4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému. Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví. mlaba. svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem.*) Píborské tvary: nesete. Znaje pesné jim. záida zaízení).širokém okolí užívaným: nesete.) nesl a p. Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole. ciziny bez nichž e pesných termin. nes opravují k téže domnnce. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. a lok. tetka zavedl. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. nikdy obíral. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. jimž nemohou ro/. . mne (pedlož- dat. Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných. Meziíí s Krásnem. kolik doliovati. Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. A náš jazyk spisovný. nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. obraz (pkný).iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. . kyselé plátno (hrubé. (vykládání). j. vedete. proti tetka. Lipníka a zdá se. režné). zaved. vedet. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. posvítka (posvcení. Hranic. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. platba. j. Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu. podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. : MsíPozoruhodná na p. mn. jako jsou skon (skonání). spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). Val. i školy). a m. jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. toho kdy podobným. rozmanité zmny hlásek tam v náeích.umti. jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . tvarm v dalekém . že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. seba a m. sklonných á''í a ')/'. Vykládaje na p.Tak osadníci mst. ba žádným tomu. Leckde snad i moje nevdeckou. susedove tla. jest v té píin zámna. slyšíce je jménem sob že i cizím. dtem o vcech. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními. na p.

bylo každý tvar. Ostatek dosti na tom. sbíraje nejen materiál dialektický. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. k. Bayer. k. Slova i fráze valašské poslali mi pp. professor v . Tebíi. k. abych zbytené rozvlánosti. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. prof. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. kteréž ve spise tomto podávám. fará v eladné. Daniel Sloboda. Frant. Machá v Brn o náeí keleckém. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. editel eského gymnasia v Opav. okresní inspektor cedulek mi pispli. Tak staiký. Fr. Peck. prof. ostatní atd. Jos. Ant. k. P. Ant. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. tyto Slovníku a c. Ant. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. bylo zachycovati z hovoru souvislého. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. c. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal. Kachník. Fr. ev. jak se domnívám jejž dosti úplný. p. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. c. v Prostjov. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. ministerstva dvouleté dovolené. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. professor v Uh. Karel Lysý. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. Však to vyžadovalo práce nemalé. fará na Rusav. Koželuha. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. Kotova. ctihodný vlastenec p. uitel Jos. Dvorský. nýbrž od lidu samého. slova Edv. u. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar. rozpádal. íkadla. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. dr. Le vdom. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. slovenská uitel ve Vyzovicích. jejž mi p. fará na Lhot u Luhaovic. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. Rom. viká v Olomouci. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. p. pouil mne o náeí frýdeckém. Pikryl. c. jehož jest výteným znalcem. dr. uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. P. pp. zvyky a obyeje. Ignác Tká. p. Stojan.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. Abych s tím mohl voln manipulovati. Hradišti. kaplan v Píbore slovy píborskými. „jak stádo bží". Tomáš Smýd. uitel v Jersín.

i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož. . nyní roce. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. I. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. Bartoš. Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c. Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. pánu Karlu Frkovi. Fr. jakož bude pipomenuto. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. kterýž mi. kooperatoru v Koryanech. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. února 1886. jakýmkoli V Brn dne 10. k. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo.

Náeí slovenské.I. .

.

jmenovit pomoravští. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc. slovácky" ponvadž i Slováci sami.. kdež jmenovit osady Žlutavý. Hovoran. a a jdouc tu na Brumovsku. ves) k nmu náležejí. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. Mistína. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka"). pechází na Zlínsko." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají. na štít: „N. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. slovensky" místo obvyklého „slovácký. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí. Milotic. Prušánek až k Podivínu. Alenkovice a Nová ddina levém (n. kdež se stýká s uherskou slovenštinou. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy.*) *) i Píšeme „slovenský. N. kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu. Klobucku valašského.

.

Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. ž. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým. za t. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. e. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . . . se n. str. bží. c. m. . chlap. B. m. š. má 1. Rznoeí f. Na severozápad bydlejí Handci. í. r. h. v. zbóník. .znan se lišili ode všech svých sousedv.I. f. . é. s. . za naš rža. Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. o hláskách vbec. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. byíy-bylí. 3. Jaroslavice. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. ježto jsou: Prštné. dobrého. zvoní (srovn. Rznoeí zlínské. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . róchat. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. t í. d. nýbrž i kroj. v. pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. u. nejbližší ddina hanácká je Rackova. dz. troník. Hláskosloví. . o. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. mluvíc o Hanácích. ú (). kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. g. z. p. k. á. dóm (dom). . Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. j. 8. my-mí. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. ž. Kudlov a Beznica. výr-vír. zlínské í. pisk. p. 2. Želechovice. húfy-fiet. Píluk. Loužkovice. Mlatcova. ó. od sebe rozdílných. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. b.). dobe : dv krátké chvála. lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav. i. tyto hlásky: a. za kterýž samo se pokládalo. ch. chóra.

mjilý. *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. koze klobáse (nom. 4. tlstý. Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). týž mé v moravských pjivo. Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. lepit (udeiti) (sedí). trní. zingra (jiskra). pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. . zingnút (udeiti).. tuh-lud. klzat. 8. víiat^ . kl 7. jako: mee.— Po sykavkách Toto i s. jako: v mei. Slabiky hi. valaštin a laštin. (ani). zyma. na poli). cizí vci jako kosy. šrbatý." O promnách samohláskových. klzký. p^ vi. šrk. klu). ve stívoch. jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. Siný zní jako : z. lapí (chytne) — lapí lež (liege). ží. 10. peze^ pozvihová. ve. hlboký. chíp. 1. nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). brablc. a sda. šigat (lámati halouzky) a m. mi. j. ná- eích ped znjí o. žignút (píchnouti). šklbat. fe. Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. tu dlouhá:' o šphú. chlm. chíp lepit (klížiti). „já o vozi a on o kozi. pi. í žbat. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. se). v lesi. síp (sloup). v hoferstvú. chlpat. Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. síneko.. vlas (vlastní). fjertocb Moravan bez namáhání o. (chlpnutí). pádlit sa. lež 5. kupa. lyko-líto. gombík (knoflík). Šklbal. drn. podobná v té píin eskému stedníma I. krmit. kže. agan. ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. s 11. dhý. husi gagocú. rže). zgrbnút (zdechnouti). žr. ohpara. 6. stíkat. dlžen. množ. žitý. . slabikotvorné. mkce se slabým jotovým pídechem. 9. ý. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. zhíbka úkol samo- (hloubka). Pehlasování. kosi. *) : Dlouhé (v. potom v Mí. zemú. jsouc tu krátká. ž. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové. glgat (deglutire). trn. ani nevysloví. c tvrdne i syn. kadle. gdy. 6 — a neliší se nic od y. klbko^ kadtb. cyzý vey. Slovník). vyslovují se ob íslovky dvojslabin. plnit. plut (plovati) plut (plivati). v ^u a lú. V matrikách st. krvú. 6e. (oni). XVI. 1. zima. vchtitý (vrchovatý). po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. laluja. kdel (houf). astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. sipt jako sypat. zvo (srovn. Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. v masi (lok^ jedn.

vzoru lekat (lákat). Toliko pehlasováno nesúženo v genit. lože. se: lid (lud). macocha. jedn. žúžata) — vsíknút. c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. okít. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. vedle vajco 3. ozíbe mne (zebe. pít. jedn. poklízat. za boží muk (božiu) a gen. žúžel (v. kuati (telací). vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. šúr. prodaj (vyjmouc obyej. kluka. duál. mn. juh. viset-visél (podl. jedn. pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. smít Proti jest a sa. pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. visat). na poloch. kí- želka. poklidit. pehršle (želá*). jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. eštin pít. plut. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. zehítý. jezero (jazero). srdce. líbit sa. z nenadání (nenadána). v nkterých slabikách kmenových: šika. kviela. mkký (rhakký). tídy vzoru háti: hít. žabíjat. do oí. uzíbnút. smíl sa. tídy a pehlasovala: kleet. pam znamení v e.: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). *) **) postoupila. plíce (plca). polúbit. zapíhat. uch. bez uší (oú. ušú ***). : boží muku. . ***) V mst pehláska znanji /. lišaj. zabe). svázat. a vok. tídy (optovacích) házat. sice drží se nepehlasována bruch. ps (pas). V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. tžký (ažký). íká obyejnji vajíko. jedn. (pama). tídy tchto: hoet-hoél. . hovzí (hovazí). 2. híí. vzoru pole: polom. Samohláska n pehlasovala a) cítit. majstr. poklid. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. stavaj. kiet. : dosíhat. kuate. cizí (cuzí). vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj. ut. akk. trovo. a instr. úra. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. ž. ž. kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. držet. kdežto slovesa III. poklúzat. hoat. jazovec. : do náruí (náruá). . buvol). pazka. etaz. pádio (pedivo) paza. vzoru pole: se moe. obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. mžikat (mžukat) se . **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). kožuch. obilé. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. etázek. lehký (lahký). V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. šidit (šudit). stávat. Krom toho ve slovech : píšetka. okíí.

hograt. V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. 1. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. o v d: kroím-okráám. staúvám sa (iterativa sloves VI. lešení. slunce. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. kamení. védí. mluvit. ert. papež. drobím-pedrábám. stolvka. lozit. straším. hrb-hbek. milování. veer dle. žaludek. smrkat. seévám. atd. céra. pálení. tržit. dovolení ale : ká- zaní. mýju. chodil. volat. lúšit (vyká chrkat. šíju. enúvám. prlit. : cenit. stanivá. kojit. téj dobréj. a. bíju. e v mkké dlouhé e: umévám. dupat. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl. podlévá. strójím-odstrájám. sedn-sédmý. pékí. kleévám. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. prosím-odprášám. vlk-vlek. ledvá. ronit. tídy mají o krátké chodit. evanélium. cabat. seél ale: : : : .*) vera. tancúvám. pracúvám. smje : sa. osn-ósmý.odstrášám. f) Slabiky pij. ruka svrbla). plnit. svbí mne ruka (rža vonla. Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. rojit. ukrít sa-ukat dhat. veeru . chlpat. zakryj. chodilo. ménit. . init. žbat. medvka. vrzat. a V. nocúvám. pakli jest dlouhá. ženit. trkat. tužit (sýr tužiti = lisovati). zhat. Optovací slovesa IV. -M sa. zdžat. — a v d: pravím. malování. erný. léju. : šest- šéstý. d) V inném píestí kmen zavených I. stojím-. Zví: r v : vrcch-víšek. nosit. vrata. néni (není). veera. honit. klonit. slyšévám. dójím-nadájám. hnojit. hojit. kropí-pokrápá. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. srkat. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. rubat. róchat. pénit. vinit.vy právám. zvonit. tídy). vezl. odclo-nezacíóaj. nutit. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní. chromát. v ?Á: arúvám. vozit. *) sa. viévám. volala. sa lúší). d. kuli. chlopit-chlópat. popíchá. 2. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. e) sedli. trápení. indová. krmit. kup vám.: —8— Dloužení. choéní. ej. naprotivá. kúl. plch-plšek. klóním-kláám o v o. -bojím sa. nikdá.

do pásu (ale pome za pasy zápasit). dojím (sním) zemáky atd. -a^. krávách. zatloukali kly. misa. Zliák. práh. Ve slov paní pozbývá i délky: pani. osmý. lýko. past. vt. psát. mil. šava. hruda. bvijaký. klada. práská! (biem) pazoury. sedmý. škrabat — dojím (krávu). 4. sila. kravám. dvei. mn. = : 3. zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). pit. . 6. bát sa a p. pás. d) v dative mn. luskat prstama (schnalzen) (praští). lok. koom. šestéj. san. hlina. po let. ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. šit. mostek. kana. telatom. — koár. n je jáma. ten j. noša. krav). krást. mt. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. 7. stát. 2. luza. Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. — se ale ovšem: : hrát. v lét Krácení. chtt. kame. rýnský. bránám.a: pomáhat-pomaha. 1. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. hrách. dubom. j. mra v odvo- zeninách: zHnský. uhel. Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. 5. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. psaní (das Schreiben) — c. v zim. Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. skala. b) ve skrácených lhát. psáni (der Brief). Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý. lék-leka. vitaj. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. drát-drata.— : : —9— 3. husle. v pust. lipa. jest (jísti). koza. mí noha. pst. raná. kryt. klobuník. para. aestate) — v zim (v chladu). — luskat t. jichž eštin vznikla pízvukem tylo. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených . stíkat-stika. kmenové krátké: stromek. mrazem. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). Krátí se ídit-iditel. om se nedlouzí chlapom. plut atd. kl. dat.. luh. oechy. mucha. kravama (gen. spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). kmenová samohláska jmen Zlín. Rýn. možeš. šestý.. puto. dut. mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. bláto. pojím (sním) — pojím (spojuji). vitam vás (ale pkn vás : : vítám). mak. kut. šito. o p sedmým. pruh. : . kdovíjaký. (hieme. a instr. rynšák. Podstatná déš. kostka). p P^D • P^ P^^^ loka.

meža.: 10 úžení. želé. . jako : vidly). oboje. tú veliká vodu. vedle klempé. ***) V mst malí. mynáé. kde toho i spi1. a p. *) **) V mst: snih-snihu. tote. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). polívka.**) te. od póly. od malý. dvoje. c) ve pípon -é\ klempé. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. zelí. Stahování. éct úží se ve slovech íká. pehršle. mrka. w v y v z okýat (okounti). zlúpnút (s chutí snísti). snh.. Seslabují se: (v. sovný jazyk pipouští. 2. pilé. Tvrdé é neúží se nikdy. víc. spš (spíše). kohút. Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. uka. znovy. petržele. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). kocúr. sromot. knýp a p. héct. po kolensky (po kolenou). ošterný. zdoly. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. ani tam. troje. kopys. V mst. kút.. spíš. vc (více). . talí. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). tente. budu. pha. chrastl. : : šenké. patos. 1. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. tajat se : (táti). a sesilování samohlásek. šenké. Rozšiování. nmecky vískat. talé. tvoje. malér. 2. táte. zíypnút v. po i: bliskat. klocek. vidl-li jsi. múdrý. petrželí. vtr. pehršlí. v z: ?/: lubivý (libový). V leda že 1. výhlav (vijohlav). : málo kdy svojích a íslovek 2. ave: o v u\ o v e o : oštera. štyé. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž. íica (etice. Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. a -^ o\ lomcovat lamcovat). viéí-y's (=. veko. pilí. obilí. jako: hýl. Seslabování 1. : 2.

nosit) v n: klupat. žama. rancllík. huspanina. v tch tídách (v. mu úzko ale . To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. ve Skalici. pod. napká mu (tlí mu. poznov. 1. di. *) pchá. zavý. stráža. peze mne. nad. ode dveí. ostroha. nižej. kupujem. požat (požiat pjiti). vichora. mn. zere. pahnozt. i se v kosých pádech slova poheb pit. vichor. kleca. vcej. spšej. papua. od poheba. e e e v o: poíynek. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. pjdem neseme. strža. ase slovesa idu. menj) c) ve slovese okávat (oekávati). pede mnú. jedn. zatékat. volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . veza. kupujeme. málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. kravsko. blíž. ke stodole. kaa. pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. ale: zahemuj vz). chléb). v o : o v a: hamatný (homatný). os. bližej. sedt. pípony odsuto a) od infinitiv: nést. jež se skloují v eštin dle hra. obrus. pes. ve pídavném veliký. labua. Tvojem mladším : bratrovi. 2. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). moset. prasacko c) ze slov pchat. Neodsouvá vzoru da: hráza. jako vodit. ve chlév. kde 1.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. mý (v. pedchází-li nebo v robsko. poheb. babsko. i : blacko (blatisko). i s o u v á n í. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). utkat. e se odsouvá a) v 1. pchá mne v boku. skrze mne. dobrá mysel. zametat. koncové a jmen. spš. skrz. os. meza. smraiitý (smrdutý). *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku. níž. — to? = Neodsuto v imperative otevi. telacko. gen. opraa. b) má a : nesem. u odsuto a) v dative jedn. travsko pchaní. žbrunda. = mírni se. vysej. jem (jemu) b) v píslovcích 4. ve pít. obrua. ohebto (heblo). pich to do kapce — ale . . vc. vyjmouc imperativ: 3. nelza. v e. pede v nejnovjším slohu eském. ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. sloves. tozit (iter. : zám : (závj). se dóm (dom). : Nevysouvá 2. dte. na a. sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. P 1. nesnáza.

už. svj zvaž (vážiti) . — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati).*) ped osobní píponou me: zme. taká plaba. se O promnách souhláskových. " 1. na krai. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti). n. žebrat. ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. s nama. ch. souhláskou temnou 2. Ve stedosloví piovár. piák. jošidí švihaja. mu eše šezd (šest) groši. Tvoje erné joi. 3. t. jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. p. oje. jaboru. souhlásky . První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. i ve stedosloví i v násloví. 1. Ostalo I. enom. ju studénky stála. d. g uovi. — a Ped i nepisouvá j : idáš. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. pauina. fa b. píin c. z lopatu. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. ž. mý. idu tém mizí: naím sa. nosti dle síly zvukové. k nám. íšerka (ještrka) atd. Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. dz. ba eše. napóím. pozdraovat.: 12 — Hiát. abyzme. Pdadvacet. kvt. g oltá. íva. V násloví: Ozef se (v. osa. íkavec. s nmá. Daj mi nš. píává. ž. z. Spodobování souhlásek. g. w. kubme. Jozef). V o písních hiát a. piavica. z rechtorem. g mýtu. (jdu). joka utíraja. iskra. g naším. k ním. kafka. ale: štátuja. r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. Vytlate vs. hiát proti zjeovat. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. v. staovat a pauz. s. se mnú. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). z Abrahámem. nehrne. istý. upežme. izba. Nidz u náz nenandeš. . Rozeznáváme v k. bóíja sa. zaplame. ze g strýcem. g yným. staúvat sa slovesa sta viti se). Poháá ju našeho. (iter. ropka. h. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. . Vbec j 2. . g evanélium. Jb) ped samohláskami ped /. ít. /. eštin astý bývá: paúk.

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

.nom.

vzdálenosti). kleaky. koza-kozí. stqjaky. ruce— na ruku. Dvojné íslo. : p se pravideln íslovek druha. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. zb. modlitba-modlitbí. str. Pídavná jména pisvoj ovaci. chajda. kudel. ta. pán. desátu rýnském. minuta. 3. rád. Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté. palma-palmí. štvrta druhu. Pani misa-misí. — živ- živa-živo. z dalša. ua. wa. Steša má v gen. svaba-svabí. sí. lampa-lampí. tichy.: Dle vzoru 21 drbe. 4. V nominative jmenný tvar mají jenom 1.). vinen. pí. /a. je zaplaceno. kuchy. za. oách-ušách. oima-ušima. kúpíí ovoce na syrovo. dížen-dlžna-dlžni. vymlácené. teu. znovu. na sucho tichu sušené). akk. stvrtu. zám. povinen. súsed súsedového. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí. da skloují se : rozkoš. z mtadu.minutí. pa. vidomky. maštal.chajdí. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. Jednotné íslo. tolik búek v lét"). z blíža z mensa je to hotové. nom. mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. jedn. fajfa-fajfí. forma-formí. vdomky. nohy do noh. barva-barví. škra. 11. a st. : charba-charbí. zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). ležaky. toka. po po mály. kapca-kapcí. 5. haluz. zv. pánva-pánví. po p p tea. Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. 2. í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. hospody. mn. steše. z prvu. taksa-taksí. chalupa pišla do ciza. (= paní) v nom. súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . škoden. ia. nkterá pídavná: 1. (pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. na to hlea (= z vtší. hlave. zorta-zortí. da. od jak živa. jablo. ocel. za stará. oí-uší oám-ušám. zhta. Genitiv mn. beza-bezí. mn. (rr^ i na ležato. mláde. po nmecky. sedaky. menší udláme to z kratša. prodat obilé na stojato. asto se konívá v ených v 6a. : je to enom z vtša oprané. klobása-klobásí. — 2. kráde. ta.

IV. všecek žito. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. jedn. lioch. kosti kostí nom. je-li íslovka bez substantiva. Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. lidí. lidima. ve lidé. i-kmeny mužské mimo gen. . íslo. všecka vyká. mn. lok. všecko žito. — dti. všecka. lidi. po dvúch a padesáti. loktí. lok. oves. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. akk.-22 $ gen. sucha. dat. všecku vyku. instr. V do obci. mokra). kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. všeckéj vyky. jedn. a st. dat. dtí. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. hosama atd. všeckého ovsa. živ. Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. té — styé tech ž. spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima. súsedovým súsedovú Množné nom. doch. všecko: všecek oves. všeckého žita atd. gen. m. pti a ticíti. všecko gen. : s desíti chíapama. dn. dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta. pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. dti. tírohý ktobúk. gen. ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma). hosom. s demá obyejn -i ped pti dama. gen. dat. kterýž. súsedovi. sítima . dat.) den ^ má v lok. : nom. gen. hostí. i-k mny. ale: o dni. liom. dom ze zemi dtima. instr. instr. akk. instr. po dni. se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova. kosti kosách.

instr. gen.. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. mn. instr. . mrkva. kamea. vyjmouc krév^ jež krvú. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch. emen. . 1. krvi. akk. má Skloování námstek osobní ch. Ostatní hláskové: kame. plame a j. Kmeny souhláskové. v gen. pánva dle vzoru ryba. gen. híBata hiíBata nom. kamen.23 - v. (-y) híBatem híBati *) lok. jemen' Vyká. tykva. dat.

sice drazný: ho sa já nic nebojím. jedni. ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. Sesilovací to mní — . táte. tote. v ísle mn. vylez pro ni. nom. V akk. Ten buk je velice híaný. lok. jedna. dvúgrejcarový. dat. jem ním ím nmá nich. lok. a lok. : 2. jedny. i bezpedložkový Pámb jem odpus. instr. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). ji ony ich ich ony ho. a akk. 1. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5. jednýma. akk. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom. v ostatních pádech dle skloování složeného jedných.- 24 - Skloování námstkové. tvar — : groška. toliko v nom. akk. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. jabko. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. jedno v ísle jednotném. dat. 3. dvú- V nom. bývá jeho jen s pedložkami o životných. v gen. nom. jedným. em. akk. dvúm dvúma. mojém . ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. instr. jeho mu. dat. vysouvá: tohte. Dativní tvar jem jest sem k nm. ono ho. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. nom. sednu si na ni. gen. nevylezeš na ni. instr. tyté. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. dvá-dva dva dv dv dvúch gen. gen. nom.

hrýzt— past.. neliší se — — — — — — 1. Infinitiv: nést. jedn. jejinéj . máct. t. íja: amíja. a 3. pít. dímat-dímu. es: nesu. krást. Místo její užívá se jcjin. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. : krájat. žat.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. mn. os. míšat. jfjina. Toliko podílné : : íslovky instr. zívat-zívu. moct pat. jedn. vo kterýchž u se skracuje. mojina. kvéct. zaat. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. nojsoti ve reních: na astý. mn. na svých místech vytené. pískám (val. hoíja. vyzvukuje v 1. máj. vzít dít. dvoje. 3. ped w a ú v 1. véct. hrát. krájat. míšu-míš. pravidlem však jejiného. ale též sbírám. má milá. — — První osoba pít. rst séct. zrát. hrub od asování eského. at. mn. jedn. Stát za boží muk. ic: orát- párat-páu. smíja Slovesa V. máu-má. lécu. Slovesa. os. léju. méct. ajú: stavám-stavajú. Tvaru -ára jen tehdy se užívá. myt. za to v gen. Instr. asu koní se všude v ?í. lét. : mu vru. smít sa hynut. plut. hážu-háž. máat. — V písních vyskytuje se tvar mojin. dat a lok. plet. héct. okít. vít. ryt. : — divu sa). dvoj ího-d voj éj. akk. trkat-tu. k plynným r rozlišují tyto hlásky.: možu-možú. smt. nebudeš mojina. Skloování složené. mých atd. a st. peu-peú. létat- vtat-vcu. obojí. lízat-lížu. -dm. látat-lácu. lehnt-umt. tob otec nedá. má vo- vezu. strhat-stržu. plut. hoet. bíju. tást. mlet bit. a. mužs. sméju sa. zpívu. g. kleíja. héju. ž. kupuju. Uritá pídavná v dative jedn. bójíja sa. hít. viset prosit volat. mít. jedn. 1. hvízdat-hvížžu. dvojího-dvoju-dvoje.atd. jat. mn. mi ceíá rodina. Iterativa V. péct. klást. válat mají kráju-kráj. vzoru tesati mají pravideln v oru. -ajíí: stílaj. péju. tu-tú . j neodmítají dobréj matce. na mu híšnú a i p. mn. téct. v -im. mají v 3. set. asování. pást. jest dobrýma. tlct. mojino Nebudeš. os. os. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. kiat. os. kdekoli druhá os. dvojí. dat. házat. odmítají u: dobrém lovkovi. jejino. sázat. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. sážu-sáž. -ám ve 3. jež mají v lajú. stávat kupovat.^ 26 - Stažené tvary má. pnu. súkat-súu. bžat. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. os. vt. zpívám. sbíu. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. prosíja. jedn. valu. dvojí-dvojagen. Koní-li se os. dívám sa. mého. lézt.

mohl. ia to . mja. má v ase pít. néjsú. rožni. dmul. nejsi. voíaja. zamit (zamknouti). pít =^ pijít. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa. — / pr. lízaja. vázaja. prosil. tídy or. saja. seda. : utnout a — Rozžžati má: rožnu. dajú. zemletý. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná). ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. : chytnout). najat. (transgr. vydrápit vyplazit. ukúsit (ukousnout). hynul. ide. kmen se koní souhláskami píša. pítomný.. dut. samocha. jest eša. . rožéí. sú — néjsu. jichž prostý s. smíl sa. zašlápit. kyša. Pechodník jest jenom jeden. zim. plešit (plesknouti). roža. on k tom néni súcí nic súcí. Slovesa tídy. ušípit. prostítý. (zimou). šlažit (šlehnouti). asuje se v ste. ty bua. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. sem: Pe- chodník jest to (schopen). os. uraja. tvary urité: nesený-á-é. pech. ale: necha. daja védét : víja. str^ vr. zedl. ideš. krma. skíl. Píestí trpné má Kmeny I. stúpit (stoupnouti). pech. zme. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. vydrápa). žat. pítomném ase slyšel sem. néni. mají tvary uat nikdy najmul. povza takto : . tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. Nechat má nech i nechaj. odítý. híí. sypa. oa. su. íja. dýchaja. veza. z. bíl- sméí-smía-smli. jedn. zavitý. kupuja. ždušit (žduchnouti). pékí. zavi-zavete-zaveme. rozšípit. zakusit. ro- žihám. vyprosený. naža.. nechat . nerožihaj. je. keša. dímaja. rozkúpit. je-li slovesem uritým. zatepá. pobžím (pobhnu). kiáí. Sloveso byt. zehítý. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. m?'. sea. mn. jejichž : kmen rožít. kupovat. tél-teli-tely. nejste. stavaja. mají delší tvar v aja: púšaja. veda. chél. dúl. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. va. píí. dlouhá. jeza. lepit (lepnouti). zhlupit. spa. inné'. tišit (tisknouti). teša. jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa. napal. mizí. má v 1. . hora. nesl. svéj Chtt má chcu-chcú.: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. voíáí. leza. Mnohá chytit (ne : slovesa II. Slovesa V. eža. Met má pech. podepítý. živa. kázaja. ždúit (ždurnouti). pech. n. chca: chca práce. vesms pravidelné p. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. mu udlat. roz- drápit. pomož-pomožte-pomožme. íova. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja.. Pakli jest slovesem pomocným. zapál-zapaía. lišit (lisknouti). Sloveso dat má : v 3. vykopá. pá- PHestí bita-biío. tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. sednisednte-sednme. koní nosovkami m. lél. os. tvrdé hlásky nesa. d t n zmkuje a toliko paa. jest ím. najma.: idu. pech. néjzme. pech. si. vyrýpit.

Bánpv. mlaíci. Uh. za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. dvd. Sudice. Rznoeí záhorské. ova. Domarád-Domaráé. pode. Vlnov. ÍBojkovice. ovo: všude v j. za obíslo v Nivnici prohíslo. v instr. ale eše sa dycky tle Formánkoch. . dvú. 6. na Bojkovsku. jest dvú. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho. Dolní Újezd. ušami. ova. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným. v Nivnici. : Hromíkv.' Hraovice. — Vedle {= ni) u nho. mezi zdvojování souhlásek. rznoeí se zlínského se odlišuje. tvar mmí v Horní Lhot." pravili mi v Krhov. nn. Listrumental mn. je zmkený akk. V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. Šumice. slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek.). a zlínským má v dative jedn. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. Pitín. duál. Jen v Nivnici má koncovky atd. s našima. Horní Nmí. Tamtéž zní instr. všude v ama. tech. dativ dvma. súsedového wy. v tvarm mi. jenom na Slavisku gen. husami. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. koíce. Luhaovice. ehož na Zlínsku není. tc. Dolní Rznoeí chylkami od 1. tema. v akk. Staí lidé íkají též céra Formánkoch. na Uherskoteodsku. Ve Bzovém u Bojkovic gen. Michálíkj (gen. Slavisku a v Bánov. ne. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. všude mn. Horm Lhota. Bezolupy. s tyma chlapci. štyr. : : : : štyrma. a p. zaho. ova. oami. Osobní námstka on (proti mria. se Matulíkj. Nominativ mn.sa na Bojkovsku mit. Pozlovice. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. 2. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. mne). ovo súsedj. Zítochvost-Zítochvosé. Provodov. Nivnice. ova. s pedložkami pezeií. tema.: 27 2. íslovky jeden. tú. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. mynáoch. Komna. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené. Brod. v Horním a Dolním Nmí a do les. dativ dvma. nmá). štyrma. štyrech. Co týe a stránky hláskoslovné. jmenovit kass"a. ovo 5. : ") „Mladší íkajú Formánkj. Nezdenice. té. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. chlapci Formánkoch. ovo vedle novjšího új. súke«wý. *) drží se och. kibet. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. Slaviín. styé skloují se všude jako na Zlínsku.

tem. z s s ve slov srcadto. sme neni sme. tech syn. mízký (nízký). h. al. m ve slovech mif (ni). suáma. Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. d. uozit. samohláskové zní za ": hutnút (žitý). v. stup (štíp). o tom. e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su.e7io. za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). ue. vokalisace tvrdého ^. lešení. kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. st (stl). Jako pást. iy. sedu. drév. stoh. Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina. nž. pak mezi m a e mizí: koek (kolek). ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. (hltnút). zutý : : — — — — — — — 3. j. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. védu. v více : v Slaviín a ve Bzovém fych. jsou v ísle mn. v Nivnici a v tm^ tma Ve . zní jako wa. tch. úka (lúka). kamení. komu. to. byu.7. uo. . z. tak se dlouží i krást. toho. peku (pekl). lehu. ho. Jablo zní jabó. má nohu opuchú. uopata. šeu. jedn. jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. je neni. kiau. sú neni sú. c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). tuu.. mn. si neni si. b) 1% ié. ste neni ste. tým ten. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl). muýn. I Malenovským. suova. eu. suza (slza). Koncovka u v dat. V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. skvo. (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. po s a ve pípon io. buato. yf jako au. mám tam známých. kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). uechtat. yu jednoslabiné uáska. teaia. nec^me. haluz. s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. smiu sa. t. životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. Rziioeí pomoravské. Za akk. dek (dlek). tým^ tyma. jaúvka (jalvka). Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. jednomu. uy jednoslabiné. mydvo. druhému. lískat (luskat). dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. — ti. Jasné hlásky b. il. 28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. el. tustý dúhý (dfhý). d) i mezi dvma samohláskama. uh (luh). led. pravidelné Jenom na Bojkovsku. jmenovit pehláskou spežky . iu.

hrbek. visat. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka. Milotic. pšu. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. 3. do oú. pamatlivý. ze stavená. r dlouží se jako na Zlínsku. pebédli. jo).2d <y v ej (dej. dále na jihozápad: temu dobrému. 2. pas. tvojemu. i j. ostáí-ostála. = lozit). lahký. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. mrzat. do náruá. a) 1. (zl. nejlepší). toliko Staré Msto a Písek. dojit — znamená na Strážniku 4. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží). sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. mica v r-ži (zl. : mkí se v pít. slubovat. z víášá (vlásí. z nenadána. pát píl). rukávca (neutr. (na Podluží). kiala atd. ažký. dvea. mladšímu. pokej. pervenire i mulgere. 5. se vysouvá slov sídla (osidla — 8. 7. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice. po pamati (s pominutím jotace). — zapaht zapíhl). záblo ma. poprchá.). i brabtat (Milotice). do zvlášt na Podluží : želá. jazero. **) Mistína. utékat.*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. o se odsouvá ve na Podluží). knížací.) a potakacím slovcem ano . trpilka. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. chrumat. Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. Na Podluží tvar rží (nom. žíní). dia. bez úšú. rhakký. vyslovujíce: vrba. r-ži. mžukat. napekat. zajtra. cuzí ludé. Samohlásky arteple. pl.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. i akk. . rži. e se nemkí ve slovech: vymetat. bhala. Hovoran. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. rzvora. námstkou mn (dat.^ . Samohlásky. lákat. (zl. u v dative jedn. by (Mistín a Podluží). jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. telací. hoat.). (zl. i 6. ve slovech: velký. tolký.

šecko. led. t a. msíc ny jelen. — b) 1. seci. zvlášt na Podluží charva (charba). práporá (plápolá.). hrazdní. uáska. dyt. koženný. sto (stoh). Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). súnko sa míží (v Lanžhot). n mezi dvma 3. z 4. stodova. S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. v.). bezen. Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka). harvany (varhany). samohláskami se zdvojuje: vonný. zaražený. (j. Podl. v Blatnici a v Miloticích. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. ovk. hrát na raricha (na mžíku). kame.). 28. tuu. kviika. : Souhlásky se astji stídají. k fám. zahrazdný. jinde sedn. n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících. zedzený (snžený). se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). což vzniklo asi lichou analogií z tací. úka. do Novej (vsi). v dubni. da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. leden. ranný. nasadný. otad. kterýžto tvar jest obyejnjší. sa vrí (vrtí). necli je to jak tžko. sfátek. dtom. pokad. v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. d. snad (na Podl. „í peca stoí. pták jinde fták. michat (mžikat). vyprosený. koek. Z . drév. smiu (voje). gula (kula). tvrdne ve slovech: hned. zkušený. Zvlášt charakterické pro toto str. i ve jménech tot. v po k. pak ve slov tr (trn). Ve Strážnici. najraik. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. vz. hrable. osm. chrbefc (hbet). Jasné hlásky h. Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. bu. stoh. rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. 2. osn. obrátný. 30 — Souhlásky. scu. tfj. chtl). tídy se nemkí: narodný. — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. V Lanžhot: kame 5. na skvál Nové Vsi beclavské). V Kunovicích. .*) uh (tuh). gaa (kana). huava uechtat. na Hradišsku a na Podluží).. uonský onsky. lež. Na 6. podlej. zutý. švajdlena. dost. Cej). sceí (jinde si : chcu. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh). h. suovo. obšený. íastovika. v Ostroze. z. ce a s. a na Podluží: hrvat (rvát). mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl. dúhý. ked (na (ni). zakrútný. Podluží zní jako /: kft." .). loje. de zlínském (kde). Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. vzda.

v žochoch. I jest mkké. Strážnice. Valkové pole. o vtákách. v Lanžhot pavúz. Strážnice. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. palúz. pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. ušú (ve východní ásti: oí.) 3. jenom v Miloticích tu po h. Hroznová Lhota. pirozenou výslovnost vykoeujíc. td. ty má a) tebe. Ale není to slovenské a valašské mkké I. v-ova-ové : ssedv. ušama. i V Mistín pat na stromech. to a) toho. oama. Mutnicích a ten. slza. co v té píin povdno o zlínském. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. tvary: na stromách 2. Kunovicích. kteréž se : vyplývajících. {ne). (Ostrožská Lhota. tem (Znorovy. o konch. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. uši mají vtšinou tyto tvary: oú. paMk. 7. ušácb. Podluží. akk. 2. v koli. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen. (v Bílovicích. paúk u Mistína vyslovují pauz. sob tomu seBa. ušám. oách. Hovorany) d) teho. a taktéž sebe. a v akk. Tvarosloví. Nevím tedy. tch. žlutý jest i ve slovech: strnadel). — Oi. muž. a) íebú b) Hovoranech. k. tebe. a st. kluk. i Lokal mn. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. a) 1. po domech. tem (Blatnice) lotice. sebe. v truhli. v Blatnici Za obecné pauz. Vsi. do jehle. Juráskn (Znorovy). jinde v dat. Jméno. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. v stohoch. tob. vojákoch. a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma.) temu— tych. dobe-li si vede škola na Slovensku. o nožech. Hovorany. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. po stromech. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele). c) Klimšj Miloticích. tebú (ve východní ásti) b) teBa. ch. — tým (Mutnice. tem (na Hradišsku) temu b) toho. o koách. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. Malšv. — tch. Mutnice. do (Znorovy). vedle této koncovky. pavúk. ve stodoli. oám. . dat. na Podluží).— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. : Ostroze. c) tom — tch. v gen. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. Podluží. Blatnice. mné. starou. koní se všude v och. teho. pauk. : Duální tvary jsou astjší do ruku. uší).

v Hovoranesh. b- chodíja. jenom že v dative a lok. choá. víja Strážnice. devt sto. Lhot. — Do kolci hodin (na Podl. Blatnice) jedneho. Za akk.dvma (taktéž obá-oba. (Hradišsko). má dobrých rodi. Veskách. véct. v Rohatci. proho. brzo by sed: grunt zháali. ve Strážnici. Hroz. s : lák b) Sloveso. lok. na tých voják došeu strach. kemu (Milotice. c) íja: ležíja. Strážnice) c) keho. kde nyní v vbec vedle ustálena jest. Derfli.kdo a) 32 komu (Blatnice. íja jen starší atc i lidé mluví. Petrov). bžá. pléct. jednemu (Strážnice. os. v Dubanech. os. chodíjú. Nové Vsi Ostrožstójíjú. dvoma. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko. pro mstských. žíja. — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút. v Blatnici a v Mi- . uho. jichž 1. té-ti. mn. mn. Hovorany. klek- nte. va (ve Veselí. imperativ jest dvojího tvaru sa. — Ale má dobré voly. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. pkné kon. Mutnice. dat. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. pro muzikant. kom. -genitiv netvrdne v r štyem. ob). j. uifiá. c) všude jsou tu obyejný. ijú vedle chod. Mistín. naši stojí. zavete (na Hradišsku.) = do 5. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. zaho. dvoch-dvch. chodíjrí. kuact (klásti). leží. Mistín a v Ro- jchodija. b) koho. jednému (na Podluží a dvd-dva. St. (v Bílovicích a v osadách pifaených. a zí. Ostrožsku. v Hovoranech a na Podluží 1. Vacenovicích a v stojá. instr. muchy íjú. Slovesa.) Pozn. Znorovy. se koní v im mají ve 3.) ného. stílau houbu. 2. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. Blatnice. mladší vesms p. jeda. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. jedn. Bílovice) gen. : sto jest nesklonné: pt sto. koho. jednom (Hradišsko) b) jednoho. a na Podluží. bžíjú. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen. Podolí. kract. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam. Podlužíj. Mistín. Tvary: 4. Mistíu) d) id: ležá. íja. víjú (Chylice. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3. Znorovech. v Zeravinách. stójíja. kolika. dvom-dvm. sednte. v Sudomicích. ludé chodí. má dvoch bratr. a) jeden jednoho. v Mutnicích v Miloticích. umyj. všeci ví (v Kunovicích. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. štyech. Msto.

védu. 33 — zavité (všude jinde. Louka.). Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. zedz 4. kleknite. jimiž od sousední slovenštiny moravské. a) sednite. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. Slovenska jest jich osmnáct. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. a Boršice. Velká. Vápenice a Výškovec. smiu sa. sedu si. j. t. umýte).^. Malá Vrbka. kolik tu osad . Siíchov. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu. i : vleku. a Strání. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. i a y se dlouží: napí sa. v Mistín 4. od Blatniky. pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot. utrheu (v podlužských osadách Beclav. Kuželové. . Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica). rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. scet-scu-sceu (pod!. Javorník. píestí inné kde se neobaluje. zehíu. Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov. sedeu si. Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. tam inné píestí se védi. Lipov. tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. všecka slovenštiny uherské nežli moravské. séu. vytkneme toliko podstatné znaky. Tvrdonicích. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). Blatnice. jinde po-pome pote). okiu. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St.— loticích) b) napi sa. seeu. Hrozenkovem. Kosticích. jež. ít-išeu (podl. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. t. kde se i drží nebo v I promnilo.do Bezovské Lopenik. smíi sa b) kde se obaluje. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. tu po skupinách dvou. vlekeu. Bezová s blízkým OlŠovcem. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). Starý Hrozenkov. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. sedel. za dau. jsouce tu po jedné. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme. zakrý. Velká Vrbka. Lanžhot. jen že umy. hádzat-hadž. Blatnika. utrhu (všude jinde).). jenom že tyto se prodlužují: dáu. voláí. veden. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. bežél. j.

n. zdžat. samohláskami souhlásky w. napité sa. v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. slamenný. Mimo Alenkovice. užívá se genitivu. Boršice a Bystici všude z daleky. npla(^-c. Jako v sousední slovenštin moravské. na kari. Daj nám. Jale už vím. napi. 6. po hri. Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. Radjov. 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. Ju studniky ju studenej. na fari. nehledíc ku zmnám hláskovým. v hoi. h zní jen slabounkým pídechem. Ze ty joklamáš. nz. vy mlát ný. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. pauz. díva. z blízky.9ký. je všude: pošlite. na hri. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6. najit. tak po- vahou rznoeí alenkovské. luc. dá-li „B" sn. s. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. zavité. drevenný. na úhoi. ma pt akkusativ mužs. zálo. ba skoro docela mizí. Blatniku. kréu. ohat. 2. zahradný. a íslovka sto jest nesklonná: sto. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci". boršické a bystické. na košári. z mladý. nocle. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. Mezi dvma na panském trávu žalo. Abych ti jopraía šáteek. 5. : dn a p. ist (jíti) 4. k jari. brecA. brd-co. zakryté. : dojit. súkenný. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. jako i jinde ve slov „Pamb". sednime si. na Strání však za horký vyslovují horský. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. bre. projit. pauz. masso. huá-ci. odsúdný. 10. zakry. plu. tak i v této za mn. 3. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. tc. ím blíže k hranicím uherským. 11. radjovské. nespac-ni. deset sto. Nejbližší jsou jak polohou. 8. vinný. Imperativ. blatnické. prutnný. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-. mla-ci. jinde seslabuje se jedn. Jako Slováci moravští. Kedy ty len ju nás budeš. tím jí od slovenštiny moravské. 9." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). ped hláskou j. popchá. sa. v chotári. éc. napijc Jednotlivá rznoeí. daj ' nám co's 7. — Ob hlásky skupenin dc. zaplatný. . na dvori. z doly.: — Nejpodstatnjší znaky 1. narodný. ale luá. nájis. V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. : du6.

toho. polodlouhé). tým. tem. I je isté : žitý. sob. Rznoeí mosí í. koní jím. — Píestí inné: : védt. jednému. Juren. mn. chodíja..' 5. 2. styrech. jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. s Ostatek srovnává se alenkovským. jedným. odkel vrábel pedložky: popod. nesu. kad (kady). Tvary námstkové: toBa. dúhý. 4. v tem. peí z nasej 6. kupil (-al. soBa— tob. dvch. chodit. — 3. prinde. c) 1. — 1. : — dvm. tem. Tvary námstkové iha. vouau. umreu. Rznoeí blatnické. teho. — (vrabec). tch. Infinitiv má tvrdé t : nést. jes. I je isté: h^ava. vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja. složené vru. žitý. nesl. byte. 1. — — vido := 4. husi. vola. Imperativ slovesa býti jest: by. jedl. temu. b) Rznoeí huava. ke (mladší dyž). péct. hodinách. cholek ježá — pacholci jezdíja. 4. tych. f: nés. — Pídavné pisvojovací: súsedv. jedn. (n) teBa. choá. ten. Tvary námstkové: teba-tob. volal. ti. všade. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. Múkv. v jednom—jedni. štyrech. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. Za mor. slabiky mkké: : jatl (datel). ponad. seBa-sob. v mkké volám. I se obaluje: suovo. tebe : mn — — seBa. nési. kedy (kdy). teho. o 7. jeda. tomu. radj ovské. v tom — ti. — — dvma. jednomu. našich súsed. týma. dvoch. — ten. 1. Pídavné pisvojovací: súsed. vedl.— a) 35 — alenkovské. tech. téma. jednýma. ti. jedných. chlap — rob. jednoho. dvch nesu. Paíja. védu (vedl). os. (odkud). jedného. 3. ovk. jakorka íká se jakos^ka. 3. z póza a p. ii : Zvláštní slova a p. — . 2. volat. tch. škorvánek (skivánek). Tvary íslovkové: jeden. sebe ten. temu. dMhý. 8. byme. umá. Kubic. nesu. víja). tem. pi. Odlišné bidlo. Pídavné pisvoj ovací súsed. pijú. 3. dvom se Infinitiv piju. téma. dvoma os. v jednm. Tvary íslovkové: jeden. tech. te^dá.

trém. si? Mikšíkových.: nesu. chodíja. — — : — — kolky. volal. tlstý. idem. d) 1. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. Píestí inné: nesl. 1 je isté: i: slze. 4. zutý. díhý. volám. jest. choda. žitý. os. tomu. — néni sem. os. tma. 1 se obaluje : suzy. voiál. — Su— bu.— — jedných. muátíja. Píestí: nesu. nesl. pit. tech štyrech — dvoch. í — Infinitiv: nést. moct. kleá. — Za mkké I slyšeti postel— postela. 36 — dvch. nesu. néni. 1. 3. sme. vést. pi. Kováík. téma. toho. smiu sa. íja. v jednom dvch. kleím. silný. možem. védu. raízký. mížit. Tvary íslovkové : dvoch. kostelník. tréma. vdem. uihá. piu. — su. Pídavné pisvoj ovací súsed. péct.) stídá se slov jablko ^jablk. plést. — — dvom. kleá. štyrma — dvma. prast. štyrech. nesu. : 4. \ Rznoeí : boršické. tch. Infinitiv: nést. i stídá se 8 j ve slov palchova. voiajú. štyrma. mn. Tvary námstkové: teBa. chodit. vézí. tem. v tom. — umrél. bu. idú.' e) 1. volat. — os. dvoma. chodím. spadu. je. žitý. zavrí. dvoma 5. Sem. seét. 3. péct. íst. štyrem 7. volat. tec. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). tolký. prcís. vda. tomu. štyrech — — trém. 5. Infinitiv: nés. seBa tob. sob. moc. krást. kras. pradi. umrí. os. vola. tíc. Tvary námstkové: toho. rol (gen. o tom tch. pijem. vouau. nesu. sú. jednomu. os. si. pijú. Rznoeí bystické. 3. štyroch — dvma. ušil. n mní se v w ve slovech: mi. s j vtšinou tvrdé velký. í i ís. — nesem. laný. 2. nesu. — — 1. tech. volajú. jest. : 3. jedn. vedu. néjsu. chodit. mn. jmenovit bánovským. umréi. os. jedn. ste. vedu. 2. mn. tm. vedl. plést. vovk. priu. dúhý. dlúhý. pec. kúpela. idu. tréma. néni sú. -velký. víja. mn. troch. huava. — — ten. jeá. tech. . Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. néni ste. jeda. ua. pit. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. 1. dvm. — dvm. velce. 3. néni sme. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. néjsu. néni si. klea chváli. jedn. stup. 1. je isté: slza. pletem. tolký. — —^jedných. dvom téct. idu. f) Rznoeí stráské. vá. moct. kleku.

volal. nasej biuej husi — eži. 4. neni ste. Jurko. . seba temu. s pacholkama vozi. ode ma. rozeznává se pece. a Lhot. to je pes panáka. Na šetko. i seora. dva (živ. *) uopata. dvch. — ped svátky. kras. jeá. **") Tak v osadácli následujících. si? Kovára. za vrátý. ke mn. : Brat terna chlapy. idem. uozit. 2. tomu. ran. šohajko. je. Na Lhotkách réž— réži. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. Spojka ke (když). tem. pékél. štyroma dvma. šest. téma. troch. rodu mužs. o kom. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda.dvom. Duál: do oú. — — 1.. i nahoe vytených Bez. Tvary námstkové: daj ni (= mi). : jedn. I se obaluje : uaciný. sebe. bez noh na rukách. ušima. jedn. v tvrdne v píslovcích tot. Zeman. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. štyroch — — neživ. b) Popelkových. pás. tch. jedn. jejichho lozit n. (pluh). to je kovára zahrada. tri. — tácoví? i : — (= takoví). — na ooch. pit. Purupj. nic. : mn. troma. péc. choá. ale . — do. vdem. téma týma. nesu. išél. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. mn. jedného. plétéí. Sem. štyry. zutý. sob. dvacet. neni. léz. co. tych. pt. ste. 5. mn. se. nohy do ruku. s 37 Instr. štyrom — dvm. snad. štyrema. tem. tékél. — našho. našmu. 3. 3. ked. si. ale v lok. pu kolá a ková a f podobn. jednému. mívá koncovku o: strýko. : okrí. téc. nohách.. Infinitiv nés.oima. Imper. usoch . i - svojima synama. : bu. neni si. os. . Mikuláškových c) To je strýca pole. tým. tréma. Tvary íslovkové jeden. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. jejichmu. Ruky. Purupových. šijem. (házím).ú. ken. védéí. (kl). našmu—jejichho. poád. suza. syna. 6. osem. o — tebe. Tvary námstkové: mn. neni sú. — neni sem. odkad. moc. koho. : nesem. brate. ušú — — í teBa. chodil. byl sem. Vz. se m. devatnást. uazit. sme. mláá. povdz. trom. mojeho dobrého otca. hádžem id. kupoval. tech. volajú. délek). kozy. teba. os. dvoma. vda. zapríhél. — — dvoch. štyrech. Jano.). vola. teho. snad. Pídavné pisvoj ovací súsed. 2. — našho. štyrem zehrí. a stedn. — ten. Popelkuj. teho. trém. koza a p. neni sme. seba tob. tikrát. tem. 5. Nom. 4. — ve hned. v nom. 3. pásél. v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). ***) — — chren = : ma — — — mor. vozy. — — Píestí: sú nésél. má v nom. zedz. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. — k . kozi.

teho. uat. štyroch ti rody: o dvoch hodinách. provísuo veda. i) Rznoeí slov se javor nické. troch. Píestí: néseu. V. 2. Tvary námstkové: teBa. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. . duu (dluh). jedz. hrnec — v íe **). (jíti). hn. spádeu. vokalisuje: 1. s dvoma robama. pás. kvitnút. set. kleat. o komu. tomu. d (kde). umret. hmí. o tem. Hláska r na konci vter. týd. h) Rznoeí velické. nic. dvoch. íslovkové tvary: dvoch. išeu. byu. kmoter. os. mau (ml). štyrech 7. (ale sna. hrít. jabuék. švová. pkný — J. péc. se : též píslovce (kolik). — Imper. V. vedu. Ostatek všecko jako ve Velké díly. rodu st. atd. Dlouží se a) koncové a v nom. nesem. lét. kleá. uau. mkké jest — Zmkují A. troch. vés. májuvka. vouau. ís voíajú. nesu. ke. neseš. nkerý). su. vdem. tech. vda. utrhnut. štyroch 6. ušiu. zedu. 2. súchovské. lézeu. tým. bu. zez. jes. do ženichovho co. kvitn. sceu — Píestí védu. pomoc. týma. Rznoeí uu (luh). — scet. vedu. tých. muatit. : telata. d. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. nesu. — 1. tec. b) e vsuvné : oken. léz. Komárkovmu pachoukovi. okna. J.— : : i: u Zemánkovho póla. seba na tomu poli. pobrísuo. puku (pukl). 5. krás. k) 1. jedn. nesu. os. de a te mkne : vedet. povdz. jsou pro všecky Ten. scu. smiu sa. idt. mn. zapat. ternu. pora. hrýz. kupovat. tetka. z krušpánkovho listu. os. chodit. cuker. — toho. jeá. sa. páseu. — Imper. V. zapríheu. — zedzený. 4. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. — tebe. mn. — choá. Peter (ale: brat). nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. zavret. povedz. : povz. jako: V. — sem — neni sem atd. vda. mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. hrimí — J. utrheu. peku. (chtíti). smít idu. S 1. 2. idem. Ostatek všecko jako v Lipov. pkný. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. 1. o kom. néjsu. i se obaluje: suze. hrušek. 3. póvdz. atd. lehu. jedn. 3. sebe. sedt.*) jedných. kupovau. sedne. *) nkdo. Infinitiv: nés. pít. domu.

veá. ís. Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. idm 3. kvitnú. ž. (týž 4. zelin. nés. Seom. f v ve slov koa— povedz. nesem. motýk. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. Samo hlásky. kemu. rodu ž. vléc. zapau. umre. tráséu. kurie. rodu m. séu. súsedv. M v instr. okrí. níže). Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. íóh jarmá. 1. pás. jež podvázek. jej kúsek (buchty). néni atd. 1. šudzic. biu ho ruku. léz. Boršíc. mn. máu. jeda. na Morav hríb. hézdo (více píklad 4. uihá. v gen. telata i (hloh). hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. samohláska kmene skrámotýk. to sední moravštiny. — pítau. mn. se. tak jako lahký. ma. spádot (spadl). vrata. éhdo. : mrtvy. chodi. b) oken. samohláska kmene skráceného a st.. je 1) nénis. pékéu. koaa 3. Píestí: néséu. tlaa. Sem. zkrátka znjí: slavik. Rznoeí hrozenkovské. meríc. koncovky i. nóh. hladac. tlatm. Chce— ehcem — chcéu. stodóu. more). chój (chvoj). os. o kem. stodou. bób — bobu. se šásc (šest). kóp. vedm. ?/. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). smrk b) koncové a c) v nom. hrušek. ohnišo 3. hledzi pletek. 2. jarém. — strák. rovin. ami pravidelného tu instrumentalu . rúk. páséu. asto á: zídka baž. handér (hadra). duha. chaúp. éo. má koncovku v. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce. si. pác. rób. a její: daj — kdo. ukrás. hrí. bi. bót. trnek. uékéu. ríka. trás. hrýz. pijem. — tla. synv má pídavné pis voj ovací. diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. ojo. vyslovuje se zkrátka jako v akk. rvóšt dóž ho vie (kdož). Boj- kovic. za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. —néni sem.-39klký (koliký). ovéc. Vedle délek javornických a) okna. 7. bór. asi klas (klestí). rúk. faték d) moidél. rodu st. ve slovajco. vre. išéu. keho. 6. (kot). a st. Tvar oni jej jej = jí bratr. tlati. jes. venštin uherské: škrjatek (skítek). (vedle: pole. osem Infinitiv: (jako na Strání). : — uéc. mn. péc. jedn. (rošt).) 5. ž. vúpic sa. skoiu do nj (do vody). objevuje. kleá. : ceného jabúk. chvost. os. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). preda. j. — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. jakož vsuvné e: vran. ks. choá.^Genitiv mn.

uchodzil cvaly e) kravami. dvór. e v hadbáv. Souhlásky. ctka. žid židzi. 1. r (= ) ped (=jé a í): pjata. Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. chrbet. stádo. upek. koscl. 3. bjaac (beeti). vedzc (vedete). nenechá. = když). žabjé mljéko (:= prýš). vjaz. mjad. dzjéca (dít). chljéb. — blíže. strnádky Ijétajú z vrabci. — e spádoí. : t sadn. — v instr. : — — popol. za tu našu stodolu. nastupuje zetelná jotace : žac. tacík. vjazac. rjecaz. pásoí. sjédmý. tráva. vjéter povjévá. ludzja. vóz^ pójdzm. stama. reme — remjének. Velmi astá jest jotace po retnicích. handrlják. zasa. mac — macri. (hráti). hnoj. kráva. poj (po). ye jotace pozbývají: obd. o káž. — hážc. /?e.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . žjáden. svjéca. vjadnúc. — . 7. na- zpjatek. strjélac. ž. krst. z znjí tu mkce. mjakký. : sol. kest. kljéše. svjátek. zaclina (atlina -^jetelina). vyslovuje se zkrátka jako v akk. a 4. ul se neprodlužují. kose hac (hat (stírá). klakn. i se slovesa ihrác : Za mor. s : 40 - ze svojimi syny. vrný. c a. mljéko. stoj. tvój.: : — mn. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. mjaso. zbjérac. dlouhé sádlo. mlác. dój. mn. mesjaek. r. pna. e. ale vjéter. — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. pjatý. pekny. mesjac. žjadac^ nbožjátko. tídy. — u v y: síychy. 6. kobyljá mjata (= koní máta). drjémac. hrjéch. Jotované í a cí (. Slabika ne mkne v np. porjéz. veerjac. z vojáky. hnedz. mní se v c a cz. lahn. dudek). hovjado. clací). kedz proci. — pékoí (inné píestí). Za to slabiky hé. mech (mch i mech). pejénky (= šperky. pjasc (ps). — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. ale ne 2. pjatek. kvjécjé (kvítí). svt. e a de. prsc — prscjének. schno. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. w tetí os. kvjétko. vjánoce. Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. e v a a y o: kobela. yl^ el. bežac. o y d: rážd (roždí). me. sykavkách a plynných a. jerný. lovk. Kremeríž. — nici (ni). — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda. hí f) píslovce zajtrá. dzsjatý. pase (pásti). é I. — kosci. hbet jsou tvary krv. tecí. had— hadzi. o. zabijaka). rjenovac. kosic. a. šjance. je li dlouhé. šiáva (šovík). na hlav. kdz. sestrami kmenové a. múcic (moutiti = stloukati máslo). a koncovky inného píestí al.. U. prjara (prám = práv). svjatý. pjést (píst). radšjej. háž 5. zac (ze). mlýnec. krém (krom). dzdzina. krev. sadnúc. kame — kamjének. Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. = ploty). prsc. scna. šjéstý. scjérá (kecr cnký. indz. cplý. koe — korjének. masto. medza (meze). idzc. šjaš (= šáší). 8. anal.

Nominativ jedn. železo. do troch králi. cigaa — cigáni. slov íóh — kvóla. ped ?' v nom. sudza (slza). po lenoch — lenoši.! — — 41 : vymecený. na nose. mn. kv(')— koa. ženich panucha — panus. gazdovja. — = ocoun). ludzja. mívá koncovku o: tato strýko. a st. mn. Brodzaa. s tými chlapy. sirvótka (sirotka stvót— štola. Nominativ mn. i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). jdi). sedzjom (seom ž v z: sedm). ch ped i v nom. o voze. koní se predkovja. poj sem! chlapom. ch ternu. — choj— chojc (to). svedkovja. clacom (teletem). v och jako jinde Instrumental mn. t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5.ští). 4. mní se v se a cc zemscí. koši. rodu m. túc. mucha : tros. ale též : z volmi. r. šohajko. . íopata. ped - tu). 7. nájdzný. rejko (jména vol) 2. tureccí. stup. Jména v s. pánóv. vón (on). bratrovja. dvoje cepy. kozy. Jména podstatná. Genitiv mn. t: (= tad. v s:. 5. Mezi k. kvórka. hoferja. =-- vyhodzný. ja: : oknom. 1. cepmi*) 8. nmeccí. vsaje (^= všade). vósmý. grajcari. rodii. peazí. ech— Cesi. ereša. rodu m. pánovja. kúb. m. Skupenina str pechází v ee: erepy. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. : v ow. má koncovku om asto v ovja. tu je moc Máchali (Machala). koní s chlapci. o koze. lok. vyzvukuje v óv : súsedóv. Ondej. ped dvac- z robami. rvóšt. d ve slov džbán se neodsouvá. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. synovja. z. ze svojimi syny. ereva. máji. ženiši. Bánovjaa. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. kolái. kovái (kováv). — za duby. r. í" zavedzný. Skupeniny sk a ck uherscí. jatmi rokmi. jedn. (hloh). sice zní z plna : duhy. a v dat. súnko — hlava. mus.fvj: poj — pojc — poáme. Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. svrkovja. to taj — toj v c: esnek. sejko. a lok. 6. Ozef! Jurko. rodu m. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. hoferi. lovk. sa. tustý. rakúscí. — Mimo mní se \ r: rašpra. Bojkovjaa. rvósc (rsti). koíárja. zutý. Moja duša 3. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. 4. a. kravarja. šúrja. I plecný. potvóek.

sadnm. tvojmu. na tem. — lahnúc. zbožju instr. tria — tri. hrjebja. pjac. obá dvá. dvom chlapom. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. ode k sebe. robám. inšej inšju. uši. — kúra— kurence. Sloveso. — mávali po moci ovcách. od tebja. dzsjatý.) — Ten — — vón. — — — — — — — kelkosi (koliksi. dva — dve (dva chlapci). k nj (ní). daj teho. nese. zbožja d. celce. božja muka. šesdesát. kozla — kozlence. ve g. telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má. umrec. — u.: 9. cela — prasa — prasce. nsem. hrjebjaca. neseš. Tak ovocého. trjasc. mojím. husa —húsence. zaac. mojeho. vrec. klase. telí dá (kolik— tolik). ono. obilje. vósmy. od sebja. jedenást. telí. prjac (píti). sadnme. sadnu. smjac (smti). hrýzc. ja. keho. ch tebe. stavjanjft (stavení). sjédmý. štyrjé— štyry. vjésc (vésti). vedu. pa- obi dva (mor.) íslovky. troch. — ovoce — lok. První — prvá— prvé. kvitnúc (kvésti) mlácic. vedz. mojemu. Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. í. padesátý. vljéc. okríc ihrac (hráti). sjac (seti). klaknúc. 1. — — — smac bežac. kolja. hdo. Ijac sa.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). krjac (híti). voíac. neseme. dzvjac. inšje dzjéca inšjého. za božju muku. sadn. krovje (koví). instr. Jeden. vedzc. (utíti). nebo skrácen: mojho. desát. nsec. — styrycac. inšja žena. hrjebencom. jak od nás do Trenína (tak daleko). jej brat našjeho. ma dvoch. pase. vedzm. d. Námstky. 42 zbožjem zbožje g. kemu. sadnš. Infinitiv: ésc. sadnc. vedzš. pjéc (péci). božje slovo kolí. o mojem. a lok. ma. tých. telja. dvacac. šesc. — pjatý. (písti). pjac. pl. osem. túc (tlouci). štyroch synóv. ke mn. oima — ušima. Dubnica je od Trenína telí. g. o troch hodzinách — od dvacaci k treci. hrjebjacom. kupovae. ucjac. atd. . chodzie klaac 2. hrjebencoch. — o. ticátý. šjéstý. (líti). Jméno pídavné. ce : hrjebnce. dzjéva — dzjévence. tricaci. krase. tricac. zboží. o kem. našo (= našho). dzsac. hrjebencí. — ništ. tými. moc. mn. vašmu. vedzme. pic okrjac. vzjac. — kolo Oi — do oú— do ušú. pjac sto. nesu. — m. rvósc (rsti). sadnúc. hrjebjaci instr. koljesa. tým. (píti). g. ona. našjemu. (sednouti). sedzjom. lok. Indikativ. je. na ooch — ušoch. s — mój. od nj (ní). prjasc. i mlec. (její. temu. Já. — V ísle hrjebenéc.

voláme. blednul. Išoí. Na Hrozenkov sol (B. chcec. chcel. povedz. chodzme. nuóta. jiec. išoí n. vljékoí. vuóz. vie. — = na Bezové nemají slovesa. okril. zralé). — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). hláskovými. mlácis. chodzic po stromoch (= íozi). zabol (zapomnl) . Snijalo sa mi noci (snilo). vjédol. volá. zapjal. jie. hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. vedzec. mláci. povjédol. ale inf. praví se tam: na voze. Jiem. mohoí. sadnul. inné ésol. vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). pjékoí. . volác. je. vieš. bežal. tvuój> (gen. (vyjdi). klaiš. nni. Rznoeí bezovské. jieme. Imperativ : ns — nesme. prajec. Na Hrozenkov vozom n. šoí: utéci). vyjidzi na hrušku (= vylez). mtácja. pásol. klaja. míácic. nni sme. volaju. zjem. uejaí. sjaí. nni — nni som. smjal sa. téj Chcem. choj. lahnul. 2. nzabývaj (nezapo- zapomenúc. vieme. niácime. ésla — éslo. sc. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4. sc. m) ušol (= utekl). Tam su nni chalupy pri sebe. Idzm. nni budz — budzme — bucc — si. 5. vjézol sa na voze. vedzja. volal. dvuór. mn. nnis. pil. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). idú. sme. sed- zl. hrýzol. smál (sml). klaime klaic. praješ. klai. snijac sa. su. chocc (=jdi). Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. míácim. idzš. umel. prajeme. bratuóv . voláš. ihral. klaal. : — — trjásol. jedzja. praju. zjédol — jesc. — — su). hrjal. jeti. viec. nsc vedz— vedzme. su.). puójdm. voám. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. — — — jedz. 1. praje. Zazpjevajc! „Sak som už". ísc (jíti). prajem (peji).- 43 - klaim. rvóstol. — vyndzi (vejíti). spádol. odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. bol. Urobil — i s to? „Som". Sol do msta? . Som. jieš. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). pjal.

niéo. túc. pa.). píestí ai. Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. 4. pkný. perié. inšieho. 1. nenechá. žiáden. hrýz. Tvary jmenné. 6 V. žabié. niékd. instr. beža. inšia žena. lia. ii. kliéše. dvaca. komu. a. vaz. steva. puúdpora. sudza — hlava. ba. *) vedet. moc. bot (byl). . 5. uósmý. kviétko. inší lovk. te mknou v ni d. zbožiém lok. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. obilié. umre. štyry. dve. — Tvary slovesné. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. Zubnice f a se nerozlišují. zbožié. Brezovania. okria. pria. pa. diéva. k 4. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. šes. dvatnás. 8. tad. makký. do oí — do uší. r. slabiky /ie. o kom. u V. stepy.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. ludiá. 6. žiádám. mn. 3. ruós. mech. požehnánié. padesát. i. cZe. nbožiátko. k. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. 2. beža. viés. sia. k temu. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. zbiéra. jedenás. t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. hria. zavedený ale narodzený. ni. lahnú. kdo. tetka. vola. chodi. to. atlina. oiámi ušiámi. m^ se . Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. i. niékdo. nset. tria — tri. trica. všade. : najdzený. zbožiu. hriéba. dsa. dva — dve. te: ža. mliéko. ruós^ stuól. piékél. zutý. ma. osem. mle. piéc. vre. prias. tenký. pásél. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. kupova. kým. obaluje (vypouští). inšiej inšiu — božia muka. p^e. va. trias. yi. zahradzený. muku. kde se jotuje. iš. ve zboží. smia sa. Infinitiv: niés. — oi — uši. sviéti. míáti. sice zní zplna lopata. . kostel. kvitnú. kuó. ierný. pás. striébro. — o. uón. postí. tpíý. zbožia d. šesdesát. 3. duhy. svt. hovado. 1. prsének. pa sto) 5. pas (ps). božiej muce. inšie diéva. Lopenaria. zapa (zapjati). zbožié ruce. — piést. tustý. kras. til se prodlužují. koho. synovia (nora. chliéb. *) ma (míti). štyrié dva. hriéch. na ooch —ušoch. sedbm. vza. g. vliéc. j ve tvarech pod' cho. božie narodzenie. pi. puódvaía. pletený. tam se vyslovuje ia. za božiu Jedna. driéma.

vedm. na koná (koa). : zelí. v ye (šel). (šípí). poliévat. provyésuo. (dat. dyéva. san. ert. suamený. neouží se v chliéb. Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). po jiných souhláskách: iérný. vedeme. Ihotecké. c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. hlinný. i na Lhotkách dlouhé ^. u mna (= ma). — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. odsúdený. klacít. í. nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. šafáovy. se toliko jé substantiv rodu st. mlátíte. voíál. zaby. zpravyt. teuo. rovnají se hrozenkovským' n) 1. . *) Srvn. mn. riékat. oby li. Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. bežat. siál. 4. daj my (mi). strešna. mlátí. (šel). — Úží — pyést.). r. (ní). huuchý ludá (hluší lidé). myvý {-= milý). lehocký chuapci (Ihotští). nýty (niti). dráby (nom. na nu (u ^^ ni). zedzený. triéska . zení jotace. mn. byéuý zpiévat. mimo zákony hláskové. msto. driémat. mlátíš. se).2. 3. devený. proež nom. posvetený. nešestý. chodnýk. šiestý. vedet. kriál. vydet. šieu skliénka. do ný. v jéseny (v kost. šípy (bíti). se nemní. neseme. mal (ml). (pna)' v chaupe (v chalup). vyének. sádel smiél (—smál smél = sml). sedom tený. klaíme. kJaí. vedu. šiél utrhnul. na dne. napy napyte sa (imper. sa ruostél. devat. nsem. spádéí. mlátíme. kováovy suavýek. nesu. šípy. dedyna. hriéch. si (sedl). mn. 45 - Indikativ neseš. A. mlátím. udený. S. ( uáí. 3. klaíš. vyrauá- — 2. Charakteristickým znakem i)0 c. pyvo. žiéda (žide). nar dný. na suáme (= slám). klaia. Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. Píestí: piékéí. . makký. klaím. riéica. patyérka. Janýek. ke mne. r: zapatý pna sa. kon. umrél. pýd. rznoeí I. zbojnýk. Rznoeí s. vedet. pla mohél. pil. neseté. vedeš. vliékél. vyset. zapal. jeseni). hrýzél. mliéko. viééí. (bílý). zlínské erný. napij hriéba. Ostatní tvary.). mo- Hrdelnice ravský vojáci. klaál. se). dyéra. vyjmouc pet. vede. smety. v ný ti). veter. rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. iért. lahnúl. mlátia. pásél. (-= seom = sedm). ty (= dyta (dít). pyt (píti). s". zabyte (=^ zabij). byt houby (holubi). nese. kvyétý. v liéte.

uo muat (mla). Odatý (irodtý. okreu. duhy. my hranyíme s Kopanyáry. tla. vedeme. Infinitiv: pást. vsouvá : šmuórky (šrky). : Jména pídavná mkkého polného kvyétá.— 4. 4. — : Ta. utau. byu pyu. kost. zakonení. tyékeu. kvytnút. lau. telatem — telata. muátá. mn. 3. chodyt. hrát. utrheu. umreu. povedený. Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. skloují se po bezovsku ovek. mat 2. vouat. bud. jedn. muátyt. sau sa. božiu vuólu. Píestí: nyéseu. lát. íst Qí^^i)- smát sa. zehrau 5. duu (dluh). pyéct. jedz —jedzte. (míti). Gen. k tretej hodyne. pyékeu. kostý. m. bou. která své inší pvodní mkkosti re. liézt. zedeu. kostách. vede. sátý . kvuón. vedete. jiém-jedá. I vbec : suza. inšia — hovadzié maso (hovzí). z vojákama. chody. tolik. telata. muátýme. rosten. belšieho puátna. pod horami. nepozbyla. koní se v ew: s chuapem. z vo- jáky. 3. za dubem. (setý). povedz — povedzte (po- vecte). chodým. vyém — veda. moct. vedu. hrýzeu. bližná rodyna (= blízká). t 46 — ped kteréž po k. páseu. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. muátým. mn. sem — neny sem. chodýte. kostámi. vyést. vedeš. hrýzt. smau smeu (sml). muátýte. laty. košty. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. zjém. pyt. prát. zutý. chodá. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. Kolo —tolo = kolik — nyést. mezi potoky. (luh). v iíov ma dvoch bratuov. dnešná noc. pozbývají. polné kvyétý. telaty. odný). utyéct. uu rauój. muátý. lahnút. chodýš. tást. r. 4. zedzené. kostám. uozit. sát. (bil). duójdu. Instr. Tvary jmenné. putama. — : štyroch synuov. telatom. Indikativ: vdem. sa. Tvary slovesné. jež své mkkosti dnešný den. tráseu. 1. — Instr. na horném konci. inšie pole. 2. okret. ženama. stvuóu (stl). muátýš. kostú — košty. (sel). 1. puu (pluh). jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). 5. chodýnie. umret. pvodn telat. liezeu. telatoch. ze svýma bratrama. zapau.

védeuch. sedeuch si. neliší se zmnám podstatn od sousedních.). — Ostatní tvary. peníze.). Byuch. ! Verach páseu.). jedn. Jách robyua. Dybych byu (Velká). Bouch. alech nyc nedostaaa (Lh. . byuach. nehledíc ku 47 — hláskovým. Na Sucho v. poháauach. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh. Žech (= že jsem) to nevdu (Such.. Praeteritum aoristové. Dyckych ty pravyua. 1.). Kondicionál. pásua. os. mauch (ml jsem). kúpiu nuili. viduch. asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv. ke bysme já bysem si. kebych byu (Javor. jach tam byu (Javor. písauch. kebys mau kúpiu bysi si. písauach. prauach (prala jsem). Kebych mau kupili .). Na jinéhoch ekaua. v Javorníku a na Lhotkách v žauach.

.

n. Náeí dolské .

.

majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. Osvtimanech a Buchlovicích. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. pvodní ej úží se v (i i a. masso. . bu 2. Kudlovicích plicích. 4* . zavoíý. tínov. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. jemnou výslovností jasných hlásek na. za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. (— zlodj) již — V íslovkách sedm.a. kterýž tu jest pro 3. Jalubí. Syrovín. púz. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky. „grýcarem" od soused pijatým. osm se pšu. Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. podivy sa se). jež z lýtkovic (tuhých. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích. a modré punochy. slovenského. . kože>iwý. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. ý: „dý mn grýóar do tý dlan". v Jalubí púk. pau%_ nz. pauz. a Doláky kroje „polohanáckého". v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. Boišicích. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. zlodí nýlepší. vyslovuje se w. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích. první osoby. Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé.. v první osad. Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. konci slova: had. pkníší. nepecházejíc v w. zase Slováky. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí.Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy. na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. V Kudlovicích. žlutenky"). a) e skami: pan?. Polešo- Domanín. ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. hladkých bot) na dva. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4. kmen. b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. nezývý. Houštnovicích. jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice.

— na stromoch. teprou (slov. s. moj^ch kozí). ohýbacích rozšiuje se vždy. neutrácej. plice. u sousedou. jeden v Babicích a Houštno- . ejhat. vtákoiih. slov: do (gdo). vozejk. hejeh. lejzat. ý i nových (ij): po c. za našou stodolou. polách. ve Stíbrnicejch. hovzej do- bytek. jen v Boršicích íká se sná. pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší. šiistej. osn). sedm. vozejme. (slov. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. tot. žali. nesou. snad. v zelou. bra- o konch. gen. se stídají: vták(pták). tejska. Tvar mn se. pouz.) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka. zehíl. v Polešovicejch. sousedou chlapec. skoejm. okíl. stejlat. S. stromách stromech. rouža. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. sa po sadech. oej hložej. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn. ejka. mn. ejkat. bžejm. s. (slov.). (slov. tozej. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). psej dni. zejvat. v y a takže zavolej. jalovej. popchá. volajou. boej (boí). kupujou. uderejš sa. nosejme. é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. lejstek. Boršice. na uherskyj stran. našejch husej. chlapem. v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. dom (slov. silnejch chlapou. silnejm chlapom. zehejí sa. 7. dvakrát se nezmkují. okejí 3. i ve všech zvejška. oejm. i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. jsou tyto 1. pak farní osady Velehrad. mojejch kozej naších husí. I. nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. kdo. — silnejm cejn. silnejma chlapama. v ósmyj latinskyj. chláb. sej. 5. psejk. hynou. cejtit. hrubyj. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. íkají už jen starší lidé. Podobn: na 2. neej husi (== ní). sádmej. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. pouk. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. poád. na Pedmsou. /. de (gde) a p. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. vouz. (oí. modlejme sa. kleejte. jimiž podeí tchto e. pejvoz.. hodil kosou. (žlu). Kostelany. pršej. dobrá mláko. ušej (uší). v zejme v zim). neutrácej a neutrácij. žejžnivej. lejbit sa. vdijou.) Souhlásky (slov. e po sykavkách. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. mouka. teprú). mejto. králejk. nožejk. šejpek. Za tvar dom sedíáci. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. f v píslovcích hned.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. dobrej strejc. . hadi. kejžejek. mosejž. jedijou. slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. nš atd. sejkora. dolou. (n) jest dativný i akkusativný. 4. nejlepší a nyjlepší. mízkej (nízký). Polešovej {~ Polešovští). prase kviej. mladší — 2'en. svajba (svadba). cosi prašej. dóm. hoijou. troch. chlap. ejst. telecej maso. obila. dejmat. Dlouží se koncové : íká se tu všude 6. mlátijou. dlouho.

mino (vedle méno). v k tomuto úžení Oechovým. dýš. vedle ty ženský sú svobodné. kom. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. hoijou. zazpívýte. majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. poprchá. ý SL í. púz. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. — mají é nezúžené: vézt. nežli Osvtimany. v ostatních osalí v dative a lokále V. takový školy nýpkníší. tym . é a in úží e za tú našú stodolu. zelú. kleijou. ze žltýho není dslednosti. — 4. os. tch. jednom. ijou). esli (jestli). husi. v ostatních osadách -ijou: umijou. jakož i ve skupin lík. íkají Dlouhého r není: vrba. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. — trojího zakoení hledíc nco takovýho. o tom. zabíjají. tídy kmenové lezl. utiácají. seda. v í. sloves v Domanín: k 6. to sú svobodný ženský. na druhý ervené malý dit. skupin první: z tý naší bílý (slv. nedlouzí: vezl. prúti. Zera- vice. sladké mlíko. — V minulém píestí kmen zavených 7. koho. prosíjou. o.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. péct. první: dobrý 3. chlív. v prútí. I. tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích. ale: zelí smí! se. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. obilí. lovk. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). o jednám. zapáhí. jedijou (vedle vijou. Mkké I I se v í: mlíko. — Pe- chodníky jsou hojny. dlajú. ty hrušky sú na jedny stran zelené. Ve skloování pídavných dýnko. Hlásky se stídají: húžba (húžva). kíkopa. už ho vedu. volajú. v obilú. BuchlovieeA. hoe. vdijou. utekl. temu. Slovesa I. rýž. Syrovín. o tem. vynášají. komu. takto teho. peci. o kom jednoho. 8. jednému. krýv. Slovesa. H a nerozšiují se v ej a o?/. : chlíb. jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. bojíjou sa. tych. putýnka. o kom jedného. 2. Spežky aj a ej mní se jako ve néni. jinde: malé dit. mn. tom. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. . zelí. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. : . uzený vedle to . utéct. tem. veír. — a v tetí osob mn. . krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. tídy kmene zaveného ženy. o jednom. púk. slza hachlík (haklík). potomá (potom). stoja atd. : vedli. dách se pehlasuje k zelí.

Starovikách. tch.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov. Píslovce: henky.: ait se (šúit. zazpívé. zazpívý. byl hoden chvále. nicích Milotic). : vijú. vyzvukuje v im. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. týma). v hli- má píponu ách a ech : o vtákách. nebité. žitý).) — Impev Osv. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. zjedt (sndí). I V Ježov. jedn. umijú. esli (jestli. jedneho. v . v Kostelci. nezavazej. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. temu. té naše bílé husi (v kovicích. Bohuslavicích. Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). koho. o bratroch. uijú. V imperative otevených kmen I. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. — ^ se odsouvá ve slovech vzda. tem. zavete. ijYi: Osvtimanech ijú. jednemu. tyto tvary: ten. terna (v (v Buchlovicích: tých.Násedlovicích (pifaených do Zarošic). jen v názvech pozemk: v díloch. této krajiny. zazpívej. tem. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. více 1. tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). jedijú. (pifaených do Bílovicích. Kobylí.V Náeí sousedí. grýcar. Skoronicích.) 54 vízdat." Jinde pevládá slovenské mkké I. Cejkovicích. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). — by. vidl andle (^= andly). 2. Želeticích (vyjmouc Dražvky). tým. Želeticích. komu Osvtimanech keho. jinde níkoch. tým. Veteov a v Násedlovicích). 8. vdijú — jeden. Pavlovicích. bu se ej mní vý ej zavoíý. byte. v Krumvíi. V novjší dob i tu. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch. tídy j se bývá vrchu. kleknite. po pti rokách. Rakvicích. V Želeticích. jinde sednte. chodijú. teho. slza. nejlepší. Pípona sice lokálu mn. kemu). Skoro- Ježov. Némikách. Osvtimanech : sednite. . Kyjov. grejcar. Vlkoši. ve stodoii. zakryté. jejichž 1. do škole. nýlepší. 3. os. Sardicích. Kostelci. Skloování námstkové má ti. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. nezavazý. rativ v (v m. kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala. 9. nezavazé. Boeticích. os. Slovesa. v popeli. nelepší. — w se nevsouvá: vyját (vyal). toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. kleknte. 'na stromech. toky. umy. odsouvá : napi se. zavité. — kdo. jezdit. jmenovit v Kostelci samém. mají v 3. 1. grécar. Brumovicích.

v boú. Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. 7. že íkají: „Strejce. nech všeckýho. klíše. uklúzajú. se i na Zelecku: vojáci. nabízat. jatel c) = datel) koncovkách III. bývajú (ve Vra4. zkúšat. popíjat.: : 55 — dobrý lovk. podli. sladký mlíko. Ve Skoronicích ješt je slov. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). a pauk. hadi. pídavného všecek všecí v nom. : : strejek. týct péro). v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. rýnský. té. jetel (slov. holubí. mino. zavité. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. žlíbek. mn. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). pauz v Pavlovicích púza. Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají.) c) vacích prstýnek. majú. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). . krýv. hejch atd. polívka. v hoerstvá. 9. rynskej (ve vtšin ostatních osad). bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. sice pechází v utrácet. Ve 3. píro (v Pavlov. Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. Kostelci. 10. kováa 8. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat. rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. kyselý „v horách u kadlca dlaný. tam dýš. tídy kleet. e pošlite. ý bu trvá nezmnno cov. kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. šly tam ti. štyry. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. bejvajú. v lít. lík. jabka. pabúk. vyhlídat. u slepýmu žebrákovi. kutý". bejek. štyí. osob mn. vyslíkat. púšat. rej. rža. snášat. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom. zacházat. Zeleticích. mlíko. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. — Utkat. pejkopa. 6. kiel atd. Ježov. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat. atý. rýnské. chlíb. štyé). posavad se posmívají sousedé. tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. : méno. : . (slov. jinde všude púz (púza) a púk. stávat. Nenkovicích. v novým to skloování složeného: kabát. vtácí. mn. bejk. nožejek. pute nám reje. zametat). 5. putýnka. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. sednite. volají ve Skoronicích : . Kyjov. házat. mn. drýv (gen. dýnko. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk. obilí. V. ale zam tat (slov. zelí. (v Pavlovicích. dobrý hrušky. ve tí.

dobrýho.:^ nasej bilej husi. Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. dýš. osn. vect. — Slov. Hana. jednymu. hulica. tlait). štyem. Styí má na západ od Kyjova štyech. 13. Na všecky cesty posiavili vartý. húterý. Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . hudit. (pivo). živ. Pavlovicích. úsmý se (ve Vracov e šestý.Vce" esi (jinde esli). — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). osm sto (jinde set). nyní se již pemštil. chcet (Pavlovice). skovej se za nj (strom). „štyrech je uhersky. na polách. To je pro muzikant. „mazlivé". kvést (na Zelecku kvect. osm — — mžikat vedle sedn. nejni. úsmý atd. mojeho. ?e nedlouzí « plect. sedmý v í k veeru I.zbyde. vokno. jeho v akk. lézt. poprchá. na herteplách. jednyho. nést. a rod st. Zvláštní jest této krajin pídech fe. Nedlouzí rtest. Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). šístý. dva. dvora. . ukract). hni. dvúma. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. Sel mezi žená. Boeticích. štyech [syn. — V Némikáhh. Morkvkách i pídech v: voko. sedmý. a st. nj íslovka dv má všude dvúch (gen. by. Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. mojího. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran.:: : — formani. vták — pták. Pípona lokálu ran. o tvojem. — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. paový peí. sídmý. farnost Kqry. Zavolal mlatc. psu. — ale : tást. zní kvíerú. a Stajrovikách jest 14. Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. vašemu. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. o telatech. (slov. voves. kterýž slova. našeho. našího. byte. 12. sídmý. pást. húzký. po stromech. 11. V mužs. klait (v Cejkovicích tlustý. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách. a spojka . : pehrazdit. krýv. sednite. zavolej. vézt. plést. e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. — neživ. sladký mlíko. to je tvrdá e. šístý. di lok. muset moset). klustý. herteple. tlúct. žmíkat (Ježov). 56 — w. dobrýmu. klúct. dvoma." pro dvá. sedm. dobrých rodi. do nedávná „slovenský". dvúm. hnízký.). zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. Tech malých uil. lazit (vedle bait —vait (Ježov). kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt. : di pro nho (bratra). jenom v Cejkovicíchv dvoch. úsmý). Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. tej msto Bzenec a mkké. mužs.

III. . Náeí valašské.

.

kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. Slovák moravských i uherských. i slabik dlouhých Srovn. v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). nade vši poživel chybnos postaveno. Lhotu. H.***) Branky. Leštná. nežli úrodné roviny. Hvozdná. Újezd. Beva. kterýž našim Valachm jméno dal. H. Štípa. asomrné zachovávají se všude jako s I. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. pohraniných osad valašských. jež patí k náeí keleckému. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). . zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. . na Holešovsku s hanáckým. Meziíí. Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. Hláskosloví. roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. Zádveice. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. Všeminsku. Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. Fryšták. Rajnochovice. Hrozenkov.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. Rožnov. tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly. 1 . „Lid a národ" 227. kdež není str. dále na severozápad Chory. s keleckým a jickým. Rusava. Z rzných slov. Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. O náeí pojednáme v jednom. Vlachovice. i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. Hvozdensku Stípsku. Louka. Délky o hláskách vbec. Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. na sever na Frenštátsku s lašským.

dvoje. Bevy). stfp. nevelo (mnoho nemnoho. pl. jelen. Klobucku a Bramovsku: žitý. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. stedním oje. škarbal). dlh. ep. ovéc (Brumovsko. Štítná). sttka. (vrtel). Karlovsko. ttstý.). zutra (= zjutra). Karlovské (s V. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný.) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. 4. na ervenšo. kleet. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. jinde se drží a nepehlasované. mn. jinde se vokalisuje: žlutý. jedu. 60 -- dobrého tatíka. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. pošúva. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov. Návojná. I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. prška. Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). dfhý. snh. védél —vedla (Karl. vrtcl škrbal (Rožnov. dovupný. epka. . jehel. 2. Rožnovsko) — nésél — nesla. za horami . Lukóvsku až po Všeminu. 3. mn. dm. mkkým: lesní cesta. luskanec. Dloužení. 2. Rožn. jasla (neutr. leže.) Na Kožnovsku ržika. zubámi. vcámi. Vyzovsku. oima. jinde jame). : e vsuvné oken. dlúhý. stíka. ušima (Jasená). : (Karlovsko. vedla. (instr. rženec. lesní cestu.: — 2a tu nasu stodolu (3.). jae. k iím (ním). i v instr. skel. (na Rožnovsku. vezu os. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. jed. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. 3. ohína. Karlovicámi.). mrek. jemen. a Karl. Bilnica. : duál. a v koncovce instr. hejno. z vutka. ohpara. pama. pak ve slovech velo. slov. dva d. na Rožn. stejný. Pehlasování. Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. novem kabáte. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových.

htoh — hloží.. žúl. Lhota). — zanáška). Dlouží se 6 v 1. leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží.— 4. újma. sedli. Požn. pohodln). kaena. Rož. Výjimky: 2.) Pozn. Ve slovech rzných: kida. (bsti). a 2. vyga (vykev) výží. ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. haluzí. Dlouží se v pít. slavíek (Brumov. pevný. dol. bor hrab buk búcí. os. zrní (Rožnovsko). kašlaní (Rožn. stida. w. stavení. síha (slov. — léší. lína (slov. kamení). rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy. kápla (Rožn.). sedím. prohra. dojdu. lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. stavení. Rožn. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. — vrbí (slov.kryli. — — list — listí. lešení. jarmek (slov. voli sice místo. hoe hoí (Karl. bezí— beží vrbicí). obr. I. bžel bžela. píestí inném ped y. — — hrábí. bóc hóe (Brumov). Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra.) . myslely. sáC. dóm. dubí— dubí.) 3. dvéi. Karl. konáí —konárí. zánaška (slov. i. 5. Ostatek jako na Zlinsku. kle- kaní. olší. bže—Béžíš. — — — — ihágnúía — — fazol. bezií). volal— volala— volali. ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. trní). : : — boí. 7. lána— . : (Karl.). i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs. Karl. trhán (Karl. já v obou íslech. Krácení. sed — — infinitive nosových kmen a. beza . Dlouží se v a. ave: a v i: jasen. 9. sáhá). napá. Seslabování a sesilování samohlásek. tídy: žá. bocán. krýt. Pozn. zakázka.). — díaj po voli svéj (pomalu. (Karl. sluka. Ve slovech rzných: žúltý. jinde dlouží se tu jako na Zlinsku). žúltek. Rožn. hib (Franc. 10. hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). chytrý. (rsti). : msto -~ anstatt msto nho. Rožn. : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní. mn. píí— pila— pilo.). (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). : vedeme — vedete. projdu a pedpony jmen zákažka. vrba vrbí (slov. jedn. najdu. vrba vrbí).bezí. na p. škubán. uhlí. Rožn.) 8. 11. Rožn. 61 — : zdrobovací pípona jat v gen. mn. udlá! mu po — 1. V podstatných jménech v (slov. 1. kút kula (Karl. zaá. 2. lano. pršelo. koat (Rožnovsko). Karl). Výjimky kamení. hloží— hloží. vli. slavík. jarmak). neseme — nesete. puhý (Rožn. trní (slov. prasat.

z domy. setva. kret (krtek) na Rožn. moset).) 4.). Karl. žuí (Rožn. (slov. kysly (=kyselý). z doíy. y Y e: hanéza (anýz. pylný. Karl. a Brum. e: bría. vylna. e ped i a I a. zám. v. a: škrbát (slov. škarbat). braterský — braterší. kohtrbucí (Rožn. mohél. é v rod mužském inného píestí I. e v a tara (ter). rš: spravedelnos. zarzavý (slov. ohtechnú u v y: od maíy. žuítý. píta (Vsacko. Ana — Hanika. i: 5. hrbova kolky. bluska. pavúk. zmyset. surový. ledvá). y ve slov íyžka. — laný. blusknú (oima). zaío (Rožn.) jinde: paúk. Klob.) 2. Vencel. co povdno pauz. tyžica (Rožn.). zaía. slech. 2. handel. kibet^hbet (Klob. oha (slov. : e v v o: o : haštoi sa. e ootky eetky (belis perennis). . okýa (slov. Jeva. i: velký. 1. opi (nevstu epiti) o v a: chrama. u v o : (Rusava). Zuberský mysel. a ve slovech smrek (smrk).) 4. om. oproste (Vyzovsko). himí (Polanka). utékat. — nésíá. jedél. t. ahat=lézti na strom). chíap- ek. mozg. okúat). ped skupinou rsk. o rznoeí zlinském. a Karl. O hiáte platí celkem totéž. luterský. naprotivá). utkat. z novy. 6. opnú. Rožn. Na Brumovsku: pavúz. naprotivo (slov. tolký. mši. op. Karl. po tichy. okrutný. Brum. 3. Karl.) Vysouvání samohlásek. védél (Rožn. orputný. bavylna (Rožn. pomatova.) y: kylnu — prokyla. o: sidía (Vsacko. zametat. Karl. erbo vat— dditi). sloves (Zubí).) se i ve slovech: Nevysouvá písa. Karl. užnu: muse (slov. Pozn. w v e: košela. u: petruželé. o v e: krema (Rožn. zerzavý).) ve slov ste (str) Rožn.— : 62 — a v o škroba.ir krom). lyžica. enem (Vsacko). ledvo i ledvy (slov. záme:z:slov. 1. poma. kmene zave- ného : néséí 3. trmín. zametat. Pisouvání samohlásek.) Hiát. pohodelný. hulica (Meziíí. pozadky. y \ u: íužica ((Vsacko) v.

) p v k: kesno („na kesno zadlat.) patro v. p. zgrýpa (hupkem utíkati. Jemnní 1. ráfnú rápnú (udeiti).) rvu: mua (v. medrnica). 3.) (šovík)." t. zgrýfa v. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. snadno. dobyíd. f. d: dad (slov. lebarbora. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn. blamór. melmomocú. n v rí: nedla (Rožn. (= roura). mú .) m v b: chubelica. chamla^lakotn požírati). lippí. Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují. pantazirova. necco. nz. s oícem. bohádka (Mez. nic ská sekyra. j. y r\ korovrat.). v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn.) v ve v: devenný (Rožn. chamra (v. vz.. lichtá. bez kvasnic. pácnú (zzvya facku). palagraf a mn. klobat. (Klob. levírník. dub. /. Rusava. a ostení souhlásek. mra — ulpas). kui (v.). Karl. p f: flekota v b: bažitka (Mez. fácnú v. j y I Promny souhlásek plynných y. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w. j. apka. medunica kri). masso.) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. afclina (Rožn. ». zgubík (zizgrblíkzi skrblík). hlete.). Rožn. leberia. tesajedna. p.). m. vtší. p y p: p v f: facht (Karl. žitý. (ošívati se) v y b: bidlice. povinnost'. Lyssá. chladný. kašša. r v : mení (zzrmen. Promny b v souhlásek retných b. prassa. súkenný. n. kysselý. Karl. y r: moár. r. a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í. Vsacko) rula ryl: teolocký. v.— 63 — O promnách souhláskových. c. spodobuje: bez sebe. tyj: I Bajcar. r y j: jarášek (v. 2. jadt=svrbti). sklenný.

z. lehnete etc. Pozn. ch.) slovech obák. ade-tací. h. (teprv).). Újezd.). diážnit) nemní —džbán. žgára. (v tídy. pokažený. d y t 1: alvokát. tyf: tys: v f : jatlina (Karl. narodzen. dlapa. jedzivo. t. žígto (žihadlo n. štrbina (Rožn. v píestí trpném se nemní v c: chytný. ceák. c. peli (v. vyhadzujú.) . Rožn.). oba. nemní Pozn.) d y b: brveno (v. udi (v. deprvej. jedz. d. Rožn. povdz — povdzte.) \ ch: chápa sa na koho.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno.) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl. zapotný.) n v (-spojka Rožn s Karl. II. borák (= ubožák) špeli. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. mízgra (mázdra. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. drveno— poleno d y g: manglova. s: srcadto (Rožn. k. scho. grmle. c. di. f mní y dz: hádza. grýný (slov. z. v y v y c: cuk (Klob. d Promny souhlásek zubných á. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). tídy: zkušený. kyj. Rožn. Klob.) d y d: (Rožn. Pozn. brúsený.) 64 — imper.) — y v: sednete. Promny s s souhlásek y kavých s. drýný— štíhlý). štrbatý.) : tísa (Karl. pl. Rožn. s". se v í ve slov žlu. y d: dka. slov. se v z ve y 1: : drážli (slov. s šrk. a.. g.). zmyslený. ch y k: skúli (Rožn. 1. brzgnú (brzditi). a n v m: 1: kmitel lež (— knytel. atl (Rožn. strna (Klob.) milistr.) : : uísnú sa (užasnouti) v strk.— udeiti). šrbatý). než. dban (Rožn. zídlo. slov.) hodía (slov. destament. drmla (slov.) papratí (Rožn. šudi.

koncký s : — — pohanší.). hulica (Meziíí). Vsacko).). súsedch synek. žigla=mouná truhla). : h Hana. zed. Beva).— — 65 — g v dz. o dtech). (Už: vyga vydze vyžisko. Pisouvání souhlásek. vtrch (Rožnovsko. — — — — — — mága — mážu. pt groších. Mezdíí. combíla =rslov. se hrable. po krapce v: Eduvart. slovencký. 1: de. vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn.). pisouvá ku gen. v Tisavách a na Kyerách v H. pecaj. nedo. h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). zes. bratrch. ho). takej. píchá. dtávi.) k \ ch: lochtuša. — mága v.). glamC klamt= depti). k v g: gái (kal. blázga (pleskati). Rožn.). brýzga (prýskati). str. b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší. toligodin (tolik hodin).). žingla (slov. baga badze. kolébati. mn. Rožn. lýstko (Vsacko). n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu.). nedy (Klob. muziga muHedviga Hedvižák. zakígo (zakík viétzo? (vidls ho). Kondrát. pohledni). j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju). b: modina po rán. dneskaj a 1: p. žhra..) r: sarpa. jak). s: škída (Karl. ustanovlený (Karl. Bevy. zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. nido. loncký. hapatéka. obejdu. tocha (lokati). pozdi (= pozi. n. Meziíí). gasa. gula. pilévati. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. pánekem. d: pohle (pravil. Bystici). hešeto (Rožn. do uších. po jiné sykavce: néni n námého (známého). dojdí. gatuža. Karl. stádo husích. Brum. gombíla sa (v. flága fiážu. zguhra. lonší (Rožn. náprv (na Vsacku). handra. (= pohledni. nidy. ch se : Vysouvání souhlásek. Karlo vsko. d : pondrava. dy. g: do. pál 5 pála— páli . cukrch. mága. 63. j: švajdlena. zim. t mezi nsk : pohancký (= pohantský). (slov. vydí (vyjíti.) hnedaj (=rhned). glae (klee u pluhu). pižgo ((pisko). hanéza. p: crpka (=crkati.. vrzuga. stromla sa (^=stavti „stromem".. sršle. vím ak ty (vc = více. kombélat. vyga. nide. chce zemákch. v: im (=:jilm. muziga. drúzga^drúžžu (drtiti). zidze. návyšní. chyo (chy ho). titra.. Rožn.

chlapem chlapovi (u) lok." Mladší generace vyslovuje již pesné 1. ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti). ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích. ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál).). zavedu. huboký (hiboký). Léskovec). gen. malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku). pZ). Obaluje se vbec toliko v Léskovci. „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. zuna (žíuna). štikati). dúhý. — zanesu. 1) (a)-kmeny. oíšek vy- úšila. (Karl. Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. píjmení. Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné. kúb (kíúb). Karlovsku chúm (chlum). tumok (tlumok). tustý.. (lunek). škrtiti). hut (hlt). pivrsklý := pivený. brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti). pi krádeži polapený). chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk.). v Luzné. Jezof havran. Obalování.). myná). (tlaiti. Zažuta —žnžala (Rožn. unek a j. se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku. myná (na Zlínsku: mlýn.— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov. L nom. . (ib. uozi. (Karl. hubka (híbka). suza (slza). Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa. dat. mýn. Pesmykování. (= pízvisko. varhany (Vsacko). kubko (klubko). markotný — mrakotný (truchlivý). Karl. vok. túc.). „le z pasek pravíja: kdes byva huava. instr. uteku. harvany žilvy — živly (Karl. chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch. harvan. = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. hutnú (hltnú). y nebo mní se v : — pu (zl.).). pibrzglý stízbisko (slov.

nom. 67 .

šéí do lesa s chlapci. na Fryštacku. bývá za Morvaji. na Karlovsku asy. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. obrazy na Brumovsku. 6. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky.— 68 — 5. . Všude jinde má píponu pravidelnou. stáli za piléi. vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. na vozi. ale i tu: v lesi. dva vozy. Instrumenta! mn. jét z voty hoe potoky. .

mn. kolec. Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. srcích. vajec. plúc c) koích. plúcach. brdco — brdce. instr. Plúca vajcách. pehršle. (na Vyzovsku. plúcám. Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. ovoce. lok. b) okénéc. kolco — kolce. 6. srdce. Kafé: pi . mají tato jména dat.— í hnízdo). petru- želé. plúcami. želé. Vajca —vajcami. a) vrec — vrecích. pak pomnožná plúca. brdcích. plec — plecích. prsa. hlasované — petrželí). líce. b) 69 pleco — plece. kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. V lících gen. prsích.

jest ve — Gen. není ho za tla. V Meziíí i nom. na ervenšo. oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. Rožn.). na kratšo. po drobéjšu. všecky sklouje (všeci. sedmu sedm. žáden=nikdo: žádný lovk neví. Vsacku. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova. jedn. po prvšu.— . z blíža. z dala. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. štvrta. i mn. z prvu. pata . A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. po pl druhu. jedn. povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. z vtša. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu. oách a ooch se stídají. Karl. nevelmi. : z novu.*) Lhot a v Bilnici. na blšo. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. jedn.. nevelo (=r=velmi. ušami oima. — nepoví. po vtšu (vybírají). íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. *) V Nedašov Filipoj. a mn. (vyjmouc ovšem akk. z leha. do blša. na zelenšo (zabarvit). v Brumov. . oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. Marýna Meí- deku. z delša. po staršu. a mn. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. jedn. tea. za mladu.: velo. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). Pídavná jména pisvojovací mají v nom. šél z Ma- rýnú Machákoj. pole súsedoj. v Návojné. oách. všeckých atd. žáden ti — — — kelo-telo. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). instr- oami ova pevládá. ušima. teu. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské. z kratša. pes rechtoroj. tak íká Všecek a akk. oarai. : štvrtu. ve Francov Lhot. osmu osm groši. po mensu. d- jedn. rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. Žádný:=adj. —všecka — všecko krom nom. do dalša. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. : lok. : pl druha. Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. Vyzovsku. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. ve farnosti Újezdské. a akk. ušách— ooch. groša . na mlaéjšo. z prvša. za tepléjša. c) akk. instr. jedn. Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen. na delšo. ušoch. všecek — všecku — všecko. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . do širša.

.— i-k 71 — mny. nom.

tema. túrohý kíobúk. mn . devatynást (Klobucko). híbata híbat (át) gen. Újezd) sedm. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. mú lok. a instr. Hrozenkov. štyrem b) tema. Polanka. se vyskytuje. — nom. Halenkov. vedle pti též ptima atd. kolnast (= koliknást. híbatem híbati lok. štyrúm tema. štyrema tema. a) 72 — tié — ti. štyrech b) tú. osn (Fryšták Vyzovice. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. dat. cirkev. instr. Meziíí). štyrúch d) troch. (Karl. devatnást (Rožnov). V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch. Karlovice. nom. Lideko Hovzí. (a) nás ma mn mnú. d) d) a) instr. o štyrech (farnosf tú. ošum. — semena. Bevy. štyrúch c) d) troch. Újezdsku. c) štyry tech. Paseky Vsacké. ti štyé — styry. instr. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. Léskovec.a krev. o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. gen. ostatní všecky (mimo a. štyroch. ma (a) (n).). štyr túch. a) a) túch. a) tem. -l-. štyrú c) túm. 1. dat. štyrma tom. Rožnov.. VI. osm (Lideko). Stítensku. štyrma b) tema. d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. dat. nom. gen. na Klobucku. štyrom. riia. štyrma- c) lok. jinde sedm. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. a v dat. Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. Vlachovsku. akk. štyrech b) tú.). Mimo Újezd. nás mi nám námi nás. Ústí. štyrma tech. Kmeny souhláskové. šestonedíka — Jednást. Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. deseti. o štyr (Nedašov). já akk.

73 2. nom. .

Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. Klobouky. — dva. koní 68. Vy- zovsko) b) toho. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). téma (Fryštacko. dvá akk. na Fryštacku. nom. jednm. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. o jedném. tom. (Ústí. jedneho. dvúch) c) na Vsacku. tom. štyroch zastupuje akk. . tych. s krátkýma ušami. jednom. o jednom atd.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. živ. tým. a nom. o tom. o jednom. tom. troch. tymi (tyma) (Liptál. kovém kde i (srvn. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs. dfvom na Rožnovsku). ob. v Újezd. ve Vla<. pestoupila do skloování složeného jedneho. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. Štítná) d) teho. pedmtný jmen živ. jednému. dvú. tymi 4. Instr. na pravidelným — — 3. Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho. — oba. v tom. dv dv b) dva. tmi (Jasená) c) toho. str. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. štyroch. gen. tym. jednom. íslovek dvoch. tm. jedným. a akk. bylo nás dvoch. i mn. tom. o tom. jednotu. Polanka. s tyma koši. jedných atd. a se nedlouzí. Léskovec. Újezd. dat.— — 74 : — : Léskovec. : 4. o tom. a složeném!) a) tam. a) a) dvú c) dvoch. s tyma malýma chlapci. o jednom. Karlovsku a Rožnovsku gen. s novýma volky. jmen podst. dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr. Na Vsacku. 3. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. lok. tch. jedneho. instr. jedni ^jedny. troch. Brumov. 2. tch. Lideko). Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. tych. mužs. mn. tem.

75 nom. on — un .

a). Stažené tvary mého. trojí troja. kde téma (srovn.). všude jinde O odsutém dat. na str. srovn.. všudy se vyskytují. méj. mých atd. — — — dle tvar b) trojího. 73. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku. trojí atd. bklonovani si . na str.76 Tvary tvary . mojíma tam. instr. ale zídka. íslovky dvojí dvoja dvoje. jedn. 74. mým.troje skloují se všude .

hrát. Brumovsku a Ujezdsku: védt. (i vezmú) dí. moc pa. véc. méc. chvt. ví. nés. vzí. nesl. všude jinde v id: uihá. droBa. ihac. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. této koní se v íja. téc. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete. kvéc. sef. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. ktas. kleá. zrá. Indikativ bodu . a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. pás. pékél. pék. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn. boc.). pék n. nés n. ja (i jmú). tás. pro- síja. Všeminu. Klobíicku. mela n. prosa. ros séc. hé. sedni sedneme (sednemy) sednete. veme — — sednite. vyzvukuje v ím: umíja. léz. ry. trefa. pék. pás. choaci. Hovzí. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. léf. ttúc. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. píu. seaci. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. hoá. zavotaja n. hoíja. 4. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. my. sriiá. plu. béc.— — chove. a Jasenou (incl. bójá sa. kras. péc. oke'f. mí. smí sa. héc. — — — mle — — bi. ve. choa n. nechúc (Rusava). kleíja. T Infinitiv: í d a I. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl). smíja. nés. zaa.) 4. spá. ža. jedn. a. tam kde os. melaci. néséí. 5. pí. bójíja sa. sedni sednme sednte. klekni kleknme kleknte (všude jinde. védél. hryz pas. pásl b) t se bu odsouvá. pás n. pak na Klobucku. Kašavu. ple. zavi — zavime — zavité.

78 Pechodník .

páchat — pášu. víta— 2. íépa— lepu. : pus. pusfaci. žduchat— ždúšu. (i lácu. — vrzu. létat— vrza hutat —hucu. os. lécu. íkat (modliti fúkat — fúu.. pustila. voíaf švrlu. obtúlál. luskat — lúšu. — volám. stílata. vša — všám. stílajaci Píestí inné. V. bíjám. pro— prostíu. jedn. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl. stíkat — stíu. pusfte (pusté). mágaf— rhážu. Indikativ. umírat — umíu. obtlaío stíláí. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. Pi. vrkat — vu. Pi. máchat— mášu. krája krá) — kráju. obtúlaja n. Tída Infinitiv a 1. zúfa — zúfu. — íu. stílalo . sáza— sážu. pleskat — pléšu. vyrážaf — vyrážám. pustilo. utekaf — utékám zadža — zadžám. Pech. cúfa — cúfu. rócha— róšu. fukat— fuu. dýchat— dýšu. 1. vybírat — vybíu. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. rhégaf — méžu. pusme. kmása — kmášu. kráat —kráu. zavírat— zavíu. kúlaf— klu. trpné: puštný — á— é. inné: pustil. zabíjaf — zaupíja — upíjám. Imperativ. voaf — voám. vyjížža — vyjížžám. bliska sa — bliše tískat — tišu. vga — vžu. šúlaf — šúlu. smýkat — smýu. láta šústa— šúscu.: pusfa n. drúzgat — drúžžu. stírat fllágaf se) sa. ráaf (rážeti ovoce). — — 79 — Imper. buchat — búšu. válaf — valu. híka— hu. obtlajaci stílaja n. brkat — bu. zpívat — zpívu. zpíra— zpíu. obtlata. súkat — súu.^ ískat — íšu. (hltati) vícu. Pechodník. obtlajme obtúlajte. íiážu. hýba — hýbu. obtúlaf — obtúlám. švrlaf míšaf — mísu.

šepovala. šepuju. není zme. obejdu. Pech. šepujéme (m). . chcú . . Idu. prá (praviti). 3. gazdova. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. šepujte. bua' n. 2. 1. není. Pi. 2. 1. vd. Na Vsacku a j. idú. Pi. Jím—jeda. jedený. 1. šepuj a n. a Karlovice. si. : trpné: šepovaný-á-é. vydatá céra. popójdu. šepujéte. chcejaci — samocha . není si. prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. iaci. by— byme — byte. zme. si. není ste. Tak i složeniny: vjé. šepujme. chcete. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví.. šepuj aci. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem. vyjé. pijdu. 3. néni. jedél —jedla. M: = — Slovesa kusá. pedejdu. nejste. jinde bu—bume — bute. nejsi. — 80 — trpné. šepovalo. šepuje. délky: jé. ste. ideš. Indik. Nov. idéme. 4. opalova. buaci. : Slovesa nepravidelná. ste. zajé atd. — — ^jéli. néni. není neá. vdný-á-é. ide. zajdu. chcite chceja n. zedéí — zedla. chtéí. chcéía. vél — vedeta. sú nejsem. šepujú. zim zea jez. sú — néjsu. Chcu. zachce. nejste. zedený (Karl. zéjdu. „dy je to (pravil). Slovesa bezpíznaková. šepuješ. vda — vaci. Na Vsacku: su.'. a Hroz. je. šepuj. chcéí. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). néjsú. néjzme. nechcej odnechce. idéte. cht. najdu. zes jea —^jeaci. vyjdu. chcime. Prát. ia n. zez (Karl. ujdu. chcéli chcé. nejsi. jed n. projdu. zme. chceme. zea — zeaci. Vím — vda. : Pech. v Nov. chca necha. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. je. chci. já sem není atd. V sú n. Imper. chtla. neá není su. pejet. kupova. neni su —není si. néjsú n. Sem. šepova. néjzme. chce. pálo. zedz) jes. práta. páli. jedzený). Hroz. a Hroz. 4. pály . inné: šepovát. — . zed n. Hrozenkov su — — si su. chceš. Imper. nevdatá.

) úží se : usmý . val. leže. ale : vtr. touších: šésty. ale: honí. vlíz. puz (Cern. dýnko. do zeli. . v zélu). dryv (gen. Drahotoušské. mno). hnóji. šrk. farních Na pravém behu eky Bevy. Pehlasuje se: tele. ve stavenu. telete a p. púz (pavouk. vždy v ej: dej. eím. plíc. poklúza. n /* vsouvá se v íslovkách sedm. léži. kolky. jestáb. slov ósraý (slov. votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji. O samohláska ch. Sloveso vary asuje se úpln. 1. : v zelú. volaji. pták o ve se pýí (peí) . vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký." mlíko. ale v utka. Tož ei (pravil jsem) pome. 2. 3. hrbek. sydmý v ú (u) — výc (vésti). nys. Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná. prstýnek. dima. kryv. pl. se jemen. se Hláska lík. hejny. sklínka. šistý. e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý . slunko vycházá. ošum ve slovech pcha. jmenovit v zeli (v. jinde púk. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. stoji. m . stu- dynka. sladkyho mlika. sédi. se. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. vylizá. jáku). 2. chlíb. majú. t. znan hrubji nežli slovenské a valašské y. bývaji. šrbina a p. poprchá. (y) .Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje. zvoní. ve osadách^ipenské. na Klobucku a j. j. Hranické a Cernotské. O hláskách vbec. 1. {Na Vsacku jen eku. dlouží se ped /. káca. boji se. vysouvá se a ve slov 6 karba. Draho- Dlouhé 4. jako ve slovenštin. Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. eku ^= „jáku" : éc 2. nejlepší. máslo. utráca atd. Béži. sedmy. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí. y zní po lašsku. piro (v. puk. Je- zerské. 81 inf. drže. za našu stodolu o .).). . rznoeí starojickému astji se jmenokie. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. osmy. vála. . t. votaji). koliba. v Ústi. ale dlouhého r není: vrba. velký. kliše. Rznoeí hranické. zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. v hoi. snih rýž. ei n. sladký mliko. pavuza).2.

užica. moje — mojeho. jedn. ama: chlap. V dat. — Kdo. lok. kehor Jeden. tyma. v jednm. o tem. vyzvukuje v ím rovná se tetí os. jedn. moja. tech. týc. m. v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni. — dva . kvyc. Dvá tem. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. lun). chtapama. v koši. (v Z nasfj obce (ve Velké). mlsnej kozi. v och instr. štyrech— dvom tema. voze. ží (žnu). Tvary jmenné. všeci o tem 1 infinitiv : se. a. 2. mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. : . na poh gen. tych.dv. o mojem. lok. Miloticích. štyrech — dvom. ti. se. vozi. kým. li. Vz. štyrem — na dvoch. našima. vola. jednemu i jednymu. plíc. výc. Tvary slovesné. námstky ona jest hu vidl hu (= ju). zapí (zapnu). me. žut. teho. temu. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. jedn. jichž první os. chiapom. skloování pronom. na našem. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. tech. chíapoch. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož. Souhlásky se O souhláska ch. — ti. : Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. se asto na slabiku pedposlední. tým o kem. tej naší bíJej husí (Ústí). smí utí (utnu). štyi — štyry— do dvoch.. z naši obce ernotín). jedneho i jednyho. pic. dti chodí do školy. tym. Akk. v akk. Námstka jd má v dative prostém mi. mn. ž. Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. 1. províslo. jedn. dat. lok. r. pravidelný: v v Drahotúších. uí se a modh'. mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. v om. se v 1 ve slov svoboda. hí. a lok. . ?5. — 82 — 1. sloves. koza na novým a p. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. mn. svobodný. jedn. o mni. pu (pl). nys. Tetí osoba mn. vyznívá v . štyrma.' Ten.

ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). e osudi. hoet— hoi jako na Rožnovsku. dýchám. nebudete. sy (tj sys). smíi se. hrub moc (velmi mnoho). se krátí. mní se uj ve tvarech: stj. sédim. 9. chyba (le). Slovesa páté tídy nemají slov. 8. našo pólo. nebuj pokuj. poduj. 3. jezme. a lok. zbled. tlati. Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. Imperativ: lehnte. byl stim. smyseu. hut. esli (jestli). choá. bže— Béžiš. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. vajco. než). do zelí. lud. (i). najlepší. žal. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. enem (jenom). trojo. lehl. su — nejsem. Dlouží se v pít. lacinši. 10. val. mléko. za to — koncovka 5. ozibe ukrej si (zebe). „se obaluje": suza. prstének. V Ústí jen sem. vašo.: — — — ví. nés. míuvijú. jedn. ual. skloování pron. Kožží rozžehl. v Olšovci. Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. e ve slovech: vylna. g v h: hdo. se 1. : 6* . uáska. vlez. a. Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma.. 9. a slož. dýšu. všade (všude). : \e tvarech by— byme— byt. aci: kleaci. dvojo. I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. spaua. zpívám 5. leda že a) dativ mn. dolu (dol). nesete. jeda b) imperativ sednime. bžaci. pindaci. 7. až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. moh. Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. cuzí. vedl. dojá. a (val. píl. 2. v du (idu). podobného mluv nkterých osad na Jicku. ícu. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a. 6. sedí. eme a grécar. vda. sa. požitý (požatý). mn. húpý. muyn. tvojo. Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. lehnit. Píestí trpné: zapitý (zapjatý). vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. 83 naši už ijií : í (jedí). utitý (uatý). bai ež (až. Na sever od Hranic. by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. pknjší. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. svyša (slyša). 4. vijú. 8. krá — m — (krájeti). 6. hde. v zelí. uopata. Píestí inné spadl. ža. Píslovce. byu. ježa (jezditi). mojo. zapal. zpívu). chodijú. spojky a ástice Dom (dom). tvar v u : ítám. motoviduo. Sloveso ste. rodu ž. p \e v: vták. 10. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. dat. zavete. múvá. : 4. sa. dénko. pylný. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. bud aci. híí. — — svojo. tlaa. — Vysouvá se / ve slov 7.

tato-B: mliekoi. i krtek — — smrk. volaj. — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. Ve Vovicích povýše. tž. Ji. zapíh. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. V Hunedla. ma (gen.).. šel. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. silného. šy. sm. zaved. kia. hv. Dlouží se velmi Dloužení. vašo. kde se v ostatních osadách. pehlasuje vajco. nedlouzí. 1. a trvá celkem nepehlasováno sa. se Kmenové u pehlasuje astji: klí. V Morkov což zvlášt ve konci-L. pecaj. O hláskách vbec. kret n. dubóch. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. Hodsl. slyšaí. volo. jastáb. šerbina. 1. o klšcé. Starý Jiín. 4. smrk švrina (Bern. do vrba. jako ve slovenštin a valaštin. jame. rázn samohláska o v lok. iha (akk. f. holuba. leska. zvlášt v Morkov a Vjako y. Hodslavice. drža. z podmáslá. (si) dva voze. -— kožaný. nájlepší. a I se. 2. v podezenu. lúkóch. híba. lahký. . lsek. ojo.) O promnách samohláskových. dvojo. lidi. se dos. nedáme. 1. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. brati. svojo. v Bernaticách. pá— pál — paj. zachradóch. klapeto. kua. husa. šerk. y zní z ovicích: rake (=raky). podlá. tvoje.) — (Mokov). hrubá jako lašské a polské y. hé. se na v Hodslavicích-L. z obila. I. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd. 3. našo. t star žen. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. chleb.). utráca. pólo. %. cizí. trojo. smíf sa. koóch. mojo. mn. &02Í oká. obyaj. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St. v Morkov a Vovicích: na polóch. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. : jáhla. : moro. r. cy. Bernatice. žeht sa. leža.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. a. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. smrek vrtl (St. ži. Pehlasování. Jiínu se kloní. jašerka. tóch. sV. — síha. vedle: skludi. mezi u a o: staiko ! dvoch. mlko. klea. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže.

vaší jsouc samo. polámi. v Morkov 7. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . : : — : sedmý. volat seét. slabiných nájlepší. osmý. žúí. : koat. naší. kopeek. dcek. a 2. bóli. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. zúitý. — byla. šišek. íj. vder. Dlouží se kmenové a v dat. ale naši chlapi. pék. dvat. všude jinde se krátí: zeli. hoe— hoi. ase kmenová samohláska ?'. 5. ídu — ídeš-ídete. Dlouží se metét. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. bže— béžim. pokuj. srcadé. si (sob). mn. žábám. obr. Samohláska " a) dlouží se v o: loni. móc mcjžu —móh. strom ródi. prasat. oken. let— létim. Dlouží se neprojde. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn. musel. . 6. hú=:ju (Morko v). V Hustopeích tchto délek není. 13. ovéc. chodit— chódim. stoji. tý vršky. Pozn. psniek. boji sa. Dlouží se vsuvné e v gen. Dlouží se a ve pípon instr. kurát. ert. 85 — mn. ti bohái. fra chvója. oámi. za- 14. hledt— hlédim. vodit — vodili. se pédy. nbj sa iv Mo. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. 12. zavete. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. skálám. z dolu. dojét. 4. vzoru ryba: krávám. : nsémy — nsét. tídy: zapá sloves zaá. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý. hnóji. zajá. v zélu. 8. mn. v infinitive stídné a kmen nosových e. 10. Krácení. dveí (= dvée). vaši brati. býl 15. chfét. náji. béza. žá. próji. véd. leže— léžim.— : — 2. nájvc. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. doké. o tchto sed— sédim. I. pás. — volaín. prosté. os. dómu. lehnúi> uderýl. jedn. erný. co chcete. 11. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. od nich. 3. jím. zády. dote. umémy. néhdo (v nco). Dlouží se v pít. veer. mn. pevný. Dlouží se samohláska v e v 1. v \ rj. ami : rodiámi. kobzóle. ušámi. 9.

veier. mlieko. zuna uaciný. chuap. spravedelnos. robám. lieži. p). krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. na zá(slov. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. Obalování. st. jmenovit v Morkov: kom. pl. íš. ke). (val. pkné zela. patro). y \ 7i: Pisouvání samohlásek. imper. o v a: habofi (hovoi). . ale: íká. Béžim. pátý. pod zemú zeihú). pode ten sedm. nú : (St. Béža. „Pane vyslyš modlitbu mu". i zmny. pcha. ímy. chybíu. V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f. Vencel. osmy. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. smysu. za tu našu stodolu (instr. mozg. 1. utiekli. liesek. ierny. mn. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. kleívá — ale : povda. sédim. ledvo. Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují.— — selí zélu.). ženec (val. Obaluje se toliko v Hodslavicích. si. lietóch. pauz. (=núí). un (Hust.). sbíu (3 os. Slovo pl tu neobaluje (zl. y: muedelník. letera. Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. chlapóch. prvni. tužica (Ižice). su (jsou). oblíka. vim — vimy (ale: ím. súp.). zelienky. Uzení. iert. múvi. žúl. polievka. vylk. žnec). laciný. ošum. nazpoiha. mysel.). sluze. lieto. hut. ženáie ženáé). vylna. zavoáu. psu. pomatuju. 3. V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. šésty. vandlík. dolie (= dole. strom. uméu. žúlty.). škroba. lehnu. bézi. pršívá. Ji. kosu. odvliekli. vtr. ídu (jdou). 2.). it. Pauacký. obliek. pomáuy. Mo. siua. nesmyselný. chlév. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. uduáu. chlapm. kylnu. í chléb. pylny. luípy. ply (=: pl. do zela. ít). paúk. velký. léža.

4. ind. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . z z y s: srcadlo. v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. fábí péro (páv). kostích. mkí se v n. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. do ledna. b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. vtákv. I \ r: zgíýna). — nehdo. zgrýa (slov. synch. uších. tetka. kostích. y f fáb. ch pisouvá se a) Hodslavicích. vtákch. t: nhdo. zaplacený. Zmkování 1. s v kocký. hn. u Petrv. srpen. tpto. : Po rznu leden. obo R v y b : Babinec. vták. množn. tla. švrí (smrk). nechot. duben. souhlásek. - ukradený. groších. lehne. chlapch. — \ ch: chca. petržele. s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. sedne. nco. nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd.(V. és. « dvatm. ve St. husích. nco. ž y z: sloves IV. hde. gé y dz: zidze. kyp: papra. nezmkují tee. Slabika mkí 3. se nezmkují: : nehdo. v r: udery. m p ve v: švrk. Promny souhlásek hrdelných. se o slov.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. neseté. .). husích. zkažený. : c : dtelina. tla. de hrnec. u Petrch. Promny s souhlásek sykavých. babinky (jméno hrušek). p v k: kíkopa (fem. ne a de se kudel. nesete. chlapv. hrnec. k y g: mžiga. mkí se a msíc . : v v h haboi. nesete. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. v dronidze. de. 2. stomi. a Vovicích ne. ž y : ilavý. : rodiích. rodiích. nco. k y b obrky. g y d: dronyga. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. groších. všuhd. tetka. te V Bernaticích. vedete. mn. vedet. kryda. uších. Promny souhlásek zubných. d. de.). v zo: dohazovali sa (iter. tla. hádati) — píestí trpném nemní. t mní se v ce: zahradný. vedet. nošený. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. žencká. tetka. mu: g y h: hdo. 1. Promny / v souhlásek plynný ch. hrnec. dv t y d: naspádek. Jiín. hdy.

2. 5. na uše. koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. pecaj. na tragau (v nom. Jiín. na lúkech. zeé. na vtákoch. dativ hóno ko- mn. na huclóch. tum dtúhum cestum (St. mocúm. híbla.) 4. pronom. Záhoaé. pro všecky rody.. brablec brabca. Tvary jmenné. a st. veraj. k zelúm. záplat. kosúm. za pecúm. pojet. pi kravoch. po kížech. k podmáslúm (Hodsl. k samohlásce ú v instr. ménj. husle). sebúm. Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). v koš. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /. sestrech.). f — t: slaní. Pízvuk jest na slabice pedposlední. v duBúm. šršle t: lúzký. ponížej. na rybech. slov mvika (mouka). v zahradech. Morko vaé. mandlí (mandel-mandla. se mnúm. v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek. — (V. ch: šleta íba. a složeného a k dativu i lok. víasí. honuca..c) 2. lái. pot.) skra. nesní. ebík. v imperative: : — — šesdesát. s túm pknúm ržúm ru zní jemn. v novinech. kmen tvrdých konívá se astji v v buše. jedn. ž: suica.). na lúkoch. rodu ž.. na zahradoch. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. s túm maškrtnúm kozúm. — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och). Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum. brablec. koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. tebúm. hlet. h hulica. 3. v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. zasej. hoekovati). 1. mn. skos. v osmi rokech. jedn. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. ích. oíka si (=^hoíka. lok. Nevysouvá se kmenové I (slov. o na pokíádkóch. husi. muž. ada. o kanárkech. v mše. po stromoch. mn. ped n(Hodsl. ploský kámen). V Hustopeích. jen pídechem!). but. jinde v vm : chlapm. takej. Ji. a : na ko. na rukech. Mkké kmeny mužské mívají v gen. o ženech. ve Spikech. póeb. na potoce. a.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. rohlíkech. skloování nom. (J zdrá. vzoru znamení ve St. lokal mn. nskaj. telatm — m : bainóch. pt týdní. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). d: nes. porat. o chlapcecb. v knížkech. 3. hon. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. vilkaj. šlechta. jedn. od rodicí. vcej. ebec. po staíkoch. chlapcm. d ve slov hucle (=hudsle.

k zelú— v zelích. ušima) Mo. jedneho. v 12. tedy neb ch. lum. na obrazu. v Drahotúši.).) 9. 11. telaty (v Jiín a Hust. lau. / (v koncovky novej. želá.). takového dobrodiá. — jedni. na vozu (v voze. Pídavné pisvojovací má koncovku gen.. bez trápená (Hodsl. — Želé. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln. — Lué (lié) ludi. instrumental mn. (Mokov). v lesu. i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. komi^ pacholkámi (V. nba— na nbu (Bern. svými voly. (v Hust. a v Ji.). ušámi (oima. kopci. obraze. usm — — v — oámi.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. jednému. rybama (Hust. rukám. jedným. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici. Mezíú Mo. dva Psa (píse) luoch. telate. v zelóch v tými ( zeli. (Hodsl. s psámi. ped tyma mokry (Ji. ttelatm. — ma v gen. dva. Hustop. za Hodslacerámi vicámi. vtákama. o jednm. zelú. nožama. . tla. za staveni. do želá. jeden. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. jedného. v na vozi). ruk. ušóch om. mn.) — Tla. tými droby. Nebe — do tlatm — telata — tlát. les a p. pacholkama. uších v oóch. jedných atd. nom. s chiapami (Bern. 10. sedláky.). uši — do oích. Bernaticích. Vedle pípony ?/. Hodslavicích. jest celkem pravidelný. 6. nožámi. vojáky.) ej se sesouvá: bílé husi. skloují se dle kmen mkkých: lesi. tlaa. v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. — ruky.dv. \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí. jednemu. 8. nové kordule Hustopeích: bílej. mn. psé.). mn. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky. hoe ze svojími to- varyši. 7. lutni.— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. — Obraz. Oi. s Nmci. telati). z s bratry.) nom.

tým. našo. Ji. bu- kmenová souhláska sloves a H. seaci.) n. ped- ložkový dat. V. tých. na co. 2. zavi — zavima — zavit. sea. : se. volaj— voíajma volajt. se. smí kupova. kolik — — tolik (Ve.) — nú sa. tu. t. tú (túm). pá. a lok. ž.): ubíra sa ubíu sa. (Hodsl. temu. našima. infinitiv: nés (és). jedn. skoi. vašo (srvn. 7. hii (Mok. mojého. jinde se j toliko v Hust. zapa. teho. hú. vá. ja. o mojéj. voíámy. a. vzí. ukazovací má tyto tvary: ti. Slovesa V. Bern) — tnú (Hodsl. komu (kemu). Ji. teho. a v Bern. Dat. zpívat' —zpívu. jest se (sednime a Ji.). V Bern. 1. o e na a i má v akk. str.). spá. tí. ža. zdíra zdíu. — — zavi c) ojezte 6. — 3. První osoba mn. tvojo. volaj — volajmy — volajt. 85. a lok. Námstky pisvojovací pravideln. v rod stedním nepe. tvojí. Pechodníky: buaci. véz. 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. 3 mn. tídy se nemki: . jez —jezmy — jezte (Bern). stojací. já se to vemu. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen. kolik — telej tolej (Ji. on) mojém. tými (týma). vyzvukuje všude v iá jeda. tej.) ten. tídy vzoru tesati mají v 1.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. choá. díva sa divu sa. ono (v Hust. pijemy (pijem). stíla stílu. (Mo. V. zehé. Kolky telký. dat. ta. lehaci zpívaja. vímy. (m): nesemy (nesem). leže. : bua.) volajrae — — volajte. o kem. votaj jez— jezme ojezte (Hust. — V a v Ji. a val. kvtnú. oká. ve—vema — vt. (éc) éc i eknú. 84.. mlátímy. uihá. O prodloužených tvarech námstkových srvn. V. v ím. os. kým. koho. hlasuje: mojo. jímy. ona. véc.). voía. (zapá. ž. u (jako slov. víska (vý- — — — — — skati)-víšu.) b) ve— vemy vt. V Bernaticích str. jez —jezma — (Hodsl. kolik— tele (Hodsl. — (s telej lidmi Bern.) V Morkov jen I.)-lecihdo.) Hdo. vašímu. ty. móc. spíra sa spíu sa. to. Imperativ a) — — — zavimy — zavit.). sa. a Hust. šedna. vaší. ua.). jinde wy 4. pléc. v Hust. mí. Koní-li se sa. 5. tých se tým. žá atd. zavi — zaveme — zavete.. jen že se mojéj. v Hust. stoja atd. os. srhá. tej . Námstka tej . Jinde úží se é v i aj v gen. bés. svojí. tem. se na svojím. i bua. ty. uá barva. jest mm\ jinde mne. drží složeném: té naší bílé husi. vašich. jedn. se odsouvá: o tvojího. ty. péc. Tvary slovesné. ma. otvírat otvíu. ve vedme vete. jedn. dat.. na i za co. kolik — za. zvratné námstky v Bern. jedn. a lok.— — m. a v Jiín koní os. naších. bc. etnú técC (Ji. se v vie (m). Hust. lehna. zapihnú. Mo. 1. ž.

Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str. umel.) Pozn. zbled i sú.zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. . Branky. na budó. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. volej.) sem — si. pak Komárnem .co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). zahýá. v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. nikoli však a a /. str. prasete. Ji.): dej. Újezd. móh — mohli. zblednul spadnu zblednu).) ídu — — ve hláskosloví.' tel.) 7. b) dlouží se samohláska o ped p 2. si — nesu (V. obalovaní a j. slov. Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. [__V Rznoeí kelecké. Bíšk^ovice. óra. jih a vole). majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. pifaených do Louky. 3. vedl. tele. 1. véz — i vezla. volái — volala. O samohláskách. pknjší. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím. díra. 81. str. nejlepší. užtozahynuje (val. na západ na sever hanátinou (H.se samohláska ^ a ped I v rod mužském. chcu— chce — chcét. (v Hodsl.— : — daci. Ji. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl. chválil.ským (srovn. zimjší. vinul volal. 51.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V. — pekla. se s valaštinou (Police. mlátil. su. i pék utrh utrhnul:. vél. O rznostech hláskoslovných (zmkování.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka). v Osiku. njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo. Hodsl Mok. ijdu— ijdš šeti). setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl. tak. sem — si— je. . dal. vlek.). jen: lehnu. hranickém kluka.) idu — ideš — idú (Hust. su. 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. su. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula. (srovn. — zmy st sem — zmy st je.). hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. bžel — bžela. minul. lid.). 81. ídu (Bern. V témže píestí dlouží.) sem — —nésta.). vrba.). 4. Malhotice s rznoeím starojickým. a n. : ?«. Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. ohra. í y ej a. zmy — ste nejsem— nejsú (Hust. — ohlý (= ohnutý). — . spad spadnut. — — nejsem — — éni. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. 8.

síha b) ve tvarech sloves c) i a. — Samohlá. útk. ejka. i Mezejou. v om. sladké mléko. dat. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. a val. z. 8. r v d: škadíoup (val. chléb. jedn. za našou stodolou. lok.. biju. jistej. kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. kozí (gen. rouža. avm. cejti. psejk. vyj mou ve slov škop. — O souhláskách. pejstodoíek. žuítý. lejtosou. myduo. 4. j jí. pléc). hodnej lovk. ejica. m. sousedou. žlu. sedlákou. síyšíva. obilejko. lejce. Vysouvá se souhláska —vrabca. dobrým— . nosí. patro (val. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. nk slov ún (=lun). g mní se v h: hdo. patro). uzejbnou. /. rozšiují se z pravidla ou: klou. kápla. májou. knoflejk. Tvrdoou. lejbi. skeek. pítel. 5. nyní se však úží. Gen. coudi. : dobrého. í po r. hde. pouz. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. mandel mandle. škarlúp). vozejk. mašejk.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. u 8. pastej. želé — do —v zelou. 2. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). podmáslé. pej- kopa. koní se v o?/. — Tvary 1. Jinde jeví se to jen ve 2. šour. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. hloží. n v : 1: leden. narozenej. pí. 3.). ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. želé. dobrým. duben. kleí. nemní se v šk jako v náeí slov. špen- nerozšiuje se v e. svážajou. províslo bezen. pacholejk. dóíu. nosíva. vejmina. okí. . božíma. optovacích: vozíva. vouz. 1. skítek. dobrýma. vsejknou. blejská se. vejr. ý po všech souhláskách. ze ženou. dobrýho — dobrej (han. V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" . — dvacejtka. 6. dojí — dej. pouk. : skivánek. r. sou. cizím. s. po rznu: móžu móžeš . dobrých. dómu. hdy. v zelou. stojí. ve slabikách bejval. . pejtel. klejek. vzí. mn. dobrou. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. o dobrej — dobrá — dobrý. v dlejk. dvouch. bejska.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. : mi to. dobrým— dobrej.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. bejk. — (povíslo). 4. m enné. olej. zmrzlo se Samohláska n v dat. och instr. — eou. v zejme. pejkíad. Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. 7. hodn zem- ákou. hrouza. Kelci se neužilo. Za stará ani v mst í^. chlapec Nmcou. /v d : dtlina. seou. z. ejta.

Jeden. pechodník budaci i buda. tídy v rod m. chodijou. pijou. rá. infinitiv: nés. o jednm. kemu. spadt. — tym. ual — a (zapat utítý). Býti má všude su sou. 2. jedným. pléc. vylézlu. 4. temu. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. védf. . 4. tych. keho. 1. kým. vedou. vybhl. 93 — jednyraa. m. imperativ: sedni — sednme — sednte. mlátil. stojaci. choda. ke mni. mst : Kelci: ležijou. pindaci i pinda. zavédlu. nosijou. uvadlu. tyma — hdo. jeda (v 3. Píestí inné sedí. Já. o mni. jedijou). dv — dvouch.— — 3. sou. nosá. — dvá. nesl. voíal. zapa. jednému. jedného. spadiu. zapitý. mn. éc. tetí mn. dva. bžel. dvouma. *) Vidti 4. jednych. véc. mi. ležá. sednaci. tvoí toto píestí v lu lehiu. o kem. jednym. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. voíajou. ten. ti. teho. zaa. jedni. kleá. 5. os. dvoum. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou. Tvary slovesné. vdijou. ža.

.

Náeí lašské. .IV.

.

na našim novým pólu. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané. vedžee. t. jako rádos. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny. a st. te á. vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou.. „lašský" vbec ujato není. I. kového a složeného mají stejné zakonení o nim. liší od sousední valaštiny. né. jinde ani toho není. v úzkém pruhu západního Tšínská.. pezdívkami. volol m. Lokal a instrumental jedn. Brušperka. žá. zaá. Ve Fryovicích „dulani".. v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy. jež tuto lašským nazýváme. skloování námstkym. nsee. daí volat. vedet — nsee. jest polský. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde. o niim. d. pízvukem. Píbora. d^e. Pízvuk mst a : . pijali. tídy : vzá. kmen 3. té. pá — smá se. vedžee : — 4. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol. j. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. mkí se v ne. kde „ondzo po polsku".. o o tym dobrým cMap. dze. mluví se na Opavsku. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. však pece nejedny podstatné znaky spolený má. de. Všecky slabiky jsou krátký. nebo v a v íi. ée Slabiky ne. Moravské Ostravy. Jakkoli tedy jméno „Lach". rodu m. Stramberka. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. e: nset. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. sebe . bu „Valachy". Místka a Frydlanta.- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak.. v okolí mst Frenštáta.^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. tmto zase a liší málo ím se od palkovského.: Náeím. na slabice pedposlední. 7 . o im. kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje. ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí.

Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. r. s. s. z fojstva. šást. s". pecházejíc (like). m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). tém v hrdeln e. jalec. apec. . isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. jež asi tak znjí.. jahab. — Na Frýdecku se (vezmi h. va lac Ale: pidlo. n. o. : krava — kra várka. hovazi. plaska. jako by po z rychle v lese). ciganstvo. Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. u. vláz. «me. e. lahky. s. . v. ž. rukojadto. na p. aspirují: khaždy. jale. šibenstvo. laju latina (latinská e). 1. ciganstva. š. . p. jastab. motati). Op. jazvec. : a. jetónji. ko žyd. zlodjstvo Moravan. cysa. : rzný význam slov hlka (hl). o hláska ch vbec. ž. SL 'koncové m vyslovuje se mkce. m. i za Polomm. f. 6. g. áío. vzš atd. y zní velmi z hrubá. . =: te buke). ž. pa (pí). (líti). vyl. jahia. la. sa majatek. . b. vaz. (pantati. (cjicho). . tham. . se. c. ž zní z temna na zpsob žána. Pehlasování. V Meli (na Opavsku) e po l^ . nmeckého ae: mláko. žabi : m se (ulíhlo). zlodjstva lidstva (lidstvo). džisno ásno. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. pas (ps). r zní skoro jako polské y kmotry. z. paju. j vyslovil: v lese (v lesje ns. ápa. 7. jalito. : 2. latina — = — a s. i. m. dz. O promnách samohláskových. íaju (domlouvati). liky jaký (jaké). . v. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. p. dž. v. (zebe). Hláska i po c. c. fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). Slovák a Valach nevysloví. zcela jako v polštin. drva. duBanky (dubinky). tlaci. ty buky (tém may. patro. ch. c. žije pata. koze (kozje = koze). šiaju se z teho" v Kateinkách.). h. B. . p. pychá (pecha). u výslovnosti trochu se z jsou s. hlka (kolébka) (litina) la. tchto zvuek I. slaihunka (=z siariianka). z. c. (víti). (hubová polévka). ulahlo alusti. Žen odtud rodilé „vy- 4. huBanka past'. - 98 - Hláskosloví. za (za i žac). Lašská abeceda skládá se z j. (nom. 3. f. klaknu. d. sma pantaf z !). 1. í. (síti). pidky (pástky). t. i si). — pa (pí). šibenstva.

mojo. do. Píborsku. Kozlovicích. steku (jinde). lek. zavolej . Úžení. ložo. kleel. troj o. vim : — v cirkev obecu. devany. slamanka zkad) : — : — meany. V. led. a) — — — ns— — — — : . boža muka. za božu muku. srco. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. pruliš (píliš).. bžel. a vok. — Grejcar (na Frýdecku). e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. ošudi. V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. ples plet. e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. cuzi. o nepehlasuje se v nom. jinde trvá nepehlasována. (ocítiti =z procitnouti). mj. slunco. ostatní jenom po rznu se vyskytují. kua polévka. inaa e. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. grýcar (v Píbore). tvojo. 3. ocui. b) v infinitive a inném píestí sloves I. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. ml. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. Samohláska lico. lez lez. vašo. svojo. b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. pleco. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a. s v téže krajin: ns. tídy po hlásce to i na Brušpersku te. sklaný taktéž ružanec. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. grajcar píestí inném sloves III. f. hliany. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. moro. dvojo. d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. mef veC. vzoru ojo. Úžení 1. dnskajša noc. uml. umel. sec sek. vtšu rados. vajco. volo. jedn. mensa epa. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. obile. lej. mensu žalos. mléko. slub.— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. chlév. tídy kmene zaveného I. . obojo. daremná robota. v Kyjovicích. na Morav v eladné. ec. . prohršlo. našo. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována. de. Polomi. 2. poledo. V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. akk. vlec vlek. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech. po hnst hnt. tc tk. \ týchž slovech a tvarech. kožany.

vlic — vlik. osmý ve skupin 1. Pastkov. urail umela umeli. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. trova. obili. — též zlodi — kniz — knza. vid — — obda. a) ve slabikách kmenových. Porube. ndvi—ndva. Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. lid— ledu. vyšéa). žib.nista — nislo. Plesné). i. biž (= bž). hniva. Radové íslovky šestý. tohoto í letil višil — visela. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. bih bhu. kozani. : v téže krajin nis. jsou: les. brona. (val. vyšia ale pišel. v Metylovicích. 3. susid seka (pístodlek). kin iž olij : — kenu. a pijil — pijela — liha. na jižním v Litultovicích v severozáp. pohib ^ježa. Staíci. mil meta mly. hnise — hnit. pina. Slizsko. sik. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). — oleja. znjí: šestý. odek. lep. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita. hojny. — suseda. mij. sušik — susina. Plesné): zeli. Vyaty b) plit len. Bartolomij. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. e) chií — chela. nimocny. dniskaj. nis . a to v Místku. 4. plech. krotky. di. roz. pij. ležil — — — — — — — ležela. osmy ve druhé: šisty. nim. lik liky. sydmy. musil — musela. usmy. odiv — odvu. a Ví. uirka (utrka vrtit. dobrodij. krova. špini (špenky z peí). d) lij. a. lize. 2. — — pohlid — pohledu. kleil — kleela. V. tídy po : lita oblitova. 1. (strky). na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. chliv— chliva (slov. noclih — nocleha. vi. zlodij. V krajin pod ohraniené: sino. pak od Mor. i —ik. . otipky. = runík). : dovka. brozda. umií —umla. pyniz (penz). sedmý. chlib— chleba. na p.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. plotno. v téže krajin. navšiva b) ve Frenštát). povda. mliko. Porube. mi. onimocni. — letla. sedmy. liz — plitla c) — plitty. plis. — bih— bhu. chléva). v Chlebovicích. kazove (Kateinky) — veda. zolity (zálety). dovnijši (dávnji). e) Frýdecku. vyjmouc Brušpersko ti. spš (spíše). polení. sloma. zpovi — zpo- oli. Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. Opavsku (v Polance. prši. klitka (klec). — sic : — lizla — Uzli. zpivak. vinc. — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. pak na jižním Opavsku (v Polance. potel. Ondij — Ondeja. V celé oblasti náeí (licu). okij. — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. onimi. bih vdi. Nezúženo všude vc (více).

utroca^ rod— rada — rado. d^ dl. sedlo. stolo. voda je muka. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. bocon. tko. vžot vzata. vilejšo muda. pos. myno. okoé poí — pala. syrovotka. voloe. vaš. vžo (srovn. pos posla. žehnok (svceníek). so (i sa. vroo tídy. poty. hrot— hoía. vioi. (á títi). kolor. pitozek. k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. padesát. námluvy. vlo — vlomy-- (vlá. ve spežce nojlepši. pijovka. zahybok (kudla).volala. božo : voka (chvka). zavolej atd.. volo. b) ve slabikách ohýbacích. mak do atd. votaju. som padesot. nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. data). zavoíoj hyboj. kleo. nojbilši. zaá. c) ve píponách afc. viso. ptakol — plakala (srovn. mla). kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). vroi. 101 — porad. oj. na p. krod vro. nutrocoj. sto (státi). síti). paty. ale: nas. inšo e. : nmomy krov (val. trefo. vra. vas. voíaju. na p. 'lika. žá. stát — stála. data. dtka. skala. volum. Poloch (Polák). zdroc (zráti). vološ. Abstrakta pedponou »d jo. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. kro (krá z:: krájeti). acka. votot volala. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. — smradu. zovitka. sno (slov. poša (pasa z= — — pastva). zokon. vološ.— prozny. zelo. pknjšo ruža. pšok. žoden. skoli (skalí). líti). píesti: pát votát. pstoobilo. ten dobro. slov. smrod ve stav (rybník). d. nojvic. i) ve tetí osob mn. klod —kladla. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). (— vráá). i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. modlo sloves se. kovol (ková). dot — — o inných . kapolka. vom. devoty a p. mto — kradla.) votom. voío. i) dvanost. mo prasot! elot. sná). Pozn. devaty. dát — — pata. veselo roba. voíomy. tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. chrobok. pod — padía. — samo — samo. 1. krav). voloce. náhrada. . e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. zao. perniko. zdroí— zdroía. moja mito. vydovac. i Pozn. goolka. ho. volumy. jakož vraná. dojo. v infinitive v sloves V. po (pa= pí). zorobek (výdlek). stol— stoía. nospa. toš. žo. sádlo. lotka. na p. vzá). : hleo. mloi. (zz: jdi!). j3) — —zavoloje. žába. v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a. val. hrách. pochotek. loc (la. robo. pcho. naš. — do a tak máslo. spo. — — — . složená mají a : nadja. ale slyšeti též g) dvanast. Pozn. tos — tosía. zajo. noso.

píamy — plamya. kumora. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). bukym. V Kozlovicích. oum. mn. an v un: vruna. stádo. patrun. Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. = práv). strum struma. spodkym. prám num (nám). Frlunt (Frlant = Frýdlant). . študyntj mn. b) a«. . aspu. ale pombu. o ped nosovkami w. po dasym (jsem). v dum. jeli ody V Metylovicích komur. v Blé. val. síama. voláme). pecin — pecna. — žbuna. a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. é 3. vrata). pojedym (pojedem). sedym. kamy. luni. bocun — bo- škóbrunek. žbun cuni. sum — sama — samo. Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. Výjimka: pones a p. ostružunka (ostružina). hrum c) om v um hruma. rybum. chráni nundzyny (najdený). skuany (kožený). éynym. znum — znumy. zlumil. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). zym (zem) v zymi (v zemi). hoí —hála. I Pozii. zvun kuna. osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. kumor (komár *). zapumnli. ráno. Jinde všude je isté ^. enym (i ynym). okol— okála. v Rychalticích. bubyn *) — bubna. duma. vym— vyme (vem rymn. dol a. vrata (slov. ka- šátek). pol pála — 2. maryjunek. vunika. pumoc. prsinek. ohy — oha. nhue. ryndlik. gymba. potym. prsty' okýnko. elaim (= tlatm). sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. zvuna. zdol se— zdala se. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). p. Antunin. ve St. pumož. na trum. lusky. na horním (jižním) konci Fryovic. sunka. dolym. — baruna. kozum. jablu jablun. dubym. ém v im: zym^ zlatým. Junovice. Vsi. e ímu (=emu). d) on v un: kusky. amyn. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. 2. jamy. — data. mdany. rum. svium. f) vsuvné ?/«. „Poledn robi jnm a veer pijde sum". dynko. sice: ^an. otcym.blozyn— blozna. raj. stibrym. týmu dobrymu (— temu dobrému). vum (tak ve všech dativech dum dumy.).: — — : — Fozn. pan. sy mnu. znumy. a. kumin. jelia. kunc. ped nosovkami m. na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. e) em v ym. srši— srša. (skivánek). zahun zahuna. hunym (honem). za kopcym. v Myslíku. n v y^ i — n\ d. un una uno. — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov.

škudi v imperativech: nškud". vut vdla. laterna = lucerna) jase (jasan). St. a \ o: chíop (v. panynka. žina. Fryovicích. plecyny. kolino. (pole orané). pul piía. pituh (i^ior). dojul — dojita. dulši na schud (msíce). v jo oot oola. jedn. kožany. -estí Petold. schud — muzg. drub. umut umía. vudka (vodka na oi). usada. krt kryta. tvaruh — una— uno. hrub. kukul. 6. prus. nyni n (není). chodzyni. rut 5.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti).— — py — pa. zhruži se. drot). hnut hnita. vyta. nesyny. škartúp). utiny. poji — pojova. slamany. poduj bur — boru. kíubasa. šink — šinku. nuta. vsuvné ped mní se v y: pt okyn. chlap). dzyni. vul nrub. vaila. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. stavyni jedyn. mn. chumut. — — : — — hu — hue. pozur. sokut. se- od slyšia. un roha. podujce. hleul hledla. tastuvika. sku. Chlebovicích. stainka. nuh. žul žila. (stavení). odyndu (odendu = odejdu. i — žodyn. . Juhan. mluvní mluvila. topur. hen). jakuž. zvun. vut c) yl y ut: but — byla. židuvka. Hyjuí: bul bila. ruh — tvaruhu. Staíci.vota. urudny. ervyny. V Celadné. zur — zoru stj (dolnjší). Myslíku. zeliny (zelený). osvicyny. muda. škorupa (slov. but. minic (mniti). krup. naspu. mlouí míotiia. ave: letara (slov. tchu. zachud stunca. — stuje. pomatka. deviny pynize. hur. htuh. devany). jošerka (Místek). bul — bolu (bol = bolest). škrub. kožiny. hyn —hynka (val. buchnik. hrum. nosul b) i v jul: jut — jela. nvu. kruj. rst rostla. šul šita. . tuž (tož = tedy). ryta. hurni. poži. džuba (zobati). mní se -il a -í v jul. stuletni. ukradzyny. dochtur. vol . lot lota. džubak (zobák). (ten). dulni. Po rznu i v této krajin (4. krchuv. -yl v vl. stuvka. staminy. rub. vzek. hu. : — — — — jol (jel). t. zavut zaveta. zamysliny. v gen. obujek. mut — myta. ztotynka (zlátenka žloutenice). smol (vedle smit i I. ka:r: •ina. dovoliny. nabožinstvi. zamecyny. upadzyny (=. rechtur. (vedle : inky (zz tenký). tut teta. vytuž. mluí mlela. skut. švadlina. kleut kleela^ nchcut nchceía. povudž (povo =: povode). aro- dynica. — nvul (volky — Nemní se : nevolky). Vsi. tum. muh mohla. mlocyni. tnky. V Kozlovicích i chot. strum — stroma. skun (skonání. Sesilování a seslabování samohlásek. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. sot sota smát := sml). struj. buj zbuj nik. v Kozlovicích. hun. Blé v pí- v rod mužs. Metylovicích. upeiny. visut visela. 4. upradženy = upadny = upadený). syn (sna 103 — = sen). smut smta. pokuj. Palkovicích. drut (v. tup (topiti). Po rznu v se. žini. vaul noáita. Brušperku. smr). kup. škrobaf pomatovaf. Ratibu.

brla = : sryvatka. = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). sekyrka. stryi. : u v y : híyboky. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . Byrno a p. sirka. rny: bratersky. Frovice. tu zm' v více tu vyzvukujíc. jmenovit na Opavsku. štrudel. a i nkterých krajinách. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. hydbov. Peter. sti1. bezyroku (=::: bez úroku). ^ Pozn. braterr kmoter. hrync. sryp. Všude vsouvá se e moheí (v. a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. M v e becha (búchaf).kons. : slov. za mladý. c) ve slovech kret (krtek) a smrek. chaterny. rstvo. srys (srs). moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. syrp. Y y: tynu (Opavsko). v y: (na Frýdecku) darybok. bryla (val. varštat. 4. — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). skyrze. lazií (slov. sryna. jen: hrnec b) — do hrynca. braterstvo. ve všech slabikách. tak pastyrka (pastýka). v. 3. hhany jako hlany (Opavsko). pylny. ohlechnu.: — e e i 104 — v a: haslo. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". Frdek. štyrma (^^ tymi)." poslnny (Petold) — pl^ hl. : všude jinde dle kyrk. posilnny jako tu „na plnou hubu. -j-r-f. Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. srvatka. vicích však pryst.) slovných (kons. Pisouvání samohlásek. eraeselnik. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). štrma. : berny. kryk atd. vylžavno (vlhko). havoif. ln\ skupinou spravedelnos. kobzale kobzole. syrvatka (syrovátka). -j- vsutou ped vylk. v e : cebola. od spody. Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. pedy. berla). 2. prši. Celadnou sryp. Najvrt. o o Y a: cbrama. krev y hyrnc. z domy. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). Frlant. svryb. handel. a to zpsobem dvojím. srká. Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. kylnu. takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. b) ped skupinami rsky.) vsutou samohláskou 7/. tryn vedle trha. prysi. sekrka. smry. styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. samohláskovosC hlásky kons. vryba. lozit).

ku nim . náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. Píborsku). tyknuf (tknouti). e: devatnast. Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. Frýdecku. Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin. sedm. hultaf. z náeí . pii. sluza (jinde). velký. Vysouvání samohlásek. . nesu. žgnu se (mihlo).kde's byl). vedeš. jako. kraic. psu (Blá). zarzavy. žutf. íyžk^ (jinde). i: se. paluz.). otec kudel. ležka (Opavsko). ve vok. hirnc a p. mhío šukat. na Opavsku). 6. — id. (slov. c/. prstének d) ve slovuje se neni. huk. u škac (slov. — kuliC (slov. hutt. jakoši. V násloví ped i nepedsouvá se . tetka. t. se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. neposeda. lašské dlí se na na Frenštatsku. romenek (rmen). toliko slabým pídechem zní. e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. s. hue. pane. vedet. kobyliha. Píbor). moich. bravenc. jedn. pauk (na Frenštatsku. — ve pí- Po Ukvaldy vytré:. hrnec. dluh atd. n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane. s a z se nemní (tbma. slza (Frýdlant. sylza (Frýdek). Hledíc k 1. ba takm mizí: iny. un. kolky — tolky žignút^= bodnouti). mkení a. c) samé ve pisutým dluhy. nch. — a kdo nezná pravopisu píše 5.. sedym. smuva. pcha. palk (na Opavsku). 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). dále. osym (jinde). idlo. tamo i tame. pisaf.' Pauz. palk i pauz. s. hunica Po rznu : (silnice). O promnách souhláskových. (na Frenštatsku). Samohlásky v. tlustý. Frýd. ueknuf. nepiš. Všude ruší. birzo.zali Isknut . — zautra (dvojslabiné.: — (v Blé). tako. souhlásek d. v písni ku tob. — ma . klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. se nevysouvají v jemela (jmelí). tchto a pod. a: zaía —žato .) tla. lacny. nšpor. (kelky— telky). slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. žol— žía (na Místeku). . ošum (rváti). ku muzice. : odchodn od ní samohláskou u ku mn. veteno. Zmkování V celé oblasti souhlásek w. z. Místeku. ruvaC rynek. pyta. a instr. c) : Pozn. chlipaf. i ve stedosloví . jamela kaj si byl? (. (nebe). tvarech: záa. bliže. Hiát.

(s^g). než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. tlatm. jedn. ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. vraa (3 os. nese. hladem. Pozn. e. vezemy' atd. chodza. od sousedního valašského . zas. noša. ma. hlásky nejsou všude stejný. 2. (3. tedy: hde idete. kud7'el. d7'eíaé.) v mšce. mrzlelo. Jinde (už neseš. sednu boška. i — vezu. c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. — d7'ura. ve v Moravce : nesu. Frýdlante. ve7'ee. — vedžce (= vee). smr. vra vedz. sel. v lee. kopyš. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . mládenec. na voze. hodžim. sikorka. vezu. lišci. a vsuvným: statek. ve tvarech vyznívá. nšemy. po rznu. ra {ra. V a) s a krajin mní s ped seka. z pami. V Kozlovicích. : — pohybným pohádek deset. pedchází byc. štvrtek. mní se dz': dževucha. t 106 — a jejích odvozeninách: a. šito. nšee. ja ju. hoš. de a te nemkí se vbec. bohatého svátek. deska. aniž se rosce (roste). lez. kos prosa. musi. beseda. košci. v lese.). vyplazuje. hade. dzeaa (dítte). žutek. — kosi. nesete. vdža (3. za Stáru Vsu. a instr' žide.) ztrail. ni. veeno. ežky. Brušperku . tetka. pros. — haluz. chod7'a. nesu. i. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským.). scehno. nos. l : v mkké a z: sekac. džedžina. kei (krtií. semeno. v bri (v brti).) — džasno. vža. sused. ludže. z znjí velmi jemn V Petold. smei. kravské kopyto). tetek. V osadách pod této z a 3. sedže. za hus. e) (mkí se však v instr. in (tín=stín). ve Frýdlante. ns. nošeny. Pozn. Frýdku. etka. nevytených „pišepluju. hiBatm. ve Frlune. paš. mta. íoke.) d) ve vok. mn. voza. patek.). plotem. mlaa. — seda. košba. í - kmen depta . {ze). idže. chodžic. voži. 2. mn. V mst Píbore 1. c) — plec. nšeš. prosi. ve Staré Vsi. visel. chycila. na sever Bavorov se v Prusku. vola. ndžvdž. o koze. na obraze. s mní se v š: šóena. koš. os. gdosi. . sedži z jen malinko Staré Vsi. jen malinko se rozeznávají . udeic. sahá. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). eladné. snih. V eladné. ticho. delši. Pozn. (gen. veze. v Blé. mn. si. f: hd. vez. nese. tyto nvse (nevst. 1. v okolí Ostravském. vozeny. va. past. os. voz (imper. vedžeée. šaha letos. vezemy. vodža. seno. icho. vyjmouc jediný tvar všude. oec. budmy kdežto f — hlásky : s. os." Hranicemi této eladná a Kozlovice. udeit. jehai. ne. džei. ratoleš. devt.: — Pozn. nosi. vezeš. elai. živa. tesknice. do smri. krajiny na jih jsou Frýdlant. maeinka (mateí douška). kladživko. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). (imper. mn.). i bohái.

sever Hrabyni. — srpna. pares. b) ve slovesných tvarech myna páru. potini (podsíní). o sob ve Studénce na Morav „isnu. c ty mn Ve nco darovac. — Rozlišování 1. sazei^ tuláci (sázeti. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). lese. jako na p. hrta. šehno. kj = kdy (Frýdecko). eio. v Kylešovicích. a val. za St. uchtaju. j. ale ve Studénce: ho. sklo. vaba (vazba na stechu). ocira (otírá). sykavky íT. V Kateinkách u Opavy.). a spodobování. Zmkování Drub. ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). peka — pekarik. po. z. kopyš. v — — výslovnosti se nerozlišují. tihía slov.— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac. živa. hustjší piiskuju. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . smcilo sluneko. v lese. (elo a tlo). poe. horeš. chodža. tresí (na Frýdecku. údery t. na voze. — Jenom dz hodž). v Lodnici. šalat. masa — mamynarik. seno. chodzu. pa (cpáti). šehlik. šeka.) c) po rzen: netopýr. (svítek lnu). Polomi. škoica. kopec. havirsívi. svitek. chodžim (jíti).) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. kla. sice tele. štvi. tižek (íž). v. pastyreka. — — — kravarka — — kravareka. škaúpka). seno. nií (niti). mkké hlásky s. dž: nesete budete. p. kery. ši (šíti a síti) a. krava — bednarka. (. pote. pansky. zstávají tvrdými. (scípnouti). 6 vyslovují ijoši. kramarstvo. v mšce. krejda (kída). sklenka. (skoápka. 1. oba dbbak . 2. odtud na pes Benešov do Pruska. c praša še : (jste). šena. ka. Pozn. pare (páu). etka. ni. pohanská kaša (vbec slov. jiných hlásek. Radkov. bue s. horalo (Opavsko) vreši. val. pastý — : pastyrka sarik (ue. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. Hradci. seka. nošim noša. — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. tesa tesarka. šena. z. kucha bedna — kuchaka — kuchareka. pš." t. á^. eka a ik: kovásky. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. cebula morska. : nšeši. V. poika (podsíka). škoupa. bu. tovaryš eznický). na voze. icho. (bute). toulati. (prase). Meli. vep. iš Pozn. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. stipnu (zobati). <*. z. V Klimkovicích slabiky we. de. chodža. paput. šeplav ho (= bu te (budž).) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. satan. horu (hoím). stvo. hoe. hoe. semeno.

*) — ábel zní dyabel. 7. () po — pomos. hadza — hadžu „haa"). mledivo. mní bqv dz: (slov. hodžim jako podzim. Píborsku): b) opuštny. podim atd. * . pau??a (na Frýdecku). krac. šmihel ve v švrk : — = — = švih. : f. pidže. Y p: drpa. chyceny. vyvadza s^ vyváat). pot. a dž a jak málo j. bloška. 8. 108 — ceak (i val. m: kacamajka. omastny. vyproštny. uher- 4. decku).— (zobák). Y g: gybza v. sk mní se ped ch i sky — uhersci. charba. Z této výslovnosti poznati nejlépe. V píestí trpném mní v c: zapleceny. Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). vedzeny. omascyay (= opusceny. b: obak. V západní Morav hádt. m m hebký *) maškrtny (mlsný). íudzeny (uzený). míaceny. Stramberáku. ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. rozsadzova. rosce (Opavsko). najdzeny. se rozeznává od f a d. zahradzeny. bybza (daremní vc). a VI. tídy (slov. dt \ vec. a) se dv óz : ukradzeny. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku). poj po pojia poja slov. — prosi.). na Frý- roscu.**) navadza vypoadza. bu — i but. panacci (Celadná). pošini. Strambersku a Píborsku. narodzeny. Ye v: vtak v. c) Po rznu: 3. janovice). 2. rosces. tichši. Y k: kondrab (pondrav). Po rznu : proj za nas (pros). f vymeceny.: zní lašské t. 6. seci). plachši. prut). pite v KaVideacce. 5. na pavíacce. nazba (náspa). Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. prosty ^. podim (podzim). lašsky: poáini. V infinitive cf: mní tt a. v iterativních tvarech V. ff ple — plet. utis. potini. (z naváat). zní jako na Frenštatsku. Y d: demeno. kladzeny. kdyžt in (tin = stín) t. požat). \ se: opuscyny. st v sf (na Frenštatsku. ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec). ve Voc-ce (Benešov). a slov. pií^e (z teinkách). **) podzim. jak jemn 1. 8. mla — a mlát. poéini. hev. sis (sic. plec. poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. zní jako podsíní j.

gbet (nádoba devná). zgybnút tajn). oselka. Píb. Troj.). Moravka). . krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr).). s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). v v h: koruba (ovoce). = ch Y s: scu (Frýd. n v 1: n v s c m s : Antomin.. Píb.s v g: drga : (drcati). g y d: dbel v. = vzíti Grygar (nom. zdybnu (val.).: kraj vati. víti \e v: vivka (vítka. (hovor). p: pokrop (pokrov na máry).). g v h: nihdy (Frýd). grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). Opav. : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). od slov. : lua z : (lišen na voze). aa (záa). : rula (roura). \ j: svajveer i svalveer (Frenšt. (slov. pazole v. = stebati). dizga. bzdury (vzdory). Frenšt. fazole. (okraj a = okrajovati). Frenšt. f f y v h: šibra ve v: v p: packa.). myja (mývrzají. hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. uh'ti).). — habori — haborny — choruBa (korouhev). d y chajta (Frýd.). ku. lumero. na hrbá v.. t t v d: na' zpadek. v r: mrhavy as (Celadná). hdo. z z (Frenšt. o krajerka (krava h'. / I v : dtlina (Fren.). h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". vino- va (jinovatka). — kravaka.. v z: mozg.). dizga (tíska).). h v f: fusak (husák houser. chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd.— m V n : 109 — norak. fuak (rypák prasecí). Drygat v. braný obo fem.). Opav. kosibal (kosti- v \ v v . (skrá.). prop. hd (Frenšt. grabnu (hrábnouti. džaelina (Metylovice).). vak: 17 v M . na vrba (na rvaku). — vji).). norka (morák). bot. v. naraji koho na (navésti). tašovat = slíditi). habor vál. v v c . v \ Horšula. hejbavny. žgara.

obinu. oa zda (za = hled). kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. odja. bittek (bílek vajeí. g: zegzutka (Plesná). ziz Stanovice. harešt. v. vaovo (Kravaovo. (ústí). kružel (kužel na peslici). skypa. žedli (zjedlizr sndli) atd. zdadto Hendrych. strpnula. n: v. iž (jež).). rovnina. zdraly.). ej: (spíše). plumpa. v t: zadto (zrcadlo. brze = brzo). guzy (kusý). v : evo. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri.). tudica (Op.). šejsty j. stari handra (Frýd.). v. pozdi. jménech to- pických). (Mel). _. v. takej. Opav. — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz). Op. epaa m y nv: konvis. kružela. Kundrat. p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . dy ndaš. r : tužky (úzký. mrga — mrgota. hanyz. to ndaš. step). Frýd. empel (epel spjši nožový). kružeíky. brzej (starý lok. nicej. — : k \ g: frga 110 — gomoty. hadrlak (slov. takovny i madli (mdliti). epa n. handrlák). skurka (krka chlebová). plumpova. ilec (jelec). hadra v. hazor. motoidto. kotrta (slov. Miíostoice. m . Polach. hapateka.). konvisa. 1: kaptun kapían (kapoun). sketa — sjatý. . s : ped j ve tvarech zjes. : mrzutny. zdidto (Frýd. mocej.. knuc — — pravli). to (tož) nepebírají písuvného z. venkaj. jako: žuttek). Hanzelm. choina. harenda (bývalá hospoda panská). Pedsuvného ^. — frga — frgaka. Frydl. (staiti). kvae (kvieti). nom.). (v potoika. šarpa (sápati). pu- tlina. braovemaso (vepové) (klnóuti. stapec. k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. (stevo. janciaš. Hana. Spojky dy (když). strnož. *) Vbec mezi dvmas amohláskami. Stinc.' sice není: idu. jahabina (jeáb). k v ch: tabach. rukaica. dtavi. hustina h: hofra. veraj. d : zdra. jancikrist. st7^- kyp: paprutka (kapradí). vilej. švrglat Pozn. Pisouvání souhlásek. pecaj. íudži (uditi). Jeva. — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek.). skidto. Skratop.. žbra. slupina. Stebova (a v ostatních pod.

Provizto. ssdesat (= šedesát). usía. kyševy. — nmut (nemohl — k: tisnuf. ale rozeznávají se znjí podobn. instr. z: dvihnu. lopa (slov. tresnu. mazaina. — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. h : f uik. chlop vok.uli (uíznouti). netra (teba). dat. gen. uavka. sopat = chlemtati). nu. d: tkalec. I. sta slani. orstev (val. t: vyrosnuf. aza (záe — Ce- — eladná). ant. nuž vok. ladná). Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. po- — žnua i zla. nože noži (-uv) . nska zíavek požny (pozdní). Pokivnica (= Kopivnica. (obhlídati). chlope akk. sekaina. ebik. ideí^ (zhtavec = poduška). (stláti). n mezi a s : — i: rozrhaity.). nože nože nož nuž nóža akk. m. uka. bet. Radkov. Obalování. uonsky. — Zdravy a zdrauy (= zdraly. tusty. nom. usnut = vela — Vodka). chtopi chlopi nom. Sice nevyskytá náeí. (dnes). žnul nu — nut. -y) chlopach (-och) chlopem lok. duu (dluh). mišaina. V Meli. uopata. Pesmykování. muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh).— — r : 111 — zsL (^— rza. víasny. vzda. uu (luh). gen. iba. (haluz). vystykla še (vyskytla top. = podmítati). chlop (— ovi) nom. le ponkud na horní Celadné. -oma. pece. ostrévka). byva. chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. t (a)- kmeny. — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. rez). kipopa. svadky. pla (peía kiva. Celé slabiky: ta. oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). šva. hauž zralý) kaus (kalous).

Jména v an mají an: Pasean. akk. má dvanast hlasi. instr. nož obrazu obraz nom. neživotných píponu se v oi: chtopoi. králi). o mojim brate. (holil. dat. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. — vrši. 1. !). col — coli. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. — netopýr — — vrabli. Ve vokativ jedn. netopýi. Akkusativ mn. bratrova. vrabel — farái. život. Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. svdkova. 4. jest / rodiové rodii. sme štyrech študentv. Všeckych služebdo školy níkv (ib. po našim otc. mají z pravidla píponu t) é: jm." Kmeny mkkého zakonení na ko. S pípony genitivu mn. Rožnovan. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. na nož.. groš — groši. kiž — kiži. fará košai. 3. synv. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). pane rechtor 2. ob. deset jeleni. Drželi . po mojim nebožiku panu strýku mají «. instr. (Píbor. koša — — tydni. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. mn. V lokále jedn. pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. nožach (-och) obrazy lok. -oma. Dativ jedn. kmeny tvrdého zakonení o chtop. obrazem obraze lok. klepa klepai. V nominative mn. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká. král — tech havíi. : v ostatních — — : náeích mor. o Zubre (vl. životných rovná se genitivu. obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. ohe — ohni. žebrakoi. i neživot.) kmote. Zuber). bratrei. 6. špac 7. havi razi. kmotrové. Mo veda. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy. jelen — synkv mol — moli. obraz vok. wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv.: — dat. o vojáku. ludkove. o tym ptáku. knížecích pucovat Myší). tovaryš 5. gen.). jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. synové. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. nuž — noži. — — — vrš (verš) králi (sv. tovaryši. o našim Martin. Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko). v koš. komina tyde — kominai.

s a z (les. lese. mn. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami. . Instr. d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice. ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. o bratroch (Sýkorec). lese. íslovkami ma dvuch bratrv. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. štyrech: 8. na Strambersku. v Palkovic. e: e : v lesi. synkama. . nožama. V Celadné cep má instr. v kaluboch. Mezi trhy (Opavsko). voze (Sýkorec). 10.. ped okny (Palkovice). pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). pro dochtoruv (Benešov). na haoch. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny. Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. Milostovice. . — lesy. stromami. Bezová). na patroch. pede vraty. Kozlovic. nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. vedle pacholkach. za ktobuky^ s mojimi bratiy. má pípony y (i). „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. a nom. jest nm: chlapm. v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok. Skípov. Litultovice. ami^ ama. Místeku. na voze na voze) ic — voze (Brušperk). bratrami (Sýkorec). na vozu — lese. jedn. „mezi oknami* mezi dvma okny. Stremplovice Lodnice. Pípona dativu mn. Pere pro svoich chlapv. mn. s penzi (Myší). tak neb onak 8 . Frýdecku. Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St. pacholkam (Slavkov). domach). bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky). Stablovice. : Pozn. pod ploty. na vozi lese. v lesu. onia. Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). synkam (Stablovice) 9.).). bratram (Milostovice). c) e. tech. tak i v Sedliš mn. má pípony ach a och. o boruhaoch. vuz) mají v lok.). zajicama (Kateinky. — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. kooma.. koam (Litultovice). — lese. mn. íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí). (e). c) och vedle. po jarmakoch (Myší). Mel.. «. sice jen ach). Opavsku : bratrama. ze zajici (ib. susedach. ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. a) y vyskytuje se jen po rznu.. vozy (všude jinde). mkké a) p: cepami. v d) é y : v na voze (v lese. Lokal mn. — Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). synkami. Slavkov. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky. s bratry v. o u Opavy). Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl.- voze (Frenštát) b) u. žebrakam (Lodnice). nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. synkoma. Hamroch (ve Frýdlante.

v Milostoicach. Stramberce a Píbore. — ach je též pravidlem ve Frenštát. v Kyle- šovicoch. . — v Klimkovicoch.— se 114 — koní: ve Štablovicacli.

— — 8* . kde vbec dm pechází v um. v Opavska tam. -oma) rybách (-ech). se Dativ mn. Píborsku. dat. kde je i -lkmeny mají: roboma. v ddinoch. V. -oma) dušach (-och). rukoma (Plesná). dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. má pípony ami. ryby nom. na Strambersku. 3. sestroma (Polanka). V lokále z pravidla bu íukoch. rybum. v severním cípe Moravy poínajíc od St. dat. instr. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om. jedn. vulum. na lukoch.. 1. -um) dušami (-ama. um : za stodoium. Blé a ve východním Opavsku kravum. ve stodol och. svioma (Klimkovice) atd : — mn. na (St. kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). Brušpersku a dále na sever. vyzvukuje v 2. na drahoch. cestum. skaloch (Brušperk). v zahradoch. v zahradoch. duše duso duše duše duši (-om. -um) rybami (-ama. koní v am. Pípona um panuje . Polom a Benešovo na sever do Pruska. 115 a-kmeny. rybo ryby ryby ryb akk. gen. Na Frenštatsku. sestrum. kde i t-kmeny och mají: po skaloch. ryba vok. om a v um. na Místeku. dzevuchoma (V. ryb nom. duša vok. jedn.— III. na 4. o kravoch (Štramberk). b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. om jest obmnou za dm na Frýdecku. instr. o svioch Blá. Frydlantsku. Polom). Poznámky o jednotlivých pádech. akk. svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. Koncovky instr. Vula ma na voli. ama. zahradoma. gen. jsou u a um. kravoma (Kyjovice). a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. Instrumental mn. v zahradoch (Píbor). Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. lok. Opavsko až po Litultovice). oma tam.

složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. oach. n- kolik. ušara — oum. z vatša (slov. kovalove pólo. „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*). pjdu na Miulkovo.). nom. skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. Frýdek). nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). kovalova dževucha. ruky. ušach oima. Litultovice). kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). oami. na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). to je biskupové. akk.).). uši. Za mnoho užívá hojn. Op. kovaloveho synka. — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. tchto adjektiv. vinno hrozno (Sedlišt). Velej krajuv. obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. všecke ptáky (akk. rodu raužs. Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. jedn. zvtša. kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. jedné galaty. to je a-kmen. ušum (Frýdecko) lok. na Miulkov. ušima — (Sýkorec). ušami (dle ooma. uši gen. instr. Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo. telej. luska roku (ib. na Lubnym. na staikove mno (jmeniny).— IV. ušoma „okno"). kýla — tyle. oi. dat. za k samu kostelu (Moravka). nohy. za kolik — tolik : kelo — tlo. pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole). Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn. uši oam. 116 — oi. a ž. Matulové hony atd. a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). Dam vam . všecke roby. do polská polsku (Píbor). z dalša. Slávkovo. — — oama. telej krojuv. uživá-li se ho bez substantiva. oi.

.akk.

tebe. mi. akk. mn. mni. gen. um. t. sob. o mni. ja. mnum. mne. Tvaru mé užívá se nejvíce. 7. 6. Tvary tebe— teje. ma. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. vum. se. ochy o-kmen. lok. osobních. vy ca. Tvary nom. sebu. jsou tam obyejný. sebe. ti. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. se. tebe. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. dat. am. oma. seje Poznámky 1. mn. nom. tob tebum tebe teje vam. tebum. ach. gen. tob. e. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. mni. mnum mn. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . teje vas vas tebe. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. ty akk. seje lok. ca. še v akk. sa. nom. akk. mne. vama lok. instr. jinde se. o : m. tebe. vámi. m m nas nas nam. mne lok. kde a-kmeny : um mají. dat. instr. instr. sob. dat. se sebe. dat. i po pedložkách ode m. Tvaru mni užívá 5. num. — sa. ku m. Pípony spravují se dle mn. seje si. instr. nom. o mne. Instr. daj 8. 2. 4. námi. vom panují na Místeku. sebum sebe. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. ma. jo riia. ami. ke 3. num m nama nas 2. mne.' užívá se na Frýdecku. gen. ama. Skloování námstek 1. Stablovicích. vum na Frýdecku. Neplachovicích). mne. Dativ se se.— gen. tebe teje i. si. nom. my m. vom. tehu. teje 3. vas. 118 — hiBat liiBaa lok. mnu. sebe.

1. . nom.

. nom.láO - Jednotné íslo.

121 - gen. .

Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla. bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. ležaci.— : kleeju. idaci. vi hled). nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. Tída 1. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. (budaci) tebu. chodžum. Kmeny zubné. v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. zanesl. jedžum 3. synei chodži. po nkolika rozdíly vzorech asovaích. a První osoba mn. dyž se jaabiny urodi. V nkterých osadách (v Píbore. lehnij — lehnijmy lehnijce. samocht). Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel. vuci (= chuci. tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví. asi osadách. Metylovicích i j. rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. ?'. Jinde slyšeti po rznu seaci. uiiium kleum. ns i nesel. (jísti). všeci vi. jedn. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum. I. položíme kde poteba.) neslyšeti 4. Opavsku rže voni. e) V Kateinkách u Opavy. zavených v rod mužs. poma. v lašských tu. idum. pijum. zmnami hlásek jasnji vynikly. V mst Píbore slyšeti též. zanij — — zanije. na str. 5. kupujum. Osady. dajum. 99. voíajum. dyž se tli krávy. my): plema. chodju. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá.Zaved si ho tam?.) kde se po souhláskách neodsouvá. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. oa zda (= za. naši ji.„Zavedl". . v ddin samé toliko tvar kratších. dajma. . Moravce. I všude (nis-nisla). ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. jmenovit od starších osob: zavedl. vely robi.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. roby klai. Záhebe na Stramberce.

123 — kladžmy kladže (= klae). klašé klad— kladla klad. . klas klas Píestí inné. kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv. klod— kladla klad— kladla.

paše pásmy. 2. Imperativ. — lizía O na 100. vlece vleemy vleete. vlik —vlikla —a — . pases pase. — vlekla. i : niš. na str. vlis vlek Píestí vleeny trpné. á) O promn samohlásky toš. Madzyny. Imperativ. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. Píestí inné. Kmeny retné. vlec. e. pašemy pasete. str. pas. Kmeny sykavé. liž. na 103. ve pos — posla paseš —a— Poznámky. nis — nisla. žabi— žabi h r (V. paš na 107. pos \e tvarech — posla. vleu vlee vlee vle vlemy vlet.se. a) Pozn. paše pasemy. pily Kmeny retné. pásmy past. Píestí inné. paše. 4. tvarech pa. pas Píestí paseny trpné. pasee pasu Infinitiv. O tvarech píestí trp. pasee. O mkkých sykavkách srovn. pas — pásla. e. tvarem hebac hebu. pas Indikativ. kmen zab — do V. vlic. pasu paseš. vežee 106. vlec. Indikativ. tvary: oziba — ožibe. O promn a (= na str. Infinitiv. 3. srovn. vleee vleu. vežemy. a do IV. 2. Polom). rostla. pas.š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str. kmen heb do V. jako v eštin vbec. 101. plecyny a p. tos liz — tosla str. Kmeny de 1 n é. tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. 3. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee.

Indikativ.). sis. ek ekla. na Opavsku vyskytuje se ec. paf. 100. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II. tc. vlik — vlikta. má klnu — klnuí 6. pa — paía. Píestí inné. pal Píestí paty trpné. te. tuí e.. tu. tec. infinitive V mní se kf. Infinitiv. moc. pnce pnu. . sic. te tie tijt temy tete. tíuc. kloí. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. tíus. poí — paía — a— Poznámky. ik— ikla. na str. ic. Imperativ. tc. incl. ti Píestí trpné: — tela. tnu tnul. Infinitiv. Kmeny Indikativ. pnie pnijmy pnijt. plynné.). pn pnmy pnte. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí. jinde všude pec. ht v ct tis. ol— aía atd. tee Píestí inné. (Frýdek). jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf. kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. sik— sikla srovn.e — 125 — Poznámky. srvn. mos. 122. Kmeny nosové. teny — a — tel trií— tela. na str. k) Krom pují do vža. Imperativ. Kmen ek — Jenom — 5. moc. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. kleí (Frenšt. kloc. tídy druhé. eka (pech. tu teš ti tij tij my timy tit. 101. na str. O píestí poí— paía. — tela. Kmen klej kla— klaí. eku. ttuc. O imperative pnij srovn.

101. na str. vi a te. infinitive tic. de. . Indikativ. mul mela. ve srovn. Kmeny otevené. 4. di. c) O píestích: tul tela. 122. mi. me. pi. (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete. 103. pec.— 126 — Poznámky. — Me — — — — 7. na str. pul pela. dul dela. na str. O O imperative tij srov. vul vela srovn.

tvarech píestí inného umil a urnul srovn. 100. Tída Indikativ III. zpomnimy. Chybilo kobzoli nedostávalo se. urhul —umla. nslycha nic o nich. umimy umit. umo. nzapomni (= nezapomene). skypa.: 127 — Poznámky. zpomnim. Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . na str. str. Píestí . Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. zpomnie. horal. hoec a horac (na Opavsku). blednut. zpomni. na str. umil — umla. Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. Un mu to závisti (= závidí. To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. dohorava (^= dohoívati). chyBalo := pochybly. srovn. skypal. zpoma . nezdaily se (Sedlišt). Imperativ: zpomni. Kypti pestupuje do tídy V. Píestí inné sednul. = navrtná na žernov (Celadná). umju. 101. Hoeti má v inf. tvarech tetí osoby mn. vyhorali. maluko to hora. Frýdek). — = Navrcana muka IV. O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn. — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). umi. str. zpomniš. 2. umie uma. Do smri nzapomnim (= nezapomenu). zaindik. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. "^ Poznámky. na lehnul. 122. k) srovn. skypam (skypu). pod— padla srovn. umje. urhum. na 121. hoe! {= hoí!). zpomnij i zporh sob (Stará Ves). c) a 108. uihu. 4.

121. mía— mtamy— mtae. 4. mtoo Imper. na str. o tvarech inného: míaut— míatia. a 108. srovn. O zmkování mtaim. na 106. Píestí inné. 2. na 106. mtait— maita. . opuštny. voz) a v píestí trpném str. str. o rozlišování zubnic (chodžim. a).narodzeny. mtaci mtaum mía— míamy—míat. —— Poznámky. mfatit— míatiía. O tvarech tetí osoby mn. Píestí trpné: míaceny a e. : 1'28 — mlaie mlan. opuscyny srovn. mtafut— míatita. voženy) srovn. str.— mtatit mlaa. 2. (proseny. ml:aceny. nosuí — nosiía píestí na 103. sykavek v imperative (pros.

íamat (ce) 129 .

va (vo. pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. Infinitiv: haf. cera vydata. krac. hety. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. šo. (pro)— paju — pota. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. hroty. Indikativ. Slovesa bezpíznaková. šola. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota. : — — ala. Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. se) het. — Hrá druhdy YI. ukrany. sml ši) sa (ša. let) šity). Tvar: zehet pel mu stahuje to. krol kroía. v indikativ hro (= hr. vola. saí se (smol. heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju.i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. smt se a p. he. kra. kro. ukrojiny (Frýdek). Imperativ. . Píestí inné král krala. vity) a p. Píestí trpné: kraty. : ho. šil) (šoty. 1. O promnách sloví. hity. v. pel).kraje my 130 — krajet (ce) kraj. Sedlišt). Infinitiv : : — — 5. siiia se (smo (lo. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. vty. haí. hi. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. Tak (pol siiiat se asují: pa se). : haty. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. hit. vit) (voty.

povez .

kde pevládají tvary nejsem. Jakých. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt. 5. nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. bohati. Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni. di. uejseu. idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta. taký jsem). jedn. dejíti. Vy st su nni to šel. nvydiC 2. nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku. — i ody mn {= naji. takých cigán. Smy tu su dva susedi. dobrého nni. 'vyjdi. ? (= jaký nic jsem. 103. Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko. Brušperk). — šla (sróvn. Frýdek). pis. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. : stará. chci piš (Frýdek).— 132 b) Tvary záporné.). obejdif. ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni. zašlé. piis. nse nesu. Hlupy sem nni. .). sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele). chce . i V složených tvarech druhá osoba . Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. pedej (= pe- Op. idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. tvary infinitivní: nandit v. Joch si je je v hoferstvu.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná. (Celadná). na str. 1. pidiC. iš.i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is.

Píb. cliel. chut— chtta (srovn. chtl. Štramb. 13Í5 - cht. (Frenšt. mam .) 3. na str. b). che. chcel (Frenšt.chcemy chcet (e) chcu. Píb. 103. 4.). chce štramb.

uokno. tvuoj. uo. os. t. uojo. uo. : šiu (perf. luod (led). io. t.) v Bránicích. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. viem (vím). nuóž. sedíach na koa. — V Bránicích: jem (jím). Moravka). Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské. v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". mil —mla. Jid a národ" II. pazoie — chvalie. mia. (šel). zehij (zehej) atd. ležie. svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . svuoj. rybiu. iu. 100): — ^jela. tratily. iu : polévku. : je pt dvojhlásek: ia. jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. mlekuo. 321. zvláštním vsutým zvukem u. ie.) v Boboluskách a v Bránicích. toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. — muatiu. postaviony. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. io : mn. hláskou *) smí sa (smií sa). 3. V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2. proto. na str. v). V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. atd. barviony. sedzie. bratruov synek. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo. 134 — V Opavsku na pólo. str.*) O samohláskách. viac ie miakky. stuol. . pohuob— na pohob. veuor.: — . ia: piakny. staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. se samo- Srovn. jednak pravily rznoeí ženy. peie (peí). sloves IV. mi v Hlavnici drži. (pazdeí). chodžie (3. kvartu (piva jsem tu vypila. že na pruské zavinným.chtla. šuot vruona (vrána). V rznoeí tomto (víc). perušeno smju z toho". peiu. dojie. a v IV. kuo muoj. (srovn. klaie. mnou nebo sa — bylo. 1. se i. sloves HI.

ogdo. rohliok. krosny (kesný. stocha. rarašok. osac (tesati). nušc (nésti. koudel). (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). hnáti). odumírá. voía. kmotr). 4. zavíaone. — seste. 3. šodry. jašuiek (ještrka). peo — je v jo : í — našomu — našom. 0. podž hov (=: hov. omu — o om — o niom. vola. že les. sona (stna). pvodním jemným zvukem sn. johla. pluse (plésti. joden. bratr.. o ve do. joji. d (dze) v o (áio): oa (dít). ku a kopo (kopne). Bobolusky). žobrak. opío. toto Ponvadž rznoeí podivením. do veo — veomy. oznam. šosty. —muatiua. myvy V Hlavnici: škruba za laš. šosnast. toi (den). be. sem) Bobolusky. jest (je ješt). peo {= pete. v lese.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. lep. voraj. nešeplav seno. — chut. — kuul (= kudel. ova. Po rznu: piogza (vdti). pluc (imper. strom kvito (kvete). jo = zeleny. om. plose. leskový oech. peoš šost. škroba (škrabati). jako: lek. veoš (tele) t (e) v (o (co). nuof. mní se v tul: muatiu (milý). koze. edit)- je. Koncové r se tu nevokalizuje : vtr. otka. V Boboluskách a v Bránicích „obalují". ple)* v o: otaz. bratruof. zanes). se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. joho ( bijoš— bijo— bijomy. sohno (stehno). Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). jinde pechází v jemounké dž a c. obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf. poo (~ pot. sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). = jí. staros. c. zima. léto — pf. (imper. v loo. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). Jasné hlásky na konci slov luot/. vozeok. je (jeti). V Boboluskách puatiu v perf. ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. izo (jezte). sedo. 1. du6. v žo: v o: peomy — peony. ochce. pojod le v lo: Ion. — peunka. I vyslovuje se tam . jole. och (nech). v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. po pohob. pete). zní mkce. našoho vršok. mléko. žolezo. klopeto. ošo (= jošo. jedla. — poviodzoí. 1. cukr O souhláskách. pote).^ os — — — — = zanesl). žona. dojiu — dojiua. — so n v o: (jste). ola — colaom (teletem). nožiok. žonu (ženu — olo. nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z. olaf. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. chou. Bobolusky). — puatiua. vašoho smažony. !) —^jomu — pojedl).

pauk (v Hlavnici palk)í myduo. zahradách. dat. : bratroi. pl. synkama. s sestrama (dtmi). v Bránicích: sedm. lukách b) v Hlavnici losoch. v Hlavnici: chíopoma. Kafe. johlum. stromoch. stromách. lehnul sa ja sa tu sednu. lok. lehnu. dat. ošum. osym.). Ja. gen. biie husi (gen. (instr. a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. — • — Boboluskách sjmkoch. zapnu. dat. 6. devt. sing. Cola (tele) olaa. olat. synkoma. bratrm. huava. latum). mezi Je to asi v^ t-. olatum. Dat. dat. džoam a lok. jedn. svium. euo. kravum. 136 — I. pl. nepostižným zpsobem. och ma). 5. jauvka. sing. si mia tež ovoíat). . první stupe obalování: uežka. olatam (oolatoma (olatama). pl. džoi. znáti. ošum. mia (omu (si). synuov b) jinde: : bratrv. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. ovatoma. : synkach. — O tvarech jmenný ch. tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. gen. a lok. synkoi. V Hlavnici: sedm. dvuch synv. 3. bratram. sa^akk. lukoch. ma a : (u ma. a) v Bránicích: bratruov. kafeju. spadnu. doma tebum Za našura stodolum. lesach. a) v Bránici a 1. akk. i akk. gen. piu (pil). olatoch (olatach).: — zvláštním. — instr. devt. sviam. hvyboky (hluboký). atd. 2. zahradoch. v množ. kravám. kafeja. šiu (šil). olaom olata. olatam b) v Hlavnici žobrakum. — Džoa má 4. ovatama. v Boboluskách sedym. . Ižice). se sestroma. jako na sousedním Opavsku). dejvt. Naše ty. olau. : uu (tuh). : zehij sa. pl. mnum.

muau. Slovesa bezpíznaková. padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. pado padomy pado co padnu.. plot . sedžu. Indikativ. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie. sedžie. Infinitiv Pi. dojie.. nos — osla. Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. klau. Píestí trpné ploony oseny bity.: — 187 Píestí inné. bil — bila. viem . chvalie.plotla. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty. umie. Tída Indikativ 11. doju atd. umiu.

ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek). konca. jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. píponu tivním nazývá. Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou.). hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>. Studýnka (ve Studýnkách'. Válka. Kladka.). Toraeci Staci (Stank).). se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. rznu jinde. sáka. . Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). (las. Ujezda^ Kuta. Doíeka. a. neb otec a synové).). jejž Miklosich (III. elusa (u peci). Tak na Zlínsku. Sea. Vajé (Vaja). taktéž ševci a ševcé. Strža. drobka záleta. val. Ohrádka. v mívají 1. Drážka (na Stvra. Chmelinca. stráa (val. Plurál tento. jména pozemk: Kíba. (letos sii velihé chíada). laš. šenkéi a šenkéé a j. II. otce rodin. chtada laš. Zadka. Kua. mezi Hája. jména místní: Branka (Branky u Val. Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic).). chlévca zda. Drážkách). rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka).). Vrbátka.: : 138 Dodavky ku I. rža (letos sú teu z oí). tvarosloví. Bestka („rstávaíy tam bestky"). droba. echa. báchora okružka (okruží. na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové.). puai. — Krajina (na Krajinách). Miké (Micka). ža. Grapa. úvrafa. chléva. záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). pua (= puai. val. zvisla. Meziíí). — Stráa. Hozé (Hoza). a. zemí a pozemk mní 3. Petre (Petr). Janké (Jank ale týmž tvarem od- . ísle koncovku ?/ v a. kováe rodina jistého kováe. 2. Trlicé (Trlica). Maáci (Maák). — tu v množn. skoro všecka jména osad. rovna (roven. 33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). Tvary jmen rodinných. Kovái jsou jednotliví emeslníci. val. (v Liptáli 2. Píka. Kdé tu bývajú i Simké (Simek). Mézcesta (na Mezcestách). jména hospodáova. na puta sedajte. Polášké (Polášek). Pústka. Jantelé (Jantelík !). pkné rža). Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. (husí droby. Podsedka. fúsa. Takový plurál jména obecná: úhora.

Vacuh'kových. (Gelo). Húserkovci (Húserek). — (Zavadií). Chalupoví (Chalupa). k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník). pí uherských hranících a porznu i jinde. Ped Iviových. Kyliánovci (Kylián). Zltochvosé (Zítochvost). 6. Zimkových majú štvr. Gelova Skokana (Skokan). Sastm'kových (Sastný!). staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika). u Bursu. vykládat o Miklíkoch. z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. šét z Miklíkovcama. Zavadilovi nákovi. 5. — rechtorovi.povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek). (Hnilica). Nominativem tvoeným píponou /a. j. Lebánkova (Lebánek). Filí- povíových. idu k Miklíkom (Miklíkovci). u Jantelé. k Pokornum (Pokorný'. Varmužovci ( Varmuža). Nominativem tvoeným píponou ?>'. : in na str. vyjmouc po hrdelnicích. Berkovci (Berka). Sastníkovci (Šastný!). 4.). za Blochových. — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. Kováíci ped Kováíkovci. Kubicovci (Kubica^. Smšných. u Janké. o Nováku vozij(3 hnj (t. Motykových. Nedúchalovci (Nedúchat). Rychmanovci (Rychman). Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. . Hnilicovei Klimšovci (Klimša). Blateckovci (Blatecký). 3. — . j. a (Hruškovci). kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. u Hájku. Janíci (Janík). mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). k Hruškom Hruško vcama. — Ostatní pády tvoí u staekovc. Pudeme k Hájkm. Ana Jantelé^ Dorka Janké. — rechtorovci (rodina uitelova). 7. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). 67. Krúpé(Krúpa). Tak na Záhoí. votnum (Novotný). pa- Tak na Záhoí a na Laších. Kuricja (Kurica). do Janteluóv. Hrozenkov. panákovci (fará a jeho domácí). kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). — Tak na Podluží. ale: Sol do Šimkuóv. Staci 6. Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. Tak na St.

a ja budu vytýkání). hojná m. (kdo se rád škouí. ušima). obkluda (1. — me = sec (. . to bude muj skun =: smr). máa (val. potrh. je ura (kdo všude ourá. paíuda (tulák). podmana pochura (kdo má za (1. glajda (nemotora). súpora (súporný. mrzuta lovk dotrný). národ (1. ^do jídle pizdí. zátop (zatopení). oapa (nešika). plativý). šišma (= uchma. a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí).. clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. ochmela (opilec). Pípon j- T>. (1. ije.). dotra (nešika).). Jména podstatná. te šuchtaky po dom. potahá (i. uha (kdo uhn). zkaz (nic nepišlo ve zkaz). znameno). oznak (oznaení. p. ty to zrobiš. zz na- rození: už byl slabý od národu). potluka (potluka. žena. laš. marnotratnice). vytyk zápar (zapaení). odrha (otrhanec). ej. bublá (kdo rád brble). ošala (potrhlý). mtac (val.. opusta (I. škéí. leknutí). kde se voda spouští na mlýn). grmela (hrmotný chlap). vytrp (vytrpní). Schniiffler). špatným iní osoba vc špatná). (slidi). ale pizdra skláme). pokusa (pokušitel. oškera n. ja^ aja. ogeba (ogébený. pasa (pastva). rt. = mlatec). petrh (dlá do potrhu. prozrada silná). hmota (1. oplata (poplatek. maškrta (=:mlso). 1. babe). ochlama (= ožrala). co se zdá býti dobré. b) brbla n. ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. mlé). aa (oadlý. výtyk (1. pozad (pozadní obilí. který see). surovec). lenoch). seká = dlník. která všecko maí. mrzutost. šebeta (mluvka). oiiiaga (val. tvrdohlavý). kazí. o petrh potrhání). b) Šeda (šedivec). škodná máa. dy to néni pro ná- jezu). nauka (1. pypla (fušér). z= potah). odrama (neotesanec.— Tvoení slov. dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. skyda (roba jak skyda. na kon. erný chlap). (Istivec). synka do nauky = na poura uení). melec melca (. špata a) co špatí. skon (1. drdta n. ospala (=: ospalec). škura n. omakaná). = mrzutosf). Gedeck). lek (. = nájeza dali = najedení (enom do teho. (1. odpros (ódprošení). koka omaganá. š^hla fuká). smy ti mchy za obkludu). zdlouhavý). pikrývá prozrazení). dudta (z^ brbla). ošuda ošizení.

se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11.) tža (1. mašúr (mašík). Brumbaer). ono vymýšlí. klocár (val. chábí (haluzí. trhlý. Stuchla (Stuchtý). klempé. šenké. al obyejn ala tvoí pezdívky. slov.). chodura (val. Pípony oví se neužívá. 7. mazala. dímata. rýl (rý). vinohradské). v ty ža!). trat kdo rád (= tra). kopá). sklá (sklená. hubený). vrbí. moár (moál). tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. ptai (1. se zabaví).— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. — Lumpa (ženský lump). ár: košár (ohrada oví). léší. Golda (Gold). mnohem astjší boí). Stavaa (Stavaník). = trcha. ptáník). Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). pukír. Vinckovi. lipí. pohlavek. Barboe). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. na p. spisovném jedlí. kíbí (val. súsedka). šantaía (kdo se šance. zpurný). výsysa (Herausgucker). (laš. kvákala. tulaka). pchál (val. brata (brepta. faúr (val. dlouhý klocek). vlastní jména v (Drápai). váa a) vaení (to je vae (1. kamená. záida zaízení. kopal (porn. — mrala (brala). strúí (lusky). — n. tulák). a) = : nik : hroba. buí (val. kdo (I. chudár (hubený lovk). boí smrí smreí). poádek: u nas v obci nni zaidy). 3.pchá). kole (kly (val. 6. (1. cúraía (kdo se rád courá). smykala (1. mulír spekulant). 5. 10. Datina (Datinský). zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate). nežli (val. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý). krejí n. dcúr. brouk). ktadí. olší. je op. dobytek. Kubeša (Kubeš). kostúr lovk 8. zimur (1. šlajfí. úl. Babúr (pezdívka dítti. ura I : mchura (hrubý mch). . Sedla (Sedlnický). —í : uhla c) 4. znamenající toho. é— í malér. pilé. švec). 2. jí) jsou (val.=. Vincúr. žalá). vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. jahodí. Simera (Simerský). (val. = koví). chrastí). kominá. Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je.). ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. ožrata. kotár kotník u nohy noha sama). buí).. výdara (co se vydailo. Glóza (Glos). maliní. vaaja v (-= vaacha). paseká (kdo poád hubuje). ani neuoe). varté. chudéj (cliudý. macúr (kocour). klásí. zlý. cafúr (val. zámysía (záchtivý. Kunca (Kunc). Drápala (Srkat). handlé. šípí. á ív. žuchla n. hrata (ten hrata teho nahrí namluví). Pibyla (Pibyt). kaliní. súseda (. Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. palír. = na dožeru). i: ovi ovák). krají. tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). osyí. bunata (uhal). zvona laš. žvachla (žvanil). chebzí. b) suchar (suchá haluz). zimomivý). to ono chce). vra (pes vrící). faura) (1. 9. místo stromoví íká se strom. ne- podara.- nr: divúr (lovk divoký).

Gabula (= Gabriela). 13. lovk). chromál. strojna (Putzdocke). 19. kdo má hlavál. (las.- . zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš. val. — manželstvo 22. b) Matula (Matouš). chotiny). domrzadto (kdo domzá. ehula (která se ráda ehce = smje).). mamulka (1. vrzula (1. sivula. ýl: stechýl (rampouch). (stvo). tancula. rožn. 21. dozírá). hyhula. rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho.— •okál (ten 142 — =d má okále !). nosál. hubál. poví =^ Plauscherín). bankovka zlatková). pobhlice). maklevetnice). uhál. lo : opesío (dotrný — klekátko. strupál. bichem. (1. oblizlo (1. prut). stískati). necky). šiiupe). Miula (Mia : : = Michal). beika). okál. hodula (dobyte. strakál. metela (metelice). bhula („lée za chlapy").). šibenstvo (laš. strekula (kráva. svtula (svtácká). kdo si mnoho vymýšlíi. hloupost). mžikanda mžíka. mazula (která se mazlí). chlastula z=. sthování). echtaka). pyskál. 20. tlachalka. suo. bohactvo slov. která se dává hns. hra). anda: galanda (milkování). via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). na tvoí pezdívky ženské: fukna. mekota (kdo meí). (1. vždy místo má pípona stvo: htupstvo. kráva). 17. nohál. gambula (gambatá). smykula (I. 15. zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). dotra). bohactví). tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). 12. a) vysoký klobouk b) jméno houby). rynskula (1. švihún = švihák). dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. suchoty (souechota (val. enda'. se abe"). vymysto (1. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). štraganda (val. nedvivá ženská). abrula („kaj ta . val. Mikula (Mikuláš) : Hivula. švihula (švihaka. tulaka — honcula). koberula velkým koberem tula (nemotora). kdo bez pozvání všady vleze. lumpáctvo. darebáctvo. chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). da: trúbela (trouba = hlupák). která ráda stekuje). chytanda (val. skubenda (škubání). zubál. makota (zeleniny). Ota: sirota. lichotník).) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). žabnál (troufalec. apula (slepice ráda apící). val. ráda se „gébí". neculky (1. honcula (horší než bhula). chytání). 18. c) vitrál (val. (ství) sanu (sa. trtula (povídavá). fuká). gebula (šklebná. hlupota (1. hntula d) jména manželek bezula. ernula (1. ut: šnupenda (kdo drak). zíodjstvo. val. beulka (1.. fojtula c) jména krav a rožn. muž. jež se chová na hody). buchál. na p. horýl (val. vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. fúsál. vlezlo (1. kdo se „žabí"). tatulka. šekula (má dobrou vyídilku). plkna (všecko „vyplká". 16. (oboje).

klocá (vysoké chla 24. mokina.) — dubinka. 143 — plesa (plíse) a laš. šípinka. n. chlasto. puchý 30. chycho (smí. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina. novina. suro- vize (surovina v žaludku). — stupa (stupe). mateiza (1. 32. cokoliv sladkého. oarovaná). htožinka. šmurá. zajiká se). vrbina. myšina. oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. krbaa (veliká hlava). veliký zub). ddiný podíl slovesných i po matce). : švrglovina (= smrina. klátivé chze). p. omelina c) slámu chovina. špidto. jaiovina. sekanina. babizna (babsko). šmatlaa. turiza 34. krkaa (val. ý (val. šat hájek). sušina. kafíra. kabaa (škaredý kabát). (step). kvokaa (slepice krákorající). (obilí laš. Vavín. švidro pílišnou.šek). inka znamená plody keové: laš. modlena (Betschwester). mchý— mchuina. duBanka. mlso. ryzá. kráva šantavé. hodný chlap). drchtaa která (s rozdrchanými vlasy). mazlena (dve mazlík). tvoí pezdívky (vtšinou neslyší).) : hopý skoký ! ! (interjekce). jatovinka. cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. = chlapák. vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). ozimina. dlí = kelá (kelec. soplá. 28. odrobina. frflaa (reptavá). slepá. jaina ozimé. rozkasaná). chrbtovina (maso se hbetu). blafo. ina znamená a) pdu: celina. — 33. on {= .— — 23. mlina. laš. psíra (psí bouda). g) — sláma— slamina jedlovina. polyká slova). kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. trna: : : : : — pucheina. stéblo).) prosina.) val.tum: dubina (dubový olšina. chomto (chomce. švidraa. bezina. 27. — — 29. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. peslazeného. gajdaa (rozgajdaná. náhlina vl. eština. též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. Frolín. Edýn (Eduard). bidlina (bidlinatá pda. — sladká dínka vc. žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. in: muín (= mouenín). o»: hluchá (kdo slyšeti maje. jmenných. peršá (kdo má perše. 25. Kubín. jatovize. : ddovize (ddictví). hotovize (zásoba). uklavina (vc uklá. == e psa : (píse). hvizdo (poád hvízdá). (val. aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). hrab) drobné odpadky ezina. sepío. rybena. éna: hubena (pkná huba). (lovk náhlý). šantaa (ženská tebaa n. ostružanka. oš) hatlaa. . — á : špihtaa. sladina (síadkovina.: izíía (val. Julín. se mýlí. šmattá. šipanka. izeií.) rzné letina (sušené vtví dobytku). sušíra. (turecká zem). šorá (škaredý chíapá (val. ýn: Ferdýn. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). jarní). ervenina (ervená pda). 26. tvrdina. šorec hanácký) (o. hloupá ženská). veliké phy). 31. vcné: chrobaa škrobaa. . pantaa a) leda švadlena poád c) pance.

korho. k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. záminka. pálení). vykládka (= vykládání). nosí „kumu". fera. gebo. taká : — = plaba. šoukavá práce). vyprovázka (vyprovázení). mrzutka (1. širokou epici). plátežník). dncké: horo (jako hora chlap). které beští. chrapún (surovec). mazlo— cego. pokus). íataka. ceco. natážka. pilno. tíhoba (aegritudo). kemének zz: a hubka). žniva pl. býti kojeno). zažírka (1. kvták na kvtiny). hofrava (soudruhyn). svcení školy. píspvk penvrácení žitých). makvka ek (makovice). hádka). hnojvka). mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice).:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). pípov: nemam s nim žadne zapovidky). hl. orgo (dtsko vtší. bezovák (prut). pálavá (1. Jaká mlaba. železák (hrnce). ueka (1. dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. ava: dálava (vzdálenos). = si. skládka (sbírka (val. da). mák (peníz). pradlena). tulka (potulování). svážka (svážení obilí). kopaka. krchovo. šíava (širokos). bídák). siamák (klobouk slamný). (neotesanec).). zapovídka (1. ba: nádba nadje: už to mám v nAdb. dávka (1. hnojáka (1. pilava (1. (1. peeák (brambor iyák (provaz lyeny). ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). spírka (spírání. 42. migo (d. 35. hopso (neposeda). „otipky na podpalku"). ivo: sivo (ocelka. šedro (ironicky). oraka. . mokroba (mokros). lútoba (lítost). na oplátku. — hliicho. cago. zhiavek zhlavec — poduška). 39. (tžká práce). zalhávka (1. desátek na rženci). padky (pístky). ). slépka (slepice). škeko které chce ješt (dcko plativé). jalvka (jalovice). zábarka). 1. pokúška (pom. (hrnec trák (1. špatný placek (slov. odrostlejší. opletaka (šoukavá práce). útk). seba. koziák (kožich z kozí kže). desátka (1. dojivo. uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. podpalka (1. plávka (plavení deva). 1. šuchtaka (drobná. mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). slivo suro (surovec). šklebo. vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. pláava kesivo šativo (plá). chrapu ospalec. setí). líka (líení = bílení domu). k muž. roztržitka : (1. galbák = levák b) breí). val. kucmák (kdo trnový). žn). posvítka (val. 4 (zl. cumio. draní peí). oba: 38. (k) 1. Slávkovo. pusto. roztržitost'). protivník). mluva). mrzutost'). kyj. chebzo (surovec). vrátka ^nz). topivo (Brennmaterial). správka. (1. prašcák (dít. pítaka (žebrání). palka (1. kostela). 40. míacka (laš. (1. které by se ješt — rádo pstovalo). íin sahún (vosoký chlap). pilná práce). stekio.- ovo oy : Krakovo. trhaka (trhání trávy). Budišovo. 37. na vrátku komu co dáti). hliák. 36. a) il. = ec : mlacek. bolaka (bolák).

kazi). ohnišo (uh. isko znamená a) místo. vroch. ík 1. stolík (píhrada v truhle. ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. dvucha (dve). las. lušnisko. voatd. neposeda. nešika). bazgivec (kluk ušpinný). zelník (zelný kolá). šmurýg (val. nožisko tlo visko (val. matlocha (kdo se matle). jatelinisko. liskanec piští : 10 . : ošklébenec. ovesnisko. barveník (barví). ík. ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. ^ pass. ušpinný). 54. babsko. strýek). plecuch plkoš). devanec jako ze deva). zvuk pily ezající). ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. (1. = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". kosisko. kde se les rube). „ mord uje"= špatné pole). plantucha (1. e) jaisko. potmlúch (potmšilec). názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. mluvka). istnik ^ jedlík). ležisko (pelech zajeí). pijatyka: prasátko je enem na (1. nedobenec. brinzoch 48. 50. 145 — ve stole).) eisko (val. zhniloch (lenoch). svinuch (1. Brumm- kraoch (krátký lovk). úg 52. se ošklebuje. lepanec (pohlavek). jemenisko. . áranec (znak. je také strachovisko (strašpytel). ogebuje). ýg 53. buoch (1. rubisko (místo. zašpínnec). palúch (pouzdro na bolavý sopúch. sviák). kdo všecko „zavruší". ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. 46. hospodarik (dozorce pi hospodáství). náhlivec. (praktikant v krám). svaoch (svasynoch tle m syneek). šipoch ušípaný. zpsoby ran a p. pijatyce (nápoj). ogébenec (dcko.— 44. uha: vlauha uga: lazuga : (val. váhavec). zavrucha 49. och. židisko. divoch). s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. (ue mlynáský). obhroublého : chlapisko. maoch (1. klobuisko. odranec. (1. hrdíovisko.). šmattoch — ocha. icník 45. pezdívky: poamef) vitisko byt (dol." 47. robsko. botisko. mordovisko (kde se kdo hrdluje. opískanec (poád kue. (mluvka). ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . nik: truhlík. (1. znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. zemaisko. hrachovisko. maitel. (val. ošklivcem"). šmurygán. propadlina na poli) b) pole. — boraisko sám iše vyskytuje (las. vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. kupik školák). tvoí pezdívky : bajoch (1. uch^ (1. rozvalenec (povalova). okysanec (ospalec). 50. povrhel). založí) b) palec). zrzoch b) stryjoch (1. (1. toušek). . zapadlisTco (1. školník (1. kde bylo áráno). velec (horkokrevný). yka: pekarik. štn). tulák. žitnisko. ohavec. vrzúg — „lazi* jak lazuga. slov ohniše v. mli pijatyku (pitku). kteí nesu brinzu Ježíškovi). buchanec (rána do zad). ocha baer).

ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). — brnoša (jméno krávy). lapuša (vc daremná). kobylinec. chládenica (val. chorý = sndý 64.) = ung bytunk. (. lepiša (val. ruša (jména krav). — 59. lenoch.). mu. paterák jsou úle s Prvák. troják. zdnica. nudle. úš: Mikúš. = tkadlec). druhák kr. švác) trusy kravinec. ptítka beka o pti vdrech. lovinec : = svojinec (uh. vša: Veruša (Veruna). sthunk. opuka). Ondrúš. platež (placení: to je pláteže!). ptka cifra pt. val. bankovka ptizlatová. paluša. Paták. živoich kmenem oznaených myšinec. chroba. sedmerka. z= slov. Rozinica (pezdívky). ptáka). devnica (chalupa zdná. vc ulepená. ?sa. = po domácku). pytía. rovesník — rovesnica. lízanec (skvrna líznutím zpsobená). toák Ringelspiel). Substantiva íselná. bliskavica. — pák jest . eJ: síádež (val. dvo- Babuša (Barbora). losko. šinec. fasunk. psa. chze). 68. oblinec (= oblak. lokýš (lokše. gamboš (==gambál). : 58. tvoí kollektiva (dle da) bida. žebra.). rak zvleený. šmaranec. stapá (stapatý). (1. žduchanec 146 — (poliek j.). ýs: burýš (val. devina. škrtá nec. mkkýš chléb). 63. 62. nnek dova) — podarunek (dar). koberá : a bichá) 61. Fabiš (Fabián). fujavica gybas (vánice). Ferdoš. cho- = denica (val. osmina. 60. lepi). pluskavica (déš) — Ve- runica. 65. blešinec. (mkké jabko. vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). toenica (val. letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. krnús (zakrnlý). = pi dom). starý peníz mdný (5 a druhý roj. os: strakoš (jméno vola. maluša.— canec (rána karabáem). budunek (bu(laš. krutinec (nco ukrouceného). ped vérajšky. dneško. Dvoják. oblé devo). besídka). dé tvoí pezdívky: šuchtá. pi domajšku (val. sladkost). lepení. darunk. = první — dvojími atd. 57. ús : divús (=: divoch). zdechloš. hubené dcko). devná). Janiš. kosmá. holubinec. gajdoš. 55. benica (etice na ohrabky). husinec. — . zgeblý lovk. chovanec — chovanica devné chovanka). radlica (železo na rádle). Sedmina. osmerka. štverák. ped losky po domajšku (val. ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). Ciroš (Cyrill). : 67. viléjško. svininec. sko vérajško. desítka deseák (val. Martiš. zitrajško. Froliš. tak i šesterka. k „zdechlina"). vyBas ein Mordskerl). velami. as: (1. kuinec. (1. u: chudiš (1. b) tká (1.) = desínák (slov.) = desítizlatová bankovka. 56. burý kabát).) = krombožinec. šizunk. chorýš (val. unk (val. 66.

Kotek — Kotna. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula. Kotek — Kotkula. Šustala — Sustalkula. Machá — Macháka. Koenda 2. Malota— Malotka. Knžek Knžkula. — poslena. Kokeš — Kokšena. Hanáík — Hanáica. Antek— Antna. ti atd. žnc n. Drmelka — Drmelena. Drda — Drdna. Vlha— Vížka. Siber — Seberka. Kopeek — Kopekula. starosta — starostovka. Hanáek— Hanáena. Ddek — Ddena. Kuba — Kubna. Svatoš — Svatoška. švec ženica. — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n.Kóstkula. Gajdošík — Gajdošica. Micka — Miena. Prášií — PráChmelarka). (1. — —mlatcula pudmistena. — Zapletaíka. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. Sovíš — Sovíška. 1. Lašsky: mlatc — kupcula. Zkusil—Zkusitka. Stiúkal Mazá — Mazáka. Vlek — Vlena. Januška Janušena. Janušík— Janušica. Martiš — Martiška. ková— kovarka myslivec— myslivka. Novosád — Novosádka. —tkalcula. Stank Stakovka. Šesták — Šestáka. Nmec — Nmcula. Stefek — Steféena. Pálka — Pátena. Mezírka — Mezírena. Stuchla — Stuchlena. Hebaka— Hebaena. Marek — Marena. Krápek — Krápena. Velísek — Velíšena. koval — kovalica. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. — Sthikatka. Satajka — Salajena. Gavenda — Gavendica. Vašíek — Vašikula. Miklica— Miklika. Hoza 3. ica: Bednaík — Bednáica. Bareek— Barekula. Juena — Juenka. na. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. Kožík — Kožica. — Rybula. Moek Mockula. 4. ka: Zapletal šilka. Jahoda — Jahodka. Peter 5. Janeka—Jane—Peterkula.— : 147 desina jsou jména karet. Botek — Botna. Hajá — Hajka. Kostka. — Koendica. pudmístr tkalec ševena. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. posel (obecní) n. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). Rapant — Rapantka. baa — bauvka. Na západní Maškovka. Vašek — Vaškula. — Hozena. osoby). — ševcula. Veverka — Vevérena.Nesrstka Sikora — Sikorka. trojnicu. Vágner—Vágnerka. Pivoda — Pivodka. Pavíosek — Pavtoskula. pa- (dv. Benek — Benkula. Hajduek— Hajdukula. Trka — Trkula. ta jsou spoádána. Bíecha — Bleška. Rohel — Rohlena. vidti z koncovek. Balajka— Balajena. Prosek — Prošena. Štká — Setkáka. Cipra— Cipena. Herci — Hercluvka. Izidór — Izidórka. uvka. stvernicu. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. Macha — Maska. Srba — Srbna. ternicu. — gazdna. Vría -Vrlena. mlacka. dle nichž jména . Tkadlec — Tkalena. : Pozn. Tvary jmen ženských. ula (kula) : Ryba kula. Nesrsta. kupec —žencula 10* .

že po pojmenován. jako na p. sivna. ne po jméné hospodáov „Král". Proež íká se po jeho jmén Mackula. slov. Hadvižák (Hadviga). jmeŠenkéík. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. Éehak Éehaa. Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší. Též jméno manželino. se. Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král".). Janáek Janaa. Marianu. a muži vbec „Marián". Tragan Tragaa. Tedy jména na nm Jména dcer. jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. žena vládla. jašer jašeica. Polyksena. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. Znanienají-li nemanželské syny. že domem žena vládne. Pinkava Pinkava. val. sivula. Kula— Kula. Bák. se domem zdržoval.**) chtíce tím naznaiti. j. Jinde zase muž jmenuje se Macek. mohlo píinou býti. **) Klára. Marušák. val. Petrušák^ : Veruák. Jména taková jsou dosti astá Apoleák. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . i toho jsou dkazy. zmyja zmyjica. Doák. Vašek Vaša. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. Mrka Mra. ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Škola— Škola. Štefek Štefa.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián". že znamenají pvodn oboje. straena laš. strakula. na p. ddiku místa. lysula. v polštin. a to astji píponou at ate: Janda — Jana. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo. Sikora Sikora. Poleksiák. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích. má-li resolutní. víte vítenica. Františák. kteí pojavše jedinou dceru. Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. I jména krav tvoí se týmiž píponami. pradldk muž pradlenin. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody. jeho manželky „Krála". Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských. Drygal— Drygala. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák". v krajin mužov neobyejné. Maák. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. Tak na p.— — 148 — : lysena. . Polušák. Matula Matula. za manželku.

zimulka (Rožn. i : Skota — Skoleka. (ovísek). Jména zdrobnlá. ohýšek (= koneek). Subrt — Subrta. kopýšek úsek: hrnúšek. . — 2. : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény. =^ kozílek). 1. Novotný 149 - — Murasa. Ženská. na p. Kenek— Kena. tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. maiý Jan. nlišek : tokýšek (tokeš = nudle). Íka buchetka. kamýšek. kamyi). kamyk (kamének). jedla ica: beza — bezica (mladá beza). Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. ovések (1. mamnka. má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). ika hubnka. (= ohníek). íka: hleka.— : — Tošenovana. Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik. hrnulíšek. syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". ýšek : (= kopeek). plachetka.): : jamyk (jemínek). kreka. v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek.). — lichotný. Muras Hercluva. barošek (=: beránek). jest bledý). mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). ruenka. ec. Mužská. kam jdete?). ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš. Strakovo Pepce bode dróžkó. htavnka. teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. 1. konýšek (coU. kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). kotetek = s kotlík). (1. =^ beika).). (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. kozetek (1. etka = . Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými). Mrka — Mreka. na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv. lašsky yek: kamyek emyek. noženka. Kenkova). vnuk ík Nkde p. vrba — vrbica. — hrušica. áreka. = vozík). Drygatata. : : trávnka. ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. =^ smrk) — — jedlica. neculky (val. Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. Adulka (Adléta). éiiek hotubnek. hutubnka. (val. nka = . ek: vzek se (1. ulka: beulka 1. švrgla = . (val.*) Rozina Filova.). hruška eka švrglica (mladý smrk).


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

— — — — — (slýchám). vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka). ich zaviuju. éjává). to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata . chybti (intrans. -cházím) odvádím).). odbiruju (odbírají). z voza. vychodím. (ávati a ívati) Boli — boluje . kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova.) — žínám . Rzná iterativa. (=: val. díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám). pro- chodím sa dohledám. uzavuju. cérky rády vonikuj. („milvám"). (val. mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem.) po stromoch. lampa zhasuje (= zhasíná). snih padze . lezu je též za iterativum. — (slov. beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. táži se známého v cizím mst. zaikuju. by byl sám vymyslil. dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. — chybovat =. nvyzvduju. najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). biram lezu (las. 6. chodivuju. piveduju. jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko).) (si. dokomurky {— vykutávali). Pozn.: — — — 157 — as známém doma. ja povdovali {— povídávali). prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. i sluhova padzuje. kvitka opaduju. obili (si. nchuju (nechávám). Frýdecko) : ve Slezsku dur.). zpivuje tu (nacházela). obili se vysypuje. vonika voní. uni teho niduju (nejídají). kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). — vont voajú (t. tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str. Iterativa lašská.). Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji. abych zvdl. vykutovali (vypláceti). nosim nosuju (= nosívám). poituju.poboluje. odchodím. obdluje rolu (obdlává). — chodzuju n. V.) nemže. — íazím (Píborsko. jezdivova. VI. 7. — bérám —bérávám. val. itam ituju.se vyseduje se kobzale zaseduju. (= zpívává). polihuje. vedu— odvodím (=. — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím). slychuju .) — voat (transit. . vykladoval (== vykládával). teho nevažujú (val. mtativuju. stái mladým (vyptávají se). V iterují laštin naopak uju). (mívám). Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá. nvuju.). (uh. mimova — mivuju (laš. vozim vozivuju. tak se asto djuje (si. vyplacova vypytuju . domluvuje mu. vyhledám (= -hlížím). Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). dodluje (dodlává). 207.

9. tepýnaf (val. pabzat matlati se) šobat (mingere se). krzá krzúka! (laš. vrzugýa. papa (val. hcgýat (tískati ním. tomázgat (idem). paláat zz palázgat (povykovati). jíti). pabtova — — — — — zvoízat. ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). žgára— žgarýca (nehorázn bodati). krhúca (ztžka kašlati). šviha švihýca. hópat hopýat (skákati nepkn). v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. packovat sa). kohat cum (velice kašlati). dat. dvee kržu vrzúga. — ústaf 10.vrzají). tárat sa taráat . dy sa ludé zastavujú). íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). Slovesa intensivní (verba intensiva). ázat: binkat báat. špinit špiníca. skéhnit skehýat (breeti). kulhat kulhýat.— - 158 - Slovesa intensivní. — — — krzukaju 7. váchat vachýat. kobíat (pížgit se. užchíá). iichaf: dobit chrpúta. znaící vzmocnlosf zhrublos. pabízat sa : (courati 4. šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. strepitu) = šošat. šotat (pracn sa. icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný). skókaf skokýca. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. 8. šukat šukýca. ^ hylázgat n. lítat (val. = toulati se = pabícat pacgyat. sa (váleti se). coufati. se). hópa— hopýca. = placho létati). svai svaíca. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou . fzat: abrat— abíat.): — dobrúchat. ázgai: palázgat : 6. vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. plachýna (val. hulákat huláat. ýzat: ahat ahýat (val.): papíca. chrpústa (chrchlati). 7lTÍat flekúat (nadávati). at. ustavin mluviti — ním— — = lapota). blinkat bláat. zbíýat zgíýat (slíditi). pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka). 3. úgaf úzat (val. pajzova — pajzýa (val. žbíat (ápati ve vod). I kotdyca še to klatí se). gagotat—gagýat (husi gagocú. chíat (chrápati: doleha pod kamna.) (kieti vespust). Pozn. nelepos dje. ezúga. skuhrat skuhýat. —ýcaf 11. chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. hogiat (vz hogá o kolo). strúha— stružíca. íaf. chípat— chlpícat. uhýbati hógat). ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se). si. oha ohýca. chachúat sa (cachinnae) kašlati). chodi chodíca. hylázat (povykovati). . — — — — — — koldýca (laš. ga- — — = gýajú). == utíkati). skókat skókýiíat. ára— arýca. oha— ohýna na strom lézti). ýat^ íaf. — — — — sa (toulati 2. n. okocía sa (okounti). = chlachúat chrapúat (chraptiv 5.

ápa ápef (poád apíte 2. ápat t). . šplúchat — špluchotat. maryga. bdait hubait (hubovat). nco navádti cupka bakáí ho. až sa Janíek zachlachoní). qat. mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. (žába škrhoce). — — zdéi-yga — šmuryga. viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat.^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati). zypka tanuškat (-= (taniti. ýsat: soti — sotýsa (val. tak apoce). Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. smoíygat (hnízditi 13. tága (ážu) — ažga ten (hnísti. — vigtotat. (dítti). makati). gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). chlachonit sa (smáti se: nem). dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). mrkat mrkonit (z temna mluviti). onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati). šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). — kyvotat (všecko sa kyvoce). néjsu zvyklá postávat. crbka — crboni leze koika po jabloni. tupí prší). — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). nuzait sa. aby s ním šél do msta. tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi).— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. tichuko mágat ! — rhadžga''. I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1. ytat: ápat— apotat (prší. tak mrkat mrkotat. pršeti). — vrzgotat*). (udeiti). (utíkati). — prdolit (plauschen). ygnf. chechtat — sa — chechotat kývat sa. krukat— krukolit (uka krukolí jak prase). vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). (do kostela jiti). syet sykotat. akosit sa na nco (= íakomit). mgnú* — mgýcnú . . : doby. chromka. chlachotat sa. 3. — kopýcnú. (zasmoliti). péi peonif sa (vypínati se. škrabat— škrabotat. nabakál ho na jíti). drobsit (= drobit). glgat— glgotat. peca nco rypkám. Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos. lizoni sa (škéiti se). žduchati). fíkaf fikoni (stíkati). tuíait sa (potulovati se). poikaj by ti (e dcka). fuet— fukotat. stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot. olit: vízgat 4. Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). otat. sa. hned' zmotoškaía (zmotala). tepit (tepati). škhat škrhotat mleti). (žvachlat 5.žva oholit (plauschen). márá ždúrnú— ždurýcnú'. ignf: ára — caryga. e (slabo dýchati. mu slzy z (plauschen). nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. klapat — klapotat. sit. <^?V. plkat plkotat oí rumpocú. šmúraf zasmoliga sa se). prší). (udeiti — lizícnú. makati). otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to. zdíra liznú 12. — to nezralé ovoce ! — koupete). róchnút — rochýcnú. dcka).

utit: remti — romuti (val. mluviti eí = páí). masné na ohni škvrí. penzi. praší. etazem. — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat.) biní. honcovat (zajíci honcujú (plísniti). suché roždí druždí. — žemoit honit — brebencovat (brebtati. tepatí). zmrzlý snih druždí pod nohama. kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . san hviždíja — Ohe praská. vtr hviždí. pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. vrzolí. vrzgolí. šermovati). vrzuká. Co se trhá škvíká. Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská. štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti). 9. las. dit piší (breí. mulirova (= mudrovat). posmtat" (val. lomit — lomcovat (hmotiti. špárat — šparušni. koirova. piskoní „piští" chtíc nco). pták vzgá.). covat : brebentit sa cizí). =^ viklati). Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. kos hvízdá. špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). báá — — — — Opilci v hospod íomíja. chlapec si kotúlá dénkem. sa.— — se na nkoho). (piplati. . na housle sklo otesené co se láme. = hovoiti). praskavého. pléct— plantat. lepati — lepancovat (pohlavkovati). obliskuje). chlapi kúlajú na kuželni osoliti. lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati). zrúpií to (sndl nco „rupavého". Kúlnút (jednodobé) kúlat. vrká. — piskonit. šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). veza sa taín (žebroniti). 7. rupoce (rupotat). korovrátek vrždí. (zvonek ve zvonici cingélá. praší (breí) vrkoce . uhl = obcházeti neinn). — piskoce (popiskuje). pískat 160 — trtoni (tžce se. rupkajú (praskav jedí). gygla (val.). od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). utíkati). (= povrkuje). — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa. cingat — cingélat s (val. šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se). = drkotati). Dvei vzajú.). novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. šaširova (s hIkiW^ ohánti se. pes . (rychle jedouce). 8. . letina tu rupí (rupt). Ovce suchou letinu rúpú. krava práská biem. frfnit sa (1. žemrat síávoi (val. tvary podružné. tvary. — fafrkovat „cingélom. Zena drúzgá roždí. sa. íomotíja (hulákají). — — Holub praskoce. lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. kue piší. rozrasirova (rozrasovati). Binká si dít vrí (durativum).). == chorý — obraz od slepice).

ped domem Pavlíkovým). do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov). významu mnohem širšího strun. Podstatná vrch. prosted. západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. (t. laš).. Mám to na konec jazyka. Na vrch jam (pole v Jasené). umel hladnú smrú. to je dožera lovk. zlý).). Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. Na roh štola seél. j. mrcha cesta (mrchavý. roh. vyjadujíce : se chudoba vysvduje). Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk.). . kraj. O jmén pídavném. chudobné vysvdení (jímž 1. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal. východ. že není tak silná. v prosted lesi. to je nic po teho sedláka 3. V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. do východ síúnca. I. konec. v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. pes jeho dvr). : 1. po západ slunci. Idžce tam pes ostuda zdechlina k.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. pes kovala. Ped východ sluncem. U „hromové skaly" íká se skále. chlap. staré krámy (Tandelmarkt). Staík seél za vrch stolem (val. si lovk Nmeckém na Novomstsku. ped Bilkera. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku. pes suáeda. ve spojení II. což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). bláznivý který v lese dm (blázinec). ped kovolem. (špatný).Skladba. staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!"). a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. — : lovk. dráha. 11 . Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. 2. ped ševcem (t. do prosted' lesa. p. j. mín tím. o jmén podstatném. níž kdysi uhodilo.

je—jedi stedního iskerska rodu slov. Cej (na Caju) a. i v akk. „ganz" v nom. pergamena kapišona játru). j. í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo. (laš. klarneta (laš. : : III. byla povo (= práv ped rokem). Holi.) sem c) . Kromíž. obracauo sem seno (Hodslavice). (laš.). zerz (rez). Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek.. Je mi dlužen od tak roku. stupa (Ji. Hotomúc. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). Ustanovili hromadu na dnes týden. Sak už sem stanuté (= už jsem vstala). Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme. „Naša dívka. šnuptychla (laš. íoža (uh. 2. Manda? Byuo sem na úce. (laš. Kubovo a to Kopekovo. Pokáme do tak roku. i ovoc — ovoce (uh.). (uh.).). do (laš. brlo (laš. obyaj (val." — . rozmarýn (rozmarýna). Tebí. jak se jmenuje kestním jménem). a z posi bylo. tvaružka laš. Lul. kr — — . dít). dt - dta v. — vlák).). uh.). jar (val. pec (laš. Rodu mužského jsou jmenovit místní jména. (uh.). vlanka (laš. brko Na o Starojicku a ]ia Laších. b) rodu ženského: etaz etázka (val. m. Vera týden poheb mla. Parýz (do Parýza). Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. Byli všeci potluení 4.). strnadlo (pom. fazol (Blatnice pom.).). Ste všecky ušmúrané. uh.: : : — 2.). jaro). palacha (laš. myšlenek (laš. rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke). jak které je (t.).)." A na otázku. Platnos attributní mají též píslovce dnfis. Milá. to je temi(. j. l)odešva (. jitní. kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají. podešev. játra (Ji. žalu— žaludi (val. strnádko strnádka iskerko (laš. 162 — tal<. Víde (do Vída).. Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua. pac (laš. (do Lula). „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají.). se 1. jed (val. litra (laš. šlenka).). když se mluví o dvátku: si byuo. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká.). = bellis perennis). motýla (Ji. Mám ruku všecku zmoženu. c) rodu stedního ranní. postel (vat ). zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem. (laš. laš." Hd mi v Morkov. (laš. 3. i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu)..). B.). Já sem sa ho už naprosiuo (ib.). O rod jmen.).). Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá. klapeta =^ klepeto).) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji. Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm. vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). obou ísel Su všecek mokrý. myA. Až po novém bude svaba.).).). Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob.

ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : . Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. sya//??/ as. ovse. Dlat sme uhel (slov. mají též význam zrno. „dobré svainy" val. Povdli sme to našim tatulkovi. íslo množné.! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo). Trnky majú málo pupenca. ze Slovák. (laš. Dvátko volají k sob: „Male. Nkterá klas. které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko. laš. žita. — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu. nýbrž všecka participia. jakož i o osobách.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely. 6. pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. „v pekly." 4. co?„ „Oto — m i stydí. 2.). 3. a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. laš. Jméno hrách. sena. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu.). esli m to neužere ? to Néni toho nikde. zela. Jména hromadná jemene.*) choí. spisovatelka mluvíc o y. p. o svainách. Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. tam? Nebožík Klinkovský byli poslem. sa z Valach. býl na Slovákoch (= v cizin). 5. nemohl smrady obstá. jako: proti = ve = „dobré ráno" se a. na Valachy. laš. v cizincoch Šél na Hanáky. Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. s opovržením : Vri to po m. V té pak píin nejen urité sloveso. Idu vait grumbír (m brambory. otavy. O ísle jmen. po hev!" 3. písudek pívlastek jest rodu mužského. mívají v Polešovicích). v Turkoch. šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. vrátil Osobám dosplým se vyká. prosa. jejich krajiny: na Slováky. kdy se sváívá. mužského 11* . Podobn Tatíek blúdili. Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno . ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža. sluJiy (synek je na síuhoch :==." jen jeden kostel. na cestách sa zmohli. obila. 1. Je-li osoba ženská.). popadl ho za pasy. appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom. schla strachy. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. zlomil krky (uh. popukal bych se smíchy. na Lachy na Horákoch na Dolákóch.). *) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné.). na služb. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš.

ta. otec nebo matka. pora grej carv (Frýdek). — (val. rate naspoit. . ten radši za kravama. on. inai. váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká. Kožíkovi. Kolik tolko tele (val. chodí do školy. Marija. v ostatních pádech spojené jakož i co. ten rád Podobn: Staenka." praví o sob Androraacha . Sv. 5. . ale Janek. kolky — — —tolký teli les. Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor).) == vela. 4. Sét sem s onýma. (laš. . — tolik. o kolikati? (slov. nebo tetiko). ona. Podivte sa na naších mamu. Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. . laš. kolik vela.): tla kniha. . sama tráva. o kela hodinách ? Velo. Jak Pamb dajú. : Pi V. kele — teli. — telej. s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. O námstkách. Jozef. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. kelky— telky kelo-telo. kelko =: — telko (laš. koár býí samy svtla. proste za nás za híšné. má tvary: iný. nvela (laš.) = moc ji (val. kde idete? Vitam vás. keli. tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov. kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. kolko s teléj lidmi (Jicko). tam tú zimu. tivem mn. sama rados. slov. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. . Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. 1. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. tak nech je. (laš. 6.). Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste. kelo— tlo. mnoho.! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. a to v nom. Balajkovi (t. inakší. pibhl sám smích. 3.). tele. Vrána Jiný samá erná (= všecka). Bou šohaj samý švarný (zn velmi). kolej teléj.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár. Ukazovací námstky ten. nvelo. — kýla — kýle. ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. strýku.) velej krajuv — telej krojuv. tele pólo. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném.) hojn (laš. to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku. — toléj. A dyž na ten zpadek pišla (laš. nýbrž znamená všelico. 2. a v akk. strom je sám kvt. — poá — — — — — tá roba je samy je klebety.). inši.). kela. hospodá nebo hospody).) ti padú. tla.

volaco. ne (laš. volakdo. uh.). co jich 9. sakerý.). Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). co piklonn nco. Kde kerý. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. dávajte o své. sakdo. Už o tom ví kde kdo. sta lei vola (podl. s'"aí. slizaj s ijeho. ale ruka nechce si úžit. barkerý. Keré (zemáky) budu nakažené. nikdo bývá z pravidla žádný.). nima jiného (Frýd. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). saco. potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. nýbrž i cizí. Vydláš si co to (= by ne mnoho.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. 9. Což myslíš. nmá (op. (= ne hrub p. Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. Pišel kde kerý žebrák. vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. jsou (val. 7. a las. co tšívata. Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). nevím ani sám. Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. O slovese. Slovesa abstraktní. Pobyl tam njaké dva roky.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude". málokdo. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. : Nmaš V náeí la-šském nmas. ledaco. 8. kolvék (val. tak jest i iji^^^ nkoLo = . všelijaký. kde jaký. Sndl kde co. pece nco). tam žádného. anebo když se nevztahuje k substantivu. co mi jest).): nkdo. málo." Jaký taký výdleek peca pi tom bude. leda^ vseli. si. kde kdo znamená tolik co „všeci. riia chodníek. Za . 10. s nimiž se skládají har. 11. dobré). Už zme spálili kde jaké poleno. nevyroste. — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné.). co ho šlapávata. jest". s kerým tým. *) = není) se kdo. ijí. cokolvk. : Slovce. Zpedy grabni do svojej kapsy. kdosi. ija^ ije v laštin znamená nejen H. ne). 1. potem ped ijum (na Opavsku*). nimaš. Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). Su jakýsi nemocný {:=. neslušné). Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek). námstky neurité. Keré dit je velice chytré. žáden. kde. svojeho. (val. Tam toho nmá. Já eše bych býl jaký taký. Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte.). zarsti chodníek. lecihdo. Nimaš tam užívá za nkdo. Jako cizí. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. — ma mn — — \T. To je ledajaká roba. co Ach néni panenky. Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno.

jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat.). voditi. pro's to tam chodit. Vyzelea t. skováí. Mla jí vil ty peníze ktast. — si novou chalupu). hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej. — na : Píborsku užívá ustelu sa. vláit. Postavili nvou chalupu (val. Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. Já sem to tam nedával. Neihét kdo byt ve stodole. matky nestane. syp. Až mne neich doma. chodit Na by = nevta tým na se s tým. a hojnji užívá než jazyk spisovný. dávat. laš. My zme to tam neskovávali.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. Budeme zabíjat. staví novou chalupu -^ hraje si. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. vláit. Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3. 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. Eše mi má kdo pomoct. — — a potebovat postit se (val. Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). ml"s tam nebys protoho. tam Já sem nic neobjednával. neho ven: se) b) zem. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat. napájat. Nosit sem tam psáni. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. mli na bys tam tam netozit.) sa vám to hodit. Nepotebujem sa tvéj rady. ste Pro's to mu to dávat. voziti a p. vozit sem žito. Starú ttu bude zhazovat. Kdež ich máš? (=kde jsou?). chodit. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat. jak s tebú bude (= nebude). Nima abstraktního býti: — stane.— nic. Vedle sthuješ ! — val. si. Vil. Nebudu sa s tým natahat. Nebudu staovat až v Holomúci. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. Neihét mi kdo žita dovést. O pedponách. Nedát mi toho kupovat. Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících. sa nosit. Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi. = rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . se též prostého postit. Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). e lidu správnji : vás nebudu zaháat.). až 2. j. sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. Nemáš ich tu nikde (== není jich). 1.).

vysvítili sl 2. t. za. oraj. Zadivíí sa tomu (val. j. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. když kámen nesl. Zahlásil sa k nám (val.vdávat. b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí. ti veliké ban oléja. Zahnvaí a na m = zstal (laš.). 5.- wurde): Zabylo mu ho tito. nedovšímeu si (podl. Zabyío ho teskno. mj syneku. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá. Zachoél dobe sa zadržál (val. ho zaprosíl (val.) = po. = zstal . než pojím a p.).) = o. dokaj ! (pom.nastoupení trvacího „hlásil se".{íysvszo. z : zhodnú hádku (val. Zamdleía v kostele = o. ale nedobyl nového roku. jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. Oraj. se Tým ich nezabohatíš! (val.).) í-oz. j. Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl. popásti.) = popros." do noci. Tak jsem sa vera zastarala. dyž já nemožu (val.) vypasou a poátku.) xi : ste. j. to staí. po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy).) = joro.) stlustnou. „pekvapil" ho svým zpvem). Ovce sa ^ už nejí tolik. vysolili. jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. když pišel na lepší stravu.) = «c. uh. pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci). Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl. abych mu zapásl. i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t.).co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce. Zabyío mu slabo. Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" . Statku sa nedohostí. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z. na: Co tu nastójíte ? -.) p/V nocoval = po. do a) dokonení dje vozil. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv. že sa pjde podívaf dóm (val.(ješt dosti nový).— snaden. o. oraj. (val.) = po.). Už se zajedí = zachoval. a kdo tob zapoháá. Byla tam. mkko zabyfo. = pi^ Pi této zi. Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili. val. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. 3. Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val. Ano. nemožu se).).) =.) to zapadli (val. Prosil mne. Jak si zaadím (~^ po). za vodu. hrou dít pokojiti). Mám dia nemocné. Zaptaj ho (val. aby ho náležit zatroubil. niti vyšili atd. „Po mi zapás krávy".). Zahrávat" dia (t. Zadímaío sklenku mi (val.) po. a laš.) . dom a p. Zhodli Zánovní kabát . nastoupení trvacího „dímalo sa mi.) -. Všecky peníze zamárníí (val. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví.zatím za mne. darmo tu sedíme. 4. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý. po: dondu k tebe (podl.po. Zašípi hrušku (val.*) d) vydávat (val.

6. až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé. Propkne dvátko pe (laš. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch.) = po. od: Odsíkajú. že ohlúpnu (= že se zblázním. eše Ten se o (chvilku).) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'. že by mne chtla. Postla ".) =/)ro. málo na svt nabýi. šél na pole. 9. Co's podlal. Obsi ped obrázek na stnu sekou. — „Postonává. na p. 7. jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). Prádlo oblá = 8.— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. 10. Boty tak sa Noha otá. Strom sa pijal (val.) aby toho nechal. postava zaháleti. jPosete. obsedt (o nemocném. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci).). otrnuía = pestává trnouti. po. postávka. Odespali zme = usnuli.) sa = e. vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. (t. Nemožu obležet. ti mu to jaksi divné. nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem). jako provda céru. tolikrá mosí pitrochu zakalilo.) na chalúpku. Syn sa piženil na podsedek. — Posušité devo = které brzo vyschne.) = !" »/. Neosedí celý de bez práce = nevydrží. Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. Tískami se otopí zn. poleží (tžce nemocný). = (val. kdo práv nkam (val. o. nemocna.) =-- (val. laš. napili a naspali. už by mohlo býti (val. (val. si ti (futurum).). opravit (= pimastiti). Mosíme všecky dti pizpvujú. zahale. povtší. až se vykrmí) Natom si málo pikáš. esi = zcr. Pozúfám že leze. až bude dražší. otekla.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. hrái.)-=/>o. -^ (trochu pejel). na dobjtku a p. Pika na sen. . Pomsna (val. chce za manželku. U nás Pikaliío sa mi seno ". Noha mu = sebrala se. Otrhél v z. 11. pi: "Vz pijel psa. Pichromuje.) teplo. nh) ~ pro. ekati vtší ceny. stávat. Pebudžic = pro.) Straky a pojinší ptáci = jiní.) --^ pomladší za. pomenší. Najedli sa. Jak odpoklúzál kon. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. Sám podlám (více nás potebí do toho). Odda = odevzdati (laš. odžínajú nás = jsou námi. si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci.) = šatiti. Podtužený Podlúžky — malé dluhy. céra sa pivdala pišaova (val. Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val. zahálka.. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. Prožéni syna (val. poléhá. po : Postál u stodoly (njaký as). Ponášala sem semeno (za rozsévaem). Staenka nám všecky dti odpstovali. Nabíza koho (val. Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). Pozdávato sa (val. Peda (laš. kolikrá pihívá. Pemluvi (laš. (laš. Postarší. rychleji nás. = trochu.

Pozaorávát po kúsku. sa mu (val.) = utíkali. že. laš. Uhrúzi sa pod vodu (val. nenajdu toho. Neuhlédái ovoce. nemožu masa ujest. od ovoca. co ho kde kady poznadostávál.). To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. Uzmáhál sa (val. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. uhryzt. Nkolik pdpoit. ukúsat. ale letos sa z". Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. sa ubát. Sám toho býka neuvedeš. Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí. Pozamykát truhly.) Co ja se s nim uhnvam. Ovce sa porozbíhaty.) Ustali na poli (val.šecko ím pkn- rozpovdél. . Pozvyptácát dluhy. Všecky pozvyhazovát z izby. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš.) = zstali. Všecko mu pozvytípát. Zaobléc— za- . Nech mne. Pozobjížát všecky. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. Poznavypožávát si penz. zdrobít do polévky. se. Vrúble sa pozujímaly.). Už postávali. predevzíti pro. nech ide. bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje. Upát si kordulu f?/topila. Byli by unutili (val. i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali. Upalita pec si. u: Uchodili ped ním Už sem (val. V.). Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje. (val). ale pebyta (srovii.) Rozpronajímát od gruntu pole. upozdty. Upoz volit sa.) -= umíniti. = vytrvala. Pozotvírát okna. (laš. z<k Umarnil peníze (las).12.) ^ z.) = po.). Nemám zub. Udát sa na študyje = dal.) = na. Vám žádný neuhoví =^ vy. Pozvy- tahovát hebíky. Uekli sa íval. ukiim ? =: co to plátno (srovn. nebo. Penadivili sa = velmi se podivili. Udíra€ na koho panáci udivili! (val. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál. bez výjimky. Stromy sú pozohýbané jehlice.) — pozapomínal.) = podhrúzit sa (slov. šak já to uvezu. Až pozumývá náení. : Sak sa dorozpráváme (val. peca toho neubújím.) zr pi.) -= dotírati. su všecka chromá. Rozzatrápené dlo 14. Pozopijatse (laš. if. Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti. Uhynula mu kráva. : Všecko sem pozapomínát. kde co mám.) = Uvínit sa mu to ulíbito. Neustaíl by mu í (val. pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované.) sa jak bál. To ju umeŠkaío = zn. podhrozi se (han.9 - pe: roz: Bylo jí zle. Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. sa = zamnila 13. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. Velice (val. Byío tam pozavírané. Na oznaenou distributivnosti dje. Pozabývál som to (uh. Pozobchodít pole. unesu. Poznavlékata. Pozvyupomínát peníze. 15. Pemsila žid). Co bych (val. Všecek chléb. »'. Uvžaé áe (op. Pozutínál všecky haluze. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený.). Všeci pozutíkali.

„Ba. 2. Ej." bai až vím. O píslovcích. 3. Peje si až moc. Nuž bar (= tedy tebas. Oni cheli. To je veliké lumpisko. úelné: Bžel honem.) uvozuje vty Ctt citte . Až kdesi cosi našel peca kupca.. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši. nebo za drazem pohržky ale sak ba. až lumpisko. dos si nauhýbál. co (slov. až jak to vypadne. peca jí nechcu. =a (val. uh. — a6o (las. nezpívá jak je krásná. — = ano. Cekám. vždy: Bo si ty sam taky. „Kukaka" (m. Vy- derte dvin 2. až €0 nesníme. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli." Néni až tak horko. brz. až hodn pršat. až by to ostalo tak. ale co by (slov.Pome radši!" Bai (Hranicko. bar kde.. co by sa dostát z lesa. Jieko. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII.) = brzo. las. žita. Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. las. val. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái). jiného: . ovšem : bai." i = „Po sem!" „Ahá. tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. zezulka) až kdo povídá (= málo kdo). Za loudávé..): Šli tam tatíek mamnka. „Dajte mi kúsek!'' „Pokuj. Bo sem ti to davnó povdat. co býl takový bohá (= takový 2.)=^ 1. až a neekám. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. Dál sem chasteba: bar je bohatá. výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá.) = nebo.). Bar pod íavkú penocuje. Séct umíja až kerý (= málo který). su. mstkami a píslovci = . ásticích a mezislovcích. = ošatiti (val. Najít nemohl a nemohl." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1. co by tam zavedl. on peca neuzná (val. pravda?" „Aha. Na tom až tak nezáleží. bai tak. ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána.ticho ito = honem 1. Nech kiá bar všeci. až mu dám. porozpráváme. Jemen máme až milá vc. co by sa s ním zahrával. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli. spurlos verschwunden). Eožn. — bar (slov. bda na rozto. lec: bar kdo. val. až špatúcná. palicú. že nevdl). l>o (laš. Dajte mi nkoho. Jicko) l. Sak já mu dám. on blíže o tom ví.). — (slov. Pokaj ty špato špatúcná. až ona i-echytá zajíc. bhy rozto! (val. abys mne bil!" — ai l. ve složení s nábda réta. až nebude-li pršat. val. — ai sem ho aha = ano: 2. pišvduje) 2.) = nebo. pohodlné ei.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. až oni sú hluší. Kelecko. dyby tak chtlo hodn pršat. bar kedy. penz.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. = ano (uh. bai. co by došét. sa mu. spojkách. „Vy ste vdovec. Dv hodiny dobe mosí í. brzu (Karl. — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál. Povz n. pišvduje. Francek .

).) ím dépri/m.). cokif^ cofel (slov. — deprv. dneskaj dole (ZL). hic = sem po — — — *) Pv.) mnoho hned. : = — — . Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ. než (Hranicko. je tam. uh. hojn nas bylo.). ež se najím. Frenšt. Hrab je zakázat lesem chodi. Karl. val.)^^dycky. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov. to jí nemože día. . — ' (val. tam hodzeny id kanálem. co študyruju na knze a potem nchaju tak.). emu je emu. Op. dy . je! 2. pro (Jicko. složila hrnce.). hn i peníze. hev. hynaj. laš. na: em to bude sy (Zl. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám. idú.). iim>i ni 3.) = až. laš. hevkaj. nebo.). už ich vidC na poli. Davne. emu ma je tak tam zv. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára. Pokaj. hned. — dicky (Javorník. enom (= opovaž se !). ^Kup si to!" Dyž nemám penz. 1. henkaj. heva. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc. . Eja (Bernatice) enom (slov. enem (val. davnéjši (las. drév (Strání. vru: A ajda. Hen. fuka. Hn zamdlela. 4. Sak já (laš. uh. rodie možú se mnú byt. co tak o ty peníze je taková tvza. co bude ráno jak krásné. Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu. (podl. ho (Jicko). až se potil). Píb. mohl. deprem. emu Studna htyboka jak ten kopec. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo. enom. dóm než: (Slezsko). dy vtr v nižin.). dojela do msta. val. ež dnes. Voda potokem tékía. ež na svojim potu. uh. diípro {\sLŠ. i zvonili už i ni. edem (Rožn. Nébud dnes pršef. . — hodii=^ mnoho. co pršato.). ežli (sev. do veera prša mo3Í. (Zl. podl. to my vidimy emu je hojn takových. ^= dyž.): eli (Op. drév to udlám.). ! — Jicko. hevajky. pom. laš.: — 171 — sa potíí. co sa lekla.) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. uh. emu. co plakát lútosú 3. pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. tetiko !" „No pijdu. Pokaj. to mu neuškodí. — ež = až 2. Nemože prodat téj chalupy.):= daesajky (laš. hevka. henaj.) Prosím vás. ano. hnekaj hev! hndaj (laš. keby sc k nám trochu pišli. pom. dybyste mi nejakú vdomos dali. = pro ne: vždy (laš. — dle (slov. (laš. — : ! — 1. = »a dom dolf. Kostela nuvidži. vždy) — = dnes. zr hojné (laš. nedávné.) (laš. Hodslavice). až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. hynajky — — : (laš. Ai co sa ožením.)^=teipTV. co pracovat (= pracoval.) — ale jdi. hevaj. emu kdo dla cihlu. las. esi (Frenšt. když 2. Já drév já to udlám!*) — dy 1.). heneky. co nepravíš! Cajda (uh. na dl^^dioXvi Kel). pijdu vám povím esli (dol. val.) 2. = dávno. my idém na huby.). do dom — domu (Karl. i co? — ím (val. papír emu tam nbyt? =: protože. (uh. Ležel jak zabitý. enem a ene ano. val. hojn chlapv. Veraj hyn.) = ím vrn znamená svita.). laš. Jicko.) — henajky.): i já blázním? Nvim. co být tak opitý. hnedkaj (dol.) = tam : (na otázku: kde?). dnnsaj.). deprem. (slov.) = 1. Kel.).

neli = Chyba tak.). — jejda. chyba u vás Inu. (— slov.) zvuk. jak rue): Jak zme tam pišli. Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). Ddiny nevidt. na vrchu (las. aby — pisvduje. Jak su groša potebný. = : jím jako bylo veselo. Náš staíek sú starší jak váš. jn (Zl. Néni jako. aspo : cho. j. Kdež sú peníze. Jicko. Vzáí oba k sob. . chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //.) = velmi. uvozuje vty a) asové (jak. šaty dat. vzouiu (clol. jak sem neštudyrovát. chyba až do ní vejde.) = jenom. dyby slámu peložil (= celý rok. na horu (Jicko). — = tebas. Frenšt. na vrch. tak jako tak. jistotu (las." — jak: „Ja sak vy to také víte. jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. to jako to 2. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati).). Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. jtdnak Janu máte pravdu. hrub (Karl. — mosíja jako 2. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím.) není možná. darebák jako darebák (einer wie der andere). jako: 1. než.). Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá). jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem. • — Ale ona. porozuml.) se tam jednak trapi. pece.). esli n — to cho = ! chyba (slov. poád mlátí). Stvrtý rok je temu. jisto. : ( - poád (uh.). — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. Oni šli jednako kajsi na procházku. rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý.) tedy cho : nechce. akoli. Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej. že jí rr= janu šak = ano. jak sem od nho pry (= .)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li). cho (Jicko. na hoe. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to." 1. val. Chél sem mu prodat jako ne prodat. de jak de.). srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. Jak je de dlúhý.) = ano. veer. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem. a ne ty. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. celý de). „co") b) podmínené: Jak máte. díve maje pochybnosti. — // (slov. nu. val. las. jejdana. obtžuje). isté (ya\. ino. toho bych si nevzal na svdomí. 3. val. že inu . 3. . zme vidli co je.) inym (Karl. pjde pro tatíka. nebylo tam než toto) den. no (las. že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. 5. néni kerak). tak jak tak. Hran. jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe. když kdo nemu = . bít jak bít (= kam udeil). nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov.) ano. rok). muši. ani sa u nás neukáže. dyby byto jako (laš. Optaj sa ho. 4. na horu (slov.: — 172 — (uh. laš. jak vrn. = — — las. Slovcem tímco poínává se le. ktobúk jako ú ú hn — ktobúk. veer jak veer. — — jedyn (Frýdek)— jenom. -^ ustavin (val. není za koupiti) a p. Rožn. ano. jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu. 6. laš. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. Bylo to jak dy naschvál.

kde na Zlinsku a na Val. — *) kej jindy).) = jej! (výkik bolesti). „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají). laš. kedi (Javorník uh. poky. na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás. „kde" „de"). kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val. — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn. zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst. poke. Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky. Vím kady. kam ne dál vc (~ ím. odke. nezablúdím. odkel. Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal.). — kam kata (pom. již (val. — kéj (laš.). Loni sem tu býí doká (" dlouho). poká. kdy: „Nemám kdy. Nebyl sem tam už kdy.).). doka. . v Javorníku a ve Vrbkách uh.). kdež jest -ká). zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc). i kad = kudy lecikaj (uh.). = kady.) doká. (— znáte-li cestu?).). na Jicku a -ka). a val. — — — . val. zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op.! — 173 — moju ženku? (píse val. Píborsku a Brušpersku doke. idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). — hady: Víte. — i uh. mimo Frenštatsko.li kady do N.e7*acy — kam (val. kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal). jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val. to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. kedy kde! (daleko). : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko). kebych (uh. kdež mají kde. (všelikady. Strambersku. na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky." „desi do Lipiny. (mimo Lipov ~ kedbych (podl. je to ai kde inde. li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství.)— kdy.) = kdy. (val. do toho-liž chrámu božího. a laš." „De ideš?'' „A tu desi. A. uh. pokel. poka. Frýd. odkú." „kdesi u kováa. — kaj — kde kam. kaj (op. Už bylo kde na noc." zaledvakde (—sotva kde). kaj (leckde). kata. zake. na Místeku a FrýdecTsu dokel. Ona pláe a naíká kaka) zapírá. — = ledakde). Klobucku. slovenských.). V náeí slov.aye — hdé: Kaj sy byl. k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom. ledakaj. to mám naorané kdy (— dávno). (tu jen Fryštacku. kejái (kdysi): nmaju kej. na Vyzovsku." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. kata (laš. zaky. kdy bych. a uh). odky. ^= i . zaka Dokú dlouho!").). kata ni) uh.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci).) a Velkou. kj indy (nkdy A. ke jinde na pomezí uh. dzekaje kam =.

jímž dti kotúlaní (kutálení) (val. — kotuluhí. lalac — lalac (uh. tímto sak.nliž ne: Ptat sa. „Pjdeš do školy?" „Ni. tém Nmal do jedenasti tam byli. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte. na Jicku a laš. 2. lei (Mokov) lež = jestli. = nejprv. t. ani sa nenadáte. leda syneka na vojnu dostala. !" — = no." = Lála. „Po s — možp. úmysln: (val. sice las.) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu. lebo lebo a (val. Vil može leda stará baba jezdi.) = tuším : nedávný to (dol. Sama královna písaníko psala. šukali. leb puste leb zabijte. Le zme poobdvali." (Bezová — (val. dáme jí (= až).) = výraz podivu. ni zaporka na Nov.)— jen (na Lhotkách uh. krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi.) a laš.. leda 1. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn. Le budu vai.) odpov: „Jak je ti?" ndpoky. lecihde val. — ho ! kromn. (val. ejhle. vekdd: Sná tu budeš ví. jak bude. už pišli (= než).). — . le. — lešti (slov. = než. lež Kel) = než. bych sa vydala.: — menuje? kerak (koupiti). tento a tuten kiali. eše njaký as potrvá. le (val. asi). nýbrž: uh. v Ro. z nápon ide „Na Janek.). Hrozenkov. budiž. — — leb le (val.) =: skoro. — e. leši (Karl. a Rožn.'ínov. = slov. nestojte (val. — — : — : len (uh. — val. (op. nemáme za kerousi (Zl. — Ten nájzady." „Byla si v lese?" — — (podl. nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy). do neká? (— njaký as). lem). lebo upadneš!" to poza- „Ja može. „Francku „No!" Ale no dy.) = zdali — : „Ni. 174 — (Zl.) = nebo." „To néni možná. nýbrž: Hospodá ví.. nehodaj (uh. attributivn než uvaí). msta. Vsetín.) Radši bych umela. nama!" „Može. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. spojka uvozující vty asové (až. (Karl. uvozuje vty úelné: Súkali sa tam.).) ^ nedávno. provázejí. vydržíš! Daj pokoj. on tam pjde.) — nkdy.) = p. Na najprem uh. se. Volala na nestojte.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme." — niho (Karl. leda Verunku dostali {=z aby). Nejel do lež do hor. Karlov.). Di. zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti. zvuk. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy. lesi (Kel). lesci (uh.). na posledy Ostát nájzady. okrom laš. le já ne. lebo leb štyry roky. zainá každou náprem (uh. krema. móže) pisvduje Može už = ano. Miz dobrá. vyženu! = nebo. Kožn. ale. — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano.zd. Já sem nekiát.) 1= nikdy. — — neddvnej hajný.). — : schváln. hleno no može.) = 1. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk). 2.) =. jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu. Klob. (las." Može pes padesát nas pominat (snad). když nco náhle (na zajíce spatí). — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož. o neurité budoucnosti. nebo: dv galánky nibo ženy. (uh." je „Necho (možná tam. no no na koho se volá nolc n. nás.) =z (laš. než) Le pijde. . ledakde. — nekerúc kerúci (v.).) krom.

onegdaj (podl. skorši). ovdy = kdy Pilno kdy tedy.v). (srovn. Na tom rolu mél 30 zl. pedy^ pidky.) (slov. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy). peceky (eské práv není úpln adae. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje. zrazu odrazu (na jednou)." 2. prvéky (podl. skoej. z« 1= toléj jenom néni blata. „vlastn. komp. potomá (porn. chodím.Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. val. Dy on je prám opatrný.). když nemže Oto tu že.). koliv. To je prám dobrý lovk. jak do toho vlézt? pecaj (val.) = a) — rovno (uh. — ondaj kdo (Jicko). : pisvduje b) jakmile. = pozdji.) =^ Ráz (kolikrát).). — — • — — — — — : — prvka (val.) : Ovak co na tym .) = prve.. potomák. ztamodsel. podruhé to). sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských. em. jednou. díve. snot (Frýdek) = snad. pro o toléj. kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. až posadsel (^ posud) sA. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. ja stejn k nmu sotva sem se pohta . (laš.).) = hned: Porad puójdu. Ru se. si nedávno astá tím slovcem zaíná e. potemy (sev. enom co od ludí uju. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl. sno./ (las. t. to laš."). potomai (uh.) ^= poád sagde (Rožn. hndz som uvidzeí (uh. a tak je (hned).) posžír (val. hned na byt. laš. a) =-= ovd. tu. (val. stejn (laš. zpedy (laš. ru (-^ tak jak tak).) pecek. — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1." (N. menouti: Oto. sem tam šak nebýt. poslíz (dol. op. dva rázy (dvakrát). jak posedajú. Jicko. posel. — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad.. pisvduje: Pid^e! _Sak..quatní). proto spojka souadná nebo (Zl.). Ohy ohyž povzdech unaveného.. — oz y na ozaj.) — hle ! (voilá).) =^ jednako Mosím mt ano. ! — — novo (Jicko) = znovu. rovn služebnu chasu — rue (val.). po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala.) honem: Po rue! : som tam prišot." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. — „tot") nyny ! (uh.): )ij 175 - . kel !) z tamodse. výraz podivu..). = — . (pokaždé). Lhotky ! uh.) stabý. — potem^ potemá (klob.) zz záporka ni.) Jarmak bude prv. a uh. — rovn (slov. pežalostn zaplakala. b) = nkdy porad (uh.). (v.) =^ potom. Stejn tam chouí. 3. naped. (val. semkaj = sem. „Odke st?" kvaky.:: — (uh. neskoej.).) = pro. — leda že: Cesta je jednaká. zaraz.) -^ leckde Sagde nám poby.): každým rázem rovnako (laš. (=: ostatn) — = sic Budž icho. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc.) ovak ovak e chrašim. dosel. proto lidé sú na poli (srovn. (laš. pozdu ond(. ke. poznov = znovu. preco (uh. druhý poheb. — -e onehdy. . prám: je velice ídký.oro = asné. pozd onde klásek.) -^ ('laš. neskoro." že silnicú „Oto z blizka.). — oto (laš. tedy opravdu. — — dti na hrob naíkat. (laš. prvek.) == pece.

„dalati.).! — Skoda že ste tak staiý. taky 3. tame^ tamo. tak mu od huby prší. jak chcete. ttraj (Frýd. odtel. emu). — trehar (uh." 2) tedy: Dyž nechcete. . tak ddina jaala. tam kde A. — — — — — : — — Ja to ternu vim. tudy. = teprv. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob". tamykoj (las. co nevid: Pokaj chvilku.). zatel =r. no ja sem ji tam njidat.) do te.) = tudy. tedovai (Lipov uh. z tamodtú. t. že (uh. tázací a na oznaenou podivu. pote dotel. udtajte si. ztuodtel. semoj tamoj. nic." — tanu (val. vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn. „sem k vám": Zaplatím vám. Píb. v závtí — to tež bj'lo? (laš. — : — — svduje." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije. (na Kyjovsku).) uvozuje híšnú.) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. teprú (Zl. . tade taje ía. odte. ." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov. — teprem (Ji. Zpíval. O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž). . tuj jsou námstkové p. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. ternu Že (laš. ale hladu sem se namuí. aspo) tu. 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti. — p. — teprv též-=:\^ také (Karl. Jak néni „Tebas". tu. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata. dokad. .) = protože (srovn.).) = tam. tameky. Dyž tak. eZ jsou tedaj (laš. tam kde ke a kel (v.= také. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko. pedložkami píslovcí. uh.a. tudiž^z^ chvilku. Ej. ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí.).) . tož pjdu sám.) — tady. ne tak tob.) tu zde. tamok. tamoj. Ja tam nepravím.) = = vt asových tak (v.) pi(Lhotky uh.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí. odkud atd. tamejky. z tady odsá. te a. tamyky. potel. tamyk. t. Rožn. tehdy. ?(ta. pokud. co tež nepravíte. tamej. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú. tudyky (laš. tak^ ja vru tak (uh. vru. že lud. : — — ! ." fa. tak se mne teklo. ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož. dit. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo. Ji. tudiž tu bude. tož tak. . slov). uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší. Jí. knd (v. t. laš. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož.) = tehdy.) — = — .). val.) =^ tebas. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu. až tu pídu. Tí( (val. Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad). tam v laštin slyšeti velmi asto za ei. Zmokl sem. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. ztamodtel. 2.

néni (=^není to odporné).) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám. vile. za to že voda to za tolko.) = honem.) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu. kde potud. Ze's k nám nepišel! „Pamámo. že. s) asi : s (uh.) : (laš. = dotud. — zakým — za — zasej = zasejky.Máte eše co žat?" „Už zme (ell. honem Enom vrn ho pines = všude. zaseky dokud. vilkaj (slov.") žatým (val. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. táži se proto. vsaj.) vera.. tolko. než nkdy. nemá (~ nemá si nad ím búcha.}. zdoty (= odty. laš. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t.). že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. vtej (laš. = (laš. (uh. tym lepši. kde ste to podli. zatím z tamodty. 12 . chytit ze štyry husi. Ze by to bylo odporné. chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to. laš.— 177 — opatrný hospodá. že ho budu maso a upomínat." Nebude pršet. — = pite ze té. vtedaj. vsaje všáhd Rožn. ven (kam?): venkaj — všade (Ji. : tam. to Tady može byt kdysi rovina. (val. vilék. Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž.) zase.) : tím). laš. „Ze víte co chlapci. tož je po grunt tudiž. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. ve = vždy. viléj. val."). — odtud (od té doby)." upeem si jich. že jíte dáte). . vilejky.) = sotva. že: Já sem sa brát že na maso. val.)= jenom že: Na Lhotky je hodinu. — óím-tím: Tym širši. Šli zme že k vám. : (laš. Kel. odtud).). že já mosím ít do práce (e pímá!). že pome si . (uh. „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. — =: hned. val.) (slov. nemá se ím bezpeiti). Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li). dešto = dejžto). Zavdy tam bývám.). Ze by si ihét nad ím búcha. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí. že je to do kopca (srovn. to ni. vtedová. Daj mi pt hrušek. — vrtko (Frýd. vedla.. a vy jíte kýšku (= mysle. že by v noci (= le snad). zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá. „o tolej. (v. Jane.) z (ze. zl. ale pro jistotu).) == — vil = nyní. ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví.). — vteda. že dožali. Ze's mi to neekí! (= pro). uh. Ze by ma ruky zbytek bolely. šél sem k nm.) všedaléj. za vymílá. už každý sa bží umyt. Veraj verajky (laš. Mám za ním peníze. vilej. „Chcete-li piva?" by trošku. že (slov.) : námstkovy dosty odty. že. že (uh. viléky. poty. „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím). — vše (Rožn.). Séí sem na rolí že prasatom na trávu. tym — tym (laš.). má-li). vtedy vše horší (= ím — = tehdy. (podl. (laš.) (Karl. podlá však venkaj venku).

vyhodilo ho ven. Neuritý podmt (nm. a sed doma. za hodinu je v Hotomúci. — se vokativem : Jane. spisovatelé: štípou oi. O nominative. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. že by ním nepohnul. ozíbe mne v ruce a p. div peci nerozhodilo. j. daja sa v levo. že by mosél pohledat. Tak dva zbíralo. 178 — o pádech prostých. Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. . Po ní nepozná. Házalo s tým lžkem. Složilo ho (tžce onemocnl). táhl. jedn. chlapi z voza pozvyskakovali. na Kudlov. velmi jsou astý. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. pijde do Bežnice. . m m Nemluvil nic. Ani by neuvil. koupiti). zebou mi ruce c) šenjší. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. Tam dostane všecko. Byla velikúcná voda. nedostane nic (t. V masopusty rozpustilo (roztálo). 1. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). je ti?" (t. Jak vidžim lidi. Daja sa v právo. Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. Rozáro. Jozefe. Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. ani by neeki Jak by namazal. ual. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. V peci stelilo. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . už pozvihuje. Kivilo ním. a nkdy nedá. je z Kvítkovic v Tumaov. tak to jelo po vod. Smýkalo ním po cest. když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). = nemohu si vzpomenouti). všecko zbilo. stromy poválalo. dsných. Nkdy dýšu. Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. že je dívka. Do toho obísla by uvázal snop. Položilo jsem se). Cíovk dobrý. podmývaío behy. enem ním ! pralo. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). a n m Lid: šípe mne v oi. Potíúkto. . robku chudru zabito. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. už mušim do (roznemohl póla. Seda na železnicu.! — IX. O akkusativ. O vokativ.. Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo).

na mn.— za obecný nyní genitiv: sv. týden s týda. poá mne cosi hlava bolí. Rožn. Podívaj sa ho. Pavlovicích. Cosi sa mi poá zíve. Se mi snilo nepkný syn (== sen). vím já jednu hospodu z kamea bramoru. drobné raky. na sv. Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. ani tetinu. tech. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh. Vbec (když se íká: Kdo vás ví. Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. „Vy jim pravité „synci" (chlapci). Kdož t ví.). «)Mám dvúch. Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?). b) Za akkusativ mn. Di skok ( . Hlete si co spš pomáhat (= ím dív. Boeticích. Vracov. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. Jozef. pršato ty veliké krop. štyrech bratr. na p. 12* . -mreka.). vyvrátil bucka z koena. Lulek kame o kame tluený.honem) di skoky ale skok. tím lip). až je kus na de. mladých). se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci. Pršalo. Pršelo žáby. pomoravském. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. Ondej. O g e n11 iv. chlapi jak buci. zahrádeku. Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. 4. Bývajú krajní od mlýna. životných substantiv rodu mužs. vás) pilno! penize (= stejné ceny). Cejkovicích.). nkdo nco hledá). Ty husí su jedné Bylo t (ho. a) Genitiv jedn. je styd (laš. kde ste to dali? už ide. Jan. vrané kon. o dvojím složení). t. Ze by riia ruky zbytek bolely. tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. mladé ptáky pipodobují se (ptáky). Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk. Sepan. de vedla da. c) pkné holuby. 179 — na sv. Sali jasena. jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. je cosi blíž (= o nco). nijak tom cosi nemožu porozumt. = íovicu. Muž jí toliké tisíce odemél. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. — (emu : m ! ! — dm .). noc z noci de na de (— každý den). jak dubi. b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). vše horší (= ím tím. De ze da. dže v dže. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci. jak d) válci. /S) Sel mezi žená. dnes sa cosi nechce rozednit. jako v písních: Vím já luinu. Mlýn dvoje složení (val. na sv. kostel. Spíja. cosi sa na mne hnvá. mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. Mám tam známých. „vim ptáky" (= o ptaích. to ni. Vykuovali zlatolía.

Súsed zlihly takových vcí. ale je Zdála sa (uh. navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami.). daj obucha. ale dyž ho bylo mnoho sa dojí. To je kus lumpu. Pomož mi f) tolio žita cúdit.: — Zavotal mtatc. jméno pes. podrža. Dyby byí práce). mamnky. (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p. Tu a (o je sem teho slabém a hubeném)..'is zdraví. Mikšu. našeho Francka. strach. Posila svojich synkv do školy. Haj svého Ptal v. Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. nocleha. c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. Zaponiéí toho závidím. Požajte mi videi. su pamtlivéj hlavy. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném. jako . leda že genitiv srovnávací. ale šípanéj. opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. silné voly. obísel. Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého. . Nic mi néni tak divného. Mla videi co zviha jí co (o slabé). dochtoruv. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí). Kdo je toho ty peníze budu. nedlal bys toho. i tu se vytratil. Oves je tžký. Dajte No nám tož. Dybys býl co dobrého. pomoct" Dy téj n daj hubiky. dáj. Podrž mi mcha. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue. I\-a se iirMiiiiiy. Genitiv celkový a kolikostný: (laš. Až po Maar." náeí „stryk" lašském a p. Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev. poža. Podaj mi toho žbána. germanismy!) V „pan. : Cí je to? To je tatíkovo. snoi)a je co zvihat. Ja toho sem zvykly. 3) Tech malých uit. a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. 180 — bratrch. Stílau houbu. darebáka (= veliký lump). Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. Na tých voják došeu dvoch volv. s(Mn jp s'^ si nocleha. To je pro naších chuapc. . Požajte mi grojcara (uh. Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. Zaporhél vzít provázka. e) Ukrad Ma tam známých. Tikrá da n (pole) co je ího. mnoho rodiny). . Néni vc? (o slabochu domýšlivém). e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. Kde je a vc písku jak eho. Kubo motyky. ei da néni konca kraja. jako v nové eštin vbec. Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. Genitiv celkový závislý na slovesech da. f) Zavotajte tých chlap.). zahraj do hajducha (z koledy). Kúríme (topíme) dva rázy srnyi.^ : volá vody. Pojiros si u fajky. Synek Sak mu (uh.

zbyl).. Teho stromu tam už nestojí. jako téj rosenky na zelenej tráv.Néni a za tolik. Chalupky mi nechal samé. Nechal tam eena. Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe.). chlapeci.. ethický a p. chlapeci. tom dvati matka (= teho dvat). teho teba! (val. Zapel se Rodie mne odumeli malého. Sip (zelen). už je nás na mále. ne matky. Neostalo kolka ve stavenu. O dative. že vtách záporných: Néni tam žádného doma. — dje takto: letos. Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn). Dti mi nauené žebrat néjsú. . Bratr sa všeckého zpíká. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal. tak. . kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val. Dyž donde letního asu (= bude léto). je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú. Kde by sa. loni. Zeny odbh. . eše je nás za tolik (= sme s to). dyby ne déša . tetího roku. i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni. zapel se Boha. — akk. že sem sa ho zdrapíl (val. eho je rác? (atout). No pjdete-li mi na svabu. Bez iabáku nemožu byt ani minuty. Matka odemela dtí. Bh opatruj oha.— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. Bylo dvoch sester (val. Až mne nestane (nebude). nesklamal). Kmucháka tam eše nebylo. My ím máme štyry mená (uh. ani chvilky. byl bych . Pryv gruntuv nedali tryha. Já ti povím. Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). astý jest jmenovit dativ pisvojovací. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj. Hen. Tak.. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. Necht tam toho snopa.). Neml eše jak umel. A stn Yte Ne ! (val. Dyby nás bylo s to. Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). Nevidla's malých. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé. eho je rác! (= za je toho loket). Jueny tu nni. = našo : . Ellipticky: Ne divu.. Daj si pozor. zem mi odebral. kde by sa nás bralo. teprú uvidí.. Už je nás. . k) Datování Genitivii se roku.). Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. prospchový.. štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. Ani rázu nzaprchlo. Letos ani kláska neporstlo. dyž nás dycky voá ped viry. hranické právo (na odvod).

spodem. j. budu vám rádi. je všecko povídajú. ale bylo špatné). penzom (v. Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí. Sú rádi hosom. Já mu vinna nejsem.).). Cem je to? (zrna). nám bielému" (Koll. Jaká tom správa? (== jak to spraviti?). jak tomu pomoci). Strom býl prostedkem práchnivý. Já sama všeckem nestaím. Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ . první de).). Bylo mu na tinástý rok. Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze.„o tomto ase"). Ona kýšky nechce. nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t. O inst r umentale. spodkem je voda. . Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. zpsobový (adverbialný) hupitem. penz. Poádem dozírá (pom. honem íval. být volom na vodu (ne „pro" !). že už im je konec. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). 5. — Jak je vám?. masu. že bylo lociné. hnpitkem (laš. Zatopit zeiiiákom. Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. G. Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý.). Tichukem bu (laš. Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. Harcem pro nepotrhá. vrchem. Sta to? Kom kravám na trávu. kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. na peníze). a já su ráda téj. Jí oblém hltav (val). Néni tom konca kraja. Tomu jsem pesvdená (=. Nemáme smrti druhému vyhledat. Zhlédl sa. Inším sa to nehodí. v tom dobe!). tam dlajú (val. „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). Su tichem. II. Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek).— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). p:) „Su chromý. chodi trckem. mu Francek. jak jsi jej poranil?).zkušena toho).).). vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. udeiv se a. — slov. Noze mu nic néni. pomalu).).). Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi." „A co máte noze?" Nemá nic oám. Bylo 2. Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. hama (Zl. Nevím tom drahý (= nevím co s tím.). Nevím tom rady. a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem. Viléjškem rstajú májvky ( .). nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho). skuten (laš. Já vám všeckému dopomožu. Zbhál pole kížem mitvem (dol. Hríka. dochlapcovi chodito mu padesát let. laciném zboží [— koupil. Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud.) Všecko mentem (Zl. 1. Zlakomíl sa penzom. Chytit sa nám na vz. Kieli. kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. mamnee. svabu mládenec a družka (val. Na ktu dali chlapcovi Jozef. Voda tee cicúrem.

a boskem smy (= bosi. ei spisovné.). nevdomky úkradkem. léje lejmem (prší velice). Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. se semem.pádu jména ídícího.).). — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui. Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. Jel sem tam páru komi. bžaky. Vlachovicích. ale inú matku (uh. bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). V severní II. o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. Styrma párama volma. (dol. zarovno prahem. Toho poteba k rybám chytání.). po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val. Socha na kuši stojí proste kostele. Byli sme v polovici cest. hvízdajúcky.). kolenaky i kolensky (uh. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš. val. Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). SiM mocú volom. S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé). Kobzole laš.). bhúcky. Hupkem hupky. Ležel na hrachovin. ryelo rymem na hru. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší.). V kapce mléce si to uvaí. dom (val. Dti jedným otcom. nevidomky. cvatý ^~ cvalem (uh. ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). bytem tam byt (stále). ležaky. v sena dlání to bylo. užívá se bez pedložky: Vyzovicích.). pdu. sedaky. Svercovat tabákem (las. tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto." Séí sem hotú hlavu (slov. zpátkem zpátky. bží bhem. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. stal pánkem do vrchu (laš. V ze- máky ohraní. v trnky trhání. spíná! sa pánem sich baumen. Voda šla zarovno cestu. štvernožky.). boskem Peletla sem stelenu ranú.). Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák. bosky.). raná pálí palmem. kií kikmem. Oddloval ženu drvama. d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý. 7. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. zbytky Ta mi plat dava. Je zbytity rozpustný (laš. Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j. drým. Budeš-li tak hospodait. erveným. Jezdí párem koma. šípe šipmem. pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. bílým.) družku ( družkou. Havaky n.). Na seku ezání. To je místem. Kráva krvú dojila.). Nechúcky. Byla zlým píkladem. valmem se valí. Vykikovali ho zlodjem. za družku) pytala (laš.). Po panu nebožíku dkanu . zbytkem — pšky (Karlovice).. stojaky. nevdúcky. Chodila k nám malú cérkú (n. Dyž nese mermomocí.

do Pavlika. b) (laš. Prášek od kašlu. chodí dlat j. boty do blata. mn. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti. na Frýdecku vedle „do mn. do trojnice. za mén než Co berete od papuí? (t.). O pádech pedložkových. do stryka. nemocného). kapky od kolery. dlá drva. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš.). e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já. od Urhél pomáhat od oí (t.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl. do kupca. drva. v práci. Umela od nohy (t." Di do stvora (pom. Do skoku se na mne do rozpuku. šaty do práce. Píjá sa to od zimnice. 1. : hez adverbialn bezmal.— smrti umét. (o (t. j. Na Brušpersku íká se: do ezníka. 3.. mne. Mláta do dvojnice. c) V náeí val. Máte kabát od stny. Stešn sú od zástavy zácpy (val. Kepík od kašlu. Tak íká a) se též: je v drvoch. e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. tým pepem tluením. do a) V laštin genitivem jmen osobních =. t. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh. atd. X. je v košoch. ale jako v eštin. do štvernice (pom. Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám. do nas.). sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen.). Mám dos práce zme pi trnkách vaení. Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha. do kosti. 2. Do oprané. hlístník od žalúdka. Dlali jak do zakladky = o základku (laš. . déša. (laš. bolavých). je je od žalúdka (t. do pana velebného.). Spírá sa do duše. do sušeda. c) Kdež ten d) roky starší.). dv do prádla. do nas ku V nkterých formulích výhradn. a pom.). do kosti a ---^- p. do Klinkovskych. do vle boží hojn). Pozn. k: id do kovala. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr. f) Kabát je od vápna.). Vynadat jí do arodenic. Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. Dozrál ho do duše (Zl.). Chodí do dréc. pi jménech má pedložka k s dat.).. Zmokli zme do niti. šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). bolavé).). od smrti felara. pohbe). Hnvá honem (laš. znamená tolik co . od zub. laš. Ped koncem masopustem. nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor.). 184 — Byli s Být o krce suchém chleb. jinde „ve dvojnicu"). od pokrovu 60 je od blata. zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. do ševca. nedostane (ne: za zlatku). Do hupku honem (laš. koše. Máš boty Néni od blata zamazaný).). do koze. Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). Vynadal mu do kmín. od ušití). bezmatem s = bez mála (las. K kr.). Do cuku = honem (Zl. Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš.

Má z toho. Kovárna pro kiváky. (uh. 10. Mlátíja z míry. mají tyto tvary: a) zdélá. — 8. Má pro dvanáct mic epy (slov. Sél mimo našeho póla. Protivá prvjsku. laš. Vyšlapuje si z pyšná. Skrz teho tam nešel (= sv. z Hospodá ho z toho karát. 7. pro. 9. = bez (uh. Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. nimo s (val.). laš. nemocný od jater. celou šíkou zhruba pole). Od jídla a pití nebylo núze.) téj pojí rose. pohybování pútníkom. se na Karlovsku. protivá dativem: Bývajú naproti kostela. ze všeho rozum. z hrdá. zvýšá. pomimo (pom. teba.) šírá (t. d) zvýše stlu. Oral úhor pro pohanku. se losku máme sa dobe. Chodíja tam z poádky.— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. Jak c) voda lovka b) zvýša. To je pro sl. Nepuojdem pres pres nás. zdéla. stlúšú. vzdálena). šía. ob. 6. pi (= v naší krajin. V tchto vtách v. Uhi sú pi Turkoch. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. nemlo to z místa co obléct. šíré. zvýšá. Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. šíú (pom.) — konec. po dvanásti micách). -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší. po: Maj pro štyry mice zem.še.). Jezdili séc z roboty. kde se jinde užívá pedložek na. pomimo železnice. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne. zvýšú. zdéle.šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. Bylo to nahé.) b) nidz Pome. Kúpíl to z náhody. Chvála Bohu z takého asu. slovíka jedneho pozbyla sem milého. z platu (t.z poátku (laš. Koš pro zemáky. i naproti s dat.) 5. nebo denní mzdu). naproti s genitivem.).). To je od póly z darmá. Šli naproti : mimo.). k veeru (val. 4. ponimo (Javorník uh. Díl pro dv mice. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto). pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. z toho Pámb pochválen. Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti.) v náeí valašském bývá tam. s skrzevá : (slov. Jedna pres druhej krom (val.) = šak ony trefa skrz. (zl. šírá. Koná našeho póla (val. zhlúBá. obdváme. stlúšá ruky. Z prvotku -. od huby ený. zhlúbe s proti. na konci stlúšá. . Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran). dostávají bu desátou mici. zdélú. pi sv. stlúšá. Bjli z teho rádi. uh. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). pre (uh. b) Pi (= okolo Václava). Je od ei.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem. zhloubí a p. zdélí. Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati.

Zito je zraté na kluky. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. Zito je na stárnu malé. na maso a p. na roždí šét na hebíky. na maso. zemáky. Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. trhat a p. na hebíky. Pjdu na zpov. „Stydžim se na oi" pravila žena. pták). na tín. je na rohlíky je na vod. co dtá na ruky. mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. na pedek nazpátek. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. Suchý na padr'. na sl. do fary = do budovy zámecké.. opilý na cucky. na jahody.). na motyku. „je na o???. liakomý na goralku (chtivý koalky). Kusok maty. a = ít do zámku. týž rozdíl íf. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). Tak íká se vždy íf. e) píinu: Onemocnt na hlavénku. Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. na raky. schvál. koupit hebík. Pišla pro mne na hiby (t. ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. na hebíky (srovn. val. " hlavy klada. farní. t. Radši sa može doma vyspa. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. Cít. na tráv.) g) vztah matku. na pep. To je na hlavu ( dos. Na výbor dobrý chlap (val. než na muzice nohy vystá.). To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. na ptáky {= nachytat rak. e) osobu. na mol. byía sem doni na jabka. Ide mu to na odpor (protiví se). f) zpsob Koé úet). poslat na maso. Na škole máju nemocnu dzevuchu. malin. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. Na mocnu moc to vypít. na ped (laš. : = rychle). se a pro pi slovesech poslat a : : — ." pakli „šel n. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. na hruškách a p. na hiby (= nasbírat jahod. na drobné. je na /o. na ryby. moc nezachová. Kúpíl to na Syn je podobný na otca. na maliny. Dlá to na tož (= na . všecku). 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek. útky (val. na a p.: — 11. netancovati (val. odmenou : : iní v náeích mor. céra na na vzdory.velmi vím Boha (vyvil to). ryb." šel nco kupovat. na hrzu (= velmi mnoho). Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. Podobn s lok Na fae zabijali. na honem.). Necho ! lidom na hanbu. na pivo. soli pepe).). na okošinu kosmo (laš. spálený na popel. b) úel innosti. j. abych s ní šla Podobn být sem na niti. Ležát na smr. na cukr. na zadek. tak Laši íkají též = išc na skotu. zakrý vajíc si tvá. na opícu. mouky.i d) prostedek a nástroj na brýle. na fáru z= na úad zámecký. Zl. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. Vbec: šel-li kdo co sbírat. ale na klas hrub dohré. let na pedbížky o závod (val). na jahodách^ na hiboch. ! = Obilé zraje na dobrý). -. na písek. Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. hib). — e — : — — : ! : uhel. na zerhákoch an kradl proti hrušky. farní.

Dyby nebylo o mamnku.). — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl.). Daleko smy chodili. umi vyklada. Holá bati. jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh.). néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv). na psi duši! :=: na mou pravdu (laš. Pane Ježiši Kriste. „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá. v zim. dyž odjížali ( = zapadalo). Jeli ti o peníze. Koze o své. Dlá o mlýnku živi byli. o toléj. o všecko pry.). vyrovnejme se penzi). 13.). nech dá vc v nemoci. S lokálem Sluneko bylo na západ.).). že nemosíme kopovat (= tak. tak. v ooch sa to ztratilo (val. Dyž je na dobré chuti. j. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. Vil. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í. o své strav. že). Mli zme krávu nemocná. Jéí na kooch. Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom. Kdo ví.). Josef). O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší.) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). aj o dv. jsou zapraženi o a) s voli. v sena (když se sena dlala). založím a. dlník. v nmž byli zapraženi koni.). v nové vína.) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš. Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš. O stl nás bylo. na voloch =^ na voze. (val. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. na laš. ve svabu. Zatrúsít sem v sen. t." „Udlajme to radši na penzoch Na me it. Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl). Kdo sa cítí v penzoch. = — v nmž 12. Dlá na : voloch ^ voly (podl. = o Ježíš. esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice. ale o dti. O toléj. = na). Nezapaluj sa o to. B. Ml — : trhaly). je — Adverbialn skoky ! — žala). „Jednu trávu si vymíním z luky. „na ty bohy" na štstí. bu mi na svatéj pomoci. v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder. v trnky (když se švestky a) s I pekla). v penzoch (drahý).mueníkem). Na ósméj hodin zme klekli (val. v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val. . On je u ní na mukách (=.) a p. Pedložka v uruje as s akk. Šli tam každý o své.). Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p. v oraky. v pú. nebo dlouhý). v žita (když se žita v kopaky. Enom p.s vozem.). Maria. Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude). Kdosi tu stojí na voloch . Pracuje o dušu. Na veerku = kveeru (ZI. že to nezhnilo. b) s lokálem Hledai na to. akkusativem: Di v erty ( mezi. voli. v laš. na val. došel Pan nehledl. esli je tam o své hodin (^ v as).. O mne néni. o ti zdechy (eufem. krátkém dni v tu dobu. nechal bych ho. Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). pt masu (val. o ti mile. pravd. ovce o své (zvlášt).

Peníze vypuené pod deset rýnských (t. Trháme ty dobroti (po dobrém). ped vérajšky Po (Zl. c) tož ich vemu. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). „po tm"). „Jak . Téj Su vám za to (—ruím). rži je za malú micu. 17. s — vk s (nebude už dlouho . s kiváky s ve svt jakožto obchodník). Nech pijdu ze té. 14. Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. pedérem = pede vírem (Karlovice). srovn. z mice žita. instr. Néni mne za (laš. Sihéje sa pod kožú. po jutru.). d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. Di pc „Tanu. Pod chvílu k nám chodí.). =r3 18.). Byli spolem ve zlosti. Devo leží pod stnu. po pojutru zz po zejtku (laš. ped adverbialn: ped loskem — ped losky. jak kerý. sa. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. po a) Po em oves? Po tech.— Já su vil siabý v penzoch. íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). neužívá fráze po tech rži (t. Uderýl ho za sa za sebe. Už mne néni žíti). úrok). adverbialn nom. 15. Rolí ma enom pod dv mice. : „Kaj (t. Vypožávat po mne pt rýnských. tylo. skupuje hadry po lidech. 2 hrubú prácu.sa máš?" nadarmo (val. aby je na jistém miste sebral všecky. Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica"). b) Distributivní po v náeí val. chleba. pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda. b) (laš. í- grejcary. Su-li po tych štyricet. s Piijdu za vás (=: vdám za vás). . táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t. Všecko by (po troše). Chél po mne {= mn) žebrot.). Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy. pod pecú. Prodavaju po grajcaru baj po dva. za a) Dostali akk. ide na hadry. Chodí po valašsky (o kroji). Letos — je se dostatek *) = dos loského. — po svém. nabral. ze snídaním = nesu obd Býl 19. po štyrech. po troše". mouky). vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru). Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). ze štyré.). Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). b) S instrumentalem Sedí pod kamny. Nikde lid mor. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). Ten snop je za štyry tžký. caroch. s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. Dostanete po ti Jde-li o celek. Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). pro hadry.). Máme sa Jutro. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). : idt?" „Z obdem. : nad: To — : 16.. na jednom místé nakoupil. výsevku). a las.

). Hanbí sa.).). se). sa nebojím. pomezi. 29. kroma.). zeza. Nemám za toléj. : o : Byla akorát kole stodoly e. za kravama. za kokama. za dne : za starého pana rechtora. „co za" jest jako jedním slovem.). Vychodí sluneko zpoza les. že jsem zl. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. krema (val. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod. pomezi ty póla. za papuama atd. d) výše. koek. uživá se v náeí (na a uh.). ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. vidno". Zmizel mu zped oí svt. b) s genitivem je : Za starého pudmistra. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen).") Jezdí za Za to pacholka.). podle. vedlevá. podlé. zpoza. Je-li — ástí složeniny pedložka po. vedle. nepkném) b) d'a (laš. Nenaíkaj za Zme za penzama. a nominativem mn. Podle Set tam dla teho. ponade. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. : složenin dvou i tí pedložek. Das mi to. vedli. kterého žádá druhá pedložka. Bželi popod kopce. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). Vykládal kole teho knza. zponad. za husaraa (na pole). papuí. Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val. zlobí sa za to. ponad. udlal c) kole sem to dla teho téj proto). pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre.). z. 189 — (val. Vyšel zpomezi strom. To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz. podlivá. Nieho nenechá za pokojem. povedle (kam? kde?). (= „nenechám na sob podezení. za — Má rozumu pt si htúpých. jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. nebo iron. podlá (uh. zpoped otázku odkud?). póza. Už je za ním teskno. dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima. Ponad tu hrušku. nepkná. pakli je následuje ten pád. popod. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. syneku.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty. zpopod. a) lidí. Had vylézt zpopod zem. ponížéj výše Byva Kivky (nad. Složené pedložky. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). máme mnoho. Níže pti rýnských byl jemen. popod ruku. zpomezi. povýšéj. Nepravé pedložky. . Pomezi nohy mu vbhl. Cérky sú za ú. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom. My sa jím za to smjeme.— toléj. abych a mohét chova za svt (vychloubá pt.).. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. (dol. podlévá. A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl. níže. Kole tych hodin sem se naplakala. jedn. hnvá sa.). chlapci za ním (v manželství smíšeném). laš. eho ? = pro. z Má rozumu za celý Dlá za dva. vedle (dol. Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. to za páni? Za vidná = „pokel si (las.

ped Vránovo. jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem. ped Sastulíkovci (Sastulík). Pole za vlí doly. za skalky. vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. : s akkusativem jedn. pole mezi meze. ped Dla za krosna (—za stavem).). ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku). 1. a) s instr. stedu. Pavlovice sú za Boetice. ped Kubovci (Kuba). Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). Klobucko). Nad Pavlovice boží muka.). pod jamy. dn do hromady Zustáí (val. pod Sokolnice. ped Trkovci (Trka). za. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce.). tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . pod zahrady. pod. (val. Luhy za Kavana**) (sev. Celice só za je hradisko. je Sak dojde na vás na všecky.).). b) s instr. Pedložky ped. ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). se optují. jedn. Opav. ped Hájkovo. Pedložky nás za híšné.— AdYerb zme dom (val. Pole za kopce. pod šíbenky.odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb. nad. iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. Co po tom po všeckem. Dlali sme pod hut. ped (na Místeku. . ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. Frýdecku kovolem. Bartoni (Barto). ped Julínkovo. Pole pod bránke. mn. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. nad doly. Klenovice. ped Janrky (Jicko). nad skalke. pod bezdkov. ped Bélokovci — (Blonk). Nad Opatovice Pole nad lóke. **) Kavaii jméno hospodáovo. pod Násedlovice. (Dorek). Cesta nad chalúpky. i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. se Lesy po za ten vrch sú panské 2. na pozady Naopravdu. ped stoíáovo. Písnotice só za Židlochovice. To je mezi Mrovice a mezi Nmice. *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. pod vinohrady. Mli to za kamna. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. Za dolníma Velimovice (sic!). Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno. Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových.

Vrzalovy. X. ped Studenech a p. Zábežsko a j. mn. — Podivný jest tvar: ped Blochov. který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec. stáli zme ped Fojtíkova. (Vyzovsko. pí. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko. bude . Kyjovsko). Zársko. ped Uchytilovy. f) s instr. h) s genitivem mn. ped Kekové (= y). adjektiva pisvojovacího Zachová. Když se popisuje njaký dj. „Co's chél? néni naších doma. Telecko.ped Leblochovým. Litovelsko. v ped Hrušková instr. užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí. ped Vojtchovy. budu ju bit do chrbta. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat". — Sice takového tvaru . stedn. ped Nmcové. adj. ped Kug) s instr." ptají se . — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. Opavsko). sev.). Perovsko ped naša. Do Rožnova je dobré dv hodiny. Ostrožsko). Hovorany). zpsobech a jmenných tvarech slovesných. Póze (Martin Póša). ped tesaovy. ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. ped : Miklíkova. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. ped Folténovy. stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova.! — 191 — ped Opavských. ped naším (našem) Konicko. (Kromížsko. adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových. kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!). Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. ped Veskuilovéma (Vyskoil). když jich není doma. adj. ped Koped Kožíkovým. ped Nepustilove (— y). pisvojovacího zakonení uritého erovémá. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí.šebetat a chytí vely. jedn.. ped Pavlasovy. ped se Iviových i) (podl. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. jak ju chytnu. takto: Pojem „ped naším. Prostjovsko. mn. d) s akk.. Klobucko). ped — — a dále na Hané i na Val. Píborsko. O asich. Blatnika) ped našimi. vaším domem" vyjaduje Zl. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch. ped — : Tišnovsko). ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza). Prostjovsko. ped Sebestovéma (Blansko. co poá bude stúpa. 1 .ped susedovym (Zlinsko. Daicko. Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. ped vaša (!) (Vyzovsko. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko.

Ve já í! (= abych šla!). Infinitiv : sednut b) a. Pich. žádným zpúsoliem).. dybyste nám Ja di. Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. Edem neme strachu. Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. neidete si na ty jabka ( pošlete si). a bylo by p. hn byt ! šátek na poty. Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). a) V sobotu mosí slunko . Hastrman žblnnk do vody. „Což ten 4. Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). jedl! já „chce mi se jisti. vta pipouštcí osvítit. rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. p. Francku. i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). zhasla). a ít dóm obd vait.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. Roba džig ho betenem (bodla). a všecko sa vám vydaí. ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. ai do kostela byli vešli. Pu mi kúit (. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. Neuhodne. pršelo). Peníze hrk do zem (zapadly). Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig. Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. 3. Volek sa otoit a géc ho (trknul). Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. Vzal si jest ( jídlo) na pole. Leél po schodech a hrdne dol (spadl). a už sa být poúl. Tá lup to ze štola (vzala). Tetiko. úmysl. enom kde ít. Na vesno sem to býí kúpí. Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. Chlapec smek sebú =: hop dol. Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. jina nepovdí atd. neposíláte si. to potrhalo. ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd). Chvat sa do kapce. íiop apku z hlavy a ryp s o zem. pil bych. : židli). abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. dybyste nám požali tácek (= požajte). Pác ho po hlav. Ve já nestát. jest (-= pití. šmíg. Mosi. Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. To si pomysle! (=-= to si pomysleme). Jednúc bylo sa stalo. Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. Dti na p. Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. Káp hrncem o ze (uhodil). No néni z toho nic. . peca .nacpané dýmky). spáti" atd. kúíl bych" a. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). ja nech toho. Ze hrc dol (zboila se). má penz!" „Aby ml. aby aby na chvilku. bží a na jednúc bdc do blata (spadl). Lampa prskla a blk (zblkla. : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. ho šidlem. vytáhl kivák. Prásk ho za tylo (udeil). než: onch vazeb Mamnko. Rach sebú na led (spadl). Kovdicionaly jedl bych. it spát ( pome spát). hn hn . aby nechtl. budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych.

Sloveso stihmí. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'. Dalo sa més (= ." „Hledáte-li ho?" „No hledat. a uh. infinitivu vztahového. že by ten sa baoh býl tak tžký nés. Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. Psa íatiny ale nú. Dalo sa prša. 13 byli byste dostali. pom. Ten sa býl ale nadožírál." (Srovn. kdybych se byl nestepal). nehledám ho. Nabral sa í do lesa. Už je tma. znám." „Zpívali vera?" „Ni. eštin jes nejed sem eše. eše nechodím.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím. : a a býl bych mu dál. Saheu sem byt doma. s infinitivem lat. : Mli ste ít s nama.). Ked dožnu. enem zabi a zabi. Un vil ze švagrovu a z dma. eše zpivaju. „Byto cosi slyše. ale šmatta. ale nhrub. Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm. Sahl sem ho dopadnut. Ráda by k ním pijí. Dala sa plaka (val. moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají). str. uh.).) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi. „Ach toto. byto by eše tmjší. pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají). ale stihlo byt pod mranem. já petu. 851. sfahniU (val. ale umy. Za oves si íce utži 40 zl.).zaalo snžiti).). sa už po trošce ven vyšmatlu. Kúi nepomyslel. býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí. Na svabu umá zvát v úteiý veer. Uhi umá naším kosíky nosit. Stihlo dosel by možným (= zámožným). zpiva. chodi. to neumyje. IV. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. Mli ste sa ponáhlit. c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom. Ked margráfa (= Je minka) hledajú. uh. že prý už chodíte?" (po nemoci). to zamaže. zpiva. Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . nezpívali. pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra." „Znáte-li ho?" „Zna. V náeí val. to si uihá vzít píšelku a pískajú." „A což už nzpivaju?" „O ja. uriiá volaco podezelého najít. Rád bych pomoc. mt ." „Zamaza. vt vt byli druhé šli. . Rády by : to dosta. nebyuo by sa to stauo. a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích. . Mikl. Zeny rády uiiiá naíkat. Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las.

Sak to má kdo zest. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat.). sem seno v kopky. úelný: Máte-li istý hrnec. Vybha ven nic nevidla. f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. 5. e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj.li ten i onen). nkterým rozdílem. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou). sa. ale je tak sú tžké vám co ustai. U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. Sét že do svta. Pišlo n béc potokem. Vazbou draz na pedmt. nemel sem slámy ho pikryt. mladá si milovat.: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. Daja pozor nic . Má ceruško. Myslíte. ani já. Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). Má obda co nést jiného už nic neunese). do kostela chodit. Bylo vám tam nechodit. Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa.). To svtlo bylo by zhasit. ale nco dobrého zes. stolu slúžit než' ho. (t. že chodíte pomaly. by se vykopaly). tedy radji díve si to odbume). Nekeré hlávky je co nést. Bylo by tam ít. ale státi se to musí. Dál chtapca ostaío vázat. toho). hojnji než v ei spisovné i starší. Bylo by udlat nový trám. Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. „man"): Zamka može to tu byt. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat. Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži. když podmt vty všeobecný jest (nm. Zito ludi V takých hábiskoch iron. nám už brze plati. Zanesl sem si boty zpravit. Popada palicu bil hlava nehlava. asi jako v nynjší eštin dialektické. obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. Za rok nastane i do školy. bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto). Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. trhat. zvonit klekání. to (= lopatka) atd. Dali žebráka na hru si ležat. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn. Pijde topi uhlem. — Na otázku „emu : (na) je atd.). najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi. kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. Ty ádky provisla vaza (iaš. síúžit. jmenovit. je. Pijde (las. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). j. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících). Tatíek nemajú šat. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn. Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. Dybyste tak kýšky mli sa napit. Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není.

koza natáhlá. ddina roztáhlá na hodinu. dvei zamklé. je uklý. bua ten král . nepokúšaja. jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. jsa vámi.) -= zámožný. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. ber z kraja nebabraja. bua vama. šátek zvihlý. lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje. 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. nezavazaj po a di." „zdrav. zatkíé. *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : . krk vytkly. vSudt se íká ^a/coka 6. a utrha ich sú ervené. ! e 1:3* . že je horká. Pechodníkem huda (val. neekaja. je to už opovrhlé. plátno rozstihlé. Bua chlapcem slýchávat sem. Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen). aniž hrub vdl. To je stechu. Bylo eklé {z=: eklo se). pás natrhlý. Hlea na n hn nedaja pozor. tancoval" íká se tomu. Eše sem flinty nemel v hrsti. ihél v pat trn zapchlý. Píja tam nebyío tam žádného. Posíúchaja ho ekl by. novjším lépe se líbí germanismus co. Piestí inné. že se dj nekoná pravou mrou. Bua pudmístrem hledl poádku v obci. .pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen). ve spojení s infinitivem. picha tam (do vody) ruku. nechal bych ho. co jí) Spí nespa. seda oni tam. Zdálo sa.)." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou. . spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný. odetklé. Velikého placu tam nebude. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala. ! psnika utrhlý. nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové. msto bylo suknem obtáhlé." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam . j. — Záporný .. rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú.. zvlášt sloves II. Píestí inné mívá význam byli! (v koled). nedožíraja. tiskla. buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal. **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa. Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. že neumí pt naítat. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé. lovk zámohlý (val.. táhni nestoja. nepostávaj a díaj. 772. Vašku..." znamená tolik co germanismus „na tvém. na vašem míst. I zdá mi se. nedomzaja. že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. dlaj neposti vaja. nevybíraja (t.— sa neztratí. neekaj a po atd. nehnvaja. nedlal bych toho.**) „Bua tebú.

Býí toho zaslúžený. Už j e staté = už se stalo. jáku (Zl. Peníze zastáté jsou za nkým). Už býí pijdený. hyio. pomodlený (=: už se po- ped spaním). zdraví 196 — pochodil. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). Žito néni ani z vody oteené. utúíaný. kdo poád „beí" (pláe). Dyby ne tvých htúpýcb eí. jako : eku (pom. lovk nelze spleti. napitý. koblihy smažené. 7. uh. lémec vyšívaný. Umetý (laš. vysíleny). Minutý týden. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. Všeci zme byli uteení. o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají. kdo se poád „gébí" (pláe). Frázemi: „zdraví p. Kobzole zhnite ( (laš. zhniíé).. jemuž nelze vyhovti). Už mám ty peníze najdené.) -= umrlý. Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). ošéený. že ufukaný jest kdo poád fuká. (laš. kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. Je všecek promítý zimu. lovk neokonaný (jehož nelze okonati. „Ptaným chlebem" na p. zdraví ekali. Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy).).) Snih napadaný. Dyby ne déša. Vsacko)^ . nebýt by díál takového pekta. požávali. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). kdo se rád toulá. želé zhívané atd. emeslem jest chleba ptáti. Jako vbec. Už byli všeci pomítí. kdo nám pomáhal nco nositi. jinde' Obilí vyhynuté. „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo. tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. práce neokonaná (které nelze okonati. bylo bývalo: Dyby ne tebe. (jež Je naježený. ogébený. Kon byty ustáté (unaveny. Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú. Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý.. vyspaný. už by zme tu dávno byli. Už byli všeci zejdení. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli). Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). zmoci). živí se žebrák. Stromy byty odkvetené. kdo po nás a ekal. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí. jehož nelze zmoci). Je to opozdíte. jehož zvykem. kdo celou cestou chleba se najedl.— zkazovali. ubeený. kdo se poád „šíí" (smje). lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. kniha vázaná. mohl sem byt šasný. To je ne: zaplacená vc (vzácná). Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. Už je slunko vyjdené z póza mrana. mléko vaené. V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. anebo ten.

úfám (z=: snad). Udlaj pravila sem 8a's ošidil. bych fa byl zhodíl. vte. laš. : ei ei (Karl. To už je tak. tam bylo dlo! (oznauje podivení. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. žnul. jako by ekl „ale lidiky" a p. Vil je v hoferstvú. Sem n . (= si) mysli. si. vte. Ale povzte. Rožn.— 197 — vte (= vru) a p. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. Ale riiél ženu víš-i. Dnes úfám bude prša. to bylo tak. Byla bych* panské (stevíce) obuta. na syn (= sen). že ma Rakusy. se mi zda. Nic nemá. „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem.). Víš-i. zvlášt v náeí valašském dvacet mic. a se prv díát pánem. Yte. O píklonkách. sem. aby teho nechali. ei. Dybys nebyl poslechnul. dycky. ale by nevím. poživili a zme ho zas pustili. byli byste sa chyba smíli. No eku už abych šéí. co bych peníze vydláváí.). Píklonky ve se. poruenstvi. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho. chytli. Reci synku. Ja sem pravil. kde sa podet.

baívanié . Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. bajt ^= nše na záda. . do níž porodní bába ma- hádanka). Ji. nem neucházelo. balúsy sem já to badái. pravit? to nni pravda. tená na baja rozum) báa vc : 1. slov. hurdati bái = pozorovati. val. baja dám) : bai =^ utráceti. ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. — nco hróa. val. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). (pohádka = babka tice. bajku (vyklá(ne- slov. Nbajaj bandúry =. Ona to zbajásala (spletla). : =: hrncovati. z hader. pohlavkovati. val. zbadal to (zpo- = vousy. ikam v knížkách baim po pomati. laš. val. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. : val. baídova val. baba = zátka = 1. babušistý . se kou se odlévá. val. val. moka leka balvani = hrnouti laš. las. ko- vadlinka. to je baja. : mkkém. plef). val. balamutiti. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. balda = balvan. tušiti : — = znamenati. jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. sprosták. kouiti z dýmky plnou hubou. laš. Bajaj (povídej). las. Sak Totéž znamená balicha a báíoha. Zl. Nvidim. val." slov. šlenka). bajka = pohádka laš.nepálené St. slov. = másti. bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. doty zabaovál? sú enem také baligy. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2. by teplo komí2. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). baliga liché = hlupák. jako balvany.Slovník abecední. zoroval) slov. laš. veliký zemák). babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. = pomluva baligání = . zababonky: „To val. na níž se kují srpy a kosy. laš.-=: balamutí =z blázní. laš. cihly. B. zacpávají kamna. slov. balcan ! (na p. co tak Už to (na voze) balfas báím. To je bajka (smy- se haklík zapíná 3.

laš. Zl. vzteklý lovk). a podl. naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. co ráda bere. slov. barani : komu val. bdákat =^ na bdu volati. beutka též pošva. daka. laš. slov. podpálený. bilic reptati. mu v em. val. bža slze. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. val. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy. sem kupila za rýnský. val. red. val. bezpustný=rozpustilý. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. val. bezúroitý=neoarovateIný. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne. val. Brod. = závistivý.. Uh. bílek. = : stnu. val. val. = beevný=z Bevy: beevnávoda. : laš. (" hloupý dobrák). = ženská. Zl. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. bakat ho na to. val. = rozpustilos. beko va še krávy se bekuju dují. bante = noní tulák. 2. bídní ludé. bílý si pobeím. barcova v em = probírati nco. : [laš. chudobný 2. (z = tlusté stevo ma[val. bekat bakova sa == bez tam choditi. 1. uh. bek :=: beení Zl. mu. vl. Samým bílým hledl. = navádti slov. batla =^ bajka. laš. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. barnavý barvy mraku bouného b. žloutek. val. : Nabakál úelu sem laš. barna^barnavé (bouné) mrano. val. val. Nabaraníí sa rýpati se. [laš. val. : bezdynka bezedník šíka). = železný seká na belinka. daremnina. To bao takový baa máte. val. nuzaím). bsný = divoký. co vysvtloteho. vati val. laš. zebelina. Oi : sem si vybeeía. laš. = dýmka. záblý : kabela myslivecká. blára továrna na bílení = = baina. podl. jako žlútko = nejasn vyslovovati. uh. bibza = špata.. = koiky barvení k ~ barví. = bouchnouti do zad. belineka = máky. 2. birka=:^l. Temu val.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). bezoivý bezperactvi laš. val. nepej ný. (pes. val. plátna. bídný == 1. [laš. = bíliti val. barusky jivové. bidim (trápím. veš. laš. blabceš? . Kráva se data do beku. = pouzdro na péra. ^ hloubka bezedná. ška[Píbor. se bezpust. baa ( Jak 2. bryta = naíkati. bafoh bátoš pletka. bííko = bída. panchart (dtská = buchanec. laš. sa je strýce). bílá ovce laš. bilija bažný beblat chtivý. povi- bžec = téci : Voda bži. bažit —' žebroniti.

blazganica = ídké poasí. laš. borák. (zatopit). tlachati. : = ubožátko. vybrakované ovce. opilý.dvojata. laš. val. val- de : sedí u kamen. (v zim). la bláat Zl.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. bant == zníti braní mi v uších. brakovat vybírati: vlk = = 1. na levém Na bok í. blizata. 1. : lekati. (val.) hlupák . bobrovat dol Zl. blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal).). = = borové haluzí. val. val. Je dnes boží = spí). bojazlivý = = bázlivý. = žvástati. Prase bere na slatlem. boíomtova hmotiti. = boží : Celý boboZl. blušet= málo hoeti. báat = chestiti: penzi. nota. blížit = ubližovati 1. Brat na sebe (mohutnti tunti). bláavý = nosový : Na pravém. Zl. štivé val. bosek =i val. = val. 1. bolko Zl. laš. z laš. ninu. val. pehledávati: Pebobóát všecko (slov). blazgo. Hrozn r. slov. brakuvky bobóat =:r štabárat. Beru mne dímoty. bíti Divn sa božiía. blahova komu =blahoeiti. : lávati 2. že Enom blušeíy. 2. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. val. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). val. Brakuje mi teho. St. bajna=ne vy cválaný lovk. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt).) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . dm = blázinec. hrušky (Zl. Ji. Nebere sa brat : . brat =^ bratr. Boha val. bosky. uh. blazg. Už blizáci. ! škared zvoniti* bok boku. [Místek. blešti hledti. boíácha možný). mí. : hlas. rzno 3. boboši sa plašiti se = 1. [laš. nebliž mu. nkoho : boza. rozliného 2. hoškem šourem božátko chodi. Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). mašíka (boty se slov. val- (= blkotat= polá) 2. Kyjov. kikloun. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala. otrubami. na = šprýmy. . Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se. laš. laš. se v prsa. ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo. :=: horek Hosenschlitz. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. Na vojnu beru (—je odvod). trojího braku Aus2. bakú. val. doutnati to bluší. bozkat" boží je boží = líbati. to nebudu. dliti bobák =:== bubák (val. toulati se. = druh: 1. : bláto. e. brová! ze schod. Na bok (= vyhni). diviti se. val. etzem a p. blazgaka blázny = de[laš. laš. horaek (oboj rode) ubožák. val. vesnický 2. se dovo3. Voda blboce (mur- tím mastí).

bzeti: bravá brní. Zebrál ídíu. spánku. val. almužnu zdavky). (v láhvi) je už edem bud. jalové. bil („nepehánj"). val. chytila brdavy =: šuvirý. búch = blecha. n. bilka = bidlice. uh. Bh . brzglý: mastné (ne ohyzdný. víno. : Nestavaj na budúc = na pl. 1. val. Beru slub (mají slubu (jsou se[laš. : z Boha lovk — dobrý. se. na stromech. nabrzglé navrzglé las. brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. . (dostává). val. jed- Nabudovál šat. kivý (brdo). vždy. uh. chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. stavti si 2. škorvánek už zpjévá. bryla = bila. Na staros už val. Z jara = bezovka bezová voda. nabrali brast = mu bravý laš. = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. — probírati se ze sob budu" bryja laš. ptáka brnf = 1. nho ple- budova nati si brygu. brbtat := reptati slov. bravenírka bravské. laš. = brueti. laš. Nemohl vyjet do beha. Nebíkaj. plesnivti: Hlava ples- zdáni). laš. = mravení kopec. laš. lykovité). Bere ídlu. brebetuša = veš. bryga žer: vzal na . z njaké nemoci. sa ty bídy na koho zberú všecky. val. : (=:jde). : (nemá se). gen. mléko.: ! — 201 — k k práci — binit po hub. bud na val. Ji. vstávati z postele: Už sa brchá. puse (= dovádjí. laš. reptati. bila = = a. „erný drozd zobal brozd" (píse). = = = fryžula n. brýžžu protiviti. bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. bidi bídký se = oškliviti. . uh. pové. špiniti brýzga slov. — Naša kotnka strnada. Zl. šleda šlechta = skatý kámen. sa s peci. bryzula val. bil- buchá. val. jež zaíná kyseleti. mluviti. „Na dn „Má vená nebo erná. [uh. „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. = = spina. = tlachati. opuka kovitá zem. ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. val. 2. — brchá = brýzga brúzga 2. 2. škody. — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. bravové maso == ve- nivý. val. buchat sa = bíti se v prsa. ihá). 2. vela [laš. laš. St. val. sa v em = babrati. = tmavohndý. Bžel dol behem. 1. Zl. pišly krúpy. kdo v ei okolkuje. brkat b." (spiny). seda. laš. val. = 1. Je tam do beha. val — náiá p. bezí.

— bujaf: roste). ovce = dlouhé val. cabrat cafúr = žalá. bydlo = plemeno laš. udeiti trknutý. sebú. camfatá koza srsti. kobzoli. 2. podnapilý. Zl. val. 202 — míchaná vými. ozdbka výšky vyšívaná. cimprláek laš. ma- val. val. océbený. laš. = bytnost -. -= stapy. kam. [pati. lupu. byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. burá vlna =.. casnovali sa. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. nadutý. vzdorovitý- tlouci. kým. zpsob „cambál. cahún = povalova. = pevný. : Ncha svinu byt (as). z plátna. trnek a. : campáry na c. tych Mam enem páru nmožu buja. podl. sa -— breeti . cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. stejné barvy. . . cambáí steše. vysplý kluk. laš. mr. laš. bílá pro- = nic. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !). cásnutý = sa do hospody. bzdurak = lovk bzumec mi dal val. cedilko celina. ich bula. lovaná a uh. Zl. — usadit bulaC = boiti nám vení b.š. ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. cagala = ohnaš. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. tlustý. c. smýkati c. = cedidlo celec. cabrat sa = pomalu val. cahat = (hnáti n[Zl. si krokem bžeti: Dy se mnum. val. plný. laš. cifrovat atd. roztrhaný ~ taniti Kel. . slov. cíbí na cibulová. hluboká zem. laš. esneková a cifra slov. = kiváek (kudla). dcko. tlá. sa tam byZl. p. cébit slov. slov. to cibaj (ci- laš. Ty nohy. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí). =^ p. Pec se teln (stále). celizna = mrt- valiti se) vina. m. = ha- hromadu louzce. cimbolek stapec. val. cahel. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. trvalý: sta- na bydlo. z la. : dotknutý. mrtvá.byt. cifrovaly. Ten cifruje. zelená p. Kozbulal chaobulií. co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl. val. pl. = rozlévati vodu. Zl. cupati. bulavy val. jíti : Cabráí cásnút =. n. votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . bukový htas bula = : tlustý. val. c." . Ji. val. bývaní. Zl.

ácha val. val. laš. tepati. u ciple domu a p. Kráva sa cúdí otelení. agel. cuda (istí). sa tam ampá. oáchnú = achor tati. rampouchy. cákati. agani = se do hlavy vtloukati. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. stromu. amší = haraburdí. = : . — = dopušéní To sú njaké slov. val. cinnka chová. laš. rážeti ovoce beraniti. ucmúraný cúdit = ušmúraný. cmurkat = mrkati. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. (eubr) nosí. hltav táhni. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. cmúra špinavec. chlapec jak cvalek = [laš. (ministrant. die = nepoádná ženská. val. [uh. ošiditi.). kouleti: 2. coga sa : = = istiti = vaditi : se. = istí po fazole jísti. gálka (dlku) slov. laš. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. Cogaj sa už ! = cúlia=l. vinné (hrozny). navlee je pes ob ucha. Schlampe. kde slov. cuda. = slota. píkopu. lézti. hl. v akách. tem. cmerka = val. holí. cundula cúra. [val. [Zl. do val. val. [val. pomalu. rybizlové. val. laš. laš. val. c. : Ten laš. . cudova niti. plísniti. obilí. val. val. ciplík = járeek na hrnku. kdo studn „cúdí" = stechýle. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. = achra laš. rozcuchaná cuchaa kárati. zavalitý. vely voši- ampat sa. cvalek se džber na níž se silný. aši. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. studni. [laš. = cuchta. vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). slov. ! kati vodou. nesmlo jíti: Picvankát sa. aka = kytka. : cuchta = ucuchtaná ženská. = stí— aa. ucúraná : = cubrnik = tý. nkomu = plís- srkati. abák aba. agan -hl s ohnutým opradlem. crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). chumáek acky bezové. combolce cpát = gombolce = šubry. val. Zl. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). To je taká crpulka (málo mléka dává). crpeek kapka. fin. = chrást se zelí. vari. laš.: 203 — cuda. ampala.. laš. uchat koho = ženská. sa = tlaiti se Necpi : sa. cuda: To vám dnes venku cvanka. cákat slov. Cmeli máju ve med nách. ahat = = oklešek. = palaestra.

val. ápar žený. ne- o strom. íži hledti. = cmáchati. stíbra = ápat máchati. malá = ekání. Opavsko. tapec. r. = chvojí. bolavé místo lékem na. val. = dliti Poídít všecky = tírati . laš. laš. laš. Zl. bouda. Tak ti = porostlé. =3 kr. Píbor.. echerec tém hory lesem zhnila. . val. sedti na apce (depe) = stídavá pásti). Peníze sú v erty. [Op. apta. aragova. ava = velbloud. laš. [laš. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. andra apa = apaa. zpsob stechy (op daná hromada na p. 204 — erta. nadje. Cka Cosi se mu ká = slov. Di v erty ! andor. ída dívali s apt = depti. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. : širé vlasy. co ješt jest navštvuje. do hráni) val. . . se mi. araga. že bude prše. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. na hoe užší. = vydlávati. arták nepíjemným. n. inovní zuby = tenové. = in dobe : Je to in ti — potebí. val. tak. jiné. roba. val. val. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. ovce usti- eský šajn etina borové. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). = prkenná Smr val. tak dlouho=je = kus = epa = step. šindel na skláda do eena . íta (ícu) ~ míniti ítáí sem . (srovn.: . arba = márati. kejhati. : jedno- tlivc ke spolenému úelu. irý iré pole — init kozu val. (pomáhali ídit 1. tlapa. istoje). vtve práce jedlové. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš. = kašna. moiti. íha = sahati po em v ilý = svží. tam do groš. empel = epel u nože. apce se ta aptula. avera = rozcuchaná šplíchati. . 2. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. eká ceká = áka. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. las. ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. na in! potebuji toho. = erný mrak. echer kíb. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. = = pastýem na ídu do lesa. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. suché. Zl. = = áži na koho íhati. op. val. neporušeném zpsobe: ité devo. = inkoust. šlakovéj chvíle. Sak sa poídíme vyidif sa se. laš. vlny s laš. vystídáme. ka^^ šukat: kavka. ke všem pišel. chrást.

uda = ída. kro! penatý: kúra. sto Dabli v kupuj toho. Jídlu moc nedá (málo sní). darebný : [chorý. pkný. laš. udovaf. = jaabý. už uala! : (ticho utý upek = lupek. ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). uvné ubákem. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. slyšet smrad. laš. udit. udi se. (htásno) tvrdo. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. Osvtimany. laš. Néni velice dajný (= armala nešika. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. val. slova nedál otcovi. 2. zejmý. máá. : val. malý chlapec.). uh. ucha = stí- = : chochol ujný. = chumá : pahorek. = ák. kouiti. sa též: ^== diviti slov. Jak abluv. = dívati nepozorovan dírkou. ubatý uet dept. špiatý. vlas. = zima. Zl. val. Nikdy zlého (málo udlal. D. poúva = slyšeti. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. Su jakýsi darebný = sndl a p. udný=divný: Tojeudnélpodl. uno = teskno Je uno. váchat val. upryna sl. val. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. uvný prsty. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. udiíé u. udrný iperný 2. = 1 . Dnes je tam udrno ujno. val. ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. udák. laš.: . Kyjov. je to darebnina. pes. zvony. sem trochu ubek. uba uchnut uchne. 2. jí [val. skut. dabel Laši íkají vždy m. dajný: skrblík). se kdesi. ukyce kat. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. štít hory. sova. slov. tret Kde tak dlúho (ml). urgatý. Dát do zdra- . ptaí. argavý abotaf = štbetati. : pe- sem lio za lovka. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. kati. sa. u u : má ujné spaní. doma na byla) slov. mu = auval. poá chodí? mak tm). ukyta. laš. = citelný. vaditi se: U súsed sa udujú. tob sea. babo! Abych val. laš. — ut Micko vi. val. tulipán. ujný nos. ajk = ábel. vandra ::= varda vardy ve váchat. ert darebnina = špatná látka laš. mání zbírat ^= drobné Naval. uchnut'. ách. laš. chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. = nesvný](odv). = máchati ve vod.

deek kde se dlapolisko = makati. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). val. val. ddek = stolice hoblovací. desáta =: vyítati desátala. deštka I = úzká deštice. val. Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. 2. 45. laš. ješt týden. se). (pl. úval v horách. dlab díra ve deba = zmola. co ne- má : dobe). dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. vbec. = vy- = divoký tantum) lovk. sa = dojíti pomalu. = (srovn. val. dereša ^= je v dereši útk. ddiny (pl. Dat ven Op. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno).: — páku. vyžrané •od = tomu doženu. tak (= truhelnica). strouhají. val. : = na odiv. slov. laš. Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. „Chystá dlníka. Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. erv) laš. = vydlabaný žlábek nebo dev. : = divy dívání.) 206 do kyt. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. Dobýval sem to sahoval. 1. Co zme sa dobrat strachu). ZI. do noh. dnesa. laš. ^=^ dénglavý ^= slabý. (sedlák) val. dnes jak zitra pijde: vidt. = zlá cesta. „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". chromý). vránica. spáti : nemožu sníka do- brati. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). = dlek. sejde se ti. vymáhal. dnesaj = dnes. val. že ho hlava bolí. [kání). „Matiko. (vejde-li se). dle). Jak mi dah. val. val. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. jí' dhií de do vánoc. ho škra. Zl. falcovnica. nadjali. do Pršic I I deska. posla na dávka dávno = dáka. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce)." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. když nemocnému ukládá. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. mostnica. že bude žíti na p. mdlý. = dohoditi. roklina. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím. dobroditi se (zvi.. pasti. . píkrý laš. Brušp. mi je. pomoci. dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý. bahnitá dlábiti. (utekl. : dojíi Dojíila dojíf: laš. na dnes týden za týden. druždi: koltun druždi po laš. dlachmat mláka. Tá mi vy- skonena. doabra dohýbat hýbát si. Ty si dávno hlúpý." Suš.

draa. : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje. á ti díba všecko. dožir. donésti. Dražili zme ho až do lesa. dopíditi. pomoc : Nevím tom drahý.: . tam nedostanu. laš. dotožitý = dožii píti: = dodati. dbe. [val. = naléhati = Bida do- pravda = vrná. dák val.. (díti) nástroj podobný. slov. 207 — došikovat dokládka plný náklad. Doži mi dožúva se. Dostate tú sklenku! Pokaj. val. laš. doplza val. na p. kým = hádati : val. Oddrápil muku veko s truhty. val. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. Zl.urAati. laš. z Peštu. m. : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. dolinek v dolinku. sem sa náležitý. aby byl galánku -. doezat sa dorník : Ten si. se laš. s = vraat. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. val. je dotiska tiskala. Bolí mne dožera. Zdrápili Došita mu sa = strhly. doložit psniku = dosýpat. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. = drápnouti. na vuz. eho = = drahá = rada. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel. Nemože dostat do mise.) Frenšt. slov. d. (nemocnému polehilo). val. to za tú dožeru (zlos). jímž se otupuje kra se strom. konce. škrábnouti: drápit šaty = probiják. Zl. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu. : dovolit do konca. . dopažit cosi —. : peca dopažíl. val. val. Došúlali zme sa tam. : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. komu co = opatiti val. = umti do podl. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. laš. Zl. laš. sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. pikládá. dnesa snad dokonamy. podl.namluviti. veliká dožera (oštara). dopustit: Nedopustit na strachu. Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál. dkladný. (opatiti). : laš. laš. laš. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. : Nechce dokonala Mtacimy. = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. To já nedoložím. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. sebe dráa. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. -= co se dokládá. dorážeti. sa Jak mša dokonala. uškodil Zl. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). Zl. dražit = stopovati sa zv. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. = dozírati dopusta boží = dopuštní. val. laš. žemrati.

též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. Brod. val. val. val. = vche 2. val. [laš. val. z jména kestního. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. = mluvka. mýti d. drmoli val. drpeek. val. drchta slov. laš. drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. = kdo = = -^^ dlek val. drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. val. drobné slov. drdtat rosus). dúa dudel =: baina. drkotnica ==- = ženská taková. drkoták mluví . mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti). = trhati. = zobati poubaný . VydrdJál drdía nadda nco = . potásati. dua drkotá. val. Zl. drmka. val. slov. žena. . téhož Jozefa. dístka husí =^ plácavý lovk. domluvil. laš. zdroslov. . =:::- kus deva (bevno). udrdlaný (movyškamral. zdrhnú peinu. veselé. druga =^ kolík na kroucení vlny. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. laš. val. drmla ^=^ grumle. Zl. = = n. duba. oechy (louskati). ua duatka =^ dua. nahlédati val. = deržava Zl. laš. drusík ^:=: pkný. drdol =: chochol. stolem. dúcha naúga = nasýsati. drpek = brblati = drobeek: laš. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. kdo poád drobi: Zima mne drobí. slov. drobi drobsif = drobným n. Píbor. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. [slov. peí. druhúc.Druso! drusíku!" oslo- drhák. rychle neštovic). cumel. uh. erstvý. drobným úga. laš. drusa. : v celém val. držóú císaském. — drdlena. niti. je drchat = = tepati Pták je utéci.. = po druhé. Uh. hezký. val. — drchma = držení ospalec. Zl. (od na p. ovoce. muzika = šmytcová. -krokem jíti. co rádi drdlú. pod. muž. dicaf . druný = drýný. druždt pod nohama. 3. dráti podlahu 4. drhnú=l. Zdrúždžu a náiní. = tásti. : je teho jak dša. vydrda nco bila ho zima = zemlela. droBazg nutím do zad. dš = drn podl. : drveno =: poleno. krokem jíti. nemocný). = drdol. val. do . = foukati: dúchá [oha. Jozef houn na drhnutí. laš. drcnú drák drí. uh. = trkati = drobotina. drmolaz := drobotina. dryné dva bodré. drda z koho = vymoci. r. z drháek vuje na p.— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. val. dríý bystrý. drychmat . drýný hodný. = kupt Snih druždí val. devná devno slov. val.

i) -- pevný. laš. hnvati nadúený nahnvaný. slov. [laš. fajfika= váleek (špulka) slov. lisknouti. podl. žena špinavá tantum ^. Píse). strom =: dutý. val. moc fázá. devné dymník chaloupky. sa na mne duješ?" ho! Zl. silný : duži vá í^^k v. fatrc. dževucha. fikat Krev fíkla. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. : = tryskem fifra. facit ^=^ fašank uh. laš. oiipa chvoj. vyezávaná). kluka fajka. ostatky. = bore si : vésti. fálka dobytka. Zl. — kus. facka. potek. : podl. vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. nití. devná. = tlustý. sa to (srovn. = val. fází -=^ val. dúit sa -. celé stádo bez výbru. erná šemnika). ^ klestiti. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. laš. vizovanka devná.plundry. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). slov. tlný. podl. džbra tn. járek. (-hinajek -- laš. = vykati. slov. falcovnica = tlustá deska.dušovati se. dut sa . laš. : oknech a val. dusák. býti = komu sa dvori chati. . cpáti nadžgat sa = nacpati. val. val. najísti se. = lovk = sopouch. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. = stíkati flandra = coura. (a. val. uh. val. laš. laš. voda žene. když se koupí flini ~flundry pl. . gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. val.. obkuska (brebce nesrozumiteln). dusit sa džgat =. fatrál chleba. co slov. holí. fifrak -=: piplá. též prstem. oderka (ohnutá). pý co se zdálo zakrsalým.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. = kouiti. val. z nichž se stalaš. val. = koniny. flundra=l. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. druhy fajek: [ho. = zhíaií. ui)a^ pacholek. falc na dveích. na strouhání p. se laš. 14 fangnra = faura. slov. jednoduchý). džiír — hnváš. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop. dusatý valitý. dunní. [laš. dúžný d. fábor :— visák z pentlí.boit sa. silný (Inavý = váhavý. 2. (luplina -. fácnút. duznot ==.dutina. dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. laš. Zl. uh. kutí do póla). F. val. dusit jísti. dvorný dýle = = pyšný d. . všecek.

gagota = husi gagocú.nohy. garnúf teho. fogoš je =:: agan. ! gara [val. — : droby husí. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka.). gajdy gál = bahno. pejde-li pes orané za mokra. val. Pták sa garn spružiny. = fuja fuky : = mésti snhem. val. val. gáavy dlá dobytek. slov. gáat ^= gagotat. laš. gálek = dlek Cúhaj do gálka val. breivé. Sel s fúsama oholit". jej for- ftrbos táši. zboží laš. kejhati gága. fryšký = hbitý po fryško -= . slov. nosívali val. domlouvati komu. v nmž zastren kord. gály val. gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. strit do gágora. 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané. reptati. = kaziti : Déš G. a val. mi to (obilí fe se rozlízá). Gajze gara na psa. nepipli. val. gajdova=l. gajdoš tým d- (špatné obilí. galán — galánka. tetko peivo. fuják forgaši sa = = pohlavek. garazdi (za-do-z) garažija := špata. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. s neáditi. : prácu. fuák dat se = rypák prasecí. = koulej = dudák. gabnudodveí=drcnouti. : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. = kejhání = tepati. gagot gajdat sa slov. 2. gáni laš. Mlat na fúsa 1= vousy.. frflat =^ brbla. = veliký fujavica val. Ten má fuky ! = metelice. když nkdo galiga: „Jak sa máte. . laš. Nefrfni sa s ženská fukavá. = koho frfni = pomlouvati. gambova=odmlouvati. strojiti se. na to gabnuí" (trefil). fujanica. hubovati. val. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. — uga- Všecko husí. = gaba = drbati = neád. gaba bajt. sviniti. a uh. ti ne- gan = žvaniti. vítr. látka a pod. . nný -— žvanil. tele . slov. val. = omakávati (též val. val. [val. hloup jako val. fukna val. tlustý tým =honem. = dudy." =. dve) omakává. gago. : nco hloupého ekne (iron. val. = hledti laš. když nkdo laš. gaba = hromada. „ty's „Ach což já taká stará galiga. [las. (frfiu) = vtipy. bo nkupit". garazda val.). frají=::frajíka podl. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). kasati na na nová vrata. : na dudy. laš.

val. grmolec = gru pel). = = pahýl. val. ogébenec . slov. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. = (v neas)*: roz- gongola. laš. ie. t. = Zl. graba po dveoch gramlat . greraži = kepiti." pro- pas. . „ani 2. = leniv = jíti. krkoška. Zl. breeti. nános. slov. val. laš. laš. gécnút. glgota: melt). grmle = drnkaka. dcko ne[)0- naplavenina. pl. slov. = = val. — = malá huba. glajdavý. slov. — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. vy- glasova =. [Zl. val. gengela = hlupák. [val. val. glca := 1. slov. = = voda baky glgoce.sa = šmátrati. neúrodné laš. gegnút val. val. val. val. slov. val.) gea = koberec gebélka = mluvka. glondat sa sa. pole. zlatem gremžované. gébi sa := cébit. slov. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš. grú ~ strá. = vomitus. páku. na peinách se váleti. grúl . gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. gongolé := halama. hora tam neroste. vl. groka. hltati. gegýa = rozpustilým býti. dovádti. gemlika glajdat gra vl. grgá se mi =z íhá. 1. = zimou grapa = val. slov. fuhelo. glmnú = udeiti. skákati o jedné noze kéca. Gécni ho ! nastebal sa goaleny. 2. glaj- gávr = kus chleba. val. val. val. gléjit. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. Zl. val. : brká. gábit := thnit. val. = hra na strom. gramlavé skehlé. 14* . laš. fagan. laš. gombolce zmrzlé šubry. jíti jako grédi grgan slušné. glán = val. sa = motav bahno. tlaiti. žumpa. glemba zuboma giga' . gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti. val. val. = glajdat. val. [val. = moál. slov. potok z glgotá (mur- groek pí.- = hrýzti. gombík kulatý olovný knoflík. gela. glvícnú glvnouti. val. gécat géc ho. gazdova=r hospodaiti. Iš. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. kerý je gaurnitý. míti hubu otevenu na plá ogégazdif. — : bené dcko. gremžova= šívati. gruchnu baciti. (v. podl.: šaty krumplovati. grcaka blíti.humplova. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. val. rejditi. gazda — gazdna := hospodá hospody. val. koráb sa gaval : Povi. val. pak podobné udeení vbec. glvanec rána zobákem. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati.— sladký burák jabkový.. — hrknouti: geglo v ruce nm. val. hltav jísti 2. hnísti dobytek má nohy ogábené. slov.

piplati. grýfek guzý kusý: laš. žduchanec. slov. z pík opy. halda = špatná ženština. na ghyzdák. H. Už dogu— umel. hajnica = vích jení. jímž se vl gvane na kem koho. slov. g. halabúra hajzupa=houpati díttem. habá ská. hájemství. kývati. halama halas z hrubý . v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. kerá nemá [val zrazovati hái val. hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. val gryndy dat. vykiet". mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. Zl. laš. eše starostí enom . haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. [val. neotesaný | - chléb. hálafaa ^ štkna. ne- lavek. eho halasná ^ = „cérka. = sliny malému dítti. zahaba val. . bonle. díru železným val.dlati sochorem do gyzd. mladý leky (šišky). val. Rožn. hajflena ženská necuda. = ohyzdný. ztratiti. val. Brumov. halaštova. laš. hltav jísti. pezdívka neád. penz. kráva uh. val. hádka ^= hádanka. nž se vší gumanec obilí. = i. ním. 2. gyzdavý val. dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. jedním rohem). líti: se laš. — gycha= (lejmem krev. hái (zhaova) koho . hájenka — val. hlomoz. haladryja =dryanice. laš. nž. ghyzda = pro kolky. ko- psu. gygía láceti. val. chlap. halta laš. 2. obratný. prší). Frenštát. = :. Zagychla (zalila). hábem. hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. {s- gal gugaf ^. smetí. chzi nemocného). gyptavý guaía = hromada pimetu. zem = nešika. va!. val. sa vyzpívat a pamatovati se. podkouvá. laš. ochoz les zahájený.chrchlati. val. val. habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. val. haba zakryti (na) ^ získati. há dily. val. laš. gryný drýný. vlna na punochy. habak habaár (hubku) habÍG val. gua -^ gra penz vázaných.212 — gútný sešlý (strom). „neád". gryngryndáek uvadítti pod bradu. val. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho.žalá. [Zl. : sa ^ mírniti. Krávy slov. motora. — pléšek. bogyptoš. .- 1. val. hajtrtán = poteštný lovk. val. guma-^. neho. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. gyclianc = žduchanec. korýtko pro mašíky. domáhati se — doléhati na val.

hamplasi. -. bez vady. 2.gegnút. = choditi kývavo. hek = hárat" . kanárci. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. -^^ heknut . hanbi sa -^ stydti se. 2. val. hana obilí. oblek = píliš volný. val. hbyto te handravý =^ bídný. heslo: se. dít se hamrazi sa na eho. Háže krev sebe = vrhá. na to. bída. val. dražb. hárá — nše. kieti. hamižovaf sa val. val. Píbor. Zl.žehrati Nkei haraju : zvi. laš. : harus = hluk. . hatovec ^= prut. = spáti : hartaj hulaj . haraficu (jest daromnina. Zl. plátno. laš. hamá = hmot. hluk. ani heble - nic. val. handrlák -. kašle kašel". hampasovasa. ha val. sú zhamplované :=. nhož 1.se. shledávati. harvosi =^ =: harvas zá- h. slov. nco val. : Dál mi toho herský kúsek. las. hamáit silný. val. . slov. las.hladiti : harasný = krásný. hrknouti harasní.~ hbytos. hamatný = hustý sukno. plot. ptáci v kleci spáení. dít.) : Néni mu hany (dobytku. laš. = Schwindler. s dobytkem. harca jizba. =:^ haka chová plachta. hmotiti. val. uh. val. [slov. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku.: 213 hamá -^^ pekupník. Házali na = pidávali pj hadrník. hašpa. náhlos: V 1. = 1. hbytota . havoi ~~ : hovoiti. val. dobrý To . havotat: „To ty ženské = je dobrý. slov. tatar. zapadá namáhati se: Celý de závora. val.^ val. Vsetín. ídlo ne- helépa — utíkati.= casnovati. laš. tahati se. titrný. hamplasova hgRnplovat sa . (dle la) = jáma. tak havocú" házat a = ledajak op. Opav. val. Má : hebroni ^^ breeti. uh. val. stádo husí. = hádati se. laš. hampel ==: prádlisko. hatla = hátra hltati. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. heblota-— nouze. val. ne- hástor stup. hbytot zapoml sem to doma. 2. Heklo v nm. = = hmotiti. v níž se laš. hodn si val.sanec. bylo hrub harasní. Zl. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. sedrané. „suchý handrbulec i= tulák. herský -^ veliký Zl. laš. -s: haraburda haraíica opilý). = sem si hánky. der Polterer. val. hambatká snaditi . = neote. zpívají. harvasit. hánka ^^ lánek. pleso. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. obchodník harta spi! val. vyhazuje. harusi. hlomoz. vyhamrazím. havat.

) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). litasno drobné ryby. = napij se na hladno zzi na laný hodn val. val. val. hliva hliv = živoiti. pij hlúbj =: napij se víc. (sbil. slov. hmácnú = hácnút. = lei drobného : nanzboden. laš. zhlupli = hlasa na nco: laš. laš. seno. = herka 2. = zhnilý. hlobila. Zl. dít „ochaiebné^ dve. jež se má k mužským. tísniti. : hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. hacnút sebú = spadnouti slov. : známo. hnusit desky 2." Brumov. To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. Volal sem ho. pozor dávati vraný. Nehlavit sa n 2. laš. uh. houslích = Resolaš. má liladkou kru bez : suk. = h. laš. val. z bo- srovh. val. hnilý spírati se. hlupnu hlídati. možu Co ne- ani hni. hlaska htasnica = hladiti. hlavité (hlavn). hluza = materia val. hlásný. vlast- sem sebú hacl dol. := dobrý (jen ve vtách zá: = klát. tak koná! =: vlastním rozmyslem. = do zem. (hlavn). híavitý slov. val. hnvúsky krku. hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. laš. : hliák = hrnec hlinný. co na val. Už ne- Hledi synka. kury. hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. hlídati.. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1. laš. = l.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. prositi Híobil kladivem. hluboko : pij h. možu val. hnus natrýve stodole. zmáhati Práca : . Umí z pamti." židli a p. h. = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. hladný: Umét híadnú smrú. Zhlobíí hnojová voda. ovoce. val. „Už hnojaka hnus iz: laš. bo ja nslyšim. = bláznti . hlub = košál.'^a a laš. val. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat. zbláznili se. život. to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. = setená sláma. ! už nikam smýkat. na sa uhnízdil. „ z rány. hnojvka slov. ale on ani hni. [Zl. hlavénka ^ 1. hlavité (hlavn). hntka=l. druh hub. povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. níma rukama. hlechni z listu). híavný = vyneádil. : 214 Kam he- až sem to dostala. lenivý. hlaný buk = jenž Zl. laš. laš. hmyz králíci. láky. val. Všecko zhápe = sní. Vyhápáí na chodníku hnát . hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší. 2. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. .

Zl. dól. velikánský. hra hrant == teeti nlo. to stojí?" Hojné dále nni. Je hoe. má hodnú vypadá: hodní. horknút horan dosti velký izbu.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce. hor. kotník na honce pl. „Kolik „Néhojn. záda. liongat sa = houpati val. Zl. my hojné. Zl. veliká hoe Tedy nízko. se. hory. = les : Sél do hor. Býl holá lata {^= samá). Zl. nám mraznice=mrazy naholo. žalos. : hácnút (z = bouchnouti Zl. nijou spolem. pišel (op. hojgaka. zim — [laš. val. val. Veliké stromy hnusily hora horách. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý. : hojgat. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). — eše hoe. val. býí holým krkem. laš. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. horyka = parno. holomráz. op. hobliky (velký). pija tam hranit = hraniiti = hánka. : hrb — hbet := na hbet. laš. : = = obyvatel = hoe. -^^ 1. : šinval." 4. = holá zem val. : slov. silnice. Vezmi to hont — kus deva. laš. ním o zem psobí hmot). laš. pihrabál neuený. : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. sa v kolébce sa hogá (kolébá). Zl. val. 2. bez snhu. ledviny. Zl. hodný zz 1. kus. hodný hodný dle) laš. slov. laš. vzhru. hraneník = mezní kámen. slov. laš. laš. kopec. Bylo trochu zámožný." laš.' laš. „Chvála hezký: Bohu. hra del ^= 200 složených šindel. hradská = = hudba val.215 ho huší. s holú hlavu (nepokrytý). (širým). íioja hongaka zz hou[slov. na vrchu. tá je hodná! = horuch = hluk laš. heisz werden. hoto kopnina. malé. vedro. laš. polán (z údolí) val. val.nahý' !) = hranice díví. lesní. hodlivý zz co se hodí 2. Vz hogá (nejde rovno). ploty (ne holofi = hulákati. paka. = léka hrabe = jde pomalu. honit Co tu honíte ? (dláte). liolotova holý : = hulákati. . val. je v hnut :== veliký kus deva. m. býí hobel = hoblík. 3. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. hránka prstech. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa. v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. holé vrchy. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. Do Ame- ml Živí peníze. op. hraja peníze). na p. val. : Pole hra- sa na holé ruky. skaly (v tomto smysle nikdy . = vzhru : Drží sa hoe. haluz. s na muziku. holomrazky.

podkovák. [mu. nám mne hubu =: vadí se. hrk ^ žebrota. To mi ^ škrtiti se. 2. m uhryzt laš. hrtúsit sa slov. tvrditi. Než on dohrbúcá! (dojde. = spadnouti od nkud. uh. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). ící. heba=^^^ las. I hrkotnica povídavá ženská.. hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. tžko pracuje 2. huca = pokašlávati.. Na hrzu toho bylo. híšný veliký: koštuje to hišné peníze. Zl. sbíjení). cveek. hruška 1. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. hrabati : kúra hebe. Cesta vyhúcaná (vyjezdná). val. Zl. šél na hrubú. když sa Zl. hmotem val. \ydomu. láti vyhešit mne hubu. na kterém práce: zdi zle. val. laš. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. -= mnoho. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. val. Uméí v hromádce val.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. tam pt groši. tžko Kdo by sa hrubý kus. pišlo hrdelno. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil. Zl. suk ve : dev. To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. hryzák hrj'z: (ukousati). hrubý laš. závaží = na mincí i. tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). se -- hichovat pod tžkým je híchem není. peák (do desky. ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. hebelco -. sa = škrtiti se. hebelcovat esati dobytek. uh. zas hrubá (thotná) val.sa když prázdný jede po Zl. latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. híbat zelí. • hryzli ho Zl. (mluví). dojede). hrub To hrub !val. namáhati se hrdlil. slov. hrtosi ze hrcla. huet: Ludé huá. mi huby — hubiku laš. . huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat. j hrbcal : Vz hrbúcá. kamenité hrbolcovata s kópca. šindelák. vndivý. hra = boule. Zl. namáhati se. baU. druhy hebík špeár : = špice na tresce val. velmi: — chodí je prováži (obsil). laš. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest. kárati nkoho. hrubý (tlustý - — laš. : pracovati. = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. val.. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !).odmluvaný. hrdíovisko se ^=^ 1 pole. : vz hrncuje (hmotí). Zl. . žp. : huba: kládal. hebík. pes. las. Ja pomnim hrza hrzu. hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). (skrený. hubatý -. Zl.der Striegel. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. . hrdlit veliký: hrubý lovk.

laš. ro/<lí. chacharova chechot. . I val. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). holí. . Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). |val. Od hybu všecko hyb rána. huná val. val. Dám ti hurka — buditi. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. laš. hybaj hybaj = Dostál hybaj. hráti.bílý . chábdí. „al- sa. Ji. hvitký — hbitý. chabaší. tak lati chabruží =^ chabaší. Zl. cháb. listím ti : chabina --- prut. zebráí (hned a najednou). husina - =-- husí sádlo. : v list hned od stopky. ídké. humna mlat. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš. obratný: „Syhybina húsenica^:. hyka laš. silnice. podl. chato = rozpustilec. val. hyj3ytkem hupkem. laš. val. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. jísti: = roždí." hulá sa žene =^ valují. laš.Štváti. dobiti. val. hu. hýcat val. Jak chytnu chabinu. vyokládám chábek." zvaný. skrblým damáš.! " 217 hunica. laš. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). : = hebký prut. neku hybký. laS. húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. hurtova -^ šromotiti. chablané (pomakané). zahujajme na ty volky. = húšaf hu. nehulinkuj. hybký ^ ohebný. hya ^ košál stední žila zelný . chábí. chachai. val. . chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. val. laš. ^:= j slov. = kdo ubíjí hnut " poleno. St. húšava =: houština. laš. = nu- n. haluz s chabovec bezový prut. chrástky se. laš. chalka ^ chlácholiti. laš. hulinkuje. húžvait sa býti. = navádti. žena. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. slov. (bití) Zl.hrncovat. hurcla =. val. nešetiti rozhazovati. : nim. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. slov. . [val. Nepotesem hurtováa — pobízení. val.ska = houpati Imšaka. laš. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. rozman. chábi = uchytiti. laš. kemen. housenka. = hltav všecko skladu .^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. |val. lehké chachot — hláveky. : hulinkova plakati Poá humno. = tou- chábeek zelné neb salátové. Ch. aby byl zaiti se. bovat povzbuzovati. místo etzu viíra bie.

218 — nabízené. = výborný: žito. chebío chmulí laš. Slovy chren = ken. leného. hrubého plátna). chojany = chvojí. chláma = dobytek. „chlóp na to" vyzývá se prodava. val. val. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. sousediti my spolu goralky. chlopit slov udeiti. nedbalec. stopa. oltá 2. laš. 3. uh. už se chranimy sthujeme. uh. : : Mám chlácholiti. chlastati. |uh. z póla — chlaši chlopi udeiti. laš. když ho padají veliké kusy. sa. . chodika = chodník. val. chlupka. Z I. ! pry.. : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. chtastún =. podl. val. prodeji dlouho se ke zelný. (z nemocen. za chlapy. 3. chrnú = chadnouti. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. Brušperk. 2. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. . na leknici chlumpy. chlubiti se chlapa že . chlápa = 1. stavti se 3. (neukousne) ene ale se nesml. špunk laš. laš. = vírem taniti. = chorovati.) bouda ze zele- níkm. chodnica ::^ chze val. 2. chorovaf = býti špatný. : jový. laš. : chlupt charabél. chapka = talon ve he. val. — klopiti: chlum p = šubra. = koketa. chorá košula chlemtati. klevetník. muka. laš. chráni 1 chra laš. val. = se 1. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. zl. má ve- (Valaši s Uhry). chlupka = se pezdívka souken[laš. uh. hlt (goralky). zl. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. chvo- silným 2. =- zl. si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. plo = opadalo než dozrálo. chování to je kráva. : chlapský chlapské nepkné kvty. bíti (vychlápaí mu) 2. 1. udeiti dlaní. charabura = = = chlupi = poprchá laš. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. chlupeka =^ kapka. chomýš chorý — chumá. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. chakat = tern. nuhryze chrnuli.tlachal. chemeli laš. snhem chlape. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. podl. nen. též na boží tlo u laš. se chlamaa = nápoj kravám. val. . smlouvají. pije ^^ 1. se - šei Sma zuby: Konik ten . val. chlapi val. v ruce"' a smlouva hotova. charabela starý strom. žiteko. chamúla val. chamrat — -- skrblík. churavec. kaboniti se. = nepodaený. jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši. laš. plnou hubou. sndý: chlebíek. laš. choji. chlápovaný šátek liké.

by so byla petrhla prací. se vsadil si „na chybu". chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. chro- schnut (dlouho). pl. chváda. až dochvadá val. chytlavý tžké. na poasí chvóstek ^= : záleží). Frýdek. Frýdek. Iv ú asím. chumák podl. iz: zdravé oko. vyhraj u). vychváleny. chuboli sa snží. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho. stane 40 kr. : srvn. — chrobák chrt 219 = erv.chování. To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val. chuchnú. balivý. =^ koktá las. na nohu na = nemá atd. 2. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali. chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. : lovk zlobivý. si souek sování: podl. na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t.: . chzu hlášený. dv v míle (—jist. enom Je Zl. chup (chlup) = muž vousatý. . rozumný. to to udlat ty neudláš. chudý == libové. má lo- zemeli (dávno).. uh. co Už je to chvíla. podl. : kdybych slov. chytrý : chvašivý chtivý. chytnut barvu (o látkách). chybti až laš. kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. chvadá. j. chýrný=l. konec ddiny na ruku. chrua = nemotora. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. uh. las. chucha chuchni na las. chubía. která slámka. Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. bažný: híadný je chvašivý jídía. bude. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. uh. jinými bez táhli nho. : = Ty to si chytrý. hubený. = = lovk nenasytný. Co chvíla budu chvilku). val. chrobalivý =z 8 — ervivý. Zl. laš. chumtaC = uhati. Dnes =-= je chutno pkn. nemoc (= nakažlivá).nedobré. val. podl. [val. n chybný na e nevidí. nepkné. chubolí sa val. laí. uh. lovk tam : chynú (= chybnú. Ta réž mosí chvílu . chylý naklonný. strava Donejsu chyry. chycený na plúca. cop. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). chybil. Ty chyb := ty's chuble (kaboní). chybný na oko. Už to mám chvíla (nom. chytro chvíla : po — honem. chudoža = ! chudina. a chvu. dtí) musím živi^ lelík. dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné. chytré -. ba) =hoditi Chy po nim. vychybuje hnj. vy- Já už na choditi.:: . !). chyba Abychjvám nezelhát. chy- To je chutné dia. chutný =- pkný : obraz .

jasti =z byste srvn. stavti Ja di. juhas :— pastý oví. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. val. potek. jarši sa už = ty hluboká roklina. laš. val. - 1.juhúc. jtitra sg. jaskot jaskotat slov. bez duše). jednak = stejn. popouzeti. uh. Ide mi na (zpomínám si). slov. ihía -jehla. chlib =~ z járky. Bruzajíc. žuljev játe. jasa - dráti šaty: si . jalovina. laš. kohout. slepice. slabina. val. joí-ha =r jíti. jasa ikro -. val. mu vil ide na odpor (jest odporno). val. Uh. 3. si rozjásal? : val. Zvony krásn idú (zvoní). mlet hubou slov. vaJ. jfíse zz podzim. jem šat. jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. uh. uh. val. juhúcno (když pojídá „škubánky'. I na mysel (nemohu si vzporok laš. najednal jsi tíska. e. vesno. : jecba=: jeti. laš. Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero. val. zjašený = pam to zplašený. Enem to \'m\\. uh. hledati vši. val. Ten nemá jemu. sem tam zima. mlýn.") val. koll. jamka janek járek ^= jar jari. 2. uh. laš. je jak olovný. jemný nž =. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. = 1. jedliník. = vadéní. : gat pravda sa = svítiti se laš. jemelova rr:^ bíti. uh. hloubka ve vod jarši:= 1ž. juhiie — - taje. ivorie = hubuje. huba. uh. Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. išé : =^ jínova. kobzale drobné „jak iš". výskati : Co ja- sam iš. jarany rži. jaro do val.220 I. |mov. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. drchati peí uleželé drážditi. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev. skoceš? 2. poád si jeilnak ivorek. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly).. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá. líiš. (na trh). |ikia. psniku. les. dolinek. val. 1. . 1. ostrý. jadrnt sa -. laš. Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou). val. val. podívat jak svt ide. hledti. J. Brod. Také jaši sa = divoiti : . odmk v zinu"". cestovati. zlobiti se. val. jedlovina = jedlový : mnt). jastáb. : laš. nž jadrný: jazyk.dlati se. vaditi se. : — juh -^ na jar.lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska. jednati = koupiti: laš. nejadr sa.

klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. hynouti. laš. = zahnouti. .odrostek. katovat se = mozoliti. laš. kalabaný kal bova r = churavý. má dlouhý klas. (starých bot) val. kladka = visutý zámek. laš.kališt. zub vepový. klábositi. kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. uši. laš. kanútka kapeka. panchart. — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek. kainec. = kel 2. hubiti (myši). pryka. kalabisova zahnutý. (g. karas ^= zákrsek. díti se laš. val. val. . kal bo vany mokina. karpatiny ~~ lojdy. las. karputiny =. kivý strom. uh. val. híady. každý de =^ všední jíti kališ. val. m. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. oní káerky =^ dv pérka v oca. péra. baina. úl. 1. krhavý. hledti. laš. . kateina prasecí. lechtivý. klapatý jest: = klika na = co klapí.lojdavý. karpaka = prtaka. keca =^ loudav keclivý =. val. hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. i. katuju se po jarmakach. laš. bie. laš. val. laš. ktas: kalendá klade déš.špatná zem. klesni= klestiti. kaplan kapoun. las. laš. klábositi.í. : Kape laš. káze kona. laš. kaštýl val. eDi na kamenco a machaj. -- na oách klapí. uh. val. kamas . laš. nízký ke. de. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. (klapák). [laš. laš. karník — nekrytý koárek. uh. laš. ka])lina vody — kapka. 2. pouniti. ohnaš. . val. káze = kázaní podl. klát menší klada. držadlo u srpu. val val. karasatý ==: kovatý. chce smlouvu. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to).: . kélu) kampel (do kampla) žumpa. val. laš. kaplani. klamoi vykládati. kamenco štrk. sa = zabaviti se nkde. kahánek ^^ lampika. kamenec. klek -^ val. kliditi se =-- kap po klama.št: kekái val. val. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. karban =^ fagan. kléca =^ chromati kráva klee. laš. zámek. val. ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). kél (g. kía)=^ klí rostlinný. kapat r=l.se kaeím.skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. látaka (plot). karpavý . = tkáti.2n K. = . la. kádér ^= moál. -.svých.

kolesa vod po kobero. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. = sirka val. = kocankova nedla klíiti. = hloup kocúni koky. — hnízdo nkým ptaí. : klepeto kocúa mati. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. kašlati. laš. bamboria kofla = zvodnlý [val. slov. dev. ohe práchno. 2. kmása = kmásál mi škubati. val. klubko =: mí. 1. = šejdí. se. pehazokoberatý val. kocar = karabá. : v kolese.222 kletka =: klec. želky. kíokoi: klopeto boli. kovaria. Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. koboítova = hmotiti. val. sa =: odtahovati draek. laš. Zl. Aby vám enom nenakmásali. val. pole. 1. . Bzenec. . ^zemaisko. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec). laš. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val. uh. sa = dovádti jako jarmak. kolit = taniti. kyj. Naklaté vajíko. koleek [val. = . las. kohíca kašlati. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. kobrtaf = pevraceti. ci- die Mulde. laš. val. val. tísky. knísa knížky sa = plápolati laš. klut = klovati : koi == koí. klina =: klika u dveí. laš. koce (kotce) n. teho naklintaíy laš. koií zlato klujú. val. sa = objí- milkovati . Pani pijeli = bichatý. Péro sa titi. val. Kludi vésti : hlupu kludi k. klá- kolebina =. slov. voda kíokoiia = val. veliký hrnec. hnát val. prohlubina na cesté. kníše za širákem. r=r Kmásáí ho za vlasy. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. kde byly kobzale. val. val.se (jako koky). kobylka = chudé pohaní zrno. kobzalnisko laš. val. kývati. val. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. kludi = pleskati. klábositi: Nklu! mluví. '2. k. val. podl. kolky -- roždí. uh. kmasi t= uchvátiti. laš. laš. = kvtná. kocma kati. : kohýa kotata val. kocanky vrbové. laš. val. = kniha modlitební. 'i kánky ve odívají. Zl. knofel koberec = plachta. m = noha. = knoflík. = koiky [val. ku- vati (seno). koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. = -=:: laš. sa sa = bíti se. se jíž = kolí-sati. = plechá. = nepravé. val. val.

stý = zelené obalena z kostitý kostí. :== kontula z plátna. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. lýtková kos. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. pastý koní. tvrdý. Je tam val. kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. hápnú val. laš. kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). tvr- (ihezdívky. = pecka. laš. kordybaník = koželuh. kotek kopená „kopence" a = = 1. 3. konárí.auf den Hund kommen. „Der Kiebitz" kartech. val. Už kopná. vlas nebo uh. kopa =. kosa. „kotululú" zl. tam kopno. : Snih už skopál. druh sladkých (cihla). kotja kotrmelec. 2. do kopencuv. rostlý. kotúla = = kutáleti. silných nopné. komár = = = pi [val. korbelek na korábe" zl. v níž jest škared upadnouti. jablek. na chomoute. laš. jíka brabení. vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. seká. zaezaf na barvy ko- louku. slov. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice. nostmi (na kotáre jasenském). klouby kot. . = laš. 2. konár =z tlustá haluz. 2. laš. .milí. = tleskati rukama. = natáhnut" kotáry = umíti. kotrlec.223 — kordovat sa hádati se. 3.ojato. = kopla kotár = svými pol2. vejce vyfouknuté. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. — stádo koní. kotrbenec. noha [val. koe na : obilí s4. ohrad. uh. vystreny dol (skosité). kopidol :^ hroba. val. kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. koráb strom vypráchnivlý studénka. Frýdek. podl. kopno =z holo. 1. . zl. Sl skopala. košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. koráb vrbový). je jak ko- hub už enom nkolik koráb). = = kra stromová. vybírá zmrzlý jak kot. = ohrnovat' kobzole laš. kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda . bude vesno. kotúlajíce ním. má laš. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. Zl. = koso : stna id trošku do kostnatý. uh. kotoštyja = vadivá ženská. laš. = kopec. kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. kopanka kopenec vení. kotra val.sa též rodit tam na 3. val. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí. íkají dti. kdo z Zl. konopa. val. proda na koeni korouhev." kopla vepovice obec se val. kostra koská. v t. rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. Zl. jíti. korovika koruna košec.

kraje" : ^ puká (píse). laš. las. . ' a mluviti nemístné. val. kraj Zani z kraja (ze zaátku). : se v šklebiti se. káma ja])ka) 2. laš. chrást. kdo nedobe = ne- stelil. puklý zvon mlaskati krkoška 1. tým žbánem. teeti. krabi sa=:=l. suk ve dev 2. krbaa krba chzi. val. káší džbán. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). tvrdá kozí kdel hejno. val. uet teba t tu kamt. laš. krev púšat (ne : val.kolébati se. krina =^ krtiinec mravení. krica. -^^ suchý strom. hromada: krtií: v izurka zvaná. = krabatý scvrklý. ocelka. val. i -- bláboniti.kotvísa kotvísi koval . kraby na šatech. krkova krriia sá == objímati se. krbatý vyšrbený (hrnec). uh. »a rukou. udeiti i\.na kroj drobilo. lesní žito. adv. ková. krajní noc = se soboty na nedli. keslo — = ihadlo na ptáky. 2. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy. laš. krmáš laš. (kretí) = kei kulatá. Prodává v kroj -. Dub má krajovatú 1. pi jídle.sa 224 r. kesivo hubka.posvícení. 1. laš. kže. = hbitov. krájeti se. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. lámati suché vtve. : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby. 2. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. krn kroha : -- kás. val. kemelo kenec ^^ kra ledová. kemen.se žilou ani žílu). 2. laš. kápat hltavé = 1. : kamt = klamt. val. tráva. jísti : (ten toho skrápal). -- — ^krtica. = :=:: ková kozina ková. kápnu 1. val. kibina. 1. 2. kap: kapí. též val. kapák hrnec. las. las. . : kiklák ^^ kikloun. hrdlovati se. val. kopenec krtek. val. kozub = stecha :: svislích kei džura. velký oech. kemen. laš. krná kras ^^ suchá haluz. devo porouchaný hrnec nebo step. krabo kesa ^= tesati devo tesakú. sa rozkíbí. se. krmášova se = hodovati. kdel bor vyschlo. (jinde polí). 2. krajovatý: koví. kra. val. „Téimu kíb srdce r chrást. val. na Morav „Kíby" jméno kíbica . Co to kápeš? hrnec tu = píce =. :: puklý zvon. kamt: Kapíš :r= jak hib. zahýbati kraby 2. buk hladkú. J . drobiti krokevník - veliký nebozíz. val. val. podl. laš. krab — záhyb =^: falte. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. uh. val.horka. hniti: kobzol-> krni. ve krdelu paše. namáhati val. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. treska od valašské dýmky jalovcové.

krosna. : spoíta do val. nuzaiti se. vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. ^= tkalcovský laš. krza laš. krutá paza skroucená slov. mi -~. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí. val. kruža krúžlat okrájeti. = necky v na kou- jabka okrájené. kundzu se soukati se pi dom. jísti a pi tom velmi žvýkati. kuava kúenica. val. neutr. se nedobe štípe (op. . krsténí kest. = 1. kulíšek sa 1 . kštice vlas. i topiti. ve snhu (zakudolený od snhu). baldián. kulifaj nohama. kus v jednom kuši (bez pestání). Kundaka ku -^= ma = = — to. slupky kúpelnice pl. Zl. Dia : za krosna. tou se háže z novu. kumiga ^7= pežívati (o kráv). uh. val. 2. místo v obilí. všecko moje kupidlo. laš. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. kudolif sa--~ váleti se v prachu. zajíc). kde kdo kudolil (pes. val. kupt = [)od Zl. =:^ kruže. 15 .protiví. v- knóa hliny. ^^ mimra lovk. Dym laš. Lže. ku acník ^= kurník. metelice. kuka = za vlasy tahati. skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. v mase. uh. kule = doval. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé.zabývá se ímsi. val. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. Krúžéíky sa. stav: pl. na pólo venku leží. laš. — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. pokrutina.se. Zl. laš. val. slov. to je kus osla = veliký osel. kudrnatý. praštti Snih kupí hromady. cosi krzío (vrzlo). val. laš.: 225 — 4. ve vlasech -mýtiti. kudolisko -:=. hruda val. strom 2. eledíni su kruti guma. ks žerní = zakrsalý zl. kunda se. -- kúi: (nepraš). ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. uh. skroucené. . šípné). neposlušní. jísti: laš.se kui. 5.vait sa. val. laš. V jednm kuši v emsi kuuje . krtelka devený korbel. val. - s chutí laš. --=^ krvait krza. Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. = krucák kroucený tabák. Neku kuavec . val. kúch záboj. Nokrzaj se 1. kulnú kuliku =^ zakotúlat. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. kuky =^ koudel. kuova nniti !. kula : uh. (oddechu). stromek : kse se kudolica omlády. šoukavá práce. krúcat prádlo = ždímati. v obilí (obilí pokudolené) slov. '6. uh. val. kudrná. kuavý še kui. les =:^ vytrh- š koením. sa = probírati dní. - chumelice. Mrzlo až kupío. laš. 2. val. maso -^-^ uzené. chatr. Prach se kui. je krpa.

2. vlasy tahati. kya. kynoži žily. laš. val. val. lopatka píst. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. saní. co laka) val. Kobylí. palika na buben. . pl. okvá3. a = ohál -. uh. lehké maso. kštice B. = ledabylo nastavti.. gat = val. kuzno kváca: = -~ uzda val. kyteju kváda — chadnouti. kymel kymle = malý : kon. do kvíerka k veeru. val. Pei- = laba položiti. r o zkuta uhlí. tahati za kua kuce = opnaka. - lahovina schel. kiitik 2. vadnouti. = oklešek. kýstka kytej =:^ kvt. lenoch. : laina = ==- sníženina v horách. hubiti. : snhu padají.prach zl. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. laš. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. 3. 2. val. kyja la) = kyjác (dle palice. ^^ kudliti. pouto utíkati laš. slov. zl. plátna. =^- kysly = kyselý. kumacat plati se. uh. sthovati se kam. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. pod násadem u lelík. zakuznú — zauzditi val. hoa. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. kútnica rr šestinedlka. ! = zvonec: laš. laš. z ruského kvap peový. 2. labrova sa ^= bráti se. sluka. Kyjov. Gajdy sa zkynoval. 2. podl. kyselý: k. kuzna. kys =^ kvtenství prosa. val. klímati. kvíerek. kvietko streše. = 1. val. ným krokem. tapec kuta v popele. kvae uet 1. nástraha. mašle (zavázat na kyky) laš. = 1. ovsa kys klásí = s hrs. na kon. se = pi- kyjanica uh. prsmyk. to je kyteja n. val. povalova: val. -: naše kuty zz naše krajina. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl. = hrabe. kyjanka val.: — kút : 226 — zboža 4. labnú -=^ lapiti. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. val. uh. kvasí (bo2. laš. laka iagán laš. za na kyselo pipravené. šubra. shrs. kvys -=: kys kyvota --^ podl. kuma. laš. kuza = kovárna. se val. kveto. zelná voda. laš. droby val. kyka vlasy val. což se dje železným kutákem. kyka — kys: kyka L.

lé vyrostlá se.^ panna. = . lapaka . vc le- dobytku na zimu. vzíti. laš. Stodola bžeti. val. = zbúzat. Brod. zl. val. Sasn sem vyletl. laš. plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). letina = sušené letitý. lapota — - (pe- lepanec. „lehký jak dajaká.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. léšéí Enom = kik dlat larmo. 227 lahostajn. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. íancova ^. kdo lepí. val. ~ hledati. lapta. silný chlap. 2. let£=l. laska hlásku prokazovati. padati: letíš? Nelet tak. víil. 1 e v n ý rz o cen zl. to (iron. íepi lepiša ". - po Jahostaji - lehina droby. lépa. lhostejn. lepenica ^=vc pilepená. - etz u saní. Už je hodn dluhu nho (pipadá). až mu Kde zubami leškotalo. lápa. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. laš. (vy])adnu).o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. letorost = ratoles. lepiti. lepák =^ plácaka ui mouchy. 2. lejava sa: = leják. laš. tina". [mu. laptula = je lepká =:: - maz knihaský. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. vyletím vybledlý v barv. lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat. : lepka Už darmo lepká. lápný. nesen) tlachati. leškota= Bylo mu zima. lepení. lepanec iiiyM. Chléva laty. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá. val.: . lešica na tvaroh. leja. laš. val. lepišova := tlachal. Ty si : udeiti po hlav. lacúch =^ íandygova . lenúchat sa rr soukati val. val. Puppe. val. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. = depti. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -.pas na ptáky. plotem ohrazené.toulati se. uh. (vulgo 15* !} . = enom laš. tebovatý holý. déš.) na každého 50 zl. íebavý (plešatý). di pomalu! letíja. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. lepaka. láta latovec laz záplatovati. = pohlavek. lebavý.toulati se. uh."' in je plná letní = ledovica = náledí. aby kopce po led nesjíždly. val. lehnj . tlie lehký laš. geizen. laš. lapta. larmo laská slov.) nebo Nevím. plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. f)abušnatá. =:= lis = lasice. — plíce . o váze a co ^ laika . vybírav jísti : = Japoš. ^^ lískoví.) zl.1.

laš. lokmes =^ ohnaš (v. laš. ped losky. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -. bouda. 2.poítati. val. húsata sa lo- — toulá se. co vedou obchod svj. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. ludai —- lumpovati. Takovým ptákm. val. liska. uh. potom opéenci. liskavec = políek. val. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra.): la. letvinka = vtvika. liškára stílejí. slota. satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme.rád se. t. val. val. liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. rád míti lúbí víno . Obili rost na • vyvedenci. s prasaty. holata. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm. lii*=^. val. - lijavec šupák íupí. laš. laš. to bych vám zalirýkaía. lúbif záští. laš. zna- bíliti . . lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. = pitka pi prodeji. Ncm. ligota sa táti. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné. Leze mi za pahnozty brloh. val. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. nedobrota. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. zvlášt svinkai.pifka. : nco milovati.. íupák laš. houlopaata. op. líci sa na nco. louskati. val. litka nmá 1. Majetek je bu Ilias. val. : = dostávají se brky na léz (zima). lichý = vetchý: lín šat. slov. velikými doušky. látka. liši. - val. letúny (pl. : kobzol v šupce uvaený. =:- lízna =^ lenošná parádnice. vyletli. podl. koho. lýkový ])rovaz.š. z níž lunt =— šat lunta. t. laš. hadí. li nkam = i= pkný. laš. slov. lítost". Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách. : = tepe Liboce biice. laš.í na sebe kusá luntuv. libotat sa. : ska. val. tpytiti laš. bu ludský (jiných sousedil). vedli". lúšat lútoba -~ ourati. . lobas = šelma. pije. strojiti se. lisknú -=^ polikovati. val. = slopati. sa: ptáci. lócha lokati. sa. laš. na svém.).228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. val. lisk. lompita zeti. píti íúpa oechy iupoce. liša ludském. ludské ^^ ne cizí. na' lopaata. lišky toce lulotá. trigometrické iosopr mení na vrších. lužera ^ luza. ~ plachta. lovka -. val. konen stojm. lizák = prst ukazováek.

uh. marova laš. bláto. maninou í^^maní. laš. Mez. = : marný m achat" bíti. po macku omatem (po tm). chechlena. riiaga. val. M. snolka. ty matro : Ty (po ! . šmaja. = sa malovaniny. marný hubený. laš. nemilý. mlsný: maholný maholnú. praštiti o = teskno. val. ten má byte). val.rozbiti. De Slivky sa malí (krátí. = — las. malá. Lid Už sa teho malí.roz. las. uh sa: masar podl.. = máli ubývá sa z malí 1. Co vas mace napadá. val. marnice = = 1. -^^ machús strašák. umrlí komora. až trefíme na u. mandri maškrti = mlsati. Má hubu . laš. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky. : hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. vtvika. las. slabý lovíek. . : 229 lygaf -=1 polykati. laš. manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. laš. -- markotný. makvka uom : meretrix. Píbor. maskrtný = mlsný. lykovitý. maryáš — tolar Marie Teresie.masalaš. tant. fhléb. I sa sa na na s - ním handlit'. nem smíchaná. markotno na = riiaga. - marvan las. marchotný = trpký. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti. maca= makati. = míti chu. oši- matra ^=: tverák. zem. maca pracovati: eali.. Zl initfn =~ udeiti o zem. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. rhagnú :^ udeiti. smetí. zbíti. = druh peivu.= dokaziti. = plevel. maas = veliké mainka — 1. 2. liameraka. marná fáreka. val. vymandri ^= vylhati. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. smutno. sýpati. „Pjdeme maú. jpst val. bouda máry. íyžka žabí skoápka. =:= ezník. ^^ práti prádlo pra val. do. maec val. škobla. dol. ho). perívka. marast* slov. val. las. šelma matro Pokaj. sy- hrubý lovk. maškrtek pamlsek." Val. opav. mažga makati val. val. 2. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. podmaškrti = dostati chu. laš. zaeh : ninso.: . madrca malá ženská. neád. laš. = = = bezen. pl. m. kel. val. pomandri koho pelhati. male „cifry". tem iýpe (lovk. lyný = tuhý. diti se.

2. Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. 1. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á. odešel. uh. mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli). Kel. val. žit. mkký chléb. val. toho ludu tu míso! . milý tivý . mlina nebo sl. možem. rak. ti konec ud- zem. : lovk byla = vlídný. mdlá chu [val. mazá =: veliiíá šttka. ==1. lám (hned). místem ho prosil. pouhý: jo v Je 1. metelice. mezíra = mezírka. zl. do toho nic žádné mátoha nec. = mermo val. lháti. 2. pl. = Nevím.nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . ídký. meškáni matía = mazati. mluviti ze sna. maza =^ líci. ptkrá místem atd. Zl. = mdlé ovoce. laš. sa mjte. Dvakrá mnit koho = pHsniti. místo Na míst ja (docela). t.. mch pytel mchem pobúchaný =. 2. mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. = val. [val. kypiti mlná . sa bez s tou výhradou. mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod. ml. mírný val. dvma deštík. mine-li sa zitra bez déša. (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). bíliti. — Muka sa míá jenž shodil kruný. mkkýž jablek. mátoži z cesty. = = „nároky" na metel mámidlo. = = samý.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. riiéga koza mégá = mekoce. hloupý. Nezamatli sa lenu zamattanú. podl. =:- slov. (jde oi)uka 3. koši a hemátož. mrené od mletí. drobná mouka mokrý. val. : Tak sa mírka. mnivý slov. mchura =: 1. me = míti Dos : dobrém i po zlém). za nohy. sul. val. Opilý na matem =^ na mol. [uh. val. jak by ho hodil do mírnéj vody. laš. din.230 — meŠka = bydleti. [slov. = hmoždí na mák. nho mihotati. 2. :^:= mrka mlynáova mocí. o chleb. (obejdeme). pív- asto u vypravování = ten. = obydlí. na odbyt). iných v d- špiniti ! : ruce. maznú ím = mrštiti o zem. široký pytel konopný. kyprá pda. zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). Tam sa zminuli (zmizeli). mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. fad. kyprá. mámiti : Neple = košt." o nmž e: Milý žebrák sa. šaty. mezúr = ulika mezi metla chalupami. Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. „Stela do tvej raatry !" laš. Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. val. píliš sladký. Zl. druh mkkých se : všeck (prodá). -. Velice — Už sa ich míá mén).

nití = niti na cívce mlacek ^ laš. mla . Zl. která motúz.- mrga -. .mladá mla jemenná. val. = udeiti Ten sa moslov. uh.bahnisko. inlazgaka =^ 1. Už moce rozumem slepice. 2 mladý pršef. : To je mokrý: mocné -- i-oky. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. zlý. niítvavo = stídav. može -~ možná bud mláka. morútný unavený Su všecek morútný. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. n. mládka -^ mladá ješt nenese. mocný])odl. val. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. mluvi na nkoho podl. skovitý. laš. laš. mlezavý ^^ šoukavý. míza stromová. mlat -— bití dostaneš mlatu. mlatec. ma = siholí. mrholica "drobounký deštík. val. srv. sa v knížkách pe- val. mtaoch zajíc. motáek namotané. mladík. by to vyroste z vy- mota: (opilý). val. drobounko.škared mrholí. ^ brane Co laš. nadávati. : mítva mítati. 1. Frýdek. mlatcem hora. val. laš. tak : mrazí venku. uh. mkké. : motúzeek Može = provaz. mlnzgnú koho. mleC Jak sa ten svt mele.makati nebo s em [val. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. úmorný (práce).m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). mostina =: deska lía podlahu. laš. oslzlé. mítvem mizga : val. . v okamžení. vaný: Tam byli cesta mrcha. je rozhn- mlze -^:r mlze. val. : nechutnó jídlo. mlasknouti. žebroniti poá mraníš ? 2. m. : — nepíjemný v Zl. val. — šikmo. laš. mlazgavý chléb lepavý. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). mrchavý mrchavé. sa v mížgi ". brou- mraše. dzecko. pleštiti mrcha ssáti : - špatný. mízira mázdra. co tepaného zrna. laš. podl. dnes na kázni mrcha. zebe. mlená S mlenu všady obstojí. las. val. shlížeti. pa- náek podl. val. val. . cela (tele) [val. = nejapný lovk. motúzek. mlága ~. : = piplá- kati. mrhlka. : mrane slov. slov. rozbedlé bláto : možný = zámožný. morný úmorný (ved). býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo). mlacova nkoho. . mrazí -a mele. Tak to nemele („nejde"). slov. vykláda (dlouho val. mazdrák — rozmazlené dcko. mocný chlap — silný.

náboženství . N. = zdné. laš. : múti :— kaliti vodu. tm mocný (na p. Matka se). že je mulír = spekulant. =1^ 1. múr trosky starých cihel = nimra. viti. nemluva (^^^ Nespala sem. najísti se. mistrného vyvésti. val. slov. Pravili. laš. mrf afa. — našplíchati. nada: Tych nenadáte nedáte. uh. - kyslý (mléko). n. = kdo laš. laš. muanka za ddinou. val. trochu neval. Brod. hluboká zem). laš. mžúi — mhouiti. . laš. na- narec nikdy do. murované stavem laš. mše : ranné a velké - náboženství. n. ranní u hrubá. val. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. naby :^ najíti val. = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). 2. Obilí nabírá -— zrno svých bratr. mružka = mryanka mžikati oima. laš. . laš. celina (mrtvá. uh. nco = zamži. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. mrtvina. uh. ml stloukati máslo. mra).. muín = mouenín. s maltou s 1^ prach z uhlí. 1 „ozuby". 4. nabrzgíý navrzglý -^ Zl. mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. nerozumn mlu- = mourovaný. = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. 2. tlachati. s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. jísti (žertovn). erná jíž se mr= zelný. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. enom sem mrkosila. val. 3. v nm zasedá. val. 1. mrvi=l. nacúha Nabízli sa eho najísti se. ^lov. sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh. laš. rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura. raury slov. hlína prachem uhelním. maafa - mrkva lovk. laš. 2.232 mrkosi Uh. nad ich eí. muruastý =^ tygrovité barvy (koka). muchar much. stojí jak svatý poá (staví). od rýmy). mžúži Zamruž oi [val. slámu. celé nábožen- náelník ^. mrvi 2.^ti naerpati vody. nabakiit koho nabírat : na navésti. -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili). 1. šaty = zdi. : Tam nabyl |Z1.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . = mrva. myslím 11 hodin. muryšatý niti zauzliti.

laš. pi nadrasti do smetí. nadýmati. -^=- náizbú (jako na návsí). mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. nahúška =^ navésti. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa. nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú. prati se: nahtobíl sa šišek. Hranice. = 1. nadvázati (motiíze). dráb. laš.sebe : Zaal ním na- . jež Zl. na dobe ^. val. nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek. hra. val. nahajka býkovec napsati. nalabi nalakomit náledek : naliknouti. aby se lépe nesla.sili na sebe. na- ítalo). Už byl dostane). naprášiti. že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala. Hodslavice. naháalo -~ byl v úzkých. 2. je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- . peníze. Byla sem nalíená so. rz:= val se nový). kterou se šindely z klátu val. náhlit* namta kým na . Groš nad- nespal). na metat (chtl ho ])Ovaliti). nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). se vyfintiti. nadlaný 2. slepice). Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa). ~ žádostivý: nadby: nadbude. nadrchaný =^ naeepýený(pták. Zl. nalakomíl náledí. Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). uh. nadplátit nadšiti.nejdéle Staíek zádech. dobe inak.! : 238 nádba v nadje: (doufám. laš. prací unavený. nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. slov. val. štípají. neho = nadrtiti laš. 2. nho laš. Poád' mne naháiá. škared = naháa-=l. nádlatek (látati): laš. laš. abych to kúpíl. val. ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p. : nahotova nachystati. na- (palice). moc [penz. prosted izby: na val. nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný). kašli a p. tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej. val.docela To na náizbí =^ 1. : nadída nosu najéakorší —. sa najéskorší modla. podl. nahalka'' do knihy namazati. pda. laš. Kobylí. (invi- námele mnoho mouky. bývá (je o groš. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník .

nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. dobytek ^ cizí). to na píky. vzdorovitý. schvál.»ialézaC na koho. laš. napokosý . vzacna. na koho: napekali ich. laš. = dobe. ml ji rád* . mácí (op. laš. namivol se (namíval). nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha. na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. schvál laš. Sprostý národ. žertem. slov. Val. zem. do- napodpadi slov. náhodou najíti. laš. zaujati se eho pkn napáhlo. to je na opravdu). ark kieti. ^== vstíc. val. naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. Klob.:: : : 234 — na píky. na schvál. = are = naíkati. naprotivá a laš. na vzdory Robí to nápoky. 2. vc. napuaté. Bylo to naporúzi.. námrza namrzío to. na píky — 1. námola = lovk neuhovlivý. na vzdory: slov. nasoši sa na --. 2. = mrzutá = sú odula. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. -. na pi: Bžel u Otec na to nastal. nastával o ^= „pochtvál ju". opravdu. 2. obtžovati. nápoky =. laš. naléhati narýknú ^kobzol. Dlá mu val. — všetený laš. Rožnov. — napéká mnú) na schvál néni na 2. následovat koho ^. na- popudlivý. najíti. ----- (je v úzkých. Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. puený Kráva námolný = dotrný. na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn. tee mu na napilec Zl.šikmý. napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. napuif hubu nadouti. nápas ^^ laba. To nni na opilec. uh. slai). napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná. se nahnvaný. laš. a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val. naský lovk. aby se brzy napásly.nahnvati Ten sa na to nasošíí. = náek. Frýdek. podezení. : : velebného pána. národa ! laš. laš. ^=- náhodou laš. kik. to je na obežart (to není žertem. : pkné). 1. podl. na schvál 1. Néni mi (se aby im to ekli. To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). Tam natých. po nasku ^^^ po našemu. val. = nadutý. namivka ^= domnní. naprotivo komu í = naproti. : Pole na - 1 . naporúzi ^^^^ po ruce. mil (namel).

místo na dvoe. nédolužn :^ churavé. poádati Dobe natapa najísti se. nastráži. laš. Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se. ati nati. slov. val. prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný. na : naskytnouti se: s o. laš. na tož := na vzdory. nehnulý =^ kdo se nehýbe. Šel po kraj tak. natasít mj kamarád. laš. návala nátisk. nehodný nemocný „Kde máte nev. pda). val. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. launisch. výzvdy: Sét Dívá nmotu. šaty. náto díví špalek. val. Jo v nauce.stu?" . las.. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. Navalil sa krupice.Je nehodná. nastrnoži. =:: hotová. Je na- nmec -^ nmý lovk. impotentní. sa eho — naboucha. názimek vané. val. val. Pohádali zme . opilý. néco ^^ meri negryfný gryfu". ^= nemoci slabým val. strachu. nebožtík. : nech Pote podl. val. : laš. naži vodu nažíva val. ít ^. aonka :=^ na. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký. ^^ 1. špata. val. Kdo tady 2. val. laš. dcko. na to sa neborák ^^ ubožák. las." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky. veli- nmota n. sa tým chlapiskem. . nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. val. as. nasýsan.= na sa zkazil. nebožika nedoluha obilí je = nebožka. Brod. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. Uh. la. špata. laš. natýsa ^^ nahlédati. laš. uh. : spadnouti: nastražil? slov. sepsul to. valený (napilý). ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. uh.235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan).š. plevel To natsta kvásek. =::: — napojiti se: se. — popudlivý. nedostatený =^ chorý. uh. 2. val. sra- negyzda ohyzda. nech sa podíváme na naše zboží. 1 mezi sebú nažívajú. nošika. val. val. zavaditi nebohý = = neúrodné. laš. val. natuený. 2. kánský Zl. s nama na dvr. na nmž se štípe. slabé nedotužný =^ slabý. ma nazývá. žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. = = nešikovnv. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. nouze. nepoádný . ^== nacpati : sama nedoluha. býti. a byla bitka (han. uení. .

nevízka n.veliká.ši.nešikovný. (o dveti). val.daremný. laš. spíhnouti. ---=. val. dcko (^launisch). roždí. nerky = ledvinky. nepodara -néco nepodaeného peivo. . a bratra Hledali. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný.^ komu laš. nezruný.skor. vši). uh. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. nesnadné nic tu nic. laš. nska : kúra. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan). neohrápaný ^= nevycválaný. neas neraz = chrast.' val. nadání. spejný. nic. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti. nesnáz. vk. nevražící.mrtvý: Ostál neživý. : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens. motorný Zl. nevrazí. nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. neforemná. hmyz. jak nezvtá. =^ nerozvážná. slov. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see. ne- nesedajný —. nepohoda. neskorší . laš. lovk. nospsobné chíapisko. — závistivý. val. dám nepána sa bit. val. val. las. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val.: — nenadanka nadanky. skú vecú - na žádný zpsob. ho pod krk. To ne- na nic hodné. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. nevížka: Je na nevízce na váhách. dobrá nska = slepice. = nejednou. e neumíraný je To sprostá. jakýsi nijaký. neporúzný rúzi". n. Zl. n. neskládaná roba -. nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt. obilí.neposedný. „enom sa to žve pod kos". laš. Býl rok. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. neplecha (zvi. val. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). nic je : nesnádka val. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. val. laš. nenadání: Z ne- neuhovný . Zl. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). : 236 — neuhovený nelze uhovti. neživý -. val. nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. Zl. dobyte. nezdoba neistota. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný. který se tžko dlá: tžko láme. matka a p. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný. mi to všecko — nijaký : . neví si rady. neumíraná staenka. jež dobe nese. nic" a za nic. nepodílný = co = co se kame. laš.

jež má na ob strany svah. ^^ obsáhnouti. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se. noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo. (jísti) = la- hdka. na šaty. níkem. bím. Trefil do hospody po uchu. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). úra = slíditi. Ten nosí ^=z se umí iha. obhrknú ho obhrkly. obchodi sa málem ^=^1. obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. laš. na mále pestávati. briillen. novosedlé = nové hospodáství. které pak se prodávají „na úkot". studn. uriti na nco. obecnica ^:^ obecní studn. obéjza ním obéjdza znalý eho. konfekt. šél.na obecním na p. ale nežraly. 287 niždi niždí. obcat -=^ slibovati. obchodím s*- = v as jubilejní . : nalezenec. dybys byla svú nuznicú .: . Zl. zcela nový. val. uh. obecník ^^ obecní les. nožice slov. zkušený. : ~- potápti. Zl. obešly obchod Byt semena obchodech nem. [laš. m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. Po obde v nohy do . Zl. — val. k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb. abptebon). laš. : laš. pkn a s laš. S ovcemi se neobchodím (sich H. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. wimmern: Chlapec nožnice val. 2. trhu zbylé. — ^ obstoupiti: Dti obziny. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole.školy Y noliy všeci na pole (bželi). Nevsta se dostává na novosedlí. po jizb v se obeznámí). Zlodj dál v nohy. 11. nudk = najdek. laš. novotný — novuký. který nuzovati.~ svým pánem. las. O. obsáhnouti: strom. nuka abych = ponoukati val. Píbor. : Nukalo dobe noi. nco : laš. Zl obežart na obežart =^ opravdu. koryta rozháže. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo. — nžky. : noi nosi se touláš. obecák. [Frýdek. obíhnút Zl. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. Dybys býí svým nuzmusí starati. las. obec : To je na obci . sa lui obéknút Zl.

nemnoho (Výb. Zl. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden. = ledvinky. srvn. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý". sla- obrodit': Strom obrodil -. oble = oblek. na oko . pozvali nás enom na obyt'. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). dostal. co rukama obtlustá obistny. val. . laš. val. val = „dobe objezd = objížka. laš. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše. obícný laš. obylo. síte sa = jde = pokoj jí. obsmda obcházeti. Pkn stojí. obzoba: Ty lížeš. — val. objati. obsaž = objem. : Zl. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. • = zvítziti nad. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti. obuchnú: Eše bláto val. líbati. laš. si . dlat nco na obyío = penésti!"). o = postarati obstární = obstarožní. = obídlý." = okounti. 2. v nov napadlý sníh- = neobeschlo. podl. Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. sa obírá saže. = piiniti se sebe. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. ^=- Prúgelholz. podl. oblak = oblé poleno. val.' Zl. obnova val. neob- obut koho ^=^ ošiditi. obojova koho val. ošiditi. NecLi všecko sám obzdola. =-. — sní. : Mo- zinú? míti. Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. Zl. na nco obzinút = pro sebe získal. obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod. : odpk pku. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš. obtúli = obudi = zbuditi.). val. obskúat obstarat sa se. obkolit = okolin.vy- obrazi nkoho = uraziti. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f. okolo koho. op. dostaneš za druhé. se. obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. uloviti). = všady býti a ze všeho dobe obracaf. . jeden krají. = : obídi nco obidný = spoádati. obživa Chodí po obživ — po žebrot. když pláš I.má mne obchodila. obyío olmajní lovk lovk — launisch. Žádného sem nežertem neobelhai. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva. oblinec = oblý sloup.238 jak bota možii — sich fretten. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257.

komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. rozestlati. val. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. St. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. val. otevíti. bych pišel. odkludi odkorek se = odsthovati. val. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". val. odnava odnést: = obnovovati. Pámb ste si oad nút. . ! odpk = úleva. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). odmáchnú cop. Vtr nám -. = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. 1. krsný otec (na kest). kabát. = odsthovati = laš. las. odkisova hati. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. dm =^ schaebig. odespa = usnouti. oadlý (•pálený (tvá). odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe). Už má všecko odbolené (íká o nemocném). val. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). zpráva. val. j)isa- oblekem petížený. val. aby odpudili -— opustili hnízdo. val. podl. las. = si slibovati. odhonek = malý zbylý záhonek. nepohoda mne odrážaía. hráz pi ece. Opav. = Žabí nožky. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. val. laš. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. odraba -— odrati. slov. ale odchlady =: jarní mrazíky. jsouce voda nebila v beh. se. pl. laš. op. m. šak jejich ich odnosili. ze starosti. odprova = odporovati. val. = první deska korou s odseky = z jiného rodu. slov. 2. odda = odevzdati. Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . odseknouti. stopka ovocná. val.1. odpal od krámu. tak a ním odeju (udeím). odpoves odpov. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. oepif odbil = pohlavkem udeiti. odnoha odpálit : odbit' sa si. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. odrabaný ==. laš. otevený. odúi sa odchlípla. val. oddlávati dluh. Ji. odpravi postel z=. [lesa. nkam : laš. : las. uh. val. redygali sa do Uher. odráBa =. lelík. odnáša: Dyž val. ste oehlaný. las. zatka. lovk. všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. Zl. val. odkatý = laš. znepokojováni.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. ocásat: ocásáí. podl. = = haluz odstávající. =-- nášá = s sebou nese.

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

škuf. = chór v kostele. kvtník. peen =:=- játra. pavichr val. bodlák. uh. šttiny staré šatstvo. budem sa modli rženec. Cti- pelech ~ kudly. = = vrate. pestvo = rozpustilost: pšky." odtéká. 2. 2. = peeák : =^ peený brambor. bit. dláš za pestvo. bude mrznú" když vystupuje. péro v níž ševci máejí 2. zelí chovati. phy. kterým voda „pídí. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. kdo rád po pei- podpichuje. pažerkovat = chutí pojídati. snt) Zl. kyj. pevný chlap ^^ silný. val. mainky. pšo : = pško. perše veliké fem. nách. píci pe = paez pn: kúra. tenký nebozízek. 2. kytka: z rže ervenej podl. pavla m. = pecnové listy zelní. popouzí. pezdívkou (pl. kru. val. erve. bl. marýnu. val. val. :=: 1. peí = železné péro na kolopépa val. netee svým járkem. = peckovitá klada = porostlá hvemi. to kúpíl. laš. pidlikuje = vraní. pidlikova 1. laš.ši sa pchá váleti se = 1. Všecko spaúchá. pchavka (v. Píbor. pstúnka laš. [laš.) — peršaviny. mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. pereko klo- uh. psnika píse. phovitý. „Voda sa pídí. . ze zem. pazucha = páže. ide do penz. . val. perlík = vehké kladivo ko1. = horní veliké chva slov. vije trky. za ty peníze = kouiti z dýmky. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). nzoch. vtvika a p. val. laš. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. váské. má opeený : laš. pidto — dutý sloup v rybníce. pt Budeš sa budeš vadn. uh. : strže. pstovat pstúna. Poá mn žebe tu cosi slov.. zajeí ocas v mysl. val. škopík n. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). petrželí kosinka s Zl. perútka 1. = = vichr. V tch pe- nzoch sem je to drahé. pichla ==: makati (koku) val. pernica =^ mísa devná. vypryskuje pídit Voda pidí nap. Zl. -=^ val. ze sudu. peculatý == barvy erné do ervena. ásti val. peláši utíkati. ze stny. 2. barvíi trou barvu. 247 — eí. op. = dobytku [val. panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . Co tu laš. na pomašování. = osten statek na pchái. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. pazdri = utíkati. pele. picova chystati.

ples -^- hloubka. = babrati. 2. žt „slzí. list. košili pitaka n: ptání. mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. plazit okna =^ nahlédati. pizgoi pizgo pizgra pizgí). val. piznul. zaplatiti nemže (iror. pizlo? (srovn. pitka kdo má val. namáhati malu jdeš). žebrání. val. ^ planý. pinožiC sa = : uh. To nestojí za to. val.) pletky - plaky proráží. piplati se v bahn. pízgi. uh. tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. plažak. val. hráz. psaní. val. = piplati m. holý vrch. krúpkovitý. Kolik hodin ze Vyplesít oi.): Enom sa v tom pízgí. uh. smysle íká se také „hlúpý. vr mi platnjší než dv staré roby. si vyšlapovati. ziz samy pentle. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di. se. se. píta sa = ptáti se podl. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. hájil se. pleják = koš : na pletí. nepoádn tak od ní plápolaly. hrom kým Osmá to ece. Jiín. pirc.) Zl. špatný — kdo neád piroek tý. soumezek chrastím v kuších. hl. písemko ^= 1. o zem. vypínati 2. Jiín. laš. dychtivý: 2. (nei)leskej). na krku rozepiatou.i == plekánímpiichovati. pleka: kojiti. plazatý ^^ rozpiazený. plápolat': Byla pipa jísti. en(^m pletky. prohlube v koho kamenem. sníh =v plástech. sa n. v (s necliuti jísti. Ja neplancil 1. n. sel)ú. s abych sa piplal. las. každá knížka. to je pizgra kye. pitvoit = pytvati. op. inouti. co by to bylo „oka". ! plena — - kaz na se- — pytevník. plachúty tísky odpadající. n.— 248 — pta = = pitka. na (kdo se róchat. oka na Kdosi jsa žalován. kravám. hmyz a všecka neplechu zavrhuje). V témž zl. : uhoditi : p. jídle. tým pízgíl matlal. co z toho bude. toho neplancu. - plešti (zabiju). písmo. -::^ kde voda zem zv. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. val. „píst". f. j. : pížgit mnoho vyplehlo. odplekaC =. zz slov. pohlavkem. „to l)yly když se šindel strouze. kam sa planceš? (po- hrd se. val. ty pléhni na se poli. — smyky. pilno = honem No pilno pijany opilý. val. nevda. Plešíl pl." :::= že dlal „oka" na zajíce." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. do si = nápoj 1.uh. platí n. práskati. piznút = udeiti. plástovitý pracovati. pleskat biem ko]). pira = pšinka horská. laš. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. uh. laš. pléhnút sa Pý Su pitomý. laš." Nace/ . píatežník zarostlý. piše rány piší.odstaviti. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. val. noži) = die uh.

košile na prsou pobádaf hádá. podbi si boky ím. dlouhou hlavní. pluhy pí. v plnu nahlédat (do oken). pryskyice. pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. laš. = kapka : Plusky krvi plusk. 1. Zl. psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. neostalo plusky dešové se. mu podeptaíy nohy. povésti. plýtký = nehluboký. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). který vroucí) 2 ~ plkota. pliskyica plkat". ~ 1. kdo se nemocným poínavý = dlá. kon. jen si tak „poíná. 1. r=: pl <lo f m. pobíja na koho štváti. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš.= hrubé. boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. ])luhy.zdáti. poda sa na koho =^ povésti se po kom.: . Podál sa na taka. 2. se = povaditi." plznú rozpjatá: 2. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". v plni. Kaša ve Za pQasnú vás svezu. : laš. ve laš. Kyjov. blátivá. pajzem totéž znaí. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. stejným pls polt. provázky laš. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). : Kon Udlamy to plžem najednou. v fem. pluta. úplnk msíce laš. rozvaily se. val. : laš. pluka pluska prádlo máchati. nejsou žádné pletky. pocudova hádati se. plutý nmec kutý. val. Pobiznu opa v. pocmurovat cmurkat) -po- plni. poasná (poastná) = zpropitné teleti. podat sa^^l. mn uh . val. plichta = kuželna. laš. pl. f. laš. Píbor. val. podarunk dar. laš. zapraženého plkota i po boku (srov. = škubán. pluskavica deštivé poval. laš. = postránky. pi dílem: dati : podliti 2. sa. že „oka laš. uplkaný. plné plátno . podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. sa . . — slov. Zl.štivá. podepta --=^ pošlapati laš. . = piznú. plpu=roztak plpoce jídlo laš. prodal celku. iduhavázima ^ de. plauschen. pomoci. míti í po- = = [ : así. plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. plkoš. = fortášská Sak sa enom njak poídíme. plýtko orat. ^ povahu. laš. Spoísmy se. Mrana sú na pluty. to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda. = sádlo i Všecky poídíl vystí- val. : = pozvati pl. pl. plpota: (zvuk. pobíznú ho sem. plezmero lozplazená." Zl. podarkova s kým pohrdati. sob jdoucí. val. Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. poboky m.

tážka. val. sem kdesi kivák. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). = pod- volek ho podlízáí. podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí. To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). céra na matku. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. izok v laš. podlý = mladé lupení zelné uh. podsypat slepice = podložiti pod val. iza : se. laš. foppen). mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. op. komu podrobiti. laš. podružn vylíhlé. = sa. podmancký podmladit = špatný. podstolinka — trnož. podražilo = = obilí je dražší. = podobný: Néni podobný k val. Myslíš. Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. podlachmat pokriti též (šaty). hndý do erná = dobe dlá. že podhá- svtu (špatn vypadá). podchytnú: On sa krejíem neuí. podiza se komu ^. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. ma podostek sena. koho : Syn je podobný na otca. dlajíc po kosu. podvodný. skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže.. podgtanný blátem zanesený. val. podívat: dáváš. Kde v. podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. uh. sám podklasek. Zl. n- podhrdlek. ubývá to podíváš? jí. n vejce. mluvíc. hojnost: Je tam všeho podostek. když chtjí sedti. -=^ podpichovat. n. na- podmlauje déš. Podsadím 10 zl. laš. ztratiti : Poéí (stín). lstivý. podhrdlí =^ podval. laš. podoba : Je ho enom podoba . Ty dti sú enom podobeky ZI. podsadit: to. podruh jinde = podrostlina. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati. laš. oraka. popodpalova debíra koho (aufziehen. podstúpít. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). (hubené po nemoci). ale on to emeslo podchytí (o samouku). bradek vepový. kvasnice se = trochu do nich. [val. podklasek otavka : Zito je potacinlo. (obilí).: — 250 pod = založiti.posmívati se. Jaš. ekli by. váek. podložit sa ustoupiti. =z house po druhé podtupky na vaení. na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). podostek == dos. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las.

pojeza dobrá p. : = chutnalo mu. Ovoce pochyblo := stromy kvetly.provaz. který hodn jí. pochapi se a ustati od ní : = val. laš. nkteí Kyjov. bami poglempa. pojedzeu ohledati. pochciva: pofidrný = pochybný: se. = s vzíti. val. pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita. ale ovoce nezasedlo. pojímaky =. pohodný (pohoda) == pohodlný. pojímky n. uh. p. p. pochylý ==- nachýlený. pochyblo = pochyba na žit. val. to pofidrne. val. sa to. . pochráni^. sa m laš. sa. do ní zamilován. 2. (dve) val. val. laš. poglondané. . val. sem tam nkterá. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. val. : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk.pohrýzti. pohdný =. = popíjeti Zaal mdlý. voli. pojedno jabko. svainách: val. pojedná hruška = (toto nkterá. = pohala laš. poja za ruku laš. pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti. lovk. nezí hnilica.= der Strassenrilumer. slabý. pojícný (laš.- (invisere). : pohnú sa Jak sa lovkovi val. o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). už je sporota pry. škádliti na obilí. pochura := kdo má za ušima. podveer. kúsky. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. laš. vesno. píznivý: as. pojistný: sní. pes 50 let pohne (jesti . : které se chut Hrušky trpule sa. podvazova podveer. = pohladiti. dokel néni pohdné laš. jídlo. bude všecko divoký pocha. pojmi o ma = vezmi sebou. ])ohrabá . bude prša. pohon = shánní se po nkom. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. laš. nebo vedou na pastvu. val. = chutné jídlo. poglondat pomrviti = = Obilé val. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1.251 podúa uovati se. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. di pojednali sa := porovnali. pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati. uh. piiniti se. = ochy nadvazova. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka . laš. Zl. poglempa ==. když se zapahují do jama = to pochabté. [val. „pojímají se" na pohutova pohutova. podcliýta. pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. malých dtech) pojední ludé == Zl. Zl.

potedova poledovica = o polednách = náledí. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej. : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. . popsu = pora pokaziti. emu = Zl. = pokušení. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val. val. : (uklidila). = honiti: pokWka. : I\I. popást* sa na kom pomstiti — se. se. — i)ohoda. val. - val. val. : studený popelíja. = vítr. že . ponadá sa -. Po poklud k vam pijdu. val. rozštp. céi poprávala vala na strav. pomknnt koho k nuknouti.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. : mama jaksi pomarasi (pošlapal. Všecko sem stravy. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni. pomn. popaskudi =: poškoditi.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš. val. vedlo. val Polská polta (srovn. polána. na obih' a zas je teplo. : do krve) = poasí laš.) sama si — položnica polova polovaka — hon. poívati. po- popa sa: Popál sa. val. sa mu to. si padla do polohu. na peci pokúška jNolák = polský. uh. (skrotíme ho.i)0pukané. sklamalo ho val. val.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). Šišky poloh kout Je v polohu. val. (po- pi ní.) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. poprskává lich) op. trochu porácbané. uh. pokluda pokrentito dobytka laš. nohy . „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. . poradit: udlati nkomu sa laskominy. kládky — beránci oblaka. =^-- puklina. nósi do polohu. 2. pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val. pohnouti. rstá) poruenství= testament.nadíti sem sa nepouadála. = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. polátati popeli sa v prachu. . val. poprava popravit popravila = : reparátu ra. : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama. (když prší obilí pourec. pomía pometa pometala. poura =^ potmlouch. v popel se obraceti pokrpai =^ val. popadané ruce. smíiti se. . laš. = koutnice. váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. laš.ím to eše pomnitn. : rozpoltiti. poklízení ukazoval ochotu. mlo odbyt. laš. popelat = Uhel popetatí. = poi)rchává. = . to = nepo(papue.

pošarvátít kostel. sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. potípa koho =z pomlouvati. pomluva. laš. popichati . poshihova = zaopatovati nemocného. pospolitý chléb=snédý. poskípi 86 = poškorpiti. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. posmškovat sa posmetat chalupy. ped nikama. ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). poškoditi Hrom vati. rán. potyska: pobodati. : poštorcem (krajem uli. si Nepotebuju se postavník -. pošarváti=potlouci. pošut štváti.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. Jiín. mne = 1. . pošúva ^= poštívati. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. potuno ::= potuteln. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. pesúša posme- vojnu. co má rovný vršek. = na schvál. val. potá Až . s prospl). poumo. odpoinuly. podezírati. emu. posurnúC --^ žduchnouti. Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. pothajú (t.manipulus. sprostý. pilno : Ež bo [val. si :== [si. poslunité Pošpindrál a nechal. žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. všeckych poberu na posúša. las. nouze. devo val. zvonem." val. Mušimy všeci na pólo. starú gracú. val. že pjde. (taje). sa =z: bud je potuha. potkati. postihnut s si: Málo . las. potebovat sa ho. = - po málu: troše. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. tým postihl (pomohl. zaháleti: [Zl. potvora: Dlá mi to na potvoru val. poskla =^ Dlá plati: poškleby. dnes velká potuha. sa : bíd je postavený. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. zvoni umírákem). potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se. potysek = kotrmelec. pošklebek =: posmch r . „kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. Ne- spindi! (neple). potí- po- = dobírají sa s si : mne. v jakéj = poodcházejí. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. : = po 2. laš.sem potrhnut sa = míti k nsa. šibinkovati. potiskat zz dožat. val. pošetit koho z= popuditi. vypostávaný =i vy- pota potato. tati se. — které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. postava 1-^ lenoch. poštslov. potípa paná típajú = podezeni.

= na utírání obíslo. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají). prachovka prachu. : šak vám poznání vtší atd. Yyzovsko. laš. pranút nemohl. pjiti. t. poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. vlasy a p. pohodln val. povjedno = pospolu f. laš. vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p. (u-) = pevnó šípový vázati. dtaj po vli. = pomalu který prame: roní (prut). val. : prajtova tichý. p. pozhov = posekati chvilku.). svých. = podati. pravaz ze povlný = 1. lovk. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv.): Zarazil sa (v ei) dlá. = zahánti. [val. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. se : Dybych se bul teho pozdat. O poznání je to lepší. val. po vli n. pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). poživa n. práce (oraka a která se ochotný (flotz). jest. = poviják. obezrec sa sa. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. = a po vli. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. povalenina = když lese = lese. kuování vel. provísio. Zl. se = nadíti laš. = špatnjší pozít : muka. hni pkn pranút v záporných vtách (v. Dostána kí do Dál ani nohy. prame lnu a p. kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. [laš. povjedno. val. val. val. nemohl pranút. vedený (dobytek).:: ! — (zvi. val. (muvili). 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi. prata koho postrkem. = povu. prame pramének vlas. nemože pranút. povyk pozdá = zvyk. ZI. zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila.) tech praménk. povdný po- val. Zl. požii vody poži = polámánu. krotký. = požitek. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. po voli Je.) pravi (uh. zaplatím. . = mor. v lese ta povalenina. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . povudi (Frýdek) =' povode. povodi povo. = ožiti. povlná. uh. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu. val. : Co poá po poznaný = maliko. (laš. laš. pólo. "uh. patech) val. obezierá zváti: mosí považovat. provísío. laš. v dluhy). prask : = lom. = ožehnutý : sukno. laš. val.

závod. 3. laš. . laina. úad. na p. gepekáraný Už sem p. sem tam neinn choditi. val. laš. laš. komu = zaskoiti pebíra nohama.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p. fem Dala na préky. pi tanci. ZI.ška = zmna Zl. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. uprdolená ženská. pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. díra v žena) val. žumpa v potoce. žid =-- ^ poktný. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. pedek nkoho. laš. Obilí rudu pej dné (pešlé). = pekroutiti v zdaleka-li. Húsenky pešly strom (požraly). val. pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. : preljaený (= prol. peeúra šibinkovati. pemí. val.ji ste = pemandri ei. s nohama = 1. laš. Zl. peme zimou = skehnouti. prominouti. pepálili pes horu. = nadejíti nkomu. neupracoval val. préky pl.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. taku pehybinu. val. je vypostávaný. pepáli val. pebíra dráBa: kovati. val. též e. 2. louky = na podroky. vz (skáceti) uh. mní. = biisko. p. pehodit = 1. je na prakách -^ utekla (dveka. školu. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. laš. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). na p. penocovat koho = dáti noclehu. = pejedly . zimou. pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. " pesthovati se. Pepálil vodu. pektný pekupník haendler. prácú ^= se. si chu (pemniti). laš. pedvérajšky = pedevírem. odpu- Frýdek.) = kdo chodí na zad vypuený. Unter- pebrat v uenu. preko : z peká. val. která pehybí na voze = pihbí. pedním býti. peluba = zhla. vést predesta uh. val. soukup. pedbížky = = = bh bžeti o o závod." laš. laš. led. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). = pleskati. = rychle pebhnouti semeno. pre rr pro uh. pebíra na huslách. uh. : U tch (smrtí let val. 2. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. srov. laš. aby ho pedstihl. pebai = stiti. pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý.

= trhati rozlézati je n též isté plátno. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli. . Ne: stranno sob žije. de prosakovalo. dati se. pisušif. -^ laš. Nátura mi to nepi- dom. Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu. mi se pidajna vc. více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op. 2. se. pezvisko píjmení. : . laš. ním spíznn). ostal vojákem.) pichylení . val.útoišt = Ne- mam pichylea. lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu. pesúša sa = s místa na . pítel Dy bych být vdt. uh. peškobrtnú na zem. pesný. pi- pežúvat = Kráva pežúvá. = sejde Pes p. val. píinek v tmhle = pítruhiík. pijechati. pízbisko slov. polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll. = . se to pidalo. laš. ~ pikapa Pokáme. pivésti . utíkaj. na val. prav to a to). pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. pežvykovati p. až kludili se ~ pomalu val. pesakoya cely :=^ pprchati laš. pišel mu strach. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá. co sa nám píchutí (na nabereme chuti. = pelidnný. ~ pijíti pikape. pihoditi Nni temu žadne ti minuty.: . sa mám =jsem pe- svden. = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. . v prstoch sa to buje. píky polem. : chu na polévku. Až pohanka pijde do zrna. op.. sa po zahradách. pi. : pida se = 1. prchaj = bž. pihajda pijíti. píkoíze píky: Šél píkoí.se: jak perubla n. Pišlo mi ít kolo rybníka. laš.se mi pidá led vysekaný. peruba = val. 256 pépus zvoni j)oheb. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). . 2.) pecházeti p. uh. prchlá zem = sypká. Dyž na kerchov vlézt. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. do pijdu! (jak pochodím). val.) pesvdenos: týe. se. pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla . sa ^^ ba- pisthovali.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. : pidrobova = z drobná kráeti. to já Co p. . pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu).na val. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se. Dlá mu všecko na píky . laš. '-^ sezvánti na val. je už peeená. laš. pikludi koho 1. : otvor To . laš.

pronadivi: Nemohl z nenadání. = nadbíhá s ní setkati. val. když se chléb pee. podl. (hoví). pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf.''ada = ^ pivésti. : k prokoráta hovoiti. podl. nemu. val. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. pistyk : No pistyk. val. pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. laš. slov. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. Oko do jabka prolakíe . i díví na. ožehlo. laš. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. 17 . prsty pípala ohýnek ped pecí. p. = pivíti. piradykat pí. = šelma = sa p. Všady chodí hledí prohuluje. pisili ^-- pinutiti. produch na cest. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru). prk. val. = pi- škvrknút. promaškrti = promlsati. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho. Strach na mna pipad. navaila. Jiín. prohát návrh.: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. ujala mléka. tabák. nco = pistoupiti jí jí. Réž piskoila. smrad. : námi profentovaf. : profenti. podl. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. = piškrkovan. promnna vybíjaná. salátová a p. slov. -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. (protlaené) (valík) laš. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. val. poli. nemu. pivrsknú si pizabikoho uh. uh. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. laš. pipadnú: Vojsko pipadlo. prohulova sa. : T.o je p. = omráiti ranou. piškrpova ^= taníc nohama laš. pro- marniti. piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. val. Zl. (hlavatice) sázenice = proceství. šoupati. na se = mokina. Zl. Lele! piskrpuje! = pádol. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. nesvdí. = ratscheln. bahnisko. prolaina val. ostrý : pi- dým. laš. ozdobiti. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. si Co si máš nad nic [potu.

4. : ži- táhnte. pustaif = pustým de býti. uh. dovádti pupenec: dová- Co laš. lebo se: si! : vypalim kyjem. provodí f. = rovina. = okázale. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. = docela. tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. kýchati. pruchavice pl. takými galgány. dti: Dti celý pustaiíy. provodit' si pipta. uh. to ptáte ? (táže se kupující 3. f. živí sa ptaným chlebem. prta = strkati: Nvtéci. prodavae). puka biem = práskati. žádati žernách mleté. od : pua = bobtnati pudío.: :: — pros. prostedy prosted na p. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. Co néni psané. bžte. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. = páchati. prostina prosti laš. pucák kus chleba. = pímiti (hebík). promarniti. plit =: páliti: Kopiva plí. v. pudélko laš. opa pukala = kvtník. dané. provo 2. =r nedle provo = — provodní. laš. psujka = kazi. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. pta Co za = 1. prúa(vy-) sa se prohýbati. = p. prskat tobolka. 2. prosto = pímo se : Prosto laš. néni Dát sa do prosu. puek = žaludek podl. val. do prosíka. = vykázati jemen ze štyry žnice. provodí. : puek difa jak puek. to puntujete? podl. = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. co je on za. puajú. = pška. =: pršky lese. laš. = traka. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý. jak Nprovot val. kaziti. kde voda proudí := brod. laš. najímati: Naptátna prosvdi se. val. prošák 258 = prošení mu to psané. — Vyprost nohu = las. puntovat = kytka. : = 1. si. navot = nedobrý. Brod. pouzdro. . . nebo dve. žebrati. psotník laš. prsknú = prtnú. val. 1. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. laš. val. prosta Dívaj prosto. psí. puketa prúd =3 místo. pšnivec = vybíraný. 2. prozrano Bylo proži peníze probiti. Plí mne na jazyku. Uh. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). okna. prosík. pškat := kýchati. podl. val. dovádti: si N- cáky. pyšn = mchý. = šero val. puclatý chlapec pucheina laš. s val. psuja. pšnivý. dvei mokra sú napunaíé. pyšniti Ten laš. voteky puky tlusté. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. v ece. tam do laš.

val. silný v tele) vži Až zapíšu. šél do rady. pyj). n. réhož slova spch. hovoiti vyadi komu = opav. rárohy ras = harabouzí. Jiín. rapkem honem. porozmanitá hodný. oprava. rachnatý = rapnatý. podl. adi kým = mluviti. rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. ublížiti. rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti. pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. = pfuschen: pypla). [zolí a p. polaš.) doufala. Hlete ho. Už odráéli na sa ho raná tlný. pastý. = = dobka devná bez ucha. val. laš. pyzda vulva (srovn. majú radu radi: = sezení (Sitzung. rada: Je v rad. putlina = smyka na ptáky. že Už puokejeme = aufgeben). daleka ran (je prodal (v celku). pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). val. = rážeti. rápnú udeiti. chrastavý rafnú ! laš. laš. puštný. ráa ranný. dra.. fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). na páry. laš. kosti raply. šerha. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. . ráfnú = steliti. drda. (na jednou). R. : = uchvátiti. eho je rác (kolik uhodilo). stáj. daša. jinde = huí. putina las. ovoce všeci vyraá ven tak raí. na ránu cihel. laš. n. Zl. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. rapem n. raf ráchat = práskati biem. Kyjov. 17* má jména (žába). podl. val. (po-) daný. drá. dík. val. (vyhrnou). = úponka chmele. jenž se dává nádavkem. Zl.. Byío s tým tak na rape. val. = rachotiti Z : Zl. jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. že se o nás (nedoufali. ktelid neužívá). výtažný. druhému s = drsný. val. ranostaj = hrano podl. kadrá. piterka. „jací" až jinde skorý. putyrka = mosoreek = nálaš. pyšný pkný (šat). Je zaráéíy koáry. rap = praštti rapatý : Až mu laš. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. rae = trumfovati. kolava. (odrachotili v týden pašijový). : 259 — pypla pustatina = pouš. ticátý pátý) je rádoš. Kel: aet : zpívajú. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. vybývající (na p. Paseka ide na pusté = pustne.

toho narepetiía. ratica val. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. schod (spadl) 2. n. ez.uh. opav. ražný k. a vyretuju=vyženu. u vrat a enovali. íka = 2. pedikuje. = (v. (mluvil val. Bezali nmecky (mluvili). ei vás tova kon zpátky 3. révek rozmarýnu.) silnjší. Od ráz. rév = okovati. ráz. vesele hraje). V tch knížkách : jo pokiié íkání. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. uli. laš.) modliti sa a di íka. které huba Být sem tam raz Lepší epka val. roz- eziny = drtiny. voda zástra (šelestila). jizda. (coufati komi. etázka (eázka. mluviti. u nohy do krve o kámen. Kolik Udeilo raz za rázem. svítí. las. respa -= traversa. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. : ráz dá-li chvála Bohu. pustile. = povídavá = recha laš. se: rejkavý =^ sivý podl. že rév. rebeá. ehotala ía : íá = tee. ehotat ^= ehtati: se . (lánky). "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. uklízeti. 2. který ženská. jinde cala"). faldovati: riasia letnicu. laš. hraje). v ei (mluvili si sme Na- 4. ásným initi. ezák záka ^= bití. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). = kopyto rozpoltné. ve Frýdku. trám. iek = zitek. tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás.) ním). kaniferku = horská dolina. etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou). uh. repetuša =^ ženská. = prudký. razgat razit = bíti. bystrý voda. — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. laš. — Jede ražno. = mlátiti hubu. : enova = hovoiti Husle [val. pl. : (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko). (val. 1 . Dostaneš ezu. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. . škrižlják (navléká se dokotulky). róchat. val. vl. v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti. Mli sme ei. podl. rjecjazka. Myslím. laš. krok. val. na koho = podoben býti [val. plašiti ptáky. = mlýnek val. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. 3. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. ra. prá- slov. kráva. = sthovati. ráz -krát: = jednou. laš. Zl. na štípení. ika ^=r „starší bratr. ohnivka se. Pite Stáli k nám na kúsek ei. re- e: Bý sem s ním v o vás). na strom Ta by [jede. z toho leda trochu ei (pomluvy). rechna. 1. epu = poranil palec si Bh. je retka (ob. strkati : 1 .: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. uh. (na Maj tolik.

" na = málo zajíce bíti. ai dokal (stáí). rošif : 1. sa val. kdo se snad ním : rola. rozboiti laš. uli. — = Už sa nám dímalo. laš. — . ísný najednou. robota = panské. val. = práce dlá. laš. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. oi se. a. {srovn. Nic ti p. sprchlo. rozapit od sebe. = neuRobit na juncoch = oral uh. iz jedným izem zlý. róchnú. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. rok: píštího. = dlati. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci. osikové p. bezové. Rozebíral ho tšil toho. špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. Zl. r. nu= roba robi bama. mosím si rozínit na chléb. — voly. 2. srna). uh. na námluvách. Zl. robotní = všední .šit = rozpárati a laš. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. kotati jazykem. Byía sama na rod. kuchajíc. laš. praskati. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý.: — ísa 261 = asa. jež pak trí val. biem fa bíti. r. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). rozejít* líko. rozína zadlávati na chléb* uh. chalupu. rozdrápi dvei otevíti do = = : . roháe dubové šišky. romuti. = kdo zálety. uknút). rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. val. udeením. po nich. H. My nejsme lidé kúcí. pódl. ztžuje. remti. staral). f. = rozházeti. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. chodí „za ro- rozbambu. Je sám na rod (jednorozený). = = = = koán =^ na níž . i. nýbrž na drobné. sa = Má postrannú . =: role. kvtenství olšové. repetit = drTeba lískové. rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. rozápený kdo tak stojí. = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. róch! rocho. Frýdek. vypravováním). e. udeiti. rozbytovat nco : šaty. laš. rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. laš. = hama od sebe roztaženýma. val. Dyby nepít. laš. . zadu jako rócha. kopu sena. = vypouliti. asnatý. poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim.

se. rozflanhái = promarniti. Sedí tam rozkeený. rozpravný rozpuit: = ený. roztopreny laš. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. rozkysaný=rozespalý. laš. špatný roztodivný jaký. na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. schlampet. zlý. roz- rozrhaga ^=: hlavu. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. jako kán. kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. rozšvehlaný provaz tlapou rukáv. rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. = = rozsápat^- mlným. rozkoípanej cuchaný. val. Kobylí. roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. adra co krkem rozepnouti. rozsypka : Dal se do = na útk. = stapatý. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. Najedl sa. „plezmerem. Krade v rozráža si z hlavy. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. rosglábené dvei = otevené vyrostlé." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. na rozkol = s se kladka šindelová 2. roztopra. kmása). šantavá. Rozpuí! okno. spravi sa. když rozšep 1. rozzlobený rozkaúený = val. rozkapaná ddina = roztroušená. plánky rozplaziC košulu. lach = lump. kálá prose stedkem. rozgajdaný = nepkn spravený.) rozlašene(srovn. val. nco = vyrážeti r. roztažený = zepsutý zhum- zlatých. rozšlápnouti. rovnobžn : pr- = mrem. rozjevený že je ramn). (komsi. slabá. všeli- hospodá). choditi. rozroztlapit rozedraný. s izbu. rozlirnú nažiti.262 — rozmigsa pjatý. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy)." laš. val. — Tam samý písek rozený = irý. se : devo = rozšoustaný. rozpust: Kií r. echrati: Je roztrpený jako morak. laš. = roze= pod = ausse . se. rozškvrait slaniny=rozpustiti. sem páru byla sem chorá. nemožeš í? rozkydati. rozpovída ein£tnderlegen. Co roztlipta. laš. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot. roztepati. je rozený strom = švestky. má se kde rozejí. = bez ostychu. komu rozpravi sa = vysléci op. = rozmanitý. : val. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. ddin roztlipta. div sa do koán. z jádra nepresazované. rozkvasi sa = rozespati . blánový = když . = rozpustilý. zeti. val. ^al. to roztliptala (zersplittern) laš. rozpilátaný Chodí r. . laš.

. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). celu ho- ^ na váhách. : = roz- rumigaf = roura. Tam ryí (prší). struha od eky. Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). ! Volek Hrnec ryí (tee). hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. rozpustilý. nezbednos. si roz- rozváál ho ^ zrazoval. : Nun. rýž =: ostrý kraj (na p. rumraj = undi = klábositi rej. stolu) rue = honem ruí. ruba =. laš. ruej bystíce val. rozvi zboží = rozprodati dluh. : Co undiš.) rozverný. Zl. . bahno. vy viti dluh). val. rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. rezavá voda. rupka. so rozednívati se ruši se = se. ujná zima = tuhá. : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. se. bujný. val. „lé".kupti. rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". rozumy nkereho ho. au8 podl. adj. mladý volek. ství: kde se dlí mlýnská stl. konen „hora". vava =: 1.drvoštp. množvava chlap sa k nám pival. dubitabam. povyk. (vzíti na na val. s mígajú. : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku.ryšavina. val. kolem obcháKráva runtuje =. val. Svácnúl elem do rýža. Okno dinu laš. rupot. rumka ". ruša: = subst. di- voí ovce Jiín. potom „mladý les" neboli . Peníze sa roztrckaíy. val. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. runtova= zeti. una rozvali = rozbiti rozvalené. roztržitka v pobožnosti tržitost. nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). = rapavý. 2. laš. podl. jako nepozorovan vydati. lovka rozváa: toho ndíáí. Rozváá aby toho Všecky gat val. bylo laš. srovn. rýnský. rozvidna Frýdek. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. rozvera uh. p. rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. 2.! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. Nrozval sklinky! si. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh. Už tam 1.

eše si (od prvu zaátku). sajdáek = vole schopy: vlohy. sena. 1. : sai = siholí. Vtr sa schytl val. pak 2. msíc = kabela sám: schodí. (níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. = kabela = režný. laš. sekútná baba seniny laš. týravá. šét (sebral se). kdo see . chodi sama (thotná. svobodna). v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. slední tvr). zabíjí zdravý dobytek. (-cu) i peníze schová. z plátna val. opav. j. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. sev. uh. — sajdaka val. . uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. — Msíc. na pú sa (vydal se). mne s žádný iná schytrova. Schytíl sa do msta. t. podl. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. nh.samopaš mopaš = dostal se = má se dobe. schovati. slov. val. zlá. = brblat. sarpa chvástati sa := se. houn. enem drobné. Zl. kup (na p. val. 3. sarvaš=rej.li seec. hluk. schlubný = chlubivý. Na (-lu) schovu komu da. saiC mhlí. k západu). val. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). žitný opav. sihla n. Schytíl sa a . laš. v tyi karty). drbeí. : dobytku. piplichtil 2. ševo = babí schabi = ukrásti. = skliditi. p. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. — a laš. léto. (echt). po schyti sa: (sti-hl). podl. šaholi sajdák již Valaši = sai. že se serypatka stojí =: zadek saní: val. Píbor. znalec. = = drtiny ze pl. mumlavém. mrholí. [laš. sidla -----^ osidla. Schytít sa mu se = k nmu. val.— 264 s. hubu ptáky. sáza: sáze veliké kroky. sa: schod msíca (poroste. súmrak sedlatá hus eho). . schov schová co = schování: laš. které se sázejí celéj^nerozkrájené. schod: na z bílé na trhy nosí. dobytek. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. sápati se. f. s ním na cest = pikamarádil. schráni laš. škamrat. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. 1. ze se sna. n- = byl '-= slabši. epa. bronibory Zl. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali. Zl. šihla = mokisko . — zvlášt za schovat uchovati. Nemohl to lopatkách. seká znasec kterým se seká mená nástroj n. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val.

ne „modré" skekat na koho Zl. 2. opav. skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. schlopec =^ ukrásti. husle. sklepi kostel klenutí. tak se mnum tak! si- kotalo. [laš. siný rz= hna (nebž. laš. = ranný skoro = asn. . laš. opravdu. Obilí sa sklúzá. laš. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti. [ laš. s. Mli jsme skládku na nové varhany. mžíti. = skr- ený se. modrý. laš. laš. ped vojnu. . co zamýšlel. skuit = 1. siholi: mrholiti. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. výlet. laš. val. skutkem ^= skuten. opav. Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. skrek n. nco — pták. skoky = drobný deštík. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). . šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. škrkaky. kroupky : skrížlica = kidlice. na chytání 1. 2. val. poli. uh. . = sesezený. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. selhati. . zápalky. . sklonka = skínka 2. laš. sivé oi íká lid mor. klebety o kom. šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se. sa na koho spoléhati. se váže pohanka. |Jaš. chlapec.sklomený ^= sehnutý. viký ve steše tání pták.slov. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. skláda 1. skušovaný --~ zkušený.). síte skoré ovoce.íkrybaky živý (= škrabaky. skoleni kolénka. skrek = malý. laš. uli. = Pemeí sili sem. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. 265 pole sihlovité val. mrzutost. sklep -^ kupecký krám. Kyjov. skrutek -= povíselko. = skolenkovatí.skapaly n peiíáze uh. srní. suky dostati. skínka na chylaš.! : — poli . mašinky. laš. laš. skoriíy= pehnuly. sirky mají tato jména sireky. val. nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. vtšinou. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený.šikmo sestihnuté. = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. uh. [val. umel. : =." uh. val. val. kolíky. . „kruh. . Desky na knize zbortily. val. skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí. (srovn. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš. šikavka = stíkaka. = skrzka =^ skvrnka. šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. laš. laš. mová. sktopec n.

spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. slze: lude. laš. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. smekat. smška koka = která se ráda smje. val. val. síávoi val. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. kroutiti se.míru tráglich. se. val. val. [val. laš. ve[laš. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. na n. dráha.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. klád laš. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. : skrblík. eho sám vydlati. las. stech = zpráva : smochlivý. abych sládi sa. = vrtti. snadný smaži trnky val. 1. Co plakati smochliC = slziti. slunko : po slunku = veer. silná. smochlavý val. . tenato. slidi laš. Nemohli sa to kajsi. milovný. laš. val. Ma cítiti. pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky. smochlíš? val. snad (val. dokav a druhému na obtíž slzký n. slyšel jsem. složitá.) = žíze. plaú = jsou zaroseny. les. : = skákati. (chce. : To devo sa samy smoláry. složný -. foet. obtíž.. zajíce 2. = kluským se stávati oslzta. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. — uh. laš. moha si Poád na mne slaí potebuje. = hovoiti. hanbu. slyše smrad = popouští. val. se slabi = po To su slušni rodiv. a klády spouštjí. slampe mléko. = stéblo slámy slampa = slopati: laš.) val. smolár = hr je na kmeni slopati. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek. že se val. spolu smyk po níž = sráz. dareba. se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. to za zaváza provázek na sluku. slae na na co = ne- Okna slzíja. = žíznivý. laš. slúcha ^= slumik snášeti. povoluje. cítiti: smrad.) sluka = 1. Popruh koho. mašle. smoli 2. as . : poád 'vykládati. slznú Cesta = kluzký. laš.: 266 skužak skyda zilo se. = vaiti povidlí : mu nco pišlo. smo- kh sa. - mlsný. — val. liký týden (pašijový). dal. = = ženská. žádaje sihad uh.) smadný. hépat hospodu (naekal slamina svolení. smundi = (potupn. deštivý. smetky = prach ve mlýn.

laš. = s val. gaengig machen. laš. — zhodi Kráva spadla z masa byly. sníti zdáti spáslý Ten je (n. sporýš. spitku hádka. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. sobáš = svatba. spaté = panoha. ub. spítek = vzrst. uh. kusek laš. laš. t. = plaziti se. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb.ohnaš (výrostek). štouchnouti. obilí. i rychle stéká. Ti ddiny sú val. stecha. atd. spáa val.) 1. spoíek = námel. laš. = = zhubenla. spadek = pa spajtáši = snadno brati. sáea. muka (ne „erný" !).: 267 — spánica == velká voda.) = istý. toulati Hadi smyu. splávje (-vjá) = roždí. = = kroupy. snaži =: snažný uklízeti. Též o lovku s sodka voze. že se mlet smyka se: se se las. utéci. = zrušeny laš. ?e. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. istiti. val. laš. = nebezpená spárách. Rožnovem (spojeny). haluzí. spánek šípe. sedka. = : chodi po spáslý zgíýa (v. pokaziti. ukrásti. snt (-U. uh. sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý). tsto. letuje. — snažný hrnec. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. sntivé 3. pant ve dveích. která kolo spái. vdávati spíra sa neuznávati praví. f. spelendi uh. spái = neubývá). trup lidský. vznik : Ten : (untersetzt) val. spírka sobný = dužný. spakosti spál n. n.) = voda hodný. tlný sedadlo = spírání. sóta (sócnú). uh. snžnice pl. (z níž (jíž se mnoho napee). m. srovn. sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2. níž sogan ~. kým = hádati co se. laš. 2. sotif nadávka. striti. laš. snija sa se uh. Posócáí štouchal. . báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. i zrušiti. abych sa teho dosobít. možný.) 1. soloti =: láti. pe bez pl. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha. = f. uhánl. t. Tuláci se nemže. (v. co eka somár = osel (sóca. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. val. : sotca. se smyu. snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. uloviti. = houbovitý výrostek na spáry místa. laš. val. ruda na obilí. . muka práce sóta. sótnúC sple nezbavíš. val. ==. val.). neplavuje. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. val. strom nemá spítku.

zvláštní správa sa stát: leží). podl. spus deskami vykládaný smyk (v. obdláváním. laš. tvrdý. val. petvaovati se Edem sa spravuj chromým. za správn sprej ný (lacino." spravedlivý = opravdový. len.). (prosto- potebou. = uzda. 2. nemžete obléci: diti). stahún = neohrabané chlapisko. tverák šelma. šak fa Pamb fae) : srubek 2. f. : na chytání pták.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. emu laš. — nejstarší — — auf der StraCe. Krade ve spust (bez ostychu).) spustit pole svých „záležitostech. konop. srdený: Byla by veliká. = sa lacino. to laš. las. val. vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). spružina ^= vše spružné. se nemžete 8. Pišel svou správ = za svta 1.) správa: s. iditi. na chytání pták. káze penz. spruhto (pružina) = 1. Sprav sa a po mnú. po nmž se devo a kládí = = s. ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3. = prkenná bouda. (proti mysli). poheb (na 2. Udlat mu [val. i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký. naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. Na staré teta te let bíiln. správn: Kúpít správný groš to to správn. štvrti starej hodiny (dobré.íší. spsobný hezký.) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy). val. nouti špatným 2. s''ahel laš. Vorrichtung: To je 2. to proti srsti a di spát. dol spouští.) nice íkáme „péro. op. (neomalen). spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. laš. ruce = zalomiti.) sepjati." . t. ve spust schichte). povlny nepojícny. rozprav sa srs: Je mu 1. stará. (ne- nespravíte.268 spratek = 1. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává. spraova svabu. = necha spustlaš. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. Slépka sa když spírání. stati starat sa = : zdobiti. = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj. ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv. po sku- pášn. sklípek na mléko. dom podl. kaša mastná). potresce. op. 1. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti. elastické (ze železa). má penz dos. las. nkoho se = jmenovit plané hrušky).

se — = skotaiti.: Vy- stibe! 3. laš. ve rení: Práv je vody t. 1. kloub. povaného je kalná. vystiba : Každý groš Ten utíkati. tapec. strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati. = die Franzen. stapec = se. Zl. stela : = První stela piva nae- Tak tak. vše. nický. val. 2. = stativa pln. 2. laš. na ptáky. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. laš. stížka = trcha. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. 2. za jaslami nastibanu. stapcova sa na koho sá- = = klá. laš* stihnú Stihli ste dojí. zme to (tu práci) stihli (dokonili). : = stydti se nkam stav = 1.správa starost na okrese. las. stelit lím! stokoto. stápal pati se. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. j. stibi = 2. je stížka toho! (moc). ii 269 — stomlachova paludovati se.) : buje. stomlacha se laš. Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. k nám pí. stapi sápati sa na 2. Tak a steho stelit kopytem. statený hodný. stávka -. laš.: : : .stelivo val. = pastý. = vybiti. n. dít kueravé. už tam prší {-= tak tak že jste došli). strama še ^= pyšniti se. uh. = že strébkova steba. do kapce. -. stíž. kolénko slámy a rostlin vbec. koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. práv toho ani nenadbývá ani nechy. polévku = jísti. opav. na zajíce osidla Nastražil na tchoa. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. laš. f.soueek. nai sa. = rybník. se lehkomyslným). strašisko 1. stíže = stížnos. stiba. stav souken- skoták. 1.toho stokoio staí. opav. val. 1. sena a u muziky = vynášelo. laš. stamla sa = hrabati jako na trní. stihnut stihne = prší šikmo . laš. = = strašák na ptáky. špehovati. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. stechýl == rampouch ledový stempel. pl. val. hrozen.sí. bím (= tžké). stap. val. stelený podnapilý. . ísteiny ^= drtiny jeteliny. syn. staveek ~. Ne- steba pote s námi steba. stetnut potkati. to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. pro- se statkova voditi se. strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. synek ^=- =-- poslušný.

= jadif svrbti. struža = = sušírna na plátno. jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. aby déš ne- val. s val. stik cecky. 2. stružná voda ze struhy. 2. = keuchen. strúže žindel. laš. = kravské se = staiti = Nch se každý styka. sa na = staví proti nmu. stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. zvlášt val. suché místo (op. mový na vystruhování žlábku v v zim) uh. podl. hranení sumlit líska. na koho pomlouvati koho. pokojík. stich. stolice na lesní. struga = branka. mezi dvma kámen. Spus kozu. stížavy. do horuciho pekla. talov. Kráva se stíni : 1. 1. = suchý strom. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. val. = stetnouti val. kik. 3. stružek movaly uh. Prosudít ho stíž ví. stromlá kdo se chvástá. laš. Ležet v suku chystá se na. val. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. Nestváaj : ! s boku. vod : mrzne dobe. poli = lusk strúí. dobytku. 2. hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). [^'itý. laš. val. bílý pro- stedek ve vede. meze porostlá.! 270 — vádl divoké styka opav. coll. val. = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. = 1. uh. val. (-žu) = = fena. surriia = komrka. stížahy. — vod sa styknú. = jest:o. sušina stolice ezací. = = . To néni vc súcí (možná). strže = „duša* ve dev struk coll. (-u) = stonati. súmezek = hraneník. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). strúhat spaní. . stihnuí. tak pikryje. sušák sušica šindelový. laš. dev zpsob hob- 3. val. voda z pod ledu vystupuje. se . Hohenraueh. struhátko. mokina). cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. = súdi= 1. 2. stíní. surmot = = hmot. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. val. štrych. laš. už chytá stín. stížehy se: = 1. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. stružek rána draky. . súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. 2. laš. Voda stíní =rx led se chylá. povalený. Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). šuše v zemáku. 1. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. n. vci). strýc = = 2. súcí.

— po prut. svízeli sa sviží = lopotiti : se. sabra = 1. . 2. máslo. toliké maso uzené. pišéí ze svta. Pi k Pkn který nam „svin eše. laš. svojský. skoiti Ten sebú sýsá jde honem. musí = svtu uja dlužen). Može vás pod svtem hanba! (v. svajve-er na svatveer (k veeru). vojsky = po = své chuti. svta! Mnit ho. : = poraditi : se sviník = svícen. Svta plná jizba (lidu). hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. svt (= bda réta ! Och na býti sypké). maso sviží a chodi svty (tak daleko). svtská. sype metá se. sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). Má veliký svt póla (kus). svitná Tam bylo nadál mu pod byt h.). dlužníkem svtským. jinde „hledí nebozízem. Frýdek. uh." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. Frýdek. svtla zz oi zvi. : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. = = pásemko vlas. svtlá barva jasnomodrá. svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku. sypa spíším Obilí sa si. plátno s dlá všecko = domácí. na dev) val. svdík svdrem . Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno). probírati: v mojích vcách šabeš? 2. sv. neni svné." hanba (= svtná. Sél do svta (do ciziny). laš. veliký kus neho svtský: lovk.! ! : 271 svála = 1. = to sví: : sviavo svítek: ného). uh. šat Naviksuj svný svder Hledí . 1. = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti. Svitavo: sví. To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). Až se trochu svt oteve (až bude jaro). Zl. „pod svtem"). val. Nebu syrový! (rozpustilý). Dnes néni svj je chorý. s svá svo mak Vakem. podl. laš. !). svtem (škared). (val. š. (kam se hrabeš). Co Kde n sa zase šabeš? val. sytný naplau se do systného : = = bily. svatveer n. ovoc. sytá. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. val. aby nebyl si (kámen): 2. = blankytná. Posypu sa poTen sype pospíchá. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). na svajveer.

šprušel. val. podl. šíplavo: Mám S. Tak t šastnu = ndeím. Zl. 2. Kráva sa šehle o strom. syrové za vlasy tá- šái býti. šantaf . trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. Treibrad. šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí.. šašák = mokrá louka (kde šarváti laš. uh. . -=^ 1. tržný by na všecko šrný := neple se do všeho. mak. . šarpa = sápati. šantavá kráva = glajdavá. laš. [laš. uh. epa tnatý). šibú ze. (-cu): zvláštním bytka) . roste šáší). bystrý. šášový špunt šataf = korková zátka. šastikova = gratulovati. enom šibe šikaf hati. uh. (když je zánt). laš. vl. šípi = okovati. je to taká šihelna voda. . blázniti. devnatá). š. šalek = kolek. 1. dti od v neštovic. val. Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. šamoi šemoi).). . laš. šamba kus uštípený (uša- laš. laš. šebel (šebla). šípa nr draka. šatnf -^^ devnatti. prázdný šihelný nic nni po tym piv. ulamovati: 3. — šrné kvítko Nemosíš = hezké val. bi šalabachta šalenc. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. (rýpe). štebel. Tla sa v sené gava" (sivá) pes. potrhlým pásti: dychtiv po nem . laš. šašina = rákosí. opilos. samý.lat = šálení. okusovati: Husí patách sed). unaviti: Ve (laš. laš. šativo =. . šativý šuhélek := oblázek. kamének. = ukonati. šásta. podl. šáší.šatstvo. ženým. šepný devo. = ( španlka (hl) dol. (v.sa = míhati se (v. „Ten to šástá" (kdo dobe see). šaslivý = šastný. : : 272 — šatnatý. laš. co dobe štípe: Stál na šarapatkách. sted zvadlá. snhu se brzo ušace šuno = teskno.šibraC = = = lehtati. val. = kudlit. šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. „do šar- 2.. val. šáchorka šajgat se. > kocour. krku val. laš. val. Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco. šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. trhati = sápati se. motolice. šásti = švihati piutem. : šrný = svižný. holý. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. rána šugélka n. = píka (-lu) na žebi. = darmotlach. = šramotiti. stromy. šášnivý = práchnivý. 2.ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). laš.

laš. šparušni zr 1. val. udeiti špindra 1. Chromý šprt se došprhonil. ímuravý. Vyšmigát mu. od tlauH boty (ausrretreten). = hledati nco po val. n. 2.šobíat pitu.šleta= plochý kámen. štabarc = hmot. špížek homole. šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. = smyec. šprhoni se = namáhav : jíti val. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. laš. 2.šléda. Zl. šprta sa: Ten malý šprt.vy-) -- strkati. syrá. šmiga zr smipec smihel. = nesika. val. špíni koho =: plísniti. laš. las. bíti do skuliny. pi položeným do dlka posouvati. prsta. šmatía = . vyšma- hyzditi: 2. Smigt sa do sa. skvrna. nemotorn 18* . = y = pruhovaný. jímž nožem Nešpihli šíti. švihel = = uezati = slanina. - kluk ušmouraný. pomalu jísti. choma) prutem. v drách. šmignú prutem si : . val. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. ohebný se ošívají 2. špliza. skrytých místech. práce. cepy. Frýdek. ==: ušupaný. slov. šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. smotrcha šnluh. šuiurastý tmavo cukru. šíti. šupka: val. . špajdle jitrnici. las.! . špihla : ezati tupým emének. špruchla šprušel na žebi. pomlouvat! striti. špíra bez chuti spíž. špatí ddinu. chábí. špidtatý = špiatý. 275 — špaláda . prut. šupenda zaný kluk. špatným celu initi. špeli sebe. ímaní šiistí. špížková sl. l. jak (o chzi malého dítte). Uh. nco šikmého. Zas sa tam cosi (kaboní se). makati. Ušmigl snadno pošpíní. vršek drobné hladké šmúžek =. Zl. ---= se v jídle. spílky = kolíky v jíti. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. šlfchta = plochý (syn. špára. Šmátra t/ipati. - kámen. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). šráky ^ kšandy. Brod. jieblížeti). !: . šmolrka plantati se. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. — Smig ho šmotrát sa — délati. zama- šprta: = prstem na val. : kamení. ! šra ve he = vsazené peníze. = pabrati laš. . = suché chvojí. val. plísniti. sinatía sa choditi. (san). šmúra sa šmúe ten as ímurygán val. o = val. 2. val. štraga sa = lín. poátoho chleba. šperka 1. cha- špara =^ skulina. nž se hraje. štraga (do. malichernos. prut. = odšpeli švestkový. = mingere cum stre[val. od níž se 2. pichati smavovaC bžeti.

na šúr. lenku. uh. které neubývá. Potatu! : 2. šup. šúr = šikmý smr = šúrem. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. šuvrý. šúchol = Schutt. šúrem (kivo) dlati švidrati. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. kde máš ca jiti. šilhavý. = náhliti val. Ušvácta . 2. podl. si : 8. = Nebylo laš. laš. vybije. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. 1. štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val.! : . na = pí. se 2. val. = kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. šúkavá práca. val. : : 276 štraga. doba šurá = která 1. štyra = Zwitter. šubirý. šupoce (šelestí). peršavé. že mu = šupka. šumný =r pkný. šúla. šurpivý: ovoce šurpivé. htavú švá- vz šumn. zbylý 3. šúá ^= náplava. ani suchu šúchy havý. šupelica = metelice. bíti. t. suchým listem a za po- mu to do tváe. las. štracha (vy-) stránek = provaz. vodu a slámou. : koza bez rožk. dušku kravam. šulcova := hnísti tsto vž 3. — (v. Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. šuchcu (sich = metelice. = házeti. šustiti. Nešúkaj sa tým kusý 2. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. saze uprodám i sa másta. val. šváca. ošumlý (odv). = v nose. udeiti másle nebo md.). val. šúé šupa g. naho. šupotaf = pršeti: val. nestojí Nárovn. kiviti se: deska suto — prázdno. laš. = strkati. zdlou- = rudou šustí spálené. šuchta: cosi (souká). laš. Hledí šúrem (šilhá). uh. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti). šuchta= šoukavý. laš. uh. se. las. chrastí. bez bán. šusták z = mch vycpaný senem. such : šurý = švidravý. zabavil. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. husto Prší tak strk šturcova = štrk. švácnú Sváct ho po hlav. 1. švihnouti prutem. nouti a Ušváct prst. šurpá stlaní. val. šuvirý. 2. šuchta. nepodárný. sa = ani ei. val. šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva. šúkavý rr kdo pomalu pracuje. až pijdu (zabav). = hadry. šúm na roztopeném val. Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. zbortný (deska od horka). Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. p. gaval chleba. sa šuvi (na slunci). spod ženských šat. p. val. tož tak už sa fretten). šúi = nco. veliký kus ukro- ustihnouti. zešuvielý: všelijak skroucený.

šivanica (kape): do šcura na vodu. asto škúrá. mén vejde. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). opráskaná. šcutroba n. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'.se 273 mi (skytati). od kosti liký tverák. šur = „šui" šišvory ^= šubry. = nco nemotorného val. val. sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. škobrtel. šelma: nabíjaná. . n. val. = štíhlý. mihotati se. To Se- mj škaupa. okounti. škobrtek. == . laš. Zl. díra v led. laš. šiba. se s šerhova vaditi se. zem). do které myslil.šiii Zlíbiti se.. prší. = plkrejcarák.) škoda. 18 . val. škalubina z erné a = bílé skulina val. když leze ze šemra (-mu) viti. kon. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. kým šetlinka rostliny. než by šípi rovati. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. (šemotál) = ve vzdálenosti znail. = houn školba. [val. sa to pkn šemoí (na p. . nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. = drobounko ^ kieti. = kdo sa. pozo- schlé. laš. Vyšira = posmívati se.slov. = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi. val. škobrtelec = kotrmelec. =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. seku múkú. = dlouhá a tlustá jíž jehla. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. laš. škodaka Kdo škodu vškoda: p. 2. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. šelepta = škamraf šeptati. peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. Dal. ve- = kožka ze slaniny. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. se kože- Pit pivo na šutrovo. =1 : škápa škára škraloup. val. škalbina. val. vybijaná. šutrovo = lano: na konci trojhranná. = skoepina. škobrták = apostat laš. val. se. se. komu = domlouvati vyškamrál mu. 2. je Provdaná žena ekne šelma.: — sukat = šuká šúplý hubený. co jen doba. bylo trochu svtlo. švonce. sa šii se) smáti — = chodi. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl . šedina vlny. Lidé Zl. Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo. = pošklebek. Tak obilí. nco = znamenati. = šibáni = dlá. šiny šijí. špicovaná. (který „se kmital. = koketovati. 1. zuby se. sa = = hovorný. bývalý mi- lovník. trávu v obilí. z=.

s o = hádati val. z škrupinka=skoepina škruty oecha. = kuenái. »li. podl. škýra = rtati. skutit == vzdorovati. skut -= nedobrota. . fval. na polévce. slabý . škéka sa (v. laš. = škéhni. škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. 2. se. na stonati. laš. škehá = škéhni kikl oun. oštara Kude n. školník ^= školák. márati. val. =" . je když obezuje. tým mt škíku. n^ sclivál initi. yal. šk. škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). škru. se nco zavšuje. val. scuchanina niti sú samý skrek. škrabáky a ptactva. = stará. škuek škuku skrek: Di. škutatý := chlupatý. ani škruti Nemám se : drév škrkova. soškvrkovatí. laš. = šlapa. Zl. u-) = na špiniti . ke. zdívka dcka). škíta skítek škižla (za-. ploský zeskvrkuje sa Zl. = skroucené (— nic).sléda. = ogebova podl. Brod. vylíznuté. laš. se kru to tak. val. laš. škroša = skín jakou mají na Zl. halouzky bezové. škrait = škvait = = (vejce p. škrubky. skipka: poškorpili se. napomínají: Nebude to samý škvrek. pekroutí. zemáku. == vlasy Když ele jako [uh. boty. val. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. val. I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. skut .! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. pod. vrány a a bych sa škrtil ludi.. ty skrku! (Knirps). lišky. budka na škrtaka (košt). slota (pe- sápati škíek = kíek. škuba (pas se val. t. na ptáky. škorec na špace laš. škia = lapaka Maj laš. na koho = uh. škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. laš. škie sa škíka = kik. spolem =ni. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí. pede. charabura. odená metla se : špaky. škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. laš. všecek uškítaný.hojiti se. val.) koho se. škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. val. škramuža [lovk. scuchati. (u-) koho pomlou- škýra = rta. žehrati. škrata sa'(vy-) skrek = 1. ^ veštti. šlapeta val. škroba vati. íškodobortel ^strjce škody.= šttina. Uh. dyž má nohou po tatíkovy nošení.) mlýnský. : na který uh. škrtiti. svj prospch). kámen. škropce. to.

2. laš. umpák pák. laš. tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý. - val. schovávati 3. val. list tuchn. val. jed. ula. val. tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. val. laš. se. dychtiti Už tak trtím peháka. do eho. umpala. trpezlivý . sa vozí díví na trh. nic se netrefovalo. fantiti se. tumava ^^ snhový mrak. musím Teba : = netlustá is na pólo. do níž p. nápoj lihový. i trcka =^ jíti tryskem. Zl. tržitý :^ potrhlý. : Oves iti (po.^ 1. = tžce utíkati. nco f. su trúsí. tuhý (silná). = poprchává. tajiti.trplivý. tít jemen na žrnách ^= mleti. uják býti. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. 2. uh. trefa . Boty strúdnly. bžeti se. })álenka mli tepaniny. =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) . trefy trúnek = trunk. tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti.mizeti. podl. túlec Patrontasche. ovce. trnú: Noha mi trne (brní. vyhoditi (kartu pi (na se treska strká. když jsou s cizími pomíchány 2.^ otrava. potrnšuje val. val. laš. trt spch (t. val. trutina . : trniC sa = nco tutlati. Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). trška^ - vybírati. trhovisko - der Marktplatz.smín). tre (je = Klu trí v zámku sa ní. tepanina = hádka ulapa. u- : O to zme laš. (^z= laš.) trosky trusky muší a housení vejce. deska na teba mi lili s in. trdlova sa. 1. ženicha). trbos^^ polilavek. trtoži val. uh. nebylo tu je trefa! (štstí). dlábiti (koku). -= 2. lulú = pihlouplý : lovk. drcanec. (ringen). = tuk == sádlo. (-= vseli co pihodí) trefy tru. i tuchnú — vadnouti laš. uhela. chumelice. A'8elijaké Jas. oddlovati túlajka =: ást dýmky. tebova^= potebovati.sa souditi <lrol)ným krokem. = hašteiti . tulaja. se (za kabát). uchma soukati se. evandlík ^lovk --- trhovec vozík. slota. umpa. = die val. val. (stálý). 1. tebnjší. ten to dostane. ! trtoni. nemla jí tu žádné — trvanlivý. truhla umrlí = rakev. To tržný tenica -~ val. trvazlivý 2. Zl.) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren). : he) 3. pomalu dlati. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem). 1. deva. val. hubenti. nedokavým : na val. míti. truhelnica truhly. zpívati (i)0- smšn). túka = túu -.! 279 tratit" sa -.výskati. val. pleti. trtoši trippeln.

liso- „týrá" (bží) za tepla. laš. R. val. : ublížené (od práce natážky). úcta (uctiti) = zavdaná. [uh. tknouti val. pích(na-) tvrdo o groš (zle. udrhnúsa =^ udáviti. Na samé slám dobytek neubude. Ryba bez vody neubude. upka bati.oboovati. ty udatý lve!) venku úby. (srvn. u. slov. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. = škrknouti.: — upa. narození Pán. až sa udrhuje. nebo by je udery: Uderyía zima. udlal). už s tym sem na to. až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. ublíži: Ublížit si. vnovati emu. nenavštívíš val. 280 može prodat chalupy. laš. tím 1. zalknouti: ucjere zr jitní. Je to na ubytí na tom pestati). Uí suchá zem. Tyrypitka. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme. potížj. Noci sú chladné. K. (neobstojí. To ubude (das geht an). tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. na = umíniti se si co. udístkaný — drzý. tvrdina = tvrdá. Na tom ubudu (mám dosti). laš. (ne „hluboký!"). dotírati. tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. Je tvrdý nouti (vela). do do tahu. a nepotúrnút. laš. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. na zimu (otužilý). nástroji. Vil nic udobrúcha udobiti. laš. zdvoilý. laš. val. . tužil 2. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. neubude ukradou to). udatný =^ silný tle laš. bhati. val. uctlivý == uctivý. by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. (utratil). jizda : k val. udíra na koho . uderyíy horka (nastala). Kašle. laš. tedy by bu opadaly. tvrdý: práca (tžká). se. Je tysnú tysnú. tysa= sirku skvrnka. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). tyká = žer. Kráva sa udrhía jabkem. tuhý) vati tvaroh. v val. co tak potíž. zamleti. tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. uda oddati. aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. nkdo (mže cizí otrhal). tysnú. túži (srovn. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren). podl. opak: ostí. spánek tyska = teka. sa tvrdo. týsa = nahléd- tvza = tvrdost. peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. = udržeti. Može na tom úby (pestati). tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou).

laš. je máslo stlueno. jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. talaatky = šarapatky (v. švajco tu = silné. tatarský jemen =^ obrovský. áboli tacmo =^- honem bžeti. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. laš. ješt se apká. švirga. val. mnoho = 2. val. jímž se. švihovec — 1. š. = desátek (-džu). val. slov. on m(')h prut. švihel švaky. pleskati. . pomalu. = planta se.). se = títi : provaz se už švidravý. laš. = pkný (dít. tísniti. jedlice n. švihlý -^ svižný. mluviti. sebú = úzký emen. val. švehía švehla. val. mlaskav ága makati. žvaniti Co tahiin val. Oziminy sa akvíja (sbírají se. : tara ter. muvi — pomalu. švih. tajemnica -^ tajemství. se pi- vazuje pavuza. val. podl. val. prut. tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. val. : laš. pímé šidlo. pes. ::^ jež enem akví.277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. = živý = pleskati. nco se mi v hlav plete). laš. švrina — živice.povykokarabá. (uh. zdlou-- taras hav. tarána 1. akví mi. sa táhnete? podl. kousky s pazdeím zvané : = 1.) : = žvanec. by se srazilo v kouli). [váti. i::^ = 1. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. val. švarné peníze (pkné). zotavují se). val. t. švrlat = quirreln. táráš? val. hadra. val. -- šilhati: = zakrnlá 1. laš. laš. smrk. hnísti. švonda lová. akví mi v hlav (tane mi na mysli. vrbový prut. švirgatý švih = švidra. = T. nohy). ápa (ápy 3. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra. vy- rostlý chlapík. val. knžský. ^-^ ])odl. tlaiti se. švon = švonec. las. Zl. val. teelec = hlavní = : proud eky Moravy. . 2. t. Božátko.). tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. val. slepého žebráka). laš. tára pojímky (v. znamená ohnuté šev- covské). tenký Svatek švarný atd. siln 2. 2. 2. (šidlo val. mrštn se otáeti. našlapovat jísti. bhati. taliga =^ dvoukolový vozík.

) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. tóro vat" -zaá])ati laš. že psa Král živit poslal tisnú 2. las. val. podobni. =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. trachta = [ tlaší (šplechoce). val. laš. val. 2. trag lín jití. je tža. podlahu no- tká :=: tkadlec. tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec. smr : tym torem. uh. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin. laš. (chycení). 2. úzkost". val. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. ttafa =~- hama. nutiti. las. hom. las. Má tenké uši (bystré*. ostrý). Zl. tíko der ddina je tíustina = = trdlo. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. val. tlaše = mokro raci v bot val. laš. bím. stín. tor ^= tuoa = tí)i. --=: [val. dráha. na tož udlat" komu co =^ svazek. tož plátno. lánek val. val. teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. 1. las. tisku = pilno. ten rok = vtr letos. zítra oj id tenký : (pronikavý. tef stáím. zemák. se eho = uh. která se toí. val. toec tžár to = nco = mnoho. Ja vas ntisnu dotknouti. . topenu. rosol. pomalu jíti. tža. val. tlárka = setlelé devo. v Tásla bžela (srovn. val. = = tlustý u Lach znamená tuný. tovarych : nádenka. kráva. val. trou. [plátno). (o cizím). nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. chodník tiskatý = kropenatý - jabko. = ervený: íž. val. nýbrž „hrubý. tácky). [prsoch. tisknouti. uh. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). 3. = domácí nemoc. prasata (žerouce). 1. z=: : ! . teplina : tíúek v teplin Fleische. dnes ta. f. tísnoba nouze. = tlaší = prší. traga sa =^ hostina. psobí dení. tži sa ím t. prstový. taberna- kula. val. — : mysli. sob povahou toi. toeek = kloub. tele. tira kde se len a konop toi viti. tlaiti koky nebude uh. topenu z kanceíáa. : 2. = tsnos. tlašíja. práchno. trajka tasavisko . To v. tžkého : Heimweh.278 — našem okolí. ja neunesu. = vnitní ás val. tlálka n.1 houpavé bahno . tóna. val. (tkái tkaju špiniti. tkalci musel in). n. vlhkem tleti trcha tíže. zrostly". val. podl. tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. tóra -— stopa. „tlustý itrtm" se neíká. na vzdory. žvaniti. (srovn. val. tisnú (v pohádce). las. val.

šmúraný! Má ruce ušmúrané. járek ili žlab v devné nádob. Byla tam úvala vojska.). šetrný. té užral. val. vati se. jest.--^ klouby. též zem. vadný: vadu. . ohnutý (devoj. uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se.šmúraný — špinavý. (skrbliti). to do utora útorník = vyraz. vadlivý := vadliva las. ve si uvirý =: sprúený. koho — posmí- vahnal . zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. t. zachrá- uzel. -. val. vakše je pl. laš. f.škrobu! las. - na válelií = má válat smíchy z las. úvat. na rukou: u. uži: Tam zme užili ai zažili.pitomec. ! uváží (urývá) sama od sebe. V. si. val. - val. úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las. uzemek. utrák. : skivený. laš. 2. sta- rostlivý. odzemek pe u útory = konce duh po dno. uzéíek: svázat šaty do 2. -^=^ skrblík. utrefi komu =-~ uhov (v. úzkobný jímž se útor lovk f. ^^^ 1. Na to by mnoho. zavalitý chlapec. po- šaty. malý. úvyšek iz: nadvyšek. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. utopit: utraka Pravíh ^ že runík. úzký pl. pežita atd. val.po =r umíniti si. lovk sa mosí úzkobi. Až vyhoblovaný žlab.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím). špinavý: val. si ušípané = prase. podl. — pomakati. uii. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). ušklhnú uškrdnú usmáti. laš. uzéíka (das Búndel). las. nemytý Umyj sa. = náí^troj. oku se uvez -místo. val. : Koníek nz.). ucliýliti se. usípaný = umounný. nemá náklonnosti k tomu). nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). Kráva valáová deška prádla. sa sa sklouznouti. utnú = niti se. papír. uvádzka rru úvod. =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij. Na to ho neužije (nehodí se. Mohli se uvija u. (= ukrojil). od slunce tvái n. vystruhuje. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. 1. v jednom = suk (slov. val. úvazek uvážit = provázek na dobytek. = las. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. jnilo útcha patit na to. užra — - ukousnouti laš. útržek peníze stržené utyska se teskniti. úval n. -- šrky. by. kde se zem (hlína) val. vádka ^. laš. Zl.vadnice.

narozprávat. praví dítti. otroba la. vandžura -. Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati. Ten s valil n- sem doma nebyl. Už sa nevím dokat. dyž o (= nevím. hodný hoeti vesaky. vaacha : = vaeka. val. -~! (velmi ho chválí). val. vargy vargy. nevili (s bychme sa varovik val. co to byto tak varmara. las. doma (dokonce ne). vesák ulíhnuté : -. nco v nco. vatrál= . vchný = varga. • 1. na rolu kluci. pi chzi klátí s boku na obilí. dobré. Zl. dobe nám pes. valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase. val. se). 2. hmot. 2. v€s: varvasif =^ hmotit. tlustý chlap. Co Jak k vám pí. Aas. :-- hlída domu. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. valihrach jež se íká se dítti silnému. : pl. bok.: — valchovat hubu mluviti. = laš. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru. Voda Valíí vcochma vecpati. laš. vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní." vargosi = naíkati. jaro : vatrova = plamenem na vesno. bdovati.:=: poslední 1. val. 1. veselá barva (svtlá). nemocnému). mu spalo). prostravný. až pijde nedla. =:= varche m. velikou radostí varvas = hluk. - vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). vaení. Je mu trochu vchnj (-. když vit: Neví sa ho vynachváii pláe. nm. uh. Ani sa toho najes nesvit.nemotora. vesno také gavaí (hodný kus). mokrý pda. uhnouti van. uh. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . : nekuty. = vázanka = val. veselý šátek zr veselých barev. je vazko. varmola zdlouhavý laš. n.š. husa vantroba.. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). pohodlný.Ichnéj. Dybyste k pišli. vesno hospody. --- prasátka vatrc chleba — gaval. tvr^ msíce. Mamy laš. vaivo. hromada neádu. vázna = : plésti. moc váza panochy vazký komora. laš. bychom rozprávli). vstriti valila pes cestu (hnala (jedl.dobyte na . vítz viléjško koly. valit' boku taku vazu kam = pospíchati. ohe na lánkú. . do foroty pil mnoho). vedek 2. mecky ! (mluvil plynné). uli. ?>. laš. val. kde bydlíte).vagaí. fakule. kieti. laš. : Mivala na laš. val. balík. varaja. Varaj ! vdt: vás nevím. laš.. kus. Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val. : = vlhký. 284 — mleti h.

Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. uhurda cest. udrobiti soli. uhracnú. se ptávají. laš. ukona -. slo- val. útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. ulaska diéa = uspokojiti. laš. uhrani devo = v hranici žiti. . když je mnoho . . úfám = myslím. Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem. uhrnco- na p. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. kem). uhras. ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. úchylek -^ na úchvatek = p. lek j)od kolnu. tam. po ukradmku. mstnání. sukna a vbec jí na nco mouky. uchvatky: robit 1. uchodif Fajka uchodí (je nkde val. náramný. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. uhodi: Uhodila udeila. uchlumpaný i= ušpinný. Neukazuje laš. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice. | ubírá. : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. val.) laš. jež si svoúhónek bodná uhonila. val. je dcko. uhradnú' sa (pole. aby ti noha neujela. zdali „uhovli". cukru. sa nkam ^^ uhnouti. . dvanástá = látky se ujímá. se utásti. nebo panského. ukvandaný =^ ucouraný. na úchytku (v. laš. schabnú — za- boty na úklad šité.: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. na uchvatky dležitjší — ukrutný. ujec : ^=^ žaludek vepí. s laš. hrozné dobrý a ukrutn dobry. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší). svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali.) : ukrutn velmi šumny. = rvali zboží). — ujmická túka. t. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). val.unaviti unavený. uklouznouti: . když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). úkrad- laš. chodit (ne- uhynut: zdechlo). dol. laš. šubraný. 2.sa uh. val. . vzíti. puklá. hromada. na trhu o sa mosí zlobit. laš. trefuje se. ukonaný = ukrásti. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l.Stupni = dobe. uchyti uchýtali si komu to vyrvati. hrachu a p. schabit. na je úchytku ududaný dudek). zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). hromsky pkný. tak že vzduch uchází). provaz = uplésti. (srovn. — = na rvaku. : ujma eho uj misko krdel. se plátna.

umžiganec =^ umtrápiti . všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. laš. uráta sa -— udobiti se. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu. val. utr- upiptané — sa ušmourané. val. ! Zl. kdyby byli riašého val. stávalo). uprhnú: kopaný. val. ustvoi = ustvoa laš. bez dlou- úpku vedro. urvo utéci. Uh. urvat se. od- p. umknu se — uhnouti. = --= na výsluní 2. val. uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. laš. val. : laš. laš. abych ji spíše dokonal. unovat sa s - : Hlad ho unovát.~ umíráek. . odstriti: u. zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. urva: na urvu — na uísnú sa se. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. upalovat = úpk = pole na upajti 1. jako by milos proúlicha. ospalý. ! vyvésti : Ti synci cosi . . — urvalý.- :: 282 ulíbilo. = uleknouti úroité svátky = výroní. laš. pro- = vazem pevn svázati. Co tým budete unovat. val. = ukrásti. umrlec Ty umrlec (pezdívka). upíC sa hodlati: na = rázn to. dol. = val. laš. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. uskoit: z upel. se k nemu. val. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. ústupek nech. Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. umknú já to = = uhranél. val. udrímaný. upšnivý ^— vybíravý. sjícli. uprajtova utáhnouti. Umykni laš. úpadek: hrozný úpadek (pád). laš.-do smrti utýrati. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. mlsný upšniva. Brod. upáli. kazoval. na úchytku. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. úpr kdyby nuceni. upiskaný -r zamazaný hrnec. Upét sa na umrláek =.„dáti si to si ustihnu. val. úadník správce statku. uskítanec == ušmouraný. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. : Bylo na urvo (na p. . = upokojiti. úlich ulízat" liják. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). utahaný. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. = obsiti se val. Neunujte se). ber a jiz I = uh. se na koho snhu laš. usídlit sa laš. v lavici v kostele odsednouti. laš. úpky — hých píprav. dol. : upimnej k ei hovorný. ukliditi. urazí). tu laš. Je všecek zunovaný. sa = udobiti. „vesele") -= na honem. na utel. upíralo. n.se Pokaj. ušatany =^ unavený. žíkaný. bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali.

: laš. po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. co vyhnanství). vybralo = jdou na. 2. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. ád vyhoel.: výborlivý raéný. výfuk — vyfouklé vejce. vyini 2. vybrka —už Ti ptáci se). val. = prokázal službu. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. laš. -- 287 vybíravý. Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. val. vybvypio- vydrža: bití). val. „bulík"). naproti a ekají.podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. vydlati (kži) val. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati. trest nemoc. vyplísniti. si bato. oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. vysrkávati. : vydúpnlý strom vlý. dutý. = vyhnati. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. vydymova: Na tych. val. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. se. výdit ^. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. vy- vycápa vycásaf = - vybiti. vycíza vati. laš. : se ^= vyjasnilo se. vydlati. laš. vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. ze strachu. Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. Vybyl vydváa = vyvádti. laš. je vybulená (vyvalená. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. : val. kom = : vydubi laš. byl trestán). kopcach ten Vybývá nco = zbývá. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. vyápaný déšem skala. laš. . vyboži. vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. napálil. Vy- vydrda dostati. vypráchni- mrana vybulif vystupují. vyistiti. = vypiti až na dno. výmol. výhledný . val. val. vybiti. Vydržíš! (dostaneš bit). dundá se z koze. Eše nevydržál (nebyl val. laš. vylaš. biti. cesta. nho pouklá). vycudova = 1. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. výhranek =^ vyhrané peníze. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš. jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. val. vane). Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. vyby: koho ven lobotu. vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. vydmucha hané vlasy. vyhamrazi == namáhav získati. vydranisko laš. co na 8Íti. dítti udlený. peinky vyurVydurbál sa z dluh.

se (jako šílený). Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. Idu (jdou = pojte) val. sa = vyhynouti. laš. vykoháti vrátiti vycharba val. laš. vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. val. = lit vybiti. nevydlal. Vykázal všecko..^ vyvaliti. vjjiska komu biti. val. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. vykrsa sa val. . Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). vyhúca viti se. vykli sa vyklidi: heva. = vyjezditi. sa z toho vymotává. vykarti vymizeti: = vypleniti. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa). vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. hmyz). = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). vyláta (rána). zme to. Nvyjal fajky z huby. : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. uchra- vykotíte? ova lem. val. vyklidím (vyklidím. vykazova: (vypovídal Vykazoval. už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). vyhryzío jevo. nic. laš. . vykmasi cestu = vytrhnouti. . = vyítati. = se : • Vykúšál na (vyzvídal). vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. vykázal se"). — Vykrucuje se). val. si ped svdky. laš. že Zle mu to vyletlo. vyheba komu = vyhubovati.: laš. vti z nemoci vykomiza initi. (s pole sklízeti). . vylett špatn vylefét (dopadl). laš. nechodí. páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. sa z nemoci = zota- nádobu. ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol. vat. dvica : = hezká. vykáti. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti. nm. sa uklízeti. — vychraova = v. kde peníze laš. = : vybiti. (prošel). vínky (veer ped svatbou). n. laš. Eše nevyležela. val. vykada moci. nemám (plevel. méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). ja ich = vymluviti se sa. — latanec vykartili vy- kartito sa to. v. podl. vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). laš. vychlápadíaú. Zl. = val. = vyvrátiti. vyja: laš. vykynožiles vymýtiti. vychráni šaty == vyistiti. . j. z n- eho: Navyklí val. škaredé. vykúli beku piva. = vyliska. z ne- vychybi ddinu -. má vyhubiti v.minouti omyvýchyrná Brod. Uh. sa = vykáti = vypraviti val. sa ze veníko s hudbou.

vlašenka (pácnu) laš. horká.! 285 — vitrál vés: takovú vede. val. nelibí). kterou vidti. planý = 1. val. nákaza kry stromové. jež odevšad vnit málo kde vené. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. = vlhkost. Na vidíku (in Necht to na val. sa vinový vira : sklenky. (žertem) muka bírka. val. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. vlhotina . 2. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). . Šlo to vikovit. : vede výmluvu. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. místo. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. laš. pivazuje. prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. kvt lopounu. Viset mn s hubu. níž = hybký. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. val. hebík. vicherný = znamenitý. bych ho vidl! 2. vložiti vikové. tyku a v nohy póla. . uh. n. Pkn veš si" pkn val. byli sezdáni). vitra = bezový provaz. vinu listí ( vodka: na oi. nco (sich in's Mittel legen). Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica. vincek kamena. vichla. [laš. nco = uviti laš. se chová. Když prozvíažuje" se studenou. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler. s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. pohoni. [val. nejistý: Bylo to vikovite. 3. vitrú. prut. vol nevol = volky nevolky. strana. laš. . nemu. vid: (ohál). udláme vlahu. dobá. . : zem. místo. = úterek. se: ve stavení. v cítil se užívá. val. vise: vitký u na nco = — ). metla. vlášeé vlk = kytka na = žín. vozíka = klouzaka. viza dalekohled. bii. vodi = pohnek. rychlý. íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium). na muchy. všatka kamen. vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1.za laš. val. veta las. vtry = ichy zve. vidák: vlžavný =^ vlhký. uh. [(zle)- nástroj a p. uh. Wein vtoži Žil s víru v uviti. laš. vidík. laš. vlái: na hnízdo. bolelo vidíku (kde by to bylo vidti). 2. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). jablko v sob er- v sob tam s boles. ovocném strom. mynáka pl. výhon na zlý.nosí rebelka. vinovaný — vinen. vládný Pták si vláí -. nm a p. vozvka=^ vozová cesta.

: — vrap = záhyb = nábry. Dla se nvuci ~ =9 atd. : Vtr víská = skuí. vybambuši na vrch val. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo.samohlásky píliš . Udéíal Frýdek.. aby se vráti koho . : ním. stížený [vlk. vrh =3 poítá j vuci vda). Tam ==: verš.mladá veš. val. vrch : 1 . val- vredzišiar ^^ nadávka). vrch stromu. vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. vrátil. modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'. obratný.se ma s vraví. 586 vrapy rr=. val. otevením dveí. :=^ vypyH^^vati. vrhy oechy. ukliditi. ovoce). vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. hlavn. nic z toho nemá). = všelijaký. jedním vraž vraže. meni. 2. vyjde vybarvi :^ vyložiti. vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. [val. beim Scliopf packcn. nemožeš huby zavít. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. j. s vrátnica = deska ^~ na vrata.): po ran. (ist vúpaty za in'm v patách. val. vybiti. : las. (-te) =. laš. jieraten). vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. uh. na vrátku. získá). uh. mu — t. (die Falte). ti vrhyí opatrnosti). las. (v. t. vysvtliti. viápený. svižný. Vybombovat si! (špatn pochodil. vrázi = vrzati se. není to dobré. vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš. : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. val. val. prodlužovati. val- vrapovaný vrivá voda uh. podl. vrza =^ klábositi Poád vržeš. to vgata. vrba úchytka: vrzulka = fryžula. laš. : vuci (z (=:^ nene- oechy. vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. vích =^ tam je toho velmi mnoho. co na ra- zatoíš ! laš. = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. sa a se! : vrba na trhu). vedem všelijakový všón vtorek v al. vreco mech. vrátka ~ oplátka val. vstúpi v nco = vložiti e. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. sa laš. vískat vírající. = rvaka. spolu. :== pimti. . vrazit (v -. vredyka kam = vesthovati. vrch: Všecko na svtlo. On \adí na . uh. vravi na koho držadlem pro levou ruku. ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. Zl. men).

vybírá deštice z kídla. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. = sich : steifen (vl. Leží vyprostný=na znak natažený. laš. -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. : nm všecky laš. val. nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. vyskoí). výadný: Dy já nejsem tak vyadny. v. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. vymrvíl (vymotal). vypuit. Dm na je vyprúcený (bruch . výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. = hloupého vymámit = herausschwindeln val. val. = vymíniti. Nevyazaj mu neubližuj. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. laš. se). si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti.: : 289 vylízat" rány. = vy- hubu n. ziz vypohodi lenošený. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. neškodí. laš. abych nkomu vyadzal (svárlivý. ona taká vyidna. vypúa: nkoho Sen sa . pínati). Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). vypeova. nadejdete. vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. vyprúat. ale sa val. val. vypostávaný = odpoinuly. nco vymakoti líci. vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati. vyobracaný vycviený. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. vyíditi. vyáca = vyrái sa: vybiti. : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. val. vynést: hus. Vyadzali lidom. = vypímíte. val. obratný.. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. je na spadnutí. vyrócha vyoháua =^ vybiti. vyádza = : áditi. vyúra = vyslíditi. 19 . uh. vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). eho : Pora sme Julku do dochtora. prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se. hmyz. rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. slépka už sa vynesla (už nenese). vyadit komu = ublížiti. (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí. Mi to nevyadza = neblíží. : plevel. val. = mu vyráíl vyjevil. vyiuska vybiti. vybiti. vyprúi. laš. peníze. vyíúpit ^= vybiti. laš. vyhu- Chodí na výrobek. vyrafii: (vyvedl). boí se. laš. z vylíže. tak ražno nehnal. laš. hašteivý).

laš.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. na p. jimž se vytru- mu za kudly. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. val. vyšuhraný chléb. vysnaži = vyistiti vykliditi. vz na rovinu laš. £. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. posmvaný. vysmýi= vytáhnouti. vyškrata ^ vyhojiti se. koláv. sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti. sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl. vyrozumný = vysplý. smy v lese. = : . .=vyšeova sa. vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. vyprahlý. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. val. vysoké sukno ^. vysai vysaci. = vyrostlo bez vyškérasa. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. val. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. vysmykovali srny suši = táhali ven. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. na svatbu ekajíc laš. vdolek = vyschlý. laš. se rád vy- nco na laš. i = žlábek = (járek) nástroj. vya vytkat' vybiti. vyšmarova= vybiti. ubrániti se nemoci. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje. = vylé- vyskytnouti. val. výsky(gen. las. plevel. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. v yškobrti se val. = vy- vystrkovat' kati. jako kmín. laš. Sotva sa vystasíí. r^- posmch. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. vyšústa laš. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. dostati. vyítati. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. schránil (schoval) vaí. lovj kráv. ukázati zas sa = vytluená. se (vyneádil) laš. vysmta = vybiti. val. m. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut. val. se laš. -di. vylomiti kousek ostí. izbu (= vychráni). vyšrbi kosu o kame = ozubatti. trpy (soužení) val. vysmykova: Byli slepií ! Zl. vytoi=: vystopovati. : buje. vytrápi: vyjezdná. m. komu co = vytýna táhnouti. setého. vyšeova sa: vysmívati se.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. vyštahel —vyouhlý chlapík. val.tmavomodré. výstavek =^ strom nechaný. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti.vybiti. laš. vyšéi zuby = vyceniti.

: : — vytrta^^^ vybiti. las. vyži vyzut.zíti. val. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. vyzubovaC yvede? (co toho pojde). ztratiti. bere). vy nadávat i. z vyveti sa eho. Ide do výžinku. las. vyulápi == nco hloupého vdti. vyváat=:l. vy vazova = utíkati. val. Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. je las. na p. z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje. v nebo vc. kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al. vy vála sa z dluh=zbaviti se. vytrúsi peníze = . vybaviti. vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. vypravovati ! ke kuatom. vybiti. dovádti Chlapci. = vyplila. vyzíbtý iieb = vzí Nevím. (mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš.výitka budu za to vytyk. Vzáí sa za poniníka (dal se). z nesnází. Vyzízto slunce (vyskoilo). Vyváajte nco Vyváat pohádky. podšívka sa vyse. vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). až N. žúvá z pod kabátu (cpe ven). : Ty to zrobiš. Vzal na vojnu (dal se). vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál . vyzíblina = hubená. uh. vyzváa komu -= vybiti. vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda). nevyváajte. vyplatiti. vyzdravnú okáti. Vzala chu na Spánek na vzat. Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. úvr zvi = na sa: = vycingaf. : = aus Art pežvykujíc). leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. val. úvr z val. mti =:: pomalu zapomnti. si co u koho == na dáti. z nemoci = okáti. Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. Tu je vyvratno. vyzpíva€ jídlu). 19* . vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. To vzalo penz (stálo). val. vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. val. (zisk). val. podl. 1. odkud = Ze vysvoboditi se. suchá osoba smr. ju tam vyzdvih. vyvi . vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. e. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). co Vzal na si nho zlos. kvoka by ti vyzobala. Vzali to zelí. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. (vyšlehoval ze zem). Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. : m 2. Vyvrhla sa ze všeckých. niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei".

hlen). kdo se mnohými peinami pikryl. drak) laš. zabluka se zatoulati se. Zadrobte mi! (dejte drobných).. tíka zabliskovat. zaboené Hledi z. laš. val. zacafraný =: zašpínný. jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. dosti : záminka. = zábarka. zabrcaný = zaházený. starosl. rozebrat). aby tam nechodili). šaty laš. hraditi. : všecko je zaamšene (verrammelt. uh. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. laš. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. laš.: — 292 Z. laš." . drobné promniti: Zadrobíl ptku. zabiják = lihovina velmi . tam dotú zabýí ? zima. zábobon. laš. když smyslí). jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. srvn. p. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce. zahabané ? zaházené. . = : zapomnli. tým. lovk je zazapomnlivý. zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. zaandra = zašplíchati vodou. pomluva. za- sa dobe do háb. laš. to zabonil. . zaaclirovati. : mnoho obleku. Zabud se od rána do veera na šenku. zapov v lese. : zafrajmari zašantroiti. val. mu to zahájené -^ louce. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. = = : zasmetiti . zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). by pevné val. zaamši: Nlza verbarikadirt). Zabít by sa za masem (velmi rád maso). zabliskova = zhlížeti: Na = škared. šlená zábobonka smyvc.zanesená bahnem. Nezabíraj sa nad mám val. = udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti). zane- : (^zzziz smok. lúka zaboenec škarohlíd. = zábarku. glon. zádrapka val. glén. zabachtaný = kdo má : na sob laš. Do sebe zabraný (zamyšlený. n. Neml sem peníz za- silný uherský tabák. se ani hnut. n. laš. zabrat = obsáhnouti laš. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. zaglanný pluh = zahlinný. = podnesená vodou (srovn. laš. silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. bajka. náruím zaguma stál. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa.i zaby: Tam rozleželo se mu. val. laš. povra. všecko zabrat (na kolku v ní vraženého.

kivák. zajatu vedlo. val. val. val. Sem za- chraptivý. = „zabazuje". zachlopi pivíti. 2.vyrostla ochranu). =- hrbol- Noc. zachystat sa aby z teho vertuschen). zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati. základka: vyjeti pípež na pomoc. zahrbol- — uh. v chumáky (kíbky). . si zajaina ené. Enge zahrbolcova . v chraptím. val. dvei piraziti. = mošna. Zajímaj =. op. zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío. kdo sklíen. val. zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. lesi." = piinlivý. záholivý umí „zahnaf. = -. = zastávati Zakráá : zapackova. zahybák kudla. že neide. dobe mi to vypadalo. nše. je zakíbená . zajda — - bemeno. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). laš. = m val. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. tým handlem On 2. ==: zalituši koho silným ením zabiti. laš. zahrabati.. Dycky to zakráá (omlouvá). zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné. laš.o hrbolec na cest vozem zavaditi. [val. val. tak : V takovém zle se nám Být velice z. brknouti. [kludi? laš. uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. zasedti = : nad záchodem. : zako- na z. = Potem se to za- íovk. podl. když hlava páry. západ Už je slunce skea sa. Cosi ho zašlo. 293 — záchtivý = = mlsný. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. zajikat sa = koktati. sa sázka (die Wette). si zajatý = nemocí val. nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. 1. zaheba. na svátky. nemže. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. se zakopává laš. (zatajiti. zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. tma zašla. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. laš. komu : se všeho chce. val. zaklajn na besed se. Boty na trhu koupené. vaí. uh. = perozuje když se nž zavrací. zme zahodi sa kam = zajíti. nco laš. kdo nemá nikdy dosf. = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. zajímat koho = in die zajdák treiben. zahoe z zahrdlif. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb. . Zakopal sa dobe dail.

Zl. zamarašený = zaprášený. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. jako pole v lapai. zaonai ale též ^^ popraviti. závj snhu. val. = místo. zabiti (Garaus machen).zamazaný od koulení. hodn vyrostlo. zakúlaný r. za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. zálety. = zakrsalé. žala vat = dopalovati. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. zardly lovk. (-i. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. zanese = obtíží se. (zami oi). po zasetí hned zamrzne. val. ostalo Zl. = dobytek : = sázka. sa zaonail ^ udlat z. zapadnut koho Zapadla ich tam. f. laš. = zádr v devné nádob. zatepnút = zabíti galarrda: (králíka). z atuši zapadnut ztratiti se. ozdobiti. padajíc zavsila se na jiné stromy. kam slunce op. ich vychoval. val. 2. val. blata --- zamalaš. která zádry. úpk.: : — zakrnúsený zakrnlý. zákruta 294 — = oklika. áe založil do teho. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes). val. = dáti zamatlal. do Zl. že laš. laš. záluplivý (putna. mreu (omdlel). zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn.) (usilovati. [Zl. zalapat laš. zame 1. zalhavku. zaškrdlý. uh. = uh. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko. zamatlati. zamatle. se zaosái sa val. zakúí udidlo. že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. základ (fant): pikryti. laš.) . laš. dobe sem z. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati. -r— záíomka vsaditi se. uh. zaod = záloh =: sázka. zapálenc — : zapálený. by se v louku promnilo. bhnu. tvr). zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z. zabiti (prase) zamuždi : laš. zakvasit na chléb = udlati kvas.. = postihnouti kde zmizeti. Což sa budu zadrápati. laš. založit se eho laš. zapáit sa = zalíbiti se. m žadnej zámluvy. sa zamakaný od zaný. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. ikata. zajímáš se. dozírati ! lený v šátky. [las. dyž už sem Rolí sa zatúilo. Nzatavaj laš. pjde na nese.) Co zámluva =. zakuri v peci = zatopiti. = devná nádoba má zálupy. zálety zamží oi = zamhouiti. zákrut n.

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

zrostlík. páí schlagen) sa se: 4. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil. zvrec val. vati. 1=^ z nemoci. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. hueti (syn. Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. zvorýga.slunce = které laš. zuberek = sýtko obílí. 302 - zvidit =^ vypátrati. val. sebrati se Ten sa zahýbák. Zl. val. zkazil 3. zybák laš. (z = vlády val. : rampouch. požaluji na t hrožují si dti školní). zváživo = bergew^icht laš. sich nach einer Seite hinneigend. svitám.uché ale neheje. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. se: Je = uzda. = prožiti obilí : zvrat. = stechýl.: — zpustova := zkaziti. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. zradlivo nebezpeno is zradlivo. Brod. njaká p. rumáka. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. všecek zazvonny. ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de". i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. zvíe dáti ! vbec. Art mend. sa zvtadova zveti se opav. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. val. se ze škody. „ patko vo. z toho— zpíká se. poídíš. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. val. nemoci) trnky a p. : Uh. zvoní se . = divoké uh. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. : Zvít sevíti. zvetíí. zvongel sa to. nabyti. zrostík n. obyejný. na Zl. 1. laš. zvyaj. podl. val. zvali. = krkošky zvoía a >. zvrhnut sa po kom=: 2. Zvrhá sa toho n. sa n. laš. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo. v pátek v 8 hod. Sak my sa zvetíme. v zim zvonoviny roždí. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. zamazati laš. = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. pod). oraka desnísti. ve fukaru. dv jabka. = obyej. zvonit zvonit se. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce. se =.toulati 2. zuna rua). kudla. 1. eho. zvrtnut sa eho = zpáiti se. 2. zvrhl": zuby = zhodila. srostlé." laš. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta. = vykikoOrt: jímž se istí laš. 2. se zvalito zvalita = iti se. . z eho Zvrhl sa ho (odekl se). zajíc. z. je srnina.

nžgaraj vati. prosím a. živá duše Néni tam ani živáka. komec. . devo trouchnivé. ! 1. úpnliv prositi. ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai. _ báchor. žbrúla. žír šrek. jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). žihadlo velí. židný chtivý. facka: Dám podl. vého kláta v val. žemra nkoho nco dotrn. slabouká chutí jísti. židák uštditi. pojeny. val. — se = broditi se. užívá. žebrova želivé = = tenká . knihy. nežab. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. binku). pryskyice. Opav. popichoholá slov. ' žbrunda ž. Zivú mocú chéí to mt. s vrchu žabi sa dlati se silným. Opavsko vých. sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . laš. živice (=: kenu. val. = = : 1. žabina. Dáí mi . žatva val. žabica. mokrý. tupá jehla na žebrák hubené). živica^=l. dobyte které dobe = žamra) žgára. val. ždúra. epec. životní síla žgoek " klasu Nemá val. žingla = tlustá. = žídelné Mám eho laš. píchati. žaludek kravský má žitký = navlažený. 1. n. mne). las. na m : Zgae na (nedráždi m. 2. 2. žga -— skrbiti. ti žgru. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. Záp. žibrovat sa = káceti se žhravka laš. se živiti. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. žigan val. živaiC sa živák . krok židný. : 803 — Z. zvongel. Vlee tyto ásti židáka. žbláa = blána. laš. vodou na mis to. val. - rampouch. sliz. 2. bryndati. = posmta. = žírka. štouchati. laš. žídlina za žamra n. palice žihavka kopiva. uh. Frýdek. : = stechy). la- žduchat. páti dožii^= dopáti. všudybyl. 2. [laš. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. žabinec = íní mušle. žduši. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. drbei. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. turkyového. = bídn živáek = 3. kdež je a vc žabnál : = žii=l. idu. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. žgra n= živký = vodou nasáklý.: ! . žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. stumpel. „ za žádnou cenu "). = pelévati ždui I žignú žilavý. zvoniti. = že.

vati. = 1. laš. kalná voda. živ nevda Tehda co iní . 2. myje. Co on žmurka oima co žváchá lilek. = hemžící Co to = ežavé. žnica=ržena žnoucí. žvýkati (plácá). obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. pežúva = žvýkati 1. lidí. = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. val. živé buchta (nimra). žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. 142. (jíš). bezzubém). ovšem (pisvduje). K vyklebetí. žuchta : dalekých stíbro pravda. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha. dobytku). ! žmolíš? = chumá. ty plésti I I. Výb. po- žížmo ž. Nežuehli. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. žnivo =. Živý (živá) = slabá (o káva. 2. žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. Eustachius bral se hlouposti: 3. . (odmlouváš. žu.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. domlouv 1. Pivo jak žúr chrobakv. se. Co poá žubruješ ? enom zvala. zemí. žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. mrkati oima. všecko vyžvachle. žvachía klebetiti : = žuchla. kde sa poéí. živu kapeku. (Práv tak ve st. ví. val. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. žúía) 2. hoeti: Ohe žižká. žižka slabounko val. .žn. Pass. = žový as = ve který jsou žne. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. val. = kalné. = mžikati. pleskati. = = horšiti kal. 931). žmoli: ptactva. neezala žvaniti. val. žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). žvandra = brbleš). = rtu. 1.

kuovisko. „co leží rok.). po tetím oranina. Pole a polní práce. lesa. Pole po prvním orání slov podmitka. spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem. vyiiíuje (val. celina =-. slov výjimka (zl.) zem. Kuovina. Prostedek jest tu zvýšený. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las. podvrc) (val. poslední brázda na záhon.*) vrSanina.. která se v prach rozsypává.). setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš. op.) Úzké pole oe se na sklad. b) za 14 dní se peorává oe se na setí. planina. rozvora). oba kraje sníženy. ulehla. slinovica fzl. piíuh) jest pole. novina =^ pole z louky nebo (laš. do skladu (nkde íkají na pevah).Slovník vcný. která se oe. obrobna (laš. zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli.). ve sklad. pláava. pda planá.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel). vzdlává. 1. pak se povláí. polanka kousek pole na stráni (val. lina. uh. laš.) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko). potom naorává. oraka. mrtvina. Uho „co z pastviska vzdlané. an orá pdu k obma brázdám „rozhání". proti neorávanému pastvisku Vedle pole. vrz po druhém peorávka. povápení. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem". han. Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov. Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera").) leží". neúrodná (val. kopanina Polána.." Novisko (laš. pohákuje „na ukosinu" (šikmo). ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá". rola^ roli (neutr.) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl.) Prašnica = pda ídká. kterou se záhony oddlují.) vrhne.) Pole se obdlává.) mkkoti (Zábežsko). nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník. 20 .

t. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. c) do uhík n. ovály. Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). Obilí. Laši jmenují zvratníkem. Na Brnnsku. t. Tišnovsku i j. j. — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. žnou na Jáne (na jány). 8v^^dn^ca Na požíná. Kdo stojí první je janova. kociíry. zvlášt na rovinách a) do manobilí. šaci n. soci jest tam osení: chodí po šou. srážka (Kyjovsko). t." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas.— se pohnojí a poore. se = : Pole zaseté se brázdí. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv. zaseje se a zaoe. ž. aby snopu na západní n. se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím. Je-li njším spáderá odtékala. jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. takovým kusm íkají ohaly. j. vzdlaný (na Ivanicku). ohšiv (obsev) obilí. aby voda mír- íkají zvodon (fem. na Hané podlomek. až je z nich pokládka (slez.). Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. úzký záhon. protože se celý snop pelomí a pehne. do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. Uvrate. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd. postáti íkají jdna. na jeden rok. slov. — del (nebo do mandli. pokíadina). této pes brázd n brázda šourera. schudnica (Brušperk). oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. kde se orá obrací. íkají sádek.). j. V horách pracují lidé samotíhou. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . Lichovat na západní kami nebo vtvikami. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam. svurnica (Píborsko). Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu. Bujné obilí se ža (ran. kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. ohratníkem^ píníkem. pi tom jmenuje žnivo. i. j. onoho slova neznajíce. Svázané obilí skládá se obyejn. východní Morav obilí i obilí se sype. (Ostravsko). žatva. klasy za vlhka neporostly. sami — zapahují do pluhu. Malému zá- oba píní kraje pole. jinde se metá.) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. ten vede hósera. do sopek po 8 snopech na . r. vede se obhdd se do kola brázdou. na západní Morav „hasákuje". 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. naLaších pole na svahu položeno. žniva (mn. kolik ejn tyi pole kroky zšíí). zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. svud.

e) Plný náitek atd. nad míru. ve 20* kupu (hor. klásím vzhru. nárit (na Strání). íká tomu baran. dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. uh. c) pípež (hm. Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích. rýpat pamprléšku. Budjovice). v senné žniva (laš. aby vyschly. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. vylalistí muje (klasy od hlek). pod míru. Klas který zavsiti. j. váže se snopeek takový jmenuje se táka. g) oves. v hájích nebo škube (val. na Zlínsku na p.. Obilí. aby vyschl. a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady"). s pedu na tyi tráky han.. d) batoh (Uh. dávají Ne.).~ 807 — Opavsku. sklize prmrná. b) bemeno nebo de. zanáška (v jižním pipažka Slezsku).). jemen a a pohanka na Valaších se tád."' íkají Kromíže. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku. pcháí trhat trávu v píci. Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. laš.). když vyrostou. kteréž íkají Janek. pípaz. . si pak se uváže a) noša (slov. slov olamek. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. i m.. pokaždé vysype na hromádku a ze han. se zdrhuje a zaváže.). c) v babinec (val. Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch). obklasné suché se povsí. Pokosy proschlé shrabují se v kopu. a klas se = pak za n šustí. „Obilí dalo míru". = j. zežind (vršky).) nebo spoí (na Vyškovskj.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. brohu). osustuje ohhazuje. klásím vzhru.). val. b) ndhrtek (Mor. v malé snopeky. Tráva se trhá (trháky). d) v klapinec (Frenštát). a j. (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení. hozel (hor. a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk"). hanácká hrs trávy. t. v sena dlání. Sklizni Valaši íkají nákludy. hor.). Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku. Turky na Slovácích se okopává. — jež se nevejde do stodoly.) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými. V b) v sena. j. skládá se do stohu. Brodsko.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku.a a pod. pípažek.. potom ohiíajii (slov. kopijó. (laš.) seno se see. i. huzel. „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili. Aby nše zený netlaila.) ». jemuž Laši íkají bnih (gen.. t. ty c) ožel.).). n. Zemáky.meno (val. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob.). naped se okopávají. dobytku za obilí = vzrstajícím.

: — stoh 3(j8 — val.). brambory. na Karlovicích íkají gengel. III.. val. a) stíržica c) (réž se žitem). a p. íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená.-han.. (las. Drahany. (^evka. v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka. n) placek (Benešov II. b) kopisko (Deblín). luštniny. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). e) troják. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. kvtu skoro neznáti. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem).). Vovice).. vokršel (Drahany). (má hranatá Sadivo. cO' turky sadivo. Karlovice). bujnjší. Jicko. jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio.).). sluje makota n. co se okopává.. totéž Makotou se pda kypí „makotí. co se sází. i) vokolisko (Kájec). b) ryž a pšenica c) bouky brn. tlusté slupce. se na Morav a) réž a žito (slov. jako sadivo vše. (Mokov. h) v dlopn (Ústí u Vsetína).) znamená vše. h) okolica (Velká uh. se rozhazuje. Spald na rýža.) Aby seno íká f) doschlo.. rži slov kibica (val.). f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n. Kložito a pšenico (Brnnsko a záp. krúpy han.).). obilím tvrdým." . tedy epu. Obilí a strava. Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n. ulehlový o polovic delší obyejného. Litenice-Poenice. vše. takové rozházené kop kotú se a) kopnisko. oce (laš. ozimina (ozim). turkya.. posdd íLéskovec u laš. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka. Vsetína).). Mor. Vedle obilí Slováci. Vše. Klob. (tito Sivo pšenice a (koll. Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. Zábeh). Kukuici íká se vbec turky.. d) obilé a žito (las. ndvidlo (Velká uh. (Koryany. d) okšU^ okžle g) kolco 1) n. mako. spolica (jemen s pohankou). sláma" i ale „režná tu).) m) ohnisko (Fryovice). okrsek (val. malinké zrno jest ve tvrdé.). inakota. (Vrbka uh. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem). kopa atd. jest (ja). listy má vtší. trojanka.) Holica jest pšenice jarní holá. seno v kopišatech e) (Budiškovice). Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. k) chobot (uh. uka. žito a pšenice jmenuje ryž). Slovem íkají vyrozumívá se kaša. b) polovnik n. c) kopist. (žito s (jemen neb oves s vikou. co se seje. rychlik = o\es ovsa ranný. Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží. Zito. uh. ojpu (Val. Co se na zimu seje. eovica (slov. co jaina eské val.

záp. val. krumpla. litvín — — — — — — plavka. kravský krobót. bleoch.). síkora (drobný. — cigánka (tmavoervený). . lior. zeleák. širák. slov: polaka (Rozstání). rychlík (=ranuška). chlebíek (po- jakbka —^jakubinka. a jižn. kabák (nejvtší).). — ceška. kvaka jest kvak (val. zemata (Poenice. havelka. dlouhý. (slov. peenek. drápatý). cibulína (žlutý. . prolna (krabatý). seák (veliký).). kanárek. Jarolimka z Malenovic). modák modrák. — — kvaek (laš. vodaka (Krumlov.sk o).). (má prostedek dravý). plaská plaskura. rolníka žlutý). kovol. uherka uheršák. las. vichtorka (nejlepší). tvaru^ák (apatý. žlutý). íkají plucar. Cukrovka: hurda. novák. bobále (Súchov uh. brumbíry (St. hojn zasedají). prajzák. slov oharek.) — brambory (Jemnicko. prešpurák. skorý) — — cibulka — ciburka.). hanák. epy.). zlinka. abatý). samsón — 2. plavá plavák langvér. padesátka (modré. sévají do strniska. erveák. šeák šestinedlka . val. sviák. železák (nejtvrdší. strmi. stapá (má moc koení pod kopcem)." jen že kulatá (Krumlovsko). . židovka (dlouhý). svatojánka. tšínka. a dol. Okurka laš. na Krumlovská torek. plucna (Budjovice).) kolník (Krumlovsko). vyzovák. nekvtka nekvtuša. — engliák—ingliák. jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). (rapatý) . panenka. bílá nebo žlutá: rábka (han. baa. blencigán dovák. marokánka. kocúr. berlínka (ržový). hor. Mistín). prusák. raják — rajzla. polský. (han. ogurka.rychlík). madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý). Veliká. rodovýcli na 1 Brambory. na na sev. Rábce podobna epa.). vídeák. prula (kulatý).š.). klapá (jako tvaržek). grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. Dýni pom. Jména druhová amerykán^— americká. s ernou šupinou). Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko).). bílá. 4.) herteple (jižn. kíaka (Opav. ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna. rženka. jánka.— — . B. rapatý). barborák (rapavý). hambuák. Hrozenkov). Mor. kobzák (v jamkách ervený). a han.). zemsky (Litovelsko) Morkovice). erteple (porn. trha (veliký. S09 — Jmen (Zl. angliák babula bobule). santabúr— santybor (veliký).). chatabúda (kulatý. — jablíška (han. kozole — kobzale (= (laš. jabka aiteple (dol. ranuška. vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic). muinka (cigán). má modrá oka). rus. dluhovatý. již Obyejná (slov. jarolimka (od jiinka. Mor. slov. svtlovský.ena hladina úhornica (Ru])rechtov). oselka. burgya. (veliký. apatá epa. apín apoch. turín jest „zelná (sev. krompele (Drahany). .) — sladká epa. Morav vokurka. Morav plocan. rapák rožek —rohlík.

visák (Vyzovice). e) povázka f) (val. zežinka (Val. d) nezdoba (val. Semýši jest semeno všeliké plevele. Šudlek. zlato k) posranka. laš. Klob. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých . b) dtelina (na Lipnicku. Lftina bytku. Jicku). popHdka (Mor. Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka. (val. a ve In (N. kvete modrým.vocáska.. Budjovice).). g) zerzavka (Frenštát). ovsík. Budjovice).) pouze cirsium arvonse slov oset. hor. — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n. ernidlo roste ve pšenici.' má zrnko s ocáskem" (Mor. Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš. rapucha. Msto). plevel rostoucí v bramborech a cirsium.— IV. n. Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby. d) le..). Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov.). kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. Budjovice). carazma nici. ostrb n. peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. b) sekáni (laš. (. obrok. „V ovsi roste . Stoklasa (bronms seculinus).. g) chlapsky (Opavsko.). c) pnvítka.je travsko. jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. povitka (slov. vtví. roste ve pšena stopkách.) Taktéž hojnými jmény Perov). f) chamcha (hor.).. Jetel. c) šudlovina^ n. ostrva (las..). Tršice).). šudlina (Uh. kriha.). Jetel Píci íká se picovdní n. han. Plevel v obilí. (laš.)." ohni ca (hoice polní).). d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). i) f) hobik (Stelíce). ovsem (hor. slov. jenž mouku erní. slov a) jatelina (slov. c) ezanka (záp.). má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt. tyích jedlových ty jmenuje se ostrev. (Zábeh). ostrévka.). ovcswíca =:= ovsaha. sranka (Opavsko. šrot. (val. zlátenka pozlátka je svízel uh.penízk' „vika. Hranicku. Msto). h) zeztilena (val. lepavec (Kunštát). b) smn- sama makolina"^ Vyškov). ose*"* = .). e) knzina (ib. tráva dobytku „mastí". ze semene trousí se erný prach. makotina to : (N. má erná zrna vtší než koukol" (Mor.pavica (Vyškov. 310 — Píce. má kys . ve které se kom seka nakrmí^ Ráno. jetelina nebo jetel (han. kuniina kuina (na Místeku). -Brodsko). Mor.). ale „chlopi pravum robsky hnv"). jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. (laš.). ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V. v poledne a treaf).). konopica. e) nezbacha (uh.). Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka. lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené.). veer vozka kon míchá (han.) Opálce na Opavsku íkají též zandška. vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. a) povykn (Tršice. val). strzub (Rožn.). = ovsiha.). (jinde na Laších).. jimiž se ezanka.

sklínka. nadplánena. sladké). papírek. šablík — šablínka. chytiíka. (kyselkavé. tyka . pruhá. kyselé). panenské — panenšcák. 1.). moravské. beika. sladké). kúdelnica. — padléjové. jabnka — Jablka. pytlvka. ledavaška. pernica. brkají). ozimé. sladké) homolika.). syika (drobné. ržika. memkkýš. plánka (neštípené). Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor. kružeíka. svatojánka. pásové. hraIjvka . uhatka (sladké). rozum. podstráka.). míšenka. Ovoce. syrec rozmanité. zobón. ernochovské. šiika. vindlík. sladké). glagvka. koza (podlouhlé. lecar. chutnika. misurka. makvka. cedrón (veliké. sklené —^sklenvka. ježovské. oechové- — oešvka — oíšek. margétka. na Zl. muchvka. štráfenica. lahvika (uh. Jabka.).kehá—kehvka. kopetovské. drahovské drahula. múné-muka.). valínka. velké sladké jablko). masné. plostka. tohá. tvrdší). — cibulka— cibulína. chochlka chocholúš (velké. jánka (ranné. — — — — — kynclík. rambón. gálka. sladké). tam jabluovy (Brnnsko). koianka ervené). kalužinka. bíavka buchman (uh. fargýš. (veliké. hanuška — hanvka. sladké). ervenka (sladké. hrachvka. sirka. šalíiovské. hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní). andvka. fadléjové. kobykyselé) (ervené. kížovské. svbovské. chvostula.šipanka (laš. ^jabúka (uh. sirotek. step. slunékové. cibiilá — blika — bluška — cigán. nahoklé). dubená — dubovské (= kožené).). — — — — — nm — kal vina. šmura — šmurka-— šmurvka. ocasná. sladké). hrtlík (tvrdé. kropenaté. šepvka. plesník. li- lutomrka. damašanka. kupáek. okruhlonka. vina — valdvka (= baídvka). velínka. ervené. — kandrnálka — kandrnálica. jablóška -L-epovy (záp. — — . roz- marýnové— rozmarýnka. apaté. (má ervené pruhy). cukrvka. podlouhlé). hraná hranvka (sladké). pupák („má pi stopce pupence". krvavnica. štráfka. kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika.sladké). va- chulovské (podlouhlé. sladké). ímské — ímšák. jádernica. kyselé). pleská. Mor. funtvka. .• — 811 — ^ VI. (kulaté. piervenalé). cafor. pruháek. prostední velikosti.kivostopka (má na stopce „kolénko". písanka uh. na jedné stran tvrák. kutna kutonka — kutnika (cidonia. hlava (sladké). cajgar (podlouhlé. hedbávka (ervené. (sladké). bílek. — kouvka.hrabovské (tvrdé. kosteka. vinohradské. drobné. klínek. kyselík — kysnatka. éapák (veliké. nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). peška. jakbka. cingár. íkají. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka).). širokvka (veliké. tvaržek. kyselé). apaté). vidnar vinák vinvka — vinné. tufetka. padlík omrzal. šiblinka (sladké. jabka Aclamovské (sladké. batdvka budinka (nej- baran. kruhá (veliké. klimentka. vandlík. lipvka. kyselé). kot koií kopecké. duvka. pinkosár. kardynálka linák —^kobylinec —koninec. vaculovské. malenovské. srpnatka. nmecké. recar. kuželka. podlouhlé). rajské. opuchlinec. dvorínka.

hanica. — lipvka. margétka. limónka (== cí- saská). hrbolka. maštálka. dvojvrška. 2. václavka — václavinka. velaka (= šetka) — velika— vetvka. pecen. kamenka (drobná. figula fíková íikvka. klokoka. královská. jemenka. až opadá vísaha — visatka (neskoré.). (laš. režnatka. hebíková. šepka. dula (kyselá). hodula. jeruzalémská. šidío šetka (sladké hrušky. pružunka. pavlvka. vaka— šidlvka. zlatohtávka. polepšínka. áslavka. = — . vinohradka. šidlavka. valaška. (pl. voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. vodaka. cibulka cibulína cibulaka. ervinka. podzelvka.^jakubunka (laš. múnica. zimní). Hrušky. ervenka. jaškula. jakubinka. sudinka. šumberka. smrdna. rybinka. stokráCdobrá.slovenvka. špížek štemberka. — — prosnaka. medová— medovika — me—michalanka — michatvka. kehaka — kehatka — kehula. rozbije se). háronifírka (uh. svatojánka. tykva — tykvica. drobanka (= planuša). pestavlka. tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). babvka. zborovské. . dulka (sladká). pchavka. žnovské — žnvka žn). mynarka. trpká šidto. kvadrátek. peítka. zasedá v krku). špeková. pesedáíka (srvká. jádernika. slovénka . tvrdaa tvrdula. žultaka. škarédka. — trpula — trpíška. hrdlaka (má dlouhý „krk"). šedivinka — — šedvka. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. smolénka. klášternika. piovárka. funtová. . pergamotka. jahodatka. železné (tvrdé). valenka. sadová. sedláka (= moidélka). baka. juenka. (= ovesnica). knžská knžvka. špika.) jakbka. cinvka. muškátová. koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. cvokaa. omizara . buláka. martinka. hrdlika. velám). vavinka. krkoška. johanvka. kulka. krvavka lipinka — krvavnika. — — — — — — — — — — — .). dvka —medula. — bartonka. plánka planuša ptaorka (Místek). káirka. voavka —vonnár. sivula. list . stodolvka. stešaka. jezervka. makvka. vodaka (^ladké). — matušovská. císaská císaka. . vládyka. chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). zárostupka (má stopku zarostlou). mateica. tolarka. tabaka. chlastaka (když spadne. múná najsarka. dobruša. maškrtka. rajka. kramoliška. visí. dukátka. cukrovaka. zelenavá. se i šedula (==^ baba). pomoran. . bezohryzka bezohryzky).j michálka mackvka. dusaka. moidélka. (zralé ve zahnutou. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. ptáka ptániea. visaka — a napadne snhu). špivka. pražanka. bíešianka. karmašánka. šemedyja. okruhlinka. ovesnika ovesorka paseanka. vaívají šlížek. ušípanka. nmc vka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka. dražinka (= planuša). konopula. uherka. voják. pluskávka.— — 312 — (nahoklé). kapáíka kapaa. zajaka (sladké). drobaka.

). zelenka (zraje 313 — zimozralka (val. jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka. ješt v šupin. žlutána = píanuša). jinde slivy (Jiín). — Zeleák (oech ze zelený. Jiné druhy švestkového ovoce. — Oechy. Mor. hlinica. dol. eské šlovou: trnky kartátky (podl. slivky (uh. ovoce jeho ka dlátka. „Vtipem" stala se ze zrálky snilka. Švestky.. bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn. 5. okrúhlica. hlušice (sev. výlupek (oech zralý. kulovacka. Tešn.). — zimatka — zimnica — zimaka.). Mor. drdoían (veliké. garanzije. pršaka." .). vranvka. Blumy (záhoí).). této zase eufemismem na Kromižsku íkají . „jádra nedostane leda šidlem"). slivy (Brumov). se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. (laš. košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou. ernica. Hnilica žbánek. uherka. Mor. zrálka. ze zelené šupiny — vyloupnutý). kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. laš." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky. židovská. kulatka. žitnaka— žitnica „zahniliená.*) Durancie mají vtšinou damašky (již. „trnky. (ranné). plané tešn. Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh. sev. májovky (mkké. kozí cecky. medvka. kozáry (pom. val." *) *) U Nové Híše .*) radchovica. (slov.) =:= veliké. nebo též : duranky (han. móata (Tebí). tešn. uherky (sev. pozd).) jest hruška 3.nemenvka. kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. pavlvka. Plané stešn šlovou drobnice a jsou . (uh.). žlutika.). Kapák — — papírák (oech „papírový. 4. kivka. zelené šupiny „vyškeený"). Štpované skalky. kyšulka (moud) pl. dol).) jest nejvtší oech vlaský." tenkou slupkou).. chuti nahoklé.). taktéž šlovou vtšinou blumy. šeák oškerka (oech dozrávající. kadlátky (han. damazíny aamastilky (Br. chlóme (han. drobénka. Mor.). prcka. hrachvky.). chocholúska.). mód blauvka. kobylanka. — viablka. drobaka.). Mor. mkkýš s vlaský. slivy (Jicko). — hnilka švestky hor. totéž jméno. nebo : blun (uh. (záp. kulovaka.). jsou: uherky. strom švestkový slov kadlátko.

Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. macúrky. bnnica *) trucla (val.. pecky (Opavsko). korbele (sev.)..). kocary Opav. Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl. lizaka (slov. hladké. švestky (Moraviany). nebo trnky (švestky) z (Brnnsko). Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. dlašky (Bohdikov). ve Slezsku ruw.). na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku.sušínii na lésách.) rvpy n. šípanka šípka (pom.). záhy opadlé slov paddlky.) kostrhdle (Loštice). kokáše (val.). ruvipy (hor. varmuža (Píbor). zelené šlovou holiky.) chrmty (Klim- kovice). jinde je rážejí. Morava).). holinky. kotoviny (Val. naduí se do potom opadají. mra (Podivín)." suša ve Slezsku). Vil. na Laších) tepi. Píbor). > 1. gdgory. (val. sežloutnou. povidlí než a zane hustnouti. kulaté. Klob.).. (val. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené. opkalky. vaené trnky (slov.). nedozralé ovoce. trucle jsou podlouhlé. Povidlí má toto eské jméno na záp. Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl.). Mor. krédlich (Sumbersko). smažené trnky (val.). róble n. smažené slivky lekvar (podl. na zápeky. korbany (Celadná). Rozvaené trnky na ídko. Morav.). laš. zasedlé. slov bryja 9.).). uh. mezí ohírajú. kolisarka (Nov.).).). beka (sev. (Holešov). gangale (Frenštát). hioza (podl. na Záhoí. Stešn spadanky. Morava). nkde Slováci a Valaši Morav (j.). zapeeným". Plody složené a bolnilovité. . na Valaších a na Hané ovoce trhajú.).. se pólo usušeným . nezdailé. husary (sev. Ovoce suší suší se v . (Ostravsko). krajaka (dol. 314 — Sbírání ovoce.). gafgany n. vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. bvjnica hijavica.). 7. bvjica. sušinky suchary (Píborsko). kižalka— króželka (han. tašky (Litultovice). kozáky (Frýdecko). han. blavé a chlupaté. Ovoce sušené. rop n. Sušenému ovoci íká (dol. široka. gen. Jinde mu í8. esají. uh. (val. Když trnky ješt zelené „pejde ruda". grmany. Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat). luskaka (uh. pipory n. lusky (Lhota Stdrákova).). Hrozen: kov). a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val. dovaky chrastinky (opav. Ovoce nevysplé kvtu Spatné. trnskavica (Hustopee). Opav. holišky. prskavec*J (val. se též: (= suší. janka (slov. pepeky. kociiry (Brušperk). piporce (sev.). -^ Oechy ráú (ráat).: — 6.). v západní Zralé hrušky vtšinou transit.'. hósery (han.).

srsto. žene kteréžto slovo dobytek dobyte. chlnpd Zábežsku). Na braku rostou bakyn (beinky (zl. d) burdak (laš.).). šli sme na Jakoubek. pomezí eorodziny. jméno. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí).^ 2. srsten. obstružanky (v Celadné). (jižní Mor. má vtšinou totéž vysoin slov kamf. statky na vodu.) jest vl „našinský" *) = Ožina.) jest býek tele. kde na . na Valaších. Ostravsku a j. na Zlínsku. e) helan (u Sílperka). na bezu (chebzu) bezinky. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. (las.)^ rybezla (Slezsko). mladý statek hromadným jménem Junovino. na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. melí. s]ove Junec. na beku. srstenik. plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny. Zábežsko). **) Kei srstkovému **) Koll. Jicku.i vtšinou statek íkají. a ve Slezsku. kndlatinkn. na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. Slezsku hruslenka 4. 1. kudiainkn.). Drahany). kudlaek. egreš (uh. Trhali sme Jakoubek. Morava).). c) buroií (val. 315 sev. Brusinka. turenkn (Bohuslavice u Kyjova). plazivý). (ke slabší. na Hané i j. kasika . ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko).). Anfjresf (han. ožinové maliny (Vovice *). hafery^ Prostjovsku erný jahod. hural. jemelí. Vohc (laš. Na Zá- bežsku vostrvži 5. (ve Slezsku). jahftdky. sršák. Domácí zvíata. fi. iové rodziny.) . V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). na šípe šípinky na jaáb jaabiny. zvlášt vola: voly). eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. Jakoubek***) (Teš). Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. nkde jako na Píborsku ožinice n. šlovou erné maliny^ ernice. srstka**) (hor.). ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n. šúrek (uh. chebdžiny (laš.). — cizí jméno: rybizl{z\. tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7. omelo. chlupáek (na Brnnsku.níek. Viscum album slove jemelo. kobzinky (porn. hiisi vino (Štramberk). na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. sku. na drahanské Morav roste. Mladý vl. pfat rybizla. ernicí v hrázích. Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh. íkají srsteiií. jeho pastý Juna. a záp. Tišicku. ožiní : = ostruží (ke). 3. bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ). slove angrešl (Zlínsko). Rybes ryvrzlata (na Zábežsku). kterého ješt nezapíhají. u Brna nesétke. roste na poli jeho plodm medvezinky. íarodzwy. omelí.). ertové hrušky — : Mil. záp.). mechourka chlupnka (na (mchórke.). Štramberna uh. miíka (moke. junek . f) Chebzovému kvtu íká se koziky n.).) mócinke (Sloup). Valaši a Laši (koll.

pivna (nejervenší. ernula ernucha.). kalina („pi oách šipula. borula. „šúrky" . bedruša (pod bichem = = = = = bílá). uh. jatela (jatel = datel). uh. erná). srnula. adola („jak od slunce oadlá").. cibula. d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena. fábora.). palistá. šmuraa šmarula. ervina. javora. vevera. žihaa.'" uh.).). hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. laská. morka (morka krta). zakalená. pasula (pepásaná). tisula. tytéž jako tvary (val. zorena („prišejka ryšena (ryšavá). zezula. kížena. brylena („brylistá". melena. dtibna. = pár volk strakatých. rybena. brnoša kropena (kropenatá) := kropka. -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. = rejkuša (sivá. chlojjna (má veliké „fleky". kvtula. krášlena. dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává." uh. šefrana. malina bledoervená).). kavna =-kavena = kavula. šedula.) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena. Kenek — I Kienkula). hndula plavena uh. družka. A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech. krasena. sojka. linda = topol). hbet a ocas bílý) -. odvozených od mužských. jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna. barvena. srov. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost". síkora. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. straena = strakula = strakuša. Telica. Když se vlastní jméno. siv«7a tu (laš. pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá). . bíle krop- htadna (hladké srsti). rejka = blá (bledo-ervená. jahoda (hodn ervená). kozula. bosula (ervená s bílými nohami). Kenek jeví se — Kencena). petrželka. jest jako „pachlápaná"). ranula (velmi ervená) plavka. mrano tua). laka. dahela.: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. popeliška. peršena (murovaná). má okolo oí lysky jako brýle). oešina. Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. s menší lyskou). kižana („po chrbt kižanistá") kižula. jmen ženských. znaena. b) strojena (erná. = muena = muryša = paluša.. na p. vrbna =:= vrbula. sivula. hafera (hafery val. jako pivoka). po ržená. srovn. stejné: krasula (na bledo katá). barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". dvoruša (ervená). (šmurovaná.brezaja (uh. kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky). jímž se jalvka nabhá. tele od krávy odstavené slov odstavce. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). linduša (barvy kmeni- = topolového . ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá).

tylora. sobota. lyfona. trochu pipálená). chovaná (kráva Inbuša. gomola (bez chomola. odchovaná. nebo též stará. nho kdy jim jméno nedla nedlka. pysula =: jiskena. tšena. Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. bhá). chodí škared). dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena. (šata. val. glajdá se. patna. strakatá).ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. (má roh dle zakivený. sulena. nohy).veselka. pecula (kravský pecivál). a když si již vybrali dv. klapna (rohy pisarka „klapáte". veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. ti taková jnwína. Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. klukaa (rohy do skroucené). tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). = zuzka roh) kliky (bez roh). dv poslední jména jsou drobena. uh. bílá. bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. hurda (divoká). raduša („které je kravaka ráda'' erveno. polka. tedy hlavn v krajinách hornatých.) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená). lelona (plavastá do bledá). vždy ervená. jiskrula. ivna (v íjnu).) suta íyga (rohy rovné. vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). = mazula. tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. ástková (od ástka). rošija (má dlouhé nohy). jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. trubika. stedula. Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. houtera. švan- = cara (švýcaka. pondla.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila. Krotkova (od Krotkého) . havruša („jakoby ju pošlahal"). tam takových jmen velmi poídku slyšeti. lizula. katuša (po krku kropenatá). liduša fbledé barvy). strakatá. kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává. tulena (která se toulí ke kravace). hodula jest jalovice urená na hody (posvícení). prvním. ciruša. stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). štrymula. boubela. širaa (rohy široké). mazlena (miláek kravain). že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala). juna. bu(kráva pyšná).. = dol skroucené). Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). Párka (od Pára). bébna (bílá). v zad obrácené. mladá.

rohá (veliké rohy). chomút (na hub erná na zpsob chomoutu). vlny hladké). hubu). Mor. jenom kousek záplaty). = pálený). štrymák.). šejka malovaný.s^ (íílov. strakoš šipo. ružo ružej. hebeek 3. cinoš (plesnivý. jest híb : hebika híb kobylka. t. jména). kukuša (trochu „okajistá". Oslu na uh. perša („pohndlý") = peršo. híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky).). ptavo :=:: plaveš. kaa (má velikou hubu ernou). muryš. myška (myší barvy). štuchd (záp. hlinka (má hubu „hlinistou" t. bira = birka krátké a husté). fajka (má ernou hubu i nos). slov. rejko (bledoervený). okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). hegeš (rohy v zad). straka.). ' Koni.). steku bziknji (záp. kuchají (Daicko). liški (Fuchs). (bílý = sivoš. a) Dle barvy bílý bílá. io (má bosé nohy. tiso. vereš (Eisenschimmel.*) Od jiných zvíat. lajka := laja (všecka erná. (do bledá žlutavý.) Kráva tre krávy . baruša (bílá s babuška (erná.). blenka — blica (všecka (vlny „biristé". dudaná (od „dudka". pistrula (po erné hub bílé ubky). cigánka (erná okolo huby). hode (las. ervený). 2. bílá a ervená).volecky" rozbélo. kraviky vyznamesvé .). 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). tarina („tarkavá" t. uh. vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša. uh. t. murjnm murgaša zašmouraná na hub). murgaa (má po sob velké erné pruhy).- . = = = lysko = lyša =^ strako. jaroš (podlysoš. Ovce. jelen.). = fako hebec. pruh). ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). kluko (rohy v kliku). trafuša (strakatá). palo („opálený"). šmaro. Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci . hvzdo.). gza daly). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. má pes hlavu a pes nos ernými nohami). ervenavou). séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma). kavoš. lygo (sivastý). fejko sivek (bchimmelj. íyso == lyso bezo bezo. burka (sivastá do erná). nejvíce též dle barvy: (bílá. šarga („hraje vc barev do kaštanová"). pomezí málo („malastý". prskaná (má erné „prsky". má tlustou *) koka íká: bachratá). okolo oí erná). ernula.). baboš. kropky na nose). pomezí somár íkají. buroš (naervenavý). Vraák (vraný k). val. (bílá. j. barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). Mor. maío (malý). (veliká. drlina nohy kropkovaté). pivo. kole (ub. ordoš (rohy k sob). širo (široké rohy). hlinka (Falb). Hebák. uh. kropiša (kropenatá).Krávy stekuji. plesnivák.. sivo =^ s návají na Valaších a na uh.

kukuša (kol oí erná). šutka =:= šutaiia . bliák. síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). ulka (s malými boltci). úhledná oveka). harvaiia (= havrana. jest ovce Plemenica se téhož roku. birkách. (souká z jiné ostane šukaa se. babuša. šumna veliký). strakaa (strakatá) veverica (uh. s ernou hlavou). sivaa (má sivou hlavu). má veliké uši). 4. ublanka (z Ubla).). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). široký krk). ^= liškaa (. = mlsná). honcula. dubce nad oima). která se z jara ulíhla . závija („zavijastá. (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá".kolem oí lišistá"). jen „výpuky"). zvonec a „šibolí". ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. rožkaa (má maliké rožky. Berani. (která paátko (malá. snhula. kurnota (raá rovné rohy). straena. t. hhipaa (hloupá). šibula bhula. po hbet ocasa) . srna. bažka popásá se). ervenka. makovica (strakatá). drobena. kapaná (ledakde (nosí kapák. kusaa = (bez latoknaa (má lalok). jahalkú (las. rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. liška. veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). Sirota jest jehátko bez matky. kraby)." t.). služebníek íká s pítulnému beránku. = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav).— liška 31V) — srna t. zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). šmurka (šmurovaná) popelka. prlovjanka (ze Prlova) . erná jak havran). už je pikrytá"). okál (s velikýma oima). švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). stápaná (s vlnou stapatou). ovce). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené). bosula. vakešách atd. Kozy. (šumná). slovénka Slovák). vsacanka Vsetína). rygá (uherský s velikýma rohoma). mokaa odrobinka (maliká). Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. hrbaa (hrbatá).. lajcák (erný). ukaa odtud : (trkavá). milená. valaška (domácí javornika Javoiny). Blena. . topúnka muka (má „moky". uzdna („bravá"). divoka. zajaa („jak zajíc šedá"). neokotí-li slov jahnikú. Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. Yakešák. chodí pozadu). mla dv (bažná jehátka) = dvojka. s vysokými nohami). sutá (má krátké uši). stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma). pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. kulika (krátká. laloky na krku). krabaa (má na krku kuska jako kulatá). matka. stolica (hrubá. špata (hubená). zvoncula (nosí zvonek). má nadutá hlavu). jarka.

apalák. fena. . val. vukluša (s vuklemi u oí). hamiga (ervená. — micka. uh. šube).).. macúrek. prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. bundáš režón. Morav jest muena. bez drdolu). Pumr je pes samec (laš. Psi. kutiš Jména mupka. Kocouru se íká: kot (las. lízá. kozel. kokot. staplena (která má do vrchu peí). macek. popeluša (barvy popelavé) -. cigán. azór. . Bacha^ bachya. Kopol je zvláštní pes — kotrák. -=^ sultán. Na Broumovsku a na uh. oima mrek. kurica. (uh. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky. chovají králíky. slépka. na Kopanicích (domácí cupák. tarkoš. lalošky pod krkem). svini plemenice. šohaj. verýn. šergula jest koka murovaná. Dobytku vepovému íká val. brdvek jest vyezaný kanec. kuák (samec) kotrnnce (mláata). omýla. psí jsou: turek. šupna. nebo všípnvý (zz špinavý.). linda. hrubá. kulatým jako rže. jima. erveným límcem. 9. koce: kotna. Drbež. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša. uh. škrla. buryš.— (bez 320 - roh) šutna.). Slepice (slov. aa lian. — fodmek fen: („pripalistý".).). jura Koky. „honací". má žluté skvrny „kopoly" (uh. milo haraš. uh. knra^ uh. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. žulina.). barvy jako morka). knka kohout laš. strakoš guráš. šmurka. futr polách kanec Krtidk 6. tarko (podl.). a laš. rajta (erná. kotrna. mana. kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). drdoíuša (s drdolem na hlav). mukaa (s mukami. Jinde na Valaších mají tato jména: micák. barvy erné a nad dunaj. háróš. uha^ tista^ siika pes samice.) bosek = bosík = chleburád. níkula (s vnekem chmýi okolo krku). skovajsa. kyjón. slipka) slov val. vlek viko oech. erdek (ervený. fortáš.). ožika. žabka (malý). kropkuša (erná s bilými kropkami). Praseti íká se ve vých. konopastá . nebojsa. cap = vyezaný košut kozétek a kozena . zajíc). kutU. 8. miska (i „vymiškovaná" svinka.). macúr. uh. gajdoš.. 7. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc). : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev). kulena (bez ržika (s malým hebínkem. pozor. morkuša (morkovaná. uh. ejuša (s arardka. típkn. bójek. vep plemene polského. Vepový dobytek. (strakatý. veryna. jimiž se po zemi „abe". kaštan. = (kozlata samec a samika). perlika (jaabatá). Košut jest . Drbeži Valaši íkají pernactvo. se eufemisticky erný mach. mašúr.). = = (špatn vyezaný). uh. o. cifra. cupka. cabruša (má bílé dlouhé chlupy.). juhas.). (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála").) Nejastjší jména belko bosák. (val. kropkaa = kropena . mašík. (val.popelka.). (uh. valach a volek) o jednom varleti Králíci. šetrná.

) obojživelníky. holandr. kuej a). =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá. kaproš (erný... Mor. lysák. dominykán. j. — slepóch = slepé ^= (záp.). kachák (Žár). i =: krtica (slov.) = veerek. uh. han. bžetrnice Mor. pes kídla má bílý pás). val. = žúžeta = žažuía plazy i IX. — ukota (která opeenýma nohama).) ^= slepá myš = slepýš. — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok.). val. Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka).) = letopé. — netopýr han. špiák.) = kusá zmija (uh. bíle kropkovatý). — pisko („erná myš. (podl.= káer kachák (N. Msto). — morka = krocan. Mor. myši pžwAaco (val. turák.. Kvon ' Valaši íkají kuatniea.— jako konop). blopasý. Jména holub (murovaný).. vinák.) (sev.. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). žába rapnatá = rachnavá . bitevnice.) kachna . (val.) n. volá (má veliké vole). Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X. šmák (Biskupice).chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha. Morava). peršá (peršavý). laš. „polovic kury a polovic kohúta"). a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov.. fábor (erný. co má húsata. o a netopýre. strakoš. muryš ostatek. Mor. indián. kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz. Kaor (laš. (laš. han. bílý). ^s 321 — papuá (gen. vrku (na hlav mu peí stojí). (val. val. (slov. mák (Daice) . rósák (má opeené nohy). hemez (g. Hmyz.) == rata (Frenštát). — jest slepií štyra. han.) --= .. rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". Žižel. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce). kaica (laš. morák morka.) = bítelnica = betenice. sedlatý. áp.) :== šimík (Polešovice) ..) (val ) =:: (Zl. skoruša (skoro nese). lid — il .) (podl. kaena (slov. jímž moravský a hromadn oznauje hmyz.). ernopasý. múák. veurek. ráda krákorá). Mor. veeralek. litopé (záp. jest : stíbrák. krta Stárka = hus. podveerek hubou".).) ::= velká myš (sev.) .) jest jméno souborné.). Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp. — rapavá = skokan. hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). ' (Zl. bezfrký (má hlavu bílou). - (iral. — — . saks. rybáka. s delším ocasem a vtší (podl. ano Plazm sob íká se též nkde i krtky. = záp. laš.= kašakút (Broumov).).) == krtek. kotlák.. štros (kídla. sivák. hlavu a ocas má erný. val.

) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík. [lítají hejnem zvlášt na vlhinách. — — (.) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust.).) = krkorožec = jelen = rohá.) (uh. • val.) (val. drobné mušky.) píošice (laš.) (slov. (jedn.) ^ (slov. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená).) (podl.. vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor. nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména. .) s (laš. — e. Uh. (fem.) (podl. Mor.). devák — vrták i =:: bruky ervoto . žížala žijící. — planý vt (uh. — škia = ploštice. Brouk slov tovel).) (sev.).) yorfoTw?'/: (sev.) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot). co štípají jako komái. svízel (uh.) = klišák n. clirobák. si babók znají (han. — mel — osa = osák.) . vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) . i . nešpita (Ungezieferj. — strnožka = oveka = baruška = stonožka. hovnivál = brundivál (záp. (uh. N. laš. (laš. i hlísta (vtšinou zoniní stevní.velké chrobaky. uh.) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená. rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh. dostane toho motolice". kdežta motýl moravské dti se štítí..) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena). liavd" (Val. — slepií všeíky. — ková. (la. habka .) -.žingla (Zl. = blešice (Trojanovice) . se živí z (val. Bystice Klob. m. han. (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek..) . — muka == mrl mrle. Pern. 322 — fem.) = brmtát (han.. onm „ervi''V siuire . Brníko): zlez. klišál = zohorožec. — pípky (drobouké mušky.) (uh.svtlajaníek požírají . — vlek (osika. škrobák. když kosové. ho vypije ovce. roliál z=.).).). Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt.). viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá. n. — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami). (val.š. nezdoba. švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor.sklená (podl. — hovado =: ovád. šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor. . barušky židovky (pl. bžigale zlaž (pl.) == krtonoSka uh. brabák n. žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. — hyd.) = =: planý jelen (podl. — — — - = (Trojanovice) --— Trojan. — svatojanská muška. Msto): . zhyd. .). stromová : (laš. — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá.) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice)..) . hadí matka (hor. Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov. . svita". tmto zde onde „škrkavky" íkají. .). val. . neplecha. lísek. — stinky = stnvky plošky Val.) .

(v právo). mali! (Jiín. val. pu! put. myc! cup. „mra" motýl noní. váži. (v levo). vi.). se pivolávají: kráva: pušim. tip tip! (Brušperk).... pušim. cibi! (podl. bezna na 5. — ! — (han. co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. (velká. poše.). Potom zase kýsi šlak „veterány".. tip tip. (laš. put! (uli. liva. lili! — holubi: holúz. ona. maska. babula. ovca! barošku! (slov. Msto).. na cip.). pyla! pil. — bosorka housenka). motolíš (Hodslavice). Slezsko). Zvíata (val.. tutu! (Zl. nkde mra znamená každého motýle (han. na na žibi. dol. paši! (uh. babula. bývá pokutami božími. motrlák (Klimkovice). livu (Blá). nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". guše! (laš. pil. zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. haho hoglia! (v piavo). (sem. pes: pšvžt! — koka: . a když nastali Ciryla a „sokoli". matalík (Štramberk). škubaj moja. hruškový) . hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. vuo.). kotrš! (odtud jejich jména.) šel pomalu.).). chlácholí se dobytek. (han. hajs! (v hóg.) (záp. mo- = = — tolík (Jiín). maliký. sasem. babula! cibi. (podl. ka.). pila! pyla. Od té doby. Povelem sa. pu. ip? husy: husa. muši! paši. ^^= pavouk). pu! (Broumov). hogá! (v právo).). na! (Tebí). laš. — ! navra! ! a. pile! pila. — hajt! k sob! právo) Vsacko. na! pod' sem! (Broumov).. -když dít vykoupe. na ka! ii! 21* .). husa. ! ha! Zl. poádného léta ani poádné zimy. podl. (coufni) Val. stavo ! (stj) sev.). 1. Jméno motýl má též tyto tvary. — 2. baží! (N. unka? myc. puši. Msto).). maliký. chlupatá housenka. — ovce: poem na! — tele: puši. cup. Mor. dlidli. livu. viz nahoe). na! pu. dlidli! ! — kaeny: (val. uh. žibi ! (uh. ani jež stiháno sv. „odraz nohu!" slov. „Motýl" jest vtšinou motýl denní.).). váži! (Tebí). unka. liva! (Brušperk). proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku.sa8a! (v levo). hoíúz — kai. hoghóg. ihy navra! obra! (velení oráovo. lili.). voo. ! pile. — prase: ona! (val. (v levo). pavuiná Mor. až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely. po! kut! kotrš. hogaj (v (stj) — ped). cibi. Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). baži. Jak se volá na zvíata. teliko! na.) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice.. guše. bažika. na tutu. puši.). Klob. lili. vylezou z pod koze"). — králík: — — — hena! pil ! (val. cip! (Staic).. — kozo: ajna muši.) . šknbaj -— pas maliká (slov. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu. slepice: po. na ip. huška na. tua. kai! (N. raali. (Tebí).. tua. hor. (val. hógni! (coufni). huata: pipi na! mali..). na! (Kel). jehn: aj. b) Kravám: hevže! val. — odraz — = otíaisko ovsko) . = bourovec — drmotél (Un- = (las. ervence. hóska (hor. val.). cup! kut. dlidli. larvy epn požírající „veteráni " XI.

324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. viriká. kue — — — hus šebetá. balík (záp. — — pipušky. XIII. Mor. hena! hejna háj (val. pomezí: prase vš. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. koza meí. — švihotá. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib. stuká (laš. — áp klepe. zicky. jichž se se obyejn mimo to . = gágá. piší. švitoí. — kaena hohib vrká. žibule. kukrhá. katuše. kuika. pudpudáká. gáá. livulky. háj! hal. kepelka kepelá — — sojka žába rachota. . bapilata. mekoce. : — 3. krká. Tcurenka (uh. krákoe straka ehoce. pen!). Kráva beí. havran kráká. kvoe (kvona). — bažika. koza: pr! : ký ! — — ks huš. bruí. kokoce. pašík— uka. ovce od stáda odlouily (na uh. heš. (zlostí) kokrliá. tfš! volá („tršká") valach. hus „kachtá". — polni kanárek (králíek) vrnoží. gdáká.).) pes šeká. dudek dudá — . — vdáká.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta. kušik (laš. hus. krákoe. rapoce — sova sojáká — kuvoce. tipula. kokyryhá.).). óchá. ienka sZejpice. pilušky. vš : pen. ka. koka'. — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). pilenky. mušík mušená. dli- dlušky. mašurka). heš! (slov.). klekoce — slavik. (záp. cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. kšo — haj. husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. tutnka. kavka. k. pipojují jména lichotná. Msto). krí (když „se stará"). val.). gagoce.).): pes: puík. . šebetá. beránek'.). — aí. Mor. — fuhýk (kalus . pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. blafká. dlidleny.). skeká kejhá (záp. husy: babulky. ipulka. ! — aby se kš. ruí (krávy rualy uh. Mor. kuýká . bolenka baruška.* (když má snésti vejce). . fuík (slov. hurí. prase . ) býek : bulík (ib. když lachotí . cibunky. rechoce.). cvrliká. barošek. vtšinou od onch odvozená. kokrhúká. jimiž se zvíata pivolávají. kodkodáká. Licliotiiá jiiiéiia zvíat. heš.). skujíká (jsa bit). . putnka.!. švrluká (laš. k! ( se hajá huš! (laš.). — vraná kváká. buí. Hlasy zvírat. cviráká. pipinky. hlaholm. — — kohout (kokot) ipí. rochotá. kráká. hena! hena. arí. kozo! coky! (N. ve.sejek) . hal! (uh. ipka. hus slepice tam! (Tebí). švitora. urká. aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) . — koka janí.). K zvláštní XII. volá se na n: k. — : — — : vyje. kokovdáká. kuata: pipnky. tlue. važinky. kaeny: hena. kvií. pipulky. šebotá (šeboce). (i vrabec šviinká. housata: kaeny: lilušky. . (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. — . óce . — slepice . jaliulka (-— jehnika).). kotnka. ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla. šveholí. kvoká . grulí. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká. hurgá. — hrgotá. iiriká neumlí zpváci). bolena. tutka. ryí (laš. uhýká.. podl.

^ku stíkakf . je oprita se. nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. je (podl. okotil se pojímá. (uh. se. — hrí. vyvalily se. Mléko se XV. g) cnzak (Bohdikov). a) slevdk smetaník (Slezsko). kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). je nahonná n. Vydojené mléko pecedí se do velikého. Slováci. kteréž (na Zábežsku). d) baur (Klimkovice). obahniía se. tvaroh. kýška (val) v Bouzov První sedlesk". Máslo se tlue. okotila se. b) dojaka Co i se najednou nadojí. had sypí. Húsata se z vajec klujú. Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem. nade derou hro- . c) mlinik b) latum (Slavkov. potom se válajú. c) (vtšinou). Laši a Hanáci mu íkají (kyška. d) boko (Kobylí).stren jest hrotík. Koka Drbež a fena se nahonná n. mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. ptáci se páá. (Vyškovsko). na Vyzov. e) (Prostjov. a na záp. dvojuchého hrnce.. stinka. honí. huí — chce hebca — nabhaná je n. hor. škvrká. kuká. dojí do devné nádoby. Litovel). Sedlé mléko epdk (Tišnov). vrí. rave (se v.rachá. je skotný. áká se (han. Mor. jenž c) epkove slov (Celadná). Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. n. Frýdlant). — škruhoce.). maslinka). otelila se.). Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. dlá (na Starojicku) v máselnici. V masnici za. Msto). se. skotná.) — — . Plemeniií Kráva se bhá — n. nýbrž i výrobky z dojiva: máslo.) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. ohebita se. škréí. ncháé (Tišnov. c) zdojky (N.) — zhebná. nahuená> Koza Ovca se prí. má toto eské jméno na Podluží Valaši. se honí. 325 škrká. jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). okotila Zajic se honcuje. .). je skotná. škrhoce. muchy vrndžá zvírat. Morav. voíuje (las. jíž na Zlinsku íkají masnicn. XIV. jinde na Slovácích maslénka (han. skotná. stelná. jímž ozna- ují nejen dojivo. je sprašná. kruí. Dojivo. na zpsob mísy. jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). kéška).

). Mosúrek kadloubek na máslo.). se též lžíce. slaniny. nádoba obruemi stažená s Škop n. Nádobí. má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka.. štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává. j. všecko." a) Drasta devená.) n. stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez.). med a pod. devná Laši . Laši dlají honmlky XVI. sušek (laš. leéici (laš. sádlo. Místek). (uh.). vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš..) se tuží (= tuží. hlinnou atd. Mor. Špižírny. Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. val.. šlovou výskoky. na em a ím se jedlo. tolik co police. vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val. hor. (laš. Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). Nádob íká na želé se obyejn: náiní n.).) n. XVII. varmozka. Celadná). kteráž Zigla (slov.). val. do míška a položí pod lesicu. syrvatka. škich (slov. soudek na sýr.) d) varmuž. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra. štoudev na vodu. Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti). z eho. (jemuž Han. (val. Z kýšky Slov.). též kapalka Frýdlant.škopku jedním nebo dvma uchoma v kout. stává v Štangla síni (staro. sósek (hor. nože.). náení. barmožka (han. štanda. — Faska. — nm. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. c) (uh. — — Spichárok (Opavsko) (val.). c) podmišanka (= z pod míška vytékající. Drobty másla. val.) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. vidliky: po jídle se umývá náení. Špižírna (Deblín) = skich bu n. topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). Val. : die Stande). kotulka).— tiku dole 820 — (porn. silný dzbei (Vaetín).). f) kapalico (Tebí). homolky). jež bedná vyrábí.. Devné nádobí." vlý sype. d) vyhogance (na Brumovsku). Zesyelá teplem kýška si. do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. lisuje). koll. oznauje se souborným jménem „bedno.. c) kalus (laš. pesné mAslo ^ (uh. e) pny (uh.). rozeznávajíce drastu devnou..) jest veliká prkenná. . Val.). pes hiilku (val.. sráží (záp.) tvarohy (zl.). píhraditá — — na obilí. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta". náino poítají (laš: náino i — beka). b) cmerka (dol.). -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso. na Laších). škopek. náin (slov. ve t.

). Brod) — = roslíky — Paták (val.) = ošívka (uh.) jest nádoba na zpsob škopíku. gbelík. [han. kos.). nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán.) plucar (hor. Plucka jest již baatá sklenice. Nosívá se v ní voda žencm na pole. (Jevíko). = ká. . Lávica (han.). Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka.) = plechá = kofla Hravka (porn. n. dva hrnce Kidélce na uh. kubá (val. slamenica — slamianka s (laš. — — Kovar (val.) zastreny jsou ve vaašníku. *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík). — j. — Na žencm obd nosívá. — Laši : šlová putna.).) epák (uh. Mor. b) Drasta hlinná a na vaení. (val. záhrdlitá.). žeka (laš. U prosted horního dna má díru.) ~= kosatka (Tebí) (uh. lyžka.) = okín' = ošitka (han. Zbel (Kel).. žbélek (Rožnov) žbánek. Lžice íužica se [laš. (Jiín).). snadno vstriti do sotora.) . Kohan (val. v — se Nosáky (Uh. uh. veliká nádoba hlinná.. cezan -^ cedak.*) a — — Gbel. (Tebí). lamnka. Puténka jest na vodu.) devná Treaf (slov. na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši. šypných vcí. pijáek (val. Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený.). veliký hrnec veliký a široký hrnec.). Brod) (podl. vaaja) a švrlák n. pomezí = — = — = = pití. v nichž se na koláe zadlává. pi kraji malou dírku. hrnec apatý. k vrchu užší. vahánek (val. kubaa (slov.). Capák. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov).— s 327 — — devná íkají hrotica. za lýž se nosí. I = = ciment (slov. (val. koli. menší taková nádobka. {Karlovice). kterou se pije. — — = bandaska. tverhraná láhev na víno. ližica. ze sklepa nosívají -— samšék bezové. nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha. = .). na pt žejdlík. Slánce Moravané solnika íkají.). val. nádoba na mení Trokám paiC seku. hrnec = varník (laš. (Mín). Vahan. bálešník.) cabuk kubaa r= gugá lUh. kulaté necky se dvma uchoma. jíž se voda vlévá. hrnec spojené. — Cénka (Zábeh) (val. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka. hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný.) Mandaska dobytku vaí.). veliký hrnec. — babvka. výše.J .]).). pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. Vošatka fzáp.. hrnec jakýGorek (val. val. Na strouhání sýra perníku a pod. nahoe zabednná. šplechtá (han. dvojuchému žber. devná nádoba na vodu (vyšší puténky).).). — Kozúbek (užia. Vaák (val. velikosti. je struhálko :^ struhadélko stružek (las. baka. hrnek na íkají pikrývka.

hasiské a pod. jest na Valaších a Laších ezh-o. široká. Mtl. sekerka.) — Ramovaka Mor. trháy. kulatá motyka. Brod) mezi pantokem a obuškem.)..). devná rohá (val. yidUce (železné) na vsazování n. sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. val). — . — Graca. — — : Mor.) Pvka nosál motyka na kopání (laš. Na „zváaní" popelnica. jmen má n. sekera Podtúžina = tesaka.).) hrot (Opav.— zez 328 — tech vysokých nohách.). popeluška. zvlášt zena stolvku).) trávnica.myják Frýdek) = XVIII Oruží. — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica). šostka (Palonín).) = dez Opav. heblo. popelica. — = (val. = ez = hez (han. XIX.). lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. náSevka (nh.) =^ krumpá (záp. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. pibíjejí. sekerka valašská. stlánka (záp. sekery). lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula.\ (Opav." ím se eže a teše (nože. popílka. (val. — Pobíjaka (val. na pokrytí slámy v loži: ložnica n. romchula n. dlouhá. . lopata n. prostradlem. utatí. p= — (záp. ezivo. se jich užívá. na .) — — Hlavaka (Uh.. nástroj lama kamene. Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =. široké vidly na kolekách. n. baka. : — . traky.) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky. Plachty.). uh). náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu. vy máte : moc uatí!" . (laš. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. hrnc do kamen užívá. Dle toho. Oželiv. — — . plachta travní: (dol. plachty mají jména rozmanitá.) ^ lošof (sev. — motyka. kuovnica. tráky. — háka (podl. Nejvíc n. Pantok. cípky. — XX. štípati díví. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n. (myjok. Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. v loktuši (val. — — Obušek.) htavatka (val. Na rozsévání jest: rozsývka n. ometlo (val. železná tý na kutání uhlí. široká široina.). - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov. Na list je listnaka. na totéž. má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. . mchvka (Frýdek). n. Mor. — Dti se pstují v chvce n. neširoká sekera o dlouhém topoe. lopa (val.). jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n. (paez). ve dni svátení obrusem posti se po. konce.) na Valaších obušek Valaška. prešívka n.

. že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen. ec (o-šklébenec).dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. prádlo - „sváá'' . ula (bani z hula). Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem. jdcko^ acko (paácko. pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn. váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. válci n. hledaje jí. jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar). o Vyže to (švidro). poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. když si po dobrém nedlním obd ekne. Prádlo se nejprve _sváá n. že . . v níž se varu se pivede. pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách. pa*) plucha).. v jiných však liší se charakteristicky. Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru." na ni se nasype popela a naleje vody.pýchá" v pajchovni n. jest /cjÁ. jde-li o poznání povahy národní. .) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta." v luhu pak se n. d (stapá). teba obyejné fajky. och (sipoch). slovotvorné. XXll. Obyejný název dýmky na p.toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. nýbrž i významu rozmanitého. osel na p. jak o tvoení slov poznali jsme.a. di (nohál).— 329 — XXI.. s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá. d (ryzá). pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti. že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu. lo (výmysío*. naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica.. hospody nerada hospody to vidí. sklenná koule. výše. a to namnoze rozmanitého významu ethického. Nadávky. málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. Správa na prádlo. potom pístem ve vod (las). iich^ vcha (papluch. neas. „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. Nám na p. tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'. Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové.

j. vágala (tlustý. krnús (id. glajda. ozembnch (malý a zavalitý.). šipoch (las. = škrpaia švidrnoha ada (oadlý.). I.). ne- ohrabaný.) Malý: sušák. Hubený. može pse vša" = hubená.).). val. zugan (sedlý). mugar (vl. šilhá). las. chlupka soukcnník. 330 — tytéž hodným. chvant - chvanak (laš. nekluda (neistotný). (Zl. neohrabaný.). smyk ošusta. krbala (kdo „krbe". pšorka (val. jinými oznauje se vc. stahún.). cahún. škubán. knot. koberá (bichá laš. = lovk. (laš. cohan. (rozkasaný). odrha. baldo (kololinát). bunala zajikavý). megula. : >d špatné chúzK šmatlá (laš. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn. nsl. ne. jež není lovku se po chuti. švedei- — Krumfiiss (MíkI. slon- bidto. batk megaa. matlocha (malý (špi- ušmouranec). ampala t.— následování Schaf". Pezdívky Vysokým osobní. chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý.). vysoká ženská).). ^-olya^ (?) val. jež káry a posmchu zasluhují.). suchar.).). brWo krchák. že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru.laš.)*) (laš. klak (val.). odrama odrachmela. zembuch n. : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec).. mazgera (záh. banák. (val). skrek („on veliký neuroste. (val. hmotný : horo na téj (chlap jak hora). šušaa (zakrsalý). se zajiká).). mahdák (val. (brebta). manák. 51 óV . (laš. apar (apatý.=: šmatlocha ^= šmatlo. slova polyká). kdo má zrzavé vlasy). prták (švec). Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš. (val. lancúch (hraná).). („to je slonbidlo. cahél.). plahan (velikán." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. chra- mozda. galbák (val.). uhnál). mego (megál. beblo (kdo „beble". chlap). val. = šantala.i (kdo má vlasy stapaté). okasta.špita sasora neistý). mrapa velkém odve. = ampoch škrampala (laš. krhel (laš.). která práv nelibost jeho vzbuzuje.)." spálená. laš. záh. Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. id. chomto (kdo chomce. drobí. — zerzo = šantá (laš.) .). a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák). slabý: chudár. kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. bude taký skrek"). erný chlap). Pezdívky emeslníkm: paák (ezník).).). (las. bachala (bachrá). pailata.. Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide.. ?^eí. stapá = kosmá lovk ve ias. Od zrzoch barvy : Šeda = šedival. šargan (laš.

(„chytím (oi \"yvalené). laš.š. i vci mají své pezdívky.).). plampa. radvan (val. Niema: hach (laš. kynál (laš.). krk: gágor piják (vl. „enom poá do gágora cpe"). (laš. chachar (laš). šupák („pleskni ho po šupáku!^). palepa (laš.). jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí. (uh. jedenástky (dlouhé hubené nohy). gago (val. oplan (val).). otluk. chrbét. neústupná). — — papula (huba vypasená. šibenec. škrto („Škrtí zgrbla. halapatún lobás (val. olacli (uh. bandor. mandyka (laš. baa. zgblaa. Pezdívky vcné. trkvas (uh.). kravské nohy).lebavý- =-= holý. (laš.) : — tomcí (coll.).). nocích).).. klae. ápy. táhni ty hápy. Však nejen osoby. palica.. nemotora a nhela. gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?").). tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). nicpotak (laš. hup. — bicho: banur. veliké nosisko). gály (dlouhé nohy). s nechutí. šupáky. kaeák (které papra.). apy (vl. lantucha. huha: gamba (když jest veliká.. s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k. lancuch. = luza. jest „pašeká. laš. (vl. zuby: zubále. . všechno stráví).. groš").). (val. locún druda tulák n. pašeka (huba prostoeká. gramla (nešikovná). pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí.: — Tulák: paíuda.). ogegío Skrblík: (la. hale (laš. kamáky banoch. (val.. krosna („napokro lépe.) sajdák pytel. gybas (laš. val. báchor kravský. prsty: pazúry. gámela bygan (porn. — drgaa (val.). pobuda.). . i>otluke (las. žgra.) Hlupák.). : araga (rozkiená íebe. landža ilaš.).). — . gaígán otrapa.). lata íata spálená lotr). blama. pra (koza). která hodn (které (kelce všecko „skámou"). seka"). tach (laš. škapa (^^ skapá od hus). koty (vl.).' = zuby — kaní). hryzikrko.) ruka: — — — nohy telecí n. = zdrba (porn.) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!"). laš.). hynštáíy (val. žgria. laš. kyty. kotrba. (val. skapa) = (= herka). anhyžály (val. si. (val. a — uchán.). levá ruka: krchaka.. ubaa. — záda: kobero (vl.).). kotáry („stáhnut kotáry" umiti). ampadía. obžisvt (laš.). bandorec.). kua. prasecí „otrít koty" — umel). galvaa. smuda p. nepkná. banuch. galnohy: hnáty. lata (laš. krchaa. klampajzna. *) Od adj. gambál). kelán pai)á). manaka. lantoš. 381 — (záh. blafára. „je v ní když jest tvrdá. a lovk jí obdaený jest gambatý. husí jícen). tepaka. : pom.") Jinde pašece íkají: ua. koíodj (val.). tulaka po (laš.

hruška zakrsalá). (val. švery — plzák (ošumlý. „zebrál své knoty a šél" (laš.).) i (val. — = krpá. ušpinný klobouk). laš. : — : kuna (mlsný lovk.— Stavení : 332 — na spadnutí). — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská).).). ava. škeek.).l Pezdívky a) obrazné. šurpá : (jabko. bivol. — slaboch žába (žabnál). stapatá ženská). val). val. vydra (cundra). zázrak (píšera. prtaka - špihtaka práce ostudná. val. klapák (staré klobuisko.). mra. strup. (val). hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský). šaty. labun (papue.) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš. neúhledný pokojík). káva a — j. kter mnoho šat ^. mátoha (uh. tele. jehož stecha „klapí" = dol (vl. — = harabuza (val. fafrochy. cvrek. šaíanda (veliká jizba) (malý. podhodek. (i\. jakási prtaka"). = „svých pt švestek" dle nm. laš. (laš. šuchta = šuchtaka (práce liknavá). kepe (val.). klisna.). sova.). kdo v ní chodí. — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. zvlášt lunty. zázraku škaredý!"). visí). habrfochy 'val.). šrty (las. (starý oškrtek (nepodaené peivo. kuma (veliká beranice. tesaská). hyd (ten žabia kv(')ra (kže. baran. ^^ potvora). laš. zámora (=mra). : Prnrr zvi. (val.h ). brlochy. zabrcadía (= vazadla.)» bachanec (sprostá buchta kaše). ví. skítek („uškítaný". knoty (staré vci vbec. maškara: „di ty. b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj). tele Machovo. psí duša. Pole hrb.). stepy (náiní kuchyské. tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. hyd pekelný uh. — zlobivec: šrše. : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš. bubák. g^ražija (starý nábytek. . jež. „navaila laš.). který všecko vyslídí). — nepotebné krámy v jizb. zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e.).). : =^ gyzd ~ ošklivec). lilísta. t. plátné. kvanty chvanty (laš. báchory (peiny).) bytostí a p. = škata . aja (táte !) aja ajovskál). zdrap. plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val. — ušpinný kluk) -.) Sáty: háby. (vl. chrust. =^ glura (laš.). pomirec (zasmušilý) somár. hašvan (roztrhaný kabát). bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. uba (ošumlá halena. harabúzí. smok — cmok odmna (laš. hazucha (kabát nesvný). lura (káva si : osúch (špatný kolá). je kucmák.). pes (rozpustilý klulí. postel: pelech. chajda (chatr . zdérec (pole neúrodné. hrdeln). oset. vylkodíak (laš. sojka (vadivá ženská).) škarbat = = škrbál nž).suka krtica ])odere.). = bacán (han. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji.) = bagan starý stevíc). poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda.skrjatek (uh. špindraka.

Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po .— kvona (naíkavá : 833 — : žena). patírka (=: pašeka). žrout).). odezek špinavec. koltún rachétla =: rachométla dvka). chomút sprostý chlap). cestu ^=-- val. (všivák.).). zhlodek (zakrsalý lovk). (vl. harfa (vysoká ženská). Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm). lankvara (chabý. jako rr= nm chlebára = huba.darebák. = trhan.šlí. ušpinná ženská). lovk neduživý). = = = nimra). g) laš. zelenka zelená hruška. slota (darebák). laš. glaga (telecí namoený. — trúba olejová = = gra (vl. kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá. stará suk (svéhlavý. nimra). hycel masný kostelník (katv pacholok.). (nimra. val. špunt (malý chlap). ohledává slepicím. kobero bichá). „táhne se jak mlezivo). skoro-li což Humor: kuimacek. šerha (ras val. hlupák. epel) (hbet.) (bicho gágor (vl. když (lenivec). hlupák. schtubné plúca (sohlubný lovk). díža (tlustá žena). Ironie dobrodj (vždy ironicky -. šubra fušubraná. mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. — I tlustá žena stará bachya . otruba (hlupák). (hrubián. zdara (= nezdara. varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. = lovk laš. klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš. zhnilý kote! — kozo plevel. lenivý).) chmula žaludek návara (mrzout. boží dárek bez kvasnic (hlupáek). „to je istá zdara. (laš. koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná).). košál. škára (stará žena). stonavý). stará kalamaja. c) Od rostlinstva: smottacha obilí). hlupák). laš. ! tutna. když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí). stevo (rozepranec). katík (trhan).). plezmero (adra rozhalená. (stará dívka. si hachla = drhlen když vede jako mladice. „od pantoka").). husí jícen =^ piják. rady. pašeka (= pašeká). pcliá klátivý. si (filuta). kadeka (bichá). d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika). (lovk pichlavý). lebeda (špata. ! (dve špatné odrostlé. omasta (má za ušima). mizinu pi.) Od rzných vcí: val. ktanica (zdlouhavec). kvak (lovk hlub (vl. eledín kvítko „to je eledíni")." val.). — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký. ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). vaacha (kdo se do všeho míchá). huštlama (lovk nevymáchané huby). malinká osbka). staré oheblo (stará nehezká ženská). mrkva — mrkvús (hlupák). mlezivo (zdlouhavý. mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky. „staré hach- lisko").). syišt neústupný). kury". oskoruška (suchá. launenhafter Mensch). = sotor . — žebrací kabela (žebrák žebrota). f) Od živností: kostelník. škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou. (vl. hrta (laš. ledaina).

„naše roby sú na poli. vzhledem ke slov. paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). špata lovk.) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš. laš. svém muži žen a dosplých synech. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi". (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). abatyša „st<vrá klepna. zmátl. rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val. Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím. choroba (to je choroba s lovk) = neduha. asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul.). (= paskudník. na vzdory udlal. nación (daremný šktáv (otrapa). Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce. (kdo nco zaškvail." Nkdo si na p.). Putyfarka (necudná ženská." Jiný ukradl kdysi komusi dort..). i stal se z toho „dortaem. plkoš. ogara (Zl. — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid). Spitzbube)." hor. herpiška (jeptiška). žádná vada nebo nees.) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk. (lovk svávolný). Ob slova sice neznáma. (taškái filutái)***). Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština. aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans. ošterný ostudný). ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. Duší sa jak starý cigán! . svávola (zlý rozum (mudrlant). Mladší generace nynjší jí ani neznala. žádná hloupost. Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. špatná vc). juhas (trhan).). „maiti"). jeden chtl vždy býti práškem. jaskulka (drkotnice. laš.). lichota lovk. „trandat. záškvara (špatný asi jako nm. Slovákm. Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái). útrata (marnotratník). herpiška jest „erdek baba''. zmata (kdo nco špatn udlal). :=: Majdaléna). krbce ziiamenají na Hané stará botiska. laš. kdysi pochvaloval. Onen znaí ochlastu." Hrávali si chlapci na mlynáe. Majoléna (vyfintná koketa).**) figura (ty figuro !). — „Chlap „Naši a roba". tlachal. Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). dožera oštera ostuda (lovk dožerný. koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!"). kládá. paskuda zavinil. val. Necigai (= nelži)." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr). íaná pýcha (pyšná žebrota). lháe a taškáe. neposeda.)." zase muž dosplých dcerách. val. že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm".— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách. jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. chumela nechvílou (neohrabaný lovk. (ošidil). abatyša. nástraha (pokušitel.). od slov. To je cigána (lež). Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val. která chytré lapota = (nepíliš tlachati. val. i zstal odtud „Fiúmkem.

ardží a vrandží." Kdo se smje na hlas. šlovou jídla tato: maura." je nco žadoní." Smáti se nezbedn. „prdola. „skrá.šeky. dlá si vý. „bozaj mne!" (Zl. ten „sa rozdavuje (je rozdávený." Slova peformovnnd pezdívkami. gajduje. síopat *) a ožralec jest ožrala.). ten „sa ošeuje (oškerá). i ostúcenúcký. „pytlovat sa. „báá. trdlovat sa. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa." Taniti nepkn." Smje-li se kdo potmšile. Z podobné píiny stává se fajka fajú. Nechutná-li nikomu polévka. slévala." a vysmívá-li se jiným. buchta. Kdo hltav. škraní. iní-li to do pláe. praší. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. skáme všecko-. i slovf^ hojné se užívá neplechého. gygle. buchár: šiška. ten „kápe. i nezpsobné jí. ten poád' o tom „koleduje.3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti." Kdo neustále lamúzgá. rozdává). kabaú. tak dostatená na oznaenou nešiky." Deko. neb spaúhá. džgá do sebe" . Kdo má hubu nevymáchanú. jak bude dále. uet. klábosí. sice užívá se slovesa „obtúlit. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst. skeet. ^plká". vodu ne- zpsobn „dut. je ucébené ogebuje tedy sa. vohicenúcný (Ji. když naplákajíc lovk.X „polub i riia!" (Jicko). „Rechna (drkotnice) rechní. bu mu že nejsou dobe pipraveny. . nebo poleva. tehdy . ten nemírného a p." Sápati se na nkoho jest „bekat. jest pleská vci nerozumné. A jako jmen podstatných tak dje nelibého. a komu kdo náležit vynadal." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt." pere. hyhúat sa. ma hubu na peká. ehýatsa. ^vyšeuje sa. a obyejná punocha. kléhní (klohní)." jídla Spatná kuchaka „bable. kyša. hylásá. lihových. dává sa starši do cebíka. (vl. bumboce" (las. „šuí sa. jest „hépat" skákati škared).. kalabiznuje. vole volúcený. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí. ožrala kalenica. v neas anebo vbec pozorovateli nemilo." a ženská taková jest „prdolena." Uvelebiti se kouí." píti. „spažerkuje.). osle oslovský — oslúcený. ápe. uplkaný. stará-li poád. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést. by radji nco jiného." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž. tomu „vyzvoíál. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská.). dragoi (las. kabát kabošem n." Kdo se má „dlá peká. ochlasta. umt. jednom mluví. chlámat. kamt" „kde dotú uí." uprdolený. ten „cúhá. kýška. hlupáka. jest „plkoš. je ogébené. má hubu cšéenú. trí (vzí). Vlastn dobytek chlope a chláme. mní' se v punatu. šiša. že máka." . klamt. ten o „škra." Dcko ubeo ené „cébí sa. zvoíá. ochlama. skekat: Skékni na nho.

" Kdo ho. stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. „Vyalúpil sa. ten kyše. „schlampet. Dušo milá. tropy a figury. a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném. šuchme sa. paíaduje sa. nohama. . rajdá. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva. šance. „Olefál. mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. (=dít zdravé a veselé). je šúkavý. nepkn ostihal. aniž ho teba bylo. maje pospíšiti." jest „glajdavý. mj knote. . chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje." vyskytl se z nenadání. Pímry lidský. jako jiná ." nadlal mu schodk. obraz na snad. hnije" jest kysá ukysaný. „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. mj kvíteku. . jako jiná úsloví.. gramlavý. moja šípinko. Ach. gramle." kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm. napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. . pelencuje sa kole uhl. lichotila. .! — zauét sa kdesi. a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude. a podóbeiistva. „rá. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská. dávno. rajdavý šantavý. že je jako rys. co dravec rys vyhynul v našich koninách." hledá. céreko. Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. nemá dílu). . a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. ochecWál XXIII. mela. ten ^sa glajdá. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní. jde si pkn zvolna." Kdo nemírn jej spí. chodí jako . — ji's mj baránku. " „Už sa štragá"'. se k Lenoch „sa šuká. baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. co neschoval. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl. ochúá sa (okouní. holeku. zlatí. zgtyá.. moja baruško. Pímry nemén takové ustalují se v ei. Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. Pímry obraznosti. zbíýá. stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. pesúšá sa po poloch a po zahradách. pímry slova. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý. pípadné pozorovati závady v jejich hovoru.

135. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo. jak by ho holub naobíráí." má sily jak vody. Lud.iki. je tam (venku) jak v rybím oku. jak vesk. až beí. (žito). — modrý jak charpa. hoký jak polýnek. tíska. zem (špinavý). „masa jak od mandel jak kaveek. — má hubu (:= hluchý jak pantok. že by ho — — — — — pes. rybí oko. šindel. je tu kúru. cigán o hrohiícách. lakomý jak — chudý sedm drahých rok. bylo jich tam až jak smetí. krásný (dít) jak Jezule. má dluh jak šat. mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. jak byste ná. zem se pod tásla.dý jak stna. **) n. v. purheina. je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. brucok na feláb. Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. Tam totiž po každém trhu obliují domy. jež od dobytka byly ušpinny. morák. niekiedy z zemniakami i grochcjn. málo: má hladu jak mynáova slépka. istý ervený jak krev. vám (dobe). koráb. nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). liorká pna. baraní roh. chrt. mám z toho radost jako vroucí voda. má šat jak žába plaš. myš. Kolberg. na poli je kvítí.)***) jistý jak v koši voda. — erný jak uhel. nohy neisté). je jich tam jako eetek. nedává darmo má mýdlo.) — hbitý jak patírka. jazyk jak na obrtlíku. kavka. tvaroh. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. bot (prádlo). z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko. — lehký jak péro. ohe.**) holý (hlava) jak koleno. jadrvý (máslo) jak íkry. blém. dohry jak skío.ik brdeka. (znaek) jak jak bláto. poleno. drahý erstvý jak ryba. doch. a vil je jak paslica. kída. — šata. jak Vyzovice*) (ruce n. sádlo var. slabiká (huba). kominá (ušmouraný). — dínka. rasa. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat.íný humor. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. je na peníze. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) . pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). rechtorovo tele (o holce velmi ervené). horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. (v jest.í lid umí pozorovati. hlave. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek. kivák. kyselý jak šava (= šovík). urst (las. — divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. že može pantoky érno (modro. jako jak inec. blúš (vyzáblý). 1. (hubený) jak deska. hád. jak šlejfí. — hh. j<^sný jak muh srkm podpali (op. jak ert na híšnú dušu. blizJco jak z hráze do rybníka. bílo etc). Vlastnosti vcí. jak mlíly. Je jak by pohodil. dyž šia. jak dní do roka. — malý mdlý jak mláto. i = 22 . lese (cesta) jak zvon.— mi — 7. jak by švrky lúpál. Bílý jak snih. jak máslo (pívtivý). je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko.

je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. — — — vkem sladký jak staiý jak hib. dya (ženská). pauina (látka). — drbe do toho jak malovaným vajíkem. si — — — šetrn) jak pomalu. (laš. íhá jak ert na híšnú dušu. dlá jak. íkavec (chlapec). — zmrzlý (ruce) jak hrab. zima ekám na to jak na boží smilování. žaržek (ranunculus). — zhnilý chlapík jak výíupek. — tuný mám : má papulu jak na pln msíc. ticho). už ma jak sirotku všeci drali. bhá jak kula. rovný jak svíca hodil.***) — . — zh zelený jak tráva. bžéK co mohl vyskoit. slabý jak hrachovina. je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. struk.=^ š. ština. je tam tma že ju moža krájat. chrásteek. 338 — — nahý jak lii)a. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská). Bží jak švec na jarmak. upláceti se dává. — tvrdý jak kame.) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. (venku) až se jiskí. dti matky z trhu. kola dlajú (v oích). lusk. iž s — s — k. se soli spocená voda. žlutý jak vosk. z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. ***) . klíš. jak chomeek. trn. — — sešlý — ste (val. kru. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. ken. — teplý (voda) jak tuh. jak ho Pámb stvoit. jak dyby mak sét. 2. holub. ani nešpetá.**) kruch. pánek. — šedivý. jak o záktadku.) cpe se jak žid na palíru. bílá smola 2. vraná do žába z kýšky. — Jakosti dje. drží sa ho jak piják.) — ^~lavý jak živica. v kabeli. jak do ddiny.: ~ valach z híBate. (zl. : jak po dlsni. (iron. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). a tolikéž: A nemá rys. hrom do kuban (posupn). — — — tuhý jak húžva. dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). jazyk jak trdlo (od kyselého).) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. bží div nohy neubží. — nadulý: chodí nadutý jako sotor. — t všudy plno jak bídy. led. (lenivý) jak klát. — ostrý (nž) jak jed. žába oechom {-^--^ nezvedeš nic). kot (zmrzlý). vtr. výr (byste). kruš- oech. : — pojak pusto. dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. epa. **) Zivica 1. — : má se jak žába pod kamenem. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . — ticho: ani nepškne. Hanák ke zpovdi. cveek. prázdno je tu jak po vyho(cesta). jedla. kotržina (maso). že može pohlavkovat. tlustý jak úl. B jak by zmétl. (košile).) — — válec (malé dít). mucha. nm ení.šinka. (šohaj). zdravý jak buk. — nemrká (-^je je tu ticho. — neobratný jak motovidlo. ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. ekali zme t. prasata sú jak jelci. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu. sivý jak jablo. — šikovný: jehla. = . plot vzácný jak v noze fík. — suchý jak trud. kost". až šindely praskajú.

). zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. — leze jak mucha z pomyj. holub na bani. jak svalil sa jak snop. ve kvtníku. jak mluva). jak sisel. šéa. jež by už 339 oí nevyhledí. duha. — — — — žába oechu. kráv svini chomút. boles pestala^ jak by uat. . jak vypošaný. šiška na másle. — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). motovidlo. — dudek. — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). jak. jak z koze. jak pitomý jak s jak somár. žebráci). — studa se jak žába na obrovnávku dudek. nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý). mrzne tak praší. (smuten). ženská). bludná ovca. vláí sa jak brány. pera. jak ululú to — s za ddinu. spí jak sem jak by mne do vody hodit. praví tak — — — — — pije se. — letiJHk drak. jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe).ša. rozumí tomu jak koza petrželú. jak svatý pikula. . jako by ho na vidly bral. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný).sa za ním práší. jak by mu vydrat.zmrzlá košula. spravuje hospodáství jak vtr muku. — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší.jak ížek (dít. s pistulú. tak sa léje (liják). jak kráv sedlo. — devné táhne sa jak smola. s'i jak Jemínek. žoch. mrano. je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. hokya. žáb karkula. tak šupoce (tichý drobný déš). umí to jak z bia. zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. prší jak z kry. — — jak ert židy bere. tak apoce (silnjší). . jak zaezaný (zaleklý). tele varhanám.). mlo spáti). sedí na na pezdeú. (laš. jak otenáš. vraná na jak cigán pluhu. — ide práce nejde od sv. úhoe háb. — kií na horách. rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. jak peci. jak dudek v kobylinci. praseti šmizla. zíveš jak pes na pílazku. bryje — sedí jak kvaka. pastva (když .škube). jak bMdná du. sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná). nevybíraje : s kraja víasní bratr. — v epici. jak na smrf. mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. jí pytel. „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee. uchem praskne". laš. míííd sa do všeckého jak (laskav). — — — — — — — — 22* . — tase sa jak prut. jak trám (tvrdo). natahuje sa jak kocúr na okín. pršelo nech Bulí brání (velice). zmetá (utíká) tak do otépky slamy. spát — — (pyšný hlupák). chodím jak svázaný. toí sa jak kaa ví na led. halena. koata. sedmikrásku to jak psovi ti p. — žíznivému podává džbán vody. prázný mch. — m). zavazí). — stojí jak opaený (verlegen). div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). — séí sa jak pes na horké kriípy. svdí mu opleí. zfmitl. jak škroša noša (na široko. — tee nho jak z moráka.

proto. Zas pišla tá staenka. „Enom sa žehrejte. zehíla sa a data mu písetku. a hn ') = zámožný. co tu nového. aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. gdo všecky obehráta". sucháí. z bFíska ai z daFeka. zatepal ím. penze. dyž na zapískí. Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. pravopisem fonetickým. bratrové. co mét v misku. dál yi h / . že enom za toho pjde. co ten íiusi-k i>t staenky dostát.stí.Píklady. A toš co je s ú?" „No co je s ú". Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. hne tam být. '•') — nic jsme. ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. tag ý zuby drkotaty. mešan tem a riiél ti syny. jak sa zehíta. První noc nájstarší hTédál u oha. gde si visovál. í ví. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. staenko!'' pavíl ý voják. Druh noc hPédát prosted. me'-) povídá hospocky. Ze být za dího sebe'). em í dát zehít. ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. aFe až do viFéjška také šée. . dyž ho vzat na sebe. a piložit na mu podkovala a dala Staenka. Píja do hospody. „zve k sobe ženichy. ti do a ich skot. co mét takovú moc. ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. AFe pryneka brzo zmerila. jak prohrál všecky penze. byío í zima. O pu noci i)išla k staenka. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. Pryneka z rohama. skuzme my u spocky. dyž ím zatepat. aFe obehrát ho nemohla. Pichoíja mnozí. „Víte co." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. v byly jem rhíšek. ') vždy. a ptala ho. Pryneka pravda poá vyhrávala. „Nic takového". a tom staenka data takový pláš. pivailo sa vojska koPik chfél. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. nepodaí-ji sa náríi í obehrát". 1. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta.

Vojág za chvíl'ku všecky penze. aby ý dovoFíl. a od nich g daFeko široko sa roznášala.' Vojág vyFeza na jablo. zhoíl pláš a ahál na jablo. ím prášito. „O to ic". až pišFi vysokéj jabloni. vy ste to já.šit. Vojág nedaja sa dího poBízat. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek. Zatepal rhíškem. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. '') hláska za jí ei tu více. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje. už tam byFi obá. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si. z Potom haluze. jala se prositi. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. že to néi po dobrém. žebrala mu míšek. Ai to.. Votát pryneky. co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove. mén vyznívá. Choili spolem po tom ostrove. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita. tak sa nad co sa stalo. že pjde totio vojáka prosit za milos. dyž usnúí. všeckým vojskem. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . a riiilého hráa. navésti. na píšelku. a být by v šFak. že néni pomoci. Na téj jabloni byly pekrásné japka. po ven a po- prosila krála oca. data sa do prošáka') a potkíádala sa. AFe v téj ten vojág Bitka.co 341 - je to za ihíšek. igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa. „No. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. Fézl dol. niíšeg ostával prázný. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". co by péd napoítat. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. . co sa mu pihoilo. dala honem také u. co ihél v míšku. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa. V noci. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc." povídá nájmtaí bratr. by sa zem nad vzala píšelku. ale za. a utrhl ý ze dve. ím sFehla." a Vzat píšéelku. a hned' bylo u eho — gde sa vzato. pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho. peke v vyvédCi. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. Voják sa probudil a via. prohrál. za nho. utrhl japko a zedl ho. si. vtáhla dech do sebe. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. abych ý neporaíl. pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. už jablýšek zachtlo. Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb.nevyekl. že budu ráno zaz hrát. natrhaja jablek pFné kapce. že za i*) pjde. *) mu zní hrozné rohy. tu sa vzato a voják. pravil bratr prostedií. Pryncka via. že bude jeho. novu do hry.' al'e tepal jak tepal.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom.štyrech dvacíi hodin. i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. Žatým pryncka si : chyt pláš. velice. dál do kyt a uíkát do hospody. vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do . co niél tú píšelku. vlastn tu za .

tá už si peke seeJa ptáš kládala. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. poslala. '•') . až na druhém konci ostrova pišel g hrušce. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. PoschoiFi sa pomože. komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe. skoro-ji tu pojede njaký šíf. tak veliké. Voják píjda na hrad krúFovský. šífe. oklamala. Pryncka ia mimo. toFéj za n šla zacéít.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. šífu hn vait") do msta. tam to japko. aby sa smiloval nad ním a može-ji. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat. dyš voeíy. toho král'oství. vypraovát. tú moseFi ve skFepe kríiit. aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. vojág japka u cesty na prodaj. na ulic by nebyla šla o živý svt. Neekal dího. pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. Dál ý užit prášku z hrušky. a jag ju sedl. hospod. možete si pomysFet koliké byly ho. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. Bylo v nedeFu. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. své vzácné ty japka tak peke že . a komornú. až sa sre po nich táslo. ") spchal. Sreza ze byla v kostel' c. šla pro cosi Jedno dala komornéj. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. co í toFiké rohy narstly. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. Utrhl si jednu. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. Na téj bylo hrušek. bez pestán bedákaía''). ba nemohta pro rohy ai ze dveí. gde byía a jag vojáka o ošúrita. a píja dóm. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. šastnou iiiUiodou.'') si kiválcem haluzí. štyry nechala Komorná do skFepa. ukrutenú chu na vzata. umé ukázal. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. s takovú odgde jací dochtoi. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. a voely. roh pomohl. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. co tá pryncka s nho A na ty byla. aFe hospockém nedál sa znát. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. e AFe voják sa vrátila. Voják prokFesa ostrove. nape í '") komornéj od spadly. kus zi. mu rohy spadly. a seza nemohla ven. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. tak sa pod ema ohýbala. aby jeho céi pomohl.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit.

i do toho msta. plášem.: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. zlakomit sa (ukrásti). vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy. aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. ostatní nechca . a pomysét si. Dostána píšéku. obá starší brati ze rodiama pijePi na u. Druhý naset bratr. Byla z svaba hluná. Sporné I dávno dochtora. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. '*) piPi a dobe sa ihePi. sa Bit a Bit. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža. si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. Strhla sa hrozná patáPija. a otpusít enom kráP hoinu v. nepomože nic. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. vojenší pái"^) a míškem. na sám s celým vojskem eše veím. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. a Pešti svýma prynckama ai neumePi." povídá voják. že druhém vzata píšélku. Rohil pirstlo zasej. Krár sa vojskem.šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. s po smri jejího oca stál sa králem. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. za porubané. protože byli dezentéi. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií. '^) „Eše to néi všecko. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. voják povídá „Mihí piyncko. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. dál prynce užit prášku z japka. Dyž byli sami. dát ý zasej prášku z japka. rhél míšek. A byla tam papírová zem a pá. jest '') zní jako ale dvoj- slabin. JedPi. rohy eše porstíy. Vojska brzo ten rhél dos. APe kráP enom ostál. '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. muž enom z of icírem. enom obršt sa vráíl. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. milá pryncko. co sa stalo. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. Zbýval na pryncku z rohama. Jag ho užila. hne tu bylo štyryced voják. néi dos. Pryncka . trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. že byly až do tíy. ') do stropu. „Na spovei. uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. sa propadl až sem. žijú podnes. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri." povídá voják. Náj starší zapískl na píšelku. já sem = zhlédnut." povídá voják. aby byl doma u svého oca. povídá voják. Dyž sa Bit toš sa Bit. Král' poslal na e celý regement. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. prášku z hrušky. Být sem tam také. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat.

pijde ert a zane tískat na pravit. 344 — éérta. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez. Karel Lysý. i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo. Peck. Vandroví aby šla otevít. Ona mu pravila. Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. On ý dyž sa zetiíielo. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. Bya oBiFé." Tak múvil Vincek Hamalj.— 2. AFe kmotr. vec unese. noního asu ke že kmotence pro dvá. že by nebyl za pokojem. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty. aby ych po dobroi dala. že byl'i v Fesi na díví. že to sú jeho dukáty. Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha. Mela evicu desítiPetú. a nech su šejda. de ho nabraFi.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j. že sa i ic nestane.še-ji u uléhá. Ona pravila. jedna vdova." ekl vandroví. Píja tam pravil. jag ych nedá. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj. spraVíl za erta. pravil. . mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha. že sa cosi zemele. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. že tam choí ert. Vandroví su ert. . Toš šla otevít a konm utekla do izby.Já „A ich su druhý. dvei. aby dala ty dukáty. Sa í to zdáío e. mynáa kmotra. Dala kovi í jeden dukát. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném.še lechké. Potým pnm bylo z íátku dukát. mosí sa cosi ut. 3." doložil smutn.. a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. Navázaía si nošku e. jag uhFédf dukát. na mú híšnú sa n zdá. nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. a prubo- pík vaía. '^) — pod tým." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . ptal sa dvice. „Chlapi. Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884. p. Lud neme.

mn že . ^) poplašil. lahvika. „Francku. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. a štyé chlapi v obci zvolení udali. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. ale dyž to nešto. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit. aby sa kole toho jednalo. ') metonymio práv. pro samý strach aj na zapomínali. byto by. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. '*) = óistotnéhó '') lovka. „Tu po hodnéj je. pinést poset psané od úadu. „Dti. '") neistota. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. už dávno v levém uchu zvoní. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. obecní sluha. Hospockém to mu sám. Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama. jak pravíš. od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. Najvc to trhlo pudmístrem. pijde". Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas. v. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle. koalka. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio.-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát. pudmíste. •) devná dýmka '^) klice podobná. Dího sa ím zdáto. ale dál ani pranú'-) nemohl. nasypat^) pud. Do- ktádajme sa Pámbíka." ono tento a pamatuj. A pišlo. chtapy tak zbobošít. lopotil se. ono cosi pijde. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným." opakovat eše jednúc. ale nám nebude. dyž u pudmístr sedli eše za stolem. Jak známo. drobet. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. sebral. '^) udeil. že ani nevidl. i545 — až rozímali. *) •*) nalil. '*) utrhnouti se. zle je." vzdychat pudmístr. ^) nacpal. ") neoboiti se. ^) 'J ") '. až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali. píjme-i sa lebo ne!" L. Na druhý de odpoleda." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté.'s pevalil. 23 . hn nech štabárat Vincek pišéí. cliyme sa borovice. že Chca ich trochu rozgurášit. nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. už je tu. pravit pudmístr vracaja práznú píšelku." votá stará. kolera!" „A kde je?" „Tu je.

vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P. jak je. Ale venku ich roby natahaly„Joško. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. „zme sají šikovn zaujali. hrabal ') nepotkámi'- žádného." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení." Pánu Bohu porueno. a koho" potkám. což by sa tom nedalo opít. a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. ert potom nech ich chaká. vdly. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži. Antoš. konej ší. „Milý Bože." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane. iná mosí sa pijat. pravívajú strýc Miklenínovi. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. poštveme. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady. ticho: „Málo platné. '') drobotina :^ dti. Smr kmotika. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. . že bý''l tak chudobný. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. a slavný úade. tož na protiv mú híšnú.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec. „ale ono pcca".') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte. Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy. a je tu. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. probral *) pobouraný. ale Vincek néni. enom sa žádá od slavného hejtmanství." 4. že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. a opatrnosti nikdy nezbývá. Kaiol Frka. peek. co by sa jí zaujali. úadu sa udlalo po vli. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. súsedi. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. a žádný ani nešpetl. strany. tak sem chudobný. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra. **) ') nahlédaly. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. teho naptám za kmotra. «) vykládal." pravili „Dyž tak. tož tak.

Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku. a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu. z malým ge" kmote. zažala nov sfícu veFkú. a tam bylo vePice peke. každému pomóhél.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku. teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence. Tam -^oély svíky malé. patí. zaalo-" dáva — a pomóhél. kmocháku. Ptál'ú kmotiku. P'ili . a vy budete Féi' a hóji. Jak šl'i s'-'kostela. cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. a eho. pros^^ym-Vás.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku. tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. šé^l a potká' ^t veéí. Kmotr choíl po nemocných. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká. uci' a'koš''to kmotiku. a keré eše nehoely. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. gde kmotenka moila. sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. budúcn pozorujte na 23* .sna'^ posíúží!" za 347 smr. necht sy^ teho. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi. to3-''te sy pidaFi a máte. Jávám tý Féky f''šecky povím. Potem-"o do verian^^cných skFep. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve. íve. prosy m vás peke. ste chudobní. ai prášky mu sa neptali. co je to za osoba. tý byly veFice vel'iké. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete.MiFí kmocháku. Kmocháku. prosteí trojího : — braku . Stalo sa. hrubé. kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: ." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí. Pišla je. co sú dluži. já jích fšecky mám. a hodovaFi spolem. tak . kmote chasíka na lože a vyptávala sa. jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. ai"e aji'**' skonával. pro teho Fekaa.s'-'' Umíral e'den kníža. Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela. co ho okiFi. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . sv' '•'nice. Dyžo'-^ uzdra\fíl. kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. pecaj eše mu poslaFi On pišel. ZeteF co kmotra nevié^la. a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. zažálú^ a piložili tam. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko.

Potem ím rozlnila zePinka kiela. jak ty to žádnému nevystihnu. já . Kmotika . každá zePina toBe kií. jaký kerá nese Fék. Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk. jag'e bude. co je dlužen. vecéj e teho neelajte. Víži^' co: bume spolu. synku. chvíPku. dy'-*'sa vám to zas tak stane. gde patí. ZBírál ' každá t. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo. jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. jak sa máš?„ . museí Najednúdz'^é'l eka'.doporaóhta. zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. uže to všePijaké dokeF eše mám. Ptala sa „No. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš. L'eka kií: „Uže' zPe. L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . vede. musým odevzdat. co móhél unésC. už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý. APe djsa vracál spátky. g''e'dnému Pekaovi za ua. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. On'ý^ pravit: „Janu"'. Pani pikázala aby sa peke chován. aFe potem Pámbuví'-^. pofidá: „Synku. AVe do už mrzel a sám smr ptal. a uen^. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. protože sy sám pidal svícu dlúhú.aji ste mu pomóhri. móhét mu. co e taíeg^ nahospodaiFi. toBe dám živnos. Smr^o-** nemohla až vzí. a kmotika sa s ím styrnúla^''. co je to za synkovi. aPo neÝoél žádnéj zePiny. já ho pecaj Cho'. Po- eše g''e'dnému nemocnému. ihéli." rok. takého 1'ekaa teho Fekaa. L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. HráBa mu zaplatil. vte''^. „Skoda Dobe pomáhal. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu.i Peka. vzala. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem.dz'"Bírát. Fež on. a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci. býí rá ž''e ho pozdravil. ai sa neptal. ae komu budu stá ve hlavách. povídala mu: „Kmochácku. aby ho uzdravit. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem. jaký Pég' nese. mu dohoí." iiic . tomu každému pomožéte. a já neslyším žádnéj zePiny. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. je se mnú jak tak. já Jaký Pég nese. obrému šPi stavu pivédél. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. zePiny znáš. Zasej volali telio Tekara. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla.

chasník." idu— dojdu." dve dva. po zvukách c. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. píjite— pite. ideš— pijdeš. vyjdi. vzý. péjí— výjí. kvétél kvetli kvetly. dz. koní-li se (T c. odejdi./ se sesouvá. s. . nnf sél— séia. kemu. Vedle koho ideji též keho. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. véraj. Rožnovsku zídka se užívá. vzat vzatý. vezriiacy. do skupiny nz vsouvá se d. a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. (li). dvátko. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí. kúl— kula. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí. náslovní h se sesouvá. ') V lyclilé mluv náslovní souhláska . syátko . lok. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . . obyejn íká (chlapec i dítti. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. kem. b) koncovky et a. idéte. z splývají Zvuky s. vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu. tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. chása o nemluvnti íká se „malé. hredál— Wedalo. hvízdnul— hvizdnúri. ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne. (r= — i— ime— dite.odejdete. pedpony) « a í. s Souhlásky t. záji. Podobng pkný. kdykoliv po nich následuje souveraút. ''') Do skupiny ns vsouvá se t. . mknou sná. chasníek. . vl: žál— žala. v temné. vem — vemte. )f. velikánských. souhlásky hláska temná. Iiynúl— hynula. až aji jemu v svíka doboéta.?. mknou ped . hlete. mréí—mVéri. idéme— zájdem. píjdime— pime. d. teba dj nebyl nás vysypu. 5. í-újí— prújí— pijdi n. '-) Souhláska n mkne ped f. zkrácených vemutý. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. dat. ž. jen ped po souhláskami temnými znjí oste. býl— byly. idú - péjdú. Náslovní j splývá I n. komu s = potkám-ji Souhlásky t. opuštna. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. spodobují se se vysouvají. rél— relo. t. d. prosted'. sedel— seély. poíná-li se následující slovo. „hlete" asto vedle „pote" . >jf. '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. dz.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase. (dít) v jednotném ísle na synek. . po— pome— podte. •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. dž. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. ") „Pote". k ní piléhající. iacy— výjacy. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli). — ide— újdc. pi. šél— vyšel . vezmi. syneek. dž. choíl— choiri. instr. krá. z . '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co.

srovn. Neobrédaj 44) Víš-ji 5. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. Janu n. že je zdravá. Zrzávka. lide Zrzávky esce jedna voda. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. neznají. šél. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) . ^ /c odsad. c. Spodobováním tvrdne ped s. túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. pokuad mli. ti chudobní od nich dosC dostali. Ckot je spojka pipouštci = a. té okouo nás tee. Banova Styrnú = sa želeti. = stetnouti se. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. inu. tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru. Imperativ vS. : Slunce zachoí. co všecko. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. tatíku. mamo. Tvar — (li). z. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. Dóviú dlouží kmen jako dol. a edem co na tú vodu .24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. sa. To byao strachu bohái sa mli co bá. F. p. Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. vitamvás. maiiienko. tatuko. no šak vám to též vyuožím potem. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. dz. a žádnému sa nic nstauo. co ten . 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá. pochvalem- bu. cházeti. osobními podržují své ostré znní. šél. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. U Jašérky mli ten nájví pokuad. mu z oí straíi. Jenom. šél. tanu =. Tož co abych své tu ei nezapome. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. : chválabohu. se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. — Mizeti není ve východních náeích mor. Ve Ctenicách Tam na tem míst. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. teba. tee do pravá.

ptáu sa hospockého. už je mi k dáveúm. Tož tam." pravíu mu na to Ondráš. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý. už ích nbyuo. a bratr ihéu zase doma grunt.. jak sem býu býu ten prostední pokuad. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha. Jak to tak móže by?" „to je tak. Že mu pravíu do ucha. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. a zakiáu hodn na huaa. a létáu jak zbuaznný sem tam. a Juráš myslíu. O . ptá po Zrzávce. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. A co Ondráš ek. gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván. nvéu." Na to vám potem Ondráš usnu. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. gar (zvlášt. tob „Inu. zle je.. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. vis kamaráde. brate. Duho sa ekauo. že sa mu K. tam že je hrozný pokuad. Ten gór z nm. že n od Iína.. brate. že sa jemu též tak povede. oni byli dva brati s teho gruntu.. pravíu mu jeho n. a ten zbojník.: — 351 — pravíii. ež mu ten žebrák zaáu povda . dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav. v levo pod jedlicúm aby kopáu. že a tebe už nastílali.. Dyž býu nco pojed. lide. dáu sa žebrákovi eše vc napi. ale to neví živáduša. Dyž jedného. z Hocuavic.) . co sem vám býu už ek. že ví. aby mu jazyk rozvázán. Potem sa ho poá K. Juráš ven. vyjaviuo sa hn. Tož si ho ten zbojník k co. všecko že je jeho. jak ") uú. též v té Opav všali.. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu. co mu naékuy. to K.. a tak bandy Ondrášové všali. dáu nape napi a najes. No to sa mu dovoliuo. namoíu obušek svj do jeho slin.OVÍ vykuáda. esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. pomyslím. pravíu n je eše rád nco promúvíu. byuo žo mu to divné. ten hospocký býu K. Tož ten miuý žebrák zaáu K. eím je to. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. jak sa svt o nm dozvéu. co by sa nbyuo stauo. Ondráš sa peškobrt. že by to posledního tuším. Ale ujt.. duho v nm To víte. . Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav. ú. Juráš seéu vedla nho a pravíu mu. tož ert zebere. Inu miuýž ty Bože." pravíu sob a vešéu do té palarn. ja. Jak prý tam k té baraníu. Jak K. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. dyby to nbýu Juráš uduáu. „Dále už nepjdu. zatepali huavúm. studénce píd. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. aby šéu g Zrzávcp. a abych nzapoihéu.

pe. dojéu tým dómu. No. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli.*) peuožili ích a hajda dómu. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél. a ta sa ím na ráz ukáže veko. tý Mrzeuo ho to. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. že bude všeckému rozumt. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. Kopali. a ti mli enem s mch. n hn poo))a 6. kamarádi.. temu sloužícímu. i všeckym zvíatom rozurhél. **) vzhru nohama. temu nauil. dyž ten od bratra takovú e ú. Tam zali kopa. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. pinesla mu v košejku hada a povídá. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. tož si móžet myslef. byuo kole pnoci. pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo.) p. co tam byuo. že bude umf. penz! Darmo haboi. jak stan. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. „taková to ) nacpali." povídá sob sám. dyž ho sní. videu v zemi Žebrák. Pijala si tam. A jakej by to byl kucha. a jeden sednu ostatní pozor. . Pišla k nmu jakási baba. co žádnej neumí." povídá. uavic g bratrovi. a nevidí žádného leda nkolik much. í)yž Zvouáu bratra a ídé. na koa. pravíii mu. Temu královi lejbiío se to. Ale to byuo. tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí. Slyšte. nafelovali. bylo to divné. Ti kopá dalé a viá velký kafr. Zlatovláska. Jiíkovi. a ten Nabrali ho pylný. „Ahá. eo sa stauo. co to. to svou hlavou zaplatíš. co vaí?" Dyž to bylo upeené. aby si ho dal usmažit. co keré zvíe v povtí. „vypadá zrovna jako had. aby ani neokusil. vzal koušejek na jazyk a koštoval.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. Ant.. že povídaly. (První polovice. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. kopali. jak se vod mluví. druhý dáváu na to mchch. co létaly Hde v kuchyni. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu. K. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee. Machá.

stiv naložit. Honem stril ešée odrobinku do huby. poruil král Jiíkovi. ale enem tak potichu. co je. a také pomožeme. musel pro pannu. „esli „Ale tvá hlava za to. Pod kejhem byl bravlení kopec. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam." — On tu hn koa dolu. „Až budeš teho potebovat. Jiíku. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. Dyž jeli . Ale starej král už ho skoím-li. po zelenej louce. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem. akoliv ani nevél.! : — ryba!" 353 — potem Už vél. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu." zkikl král. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. táhali. co si koníci povídali. a naši mladí ve vjikách. co by král nevél. a my ubohé písklata eše létat neumíme.. a hada donesl královi. a jich. šak sou moje. máme si sami potravy hleda. obd poruil král Jiíkovi. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten. Jiík vzal konev druhého honil. dyž se zlatovlasá panna esala. Jiík se tej rozmluv zasmíl. pomož. aby nalél do sklínky povídá." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. jak upadly." vymlouval se Jiík." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. Jiíku. Ale král také dobe rozuml. zpome na nás. Och. ale na mní*) já bych také rád skákal. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn." se dlouho nerozmejšlal. a bravlenci ze „Och. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. osedlat koa. co utíkal. ': že se chce a Jiík za nim. mi je tak lefko. Král jel aby a on aby jéí s nim. a vida. ti zlaté vlasy v zobáku. zámku. skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn.Hohoho. pijeli do už také nevil. lebo umeme Jiík *) hladem. Pijel k ernému lesu. jsem jich dva!" viél. královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. enem to zazvcSnilo. ohlédl se. brate že — k. že se Jiík smje. mél v podezení a koom Dyž vína. 24 . si kejb ual a ti ohe uhasil. na padaly. pomož. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku. pomož! Nasy nás. jako by nic nebylo. obrátil a zas dómu. : k mu nape. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. „Propadls život. . a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. s jiskry" utíkali. pomož! „zboíme." „Nedám. Po proje." vínem a leje." — „Asi srazí." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli. .

dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku. Sél dlouho. dyž se rozednívá." Dyž byl Jiík na tem ostrov. aby ani jedna nechybila. Každej de ráno. že tak dobe prodali. budeš potebova. pikulhat eše jeden bravleneek. dvanást je panen. tu se vzali. a tu mi dej. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — . tvá. na pozoru. velkou ryba!" sám. odsíoužím se ti. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla." povídá Jiík. a každej chtéí ju m se hádali. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. a nevidím ani jednej. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo." tebe zeberem. co ihél od krála na cestu. rána do poleda." abysme ti pomohli. — — — — — . zpome si na m. Chceš-li. Než mj abys pravou pannu vybral. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov." A potem se ztratila. a Jiík pustil rybu zas do mora." Jiík na tu louku. každej de jednu. klekl do hledal trávy a zaal hleda. de záa od nich „Och." ekli rybái." _ me. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza. nezavazuj. ^Sak byli moji bravlenci. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce. žes dobe porovnal. " krá- míy si co žhra. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu. ti by mi mohli pomoc. cér královských." Já vás porovnám. „Och. dobe vám dal jim za ju zaplatím." „Až po druhé zas takovou chytíme. my jich za na tej louce. Rybái byli rádi. sami t se tam na ten ostrov dovezeme. co ti uložím. na nás. a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky. ale ani perliky neviél. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va. a dyž z lesa vychodil. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla." „Ne tak! Ty na druhou pokej. „Má je sí. pro nevstu. starému daleko královi. A potem. byla daleká široká. nic si nenechal. „je to Ziatovláska. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. Zatym si do zitka móžeš odkrála. a nevím tej ti ani." — Druhej . pro zlatovlasou pannu." ekli bravlenci hde se vzali. dlouho lesem. sít. dobe móžeme povd. Jiíku. nepoteboval než na šrku navléka. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe. perly musíš zebra. rozesává své zlaté vlasy." ekl král. o — po nebi nás tak i po moi. tu sme. „Du svému pánu. hde jí hleda. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili. ale jedna má zlaté vlasy." A u všecky peníze. znésli mu z trávy hromádku perel. Dám. koraly vesele. byl chromej tenkrát uhoela. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. Hledal." A netrvalo dlouho. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. Vesele zašpláchala vodou.

" Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté. a pospíchal už k zánku. dyby tu byla moja zlatá ryba. Sak beze mu kolem ušej. abyzme ti pomohli. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo." pej. a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala. že Iík tou tetí vc si také dokázal." zlatovlasou ceru dá. prstének na ploutve. Josef Glos. kady tady. cucal muchu. „Dobe's udtál svou vc. že ju^sára vybrat." Dyž král viél. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo. byl mrtvj. v druhej mrtvá. mosejš i pinést mrtvj a živej vody. a gde pomohli. m „Tvé scestí. 355 — Zlatovláska. že nemohl ani na dno dohlédnout. bude i poteba. ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och. ale tak hluboké. abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku. Pokej trochu enom. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna. „zitra dám inou prácu: n — . a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. gde se pro tou vodu obrátit. Král zase pochválil. gde ho nohy nesli. tam v prostedku býí kulatej stl. Iík byl rád. ekl. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál. vrátila se z Pokej trochu enom. a sedlo dvanást panen. a poule se z valil na zem jak zralá viša. ale každá mla na nercili 24* . že's m zkejsíl. dyby tu byli mojí krkavcí. 'postejkál pouka.ska. šél na zda bh." Iík neva. gde ju hledat. mn „Sak tu zlatej su. Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá. „Och." — mn — — — A O za tej my dobe víme. a mucha zaa!a sebou házat. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou. prosted pouiny sedel velikej pouk. „Ale." bzuala sotva bys uhodl." se vzali." aj A netrvalo dlouho. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. jedna jak druhá. až pišel do erného lesa. s prsténkem." — — rybu. pinesu." povdá.— 7. Iíku. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku . ani jedna ti Ráno Iík pišé. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda. my ti ju pineseni. že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li. že se mu tak dobe pošestilo.

mosejš odejt bez ni. za kmotra. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. povdá Iíkovi. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p. zem. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. Smryé*) kmotíéka. Zlatovláska prosila starého krála. jak dyž ráno síouneko vynde. a hned poruit. jak by se ]býl znovu narodil. že Zlatovlávska." tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. aby se pej pravý dlaly ke svajb." povdá král. ale za to. aby všeckejm živoejchom jak Iík. Iík zas a že je být. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou. „a dyby ne m. ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. a potem t dám poestn pochovat. jak se patej vej právu. kerá esli nich je moje cery. a potem tou vodou pokropili. a Iík zase stal. souzená. Baa. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. proto že už nemli živej vody. má kerá s „uhodneš-li. ale král být zase mrtvj. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. Tata . vn — „Och. aby ho zkejsili. ekl král.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. jak sem to tvrdo spál. a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. V tem zašu. „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. já ti povím. dyž Zlatovlásku vidél." Iík byl v nejví ouzkosti.: — híav íoktušu dlouhou vidt. odhrnula Íoktušu. povdá Iík. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola. dám ti enom sekerou hlavu srazit. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. Zlatovíáska. co si poat (poejt). až Iíkovi oi zacházely. rád by být také eše jednou omládl. oi. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. 8. bohoslovcc Jos. a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla." Dyž Iíka odpravili. co ju zkejsít Iík živou vodou. 356 bííou jak snih. nevél." Uhods. Potem dál král na cestu svéj cei. že po ran ani památky nezostalo. kerá to je!" Byla to mucha. erstvej jak jéle. Sali ho a kropili živou vodou poádem. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. lovk hrub chudobný na svóe. aby t krkavcí sndli. aby ho také sali. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. že but peek. aby i teho mrtvého služebníka daroval. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. mlaí a krásnjší Hned poruil. že*s tak dobe posloužil. neuhodneš. až ju všecku vykropili. jaké až po vlasy. a bylo od nich tak jasno. A protože králoství bez krála nemože byt. potem ho pokropila živou vodou.

a tymi sklepami šli ež popod zem. tu mom každého tovka vk. teho jo udta nmožu!" Potem šta. šli Jak trochu z kosteía. jak pati. 4. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. nho. Pišla se. jo ich všecky se. teho se mi mohli : — .-' Un i pravi: „Kmotiko. co kmotra nevidla. kmotiku. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. Pomy Vzala a položila boli. pjdu a keho potkom. rod Jo vom ty povim. Pytol ju za nevul. sob pravi: 357 - „Mity Bože." Stalo Kmoter choul po nemocných. prosim vas. ale poe mnu do moiho stánku. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. ale *) skonovalo. str. Kmotra pravi kmotrovi Hlece. tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. tak sem je chudobný. památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje. svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi. prosim vas. hned ho pivitaía kmotikem. Potem ho vedta do velkých sklepuv. Slabiky dé a di znjí se . kmoter vzat sob tež novu velku sviku. kaj ta jeho maluko svika dohorovata. vemu sob chíapca. co ho oltili. že vom žoden nchút v te vci postuži. jo mušim pro teho tovka is. troiho braku a maíe. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku. najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. hrubé. vom každý dobe zaptai. bude chalup. 104. Šot a potko! smryc. a tam byío moc šumn." šta s a moe. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. ež jo tak se su chudobní. hodovali spolem. Zatym. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku. že mi žoden nechce po- vci. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. a. ale un žensko." Kmotr se na to divo. jako ino žensko. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku. teho napytom (napycu) za kmotra. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. dco. ty byly strašn velké. kosteía. nechce teho. Ona se nvymluvata a . pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. a temu chlapcovi. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy.. rožhnul ju a pitožut tam. kmote syneka na žalovala. vsuvné polohlásce y srovn. na á po . a esli npotkom žodneho. mom. rožnuta novu sviku velku. co to je za osoba byía pkno kmotiku. hodných luach a budu liky všecky moi.

jaký a uikta pre. a i tob výživu dom. uovi ue Felar tež sbirol. sbirol. Felar smry stoi ve híavach za ložem. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. to za. Panika ho dobe uil odešla. Zas pijde. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara. Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe. co muh uniá. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. už — - usnut na vky. co mi taiek nahospodaili. a ty budeš chytejši ež un. jo ho pece mušim odevzda. k temu jo sem im pomohla. . jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí. Felar nevaí. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. Tu najdu domu. dobe mu zapiaili. aby ho uzdravut.• .se 'zase) tak stane. co su dlužni. a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby. mušuí eka. ež mu dohore. Smry ho nemohla vza. jak se moš?" Un i. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab. Py„Synku milý. co jo dlužný. „Kmotiku. pišoí. jak se mnu bud. ani se npytot. nbuj se nic. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. Tas še mu pomohli. nv- ut žodne zeliny. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. co je za panika a jakého synka do uena vede. ale kemu budu sto ve hlavách. temu každému pomožee. pokel mom. kaj pati". Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. jeden*) se pkn chovaj. ani se nepýtali.— teho feleara. Pomuh mu. jaký *) kero nese. dyž se vom mi teho ndíaje. aby stavu pived. ale sak jeden*) na chvilku. 358 — — Un a pomuh. Felar kii : „Už je zle. jaký lik nese. mu poslali pro teho felara. to byl dobry felar! Dobe pomohol. a lik zeliny. pravul: „Už to všelijak. že ho uzdravuí. Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. povdata mu: „Kmotiku." Kmotika povdo: „Inu synku muj. Roz jut eše k jednemu nemocnému. Hrab mu s zapíauí. bul rod. aby ho vzata. ale potem Pombu vi. pikazovala synkovi. a pomuh mu. dobe je se mnu. protože sob som pidoí sviku dluhu. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala.

vžoi kuseek na jazyk a koštovol. 9 Zlato vláska. praví seje sum „vypado rovn jak had. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. brate! mi je tak lehko. bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. praví druhy. aby seje ho dol pipravi. týmu pisn zakozol. s tebu by ež do smryi. . že se pry sce pejecha. obhlido. bylo to dživno. dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi. Pišla k nimu jakosi staiká baba. na zymi i ve vod mluvi. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn. co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino. se. zvali se na zym jako mch a sraži znak. alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš. ale na mn mc šedží se skoím. že budže všeckymu rozum. jako by nic. „Yhy!^ pravi. ' služebníkovi. . nimoš = seje. místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi." co na tym?" pravil Jurkv ku. Král jechol po pedy a Jurek za nim. a hned že budže umé. co kre kolvk zvia v povtu. aby mu osedlol kuna. jak se týmu nauil. Jurkovi. co seje tak rozumný. ež jo. každo zelina tob kii. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. jak sráží***). Jak jeli po zelin lue. co nikdo numi." Chasnik liut a hojul sasn. jaký by to byl kucho. Tu uslyší . „tako je to ryba?" Už vdžil. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil". . kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. co po kuchyni kdo. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. Týmu královi se to lubilo. sobe . pinisia mu v košiku hada. num tež trochu!" Jurek lítaly. Ignác Tkáí.nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. není.se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. co je. Ale pravi. jak ho ži. jaký lik liny. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. a ji ani na jazyk nevezmeš. A. ež mu v limbu svika dohoraía. . že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". ei. p. starý. jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. jo bych tež rod skokol. Vis co. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. poslucheje. se = ir: nemáš. poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. a un aby ho odprovodžil. Po óbdže král poruil Jurkovi. ei.

skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra. i naše mladé ve vaikach. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. a z lea vythodzol. dobe rozumit. že to zazvuniio. dyby moi lodži a moi pumoci nebylo. Och pumož. zhorumy. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. bo umemy hladym. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'. iskry na padaly. Pijednymu ernymu lesu. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. obez Jil vidžit. lem) zustol ! ! nakloda. a ty zlaté vlasy pochyil. „Ež budžeš kj co pote\)ova.Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim. pyce „Niimu. „šak su moje!" „Ndum. krákoraly veselo. „Och pumož. my ubohé ftoata cše numimy. vidžil ped sebu daleké široké moe. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. Sel dluho. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. dy panna esala. ale n- co seje i kunici povdali.— deho. me. aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu." „Dej mi alespu dva!" . „Dej mi ich!" pravi tyn. Pod kokym byl bravyi kopec. šii (= sítí) — g. sym tam. leje. joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. pravi. Ž9 se Jurek smje. a tež i pumožmy. a tyn co uekol. jedyn druhého hunil. mumy seje sami potravy hleda. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". poruil Jurkovi. musil pro tu pannu. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. hleda. pumož: volali žalošivo.se nasy nas. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. co by král vdzii. tei zlaty vlas padnul na zym. kaj ji cho nvdžil. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. . manželku. sklinky vina. zpumy na nas. krok ucol a ohy zhasil. šio ( = šiá). dluho lesym. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. král Jak pijechali do zumku. mil ti zlaté vlasy v džuboku." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli. jak upadly. . vý- mluvo! še Jurek. Un tu hnedka s kuna dolu. Jurek dluho nrozmyšlol. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. Jurku. a tu pod lesym u cesty horol krok. moje su. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. pastýi ho zápolili.

„Och dyby tu byli moi bravyci. A potym jak už tu tkanicu zavazovo. to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". ani jedné nechybilo." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis. dy se dni. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu." — Druhy džin ráno pravi ." pravili bravyci. ekli ryboi. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. nechybilo.*) „Och to i dobe jza**) povdže". teja = teba. Jurku. ale mušiš ju vysluži. **) ta. ^jest to Zíatovloska. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m. perly pozbira na pokej. Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur). i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. 25 . mo zlaté vlasy. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. musiš za ti dni ti roboty ^robi. zpumy na m. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. a ani hrub nvim. u nich horalo. Eyboi byli se u všecky pynize radzi. pro nevstu. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue. každý džin jednu. idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru. mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek. široko. Hledol. nezavazuj." A netrvalo leda na še dluho. mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. ty mi ho mušiš naš robotu. starymu královi. Kazdy džin ráno." Jak byl Jurek na tym ostrov. sami noila — e ostrov dovežemy. odslužim se teje (ci). ale jedyn jedna krala. a pynize roz- krala dali. ale ani perelky nvidžil. kleknul do trovy a zaal hleda. cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov. „Idu svoimu panovi." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu. pro ztatovlasu pannu. a Veselo zašpluchala vodu. cer královských. su tu. nic seje nnchot. ) jza = lza (lze). perel. budžeš potebovac. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy.: — takovu chyimy. Esli chceš (sceš). pivloil tyn byl chnimy. kole nho te teje se jedyn hemžilo." pravil král. rozesuje svoje zlaté vlasy. byla daleko. „Dum. hledol od raná do poíeda. co i uložim. Jurku. aby ani jedné na tu luku. šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. a kiil Pokej." pravi. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora. my ich za z trovy lue. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty." A potym zmizla. pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. dobe vum ju zaplaim. abysme ale i pumohli. proto žes nas tak dobe porovnot. Ráno pišel Jurek. kaj by ju hleda. a král ich perachovot.

A ta panna hne tež stanula od štola. piniš mrtvé i živa vody. jo i ho pinesu. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem." ji donšemy. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto.siš se sum vybra. tuch vyslužil svoimu panu. odhrla lochtušku. král. Moe byta nimuh ani dna dozdi. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. a mucha zata sebu chyba. siug. „Tvoje še." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda. a potym ráno mu tei robotu uložil.s. vroila áe pochvoli. V tym zašeptío i povim. Jurek šeí — isté ale tak híyboke." — mu hlav lochtušku dluhu vidže. myi nvim kaj ji hleda. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku. moi havrani. uprosti pauiny z . ta nisla prstýnek na píotvi. idž štola. až pišel do erného lesa. sno by mi pomuhli". byt mrtvy. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo." „Uhodnulš". to i možeš ju hne nyni pisudzyna. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu. tak že nic nebylo pravi král. pravil. mé skisil". tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn. cycol mrtvu vodu. že dobe musiš svoju robotu urobi.se vzali dva havrani Sak smy su tu. i šet na kaj ho nohy nisíy. co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna.šedžit velký pauk. že Potym ho ved do jedné velké izby. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek." zdabuh sym tam. Král Jurka za. a mnšiš bez ju a ni odyn. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit. co mu co.— a piniš. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu. že Jurek tu teu vc ju tež dokozol." „Prám vil sym potkala šuku. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi. ale každo mla na ceru do. ze sebu ež po zym.s dluho. . budže ji teba. abych i pumohla. bilu jako snih. esi mo kro z kero nich vlasy. „Esli chceš. odves: jak ale neuhodneš. jaké uhodneš. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och. bzuela mu kole uši. vody. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu. ^Och. kaj se pro tu vodu obrode. Trošiku jedyn pokej.si. je ") pomuh. že se — — — Jedyn trošiku pokej.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. Jurku! žes sotva bys uhodnut. v druhé mrtvo. „Ale pry mu. si Zlatovloska. a te my dobe vimy. jedna jak druho. Také: pumohli.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam . Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé . je — „Tu su moje zyskol cery". abychmy : — Jurek pomuhli. dyby tu byla moja zlato ryba." Jak král zlatovlasu vidžil.

Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. jak Zíatovtosku uzdií. Zlatovtoska pytala starého krala. ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének. po zym. moro bylo isté. u Jurek zase stanul. 10. ale byt zas mrtvy. „Och. a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. ale tak — híyboke. a že je míadši a svornjší. že Jurek zas ožil.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. ten mušiš najs apins. na vky nby pebudžit.) p. (Druhá polovice." . Hnedka poruil. a tvrdo spol". „Chcilch posiu." pral prai. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . a hnedka poruil. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei." Káno Jui pišel. rod by tež byl eše zase omladnul." Jak starý tež sali a král vidžií. aby ho zkisili. a bylo od nich tak jasno. jako by se byl znova na- nvse . chyblo. aby poslužií. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli". se oi. A protože kralostvi bez krala nimohlo by. pravi Jurkovi. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek. pravila trií — Ba vru se Zlatovloska. aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. a v tym okamžiu pirostla. Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. Sali ho a .šnos. erstvý jako jeU. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu. bo už nimli živé vody. „a dyby m. Zlato vláska. ež prv byl. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. aby se pípravy konaly ku veselu. Jak Jurka od pravili. vodu pora pora. „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek.'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu. a žádného tak rozumného nimli. rodžit. ež ju všecku vykropili ale. aby ji teho mrtvého služebníka darovol. zytra i dam inšu robotu. Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. „Och dyby tu byla moja zlata rybefea. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. jako lano slunko vyndže. že némuh ani dna dozde. ež Jurkovi oi zachodziíy. se odvez svoimu panovi za nevstu. a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten.

Jurek (Jui). a nvidžim ani dna. „sak beze vidžel. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha. „musiš se ju sam vybra. Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem. Ene chvilku dokaj. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda. až pišel do erného lesa: „Och. kaj hleda. dyby tu byli moi krkavci. my i kraloi dal za manželku. v druhej mrtva." **) ." „Zhadal sy. jako dy ráno sluneko vyjdže. „tu sem vyslužil svojemu panoi. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem. a bylo od nich tak jasno. ma kera vlasy." n^il prav sem potkala šiku rybu. pral kral. Ene chvilku dokaj. bo i budže vodu obraic. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. pral eka. že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da. esli zhadaš. bilu jak snih. abysmy ci pomohli. nesla zlaty prsten na plutv. tak až nic nebylo vidže. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je. tu teu vc tež dokázal. že dobe svoju vc udžeíat." A netrvalo dtuho. abych ci pomohla. a kaj se vzali. a palk zvalil se na zem jako zdrala viša. co ju skisil Jui živum vodum. kaj se pro tu — i — — i pinsem. odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem. Král Jueho zas pochválil. kera z nich je Zlatovlaska. byl v najvtšej uzkosi nevdžel. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui." zueío mu kolem uši. a nvim. ale esli nzhadaš. že Jui bys zbadal. eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten. byl mrtvy. muáiš poteba. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum. stiknul na pálka." jednej velkej sin. nni i sudzena. žes skišit. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu. kaj ho nohy nesly. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. — ^Hev su moje cery". zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. cucat muchu. byl rad. Jurku. a panna hned tež stanula od štola." — Jui piná nevdžel. až i — — *) Jeden kubik (klubik). ja i ho pinesu." Jak kral (Jurek). snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. povdžel kral. prosted paliny sedžel velký palk. „Ale. a mucha zala sebum haza. kera z dvanaši je Zlatovlaska. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy. a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš.— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem. První osoba: ^Ja sem je nni. raušiš odejsc bez ni. „Tvoje sotva šeši." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. ja Byla to mucha. „O tej my dobe vimy." prai. a kaj šel tam šel. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku.

vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. na zasej ožil. Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum. VívV .— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy. obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. a Jui zasej vstal. rad by byl tež tak e. Potem dat král na cestu svj ee. aby ho skíšili. . „Och. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. protože už nemli živej vody. jakoby se byt znovu n^rodžií. Zíatovtaska. Starému dy Zlatovíasku vidžet. jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. aby v." e baj da . „a dyby m nebylo. prošila Zíatovtaska starého k-rala. a a hned poruil. vse. A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli. Hned poruit. ale král byt zasej mrtvy. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit. že Jui mladši miž prvej. „Ba vru."* prai Jui a tet se oi.šeckym živoicham rozuml jako Jui. žadnym zpsobem zpsob) odepe. jak sem to tvrdo spal. erstvý jako jelen. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili. a vypravil. mrtvého služebníka daroval. a v okam: žiku pirostla. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš. potem dprem zali mrtvum vodum kropic.še zas omladnut. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. mladoš ene se mu z tváe sviila. poadž. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum. oi iskily a poskakoval radoscum. „Chet sem krkavci zedli.'' ekla (na žáden . pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. tvrdo sy spal. a potem e dam poestn pochova." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. aby se dzelaíy pípravy k veselu.

.

167. str. ^- 205. zpyevat. 235. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. 8. . 9. „ v bruše teno budiž v buše. 175. shora byla est 4. shora 8. 8. shora natsta 1 nátsta. klonit. zdola 5. str. žaludek. slunce. 3. 3. 10. v klínech. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. 8tr. zdola m . 144. sh. 187. n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . 26. 9. 2. 168. shora 1^10. 162. mluvit. sh.: Chyby str. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. sh. 9. astji str. 2. stolvka. . „ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . 18. str. 207. 98. shora 12. veih se . 83. obyejný i tam obyejný tam . 27 zatlúkali kly. 169. „ psaom » „ . . 20. 8. 15. „ . 187. „ „ „ „ 12. „ „ „ „ . isdola 13. . 66. zamnna 8. „ „ 11. 180. a 1 . 177. v zadu opa- 59. veih se zdola ameii jame psaam : 114. 20. „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. str . . „ „ „ mác je. 9. 98. tiskové. 92. soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. shora 10. m. teno budiž „ . . hrol velihé hol veliké 138. 77.6. 9. 114. po slov nepatrné pidati jest zbytky. 59. správn teno budiž . ir. 117. 45. 19. 17. ádek „ 4. urgatý á argatý já 1- » 15. 195. zdola 16. 6* ki. meai sebou písm^ena sh.. 12.

41. hlasi. vymláténý. 18. 23. sh. sh. ib. 87. 24. . 140. 1. str. vykládka. hlas. zd. . 6. str. 7. klau. zd. 5. str. . sh. srovn. 137. . sh. . . 228. . 6. slechu. 33. . 9. str. . 368 — 12. 52. . 11. dlá. str. . 1. zd. 6. . sh. sh. str. mlátil. zaplacený. 81 . 163. výdleek. . platné str. str. slunko. 7. ib. astji se než náležito š-' m. str. vydláš. ib. oltá^ 5. 12. sh. . chlapch zd. zel. nejsou všecky píklady str. 20. zd. 5. . 14. íechtat. sh. vláka. str. 34. sláma. 8. ktobiiník. chrastl. 167. kde tak vyslovuje. sh. 166. . kvóta. 11. 12. . . dhihu. 84. skidélka. . sh. 1. . . 14. ib. . kosteíy. . . . bžel. . 19. ib str. zd. sh nepíac. 4. 42. 6. zd. sh. sp. 11 zd. 83. vyptáknút. 19. 13. 91.7.— . 237. str. mlacek. P. 145. lovk. . zd. 13. 196. 17. sh. sh. str. ib. V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. . zd. sh. 144. 3. str. str. Í0. . str. košela. 14. . str. 1. 165. str. sh. 16. . hladu. zd. zasíúžený. 11. lúkoch. . zd. lovk. byl. 25. 168. sh. str. 161. . str. lovisko. . sh. poíedúvám. . nepišlo. sh. 4. . sh. str. 6. 15. . sh skládali. 156. 16. zd. haluz. 9. 16. na- 118. 19. sh. stodolou. ib. str. ib. str. 62. . str. . sh. str. 2. sh. sh. 9. . sh. str. . zapíatný. 112. str. str. zd. lúkech. leh. 24. v Holomúci. lácu. 28. str. str. . ib. 7. hto í^tr. . . sh. 1. zd. str. str. sedel.

. 1. Rznoeí zlínské. . e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I. e) sykavých s. ž. pole a hranice jeho a 5 1. ^Yl^eÍ slovenské. 4. 10 10 11 g) hiát . 3. III. z. 12 . s. f plynných j. Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: . p... r. k g) „ h) pisouvání. 2. I. pesmykování pízvuk i) ' B. t „ „ hrdelných h. O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b. m. vysouvání samohlásek . i-kmeny 2. Tj II. 16 17 17 i. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V.3. n. c. A. g. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- .: Obsah. strana I. pole a hranice jeho 1. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení. ch. 23 23 24 25 25 . „ „ f) zubných d. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. v.

— 2. -3. 3. 7. 47 47 5i III. bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9. 1. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . dolské valašské. pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . 1. ^ „ 11. sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4. Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. Rznoeí A. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. 2. Náeí Náeí A. 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. 8. súchovské hrozenkovské — 30 A. Rznoeí A. jmenné 13. 12. „ javornické 10. -5. b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II. boršické bystika Stránské lipovské velické 6. . B. 4t.

skloování jmenné I. . d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3. g. lí 1 Starojické. v. skloování námstkové „ 3. „ » jemnní 63 f z. Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3.. pesmykování obalování j) 66 66 66 B. m. 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7. h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 . O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) . O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b. . . c. .. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. z. jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3. plynných.. ž hrdelných h^ ch..371 — 60 60 61 61 2. f. O promnách souhláskových: . 1. c) plynných j. uši 66 (ís 1 II.. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi..86 a) obalování b) promny souhlásek retných. kmeny souhláskové složené .. Rznoeí A. r^ n v « d) sykavých s. (59 IV.. III.. s. . 4.. zubných 87 a hrdelných . . Tvarosloví: 1.. sykavých. O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) . 1. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2. i-kmeny V. 2.. p.

103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v. 1. 2. .(a) kmeny II.. Tvarosloví: 111 . uši. z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B. d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3.i 136 . (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(.: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B. nohy IV.. s. Skloování námstkové Skloování složené asování . 3. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 . a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3. 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2.. Skloování jmenné I. b) zmkování jiných hlásek a) c) t. i-kmeny V.- zmny 100 . 4. Xáeí A. . lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1. . Tj. ruky. o-kmeny III. kmeny souhláskové . d. a-kmeny oi. .

zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI. 178 179 181 182 . o slovese VIL o pedponách VIII. 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 . tvarosloví: plurál kolektivní v a . spojkách. I. tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov. o VI. o jmén podstatném „ II. O pádech 2.. d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . o ísle V. k pádu jména ídicího . o dative 6. . ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX. o spodob genitivu pívlastkového 4. o instrumentále 7.183 184 J8í> X.373 — Dodavky ku I. O asích.148 14^ • • . pídavném jmen III. .149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba. prostých: o nominative. 3. II. vokativ a akkusativ o genitiv 5. O rod jmen námstkách IV. 1.. o píslovcích.

> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. Jak se volá na zvíata XII. Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. 310 310 311 Ovoce 2. 5. 1. 4. Pole a polní práce Obilí a strava . I. VII. XIV. 308 309 309 III. Správa na prádlo XXn. . XXIV. Hmyz jména zvíat XI. 6. Plachty XXI. Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • . Píce. 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1. 7. OŽehy XX. 2. . Lichotná Xin.^ G. -^21. XXIII. 2. ezivo XIX. . Oruží. Jabka 2. . 8. 5. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3. Plody VIII. Koky Drbež 9.— 374 — Slovník vený. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . Plevel v obilí VI. ád. Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8. Hrušky 3. XV.!i. Nádobí XVIII. Sadivo. IX. Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32. Žližel X. 4. XVH. XVI. Nadávky. V. 7. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3.j05 II. makota Brambory obrok epy IV.

.

.

.

.

FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .752 BartoS.PG 4.

' r <4| .* % >-é:-.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful