4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému. jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. záida zaízení). Hranic. a lok.*) Píborské tvary: nesete.umti. sklonných á''í a ')/'. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . Val. spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. posvítka (posvcení. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu. Leckde snad i moje nevdeckou. seba a m. mn. Znaje pesné jim. j. toho kdy podobným. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. na p. . i školy). nikdy obíral. nes opravují k téže domnnce. proti tetka. dtem o vcech. Vykládaje na p. kolik doliovati. úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných. svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. ciziny bez nichž e pesných termin.) nesl a p. režné). susedove tla.Tak osadníci mst. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. . vedete. Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole. jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek. obraz (pkný). jimž nemohou ro/. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. : MsíPozoruhodná na p. že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. A náš jazyk spisovný. vedet. jest v té píin zámna. Lipníka a zdá se. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními. Meziíí s Krásnem. Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). a m. mlaba. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. zaved. platba. tetka zavedl. ba žádným tomu. (vykládání). podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. kyselé plátno (hrubé.iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. slyšíce je jménem sob že i cizím.širokém okolí užívaným: nesete. rozmanité zmny hlásek tam v náeích. j. tvarm v dalekém . Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví. Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem. mne (pedlož- dat. jako jsou skon (skonání).

ministerstva dvouleté dovolené. Frant. professor v Uh. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. Dvorský. Tomáš Smýd. u. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. uitel Jos. Rom. rozpádal. dr. p. Ant. sbíraje nejen materiál dialektický. Ignác Tká. Hradišti. jehož jest výteným znalcem. slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. íkadla. slovenská uitel ve Vyzovicích. Koželuha. ev. ctihodný vlastenec p. professor v . pp. kteréž ve spise tomto podávám. c. abych zbytené rozvlánosti. Tebíi. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. Tak staiký. c. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. Stojan. k. Abych s tím mohl voln manipulovati. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. Jos. P. kaplan v Píbore slovy píborskými. jejž mi p. Bayer.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. Kachník. viká v Olomouci. prof. fará v eladné. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. okresní inspektor cedulek mi pispli. Fr. k. pouil mne o náeí frýdeckém. Slova i fráze valašské poslali mi pp. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. Ostatek dosti na tom. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. bylo zachycovati z hovoru souvislého. tyto Slovníku a c. Však to vyžadovalo práce nemalé. k. Le vdom. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. Pikryl. slova Edv. uitel v Jersín. Karel Lysý. nýbrž od lidu samého. Ant. prof. c. p. bylo každý tvar. jak se domnívám jejž dosti úplný. Machá v Brn o náeí keleckém. P. p. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. zvyky a obyeje. uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. fará na Lhot u Luhaovic. ostatní atd. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. Peck. k. Fr. Ant. „jak stádo bží". Daniel Sloboda. editel eského gymnasia v Opav. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. dr. Kotova. v Prostjov. fará na Rusav. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal.

Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c. Fr. února 1886. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. Bartoš. k. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. kterýž mi. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo. kooperatoru v Koryanech.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. pánu Karlu Frkovi. nyní roce. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. . jakýmkoli V Brn dne 10. jakož bude pipomenuto. I.

Náeí slovenské. .I.

.

a a jdouc tu na Brumovsku. na štít: „N.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu. kdež jmenovit osady Žlutavý.. Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . Klobucku valašského. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy.*) *) i Píšeme „slovenský. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka"). ves) k nmu náležejí. pechází na Zlínsko. jmenovit pomoravští. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. kdež se stýká s uherskou slovenštinou. Prušánek až k Podivínu. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc. Mistína. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí. slovácky" ponvadž i Slováci sami. N. Hovoran. Milotic. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. Alenkovice a Nová ddina levém (n. slovensky" místo obvyklého „slovácký.

.

í. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým. Mlatcova. p. chlap. Rznoeí f. byíy-bylí. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. ú (). . kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. š. . Hláskosloví. Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. i. Rznoeí zlínské. Loužkovice.). od sebe rozdílných. ch. bží. 3. húfy-fiet. str. s. zbóník. Želechovice. . b. mluvíc o Hanácích. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. dobe : dv krátké chvála. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. h. dz. B. Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. g. j. m. f. u. pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. v. t í. d. troník. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. nejbližší ddina hanácká je Rackova. . dobrého. ó.znan se lišili ode všech svých sousedv. Kudlov a Beznica. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. r. se n. 8. pisk. zlínské í. nýbrž i kroj. tyto hlásky: a. zvoní (srovn. k. chóra. dóm (dom). m. lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav. Píluk. o hláskách vbec. . c. o. my-mí. ž. 2. róchat. má 1. . á. Jaroslavice. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . p. ježto jsou: Prštné. . za naš rža. ž.I. . z. Na severozápad bydlejí Handci. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . é. v. e. za t. za kterýž samo se pokládalo. výr-vír.

ve. kdel (houf). gdy. fe. v hoferstvú." O promnách samohláskových. 8. Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. chlm. pádlit sa. hlboký. týž mé v moravských pjivo. žignút (píchnouti). klu). Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. plut (plovati) plut (plivati). trní. víiat^ . síneko. dhý. í žbat. ohpara. drn. 9. kl 7. mi. Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). 6. 1. žr. peze^ pozvihová. krvú. žitý. lapí (chytne) — lapí lež (liege). mjilý. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. šklbat. glgat (deglutire). XVI. jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. vlas (vlastní). zvo (srovn. vyslovují se ob íslovky dvojslabin. klzký. 10. tuh-lud. dlžen. Siný zní jako : z. chlpat. tlstý. 6e. ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. síp (sloup). jsouc tu krátká. zingra (jiskra). *) : Dlouhé (v. Slovník). ží. s 11. plnit. ani nevysloví. tu dlouhá:' o šphú. stíkat. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. chíp lepit (klížiti). . zhíbka úkol samo- (hloubka). pi. 1. astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. . pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. kupa. sipt jako sypat. cyzý vey. Pehlasování. krmit. podobná v té píin eskému stedníma I. nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. zima. šrk. Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. v masi (lok^ jedn. Slabiky hi. šigat (lámati halouzky) a m. p^ vi. množ. koze klobáse (nom. na poli). po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. mkce se slabým jotovým pídechem. 4. ve stívoch. lež 5. klbko^ kadtb. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). ž. asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). husi gagocú. se). v lesi. gombík (knoflík). kadle. valaštin a laštin.. vchtitý (vrchovatý). agan. *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. v ^u a lú. lyko-líto. j. zyma. fjertocb Moravan bez namáhání o. potom v Mí. zgrbnút (zdechnouti). Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. ý. a sda. rže). (chlpnutí). zingnút (udeiti). jako: v mei. cizí vci jako kosy.. zemú. slabikotvorné. kže. kosi. A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. lepit (udeiti) (sedí). šrbatý. trn. (oni). klzat. chíp. laluja. Šklbal. brablc. c tvrdne i syn. „já o vozi a on o kozi. V matrikách st. jako: mee. (ani).— Po sykavkách Toto i s. 6 — a neliší se nic od y. ná- eích ped znjí o. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové.

žabíjat. etaz. srdce. ž. : boží muku. držet. : dosíhat. šúr. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. a instr. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. . vzoru pole: polom. Toliko pehlasováno nesúženo v genit. svázat. do oí. visat). mžikat (mžukat) se . ušú ***). zehítý. lože. polúbit. stavaj. akk. z nenadání (nenadána). lehký (lahký). žúžata) — vsíknút. a vok. poklúzat. juh. plíce (plca). buvol). pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj. 2. lišaj. obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. trovo. jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. mkký (rhakký). V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. úra. za boží muk (božiu) a gen. **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). kviela. žúžel (v. poklid. na poloch. stávat. zabe). duál. Krom toho ve slovech : píšetka. ozíbe mne (zebe. jazovec. kuati (telací). *) **) postoupila. kdežto slovesa III. ut. híí. vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. vzoru pole: se moe. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. v nkterých slabikách kmenových: šika. poklidit. : do náruí (náruá). jedn. pam znamení v e. majstr.: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). šidit (šudit). vedle vajco 3. kluka. tžký (ažký). kožuch. pehršle (želá*). poklízat. smít Proti jest a sa. viset-visél (podl. bez uší (oú. uzíbnút. smíl sa. mn. macocha. jedn. tídy vzoru háti: hít. okíí. . hovzí (hovazí). pádio (pedivo) paza. cizí (cuzí). líbit sa. okít. obilé. kuate. jedn. Samohláska n pehlasovala a) cítit. V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. íká obyejnji vajíko. pít. hoat. etázek. zapíhat. ž. plut. pazka. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. ps (pas). vzoru lekat (lákat). jedn. tídy a pehlasovala: kleet. . ***) V mst pehláska znanji /. kí- želka. kiet. eštin pít. (pama). uch. kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. sice drží se nepehlasována bruch. tídy tchto: hoet-hoél. tídy (optovacích) házat. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. jezero (jazero). c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. se: lid (lud). prodaj (vyjmouc obyej.

nocúvám. ménit. d. róchat. sa lúší). veer dle. bíju. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. vrata. plch-plšek. v ?Á: arúvám. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní.: —8— Dloužení. krmit. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. a. chlopit-chlópat. dupat. Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. o v d: kroím-okráám. pálení. smrkat. tužit (sýr tužiti = lisovati). cabat. odclo-nezacíóaj.vy právám. stanivá. žbat. e) sedli. Optovací slovesa IV. rubat. e v mkké dlouhé e: umévám. céra. klóním-kláám o v o. straším. : šest- šéstý. trápení. zhat. evanélium. atd. zvonit. nosit. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl. ruka svrbla). kojit. prlit. dójím-nadájám. nikdá. mluvit. ert. indová. — a v d: pravím. trkat. dovolení ale : ká- zaní. . vlk-vlek. chodil. kuli. naprotivá. vinit. ledvá. vozit. hojit. erný. žaludek. seévám. -bojím sa. seél ale: : : : . néni (není). kleévám. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. sedn-sédmý. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. stojím-. papež. zdžat. plnit. d) V inném píestí kmen zavených I. téj dobréj. pékí. smje : sa. chodilo. prosím-odprášám. volat. strójím-odstrájám. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. svbí mne ruka (rža vonla. klonit. kamení. hnojit. lešení. milování. : cenit. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. kúl. mýju. chlpat. šíju. veera. malování. slunce. veeru . 2. rojit. honit.odstrášám. chromát. podlévá. stolvka. Zví: r v : vrcch-víšek. léju. tídy mají o krátké chodit. lozit. ukrít sa-ukat dhat. choéní. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. tancúvám. védí. medvka. zakryj. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. f) Slabiky pij. *) sa. -M sa. kropí-pokrápá. tídy). tržit. kup vám. 1. volala. V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. hograt. pracúvám. slyšévám.*) vera. hrb-hbek. srkat. lúšit (vyká chrkat. a V. drobím-pedrábám. ej. staúvám sa (iterativa sloves VI. nutit. pakli jest dlouhá. enúvám. vrzat. ronit. ženit. pénit. popíchá. osn-ósmý. vezl. viévám. init.

práská! (biem) pazoury. v zim. po let. past. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. telatom. san. j. rýnský. kostka). 6.. -a^. kmenové krátké: stromek. lok. misa. šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). lýko. do pásu (ale pome za pasy zápasit). jest (jísti). pit. noša. bránám. mí noha. krávách. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). dojím (sním) zemáky atd. mostek. kame. mrazem. kravama (gen. šit. hrách. Ve slov paní pozbývá i délky: pani. Zliák. Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). 4. o p sedmým. mn. jichž eštin vznikla pízvukem tylo. vitam vás (ale pkn vás : : vítám). Rýn. (hieme. dut. ten j. aestate) — v zim (v chladu). mt. klada. vitaj.— : : —9— 3. a instr. psaní (das Schreiben) — c. lipa. b) ve skrácených lhát. krást. skala. 2. Krátí se ídit-iditel. — se ale ovšem: : hrát.. mil. n je jáma. hlina. kut. dat. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. kmenová samohláska jmen Zlín. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. pruh. dubom. pojím (sním) — pojím (spojuji). kdovíjaký. krav). oechy. pás. Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). = : 3. bát sa a p. raná. psáni (der Brief). šava. koza. luh. stíkat-stika. kana. šestéj. Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. lék-leka. plut atd. zatloukali kly. šito. sedmý. mak. v lét Krácení. kryt. v pust. Podstatná déš. spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. — koár. vt. mucha. chtt. klobuník. hruda. psát. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý. mra v odvo- zeninách: zHnský. práh. kravám. para. bláto. luza. puto. : . koom. husle. 5. — luskat t. možeš. pst. rynšák. zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. uhel. kl. drát-drata. om se nedlouzí chlapom. stát. luskat prstama (schnalzen) (praští).a: pomáhat-pomaha. 1. ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených . šestý. d) v dative mn. bvijaký. 7. p P^D • P^ P^^^ loka. škrabat — dojím (krávu). dvei. sila. . Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. osmý.

Seslabují se: (v. kocúr. . a sesilování samohlásek. pilí.**) te. ***) V mst malí. éct úží se ve slovech íká. jako: hýl. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. kopys. vc (více). jako : vidly). petržele. troje. pehršlí. talé. mynáé. 2. múdrý. vtr. po kolensky (po kolenou). V leda že 1.. výhlav (vijohlav). : : šenké. veko. V mst. meža. ošterný. sovný jazyk pipouští. patos. w v y v z okýat (okounti). dvoje. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). : málo kdy svojích a íslovek 2. víc. tajat se : (táti). malér. 1. pha.. od malý. tú veliká vodu. vidl-li jsi. a -^ o\ lomcovat lamcovat). Seslabování 1. uka. zlúpnút (s chutí snísti). zíypnút v. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). héct. táte. budu. tote. zelí. spš (spíše). talí. vedle klempé. snh. a p. ani tam. po i: bliskat. spíš.: 10 úžení. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). c) ve pípon -é\ klempé. Stahování. od póly. kút. kohút. želé. štyé. petrželí. polívka. obilí. Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. klocek. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. pilé. chrastl. kde toho i spi1. šenké. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. . Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž. *) **) V mst: snih-snihu. viéí-y's (=. 2. v z: ?/: lubivý (libový). sromot. : 2. tvoje. Rozšiování. íica (etice. ave: o v u\ o v e o : oštera. Tvrdé é neúží se nikdy. pehršle. zdoly. oboje. tente. znovy. Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. knýp a p. nmecky vískat. mrka.

ve pídavném veliký. *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku. gen. stráža. 1. e e e v o: poíynek. pahnozt. málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. babsko. poheb. Neodsouvá vzoru da: hráza. nad. i se v kosých pádech slova poheb pit. zavý. ase slovesa idu. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). veza. . vichora. i : blacko (blatisko). dobrá mysel. jedn. v tch tídách (v. vysej. spšej. jako vodit. kupujem. kde 1. mý (v. ke stodole. *) pchá. rancllík. na a. ve Skalici. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. žbrunda. pich to do kapce — ale . smraiitý (smrdutý). volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . obrus. chléb). travsko pchaní. menj) c) ve slovese okávat (oekávati). od poheba. ve pít. kupujeme. pede v nejnovjším slohu eském. kleca. b) má a : nesem. pod. : Nevysouvá 2. pes. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). os. papua. meza. To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. huspanina. obrua. telacko. pípony odsuto a) od infinitiv: nést. ohebto (heblo). — to? = Neodsuto v imperative otevi. v e. mn. nosit) v n: klupat. i s o u v á n í. ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. sedt. P 1. jež se skloují v eštin dle hra. požat (požiat pjiti). pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. zere. pjdem neseme. zatékat. v o : o v a: hamatný (homatný). koncové a jmen. napká mu (tlí mu. nižej. poznov. e se odsouvá a) v 1. vichor. di. bližej. os. sloves. prasacko c) ze slov pchat. ve chlév.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. mu úzko ale . zametat. skrze mne. ode dveí. jem (jemu) b) v píslovcích 4. pchá mne v boku. = mírni se. skrz. ale: zahemuj vz). moset. vyjmouc imperativ: 3. pede mnú. kravsko. strža. níž. utkat. tozit (iter. nesnáza. peze mne. Tvojem mladším : bratrovi. ostroha. pedchází-li nebo v robsko. kaa. sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. blíž. žama. u odsuto a) v dative jedn. se dóm (dom). vc. opraa. vcej. : zám : (závj). dte. nelza. 2. labua. spš.

" 1. piák. v. k nám. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. g. mu eše šezd (šest) groši. pauina. Vytlate vs. fa b. Daj mi nš. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti). hiát proti zjeovat. t. joka utíraja. nosti dle síly zvukové. V o písních hiát a. k ním. s. iskra. Ostalo I. jošidí švihaja. g yným. i ve stedosloví i v násloví. eštin astý bývá: paúk. bóíja sa.*) ped osobní píponou me: zme. ž. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. jaboru. — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati). istý. svj zvaž (vážiti) . staúvat sa slovesa sta viti se). ž. r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. ze g strýcem. Pdadvacet. Vbec j 2. — a Ped i nepisouvá j : idáš. w. idu tém mizí: naím sa. n. íkavec. taká plaba. . ít. souhláskou temnou 2. abyzme. íšerka (ještrka) atd. p. ba eše. Rozeznáváme v k. . 3. pozdraovat. kvt. ch. píin c. s nmá. (iter. (jdu). upežme. dz. se O promnách souhláskových. g naším. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. g evanélium. enom. z Abrahámem. na krai. První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. Nidz u náz nenandeš. . ju studénky stála. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. Jb) ped samohláskami ped /. g uovi. Poháá ju našeho. souhlásky . z rechtorem. Spodobování souhlásek. žebrat. /. z. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. Ve stedosloví piovár. kafka. h. kubme. zaplame. oje. ropka. jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. Jozef). Tvoje erné joi. íva. Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. staovat a pauz. se mnú.: 12 — Hiát. ale: štátuja. píává. z lopatu. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. 1. d. mý. s nama. piavica. g mýtu. izba. osa. napóím. V násloví: Ozef se (v. nehrne. g oltá. už.

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

.nom.

súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. str. za. pí. maštal. ruce— na ruku. da skloují se : rozkoš. oí-uší oám-ušám. zv. oách-ušách. Pídavná jména pisvoj ovaci. z dalša.: Dle vzoru 21 drbe. z mtadu. mn. chajda. tolik búek v lét"). 2. Pani misa-misí. po po mály. pánva-pánví. mláde. : p se pravideln íslovek druha. steše. akk. na sucho tichu sušené). mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. haluz. je zaplaceno. beza-bezí. Dvojné íslo. súsed súsedového. (rr^ i na ležato. kapca-kapcí. nkterá pídavná: 1. stvrtu. kráde. nohy do noh. z prvu. koza-kozí. dížen-dlžna-dlžni. vdomky. : je to enom z vtša oprané. teu. vidomky. kudel. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. oima-ušima. jablo. menší udláme to z kratša. sedaky. prodat obilé na stojato. kuchy. ležaky. škoden. sí. Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. 11. jedn. zám. 3. Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. hlave. klobása-klobásí. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. ia. desátu rýnském. fajfa-fajfí. toka. mn. palma-palmí. na to hlea (= z vtší. vinen. zb. kúpíí ovoce na syrovo. stqjaky. Jednotné íslo. ocel. ua. í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. (pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. minuta.minutí. (= paní) v nom. V nominative jmenný tvar mají jenom 1. : charba-charbí. barva-barví. vymlácené. 5. pán. za stará. škra. taksa-taksí. zorta-zortí. po nmecky. svaba-svabí. forma-formí. pa. od jak živa. modlitba-modlitbí. da. — živ- živa-živo. rád. 4. asto se konívá v ených v 6a.chajdí. ta. znovu. vzdálenosti). ta. lampa-lampí. povinen. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí.). hospody. — 2. z blíža z mensa je to hotové. Steša má v gen. zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). chalupa pišla do ciza. Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté. nom. Genitiv mn. a st. zhta. /a. kleaky. tichy. wa. štvrta druhu. po p p tea.

gen. dom ze zemi dtima. instr. mn. ale: o dni. dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta. dat. . ve lidé. Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). gen. oves. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. všeckého ovsa. IV. súsedovi. složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. kosti kostí nom. hosom. i-k mny. s demá obyejn -i ped pti dama. lidima. všecek žito. pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. živ. všecku vyku. té — styé tech ž. : nom. všecko gen. doch. gen. všecka vyká. mokra). po dvúch a padesáti. — dti. po dni. akk. je-li íslovka bez substantiva. V do obci. se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova. m. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. lidi. dat. dtí. kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. lioch. lidí. liom. dti. dat. loktí. íslo. pti a ticíti. Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. všeckého žita atd. kosti kosách. jedn. súsedovým súsedovú Množné nom. jedn. hostí. kterýž. všecko žito. tírohý ktobúk. sucha. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. akk. instr. : s desíti chíapama. všecko: všecek oves. sítima . spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima. gen. lok. instr. instr. a st. i-kmeny mužské mimo gen. dat.-22 $ gen. všecka. všeckéj vyky. hosama atd. ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma). lok.) den ^ má v lok. dn.

1. akk. jemen' Vyká. dat. vyjmouc krév^ jež krvú. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. híBata hiíBata nom.23 - v. má Skloování námstek osobní ch. Ostatní hláskové: kame. (-y) híBatem híBati *) lok. instr. emen.. gen. mn. mrkva. . kamen. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch. tykva. plame a j. gen. . v gen. krvi. kamea. instr. pánva dle vzoru ryba. Kmeny souhláskové.

nom. ji ony ich ich ony ho. jabko. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom.- 24 - Skloování námstkové. jedno v ísle jednotném. dvú- V nom. nom. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. lok. dvúm dvúma. sednu si na ni. nom. bývá jeho jen s pedložkami o životných. Ten buk je velice híaný. jedným. i bezpedložkový Pámb jem odpus. dat. tvar — : groška. instr. vysouvá: tohte. em. jedny. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). v ostatních pádech dle skloování složeného jedných. nevylezeš na ni. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. dat. dvá-dva dva dv dv dvúch gen. 1. akk. v ísle mn. V akk. Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. gen. instr. akk. dat. instr. ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. sice drazný: ho sa já nic nebojím. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. jedna. mojém . jedni. jednýma. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. a lok. gen. jem ním ím nmá nich. táte. dvúgrejcarový. : 2. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5. ono ho. a akk. nom. akk. tote. Sesilovací to mní — . ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. toliko v nom. vylez pro ni. Dativní tvar jem jest sem k nm. v gen. jeho mu. 3. lok. tyté.

: krájat. a st. -ám ve 3. mých atd. kiat. jedn. válat mají kráju-kráj. vo kterýchž u se skracuje. Instr. plut. nojsoti ve reních: na astý. set. žat. rst séct. os. Uritá pídavná v dative jedn. g. Toliko podílné : : íslovky instr. jež mají v lajú. lízat-lížu. a. : mu vru. máu-má. mn. ic: orát- párat-páu. pískám (val. lécu. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. kdekoli druhá os. má vo- vezu. es: nesu. mn. sbíu. za to v gen. mají v 3. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. kupuju. jejinéj . hoíja. os. at. bíju. lét. peu-peú. vt. Skloování složené. má milá. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. dvojí-dvojagen. téct. akk. 1. plet. bžat. t. Stát za boží muk. jejino. os. ped w a ú v 1. véct. tlct.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. mojino Nebudeš. zrát. máct. -ajíí: stílaj. odmítají u: dobrém lovkovi. jat. vzít dít. hrub od asování eského. Tvaru -ára jen tehdy se užívá. péju. smít sa hynut. obojí. 3. mého. íja: amíja. mi ceíá rodina. jest dobrýma. hrýzt— past. jedn. tu-tú . asu koní se všude v ?í. míšu-míš. lehnt-umt. héju. hvízdat-hvížžu. hážu-háž. jedn. jfjina. k plynným r rozlišují tyto hlásky. sážu-sáž. sméju sa. dvojí. zaat. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. dvojího-dvoju-dvoje. mít. hít. látat-lácu. dat. Infinitiv: nést. os. mlet bit. moct pat. tob otec nedá. stávat kupovat. létat- vtat-vcu. léju. máat. dívám sa. mojina. mn.atd. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. hrát. v -im. okít. valu. mn. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. zpívu. krájat. vít. neliší se — — — — — — 1. nebudeš mojina. pravidlem však jejiného. zívat-zívu. na mu híšnú a i p. klást. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. smt. ryt. a 3. na svých místech vytené. : — divu sa). máj. Slovesa. zpívám. kleíja. méct. -dm. mužs. asování.: možu-možú. vzoru tesati mají pravideln v oru. myt. hoet. lézt. súkat-súu. dímat-dímu. pnu. Místo její užívá se jcjin. dat a lok. smíja Slovesa V. dvoje. péct. pást. — — První osoba pít. vyzvukuje v 1. tást. trkat-tu. strhat-stržu. míšat. bójíja sa.. jedn. ž. dvoj ího-d voj éj. pít. kvéct. viset prosit volat. Iterativa V. krást. — V písních vyskytuje se tvar mojin. plut. j neodmítají dobréj matce. jedn. ajú: stavám-stavajú. Koní-li se os. os. ale též sbírám. házat. héct.^ 26 - Stažené tvary má. mn. prosíja. sázat. os.

najma. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. mohl. néjzme. nesl. íova. lél. néni. Pechodník jest jenom jeden. dímaja. mja. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja. žat. kupovat. pobžím (pobhnu). Píestí trpné má Kmeny I. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa.. jeza. híí. (zimou). pá- PHestí bita-biío. mn. rožni. prostítý. tišit (tisknouti). vydrápa). : utnout a — Rozžžati má: rožnu. vesms pravidelné p. chca: chca práce. podepítý. ždušit (žduchnouti). kyša. zatepá. vydrápit vyplazit. naža. ide. z. zapál-zapaía. mají tvary uat nikdy najmul. voíáí. asuje se v ste. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná). Slovesa tídy. tvrdé hlásky nesa. kupuja. pech. je-li slovesem uritým. tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. ty bua. samocha. : chytnout). kiáí. spa. n. zehítý. pech. zhlupit. nechat . napal. plešit (plesknouti). ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. íja. nejste.: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. zamit (zamknouti). lišit (lisknouti). chél. Pakli jest slovesem pomocným. vyrýpit. stúpit (stoupnouti). seda. Mnohá chytit (ne : slovesa II.. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. ia to . si. mají delší tvar v aja: púšaja. zavi-zavete-zaveme. ro- žihám. tídy or. roz- drápit. kmen se koní souhláskami píša. zašlápit. rozšípit. Met má pech. zavitý. rozkúpit. krma. on k tom néni súcí nic súcí. sednisednte-sednme. ideš. jest eša. dut. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. (transgr. Sloveso dat má : v 3. néjsú. je. nerožihaj. píí. pítomném ase slyšel sem. nejsi. Nechat má nech i nechaj. bíl- sméí-smía-smli. pítomný. skíl. jest ím. pech. su. rožéí. tél-teli-tely. jedn. pech. pech. dajú. tvary urité: nesený-á-é. sú — néjsu. najat. koní nosovkami m. veda.: idu. d t n zmkuje a toliko paa. roža. šlažit (šlehnouti). lepit (lepnouti). dýchaja. ale: necha. dúl. m?'. jichž prostý s. leza. mizí. zemletý. jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa. stavaja. povza takto : . teša. prosil.. tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. hynul. živa. ušípit. sypa. os. vykopá. pít =^ pijít. pomož-pomožte-pomožme. sem: Pe- chodník jest to (schopen). zme. ždúit (ždurnouti). smíl sa. zedl. Slovesa V. — / pr. sea. eža. oa. uraja. odítý. zim. má v ase pít. va. str^ vr. kázaja. . veza. zakusit. Sloveso byt. dlouhá. vyprosený. pékí. vázaja. os. lízaja. voíaja. má v 1. mu udlat. svéj Chtt má chcu-chcú. ukúsit (ukousnout). keša. . jejichž : kmen rožít. hora. saja. inné'. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. daja védét : víja. dmul.

V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. Co týe a stránky hláskoslovné. Nominativ mn. tema. Bezolupy. štyrech. ova. je zmkený akk. Horní Nmí. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. s našima. na Bojkovsku. ušami. jmenovit kass"a. duál. ovo súsedj. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho.: 27 2. súke«wý. chlapci Formánkoch. mezi zdvojování souhlásek. Sudice. zaho. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. : : : : štyrma. tú.' Hraovice. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. — Vedle {= ni) u nho. dativ dvma. na Uherskoteodsku. íslovky jeden. ovo 5. Slaviín. Brod. v Nivnici.sa na Bojkovsku mit. ovo: všude v j. koíce. s pedložkami pezeií. Jen v Nivnici má koncovky atd. 6. mynáoch. Komna. rznoeí se zlínského se odlišuje. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. ale eše sa dycky tle Formánkoch. . Staí lidé íkají též céra Formánkoch. Nivnice. Dolní Rznoeí chylkami od 1. tech. za obíslo v Nivnici prohíslo. Luhaovice. jest dvú. štyr. Pozlovice.). tc. slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek. všude v ama. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. s tyma chlapci. pode. oami. Domarád-Domaráé. : Hromíkv. tema. ova. Zítochvost-Zítochvosé." pravili mi v Krhov. štyrma. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. Horm Lhota. Osobní námstka on (proti mria. ova. Vlnov. za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. ova. ÍBojkovice. v akk. Uh. se Matulíkj. Dolní Újezd. a zlínským má v dative jedn. styé skloují se všude jako na Zlínsku. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené. husami. všude mn. Listrumental mn. Tamtéž zní instr. mlaíci. ovo vedle novjšího új. nmá). 2. Rznoeí záhorské. Ve Bzovém u Bojkovic gen. v tvarm mi. kibet. Michálíkj (gen. Bánpv. súsedového wy. v instr. ehož na Zlínsku není. Pitín. : ") „Mladší íkajú Formánkj. dvd. ne. Šumice. mne). *) drží se och. Nezdenice. dativ dvma. v Horním a Dolním Nmí a do les. dvú. a p. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. Slavisku a v Bánov. té. jenom na Slavisku gen. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. tvar mmí v Horní Lhot. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. Provodov. nn. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným.

iy. šeu. védu. má nohu opuchú. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl). ho. drév. jedn. Jablo zní jabó. buato. jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. tak se dlouží i krást. — ti. haluz. Jasné hlásky b. s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. tch. uy jednoslabiné. o tom. (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. byu. dek (dlek). je neni. h. ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. si neni si. Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. uh (luh). tým^ tyma. jednomu. suova. tuu. nž. sedu. teaia. dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. ste neni ste. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. jsou v ísle mn. m ve slovech mif (ni). v. lískat (luskat). v více : v Slaviín a ve Bzovém fych. sme neni sme. toho. uechtat. po s a ve pípon io. I Malenovským. stoh. st (stl). životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. mízký (nízký). il. komu. nec^me. tech syn. Jako pást. zutý : : — — — — — — — 3. kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). mydvo. pak mezi m a e mizí: koek (kolek). muýn.. al. lešení. tým ten. smiu sa. tem. vokalisace tvrdého ^. jmenovit pehláskou spežky . sú neni sú. to. d) i mezi dvma samohláskama. mám tam známých. e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su. Koncovka u v dat. v Nivnici a v tm^ tma Ve . kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. j. stup (štíp). (hltnút). mn. jaúvka (jalvka). b) 1% ié. Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. z. uozit. eu. 28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. led. t.7. kamení. d. samohláskové zní za ": hutnút (žitý). Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. el.e7io. zní jako wa. pravidelné Jenom na Bojkovsku. druhému. Za akk. iu. yf jako au. Rziioeí pomoravské. uopata. skvo. suza (slza). c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). lehu. úka (lúka). tustý dúhý (dfhý). peku (pekl). ue. z s s ve slov srcadto. . suáma. kiau. uo. yu jednoslabiné uáska. Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina.

: mkí se v pít. pl. bez úšú. do oú. tolký. žíní).*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. visat. dia. dvea. — zapaht zapíhl). rukávca (neutr.2d <y v ej (dej. mrzat. Samohlásky. rzvora. záblo ma. se vysouvá slov sídla (osidla — 8. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. pas. hoat. i brabtat (Milotice). o se odsouvá ve na Podluží). (zl. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice. (na Podluží).). knížací. po pamati (s pominutím jotace). Na Podluží tvar rží (nom. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. i akk. pamatlivý. nejlepší). poprchá. napekat. jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. u v dative jedn. chrumat. i 6. do náruá. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží). slubovat. Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. mica v r-ži (zl. jo). rži. trpilka.). Samohlásky arteple. cuzí ludé. z nenadána. 2. utékat. tvojemu. bhala. jazero. pervenire i mulgere. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. r-ži. sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. (zl. . = lozit). pebédli. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka. dále na jihozápad: temu dobrému. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. i j. vyslovujíce: vrba.) a potakacím slovcem ano . pokej. Hovoran. ažký. pát píl). Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. zajtra. by (Mistín a Podluží). a) 1. 5. mladšímu. r dlouží se jako na Zlínsku. z víášá (vlásí. námstkou mn (dat. dojit — znamená na Strážniku 4.^ . (zl. ze stavená. lahký. toliko Staré Msto a Písek. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. e se nemkí ve slovech: vymetat. Milotic. pšu. kiala atd. lákat. do zvlášt na Podluží : želá. **) Mistína. ostáí-ostála. 3. mžukat. 7. ve slovech: velký. hrbek. telací.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. rhakký.

scu. stodova. úka. (j.*) uh (tuh). hrable. z. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. smiu (voje). tídy se nemkí: narodný. mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. vyprosený. ovk. i ve jménech tot. 30 — Souhlásky.. huava uechtat. jinde sedn. ranný. sfátek. d.). Zvlášt charakterické pro toto str. zakrútný. bezen. sto (stoh). a na Podluží: hrvat (rvát). uáska. loje. gula (kula). v. v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. do Novej (vsi). zedzený (snžený). sceí (jinde si : chcu. drév. chrbefc (hbet). zvlášt na Podluží charva (charba). pak ve slov tr (trn). — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. suovo. zahrazdný. šecko. ce a s. 2. práporá (plápolá. v po k. na Hradišsku a na Podluží). lež. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. Cej). Ve Strážnici. kame. se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). uonský onsky. osm. což vzniklo asi lichou analogií z tací. Jasné hlásky h. pokad. najraik. stoh. tvrdne ve slovech: hned. bu. koek. tfj. : Souhlásky se astji stídají. 28. da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. zutý. Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. íastovika. a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl. zkušený. vz. „í peca stoí." . tuu. h. michat (mžikat). dúhý. necli je to jak tžko. dyt. hrazdní. S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. leden. obrátný. hrát na raricha (na mžíku). V Kunovicích. vzda. n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících.). dtom. Na 6. gaa (kana). kterýžto tvar jest obyejnjší. snad (na Podl. . na skvál Nové Vsi beclavské). švajdlena. pták jinde fták. koženný. n mezi dvma 3. obšený. Z .). sa vrí (vrtí). samohláskami se zdvojuje: vonný. msíc ny jelen. chtl). Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka). de zlínském (kde). z 4. otad. harvany (varhany). dost. ked (na (ni). V Lanžhot: kame 5. osn. v Ostroze. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh). Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). led. seci. Podl. Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. súnko sa míží (v Lanžhot). rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. podlej. nasadný. zaražený. k fám. kviika. — b) 1. Podluží zní jako /: kft. v Blatnici a v Miloticích. t a.). v dubni.

{ne). — tým (Mutnice. a) íebú b) Hovoranech. a st. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen. po stromech. c) tom — tch. muž. do (Znorovy). v truhli. akk. oách.— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. — Oi. Mutnicích a ten. Jméno. o koách. ušám. Podluží. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. Nevím tedy. a taktéž sebe. vedle této koncovky. mné. Kunovicích. I jest mkké. oám. to a) toho. starou. ušama. v stohoch. 2. po domech. td. Podluží. ch. tob. tem (na Hradišsku) temu b) toho. Strážnice. palúz. ušácb. Hovorany) d) teho. o nožech. v koli.) temu— tych. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. na Podluží). : Ostroze. Juráskn (Znorovy). (v Bílovicích. — tch. i V Mistín pat na stromech. kluk. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. ve stodoli. jinde v dat. uši mají vtšinou tyto tvary: oú. uší). tebú (ve východní ásti) b) teBa. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. tebe. Tvarosloví. tch. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma. a) 1. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. Hroznová Lhota. co v té píin povdno o zlínském. oama. pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. o konch. paúk u Mistína vyslovují pauz. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele). v Blatnici Za obecné pauz. i Lokal mn. Malšv. pauk. tem (Blatnice) lotice. do jehle. 7. dobe-li si vede škola na Slovensku. v žochoch. slza. v-ova-ové : ssedv. c) Klimšj Miloticích. dat. a v akk. Mutnice. a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu. jenom v Miloticích tu po h.) 3. Hovorany. kteréž se : vyplývajících. žlutý jest i ve slovech: strnadel). k. Valkové pole. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. Vsi. Ale není to slovenské a valašské mkké I. o vtákách. koní se všude v och. tvary: na stromách 2. ty má a) tebe. Blatnice. tem (Znorovy. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. v Lanžhot pavúz. sebe. : Duální tvary jsou astjší do ruku. . pirozenou výslovnost vykoeujíc. paMk. vojákoch. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. sob tomu seBa. Strážnice. (Ostrožská Lhota. v gen. teho. ušú (ve východní ásti: oí. pavúk.

Msto. Hovorany. Blatnice) jedneho. jedn. pro mstských. Nové Vsi Ostrožstójíjú. Znorovech. b) koho. proho. íja jen starší atc i lidé mluví. žíja. (v Bílovicích a v osadách pifaených. Veskách. mn. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko. Blatnice. lok. Derfli. umyj. va (ve Veselí. Hroz. má dvoch bratr. íja. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. koho. ob). ve Strážnici. instr. v Sudomicích. štyech. s : lák b) Sloveso. a zí. víjú (Chylice. leží. kemu (Milotice. jednom (Hradišsko) b) jednoho. chodíjrí. kom. uifiá. jeda.) Pozn. j. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam. stójíja. jenom že v dative a lok. kolika. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. a) jeden jednoho. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen. Mistín. os. klek- nte. Petrov). c) všude jsou tu obyejný. naši stojí. na tých voják došeu strach. se koní v im mají ve 3. Mistín. Mistín a v Ro- jchodija. ijú vedle chod. v Zeravinách. -genitiv netvrdne v r štyem. pro muzikant.) ného. Mutnice. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. v Blatnici a v Mi- . Vacenovicích a v stojá. Podlužíj. os. Ostrožsku. Za akk. všeci ví (v Kunovicích. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. Mistíu) d) id: ležá. té-ti. stílau houbu. choá. kract. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. Tvary: 4. imperativ jest dvojího tvaru sa.kdo a) 32 komu (Blatnice. dvoma. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. jednemu (Strážnice. : sto jest nesklonné: pt sto. mn. sednte. dat. Lhot. dvoch-dvch. brzo by sed: grunt zháali. bžá. Bílovice) gen. Podolí. (Hradišsko). v Dubanech. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3. kde nyní v vbec vedle ustálena jest.) = do 5. — Ale má dobré voly. v Rohatci. víja Strážnice. 2. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. Slovesa. v Mutnicích v Miloticích. muchy íjú. dvom-dvm. bžíjú. b- chodíja. zavete (na Hradišsku. uho. v Hovoranech a na Podluží 1. c) íja: ležíja.dvma (taktéž obá-oba. má dobrých rodi. kuact (klásti). a na Podluží. chodíjú. Strážnice) c) keho. zaho. St. — Do kolci hodin (na Podl. jichž 1. jednému (na Podluží a dvd-dva. Znorovy. — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút. véct. pkné kon. mladší vesms p. pléct. devt sto. v Hovoranesh. ludé chodí.

posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. utrhu (všude jinde). t. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. Hrozenkovem. vlekeu. Blatnika. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). ít-išeu (podl. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). všecka slovenštiny uherské nežli moravské. Bezová s blízkým OlŠovcem. umýte). kolik tu osad . i a y se dlouží: napí sa. Louka. sedeu si. a Strání.^. od Blatniky. Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica).). smíi sa b) kde se obaluje. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme. utrheu (v podlužských osadách Beclav. v Mistín 4. jež. tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. tu po skupinách dvou. sedu si. védu. Vápenice a Výškovec.— loticích) b) napi sa. vytkneme toliko podstatné znaky. za dau. Kosticích. séu. veden. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu. bežél. jsouce tu po jedné. . Tvrdonicích. a Boršice. okiu. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov. Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. jimiž od sousední slovenštiny moravské. hádzat-hadž. Lanžhot. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St. Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. jen že umy. Velká Vrbka. pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot. zehíu. scet-scu-sceu (pod!. zedz 4. smiu sa. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. Blatnice. tam inné píestí se védi. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. j. kde se i drží nebo v I promnilo. 33 — zavité (všude jinde. jenom že tyto se prodlužují: dáu. zakrý. voláí. Starý Hrozenkov. Malá Vrbka.do Bezovské Lopenik. Velká. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. a) sednite. rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. Kuželové. Siíchov. i : vleku. jinde po-pome pote).). Slovenska jest jich osmnáct. j. seeu. píestí inné kde se neobaluje. Javorník. t. kleknite. sedel. Lipov.

v chotári. 6. projit. 11. na fari. ohat. a íslovka sto jest nesklonná: sto. deset sto. 10. z blízky. 9. 5. narodný. v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. h zní jen slabounkým pídechem. tc. : dojit. brd-co. nz. ist (jíti) 4. Mimo Alenkovice. sednime si. zakryté. 2. samohláskami souhlásky w. sa. jako i jinde ve slov „Pamb". na košári. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. Daj nám. blatnické. dá-li „B" sn. zaplatný. tak i v této za mn. zahradný. nehledíc ku zmnám hláskovým.9ký. boršické a bystické. s. Jako v sousední slovenštin moravské. tím jí od slovenštiny moravské. na Strání však za horký vyslovují horský. odsúdný. súkenný. napijc Jednotlivá rznoeí. bre. plu. nocle. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. Blatniku. díva. ped hláskou j. zakry. Mezi dvma na panském trávu žalo. — Ob hlásky skupenin dc. Imperativ. slamenný. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. Nejbližší jsou jak polohou. n. zálo. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. vy mlát ný. zavité.: — Nejpodstatnjší znaky 1. najit." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). Ju studniky ju studenej. ale luá. nájis. prutnný. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-. daj ' nám co's 7. napi. radjovské. vinný. 3. Radjov. pauz. npla(^-c. na dvori. na kari. pauz. ma pt akkusativ mužs. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. ím blíže k hranicím uherským. : dn a p. z doly. Abych ti jopraía šáteek. je všude: pošlite. zdžat. luc. Kedy ty len ju nás budeš. nespac-ni. Jale už vím. Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. popchá. napité sa. . v hoi. ba skoro docela mizí. kréu. : du6. éc. k jari. Ze ty joklamáš. na úhoi. drevenný. po hri. z mladý. jinde seslabuje se jedn. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij. huá-ci. na hri. brecA. Boršice a Bystici všude z daleky. užívá se genitivu. Jako Slováci moravští. masso. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci". V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. tak po- vahou rznoeí alenkovské. 8. mla-ci. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6.

kedy (kdy). tem. hodinách. o 7. našich súsed. Tvary námstkové iha. ponad. temu. tým. — 3. dMhý. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. Rznoeí blatnické. I je isté: h^ava. 4. choá. škorvánek (skivánek). volat. — — dvma. teho. 3. koní jím. Múkv. radj ovské. jes. tech. víja). ii : Zvláštní slova a p. žitý. byme. temu. jeda. ti. tem. polodlouhé). chlap — rob. nési.— a) 35 — alenkovské. dvom se Infinitiv piju. — 1. dvch. Paíja. peí z nasej 6. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. štyrech. prinde.' 5. Odlišné bidlo. tych. vola. seBa-sob. jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. Infinitiv má tvrdé t : nést. f: nés. všade. Rznoeí mosí í. v mkké volám. b) Rznoeí huava. jedn. husi. — — vido := 4. — Píestí inné: : védt. I je isté : žitý. Tvary námstkové: toBa. dvoma os. Kubic. Za mor. sebe ten. pi. jednému. — ten. tch. — Pídavné pisvojovací: súsedv. umá. — (vrabec). — . téma. kad (kady). os. Imperativ slovesa býti jest: by. cholek ježá — pacholci jezdíja. týma. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. byte. : — dvm. sob. ti. toho. chodit. v tom — ti. Tvary íslovkové: jeden. z póza a p.. vedl. Pídavné pisvoj ovací súsed. jednomu. mn. Pídavné pisvojovací: súsed. tem. umreu. slabiky mkké: : jatl (datel). c) 1. tch. jedného. v jednom—jedni. te^dá. s Ostatek srovnává se alenkovským. 3. jednoho. teho. chodíja. odkel vrábel pedložky: popod. v jednm. kupil (-al. 8. I se obaluje: suovo. 2. nesl. péct. jakorka íká se jakos^ka. dúhý. 1. pijú. dvch nesu. 2. styrech. (odkud). jednýma. v tem. védu (vedl). dvoch. Tvary íslovkové: jeden. jedných. ke (mladší dyž). vouau. tech. 1. tomu. ten. tebe : mn — — seBa. 3. vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja. jedl. soBa— tob. téma. ovk. volal. Juren. nesu. složené vru. Tvary námstkové: teba-tob. 4. jedným. nesu. (n) teBa.

štyrech. Infinitiv: nés. kúpela. dvom téct. v tom. bu. uihá. štyrem 7. í i ís. tomu. moct. jeá. péct. tech štyrech — dvoch. Píestí: nesu. víja. 3. jmenovit bánovským. os. í — Infinitiv: nést. chodit. umréi. volajú. muátíja. 1. kleá. kleku. o tom tch. jedn. prast. troch. — néni sem. seét. mn. kleím. pi. silný. voiál. ušil. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. piu. jedn. vovk. tm. tech. nesl. — Su— bu. os. Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. plést. jeda. dúhý. os. -velký. kleá. pletem. žitý. Píestí inné: nesl. os. néjsu. : 4. štyrma — dvma. d) 1. f) Rznoeí stráské.' e) 1. nesu. raízký. 36 — dvch. nesu. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. si? Mikšíkových. vola. mn. jednomu. laný. — —^jedných. zutý. pijú. vedl. rol (gen. stup. dvoma. nesu. n mní se v w ve slovech: mi. moct. sob. chodím. 3. 3. jest. . spadu. : 3. vá. tíc. Kováík. idú. tlstý. — os. 1 se obaluje : suzy. néjsu. nesu. ua. krást. néni sme. dvoma 5. vdem. sme. priu. Pídavné pisvoj ovací súsed. tch. štyroch — dvma. choda. v jednom dvch. tréma. — — dvom. dvm. ste. néni sú.) stídá se slov jablko ^jablk. — dvm. štyrma. s j vtšinou tvrdé velký. zavrí. pijem. chodit. tomu. vedu. tech. moc. chodíja. mn. mn. pit. volat. Tvary íslovkové : dvoch. vést.— — jedných. idu. velce. — umrél. pradi. kras. idem. žitý. — — 1. 5. — su. tma. idu.: nesu. néni. klea chváli. je. kostelník. umrí. — — ten. — Za mkké I slyšeti postel— postela. i stídá se 8 j ve slov palchova. smiu sa. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). toho. — — : — — kolky. védu. je isté: slza. Infinitiv: nést. jedn. volám. dlúhý. voiajú. pit. 3. íst. štyrech — — trém. volat. trém. díhý. Tvary námstkové: toho. mížit. seBa tob. 4. tréma. téma. néni ste. sú. 1 je isté: i: slze. péct. prcís. Rznoeí bystické. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. volal. Tvary námstkové: teBa. 1. tolký. možem. os. huava. vouau. vézí. — nesem. 2. vda. 2. Sem. plést. \ Rznoeí : boršické. tolký. vedu. si. néni si. tec. pec. tem. jest. íja. 1.

dvom. ***) — — chren = : ma — — — mor. tým. tych. mn. ale v lok. dvoma. Jurko. ken. pékél. (házím). zutý. Duál: do oú. s 37 Instr. trom. Tvary námstkové: mn. 4. štyry. bez noh na rukách. os. tri. koza a p. odkad. kras. snad. i seora. trém. — našho. — ten. — neni sem. 2. v tvrdne v píslovcích tot. : bu. mláá. teho. b) Popelkových. byl sem. léz. 2. 5. (pluh). Na Lhotkách réž— réži. neni ste. uazit. tem. našmu—jejichho. neni sú. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. Infinitiv nés. vdem. vozy. : mn.). tomu. tréma. tékél. usoch . snad. : okrí. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. pit. Popelkuj. nic. Zeman. dvacet. hádžem id. ode ma. 3. Ruky. moc. — — dvoch. jedn. téc. . štyrema. 5. teho. rozeznává se pece. ušima. Spojka ke (když). Jano. neni.. : jedn. Purupových. suza. pt. poád. se. Pídavné pisvoj ovací súsed. mívá koncovku o: strýko. — našho. seba tob. štyrech. : Brat terna chlapy. téma týma. vola. Nom. — — Píestí: sú nésél. kozy. zedz. Sem. dvch. chodil. ušú — — í teBa. si. pásél. Tvary námstkové: daj ni (= mi). Tvary íslovkové jeden. — ve hned. sebe. mn.. plétéí. nohách. nohy do ruku. koho. volal. péc. : nesem. idem. — do. o — tebe. seba temu. nesu. kupoval. je. šest. tech. troch. **") Tak v osadácli následujících. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. Mikuláškových c) To je strýca pole. troma.oima. tch. devatnást. s pacholkama vozi. téma. má v nom. ste. povdz. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. ale . uozit. Vz. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda. jejichmu. štyroch — — neživ. jeá. *) uopata. išél. vda. choá. Purupj. co. pu kolá a ková a f podobn. — — 1. to je pes panáka. ran. — ped svátky. 3. Imper. neni si. rodu mužs. ked. se m. a Lhot. mojeho dobrého otca. — na ooch. teba. kozi. za vrátý. i - svojima synama. tikrát.ú. jedného. to je kovára zahrada. v nom. tem. jedn. I se obaluje : uaciný. sob. syna. si? Kovára. délek). v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). štyrem zehrí. jejichho lozit n. — k . brate. pás. štyroma dvma. šijem. os. védéí. Na šetko. volajú. a stedn. 3. i nahoe vytených Bez. 6. jednému. šohajko. našmu. štyrom — dvm. . (kl). dva (živ. tem. nasej biuej husi — eži. 4. neni sme. zapríhél. sme. — tácoví? i : — (= takoví). osem. o kom. ke mn.

mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. nesem. S 1. duu (dluh). hmí. : povz. kvitnút. vedu. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. zapat. — tebe. de a te mkne : vedet. Tvary námstkové: teBa. mkké jest — Zmkují A. byu. cuker. sedne. uau. rodu st. z krušpánkovho listu. jabuék. — Imper. i) Rznoeí slov se javor nické. kupovau. jedn. puku (pukl). hrnec — v íe **). — toho. nesu. — scet. scu. jsou pro všecky Ten. tých. — choá. d. bu. štyroch 6. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. pkný — J. 3. dvoch. 3. lét. pás. jes. utrhnut. pomoc. zedu. domu. kmoter. štyroch ti rody: o dvoch hodinách. Ostatek všecko jako ve Velké díly. póvdz. vedu. set. hrýz. kvitn. tech. páseu. kleá. ternu. idem. 2. os. pobrísuo. J. spádeu. hrušek. os. provísuo veda. tým.— : : i: u Zemánkovho póla. (jíti). týma. os. íslovkové tvary: dvoch. idt. 2. jedz. smít idu. s dvoma robama. vda. zapríheu. pora. *) nkdo. májuvka. Dlouží se a) koncové a v nom. sedt. 4. — zedzený. vés. išeu. hrít. jeá. péc. atd. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. nic. d (kde). Komárkovmu pachoukovi. muatit. tomu. umret. troch. lehu.*) jedných. pít. vda. ušiu. hrimí — J. k) 1. ke. o tem. do ženichovho co. súchovské. i se obaluje: suze. ís voíajú. teho. pkný. o komu. utrheu. V. vokalisuje: 1. sebe. h) Rznoeí velické. štyrech 7. vouau. troch. Píestí: néseu. chodit. kleat. mn. seba na tomu poli. jedn. nkerý). léz. Peter (ale: brat). krás. nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. kupovat. peku. néjsu. švová. jako: V. povdz. sa. týd. V. mn. Hláska r na konci vter. (ale sna. b) e vsuvné : oken. zavret. lézeu. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. Infinitiv: nés. (chtíti). povedz. . uat. — Imper. nesu. V. 2. 1. neseš. 5. zez. tec. — sem — neni sem atd. — 1. smiu sa. okna. tetka. vdem. o kom. sceu — Píestí védu. su. Ostatek všecko jako v Lipov. mau (ml). atd. hn. Rznoeí uu (luh). se : též píslovce (kolik). nesu. : telata.

kvitnú. hrí. jedn. rvóšt dóž ho vie (kdož). handér (hadra). a st. biu ho ruku. zelin. nés. ž. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). 7. Samo hlásky. objevuje. pás. samohláska kmene skrámotýk. os. preda. o kem. to sední moravštiny. za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. 2. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). duha. telata i (hloh). hrušek. nóh. súsedv. synv má pídavné pis voj ovací. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce. hrýz. 6. se šásc (šest). chój (chvoj). se. f v ve slov koa— povedz. péc. tak jako lahký. Sem. hledzi pletek. ma. kóp. ohnišo 3. 1. éhdo. níže). chodi. išéu. (rošt). na Morav hríb. šudzic. zkrátka znjí: slavik. (vedle: pole. keho. tlaa. Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. ami pravidelného tu instrumentalu . rób. Tvar oni jej jej = jí bratr. si. ?/. vre. tlati. asi klas (klestí). Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. séu. faték d) moidél. jej kúsek (buchty). spádot (spadl). chaúp.-39klký (koliký). bór. (týž 4. vrata. samohláska kmene skráceného a st. ž. ukrás. motýk. os. ks. trás. choá. j. má koncovku v. tlatm. : — uéc. b) oken. Boj- kovic. osem Infinitiv: (jako na Strání). — pítau. pékéu. —néni sem. Boršíc. nesem. (kot). koncovky i. Seom. páséu. zapau. : mrtvy. umre. ojo. ovéc. jeda. Píestí: néséu. uihá. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. Rznoeí hrozenkovské. éo. koaa 3. 1. rodu ž. diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. bi. je 1) nénis. rovin. vúpic sa. smrk b) koncové a c) v nom. hézdo (více píklad 4. rúk. more). mn.^Genitiv mn. a její: daj — kdo. stodou. tráséu. rodu st. pác. pijem. idm 3. meríc. máu. veá. jarém. asto á: zídka baž. chvost. rúk. Vedle délek javornických a) okna.. ís. skoiu do nj (do vody). rodu m. kurie. hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. vedm. kleá. hladac. íóh jarmá. kemu. jes. stodóu. ve slovajco. bót. venštin uherské: škrjatek (skítek). — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. uékéu. néni atd. vléc. — strák.) 5. — tla. Chce— ehcem — chcéu. mn. ríka. bób — bobu. okrí. léz. jakož vsuvné e: vran. : ceného jabúk. vyslovuje se zkrátka jako v akk. M v instr. jež podvázek. v gen. trnek. mn.

koscl. dój. r (= ) ped (=jé a í): pjata. = ploty). — e spádoí. Velmi astá jest jotace po retnicích. mn. ye jotace pozbývají: obd. : t sadn. šjéstý. pjést (píst). (hráti). žjadac^ nbožjátko. masto. stama. indz. kose hac (hat (stírá). me. anal. dudek). — nici (ni). strnádky Ijétajú z vrabci. poj (po). pase (pásti). tídy. sjédmý. kdz. had— hadzi. rjecaz. z vojáky. vjéter povjévá. žabjé mljéko (:= prýš). — u v y: síychy. Souhlásky. krst. tacík. idzc. a 4. mac — macri. — blíže. Jotované í a cí (. zaclina (atlina -^jetelina). prsc. Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. : — — popol. svjéca. krev. pekny. a. dzsjatý. vjaz. strjélac. hovjado. scna. ale vjéter. za tu našu stodolu. hbet jsou tvary krv. w tetí os. mlác. šiáva (šovík). hrjéch. kosic. : sol. hnedz. — . zbjérac. tecí. sadnúc. dzdzina. — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . mlýnec. vjánoce. bjaac (beeti). tráva. porjéz. na- zpjatek. dvór. e. r. 8. uchodzil cvaly e) kravami. mjakký. dzjéca (dít). e v hadbáv. svjatý. klakn. šjaš (= šáší). — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. lahn. vrný. Slabika ne mkne v np. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. — kosci. 6. veerjac. ctka. lovk. žid židzi. žjáden. Kremeríž. Za to slabiky hé. Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. o y d: rážd (roždí). vjazac.. tvój. prjara (prám = práv). hí f) píslovce zajtrá. — pékoí (inné píestí). Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. sykavkách a plynných a. chljéb. yl^ el. jerný. mech (mch i mech). stoj. kvjécjé (kvítí). 1. — hážc. kvjétko. mjad. pjatý. zac (ze). = když). prsc — prscjének. zabijaka). z znjí tu mkce. kest. mní se v c a cz. nenechá. U. se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. i se slovesa ihrác : Za mor. mesjac. clací). bežac. 3. mesjaek. pejénky (= šperky. é I. krém (krom). na hlav. je li dlouhé. pjatek. vedzc (vedete). cplý. svt. pásoí. ž. nastupuje zetelná jotace : žac. šjance. 7. stádo. mljéko. kljéše. s : 40 - ze svojimi syny. schno. e a de. kedz proci. handrlják. kobyljá mjata (= koní máta). kráva. /?e. chrbet. o. vóz^ pójdzm. c a. reme — remjének. svjátek. múcic (moutiti = stloukati máslo). sestrami kmenové a. ludzja. pna. e v a a y o: kobela. hnoj. — v instr. dlouhé sádlo. a koncovky inného píestí al. radšjej. kame — kamjének. ul se neprodlužují. scjérá (kecr cnký. háž 5. koe — korjének. vjadnúc. ale ne 2. upek. medza (meze). pjasc (ps). rjenovac. — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. zasa. mjaso.: : — mn. drjémac. o káž. vyslovuje se zkrátka jako v akk.

ped dvac- z robami. grajcari. ech— Cesi. peazí. clacom (teletem). túc. mní se v se a cc zemscí. Skupeniny sk a ck uherscí. vsaje (^= všade). m. mívá koncovku o: tato strýko. Nominativ mn. mn. a lok. 1. svrkovja. tu je moc Máchali (Machala). šohajko. s tými chlapy. jatmi rokmi. jdi). ale též : z volmi. poj sem! chlapom. kozy. vósmý. (hloh). po lenoch — lenoši. Brodzaa. gazdovja. Moja duša 3. bratrovja. potvóek. koíárja. — = ocoun). slov íóh — kvóla. ch ternu. Bánovjaa. lok. rakúscí. hoferja. rodu m. nmeccí. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. tureccí. na nose. koní se predkovja. ped - tu). synovja. ereša. kv(')— koa. Nominativ jedn. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. v och jako jinde Instrumental mn. železo. vón (on). d ve slov džbán se neodsouvá. stup. hoferi. to taj — toj v c: esnek. jedn. : v ow. a st. ženiši. — choj— chojc (to). koši. ereva. cepmi*) 8. do troch králi. z. mn. vyzvukuje v óv : súsedóv. ze svojimi syny. sudza (slza). zutý. cigaa — cigáni. rodu m. súnko — hlava. nájdzný. í" zavedzný. sice zní z plna : duhy. kúb. Jména v s. mucha : tros. kravarja. rodu m. i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). mus. a. t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5. 5. r. rejko (jména vol) 2. o koze. Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. íopata. Jména podstatná. ludzja. ja: : oknom.ští). Mezi k. =-- vyhodzný.fvj: poj — pojc — poáme. dvoje cepy. I plecný. ch ped i v nom. kolái. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. Skupenina str pechází v ee: erepy. sedzjom (seom ž v z: sedm). rvósc (rsti).! — — 41 : vymecený. koní s chlapci. o voze. rvóšt. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. ženich panucha — panus. sirvótka (sirotka stvót— štola. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. 4. pánovja. sa. — za duby. ped ?' v nom. v s:. máji. r. kovái (kováv). 4. . Genitiv mn. Ozef! Jurko. t: (= tad. rodii. tustý. má koncovku om asto v ovja. 7. — Mimo mní se \ r: rašpra. Ondej. a v dat. kvórka. šúrja. pánóv. 6. svedkovja. sejko. lovk. Bojkovjaa.

sadnu. štyrjé— štyry. oima — ušima. klase. vzjac. Ijac sa. rvósc (rsti). o mojem. nebo skrácen: mojho. cela — prasa — prasce. Infinitiv: ésc. tricaci. ve g. — — — smac bežac. vljéc. — m. jedenást. jej brat našjeho. ja. pjac sto. osem. — ništ. Já. božja muka. Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. — u.) — Ten — — vón. instr. — styrycac. kemu. stavjanjft (stavení). na ooch — ušoch. kvitnúc (kvésti) mlácic. padesátý. hrjebencom. nsec. voíac. hrjebencoch. pase. neseme. nese. tých. hdo. daj teho. sadnme. božje slovo kolí. mojemu. sadn. trjasc. okríc ihrac (hráti). o troch hodzinách — od dvacaci k treci. vedz. troch. ono. ode k sebe. i mlec. pjac. kolja. smjac (smti). vedzm. tým. mojeho. hrýzc. krovje (koví). (píti). ma. inšje dzjéca inšjého. — lahnúc. Jméno pídavné. atd. lok. g. zaac. Tak ovocého. o kem. klaknúc. sadnc. prjac (píti). První — prvá— prvé. ce : hrjebnce. krase. inšja žena. šjéstý. husa —húsence. — kúra— kurence. od nj (ní). hrjebjacom. tými. vašmu. Námstky.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). — pjatý. moc. uši. telí. — V ísle hrjebenéc. k nj (ní). vedzme. tricac. našo (= našho). — o. (sednouti). (utíti). (líti). (písti). za božju muku. temu. sjac (seti). zbožju instr. vrec. nesu. celce. túc (tlouci). vedzš. . nsem. dzsac. zbožja d. a lok. dvacac. sadnúc. hrjebencí. tvojmu. d. obá dvá. sadnš. hrjebja. zboží. 42 zbožjem zbožje g. chodzie klaac 2. ke mn. vósmy. od sebja. hrjebjaci instr. umrec. koljesa. dzsjatý. — kolo Oi — do oú— do ušú. hrjebjaca. jak od nás do Trenína (tak daleko). Jeden. — ovoce — lok. kozla — kozlence. inšej inšju. šesc. našjemu. Indikativ. ch tebe. dzjéva — dzjévence. prjasc. desát. g.) íslovky. sjédmý. od tebja. 1. telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má.: 9. tria — tri. šesdesát. ticátý. (její. vedzc. vedu. dva — dve (dva chlapci). neseš. krjac (híti). robám. pjéc (péci). telja. — mávali po moci ovcách. — — — — — — — kelkosi (koliksi. sedzjom. ona. ma dvoch. obilje. kupovae. mojím. s — mój. na tem. í. Sloveso. sadnm. telí dá (kolik— tolik). ucjac. pic okrjac. mn. je. pjac. pa- obi dva (mor. keho. dzvjac. dvom chlapom. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. Dubnica je od Trenína telí. vjésc (vésti). pl. štyroch synóv.

: — — trjásol. nni. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). vedzec. lahnul. sc. Sol do msta? . nsc vedz— vedzme. klai. voám. blednul. — vyndzi (vejíti). nni — nni som. praví se tam: na voze. 2. zabol (zapomnl) . šoí: utéci). viec. inné ésol. spádol. mohoí. su. sadnul. pásol. Urobil — i s to? „Som". vyjidzi na hrušku (= vylez). odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. uejaí. mlácis. ísc (jíti). Jiem. vjézol sa na voze. Snijalo sa mi noci (snilo). Zazpjevajc! „Sak som už". tvuój> (gen. Na Hrozenkov vozom n. nni budz — budzme — bucc — si. ésla — éslo. idú. nzabývaj (nezapo- zapomenúc. mláci. je. Rznoeí bezovské. prajem (peji). — = na Bezové nemají slovesa. sme. pjal. sed- zl. jieme. niácime. idzš. puójdm. pjékoí. bratuóv . voláme. voláš. su. volaju. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. vieš. povedz. klaime klaic. Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. zralé). pil. míácic. praješ. nuóta. sjaí. nnis.). Som. praju. klaja. bežal. jedzja. — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). klaiš. (vyjdi). . Išoí. jieš. míácim. choj. ihral. téj Chcem. vjédol. išoí n. chcec.- 43 - klaim. vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). zapjal. vuóz. prajeme. vie. volác. 1. vedzja. hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. mn. Imperativ : ns — nesme. ale inf. dvuór. chocc (=jdi). 5. bol. klaal. zjem. Na Hrozenkov sol (B. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4. smál (sml). vieme. hrjal. praje. povjédol. jeti. volá. nni sme. mtácja. Tam su nni chalupy pri sebe. m) ušol (= utekl). umel. vljékoí. hláskovými. sc. smjal sa. — — su). — — — jedz. snijac sa. volal. chodzme. okril. chcel. hrýzol. prajec. chodzic po stromoch (= íozi). jie. jiec. rvóstol. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). Idzm. zjédol — jesc.

lia. p^e. zbožiu. tpíý. 6. ierný. k 4. 2. kviétko. — oi — uši. chliéb. uósmý. pa sto) 5. dsa. va. tustý. žiáden. pkný. kostel. kým. prias. vza.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. padesát. iš. hriéch. inší lovk. 8. na ooch —ušoch. komu. o kom. instr. trias. zavedený ale narodzený. i. niéo. šesdesát. dva — dve. m^ se . synovia (nora. 6 V. inšie diéva. j ve tvarech pod' cho. píestí ai. inšia žena. inšiej inšiu — božia muka. zbožié ruce. makký. te mknou v ni d. dvatnás. dve. hriéba. pás. beža. i. míáti. uón. sice zní zplna lopata. k temu. všade. stepy. kde se jotuje. božie narodzenie. žabié. cZe. vola. 3. kuó. — Tvary slovesné.). steva. mech. pas (ps). inšieho. *) vedet. yi. a. mliéko. mle. Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. driéma. 5. zutý. ve zboží. oiámi ušiámi. kupova. — piést. . 3. mn. u V. hovado. beža. okria. to. Lopenaria. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. do oí — do uší. ii. sviéti. tenký. slabiky /ie. ma. chodi. duhy. jedenás. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. ruós^ stuól. umre. pi. hrýz. pásél. smia sa. nbožiátko. viés. nset. pletený. lahnú. piékél. t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. zbiéra. tria — tri. zbožié. 4. dvaca. ruós. kliéše. niékd. zahradzený. niékdo. Infinitiv: niés. vliéc. prsének. zbožia d. hria. til se prodlužují. muku. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. moc. r. postí. sedbm. štyrié dva. za božiu Jedna. trica. kras. perié. piéc. 1. — o. atlina. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. ba. k. vaz. kvitnú. sia. nenechá. Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. ludiá. tam se vyslovuje ia. koho. pa. striébro. zbožiém lok. vre. božiej muce. požehnánié. diéva. žiádám. svt. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. kdo. obilié. 1. g. puódvaía. bot (byl). Brezovania. sudza — hlava. te: ža. pa. Tvary jmenné. . štyry. Zubnice f a se nerozlišují. ni. túc. *) ma (míti). zapa (zapjati). tetka. puúdpora. šes. : najdzený. obaluje (vypouští). osem. pria. tad.

jeseni). vedet. vliékél. kvyétý. mn. udený. zpravyt. zbojnýk. klaím. klaia. kriál.2. vedeme. msto. *) Srvn. 45 - Indikativ neseš. pyvo. Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). smety. ke mne. dyéva. Rznoeí s. lehocký chuapci (Ihotští). se nemní. odsúdený. v liéte. voíál. na koná (koa). makký. ty (= dyta (dít). (ní). mlátíme. : zelí. hriéch.). napij hriéba. neseme. patyérka. pásél. (šel). v jéseny (v kost. hrýzél. vedeš. mliéko. klacít. na dne.). u mna (= ma). riéica. zlínské erný. posvetený. bežat. vyrauá- — 2. strešna. . mlátíte. šafáovy. se). pil. Janýek. nar dný. r: zapatý pna sa. vedm. sedom tený. mn. ert. zení jotace. mlátí. veter. se). Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. 3. nsem. kováovy suavýek. myvý {-= milý). pyt (píti). rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. Ostatní tvary. šiél utrhnul. zabyte (=^ zabij). daj my (mi). teuo. vydet. klaíš. hlinný. dyéra. í. byéuý zpiévat. (pna)' v chaupe (v chalup). S. chodnýk. zapal. i na Lhotkách dlouhé ^. mlátia. vede. na nu (u ^^ ni). suamený. byt houby (holubi). mo- Hrdelnice ravský vojáci. oby li. 4. huuchý ludá (hluší lidé). pla mohél. rznoeí I. neouží se v chliéb. mimo zákony hláskové. do ný. nýty (niti). iért. viééí. nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. (-= seom = sedm). devat. v ye (šel). nesu. zedzený. ( uáí. san. mn. 3. nese. (dat. napy napyte sa (imper. proež nom. zaby. vyjmouc pet. pýd. lahnúl. nešestý. kon. mal (ml). rovnají se hrozenkovským' n) 1. driémat. vedet. devený. šípy. dráby (nom. se toliko jé substantiv rodu st. Ihotecké. Píestí: piékéí. klaíme. (šípí). c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. žiéda (žide). siál. vyének. klaál. dedyna. (bílý). A. šípy (bíti). — Úží — pyést. na suáme (= slám). triéska . provyésuo. šiestý. poliévat. mlátíš. spádéí. r. Charakteristickým znakem i)0 c. — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. si (sedl). vedu. umrél. Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. . s". sa ruostél. vyset. šieu skliénka. sádel smiél (—smál smél = sml). kJaí. po jiných souhláskách: iérný. mlátím. v ný ti). riékat. neseté.

povedz — povedzte (po- vecte). povedený. r. pyéct. jiém-jedá. chodýnie. vedeš. — : Ta. božiu vuólu. utrheu. umreu. belšieho puátna. muátýte. kvuón. tyékeu. utau. laty. putama. muátý. sau sa.— 4. sem — neny sem. lau. t 46 — ped kteréž po k. bližná rodyna (= blízká). zjém. ze svýma bratrama. skloují se po bezovsku ovek. 3. 1. okret. utyéct. jedn. liezeu. muátýme. bud. telatom. Tvary jmenné. Píestí: nyéseu. muátýš. inšie pole. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. (bil). my hranyíme s Kopanyáry. hrýzt. inšia — hovadzié maso (hovzí). duójdu. tráseu. chodým. Infinitiv: pást. lahnút. sa. 4. tla. z vo- jáky. kvytnút. hrát. smau smeu (sml). pvodn telat. — Instr. rosten. telaty. 5. mn. 1. I vbec : suza. mat 2. vedeme. košty. vyém — veda. kostám. nepozbyla. která své inší pvodní mkkosti re. Tvary slovesné. muátá. telatem — telata. bou. kost. (míti). umret. zakonení. vedu. duhy. kostú — košty. pod horami. 4. okreu. m. polné kvyétý. Kolo —tolo = kolik — nyést. stvuóu (stl). Instr. zedeu. Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. moct. 3. v iíov ma dvoch bratuov. vyést. (setý). koní se v ew: s chuapem. zutý. duu (dluh). puu (pluh). vedete. chodýš. zehrau 5. na horném konci. 2. (luh). (sel). byu pyu. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. Gen. uo muat (mla). páseu. íst Qí^^i)- smát sa. uozit. telata. Indikativ: vdem. liézt. jež své mkkosti dnešný den. zedzené. dnešná noc. jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). muátyt. chodá. vede. prát. odný). hrýzeu. sát. za dubem. : Jména pídavná mkkého polného kvyétá. tást. vsouvá : šmuórky (šrky). jedz —jedzte. Odatý (irodtý. mn. chody. muátým. z vojákama. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. uu rauój. sátý . pyékeu. pozbývají. ženama. kostý. vouat. kostách. kostámi. lát. chodýte. telatoch. k tretej hodyne. tolik. chodyt. zapau. — : štyroch synuov. pyt. mezi potoky.

). Dyckych ty pravyua. — Ostatní tvary. kebych byu (Javor. Na Sucho v. kebys mau kúpiu bysi si. písauch.). nehledíc ku 47 — hláskovým. Na jinéhoch ekaua. Jách robyua. Praeteritum aoristové. védeuch.). neliší se zmnám podstatn od sousedních. . poháauach. prauach (prala jsem). mauch (ml jsem). asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv. Byuch. sedeuch si. jach tam byu (Javor. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh. os. Kondicionál. byuach. Kebych mau kupili . Bouch. kúpiu nuili. Dybych byu (Velká).). viduch. alech nyc nedostaaa (Lh.. ! Verach páseu. písauach. ke bysme já bysem si. pásua. Žech (= že jsem) to nevdu (Such. peníze.). 1. v Javorníku a na Lhotkách v žauach. jedn.

.

n. Náeí dolské .

.

Polešo- Domanín. pauz. Syrovín. a modré punochy. Kudlovicích plicích. Jalubí. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. v první osad. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky. Houštnovicích. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. púz. pvodní ej úží se v (i i a. kterýž tu jest pro 3. . pkníší. ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. pau%_ nz.. 4* . jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice. kože>iwý. masso. v Jalubí púk.Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy. b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg. v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. jež z lýtkovic (tuhých. Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. ý: „dý mn grýóar do tý dlan". majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy.a. Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. (— zlodj) již — V íslovkách sedm. zavoíý. za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad. zase Slováky. nezývý. osm se pšu. vyslovuje se w. hladkých bot) na dva. a Doláky kroje „polohanáckého". žlutenky"). podivy sa se). jemnou výslovností jasných hlásek na. zlodí nýlepší. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí. tínov. konci slova: had. „grýcarem" od soused pijatým. Boišicích. bu 2. první osoby. V Kudlovicích. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. . nepecházejíc v w. slovenského. kmen. Osvtimanech a Buchlovicích. a) e skami: pan?.

ejst. neutrácej. mojejch kozej naších husí. stromách stromech. v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. našejch husej. sedm. jen v Boršicích íká se sná. silnejch chlapou. vtákoiih. ejhat. kdo. i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. gen. rouža. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. e po sykavkách. tozej. modlejme sa. šiistej. Podobn: na 2. zehejí sa. žali. dlouho. sejkora. v ósmyj latinskyj. chláb. chlapem. ý i nových (ij): po c. jedijou. lejzat. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. mlátijou. tejska. ejkat. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. hynou. vouz. (žlu). v zejme v zim). v zelou. lejstek. skoejm. kejžejek. u sousedou. Polešovej {~ Polešovští). nejlepší a nyjlepší. de (gde) a p. boej (boí). — na stromoch. neutrácej a neutrácij. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. v y a takže zavolej. hodil kosou. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). oej hložej. (oí. i ve všech zvejška. nosejme. moj^ch kozí). jimiž podeí tchto e. vozejk. za našou stodolou. dobrá mláko. 7. volajou. s. kleejte. mízkej (nízký). prase kviej. pouz.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. psejk. (n) jest dativný i akkusativný. pejvoz. ohýbacích rozšiuje se vždy. jalovej. . dom (slov. na Pedmsou. sej. plice. f v píslovcích hned. Za tvar dom sedíáci. cosi prašej. neej husi (== ní). kupujou. uderejš sa. žejžnivej. mejto. sádmej. (slov. telecej maso. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. bra- o konch. nožejk. teprou (slov. hadi. obila. jsou tyto 1. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. okejí 3. silnejm chlapom. troch. pouk. (slov. vdijou. hejeh. sousedou chlapec. dobrej strejc. Boršice. dejmat.) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka.). pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší. s. nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. zehíl. zejvat. jeden v Babicích a Houštno- . é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. hovzej do- bytek. I. lejbit sa. teprú). stejlat. pršej. hrubyj. mladší — 2'en. ve Stíbrnicejch. oejm. okíl. na uherskyj stran. psej dni. v Polešovicejch. /. šejpek. popchá. chlap. cejtit. silnejma chlapama. poád. hoijou. dóm. mosejž. se stídají: vták(pták). dvakrát se nezmkují. pak farní osady Velehrad. S. Kostelany. polách. 4. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn. ušej (uší). Dlouží se koncové : íká se tu všude 6. tot. (slov. vozejme. — silnejm cejn. snad. osn). svajba (svadba). dolou. slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. 5. ejka. nesou. mouka. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. Tvar mn se. mn. králejk. nš atd.) Souhlásky (slov. sa po sadech. bžejm. íkají už jen starší lidé. slov: do (gdo)..

H a nerozšiují se v ej a o?/. íkají Dlouhého r není: vrba. Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. ty hrušky sú na jedny stran zelené. v ostatních osadách -ijou: umijou. vdijou. kíkopa. o jednom. kom. ý SL í. mn. Hlásky se stídají: húžba (húžva). první: dobrý 3. ale: zelí smí! se. : vedli. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. bojíjou sa. skupin první: z tý naší bílý (slv. už ho vedu. jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. Spežky aj a ej mní se jako ve néni. dách se pehlasuje k zelí. . tídy kmenové lezl. tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. esli (jestli). nedlouzí: vezl. zabíjají. ijou). v obilú. vedle ty ženský sú svobodné. — trojího zakoení hledíc nco takovýho. dýš. volajú. — V minulém píestí kmen zavených 7. prosíjou. I. púz. peci. vynášají. z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. . BuchlovieeA. — Pe- chodníky jsou hojny. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. utéct. Ve skloování pídavných dýnko. putýnka. Syrovín. rýž. péct. sladké mlíko. dlajú. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). Slovesa. jinde: malé dit. o kom jednoho. nežli Osvtimany. obilí. os. Slovesa I. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. temu. chlív. o jednám. komu. : chlíb. jakož i ve skupin lík. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. jedijou (vedle vijou. — 4. slza hachlík (haklík). zazpívýte. takový školy nýpkníší. krýv. Mkké I I se v í: mlíko. veír. utekl. uzený vedle to . hoe. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. sloves v Domanín: k 6. 8. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. husi. tídy kmene zaveného ženy. takto teho. o tom. to sú svobodný ženský. tom. krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. tch. v ostatních osalí v dative a lokále V. v í. tem. mino (vedle méno). Zera- vice. jednému. seda. na druhý ervené malý dit. zapáhí. tych. é a in úží e za tú našú stodolu. v k tomuto úžení Oechovým. ze žltýho není dslednosti. zelí. púk. 2. jednom. stoja atd. hoijou. tym . kleijou. utiácají. o kom jedného. potomá (potom). majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. o. — mají é nezúžené: vézt. prúti. v prútí. lovk. zelú. koho. poprchá. — a v tetí osob mn. : . o tem.

" Jinde pevládá slovenské mkké I. vidl andle (^= andly). temu. Pípona sice lokálu mn. této krajiny.) 54 vízdat. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. 9. V novjší dob i tu. 2. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). jezdit. v . slza. Kostelci. Bohuslavicích. Veteov a v Násedlovicích). V imperative otevených kmen I. nezavazý. nezavazé. jinde sednte. Skoro- Ježov. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. chodijú. 8. Boeticích. jejichž 1. Némikách. nýlepší. Želeticích. kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala. nicích Milotic). té naše bílé husi (v kovicích. tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). Starovikách. kleknte. Vlkoši.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov.Násedlovicích (pifaených do Zarošic). jedn. Cejkovicích. umijú. zavete. esli (jestli. do škole.: ait se (šúit. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. ijYi: Osvtimanech ijú. nezavazej. v Krumvíi. tým. v popeli. Sardicích. jmenovit v Kostelci samém. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch. toky. o bratroch. — w se nevsouvá: vyját (vyal). Slovesa. více 1. grécar. tyto tvary: ten. Osvtimanech : sednite. nelepší. Píslovce: henky. kleknite.) — Impev Osv. nejlepší. toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. tem. jinde níkoch. — by. ve stodoii. V Želeticích. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. 1. Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). (pifaených do Bílovicích. Kobylí. . odsouvá : napi se. Pavlovicích. žitý). jen v názvech pozemk: v díloch. mají v 3. vdijú — jeden. v Kostelci. zazpívej. rativ v (v m. byl hoden chvále. I V Ježov. nebité. uijú. umy. Kyjov. Skloování námstkové má ti. po pti rokách. terna (v (v Buchlovicích: tých. — kdo. tem. teho. jednemu. Želeticích (vyjmouc Dražvky). tým. týma). Brumovicích. kemu). grejcar. jedijú. zazpívé. zjedt (sndí). koho. 'na stromech. zakryté. os. tídy j se bývá vrchu. vyzvukuje v im. bu se ej mní vý ej zavoíý. jedneho. grýcar.V Náeí sousedí. — ^ se odsouvá ve slovech vzda. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. Skoronicích. byte. zazpívý. : vijú. v hli- má píponu ách a ech : o vtákách. Rakvicích. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. tch. zavité. 3. os. komu Osvtimanech keho.

kiel atd. 5. vyslíkat. zametat). že íkají: „Strejce. Ve 3. sednite. majú. : . volají ve Skoronicích : . zelí. zacházat. pute nám reje. . osob mn. krýv. posavad se posmívají sousedé.) c) vacích prstýnek. drýv (gen.: : 55 — dobrý lovk. tam dýš. vtácí. snášat. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. kováa 8. obilí. lík. jabka. — Utkat. té. Nenkovicích. ý bu trvá nezmnno cov. V. popíjat. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). rýnský. jatel c) = datel) koncovkách III." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. sladký mlíko. štyí. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. púšat. mn. rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. v boú. mlíko. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají. rža. tídy kleet. pabúk. rýnské. rynskej (ve vtšin ostatních osad). Ve Skoronicích ješt je slov. Kostelci. zkúšat. uklúzajú. : méno. žlíbek. vyhlídat. ve tí. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina. podli. bejek. stávat. mn. kutý". e pošlite. v hoerstvá. bejvajú. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk. sice pechází v utrácet. holubí. Ježov. týct péro). štyé). Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. 6. hadi. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. nech všeckýho. bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. dýnko. se i na Zelecku: vojáci. nožejek. 7. pauz v Pavlovicích púza. zavité. píro (v Pavlov. nabízat. pejkopa. kyselý „v horách u kadlca dlaný. v lít. jinde všude púz (púza) a púk. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. chlíb. pídavného všecek všecí v nom. mn. Kyjov. putýnka. Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. Zeleticích. a pauk. u slepýmu žebrákovi. v novým to skloování složeného: kabát. mino. jetel (slov. tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. polívka. rej. hejch atd. štyry. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. bývajú (ve Vra4. : : strejek. šly tam ti. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat. 9. dobrý hrušky. (slov. házat. ale zam tat (slov. 10. atý. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. (v Pavlovicích. bejk. v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. klíše. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom.

Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. tej msto Bzenec a mkké. vokno. hnízký. vašemu. žmíkat (Ježov). jednyho. jeho v akk. Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. dva. zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. do nedávná „slovenský". Hana. a rod st. Nedlouzí rtest. To je pro muzikant. klúct. a st. — V Némikáhh. Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. a Stajrovikách jest 14. dýš.:^ nasej bilej husi. mojího.). Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. poprchá. sedmý. zní kvíerú. ukract). úsmý). mojeho. úsmý se (ve Vracov e šestý. jenom v Cejkovicíchv dvoch. — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). lazit (vedle bait —vait (Ježov). Tech malých uil. klait (v Cejkovicích tlustý. 56 — w. V mužs. plést. osm sto (jinde set). vect. chcet (Pavlovice). „štyrech je uhersky. ?e nedlouzí « plect. lézt. našího. byte. „mazlivé". dobrýmu. sednite.Vce" esi (jinde esli). Styí má na západ od Kyjova štyech. jednymu. nejni. tlúct. by. herteple. psu. voves. Zavolal mlatc. 13. a spojka . : pehrazdit. nyní se již pemštil. po stromech. šístý. osm — — mžikat vedle sedn. sedmý v í k veeru I. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran. Boeticích. húzký. — ale : tást. klustý. sedm. o telatech." pro dvá. hni. to je tvrdá e. di lok. štyech [syn. Morkvkách i pídech v: voko.:: : — formani. Pavlovicích. Sel mezi žená. húterý. Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). našeho. (pivo).zbyde. šístý. nést. Na všecky cesty posiavili vartý. krýv. — Slov. úsmý atd. — neživ. dvúm. dobrýho. . Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . štyem. osn. o tvojem. na polách. vézt. : di pro nho (bratra). vták — pták. dvora. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. sídmý. hudit. dobrých rodi. 11. dvúma. muset moset). farnost Kqry. kterýž slova. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. Pípona lokálu ran. nj íslovka dv má všude dvúch (gen. živ. mužs. dvoma. hulica. kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt. Zvláštní jest této krajin pídech fe. paový peí. e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. zavolej. kvést (na Zelecku kvect. sladký mlíko. sídmý. skovej se za nj (strom). pást. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách. na herteplách. tlait). (slov. 12.

III. Náeí valašské. .

.

Štípa. Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. dále na severozápad Chory. Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. nežli úrodné roviny. i slabik dlouhých Srovn. pohraniných osad valašských. Louka. Meziíí. nade vši poživel chybnos postaveno. asomrné zachovávají se všude jako s I. na sever na Frenštátsku s lašským. Rožnov. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. O náeí pojednáme v jednom. . Leštná. Slovák moravských i uherských. roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. s keleckým a jickým. Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. Hvozdná. kterýž našim Valachm jméno dal. na Holešovsku s hanáckým. Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. H. v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). Rajnochovice. neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. „Lid a národ" 227. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. Hláskosloví. Lhotu. 1 . jež patí k náeí keleckému. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. Újezd. zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. Vlachovice. Zádveice. Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. Beva.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). Hrozenkov. Fryšták. H. i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). Délky o hláskách vbec. v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. Z rzných slov. Hvozdensku Stípsku. tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly.***) Branky. Všeminsku. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. . kdež není str. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. Rusava.

stedním oje. Rožnovsko) — nésél — nesla.). dlh. i v instr. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný. Návojná. 2. ohpara. vrtcl škrbal (Rožnov. jelen. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. Štítná). pama. k iím (ním). vcámi.: — 2a tu nasu stodolu (3. zutra (= zjutra). Bilnica.). Klobucku a Bramovsku: žitý. oima. Rožn. sttka. jasla (neutr. pošúva. novem kabáte. mrek. stejný. epka. jed. dva d. mn. 3. Vyzovsku. pl. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky. ohína. a Karl. na Rožn. jehel. dm. vedla. leže. 2. mkkým: lesní cesta. jedu. stfp. z vutka. skel. za horami .). snh. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov. lesní cestu. (instr. Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). 3. mn. ušima (Jasená). jae. na ervenšo. : (Karlovsko. ttstý. Lukóvsku až po Všeminu. I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. (vrtel). Pehlasování. dovupný. dlúhý. ep. dfhý.) Na Kožnovsku ržika. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. hejno. : duál. : e vsuvné oken. Bevy). rženec. (na Rožnovsku. pak ve slovech velo. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. jinde se vokalisuje: žlutý. Karlovicámi. vezu os. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. Karlovsko.) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. zubámi. nevelo (mnoho nemnoho. Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. . jinde jame). a v koncovce instr. luskanec. kleet. stíka. Karlovské (s V. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových. jinde se drží a nepehlasované. škarbal). védél —vedla (Karl. Dloužení. prška. 60 -- dobrého tatíka. ovéc (Brumovsko. dvoje. 4. jemen. slov.

koat (Rožnovsko). újma. bezií). Dlouží se v a.). stida. stavení. dvéi. Rož. lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. Karl). kamení). sedli. Výjimky kamení.) Pozn. i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs. Rožn. — — — — ihágnúía — — fazol. hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). jedn. prasat. zakázka. lána— . — zanáška). Seslabování a sesilování samohlásek. haluzí. bže—Béžíš.) . tídy: žá. Ve slovech rzných: žúltý. projdu a pedpony jmen zákažka. — díaj po voli svéj (pomalu. volal— volala— volali. — — hrábí. stavení. ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. mn.). — léší. lešení. dol.). Karl. škubán. Ve slovech rzných: kida. ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. 61 — : zdrobovací pípona jat v gen. slavíek (Brumov.) 3. zaá. : vedeme — vedete. 5. vli. udlá! mu po — 1. dóm. trhán (Karl. zrní (Rožnovsko). bóc hóe (Brumov). pršelo. lína (slov. 11. vrba vrbí). já v obou íslech. bor hrab buk búcí. bžel bžela. 10. Rožn. jarmek (slov. puhý (Rožn. bocán. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy. 2. jinde dlouží se tu jako na Zlinsku). pohodln). obr. sáhá).— 4. pevný. Rožn. olší. Rožn. I. kápla (Rožn. slavík. sedím. Dlouží se 6 v 1. chytrý. Krácení. zánaška (slov. 1. kaena. 9. htoh — hloží. Karl. žúltek. Výjimky: 2. (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). uhlí. síha (slov. — vrbí (slov. Dlouží se v pít. píestí inném ped y..bezí. (bsti).) 8. hloží— hloží. prohra. píí— pila— pilo. sed — — infinitive nosových kmen a. hib (Franc. vyga (vykev) výží. : msto -~ anstatt msto nho. w. bezí— beží vrbicí). Ostatek jako na Zlinsku. : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní.kryli. napá. Požn. Rožn. V podstatných jménech v (slov. — — list — listí. jarmak). lano. (Karl. konáí —konárí. i. trní (slov. neseme — nesete. krýt. (rsti). žúl. trní). beza . vrba vrbí (slov.). os. myslely. mn. a 2. leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží. : (Karl. dubí— dubí. na p. voli sice místo. Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra. Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. sáC. kle- kaní. 7. Pozn. : : — boí. ave: a v i: jasen. dojdu. hoe hoí (Karl. kút kula (Karl. sluka. kašlaní (Rožn. Lhota). najdu.

kohtrbucí (Rožn. kibet^hbet (Klob. zametat. z domy. ledvá). Jeva. okrutný. užnu: muse (slov. škarbat). pylný. kmene zave- ného : néséí 3. zarzavý (slov. e v a tara (ter). Karl. slech. Pisouvání samohlásek. mozg. é v rod mužském inného píestí I. y \ u: íužica ((Vsacko) v. a Brum. utkat. bluska. i: 5. ahat=lézti na strom). zám. opi (nevstu epiti) o v a: chrama. o v e: krema (Rožn. 1. i: velký. zaío (Rožn. rš: spravedelnos. Karl. lyžica. co povdno pauz. a: škrbát (slov. O hiáte platí celkem totéž. Rožn.) y: kylnu — prokyla. Brum. tyžica (Rožn. bavylna (Rožn. z doíy. Klob. chíap- ek.) Hiát. Ana — Hanika. y Y e: hanéza (anýz. ledvo i ledvy (slov. Karl. setva. védél (Rožn.). píta (Vsacko. ped skupinou rsk. — nésíá. handel.ir krom). Zuberský mysel. oproste (Vyzovsko). hrbova kolky. u v o : (Rusava). jedél. surový. blusknú (oima). moset).— : 62 — a v o škroba. naprotivo (slov. utékat. 3. po tichy. zerzavý).) 2. zmyset. e: bría. okýa (slov. Pozn. Na Brumovsku: pavúz.) se i ve slovech: Nevysouvá písa. o: sidía (Vsacko. u: petruželé. okúat). enem (Vsacko). zametat. poma. 1. 6. o rznoeí zlinském.) 4. mohél. : e v v o: o : haštoi sa. a Karl. žuítý. sloves (Zubí). hulica (Meziíí. .) ve slov ste (str) Rožn. y ve slov íyžka. w v e: košela. luterský. pozadky. (slov. braterský — braterší. žuí (Rožn.). erbo vat— dditi). zaía. záme:z:slov. v. pohodelný. trmín.) jinde: paúk. 2. vylna. mši. Karl. e ped i a I a. oha (slov. kysly (=kyselý). ohtechnú u v y: od maíy. orputný. naprotivá). opnú. Karl. t.) 4. z novy. pavúk. e ootky eetky (belis perennis). pomatova. op. Vencel. himí (Polanka). om. kret (krtek) na Rožn. Karl. — laný. tolký. a ve slovech smrek (smrk).) Vysouvání samohlásek.

2. c.) patro v. r y j: jarášek (v. m. a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna. r v : mení (zzrmen. Jemnní 1. klobat. chamra (v. (Klob. dub. leberia. zgrýfa v. j y I Promny souhlásek plynných y. d: dad (slov. kysselý. v. s oícem. blamór.) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w. bez kvasnic. /. Karl. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn. mú . lippí. sklenný. chladný. necco. levírník. kui (v. snadno.).. lichtá. pantazirova. medunica kri).) v ve v: devenný (Rožn. y r\ korovrat. povinnost'. hlete.). r. Rožn. afclina (Rožn. vtší. ». tesajedna. masso. prassa. Promny b v souhlásek retných b. p. jadt=svrbti). pácnú (zzvya facku)." t. j. lebarbora. ráfnú rápnú (udeiti). (ošívati se) v y b: bidlice. 3.) rvu: mua (v. fácnú v. nic ská sekyra. chamla^lakotn požírati). p y p: p v f: facht (Karl.) (šovík). Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují.). súkenný. a ostení souhlásek. melmomocú. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. dobyíd. apka. Lyssá. (= roura). medrnica). vz.) p v k: kesno („na kesno zadlat. spodobuje: bez sebe. žitý. n. y r: moár.— 63 — O promnách souhláskových. f. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í. palagraf a mn. Karl. mra — ulpas). p. bohádka (Mez. j. Rusava. tyj: I Bajcar. kašša.) m v b: chubelica. p f: flekota v b: bažitka (Mez.). zgubík (zizgrblíkzi skrblík). nz. Vsacko) rula ryl: teolocký. zgrýpa (hupkem utíkati. n v rí: nedla (Rožn.

). (v tídy. drmla (slov. (teprv). strna (Klob. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. ch.) — y v: sednete. štrbina (Rožn. s šrk. a n v m: 1: kmitel lež (— knytel. pl. II.— udeiti). zapotný. jedzivo. c. dlapa. t. tídy: zkušený. Pozn.) .) : : uísnú sa (užasnouti) v strk. oba. pokažený. s". kyj. se v í ve slov žlu. drveno— poleno d y g: manglova. šrbatý). drýný— štíhlý). c. mízgra (mázdra. žígto (žihadlo n. zmyslený.) papratí (Rožn. brúsený. scho. Promny s s souhlásek y kavých s. šudi. deprvej. z. destament. grmle. ceák.) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl. a. h. 1.).). zídlo. d y t 1: alvokát. žgára. vyhadzujú. d Promny souhlásek zubných á. udi (v. g. Klob. di.) d y b: brveno (v. se v z ve y 1: : drážli (slov. narodzen. grýný (slov. povdz — povdzte.) 64 — imper. než.) slovech obák. Rožn. v y v y c: cuk (Klob. jedz. lehnete etc. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). tyf: tys: v f : jatlina (Karl. štrbatý.) milistr.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno. dban (Rožn. y d: dka.). ade-tací. f mní y dz: hádza. slov.) \ ch: chápa sa na koho. Rožn. v píestí trpném se nemní v c: chytný. ch y k: skúli (Rožn. z.) : tísa (Karl. s: srcadto (Rožn. nemní Pozn.) n v (-spojka Rožn s Karl. d. k. slov. Pozn.. atl (Rožn.) d y d: (Rožn. Rožn.) hodía (slov. diážnit) nemní —džbán. Rožn. borák (= ubožák) špeli. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. peli (v. Újezd. brzgnú (brzditi).

muziga. glae (klee u pluhu). súsedch synek. Bevy. pecaj. pisouvá ku gen. (Už: vyga vydze vyžisko. loncký. pánekem. Bystici). glamC klamt= depti).). po krapce v: Eduvart. Beva). Pisouvání souhlásek.). s: škída (Karl. cukrch.). b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší. Kondrát. do uších. k v g: gái (kal.). — — — — — — mága — mážu. t mezi nsk : pohancký (= pohantský). pozdi (= pozi. toligodin (tolik hodin). slovencký. koncký s : — — pohanší. j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju). žigla=mouná truhla). nido. se hrable. sršle..). dy.) hnedaj (=rhned). zed. nidy. p: crpka (=crkati. hešeto (Rožn. ustanovlený (Karl. muziga muHedviga Hedvižák. vydí (vyjíti. d : pondrava. po jiné sykavce: néni n námého (známého). žingla (slov. dneskaj a 1: p. zes.— — 65 — g v dz. 63. gula. nedo. tocha (lokati). titra. vyga. n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu. drúzga^drúžžu (drtiti). (slov. 1: de. : h Hana. Vsacko). vrzuga. Brum. blázga (pleskati). baga badze. nide. stromla sa (^=stavti „stromem". (= pohledni. chce zemákch. kolébati. o dtech). h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). zakígo (zakík viétzo? (vidls ho).) k \ ch: lochtuša. Karlo vsko. pižgo ((pisko). takej. — mága v. hanéza. návyšní. píchá. dojdí. hulica (Meziíí). lýstko (Vsacko). brýzga (prýskati). pilévati. hapatéka. mága. dtávi.). ho).. Karl. stádo husích. n. gombíla sa (v. Mezdíí. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. náprv (na Vsacku). Rožn. v: im (=:jilm. flága fiážu. bratrch. Rožn. d: pohle (pravil.) r: sarpa. vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn. kombélat. Rožn. pohledni). chyo (chy ho).. j: švajdlena.. str. pál 5 pála— páli . vtrch (Rožnovsko. combíla =rslov. nedy (Klob.). zguhra. vím ak ty (vc = více. jak). obejdu. mn. lonší (Rožn. zidze. handra. zim. b: modina po rán. Meziíí). gasa. pt groších. ch se : Vysouvání souhlásek. g: do. gatuža. žhra. zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. v Tisavách a na Kyerách v H.

ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích. v Luzné. uteku. suza (slza).). Pesmykování. dat. L nom. Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa. ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti). = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. zavedu. túc. (tlaiti. píjmení. oíšek vy- úšila.. 1) (a)-kmeny. hubka (híbka). vok. myná). kúb (kíúb).). a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné. pZ). chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk. pi krádeži polapený). hutnú (hltnú). Karl. tustý. „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. uozi. (ib. varhany (Vsacko). Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. pibrzglý stízbisko (slov. (= pízvisko. se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku.— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov. (Karl. gen. harvan. hut (hlt). „le z pasek pravíja: kdes byva huava. zuna (žíuna). chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch. instr. ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál). chlapem chlapovi (u) lok. Zažuta —žnžala (Rožn. . myná (na Zlínsku: mlýn. škrtiti). v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku). Jezof havran. brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti). Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. huboký (hiboký). markotný — mrakotný (truchlivý).). Karlovsku chúm (chlum). Léskovec). štikati)." Mladší generace vyslovuje již pesné 1. unek a j. Obaluje se vbec toliko v Léskovci. kubko (klubko). — zanesu. pivrsklý := pivený. (lunek). malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. y nebo mní se v : — pu (zl. mýn. tumok (tlumok). dúhý. harvany žilvy — živly (Karl.).). (Karl. Obalování.).

67 .nom.

šéí do lesa s chlapci. 6. dva vozy. .— 68 — 5. Všude jinde má píponu pravidelnou. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. na vozi. jét z voty hoe potoky. ale i tu: v lesi. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky. vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. . na Karlovsku asy. Instrumenta! mn. stáli za piléi. bývá za Morvaji. obrazy na Brumovsku. na Fryštacku.

pehršle. vajec. srdce. srcích.— í hnízdo). Vajca —vajcami. Plúca vajcách. instr. líce. mn. mají tato jména dat. kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. hlasované — petrželí). a) vrec — vrecích. pak pomnožná plúca. brdcích. plec — plecích. b) 69 pleco — plece. želé. plúcach. ovoce. b) okénéc. Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. kolco — kolce. prsích. kolec. plúcami. Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. V lících gen. (na Vyzovsku. 6. Kafé: pi . plúc c) koích. petru- želé. prsa. lok. brdco — brdce. plúcám.

Vyzovsku. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské. do blša. za mladu. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. ve farnosti Újezdské. A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. všecky sklouje (všeci. Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen.. ušoch. pata . ušách— ooch. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. pes rechtoroj. z kratša. ušima. osmu osm groši. všecek — všecku — všecko. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. oách a ooch se stídají. na kratšo. Karl. c) akk. všeckých atd. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova. štvrta. : štvrtu. žáden ti — — — kelo-telo. po prvšu. groša . z prvša. do dalša. teu. v Brumov. na ervenšo. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). — nepoví. nevelo (=r=velmi. není ho za tla. do širša. po drobéjšu. (vyjmouc ovšem akk. instr- oami ova pevládá. tea.: velo. Žádný:=adj. V Meziíí i nom. jedn. rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. na delšo. oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. ušami oima. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. Vsacku. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . : z novu. : lok. jedn. na zelenšo (zabarvit). d- jedn. sedmu sedm. pole súsedoj. po staršu. z prvu.*) Lhot a v Bilnici. *) V Nedašov Filipoj. žáden=nikdo: žádný lovk neví. jedn. Rožn. ve Francov Lhot. po mensu. jest ve — Gen. z dala. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. .— . po vtšu (vybírají). za tepléjša. z delša. v Návojné. —všecka — všecko krom nom. nevelmi. a mn. na mlaéjšo. : pl druha. oarai. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu. z vtša. Pídavná jména pisvojovací mají v nom. povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. a akk. oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké.). instr. z blíža. i mn. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. oách. jedn. Marýna Meí- deku. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). po pl druhu. šél z Ma- rýnú Machákoj. Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. a mn. z leha. jedn. tak íká Všecek a akk. íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. na blšo.

— i-k 71 — mny. . nom.

túrohý kíobúk. nom. Hrozenkov. Újezdsku. Újezd) sedm. Ústí. Paseky Vsacké. a) 72 — tié — ti. štyr túch. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. ostatní všecky (mimo a. šestonedíka — Jednást. se vyskytuje. riia. osn (Fryšták Vyzovice. V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch. o štyr (Nedašov). dat. ma (a) (n). (a) nás ma mn mnú. Kmeny souhláskové. gen. devatnást (Rožnov). o štyrech (farnosf tú. — semena. Bevy. štyrúch d) troch.. Polanka. gen.a krev. a v dat. vedle pti též ptima atd. osm (Lideko). a) tem. — nom. instr. štyrma tom. na Klobucku. štyrúm tema. Mimo Újezd. o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. štyrma- c) lok. štyrúch c) d) troch. štyroch. a) a) túch. Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. ošum. d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. kolnast (= koliknást. nom. Halenkov. instr. d) d) a) instr. mn . dat. devatynást (Klobucko). tema. híbata híbat (át) gen. štyrech b) tú. štyrma tech. ti štyé — styry. 1. dat. štyrom. akk. štyrem b) tema. Karlovice. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. c) štyry tech. (Karl. Meziíí). Léskovec. a instr.). Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. Lideko Hovzí. štyrema tema. -l-. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. štyrú c) túm.). Stítensku. jinde sedm. štyrech b) tú. já akk. mú lok. Vlachovsku. híbatem híbati lok. Rožnov. VI. cirkev. deseti. štyrma b) tema. nás mi nám námi nás.

. nom.73 2.

téma (Fryštacko. tymi 4. dvá akk. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. mužs. dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok. a) a) dvú c) dvoch. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). tom. dfvom na Rožnovsku). s tyma koši. Újezd. Karlovsku a Rožnovsku gen. tým. koní 68. (Ústí. gen. tych. íslovek dvoch. troch. troch. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho.— — 74 : — : Léskovec. Lideko). štyroch. jedných atd. i mn. . : 4. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs. tm. o tom. a složeném!) a) tam. s tyma malýma chlapci. jedným. tom. s novýma volky. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. dv dv b) dva. Polanka. jedneho.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. Klobouky. pedmtný jmen živ. o jednom atd. jedni ^jedny. Vy- zovsko) b) toho. jednému. o tom. bylo nás dvoch. dvúch) c) na Vsacku. na pravidelným — — 3. nom. o jednom. lok. 3. jednom. o tom. a se nedlouzí. na Fryštacku. jmen podst. v tom. tom. tem.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr. s krátkýma ušami. tch. o jednom. dat. — dva. tymi (tyma) (Liptál. kovém kde i (srvn. Brumov. dvú. jednom. Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. pestoupila do skloování složeného jedneho. mn. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. 2. str. Štítná) d) teho. tch. Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. v Újezd. a nom. ve Vla<. a akk. o jedném. tmi (Jasená) c) toho. tych. Léskovec. Na Vsacku. jednm. jednotu. jedneho. tym. instr. štyroch zastupuje akk. Instr. tom. živ. — oba. ob.

75 nom. on — un .

na str.troje skloují se všude . Stažené tvary mého. jedn. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku.). všudy se vyskytují. trojí troja. mým. trojí atd. mých atd. instr. 73. bklonovani si . kde téma (srovn. ale zídka. 74. íslovky dvojí dvoja dvoje.76 Tvary tvary .. méj.a). všude jinde O odsutém dat. — — — dle tvar b) trojího. mojíma tam. na str. srovn.

ktas. zavotaja n. píu. melaci. 5. seaci. hoá. my. méc. Indikativ bodu . héc.). oke'f. léf. Hovzí. pásl b) t se bu odsouvá. smíja. a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. plu. klekni kleknme kleknte (všude jinde. a Jasenou (incl. hrát. bójíja sa. ví. vyzvukuje v ím: umíja. ttúc. ry. veme — — sednite. sedni sednme sednte. mela n. droBa. pék. kleá. Brumovsku a Ujezdsku: védt. — — — mle — — bi. vzí. boc. kleíja. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. trefa. bójá sa. tam kde os. pí. védél. téc. ja (i jmú).) 4. T Infinitiv: í d a I. nés. pro- síja. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl).— — chove. sef. a. choaci. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. sriiá. hoíja. pékél. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. této koní se v íja. ple. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. pék n. choa n. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn. spá. néséí. 4. pék. Klobíicku. sedni sedneme (sednemy) sednete. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete. pás. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. péc. chvt. pak na Klobucku. všude jinde v id: uihá. béc. zaa. nesl. smí sa. hryz pas. kvéc. pás n. hé. nechúc (Rusava). Kašavu. tás. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. Všeminu. ros séc. ža. véc. jedn. zavi — zavime — zavité. mí. ve. ihac. nés n. léz. pás. moc pa. zrá. kras. nés. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. (i vezmú) dí. prosa.

78 Pechodník .

smýkat — smýu. stírat fllágaf se) sa. stílata.: pusfa n. Tída Infinitiv a 1. bíjám. krája krá) — kráju. stíkat — stíu. obtlajme obtúlajte. obtúlál. os. híka— hu. sáza— sážu. kúlaf— klu. vša — všám. drúzgat — drúžžu. Pi. obtlajaci stílaja n. — volám. íkat (modliti fúkat — fúu. luskat — lúšu. rhégaf — méžu. švrlaf míšaf — mísu. íiážu. ráaf (rážeti ovoce). pusfte (pusté). zúfa — zúfu. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. šúlaf — šúlu. hýba — hýbu. trpné: puštný — á— é. brkat — bu. 1. Imperativ. obtlata. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. mágaf— rhážu. pusme. íépa— lepu. fukat— fuu. zpíra— zpíu. bliska sa — bliše tískat — tišu. lécu. Pechodník. Pi. vrkat — vu. voaf — voám. zabíjaf — zaupíja — upíjám. dýchat— dýšu. (hltati) vícu. pustilo. láta šústa— šúscu.. žduchat— ždúšu. voíaf švrlu. pustila. zavírat— zavíu. vybírat — vybíu. válaf — valu. (i lácu. — íu. kráat —kráu. pleskat — pléšu. obtúlaja n. stílajaci Píestí inné. zpívat — zpívu. víta— 2. — vrzu. pro— prostíu. V. rócha— róšu. buchat — búšu. utekaf — utékám zadža — zadžám. obtúlaf — obtúlám. súkat — súu.^ ískat — íšu. vyjížža — vyjížžám. cúfa — cúfu. stílalo . inné: pustil. vyrážaf — vyrážám. jedn. vga — vžu. Pech. páchat — pášu. pusfaci. kmása — kmášu. Indikativ. : pus. máchat— mášu. létat— vrza hutat —hucu. umírat — umíu. — — 79 — Imper. obtlaío stíláí. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl.

šepujme. Hroz. obejdu. šepujéte. jedzený). pálo. by— byme — byte. popójdu. chcime. pály . páli. nejste. — — ^jéli. vydatá céra. 3.. Imper. M: = — Slovesa kusá. buaci. Pech. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem. nejsi. najdu. zedený (Karl. ide. vyjé. Na Vsacku a j. Vím — vda. idéte. Jím—jeda. — . jinde bu—bume — bute. 1. nechcej odnechce. Sem. 4. Idu. néni. vd. bua' n. prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. pedejdu. šepujú. chcéli chcé. chcéí. pejet. kupova. není ste. — 80 — trpné. zes jea —^jeaci. iaci. si. ste. 1. zajé atd. 2. Pi. : trpné: šepovaný-á-é. prá (praviti). „dy je to (pravil). Slovesa bezpíznaková. Chcu. 3. Imper. Tak i složeniny: vjé. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví. šepovalo. V sú n. néjsú. pijdu. není. : Pech. 2. zim zea jez. není zme. chtla. a Karlovice. zme. šepova.'. šepujte. chce. si. v Nov. projdu. néjsú n. vél — vedeta. idú. chca necha. zedéí — zedla. vyjdu. já sem není atd. práta. šepuj aci. neni su —není si. šepuješ. vda — vaci. ideš. inné: šepovát. neá není su. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). 1. néjzme. nevdatá. vdný-á-é. zme. ia n. jedél —jedla. : Slovesa nepravidelná. néni. šepuju. šepuje. a Hroz. zachce. není neá. . Pi. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. Prát. sú — néjsu. a Hroz. ujdu. délky: jé. zedz) jes. ste. šepujéme (m). nejste. Na Vsacku: su. Indik. chcéía. jedený. chcejaci — samocha . šepuj. idéme. Nov. chcete. chtéí. zez (Karl. opalova. šepuj a n. jed n. chceš. zéjdu. . je. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. chceme. je. nejsi. néjzme. gazdova. cht. zajdu. není si. sú nejsem. Hrozenkov su — — si su. chcite chceja n. zed n. chci. chcú . 4. šepovala. zea — zeaci.

sladkyho mlika. dima.Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje." mlíko. snih rýž. v Ústi. šrbina a p. leže. kliše. v hoi. nejlepší. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí. Pehlasuje se: tele. votaji). boji se. t. slov ósraý (slov. v zélu). stoji. mno). majú. pl. 2. j. m .). . sladký mliko. stu- dynka. se. jestáb. Hranické a Cernotské. ale : vtr. ošum ve slovech pcha. jako ve slovenštin. dýnko. zvoní. eím. šrk. . ale v utka. slunko vycházá. jmenovit v zeli (v. bývaji. Tož ei (pravil jsem) pome. Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná. ve stavenu. vála. pavuza). e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý . dlouží se ped /. ve osadách^ipenské. Drahotoušské.2. sédi. ei n. koliba. léži. vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký.) úží se : usmý . dryv (gen. piro (v. (y) . se Hláska lík. vylizá. kolky. O hláskách vbec. na Klobucku a j. . nys. puz (Cern. zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. sklínka. eku ^= „jáku" : éc 2. prstýnek. znan hrubji nežli slovenské a valašské y. poprchá. vlíz. 1. vysouvá se a ve slov 6 karba.). plíc. púz (pavouk. n /* vsouvá se v íslovkách sedm. 1. 2. Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. hnóji. Béži. {Na Vsacku jen eku. farních Na pravém behu eky Bevy. volaji. máslo. utráca atd. Draho- Dlouhé 4. sydmý v ú (u) — výc (vésti). O samohláska ch. osmy. 81 inf. do zeli. za našu stodolu o . : v zelú. puk. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. telete a p. káca. Sloveso vary asuje se úpln. ale dlouhého r není: vrba. ale: honí. kryv. drže. poklúza. šistý. chlíb. se jemen. rznoeí starojickému astji se jmenokie. vždy v ej: dej. velký. hrbek. Je- zerské. pták o ve se pýí (peí) . hejny. val. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. 3. Rznoeí hranické. jáku). votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. jinde púk. sedmy. t. touších: šésty. y zní po lašsku.

týc. voze. moje — mojeho. o mni. štyrech — dvom. mn. vola. v akk. chiapom. jedn. Tvary jmenné. v jednm. : . jedn. li. Námstka jd má v dative prostém mi.dv. hí. : Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. na poh gen. . vyznívá v . 2. Vz. v och instr. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož. tech. chtapama. zapí (zapnu). v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni. kým. lok. skloování pronom. — ti. lok. jichž první os. tej naší bíJej husí (Ústí). sloves. — Kdo. tym. jedn. tych. se. ž. o tem. ží (žnu). mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. vyzvukuje v ím rovná se tetí os. v om. užica. jedn. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. štyrech— dvom tema. našima. mn. Miloticích. — 82 — 1. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. štyi — štyry— do dvoch. (v Z nasfj obce (ve Velké). m. žut. smí utí (utnu).' Ten. koza na novým a p. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. províslo. Akk. a lok. moja. lun). výc. kehor Jeden. všeci o tem 1 infinitiv : se. temu. jedneho i jednyho. V dat. lok. chíapoch. tým o kem. štyrma. plíc. ama: chlap. uí se a modh'.. na našem. mlsnej kozi. jednemu i jednymu. tech. Souhlásky se O souhláska ch. pic. mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. pu (pl). ti. dat. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. se v 1 ve slov svoboda. z naši obce ernotín). — dva . ?5. o mojem. Tetí osoba mn. Tvary slovesné. Dvá tem. r. me. štyrem — na dvoch. teho. a. 1. Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. kvyc. tyma. svobodný. námstky ona jest hu vidl hu (= ju). dti chodí do školy. v koši. nys. se asto na slabiku pedposlední. vozi. pravidelný: v v Drahotúších. jedn.

múvá. v Olšovci. (i). pylný. chyba (le). až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. vlez. Kožží rozžehl. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. se krátí. lehnit. smyseu. nesete. spojky a ástice Dom (dom). choá. dolu (dol).: — — — ví. — Vysouvá se / ve slov 7. poduj.. než). požitý (požatý). „se obaluje": suza. Imperativ: lehnte. v zelí. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. 10. ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). húpý. 6. mn. žal. motoviduo. jezme. 2. našo pólo. g v h: hdo. 9. Píestí inné spadl. se 1. vašo. Píestí trpné: zapitý (zapjatý). 7. zavete. : 4. podobného mluv nkterých osad na Jicku. eme a grécar. prstének. a lok. val. vijú. 6. chodijú. dojá. sa. Slovesa páté tídy nemají slov. híí. vajco. 4. tlaa. : \e tvarech by— byme— byt. V Ústí jen sem. Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. dýšu. sedí. bžaci. všade (všude). dýchám. vda. Píslovce. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. a. Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma. 9. bud aci. ježa (jezditi). do zelí. dénko. hoet— hoi jako na Rožnovsku. Sloveso ste. míuvijú. za to — koncovka 5. 8. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a. zpívám 5. zapal. enem (jenom). Dlouží se v pít. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. Na sever od Hranic. pindaci. a slož. smíi se. e osudi. ozibe ukrej si (zebe). tlati. spaua. uáska. Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. byu. skloování pron. utitý (uatý). ual. 8. hrub moc (velmi mnoho). mléko. 83 naši už ijií : í (jedí). lehl. e ve slovech: vylna. Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. sédim. jeda b) imperativ sednime. esli (jestli). ža. rodu ž. cuzí. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. hut. — — svojo. pknjší. svyša (slyša). lacinši. jedn. su — nejsem. krá — m — (krájeti). 3. mní se uj ve tvarech: stj. uopata. dat. bai ež (až. tvar v u : ítám. ícu. v du (idu). by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. p \e v: vták. 10. : 6* . sy (tj sys). bže— Béžiš. aci: kleaci. tvojo. mojo. zpívu). muyn. vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. byl stim. moh. nebuj pokuj. píl. zbled. lud. dvojo. nés. vedl. trojo. nebudete. a (val. hde. I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. sa. najlepší. leda že a) dativ mn.

dvojo. cizí. kua. — síha. hv. 1. ma (gen. smrek vrtl (St. husa. šy. se dos. lsek. Ji. v Morkov a Vovicích: na polóch. volo. a. pá— pál — paj. tž. leža. kde se v ostatních osadách. Jiínu se kloní. smíf sa. šel. o klšcé. V Hunedla. sV. jašerka. šerbina. utráca. r. hé. pecaj. se na v Hodslavicích-L. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. drža. a I se. pólo. Hodsl. zapíh. nedlouzí. rázn samohláska o v lok. lúkóch. f. lahký. hrubá jako lašské a polské y. z podmáslá. zachradóch. šerk. .). leska. slyšaí. se Kmenové u pehlasuje astji: klí. ži. lidi. pehlasuje vajco. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. 2. holuba. mn. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. žeht sa.. y zní z ovicích: rake (=raky). v Bernaticách. O hláskách vbec.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. 1. Bernatice. i krtek — — smrk. silného. dubóch. zaved. nájlepší. klapeto. zvlášt v Morkov a Vjako y. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. sm. svojo. tóch. ojo. obyaj. (si) dva voze. Hodslavice. brati. t star žen. Starý Jiín. jako ve slovenštin a valaštin. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. tato-B: mliekoi. I.) — (Mokov). cy. : moro. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže. vedle: skludi. Pehlasování. kia. volaj. mlko. %. iha (akk. tvoje. jastáb. v podezenu. : jáhla. smrk švrina (Bern. a trvá celkem nepehlasováno sa. nedáme. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St. vašo. do vrba. jame. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd.) O promnách samohláskových. Ve Vovicích povýše. mojo. trojo. 1.). podlá. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. 4. — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. koóch. našo. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. &02Í oká. mezi u a o: staiko ! dvoch. kret n. 3. V Morkov což zvlášt ve konci-L. klea. z obila. -— kožaný. chleb. híba. Dlouží se velmi Dloužení.

Dlouží se samohláska v e v 1. oámi. ami : rodiámi. dvat. hú=:ju (Morko v). pevný. 3. žá. : koat. slabiných nájlepší. pokuj. néhdo (v nco). žúí. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. móc mcjžu —móh. 11. polámi. Dlouží se kmenové a v dat. erný. véd. I. — byla. mn. : nsémy — nsét. jím. volat seét. Dlouží se metét. Dlouží se a ve pípon instr. Dlouží se vsuvné e v gen. dveí (= dvée). zúitý. 8. pék. musel. dómu. v infinitive stídné a kmen nosových e. 10. náji. dojét. Samohláska " a) dlouží se v o: loni. od nich. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. hledt— hlédim. : : — : sedmý. vaši brati. fra chvója. v \ rj. próji. let— létim. ovéc. stoji. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. tý vršky. nbj sa iv Mo. prasat. osmý. tídy: zapá sloves zaá. bóli. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. os. žábám. srcadé. hoe— hoi. Krácení. veer. 5. béza. umémy. ert. kopeek. zajá. 85 — mn. dote. ase kmenová samohláska ?'. V Hustopeích tchto délek není. 9. leže— léžim. oken. chodit— chódim. z dolu. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. 12. pás. nájvc. chfét. ti bohái. íj. bže— béžim. kobzóle. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. vzoru ryba: krávám. skálám. obr. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý. prosté. Dlouží se v pít. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. býl 15. 6. 4. boji sa. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn.— : — 2. kurát. v Morkov 7. mn. strom ródi. o tchto sed— sédim. vaší jsouc samo. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . Dlouží se neprojde. Pozn. ídu — ídeš-ídete. . ale naši chlapi. a 2. lehnúi> uderýl. doké. — volaín. vder. v zélu. dcek. mn. co chcete. psniek. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. vodit — vodili. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. všude jinde se krátí: zeli. naší. za- 14. se pédy. si (sob). jedn. zády. hnóji. ušámi. zavete. 13. šišek.

Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují. veier. zelienky. strom. vandlík. žúlty. Béžim. Vencel. žnec). patro). si. pcha. laciný. pomáuy. pátý. osmy. Obalování. ženáie ženáé). vtr. bézi.). y: muedelník. 2. p). spravedelnos. ít). un (Hust. pod zemú zeihú). vim — vimy (ale: ím. na zá(slov. oblíka. Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. ierny. utiekli. Béža.). nazpoiha. zavoáu. kleívá — ale : povda. tužica (Ižice). odvliekli. ale: íká. y \ 7i: Pisouvání samohlásek. žúl. chybíu. chlév. pylny. hut. o v a: habofi (hovoi). iert. za tu našu stodolu (instr. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. do zela. smysu. krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. velký. imper. ledvo. vylna.— — selí zélu. ply (=: pl. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. chlapóch. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f. sédim. nú : (St. Slovo pl tu neobaluje (zl. lietóch. luípy. . ke). kosu. Ji. Pauacký. Obaluje se toliko v Hodslavicích. sluze. letera. ídu (jdou). robám. múvi. íš. lieži. mysel. su (jsou). dolie (= dole. chlapm. liesek.). jmenovit v Morkov: kom. polievka. mlieko. (val. it. 1. Uzení. st. kylnu. súp. vylk. V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. chuap. Mo. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. ímy. ženec (val. (=núí). „Pane vyslyš modlitbu mu". šésty. sbíu (3 os. pode ten sedm. pauz. lehnu.). siua. pkné zela. nesmyselný. pršívá. škroba. pl. í chléb. i zmny.). uduáu. léža. 3. mozg. uméu. paúk. ošum.). psu. pomatuju. zuna uaciný. lieto. prvni. obliek. mn.

mkí se v n. množn. do ledna. hdy. hrnec. švrí (smrk). u Petrch. y f fáb. és. ve St. synch. ne a de se kudel. chlapv. nošený. groších.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. srpen. zkažený. v dronidze. nco. tetka. ž y z: sloves IV. — \ ch: chca. mkí se a msíc . gé y dz: zidze. uších. petržele. babinky (jméno hrušek). Slabika mkí 3. tla. nezmkují tee.(V. t mní se v ce: zahradný. stomi. « dvatm. de hrnec. žencká. vtákch. se nezmkují: : nehdo. : Po rznu leden. v r: udery. k y b obrky. uších. chlapch. zgrýa (slov. Jiín. p v k: kíkopa (fem. 1. Promny / v souhlásek plynný ch. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . kostích. Zmkování 1. — nehdo. nco. fábí péro (páv). s v kocký. . v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. zaplacený. mn. tla. husích. de. - ukradený. s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. kryda. a Vovicích ne. hrnec. vedet. : v v h haboi. ž y : ilavý. nco. vtákv. t: nhdo. ind. groších. obo R v y b : Babinec. k y g: mžiga. kyp: papra. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. tetka. nesete. vták. ch pisouvá se a) Hodslavicích. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. de. husích. hn. se o slov. g y d: dronyga. rodiích. Promny s souhlásek sykavých. : rodiích. neseté.). hde. b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. Promny souhlásek hrdelných. vedete. te V Bernaticích. tla. v zo: dohazovali sa (iter. nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd. d. : c : dtelina. duben. kostích. z z y s: srcadlo. lehne. nesete. sedne. m p ve v: švrk. u Petrv.). I \ r: zgíýna). vedet. mu: g y h: hdo. hádati) — píestí trpném nemní. tetka. 2. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. Promny souhlásek zubných. nechot. všuhd. tpto. souhlásek. dv t y d: naspádek. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. 4.

mn. lok. rohlíkech. ch: šleta íba. na rukech. — (V. jedn. zeé. pro všecky rody. nskaj. vilkaj. od rodicí. v knížkech. 2. kmen tvrdých konívá se astji v v buše. k podmáslúm (Hodsl. 3. a st. za pecúm. slov mvika (mouka). k samohlásce ú v instr. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. husle). na rybech. šlechta. hon. v osmi rokech. muž.) skra. po stromoch. mocúm. Jiín. na lúkoch. v koš. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). brablec brabca. o kanárkech. sebúm. h hulica. Tvary jmenné. pecaj. Záhoaé. ponížej. jen pídechem!).) 4. ve Spikech. se mnúm. 5. oíka si (=^hoíka. koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. 1. m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek. ada. Ji. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /. d ve slov hucle (=hudsle. (J zdrá. k zelúm. šršle t: lúzký. ebík. v duBúm. b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och). Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). jinde v vm : chlapm. na huclóch. Mkké kmeny mužské mívají v gen. skos. híbla. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. v imperative: : — — šesdesát. vcej. Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum.. zasej.c) 2. veraj. pt týdní. dativ hóno ko- mn. Nevysouvá se kmenové I (slov. na tragau (v nom. — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . lokal mn. póeb. brablec. v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. ploský kámen). o chlapcecb. na zahradoch. po kížech. ích. hlet. chlapcm. o na pokíádkóch. skloování nom. v mše. o ženech. a složeného a k dativu i lok. Pízvuk jest na slabice pedposlední. na vtákoch. pot. rodu ž. mandlí (mandel-mandla. v novinech. mn. na uše. lái. po staíkoch. nesní. telatm — m : bainóch. pronom. pojet.). tebúm.. pi kravoch. honuca. vzoru znamení ve St.. porat. jedn.). husi. V Hustopeích. tum dtúhum cestum (St. f — t: slaní. záplat. v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. d: nes. jedn. sestrech. ebec. s túm pknúm ržúm ru zní jemn. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. na lúkech. ménj. koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. s túm maškrtnúm kozúm. a. víasí. Morko vaé. takej. 3. kosúm. but. na potoce. a : na ko. v zahradech.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. ž: suica. hoekovati). ped n(Hodsl.

jedných atd. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. na vozu (v voze. (v Hust. o jednm. lutni.). mn. sedláky. Vedle pípony ?/. kopci. s chiapami (Bern. na obrazu.) 9. ped tyma mokry (Ji. 11. lau. ttelatm.) ej se sesouvá: bílé husi. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky. — jedni. — ma v gen. ruk.).. Hodslavicích. v 12.). \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí. usm — — v — oámi. Mezíú Mo. instrumental mn. i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. Nebe — do tlatm — telata — tlát. jest celkem pravidelný. mn. (Mokov). v na vozi). dva Psa (píse) luoch. jedného. Hustop. jednému. v Drahotúši. za Hodslacerámi vicámi. telati). telaty (v Jiín a Hust. jedneho. uši — do oích. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln. — Obraz. . jeden. tými droby. nové kordule Hustopeích: bílej. 7. takového dobrodiá. obraze. zelú. do želá. psé. k zelú— v zelích. Bernaticích. vojáky. Oi. svými voly. nba— na nbu (Bern. a v Ji. dva. nožama. bez trápená (Hodsl. hoe ze svojími to- varyši.) nom.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. ušima) Mo. ušámi (oima. s psámi. — Želé. za staveni. uších v oóch. lum. Pídavné pisvojovací má koncovku gen. nom. telate. jednemu. želá. mn. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici. pacholkama. 8. v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. vtákama. komi^ pacholkámi (V. s Nmci. tedy neb ch. rukám. — ruky. les a p. ušóch om. skloují se dle kmen mkkých: lesi. — Lué (lié) ludi. v zelóch v tými ( zeli.).). tla. / (v koncovky novej. nožámi. z s bratry.dv.— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. 10.) — Tla. 6. jedným. v lesu. (Hodsl. tlaa. rybama (Hust.

ua. já se to vemu. jest mm\ jinde mne. jinde se j toliko v Hust. spá. jest se (sednime a Ji. V. V. vzí. o kem. (éc) éc i eknú. V. ty. tú (túm). sea.). teho. Námstka tej .) V Morkov jen I. os. Jinde úží se é v i aj v gen. se. hlasuje: mojo. pléc. o e na a i má v akk. (Hodsl. svojí. lehaci zpívaja. choá. 84. dat. o mojéj. zapa. kým.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. koho. kolik — telej tolej (Ji. a lok. tí. zvratné námstky v Bern.)-lecihdo. : se. skoi. str. lehna. tým. sa. a lok. kvtnú. a. — V a v Ji.). oká. O prodloužených tvarech námstkových srvn.. ž. jedn. hú. našo.).) Hdo. Koní-li se sa. tých. hii (Mok. Hust.). péc. na co. leže. véz. véc. ty. v Hust. ža. — 3. t. Bern) — tnú (Hodsl. víska (vý- — — — — — skati)-víšu. temu. vímy. voía. volaj — volajmy — volajt. jedn. ve vedme vete. se v vie (m). ja. díva sa divu sa. mlátímy. ž. tými (týma).) n. (Mo. šedna. našima. Imperativ a) — — — zavimy — zavit. jez —jezma — (Hodsl. — (s telej lidmi Bern. mí. žá atd. 85. v ím. ž. zavi — zavima — zavit. : bua. Námstky pisvojovací pravideln. a val. infinitiv: nés (és). jímy. 1. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen. jinde wy 4. vašímu. smí kupova. naších. zapihnú.) b) ve— vemy vt. ped- ložkový dat. uá barva. a v Jiín koní os. 2. jedn. Ji. etnú técC (Ji. 7. u (jako slov. tých se tým. — — zavi c) ojezte 6. První osoba mn. ty. zpívat' —zpívu. a Hust. v rod stedním nepe. stoja atd. teho. Pechodníky: buaci. tídy se nemki: . os. otvírat otvíu. vaší. to. (m): nesemy (nesem). uihá. Ji. voíámy. ta. (zapá. Kolky telký. vašo (srvn. kolik — za. 1. bés. pá. 5. tu. Dat. spíra sa spíu sa. tídy vzoru tesati mají v 1. a lok. bc. 3 mn.): ubíra sa ubíu sa. drží složeném: té naší bílé husi..— — m.. zehé. stojací. ona. jedn. tej .) volajrae — — volajte. i bua. votaj jez— jezme ojezte (Hust. v Hust. on) mojém. ukazovací má tyto tvary: ti. V Bernaticích str. dat. vyzvukuje všude v iá jeda. zavi — zaveme — zavete. na i za co. stíla stílu. 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. bu- kmenová souhláska sloves a H. se na svojím. Tvary slovesné. kolik — — tolik (Ve.). tej. tvojí. a v Bern. Slovesa V. tvojo. komu (kemu). ma. kolik— tele (Hodsl. volaj— voíajma volajt. tem. vašich. V Bern.) — nú sa. seaci. jez —jezmy — jezte (Bern). se odsouvá: o tvojího. pijemy (pijem). Mo. mojého. móc. vá. srhá. ve—vema — vt.) ten. zdíra zdíu. ono (v Hust. jen že se mojéj.

hranickém kluka. ohra. volái — volala. — ohlý (= ohnutý). chcu— chce — chcét. ídu (Bern. chválil. (v Hodsl. O samohláskách. užtozahynuje (val.). umel. na západ na sever hanátinou (H. nikoli však a a /. Hodsl Mok. 1.) idu — ideš — idú (Hust.). dal. mlátil. Bíšk^ovice. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula.se samohláska ^ a ped I v rod mužském.) 7. i pék utrh utrhnul:. vedl. vlek. setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl. pak Komárnem . v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. — — nejsem — — éni.). v Osiku. jih a vole). Malhotice s rznoeím starojickým. — . str.). str. Újezd. Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. zblednul spadnu zblednu). tak.) ídu — — ve hláskosloví. vinul volal. móh — mohli. 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. ijdu— ijdš šeti).) Pozn.zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. Branky. Ji. véz — i vezla. 81. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím. njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo.' tel. O rznostech hláskoslovných (zmkování. b) dlouží se samohláska o ped p 2. prasete. pknjší.co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). su. zimjší. 8. vél.): dej.) sem — si. obalovaní a j.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V. a n.).ským (srovn. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl.) sem — —nésta. spad spadnut. sem — si— je. zahýá. bžel — bžela. 51. 81. majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. volej. su. (srovn. nejlepší.— : — daci. pifaených do Louky. 4. : ?«. V témže píestí dlouží. se s valaštinou (Police. tele. Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str. Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. 3. — zmy st sem — zmy st je. hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. . óra. vrba. [__V Rznoeí kelecké. Ji. . minul. si — nesu (V. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. díra. — pekla. na budó. lid. zbled i sú. í y ej a. jen: lehnu. slov.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka). su. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. zmy — ste nejsem— nejsú (Hust.

knoflejk. okí. pejtel. nosí. nyní se však úží. rouža. hloží. Jinde jeví se to jen ve 2. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. síyšíva. 4. ý po všech souhláskách. vsejknou. narozenej. stojí. v zelou. : mi to. cejti. r v d: škadíoup (val. dobrých. — dvacejtka. vejmina. — O souhláskách. mn. m enné. Za stará ani v mst í^. patro (val.). pléc). ejka. podmáslé. útk. Tvrdoou. pí. o dobrej — dobrá — dobrý. božíma. skeek. seou. Vysouvá se souhláska —vrabca. vyj mou ve slov škop. 8. sou. 6. rozšiují se z pravidla ou: klou. — Samohlá. v om. žuítý. pastej. blejská se. biju. bejk. : dobrého. ze ženou. — Tvary 1. 1. klejek.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). ve slabikách bejval. Gen. lejbi. dómu. dobrým— . vejr. 7. za našou stodolou. coudi. ejta. hrouza. dóíu. dobrou. z. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. uzejbnou. s. och instr. vouz. dobrýho — dobrej (han. 2. pouz. g mní se v h: hdo. Kelci se neužilo. pacholejk.. : skivánek. v dlejk. cizím. mandel mandle. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. 5. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). . psejk. myduo. Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. želé. chlapec Nmcou. želé — do —v zelou. í po r. . pejstodoíek. /. nosíva. ejica. i Mezejou. — eou. škarlúp). sedlákou. patro). žlu. vzí. V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" . optovacích: vozíva. nk slov ún (=lun). šour. lejtosou. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. duben. dat. kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. špen- nerozšiuje se v e. lok. hde. olej. u 8.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. z. m. kápla. avm. dvouch. dobrýma. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. vozejk.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. kleí. májou. pítel. po rznu: móžu móžeš . sladké mléko. pouk. skítek. sousedou. r. Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. v zejme. dobrým. ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. 3. koní se v o?/. 4. n v : 1: leden. bejska. síha b) ve tvarech sloves c) i a. chléb. pej- kopa. pejkíad. jistej. dojí — dej. dobrým— dobrej. /v d : dtlina. a val. hdy. jedn. hodnej lovk. hodn zem- ákou. zmrzlo se Samohláska n v dat. nemní se v šk jako v náeí slov. lejce. j jí. obilejko. mašejk. províslo bezen. — (povíslo). svážajou. kozí (gen.

4. mi. ža. jednému. voíal. spadt. stojaci. infinitiv: nés. zapa. ležá. tyma — hdo. imperativ: sedni — sednme — sednte.— — 3. kým. Jeden. ten. jednym. dva. ti. pindaci i pinda. kemu. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. choda. nosijou. véc. vdijou. tvoí toto píestí v lu lehiu. *) Vidti 4. . jedným. o kem. chodijou. 93 — jednyraa. spadiu. vylézlu. nosá. Já. temu. pijou. éc. vedou. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou. rá. tídy v rod m. keho. dv — dvouch. teho. mn. zavédlu. nesl. mst : Kelci: ležijou. jedni. os. ual — a (zapat utítý). jednych. voíajou. bžel. tych. tetí mn. Píestí inné sedí. dvouma. — tym. vybhl. o mni. — dvá. Býti má všude su sou. pechodník budaci i buda. sou. zaa. m. 4. sednaci. o jednm. jedijou). védf. ke mni. uvadlu. 2. jeda (v 3. 5. dvoum. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. 1. kleá. jedného. pléc. zapitý. Tvary slovesné. mlátil.

.

.IV. Náeí lašské.

.

nsee. Stramberka.. Pízvuk mst a : . ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí. jako rádos. I. a st. pijali.. pá — smá se. Píbora. Jakkoli tedy jméno „Lach". jest polský.- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak.. bu „Valachy". jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1. nebo v a v íi. sebe . 7 . Místka a Frydlanta. vedžee : — 4. tídy : vzá. j. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. volol m. vedet — nsee. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. d^e. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou. Všecky slabiky jsou krátký. mluví se na Opavsku. „lašský" vbec ujato není. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny. tmto zase a liší málo ím se od palkovského. pízvukem. na slabice pedposlední. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. o o tym dobrým cMap. o niim. dze. pezdívkami. t. kového a složeného mají stejné zakonení o nim. mkí se v ne. Ve Fryovicích „dulani". jež tuto lašským nazýváme. liší od sousední valaštiny. žá. Brušperka. o im. kmen 3. vedžee. jinde ani toho není. v okolí mst Frenštáta. kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje. kde „ondzo po polsku".^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. de. rodu m. v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy.: Náeím. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. ée Slabiky ne. však pece nejedny podstatné znaky spolený má. e: nset. skloování námstkym. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde. daí volat.. Lokal a instrumental jedn. na našim novým pólu. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané. te á. v úzkém pruhu západního Tšínská. Moravské Ostravy. d. né. zaá.. té.

slaihunka (=z siariianka). huBanka past'. klaknu. t. sa majatek. šást. rukojadto. ulahlo alusti. . vláz. aspirují: khaždy. se. ž. Op. šibenstvo. apec. (síti). m. jale. (líti). š. ž zní z temna na zpsob žána. o hláska ch vbec. j vyslovil: v lese (v lesje ns. . pa (pí). jahia. f. u výslovnosti trochu se z jsou s. la. p. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. hlka (kolébka) (litina) la. m. fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). koze (kozje = koze). ápa. 1. Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. i si). : krava — kra várka. duBanky (dubinky). jastab. ž. c. pychá (pecha). (cjicho). pidky (pástky). z fojstva. šibenstva. vzš atd. n. SL 'koncové m vyslovuje se mkce. . 3. - 98 - Hláskosloví. drva. (víti). jetónji. . vaz. c. b. ž. c. r zní skoro jako polské y kmotry. — Na Frýdecku se (vezmi h. dž. 6. (hubová polévka). p. cysa. áío. «me. : 2. c. e. (zebe). Lašská abeceda skládá se z j. . s. tlaci. jazvec. jalec. ciganstvo. s. s. m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). jež asi tak znjí. 7. : a. ko žyd. tém v hrdeln e. =: te buke). jalito. : rzný význam slov hlka (hl). p. šiaju se z teho" v Kateinkách. zlodjstvo Moravan. d. í. tchto zvuek I. Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. latina — = — a s. hovazi. dz. . ciganstva. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. pecházejíc (like). f. s". sma pantaf z !). i za Polomm. u. nmeckého ae: mláko. liky jaký (jaké). O promnách samohláskových. plaska. B. íaju (domlouvati). lahky. zlodjstva lidstva (lidstvo). Slovák a Valach nevysloví. laju latina (latinská e). jako by po z rychle v lese). motati). v. džisno ásno. z. . za (za i žac). v.. Žen odtud rodilé „vy- 4. ch. Hláska i po c. žije pata. zcela jako v polštin. vyl. va lac Ale: pidlo. žabi : m se (ulíhlo). Pehlasování. tham. paju. y zní velmi z hrubá. jahab. V Meli (na Opavsku) e po l^ . na p. isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. patro. . v. pas (ps). h. ty buky (tém may. . i.). (nom. r. 1. — pa (pí). g. (pantati. o. z.

lek. Polomi. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech. tídy kmene zaveného I. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. tc tk. (ocítiti =z procitnouti). hliany. ložo. . ec. 3. vzoru ojo. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. obojo. akk. mensu žalos. svojo. V. f. jinde trvá nepehlasována. led. vašo. po hnst hnt. daremná robota. b) v infinitive a inném píestí sloves I. steku (jinde). našo. kua polévka. vajco. o nepehlasuje se v nom. sklaný taktéž ružanec. Úžení 1. vtšu rados. Samohláska lico. v Kyjovicích. 2. umel. de. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. grýcar (v Píbore). V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. prohršlo. do. cuzi. grajcar píestí inném sloves III. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. slamanka zkad) : — : — meany. srco. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. pleco. — Grejcar (na Frýdecku). a vok. lez lez. poledo. bžel. mef veC. ocui. mojo. zavolej . pruliš (píliš). na Morav v eladné. slunco. za božu muku. d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. boža muka. slub. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. vlec vlek. dvojo. chlév. mensa epa. .— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. ml. sec sek. jedn. vim : — v cirkev obecu. s v téže krajin: ns. moro. troj o. \ týchž slovech a tvarech. tídy po hlásce to i na Brušpersku te. mj. mléko. b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. dnskajša noc. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a. kožany. ostatní jenom po rznu se vyskytují. e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. ples plet. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. tvojo. Úžení. devany. volo. lej. obile. uml. inaa e. a) — — — ns— — — — : .. kleel. Píborsku. ošudi. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. Kozlovicích.

Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. mij. ndvi—ndva. di. i —ik. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). hojny. 2. odiv — odvu. — oleja. Vyaty b) plit len. navšiva b) ve Frenštát). zpivak. a. zpovi — zpo- oli. špini (špenky z peí). kleil — kleela. lep. : v téže krajin nis. krotky. lize. Radové íslovky šestý. chléva). vi. žib. v Chlebovicích. sedmy. hniva. Pastkov. V celé oblasti náeí (licu). krova. — sic : — lizla — Uzli. vlic — vlik. plis. tohoto í letil višil — visela. Porube. noclih — nocleha. a pijil — pijela — liha. a Ví. : dovka. Slizsko. 4. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. — — pohlid — pohledu. kin iž olij : — kenu. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. obili. bih vdi. pij. uirka (utrka vrtit. polení. na jižním v Litultovicích v severozáp. pina. hnise — hnit. roz. Nezúženo všude vc (více). sydmy. pyniz (penz). trova. povda. dniskaj. Porube. umií —umla. i. susid seka (pístodlek). — bih— bhu. Plesné): zeli. vid — — obda. urail umela umeli. 3. pohib ^ježa. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. lik liky. kazove (Kateinky) — veda. pak od Mor. vinc. klitka (klec). a) ve slabikách kmenových. vyšéa). mliko. zlodij. znjí: šestý. odek. biž (= bž).nista — nislo. chlib— chleba. — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. mi. nim. dovnijši (dávnji). vyšia ale pišel. Staíci. — též zlodi — kniz — knza. zolity (zálety). Ondij — Ondeja. v Metylovicích. dobrodij. osmy ve druhé: šisty. — letla. e) chií — chela. onimocni. na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. d) lij. V. nis . sik. bih bhu. usmy. v téže krajin. plech. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. sloma. vyjmouc Brušpersko ti. jsou: les. potel. Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. a to v Místku. okij. chliv— chliva (slov. sedmý. Plesné). — suseda. Opavsku (v Polance. = runík). e) Frýdecku. . otipky. Bartolomij. kozani. V krajin pod ohraniené: sino. mil meta mly. sušik — susina. pak na jižním Opavsku (v Polance. prši. brona. brozda. plotno. spš (spíše). nimocny. liz — plitla c) — plitty. onimi. lid— ledu. (val. musil — musela. (strky). — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. 1. na p. osmý ve skupin 1. ležil — — — — — — — ležela. tídy po : lita oblitova.

zavoíoj hyboj. zdroí— zdroía. k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. padesát. hrách. sná). pod — padía. d^ dl. pitozek. loc (la. Poloch (Polák). mla).) votom. kro (krá z:: krájeti). líti). pochotek. modlo sloves se. lotka. vžot vzata. voío. so (i sa. toš. jakož vraná. 1. vzá). hrot— hoía. i Pozn. som padesot. vra. robo. mak do atd. ptakol — plakala (srovn. vroo tídy. zahybok (kudla). nojbilši. dát — — pata. . sedlo. na p.volala. goolka. nojvic. smrod ve stav (rybník). voloe. vas. i) ve tetí osob mn. okoé poí — pala. voíomy. votaju. vioi. síti). 'lika. zavolej atd. tos — tosía. utroca^ rod— rada — rado. vydovac. j3) — —zavoloje. nospa. data. dojo. tko. devaty. ten dobro. žába. pijovka. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). pknjšo ruža. i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. voloce. — — — . val. kovol (ková). poty.— prozny. klod —kladla. naš. slov. zao. stolo. votot volala. vilejšo muda. vlo — vlomy-- (vlá. ale slyšeti též g) dvanast. veselo roba. píesti: pát votát. sno (slov. data). žo. d. Pozn. kapolka. nutrocoj. perniko. tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. na p. pstoobilo. — samo — samo. po (pa= pí). ve spežce nojlepši. kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. (á títi). : nmomy krov (val. náhrada. zorobek (výdlek). kolor. oj. volum. zajo. pos. skala. božo : voka (chvka). — smradu. myno. chrobok. krav). sádlo. zovitka. b) ve slabikách ohýbacích. poša (pasa z= — — pastva). vološ. viso. trefo. mto — kradla. ale: nas. zokon. noso. ho. inšo e. — do a tak máslo. vološ. (— vráá). bocon. žoden. v infinitive v sloves V. voíaju. sto (státi). dot — — o inných . i) dvanost. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. paty. (zz: jdi!). moja mito. skoli (skalí). volumy. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. pšok. námluvy. krod vro. mo prasot! elot. žá. e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. zdroc (zráti).. pos posla. složená mají a : nadja. vom. devoty a p. kleo. nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. dtka. mloi. vžo (srovn. vaš. acka. : hleo. c) ve píponách afc. pcho. syrovotka. žehnok (svceníek). stát — stála. Pozn. na p. vroi. voda je muka. stol— stoía. volo. zaá. Abstrakta pedponou »d jo. zelo. 101 — porad. spo.

pumoc. ve St. študyntj mn. a. ka- šátek). ale pombu. kumora. sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. kamy. znum — znumy. oum. v Blé. duma. okol— okála. un una uno. na trum. svium. vrata (slov. žbun cuni. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. pol pála — 2.blozyn— blozna. — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov. éynym. bubyn *) — bubna. hunym (honem). prám num (nám). kumin. skuany (kožený). zlumil. strum struma. za kopcym. pecin — pecna. sedym. lusky. vum (tak ve všech dativech dum dumy. prsinek. ostružunka (ostružina). otcym. dolym. ém v im: zym^ zlatým. Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. vunika. raj. bocun — bo- škóbrunek. síama. I Pozii. sunka. (skivánek). ryndlik. ráno. jamy.: — — : — Fozn. dol a. dubym. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). vrata). zapumnli. amyn. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). . rum. b) a«. spodkym. nhue. zym (zem) v zymi (v zemi). stibrym. elaim (= tlatm). e) em v ym. zvun kuna. — žbuna. o ped nosovkami w. prsty' okýnko. e ímu (=emu). Frlunt (Frlant = Frýdlant). osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. v Rychalticích. val. srši— srša. 2. zvuna. kunc. sy mnu. jeli ody V Metylovicích komur. d) on v un: kusky. p. maryjunek. kumor (komár *). ped nosovkami m. Vsi. — baruna. Junovice. n v y^ i — n\ d. jelia. zahun zahuna. píamy — plamya. bukym. znumy. mn. aspu. rybum. „Poledn robi jnm a veer pijde sum". pumož. mdany. V Kozlovicích. Jinde všude je isté ^. potym. Antunin. pojedym (pojedem). na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. jablu jablun. po dasym (jsem). Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. vym— vyme (vem rymn. v dum. luni. pan. patrun. — data. enym (i ynym). chráni nundzyny (najdený). dynko. týmu dobrymu (— temu dobrému). ohy — oha. v Myslíku. sum — sama — samo. hoí —hála. hrum c) om v um hruma.). sice: ^an. na horním (jižním) konci Fryovic. Výjimka: pones a p. zdol se— zdala se. voláme). O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). = práv). stádo. kozum. ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. f) vsuvné ?/«. é 3. an v un: vruna. . gymba.

kožiny. tut teta. drub. kleut kleela^ nchcut nchceía. hrum. mní se -il a -í v jul. ruh — tvaruhu. jedn. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. (pole orané). schud — muzg. smr). St. Chlebovicích. mluí mlela. chumut. škrobaf pomatovaf. džubak (zobák). rub. škorupa (slov. osvicyny. utiny. upradženy = upadny = upadený). V Celadné. podujce. tuž (tož = tedy). zavut zaveta. visut visela. švadlina. drot). poduj bur — boru. se- od slyšia. v Kozlovicích. zeliny (zelený). pozur. pomatka. hen). skut. hrub. vytuž. džuba (zobati). aro- dynica. vsuvné ped mní se v y: pt okyn. krup. smol (vedle smit i I. vol . zur — zoru stj (dolnjší). . nabožinstvi. rut 5.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti). deviny pynize. minic (mniti). vaul noáita. mut — myta. struj. zamecyny. hurni. 6. rechtur. un roha. -yl v vl. jošerka (Místek). strum — stroma. upadzyny (=. urudny. chlap). vyta. buj zbuj nik. odyndu (odendu = odejdu. Fryovicích. pokuj. — — : — — hu — hue. plecyny. Juhan. kolino. sot sota smát := sml). chodzyni. žini. hun. topur. -estí Petold. bul — bolu (bol = bolest). dzyni. nuta. krchuv. umut umía. vul nrub. vzek. (vedle : inky (zz tenký). jakuž. nesyny. muda. tum. V Kozlovicích i chot. Palkovicích. stuvka. stuletni. ave: letara (slov. pituh (i^ior). v gen. Myslíku. mluvní mluvila. Metylovicích. (ten). sku. — stuje. kruj. lot lota. tvaruh — una— uno. smut smta. nyni n (není). but. Po rznu v se. dovoliny. škudi v imperativech: nškud". a \ o: chíop (v. i — žodyn. žul žila. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. hleul hledla. Hyjuí: bul bila. poji — pojova. tup (topiti). upeiny. škartúp). — nvul (volky — Nemní se : nevolky). zamysliny. tastuvika. laterna = lucerna) jase (jasan). usada. povudž (povo =: povode). Vsi. mlouí míotiia. nuh. kup. v jo oot oola. tnky. obujek. . kožany. židuvka. Ratibu. žina. sokut. drut (v.— — py — pa. dojul — dojita. dulši na schud (msíce). Sesilování a seslabování samohlásek. hur. devany). vaila. dochtur. tchu. škrub. ervyny. poži. prus. kíubasa. ukradzyny. t. htuh. mn. ztotynka (zlátenka žloutenice). : — — — — jol (jel). kukul. vut c) yl y ut: but — byla. slamany. dulni. šul šita. hyn —hynka (val. nvu. Blé v pí- v rod mužs. hnut hnita. nosul b) i v jul: jut — jela. zvun. zhruži se. skun (skonání. vut vdla. pul piía. Brušperku. ryta. staminy. buchnik. vudka (vodka na oi). zachud stunca. šink — šinku. rst rostla. naspu. stavyni jedyn. stainka. panynka. ka:r: •ina. Staíci. Po rznu i v této krajin (4. hu. muh mohla. 4. syn (sna 103 — = sen).vota. (stavení). krt kryta. mlocyni.

brla = : sryvatka. samohláskovosC hlásky kons. 4. -j-r-f. hhany jako hlany (Opavsko). v e : cebola. Celadnou sryp. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. 2. syrp. Y y: tynu (Opavsko). takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. : všude jinde dle kyrk. a i nkterých krajinách. bryla (val. Frlant. stryi. tu zm' v více tu vyzvukujíc. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. varštat. vryba. od spody. ve všech slabikách. jen: hrnec b) — do hrynca. hrync. svryb. sti1. vicích však pryst. sirka. bezyroku (=::: bez úroku). Pisouvání samohlásek. moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. ^ Pozn. z domy. tryn vedle trha.kons. srys (srs). tak pastyrka (pastýka). hydbov. sryna. a to zpsobem dvojím. styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". pedy. Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. štrma. berla). sekrka.) vsutou samohláskou 7/." poslnny (Petold) — pl^ hl. b) ped skupinami rsky.: — e e i 104 — v a: haslo. srká. v y: (na Frýdecku) darybok. -j- vsutou ped vylk. 3. havoif. handel. Všude vsouvá se e moheí (v. pylny. ln\ skupinou spravedelnos. lozit). Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. eraeselnik. ohlechnu. si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. : slov. štrudel. Frovice. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). Frdek. prysi. : berny. — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). prši. c) ve slovech kret (krtek) a smrek. kylnu. braterr kmoter. skyrze. chaterny. vylžavno (vlhko). rstvo. syrvatka (syrovátka). smry. posilnny jako tu „na plnou hubu. jmenovit na Opavsku. kobzale kobzole. M v e becha (búchaf). Peter. o o Y a: cbrama. braterstvo. Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. Byrno a p. za mladý. rny: bratersky. a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. Najvrt. lazií (slov. : u v y : híyboky.) slovných (kons. štyrma (^^ tymi). = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). srvatka. sryp. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). sekyrka. krev y hyrnc. kryk atd. v.

Píborsku). 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). nesu. — id. velký. Vysouvání samohlásek. osym (jinde). hultaf. moich. ruvaC rynek.' Pauz. neposeda. Zmkování V celé oblasti souhlásek w. ležka (Opavsko). mkení a. 6. nch. dluh atd. tamo i tame. nepiš. un. chlipaf. pauk (na Frenštatsku. palk (na Opavsku).) tla. bliže. slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. pcha. dále.zali Isknut . (slov. t. sluza (jinde). ku nim . — a kdo nezná pravopisu píše 5. sedym. a instr. psu (Blá). Hledíc k 1. hutt. — kuliC (slov. jakoši. tetka. v písni ku tob. kolky — tolky žignút^= bodnouti). O promnách souhláskových. vedeš. Hiát. : odchodn od ní samohláskou u ku mn. birzo. u škac (slov. prstének d) ve slovuje se neni. se nevysouvají v jemela (jmelí). Frýdecku. ošum (rváti). e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. c) samé ve pisutým dluhy. s. žutf. hirnc a p. Místeku. sylza (Frýdek). nšpor. tyknuf (tknouti). huk. pii. souhlásek d. hrnec. náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. kraic. smuva. z náeí . klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. tvarech: záa. sedm. tako. slza (Frýdlant. c/.kde's byl). veteno. Všude ruší. (nebe). hunica Po rznu : (silnice). lacny. jako. toliko slabým pídechem zní. tlustý. i: se. na Opavsku). lašské dlí se na na Frenštatsku. . pyta.: — (v Blé). z. . ku muzice. c) : Pozn. ba takm mizí: iny. (na Frenštatsku).). mhío šukat. — ma . ve vok. V násloví ped i nepedsouvá se . Samohlásky v. pane. e: devatnast.. Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin. žol— žía (na Místeku). tchto a pod. Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. žgnu se (mihlo). — ve pí- Po Ukvaldy vytré:. romenek (rmen). idlo. s. palk i pauz. íyžk^ (jinde). zarzavy. (kelky— telky). pisaf. — zautra (dvojslabiné. bravenc. Píbor). vedet. a: zaía —žato . i ve stedosloví . kobyliha. hue. jamela kaj si byl? (. ueknuf. otec kudel. jedn. Frýd. n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane. paluz. s a z se nemní (tbma.

v okolí Ostravském. džedžina. paš. mládenec. než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. delši. chodza. e) (mkí se však v instr. V osadách pod této z a 3. e. seno. ja ju. hoš. jen malinko se rozeznávají . (s^g). mta. — d7'ura. i. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). musi. na voze.). 2. V mst Píbore 1. oec. tesknice. {ze). ticho. ve Staré Vsi. pros. V a) s a krajin mní s ped seka. nese. c) — plec. nšemy. hodžim. mní se dz': dževucha. od sousedního valašského . deska. eladné. Jinde (už neseš. budmy kdežto f — hlásky : s. jedn.) ztrail. ndžvdž. vozeny. os.: — Pozn. Frýdku. košci. — haluz. snih. vola. nošeny. scehno. chodžic. tlatm. zas. sikorka. (imper. džei. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). sel. Pozn. ne. veze. bohatého svátek. kei (krtií. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským. ve Frýdlante. sused. vez. idže. V eladné. tedy: hde idete. nos. í - kmen depta . c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. dzeaa (dítte). i — vezu. voz (imper. ve tvarech vyznívá. do smri. hiBatm. sahá. sednu boška. živa. smr. šito. si. vezemy. — kosi. in (tín=stín). 2. icho. past. nesete. kos prosa. vža. vedžeée.). štvrtek. va. vyjmouc jediný tvar všude. košba. os. nšee. veeno. Brušperku . ra {ra. vezu. . de a te nemkí se vbec. plotem. hlásky nejsou všude stejný. mn. aniž se rosce (roste). nesu. hade. l : v mkké a z: sekac. v lee. íoke. o koze. vdža (3. za Stáru Vsu. kopyš. maeinka (mateí douška). prosi. ni. vraa (3 os. ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. žutek. f: hd. voza. t 106 — a jejích odvozeninách: a. ns. kladživko. kravské kopyto). s mní se v š: šóena. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . nosi. nšeš. v bri (v brti). lišci. tetek. a vsuvným: statek. (3. devt.). kud7'el. sedži z jen malinko Staré Vsi. vodža. po rznu. vra vedz. pedchází byc. i bohái. voži. šaha letos. mn. v lese. chod7'a. patek. beseda. na sever Bavorov se v Prusku. nese. lez. krajiny na jih jsou Frýdlant. vezeš. mn. nevytených „pišepluju. V Kozlovicích. sedže. ludže. 1. Frýdlante. os.) v mšce. chycila." Hranicemi této eladná a Kozlovice. ratoleš. ve Frlune. a instr' žide. ve7'ee. hladem. — seda.) d) ve vok. vezemy' atd. Pozn. : — pohybným pohádek deset. semeno. koš.) — džasno.). udeit. Pozn. ežky. jehai. visel. vyplazuje. mlaa. — vedžce (= vee). elai. noša. gdosi. na obraze. tetka. (gen. tyto nvse (nevst. v Blé. d7'eíaé. mn. etka. za hus. mrzlelo. ve v Moravce : nesu. z znjí velmi jemn V Petold. smei. udeic. z pami. ma.

z. tihía slov. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. hustjší piiskuju. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. peka — pekarik.) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. odtud na pes Benešov do Pruska. c praša še : (jste). hoe. tižek (íž). pš. masa — mamynarik. á^. (skoápka. pares. : nšeši. horalo (Opavsko) vreši. j. cebula morska. 1. a spodobování. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . pastyreka.) c) po rzen: netopýr. Polomi. uchtaju. — Jenom dz hodž). šena. sykavky íT." t. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). etka. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. a val. stvo. kramarstvo. — — — kravarka — — kravareka. v lese. sklenka. eka a ik: kovásky. icho. seka. pansky. ocira (otírá). vaba (vazba na stechu). potini (podsíní). bu. ka. toulati. sice tele. V. šehno.— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac.) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. p. horeš. hrta. nošim noša. z. b) ve slovesných tvarech myna páru. z. nií (niti). pote. kj = kdy (Frýdecko). tovaryš eznický). ale ve Studénce: ho. c ty mn Ve nco darovac. mkké hlásky s. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. chodžim (jíti). lese. bue s. (elo a tlo). seno. na voze. vep. o sob ve Studénce na Morav „isnu. Meli. v Kylešovicích. pastý — : pastyrka sarik (ue. štvi. — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. — srpna. živa. šena. údery t. (svítek lnu). V Kateinkách u Opavy. chodzu. šeka. chodža. satan. poika (podsíka). sever Hrabyni. po. V Klimkovicích slabiky we. ši (šíti a síti) a. Radkov. dž: nesete budete. (bute). škaúpka).). seno. škoupa. Zmkování Drub. sklo. eio. tesa tesarka. svitek. (prase). kucha bedna — kuchaka — kuchareka. krava — bednarka. iš Pozn. jiných hlásek. krejda (kída). v. pare (páu). kla. kopyš. smcilo sluneko. stipnu (zobati). val. semeno. 6 vyslovují ijoši. tresí (na Frýdecku. Hradci. <*. ni. hoe. kery. kopec. Pozn. 2. horu (hoím). poe. — Rozlišování 1. v — — výslovnosti se nerozlišují. (scípnouti). pa (cpáti). šeplav ho (= bu te (budž). za St. škoica. jako na p. (. na voze. paput. ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). v Lodnici. šalat. havirsívi. zstávají tvrdými. pohanská kaša (vbec slov. oba dbbak . v mšce. šehlik. chodža. de. sazei^ tuláci (sázeti.

Strambersku a Píborsku. míaceny. a dž a jak málo j. decku). Y p: drpa.*) — ábel zní dyabel. ve Voc-ce (Benešov). \ se: opuscyny. (z naváat). pite v KaVideacce. panacci (Celadná). požat). rosce (Opavsko). nazba (náspa). tídy (slov. vedzeny. Po rznu : proj za nas (pros). : f. 7. narodzeny. Stramberáku. V západní Morav hádt. bu — i but. hodžim jako podzim. prut). utis. krac. c) Po rznu: 3. pií^e (z teinkách). — prosi. poj po pojia poja slov.— (zobák). ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. chyceny. Y g: gybza v. V píestí trpném mní v c: zapleceny. ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec). mledivo. poéini. pošini. omascyay (= opusceny. f vymeceny. m m hebký *) maškrtny (mlsný). charba. se rozeznává od f a d. plachši. šmihel ve v švrk : — = — = švih. podim (podzim). najdzeny. podim atd. Y k: kondrab (pondrav). janovice). 6. sis (sic. v iterativních tvarech V. Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). bloška. * . poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. 2.**) navadza vypoadza. 8. potini. zní jako na Frenštatsku. 5. Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. Y d: demeno. b: obak. pot. a slov. íudzeny (uzený). hev. a VI. lašsky: poáini. mla — a mlát. kdyžt in (tin = stín) t.). jak jemn 1. Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. seci). Z této výslovnosti poznati nejlépe. a) se dv óz : ukradzeny. V infinitive cf: mní tt a. vyproštny. m: kacamajka. st v sf (na Frenštatsku. 8. vyvadza s^ vyváat). pidže. kladzeny. Ye v: vtak v. prosty ^. zahradzeny. 108 — ceak (i val.: zní lašské t. sk mní se ped ch i sky — uhersci. omastny. bybza (daremní vc). mní bqv dz: (slov. hadza — hadžu „haa"). na Frý- roscu. **) podzim. dt \ vec. uher- 4. ff ple — plet. zní jako podsíní j. tichši. rozsadzova. plec. () po — pomos. na pavíacce. pau??a (na Frýdecku). Píborsku): b) opuštny. rosces. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku).

od slov. Troj. tašovat = slíditi).). Píb. (okraj a = okrajovati). okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). v z: mozg. n v 1: n v s c m s : Antomin. \ j: svajveer i svalveer (Frenšt.). z z (Frenšt. bot. prop. = stebati). v. braný obo fem. na vrba (na rvaku).— m V n : 109 — norak.s v g: drga : (drcati). Moravka). uh'ti). dizga. grabnu (hrábnouti.). g v h: nihdy (Frýd). v \ Horšula.). zdybnu (val. Frenšt. dizga (tíska). t t v d: na' zpadek. (slov. h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. lumero. : lua z : (lišen na voze). norka (morák). na hrbá v. Frenšt.). v v c . d y chajta (Frýd. oselka. v r: mrhavy as (Celadná). krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr). víti \e v: vivka (vítka. = vzíti Grygar (nom. hd (Frenšt. hdo. hejbavny.. pazole v. Opav. g y d: dbel v.. fuak (rypák prasecí).). grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). Píb. vino- va (jinovatka).). h v f: fusak (husák houser. ku. Drygat v..).). vak: 17 v M . o krajerka (krava h'. hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. v v h: koruba (ovoce).). naraji koho na (navésti). (skrá. gbet (nádoba devná).). aa (záa).). fazole. (hovor). : rula (roura).: kraj vati. p: pokrop (pokrov na máry). : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). bzdury (vzdory).). — vji).). chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd. myja (mývrzají. / I v : dtlina (Fren. . džaelina (Metylovice). — habori — haborny — choruBa (korouhev). Opav. = ch Y s: scu (Frýd. zgybnút tajn). habor vál. žgara. kosibal (kosti- v \ v v . — kravaka. s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". f f y v h: šibra ve v: v p: packa.

to (tož) nepebírají písuvného z. — : k \ g: frga 110 — gomoty. v. epaa m y nv: konvis. jancikrist. žedli (zjedlizr sndli) atd.). — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz).). v. (staiti). íudži (uditi). nom. motoidto. švrglat Pozn. kvae (kvieti). p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . g: zegzutka (Plesná). plumpa. choina.). iž (jež). venkaj. knuc — — pravli). Pedsuvného ^. kružela. v : evo. Frýd. step). d : zdra. Kundrat. rovnina. kružel (kužel na peslici). v t: zadto (zrcadlo. odja. pozdi.). hadrlak (slov. vilej. Jeva. hapateka. r : tužky (úzký. plumpova. Pisouvání souhlásek. skypa. Hanzelm.. stari handra (Frýd. ziz Stanovice.. empel (epel spjši nožový). Skratop. n: v.). sketa — sjatý. : mrzutny. obinu. st7^- kyp: paprutka (kapradí). handrlák). hanyz. tudica (Op. mocej.). hazor. takovny i madli (mdliti). Stebova (a v ostatních pod. epa n.' sice není: idu. oa zda (za = hled). k v ch: tabach. hustina h: hofra. zdadto Hendrych. jménech to- pických). šarpa (sápati). kotrta (slov. ilec (jelec). dy ndaš. mrga — mrgota. janciaš. (Mel). Miíostoice. pecaj. žbra. kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. (ústí). m . brze = brzo). rukaica. — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri. skidto. strnož. zdidto (Frýd. zdraly. konvisa. 1: kaptun kapían (kapoun). jako: žuttek). nicej. skurka (krka chlebová). Frydl. jahabina (jeáb). strpnula. Hana. Opav. _. takej. veraj. guzy (kusý). (stevo. kružeíky. pu- tlina. s : ped j ve tvarech zjes. šejsty j. bittek (bílek vajeí. *) Vbec mezi dvmas amohláskami. Spojky dy (když). — frga — frgaka. . k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. harenda (bývalá hospoda panská). to ndaš. Polach. v. vaovo (Kravaovo. hadra v. slupina. Op. harešt. (v potoika. stapec. dtavi.). braovemaso (vepové) (klnóuti. Stinc. brzej (starý lok.). ej: (spíše).

aza (záe — Ce- — eladná). mazaina. vystykla še (vyskytla top. nože noži (-uv) . kyševy. hauž zralý) kaus (kalous). dat. šva.). chtopi chlopi nom. ideí^ (zhtavec = poduška). netra (teba). uopata. iba. lopa (slov. uka. mišaina. Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. Provizto. Radkov. gen. nom. h : f uik. uavka. Pesmykování. tresnu. — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. duu (dluh). I. Sice nevyskytá náeí. (obhlídati).— — r : 111 — zsL (^— rza.uli (uíznouti). svadky. instr. m. sopat = chlemtati). usía. bet. (dnes). (haluz). ssdesat (= šedesát). tusty. ostrévka). nska zíavek požny (pozdní). orstev (val. sta slani. muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh). Obalování. nuž vok. ale rozeznávají se znjí podobn. uu (luh). chlop vok. uonsky. oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). vzda. Celé slabiky: ta. z: dvihnu. chlope akk. = podmítati). V Meli. ant. chlop (— ovi) nom. -y) chlopach (-och) chlopem lok. nu. d: tkalec. pla (peía kiva. Pokivnica (= Kopivnica. víasny. ladná). chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. žnul nu — nut. usnut = vela — Vodka). nože nože nož nuž nóža akk. (stláti). kipopa. — Zdravy a zdrauy (= zdraly. n mezi a s : — i: rozrhaity. gen. sekaina. pece. — nmut (nemohl — k: tisnuf. rez). -oma. t (a)- kmeny. le ponkud na horní Celadné. ebik. t: vyrosnuf. po- — žnua i zla. byva.

Drželi . Ve vokativ jedn. -oma. S pípony genitivu mn. po mojim nebožiku panu strýku mají «. col — coli. nožach (-och) obrazy lok. jelen — synkv mol — moli. Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko). wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). instr. o Zubre (vl. jest / rodiové rodii. kmeny tvrdého zakonení o chtop. ohe — ohni.. o tym ptáku. (holil. klepa klepai. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. v koš. vrabel — farái. — netopýr — — vrabli." Kmeny mkkého zakonení na ko. 4. groš — groši. Rožnovan. komina tyde — kominai. král — tech havíi. kmotrové. na nož. obrazem obraze lok. akk. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká. Dativ jedn. obraz vok. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. Mo veda. obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. životných rovná se genitivu. o mojim brate. (Píbor. má dvanast hlasi. svdkova. ludkove. koša — — tydni. synové. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. !). o vojáku. tovaryši. jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. ob. 3.). život. sme štyrech študentv. tovaryš 5. Všeckych služebdo školy níkv (ib. mají z pravidla píponu t) é: jm. knížecích pucovat Myší). Akkusativ mn. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. králi). deset jeleni. fará košai. bratrei. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. o našim Martin. pane rechtor 2. po našim otc. kiž — kiži. mn. pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. 1. havi razi. V nominative mn. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. synv. dat. Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. : v ostatních — — : náeích mor. — — — vrš (verš) králi (sv. Jména v an mají an: Pasean. nuž — noži. 6. Zuber).: — dat. žebrakoi. špac 7. instr. — vrši. bratrova. gen. neživotných píponu se v oi: chtopoi. V lokále jedn. netopýi.) kmote. i neživot. nož obrazu obraz nom. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy.

c) e. synkam (Stablovice) 9. koam (Litultovice). Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). voze (Sýkorec). Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl. v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok.). Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. Skípov. d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice. Pere pro svoich chlapv. pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). — lese. o boruhaoch. má pípony y (i). žebrakam (Lodnice). na haoch. domach). . vozy (všude jinde). v Palkovic.. ped okny (Palkovice). „mezi oknami* mezi dvma okny. stromami. jedn. lese. Stremplovice Lodnice. zajicama (Kateinky. íslovkami ma dvuch bratrv. pacholkam (Slavkov). na Strambersku. mkké a) p: cepami. na patroch. po jarmakoch (Myší). Mezi trhy (Opavsko). e: e : v lesi. na voze na voze) ic — voze (Brušperk). vuz) mají v lok. . Milostovice. „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. Slavkov. Pípona dativu mn. bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky). (e). Stablovice. 10. «. v kaluboch. onia. — Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). synkoma. nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. mn. s penzi (Myší). Opavsku : bratrama. pede vraty. tak neb onak 8 . íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí).). ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. s bratry v. sice jen ach). ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. Mel. jest nm: chlapm. mn. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. má pípony ach a och. o u Opavy). susedach. pro dochtoruv (Benešov).s a z (les. V Celadné cep má instr. — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. pod ploty. lese. Kozlovic. nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. . : Pozn. synkama. Lokal mn. vedle pacholkach. tech. — lesy. bratrami (Sýkorec). na vozu — lese. c) och vedle. Bezová). Místeku. a nom. ze zajici (ib. za ktobuky^ s mojimi bratiy. nožama. Instr. synkami.. o bratroch (Sýkorec). a) y vyskytuje se jen po rznu. kooma.- voze (Frenštát) b) u. na vozi lese. bratram (Milostovice). ami^ ama. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny. Litultovice. mn. tak i v Sedliš mn.. v d) é y : v na voze (v lese. Hamroch (ve Frýdlante. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky.. Frýdecku. štyrech: 8.). Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St. v lesu. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami.

— ach je též pravidlem ve Frenštát. Stramberce a Píbore. — v Klimkovicoch. v Kyle- šovicoch. .— se 114 — koní: ve Štablovicacli. v Milostoicach.

Polom). -oma) rybách (-ech). v ddinoch. b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. rybo ryby ryby ryb akk. dzevuchoma (V. gen. o svioch Blá. Instrumental mn. Opavsko až po Litultovice). v zahradoch (Píbor). svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. vulum. ve stodol och. na lukoch.. om jest obmnou za dm na Frýdecku. skaloch (Brušperk). dat. o kravoch (Štramberk). kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). Brušpersku a dále na sever. Koncovky instr. jedn. akk. sestrum. gen. rybum. instr. Vula ma na voli. jsou u a um. -oma) dušach (-och). Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. ryb nom. kde je i -lkmeny mají: roboma. dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. se Dativ mn. instr. na 4. cestum. kravoma (Kyjovice). v zahradoch. Poznámky o jednotlivých pádech. — — 8* . pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. Píborsku. sestroma (Polanka). Pípona um panuje . kde i t-kmeny och mají: po skaloch. V lokále z pravidla bu íukoch. v severním cípe Moravy poínajíc od St. a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. um : za stodoium. zahradoma. na drahoch. v zahradoch.— III. -um) rybami (-ama. ama. na Strambersku. 115 a-kmeny. rukoma (Plesná). V. dat. má pípony ami. 1. duša vok. ryby nom. v Opavska tam. duše duso duše duše duši (-om. 3. Na Frenštatsku. kde vbec dm pechází v um. Blé a ve východním Opavsku kravum. Frydlantsku. vyzvukuje v 2. -um) dušami (-ama. svioma (Klimkovice) atd : — mn. lok. ryba vok. na Místeku. koní v am. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om. jedn. Polom a Benešovo na sever do Pruska. na (St. om a v um. oma tam.

z vatša (slov. za k samu kostelu (Moravka). jedn. „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*). všecke roby. ruky. za kolik — tolik : kelo — tlo. to je a-kmen. na Miulkov. oach. oami. luska roku (ib. pjdu na Miulkovo. vinno hrozno (Sedlišt). uši oam. Slávkovo. pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole). uši. obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. kovalova dževucha. nom. ušoma „okno"). kýla — tyle. oi. na Lubnym.). na staikove mno (jmeniny). akk. do polská polsku (Píbor). zvtša. nohy. Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo.). ušach oima. Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). dat. kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. tchto adjektiv. rodu raužs. jedné galaty. složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. z dalša. — — oama. telej. uživá-li se ho bez substantiva. to je biskupové. Velej krajuv. na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). Litultovice). a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). a ž. Matulové hony atd. nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). kovaloveho synka. Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn. všecke ptáky (akk. ušum (Frýdecko) lok. oi. — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. telej krojuv.). ušami (dle ooma. n- kolik. instr.— IV. ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. Frýdek). Za mnoho užívá hojn. ušima — (Sýkorec). ušara — oum. kovalove pólo. 116 — oi. uši gen. Dam vam . skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. Op.

.akk.

Tvary tebe— teje. dat. Tvary nom. sa. mi. vas. jsou tam obyejný. o mni. tehu. dat. se.' užívá se na Frýdecku. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. am. 6. vom. nom. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . mn. teje 3. ke 3. dat. se. Pípony spravují se dle mn. oma. instr. i po pedložkách ode m. se sebe. my m. vom panují na Místeku. vum. teje vas vas tebe. sebe. — sa. sebe. osobních. kde a-kmeny : um mají. tebe teje i. mn. o : m. ochy o-kmen. 118 — hiBat liiBaa lok. še v akk. mne. vámi. ama.— gen. mne. mnum. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. Tvaru mni užívá 5. sob. tebe. instr. tebum. gen. seje Poznámky 1. nom. mne. mne lok. um. vama lok. jo riia. instr. akk. num. tob. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. ach. námi. ku m. akk. vum na Frýdecku. Stablovicích. 4. t. ami. ca. nom. si. tebe. tob tebum tebe teje vam. ma. Instr. e. mnum mn. gen. ti. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. 2. Dativ se se. seje si. ty akk. Tvaru mé užívá se nejvíce. ma. sebum sebe. ja. sebu. mni. nom. num m nama nas 2. m m nas nas nam. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. daj 8. Skloování námstek 1. dat. jinde se. vy ca. lok. mni. seje lok. sob. mne. Neplachovicích). mnu. o mne. 7. tebe. gen. instr.

1. nom. .

.láO - Jednotné íslo. nom.

.121 - gen.

Tída 1. Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel. zanij — — zanije. idaci. zmnami hlásek jasnji vynikly. vely robi. dyž se jaabiny urodi. (jísti). v lašských tu. 99. vuci (= chuci. Moravce. V nkterých osadách (v Píbore. naši ji. v ddin samé toliko tvar kratších. . V mst Píbore slyšeti též. I všude (nis-nisla). položíme kde poteba. rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví.) neslyšeti 4. zavených v rod mužs.„Zavedl". pijum. chodju. v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. jedžum 3. chodžum. . bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. Opavsku rže voni. ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. oa zda (= za. všeci vi. voíajum. 5. vi hled). (budaci) tebu. dyž se tli krávy. jedn. ležaci. jmenovit od starších osob: zavedl. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá. dajma. Záhebe na Stramberce.— : kleeju. synei chodži. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. Metylovicích i j. Kmeny zubné. kupujum. I. Osady. nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. poma. zanesl. roby klai. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. my): plema. lehnij — lehnijmy lehnijce.Zaved si ho tam?. a První osoba mn. ?'. na str. Jinde slyšeti po rznu seaci. ns i nesel. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá. uiiium kleum. dajum. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla. idum. po nkolika rozdíly vzorech asovaích. e) V Kateinkách u Opavy. asi osadách. samocht).) kde se po souhláskách neodsouvá.

123 — kladžmy kladže (= klae). klod— kladla klad— kladla. klas klas Píestí inné. kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv. . klašé klad— kladla klad.

2. tos liz — tosla str. 3. Imperativ. Kmeny de 1 n é. paše. — vlekla. nis — nisla. pases pase. vlece vleemy vleete. tvary: oziba — ožibe. a do IV. e. Madzyny. str. Píestí inné. pašemy pasete. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee. vežee 106.š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str. vleu vlee vlee vle vlemy vlet. vlic. a) Pozn. pásmy past. jako v eštin vbec. O promn a (= na str. pas Indikativ. paš na 107. pas. 2. na str. pily Kmeny retné. pas. pos \e tvarech — posla. O tvarech píestí trp. pasee pasu Infinitiv. Kmeny sykavé. vleee vleu. pasu paseš. vlik —vlikla —a — . paše pasemy. O mkkých sykavkách srovn. Indikativ. tvarech pa. á) O promn samohlásky toš. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. pas Píestí paseny trpné. 101. pas — pásla. rostla. na 103. tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. pasee. Kmeny retné. e. ve pos — posla paseš —a— Poznámky. kmen heb do V. 3. vlec. kmen zab — do V. vlec. žabi— žabi h r (V. paše pásmy. liž. Polom). 4. vlis vlek Píestí vleeny trpné. Píestí inné. srovn.se. i : niš. tvarem hebac hebu. vežemy. Infinitiv. plecyny a p. — lizía O na 100. Imperativ.

tídy druhé. kleí (Frenšt. tu. k) Krom pují do vža. sik— sikla srovn. 101. pnie pnijmy pnijt. kloc. Imperativ. ol— aía atd. pnce pnu. O píestí poí— paía. eka (pech. pal Píestí paty trpné. srvn. jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes. te tie tijt temy tete. tc. Indikativ.).e — 125 — Poznámky. — tela. Kmen ek — Jenom — 5. na str. tec. kloí. Imperativ. . te. pn pnmy pnte. incl. tíuc. tnu tnul. na str. tu teš ti tij tij my timy tit. mos. na Opavsku vyskytuje se ec. Infinitiv. ht v ct tis. eku. moc. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf. tc. vlik — vlikta. ti Píestí trpné: — tela. 100. sis. Píestí inné. teny — a — tel trií— tela.. (Frýdek). kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II. tuí e. O imperative pnij srovn. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. jinde všude pec. pa — paía. tee Píestí inné. na str. tíus.). paf. sic. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí. 122. poí — paía — a— Poznámky. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. ek ekla. infinitive V mní se kf. Kmeny Indikativ. Kmen klej kla— klaí. plynné. ttuc. moc. ik— ikla. Kmeny nosové. Infinitiv. má klnu — klnuí 6. ic.

— Me — — — — 7. na str. O O imperative tij srov. pul pela. me. c) O píestích: tul tela. pec. Indikativ. de. 101. . (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete.— 126 — Poznámky. infinitive tic. mul mela. vi a te. di. pi. Kmeny otevené. mi. ve srovn. 122. 103. na str. vul vela srovn. 4. na str. dul dela.

horal. Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. urhum. O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn. na lehnul. tvarech píestí inného umil a urnul srovn. "^ Poznámky. zpomnim. Píestí inné sednul. zpomnie. Tída Indikativ III. umje. umie uma. na str. = navrtná na žernov (Celadná). str. tvarech tetí osoby mn. umju. Chybilo kobzoli nedostávalo se. k) srovn. zaindik. nzapomni (= nezapomene). Un mu to závisti (= závidí. na 121. nslycha nic o nich. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. zpomniš. Kypti pestupuje do tídy V. c) a 108. 2. 101. Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. Frýdek). Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. 4. na str. blednut. dohorava (^= dohoívati). Imperativ: zpomni. Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. zpomnimy. zpoma . Píestí . — = Navrcana muka IV. maluko to hora. hoe! {= hoí!). urhul —umla. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . skypam (skypu). Do smri nzapomnim (= nezapomenu). skypa. chyBalo := pochybly. zpomnij i zporh sob (Stará Ves). šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. umi. srovn. skypal. uihu. To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). 100. hoec a horac (na Opavsku). Hoeti má v inf. str. zpomni. pod— padla srovn. — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). vyhorali.: 127 — Poznámky. 122. umil — umla. umo. nezdaily se (Sedlišt). umimy umit.

a). mfatit— míatiía. nosuí — nosiía píestí na 103. mía— mtamy— mtae. na 106. voz) a v píestí trpném str. str. 2.narodzeny. mtait— maita. opuštny. mtafut— míatita. —— Poznámky. voženy) srovn. 4. mtaci mtaum mía— míamy—míat. mtoo Imper. . na str. str. na 106. ml:aceny. 121. O zmkování mtaim. sykavek v imperative (pros. : 1'28 — mlaie mlan. Píestí trpné: míaceny a e. a 108. srovn. Píestí inné. (proseny. O tvarech tetí osoby mn. opuscyny srovn.— mtatit mlaa. 2. o rozlišování zubnic (chodžim. o tvarech inného: míaut— míatia.

íamat (ce) 129 .

hity. Tvar: zehet pel mu stahuje to. pel). heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju. kro. v indikativ hro (= hr. vola. Infinitiv: haf. : — — ala. O promnách sloví.i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. : ho. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. šil) (šoty. smt se a p. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. Slovesa bezpíznaková. haí. saí se (smol. — Hrá druhdy YI. šo. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. hety. šola. krol kroía. hi. hroty. Imperativ. Infinitiv : : — — 5. cera vydata. krac. se) het. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota.kraje my 130 — krajet (ce) kraj. : haty. let) šity). sml ši) sa (ša. Píestí trpné: kraty. ukrojiny (Frýdek). 1. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. vity) a p. hit. v. vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. vit) (voty. ukrany. kra. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. Píestí inné král krala. . vty. (pro)— paju — pota. va (vo. Indikativ. Tak (pol siiiat se asují: pa se). he. siiia se (smo (lo. pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. Sedlišt).

povez .

i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is. piis. : stará. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. zašlé. Jakých. ? (= jaký nic jsem. idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta. chce . 1. na str. — šla (sróvn. bohati. i V složených tvarech druhá osoba . Brušperk). taký jsem). idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni. nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku. chci piš (Frýdek). ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná. 'vyjdi. pis. nvydiC 2.).— 132 b) Tvary záporné. uejseu. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele).). dejíti. Vy st su nni to šel. nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko. (Celadná). . — i ody mn {= naji. jedn. iš. Hlupy sem nni. takých cigán. Smy tu su dva susedi. 103. di. tvary infinitivní: nandit v. Frýdek). Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. dobrého nni. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt. nse nesu. 5. obejdif. Joch si je je v hoferstvu. pidiC. kde pevládají tvary nejsem. pedej (= pe- Op.

mam . chce štramb.). (Frenšt. 103.chcemy chcet (e) chcu. 4. cliel. na str. chtl. Štramb. chut— chtta (srovn. chcel (Frenšt. che.) 3. 13Í5 - cht. Píb. b). Píb.

ie.) v Bránicích. zehij (zehej) atd. os. (šel). šuot vruona (vrána). sloves IV. a v IV. staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. io. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. se samo- Srovn. uokno. 321. dojie. Jid a národ" II. stuol. 100): — ^jela. (srovn. v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2. jednak pravily rznoeí ženy. rybiu. tvuoj. barviony. V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. zvláštním vsutým zvukem u. : šiu (perf. hláskou *) smí sa (smií sa). perušeno smju z toho".chtla. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". str. na str. V rznoeí tomto (víc). chodžie (3.*) O samohláskách. pohuob— na pohob. sedzie. se i. svuoj. : je pt dvojhlásek: ia. iu. v). uojo. iu : polévku. — V Bránicích: jem (jím). kvartu (piva jsem tu vypila. sedíach na koa.) v Boboluskách a v Bránicích. Moravka). viac ie miakky. viem (vím). toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. veuor. uo.: — . 134 — V Opavsku na pólo. uo. — muatiu. jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. (pazdeí). zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo. peiu. peie (peí). kuo muoj. mia. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. nuóž. . atd. svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . t. 3. t. mi v Hlavnici drži. mil —mla. ležie. tratily. proto. postaviony. sloves HI. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. io : mn. bratruov synek. Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské. mlekuo. pazoie — chvalie. že na pruské zavinným. 1. ia: piakny. klaie. luod (led). mnou nebo sa — bylo.

našoho vršok. opío. pojod le v lo: Ion. izo (jezte). klopeto. podž hov (=: hov. koudel). kmotr). — puatiua. otka. nuof. — seste. ošo (= jošo. obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf. krosny (kesný. pluc (imper. je (jeti). omu — o om — o niom. zanes). ochce. zima. jo = zeleny. toi (den). o ve do. olaf. sona (stna). bratruof. leskový oech. šosty. nešeplav seno. 1. koze. peo — je v jo : í — našomu — našom. jinde pechází v jemounké dž a c. — chut. (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). Po rznu: piogza (vdti). Koncové r se tu nevokalizuje : vtr. och (nech). po pohob. odumírá. žobrak. toto Ponvadž rznoeí podivením. = jí. Jasné hlásky na konci slov luot/. pote). hnáti). plose. rarašok. jako: lek. v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. voía. nušc (nésti. žonu (ženu — olo. poo (~ pot. cukr O souhláskách. Bobolusky). ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. mléko. chou. 0. V Boboluskách puatiu v perf. sohno (stehno). 4. jedla. v loo. že les. d (dze) v o (áio): oa (dít). joji. 1. edit)- je. pluse (plésti. joho ( bijoš— bijo— bijomy. c.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. jest (je ješt). zní mkce. johla. osac (tesati). ola — colaom (teletem). šodry. stocha. zavíaone. Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). ova. — kuul (= kudel. peoš šost. bratr. !) —^jomu — pojedl). myvy V Hlavnici: škruba za laš. šosnast. rohliok. v lese. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). Bobolusky). vašoho smažony. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. staros. škroba (škrabati). se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. žolezo. — poviodzoí. vola. ogdo. —muatiua. sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). — so n v o: (jste). — peunka. nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež. v žo: v o: peomy — peony. pvodním jemným zvukem sn. pete). jašuiek (ještrka). peo {= pete. nožiok. veoš (tele) t (e) v (o (co). I vyslovuje se tam . V Boboluskách a v Bránicích „obalují". ple)* v o: otaz. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z.. be. oznam. do veo — veomy. mní se v tul: muatiu (milý). sem) Bobolusky. lep. strom kvito (kvete). (imper. 3. om. žona. vozeok. léto — pf. jole. joden. dojiu — dojiua. voraj.^ os — — — — = zanesl). ku a kopo (kopne). sedo. du6.

— instr. V Hlavnici: sedm.). olau. v množ. lehnu. mia (omu (si). si mia tež ovoíat). a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. Kafe. olatoch (olatach). pl. : synkach. dat. ošum. Naše ty. lok. tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. jedn. ma a : (u ma. devt. první stupe obalování: uežka. sing. latum). : uu (tuh). atd. se sestroma. sing. kafeju. huava. bratram. synuov b) jinde: : bratrv. lukách b) v Hlavnici losoch. 6. zahradoch. mezi Je to asi v^ t-. 2. — • — Boboluskách sjmkoch. olat. v Bránicích: sedm. ošum. s sestrama (dtmi). biie husi (gen. jauvka. lehnul sa ja sa tu sednu. — Džoa má 4.: — zvláštním. mnum. v Hlavnici: chíopoma. bratrm. Ja. a) v Bránici a 1. spadnu. kafeja. zahradách. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. synkama. hvyboky (hluboký). piu (pil). (instr. jako na sousedním Opavsku). : bratroi. i akk. doma tebum Za našura stodolum. ovatoma. synkoma. pl. šiu (šil). a) v Bránicích: bratruov. osym. Dat. a lok. olatam (oolatoma (olatama). dat. stromoch. nepostižným zpsobem. — O tvarech jmenný ch. euo. Ižice). dvuch synv. zapnu. džoam a lok. och ma). : zehij sa. . sviam. 136 — I. Cola (tele) olaa. ovatama. pl. olatam b) v Hlavnici žobrakum. dejvt. džoi. gen. 3. pl. pauk (v Hlavnici palk)í myduo. gen. sa^akk. svium. akk. johlum. dat. olaom olata. . kravum. lukoch. synkoi. 5. olatum. stromách. gen. dat. lesach. v Boboluskách sedym. kravám. devt. znáti.

pado padomy pado co padnu. dojie. umie. bil — bila. sedžie. Indikativ. nos — osla. Píestí trpné ploony oseny bity. Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. viem . Infinitiv Pi.: — 187 Píestí inné. chvalie...plotla. padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. klau. Tída Indikativ 11. muau. sedžu. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty. umiu. doju atd. plot . Slovesa bezpíznaková. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie.

taktéž ševci a ševcé. fúsa. Tak na Zlínsku. stráa (val. mezi Hája. hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>. Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. Strža.: : 138 Dodavky ku I. Bestka („rstávaíy tam bestky"). II. a. pua (= puai. Meziíí). Ohrádka. Tvary jmen rodinných. droba. Janké (Jank ale týmž tvarem od- . val. rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). Hozé (Hoza). Drážkách). Vrbátka. neb otec a synové). skoro všecka jména osad. elusa (u peci). jejž Miklosich (III. Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). Mézcesta (na Mezcestách). Kovái jsou jednotliví emeslníci. ža. rovna (roven. chlévca zda. Píka. Polášké (Polášek). otce rodin. Miké (Micka). chléva. laš. záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). šenkéi a šenkéé a j. echa. jména místní: Branka (Branky u Val. Trlicé (Trlica). konca. Ujezda^ Kuta. Válka. — Krajina (na Krajinách).). Plurál tento. zemí a pozemk mní 3. rznu jinde. Drážka (na Stvra. val. báchora okružka (okruží. sáka. Studýnka (ve Studýnkách'. 2. val.).). — Stráa. tvarosloví. Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou. kováe rodina jistého kováe. Petre (Petr). a. — tu v množn. píponu tivním nazývá. . Vajé (Vaja). 33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. Podsedka. (v Liptáli 2. Sea. Doíeka. Maáci (Maák). Grapa. (husí droby. Kua. — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka).). jména pozemk: Kíba. drobka záleta. ísle koncovku ?/ v a. jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek).). Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic).). Kdé tu bývajú i Simké (Simek). a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). úvrafa. Zadka. chtada laš. pkné rža). Toraeci Staci (Stank). v mívají 1. rža (letos sú teu z oí). na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové. zvisla. (letos sii velihé chíada). Kladka. (las. Pústka. Takový plurál jména obecná: úhora. puai.). jména hospodáova. Jantelé (Jantelík !). na puta sedajte. Chmelinca.

(Gelo). z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. Rychmanovci (Rychman). Tak na St. a (Hruškovci). Lebánkova (Lebánek). u Bursu. Hnilicovei Klimšovci (Klimša). Chalupoví (Chalupa). Staci 6.povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. Kuricja (Kurica). Pudeme k Hájkm. Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). Zavadilovi nákovi. Nominativem tvoeným píponou /a. na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. — rechtorovi. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika). votnum (Novotný). k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. za Blochových. mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. Ped Iviových. Motykových. Kubicovci (Kubica^. (Hnilica). Húserkovci (Húserek). Vacuh'kových. Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. vykládat o Miklíkoch. — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). 3. k Pokornum (Pokorný'. : in na str. pí uherských hranících a porznu i jinde. idu k Miklíkom (Miklíkovci). Ana Jantelé^ Dorka Janké. 7. Sastníkovci (Šastný!). Tak na Záhoí. Smšných. Gelova Skokana (Skokan). — Ostatní pády tvoí u staekovc. ale: Sol do Šimkuóv. 4. Sastm'kových (Sastný!). Hrozenkov. j. — Tak na Podluží. k Hruškom Hruško vcama. Filí- povíových. Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek). . pa- Tak na Záhoí a na Laších. 6. Krúpé(Krúpa). u Hájku. vyjmouc po hrdelnicích. u Jantelé. Nedúchalovci (Nedúchat). Berkovci (Berka). Blateckovci (Blatecký). Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). Kováíci ped Kováíkovci.). Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník). Zltochvosé (Zítochvost). — rechtorovci (rodina uitelova). do Janteluóv. 5. Zimkových majú štvr. Kyliánovci (Kylián). u Janké. 67. o Nováku vozij(3 hnj (t. Nominativem tvoeným píponou ?>'. j. Janíci (Janík). šét z Miklíkovcama. kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. panákovci (fará a jeho domácí). Varmužovci ( Varmuža). — (Zavadií). Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. — .

Jména podstatná. (kdo se rád škouí. je ura (kdo všude ourá. ije. petrh (dlá do potrhu. oznak (oznaení. prozrada silná). mtac (val. vytyk zápar (zapaení). mlé). mrzuta lovk dotrný). která všecko maí. šebeta (mluvka). škodná máa. ty to zrobiš. (1. škéí. národ (1. špata a) co špatí. ^do jídle pizdí. . pozad (pozadní obilí. (slidi). Gedeck). zdlouhavý). synka do nauky = na poura uení). ja^ aja. zkaz (nic nepišlo ve zkaz). laš. surovec). koka omaganá. dotra (nešika). ogeba (ogébený. oplata (poplatek. skyda (roba jak skyda. podmana pochura (kdo má za (1. uha (kdo uhn). na kon. kazí.). plativý). vytrp (vytrpní). znameno). smy ti mchy za obkludu). lek (. pasa (pastva).— Tvoení slov. lenoch). hmota (1. dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. potluka (potluka. oapa (nešika). leknutí). dudta (z^ brbla). ale pizdra skláme). 1.. zátop (zatopení). výtyk (1. súpora (súporný. grmela (hrmotný chlap). obkluda (1. clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. máa (val. mrzutost. bublá (kdo rád brble). b) Šeda (šedivec). odrha (otrhanec). a ja budu vytýkání). (Istivec). potahá (i. a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí). hojná m. drdta n. = mrzutosf). pokusa (pokušitel. který see). rt. š^hla fuká). nauka (1. oiiiaga (val. omakaná). ošuda ošizení. opusta (I. babe). z= potah). paíuda (tulák). te šuchtaky po dom. žena.. p. o petrh potrhání). odrama (neotesanec. co se zdá býti dobré. Schniiffler). seká = dlník. ušima). tvrdohlavý). maškrta (=:mlso). pikrývá prozrazení). b) brbla n. ošala (potrhlý). — me = sec (. zz na- rození: už byl slabý od národu). pypla (fušér). glajda (nemotora). ospala (=: ospalec). ej. Pípon j- T>. potrh. ochlama (= ožrala). oškera n. šišma (= uchma. marnotratnice). skon (1. ochmela (opilec). = mlatec). (1. erný chlap). kde se voda spouští na mlýn).). škura n. špatným iní osoba vc špatná). dy to néni pro ná- jezu). odpros (ódprošení). aa (oadlý. = nájeza dali = najedení (enom do teho. to bude muj skun =: smr). melec melca (.

chábí (haluzí. švec). chodura (val. kopal (porn. buí). kíbí (val. zimur (1. Golda (Gold). úl. mulír spekulant). vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý).- nr: divúr (lovk divoký).pchá). pukír. léší.. hubený). šlajfí. se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11. kopá). místo stromoví íká se strom. é— í malér. —í : uhla c) 4. pohlavek. b) suchar (suchá haluz). cafúr (val. vinohradské). paseká (kdo poád hubuje). osyí. zlý. kole (kly (val. — n. lipí. vrbí. kotár kotník u nohy noha sama). handlé. Glóza (Glos). tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. trhlý. se zabaví). brata (brepta. tulák). Datina (Datinský). zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate). slov. žalá). Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). sklá (sklená. trat kdo rád (= tra). maliní. ár: košár (ohrada oví). znamenající toho. kostúr lovk 8. a) = : nik : hroba. strúí (lusky). ono vymýšlí.— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. žvachla (žvanil). faúr (val. zvona laš. macúr (kocour). tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). Vinckovi. ne- podara. brouk). ktadí. dcúr. súsedka). smykala (1. boí smrí smreí). Pibyla (Pibyt).) tža (1. rýl (rý). = koví). pchál (val. klempé. na p. výsysa (Herausgucker). 5. kdo (I. (1. mnohem astjší boí). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. záida zaízení. kvákala. klocár (val. i: ovi ovák). Brumbaer). Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je. = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. klásí. ani neuoe). Stavaa (Stavaník). Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). váa a) vaení (to je vae (1. pilé. 3. kamená. dímata. mašúr (mašík). cúraía (kdo se rád courá). (val. . = na dožeru). ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. jí) jsou (val. buí (val. hrata (ten hrata teho nahrí namluví). súseda (. ura I : mchura (hrubý mch). v ty ža!). 9. ptáník). chrastí). chudéj (cliudý. ožrata. faura) (1. bunata (uhal). á ív. krejí n. šantaía (kdo se šance. al obyejn ala tvoí pezdívky. mazala. palír. vra (pes vrící). tulaka). zámysía (záchtivý. Barboe). varté. výdara (co se vydailo.). Stuchla (Stuchtý). — mrala (brala). chudár (hubený lovk). šípí. (laš. moár (moál). nežli (val. 10. šenké. vlastní jména v (Drápai). 2. 6. olší. Sedla (Sedlnický).). spisovném jedlí. žuchla n. vaaja v (-= vaacha). jahodí.=. poádek: u nas v obci nni zaidy). Simera (Simerský). zpurný). ptai (1. zimomivý). Vincúr. kaliní. to ono chce). — Lumpa (ženský lump). dlouhý klocek). kominá. je op. krají. Babúr (pezdívka dítti. 7. Drápala (Srkat). Kunca (Kunc). dobytek. Kubeša (Kubeš). Pípony oví se neužívá. chebzí. = trcha.

val. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). koberula velkým koberem tula (nemotora). strakál. buchál. hubál. která ráda stekuje). dozírá). chytání). prut). gebula (šklebná. ehula (která se ráda ehce = smje). vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. c) vitrál (val. strupál. pyskál. šekula (má dobrou vyídilku). 17. 20. smykula (I. a) vysoký klobouk b) jméno houby).) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). hyhula. šibenstvo (laš.— •okál (ten 142 — =d má okále !). dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. val. kdo má hlavál. bhula („lée za chlapy"). 18.. na p. sthování). strojna (Putzdocke). 21. na tvoí pezdívky ženské: fukna. hloupost). (1. (las. stískati). rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho. (ství) sanu (sa. darebáctvo. pobhlice). mazula (která se mazlí). bohactví). chlastula z=. okál. švihula (švihaka. anda: galanda (milkování). via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). kdo se „žabí"). bohactvo slov. svtula (svtácká). neculky (1. nohál. ýl: stechýl (rampouch). Ota: sirota. nosál. dotra). da: trúbela (trouba = hlupák). beika). domrzadto (kdo domzá. horýl (val. beulka (1. zubál. gambula (gambatá). zíodjstvo. hra). kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš. švihún = švihák). suo. 16. 19. která se dává hns. lovk).). lumpáctvo. Mikula (Mikuláš) : Hivula. rožn. ráda se „gébí". poví =^ Plauscherín). bichem. val.). val. skubenda (škubání). — manželstvo 22. chromál. trtula (povídavá). tancula. zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. ut: šnupenda (kdo drak). vlezlo (1. kdo si mnoho vymýšlíi. se abe"). bankovka zlatková). hodula (dobyte. vymysto (1. chytanda (val. fuká). (oboje). mamulka (1. rynskula (1. ernula (1. hntula d) jména manželek bezula. lo : opesío (dotrný — klekátko.- . necky). 12. enda'. 13. tulaka — honcula). makota (zeleniny). muž. honcula (horší než bhula). b) Matula (Matouš). chotiny). kdo bez pozvání všady vleze. fúsál. Gabula (= Gabriela). tatulka. echtaka). kráva). štraganda (val. šiiupe). plkna (všecko „vyplká". apula (slepice ráda apící). zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). (1. mekota (kdo meí). nedvivá ženská). suchoty (souechota (val. sivula. tlachalka. mžikanda mžíka. tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). metela (metelice). žabnál (troufalec. chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). hlupota (1. (stvo). oblizlo (1. jež se chová na hody). lichotník). strekula (kráva. maklevetnice). fojtula c) jména krav a rožn. vždy místo má pípona stvo: htupstvo. 15. abrula („kaj ta . vrzula (1. uhál. Miula (Mia : : = Michal).

sladina (síadkovina. kafíra. izeií. ryzá. (val. žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. kabaa (škaredý kabát). = chlapák. hodný chlap). duBanka. drchtaa která (s rozdrchanými vlasy).) : hopý skoký ! ! (interjekce). oš) hatlaa. n. oarovaná). Edýn (Eduard). šípinka. cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. jaina ozimé. 26. cokoliv sladkého. o»: hluchá (kdo slyšeti maje. švidro pílišnou. chlasto. turiza 34. šat hájek). on {= . kráva šantavé. mlso. soplá. 28. mchý— mchuina. jatovize. ýn: Ferdýn.šek). aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). — — 29. htožinka. babizna (babsko). chycho (smí. slepá. myšina. == e psa : (píse). eština. ozimina. sušíra. vrbina. hvizdo (poád hvízdá). náhlina vl. zajiká se). . laš. puchý 30. vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). jarní). g) — sláma— slamina jedlovina. stéblo). oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. rozkasaná). jmenných. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). — sladká dínka vc. pantaa a) leda švadlena poád c) pance. éna: hubena (pkná huba). tvoí pezdívky (vtšinou neslyší). odrobina. ervenina (ervená pda). omelina c) slámu chovina. šorá (škaredý chíapá (val. gajdaa (rozgajdaná. švidraa. ostružanka. jaiovina. sekanina. bidlina (bidlinatá pda. Julín. mokina. chomto (chomce. uklavina (vc uklá. peslazeného. Frolín. Kubín. : švrglovina (= smrina. šmatlaa. ddiný podíl slovesných i po matce). šorec hanácký) (o. krkaa (val. chrbtovina (maso se hbetu). mlina. mazlena (dve mazlík). sepío. vcné: chrobaa škrobaa. — stupa (stupe). polyká slova). kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. rybena. klocá (vysoké chla 24. špidto.) rzné letina (sušené vtví dobytku). šmurá. tvrdina. novina. 27. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina. též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. dlí = kelá (kelec. (obilí laš. 31.) — dubinka.: izíía (val. modlena (Betschwester). jatovinka. (turecká zem). (step). p.tum: dubina (dubový olšina. suro- vize (surovina v žaludku). psíra (psí bouda). veliké phy).) val. Vavín. sušina. 143 — plesa (plíse) a laš. veliký zub). se mýlí. blafo. : ddovize (ddictví). inka znamená plody keové: laš. bezina. hloupá ženská). šmattá. kvokaa (slepice krákorající). (lovk náhlý). ina znamená a) pdu: celina. . — á : špihtaa.— — 23. in: muín (= mouenín). hrab) drobné odpadky ezina. frflaa (reptavá). — 33.) prosina. šipanka. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. ý (val. šantaa (ženská tebaa n. peršá (kdo má perše. klátivé chze). trna: : : : : — pucheina. hotovize (zásoba). krbaa (veliká hlava). mateiza (1. 25. 32.

na vrátku komu co dáti). 40. hopso (neposeda). „otipky na podpalku"). chrapún (surovec). jalvka (jalovice). lútoba (lítost). Budišovo. peeák (brambor iyák (provaz lyeny). žniva pl. kyj. vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. mokroba (mokros). dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. (hrnec trák (1. plátežník). kostela). železák (hrnce). pusto. 4 (zl. val. hofrava (soudruhyn). širokou epici). = si. šklebo. 39.:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). záminka. desátka (1. padky (pístky). = ec : mlacek. ba: nádba nadje: už to mám v nAdb. tíhoba (aegritudo). krchovo. desátek na rženci). pilno. pípov: nemam s nim žadne zapovidky). správka. které beští. šíava (širokos). siamák (klobouk slamný). škeko které chce ješt (dcko plativé). orgo (dtsko vtší. prašcák (dít. Slávkovo. — hliicho. pilná práce). uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. kucmák (kdo trnový). (neotesanec). plávka (plavení deva). roztržitka : (1. pláava kesivo šativo (plá). galbák = levák b) breí). pálavá (1. draní peí). (tžká práce). špatný placek (slov. pilava (1. migo (d. dojivo. hnojvka). pokúška (pom. dncké: horo (jako hora chlap). útk). hnojáka (1. oraka. vrátka ^nz). ceco. vyprovázka (vyprovázení). Jaká mlaba. seba. pradlena). 35. (1. 1. svcení školy. vykládka (= vykládání). zábarka). zažírka (1. ueka (1. spírka (spírání. žn). pítaka (žebrání). šoukavá práce). setí). dávka (1. hádka). líka (líení = bílení domu). íin sahún (vosoký chlap). taká : — = plaba. odrostlejší. býti kojeno). mrzutka (1. mluva). chrapu ospalec. oba: 38. opletaka (šoukavá práce).- ovo oy : Krakovo. ava: dálava (vzdálenos). hl. šedro (ironicky). skládka (sbírka (val. (1. nosí „kumu". fera. roztržitost'). zhiavek zhlavec — poduška). ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). 1. mák (peníz). zalhávka (1. kvták na kvtiny). cago. pokus). podpalka (1. 37. na oplátku. které by se ješt — rádo pstovalo).). 42. topivo (Brennmaterial). bezovák (prut). pálení). da). šuchtaka (drobná. mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice). protivník). íataka. slivo suro (surovec). gebo. píspvk penvrácení žitých). . k muž. míacka (laš. slépka (slepice). koziák (kožich z kozí kže). stekio. mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). palka (1. mazlo— cego. tulka (potulování). kemének zz: a hubka). trhaka (trhání trávy). (k) 1. ivo: sivo (ocelka. bolaka (bolák). zapovídka (1. posvítka (val. hliák. svážka (svážení obilí). makvka ek (makovice). (1. kopaka. ). bídák). natážka. cumio. chebzo (surovec). korho. a) il. k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. 36. mrzutost').

okysanec (ospalec). šmurygán. buoch (1. las. zavrucha 49. zpsoby ran a p. (praktikant v krám). ovesnisko. maitel. šmattoch — ocha. klobuisko. Brumm- kraoch (krátký lovk). ogebuje). strýek). rubisko (místo. znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. (mluvka). ležisko (pelech zajeí). žitnisko. (1. svaoch (svasynoch tle m syneek). 46.) eisko (val. rozvalenec (povalova). zemaisko. 54. šipoch ušípaný. 145 — ve stole). školník (1. ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. hrachovisko. = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). povrhel). ošklivcem"). yka: pekarik. štn). och. ík 1. odranec. : ošklébenec. potmlúch (potmšilec). ohnišo (uh. stolík (píhrada v truhle. (1. kteí nesu brinzu Ježíškovi). obhroublého : chlapisko. velec (horkokrevný). neposeda. je také strachovisko (strašpytel). ušpinný). buchanec (rána do zad). opískanec (poád kue. brinzoch 48. (ue mlynáský). židisko.— 44. ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. úg 52. e) jaisko. kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. ohavec. . šmurýg (val. názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. 50. voatd. isko znamená a) místo. se ošklebuje. pezdívky: poamef) vitisko byt (dol. uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". zelník (zelný kolá). zrzoch b) stryjoch (1. toušek). kupik školák). ocha baer). plantucha (1. babsko. matlocha (kdo se matle). plecuch plkoš). lušnisko. propadlina na poli) b) pole. barveník (barví). zašpínnec). dvucha (dve). (1. uha: vlauha uga: lazuga : (val. nik: truhlík. vrzúg — „lazi* jak lazuga. kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). áranec (znak. mli pijatyku (pitku). maoch (1. hrdíovisko." 47. hospodarik (dozorce pi hospodáství). bazgivec (kluk ušpinný). slov ohniše v. zapadlisTco (1. (val. svinuch (1. ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. pijatyce (nápoj). jatelinisko. divoch). tulák. náhlivec. ^ pass. ík. kdo všecko „zavruší". (1. — boraisko sám iše vyskytuje (las. robsko.). založí) b) palec). liskanec piští : 10 . nedobenec. kde se les rube). „ mord uje"= špatné pole). zhniloch (lenoch). kde bylo áráno). vroch. tvoí pezdívky : bajoch (1. ogébenec (dcko. palúch (pouzdro na bolavý sopúch. . botisko. nešika). ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. uch^ (1. zvuk pily ezající). ýg 53. pijatyka: prasátko je enem na (1. nožisko tlo visko (val. sviák). váhavec). lepanec (pohlavek). s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. icník 45. 50. kazi). mordovisko (kde se kdo hrdluje. jemenisko. devanec jako ze deva). istnik ^ jedlík). mluvka). kosisko.

65. škrtá nec. maluša. svininec. lízanec (skvrna líznutím zpsobená). osmina. žduchanec 146 — (poliek j. paluša. besídka). (.) = krombožinec. 66. lokýš (lokše. Paták. 55. darunk. ?sa. unk (val. ptáka). mu. štverák. cho- = denica (val. ped losky po domajšku (val. devnica (chalupa zdná. fujavica gybas (vánice). lepení. chroba. budunek (bu(laš. kobylinec. chorý = sndý 64. ped vérajšky. : 67. lapuša (vc daremná). : 58. k „zdechlina"). (1. Ciroš (Cyrill). 62. vc ulepená. desítka deseák (val. kosmá. šmaranec. nnek dova) — podarunek (dar). šinec. ruša (jména krav). vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). Janiš. dé tvoí pezdívky: šuchtá.) = ung bytunk.). šizunk. sedmerka. — brnoša (jméno krávy). ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). hubené dcko). = tkadlec). os: strakoš (jméno vola. chovanec — chovanica devné chovanka). Ondrúš. lenoch. velami. sladkost).). oblinec (= oblak. fasunk. zgeblý lovk. opuka). stapá (stapatý). — . lepi). burý kabát). u: chudiš (1. holubinec. toenica (val. = po domácku). husinec. letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. žebra. (mkké jabko. chorýš (val. živoich kmenem oznaených myšinec. blešinec. 68. devina. paterák jsou úle s Prvák. mkkýš chléb). krutinec (nco ukrouceného). ús : divús (=: divoch). oblé devo). tak i šesterka. toák Ringelspiel). koberá : a bichá) 61. nudle.) = desítizlatová bankovka. = pi dom). ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). 60. vša: Veruša (Veruna). rak zvleený. druhák kr. lepiša (val. chládenica (val. zitrajško. (1. tvoí kollektiva (dle da) bida. sko vérajško. sthunk. radlica (železo na rádle). b) tká (1. bliskavica.— canec (rána karabáem). benica (etice na ohrabky). troják. gamboš (==gambál). dneško. Fabiš (Fabián).) = desínák (slov. viléjško. pytía. ptítka beka o pti vdrech. zdechloš.). Dvoják. dvo- Babuša (Barbora). starý peníz mdný (5 a druhý roj. vyBas ein Mordskerl). — pák jest . pluskavica (déš) — Ve- runica. Rozinica (pezdívky). švác) trusy kravinec. psa. eJ: síádež (val. platež (placení: to je pláteže!). Froliš. kuinec. = první — dvojími atd. rovesník — rovesnica. losko. ýs: burýš (val. 57. Martiš. Sedmina. krnús (zakrnlý). z= slov. bankovka ptizlatová. as: (1. gajdoš. pi domajšku (val. osmerka. devná). 63. Substantiva íselná. val. Ferdoš. chze). lovinec : = svojinec (uh. 56. zdnica. úš: Mikúš. ptka cifra pt. — 59.

žnc n. mlacka. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. Herci — Hercluvka. Machá — Macháka. Veverka — Vevérena. Nmec — Nmcula. ula (kula) : Ryba kula. starosta — starostovka. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). Macha — Maska. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. Nesrsta. Marek — Marena. Martiš — Martiška. švec ženica. Novosád — Novosádka. Vlek — Vlena. Tvary jmen ženských. ternicu. Svatoš — Svatoška. Drda — Drdna. Juena — Juenka. Šesták — Šestáka. Kokeš — Kokšena. Vašek — Vaškula. 4.Kóstkula. Kopeek — Kopekula. Jahoda — Jahodka. Kotek — Kotkula. Bíecha — Bleška. Siber — Seberka. Vlha— Vížka. Gajdošík — Gajdošica.— : 147 desina jsou jména karet. Peter 5. Pálka — Pátena. Kožík — Kožica. Vágner—Vágnerka. koval — kovalica. ka: Zapletal šilka. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. — Hozena. Srba — Srbna. trojnicu. —tkalcula. Rohel — Rohlena. Janušík— Janušica. Koenda 2. ti atd. osoby). Pavíosek — Pavtoskula. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. Stank Stakovka. Zkusil—Zkusitka. Stuchla — Stuchlena. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. Krápek — Krápena. — poslena. Šustala — Sustalkula. — Zapletaíka. Izidór — Izidórka. Stiúkal Mazá — Mazáka. Na západní Maškovka. stvernicu. na. Drmelka — Drmelena. Satajka — Salajena. Moek Mockula. vidti z koncovek. Hebaka— Hebaena. Cipra— Cipena. — —mlatcula pudmistena. Vašíek — Vašikula. Kuba — Kubna. Janeka—Jane—Peterkula. Hanáík — Hanáica. (1. pa- (dv. Ddek — Ddena. Kostka. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula. Mezírka — Mezírena. — Rybula. Kotek — Kotna. Hoza 3. Balajka— Balajena. Antek— Antna. Vría -Vrlena. dle nichž jména . Sovíš — Sovíška. Tkadlec — Tkalena. Knžek Knžkula. Miklica— Miklika. — gazdna. Malota— Malotka. Micka — Miena. kupec —žencula 10* . — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n. — Sthikatka. Benek — Benkula. pudmístr tkalec ševena. baa — bauvka. Štká — Setkáka. Januška Janušena. — ševcula.Nesrstka Sikora — Sikorka. ta jsou spoádána. posel (obecní) n. Rapant — Rapantka. Velísek — Velíšena. : Pozn. Botek — Botna. uvka. Prášií — PráChmelarka). ica: Bednaík — Bednáica. — Koendica. Gavenda — Gavendica. ková— kovarka myslivec— myslivka. Prosek — Prošena. Hajduek— Hajdukula. Stefek — Steféena. 1. Hajá — Hajka. Trka — Trkula. Pivoda — Pivodka. Lašsky: mlatc — kupcula. Bareek— Barekula. Hanáek— Hanáena.

Polušák. Tak na p.**) chtíce tím naznaiti. Bák. Znanienají-li nemanželské syny. Kula— Kula. Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. Polyksena. Též jméno manželino. Pinkava Pinkava. Vašek Vaša. strakula. manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. I jména krav tvoí se týmiž píponami. Tedy jména na nm Jména dcer. . Marušák. i toho jsou dkazy. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák". val. že domem žena vládne. Doák. že znamenají pvodn oboje. j. na p. val. Janáek Janaa. Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. Sikora Sikora. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. mohlo píinou býti. Tragan Tragaa. straena laš. slov. jako na p. Proež íká se po jeho jmén Mackula. kteí pojavše jedinou dceru. ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských. jmeŠenkéík. Škola— Škola. ddiku místa. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián".— — 148 — : lysena. Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král". jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. Mrka Mra. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. zmyja zmyjica. pradldk muž pradlenin. jeho manželky „Krála". Hadvižák (Hadviga). a to astji píponou at ate: Janda — Jana. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody. Jinde zase muž jmenuje se Macek. Marianu. žena vládla.). se domem zdržoval. ne po jméné hospodáov „Král". Poleksiák. lysula. Františák. v krajin mužov neobyejné. sivna. Maák. má-li resolutní. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. za manželku. že po pojmenován. sivula. Éehak Éehaa. víte vítenica. Matula Matula. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo. Štefek Štefa. jašer jašeica. Petrušák^ : Veruák. **) Klára. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . a muži vbec „Marián". Jména taková jsou dosti astá Apoleák. se. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. v polštin. Drygal— Drygala.

Kenek— Kena. kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). lašsky yek: kamyek emyek. ulka: beulka 1. kamýšek. (= ohníek). teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. jest bledý). etka = . mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). (1. noženka.). Muras Hercluva.). Adulka (Adléta). nka = . =^ kozílek). v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek. syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". íka: hleka. éiiek hotubnek. kotetek = s kotlík). Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými). = vozík). : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény. i : Skota — Skoleka. ika hubnka. Jména zdrobnlá. hrnulíšek. Strakovo Pepce bode dróžkó. . ohýšek (= koneek). =^ beika).): : jamyk (jemínek). plachetka. Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. (val.). (val. Kenkova). neculky (val. hutubnka. 1. tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. kreka. ec. Mužská. ruenka. ýšek : (= kopeek). Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. : : trávnka. zimulka (Rožn. ek: vzek se (1. kozetek (1. na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv.— : — Tošenovana. Drygatata. barošek (=: beránek). kopýšek úsek: hrnúšek. kamyk (kamének). na p. ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). mamnka. kam jdete?). ovések (1. kamyi). má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). vnuk ík Nkde p. Ženská. — hrušica. htavnka. (ovísek). jedla ica: beza — bezica (mladá beza). Subrt — Subrta. nlišek : tokýšek (tokeš = nudle). Novotný 149 - — Murasa. 1. Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. hruška eka švrglica (mladý smrk). ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš. — lichotný. konýšek (coU. vrba — vrbica. áreka. Íka buchetka. — 2. maiý Jan. Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik. Mrka — Mreka. =^ smrk) — — jedlica.*) Rozina Filova. švrgla = .


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

lezu je též za iterativum.). — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím). chybti (intrans. vonika voní. — vont voajú (t. obili (si. vykladoval (== vykládával).se vyseduje se kobzale zaseduju. — íazím (Píborsko. vykutovali (vypláceti). tak se asto djuje (si. stái mladým (vyptávají se). obili se vysypuje. nvyzvduju. mtativuju. vyplacova vypytuju . vozim vozivuju. by byl sám vymyslil. zaikuju. nvuju. — chodzuju n. teho nevažujú (val. táži se známého v cizím mst. to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata . éjává). uni teho niduju (nejídají). val. — bérám —bérávám. V. i sluhova padzuje. — (slov. Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji. piveduju.) nemže. 7. 6. Iterativa lašská. — — — — — (slýchám). cérky rády vonikuj. domluvuje mu. Pozn. Rzná iterativa. obdluje rolu (obdlává). jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko). prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. polihuje.). tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str. dokomurky {— vykutávali). vychodím. uzavuju.poboluje. kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova. -cházím) odvádím). biram lezu (las.). (uh.) — žínám . abych zvdl. ja povdovali {— povídávali).: — — — 157 — as známém doma.) — voat (transit. pro- chodím sa dohledám. poituju. dodluje (dodlává). vedu— odvodím (=. nosim nosuju (= nosívám). Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá. dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. ich zaviuju. mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. odchodím. kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). (ávati a ívati) Boli — boluje .). slychuju . itam ituju. zpivuje tu (nacházela). — chybovat =. (= zpívává). lampa zhasuje (= zhasíná). vyhledám (= -hlížím). (val. odbiruju (odbírají). beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. VI. jezdivova. („milvám").) po stromoch. snih padze . chodivuju. díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám). najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). z voza. kvitka opaduju. nchuju (nechávám). 207.) (si. mimova — mivuju (laš. . (=: val. Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem. V iterují laštin naopak uju). (mívám). Frýdecko) : ve Slezsku dur. vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka).

chípat— chlpícat. I kotdyca še to klatí se). ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se). znaící vzmocnlosf zhrublos. oha— ohýna na strom lézti). — — — — — — koldýca (laš. ázat: binkat báat. Pozn. chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. chachúat sa (cachinnae) kašlati). nelepos dje. plachýna (val. špinit špiníca. == utíkati). kulhat kulhýat. krzá krzúka! (laš. blinkat bláat.— - 158 - Slovesa intensivní. = toulati se = pabícat pacgyat. hcgýat (tískati ním. tepýnaf (val. 9. ára— arýca. ezúga. n. oha ohýca. ýzat: ahat ahýat (val.): papíca. íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). 7lTÍat flekúat (nadávati). pabzat matlati se) šobat (mingere se). okocía sa (okounti). ^ hylázgat n. 8. vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. sa (váleti se). strúha— stružíca. si. chíat (chrápati: doleha pod kamna. jíti). Slovesa intensivní (verba intensiva). strepitu) = šošat. — ústaf 10. — — — — sa (toulati 2. dy sa ludé zastavujú). pajzova — pajzýa (val. 3. kobíat (pížgit se. hópa— hopýca. pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka). = chlachúat chrapúat (chraptiv 5. chodi chodíca. váchat vachýat. tárat sa taráat . hylázat (povykovati). šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. vrzugýa. dvee kržu vrzúga. — — — krzukaju 7. ga- — — = gýajú). skéhnit skehýat (breeti). at. paláat zz palázgat (povykovati). —ýcaf 11. žbíat (ápati ve vod). šukat šukýca. . iichaf: dobit chrpúta. hulákat huláat. pabízat sa : (courati 4. se). v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. úgaf úzat (val.vrzají). skókat skókýiíat. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. svai svaíca. coufati. lítat (val.): — dobrúchat. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou . skuhrat skuhýat. užchíá). = placho létati). dat. uhýbati hógat). chrpústa (chrchlati). šotat (pracn sa. papa (val. tomázgat (idem). ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). skókaf skokýca. ýat^ íaf. hópat hopýat (skákati nepkn). íaf. packovat sa). pabtova — — — — — zvoízat. kohat cum (velice kašlati). icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný). zbíýat zgíýat (slíditi). ustavin mluviti — ním— — = lapota). šviha švihýca. žgára— žgarýca (nehorázn bodati). krhúca (ztžka kašlati). ázgai: palázgat : 6. fzat: abrat— abíat. gagotat—gagýat (husi gagocú.) (kieti vespust). hogiat (vz hogá o kolo).

nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. smoíygat (hnízditi 13. makati). maryga. aby s ním šél do msta. dcka). makati). (žvachlat 5. krukat— krukolit (uka krukolí jak prase). ápa ápef (poád apíte 2. škhat škrhotat mleti). mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. 3. (do kostela jiti). syet sykotat. márá ždúrnú— ždurýcnú'. klapat — klapotat. glgat— glgotat. tága (ážu) — ažga ten (hnísti. mrkat mrkonit (z temna mluviti). dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). poikaj by ti (e dcka). nabakál ho na jíti). tak apoce). tichuko mágat ! — rhadžga''. nuzait sa. — vrzgotat*). e (slabo dýchati. Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). : doby. šplúchat — špluchotat. I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1. ýsat: soti — sotýsa (val. tak mrkat mrkotat. pršeti). ytat: ápat— apotat (prší. onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati). tupí prší). zypka tanuškat (-= (taniti. tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi). nco navádti cupka bakáí ho. chlachonit sa (smáti se: nem). stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot. — to nezralé ovoce ! — koupete). hned' zmotoškaía (zmotala). chromka. peca nco rypkám. lizoni sa (škéiti se). <^?V. — kyvotat (všecko sa kyvoce). (žába škrhoce). chlachotat sa. gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). mgnú* — mgýcnú . péi peonif sa (vypínati se. tuíait sa (potulovati se). otat. (udeiti — lizícnú.žva oholit (plauschen). (utíkati). fuet— fukotat. róchnút — rochýcnú. ápat t). plkat plkotat oí rumpocú. . prší). sit. néjsu zvyklá postávat. qat. vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). . otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to. — kopýcnú. bdait hubait (hubovat). crbka — crboni leze koika po jabloni. šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). tepit (tepati). olit: vízgat 4. drobsit (= drobit). mu slzy z (plauschen). — — zdéi-yga — šmuryga.— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat. — vigtotat. fíkaf fikoni (stíkati). ignf: ára — caryga. žduchati).^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati). akosit sa na nco (= íakomit). zdíra liznú 12. (udeiti). — prdolit (plauschen). šmúraf zasmoliga sa se). (zasmoliti). (dítti). Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. ygnf. až sa Janíek zachlachoní). škrabat— škrabotat. sa. chechtat — sa — chechotat kývat sa. Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos.

penzi. obliskuje). 9. kue piší. Binká si dít vrí (durativum). novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). íomotíja (hulákají). šaširova (s hIkiW^ ohánti se. (zvonek ve zvonici cingélá. pták vzgá. gygla (val. — — Holub praskoce. vrzgolí. Dvei vzajú. frfnit sa (1. dit piší (breí. rupoce (rupotat). san hviždíja — Ohe praská. korovrátek vrždí. lepati — lepancovat (pohlavkovati). od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). tvary. Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská. koirova. piskoní „piští" chtíc nco).). covat : brebentit sa cizí). — piskoce (popiskuje). praskavého. honcovat (zajíci honcujú (plísniti). uhl = obcházeti neinn). vrká. utíkati). == chorý — obraz od slepice). . pískat 160 — trtoni (tžce se. zmrzlý snih druždí pod nohama.). klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. =^ viklati). Kúlnút (jednodobé) kúlat. báá — — — — Opilci v hospod íomíja. etazem. Ovce suchou letinu rúpú. lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. šermovati). vtr hviždí. rozrasirova (rozrasovati). praší (breí) vrkoce . — fafrkovat „cingélom. = hovoiti). utit: remti — romuti (val. špárat — šparušni. žemrat síávoi (val. mulirova (= mudrovat). = drkotati). tepatí). 8. Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. Zena drúzgá roždí. šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). sa. posmtat" (val. praší. 7. masné na ohni škvrí. las. pléct— plantat. na housle sklo otesené co se láme. oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se). — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat. tvary podružné. lomit — lomcovat (hmotiti. . (= povrkuje). vrzolí. — piskonit. pes . (rychle jedouce). chlapi kúlajú na kuželni osoliti. pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti). rupkajú (praskav jedí). sa.) biní. letina tu rupí (rupt). kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . (piplati. — žemoit honit — brebencovat (brebtati. cingat — cingélat s (val. kos hvízdá.— — se na nkoho). zrúpií to (sndl nco „rupavého". Co se trhá škvíká. vrzuká. — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa. chlapec si kotúlá dénkem.). šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. suché roždí druždí. mluviti eí = páí). veza sa taín (žebroniti). lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati).). krava práská biem.

dráha. j. v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. významu mnohem širšího strun. což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). zlý). chudobné vysvdení (jímž 1. že není tak silná. : 1. ped ševcem (t. to je nic po teho sedláka 3. o jmén podstatném.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. laš). západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. p. níž kdysi uhodilo. Podstatná vrch. pes jeho dvr). a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. . Idžce tam pes ostuda zdechlina k. Na roh štola seél.). 2. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku. kraj. 11 . pes suáeda. mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov). do východ síúnca. ped kovolem. Mám to na konec jazyka. Staík seél za vrch stolem (val.. ped domem Pavlíkovým). pes kovala. U „hromové skaly" íká se skále. staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!"). ve spojení II. — : lovk. (t. prosted. mín tím. Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk. ped Bilkera. j. Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. chlap. O jmén pídavném. V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. (špatný). to je dožera lovk. bláznivý který v lese dm (blázinec). do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. si lovk Nmeckém na Novomstsku. roh. vyjadujíce : se chudoba vysvduje).). staré krámy (Tandelmarkt). po západ slunci. Na vrch jam (pole v Jasené). I. do prosted' lesa. mrcha cesta (mrchavý.Skladba. v prosted lesi. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal. konec. umel hladnú smrú. Ped východ sluncem. východ.

to je temi(. l)odešva (. Kromíž.. Až po novém bude svaba.). stupa (Ji. brlo (laš. Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá.).). kr — — . Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek. zerz (rez). dt - dta v.). játra (Ji.. pergamena kapišona játru). j. byla povo (= práv ped rokem).). Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. Vera týden poheb mla. O rod jmen. jed (val. B." Hd mi v Morkov. Tebí. (do Lula). motýla (Ji. 162 — tal<. (laš. b) rodu ženského: etaz etázka (val.). j. do (laš. : : III.) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji. jitní. Sak už sem stanuté (= už jsem vstala).). rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke)." — . í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo. „Naša dívka. myA. zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem.). uh. Lul. 2. Ustanovili hromadu na dnes týden. „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají. kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají.. palacha (laš. fazol (Blatnice pom.). vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). íoža (uh." A na otázku. dít).). Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm. litra (laš. Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua. Ste všecky ušmúrané. Je mi dlužen od tak roku. jak se jmenuje kestním jménem).). tvaružka laš. Mám ruku všecku zmoženu. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). uh. i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. postel (vat ). jak které je (t. (laš. Milá. Cej (na Caju) a. jaro). Kubovo a to Kopekovo.).). obou ísel Su všecek mokrý. Já sem sa ho už naprosiuo (ib.) sem c) . laš. i ovoc — ovoce (uh.). když se mluví o dvátku: si byuo.). 3.). pac (laš. c) rodu stedního ranní. a z posi bylo.). rozmarýn (rozmarýna). = bellis perennis).). šnuptychla (laš. pec (laš. podešev. myšlenek (laš. obracauo sem seno (Hodslavice). strnádko strnádka iskerko (laš. obyaj (val. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká.). Pokáme do tak roku. vlanka (laš.). Parýz (do Parýza). (laš. m.). brko Na o Starojicku a ]ia Laších. jar (val. (uh. Byli všeci potluení 4. je—jedi stedního iskerska rodu slov. — vlák). klarneta (laš.). klapeta =^ klepeto). Holi.: : : — 2. Víde (do Vída). kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu). Manda? Byuo sem na úce. (uh. „ganz" v nom. šlenka). se 1. (laš. Hotomúc. (laš. Rodu mužského jsou jmenovit místní jména.).). i v akk. Platnos attributní mají též píslovce dnfis. Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme. žalu— žaludi (val. Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob. strnadlo (pom.

*) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné.). nýbrž všecka participia. ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV. schla strachy. laš. co?„ „Oto — m i stydí. appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom.). „dobré svainy" val. Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. V té pak píin nejen urité sloveso. ovse. — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). 5. Dvátko volají k sob: „Male.*) choí. 1. skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu. Podobn Tatíek blúdili. a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš. sa z Valach." 4. laš. šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. Povdli sme to našim tatulkovi. žita. sena. Idu vait grumbír (m brambory. zela. Trnky majú málo pupenca. pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. Jméno hrách. Nkterá klas. jakož i o osobách. ze Slovák." jen jeden kostel. Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. obila. sluJiy (synek je na síuhoch :==. p. mužského 11* . kdy se sváívá.). Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno . mívají v Polešovicích). otavy. 6. mají též význam zrno. jejich krajiny: na Slováky. jako: proti = ve = „dobré ráno" se a. 2. Jména hromadná jemene. tam? Nebožík Klinkovský byli poslem. vrátil Osobám dosplým se vyká. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu. 3. po hev!" 3.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely. popadl ho za pasy.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. laš. s opovržením : Vri to po m. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža. Je-li osoba ženská. ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : . na Valachy. nemohl smrady obstá. na cestách sa zmohli. íslo množné.! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo). písudek pívlastek jest rodu mužského. O ísle jmen.). popukal bych se smíchy. Dlat sme uhel (slov. zlomil krky (uh. býl na Slovákoch (= v cizin). na Lachy na Horákoch na Dolákóch. „v pekly. esli m to neužere ? to Néni toho nikde.). v Turkoch. které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko. v cizincoch Šél na Hanáky. (laš. prosa. na služb. spisovatelka mluvíc o y. sya//??/ as. o svainách.

(laš. kelko =: — telko (laš. 4. ten radši za kravama.) = moc ji (val. — kýla — kýle. . on. Ukazovací námstky ten. otec nebo matka. tivem mn. nýbrž znamená všelico. pora grej carv (Frýdek). Jak Pamb dajú. — toléj. . : Pi V. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. Balajkovi (t. keli. — (val. pibhl sám smích. proste za nás za híšné. chodí do školy. ten rád Podobn: Staenka. kde idete? Vitam vás. Sét sem s onýma. inši. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame. Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor). laš.) == vela.). Vrána Jiný samá erná (= všecka). Jozef. Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste. tam tú zimu.) ti padú. Marija.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár. Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran." praví o sob Androraacha . — telej.) velej krajuv — telej krojuv. strom je sám kvt. kolko s teléj lidmi (Jicko). tla. hospodá nebo hospody). Kožíkovi. . Bou šohaj samý švarný (zn velmi). váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. nebo tetiko). kele — teli. 6. a to v nom. tele. kolej teléj. . kolky — — —tolký teli les. A dyž na ten zpadek pišla (laš. sama rados. .). 3. Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. o kolikati? (slov. Sv.): tla kniha. má tvary: iný. kelo— tlo. 5. nvela (laš. rate naspoit. sama tráva. ale Janek. o kela hodinách ? Velo. mnoho. v ostatních pádech spojené jakož i co. . 2. s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. strýku.). kelky— telky kelo-telo. kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). ona. O námstkách. kela. — tolik. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. inai. Kolik tolko tele (val.! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném. to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku.) hojn (laš. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. slov. tele pólo. tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov. koár býí samy svtla. nvelo. — poá — — — — — tá roba je samy je klebety. Podivte sa na naších mamu. inakší. tak nech je. a v akk. ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. ta.). kolik vela. (laš. 1.

Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno. co ho šlapávata.). Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek). co piklonn nco. Pišel kde kerý žebrák. Kde kerý. námstky neurité. volaco. kde jaký. O slovese.): nkdo.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. Nimaš tam užívá za nkdo. nevyroste. jsou (val. anebo když se nevztahuje k substantivu. co mi jest). si. (val. kde kdo znamená tolik co „všeci. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). neslušné). co Ach néni panenky. Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). ne). žáden. s nimiž se skládají har. Su jakýsi nemocný {:=. nýbrž i cizí. Což myslíš. co tšívata. sta lei vola (podl. To je ledajaká roba. vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. kolvék (val. (= ne hrub p. ija^ ije v laštin znamená nejen H. barkerý.). Keré dit je velice chytré.). neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. dávajte o své. Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte. : Slovce. nima jiného (Frýd. kdosi. 7. jest". — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude". potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. sakdo. lecihdo. Tam toho nmá. nevím ani sám.). potem ped ijum (na Opavsku*). saco. sakerý. všelijaký. Jako cizí. Já eše bych býl jaký taký. nimaš. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). volakdo. tam žádného. ne (laš. zarsti chodníek." Jaký taký výdleek peca pi tom bude. Pobyl tam njaké dva roky. ale ruka nechce si úžit. riia chodníek. a las. Za . : Nmaš V náeí la-šském nmas.). Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. leda^ vseli. Zpedy grabni do svojej kapsy. uh. nmá (op. cokolvk. tak jest i iji^^^ nkoLo = . Sndl kde co. Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. málokdo. kde. málo. *) = není) se kdo. 1. ijí. nikdo bývá z pravidla žádný. Keré (zemáky) budu nakažené. Už zme spálili kde jaké poleno. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. 10. 11. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. s kerým tým. svojeho. slizaj s ijeho. co jich 9. Vydláš si co to (= by ne mnoho. s'"aí. — ma mn — — \T. 9. 8. Slovesa abstraktní. Už o tom ví kde kdo. Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). pece nco). dobré). ledaco.

= rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. — na : Píborsku užívá ustelu sa. Nedát mi toho kupovat. Vil. Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). Starú ttu bude zhazovat. napájat. Nebudu staovat až v Holomúci. ml"s tam nebys protoho. jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat. a hojnji užívá než jazyk spisovný. jak s tebú bude (= nebude). sa nosit. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat. O pedponách. Nosit sem tam psáni. Nemáš ich tu nikde (== není jich). j.). syp.) sa vám to hodit. Až mne neich doma. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat. Budeme zabíjat. My zme to tam neskovávali. Vedle sthuješ ! — val. sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. až 2. laš. chodit Na by = nevta tým na se s tým. 1. pro's to tam chodit.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. Neihét mi kdo žita dovést. Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. vláit. — — a potebovat postit se (val. chodit. Nebudu sa s tým natahat. e lidu správnji : vás nebudu zaháat. tam Já sem nic neobjednával. mli na bys tam tam netozit. dávat. Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících.). Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3. vláit. Vyzelea t. matky nestane. Já sem to tam nedával. si. voditi. se též prostého postit. staví novou chalupu -^ hraje si. Kdež ich máš? (=kde jsou?). Nima abstraktního býti: — stane. hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej.). Postavili nvou chalupu (val. Nepotebujem sa tvéj rady. Neihét kdo byt ve stodole. skováí. ste Pro's to mu to dávat. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. Eše mi má kdo pomoct. voziti a p.— nic. Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). vozit sem žito. Mla jí vil ty peníze ktast. — si novou chalupu). neho ven: se) b) zem. Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi.

Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val. niti vyšili atd. pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci). a kdo tob zapoháá. 5. popásti. Zahlásil sa k nám (val. Zamdleía v kostele = o. oraj.nastoupení trvacího „hlásil se". Statku sa nedohostí. Zašípi hrušku (val.). jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. Zabyío ho teskno.) = joro.) to zapadli (val. t. za vodu.) = po. Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili.) -. Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl.vdávat.) =.) xi : ste.) = po. do a) dokonení dje vozil.) í-oz. Zaptaj ho (val.). „pekvapil" ho svým zpvem). vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl. když kámen nesl.) = popros. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv." do noci. Ano. to staí. jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. Ovce sa ^ už nejí tolik. když pišel na lepší stravu.) p/V nocoval = po.) vypasou a poátku. Mám dia nemocné. vysvítili sl 2. darmo tu sedíme. z : zhodnú hádku (val. hrou dít pokojiti). mj syneku. Oraj. abych mu zapásl. j. že sa pjde podívaf dóm (val. než pojím a p.). o. se Tým ich nezabohatíš! (val. i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t. ho zaprosíl (val.). a laš. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z. Jak si zaadím (~^ po). Prosil mne. 4. dyž já nemožu (val. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. j. Zadímaío sklenku mi (val. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. nedovšímeu si (podl.). nastoupení trvacího „dímalo sa mi.(ješt dosti nový).zatím za mne. val. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví. = zstal .) . za.— snaden.) = «c.{íysvszo.) po. po: dondu k tebe (podl. Byla tam. Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" .*) d) vydávat (val.co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce. Tak jsem sa vera zastarala.). „Po mi zapás krávy". Zabyío mu slabo. ti veliké ban oléja. Zadivíí sa tomu (val. mkko zabyfo. 3. dokaj ! (pom. b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí.). Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. Zachoél dobe sa zadržál (val. oraj. na: Co tu nastójíte ? -.) = o. = pi^ Pi této zi. j. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý. Už se zajedí = zachoval. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá. uh. Všecky peníze zamárníí (val.- wurde): Zabylo mu ho tito. po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy). Zhodli Zánovní kabát . vysolili.po. (val. dom a p. Zahrávat" dia (t. nemožu se). Zahnvaí a na m = zstal (laš. ale nedobyl nového roku.) stlustnou. aby ho náležit zatroubil.

vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. už by mohlo býti (val. — Posušité devo = které brzo vyschne. poleží (tžce nemocný). U nás Pikaliío sa mi seno ". — „Postonává.) --^ pomladší za. jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). Pozúfám že leze.) =/)ro.) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'. -^ (trochu pejel). Jak odpoklúzál kon.. Odda = odevzdati (laš.). Otrhél v z. ekati vtší ceny. (t. Co's podlal. otekla. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). Propkne dvátko pe (laš. (laš. hrái. Strom sa pijal (val.) teplo. Pomsna (val. Noha mu = sebrala se. zahale. pi: "Vz pijel psa. si ti (futurum). odžínajú nás = jsou námi.) aby toho nechal. 10. Syn sa piženil na podsedek. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. poléhá. 9.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. po : Postál u stodoly (njaký as). až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé. Obsi ped obrázek na stnu sekou. posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. Sám podlám (více nás potebí do toho).) sa = e. že by mne chtla. Staenka nám všecky dti odpstovali. Tískami se otopí zn. Boty tak sa Noha otá. zahálka. ti mu to jaksi divné. Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. Pozdávato sa (val. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci). Ponášala sem semeno (za rozsévaem). chce za manželku. 11. Postla ". na dobjtku a p. Pichromuje. napili a naspali. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n. pomenší. si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci. Prádlo oblá = 8. postava zaháleti. kdo práv nkam (val. po. Peda (laš. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. tolikrá mosí pitrochu zakalilo. na p. jako provda céru. Neosedí celý de bez práce = nevydrží.) =-- (val. jPosete. 6. Pemluvi (laš. esi = zcr. otrnuía = pestává trnouti. až se vykrmí) Natom si málo pikáš. stávat. Nemožu obležet. postávka. = trochu.) = šatiti.).— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. povtší. Pebudžic = pro. eše Ten se o (chvilku).) = !" »/. Najedli sa.) Straky a pojinší ptáci = jiní. kolikrá pihívá. rychleji nás. že ohlúpnu (= že se zblázním. šél na pole. . Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val. o. Podtužený Podlúžky — malé dluhy. 7. Postarší. nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem). opravit (= pimastiti). Prožéni syna (val. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch. Mosíme všecky dti pizpvujú. málo na svt nabýi.)-=/>o. laš. nemocna. céra sa pivdala pišaova (val.) na chalúpku. obsedt (o nemocném. nh) ~ pro. od: Odsíkajú. = (val. až bude dražší. (val. Nabíza koho (val. Pika na sen. Odespali zme = usnuli.) = po.

Stromy sú pozohýbané jehlice.) = podhrúzit sa (slov. Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. zdrobít do polévky. Uhynula mu kráva. if. Neustaíl by mu í (val. bez výjimky. se. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované. upozdty. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál.) ^ z. Pozvy- tahovát hebíky.) sa jak bál. Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. sa mu (val. co ho kde kady poznadostávál. ukiim ? =: co to plátno (srovn. Vrúble sa pozujímaly. Pozabývál som to (uh.12.) zr pi. Upalita pec si. Všeci pozutíkali. Pozobchodít pole. Penadivili sa = velmi se podivili. To ju umeŠkaío = zn. Rozzatrápené dlo 14. i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali.). predevzíti pro.) Rozpronajímát od gruntu pole. Pozaorávát po kúsku. ale letos sa z". »'. nenajdu toho. šak já to uvezu. Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti. Byío tam pozavírané. peca toho neubújím. (val). Všecko mu pozvytípát. . kde co mám. 15. nebo. Nemám zub. od ovoca. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. u: Uchodili ped ním Už sem (val. Pozutínál všecky haluze. Na oznaenou distributivnosti dje. Ovce sa porozbíhaty. bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje. Uzmáhál sa (val. To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. unesu. Byli by unutili (val. ale pebyta (srovii. Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí. sa = zamnila 13. Vám žádný neuhoví =^ vy. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. (laš. Upát si kordulu f?/topila. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje. sa ubát. z<k Umarnil peníze (las). Pemsila žid). : Sak sa dorozpráváme (val. Všecek chléb. Nech mne. Poznavlékata. Pozopijatse (laš. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený. laš. Až pozumývá náení. Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. Upoz volit sa. Nkolik pdpoit.) Co ja se s nim uhnvam. Sám toho býka neuvedeš.) Ustali na poli (val. su všecka chromá. nech ide. Uvžaé áe (op. ukúsat. Pozotvírát okna.) = Uvínit sa mu to ulíbito.). = vytrvala. Udát sa na študyje = dal. V.šecko ím pkn- rozpovdél. podhrozi se (han. Pozamykát truhly. Co bych (val. Uekli sa íval.). Udíra€ na koho panáci udivili! (val. Už postávali. Zaobléc— za- . : Všecko sem pozapomínát.9 - pe: roz: Bylo jí zle.) -= umíniti.) = utíkali. Pozobjížát všecky.). Pozvyupomínát peníze. Neuhlédái ovoce. Pozvyptácát dluhy.).) -= dotírati. nemožu masa ujest. Velice (val.) = po.) — pozapomínal. uhryzt.) = na. Uhrúzi sa pod vodu (val. že. Poznavypožávát si penz.) = zstali. Všecky pozvyhazovát z izby.

bhy rozto! (val. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši. spojkách. abys mne bil!" — ai l. až mu dám.) = brzo. — bar (slov. — a6o (las. l>o (laš. bar kedy. = ano (uh. — (slov. ve složení s nábda réta. j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. Jemen máme až milá vc. bar kde.ticho ito = honem 1. Pokaj ty špato špatúcná. co by došét. co býl takový bohá (= takový 2. až nebude-li pršat. — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko. su. Nuž bar (= tedy tebas. O píslovcích. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII. žita. val. dos si nauhýbál." i = „Po sem!" „Ahá. peca jí nechcu. bda na rozto. ásticích a mezislovcích.): Šli tam tatíek mamnka. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli. až špatúcná.Pome radši!" Bai (Hranicko.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. Cekám.. co by sa dostát z lesa. že nevdl). =a (val. Peje si až moc. lec: bar kdo. až hodn pršat. až €0 nesníme.) = nebo. on peca neuzná (val. Povz n. co (slov. Jicko) l. Najít nemohl a nemohl. Séct umíja až kerý (= málo který). zezulka) až kdo povídá (= málo kdo). až jak to vypadne. výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá. val. Oni cheli. sa mu. až lumpisko. mstkami a píslovci = . Bar pod íavkú penocuje. Sak já mu dám..). — ai sem ho aha = ano: 2. Vy- derte dvin 2. To je veliké lumpisko. penz. Francek . úelné: Bžel honem. = ošatiti (val. nebo za drazem pohržky ale sak ba. on blíže o tom ví. vždy: Bo si ty sam taky.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. dyby tak chtlo hodn pršat. „Ba.)=^ 1. 3. spurlos verschwunden)." Néni až tak horko. Za loudávé. pohodlné ei.) = nebo. „Dajte mi kúsek!'' „Pokuj. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái). brz.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál. až ona i-echytá zajíc. Kelecko. Ej. bai. „Vy ste vdovec. tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. las. uh. Na tom až tak nezáleží. až oni sú hluší. ovšem : bai. až by to ostalo tak. bai tak. brzu (Karl. Eožn. „Kukaka" (m. val. porozpráváme. Nech kiá bar všeci. jiného: .. Až kdesi cosi našel peca kupca. až a neekám. ale co by (slov. Dv hodiny dobe mosí í. pravda?" „Aha. co by sa s ním zahrával. Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). Bo sem ti to davnó povdat. ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána. — = ano. Jieko. palicú. co by tam zavedl. Dajte mi nkoho. nezpívá jak je krásná. 2." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1.) uvozuje vty Ctt citte . pišvduje. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli." bai až vím.). las. pišvduje) 2. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. Dál sem chasteba: bar je bohatá.

) 2. uh. (uh. ano. deprem. 1. pro (Jicko. val. val. hevka. Kel.).) — ale jdi. Hodslavice). hevkaj. hevaj. uh. vru: A ajda.)^=teipTV.).):= daesajky (laš. = »a dom dolf. co nepravíš! Cajda (uh. enem a ene ano. už ich vidC na poli. Voda potokem tékía. laš. dneskaj dole (ZL). tam hodzeny id kanálem. Veraj hyn. až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. enem (val. drév to udlám. Frenšt. . dy vtr v nižin.).) (laš. Hn zamdlela. Davne. : = — — . ež se najím. hnedkaj (dol. heva. ež na svojim potu.) = ím vrn znamená svita. — dicky (Javorník. Op. pom. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám.). emu kdo dla cihlu.) ím dépri/m. hned. do dom — domu (Karl. fuka. Eja (Bernatice) enom (slov. emu ma je tak tam zv. je! 2. Ai co sa ožením. — ' (val. i co? — ím (val. iim>i ni 3. Ležel jak zabitý. než (Hranicko.). co pracovat (= pracoval. papír emu tam nbyt? =: protože. laš. — dle (slov. dnnsaj.). hn i peníze. Hen. = pro ne: vždy (laš. to my vidimy emu je hojn takových. — ež = až 2. emu Studna htyboka jak ten kopec. když 2. Já drév já to udlám!*) — dy 1. nedávné. tetiko !" „No pijdu.). na dl^^dioXvi Kel).). emu je emu. co pršato. dojela do msta.) — henajky. Pokaj.) = 1. na: em to bude sy (Zl. uh. co být tak opitý. esi (Frenšt.). podl. davnéjši (las. ^Kup si to!" Dyž nemám penz. (Zl. emu.). — : ! — 1. my idém na huby.). henaj. do veera prša mo3Í. enom (= opovaž se !). až se potil). hevajky. Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ.) = až. Píb. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo. hynajky — — : (laš. idú.). edem (Rožn. ho (Jicko). Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu.). dybyste mi nejakú vdomos dali. dy . — hodii=^ mnoho.: — 171 — sa potíí.): i já blázním? Nvim. vždy) — = dnes. 4. Kostela nuvidži. heneky. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc. rodie možú se mnú byt. cokif^ cofel (slov. (laš. pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. Pokaj. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov.)^^dycky.) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. Hrab je zakázat lesem chodi. = dávno. deprem. val. co tak o ty peníze je taková tvza. Jicko. . to jí nemože día. hynaj. diípro {\sLŠ. hojn nas bylo. Sak já (laš. uh.) Prosím vás. ežli (sev. zr hojné (laš. val. hojn chlapv. je tam. pom.).) = tam : (na otázku: kde?). hev. co študyruju na knze a potem nchaju tak. nebo. .) mnoho hned. Nemože prodat téj chalupy. ^= dyž. pijdu vám povím esli (dol. enom. (slov. ež dnes. henkaj. i zvonili už i ni. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára. Nébud dnes pršef. mohl. hnekaj hev! hndaj (laš. hic = sem po — — — *) Pv.): eli (Op. co bude ráno jak krásné. ! — Jicko. laš. drév (Strání. co plakát lútosú 3. dóm než: (Slezsko).). (podl. — deprv. las. laš. Karl. keby sc k nám trochu pišli. to mu neuškodí. co sa lekla. složila hrnce.

a ne ty. — = tebas. srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. Rožn. Kdež sú peníze. — jejda. tak jak tak. aspo : cho. Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. Vzáí oba k sob. Jicko. Chél sem mu prodat jako ne prodat. když kdo nemu = . nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov. 5. val. obtžuje). j. laš. nebylo tam než toto) den. dyby byto jako (laš.: — 172 — (uh. jtdnak Janu máte pravdu. — — jedyn (Frýdek)— jenom. veer. val. jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. isté (ya\. poád mlátí). ktobúk jako ú ú hn — ktobúk. jak rue): Jak zme tam pišli. las. aby — pisvduje. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. dyby slámu peložil (= celý rok. šaty dat. jak sem od nho pry (= . = : jím jako bylo veselo. akoli. jak vrn.) zvuk. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati). Frenšt. — // (slov. Náš staíek sú starší jak váš. jako: 1.) = jenom. Hran. Slovcem tímco poínává se le.) se tam jednak trapi. uvozuje vty a) asové (jak. jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe. na horu (slov. Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá). laš." — jak: „Ja sak vy to také víte. zme vidli co je." 1. • — Ale ona. jejdana. 3. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to.) = ano. celý de). „co") b) podmínené: Jak máte. jn (Zl. porozuml. bít jak bít (= kam udeil). chyba až do ní vejde.)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li). = — — las. díve maje pochybnosti. neli = Chyba tak. jisto.). toho bych si nevzal na svdomí. není za koupiti) a p. na horu (Jicko). na hoe. jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem. darebák jako darebák (einer wie der andere). de jak de. Optaj sa ho.) není možná. 3. chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //.) ano. že jí rr= janu šak = ano. . Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). esli n — to cho = ! chyba (slov. veer jak veer. cho (Jicko. Jak su groša potebný.). hrub (Karl. rok). ano. -^ ustavin (val. Stvrtý rok je temu. Bylo to jak dy naschvál. val. to jako to 2. Ddiny nevidt. pjde pro tatíka. rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý. 4. Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej. — mosíja jako 2.). Néni jako.) tedy cho : nechce. tak jako tak.). — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. ino. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím. nu. že inu .). jistotu (las. pece. jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu. Oni šli jednako kajsi na procházku. muši. chyba u vás Inu. no (las. (— slov.). Jak je de dlúhý.) inym (Karl. 6. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. . : ( - poád (uh. na vrch. že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. na vrchu (las. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem. néni kerak). než. ani sa u nás neukáže.) = velmi. vzouiu (clol. jak sem neštudyrovát.

" „desi do Lipiny. kdež jest -ká). (mimo Lipov ~ kedbych (podl. uh." zaledvakde (—sotva kde)." „kdesi u kováa. — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn.)— kdy. to mám naorané kdy (— dávno). kde na Zlinsku a na Val. zake. doka. Ona pláe a naíká kaka) zapírá.). = kady.) = kdy. a val. odke. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci). na Vyzovsku. na Jicku a -ka). idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). A.e7*acy — kam (val.) = jej! (výkik bolesti). pokel. ledakaj. kedy kde! (daleko). Už bylo kde na noc.). do toho-liž chrámu božího. li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství. — kéj (laš. val.! — 173 — moju ženku? (píse val. kdež mají kde. na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. nezablúdím. Strambersku. k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku. kdy bych.). — kaj — kde kam. — = ledakde).li kady do N. (tu jen Fryštacku. odkú. : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). poke. — — — . zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. Vím kady. Loni sem tu býí doká (" dlouho). zaka Dokú dlouho!"). slovenských. mimo Frenštatsko. kebych (uh.). — *) kej jindy). to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom. kam ne dál vc (~ ím. (všelikady. zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc). poky. kedi (Javorník uh. jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val. odkel. na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky. V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko). Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky. kata. na Místeku a FrýdecTsu dokel. poka.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. . a laš. kata ni) uh.) a Velkou.).).). — hady: Víte. kdy: „Nemám kdy. — i uh. — kam kata (pom. a uh).). ^= i . je to ai kde inde.). laš. dzekaje kam =. odky. kj indy (nkdy A. kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val.aye — hdé: Kaj sy byl. kaj (op. zaky. kata (laš. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás. „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají). v Javorníku a ve Vrbkách uh. Frýd. i kad = kudy lecikaj (uh.) doká. Píborsku a Brušpersku doke. „kde" „de"). (val. poká. V náeí slov. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal). Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal. kejái (kdysi): nmaju kej. kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. (— znáte-li cestu?). Nebyl sem tam už kdy. Klobucku. kaj (leckde). ke jinde na pomezí uh. již (val." „De ideš?'' „A tu desi. zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op.

jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu. provázejí. attributivn než uvaí). — val. nemáme za kerousi (Zl." „Byla si v lese?" — — (podl. — — : — : len (uh. 2...) krom.) =: skoro. (op. než) Le pijde. (uh. dáme jí (= až). když nco náhle (na zajíce spatí). krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn. lem). na posledy Ostát nájzady. lei (Mokov) lež = jestli. nama!" „Može.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme.). a Rožn. ni zaporka na Nov. Kožn.) Radši bych umela." = Lála. móže) pisvduje Može už = ano." (Bezová — (val. le (val. lebo upadneš!" to poza- „Ja može. — : schváln.) = 1. o neurité budoucnosti. Volala na nestojte." Može pes padesát nas pominat (snad). (las.) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu. — Ten nájzady. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. nestojte (val. — e. Le zme poobdvali.)— jen (na Lhotkách uh. vydržíš! Daj pokoj. Karlov. eše njaký as potrvá.) = zdali — : „Ni. nás. bych sa vydala. zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti.zd.) = p.nliž ne: Ptat sa. jímž dti kotúlaní (kutálení) (val. — nekerúc kerúci (v. z nápon ide „Na Janek. leda syneka na vojnu dostala. = nejprv." je „Necho (možná tam. Hrozenkov. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte. t. = slov. 2. nýbrž: uh.) = tuším : nedávný to (dol. budiž. Klob. nýbrž: Hospodá ví. vekdd: Sná tu budeš ví." „To néni možná. (Karl. se. nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy). vyženu! = nebo. lebo lebo a (val. šukali. no no na koho se volá nolc n. „Po s — možp. — ho ! kromn. tém Nmal do jedenasti tam byli. zvuk. spojka uvozující vty asové (až. lesci (uh. — lešti (slov. sice las. leda 1.) odpov: „Jak je ti?" ndpoky.). zainá každou náprem (uh. hleno no može.'ínov. asi). lež Kel) = než.). ale. na Jicku a laš. Miz dobrá.) = výraz podivu. Sama královna písaníko psala. — — leb le (val. „Pjdeš do školy?" „Ni." — niho (Karl. nebo: dv galánky nibo ženy. — kotuluhí. úmysln: (val. — — neddvnej hajný.). 174 — (Zl. lecihde val. — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano. Vsetín.) = nebo. le já ne. Já sem nekiát. ejhle. Le budu vai.) a laš. tento a tuten kiali. uvozuje vty úelné: Súkali sa tam. jak bude. leši (Karl. okrom laš.: — menuje? kerak (koupiti). lebo leb štyry roky. do neká? (— njaký as). — . už pišli (= než). nehodaj (uh. on tam pjde.) =. — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk). ani sa nenadáte. Na najprem uh. !" — = no. lalac — lalac (uh.). = než. msta. krema.) — nkdy. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy. Di. . le.). v Ro. (val. Vil može leda stará baba jezdi. tímto sak.) 1= nikdy. leb puste leb zabijte.) ^ nedávno. leda Verunku dostali {=z aby). Nejel do lež do hor. lesi (Kel).).) =z (laš. „Francku „No!" Ale no dy. ledakde.

) ovak ovak e chrašim. až posadsel (^ posud) sA. = pozdji. (v.) : Ovak co na tym .) stabý. pisvduje: Pid^e! _Sak. pežalostn zaplakala. . kel !) z tamodse. jak posedajú. ja stejn k nmu sotva sem se pohta .)." že silnicú „Oto z blizka. z« 1= toléj jenom néni blata.) posžír (val. — rovn (slov. Lhotky ! uh.): každým rázem rovnako (laš.) pecek. — oto (laš. pozdu ond(.Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. prvéky (podl.v). semkaj = sem.) honem: Po rue! : som tam prišot. pro o toléj. sem tam šak nebýt. neskoro.). zrazu odrazu (na jednou). dosel. (=: ostatn) — = sic Budž icho. si nedávno astá tím slovcem zaíná e. (val. koliv. pozd onde klásek. — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1. laš. proto lidé sú na poli (srovn.).. potemy (sev. snot (Frýdek) = snad. b) = nkdy porad (uh. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje. kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc. po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala. — ondaj kdo (Jicko). 3. val. zpedy (laš. sno. sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských. — potem^ potemá (klob. skoej.)." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. pedy^ pidky. poznov = znovu. skorši). hndz som uvidzeí (uh. potomai (uh. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy).) == pece. „vlastn. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl.) = a) — rovno (uh. ovdy = kdy Pilno kdy tedy.) = hned: Porad puójdu. posel. podruhé to). (srovn.) Jarmak bude prv. a uh. Jicko. prvek. (laš. ztamodsel. = — . poslíz (dol. to laš.). Stejn tam chouí.) =^ Ráz (kolikrát). — -e onehdy. Dy on je prám opatrný. ru (-^ tak jak tak).) — hle ! (voilá). komp. ke.) =^ jednako Mosím mt ano. a) =-= ovd. když nemže Oto tu že.) = pro.) =^ potom. proto spojka souadná nebo (Zl. tedy opravdu. rovn služebnu chasu — rue (val. Ru se. op. To je prám dobrý lovk. prám: je velice ídký.): )ij 175 - . (pokaždé).." (N. (laš. em.quatní). : pisvduje b) jakmile.)./ (las. Ohy ohyž povzdech unaveného. potomák.) = prve.). „Odke st?" kvaky. naped.) ^= poád sagde (Rožn. zaraz. — leda že: Cesta je jednaká. t.).) -^ ('laš. dva rázy (dvakrát)..").).. — oz y na ozaj. — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad. hned na byt. preco (uh. peceky (eské práv není úpln adae. výraz podivu. (laš. stejn (laš. onegdaj (podl.. tu.) zz záporka ni. díve. neskoej. enom co od ludí uju. menouti: Oto. Na tom rolu mél 30 zl. — — • — — — — — : — prvka (val.) -^ leckde Sagde nám poby." 2.:: — (uh. a tak je (hned). potomá (porn.) (slov. jednou. — — dti na hrob naíkat. (val. druhý poheb. chodím.). ! — — novo (Jicko) = znovu. — „tot") nyny ! (uh. jak do toho vlézt? pecaj (val.oro = asné.

ternu Že (laš. te a. O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž). tamej. tak ddina jaala.) tu zde. — teprem (Ji. — p.) = tam. ztamodtel. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú. 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob". t. val. — trehar (uh.) = tehdy. slov). taky 3. Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad)." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. dit.). — — — — — : — — Ja to ternu vim. tudiž^z^ chvilku. odte. 2. tam v laštin slyšeti velmi asto za ei. tak mu od huby prší. ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí. jak chcete. Tí( (val. ttraj (Frýd. tak se mne teklo. tudiž tu bude. tamejky. emu). tam kde A. . vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn.a. ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov. teprú (Zl. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko. tamoj. : — — ! . odkud atd. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo. no ja sem ji tam njidat.) .) pi(Lhotky uh. tade taje ía. laš. tamok. tudyky (laš.! — Skoda že ste tak staiý. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož. Ji. dokad. — : — — svduje. odtel. . . — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov. až tu pídu.). .= také. t. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. semoj tamoj. ?(ta. Ej. Jí. tedovai (Lipov uh. Jak néni „Tebas". Dyž tak. uh.) = = vt asových tak (v.) = protože (srovn. tehdy. Zmokl sem. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. tam kde ke a kel (v." 2) tedy: Dyž nechcete.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí." fa. tamyk. Rožn. tamykoj (las." — tanu (val. Píb. t.) uvozuje híšnú. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu.). . z tady odsá. Ja tam nepravím. . z tamodtú. aspo) tu. tudy.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit. pedložkami píslovcí. potel. Zpíval. nic. že (uh. ztuodtel. tož tak. ale hladu sem se namuí." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije. tame^ tamo. co nevid: Pokaj chvilku. uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší. co tež nepravíte.) — tady.) =^ tebas. tož pjdu sám. tak^ ja vru tak (uh." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož. „sem k vám": Zaplatím vám.).) — = — .) = tudy.) do te. tameky. tamyky. (na Kyjovsku).) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. tu. v závtí — to tež bj'lo? (laš. vru. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata.). tuj jsou námstkové p. eZ jsou tedaj (laš. udtajte si. ne tak tob. knd (v. tázací a na oznaenou podivu. pokud. že lud. = teprv. — teprv též-=:\^ také (Karl. „dalati. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. pote dotel. zatel =r.

Daj mi pt hrušek. to ni. — vše (Rožn. laš. zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá.Máte eše co žat?" „Už zme (ell. „Chcete-li piva?" by trošku. už každý sa bží umyt. šél sem k nm. vsaje všáhd Rožn. (uh.— 177 — opatrný hospodá. val. že pome si . a vy jíte kýšku (= mysle. tym lepši. vilejky. že by v noci (= le snad). že jíte dáte). zdoty (= odty. nemá (~ nemá si nad ím búcha. Ze by to bylo odporné.) : tím). honem Enom vrn ho pines = všude. (laš. vtej (laš. (uh. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t. že dožali. laš. néni (=^není to odporné).) : námstkovy dosty odty. tym — tym (laš.) všedaléj."). Séí sem na rolí že prasatom na trávu.) (slov. (val. Kel. tolko. = (laš. vtedová. že (uh.. odtud).) vera.) : (laš. viléj. chytit ze štyry husi. — = pite ze té. ale pro jistotu). ve = vždy. kde ste to podli. uh. „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. : (laš.)= jenom že: Na Lhotky je hodinu. Ze's k nám nepišel! „Pamámo. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. — vteda.. „Ze víte co chlapci. vedla. že.) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. zl. : tam. táži se proto. . že.) == — vil = nyní. „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím). vilej. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. Veraj verajky (laš. vilkaj (slov. Šli zme že k vám. (v. vilék. val.) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu. vsaj. — zakým — za — zasej = zasejky. za to že voda to za tolko. má-li). — óím-tím: Tym širši. poty. Mám za ním peníze. tož je po grunt tudiž. (podl. viléky. Ze by ma ruky zbytek bolely. s) asi : s (uh. ven (kam?): venkaj — všade (Ji. = dotud.).") žatým (val. Zavdy tam bývám. to Tady može byt kdysi rovina. vtedaj. že je to do kopca (srovn. 12 . val.)." Nebude pršet. že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám." upeem si jich. že: Já sem sa brát že na maso. zaseky dokud. než nkdy. kde potud. — vrtko (Frýd. nemá se ím bezpeiti).}. vile.) (Karl.) zase.).) = honem. Ze by si ihét nad ím búcha. za vymílá. podlá však venkaj venku). zatím z tamodty. dešto = dejžto). že (slov. — =: hned. Jane. že já mosím ít do práce (e pímá!). že ho budu maso a upomínat. „o tolej. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí.). vtedy vše horší (= ím — = tehdy. chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to. laš.) = sotva. Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li). — odtud (od té doby).) z (ze.).). Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž. Ze's mi to neekí! (= pro).

ual. je z Kvítkovic v Tumaov. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo). Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. je ti?" (t. že by mosél pohledat. O akkusativ.! — IX. chlapi z voza pozvyskakovali. podmývaío behy. V masopusty rozpustilo (roztálo). Kivilo ním. Tak dva zbíralo. 178 — o pádech prostých. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. m m Nemluvil nic. Cíovk dobrý. = nemohu si vzpomenouti). tak to jelo po vod. Neuritý podmt (nm.. Nkdy dýšu. Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. pijde do Bežnice. Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. enem ním ! pralo. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). Daja sa v právo. vyhodilo ho ven. a n m Lid: šípe mne v oi. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). nedostane nic (t. za hodinu je v Hotomúci. zebou mi ruce c) šenjší. O nominative. Jak vidžim lidi. na Kudlov. . . Rozáro. jedn. spisovatelé: štípou oi. . táhl. Složilo ho (tžce onemocnl). Po ní nepozná. O vokativ. Do toho obísla by uvázal snop. a nkdy nedá. ani by neeki Jak by namazal. že je dívka. Ani by neuvil. V peci stelilo. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. koupiti). že by ním nepohnul. dsných. a sed doma. — se vokativem : Jane. velmi jsou astý. Házalo s tým lžkem. j. Jozefe. Tam dostane všecko. div peci nerozhodilo. už pozvihuje. Potíúkto. Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. Smýkalo ním po cest. daja sa v levo. ozíbe mne v ruce a p. už mušim do (roznemohl póla. všecko zbilo. když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). Seda na železnicu. Položilo jsem se). 1. Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. robku chudru zabito. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . Byla velikúcná voda. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. stromy poválalo.

mladé ptáky pipodobují se (ptáky). na sv. poá mne cosi hlava bolí. pršato ty veliké krop. Muž jí toliké tisíce odemél. c) pkné holuby. Kdož t ví. = íovicu. Cosi sa mi poá zíve. na mn. jak d) válci. Vracov. noc z noci de na de (— každý den).). Bývajú krajní od mlýna. životných substantiv rodu mužs. Pršelo žáby. — (emu : m ! ! — dm . vše horší (= ím tím. vrané kon. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh. Rožn. Pršalo. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. Cejkovicích. t. kostel. a) Genitiv jedn. o dvojím složení). 12* . Se mi snilo nepkný syn (== sen). de vedla da. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. pomoravském. na sv. drobné raky. Jan. ani tetinu. nijak tom cosi nemožu porozumt.honem) di skoky ale skok. nkdo nco hledá). je styd (laš. dnes sa cosi nechce rozednit. štyrech bratr. Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. «)Mám dvúch. Podívaj sa ho. Lulek kame o kame tluený. tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. -mreka. b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). „vim ptáky" (= o ptaích. Hlete si co spš pomáhat (= ím dív. Ondej. cosi sa na mne hnvá. b) Za akkusativ mn. Jozef. Mám tam známých. Pavlovicích. /S) Sel mezi žená. jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. Mlýn dvoje složení (val. tech. až je kus na de. chlapi jak buci. Vykuovali zlatolía. dže v dže. Sali jasena. Di skok ( . na p. tím lip).). vyvrátil bucka z koena. vás) pilno! penize (= stejné ceny). se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci. Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. mladých). Ze by riia ruky zbytek bolely. O g e n11 iv. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci. 4.). „Vy jim pravité „synci" (chlapci). Boeticích.). Spíja. 179 — na sv. Vbec (když se íká: Kdo vás ví.— za obecný nyní genitiv: sv. jako v písních: Vím já luinu. Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk. všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. kde ste to dali? už ide. jak dubi. týden s týda. zahrádeku. Ty husí su jedné Bylo t (ho. Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. je cosi blíž (= o nco). Sepan. vím já jednu hospodu z kamea bramoru. De ze da. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. to ni. Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?).

Genitiv celkový závislý na slovesech da. podrža. darebáka (= veliký lump). leda že genitiv srovnávací. : Cí je to? To je tatíkovo.'is zdraví. (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p. opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. germanismy!) V „pan. Oves je tžký. e) Ukrad Ma tam známých. 180 — bratrch. mnoho rodiny). . . a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. f) Zavotajte tých chlap. Nic mi néni tak divného. su pamtlivéj hlavy. Mla videi co zviha jí co (o slabé).: — Zavotal mtatc. . Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev. Pomož mi f) tolio žita cúdit. dáj. Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. Podrž mi mcha. dochtoruv. 3) Tech malých uit. Haj svého Ptal v. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí). Mikšu. Néni vc? (o slabochu domýšlivém). jako . Zaponiéí toho závidím. i tu se vytratil. Stílau houbu. Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. obísel. c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. poža.. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue." náeí „stryk" lašském a p. zahraj do hajducha (z koledy). Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. Posila svojich synkv do školy. Podaj mi toho žbána. Kde je a vc písku jak eho. Genitiv celkový a kolikostný: (laš. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném. Dyby byí práce). Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. Dajte No nám tož. ale dyž ho bylo mnoho sa dojí. jako v nové eštin vbec. Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého. Kdo je toho ty peníze budu. silné voly. mamnky. snoi)a je co zvihat. Požajte mi grojcara (uh. strach. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou. Dybys býl co dobrého. Požajte mi videi. e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. To je kus lumpu. I\-a se iirMiiiiiy.^ : volá vody. To je pro naších chuapc. Pojiros si u fajky. nocleha. ale šípanéj. Synek Sak mu (uh. pomoct" Dy téj n daj hubiky. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. Tu a (o je sem teho slabém a hubeném). Na tých voják došeu dvoch volv. našeho Francka. ei da néni konca kraja. ale je Zdála sa (uh.). Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. Súsed zlihly takových vcí. Až po Maar. Kúríme (topíme) dva rázy srnyi. Kubo motyky. s(Mn jp s'^ si nocleha.). daj obucha. Ja toho sem zvykly. Zaporhél vzít provázka. jméno pes. Tikrá da n (pole) co je ího. nedlal bys toho. navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami.

je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú.). — dje takto: letos. Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. Já ti povím. i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni. Až mne nestane (nebude). ani chvilky.. Kde by sa. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj. Tak. dyby ne déša . hranické právo (na odvod). = našo : . A stn Yte Ne ! (val.. My ím máme štyry mená (uh. Už je nás. že sem sa ho zdrapíl (val. nesklamal). k) Datování Genitivii se roku.Néni a za tolik. jako téj rosenky na zelenej tráv. chlapeci. Bratr sa všeckého zpíká. zapel se Boha. Ani rázu nzaprchlo. Hen. Jueny tu nni. . Bh opatruj oha. . . Neml eše jak umel. zbyl). štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe. eho je rác? (atout). eše je nás za tolik (= sme s to). eho je rác! (= za je toho loket). že vtách záporných: Néni tam žádného doma.). Dti mi nauené žebrat néjsú. kde by sa nás bralo. Ellipticky: Ne divu. Letos ani kláska neporstlo. No pjdete-li mi na svabu. astý jest jmenovit dativ pisvojovací. Daj si pozor.. ne matky. Chalupky mi nechal samé. loni. ethický a p. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal. Zeny odbh. „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. Necht tam toho snopa. Neostalo kolka ve stavenu. O dative. kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val. Pryv gruntuv nedali tryha.. Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). Sip (zelen). Teho stromu tam už nestojí. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). byl bych . Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). Matka odemela dtí.. teho teba! (val. . Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn).— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. tak. už je nás na mále. Bez iabáku nemožu byt ani minuty. zem mi odebral. Zapel se Rodie mne odumeli malého. tetího roku.. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. Dyž donde letního asu (= bude léto). dyž nás dycky voá ped viry. Bylo dvoch sester (val. Nevidla's malých. tom dvati matka (= teho dvat). chlapeci. Dyby nás bylo s to. Kmucháka tam eše nebylo. prospchový. — akk.). teprú uvidí. Nechal tam eena.

Cem je to? (zrna). skuten (laš. Nevím tom drahý (= nevím co s tím. Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. Ona kýšky nechce. G. Strom býl prostedkem práchnivý. Sú rádi hosom. Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý. II. Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. honem íval. být volom na vodu (ne „pro" !). že už im je konec. Na ktu dali chlapcovi Jozef. spodem. v tom dobe!). — Jak je vám?. Hríka. p:) „Su chromý.). a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem. mu Francek.zkušena toho). Néni tom konca kraja. nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t. Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. první de). j. jak tomu pomoci).). hama (Zl. je všecko povídajú.). Já vám všeckému dopomožu. Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi. Já sama všeckem nestaím. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud. Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí.) Všecko mentem (Zl. Su tichem. Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek). Viléjškem rstajú májvky ( . Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. vrchem. zpsobový (adverbialný) hupitem. Nevím tom rady.„o tomto ase"). Kieli. Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ .).). svabu mládenec a družka (val. Zlakomíl sa penzom. . — slov. budu vám rádi. Zbhál pole kížem mitvem (dol. Sta to? Kom kravám na trávu. hnpitkem (laš. mamnee. spodkem je voda. Jí oblém hltav (val). Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze. vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. a já su ráda téj. Voda tee cicúrem. chodi trckem. na peníze). laciném zboží [— koupil. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). Zhlédl sa.— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). nám bielému" (Koll. penz. Nemáme smrti druhému vyhledat.). že bylo lociné. nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho). Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. 1. dochlapcovi chodito mu padesát let. Já mu vinna nejsem. Tomu jsem pesvdená (=.). udeiv se a. O inst r umentale. tam dlajú (val. Chytit sa nám na vz. kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). Poádem dozírá (pom." „A co máte noze?" Nemá nic oám. Inším sa to nehodí.). ale bylo špatné). Noze mu nic néni.). pomalu). masu. 5. Tichukem bu (laš. Harcem pro nepotrhá. Bylo 2. Jaká tom správa? (== jak to spraviti?).). Bylo mu na tinástý rok. jak jsi jej poranil?). penzom (v. Zatopit zeiiiákom.

spíná! sa pánem sich baumen. To je místem. Nechúcky. bžaky. erveným. val. Hupkem hupky. Socha na kuši stojí proste kostele. kií kikmem. 7. tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui.).). cvatý ^~ cvalem (uh. v trnky trhání. ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j. štvernožky. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší.).). bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). zbytkem — pšky (Karlovice). sedaky.). ležaky.) družku ( družkou. Jel sem tam páru komi.). se semem. ale inú matku (uh. V kapce mléce si to uvaí.). Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák.). v sena dlání to bylo. Jezdí párem koma. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš. Kráva krvú dojila. stal pánkem do vrchu (laš.). drým. po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val. zbytky Ta mi plat dava.. Toho poteba k rybám chytání. boskem Peletla sem stelenu ranú. pdu. Po panu nebožíku dkanu . Svercovat tabákem (las. Havaky n. Vykikovali ho zlodjem. Chodila k nám malú cérkú (n. Je zbytity rozpustný (laš. nevdomky úkradkem. pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. nevidomky.). Voda šla zarovno cestu. semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). zarovno prahem. raná pálí palmem. Kobzole laš. S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé). ryelo rymem na hru. V severní II. zpátkem zpátky. bhúcky. bosky. Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. užívá se bez pedložky: Vyzovicích. Byla zlým píkladem. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. Styrma párama volma. ei spisovné. léje lejmem (prší velice). Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). Oddloval ženu drvama. bílým. a boskem smy (= bosi. stojaky. V ze- máky ohraní.). Vlachovicích. bží bhem. (dol. d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý. Budeš-li tak hospodait.). Byli sme v polovici cest.). Dyž nese mermomocí. šípe šipmem. SiM mocú volom. bytem tam byt (stále).). Ležel na hrachovin. dom (val." Séí sem hotú hlavu (slov. za družku) pytala (laš. nevdúcky. hvízdajúcky. kolenaky i kolensky (uh.pádu jména ídícího. valmem se valí. Na seku ezání. o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. Dti jedným otcom.

c) V náeí val. do Pavlika.. od smrti felara. do trojnice. do kosti. Ped koncem masopustem. Stešn sú od zástavy zácpy (val.. do nas. Máš boty Néni od blata zamazaný). Dozrál ho do duše (Zl. za mén než Co berete od papuí? (t. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh. šaty do práce.). drva. boty do blata. k: id do kovala. hlístník od žalúdka. Do oprané. do ševca. Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám. 1. bolavých). znamená tolik co .). od ušití). Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor. pi jménech má pedložka k s dat. od zub. f) Kabát je od vápna. mn. X.). : hez adverbialn bezmal. do Klinkovskych. 2. do vle boží hojn). Vynadal mu do kmín. a pom. na Frýdecku vedle „do mn. do nas ku V nkterých formulích výhradn. do koze." Di do stvora (pom. do štvernice (pom. Do skoku se na mne do rozpuku. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš. b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti. Kepík od kašlu. e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. Umela od nohy (t. v práci. chodí dlat j. do sušeda. Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha. t. je je od žalúdka (t. do kosti a ---^- p. šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). .).). od pokrovu 60 je od blata. e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já.). Zmokli zme do niti. laš. 184 — Byli s Být o krce suchém chleb. koše. nemocného).).).). do stryka. do pana velebného. Pozn. jinde „ve dvojnicu"). Hnvá honem (laš. dlá drva. od Urhél pomáhat od oí (t. déša.). Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. K kr. bezmatem s = bez mála (las. Chodí do dréc. dv do prádla. b) (laš. mne. do a) V laštin genitivem jmen osobních =.). Prášek od kašlu. do kupca. kapky od kolery. Mláta do dvojnice.). sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen. Do cuku = honem (Zl.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl.). Na Brušpersku íká se: do ezníka. Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš. c) Kdež ten d) roky starší. Vynadat jí do arodenic. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr. Do hupku honem (laš. 3.). ale jako v eštin. Tak íká a) se též: je v drvoch. Máte kabát od stny.— smrti umét. Dlali jak do zakladky = o základku (laš. je v košoch. pohbe). O pádech pedložkových. j. bolavé). atd. Mám dos práce zme pi trnkách vaení. zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. Píjá sa to od zimnice. (laš. (o (t. Spírá sa do duše. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. nedostane (ne: za zlatku). tým pepem tluením.

). stlúšá ruky.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem.) — konec. Kovárna pro kiváky. Má z toho. nemlo to z místa co obléct. = bez (uh. z toho Pámb pochválen. na konci stlúšá. Bjli z teho rádi. Je od ei. zdéle. zhloubí a p. pomimo železnice. dostávají bu desátou mici. Má pro dvanáct mic epy (slov. Od jídla a pití nebylo núze. ze všeho rozum. Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. se losku máme sa dobe. zhlúBá.) téj pojí rose. pi sv. naproti s genitivem. Z prvotku -.). vzdálena). Uhi sú pi Turkoch. zvýšá. V tchto vtách v. To je od póly z darmá. Šli naproti : mimo. Mlátíja z míry. (uh. (zl. 7.) = šak ony trefa skrz. d) zvýše stlu. Jedna pres druhej krom (val.) v náeí valašském bývá tam. Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati. Vyšlapuje si z pyšná. nimo s (val. šíré. zvýšú. teba. Bylo to nahé. Díl pro dv mice. Chodíja tam z poádky. pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. To je pro sl. Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran). — 8. od huby ený. po dvanásti micách). Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. laš. ponimo (Javorník uh. pi (= v naší krajin. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto). Skrz teho tam nešel (= sv. z platu (t. šírá. Oral úhor pro pohanku. Sél mimo našeho póla. mají tyto tvary: a) zdélá. obdváme. slovíka jedneho pozbyla sem milého.). šíú (pom. 9. Chvála Bohu z takého asu. nebo denní mzdu). i naproti s dat. uh. ob. 4. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne. pohybování pútníkom. po: Maj pro štyry mice zem. 6. stlúšú. Kúpíl to z náhody. celou šíkou zhruba pole). Koš pro zemáky. . z Hospodá ho z toho karát. pro. -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší.) b) nidz Pome. pre (uh. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). šía. 10.) šírá (t. Protivá prvjsku.šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. pomimo (pom. protivá dativem: Bývajú naproti kostela.). Jak c) voda lovka b) zvýša. stlúšá. zhlúbe s proti. Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. z hrdá.).— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. se na Karlovsku.še. zdéla. b) Pi (= okolo Václava). Koná našeho póla (val. zdélú.) 5.z poátku (laš. nemocný od jater. kde se jinde užívá pedložek na. zdélí. zvýšá. s skrzevá : (slov. Nepuojdem pres pres nás. k veeru (val. laš. Jezdili séc z roboty.

Zito je na stárnu malé. na hiby (= nasbírat jahod.velmi vím Boha (vyvil to). pták). na motyku. soli pepe). Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. na ptáky {= nachytat rak. ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. a = ít do zámku. na tráv. na opícu. na hebíky (srovn. na pep. Suchý na padr'.). Tak íká se vždy íf. céra na na vzdory. farní. poslat na maso. b) úel innosti. koupit hebík. val. odmenou : : iní v náeích mor. do fary = do budovy zámecké.) g) vztah matku. Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. na mol. na jahodách^ na hiboch. liakomý na goralku (chtivý koalky). na ryby. " hlavy klada. tak Laši íkají též = išc na skotu. Vbec: šel-li kdo co sbírat. mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. Zl. Kusok maty. na tín. na pivo. na maso a p. opilý na cucky. na raky. ryb. 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek. na sl. na roždí šét na hebíky. na honem. na hebíky. Cít. Kúpíl to na Syn je podobný na otca. na okošinu kosmo (laš. všecku). než na muzice nohy vystá. Na škole máju nemocnu dzevuchu. mouky. týž rozdíl íf. na zadek. na ped (laš. je na rohlíky je na vod. na fáru z= na úad zámecký. hib). moc nezachová.. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. na pedek nazpátek. trhat a p. „Stydžim se na oi" pravila žena. zakrý vajíc si tvá. Na výbor dobrý chlap (val. j. — e — : — — : ! : uhel. t. Podobn s lok Na fae zabijali. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. na maso. : = rychle). ale na klas hrub dohré. Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. farní. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. malin. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. Na mocnu moc to vypít. na cukr. spálený na popel. Pišla pro mne na hiby (t. na hruškách a p.i d) prostedek a nástroj na brýle. netancovati (val.). To je na hlavu ( dos. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). je na /o. Ide mu to na odpor (protiví se). abych s ní šla Podobn být sem na niti." šel nco kupovat.). na drobné." pakli „šel n. na hrzu (= velmi mnoho). na a p. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. Dlá to na tož (= na . Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. -. let na pedbížky o závod (val). ! = Obilé zraje na dobrý). e) osobu. Radši sa može doma vyspa. Pjdu na zpov. útky (val. na jahody. na písek. zemáky. na zerhákoch an kradl proti hrušky. f) zpsob Koé úet). e) píinu: Onemocnt na hlavénku. Necho ! lidom na hanbu.). byía sem doni na jabka. Zito je zraté na kluky. se a pro pi slovesech poslat a : : — .: — 11. „je na o???. Ležát na smr. na maliny. schvál. co dtá na ruky.

O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší. že to nezhnilo. O stl nás bylo. že). v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder.).) a p.).). Pedložka v uruje as s akk. tak. On je u ní na mukách (=. Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš. Na veerku = kveeru (ZI. Zatrúsít sem v sen. o ti zdechy (eufem. Koze o své. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. 13. nebo dlouhý). Kdosi tu stojí na voloch .). že nemosíme kopovat (= tak. Holá bati. Kdo ví. je — Adverbialn skoky ! — žala). pravd. Šli tam každý o své. Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom.). v žita (když se žita v kopaky. umi vyklada. ale o dti. Pracuje o dušu. v pú. založím a. ovce o své (zvlášt).) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv). nechal bych ho. v sena (když se sena dlala). Vil. „Jednu trávu si vymíním z luky. „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá.. Kdo sa cítí v penzoch. Nezapaluj sa o to. o toléj.s vozem. Jéí na kooch. jsou zapraženi o a) s voli. na laš. (val. Daleko smy chodili. Dlá na : voloch ^ voly (podl. aj o dv. j. v trnky (když se švestky a) s I pekla). Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl).) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). dlník. v laš. O toléj. Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p. v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val.). v nmž byli zapraženi koni. Maria. bu mi na svatéj pomoci. ve svabu. O mne néni. „na ty bohy" na štstí. nech dá vc v nemoci. = — v nmž 12. Mli zme krávu nemocná. Enom p.). na psi duši! :=: na mou pravdu (laš.). v nové vína. na voloch =^ na voze. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom.mueníkem). Pane Ježiši Kriste. došel Pan nehledl. o ti mile. o všecko pry." „Udlajme to radši na penzoch Na me it. Dyž je na dobré chuti. na val. Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš. pt masu (val. Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude). akkusativem: Di v erty ( mezi. v zim.). b) s lokálem Hledai na to. v oraky. jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh. = na). voli. v ooch sa to ztratilo (val. Dlá o mlýnku živi byli. Josef). S lokálem Sluneko bylo na západ.). dyž odjížali ( = zapadalo). B. Dyby nebylo o mamnku. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í. t. v penzoch (drahý).). Ml — : trhaly). Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). = o Ježíš. — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl. vyrovnejme se penzi). . o své strav. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. esli je tam o své hodin (^ v as). esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice. krátkém dni v tu dobu. Jeli ti o peníze. Na ósméj hodin zme klekli (val.

14.— Já su vil siabý v penzoch. Prodavaju po grajcaru baj po dva. . Chél po mne {= mn) žebrot. ide na hadry. Letos — je se dostatek *) = dos loského. Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy. výsevku). Sihéje sa pod kožú. b) (laš. c) tož ich vemu.sa máš?" nadarmo (val. b) S instrumentalem Sedí pod kamny. sa. mouky). Trháme ty dobroti (po dobrém). Néni mne za (laš. — po svém. Chodí po valašsky (o kroji). s — vk s (nebude už dlouho . pedérem = pede vírem (Karlovice). : idt?" „Z obdem. adverbialn nom. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru). po troše". aby je na jistém miste sebral všecky. 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). srovn. : nad: To — : 16. z mice žita. caroch. Vypožávat po mne pt rýnských. tylo. Už mne néni žíti).). 17. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). „Jak . 2 hrubú prácu. 15. chleba. ped vérajšky Po (Zl. s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. Ten snop je za štyry tžký. Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). pro hadry. na jednom místé nakoupil. b) Distributivní po v náeí val. ze snídaním = nesu obd Býl 19. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). po pojutru zz po zejtku (laš. Pod chvílu k nám chodí.). pod pecú. Všecko by (po troše). d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. nabral. za a) Dostali akk. Uderýl ho za sa za sebe. Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. í- grejcary. Byli spolem ve zlosti. : „Kaj (t. Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica").). Di pc „Tanu. Téj Su vám za to (—ruím). Devo leží pod stnu. Máme sa Jutro. rži je za malú micu. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. po jutru. neužívá fráze po tech rži (t. „po tm"). po a) Po em oves? Po tech.). íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. Peníze vypuené pod deset rýnských (t. Rolí ma enom pod dv mice. ped adverbialn: ped loskem — ped losky. Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). Nech pijdu ze té.). jak kerý.). skupuje hadry po lidech. po štyrech. pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda. ze štyré. úrok). Su-li po tych štyricet. instr.. =r3 18. pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). Dostanete po ti Jde-li o celek. s Piijdu za vás (=: vdám za vás). Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). a las. táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t. Nikde lid mor. s kiváky s ve svt jakožto obchodník).

Už je za ním teskno. uživá se v náeí (na a uh. pomezi ty póla. sa nebojím. zponad. Bželi popod kopce. to za páni? Za vidná = „pokel si (las. jedn. popod. „co za" jest jako jedním slovem. máme mnoho. (= „nenechám na sob podezení. Pomezi nohy mu vbhl. zeza. ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. ponad. popod ruku. vedlevá. kterého žádá druhá pedložka. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. Podle Set tam dla teho. hnvá sa. Nepravé pedložky.). zlobí sa za to. za kokama. a) lidí. abych a mohét chova za svt (vychloubá pt. Hanbí sa. udlal c) kole sem to dla teho téj proto). Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val.). jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. podle.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty. a nominativem mn. podlivá. níže. Vykládal kole teho knza. 189 — (val.). Had vylézt zpopod zem. Níže pti rýnských byl jemen. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. b) s genitivem je : Za starého pudmistra. vidno". za husaraa (na pole). ponade. zpopod. Zmizel mu zped oí svt. zpoped otázku odkud?). syneku. papuí. Cérky sú za ú. A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl. vedle (dol. krema (val. (dol. Vyšel zpomezi strom. pakli je následuje ten pád. dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima.). povedle (kam? kde?).") Jezdí za Za to pacholka. pomezi. podlá (uh. za — Má rozumu pt si htúpých. za papuama atd.). d) výše. nebo iron. Vychodí sluneko zpoza les. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen). laš.). za dne : za starého pana rechtora. pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre. Das mi to. za kravama.. zpomezi. Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. povýšéj.— toléj.). Složené pedložky. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod. Je-li — ástí složeniny pedložka po. zpoza. Nemám za toléj. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. : o : Byla akorát kole stodoly e. se). nepkná. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). nepkném) b) d'a (laš. Ponad tu hrušku. podlé. My sa jím za to smjeme. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom. z Má rozumu za celý Dlá za dva. 29.). Nenaíkaj za Zme za penzama.). : složenin dvou i tí pedložek. že jsem zl. ponížéj výše Byva Kivky (nad. koek. vedli. Nieho nenechá za pokojem. póza. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). chlapci za ním (v manželství smíšeném). z. To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz. eho ? = pro. podlévá.). kroma. vedle. Kole tych hodin sem se naplakala. .

dn do hromady Zustáí (val. ped Janrky (Jicko).). (val. Písnotice só za Židlochovice. i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce. ped stoíáovo. nad doly. ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových. Celice só za je hradisko.— AdYerb zme dom (val. ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. ped (na Místeku. ped Dla za krosna (—za stavem). Luhy za Kavana**) (sev. jedn. ped Vránovo. ped Trkovci (Trka). Cesta nad chalúpky. Pavlovice sú za Boetice.). Pole za kopce.odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb. se Lesy po za ten vrch sú panské 2. les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku). ped Bélokovci — (Blonk). Nad Pavlovice boží muka. pod. Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. pod Sokolnice. . Za dolníma Velimovice (sic!).). mn. pod šíbenky. *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. ped Sastulíkovci (Sastulík). b) s instr. je Sak dojde na vás na všecky. iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. pod bezdkov. (Dorek). pod Násedlovice. pod jamy. za skalky. Frýdecku kovolem. ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). To je mezi Mrovice a mezi Nmice. ped Hájkovo. stedu. nad. Pedložky ped.). a) s instr.). se optují. pole mezi meze. Pole pod bránke. nad skalke. na pozady Naopravdu. Mli to za kamna. Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno. jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem. Bartoni (Barto). pod vinohrady. ped Kubovci (Kuba). Co po tom po všeckem. pod zahrady. tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . Klobucko). Opav. **) Kavaii jméno hospodáovo. Dlali sme pod hut. Klenovice. Nad Opatovice Pole nad lóke. Pedložky nás za híšné. vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. 1. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. : s akkusativem jedn. adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). ped Julínkovo. za. Pole za vlí doly.

ped Studenech a p.! — 191 — ped Opavských. stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova. Blatnika) ped našimi." ptají se . Telecko. sev. — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko.šebetat a chytí vely. který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec.). adj. stedn. co poá bude stúpa. (Kromížsko. užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí. Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. ped Uchytilovy. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko. ped Kug) s instr. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch. budu ju bit do chrbta. stáli zme ped Fojtíkova. jedn. vaším domem" vyjaduje Zl... X. bude . když jich není doma. Vrzalovy. Ostrožsko). ped — — a dále na Hané i na Val.ped Leblochovým. ped — : Tišnovsko). ped Kekové (= y). adj. ped tesaovy. mn. ped Veskuilovéma (Vyskoil). ped Folténovy. ped se Iviových i) (podl. f) s instr. ped Sebestovéma (Blansko. ped Nepustilove (— y). Kyjovsko). Zársko. Daicko. Perovsko ped naša. zpsobech a jmenných tvarech slovesných. O asich. Zábežsko a j. d) s akk. ped Nmcové. — Podivný jest tvar: ped Blochov. ped : Miklíkova. Prostjovsko. v ped Hrušková instr. Do Rožnova je dobré dv hodiny. — Sice takového tvaru . Hovorany). adjektiva pisvojovacího Zachová. ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza). Litovelsko. pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí. ped naším (našem) Konicko. Když se popisuje njaký dj. pí. Píborsko. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!). h) s genitivem mn. adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových. ped Pavlasovy. pisvojovacího zakonení uritého erovémá. Opavsko). Póze (Martin Póša). ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. „Co's chél? néni naších doma. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat". ped Vojtchovy. ped Koped Kožíkovým. Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. (Vyzovsko. Prostjovsko. ped vaša (!) (Vyzovsko. 1 . jak ju chytnu. takto: Pojem „ped naším. Klobucko).ped susedovym (Zlinsko. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. mn.

Chvat sa do kapce. a ít dóm obd vait. spáti" atd. budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych. jina nepovdí atd. Infinitiv : sednut b) a. Edem neme strachu. Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. Prásk ho za tylo (udeil). i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). ja nech toho. Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). ai do kostela byli vešli. it spát ( pome spát). Mosi. kúíl bych" a. žádným zpúsoliem). Kovdicionaly jedl bych. Pác ho po hlav. íiop apku z hlavy a ryp s o zem.nacpané dýmky). Hastrman žblnnk do vody. Volek sa otoit a géc ho (trknul). peca . pršelo). Leél po schodech a hrdne dol (spadl). Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. než: onch vazeb Mamnko. Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. Jednúc bylo sa stalo. Dti na p. Chlapec smek sebú =: hop dol. bží a na jednúc bdc do blata (spadl). Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. 3. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd). Roba džig ho betenem (bodla). abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. aby nechtl.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. Káp hrncem o ze (uhodil). to potrhalo. Tetiko. Vzal si jest ( jídlo) na pole. a všecko sa vám vydaí. dybyste nám Ja di. — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. hn byt ! šátek na poty. Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). No néni z toho nic. neidete si na ty jabka ( pošlete si). Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. „Což ten 4. : židli). Rach sebú na led (spadl). jest (-= pití. Pich. vta pipouštcí osvítit. rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. zhasla). ho šidlem. jedl! já „chce mi se jisti. p. Ve já í! (= abych šla!).. Na vesno sem to býí kúpí. aby aby na chvilku. : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. vytáhl kivák. Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig. Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. Ze hrc dol (zboila se). a bylo by p. dybyste nám požali tácek (= požajte). . Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). To si pomysle! (=-= to si pomysleme). Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. Lampa prskla a blk (zblkla. Peníze hrk do zem (zapadly). má penz!" „Aby ml. úmysl. Tá lup to ze štola (vzala). Ve já nestát. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). Francku. enom kde ít. a už sa být poúl. Pu mi kúit (. a) V sobotu mosí slunko . neposíláte si. hn hn . pil bych. Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. Neuhodne. šmíg.

. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. „Byto cosi slyše." „Zamaza. Dala sa plaka (val. Saheu sem byt doma. Ten sa býl ale nadožírál." „Znáte-li ho?" „Zna.). já petu. Un vil ze švagrovu a z dma. býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí. Psa íatiny ale nú. Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las. Mli ste sa ponáhlit. Sloveso stihmí. IV. kdybych se byl nestepal). Dalo sa prša. Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. to neumyje. nezpívali. ale šmatta. to zamaže. Už je tma. str. infinitivu vztahového. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'. pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra. Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . Mikl. Stihlo dosel by možným (= zámožným). moh sem ambo {= kdybych byl vsadil).) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi. pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají). a uh. sfahniU (val. Sahl sem ho dopadnut. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. eše zpivaju.). Uhi umá naším kosíky nosit. enem zabi a zabi. byto by eše tmjší. zpiva. nebyuo by sa to stauo. uh. Rád bych pomoc." „Zpívali vera?" „Ni. Rády by : to dosta.). Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm. V náeí val. vt vt byli druhé šli. Kúi nepomyslel. ale nhrub." „Hledáte-li ho?" „No hledat. : Mli ste ít s nama. že prý už chodíte?" (po nemoci). zpiva." (Srovn.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom. znám. že by ten sa baoh býl tak tžký nés. 851. : a a býl bych mu dál. uriiá volaco podezelého najít. Za oves si íce utži 40 zl. pom. Ked dožnu. eštin jes nejed sem eše. Na svabu umá zvát v úteiý veer. nehledám ho. to si uihá vzít píšelku a pískajú. Dalo sa més (= . Nabral sa í do lesa. uh. eše nechodím. To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají). ale stihlo byt pod mranem. sa už po trošce ven vyšmatlu. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím. „Ach toto. ale umy.zaalo snžiti). a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích. . Ked margráfa (= Je minka) hledajú. Ráda by k ním pijí. 13 byli byste dostali. chodi.). s infinitivem lat." „A což už nzpivaju?" „O ja. stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval. Zeny rády uiiiá naíkat. mt .

j. Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není. Vazbou draz na pedmt. f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. Tatíek nemajú šat. Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou). asi jako v nynjší eštin dialektické. Má ceruško. stolu slúžit než' ho. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat.: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. Bylo by udlat nový trám. nám už brze plati. by se vykopaly). jmenovit. do kostela chodit. ale státi se to musí. tedy radji díve si to odbume). Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. Má obda co nést jiného už nic neunese). ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži.). úelný: Máte-li istý hrnec. Zito ludi V takých hábiskoch iron. obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících). U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. Pijde (las. Za rok nastane i do školy. Myslíte. 5. Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. zvonit klekání. To svtlo bylo by zhasit. toho). Dali žebráka na hru si ležat. e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj. kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. síúžit. je. když podmt vty všeobecný jest (nm. Vybha ven nic nevidla. — Na otázku „emu : (na) je atd. Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. to (= lopatka) atd. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. trhat. Daja pozor nic . bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto).). Sak to má kdo zest. Pijde topi uhlem. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn.). ale nco dobrého zes. Pišlo n béc potokem. Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa. „man"): Zamka može to tu byt. Dál chtapca ostaío vázat. Zanesl sem si boty zpravit. Bylo vám tam nechodit. mladá si milovat. (t. ani já.li ten i onen). Dybyste tak kýšky mli sa napit. Bylo by tam ít. Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn. Sét že do svta. Popada palicu bil hlava nehlava. nemel sem slámy ho pikryt. najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). Nekeré hlávky je co nést. nkterým rozdílem. hojnji než v ei spisovné i starší. ale je tak sú tžké vám co ustai. sa. Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). že chodíte pomaly. Ty ádky provisla vaza (iaš. sem seno v kopky.

na vašem míst. Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : . nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové. ! e 1:3* . ber z kraja nebabraja. . nedlal bych toho. dlaj neposti vaja. lovk zámohlý (val. zatkíé. Pechodníkem huda (val. jsa vámi. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný.. aniž hrub vdl.pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená. vSudt se íká ^a/coka 6. seda oni tam. ! psnika utrhlý. co jí) Spí nespa. zvlášt sloves II. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen). 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. Velikého placu tam nebude. I zdá mi se. Eše sem flinty nemel v hrsti.— sa neztratí. Bylo eklé {z=: eklo se). šátek zvihlý.. *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. Piestí inné. krk vytkly.. Vašku. jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. táhni nestoja. a utrha ich sú ervené. Zdálo sa. . Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. nepostávaj a díaj. lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje. odetklé. spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú. nehnvaja. bua ten král . picha tam (do vody) ruku. **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa. dvei zamklé. Píestí inné mívá význam byli! (v koled). Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen). je to už opovrhlé. — Záporný . plátno rozstihlé. bua vama. Bua pudmístrem hledl poádku v obci." znamená tolik co germanismus „na tvém." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. 772. msto bylo suknem obtáhlé. neekaja. že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. pás natrhlý. buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal. tancoval" íká se tomu.**) „Bua tebú. že neumí pt naítat. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala.) -= zámožný. j." „zdrav. nedomzaja.). nedožíraja. tiskla. je uklý. koza natáhlá." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam .. Posíúchaja ho ekl by. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé. ihél v pat trn zapchlý. ddina roztáhlá na hodinu. neekaj a po atd. že je horká. že se dj nekoná pravou mrou. Píja tam nebyío tam žádného. nechal bych ho. ve spojení s infinitivem. novjším lépe se líbí germanismus co. To je stechu. Hlea na n hn nedaja pozor.. nevybíraja (t. Bua chlapcem slýchávat sem. nezavazaj po a di. nepokúšaja.

lémec vyšívaný.. Umetý (laš. zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli). Dyby ne tvých htúpýcb eí. kdo nám pomáhal nco nositi. uh. nebýt by díál takového pekta. lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). mohl sem byt šasný. kdo se poád „gébí" (pláe). Býí toho zaslúžený. Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). anebo ten. Kon byty ustáté (unaveny.) Snih napadaný. hyio. želé zhívané atd.— zkazovali. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. pomodlený (=: už se po- ped spaním). vysíleny). jemuž nelze vyhovti). zdraví ekali. Už byli všeci pomítí. Už mám ty peníze najdené. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. Minutý týden. „Ptaným chlebem" na p. mléko vaené. napitý. Stromy byty odkvetené. Vsacko)^ . zdraví 196 — pochodil. ogébený. Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý. Je to opozdíte. požávali. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). kdo se poád „šíí" (smje). Už je slunko vyjdené z póza mrana. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí.). vyspaný. To je ne: zaplacená vc (vzácná). jáku (Zl. Už j e staté = už se stalo. (jež Je naježený. jehož zvykem. Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). utúíaný. lovk neokonaný (jehož nelze okonati. kdo se rád toulá. už by zme tu dávno byli. kniha vázaná. koblihy smažené. že ufukaný jest kdo poád fuká. ubeený. 7.. Dyby ne déša. kdo po nás a ekal. Je všecek promítý zimu. ošéený. Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. kdo celou cestou chleba se najedl. jinde' Obilí vyhynuté. lovk nelze spleti. zmoci). Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy). tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. Žito néni ani z vody oteené. Všeci zme byli uteení. kdo poád „beí" (pláe). Už byli všeci zejdení. bylo bývalo: Dyby ne tebe. jako : eku (pom. Jako vbec. práce neokonaná (které nelze okonati. (laš. živí se žebrák. Frázemi: „zdraví p. Peníze zastáté jsou za nkým). Kobzole zhnite ( (laš. jehož nelze zmoci). emeslem jest chleba ptáti. Už býí pijdený. kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. zhniíé). o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají.) -= umrlý. „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo.

tam bylo dlo! (oznauje podivení. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. Píklonky ve se. jako by ekl „ale lidiky" a p. laš. co bych peníze vydláváí. Vil je v hoferstvú. se mi zda. poruenstvi.— 197 — vte (= vru) a p. (= si) mysli. ei. chytli. Sem n . zvlášt v náeí valašském dvacet mic. aby teho nechali. No eku už abych šéí. to bylo tak. Ale povzte.). dycky. To už je tak. Nic nemá. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho. kde sa podet. Byla bych* panské (stevíce) obuta. Víš-i. na syn (= sen). úfám (z=: snad). byli byste sa chyba smíli. Ale riiél ženu víš-i. Udlaj pravila sem 8a's ošidil. sem. si. „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem. Reci synku. Rožn. vte. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. : ei ei (Karl. vte. že ma Rakusy. Ja sem pravil. Yte. Dybys nebyl poslechnul. O píklonkách. a se prv díát pánem. bych fa byl zhodíl. poživili a zme ho zas pustili. žnul. ale by nevím.). Dnes úfám bude prša.

Sak Totéž znamená balicha a báíoha. zababonky: „To val. laš. z hader. sprosták. : val. na níž se kují srpy a kosy. hurdati bái = pozorovati. baja dám) : bai =^ utráceti. laš. laš. val. doty zabaovál? sú enem také baligy. val. co tak Už to (na voze) balfas báím. Zl. Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. ikam v knížkách baim po pomati. ko- vadlinka. ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. bajku (vyklá(ne- slov. val. baliga liché = hlupák.Slovník abecední. baídova val. baba = zátka = 1. zoroval) slov. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). by teplo komí2. se kou se odlévá. bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. balcan ! (na p. tená na baja rozum) báa vc : 1. do níž porodní bába ma- hádanka). . val. nem neucházelo. pohlavkovati. To je bajka (smy- se haklík zapíná 3. = másti." slov. jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). Nbajaj bandúry =. las. val. B. slov. veliký zemák). Ona to zbajásala (spletla). jako balvany. val. babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. (pohádka = babka tice. baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. slov. pravit? to nni pravda. balda = balvan. Bajaj (povídej). babušistý .nepálené St. — nco hróa. kouiti z dýmky plnou hubou. : mkkém. balamutiti. šlenka). = pomluva baligání = . tušiti : — = znamenati. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. zbadal to (zpo- = vousy. laš. bajt ^= nše na záda. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2. Ji. val. plef). to je baja. bajka = pohádka laš. baívanié . zacpávají kamna.-=: balamutí =z blázní. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). las. moka leka balvani = hrnouti laš. cihly. val. slov. laš. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. : =: hrncovati. balúsy sem já to badái. Nvidim.

bílý si pobeím. val. bekat bakova sa == bez tam choditi. val. : laš. jako žlútko = nejasn vyslovovati. = rozpustilos. žloutek. beutka též pošva. val. barcova v em = probírati nco. barna^barnavé (bouné) mrano. 2. = navádti slov. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. 1. red. = bíliti val. [laš. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. val. Brod. veš. (" hloupý dobrák). = závistivý. chudobný 2. vl. Zl. bídný == 1. = koiky barvení k ~ barví. uh. se bezpust. = : stnu. bdákat =^ na bdu volati. bezoivý bezperactvi laš. laš. To bao takový baa máte. = beevný=z Bevy: beevnávoda. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne. bek :=: beení Zl. bža slze. (z = tlusté stevo ma[val. barusky jivové. povi- bžec = téci : Voda bži. bažit —' žebroniti. blabceš? . val. bafoh bátoš pletka. : Nabakál úelu sem laš. laš. bílá ovce laš. Oi : sem si vybeeía. val. laš. = bouchnouti do zad. barani : komu val. [laš. ška[Píbor. slov.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). daremnina.. = železný seká na belinka. bídní ludé. nepej ný. bibza = špata. : bezdynka bezedník šíka). bilic reptati. = pouzdro na péra. záblý : kabela myslivecká. val. birka=:^l. Uh. Samým bílým hledl. vzteklý lovk). val. val. barnavý barvy mraku bouného b. Temu val. a podl. laš. val. podpálený. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. zebelina. bakat ho na to. baa ( Jak 2. batla =^ bajka. nuzaím). bezúroitý=neoarovateIný. daka. : [laš. slov. = dýmka. uh. val. val. bidim (trápím. bílek. bryta = naíkati. sa je strýce). Zl. co vysvtloteho. val. = ženská. panchart (dtská = buchanec. plátna. bsný = divoký.. naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. val. laš. 2. bezpustný=rozpustilý. mu. blára továrna na bílení = = baina. bilija bažný beblat chtivý. bííko = bída. mu v em. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy. co ráda bere. podl. (pes. val. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. laš. Nabaraníí sa rýpati se. belineka = máky. bante = noní tulák. laš. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. beko va še krávy se bekuju dují. Kráva se data do beku. val. vati val. sem kupila za rýnský. ^ hloubka bezedná.

dm = blázinec. Brat na sebe (mohutnti tunti). brat =^ bratr. (v zim). bobrovat dol Zl. : = ubožátko. blížit = ubližovati 1. kikloun. : bláto. brakuvky bobóat =:r štabárat. tlachati. ninu. St. Zl. bosky. hoškem šourem božátko chodi. : lekati. blizata. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš. (zatopit). = val. 1. = druh: 1. otrubami. Voda blboce (mur- tím mastí). : hlas. bolko Zl. hrušky (Zl. Brakuje mi teho. . božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala. štivé val. nota. se dovo3. boíomtova hmotiti. blušet= málo hoeti. (val. blešti hledti. 2. se v prsa. vybrakované ovce. bakú. val. Na bok (= vyhni). uh. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt). val. Na vojnu beru (—je odvod). Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). Hrozn r. blazgaka blázny = de[laš. to nebudu.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. borák. že Enom blušeíy. = = borové haluzí. trojího braku Aus2. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. laš. val. blazganica = ídké poasí. bláavý = nosový : Na pravém. nkoho : boza. bojazlivý = = bázlivý. :=: horek Hosenschlitz. blazg. [laš. laš. horaek (oboj rode) ubožák. dliti bobák =:== bubák (val. boboši sa plašiti se = 1. Prase bere na slatlem. bíti Divn sa božiía. Už blizáci. blazgo. laš. bajna=ne vy cválaný lovk. Ji. val- de : sedí u kamen. diviti se.) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . mašíka (boty se slov. báat = chestiti: penzi. val. Nebere sa brat : . Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se. pehledávati: Pebobóát všecko (slov). = boží : Celý boboZl. laš. vesnický 2. laš. ! škared zvoniti* bok boku.). val. e. ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo.dvojata. doutnati to bluší. bant == zníti braní mi v uších. val. 1. laš. = žvástati. val- (= blkotat= polá) 2. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. brakovat vybírati: vlk = = 1. val. na levém Na bok í. mí. rozliného 2. Boha val. bozkat" boží je boží = líbati. val. la bláat Zl. na = šprýmy. z laš. val. bosek =i val.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). toulati se. brová! ze schod. boíácha možný). slov. Beru mne dímoty. etzem a p.) hlupák . blahova komu =blahoeiti. nebliž mu. rzno 3. [Místek. blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal). : lávati 2. Je dnes boží = spí). Kyjov. opilý.

Nebíkaj. laš. opuka kovitá zem. 2. 1. chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. val. ihá). laš. gen. — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. buchat sa = bíti se v prsa. nabrali brast = mu bravý laš. : z Boha lovk — dobrý. Ji. pové. val. chytila brdavy =: šuvirý. búch = blecha. jež zaíná kyseleti. brebetuša = veš. mléko. vela [laš. [uh. — probírati se ze sob budu" bryja laš. val. = brueti. Nemohl vyjet do beha. = = = fryžula n. špiniti brýzga slov. laš. : (=:jde). laš. laš. na stromech. stavti si 2. bryla = bila. bud na val. St. — Naša kotnka strnada. val. pišly krúpy. škody. Bžel dol behem. brkat b. spánku. : Nestavaj na budúc = na pl. bryzula val. z njaké nemoci. bil- buchá. brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. = tlachati. bryga žer: vzal na . brýžžu protiviti. vždy. plesnivti: Hlava ples- zdáni). jalové. n. 2. bila = = a." (spiny). lykovité). vstávati z postele: Už sa brchá. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. val. Zl. Beru slub (mají slubu (jsou se[laš. uh. Bere ídlu. Zebrál ídíu. Je tam do beha. val. bilka = bidlice. „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. : (nemá se). val. nho ple- budova nati si brygu. (v láhvi) je už edem bud. bezí. = mravení kopec. reptati. puse (= dovádjí. = tmavohndý. bidi bídký se = oškliviti. „erný drozd zobal brozd" (píse). — brchá = brýzga brúzga 2. laš. mluviti. = = spina. jed- Nabudovál šat. . almužnu zdavky). bravenírka bravské. = 1. Z jara = bezovka bezová voda. škorvánek už zpjévá. = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. bzeti: bravá brní. bil („nepehánj"). kivý (brdo). víno. val — náiá p. Na staros už val. sa v em = babrati. brbtat := reptati slov. laš. val. sa ty bídy na koho zberú všecky. brzglý: mastné (ne ohyzdný. sa s peci. seda. val. (dostává). ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. val. uh. Zl. šleda šlechta = skatý kámen. 2. . 1. ptáka brnf = 1. Bh .: ! — 201 — k k práci — binit po hub. se. bravové maso == ve- nivý. „Na dn „Má vená nebo erná. nabrzglé navrzglé las. uh. kdo v ei okolkuje.

lovaná a uh. ma- val. plný. Pec se teln (stále). co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. = ha- hromadu louzce. = kiváek (kudla). val. : campáry na c. cíbí na cibulová. Kozbulal chaobulií. ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. = cedidlo celec." . val. 202 — míchaná vými. dcko.. . =^ p. : dotknutý. hluboká zem. trnek a. ich bula. casnovali sa. Ten cifruje. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. cagala = ohnaš. burá vlna =. laš. lupu. cásnutý = sa do hospody. p. zpsob „cambál. slov. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí). celizna = mrt- valiti se) vina. vzdorovitý- tlouci. bzdurak = lovk bzumec mi dal val. laš. -= stapy. 2. . laš. laš. val. = bytnost -. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. bulavy val. byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. nadutý.— bujaf: roste). cahún = povalova. kam. esneková a cifra slov. si krokem bžeti: Dy se mnum. cifrovat atd. z la. trvalý: sta- na bydlo. val. sa tam byZl. = pevný. to cibaj (ci- laš. = rozlévati vodu. mr. tlustý. bukový htas bula = : tlustý. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. cupati. . kobzoli. m. cedilko celina. cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. camfatá koza srsti. z plátna. vysplý kluk. votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . bílá pro- = nic. cimprláek laš. Ty nohy. bydlo = plemeno laš. cabrat cafúr = žalá. cimbolek stapec. roztrhaný ~ taniti Kel. tych Mam enem páru nmožu buja. jíti : Cabráí cásnút =. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !).byt. val. Ji. stejné barvy. sa -— breeti . cambáí steše. sebú. c. pl. val. n. cahel. ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl. Zl. c. cifrovaly. océbený. — usadit bulaC = boiti nám vení b. ovce = dlouhé val. tlá. bývaní. laš. Zl. cahat = (hnáti n[Zl. zelená p. smýkati c. kým. ozdbka výšky vyšívaná. cébit slov. [pati. Zl. udeiti trknutý. slov.š. podl. podnapilý. mrtvá. cabrat sa = pomalu val. : Ncha svinu byt (as). Zl. val.

: cuchta = ucuchtaná ženská. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). laš. stromu. die = nepoádná ženská. = cuchta. chlapec jak cvalek = [laš. laš. rybizlové. agel. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. sa = tlaiti se Necpi : sa. val. To je taká crpulka (málo mléka dává). agani = se do hlavy vtloukati. [uh. val. cundula cúra. ácha val. (eubr) nosí. ošiditi. lézti. = slota. aši. = chrást se zelí. val. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. fin. cuda (istí). Cmeli máju ve med nách. crpeek kapka. . Cogaj sa už ! = cúlia=l. : Ten laš. rážeti ovoce beraniti. tepati. pomalu. — = dopušéní To sú njaké slov. laš. vinné (hrozny). zavalitý. val. (ministrant. Kráva sa cúdí otelení. val. uchat koho = ženská. oáchnú = achor tati. val. hltav táhni. ahat = = oklešek. Zl. amší = haraburdí. slov. laš. plísniti. agan -hl s ohnutým opradlem.. píkopu. kdo studn „cúdí" = stechýle. navlee je pes ob ucha. ucmúraný cúdit = ušmúraný. sa tam ampá. coga sa : = = istiti = vaditi : se. cmúra špinavec. rozcuchaná cuchaa kárati. cmurkat = mrkati. cvalek se džber na níž se silný. val. tem. cmerka = val. = : . hl.: 203 — cuda. = palaestra. crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). [Zl. abák aba. [laš. c. Schlampe. cákat slov. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. studni. = achra laš. cuda.). cudova niti. gálka (dlku) slov. = istí po fazole jísti. do val. ! kati vodou. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. = stí— aa. holí. laš. [val. u ciple domu a p. aka = kytka. kde slov. chumáek acky bezové. val. cuda: To vám dnes venku cvanka. kouleti: 2. ciplík = járeek na hrnku. cákati. vely voši- ampat sa. v akách. ampala. [val. nkomu = plís- srkati. rampouchy. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. laš. ucúraná : = cubrnik = tý. obilí. vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. vari. cinnka chová. nesmlo jíti: Picvankát sa. laš. combolce cpát = gombolce = šubry. val.

: . ída dívali s apt = depti. = = áži na koho íhati. ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. laš. bouda. bolavé místo lékem na. andra apa = apaa. kejhati. las. = inkoust. tak. [Op. = kašna. suché. (pomáhali ídit 1. apce se ta aptula. 204 — erta. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš.. laš. = dliti Poídít všecky = tírati . ka^^ šukat: kavka. val. se mi. avera = rozcuchaná šplíchati. val. vlny s laš. ava = velbloud. arba = márati. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. : širé vlasy. [laš. inovní zuby = tenové. Píbor. . : jedno- tlivc ke spolenému úelu. echerec tém hory lesem zhnila. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. arták nepíjemným. jiné. val. 2. moiti. malá = ekání. val. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. apta. = vydlávati. šindel na skláda do eena . laš. Zl. laš. n. r. vystídáme. irý iré pole — init kozu val. Peníze sú v erty. Cka Cosi se mu ká = slov. Di v erty ! andor. zpsob stechy (op daná hromada na p. Opavsko. echer kíb. íži hledti. empel = epel u nože. na in! potebuji toho. ovce usti- eský šajn etina borové. . že bude prše. laš. stíbra = ápat máchati. . ápar žený. val. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. val. = erný mrak. Sak sa poídíme vyidif sa se. aragova. ne- o strom. . eká ceká = áka. epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. co ješt jest navštvuje. sedti na apce (depe) = stídavá pásti). Tak ti = porostlé. do hráni) val. = in dobe : Je to in ti — potebí. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. istoje). = chvojí. =3 kr. op. chrást. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. tak dlouho=je = kus = epa = step. = cmáchati. val. na hoe užší. = prkenná Smr val. íha = sahati po em v ilý = svží. tlapa. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. nadje. vtve práce jedlové. Zl. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. roba. (srovn. araga. tam do groš. = = pastýem na ídu do lesa. neporušeném zpsobe: ité devo. šlakovéj chvíle. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). ke všem pišel. tapec. íta (ícu) ~ míniti ítáí sem .

Néni velice dajný (= armala nešika. udák. : pe- sem lio za lovka. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. babo! Abych val. ajk = ábel.). ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. Dát do zdra- . uh. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. val. ujný nos. se kdesi. Jak abluv. laš. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. poá chodí? mak tm). = máchati ve vod. = ák. slyšet smrad. = zima. ukyta. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. ukyce kat. uchnut'. uda = ída. Nikdy zlého (málo udlal. udiíé u. tob sea. uno = teskno Je uno. chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. laš. udi se. vlas. sa též: ^== diviti slov. vandra ::= varda vardy ve váchat. pkný. val. skut.: . kati. laš. ách. váchat val. laš. = chumá : pahorek. tulipán. = nesvný](odv). u u : má ujné spaní. = 1 . laš. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. 2. sem trochu ubek. doma na byla) slov. jí [val. 2. — ut Micko vi. Kyjov. ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). ptaí. slov. val. udný=divný: Tojeudnélpodl. dajný: skrblík). udit. máá. = dívati nepozorovan dírkou. špiatý. ert darebnina = špatná látka laš. kouiti. malý chlapec. mání zbírat ^= drobné Naval. uvný prsty. sto Dabli v kupuj toho. už uala! : (ticho utý upek = lupek. udovaf. slova nedál otcovi. urgatý. vaditi se: U súsed sa udujú. D. ubatý uet dept. tret Kde tak dlúho (ml). ucha = stí- = : chochol ujný. uba uchnut uchne. kro! penatý: kúra. Su jakýsi darebný = sndl a p. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. štít hory. mu = auval. argavý abotaf = štbetati. (htásno) tvrdo. udrný iperný 2. zvony. Osvtimany. dabel Laši íkají vždy m. je to darebnina. = citelný. Dnes je tam udrno ujno. Zl. zejmý. sova. poúva = slyšeti. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. laš. val. darebný : [chorý. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. pes. upryna sl. : val. uvné ubákem. val. = jaabý. sa. Jídlu moc nedá (málo sní). laš.

. = vy- = divoký tantum) lovk. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno). ddiny (pl. dlab díra ve deba = zmola. = vydlabaný žlábek nebo dev. = dlek. dle). píkrý laš. val. mi je. val. mdlý. dlachmat mláka. se). sa = dojíti pomalu. že ho hlava bolí. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. Dobýval sem to sahoval.. Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. ZI. že bude žíti na p. jí' dhií de do vánoc. laš. doabra dohýbat hýbát si. „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". nadjali.) 206 do kyt. falcovnica. ho škra. dobroditi se (zvi. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím. val. : dojíi Dojíila dojíf: laš. [kání). ješt týden. když nemocnému ukládá. laš. dereša ^= je v dereši útk. dnesa. druždi: koltun druždi po laš. erv) laš. dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý. (pl. = (srovn. = zlá cesta. bahnitá dlábiti. tak (= truhelnica). Brušp. (utekl. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. chromý). Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. roklina. slov. vyžrané •od = tomu doženu. „Matiko. posla na dávka dávno = dáka." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. co ne- má : dobe). val. vymáhal. (vejde-li se). mostnica. : = divy dívání. val. spáti : nemožu sníka do- brati. (sedlák) val. do Pršic I I deska. do noh. Ty si dávno hlúpý.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. deštka I = úzká deštice. dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. vbec. na dnes týden za týden. deek kde se dlapolisko = makati. sejde se ti. 2. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc. Tá mi vy- skonena. ^=^ dénglavý ^= slabý. laš. val." Suš. Dat ven Op. val. úval v horách. val. dnes jak zitra pijde: vidt. Co zme sa dobrat strachu). Jak mi dah. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce). Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. pasti. desáta =: vyítati desátala. strouhají. ddek = stolice hoblovací. pomoci. Zl. 45. 1. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). vránica. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). dnesaj = dnes. „Chystá dlníka.: — páku. = dohoditi. : = na odiv.

: peca dopažíl. aby byl galánku -. podl. Dostate tú sklenku! Pokaj. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. = drápnouti.) Frenšt. Dražili zme ho až do lesa. Zdrápili Došita mu sa = strhly. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. = umti do podl. laš. d. konce. laš. val.urAati. kým = hádati : val. pomoc : Nevím tom drahý. eho = = drahá = rada. Zl. se laš. m. slov. val. žemrati. draa. Doži mi dožúva se. : Nechce dokonala Mtacimy. sebe dráa. doložit psniku = dosýpat. val. : dovolit do konca. jímž se otupuje kra se strom. (díti) nástroj podobný. [val. to za tú dožeru (zlos). To já nedoložím. dkladný. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu. Došúlali zme sa tam. Zl. laš. dnesa snad dokonamy. dožir. dotožitý = dožii píti: = dodati. na p. Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál. slov. dorážeti. uškodil Zl. donésti. Bolí mne dožera. dražit = stopovati sa zv. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. 207 — došikovat dokládka plný náklad.namluviti. komu co = opatiti val. Nemože dostat do mise. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel. z Peštu. dopíditi. . : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. -= co se dokládá.: . sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. = dozírati dopusta boží = dopuštní. škrábnouti: drápit šaty = probiják. Zl. dolinek v dolinku. val. tam nedostanu. doezat sa dorník : Ten si.. : laš. laš. sa Jak mša dokonala. Oddrápil muku veko s truhty. : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje. laš. = naléhati = Bida do- pravda = vrná. val. val. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. doplza val. laš. dopažit cosi —. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). (opatiti). á ti díba všecko. laš. laš. veliká dožera (oštara). na vuz. dák val. je dotiska tiskala. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. Zl. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. dbe. sem sa náležitý. val. s = vraat. (nemocnému polehilo). pikládá. dopustit: Nedopustit na strachu.

drusa. muž. zdroslov. téhož Jozefa. drusík ^:=: pkný. dráti podlahu 4. držóú císaském. drmla ^=^ grumle. = kdo = = -^^ dlek val. druga =^ kolík na kroucení vlny. Uh. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. Brod. = trkati = drobotina. peí. dicaf . : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. dš = drn podl. z jména kestního. = mluvka. drpeek. zdrhnú peinu. dríý bystrý. mýti d. žena. veselé. hezký. =:::- kus deva (bevno). z drháek vuje na p. též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. oechy (louskati). drkotnica ==- = ženská taková. drda z koho = vymoci. nahlédati val. drmka. = deržava Zl. val. slov. : je teho jak dša. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. val. val. laš. nemocný). drýný hodný. Zl. kdo poád drobi: Zima mne drobí. VydrdJál drdía nadda nco = . pod. Jozef houn na drhnutí. do . val.Druso! drusíku!" oslo- drhák. . drychmat . drpek = brblati = drobeek: laš. val. duba. laš. Zl. droBazg nutím do zad. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. val.. druždt pod nohama.— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. — drdlena. val. drchta slov. dúcha naúga = nasýsati. val. domluvil. = = n. laš. val. dryné dva bodré. = zobati poubaný . -krokem jíti. val. stolem. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. Zl. niti. val. drhnú=l. drdol =: chochol. drobným úga. uh. uh. ovoce. drobné slov. drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. = foukati: dúchá [oha. : drveno =: poleno. co rádi drdlú. [laš. 3. mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti). je drchat = = tepati Pták je utéci. ua duatka =^ dua. : v celém val. dua drkotá. val. drmoli val. drobi drobsif = drobným n. cumel. (od na p. laš. = trhati. = po druhé. laš. krokem jíti. drmolaz := drobotina. . [slov. = tásti. muzika = šmytcová. slov. Zdrúždžu a náiní. = vche 2. laš. devná devno slov. druný = drýný. drkoták mluví . dístka husí =^ plácavý lovk. = kupt Snih druždí val. val. = drdol. val. r. drcnú drák drí. udrdlaný (movyškamral. Píbor. dúa dudel =: baina. vydrda nco bila ho zima = zemlela. rychle neštovic). drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. drdtat rosus). — drchma = držení ospalec. potásati. erstvý. druhúc.

val. facka. dúžný d. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. lisknouti. fálka dobytka. Zl. Píse). . ostatky. slov. dževucha. Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. val. duznot ==. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). cpáti nadžgat sa = nacpati. : podl. dusit jísti. dunní. uh. 14 fangnra = faura. (a. fácnút.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. fikat Krev fíkla. jednoduchý). slov. laš. fifrak -=: piplá. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop. erná šemnika). dúit sa -. = vykati. F. vyezávaná). val. devná. laš. val. flundra=l. dusatý valitý. = kouiti. z nichž se stalaš. val. džiír — hnváš. . slov. laš. fatrc. oderka (ohnutá). devné dymník chaloupky. potek. val. na strouhání p. všecek. najísti se. sa to (srovn. laš. laš. ui)a^ pacholek. i) -- pevný. dusák. kutí do póla). . val. fajfika= váleek (špulka) slov. falcovnica = tlustá deska. facit ^=^ fašank uh.. fatrál chleba. (-hinajek -- laš. když se koupí flini ~flundry pl. = zhíaií. nití.plundry. — kus.dušovati se. fábor :— visák z pentlí. laš. co slov. val. džbra tn. vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. kluka fajka. fází -=^ val. celé stádo bez výbru. = koniny. podl. slov. dut sa . [laš. járek. = bore si : vésti. ^ klestiti. podl. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. silný (Inavý = váhavý. moc fázá. pý co se zdálo zakrsalým. obkuska (brebce nesrozumiteln). sa na mne duješ?" ho! Zl. vizovanka devná. druhy fajek: [ho. býti = komu sa dvori chati. uh. dusit sa džgat =. (luplina -. : oknech a val. = val. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. voda žene. 2. oiipa chvoj. se laš. laš. hnvati nadúený nahnvaný.dutina. tlný.boit sa. = stíkati flandra = coura. dvorný dýle = = pyšný d. Zl. : = tryskem fifra. [laš. val. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. = lovk = sopouch. falc na dveích. žena špinavá tantum ^. = tlustý. též prstem. dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. strom =: dutý. silný : duži vá í^^k v. gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. holí.

gabnudodveí=drcnouti. a val. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. když nkdo galiga: „Jak sa máte. reptati. gáavy dlá dobytek. jej for- ftrbos táši. = gaba = drbati = neád. [las. na to gabnuí" (trefil). fogoš je =:: agan. garnúf teho. gago. gálek = dlek Cúhaj do gálka val. hloup jako val. galán — galánka. strojiti se. Sel s fúsama oholit". — uga- Všecko husí. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). = dudy. = kaziti : Déš G. val. laš. „ty's „Ach což já taká stará galiga. fuják forgaši sa = = pohlavek. domlouvati komu. tlustý tým =honem. pejde-li pes orané za mokra. 2. Gajze gara na psa. : nco hloupého ekne (iron. val. slov. kejhati gága. bo nkupit". nepipli. breivé. . val. nosívali val. vítr. laš. : na dudy. fukna val. nný -— žvanil.nohy. = koulej = dudák. = veliký fujavica val. látka a pod. garazda val. Ten má fuky ! = metelice. strit do gágora. = fuja fuky : = mésti snhem. Mlat na fúsa 1= vousy. val. sviniti. fujanica. v nmž zastren kord. gagot gajdat sa slov. val. gaba = hromada. s neáditi. gaba bajt. val. — : droby husí. dve) omakává. gály val. [val. gambova=odmlouvati. tetko peivo. (frfiu) = vtipy. frflat =^ brbla. kasati na na nová vrata. slov. gagota = husi gagocú. ! gara [val. : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. když nkdo laš. val. hubovati.. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. = hledti laš. frají=::frajíka podl. = koho frfni = pomlouvati. Nefrfni sa s ženská fukavá. mi to (obilí fe se rozlízá). gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. Pták sa garn spružiny. tele . gáni laš. gáat ^= gagotat. 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané. a uh.).). ti ne- gan = žvaniti. garazdi (za-do-z) garažija := špata. : prácu. laš. . val. fuák dat se = rypák prasecí. = kejhání = tepati. gajdy gál = bahno. fryšký = hbitý po fryško -= ." =. zboží laš. = omakávati (též val. slov. gajdova=l. gajdoš tým d- (špatné obilí.

" pro- pas. gécat géc ho. ogébenec . hltati. — hrknouti: geglo v ruce nm. fagan. pole. graba po dveoch gramlat . — = malá huba. breeti. pak podobné udeení vbec. = = voda baky glgoce. gléjit. val. = = pahýl. laš. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati. míti hubu otevenu na plá ogégazdif.: šaty krumplovati. podl. slov. gengela = hlupák. glvanec rána zobákem. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš. grcaka blíti. glemba zuboma giga' . Zl.— sladký burák jabkový. . gela. nános. laš. glmnú = udeiti. sa = motav bahno. val. val. slov. na peinách se váleti. val. grgá se mi =z íhá. gazda — gazdna := hospodá hospody. val.humplova. dcko ne[)0- naplavenina. : brká. gombík kulatý olovný knoflík. gombolce zmrzlé šubry. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. vl. koráb sa gaval : Povi. val. gramlavé skehlé. skákati o jedné noze kéca. [val. laš. 2. krkoška. slov.- = hrýzti. [val. ie. laš. glondat sa sa. „ani 2. potok z glgotá (mur- groek pí. val. (v. — : bené dcko. val. val. slov. = glajdat. [Zl. páku. = moál. t.sa = šmátrati. Iš. glvícnú glvnouti. = zimou grapa = val. val. glca := 1. 14* . val. val. kerý je gaurnitý. glán = val. zlatem gremžované. val. fuhelo. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. laš. hltav jísti 2. slov. Zl. gemlika glajdat gra vl. = leniv = jíti. glaj- gávr = kus chleba. val. val. slov. gegýa = rozpustilým býti. greraži = kepiti. pl. grúl . slov. gremžova= šívati. groka. = (v neas)*: roz- gongola. val. slov. — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. grú ~ strá. rejditi. gazdova=r hospodaiti. vy- glasova =. val. = Zl. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. glgota: melt). = = val. žumpa. val. hora tam neroste. gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. tlaiti. val. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. hnísti dobytek má nohy ogábené.) gea = koberec gebélka = mluvka. dovádti. Gécni ho ! nastebal sa goaleny. = vomitus. glajdavý. slov. grmle = drnkaka. val. gongolé := halama. grmolec = gru pel). gébi sa := cébit. gruchnu baciti. = hra na strom. neúrodné laš. gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti. jíti jako grédi grgan slušné. gábit := thnit. slov.. val. gegnút val. val. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. 1. gécnút.

gyzdavý val. halabúra hajzupa=houpati díttem. korýtko pro mašíky. val. hájemství. prší). ghyzda = pro kolky. grýfek guzý kusý: laš. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. habá ská. va!. = i. val. bogyptoš. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho. gryný drýný. : sa ^ mírniti. penz. laš. {s- gal gugaf ^. hájenka — val. slov. = :. na ghyzdák. kerá nemá [val zrazovati hái val. hábem. hádka ^= hádanka. val. vykiet". g. halda = špatná ženština. smetí. = ohyzdný. laš. [Zl. chlap. Frenštát. obratný. líti: se laš. mladý leky (šišky). ne- lavek. laš. piplati. val.212 — gútný sešlý (strom). = sliny malému dítti. hajnica = vích jení. Zl. . chzi nemocného). slov. laš. . val gryndy dat. val. gygía láceti. halta laš. neotesaný | - chléb. zahaba val. v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. halaštova. dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. ztratiti. val. podkouvá. kývati. 2. val. laš. žduchanec. ochoz les zahájený. — pléšek. val. mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. haba zakryti (na) ^ získati. guma-^.- 1. kráva uh. val. Už dogu— umel. nž se vší gumanec obilí. hlomoz. domáhati se — doléhati na val. 2. bonle. vlna na punochy. [val. hltav jísti. sa vyzpívat a pamatovati se. hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. Krávy slov. gyptavý guaía = hromada pimetu. val.dlati sochorem do gyzd. H. haladryja =dryanice. zem = nešika. hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. z pík opy.žalá. gryngryndáek uvadítti pod bradu. „neád". habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. jedním rohem). jímž se vl gvane na kem koho. Zagychla (zalila). — gycha= (lejmem krev. halama halas z hrubý . Rožn. habak habaár (hubku) habÍG val. díru železným val. gua -^ gra penz vázaných. haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. eše starostí enom . eho halasná ^ = „cérka. ko- psu. há dily. hái (zhaova) koho . val. hajflena ženská necuda. motora. hajtrtán = poteštný lovk. hálafaa ^ štkna. gyclianc = žduchanec.chrchlati. neho. nž. pezdívka neád. Brumov. val. ním.

harca jizba. .~ hbytos. hana obilí. kanárci. las. dražb. zapadá namáhati se: Celý de závora. zpívají. hatla = hátra hltati.: 213 hamá -^^ pekupník. val. bez vady. -s: haraburda haraíica opilý).hladiti : harasný = krásný. havoi ~~ : hovoiti. laš. tatar. hmotiti. obchodník harta spi! val. val.se. = = hmotiti. titrný. hodn si val. hašpa. hamá = hmot. harvosi =^ =: harvas zá- h. Píbor. . uh. hárá — nše. vyhazuje. kieti. ani heble - nic. val. = 1. der Polterer. herský -^ veliký Zl. oblek = píliš volný. nhož 1. = neote. laš. val. pleso. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. vyhamrazím. tahati se. : Dál mi toho herský kúsek. hbytota . ha val. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. hambatká snaditi . val. harvasit. val. laš. hamáit silný. shledávati. val. Vsetín. =:^ haka chová plachta. val. sedrané. -. slov. nco val. náhlos: V 1. ptáci v kleci spáení. slov. hamplasova hgRnplovat sa . sú zhamplované :=. Má : hebroni ^^ breeti. slov. val. bylo hrub harasní. : harus = hluk. hamatný = hustý sukno. val. laš. hamižovaf sa val. [slov. = hádati se. las.gegnút. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku. = sem si hánky. hlomoz.^ val. Zl. hbytot zapoml sem to doma. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. hbyto te handravý =^ bídný. havotat: „To ty ženské = je dobrý. dít.žehrati Nkei haraju : zvi. ne- hástor stup. hánka ^^ lánek. ídlo ne- helépa — utíkati. uh. = choditi kývavo. hampasovasa.= casnovati. heblota-— nouze. val. Zl. Zl. hanbi sa -^ stydti se. hluk. hek = hárat" . kašle kašel". Házali na = pidávali pj hadrník. dobrý To . v níž se laš. havat. stádo husí. val. tak havocú" házat a = ledajak op. laš. heslo: se. (dle la) = jáma. = Schwindler.sanec. 2. -^^ heknut . hrknouti harasní. harusi. dít se hamrazi sa na eho. hamplasi. Opav. plátno. plot. handrlák -. val. „suchý handrbulec i= tulák. laš. haraficu (jest daromnina.) : Néni mu hany (dobytku. 2. s dobytkem. hatovec ^= prut. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. = spáti : hartaj hulaj . val. na to. Heklo v nm. hampel ==: prádlisko. bída. Háže krev sebe = vrhá. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. 2.

: 214 Kam he- až sem to dostala. hnusit desky 2. hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší. hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. val. = l. = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. hacnút sebú = spadnouti slov. uh. laš. litasno drobné ryby. hlub = košál. laš. [Zl. val. vlast- sem sebú hacl dol. možu val. = h." židli a p. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1." Brumov. : hliák = hrnec hlinný. hlásný. slov. 2. ale on ani hni. hluza = materia val. hnilý spírati se. Umí z pamti. laš. hlechni z listu). pozor dávati vraný. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat. tísniti. hntka=l. hlavité (hlavn). Už ne- Hledi synka. = bláznti . hlaný buk = jenž Zl. „Už hnojaka hnus iz: laš. druh hub.'^a a laš. = do zem. láky. Nehlavit sa n 2. kury. seno. hladný: Umét híadnú smrú. Zhlobíí hnojová voda. hlobila. (hlavn). laš. co na val. ! už nikam smýkat. „ z rány. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. na sa uhnízdil. hnvúsky krku. = herka 2. Vyhápáí na chodníku hnát . = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. híavitý slov. laš. hlaska htasnica = hladiti. život. hluboko : pij h. Volal sem ho. = lei drobného : nanzboden. prositi Híobil kladivem. Všecko zhápe = sní.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. hmácnú = hácnút. : známo. val. z bo- srovh. laš. híavný = vyneádil.. zhlupli = hlasa na nco: laš. hmyz králíci. hlavité (hlavn). tak koná! =: vlastním rozmyslem.) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). : hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. níma rukama. má liladkou kru bez : suk. Zl. = setená sláma. možu Co ne- ani hni. val. ovoce. = zhnilý. val. hnus natrýve stodole. h. houslích = Resolaš. = napij se na hladno zzi na laný hodn val. laš. zbláznili se. val. hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^. . hlavénka ^ 1. povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. val. laš. lenivý. hnojvka slov. bo ja nslyšim. val. jež se má k mužským. pij hlúbj =: napij se víc. zmáhati Práca : . := dobrý (jen ve vtách zá: = klát. To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. hliva hliv = živoiti. dít „ochaiebné^ dve. hlídati. (sbil. hlupnu hlídati.

s na muziku. hobliky (velký). holomráz. holomrazky. zim — [laš." laš. laš. Zl. -^^ 1. bez snhu. laš. hraja peníze). žalos.nahý' !) = hranice díví. íioja hongaka zz hou[slov. (širým). veliká hoe Tedy nízko. hránka prstech. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). heisz werden. : = = obyvatel = hoe. Vz hogá (nejde rovno). vedro. hor. hra del ^= 200 složených šindel. laš. nijou spolem. Býl holá lata {^= samá). val. Zl. sa v kolébce sa hogá (kolébá). liongat sa = houpati val. 2. kopec. „Kolik „Néhojn. „Chvála hezký: Bohu. hodný zz 1. m. . je v hnut :== veliký kus deva. vzhru. má hodnú vypadá: hodní. laš. Do Ame- ml Živí peníze. záda. laš. hradská = = hudba val. Je hoe. lesní. : Pole hra- sa na holé ruky. hraneník = mezní kámen. laš. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý. Zl. = les : Sél do hor. Veliké stromy hnusily hora horách. hodný hodný dle) laš. 3. to stojí?" Hojné dále nni. ním o zem psobí hmot). : hrb — hbet := na hbet. slov. : hácnút (z = bouchnouti Zl. horknút horan dosti velký izbu. val. hojgaka. na vrchu. dól. na p. val. — eše hoe. nám mraznice=mrazy naholo. val. Zl. kus.' laš. tá je hodná! = horuch = hluk laš. hra hrant == teeti nlo. velikánský. pihrabál neuený. hoto kopnina. laš. slov. holé vrchy. býí holým krkem. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). op. Zl. se. hodlivý zz co se hodí 2. : hojgat. býí hobel = hoblík. : šinval. Vezmi to hont — kus deva. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. s holú hlavu (nepokrytý). Zl. val. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. horyka = parno. hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa. haluz." 4. paka. ploty (ne holofi = hulákati. pišel (op. = léka hrabe = jde pomalu. liolotova holý : = hulákati. val. = holá zem val. honit Co tu honíte ? (dláte). : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. silnice. pija tam hranit = hraniiti = hánka. malé.215 ho huší. my hojné. v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. op. hory. = vzhru : Drží sa hoe. laš. val. Bylo trochu zámožný. : slov. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. kotník na honce pl. ledviny. skaly (v tomto smysle nikdy . polán (z údolí) val.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce.

I hrkotnica povídavá ženská. huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. : huba: kládal. hrubý (tlustý - — laš. hrabati : kúra hebe. uh. sa = škrtiti se. val..der Striegel. Zl. uh. když sa Zl. Zl.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. šindelák. latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. žp. vndivý. huet: Ludé huá. híbat zelí. To mi ^ škrtiti se. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. val. • hryzli ho Zl. mi huby — hubiku laš. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !). že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat.sa když prázdný jede po Zl. druhy hebík špeár : = špice na tresce val. se -- hichovat pod tžkým je híchem není. j hrbcal : Vz hrbúcá. las. nám mne hubu =: vadí se. tžko pracuje 2. hruška 1. kárati nkoho. hebík. [mu. Uméí v hromádce val. -= mnoho. kamenité hrbolcovata s kópca.. cveek. zas hrubá (thotná) val. Zl. Ja pomnim hrza hrzu. hrdlit veliký: hrubý lovk. hrubý laš. namáhati se. dojede). híšný veliký: koštuje to hišné peníze. Cesta vyhúcaná (vyjezdná). Zl. suk ve : dev. Než on dohrbúcá! (dojde. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). láti vyhešit mne hubu. Na hrzu toho bylo. hra = boule.. pišlo hrdelno. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. (skrený. = spadnouti od nkud. závaží = na mincí i. hrdíovisko se ^=^ 1 pole. velmi: — chodí je prováži (obsil). hmotem val. hrub To hrub !val. hebelcovat esati dobytek. laš. \ydomu. .odmluvaný. baU. m uhryzt laš. pes. podkovák. hrtosi ze hrcla. To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. šél na hrubú. 2. sbíjení). : vz hrncuje (hmotí). hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). tvrditi. tžko Kdo by sa hrubý kus. huca = pokašlávati. Zl. val. val. tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. . na kterém práce: zdi zle. Zl. hrk ^ žebrota. : pracovati. hebelco -. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. . = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. laš. (mluví). hubatý -. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. peák (do desky. ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. hryzák hrj'z: (ukousati). tam pt groši. ící. heba=^^^ las. namáhati se hrdlil. slov. hrtúsit sa slov. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil.

Štváti. laš. laš. |val. laš. chábi = uchytiti. val. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). housenka.ska = houpati Imšaka. : = hebký prut. podl. = navádti. neku hybký. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné. val. . : hulinkova plakati Poá humno.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. hyj3ytkem hupkem. . chato = rozpustilec. Ch. zebráí (hned a najednou). cháb. chábdí. listím ti : chabina --- prut.bílý . Nepotesem hurtováa — pobízení. chrástky se. hybaj hybaj = Dostál hybaj. = tou- chábeek zelné neb salátové. chablané (pomakané). Od hybu všecko hyb rána. huná val. jísti: = roždí. (bití) Zl. vyokládám chábek. husina - =-- husí sádlo. húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. chacharova chechot. húžvait sa býti. laš. . skrblým damáš. val. laš. ^:= j slov. val. hybký ^ ohebný. hvitký — hbitý. laš. = hltav všecko skladu . hráti. : nim. holí. Zl. humna mlat." hulá sa žene =^ valují. [val. bovat povzbuzovati. nehulinkuj. = kdo ubíjí hnut " poleno. rozman. val. . I val. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. val.! " 217 hunica. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. místo etzu viíra bie. Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). = húšaf hu.hrncovat. hulinkuje. hýcat val. = nu- n. Jak chytnu chabinu. hya ^ košál stední žila zelný . aby byl zaiti se. zahujajme na ty volky." zvaný. laš. nešetiti rozhazovati. Ji. chachai. obratný: „Syhybina húsenica^:. hu. slov. chabaší. tak lati chabruží =^ chabaší. haluz s chabovec bezový prut. : v list hned od stopky. laS. laš. Dám ti hurka — buditi. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). |val. laš. kemen. laš. val. žena. hyka laš. lehké chachot — hláveky. chalka ^ chlácholiti. ídké. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. chábí. húšava =: houština. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. silnice. ro/<lí. slov. dobiti. St. chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. „al- sa. hurtova -^ šromotiti. hurcla =. laš. val.

stavti se 3. chorovaf = býti špatný. prodeji dlouho se ke zelný. „chlóp na to" vyzývá se prodava. podl. laš. val. smlouvají. špunk laš. =- zl.) bouda ze zele- níkm. na leknici chlumpy.218 — nabízené. laš. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. 2. ! pry. 3. = chorovati. laš. též na boží tlo u laš. nen. val. 1. chvo- silným 2. nuhryze chrnuli. : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. val. val. zl. chorá košula chlemtati. : jový. uh. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. chlastati. laš. chlápa = 1. žiteko. chráni 1 chra laš.tlachal. charabela starý strom. chebío chmulí laš. sa. (z nemocen. chemeli laš. = se 1. snhem chlape. chlapi val. chapka = talon ve he. charabura = = = chlupi = poprchá laš. chování to je kráva. = koketa. = vírem taniti. klevetník. v ruce"' a smlouva hotova. chlubiti se chlapa že . nedbalec. pije ^^ 1. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. = nepodaený. oltá 2. chojany = chvojí. chlápovaný šátek liké. sndý: chlebíek. stopa. muka. plnou hubou. uh. . si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. když ho padají veliké kusy. jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši. laš. chlopit slov udeiti. . Slovy chren = ken. chodnica ::^ chze val. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. : chlapský chlapské nepkné kvty. z póla — chlaši chlopi udeiti. leného. laš. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. 2. zl. chláma = dobytek. chrnú = chadnouti. Brušperk. chodika = chodník. bíti (vychlápaí mu) 2. laš. val. hlt (goralky). za chlapy. kaboniti se. |uh. Z I. — klopiti: chlum p = šubra. chlupeka =^ kapka. val. (neukousne) ene ale se nesml. val. chamrat — -- skrblík. chamúla val. podl. : chlupt charabél. udeiti dlaní. = výborný: žito. hrubého plátna). sousediti my spolu goralky. chlupka = se pezdívka souken[laš. : : Mám chlácholiti. chomýš chorý — chumá. 3. chlupka. . val. uh. chtastún =. se - šei Sma zuby: Konik ten . choji. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. chakat = tern. plo = opadalo než dozrálo. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. už se chranimy sthujeme. má ve- (Valaši s Uhry). churavec.. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. se chlamaa = nápoj kravám.

si souek sování: podl. [val. chubía. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. bažný: híadný je chvašivý jídía. vychybuje hnj. hubený. Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. chytrý : chvašivý chtivý. laí. kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). chro- schnut (dlouho). podl. uh.nedobré. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). lovk tam : chynú (= chybnú. : srvn.:: . n chybný na e nevidí. chuboli sa snží. !). to to udlat ty neudláš. stane 40 kr. chytlavý tžké. las. a chvu. uh. chy- To je chutné dia. chumtaC = uhati. chup (chlup) = muž vousatý. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. Dnes =-= je chutno pkn. iz: zdravé oko. dv v míle (—jist. chybti až laš. konec ddiny na ruku. strava Donejsu chyry. — chrobák chrt 219 = erv. m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. =^ koktá las. chuchnú. chycený na plúca. 2. nemoc (= nakažlivá). chybný na oko. by so byla petrhla prací. se vsadil si „na chybu". která slámka. jinými bez táhli nho. Iv ú asím. : = Ty to si chytrý. val. chudý == libové. chýrný=l. chybil. chytnut barvu (o látkách). chumák podl. uh. nepkné. enom Je Zl. vyhraj u). chucha chuchni na las. chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. j.chování. podl. Co chvíla budu chvilku). ba) =hoditi Chy po nim. cop. Zl. chvadá. laš. Ta réž mosí chvílu . Už to mám chvíla (nom. . vy- Já už na choditi. na nohu na = nemá atd. chzu hlášený. pl. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. dtí) musím živi^ lelík. rozumný. To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val.: . až dochvadá val. chváda. chrua = nemotora. že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho. Frýdek. chytré -. chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. na poasí chvóstek ^= : záleží). = = lovk nenasytný. : kdybych slov. chudoža = ! chudina. chubolí sa val. chutný =- pkný : obraz . na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t. chylý naklonný. dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné. Frýdek. balivý. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali.. val. má lo- zemeli (dávno). Ty chyb := ty's chuble (kaboní). chytro chvíla : po — honem. co Už je to chvíla. uh. bude. : lovk zlobivý. chrobalivý =z 8 — ervivý. vychváleny. chyba Abychjvám nezelhát.

hloubka ve vod jarši:= 1ž. : laš. jednati = koupiti: laš. išé : =^ jínova. : jecba=: jeti. jedliník. skoceš? 2. uh. juhúcno (když pojídá „škubánky'. nejadr sa. val. bez duše). žuljev játe. výskati : Co ja- sam iš. laš. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. uh. hledti. val. huba. vaJ. poád si jeilnak ivorek. jasa ikro -. psniku. jfíse zz podzim. 1. ihía -jehla. mu vil ide na odpor (jest odporno). laš.lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska. hledati vši. juhas :— pastý oví. líiš. jamka janek járek ^= jar jari. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. = vadéní. jtitra sg. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. ivorie = hubuje. Také jaši sa = divoiti : . kobzale drobné „jak iš". Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos. (na trh). slepice. J. val. 1.dlati se. joí-ha =r jíti. vesno. jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. jasa - dráti šaty: si . jemelova rr:^ bíti. najednal jsi tíska. vaditi se. Uh. mlýn. Brod. ostrý. laš. val.juhúc. |ikia. jastáb. mlet hubou slov. slov. sem tam zima. : — juh -^ na jar. Ide mi na (zpomínám si). val. uh. laš. 2. drchati peí uleželé drážditi. cestovati. les. dolinek. e.220 I. juhiie — - taje. zjašený = pam to zplašený. . Zvony krásn idú (zvoní). Bruzajíc. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. 3. chlib =~ z járky. Enem to \'m\\. val. nž jadrný: jazyk. val. - 1. val. uh. stavti Ja di.") val. jem šat. Ten nemá jemu. uh. Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou). val. jarši sa už = ty hluboká roklina. val. = 1. jarany rži. popouzeti. val. jaskot jaskotat slov. je jak olovný. jadrnt sa -. uh. : gat pravda sa = svítiti se laš. laš. I na mysel (nemohu si vzporok laš. slabina. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev. Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero. jednak = stejn. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly). jemný nž =.. val. uh. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá. jasti =z byste srvn. koll. |mov. si rozjásal? : val. odmk v zinu"". kohout. jalovina. podívat jak svt ide. jaro do val. zlobiti se. jedlovina = jedlový : mnt). potek.

karpatiny ~~ lojdy.svých. uh.odrostek. kalabaný kal bova r = churavý. bie. klábositi. kamas . m. klamoi vykládati. uh. pryka. klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. val. kliditi se =-- kap po klama. chce smlouvu. kivý strom. karputiny =. kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. krhavý.št: kekái val. val. hubiti (myši). — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek. laš. = . . klek -^ val. 1. klapatý jest: = klika na = co klapí. laš. val. (g.2n K. de. val. klát menší klada. kal bo vany mokina. laš. lechtivý. (starých bot) val. katuju se po jarmakach. kélu) kampel (do kampla) žumpa. : Kape laš. . eDi na kamenco a machaj. 2. karpavý .: . val. .špatná zem. laš. ohnaš. laš. las. kía)=^ klí rostlinný. zub vepový. klábositi. val. kanútka kapeka. i. -- na oách klapí. kapat r=l.kališt. val. laš. karník — nekrytý koárek. hynouti. híady. kahánek ^^ lampika. zámek. val. káze = kázaní podl. nízký ke. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. (klapák).lojdavý. kladka = visutý zámek. držadlo u srpu. kalabisova zahnutý. katovat se = mozoliti. oní káerky =^ dv pérka v oca. kél (g. kléca =^ chromati kráva klee. val. ka])lina vody — kapka. laš. laš. ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). val. -. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. kaštýl val. uši. laš. péra. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. karban =^ fagan. = kel 2. díti se laš. káze kona. [laš. kamenco štrk. kádér ^= moál. kainec.skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to). = tkáti. sa = zabaviti se nkde.se kaeím. karas ^= zákrsek. látaka (plot). pouniti. každý de =^ všední jíti kališ. val val. klesni= klestiti. úl. má dlouhý klas. laš. keca =^ loudav keclivý =. uh. laš. baina. = zahnouti. laš. panchart. kateina prasecí. la. kaplani. hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. kaplan kapoun. laš. laš.í. karpaka = prtaka. laš. hledti. las. val. . karasatý ==: kovatý. kamenec. ktas: kalendá klade déš.

kmasi t= uchvátiti. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec). knísa knížky sa = plápolati laš. klubko =: mí. laš. koleek [val. val. Zl. Pani pijeli = bichatý. val. podl. laš. kmása = kmásál mi škubati. : v kolese. = -=:: laš. Aby vám enom nenakmásali. voda kíokoiia = val. = kocankova nedla klíiti. pole. val. sa sa = bíti se. laš. Bzenec. = šejdí. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. se. val. = sirka val. kolit = taniti. 1. kobzalnisko laš. las. val. kolesa vod po kobero. kníše za širákem. val. val. kobrtaf = pevraceti. m = noha. '2. Naklaté vajíko. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. koií zlato klujú. koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. kde byly kobzale. val. sa = objí- milkovati . dev. = koiky [val. kocma kati. kolky -- roždí. želky. = nepravé. hnát val. pehazokoberatý val. : klepeto kocúa mati. val. klá- kolebina =. = hloup kocúni koky. — hnízdo nkým ptaí. koboítova = hmotiti. sa = dovádti jako jarmak. klábositi: Nklu! mluví. bamboria kofla = zvodnlý [val. = plechá. Péro sa titi. kašlati. koce (kotce) n. 1. kobylka = chudé pohaní zrno. = kvtná. kývati. ohe práchno. kocanky vrbové. val. ku- vati (seno). klut = klovati : koi == koí. = . kyj. klina =: klika u dveí. laš. kovaria. kohíca kašlati. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val.222 kletka =: klec. teho naklintaíy laš. sa =: odtahovati draek. slov. . prohlubina na cesté. . val. se jíž = kolí-sati. 2. val. veliký hrnec. val. Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. kocar = karabá. uh. k. val. laš. Zl. tísky. ^zemaisko. slov. val. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. = kniha modlitební.se (jako koky). kíokoi: klopeto boli. = knoflík. kludi = pleskati. ci- die Mulde. : kohýa kotata val. knofel koberec = plachta. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. 'i kánky ve odívají. laš. Kludi vésti : hlupu kludi k. uh. r=r Kmásáí ho za vlasy. laš. laš.

rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. : Snih už skopál. konár =z tlustá haluz. = pecka. konopa. val. = koso : stna id trošku do kostnatý. lýtková kos. kopidol :^ hroba. laš. v t. kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda . . íkají dti. kosa. val. 1. laš.sa též rodit tam na 3. 2. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. = = kra stromová. = natáhnut" kotáry = umíti. val. nostmi (na kotáre jasenském). laš. košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. 2. kostra koská. Už kopná. tvrdý. proda na koeni korouhev. kotja kotrmelec. koráb strom vypráchnivlý studénka. v níž jest škared upadnouti. kdo z Zl. kotek kopená „kopence" a = = 1. „kotululú" zl. :== kontula z plátna. korovika koruna košec. — stádo koní. je jak ko- hub už enom nkolik koráb). vybírá zmrzlý jak kot. slov. seká. Frýdek. kotoštyja = vadivá ženská.milí. 3. = kopla kotár = svými pol2. druh sladkých (cihla). korbelek na korábe" zl. val. = kopec. Je tam val. 3.ojato. silných nopné. kordybaník = koželuh. laš. . kotrlec. Zl. = laš. jablek. kotúlajíce ním. vystreny dol (skosité). kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. = ohrnovat' kobzole laš. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. konárí. = tleskati rukama. zl. komár = = = pi [val. kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. jíti. koe na : obilí s4. rostlý. . do kopencuv. kopno =z holo. na chomoute. Sl skopala. má laš. ohrad. kotúla = = kutáleti. kopanka kopenec vení." kopla vepovice obec se val. vejce vyfouknuté. 2. kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). koráb vrbový). podl. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. kotra val. klouby kot. zaezaf na barvy ko- louku.223 — kordovat sa hádati se. kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. kopa =.stý = zelené obalena z kostitý kostí. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. uh. noha [val. pastý koní. „Der Kiebitz" kartech. tam kopno. uh. tvr- (ihezdívky. bude vesno. jíka brabení. kotrbenec. vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. laš. Zl. vlas nebo uh. hápnú val.auf den Hund kommen.

kamt: Kapíš :r= jak hib. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). tvrdá kozí kdel hejno. las. 2. val. val. val. ' a mluviti nemístné. val. keslo — = ihadlo na ptáky. 1. laš. kdel bor vyschlo. krmášova se = hodovati. kže. :: puklý zvon. kemelo kenec ^^ kra ledová. 2. treska od valašské dýmky jalovcové. 2. val. kopenec krtek. kibina. hniti: kobzol-> krni. = :=:: ková kozina ková. laš. ková. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. adv. val.kotvísa kotvísi koval . ocelka. krabi sa=:=l. kemen. ve krdelu paše. puklý zvon mlaskati krkoška 1. krabo kesa ^= tesati devo tesakú. val. val. 2. laš. „Téimu kíb srdce r chrást. uet teba t tu kamt.se žilou ani žílu). val. -- — ^krtica. suk ve dev 2. drobiti krokevník - veliký nebozíz.posvícení. 1. (jinde polí). krab — záhyb =^: falte. (kretí) = kei kulatá. uh. podl. kra. = krabatý scvrklý. kesivo hubka. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. krbatý vyšrbený (hrnec). : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby. kapák hrnec. : kamt = klamt. kozub = stecha :: svislích kei džura. las. krajovatý: koví. uh. laš. krica. teeti. . J . velký oech. káší džbán. krná kras ^^ suchá haluz. hromada: krtií: v izurka zvaná. val. las. kdo nedobe = ne- stelil. káma ja])ka) 2. buk hladkú. lámati suché vtve. kap: kapí. krájeti se. na Morav „Kíby" jméno kíbica . lesní žito. kraby na šatech. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy. kemen. Dub má krajovatú 1. Prodává v kroj -. kápnu 1. se. krn kroha : -- kás. devo porouchaný hrnec nebo step. krbaa krba chzi. tráva. val. Co to kápeš? hrnec tu = píce =.horka. krina =^ krtiinec mravení. 2. hrdlovati se. chrást. val. sa rozkíbí. též val. : se v šklebiti se. krev púšat (ne : val. laš. : kiklák ^^ kikloun. = hbitov. kápat hltavé = 1. .sa 224 r. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. kraje" : ^ puká (píse). laš. i -- bláboniti. krkova krriia sá == objímati se. »a rukou. val.kolébati se. udeiti i\. jísti : (ten toho skrápal). zahýbati kraby 2.na kroj drobilo. pi jídle. laš. krajní noc = se soboty na nedli. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. namáhati val. krmáš laš. kraj Zani z kraja (ze zaátku). val. tým žbánem. laš. -^^ suchý strom.

val. Prach se kui. Dia : za krosna. ^^ mimra lovk. Mrzlo až kupío. krtelka devený korbel. uh.protiví. les =:^ vytrh- š koením. : spoíta do val. laš. kudrná. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. eledíni su kruti guma. strom 2. šoukavá práce. jísti a pi tom velmi žvýkati. pokrutina. --=^ krvait krza. kudolisko -:=. laš. nuzaiti se. = necky v na kou- jabka okrájené. Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. val. =:^ kruže. Krúžéíky sa. Neku kuavec . sa = probírati dní. kudrnatý. kuava kúenica. místo v obilí. skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. praštti Snih kupí hromady. tou se háže z novu. 2. hruda val. krosna. uh. skroucené. kuky =^ koudel. 5. Kundaka ku -^= ma = = — to. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé. laš. . kupt = [)od Zl. val. maso -^-^ uzené. ks žerní = zakrsalý zl. Lže. to je kus osla = veliký osel. v obilí (obilí pokudolené) slov. -- kúi: (nepraš). na pólo venku leží. = krucák kroucený tabák. slupky kúpelnice pl. '6. laš. chatr. ve vlasech -mýtiti. v mase. ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. kúch záboj. zajíc). metelice. val. val. - s chutí laš. kuavý še kui. neposlušní. kde kdo kudolil (pes. v- knóa hliny. kus v jednom kuši (bez pestání). kulíšek sa 1 . slov. Zl. val. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. kulnú kuliku =^ zakotúlat. val. krsténí kest. V jednm kuši v emsi kuuje . val. je krpa. mi -~. stromek : kse se kudolica omlády. laš. kuka = za vlasy tahati.: 225 — 4. krza laš. 2. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí. uh. krutá paza skroucená slov. ku acník ^= kurník. kudolif sa--~ váleti se v prachu. (oddechu). uh.vait sa. cosi krzío (vrzlo). všecko moje kupidlo. 15 . = 1. šípné). baldián.se kui. Nokrzaj se 1. kštice vlas. kumiga ^7= pežívati (o kráv). ve snhu (zakudolený od snhu). se nedobe štípe (op. — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. i topiti. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. kuova nniti !. - chumelice. kundzu se soukati se pi dom. Dym laš. neutr. val.zabývá se ímsi. krúcat prádlo = ždímati. .se. laš. val. kunda se. kule = doval. kulifaj nohama. kula : uh. jísti: laš. kruža krúžlat okrájeti. val. vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. stav: pl. Zl. val. ^= tkalcovský laš.

se val. laš. zl.: — kút : 226 — zboža 4. okvá3. palika na buben. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. gat = val. kvae uet 1. kyka vlasy val. kymel kymle = malý : kon. Kobylí.. val. kyjanka val. což se dje železným kutákem. vlasy tahati. = 1. z ruského kvap peový. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. uh. sluka. laš. . lopatka píst. a = ohál -. shrs. lenoch. se = pi- kyjanica uh. mašle (zavázat na kyky) laš. 3. kvíerek. Gajdy sa zkynoval. hubiti. val. kya. = 1. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. slov. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. klímati. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. pod násadem u lelík. podl. laš. kútnica rr šestinedlka. co laka) val. val. Pei- = laba položiti. kvietko streše. kyja la) = kyjác (dle palice. Kyjov. uh. zakuznú — zauzditi val. 2. laš. tahati za kua kuce = opnaka. -: naše kuty zz naše krajina. kuma. kiitik 2. uh. laka iagán laš. kvasí (bo2. ným krokem. 2. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. : snhu padají. kuza = kovárna. na kon. val. to je kyteja n. labrova sa ^= bráti se. val. =^- kysly = kyselý. plátna. r o zkuta uhlí. nástraha. 2. tapec kuta v popele. kuzno kváca: = -~ uzda val. vadnouti. kyselý: k. hoa. laš. do kvíerka k veeru. = hrabe. val. za na kyselo pipravené. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl.prach zl. 2. ^^ kudliti. sthovati se kam. val. pl. povalova: val. kyka — kys: kyka L. kvys -=: kys kyvota --^ podl. pouto utíkati laš. kuzna. kýstka kytej =:^ kvt. kyteju kváda — chadnouti. labnú -=^ lapiti. - lahovina schel. zelná voda. laš. kys =^ kvtenství prosa. droby val. = oklešek. šubra. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. ovsa kys klásí = s hrs. kumacat plati se. ! = zvonec: laš. kynoži žily. val. = ledabylo nastavti. saní. kveto. lehké maso. : laina = ==- sníženina v horách. prsmyk. kštice B.

^ panna. - po Jahostaji - lehina droby. lepiti. vzíti. lepení. Už je hodn dluhu nho (pipadá). geizen. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. (vulgo 15* !} . Sasn sem vyletl. aby kopce po led nesjíždly. plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. = pohlavek.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. íebavý (plešatý).toulati se. lepanec iiiyM. = depti. let£=l. laš. Puppe. lenúchat sa rr soukati val. lehnj .1. larmo laská slov. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -. nesen) tlachati.pas na ptáky. tebovatý holý. f)abušnatá. lapta.) zl. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. 2. lépa. - etz u saní. val. ~ hledati. laš. lapota — - (pe- lepanec. láta latovec laz záplatovati. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. lejava sa: = leják. val. = . — plíce . (vy])adnu). vc le- dobytku na zimu. laš. lepišova := tlachal. leja. „lehký jak dajaká. 227 lahostajn. vyletím vybledlý v barv. val. lápa. Chléva laty. o váze a co ^ laika . laska hlásku prokazovati. =:= lis = lasice. Ty si : udeiti po hlav. léšéí Enom = kik dlat larmo. zl. kdo lepí. to (iron.) na každého 50 zl. déš. lepaka. lepák =^ plácaka ui mouchy. plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). val. lešica na tvaroh. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. laš. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. letorost = ratoles.toulati se. plotem ohrazené. silný chlap. val. lhostejn. víil. lapta. lé vyrostlá se. lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat. [mu. val. laš. lacúch =^ íandygova . íancova ^. tlie lehký laš. laptula = je lepká =:: - maz knihaský. lapaka .o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. val."' in je plná letní = ledovica = náledí. padati: letíš? Nelet tak. ^^ lískoví.) nebo Nevím. leškota= Bylo mu zima. : lepka Už darmo lepká. až mu Kde zubami leškotalo. íepi lepiša ". = enom laš. 2. lebavý. vybírav jísti : = Japoš. Stodola bžeti. uh. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. Brod. lápný. val. uh. = zbúzat. letina = sušené letitý. tina". laš. lepenica ^=vc pilepená. di pomalu! letíja.: . 1 e v n ý rz o cen zl.

laš. lovka -. píti íúpa oechy iupoce. val. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. ludské ^^ ne cizí. : kobzol v šupce uvaený. val. val. val.poítati. koho. liša ludském. : = tepe Liboce biice. 2. lichý = vetchý: lín šat. Majetek je bu Ilias. litka nmá 1. slota. - val. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. ligota sa táti. lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú. z níž lunt =— šat lunta. laš. hadí. vyletli. lobas = šelma. li nkam = i= pkný. lítost". sa: ptáci. zna- bíliti . pije. letvinka = vtvika. lizák = prst ukazováek. t. slov. látka. : nco milovati. val. co vedou obchod svj. val.). lýkový ])rovaz. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm. konen stojm. val. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra. nedobrota. val. lužera ^ luza. lisknú -=^ polikovati. sa. rád míti lúbí víno .pifka. . satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme. val. trigometrické iosopr mení na vrších. na svém. uh. lompita zeti. t. laš. - lijavec šupák íupí. letúny (pl. to bych vám zalirýkaía. Ncm. liškára stílejí. velikými doušky. Obili rost na • vyvedenci. liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. zvlášt svinkai. íupák laš. lisk. ludai —- lumpovati. : = dostávají se brky na léz (zima). lúbif záští. strojiti se. libotat sa. lócha lokati. =:- lízna =^ lenošná parádnice. s prasaty. liskavec = políek. . lúšat lútoba -~ ourati. podl. laš. = pitka pi prodeji. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -. húsata sa lo- — toulá se. houlopaata. líci sa na nco. ~ plachta. val. na' lopaata. Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. laš. liši. ped losky.í na sebe kusá luntuv. : ska.. slov. laš. laš. louskati.rád se. val. potom opéenci. lišky toce lulotá. op. liska. laš. laš. val.): la. Leze mi za pahnozty brloh. bu ludský (jiných sousedil).228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. tpytiti laš. lii*=^. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné.š. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. Takovým ptákm. lokmes =^ ohnaš (v. holata. bouda. vedli". = slopati. val.

oši- matra ^=: tverák. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. = míti chu. marnice = = 1. bláto. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. Píbor. lyný = tuhý. 2. -^^ machús strašák. zaeh : ninso. maas = veliké mainka — 1. Má hubu . mandri maškrti = mlsati. =:= ezník. lykovitý. tant. opav. nem smíchaná. tem iýpe (lovk. maca= makati. = sa malovaniny. vtvika.= dokaziti. snolka. smutno. M. maškrtek pamlsek. val.: . . = máli ubývá sa z malí 1. val." Val. = — las. íyžka žabí skoápka. 2. Zl initfn =~ udeiti o zem. laš. makvka uom : meretrix. val. ty matro : Ty (po ! . maryáš — tolar Marie Teresie. chechlena. las. mlsný: maholný maholnú. val. ^^ práti prádlo pra val. manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti. liameraka. až trefíme na u. laš. bouda máry. pl. male „cifry". pomandri koho pelhati. = plevel. maec val.. m. zbíti. mažga makati val. val. ho). Mez. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky.masalaš. laš. = druh peivu. maninou í^^maní. val. Lid Už sa teho malí. las. maskrtný = mlsný. = : marný m achat" bíti.roz. šelma matro Pokaj. val. - marvan las. laš. -- markotný. kel. val. Co vas mace napadá. = = = bezen. škobla. do. maca pracovati: eali. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. marná fáreka. madrca malá ženská. markotno na = riiaga.rozbiti. sýpati. jpst val. „Pjdeme maú. podmaškrti = dostati chu. po macku omatem (po tm). smetí. slabý lovíek. umrlí komora. marchotný = trpký. uh sa: masar podl. marný hubený. laš. laš. perívka. zem. I sa sa na na s - ním handlit'. : 229 lygaf -=1 polykati. sy- hrubý lovk. nemilý. fhléb. dol. malá. diti se. las. De Slivky sa malí (krátí. neád. praštiti o = teskno. uh. ten má byte). marova laš. : hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. riiaga. marast* slov.. laš. rhagnú :^ udeiti. vymandri ^= vylhati. šmaja.

mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. za nohy. t. mine-li sa zitra bez déša. = mermo val. (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). druh mkkých se : všeck (prodá). pív- asto u vypravování = ten. lám (hned). Zl. mkkýž jablek. rak. mchura =: 1. (jde oi)uka 3. ti konec ud- zem. Opilý na matem =^ na mol. jak by ho hodil do mírnéj vody. ml. uh. místo Na míst ja (docela). mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod. milý tivý . : Tak sa mírka. píliš sladký. — Muka sa míá jenž shodil kruný. ==1. dvma deštík. = = „nároky" na metel mámidlo. mdlá chu [val. bíliti. = Nevím. :^:= mrka mlynáova mocí. mkký chléb. = hmoždí na mák. mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. 2. Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. -. mluviti ze sna." o nmž e: Milý žebrák sa. Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. Tam sa zminuli (zmizeli). „Stela do tvej raatry !" laš.. = mdlé ovoce. val. zl. kypiti mlná . zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli). laš. místem ho prosil. Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. ptkrá místem atd. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. kyprá pda. val. pouhý: jo v Je 1. na odbyt). = obydlí. me = míti Dos : dobrém i po zlém). mámiti : Neple = košt. val. možem. mezíra = mezírka. mezúr = ulika mezi metla chalupami. = val. odešel. 2. val. koši a hemátož. (obejdeme). Velice — Už sa ich míá mén). Nezamatli sa lenu zamattanú. do toho nic žádné mátoha nec. fad. Kel. sa bez s tou výhradou. mrené od mletí. =:- slov. Zl. din. sa mjte. mnivý slov. 2. [uh. podl. iných v d- špiniti ! : ruce. 1.230 — meŠka = bydleti. = = samý. nho mihotati. 2. mch pytel mchem pobúchaný =. mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. maza =^ líci. mírný val. drobná mouka mokrý. pl. riiéga koza mégá = mekoce. hloupý. kyprá. sul. : lovk byla = vlídný. mazá =: veliiíá šttka. lháti. metelice. [slov. laš. šaty. o chleb. ídký. maznú ím = mrštiti o zem. meškáni matía = mazati. toho ludu tu míso! . [val. široký pytel konopný. val. mlina nebo sl. Dvakrá mnit koho = pHsniti. žit.nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . mátoži z cesty. val.

m. zlý. mlezavý ^^ šoukavý. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. by to vyroste z vy- mota: (opilý). mtaoch zajíc. srv. oslzlé. laš. sa v knížkách pe- val. = udeiti Ten sa moslov. — šikmo. . mrhlka. mkké. niítvavo = stídav. : To je mokrý: mocné -- i-oky.mladá mla jemenná. las. val. mlnzgnú koho. brou- mraše. morútný unavený Su všecek morútný. val. Už moce rozumem slepice. pleštiti mrcha ssáti : - špatný. : motúzeek Može = provaz. ^ brane Co laš. mlasknouti. može -~ možná bud mláka. . mleC Jak sa ten svt mele. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. . v okamžení. inlazgaka =^ 1. mluvi na nkoho podl. Frýdek. mízira mázdra. slov. mlatec. : mrane slov. morný úmorný (ved). mládka -^ mladá ješt nenese. mrholica "drobounký deštík. nití = niti na cívce mlacek ^ laš. slov. úmorný (práce). mlená S mlenu všady obstojí. cela (tele) [val. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. skovitý. mazdrák — rozmazlené dcko. mostina =: deska lía podlahu. val. mocný])odl. 1. motúzek. laš.makati nebo s em [val. mlazgavý chléb lepavý. val. sa v mížgi ". val. mlat -— bití dostaneš mlatu. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. dzecko. : = piplá- kati. žebroniti poá mraníš ? 2. laš. : — nepíjemný v Zl. býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo). mladík.m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). 2 mladý pršef.bahnisko. mlacova nkoho. Zl. dnes na kázni mrcha. drobounko. nadávati. val.škared mrholí. : mítva mítati. co tepaného zrna. laš. : nechutnó jídlo. val. mrazí -a mele. vykláda (dlouho val. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). uh. laš. val. podl. míza stromová. n. která motúz. zebe. ma = siholí. = nejapný lovk. mlága ~. Tak to nemele („nejde"). mocný chlap — silný. vaný: Tam byli cesta mrcha. je rozhn- mlze -^:r mlze. mla . val. val. shlížeti.- mrga -. mlatcem hora. tak : mrazí venku. . pa- náek podl. laš. uh. mrchavý mrchavé. rozbedlé bláto : možný = zámožný. motáek namotané. mítvem mizga : val.

slámu. = zdné. laš. mrvi=l. celé nábožen- náelník ^. nco = zamži.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . naby :^ najíti val. . laš.. laš. 3. laš. Obilí nabírá -— zrno svých bratr. N. laš. mružka = mryanka mžikati oima. v nm zasedá. uh. = kdo laš. mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. mrvi 2. laš. raury slov. stojí jak svatý poá (staví). Brod. val. rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura. =1^ 1. enom sem mrkosila. n. laš. tm mocný (na p. tlachati. = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). nada: Tych nenadáte nedáte. že je mulír = spekulant. val. : Tam nabyl |Z1. s maltou s 1^ prach z uhlí. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. hluboká zem). na- narec nikdy do. celina (mrtvá. muín = mouenín. od rýmy). maafa - mrkva lovk. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. muruastý =^ tygrovité barvy (koka). val. mžúi — mhouiti. 4. hlína prachem uhelním. 2. .^ti naerpati vody. ranní u hrubá. - kyslý (mléko). s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. val. ^lov. mrf afa. laš. erná jíž se mr= zelný. nerozumn mlu- = mourovaný. jísti (žertovn). viti. šaty = zdi. nad ich eí. -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili). laš. múr trosky starých cihel = nimra. mžúži Zamruž oi [val. murované stavem laš. muchar much. 1. 2. mistrného vyvésti. muanka za ddinou. mra). uh. nabakiit koho nabírat : na navésti. mrtvina. 1. najísti se. Matka se). 1 „ozuby".232 mrkosi Uh. val. myslím 11 hodin. ml stloukati máslo. mše : ranné a velké - náboženství. = mrva. : múti :— kaliti vodu. sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh. uh. slov. muryšatý niti zauzliti. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. 2. nabrzgíý navrzglý -^ Zl. n. náboženství . — našplíchati. nacúha Nabízli sa eho najísti se. trochu neval. nemluva (^^^ Nespala sem. Pravili.

najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa). že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala. Hranice. 2. rz:= val se nový). neho = nadrtiti laš. prací unavený. mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. náhlit* namta kým na . ~ žádostivý: nadby: nadbude. aby se lépe nesla. Kobylí. kterou se šindely z klátu val. na- (palice). nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek.! : 238 nádba v nadje: (doufám. štípají. 2. na metat (chtl ho ])Ovaliti). laš. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). naprášiti. Byla sem nalíená so. nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). hra.sebe : Zaal ním na- . dobe inak. se vyfintiti. nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný). prati se: nahtobíl sa šišek. val. Už byl dostane). kašli a p. uh.docela To na náizbí =^ 1. : nadída nosu najéakorší —. nadlaný 2. nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú. nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. škared = naháa-=l. na dobe ^. pda. (invi- námele mnoho mouky. je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. Poád' mne naháiá. slov. val. Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. Groš nad- nespal). Zl. -^=- náizbú (jako na návsí). slepice).sili na sebe. laš. nalabi nalakomit náledek : naliknouti. ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p. nadplátit nadšiti. tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej. = 1. nadvázati (motiíze). Hodslavice. abych to kúpíl. nádlatek (látati): laš. prosted izby: na val. val. val. laš. nahalka'' do knihy namazati. laš. nalakomíl náledí. naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- . peníze. na- ítalo). nho laš. bývá (je o groš. nadýmati. dráb.nejdéle Staíek zádech. naháalo -~ byl v úzkých. moc [penz. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa. nahajka býkovec napsati. nahúška =^ navésti. sa najéskorší modla. jež Zl. val. pi nadrasti do smetí. Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. nadrchaný =^ naeepýený(pták. podl. : nahotova nachystati. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník . laš.

^=- náhodou laš.»ialézaC na koho. — všetený laš. obtžovati. napokosý . námrza namrzío to. = nadutý. = mrzutá = sú odula. ml ji rád* . lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha.nahnvati Ten sa na to nasošíí. na schvál. Val. laš. nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. na koho: napekali ich. Tam natých. naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). nasoši sa na --. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. puený Kráva námolný = dotrný. 1. schvál. vzdorovitý. naprotivo komu í = naproti. nápas ^^ laba. a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val. laš. na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn. To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). laš. slai). Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. Dlá mu val. Rožnov. : : velebného pána. uh. naléhati narýknú ^kobzol. dobytek ^ cizí). po nasku ^^^ po našemu. schvál laš. podl. 2. napuaté.:: : : 234 — na píky. mil (namel). = dobe. naský lovk. aby se brzy napásly. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. — napéká mnú) na schvál néni na 2. zem. na vzdory Robí to nápoky. na schvál 1. národa ! laš. podezení. 2. val. to na píky. vc. : Pole na - 1 . naporúzi ^^^^ po ruce. opravdu. ^== vstíc. námola = lovk neuhovlivý. naprotivá a laš. s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. To nni na opilec. nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. na píky — 1. se nahnvaný. Sprostý národ. zaujati se eho pkn napáhlo. to je na opravdu). tee mu na napilec Zl. laš. = are = naíkati. laš. napuif hubu nadouti. val.šikmý. na vzdory: slov. na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. ----- (je v úzkých. Néni mi (se aby im to ekli. slov. na- popudlivý. laš. 2. Klob. : pkné). nastával o ^= „pochtvál ju". = náek. napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. do- napodpadi slov. kik. ark kieti. žertem. nápoky =. -.. na pi: Bžel u Otec na to nastal. Bylo to naporúzi. namivka ^= domnní. náhodou najíti. následovat koho ^. napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná. laš. najíti. namivol se (namíval). to je na obežart (to není žertem. Frýdek. mácí (op. vzacna.

laš. a byla bitka (han. sa eho — naboucha. Navalil sa krupice. natuený.š. =::: — napojiti se: se. : nech Pote podl. strachu. impotentní. nastrnoži. plevel To natsta kvásek. val. as. dcko. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se. uh. las. val. ^^ 1. návala nátisk. nasýsan. 2. naži vodu nažíva val. špata. las. na : naskytnouti se: s o. ma nazývá. nedostatený =^ chorý. val. nebožtík. laš. Brod. výzvdy: Sét Dívá nmotu. nošika. špata. val.Je nehodná. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. néco ^^ meri negryfný gryfu". . žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. laš. Pohádali zme .stu?" . názimek vané. nédolužn :^ churavé. val. val. šaty.235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan). ati nati. náto díví špalek. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. 1 mezi sebú nažívajú. ^= nemoci slabým val. Jo v nauce. val. natýsa ^^ nahlédati." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky. launisch. val. ^== nacpati : sama nedoluha. Kdo tady 2. val. val. na nmž se štípe. aonka :=^ na. laš. uh. nepoádný .. pda). natasít mj kamarád.= na sa zkazil. uení. nastráži. val. nebožika nedoluha obilí je = nebožka. — popudlivý. opilý. ít ^. s nama na dvr. 2. : laš. laš. : spadnouti: nastražil? slov. uh. nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký. nech sa podíváme na naše zboží. místo na dvoe. býti. val. na tož := na vzdory. laš. slov. nouze. ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. Je na- nmec -^ nmý lovk. kánský Zl. =:: hotová. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. na to sa neborák ^^ ubožák. Šel po kraj tak. nehodný nemocný „Kde máte nev. sepsul to. slabé nedotužný =^ slabý. sra- negyzda ohyzda. nehnulý =^ kdo se nehýbe. val. zavaditi nebohý = = neúrodné. Uh. poádati Dobe natapa najísti se. . Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. la. = = nešikovnv. sa tým chlapiskem. laš. veli- nmota n. valený (napilý). prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný.

nepodara -néco nepodaeného peivo. laš. : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val. neas neraz = chrast. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný. nospsobné chíapisko. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan).^ komu laš. nic" a za nic. nesnáz. nepodílný = co = co se kame. mi to všecko — nijaký : . n. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see.neposedný. Býl rok. neví si rady. nezdoba neistota. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. hmyz. nic je : nesnádka val. Zl.nešikovný. vši). nevízka n. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val. a bratra Hledali. =^ nerozvážná.veliká. laš. nevížka: Je na nevízce na váhách. nic. matka a p. uh. nevražící. jak nezvtá. skú vecú - na žádný zpsob. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. jakýsi nijaký. ne- nesedajný —. neplecha (zvi. niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. Zl. „enom sa to žve pod kos". dám nepána sa bit.daremný.skor. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. val. las. nepohoda. obilí. který se tžko dlá: tžko láme.ši. roždí. val. dcko (^launisch). motorný Zl. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). val. e neumíraný je To sprostá. dobrá nska = slepice. jež dobe nese. vk.mrtvý: Ostál neživý. — závistivý. val. laš. laš. nenadání: Z ne- neuhovný . laš. : 236 — neuhovený nelze uhovti.' val. val. val. spejný. dobyte.: — nenadanka nadanky. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti. nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. = nejednou. nevrazí. spíhnouti. lovk. neskorší . ---=. nadání. laš. n. val. Zl. neskládaná roba -. neohrápaný ^= nevycválaný. (o dveti). nska : kúra. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný. nerky = ledvinky. neumíraná staenka. neživý -. To ne- na nic hodné. ho pod krk. neporúzný rúzi". val. . nezruný. neforemná. nesnadné nic tu nic. slov.

které pak se prodávají „na úkot". Nevsta se dostává na novosedlí. laš. — nžky.školy Y noliy všeci na pole (bželi). šél. obešly obchod Byt semena obchodech nem. Zl. ale nežraly. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole. — ^ obstoupiti: Dti obziny. zcela nový. pkn a s laš. — val. obec : To je na obci . obsáhnouti: strom. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. laš. novosedlé = nové hospodáství. Ten nosí ^=z se umí iha. Zl. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). po jizb v se obeznámí). Píbor. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb.~ svým pánem. nožice slov. zkušený. novotný — novuký. briillen. obecnica ^:^ obecní studn. bím. Dybys býí svým nuzmusí starati. obcat -=^ slibovati. : nalezenec. abptebon). k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. obéjza ním obéjdza znalý eho. Trefil do hospody po uchu. úra = slíditi. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se. [Frýdek.: . (jísti) = la- hdka. las. S ovcemi se neobchodím (sich H. laš. uh. na šaty. nco : laš. níkem. 2. obchodím s*- = v as jubilejní . konfekt. obhrknú ho obhrkly. O. ^^ obsáhnouti. uriti na nco. obecák. : ~- potápti. noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly.na obecním na p. na mále pestávati. dybys byla svú nuznicú . m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. obchodi sa málem ^=^1. obíhnút Zl. obecník ^^ obecní les. : laš. val. Zlodj dál v nohy. 11. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo. wimmern: Chlapec nožnice val. 287 niždi niždí. nuka abych = ponoukati val. Po obde v nohy do . který nuzovati. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. Zl obežart na obežart =^ opravdu. : noi nosi se touláš. nudk = najdek. koryta rozháže. obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. trhu zbylé. jež má na ob strany svah. [laš. Zl. studn. sa lui obéknút Zl. las. : Nukalo dobe noi.

obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. val. se. objati. dostaneš za druhé. obícný laš. = všady býti a ze všeho dobe obracaf. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f. : Mo- zinú? míti. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257. srvn.má mne obchodila. = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. Zl. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti. — sní. dlat nco na obyío = penésti!"). =-. sa obírá saže. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. . op. oblinec = oblý sloup. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. ^=- Prúgelholz. podl. val. val. laš. : Zl. obuchnú: Eše bláto val. obyío olmajní lovk lovk — launisch. obojova koho val. neob- obut koho ^=^ ošiditi. obzoba: Ty lížeš. obylo. co rukama obtlustá obistny. 2. obnova val. obsmda obcházeti. NecLi všecko sám obzdola. ošiditi. o = postarati obstární = obstarožní. laš. když pláš I. obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod. nemnoho (Výb. okolo koho. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý". Pkn stojí. síte sa = jde = pokoj jí. : odpk pku. v nov napadlý sníh- = neobeschlo. Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. na oko . obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. jeden krají. obtúli = obudi = zbuditi. podl. oblak = oblé poleno. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. = obídlý.238 jak bota možii — sich fretten. na nco obzinút = pro sebe získal. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). obkolit = okolin. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše.). val = „dobe objezd = objížka. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva. sla- obrodit': Strom obrodil -. uloviti). obskúat obstarat sa se. . • = zvítziti nad. pozvali nás enom na obyt'. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš." = okounti. Žádného sem nežertem neobelhai. oble = oblek. — val. = piiniti se sebe. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden. val. dostal.' Zl.vy- obrazi nkoho = uraziti. Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. = : obídi nco obidný = spoádati. si . = ledvinky. obsaž = objem. líbati. Zl. obživa Chodí po obživ — po žebrot. laš.

St. redygali sa do Uher. val. odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. odpal od krámu. val. otevený. val. zatka. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). = Žabí nožky.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. : las. Pámb ste si oad nút. odseknouti. slov. = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. odnoha odpálit : odbit' sa si. val. Opav. rozestlati. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. aby odpudili -— opustili hnízdo. lelík. šak jejich ich odnosili. val. val. val. jsouce voda nebila v beh. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. otevíti. zpráva.1. las. odráBa =. odrabaný ==. = = haluz odstávající. Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . krsný otec (na kest). odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe). podl. laš. 1. oepif odbil = pohlavkem udeiti. nepohoda mne odrážaía. lovk. =-- nášá = s sebou nese. Vtr nám -. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. = odsthovati = laš. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". odnáša: Dyž val. odnava odnést: = obnovovati. = si slibovati. val. ale odchlady =: jarní mrazíky. odpoves odpov. odraba -— odrati. val. podl. znepokojováni. op. oadlý (•pálený (tvá). las. ! odpk = úleva. ocásat: ocásáí. Zl. laš. Ji. j)isa- oblekem petížený. odmáchnú cop. odprova = odporovati. 2. val. kabát. val. se. m. odhonek = malý zbylý záhonek. odda = odevzdati. = první deska korou s odseky = z jiného rodu. [lesa. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. odkisova hati. laš. hráz pi ece. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. dm =^ schaebig. odespa = usnouti. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). odúi sa odchlípla. las. val. oddlávati dluh. val. odkatý = laš. uh. Už má všecko odbolené (íká o nemocném). všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. stopka ovocná. slov. pl. odkludi odkorek se = odsthovati. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. . bych pišel. odpravi postel z=. ste oehlaný. ze starosti. tak a ním odeju (udeím). komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. nkam : laš. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. val.

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

Cti- pelech ~ kudly. vtvika a p. op. pevný chlap ^^ silný. pidlikova 1. kru. 247 — eí. phovitý. ásti val. nzoch. peláši utíkati. pereko klo- uh. popouzí. marýnu.. vije trky. kytka: z rže ervenej podl. netee svým járkem. ze zem. phy. laš. peculatý == barvy erné do ervena. 2. zajeí ocas v mysl. = peckovitá klada = porostlá hvemi. vypryskuje pídit Voda pidí nap. = chór v kostele. perše veliké fem. val. pazucha = páže. = horní veliké chva slov. laš. = osten statek na pchái. Poá mn žebe tu cosi slov. petrželí kosinka s Zl.) — peršaviny. dláš za pestvo. :=: 1. pezdívkou (pl. pstovat pstúna. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. pidlikuje = vraní. ze sudu. bl. pstúnka laš. pichla ==: makati (koku) val. Zl. val." odtéká. panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . snt) Zl.ši sa pchá váleti se = 1. Co tu laš. kvtník. Píbor. psnika píse. peen =:=- játra. val. pernica =^ mísa devná. na pomašování. nách. barvíi trou barvu. perútka 1. šttiny staré šatstvo. -=^ val. píci pe = paez pn: kúra. za ty peníze = kouiti z dýmky. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. = = vichr. to kúpíl. mainky. laš. škuf. kterým voda „pídí. pele. pavichr val. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). pazdri = utíkati. 2. bude mrznú" když vystupuje. = peeák : =^ peený brambor. bit. = pecnové listy zelní. ze stny. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). pchavka (v. pestvo = rozpustilost: pšky. val. [laš. váské. = dobytku [val. pažerkovat = chutí pojídati. val. bodlák. picova chystati. val. „Voda sa pídí. pšo : = pško. peí = železné péro na kolopépa val. zelí chovati. pidto — dutý sloup v rybníce. pt Budeš sa budeš vadn. . V tch pe- nzoch sem je to drahé. péro v níž ševci máejí 2. Všecko spaúchá. erve. kdo rád po pei- podpichuje. = = vrate. 2. kyj. tenký nebozízek. 2. má opeený : laš. : strže. uh. budem sa modli rženec. pavla m. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. perlík = vehké kladivo ko1. uh. ide do penz. val. . škopík n.

pleskat biem ko]). mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. ziz samy pentle. sa n. — smyky. val. val. pira = pšinka horská. sníh =v plástech. hmyz a všecka neplechu zavrhuje). se.odstaviti. pléhnút sa Pý Su pitomý. prohlube v koho kamenem. každá knížka. holý vrch. žebrání. pleják = koš : na pletí. To nestojí za to. uh.i == plekánímpiichovati. se. pízgi. toho neplancu. pizgoi pizgo pizgra pizgí). val. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di. plažak. si vyšlapovati. plápolat': Byla pipa jísti. špatný — kdo neád piroek tý. co by to bylo „oka". plástovitý pracovati. psaní. n. do si = nápoj 1. piše rány piší. piznút = udeiti. : uhoditi : p. písemko ^= 1. co z toho bude. list." :::= že dlal „oka" na zajíce. zaplatiti nemže (iror. v (s necliuti jísti. to je pizgra kye. Jiín. - plešti (zabiju). f. val. tým pízgíl matlal.): Enom sa v tom pízgí. sel)ú. pitvoit = pytvati. píta sa = ptáti se podl. las. uh. nevda. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. val.) pletky - plaky proráží. val. piznul. pinožiC sa = : uh. ^ planý. o zem. kam sa planceš? (po- hrd se. smysle íká se také „hlúpý. plachúty tísky odpadající. laš. plazatý ^^ rozpiazený. „to l)yly když se šindel strouze. písmo. tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. hráz. -::^ kde voda zem zv. hrom kým Osmá to ece. V témž zl. pilno = honem No pilno pijany opilý. val.— 248 — pta = = pitka.uh. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. dychtivý: 2. (nei)leskej). pohlavkem.) Zl. ples -^- hloubka. „píst". vr mi platnjší než dv staré roby. kravám. hájil se. Ja neplancil 1. nepoádn tak od ní plápolaly. vypínati 2. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. ! plena — - kaz na se- — pytevník. laš. pirc. oka na Kdosi jsa žalován. val. práskati. val. j. Plešíl pl. namáhati malu jdeš)." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. píatežník zarostlý. inouti. laš. s abych sa piplal. žt „slzí. plazit okna =^ nahlédati. piplati se v bahn. jídle. Kolik hodin ze Vyplesít oi. 2. n. na (kdo se róchat. pizlo? (srovn. en(^m pletky. pleka: kojiti. ty pléhni na se poli. op." Nace/ . hl. na krku rozepiatou. soumezek chrastím v kuších. pitka kdo má val. košili pitaka n: ptání. noži) = die uh. platí n. = piplati m. odplekaC =. : pížgit mnoho vyplehlo. uh. = babrati. zz slov. krúpkovitý. Jiín. laš.

pl. Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. = postránky. 2. úplnk msíce laš. laš. = sádlo i Všecky poídíl vystí- val. kon. rozvaily se. sa. plýtko orat. psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. mu podeptaíy nohy.: . poboky m. pobíznú ho sem. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). pluhy pí. Podál sa na taka. Zl. v plni. který vroucí) 2 ~ plkota. laš. : Kon Udlamy to plžem najednou. ~ 1. plpota: (zvuk. : laš. Píbor.štivá. 1. plpu=roztak plpoce jídlo laš. pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. prodal celku. laš. plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. plkoš. r=: pl <lo f m. pobíja na koho štváti. pluta. plauschen. nejsou žádné pletky. podarunk dar. sa . sob jdoucí. kdo se nemocným poínavý = dlá. poasná (poastná) = zpropitné teleti. pomoci. podbi si boky ím. . dlouhou hlavní. pryskyice. zapraženého plkota i po boku (srov. = kapka : Plusky krvi plusk. f. = fortášská Sak sa enom njak poídíme. pocudova hádati se. pl.= hrubé. val. v fem. pocmurovat cmurkat) -po- plni. laš. Zl. se = povaditi. míti í po- = = [ : así. plýtký = nehluboký. iduhavázima ^ de. = škubán. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). Kyjov. blátivá. jen si tak „poíná. plné plátno . stejným pls polt. Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš. pi dílem: dati : podliti 2. ve laš." Zl. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". plezmero lozplazená. plichta = kuželna. podarkova s kým pohrdati. : laš. pliskyica plkat". boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. uplkaný. provázky laš. košile na prsou pobádaf hádá. podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. ^ povahu. Kaša ve Za pQasnú vás svezu. ])luhy. 1. val. pajzem totéž znaí. — slov. plutý nmec kutý. Spoísmy se. pluka pluska prádlo máchati. neostalo plusky dešové se. podat sa^^l. val.zdáti. . val. Mrana sú na pluty. pluskavica deštivé poval." plznú rozpjatá: 2. Pobiznu opa v. povésti. val. = piznú. : = pozvati pl. že „oka laš. podepta --=^ pošlapati laš. laš. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. v plnu nahlédat (do oken). to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda. poda sa na koho =^ povésti se po kom. mn uh . laš.

[val. Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. tážka. n. Zl. laš. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. lstivý. val. ekli by. podružn vylíhlé. podmancký podmladit = špatný. dlajíc po kosu. podvodný. laš. iza : se. podhrdlí =^ podval. n vejce. na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). kvasnice se = trochu do nich. podlý = mladé lupení zelné uh. laš. že podhá- svtu (špatn vypadá). ale on to emeslo podchytí (o samouku). Podsadím 10 zl. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). Ty dti sú enom podobeky ZI. mluvíc.posmívati se. izok v laš. = podobný: Néni podobný k val. podívat: dáváš. na- podmlauje déš. Kde v. laš. podstolinka — trnož. podsypat slepice = podložiti pod val. (obilí). podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí. ma podostek sena. podražilo = = obilí je dražší. váek. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati. koho : Syn je podobný na otca. podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. hndý do erná = dobe dlá. Jaš. ztratiti : Poéí (stín). skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže. céra na matku. foppen). mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. podostek == dos. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las. popodpalova debíra koho (aufziehen. = sa. podlachmat pokriti též (šaty). -=^ podpichovat. = pod- volek ho podlízáí. uh. bradek vepový. To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). podsadit: to. podoba : Je ho enom podoba . když chtjí sedti. val. podiza se komu ^.. podložit sa ustoupiti. oraka. podklasek otavka : Zito je potacinlo. laš. komu podrobiti. Myslíš. podstúpít. ubývá to podíváš? jí. op. n- podhrdlek. hojnost: Je tam všeho podostek. podruh jinde = podrostlina. (hubené po nemoci). Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. sám podklasek.: — 250 pod = založiti. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). sem kdesi kivák. podchytnú: On sa krejíem neuí. podgtanný blátem zanesený. =z house po druhé podtupky na vaení.

di pojednali sa := porovnali. : které se chut Hrušky trpule sa. pochapi se a ustati od ní : = val. ale ovoce nezasedlo. poglempa ==. val. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati. pojedno jabko. [val. lovk. nkteí Kyjov. když se zapahují do jama = to pochabté. . uh. : = chutnalo mu. val. pochura := kdo má za ušima. podcliýta. vesno. piiniti se. pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti. pochyblo = pochyba na žit. podvazova podveer. do ní zamilován. který hodn jí. val. pojímaky =. píznivý: as. : pohnú sa Jak sa lovkovi val. pohodný (pohoda) == pohodlný. : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk. bami poglempa. poglondat pomrviti = = Obilé val. pojmi o ma = vezmi sebou. nebo vedou na pastvu. ])ohrabá . kúsky. pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. (dve) val. pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita.= der Strassenrilumer. pojedzeu ohledati. pochylý ==- nachýlený. „pojímají se" na pohutova pohutova. = chutné jídlo. val. Zl. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. škádliti na obilí. pohdný =. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka .pohrýzti. sa m laš. poja za ruku laš. bude všecko divoký pocha. podveer. pes 50 let pohne (jesti . o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). sa. pojeza dobrá p. slabý. pojícný (laš. malých dtech) pojední ludé == Zl. = pohladiti. = popíjeti Zaal mdlý. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. pojedná hruška = (toto nkterá. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. to pofidrne. laš. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. p.- (invisere). Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. dokel néni pohdné laš. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1. laš. bude prša. sem tam nkterá. pohon = shánní se po nkom. val. = ochy nadvazova. laš. voli. poglondané. Zl. 2. už je sporota pry. pochráni^. Ovoce pochyblo := stromy kvetly. jídlo. uh. val. svainách: val. val.251 podúa uovati se. laš. = pohala laš. pojistný: sní. pochciva: pofidrný = pochybný: se. p. pojímky n. pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . sa to. nezí hnilica. . laš. = s vzíti.provaz.

popelat = Uhel popetatí. =^-- puklina. poprskává lich) op. (když prší obilí pourec. val. (po- pi ní. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val. laš. = honiti: pokWka. pomía pometa pometala.) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. (skrotíme ho. uh. val. : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. polátati popeli sa v prachu. po- popa sa: Popál sa. kládky — beránci oblaka. uh. = pokušení. poprava popravit popravila = : reparátu ra. nohy . na peci pokúška jNolák = polský. popaskudi =: poškoditi. poklízení ukazoval ochotu. se. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni. . = poi)rchává. že . „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. emu = Zl. : do krve) = poasí laš. val. sa mu to. val. val. rstá) poruenství= testament. ponadá sa -. = koutnice. poívati. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati. val.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš. pokluda pokrentito dobytka laš. = . . : mama jaksi pomarasi (pošlapal. váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. . = vítr. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej. polána. — i)ohoda. pomn. céi poprávala vala na strav. smíiti se. 2.i)0pukané.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. trochu porácbané. to = nepo(papue. si padla do polohu. na obih' a zas je teplo. val. - val. val. mlo odbyt. pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val. popadané ruce. val Polská polta (srovn. : (uklidila). Šišky poloh kout Je v polohu.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. : studený popelíja. pohnouti.ím to eše pomnitn. . poradit: udlati nkomu sa laskominy. : I\I. popást* sa na kom pomstiti — se. Všecko sem stravy. potedova poledovica = o polednách = náledí. nósi do polohu. vedlo. v popel se obraceti pokrpai =^ val. : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama.) sama si — položnica polova polovaka — hon. val. pomknnt koho k nuknouti. laš.nadíti sem sa nepouadála. sklamalo ho val. Po poklud k vam pijdu. poura =^ potmlouch. rozštp. popsu = pora pokaziti. laš. : rozpoltiti.

= - po málu: troše. šibinkovati. ped nikama. Ne- spindi! (neple). ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). : poštorcem (krajem uli. poštslov. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. si Nepotebuju se postavník -. potkati. potuno ::= potuteln. že pjde.manipulus. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. pošarvátít kostel. laš. poskípi 86 = poškorpiti. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val. val. pothajú (t. las. starú gracú. sa =z: bud je potuha. odpoinuly. poslunité Pošpindrál a nechal. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. vypostávaný =i vy- pota potato. pošarváti=potlouci. nouze. dnes velká potuha. pošut štváti. (taje).sem potrhnut sa = míti k nsa. pilno : Ež bo [val. pomluva. rán. poškoditi Hrom vati. si :== [si." val. popichati . tati se. potá Až . laš. Jiín. potiskat zz dožat. mne = 1. posmškovat sa posmetat chalupy. s prospl). pošetit koho z= popuditi. co má rovný vršek. Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. postihnut s si: Málo . potvora: Dlá mi to na potvoru val. tým postihl (pomohl. pesúša posme- vojnu. pošklebek =: posmch r . emu. poskla =^ Dlá plati: poškleby. všeckych poberu na posúša.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. poshihova = zaopatovati nemocného. : = po 2. pošúva ^= poštívati. potysek = kotrmelec. potebovat sa ho. pospolitý chléb=snédý. zvonem. „kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. podezírati. potípa koho =z pomlouvati. las. žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. v jakéj = poodcházejí. postava 1-^ lenoch. val. potí- po- = dobírají sa s si : mne. poumo. zvoni umírákem). potípa paná típajú = podezeni. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. sa : bíd je postavený. potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se. posurnúC --^ žduchnouti. . Mušimy všeci na pólo. val. potyska: pobodati. zaháleti: [Zl. devo val. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. — které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). sprostý. : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. = na schvál.

nemože pranút. pohodln val. val. = poviják. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. Yyzovsko. pranút nemohl. = a po vli. . kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. prame pramének vlas. = povu. "uh. pjiti. povodi povo. val. se : Dybych se bul teho pozdat. prame lnu a p. nemohl pranút. zaplatím. : šak vám poznání vtší atd. jest. Zl. požii vody poži = polámánu. val. pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). (u-) = pevnó šípový vázati. dtaj po vli. povalenina = když lese = lese. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají).). poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. hni pkn pranút v záporných vtách (v. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . práce (oraka a která se ochotný (flotz). val. pravaz ze povlný = 1. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu.:: ! — (zvi. pozhov = posekati chvilku. po voli Je. v lese ta povalenina. Dostána kí do Dál ani nohy. O poznání je to lepší. po vli n.) pravi (uh. svých. poživa n.) tech praménk. laš. lovk. prask : = lom. prachovka prachu. [val. vedený (dobytek). vlasy a p. = pomalu který prame: roní (prut). (laš. povyk pozdá = zvyk. pólo. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. provísío. krotký. = ožehnutý : sukno. provísio. val. vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p. povjedno. (muvili). laš. kuování vel. ZI. t. = ožiti. uh. = špatnjší pozít : muka. Zl. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv. prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. povjedno = pospolu f. = mor. povdný po- val. povudi (Frýdek) =' povode. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. se = nadíti laš. zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila. = zahánti. = podati. p. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. = na utírání obíslo. = požitek.): Zarazil sa (v ei) dlá. val. patech) val. laš. 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi. : prajtova tichý. val. [laš. prata koho postrkem. povlná. val. v dluhy). : Co poá po poznaný = maliko. laš. obezrec sa sa. laš. obezierá zváti: mosí považovat.

= pekroutiti v zdaleka-li. sem tam neinn choditi. pepálili pes horu. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. 2. . = biisko.) = kdo chodí na zad vypuený. s nohama = 1. laš. val. díra v žena) val. " pesthovati se. Zl. neupracoval val. uh. val. laš. gepekáraný Už sem p. = nadejíti nkomu. pedním býti. žid =-- ^ poktný. pedvérajšky = pedevírem. pedek nkoho. Unter- pebrat v uenu. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. prominouti. pre rr pro uh. Húsenky pešly strom (požraly). laš. peeúra šibinkovati. peme zimou = skehnouti. úad. laš.ška = zmna Zl. : U tch (smrtí let val.ji ste = pemandri ei. mní. pebíra dráBa: kovati. = rychle pebhnouti semeno. na p.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. : preljaený (= prol. též e. p. pemí. fem Dala na préky. žumpa v potoce. preko : z peká. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). pebíra na huslách. Obilí rudu pej dné (pešlé). pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. srov. pi tanci. aby ho pedstihl. pedbížky = = = bh bžeti o o závod. laš. laš." laš. si chu (pemniti). pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. laina. = pleskati. laš. laš. závod. val. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. která pehybí na voze = pihbí. zimou. louky = na podroky. odpu- Frýdek. je na prakách -^ utekla (dveka.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p. komu = zaskoiti pebíra nohama. penocovat koho = dáti noclehu. pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý. laš. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. val. pehodit = 1. val. pebai = stiti. vz (skáceti) uh. val. prácú ^= se. na p. led. uprdolená ženská. peluba = zhla. taku pehybinu. préky pl. val. soukup. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. Pepálil vodu. vést predesta uh. pektný pekupník haendler. je vypostávaný. pepáli val. 2. školu. 3. = pejedly . ZI.

pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla . : . až kludili se ~ pomalu val. pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu). co sa nám píchutí (na nabereme chuti. Pišlo mi ít kolo rybníka. : pidrobova = z drobná kráeti. ~ pikapa Pokáme. na val. peškobrtnú na zem. sa mám =jsem pe- svden. val. pihoditi Nni temu žadne ti minuty.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. pihajda pijíti. píkoíze píky: Šél píkoí. pišel mu strach. op. laš. laš. Ne: stranno sob žije. mi se pidajna vc. = sejde Pes p. = trhati rozlézati je n též isté plátno. ostal vojákem. ním spíznn). de prosakovalo. = pelidnný. to já Co p. '-^ sezvánti na val. val. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se. pivésti . lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu. v prstoch sa to buje.. prav to a to).se: jak perubla n. píinek v tmhle = pítruhiík. 2. uh. uh.) pesvdenos: týe.: .) pichylení . utíkaj. se to pidalo. sa ^^ ba- pisthovali. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli. pisušif. 256 pépus zvoni j)oheb.útoišt = Ne- mam pichylea. ~ pijíti pikape. se. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené. -^ laš. Dyž na kerchov vlézt. : chu na polévku. pikludi koho 1. více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op. pi- pežúvat = Kráva pežúvá. .se mi pidá led vysekaný.) pecházeti p. píky polem. Až pohanka pijde do zrna. peruba = val. pízbisko slov. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. je už peeená. do pijdu! (jak pochodím). = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. laš. pijechati. pesakoya cely :=^ pprchati laš. pesúša sa = s místa na . prchlá zem = sypká.na val. . se. pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. Dlá mu všecko na píky . polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll. pežvykovati p. 2. pi. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). prchaj = bž. Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu. = . laš. : otvor To . : pida se = 1. laš. pezvisko píjmení. pítel Dy bych být vdt. laš. pesný. . dati se. . val. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá. sa po zahradách. Nátura mi to nepi- dom.

hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru). piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. pro- marniti. prohát návrh. val. pivrsknú si pizabikoho uh. Réž piskoila. : profenti. = pi- škvrknút. prohulova sa. piškrpova ^= taníc nohama laš. Jiín. = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. promaškrti = promlsati. poli. slov. ostrý : pi- dým. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. ujala mléka. (protlaené) (valík) laš. p. val. val. na se = mokina. nemu. pronadivi: Nemohl z nenadání. : k prokoráta hovoiti. = šelma = sa p. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. navaila. = piškrkovan. val. laš. tabák. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. Oko do jabka prolakíe .: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. (hoví). i díví na. = ratscheln. podl. uh. slov. bahnisko. ožehlo. šoupati. val. promnna vybíjaná. (hlavatice) sázenice = proceství. pipadnú: Vojsko pipadlo. nesvdí. = pivíti. Všady chodí hledí prohuluje. pisili ^-- pinutiti. podl. smrad. produch na cest. pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. podl. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. prsty pípala ohýnek ped pecí. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. = omráiti ranou. nemu. : T. Zl. když se chléb pee. Strach na mna pipad. laš. ozdobiti. si Co si máš nad nic [potu. prolaina val. 17 . nco = pistoupiti jí jí. val. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. Zl. pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. piradykat pí. prk. laš. : námi profentovaf. laš.''ada = ^ pivésti. salátová a p.o je p. pistyk : No pistyk. = nadbíhá s ní setkati. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika. Lele! piskrpuje! = pádol. -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho.

val. = pška. psí. = okázale. najímati: Naptátna prosvdi se. co je on za. =r nedle provo = — provodní. uh. to puntujete? podl. prostedy prosted na p. provo 2. prta = strkati: Nvtéci. = rovina. pyšniti Ten laš. kaziti. puek = žaludek podl. val. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. okna. puka biem = práskati. dovádti: si N- cáky. voteky puky tlusté. — Vyprost nohu = las. prsknú = prtnú. si. prodavae). = vykázati jemen ze štyry žnice. pruchavice pl. 4. provodit' si pipta. laš. pškat := kýchati. = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. 2. prosta Dívaj prosto. =: pršky lese. = traka. žebrati. : ži- táhnte. pyšn = mchý. puajú. 1. laš. 2. pucák kus chleba. podl. : = 1. provodí. puntovat = kytka. puketa prúd =3 místo. živí sa ptaným chlebem. pšnivec = vybíraný. prosík. laš. Uh. = šero val. dané. v. kde voda proudí := brod. navot = nedobrý. psujka = kazi. od : pua = bobtnati pudío. v ece. psotník laš. = docela. Co néni psané. do prosíka. žádati žernách mleté. uh. prosto = pímo se : Prosto laš. plit =: páliti: Kopiva plí. dvei mokra sú napunaíé. . promarniti. dti: Dti celý pustaiíy. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. . val. f. takými galgány. nebo dve. : puek difa jak puek. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý. = páchati. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. prúa(vy-) sa se prohýbati. prozrano Bylo proži peníze probiti. dovádti pupenec: dová- Co laš.: :: — pros. to ptáte ? (táže se kupující 3. laš. Brod. puclatý chlapec pucheina laš. val. s val. psuja. val. pšnivý. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. pouzdro. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). néni Dát sa do prosu. pustaif = pustým de býti. jak Nprovot val. pta Co za = 1. prostina prosti laš. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. = pímiti (hebík). prošák 258 = prošení mu to psané. = p. tam do laš. prskat tobolka. lebo se: si! : vypalim kyjem. provodí f. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. bžte. kýchati. ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. pudélko laš. Plí mne na jazyku. opa pukala = kvtník.

: = uchvátiti. majú radu radi: = sezení (Sitzung. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. drá. Paseka ide na pusté = pustne. drda. Kyjov. pyzda vulva (srovn. porozmanitá hodný. rárohy ras = harabouzí. . Zl. šél do rady. polaš. ráfnú = steliti. (vyhrnou). hovoiti vyadi komu = opav. šerha. Už odráéli na sa ho raná tlný. Hlete ho. laš. putyrka = mosoreek = nálaš.) doufala. ktelid neužívá). „jací" až jinde skorý. n. silný v tele) vži Až zapíšu. pastý. 17* má jména (žába). fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). Zl. chrastavý rafnú ! laš. Jiín. pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). rapkem honem. vybývající (na p. (po-) daný. eho je rác (kolik uhodilo). laš. ráa ranný. dra. = rážeti. putlina = smyka na ptáky. stáj.. podl. že Už puokejeme = aufgeben). : 259 — pypla pustatina = pouš. kosti raply. adi kým = mluviti. podl. rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. kadrá. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. ublížiti. val. na ránu cihel. pyj). Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti. pyšný pkný (šat). kolava. piterka. Je zaráéíy koáry. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. réhož slova spch. Byío s tým tak na rape. výtažný. (na jednou). = = dobka devná bez ucha. rapem n. že se o nás (nedoufali. daleka ran (je prodal (v celku). raf ráchat = práskati biem. (odrachotili v týden pašijový). val. val. Kel: aet : zpívajú. ranostaj = hrano podl. n. daša. rap = praštti rapatý : Až mu laš. na páry. puštný. jenž se dává nádavkem. rae = trumfovati. rada: Je v rad. jinde = huí. val. ticátý pátý) je rádoš. laš. ovoce všeci vyraá ven tak raí. oprava. rachnatý = rapnatý. rápnú udeiti. R. = rachotiti Z : Zl. = pfuschen: pypla). jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. val. pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. val.. [zolí a p. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. = úponka chmele. val. putina las. laš. dík. druhému s = drsný.

— Jede ražno. "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. 1 . ráz. tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás. (val. = sthovati. podl. vl. uh. který ženská. = mlátiti hubu. pustile. které huba Být sem tam raz Lepší epka val. kráva. rebeá. = mlýnek val. = (v. etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou). na štípení. ohnivka se. ei vás tova kon zpátky 3. (mluvil val. faldovati: riasia letnicu. ratica val. V tch knížkách : jo pokiié íkání. strkati : 1 . rechna. uklízeti. kaniferku = horská dolina. trám. val. laš. pl. Pite Stáli k nám na kúsek ei. ra. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. epu = poranil palec si Bh. že rév. Od ráz. (coufati komi. toho narepetiía.) silnjší. opav.uh. ehotat ^= ehtati: se . ražný k.: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. Dostaneš ezu. n. Mli sme ei. ve Frýdku. mluviti. jizda. pedikuje. ika ^=r „starší bratr. se: rejkavý =^ sivý podl. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. svítí. razgat razit = bíti. laš. = prudký. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti. hraje).) modliti sa a di íka. révek rozmarýnu. škrižlják (navléká se dokotulky). schod (spadl) 2. val. 2. Kolik Udeilo raz za rázem. ez. : ráz dá-li chvála Bohu. iek = zitek. rjecjazka. na koho = podoben býti [val. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. (na Maj tolik. íka = 2. : enova = hovoiti Husle [val. (lánky). voda zástra (šelestila). prá- slov. uli. laš. las. na strom Ta by [jede. : (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko). re- e: Bý sem s ním v o vás). róchat. = povídavá = recha laš. ehotala ía : íá = tee. plašiti ptáky. Bezali nmecky (mluvili). a vyretuju=vyženu. repetuša =^ ženská. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. ráz -krát: = jednou. etázka (eázka. v ei (mluvili si sme Na- 4. uh. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. . ezák záka ^= bití. u vrat a enovali. laš. — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. z toho leda trochu ei (pomluvy). je retka (ob. rév = okovati. u nohy do krve o kámen. Zl. = kopyto rozpoltné. 3. vesele hraje). 1. krok. respa -= traversa. laš.) ním). Myslím. roz- eziny = drtiny. jinde cala"). ásným initi. bystrý voda.

ísný najednou. kuchajíc. rozína zadlávati na chléb* uh. zadu jako rócha. srna). uh. róch! rocho. rozbytovat nco : šaty. laš. chodí „za ro- rozbambu. robotní = všední . — = Už sa nám dímalo. udeiti. Dyby nepít. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. kvtenství olšové. = neuRobit na juncoch = oral uh. . rok: píštího. po nich. pódl. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci.šit = rozpárati a laš. osikové p. laš. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. ztžuje. robota = panské. nu= roba robi bama. na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. — . rozápený kdo tak stojí. Rozebíral ho tšil toho. r. vypravováním). roháe dubové šišky. špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. laš. nýbrž na drobné. sa val. = práce dlá. = = = = koán =^ na níž . f. = kdo zálety. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. val. rošif : 1. 2. jež pak trí val. laš. poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim. — voly. = vypouliti. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. na námluvách. Nic ti p. rozejít* líko. = rozházeti. rozdrápi dvei otevíti do = = : . laš. staral). biem fa bíti. udeením. iz jedným izem zlý. rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. sa = Má postrannú . val. =: role. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý. laš. repetit = drTeba lískové. praskati. = dlati. rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. r. uli. chalupu. sprchlo. kopu sena. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. ai dokal (stáí). Zl. a." na = málo zajíce bíti. rozapit od sebe. rozboiti laš. i. Zl. My nejsme lidé kúcí. remti. rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. Je sám na rod (jednorozený). = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). romuti. uknút). Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. = hama od sebe roztaženýma. {srovn. oi se. kdo se snad ním : rola. Frýdek. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. róchnú.: — ísa 261 = asa. val. bezové. H. kotati jazykem. Byía sama na rod. e. mosím si rozínit na chléb. asnatý.

Kobylí. val. = rozmanitý. roz- rozrhaga ^=: hlavu. = bez ostychu. slabá. schlampet. „plezmerem. Sedí tam rozkeený. laš. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati. choditi. jako kán. rozsypka : Dal se do = na útk. rozpravný rozpuit: = ený. kálá prose stedkem. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. ^al. = stapatý.) rozlašene(srovn. na rozkol = s se kladka šindelová 2. to roztliptala (zersplittern) laš. adra co krkem rozepnouti. Krade v rozráža si z hlavy. — Tam samý písek rozený = irý. (komsi. : val. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot. je rozený strom = švestky. komu rozpravi sa = vysléci op. Najedl sa. roztažený = zepsutý zhum- zlatých. šantavá. Rozpuí! okno. zeti. rozpovída ein£tnderlegen. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. nco = vyrážeti r. rozkysaný=rozespalý. div sa do koán. roztopreny laš. špatný roztodivný jaký. rozpust: Kií r. echrati: Je roztrpený jako morak. . s izbu." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. rozzlobený rozkaúený = val. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. všeli- hospodá). rozpilátaný Chodí r. rozšlápnouti. rozjevený že je ramn). val. = = rozsápat^- mlným. spravi sa. Co roztlipta. plánky rozplaziC košulu. rozkvasi sa = rozespati . zlý. roztopra. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. = roze= pod = ausse . rozšvehlaný provaz tlapou rukáv." laš. rozkoípanej cuchaný. laš. má se kde rozejí. rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. roztepati. lach = lump. se. val. laš. rozlirnú nažiti. se. když rozšep 1.262 — rozmigsa pjatý. rozkapaná ddina = roztroušená. rozškvrait slaniny=rozpustiti. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy). blánový = když . roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. se : devo = rozšoustaný. z jádra nepresazované. sem páru byla sem chorá. val. kmása). laš. = rozpustilý. rozgajdaný = nepkn spravený. rosglábené dvei = otevené vyrostlé. rozflanhái = promarniti. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal. rozroztlapit rozedraný. ddin roztlipta. rovnobžn : pr- = mrem. nemožeš í? rozkydati.

runtova= zeti. podl.kupti. rozvi zboží = rozprodati dluh. stolu) rue = honem ruí. dubitabam. nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). Nrozval sklinky! si. (vzíti na na val. celu ho- ^ na váhách. : = roz- rumigaf = roura. ruba =. se. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh. „lé". konen „hora". rumraj = undi = klábositi rej. au8 podl. rupka. adj. . jako nepozorovan vydati. mladý volek. = rapavý. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. val. so rozednívati se ruši se = se. val.) rozverný. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). bylo laš. . una rozvali = rozbiti rozvalené. : Nun. rumka ". p. Okno dinu laš. rozpustilý. Rozváá aby toho Všecky gat val. Tam ryí (prší). struha od eky. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. vy viti dluh). nezbednos.! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. Peníze sa roztrckaíy.drvoštp. : Co undiš. s mígajú. Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). laš. rozumy nkereho ho. rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". vava =: 1. Už tam 1. lovka rozváa: toho ndíáí. bujný. rozvidna Frýdek. hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. rýnský. laš. rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. ujná zima = tuhá. : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. ruej bystíce val. povyk. rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. Zl. si roz- rozváál ho ^ zrazoval. ! Volek Hrnec ryí (tee). Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. srovn. 2. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. val. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. rozvera uh. množvava chlap sa k nám pival. 2. di- voí ovce Jiín. val. potom „mladý les" neboli . Svácnúl elem do rýža. : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku. roztržitka v pobožnosti tržitost. ruša: = subst. rýž =: ostrý kraj (na p. bahno. rezavá voda. ství: kde se dlí mlýnská stl. kolem obcháKráva runtuje =. val.ryšavina. rupot.

laš. (níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. hubu ptáky. zabíjí zdravý dobytek. s ním na cest = pikamarádil. nh.li seec. — Msíc.— 264 s. ševo = babí schabi = ukrásti. uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. Zl. (echt). k západu). kdo see . v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. šét (sebral se). sajdáek = vole schopy: vlohy. sa: schod msíca (poroste. sihla n. Schytíl sa a . seká znasec kterým se seká mená nástroj n. sidla -----^ osidla. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali. sarpa chvástati sa := se. laš. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. po schyti sa: (sti-hl). sev. epa. val. súmrak sedlatá hus eho). škamrat. znalec. schovati. sarvaš=rej. týravá. v tyi karty). 1. bronibory Zl. [laš. které se sázejí celéj^nerozkrájené. Na (-lu) schovu komu da. . f. sekútná baba seniny laš. t. p. mumlavém. schov schová co = schování: laš. sápati se. slov.samopaš mopaš = dostal se = má se dobe. hluk. n- = byl '-= slabši. = = drtiny ze pl. Nemohl to lopatkách. houn. val. mrholí. ze se sna. drbeí. vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val. piplichtil 2. val. Zl. opav. šaholi sajdák již Valaši = sai. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). Vtr sa schytl val. zlá. sena. na pú sa (vydal se). žitný opav. . podl. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. (-cu) i peníze schová. enem drobné. z plátna val. schlubný = chlubivý. šihla = mokisko . pak 2. dobytek. schod: na z bílé na trhy nosí. — a laš. = brblat. schráni laš. mne s žádný iná schytrova. že se serypatka stojí =: zadek saní: val. 1. kup (na p. uh. msíc = kabela sám: schodí. — sajdaka val. Schytít sa mu se = k nmu. slední tvr). j. podl. Schytíl sa do msta. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. léto. = skliditi. — zvlášt za schovat uchovati. Píbor. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. saiC mhlí. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. svobodna). eše si (od prvu zaátku). val. 3. : sai = siholí. : dobytku. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. sáza: sáze veliké kroky. = kabela = režný. chodi sama (thotná.

klebety o kom.). 2. mašinky. skrek n. laš. = Pemeí sili sem. laš.sklomený ^= sehnutý. poli. siholi: mrholiti. nco — pták.! : — poli . skušovaný --~ zkušený. šikavka = stíkaka. sklepi kostel klenutí. skoky = drobný deštík. Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. husle. kroupky : skrížlica = kidlice. umel. laš. suky dostati. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený. 265 pole sihlovité val. kolíky. val. modrý. ne „modré" skekat na koho Zl. Mli jsme skládku na nové varhany. . srní. skuit = 1. |Jaš. šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. . sa na koho spoléhati. = ranný skoro = asn. Kyjov. . mrzutost. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. „kruh. laš. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. laš. viký ve steše tání pták. ped vojnu. na chytání 1. laš. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. .íkrybaky živý (= škrabaky. síte skoré ovoce. = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. [ laš." uh. val. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti. Desky na knize zbortily. uh. chlapec. = skrzka =^ skvrnka. uh. [val. mžíti. opravdu. sklonka = skínka 2. laš. uli. . tak se mnum tak! si- kotalo. = skolenkovatí. laš. schlopec =^ ukrásti. škrkaky. laš. val. s.slov. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se. skoriíy= pehnuly. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. skutkem ^= skuten. Obilí sa sklúzá. skrutek -= povíselko. skláda 1. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš. . skoleni kolénka.skapaly n peiíáze uh. [laš. opav. (srovn. skínka na chylaš. co zamýšlel. vtšinou. val. laš. mová. val. nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. zápalky. sklep -^ kupecký krám. skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. = skr- ený se. laš. šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina. sktopec n. . selhati. laš. : =. sivé oi íká lid mor.šikmo sestihnuté. skrek = malý. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. siný rz= hna (nebž. val. výlet. opav. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). se váže pohanka. = sesezený. sirky mají tato jména sireky. . skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí. šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. 2.

val. laš. laš. slae na na co = ne- Okna slzíja. : poád 'vykládati. dokav a druhému na obtíž slzký n. slampe mléko.) smadný. hépat hospodu (naekal slamina svolení. = vaiti povidlí : mu nco pišlo.) val. slúcha ^= slumik snášeti. = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky.: 266 skužak skyda zilo se. : skrblík. tenato. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. obtíž. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. slyšel jsem. cítiti: smrad. : To devo sa samy smoláry. (chce. složitá. - mlsný. klád laš. na n.míru tráglich. slunko : po slunku = veer. — val.) sluka = 1. laš. milovný. las. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. = žíznivý. [val. spolu smyk po níž = sráz. hanbu. deštivý. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. val.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati. mašle. plaú = jsou zaroseny. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val. smundi = (potupn. slze: lude. . smška koka = která se ráda smje. pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). se slabi = po To su slušni rodiv. Ma cítiti. smolár = hr je na kmeni slopati. smochlíš? val. žádaje sihad uh. stech = zpráva : smochlivý. = hovoiti. = kluským se stávati oslzta. — uh. smetky = prach ve mlýn. dráha. = stéblo slámy slampa = slopati: laš. val. val. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. foet. se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. Popruh koho. abych sládi sa. smochlavý val. ve[laš. = vrtti. as . smekat. to za zaváza provázek na sluku. dal. 1. dareba. = = ženská. laš. eho sám vydlati. smo- kh sa. laš. slznú Cesta = kluzký. povoluje. kroutiti se. smoli 2. les. : = skákati.. snadný smaži trnky val. síávoi val. že se val. se. Nemohli sa to kajsi. snad (val. slyše smrad = popouští. slidi laš. liký týden (pašijový). spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. val. val. silná. laš. zajíce 2. a klády spouštjí. moha si Poád na mne slaí potebuje. Co plakati smochliC = slziti.) = žíze. složný -. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek.

val. Tuláci se nemže. snžnice pl. stecha. soloti =: láti. = : chodi po spáslý zgíýa (v. spadek = pa spajtáši = snadno brati. : sotca. striti. uh. spaté = panoha. laš. Posócáí štouchal. snaži =: snažný uklízeti. možný. Ti ddiny sú val. val. sóta (sócnú). 2. laš.) 1. i zrušiti. splávje (-vjá) = roždí. strom nemá spítku. uhánl. pe bez pl. muka (ne „erný" !).) = istý. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. ?e. laš. spánek šípe. m. sedka. abych sa teho dosobít. chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. = s val. = plaziti se. ub. (v. ==. i rychle stéká. laš. sníti zdáti spáslý Ten je (n. = = zhubenla. spái = neubývá). báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. sporýš. uh. ukrásti. atd. . laš.) = voda hodný. spitku hádka. = houbovitý výrostek na spáry místa. se smyu. sáea. muka práce sóta. pokaziti. . f. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. sntivé 3. snt (-U. spelendi uh. ruda na obilí. spáa val. tlný sedadlo = spírání. — snažný hrnec. laš. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. obilí. pant ve dveích. spítek = vzrst. gaengig machen. vdávati spíra sa neuznávati praví. sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý). utéci. sotif nadávka. srovn.: 267 — spánica == velká voda.). spoíek = námel. uh. která kolo spái. = nebezpená spárách. snija sa se uh. istiti. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha. vznik : Ten : (untersetzt) val. Též o lovku s sodka voze. kým = hádati co se. n. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. co eka somár = osel (sóca. spírka sobný = dužný. — zhodi Kráva spadla z masa byly. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb. haluzí. = zrušeny laš. val. (z níž (jíž se mnoho napee). = = kroupy. Rožnovem (spojeny). trup lidský. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). t. val. spakosti spál n. štouchnouti. t. sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2. val.) 1. laš. snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. letuje. = f.ohnaš (výrostek). neplavuje. že se mlet smyka se: se se las. uloviti. kusek laš. níž sogan ~. tsto. laš. sobáš = svatba. toulati Hadi smyu. val. sótnúC sple nezbavíš.

ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv.268 spratek = 1. káze penz. Pišel svou správ = za svta 1. spružina ^= vše spružné.íší. spus deskami vykládaný smyk (v. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). = necha spustlaš. spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. (neomalen). Vorrichtung: To je 2. las. : na chytání pták. po sku- pášn. spraova svabu. dom podl. na chytání pták. kaša mastná). petvaovati se Edem sa spravuj chromým. Sprav sa a po mnú. = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. obdláváním. = uzda. Udlat mu [val. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti. to proti srsti a di spát. i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. nemžete obléci: diti). srdený: Byla by veliká. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. konop. Krade ve spust (bez ostychu). rozprav sa srs: Je mu 1. ve spust schichte).) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy). po nmž se devo a kládí = = s. naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. povlny nepojícny.) spustit pole svých „záležitostech. op. op. val. sklípek na mléko. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. (proti mysli). stati starat sa = : zdobiti. štvrti starej hodiny (dobré. val. laš. 1.). laš. ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3. za správn sprej ný (lacino. nouti špatným 2. = sa lacino. (prosto- potebou. poheb (na 2. = prkenná bouda. potresce. val. las. se nemžete 8. 2. spsobný hezký. len. Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj. — nejstarší — — auf der StraCe. Na staré teta te let bíiln. s''ahel laš. stahún = neohrabané chlapisko. dol spouští. spruhto (pružina) = 1. iditi. šak fa Pamb fae) : srubek 2. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. tvrdý. emu laš. (ne- nespravíte. t." spravedlivý = opravdový. tverák šelma. elastické (ze železa). stará. zvláštní správa sa stát: leží).) nice íkáme „péro.) sepjati. podl. to laš. vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2. f.) správa: s. ruce = zalomiti." . má penz dos. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává. správn: Kúpít správný groš to to správn. nkoho se = jmenovit plané hrušky). Slépka sa když spírání.

Tak a steho stelit kopytem. = pastý.toho stokoio staí. vystiba : Každý groš Ten utíkati. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. strašisko 1. je stížka toho! (moc). opav. val. to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. už tam prší {-= tak tak že jste došli). sena a u muziky = vynášelo. se lehkomyslným). f. uh. polévku = jísti. = = strašák na ptáky. opav. laš. dít kueravé. = vybiti. stechýl == rampouch ledový stempel. j. práv toho ani nenadbývá ani nechy. : = stydti se nkam stav = 1. Ne- steba pote s námi steba. Zl. stela : = První stela piva nae- Tak tak. statený hodný. stížka = trcha. laš. laš. strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. špehovati. n. 2. se — = skotaiti. nai sa.sí. stíže = stížnos. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. 1. laš. kloub. vše. val. laš.soueek. strama še ^= pyšniti se. stapec = se. bím (= tžké). = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. 2. stelený podnapilý. val. stiba. las. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. kolénko slámy a rostlin vbec. do kapce. laš. = stativa pln.: Vy- stibe! 3. koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. stav souken- skoták. . povaného je kalná. na ptáky. 1. 2. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. stelit lím! stokoto. stibi = 2. strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. val. Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). synek ^=- =-- poslušný. zme to (tu práci) stihli (dokonili). syn. pro- se statkova voditi se. za jaslami nastibanu.správa starost na okrese. laš. nický. stomlacha se laš. stihnut stihne = prší šikmo . 1. = že strébkova steba. stíž. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. pl. laš* stihnú Stihli ste dojí.stelivo val. stamla sa = hrabati jako na trní. stapcova sa na koho sá- = = klá. = rybník. -. stápal pati se. stapi sápati sa na 2. na zajíce osidla Nastražil na tchoa. stetnut potkati. ísteiny ^= drtiny jeteliny. tapec. = die Franzen. stap. hrozen.: : : . staveek ~. stávka -. strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati. ii 269 — stomlachova paludovati se. k nám pí. ve rení: Práv je vody t.) : buje.

[^'itý. struga = branka. štrych. 2. strže = „duša* ve dev struk coll. sušina stolice ezací. Ležet v suku chystá se na. 2. = suchý strom. . stružek movaly uh. dobytku. mový na vystruhování žlábku v v zim) uh. laš. surmot = = hmot. Voda stíní =rx led se chylá. Kráva se stíni : 1. coll. strýc = = 2. = jadif svrbti. val. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. podl. vod : mrzne dobe. šuše v zemáku. (-žu) = = fena. laš. — vod sa styknú. s val. = súdi= 1. sušák sušica šindelový. laš. pokojík. tak pikryje. hranení sumlit líska. 1. 2. vci). . val. val. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. = = . struža = = sušírna na plátno. na koho pomlouvati koho. val. = jest:o. laš. jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. = keuchen. struhátko. dev zpsob hob- 3. 1. (-u) = stonati. už chytá stín. aby déš ne- val. voda z pod ledu vystupuje. = kravské se = staiti = Nch se každý styka. 2. val. Nestváaj : ! s boku. strúhat spaní. do horuciho pekla. val. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. Hohenraueh. súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. n. = 1. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). val. 3. stromlá kdo se chvástá. To néni vc súcí (možná). súcí. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. suché místo (op. surriia = komrka. stížahy. stihnuí. stružek rána draky. povalený. stížehy se: = 1. stik cecky. laš. cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. talov. poli = lusk strúí. = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. sa na = staví proti nmu. bílý pro- stedek ve vede. meze porostlá.! 270 — vádl divoké styka opav. mezi dvma kámen. stružná voda ze struhy. surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. Prosudít ho stíž ví. hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). zvlášt val. stížavy. Spus kozu. se . laš. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. stich. súmezek = hraneník. 2. stolice na lesní. uh. mokina). = stetnouti val. stíní. kik. strúže žindel.

maso sviží a chodi svty (tak daleko). Zl. sype metá se. svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. Pi k Pkn který nam „svin eše. Nebu syrový! (rozpustilý). Svitavo: sví. Posypu sa poTen sype pospíchá. uh. svízeli sa sviží = lopotiti : se. svatveer n. svtem (škared). vojsky = po = své chuti. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). podl. = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. máslo. probírati: v mojích vcách šabeš? 2. — po prut. sytá. sypa spíším Obilí sa si. „pod svtem"). na dev) val. hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. svtská. To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno). : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. 1. Može vás pod svtem hanba! (v. laš. dlužníkem svtským. (kam se hrabeš). Má veliký svt póla (kus). (val. svdík svdrem . !). veliký kus neho svtský: lovk. = blankytná. Frýdek. Dnes néni svj je chorý. sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). . sytný naplau se do systného : = = bily. laš.! ! : 271 svála = 1." hanba (= svtná. toliké maso uzené. svajve-er na svatveer (k veeru). na svajveer. val.). uh. val. šat Naviksuj svný svder Hledí . s svá svo mak Vakem. skoiti Ten sebú sýsá jde honem. plátno s dlá všecko = domácí. svojský. laš. Co Kde n sa zase šabeš? val. 2. musí = svtu uja dlužen). svta! Mnit ho. Svta plná jizba (lidu). aby nebyl si (kámen): 2. neni svné. = to sví: : sviavo svítek: ného). svtla zz oi zvi. svitná Tam bylo nadál mu pod byt h. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku. sabra = 1. svt (= bda réta ! Och na býti sypké). Frýdek. : = poraditi : se sviník = svícen. š. jinde „hledí nebozízem. = = pásemko vlas. pišéí ze svta. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. Až se trochu svt oteve (až bude jaro). Sél do svta (do ciziny). svtlá barva jasnomodrá. ovoc. sv.

š. laš. co dobe štípe: Stál na šarapatkách. laš. (v. : šrný = svižný. . unaviti: Ve (laš. šášnivý = práchnivý. . šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. šíplavo: Mám S. uh. rána šugélka n. šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. val. ženým. epa tnatý). val. = píka (-lu) na žebi. šibú ze. laš. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. šásti = švihati piutem. podl. devnatá). štebel. šativý šuhélek := oblázek. Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco. blázniti. 2. laš. prázdný šihelný nic nni po tym piv. šepný devo. : : 272 — šatnatý. laš.. dti od v neštovic. šativo =. bystrý. = kudlit. [laš. šáchorka šajgat se. šášový špunt šataf = korková zátka. mak. syrové za vlasy tá- šái býti. laš. laš. val. šašina = rákosí.sa = míhati se (v. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. šašák = mokrá louka (kde šarváti laš. holý. = šramotiti. šebel (šebla). bi šalabachta šalenc.. šípa nr draka. uh. šáší. (-cu): zvláštním bytka) . — šrné kvítko Nemosíš = hezké val. snhu se brzo ušace šuno = teskno. samý. šaslivý = šastný.ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). šantaf . šamoi šemoi). šamba kus uštípený (uša- laš. je to taká šihelna voda. laš. šantavá kráva = glajdavá. šprušel. „Ten to šástá" (kdo dobe see). stromy.šibraC = = = lehtati. -=^ 1. ulamovati: 3. = darmotlach. . šípi = okovati. Kráva sa šehle o strom. 1. trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. (rýpe). . okusovati: Husí patách sed). tržný by na všecko šrný := neple se do všeho.šatstvo. = ukonati. sted zvadlá. 2. šarpa = sápati. Tla sa v sené gava" (sivá) pes. enom šibe šikaf hati. motolice. = ( španlka (hl) dol. šalek = kolek. Treibrad. šásta.lat = šálení. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. roste šáší). šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí. val. uh. „do šar- 2. (když je zánt). val. opilos. Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. Zl. kamének. trhati = sápati se. laš. vl. > kocour. potrhlým pásti: dychtiv po nem .). . Tak t šastnu = ndeím. krku val. šatnf -^^ devnatti. šastikova = gratulovati. podl.

šmignú prutem si : . slov. val. špajdle jitrnici. ! šra ve he = vsazené peníze. smotrcha šnluh. skvrna. (san). cha- špara =^ skulina. šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. nco šikmého. val. chábí. choma) prutem. nž se hraje. v drách. syrá.! . Uh. = y = pruhovaný. : kamení. od tlauH boty (ausrretreten). las. ==: ušupaný. štraga (do. šprta sa: Ten malý šprt. práce. špatným celu initi. skrytých místech. bíti do skuliny. vršek drobné hladké šmúžek =. = nesika. nemotorn 18* . vyšma- hyzditi: 2. l. laš. šparušni zr 1. šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. pomlouvat! striti. šráky ^ kšandy. ---= se v jídle. Zas sa tam cosi (kaboní se). 2. špeli sebe. laš. val. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. Zl. šíti. 2. cepy. = hledati nco po val. špidtatý = špiatý. špíni koho =: plísniti. šmolrka plantati se. Chromý šprt se došprhonil. jieblížeti). od níž se 2. jímž nožem Nešpihli šíti. špihla : ezati tupým emének. Ušmigl snadno pošpíní. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. val. zama- šprta: = prstem na val. las. šmiga zr smipec smihel. šuiurastý tmavo cukru. šupka: val. špatí ddinu. pi položeným do dlka posouvati. špížek homole. šupenda zaný kluk. poátoho chleba. šprhoni se = namáhav : jíti val. o = val. = smyec. ohebný se ošívají 2. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. = odšpeli švestkový. šmúra sa šmúe ten as ímurygán val. ímuravý. špára. prut. prut. šperka 1. štabarc = hmot. — Smig ho šmotrát sa — délati. špížková sl. !: . Vyšmigát mu. Zl. švihel = = uezati = slanina. špruchla šprušel na žebi. prsta. malichernos. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). - kluk ušmouraný. 2. val. = pabrati laš. šmatía = . - kámen. štraga sa = lín. n. . jak (o chzi malého dítte). = mingere cum stre[val. Smigt sa do sa. udeiti špindra 1. plísniti.šobíat pitu. špíra bez chuti spíž. pomalu jísti. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. ímaní šiistí. šlfchta = plochý (syn. . sinatía sa choditi. Šmátra t/ipati. Brod. pichati smavovaC bžeti. Frýdek. laš.vy-) -- strkati. makati. spílky = kolíky v jíti. = suché chvojí. špliza.šléda. 275 — špaláda .šleta= plochý kámen.

= kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. šupoce (šelestí). spod ženských šat. šustiti. val. šuchta. Nešúkaj sa tým kusý 2. las. Hledí šúrem (šilhá). šumný =r pkný. šulcova := hnísti tsto vž 3. na = pí. šup. šúé šupa g. podl. šúrem (kivo) dlati švidrati. = házeti. lenku. = náhliti val. šupelica = metelice. že mu = šupka. htavú švá- vz šumn. doba šurá = která 1. tož tak už sa fretten). šuchta: cosi (souká). : koza bez rožk. Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. sa šuvi (na slunci). = hadry. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val. = v nose. šurpá stlaní. šúm na roztopeném val. peršavé. laš. švácnú Sváct ho po hlav. šusták z = mch vycpaný senem. které neubývá. val. las. až pijdu (zabav). vodu a slámou. zbylý 3. šúchol = Schutt. naho. uh. veliký kus ukro- ustihnouti. — (v. si : 8. vybije. 1. šúi = nco. husto Prší tak strk šturcova = štrk. 2. šváca. sa = ani ei. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti). t. se 2. šurpivý: ovoce šurpivé. gaval chleba. kiviti se: deska suto — prázdno. šubirý. ošumlý (odv). ani suchu šúchy havý.! : . nestojí Nárovn. Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. = strkati. such : šurý = švidravý. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. laš. se. Ušvácta . štracha (vy-) stránek = provaz. chrastí. šupotaf = pršeti: val. laš. šúla. šúkavá práca. val. štyra = Zwitter. šuchta= šoukavý. šúá ^= náplava. šuvrý. saze uprodám i sa másta. = Nebylo laš. na šúr. val. val. val. šuchcu (sich = metelice. zdlou- = rudou šustí spálené. 1. 2. : : 276 štraga. uh. bez bán. švihnouti prutem. zabavil. nouti a Ušváct prst. suchým listem a za po- mu to do tváe. kde máš ca jiti. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. šuvirý. šúr = šikmý smr = šúrem. zbortný (deska od horka). p. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. p. Potatu! : 2. bíti. uh. šilhavý. šúkavý rr kdo pomalu pracuje. nepodárný. udeiti másle nebo md.). laš. val. zešuvielý: všelijak skroucený. dušku kravam. šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva.

Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo. 2. = nco nemotorného val. Dal. škalbina. komu = domlouvati vyškamrál mu. laš. 1. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. = kdo sa. . bylo trochu svtlo. škodaka Kdo škodu vškoda: p. val. se s šerhova vaditi se. než by šípi rovati. trávu v obilí. Vyšira = posmívati se. škobrtelec = kotrmelec. laš. [val. = šibáni = dlá. šiny šijí. opráskaná. zem). šutrovo = lano: na konci trojhranná. = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. == . škobrták = apostat laš. (šemotál) = ve vzdálenosti znail. bývalý mi- lovník. do které myslil. seku múkú. laš. sa to pkn šemoí (na p. škobrtel. asto škúrá. 18 . (který „se kmital. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi. vybijaná. díra v led. val. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl .slov. okounti. šcutroba n. = plkrejcarák. =1 : škápa škára škraloup. n. .šiii Zlíbiti se. val. je Provdaná žena ekne šelma. pozo- schlé. špicovaná. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). 2. laš. co jen doba. kon. = houn školba. Zl. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. val. ve- = kožka ze slaniny. sa šii se) smáti — = chodi. kým šetlinka rostliny. z=.se 273 mi (skytati). šedina vlny. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. = dlouhá a tlustá jíž jehla.) škoda. =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. šiba. šelma: nabíjaná. mihotati se.: — sukat = šuká šúplý hubený. = drobounko ^ kieti. se. sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. To Se- mj škaupa. švonce. prší. od kosti liký tverák. = štíhlý. Lidé Zl. škobrtek. mén vejde. Tak obilí. škalubina z erné a = bílé skulina val. val. šelepta = škamraf šeptati. peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. se kože- Pit pivo na šutrovo. = skoepina. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. val. šur = „šui" šišvory ^= šubry. zuby se. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'. = koketovati. val. šivanica (kape): do šcura na vodu. se. sa = = hovorný.. když leze ze šemra (-mu) viti. = pošklebek. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. nco = znamenati.

skutit == vzdorovati. zemáku. škíta skítek škižla (za-. vrány a a bych sa škrtil ludi. ani škruti Nemám se : drév škrkova. škehá = škéhni kikl oun. n^ sclivál initi. lišky. škramuža [lovk. val. škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. pod. . Brod. soškvrkovatí.= šttina. ploský zeskvrkuje sa Zl. laš. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí. pekroutí.) mlýnský. ke. na stonati. podl. škutatý := chlupatý. škrabáky a ptactva. Zl. == vlasy Když ele jako [uh. to. laš. kámen. pede. oštara Kude n.hojiti se. ^ veštti. fval.) koho se. Uh. škroba vati. charabura. školník ^= školák. u-) = na špiniti . škuek škuku skrek: Di. vylíznuté. šk. (u-) koho pomlou- škýra = rta. val. = ogebova podl. »li. = šlapa. se kru to tak. =" . se nco zavšuje. škru. škia = lapaka Maj laš.. laš. na ptáky. : na který uh. spolem =ni. scuchati. = škéhni. s o = hádati val. = stará. zdívka dcka). I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. škuba (pas se val. boty. škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. odená metla se : špaky. napomínají: Nebude to samý škvrek. laš. škorec na špace laš. škýra = rtati. škrata sa'(vy-) skrek = 1. 2. yal. škrait = škvait = = (vejce p. val. skut . val. škropce. laš. šlapeta val. skut -= nedobrota. škroša = skín jakou mají na Zl. škie sa škíka = kik. laš. ty skrku! (Knirps). halouzky bezové. tým mt škíku. žehrati. škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). val. na polévce. = kuenái. na koho = uh. scuchanina niti sú samý skrek. škrtiti.! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. skipka: poškorpili se. dyž má nohou po tatíkovy nošení. z škrupinka=skoepina škruty oecha. budka na škrtaka (košt). slota (pe- sápati škíek = kíek. val. všecek uškítaný. val. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. t. škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. se. slabý . = skroucené (— nic).sléda. íškodobortel ^strjce škody. márati. škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. je když obezuje. laš. svj prospch). škrubky. škéka sa (v.

- val. i trcka =^ jíti tryskem. val. tebova^= potebovati.^ 1. trtoši trippeln. do eho. ula. nedokavým : na val. = poprchává. deska na teba mi lili s in. se (za kabát). tre (je = Klu trí v zámku sa ní. i tuchnú — vadnouti laš. truhla umrlí = rakev. trbos^^ polilavek. uh. Zl. umpa. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. uhela. tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. val. trdlova sa. Zl. lulú = pihlouplý : lovk. fantiti se. dlábiti (koku). umpala. =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) . vyhoditi (kartu pi (na se treska strká. uchma soukati se.trplivý. val. trefy trúnek = trunk. Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). bžeti se.) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren). chumelice. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem). = tžce utíkati. = tuk == sádlo. ovce. deva. když jsou s cizími pomíchány 2.^ otrava. dychtiti Už tak trtím peháka. val. drcanec. laš. sa vozí díví na trh. (stálý). tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý. do níž p. trefa . musím Teba : = netlustá is na pólo. nemla jí tu žádné — trvanlivý. 2. trhovisko - der Marktplatz. (ringen). evandlík ^lovk --- trhovec vozík. 2. pomalu dlati. schovávati 3.smín). val. tepanina = hádka ulapa. trnú: Noha mi trne (brní. tít jemen na žrnách ^= mleti. list tuchn. trutina . })álenka mli tepaniny. val. tulaja. se. : Oves iti (po. ten to dostane.mizeti. nápoj lihový. su trúsí. truhelnica truhly.sa souditi <lrol)ným krokem. : trniC sa = nco tutlati. trvazlivý 2. ženicha). A'8elijaké Jas. trpezlivý . tuhý (silná). 1. zpívati (i)0- smšn). To tržný tenica -~ val. 1. jed. túka = túu -. laš. hubenti. trška^ - vybírati. trtoži val. val. tebnjší. -= 2. val. túlec Patrontasche. uják býti. potrnšuje val. u- : O to zme laš. podl. slota. umpák pák. ! trtoni. tajiti. tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti. míti. : he) 3. nebylo tu je trefa! (štstí). (^z= laš. trt spch (t. = hašteiti . uh. laš. = die val. oddlovati túlajka =: ást dýmky. nco f. tržitý :^ potrhlý.! 279 tratit" sa -. Boty strúdnly. 1. tumava ^^ snhový mrak. pleti. nic se netrefovalo. laš.výskati. val. (-= vseli co pihodí) trefy tru.) trosky trusky muší a housení vejce.

uda oddati. tuhý) vati tvaroh. laš. K. Ryba bez vody neubude. pích(na-) tvrdo o groš (zle. (srvn. týsa = nahléd- tvza = tvrdost. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. [uh. laš. Je tvrdý nouti (vela). upka bati. slov. laš. nenavštívíš val. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. Je to na ubytí na tom pestati). neubude ukradou to). na = umíniti se si co. zamleti. Vil nic udobrúcha udobiti. tvrdý: práca (tžká). uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren). ty udatý lve!) venku úby. zalknouti: ucjere zr jitní. bhati. val. laš. laš. zdvoilý. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. co tak potíž. Tyrypitka. tedy by bu opadaly. tknouti val. dotírati. až sa udrhuje. Može na tom úby (pestati). (ne „hluboký!"). 280 može prodat chalupy. = udržeti. To ubude (das geht an). nkdo (mže cizí otrhal). tyká = žer. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. Na tom ubudu (mám dosti). túži (srovn. : ublížené (od práce natážky). vnovati emu. laš. nástroji. peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. udíra na koho . jizda : k val. tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. tím 1. sa tvrdo. aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. nebo by je udery: Uderyía zima. uderyíy horka (nastala). už s tym sem na to. udlal). tysnú. Kráva sa udrhía jabkem. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). tužil 2. laš. tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. v val. udrhnúsa =^ udáviti. (neobstojí. (utratil). Uí suchá zem. tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou). do do tahu. tvrdina = tvrdá. tysa= sirku skvrnka. Noci sú chladné. potížj. u. by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. narození Pán. Na samé slám dobytek neubude. udatný =^ silný tle laš. uctlivý == uctivý. až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. ublíži: Ublížit si. R. podl. a nepotúrnút. opak: ostí. udístkaný — drzý. spánek tyska = teka. .: — upa. Je tysnú tysnú. Kašle. liso- „týrá" (bží) za tepla. val. na zimu (otužilý). = škrknouti. val. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme.oboovati. úcta (uctiti) = zavdaná. se.

našlapovat jísti. -- šilhati: = zakrnlá 1. by se srazilo v kouli). laš. vrbový prut. hnísti. švihlý -^ svižný. slov. muvi — pomalu. laš. laš. prut. žvaniti Co tahiin val.povykokarabá. i::^ = 1. kousky s pazdeím zvané : = 1. tatarský jemen =^ obrovský. (šidlo val. 2. on m(')h prut. laš. t. 2. las. val. sa táhnete? podl. [váti. val. : tara ter. švrina — živice. éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. švihovec — 1. táráš? val. švirga. se = títi : provaz se už švidravý. val. = pkný (dít.277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. vy- rostlý chlapík. švarné peníze (pkné). smrk. zdlou-- taras hav. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra. Zl. nco se mi v hlav plete). val. . tlaiti se. val. sebú = úzký emen. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. bhati. zotavují se). laš. val. : laš. t. teelec = hlavní = : proud eky Moravy. jímž se. se pi- vazuje pavuza. val. ješt se apká. knžský. val. val.). švirgatý švih = švidra. ápa (ápy 3.) : = žvanec. val. pímé šidlo. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. val. tarána 1. nohy). 2. = živý = pleskati. tajemnica -^ tajemství. ^-^ ])odl. podl. švrlat = quirreln. = T. (uh. švonda lová. val. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. švon = švonec. akví mi v hlav (tane mi na mysli. jedlice n. mnoho = 2. švihel švaky. pomalu. siln 2. tenký Svatek švarný atd. val. švih. laš. tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. hadra. znamená ohnuté šev- covské). Božátko. laš. . mluviti. tára pojímky (v. tísniti. švajco tu = silné. = planta se. š. taliga =^ dvoukolový vozík. = desátek (-džu). mrštn se otáeti. slepého žebráka). pes. talaatky = šarapatky (v. akví mi. švehía švehla. pleskati. tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz. val.). ::^ jež enem akví. Oziminy sa akvíja (sbírají se. mlaskav ága makati. je máslo stlueno. áboli tacmo =^- honem bžeti.

las. tži sa ím t. pomalu jíti. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. kráva. val. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin. bím. val. teplina : tíúek v teplin Fleische. zítra oj id tenký : (pronikavý. tlaiti koky nebude uh. tira kde se len a konop toi viti. val. tož plátno. 1. traga sa =^ hostina. val. tele. trachta = [ tlaší (šplechoce). toeek = kloub. úzkost". žvaniti. (srovn. zemák. která se toí. = ervený: íž. z=: : ! . tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. --=: [val. trou. = domácí nemoc. „tlustý itrtm" se neíká. tkalci musel in). ttafa =~- hama. chodník tiskatý = kropenatý - jabko. (tkái tkaju špiniti. las. psobí dení. toec tžár to = nco = mnoho. (chycení). lánek val. val. topenu. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. Zl. podl. 1. val. teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. val. taberna- kula.) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos. tóna. tlálka n. [plátno). = = tlustý u Lach znamená tuný. val. . las. = tlaší = prší. [prsoch. val. n. ja neunesu. tóra -— stopa. dnes ta. uh. tlaše = mokro raci v bot val. dráha. Ja vas ntisnu dotknouti. To v. 2. v Tásla bžela (srovn. 2. tef stáím. podlahu no- tká :=: tkadlec. f. tlárka = setlelé devo. — : mysli.1 houpavé bahno . je tža. tor ^= tuoa = tí)i. tža. že psa Král živit poslal tisnú 2. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. sob povahou toi. trag lín jití. tácky). tisknouti. laš. val. rosol. tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec. se eho = uh. hom. las. nýbrž „hrubý. tóro vat" -zaá])ati laš. práchno. uh. nutiti. zrostly". trajka tasavisko . val. tlašíja. stín. (o cizím). val. tisnú (v pohádce). = vnitní ás val. las. vlhkem tleti trcha tíže. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). tíko der ddina je tíustina = = trdlo. topenu z kanceíáa. val. val. na vzdory. tísnoba nouze. na tož udlat" komu co =^ svazek. ten rok = vtr letos. val. Má tenké uši (bystré*. 3. = tsnos. : 2. laš. prstový.278 — našem okolí. val. smr : tym torem. nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. tžkého : Heimweh. podobni. tovarych : nádenka. laš. ostrý). tisku = pilno. prasata (žerouce).

val. (= ukrojil). - na válelií = má válat smíchy z las. by. utrefi komu =-~ uhov (v. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. val. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. úvyšek iz: nadvyšek. = náí^troj. Až vyhoblovaný žlab. 1. zavalitý chlapec. járek ili žlab v devné nádob. té užral. to do utora útorník = vyraz. vakše je pl. vadlivý := vadliva las. Kráva valáová deška prádla. Zl. laš. též zem. lovk sa mosí úzkobi. t. uvádzka rru úvod. uzemek. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. Na to ho neužije (nehodí se. kde se zem (hlína) val. uzéíek: svázat šaty do 2. zachrá- uzel.). f.šmúraný — špinavý. usípaný = umounný.). ve si uvirý =: sprúený. ucliýliti se. zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. = las. útržek peníze stržené utyska se teskniti. utnú = niti se.--^ klouby.pitomec. uži: Tam zme užili ai zažili.vadnice.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím). oku se uvez -místo. si ušípané = prase. nemá náklonnosti k tomu). pežita atd. Byla tam úvala vojska. 2. utopit: utraka Pravíh ^ že runík. uii. laš. podl. úvat. na rukou: u.škrobu! las. - val. -. v jednom = suk (slov. (skrbliti). úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las. sa sa sklouznouti. ohnutý (devoj. Na to by mnoho. špinavý: val. uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se. užra — - ukousnouti laš. Mohli se uvija u. laš. úvazek uvážit = provázek na dobytek. -^=^ skrblík. sta- rostlivý. -- šrky. vadný: vadu. ^^^ 1. val. papír. utrák. . ! uváží (urývá) sama od sebe.po =r umíniti si. odzemek pe u útory = konce duh po dno. =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij. ušklhnú uškrdnú usmáti. jnilo útcha patit na to. vati se. po- šaty. si. las. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). malý. V. vystruhuje. val. jest.šmúraný! Má ruce ušmúrané. koho — posmí- vahnal . nemytý Umyj sa. : skivený. od slunce tvái n. šetrný. nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). úval n. — pomakati. : Koníek nz. val. val. úzký pl. uzéíka (das Búndel). úzkobný jímž se útor lovk f. vádka ^. laš.

vagaí. kde bydlíte). Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val. mu spalo). když vit: Neví sa ho vynachváii pláe. n. uhnouti van. vaení. -~! (velmi ho chválí). vatrál= . až pijde nedla. :-- hlída domu.. vaivo. husa vantroba.nemotora. nco v nco. Ten s valil n- sem doma nebyl. vstriti valila pes cestu (hnala (jedl. las. pohodlný. velikou radostí varvas = hluk. veselý šátek zr veselých barev. val." vargosi = naíkati. balík. laš. otroba la. nevili (s bychme sa varovik val. • 1.š. vandžura -. bychom rozprávli). co to byto tak varmara. mokrý pda. . je vazko. - vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). vázna = : plésti. kieti. kus. hodný hoeti vesaky. vaacha : = vaeka. = laš. vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní. : pl. val. : nekuty.. : = vlhký. val. 284 — mleti h. nm. vchný = varga. vesno také gavaí (hodný kus). val. Varaj ! vdt: vás nevím.:=: poslední 1. hromada neádu. = vázanka = val. dobré. laš. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati. ?>. moc váza panochy vazký komora. hmot.: — valchovat hubu mluviti. bdovati. veselá barva (svtlá). prostravný. val. v€s: varvasif =^ hmotit. Je mu trochu vchnj (-. val. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). Aas. valihrach jež se íká se dítti silnému. pi chzi klátí s boku na obilí. vargy vargy. --- prasátka vatrc chleba — gaval. laš. uh. vítz viléjško koly. vesák ulíhnuté : -. laš. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . 2. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru.dobyte na .Ichnéj. mecky ! (mluvil plynné). fakule. Co Jak k vám pí. Už sa nevím dokat. 2. doma (dokonce ne). Ani sa toho najes nesvit. ohe na lánkú. jaro : vatrova = plamenem na vesno. Voda Valíí vcochma vecpati. 1. vedek 2. narozprávat. varaja. nemocnému). bok. do foroty pil mnoho). tlustý chlap. laš. =:= varche m. Zl. : Mivala na laš. uh. dyž o (= nevím. na rolu kluci. varmola zdlouhavý laš. praví dítti. vesno hospody. valit' boku taku vazu kam = pospíchati. Dybyste k pišli. Mamy laš. uli. valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase. dobe nám pes. se). tvr^ msíce.

. sukna a vbec jí na nco mouky. dvanástá = látky se ujímá. uhras. hrachu a p. dol. val. mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. uklouznouti: .sa uh. aby ti noha neujela.) : ukrutn velmi šumny. ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. slo- val. nebo panského.: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. laš. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l. schabit. zdali „uhovli". ukonaný = ukrásti. laš. úfám = myslím. uchlumpaný i= ušpinný. hromsky pkný.unaviti unavený. t. svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali. cukru. uchyti uchýtali si komu to vyrvati. tam. schabnú — za- boty na úklad šité. laš. uhrnco- na p. sa nkam ^^ uhnouti. na uchvatky dležitjší — ukrutný. šubraný. jež si svoúhónek bodná uhonila. úkrad- laš. mstnání. kem). když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). trefuje se. se ptávají. val. tak že vzduch uchází). náramný. Neukazuje laš. | ubírá. laš. s laš. puklá. val. . lek j)od kolnu. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. na trhu o sa mosí zlobit. ulaska diéa = uspokojiti. když je mnoho . uhurda cest.Stupni = dobe. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. 2. udrobiti soli.) laš. na úchytku (v. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. (srovn. uhradnú' sa (pole. uhrani devo = v hranici žiti. : ujma eho uj misko krdel. val. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice. . se plátna. chodit (ne- uhynut: zdechlo). = rvali zboží). Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší). úchylek -^ na úchvatek = p. uchodif Fajka uchodí (je nkde val. laš. hrozné dobrý a ukrutn dobry. po ukradmku. — ujmická túka. — = na rvaku. uhracnú. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. ukona -. vzíti. je dcko. uchvatky: robit 1. provaz = uplésti. uhodi: Uhodila udeila. útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. ukvandaný =^ ucouraný. hromada. se utásti. Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. na je úchytku ududaný dudek). ujec : ^=^ žaludek vepí. zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). .

. všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. na utel. Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. ber a jiz I = uh. úpr kdyby nuceni. ukliditi. n. ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). úpky — hých píprav. Umykni laš. se na koho snhu laš. upíralo. = ukrásti. ospalý. val. val. usídlit sa laš. bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali. val. odstriti: u. upáli. umknú já to = = uhranél. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. umknu se — uhnouti. upíC sa hodlati: na = rázn to. Uh. = val. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. abych ji spíše dokonal. uskítanec == ušmouraný. v lavici v kostele odsednouti. ustvoi = ustvoa laš. Neunujte se). val. = uleknouti úroité svátky = výroní.~ umíráek. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. : Bylo na urvo (na p. uprhnú: kopaný.se Pokaj. udrímaný. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. sjícli. žíkaný. utahaný. sa = udobiti.- :: 282 ulíbilo. laš. zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. Je všecek zunovaný. : laš. „vesele") -= na honem. uskoit: z upel. se k nemu. val. upiskaný -r zamazaný hrnec. = obsiti se val. . uráta sa -— udobiti se. laš. utr- upiptané — sa ušmourané. laš. val. dol. .„dáti si to si ustihnu. urva: na urvu — na uísnú sa se. ! Zl. Co tým budete unovat. mlsný upšniva. laš. upalovat = úpk = pole na upajti 1. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. úlich ulízat" liják. kazoval. od- p. val. val. = --= na výsluní 2. — urvalý. urvat se. ústupek nech. Brod. bez dlou- úpku vedro. na úchytku. umžiganec =^ umtrápiti . ! vyvésti : Ti synci cosi . laš. urvo utéci. stávalo). Upét sa na umrláek =. pro- = vazem pevn svázati. uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. dol. kdyby byli riašého val. jako by milos proúlicha. laš. tu laš. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu. uprajtova utáhnouti. : upimnej k ei hovorný. = upokojiti. unovat sa s - : Hlad ho unovát. úadník správce statku. val. laš. upšnivý ^— vybíravý. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. úpadek: hrozný úpadek (pád).-do smrti utýrati. ušatany =^ unavený. urazí). umrlec Ty umrlec (pezdívka).

Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. kom = : vydubi laš. Vybyl vydváa = vyvádti. kopcach ten Vybývá nco = zbývá. se. vyistiti. vybvypio- vydrža: bití). co na 8Íti. vycudova = 1. vybiti. vycíza vati. : se ^= vyjasnilo se. vyboži. val. oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. co vyhnanství). laš. vylaš. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš.podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. : val. naproti a ekají. vyby: koho ven lobotu.: výborlivý raéný. val. : vydúpnlý strom vlý. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. = vypiti až na dno. vypráchni- mrana vybulif vystupují. val. vydlati. vane). -- 287 vybíravý. vybrka —už Ti ptáci se). laš. peinky vyurVydurbál sa z dluh. jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. vydranisko laš. vyápaný déšem skala. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. si bato. laš. nho pouklá). vydmucha hané vlasy. dutý. je vybulená (vyvalená. : laš. 2. Vydržíš! (dostaneš bit). vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. výfuk — vyfouklé vejce. Eše nevydržál (nebyl val. Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. val. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. dundá se z koze. Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. napálil. výhledný . po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. vydymova: Na tych. vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. val. val. . laš. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. „bulík"). vysrkávati. Vy- vydrda dostati. vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. výmol. ze strachu. laš. výhranek =^ vyhrané peníze. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati. ád vyhoel. vyplísniti. = vyhnati. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. vyini 2. výdit ^. vydlati (kži) val. vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. = prokázal službu. trest nemoc. laš. vybralo = jdou na. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). vy- vycápa vycásaf = - vybiti. cesta. biti. vyhamrazi == namáhav získati. dítti udlený. byl trestán). val.

sa = vyhynouti. val. kde peníze laš. vykarti vymizeti: = vypleniti. dvica : = hezká. (s pole sklízeti). nic. vti z nemoci vykomiza initi. laš. vínky (veer ped svatbou). vyláta (rána). podl. Zl. sa ze veníko s hudbou. hmyz). . sa z nemoci = zota- nádobu. vjjiska komu biti. = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). — vychraova = v. sa z toho vymotává. ja ich = vymluviti se sa. = vyvrátiti. val. zme to. = val. vat. vykmasi cestu = vytrhnouti. vychlápadíaú. laš. nemám (plevel. vykoháti vrátiti vycharba val. vylett špatn vylefét (dopadl). vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. nechodí. . méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). laš. na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). val. val. = vyliska. Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). laš. laš. — Vykrucuje se). Nvyjal fajky z huby.minouti omyvýchyrná Brod. vykada moci. vyhryzío jevo. Vykázal všecko. val. Uh. vyja: laš. má vyhubiti v. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti. = lit vybiti. (prošel). laš. v. z n- eho: Navyklí val. už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). . vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. n. = vyjezditi. se (jako šílený). páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. = se : • Vykúšál na (vyzvídal). . ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol.: laš. vyhúca viti se. sa = vykáti = vypraviti val. vykynožiles vymýtiti. vykúli beku piva. vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). z ne- vychybi ddinu -.. = vyítati. škaredé. vykazova: (vypovídal Vykazoval. : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. vykli sa vyklidi: heva. nevydlal. . vykrsa sa val. uchra- vykotíte? ova lem. vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. = : vybiti. vychráni šaty == vyistiti. si ped svdky. nm. Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. vyklidím (vyklidím. vykáti. vykázal se"). vyheba komu = vyhubovati. laš. Eše nevyležela. Idu (jdou = pojte) val. j. že Zle mu to vyletlo. — latanec vykartili vy- kartito sa to. sa uklízeti.^ vyvaliti. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa).

mynáka pl. horká. se chová. v cítil se užívá. vlášeé vlk = kytka na = žín. . vlái: na hnízdo. Viset mn s hubu. vložiti vikové. Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. uh. jablko v sob er- v sob tam s boles. vinovaný — vinen. bii. laš. val. val. místo. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. veta las. vincek kamena. Na vidíku (in Necht to na val. vozvka=^ vozová cesta. Šlo to vikovit. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). sa vinový vira : sklenky. 2. vitrú. val. val. dobá. val. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. jež odevšad vnit málo kde vené. prut. n. vodi = pohnek. vtry = ichy zve. Wein vtoži Žil s víru v uviti. místo. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. vozíka = klouzaka. íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium). hebík. tyku a v nohy póla. vise: vitký u na nco = — ). na muchy. byli sezdáni). nákaza kry stromové. nemu. : zem. pivazuje. = úterek. strana. všatka kamen. [val. 3. pohoni. val. kvt lopounu. výhon na zlý.za laš. vlašenka (pácnu) laš. vichla. metla. viza dalekohled. . uh. bolelo vidíku (kde by to bylo vidti). vol nevol = volky nevolky. nejistý: Bylo to vikovite. vinu listí ( vodka: na oi. uh. vid: (ohál).! 285 — vitrál vés: takovú vede. laš. . se: ve stavení. = vlhkost. vládný Pták si vláí -. vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1. rychlý. nco (sich in's Mittel legen). [(zle)- nástroj a p. : vede výmluvu. 2. vidák: vlžavný =^ vlhký. (žertem) muka bírka. níž = hybký. nco = uviti laš. . laš. planý = 1. kterou vidti. laš. Pkn veš si" pkn val. nm a p. vitra = bezový provaz. udláme vlahu. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. vidík. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler.nosí rebelka. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. Když prozvíažuje" se studenou. nelibí). vlhotina . ovocném strom. bych ho vidl! 2. [laš. s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. vicherný = znamenitý. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica.

vrátka ~ oplátka val. :=^ vypyH^^vati. meni. jieraten). modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val. viápený. ovoce). : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. las. Zl. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo. [val. sa laš. : las. vysvtliti. vrázi = vrzati se.samohlásky píliš . vyjde vybarvi :^ vyložiti. získá). vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. vrba úchytka: vrzulka = fryžula. val- vrapovaný vrivá voda uh. vybambuši na vrch val. t.mladá veš. ti vrhyí opatrnosti). otevením dveí. nemožeš huby zavít. aby se vráti koho .se ma s vraví. . vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. není to dobré. On \adí na . vískat vírající. vreco mech. hlavn. :== pimti. val. : ním. (die Falte). prodlužovati. spolu. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. laš. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. (-te) =.: — vrap = záhyb = nábry. beim Scliopf packcn. val. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. val.. vstúpi v nco = vložiti e. ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. Vybombovat si! (špatn pochodil. vrch : 1 . (ist vúpaty za in'm v patách. ukliditi. val. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'. mu — t. vrhy oechy. uh. na vrátku. Dla se nvuci ~ =9 atd. vedem všelijakový všón vtorek v al. laš. sa a se! : vrba na trhu). Udéíal Frýdek. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. podl. vybiti. vredyka kam = vesthovati. = rvaka. uh. j. uh. 2. vrazit (v -. jedním vraž vraže. (v. 586 vrapy rr=. to vgata. = všelijaký. men). vrch: Všecko na svtlo. s vrátnica = deska ^~ na vrata. Tam ==: verš. vravi na koho držadlem pro levou ruku. vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš. : Vtr víská = skuí. vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. nic z toho nemá). vrh =3 poítá j vuci vda). : vuci (z (=:^ nene- oechy. stížený [vlk. co na ra- zatoíš ! laš. = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. vrch stromu. vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. obratný. val- vredzišiar ^^ nadávka). val.): po ran. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. vrza =^ klábositi Poád vržeš. svižný. vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. vích =^ tam je toho velmi mnoho. vrátil.

vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). vyádza = : áditi. vyiuska vybiti. laš. vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. Mi to nevyadza = neblíží. vypuit. val. vybiti. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. laš. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. = vy- hubu n. : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. vynést: hus. peníze. laš. ona taká vyidna. vybírá deštice z kídla. výadný: Dy já nejsem tak vyadny. vyúra = vyslíditi. vyprúat. tak ražno nehnal. vyrafii: (vyvedl). vyskoí). výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. uh. = vymíniti. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. val. neškodí. vyíúpit ^= vybiti. nco vymakoti líci. nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. vyhu- Chodí na výrobek. laš. vypeova. vyadit komu = ublížiti. val. je na spadnutí. obratný. abych nkomu vyadzal (svárlivý. vypostávaný = odpoinuly.: : 289 vylízat" rány. Vyadzali lidom. vyáca = vyrái sa: vybiti. Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati. val. nadejdete. ale sa val. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. = hloupého vymámit = herausschwindeln val. eho : Pora sme Julku do dochtora. slépka už sa vynesla (už nenese). = vypímíte. : nm všecky laš. hašteivý). Nevyazaj mu neubližuj. val. rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. = mu vyráíl vyjevil. val. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. z vylíže. : plevel. hmyz.. boí se. Dm na je vyprúcený (bruch . v. si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti. Leží vyprostný=na znak natažený. pínati). ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. vyprúi. laš. laš. vyrócha vyoháua =^ vybiti. (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí. výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. se). vypúa: nkoho Sen sa . -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. 19 . vyíditi. ziz vypohodi lenošený. = sich : steifen (vl. vymrvíl (vymotal). prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se. laš. vyobracaný vycviený.

r^- posmch. laš. koláv. vysai vysaci. dostati. vytoi=: vystopovati. schránil (schoval) vaí. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut. vz na rovinu laš.tmavomodré. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. se laš. vysmta = vybiti. jako kmín. posmvaný. val.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. vyprahlý. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti. laš.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl. vysmykovali srny suši = táhali ven. = vylé- vyskytnouti. : buje. val. se (vyneádil) laš. . na p. vyšmarova= vybiti. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. vysoké sukno ^. m. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. ubrániti se nemoci. vylomiti kousek ostí. vya vytkat' vybiti. £. -di. vysmýi= vytáhnouti. vyítati. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. = : . = vyrostlo bez vyškérasa. vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. vyšuhraný chléb. vyšéi zuby = vyceniti. v yškobrti se val. val. laš. vyštahel —vyouhlý chlapík. trpy (soužení) val. setého. vdolek = vyschlý. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje. vytrápi: vyjezdná. Sotva sa vystasíí. val. vysmykova: Byli slepií ! Zl. plevel. se rád vy- nco na laš. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. vyšeova sa: vysmívati se. vyškrata ^ vyhojiti se. laš.vybiti. val. i = žlábek = (járek) nástroj. lovj kráv. m. jimž se vytru- mu za kudly. vyrozumný = vysplý. vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. val. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. vysnaži = vyistiti vykliditi. výsky(gen.=vyšeova sa. smy v lese. las. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti. vyšrbi kosu o kame = ozubatti. komu co = vytýna táhnouti. = vy- vystrkovat' kati. ukázati zas sa = vytluená. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. výstavek =^ strom nechaný. val. na svatbu ekajíc laš. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. izbu (= vychráni). vyšústa laš.

(mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš. vyzváa komu -= vybiti. : m 2. val. val. Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. ju tam vyzdvih. vytrúsi peníze = . Vzáí sa za poniníka (dal se). kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al. v nebo vc. e. To vzalo penz (stálo). vyulápi == nco hloupého vdti. Vyvrhla sa ze všeckých. Vyzízto slunce (vyskoilo). na p. vyži vyzut. co Vzal na si nho zlos. nevyváajte. vyzíblina = hubená. Vzala chu na Spánek na vzat. Vyváajte nco Vyváat pohádky. úvr z val. vy vazova = utíkati. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). vyzdravnú okáti. podšívka sa vyse. Vzali to zelí. vyplatiti. kvoka by ti vyzobala. z nesnází. vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). vy nadávat i. vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje. vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. mti =:: pomalu zapomnti.: : — vytrta^^^ vybiti. : = aus Art pežvykujíc). vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda). vyzíbtý iieb = vzí Nevím. vyzpíva€ jídlu). je las. (vyšlehoval ze zem). vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál .zíti. ztratiti. vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. Ide do výžinku. = vyplila. leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. Vzal na vojnu (dal se).výitka budu za to vytyk. vypravovati ! ke kuatom. : Ty to zrobiš. vybaviti. vyváat=:l. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. val. uh. val. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. žúvá z pod kabátu (cpe ven). vybiti. 19* . bere). las. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). las. (zisk). Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. vyvi . niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei". si co u koho == na dáti. podl. Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. val. val. suchá osoba smr. vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. z nemoci = okáti. vy vála sa z dluh=zbaviti se. dovádti Chlapci. úvr zvi = na sa: = vycingaf. z vyveti sa eho. 1. až N. Tu je vyvratno. astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. odkud = Ze vysvoboditi se. vyzubovaC yvede? (co toho pojde).

zabliskova = zhlížeti: Na = škared. Neml sem peníz za- silný uherský tabák.. zaandra = zašplíchati vodou. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. za- sa dobe do háb. Zabud se od rána do veera na šenku. = zábarku. laš. zaboené Hledi z. jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. : mnoho obleku. p. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). laš. uh. glon. zabrat = obsáhnouti laš. bajka. aby tam nechodili). Nezabíraj sa nad mám val. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. šlená zábobonka smyvc. Zadrobte mi! (dejte drobných). laš. n. lovk je zazapomnlivý. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce. zapov v lese. zábobon. laš. tíka zabliskovat. zabiják = lihovina velmi . laš. zaaclirovati. Zabít by sa za masem (velmi rád maso). val.zanesená bahnem. tým. náruím zaguma stál. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. = podnesená vodou (srovn. se ani hnut. = udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti).: — 292 Z. všecko zabrat (na kolku v ní vraženého. laš. tam dotú zabýí ? zima. by pevné val. glén. laš. zabachtaný = kdo má : na sob laš. zabluka se zatoulati se. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. zacafraný =: zašpínný. zádrapka val. lúka zaboenec škarohlíd. Do sebe zabraný (zamyšlený. zaamši: Nlza verbarikadirt). n. laš. starosl. val. šaty laš. : zafrajmari zašantroiti. dosti : záminka. rozebrat). to zabonil. . zane- : (^zzziz smok. = : zapomnli. srvn. val. když smyslí). drobné promniti: Zadrobíl ptku. . drak) laš. zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. hraditi. kdo se mnohými peinami pikryl. : všecko je zaamšene (verrammelt. zahabané ? zaházené. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa. jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. pomluva." . povra. zabrcaný = zaházený.i zaby: Tam rozleželo se mu. = = : zasmetiti . hlen). silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. laš. zaglanný pluh = zahlinný. mu to zahájené -^ louce. = zábarka.

komu : se všeho chce. Zakopal sa dobe dail. kivák. zachlopi pivíti." = piinlivý. val. na svátky. 293 — záchtivý = = mlsný. si zajaina ené. zajímat koho = in die zajdák treiben. Zajímaj =. laš. podl. Enge zahrbolcova . val. zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. vaí. op. zaklajn na besed se. nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. tým handlem On 2. = m val. zahoe z zahrdlif. zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné.. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. Sem za- chraptivý. tak : V takovém zle se nám Být velice z. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. nco laš. zme zahodi sa kam = zajíti. tma zašla. =- hrbol- Noc. = -. [kludi? laš. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. val. nše. zajikat sa = koktati. zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati. val. zasedti = : nad záchodem. [val. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. zaheba. v chraptím. si zajatý = nemocí val. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb. Dycky to zakráá (omlouvá). brknouti. uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. zachystat sa aby z teho vertuschen). = mošna. . ==: zalituši koho silným ením zabiti.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. zahrabati. sa sázka (die Wette). dvei piraziti. zahybák kudla. Cosi ho zašlo. laš. : zako- na z. kdo sklíen. val. = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. = perozuje když se nž zavrací. lesi. dobe mi to vypadalo. = „zabazuje". zahrbol- — uh. se zakopává laš. laš. 1. = zastávati Zakráá : zapackova. že neide.vyrostla ochranu). = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. = Potem se to za- íovk. v chumáky (kíbky). (zatajiti. když hlava páry. nemže. zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío. zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. val. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). laš. uh. kdo nemá nikdy dosf. Boty na trhu koupené. zajatu vedlo. je zakíbená . . západ Už je slunce skea sa.o hrbolec na cest vozem zavaditi. val. zajda — - bemeno. záholivý umí „zahnaf. základka: vyjeti pípež na pomoc. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti. 2.

Což sa budu zadrápati. uh. dobe sem z. zame 1. = devná nádoba má zálupy. úpk.) . zakuri v peci = zatopiti. = uh. zabiti (Garaus machen). hodn vyrostlo.) Co zámluva =. zaod = záloh =: sázka. zardly lovk. z atuši zapadnut ztratiti se. = zádr v devné nádob. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes).. uh. bhnu. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. val. závj snhu. (zami oi). sa zamakaný od zaný. mreu (omdlel). že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. [Zl. zálety zamží oi = zamhouiti. = místo. zapáit sa = zalíbiti se. zálety. zakvasit na chléb = udlati kvas. zaonai ale též ^^ popraviti. ich vychoval. zalhavku. = zakrsalé. zapálenc — : zapálený. = dáti zamatlal. založit se eho laš. záluplivý (putna. Nzatavaj laš. zaškrdlý. [las. -r— záíomka vsaditi se. po zasetí hned zamrzne. = postihnouti kde zmizeti. zakúlaný r. val. zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. do Zl. dozírati ! lený v šátky. zalapat laš. zatepnút = zabíti galarrda: (králíka). zákrut n. laš. zamatle. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn. = dobytek : = sázka. tvr). žala vat = dopalovati. která zádry. blata --- zamalaš. zakúí udidlo. za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. kam slunce op. padajíc zavsila se na jiné stromy. že laš.: : — zakrnúsený zakrnlý. val.) (usilovati. zanese = obtíží se. laš. laš. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati. dyž už sem Rolí sa zatúilo. sa zaonail ^ udlat z. Zl. zapadnut koho Zapadla ich tam. jako pole v lapai. základ (fant): pikryti. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. laš. se zaosái sa val. ozdobiti. by se v louku promnilo. laš. val. val. zamatlati. ostalo Zl. pjde na nese. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko.zamazaný od koulení. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. (-i. 2. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. zamarašený = zaprášený. zákruta 294 — = oklika. ikata. zabiti (prase) zamuždi : laš. f. zajímáš se. m žadnej zámluvy. áe založil do teho.

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

zrostlík. zvorýga. všecek zazvonny. njaká p. Art mend. zajíc. = divoké uh. v pátek v 8 hod. val. 302 - zvidit =^ vypátrati. vati. val. = stechýl. z toho— zpíká se. zamazati laš. laš. zvetíí.toulati 2.: — zpustova := zkaziti. : Uh. zrostík n. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta. zradlivo nebezpeno is zradlivo. kudla. páí schlagen) sa se: 4. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce. z. zvonit zvonit se. : Zvít sevíti. Sak my sa zvetíme. hueti (syn. 1. 2. zvrec val. zuna rua). = obyej. i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. zvrhl": zuby = zhodila. dv jabka. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. 1. obyejný. se: Je = uzda." laš. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. „ patko vo. podl. požaluji na t hrožují si dti školní). srostlé. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil.slunce = které laš. val. sa zvtadova zveti se opav. svitám. nemoci) trnky a p. laš. Zl. sich nach einer Seite hinneigend. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. rumáka. sebrati se Ten sa zahýbák. . zybák laš. (z = vlády val. se ze škody. oraka desnísti. je srnina. 1=^ z nemoci. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. zkazil 3. 2. zvrhnut sa po kom=: 2. zvyaj. Brod. ve fukaru. Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. z eho Zvrhl sa ho (odekl se). zvoní se . nabyti. poídíš. zvali. zvíe dáti ! vbec. val. Zvrhá sa toho n. sa n. zvongel sa to. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. na Zl. zváživo = bergew^icht laš. = vykikoOrt: jímž se istí laš. pod). : rampouch. se =. zvrtnut sa eho = zpáiti se. = prožiti obilí : zvrat.uché ale neheje. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. v zim zvonoviny roždí. ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de". se zvalito zvalita = iti se. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. eho. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. zuberek = sýtko obílí. = krkošky zvoía a >. val.

2. n. se živiti. žebrova želivé = = tenká . binku). nežab. „ za žádnou cenu "). sliz. devo trouchnivé. žibrovat sa = káceti se žhravka laš. ždúra. žbrúla. [laš. žatva val. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. zvoniti. žbláa = blána. stumpel. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. zvongel. pryskyice. žídlina za žamra n. epec. laš. kdež je a vc žabnál : = žii=l. židák uštditi. bryndati. la- žduchat. idu. val. žaludek kravský má žitký = navlažený. 2. : = stechy). = žídelné Mám eho laš. 2. = bídn živáek = 3. na m : Zgae na (nedráždi m. žga -— skrbiti. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. pojeny. = žírka. žgra n= živký = vodou nasáklý. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. nžgaraj vati. žigan val. ! 1. Záp. žír šrek. mne). tupá jehla na žebrák hubené). drbei. ti žgru. žemra nkoho nco dotrn. Opav. vého kláta v val. životní síla žgoek " klasu Nemá val. živice (=: kenu. 2. knihy. slabouká chutí jísti. facka: Dám podl. 1. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. komec. živica^=l. = posmta. Zivú mocú chéí to mt. živá duše Néni tam ani živáka. uh. s vrchu žabi sa dlati se silným. vodou na mis to. : 803 — Z. ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. žabinec = íní mušle. Frýdek. ' žbrunda ž. laš. Dáí mi . žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. prosím a. — se = broditi se. val. živaiC sa živák . sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). žabica. . krok židný. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. dobyte které dobe = žamra) žgára. val. žabina. = = : 1. Opavsko vých. Vlee tyto ásti židáka. úpnliv prositi. _ báchor. las. - rampouch. = pelévati ždui I žignú žilavý. palice žihavka kopiva.: ! . štouchati. židný chtivý. píchati. žingla = tlustá. užívá. = že. turkyového. laš. žihadlo velí. páti dožii^= dopáti. žduši. popichoholá slov. všudybyl. mokrý. val.

žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). všecko vyžvachle. Výb. pleskati. val. žvýkati (plácá).žn. lidí. (jíš). žižka slabounko val. živé buchta (nimra). žnica=ržena žnoucí. obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. domlouv 1. = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. Co on žmurka oima co žváchá lilek. žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. . hoeti: Ohe žižká. (Práv tak ve st. (odmlouváš. ty plésti I I. ví. Co poá žubruješ ? enom zvala. = mžikati. 2. = rtu. = 1. vati. = hemžící Co to = ežavé.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. dobytku). myje. žnivo =. Eustachius bral se hlouposti: 3. kde sa poéí. 2. mrkati oima. = kalné. 931). pežúva = žvýkati 1. žúía) 2. žu. žvandra = brbleš). 142. žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. živ nevda Tehda co iní . žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. neezala žvaniti. žmoli: ptactva. val. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha. žuchta : dalekých stíbro pravda. bezzubém). val. = = horšiti kal. zemí. . po- žížmo ž. Pivo jak žúr chrobakv. 1. val. Nežuehli. K vyklebetí. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. kalná voda. Pass. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. Živý (živá) = slabá (o káva. živu kapeku. ovšem (pisvduje). ! žmolíš? = chumá. laš. žvachía klebetiti : = žuchla. = žový as = ve který jsou žne. se.

poslední brázda na záhon. pak se povláí. piíuh) jest pole. potom naorává. která se v prach rozsypává. mrtvina. lina. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn. b) za 14 dní se peorává oe se na setí. polanka kousek pole na stráni (val.) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl. zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli. vzdlává. Pole po prvním orání slov podmitka." Novisko (laš..). pláava. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. ve sklad. slinovica fzl.) leží". laš. „co leží rok.. spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem. 20 .Slovník vcný. ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá". Pole a polní práce. vyiiíuje (val.) Pole se obdlává. pda planá. setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu. oba kraje sníženy. ulehla.*) vrSanina.) Prašnica = pda ídká. která se oe.) vrhne.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš. Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem". uh.). an orá pdu k obma brázdám „rozhání". planina.) Úzké pole oe se na sklad. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las. Kuovina. podvrc) (val. vrz po druhém peorávka. Prostedek jest tu zvýšený.) mkkoti (Zábežsko). oraka. Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov. povápení. han.). op. rola^ roli (neutr. Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera"). kuovisko.) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko).) zem.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel). 1. rozvora). neúrodná (val. slov výjimka (zl. kterou se záhony oddlují. novina =^ pole z louky nebo (laš. do skladu (nkde íkají na pevah). nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník. pohákuje „na ukosinu" (šikmo). Uho „co z pastviska vzdlané. lesa. proti neorávanému pastvisku Vedle pole. obrobna (laš. kopanina Polána. po tetím oranina. celina =-.

Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). sami — zapahují do pluhu.). do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších. zvlášt na rovinách a) do manobilí. se = : Pole zaseté se brázdí.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. kde se orá obrací. úzký záhon." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". r. 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. ž. svud. ohšiv (obsev) obilí. svurnica (Píborsko). postáti íkají jdna. t. Bujné obilí se ža (ran.— se pohnojí a poore. šaci n. jinde se metá. této pes brázd n brázda šourera. Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd.).) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. c) do uhík n. Svázané obilí skládá se obyejn. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. kociíry. 8v^^dn^ca Na požíná. takovým kusm íkají ohaly. V horách pracují lidé samotíhou. ten vede hósera. až je z nich pokládka (slez. ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. j. zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. (Ostravsko). slov. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. Na Brnnsku. srážka (Kyjovsko). na Hané podlomek. žatva. jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. Malému zá- oba píní kraje pole. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím. pi tom jmenuje žnivo. Tišnovsku i j. aby voda mír- íkají zvodon (fem. U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas. j. do sopek po 8 snopech na . — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv. — del (nebo do mandli. žniva (mn. t. Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu. j. onoho slova neznajíce. íkají sádek. t. kolik ejn tyi pole kroky zšíí). zaseje se a zaoe. žnou na Jáne (na jány). na jeden rok. Lichovat na západní kami nebo vtvikami. schudnica (Brušperk). vede se obhdd se do kola brázdou. co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. aby snopu na západní n. Obilí. j. Je-li njším spáderá odtékala. i. na západní Morav „hasákuje". pokíadina). východní Morav obilí i obilí se sype. vzdlaný (na Ivanicku). kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam. ohratníkem^ píníkem. soci jest tam osení: chodí po šou. Uvrate. klasy za vlhka neporostly. Kdo stojí první je janova. Laši jmenují zvratníkem. ovály. protože se celý snop pelomí a pehne. naLaších pole na svahu položeno.

Zemáky. hozel (hor. b) bemeno nebo de. když vyrostou. Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. s pedu na tyi tráky han. ty c) ožel. brohu). — jež se nevejde do stodoly. aby vyschl. laš.). i m. (laš. pokaždé vysype na hromádku a ze han. huzel."' íkají Kromíže. i.).). aby vyschly. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. hor.. d) batoh (Uh. V b) v sena. d) v klapinec (Frenštát)..).. zanáška (v jižním pipažka Slezsku). si pak se uváže a) noša (slov. pod míru. c) pípež (hm. Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích. b) ndhrtek (Mor. uh. Pokosy proschlé shrabují se v kopu. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku. a j.. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. pcháí trhat trávu v píci. ve 20* kupu (hor. a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk"). sklize prmrná.) nebo spoí (na Vyškovskj. kopijó. j. se zdrhuje a zaváže. klásím vzhru. íká tomu baran.) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými.). nad míru. t. e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku. zežind (vršky). Brodsko. váže se snopeek takový jmenuje se táka. Aby nše zený netlaila. Budjovice). . Obilí. jemuž Laši íkají bnih (gen. klásím vzhru. kteréž íkají Janek. nárit (na Strání).). = j. v sena dlání. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku. slov olamek.a a pod.) seno se see. v senné žniva (laš. skládá se do stohu. (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. Klas který zavsiti. Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". j. Sklizni Valaši íkají nákludy. a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady").~ 807 — Opavsku. e) Plný náitek atd. na Zlínsku na p. Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch). val. osustuje ohhazuje. „Obilí dalo míru".meno (val.). rýpat pamprléšku. naped se okopávají. pípaz. pípažek..). hanácká hrs trávy. Turky na Slovácích se okopává. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob. potom ohiíajii (slov. g) oves. v malé snopeky. dobytku za obilí = vzrstajícím.). dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. Tráva se trhá (trháky). „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili. vylalistí muje (klasy od hlek). obklasné suché se povsí. t. dávají Ne. c) v babinec (val. jemen a a pohanka na Valaších se tád. v hájích nebo škube (val. a klas se = pak za n šustí.) ». n.

d) okšU^ okžle g) kolco 1) n. trojanka. bujnjší. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). jest (ja). uka. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka. seno v kopišatech e) (Budiškovice)..-han. (Mokov. vše.). f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n. b) kopisko (Deblín).: — stoh 3(j8 — val.) znamená vše.) Aby seno íká f) doschlo. v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka. jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio. i) vokolisko (Kájec).. (^evka.. Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. c) kopist. kvtu skoro neznáti. mako.) Holica jest pšenice jarní holá. tlusté slupce. (žito s (jemen neb oves s vikou.. malinké zrno jest ve tvrdé. tedy epu. Klob. h) okolica (Velká uh. co se sází. a p. b) ryž a pšenica c) bouky brn. jako sadivo vše. Slovem íkají vyrozumívá se kaša. eovica (slov.. se rozhazuje. Vedle obilí Slováci. Jicko. sluje makota n. rychlik = o\es ovsa ranný.) m) ohnisko (Fryovice). Spald na rýža." .). (Koryany. Co se na zimu seje.). Kložito a pšenico (Brnnsko a záp.). Obilí a strava.). uh. turkya. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. n) placek (Benešov II. Zábeh).). listy má vtší. cO' turky sadivo. Kukuici íká se vbec turky.. žito a pšenice jmenuje ryž). luštniny. Vše. Vsetína).). ndvidlo (Velká uh. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem). ulehlový o polovic delší obyejného. (má hranatá Sadivo. e) troják. sláma" i ale „režná tu). Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n. rži slov kibica (val. ozimina (ozim). co jaina eské val. d) obilé a žito (las. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem). Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží.). íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená. Drahany. Zito. okrsek (val. a) stíržica c) (réž se žitem). (las. co se okopává. vokršel (Drahany). kopa atd. se na Morav a) réž a žito (slov. oce (laš. obilím tvrdým. Karlovice). co se seje.). b) polovnik n. krúpy han. ojpu (Val. na Karlovicích íkají gengel. Mor. val. (Vrbka uh. totéž Makotou se pda kypí „makotí. III. takové rozházené kop kotú se a) kopnisko. Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. inakota. posdd íLéskovec u laš.. spolica (jemen s pohankou). (tito Sivo pšenice a (koll. Vovice). k) chobot (uh. h) v dlopn (Ústí u Vsetína). Litenice-Poenice. brambory.

las. žlutý). (má prostedek dravý). padesátka (modré.rychlík).ena hladina úhornica (Ru])rechtov). — engliák—ingliák.) herteple (jižn. oselka. bobále (Súchov uh. . kozole — kobzale (= (laš. bleoch. (slov. Okurka laš. — — kvaek (laš. a han. Morav vokurka.) kolník (Krumlovsko). peenek.— — . Mor. baa. rapák rožek —rohlík. vídeák. krumpla.). bílá nebo žlutá: rábka (han. rus. již Obyejná (slov. ranuška. íkají plucar. tšínka. rženka. S09 — Jmen (Zl. samsón — 2. modák modrák.) — sladká epa. — jablíška (han. chatabúda (kulatý. rolníka žlutý). val. Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko). trha (veliký. svtlovský. záp. slov: polaka (Rozstání). panenka. stapá (má moc koení pod kopcem). novák. hanák.). litvín — — — — — — plavka. . berlínka (ržový).). krompele (Drahany).š. (han.). plavá plavák langvér. Veliká. vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic). kabák (nejvtší). s ernou šupinou). zlinka. hambuák. kobzák (v jamkách ervený). zeleák. . kíaka (Opav. tvaru^ák (apatý. burgya. má modrá oka). chlebíek (po- jakbka —^jakubinka. prusák. Jarolimka z Malenovic). prolna (krabatý). šeák šestinedlka . na na sev. hor. Cukrovka: hurda. Rábce podobna epa. kravský krobót. síkora (drobný. železák (nejtvrdší. muinka (cigán). (veliký. polský. sviák. grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. erteple (porn. apín apoch. a jižn. marokánka. apatá epa. prešpurák. jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). jabka aiteple (dol. val. barborák (rapavý). kanárek.). blencigán dovák. na Krumlovská torek. abatý). 4. ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna. plucna (Budjovice). seák (veliký). santabúr— santybor (veliký). ogurka. skorý) — — cibulka — ciburka. zemata (Poenice. bílá. cibulína (žlutý. jarolimka (od jiinka. epy. havelka. strmi. Dýni pom. a dol.) — brambory (Jemnicko. prula (kulatý).)." jen že kulatá (Krumlovsko). zemsky (Litovelsko) Morkovice). hojn zasedají). svatojánka. jánka. kvaka jest kvak (val. Hrozenkov). lior. (rapatý) . dluhovatý. slov. Jména druhová amerykán^— americká. kocúr. Mistín). Morav plocan. vyzovák. rychlík (=ranuška). madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý).). . brumbíry (St. židovka (dlouhý). širák. raják — rajzla. B. angliák babula bobule). uherka uheršák. dlouhý. vodaka (Krumlov. drápatý). — cigánka (tmavoervený). turín jest „zelná (sev. rodovýcli na 1 Brambory. prajzák. klapá (jako tvaržek). slov oharek. kovol. vichtorka (nejlepší). — ceška. plaská plaskura.sk o).).). nekvtka nekvtuša. rapatý).). sévají do strniska. erveák.). Mor.

ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V.). ostrb n. b) sekáni (laš. zlátenka pozlátka je svízel uh.). (Zábeh).pavica (Vyškov.).). ovcswíca =:= ovsaha. d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). h) zeztilena (val. b) dtelina (na Lipnicku. obrok. e) nezbacha (uh.). a) povykn (Tršice. má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt. Lftina bytku. jimiž se ezanka. Šudlek. val).' má zrnko s ocáskem" (Mor.) Taktéž hojnými jmény Perov). peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. kvete modrým.). — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n. d) le. rapucha. -Brodsko). kriha. kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. = ovsiha. lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené. tyích jedlových ty jmenuje se ostrev.). Jetel.penízk' „vika. e) knzina (ib. c) ezanka (záp. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých . (jinde na Laších). plevel rostoucí v bramborech a cirsium.). g) chlapsky (Opavsko. visák (Vyzovice). šudlina (Uh. hor. Budjovice).vocáska. popHdka (Mor. jenž mouku erní. Budjovice).) pouze cirsium arvonse slov oset. f) chamcha (hor. Jetel Píci íká se picovdní n.. Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka. Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka. konopica. zežinka (Val.). jetelina nebo jetel (han.. ve které se kom seka nakrmí^ Ráno.).). ostrva (las. ale „chlopi pravum robsky hnv"). e) povázka f) (val.. c) pnvítka. ovsík. n. Semýši jest semeno všeliké plevele. kuniina kuina (na Místeku). han. Stoklasa (bronms seculinus)... slov a) jatelina (slov. Plevel v obilí. ostrévka. a ve In (N. c) šudlovina^ n. má kys ." ohni ca (hoice polní). b) smn- sama makolina"^ Vyškov). (val. lepavec (Kunštát). (.je travsko. carazma nici. vtví. ernidlo roste ve pšenici. „V ovsi roste . Msto). roste ve pšena stopkách. (laš. šrot.).). 310 — Píce.). slov. (laš. má erná zrna vtší než koukol" (Mor. (val.). makotina to : (N.). ose*"* = . strzub (Rožn. vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. laš. jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby. Tršice).) Opálce na Opavsku íkají též zandška. Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš. ovsem (hor. Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov.). g) zerzavka (Frenštát). i) f) hobik (Stelíce). zlato k) posranka. Mor. Klob. Jicku). sranka (Opavsko. Hranicku.). veer vozka kon míchá (han.).). jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. d) nezdoba (val..— IV. povitka (slov. tráva dobytku „mastí". Msto). ze semene trousí se erný prach. v poledne a treaf). Budjovice).

Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor. rambón. hlava (sladké). koianka ervené). roz- marýnové— rozmarýnka. jabka Aclamovské (sladké. sladké). — — — — — nm — kal vina. rozum. chvostula. makvka. — — . širokvka (veliké. chutnika. múné-muka. chochlka chocholúš (velké.). svatojánka. jakbka. pupák („má pi stopce pupence". bíavka buchman (uh.). ímské — ímšák. lecar.). cafor. nmecké. sladké). kutna kutonka — kutnika (cidonia. piervenalé). kropenaté. ernochovské. rajské. zobón. — padléjové. šiblinka (sladké. kalužinka. kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika. velké sladké jablko). oechové- — oešvka — oíšek. moravské. apaté). Mor. kosteka. sladké). íkají. hraná hranvka (sladké). malenovské. uhatka (sladké). sladké). kruhá (veliké. ledavaška. plostka. tyka . fadléjové. jádernica. dubená — dubovské (= kožené). nadplánena. sladké). pásové. vindlík. podstráka.kivostopka (má na stopce „kolénko". kúdelnica. muchvka. písanka uh. funtvka. kot koií kopecké. cukrvka. vaculovské. sladké) homolika. . kobykyselé) (ervené. bílek. pleská. šalíiovské. hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní).• — 811 — ^ VI. beika. masné. velínka. cingár. kyselík — kysnatka. brkají). memkkýš. drahovské drahula. apaté. misurka. vidnar vinák vinvka — vinné. pinkosár. cibiilá — blika — bluška — cigán. svbovské.). 1. syika (drobné. tvaržek. šablík — šablínka. — kouvka. podlouhlé). glagvka. sladké). šiika. cajgar (podlouhlé. panenské — panenšcák. na Zl.). vandlík. hedbávka (ervené. tam jabluovy (Brnnsko). Ovoce. šepvka.). ozimé. vina — valdvka (= baídvka). jánka (ranné. padlík omrzal. sklínka. prostední velikosti. lipvka. dvorínka. — cibulka— cibulína.hrabovské (tvrdé. kružeíka. cedrón (veliké. hraIjvka . drobné. ježovské. míšenka. ržika. nahoklé). ervené. hrtlík (tvrdé. plesník. tufetka. peška. li- lutomrka. damašanka. opuchlinec. fargýš. chytiíka. hanuška — hanvka. štráfenica. papírek.šipanka (laš. klimentka. kardynálka linák —^kobylinec —koninec. kyselé). step. (sladké). kížovské. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka). podlouhlé). jablóška -L-epovy (záp. lahvika (uh.kehá—kehvka. na jedné stran tvrák. hrachvka. vinohradské. tvrdší). kyselé). ocasná. kyselé). ^jabúka (uh. valínka. va- chulovské (podlouhlé. éapák (veliké. (kyselkavé. andvka. pruháek. jabnka — Jablka. (kulaté. (veliké. krvavnica. štráfka. okruhlonka. plánka (neštípené). duvka.sladké). sladké). (má ervené pruhy). nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). ervenka (sladké. pernica. kopetovské. kuželka. — kandrnálka — kandrnálica. slunékové. sirka. klínek.). pytlvka. tohá. — — — — — kynclík. margétka. recar. kupáek. sirotek. koza (podlouhlé. kyselé). syrec rozmanité. šmura — šmurka-— šmurvka. srpnatka. sklené —^sklenvka. gálka. batdvka budinka (nej- baran. pruhá. Jabka.

— lipvka. železné (tvrdé). tykva — tykvica. hrdlaka (má dlouhý „krk"). maškrtka. pestavlka. dula (kyselá). vodaka (^ladké). chlastaka (když spadne. pesedáíka (srvká. cinvka. šepka. funtová. margétka. knžská knžvka. václavka — václavinka. cukrovaka. koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. šidlavka. rybinka. šumberka. voavka —vonnár. johanvka. (zralé ve zahnutou. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). velaka (= šetka) — velika— vetvka. piovárka. podzelvka.j michálka mackvka. tvrdaa tvrdula. 2. jakubinka. — — — — — — — — — — — . klášternika. jádernika.— — 312 — (nahoklé). buláka. omizara . slovénka . stodolvka. velám). (= ovesnica). dusaka. voják. babvka.^jakubunka (laš. hanica. císaská císaka. špivka. sadová. drobanka (= planuša). mynarka. maštálka. tolarka.). jeruzalémská. vavinka. režnatka. pecen. šedivinka — — šedvka. zajaka (sladké). pomoran. konopula. škarédka. chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). hrdlika. vodaka. dvojvrška. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. hebíková. jezervka. voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. špeková. pavlvka. = — . dražinka (= planuša).slovenvka. hrbolka. pchavka. martinka. až opadá vísaha — visatka (neskoré. dvka —medula. list . cibulka cibulína cibulaka. baka. drobaka. kamenka (drobná. krvavka lipinka — krvavnika. — — prosnaka. vaívají šlížek. visí. muškátová. žultaka. rajka. valenka. ušípanka. trpká šidto. peítka. káirka. (laš. klokoka. stokráCdobrá. — matušovská. pluskávka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka. sivula. dobruša. bíešianka. uherka. vaka— šidlvka. královská. šemedyja. tabaka. stešaka. (pl. ptáka ptániea. vládyka. zborovské. pražanka. polepšínka.). jemenka. kapáíka kapaa. šidío šetka (sladké hrušky. . háronifírka (uh. kramoliška. limónka (== cí- saská). dulka (sladká). kehaka — kehatka — kehula. hodula. Hrušky. kvadrátek. špika. smolénka. ervenka. cvokaa. dukátka. svatojánka. zlatohtávka. zárostupka (má stopku zarostlou). kulka. žnovské — žnvka žn). makvka. bezohryzka bezohryzky). . se i šedula (==^ baba). visaka — a napadne snhu). valaška. múná najsarka. jahodatka. áslavka. medová— medovika — me—michalanka — michatvka. zasedá v krku). jaškula. — trpula — trpíška. sudinka. okruhlinka. karmašánka. figula fíková íikvka. sedláka (= moidélka). ovesnika ovesorka paseanka. zelenavá. — bartonka. zimní). mateica. špížek štemberka. pergamotka. nmc vka. . pružunka.) jakbka. vinohradka. rozbije se). juenka. moidélka. smrdna. . ervinka. múnica. krkoška. plánka planuša ptaorka (Místek).

). ješt v šupin. kivka. ovoce jeho ka dlátka. (laš. dol). kadlátky (han. jinde slivy (Jiín). chlóme (han. žlutika. ze zelené šupiny — vyloupnutý). damazíny aamastilky (Br. plané tešn..) =:= veliké.)." . prcka. Mor. (uh. se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. Hnilica žbánek. eské šlovou: trnky kartátky (podl. pavlvka. výlupek (oech zralý. kyšulka (moud) pl. Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh. taktéž šlovou vtšinou blumy.).*) Durancie mají vtšinou damašky (již. „trnky.). zelené šupiny „vyškeený").). Jiné druhy švestkového ovoce. šeák oškerka (oech dozrávající. — hnilka švestky hor. májovky (mkké. tešn. vranvka." tenkou slupkou). chuti nahoklé. ernica. slivy (Brumov).). dol. pozd). bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn. laš. Plané stešn šlovou drobnice a jsou . jsou: uherky. 5. totéž jméno. židovská. pršaka. kulovacka. mkkýš s vlaský. (ranné). nebo : blun (uh. kozáry (pom.). strom švestkový slov kadlátko. sev. chocholúska. kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. uherka. zelenka (zraje 313 — zimozralka (val. kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. Mor. kozí cecky. Mor. medvka. kulovaka. kulatka. hrachvky. val. 4.). zrálka. Štpované skalky. žitnaka— žitnica „zahniliená. „Vtipem" stala se ze zrálky snilka. nebo též : duranky (han.). slivy (Jicko).*) radchovica. žlutána = píanuša). okrúhlica. hlušice (sev.) jest hruška 3." *) *) U Nové Híše . móata (Tebí). drobaka. garanzije. — Zeleák (oech ze zelený.). hlinica. Kapák — — papírák (oech „papírový. Mor.). Švestky. Tešn.).). — viablka. — zimatka — zimnica — zimaka. Mor. této zase eufemismem na Kromižsku íkají . kobylanka.) jest nejvtší oech vlaský.. (slov. mód blauvka. „jádra nedostane leda šidlem"). Blumy (záhoí). — Oechy." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky. košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou.nemenvka. jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka. drdoían (veliké. slivky (uh. drobénka. (záp. uherky (sev.

hioza (podl. Vil. Morava).). šípanka šípka (pom. vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. -^ Oechy ráú (ráat). v západní Zralé hrušky vtšinou transit.). uh. kozáky (Frýdecko). krédlich (Sumbersko).). dlašky (Bohdikov).). kulaté. uh. jinde je rážejí. dovaky chrastinky (opav. se pólo usušeným . kocary Opav. Rozvaené trnky na ídko. na zápeky.). nkde Slováci a Valaši Morav (j.). zelené šlovou holiky.). nezdailé. beka (sev. luskaka (uh. zasedlé. na Valaších a na Hané ovoce trhajú. bnnica *) trucla (val. prskavec*J (val. kokáše (val. tašky (Litultovice). husary (sev. janka (slov. povidlí než a zane hustnouti.). Klob. gangale (Frenštát). (Ostravsko). Když trnky ješt zelené „pejde ruda".). (Holešov). Morav. rop n.). záhy opadlé slov paddlky.). varmuža (Píbor).). Ovoce suší suší se v .) chrmty (Klim- kovice). sušinky suchary (Píborsko). široka. 314 — Sbírání ovoce. na Laších) tepi.) rvpy n. korbele (sev.).. nedozralé ovoce. na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku. 7..). Stešn spadanky. se též: (= suší. (val. sežloutnou. gen. na Záhoí. trucle jsou podlouhlé.: — 6.'. vaené trnky (slov. Opav. blavé a chlupaté. grmany.) kostrhdle (Loštice). zapeeným". ve Slezsku ruw. pipory n.). kociiry (Brušperk). švestky (Moraviany). naduí se do potom opadají. lusky (Lhota Stdrákova). pepeky.).sušínii na lésách. krajaka (dol. holišky. ruvipy (hor. (val. Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. Sušenému ovoci íká (dol.). > 1.). róble n. Povidlí má toto eské jméno na záp. nebo trnky (švestky) z (Brnnsko). bvjica. Hrozen: kov). kotoviny (Val. Jinde mu í8.). hladké. hósery (han. mra (Podivín). esají. Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl. opkalky. pecky (Opavsko). Morava). smažené slivky lekvar (podl. (val.). holinky. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené.). Plody složené a bolnilovité. laš. korbany (Celadná).. Ovoce sušené. Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl.).)." suša ve Slezsku). Píbor). slov bryja 9. smažené trnky (val. Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. mezí ohírajú. lizaka (slov. macúrky. kolisarka (Nov. Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat).. gafgany n. trnskavica (Hustopee).). . gdgory. han. bvjnica hijavica. piporce (sev. kižalka— króželka (han. Mor. Ovoce nevysplé kvtu Spatné. a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val.

Domácí zvíata. na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. (las.)^ rybezla (Slezsko). d) burdak (laš. Morava). šúrek (uh. V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). na bezu (chebzu) bezinky. na beku. na Valaších.). srstenik. Ostravsku a j. ernicí v hrázích. Viscum album slove jemelo. (ve Slezsku). Brusinka. Valaši a Laši (koll. egreš (uh. kudiainkn. hiisi vino (Štramberk). pomezí eorodziny. ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n. pfat rybizla. u Brna nesétke. Na braku rostou bakyn (beinky (zl. ožiní : = ostruží (ke).) jest býek tele.).) mócinke (Sloup). Na Zá- bežsku vostrvži 5. Trhali sme Jakoubek. jeho pastý Juna. statky na vodu. mechourka chlupnka (na (mchórke. turenkn (Bohuslavice u Kyjova).níek. f) Chebzovému kvtu íká se koziky n.). kobzinky (porn. Zábežsko). na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. Jakoubek***) (Teš). (ke slabší.). na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. kndlatinkn. plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny. s]ove Junec. melí. jahftdky. jméno. (jižní Mor. iové rodziny. Vohc (laš. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. omelí. šlovou erné maliny^ ernice. Tišicku. hafery^ Prostjovsku erný jahod. obstružanky (v Celadné).). na Zlínsku. **) Kei srstkovému **) Koll. ertové hrušky — : Mil. Slezsku hruslenka 4. hural. íarodzwy. 315 sev. na šípe šípinky na jaáb jaabiny. Jicku. junek .) jest vl „našinský" *) = Ožina. mladý statek hromadným jménem Junovino. Rybes ryvrzlata (na Zábežsku). e) helan (u Sílperka). chlnpd Zábežsku). a ve Slezsku. kudlaek. Mladý vl. roste na poli jeho plodm medvezinky.) . má vtšinou totéž vysoin slov kamf. na Hané i j. ožinové maliny (Vovice *). záp. 1. srsten. nkde jako na Píborsku ožinice n. jemelí. Štramberna uh.^ 2. Anfjresf (han. zvlášt vola: voly). žene kteréžto slovo dobytek dobyte. íkají srsteiií. eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh.i vtšinou statek íkají. 3.). kasika . slove angrešl (Zlínsko). sku. bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ). chlupáek (na Brnnsku. Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. c) buroií (val. fi. Drahany). omelo.). — cizí jméno: rybizl{z\. srstka**) (hor.). sršák. kde na . ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko). kterého ješt nezapíhají. miíka (moke. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí). šli sme na Jakoubek. plazivý).). tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7. a záp. na drahanské Morav roste. chebdžiny (laš.). srsto.).

d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena. ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá). tele od krávy odstavené slov odstavce. pasula (pepásaná)." uh. morka (morka krta). . družka. šedula. jmen ženských. jako pivoka). sivula. malina bledoervená). dtibna. rejka = blá (bledo-ervená..). bosula (ervená s bílými nohami). odvozených od mužských. vevera. pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá). tisula. melena. kalina („pi oách šipula. e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. hndula plavena uh. síkora.). (šmurovaná. dahela. sojka. uh. petrželka. zakalená. barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". kavna =-kavena = kavula. jest jako „pachlápaná"). mrano tua). = pár volk strakatých. erná). na p. laka. cibula. pivna (nejervenší.'" uh. kozula. dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává. ervina. rybena. po ržená. s menší lyskou).brezaja (uh.). znaena. jahoda (hodn ervená). kvtula. laská. linda = topol). Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. hafera (hafery val. chlojjna (má veliké „fleky". bíle krop- htadna (hladké srsti). = rejkuša (sivá. srov. linduša (barvy kmeni- = topolového . -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. má okolo oí lysky jako brýle). Kenek — I Kienkula).: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. siv«7a tu (laš. srnula. kížena. borula.) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena. barvena. brylena („brylistá". jímž se jalvka nabhá. žihaa. straena = strakula = strakuša. hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. popeliška. šmuraa šmarula. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost". vrbna =:= vrbula. kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky). uh.. ernula ernucha. kižana („po chrbt kižanistá") kižula. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). b) strojena (erná. srovn. = muena = muryša = paluša. Telica. jatela (jatel = datel). stejné: krasula (na bledo katá). adola („jak od slunce oadlá"). Když se vlastní jméno. šefrana.). A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech. zorena („prišejka ryšena (ryšavá). dvoruša (ervená). javora. krášlena. „šúrky" . hbet a ocas bílý) -. jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna. oešina. brnoša kropena (kropenatá) := kropka. peršena (murovaná). bedruša (pod bichem = = = = = bílá). Kenek jeví se — Kencena). palistá. ranula (velmi ervená) plavka. fábora.). zezula. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. tytéž jako tvary (val. krasena.

uh. stedula. že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala). Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. bu(kráva pyšná). patna. val. v zad obrácené. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). Krotkova (od Krotkého) . ti taková jnwína. trubika.ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. tedy hlavn v krajinách hornatých. trochu pipálená). bílá. bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. glajdá se. dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena. prvním. Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav. veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. pysula =: jiskena. Párka (od Pára).) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená). polka. bébna (bílá). pondla.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila. chodí škared). nho kdy jim jméno nedla nedlka. havruša („jakoby ju pošlahal"). kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává. dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. hodula jest jalovice urená na hody (posvícení).. = dol skroucené). houtera. chovaná (kráva Inbuša. liduša fbledé barvy). tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). (má roh dle zakivený. = zuzka roh) kliky (bez roh). juna. gomola (bez chomola. hurda (divoká).veselka. Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. boubela. pecula (kravský pecivál). švan- = cara (švýcaka. sulena. tam takových jmen velmi poídku slyšeti. štrymula. Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. (šata. tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). odchovaná. katuša (po krku kropenatá). Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. nohy). strakatá. raduša („které je kravaka ráda'' erveno. vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). lelona (plavastá do bledá). stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška. ivna (v íjnu).) suta íyga (rohy rovné. rošija (má dlouhé nohy). mladá. tylora. dv poslední jména jsou drobena. ciruša. klapna (rohy pisarka „klapáte". jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). vždy ervená. klukaa (rohy do skroucené). nebo též stará. strakatá). jiskrula. ástková (od ástka). sobota. lizula. a když si již vybrali dv. tšena. = mazula. mazlena (miláek kravain). tulena (která se toulí ke kravace). širaa (rohy široké). lyfona. bhá).

uh. štuchd (záp. ervenavou).Krávy stekuji.). hlinka (Falb). lajka := laja (všecka erná. hlinka (má hubu „hlinistou" t. Vraák (vraný k).). chomút (na hub erná na zpsob chomoutu).volecky" rozbélo. drlina nohy kropkovaté). t. (bílá.). cigánka (erná okolo huby). 2. pomezí somár íkají. trafuša (strakatá). murgaa (má po sob velké erné pruhy). maío (malý). murjnm murgaša zašmouraná na hub). fajka (má ernou hubu i nos). palo („opálený"). vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša. slov. Hebák. Mor. straka. liški (Fuchs). rohá (veliké rohy). a) Dle barvy bílý bílá. fejko sivek (bchimmelj.). jenom kousek záplaty). = fako hebec. šarga („hraje vc barev do kaštanová"). kropiša (kropenatá). uh. ernula. séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma). ptavo :=:: plaveš. io (má bosé nohy. perša („pohndlý") = peršo. kukuša (trochu „okajistá". strakoš šipo. = = = lysko = lyša =^ strako. = pálený). blenka — blica (všecka (vlny „biristé". kropky na nose). plesnivák.). gza daly). jaroš (podlysoš.*) Od jiných zvíat. šmaro. burka (sivastá do erná). híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky). hegeš (rohy v zad). šejka malovaný. 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. uh. jména). cinoš (plesnivý. buroš (naervenavý). bílá a ervená). tiso. hebeek 3. j. kaa (má velikou hubu ernou). pivo. kraviky vyznamesvé ..). prskaná (má erné „prsky". (veliká. Ovce. má pes hlavu a pes nos ernými nohami). ervený). bira = birka krátké a husté). baruša (bílá s babuška (erná. štrymák. vereš (Eisenschimmel. sivo =^ s návají na Valaších a na uh. (do bledá žlutavý. dudaná (od „dudka". val. pruh). (bílý = sivoš.- . hvzdo. Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci .s^ (íílov. okolo oí erná).). kavoš. má tlustou *) koka íká: bachratá). steku bziknji (záp. okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). kluko (rohy v kliku). jest híb : hebika híb kobylka. t. vlny hladké). barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). tarina („tarkavá" t. ružo ružej. pistrula (po erné hub bílé ubky). myška (myší barvy). pomezí málo („malastý". íyso == lyso bezo bezo. rejko (bledoervený).) Kráva tre krávy . ordoš (rohy k sob). ' Koni. muryš. b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). Oslu na uh. Mor. nejvíce též dle barvy: (bílá. kole (ub. širo (široké rohy). lygo (sivastý). ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). baboš.). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. kuchají (Daicko). hubu). jelen. hode (las.).

valaška (domácí javornika Javoiny). bažka popásá se). jest ovce Plemenica se téhož roku. má nadutá hlavu). topúnka muka (má „moky"." t. šibula bhula. matka. Blena. bliák. ulka (s malými boltci). . uzdna („bravá"). veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). kurnota (raá rovné rohy). snhula. sutá (má krátké uši). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené).. Berani. ukaa odtud : (trkavá).). ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. ervenka. dubce nad oima). hhipaa (hloupá). jen „výpuky"). kraby). (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá". zajaa („jak zajíc šedá"). Kozy. babuša. ublanka (z Ubla). Yakešák. mla dv (bažná jehátka) = dvojka. stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). která se z jara ulíhla . (šumná). hrbaa (hrbatá). šmurka (šmurovaná) popelka. síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). t. rožkaa (má maliké rožky. ^= liškaa (. V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. harvaiia (= havrana. s ernou hlavou). kukuša (kol oí erná). zvonec a „šibolí". bosula. sivaa (má sivou hlavu). má veliké uši). srna. erná jak havran). Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. (souká z jiné ostane šukaa se. strakaa (strakatá) veverica (uh. slovénka Slovák). mokaa odrobinka (maliká). zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). stápaná (s vlnou stapatou). (která paátko (malá. služebníek íká s pítulnému beránku. = mlsná). široký krk). lajcák (erný). švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). jahalkú (las.— liška 31V) — srna t. 4. kulika (krátká. divoka. makovica (strakatá). okál (s velikýma oima). zvoncula (nosí zvonek). kapaná (ledakde (nosí kapák. neokotí-li slov jahnikú. krabaa (má na krku kuska jako kulatá). úhledná oveka). rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. drobena. kusaa = (bez latoknaa (má lalok). liška. Sirota jest jehátko bez matky. prlovjanka (ze Prlova) . šutka =:= šutaiia . už je pikrytá"). jarka. rygá (uherský s velikýma rohoma). vakešách atd. milená. honcula. s vysokými nohami).). vsacanka Vsetína). špata (hubená). šumna veliký). chodí pozadu). po hbet ocasa) . birkách. stolica (hrubá. pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. ovce). straena. = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav). závija („zavijastá.kolem oí lišistá"). laloky na krku).

kotrna. a laš. = (kozlata samec a samika). chovají králíky. perlika (jaabatá). kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). kuák (samec) kotrnnce (mláata). na Kopanicích (domácí cupák. vlek viko oech. ejuša (s arardka. zajíc).popelka. : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev).). 8. kutiš Jména mupka. kropkaa = kropena . o. Kopol je zvláštní pes — kotrák. mukaa (s mukami. veryna. cupka. omýla. Pumr je pes samec (laš. šupna. skovajsa. prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. staplena (která má do vrchu peí). Drbež. fortáš. šergula jest koka murovaná. kropkuša (erná s bilými kropkami). nebo všípnvý (zz špinavý. kozel. verýn. konopastá . uha^ tista^ siika pes samice. brdvek jest vyezaný kanec. (strakatý. juhas. Na Broumovsku a na uh. = = (špatn vyezaný). apalák. macúrek. cabruša (má bílé dlouhé chlupy. lalošky pod krkem). škrla.. (val. Košut jest . hrubá. linda. žabka (malý). Jinde na Valaších mají tato jména: micák.). kulatým jako rže. psí jsou: turek. bundáš režón. típkn. Kocouru se íká: kot (las. vep plemene polského. svini plemenice. kutU.). barvy jako morka). cap = vyezaný košut kozétek a kozena . barvy erné a nad dunaj.). jimiž se po zemi „abe".) bosek = bosík = chleburád. buryš.). hamiga (ervená. mašúr. popeluša (barvy popelavé) -. šube). má žluté skvrny „kopoly" (uh. se eufemisticky erný mach. Dobytku vepovému íká val. azór.). bójek. tarkoš. žulina. mana. 9.). slipka) slov val. Praseti íká se ve vých. uh. erdek (ervený.). miska (i „vymiškovaná" svinka. Morav jest muena. macúr. vukluša (s vuklemi u oí). koce: kotna.). uh. „honací". nebojsa. šetrná. macek. (uh. níkula (s vnekem chmýi okolo krku). morkuša (morkovaná. uh. kurica. milo haraš. kyjón. šohaj. ožika.). knra^ uh. pozor. háróš. uh. slépka. Vepový dobytek. mašík. val. (val. valach a volek) o jednom varleti Králíci.. strakoš guráš. bez drdolu). cifra. . (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála"). uh. futr polách kanec Krtidk 6. kaštan. Bacha^ bachya. 7. — fodmek fen: („pripalistý". šmurka. oima mrek. uh. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. knka kohout laš. jima.). cigán. drdoíuša (s drdolem na hlav).) Nejastjší jména belko bosák. jura Koky. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky. Drbeži Valaši íkají pernactvo. Slepice (slov.). (uh. gajdoš. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc).— (bez 320 - roh) šutna. — micka. kulena (bez ržika (s malým hebínkem. . lízá. fena. -=^ sultán. Psi. rajta (erná. aa lian. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša. erveným límcem. tarko (podl. kokot.).

hlavu a ocas má erný. kaica (laš. — ukota (která opeenýma nohama). hemez (g.) ::= velká myš (sev. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). ráda krákorá). ' (Zl. dominykán. kotlák. saks. veeralek. holandr. strakoš.) = kusá zmija (uh. bezfrký (má hlavu bílou). morák morka. i =: krtica (slov. štros (kídla.) n. (val. uh. turák. rybáka. Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka). — rapavá = skokan. Jména holub (murovaný). hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). mák (Daice) .. — pisko („erná myš.) :== šimík (Polešovice) .) (podl. val. co má húsata. volá (má veliké vole).).. Msto). litopé (záp. kachák (Žár). „polovic kury a polovic kohúta"). j. myši pžwAaco (val. kaena (slov. indián. val.. — netopýr han. (laš. laš. Mor. Mor.. Mor.= kašakút (Broumov)..) = letopé. ernopasý. Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X. múák. ano Plazm sob íká se též nkde i krtky. a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov. Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp.) (val ) =:: (Zl.) = veerek. jest : stíbrák. fábor (erný. (val. o a netopýre.— jako konop).) kachna . s delším ocasem a vtší (podl. han. Hmyz. rósák (má opeené nohy).) == krtek. val.) jest jméno souborné. pes kídla má bílý pás).).). sedlatý. Kvon ' Valaši íkají kuatniea. kaproš (erný. ^s 321 — papuá (gen.. kuej a). kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz. krta Stárka = hus. rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". peršá (peršavý). veurek. — slepóch = slepé ^= (záp. podveerek hubou". muryš ostatek. sivák. vrku (na hlav mu peí stojí). = záp. šmák (Biskupice). laš.) = bítelnica = betenice. =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá. han. = žúžeta = žažuía plazy i IX. Mor. Kaor (laš.. - (iral. špiák.) == rata (Frenštát). vinák.chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha.) .) obojživelníky. skoruša (skoro nese). — — . bitevnice. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce). Morava). bílý). lysák. jímž moravský a hromadn oznauje hmyz. lid — il .) ^= slepá myš = slepýš. Žižel. žába rapnatá = rachnavá . — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok.= káer kachák (N. han. bžetrnice Mor.. val.) --= .). — morka = krocan.). (podl. áp.. (slov. — jest slepií štyra.). blopasý.) (sev. bíle kropkovatý).

.) = klišák n.) = =: planý jelen (podl.) (podl. Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov.svtlajaníek požírají . Mor.) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice). — — — - = (Trojanovice) --— Trojan.) (val. clirobák. uh. — strnožka = oveka = baruška = stonožka.) -. .. . švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor. Brníko): zlez. han. i hlísta (vtšinou zoniní stevní. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená). .). nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména. — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá. rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh.) píošice (laš. tmto zde onde „škrkavky" íkají. n.) (slov. Bystice Klob.) . — svatojanská muška. dostane toho motolice". — vlek (osika. .) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot). onm „ervi''V siuire . — hovado =: ovád. kdežta motýl moravské dti se štítí. svízel (uh. si babók znají (han.). hovnivál = brundivál (záp. (jedn. N. (fem. brabák n.) s (laš. liavd" (Val.žingla (Zl. (la. se živí z (val. (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek.) (uh. škrobák.) (uh.). (val.) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík. habka .). = blešice (Trojanovice) . — stinky = stnvky plošky Val.) ^ (slov. stromová : (laš. vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor. val. Msto): . klišál = zohorožec. 322 — fem. — planý vt (uh.) = krkorožec = jelen = rohá. roliál z=. devák — vrták i =:: bruky ervoto .) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená.) .) .) (sev.). m. — pípky (drobouké mušky. — e.). — ková. když kosové. i . — škia = ploštice.) yorfoTw?'/: (sev. • val. Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt. — — (. hadí matka (hor. (laš.sklená (podl. .) (podl. barušky židovky (pl. nezdoba. — muka == mrl mrle.š.) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena). [lítají hejnem zvlášt na vlhinách. svita". — mel — osa = osák.). Brouk slov tovel). — slepií všeíky..). (uh.. neplecha.). Uh.) . žížala žijící. zhyd.) = brmtát (han. laš. vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) . nešpita (Ungezieferj. ho vypije ovce. . — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami).) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust. viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá. bžigale zlaž (pl. drobné mušky. — hyd. žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor. Pern.. co štípají jako komái.) == krtonoSka uh. lísek.velké chrobaky.

pu! (Broumov). Jméno motýl má též tyto tvary. (velká. haho hoglia! (v piavo). mo- = = — tolík (Jiín).. — prase: ona! (val.. ip? husy: husa. livu. — bosorka housenka). husa. ihy navra! obra! (velení oráovo. (laš. unka. dlidli.). (podl. b) Kravám: hevže! val. voo. myc! cup. hajs! (v hóg. „Motýl" jest vtšinou motýl denní. val. maliký.). ! ha! Zl. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu. Povelem sa. na cip. huata: pipi na! mali. se pivolávají: kráva: pušim. poše. tua. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. (sem. kai! (N. nkde mra znamená každého motýle (han.) . hogaj (v (stj) — ped). motrlák (Klimkovice). puši. pavuiná Mor. vuo. cip! (Staic). bývá pokutami božími. Jak se volá na zvíata. váži. pyla! pil. škubaj moja. muši! paši. unka? myc.. chlácholí se dobytek.. put! (uli. matalík (Štramberk). (coufni) Val. baží! (N. vi. (v levo). — ! navra! ! a.). až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely.). lili. chlupatá housenka. mali! (Jiín. ervence. na! pu. — kozo: ajna muši. (Tebí). proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku.). hóska (hor. pušim.). teliko! na.).) šel pomalu. ! pile. poádného léta ani poádné zimy. pu. slepice: po.) (záp. ka. motolíš (Hodslavice). nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". na! pod' sem! (Broumov). Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). -když dít vykoupe. ovca! barošku! (slov. laš. maliký. pile! pila. „odraz nohu!" slov.). a když nastali Ciryla a „sokoli". Msto). Klob.). cibi. — ovce: poem na! — tele: puši. žibi ! (uh.. na! (Tebí). livu (Blá).) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice. pu! put. váži! (Tebí).). dlidli! ! — kaeny: (val. — 2. hógni! (coufni). paši! (uh. babula! cibi. — hajt! k sob! právo) Vsacko.). (han. dol. tip tip. tip tip! (Brušperk). viz nahoe). puši.. — odraz — = otíaisko ovsko) . bažika. na! (Kel). hoghóg. cup! kut.. liva. vylezou z pod koze"). šknbaj -— pas maliká (slov. po! kut! kotrš. = bourovec — drmotél (Un- = (las. Potom zase kýsi šlak „veterány".). dlidli. Zvíata (val.). na ip.. jehn: aj. Mor. guše. lili! — holubi: holúz. stavo ! (stj) sev. uh. hogá! (v právo). huška na.). babula. lili. Od té doby. hruškový) . (v levo). raali. larvy epn požírající „veteráni " XI. liva! (Brušperk). — ! — (han. podl. maska. pil. (v právo).. — králík: — — — hena! pil ! (val. tutu! (Zl.sa8a! (v levo). guše! (laš. „mra" motýl noní. na ka! ii! 21* . kotrš! (odtud jejich jména. pes: pšvžt! — koka: . hor. bezna na 5.). cup.. babula. co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9. ona. na tutu. zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. 1. tua. Slezsko). hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. val. pila! pyla. Msto). ani jež stiháno sv.. ^^= pavouk).). sasem. baži. cibi! (podl. na na žibi. (val.). hoíúz — kai.

val. — koka janí. kvoe (kvona). mekoce. kukrhá.). — : — — : vyje. — kaena hohib vrká. stuká (laš. husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. . cvrliká. kue — — — hus šebetá. pašík— uka. tipula. ruí (krávy rualy uh. jaliulka (-— jehnika). hal! (uh. Mor. dli- dlušky. ka. — bažika. mušík mušená. — — kohout (kokot) ipí. pomezí: prase vš.). aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) . krí (když „se stará"). kuika. kuata: pipnky. koza meí. — — pipušky. rapoce — sova sojáká — kuvoce. Licliotiiá jiiiéiia zvíat.* (když má snésti vejce). óce . — vdáká. — fuhýk (kalus . kokoce. dlidleny. K zvláštní XII. gdáká. zicky. óchá. kavka. ve. Hlasy zvírat. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká. blafká. krká.). švitoí. kráká. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. kokrhúká. skujíká (jsa bit).). Msto).. k. — hrgotá. fuík (slov. krákoe.). husy: babulky. ryí (laš. katuše. pudpudáká. hlaholm. koza: pr! : ký ! — — ks huš. housata: kaeny: lilušky.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta. kokovdáká. ! — aby se kš. švitora. pilenky. piší. (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. . klekoce — slavik. pipinky. — vraná kváká. .). pipojují jména lichotná. bruí. hus. když lachotí . balík (záp. švrluká (laš. bapilata. .): pes: puík.). vš : pen. — slepice . šveholí. koka'. heš! (slov. cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. tfš! volá („tršká") valach. hus slepice tam! (Tebí). hurí. cviráká. Mor. pipulky. hus „kachtá". hurgá. pen!). livulky. ipulka. urká. jichž se se obyejn mimo to . — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). važinky. kokyryhá. hena! hejna háj (val. arí. : — 3. žibule.!. gáá. kotnka.). — polni kanárek (králíek) vrnoží. kvoká . ienka sZejpice. gagoce.).). dudek dudá — . ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla. kozo! coky! (N. = gágá. volá se na n: k. bolena. kušik (laš. XIII. k! ( se hajá huš! (laš. pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. Kráva beí. krákoe straka ehoce. tlue. iiriká neumlí zpváci). tutnka. skeká kejhá (záp. barošek. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib. prase . vtšinou od onch odvozená. (i vrabec šviinká. rechoce. pilušky. rochotá. kšo — haj. tutka. buí.) pes šeká. kaeny: hena. kuýká . kvií.sejek) . hena! hena. háj! hal. šebetá. 324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. putnka. bolenka baruška. Tcurenka (uh. — aí. havran kráká.). šebotá (šeboce). beránek'. (záp. kodkodáká. cibunky. uhýká. mašurka). heš. ) býek : bulík (ib.). . Mor. — . — áp klepe. kepelka kepelá — — sojka žába rachota.). grulí. podl. viriká. ovce od stáda odlouily (na uh. ipka. jimiž se zvíata pivolávají. heš. (zlostí) kokrliá. — švihotá.

jinde na Slovácích maslénka (han.) — zhebná. Msto). na zpsob mísy. c) zdojky (N. hor.). b) dojaka Co i se najednou nadojí. voíuje (las.). kéška). Mléko se XV. tvaroh. Litovel). nade derou hro- . muchy vrndžá zvírat. a na záp. kýška (val) v Bouzov První sedlesk". jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). se honí. ncháé (Tišnov. na Vyzov. se. skotná. . kuká. kteréž (na Zábežsku). škvrká. rave (se v. je skotná. d) boko (Kobylí). škréí. je skotný. dojí do devné nádoby. okotila Zajic se honcuje.) — — . maslinka). ohebita se. otelila se.). dvojuchého hrnce. V masnici za. d) baur (Klimkovice). áká se (han. e) (Prostjov.stren jest hrotík. Plemeniií Kráva se bhá — n.rachá. kruí..^ku stíkakf . g) cnzak (Bohdikov). honí. má toto eské jméno na Podluží Valaši. je nahonná n. Húsata se z vajec klujú. jímž ozna- ují nejen dojivo. vrí.) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. stinka. ptáci se páá. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. okotila se. Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. je (podl. potom se válajú. mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. Vydojené mléko pecedí se do velikého. dlá (na Starojicku) v máselnici. huí — chce hebca — nabhaná je n. c) (vtšinou). f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem. Frýdlant). okotil se pojímá. — hrí. škrhoce. jenž c) epkove slov (Celadná). Máslo se tlue. nahuená> Koza Ovca se prí. — škruhoce. Morav. had sypí. Dojivo. Laši a Hanáci mu íkají (kyška. nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. a) slevdk smetaník (Slezsko). XIV. stelná. Koka Drbež a fena se nahonná n. (Vyškovsko). Slováci. je oprita se. jíž na Zlinsku íkají masnicn. 325 škrká. skotná. Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. c) mlinik b) latum (Slavkov. jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). Sedlé mléko epdk (Tišnov). obahniía se. kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). nýbrž i výrobky z dojiva: máslo. je sprašná. (uh. n. vyvalily se. Mor. se.

)..škopku jedním nebo dvma uchoma v kout. Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. nádoba obruemi stažená s Škop n.) n. pes hiilku (val. stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez.). kteráž Zigla (slov. val. barmožka (han.. všecko. rozeznávajíce drastu devnou. soudek na sýr.). (val.). homolky). val. štoudev na vodu. Zesyelá teplem kýška si. kotulka). Val.) jest veliká prkenná. Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti). — — Spichárok (Opavsko) (val.. devná Laši .) n. vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. c) podmišanka (= z pod míška vytékající.. leéici (laš. nože. slaniny. (uh. Devné nádobí.) se tuží (= tuží..). topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). : die Stande). val. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. e) pny (uh." a) Drasta devená. — Faska. náin (slov. c) (uh.).) tvarohy (zl. sádlo. Nádobí. (jemuž Han.).). (laš. štanda. Val. silný dzbei (Vaetín). tolik co police.) d) varmuž. na em a ím se jedlo. ve t.— tiku dole 820 — (porn. j. oznauje se souborným jménem „bedno. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. Mor.). syrvatka. stává v Štangla síni (staro. Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta". sušek (laš. Špižírna (Deblín) = skich bu n. má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka. med a pod. na Laších). lisuje). náení.. se též lžíce. Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. — nm. též kapalka Frýdlant.). Nádob íká na želé se obyejn: náiní n. XVII. do míška a položí pod lesicu. sráží (záp. náino poítají (laš: náino i — beka). štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává. varmozka. škopek. pesné mAslo ^ (uh. hlinnou atd." vlý sype.) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. z eho. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra.). Z kýšky Slov. Mosúrek kadloubek na máslo.). b) cmerka (dol. Drobty másla. vidliky: po jídle se umývá náení. Celadná).). c) kalus (laš. koll. Laši dlají honmlky XVI. sósek (hor. Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). . d) vyhogance (na Brumovsku). šlovou výskoky. Místek). Špižírny. f) kapalico (Tebí). -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso.. píhraditá — — na obilí. škich (slov. Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš. hor. do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. jež bedná vyrábí.). vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val.

) = ošívka (uh.). n. Mor.) zastreny jsou ve vaašníku. hrnec jakýGorek (val.) jest nádoba na zpsob škopíku. (val. Lávica (han. žbélek (Rožnov) žbánek. — — Kovar (val. žeka (laš.). velikosti. [han. kterou se pije. hrnec apatý. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov). *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . veliký hrnec.) .— s 327 — — devná íkají hrotica. I = = ciment (slov. Slánce Moravané solnika íkají. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka. — Na žencm obd nosívá. hrnek na íkají pikrývka.).J . Capák. pijáek (val. — — = bandaska. pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. b) Drasta hlinná a na vaení.. Vahan. baka.) = plechá = kofla Hravka (porn. dva hrnce Kidélce na uh.). U prosted horního dna má díru. = ká. bálešník. lyžka. Plucka jest již baatá sklenice. nádoba na mení Trokám paiC seku. na pt žejdlík. tverhraná láhev na víno. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka. je struhálko :^ struhadélko stružek (las.) epák (uh. Zbel (Kel). šplechtá (han. v — se Nosáky (Uh. lamnka. Kohan (val.) cabuk kubaa r= gugá lUh. jíž se voda vlévá. na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši. šypných vcí. kos.) = okín' = ošitka (han.) Mandaska dobytku vaí. k vrchu užší. — Laši : šlová putna.). výše. hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný. — babvka. — Cénka (Zábeh) (val. dvojuchému žber. koli. ze sklepa nosívají -— samšék bezové.) plucar (hor. cezan -^ cedak. Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený. menší taková nádobka.. Puténka jest na vodu.). v nichž se na koláe zadlává.) ~= kosatka (Tebí) (uh. veliká nádoba hlinná. Brod) — = roslíky — Paták (val. — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík). pomezí = — = — = = pití. val. záhrdlitá. {Karlovice). nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán. pi kraji malou dírku. (Jevíko). Lžice íužica se [laš. hrnec = varník (laš. Nosívá se v ní voda žencm na pole. vaaja) a švrlák n.). snadno vstriti do sotora. kubá (val.).). val. (Jiín). za lýž se nosí. gbelík. — Kozúbek (užia. Vošatka fzáp.).)..) devná Treaf (slov. kulaté necky se dvma uchoma. Vaák (val. (Mín). hrnec spojené.). (Tebí). ližica. kubaa (slov.). slamenica — slamianka s (laš. nahoe zabednná.). (val. uh. devná nádoba na vodu (vyšší puténky). nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha. veliký hrnec veliký a široký hrnec. vahánek (val. Brod) (podl. = . Na strouhání sýra perníku a pod.]).).*) a — — Gbel. — j. .

