že sem sa ho zdrapíl (val. Zapel se Rodie mne odumeli malého. Hen. Daj si pozor. Bylo dvoch sester (val. eše je nás za tolik (= sme s to). zbyl). ne matky. — akk. Nechal tam eena. Necht tam toho snopa. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj. . Už je nás. k) Datování Genitivii se roku. Dti mi nauené žebrat néjsú. No pjdete-li mi na svabu.. Letos ani kláska neporstlo... Teho stromu tam už nestojí. dyby ne déša . jako téj rosenky na zelenej tráv. A stn Yte Ne ! (val. Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe. teho teba! (val. Tak. nesklamal). zem mi odebral.

— Jak je vám?. Hríka. udeiv se a.). hama (Zl. Já sama všeckem nestaím. Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. . 5. je všecko povídajú. 1. Bylo mu na tinástý rok. spodkem je voda. O inst r umentale. „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). Harcem pro nepotrhá.). v tom dobe!). jak tomu pomoci). Nevím tom rady. tam dlajú (val. dochlapcovi chodito mu padesát let. jak jsi jej poranil?). Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi. Su tichem.). Zatopit zeiiiákom. Zlakomíl sa penzom. honem íval. Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek). a já su ráda téj. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). svabu mládenec a družka (val. Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. Viléjškem rstajú májvky ( .). — slov. Chytit sa nám na vz.). penzom (v.„o tomto ase"). a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem. Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. Voda tee cicúrem. budu vám rádi. mamnee. Tichukem bu (laš. nám bielému" (Koll. Bylo 2. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud. p:) „Su chromý. zpsobový (adverbialný) hupitem. Jaká tom správa? (== jak to spraviti?). Jí oblém hltav (val). Poádem dozírá (pom. Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý. kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. Já vám všeckému dopomožu. vrchem. Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze. Cem je to? (zrna).). Néni tom konca kraja. být volom na vodu (ne „pro" !). že bylo lociné. II. penz. spodem. první de).). kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. že už im je konec. j. Nevím tom drahý (= nevím co s tím. laciném zboží [— koupil. Zhlédl sa.) Všecko mentem (Zl. Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. masu. Inším sa to nehodí. Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. mu Francek. Ona kýšky nechce. na peníze). G. Nemáme smrti druhému vyhledat.). Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí. pomalu).zkušena toho). hnpitkem (laš. Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ . Noze mu nic néni. skuten (laš. Kieli. Sú rádi hosom. Na ktu dali chlapcovi Jozef. Zbhál pole kížem mitvem (dol. nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t. Tomu jsem pesvdená (=.). ale bylo špatné). Já mu vinna nejsem.— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho)." „A co máte noze?" Nemá nic oám. Strom býl prostedkem práchnivý. chodi trckem. Sta to? Kom kravám na trávu.).

boskem Peletla sem stelenu ranú. ryelo rymem na hru. Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. Kobzole laš.). o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. spíná! sa pánem sich baumen. bosky. zbytkem — pšky (Karlovice). ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). zpátkem zpátky. bytem tam byt (stále).). nevidomky. Budeš-li tak hospodait. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší. Nechúcky. Hupkem hupky. Po panu nebožíku dkanu .) družku ( družkou. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. šípe šipmem. kolenaky i kolensky (uh. cvatý ^~ cvalem (uh. Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j. pdu. Vykikovali ho zlodjem. (dol. Svercovat tabákem (las. Jel sem tam páru komi.). val. a boskem smy (= bosi. raná pálí palmem. d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý. ležaky. Oddloval ženu drvama. bžaky. Styrma párama volma. nevdúcky. Havaky n.). Byla zlým píkladem. SiM mocú volom. bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). léje lejmem (prší velice). pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. bílým. ale inú matku (uh. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš.).).).). v trnky trhání. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. za družku) pytala (laš. drým.pádu jména ídícího. V severní II.). Byli sme v polovici cest. To je místem. valmem se valí. po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val. S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé).. zarovno prahem. Toho poteba k rybám chytání. užívá se bez pedložky: Vyzovicích. 7. stal pánkem do vrchu (laš. zbytky Ta mi plat dava. Ležel na hrachovin. bhúcky. Kráva krvú dojila. štvernožky. Chodila k nám malú cérkú (n. V kapce mléce si to uvaí. Na seku ezání.). Je zbytity rozpustný (laš. se semem. hvízdajúcky. V ze- máky ohraní. dom (val. Dti jedným otcom.).). Voda šla zarovno cestu. stojaky. semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto.). — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui. Jezdí párem koma." Séí sem hotú hlavu (slov. Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). ei spisovné. erveným. sedaky. kií kikmem. Vlachovicích. Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák. Dyž nese mermomocí. bží bhem. nevdomky úkradkem. v sena dlání to bylo. Socha na kuši stojí proste kostele.).

O pádech pedložkových. c) V náeí val. Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha. c) Kdež ten d) roky starší. atd. bezmatem s = bez mála (las. Hnvá honem (laš. Tak íká a) se též: je v drvoch. déša. mne. 3. Umela od nohy (t.. Mláta do dvojnice. tým pepem tluením. (o (t. za mén než Co berete od papuí? (t. do Klinkovskych. 2. sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh. zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. b) (laš. Spírá sa do duše. Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). Dozrál ho do duše (Zl. koše.). je v košoch. kapky od kolery. Máte kabát od stny. v práci.). do nas. f) Kabát je od vápna. 1. hlístník od žalúdka. chodí dlat j. do a) V laštin genitivem jmen osobních =. mn.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl.). šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). od ušití). Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám. Na Brušpersku íká se: do ezníka. jinde „ve dvojnicu").). na Frýdecku vedle „do mn. Prášek od kašlu. : hez adverbialn bezmal. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš. . K kr. nedostane (ne: za zlatku).). do Pavlika. Mám dos práce zme pi trnkách vaení. do trojnice. pi jménech má pedložka k s dat. Ped koncem masopustem. Do hupku honem (laš. Stešn sú od zástavy zácpy (val. nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor. Vynadal mu do kmín. Chodí do dréc. X. drva. (laš. bolavé). Dlali jak do zakladky = o základku (laš. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. pohbe). Do oprané. e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. ale jako v eštin. od zub. od Urhél pomáhat od oí (t. do kosti a ---^- p. dlá drva. do kosti. do pana velebného. bolavých). k: id do kovala. Zmokli zme do niti. t.). od smrti felara. od pokrovu 60 je od blata. do sušeda. do ševca. je je od žalúdka (t. Píjá sa to od zimnice. šaty do práce. laš.).). 184 — Byli s Být o krce suchém chleb. Vynadat jí do arodenic. Do skoku se na mne do rozpuku.). dv do prádla. boty do blata. Pozn. do štvernice (pom.). nemocného). b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti. Kepík od kašlu. do koze. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr. a pom. Do cuku = honem (Zl. Máš boty Néni od blata zamazaný). Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t.. do vle boží hojn)." Di do stvora (pom. do kupca. e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já.). znamená tolik co . Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš. j. do stryka.).— smrti umét.).). do nas ku V nkterých formulích výhradn.

Protivá prvjsku.). obdváme. šírá. zdéle. dostávají bu desátou mici. Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. pi (= v naší krajin. To je od póly z darmá. Má pro dvanáct mic epy (slov. Vyšlapuje si z pyšná. zvýšá.).) šírá (t. Jak c) voda lovka b) zvýša. ob. po: Maj pro štyry mice zem.) = šak ony trefa skrz. Skrz teho tam nešel (= sv. (uh. ze všeho rozum. šía. na konci stlúšá. zdéla. Díl pro dv mice. nimo s (val. . 4.— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. Koš pro zemáky. zhlúbe s proti. Chvála Bohu z takého asu. od huby ený. 6. zdélú.) v náeí valašském bývá tam. Bjli z teho rádi. naproti s genitivem. pro. stlúšú. po dvanásti micách). Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati.). Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran).šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. laš. nemlo to z místa co obléct. se na Karlovsku. 9. vzdálena). Kovárna pro kiváky. Bylo to nahé. pre (uh. zdélí. zhloubí a p. stlúšá ruky. z toho Pámb pochválen. slovíka jedneho pozbyla sem milého.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem. d) zvýše stlu. Má z toho.) 5. kde se jinde užívá pedložek na. k veeru (val. 7. 10. zhlúBá. teba. Šli naproti : mimo. Oral úhor pro pohanku. se losku máme sa dobe. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto). šíú (pom. ponimo (Javorník uh. laš. šíré. Nepuojdem pres pres nás. Mlátíja z míry.) — konec. V tchto vtách v. (zl. pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. Jezdili séc z roboty. b) Pi (= okolo Václava). Jedna pres druhej krom (val. To je pro sl. zvýšá. uh.še. Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti. pohybování pútníkom. Je od ei.) téj pojí rose. Kúpíl to z náhody. = bez (uh. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne. Uhi sú pi Turkoch. z platu (t. pomimo železnice. nemocný od jater.z poátku (laš. mají tyto tvary: a) zdélá.).). Koná našeho póla (val. stlúšá. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. Sél mimo našeho póla. i naproti s dat.) b) nidz Pome. Chodíja tam z poádky. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). s skrzevá : (slov. zvýšú. z Hospodá ho z toho karát. Z prvotku -. — 8. -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší. celou šíkou zhruba pole). pomimo (pom. nebo denní mzdu). pi sv. Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. protivá dativem: Bývajú naproti kostela. z hrdá. Od jídla a pití nebylo núze.

Radši sa može doma vyspa. na pivo. na maso. na ryby. " hlavy klada. t. e) osobu. zemáky. na maliny. je na /o. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. Ležát na smr. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. Zl. moc nezachová. co dtá na ruky. farní. Tak íká se vždy íf. Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. Pjdu na zpov.) g) vztah matku. na fáru z= na úad zámecký. — e — : — — : ! : uhel. na ptáky {= nachytat rak. ! = Obilé zraje na dobrý). Na škole máju nemocnu dzevuchu. na pedek nazpátek. b) úel innosti. j." pakli „šel n. Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. týž rozdíl íf. netancovati (val. Na výbor dobrý chlap (val. Necho ! lidom na hanbu. Zito je zraté na kluky. „je na o???. na okošinu kosmo (laš. céra na na vzdory. byía sem doni na jabka. Suchý na padr'. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. Cít. let na pedbížky o závod (val). na hiby (= nasbírat jahod. ale na klas hrub dohré. na drobné. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. na cukr. na a p. opilý na cucky. na tín.i d) prostedek a nástroj na brýle. poslat na maso. Pišla pro mne na hiby (t. e) píinu: Onemocnt na hlavénku. odmenou : : iní v náeích mor. na jahodách^ na hiboch. ryb. trhat a p. To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. soli pepe). Podobn s lok Na fae zabijali. na písek. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. na opícu. se a pro pi slovesech poslat a : : — . zakrý vajíc si tvá. na hruškách a p. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). na pep.velmi vím Boha (vyvil to). Na mocnu moc to vypít. na hrzu (= velmi mnoho). ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. na raky. na zerhákoch an kradl proti hrušky. na honem. Dlá to na tož (= na . všecku). a = ít do zámku. na ped (laš. -. liakomý na goralku (chtivý koalky).). 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek. pták). mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. než na muzice nohy vystá. na tráv. na sl." šel nco kupovat. na roždí šét na hebíky. je na rohlíky je na vod. na hebíky (srovn. Ide mu to na odpor (protiví se). To je na hlavu ( dos. na zadek. spálený na popel. tak Laši íkají též = išc na skotu. na jahody. na maso a p.). malin. Vbec: šel-li kdo co sbírat.).: — 11. schvál. do fary = do budovy zámecké. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. f) zpsob Koé úet).. na hebíky. útky (val. hib). val. mouky. Zito je na stárnu malé. Kúpíl to na Syn je podobný na otca. koupit hebík. na mol. abych s ní šla Podobn být sem na niti. na motyku.). : = rychle). Kusok maty. farní. „Stydžim se na oi" pravila žena.

B. na val. Koze o své.). Daleko smy chodili. Jéí na kooch. néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv). Pracuje o dušu.). Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl).s vozem.) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). Pane Ježiši Kriste. že). Mli zme krávu nemocná. O toléj. založím a. aj o dv. Pedložka v uruje as s akk. pt masu (val. dlník.). „na ty bohy" na štstí. v penzoch (drahý). vyrovnejme se penzi). o toléj. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). O stl nás bylo.) a p. = o Ježíš. nebo dlouhý). nech dá vc v nemoci.). jsou zapraženi o a) s voli. bu mi na svatéj pomoci. Maria.) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). „Jednu trávu si vymíním z luky.). Enom p. umi vyklada.). Šli tam každý o své. o ti zdechy (eufem. v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder. v laš.). je — Adverbialn skoky ! — žala). Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p. došel Pan nehledl. „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá. dyž odjížali ( = zapadalo). Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom. o ti mile. v nové vína. Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom. (val. v pú. Kdo sa cítí v penzoch. nechal bych ho. na psi duši! :=: na mou pravdu (laš. v sena (když se sena dlala). Na veerku = kveeru (ZI. Kdo ví. v žita (když se žita v kopaky. j. On je u ní na mukách (=. pravd. že to nezhnilo. Dyž je na dobré chuti. že nemosíme kopovat (= tak. Nezapaluj sa o to. t. esli je tam o své hodin (^ v as). v ooch sa to ztratilo (val.. ale o dti. Vil.). . Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš.). — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl. esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice. v trnky (když se švestky a) s I pekla). Dlá o mlýnku živi byli. 13. Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude)." „Udlajme to radši na penzoch Na me it. o všecko pry. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu.). Jeli ti o peníze. Josef). Zatrúsít sem v sen. akkusativem: Di v erty ( mezi. ve svabu. v zim. v nmž byli zapraženi koni. b) s lokálem Hledai na to. = na). O mne néni. ovce o své (zvlášt). Kdosi tu stojí na voloch . jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh. = — v nmž 12. Holá bati. Dyby nebylo o mamnku. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í. S lokálem Sluneko bylo na západ. na laš. o své strav. v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val. voli.). Dlá na : voloch ^ voly (podl. na voloch =^ na voze. Ml — : trhaly). Na ósméj hodin zme klekli (val.mueníkem). krátkém dni v tu dobu. tak. O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší. v oraky.

úrok). s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. „po tm"). íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. po jutru. Nikde lid mor. d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy. Di pc „Tanu. : nad: To — : 16. b) Distributivní po v náeí val. Letos — je se dostatek *) = dos loského. za a) Dostali akk. Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). jak kerý.sa máš?" nadarmo (val. 15. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). b) (laš. s — vk s (nebude už dlouho . Uderýl ho za sa za sebe. Devo leží pod stnu. . a las. Su-li po tych štyricet.).— Já su vil siabý v penzoch. po a) Po em oves? Po tech. =r3 18. s kiváky s ve svt jakožto obchodník). sa. Trháme ty dobroti (po dobrém). c) tož ich vemu. pod pecú. Nech pijdu ze té. b) S instrumentalem Sedí pod kamny. Máme sa Jutro. instr. caroch. 2 hrubú prácu. Sihéje sa pod kožú. Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). : „Kaj (t. ped adverbialn: ped loskem — ped losky. Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica").). chleba. Prodavaju po grajcaru baj po dva. pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda. Dostanete po ti Jde-li o celek. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). Téj Su vám za to (—ruím). výsevku). — po svém. Chél po mne {= mn) žebrot. pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). Peníze vypuené pod deset rýnských (t. Vypožávat po mne pt rýnských. vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru). 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). Chodí po valašsky (o kroji). 17.). po pojutru zz po zejtku (laš. Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. rži je za malú micu. pedérem = pede vírem (Karlovice).). Rolí ma enom pod dv mice. ped vérajšky Po (Zl. s Piijdu za vás (=: vdám za vás).). „Jak . í- grejcary. z mice žita. neužívá fráze po tech rži (t. ze štyré. Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). ide na hadry. 14. Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. mouky). nabral. Ten snop je za štyry tžký. pro hadry. Už mne néni žíti). po troše". adverbialn nom. srovn. Néni mne za (laš. : idt?" „Z obdem. Všecko by (po troše). táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t.). Pod chvílu k nám chodí. ze snídaním = nesu obd Býl 19. skupuje hadry po lidech. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. tylo. na jednom místé nakoupil.. aby je na jistém miste sebral všecky. Byli spolem ve zlosti. po štyrech.

povýšéj. vedle (dol. Nieho nenechá za pokojem.). Bželi popod kopce. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. za kokama. jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. . Nemám za toléj. Nenaíkaj za Zme za penzama.). ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. vedlevá. zpomezi. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. zpopod. Vyšel zpomezi strom. Nepravé pedložky. (= „nenechám na sob podezení. Vykládal kole teho knza. za dne : za starého pana rechtora. popod. Níže pti rýnských byl jemen. z Má rozumu za celý Dlá za dva. a nominativem mn.). d) výše. : o : Byla akorát kole stodoly e. dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima. pomezi ty póla. za papuama atd. Hanbí sa. vedle. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. Zmizel mu zped oí svt. vedli. zpoza. „co za" jest jako jedním slovem. Podle Set tam dla teho. Je-li — ástí složeniny pedložka po. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom. ponad. podlévá. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). za kravama. Ponad tu hrušku. 189 — (val. ponížéj výše Byva Kivky (nad. nepkném) b) d'a (laš. 29. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen). papuí. My sa jím za to smjeme. Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. kroma. povedle (kam? kde?). zlobí sa za to. chlapci za ním (v manželství smíšeném). to za páni? Za vidná = „pokel si (las. za — Má rozumu pt si htúpých. zpoped otázku odkud?). b) s genitivem je : Za starého pudmistra. kterého žádá druhá pedložka. nepkná. a) lidí. podlivá. jedn. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod. máme mnoho. pakli je následuje ten pád. A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl. krema (val. ponade. syneku. póza. podlá (uh. zeza. Už je za ním teskno. Had vylézt zpopod zem. Das mi to. za husaraa (na pole). se). laš. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). sa nebojím. udlal c) kole sem to dla teho téj proto). pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre. (dol. uživá se v náeí (na a uh. pomezi. abych a mohét chova za svt (vychloubá pt.). Pomezi nohy mu vbhl. nebo iron.). Kole tych hodin sem se naplakala. Cérky sú za ú. : složenin dvou i tí pedložek.). Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val. podlé. níže.— toléj. To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz.). Složené pedložky.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty.") Jezdí za Za to pacholka. eho ? = pro..).). popod ruku. koek. hnvá sa. vidno". že jsem zl.). z. zponad. podle. Vychodí sluneko zpoza les.

tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . jedn. vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. pod zahrady. ped Sastulíkovci (Sastulík).). Pedložky ped. ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). Celice só za je hradisko. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. za. je Sak dojde na vás na všecky. ped Julínkovo. pod vinohrady. ped Kubovci (Kuba). Luhy za Kavana**) (sev. . ped Vránovo. : s akkusativem jedn. ped (na Místeku. Opav. Co po tom po všeckem. Klobucko). Frýdecku kovolem. Pavlovice sú za Boetice. se Lesy po za ten vrch sú panské 2. Bartoni (Barto). Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových.). *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku).). Pole za kopce. iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. na pozady Naopravdu. b) s instr. stedu. Dlali sme pod hut. ped Dla za krosna (—za stavem). Pedložky nás za híšné. mn. ped Hájkovo. pole mezi meze. Mli to za kamna. nad doly. a) s instr. ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. ped Trkovci (Trka). Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). ped Janrky (Jicko). ped stoíáovo.— AdYerb zme dom (val. nad skalke. pod šíbenky. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. Klenovice. Pole pod bránke. Pole za vlí doly. To je mezi Mrovice a mezi Nmice. **) Kavaii jméno hospodáovo. (Dorek). 1.). pod jamy. pod bezdkov. Za dolníma Velimovice (sic!). (val. Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno. Nad Pavlovice boží muka. pod Sokolnice. jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem.odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb. Písnotice só za Židlochovice. i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. za skalky.). pod. dn do hromady Zustáí (val. pod Násedlovice. nad. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce. ped Bélokovci — (Blonk). se optují. Cesta nad chalúpky. adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). Nad Opatovice Pole nad lóke.

). bude . stáli zme ped Fojtíkova. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat". ped Vojtchovy. Opavsko). ped vaša (!) (Vyzovsko.šebetat a chytí vely. ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. Hovorany). v ped Hrušková instr. (Kromížsko. d) s akk. Ostrožsko). co poá bude stúpa. Telecko. adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových. Vrzalovy. ped Veskuilovéma (Vyskoil). adj. adj. (Vyzovsko. budu ju bit do chrbta. Prostjovsko. ped Studenech a p. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch.! — 191 — ped Opavských. Píborsko. pisvojovacího zakonení uritého erovémá. mn. — Podivný jest tvar: ped Blochov." ptají se . takto: Pojem „ped naším. — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. „Co's chél? néni naších doma. stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova. Perovsko ped naša. sev. Do Rožnova je dobré dv hodiny.ped susedovym (Zlinsko. h) s genitivem mn. stedn.ped Leblochovým. Prostjovsko. Póze (Martin Póša).. Kyjovsko).. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko. Blatnika) ped našimi. X. ped Nmcové. Když se popisuje njaký dj. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza). ped Nepustilove (— y). adjektiva pisvojovacího Zachová. 1 . který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec. pí. kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!). ped se Iviových i) (podl. ped Kug) s instr. když jich není doma. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. Klobucko). Daicko. ped tesaovy. f) s instr. mn. Litovelsko. ped Uchytilovy. Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. jak ju chytnu. ped naším (našem) Konicko. jedn. Zársko. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí. pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí. vaším domem" vyjaduje Zl. zpsobech a jmenných tvarech slovesných. Zábežsko a j. — Sice takového tvaru . ped : Miklíkova. ped Folténovy. Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. ped Koped Kožíkovým. ped Pavlasovy. ped — : Tišnovsko). ped Sebestovéma (Blansko. ped Kekové (= y). ped — — a dále na Hané i na Val. O asich.

Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). Káp hrncem o ze (uhodil). . peca . a) V sobotu mosí slunko . aby aby na chvilku. rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. zhasla). Chvat sa do kapce. Dti na p. pršelo). íiop apku z hlavy a ryp s o zem. Volek sa otoit a géc ho (trknul). Mosi. hn byt ! šátek na poty. Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. jedl! já „chce mi se jisti. Kovdicionaly jedl bych. Ve já nestát. dybyste nám Ja di. pil bych. Roba džig ho betenem (bodla). Lampa prskla a blk (zblkla. Pác ho po hlav. Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. Ze hrc dol (zboila se). neidete si na ty jabka ( pošlete si). — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. bží a na jednúc bdc do blata (spadl). Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven.. „Což ten 4. ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd). Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. neposíláte si. Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. vytáhl kivák. Rach sebú na led (spadl). : židli). Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig. Edem neme strachu. Neuhodne. Peníze hrk do zem (zapadly). ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. Vzal si jest ( jídlo) na pole. jina nepovdí atd. it spát ( pome spát). Pich. má penz!" „Aby ml. aby nechtl. úmysl. 3. Na vesno sem to býí kúpí. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). a už sa být poúl. šmíg. i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). a bylo by p. ai do kostela byli vešli. hn hn . Hastrman žblnnk do vody. Infinitiv : sednut b) a. No néni z toho nic. jest (-= pití. abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). Chlapec smek sebú =: hop dol.nacpané dýmky). kúíl bych" a. ja nech toho.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. Tetiko. Pu mi kúit (. Leél po schodech a hrdne dol (spadl). Francku. žádným zpúsoliem). Jednúc bylo sa stalo. dybyste nám požali tácek (= požajte). budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych. p. Ve já í! (= abych šla!). Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. enom kde ít. vta pipouštcí osvítit. spáti" atd. Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. To si pomysle! (=-= to si pomysleme). to potrhalo. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. Tá lup to ze štola (vzala). ho šidlem. než: onch vazeb Mamnko. a ít dóm obd vait. Prásk ho za tylo (udeil). : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. a všecko sa vám vydaí.

IV. ale umy. to zamaže. sfahniU (val. Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm. Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. str. uh. 13 byli byste dostali.). mt . pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají). že by ten sa baoh býl tak tžký nés. Za oves si íce utži 40 zl." „Zamaza. pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra. V náeí val. : a a býl bych mu dál. nezpívali.). Ráda by k ním pijí. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. vt vt byli druhé šli. moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). Kúi nepomyslel. eštin jes nejed sem eše. eše nechodím. zpiva. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'. Dalo sa prša. Rády by : to dosta. Zeny rády uiiiá naíkat. „Byto cosi slyše. Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las. Sloveso stihmí. byto by eše tmjší. Na svabu umá zvát v úteiý veer. eše zpivaju. pom.zaalo snžiti). uh. nebyuo by sa to stauo. ale stihlo byt pod mranem. Un vil ze švagrovu a z dma. býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí. Dala sa plaka (val. Dalo sa més (= . a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích. „Ach toto. chodi. Ked margráfa (= Je minka) hledajú. zpiva. : Mli ste ít s nama. uriiá volaco podezelého najít. Nabral sa í do lesa. to neumyje. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím. Rád bych pomoc. Už je tma. Sahl sem ho dopadnut. ale šmatta. Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . Ten sa býl ale nadožírál. s infinitivem lat." „Zpívali vera?" „Ni. . že prý už chodíte?" (po nemoci). já petu. Mikl.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. ale nhrub. c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom. stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval.). znám. nehledám ho." „Hledáte-li ho?" „No hledat. Ked dožnu.) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi." „Znáte-li ho?" „Zna. 851. Mli ste sa ponáhlit. infinitivu vztahového. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. to si uihá vzít píšelku a pískajú. enem zabi a zabi.). a uh. . Psa íatiny ale nú." „A což už nzpivaju?" „O ja." (Srovn. Uhi umá naším kosíky nosit. Saheu sem byt doma. kdybych se byl nestepal). sa už po trošce ven vyšmatlu. To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají). Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. Stihlo dosel by možným (= zámožným).

bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto). Dál chtapca ostaío vázat. Má obda co nést jiného už nic neunese). kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. Zito ludi V takých hábiskoch iron. Myslíte.). Pijde (las. Vybha ven nic nevidla. Pijde topi uhlem. zvonit klekání. Bylo vám tam nechodit. trhat. ani já. Pišlo n béc potokem. Má ceruško. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat. j. U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa. to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat. ale nco dobrého zes. Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících). Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou). Dybyste tak kýšky mli sa napit. obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. Tatíek nemajú šat. To svtlo bylo by zhasit. (t. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn. by se vykopaly). nemel sem slámy ho pikryt. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn. Nekeré hlávky je co nést. Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není. že chodíte pomaly.).li ten i onen). Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). mladá si milovat. Daja pozor nic . e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj. Sét že do svta. ale státi se to musí. je. stolu slúžit než' ho. Popada palicu bil hlava nehlava. — Na otázku „emu : (na) je atd. sa. síúžit. Bylo by udlat nový trám. asi jako v nynjší eštin dialektické. úelný: Máte-li istý hrnec. do kostela chodit. Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. jmenovit. to (= lopatka) atd. Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. Dali žebráka na hru si ležat. Ty ádky provisla vaza (iaš. najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi. Zanesl sem si boty zpravit. toho).: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. Vazbou draz na pedmt. nám už brze plati. 5. f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži. „man"): Zamka može to tu byt. Za rok nastane i do školy. nkterým rozdílem. Sak to má kdo zest. hojnji než v ei spisovné i starší. ale je tak sú tžké vám co ustai.). Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. sem seno v kopky. tedy radji díve si to odbume). Bylo by tam ít. když podmt vty všeobecný jest (nm.

odetklé. *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. co jí) Spí nespa. 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. a utrha ich sú ervené. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný. j. 772. Píestí inné mívá význam byli! (v koled)." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam . Bua chlapcem slýchávat sem. Bylo eklé {z=: eklo se). jsa vámi. vSudt se íká ^a/coka 6. zatkíé. Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. koza natáhlá." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou.. nedomzaja. ber z kraja nebabraja. novjším lépe se líbí germanismus co. nezavazaj po a di. že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. aniž hrub vdl.. Posíúchaja ho ekl by. Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : .) -= zámožný. lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala. — Záporný . nedožíraja. nedlal bych toho. lovk zámohlý (val. nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové. nepostávaj a díaj. rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú. To je stechu.. **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa. neekaja. krk vytkly. že se dj nekoná pravou mrou. I zdá mi se. spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé. ! e 1:3* . jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. Vašku. Velikého placu tam nebude.). šátek zvihlý. bua vama. picha tam (do vody) ruku." „zdrav. . je uklý. nevybíraja (t. dvei zamklé. Bua pudmístrem hledl poádku v obci.**) „Bua tebú. Píja tam nebyío tam žádného. že je horká. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen)." znamená tolik co germanismus „na tvém. Pechodníkem huda (val. ! psnika utrhlý. na vašem míst. táhni nestoja. Hlea na n hn nedaja pozor. tancoval" íká se tomu. je to už opovrhlé. Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen).. tiskla. že neumí pt naítat. zvlášt sloves II. Zdálo sa. seda oni tam.— sa neztratí. ddina roztáhlá na hodinu. buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal. bua ten král .pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená. Piestí inné. ve spojení s infinitivem. ihél v pat trn zapchlý.. pás natrhlý. nechal bych ho. neekaj a po atd. Eše sem flinty nemel v hrsti. nepokúšaja. dlaj neposti vaja. . nehnvaja. msto bylo suknem obtáhlé. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. plátno rozstihlé.

„Ptaným chlebem" na p. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. živí se žebrák. koblihy smažené. To je ne: zaplacená vc (vzácná). Dyby ne déša. bylo bývalo: Dyby ne tebe. Frázemi: „zdraví p. kniha vázaná. 7. jako : eku (pom. zhniíé). Všeci zme byli uteení. kdo poád „beí" (pláe). Kon byty ustáté (unaveny. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí.) -= umrlý. jáku (Zl.). zmoci). o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají. jehož zvykem. Umetý (laš. Peníze zastáté jsou za nkým). vyspaný. jinde' Obilí vyhynuté. kdo se rád toulá. zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. Dyby ne tvých htúpýcb eí. želé zhívané atd. ubeený. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli). Je to opozdíte. Žito néni ani z vody oteené. lovk nelze spleti.— zkazovali. zdraví 196 — pochodil. Už byli všeci zejdení. vysíleny). Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. (laš. uh. Už býí pijdený.) Snih napadaný.. Už byli všeci pomítí. „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo. lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). Je všecek promítý zimu. lovk neokonaný (jehož nelze okonati. požávali. mléko vaené. už by zme tu dávno byli. Stromy byty odkvetené. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. Býí toho zaslúžený. kdo nám pomáhal nco nositi. emeslem jest chleba ptáti. kdo se poád „gébí" (pláe). tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. Už mám ty peníze najdené. Vsacko)^ . mohl sem byt šasný. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). jehož nelze zmoci). lémec vyšívaný. ošéený. Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy). kdo se poád „šíí" (smje). hyio. Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú. ogébený. kdo po nás a ekal. utúíaný. Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). (jež Je naježený. kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. napitý. kdo celou cestou chleba se najedl. Minutý týden. Jako vbec. jemuž nelze vyhovti). Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý. pomodlený (=: už se po- ped spaním). Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). Už je slunko vyjdené z póza mrana. Kobzole zhnite ( (laš. nebýt by díál takového pekta. že ufukaný jest kdo poád fuká. anebo ten. zdraví ekali. práce neokonaná (které nelze okonati.. Už j e staté = už se stalo.

vte. tam bylo dlo! (oznauje podivení. to bylo tak. na syn (= sen). Nic nemá.— 197 — vte (= vru) a p. bych fa byl zhodíl. zvlášt v náeí valašském dvacet mic. laš. Dnes úfám bude prša. jako by ekl „ale lidiky" a p. a se prv díát pánem. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho. O píklonkách. Sem n . Ale riiél ženu víš-i. chytli. kde sa podet. Dybys nebyl poslechnul. úfám (z=: snad). poruenstvi. dycky. vte. Víš-i. (= si) mysli. žnul. si. Yte.). co bych peníze vydláváí. Vil je v hoferstvú. Reci synku. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. Udlaj pravila sem 8a's ošidil. Rožn. Ale povzte. Ja sem pravil. se mi zda. sem. „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem. aby teho nechali. byli byste sa chyba smíli. To už je tak. ale by nevím. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. : ei ei (Karl.). No eku už abych šéí. že ma Rakusy. poživili a zme ho zas pustili. Byla bych* panské (stevíce) obuta. ei. Píklonky ve se.

: mkkém. Nbajaj bandúry =. se kou se odlévá. val. baba = zátka = 1. by teplo komí2. zacpávají kamna. laš. las. pravit? to nni pravda. tušiti : — = znamenati. bajku (vyklá(ne- slov. babušistý . laš. jako balvany. zababonky: „To val. bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. co tak Už to (na voze) balfas báím. laš. Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. Ona to zbajásala (spletla). — nco hróa. balda = balvan. = pomluva baligání = . Bajaj (povídej). cihly. do níž porodní bába ma- hádanka). jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). pohlavkovati. val. ikam v knížkách baim po pomati. babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. las. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2. kouiti z dýmky plnou hubou. baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. val. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). balúsy sem já to badái. bajt ^= nše na záda.Slovník abecední. baliga liché = hlupák. Sak Totéž znamená balicha a báíoha. zbadal to (zpo- = vousy.-=: balamutí =z blázní. doty zabaovál? sú enem také baligy.nepálené St. balamutiti. z hader. hurdati bái = pozorovati. val. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. Nvidim. slov. . Ji. plef). šlenka). bajka = pohádka laš. B. To je bajka (smy- se haklík zapíná 3. = másti. nem neucházelo. zoroval) slov. na níž se kují srpy a kosy. (pohádka = babka tice. : =: hrncovati. laš. baídova val. baja dám) : bai =^ utráceti. val. slov. ko- vadlinka. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. veliký zemák). baívanié . Zl." slov. sprosták. val. slov. tená na baja rozum) báa vc : 1. moka leka balvani = hrnouti laš. to je baja. laš. balcan ! (na p. val. val. : val.

bílek. slov. = navádti slov. laš. ška[Píbor. = beevný=z Bevy: beevnávoda. val. jako žlútko = nejasn vyslovovati. uh. daremnina. žloutek. (pes. val. val. bibza = špata. bilija bažný beblat chtivý.. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. bsný = divoký. beko va še krávy se bekuju dují. a podl. [laš. bža slze. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. bryta = naíkati. bezpustný=rozpustilý. zebelina. = bouchnouti do zad. Zl. val. laš. val. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne. plátna. bííko = bída. sa je strýce). = ženská. bezoivý bezperactvi laš. Kráva se data do beku. bdákat =^ na bdu volati. val. val. co vysvtloteho. val. bekat bakova sa == bez tam choditi. = : stnu. = železný seká na belinka. 1. red. mu v em. blabceš? . vl. laš. podl. vati val. : bezdynka bezedník šíka). naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. : Nabakál úelu sem laš. laš. val. beutka též pošva. belineka = máky. bilic reptati. val. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy. val. batla =^ bajka. Uh. bek :=: beení Zl. bídní ludé. = bíliti val. val. = rozpustilos. nepej ný. [laš. bakat ho na to. 2. sem kupila za rýnský. slov. To bao takový baa máte. laš. záblý : kabela myslivecká. nuzaím). : laš. povi- bžec = téci : Voda bži. mu. val. daka. bílý si pobeím. podpálený. (" hloupý dobrák). 2. Samým bílým hledl. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. bante = noní tulák. Brod. barani : komu val.. panchart (dtská = buchanec. = koiky barvení k ~ barví. Nabaraníí sa rýpati se. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. barusky jivové. (z = tlusté stevo ma[val. bílá ovce laš. : [laš. bidim (trápím. val. barnavý barvy mraku bouného b. = závistivý. laš. bezúroitý=neoarovateIný. Zl. baa ( Jak 2. barcova v em = probírati nco. barna^barnavé (bouné) mrano. bažit —' žebroniti. = pouzdro na péra. veš. val. birka=:^l. = dýmka. laš. co ráda bere. chudobný 2. Temu val. vzteklý lovk). uh. bídný == 1. ^ hloubka bezedná. blára továrna na bílení = = baina. bafoh bátoš pletka.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). val. Oi : sem si vybeeía. se bezpust.

Nebere sa brat : . to nebudu. = val. Na vojnu beru (—je odvod). ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo. doutnati to bluší. horaek (oboj rode) ubožák. trojího braku Aus2. blížit = ubližovati 1.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). boíomtova hmotiti. blušet= málo hoeti. . vesnický 2. val.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. mašíka (boty se slov. Hrozn r. [laš. laš. Už blizáci. laš. vybrakované ovce. blazgaka blázny = de[laš. Boha val. : hlas. hoškem šourem božátko chodi. štivé val. laš. bolko Zl. pehledávati: Pebobóát všecko (slov). boboši sa plašiti se = 1. bosky. 1. Prase bere na slatlem. bant == zníti braní mi v uších. diviti se. bíti Divn sa božiía. borák. se v prsa. bozkat" boží je boží = líbati. Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). val. bojazlivý = = bázlivý. Kyjov. bosek =i val. tlachati. ninu. báat = chestiti: penzi. z laš. (val.) hlupák . opilý. (v zim). rozliného 2. val- (= blkotat= polá) 2. e. uh. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš. = boží : Celý boboZl. blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal). Na bok (= vyhni).dvojata. val. hrušky (Zl. : bláto. brat =^ bratr. val. :=: horek Hosenschlitz. laš. : lekati. blešti hledti. božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala. Beru mne dímoty.). laš. = druh: 1. nebliž mu. na levém Na bok í. Brat na sebe (mohutnti tunti). blazgo. ! škared zvoniti* bok boku. se dovo3. val. nota. boíácha možný). bobrovat dol Zl. (zatopit). Ji. na = šprýmy. brakuvky bobóat =:r štabárat. blizata. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. dm = blázinec. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. la bláat Zl. etzem a p.) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . blahova komu =blahoeiti. 1. val. blazganica = ídké poasí. bláavý = nosový : Na pravém. Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se. val- de : sedí u kamen. Voda blboce (mur- tím mastí). : = ubožátko. mí. Zl. St. bakú. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. toulati se. Brakuje mi teho. slov. laš. nkoho : boza. val. val. = žvástati. blazg. kikloun. otrubami. rzno 3. dliti bobák =:== bubák (val. bajna=ne vy cválaný lovk. brová! ze schod. = = borové haluzí. brakovat vybírati: vlk = = 1. Je dnes boží = spí). že Enom blušeíy. val. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt). : lávati 2. 2. [Místek.

buchat sa = bíti se v prsa. brkat b. uh. St. škorvánek už zpjévá. = 1. laš. pišly krúpy. bidi bídký se = oškliviti. spánku. 2. : Nestavaj na budúc = na pl. val. bryga žer: vzal na . val. Nebíkaj. jalové. Ji. škody. [uh. Bere ídlu. búch = blecha. = = spina. „erný drozd zobal brozd" (píse). laš. reptati. kdo v ei okolkuje. : (=:jde). Beru slub (mají slubu (jsou se[laš. bravové maso == ve- nivý. sa ty bídy na koho zberú všecky. chytila brdavy =: šuvirý. laš. jež zaíná kyseleti. bil- buchá. Zebrál ídíu. 2. mluviti. ihá). val.: ! — 201 — k k práci — binit po hub. laš. 2. na stromech. brzglý: mastné (ne ohyzdný. chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. 1. . : z Boha lovk — dobrý. pové. bryzula val. val. lykovité). „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. sa v em = babrati. ptáka brnf = 1. val. (v láhvi) je už edem bud. — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. val. bezí. Na staros už val. almužnu zdavky). nabrali brast = mu bravý laš. (dostává). Zl. stavti si 2. bzeti: bravá brní. brýžžu protiviti. val. val. laš. Je tam do beha. = brueti. brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. se. jed- Nabudovál šat. = mravení kopec. = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. laš. laš. šleda šlechta = skatý kámen. Bžel dol behem. z njaké nemoci. špiniti brýzga slov. bil („nepehánj"). brebetuša = veš. opuka kovitá zem. ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. = tlachati. víno. brbtat := reptati slov. val — náiá p. 1. — Naša kotnka strnada. seda. = tmavohndý. Zl. vždy. „Na dn „Má vená nebo erná. val. Bh . : (nemá se). Nemohl vyjet do beha. puse (= dovádjí. val. uh. nho ple- budova nati si brygu. vela [laš. . gen. — brchá = brýzga brúzga 2. kivý (brdo). bravenírka bravské. bilka = bidlice." (spiny). bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. nabrzglé navrzglé las. vstávati z postele: Už sa brchá. Z jara = bezovka bezová voda. n. uh. sa s peci. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. bila = = a. bryla = bila. = = = fryžula n. plesnivti: Hlava ples- zdáni). — probírati se ze sob budu" bryja laš. mléko. bud na val.

cimprláek laš. plný. jíti : Cabráí cásnút =. : Ncha svinu byt (as). laš. . Ty nohy. cagala = ohnaš. Pec se teln (stále). cifrovaly. sa tam byZl. podnapilý. lupu. Kozbulal chaobulií. ma- val. kým. = kiváek (kudla). mrtvá. laš. bílá pro- = nic. camfatá koza srsti. bývaní. slov. vzdorovitý- tlouci. cabrat cafúr = žalá. m. Zl. lovaná a uh. = ha- hromadu louzce. to cibaj (ci- laš. ovce = dlouhé val. p. trvalý: sta- na bydlo. 2. océbený. cahún = povalova. kam. slov. 202 — míchaná vými. Zl. cimbolek stapec. zpsob „cambál. casnovali sa. bydlo = plemeno laš. cíbí na cibulová. = bytnost -. =^ p. sebú. celizna = mrt- valiti se) vina. tlustý. Zl. laš. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. Ji. ich bula. tlá. cébit slov. kobzoli. cabrat sa = pomalu val. val. smýkati c. [pati." . ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl.š. cifrovat atd. dcko. bzdurak = lovk bzumec mi dal val. n.. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. zelená p. val. z plátna. ozdbka výšky vyšívaná. val. tych Mam enem páru nmožu buja. : campáry na c. = pevný. vysplý kluk. val. sa -— breeti . ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. bukový htas bula = : tlustý. : dotknutý. stejné barvy. si krokem bžeti: Dy se mnum. podl. laš. val. Ten cifruje. hluboká zem. cahat = (hnáti n[Zl. val. cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. = rozlévati vodu. trnek a. burá vlna =. udeiti trknutý. co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. nadutý. cahel. cambáí steše. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí). -= stapy. = cedidlo celec. esneková a cifra slov. byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. cedilko celina. . . mr. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. cásnutý = sa do hospody.byt. bulavy val. c. z la.— bujaf: roste). laš. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !). Zl. cupati. c. pl. votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . val. roztrhaný ~ taniti Kel. — usadit bulaC = boiti nám vení b.

= istí po fazole jísti. cákati. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. crpeek kapka. ácha val. cuda. ! kati vodou. cinnka chová. : cuchta = ucuchtaná ženská.). vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). zavalitý. obilí. [laš. val. combolce cpát = gombolce = šubry. stromu. [Zl. — = dopušéní To sú njaké slov. chlapec jak cvalek = [laš. fin. rážeti ovoce beraniti. cuda: To vám dnes venku cvanka. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. cudova niti. pomalu. = slota. cvalek se džber na níž se silný. val. = achra laš. chumáek acky bezové. laš. = chrást se zelí. cmerka = val. nkomu = plís- srkati. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. [uh. val. aka = kytka. val. val. = cuchta. = stí— aa. holí. kdo studn „cúdí" = stechýle. ošiditi. lézti. agel. : Ten laš. Cogaj sa už ! = cúlia=l. rybizlové. ampala. cmurkat = mrkati. agan -hl s ohnutým opradlem. cmúra špinavec. u ciple domu a p. die = nepoádná ženská. aši. cuda (istí). hl. [val. sa = tlaiti se Necpi : sa. tepati. ahat = = oklešek. agani = se do hlavy vtloukati. tem. hltav táhni. sa tam ampá. laš. navlee je pes ob ucha. cundula cúra. laš. (eubr) nosí.: 203 — cuda. oáchnú = achor tati. vely voši- ampat sa. cákat slov. amší = haraburdí. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. [val. ciplík = járeek na hrnku. = palaestra. plísniti. abák aba. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. do val. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). v akách. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. val. . gálka (dlku) slov. Cmeli máju ve med nách. rozcuchaná cuchaa kárati. val. laš. Zl. Kráva sa cúdí otelení.. nesmlo jíti: Picvankát sa. uchat koho = ženská. (ministrant. vari. coga sa : = = istiti = vaditi : se. vinné (hrozny). slov. val. Schlampe. kde slov. rampouchy. laš. ucúraná : = cubrnik = tý. píkopu. To je taká crpulka (málo mléka dává). laš. cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. ucmúraný cúdit = ušmúraný. laš. = : . kouleti: 2. c. val. studni.

r. = prkenná Smr val. laš. Cka Cosi se mu ká = slov. : širé vlasy. = inkoust. arták nepíjemným. = = áži na koho íhati. n. val. inovní zuby = tenové. ava = velbloud. apta. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. moiti. . suché. íta (ícu) ~ míniti ítáí sem . 204 — erta. andra apa = apaa. = kašna. epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. šlakovéj chvíle. Opavsko. = cmáchati. eká ceká = áka. Di v erty ! andor. tak. = erný mrak. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. Zl. arba = márati. [Op. íži hledti. íha = sahati po em v ilý = svží. op. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. bolavé místo lékem na. laš. val. ída dívali s apt = depti. . (pomáhali ídit 1. tlapa. ovce usti- eský šajn etina borové. jiné. [laš. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. (srovn. laš. val. že bude prše. val. = in dobe : Je to in ti — potebí. roba. aragova. Tak ti = porostlé. : jedno- tlivc ke spolenému úelu. = vydlávati. = = pastýem na ídu do lesa. 2. ápar žený. empel = epel u nože.: . ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. zpsob stechy (op daná hromada na p. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. šindel na skláda do eena . las. bouda. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. stíbra = ápat máchati. val. . na hoe užší. kejhati. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. vystídáme. nadje. na in! potebuji toho. chrást. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. neporušeném zpsobe: ité devo. sedti na apce (depe) = stídavá pásti). laš. tam do groš. tapec. apce se ta aptula. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. do hráni) val. vlny s laš. =3 kr. araga. irý iré pole — init kozu val. avera = rozcuchaná šplíchati. val. ka^^ šukat: kavka. malá = ekání. tak dlouho=je = kus = epa = step. = dliti Poídít všecky = tírati . ke všem pišel. se mi. Peníze sú v erty. Píbor.. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). istoje). Zl. echer kíb. echerec tém hory lesem zhnila. . vtve práce jedlové. val. Sak sa poídíme vyidif sa se. laš. co ješt jest navštvuje. ne- o strom. = chvojí.

ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). dabel Laši íkají vždy m. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. malý chlapec. = nesvný](odv). Jak abluv. je to darebnina. D. ubatý uet dept. sto Dabli v kupuj toho. udák. udný=divný: Tojeudnélpodl. ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. vlas. jí [val. máá. skut. = jaabý. poúva = slyšeti. laš. uvné ubákem. udi se. uvný prsty. ukyta. uchnut'. ptaí. babo! Abych val. darebný : [chorý. ukyce kat. Jídlu moc nedá (málo sní). doma na byla) slov. (htásno) tvrdo. Nikdy zlého (málo udlal. ajk = ábel. : val. udovaf. laš. udrný iperný 2.). argavý abotaf = štbetati. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. zvony. slyšet smrad. kati. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. 2. Dnes je tam udrno ujno. 2. val. ách. špiatý.: . uh. val. uno = teskno Je uno. = máchati ve vod. zejmý. už uala! : (ticho utý upek = lupek. = dívati nepozorovan dírkou. uda = ída. se kdesi. laš. vandra ::= varda vardy ve váchat. tulipán. tob sea. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. Kyjov. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. poá chodí? mak tm). ert darebnina = špatná látka laš. : pe- sem lio za lovka. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. Osvtimany. val. ujný nos. = chumá : pahorek. tret Kde tak dlúho (ml). sova. mu = auval. slova nedál otcovi. = 1 . kouiti. štít hory. uba uchnut uchne. Dát do zdra- . udit. slov. udiíé u. urgatý. sa též: ^== diviti slov. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. laš. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. dajný: skrblík). laš. u u : má ujné spaní. vaditi se: U súsed sa udujú. val. sa. ucha = stí- = : chochol ujný. sem trochu ubek. = citelný. chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. val. mání zbírat ^= drobné Naval. Su jakýsi darebný = sndl a p. laš. pes. = ák. váchat val. Zl. Néni velice dajný (= armala nešika. — ut Micko vi. pkný. = zima. laš. upryna sl. kro! penatý: kúra.

ddiny (pl. bahnitá dlábiti. val. Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. Jak mi dah. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). val. posla na dávka dávno = dáka. dereša ^= je v dereši útk. sejde se ti. pomoci. jí' dhií de do vánoc. desáta =: vyítati desátala. (pl. = vydlabaný žlábek nebo dev. do noh. ZI. deštka I = úzká deštice. ho škra. slov. val. 45. dnesaj = dnes. spáti : nemožu sníka do- brati. = dlek. úval v horách. pasti. laš. do Pršic I I deska. Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. Brušp. laš. . vbec.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. : = na odiv. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). vyžrané •od = tomu doženu. val. co ne- má : dobe). ddek = stolice hoblovací. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno). Co zme sa dobrat strachu). Tá mi vy- skonena. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce).) 206 do kyt. val. (vejde-li se). „Matiko. tak (= truhelnica). dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý. mdlý. 2. že bude žíti na p. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. : = divy dívání. 1. [kání). (sedlák) val. roklina. Ty si dávno hlúpý. sa = dojíti pomalu. dnes jak zitra pijde: vidt. (utekl. doabra dohýbat hýbát si." Suš. deek kde se dlapolisko = makati. na dnes týden za týden. laš. : dojíi Dojíila dojíf: laš. „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". píkrý laš. erv) laš. = zlá cesta. val. vránica. se). Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt. dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. ješt týden. Dat ven Op. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím. falcovnica. = vy- = divoký tantum) lovk. ^=^ dénglavý ^= slabý. mi je. „Chystá dlníka. val. že ho hlava bolí. dle). mostnica. dobroditi se (zvi. dnesa. dlachmat mláka.. = dohoditi. když nemocnému ukládá.: — páku. chromý). vymáhal. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. strouhají. val. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. = (srovn. Dobýval sem to sahoval." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. druždi: koltun druždi po laš. nadjali. dlab díra ve deba = zmola. Zl.

= naléhati = Bida do- pravda = vrná. Zl.. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. doložit psniku = dosýpat. škrábnouti: drápit šaty = probiják. : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. Doži mi dožúva se. na vuz. donésti. dožir. to za tú dožeru (zlos). komu co = opatiti val. laš. m. Zl. d. pikládá. žemrati. draa. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. dotožitý = dožii píti: = dodati. laš. doplza val. val. aby byl galánku -. dopustit: Nedopustit na strachu.) Frenšt. -= co se dokládá. sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. val. dák val. Oddrápil muku veko s truhty. val. Bolí mne dožera. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. na p.urAati. = dozírati dopusta boží = dopuštní. Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. sem sa náležitý. laš.: . To já nedoložím. slov. jímž se otupuje kra se strom. (díti) nástroj podobný. dražit = stopovati sa zv. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). : Nechce dokonala Mtacimy. s = vraat. = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. Dražili zme ho až do lesa. val. kým = hádati : val. val. pomoc : Nevím tom drahý. [val. dbe. (opatiti). (nemocnému polehilo). 207 — došikovat dokládka plný náklad. doezat sa dorník : Ten si. Došúlali zme sa tam. uškodil Zl. eho = = drahá = rada. laš. Zl. : laš. slov. dopažit cosi —. . z Peštu. je dotiska tiskala. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. Zl. dorážeti. = umti do podl. = drápnouti. laš. veliká dožera (oštara). : dovolit do konca.namluviti. : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje. á ti díba všecko. konce. Nemože dostat do mise. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. dolinek v dolinku. dopíditi. : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. dnesa snad dokonamy. dkladný. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. tam nedostanu. sa Jak mša dokonala. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. Zdrápili Došita mu sa = strhly. se laš. laš. val. laš. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. : peca dopažíl. Dostate tú sklenku! Pokaj. sebe dráa. podl. val. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel. laš.

rychle neštovic). dríý bystrý. do . drmolaz := drobotina. drmla ^=^ grumle. nahlédati val. drmoli val.Druso! drusíku!" oslo- drhák. Zdrúždžu a náiní. = tásti. val. drchta slov. val. : je teho jak dša. krokem jíti. druždt pod nohama. slov. peí. = zobati poubaný . drkotnica ==- = ženská taková. pod. hezký. dicaf . = vche 2. držóú císaském. val. drychmat . laš. drusík ^:=: pkný. drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. laš. co rádi drdlú. oechy (louskati). drýný hodný. val. též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. udrdlaný (movyškamral. druga =^ kolík na kroucení vlny. niti. mýti d. val.. dístka husí =^ plácavý lovk. laš. z drháek vuje na p. = drdol. je drchat = = tepati Pták je utéci. Píbor. Jozef houn na drhnutí. laš. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. . dua drkotá. -krokem jíti. kdo poád drobi: Zima mne drobí. uh. Uh. dúcha naúga = nasýsati. drkoták mluví . z jména kestního. drpeek. potásati. drobné slov. zdrhnú peinu. [laš. val. uh. . drobi drobsif = drobným n. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. ua duatka =^ dua. Zl. : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. stolem. Brod. nemocný). drdol =: chochol. val.— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. laš. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. (od na p. val. duba. Zl. val. zdroslov. téhož Jozefa. drmka. žena. = = n. val. dš = drn podl. druný = drýný. = trkati = drobotina. 3. val. val. val. — drchma = držení ospalec. [slov. Zl. = kdo = = -^^ dlek val. r. = po druhé. drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. erstvý. dúa dudel =: baina. ovoce. droBazg nutím do zad. dráti podlahu 4. mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti). drcnú drák drí. drhnú=l. muž. drpek = brblati = drobeek: laš. cumel. muzika = šmytcová. laš. val. VydrdJál drdía nadda nco = . = foukati: dúchá [oha. druhúc. : v celém val. domluvil. = mluvka. =:::- kus deva (bevno). = kupt Snih druždí val. vydrda nco bila ho zima = zemlela. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. = deržava Zl. slov. = trhati. drobným úga. drda z koho = vymoci. veselé. — drdlena. devná devno slov. : drveno =: poleno. drusa. dryné dva bodré. drdtat rosus).

silný (Inavý = váhavý. ui)a^ pacholek. = stíkati flandra = coura. val. vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. dusák. když se koupí flini ~flundry pl. 14 fangnra = faura. najísti se. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. silný : duži vá í^^k v. járek. fatrc. 2.dutina. [laš. oderka (ohnutá). = bore si : vésti. laš. fikat Krev fíkla. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. uh. (a. dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. laš. : oknech a val. = val. podl. na strouhání p.. sa to (srovn. laš. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. dúit sa -. též prstem.boit sa. slov. — kus. podl. ostatky. duznot ==. (luplina -. fácnút. tlný. dunní. potek. erná šemnika). slov. holí. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). falc na dveích. val. falcovnica = tlustá deska. strom =: dutý. devné dymník chaloupky. fálka dobytka. sa na mne duješ?" ho! Zl. ^ klestiti. val. = vykati. džbra tn. slov. laš. co slov. flundra=l. voda žene. fajfika= váleek (špulka) slov. obkuska (brebce nesrozumiteln). Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. dusatý valitý. F. val. (-hinajek -- laš. laš. = lovk = sopouch. uh. . dževucha. dusit jísti. se laš. celé stádo bez výbru. fází -=^ val. nití. džiír — hnváš. z nichž se stalaš. moc fázá. jednoduchý). býti = komu sa dvori chati. slov. laš. i) -- pevný. druhy fajek: [ho. kutí do póla). = tlustý. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop. . val. hnvati nadúený nahnvaný. lisknouti. vyezávaná). dut sa .plundry. dúžný d.dušovati se. Zl. facit ^=^ fašank uh. = zhíaií. val. Píse). fatrál chleba. pý co se zdálo zakrsalým. val. Zl. dvorný dýle = = pyšný d. všecek. val. = koniny. = kouiti. facka. : podl. . žena špinavá tantum ^.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. oiipa chvoj. laš. : = tryskem fifra. fifrak -=: piplá. vizovanka devná. kluka fajka. val. dusit sa džgat =. devná. [laš. cpáti nadžgat sa = nacpati. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. fábor :— visák z pentlí.

val. gáni laš. val. frají=::frajíka podl. látka a pod. hubovati. slov. = hledti laš. = omakávati (též val. sviniti. reptati. ti ne- gan = žvaniti. dve) omakává. fuák dat se = rypák prasecí. gagota = husi gagocú. = dudy." =. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. jej for- ftrbos táši. nepipli. gáavy dlá dobytek. = koulej = dudák. nný -— žvanil. 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané. a uh. = koho frfni = pomlouvati. gaba = hromada. 2. tlustý tým =honem. [las. : prácu. Gajze gara na psa. laš. gajdova=l.. s neáditi. val. slov. mi to (obilí fe se rozlízá). : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. gajdoš tým d- (špatné obilí. [val. val. zboží laš. gabnudodveí=drcnouti. garnúf teho. Ten má fuky ! = metelice. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). galán — galánka.). gaba bajt. tetko peivo. strojiti se. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. pejde-li pes orané za mokra. = veliký fujavica val. gáat ^= gagotat. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka. kasati na na nová vrata. — : droby husí. Sel s fúsama oholit". : na dudy.). když nkdo galiga: „Jak sa máte. breivé. : nco hloupého ekne (iron. — uga- Všecko husí. garazdi (za-do-z) garažija := špata. fryšký = hbitý po fryško -= . „ty's „Ach což já taká stará galiga. Mlat na fúsa 1= vousy. val. a val.nohy. . (frfiu) = vtipy. ! gara [val. kejhati gága. nosívali val. val. bo nkupit". val. Nefrfni sa s ženská fukavá. garazda val. = fuja fuky : = mésti snhem. gagot gajdat sa slov. v nmž zastren kord. tele . gambova=odmlouvati. = kaziti : Déš G. strit do gágora. Pták sa garn spružiny. . když nkdo laš. fukna val. fuják forgaši sa = = pohlavek. frflat =^ brbla. na to gabnuí" (trefil). vítr. laš. gálek = dlek Cúhaj do gálka val. slov. gály val. fujanica. hloup jako val. = gaba = drbati = neád. gago. laš. domlouvati komu. gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. fogoš je =:: agan. = kejhání = tepati. gajdy gál = bahno. val.

laš. skákati o jedné noze kéca. = moál. gléjit. val. hora tam neroste. gazda — gazdna := hospodá hospody. Zl.- = hrýzti. ie.humplova. — = malá huba. dovádti. slov. val. : brká. glmnú = udeiti.sa = šmátrati. Iš. . = (v neas)*: roz- gongola. val. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. val. = = pahýl. slov. slov. val. ogébenec . [val. slov. = = voda baky glgoce. laš. — : bené dcko. glemba zuboma giga' . val. gombík kulatý olovný knoflík. gremžova= šívati. laš. val.. krkoška. podl. val. gébi sa := cébit. slov. val. greraži = kepiti. val. slov. nános. gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. vy- glasova =. = hra na strom. val. = zimou grapa = val. sa = motav bahno. gábit := thnit." pro- pas. vl. val. 14* . grú ~ strá. gramlavé skehlé. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. gombolce zmrzlé šubry. [val. val. rejditi. fagan. [Zl. val.: šaty krumplovati. neúrodné laš. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš. na peinách se váleti. zlatem gremžované. glca := 1. grúl . val. gemlika glajdat gra vl. koráb sa gaval : Povi. val. Gécni ho ! nastebal sa goaleny. laš. val. dcko ne[)0- naplavenina. val. slov. slov. laš. pole. žumpa. kerý je gaurnitý. potok z glgotá (mur- groek pí. tlaiti. glvícnú glvnouti. = glajdat. fuhelo. páku. gécnút. „ani 2. (v. glgota: melt). slov. — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. = vomitus. glajdavý. hnísti dobytek má nohy ogábené. gegýa = rozpustilým býti. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. val. glondat sa sa. grmolec = gru pel). grcaka blíti. gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti. val. jíti jako grédi grgan slušné. pak podobné udeení vbec. groka. graba po dveoch gramlat . míti hubu otevenu na plá ogégazdif. gela. 1. hltati. glán = val. glvanec rána zobákem. hltav jísti 2. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. gruchnu baciti. val. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. grgá se mi =z íhá. t. breeti. = Zl. gengela = hlupák. glaj- gávr = kus chleba. gazdova=r hospodaiti. Zl. pl. = leniv = jíti.) gea = koberec gebélka = mluvka. slov. val. gegnút val. gongolé := halama. 2. = = val. gécat géc ho.— sladký burák jabkový. grmle = drnkaka. — hrknouti: geglo v ruce nm.

ztratiti. val. mladý leky (šišky). g. — gycha= (lejmem krev.chrchlati. halda = špatná ženština. slov. = sliny malému dítti. hádka ^= hádanka. val. bogyptoš. eho halasná ^ = „cérka. habá ská. = :. : sa ^ mírniti. haba zakryti (na) ^ získati. hálafaa ^ štkna. ochoz les zahájený. líti: se laš. 2. haladryja =dryanice. . pezdívka neád. gua -^ gra penz vázaných. laš. Rožn. = i. jedním rohem). val. grýfek guzý kusý: laš. vlna na punochy. va!. hltav jísti. hajnica = vích jení. neotesaný | - chléb. val. ne- lavek. 2. hajflena ženská necuda. bonle. val. slov. val gryndy dat. ghyzda = pro kolky.- 1. laš. val. gryný drýný. Už dogu— umel. sa vyzpívat a pamatovati se. guma-^. hájemství. halama halas z hrubý . chlap. gyzdavý val. zem = nešika. na ghyzdák. . ko- psu. hajtrtán = poteštný lovk. Zl. H. chzi nemocného). val. laš. hábem. dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. Krávy slov. Brumov. smetí. val. vykiet". gyclianc = žduchanec. laš. nž se vší gumanec obilí. zahaba val. motora. val. „neád". korýtko pro mašíky. [val. halta laš. hájenka — val. hái (zhaova) koho . halabúra hajzupa=houpati díttem. kráva uh. hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. [Zl. hlomoz. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho. Zagychla (zalila). penz. eše starostí enom . val. {s- gal gugaf ^. kerá nemá [val zrazovati hái val. laš. z pík opy. obratný. žduchanec.žalá. ním. v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. val. nž. jímž se vl gvane na kem koho. gryngryndáek uvadítti pod bradu.dlati sochorem do gyzd. — pléšek. domáhati se — doléhati na val. kývati. piplati. neho. prší). gyptavý guaía = hromada pimetu.212 — gútný sešlý (strom). gygía láceti. = ohyzdný. habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. habak habaár (hubku) habÍG val. podkouvá. haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. díru železným val. Frenštát. val. há dily. halaštova.

Heklo v nm. val. dobrý To . dít. shledávati. hamplasi. havat. obchodník harta spi! val. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. titrný. = hádati se. : Dál mi toho herský kúsek. kanárci. (dle la) = jáma. 2. laš. hašpa. [slov. hárá — nše. val. v níž se laš. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. hamplasova hgRnplovat sa . laš. las. zpívají. hamáit silný. stádo husí. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. hluk. bída. -s: haraburda haraíica opilý). val. heblota-— nouze. Vsetín. Píbor. ptáci v kleci spáení. nhož 1. Háže krev sebe = vrhá. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. dražb. pleso. hbytota . val. ha val. vyhazuje. Zl. . slov. = Schwindler. tak havocú" házat a = ledajak op. havotat: „To ty ženské = je dobrý. hana obilí. val. s dobytkem. hbytot zapoml sem to doma. Opav. hatla = hátra hltati. laš. hampasovasa.žehrati Nkei haraju : zvi. hatovec ^= prut. =:^ haka chová plachta. plátno. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku.gegnút. tatar. hek = hárat" . slov. der Polterer.hladiti : harasný = krásný. harvasit. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. na to. herský -^ veliký Zl. hanbi sa -^ stydti se. = sem si hánky.se. hmotiti. handrlák -. val. ne- hástor stup. hrknouti harasní. laš.: 213 hamá -^^ pekupník. las. dít se hamrazi sa na eho. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. heslo: se. náhlos: V 1.= casnovati. harusi. 2.~ hbytos. val. slov. = neote. val. plot. . nco val. kieti. ídlo ne- helépa — utíkati. val. havoi ~~ : hovoiti. val. sedrané.) : Néni mu hany (dobytku. haraficu (jest daromnina. hbyto te handravý =^ bídný. : harus = hluk. hlomoz. = 1. 2. = spáti : hartaj hulaj . val. uh. -^^ heknut . -.^ val. Zl. hodn si val. „suchý handrbulec i= tulák. tahati se. val. val. hamižovaf sa val. kašle kašel". harca jizba. vyhamrazím. Zl. hambatká snaditi . laš. = choditi kývavo. hampel ==: prádlisko. hamá = hmot. zapadá namáhati se: Celý de závora. hamatný = hustý sukno. hánka ^^ lánek. bez vady. val. = = hmotiti. harvosi =^ =: harvas zá- h. bylo hrub harasní. Házali na = pidávali pj hadrník. oblek = píliš volný. uh.sanec. laš. Má : hebroni ^^ breeti. ani heble - nic. sú zhamplované :=.

„ z rány. hlechni z listu). hlavité (hlavn). hladný: Umét híadnú smrú. (sbil. co na val. hmyz králíci. Zhlobíí hnojová voda. hliva hliv = živoiti." Brumov. má liladkou kru bez : suk. := dobrý (jen ve vtách zá: = klát. hacnút sebú = spadnouti slov. val. = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. hlobila. 2. : známo. = do zem. Vyhápáí na chodníku hnát . hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší. druh hub. hlaska htasnica = hladiti." židli a p. val. dít „ochaiebné^ dve. val. Umí z pamti. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. hnvúsky krku. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1. hntka=l. hlub = košál. To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. = h. hnusit desky 2. val. : hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. Zl. laš. val. h. níma rukama. val. na sa uhnízdil. „Už hnojaka hnus iz: laš. hluboko : pij h. zbláznili se. laš. : hliák = hrnec hlinný. = zhnilý. hlaný buk = jenž Zl. lenivý. láky.. laš. Už ne- Hledi synka. (hlavn). laš. = bláznti . Volal sem ho. = l. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. hlídati. Nehlavit sa n 2. hnilý spírati se. pozor dávati vraný. = setená sláma. z bo- srovh. bo ja nslyšim. slov. pij hlúbj =: napij se víc. val. tísniti. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. kury. hlásný. možu val. zmáhati Práca : . = herka 2. hlavité (hlavn).'^a a laš. . [Zl. = lei drobného : nanzboden. hluza = materia val. hlavénka ^ 1. zhlupli = hlasa na nco: laš. ! už nikam smýkat. seno. jež se má k mužským. uh. laš. val. to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. híavitý slov. = napij se na hladno zzi na laný hodn val. možu Co ne- ani hni. povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. laš. litasno drobné ryby. = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. houslích = Resolaš. hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^. Všecko zhápe = sní. ovoce. híavný = vyneádil. vlast- sem sebú hacl dol. ale on ani hni. hmácnú = hácnút. život. hlupnu hlídati. hnojvka slov. prositi Híobil kladivem. laš. tak koná! =: vlastním rozmyslem. : 214 Kam he- až sem to dostala.) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). laš. hnus natrýve stodole.

hraneník = mezní kámen. bez snhu. hra hrant == teeti nlo. velikánský. : Pole hra- sa na holé ruky. — eše hoe. „Chvála hezký: Bohu.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce. m. Zl. hor. = léka hrabe = jde pomalu. malé. Veliké stromy hnusily hora horách. pihrabál neuený. íioja hongaka zz hou[slov. haluz. : slov. to stojí?" Hojné dále nni. má hodnú vypadá: hodní. val. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. val. se. liolotova holý : = hulákati. slov. býí holým krkem. val." laš. polán (z údolí) val. Zl. kotník na honce pl. laš. vedro. slov. laš. : hrb — hbet := na hbet. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý.215 ho huší. zim — [laš. hra del ^= 200 složených šindel. ledviny. silnice. „Kolik „Néhojn. horyka = parno. laš. op. 3. Zl. hradská = = hudba val. Zl. lesní. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. s holú hlavu (nepokrytý). na vrchu. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. Do Ame- ml Živí peníze. veliká hoe Tedy nízko. : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. val. hránka prstech. v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa. kopec. nijou spolem. vzhru. val. Je hoe. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). (širým). pišel (op. hodný hodný dle) laš. sa v kolébce sa hogá (kolébá). hojgaka. = les : Sél do hor. : hácnút (z = bouchnouti Zl. s na muziku. Vz hogá (nejde rovno). holomráz. Vezmi to hont — kus deva. záda. val. holé vrchy. horknút horan dosti velký izbu. hobliky (velký). je v hnut :== veliký kus deva. dól. laš. žalos. op. val. = holá zem val. hodný zz 1. hraja peníze). tá je hodná! = horuch = hluk laš. my hojné. laš. : hojgat. : šinval. = vzhru : Drží sa hoe. : = = obyvatel = hoe. nám mraznice=mrazy naholo. laš. liongat sa = houpati val. . honit Co tu honíte ? (dláte). heisz werden. holomrazky. hoto kopnina. laš. ním o zem psobí hmot). 2. paka. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). na p. hodlivý zz co se hodí 2. ploty (ne holofi = hulákati. býí hobel = hoblík. Zl. laš.' laš." 4. skaly (v tomto smysle nikdy .nahý' !) = hranice díví. kus. -^^ 1. pija tam hranit = hraniiti = hánka. Bylo trochu zámožný. hory. Zl. Býl holá lata {^= samá).

uh. = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. val. híbat zelí. hrk ^ žebrota. j hrbcal : Vz hrbúcá.. kárati nkoho. hebelcovat esati dobytek. heba=^^^ las. ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. pes. nám mne hubu =: vadí se. (skrený. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !). : huba: kládal. hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). . namáhati se. Zl. hrdíovisko se ^=^ 1 pole. Než on dohrbúcá! (dojde. dojede). : vz hrncuje (hmotí). • hryzli ho Zl. huet: Ludé huá. hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. (mluví). hebík. laš. tžko Kdo by sa hrubý kus. Zl. val. šél na hrubú. baU.. kamenité hrbolcovata s kópca. Ja pomnim hrza hrzu. hrabati : kúra hebe. hmotem val. když sa Zl. -= mnoho. slov. val. . latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. Zl. sa = škrtiti se. hruška 1.sa když prázdný jede po Zl. las. hra = boule.odmluvaný. huca = pokašlávati. mi huby — hubiku laš. šindelák. zas hrubá (thotná) val. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). Cesta vyhúcaná (vyjezdná). tžko pracuje 2. [mu. že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat. híšný veliký: koštuje to hišné peníze. hebelco -. na kterém práce: zdi zle. Zl. cveek. val. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil.. láti vyhešit mne hubu. I hrkotnica povídavá ženská. suk ve : dev. velmi: — chodí je prováži (obsil). podkovák. sbíjení). 2. peák (do desky. uh. pišlo hrdelno. ící. Zl. druhy hebík špeár : = špice na tresce val. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. Na hrzu toho bylo. To mi ^ škrtiti se.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. se -- hichovat pod tžkým je híchem není. závaží = na mincí i. tvrditi. : pracovati. vndivý. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. hrubý laš. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest. hrubý (tlustý - — laš. \ydomu. huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. žp. . To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. tam pt groši. namáhati se hrdlil. Uméí v hromádce val.der Striegel. laš. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. hubatý -. hrdlit veliký: hrubý lovk. hrtúsit sa slov. m uhryzt laš. Zl. hrtosi ze hrcla. tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). = spadnouti od nkud. hryzák hrj'z: (ukousati). hrub To hrub !val.

chrástky se. chato = rozpustilec. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš. = hltav všecko skladu . Nepotesem hurtováa — pobízení. = tou- chábeek zelné neb salátové. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné. húžvait sa býti. Ji. hyka laš. ro/<lí. místo etzu viíra bie. hurtova -^ šromotiti. vyokládám chábek. holí. hu. hya ^ košál stední žila zelný . housenka. hýcat val. laš. húšava =: houština. hráti. chablané (pomakané). val. neku hybký. : v list hned od stopky. chabaší. . húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. cháb. . laš. laš. huná val. dobiti. = nu- n. Jak chytnu chabinu. val. „al- sa.hrncovat.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. hyj3ytkem hupkem. . chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. = kdo ubíjí hnut " poleno. Ch. podl. chalka ^ chlácholiti. slov. kemen. listím ti : chabina --- prut. husina - =-- husí sádlo. val. : hulinkova plakati Poá humno. val. ^:= j slov. : nim. laš. val. . chábí. Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). laš. hvitký — hbitý. aby byl zaiti se. Zl." zvaný. žena. laš. hybký ^ ohebný. haluz s chabovec bezový prut. Od hybu všecko hyb rána. laS. slov. bovat povzbuzovati. lehké chachot — hláveky.bílý . nešetiti rozhazovati. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. (bití) Zl. jísti: = roždí. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). laš. obratný: „Syhybina húsenica^:.! " 217 hunica. hurcla =. Dám ti hurka — buditi.ska = houpati Imšaka. nehulinkuj. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. val. hulinkuje. val. laš. |val. zebráí (hned a najednou). laš. = húšaf hu. |val. I val. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. ídké. chachai. skrblým damáš. zahujajme na ty volky. : = hebký prut. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. St. tak lati chabruží =^ chabaší. val. laš. silnice. chábi = uchytiti. = navádti. chacharova chechot. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. chábdí. rozman.Štváti. [val. hybaj hybaj = Dostál hybaj." hulá sa žene =^ valují. laš. humna mlat. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou).

chapka = talon ve he. =- zl.. val. . 3. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. leného. žiteko. špunk laš.218 — nabízené. charabura = = = chlupi = poprchá laš. sousediti my spolu goralky. laš. : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. ! pry. = vírem taniti. chodnica ::^ chze val. už se chranimy sthujeme. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. plo = opadalo než dozrálo. uh. si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. chodika = chodník. churavec. . smlouvají. chlopit slov udeiti. = chorovati. val. stopa. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. chvo- silným 2. má ve- (Valaši s Uhry). nedbalec. chrnú = chadnouti. laš. laš. „chlóp na to" vyzývá se prodava. chorá košula chlemtati. chlápovaný šátek liké. nen. z póla — chlaši chlopi udeiti. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. chlupka = se pezdívka souken[laš. : chlapský chlapské nepkné kvty. choji. chakat = tern. udeiti dlaní. chlapi val. též na boží tlo u laš. chlupeka =^ kapka. prodeji dlouho se ke zelný. Brušperk. val. plnou hubou. sa. hlt (goralky). = výborný: žito. val. chemeli laš. sndý: chlebíek. laš. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši.tlachal. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. chebío chmulí laš. uh. : : Mám chlácholiti. oltá 2. když ho padají veliké kusy. muka. chomýš chorý — chumá. snhem chlape. podl. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. uh. na leknici chlumpy. chláma = dobytek. chlubiti se chlapa že . zl. |uh. pije ^^ 1. kaboniti se. = se 1. se chlamaa = nápoj kravám. : chlupt charabél. 1. chtastún =. nuhryze chrnuli. chojany = chvojí. = nepodaený. chorovaf = býti špatný. chamrat — -- skrblík. laš. = koketa. — klopiti: chlum p = šubra. : jový. 3. (neukousne) ene ale se nesml. hrubého plátna). 2. chlastati. val. val. (z nemocen. za chlapy. zl. val. podl. Slovy chren = ken. chráni 1 chra laš. stavti se 3.) bouda ze zele- níkm. chamúla val. . chlápa = 1. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. v ruce"' a smlouva hotova. Z I. laš. val. chlupka. se - šei Sma zuby: Konik ten . chování to je kráva. klevetník. laš. charabela starý strom. bíti (vychlápaí mu) 2. 2.

chybil. chytro chvíla : po — honem. která slámka. Už to mám chvíla (nom. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali. kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). cop. se vsadil si „na chybu". lovk tam : chynú (= chybnú. si souek sování: podl. : lovk zlobivý. a chvu. konec ddiny na ruku. chytrý : chvašivý chtivý. dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné. . dtí) musím živi^ lelík. uh. Dnes =-= je chutno pkn. vy- Já už na choditi. na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t. : kdybych slov. vyhraj u). na poasí chvóstek ^= : záleží). [val. chvadá. chváda. má lo- zemeli (dávno). = = lovk nenasytný. chuchnú. nepkné. uh. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. až dochvadá val. podl. by so byla petrhla prací. chumák podl. chytnut barvu (o látkách). val. !). — chrobák chrt 219 = erv. hubený. bažný: híadný je chvašivý jídía. chýrný=l. chubolí sa val. m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. uh.nedobré. chudoža = ! chudina. chubía. chutný =- pkný : obraz . chup (chlup) = muž vousatý. val. chytlavý tžké. chybný na oko. dv v míle (—jist. balivý. Iv ú asím. : = Ty to si chytrý. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). enom Je Zl. to to udlat ty neudláš. chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. uh. chumtaC = uhati. vychybuje hnj. iz: zdravé oko. chyba Abychjvám nezelhát. laí. chrobalivý =z 8 — ervivý. chylý naklonný. nemoc (= nakažlivá). chucha chuchni na las. rozumný. podl. n chybný na e nevidí. Ty chyb := ty's chuble (kaboní).:: . To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val. jinými bez táhli nho. ba) =hoditi Chy po nim. chrua = nemotora. Ta réž mosí chvílu . pl. 2. chybti až laš. chytré -. laš. chro- schnut (dlouho). chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. chy- To je chutné dia. stane 40 kr. Co chvíla budu chvilku).: . chycený na plúca. Zl. las. Frýdek.. : srvn. co Už je to chvíla. j. chudý == libové. =^ koktá las. bude. Frýdek. strava Donejsu chyry. chzu hlášený. chuboli sa snží.chování. vychváleny. na nohu na = nemá atd. že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho.

slov. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. laš. jasti =z byste srvn. - 1. hledti. val. : gat pravda sa = svítiti se laš. |mov. kohout. nejadr sa. uh. dolinek. najednal jsi tíska. uh. val. joí-ha =r jíti. val. jedliník. I na mysel (nemohu si vzporok laš. les. potek. ivorie = hubuje. mlet hubou slov. vaJ. slepice. psniku. (na trh). uh. val. : — juh -^ na jar. jem šat. popouzeti.220 I. laš. jadrnt sa -. chlib =~ z járky. uh. : jecba=: jeti. jtitra sg. Enem to \'m\\. jasa - dráti šaty: si . jemelova rr:^ bíti. uh. stavti Ja di. zjašený = pam to zplašený. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá. jedlovina = jedlový : mnt). Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos. Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou). Ten nemá jemu. nž jadrný: jazyk. juhas :— pastý oví. . vesno. 1. val. odmk v zinu"". si rozjásal? : val.. laš. koll. jasa ikro -. skoceš? 2. jednak = stejn. výskati : Co ja- sam iš. mlýn. jastáb. val. = 1. je jak olovný. Zvony krásn idú (zvoní). cestovati. Brod. ostrý. jemný nž =. laš. Bruzajíc. zlobiti se. ihía -jehla. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. hledati vši.juhúc. jalovina. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly). kobzale drobné „jak iš".") val. val. Uh. juhiie — - taje. jarši sa už = ty hluboká roklina. hloubka ve vod jarši:= 1ž. bez duše). |ikia. Ide mi na (zpomínám si). drchati peí uleželé drážditi. = vadéní. J. slabina. 1. jarany rži.lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska. juhúcno (když pojídá „škubánky'. vaditi se. jamka janek járek ^= jar jari. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. išé : =^ jínova. žuljev játe. Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero.dlati se. jaskot jaskotat slov. jaro do val. : laš. líiš. 2. jfíse zz podzim. val. sem tam zima. 3. val. val. poád si jeilnak ivorek. jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. Také jaši sa = divoiti : . uh. val. laš. e. mu vil ide na odpor (jest odporno). val. uh. jednati = koupiti: laš. podívat jak svt ide. huba. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev.

kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. kliditi se =-- kap po klama. úl. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. má dlouhý klas. laš. kléca =^ chromati kráva klee. péra. kélu) kampel (do kampla) žumpa. karasatý ==: kovatý. kalabisova zahnutý. chce smlouvu. val. la. m. kanútka kapeka. uh.odrostek. -. katuju se po jarmakach. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to). las.špatná zem. karpavý .: . laš. = kel 2. pouniti. i. -- na oách klapí. sa = zabaviti se nkde. díti se laš. kapat r=l.lojdavý. laš. = tkáti. val. klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. val. krhavý. keca =^ loudav keclivý =. = . (starých bot) val. látaka (plot). = zahnouti. (klapák). kladka = visutý zámek. klek -^ val. ka])lina vody — kapka.skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. . klesni= klestiti. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. val. panchart. laš. každý de =^ všední jíti kališ. de. kahánek ^^ lampika. klát menší klada. laš. laš. klapatý jest: = klika na = co klapí. laš. hledti. uši. karputiny =. laš. kivý strom. kalabaný kal bova r = churavý. kádér ^= moál. kaštýl val. uh. laš.št: kekái val. katovat se = mozoliti. kainec. kamenco štrk. : Kape laš. hynouti. karpaka = prtaka. val. karník — nekrytý koárek. oní káerky =^ dv pérka v oca. hubiti (myši). kél (g. [laš. karas ^= zákrsek. laš. laš. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. držadlo u srpu. lechtivý. 1. val val. uh. zub vepový. káze = kázaní podl. eDi na kamenco a machaj.kališt. ktas: kalendá klade déš. kamenec.í. kamas . pryka. val. kal bo vany mokina. bie. laš. val. kía)=^ klí rostlinný. ohnaš. val. las. karpatiny ~~ lojdy. 2. klamoi vykládati. laš.se kaeím. kateina prasecí. val. (g. klábositi. kaplani. karban =^ fagan. baina. zámek. híady. kaplan kapoun. káze kona. laš. nízký ke. — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek. laš. .2n K.svých. klábositi. val. . . ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. val.

kíokoi: klopeto boli. koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. sa sa = bíti se. val. Aby vám enom nenakmásali. klábositi: Nklu! mluví. kašlati. = plechá. se. = sirka val. voda kíokoiia = val. val. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. : klepeto kocúa mati. klubko =: mí. kohíca kašlati. laš. val. Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. kobzalnisko laš. kmása = kmásál mi škubati. . kolesa vod po kobero. sa = dovádti jako jarmak. dev. laš. kocanky vrbové. r=r Kmásáí ho za vlasy. laš. klut = klovati : koi == koí. knísa knížky sa = plápolati laš. kobylka = chudé pohaní zrno. — hnízdo nkým ptaí. pehazokoberatý val. '2. ^zemaisko. ci- die Mulde. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val. kludi = pleskati. Zl. 1. val. Naklaté vajíko. val. uh. sa =: odtahovati draek.222 kletka =: klec. val.se (jako koky). prohlubina na cesté. kmasi t= uchvátiti. kocar = karabá. = hloup kocúni koky. slov. val. pole. val. knofel koberec = plachta. kde byly kobzale. uh. val. val. val. kníše za širákem. koleek [val. kolit = taniti. hnát val. kobrtaf = pevraceti. podl. koboítova = hmotiti. Zl. Pani pijeli = bichatý. Péro sa titi. = knoflík. val. teho naklintaíy laš. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. = kniha modlitební. sa = objí- milkovati . koce (kotce) n. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. slov. las. ku- vati (seno). = nepravé. kývati. laš. se jíž = kolí-sati. laš. klina =: klika u dveí. val. val. tísky. 'i kánky ve odívají. m = noha. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec). bamboria kofla = zvodnlý [val. veliký hrnec. : kohýa kotata val. kyj. = kocankova nedla klíiti. = -=:: laš. klá- kolebina =. = . 1. : v kolese. laš. laš. = šejdí. laš. = kvtná. koií zlato klujú. = koiky [val. želky. Bzenec. k. kolky -- roždí. kovaria. 2. ohe práchno. . Kludi vésti : hlupu kludi k. val. kocma kati.

kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). kopno =z holo. konárí. na chomoute. vystreny dol (skosité). — stádo koní. Už kopná. Zl. laš. = laš. 3. kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda . Sl skopala. koráb vrbový). kotra val.stý = zelené obalena z kostitý kostí. kostra koská. Zl.milí. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. Je tam val. kopa =. = = kra stromová. = pecka. : Snih už skopál. = ohrnovat' kobzole laš. má laš. :== kontula z plátna. kotek kopená „kopence" a = = 1. . val. val. jíka brabení. laš. nostmi (na kotáre jasenském). hápnú val. kotrlec. laš. . uh. tvrdý. druh sladkých (cihla). kopidol :^ hroba. . = kopla kotár = svými pol2. komár = = = pi [val. = tleskati rukama. uh. 3. podl. kotrbenec.223 — kordovat sa hádati se. pastý koní. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. vybírá zmrzlý jak kot. kosa. rostlý. do kopencuv. zaezaf na barvy ko- louku. je jak ko- hub už enom nkolik koráb). kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. kotúlajíce ním. kdo z Zl." kopla vepovice obec se val. kopanka kopenec vení. klouby kot. bude vesno. jíti. kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. zl. „Der Kiebitz" kartech. korbelek na korábe" zl. = koso : stna id trošku do kostnatý. jablek.auf den Hund kommen. noha [val. = natáhnut" kotáry = umíti. 2. kotja kotrmelec. v níž jest škared upadnouti. „kotululú" zl. rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. koe na : obilí s4.sa též rodit tam na 3. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí. koráb strom vypráchnivlý studénka. silných nopné. vlas nebo uh. vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. lýtková kos. val. laš. Frýdek. proda na koeni korouhev. kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. íkají dti. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. tvr- (ihezdívky. košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. v t. tam kopno. kordybaník = koželuh. laš. slov. 1. kotúla = = kutáleti. kotoštyja = vadivá ženská. seká. = kopec. konár =z tlustá haluz. konopa.ojato. 2. ohrad. 2. vejce vyfouknuté. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. korovika koruna košec. val.

Dub má krajovatú 1. tvrdá kozí kdel hejno. uet teba t tu kamt. val. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. (jinde polí). kozub = stecha :: svislích kei džura. krkova krriia sá == objímati se. pi jídle. laš. val. kraje" : ^ puká (píse). krmášova se = hodovati. káší džbán. kdel bor vyschlo. zahýbati kraby 2. tým žbánem.horka. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. uh. buk hladkú. laš. kemen. val. kemelo kenec ^^ kra ledová. lámati suché vtve. kapák hrnec. val. kraj Zani z kraja (ze zaátku). 2. krajovatý: koví. = :=:: ková kozina ková.posvícení. 2. laš. las. sa rozkíbí. ' a mluviti nemístné. val. krájeti se. treska od valašské dýmky jalovcové. kže. val. hromada: krtií: v izurka zvaná. krabi sa=:=l. na Morav „Kíby" jméno kíbica . adv. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy. krica.sa 224 r. chrást. val. ocelka. = hbitov. krajní noc = se soboty na nedli. : kamt = klamt. : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby. val. keslo — = ihadlo na ptáky. velký oech. . val.kolébati se. krab — záhyb =^: falte. :: puklý zvon. val. -- — ^krtica. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. val. „Téimu kíb srdce r chrást. i -- bláboniti.kotvísa kotvísi koval . též val. suk ve dev 2. laš. kopenec krtek. teeti. las. val. ková. devo porouchaný hrnec nebo step. val. 2. : se v šklebiti se. udeiti i\. »a rukou. val. se. lesní žito. laš. kamt: Kapíš :r= jak hib.se žilou ani žílu). las. = krabatý scvrklý. krev púšat (ne : val. 2. kibina. laš. kemen. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). kápnu 1. tráva. krn kroha : -- kás. hniti: kobzol-> krni. krná kras ^^ suchá haluz. laš. 2. jísti : (ten toho skrápal). krabo kesa ^= tesati devo tesakú. kápat hltavé = 1. namáhati val. 1. drobiti krokevník - veliký nebozíz. Co to kápeš? hrnec tu = píce =. krbatý vyšrbený (hrnec). laš. 1. uh. káma ja])ka) 2. kdo nedobe = ne- stelil. krmáš laš. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. ve krdelu paše. Prodává v kroj -.na kroj drobilo. -^^ suchý strom. kra. krbaa krba chzi. J . krina =^ krtiinec mravení. . (kretí) = kei kulatá. kap: kapí. puklý zvon mlaskati krkoška 1. kesivo hubka. kraby na šatech. : kiklák ^^ kikloun. podl. hrdlovati se.

praštti Snih kupí hromady. uh. Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. neutr. kuky =^ koudel.vait sa. hruda val. 15 . kulíšek sa 1 . baldián. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. val. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé. mi -~. kupt = [)od Zl. skroucené. krúcat prádlo = ždímati. metelice. val. eledíni su kruti guma. cosi krzío (vrzlo). krutá paza skroucená slov. val. laš. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. je krpa.: 225 — 4. - chumelice. kštice vlas. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí. Krúžéíky sa. kuava kúenica. v mase. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. laš. kúch záboj. Zl. — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. val. ku acník ^= kurník. laš. val. kuova nniti !. uh. šípné). kula : uh.zabývá se ímsi.se kui. strom 2. . slov. stav: pl. jísti: laš. ^^ mimra lovk. krza laš. ^= tkalcovský laš. val. kudrnatý. na pólo venku leží. šoukavá práce. v obilí (obilí pokudolené) slov. 2. neposlušní. stromek : kse se kudolica omlády. vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. val. val. slupky kúpelnice pl. se nedobe štípe (op. uh. uh. val. kuavý še kui. ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. kde kdo kudolil (pes. Lže.protiví. maso -^-^ uzené. to je kus osla = veliký osel. Zl. '6. ks žerní = zakrsalý zl. = 1. kulnú kuliku =^ zakotúlat. kundzu se soukati se pi dom. val. ve vlasech -mýtiti. krtelka devený korbel.se. kus v jednom kuši (bez pestání). jísti a pi tom velmi žvýkati. sa = probírati dní. chatr. --=^ krvait krza. kumiga ^7= pežívati (o kráv). kunda se. v- knóa hliny. Mrzlo až kupío. místo v obilí. =:^ kruže. kuka = za vlasy tahati. krsténí kest. -- kúi: (nepraš). kulifaj nohama. kruža krúžlat okrájeti. (oddechu). Dia : za krosna. Prach se kui. kule = doval. i topiti. 2. nuzaiti se. val. . Neku kuavec . 5. kudolif sa--~ váleti se v prachu. - s chutí laš. ve snhu (zakudolený od snhu). val. = krucák kroucený tabák. zajíc). tou se háže z novu. Kundaka ku -^= ma = = — to. laš. všecko moje kupidlo. laš. kudrná. kudolisko -:=. krosna. : spoíta do val. pokrutina. les =:^ vytrh- š koením. Dym laš. Nokrzaj se 1. = necky v na kou- jabka okrájené. skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. V jednm kuši v emsi kuuje . laš.

sthovati se kam. val. vadnouti. Pei- = laba položiti. plátna. pouto utíkati laš. lopatka píst. okvá3. Gajdy sa zkynoval. zelná voda. laš. na kon. laš. prsmyk. ! = zvonec: laš. kuzna. kumacat plati se. droby val. kvíerek. laka iagán laš. gat = val. kvae uet 1. což se dje železným kutákem. labrova sa ^= bráti se. kynoži žily. tapec kuta v popele. val. lenoch. 2. se val. kyka — kys: kyka L. slov. : laina = ==- sníženina v horách. lehké maso. kyja la) = kyjác (dle palice. laš. 2. uh. kys =^ kvtenství prosa. palika na buben. ným krokem. šubra. . nástraha. uh. se = pi- kyjanica uh. laš.. = hrabe. -: naše kuty zz naše krajina. val. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. Kobylí. = 1. vlasy tahati. sluka. kyjanka val. pl. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. hubiti. kyselý: k. kyka vlasy val. kymel kymle = malý : kon. val. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl. do kvíerka k veeru. kuza = kovárna. = oklešek. zl. povalova: val. kvasí (bo2. z ruského kvap peový. kvietko streše. kuzno kváca: = -~ uzda val. uh. a = ohál -. = 1. kiitik 2. kýstka kytej =:^ kvt. kyteju kváda — chadnouti. kuma. 2.: — kút : 226 — zboža 4. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. laš. val. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. za na kyselo pipravené. labnú -=^ lapiti. tahati za kua kuce = opnaka. val. kštice B. klímati. Kyjov. shrs. kveto. ovsa kys klásí = s hrs. saní. podl. val. 2. ^^ kudliti. val. zakuznú — zauzditi val. =^- kysly = kyselý. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. kya.prach zl. kútnica rr šestinedlka. kvys -=: kys kyvota --^ podl. laš. - lahovina schel. co laka) val. r o zkuta uhlí. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. = ledabylo nastavti. hoa. mašle (zavázat na kyky) laš. pod násadem u lelík. to je kyteja n. 3. : snhu padají.

^ panna. léšéí Enom = kik dlat larmo. lacúch =^ íandygova . = . ~ hledati.1. lápa. lešica na tvaroh. uh. lapta. val. : lepka Už darmo lepká. val. laptula = je lepká =:: - maz knihaský. víil.: . lápný. Sasn sem vyletl. íepi lepiša ". lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat. lé vyrostlá se. plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. leškota= Bylo mu zima.o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. nesen) tlachati. láta latovec laz záplatovati. ^^ lískoví. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. = zbúzat. Stodola bžeti. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. letina = sušené letitý. vc le- dobytku na zimu. lepaka. let£=l. laš.pas na ptáky. 2. lépa. Už je hodn dluhu nho (pipadá). lapota — - (pe- lepanec. lepiti. lehnj . lepenica ^=vc pilepená. lepanec iiiyM. silný chlap. geizen. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. (vulgo 15* !} . val. tina". až mu Kde zubami leškotalo. laš. to (iron. laska hlásku prokazovati. lebavý. [mu. lapta. lenúchat sa rr soukati val. uh. Brod. lapaka . plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). = depti. tlie lehký laš. val.toulati se. tebovatý holý. Chléva laty. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. laš. =:= lis = lasice. Puppe. lepák =^ plácaka ui mouchy. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá. déš. kdo lepí. íancova ^. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -. letorost = ratoles. = enom laš.) nebo Nevím. laš. f)abušnatá. - po Jahostaji - lehina droby. laš. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. larmo laská slov.) zl. aby kopce po led nesjíždly. 227 lahostajn. Ty si : udeiti po hlav.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. zl. val. padati: letíš? Nelet tak. lepení. vybírav jísti : = Japoš. lhostejn. o váze a co ^ laika . lepišova := tlachal. „lehký jak dajaká. di pomalu! letíja. (vy])adnu).toulati se. 1 e v n ý rz o cen zl. 2. plotem ohrazené. = pohlavek. - etz u saní. laš. íebavý (plešatý). val. lejava sa: = leják. vyletím vybledlý v barv.) na každého 50 zl. leja. val. — plíce ."' in je plná letní = ledovica = náledí. val. vzíti.

val. lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú. tpytiti laš. lúbif záští. lokmes =^ ohnaš (v. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. píti íúpa oechy iupoce. laš. co vedou obchod svj. letúny (pl. vedli". = pitka pi prodeji.poítati. lišky toce lulotá. . 2. val. laš. val. val. - val. sa. t. velikými doušky. val. liši. val. holata. ludai —- lumpovati. lompita zeti. val. =:- lízna =^ lenošná parádnice. ludské ^^ ne cizí. - lijavec šupák íupí. íupák laš. koho. zvlášt svinkai. líci sa na nco. op. liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú. lisknú -=^ polikovati. lovka -. potom opéenci. slov. val. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné. ligota sa táti. val. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -. hadí.š. Obili rost na • vyvedenci. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. t. val. Leze mi za pahnozty brloh. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. lizák = prst ukazováek. = slopati. uh. lúšat lútoba -~ ourati. Takovým ptákm. val. lisk.. bouda. lítost". ~ plachta. nedobrota. : = dostávají se brky na léz (zima). val. . vyletli. laš. s prasaty. libotat sa. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm.pifka. laš. Ncm. lii*=^. konen stojm. liska. lichý = vetchý: lín šat. : kobzol v šupce uvaený. strojiti se. látka. laš. liša ludském. : ska. liškára stílejí.).228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. z níž lunt =— šat lunta. pije. sa: ptáci. lýkový ])rovaz. laš. lužera ^ luza. na' lopaata. ped losky. trigometrické iosopr mení na vrších. laš. slota. laš. to bych vám zalirýkaía. lobas = šelma. húsata sa lo- — toulá se. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra. slov. Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách. lócha lokati. satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme. na svém. letvinka = vtvika. houlopaata.): la. bu ludský (jiných sousedil). : nco milovati.rád se. Majetek je bu Ilias.í na sebe kusá luntuv. liskavec = políek. li nkam = i= pkný. podl. laš. rád míti lúbí víno . val. louskati. zna- bíliti . litka nmá 1. : = tepe Liboce biice.

male „cifry". lykovitý. uh. ty matro : Ty (po ! . De Slivky sa malí (krátí.. marnice = = 1. zaeh : ninso. marná fáreka. Zl initfn =~ udeiti o zem. dol. praštiti o = teskno. Lid Už sa teho malí. malá. do. laš. -- markotný. = máli ubývá sa z malí 1. las. las. ^^ práti prádlo pra val. madrca malá ženská. rhagnú :^ udeiti. laš." Val. sy- hrubý lovk. marast* slov. Mez. maca pracovati: eali.rozbiti. = míti chu. laš. smutno.: . slabý lovíek. nem smíchaná. laš. vtvika. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. Má hubu . maninou í^^maní. umrlí komora. maryáš — tolar Marie Teresie. maas = veliké mainka — 1. =:= ezník. šelma matro Pokaj. = druh peivu.= dokaziti. 2. mlsný: maholný maholnú. íyžka žabí skoápka. snolka. sýpati. val. val.. val. marchotný = trpký. opav. laš. tem iýpe (lovk. val. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. laš. = sa malovaniny. podmaškrti = dostati chu. pl. riiaga. mandri maškrti = mlsati. maca= makati. vymandri ^= vylhati.roz. kel. zbíti. tant.masalaš. = — las. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti. ho). bouda máry. = = = bezen. lyný = tuhý. val. ten má byte). manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. laš. las. bláto. val. 2. : 229 lygaf -=1 polykati. Co vas mace napadá. až trefíme na u. maškrtek pamlsek. perívka. M. zem. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. maec val. m. = plevel. = : marný m achat" bíti. Píbor. I sa sa na na s - ním handlit'. pomandri koho pelhati. makvka uom : meretrix. fhléb. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky. nemilý. „Pjdeme maú. smetí. marova laš. neád. : hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. val. šmaja. maskrtný = mlsný. . marný hubený. chechlena. markotno na = riiaga. jpst val. - marvan las. uh sa: masar podl. diti se. po macku omatem (po tm). oši- matra ^=: tverák. -^^ machús strašák. liameraka. val. mažga makati val. škobla.

Tam sa zminuli (zmizeli). = hmoždí na mák. me = míti Dos : dobrém i po zlém). = mermo val.230 — meŠka = bydleti. lám (hned). = = „nároky" na metel mámidlo. =:- slov. val. : lovk byla = vlídný. na odbyt). pouhý: jo v Je 1. lháti. do toho nic žádné mátoha nec. „Stela do tvej raatry !" laš. — Muka sa míá jenž shodil kruný. mkkýž jablek. Kel. široký pytel konopný. ==1. [slov. jak by ho hodil do mírnéj vody. mezíra = mezírka. maznú ím = mrštiti o zem. = val. val.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. maza =^ líci. = Nevím. ptkrá místem atd. sul. mazá =: veliiíá šttka. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á. :^:= mrka mlynáova mocí." o nmž e: Milý žebrák sa. Zl. val. podl. mámiti : Neple = košt. mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod. = = samý. mlina nebo sl. kyprá. pl. mdlá chu [val. toho ludu tu míso! . mluviti ze sna. Nezamatli sa lenu zamattanú. dvma deštík. mezúr = ulika mezi metla chalupami. (jde oi)uka 3.nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . píliš sladký. t. mch pytel mchem pobúchaný =. druh mkkých se : všeck (prodá). šaty. 2. bíliti. uh. o chleb. (obejdeme). (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). mrené od mletí. : Tak sa mírka. hloupý. rak. za nohy. mátoži z cesty. kyprá pda. metelice. mkký chléb. žit. Dvakrá mnit koho = pHsniti. [val. 2. místo Na míst ja (docela). Velice — Už sa ich míá mén). odešel. sa mjte. Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. milý tivý . fad. = obydlí. možem.. val. mírný val. 1. = mdlé ovoce. laš. val. din. ti konec ud- zem. meškáni matía = mazati. -. mnivý slov. sa bez s tou výhradou. drobná mouka mokrý. Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. mine-li sa zitra bez déša. [uh. kypiti mlná . Opilý na matem =^ na mol. ídký. val. iných v d- špiniti ! : ruce. laš. 2. pív- asto u vypravování = ten. nho mihotati. zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. ml. zl. koši a hemátož. mchura =: 1. mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. riiéga koza mégá = mekoce. Zl. místem ho prosil. 2. Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli).

: nechutnó jídlo. mladík. uh. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. : mítva mítati. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. las. . : To je mokrý: mocné -- i-oky. mocný])odl. drobounko.makati nebo s em [val. mla . mlága ~. val. val. Zl.mladá mla jemenná. mluvi na nkoho podl. mlazgavý chléb lepavý. slov. . nití = niti na cívce mlacek ^ laš. n. niítvavo = stídav. val. mocný chlap — silný. ^ brane Co laš. laš. val. val. : mrane slov. skovitý. val. v okamžení. morútný unavený Su všecek morútný. srv. mlatec.bahnisko. zebe.m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). rozbedlé bláto : možný = zámožný. mlezavý ^^ šoukavý. zlý. mlnzgnú koho. sa v knížkách pe- val. mlat -— bití dostaneš mlatu. uh. dzecko. — šikmo. laš. podl. oslzlé. 1. vykláda (dlouho val. . : motúzeek Može = provaz. : = piplá- kati. val. cela (tele) [val. která motúz. Už moce rozumem slepice. laš. mtaoch zajíc. mlasknouti. : — nepíjemný v Zl. ma = siholí. mládka -^ mladá ješt nenese. = udeiti Ten sa moslov. vaný: Tam byli cesta mrcha. míza stromová. dnes na kázni mrcha. val. úmorný (práce). . m. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. val. brou- mraše. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). morný úmorný (ved). laš. mrholica "drobounký deštík. mítvem mizga : val. mlená S mlenu všady obstojí. Tak to nemele („nejde"). pleštiti mrcha ssáti : - špatný. mrazí -a mele. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. mrhlka. sa v mížgi ". žebroniti poá mraníš ? 2. motúzek. laš. mazdrák — rozmazlené dcko. može -~ možná bud mláka. mlatcem hora. nadávati. býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo).- mrga -. Frýdek. pa- náek podl. inlazgaka =^ 1. co tepaného zrna. tak : mrazí venku. = nejapný lovk. mleC Jak sa ten svt mele. mkké. laš. by to vyroste z vy- mota: (opilý). mízira mázdra. motáek namotané. je rozhn- mlze -^:r mlze.škared mrholí. mrchavý mrchavé. 2 mladý pršef. mlacova nkoho. shlížeti. val. slov. mostina =: deska lía podlahu.

tlachati. uh. uh. N. nemluva (^^^ Nespala sem.^ti naerpati vody. maafa - mrkva lovk. nada: Tych nenadáte nedáte. laš. rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura. mrtvina. erná jíž se mr= zelný. val. = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). =1^ 1. ranní u hrubá. mrvi=l. nco = zamži. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. mžúi — mhouiti. stojí jak svatý poá (staví). = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. 2. n. myslím 11 hodin. slov. = kdo laš. s maltou s 1^ prach z uhlí. nacúha Nabízli sa eho najísti se. muchar much. laš. mše : ranné a velké - náboženství. n. nabakiit koho nabírat : na navésti. = mrva. val.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . murované stavem laš. 2. - kyslý (mléko). 1. hluboká zem). laš. raury slov. enom sem mrkosila. v nm zasedá. múr trosky starých cihel = nimra. laš. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. 1 „ozuby". -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili). s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. muanka za ddinou. mžúži Zamruž oi [val.. mra). . náboženství . tm mocný (na p. laš. val. laš. Obilí nabírá -— zrno svých bratr. laš. 2. ^lov. slámu. muín = mouenín. šaty = zdi. 1. = zdné. od rýmy).232 mrkosi Uh. mistrného vyvésti. trochu neval. celé nábožen- náelník ^. laš. viti. najísti se. mružka = mryanka mžikati oima. uh. val. . laš. Brod. : Tam nabyl |Z1. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. hlína prachem uhelním. : múti :— kaliti vodu. 3. že je mulír = spekulant. naby :^ najíti val. nabrzgíý navrzglý -^ Zl. 4. nerozumn mlu- = mourovaný. mrvi 2. celina (mrtvá. muryšatý niti zauzliti. Pravili. na- narec nikdy do. nad ich eí. mrf afa. — našplíchati. val. Matka se). mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. jísti (žertovn). muruastý =^ tygrovité barvy (koka). ml stloukati máslo. sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh.

rz:= val se nový). je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. bývá (je o groš. nahalka'' do knihy namazati. : nahotova nachystati. Hodslavice. val. peníze. val. najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa). nalakomíl náledí. ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p. : nadída nosu najéakorší —. aby se lépe nesla. nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek. slov. na dobe ^. laš. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa. naprášiti. abych to kúpíl. prosted izby: na val. se vyfintiti. slepice). dobe inak. mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. štípají. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). nadvázati (motiíze). naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- .docela To na náizbí =^ 1. (invi- námele mnoho mouky. škared = naháa-=l. Hranice. Zl. laš. sa najéskorší modla. 2. moc [penz. -^=- náizbú (jako na návsí). pi nadrasti do smetí. Groš nad- nespal). prací unavený. ~ žádostivý: nadby: nadbude. dráb. uh. Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. prati se: nahtobíl sa šišek. na metat (chtl ho ])Ovaliti). Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. nadrchaný =^ naeepýený(pták. 2. nadýmati. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník . na- (palice). laš. že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala. jež Zl. kterou se šindely z klátu val. pda.! : 238 nádba v nadje: (doufám. hra. Poád' mne naháiá. Byla sem nalíená so. náhlit* namta kým na . podl. kašli a p. nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). Už byl dostane). tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej.sili na sebe. neho = nadrtiti laš. nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný). nalabi nalakomit náledek : naliknouti. nahajka býkovec napsati. nho laš.nejdéle Staíek zádech. Kobylí. = 1. nádlatek (látati): laš. nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú.sebe : Zaal ním na- . naháalo -~ byl v úzkých. laš. na- ítalo). val. nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. nadplátit nadšiti. nahúška =^ navésti. val. laš. nadlaný 2. val.

-. Néni mi (se aby im to ekli. laš. uh. vzdorovitý. laš. Klob. dobytek ^ cizí). Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. slov. napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. laš. schvál. 1. ark kieti. = dobe. najíti. námola = lovk neuhovlivý. namivol se (namíval). napokosý . do- napodpadi slov. podezení. opravdu. žertem. = are = naíkati. následovat koho ^. na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn.nahnvati Ten sa na to nasošíí. : pkné). To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). na schvál. nápoky =. : Pole na - 1 . na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. na píky — 1. = náek. ^== vstíc. 2. nasoši sa na --. obtžovati. se nahnvaný. Tam natých. slai). naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). Dlá mu val.šikmý. na koho: napekali ich. na pi: Bžel u Otec na to nastal.»ialézaC na koho. 2. vc. naprotivo komu í = naproti. napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná. to je na opravdu). mil (namel). puený Kráva námolný = dotrný. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. naporúzi ^^^^ po ruce. kik. nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. mácí (op. — napéká mnú) na schvál néni na 2. = nadutý. po nasku ^^^ po našemu. to na píky. Rožnov. vzacna. tee mu na napilec Zl. napuif hubu nadouti. laš. s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. zem. na- popudlivý. nápas ^^ laba. zaujati se eho pkn napáhlo. podl. laš. ----- (je v úzkých. Frýdek. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. = mrzutá = sú odula. ml ji rád* . lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha. Bylo to naporúzi. naský lovk. Val. to je na obežart (to není žertem. val. 2. námrza namrzío to.:: : : 234 — na píky. aby se brzy napásly. ^=- náhodou laš. a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val. laš. nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. na schvál 1. schvál laš. náhodou najíti.. — všetený laš. val. na vzdory: slov. Sprostý národ. na vzdory Robí to nápoky. naléhati narýknú ^kobzol. : : velebného pána. namivka ^= domnní. nastával o ^= „pochtvál ju". To nni na opilec. napuaté. naprotivá a laš. národa ! laš. laš.

s nama na dvr. . ^^ 1. návala nátisk. val. aonka :=^ na. : nech Pote podl. laš. val. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. . výzvdy: Sét Dívá nmotu. Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. impotentní. 1 mezi sebú nažívajú. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. launisch. naži vodu nažíva val. val. Šel po kraj tak. natýsa ^^ nahlédati. val. na : naskytnouti se: s o. natuený. plevel To natsta kvásek. slov. : laš. nebožika nedoluha obilí je = nebožka. laš. — popudlivý. ma nazývá. nastráži. nebožtík. a byla bitka (han. ^== nacpati : sama nedoluha. sa eho — naboucha. sepsul to. 2. Jo v nauce. Pohádali zme . strachu. nedostatený =^ chorý. názimek vané. zavaditi nebohý = = neúrodné. na to sa neborák ^^ ubožák. poádati Dobe natapa najísti se. nouze. nasýsan. laš. veli- nmota n. las. ati nati. pda). =::: — napojiti se: se. val. : spadnouti: nastražil? slov. val. slabé nedotužný =^ slabý. 2. šaty. laš.Je nehodná. =:: hotová. Kdo tady 2. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. ít ^. val. sa tým chlapiskem. ^= nemoci slabým val. nastrnoži. žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. Brod. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se.stu?" . ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. néco ^^ meri negryfný gryfu". dcko. val. Navalil sa krupice. val. uení. místo na dvoe. laš. val. špata. val. val. la. Je na- nmec -^ nmý lovk. = = nešikovnv. opilý. nech sa podíváme na naše zboží. nepoádný . špata. býti. sra- negyzda ohyzda. prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný. Uh. nošika. uh. nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. na tož := na vzdory. nédolužn :^ churavé. nehnulý =^ kdo se nehýbe. valený (napilý). val. náto díví špalek. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky..235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan). natasít mj kamarád.= na sa zkazil. uh. las. na nmž se štípe. uh.š. laš. nehodný nemocný „Kde máte nev. laš. as. kánský Zl.

^ komu laš. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. Býl rok. roždí. nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt. Zl. nic je : nesnádka val.mrtvý: Ostál neživý. neohrápaný ^= nevycválaný. nevrazí. nadání. který se tžko dlá: tžko láme. neporúzný rúzi". dobyte. nepodílný = co = co se kame. e neumíraný je To sprostá. = nejednou. . nenadání: Z ne- neuhovný . neas neraz = chrast. val. las. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. motorný Zl. spíhnouti. nic. laš. laš.' val. laš. matka a p. vk. n. nic" a za nic. nezruný. val. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný. nezdoba neistota. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see. nevízka n. val. : 236 — neuhovený nelze uhovti. nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. nevražící.neposedný. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. nesnadné nic tu nic.veliká. val. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný. skú vecú - na žádný zpsob. ho pod krk. Zl. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný. jakýsi nijaký. neživý -. val. spejný. =^ nerozvážná. jež dobe nese. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. laš.skor. jak nezvtá. Zl. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val. nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. ---=. — závistivý. neplecha (zvi. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. mi to všecko — nijaký : . ne- nesedajný —. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). val. neforemná. uh. laš. nska : kúra. dcko (^launisch).: — nenadanka nadanky. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val. nospsobné chíapisko. slov.ši. a bratra Hledali. nepohoda. nesnáz. neumíraná staenka. dám nepána sa bit. nepodara -néco nepodaeného peivo.daremný. neví si rady. nevížka: Je na nevízce na váhách. nerky = ledvinky. vši). To ne- na nic hodné. „enom sa to žve pod kos". neskládaná roba -. lovk. dobrá nska = slepice. val. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan). hmyz. (o dveti). laš. neskorší . niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens. n. val.nešikovný. obilí.

který nuzovati. ale nežraly. nudk = najdek. sa lui obéknút Zl. pkn a s laš. bím. : noi nosi se touláš. obíhnút Zl. las. obešly obchod Byt semena obchodech nem. obecnica ^:^ obecní studn.: . obchodím s*- = v as jubilejní . studn. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb. obsáhnouti: strom. obéjza ním obéjdza znalý eho. obhrknú ho obhrkly. : nalezenec. 2. obec : To je na obci . obchodi sa málem ^=^1. úra = slíditi. briillen. zkušený. Nevsta se dostává na novosedlí. : Nukalo dobe noi. k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. dybys byla svú nuznicú . Zl obežart na obežart =^ opravdu. [laš. S ovcemi se neobchodím (sich H. — val.školy Y noliy všeci na pole (bželi). trhu zbylé. konfekt. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo. zcela nový. nuka abych = ponoukati val. abptebon). Zl. m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. novotný — novuký.~ svým pánem. které pak se prodávají „na úkot". ^^ obsáhnouti. laš. obecník ^^ obecní les. Po obde v nohy do . Trefil do hospody po uchu. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se. Zlodj dál v nohy. na mále pestávati. novosedlé = nové hospodáství. (jísti) = la- hdka. nožice slov. O. noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). Ten nosí ^=z se umí iha. Dybys býí svým nuzmusí starati. obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. 11. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo. — nžky. laš. Zl. Píbor. uh. [Frýdek. uriti na nco. nco : laš. wimmern: Chlapec nožnice val. 287 niždi niždí. las. obcat -=^ slibovati. jež má na ob strany svah. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. : ~- potápti. po jizb v se obeznámí). šél. : laš. Zl. val. níkem. — ^ obstoupiti: Dti obziny. koryta rozháže. laš. na šaty.na obecním na p. obecák.

si . = : obídi nco obidný = spoádati. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý". v nov napadlý sníh- = neobeschlo. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše. laš. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš. val. obylo.' Zl. obkolit = okolin. obživa Chodí po obživ — po žebrot. • = zvítziti nad. líbati. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti. jeden krají. co rukama obtlustá obistny. = ledvinky. val. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f. obzoba: Ty lížeš. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). dostal.vy- obrazi nkoho = uraziti. nemnoho (Výb. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257. na oko . Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. sla- obrodit': Strom obrodil -. val = „dobe objezd = objížka. 2. se. na nco obzinút = pro sebe získal." = okounti. dlat nco na obyío = penésti!"). obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. : Mo- zinú? míti. = piiniti se sebe. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. oblak = oblé poleno. laš. sa obírá saže. podl. obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod. síte sa = jde = pokoj jí. pozvali nás enom na obyt'. ošiditi. op. val. obnova val. obsaž = objem. laš.). : Zl. Zl. neob- obut koho ^=^ ošiditi.má mne obchodila. podl. . obícný laš. NecLi všecko sám obzdola. — sní. o = postarati obstární = obstarožní. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden. : odpk pku. obtúli = obudi = zbuditi. — val. obskúat obstarat sa se. obuchnú: Eše bláto val. obojova koho val. okolo koho. = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. oblinec = oblý sloup. = obídlý. Žádného sem nežertem neobelhai. oble = oblek. Pkn stojí.238 jak bota možii — sich fretten. = všady býti a ze všeho dobe obracaf. val. obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. Zl. dostaneš za druhé. . Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. srvn. když pláš I. =-. obyío olmajní lovk lovk — launisch. ^=- Prúgelholz. objati. obsmda obcházeti. uloviti).

odkludi odkorek se = odsthovati. odespa = usnouti. = první deska korou s odseky = z jiného rodu. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. ale odchlady =: jarní mrazíky. Pámb ste si oad nút. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. odraba -— odrati. ocásat: ocásáí. odmáchnú cop. j)isa- oblekem petížený. ste oehlaný. odpoves odpov. odhonek = malý zbylý záhonek. bych pišel. las. znepokojováni. odráBa =. odnoha odpálit : odbit' sa si. las.1. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. val. odúi sa odchlípla. 2. kabát. val. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). rozestlati. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". laš. podl. val. : las. oddlávati dluh. laš. odkisova hati. hráz pi ece. val. val. = Žabí nožky. slov. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. odseknouti. nepohoda mne odrážaía. dm =^ schaebig. val. šak jejich ich odnosili. = odsthovati = laš. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. Ji. odrabaný ==. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. oepif odbil = pohlavkem udeiti. odda = odevzdati. St. = si slibovati. . val. slov. ! odpk = úleva. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. val. Zl. odpravi postel z=.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. val. Už má všecko odbolené (íká o nemocném). uh. zatka. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. lelík. ze starosti. se. las. m. odkatý = laš. redygali sa do Uher. Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . [lesa. lovk. odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. Opav. laš. odprova = odporovati. všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. nkam : laš. = = haluz odstávající. val. jsouce voda nebila v beh. val. op. val. odnáša: Dyž val. pl. Vtr nám -. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. odpal od krámu. oadlý (•pálený (tvá). zpráva. tak a ním odeju (udeím). krsný otec (na kest). otevíti. =-- nášá = s sebou nese. val. stopka ovocná. aby odpudili -— opustili hnízdo. otevený. podl. 1. val. odnava odnést: = obnovovati. odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe).

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

val. Cti- pelech ~ kudly. píci pe = paez pn: kúra. na pomašování. uh. zelí chovati. peláši utíkati.) — peršaviny. [laš. pavla m. ásti val. pstúnka laš. = dobytku [val. = chór v kostele. popouzí. 2. 247 — eí. . pt Budeš sa budeš vadn. = horní veliké chva slov. val. Všecko spaúchá. Píbor. kterým voda „pídí. marýnu. Zl. = peckovitá klada = porostlá hvemi. picova chystati. pestvo = rozpustilost: pšky. phovitý. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. uh. :=: 1. pšo : = pško. budem sa modli rženec. šttiny staré šatstvo. pavichr val. zajeí ocas v mysl. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. 2. snt) Zl. netee svým járkem. pevný chlap ^^ silný.. = peeák : =^ peený brambor. peculatý == barvy erné do ervena. val. Co tu laš. kdo rád po pei- podpichuje. = = vrate. ide do penz. pažerkovat = chutí pojídati. laš.ši sa pchá váleti se = 1. škopík n. 2. kyj. pidlikova 1. = osten statek na pchái. laš." odtéká. váské. phy. pereko klo- uh. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). erve. op. perše veliké fem. ze stny. ze zem. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. laš. péro v níž ševci máejí 2. vije trky. to kúpíl. val. pstovat pstúna. tenký nebozízek. pidto — dutý sloup v rybníce. pezdívkou (pl. kvtník. mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. bude mrznú" když vystupuje. pazdri = utíkati. perútka 1. : strže. pidlikuje = vraní. peen =:=- játra. pazucha = páže. perlík = vehké kladivo ko1. má opeený : laš. = pecnové listy zelní. mainky. ze sudu. za ty peníze = kouiti z dýmky. dláš za pestvo. bl. pchavka (v. . 2. kytka: z rže ervenej podl. panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . barvíi trou barvu. peí = železné péro na kolopépa val. pernica =^ mísa devná. „Voda sa pídí. vtvika a p. = = vichr. val. psnika píse. vypryskuje pídit Voda pidí nap. pichla ==: makati (koku) val. V tch pe- nzoch sem je to drahé. -=^ val. bodlák. nách. pele. nzoch. val. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). petrželí kosinka s Zl. val. kru. Poá mn žebe tu cosi slov. bit. škuf.

piznul. pira = pšinka horská. - plešti (zabiju). zz slov. práskati. se. sníh =v plástech. piplati se v bahn. košili pitaka n: ptání. každá knížka. las. list. holý vrch. co by to bylo „oka". ty pléhni na se poli. n. se. en(^m pletky.odstaviti. hl. (nei)leskej). op. odplekaC =. prohlube v koho kamenem. Jiín. val. hrom kým Osmá to ece. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. kam sa planceš? (po- hrd se. s abych sa piplal.i == plekánímpiichovati. piše rány piší. oka na Kdosi jsa žalován. f." :::= že dlal „oka" na zajíce. pitvoit = pytvati. píatežník zarostlý. laš. = piplati m.) pletky - plaky proráží. val. namáhati malu jdeš). pleják = koš : na pletí. laš.— 248 — pta = = pitka. pirc. uh. — smyky. písemko ^= 1.) Zl. ! plena — - kaz na se- — pytevník. hráz. piznút = udeiti. pízgi.uh. to je pizgra kye. pizlo? (srovn. sel)ú. hmyz a všecka neplechu zavrhuje). pleskat biem ko]). = babrati. Ja neplancil 1. pilno = honem No pilno pijany opilý. „píst". -::^ kde voda zem zv. Kolik hodin ze Vyplesít oi. val. j. tým pízgíl matlal. dychtivý: 2. psaní. ples -^- hloubka. plazit okna =^ nahlédati. špatný — kdo neád piroek tý. písmo. „to l)yly když se šindel strouze. v (s necliuti jísti. kravám. pleka: kojiti. smysle íká se také „hlúpý. Plešíl pl. pitka kdo má val. V témž zl. plachúty tísky odpadající. val. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. platí n. na krku rozepiatou. píta sa = ptáti se podl. nepoádn tak od ní plápolaly. pohlavkem. uh. do si = nápoj 1. toho neplancu. : uhoditi : p. plažak. na (kdo se róchat. n. plazatý ^^ rozpiazený. pléhnút sa Pý Su pitomý. ziz samy pentle.): Enom sa v tom pízgí. vr mi platnjší než dv staré roby. zaplatiti nemže (iror. si vyšlapovati. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. val. To nestojí za to. žt „slzí. pinožiC sa = : uh. val. inouti. plápolat': Byla pipa jísti. : pížgit mnoho vyplehlo. hájil se. soumezek chrastím v kuších. tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. o zem." Nace/ . laš. val. nevda." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. val. plástovitý pracovati. Jiín. co z toho bude. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. 2. krúpkovitý. noži) = die uh. vypínati 2. uh. laš. ^ planý. pizgoi pizgo pizgra pizgí). žebrání. jídle. val. sa n. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di.

Kaša ve Za pQasnú vás svezu. jen si tak „poíná. : laš." plznú rozpjatá: 2. plpota: (zvuk. Podál sa na taka. = piznú. laš. laš. boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. . = sádlo i Všecky poídíl vystí- val. pl. míti í po- = = [ : así. pi dílem: dati : podliti 2. ~ 1. plichta = kuželna. pocmurovat cmurkat) -po- plni. poda sa na koho =^ povésti se po kom. úplnk msíce laš. ve laš. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". pluta. to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda. pocudova hádati se. podarunk dar. laš. neostalo plusky dešové se. sob jdoucí. se = povaditi. Pobiznu opa v. .štivá. = kapka : Plusky krvi plusk. val. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). Kyjov.: . psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. poboky m. nejsou žádné pletky. 1. podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. kdo se nemocným poínavý = dlá. Spoísmy se. Píbor. : Kon Udlamy to plžem najednou. laš. plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. laš. pryskyice.zdáti. plné plátno . plutý nmec kutý. v fem. = fortášská Sak sa enom njak poídíme. plýtko orat. f. laš. ^ povahu. 2. pluhy pí.= hrubé. pobíja na koho štváti. — slov. pliskyica plkat". Zl. plauschen. val. podat sa^^l. pajzem totéž znaí. mu podeptaíy nohy. ])luhy. plkoš. podepta --=^ pošlapati laš. v plnu nahlédat (do oken). podarkova s kým pohrdati. pluskavica deštivé poval. povésti. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). pomoci. Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. mn uh . sa. plpu=roztak plpoce jídlo laš. : = pozvati pl. pl. plýtký = nehluboký. zapraženého plkota i po boku (srov. Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš. plezmero lozplazená. který vroucí) 2 ~ plkota. val. rozvaily se. prodal celku. dlouhou hlavní. = postránky. sa . provázky laš. uplkaný." Zl. pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. Mrana sú na pluty. v plni. pobíznú ho sem. iduhavázima ^ de. stejným pls polt. blátivá. val. 1. poasná (poastná) = zpropitné teleti. r=: pl <lo f m. pluka pluska prádlo máchati. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. : laš. že „oka laš. košile na prsou pobádaf hádá. kon. podbi si boky ím. Zl. val. = škubán.

laš. dlajíc po kosu. podklasek otavka : Zito je potacinlo. popodpalova debíra koho (aufziehen. izok v laš. podívat: dáváš. podložit sa ustoupiti. podsadit: to. op. (obilí). Ty dti sú enom podobeky ZI. -=^ podpichovat. podostek == dos. sem kdesi kivák. podruh jinde = podrostlina. Myslíš. = pod- volek ho podlízáí. na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). ma podostek sena. foppen). hndý do erná = dobe dlá. val. podmancký podmladit = špatný. ubývá to podíváš? jí. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati. [val.posmívati se. n vejce. sám podklasek. podchytnú: On sa krejíem neuí. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). laš. oraka. n. céra na matku. když chtjí sedti. Kde v. Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. lstivý. mluvíc. To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). =z house po druhé podtupky na vaení. laš. podlachmat pokriti též (šaty). Zl. podsypat slepice = podložiti pod val. = podobný: Néni podobný k val. laš. Podsadím 10 zl. iza : se. že podhá- svtu (špatn vypadá).. podgtanný blátem zanesený. val. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. hojnost: Je tam všeho podostek. ztratiti : Poéí (stín). podlý = mladé lupení zelné uh. podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. podoba : Je ho enom podoba . podražilo = = obilí je dražší. Jaš. podstúpít. kvasnice se = trochu do nich. podstolinka — trnož. koho : Syn je podobný na otca. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže. (hubené po nemoci). n- podhrdlek. uh.: — 250 pod = založiti. = sa. podružn vylíhlé. váek. ale on to emeslo podchytí (o samouku). Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. podvodný. laš. podiza se komu ^. mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. komu podrobiti. bradek vepový. podhrdlí =^ podval. podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. ekli by. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las. na- podmlauje déš. tážka.

pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . podveer.- (invisere). pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. : které se chut Hrušky trpule sa. laš. pojedná hruška = (toto nkterá. pojícný (laš. o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). val.= der Strassenrilumer. „pojímají se" na pohutova pohutova. vesno. malých dtech) pojední ludé == Zl. poja za ruku laš. voli. uh. bude všecko divoký pocha. pojímky n. Zl. bude prša. : pohnú sa Jak sa lovkovi val. : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk.pohrýzti. sem tam nkterá.251 podúa uovati se. pojímaky =. laš. val. pochapi se a ustati od ní : = val. Ovoce pochyblo := stromy kvetly. pojmi o ma = vezmi sebou. sa m laš. sa. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati. sa to. [val. pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. pochyblo = pochyba na žit. nezí hnilica. = ochy nadvazova. dokel néni pohdné laš. bami poglempa. laš. p. : = chutnalo mu. podvazova podveer. lovk. pes 50 let pohne (jesti . pojeza dobrá p. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. nkteí Kyjov. pochylý ==- nachýlený. jídlo. podcliýta. poglondat pomrviti = = Obilé val. = pohala laš. = popíjeti Zaal mdlý. to pofidrne. pojedzeu ohledati. = s vzíti. svainách: val. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka . pochura := kdo má za ušima. val. pochciva: pofidrný = pochybný: se. laš. Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. škádliti na obilí. = pohladiti.provaz. piiniti se. . ale ovoce nezasedlo. poglempa ==. di pojednali sa := porovnali. 2. Zl. val. pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti. nebo vedou na pastvu. do ní zamilován. kúsky. pohodný (pohoda) == pohodlný. p. val. ])ohrabá . který hodn jí. píznivý: as. val. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1. pochráni^. pojedno jabko. . slabý. laš. už je sporota pry. uh. pohdný =. = chutné jídlo. poglondané. podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. pojistný: sní. když se zapahují do jama = to pochabté. (dve) val. pohon = shánní se po nkom. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. val.

poklízení ukazoval ochotu. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni.ím to eše pomnitn.) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej. : (uklidila).i)0pukané. poívati. val. v popel se obraceti pokrpai =^ val. rstá) poruenství= testament.nadíti sem sa nepouadála. ponadá sa -. = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. pomía pometa pometala. 2. . popelat = Uhel popetatí. : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. . laš. . rozštp. val Polská polta (srovn. val. laš.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama. Všecko sem stravy. = koutnice. nohy . . že . = poi)rchává.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš. = vítr. = pokušení. sklamalo ho val. : I\I. poura =^ potmlouch. si padla do polohu. céi poprávala vala na strav. poradit: udlati nkomu sa laskominy. — i)ohoda. kládky — beránci oblaka. uh. uh. val. sa mu to. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati. na obih' a zas je teplo. - val. val. pohnouti. val. : rozpoltiti. váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. popaskudi =: poškoditi. : mama jaksi pomarasi (pošlapal. popadané ruce. val. = . Šišky poloh kout Je v polohu.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. pomknnt koho k nuknouti. pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val. =^-- puklina. val. val. poprskává lich) op. polána. na peci pokúška jNolák = polský. (skrotíme ho. popsu = pora pokaziti. nósi do polohu.) sama si — položnica polova polovaka — hon. (když prší obilí pourec. se. potedova poledovica = o polednách = náledí. = honiti: pokWka. vedlo. „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. mlo odbyt. val. emu = Zl. (po- pi ní. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val. to = nepo(papue. trochu porácbané. poprava popravit popravila = : reparátu ra. : studený popelíja. pokluda pokrentito dobytka laš. polátati popeli sa v prachu. laš. pomn. smíiti se. popást* sa na kom pomstiti — se. : do krve) = poasí laš. po- popa sa: Popál sa. Po poklud k vam pijdu.

pospolitý chléb=snédý. potípa koho =z pomlouvati. sprostý. potuno ::= potuteln. postihnut s si: Málo . potípa paná típajú = podezeni. ped nikama. poskla =^ Dlá plati: poškleby. pomluva. devo val. rán. sa : bíd je postavený. ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). pothajú (t. : poštorcem (krajem uli. pošklebek =: posmch r . co má rovný vršek. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. sa =z: bud je potuha. vypostávaný =i vy- pota potato. zaháleti: [Zl. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). : = po 2. poslunité Pošpindrál a nechal. potá Až . pošarvátít kostel. potí- po- = dobírají sa s si : mne. zvonem. poshihova = zaopatovati nemocného. potiskat zz dožat. potyska: pobodati. Mušimy všeci na pólo. v jakéj = poodcházejí." val. posurnúC --^ žduchnouti. Ne- spindi! (neple). šibinkovati. tati se. sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. = na schvál. . pošarváti=potlouci. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val. nouze. potkati. val. mne = 1. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. podezírati. potebovat sa ho. poštslov.manipulus.sem potrhnut sa = míti k nsa. starú gracú. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. že pjde. potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se. — které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky. všeckych poberu na posúša. žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. tým postihl (pomohl. pošut štváti. si :== [si. posmškovat sa posmetat chalupy. si Nepotebuju se postavník -.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. potvora: Dlá mi to na potvoru val. s prospl). emu. poškoditi Hrom vati. dnes velká potuha. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. pošúva ^= poštívati. (taje). postava 1-^ lenoch. pošetit koho z= popuditi. zvoni umírákem). poskípi 86 = poškorpiti. poumo. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. pesúša posme- vojnu. odpoinuly. „kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. = - po málu: troše. pilno : Ež bo [val. Jiín. las. las. val. val. laš. popichati . laš. potysek = kotrmelec.

po vli n. val. : Co poá po poznaný = maliko. povodi povo. = podati. provísío. 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi.). obezrec sa sa. nemohl pranút. val. t. pjiti.) tech praménk. se = nadíti laš. jest. v lese ta povalenina.) pravi (uh. lovk. požii vody poži = polámánu. pozhov = posekati chvilku. laš. (u-) = pevnó šípový vázati. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu. práce (oraka a která se ochotný (flotz). O poznání je to lepší. val. prame lnu a p. = požitek. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. laš. v dluhy). pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). Dostána kí do Dál ani nohy. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. vedený (dobytek).): Zarazil sa (v ei) dlá. = ožiti. po voli Je. zaplatím. povalenina = když lese = lese. : šak vám poznání vtší atd. pólo. Zl. : prajtova tichý. kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. se : Dybych se bul teho pozdat. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. val. [laš. obezierá zváti: mosí považovat. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv. = a po vli. Zl. val. povjedno. pohodln val. povlná. provísio. p. [val. poživa n. pranút nemohl. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. pravaz ze povlný = 1. kuování vel. prask : = lom. vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p. poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. povudi (Frýdek) =' povode. val. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají). prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. vlasy a p. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . = pomalu který prame: roní (prut). Yyzovsko. prata koho postrkem. = zahánti. povdný po- val. hni pkn pranút v záporných vtách (v. (muvili). zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila. = špatnjší pozít : muka. povjedno = pospolu f. (laš. "uh. krotký. uh. patech) val. svých. laš. . = povu.:: ! — (zvi. = na utírání obíslo. laš. ZI. prame pramének vlas. dtaj po vli. = poviják. laš. val. povyk pozdá = zvyk. = ožehnutý : sukno. nemože pranút. val. prachovka prachu. = mor.

odpu- Frýdek. laš. je na prakách -^ utekla (dveka. si chu (pemniti). s nohama = 1. laš. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). na p. = pekroutiti v zdaleka-li. = pejedly . : preljaený (= prol. laš. žumpa v potoce. penocovat koho = dáti noclehu. díra v žena) val. 2. laš. pepáli val. pedvérajšky = pedevírem. Húsenky pešly strom (požraly). " pesthovati se. vést predesta uh. uprdolená ženská. Zl. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. pebíra dráBa: kovati. pedek nkoho. gepekáraný Už sem p. val. pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). Pepálil vodu. je vypostávaný. komu = zaskoiti pebíra nohama. val. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. laš. . ZI. val. úad. préky pl. val. neupracoval val. pedním býti. val. fem Dala na préky. prominouti. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. mní. pektný pekupník haendler. 3.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. též e. laš. vz (skáceti) uh. soukup. laš. pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. p. pebíra na huslách.) = kdo chodí na zad vypuený. laš. 2. val. pemí. peeúra šibinkovati.ji ste = pemandri ei. pedbížky = = = bh bžeti o o závod. pre rr pro uh. pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. = nadejíti nkomu. pepálili pes horu. louky = na podroky. taku pehybinu. Obilí rudu pej dné (pešlé). = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. pehodit = 1. laš. pi tanci. pebai = stiti. laina. uh. led. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. srov. žid =-- ^ poktný. závod. školu. která pehybí na voze = pihbí. peme zimou = skehnouti. na p.ška = zmna Zl. preko : z peká. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. zimou.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p. : U tch (smrtí let val. Unter- pebrat v uenu. prácú ^= se." laš. val. = pleskati. aby ho pedstihl. sem tam neinn choditi. = biisko. peluba = zhla. pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý. = rychle pebhnouti semeno.

'-^ sezvánti na val. . utíkaj. pi- pežúvat = Kráva pežúvá. pikludi koho 1. se. sa mám =jsem pe- svden. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. 2. píkoíze píky: Šél píkoí. laš. pi. Pišlo mi ít kolo rybníka.se: jak perubla n. = trhati rozlézati je n též isté plátno. . Dlá mu všecko na píky . ~ pijíti pikape. ním spíznn).) pecházeti p.. = sejde Pes p. . : chu na polévku. prav to a to). = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. pezvisko píjmení. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). 256 pépus zvoni j)oheb. Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu. pesakoya cely :=^ pprchati laš. laš. : pida se = 1. Ne: stranno sob žije. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené. val. sa po zahradách. polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll.) pesvdenos: týe. se to pidalo. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli. pihoditi Nni temu žadne ti minuty. pízbisko slov. na val. : pidrobova = z drobná kráeti. Dyž na kerchov vlézt. pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla .se mi pidá led vysekaný. val. = pelidnný. -^ laš. píky polem. 2. peruba = val. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. se. pežvykovati p.: .) pichylení . v prstoch sa to buje. = . laš. až kludili se ~ pomalu val. : . laš. : otvor To .na val.útoišt = Ne- mam pichylea. Nátura mi to nepi- dom. uh. prchlá zem = sypká. ~ pikapa Pokáme. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá. laš. . mi se pidajna vc. píinek v tmhle = pítruhiík. pišel mu strach. co sa nám píchutí (na nabereme chuti. peškobrtnú na zem. pesúša sa = s místa na . pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu). val. je už peeená. dati se. pítel Dy bych být vdt. pisušif. pihajda pijíti. do pijdu! (jak pochodím). prchaj = bž. Až pohanka pijde do zrna. pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. sa ^^ ba- pisthovali. více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op. lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu. op. laš. pijechati. de prosakovalo. pesný. uh. pivésti . ostal vojákem. to já Co p.

pivrsknú si pizabikoho uh. smrad. uh. pistyk : No pistyk. = omráiti ranou. val. tabák. val. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. piškrpova ^= taníc nohama laš. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. prohát návrh. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. na se = mokina. promnna vybíjaná. ostrý : pi- dým. prsty pípala ohýnek ped pecí. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. = šelma = sa p. Oko do jabka prolakíe . poli. = piškrkovan. 17 . prohulova sa. laš. : profenti. (hoví). -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf. pro- marniti. Zl. podl. Všady chodí hledí prohuluje. produch na cest. laš. : k prokoráta hovoiti. = nadbíhá s ní setkati. (hlavatice) sázenice = proceství.: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. p. = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. nesvdí. prolaina val. pronadivi: Nemohl z nenadání. Réž piskoila. nco = pistoupiti jí jí. šoupati. když se chléb pee. salátová a p. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru). laš. si Co si máš nad nic [potu. nemu. piradykat pí. val. Zl. pisili ^-- pinutiti. navaila. slov. (protlaené) (valík) laš. piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. ozdobiti.''ada = ^ pivésti.o je p. = ratscheln. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho. Strach na mna pipad. promaškrti = promlsati. pipadnú: Vojsko pipadlo. podl. nemu. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. val. podl. laš. : T. ujala mléka. pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. prk. pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. : námi profentovaf. val. i díví na. val. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. Lele! piskrpuje! = pádol. slov. = pivíti. Jiín. bahnisko. ožehlo. = pi- škvrknút.

val. navot = nedobrý. pucák kus chleba. 2. 1. žebrati. psuja. prostedy prosted na p. f. dovádti: si N- cáky. = okázale. kýchati. pustaif = pustým de býti. do prosíka. podl. od : pua = bobtnati pudío. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. puka biem = práskati. prozrano Bylo proži peníze probiti. = pška. pta Co za = 1. Plí mne na jazyku. psotník laš. laš. laš. plit =: páliti: Kopiva plí. Brod. =r nedle provo = — provodní. prostina prosti laš. pudélko laš. pouzdro. co je on za. puketa prúd =3 místo. dvei mokra sú napunaíé. = šero val. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. pškat := kýchati. promarniti. lebo se: si! : vypalim kyjem. puclatý chlapec pucheina laš. dovádti pupenec: dová- Co laš. dti: Dti celý pustaiíy. v. pruchavice pl. prúa(vy-) sa se prohýbati. psí. = traka. bžte. pyšn = mchý. 4. tam do laš. provodit' si pipta. val. nebo dve. kde voda proudí := brod. uh. uh. pšnivý. : puek difa jak puek. tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. provodí f. voteky puky tlusté. = p. provo 2. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. puek = žaludek podl. 2. najímati: Naptátna prosvdi se. prodavae). = vykázati jemen ze štyry žnice. prta = strkati: Nvtéci. : ži- táhnte. to puntujete? podl. puajú. pšnivec = vybíraný. . = rovina. provodí. = pímiti (hebík). Co néni psané. prosto = pímo se : Prosto laš. Uh. jak Nprovot val. puntovat = kytka. prskat tobolka. živí sa ptaným chlebem. dané. . laš. s val. = páchati. : = 1. takými galgány. to ptáte ? (táže se kupující 3. ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. prošák 258 = prošení mu to psané. néni Dát sa do prosu. val. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. psujka = kazi. =: pršky lese. prosík. prosta Dívaj prosto. kaziti. — Vyprost nohu = las. val. pyšniti Ten laš. v ece. si. prsknú = prtnú. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. okna.: :: — pros. val. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). = docela. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý. laš. žádati žernách mleté. opa pukala = kvtník.

fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). val. kolava. drda. rae = trumfovati. rap = praštti rapatý : Až mu laš. podl. raf ráchat = práskati biem. rapem n. Je zaráéíy koáry. jenž se dává nádavkem. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. putyrka = mosoreek = nálaš. Kel: aet : zpívajú. n. (na jednou). že Už puokejeme = aufgeben). laš. val. rapkem honem. druhému s = drsný. „jací" až jinde skorý. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. rada: Je v rad. : 259 — pypla pustatina = pouš. R. pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). val. majú radu radi: = sezení (Sitzung. pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. piterka. val. podl. puštný. putina las. ráfnú = steliti. (po-) daný. eho je rác (kolik uhodilo). chrastavý rafnú ! laš. dík. (odrachotili v týden pašijový). pyšný pkný (šat). kadrá. šerha. Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti. ráa ranný. (vyhrnou). Zl. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. hovoiti vyadi komu = opav. oprava. laš. výtažný. ticátý pátý) je rádoš. : = uchvátiti. pastý. na ránu cihel. vybývající (na p. silný v tele) vži Až zapíšu.) doufala. porozmanitá hodný. ktelid neužívá). stáj. = pfuschen: pypla). ranostaj = hrano podl. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. [zolí a p. dra. n. polaš. kosti raply. jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. = = dobka devná bez ucha. = rachotiti Z : Zl. pyzda vulva (srovn. = rážeti. putlina = smyka na ptáky. laš. adi kým = mluviti. rápnú udeiti. val. rárohy ras = harabouzí. rachnatý = rapnatý. pyj). šél do rady. ovoce všeci vyraá ven tak raí. laš. daša. val. daleka ran (je prodal (v celku). že se o nás (nedoufali. Byío s tým tak na rape. rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. = úponka chmele. 17* má jména (žába). jinde = huí.. Kyjov. réhož slova spch. Hlete ho. Jiín. . ublížiti. Paseka ide na pusté = pustne. val. na páry.. drá. Už odráéli na sa ho raná tlný. Zl.

ásným initi. Od ráz.) ním). : enova = hovoiti Husle [val. róchat. se: rejkavý =^ sivý podl. iek = zitek. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. laš. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). repetuša =^ ženská. pl. respa -= traversa. 3. uli. jinde cala"). "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. hraje). ráz -krát: = jednou.: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. razgat razit = bíti. v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti. uh. z toho leda trochu ei (pomluvy). vesele hraje). je retka (ob. Dostaneš ezu. = (v. vl. faldovati: riasia letnicu. 2. Bezali nmecky (mluvili). etázka (eázka. Kolik Udeilo raz za rázem.) silnjší. ez. ezák záka ^= bití. Pite Stáli k nám na kúsek ei. rév = okovati. = mlýnek val. ei vás tova kon zpátky 3. trám. a vyretuju=vyženu. 1. ehotala ía : íá = tee. pustile. : ráz dá-li chvála Bohu. plašiti ptáky. uh. . laš. V tch knížkách : jo pokiié íkání. opav. bystrý voda. kaniferku = horská dolina. etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou). re- e: Bý sem s ním v o vás). mluviti. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. kráva. rechna. u nohy do krve o kámen. u vrat a enovali. ohnivka se. : (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko). laš. révek rozmarýnu. voda zástra (šelestila). ražný k. = sthovati. na strom Ta by [jede.) modliti sa a di íka. íka = 2. n. Myslím.uh. epu = poranil palec si Bh. Mli sme ei. který ženská. = mlátiti hubu. které huba Být sem tam raz Lepší epka val. rjecjazka. (val. (lánky). v ei (mluvili si sme Na- 4. že rév. laš. val. roz- eziny = drtiny. las. jizda. škrižlják (navléká se dokotulky). tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás. svítí. na štípení. pedikuje. toho narepetiía. ra. = povídavá = recha laš. = kopyto rozpoltné. (coufati komi. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. ika ^=r „starší bratr. uklízeti. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. na koho = podoben býti [val. krok. (mluvil val. laš. 1 . ráz. ehotat ^= ehtati: se . rebeá. — Jede ražno. Zl. val. (na Maj tolik. ve Frýdku. — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. prá- slov. schod (spadl) 2. podl. strkati : 1 . ratica val. = prudký.

na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. laš. = hama od sebe roztaženýma. udeiti. na námluvách. uknút). roháe dubové šišky. = dlati. rozejít* líko. udeením. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). r. rozapit od sebe. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. val. chodí „za ro- rozbambu. r. uh. My nejsme lidé kúcí. rozína zadlávati na chléb* uh. ztžuje. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci. = = = = koán =^ na níž . laš. = kdo zálety. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. kopu sena. ísný najednou. uli. oi se. repetit = drTeba lískové. kdo se snad ním : rola. osikové p. rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. = neuRobit na juncoch = oral uh. sa val. róchnú. 2. chalupu. vypravováním). bezové. sa = Má postrannú . rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. rozbytovat nco : šaty. — = Už sa nám dímalo. {srovn. i. — ." na = málo zajíce bíti. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. laš. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. iz jedným izem zlý. praskati. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý. róch! rocho. poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim. Zl. Frýdek. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. Zl. robota = panské. kuchajíc. =: role. zadu jako rócha. laš. = rozházeti. Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. remti. robotní = všední . Byía sama na rod. sprchlo. romuti. val. staral). biem fa bíti. val. kvtenství olšové. jež pak trí val. = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. rozboiti laš.: — ísa 261 = asa. a. Dyby nepít. . H. Nic ti p. mosím si rozínit na chléb. e. Rozebíral ho tšil toho. po nich. rok: píštího. asnatý. rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. ai dokal (stáí). srna). f. kotati jazykem. nu= roba robi bama. pódl. rošif : 1. Je sám na rod (jednorozený). laš.šit = rozpárati a laš. laš. rozdrápi dvei otevíti do = = : . nýbrž na drobné. špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. rozápený kdo tak stojí. — voly. = práce dlá. = vypouliti.

: val. = roze= pod = ausse . na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati. Rozpuí! okno. laš. Krade v rozráža si z hlavy." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. s izbu. adra co krkem rozepnouti. zlý. roztopra. rozsypka : Dal se do = na útk. to roztliptala (zersplittern) laš. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. rozšvehlaný provaz tlapou rukáv. všeli- hospodá). rozšlápnouti. val. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. se. spravi sa. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy). nco = vyrážeti r. rozlirnú nažiti. = rozpustilý. jako kán. rozkoípanej cuchaný. rozflanhái = promarniti. blánový = když . rovnobžn : pr- = mrem. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. = bez ostychu. val.262 — rozmigsa pjatý. ddin roztlipta. se : devo = rozšoustaný. Kobylí. rozpust: Kií r. plánky rozplaziC košulu. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. má se kde rozejí. rosglábené dvei = otevené vyrostlé. šantavá. roztopreny laš. val. (komsi. = stapatý. špatný roztodivný jaký. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal.) rozlašene(srovn. je rozený strom = švestky. kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot. rozpovída ein£tnderlegen. rozgajdaný = nepkn spravený. rozkysaný=rozespalý. rozkapaná ddina = roztroušená. rozkvasi sa = rozespati . . zeti. slabá. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. na rozkol = s se kladka šindelová 2. val. když rozšep 1. komu rozpravi sa = vysléci op. kmása). se. — Tam samý písek rozený = irý. Co roztlipta. roztepati." laš. rozjevený že je ramn). rozškvrait slaniny=rozpustiti. schlampet. choditi. rozpilátaný Chodí r. = rozmanitý. div sa do koán. rozzlobený rozkaúený = val. kálá prose stedkem. Sedí tam rozkeený. laš. rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. laš. = = rozsápat^- mlným. laš. sem páru byla sem chorá. roztažený = zepsutý zhum- zlatých. rozroztlapit rozedraný. rozpravný rozpuit: = ený. lach = lump. Najedl sa. „plezmerem. nemožeš í? rozkydati. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. roz- rozrhaga ^=: hlavu. echrati: Je roztrpený jako morak. ^al. z jádra nepresazované.

rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. . potom „mladý les" neboli . p. val. val. : = roz- rumigaf = roura. ujná zima = tuhá. se. : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku. rupka. ! Volek Hrnec ryí (tee). ruba =. Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. podl. nezbednos. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. konen „hora".) rozverný. roztržitka v pobožnosti tržitost. množvava chlap sa k nám pival. Svácnúl elem do rýža. una rozvali = rozbiti rozvalené. : Nun. lovka rozváa: toho ndíáí. rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. dubitabam. Rozváá aby toho Všecky gat val. srovn. struha od eky. bahno. runtova= zeti.ryšavina. 2. rozumy nkereho ho. rozvidna Frýdek. di- voí ovce Jiín. stolu) rue = honem ruí. hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. adj. rozpustilý. rozvera uh. bylo laš. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). jako nepozorovan vydati. = rapavý. so rozednívati se ruši se = se. au8 podl. Nrozval sklinky! si. laš. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. 2. rumraj = undi = klábositi rej. rýnský.! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. vava =: 1. si roz- rozváál ho ^ zrazoval. vy viti dluh). kolem obcháKráva runtuje =. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. „lé". celu ho- ^ na váhách. val. bujný. rupot. ruej bystíce val. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. mladý volek. povyk. Už tam 1. ství: kde se dlí mlýnská stl. val. Tam ryí (prší). rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". (vzíti na na val. : Co undiš. s mígajú. nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). laš. Zl. val. Peníze sa roztrckaíy.kupti. rýž =: ostrý kraj (na p.drvoštp. rozvi zboží = rozprodati dluh. : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). rezavá voda. ruša: = subst. . Okno dinu laš. rumka ".

vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val. po schyti sa: (sti-hl). týravá. slov. bronibory Zl. enem drobné. šaholi sajdák již Valaši = sai. sena. piplichtil 2. s ním na cest = pikamarádil. Schytít sa mu se = k nmu. (níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. mne s žádný iná schytrova. na pú sa (vydal se). = brblat. : dobytku. které se sázejí celéj^nerozkrájené. val. schlubný = chlubivý. ze se sna. zlá. opav. šihla = mokisko . Schytíl sa a . Zl. epa. v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. . Zl. slední tvr). schov schová co = schování: laš. k západu). sáza: sáze veliké kroky. val. . drbeí. schráni laš. šét (sebral se). kdo see . podl. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. n- = byl '-= slabši.li seec. Nemohl to lopatkách. mrholí. kup (na p. hubu ptáky. (-cu) i peníze schová. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali. podl. sekútná baba seniny laš. schovati. : sai = siholí. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. uh. Píbor.samopaš mopaš = dostal se = má se dobe. dobytek. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. val. sihla n. — a laš. msíc = kabela sám: schodí. laš. zabíjí zdravý dobytek. houn. = = drtiny ze pl. Na (-lu) schovu komu da. mumlavém. z plátna val. laš. — Msíc. sarpa chvástati sa := se. léto. sev. p. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. Schytíl sa do msta. ševo = babí schabi = ukrásti. chodi sama (thotná. Vtr sa schytl val. schod: na z bílé na trhy nosí. škamrat. sajdáek = vole schopy: vlohy. seká znasec kterým se seká mená nástroj n. — sajdaka val. t. súmrak sedlatá hus eho). 1. sidla -----^ osidla. — zvlášt za schovat uchovati. hluk. f. žitný opav. nh. [laš. sápati se. (echt). val. sarvaš=rej.— 264 s. v tyi karty). 1. j. uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. svobodna). pak 2. eše si (od prvu zaátku). = kabela = režný. saiC mhlí. sa: schod msíca (poroste. znalec. 3. že se serypatka stojí =: zadek saní: val. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). = skliditi.

skoky = drobný deštík. schlopec =^ ukrásti. vtšinou. laš. 265 pole sihlovité val. Obilí sa sklúzá. . ped vojnu. zápalky. umel.skapaly n peiíáze uh. výlet. laš. opav. škrkaky. . = skrzka =^ skvrnka. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. siholi: mrholiti.sklomený ^= sehnutý. laš. skoleni kolénka. = sesezený. viký ve steše tání pták. chlapec. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. siný rz= hna (nebž. husle. sa na koho spoléhati. nco — pták. uli. = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. na chytání 1. sklonka = skínka 2. val. [val. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). s. val. klebety o kom. nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. skrutek -= povíselko. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se. 2. skínka na chylaš. suky dostati. šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. selhati. mrzutost. laš.íkrybaky živý (= škrabaky. modrý. poli. 2. tak se mnum tak! si- kotalo. . opravdu. |Jaš. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. sktopec n. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. laš. . uh.). Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. . laš. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený. opav. skoriíy= pehnuly.slov. val. val. ne „modré" skekat na koho Zl. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti. sirky mají tato jména sireky. srní. Desky na knize zbortily. = ranný skoro = asn. šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina. se váže pohanka. = skr- ený se. laš. skrek n. mašinky." uh. laš. uh. : =. . Kyjov. [laš. skuit = 1. = Pemeí sili sem. (srovn. laš. šikavka = stíkaka. [ laš. sklepi kostel klenutí. mová. = skolenkovatí. skutkem ^= skuten. laš. Mli jsme skládku na nové varhany. sklep -^ kupecký krám. skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí.šikmo sestihnuté. . šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. . skušovaný --~ zkušený. laš. laš. sivé oi íká lid mor. co zamýšlel. síte skoré ovoce. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš.! : — poli . skláda 1. mžíti. kroupky : skrížlica = kidlice. val. „kruh. skrek = malý. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. val. kolíky.

se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. dokav a druhému na obtíž slzký n. hanbu. smekat. slidi laš. val. smška koka = která se ráda smje. — val. - mlsný. = vrtti. laš. — uh. laš. to za zaváza provázek na sluku. spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. dal. smolár = hr je na kmeni slopati. abych sládi sa. se. moha si Poád na mne slaí potebuje. slampe mléko. smundi = (potupn. laš. (chce. val. = = ženská. : = skákati.) val. Ma cítiti. klád laš. zajíce 2. slae na na co = ne- Okna slzíja. smochlíš? val. ve[laš.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati. žádaje sihad uh. smoli 2. snad (val. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek. foet. Co plakati smochliC = slziti. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. liký týden (pašijový). pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). smetky = prach ve mlýn. [val. tenato. snadný smaži trnky val. .míru tráglich. laš. las. slyšel jsem. = žíznivý. val. síávoi val.: 266 skužak skyda zilo se. : skrblík. as . dareba. : To devo sa samy smoláry.. se slabi = po To su slušni rodiv. kroutiti se. val.) sluka = 1. smochlavý val. = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky. na n. = stéblo slámy slampa = slopati: laš. cítiti: smrad.) smadný. les. : poád 'vykládati. slyše smrad = popouští. = hovoiti. smo- kh sa. hépat hospodu (naekal slamina svolení. obtíž. silná. složný -. Popruh koho. Nemohli sa to kajsi. slznú Cesta = kluzký. slunko : po slunku = veer. deštivý. laš. stech = zpráva : smochlivý. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. plaú = jsou zaroseny. laš. = kluským se stávati oslzta. spolu smyk po níž = sráz. val. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. slúcha ^= slumik snášeti.) = žíze. že se val. dráha. eho sám vydlati. slze: lude. milovný. val. = vaiti povidlí : mu nco pišlo. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. a klády spouštjí. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. 1. povoluje. složitá. mašle.

ohnaš (výrostek). sobáš = svatba. laš. = plaziti se. spái = neubývá). haluzí.) 1. spadek = pa spajtáši = snadno brati. sedka. t. spakosti spál n. i zrušiti. stecha. t. Též o lovku s sodka voze. ukrásti. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. f. = zrušeny laš. kusek laš. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. . obilí. = = zhubenla. = = kroupy. spaté = panoha. sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2. Posócáí štouchal. snžnice pl. báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. uloviti. spánek šípe. val. : sotca. co eka somár = osel (sóca. (z níž (jíž se mnoho napee). utéci. štouchnouti. která kolo spái. laš. spáa val. Rožnovem (spojeny). laš. uhánl.: 267 — spánica == velká voda.). istiti. Ti ddiny sú val. snija sa se uh. — zhodi Kráva spadla z masa byly. uh. m. striti. možný. ruda na obilí. = nebezpená spárách. 2.) 1. val. ==. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb. laš. laš. vznik : Ten : (untersetzt) val. val. uh. val. toulati Hadi smyu. spitku hádka. muka práce sóta. sóta (sócnú). snt (-U. atd. (v. tsto. = f. trup lidský. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. že se mlet smyka se: se se las. . — snažný hrnec. se smyu. ?e. laš. val. = : chodi po spáslý zgíýa (v. spítek = vzrst. val. kým = hádati co se. muka (ne „erný" !). vdávati spíra sa neuznávati praví. laš. soloti =: láti. uh. = s val. pe bez pl. sníti zdáti spáslý Ten je (n. sntivé 3. níž sogan ~. ub. i rychle stéká. strom nemá spítku. pokaziti. gaengig machen. spírka sobný = dužný. sotif nadávka. laš. spelendi uh. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). n. tlný sedadlo = spírání. sáea. = houbovitý výrostek na spáry místa.) = istý. splávje (-vjá) = roždí. snaži =: snažný uklízeti. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. Tuláci se nemže. sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý). neplavuje. spoíek = námel. chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. srovn. snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. abych sa teho dosobít.) = voda hodný. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha. sporýš. pant ve dveích. letuje. sótnúC sple nezbavíš.

stará. = sa lacino. = prkenná bouda. Udlat mu [val. ruce = zalomiti. t.) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy). len. — nejstarší — — auf der StraCe. Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj. laš. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti. vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2. srdený: Byla by veliká. nkoho se = jmenovit plané hrušky). káze penz. spsobný hezký. spus deskami vykládaný smyk (v. : na chytání pták. (prosto- potebou. spružina ^= vše spružné. to laš. rozprav sa srs: Je mu 1. las. Pišel svou správ = za svta 1. konop.) sepjati. val. 1. naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. kaša mastná). laš.) spustit pole svých „záležitostech. iditi. povlny nepojícny. i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. po sku- pášn. (neomalen). Slépka sa když spírání. tvrdý. Na staré teta te let bíiln. Vorrichtung: To je 2. stati starat sa = : zdobiti. Sprav sa a po mnú.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. ve spust schichte).íší. f. dol spouští. = necha spustlaš. op. val. s''ahel laš.268 spratek = 1." spravedlivý = opravdový. šak fa Pamb fae) : srubek 2. má penz dos. podl. petvaovati se Edem sa spravuj chromým. potresce. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). na chytání pták. op. zvláštní správa sa stát: leží). spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. za správn sprej ný (lacino. poheb (na 2. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. štvrti starej hodiny (dobré. = uzda. spraova svabu. elastické (ze železa). (ne- nespravíte. sklípek na mléko. správn: Kúpít správný groš to to správn. Krade ve spust (bez ostychu)." . obdláváním. ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává.) nice íkáme „péro. to proti srsti a di spát. emu laš. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký. po nmž se devo a kládí = = s. tverák šelma. se nemžete 8. = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. dom podl. val. (proti mysli). las. stahún = neohrabané chlapisko. nouti špatným 2. 2. nemžete obléci: diti). ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3.) správa: s. spruhto (pružina) = 1.).

val. kloub. práv toho ani nenadbývá ani nechy.stelivo val. = die Franzen. stávka -. Tak a steho stelit kopytem. stiba. 2. synek ^=- =-- poslušný. 1. polévku = jísti. se — = skotaiti. stížka = trcha. f. strama še ^= pyšniti se. je stížka toho! (moc).správa starost na okrese. ve rení: Práv je vody t. strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. vystiba : Každý groš Ten utíkati. dít kueravé. špehovati. opav. : = stydti se nkam stav = 1. laš. = vybiti. val.) : buje. strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati. stamla sa = hrabati jako na trní. sena a u muziky = vynášelo. -. za jaslami nastibanu. strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. laš. bím (= tžké). 1. Ne- steba pote s námi steba. = stativa pln. stav souken- skoták. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. stíže = stížnos. statený hodný. pl. j. tapec. laš* stihnú Stihli ste dojí.toho stokoio staí. laš. pro- se statkova voditi se. las. stápal pati se. Zl. = rybník. val. stapec = se. 2. . = = strašák na ptáky. laš. nický. už tam prší {-= tak tak že jste došli). hrozen. Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). laš. = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. stechýl == rampouch ledový stempel.soueek. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. stelit lím! stokoto. 2. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. val. stapcova sa na koho sá- = = klá. ísteiny ^= drtiny jeteliny. = že strébkova steba. povaného je kalná. do kapce. stap. koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. stibi = 2.: : : . uh.sí. n. to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. stetnut potkati. stomlacha se laš. nai sa. k nám pí. stíž. vše. = pastý.: Vy- stibe! 3. syn. 1. opav. strašisko 1. se lehkomyslným). laš. stapi sápati sa na 2. zme to (tu práci) stihli (dokonili). ii 269 — stomlachova paludovati se. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. stela : = První stela piva nae- Tak tak. staveek ~. kolénko slámy a rostlin vbec. na ptáky. laš. stelený podnapilý. stihnut stihne = prší šikmo . na zajíce osidla Nastražil na tchoa.

= jest:o. 2. stížavy. = suchý strom. sa na = staví proti nmu. val. s val. strúže žindel. val. dobytku. mezi dvma kámen. val. pokojík. talov. stížehy se: = 1. štrych. val. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. tak pikryje. vci). . (-žu) = = fena. do horuciho pekla. stik cecky. . sušák sušica šindelový. aby déš ne- val. vod : mrzne dobe. podl. jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. už chytá stín. stružná voda ze struhy. = jadif svrbti. struža = = sušírna na plátno. stružek rána draky. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. suché místo (op. 1. súcí. Nestváaj : ! s boku. Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). Kráva se stíni : 1. stíní. stížahy. dev zpsob hob- 3. mokina). strže = „duša* ve dev struk coll. val. sušina stolice ezací. val. [^'itý. uh. 2. laš. laš. laš. (-u) = stonati. = keuchen. n. = 1.! 270 — vádl divoké styka opav. Voda stíní =rx led se chylá. struga = branka. hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). stihnuí. bílý pro- stedek ve vede. = kravské se = staiti = Nch se každý styka. 2. strúhat spaní. — vod sa styknú. hranení sumlit líska. stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. laš. Prosudít ho stíž ví. kik. surriia = komrka. 2. Ležet v suku chystá se na. zvlášt val. stolice na lesní. na koho pomlouvati koho. laš. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). stich. stromlá kdo se chvástá. 2. stružek movaly uh. súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. meze porostlá. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. poli = lusk strúí. To néni vc súcí (možná). = = . = súdi= 1. cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. povalený. 1. = stetnouti val. Spus kozu. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. voda z pod ledu vystupuje. se . Hohenraueh. surmot = = hmot. strýc = = 2. struhátko. = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. súmezek = hraneník. šuše v zemáku. laš. 3. coll. val. mový na vystruhování žlábku v v zim) uh.

jinde „hledí nebozízem. skoiti Ten sebú sýsá jde honem. na dev) val. uh. pišéí ze svta. !). Má veliký svt póla (kus). : = poraditi : se sviník = svícen. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku. 1. svtská. svatveer n. sabra = 1. máslo. podl. (val. = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno). sype metá se. svojský.! ! : 271 svála = 1. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). na svajveer. laš. Zl. „pod svtem"). uh. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. — po prut. musí = svtu uja dlužen). svitná Tam bylo nadál mu pod byt h. Nebu syrový! (rozpustilý). Posypu sa poTen sype pospíchá. svtla zz oi zvi. hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. Dnes néni svj je chorý. plátno s dlá všecko = domácí. ovoc. Až se trochu svt oteve (až bude jaro). vojsky = po = své chuti. 2. = = pásemko vlas. svta! Mnit ho. : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. Co Kde n sa zase šabeš? val. Može vás pod svtem hanba! (v. svízeli sa sviží = lopotiti : se. svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). probírati: v mojích vcách šabeš? 2. Sél do svta (do ciziny). Svta plná jizba (lidu). š. sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). = blankytná. dlužníkem svtským. val. toliké maso uzené. s svá svo mak Vakem. = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti. syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. aby nebyl si (kámen): 2." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. laš. sytá. sv. svdík svdrem . sytný naplau se do systného : = = bily. Frýdek. laš. val. svajve-er na svatveer (k veeru). neni svné." hanba (= svtná. Frýdek. .). veliký kus neho svtský: lovk. svtlá barva jasnomodrá. To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). = to sví: : sviavo svítek: ného). Svitavo: sví. svt (= bda réta ! Och na býti sypké). (kam se hrabeš). sypa spíším Obilí sa si. svtem (škared). maso sviží a chodi svty (tak daleko). šat Naviksuj svný svder Hledí . Pi k Pkn který nam „svin eše.

sted zvadlá. šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. — šrné kvítko Nemosíš = hezké val.sa = míhati se (v. uh. šášnivý = práchnivý. ulamovati: 3. . š. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. bi šalabachta šalenc. Tak t šastnu = ndeím. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. šativý šuhélek := oblázek. šebel (šebla). (když je zánt). „do šar- 2. uh. enom šibe šikaf hati. . Kráva sa šehle o strom. šastikova = gratulovati. laš. motolice. 2. laš. laš. laš. : šrný = svižný. (rýpe). val.). trhati = sápati se. šativo =. laš. snhu se brzo ušace šuno = teskno. . holý. Zl. rána šugélka n.šatstvo. . = ( španlka (hl) dol. = kudlit. šípi = okovati. šamba kus uštípený (uša- laš. vl. tržný by na všecko šrný := neple se do všeho. : : 272 — šatnatý. = darmotlach. val. syrové za vlasy tá- šái býti. 2. šásti = švihati piutem. podl.ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). laš. . dti od v neštovic. ženým. = šramotiti. laš. šantaf . val. Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco. = píka (-lu) na žebi. šamoi šemoi). šíplavo: Mám S. šašák = mokrá louka (kde šarváti laš. Tla sa v sené gava" (sivá) pes. devnatá). roste šáší). stromy. Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. epa tnatý). > kocour. šašina = rákosí. uh. šarpa = sápati. štebel. šaslivý = šastný. šášový špunt šataf = korková zátka. = ukonati. val. šáší. šalek = kolek. kamének. (-cu): zvláštním bytka) . okusovati: Husí patách sed). laš. 1. šatnf -^^ devnatti.. mak. val. laš. šantavá kráva = glajdavá. [laš. šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí. „Ten to šástá" (kdo dobe see). blázniti. podl. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. Treibrad. šáchorka šajgat se. samý. prázdný šihelný nic nni po tym piv. šípa nr draka. -=^ 1.šibraC = = = lehtati. (v.lat = šálení. šepný devo. krku val.. opilos. šásta. potrhlým pásti: dychtiv po nem . šibú ze. je to taká šihelna voda. unaviti: Ve (laš. bystrý. šprušel. co dobe štípe: Stál na šarapatkách.

Vyšmigát mu. poátoho chleba. !: . špeli sebe. Chromý šprt se došprhonil. Zl. Šmátra t/ipati. = nesika. val. nž se hraje. . plísniti. val. šuiurastý tmavo cukru. prut. pichati smavovaC bžeti. špliza. vyšma- hyzditi: 2. = odšpeli švestkový. ! šra ve he = vsazené peníze. n. šmolrka plantati se. chábí. šmatía = . práce. špidtatý = špiatý. bíti do skuliny. špatí ddinu. (san). = y = pruhovaný. choma) prutem. = hledati nco po val. špatným celu initi. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. jímž nožem Nešpihli šíti. špruchla šprušel na žebi.vy-) -- strkati. o = val. ímaní šiistí. val. — Smig ho šmotrát sa — délati.šleta= plochý kámen. šíti. šupka: val. smotrcha šnluh. Smigt sa do sa. šprta sa: Ten malý šprt. ohebný se ošívají 2. Ušmigl snadno pošpíní. šperka 1. 2.šléda. šupenda zaný kluk. . 275 — špaláda . šmiga zr smipec smihel. jak (o chzi malého dítte). = suché chvojí. špížek homole. Uh. šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. šlfchta = plochý (syn. pomlouvat! striti. = mingere cum stre[val. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. spílky = kolíky v jíti. špajdle jitrnici. Zas sa tam cosi (kaboní se). : kamení. laš. švihel = = uezati = slanina. udeiti špindra 1. sinatía sa choditi. Zl. - kluk ušmouraný.šobíat pitu. ==: ušupaný. štabarc = hmot. šráky ^ kšandy. šparušni zr 1. Brod. skrytých místech. šmúra sa šmúe ten as ímurygán val. šprhoni se = namáhav : jíti val. - kámen. cepy. syrá. štraga (do. malichernos. šmignú prutem si : . prut. špára. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). od tlauH boty (ausrretreten).! . 2. nco šikmého. cha- špara =^ skulina. pi položeným do dlka posouvati. špížková sl. špíra bez chuti spíž. ---= se v jídle. zama- šprta: = prstem na val. v drách. nemotorn 18* . ímuravý. od níž se 2. šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. jieblížeti). špíni koho =: plísniti. špihla : ezati tupým emének. laš. val. l. 2. štraga sa = lín. makati. = pabrati laš. = smyec. las. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. val. vršek drobné hladké šmúžek =. skvrna. Frýdek. prsta. pomalu jísti. slov. las. laš.

štyra = Zwitter. šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva. vybije. Ušvácta . šulcova := hnísti tsto vž 3. šuvirý. šupoce (šelestí). las. val. na = pí. švihnouti prutem. šúkavý rr kdo pomalu pracuje. sa šuvi (na slunci). které neubývá. šupelica = metelice. šuchta= šoukavý.). vodu a slámou. = v nose. zbortný (deska od horka). val. htavú švá- vz šumn. val. bez bán. zešuvielý: všelijak skroucený. laš. šuchcu (sich = metelice. kiviti se: deska suto — prázdno. laš. Potatu! : 2. šúrem (kivo) dlati švidrati. val. šúm na roztopeném val. t. val. ošumlý (odv). 1. šúi = nco. = Nebylo laš. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. šuchta. že mu = šupka. udeiti másle nebo md. lenku. : koza bez rožk. se 2. spod ženských šat. šumný =r pkný. — (v. Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. doba šurá = která 1. šuchta: cosi (souká). = kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. saze uprodám i sa másta. šupotaf = pršeti: val.! : . štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti). val. uh. štracha (vy-) stránek = provaz. tož tak už sa fretten). 1. šúá ^= náplava. až pijdu (zabav). Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. na šúr. nestojí Nárovn. šúkavá práca. = náhliti val. švácnú Sváct ho po hlav. nouti a Ušváct prst. naho. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. suchým listem a za po- mu to do tváe. kde máš ca jiti. šúchol = Schutt. laš. šusták z = mch vycpaný senem. šúr = šikmý smr = šúrem. Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. šup. bíti. val. šúla. p. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. dušku kravam. šúé šupa g. = strkati. šuvrý. Hledí šúrem (šilhá). veliký kus ukro- ustihnouti. chrastí. uh. peršavé. šustiti. : : 276 štraga. podl. sa = ani ei. šváca. zbylý 3. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. laš. las. p. = házeti. šubirý. šurpá stlaní. gaval chleba. se. si : 8. 2. 2. šurpivý: ovoce šurpivé. ani suchu šúchy havý. such : šurý = švidravý. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. Nešúkaj sa tým kusý 2. zabavil. šilhavý. = hadry. zdlou- = rudou šustí spálené. husto Prší tak strk šturcova = štrk. nepodárný. uh.

mén vejde. = pošklebek. škobrtel. . (šemotál) = ve vzdálenosti znail. šur = „šui" šišvory ^= šubry. == . =1 : škápa škára škraloup. 2. pozo- schlé. šcutroba n. Lidé Zl. = kdo sa.se 273 mi (skytati). škobrták = apostat laš. škalbina. = štíhlý. nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. Dal. kým šetlinka rostliny. val. Vyšira = posmívati se. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. škodaka Kdo škodu vškoda: p. laš.šiii Zlíbiti se. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. = nco nemotorného val.) škoda. bylo trochu svtlo. sa šii se) smáti — = chodi. šedina vlny. sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. = skoepina. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. 1. než by šípi rovati. do které myslil. = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. kon. ve- = kožka ze slaniny. komu = domlouvati vyškamrál mu. laš. mihotati se. Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo. šiny šijí. = drobounko ^ kieti. sa = = hovorný. = plkrejcarák. val. když leze ze šemra (-mu) viti. val. se. se kože- Pit pivo na šutrovo. špicovaná. =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. (který „se kmital. val. seku múkú. = koketovati. škalubina z erné a = bílé skulina val. [val. se. okounti. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl . od kosti liký tverák. šutrovo = lano: na konci trojhranná. zem). opráskaná. díra v led. 2. Zl. prší. peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. val. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi. šivanica (kape): do šcura na vodu. = šibáni = dlá. sa to pkn šemoí (na p.slov. To Se- mj škaupa.: — sukat = šuká šúplý hubený. Tak obilí. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. se s šerhova vaditi se. zuby se. = dlouhá a tlustá jíž jehla. šelepta = škamraf šeptati. . n. trávu v obilí. asto škúrá. škobrtelec = kotrmelec. šelma: nabíjaná. bývalý mi- lovník. co jen doba. val.. vybijaná. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'. švonce. škobrtek. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). je Provdaná žena ekne šelma. laš. val. = houn školba. šiba. z=. nco = znamenati. 18 . laš.

Brod. laš. íškodobortel ^strjce škody. pede. n^ sclivál initi. dyž má nohou po tatíkovy nošení. škrata sa'(vy-) skrek = 1.hojiti se. škuek škuku skrek: Di. val. skipka: poškorpili se. oštara Kude n. skut . škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. »li. na koho = uh. podl.= šttina. ^ veštti. == vlasy Když ele jako [uh. val. napomínají: Nebude to samý škvrek. =" . škrtiti. školník ^= školák. škrabáky a ptactva. val. boty. zdívka dcka). to. škropce. = škéhni. yal. škorec na špace laš. slabý . laš. val. Zl.. 2. škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. škia = lapaka Maj laš. šk. Uh. scuchati. = ogebova podl. = šlapa. kámen. : na který uh. budka na škrtaka (košt). na polévce. slota (pe- sápati škíek = kíek. . pekroutí. se nco zavšuje. = stará. halouzky bezové. škrubky. vylíznuté. škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. charabura. je když obezuje. se kru to tak. zemáku. val. scuchanina niti sú samý skrek.! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. ke.sléda. pod. skutit == vzdorovati. škutatý := chlupatý. fval. laš. val. ani škruti Nemám se : drév škrkova. škýra = rtati. svj prospch). ploský zeskvrkuje sa Zl. = skroucené (— nic). lišky. s o = hádati val. všecek uškítaný. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí. soškvrkovatí. z škrupinka=skoepina škruty oecha. spolem =ni. u-) = na špiniti . šlapeta val. laš. škéka sa (v. na stonati. skut -= nedobrota. škie sa škíka = kik. škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. val. škramuža [lovk. škru. (u-) koho pomlou- škýra = rta. márati. škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). ty skrku! (Knirps). žehrati. škrait = škvait = = (vejce p. laš. škehá = škéhni kikl oun. se. vrány a a bych sa škrtil ludi. škíta skítek škižla (za-. tým mt škíku. škroba vati. laš. škuba (pas se val. laš. na ptáky. = kuenái. škroša = skín jakou mají na Zl. t.) koho se. odená metla se : špaky.) mlýnský.

tržitý :^ potrhlý. trtoži val. (^z= laš. musím Teba : = netlustá is na pólo. nedokavým : na val. 2. laš. tít jemen na žrnách ^= mleti. trefa . = hašteiti . : trniC sa = nco tutlati. (ringen). Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). val. val. trt spch (t. trvazlivý 2. dlábiti (koku). ženicha).trplivý. deska na teba mi lili s in. val. míti. : Oves iti (po.^ otrava. = tžce utíkati. su trúsí. tulaja. val.smín). Zl. umpala. = poprchává.mizeti. hubenti. =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) . i trcka =^ jíti tryskem.! 279 tratit" sa -. umpa. zpívati (i)0- smšn). tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. truhelnica truhly. ovce. vyhoditi (kartu pi (na se treska strká. nic se netrefovalo. jed. i tuchnú — vadnouti laš. uják býti. tumava ^^ snhový mrak. trdlova sa. u- : O to zme laš. tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti. 1. laš.) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren). bžeti se. uchma soukati se. evandlík ^lovk --- trhovec vozík. = die val. když jsou s cizími pomíchány 2. val. uhela. nemla jí tu žádné — trvanlivý. -= 2. túka = túu -. trbos^^ polilavek. val. nebylo tu je trefa! (štstí). uh. trutina . pomalu dlati.^ 1. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem). tepanina = hádka ulapa. ten to dostane. = tuk == sádlo.výskati. pleti. tajiti. schovávati 3. drcanec. trefy trúnek = trunk. (-= vseli co pihodí) trefy tru. Boty strúdnly. To tržný tenica -~ val. fantiti se. ula. 2. trtoši trippeln. oddlovati túlajka =: ást dýmky. do eho. dychtiti Už tak trtím peháka. túlec Patrontasche. se. val. ! trtoni.sa souditi <lrol)ným krokem. podl. slota. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. tre (je = Klu trí v zámku sa ní. deva. umpák pák. list tuchn. sa vozí díví na trh. tebnjší. chumelice. Zl. laš. trnú: Noha mi trne (brní. tebova^= potebovati. tuhý (silná). - val. val. val. 1. se (za kabát). lulú = pihlouplý : lovk. nco f. 1. (stálý).) trosky trusky muší a housení vejce. laš. trhovisko - der Marktplatz. : he) 3. })álenka mli tepaniny. trpezlivý . trška^ - vybírati. nápoj lihový. A'8elijaké Jas. uh. truhla umrlí = rakev. potrnšuje val. do níž p. tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý.

uderyíy horka (nastala). už s tym sem na to. Noci sú chladné. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. Može na tom úby (pestati). narození Pán.: — upa. by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. Na tom ubudu (mám dosti). tyká = žer. jizda : k val. uda oddati. pích(na-) tvrdo o groš (zle. nástroji. udíra na koho . (utratil). (neobstojí. dotírati. (ne „hluboký!"). nenavštívíš val. ublíži: Ublížit si. Je tysnú tysnú. do do tahu.oboovati. zalknouti: ucjere zr jitní. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. Vil nic udobrúcha udobiti. tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. laš. udrhnúsa =^ udáviti. tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou). laš. tknouti val. zamleti. liso- „týrá" (bží) za tepla. nkdo (mže cizí otrhal). aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. udatný =^ silný tle laš. R. tužil 2. tím 1. sa tvrdo. val. a nepotúrnút. opak: ostí. potížj. udlal). tysa= sirku skvrnka. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. laš. neubude ukradou to). val. na = umíniti se si co. tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. tvrdina = tvrdá. tedy by bu opadaly. val. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). K. spánek tyska = teka. na zimu (otužilý). upka bati. tysnú. = udržeti. bhati. Tyrypitka. = škrknouti. (srvn. Je to na ubytí na tom pestati). zdvoilý. . vnovati emu. peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. laš. Kráva sa udrhía jabkem. se. 280 može prodat chalupy. Je tvrdý nouti (vela). Ryba bez vody neubude. týsa = nahléd- tvza = tvrdost. laš. uctlivý == uctivý. nebo by je udery: Uderyía zima. udístkaný — drzý. túži (srovn. [uh. podl. v val. ty udatý lve!) venku úby. Kašle. až sa udrhuje. slov. laš. : ublížené (od práce natážky). u. úcta (uctiti) = zavdaná. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. laš. tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. tuhý) vati tvaroh. To ubude (das geht an). Uí suchá zem. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme. tvrdý: práca (tžká). Na samé slám dobytek neubude. co tak potíž. uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren).

mrštn se otáeti. laš. se = títi : provaz se už švidravý. laš. tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz.).). = T. švihlý -^ svižný. = pkný (dít. ::^ jež enem akví. sebú = úzký emen. t. laš. švih. slov. tatarský jemen =^ obrovský. slepého žebráka). nco se mi v hlav plete). -- šilhati: = zakrnlá 1. on m(')h prut. laš. prut. hnísti. švihovec — 1. hadra. pomalu.277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. 2. je máslo stlueno. val. knžský. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. zotavují se). našlapovat jísti. tísniti. by se srazilo v kouli). švonda lová. švon = švonec. táráš? val. akví mi v hlav (tane mi na mysli. tarána 1. muvi — pomalu. val. pes. švirga. áboli tacmo =^- honem bžeti. nohy).povykokarabá. jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. ješt se apká. se pi- vazuje pavuza. bhati. val. val. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. jedlice n. podl. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. Zl. las. smrk. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra. mnoho = 2. švehía švehla. vrbový prut. (uh. . : tara ter. tajemnica -^ tajemství. val. = planta se. mluviti. t. val. pleskati. val. š. teelec = hlavní = : proud eky Moravy. = desátek (-džu). éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. laš. laš. . švarné peníze (pkné). talaatky = šarapatky (v. : laš. švrina — živice. vy- rostlý chlapík. znamená ohnuté šev- covské). pímé šidlo. val. sa táhnete? podl. (šidlo val. val.) : = žvanec. tlaiti se. švajco tu = silné. taliga =^ dvoukolový vozík. švirgatý švih = švidra. zdlou-- taras hav. ápa (ápy 3. siln 2. val. val. tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. val. laš. tenký Svatek švarný atd. 2. jímž se. 2. žvaniti Co tahiin val. ^-^ ])odl. val. mlaskav ága makati. val. = živý = pleskati. Oziminy sa akvíja (sbírají se. i::^ = 1. švrlat = quirreln. Božátko. tára pojímky (v. kousky s pazdeím zvané : = 1. [váti. akví mi. švihel švaky.

3. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin. dnes ta. ostrý). tele. tžkého : Heimweh. tóra -— stopa. v Tásla bžela (srovn. psobí dení. nýbrž „hrubý. ja neunesu. = domácí nemoc. je tža. toec tžár to = nco = mnoho. lánek val. tácky). tlaiti koky nebude uh. val. val. tira kde se len a konop toi viti. podl. =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. práchno. (tkái tkaju špiniti. val. tóro vat" -zaá])ati laš. val. tisnú (v pohádce). sob povahou toi. stín. Zl. laš. se eho = uh. podobni. toeek = kloub. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. val. hom. ttafa =~- hama. nutiti. „tlustý itrtm" se neíká. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). tlárka = setlelé devo. prstový. val. topenu. To v. smr : tym torem. tža. trajka tasavisko . trou. (chycení). = = tlustý u Lach znamená tuný. uh. val. val. las. val. val. laš. podlahu no- tká :=: tkadlec. zítra oj id tenký : (pronikavý. Ja vas ntisnu dotknouti. uh. : 2.278 — našem okolí. f. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. (o cizím). = vnitní ás val. val. = tlaší = prší. tíko der ddina je tíustina = = trdlo. las. nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. trachta = [ tlaší (šplechoce). teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. tisknouti. bím. las. 2. teplina : tíúek v teplin Fleische. Má tenké uši (bystré*. pomalu jíti. topenu z kanceíáa. zemák. (srovn. tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. = ervený: íž. dráha. trag lín jití. ten rok = vtr letos. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. taberna- kula. tor ^= tuoa = tí)i. prasata (žerouce). tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec. tlálka n. že psa Král živit poslal tisnú 2. úzkost". val. n. . tovarych : nádenka. laš. vlhkem tleti trcha tíže. traga sa =^ hostina. tlašíja. val. [plátno). --=: [val. tísnoba nouze. kráva. tóna. 2. = tsnos. žvaniti. tkalci musel in). — : mysli. val. las. val. tisku = pilno. rosol. [prsoch.1 houpavé bahno . 1. na tož udlat" komu co =^ svazek. která se toí. zrostly". tži sa ím t. val. tef stáím. tlaše = mokro raci v bot val. tož plátno. na vzdory. z=: : ! . chodník tiskatý = kropenatý - jabko. las. 1.) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos.

zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. úvat. lovk sa mosí úzkobi. jest. utnú = niti se. usípaný = umounný. ucliýliti se. uii. Byla tam úvala vojska.). . : Koníek nz. las. jnilo útcha patit na to. úzkobný jímž se útor lovk f. Na to ho neužije (nehodí se. val. ohnutý (devoj.škrobu! las. té užral.po =r umíniti si. též zem. ! uváží (urývá) sama od sebe. útržek peníze stržené utyska se teskniti. nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). zavalitý chlapec. podl. 2. Mohli se uvija u.pitomec. nemytý Umyj sa. uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se. ušklhnú uškrdnú usmáti. od slunce tvái n. val. laš. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. utrefi komu =-~ uhov (v. po- šaty. úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las. - na válelií = má válat smíchy z las. na rukou: u. koho — posmí- vahnal . uzéíka (das Búndel). šetrný. nemá náklonnosti k tomu). úvazek uvážit = provázek na dobytek. papír. (skrbliti). uzéíek: svázat šaty do 2. utrák. — pomakati.--^ klouby. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. zachrá- uzel. laš. užra — - ukousnouti laš.). laš. Zl. v jednom = suk (slov. = náí^troj. ^^^ 1. (= ukrojil). -- šrky. : skivený. -^=^ skrblík. t. Až vyhoblovaný žlab. úvyšek iz: nadvyšek. kde se zem (hlína) val. laš. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). uži: Tam zme užili ai zažili. vakše je pl. f. by. sa sa sklouznouti. úval n. vystruhuje. val. val. pežita atd. malý. járek ili žlab v devné nádob. - val. odzemek pe u útory = konce duh po dno. vádka ^.vadnice. -.šmúraný! Má ruce ušmúrané. si. V. ve si uvirý =: sprúený. val. vati se. špinavý: val. Kráva valáová deška prádla. to do utora útorník = vyraz. val. utopit: utraka Pravíh ^ že runík. Na to by mnoho. si ušípané = prase. oku se uvez -místo. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. vadlivý := vadliva las. vadný: vadu. uvádzka rru úvod. =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím). 1. = las.šmúraný — špinavý. úzký pl. sta- rostlivý. uzemek.

- vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). vázna = : plésti. vstriti valila pes cestu (hnala (jedl. Voda Valíí vcochma vecpati. laš.. vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní. Aas. vaení. Co Jak k vám pí. : nekuty. do foroty pil mnoho). valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase. jaro : vatrova = plamenem na vesno. mokrý pda. Mamy laš. vaacha : = vaeka. fakule. laš. laš. : pl. v€s: varvasif =^ hmotit. val. na rolu kluci. dobré. = laš. husa vantroba. veselý šátek zr veselých barev. balík. pohodlný. mu spalo). val. Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati. nevili (s bychme sa varovik val. kde bydlíte). Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val. uh. n. otroba la. hmot. když vit: Neví sa ho vynachváii pláe.:=: poslední 1. bychom rozprávli). ohe na lánkú.. vedek 2. -~! (velmi ho chválí). tvr^ msíce. vítz viléjško koly. veselá barva (svtlá). Ten s valil n- sem doma nebyl. mecky ! (mluvil plynné). Ani sa toho najes nesvit. varaja. kieti. 2. co to byto tak varmara. uli. val.š. val. bdovati. pi chzi klátí s boku na obilí. vatrál= . 1. hromada neádu. uhnouti van. vaivo. Už sa nevím dokat." vargosi = naíkati. val. ?>. . nemocnému). tlustý chlap. : = vlhký.Ichnéj. doma (dokonce ne). hodný hoeti vesaky. =:= varche m. se). 284 — mleti h.dobyte na . narozprávat. varmola zdlouhavý laš. = vázanka = val. val. vchný = varga. las.nemotora. vargy vargy. Zl. Varaj ! vdt: vás nevím. až pijde nedla. 2. laš. :-- hlída domu.vagaí. vesno také gavaí (hodný kus). Je mu trochu vchnj (-. valihrach jež se íká se dítti silnému. vesák ulíhnuté : -. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru. dyž o (= nevím. : Mivala na laš. nco v nco. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. Dybyste k pišli. valit' boku taku vazu kam = pospíchati. kus. praví dítti. velikou radostí varvas = hluk. uh. bok. laš.: — valchovat hubu mluviti. vesno hospody. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). dobe nám pes. prostravný. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . • 1. --- prasátka vatrc chleba — gaval. nm. moc váza panochy vazký komora. vandžura -. je vazko.

(srovn. tak že vzduch uchází). 2. svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali. vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší).sa uh. laš. Neukazuje laš. se ptávají. mstnání. se plátna. hromada. sa nkam ^^ uhnouti. schabnú — za- boty na úklad šité. laš. kem). úchylek -^ na úchvatek = p. ukvandaný =^ ucouraný. provaz = uplésti. schabit. když je mnoho . cukru. ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. na uchvatky dležitjší — ukrutný. | ubírá. útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. val. uhodi: Uhodila udeila. laš. Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. = rvali zboží). val. Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem. uklouznouti: . aby ti noha neujela. úkrad- laš. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. uhracnú. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l. jež si svoúhónek bodná uhonila. na úchytku (v. : ujma eho uj misko krdel. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice. vzíti. laš. uchvatky: robit 1. udrobiti soli.) laš. úfám = myslím. trefuje se. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). hromsky pkný. ukonaný = ukrásti. uchyti uchýtali si komu to vyrvati. je dcko. uhurda cest. laš.: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. hrozné dobrý a ukrutn dobry. ujec : ^=^ žaludek vepí. šubraný. zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). se utásti. — = na rvaku. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. .unaviti unavený. uchodif Fajka uchodí (je nkde val. náramný. : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. . uhradnú' sa (pole. sukna a vbec jí na nco mouky. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. chodit (ne- uhynut: zdechlo). lek j)od kolnu. dol. hrachu a p. uhras. slo- val. po ukradmku. . mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. tam. na trhu o sa mosí zlobit. ulaska diéa = uspokojiti. uhrnco- na p. zdali „uhovli".Stupni = dobe. nebo panského. uchlumpaný i= ušpinný. val. val. uhrani devo = v hranici žiti. — ujmická túka. na je úchytku ududaný dudek). ukona -. puklá. dvanástá = látky se ujímá. když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). . s laš. t.) : ukrutn velmi šumny.

val. umknú já to = = uhranél. úadník správce statku. laš. val. Upét sa na umrláek =. laš. upšnivý ^— vybíravý. : Bylo na urvo (na p. : upimnej k ei hovorný. bez dlou- úpku vedro. = val.„dáti si to si ustihnu. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. sjícli.-do smrti utýrati. sa = udobiti. stávalo). urazí). zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. val. utr- upiptané — sa ušmourané. urva: na urvu — na uísnú sa se. úlich ulízat" liják. laš. n. Co tým budete unovat. jako by milos proúlicha.~ umíráek. všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. : laš. val. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu. = ukrásti. uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. val. upáli. mlsný upšniva. = upokojiti. ustvoi = ustvoa laš. v lavici v kostele odsednouti. — urvalý. upiskaný -r zamazaný hrnec. udrímaný. ber a jiz I = uh. urvo utéci. Je všecek zunovaný. = obsiti se val. val. = --= na výsluní 2. upalovat = úpk = pole na upajti 1. úpadek: hrozný úpadek (pád). „vesele") -= na honem. uprhnú: kopaný. ústupek nech. kazoval. se k nemu. umrlec Ty umrlec (pezdívka). usídlit sa laš. urvat se. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. ospalý. ! Zl. Neunujte se). laš. úpr kdyby nuceni. žíkaný. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. se na koho snhu laš. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. laš. Umykni laš. pro- = vazem pevn svázati. umžiganec =^ umtrápiti . uskoit: z upel. na úchytku. uprajtova utáhnouti. . kdyby byli riašého val. od- p. ! vyvésti : Ti synci cosi . umknu se — uhnouti. utahaný. uráta sa -— udobiti se. ušatany =^ unavený. Uh. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali. odstriti: u. val.- :: 282 ulíbilo. upíC sa hodlati: na = rázn to. . abych ji spíše dokonal. upíralo. . val. laš. ukliditi. uskítanec == ušmouraný. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. Brod. na utel. dol. dol. val. Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. unovat sa s - : Hlad ho unovát. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. tu laš. úpky — hých píprav.se Pokaj. = uleknouti úroité svátky = výroní. laš.

= vypiti až na dno. vyby: koho ven lobotu. Eše nevydržál (nebyl val. val. po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. vyápaný déšem skala. val. dundá se z koze. cesta. : laš. co vyhnanství). dítti udlený. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. výmol. laš. vyhamrazi == namáhav získati. si bato. se. kom = : vydubi laš. vydlati. val. vydlati (kži) val. Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. vycíza vati. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. nho pouklá). = vyhnati. výdit ^. Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. vybvypio- vydrža: bití). val. laš. laš. : val. val. vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. vybiti. vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. výfuk — vyfouklé vejce. ád vyhoel. byl trestán). vybralo = jdou na. vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. vane). Vybyl vydváa = vyvádti. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati. ze strachu.: výborlivý raéný. vyistiti. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. 2. laš. vycudova = 1. co na 8Íti. je vybulená (vyvalená. = prokázal službu. vysrkávati. kopcach ten Vybývá nco = zbývá.podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. : vydúpnlý strom vlý. laš. biti. „bulík"). val. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. vydmucha hané vlasy. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). vydranisko laš. vyini 2. vyboži. vybrka —už Ti ptáci se). naproti a ekají. oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. napálil. vylaš. peinky vyurVydurbál sa z dluh. vypráchni- mrana vybulif vystupují. val. vydymova: Na tych. vy- vycápa vycásaf = - vybiti. Vy- vydrda dostati. dutý. laš. -- 287 vybíravý. jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. . vyplísniti. výhranek =^ vyhrané peníze. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš. : se ^= vyjasnilo se. Vydržíš! (dostaneš bit). trest nemoc. výhledný .

v. nm. = vyjezditi. Eše nevyležela. už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). = se : • Vykúšál na (vyzvídal).minouti omyvýchyrná Brod. si ped svdky. val. = : vybiti. vyláta (rána). uchra- vykotíte? ova lem. vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. vykmasi cestu = vytrhnouti. vykoháti vrátiti vycharba val. vat. vykazova: (vypovídal Vykazoval. . vyklidím (vyklidím. se (jako šílený). vyja: laš. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa). laš. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. laš. vínky (veer ped svatbou). laš. z ne- vychybi ddinu -. = vyvrátiti. vyheba komu = vyhubovati. dvica : = hezká.^ vyvaliti. vykarti vymizeti: = vypleniti. val. ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol. vykynožiles vymýtiti. sa ze veníko s hudbou. ja ich = vymluviti se sa. sa z nemoci = zota- nádobu. vykrsa sa val. má vyhubiti v. vykáti. vti z nemoci vykomiza initi. Uh. = val. vykúli beku piva. laš. nemám (plevel. — latanec vykartili vy- kartito sa to. j. (prošel). vykli sa vyklidi: heva. vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. zme to. Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. = lit vybiti. val. Zl. že Zle mu to vyletlo.. Vykázal všecko. laš. podl. nechodí. (s pole sklízeti). méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). vykázal se"). Nvyjal fajky z huby. sa z toho vymotává. . — vychraova = v. . . na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). sa = vyhynouti. vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). kde peníze laš. z n- eho: Navyklí val. sa uklízeti. = vyítati. = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). vyhryzío jevo. nic. val. = vyliska. vychráni šaty == vyistiti. vjjiska komu biti. Idu (jdou = pojte) val. n. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti.: laš. vylett špatn vylefét (dopadl). laš. vykada moci. vyhúca viti se. hmyz). škaredé. laš. sa = vykáti = vypraviti val. vychlápadíaú. nevydlal. vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. . — Vykrucuje se). val.

bii. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1. udláme vlahu. nákaza kry stromové. vitrú. jež odevšad vnit málo kde vené. veta las. [(zle)- nástroj a p. vlái: na hnízdo. v cítil se užívá. vozvka=^ vozová cesta. horká. bych ho vidl! 2. prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. . Když prozvíažuje" se studenou. val. vtry = ichy zve. rychlý. : vede výmluvu. výhon na zlý. vládný Pták si vláí -. n. [laš. místo. uh. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. jablko v sob er- v sob tam s boles. laš. . Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. se chová. vol nevol = volky nevolky. prut. nemu. val. vid: (ohál). uh. ovocném strom. Wein vtoži Žil s víru v uviti. byli sezdáni). tyku a v nohy póla. Pkn veš si" pkn val. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica. nco (sich in's Mittel legen). bolelo vidíku (kde by to bylo vidti). íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium). val. nejistý: Bylo to vikovite. hebík. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler. vidák: vlžavný =^ vlhký. kterou vidti. Na vidíku (in Necht to na val. vlhotina . val. s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. metla. pivazuje. laš. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. 3. Viset mn s hubu. = úterek. val. pohoni.nosí rebelka. vlášeé vlk = kytka na = žín. na muchy. dobá. vlašenka (pácnu) laš. . vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. vložiti vikové. vicherný = znamenitý. Šlo to vikovit. val. laš. . vinu listí ( vodka: na oi. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). (žertem) muka bírka. 2. všatka kamen. vichla. vozíka = klouzaka. vinovaný — vinen. viza dalekohled. 2. místo.za laš. nelibí). vodi = pohnek.! 285 — vitrál vés: takovú vede. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). vidík. = vlhkost. se: ve stavení. : zem. planý = 1. kvt lopounu. mynáka pl. nm a p. laš. strana. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. nco = uviti laš. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. vise: vitký u na nco = — ). sa vinový vira : sklenky. vincek kamena. uh. vitra = bezový provaz. [val. níž = hybký.

j. vrátil. Vybombovat si! (špatn pochodil. (die Falte). vybiti. (v. = všelijaký. vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. = rvaka. není to dobré. vrhy oechy.samohlásky píliš . uh. vybambuši na vrch val. ti vrhyí opatrnosti). s vrátnica = deska ^~ na vrata. :== pimti. val.se ma s vraví. uh. : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'. viápený. vedem všelijakový všón vtorek v al. val- vredzišiar ^^ nadávka). modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val. aby se vráti koho . vrh =3 poítá j vuci vda). t. : las. získá). = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. vrch: Všecko na svtlo. vrázi = vrzati se. On \adí na . laš. vrba úchytka: vrzulka = fryžula. vrátka ~ oplátka val. spolu. vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. val. meni. vredyka kam = vesthovati. jieraten). vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. stížený [vlk. uh. sa a se! : vrba na trhu). ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. (-te) =. laš. : Vtr víská = skuí. vreco mech. vískat vírající. podl. 2. . sa laš. : ním. vysvtliti.. vstúpi v nco = vložiti e. na vrátku. nic z toho nemá). vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. vrch stromu. : vuci (z (=:^ nene- oechy. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo.mladá veš. to vgata. val- vrapovaný vrivá voda uh. vrazit (v -. vyjde vybarvi :^ vyložiti. Udéíal Frýdek. 586 vrapy rr=. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. vrch : 1 . Zl. Dla se nvuci ~ =9 atd.): po ran. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. prodlužovati. svižný. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. ovoce). nemožeš huby zavít. vrza =^ klábositi Poád vržeš.: — vrap = záhyb = nábry. otevením dveí. vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš. beim Scliopf packcn. men). vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. (ist vúpaty za in'm v patách. [val. val. vravi na koho držadlem pro levou ruku. obratný. val. :=^ vypyH^^vati. hlavn. jedním vraž vraže. val. Tam ==: verš. mu — t. ukliditi. vích =^ tam je toho velmi mnoho. co na ra- zatoíš ! laš. las.

vyadit komu = ublížiti. val. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. 19 . Vyadzali lidom. vyádza = : áditi. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. pínati). : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. laš. ona taká vyidna. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. vyíúpit ^= vybiti. rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. val. nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. boí se. vyáca = vyrái sa: vybiti. = mu vyráíl vyjevil. = vy- hubu n. Mi to nevyadza = neblíží. hmyz. vynést: hus.: : 289 vylízat" rány. vyprúi. výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati. : plevel. nco vymakoti líci. hašteivý). ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. obratný. se). vybiti. val. val. vypuit. laš. vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. uh. vyúra = vyslíditi. vyhu- Chodí na výrobek. : nm všecky laš. laš. vyrócha vyoháua =^ vybiti. výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. nadejdete. vymrvíl (vymotal). laš. vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). = vypímíte. laš. tak ražno nehnal. val. = hloupého vymámit = herausschwindeln val. -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. vyobracaný vycviený. Leží vyprostný=na znak natažený. vyrafii: (vyvedl). Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). = sich : steifen (vl. Nevyazaj mu neubližuj. vyiuska vybiti. vybírá deštice z kídla. slépka už sa vynesla (už nenese). v. prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se. ale sa val. laš. vyíditi. eho : Pora sme Julku do dochtora.. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. laš. = vymíniti. je na spadnutí. z vylíže. abych nkomu vyadzal (svárlivý. peníze. ziz vypohodi lenošený. (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí. Dm na je vyprúcený (bruch . val. vypúa: nkoho Sen sa . vyskoí). vypostávaný = odpoinuly. neškodí. vypeova. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti. vyprúat. výadný: Dy já nejsem tak vyadny.

izbu (= vychráni). sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti. schránil (schoval) vaí.tmavomodré. výsky(gen. v yškobrti se val. se laš. vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. vytoi=: vystopovati. vysmykovali srny suši = táhali ven. vysmta = vybiti.=vyšeova sa. vyprahlý. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. vyšeova sa: vysmívati se. vyítati. -di. posmvaný. vyšmarova= vybiti. se (vyneádil) laš. m. val. = vylé- vyskytnouti. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. m. vysai vysaci. Sotva sa vystasíí. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. na p. komu co = vytýna táhnouti. = vyrostlo bez vyškérasa. val. . val. koláv. val. vyrozumný = vysplý. setého. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. vylomiti kousek ostí. r^- posmch. : buje. vyšéi zuby = vyceniti. na svatbu ekajíc laš. jako kmín. val. plevel.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. vya vytkat' vybiti. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. vyškrata ^ vyhojiti se. laš. laš.vybiti. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. vysoké sukno ^. vyšústa laš. lovj kráv. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. ukázati zas sa = vytluená. jimž se vytru- mu za kudly. vdolek = vyschlý. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje. laš. val. trpy (soužení) val. vysmykova: Byli slepií ! Zl. vz na rovinu laš. laš. ubrániti se nemoci. smy v lese. = vy- vystrkovat' kati. vyšrbi kosu o kame = ozubatti. dostati. vysnaži = vyistiti vykliditi. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut. vysmýi= vytáhnouti. i = žlábek = (járek) nástroj. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). £. vytrápi: vyjezdná. vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. vyšuhraný chléb. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti. výstavek =^ strom nechaný. las.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. vyštahel —vyouhlý chlapík. sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl. val. se rád vy- nco na laš. = : .

odkud = Ze vysvoboditi se. vyplatiti. = vyplila. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). Vyzízto slunce (vyskoilo). las. : = aus Art pežvykujíc). : m 2. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. (mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš. vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). las. suchá osoba smr. žúvá z pod kabátu (cpe ven). z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). vyzpíva€ jídlu). Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). vyzdravnú okáti. vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. nevyváajte. vyzváa komu -= vybiti. vybaviti. 19* . si co u koho == na dáti. val. vy nadávat i. vyži vyzut.výitka budu za to vytyk.: : — vytrta^^^ vybiti. val. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. vy vála sa z dluh=zbaviti se. niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei". Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. dovádti Chlapci. vypravovati ! ke kuatom. podšívka sa vyse. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. val. vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda). vyzubovaC yvede? (co toho pojde).zíti. úvr zvi = na sa: = vycingaf. vytrúsi peníze = . z nemoci = okáti. kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al. 1. Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. : Ty to zrobiš. val. vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. Tu je vyvratno. Ide do výžinku. astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje. val. vy vazova = utíkati. Vyvrhla sa ze všeckých. vyváat=:l. podl. až N. vyvi . Vzali to zelí. vyzíblina = hubená. Vzal na vojnu (dal se). úvr z val. uh. kvoka by ti vyzobala. Vzáí sa za poniníka (dal se). mti =:: pomalu zapomnti. vyzíbtý iieb = vzí Nevím. val. vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. z vyveti sa eho. vybiti. bere). vyulápi == nco hloupého vdti. Vzala chu na Spánek na vzat. To vzalo penz (stálo). (vyšlehoval ze zem). co Vzal na si nho zlos. na p. vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál . ztratiti. ju tam vyzdvih. Vyváajte nco Vyváat pohádky. v nebo vc. z nesnází. leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. je las. e. (zisk).

drak) laš. val. srvn. laš. lúka zaboenec škarohlíd. dosti : záminka. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. hraditi. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa. náruím zaguma stál. jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. = udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti). n. zabachtaný = kdo má : na sob laš. laš. ." . zabiják = lihovina velmi . drobné promniti: Zadrobíl ptku. : zafrajmari zašantroiti. povra. laš. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. : všecko je zaamšene (verrammelt. Zabud se od rána do veera na šenku. mu to zahájené -^ louce. zabliskova = zhlížeti: Na = škared. zábobon. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. šlená zábobonka smyvc. zapov v lese.: — 292 Z. . všecko zabrat (na kolku v ní vraženého. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). p. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. laš. = podnesená vodou (srovn. Zadrobte mi! (dejte drobných). = zábarku. když smyslí). tým. zacafraný =: zašpínný. val. laš. rozebrat). zane- : (^zzziz smok. laš. = zábarka. starosl. Zabít by sa za masem (velmi rád maso). aby tam nechodili). laš. glon.zanesená bahnem. kdo se mnohými peinami pikryl. tam dotú zabýí ? zima. hlen). za- sa dobe do háb. glén.i zaby: Tam rozleželo se mu. zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . val. uh. šaty laš. zahabané ? zaházené. silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. laš. zaamši: Nlza verbarikadirt). zabrat = obsáhnouti laš. zabluka se zatoulati se. = = : zasmetiti . zaaclirovati. zaglanný pluh = zahlinný. : mnoho obleku. zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. = : zapomnli. by pevné val. zaandra = zašplíchati vodou. Neml sem peníz za- silný uherský tabák. Nezabíraj sa nad mám val. lovk je zazapomnlivý. pomluva. zaboené Hledi z. se ani hnut. jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. zabrcaný = zaházený. tíka zabliskovat. zádrapka val. Do sebe zabraný (zamyšlený. to zabonil. bajka. n. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce.. laš.

nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. = m val. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). dvei piraziti. [val. zajatu vedlo. záholivý umí „zahnaf. že neide.. zajda — - bemeno. zahrabati. : zako- na z. dobe mi to vypadalo. val. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. kivák. zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. zaklajn na besed se. 1. když hlava páry. = zastávati Zakráá : zapackova. na svátky. val. nše. zahrbol- — uh. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb. 2. = -. val. Cosi ho zašlo. je zakíbená . = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. zajikat sa = koktati. Dycky to zakráá (omlouvá). zaheba. si zajaina ené. laš. zahoe z zahrdlif. val. = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. zahybák kudla. v chumáky (kíbky). lesi. =- hrbol- Noc. nemže. Boty na trhu koupené. se zakopává laš. . si zajatý = nemocí val. kdo sklíen. podl. Sem za- chraptivý. (zatajiti.o hrbolec na cest vozem zavaditi. val. = Potem se to za- íovk. laš. tým handlem On 2. nco laš. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. op. uh. ==: zalituši koho silným ením zabiti. zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. . zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. [kludi? laš. = mošna. 293 — záchtivý = = mlsný. v chraptím. brknouti. zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati. Zakopal sa dobe dail. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti. základka: vyjeti pípež na pomoc. zachlopi pivíti. vaí. zachystat sa aby z teho vertuschen). tma zašla. tak : V takovém zle se nám Být velice z. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. kdo nemá nikdy dosf. komu : se všeho chce. = „zabazuje". laš. zasedti = : nad záchodem. val. západ Už je slunce skea sa.vyrostla ochranu). zajímat koho = in die zajdák treiben. zme zahodi sa kam = zajíti. Enge zahrbolcova . laš. val. sa sázka (die Wette). uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. = perozuje když se nž zavrací.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. Zajímaj =. zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné." = piinlivý.

laš. z atuši zapadnut ztratiti se. Nzatavaj laš. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati.) Co zámluva =. zakuri v peci = zatopiti. uh.) . do Zl. zabiti (Garaus machen). Což sa budu zadrápati. zaškrdlý. f.. zakúlaný r. zabiti (prase) zamuždi : laš. laš. (-i. sa zamakaný od zaný.zamazaný od koulení. zamatle. = zakrsalé. zamatlati. uh. hodn vyrostlo. zálety. mreu (omdlel). zalapat laš. zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z. = postihnouti kde zmizeti. áe založil do teho. val. zatepnút = zabíti galarrda: (králíka). ozdobiti. blata --- zamalaš. zálety zamží oi = zamhouiti. zákrut n. se zaosái sa val. základ (fant): pikryti. že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn.) (usilovati. která zádry. bhnu. (zami oi). zaod = záloh =: sázka. dyž už sem Rolí sa zatúilo. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko. padajíc zavsila se na jiné stromy. zardly lovk. = zádr v devné nádob. žala vat = dopalovati. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. jako pole v lapai. dozírati ! lený v šátky. zamarašený = zaprášený.: : — zakrnúsený zakrnlý. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. 2. založit se eho laš. zajímáš se. = uh. zakvasit na chléb = udlati kvas. dobe sem z. zalhavku. m žadnej zámluvy. zákruta 294 — = oklika. = devná nádoba má zálupy. ich vychoval. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. závj snhu. zapáit sa = zalíbiti se. val. ostalo Zl. [las. po zasetí hned zamrzne. laš. zapálenc — : zapálený. [Zl. laš. pjde na nese. by se v louku promnilo. za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. val. úpk. zaonai ale též ^^ popraviti. = dáti zamatlal. zame 1. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. zakúí udidlo. tvr). laš. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes). Zl. = místo. zanese = obtíží se. -r— záíomka vsaditi se. val. že laš. zapadnut koho Zapadla ich tam. = dobytek : = sázka. záluplivý (putna. val. kam slunce op. sa zaonail ^ udlat z. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. ikata.

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

2.uché ale neheje. z. = prožiti obilí : zvrat. podl. oraka desnísti. zuberek = sýtko obílí. Zvrhá sa toho n. zvrhnut sa po kom=: 2. na Zl. zvrtnut sa eho = zpáiti se. Sak my sa zvetíme. vati. zvrhl": zuby = zhodila. 1. Zl. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. ve fukaru. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. zkazil 3. svitám. val. 302 - zvidit =^ vypátrati. zvyaj. hueti (syn. zradlivo nebezpeno is zradlivo. zuna rua). laš. Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. zamazati laš. : Uh. srostlé. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta. (z = vlády val. zrostlík. zvetíí. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil. Brod.toulati 2. : rampouch.slunce = které laš. 2. laš. val. se =. = vykikoOrt: jímž se istí laš. Art mend. zajíc. = krkošky zvoía a >. se: Je = uzda. páí schlagen) sa se: 4. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. sich nach einer Seite hinneigend. : Zvít sevíti. zvoní se . sa n. val. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. sebrati se Ten sa zahýbák." laš. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. v pátek v 8 hod. poídíš. zvrec val. v zim zvonoviny roždí. 1=^ z nemoci. zvonit zvonit se. rumáka. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. se zvalito zvalita = iti se. ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de". zvongel sa to. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. njaká p. zvorýga. „ patko vo. obyejný. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. požaluji na t hrožují si dti školní). se ze škody. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. eho. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce. zvali. dv jabka. 1. = stechýl.: — zpustova := zkaziti. nemoci) trnky a p. = obyej. . zvíe dáti ! vbec. z eho Zvrhl sa ho (odekl se). zrostík n. je srnina. všecek zazvonny. pod). zybák laš. kudla. nabyti. = divoké uh. val. sa zvtadova zveti se opav. z toho— zpíká se. zváživo = bergew^icht laš. val. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo.

„ za žádnou cenu "). s vrchu žabi sa dlati se silným. žibrovat sa = káceti se žhravka laš. stumpel. ' žbrunda ž. mokrý. - rampouch. : = stechy). všudybyl. vodou na mis to. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. úpnliv prositi. štouchati. ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai. idu. uh. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. drbei. mne). 1. la- žduchat. ti žgru. knihy. tupá jehla na žebrák hubené). žatva val. val. n. facka: Dám podl. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. ždúra. nžgaraj vati. jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). židák uštditi.: ! . val. binku). ! 1. 2. laš. žga -— skrbiti. Záp. 2. živica^=l. laš. zvoniti. píchati. žabinec = íní mušle. žduši. žingla = tlustá. Dáí mi . se živiti. = = : 1. prosím a. : 803 — Z. žbrúla. žaludek kravský má žitký = navlažený. žemra nkoho nco dotrn. = bídn živáek = 3. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. _ báchor. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. komec. žídlina za žamra n. Opav. = posmta. žabina. sliz. zvongel. nežab. žigan val. živá duše Néni tam ani živáka. laš. Opavsko vých. = žírka. [laš. žebrova želivé = = tenká . žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. 2. slabouká chutí jísti. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. žabica. krok židný. sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . kdež je a vc žabnál : = žii=l. dobyte které dobe = žamra) žgára. Frýdek. žgra n= živký = vodou nasáklý. devo trouchnivé. 2. epec. — se = broditi se. = že. židný chtivý. Zivú mocú chéí to mt. užívá. turkyového. pojeny. živaiC sa živák . val. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. popichoholá slov. pryskyice. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. žír šrek. . na m : Zgae na (nedráždi m. las. vého kláta v val. val. páti dožii^= dopáti. palice žihavka kopiva. žihadlo velí. Vlee tyto ásti židáka. = žídelné Mám eho laš. bryndati. = pelévati ždui I žignú žilavý. životní síla žgoek " klasu Nemá val. živice (=: kenu. žbláa = blána.

val. = 1. kde sa poéí. val. Eustachius bral se hlouposti: 3. (jíš). 2. = = horšiti kal. všecko vyžvachle. kalná voda. ! žmolíš? = chumá. pežúva = žvýkati 1. mrkati oima. = rtu. zemí. žvachía klebetiti : = žuchla. žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). žižka slabounko val. ovšem (pisvduje). po- žížmo ž. Co poá žubruješ ? enom zvala. = mžikati. Živý (živá) = slabá (o káva. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. K vyklebetí. val. žúía) 2.žn. žvýkati (plácá). . žnica=ržena žnoucí. = kalné. se. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. Co on žmurka oima co žváchá lilek. val. lidí. 931). = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. dobytku). hoeti: Ohe žižká. domlouv 1. žvandra = brbleš). = žový as = ve který jsou žne. Pivo jak žúr chrobakv. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. žmoli: ptactva. živu kapeku. žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. 142. žuchta : dalekých stíbro pravda. žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. Výb. žnivo =. ty plésti I I. laš. 2. Nežuehli. neezala žvaniti. = hemžící Co to = ežavé. obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. (odmlouváš. žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. vati. Pass. ví. . 1. myje. pleskati. živé buchta (nimra). žu. bezzubém). (Práv tak ve st. živ nevda Tehda co iní .

Pole a polní práce. an orá pdu k obma brázdám „rozhání". Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem". ve sklad. potom naorává. neúrodná (val. nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš.) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko). op. 20 . planina. celina =-. novina =^ pole z louky nebo (laš.) mkkoti (Zábežsko). mrtvina. pláava. Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera").) zem. zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli. pohákuje „na ukosinu" (šikmo). vyiiíuje (val. 1. vzdlává. Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov.*) vrSanina. ulehla.) vrhne. poslední brázda na záhon. která se oe. ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá". spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem.) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las.). Uho „co z pastviska vzdlané. pda planá.. povápení. proti neorávanému pastvisku Vedle pole. pak se povláí. „co leží rok. uh. setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel). vrz po druhém peorávka.) Prašnica = pda ídká. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. Kuovina. piíuh) jest pole.) leží". která se v prach rozsypává. Pole po prvním orání slov podmitka.) Pole se obdlává. oraka. Prostedek jest tu zvýšený. rozvora). kuovisko. podvrc) (val. lina. po tetím oranina. slov výjimka (zl. oba kraje sníženy. do skladu (nkde íkají na pevah). polanka kousek pole na stráni (val. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn. lesa. han. rola^ roli (neutr. kterou se záhony oddlují. obrobna (laš.) Úzké pole oe se na sklad." Novisko (laš.Slovník vcný.). slinovica fzl. laš. kopanina Polána. b) za 14 dní se peorává oe se na setí.)..

kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. kde se orá obrací. j. této pes brázd n brázda šourera. — del (nebo do mandli." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". t. žniva (mn. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. pokíadina). jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. i.). onoho slova neznajíce.— se pohnojí a poore. do sopek po 8 snopech na . zvlášt na rovinách a) do manobilí.) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. aby snopu na západní n. Bujné obilí se ža (ran. srážka (Kyjovsko). ten vede hósera. do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších. Malému zá- oba píní kraje pole. vzdlaný (na Ivanicku). co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. Lichovat na západní kami nebo vtvikami. Uvrate. Laši jmenují zvratníkem. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . V horách pracují lidé samotíhou. Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas. slov. j. klasy za vlhka neporostly. ohšiv (obsev) obilí. na Hané podlomek. ohratníkem^ píníkem.). zaseje se a zaoe. Je-li njším spáderá odtékala. — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. j. se = : Pole zaseté se brázdí. t. Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). soci jest tam osení: chodí po šou. Tišnovsku i j. Kdo stojí první je janova.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. na jeden rok. (Ostravsko). na západní Morav „hasákuje". 8v^^dn^ca Na požíná. žatva. ovály. 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. svud. Svázané obilí skládá se obyejn. sami — zapahují do pluhu. postáti íkají jdna. pi tom jmenuje žnivo. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv. j. kolik ejn tyi pole kroky zšíí). Obilí. r. c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd. šaci n. aby voda mír- íkají zvodon (fem. t. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. až je z nich pokládka (slez. schudnica (Brušperk). naLaších pole na svahu položeno. vede se obhdd se do kola brázdou. žnou na Jáne (na jány). ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. východní Morav obilí i obilí se sype. se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím. ž. íkají sádek. takovým kusm íkají ohaly. jinde se metá. oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam. svurnica (Píborsko). protože se celý snop pelomí a pehne. c) do uhík n. úzký záhon. kociíry. Na Brnnsku. Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu.

rýpat pamprléšku.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. huzel. hozel (hor. d) batoh (Uh. Obilí. pípaz. g) oves. Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. a klas se = pak za n šustí. na Zlínsku na p. Pokosy proschlé shrabují se v kopu. váže se snopeek takový jmenuje se táka. val.. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob. v sena dlání.). dobytku za obilí = vzrstajícím. si pak se uváže a) noša (slov. Sklizni Valaši íkají nákludy.. Turky na Slovácích se okopává. a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady").). (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení. i m.) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými. j.)..). dávají Ne. když vyrostou. uh.). nad míru. kopijó. c) v babinec (val. zežind (vršky).) ». Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích. ve 20* kupu (hor. dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. s pedu na tyi tráky han. = j. „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili.. i. slov olamek. t.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. se zdrhuje a zaváže.. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku. ty c) ožel. sklize prmrná. (laš. Brodsko. hor. n. klásím vzhru. skládá se do stohu. laš. e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku. b) bemeno nebo de. j. t. Zemáky. kteréž íkají Janek.meno (val. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka. Budjovice).). jemuž Laši íkají bnih (gen. osustuje ohhazuje. Aby nše zený netlaila. vylalistí muje (klasy od hlek). aby vyschl. . hanácká hrs trávy. aby vyschly. naped se okopávají.). Tráva se trhá (trháky).~ 807 — Opavsku. obklasné suché se povsí. pod míru. zanáška (v jižním pipažka Slezsku). — jež se nevejde do stodoly. Klas který zavsiti. pcháí trhat trávu v píci.a a pod. c) pípež (hm. pokaždé vysype na hromádku a ze han. klásím vzhru. nárit (na Strání). v malé snopeky. brohu). jemen a a pohanka na Valaších se tád."' íkají Kromíže. v senné žniva (laš.). Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch).). íká tomu baran. Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". b) ndhrtek (Mor. a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk"). „Obilí dalo míru". v hájích nebo škube (val. pípažek. potom ohiíajii (slov. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku.) seno se see. e) Plný náitek atd. V b) v sena. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. a j.) nebo spoí (na Vyškovskj. d) v klapinec (Frenštát).

brambory. (Mokov. Kukuici íká se vbec turky.). Vedle obilí Slováci.: — stoh 3(j8 — val. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka.) m) ohnisko (Fryovice). (^evka.). listy má vtší. sluje makota n. ozimina (ozim). ndvidlo (Velká uh. Zito. (tito Sivo pšenice a (koll. Spald na rýža. rži slov kibica (val.). h) okolica (Velká uh. totéž Makotou se pda kypí „makotí. v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka. uka. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). takové rozházené kop kotú se a) kopnisko. Litenice-Poenice. se rozhazuje. rychlik = o\es ovsa ranný. malinké zrno jest ve tvrdé. (Koryany. n) placek (Benešov II. III. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem). na Karlovicích íkají gengel..) Aby seno íká f) doschlo. Klob. (má hranatá Sadivo. b) polovnik n.. kvtu skoro neznáti. jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio.) znamená vše. i) vokolisko (Kájec). Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. Drahany. oce (laš. a) stíržica c) (réž se žitem). luštniny. e) troják. (žito s (jemen neb oves s vikou. Vsetína). íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená. Karlovice). Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. posdd íLéskovec u laš. val. Co se na zimu seje. b) kopisko (Deblín). jako sadivo vše. eovica (slov. ulehlový o polovic delší obyejného. kopa atd. bujnjší. c) kopist.). obilím tvrdým. uh." . vokršel (Drahany). (Vrbka uh.-han. Mor.). inakota. mako. Obilí a strava. a p. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. sláma" i ale „režná tu). co se sází.). okrsek (val. h) v dlopn (Ústí u Vsetína). tedy epu. Kložito a pšenico (Brnnsko a záp. co se seje.. spolica (jemen s pohankou). turkya.. seno v kopišatech e) (Budiškovice).). Vše. k) chobot (uh. d) obilé a žito (las.) Holica jest pšenice jarní holá. co se okopává. tlusté slupce. trojanka. ojpu (Val. d) okšU^ okžle g) kolco 1) n.). b) ryž a pšenica c) bouky brn. co jaina eské val.). vše. Jicko. Vovice). jest (ja). se na Morav a) réž a žito (slov. f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n. Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží.. Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n. (las. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem). žito a pšenice jmenuje ryž).. Zábeh). Slovem íkají vyrozumívá se kaša. krúpy han. cO' turky sadivo..

— — kvaek (laš. Rábce podobna epa. brumbíry (St.). záp. hojn zasedají). má modrá oka). kravský krobót." jen že kulatá (Krumlovsko). dlouhý.). (slov. jarolimka (od jiinka. (má prostedek dravý). Dýni pom. kovol. na na sev. apatá epa. Morav vokurka. bílá. chlebíek (po- jakbka —^jakubinka. Mor. stapá (má moc koení pod kopcem). a han. 4.). žlutý). Mor. prajzák.) — brambory (Jemnicko. panenka. kobzák (v jamkách ervený). sévají do strniska. angliák babula bobule).). — engliák—ingliák. Hrozenkov). klapá (jako tvaržek). rženka. slov oharek. a dol. svtlovský. Jarolimka z Malenovic). krumpla. chatabúda (kulatý. rychlík (=ranuška). kíaka (Opav. ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna.). modák modrák. madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý). val. seák (veliký). santabúr— santybor (veliký). šeák šestinedlka . skorý) — — cibulka — ciburka.).) herteple (jižn. Cukrovka: hurda.rychlík). s ernou šupinou). vodaka (Krumlov. kvaka jest kvak (val. blencigán dovák. . zemata (Poenice. širák. padesátka (modré.). bleoch. Jména druhová amerykán^— americká. vichtorka (nejlepší).).). lior. dluhovatý. samsón — 2. peenek. havelka. jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). (rapatý) . prešpurák. epy. vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic). rapák rožek —rohlík. kozole — kobzale (= (laš. a jižn. trha (veliký. marokánka. rolníka žlutý).) — sladká epa. litvín — — — — — — plavka. turín jest „zelná (sev. novák. kocúr. nekvtka nekvtuša. . prula (kulatý). síkora (drobný. S09 — Jmen (Zl. rapatý). bílá nebo žlutá: rábka (han. slov: polaka (Rozstání). zemsky (Litovelsko) Morkovice). ogurka. (veliký. Mistín). .— — .) kolník (Krumlovsko). val. baa. vídeák. tvaru^ák (apatý. zeleák. jabka aiteple (dol. apín apoch. prusák. erveák. krompele (Drahany). rus. grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. cibulína (žlutý. íkají plucar. sviák. kanárek. raják — rajzla. svatojánka. již Obyejná (slov.). hambuák. strmi. bobále (Súchov uh. polský. B. tšínka. Okurka laš. ranuška. slov. železák (nejtvrdší. plavá plavák langvér. plaská plaskura. plucna (Budjovice). las. zlinka. muinka (cigán). Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko). barborák (rapavý). burgya. vyzovák. — ceška. drápatý). berlínka (ržový). hanák. uherka uheršák.sk o). hor. kabák (nejvtší). (han. erteple (porn. — cigánka (tmavoervený). . židovka (dlouhý). Veliká. rodovýcli na 1 Brambory.).š. Morav plocan. jánka. na Krumlovská torek. — jablíška (han. prolna (krabatý).ena hladina úhornica (Ru])rechtov). oselka. abatý).

— IV. tyích jedlových ty jmenuje se ostrev. b) dtelina (na Lipnicku. ostrva (las. (val. c) pnvítka.). ose*"* = .). c) šudlovina^ n.).). Stoklasa (bronms seculinus).). (laš. h) zeztilena (val.). jimiž se ezanka. a ve In (N. ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V. zlato k) posranka. Jetel. v poledne a treaf). Lftina bytku.vocáska. b) smn- sama makolina"^ Vyškov). n.). hor. Mor. Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov. má erná zrna vtší než koukol" (Mor. g) zerzavka (Frenštát). plevel rostoucí v bramborech a cirsium. i) f) hobik (Stelíce). Klob.. — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n. „V ovsi roste . Plevel v obilí. roste ve pšena stopkách..). zlátenka pozlátka je svízel uh. laš.pavica (Vyškov. ostrb n.). jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. Budjovice).) pouze cirsium arvonse slov oset. = ovsiha. Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka.). rapucha. jetelina nebo jetel (han. kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. Msto). Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka. kvete modrým. jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. d) nezdoba (val.. šudlina (Uh.) Opálce na Opavsku íkají též zandška. ovsem (hor. Šudlek. -Brodsko)." ohni ca (hoice polní).). má kys . ovcswíca =:= ovsaha. Semýši jest semeno všeliké plevele. Tršice). ovsík. zežinka (Val. tráva dobytku „mastí". obrok. Msto).). má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt. kuniina kuina (na Místeku). lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené.). f) chamcha (hor.). ostrévka.). makotina to : (N. Budjovice). ale „chlopi pravum robsky hnv").). vtví. Budjovice).). d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). (val.penízk' „vika. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých .). 310 — Píce.. (laš. lepavec (Kunštát). šrot. a) povykn (Tršice. val). visák (Vyzovice). ve které se kom seka nakrmí^ Ráno. sranka (Opavsko. carazma nici. Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš. c) ezanka (záp. d) le. veer vozka kon míchá (han. povitka (slov. strzub (Rožn. ze semene trousí se erný prach. popHdka (Mor. ernidlo roste ve pšenici. e) povázka f) (val.je travsko. kriha. e) nezbacha (uh..). slov a) jatelina (slov. slov. Hranicku. g) chlapsky (Opavsko. konopica.) Taktéž hojnými jmény Perov). vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. han. jenž mouku erní. peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. (. b) sekáni (laš. e) knzina (ib. Jetel Píci íká se picovdní n..' má zrnko s ocáskem" (Mor.). Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby. Jicku). (jinde na Laších). (Zábeh).

vindlík. uhatka (sladké). rozum. sirka. ervené. šiblinka (sladké. padlík omrzal. kot koií kopecké. tvrdší). míšenka. bíavka buchman (uh. pytlvka. na Zl. opuchlinec. jánka (ranné. velké sladké jablko). jádernica. — — — — — nm — kal vina. nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). sirotek. prostední velikosti. roz- marýnové— rozmarýnka. bílek. gálka. — padléjové. klimentka. velínka. sladké). funtvka. pinkosár. podstráka. (veliké. — kandrnálka — kandrnálica. ervenka (sladké.). cajgar (podlouhlé. šepvka. kružeíka. kosteka. chochlka chocholúš (velké. — kouvka. éapák (veliké. lecar. cukrvka. pupák („má pi stopce pupence".sladké). nmecké. kúdelnica. Ovoce. papírek. sklené —^sklenvka.).šipanka (laš. chutnika. šiika. rajské. oechové- — oešvka — oíšek. muchvka. sladké). pásové. na jedné stran tvrák. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka). batdvka budinka (nej- baran. lipvka. podlouhlé). plostka. cedrón (veliké. kyselík — kysnatka. svatojánka. tyka . cingár. klínek.kivostopka (má na stopce „kolénko". hrtlík (tvrdé. íkají. srpnatka. hraIjvka . rambón. vinohradské. šablík — šablínka.kehá—kehvka. (má ervené pruhy). sladké). ježovské. kyselé). šalíiovské. — — . li- lutomrka. zobón.). ímské — ímšák. Jabka. dubená — dubovské (= kožené). brkají). hlava (sladké). koza (podlouhlé. slunékové. ocasná. piervenalé). sladké). masné. sladké) homolika. hrachvka. sladké). ozimé. ržika. kutna kutonka — kutnika (cidonia.• — 811 — ^ VI. ernochovské. tufetka. duvka. sladké). chytiíka. fadléjové. pruhá.). misurka. apaté). kížovské. štráfka. dvorínka. sladké). (kyselkavé. písanka uh. (kulaté. syrec rozmanité. plánka (neštípené). lahvika (uh. makvka. pruháek. damašanka. va- chulovské (podlouhlé. — — — — — kynclík.).hrabovské (tvrdé. . plesník. okruhlonka. kalužinka. ledavaška. peška. kruhá (veliké. vina — valdvka (= baídvka). drahovské drahula. podlouhlé). jakbka. cafor. koianka ervené). kopetovské. pernica. svbovské. širokvka (veliké. valínka. 1. tam jabluovy (Brnnsko). kyselé). chvostula. kobykyselé) (ervené. malenovské. šmura — šmurka-— šmurvka. margétka. Mor. hanuška — hanvka. kupáek. tvaržek. krvavnica. moravské. vaculovské. kardynálka linák —^kobylinec —koninec. syika (drobné. hraná hranvka (sladké). beika. step. panenské — panenšcák. hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní). jabka Aclamovské (sladké. glagvka. ^jabúka (uh. kuželka. jablóška -L-epovy (záp. apaté. Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor. hedbávka (ervené. tohá. štráfenica. cibiilá — blika — bluška — cigán. nahoklé). jabnka — Jablka. kyselé). kropenaté. vidnar vinák vinvka — vinné. fargýš. — cibulka— cibulína.). drobné. (sladké). múné-muka. kyselé). vandlík. sklínka. pleská. nadplánena.). kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika. recar. andvka. memkkýš.

sadová. šedivinka — — šedvka. nmc vka. zlatohtávka. — — — — — — — — — — — . cvokaa. mateica. koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. pavlvka. václavka — václavinka. valaška. rajka. císaská císaka. visaka — a napadne snhu). juenka. babvka. moidélka. vodaka. johanvka. dvojvrška. tabaka. pluskávka. uherka. vinohradka. medová— medovika — me—michalanka — michatvka. vládyka.slovenvka. chlastaka (když spadne. škarédka. dulka (sladká). limónka (== cí- saská). voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. smolénka. trpká šidto.). pergamotka. špika. kapáíka kapaa. rozbije se). královská. kvadrátek. podzelvka.). — trpula — trpíška. múná najsarka. plánka planuša ptaorka (Místek). špivka. svatojánka. pesedáíka (srvká. vavinka. šidío šetka (sladké hrušky. kehaka — kehatka — kehula. krkoška. zimní). Hrušky. pecen. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. sudinka. se i šedula (==^ baba). hrbolka. dražinka (= planuša). jemenka. ovesnika ovesorka paseanka. (pl. drobaka. káirka. (= ovesnica). valenka. špeková. pestavlka. zelenavá. velám). bíešianka. knžská knžvka. maškrtka. vodaka (^ladké). margétka. ervenka. cibulka cibulína cibulaka. peítka. velaka (= šetka) — velika— vetvka. šidlavka. hebíková. pchavka. makvka. omizara . — lipvka. drobanka (= planuša). špížek štemberka. . voják. jezervka. háronifírka (uh. okruhlinka. dusaka. (laš. konopula. figula fíková íikvka. ptáka ptániea. — bartonka. pomoran.) jakbka. šepka. jakubinka. kulka. klášternika. piovárka. dula (kyselá). baka. jaškula. múnica. maštálka. martinka.— — 312 — (nahoklé). hanica. visí. — — prosnaka. železné (tvrdé). muškátová.j michálka mackvka. karmašánka. zajaka (sladké). tvrdaa tvrdula. vaka— šidlvka. ušípanka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka. stokráCdobrá. dukátka. pružunka. chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). pražanka. stodolvka. bezohryzka bezohryzky). hrdlaka (má dlouhý „krk"). dobruša. stešaka. dvka —medula. ervinka. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. hrdlika. hodula. žultaka. vaívají šlížek. = — . jahodatka. žnovské — žnvka žn). sedláka (= moidélka). . zborovské. tolarka. — matušovská. voavka —vonnár. tykva — tykvica. buláka. zasedá v krku). tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). až opadá vísaha — visatka (neskoré. mynarka. polepšínka. list . smrdna. klokoka. kramoliška. zárostupka (má stopku zarostlou). režnatka. šumberka. cukrovaka. krvavka lipinka — krvavnika. funtová. kamenka (drobná. slovénka . 2. rybinka.^jakubunka (laš. . cinvka. šemedyja. (zralé ve zahnutou. jeruzalémská. jádernika. áslavka. sivula. .

medvka. této zase eufemismem na Kromižsku íkají . — Oechy. chocholúska.). žlutika. kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. židovská." tenkou slupkou).) jest hruška 3. jsou: uherky. — Zeleák (oech ze zelený. ješt v šupin.nemenvka. šeák oškerka (oech dozrávající. (slov. „trnky. strom švestkový slov kadlátko." *) *) U Nové Híše . plané tešn. prcka. Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh. damazíny aamastilky (Br. garanzije.). kulovaka. 5. zrálka.). Hnilica žbánek." . (uh.). mód blauvka. „jádra nedostane leda šidlem"). Kapák — — papírák (oech „papírový. Mor. val." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky. okrúhlica. Mor.. (záp. mkkýš s vlaský. taktéž šlovou vtšinou blumy.).*) Durancie mají vtšinou damašky (již. jinde slivy (Jiín). kadlátky (han. chlóme (han. kulovacka. kyšulka (moud) pl. chuti nahoklé. slivky (uh. — hnilka švestky hor. hlušice (sev. Mor. žitnaka— žitnica „zahniliená. výlupek (oech zralý. ze zelené šupiny — vyloupnutý). slivy (Brumov). kozí cecky. vranvka. (laš. pozd). hrachvky.).. zelené šupiny „vyškeený"). tešn.). Jiné druhy švestkového ovoce. eské šlovou: trnky kartátky (podl. jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka. žlutána = píanuša). — viablka. nebo : blun (uh. dol. kobylanka. kozáry (pom. se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. laš. hlinica. drobénka.). Štpované skalky. zelenka (zraje 313 — zimozralka (val.).*) radchovica. uherka. sev.).). Plané stešn šlovou drobnice a jsou . bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn. májovky (mkké. Mor. Švestky. 4. kivka. uherky (sev. totéž jméno. ernica. — zimatka — zimnica — zimaka. Tešn.). drdoían (veliké. kulatka. ovoce jeho ka dlátka. Mor.) =:= veliké. pavlvka.).) jest nejvtší oech vlaský. drobaka. pršaka. móata (Tebí). „Vtipem" stala se ze zrálky snilka. dol). nebo též : duranky (han. slivy (Jicko). Blumy (záhoí). košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou. (ranné).

). uh. lizaka (slov. Vil. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené." suša ve Slezsku). prskavec*J (val. ve Slezsku ruw.). kociiry (Brušperk). na zápeky. a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val. holinky. kolisarka (Nov. nkde Slováci a Valaši Morav (j.).). pipory n. (val. holišky. (val.). piporce (sev.'.). Plody složené a bolnilovité.). blavé a chlupaté. han. Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl. janka (slov. švestky (Moraviany).). Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat). Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. korbele (sev.). Jinde mu í8. sušinky suchary (Píborsko). Stešn spadanky.). zasedlé. opkalky. na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku. Když trnky ješt zelené „pejde ruda".). uh. laš.) kostrhdle (Loštice). Ovoce suší suší se v .. varmuža (Píbor). -^ Oechy ráú (ráat). na Záhoí. gdgory.. Morav. Klob. vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. hladké. Sušenému ovoci íká (dol. Ovoce nevysplé kvtu Spatné. gafgany n. bvjica. povidlí než a zane hustnouti. zelené šlovou holiky. na Laších) tepi. 7. Rozvaené trnky na ídko.). rop n. zapeeným". Opav. lusky (Lhota Stdrákova).). > 1.) rvpy n. bvjnica hijavica.). gen. (Ostravsko). kižalka— króželka (han. Píbor). Hrozen: kov). trnskavica (Hustopee). Morava). šípanka šípka (pom. kotoviny (Val.). na Valaších a na Hané ovoce trhajú. pecky (Opavsko). (val.: — 6.). smažené trnky (val. pepeky. hósery (han. ruvipy (hor. slov bryja 9.).. mra (Podivín).) chrmty (Klim- kovice). Ovoce sušené.).). záhy opadlé slov paddlky. korbany (Celadná). nedozralé ovoce. beka (sev. naduí se do potom opadají. Morava). dovaky chrastinky (opav. kokáše (val. gangale (Frenštát). v západní Zralé hrušky vtšinou transit. . macúrky.sušínii na lésách. jinde je rážejí. nezdailé. dlašky (Bohdikov). kozáky (Frýdecko). bnnica *) trucla (val. sežloutnou. kulaté. trucle jsou podlouhlé. smažené slivky lekvar (podl. krédlich (Sumbersko). (Holešov).).). Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. mezí ohírajú. kocary Opav. róble n. vaené trnky (slov. Povidlí má toto eské jméno na záp. husary (sev.. široka. 314 — Sbírání ovoce. nebo trnky (švestky) z (Brnnsko). se pólo usušeným . esají. luskaka (uh. krajaka (dol. se též: (= suší. grmany. Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl.). hioza (podl. tašky (Litultovice).).). Mor.

(ve Slezsku).níek. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí).). Morava). ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n. omelo. íarodzwy. ožiní : = ostruží (ke). tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7. roste na poli jeho plodm medvezinky.). bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ). fi. egreš (uh. chlupáek (na Brnnsku. Na braku rostou bakyn (beinky (zl. 315 sev. hafery^ Prostjovsku erný jahod. Vohc (laš. na Valaších. na Hané i j. Ostravsku a j. Drahany).). V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). miíka (moke. Valaši a Laši (koll. Viscum album slove jemelo. jeho pastý Juna. (ke slabší. kterého ješt nezapíhají. — cizí jméno: rybizl{z\. Trhali sme Jakoubek. nkde jako na Píborsku ožinice n. Na Zá- bežsku vostrvži 5.) jest vl „našinský" *) = Ožina. hural. Štramberna uh. plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny. na Zlínsku.). kndlatinkn. plazivý).). srsto. c) buroií (val. Jicku.) jest býek tele. hiisi vino (Štramberk). Zábežsko). turenkn (Bohuslavice u Kyjova). kobzinky (porn.).i vtšinou statek íkají. (jižní Mor. zvlášt vola: voly). Rybes ryvrzlata (na Zábežsku).). sršák. na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. Slezsku hruslenka 4. na beku. šli sme na Jakoubek. mladý statek hromadným jménem Junovino. íkají srsteiií. jméno. a záp. **) Kei srstkovému **) Koll.) . a ve Slezsku.). melí. slove angrešl (Zlínsko). záp. srstka**) (hor. ernicí v hrázích. statky na vodu. na šípe šípinky na jaáb jaabiny. šlovou erné maliny^ ernice. Mladý vl. na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko).).)^ rybezla (Slezsko). na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh. kudlaek. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. ožinové maliny (Vovice *). 3. sku. na bezu (chebzu) bezinky. eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. Tišicku. ertové hrušky — : Mil. šúrek (uh. jahftdky. obstružanky (v Celadné).^ 2. žene kteréžto slovo dobytek dobyte. f) Chebzovému kvtu íká se koziky n. chlnpd Zábežsku). chebdžiny (laš. e) helan (u Sílperka). jemelí. kasika . má vtšinou totéž vysoin slov kamf. s]ove Junec. (las. junek . pomezí eorodziny. srstenik. Anfjresf (han. kudiainkn. mechourka chlupnka (na (mchórke. omelí. Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. Brusinka. pfat rybizla.) mócinke (Sloup). kde na .). Jakoubek***) (Teš). na drahanské Morav roste.). 1. u Brna nesétke. srsten. Domácí zvíata. d) burdak (laš. iové rodziny.

barvena. oešina. kížena.. -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. laská. ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá). pivna (nejervenší. malina bledoervená). (šmurovaná.).). srovn. jest jako „pachlápaná"). e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. = muena = muryša = paluša. Telica. morka (morka krta). uh. zezula. linduša (barvy kmeni- = topolového . srov. hbet a ocas bílý) -. mrano tua). uh. A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech. chlojjna (má veliké „fleky"." uh. jahoda (hodn ervená). kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky). ernula ernucha.). ranula (velmi ervená) plavka. krasena. brnoša kropena (kropenatá) := kropka.. srnula. hafera (hafery val. rejka = blá (bledo-ervená. dvoruša (ervená). šmuraa šmarula. siv«7a tu (laš. rybena. peršena (murovaná). krášlena. fábora. sojka. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). brylena („brylistá". javora. barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". síkora. popeliška. laka. jmen ženských. pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá). jatela (jatel = datel). = pár volk strakatých. kalina („pi oách šipula. Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. stejné: krasula (na bledo katá). . palistá. tele od krávy odstavené slov odstavce. Kenek — I Kienkula). melena. jímž se jalvka nabhá. dahela. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost". zorena („prišejka ryšena (ryšavá). znaena. linda = topol).). sivula. borula. pasula (pepásaná). Kenek jeví se — Kencena). bedruša (pod bichem = = = = = bílá). erná). „šúrky" . Když se vlastní jméno. tytéž jako tvary (val. kvtula. odvozených od mužských. na p. bosula (ervená s bílými nohami). s menší lyskou). kižana („po chrbt kižanistá") kižula.) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena. šedula. dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává. kavna =-kavena = kavula. kozula. ervina. b) strojena (erná. petrželka. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. dtibna. žihaa. cibula. má okolo oí lysky jako brýle).). šefrana. d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena.brezaja (uh. jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna. vevera. adola („jak od slunce oadlá"). straena = strakula = strakuša.: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. družka. jako pivoka).'" uh. zakalená. tisula. po ržená. = rejkuša (sivá. hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. vrbna =:= vrbula. hndula plavena uh. bíle krop- htadna (hladké srsti).

(šata. trochu pipálená). prvním. Párka (od Pára). tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). juna. = dol skroucené). klapna (rohy pisarka „klapáte". Krotkova (od Krotkého) . ástková (od ástka). hodula jest jalovice urená na hody (posvícení). Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. tulena (která se toulí ke kravace). vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). dv poslední jména jsou drobena. val. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). lelona (plavastá do bledá). v zad obrácené. strakatá.) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená). ciruša. tedy hlavn v krajinách hornatých. Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav.) suta íyga (rohy rovné. tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. polka. nho kdy jim jméno nedla nedlka. tylora.. gomola (bez chomola. odchovaná. klukaa (rohy do skroucené). boubela. chovaná (kráva Inbuša.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila. že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala). bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. katuša (po krku kropenatá). stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška. pondla. a když si již vybrali dv. raduša („které je kravaka ráda'' erveno. bhá). švan- = cara (švýcaka. Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. mazlena (miláek kravain). houtera. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). sobota. rošija (má dlouhé nohy). dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena. mladá. ivna (v íjnu). štrymula. sulena.veselka. bu(kráva pyšná). jiskrula. havruša („jakoby ju pošlahal"). nohy).ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. bébna (bílá). kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává. nebo též stará. patna. strakatá). veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. tšena. chodí škared). lyfona. (má roh dle zakivený. glajdá se. pecula (kravský pecivál). vždy ervená. Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. = zuzka roh) kliky (bez roh). lizula. stedula. pysula =: jiskena. hurda (divoká). trubika. liduša fbledé barvy). bílá. tam takových jmen velmi poídku slyšeti. = mazula. jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). uh. ti taková jnwína. širaa (rohy široké).

ružo ružej. uh. pruh). j.). buroš (naervenavý). chomút (na hub erná na zpsob chomoutu). lygo (sivastý). Mor.volecky" rozbélo. bílá a ervená). (do bledá žlutavý. vereš (Eisenschimmel. muryš. jelen. Vraák (vraný k). (bílá. trafuša (strakatá). palo („opálený"). kavoš. šejka malovaný. kraviky vyznamesvé .). straka. ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). gza daly). dudaná (od „dudka".). perša („pohndlý") = peršo. pistrula (po erné hub bílé ubky). širo (široké rohy).- . hlinka (Falb). ernula. uh.). io (má bosé nohy. jest híb : hebika híb kobylka. fejko sivek (bchimmelj. myška (myší barvy). Ovce. bira = birka krátké a husté). 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). fajka (má ernou hubu i nos). kaa (má velikou hubu ernou). kluko (rohy v kliku). maío (malý). slov. ordoš (rohy k sob). (veliká. uh. steku bziknji (záp. má tlustou *) koka íká: bachratá). pomezí somár íkají. jména). strakoš šipo. barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). ervenavou). štrymák. má pes hlavu a pes nos ernými nohami). ptavo :=:: plaveš. kole (ub. t. kropiša (kropenatá). hvzdo. t. nejvíce též dle barvy: (bílá. jaroš (podlysoš. (bílý = sivoš. vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša. hebeek 3. hegeš (rohy v zad). pivo. plesnivák. šmaro. kukuša (trochu „okajistá". kuchají (Daicko).. liški (Fuchs). = fako hebec.). lajka := laja (všecka erná. okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). murjnm murgaša zašmouraná na hub). Hebák. drlina nohy kropkovaté). ' Koni. tiso. štuchd (záp. pomezí málo („malastý". hlinka (má hubu „hlinistou" t. Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci . jenom kousek záplaty). híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky). rohá (veliké rohy).). 2.) Kráva tre krávy . cigánka (erná okolo huby). ervený). kropky na nose). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. a) Dle barvy bílý bílá. séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma).). burka (sivastá do erná).Krávy stekuji.*) Od jiných zvíat. hode (las. tarina („tarkavá" t. Mor. baruša (bílá s babuška (erná. blenka — blica (všecka (vlny „biristé". hubu).). vlny hladké). baboš.s^ (íílov. okolo oí erná). Oslu na uh. = pálený). šarga („hraje vc barev do kaštanová"). murgaa (má po sob velké erné pruhy). cinoš (plesnivý. sivo =^ s návají na Valaších a na uh. rejko (bledoervený). prskaná (má erné „prsky". = = = lysko = lyša =^ strako.). val. íyso == lyso bezo bezo.

). erná jak havran).. hhipaa (hloupá). rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. slovénka Slovák). široký krk). prlovjanka (ze Prlova) . (souká z jiné ostane šukaa se. Kozy. straena. kapaná (ledakde (nosí kapák. (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá". laloky na krku). strakaa (strakatá) veverica (uh. špata (hubená). bažka popásá se).kolem oí lišistá"). zajaa („jak zajíc šedá"). šutka =:= šutaiia . s vysokými nohami). šumna veliký). stápaná (s vlnou stapatou). už je pikrytá"). stolica (hrubá. kurnota (raá rovné rohy). t. = mlsná). zvonec a „šibolí". mla dv (bažná jehátka) = dvojka. má veliké uši). šmurka (šmurovaná) popelka. Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. šibula bhula. birkách. krabaa (má na krku kuska jako kulatá). makovica (strakatá). ovce). = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav). divoka. (která paátko (malá. po hbet ocasa) ." t. chodí pozadu). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). uzdna („bravá"). zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). milená. ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. ublanka (z Ubla). rožkaa (má maliké rožky. liška. vsacanka Vsetína). síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). drobena. veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). Blena. (šumná). ervenka. jen „výpuky"). kulika (krátká. kukuša (kol oí erná). harvaiia (= havrana. hrbaa (hrbatá). vakešách atd. pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. úhledná oveka). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené). sivaa (má sivou hlavu). kusaa = (bez latoknaa (má lalok). bosula. okál (s velikýma oima). má nadutá hlavu). Berani. s ernou hlavou). bliák. kraby). lajcák (erný). srna.— liška 31V) — srna t. rygá (uherský s velikýma rohoma). valaška (domácí javornika Javoiny). snhula.). . jest ovce Plemenica se téhož roku. zvoncula (nosí zvonek). sutá (má krátké uši). služebníek íká s pítulnému beránku. ulka (s malými boltci). honcula. Yakešák. jahalkú (las. babuša. 4. Sirota jest jehátko bez matky. neokotí-li slov jahnikú. jarka. ^= liškaa (. matka. stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma). mokaa odrobinka (maliká). V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. závija („zavijastá. Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. topúnka muka (má „moky". švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). dubce nad oima). která se z jara ulíhla . ukaa odtud : (trkavá).

Praseti íká se ve vých. Kocouru se íká: kot (las. svini plemenice. juhas. Dobytku vepovému íká val. prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. (val.). hrubá. slipka) slov val. strakoš guráš. (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála"). knka kohout laš. (val. uh.popelka. Drbež.— (bez 320 - roh) šutna. Jinde na Valaších mají tato jména: micák. uha^ tista^ siika pes samice. uh. Bacha^ bachya.). uh. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša. a laš. erveným límcem.). futr polách kanec Krtidk 6.). = = (špatn vyezaný).). níkula (s vnekem chmýi okolo krku). tarko (podl. cigán. vlek viko oech. Pumr je pes samec (laš. nebojsa. žulina. kurica. cabruša (má bílé dlouhé chlupy. veryna. skovajsa. Morav jest muena. bundáš režón. : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev). kutU. tarkoš.. slépka. (uh. mašík. jimiž se po zemi „abe". uh. barvy erné a nad dunaj. kyjón. kropkaa = kropena .. . psí jsou: turek. kropkuša (erná s bilými kropkami). škrla. mukaa (s mukami. ejuša (s arardka. šergula jest koka murovaná. staplena (která má do vrchu peí).). kulatým jako rže. apalák. pozor. kokot. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky.). popeluša (barvy popelavé) -. = (kozlata samec a samika). šohaj. ožika. (strakatý. morkuša (morkovaná. uh. erdek (ervený. Kopol je zvláštní pes — kotrák. šupna. jura Koky. šetrná. oima mrek. -=^ sultán. rajta (erná. buryš. uh. Vepový dobytek. o. vep plemene polského.). aa lian. kulena (bez ržika (s malým hebínkem. milo haraš. koce: kotna. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc). barvy jako morka). Drbeži Valaši íkají pernactvo. 9. cupka. kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). val. 7. se eufemisticky erný mach. omýla. šube).). na Kopanicích (domácí cupák. macek. brdvek jest vyezaný kanec. Slepice (slov. lízá. típkn. zajíc). háróš. drdoíuša (s drdolem na hlav). fortáš. kotrna. — micka. mašúr. bójek. Košut jest . (uh. chovají králíky.). kutiš Jména mupka. kaštan. knra^ uh.) Nejastjší jména belko bosák.). macúrek.). Psi. vukluša (s vuklemi u oí). jima. gajdoš. bez drdolu). fena. šmurka. linda. hamiga (ervená. . „honací".) bosek = bosík = chleburád. kozel. cifra. 8. perlika (jaabatá). má žluté skvrny „kopoly" (uh. verýn. — fodmek fen: („pripalistý". valach a volek) o jednom varleti Králíci. Na Broumovsku a na uh. lalošky pod krkem). mana. azór. žabka (malý). macúr. konopastá . nebo všípnvý (zz špinavý.). cap = vyezaný košut kozétek a kozena . miska (i „vymiškovaná" svinka. kuák (samec) kotrnnce (mláata).

lid — il . bílý). (podl. kaica (laš. kuej a). - (iral.) :== šimík (Polešovice) . jest : stíbrák.) == rata (Frenštát). bezfrký (má hlavu bílou). val. Mor.= káer kachák (N. litopé (záp. pes kídla má bílý pás).). (val. Kaor (laš. i =: krtica (slov.) ::= velká myš (sev. — slepóch = slepé ^= (záp.. ^s 321 — papuá (gen.. volá (má veliké vole). Msto). jímž moravský a hromadn oznauje hmyz. Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka). dominykán. bíle kropkovatý).) . kaproš (erný. — netopýr han. — rapavá = skokan. uh. bitevnice.). — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok. han. strakoš. sedlatý. holandr.. s delším ocasem a vtší (podl. — — .) = letopé.) n. štros (kídla. rósák (má opeené nohy). Mor. muryš ostatek.) obojživelníky. rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". indián. hlavu a ocas má erný. laš. Mor.) --= . ernopasý. kaena (slov. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce). han. = žúžeta = žažuía plazy i IX.= kašakút (Broumov). Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp. peršá (peršavý).) == krtek. podveerek hubou".). ano Plazm sob íká se též nkde i krtky. j. laš. val. múák.) (podl. Hmyz. Žižel. špiák. bžetrnice Mor. — pisko („erná myš. saks. hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). fábor (erný.).).). kotlák. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). „polovic kury a polovic kohúta"). (val.. Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X. myši pžwAaco (val. morák morka. co má húsata. o a netopýre. turák.) (sev.. val.) = bítelnica = betenice. ráda krákorá).. = záp. veeralek. šmák (Biskupice).. a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov. (slov. áp. vinák..— jako konop). =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá. mák (Daice) . Kvon ' Valaši íkají kuatniea.. vrku (na hlav mu peí stojí). hemez (g. (laš.) kachna .) jest jméno souborné.) (val ) =:: (Zl. skoruša (skoro nese). Mor.) ^= slepá myš = slepýš.chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha. — ukota (která opeenýma nohama). val. Morava). kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz. lysák. blopasý. kachák (Žár). — morka = krocan. Jména holub (murovaný). krta Stárka = hus.) = veerek. rybáka. han.) = kusá zmija (uh. sivák. — jest slepií štyra. žába rapnatá = rachnavá . veurek. ' (Zl.

(uh.) = krkorožec = jelen = rohá. liavd" (Val.).). — hyd.) == krtonoSka uh. brabák n.) (uh.) (sev.sklená (podl.) . — hovado =: ovád. — stinky = stnvky plošky Val. tmto zde onde „škrkavky" íkají.) = brmtát (han. barušky židovky (pl.). Bystice Klob. — škia = ploštice. (val. (jedn.. .velké chrobaky. Mor.) . drobné mušky.). (fem. nezdoba.). škrobák. — slepií všeíky. Brouk slov tovel). — vlek (osika.) s (laš. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená). .) (uh. . nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména. když kosové. Uh. — strnožka = oveka = baruška = stonožka.).. (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek.) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust. si babók znají (han. Msto): .) . svízel (uh. devák — vrták i =:: bruky ervoto . . co štípají jako komái. — svatojanská muška.žingla (Zl. bžigale zlaž (pl.) = klišák n.) (podl.. = blešice (Trojanovice) . i hlísta (vtšinou zoniní stevní. val. N.) yorfoTw?'/: (sev.) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená. i .) (podl.) ^ (slov. nešpita (Ungezieferj. šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor. m. švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor.svtlajaníek požírají .) -.. Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt. zhyd. — muka == mrl mrle.). — — (. Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov.) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice). — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá. roliál z=. [lítají hejnem zvlášt na vlhinách.) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík.) píošice (laš.) = =: planý jelen (podl. laš. vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor. n. 322 — fem. (laš. (la. habka . kdežta motýl moravské dti se štítí. . žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá. Brníko): zlez. hadí matka (hor. neplecha. — pípky (drobouké mušky. se živí z (val. uh. ho vypije ovce.).) . klišál = zohorožec. Pern.. — planý vt (uh.) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot). stromová : (laš.) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena). — — — - = (Trojanovice) --— Trojan. hovnivál = brundivál (záp.) (val. rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh. • val. vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) . dostane toho motolice".). — e.š. clirobák. svita". — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami). — ková. lísek. . han.) (slov. onm „ervi''V siuire . žížala žijící. — mel — osa = osák.

motrlák (Klimkovice). (han. (coufni) Val. cibi! (podl. na na žibi. mali! (Jiín. paši! (uh. pu. babula! cibi. pavuiná Mor. -když dít vykoupe. voo. až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely. val. ani jež stiháno sv. (sem. — 2. Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). guše! (laš. na ip. tip tip! (Brušperk). na cip. (v právo).). ^^= pavouk). (v levo). myc! cup. (Tebí). guše.). Jméno motýl má též tyto tvary. ihy navra! obra! (velení oráovo. hoghóg. maliký. — ! navra! ! a. — odraz — = otíaisko ovsko) . livu (Blá). na! pu.. škubaj moja. (laš. ovca! barošku! (slov. proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku.). Od té doby. na tutu.). pu! (Broumov). a když nastali Ciryla a „sokoli". hogá! (v právo). žibi ! (uh. ! ha! Zl. chlácholí se dobytek.. — prase: ona! (val. puši. uh. poše. mo- = = — tolík (Jiín).). poádného léta ani poádné zimy. pyla! pil. Klob.). cup! kut.. jehn: aj. ! pile. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. pil. tua. (velká. raali. huška na. na! pod' sem! (Broumov). (v levo). hóska (hor..) šel pomalu. 1. vi. nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". — bosorka housenka). larvy epn požírající „veteráni " XI. put! (uli. — ! — (han. pes: pšvžt! — koka: . bažika. haho hoglia! (v piavo).). vylezou z pod koze"). — hajt! k sob! právo) Vsacko. dlidli! ! — kaeny: (val. hruškový) . chlupatá housenka.. Jak se volá na zvíata.. val.) (záp. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu. nkde mra znamená každého motýle (han. b) Kravám: hevže! val. matalík (Štramberk). Slezsko). — ovce: poem na! — tele: puši. hógni! (coufni). stavo ! (stj) sev.. lili. tip tip.). unka? myc. liva! (Brušperk). laš. puši. ip? husy: husa. dlidli. teliko! na. hoíúz — kai.. na ka! ii! 21* . — kozo: ajna muši.). livu. hogaj (v (stj) — ped).) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice. hajs! (v hóg.). lili! — holubi: holúz. cip! (Staic). „odraz nohu!" slov. maska. ona. Msto).. šknbaj -— pas maliká (slov. ervence. husa. Mor. Msto). baží! (N. hor.). se pivolávají: kráva: pušim. bezna na 5. (val. pila! pyla. zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. vuo. liva. viz nahoe).. váži. kai! (N. dol. ka. muši! paši.) . = bourovec — drmotél (Un- = (las. motolíš (Hodslavice). tutu! (Zl. pu! put.). pile! pila. po! kut! kotrš. podl. kotrš! (odtud jejich jména. slepice: po. na! (Kel). co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9. „mra" motýl noní. cup. bývá pokutami božími. Potom zase kýsi šlak „veterány". „Motýl" jest vtšinou motýl denní.). huata: pipi na! mali.sa8a! (v levo).). — králík: — — — hena! pil ! (val. cibi.. pušim. lili. babula. hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. sasem. baži. maliký. Povelem sa. Zvíata (val. dlidli. unka. babula. tua.).). (podl. na! (Tebí).). váži! (Tebí).

heš! (slov. hurí. vš : pen.). švitoí. kodkodáká. kavka. cviráká. ryí (laš. klekoce — slavik.!. gagoce. . XIII.). beránek'. mašurka). arí. balík (záp. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib.). podl. tutka. pipojují jména lichotná. švrluká (laš. val. — aí. tlue.sejek) . ipulka.* (když má snésti vejce). — . Hlasy zvírat. = gágá. prase . žibule. ) býek : bulík (ib. hus „kachtá". — vraná kváká. — slepice .. ruí (krávy rualy uh. — hrgotá. když lachotí . pilenky. Tcurenka (uh. stuká (laš. bolena. piší. blafká. iiriká neumlí zpváci).). hurgá. housata: kaeny: lilušky. kepelka kepelá — — sojka žába rachota. mušík mušená. rochotá. dudek dudá — . — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. kozo! coky! (N. ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla. ipka. jaliulka (-— jehnika). kukrhá. pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. putnka. tipula. kokovdáká.). — bažika. vtšinou od onch odvozená. kokrhúká. barošek. rapoce — sova sojáká — kuvoce. cvrliká. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. kšo — haj. kue — — — hus šebetá. bolenka baruška. háj! hal. — — kohout (kokot) ipí. uhýká. — kaena hohib vrká. Kráva beí. (záp. šebotá (šeboce). Licliotiiá jiiiéiia zvíat.). . — polni kanárek (králíek) vrnoží. kuata: pipnky. k! ( se hajá huš! (laš. Msto). pomezí: prase vš. krí (když „se stará"). . hus. skujíká (jsa bit). rechoce. pudpudáká. husy: babulky. hena! hena. k. ienka sZejpice. volá se na n: k.).) pes šeká. . kaeny: hena. pen!). šveholí. viriká. Mor. dlidleny. krákoe straka ehoce.). pašík— uka. hus slepice tam! (Tebí). koza meí.): pes: puík. buí. — švihotá. K zvláštní XII. hal! (uh. . skeká kejhá (záp. — vdáká. kuýká . — áp klepe. pipinky. krká. koka'. pilušky. koza: pr! : ký ! — — ks huš. aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) . — fuhýk (kalus . — — pipušky. tutnka. óchá. bapilata. ovce od stáda odlouily (na uh. heš.). livulky. mekoce. havran kráká.). kušik (laš. Mor. heš. važinky. katuše. šebetá. Mor. (i vrabec šviinká. (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. kokyryhá. — koka janí. bruí. (zlostí) kokrliá. hlaholm. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká. kokoce.). kvoe (kvona). kotnka. ve. kvií. urká. : — 3. pipulky.). kvoká . krákoe. hena! hejna háj (val. švitora. fuík (slov. óce . kráká. cibunky. grulí. jichž se se obyejn mimo to . 324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. — : — — : vyje. zicky.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta. kuika.). jimiž se zvíata pivolávají. gdáká. gáá. ! — aby se kš. dli- dlušky. tfš! volá („tršká") valach. ka.

na zpsob mísy. dojí do devné nádoby. Plemeniií Kráva se bhá — n. Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. 325 škrká.). kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. na Vyzov. a) slevdk smetaník (Slezsko). mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. okotil se pojímá. kuká. maslinka). je sprašná. voíuje (las. n.rachá. — hrí. kéška). dvojuchého hrnce. škréí. g) cnzak (Bohdikov).) — — . c) zdojky (N. rave (se v. d) baur (Klimkovice). ptáci se páá. Litovel).^ku stíkakf .). nýbrž i výrobky z dojiva: máslo. Dojivo. d) boko (Kobylí). je oprita se. kruí. škrhoce. Morav. jenž c) epkove slov (Celadná). Frýdlant). Slováci. Mor. kteréž (na Zábežsku). c) mlinik b) latum (Slavkov. ohebita se. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. okotila Zajic se honcuje. jímž ozna- ují nejen dojivo.. honí. tvaroh. muchy vrndžá zvírat. Koka Drbež a fena se nahonná n. (Vyškovsko). had sypí. e) (Prostjov. Húsata se z vajec klujú. je (podl. huí — chce hebca — nabhaná je n. Laši a Hanáci mu íkají (kyška. áká se (han.) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). hor.) — zhebná. vrí. Mléko se XV. potom se válajú. a na záp. vyvalily se. Sedlé mléko epdk (Tišnov). jinde na Slovácích maslénka (han. c) (vtšinou). — škruhoce. je skotná. Msto). Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. nahuená> Koza Ovca se prí. Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. se honí. kýška (val) v Bouzov První sedlesk". má toto eské jméno na Podluží Valaši. škvrká. XIV. (uh. se. skotná. b) dojaka Co i se najednou nadojí. nade derou hro- . se. skotná. . V masnici za. otelila se. obahniía se. jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). jíž na Zlinsku íkají masnicn. je skotný. Vydojené mléko pecedí se do velikého. je nahonná n. Máslo se tlue. stinka. ncháé (Tišnov.). f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem. dlá (na Starojicku) v máselnici.stren jest hrotík. stelná. okotila se.

píhraditá — — na obilí." a) Drasta devená. Špižírny.— tiku dole 820 — (porn. kteráž Zigla (slov. nože. nádoba obruemi stažená s Škop n.). syrvatka. leéici (laš." vlý sype. lisuje). varmozka. do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. hlinnou atd. Zesyelá teplem kýška si.). — Faska.. šlovou výskoky. .). Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti).) n. b) cmerka (dol.). Z kýšky Slov.). med a pod. slaniny. sráží (záp. Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš.) tvarohy (zl. val.škopku jedním nebo dvma uchoma v kout. Drobty másla. soudek na sýr.) se tuží (= tuží. Val. barmožka (han. f) kapalico (Tebí).). topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). rozeznávajíce drastu devnou. štoudev na vodu. hor. Mosúrek kadloubek na máslo.).). -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso. val. z eho. val. oznauje se souborným jménem „bedno. ve t. koll. stává v Štangla síni (staro. kotulka).). vidliky: po jídle se umývá náení. škich (slov. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. (laš. — — Spichárok (Opavsko) (val. tolik co police.) jest veliká prkenná. Nádobí. náení. na Laších). též kapalka Frýdlant. Celadná). Devné nádobí.) n.. (uh. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra. sušek (laš.. štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává.) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. c) kalus (laš. má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka. Nádob íká na želé se obyejn: náiní n. j.. Špižírna (Deblín) = skich bu n. všecko.). c) podmišanka (= z pod míška vytékající. na em a ím se jedlo. Val. homolky). do míška a položí pod lesicu. pesné mAslo ^ (uh. silný dzbei (Vaetín). jež bedná vyrábí. (jemuž Han. náin (slov. Místek). Laši dlají honmlky XVI. XVII.. škopek. Mor.. (val. e) pny (uh. pes hiilku (val. štanda. sósek (hor. Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. : die Stande). Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). d) vyhogance (na Brumovsku). Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta". se též lžíce. náino poítají (laš: náino i — beka). vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val.).).).. sádlo.) d) varmuž. — nm. c) (uh.). Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez. devná Laši .

za lýž se nosí.). slamenica — slamianka s (laš. — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík).) plucar (hor. val.). (Jiín). šplechtá (han. {Karlovice).) epák (uh. devná nádoba na vodu (vyšší puténky). bálešník. Nosívá se v ní voda žencm na pole. Mor. hrnec jakýGorek (val.). Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený. kubá (val. *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . (Mín). Vošatka fzáp.) cabuk kubaa r= gugá lUh.).) = okín' = ošitka (han. Vaák (val. koli. U prosted horního dna má díru. na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši. nahoe zabednná.— s 327 — — devná íkají hrotica.. Slánce Moravané solnika íkají. Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka. Capák. hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný.) devná Treaf (slov. ze sklepa nosívají -— samšék bezové. Brod) — = roslíky — Paták (val.). pi kraji malou dírku.) ~= kosatka (Tebí) (uh. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov). (Jevíko). — j. Kohan (val. (val.) jest nádoba na zpsob škopíku. ližica.). v — se Nosáky (Uh. b) Drasta hlinná a na vaení. k vrchu užší. Brod) (podl. uh.). tverhraná láhev na víno. hrnec apatý. veliký hrnec. n.*) a — — Gbel.). velikosti. vahánek (val. — Laši : šlová putna. lyžka. kubaa (slov. Zbel (Kel). nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha.) . jíž se voda vlévá. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. cezan -^ cedak.).). = . Puténka jest na vodu. na pt žejdlík. = ká. Na strouhání sýra perníku a pod.). dva hrnce Kidélce na uh.J . v nichž se na koláe zadlává. snadno vstriti do sotora. šypných vcí.). (val. baka. veliká nádoba hlinná. Lžice íužica se [laš. nádoba na mení Trokám paiC seku. val. dvojuchému žber. je struhálko :^ struhadélko stružek (las. veliký hrnec veliký a široký hrnec.). — babvka.]). kterou se pije. — Cénka (Zábeh) (val. záhrdlitá.) Mandaska dobytku vaí. výše. žbélek (Rožnov) žbánek. — — Kovar (val..). vaaja) a švrlák n.. Plucka jest již baatá sklenice. . hrnec spojené. gbelík. lamnka. nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán. — — = bandaska.) zastreny jsou ve vaašníku. — Kozúbek (užia.). hrnec = varník (laš. Lávica (han. — Na žencm obd nosívá.) = ošívka (uh. kulaté necky se dvma uchoma. Vahan.) = plechá = kofla Hravka (porn. pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. kos. I = = ciment (slov. pijáek (val. hrnek na íkají pikrývka. (Tebí). pomezí = — = — = = pití. žeka (laš. [han. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka. menší taková nádobka.

lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. . široká široina. na pokrytí slámy v loži: ložnica n. val).) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky.) = dez Opav. široké vidly na kolekách.). — Pobíjaka (val. prostradlem. — Dti se pstují v chvce n. Na rozsévání jest: rozsývka n. p= — (záp. — — : Mor. plachty mají jména rozmanitá. stlánka (záp.) =^ krumpá (záp.). Brod) mezi pantokem a obuškem. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. konce. - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov. sekery). — motyka.)." ím se eže a teše (nože.) htavatka (val. = ez = hez (han.). utatí. zvlášt zena stolvku). železná tý na kutání uhlí. kuovnica. náSevka (nh.— zez 328 — tech vysokých nohách. široká. sekera Podtúžina = tesaka. popílka. — — . devná rohá (val. Na list je listnaka. vy máte : moc uatí!" . na totéž. jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n. popelica. sekerka valašská. (myjok.). — háka (podl.) na Valaších obušek Valaška. yidUce (železné) na vsazování n. cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula. lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. traky. — . sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. neširoká sekera o dlouhém topoe. popeluška. — — Obušek. mchvka (Frýdek).). se jich užívá.. Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =. Na „zváaní" popelnica. Plachty. má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. štípati díví. Mor. ve dni svátení obrusem posti se po.) Pvka nosál motyka na kopání (laš. heblo. — Graca. nástroj lama kamene.).\ (Opav. (val..myják Frýdek) = XVIII Oruží. (laš. — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica). baka. cípky. hasiské a pod.) ^ lošof (sev. pibíjejí. (paez). trháy. Mtl. romchula n. prešívka n. — = (val. Nejvíc n. ometlo (val. Dle toho. kulatá motyka. ezivo.) — Ramovaka Mor.) hrot (Opav. plachta travní: (dol. XIX.) trávnica. jest na Valaších a Laších ezh-o. Oželiv. uh). Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. : — . šostka (Palonín). n. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n.) — — Hlavaka (Uh. lopa (val. jmen má n. Pantok. na . tráky. sekerka. n. v loktuši (val. dlouhá. hrnc do kamen užívá. lopata n.). náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu. — XX. .

Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru. pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách. pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti. sklenná koule. Nadávky. di (nohál). v jiných však liší se charakteristicky. . .dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. jdcko^ acko (paácko. výše. ec (o-šklébenec). och (sipoch). d (ryzá). Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové.pýchá" v pajchovni n.. jak o tvoení slov poznali jsme. naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica. osel na p. a to namnoze rozmanitého významu ethického. jest /cjÁ. Správa na prádlo. váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. ula (bani z hula). . „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. jde-li o poznání povahy národní.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn." na ni se nasype popela a naleje vody. v níž se varu se pivede. prádlo - „sváá'' . že . že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen.— 329 — XXI.. Prádlo se nejprve _sváá n.) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta.toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony. poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. pa*) plucha).a. málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. o Vyže to (švidro). iich^ vcha (papluch. hledaje jí. jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar). hospody nerada hospody to vidí. neas. Nám na p. že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu.. Obyejný název dýmky na p. válci n. pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá. nýbrž i významu rozmanitého. když si po dobrém nedlním obd ekne. potom pístem ve vod (las). lo (výmysío*. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát. slovotvorné. s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá. tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'." v luhu pak se n. d (stapá). XXll. teba obyejné fajky. Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem.

= škrpaia švidrnoha ada (oadlý. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák). slon- bidto." spálená." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. švedei- — Krumfiiss (MíkI. cahél.). beblo (kdo „beble".) ..). galbák (val. okasta. manák.). (val). baldo (kololinát). las. pšorka (val.). Hubený. kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. zembuch n. 51 óV . (rozkasaný). chlap). plahan (velikán. vysoká ženská). skrek („on veliký neuroste. slabý: chudár. 330 — tytéž hodným. neohrabaný. škubán.). šušaa (zakrsalý). ozembnch (malý a zavalitý. krhel (laš. = šantala. šargan (laš. ^-olya^ (?) val. apar (apatý. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn. = lovk. odrha. která práv nelibost jeho vzbuzuje. može pse vša" = hubená. prták (švec). chra- mozda.). chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý. odrama odrachmela. ne. klak (val.).). suchar.). chlupka soukcnník. nekluda (neistotný). jinými oznauje se vc. val.). Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. drobí.) Malý: sušák. stapá = kosmá lovk ve ias.=: šmatlocha ^= šmatlo.). ?^eí. laš.. (laš. zugan (sedlý). lancúch (hraná). že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru.i (kdo má vlasy stapaté). matlocha (malý (špi- ušmouranec). brWo krchák.). vágala (tlustý. (las. mazgera (záh. id. uhnál). hmotný : horo na téj (chlap jak hora). koberá (bichá laš. kdo má zrzavé vlasy).laš. šipoch (las. Od zrzoch barvy : Šeda = šedival.— následování Schaf".).). glajda. cohan. val. se zajiká). chvant - chvanak (laš. cahún. krbala (kdo „krbe". stahún. — zerzo = šantá (laš. mahdák (val. (val. knot. megula. a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata.). (laš. mrapa velkém odve. jež káry a posmchu zasluhují. pailata. šilhá). slova polyká). ampala t. (brebta). (Zl. ne- ohrabaný.).. krnús (id. banák. nsl.)*) (laš. Pezdívky emeslníkm: paák (ezník). : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec). mugar (vl. bude taký skrek"). bachala (bachrá). záh.). (val. erný chlap).). („to je slonbidlo.).). jež není lovku se po chuti. smyk ošusta. Pezdívky Vysokým osobní. : >d špatné chúzK šmatlá (laš.špita sasora neistý).). = ampoch škrampala (laš. Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide. j.). bunala zajikavý). I. Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš. mego (megál. chomto (kdo chomce. batk megaa.

bandor. .) : — tomcí (coll. i>otluke (las. plampa. blafára. s nechutí. klae. gramla (nešikovná).š. krosna („napokro lépe. gámela bygan (porn. ogegío Skrblík: (la. pašeka (huba prostoeká. blama. nepkná. = zdrba (porn. — — papula (huba vypasená. levá ruka: krchaka.) ruka: — — — nohy telecí n.).).lebavý- =-= holý. která hodn (které (kelce všecko „skámou"). (val. kynál (laš. landža ilaš. Pezdívky vcné. hale (laš. banuch. pra (koza).. laš. šupák („pleskni ho po šupáku!^). si. prsty: pazúry. lata (laš. anhyžály (val.). zuby: zubále. veliké nosisko). laš. palica. krk: gágor piják (vl. neústupná).' = zuby — kaní).). žgra. Niema: hach (laš. koty (vl.). laš. lantoš.). *) Od adj. (laš.). jedenástky (dlouhé hubené nohy).). kotáry („stáhnut kotáry" umiti). trkvas (uh.). obžisvt (laš. nicpotak (laš. gago (val.) sajdák pytel. oplan (val).). (laš.). chrbét. laš.). tach (laš. nemotora a nhela. kotrba. škrto („Škrtí zgrbla. (val. gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?"). radvan (val. gambál).). kua. s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k.). tulaka po (laš.). hynštáíy (val. kravské nohy). chachar (laš).. ápy. mandyka (laš. pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí. šibenec. (val. = luza. husí jícen). : pom. tepaka. zgblaa. lata íata spálená lotr). ampadía.. jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí. „je v ní když jest tvrdá. báchor kravský.). skapa) = (= herka). baa. hryzikrko. huha: gamba (když jest veliká. bandorec. galnohy: hnáty. — záda: kobero (vl.). kaeák (které papra. apy (vl. — bicho: banur. kelán pai)á). koíodj (val. — .). locún druda tulák n. gybas (laš.). táhni ty hápy. .).) Hlupák.).) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!"). ubaa. a lovk jí obdaený jest gambatý. („chytím (oi \"yvalené). „enom poá do gágora cpe"). val. lancuch. (vl. seka"). otluk.). pobuda. škapa (^^ skapá od hus). (uh. smuda p. galvaa. i vci mají své pezdívky. : araga (rozkiená íebe. groš"). klampajzna. kamáky banoch. manaka. (val.") Jinde pašece íkají: ua. lantucha.)..)..). 381 — (záh. palepa (laš. všechno stráví).). jest „pašeká.. Však nejen osoby. hup. prasecí „otrít koty" — umel).). — drgaa (val. kyty. tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). krchaa. olacli (uh. gaígán otrapa. a — uchán.: — Tulák: paíuda. nocích). šupáky. gály (dlouhé nohy). žgria. halapatún lobás (val.

maškara: „di ty. pes (rozpustilý klulí. — = krpá. (val. „zebrál své knoty a šél" (laš.) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš. neúhledný pokojík). val. hašvan (roztrhaný kabát). ^^ potvora).).skrjatek (uh. „navaila laš. klapák (staré klobuisko.) bytostí a p. g^ražija (starý nábytek. zámora (=mra).).) Sáty: háby. =^ glura (laš. cvrek. — zlobivec: šrše. lilísta. káva a — j.).). b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj). smok — cmok odmna (laš.)» bachanec (sprostá buchta kaše).). šuchta = šuchtaka (práce liknavá). postel: pelech. šrty (las. šaíanda (veliká jizba) (malý.) škarbat = = škrbál nž). tesaská). Pole hrb. hazucha (kabát nesvný). šurpá : (jabko. laš. = škata .). bubák. (starý oškrtek (nepodaené peivo. zvlášt lunty. psí duša. podhodek. zabrcadía (= vazadla. plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val. sojka (vadivá ženská).). oset. vydra (cundra). bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. val. — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská). (vl. = bacán (han.) = bagan starý stevíc). zdérec (pole neúrodné.). prtaka - špihtaka práce ostudná. švery — plzák (ošumlý. vylkodíak (laš. je kucmák. ušpinný klobouk).suka krtica ])odere. : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš. knoty (staré vci vbec. kuma (veliká beranice. baran. val).). mátoha (uh. chrust. mra. ví. jakási prtaka").). báchory (peiny). visí). kepe (val.— Stavení : 332 — na spadnutí). paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda. bivol. tele. hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský). — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. jehož stecha „klapí" = dol (vl.). chajda (chatr . (i\. — = harabuza (val. klisna. brlochy. tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e. zdrap.) i (val. laš. poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). jež. stepy (náiní kuchyské. sova. . skítek („uškítaný". = „svých pt švestek" dle nm. kdo v ní chodí.). zázraku škaredý!").). špindraka. kter mnoho šat ^.). uba (ošumlá halena. plátné. — ušpinný kluk) -. (val). lura (káva si : osúch (špatný kolá).l Pezdívky a) obrazné. — nepotebné krámy v jizb. (val. stapatá ženská). habrfochy 'val. ava. který všecko vyslídí). : Prnrr zvi. škeek. t. (laš. harabúzí. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji.h ). hrdeln). labun (papue. hyd pekelný uh. strup. hyd (ten žabia kv(')ra (kže. kvanty chvanty (laš. hruška zakrsalá). tele Machovo. šaty. : =^ gyzd ~ ošklivec). pomirec (zasmušilý) somár. laš. fafrochy. aja (táte !) aja ajovskál).).). : — : kuna (mlsný lovk. zázrak (píšera. — slaboch žába (žabnál).

c) Od rostlinstva: smottacha obilí). košál. jako rr= nm chlebára = huba. špunt (malý chlap). kadeka (bichá).). kury". boží dárek bez kvasnic (hlupáek). mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. glaga (telecí namoený. patírka (=: pašeka). hlupák). škára (stará žena). — trúba olejová = = gra (vl. epel) (hbet. lebeda (špata.) (bicho gágor (vl. „od pantoka"). laš. husí jícen =^ piják. Ironie dobrodj (vždy ironicky -. hlupák. ušpinná ženská). kvak (lovk hlub (vl. odezek špinavec. = sotor .). „staré hach- lisko"). cestu ^=-- val.— kvona (naíkavá : 833 — : žena). laš.). nimra). hlupák. (vl. plezmero (adra rozhalená.). ktanica (zdlouhavec). žrout). vaacha (kdo se do všeho míchá). šerha (ras val. (lovk pichlavý). chomút sprostý chlap). mrkva — mrkvús (hlupák). skoro-li což Humor: kuimacek. (nimra. huštlama (lovk nevymáchané huby).) chmula žaludek návara (mrzout. varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. = = = nimra). — I tlustá žena stará bachya . val.). klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš. ledaina). slota (darebák). (laš. koltún rachétla =: rachométla dvka). oskoruška (suchá. když (lenivec).). — žebrací kabela (žebrák žebrota). pcliá klátivý. g) laš. ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). zdara (= nezdara. omasta (má za ušima). zhnilý kote! — kozo plevel. eledín kvítko „to je eledíni"). stonavý). ! tutna. stevo (rozepranec). (vl. díža (tlustá žena).). staré oheblo (stará nehezká ženská). kobero bichá). zelenka zelená hruška. stará kalamaja.). koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná). (hrubián. schtubné plúca (sohlubný lovk). škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou. zhlodek (zakrsalý lovk). „táhne se jak mlezivo).šlí. = trhan. harfa (vysoká ženská). otruba (hlupák). když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí). hycel masný kostelník (katv pacholok. lankvara (chabý. šubra fušubraná. hrta (laš. kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá. malinká osbka).). si (filuta). d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika). syišt neústupný). mlezivo (zdlouhavý. mizinu pi. f) Od živností: kostelník. launenhafter Mensch). pašeka (= pašeká). — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký.darebák. „to je istá zdara. katík (trhan). stará suk (svéhlavý. rady. lovk neduživý). mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky." val. ohledává slepicím. (stará dívka. ! (dve špatné odrostlé.) Od rzných vcí: val. si hachla = drhlen když vede jako mladice. lenivý). Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po . = lovk laš. (všivák. Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm).

žádná vada nebo nees. laš. (taškái filutái)***). záškvara (špatný asi jako nm. Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím. abatyša „st<vrá klepna. Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce.). kdysi pochvaloval. Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština. zmata (kdo nco špatn udlal). že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm". jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. juhas (trhan). jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. Onen znaí ochlastu.) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk. Mladší generace nynjší jí ani neznala.). val. laš. nástraha (pokušitel.). zmátl. herpiška (jeptiška). jaskulka (drkotnice. rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val. neposeda. — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid). :=: Majdaléna). — „Chlap „Naši a roba". svávola (zlý rozum (mudrlant). abatyša. val." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách. chumela nechvílou (neohrabaný lovk." Hrávali si chlapci na mlynáe. „naše roby sú na poli. kládá. Necigai (= nelži).). choroba (to je choroba s lovk) = neduha." Nkdo si na p. herpiška jest „erdek baba''. lháe a taškáe. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi". Ob slova sice neznáma. špatná vc). Putyfarka (necudná ženská. (= paskudník.) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš. „trandat. nación (daremný šktáv (otrapa). od slov." zase muž dosplých dcerách. Duší sa jak starý cigán! . Majoléna (vyfintná koketa). i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val. ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. lichota lovk. Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!"). aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans." hor. která chytré lapota = (nepíliš tlachati. To je cigána (lež). paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). útrata (marnotratník). asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul. dožera oštera ostuda (lovk dožerný. jeden chtl vždy býti práškem. Slovákm.— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'.**) figura (ty figuro !).. svém muži žen a dosplých synech. špata lovk. laš. žádná hloupost. Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái). Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. i stal se z toho „dortaem. (kdo nco zaškvail. ogara (Zl.).). plkoš. „maiti"). val. Spitzbube). na vzdory udlal. (ošidil). paskuda zavinil. ošterný ostudný). vzhledem ke slov. (lovk svávolný). i zstal odtud „Fiúmkem. íaná pýcha (pyšná žebrota). tlachal.)." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr). (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). krbce ziiamenají na Hané stará botiska." Jiný ukradl kdysi komusi dort.

hylásá. iní-li to do pláe. osle oslovský — oslúcený. je ogébené. Z podobné píiny stává se fajka fajú. trdlovat sa." Slova peformovnnd pezdívkami. „pytlovat sa. dragoi (las. a obyejná punocha. džgá do sebe" . (vl. nebo poleva. trí (vzí). lihových. tak dostatená na oznaenou nešiky. ochlasta." Dcko ubeo ené „cébí sa. kabaú. síopat *) a ožralec jest ožrala. kabát kabošem n. „skrá. neb spaúhá. Kdo má hubu nevymáchanú. hlupáka. dává sa starši do cebíka. ten „sa rozdavuje (je rozdávený. gajduje. jednom mluví. . chlámat.). gygle. když naplákajíc lovk." a vysmívá-li se jiným. šlovou jídla tato: maura. skeet. má hubu cšéenú. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa. i nezpsobné jí. že máka. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská." Deko.3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti. „prdola. vodu ne- zpsobn „dut." Kdo se má „dlá peká. bumboce" (las. jest pleská vci nerozumné. kýška. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést." Sápati se na nkoho jest „bekat." Kdo neustále lamúzgá. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. skáme všecko-.X „polub i riia!" (Jicko). klábosí. bu mu že nejsou dobe pipraveny. ochlama. ardží a vrandží. buchta. vohicenúcný (Ji. ^plká". by radji nco jiného." je nco žadoní." a ženská taková jest „prdolena. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst." uprdolený. tehdy . ehýatsa." Smje-li se kdo potmšile. je ucébené ogebuje tedy sa. „Rechna (drkotnice) rechní. Nechutná-li nikomu polévka. jest „hépat" skákati škared). tomu „vyzvoíál. ten poád' o tom „koleduje. šiša." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt. a komu kdo náležit vynadal." Uvelebiti se kouí. praší. vole volúcený. ^vyšeuje sa. Kdo hltav. jest „plkoš.. ten „cúhá. kamt" „kde dotú uí. ápe. ten nemírného a p. „bozaj mne!" (Zl." Taniti nepkn. Vlastn dobytek chlope a chláme. sice užívá se slovesa „obtúlit. ten „sa ošeuje (oškerá). zvoíá." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž. ten o „škra." Kdo se smje na hlas. „šuí sa. ten „kápe.). uet. i slovf^ hojné se užívá neplechého. klamt. mní' se v punatu. slévala. „báá. kalabiznuje. kyša. uplkaný. buchár: šiška. rozdává). ma hubu na peká. i ostúcenúcký. jak bude dále. skekat: Skékni na nho. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí." jídla Spatná kuchaka „bable. umt.šeky. A jako jmen podstatných tak dje nelibého." Smáti se nezbedn. „spažerkuje." .). škraní. stará-li poád. kléhní (klohní). v neas anebo vbec pozorovateli nemilo. hyhúat sa." píti. dlá si vý." pere. ožrala kalenica.

a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude. Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl. Dušo milá. lichotila. . holeku. a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. Pímry nemén takové ustalují se v ei. mj kvíteku." kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm. Pímry obraznosti.! — zauét sa kdesi. slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. se k Lenoch „sa šuká. . moja šípinko. chodí jako . ochúá sa (okouní." Kdo nemírn jej spí. zlatí. céreko. zbíýá. nohama. šance. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní. pelencuje sa kole uhl. ochecWál XXIII. pípadné pozorovati závady v jejich hovoru. jako jiná úsloví. co neschoval. ten kyše. — ji's mj baránku. nepkn ostihal. dávno. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý. Pímry lidský. „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou. nemá dílu). rajdavý šantavý. (=dít zdravé a veselé). Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. . jde si pkn zvolna." jest „glajdavý. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva.. ." nadlal mu schodk. aniž ho teba bylo. mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. rajdá. „Olefál. „Vyalúpil sa. mela. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská. maje pospíšiti. „schlampet. . jako jiná . „rá. stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. ten ^sa glajdá. šuchme sa." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. gramlavý. tropy a figury. a podóbeiistva. zgtyá." vyskytl se z nenadání. mj knote.. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. že je jako rys. hnije" jest kysá ukysaný. chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje. napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném. " „Už sa štragá"'. moja baruško. Ach. obraz na snad. baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek. gramle. co dravec rys vyhynul v našich koninách. je šúkavý." Kdo ho." hledá. pesúšá sa po poloch a po zahradách. paíaduje sa. pímry slova. .

je jich tam jako eetek. — erný jak uhel. myš. šindel. kyselý jak šava (= šovík). (v jest. ohe. nohy neisté).)***) jistý jak v koši voda. kída. rechtorovo tele (o holce velmi ervené). drahý erstvý jak ryba. dyž šia.— mi — 7. blúš (vyzáblý). poleno. lese (cesta) jak zvon. jazyk jak na obrtlíku. Vlastnosti vcí. vám (dobe). Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. kominá (ušmouraný). jak mlíly. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. jak dní do roka. niekiedy z zemniakami i grochcjn. rybí oko. lakomý jak — chudý sedm drahých rok.) — hbitý jak patírka. bylo jich tam až jak smetí. jak šlejfí. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). (žito). z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko. jak by ho holub naobíráí. Lud. sádlo var. Kolberg.iki. (znaek) jak jak bláto. je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. je na peníze. brucok na feláb. horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. — hh. blizJco jak z hráze do rybníka. (hubený) jak deska. bot (prádlo). je tam (venku) jak v rybím oku. liorká pna. je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. slabiká (huba). — malý mdlý jak mláto.ik brdeka. že može pantoky érno (modro. bílo etc). baraní roh. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo. rasa. jež od dobytka byly ušpinny. „masa jak od mandel jak kaveek. — dínka. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat. kivák. pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). koráb. chrt. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek. na poli je kvítí. hád. — divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. málo: má hladu jak mynáova slépka. až beí. mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup.íný humor. zem se pod tásla.í lid umí pozorovati. i = 22 . 135. jak vesk. a vil je jak paslica. — šata. v. **) n. jak ert na híšnú dušu." má sily jak vody. kavka.**) holý (hlava) jak koleno. jak máslo (pívtivý). jak by švrky lúpál. 1. nedává darmo má mýdlo. — má hubu (:= hluchý jak pantok. morák. tíska. je tu kúru. že by ho — — — — — pes. má šat jak žába plaš. jak Vyzovice*) (ruce n. dohry jak skío. hlave. j<^sný jak muh srkm podpali (op. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko. má dluh jak šat. urst (las. mám z toho radost jako vroucí voda. doch. hoký jak polýnek. zem (špinavý). Je jak by pohodil. tvaroh. jadrvý (máslo) jak íkry. cigán o hrohiícách. purheina. blém. — lehký jak péro. jako jak inec. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) . Tam totiž po každém trhu obliují domy. istý ervený jak krev. krásný (dít) jak Jezule. — modrý jak charpa. Bílý jak snih.dý jak stna. jak byste ná.

ani nešpetá. kot (zmrzlý). — — — tuhý jak húžva. dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). ***) . epa. — Jakosti dje.: ~ valach z híBate. — tvrdý jak kame. (iron. mucha. (lenivý) jak klát. se soli spocená voda. — drbe do toho jak malovaným vajíkem. rovný jak svíca hodil. zdravý jak buk. kola dlajú (v oích). žaržek (ranunculus). iž s — s — k. ticho). dya (ženská). — ostrý (nž) jak jed. je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. (venku) až se jiskí. a tolikéž: A nemá rys. bžéK co mohl vyskoit.) — — válec (malé dít). jedla.) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. — zhnilý chlapík jak výíupek. kost". trn. jak do ddiny. vraná do žába z kýšky.) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. struk. : jak po dlsni. slabý jak hrachovina. **) Zivica 1. (košile). si — — — šetrn) jak pomalu. pánek. ekali zme t. — zh zelený jak tráva.) — ^~lavý jak živica. jak chomeek. jak dyby mak sét. je tam tma že ju moža krájat.šinka. z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. ština. upláceti se dává. dti matky z trhu. prasata sú jak jelci. hrom do kuban (posupn). je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. — : má se jak žába pod kamenem. holub. — šedivý. led. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu. že može pohlavkovat. — teplý (voda) jak tuh. dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. 2. — tuný mám : má papulu jak na pln msíc.) cpe se jak žid na palíru. klíš. : — pojak pusto. výr (byste). — suchý jak trud.=^ š. bhá jak kula. (zl. cveek. až šindely praskajú. lusk. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. pauina (látka). plot vzácný jak v noze fík. jazyk jak trdlo (od kyselého). — neobratný jak motovidlo. chrásteek. — — sešlý — ste (val.***) — . — šikovný: jehla.**) kruch. (laš. kruš- oech. bží div nohy neubží. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . B jak by zmétl. Bží jak švec na jarmak. kru. kotržina (maso). Hanák ke zpovdi. tlustý jak úl. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). v kabeli. prázdno je tu jak po vyho(cesta). — nemrká (-^je je tu ticho. žába oechom {-^--^ nezvedeš nic). zima ekám na to jak na boží smilování. bílá smola 2. — ticho: ani nepškne. sivý jak jablo. — t všudy plno jak bídy. 338 — — nahý jak lii)a. drží sa ho jak piják. — — — vkem sladký jak staiý jak hib. íhá jak ert na híšnú dušu. jak o záktadku. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská). už ma jak sirotku všeci drali. dlá jak. (šohaj). nm ení. žlutý jak vosk. ken. — zmrzlý (ruce) jak hrab. vtr. = . íkavec (chlapec). jak ho Pámb stvoit. — nadulý: chodí nadutý jako sotor.

hokya. úhoe háb. tak sa léje (liják). duha.ša. — stojí jak opaený (verlegen). mlo spáti). jak bMdná du. zfmitl. jak zaezaný (zaleklý). — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší. (laš. uchem praskne". — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). žoch. toí sa jak kaa ví na led. mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. jak. šéa. jak ululú to — s za ddinu. — žíznivému podává džbán vody. umí to jak z bia. rozumí tomu jak koza petrželú. jak peci. jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe). tele varhanám. mrano. s'i jak Jemínek. žáb karkula. — devné táhne sa jak smola. — — — — — — — — 22* . míííd sa do všeckého jak (laskav). . spát — — (pyšný hlupák). ve kvtníku. jak vypošaný. — tee nho jak z moráka. motovidlo. — — — — žába oechu. — dudek. jak otenáš. tak apoce (silnjší). — tase sa jak prut. jak by mu vydrat. nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý). praví tak — — — — — pije se. jak svalil sa jak snop. jako by ho na vidly bral. s pistulú. pera. žebráci). pršelo nech Bulí brání (velice). zavazí). pastva (když . bludná ovca. jež by už 339 oí nevyhledí. zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. (smuten). treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný). zíveš jak pes na pílazku. jak sisel. — v epici. vraná na jak cigán pluhu.). prázný mch. chodím jak svázaný. jak trám (tvrdo). „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee. sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná). jak škroša noša (na široko. vláí sa jak brány. . boles pestala^ jak by uat. — — jak ert židy bere. zmetá (utíká) tak do otépky slamy. .jak ížek (dít. jak z koze. — ide práce nejde od sv.zmrzlá košula. praseti šmizla.sa za ním práší. — leze jak mucha z pomyj. tak šupoce (tichý drobný déš). zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. jak dudek v kobylinci. šiška na másle. div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). kráv svini chomút. je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. spí jak sem jak by mne do vody hodit. ženská). svdí mu opleí. prší jak z kry. rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. jak svatý pikula. — studa se jak žába na obrovnávku dudek. jak na smrf. natahuje sa jak kocúr na okín. — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. laš. jí pytel. sedí na na pezdeú. — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). holub na bani. jak mluva). — letiJHk drak. chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. halena. — kií na horách. sedmikrásku to jak psovi ti p. — séí sa jak pes na horké kriípy. nevybíraje : s kraja víasní bratr. mrzne tak praší. — m). bryje — sedí jak kvaka. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. jak kráv sedlo.škube). spravuje hospodáství jak vtr muku. jak pitomý jak s jak somár.). koata.

„Enom sa žehrejte. jak sa zehíta." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. Zas pišla tá staenka. z bFíska ai z daFeka. bratrové. sucháí. dyž na zapískí. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta. a hn ') = zámožný. Pryneka pravda poá vyhrávala. „zve k sobe ženichy. První noc nájstarší hTédál u oha. aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. penze. skuzme my u spocky. proto. em í dát zehít. a ptala ho. A toš co je s ú?" „No co je s ú". ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. mešan tem a riiél ti syny. Píja do hospody. Ze být za dího sebe'). „Víte co. jak prohrál všecky penze. byío í zima. staenko!'' pavíl ý voják. pivailo sa vojska koPik chfél. aFe obehrát ho nemohla. ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. ti do a ich skot. tag ý zuby drkotaty. 1. hne tam být. zatepal ím. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. nepodaí-ji sa náríi í obehrát". '•') — nic jsme. „Nic takového". „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. dyž ím zatepat. že enom za toho pjde. ') vždy. dál yi h / . gdo všecky obehráta". dyž ho vzat na sebe. ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. co mét takovú moc. co tu nového. co ten íiusi-k i>t staenky dostát. pravopisem fonetickým. v byly jem rhíšek. Pichoíja mnozí. O pu noci i)išla k staenka. Pryneka z rohama. gde si visovál. me'-) povídá hospocky. a piložit na mu podkovala a dala Staenka. zehíla sa a data mu písetku. a tom staenka data takový pláš. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. co mét v misku. AFe pryneka brzo zmerila. . aFe až do viFéjška také šée.Píklady. í ví. Druh noc hPédát prosted.stí.

žebrala mu míšek. co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove. Votát pryneky." a Vzat píšéelku.' Vojág vyFeza na jablo. aby ý dovoFíl. a riiilého hráa. že néni pomoci. pravil bratr prostedií. prohrál. vtáhla dech do sebe. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. dál do kyt a uíkát do hospody. co by péd napoítat. a od nich g daFeko široko sa roznášala. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. by sa zem nad vzala píšelku. že to néi po dobrém. ale za. Žatým pryncka si : chyt pláš. peke v vyvédCi. až pišFi vysokéj jabloni. natrhaja jablek pFné kapce. že za i*) pjde. tu sa vzato a voják.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom. všeckým vojskem. a utrhl ý ze dve. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita.nevyekl. si. Choili spolem po tom ostrove. data sa do prošáka') a potkíádala sa. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. mén vyznívá. po ven a po- prosila krála oca. Pryncka via.' al'e tepal jak tepal. *) mu zní hrozné rohy.co 341 - je to za ihíšek. abych ý neporaíl. tak sa nad co sa stalo. . z Potom haluze.. navésti. co niél tú píšelku. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek. niíšeg ostával prázný. '') hláska za jí ei tu více. ím prášito. pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho. vy ste to já. AFe v téj ten vojág Bitka. jala se prositi. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si. „O to ic". co ihél v míšku. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'. dyž usnúí. Voják sa probudil a via. a být by v šFak. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa." povídá nájmtaí bratr. Na téj jabloni byly pekrásné japka. že bude jeho. novu do hry. co sa mu pihoilo. Fézl dol. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje. na píšelku. už tam byFi obá. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. utrhl japko a zedl ho. už jablýšek zachtlo. Zatepal rhíškem.štyrech dvacíi hodin. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. vlastn tu za . a hned' bylo u eho — gde sa vzato. Vojág za chvíl'ku všecky penze. zhoíl pláš a ahál na jablo. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa. ím sFehla.šit. Vojág nedaja sa dího poBízat. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. Ai to. „No. velice. že pjde totio vojáka prosit za milos. dala honem také u. Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb. že budu ráno zaz hrát. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc. za nho. V noci. vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do .

") spchal. kus zi. možete si pomysFet koliké byly ho. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. a seza nemohla ven. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. Utrhl si jednu. až sa sre po nich táslo. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. vojág japka u cesty na prodaj. na ulic by nebyla šla o živý svt. a jag ju sedl. tú moseFi ve skFepe kríiit. Neekal dího. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. ukrutenú chu na vzata. tak veliké. co tá pryncka s nho A na ty byla. s takovú odgde jací dochtoi. mu rohy spadly. a píja dóm. co í toFiké rohy narstly. a voely. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. šífu hn vait") do msta. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. Pryncka ia mimo. štyry nechala Komorná do skFepa. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. vypraovát. '•') . pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. ba nemohta pro rohy ai ze dveí. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit. e AFe voják sa vrátila. aFe hospockém nedál sa znát. Voják píjda na hrad krúFovský. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. hospod. PoschoiFi sa pomože. toFéj za n šla zacéít. toho král'oství. dyš voeíy. Voják prokFesa ostrove. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. skoro-ji tu pojede njaký šíf. až na druhém konci ostrova pišel g hrušce.'') si kiválcem haluzí. šla pro cosi Jedno dala komornéj. Dál ý užit prášku z hrušky. tam to japko. šastnou iiiUiodou.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. umé ukázal. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. Sreza ze byla v kostel' c. oklamala. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. nape í '") komornéj od spadly. tá už si peke seeJa ptáš kládala. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. a komornú. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. poslala. aby sa smiloval nad ním a može-ji. bez pestán bedákaía''). své vzácné ty japka tak peke že . Na téj bylo hrušek. šífe. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. gde byía a jag vojáka o ošúrita. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. tak sa pod ema ohýbala. Bylo v nedeFu. roh pomohl. aby jeho céi pomohl.

šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. ') do stropu. já sem = zhlédnut. na sám s celým vojskem eše veím. a pomysét si.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. povídá voják. Strhla sa hrozná patáPija." povídá voják. za porubané. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat. ostatní nechca .: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého. aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. plášem. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. rhél míšek. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. vojenší pái"^) a míškem. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri. Byla z svaba hluná. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. voják povídá „Mihí piyncko. aby byl doma u svého oca. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. Dostána píšéku. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. Jag ho užila. obá starší brati ze rodiama pijePi na u." povídá voják. néi dos. jest '') zní jako ale dvoj- slabin. že byly až do tíy. i do toho msta. a otpusít enom kráP hoinu v. muž enom z of icírem. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. sa propadl až sem. Druhý naset bratr. '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. Zbýval na pryncku z rohama. APe kráP enom ostál. Vojska brzo ten rhél dos. žijú podnes. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií. '*) piPi a dobe sa ihePi. Dyž byli sami. '^) „Eše to néi všecko. A byla tam papírová zem a pá. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža. Rohil pirstlo zasej. si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. že druhém vzata píšélku. prášku z hrušky. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. enom obršt sa vráíl. a Pešti svýma prynckama ai neumePi. Být sem tam také. protože byli dezentéi. rohy eše porstíy. dál prynce užit prášku z japka. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. co sa stalo. vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy. hne tu bylo štyryced voják. dát ý zasej prášku z japka. sa Bit a Bit. trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. Dyž sa Bit toš sa Bit. JedPi. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. milá pryncko. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. „Na spovei." povídá voják. Náj starší zapískl na píšelku. nepomože nic. Sporné I dávno dochtora. Pryncka . s po smri jejího oca stál sa králem. Krár sa vojskem. zlakomit sa (ukrásti). uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. Král' poslal na e celý regement.

Peck. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. Ona pravila. spraVíl za erta. 3. že sa cosi zemele. . pravil." ekl vandroví. mosí sa cosi ut. že to sú jeho dukáty. AFe kmotr.še lechké. že by nebyl za pokojem. Bya oBiFé. Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú. noního asu ke že kmotence pro dvá. Píja tam pravil. Sa í to zdáío e.." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j. Navázaía si nošku e. jag uhFédf dukát. aby ych po dobroi dala." doložil smutn. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. Toš šla otevít a konm utekla do izby. Ona mu pravila. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez. Vandroví aby šla otevít. mynáa kmotra. Lud neme. téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha. 344 — éérta. . a prubo- pík vaía. a nech su šejda. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj. pijde ert a zane tískat na pravit. jedna vdova. vec unese. „Chlapi.še-ji u uléhá. na mú híšnú sa n zdá. ptal sa dvice. Vandroví su ert. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. '^) — pod tým. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. dvei. že sa i ic nestane. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném. a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. Potým pnm bylo z íátku dukát.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm. nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884.Já „A ich su druhý. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha. že byl'i v Fesi na díví. On ý dyž sa zetiíielo. Karel Lysý. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo.— 2. že tam choí ert. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé. Dala kovi í jeden dukát." Tak múvil Vincek Hamalj. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty. aby dala ty dukáty. p. de ho nabraFi. jag ych nedá. Mela evicu desítiPetú.

od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. Dího sa ím zdáto. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle. Na druhý de odpoleda. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté. ale nám nebude. '") neistota. *) •*) nalil. a štyé chlapi v obci zvolení udali. '*) utrhnouti se." vzdychat pudmístr. jak pravíš. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. že Chca ich trochu rozgurášit.-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát. Najvc to trhlo pudmístrem. sebral. ') metonymio práv. „Francku. ale dyž to nešto. i545 — až rozímali. '^) udeil. píjme-i sa lebo ne!" L. aby sa kole toho jednalo. mn že . obecní sluha. Do- ktádajme sa Pámbíka. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa. '*) = óistotnéhó '') lovka. A pišlo. pinést poset psané od úadu. ^) poplašil. zle je." votá stará. cliyme sa borovice. ono cosi pijde. lahvika. aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit.'s pevalil. dyž u pudmístr sedli eše za stolem. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio. byto by. Jak známo. 23 . hn nech štabárat Vincek pišéí. kolera!" „A kde je?" „Tu je. už je tu." ono tento a pamatuj. lopotil se." opakovat eše jednúc.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama. až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. pravit pudmístr vracaja práznú píšelku. v. koalka. pudmíste. Hospockém to mu sám. ") neoboiti se. Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. drobet. pijde". Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera. nasypat^) pud. •) devná dýmka '^) klice podobná. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. ^) nacpal. „Tu po hodnéj je. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. ^) 'J ") '. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. už dávno v levém uchu zvoní. pro samý strach aj na zapomínali. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. chtapy tak zbobošít. „Dti. že ani nevidl. ale dál ani pranú'-) nemohl.

vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. poštveme. co by sa jí zaujali." pravili „Dyž tak. a žádný ani nešpetl. Kaiol Frka. a slavný úade. ticho: „Málo platné. tak sem chudobný. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži. že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. '') drobotina :^ dti. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. že bý''l tak chudobný. „ale ono pcca". úadu sa udlalo po vli. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. konej ší. . Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi. což by sa tom nedalo opít. Ale venku ich roby natahaly„Joško. ale Vincek néni. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady. **) ') nahlédaly. „Milý Bože. vdly. Antoš. enom sa žádá od slavného hejtmanství. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No. a je tu. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. „zme sají šikovn zaujali. jak je. strany. pravívajú strýc Miklenínovi. «) vykládal." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane. peek. teho naptám za kmotra. a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. probral *) pobouraný. hrabal ') nepotkámi'- žádného." 4. a koho" potkám." Pánu Bohu porueno. Smr kmotika. a opatrnosti nikdy nezbývá." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. tož na protiv mú híšnú. iná mosí sa pijat. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. tož tak. ert potom nech ich chaká. súsedi.') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte.

kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. co ho okiFi. Kmotr choíl po nemocných. já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko. pros^^ym-Vás. P'ili . necht sy^ teho. gde kmotenka moila. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. Jávám tý Féky f''šecky povím. a vy budete Féi' a hóji. uci' a'koš''to kmotiku. kmote chasíka na lože a vyptávala sa. teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. co je to za osoba.s'-'' Umíral e'den kníža. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. Potem-"o do verian^^cných skFep. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. íve. a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu. kmocháku. zažala nov sfícu veFkú. Tam -^oély svíky malé. pecaj eše mu poslaFi On pišel.MiFí kmocháku. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve. budúcn pozorujte na 23* . Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela. ai"e aji'**' skonával. Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku.sna'^ posíúží!" za 347 smr. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. a keré eše nehoely. jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. patí. dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: . cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. Pišla je. pro teho Fekaa. a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. hrubé. tak . ai prášky mu sa neptali. zažálú^ a piložili tam. Stalo sa. zaalo-" dáva — a pomóhél. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence. Jak šl'i s'-'kostela. já jích fšecky mám. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . a hodovaFi spolem. a tam bylo vePice peke. prosteí trojího : — braku . Dyžo'-^ uzdra\fíl. ste chudobní.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká. to3-''te sy pidaFi a máte. co sú dluži. tý byly veFice vel'iké. Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. každému pomóhél. Kmocháku. prosy m vás peke. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi. šé^l a potká' ^t veéí. tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. a eho. sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. Ptál'ú kmotiku. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete. sv' '•'nice." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí. z malým ge" kmote. kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí. ZeteF co kmotra nevié^la.

co móhél unésC. vzala. Ptala sa „No. aPo neÝoél žádnéj zePiny. chvíPku. Víži^' co: bume spolu. Potem ím rozlnila zePinka kiela. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem." iiic . móhét mu. už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý. Pani pikázala aby sa peke chován. já . L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk. pofidá: „Synku. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš. vede.i Peka. protože sy sám pidal svícu dlúhú. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. a uen^. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. já Jaký Pég nese. vte''^. L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. Smr^o-** nemohla až vzí." rok. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. Po- eše g''e'dnému nemocnému. jak ty to žádnému nevystihnu. takého 1'ekaa teho Fekaa. a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. Zasej volali telio Tekara.dz'"Bírát. ai sa neptal. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci. museí Najednúdz'^é'l eka'. jaký kerá nese Fék. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu. aby ho uzdravit. zePiny znáš. Fež on. g''e'dnému Pekaovi za ua. AVe do už mrzel a sám smr ptal. ihéli. musým odevzdat. gde patí. synku. býí rá ž''e ho pozdravil. každá zePina toBe kií. jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. co e taíeg^ nahospodaiFi. zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe. L'eka kií: „Uže' zPe. APe djsa vracál spátky. je se mnú jak tak. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo. uže to všePijaké dokeF eše mám. jak sa máš?„ . Kmotika . aFe potem Pámbuví'-^. ae komu budu stá ve hlavách.doporaóhta. On'ý^ pravit: „Janu"'. a kmotika sa s ím styrnúla^''. vecéj e teho neelajte. co je to za synkovi.aji ste mu pomóhri. co je dlužen. toBe dám živnos. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. HráBa mu zaplatil. obrému šPi stavu pivédél. jag'e bude. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. dy'-*'sa vám to zas tak stane. tomu každému pomožéte. ZBírál ' každá t. povídala mu: „Kmochácku. mu dohoí. a já neslyším žádnéj zePiny. já ho pecaj Cho'. jaký Pég' nese. „Skoda Dobe pomáhal.

a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. dvátko. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. kem. vyjdi. komu s = potkám-ji Souhlásky t. Rožnovsku zídka se užívá. ') V lyclilé mluv náslovní souhláska . rél— relo. jen ped po souhláskami temnými znjí oste. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. í-újí— prújí— pijdi n. . syátko . péjí— výjí. >jf. poíná-li se následující slovo. obyejn íká (chlapec i dítti. ž. . po zvukách c. d. vzat vzatý. dž. t. 5. Podobng pkný. teba dj nebyl nás vysypu. kemu.odejdete. iacy— výjacy. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí. krá. véraj. sedel— seély.?. opuštna. chasník. spodobují se se vysouvají. záji. ideš— pijdeš.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase. vezmi. hlete. do skupiny nz vsouvá se d. pi. chasníek. prosted'. chása o nemluvnti íká se „malé. vem — vemte. odejdi. kúl— kula. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . idéme— zájdem. (li). hredál— Wedalo. instr. z ." dve dva. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. (r= — i— ime— dite. dz. dz. — ide— újdc. (dít) v jednotném ísle na synek. . d. s. mréí—mVéri. '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co. '-) Souhláska n mkne ped f. z splývají Zvuky s. k ní piléhající. tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. pedpony) « a í. dat. koní-li se (T c. píjdime— pime. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. po— pome— podte. idú - péjdú. „hlete" asto vedle „pote" . až aji jemu v svíka doboéta. píjite— pite. vl: žál— žala. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. kdykoliv po nich následuje souveraút. Vedle koho ideji též keho. b) koncovky et a. •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. velikánských. dž. Náslovní j splývá I n. mknou sná. '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú. choíl— choiri. mknou ped . vezriiacy. všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli)." idu— dojdu. s Souhlásky t. )f./ se sesouvá. kvétél kvetli kvetly. lok. ''') Do skupiny ns vsouvá se t. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. nnf sél— séia. hvízdnul— hvizdnúri. ") „Pote". zkrácených vemutý. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí. šél— vyšel . Iiynúl— hynula. syneek. vzý. idéte. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. býl— byly. souhlásky hláska temná. . ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne. v temné. . vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu. náslovní h se sesouvá.

Janu n. tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší. co všecko. To byao strachu bohái sa mli co bá. Dóviú dlouží kmen jako dol. a edem co na tú vodu . Neobrédaj 44) Víš-ji 5. Banova Styrnú = sa želeti. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. pochvalem- bu. teba. dz. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. tanu =. tee do pravá. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. Ve Ctenicách Tam na tem míst. cházeti.24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. šél. šél. Spodobováním tvrdne ped s. p. co ten . šél. U Jašérky mli ten nájví pokuad. = stetnouti se. mamo. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. — Mizeti není ve východních náeích mor. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) . tatuko. lide Zrzávky esce jedna voda. osobními podržují své ostré znní. c. vitamvás. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. Tvar — (li). Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. no šak vám to též vyuožím potem. sa. že je zdravá. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. : Slunce zachoí. Jenom. túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. pokuad mli. Tož co abych své tu ei nezapome. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. F. Zrzávka. mu z oí straíi. srovn. neznají. z." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. té okouo nás tee. maiiienko. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i. ^ /c odsad. inu. ti chudobní od nich dosC dostali. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. Imperativ vS. a žádnému sa nic nstauo. tatíku. Ckot je spojka pipouštci = a. : chválabohu. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru.

ptá po Zrzávce. Dyž býu nco pojed. Jak to tak móže by?" „to je tak. že by to posledního tuším.. a tak bandy Ondrášové všali. Juráš seéu vedla nho a pravíu mu." pravíu sob a vešéu do té palarn. aby šéu g Zrzávcp. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. a Juráš myslíu.OVÍ vykuáda. No to sa mu dovoliuo. Duho sa ekauo. dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. už ích nbyuo. eím je to. ú.) . že n od Iína. dáu nape napi a najes. že sa mu K. zle je.. že a tebe už nastílali.. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha. a ten zbojník. Ten gór z nm. Tož si ho ten zbojník k co. pravíu n je eše rád nco promúvíu. zatepali huavúm. Že mu pravíu do ucha. též v té Opav všali. ež mu ten žebrák zaáu povda . esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. oni byli dva brati s teho gruntu. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. a létáu jak zbuaznný sem tam. Ale ujt. byuo žo mu to divné." Na to vám potem Ondráš usnu. vis kamaráde. z Hocuavic. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. už je mi k dáveúm. Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav." pravíu mu na to Ondráš. že sa jemu též tak povede. a bratr ihéu zase doma grunt. brate. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. ja. že ví. aby mu jazyk rozvázán.. v levo pod jedlicúm aby kopáu. tob „Inu. to K. Jak prý tam k té baraníu. co sem vám býu už ek. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni. ptáu sa hospockého. Dyž jedného. vyjaviuo sa hn. ale to neví živáduša..: — 351 — pravíii. Potem sa ho poá K. nvéu. jak sa svt o nm dozvéu. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván. Ondráš sa peškobrt. Jak K. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. dyby to nbýu Juráš uduáu. a abych nzapoihéu. Tož ten miuý žebrák zaáu K. tož ert zebere. studénce píd.. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. pomyslím. „Dále už nepjdu. Tož tam. gar (zvlášt. Inu miuýž ty Bože. co by sa nbyuo stauo... namoíu obušek svj do jeho slin. lide. jak sem býu býu ten prostední pokuad. O . všecko že je jeho. duho v nm To víte. dáu sa žebrákovi eše vc napi. Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý. pravíu mu jeho n. a zakiáu hodn na huaa. tam že je hrozný pokuad. brate. ten hospocký býu K. . Juráš ven. jak ") uú. A co Ondráš ek. co mu naékuy. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu.

eo sa stauo." povídá. i všeckym zvíatom rozurhél. co to. temu nauil. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko. Ale to byuo. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. jak se vod mluví. Ant. aby si ho dal usmažit. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. dyž ten od bratra takovú e ú. tož si móžet myslef. „vypadá zrovna jako had. co tam byuo. Temu královi lejbiío se to. „taková to ) nacpali. co vaí?" Dyž to bylo upeené.. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. Tam zali kopa. kopali. bylo to divné. aby ani neokusil.*) peuožili ích a hajda dómu.) p. í)yž Zvouáu bratra a ídé. na koa. Kopali. videu v zemi Žebrák. druhý dáváu na to mchch. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. byuo kole pnoci. a jeden sednu ostatní pozor. a ti mli enem s mch. že bude umf. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu. uavic g bratrovi. dyž ho sní. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu. „Ahá. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. nafelovali. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. a ten Nabrali ho pylný. co žádnej neumí. jak stan. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. (První polovice. **) vzhru nohama. n hn poo))a 6. tý Mrzeuo ho to. kamarádi. No. penz! Darmo haboi. Pišla k nmu jakási baba. temu sloužícímu. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí. co létaly Hde v kuchyni. dojéu tým dómu. pravíii mu. vzal koušejek na jazyk a koštoval. že povídaly. K. Ti kopá dalé a viá velký kafr. to svou hlavou zaplatíš. Pijala si tam. A jakej by to byl kucha. a ta sa ím na ráz ukáže veko. Jiíkovi. pinesla mu v košejku hada a povídá. Machá.. Slyšte. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee." povídá sob sám. . co keré zvíe v povtí. a nevidí žádného leda nkolik much. pe. že bude všeckému rozumt. Zlatovláska.

" se dlouho nerozmejšlal. Jiík vzal konev druhého honil. zpome na nás. ale enem tak potichu." vínem a leje." — On tu hn koa dolu. a bravlenci ze „Och. si kejb ual a ti ohe uhasil." — „Asi srazí. s jiskry" utíkali. Král jel aby a on aby jéí s nim. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. Pijel k ernému lesu. a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil. pijeli do už také nevil. : k mu nape. 24 . Honem stril ešée odrobinku do huby. . „Propadls život. Po proje. lebo umeme Jiík *) hladem. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk. Jiíku." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku. a naši mladí ve vjikách. královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. a my ubohé písklata eše létat neumíme. pomož! „zboíme." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli. poruil král Jiíkovi. Dyž jeli . ': že se chce a Jiík za nim. akoliv ani nevél. Jiíku." zkikl král. skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn. musel pro pannu. co si koníci povídali.! : — ryba!" 353 — potem Už vél. Pod kejhem byl bravlení kopec. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. pomož. a vida. aby nalél do sklínky povídá. Ale starej král už ho skoím-li. ohlédl se. že se Jiík smje. osedlat koa. jak upadly. máme si sami potravy hleda. ti zlaté vlasy v zobáku. co by král nevél. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu. .Hohoho. šak sou moje. pomož! Nasy nás. zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem. mi je tak lefko. „Až budeš teho potebovat." „Nedám.. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn. Och. pomož. ale na mní*) já bych také rád skákal. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to. a hada donesl královi. brate že — k. táhali. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. „esli „Ale tvá hlava za to. obrátil a zas dómu. a jich. dyž se zlatovlasá panna esala. mél v podezení a koom Dyž vína. co je. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. jako by nic nebylo. enem to zazvcSnilo. na padaly. Ale král také dobe rozuml. a také pomožeme." vymlouval se Jiík." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. Jiík se tej rozmluv zasmíl. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. co utíkal. jsem jich dva!" viél. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten. obd poruil král Jiíkovi. po zelenej louce. zámku. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. stiv naložit.

že tak dobe prodali. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. Dám." _ me." abysme ti pomohli. pro zlatovlasou pannu. a tu mi dej. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. nic si nenechal. „Má je sí." tebe zeberem. sami t se tam na ten ostrov dovezeme. „je to Ziatovláska. a dyž z lesa vychodil. a nevím tej ti ani. o — po nebi nás tak i po moi." „Ne tak! Ty na druhou pokej. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. cér královských. tu se vzali. co ti uložím." ekli bravlenci hde se vzali." Já vás porovnám. zpome si na m. dlouho lesem. aby ani jedna nechybila. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza." povídá Jiík. rána do poleda. dobe móžeme povd. ti by mi mohli pomoc. pikulhat eše jeden bravleneek. a Jiík pustil rybu zas do mora. ale jedna má zlaté vlasy. ^Sak byli moji bravlenci. dobe vám dal jim za ju zaplatím. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov." ekli rybái. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic. tu sme. Rybái byli rádi. dyž se rozednívá. Zatym si do zitka móžeš odkrála. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va. A potem. „Och. perly musíš zebra. na nás. velkou ryba!" sám. byl chromej tenkrát uhoela. sít. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu." ekl král. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. Hledal. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — . na pozoru. rozesává své zlaté vlasy." A u všecky peníze. dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku. starému daleko královi. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe." A potem se ztratila." Dyž byl Jiík na tem ostrov." „Až po druhé zas takovou chytíme. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná." Jiík na tu louku. koraly vesele. Jiíku." A netrvalo dlouho. " krá- míy si co žhra. „Du svému pánu. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce. dvanást je panen. byla daleká široká. Sél dlouho. Než mj abys pravou pannu vybral. a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky. de záa od nich „Och. hde jí hleda. klekl do hledal trávy a zaal hleda. — — — — — . ale ani perliky neviél. nezavazuj. Každej de ráno. a nevidím ani jednej. nepoteboval než na šrku navléka. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili. tvá. Chceš-li. Vesele zašpláchala vodou. co ihél od krála na cestu. odsíoužím se ti. budeš potebova. znésli mu z trávy hromádku perel." — Druhej . pro nevstu. my jich za na tej louce. a každej chtéí ju m se hádali. žes dobe porovnal. každej de jednu.

abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku. Pokej trochu enom. m „Tvé scestí. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku . Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. gde ho nohy nesli. prosted pouiny sedel velikej pouk. a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala. že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li. kady tady. ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och." — — rybu. že ju^sára vybrat." Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté. vrátila se z Pokej trochu enom. že nemohl ani na dno dohlédnout. ekl. 'postejkál pouka. s prsténkem. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá. tam v prostedku býí kulatej stl. a mucha zaa!a sebou házat. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. že se mu tak dobe pošestilo. Iíku." — mn — — — A O za tej my dobe víme. cucal muchu. dyby tu byli mojí krkavcí. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. až pišel do erného lesa." Iík neva." aj A netrvalo dlouho. ani jedna ti Ráno Iík pišé. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo.— 7. a gde pomohli. jedna jak druhá. gde ju hledat. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn." povdá. gde se pro tou vodu obrátit. ale tak hluboké. „Ale. že Iík tou tetí vc si také dokázal." pej. „zitra dám inou prácu: n — . Král zase pochválil. „Och. Sak beze mu kolem ušej. my ti ju pineseni. a poule se z valil na zem jak zralá viša. a pospíchal už k zánku." se vzali. v druhej mrtvá.ska. pinesu. Iík byl rád. Josef Glos. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou." zlatovlasou ceru dá. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu. abyzme ti pomohli. „Dobe's udtál svou vc. a sedlo dvanást panen. 355 — Zlatovláska. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo. prstének na ploutve. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud." bzuala sotva bys uhodl. dyby tu byla moja zlatá ryba. ale každá mla na nercili 24* . bude i poteba. šél na zda bh. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda. mosejš i pinést mrtvj a živej vody. že's m zkejsíl." Dyž král viél. a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. byl mrtvj. mn „Sak tu zlatej su. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej.

Tata . Smryé*) kmotíéka. jak sem to tvrdo spál. povdá Iíkovi. aby t krkavcí sndli. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. V tem zašu. až ju všecku vykropili. Baa. já ti povím. a hned poruit. a bylo od nich tak jasno. oi. neuhodneš. rád by být také eše jednou omládl. co si poat (poejt). a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla. jak by se ]býl znovu narodil. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. kerá esli nich je moje cery. kerá to je!" Byla to mucha. a potem tou vodou pokropili. že Zlatovlávska. a potem t dám poestn pochovat. „a dyby ne m. aby ho zkejsili. souzená." Uhods. a Iík zase stal. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. proto že už nemli živej vody. Iík zas a že je být. odhrnula Íoktušu. mlaí a krásnjší Hned poruil. že*s tak dobe posloužil. ekl král. A protože králoství bez krála nemože byt. potem ho pokropila živou vodou. a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. až Iíkovi oi zacházely. že but peek. aby ho také sali. lovk hrub chudobný na svóe. zem. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. nevél. Zlatovláska prosila starého krála. co ju zkejsít Iík živou vodou. Sali ho a kropili živou vodou poádem." Dyž Iíka odpravili. dám ti enom sekerou hlavu srazit. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. mosejš odejt bez ni. aby všeckejm živoejchom jak Iík. povdá Iík. vn — „Och." tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. Zlatovíáska. že po ran ani památky nezostalo." povdá král. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. Potem dál král na cestu svéj cei. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu." Iík byl v nejví ouzkosti. erstvej jak jéle. jak dyž ráno síouneko vynde. jaké až po vlasy. aby se pej pravý dlaly ke svajb. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. 8. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. 356 bííou jak snih.: — híav íoktušu dlouhou vidt. jak se patej vej právu.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. ale král být zase mrtvj. bohoslovcc Jos. má kerá s „uhodneš-li. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola. dyž Zlatovlásku vidél. ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný. za kmotra. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. aby i teho mrtvého služebníka daroval. ale za to. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p.

co kmotra nevidla. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. bude chalup. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku. troiho braku a maíe. Pomy Vzala a položila boli. co ho oltili. teho se mi mohli : — . hodných luach a budu liky všecky moi. rod Jo vom ty povim. šli Jak trochu z kosteía. teho jo udta nmožu!" Potem šta. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. Pytol ju za nevul. jak pati." šta s a moe. na á po . Kmotra pravi kmotrovi Hlece. teho napytom (napycu) za kmotra. sob pravi: 357 - „Mity Bože. že mi žoden nechce po- vci. Šot a potko! smryc. pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom. kmoter vzat sob tež novu velku sviku. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. Ona se nvymluvata a . mom. 4. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. str. vsuvné polohlásce y srovn. kosteía. vemu sob chíapca. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi. a tam byío moc šumn. a. a temu chlapcovi. ale *) skonovalo. Zatym. kmotiku. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. nechce teho. že vom žoden nchút v te vci postuži. prosim vas. hrubé. kaj ta jeho maluko svika dohorovata.-' Un i pravi: „Kmotiko. památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje. rožnuta novu sviku velku. prosim vas. ale un žensko. vom každý dobe zaptai. nho. jo mušim pro teho tovka is. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. tak sem je chudobný. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy. ež jo tak se su chudobní. ale poe mnu do moiho stánku.. tu mom každého tovka vk. kmote syneka na žalovala. co to je za osoba byía pkno kmotiku." Kmotr se na to divo. a esli npotkom žodneho. Slabiky dé a di znjí se . rožhnul ju a pitožut tam. ty byly strašn velké. dco. jo ich všecky se. hned ho pivitaía kmotikem. a tymi sklepami šli ež popod zem. Potem ho vedta do velkých sklepuv. tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. hodovali spolem." Stalo Kmoter choul po nemocných. pjdu a keho potkom. Pišla se. 104. jako ino žensko.

pravul: „Už to všelijak. . ež mu dohore. co muh uniá. mušuí eka. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila. pokel mom. povdata mu: „Kmotiku. ale kemu budu sto ve hlavách. co su dlužni. temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab. a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby. Zas pijde. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. Tas še mu pomohli. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. jaký a uikta pre. Tu najdu domu. a i tob výživu dom. už — - usnut na vky. ale sak jeden*) na chvilku. ale potem Pombu vi.se 'zase) tak stane. a pomuh mu. jo ho pece mušim odevzda. bul rod. Smry ho nemohla vza. dobe je se mnu. Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. pikazovala synkovi. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. Roz jut eše k jednemu nemocnému. Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. jak se moš?" Un i. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. jaký *) kero nese. 358 — — Un a pomuh. aby ho vzata. že ho uzdravuí. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. kaj pati". jak se mnu bud. Hrab mu s zapíauí. dobe mu zapiaili. Pomuh mu. co mi taiek nahospodaili. uovi ue Felar tež sbirol. jaký lik nese. Felar kii : „Už je zle. ani se npytot. ani se nepýtali. nbuj se nic. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. Felar nevaí. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí.• . Py„Synku milý. Panika ho dobe uil odešla.— teho feleara. dyž se vom mi teho ndíaje. aby stavu pived." Kmotika povdo: „Inu synku muj. „Kmotiku. protože sob som pidoí sviku dluhu. a lik zeliny. Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. pišoí. co je za panika a jakého synka do uena vede. k temu jo sem im pomohla. Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. aby ho uzdravut. to byl dobry felar! Dobe pomohol. co jo dlužný. a ty budeš chytejši ež un. nv- ut žodne zeliny. mu poslali pro teho felara. to za. Felar smry stoi ve híavach za ložem. jeden*) se pkn chovaj. sbirol. temu každému pomožee.

místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi. se = ir: nemáš. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. poslucheje. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn. Král jechol po pedy a Jurek za nim. Pišla k nimu jakosi staiká baba. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. brate! mi je tak lehko. ' služebníkovi. co je." co na tym?" pravil Jurkv ku. že se pry sce pejecha. . že budže všeckymu rozum. obhlido. dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi. num tež trochu!" Jurek lítaly. ale na mn mc šedží se skoím. týmu pisn zakozol.se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. nimoš = seje. ei. „Yhy!^ pravi. starý. p. jaký lik liny. ež jo. Ignác Tkáí. Jak jeli po zelin lue. Tu uslyší . na zymi i ve vod mluvi. jak ho ži. s tebu by ež do smryi. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. Týmu královi se to lubilo. A. aby seje ho dol pipravi. Jurkovi. že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". ei. co nikdo numi. Ale pravi. ež mu v limbu svika dohoraía. . alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš. kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. praví seje sum „vypado rovn jak had. vžoi kuseek na jazyk a koštovol. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. není. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil". a un aby ho odprovodžil. a ji ani na jazyk nevezmeš. poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho. co kre kolvk zvia v povtu. sobe . jak sráží***). . bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. . Vis co. se. „tako je to ryba?" Už vdžil. Po óbdže král poruil Jurkovi. a hned že budže umé. jo bych tež rod skokol. 9 Zlato vláska. praví druhy. každo zelina tob kii. aby mu osedlol kuna." Chasnik liut a hojul sasn. jako by nic. co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino. jaký by to byl kucho. pinisia mu v košiku hada.nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. jak se týmu nauil. co po kuchyni kdo. co seje tak rozumný.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. zvali se na zym jako mch a sraži znak. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. bylo to dživno.

vý- mluvo! še Jurek. že to zazvuniio. obez Jil vidžit. sym tam. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné. král Jak pijechali do zumku. dluho lesym. vidžil ped sebu daleké široké moe.se nasy nas. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. ale n- co seje i kunici povdali. skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". a tež i pumožmy. a tu pod lesym u cesty horol krok. jak upadly. . aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. co by král vdzii. i naše mladé ve vaikach. my ubohé ftoata cše numimy. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. Pijednymu ernymu lesu." „Dej mi alespu dva!" . Un tu hnedka s kuna dolu. „Och pumož. mumy seje sami potravy hleda. krákoraly veselo. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'. mil ti zlaté vlasy v džuboku. me." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. Jurku. a ty zlaté vlasy pochyil. Jurek dluho nrozmyšlol. Och pumož." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. Sel dluho. leje. . zpumy na nas. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. „šak su moje!" „Ndum. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli. a tyn co uekol. poruil Jurkovi. jedyn druhého hunil. pastýi ho zápolili. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. zhorumy. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. bo umemy hladym. šio ( = šiá). dyby moi lodži a moi pumoci nebylo.Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim. iskry na padaly. šii (= sítí) — g. sklinky vina. hleda. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu. tei zlaty vlas padnul na zym. lem) zustol ! ! nakloda. „Ež budžeš kj co pote\)ova. moje su. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". „Dej mi ich!" pravi tyn. joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. musil pro tu pannu. Pod kokym byl bravyi kopec. pumož: volali žalošivo. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. Ž9 se Jurek smje.— deho. dobe rozumit. manželku. a z lea vythodzol. kaj ji cho nvdžil. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. dy panna esala. pravi. Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra. pyce „Niimu. krok ucol a ohy zhasil.

nezavazuj. ale mušiš ju vysluži. Jurku. cer královských. ani jedné nechybilo. su tu. mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek. a kiil Pokej. Eyboi byli se u všecky pynize radzi. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m.: — takovu chyimy. hledol od raná do poíeda. musiš za ti dni ti roboty ^robi. zpumy na m. široko. ^jest to Zíatovloska. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. kleknul do trovy a zaal hleda." Jak byl Jurek na tym ostrov. pivloil tyn byl chnimy. a král ich perachovot.*) „Och to i dobe jza**) povdže". budžeš potebovac. my ich za z trovy lue. kaj by ju hleda. pro nevstu. „Och dyby tu byli moi bravyci." pravili bravyci. odslužim se teje (ci)." pravi. šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue. Jurku. ale jedyn jedna krala. a ani hrub nvim. a Veselo zašpluchala vodu. abysme ale i pumohli. teja = teba. i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. perel. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy. perly pozbira na pokej. dobe vum ju zaplaim. sami noila — e ostrov dovežemy. ekli ryboi. A potym jak už tu tkanicu zavazovo. „Dum. starymu královi. idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru. ale ani perelky nvidžil. Hledol." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu. Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur). Ráno pišel Jurek. pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. a pynize roz- krala dali. nic seje nnchot. aby ani jedné na tu luku. u nich horalo. nechybilo. Esli chceš (sceš). „Idu svoimu panovi. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora. ty mi ho mušiš naš robotu. cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov. dy se dni." — Druhy džin ráno pravi . „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. Kazdy džin ráno. co i uložim. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis." pravil král. pro ztatovlasu pannu. byla daleko. každý džin jednu. proto žes nas tak dobe porovnot. kole nho te teje se jedyn hemžilo. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty. mo zlaté vlasy. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. **) ta. rozesuje svoje zlaté vlasy." A netrvalo leda na še dluho. ) jza = lza (lze). to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. 25 ." A potym zmizla.

„Esli chceš. mé skisil". Moe byta nimuh ani dna dozdi. tak že nic nebylo pravi král.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu. a te my dobe vimy. budže ji teba. si Zlatovloska. až pišel do erného lesa. odves: jak ale neuhodneš. to i možeš ju hne nyni pisudzyna. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto. Král Jurka za. Jurek šeí — isté ale tak híyboke. V tym zašeptío i povim. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi. „Tvoje še. co mu co.si. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. že dobe musiš svoju robotu urobi. Také: pumohli. siug. abych i pumohla. vroila áe pochvoli. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska. idž štola. a mnšiš bez ju a ni odyn. jedna jak druho." Jak král zlatovlasu vidžil. uprosti pauiny z ." ji donšemy. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. piniš mrtvé i živa vody. jo i ho pinesu.siš se sum vybra. a mucha zata sebu chyba. vody. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo. cycol mrtvu vodu. kaj se pro tu vodu obrode. Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé . jaké uhodneš. tuch vyslužil svoimu panu." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda.se vzali dva havrani Sak smy su tu. v druhé mrtvo. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och.s dluho. odhrla lochtušku. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu. myi nvim kaj ji hleda. sno by mi pomuhli". Jurku! žes sotva bys uhodnut. a potym ráno mu tei robotu uložil. ^Och." zdabuh sym tam. byt mrtvy.— a piniš. „Ale pry mu. abychmy : — Jurek pomuhli. že Jurek tu teu vc ju tež dokozol.s. moi havrani. kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek. pravil. i šet na kaj ho nohy nisíy. ale každo mla na ceru do.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam . bzuela mu kole uši." „Prám vil sym potkala šuku. tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn. . že se — — — Jedyn trošiku pokej. je — „Tu su moje zyskol cery". co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem. esi mo kro z kero nich vlasy. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit. bilu jako snih. dyby tu byla moja zlato ryba. král. A ta panna hne tež stanula od štola. že Potym ho ved do jedné velké izby.šedžit velký pauk." „Uhodnulš". ta nisla prstýnek na píotvi. Trošiku jedyn pokej. ze sebu ež po zym. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu." — mu hlav lochtušku dluhu vidže. je ") pomuh.

pravila trií — Ba vru se Zlatovloska. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . „a dyby m. aby poslužií. „Och dyby tu byla moja zlata rybefea." pral prai. moro bylo isté. A protože kralostvi bez krala nimohlo by. jako by se byl znova na- nvse . ale tak — híyboke. ten mušiš najs apins. ale byt zas mrtvy. Zlato vláska. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu. Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. ež prv byl. aby ji teho mrtvého služebníka darovol.) p. že Jurek zas ožil. erstvý jako jeU." Káno Jui pišel." Jak starý tež sali a král vidžií.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. 10. a žádného tak rozumného nimli. zytra i dam inšu robotu. rod by tež byl eše zase omladnul. pravi Jurkovi. aby se pípravy konaly ku veselu. bo už nimli živé vody. chyblo. ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. aby ho zkisili. a bylo od nich tak jasno. Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. a tvrdo spol". a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten. Jak Jurka od pravili. ež ju všecku vykropili ale. se oi. a že je míadši a svornjší.'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu. jak Zíatovtosku uzdií. „Och. Hnedka poruil. na vky nby pebudžit. Sali ho a . aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. rodžit. že némuh ani dna dozde. a v tym okamžiu pirostla. u Jurek zase stanul. „Chcilch posiu. a hnedka poruil.šnos. Zlatovtoska pytala starého krala. a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének. po zym. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita. se odvez svoimu panovi za nevstu." . ež Jurkovi oi zachodziíy. (Druhá polovice. vodu pora pora. jako lano slunko vyndže. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli".

— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem. ja i ho pinesu. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha." jednej velkej sin. pral kral." prai. že dobe svoju vc udžeíat. Král Jueho zas pochválil. žes skišit. „O tej my dobe vimy. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku. byl rad. „Tvoje sotva šeši." zueío mu kolem uši. kaj ho nohy nesly." „Zhadal sy. raušiš odejsc bez ni. bo i budže vodu obraic. tu teu vc tež dokázal. pral eka. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui. tak až nic nebylo vidže. kaj hleda. jako dy ráno sluneko vyjdže. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. a palk zvalil se na zem jako zdrala viša. a nvidžim ani dna. První osoba: ^Ja sem je nni. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je. ale esli nzhadaš. až i — — *) Jeden kubik (klubik). ma kera vlasy. Jurku. a panna hned tež stanula od štola. Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. Jurek (Jui). bilu jak snih. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem. odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem. prosted paliny sedžel velký palk. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu." n^il prav sem potkala šiku rybu." — Jui piná nevdžel. my i kraloi dal za manželku." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. nesla zlaty prsten na plutv." **) . povdžel kral. v druhej mrtva." Jak kral (Jurek). muáiš poteba. byl v najvtšej uzkosi nevdžel. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy. zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. — ^Hev su moje cery". kera z dvanaši je Zlatovlaska. a nvim. esli zhadaš. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda. byl mrtvy. ja Byla to mucha. stiknul na pálka. a mucha zala sebum haza. dyby tu byli moi krkavci. a bylo od nich tak jasno. abych ci pomohla. a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš." A netrvalo dtuho. eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. až pišel do erného lesa: „Och. že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da. nni i sudzena. Ene chvilku dokaj. „tu sem vyslužil svojemu panoi. kera z nich je Zlatovlaska. že Jui bys zbadal. „musiš se ju sam vybra. kaj se pro tu — i — — i pinsem. abysmy ci pomohli. Ene chvilku dokaj. „Ale. a kaj šel tam šel. co ju skisil Jui živum vodum. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta. „sak beze vidžel. cucat muchu. a kaj se vzali.

jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. „Ba vru."* prai Jui a tet se oi. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu. ale král byt zasej mrtvy. oi iskily a poskakoval radoscum." e baj da . obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. aby ho skíšili.— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy.šeckym živoicham rozuml jako Jui. erstvý jako jelen. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš. potem dprem zali mrtvum vodum kropic.'' ekla (na žáden ." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. poadž. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili. protože už nemli živej vody. jakoby se byt znovu n^rodžií. rad by byl tež tak e. „Och. a Jui zasej vstal. že Jui mladši miž prvej. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. a a hned poruil. prošila Zíatovtaska starého k-rala. a vypravil. a v okam: žiku pirostla. A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli. tvrdo sy spal. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum. VívV . vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. a potem e dam poestn pochova. jak sem to tvrdo spal. vse. mrtvého služebníka daroval. Zíatovtaska. „a dyby m nebylo. na zasej ožil. Hned poruit. Potem dat král na cestu svj ee. Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum.še zas omladnut. . aby se dzelaíy pípravy k veselu. aby v. mladoš ene se mu z tváe sviila. Starému dy Zlatovíasku vidžet. „Chet sem krkavci zedli. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. žadnym zpsobem zpsob) odepe.

.

„ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . „ v bruše teno budiž v buše.: Chyby str. 3. zpyevat. 83. 19. 45. str. hrol velihé hol veliké 138. a 1 . 8tr. m. 144. 66. n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . shora 12.. 27 zatlúkali kly. stolvka. teno budiž „ . 77. „ „ „ mác je. zdola 16. sh. 167. sh. 177. sh. 3. . astji str. „ „ „ „ . str . 9. shora byla est 4. 92. urgatý á argatý já 1- » 15. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. 187. veih se . 9. 2. 207. 17. 15. správn teno budiž . . 195. 117. 168. shora 8. 114. shora 10. shora 1^10. 9. veih se zdola ameii jame psaam : 114. 10. v zadu opa- 59. meai sebou písm^ena sh. 9. 175. v klínech. 6* ki. 169. 20. shora natsta 1 nátsta. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. . žaludek. tiskové. 20. ir. „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. str. zamnna 8. 26. „ psaom » „ . „ „ „ „ 12. 8. 12. mluvit. . 187. 98. 18. 2. 162. . obyejný i tam obyejný tam . „ „ 11. str. .6. ^- 205. isdola 13. 8. 180. 98. 59. zdola m . 8. 235. klonit. „ . soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. 9. po slov nepatrné pidati jest zbytky. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. zdola 5. ádek „ 4. slunce.

6. 167. sh. sh. 12. . 140. sh. 163. zd. mlátil. 15. 16. . ib. str. 196. ib str. . str. 137. astji se než náležito š-' m. . . 14. 7. zd. byl. zapíatný. . str. str. sh. stodolou. str. sh. str. leh. sh. srovn. . sh. . . 4. V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. sh. oltá^ 5. str. nejsou všecky píklady str. dlá. 6. str. . str. str. košela. 23. lácu. 62. zd. ib. 14. . vymláténý. str. hlasi. slunko. 165. lovisko. mlacek. sh. 24. . 16. ib. 166. kde tak vyslovuje. str. str. . sh. . poíedúvám. hladu. lovk. zd. sedel. str. na- 118. 9. 81 . 34. chrastl. P. . 13. slechu. zd. . sh. zd. 1. str. 24. dhihu. str. 168. str. zd. 5. 1. str. . sh. lúkoch. 19. . sh. . str. 19. vláka. . 28. 4. vyptáknút. 1. sláma. 2. 91. 1. lúkech. 228. 17. . 7. . . 237. ib. . íechtat. . 19. sh. 7. hlas. 87. ib. 83. . zel. sh. 84. 33. . 16. . zd. 368 — 12. sh. 42.7. 161. ib. str. . str. str. . haluz. skidélka. 8. 112. 11. 13. 6. sh. str. str. 145. zaplacený. 11. ktobiiník. 6. ib. str. zasíúžený. 25. 20. platné str. . 9. Í0. sp. 41. zd. .— . 14. klau. 18. chlapch zd. sh nepíac. kosteíy. nepišlo. bžel. sh. str. zd. sh. str. lovk. 6. vykládka. výdleek. hto í^tr. . vydláš. sh. zd. sh. 5. 144. 11 zd. . . str. 9. . zd. kvóta. str. . . . sh. sh. sh. . sh skládali. ib. sh. . 3. zd. 1. 11. . 156. 52. . . str. 12. v Holomúci.

p. strana I. z. Rznoeí zlínské. t „ „ hrdelných h. 23 23 24 25 25 .. pole a hranice jeho 1. pole a hranice jeho a 5 1. 4. e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení. 10 10 11 g) hiát . ch. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. A. 2. 12 . vysouvání samohlásek . 16 17 17 i. Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: . ^Yl^eÍ slovenské. c. 1. e) sykavých s. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V. n.: Obsah. m. g. k g) „ h) pisouvání. r.. ž. pesmykování pízvuk i) ' B. v. 3.3. Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I. I. „ „ f) zubných d.. s. f plynných j. i-kmeny 2. III. Tj II. . O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- .

1.— 2. 12. Rznoeí A. -3. Rznoeí A. 8. 2. jmenné 13. 4t. 47 47 5i III. Náeí Náeí A. dolské valašské. 1. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9. Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. . súchovské hrozenkovské — 30 A. B. b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II. boršické bystika Stránské lipovské velické 6. „ javornické 10. ^ „ 11. -5. 7. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. 3. pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4.

O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b. ž hrdelných h^ ch. 4. 2. f. . c. z. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2. O promnách souhláskových: . Tvarosloví: 1. 1. plynných. d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3... uši 66 (ís 1 II. skloování jmenné I.. (59 IV. Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3. m. s.. c) plynných j. g. zubných 87 a hrdelných . . 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7.. skloování námstkové „ 3. III. „ » jemnní 63 f z. h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 . jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3.. pesmykování obalování j) 66 66 66 B. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) ...371 — 60 60 61 61 2.. . . p. sykavých.. Rznoeí A. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi. 1. kmeny souhláskové složené .. lí 1 Starojické. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. v. i-kmeny V. O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) .. r^ n v « d) sykavých s. .86 a) obalování b) promny souhlásek retných. .

3. Tvarosloví: 111 .. 103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v. nohy IV. (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 .. o-kmeny III. kmeny souhláskové . d. s. Skloování jmenné I. . d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3. . i-kmeny V. Xáeí A. Skloování námstkové Skloování složené asování .i 136 .: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B. b) zmkování jiných hlásek a) c) t. 2. a-kmeny oi.- zmny 100 . . Tj. a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3. 4. lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1.(a) kmeny II. . uši. 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2. 1. ruky..

O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI. tvarosloví: plurál kolektivní v a . pídavném jmen III. .. II. o instrumentále 7. 1. O rod jmen námstkách IV.183 184 J8í> X. o dative 6. o ísle V.373 — Dodavky ku I. . 3. o spodob genitivu pívlastkového 4. zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . I. O pádech 2.149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba. d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . O asích. o píslovcích.. spojkách. o VI. prostých: o nominative. ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX. 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 .148 14^ • • . o slovese VIL o pedponách VIII. o jmén podstatném „ II. tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov. vokativ a akkusativ o genitiv 5. k pádu jména ídicího . 178 179 181 182 .

makota Brambory obrok epy IV. Nadávky. . XVH. Plachty XXI. Plody VIII. Jabka 2. Koky Drbež 9. 5. Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • . 308 309 309 III. Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32. 7. . XIV. . OŽehy XX. Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3. 1.— 374 — Slovník vený. XV.j05 II. Pole a polní práce Obilí a strava . Správa na prádlo XXn. 8. 5. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3. V. Žližel X. VII. Oruží.> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. 310 310 311 Ovoce 2. ezivo XIX. XXIV. Hrušky 3. Hmyz jména zvíat XI. 4. Jak se volá na zvíata XII. Plevel v obilí VI. Píce. Nádobí XVIII. Sadivo. 6.!i. XVI. Lichotná Xin. Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8. ád. I. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . -^21. 2. 2. 4. . 7. 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1.^ G. XXIII. IX.

.

.

.

.

PG 4. FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .752 BartoS.

* % >-é:-.' r <4| .

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->