— XX. Mtl. Na „zváaní" popelnica. Mor. ometlo (val. Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n. (laš. (val. cípky. lopata n. nástroj lama kamene. devná rohá (val. široké vidly na kolekách. Pantok. . — motyka. prešívka n.) hrot (Opav. ezivo. Plachty. utatí.). pibíjejí. má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. — = (val. štípati díví.) Pvka nosál motyka na kopání (laš. sekerka.) ^ lošof (sev. ve dni svátení obrusem posti se po. n. p= — (záp.) — — Hlavaka (Uh. heblo. sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. široká. sekery).myják Frýdek) = XVIII Oruží.) htavatka (val. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. na . lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. Oželiv. XIX. konce. Na list je listnaka. yidUce (železné) na vsazování n. — háka (podl. popeluška. jmen má n. n. plachty mají jména rozmanitá." ím se eže a teše (nože. cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. jest na Valaších a Laších ezh-o.).\ (Opav. = ez = hez (han. se jich užívá. lopa (val. na totéž. — .) =^ krumpá (záp. (myjok. — — : Mor. : — . široká široina.) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky.) = dez Opav. Nejvíc n. — Graca.). — Pobíjaka (val. na pokrytí slámy v loži: ložnica n. trháy. náSevka (nh. sekerka valašská..— zez 328 — tech vysokých nohách. železná tý na kutání uhlí. tráky. Na rozsévání jest: rozsývka n. val).) na Valaších obušek Valaška.). — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica). kuovnica. prostradlem. sekera Podtúžina = tesaka.). mchvka (Frýdek). (paez).). romchula n. neširoká sekera o dlouhém topoe. - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov. popelica.). plachta travní: (dol. v loktuši (val. kulatá motyka. hrnc do kamen užívá. Dle toho..) — Ramovaka Mor. uh). popílka. šostka (Palonín). — — Obušek. stlánka (záp. náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu. Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =. — — . vy máte : moc uatí!" . dlouhá. baka. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n. Brod) mezi pantokem a obuškem. traky. hasiské a pod.) trávnica. .). zvlášt zena stolvku). — Dti se pstují v chvce n.

osel na p. jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar). d (stapá). .toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony. hospody nerada hospody to vidí. ec (o-šklébenec). pa*) plucha). teba obyejné fajky. Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru. hledaje jí. jdcko^ acko (paácko. Správa na prádlo. och (sipoch). iich^ vcha (papluch. Nadávky. di (nohál). váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. slovotvorné. sklenná koule. Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové. válci n. výše.a.dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. Prádlo se nejprve _sváá n. jak o tvoení slov poznali jsme." na ni se nasype popela a naleje vody. Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem. .) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta.— 329 — XXI. že . s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá.. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. Nám na p. poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. když si po dobrém nedlním obd ekne. jest /cjÁ. pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá.. že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen. ula (bani z hula). o Vyže to (švidro). potom pístem ve vod (las). naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica. v níž se varu se pivede. Obyejný název dýmky na p. jde-li o poznání povahy národní. „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. a to namnoze rozmanitého významu ethického.pýchá" v pajchovni n. nýbrž i významu rozmanitého. tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'. XXll. lo (výmysío*. . pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn." v luhu pak se n. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát. d (ryzá).. že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu. prádlo - „sváá'' . pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách. v jiných však liší se charakteristicky. neas.

mahdák (val. zembuch n.).špita sasora neistý). plahan (velikán. šargan (laš. kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. = ampoch škrampala (laš. kdo má zrzavé vlasy). Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide. manák. ^-olya^ (?) val. jinými oznauje se vc. apar (apatý.). (laš.). Od zrzoch barvy : Šeda = šedival. knot.). (Zl.). brWo krchák. — zerzo = šantá (laš. Pezdívky Vysokým osobní. 330 — tytéž hodným. švedei- — Krumfiiss (MíkI. krhel (laš. stapá = kosmá lovk ve ias.laš. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn. neohrabaný. cahún. matlocha (malý (špi- ušmouranec). smyk ošusta. se zajiká). jež není lovku se po chuti.).— následování Schaf". zugan (sedlý). megula. nsl. že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru. pšorka (val. ampala t. mazgera (záh. lancúch (hraná). glajda. baldo (kololinát). škubán. šipoch (las." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš. (val. bunala zajikavý). batk megaa. klak (val. las. bude taký skrek"). koberá (bichá laš. (val). slova polyká). chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý. vysoká ženská). jež káry a posmchu zasluhují. nekluda (neistotný). val.).)*) (laš. : >d špatné chúzK šmatlá (laš. Hubený. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák).).=: šmatlocha ^= šmatlo. která práv nelibost jeho vzbuzuje. skrek („on veliký neuroste. pailata.)..i (kdo má vlasy stapaté).). chlap).). hmotný : horo na téj (chlap jak hora). Pezdívky emeslníkm: paák (ezník). ne- ohrabaný. suchar. šušaa (zakrsalý). krnús (id. (rozkasaný).).). cohan. = šantala. chlupka soukcnník.. = škrpaia švidrnoha ada (oadlý. (las. laš.)." spálená. záh. val. id. (val. drobí. chra- mozda.). ozembnch (malý a zavalitý. erný chlap). slon- bidto. okasta. odrha.) Malý: sušák.).). chvant - chvanak (laš. prták (švec). 51 óV . (laš.). a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata. vágala (tlustý. (brebta). chomto (kdo chomce.. : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec). I.). odrama odrachmela. bachala (bachrá). mugar (vl. beblo (kdo „beble". („to je slonbidlo. mrapa velkém odve.) . krbala (kdo „krbe". Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. ne. cahél. šilhá). banák.). stahún. mego (megál. ?^eí.).). = lovk. galbák (val. može pse vša" = hubená. slabý: chudár. j. uhnál).

: araga (rozkiená íebe. kyty.).) sajdák pytel. kaeák (které papra. hryzikrko.). — drgaa (val. veliké nosisko). locún druda tulák n. banuch. kravské nohy). ubaa. zgblaa. kotrba.' = zuby — kaní). — bicho: banur. žgria.). klae. tulaka po (laš. bandor. a — uchán. manaka. radvan (val. jedenástky (dlouhé hubené nohy). galvaa. kamáky banoch. pra (koza). laš. val.). (val. i>otluke (las.) ruka: — — — nohy telecí n. chachar (laš). jest „pašeká. žgra.. blafára.). („chytím (oi \"yvalené). landža ilaš. kua.).). apy (vl. 381 — (záh. Niema: hach (laš.) Hlupák.. s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k. „enom poá do gágora cpe"). trkvas (uh. hynštáíy (val. skapa) = (= herka). jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí. gramla (nešikovná). táhni ty hápy.) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!"). prsty: pazúry. — — papula (huba vypasená.). *) Od adj. si. nepkná..) : — tomcí (coll.). = luza. galnohy: hnáty. nocích). tach (laš. otluk. gály (dlouhé nohy).). koty (vl. tepaka. gago (val.. s nechutí. plampa. baa. (val. kynál (laš. obžisvt (laš. — . ampadía. mandyka (laš. lantucha.). laš. krchaa. chrbét. . seka"). nicpotak (laš. (uh. halapatún lobás (val. krk: gágor piják (vl.).).).). — záda: kobero (vl. šibenec. pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí. gaígán otrapa. groš").)..: — Tulák: paíuda. (val.).). levá ruka: krchaka. tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). anhyžály (val. lancuch. lantoš. neústupná). blama. pašeka (huba prostoeká. ogegío Skrblík: (la.). krosna („napokro lépe. koíodj (val. olacli (uh.).). šupáky. bandorec. prasecí „otrít koty" — umel).š.).. . huha: gamba (když jest veliká. Však nejen osoby. (val. všechno stráví).). gámela bygan (porn. zuby: zubále. = zdrba (porn. : pom. (laš. palepa (laš. klampajzna. i vci mají své pezdívky. pobuda.") Jinde pašece íkají: ua. kelán pai)á).). Pezdívky vcné. „je v ní když jest tvrdá. hale (laš. husí jícen).). škrto („Škrtí zgrbla. ápy. (laš. lata íata spálená lotr). kotáry („stáhnut kotáry" umiti). smuda p.). nemotora a nhela. gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?"). lata (laš. oplan (val).). škapa (^^ skapá od hus). hup. palica. gambál). laš. šupák („pleskni ho po šupáku!^).lebavý- =-= holý. (vl. gybas (laš. která hodn (které (kelce všecko „skámou"). a lovk jí obdaený jest gambatý. laš. báchor kravský.

stepy (náiní kuchyské. baran.) Sáty: háby. (laš. ^^ potvora). (vl. prtaka - špihtaka práce ostudná. — = harabuza (val. pomirec (zasmušilý) somár. visí).). (val. šuchta = šuchtaka (práce liknavá). šurpá : (jabko. neúhledný pokojík). chrust. cvrek. chajda (chatr . t. zdérec (pole neúrodné.). uba (ošumlá halena. klisna.). smok — cmok odmna (laš. vydra (cundra).) i (val. : =^ gyzd ~ ošklivec). ušpinný klobouk).). šrty (las.) bytostí a p. kter mnoho šat ^. skítek („uškítaný". lura (káva si : osúch (špatný kolá).). = „svých pt švestek" dle nm. (i\. labun (papue. mátoha (uh. (val). : — : kuna (mlsný lovk. hyd (ten žabia kv(')ra (kže.). „zebrál své knoty a šél" (laš. škeek.skrjatek (uh. kuma (veliká beranice. : Prnrr zvi. káva a — j. zámora (=mra). harabúzí. vylkodíak (laš.). val. . tele. plátné.). báchory (peiny). lilísta. (starý oškrtek (nepodaené peivo. paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda. zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e.). ví. zdrap. brlochy. kvanty chvanty (laš. Pole hrb. jakási prtaka"). hrdeln). zvlášt lunty.— Stavení : 332 — na spadnutí). laš. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji.). hruška zakrsalá).) škarbat = = škrbál nž).)» bachanec (sprostá buchta kaše). aja (táte !) aja ajovskál). (val. sojka (vadivá ženská). hašvan (roztrhaný kabát). habrfochy 'val. kdo v ní chodí.h ). tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. val. šaty.suka krtica ])odere. — zlobivec: šrše. = bacán (han. = škata .l Pezdívky a) obrazné. strup. — nepotebné krámy v jizb. g^ražija (starý nábytek.). laš. klapák (staré klobuisko. postel: pelech. tesaská). stapatá ženská). šaíanda (veliká jizba) (malý. hazucha (kabát nesvný). je kucmák. „navaila laš. bubák. hyd pekelný uh.). tele Machovo.). val). : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš. bivol. švery — plzák (ošumlý. zázrak (píšera. b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj). podhodek. který všecko vyslídí). poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). laš. — slaboch žába (žabnál). — = krpá. mra. maškara: „di ty. pes (rozpustilý klulí. jež. — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská).). sova. zabrcadía (= vazadla.) = bagan starý stevíc).). kepe (val. psí duša. — ušpinný kluk) -. špindraka. =^ glura (laš. jehož stecha „klapí" = dol (vl. ava. oset. fafrochy. hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský).) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš. knoty (staré vci vbec. bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val.). zázraku škaredý!").

patírka (=: pašeka). katík (trhan). skoro-li což Humor: kuimacek. harfa (vysoká ženská).šlí. (lovk pichlavý). schtubné plúca (sohlubný lovk).) (bicho gágor (vl. syišt neústupný). mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky. si (filuta). omasta (má za ušima). Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po . mlezivo (zdlouhavý. (stará dívka. lebeda (špata.) Od rzných vcí: val. c) Od rostlinstva: smottacha obilí). ušpinná ženská). = lovk laš.) chmula žaludek návara (mrzout. hrta (laš. (hrubián. — I tlustá žena stará bachya . díža (tlustá žena). laš. nimra). (všivák. plezmero (adra rozhalená. varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. „to je istá zdara. vaacha (kdo se do všeho míchá). zhlodek (zakrsalý lovk). ktanica (zdlouhavec). = sotor . — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký. ledaina). = trhan. boží dárek bez kvasnic (hlupáek). stará kalamaja. kvak (lovk hlub (vl. „od pantoka"). šubra fušubraná. (laš. kury". (vl.). pcliá klátivý. cestu ^=-- val.). Ironie dobrodj (vždy ironicky -. mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. zdara (= nezdara. kadeka (bichá). stará suk (svéhlavý. — trúba olejová = = gra (vl. šerha (ras val. = = = nimra). ! (dve špatné odrostlé. ! tutna. klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš. lankvara (chabý. žrout). eledín kvítko „to je eledíni"). g) laš. hlupák). chomút sprostý chlap). lenivý). jako rr= nm chlebára = huba. si hachla = drhlen když vede jako mladice. malinká osbka). (nimra. hycel masný kostelník (katv pacholok.). kobero bichá). otruba (hlupák).). škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou.darebák. když (lenivec).). kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá. husí jícen =^ piják. pašeka (= pašeká). laš. rady. Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm). f) Od živností: kostelník. hlupák. mizinu pi. koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná). ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). koltún rachétla =: rachométla dvka).).). hlupák. huštlama (lovk nevymáchané huby). zhnilý kote! — kozo plevel. stevo (rozepranec). „táhne se jak mlezivo). lovk neduživý)." val. ohledává slepicím. glaga (telecí namoený. oskoruška (suchá. škára (stará žena). epel) (hbet. mrkva — mrkvús (hlupák). „staré hach- lisko"). val. košál. špunt (malý chlap). odezek špinavec. stonavý). (vl. launenhafter Mensch). když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí).). slota (darebák).— kvona (naíkavá : 833 — : žena). — žebrací kabela (žebrák žebrota). d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika). zelenka zelená hruška. staré oheblo (stará nehezká ženská).).

(= paskudník. Necigai (= nelži). Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím. koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!"). na vzdory udlal.). laš. Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. choroba (to je choroba s lovk) = neduha. žádná hloupost. nástraha (pokušitel. ošterný ostudný).). abatyša. rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val. lháe a taškáe. která chytré lapota = (nepíliš tlachati. val. špata lovk. zmata (kdo nco špatn udlal). Putyfarka (necudná ženská. paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). Mladší generace nynjší jí ani neznala. že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm". herpiška (jeptiška)." Jiný ukradl kdysi komusi dort. paskuda zavinil. tlachal. Ob slova sice neznáma. (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). nación (daremný šktáv (otrapa). Spitzbube). dožera oštera ostuda (lovk dožerný." zase muž dosplých dcerách. „trandat. abatyša „st<vrá klepna. Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. (kdo nco zaškvail. svém muži žen a dosplých synech. Majoléna (vyfintná koketa). aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans." Nkdo si na p. :=: Majdaléna). svávola (zlý rozum (mudrlant). To je cigána (lež). od slov.). krbce ziiamenají na Hané stará botiska. chumela nechvílou (neohrabaný lovk.). záškvara (špatný asi jako nm. laš. špatná vc)." hor. i stal se z toho „dortaem. ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. zmátl. herpiška jest „erdek baba''. (lovk svávolný). žádná vada nebo nees. vzhledem ke slov. — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid). val. jaskulka (drkotnice. neposeda. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi". Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái)." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr).) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk. kdysi pochvaloval." Hrávali si chlapci na mlynáe.) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš. Duší sa jak starý cigán! . juhas (trhan). laš.). lichota lovk. íaná pýcha (pyšná žebrota). plkoš. (ošidil). jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. Onen znaí ochlastu.).— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'. val.**) figura (ty figuro !). ogara (Zl. (taškái filutái)***). kládá. „maiti").. i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. Slovákm. Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách.). Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština. asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul. i zstal odtud „Fiúmkem. jeden chtl vždy býti práškem. „naše roby sú na poli. útrata (marnotratník). Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce. — „Chlap „Naši a roba".

Vlastn dobytek chlope a chláme." Smáti se nezbedn. nebo poleva. bu mu že nejsou dobe pipraveny. Kdo má hubu nevymáchanú. a obyejná punocha. ma hubu na peká. „báá. kabaú. dlá si vý. „pytlovat sa. iní-li to do pláe. ^plká". A jako jmen podstatných tak dje nelibého. buchta. lihových. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést. gygle. umt. džgá do sebe" .X „polub i riia!" (Jicko)." je nco žadoní. trí (vzí)." Deko." Taniti nepkn." jídla Spatná kuchaka „bable." Smje-li se kdo potmšile. ten „kápe. „šuí sa. „prdola. jak bude dále. trdlovat sa. „bozaj mne!" (Zl." Kdo neustále lamúzgá." píti. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí. ten o „škra. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa. osle oslovský — oslúcený. kamt" „kde dotú uí." Kdo se má „dlá peká. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. síopat *) a ožralec jest ožrala.). chlámat. vohicenúcný (Ji. skeet." Kdo se smje na hlas." Dcko ubeo ené „cébí sa. Nechutná-li nikomu polévka.. „spažerkuje." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt. kléhní (klohní). Z podobné píiny stává se fajka fajú. neb spaúhá. ochlama. skáme všecko-. Kdo hltav. „Rechna (drkotnice) rechní. vodu ne- zpsobn „dut. je ogébené. ten „cúhá." Sápati se na nkoho jest „bekat. ten „sa rozdavuje (je rozdávený. má hubu cšéenú. vole volúcený. ehýatsa. hylásá. (vl. . „skrá." Uvelebiti se kouí. jest pleská vci nerozumné. by radji nco jiného. skekat: Skékni na nho. hyhúat sa. jednom mluví. šlovou jídla tato: maura. ten poád' o tom „koleduje. tomu „vyzvoíál. hlupáka. škraní. klamt." . šiša. sice užívá se slovesa „obtúlit. jest „plkoš. slévala. buchár: šiška. a komu kdo náležit vynadal. klábosí." a vysmívá-li se jiným. i nezpsobné jí. uplkaný. kalabiznuje. ^vyšeuje sa. v neas anebo vbec pozorovateli nemilo. kýška." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž." a ženská taková jest „prdolena. tehdy .šeky. že máka. kabát kabošem n. ožrala kalenica. praší. dává sa starši do cebíka. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská. když naplákajíc lovk. ten nemírného a p. tak dostatená na oznaenou nešiky. rozdává). ochlasta. mní' se v punatu. gajduje. bumboce" (las. zvoíá. stará-li poád. kyša. jest „hépat" skákati škared). ardží a vrandží." pere. ápe. je ucébené ogebuje tedy sa. uet. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst. ten „sa ošeuje (oškerá)." Slova peformovnnd pezdívkami.). dragoi (las." uprdolený. i slovf^ hojné se užívá neplechého.).3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti. i ostúcenúcký.

mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. rajdá. co dravec rys vyhynul v našich koninách. . „schlampet. zbíýá." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném. co neschoval. (=dít zdravé a veselé). Pímry lidský. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská. se k Lenoch „sa šuká." jest „glajdavý. lichotila. chodí jako . stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. jako jiná úsloví. Dušo milá. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl. „rá. gramle. Pímry nemén takové ustalují se v ei. šance. pípadné pozorovati závady v jejich hovoru. hnije" jest kysá ukysaný.! — zauét sa kdesi. jako jiná . rajdavý šantavý. pelencuje sa kole uhl. holeku.." hledá. nohama. ochecWál XXIII. a podóbeiistva. a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. ten kyše." Kdo nemírn jej spí. a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude." Kdo ho. pesúšá sa po poloch a po zahradách.. céreko. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní. „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou. chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje. . . napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). ten ^sa glajdá." nadlal mu schodk. mj kvíteku. . zlatí. že je jako rys. . stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva." vyskytl se z nenadání. paíaduje sa. gramlavý. dávno." kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm. nepkn ostihal. tropy a figury. maje pospíšiti. moja baruško. Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. obraz na snad. ochúá sa (okouní. zgtyá. slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. jde si pkn zvolna. " „Už sa štragá"'. . „Vyalúpil sa. mela. mj knote. šuchme sa. pímry slova. „Olefál. Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. Ach. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek. aniž ho teba bylo. moja šípinko. je šúkavý. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý. nemá dílu). Pímry obraznosti. — ji's mj baránku.

— divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. má dluh jak šat. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. (hubený) jak deska. je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku. cigán o hrohiícách. málo: má hladu jak mynáova slépka.**) holý (hlava) jak koleno. kavka. (v jest. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. jak šlejfí. kivák. bot (prádlo). tvaroh. jak Vyzovice*) (ruce n. istý ervený jak krev. na poli je kvítí. rechtorovo tele (o holce velmi ervené). jak máslo (pívtivý). baraní roh. Je jak by pohodil. Lud. a vil je jak paslica. chrt. je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. drahý erstvý jak ryba. 135. poleno. — erný jak uhel. liorká pna. šindel. Kolberg.dý jak stna. Bílý jak snih. nohy neisté). lakomý jak — chudý sedm drahých rok.)***) jistý jak v koši voda. (žito). 1. z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko. i = 22 . doch. „masa jak od mandel jak kaveek. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) . ohe. — dínka.) — hbitý jak patírka. je jich tam jako eetek. Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. má šat jak žába plaš. — šata. — lehký jak péro. j<^sný jak muh srkm podpali (op. mám z toho radost jako vroucí voda. — hh. hoký jak polýnek. koráb. Vlastnosti vcí. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat.íný humor.ik brdeka. nedává darmo má mýdlo. sádlo var. mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup. horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. kominá (ušmouraný)." má sily jak vody. myš. zem (špinavý). urst (las. blúš (vyzáblý). •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. až beí. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. rybí oko. Tam totiž po každém trhu obliují domy. — malý mdlý jak mláto. zem se pod tásla. nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). bylo jich tam až jak smetí. blém. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo. kyselý jak šava (= šovík). jak mlíly. dyž šia. pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). — má hubu (:= hluchý jak pantok.iki. kída. **) n. — modrý jak charpa. lese (cesta) jak zvon. jak dní do roka. jež od dobytka byly ušpinny. že by ho — — — — — pes. dohry jak skío. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko. vám (dobe). hád. krásný (dít) jak Jezule. jak by švrky lúpál. tíska. je tam (venku) jak v rybím oku. purheina. jazyk jak na obrtlíku. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek. morák. (znaek) jak jak bláto. jak byste ná. jako jak inec. slabiká (huba). brucok na feláb. niekiedy z zemniakami i grochcjn. jak ert na híšnú dušu. v.í lid umí pozorovati. bílo etc). je tu kúru. jak vesk. blizJco jak z hráze do rybníka. rasa. jadrvý (máslo) jak íkry. že može pantoky érno (modro. je na peníze. jak by ho holub naobíráí.— mi — 7. hlave.

drží sa ho jak piják. — neobratný jak motovidlo. — zmrzlý (ruce) jak hrab. : — pojak pusto. nm ení. struk. rovný jak svíca hodil. dlá jak. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu.) — — válec (malé dít). kru. sivý jak jablo.) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. epa. dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). jak o záktadku. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). ekali zme t. ani nešpetá.: ~ valach z híBate. — tuný mám : má papulu jak na pln msíc. (zl. plot vzácný jak v noze fík.) cpe se jak žid na palíru. zdravý jak buk. pánek. — : má se jak žába pod kamenem. hrom do kuban (posupn). pauina (látka). cveek. ken. upláceti se dává.šinka. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. prasata sú jak jelci. jak chomeek. 338 — — nahý jak lii)a. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská). — suchý jak trud. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . holub.**) kruch. dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. jazyk jak trdlo (od kyselého). kot (zmrzlý). — ticho: ani nepškne. je tam tma že ju moža krájat. bhá jak kula. — drbe do toho jak malovaným vajíkem. vtr. si — — — šetrn) jak pomalu. slabý jak hrachovina. — šedivý. chrásteek. jak do ddiny.) — ^~lavý jak živica. žába oechom {-^--^ nezvedeš nic). (venku) až se jiskí. iž s — s — k.=^ š. — nemrká (-^je je tu ticho. vraná do žába z kýšky. je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. bžéK co mohl vyskoit. — t všudy plno jak bídy. — teplý (voda) jak tuh. — — — tuhý jak húžva. už ma jak sirotku všeci drali. (laš. ština. lusk. bílá smola 2. 2. — tvrdý jak kame. ***) . íkavec (chlapec).) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. — Jakosti dje. jak ho Pámb stvoit. bží div nohy neubží. — — sešlý — ste (val. (košile). prázdno je tu jak po vyho(cesta). — zh zelený jak tráva. klíš. žlutý jak vosk. (lenivý) jak klát. — — — vkem sladký jak staiý jak hib. kotržina (maso). zima ekám na to jak na boží smilování. — ostrý (nž) jak jed. (šohaj). z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. jak dyby mak sét. trn. dti matky z trhu. (iron. žaržek (ranunculus). dya (ženská). led. výr (byste). **) Zivica 1. — šikovný: jehla.***) — . ticho). jedla. kost". B jak by zmétl. v kabeli. mucha. kruš- oech. a tolikéž: A nemá rys. že može pohlavkovat. je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. = . se soli spocená voda. Hanák ke zpovdi. až šindely praskajú. ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. — nadulý: chodí nadutý jako sotor. : jak po dlsni. kola dlajú (v oích). — zhnilý chlapík jak výíupek. Bží jak švec na jarmak. íhá jak ert na híšnú dušu. tlustý jak úl.

míííd sa do všeckého jak (laskav). jak. vláí sa jak brány.). jak svalil sa jak snop. tele varhanám. jí pytel. — stojí jak opaený (verlegen). — devné táhne sa jak smola. nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý). (laš. prázný mch. koata. pršelo nech Bulí brání (velice). pastva (když . holub na bani. tak apoce (silnjší). bludná ovca. — ide práce nejde od sv. ve kvtníku. — tase sa jak prut. je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. nevybíraje : s kraja víasní bratr. rozumí tomu jak koza petrželú. chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. mlo spáti). — séí sa jak pes na horké kriípy. hokya. sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná). praseti šmizla. — tee nho jak z moráka. — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). žoch. . boles pestala^ jak by uat. motovidlo. — žíznivému podává džbán vody. s pistulú. spát — — (pyšný hlupák). — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. s'i jak Jemínek. žáb karkula. treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný). jako by ho na vidly bral.sa za ním práší. duha. jak zaezaný (zaleklý). umí to jak z bia. — — — — — — — — 22* . jak škroša noša (na široko.). jak mluva). — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší. zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. pera.zmrzlá košula. — v epici. — — — — žába oechu. — kií na horách. jak ululú to — s za ddinu. ženská). jak na smrf. jak sisel. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. jak vypošaný. jež by už 339 oí nevyhledí. — studa se jak žába na obrovnávku dudek. — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). chodím jak svázaný. . vraná na jak cigán pluhu. jak z koze. jak bMdná du. šiška na másle. — leze jak mucha z pomyj. jak peci. tak sa léje (liják). — letiJHk drak. zmetá (utíká) tak do otépky slamy. jak otenáš. div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). žebráci). uchem praskne". sedmikrásku to jak psovi ti p. mrano. jak trám (tvrdo). šéa. jak dudek v kobylinci. bryje — sedí jak kvaka. jak svatý pikula. zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. spí jak sem jak by mne do vody hodit.ša. jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe). — dudek. mrzne tak praší. mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. sedí na na pezdeú. zavazí). . halena. jak kráv sedlo. toí sa jak kaa ví na led. — m). laš. svdí mu opleí.jak ížek (dít. kráv svini chomút. prší jak z kry. „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee.škube). jak pitomý jak s jak somár. praví tak — — — — — pije se. tak šupoce (tichý drobný déš). (smuten). rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. — — jak ert židy bere. úhoe háb. zíveš jak pes na pílazku. zfmitl. spravuje hospodáství jak vtr muku. natahuje sa jak kocúr na okín. jak by mu vydrat.

ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. skuzme my u spocky. dyž na zapískí. zehíla sa a data mu písetku. proto. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta. a ptala ho. co ten íiusi-k i>t staenky dostát. O pu noci i)išla k staenka. penze. co mét takovú moc. jak sa zehíta. ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. Píja do hospody. ') vždy. byío í zima. dál yi h / . '•') — nic jsme. A toš co je s ú?" „No co je s ú". První noc nájstarší hTédál u oha. ti do a ich skot. Druh noc hPédát prosted. a hn ') = zámožný. „Nic takového". co tu nového. aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. „Enom sa žehrejte. 1. a tom staenka data takový pláš. dyž ím zatepat. sucháí. ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. a piložit na mu podkovala a dala Staenka. že enom za toho pjde. nepodaí-ji sa náríi í obehrát".stí. „Víte co. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. staenko!'' pavíl ý voják. z bFíska ai z daFeka.Píklady. Zas pišla tá staenka. hne tam být. mešan tem a riiél ti syny. aFe obehrát ho nemohla. pivailo sa vojska koPik chfél. Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. v byly jem rhíšek. . pravopisem fonetickým. Ze být za dího sebe'). co mét v misku. „zve k sobe ženichy." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. bratrové. tag ý zuby drkotaty. aFe až do viFéjška také šée. gdo všecky obehráta". em í dát zehít. Pryneka pravda poá vyhrávala. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. jak prohrál všecky penze. „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. dyž ho vzat na sebe. AFe pryneka brzo zmerila. Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. í ví. me'-) povídá hospocky. gde si visovál. Pichoíja mnozí. Pryneka z rohama. zatepal ím.

igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . Zatepal rhíškem. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. Choili spolem po tom ostrove. že za i*) pjde. že pjde totio vojáka prosit za milos. Votát pryneky. tak sa nad co sa stalo. by sa zem nad vzala píšelku. ím prášito. už jablýšek zachtlo. pravil bratr prostedií. data sa do prošáka') a potkíádala sa.co 341 - je to za ihíšek. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. velice. V noci.' al'e tepal jak tepal. Voják sa probudil a via. že néni pomoci. mén vyznívá. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si. a utrhl ý ze dve. Fézl dol. Pryncka via.štyrech dvacíi hodin. abych ý neporaíl. '') hláska za jí ei tu více. prohrál. tu sa vzato a voják. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. co niél tú píšelku. a být by v šFak. jala se prositi. Vojág nedaja sa dího poBízat. a hned' bylo u eho — gde sa vzato. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'.šit. Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc. si. Vojág za chvíl'ku všecky penze. po ven a po- prosila krála oca. a od nich g daFeko široko sa roznášala. co by péd napoítat. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek. „O to ic". že bude jeho. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje. co sa mu pihoilo. za nho. z Potom haluze. už tam byFi obá. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". navésti. „No. vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do . ím sFehla.nevyekl. že to néi po dobrém. dala honem také u. a riiilého hráa. novu do hry. Žatým pryncka si : chyt pláš. dyž usnúí. pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho.' Vojág vyFeza na jablo. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. zhoíl pláš a ahál na jablo." povídá nájmtaí bratr. i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. dál do kyt a uíkát do hospody.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom." a Vzat píšéelku. ale za. co ihél v míšku. vy ste to já. niíšeg ostával prázný. vlastn tu za . natrhaja jablek pFné kapce. vtáhla dech do sebe. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove. utrhl japko a zedl ho. všeckým vojskem. . pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. až pišFi vysokéj jabloni. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita. žebrala mu míšek. *) mu zní hrozné rohy. AFe v téj ten vojág Bitka. Ai to. peke v vyvédCi. Na téj jabloni byly pekrásné japka. aby ý dovoFíl. na píšelku. že budu ráno zaz hrát..

tá už si peke seeJa ptáš kládala. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. Voják píjda na hrad krúFovský. oklamala. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. aby jeho céi pomohl. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. e AFe voják sa vrátila. a voely. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. hospod. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. toFéj za n šla zacéít. Na téj bylo hrušek. vojág japka u cesty na prodaj. nape í '") komornéj od spadly. šífe. aFe hospockém nedál sa znát. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. Sreza ze byla v kostel' c. a píja dóm. aby sa smiloval nad ním a može-ji. možete si pomysFet koliké byly ho. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. šífu hn vait") do msta. šastnou iiiUiodou. kus zi. bez pestán bedákaía''). ukrutenú chu na vzata. a jag ju sedl. tam to japko. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. štyry nechala Komorná do skFepa. umé ukázal. Voják prokFesa ostrove. s takovú odgde jací dochtoi. šla pro cosi Jedno dala komornéj. a seza nemohla ven. PoschoiFi sa pomože. až na druhém konci ostrova pišel g hrušce. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. a komornú. gde byía a jag vojáka o ošúrita. skoro-ji tu pojede njaký šíf. na ulic by nebyla šla o živý svt. poslala. toho král'oství. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. tú moseFi ve skFepe kríiit. vypraovát. roh pomohl. tak sa pod ema ohýbala.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde. Utrhl si jednu. Pryncka ia mimo.'') si kiválcem haluzí. co tá pryncka s nho A na ty byla.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. ") spchal. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. své vzácné ty japka tak peke že . '•') . aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat. Bylo v nedeFu. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. mu rohy spadly. tak veliké. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit. Dál ý užit prášku z hrušky. dyš voeíy. co í toFiké rohy narstly. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. ba nemohta pro rohy ai ze dveí. až sa sre po nich táslo. Neekal dího.

zlakomit sa (ukrásti). Dostána píšéku. protože byli dezentéi. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža. aby byl doma u svého oca. trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. Strhla sa hrozná patáPija. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. i do toho msta. sa Bit a Bit. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri. rhél míšek. '^) „Eše to néi všecko. Dyž sa Bit toš sa Bit. JedPi. a pomysét si. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala. že druhém vzata píšélku. néi dos. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. plášem. Sporné I dávno dochtora. dát ý zasej prášku z japka. Zbýval na pryncku z rohama. „Na spovei. muž enom z of icírem. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. milá pryncko. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií." povídá voják. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy. '*) piPi a dobe sa ihePi.šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. prášku z hrušky. na sám s celým vojskem eše veím. s po smri jejího oca stál sa králem. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. Jag ho užila. hne tu bylo štyryced voják. jest '') zní jako ale dvoj- slabin. Dyž byli sami. voják povídá „Mihí piyncko.: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého. si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. já sem = zhlédnut. Druhý naset bratr. '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. ') do stropu. Náj starší zapískl na píšelku. ostatní nechca . aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. Král' poslal na e celý regement. a otpusít enom kráP hoinu v. co sa stalo. nepomože nic. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. a Pešti svýma prynckama ai neumePi. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. Pryncka . APe kráP enom ostál. uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. Krár sa vojskem. dál prynce užit prášku z japka. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. obá starší brati ze rodiama pijePi na u.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. enom obršt sa vráíl. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. žijú podnes. že byly až do tíy. Být sem tam také." povídá voják. Byla z svaba hluná. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat. sa propadl až sem. rohy eše porstíy. povídá voják. Vojska brzo ten rhél dos. vojenší pái"^) a míškem. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. A byla tam papírová zem a pá. za porubané. Rohil pirstlo zasej." povídá voják.

še-ji u uléhá. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé. že sa i ic nestane." ekl vandroví. Vandroví su ert. 344 — éérta. Toš šla otevít a konm utekla do izby. dvei. jag uhFédf dukát. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j. „Chlapi. On ý dyž sa zetiíielo. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo. spraVíl za erta.— 2. noního asu ke že kmotence pro dvá. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj. jag ych nedá. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . že to sú jeho dukáty. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha. pijde ert a zane tískat na pravit. že byl'i v Fesi na díví. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. pravil. že by nebyl za pokojem. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty.. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. Dala kovi í jeden dukát. a nech su šejda. '^) — pod tým. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném. Vandroví aby šla otevít. že tam choí ert. mosí sa cosi ut. vec unese. Píja tam pravil. Karel Lysý. . Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884. mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. AFe kmotr. . Ona mu pravila. Navázaía si nošku e. 3. na mú híšnú sa n zdá. Sa í to zdáío e. aby ych po dobroi dala. Peck. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. a prubo- pík vaía. p. téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha. mynáa kmotra. i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. Potým pnm bylo z íátku dukát.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm. Lud neme. že sa cosi zemele." doložil smutn. ptal sa dvice. jedna vdova. Bya oBiFé.še lechké. de ho nabraFi. Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú.Já „A ich su druhý. Ona pravila." Tak múvil Vincek Hamalj. Mela evicu desítiPetú. aby dala ty dukáty.

pravit pudmístr vracaja práznú píšelku. cliyme sa borovice. v. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit. dyž u pudmístr sedli eše za stolem. už je tu. hn nech štabárat Vincek pišéí. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio. i545 — až rozímali. nasypat^) pud. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. ') metonymio práv. pinést poset psané od úadu. Jak známo. že Chca ich trochu rozgurášit. lahvika. ale dál ani pranú'-) nemohl. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. '*) utrhnouti se. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. ^) 'J ") '. kolera!" „A kde je?" „Tu je. od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. '") neistota. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. pudmíste. Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera. •) devná dýmka '^) klice podobná. '*) = óistotnéhó '') lovka. aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali." ono tento a pamatuj.'s pevalil. pro samý strach aj na zapomínali. a štyé chlapi v obci zvolení udali. mn že . ale dyž to nešto. chtapy tak zbobošít." votá stará. „Francku. 23 . „Tu po hodnéj je. Hospockém to mu sám.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama. „Dti. A pišlo. ono cosi pijde. zle je. lopotil se. ^) poplašil. až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. koalka. ^) nacpal. Do- ktádajme sa Pámbíka. Najvc to trhlo pudmístrem. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. drobet. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. už dávno v levém uchu zvoní. *) •*) nalil. jak pravíš. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas." opakovat eše jednúc. obecní sluha." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté. že ani nevidl. '^) udeil. píjme-i sa lebo ne!" L. Dího sa ím zdáto. ale nám nebude.-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát. byto by. pijde". nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. ") neoboiti se. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa." vzdychat pudmístr. sebral. aby sa kole toho jednalo. Na druhý de odpoleda.

" pravili „Dyž tak. poštveme. Smr kmotika. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži." Pánu Bohu porueno." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. **) ') nahlédaly. Ale venku ich roby natahaly„Joško. . tož na protiv mú híšnú. peek. tož tak. že bý''l tak chudobný. '') drobotina :^ dti. konej ší. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra. strany. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. a žádný ani nešpetl. enom sa žádá od slavného hejtmanství. vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. ale Vincek néni. že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. a slavný úade. „zme sají šikovn zaujali. ert potom nech ich chaká. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi. a opatrnosti nikdy nezbývá. Kaiol Frka.') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte. pravívajú strýc Miklenínovi. „Milý Bože. „ale ono pcca". jak je." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení. a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. Antoš. což by sa tom nedalo opít. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady. a koho" potkám. co by sa jí zaujali. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. súsedi. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. a je tu. ticho: „Málo platné. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. vdly. probral *) pobouraný. tak sem chudobný. úadu sa udlalo po vli. hrabal ') nepotkámi'- žádného. teho naptám za kmotra. Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy. «) vykládal. iná mosí sa pijat.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec." 4.

s'-'' Umíral e'den kníža. Jávám tý Féky f''šecky povím. sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. sv' '•'nice. Kmotr choíl po nemocných. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi. Ptál'ú kmotiku.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. P'ili . Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela. cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. tak . jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. Kmocháku. co je to za osoba. a eho. a hodovaFi spolem." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí. kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. Tam -^oély svíky malé. uci' a'koš''to kmotiku. ste chudobní. zažala nov sfícu veFkú. každému pomóhél. patí. co sú dluži. pecaj eše mu poslaFi On pišel. já jích fšecky mám. a vy budete Féi' a hóji.sna'^ posíúží!" za 347 smr. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. z malým ge" kmote. hrubé. Jak šl'i s'-'kostela. ZeteF co kmotra nevié^la. Dyžo'-^ uzdra\fíl. prosteí trojího : — braku . to3-''te sy pidaFi a máte. kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. necht sy^ teho. a keré eše nehoely. zažálú^ a piložili tam. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. prosy m vás peke. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí. co ho okiFi. budúcn pozorujte na 23* . a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. gde kmotenka moila. ai prášky mu sa neptali. pro teho Fekaa. zaalo-" dáva — a pomóhél. kmote chasíka na lože a vyptávala sa. Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku. Pišla je. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve.MiFí kmocháku. dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: . ai"e aji'**' skonával. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku. Potem-"o do verian^^cných skFep. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence. tý byly veFice vel'iké. teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko. Stalo sa. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. íve. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. kmocháku. a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká. pros^^ym-Vás. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. a tam bylo vePice peke. tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. šé^l a potká' ^t veéí.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku.

Víži^' co: bume spolu. zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe. já . On'ý^ pravit: „Janu"'." iiic . L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. vte''^. móhét mu. já ho pecaj Cho'. L'eka kií: „Uže' zPe. a uen^. co e taíeg^ nahospodaiFi. býí rá ž''e ho pozdravil. APe djsa vracál spátky. tomu každému pomožéte. toBe dám živnos.aji ste mu pomóhri. protože sy sám pidal svícu dlúhú.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. Kmotika . co je dlužen. jaký Pég' nese. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo.dz'"Bírát. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. Ptala sa „No." rok. jak ty to žádnému nevystihnu. dy'-*'sa vám to zas tak stane. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. aby ho uzdravit. co je to za synkovi. HráBa mu zaplatil. ZBírál ' každá t. takého 1'ekaa teho Fekaa. gde patí. vede. Zasej volali telio Tekara. Pani pikázala aby sa peke chován. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci.doporaóhta. aPo neÝoél žádnéj zePiny. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. chvíPku. Potem ím rozlnila zePinka kiela. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem. Fež on. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. vecéj e teho neelajte. AVe do už mrzel a sám smr ptal. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. jak sa máš?„ . zePiny znáš. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem. musým odevzdat. povídala mu: „Kmochácku. synku. museí Najednúdz'^é'l eka'. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu. Smr^o-** nemohla až vzí. každá zePina toBe kií. Po- eše g''e'dnému nemocnému. je se mnú jak tak. Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk. mu dohoí. uže to všePijaké dokeF eše mám. já Jaký Pég nese. a kmotika sa s ím styrnúla^''. vzala. co móhél unésC. a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš.i Peka. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla. obrému šPi stavu pivédél. aFe potem Pámbuví'-^. g''e'dnému Pekaovi za ua. ai sa neptal. jaký kerá nese Fék. jag'e bude. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. ae komu budu stá ve hlavách. ihéli. „Skoda Dobe pomáhal. L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. pofidá: „Synku. už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý. a já neslyším žádnéj zePiny.

dat. vl: žál— žala. krá. Rožnovsku zídka se užívá. z . t. syneek. velikánských. prosted'. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. po— pome— podte. . '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase. pi. teba dj nebyl nás vysypu. vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu.odejdete. vyjdi. Vedle koho ideji též keho. idéte. (dít) v jednotném ísle na synek. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . Náslovní j splývá I n. do skupiny nz vsouvá se d. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí. a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. chása o nemluvnti íká se „malé. '-) Souhláska n mkne ped f. dz. odejdi. šél— vyšel . k ní piléhající. kemu. záji. — ide— újdc. d. dz. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. . zkrácených vemutý. v temné. ''') Do skupiny ns vsouvá se t. (li). náslovní h se sesouvá. dž. tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. vezmi. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co." dve dva. mknou sná. vzat vzatý.?. kem. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí. instr. souhlásky hláska temná. ') V lyclilé mluv náslovní souhláska . ") „Pote". . . vezriiacy. chasník. ž. péjí— výjí. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. dvátko. Podobng pkný. )f. hvízdnul— hvizdnúri. opuštna. píjdime— pime. hlete. býl— byly. poíná-li se následující slovo. sedel— seély. píjite— pite. spodobují se se vysouvají. mknou ped . všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli). koní-li se (T c. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. nnf sél— séia. z splývají Zvuky s. ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne. obyejn íká (chlapec i dítti. d. rél— relo. s Souhlásky t. idú - péjdú. po zvukách c. dž. Iiynúl— hynula. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. syátko . hredál— Wedalo. komu s = potkám-ji Souhlásky t. kdykoliv po nich následuje souveraút. í-újí— prújí— pijdi n. jen ped po souhláskami temnými znjí oste. chasníek. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. s. kvétél kvetli kvetly. ideš— pijdeš. pedpony) « a í. až aji jemu v svíka doboéta. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. . „hlete" asto vedle „pote" . véraj. idéme— zájdem. b) koncovky et a. vzý. mréí—mVéri. vem — vemte. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. 5." idu— dojdu. kúl— kula./ se sesouvá. (r= — i— ime— dite. lok. iacy— výjacy. >jf. choíl— choiri.

Ve Ctenicách Tam na tem míst. no šak vám to též vyuožím potem. vitamvás. Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. Ckot je spojka pipouštci = a. Jenom. tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší. té okouo nás tee. ti chudobní od nich dosC dostali. tatuko. šél. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. srovn. že je zdravá.24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. tee do pravá." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. a edem co na tú vodu . p. pochvalem- bu. Spodobováním tvrdne ped s. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. ^ /c odsad. To byao strachu bohái sa mli co bá. Dóviú dlouží kmen jako dol. Imperativ vS. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) . neznají. z. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i. sa. mamo. — Mizeti není ve východních náeích mor. co všecko. teba. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru. tanu =. U Jašérky mli ten nájví pokuad. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. : chválabohu. tatíku. dz. 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. Tvar — (li). a žádnému sa nic nstauo. Banova Styrnú = sa želeti. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. c. šél. Janu n. mu z oí straíi. Zrzávka. : Slunce zachoí. cházeti. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. = stetnouti se. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. osobními podržují své ostré znní. šél. túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. Neobrédaj 44) Víš-ji 5. pokuad mli. Tož co abych své tu ei nezapome. F. co ten . lide Zrzávky esce jedna voda. inu. maiiienko.

Inu miuýž ty Bože. tož ert zebere. co sem vám býu už ek. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni. brate. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. namoíu obušek svj do jeho slin.. Juráš seéu vedla nho a pravíu mu. co by sa nbyuo stauo. ale to neví živáduša. aby mu jazyk rozvázán. ú. Jak to tak móže by?" „to je tak. jak ") uú. eím je to. gar (zvlášt. dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. pravíu mu jeho n.. vyjaviuo sa hn. No to sa mu dovoliuo. Dyž jedného. jak sa svt o nm dozvéu. lide. gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván.OVÍ vykuáda. ten hospocký býu K. Potem sa ho poá K. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu. duho v nm To víte. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. jak sem býu býu ten prostední pokuad. Ten gór z nm." pravíu sob a vešéu do té palarn. zle je. Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav. „Dále už nepjdu. a bratr ihéu zase doma grunt. též v té Opav všali. Dyž býu nco pojed. Tož si ho ten zbojník k co. Tož tam.. už je mi k dáveúm. ja. ptáu sa hospockého. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. a abych nzapoihéu. všecko že je jeho. že n od Iína. a zakiáu hodn na huaa. A co Ondráš ek. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. dáu sa žebrákovi eše vc napi. to K. pomyslím. vis kamaráde. tam že je hrozný pokuad. že ví. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. Ale ujt.. že sa mu K. tob „Inu. nvéu. Duho sa ekauo. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. Juráš ven. v levo pod jedlicúm aby kopáu. Jak prý tam k té baraníu. a Juráš myslíu. z Hocuavic. dáu nape napi a najes. Ondráš sa peškobrt." Na to vám potem Ondráš usnu. že a tebe už nastílali.. brate. už ích nbyuo." pravíu mu na to Ondráš. .) . že by to posledního tuším.. ptá po Zrzávce. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. zatepali huavúm. ež mu ten žebrák zaáu povda . studénce píd. esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. a létáu jak zbuaznný sem tam.. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. co mu naékuy. Tož ten miuý žebrák zaáu K. O . Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý. a tak bandy Ondrášové všali. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. a ten zbojník. Jak K.. pravíu n je eše rád nco promúvíu. aby šéu g Zrzávcp.: — 351 — pravíii. že sa jemu též tak povede. dyby to nbýu Juráš uduáu. byuo žo mu to divné. oni byli dva brati s teho gruntu. Že mu pravíu do ucha.

tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu. vzal koušejek na jazyk a koštoval. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. co žádnej neumí.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. nafelovali. kamarádi. a nevidí žádného leda nkolik much. „Ahá. a ten Nabrali ho pylný. co vaí?" Dyž to bylo upeené. na koa. temu nauil. i všeckym zvíatom rozurhél. tý Mrzeuo ho to. Kopali. a ta sa ím na ráz ukáže veko.) p. a ti mli enem s mch. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí." povídá. a jeden sednu ostatní pozor. A jakej by to byl kucha. Ant. pe. Ale to byuo. aby si ho dal usmažit. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. to svou hlavou zaplatíš. Ti kopá dalé a viá velký kafr. jak se vod mluví. co keré zvíe v povtí. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. druhý dáváu na to mchch. jak stan. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. dyž ho sní. pinesla mu v košejku hada a povídá. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. uavic g bratrovi. í)yž Zvouáu bratra a ídé. „taková to ) nacpali. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli. n hn poo))a 6. co létaly Hde v kuchyni. bylo to divné. Temu královi lejbiío se to. dojéu tým dómu. aby ani neokusil. Zlatovláska. co to. dyž ten od bratra takovú e ú... **) vzhru nohama. co tam byuo. kopali. No. pravíii mu. že povídaly. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. že bude umf. pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko. Slyšte. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél." povídá sob sám. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu.*) peuožili ích a hajda dómu. Machá. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. penz! Darmo haboi. Pišla k nmu jakási baba. Tam zali kopa. tož si móžet myslef. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. videu v zemi Žebrák. byuo kole pnoci. Pijala si tam. „vypadá zrovna jako had. Jiíkovi. temu sloužícímu. že bude všeckému rozumt. . (První polovice. K. eo sa stauo.

a bravlenci ze „Och. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten. aby nalél do sklínky povídá. stiv naložit. zpome na nás. a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. Dyž jeli . královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. lebo umeme Jiík *) hladem. co by král nevél. ale enem tak potichu. : k mu nape. brate že — k. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu. šak sou moje. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. mi je tak lefko. Ale starej král už ho skoím-li. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn. Jiík vzal konev druhého honil." „Nedám." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. Honem stril ešée odrobinku do huby. obrátil a zas dómu. akoliv ani nevél. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk. Jiíku. pomož. Jiík se tej rozmluv zasmíl. Jiíku. . zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem." vínem a leje." — On tu hn koa dolu. pomož. Po proje." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli." vymlouval se Jiík.! : — ryba!" 353 — potem Už vél. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. že se Jiík smje. jak upadly. pomož! Nasy nás. Král jel aby a on aby jéí s nim. 24 . a jich." zkikl král. si kejb ual a ti ohe uhasil. ale na mní*) já bych také rád skákal. a my ubohé písklata eše létat neumíme. po zelenej louce. „Propadls život. táhali. ti zlaté vlasy v zobáku. poruil král Jiíkovi. co si koníci povídali. pomož! „zboíme. pijeli do už také nevil." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. na padaly. a naši mladí ve vjikách. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku. osedlat koa. ': že se chce a Jiík za nim. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to. Pod kejhem byl bravlení kopec. musel pro pannu. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn. „Až budeš teho potebovat. Pijel k ernému lesu. mél v podezení a koom Dyž vína. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. dyž se zlatovlasá panna esala. „esli „Ale tvá hlava za to." — „Asi srazí. jsem jich dva!" viél. a vida. co je. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam. obd poruil král Jiíkovi. s jiskry" utíkali.Hohoho. . a hada donesl královi. máme si sami potravy hleda. a také pomožeme. jako by nic nebylo. zámku. Ale král také dobe rozuml. ohlédl se. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. co utíkal.. Och. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. enem to zazvcSnilo." se dlouho nerozmejšlal.

nepoteboval než na šrku navléka. co ti uložím. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — ." A u všecky peníze. a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky." ekl král. Než mj abys pravou pannu vybral. žes dobe porovnal. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla. a tu mi dej." povídá Jiík. Vesele zašpláchala vodou. dvanást je panen. „Má je sí. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe. nic si nenechal. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov. byla daleká široká. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu. aby ani jedna nechybila. na nás. pikulhat eše jeden bravleneek. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla. rána do poleda." Dyž byl Jiík na tem ostrov. „Och. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. sami t se tam na ten ostrov dovezeme. nezavazuj." _ me. Dám. pro zlatovlasou pannu. cér královských. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. že tak dobe prodali. A potem. znésli mu z trávy hromádku perel. Každej de ráno. dyž se rozednívá. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic." Jiík na tu louku. — — — — — . ^Sak byli moji bravlenci. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza. o — po nebi nás tak i po moi. co ihél od krála na cestu. odsíoužím se ti. Jiíku. tu sme. sít. koraly vesele. dobe vám dal jim za ju zaplatím. tvá. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. pro nevstu." „Ne tak! Ty na druhou pokej. Sél dlouho. rozesává své zlaté vlasy. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce. byl chromej tenkrát uhoela." tebe zeberem." A potem se ztratila." — Druhej . a nevím tej ti ani. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. Hledal. ale jedna má zlaté vlasy. my jich za na tej louce. a každej chtéí ju m se hádali." „Až po druhé zas takovou chytíme. ti by mi mohli pomoc." ekli bravlenci hde se vzali. a Jiík pustil rybu zas do mora." abysme ti pomohli. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. de záa od nich „Och." A netrvalo dlouho. dlouho lesem. hde jí hleda. „je to Ziatovláska. dobe móžeme povd. zpome si na m. starému daleko královi. na pozoru. Zatym si do zitka móžeš odkrála. a nevidím ani jednej. každej de jednu. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo." ekli rybái. Chceš-li. Rybái byli rádi. budeš potebova. dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku. ale ani perliky neviél. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili. a dyž z lesa vychodil. klekl do hledal trávy a zaal hleda. tu se vzali. velkou ryba!" sám. perly musíš zebra. " krá- míy si co žhra." Já vás porovnám. „Du svému pánu. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va.

" aj A netrvalo dlouho. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn. ale každá mla na nercili 24* . a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala. že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li. Král zase pochválil. mosejš i pinést mrtvj a živej vody. Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku. jedna jak druhá. Josef Glos. ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och. prstének na ploutve. 'postejkál pouka. a sedlo dvanást panen. cucal muchu." se vzali. Iík byl rád." zlatovlasou ceru dá. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou. že Iík tou tetí vc si také dokázal. Pokej trochu enom. kady tady. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej. ani jedna ti Ráno Iík pišé." Iík neva. a poule se z valil na zem jak zralá viša.— 7. šél na zda bh. gde ho nohy nesli. 355 — Zlatovláska. „zitra dám inou prácu: n — . byl mrtvj. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda. tam v prostedku býí kulatej stl. s prsténkem. „Dobe's udtál svou vc. abyzme ti pomohli. dyby tu byla moja zlatá ryba. mn „Sak tu zlatej su. a pospíchal už k zánku. Iíku. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo. „Och. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu. prosted pouiny sedel velikej pouk. ale tak hluboké. a gde pomohli." — mn — — — A O za tej my dobe víme. Sak beze mu kolem ušej. gde ju hledat. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud." bzuala sotva bys uhodl." — — rybu. gde se pro tou vodu obrátit.ska. a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. že se mu tak dobe pošestilo. bude i poteba. až pišel do erného lesa." Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté." Dyž král viél. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. v druhej mrtvá. my ti ju pineseni." povdá. a mucha zaa!a sebou házat." pej. ekl. že nemohl ani na dno dohlédnout. že ju^sára vybrat. pinesu. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku . vrátila se z Pokej trochu enom. m „Tvé scestí. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál. že's m zkejsíl. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. dyby tu byli mojí krkavcí. „Ale. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna.

ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný. ekl král. odhrnula Íoktušu." Uhods. dyž Zlatovlásku vidél.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. až Iíkovi oi zacházely. ale za to. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. souzená. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p. já ti povím. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. co si poat (poejt). aby se pej pravý dlaly ke svajb. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. má kerá s „uhodneš-li. povdá Iík. ale král být zase mrtvj. Smryé*) kmotíéka. že Zlatovlávska. co ju zkejsít Iík živou vodou.: — híav íoktušu dlouhou vidt. Baa. a potem tou vodou pokropili. kerá to je!" Byla to mucha. až ju všecku vykropili. „a dyby ne m. zem." Iík byl v nejví ouzkosti. V tem zašu. dám ti enom sekerou hlavu srazit." Dyž Iíka odpravili. a Iík zase stal. a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla. mosejš odejt bez ni. oi. a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. jak by se ]býl znovu narodil. Tata . za kmotra. kerá esli nich je moje cery. a bylo od nich tak jasno. neuhodneš. aby t krkavcí sndli. 8. Sali ho a kropili živou vodou poádem. rád by být také eše jednou omládl. že po ran ani památky nezostalo. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. erstvej jak jéle. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. jaké až po vlasy. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou. lovk hrub chudobný na svóe. že but peek. jak sem to tvrdo spál. Zlatovíáska. že*s tak dobe posloužil. mlaí a krásnjší Hned poruil. A protože králoství bez krála nemože byt." tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. Iík zas a že je být. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. potem ho pokropila živou vodou. 356 bííou jak snih. aby ho také sali. aby všeckejm živoejchom jak Iík. vn — „Och. aby ho zkejsili. proto že už nemli živej vody. a hned poruit. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. povdá Iíkovi. Potem dál král na cestu svéj cei. Zlatovláska prosila starého krála. nevél. bohoslovcc Jos. „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. jak dyž ráno síouneko vynde. aby i teho mrtvého služebníka daroval. jak se patej vej právu." povdá král. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. a potem t dám poestn pochovat.

nho. teho jo udta nmožu!" Potem šta. teho napytom (napycu) za kmotra. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. a temu chlapcovi. co to je za osoba byía pkno kmotiku. vemu sob chíapca. rožhnul ju a pitožut tam. bude chalup. svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. kmotiku. sob pravi: 357 - „Mity Bože. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom. Šot a potko! smryc. že vom žoden nchút v te vci postuži. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. šli Jak trochu z kosteía. a esli npotkom žodneho. 4. Ona se nvymluvata a . vom každý dobe zaptai. vsuvné polohlásce y srovn. teho se mi mohli : — . Kmotra pravi kmotrovi Hlece." Kmotr se na to divo. kosteía. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. ale un žensko. kaj ta jeho maluko svika dohorovata. troiho braku a maíe. rod Jo vom ty povim. co ho oltili." šta s a moe. ty byly strašn velké. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. na á po . tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje. Slabiky dé a di znjí se . tak sem je chudobný. mom. hodovali spolem. prosim vas. a. Zatym. rožnuta novu sviku velku. dco. Pytol ju za nevul. hodných luach a budu liky všecky moi. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku. nechce teho. že mi žoden nechce po- vci. a tymi sklepami šli ež popod zem. Pišla se. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. hned ho pivitaía kmotikem. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy. ale poe mnu do moiho stánku. 104. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. Pomy Vzala a položila boli. tu mom každého tovka vk." Stalo Kmoter choul po nemocných. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. jo ich všecky se. co kmotra nevidla. jo mušim pro teho tovka is." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. jako ino žensko. ale *) skonovalo. najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. kmote syneka na žalovala. pjdu a keho potkom. kmoter vzat sob tež novu velku sviku. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku. a tam byío moc šumn. ež jo tak se su chudobní. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. Potem ho vedta do velkých sklepuv. jak pati.-' Un i pravi: „Kmotiko.. str. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku. hrubé. prosim vas.

co jo dlužný. Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. Felar kii : „Už je zle." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. ale potem Pombu vi. a lik zeliny. Roz jut eše k jednemu nemocnému. nv- ut žodne zeliny. jaký lik nese. pravul: „Už to všelijak. co muh uniá. kaj pati". mušuí eka. protože sob som pidoí sviku dluhu. Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. k temu jo sem im pomohla. a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby.se 'zase) tak stane. dyž se vom mi teho ndíaje. dobe je se mnu. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí. bul rod. jaký a uikta pre. aby stavu pived. ale sak jeden*) na chvilku. jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. Felar nevaí. Felar smry stoi ve híavach za ložem. a i tob výživu dom. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. ani se nepýtali. ale kemu budu sto ve hlavách. nbuj se nic. jak se mnu bud. „Kmotiku. 358 — — Un a pomuh. dobe mu zapiaili. už — - usnut na vky. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. jaký *) kero nese. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. to za. jak se moš?" Un i.• . aby ho vzata. Tu najdu domu. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. že ho uzdravuí. a pomuh mu. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. Zas pijde. ani se npytot. pokel mom. jeden*) se pkn chovaj. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara. a ty budeš chytejši ež un. ež mu dohore. Smry ho nemohla vza.— teho feleara. co je za panika a jakého synka do uena vede. Tas še mu pomohli. uovi ue Felar tež sbirol. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. co mi taiek nahospodaili." Kmotika povdo: „Inu synku muj. Hrab mu s zapíauí. sbirol. povdata mu: „Kmotiku. pišoí. aby ho uzdravut. temu každému pomožee. pikazovala synkovi. Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. to byl dobry felar! Dobe pomohol. co su dlužni. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. jo ho pece mušim odevzda. Panika ho dobe uil odešla. Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe. mu poslali pro teho felara. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. Py„Synku milý. Pomuh mu. . temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab.

Jurkovi. poslucheje. a un aby ho odprovodžil. pinisia mu v košiku hada. Jak jeli po zelin lue. jo bych tež rod skokol. místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi. 9 Zlato vláska. brate! mi je tak lehko. A." Chasnik liut a hojul sasn. kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. Ale pravi. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. co po kuchyni kdo. . alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš. dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi. každo zelina tob kii. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. .se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. bylo to dživno. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn. zvali se na zym jako mch a sraži znak. že budže všeckymu rozum. co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino." co na tym?" pravil Jurkv ku. Týmu královi se to lubilo. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. ale na mn mc šedží se skoím. jaký lik liny. . a hned že budže umé. „Yhy!^ pravi. Po óbdže král poruil Jurkovi. co nikdo numi. . se = ir: nemáš. týmu pisn zakozol. ež mu v limbu svika dohoraía. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. jaký by to byl kucho. jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. ei. obhlido. na zymi i ve vod mluvi. ' služebníkovi. jak ho ži. že se pry sce pejecha. se. Vis co. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. praví seje sum „vypado rovn jak had. aby seje ho dol pipravi. a ji ani na jazyk nevezmeš. Pišla k nimu jakosi staiká baba. jak se týmu nauil. co kre kolvk zvia v povtu. co je. starý. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. num tež trochu!" Jurek lítaly. vžoi kuseek na jazyk a koštovol. bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. ei. p. poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho. aby mu osedlol kuna. nimoš = seje. ež jo. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil". „tako je to ryba?" Už vdžil. jak sráží***). sobe . Tu uslyší .nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. jako by nic. praví druhy. Král jechol po pedy a Jurek za nim. že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". není.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. s tebu by ež do smryi. co seje tak rozumný. Ignác Tkáí.

lem) zustol ! ! nakloda. a tyn co uekol. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'. že to zazvuniio. co by král vdzii. dyby moi lodži a moi pumoci nebylo. krok ucol a ohy zhasil. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. mumy seje sami potravy hleda. Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra. a tež i pumožmy." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. šii (= sítí) — g. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". ale n- co seje i kunici povdali." „Dej mi alespu dva!" . Pijednymu ernymu lesu. dobe rozumit. aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. leje.se nasy nas. moje su. zhorumy. jedyn druhého hunil. musil pro tu pannu. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. i naše mladé ve vaikach. iskry na padaly. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli. krákoraly veselo. my ubohé ftoata cše numimy. obez Jil vidžit. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. vidžil ped sebu daleké široké moe. Jurek dluho nrozmyšlol. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. Och pumož. skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". pastýi ho zápolili. zpumy na nas. sklinky vina. Un tu hnedka s kuna dolu. a z lea vythodzol. „Dej mi ich!" pravi tyn. král Jak pijechali do zumku. sym tam. a ty zlaté vlasy pochyil. poruil Jurkovi. kaj ji cho nvdžil. me. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol.— deho. tei zlaty vlas padnul na zym. . jak upadly. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. mil ti zlaté vlasy v džuboku. pyce „Niimu. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. pravi. bo umemy hladym. „Ež budžeš kj co pote\)ova.Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim. a tu pod lesym u cesty horol krok. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. hleda. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu. vý- mluvo! še Jurek. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné. Pod kokym byl bravyi kopec. „šak su moje!" „Ndum. manželku. Jurku. „Och pumož. dy panna esala. ." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. pumož: volali žalošivo. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. Ž9 se Jurek smje. Sel dluho. šio ( = šiá). dluho lesym.

cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov. mo zlaté vlasy. ) jza = lza (lze). sami noila — e ostrov dovežemy. Kazdy džin ráno. abysme ale i pumohli. perly pozbira na pokej. a král ich perachovot. Ráno pišel Jurek. nechybilo. perel. su tu. mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. nezavazuj. Esli chceš (sceš). šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. ani jedné nechybilo." pravi. aby ani jedné na tu luku. musiš za ti dni ti roboty ^robi. ekli ryboi. dobe vum ju zaplaim. a kiil Pokej. ^jest to Zíatovloska. Jurku. idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru. my ich za z trovy lue. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty. kleknul do trovy a zaal hleda. „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. a Veselo zašpluchala vodu. odslužim se teje (ci). dy se dni. rozesuje svoje zlaté vlasy. starymu královi." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora. i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. budžeš potebovac. a pynize roz- krala dali. každý džin jednu. pivloil tyn byl chnimy." A netrvalo leda na še dluho. proto žes nas tak dobe porovnot. Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur). byla daleko. „Och dyby tu byli moi bravyci. teja = teba. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu. ale ani perelky nvidžil." pravili bravyci. „Idu svoimu panovi." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu. hledol od raná do poíeda. **) ta." pravil král." A potym zmizla. A potym jak už tu tkanicu zavazovo. pro nevstu. a ani hrub nvim. ale jedyn jedna krala. ale mušiš ju vysluži. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue. široko. u nich horalo. cer královských." Jak byl Jurek na tym ostrov. Hledol. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m. pro ztatovlasu pannu. kaj by ju hleda. co i uložim." — Druhy džin ráno pravi . Eyboi byli se u všecky pynize radzi.*) „Och to i dobe jza**) povdže". ty mi ho mušiš naš robotu. kole nho te teje se jedyn hemžilo. to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. Jurku. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy. zpumy na m. „Dum. nic seje nnchot.: — takovu chyimy. mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. 25 .

a mnšiš bez ju a ni odyn." — mu hlav lochtušku dluhu vidže. i šet na kaj ho nohy nisíy. to i možeš ju hne nyni pisudzyna. byt mrtvy. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu. abychmy : — Jurek pomuhli. ta nisla prstýnek na píotvi. idž štola.siš se sum vybra. bzuela mu kole uši." „Uhodnulš". Jurku! žes sotva bys uhodnut. tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn.šedžit velký pauk. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku. že dobe musiš svoju robotu urobi. Moe byta nimuh ani dna dozdi. vody. vroila áe pochvoli. je — „Tu su moje zyskol cery". co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna. jaké uhodneš. piniš mrtvé i živa vody. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo. jedna jak druho. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu. že se — — — Jedyn trošiku pokej. siug.s. král. A ta panna hne tež stanula od štola. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. Král Jurka za. a mucha zata sebu chyba. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu. ze sebu ež po zym. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi. a te my dobe vimy." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda. ^Och.s dluho." ji donšemy. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. kaj se pro tu vodu obrode. abych i pumohla. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem. že Jurek tu teu vc ju tež dokozol. že Potym ho ved do jedné velké izby." Jak král zlatovlasu vidžil. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto.— a piniš. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och. Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé .si. pravil. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska. . Trošiku jedyn pokej. bilu jako snih. tak že nic nebylo pravi král. v druhé mrtvo.se vzali dva havrani Sak smy su tu. si Zlatovloska." „Prám vil sym potkala šuku. Jurek šeí — isté ale tak híyboke. tuch vyslužil svoimu panu. V tym zašeptío i povim. odhrla lochtušku.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam . „Esli chceš. a potym ráno mu tei robotu uložil. ale každo mla na ceru do. Také: pumohli. myi nvim kaj ji hleda. budže ji teba. esi mo kro z kero nich vlasy. kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek. až pišel do erného lesa. moi havrani. mé skisil". jo i ho pinesu. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. „Ale pry mu. dyby tu byla moja zlato ryba. cycol mrtvu vodu. je ") pomuh. odves: jak ale neuhodneš. sno by mi pomuhli". „Tvoje še. uprosti pauiny z ." zdabuh sym tam. co mu co.

jako lano slunko vyndže. a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten. aby ho zkisili. Zlato vláska. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek. pravila trií — Ba vru se Zlatovloska. „Och. (Druhá polovice. na vky nby pebudžit. pravi Jurkovi. rod by tež byl eše zase omladnul." pral prai. rodžit. a bylo od nich tak jasno. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . u Jurek zase stanul. „Och dyby tu byla moja zlata rybefea. Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. a hnedka poruil. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita. se odvez svoimu panovi za nevstu. ale tak — híyboke. Zlatovtoska pytala starého krala. Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. po zym.'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. se oi.šnos. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. Jak Jurka od pravili." Káno Jui pišel. jak Zíatovtosku uzdií. ale byt zas mrtvy. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli"." Jak starý tež sali a král vidžií. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének." . Hnedka poruil. zytra i dam inšu robotu. aby se pípravy konaly ku veselu. ež ju všecku vykropili ale. a v tym okamžiu pirostla. A protože kralostvi bez krala nimohlo by. Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. ež Jurkovi oi zachodziíy. „Chcilch posiu. a že je míadši a svornjší. moro bylo isté.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. že némuh ani dna dozde. erstvý jako jeU. aby poslužií. vodu pora pora. jako by se byl znova na- nvse . ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu.) p. a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu. ten mušiš najs apins. a žádného tak rozumného nimli. a tvrdo spol". aby ji teho mrtvého služebníka darovol. Sali ho a . bo už nimli živé vody. ež prv byl. chyblo. 10. „a dyby m. že Jurek zas ožil.

„sak beze vidžel. raušiš odejsc bez ni. prosted paliny sedžel velký palk. že Jui bys zbadal. kera z nich je Zlatovlaska. abysmy ci pomohli." **) . že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da.— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem. abych ci pomohla. „O tej my dobe vimy. „Ale. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda. byl mrtvy." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. tu teu vc tež dokázal. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je. a nvim." prai. ale esli nzhadaš. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem. Ene chvilku dokaj. kaj se pro tu — i — — i pinsem. žes skišit. První osoba: ^Ja sem je nni. stiknul na pálka. a nvidžim ani dna. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu. kaj hleda. a panna hned tež stanula od štola. cucat muchu." — Jui piná nevdžel. tak až nic nebylo vidže. nni i sudzena." zueío mu kolem uši. snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy. co ju skisil Jui živum vodum. Jurek (Jui). Jurku. nesla zlaty prsten na plutv. že dobe svoju vc udžeíat. kera z dvanaši je Zlatovlaska. zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. — ^Hev su moje cery". bo i budže vodu obraic. my i kraloi dal za manželku. Král Jueho zas pochválil." Jak kral (Jurek). eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten." jednej velkej sin. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku. ma kera vlasy. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem." A netrvalo dtuho. byl rad. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha. a bylo od nich tak jasno. a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta. bilu jak snih. jako dy ráno sluneko vyjdže. muáiš poteba." n^il prav sem potkala šiku rybu. povdžel kral. v druhej mrtva. dyby tu byli moi krkavci. ja i ho pinesu. až i — — *) Jeden kubik (klubik). a palk zvalil se na zem jako zdrala viša. Ene chvilku dokaj. „tu sem vyslužil svojemu panoi. Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. pral kral." „Zhadal sy. esli zhadaš. a kaj šel tam šel. a mucha zala sebum haza. ja Byla to mucha. až pišel do erného lesa: „Och. „musiš se ju sam vybra. „Tvoje sotva šeši. kaj ho nohy nesly. byl v najvtšej uzkosi nevdžel. pral eka. a kaj se vzali. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem.

a vypravil. žadnym zpsobem zpsob) odepe. Starému dy Zlatovíasku vidžet. jakoby se byt znovu n^rodžií. VívV .— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy. tvrdo sy spal. jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. že Jui mladši miž prvej. „a dyby m nebylo. vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. . poadž. Potem dat král na cestu svj ee.'' ekla (na žáden . Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum.šeckym živoicham rozuml jako Jui. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu. pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. aby se dzelaíy pípravy k veselu. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili. rad by byl tež tak e. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit. prošila Zíatovtaska starého k-rala." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. potem dprem zali mrtvum vodum kropic. ale král byt zasej mrtvy. vse. aby v. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš. a Jui zasej vstal. a potem e dam poestn pochova. na zasej ožil. mrtvého služebníka daroval.še zas omladnut. oi iskily a poskakoval radoscum. jak sem to tvrdo spal. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum. „Ba vru. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. Hned poruit. Zíatovtaska. obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. aby ho skíšili."* prai Jui a tet se oi." e baj da . A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli. protože už nemli živej vody. a a hned poruil. „Chet sem krkavci zedli. „Och. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. mladoš ene se mu z tváe sviila. erstvý jako jelen. a v okam: žiku pirostla.

.

2. „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. ádek „ 4. zdola m . 2. „ . str. zdola 16. 18. . slunce. 77. 20. 9. m. 8. 10. v klínech. ir. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. zamnna 8. . sh. v zadu opa- 59. 187. . veih se zdola ameii jame psaam : 114. str. shora byla est 4. . meai sebou písm^ena sh. obyejný i tam obyejný tam . 9. 235. 59. 15. 26. str. 177. 168. sh. 207. 66. 169. 144. str . „ „ „ „ . klonit. „ „ „ mác je. „ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . shora natsta 1 nátsta. astji str. po slov nepatrné pidati jest zbytky. zdola 5. 9. 9. 8tr. 114. 92. 27 zatlúkali kly. 117. správn teno budiž . isdola 13. 180. žaludek. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. 187. 167. 3. 12. hrol velihé hol veliké 138. 98. 8. veih se . shora 1^10. 6* ki. „ psaom » „ . .6. 195. 19. shora 12. mluvit. 175. „ „ 11. 17. ^- 205. urgatý á argatý já 1- » 15.. shora 8. shora 10. „ v bruše teno budiž v buše. 83. soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . 8. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. 3.: Chyby str. 20. teno budiž „ . „ „ „ „ 12. 98. zpyevat. tiskové. 45. . sh. stolvka. 162. 9. a 1 .

str. ib.— . 145. . sedel. 9. . ib. . str. sh. 83. zd. 2. . 1. 163. 17. sh skládali. sh. mlacek. . str. 14. . zd. 237. str. . . zd. 4. zel. 9. lúkoch. . . 19. košela. . str. lovisko.7. 9. sh. . sh. sláma. ib. V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. zd. kde tak vyslovuje. stodolou. 28. str. 84. 4. . 140. 13. str. str. 81 . v Holomúci. na- 118. dhihu. 11 zd. 1. . . hto í^tr. str. sh. 16. sh. sh. 11. 14. . sh. hlas. nejsou všecky píklady str. . 20. sh nepíac. . zd. 5. poíedúvám. 91. 62. chlapch zd. ktobiiník. 196. lovk. 13. str. . . 167. str. sp. 5. 1. 52. sh. . sh. 42. Í0. 19. 18. 41. zd. sh. lúkech. 1. 166. zd. 14. 19. str. nepišlo. oltá^ 5. P. 6. str. 24. sh. chrastl. str. kosteíy. . leh. str. vydláš. str. lovk. 7. . str. 112. ib. vláka. srovn. lácu. 165. ib. . 24. str. 33. 23. 6. zd. slunko. 156. 6. str. sh. str. . 228. 11. str. . slechu. zd. íechtat. 1. str. 368 — 12. . 25. . sh. hladu. ib. sh. 6. str. 3. zd. . . ib. str. zaplacený. 16. platné str. klau. 15. 137. sh. sh. str. str. 6. hlasi. zd. sh. . zd. 7. zapíatný. . mlátil. str. 34. vymláténý. sh. 16. sh. ib. . 12. str. vykládka. sh. 12. 8. zasíúžený. astji se než náležito š-' m. 7. 87. dlá. 11. . zd. skidélka. . byl. 144. výdleek. sh. bžel. sh. str. ib str. . sh. . . haluz. . 168. vyptáknút. str. 161. sh. . kvóta. . . . .

3. v. n. Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I. 1. A. s. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- .. e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. . Tj II. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. ž. 16 17 17 i. pole a hranice jeho 1. Rznoeí zlínské. g. 4.: Obsah. „ „ f) zubných d. r. 2. I. O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b. 3. c. pole a hranice jeho a 5 1. pesmykování pízvuk i) ' B. f plynných j. 23 23 24 25 25 . ch. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V. p. 12 . t „ „ hrdelných h. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení. 10 10 11 g) hiát . vysouvání samohlásek . i-kmeny 2. k g) „ h) pisouvání. z.. e) sykavých s. III. ^Yl^eÍ slovenské.. m. strana I. Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: .

boršické bystika Stránské lipovské velické 6. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. 1. sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4. 47 47 5i III. 2. 8. dolské valašské. 1. súchovské hrozenkovské — 30 A. Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. 12. -3. . 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . 4t. -5. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9. 7.— 2. Rznoeí A. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . Náeí Náeí A. b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II. ^ „ 11. jmenné 13. „ javornické 10. 3. B. Rznoeí A.

. III. O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b.. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2. Rznoeí A.. g. . plynných.. skloování námstkové „ 3. . p.. (59 IV. r^ n v « d) sykavých s. „ » jemnní 63 f z.371 — 60 60 61 61 2.. c.. O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) . f. 2. s. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi. 1. i-kmeny V. . 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7. d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3. 1. c) plynných j. lí 1 Starojické. kmeny souhláskové složené . ... jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3.86 a) obalování b) promny souhlásek retných. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) . z. ž hrdelných h^ ch. uši 66 (ís 1 II. Tvarosloví: 1. sykavých. .. 4. m. v. zubných 87 a hrdelných .. pesmykování obalování j) 66 66 66 B. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 ... O promnách souhláskových: . skloování jmenné I. Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3.

s. (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(. lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1..i 136 . 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. kmeny souhláskové . a-kmeny oi. d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3.(a) kmeny II. 1. Skloování jmenné I. Xáeí A. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2. o-kmeny III. 3. 103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v. nohy IV. 2. d. 4. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 . z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B. a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3. Tvarosloví: 111 . uši.. b) zmkování jiných hlásek a) c) t. . . Skloování námstkové Skloování složené asování .: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B. . i-kmeny V. ruky.- zmny 100 . Tj. ..

.148 14^ • • . II. 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 . vokativ a akkusativ o genitiv 5. O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI. o instrumentále 7. tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov. d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . k pádu jména ídicího . o VI.149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba. . o píslovcích. pídavném jmen III. spojkách. O pádech 2.373 — Dodavky ku I.. 3.183 184 J8í> X. o jmén podstatném „ II. o ísle V. O asích.. prostých: o nominative. zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . tvarosloví: plurál kolektivní v a . o dative 6. O rod jmen námstkách IV. 178 179 181 182 . 1. o slovese VIL o pedponách VIII. I. o spodob genitivu pívlastkového 4. ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX.

Nadávky. XVH. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3. -^21. Oruží. 5. OŽehy XX. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . Hrušky 3. Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8. Píce. XV. 7. 2. Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • . Nádobí XVIII. 8. Sadivo. XVI. 5. Plachty XXI. XXIV. Koky Drbež 9.— 374 — Slovník vený. ád.^ G.!i. IX. 4. Plevel v obilí VI. 2. I. 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1.j05 II. 6. Jabka 2. Hmyz jména zvíat XI. . Pole a polní práce Obilí a strava . . V. VII. XXIII. Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. ezivo XIX. 1. . Plody VIII. makota Brambory obrok epy IV. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3. XIV. Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32. 4. 310 310 311 Ovoce 2. . Správa na prádlo XXn. Lichotná Xin.> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. Žližel X. 308 309 309 III. 7. Jak se volá na zvíata XII.

.

.

.

.

FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .PG 4.752 BartoS.

* % >-é:-.' r <4| .

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful