4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

Tak osadníci mst. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem. i školy). seba a m. toho kdy podobným. zaved. . nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. sklonných á''í a ')/'. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. Leckde snad i moje nevdeckou. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. platba. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. mne (pedlož- dat.) nesl a p. Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. jako jsou skon (skonání). Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov. Vykládaje na p. proti tetka. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. Meziíí s Krásnem. (vykládání). vedete. Znaje pesné jim. slyšíce je jménem sob že i cizím. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. Hranic. j. Val. kyselé plátno (hrubé. a lok. ba žádným tomu. což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému. Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole. nikdy obíral. jimž nemohou ro/. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními. rozmanité zmny hlásek tam v náeích. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . obraz (pkný). : MsíPozoruhodná na p. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. dtem o vcech. posvítka (posvcení. vedet. mn. Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví.širokém okolí užívaným: nesete. že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. záida zaízení). na p. j. Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu.iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. režné). podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. kolik doliovati. . nes opravují k téže domnnce. tvarm v dalekém . Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. mlaba. ciziny bez nichž e pesných termin. jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek.umti. Lipníka a zdá se. jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. susedove tla. jest v té píin zámna. a m. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. A náš jazyk spisovný. tetka zavedl.*) Píborské tvary: nesete. úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných.

bylo zachycovati z hovoru souvislého. ostatní atd. Bayer. professor v Uh. prof. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. pp. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal. pouil mne o náeí frýdeckém. Daniel Sloboda. ev. Kotova. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar. kaplan v Píbore slovy píborskými. fará v eladné. okresní inspektor cedulek mi pispli. „jak stádo bží". dr. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. Le vdom. Ostatek dosti na tom. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. Tebíi. uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. Koželuha. sbíraje nejen materiál dialektický. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. P. bylo každý tvar. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. Však to vyžadovalo práce nemalé. Fr. uitel v Jersín. Stojan. k. fará na Lhot u Luhaovic. Ant. P. kteréž ve spise tomto podávám. Machá v Brn o náeí keleckém. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. Frant. Kachník. c. p. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. jak se domnívám jejž dosti úplný. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. Hradišti. dr. k. jehož jest výteným znalcem. c. ministerstva dvouleté dovolené. zvyky a obyeje. slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. Tomáš Smýd. slova Edv. k. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. slovenská uitel ve Vyzovicích. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. ctihodný vlastenec p. Abych s tím mohl voln manipulovati. p. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. Ant. Fr. uitel Jos. prof. Ignác Tká. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. Dvorský. jejž mi p. fará na Rusav. nýbrž od lidu samého. v Prostjov. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. abych zbytené rozvlánosti.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. viká v Olomouci. Jos. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. p. u. rozpádal. c. Pikryl. Rom. Tak staiký. Slova i fráze valašské poslali mi pp. k. professor v . editel eského gymnasia v Opav. Peck. íkadla. Ant. tyto Slovníku a c. Karel Lysý.

Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c. i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož. Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili. I. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. . jakož bude pipomenuto.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. kterýž mi. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. pánu Karlu Frkovi. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo. jakýmkoli V Brn dne 10. Bartoš. února 1886. k. nyní roce. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. kooperatoru v Koryanech. Fr.

I. Náeí slovenské. .

.

Mistína. Alenkovice a Nová ddina levém (n. pechází na Zlínsko. Hovoran. kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu. Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka"). slovensky" místo obvyklého „slovácký. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. ves) k nmu náležejí. Milotic. kdež jmenovit osady Žlutavý. a a jdouc tu na Brumovsku." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . slovácky" ponvadž i Slováci sami. jmenovit pomoravští. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí.*) *) i Píšeme „slovenský.. N. kdež se stýká s uherskou slovenštinou. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc. Prušánek až k Podivínu. Klobucku valašského. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy. na štít: „N.

.

Jaroslavice. 8. výr-vír. o hláskách vbec. str. my-mí. chóra. se n. b. 2. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. é. mluvíc o Hanácích. o. ú (). ch. dóm (dom). kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. g. Mlatcova. t í. byíy-bylí. Loužkovice. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým. zlínské í. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. Na severozápad bydlejí Handci. lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav. nýbrž i kroj. dobe : dv krátké chvála. .znan se lišili ode všech svých sousedv. . . Kudlov a Beznica. róchat. u. . má 1. Želechovice. p. Píluk. j. troník. c. ježto jsou: Prštné. zvoní (srovn. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. za t. Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. i. v. Hláskosloví.). dz. z. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. r. s. zbóník. Rznoeí zlínské. pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. í. Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. m. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. za naš rža. Rznoeí f. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. od sebe rozdílných. d. š. chlap. ž. . za kterýž samo se pokládalo. e. f. bží. pisk. p. h. húfy-fiet. m. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . . Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. . nejbližší ddina hanácká je Rackova. 3. á. ž.I. dobrého. B. k. . v. ó. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . tyto hlásky: a.

kadle. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. žitý. Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). v lesi. lyko-líto. ná- eích ped znjí o. c tvrdne i syn. sipt jako sypat. cyzý vey. šrk. klbko^ kadtb. zingnút (udeiti).. chíp. klzat. víiat^ . Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). a sda. laluja. chlm. mkce se slabým jotovým pídechem. krvú. jako: mee. Pehlasování. cizí vci jako kosy. Slovník). *) : Dlouhé (v. brablc. lepit (udeiti) (sedí). krmit. glgat (deglutire). klzký. vchtitý (vrchovatý). . jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. agan. kl 7. gdy. A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. mjilý. 4. 8. drn. šklbat. j. množ. vyslovují se ob íslovky dvojslabin. Šklbal. žignút (píchnouti). asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). zingra (jiskra). XVI.. plut (plovati) plut (plivati). zgrbnút (zdechnouti). 6e. Slabiky hi. slabikotvorné. v ^u a lú. chíp lepit (klížiti). plnit. vlas (vlastní). zyma. ani nevysloví. peze^ pozvihová. 1. v masi (lok^ jedn. kosi. rže). V matrikách st. na poli). koze klobáse (nom. klu). 1.— Po sykavkách Toto i s. . (ani). gombík (knoflík). nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. ž. chlpat. stíkat. šigat (lámati halouzky) a m. pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. husi gagocú. kdel (houf). Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. dlžen. tlstý. valaštin a laštin. (oni). šrbatý. 6. žr. zemú. jsouc tu krátká. po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. potom v Mí. zima. kupa." O promnách samohláskových. *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. pádlit sa. s 11. Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. zvo (srovn. mi. „já o vozi a on o kozi. lež 5. tuh-lud. fe. zhíbka úkol samo- (hloubka). p^ vi. tu dlouhá:' o šphú. lapí (chytne) — lapí lež (liege). trní. trn. pi. se). í žbat. hlboký. Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. dhý. ý. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. ží. 10. ve. kže. ve stívoch. astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové. síneko. jako: v mei. týž mé v moravských pjivo. síp (sloup). ohpara. podobná v té píin eskému stedníma I. ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. 9. v hoferstvú. (chlpnutí). fjertocb Moravan bez namáhání o. Siný zní jako : z. 6 — a neliší se nic od y.

pam znamení v e. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. vzoru pole: se moe. cizí (cuzí). . Toliko pehlasováno nesúženo v genit. c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. kuati (telací). šúr. plíce (plca). žabíjat. etaz. poklid. svázat. kdežto slovesa III. jedn. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. Krom toho ve slovech : píšetka. macocha. kožuch. etázek. akk. jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. lišaj. vzoru pole: polom. : do náruí (náruá). jezero (jazero). tídy a pehlasovala: kleet. poklízat. ž. híí. kiet. ***) V mst pehláska znanji /. plut. jedn. pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. majstr. pehršle (želá*). lože. vedle vajco 3. *) **) postoupila. smíl sa. obilé. jedn. do oí. ozíbe mne (zebe. kuate.: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). ž. bez uší (oú. tídy tchto: hoet-hoél. poklidit. z nenadání (nenadána). juh. jedn. hovzí (hovazí). tídy vzoru háti: hít. stávat. . íká obyejnji vajíko. líbit sa. pazka. mkký (rhakký). (pama). držet. polúbit. u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. prodaj (vyjmouc obyej. žúžel (v. hoat. žúžata) — vsíknút. stavaj. duál. na poloch. : dosíhat. uzíbnút. okít. V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. tžký (ažký). . za boží muk (božiu) a gen. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. úra. : boží muku. kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. sice drží se nepehlasována bruch. a instr. viset-visél (podl. ušú ***). pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. kí- želka. jazovec. uch. **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). Samohláska n pehlasovala a) cítit. a vok. buvol). zehítý. trovo. tídy (optovacích) házat. obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. šidit (šudit). mn. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. visat). se: lid (lud). ut. poklúzat. ps (pas). V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. eštin pít. smít Proti jest a sa. pít. mžikat (mžukat) se . 2. pádio (pedivo) paza. vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. zapíhat. lehký (lahký). vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj. vzoru lekat (lákat). v nkterých slabikách kmenových: šika. zabe). kviela. srdce. kluka. okíí.

e) sedli. kuli. pénit. trápení. léju. kleévám. lešení. sedn-sédmý. téj dobréj. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. žbat. dójím-nadájám. zdžat. nikdá.odstrášám. veeru . vinit. stojím-. e v mkké dlouhé e: umévám. dupat. klonit. — a v d: pravím. vozit. stolvka. rojit. Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. ledvá. žaludek. ženit. volat. krmit. medvka. zakryj. hojit. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. vlk-vlek. honit. a. atd. chlpat. ronit. staúvám sa (iterativa sloves VI. cabat. hrb-hbek. -bojím sa. srkat. pracúvám. drobím-pedrábám. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. erný. šíju. straším. *) sa. prlit.vy právám. ménit. V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. a V. zvonit. strójím-odstrájám. ej. kup vám. kúl. 1. plch-plšek. zhat. indová. kamení. hograt. stanivá. d) V inném píestí kmen zavených I. seévám. choéní. chodil. róchat. smje : sa. néni (není). Optovací slovesa IV. o v d: kroím-okráám. viévám. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. slyšévám. tídy). : cenit. kropí-pokrápá. . naprotivá. kojit. d. init. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. : šest- šéstý. nutit. nocúvám.*) vera. malování. klóním-kláám o v o. rubat. lozit. ukrít sa-ukat dhat. v ?Á: arúvám. osn-ósmý. tancúvám. veera. plnit. hnojit. mluvit. chromát. 2. dovolení ale : ká- zaní. odclo-nezacíóaj. pakli jest dlouhá. Zví: r v : vrcch-víšek. slunce. sa lúší). tržit. bíju. papež. chodilo. vrzat. ert. -M sa. tužit (sýr tužiti = lisovati). smrkat. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. popíchá. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. céra. nosit. f) Slabiky pij. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl. trkat. védí. enúvám. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. volala. lúšit (vyká chrkat. svbí mne ruka (rža vonla. vezl. podlévá. vrata. pálení.: —8— Dloužení. tídy mají o krátké chodit. prosím-odprášám. pékí. seél ale: : : : . veer dle. chlopit-chlópat. mýju. ruka svrbla). milování. evanélium.

mak. hruda. plut atd. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. bvijaký. klada. zatloukali kly. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. 7. kana. rynšák. Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). bránám. Zliák. mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. psáni (der Brief). zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. san. lok. 5. noša.— : : —9— 3. = : 3. para. psát. -a^. pruh. dut. stát. — koár. šestéj. práh. pás. kravám. n je jáma. vt. chtt. — se ale ovšem: : hrát. o p sedmým. osmý. drát-drata. oechy. v lét Krácení. puto. Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). lék-leka. možeš. kame. jest (jísti). ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. pit. v pust. pojím (sním) — pojím (spojuji). vitam vás (ale pkn vás : : vítám). šava.. 2. kravama (gen. raná. ten j. bláto. šestý. práská! (biem) pazoury. bát sa a p. do pásu (ale pome za pasy zápasit). telatom. psaní (das Schreiben) — c. Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý. v zim. vitaj. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. — luskat t.a: pomáhat-pomaha. past. mí noha. Ve slov paní pozbývá i délky: pani. kryt. (hieme. šit. Podstatná déš. luh. kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. kmenové krátké: stromek. stíkat-stika. luza. lipa. klobuník. šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. lýko. mil. koom. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). krást. po let. dubom. mrazem. kostka). Rýn. . mucha. : . mn. Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. 1. Krátí se ídit-iditel. mt. luskat prstama (schnalzen) (praští). misa. dojím (sním) zemáky atd. 4. kl. 6. b) ve skrácených lhát. škrabat — dojím (krávu). aestate) — v zim (v chladu). jichž eštin vznikla pízvukem tylo. a instr.. šito. kut. om se nedlouzí chlapom. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. krav). koza. mra v odvo- zeninách: zHnský. kdovíjaký. skala. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených . sedmý. j. krávách. uhel. kmenová samohláska jmen Zlín. p P^D • P^ P^^^ loka. spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. d) v dative mn. mostek. hlina. husle. sila. hrách. dat. dvei. pst. rýnský.

. sovný jazyk pipouští. pehršlí. od malý. Tvrdé é neúží se nikdy. vtr. sromot. pilí. chrastl. tajat se : (táti). pha. Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. 2. : : šenké. vc (více). zelí. 1. vidl-li jsi. nmecky vískat. kocúr. tvoje. ani tam.: 10 úžení. zíypnút v. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. táte. : 2. Seslabování 1. ***) V mst malí. viéí-y's (=. po kolensky (po kolenou). meža. vedle klempé. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). *) **) V mst: snih-snihu. 2. klocek. talé. jako : vidly). a -^ o\ lomcovat lamcovat). veko. uka. kopys. ošterný. íica (etice.. V mst. malér. múdrý. Rozšiování. zlúpnút (s chutí snísti). a sesilování samohlásek. polívka. dvoje. héct. kohút. mrka. šenké. V leda že 1. pilé. mynáé. víc. talí. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž. tú veliká vodu. troje. kút. a p. oboje.. zdoly. patos. ave: o v u\ o v e o : oštera. w v y v z okýat (okounti). Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. : málo kdy svojích a íslovek 2. Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. Stahování. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). budu. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. štyé. Seslabují se: (v. po i: bliskat. c) ve pípon -é\ klempé. znovy. tote. éct úží se ve slovech íká. jako: hýl. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. spš (spíše). obilí. . kde toho i spi1. snh. petrželí. od póly. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). knýp a p. tente. pehršle. petržele. výhlav (vijohlav). v z: ?/: lubivý (libový).**) te. želé. spíš.

kde 1. di. — to? = Neodsuto v imperative otevi. huspanina. stráža. papua. v o : o v a: hamatný (homatný). napká mu (tlí mu. pjdem neseme. Tvojem mladším : bratrovi. labua. volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . ode dveí. i se v kosých pádech slova poheb pit. jež se skloují v eštin dle hra. sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. : zám : (závj). gen. babsko. *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. smraiitý (smrdutý). ve Skalici. jako vodit. *) pchá. kaa. os. sedt. travsko pchaní. meza. peze mne. zere. obrus. ostroha. moset. To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. spšej. požat (požiat pjiti). od poheba. zatékat. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. koncové a jmen. ohebto (heblo). pedchází-li nebo v robsko. . pod. nelza. skrz. tozit (iter. pede mnú. ke stodole. u odsuto a) v dative jedn. e e e v o: poíynek. pede v nejnovjším slohu eském. poznov. vc. nad. : Nevysouvá 2. nesnáza. vcej. b) má a : nesem. pes. nižej. vyjmouc imperativ: 3. opraa. prasacko c) ze slov pchat. níž. blíž. os. ve pít. zavý. i : blacko (blatisko). veza. ve pídavném veliký. pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. žama. v e. ase slovesa idu. 1. menj) c) ve slovese okávat (oekávati). sloves. kupujem. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). pípony odsuto a) od infinitiv: nést. obrua. kupujeme. bližej. málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. strža. mý (v. telacko. chléb). jem (jemu) b) v píslovcích 4. poheb. vysej. jedn. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). mn. i s o u v á n í. pchá mne v boku. v tch tídách (v. 2. dobrá mysel. pahnozt. zametat. utkat. P 1. rancllík. ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. mu úzko ale . e se odsouvá a) v 1. se dóm (dom). vichora. spš. pich to do kapce — ale . ve chlév. žbrunda. na a. = mírni se. kravsko. Neodsouvá vzoru da: hráza. skrze mne. dte. vichor. ale: zahemuj vz). nosit) v n: klupat. kleca.

Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. mý. ze g strýcem. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). (iter. h. bóíja sa. staúvat sa slovesa sta viti se). Rozeznáváme v k. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. píin c. g uovi. eštin astý bývá: paúk. hiát proti zjeovat. Vbec j 2. žebrat. z lopatu. nehrne. Jozef). souhláskou temnou 2. t. osa. mu eše šezd (šest) groši. abyzme. pauina. idu tém mizí: naím sa. V násloví: Ozef se (v. g oltá. istý. . 1. (jdu). joka utíraja. izba. dz. oje. ropka. enom. zaplame. svj zvaž (vážiti) . První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. Poháá ju našeho. nosti dle síly zvukové. Spodobování souhlásek. taká plaba. ba eše. z.*) ped osobní píponou me: zme. jaboru. se mnú. íva. íšerka (ještrka) atd. kubme. Ve stedosloví piovár. ch. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. — a Ped i nepisouvá j : idáš. s. na krai. Daj mi nš. už. se O promnách souhláskových. napóím. /. Jb) ped samohláskami ped /. fa b. Vytlate vs. g. Nidz u náz nenandeš. v. ju studénky stála. g mýtu. . " 1. Pdadvacet. piavica. ale: štátuja. píává. iskra. souhlásky . kafka. z rechtorem. p.: 12 — Hiát. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. s nama. staovat a pauz. upežme. ít. z Abrahámem. k ním. — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati). g evanélium. piák. V o písních hiát a. jošidí švihaja. d. Tvoje erné joi. i ve stedosloví i v násloví. Ostalo I. 3. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. ž. s nmá. . r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. g yným. pozdraovat. n. w. ž. k nám. ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. íkavec. kvt. g naším. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti).

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

nom. .

ua. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. barva-barví. kapca-kapcí. teu. ruce— na ruku. rád. od jak živa. da. ta. fajfa-fajfí. zám. zhta. prodat obilé na stojato. kleaky. dížen-dlžna-dlžni. Genitiv mn. í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. nkterá pídavná: 1. a st. pa. nohy do noh. Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. vdomky. povinen. hospody. da skloují se : rozkoš. beza-bezí. sedaky.). wa. oima-ušima. — živ- živa-živo. po p p tea. svaba-svabí. haluz. škoden. akk. po po mály. ta. z blíža z mensa je to hotové. koza-kozí. minuta. tichy. modlitba-modlitbí. vzdálenosti). Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. forma-formí. na to hlea (= z vtší. — 2. Steša má v gen. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. znovu. oách-ušách. vymlácené.: Dle vzoru 21 drbe. V nominative jmenný tvar mají jenom 1. /a. : p se pravideln íslovek druha. 3. klobása-klobásí. Dvojné íslo. vinen. chalupa pišla do ciza. škra. kráde. Pídavná jména pisvoj ovaci. z mtadu. štvrta druhu. ia. stvrtu. za stará. nom. : je to enom z vtša oprané. vidomky. taksa-taksí. Jednotné íslo.chajdí. je zaplaceno. kúpíí ovoce na syrovo. Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. mn. 11. súsed súsedového. za. chajda. palma-palmí. mláde. ocel. na sucho tichu sušené). 2. kudel. 4. po nmecky. (pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. (= paní) v nom. mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. z prvu. 5. pí. pán. (rr^ i na ležato. maštal. Pani misa-misí. jedn. zv. pánva-pánví. str. tolik búek v lét"). mn. z dalša. desátu rýnském.minutí. stqjaky. oí-uší oám-ušám. jablo. Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté. súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . zorta-zortí. lampa-lampí. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí. zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). sí. toka. hlave. steše. kuchy. asto se konívá v ených v 6a. : charba-charbí. zb. menší udláme to z kratša. ležaky.

dat. doch. dat. všecko gen. IV. všecek žito. instr. — dti. Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. lidí. dtí.) den ^ má v lok. složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. po dvúch a padesáti. íslo. všecko: všecek oves. lok. instr. se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova. živ. všecku vyku. súsedovým súsedovú Množné nom. s demá obyejn -i ped pti dama. liom. gen. akk. je-li íslovka bez substantiva. všecko žito. mn. loktí. pti a ticíti. hosom. mokra). instr. instr. kosti kosách. lidi. všeckéj vyky. kosti kostí nom. lioch. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. kterýž. dn. spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima. gen. pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. hostí. všeckého žita atd. dat. té — styé tech ž. sítima . i-kmeny mužské mimo gen. všeckého ovsa. i-k mny. . oves. súsedovi. dti. ale: o dni. lidima. : s desíti chíapama. kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. gen. akk. dom ze zemi dtima. jedn. lok. a st. dat. dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta.-22 $ gen. všecka vyká. : nom. gen. všecka. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. sucha. V do obci. hosama atd. m. Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). tírohý ktobúk. po dni. jedn. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. ve lidé. ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma).

Kmeny souhláskové. dat. 1. . emen. jemen' Vyká. kamea. plame a j. kamen. gen. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. vyjmouc krév^ jež krvú. híBata hiíBata nom. tykva. mn. instr. pánva dle vzoru ryba. mrkva. gen. Ostatní hláskové: kame. (-y) híBatem híBati *) lok. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch.. . v gen. akk. krvi. má Skloování námstek osobní ch. instr.23 - v.

instr. akk. Dativní tvar jem jest sem k nm. ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. dvúm dvúma. v ísle mn. v gen. Ten buk je velice híaný. i bezpedložkový Pámb jem odpus. tote. jednýma. instr. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. : 2. nom. mojém . dvá-dva dva dv dv dvúch gen. jabko. nom. dat. jedni. gen. dvú- V nom. dvúgrejcarový. a lok. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). v ostatních pádech dle skloování složeného jedných. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. bývá jeho jen s pedložkami o životných. toliko v nom. tyté. vylez pro ni. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. tvar — : groška. táte.- 24 - Skloování námstkové. instr. jedno v ísle jednotném. jedny. ji ony ich ich ony ho. 3. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. akk. jedným. 1. jedna. ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. nom. V akk. a akk. nom. sednu si na ni. Sesilovací to mní — . jem ním ím nmá nich. em. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom. Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. dat. lok. dat. lok. sice drazný: ho sa já nic nebojím. gen. vysouvá: tohte. jeho mu. ono ho. akk. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. nevylezeš na ni.

má milá. myt. moct pat. jat. válat mají kráju-kráj. házat. lézt. Instr. rst séct. dvoj ího-d voj éj. os. Koní-li se os. míšu-míš. na mu híšnú a i p. k plynným r rozlišují tyto hlásky. — V písních vyskytuje se tvar mojin. lehnt-umt. íja: amíja. akk. mých atd. zpívám. os. nebudeš mojina. plut. ale též sbírám. Infinitiv: nést. vt. vo kterýchž u se skracuje. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. hážu-háž. mají v 3. a 3. ajú: stavám-stavajú. pnu. péju. nojsoti ve reních: na astý. lét.. ped w a ú v 1. a st. žat. j neodmítají dobréj matce. smít sa hynut. máj. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. prosíja. dvojí-dvojagen.atd. jest dobrýma. asu koní se všude v ?í. strhat-stržu. zívat-zívu. sméju sa. pravidlem však jejiného. máct. látat-lácu. hrýzt— past. tást. tlct. os. jedn. bíju. pít. mn. : mu vru. v -im. pískám (val. hoet. léju. ryt. es: nesu. héct. zrát. máu-má. Iterativa V. -dm. héju. plut. Slovesa. jejinéj . jejino. peu-peú. bžat. stávat kupovat.: možu-možú. mít. 1. sbíu. na svých místech vytené. trkat-tu. obojí. mojina. okít. tu-tú . Místo její užívá se jcjin. dímat-dímu. ic: orát- párat-páu. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. os. Tvaru -ára jen tehdy se užívá. kleíja. súkat-súu. smíja Slovesa V. mn. mojino Nebudeš.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. krást. má vo- vezu. vyzvukuje v 1. kdekoli druhá os. dat a lok. os. dvojího-dvoju-dvoje. g. hvízdat-hvížžu. odmítají u: dobrém lovkovi. kvéct. Uritá pídavná v dative jedn. jedn. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. hrát. bójíja sa. létat- vtat-vcu. hoíja. míšat. péct. vzoru tesati mají pravideln v oru. dvojí. -ajíí: stílaj. vít. méct. plet. zaat. pást. zpívu. lécu. viset prosit volat. za to v gen. — — První osoba pít. : — divu sa). hrub od asování eského. jedn. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. set. neliší se — — — — — — 1. dat. krájat. smt. vzít dít. jedn. mi ceíá rodina. véct. Skloování složené. mužs. hít. sázat. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. -ám ve 3. jež mají v lajú. klást. a. : krájat. mého. Toliko podílné : : íslovky instr. tob otec nedá. lízat-lížu. Stát za boží muk. valu. dívám sa. kupuju. sážu-sáž. mlet bit. asování. jfjina. kiat. máat. jedn. mn. dvoje. téct.^ 26 - Stažené tvary má. ž. t. mn. os. 3. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. mn. at.

dúl. stúpit (stoupnouti). jest eša. jeza. mají tvary uat nikdy najmul. roz- drápit. sypa. ždúit (ždurnouti). pít =^ pijít. odítý. nerožihaj. veda. m?'. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. zavitý. dut. bíl- sméí-smía-smli. sednisednte-sednme. tišit (tisknouti). stavaja. daja védét : víja. podepítý. sú — néjsu. jejichž : kmen rožít. vydrápa). voíáí. skíl. lízaja. — / pr. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná). seda. svéj Chtt má chcu-chcú. tvrdé hlásky nesa. kmen se koní souhláskami píša. jest ím. zehítý. on k tom néni súcí nic súcí. teša. lél. mja. jichž prostý s. napal. ždušit (žduchnouti). voíaja. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. zakusit. dímaja. zašlápit. kupuja. vesms pravidelné p. saja. tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. sem: Pe- chodník jest to (schopen). veza. zhlupit. os. nejste. Slovesa V. ide. tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. zme. íova. rožni. z. tél-teli-tely. os. Pechodník jest jenom jeden. najat. rozkúpit. lišit (lisknouti). šlažit (šlehnouti). ideš. vydrápit vyplazit. samocha. mu udlat. . povza takto : . je. nesl. chca: chca práce. hynul. pech. d t n zmkuje a toliko paa. živa. Mnohá chytit (ne : slovesa II. hora. . najma. pech. žat. pítomný. ušípit. koní nosovkami m. nechat . asuje se v ste. : utnout a — Rozžžati má: rožnu. pá- PHestí bita-biío. Sloveso byt. keša. néni. vyrýpit. dajú. dýchaja. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja. leza. pobžím (pobhnu). chél. eža. ukúsit (ukousnout). kyša. si. ale: necha. ty bua. zemletý. spa. zedl. n. smíl sa. pítomném ase slyšel sem.. prostítý. píí. zatepá. pech. vyprosený. oa. mohl. rožéí. kázaja. str^ vr. dlouhá. Nechat má nech i nechaj. ia to . zapál-zapaía. Slovesa tídy. zamit (zamknouti).: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. krma. mn. Píestí trpné má Kmeny I. (transgr. su. uraja.. má v ase pít. je-li slovesem uritým. pomož-pomožte-pomožme. plešit (plesknouti). naža. vázaja. roža. tvary urité: nesený-á-é. lepit (lepnouti). (zimou). íja. mizí. tídy or. kupovat. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa. jedn. inné'. va. rozšípit. híí. pech. nejsi. Pakli jest slovesem pomocným. Met má pech. má v 1. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. néjsú. zim.: idu. pékí. sea. jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa.. vykopá. zavi-zavete-zaveme. mají delší tvar v aja: púšaja. kiáí. néjzme. : chytnout). ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. prosil. Sloveso dat má : v 3. dmul. pech. ro- žihám.

všude mn. Michálíkj (gen.: 27 2. Dolní Rznoeí chylkami od 1. mezi zdvojování souhlásek. Nominativ mn. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené. Co týe a stránky hláskoslovné. dativ dvma. kibet. Zítochvost-Zítochvosé. ovo vedle novjšího új. ova.' Hraovice. dvd. jmenovit kass"a. 6. Listrumental mn. Sudice. tc. na Uherskoteodsku. — Vedle {= ni) u nho. tvar mmí v Horní Lhot. se Matulíkj. nmá). s pedložkami pezeií. mne). za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. íslovky jeden. súke«wý.). jest dvú. jenom na Slavisku gen. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. Dolní Újezd. Tamtéž zní instr. 2." pravili mi v Krhov. v Horním a Dolním Nmí a do les. tú. s našima. v instr. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. Pozlovice. Osobní námstka on (proti mria. : Hromíkv. ova. ale eše sa dycky tle Formánkoch. štyr. Domarád-Domaráé. Bánpv. ovo: všude v j. *) drží se och. koíce. Slaviín. štyrech. rznoeí se zlínského se odlišuje. Horní Nmí. slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek. mynáoch. Nivnice. Staí lidé íkají též céra Formánkoch. je zmkený akk. a p. té. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. Slavisku a v Bánov. : : : : štyrma. súsedového wy. Ve Bzovém u Bojkovic gen. a zlínským má v dative jedn. ušami. ehož na Zlínsku není. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným. duál. Uh. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. Provodov. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. Komna. tema. Jen v Nivnici má koncovky atd. ovo súsedj. Šumice. ova. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. dvú. Brod. Nezdenice.sa na Bojkovsku mit. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho. Vlnov. na Bojkovsku. ovo 5. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. pode. za obíslo v Nivnici prohíslo. tech. oami. v akk. Rznoeí záhorské. dativ dvma. mlaíci. zaho. v tvarm mi. . ÍBojkovice. Horm Lhota. v Nivnici. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. Pitín. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. tema. Luhaovice. V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. všude v ama. ne. s tyma chlapci. štyrma. husami. styé skloují se všude jako na Zlínsku. chlapci Formánkoch. Bezolupy. : ") „Mladší íkajú Formánkj. nn. ova.

nž. muýn. po s a ve pípon io. c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su. skvo. z s s ve slov srcadto. Jako pást. . v. lešení. d) i mezi dvma samohláskama. védu. sedu. uopata. ue. mydvo. lehu. d. jednomu. toho. kiau. Koncovka u v dat. sú neni sú. stoh. druhému. il. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl). jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. haluz. vokalisace tvrdého ^. yu jednoslabiné uáska. zutý : : — — — — — — — 3. tým ten. dek (dlek). 28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. mám tam známých. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. iu. pak mezi m a e mizí: koek (kolek).7. jedn. tech syn. nec^me. uh (luh). st (stl). kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). jaúvka (jalvka). Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina. ho.. mn. suova. má nohu opuchú. b) 1% ié. s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. peku (pekl). Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. iy. Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. tustý dúhý (dfhý). životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. samohláskové zní za ": hutnút (žitý). V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. h.e7io. byu. Rziioeí pomoravské. tým^ tyma. teaia. šeu. uo. z. buato. jmenovit pehláskou spežky . eu. uechtat. Za akk. mízký (nízký). zní jako wa. tuu. jsou v ísle mn. (hltnút). suáma. ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. tch. el. úka (lúka). stup (štíp). tak se dlouží i krást. o tom. v více : v Slaviín a ve Bzovém fych. j. kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. je neni. al. led. yf jako au. suza (slza). smiu sa. komu. sme neni sme. t. za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). lískat (luskat). Jablo zní jabó. uozit. — ti. I Malenovským. tem. drév. uy jednoslabiné. ste neni ste. to. kamení. m ve slovech mif (ni). Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. si neni si. pravidelné Jenom na Bojkovsku. v Nivnici a v tm^ tma Ve . Jasné hlásky b.

toliko Staré Msto a Písek. cuzí ludé. se vysouvá slov sídla (osidla — 8. mrzat. rzvora. . pas. pamatlivý. lákat. ažký. jazero. telací. dia. pebédli. 2. do oú. tolký. dále na jihozápad: temu dobrému.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. ostáí-ostála. žíní). i 6. : mkí se v pít. Hovoran. mica v r-ži (zl.^ . knížací. Milotic. 5. i akk. by (Mistín a Podluží). dojit — znamená na Strážniku 4. záblo ma. u v dative jedn. pl. trpilka. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží). poprchá. slubovat. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. tvojemu. Samohlásky arteple. a) 1. = lozit). jo).*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. Samohlásky. 3.). Na Podluží tvar rží (nom. do zvlášt na Podluží : želá. rži. 7.). **) Mistína. bez úšú. ze stavená. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. mladšímu. po pamati (s pominutím jotace). chrumat. ve slovech: velký. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. — zapaht zapíhl). hoat. dvea. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka. e se nemkí ve slovech: vymetat. visat. (zl. hrbek.2d <y v ej (dej. mžukat. (zl. z nenadána. pát píl). r-ži. jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. pervenire i mulgere. utékat. pokej. r dlouží se jako na Zlínsku. rhakký. nejlepší). do náruá. Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. (na Podluží). bhala. lahký. kiala atd. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. zajtra.) a potakacím slovcem ano . (zl. o se odsouvá ve na Podluží). vyslovujíce: vrba. z víášá (vlásí. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. napekat. pšu. rukávca (neutr. sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. námstkou mn (dat. i brabtat (Milotice). i j.

sfátek. — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. h. osn. ked (na (ni). na Hradišsku a na Podluží). v dubni. k fám. led. i ve jménech tot. da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. ovk. uonský onsky. hrazdní. na skvál Nové Vsi beclavské). osm. pokad. zakrútný. práporá (plápolá. n mezi dvma 3. 28. tvrdne ve slovech: hned. koek. sceí (jinde si : chcu. súnko sa míží (v Lanžhot). jinde sedn. hrát na raricha (na mžíku). zahrazdný. pták jinde fták. zkušený. pak ve slov tr (trn). n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících. koženný. vz. Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka). loje. zvlášt na Podluží charva (charba). chrbefc (hbet). v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. z 4. lež. chtl). ranný. stoh. úka. V Lanžhot: kame 5. snad (na Podl. tfj. zedzený (snžený).. suovo. švajdlena. uáska. kame. scu. Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). gula (kula). do Novej (vsi). harvany (varhany). kterýžto tvar jest obyejnjší. obrátný. rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. dtom. leden. vzda. najraik." . otad. de zlínském (kde). gaa (kana). msíc ny jelen. sa vrí (vrtí). což vzniklo asi lichou analogií z tací. „í peca stoí. . smiu (voje). a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl. dost. z. seci. Zvlášt charakterické pro toto str. v Blatnici a v Miloticích. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. V Kunovicích. obšený. Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. necli je to jak tžko. Na 6.*) uh (tuh). zutý. bezen. Cej). stodova. drév. d. v Ostroze. 2. podlej. Jasné hlásky h. Podl.). mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. huava uechtat.). tuu. tídy se nemkí: narodný. Ve Strážnici. hrable. sto (stoh). zaražený. v. a na Podluží: hrvat (rvát). samohláskami se zdvojuje: vonný. se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). šecko. dyt. kviika. dúhý. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh). nasadný. Z . (j. íastovika.). v po k.). ce a s. : Souhlásky se astji stídají. Podluží zní jako /: kft. S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. 30 — Souhlásky. t a. bu. — b) 1. michat (mžikat). Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. vyprosený.

pauk. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen. v koli. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. Hovorany. žlutý jest i ve slovech: strnadel). pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. Strážnice. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. palúz. jenom v Miloticích tu po h. tob. v Blatnici Za obecné pauz. c) Klimšj Miloticích. ušú (ve východní ásti: oí. tem (na Hradišsku) temu b) toho. oama. v truhli. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. a taktéž sebe. a) íebú b) Hovoranech. do jehle. Jméno. 2. paMk. Podluží. : Duální tvary jsou astjší do ruku. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. oách. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. po stromech. o konch. dobe-li si vede škola na Slovensku. : Ostroze. . teho. do (Znorovy). a v akk. jinde v dat. pavúk.) temu— tych. i Lokal mn. o koách. Valkové pole. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma. sebe. na Podluží). Hroznová Lhota. ve stodoli. Ale není to slovenské a valašské mkké I. Mutnicích a ten. — tch. pirozenou výslovnost vykoeujíc. dat. Tvarosloví. I jest mkké. o vtákách. Kunovicích. tem (Znorovy. kluk. Hovorany) d) teho. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. Strážnice. ty má a) tebe. Podluží. ušám. Blatnice. sob tomu seBa. a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu.— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. koní se všude v och. slza. Nevím tedy. — tým (Mutnice. co v té píin povdno o zlínském. uší). v gen. ušama. ušácb. vedle této koncovky. (Ostrožská Lhota. mné. a) 1. v Lanžhot pavúz. muž. Vsi. paúk u Mistína vyslovují pauz. Mutnice. Juráskn (Znorovy). td. tebe. (v Bílovicích. v žochoch. i V Mistín pat na stromech. a st. tch. tebú (ve východní ásti) b) teBa. {ne). tem (Blatnice) lotice. uši mají vtšinou tyto tvary: oú. k. starou. 7. to a) toho. — Oi. v stohoch. akk. oám. po domech. v-ova-ové : ssedv. kteréž se : vyplývajících. o nožech. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele). tvary: na stromách 2. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. vojákoch. c) tom — tch. Malšv. ch.) 3.

kemu (Milotice.dvma (taktéž obá-oba. Ostrožsku. v Hovoranech a na Podluží 1. mn. pkné kon. : sto jest nesklonné: pt sto. Derfli. instr. ludé chodí. Znorovy. jeda. — Do kolci hodin (na Podl. 2. Podolí. ob). klek- nte. Blatnice) jedneho. íja. zavete (na Hradišsku. pro mstských. mladší vesms p. jenom že v dative a lok. j. víjú (Chylice. zaho. Msto. mn. umyj. jednému (na Podluží a dvd-dva. Hovorany. na tých voják došeu strach. chodíjú. leží. uho. dat. Podlužíj. Petrov). Mutnice. imperativ jest dvojího tvaru sa. Mistín. Tvary: 4. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam.) = do 5. muchy íjú. — Ale má dobré voly. stílau houbu. v Zeravinách. pléct. Znorovech. s : lák b) Sloveso. koho. jednemu (Strážnice. Slovesa. -genitiv netvrdne v r štyem. ve Strážnici. b) koho. Mistín. os. dvom-dvm. má dobrých rodi. v Rohatci. sednte. v Hovoranesh. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. Nové Vsi Ostrožstójíjú. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. žíja. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. té-ti. kde nyní v vbec vedle ustálena jest. St. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. a na Podluží. bžá. b- chodíja. Veskách. v Mutnicích v Miloticích. choá.kdo a) 32 komu (Blatnice. a) jeden jednoho. a zí. jedn. v Blatnici a v Mi- . Lhot. pro muzikant. Za akk. stójíja. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. kolika. uifiá. jichž 1. proho. kuact (klásti). má dvoch bratr. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko. v Sudomicích. v Dubanech. štyech. va (ve Veselí. (v Bílovicích a v osadách pifaených. lok. devt sto. Mistíu) d) id: ležá. se koní v im mají ve 3. ijú vedle chod. c) íja: ležíja. jednom (Hradišsko) b) jednoho. íja jen starší atc i lidé mluví. Vacenovicích a v stojá. chodíjrí. bžíjú. Hroz. dvoma. véct. os. všeci ví (v Kunovicích. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. kom. Strážnice) c) keho. Mistín a v Ro- jchodija. Blatnice. (Hradišsko). — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút. brzo by sed: grunt zháali. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3.) ného. víja Strážnice.) Pozn. dvoch-dvch. Bílovice) gen. kract. naši stojí. c) všude jsou tu obyejný. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen.

všecka slovenštiny uherské nežli moravské. hádzat-hadž.). Vápenice a Výškovec. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. zakrý. Blatnice. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. sedel. Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. Velká Vrbka. t. bežél. a) sednite. Siíchov. okiu. i a y se dlouží: napí sa. ít-išeu (podl. kde se i drží nebo v I promnilo. voláí. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. Lipov. j. utrhu (všude jinde). jsouce tu po jedné. jež. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). Javorník. 33 — zavité (všude jinde. Slovenska jest jich osmnáct. Malá Vrbka. Kuželové. Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. Tvrdonicích. jimiž od sousední slovenštiny moravské. Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov. sedeu si. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. Kosticích. Blatnika. vytkneme toliko podstatné znaky. veden. umýte). tam inné píestí se védi. jinde po-pome pote).^. jen že umy. j. védu. posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. smiu sa. kleknite. utrheu (v podlužských osadách Beclav. séu.do Bezovské Lopenik. za dau. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. zedz 4. scet-scu-sceu (pod!.). a Boršice. píestí inné kde se neobaluje. Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica). tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. vlekeu. t. tu po skupinách dvou. . a Strání. jenom že tyto se prodlužují: dáu. Starý Hrozenkov. Hrozenkovem. Bezová s blízkým OlŠovcem. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St. v Mistín 4. zehíu. od Blatniky. Velká.— loticích) b) napi sa. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. Louka. i : vleku. Lanžhot. smíi sa b) kde se obaluje. seeu. kolik tu osad . sedu si. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot.

Boršice a Bystici všude z daleky. masso. napijc Jednotlivá rznoeí. plu. z blízky.9ký. Mezi dvma na panském trávu žalo. 8. h zní jen slabounkým pídechem. Kedy ty len ju nás budeš. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij. Nejbližší jsou jak polohou. kréu. éc. 11. sa. tak po- vahou rznoeí alenkovské. 2. luc. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. npla(^-c. v hoi. pauz. — Ob hlásky skupenin dc. tak i v této za mn. k jari. blatnické." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). prutnný. nehledíc ku zmnám hláskovým. n. tím jí od slovenštiny moravské. Abych ti jopraía šáteek. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. zaplatný. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. huá-ci. Jako v sousední slovenštin moravské. brecA. na dvori. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. pauz. z doly. Jako Slováci moravští. nz. nespac-ni. je všude: pošlite. 6. Ju studniky ju studenej. narodný. jinde seslabuje se jedn. na úhoi. drevenný. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-. Mimo Alenkovice. tc.: — Nejpodstatnjší znaky 1. na hri. samohláskami souhlásky w. brd-co. z mladý. . súkenný. ale luá. nájis. Blatniku. na fari. 3. boršické a bystické. Imperativ. nocle. a íslovka sto jest nesklonná: sto. dá-li „B" sn. 9. zakryté. najit. 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. jako i jinde ve slov „Pamb". Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. deset sto. bre. sednime si. slamenný. 10. projit. na kari. díva. ím blíže k hranicím uherským. ma pt akkusativ mužs. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci". zdžat. napi. Jale už vím. daj ' nám co's 7. vinný. v chotári. s. odsúdný. užívá se genitivu. zavité. zakry. : du6. ped hláskou j. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. ist (jíti) 4. ohat. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6. Ze ty joklamáš. zálo. po hri. popchá. vy mlát ný. 5. na Strání však za horký vyslovují horský. : dn a p. na košári. mla-ci. Daj nám. v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. : dojit. ba skoro docela mizí. radjovské. zahradný. napité sa. Radjov.

Kubic. Odlišné bidlo. mn. polodlouhé). volal. volat. štyrech. v tem. koní jím. jes. 2. Imperativ slovesa býti jest: by.. Tvary námstkové: toBa. védu (vedl). c) 1. peí z nasej 6. dvch. prinde. I je isté : žitý. Tvary íslovkové: jeden. teho. vouau. tych. téma. — 1. v mkké volám. tech. 3. Juren. Paíja. Tvary íslovkové: jeden. jednomu. ti. 1. žitý. radj ovské. víja). Za mor. — — vido := 4. Pídavné pisvoj ovací súsed. kupil (-al. umá.' 5. jedn. pijú. — . tebe : mn — — seBa. byme. I se obaluje: suovo. cholek ježá — pacholci jezdíja. kedy (kdy). — Píestí inné: : védt. sebe ten. vedl. Múkv. péct. Rznoeí blatnické. — — dvma. choá. Infinitiv má tvrdé t : nést. Tvary námstkové iha. složené vru. téma. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. tým. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. všade. ponad. Rznoeí mosí í. v jednm. umreu. jeda.— a) 35 — alenkovské. kad (kady). nesu. dvoch. s Ostatek srovnává se alenkovským. byte. jakorka íká se jakos^ka. tomu. nesl. — Pídavné pisvojovací: súsedv. — (vrabec). 3. nesu. — ten. f: nés. slabiky mkké: : jatl (datel). 1. odkel vrábel pedložky: popod. v jednom—jedni. (odkud). týma. pi. ti. jedným. vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja. 4. tch. teho. našich súsed. (n) teBa. sob. hodinách. ovk. I je isté: h^ava. tch. 2. v tom — ti. vola. tem. 4. dúhý. jedných. chodíja. ii : Zvláštní slova a p. škorvánek (skivánek). os. : — dvm. tem. dvch nesu. b) Rznoeí huava. ten. chodit. o 7. nési. 8. dvom se Infinitiv piju. tech. soBa— tob. jednému. styrech. chlap — rob. temu. jedl. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. jednoho. te^dá. — 3. jedného. jednýma. seBa-sob. husi. tem. toho. dvoma os. jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. 3. z póza a p. Pídavné pisvojovací: súsed. ke (mladší dyž). Tvary námstkové: teba-tob. temu. dMhý.

tech štyrech — dvoch. vézí. tréma. plést. Tvary námstkové: teBa. tolký. idú. laný. vést.) stídá se slov jablko ^jablk. 4. jedn. je isté: slza. štyroch — dvma. \ Rznoeí : boršické. mížit. chodit. os. kleku. péct. tolký. Píestí: nesu. — os. dúhý. — Su— bu. piu. -velký. kras. — — ten. nesl. tch. sob. jest. nesu. pec. sme. 5. volám. vdem. štyrech. — néni sem.— — jedných. díhý. tec. kleím. volal. os. huava. tech. d) 1. o tom tch. tma. možem. tlstý. mn. štyrem 7. vda. 3. kostelník. 36 — dvch. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. mn. jeda. ua. kúpela. péct. silný. Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. — —^jedných. vá. chodit. seBa tob. néjsu. vola. krást. 1 je isté: i: slze. chodíja. néni si. v tom. 1. í i ís. uihá. raízký. védu. pijú. idem. s j vtšinou tvrdé velký. idu. Infinitiv: nést. — — 1. dlúhý. — dvm. vedu. — — dvom. í — Infinitiv: nést. choda. nesu. priu. tech. ste. jeá. jest. néni ste. Píestí inné: nesl. 3. Tvary íslovkové : dvoch. Infinitiv: nés. 2. žitý. klea chváli. pletem. : 4. tm. chodím. mn. stup. 1 se obaluje : suzy. tréma. seét. prcís. volat. pi. tíc. víja. moct. dvm. smiu sa. — nesem. dvoma. voiál. je. íja. — su. ušil. muátíja. mn. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. troch. žitý. v jednom dvch. nesu. dvom téct. zutý.: nesu. os. Rznoeí bystické. néni sú. štyrma. sú. volajú. dvoma 5. tomu. 1. : 3. jednomu. 2.' e) 1. kleá. štyrma — dvma. rol (gen. bu. vouau. f) Rznoeí stráské. prast. Tvary námstkové: toho. jmenovit bánovským. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). vovk. nesu. néjsu. — — : — — kolky. Pídavné pisvoj ovací súsed. néni. štyrech — — trém. 1. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. si. zavrí. néni sme. vedl. íst. pit. volat. 3. voiajú. trém. Kováík. tomu. i stídá se 8 j ve slov palchova. plést. vedu. moct. moc. pradi. spadu. toho. umrí. os. tem. os. — umrél. velce. Sem. jedn. . pijem. n mní se v w ve slovech: mi. pit. téma. idu. umréi. si? Mikšíkových. — Za mkké I slyšeti postel— postela. kleá. jedn. 3.

zutý. usoch . išél. ušima. ale v lok.dvom. 4. devatnást. : mn. a Lhot. — do. Imper. sob. nic. I se obaluje : uaciný. šijem. se m. délek). tych. brate. péc. má v nom.oima. štyry. — ped svátky. šest. — ve hned. téma týma. 3. — tácoví? i : — (= takoví). b) Popelkových. hádžem id. teho. si. pit. teho. Pídavné pisvoj ovací súsed. mn. troma. tem. co. štyrem zehrí. kras. koza a p. a stedn. os. v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). v tvrdne v píslovcích tot. pás. sme. : bu. byl sem. tikrát. os. moc. i seora. Tvary íslovkové jeden. Sem. s 37 Instr. seba temu. Jurko. — — dvoch. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. ušú — — í teBa. dva (živ. jejichho lozit n. v nom. dvch. Na Lhotkách réž— réži. koho. pásél. za vrátý. trom. snad. mn. 4. tri. zapríhél. uozit. (kl). jedného. Ruky. vdem. Popelkuj. o — tebe. osem. s pacholkama vozi. snad. zedz. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. Jano.ú. 2.. pu kolá a ková a f podobn. štyroma dvma. idem. nohách. Purupových. nasej biuej husi — eži. **") Tak v osadácli následujících. . — k . nohy do ruku. vda. štyrech. jejichmu. plétéí. jeá. védéí. teba. téc. štyrom — dvm. Spojka ke (když). vola. našmu. mívá koncovku o: strýko. 3. dvacet. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. štyrema. — na ooch. uazit. — neni sem. o kom. . kupoval. tem. odkad. 5. i - svojima synama. rozeznává se pece. 2. trém. choá.). si? Kovára. léz. sebe. troch. — našho.. : nesem. Tvary námstkové: mn. pékél. to je kovára zahrada. Duál: do oú. Zeman. je. — našho. (házím). volal. ked. neni sme. 6. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda. Na šetko. jedn. kozy. rodu mužs. — — 1. ode ma. syna. suza. neni. mláá. (pluh). jednému. mojeho dobrého otca. vozy. tomu. ***) — — chren = : ma — — — mor. chodil. ran. neni ste. tch. se. : jedn. 3. Tvary námstkové: daj ni (= mi). neni sú. to je pes panáka. : okrí. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. *) uopata. tékél. ke mn. kozi. volajú. jedn. tem. i nahoe vytených Bez. poád. bez noh na rukách. pt. Vz. ken. dvoma. Purupj. tréma. seba tob. neni si. našmu—jejichho. : Brat terna chlapy. tech. štyroch — — neživ. ste. — — Píestí: sú nésél. Nom. povdz. tým. 5. ale . nesu. Mikuláškových c) To je strýca pole. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. téma. Infinitiv nés. šohajko. — ten.

hrnec — v íe **). nesu. — choá. spádeu. vedu. — Imper. — sem — neni sem atd. kleá. d. idem. provísuo veda. nkerý). mn. do ženichovho co. vouau. (jíti). pít. troch. seba na tomu poli. rodu st. — scet. néjsu. b) e vsuvné : oken. íslovkové tvary: dvoch. jedn. zapat. tomu. de a te mkne : vedet. tým. 2. sa. jes. sedne. : telata. smít idu. štyrech 7. kmoter. jabuék. — Imper. pkný — J. umret. V. nesem. týma.— : : i: u Zemánkovho póla. ke. 5. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. pkný. duu (dluh). májuvka. nesu. (chtíti). tec. 3. uau. zez. hrít. jeá. utrhnut. ís voíajú. krás. os. Rznoeí uu (luh). zapríheu. — toho. mn. Dlouží se a) koncové a v nom. týd. *) nkdo. pora. zedu. jako: V. 4. išeu. súchovské. utrheu. su. Tvary námstkové: teBa. o kom. nic. hrušek. cuker. švová. vda. péc. h) Rznoeí velické. kupovat. vda. kvitn. léz. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. J. S 1. pás. povdz. smiu sa. 2. kvitnút. zavret. vés. pobrísuo. (ale sna. Ostatek všecko jako v Lipov. jsou pro všecky Ten. bu. dvoch. os. uat. póvdz. : povz. 3. lehu. idt. povedz. hrimí — J. páseu. štyroch 6. sceu — Píestí védu. Ostatek všecko jako ve Velké díly. peku. hn. k) 1. vedu. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. Peter (ale: brat). 1. o komu. puku (pukl). kleat. ternu. domu. troch. Píestí: néseu. Komárkovmu pachoukovi. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. vdem. se : též píslovce (kolik). hmí. os. . neseš. tetka. 2. atd. nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. štyroch ti rody: o dvoch hodinách. scu. — 1. d (kde). vokalisuje: 1. set. atd. hrýz. jedn. s dvoma robama. V. Hláska r na konci vter. tech. byu. Infinitiv: nés. muatit. okna. jedz. sebe. i se obaluje: suze. teho. ušiu. z krušpánkovho listu. — zedzený. mau (ml). pomoc. tých. lét. mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. lézeu. mkké jest — Zmkují A. sedt. nesu. — tebe. kupovau. chodit.*) jedných. o tem. V. i) Rznoeí slov se javor nické.

nesem. duha. rób. 6. rvóšt dóž ho vie (kdož). smrk b) koncové a c) v nom. Sem. hrí. faték d) moidél. vedm. : — uéc. telata i (hloh). ukrás.) 5. pás. Rznoeí hrozenkovské. hézdo (více píklad 4. mn. stodóu. ?/. rúk. bót. choá. tlati. (kot). Chce— ehcem — chcéu. uékéu. trás. (týž 4. j. Seom. diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. keho. išéu. vléc. synv má pídavné pis voj ovací. samohláska kmene skráceného a st. (rošt). chodi. ami pravidelného tu instrumentalu . 7. 1. f v ve slov koa— povedz. — pítau. kurie. more). handér (hadra). uihá. okrí. se.-39klký (koliký). tlaa. — strák. si. ma. jarém. hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. veá. šudzic. mn. se šásc (šest). 2. chój (chvoj). péc. rodu ž. zelin. spádot (spadl). skoiu do nj (do vody). hrýz. kvitnú. bi. jedn. chaúp. na Morav hríb. : mrtvy. (vedle: pole. za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. vúpic sa. vyslovuje se zkrátka jako v akk. a její: daj — kdo. léz. séu. ks. Vedle délek javornických a) okna. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. zkrátka znjí: slavik. jež podvázek. preda. nóh. níže). samohláska kmene skrámotýk. trnek. Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. idm 3. v gen. tak jako lahký.^Genitiv mn. súsedv. ve slovajco. asto á: zídka baž. Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. koaa 3. asi klas (klestí). ž. os. : ceného jabúk. ohnišo 3. a st. jakož vsuvné e: vran. ovéc. mn. motýk. rovin. osem Infinitiv: (jako na Strání). koncovky i. pijem. máu. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). má koncovku v. hrušek. Tvar oni jej jej = jí bratr. objevuje. ojo. zapau. b) oken. rúk. venštin uherské: škrjatek (skítek). Píestí: néséu. vre. tráséu. tlatm. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). kemu. o kem. Samo hlásky. jes. biu ho ruku. umre. to sední moravštiny. vrata. páséu. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce.. hledzi pletek. ís. Boršíc. jej kúsek (buchty). pékéu. néni atd. éo. éhdo. rodu m. kóp. — tla. hladac. os. M v instr. íóh jarmá. 1. kleá. je 1) nénis. bób — bobu. pác. meríc. jeda. nés. —néni sem. — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. ž. Boj- kovic. chvost. bór. stodou. ríka. rodu st.

krém (krom). mesjac. dzjéca (dít). = když). svt. — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. masto. vyslovuje se zkrátka jako v akk. c a. zbjérac. na- zpjatek. poj (po). dudek). zasa. e a de. 7. mjaso. — . i se slovesa ihrác : Za mor. bežac. mní se v c a cz. svjatý. vjadnúc. tráva. : sol. s : 40 - ze svojimi syny. Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. veerjac. strjélac. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. — hážc. zabijaka). tvój. bjaac (beeti). rjecaz. — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. hnoj. pásoí. mlýnec. o káž. — kosci. rjenovac. sykavkách a plynných a. Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. stama. Slabika ne mkne v np. cplý. ye jotace pozbývají: obd. : t sadn. e. upek. scjérá (kecr cnký. tecí. se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. mlác. svjéca. vjánoce. w tetí os. dvór. nenechá. uchodzil cvaly e) kravami. sjédmý. sestrami kmenové a. lahn. pjést (píst). kest. žjadac^ nbožjátko. Velmi astá jest jotace po retnicích. pjasc (ps). mech (mch i mech). e v hadbáv. zaclina (atlina -^jetelina). : — — popol. ale vjéter. stádo. za tu našu stodolu. r. z znjí tu mkce. radšjej. = ploty). strnádky Ijétajú z vrabci. dzsjatý. Jotované í a cí (. dzdzina. indz. krst. dój. šjaš (= šáší). tídy. pjatek. mac — macri. hovjado. kedz proci. z vojáky. koe — korjének.: : — mn.. Kremeríž. scna. kdz. me. prsc. Za to slabiky hé. é I. kosic. vóz^ pójdzm. pase (pásti). stoj. chljéb. vjéter povjévá. žjáden. vedzc (vedete). had— hadzi. Souhlásky. zac (ze). schno. sadnúc. idzc. pekny. porjéz. a. handrlják. pna. tacík. pejénky (= šperky. kvjétko. kose hac (hat (stírá). šjance. e v a a y o: kobela. o. — u v y: síychy. kvjécjé (kvítí). šiáva (šovík). yl^ el. — nici (ni). vjazac. hnedz. medza (meze). kráva. /?e.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . háž 5. prsc — prscjének. prjara (prám = práv). chrbet. (hráti). 6. anal. — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda. je li dlouhé. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. reme — remjének. jerný. drjémac. — v instr. svjátek. a koncovky inného píestí al. ctka. a 4. dlouhé sádlo. vjaz. — blíže. 3. pjatý. mjakký. hbet jsou tvary krv. 1. klakn. šjéstý. mn. hrjéch. 8. hí f) píslovce zajtrá. ale ne 2. o y d: rážd (roždí). — e spádoí. krev. Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. U. nastupuje zetelná jotace : žac. na hlav. žid židzi. r (= ) ped (=jé a í): pjata. ž. kljéše. mjad. mesjaek. kame — kamjének. lovk. ludzja. žabjé mljéko (:= prýš). mljéko. — pékoí (inné píestí). clací). koscl. vrný. múcic (moutiti = stloukati máslo). kobyljá mjata (= koní máta). ul se neprodlužují.

ped - tu). sejko. d ve slov džbán se neodsouvá. koní se predkovja. slov íóh — kvóla. 4. rodu m. jedn. kvórka. peazí. Brodzaa. ch ped i v nom. rakúscí. po lenoch — lenoši. mus. pánóv. tureccí. hoferi. rvósc (rsti). túc. ch ternu. lovk. sirvótka (sirotka stvót— štola. mívá koncovku o: tato strýko. do troch králi. cigaa — cigáni. kovái (kováv). ped dvac- z robami. synovja. Skupenina str pechází v ee: erepy. Moja duša 3. šúrja. hoferja. lok. súnko — hlava. sice zní z plna : duhy. rodu m. jatmi rokmi. ale též : z volmi. ludzja. kúb. Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. ereša. zutý. Jména v s. šohajko. rvóšt. ja: : oknom. o koze. 6.ští). nájdzný. — Mimo mní se \ r: rašpra. Jména podstatná. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. rodu m. (hloh). rodii. 4. — za duby. a. vósmý. : v ow. vsaje (^= všade). kolái. kozy. svrkovja. na nose. a st. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. s tými chlapy. koní s chlapci. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. z. . i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). mní se v se a cc zemscí. železo. Bánovjaa. 5. m. má koncovku om asto v ovja. íopata. a v dat. vón (on).fvj: poj — pojc — poáme. potvóek. mn. to taj — toj v c: esnek. jdi). ženich panucha — panus. bratrovja. — choj— chojc (to). dvoje cepy. svedkovja. ped ?' v nom. sudza (slza). a lok. nmeccí. í" zavedzný. gazdovja. — = ocoun). poj sem! chlapom. =-- vyhodzný. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5. v och jako jinde Instrumental mn. I plecný. cepmi*) 8. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. Mezi k. ze svojimi syny. 1. Nominativ mn. t: (= tad. Genitiv mn. mucha : tros. pánovja. r. clacom (teletem). grajcari. Nominativ jedn. 7. tu je moc Máchali (Machala).! — — 41 : vymecený. ereva. máji. v s:. sedzjom (seom ž v z: sedm). tustý. Bojkovjaa. kv(')— koa. Skupeniny sk a ck uherscí. o voze. stup. Ozef! Jurko. koši. Ondej. rejko (jména vol) 2. ech— Cesi. sa. mn. vyzvukuje v óv : súsedóv. ženiši. r. kravarja. koíárja.

nsec. na tem. ja. ma. mojeho. od nj (ní). hrjebencí. za božju muku. celce. od tebja. telí dá (kolik— tolik). — pjatý. vedzš. vedz. osem. uši. telja. o troch hodzinách — od dvacaci k treci. Jméno pídavné. (píti). pjac. — m. oima — ušima. nese.) íslovky. — lahnúc. prjac (píti). kemu. Sloveso. štyroch synóv. hrjebja. ve g. telí. (sednouti). voíac. túc (tlouci). (písti). tých. krase. keho. Tak ovocého. mn. jak od nás do Trenína (tak daleko). zboží. dzsac. hrjebjacom. sadnúc. sadnš. 42 zbožjem zbožje g. zaac. pase. ucjac. padesátý. telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má. dvom chlapom. vjésc (vésti). dzvjac. temu. krovje (koví). je. desát. kupovae. tricaci. atd. tvojmu. vedzc. o mojem. tým. ode k sebe. kolja. inšja žena. sadnc. sadnu. instr. nesu. pa- obi dva (mor. inšej inšju. sjac (seti). cela — prasa — prasce. hrjebjaca. božje slovo kolí. vedu. sadnme. zbožja d. daj teho. jedenást. — — — — — — — kelkosi (koliksi. vašmu. neseš. štyrjé— štyry. obilje. tricac. a lok. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. vzjac. šjéstý. pl. g. Jeden. s — mój. tria — tri. prjasc. — V ísle hrjebenéc. ticátý. ce : hrjebnce. vósmy. nebo skrácen: mojho. moc. sadn. hrjebjaci instr. Indikativ. hrjebencoch. trjasc. ona. d. hdo. pic okrjac. ma dvoch. . — u. obá dvá. umrec. na ooch — ušoch. vrec. šesc. inšje dzjéca inšjého. 1. — kúra— kurence. klaknúc. Ijac sa. Námstky. Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. hrýzc. sjédmý. i mlec. sedzjom. husa —húsence.) — Ten — — vón. jej brat našjeho. k nj (ní). dzjéva — dzjévence. okríc ihrac (hráti). (líti). — o. hrjebencom. neseme. sadnm. vljéc. božja muka. První — prvá— prvé. — mávali po moci ovcách. kozla — kozlence. mojemu. zbožju instr. kvitnúc (kvésti) mlácic. dzsjatý. šesdesát. lok. o kem. Já. Dubnica je od Trenína telí. od sebja.: 9. ke mn. pjac. pjac sto. robám. klase. — — — smac bežac. chodzie klaac 2. rvósc (rsti). (její.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). dvacac. — ništ. stavjanjft (stavení). — kolo Oi — do oú— do ušú. tými. ono. vedzme. ch tebe. (utíti). pjéc (péci). nsem. koljesa. Infinitiv: ésc. í. našjemu. mojím. — ovoce — lok. g. troch. našo (= našho). vedzm. krjac (híti). smjac (smti). dva — dve (dva chlapci). — styrycac.

sjaí. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). nzabývaj (nezapo- zapomenúc. praví se tam: na voze. hrjal. nsc vedz— vedzme. zjédol — jesc. Tam su nni chalupy pri sebe. Na Hrozenkov vozom n. niácime. Urobil — i s to? „Som". snijac sa. chodzme. voám. mohoí. uejaí. vuóz.). jiec. lahnul. bratuóv . . 2. nni sme. vieme. klaal. voláme. chcel. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). jie. je. puójdm. blednul. Idzm. jieme. bol. zabol (zapomnl) . (vyjdi). vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). bežal. hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. hláskovými. zjem. vyjidzi na hrušku (= vylez). mlácis. zapjal. volác. 5. chodzic po stromoch (= íozi). : — — trjásol. volal. jeti. ihral. su. — = na Bezové nemají slovesa. sadnul. klaja. choj. Sol do msta? . Jiem. chocc (=jdi). Rznoeí bezovské. vjézol sa na voze. téj Chcem. okril. hrýzol. sed- zl. nuóta. voláš. sc. m) ušol (= utekl). nni budz — budzme — bucc — si. Som. vljékoí. nnis. praješ. vie. prajeme. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4.- 43 - klaim. — — su). nni. inné ésol. vedzja. Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. smál (sml). jedzja. ísc (jíti). prajec. klai. Na Hrozenkov sol (B. klaiš. vieš. nni — nni som. — vyndzi (vejíti). pjékoí. pásol. Zazpjevajc! „Sak som už". šoí: utéci). ésla — éslo. 1. Išoí. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. viec. povedz. mtácja. Snijalo sa mi noci (snilo). — — — jedz. jieš. chcec. vjédol. tvuój> (gen. praju. spádol. Imperativ : ns — nesme. dvuór. povjédol. vedzec. pil. su. mláci. — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). ale inf. smjal sa. prajem (peji). pjal. volá. sc. rvóstol. volaju. míácim. odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. zralé). idú. klaime klaic. sme. mn. míácic. praje. išoí n. umel. idzš.

a. tria — tri. atlina. 6 V. kdo. makký. zbožié. vaz. bot (byl). sia. — o. kupova. hovado. prsének. steva. lia. chodi.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. Zubnice f a se nerozlišují. uósmý. muku. cZe. striébro. pas (ps). pa. 1. kras. niékdo. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. tustý. mech. slabiky /ie. j ve tvarech pod' cho. inší lovk. zutý. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. zbožiém lok. zapa (zapjati). sice zní zplna lopata. kostel. ruós. nbožiátko. koho. pkný. ierný. zbiéra. osem. lahnú. nset. to. štyry. píestí ai. za božiu Jedna. zahradzený. Tvary jmenné. mliéko. stepy. k temu. túc. — piést. komu. prias. *) vedet. viés. Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. 3. božiej muce. r. 1. beža. ruós^ stuól. inšia žena. 5. Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. — Tvary slovesné. Lopenaria. kviétko. kým. šesdesát. te mknou v ni d. g. umre. puúdpora. Infinitiv: niés. jedenás. mle. m^ se . dva — dve. chliéb. beža. hria. niéo. vza. pa sto) 5. hriéba. oiámi ušiámi. o kom. yi. šes. na ooch —ušoch. míáti. trias. zbožiu. vola. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. uón. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. pa. puódvaía. hrýz. 2. kvitnú. pásél. ve zboží. pletený. i. božie narodzenie. ludiá. ni. trica. zbožié ruce. dvatnás. inšie diéva. pi. žabié. tad. sudza — hlava. synovia (nora. okria. padesát. dsa. te: ža. 4. — oi — uši. k. u V. dvaca. inšieho. piéc. obaluje (vypouští). pás. diéva. va. štyrié dva. p^e. instr. 3. 8. moc. tpíý. vre. sedbm. *) ma (míti). dve. tenký. kde se jotuje. ii. til se prodlužují. . t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. : najdzený. zbožia d. mn. . niékd. sviéti. piékél. ma. žiádám. zavedený ale narodzený. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. kliéše. perié. obilié. 6. driéma. hriéch. tam se vyslovuje ia. smia sa. i. vliéc. svt. všade. postí.). Brezovania. do oí — do uší. nenechá. pria. tetka. inšiej inšiu — božia muka. duhy. iš. požehnánié. kuó. žiáden. k 4. ba.

šafáovy. se toliko jé substantiv rodu st. 3. veter. pla mohél. chodnýk. zaby. šiestý. nešestý. klaím. í. spádéí. mn. huuchý ludá (hluší lidé). byéuý zpiévat. . Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. vede. jeseni). sedom tený. driémat. Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. zabyte (=^ zabij). vedeš. rznoeí I. mal (ml). vliékél. msto. Ostatní tvary. udený. nar dný. lehocký chuapci (Ihotští). umrél. vedet. mo- Hrdelnice ravský vojáci. 3. mlátia. šieu skliénka. Ihotecké. riéica. r. hrýzél. si (sedl). dyéva. A. ty (= dyta (dít). (pna)' v chaupe (v chalup). kJaí. myvý {-= milý). *) Srvn. S. do ný. pyt (píti). Charakteristickým znakem i)0 c. pil. lahnúl. (bílý). voíál. vydet. kováovy suavýek. mn. vyrauá- — 2. pýd. šiél utrhnul. vyének. neouží se v chliéb. na suáme (= slám). proež nom.2. napij hriéba. klaíme. oby li. posvetený. : zelí. kvyétý. zlínské erný. strešna. neseme. nýty (niti). nesu. — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. u mna (= ma). klacít. 4. mlátíš. vedet. v jéseny (v kost. Rznoeí s. i na Lhotkách dlouhé ^. (ní). nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. (šel). Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). rovnají se hrozenkovským' n) 1. smety. napy napyte sa (imper. zbojnýk. se nemní. na nu (u ^^ ni). žiéda (žide). hlinný. patyérka. kon. v liéte. nese. triéska . sádel smiél (—smál smél = sml). šípy (bíti). se). ke mne. zedzený. mlátíme. vedm. san. vyset. viééí. (šípí). dyéra. (-= seom = sedm). pásél. šípy. nsem. mlátíte. klaíš. siál. bežat. po jiných souhláskách: iérný. vedeme. v ný ti). rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. na koná (koa). vyjmouc pet. makký. klaál. na dne. dráby (nom. vedu. v ye (šel). iért. zapal. devat. poliévat.). hriéch. mlátí. mliéko. 45 - Indikativ neseš. mlátím. sa ruostél. r: zapatý pna sa. — Úží — pyést. neseté. pyvo. klaia. odsúdený. s". byt houby (holubi). zpravyt. suamený. provyésuo. Janýek. Píestí: piékéí. zení jotace. c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. ert. devený. daj my (mi). . mimo zákony hláskové. dedyna. ( uáí.). mn. se). (dat. teuo. riékat. kriál.

jedz —jedzte. jedn. kvuón. — : štyroch synuov. okreu. uozit. telata. hrýzeu. Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. (luh). sem — neny sem. pvodn telat. Indikativ: vdem. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. za dubem. k tretej hodyne. putama. lau. Píestí: nyéseu. v iíov ma dvoch bratuov. okret. ženama. 5. zjém. puu (pluh). kost. zedeu. 3. jež své mkkosti dnešný den. chodýš. vedete. r. chodyt. jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). pod horami. — : Ta. muátým. telatem — telata. muátá. (bil). : Jména pídavná mkkého polného kvyétá. vedeš. bližná rodyna (= blízká). laty. zapau. na horném konci. pyt. telatoch. — Instr. nepozbyla. tolik. (míti). utyéct. inšie pole. tyékeu. tráseu. byu pyu. 2. mezi potoky. povedz — povedzte (po- vecte). páseu. pozbývají. Gen. prát. vyést. bud. umret. kostám. chodým. vede. zutý.— 4. I vbec : suza. Infinitiv: pást. muátýš. Tvary slovesné. sátý . (sel). utau. my hranyíme s Kopanyáry. skloují se po bezovsku ovek. 3. smau smeu (sml). božiu vuólu. liézt. uu rauój. muátyt. zehrau 5. vyém — veda. sa. povedený. inšia — hovadzié maso (hovzí). hrýzt. tást. zedzené. íst Qí^^i)- smát sa. bou. stvuóu (stl). utrheu. m. Kolo —tolo = kolik — nyést. kostú — košty. 1. Odatý (irodtý. vedeme. z vo- jáky. uo muat (mla). muátýme. mn. telatom. vedu. ze svýma bratrama. 4. koní se v ew: s chuapem. vouat. belšieho puátna. jiém-jedá. košty. pyéct. zakonení. chody. sát. vsouvá : šmuórky (šrky). kvytnút. duhy. Tvary jmenné. muátýte. Instr. mat 2. kostý. telaty. hrát. 4. chodýnie. lát. duu (dluh). rosten. sau sa. kostámi. liezeu. která své inší pvodní mkkosti re. chodýte. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. 1. duójdu. umreu. (setý). polné kvyétý. muátý. dnešná noc. odný). lahnút. pyékeu. t 46 — ped kteréž po k. tla. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. kostách. mn. z vojákama. moct. chodá.

os. nehledíc ku 47 — hláskovým. Jách robyua. Praeteritum aoristové.). kúpiu nuili. Dyckych ty pravyua. viduch.). sedeuch si. védeuch. byuach. Kebych mau kupili . jach tam byu (Javor. písauch. jedn. pásua. písauach. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh.. peníze. Byuch. mauch (ml jsem). Bouch. neliší se zmnám podstatn od sousedních. — Ostatní tvary. Kondicionál. 1. asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv. ! Verach páseu.). Dybych byu (Velká). Žech (= že jsem) to nevdu (Such.). kebych byu (Javor. v Javorníku a na Lhotkách v žauach. Na Sucho v. . Na jinéhoch ekaua. prauach (prala jsem).). ke bysme já bysem si. poháauach. kebys mau kúpiu bysi si. alech nyc nedostaaa (Lh.

.

n. Náeí dolské .

.

Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé. kterýž tu jest pro 3. nepecházejíc v w. Kudlovicích plicích. a modré punochy. slovenského. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. púz. ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. . Jalubí. jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice. hladkých bot) na dva. zlodí nýlepší. kmen. pauz. Boišicích. zase Slováky. první osoby. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad. b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg. pkníší. v první osad. žlutenky").Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy.a. majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. jemnou výslovností jasných hlásek na. bu 2. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí. vyslovuje se w. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. Houštnovicích. 4* . za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. tínov. kože>iwý. v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. Polešo- Domanín. jež z lýtkovic (tuhých. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích. nezývý. masso. Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. konci slova: had. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. (— zlodj) již — V íslovkách sedm. ý: „dý mn grýóar do tý dlan". pvodní ej úží se v (i i a. pau%_ nz. zavoíý. podivy sa se). a Doláky kroje „polohanáckého". a) e skami: pan?. na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. V Kudlovicích. Syrovín. Osvtimanech a Buchlovicích. osm se pšu.. „grýcarem" od soused pijatým. Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. . v Jalubí púk. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky.

hejeh. sa po sadech. šejpek. snad. boej (boí). lejbit sa. dóm. prase kviej. kleejte. dlouho. popchá. . sádmej. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). osn). oej hložej. moj^ch kozí). 7. dvakrát se nezmkují. šiistej. (slov. za našou stodolou. kupujou. — silnejm cejn. dejmat. i ve všech zvejška. tot. žejžnivej. dobrej strejc. Polešovej {~ Polešovští). v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. mn. ý i nových (ij): po c. oejm. zehíl. mouka. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. íkají už jen starší lidé. Dlouží se koncové : íká se tu všude 6.). e po sykavkách. zehejí sa. poád. i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. se stídají: vták(pták). lejzat. sej. psej dni. skoejm. obila. vdijou. teprú). tozej. neutrácej. jedijou. jimiž podeí tchto e. nožejk. hadi. 4. psejk. pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší. 5. (slov. modlejme sa. silnejma chlapama. mladší — 2'en. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. I. chlapem. ejka. é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. cosi prašej. zejvat. vozejme. nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. lejstek. hodil kosou. S. vtákoiih. troch. tejska. Podobn: na 2. neej husi (== ní). sousedou chlapec. hovzej do- bytek. rouža. nš atd. (n) jest dativný i akkusativný. okejí 3. chlap. gen. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. Boršice. de (gde) a p. plice. na Pedmsou. polách. nejlepší a nyjlepší. mojejch kozej naších husí. stejlat. Tvar mn se. v ósmyj latinskyj. pejvoz. s. mosejž. králejk. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. nosejme. neutrácej a neutrácij. mejto. na uherskyj stran. slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. pak farní osady Velehrad. silnejm chlapom. ohýbacích rozšiuje se vždy. pouk. telecej maso. v zejme v zim). Za tvar dom sedíáci. v zelou. Kostelany. ejhat. v Polešovicejch. bžejm. silnejch chlapou. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. žali. ejst. okíl. jsou tyto 1. dobrá mláko. mlátijou. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. (žlu). sejkora. teprou (slov. dom (slov. jeden v Babicích a Houštno- . našejch husej. jen v Boršicích íká se sná. vozejk. hynou. (oí. uderejš sa. chláb. stromách stromech.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. f v píslovcích hned. mízkej (nízký).. vouz. slov: do (gdo). svajba (svadba). sedm. bra- o konch. ve Stíbrnicejch. v y a takže zavolej. pršej. kdo. ejkat. dolou. s. cejtit. ušej (uší). jalovej. hoijou. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. volajou. u sousedou. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. /. kejžejek. hrubyj. (slov.) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn.) Souhlásky (slov. pouz. — na stromoch. nesou.

ale: zelí smí! se. utekl. hoe. to sú svobodný ženský. Zera- vice. 8. prúti. prosíjou. ze žltýho není dslednosti. : vedli. komu. bojíjou sa. púz. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích. v prútí. Syrovín. sloves v Domanín: k 6. dlajú. kom. už ho vedu. volajú. uzený vedle to . Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. koho. — mají é nezúžené: vézt. o jednom. stoja atd. skupin první: z tý naší bílý (slv. kíkopa. é a in úží e za tú našú stodolu. ijou). sladké mlíko. tídy kmenové lezl. ty hrušky sú na jedny stran zelené. hoijou. púk. v k tomuto úžení Oechovým. : chlíb. tídy kmene zaveného ženy. utéct. : . tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. utiácají. Hlásky se stídají: húžba (húžva). Slovesa I. I. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. tym . — trojího zakoení hledíc nco takovýho. . první: dobrý 3. os. mn. chlív. tych. dýš. o jednám. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. . tem. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. mino (vedle méno). nežli Osvtimany. jednom. kleijou. v í. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). putýnka. jedijou (vedle vijou. v obilú. tch. zelú. dách se pehlasuje k zelí. péct. o tem. lovk. — 4. peci. takový školy nýpkníší. o kom jednoho. íkají Dlouhého r není: vrba. takto teho. temu. vynášají. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. v ostatních osalí v dative a lokále V. jinde: malé dit. vdijou. poprchá. na druhý ervené malý dit. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. veír. slza hachlík (haklík). Slovesa. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. — a v tetí osob mn. o tom. jednému. obilí. nedlouzí: vezl. 2. seda. zelí. potomá (potom). jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. Spežky aj a ej mní se jako ve néni.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. H a nerozšiují se v ej a o?/. majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. husi. v ostatních osadách -ijou: umijou. zabíjají. BuchlovieeA. jakož i ve skupin lík. rýž. zapáhí. o. Ve skloování pídavných dýnko. krýv. podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. Mkké I I se v í: mlíko. tom. vedle ty ženský sú svobodné. krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. esli (jestli). o kom jedného. — Pe- chodníky jsou hojny. zazpívýte. z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. ý SL í. — V minulém píestí kmen zavených 7.

kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. Slovesa. zavete. Starovikách. — by. terna (v (v Buchlovicích: tých. Želeticích. temu. jinde sednte. V imperative otevených kmen I. Rakvicích.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov. jedijú. 2. grécar. os. chodijú. kleknite. kemu). té naše bílé husi (v kovicích. Píslovce: henky. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. zavité. 1. Kyjov. jedneho. vyzvukuje v im. slza. zazpívý. koho. vdijú — jeden." Jinde pevládá slovenské mkké I. zazpívej. Osvtimanech : sednite. v popeli. I V Ježov. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. mají v 3. nelepší. esli (jestli. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. jednemu. Pípona sice lokálu mn. Brumovicích. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. . — ^ se odsouvá ve slovech vzda. tem. uijú. rativ v (v m. : vijú. do škole. Boeticích. jen v názvech pozemk: v díloch. Skoro- Ježov. po pti rokách. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. nebité. Cejkovicích. tyto tvary: ten. tídy j se bývá vrchu. 3. ijYi: Osvtimanech ijú. toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. více 1. Skloování námstkové má ti. v Kostelci. nicích Milotic).: ait se (šúit. zazpívé. týma). tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). umijú. Veteov a v Násedlovicích). zjedt (sndí). V novjší dob i tu. Sardicích. bu se ej mní vý ej zavoíý. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). — w se nevsouvá: vyját (vyal). 'na stromech. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch. nýlepší.) 54 vízdat. V Želeticích. tch. Némikách. nejlepší. grejcar. zakryté. Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). Vlkoši. v . žitý). nezavazé. této krajiny. umy. teho. jedn. o bratroch. jmenovit v Kostelci samém. Pavlovicích. kleknte. byl hoden chvále. v hli- má píponu ách a ech : o vtákách.Násedlovicích (pifaených do Zarošic). jezdit. — kdo. tem. Kostelci. 9. tým. os. Želeticích (vyjmouc Dražvky). toky. 8. (pifaených do Bílovicích. grýcar.) — Impev Osv. ve stodoii. jinde níkoch. jejichž 1. nezavazý. Bohuslavicích. nezavazej. Kobylí.V Náeí sousedí. vidl andle (^= andly). komu Osvtimanech keho. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. v Krumvíi. odsouvá : napi se. tým. Skoronicích. byte.

jinde všude púz (púza) a púk. Ve 3. bejvajú. Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. se i na Zelecku: vojáci. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). štyry. dýnko. sice pechází v utrácet. 9. pauz v Pavlovicích púza. rýnský. dobrý hrušky. kováa 8. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk. pabúk. mn. štyé). Ve Skoronicích ješt je slov. osob mn. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. popíjat. drýv (gen. — Utkat. (slov. a pauk. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. atý. kiel atd. sednite. Kyjov. zacházat. v boú. púšat. 10. mn. týct péro). té. rej. jatel c) = datel) koncovkách III. u slepýmu žebrákovi. mlíko. volají ve Skoronicích : . sladký mlíko. mino. zelí. jetel (slov. lík. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina. bývajú (ve Vra4. uklúzajú. pejkopa. bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat. vyhlídat. Kostelci. 6. mn. vyslíkat. pídavného všecek všecí v nom. nabízat. ý bu trvá nezmnno cov. žlíbek. v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). v lít. krýv. e pošlite. Ježov. házat. nožejek. 7. majú. zavité. polívka. Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. ale zam tat (slov. ve tí. bejek. že íkají: „Strejce. (v Pavlovicích. píro (v Pavlov. : : strejek. v novým to skloování složeného: kabát. hadi. chlíb. V. Nenkovicích. jabka. : méno. posavad se posmívají sousedé. Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. putýnka. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. nech všeckýho. rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. 5. obilí. bejk. tídy kleet. holubí.: : 55 — dobrý lovk. tam dýš. kutý". kyselý „v horách u kadlca dlaný. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají. . podli. vtácí. v hoerstvá. rynskej (ve vtšin ostatních osad). : . rýnské. Zeleticích." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. rža. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. pute nám reje. štyí. šly tam ti. snášat. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom.) c) vacích prstýnek. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat. stávat. klíše. zametat). hejch atd. kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. zkúšat.

dýš. : pehrazdit. tej msto Bzenec a mkké. — V Némikáhh. sedmý v í k veeru I. Pavlovicích. Sel mezi žená. sedm. 56 — w. 12. sídmý. 11. ?e nedlouzí « plect. osm — — mžikat vedle sedn. lazit (vedle bait —vait (Ježov). jeho v akk. šístý. — neživ. poprchá. byte. „štyrech je uhersky." pro dvá. zní kvíerú. dobrých rodi. herteple. — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). — ale : tást. hudit. (slov. voves. (pivo). e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. nejni. kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt.:^ nasej bilej husi. klait (v Cejkovicích tlustý. živ. žmíkat (Ježov). nj íslovka dv má všude dvúch (gen. a rod st. hnízký. vták — pták. do nedávná „slovenský".zbyde. tlúct. : di pro nho (bratra). dvúma. Boeticích. úsmý). pást. vézt. by. hni. dva. kvést (na Zelecku kvect. na herteplách.). jenom v Cejkovicíchv dvoch. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. a spojka . . Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). „mazlivé". hulica. o tvojem. dobrýho. vašemu. Na všecky cesty posiavili vartý. na polách. Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. skovej se za nj (strom). sídmý. našího. Nedlouzí rtest. dvora. mužs.Vce" esi (jinde esli). klustý. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. lézt. Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. dobrýmu. klúct. Morkvkách i pídech v: voko. a st. húterý. úsmý atd. mojího. Pípona lokálu ran. dvúm. dvoma. To je pro muzikant.:: : — formani. nést. — Slov. kterýž slova. tlait). úsmý se (ve Vracov e šestý. Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . zavolej. V mužs. osn. jednyho. vokno. farnost Kqry. Hana. krýv. plést. osm sto (jinde set). sednite. Zvláštní jest této krajin pídech fe. o telatech. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. Tech malých uil. paový peí. zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. 13. psu. chcet (Pavlovice). Zavolal mlatc. Styí má na západ od Kyjova štyech. mojeho. a Stajrovikách jest 14. jednymu. vect. di lok. našeho. sedmý. Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. šístý. muset moset). sladký mlíko. nyní se již pemštil. štyem. húzký. po stromech. ukract). — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. štyech [syn. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran. to je tvrdá e. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách.

III. Náeí valašské. .

.

H. . Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. „Lid a národ" 227. asomrné zachovávají se všude jako s I. Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. 1 . Slovák moravských i uherských. kterýž našim Valachm jméno dal. nežli úrodné roviny. Újezd. Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. kdež není str. H. Louka. Leštná. i slabik dlouhých Srovn. Meziíí. tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly. Hvozdensku Stípsku. Rožnov. Hláskosloví. Fryšták. na Holešovsku s hanáckým. Z rzných slov. Rusava. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. dále na severozápad Chory. i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku. Lhotu. zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. Délky o hláskách vbec. Všeminsku. v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. Hrozenkov. Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. na sever na Frenštátsku s lašským.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. O náeí pojednáme v jednom. Štípa. Rajnochovice. Vlachovice.***) Branky. pohraniných osad valašských. jež patí k náeí keleckému. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). s keleckým a jickým. nade vši poživel chybnos postaveno. Beva. Hvozdná. . roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. Zádveice.

ep. na ervenšo. nevelo (mnoho nemnoho. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. dlúhý. 60 -- dobrého tatíka. vezu os. dva d. ovéc (Brumovsko. Lukóvsku až po Všeminu. Karlovsko. : e vsuvné oken. novem kabáte. hejno. a Karl. . jinde se drží a nepehlasované. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. 3. pama. Vyzovsku. jelen. jae. mn. Štítná). Dloužení. vcámi. ttstý. (na Rožnovsku. mrek.) Na Kožnovsku ržika. Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. sttka. jed. jehel. slov. mkkým: lesní cesta. jedu. rženec. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. pl. dovupný. : duál. Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). epka. 2. oima. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových. stfp. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. (instr. dm. lesní cestu. na Rožn. jemen.: — 2a tu nasu stodolu (3. jinde jame). prška. ohpara. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný. a v koncovce instr. skel. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky. 3. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. kleet. mn. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov.). (vrtel). Karlovicámi. Rožn. Rožnovsko) — nésél — nesla. 4. za horami . dvoje. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. stejný. zubámi. i v instr.) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. snh. stedním oje. dlh. Bilnica. z vutka. ušima (Jasená). Návojná. ohína. vedla. pak ve slovech velo. stíka. k iím (ním). jasla (neutr. pošúva.). Bevy).). škarbal). Klobucku a Bramovsku: žitý. vrtcl škrbal (Rožnov. jinde se vokalisuje: žlutý. dfhý. zutra (= zjutra). : (Karlovsko. 2. védél —vedla (Karl. Karlovské (s V. luskanec. Pehlasování. leže.

pršelo. jarmek (slov. sáhá). ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. myslely. — — list — listí. Ve slovech rzných: kida. leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží. bor hrab buk búcí. žúl. hoe hoí (Karl. 11. voli sice místo. jarmak). — — — — ihágnúía — — fazol. bezí— beží vrbicí). zánaška (slov.— 4. (bsti). : vedeme — vedete. Rožn. volal— volala— volali. kašlaní (Rožn. stavení. sed — — infinitive nosových kmen a. Karl. 5. 2.). ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. sedli. i. lána— . 7. stavení. trhán (Karl. Rož. Pozn. trní (slov. trní). lína (slov. dóm. zrní (Rožnovsko). lano. Karl. i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs. konáí —konárí.). projdu a pedpony jmen zákažka. koat (Rožnovsko). V podstatných jménech v (slov. Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra. bezií). Požn. I. bže—Béžíš. hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). slavíek (Brumov. bocán. jedn. Lhota). 61 — : zdrobovací pípona jat v gen. Rožn. najdu. 10. vrba vrbí (slov. w. zakázka. sluka. pevný. stida. na p. os. sáC. — léší. kút kula (Karl. hloží— hloží. síha (slov. píí— pila— pilo. uhlí. udlá! mu po — 1. Rožn.). kápla (Rožn. — — hrábí. kle- kaní. jinde dlouží se tu jako na Zlinsku). Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. dvéi. : msto -~ anstatt msto nho. Výjimky: 2. — díaj po voli svéj (pomalu. — zanáška). Dlouží se v a. píestí inném ped y. já v obou íslech. olší. beza .) . neseme — nesete. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. vrba vrbí). : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní.) 3.) Pozn. vli. prasat. bóc hóe (Brumov). žúltek. mn. chytrý. Ostatek jako na Zlinsku. : (Karl. : : — boí. puhý (Rožn. mn. (Karl. kaena. dubí— dubí. Rožn. Dlouží se v pít.. pohodln). prohra. bžel bžela. a 2. 9. škubán. sedím. Karl). lešení. Výjimky kamení. Rožn. tídy: žá. (rsti). dojdu. Dlouží se 6 v 1.). vyga (vykev) výží. slavík. Krácení. kamení). obr. krýt.) 8. Seslabování a sesilování samohlásek. Ve slovech rzných: žúltý. htoh — hloží. lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). napá. hib (Franc. dol.bezí. ave: a v i: jasen. zaá. 1. újma. haluzí.kryli. — vrbí (slov. rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy.

) jinde: paúk. blusknú (oima). Rožn. Ana — Hanika. e: bría.— : 62 — a v o škroba. zarzavý (slov. Brum. kysly (=kyselý). Pisouvání samohlásek. : e v v o: o : haštoi sa. poma. co povdno pauz.) 4. Karl. bavylna (Rožn. luterský. kmene zave- ného : néséí 3. handel. utékat. zametat. om. škarbat).) se i ve slovech: Nevysouvá písa. o rznoeí zlinském. 2. po tichy. surový. a: škrbát (slov. i: velký. slech. 3. a ve slovech smrek (smrk). 6. a Brum. Vencel. mohél.) 2. op. y ve slov íyžka. okúat). ohtechnú u v y: od maíy. i: 5. kohtrbucí (Rožn. moset). Zuberský mysel. hulica (Meziíí. védél (Rožn. o: sidía (Vsacko. y \ u: íužica ((Vsacko) v. lyžica.) Vysouvání samohlásek. w v e: košela. ped skupinou rsk. z doíy. vylna. u v o : (Rusava). kret (krtek) na Rožn. žuítý. setva. zerzavý). — laný. z novy. braterský — braterší. jedél. trmín. pomatova. pozadky. enem (Vsacko). mši.) 4. okrutný. oproste (Vyzovsko). Karl. píta (Vsacko. orputný. zmyset. Karl. zaío (Rožn. rš: spravedelnos. erbo vat— dditi). užnu: muse (slov. zaía. u: petruželé. e v a tara (ter).) y: kylnu — prokyla. Pozn. tyžica (Rožn.) Hiát. žuí (Rožn. O hiáte platí celkem totéž. pylný. t. tolký. hrbova kolky. utkat. ahat=lézti na strom). 1.ir krom). oha (slov. o v e: krema (Rožn. mozg. zametat. Karl. opi (nevstu epiti) o v a: chrama. ledvá). záme:z:slov. chíap- ek.) ve slov ste (str) Rožn. pohodelný. — nésíá. y Y e: hanéza (anýz. Karl. e ootky eetky (belis perennis). bluska. 1. ledvo i ledvy (slov.). naprotivá). okýa (slov. a Karl. naprotivo (slov. Karl. é v rod mužském inného píestí I.). e ped i a I a. zám. sloves (Zubí). v. . z domy. (slov. kibet^hbet (Klob. Jeva. Na Brumovsku: pavúz. himí (Polanka). pavúk. opnú. Klob.

r v : mení (zzrmen. j. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í.) (šovík). chladný. bohádka (Mez. c.) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn. apka. nz. (= roura). chamla^lakotn požírati). súkenný. masso. Karl. zgubík (zizgrblíkzi skrblík). pácnú (zzvya facku). Lyssá. j y I Promny souhlásek plynných y. prassa.) patro v. n. Karl. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w. Rožn. lippí.) rvu: mua (v. povinnost'. žitý. chamra (v. r y j: jarášek (v. melmomocú. r.— 63 — O promnách souhláskových. mú . medrnica).). sklenný. Vsacko) rula ryl: teolocký. medunica kri). s oícem. Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují.. Promny b v souhlásek retných b. 2. necco. jadt=svrbti). (ošívati se) v y b: bidlice. vtší. v. kysselý. p y p: p v f: facht (Karl. y r\ korovrat. vz. dub. palagraf a mn. tyj: I Bajcar. spodobuje: bez sebe. a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna.). p. m.). kašša. j." t. Rusava. a ostení souhlásek. 3.) p v k: kesno („na kesno zadlat. pantazirova. d: dad (slov. afclina (Rožn. lichtá. ». nic ská sekyra. Jemnní 1. snadno. lebarbora. zgrýfa v. blamór. n v rí: nedla (Rožn. p. bez kvasnic. zgrýpa (hupkem utíkati. ráfnú rápnú (udeiti). leberia. fácnú v.) v ve v: devenný (Rožn. kui (v. p f: flekota v b: bažitka (Mez. y r: moár. /.). dobyíd. mra — ulpas). tesajedna. klobat. (Klob.) m v b: chubelica. hlete. levírník. f.

z. brúsený. mízgra (mázdra. d y t 1: alvokát. jedz.) papratí (Rožn. ch y k: skúli (Rožn. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. z. s: srcadto (Rožn. deprvej. kyj. g. d. štrbatý. slov. k. narodzen. peli (v. a.) . a n v m: 1: kmitel lež (— knytel. žígto (žihadlo n. Rožn. atl (Rožn. c. s". Pozn. d Promny souhlásek zubných á. než. vyhadzujú. borák (= ubožák) špeli.) n v (-spojka Rožn s Karl. Rožn. dban (Rožn. Klob.).— udeiti).) 64 — imper. h. pokažený. Újezd. s šrk.) \ ch: chápa sa na koho. Pozn.) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl. drýný— štíhlý).) d y d: (Rožn. zmyslený. ade-tací.. ceák. drmla (slov. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. se v í ve slov žlu. y d: dka. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). slov. ch. nemní Pozn. štrbina (Rožn. c. jedzivo. grmle. II. pl. v y v y c: cuk (Klob. (v tídy.) hodía (slov. v píestí trpném se nemní v c: chytný. diážnit) nemní —džbán. (teprv). scho. zapotný. oba. t. f mní y dz: hádza. 1. destament. šrbatý). udi (v. drveno— poleno d y g: manglova. zídlo. žgára.) slovech obák. Rožn. brzgnú (brzditi).) milistr.) d y b: brveno (v.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno. grýný (slov. tyf: tys: v f : jatlina (Karl.).). povdz — povdzte.) : tísa (Karl. tídy: zkušený. Promny s s souhlásek y kavých s.) — y v: sednete. se v z ve y 1: : drážli (slov. strna (Klob. Rožn. lehnete etc.) : : uísnú sa (užasnouti) v strk. šudi. di. dlapa.).

Pisouvání souhlásek. titra. p: crpka (=crkati. cukrch. nide. 1: de. hešeto (Rožn. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. n. ho). po krapce v: Eduvart. žhra. zed. súsedch synek. kombélat. zidze. sršle. brýzga (prýskati). pilévati.). toligodin (tolik hodin). dy. d: pohle (pravil. o dtech). koncký s : — — pohanší. Beva). jak). slovencký. k v g: gái (kal. t mezi nsk : pohancký (= pohantský). j: švajdlena. nedo. muziga. žingla (slov. handra. v: im (=:jilm. vím ak ty (vc = více. Mezdíí. baga badze. : h Hana.). pozdi (= pozi. pál 5 pála— páli .. Kondrát. se hrable. stromla sa (^=stavti „stromem".) r: sarpa. chyo (chy ho). mága.. zes. combíla =rslov.. Karlo vsko. vyga. gula. Brum. chce zemákch. vydí (vyjíti. lonší (Rožn. mn. blázga (pleskati). drúzga^drúžžu (drtiti). Rožn. bratrch. j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju). gombíla sa (v.). Karl. gasa. zim. gatuža. v Tisavách a na Kyerách v H. stádo husích.). Vsacko). takej. nedy (Klob. flága fiážu. n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu.). dojdí. Bevy. vrzuga. obejdu. str. po jiné sykavce: néni n námého (známého). loncký. muziga muHedviga Hedvižák. h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). hanéza. 63. kolébati. ch se : Vysouvání souhlásek. dneskaj a 1: p. hulica (Meziíí). dtávi. b: modina po rán. zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. pecaj. pohledni). d : pondrava.. g: do.). (slov. pisouvá ku gen. pt groších. b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší. Rožn. pižgo ((pisko). Bystici). hapatéka. vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn. s: škída (Karl. nidy. do uších. — mága v.— — 65 — g v dz.) hnedaj (=rhned).). ustanovlený (Karl. návyšní. pánekem. zakígo (zakík viétzo? (vidls ho). — — — — — — mága — mážu. Rožn. nido. tocha (lokati). lýstko (Vsacko). náprv (na Vsacku). vtrch (Rožnovsko. glamC klamt= depti). Meziíí). zguhra. (= pohledni. (Už: vyga vydze vyžisko. žigla=mouná truhla). píchá.) k \ ch: lochtuša. glae (klee u pluhu).

(ib." Mladší generace vyslovuje již pesné 1. . pivrsklý := pivený. uozi. Zažuta —žnžala (Rožn. Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. markotný — mrakotný (truchlivý). hubka (híbka). zavedu. (Karl. Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa. = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. Karl. chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch.). Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. oíšek vy- úšila. huboký (hiboký). pZ). myná (na Zlínsku: mlýn. Karlovsku chúm (chlum). 1) (a)-kmeny. harvan. ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti).. v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku). brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti). a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné.). vok. (tlaiti.). píjmení.).— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov. (lunek). L nom. harvany žilvy — živly (Karl. dat. — zanesu. Léskovec).). Pesmykování. pi krádeži polapený). hut (hlt). suza (slza). ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál). ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích. „le z pasek pravíja: kdes byva huava. tustý. pibrzglý stízbisko (slov. hutnú (hltnú). chlapem chlapovi (u) lok. unek a j. Jezof havran. malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. kúb (kíúb). (= pízvisko. Obalování. tumok (tlumok). myná). Obaluje se vbec toliko v Léskovci. dúhý.). se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku. mýn. (Karl. v Luzné. túc. gen. instr. uteku. varhany (Vsacko). y nebo mní se v : — pu (zl. štikati). chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk. kubko (klubko). škrtiti). zuna (žíuna).

nom. 67 .

bývá za Morvaji. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. 6. Všude jinde má píponu pravidelnou.— 68 — 5. dva vozy. vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. ale i tu: v lesi. Instrumenta! mn. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. . na Karlovsku asy. stáli za piléi. šéí do lesa s chlapci. jét z voty hoe potoky. obrazy na Brumovsku. na Fryštacku. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky. . na vozi.

Kafé: pi . Vajca —vajcami. b) okénéc. pehršle. líce. b) 69 pleco — plece. plúcami. mají tato jména dat. instr. srdce. V lících gen. Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. plúcach.— í hnízdo). hlasované — petrželí). pak pomnožná plúca. kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. 6. srcích. petru- želé. kolco — kolce. vajec. ovoce. brdcích. mn. kolec. lok. brdco — brdce. plec — plecích. Plúca vajcách. Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. plúcám. (na Vyzovsku. plúc c) koích. prsích. prsa. želé. a) vrec — vrecích.

po staršu. Vyzovsku. . instr- oami ova pevládá. jedn..— . všecky sklouje (všeci. po prvšu. a mn. na kratšo. z delša.). na mlaéjšo. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. Pídavná jména pisvojovací mají v nom. za mladu. a mn. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. v Brumov. na zelenšo (zabarvit). Vsacku. oách. z blíža. : z novu. A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova. nevelmi. pes rechtoroj. z prvša. z dala. jedn. c) akk. ve Francov Lhot.: velo. na delšo. jest ve — Gen. íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. groša . Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. na blšo. po vtšu (vybírají). oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké. za tepléjša. Marýna Meí- deku. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu. Rožn. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. po pl druhu. žáden=nikdo: žádný lovk neví. Karl. oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. do dalša. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské. teu. z vtša. štvrta. ušách— ooch. V Meziíí i nom. jedn. ušami oima. šél z Ma- rýnú Machákoj. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. z leha. do širša. osmu osm groši. všecek — všecku — všecko. oarai. povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). d- jedn. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. pata . ušima. (vyjmouc ovšem akk. pole súsedoj. : lok. : štvrtu. v Návojné. nevelo (=r=velmi. i mn. Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen. ušoch. ve farnosti Újezdské. jedn. sedmu sedm. z kratša. — nepoví. po drobéjšu. žáden ti — — — kelo-telo. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. tak íká Všecek a akk. do blša. instr. tea. z prvu.*) Lhot a v Bilnici. po mensu. Žádný:=adj. : pl druha. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. není ho za tla. oách a ooch se stídají. všeckých atd. na ervenšo. *) V Nedašov Filipoj. a akk. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . jedn. —všecka — všecko krom nom.

nom.— i-k 71 — mny. .

ti štyé — styry. — semena. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. Bevy. a instr. štyrúch c) d) troch. instr. se vyskytuje. devatnást (Rožnov). Stítensku. mú lok. c) štyry tech. Hrozenkov. -l-. akk. vedle pti též ptima atd. nás mi nám námi nás. túrohý kíobúk. štyrúm tema. d) d) a) instr. štyrem b) tema. VI. tema. dat. gen. Halenkov. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. Rožnov. na Klobucku. 1. devatynást (Klobucko). ma (a) (n). štyr túch. híbatem híbati lok. Kmeny souhláskové. štyrú c) túm. riia. štyrom. Paseky Vsacké.). V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch.. štyrma- c) lok. šestonedíka — Jednást. o štyr (Nedašov). Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. mn .). cirkev. nom. Meziíí). Lideko Hovzí. gen. a v dat. Újezdsku. o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. Újezd) sedm. — nom. osn (Fryšták Vyzovice. híbata híbat (át) gen. Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. osm (Lideko). štyrma tom.a krev. štyrma tech. nom. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. a) a) túch. štyrma b) tema. a) 72 — tié — ti. Polanka. a) tem. Mimo Újezd. ostatní všecky (mimo a. Ústí. já akk. (Karl. štyrech b) tú. ošum. instr. d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. deseti. dat. štyrech b) tú. Vlachovsku. jinde sedm. štyrúch d) troch. štyrema tema. dat. Karlovice. o štyrech (farnosf tú. Léskovec. kolnast (= koliknást. štyroch. (a) nás ma mn mnú.

73 2. . nom.

pestoupila do skloování složeného jedneho. tch. — oba. i mn. tymi 4. Vy- zovsko) b) toho. o jedném. lok. instr. a akk. jedneho. troch. a se nedlouzí. živ. o jednom. a nom. štyroch zastupuje akk. dfvom na Rožnovsku). jednm.— — 74 : — : Léskovec. Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. : 4. s krátkýma ušami. mužs. tem.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. tm. Klobouky. kovém kde i (srvn. jednému. str. v Újezd. tom. tmi (Jasená) c) toho. jednom. tom. 2. jedni ^jedny. dvúch) c) na Vsacku. Újezd. téma (Fryštacko. na pravidelným — — 3. a složeném!) a) tam.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr. koní 68. jedných atd. o tom. o tom. v tom. bylo nás dvoch. 3. dv dv b) dva. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. pedmtný jmen živ. — dva. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. jedným. tom. tych. dvú. ve Vla<. Lideko). Štítná) d) teho. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. tým. tom. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). s tyma koši. nom. Instr. jednom. Brumov. Polanka. o tom. na Fryštacku. íslovek dvoch. dvá akk. Karlovsku a Rožnovsku gen. tch. Léskovec. tych. jednotu. mn. s novýma volky. troch. a) a) dvú c) dvoch. Na Vsacku. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho. dat. s tyma malýma chlapci. o jednom. štyroch. (Ústí. o jednom atd. . jmen podst. Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. tymi (tyma) (Liptál. dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok. jedneho. tym. gen. ob. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs.

75 nom. on — un .

trojí troja. všude jinde O odsutém dat. jedn.troje skloují se všude .76 Tvary tvary . instr. trojí atd. Stažené tvary mého.. na str. srovn. mým. — — — dle tvar b) trojího. 74. bklonovani si . íslovky dvojí dvoja dvoje. ale zídka. mojíma tam. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku. na str. mých atd. méj. kde téma (srovn.a). všudy se vyskytují. 73.).

smíja. Klobíicku. léz. Brumovsku a Ujezdsku: védt. ve. héc. ihac. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. tás. — — — mle — — bi. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. hrát. veme — — sednite. pí. néséí. nés. oke'f. píu. pék. pás n. sedni sedneme (sednemy) sednete. bójá sa. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. ple. béc. plu. zavi — zavime — zavité. pék n. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. a. (i vezmú) dí. ros séc.— — chove. jedn. a Jasenou (incl. hoá. my. pás. hryz pas. mela n. hoíja. ktas. védél. kleá. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete. Kašavu. pék. péc. choa n. trefa. melaci. seaci. nesl. klekni kleknme kleknte (všude jinde. kras. 5. smí sa. tam kde os. vzí. ja (i jmú). T Infinitiv: í d a I. Indikativ bodu . pás. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl). a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. ry. mí. sef. méc. pro- síja. ví. droBa. nés n. sedni sednme sednte. bójíja sa. pásl b) t se bu odsouvá. zaa. této koní se v íja. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. sriiá. ža. choaci. 4. spá. nés. všude jinde v id: uihá. chvt. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. prosa. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. kvéc. nechúc (Rusava). Hovzí. téc. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn. hé. kleíja. pékél.). pak na Klobucku. véc. léf. boc.) 4. moc pa. zavotaja n. ttúc. Všeminu. vyzvukuje v ím: umíja. zrá.

78 Pechodník .

rócha— róšu. stílajaci Píestí inné. páchat — pášu. Pi. — íu. inné: pustil. pusme. (hltati) vícu. šúlaf — šúlu. bliska sa — bliše tískat — tišu. os. Imperativ. Pi. obtúlál. stílata. vyjížža — vyjížžám. vrkat — vu. ráaf (rážeti ovoce). lécu. utekaf — utékám zadža — zadžám. pleskat — pléšu. sáza— sážu. rhégaf — méžu. zabíjaf — zaupíja — upíjám. pustilo. íkat (modliti fúkat — fúu. stíkat — stíu. válaf — valu. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. pro— prostíu. bíjám. buchat — búšu. Pech. trpné: puštný — á— é. kmása — kmášu. cúfa — cúfu. Pechodník.^ ískat — íšu. zpívat — zpívu. láta šústa— šúscu. íiážu. voíaf švrlu. obtúlaf — obtúlám. Indikativ. obtlajaci stílaja n. — volám. kráat —kráu. hýba — hýbu. obtlaío stíláí. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. švrlaf míšaf — mísu.: pusfa n. žduchat— ždúšu. pustila. súkat — súu. — vrzu. obtlata. víta— 2. pusfte (pusté). brkat — bu. íépa— lepu. fukat— fuu. mágaf— rhážu. jedn. obtlajme obtúlajte. máchat— mášu. obtúlaja n. vga — vžu. smýkat — smýu. (i lácu. 1. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl. létat— vrza hutat —hucu. híka— hu. zavírat— zavíu. vša — všám. stírat fllágaf se) sa. — — 79 — Imper. voaf — voám. pusfaci. : pus. drúzgat — drúžžu. vybírat — vybíu. Tída Infinitiv a 1. zúfa — zúfu. V. umírat — umíu. krája krá) — kráju.. luskat — lúšu. vyrážaf — vyrážám. dýchat— dýšu. zpíra— zpíu. stílalo . kúlaf— klu.

je. šepujú. si. pálo. chca necha. chtéí. Hrozenkov su — — si su. pijdu. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem. . Jím—jeda. chcejaci — samocha . „dy je to (pravil). není zme. prá (praviti). vyjdu. jedél —jedla. nejsi. 4. 3. 1. zme. Hroz. chcéí. buaci. chcime. a Hroz. : trpné: šepovaný-á-é. vda — vaci. Slovesa bezpíznaková. — . sú — néjsu. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. projdu. 2. si. nevdatá. nejste. šepuje. v Nov. 4. šepova. nechcej odnechce. šepujte. chcéía. Nov. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). vydatá céra. šepuju. zed n. — 80 — trpné. práta. opalova. — — ^jéli. Na Vsacku: su. zes jea —^jeaci. není neá. : Slovesa nepravidelná. bua' n. Vím — vda. ia n. chcite chceja n. Imper. nejste. zajdu. idéte. zachce. jedený. neni su —není si. Prát. šepuješ. idú. a Hroz. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. není. Sem. chcete. 1. není ste. ideš. neá není su. je. šepujme. jed n. zez (Karl. 3. néjsú. zea — zeaci. zedéí — zedla. zim zea jez. a Karlovice. idéme. chceš. zedz) jes. iaci. páli. nejsi.. jedzený). prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. popójdu. Pech. zedený (Karl. vdný-á-é. obejdu. šepuj aci. zajé atd. Pi. ste. ujdu. gazdova. ste. sú nejsem. vél — vedeta. néni. . chcéli chcé. vd. chtla.'. néjsú n. inné: šepovát. Na Vsacku a j. šepovala. najdu. pály . M: = — Slovesa kusá. 1. Chcu. kupova. šepuj a n. Tak i složeniny: vjé. néjzme. zme. šepovalo. šepuj. by— byme — byte. zéjdu. délky: jé. vyjé. chce. Pi. cht. ide. pejet. šepujéte. šepujéme (m). není si. néni. 2. pedejdu. jinde bu—bume — bute. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví. V sú n. chceme. Imper. já sem není atd. chcú . Indik. Idu. néjzme. chci. : Pech.

hejny.Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje. kryv. rznoeí starojickému astji se jmenokie. dryv (gen. dlouží se ped /. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. ale v utka. se. hrbek. nys. Drahotoušské. O samohláska ch. . vždy v ej: dej. {Na Vsacku jen eku. stoji. piro (v. slov ósraý (slov. ale : vtr. leže. prstýnek. . ošum ve slovech pcha. pl. se jemen.). Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. n /* vsouvá se v íslovkách sedm. volaji. zvoní. Je- zerské. bývaji. jinde púk. vylizá. v zélu). Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná. votaji). e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý . máslo. za našu stodolu o . chlíb. vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký. ve osadách^ipenské. majú. 2. sedmy. do zeli. : v zelú. jestáb. kolky.) úží se : usmý . Draho- Dlouhé 4. pavuza). (y) . jáku). šistý. drže. koliba. v hoi. eím. kliše.2. Béži. boji se. utráca atd. hnóji. . telete a p. sklínka. poprchá. mno). Sloveso vary asuje se úpln. zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. znan hrubji nežli slovenské a valašské y. t. jmenovit v zeli (v. nejlepší. velký. na Klobucku a j. v Ústi. se Hláska lík. ve stavenu. ei n. Rznoeí hranické. 81 inf.). puk. vlíz. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. vysouvá se a ve slov 6 karba. Pehlasuje se: tele. dýnko. plíc. jako ve slovenštin. léži. slunko vycházá. farních Na pravém behu eky Bevy. m . snih rýž. j. y zní po lašsku. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. poklúza. stu- dynka. ale: honí. val. púz (pavouk. 2. votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji. 1. sladký mliko. 3. touších: šésty. osmy. Hranické a Cernotské. vála. puz (Cern. O hláskách vbec. dima. sédi. eku ^= „jáku" : éc 2. Tož ei (pravil jsem) pome." mlíko. 1. t. šrk. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí. sladkyho mlika. pták o ve se pýí (peí) . ale dlouhého r není: vrba. šrbina a p. sydmý v ú (u) — výc (vésti). káca.

li. týc. Akk. nys. ama: chlap. voze. chiapom. štyrech— dvom tema. o tem. se. svobodný. o mojem. jednemu i jednymu. r. štyi — štyry— do dvoch. štyrma. z naši obce ernotín). a. V dat. lok. moje — mojeho. Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. mlsnej kozi.. Tetí osoba mn. vola. se v 1 ve slov svoboda. mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. Souhlásky se O souhláska ch. vyzvukuje v ím rovná se tetí os. zapí (zapnu). teho. v akk. : Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. tech. chíapoch. pravidelný: v v Drahotúších. na poh gen. Vz. . — dva . : . Námstka jd má v dative prostém mi. províslo. se asto na slabiku pedposlední. tým o kem. na našem. pu (pl). jedneho i jednyho. hí. smí utí (utnu). lun). Dvá tem. vozi. tym. a lok. námstky ona jest hu vidl hu (= ju). — Kdo. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. Tvary jmenné. 1. vyznívá v . chtapama. jedn. dti chodí do školy. jedn. temu. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. užica. (v Z nasfj obce (ve Velké). výc. tej naší bíJej husí (Ústí). skloování pronom. mn. koza na novým a p. kým. tyma. jedn. štyrech — dvom. v koši. žut. me. m. našima. Tvary slovesné. uí se a modh'. ž. o mni. moja. — ti. 2. pic. ží (žnu). plíc. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. štyrem — na dvoch. tych. kehor Jeden. všeci o tem 1 infinitiv : se. mn. ?5. Miloticích. tech. jichž první os. ti. v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni.dv. lok. sloves. jedn. — 82 — 1. v om. lok. jedn. v jednm. v och instr. mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož.' Ten. dat. kvyc.

múvá. Píslovce. uáska. 4. vijú. esli (jestli). hoet— hoi jako na Rožnovsku. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. a. — Vysouvá se / ve slov 7. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. 9. val. v du (idu). húpý. moh. ozibe ukrej si (zebe). aci: kleaci. pindaci. pknjší. spaua. v Olšovci. enem (jenom). cuzí. : 6* . jeda b) imperativ sednime. všade (všude). než). Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma. sa. nesete. podobného mluv nkterých osad na Jicku. nebudete. vda. dvojo. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. spojky a ástice Dom (dom). 6. smyseu. 6. mojo. 8. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. a (val. jedn. su — nejsem. mní se uj ve tvarech: stj. ícu. rodu ž. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a.. v zelí. vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. bže— Béžiš. trojo. e ve slovech: vylna. dat. zpívu). tvojo. eme a grécar. Píestí inné spadl. e osudi. lehnit. zavete. by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. Na sever od Hranic. dýchám. 10. 10. požitý (požatý). Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. muyn. lud. utitý (uatý). I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. tlaa. : 4. sedí. tvar v u : ítám. 8. míuvijú. chyba (le). tlati. Sloveso ste. sa. 2. sédim. (i). do zelí. Imperativ: lehnte. zpívám 5. dolu (dol). V Ústí jen sem. bai ež (až. 7. se 1. hrub moc (velmi mnoho). Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. žal. poduj. 9. dojá. 3. nés. skloování pron. uopata. Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. vajco. nebuj pokuj. pylný. — — svojo. mn. byl stim. našo pólo. bžaci. byu. Píestí trpné: zapitý (zapjatý). se krátí. Slovesa páté tídy nemají slov. ježa (jezditi). : \e tvarech by— byme— byt. choá. vašo. svyša (slyša).: — — — ví. za to — koncovka 5. smíi se. Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. zbled. chodijú. Kožží rozžehl. leda že a) dativ mn. zapal. „se obaluje": suza. híí. a slož. 83 naši už ijií : í (jedí). bud aci. hut. motoviduo. jezme. a lok. Dlouží se v pít. g v h: hdo. lacinši. prstének. až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. ual. hde. krá — m — (krájeti). vedl. sy (tj sys). dýšu. najlepší. vlez. ža. píl. p \e v: vták. lehl. mléko. ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). dénko.

silného. 3.) O promnách samohláskových. tž. — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. cy. Dlouží se velmi Dloužení. : jáhla. 1. drža. mojo. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. : moro. &02Í oká. svojo. 4. V Morkov což zvlášt ve konci-L. rázn samohláska o v lok. klea. Pehlasování. Bernatice. Jiínu se kloní.) — (Mokov). z podmáslá. kia. žeht sa. mn. . sV. holuba. o klšcé. hrubá jako lašské a polské y. volo. mezi u a o: staiko ! dvoch. koóch. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže. zachradóch.). hé. smrk švrina (Bern. f. do vrba. ojo. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. 2. pehlasuje vajco. husa. t star žen. O hláskách vbec. kret n. 1. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd. v Bernaticách. y zní z ovicích: rake (=raky). pecaj. iha (akk. se dos. vedle: skludi. lahký. leska. a trvá celkem nepehlasováno sa. nedáme. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. lidi. šerk. smíf sa. pá— pál — paj. a I se. zapíh. šel. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St.. brati. mlko. dubóch. pólo. hv. Starý Jiín. nájlepší. 1. šerbina. našo. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. se na v Hodslavicích-L. r. zvlášt v Morkov a Vjako y. chleb. leža. V Hunedla. trojo. zaved. i krtek — — smrk. klapeto. a. (si) dva voze. híba.). z obila. lsek. se Kmenové u pehlasuje astji: klí. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. smrek vrtl (St. Ji. Hodslavice. I. ma (gen. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. dvojo. tvoje. šy. tato-B: mliekoi. — síha. podlá. cizí. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. Ve Vovicích povýše. jako ve slovenštin a valaštin. vašo. sm.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. nedlouzí. jašerka. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. ži. kua. slyšaí. Hodsl. lúkóch. v podezenu. v Morkov a Vovicích: na polóch. kde se v ostatních osadách. %. jastáb. jame. utráca. -— kožaný. volaj. tóch. obyaj.

leže— léžim. Dlouží se neprojde. jedn. osmý. : nsémy — nsét. obr. kopeek. 12. 9. ídu — ídeš-ídete. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. žábám. doké. žá. slabiných nájlepší. zajá. pás. pevný. vodit — vodili. náji. žúí. hú=:ju (Morko v). boji sa. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. mn. hnóji. co chcete. — byla. zády. v \ rj. šišek. oken. . skálám. let— létim. chodit— chódim. všude jinde se krátí: zeli. ase kmenová samohláska ?'. pék. íj. volat seét. vaší jsouc samo. od nich. o tchto sed— sédim. v zélu. V Hustopeích tchto délek není. bóli. polámi. hledt— hlédim. 4. vaši brati. Dlouží se metét. jím. mn. Pozn. néhdo (v nco). se pédy. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn. nájvc. v Morkov 7. hoe— hoi. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . 10. ovéc. dojét. Dlouží se v pít. Dlouží se vsuvné e v gen. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. béza. psniek. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. chfét. vzoru ryba: krávám. prosté. Krácení.— : — 2. 5. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. ale naši chlapi. 8. v infinitive stídné a kmen nosových e. dómu. za- 14. dvat. Dlouží se samohláska v e v 1. 13. ami : rodiámi. Samohláska " a) dlouží se v o: loni. : : — : sedmý. tídy: zapá sloves zaá. ušámi. musel. oámi. strom ródi. erný. próji. os. 6. Dlouží se a ve pípon instr. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. zúitý. Dlouží se kmenové a v dat. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. naší. ert. dcek. fra chvója. umémy. si (sob). móc mcjžu —móh. býl 15. 3. stoji. kobzóle. prasat. 85 — mn. — volaín. nbj sa iv Mo. lehnúi> uderýl. mn. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý. kurát. tý vršky. ti bohái. : koat. bže— béžim. z dolu. dote. vder. srcadé. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. I. zavete. dveí (= dvée). 11. a 2. pokuj. véd. veer.

léža. lietóch. sluze. pode ten sedm. ošum. „Pane vyslyš modlitbu mu". si. múvi. dolie (= dole. pkné zela. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. oblíka. sbíu (3 os. un (Hust. su (jsou). šésty. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. lieto. pršívá. Pauacký. vylk. ledvo. jmenovit v Morkov: kom. zuna uaciný. ale: íká. chybíu. kylnu. Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují. chlév.). (=núí). Obaluje se toliko v Hodslavicích. tužica (Ižice). Béža. ke). pomáuy. ít). velký.). luípy. pcha. nú : (St. kleívá — ale : povda. robám. laciný. zavoáu. o v a: habofi (hovoi).— — selí zélu. patro). pod zemú zeihú). lieži. Slovo pl tu neobaluje (zl. letera. mysel. Uzení. i zmny. vtr. škroba. mlieko. pátý. pomatuju. ply (=: pl. Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. chlapm. sédim. 1. p). mozg.). nesmyselný. nazpoiha. uméu. smysu. vandlík. ierny. íš. imper. V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. Obalování. žnec). do zela. vim — vimy (ale: ím. pl. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. pauz. prvni. paúk. liesek. kosu. V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f. Vencel. ženec (val. 2. odvliekli. Ji. (val. žúl. obliek. y \ 7i: Pisouvání samohlásek. 3. e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. vylna. súp. chlapóch. veier. ímy.). polievka. siua. ženáie ženáé). spravedelnos. it. žúlty.). zelienky. st. Mo. . krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. osmy. í chléb. hut. uduáu. iert. lehnu. strom. y: muedelník. bézi. ídu (jdou). za tu našu stodolu (instr. Béžim. utiekli. na zá(slov. pylny. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. mn.). psu. chuap.

uších. hádati) — píestí trpném nemní. groších. groších. nezmkují tee. synch. hrnec.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. Promny souhlásek hrdelných. nechot. hrnec. v r: udery. obo R v y b : Babinec. kryda. chlapv. srpen. žencká. te V Bernaticích. zaplacený.). b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. množn. s v kocký. ve St. u Petrch. vedete. fábí péro (páv). « dvatm. k y b obrky. vtákv. petržele. kyp: papra. chlapch. nco. y f fáb. do ledna. tpto. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. . tla. kostích. Slabika mkí 3. neseté. souhlásek. nošený. hn. vedet. de. mn. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. uších. ind. : v v h haboi. s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. k y g: mžiga. u Petrv. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. duben.(V. - ukradený. Promny / v souhlásek plynný ch. zgrýa (slov. v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd. de hrnec. tetka. d. : rodiích. kostích. gé y dz: zidze. mkí se v n. I \ r: zgíýna). — nehdo. t mní se v ce: zahradný. tla. a Vovicích ne. dv t y d: naspádek. ne a de se kudel. m p ve v: švrk. 1. babinky (jméno hrušek). lehne. nco. hdy. — \ ch: chca. tetka. 4. tla. hde. Jiín. : Po rznu leden. husích. ž y z: sloves IV. Promny s souhlásek sykavých. v dronidze. mkí se a msíc . vedet. p v k: kíkopa (fem. nesete. nesete.). ch pisouvá se a) Hodslavicích. t: nhdo. v zo: dohazovali sa (iter. Promny souhlásek zubných. zkažený. švrí (smrk). sedne. és. se nezmkují: : nehdo. husích. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . stomi. Zmkování 1. mu: g y h: hdo. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. 2. : c : dtelina. vták. rodiích. tetka. g y d: dronyga. z z y s: srcadlo. vtákch. všuhd. nco. de. se o slov. ž y : ilavý.

híbla. po stromoch. Ji. Záhoaé. d: nes. pecaj. rohlíkech. v novinech. porat. takej. v mše. sebúm. lái. o chlapcecb. na lúkoch. ménj. pronom. na huclóch.) 4. 1. (J zdrá.. f — t: slaní. tum dtúhum cestum (St. pro všecky rody. koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. v zahradech. vzoru znamení ve St. po staíkoch. 5. telatm — m : bainóch. pi kravoch. jinde v vm : chlapm. vcej. na potoce. brablec. Morko vaé.. chlapcm. ž: suica. 2. záplat. jedn. o na pokíádkóch. ploský kámen). pot. ích. ve Spikech. kosúm. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. slov mvika (mouka). m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek. Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). Pízvuk jest na slabice pedposlední. a : na ko. póeb. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /.). ebec. ada. mocúm. b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och). od rodicí. kmen tvrdých konívá se astji v v buše. v osmi rokech. ebík. lok. honuca. tebúm. Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum. k zelúm. na zahradoch. mn. Mkké kmeny mužské mívají v gen. skloování nom. na tragau (v nom. zasej.). h hulica.c) 2. Jiín. šlechta. s túm maškrtnúm kozúm. d ve slov hucle (=hudsle. dativ hóno ko- mn. jedn. a st. Tvary jmenné. lokal mn. v koš. a. hon. za pecúm. nskaj. koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. se mnúm. na rybech. pt týdní. husle). hlet. pojet. — (V. k podmáslúm (Hodsl. muž. ponížej. s túm pknúm ržúm ru zní jemn. po kížech. veraj. jen pídechem!). jedn. sestrech. skos. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. rodu ž. Nevysouvá se kmenové I (slov. vilkaj. ch: šleta íba.. mandlí (mandel-mandla.) skra. 3. a složeného a k dativu i lok. mn. hoekovati). na uše. nesní. v knížkech.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. husi. v duBúm. brablec brabca. v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. 3. ped n(Hodsl. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. na lúkech. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. k samohlásce ú v instr. víasí. o kanárkech. na rukech. na vtákoch. but. šršle t: lúzký. o ženech. V Hustopeích. zeé. v imperative: : — — šesdesát. — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . oíka si (=^hoíka.

i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. nba— na nbu (Bern. — ma v gen. 8. mn. s psámi. mn. lutni. jednemu. 11. nožama. \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí.) 9. v Drahotúši.. telate. rybama (Hust. želá. Nebe — do tlatm — telata — tlát. ped tyma mokry (Ji. les a p. instrumental mn. obraze. do želá. telaty (v Jiín a Hust.). v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. rukám. / (v koncovky novej. ušima) Mo. ttelatm. zelú. dva. za staveni. komi^ pacholkámi (V. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky.) nom.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. — Želé. tými droby. nové kordule Hustopeích: bílej. Mezíú Mo. a v Ji. o jednm. ruk. uších v oóch. 6. ušámi (oima. — ruky. telati). Pídavné pisvojovací má koncovku gen. Oi. k zelú— v zelích. v 12. Hustop. uši — do oích. dva Psa (píse) luoch. 10. (v Hust. — Obraz. na vozu (v voze. tedy neb ch. 7.— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. hoe ze svojími to- varyši. bez trápená (Hodsl. sedláky. — jedni. nožámi. jedného. psé.) ej se sesouvá: bílé husi. za Hodslacerámi vicámi. skloují se dle kmen mkkých: lesi. kopci. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln. vtákama. lum. jedných atd. pacholkama. jeden. jednému. svými voly. jest celkem pravidelný. ušóch om. usm — — v — oámi. z s bratry. (Hodsl. nom. vojáky. lau.).). Bernaticích. mn. jedneho.dv. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici. tla. s Nmci. jedným. Vedle pípony ?/. v na vozi). takového dobrodiá. s chiapami (Bern. (Mokov).). tlaa.). v lesu.) — Tla. — Lué (lié) ludi. v zelóch v tými ( zeli. Hodslavicích. na obrazu. .

jedn. zapihnú. a val.). stíla stílu. leže. pléc. voía. os.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. na i za co.) Hdo.. žá atd. stojací. víska (vý- — — — — — skati)-víšu. tí. zavi — zavima — zavit. Pechodníky: buaci. ty. komu (kemu). ua. hlasuje: mojo. ta. Hust. v ím. vašímu. díva sa divu sa. 1. zavi — zaveme — zavete. se odsouvá: o tvojího. ona. 2. a v Bern. ža. v Hust. votaj jez— jezme ojezte (Hust. pá. ja. tu. bu- kmenová souhláska sloves a H. v rod stedním nepe. bés. kvtnú. spá. temu. vzí. naších. Ji. vaší. šedna. (Hodsl. tídy vzoru tesati mají v 1. péc.) V Morkov jen I. (éc) éc i eknú. Dat. ukazovací má tyto tvary: ti. kolik — za. Tvary slovesné. sea. tídy se nemki: . zpívat' —zpívu. volaj— voíajma volajt. otvírat otvíu. a lok. zdíra zdíu. našima. mlátímy. já se to vemu. tých. hii (Mok.. choá. tem. se. bc. na co. zehé. — — zavi c) ojezte 6. jedn. tú (túm). ve vedme vete. 3 mn. 5. skoi. zapa. se na svojím. teho. jest se (sednime a Ji.) ten. móc.— — m.). Jinde úží se é v i aj v gen. ve—vema — vt. ped- ložkový dat.): ubíra sa ubíu sa. ž. str. Kolky telký. seaci. oká. etnú técC (Ji. kolik — — tolik (Ve. tých se tým. uihá. ty. a Hust. ž. o kem. véz. 7. v Hust. (Mo. tvojí. smí kupova.) — nú sa.). Mo. V. našo. 85. vašo (srvn. pijemy (pijem). svojí. u (jako slov. on) mojém. Koní-li se sa. drží složeném: té naší bílé husi. — (s telej lidmi Bern. t. mí.) n. mojého. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen. O prodloužených tvarech námstkových srvn. a v Jiín koní os. sa. uá barva.) b) ve— vemy vt.) volajrae — — volajte. stoja atd. jen že se mojéj. Imperativ a) — — — zavimy — zavit. tým. V Bernaticích str. jest mm\ jinde mne. kolik— tele (Hodsl. to. : bua. ono (v Hust. koho. tvojo. Slovesa V. jímy. vá. jez —jezmy — jezte (Bern). vímy. — V a v Ji. (zapá. 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. Námstka tej . Ji. Bern) — tnú (Hodsl. o e na a i má v akk. kým. dat. lehaci zpívaja. srhá. V. Námstky pisvojovací pravideln. hú. jedn. — 3. 1. kolik — telej tolej (Ji. jez —jezma — (Hodsl. : se. a. ma. véc. jedn. zvratné námstky v Bern. o mojéj. ty. dat. První osoba mn. se v vie (m). tými (týma). a lok.)-lecihdo. jinde wy 4. V. os. vyzvukuje všude v iá jeda. teho. infinitiv: nés (és). (m): nesemy (nesem). tej. ž. a lok. V Bern. tej .).). jinde se j toliko v Hust. i bua. volaj — volajmy — volajt. spíra sa spíu sa. voíámy.. vašich. 84. lehna.

bžel — bžela.). njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo. setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl.). si — nesu (V. lid.).zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. : ?«. O samohláskách. 51. — — nejsem — — éni. jih a vole). Branky.— : — daci. — zmy st sem — zmy st je. i pék utrh utrhnul:. prasete. óra. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím.) 7.ským (srovn. su. — ohlý (= ohnutý). v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. vél. díra.' tel. 1. nikoli však a a /. í y ej a. Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. 81.). (v Hodsl. jen: lehnu. . a n. dal. zimjší. volái — volala.) Pozn. V témže píestí dlouží. vinul volal. vedl. ohra.) sem — si. volej. ijdu— ijdš šeti). chválil. Ji.se samohláska ^ a ped I v rod mužském. (srovn.) idu — ideš — idú (Hust.).) sem — —nésta. Újezd. 8. Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str.): dej. su. pak Komárnem . slov. 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. sem — si— je. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl. [__V Rznoeí kelecké. spad spadnut. pifaených do Louky. na západ na sever hanátinou (H. str. na budó. zbled i sú. tele.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka). hranickém kluka. 4. zblednul spadnu zblednu). Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. zmy — ste nejsem— nejsú (Hust. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula. pknjší. majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. vlek. obalovaní a j.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V. zahýá. umel. str. nejlepší. vrba. mlátil. Hodsl Mok. tak. O rznostech hláskoslovných (zmkování. Malhotice s rznoeím starojickým. — . chcu— chce — chcét. 3. 81. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. užtozahynuje (val.) ídu — — ve hláskosloví. su. v Osiku. móh — mohli. .co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). se s valaštinou (Police. ídu (Bern. Bíšk^ovice. b) dlouží se samohláska o ped p 2. — pekla. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. véz — i vezla. hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. minul. Ji.

sedlákou. ve slabikách bejval. stojí. hodnej lovk. nosíva. — O souhláskách. — dvacejtka. ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. blejská se. lejbi. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. m enné. mn. í po r. bejska. — Samohlá. dobrých. cejti. hde. lejce. patro (val. kápla. dobrým— dobrej. dobrým. pejtel. ý po všech souhláskách. Vysouvá se souhláska —vrabca. biju. : mi to. pouk. pí. : skivánek. — (povíslo). pítel. dóíu. hrouza. hodn zem- ákou. — Tvary 1. vyj mou ve slov škop. dobrou. V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" . vsejknou. dat. zmrzlo se Samohláska n v dat. a val. 3. ze ženou. pej- kopa. nyní se však úží. o dobrej — dobrá — dobrý. v zejme. seou. vouz. rozšiují se z pravidla ou: klou. koní se v o?/. síyšíva. . pejkíad. špen- nerozšiuje se v e. mašejk. žlu. v dlejk. síha b) ve tvarech sloves c) i a. nk slov ún (=lun). pouz. 2. hloží. m. šour.). dobrým— . /v d : dtlina. v zelou.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). knoflejk. kleí. nosí. 6. žuítý. 4. skítek. podmáslé. sousedou. božíma. — eou. dómu. obilejko. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. olej. psejk. : dobrého. lok. uzejbnou. skeek. /. bejk. Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. kozí (gen. lejtosou. škarlúp). 8. avm. vozejk. r. dobrýma.. želé. vejr. dojí — dej. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). optovacích: vozíva. g mní se v h: hdo. v om. och instr. i Mezejou. r v d: škadíoup (val. Tvrdoou. mandel mandle. patro). 4. Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. za našou stodolou. n v : 1: leden. províslo bezen. útk. z. májou. vzí. 5.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. dvouch. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. cizím. Gen. narozenej. coudi. hdy. želé — do —v zelou. Kelci se neužilo. pacholejk. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. okí. duben. pejstodoíek. ejica. sou. z. . po rznu: móžu móžeš . rouža. Za stará ani v mst í^. jedn. ejka.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. u 8. s. kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. pléc). dobrýho — dobrej (han. 1. klejek. Jinde jeví se to jen ve 2. myduo. pastej. jistej. 7. svážajou. j jí. chléb. vejmina. sladké mléko. chlapec Nmcou. nemní se v šk jako v náeí slov. ejta.

tyma — hdo. *) Vidti 4. sednaci. zapitý. ležá. mlátil. 2. zapa. pindaci i pinda. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. rá. véc.— — 3. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. vylézlu. mn. bžel. uvadlu. choda. nosá. zaa. chodijou. tvoí toto píestí v lu lehiu. jednému. ke mni. zavédlu. védf. Jeden. jedným. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou. — tym. 4. kemu. pijou. mi. . vedou. ža. jedijou). jednych. kým. dva. vdijou. o jednm. voíal. Tvary slovesné. ti. 1. pléc. teho. spadt. o mni. ten. infinitiv: nés. o kem. sou. jeda (v 3. tídy v rod m. 93 — jednyraa. 5. ual — a (zapat utítý). mst : Kelci: ležijou. m. 4. Já. stojaci. Píestí inné sedí. imperativ: sedni — sednme — sednte. voíajou. — dvá. jednym. jedného. nesl. dvoum. pechodník budaci i buda. dv — dvouch. dvouma. jedni. temu. Býti má všude su sou. kleá. vybhl. éc. os. spadiu. tych. keho. nosijou. tetí mn.

.

IV. . Náeí lašské.

.

jinde ani toho není. né. o im. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. pá — smá se. Místka a Frydlanta. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. zaá. rodu m. Stramberka. pízvukem. „lašský" vbec ujato není.. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. liší od sousední valaštiny. d. 7 . d^e. dze. vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. t. ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí. daí volat. tídy : vzá. tmto zase a liší málo ím se od palkovského. j. I. nsee. Píbora. jež tuto lašským nazýváme. kového a složeného mají stejné zakonení o nim. pijali. vedet — nsee. vedžee. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou. o niim. nebo v a v íi. jako rádos. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. kmen 3. ée Slabiky ne. sebe . Ve Fryovicích „dulani".. mkí se v ne. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané. žá. na slabice pedposlední. vedžee : — 4. Jakkoli tedy jméno „Lach". na našim novým pólu.. a st. však pece nejedny podstatné znaky spolený má.: Náeím. o o tym dobrým cMap. té.. e: nset.. v okolí mst Frenštáta. skloování námstkym.- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak. Brušperka. de. Moravské Ostravy. kde „ondzo po polsku".^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. mluví se na Opavsku. Pízvuk mst a : . pezdívkami. v úzkém pruhu západního Tšínská. v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy. Lokal a instrumental jedn. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde. Všecky slabiky jsou krátký. volol m. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny. jest polský. te á. bu „Valachy". kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje. jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1.

c. O promnách samohláskových. šást..). isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. na p. hlka (kolébka) (litina) la. i za Polomm. jastab. d. 3. i. zlodjstva lidstva (lidstvo). Pehlasování. j vyslovil: v lese (v lesje ns. fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). 1. p. r zní skoro jako polské y kmotry. b. nmeckého ae: mláko. — pa (pí). sma pantaf z !). jazvec. p. sa majatek. 7. í. c. : rzný význam slov hlka (hl). o. — Na Frýdecku se (vezmi h. jako by po z rychle v lese). (síti). klaknu. pa (pí). Op. pecházejíc (like). r. pychá (pecha). ž. s. š. tém v hrdeln e. patro. z fojstva. lahky. 6. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. f. žabi : m se (ulíhlo). i si). ápa. Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. šibenstvo. ulahlo alusti. c. . . . vyl. o hláska ch vbec. huBanka past'. Žen odtud rodilé „vy- 4. ciganstvo. apec. plaska. V Meli (na Opavsku) e po l^ . . v. zcela jako v polštin. (pantati. paju. e. Lašská abeceda skládá se z j. 1. m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). dž. z. s. Hláska i po c. vaz. duBanky (dubinky). za (za i žac). hovazi. (líti). u výslovnosti trochu se z jsou s. : a. v. pidky (pástky). ž zní z temna na zpsob žána. (hubová polévka). íaju (domlouvati). va lac Ale: pidlo. y zní velmi z hrubá. f. . (cjicho). rukojadto. jahia. m. se. jalec. s. : 2. ch. . koze (kozje = koze). jalito. pas (ps). ty buky (tém may. p. slaihunka (=z siariianka). tham. ciganstva. t. (nom. áío. drva. SL 'koncové m vyslovuje se mkce. z. vzš atd. jež asi tak znjí. laju latina (latinská e). B. : krava — kra várka. ko žyd. «me. motati). tlaci. tchto zvuek I. šibenstva. liky jaký (jaké). la. - 98 - Hláskosloví. v. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. šiaju se z teho" v Kateinkách. ž. dz. jale. s". (zebe). džisno ásno. jahab. (víti). aspirují: khaždy. zlodjstvo Moravan. jetónji. latina — = — a s. u. g. n. . Slovák a Valach nevysloví. c. h. žije pata. . . ž. =: te buke). cysa. m. vláz.

prohršlo. e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. mef veC. troj o. Samohláska lico. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. Polomi. tc tk. steku (jinde). led. . poledo. uml. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována.. slunco. tídy kmene zaveného I. 3. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a. — Grejcar (na Frýdecku). mojo. tídy po hlásce to i na Brušpersku te. d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. našo. cuzi. jedn. a) — — — ns— — — — : . V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. obojo. volo. sec sek. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. slub. dnskajša noc. boža muka. hliany. mensa epa. mensu žalos. do. mj. kua polévka. daremná robota. vim : — v cirkev obecu. moro. srco. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. o nepehlasuje se v nom. ples plet. pleco. devany. Úžení. vtšu rados. lej. f. inaa e.— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. za božu muku. obile. chlév. vašo. v Kyjovicích. pruliš (píliš). vlec vlek. slamanka zkad) : — : — meany. a vok. ocui. vzoru ojo. vajco. s v téže krajin: ns. na Morav v eladné. V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. ec. Píborsku. \ týchž slovech a tvarech. . tvojo. ložo. zavolej . b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. dvojo. po hnst hnt. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. b) v infinitive a inném píestí sloves I. ostatní jenom po rznu se vyskytují. grýcar (v Píbore). umel. (ocítiti =z procitnouti). ošudi. akk. jinde trvá nepehlasována. bžel. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech. lez lez. mléko. kleel. e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. svojo. lek. V. ml. 2. Úžení 1. de. sklaný taktéž ružanec. grajcar píestí inném sloves III. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. kožany. Kozlovicích.

brozda. Vyaty b) plit len. (strky). Plesné). Opavsku (v Polance. kozani. vyjmouc Brušpersko ti. i. bih vdi. okij. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. roz. i —ik. musil — musela. = runík). a Ví. Porube. pyniz (penz). kin iž olij : — kenu. ležil — — — — — — — ležela. V celé oblasti náeí (licu). Staíci. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. na jižním v Litultovicích v severozáp. — suseda. tohoto í letil višil — visela. — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. vlic — vlik. vyšéa). klitka (klec). plotno. kleil — kleela. Ondij — Ondeja. — bih— bhu. obili.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. sik. di. špini (špenky z peí). Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. a. osmy ve druhé: šisty. umií —umla. vid — — obda. — letla. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). jsou: les. Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. onimocni. Pastkov. pohib ^ježa. pak od Mor. sydmy. Nezúženo všude vc (více). Bartolomij. mil meta mly. plech. lep. mi. onimi. Radové íslovky šestý. noclih — nocleha. hojny. navšiva b) ve Frenštát). lize. pak na jižním Opavsku (v Polance. krova. lik liky. . vinc. V. V krajin pod ohraniené: sino. 3. prši. — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. v Chlebovicích. liz — plitla c) — plitty. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita. dniskaj. biž (= bž). susid seka (pístodlek). nis . usmy. : v téže krajin nis. d) lij. Porube. chliv— chliva (slov. tídy po : lita oblitova. hnise — hnit. plis. pina. dobrodij. uirka (utrka vrtit. odek. vi.nista — nislo. spš (spíše). hniva. ndvi—ndva. nimocny. chléva). kazove (Kateinky) — veda. — oleja. vyšia ale pišel. 2. na p. a to v Místku. Slizsko. bih bhu. — — pohlid — pohledu. 1. polení. odiv — odvu. — též zlodi — kniz — knza. mliko. zlodij. povda. mij. urail umela umeli. dovnijši (dávnji). a pijil — pijela — liha. sedmý. e) chií — chela. v Metylovicích. : dovka. zpovi — zpo- oli. a) ve slabikách kmenových. pij. e) Frýdecku. na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. sušik — susina. zpivak. Plesné): zeli. sloma. osmý ve skupin 1. krotky. lid— ledu. (val. žib. brona. 4. — sic : — lizla — Uzli. zolity (zálety). otipky. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. trova. chlib— chleba. znjí: šestý. potel. v téže krajin. nim. sedmy.

— samo — samo. data. i) ve tetí osob mn. zahybok (kudla). námluvy. ale: nas. zaá. padesát. pitozek. slov. vas. zovitka. : hleo. (zz: jdi!). nojvic. poša (pasa z= — — pastva). — — — . zavolej atd. zajo. modlo sloves se. mla). žoden. Pozn. dojo. jakož vraná. mloi. volum. vydovac. votaju. sno (slov. goolka. : nmomy krov (val. d^ dl. c) ve píponách afc. moja mito. val. dát — — pata. ale slyšeti též g) dvanast. dot — — o inných . zdroí— zdroía. veselo roba. vološ. sto (státi). stolo. trefo. sedlo. pod — padía. paty. loc (la. pos posla. na p. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. sádlo. vroi. okoé poí — pala. devaty. píesti: pát votát. zokon. žá. (— vráá). inšo e. kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). d. nospa. po (pa= pí). na p. — do a tak máslo. krod vro. lotka. hrot— hoía. ten dobro. vioi. voíaju. vlo — vlomy-- (vlá. voío. naš. i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. tko. složená mají a : nadja. tos — tosía. robo. žába. poty. j3) — —zavoloje. vološ. nutrocoj. voloe. so (i sa. skala. zdroc (zráti). pos. v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a. smrod ve stav (rybník). . zao. tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. voíomy. líti). e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. Pozn. pšok. vžot vzata. ve spežce nojlepši. Poloch (Polák). nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. b) ve slabikách ohýbacích. syrovotka. i Pozn. vra. pijovka. pcho. viso.) votom. nojbilši.volala. oj. ptakol — plakala (srovn. skoli (skalí). kapolka. sná). perniko. žo. chrobok. mak do atd. 101 — porad. na p. — smradu. Abstrakta pedponou »d jo. data). utroca^ rod— rada — rado. stát — stála. vroo tídy. bocon. devoty a p. ho.. stol— stoía. zorobek (výdlek). božo : voka (chvka). vom. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. vilejšo muda. (á títi). síti). votot volala.— prozny. 1. náhrada. k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. vzá). žehnok (svceníek). klod —kladla. som padesot. 'lika. mto — kradla. vžo (srovn. toš. acka. v infinitive v sloves V. pknjšo ruža. pstoobilo. i) dvanost. vaš. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). kolor. dtka. voda je muka. pochotek. spo. kro (krá z:: krájeti). voloce. noso. zelo. volo. kovol (ková). hrách. kleo. volumy. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. krav). myno. zavoíoj hyboj. mo prasot! elot.

voláme). v dum. sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. é 3. zapumnli. sunka. pojedym (pojedem). ohy — oha. síama. zvun kuna. lusky. O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. V Kozlovicích. pecin — pecna. ráno. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). jeli ody V Metylovicích komur. srši— srša. nhue. val. po dasym (jsem). — data. bocun — bo- škóbrunek. un una uno. pumoc. kunc. Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. Výjimka: pones a p. zahun zahuna. vum (tak ve všech dativech dum dumy. vym— vyme (vem rymn. b) a«. gymba. sum — sama — samo. otcym. zym (zem) v zymi (v zemi). znumy. raj. p. zvuna. žbun cuni. ve St. na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. zdol se— zdala se. osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. an v un: vruna. aspu. luni. — baruna. dubym. rybum. zlumil. bukym. rum. ryndlik. skuany (kožený). kozum. strum struma. prsty' okýnko. ém v im: zym^ zlatým.: — — : — Fozn. kamy. ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. jamy. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. éynym.). I Pozii. študyntj mn. o ped nosovkami w. na horním (jižním) konci Fryovic. ka- šátek). vrata (slov. ped nosovkami m. potym. na trum. hunym (honem). = práv). Junovice. amyn. oum. svium. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). píamy — plamya. stádo. mdany. bubyn *) — bubna. . chráni nundzyny (najdený). a. „Poledn robi jnm a veer pijde sum". Jinde všude je isté ^. jelia. kumora. kumin. v Blé. enym (i ynym). pol pála — 2. kumor (komár *). znum — znumy. sedym. e) em v ym. hrum c) om v um hruma. mn. hoí —hála. sice: ^an. jablu jablun. 2. n v y^ i — n\ d. — žbuna. vunika. vrata). . duma. v Rychalticích. Frlunt (Frlant = Frýdlant). patrun. Antunin. okol— okála. v Myslíku. f) vsuvné ?/«.blozyn— blozna. Vsi. e ímu (=emu). maryjunek. týmu dobrymu (— temu dobrému). ostružunka (ostružina). prám num (nám). prsinek. spodkym. pumož. za kopcym. elaim (= tlatm). pan. ale pombu. dolym. d) on v un: kusky. sy mnu. dol a. stibrym. (skivánek). — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov. dynko.

Juhan. zavut zaveta. Metylovicích. devany). panynka. poji — pojova. chumut. tastuvika. ryta. — stuje. nesyny. (ten). upeiny. tchu. stuletni. mut — myta.vota. krchuv. struj. vudka (vodka na oi). kožiny. smol (vedle smit i I. chlap). tum. stainka. škartúp). tvaruh — una— uno. vut vdla. zur — zoru stj (dolnjší). vsuvné ped mní se v y: pt okyn. (vedle : inky (zz tenký). poduj bur — boru. tup (topiti). podujce. umut umía. smr). ruh — tvaruhu. osvicyny. rub. mní se -il a -í v jul. V Kozlovicích i chot. pozur. v Kozlovicích. vut c) yl y ut: but — byla. 6. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. vytuž. dzyni. zvun. schud — muzg. ka:r: •ina. aro- dynica. prus. kolino. krup. muda. Ratibu. syn (sna 103 — = sen). jedn. slamany. Palkovicích. rechtur. muh mohla. nuh. hrub. dulši na schud (msíce). hen). — — : — — hu — hue. but. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. St. zeliny (zelený). škrub. nyni n (není). : — — — — jol (jel). kíubasa. ukradzyny. kukul. dochtur. plecyny. ervyny. . krt kryta. drut (v. obujek. stuvka. džuba (zobati). drub. minic (mniti). vaila. sokut. Po rznu i v této krajin (4. t. hnut hnita. kup. deviny pynize. žini. kleut kleela^ nchcut nchceía. (pole orané). se- od slyšia. v gen. žul žila. Staíci. vyta. visut visela. poži. mn. vzek. mlouí míotiia. odyndu (odendu = odejdu. vol . staminy.— — py — pa. škudi v imperativech: nškud". Po rznu v se. utiny. Sesilování a seslabování samohlásek. kožany. buj zbuj nik. pokuj. zachud stunca. tuž (tož = tedy). urudny. bul — bolu (bol = bolest). hun. pul piía. un roha. dovoliny. jošerka (Místek). mlocyni. židuvka. naspu. Vsi. mluvní mluvila. -yl v vl. škrobaf pomatovaf. šink — šinku. švadlina. i — žodyn. sku. nvu. stavyni jedyn. nabožinstvi. hu. ave: letara (slov. dulni. hyn —hynka (val. pomatka. ztotynka (zlátenka žloutenice). a \ o: chíop (v. smut smta. — nvul (volky — Nemní se : nevolky). buchnik. povudž (povo =: povode). Blé v pí- v rod mužs. topur. lot lota. v jo oot oola. usada. tut teta. Chlebovicích. Fryovicích. nuta. jakuž. strum — stroma. -estí Petold. šul šita. tnky. vaul noáita. laterna = lucerna) jase (jasan). chodzyni. rut 5. dojul — dojita. vul nrub. nosul b) i v jul: jut — jela. sot sota smát := sml). zamecyny. V Celadné. kruj. hurni. Brušperku. upradženy = upadny = upadený). džubak (zobák). (stavení). zamysliny. 4. upadzyny (=. skun (skonání. Myslíku. hrum. škorupa (slov. . rst rostla. pituh (i^ior). hleul hledla. hur.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti). žina. zhruži se. htuh. skut. drot). mluí mlela. Hyjuí: bul bila.

^ Pozn. štyrma (^^ tymi). sryna. a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. handel. Pisouvání samohlásek. Frdek. Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. a to zpsobem dvojím. Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. od spody. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . hydbov. jmenovit na Opavsku. stryi. brla = : sryvatka. 2. 4. bryla (val. Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. tak pastyrka (pastýka). — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). Peter. hhany jako hlany (Opavsko)." poslnny (Petold) — pl^ hl. berla). Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. sekyrka. Byrno a p. štrudel.kons. braterr kmoter. jen: hrnec b) — do hrynca. Všude vsouvá se e moheí (v. samohláskovosC hlásky kons. smry. hrync. posilnny jako tu „na plnou hubu. sti1. M v e becha (búchaf).) slovných (kons. Celadnou sryp.) vsutou samohláskou 7/. = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). prši. kryk atd. vicích však pryst. ohlechnu. tryn vedle trha. srys (srs). štrma. skyrze. o o Y a: cbrama. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". ln\ skupinou spravedelnos. -j- vsutou ped vylk. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). za mladý. vryba. si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. chaterny. v e : cebola. : berny. sryp. Frovice. moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. havoif. b) ped skupinami rsky. rny: bratersky. v y: (na Frýdecku) darybok. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). bezyroku (=::: bez úroku). eraeselnik. pylny. braterstvo. svryb. pedy. Frlant. Y y: tynu (Opavsko). tu zm' v více tu vyzvukujíc. v. sekrka. syrp. varštat. : všude jinde dle kyrk. : u v y : híyboky. vylžavno (vlhko).: — e e i 104 — v a: haslo. lazií (slov. : slov. z domy. styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. srvatka. Najvrt. syrvatka (syrovátka). lozit). a i nkterých krajinách. kobzale kobzole. rstvo. -j-r-f. ve všech slabikách. kylnu. prysi. krev y hyrnc. 3. sirka. srká. c) ve slovech kret (krtek) a smrek.

' Pauz. Hiát. tako. z. vedeš. žol— žía (na Místeku). a instr. pauk (na Frenštatsku. i: se. pisaf. v písni ku tob. slza (Frýdlant.) tla. 6.zali Isknut . e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. s. mkení a. (nebe). u škac (slov. pcha. huk. hrnec. .). ueknuf. neposeda. c/. chlipaf. smuva. veteno. ležka (Opavsko). íyžk^ (jinde).kde's byl). (slov. sluza (jinde). idlo. i ve stedosloví . tchto a pod. se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. Samohlásky v. hultaf. — id. Frýd.: — (v Blé). palk (na Opavsku). Píborsku). tyknuf (tknouti). Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin.. ku nim . jamela kaj si byl? (. paluz. sylza (Frýdek). Píbor). dluh atd. : odchodn od ní samohláskou u ku mn. pii. romenek (rmen). tetka. V násloví ped i nepedsouvá se . psu (Blá). Místeku. — ve pí- Po Ukvaldy vytré:. hutt. e: devatnast. (na Frenštatsku). Zmkování V celé oblasti souhlásek w. otec kudel. pane. — zautra (dvojslabiné. O promnách souhláskových. tlustý. osym (jinde). prstének d) ve slovuje se neni. jako. ba takm mizí: iny. t. nch. s a z se nemní (tbma. tvarech: záa. nesu. ruvaC rynek. hirnc a p. lacny. zarzavy. jedn. z náeí . hunica Po rznu : (silnice). (kelky— telky). sedym. un. Frýdecku. ku muzice. Vysouvání samohlásek. s. sedm. souhlásek d. nšpor. c) : Pozn. . Hledíc k 1. Všude ruší. ošum (rváti). birzo. na Opavsku). velký. jakoši. 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). se nevysouvají v jemela (jmelí). dále. toliko slabým pídechem zní. žgnu se (mihlo). žutf. klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. mhío šukat. palk i pauz. bravenc. bliže. slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. c) samé ve pisutým dluhy. moich. Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. a: zaía —žato . hue. pyta. n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane. náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. tamo i tame. nepiš. kobyliha. ve vok. — kuliC (slov. vedet. kraic. kolky — tolky žignút^= bodnouti). — a kdo nezná pravopisu píše 5. — ma . lašské dlí se na na Frenštatsku.

ve Frlune. ve Frýdlante. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským. Pozn. Brušperku . 2. vez. ma. veze. vyplazuje. kud7'el. etka. vozeny.). mní se dz': dževucha. — d7'ura. delši. za hus. nšeš. c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. beseda. V mst Píbore 1. vža. (imper. eladné. ve Staré Vsi. visel. hoš. jedn. í - kmen depta .) — džasno. — haluz. — kosi. s mní se v š: šóena. nese. voži. lišci. chycila. ndžvdž. idže. mn. vedžeée. (s^g). sahá.) ztrail. vezemy. {ze). gdosi. sednu boška. chodžic. v bri (v brti). ve7'ee. vyjmouc jediný tvar všude. košci. sel. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . V eladné. nevytených „pišepluju. udeic. tedy: hde idete. nošeny. džedžina. šito. na obraze. Frýdlante. maeinka (mateí douška). udeit. (3. voza.). hlásky nejsou všude stejný. veeno. V a) s a krajin mní s ped seka. c) — plec. jehai. košba. V Kozlovicích. . v lese. mrzlelo. 1. e. voz (imper. štvrtek. krajiny na jih jsou Frýdlant. aniž se rosce (roste). prosi. za Stáru Vsu. ratoleš. V osadách pod této z a 3.: — Pozn. chod7'a. ticho. mládenec. kei (krtií. koš. ni. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). — vedžce (= vee). ne. : — pohybným pohádek deset. plotem. než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. ns. nesete. mn. kos prosa. (gen. z znjí velmi jemn V Petold. Jinde (už neseš. past. pros. tlatm. tetka. smr. Pozn. kladživko. kopyš.) d) ve vok.). nesu. noša. od sousedního valašského . po rznu. džei. tesknice. f: hd. tyto nvse (nevst. d7'eíaé. vezemy' atd. žutek. v Blé. snih. do smri. vezeš. devt. ežky. va. nosi. 2. mn. i. l : v mkké a z: sekac. ja ju. i — vezu. sikorka. mta. sedže. nšemy. os. t 106 — a jejích odvozeninách: a. Frýdku. de a te nemkí se vbec. hiBatm. os. ra {ra. šaha letos. scehno. deska. živa. nšee. vraa (3 os. ludže.). seno." Hranicemi této eladná a Kozlovice. pedchází byc. oec. zas. hladem. sedži z jen malinko Staré Vsi. dzeaa (dítte). bohatého svátek. icho. hodžim. paš. nos. vola. ve v Moravce : nesu. musi. ve tvarech vyznívá. z pami. patek. nese. na sever Bavorov se v Prusku. semeno. a vsuvným: statek. si. v okolí Ostravském. in (tín=stín). jen malinko se rozeznávají .) v mšce. budmy kdežto f — hlásky : s. sused. vra vedz. elai. chodza. Pozn. lez. tetek. vdža (3. smei. os. na voze. — seda. e) (mkí se však v instr. vezu. hade. o koze. a instr' žide. v lee. kravské kopyto). ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. i bohái. mlaa. mn. vodža. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). íoke.

bue s. kramarstvo. <*. z. jako na p. škaúpka). (. šalat. (scípnouti). mkké hlásky s. štvi. údery t. vaba (vazba na stechu). a val. pa (cpáti). v — — výslovnosti se nerozlišují. lese. pare (páu). tesa tesarka. tihía slov. : nšeši. b) ve slovesných tvarech myna páru. živa. smcilo sluneko. pohanská kaša (vbec slov. ka. nií (niti). seno. Zmkování Drub. c ty mn Ve nco darovac. toulati. pote. pš. p.). škoica. kla. horalo (Opavsko) vreši. dž: nesete budete. krava — bednarka. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. v. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . seno. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. icho.) c) po rzen: netopýr. oba dbbak . iš Pozn. — — — kravarka — — kravareka. chodža. paput. o sob ve Studénce na Morav „isnu. v lese." t. svitek. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. pastý — : pastyrka sarik (ue. šena. kj = kdy (Frýdecko). kopyš. seka. Meli.) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. vep. poe. Hradci. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). šeka. hoe. odtud na pes Benešov do Pruska. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. nošim noša. de. v Kylešovicích. 2. tovaryš eznický). uchtaju. šeplav ho (= bu te (budž). V Klimkovicích slabiky we. chodzu. stvo. šehlik. v mšce. sice tele. masa — mamynarik. na voze.) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. jiných hlásek. zstávají tvrdými. škoupa. Pozn. havirsívi. potini (podsíní). kopec. a spodobování. pares. hustjší piiskuju. eka a ik: kovásky. na voze.— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac. satan. ši (šíti a síti) a. semeno. chodžim (jíti). sklenka. kery. stipnu (zobati). v Lodnici. poika (podsíka). (skoápka. peka — pekarik. Radkov. (prase). tresí (na Frýdecku. sever Hrabyni. ni. z. 6 vyslovují ijoši. eio. z. sykavky íT. 1. cebula morska. etka. — Rozlišování 1. ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). — srpna. hoe. sazei^ tuláci (sázeti. pastyreka. (elo a tlo). — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. j. tižek (íž). val. V. ale ve Studénce: ho. (bute). bu. Polomi. šena. sklo. (svítek lnu). ocira (otírá). á^. horu (hoím). kucha bedna — kuchaka — kuchareka. chodža. V Kateinkách u Opavy. — Jenom dz hodž). hrta. krejda (kída). po. šehno. c praša še : (jste). za St. horeš. pansky.

Y d: demeno. prosty ^. v iterativních tvarech V. vedzeny. sis (sic. mledivo. \ se: opuscyny. tídy (slov. chyceny. rozsadzova. potini. Z této výslovnosti poznati nejlépe. vyvadza s^ vyváat). pite v KaVideacce. 5.*) — ábel zní dyabel. najdzeny. 8. na Frý- roscu. plachši. V infinitive cf: mní tt a. ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec). zahradzeny. a) se dv óz : ukradzeny. Y k: kondrab (pondrav). tichši. 6. poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. **) podzim. Y g: gybza v. omastny. Y p: drpa. panacci (Celadná). a dž a jak málo j. ff ple — plet. c) Po rznu: 3. () po — pomos. mní bqv dz: (slov. kdyžt in (tin = stín) t. : f. šmihel ve v švrk : — = — = švih. pau??a (na Frýdecku).). bybza (daremní vc). f vymeceny. podim atd. zní jako podsíní j. uher- 4. narodzeny. m m hebký *) maškrtny (mlsný). jak jemn 1. hev. a VI. poj po pojia poja slov. Ye v: vtak v. 7. Strambersku a Píborsku. zní jako na Frenštatsku. kladzeny. Po rznu : proj za nas (pros). vyproštny. janovice). míaceny. bu — i but. V píestí trpném mní v c: zapleceny. utis. seci). íudzeny (uzený). charba. podim (podzim). m: kacamajka. * . 108 — ceak (i val. st v sf (na Frenštatsku. a slov. prut). hadza — hadžu „haa"). lašsky: poáini. bloška. Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). — prosi. nazba (náspa). rosce (Opavsko). na pavíacce. Píborsku): b) opuštny. rosces. pií^e (z teinkách). omascyay (= opusceny. Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. 8. decku). ve Voc-ce (Benešov). se rozeznává od f a d. (z naváat). pidže. plec. Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. dt \ vec. V západní Morav hádt. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku). krac. sk mní se ped ch i sky — uhersci.— (zobák). pot. hodžim jako podzim. b: obak. ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. mla — a mlát. poéini. pošini.: zní lašské t. Stramberáku. 2. požat).**) navadza vypoadza.

n v 1: n v s c m s : Antomin. (hovor). tašovat = slíditi). = ch Y s: scu (Frýd. (okraj a = okrajovati). = vzíti Grygar (nom.— m V n : 109 — norak.). v. Frenšt. h v f: fusak (husák houser. grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). Drygat v. lumero.). kosibal (kosti- v \ v v . ku. o krajerka (krava h'. oselka. žgara. od slov. zgybnút tajn)..).). : lua z : (lišen na voze).: kraj vati. naraji koho na (navésti). norka (morák). dizga (tíska). fuak (rypák prasecí). v v h: koruba (ovoce). (slov. myja (mývrzají. džaelina (Metylovice). g y d: dbel v. bzdury (vzdory). hejbavny. d y chajta (Frýd.. gbet (nádoba devná).). uh'ti). aa (záa). t t v d: na' zpadek.). vino- va (jinovatka). prop. . Píb.). vak: 17 v M .). hdo.). bot. braný obo fem. = stebati). \ j: svajveer i svalveer (Frenšt. fazole. / I v : dtlina (Fren. Opav. p: pokrop (pokrov na máry).. na hrbá v. Opav. (skrá. h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. grabnu (hrábnouti. v \ Horšula. Moravka). — habori — haborny — choruBa (korouhev).).s v g: drga : (drcati).). : rula (roura).). krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr). hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. pazole v. f f y v h: šibra ve v: v p: packa. chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd. : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). zdybnu (val. s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. Píb. — vji).). — kravaka. v v c . habor vál. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". z z (Frenšt. okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). hd (Frenšt. v r: mrhavy as (Celadná). v z: mozg. na vrba (na rvaku). Troj. víti \e v: vivka (vítka.). Frenšt. dizga. g v h: nihdy (Frýd).

.). tudica (Op. stapec. rukaica.). : mrzutny. v. (staiti). harešt. íudži (uditi). empel (epel spjši nožový). kvae (kvieti). slupina. Opav. dy ndaš. Stebova (a v ostatních pod. — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek. hustina h: hofra. žbra. strpnula. Hanzelm. nom. ziz Stanovice. — frga — frgaka. to ndaš. skurka (krka chlebová). m . (Mel). hadrlak (slov. (stevo. vaovo (Kravaovo. v. motoidto. s : ped j ve tvarech zjes. hapateka. harenda (bývalá hospoda panská). jahabina (jeáb). k v ch: tabach. *) Vbec mezi dvmas amohláskami. brze = brzo). — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz). iž (jež). venkaj. zdraly. Pedsuvného ^. Miíostoice. hadra v. epaa m y nv: konvis. takej. Spojky dy (když). oa zda (za = hled). Hana.). braovemaso (vepové) (klnóuti. šarpa (sápati).). odja. jménech to- pických). skypa. skidto. choina. epa n. strnož. Kundrat. Frýd. Jeva. step). g: zegzutka (Plesná). (ústí). obinu. handrlák). Polach. pozdi. nicej. _. kružeíky. kružel (kužel na peslici). (v potoika. 1: kaptun kapían (kapoun).. šejsty j. plumpa. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri. mocej. p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . švrglat Pozn. ilec (jelec). v : evo. konvisa. brzej (starý lok. Frydl. žedli (zjedlizr sndli) atd. v t: zadto (zrcadlo. to (tož) nepebírají písuvného z. hanyz.. Skratop. guzy (kusý). — : k \ g: frga 110 — gomoty. janciaš. vilej. Pisouvání souhlásek. Stinc. zdadto Hendrych. bittek (bílek vajeí. hazor.). jancikrist. kotrta (slov. jako: žuttek).). rovnina. zdidto (Frýd.). stari handra (Frýd. ej: (spíše). takovny i madli (mdliti). sketa — sjatý. plumpova. pecaj. d : zdra. kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. knuc — — pravli). st7^- kyp: paprutka (kapradí). veraj.' sice není: idu. mrga — mrgota. dtavi. kružela. pu- tlina. r : tužky (úzký.). Op. n: v. v.

oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). (obhlídati). Sice nevyskytá náeí. kyševy. Provizto. sta slani. Celé slabiky: ta. svadky. nom. chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. mišaina. usnut = vela — Vodka). ale rozeznávají se znjí podobn. nu. dat. uonsky. chlop vok. kipopa. = podmítati). -y) chlopach (-och) chlopem lok. Pesmykování. — Zdravy a zdrauy (= zdraly.). rez). nuž vok. vzda. uka. tusty. instr. -oma. Pokivnica (= Kopivnica. ant. chtopi chlopi nom. chlope akk. (haluz). mazaina.uli (uíznouti). Radkov. aza (záe — Ce- — eladná). chlop (— ovi) nom. víasny. — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. uu (luh). lopa (slov. ideí^ (zhtavec = poduška). — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. nože nože nož nuž nóža akk. (dnes). n mezi a s : — i: rozrhaity.— — r : 111 — zsL (^— rza. d: tkalec. duu (dluh). sopat = chlemtati). nože noži (-uv) . šva. uopata. žnul nu — nut. nska zíavek požny (pozdní). pla (peía kiva. sekaina. Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. gen. ostrévka). m. vystykla še (vyskytla top. le ponkud na horní Celadné. z: dvihnu. usía. ssdesat (= šedesát). I. ladná). gen. netra (teba). iba. pece. uavka. V Meli. ebik. (stláti). hauž zralý) kaus (kalous). h : f uik. tresnu. orstev (val. po- — žnua i zla. — nmut (nemohl — k: tisnuf. bet. t (a)- kmeny. Obalování. muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh). t: vyrosnuf. byva.

špac 7. 3. Zuber). po mojim nebožiku panu strýku mají «. bratrei. — vrši. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. jest / rodiové rodii. Všeckych služebdo školy níkv (ib. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. — — — vrš (verš) králi (sv. obrazem obraze lok. groš — groši.. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy. svdkova.: — dat. havi razi. život. jelen — synkv mol — moli. deset jeleni. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká.). životných rovná se genitivu. S pípony genitivu mn." Kmeny mkkého zakonení na ko. 4. synv. Akkusativ mn. nož obrazu obraz nom. Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. mn. neživotných píponu se v oi: chtopoi. koša — — tydni. synové. instr. !). mají z pravidla píponu t) é: jm. col — coli. Rožnovan. knížecích pucovat Myší). bratrova. kmeny tvrdého zakonení o chtop. 6. o Zubre (vl. kiž — kiži. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). -oma. pane rechtor 2. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. akk. V lokále jedn. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. nožach (-och) obrazy lok. kmotrové. pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. gen. ohe — ohni. o tym ptáku. nuž — noži. po našim otc. na nož. vrabel — farái. i neživot. Drželi . tovaryši. : v ostatních — — : náeích mor. Ve vokativ jedn. (Píbor. tovaryš 5. obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. ludkove. komina tyde — kominai. — netopýr — — vrabli. král — tech havíi. (holil.) kmote. králi). o našim Martin. jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. netopýi. dat. o vojáku. wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv. obraz vok. žebrakoi. Dativ jedn. Jména v an mají an: Pasean. ob. klepa klepai. 1. o mojim brate. fará košai. Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko). V nominative mn. sme štyrech študentv. Mo veda. v koš. má dvanast hlasi. instr.

mn. — lese. o bratroch (Sýkorec). Lokal mn. „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. „mezi oknami* mezi dvma okny. — lesy. Kozlovic. pacholkam (Slavkov). kooma. Mezi trhy (Opavsko). pro dochtoruv (Benešov). «. e: e : v lesi. na patroch. — Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). tak i v Sedliš mn. sice jen ach). Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. koam (Litultovice). lese. c) e. vozy (všude jinde). má pípony y (i). v d) é y : v na voze (v lese. s bratry v. Hamroch (ve Frýdlante. Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). bratram (Milostovice). íslovkami ma dvuch bratrv. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. 10. lese. Opavsku : bratrama. . v kaluboch.. Stremplovice Lodnice. Místeku.. Bezová). žebrakam (Lodnice). jedn. domach). nožama. v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok. onia.. na voze na voze) ic — voze (Brušperk). Pere pro svoich chlapv. zajicama (Kateinky. (e). Milostovice. na vozi lese. Mel. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami. Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl. mn. tak neb onak 8 . voze (Sýkorec). Pípona dativu mn. v lesu. vedle pacholkach. pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). na vozu — lese. vuz) mají v lok. na haoch. po jarmakoch (Myší). ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí). synkami. ami^ ama. ped okny (Palkovice). synkam (Stablovice) 9. . a) y vyskytuje se jen po rznu. susedach.). na Strambersku. ze zajici (ib. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny.s a z (les.). mkké a) p: cepami. za ktobuky^ s mojimi bratiy. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky. štyrech: 8. s penzi (Myší). Instr. pod ploty. bratrami (Sýkorec). ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. v Palkovic. Litultovice.). . V Celadné cep má instr. má pípony ach a och. pede vraty. Stablovice.- voze (Frenštát) b) u. : Pozn. o boruhaoch. Skípov. Slavkov. mn. bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky). stromami. tech.. Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St. jest nm: chlapm. o u Opavy). a nom. c) och vedle. synkoma. Frýdecku. d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice. synkama.

. Stramberce a Píbore. v Kyle- šovicoch. — v Klimkovicoch.— se 114 — koní: ve Štablovicacli. — ach je též pravidlem ve Frenštát. v Milostoicach.

skaloch (Brušperk).. ve stodol och. dat. zahradoma. gen. na drahoch. dzevuchoma (V. na Strambersku. na (St. ryb nom. o kravoch (Štramberk). om a v um. rybum. svioma (Klimkovice) atd : — mn. Vula ma na voli. rukoma (Plesná). Opavsko až po Litultovice). 3. Pípona um panuje . ryby nom. Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. o svioch Blá. v ddinoch. ama. b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. instr. duša vok. svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. kde i t-kmeny och mají: po skaloch. um : za stodoium. duše duso duše duše duši (-om. Polom). dat. 115 a-kmeny. Na Frenštatsku. kravoma (Kyjovice). jedn. — — 8* . a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. v zahradoch. gen. ryba vok. V. kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). na lukoch. Polom a Benešovo na sever do Pruska. v zahradoch. v severním cípe Moravy poínajíc od St. Frydlantsku. se Dativ mn. jedn. kde je i -lkmeny mají: roboma. 1. Brušpersku a dále na sever. instr. oma tam. Píborsku. na 4. koní v am. cestum. -um) dušami (-ama. Instrumental mn. Blé a ve východním Opavsku kravum. akk. lok. vyzvukuje v 2. -oma) dušach (-och). kde vbec dm pechází v um. rybo ryby ryby ryb akk. Koncovky instr.— III. pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. v zahradoch (Píbor). na Místeku. v Opavska tam. V lokále z pravidla bu íukoch. Poznámky o jednotlivých pádech. sestrum. vulum. má pípony ami. sestroma (Polanka). dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. -um) rybami (-ama. jsou u a um. -oma) rybách (-ech). om jest obmnou za dm na Frýdecku. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om.

tchto adjektiv. pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole). telej. na Lubnym. a ž. uši gen. oach. ušima — (Sýkorec). Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo. instr. skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. z dalša. Op. telej krojuv. oi. ušach oima. Velej krajuv. jedné galaty. dat. za k samu kostelu (Moravka). na staikove mno (jmeniny). ušoma „okno"). Dam vam . všecke roby. akk. Slávkovo. kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). kovalove pólo.). „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*).— IV. Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). do polská polsku (Píbor). oi. uši. rodu raužs. kýla — tyle. pjdu na Miulkovo. — — oama. Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn.). ušum (Frýdecko) lok. se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. 116 — oi. nom. obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. kovalova dževucha. ušami (dle ooma. nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). uši oam. Matulové hony atd. všecke ptáky (akk. ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). luska roku (ib. na Miulkov. ruky. na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. ušara — oum.). Frýdek). uživá-li se ho bez substantiva. oami. zvtša. n- kolik. to je biskupové. kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. z vatša (slov. nohy. za kolik — tolik : kelo — tlo. vinno hrozno (Sedlišt). kovaloveho synka. jedn. Za mnoho užívá hojn. Litultovice). to je a-kmen.

.akk.

— sa. mne. tob tebum tebe teje vam. Skloování námstek 1. mne. tebe. vom. my m. am. ma. gen. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. 7. tob. teje vas vas tebe. Neplachovicích). osobních. gen. námi. se. ochy o-kmen. ma. Tvaru mni užívá 5. vum na Frýdecku. instr. seje Poznámky 1. se sebe. dat. Tvary nom. Pípony spravují se dle mn. tebe. 6. mn. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. dat. oma. sebe. i po pedložkách ode m. e.— gen. mnum. vama lok. jo riia. dat. ca. jinde se. mne. gen. sebum sebe. dat. seje si. mne lok. nom. vas. ama. o mni. mni. sa. o mne. vámi. vom panují na Místeku. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. ty akk. 118 — hiBat liiBaa lok. lok. si.' užívá se na Frýdecku. Tvaru mé užívá se nejvíce. 2. 4. tebe. o : m. instr. seje lok. ti. mne. kde a-kmeny : um mají. sebe. Tvary tebe— teje. num. m m nas nas nam. mnu. Stablovicích. tehu. vy ca. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. num m nama nas 2. sob. daj 8. ke 3. jsou tam obyejný. um. še v akk. Dativ se se. ja. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . sob. teje 3. nom. vum. sebu. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. nom. ami. akk. mn. nom. instr. ach. akk. instr. Instr. mni. mi. se. tebe teje i. tebum. ku m. mnum mn. t.

nom.1. .

.láO - Jednotné íslo. nom.

121 - gen. .

na str. po nkolika rozdíly vzorech asovaích. jmenovit od starších osob: zavedl. pijum. ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. my): plema. Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. ?'. e) V Kateinkách u Opavy.Zaved si ho tam?. kupujum. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. v lašských tu. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum. samocht). Tída 1. idaci. zavených v rod mužs. (budaci) tebu. Osady. dyž se jaabiny urodi. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. Kmeny zubné. dyž se tli krávy. asi osadách. uiiium kleum. synei chodži. 5. poma.„Zavedl". zmnami hlásek jasnji vynikly. V nkterých osadách (v Píbore. všeci vi. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá. (jísti).) neslyšeti 4. a První osoba mn. tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví.— : kleeju. v ddin samé toliko tvar kratších. zanesl. Záhebe na Stramberce. dajma. jedžum 3. 99. položíme kde poteba. vely robi. chodju. I všude (nis-nisla). .) kde se po souhláskách neodsouvá. rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. V mst Píbore slyšeti též. roby klai. ns i nesel. v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. ležaci. dajum. voíajum. chodžum. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá. Moravce. I. . zanij — — zanije. vi hled). Metylovicích i j. naši ji. vuci (= chuci. jedn. oa zda (= za. Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel. lehnij — lehnijmy lehnijce. idum. Opavsku rže voni. bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. Jinde slyšeti po rznu seaci.

klas klas Píestí inné. klašé klad— kladla klad.123 — kladžmy kladže (= klae). . klod— kladla klad— kladla. kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv.

š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str.se. O tvarech píestí trp. — vlekla. pasu paseš. jako v eštin vbec. i : niš. vlec. paše pasemy. vleee vleu. e. plecyny a p. 4. pas Indikativ. O promn a (= na str. na 103. vleu vlee vlee vle vlemy vlet. Imperativ. kmen zab — do V. Píestí inné. pašemy pasete. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. vežee 106. pas. vlik —vlikla —a — . ve pos — posla paseš —a— Poznámky. 2. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee. pasee. 101. vlis vlek Píestí vleeny trpné. tvarem hebac hebu. pases pase. 3. paše. paše pásmy. na str. srovn. vežemy. pily Kmeny retné. liž. pos \e tvarech — posla. vlec. pasee pasu Infinitiv. pas — pásla. Píestí inné. Polom). nis — nisla. Indikativ. tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. vlic. — lizía O na 100. vlece vleemy vleete. tvarech pa. pásmy past. žabi— žabi h r (V. tos liz — tosla str. Infinitiv. kmen heb do V. Kmeny sykavé. a) Pozn. rostla. O mkkých sykavkách srovn. Madzyny. tvary: oziba — ožibe. pas Píestí paseny trpné. str. 2. 3. a do IV. Kmeny de 1 n é. pas. paš na 107. á) O promn samohlásky toš. Imperativ. e. Kmeny retné.

sik— sikla srovn. 101. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes. ik— ikla. poí — paía — a— Poznámky. . má klnu — klnuí 6. ht v ct tis. te tie tijt temy tete. tec. pa — paía. Infinitiv. te. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. vlik — vlikta. na Opavsku vyskytuje se ec. Píestí inné. tídy druhé. O imperative pnij srovn. pnce pnu. tee Píestí inné. tíuc. kloc. (Frýdek). moc. Indikativ. na str. O píestí poí— paía.e — 125 — Poznámky. tu. ol— aía atd. na str. plynné. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf. jinde všude pec. tnu tnul. 122. Kmeny nosové. moc. ic. 100. k) Krom pují do vža. pn pnmy pnte. infinitive V mní se kf. pal Píestí paty trpné. Kmen ek — Jenom — 5. eka (pech. kloí.). pnie pnijmy pnijt. Infinitiv. tu teš ti tij tij my timy tit. paf. ek ekla. tc.). kleí (Frenšt. — tela. sis. incl. Imperativ. Kmeny Indikativ. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí.. mos. kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. na str. Imperativ. tc. teny — a — tel trií— tela. sic. ti Píestí trpné: — tela. tíus. tuí e. ttuc. srvn. eku. Kmen klej kla— klaí. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II.

mi. Indikativ. vul vela srovn. me. — Me — — — — 7.— 126 — Poznámky. 101. na str. vi a te. na str. . c) O píestích: tul tela. Kmeny otevené. mul mela. infinitive tic. 4. 103. di. O O imperative tij srov. pi. de. pul pela. 122. na str. dul dela. (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete. ve srovn. pec.

122. Píestí . hoe! {= hoí!). zpomni. umo. Imperativ: zpomni. zpomnim. 100. šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . skypal. zpomniš. umil — umla. Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. zpomnie. "^ Poznámky. srovn. str. pod— padla srovn. Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. zaindik. dohorava (^= dohoívati). k) srovn. tvarech píestí inného umil a urnul srovn. To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). — = Navrcana muka IV. maluko to hora. nslycha nic o nich. na str. 4. umje. na lehnul. Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. Chybilo kobzoli nedostávalo se. — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). umie uma. c) a 108. umi. umju. na str. urhum. umimy umit. 2. Tída Indikativ III. nzapomni (= nezapomene). blednut. Do smri nzapomnim (= nezapomenu). uihu. O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn. hoec a horac (na Opavsku). skypam (skypu). horal. tvarech tetí osoby mn.: 127 — Poznámky. nezdaily se (Sedlišt). Hoeti má v inf. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. chyBalo := pochybly. skypa. urhul —umla. vyhorali. 101. na 121. Kypti pestupuje do tídy V. zpomnij i zporh sob (Stará Ves). Un mu to závisti (= závidí. Píestí inné sednul. Frýdek). zpomnimy. = navrtná na žernov (Celadná). str. zpoma .

mtoo Imper. mía— mtamy— mtae. opuštny. str. voženy) srovn.narodzeny. 2. (proseny. O tvarech tetí osoby mn.— mtatit mlaa. 4. str. . mtait— maita. na 106. 2. na str. mfatit— míatiía. mtafut— míatita. opuscyny srovn. o tvarech inného: míaut— míatia. voz) a v píestí trpném str. a 108. —— Poznámky. mtaci mtaum mía— míamy—míat. O zmkování mtaim. Píestí trpné: míaceny a e. srovn. ml:aceny. nosuí — nosiía píestí na 103. Píestí inné. : 1'28 — mlaie mlan. na 106. 121. o rozlišování zubnic (chodžim. sykavek v imperative (pros. a).

íamat (ce) 129 .

Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. smt se a p. vit) (voty. — Hrá druhdy YI. pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota. vity) a p. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. Indikativ. krac. hety. : haty. cera vydata. Tak (pol siiiat se asují: pa se). sml ši) sa (ša. šola. ukrojiny (Frýdek). Infinitiv : : — — 5. vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. (pro)— paju — pota. heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju. se) het. saí se (smol. vty. hroty. ukrany. Slovesa bezpíznaková. hity. let) šity). siiia se (smo (lo. Imperativ. : — — ala. v. vola. Sedlišt). 1. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. kro. va (vo. Píestí trpné: kraty. kra.i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. O promnách sloví. pel). he. hi. Tvar: zehet pel mu stahuje to. : ho. haí. Infinitiv: haf. . v indikativ hro (= hr. Píestí inné král krala. krol kroía. šo.kraje my 130 — krajet (ce) kraj. šil) (šoty. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. hit.

povez .

Smy tu su dva susedi. ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni. chci piš (Frýdek). pidiC. na str. : stará. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt. piis. . Jakých. sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. nvydiC 2. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele). iš. bohati. pedej (= pe- Op. 5. idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. 'vyjdi. dobrého nni. kde pevládají tvary nejsem. jedn. zašlé. Hlupy sem nni. Brušperk).i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is. tvary infinitivní: nandit v. nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku. chce . Vy st su nni to šel. nse nesu. ? (= jaký nic jsem. Frýdek). nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. obejdif. Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni. di. taký jsem). idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta.). pis. — šla (sróvn.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná. uejseu. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. takých cigán. i V složených tvarech druhá osoba .). Joch si je je v hoferstvu. Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko.— 132 b) Tvary záporné. (Celadná). dejíti. 103. 1. Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. — i ody mn {= naji.

Píb.). chcel (Frenšt. na str. 13Í5 - cht.) 3. chtl. 4.chcemy chcet (e) chcu. 103. mam . che. cliel. (Frenšt. chut— chtta (srovn. chce štramb. Štramb. Píb. b).

iu. . luod (led). v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. se samo- Srovn. 3. peie (peí). mia. (srovn. : je pt dvojhlásek: ia. jednak pravily rznoeí ženy. str. peiu. V rznoeí tomto (víc). io : mn. sloves IV. — V Bránicích: jem (jím). že na pruské zavinným. 321.chtla.: — . uo. atd. viac ie miakky. sedíach na koa. mil —mla. uojo. staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. bratruov synek. šuot vruona (vrána). a v IV. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. ia: piakny. os. na str. V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2. kvartu (piva jsem tu vypila. tratily. chodžie (3. ležie. rybiu. perušeno smju z toho". pohuob— na pohob. mnou nebo sa — bylo. pazoie — chvalie. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. Moravka). uokno. mi v Hlavnici drži. viem (vím). ie. stuol. se i. — muatiu. zehij (zehej) atd. t. zvláštním vsutým zvukem u. 134 — V Opavsku na pólo. proto. dojie. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . sloves HI. (pazdeí). v). io. V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. kuo muoj. uo. mlekuo. jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. klaie. : šiu (perf. veuor. t. tvuoj. Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské. hláskou *) smí sa (smií sa). (šel). postaviony. iu : polévku.*) O samohláskách. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. Jid a národ" II.) v Boboluskách a v Bránicích. svuoj. barviony.) v Bránicích. sedzie. zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo. 100): — ^jela. nuóž. 1.

v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. žobrak. chou. jest (je ješt). sona (stna). voraj. V Boboluskách a v Bránicích „obalují". du6. je (jeti). mléko. šosnast. koze. (imper. žonu (ženu — olo. do veo — veomy. d (dze) v o (áio): oa (dít). bratruof. veoš (tele) t (e) v (o (co). o ve do. klopeto. zní mkce. 0. vola. voía. Koncové r se tu nevokalizuje : vtr. johla. ochce. podž hov (=: hov. (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). Bobolusky). jako: lek. sedo. — kuul (= kudel. šosty. nuof. ova. dojiu — dojiua. pete). om. nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. plose. že les. se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. be. V Boboluskách puatiu v perf. vozeok. rohliok. obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf. edit)- je. nušc (nésti. ola — colaom (teletem). izo (jezte). opío. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z. myvy V Hlavnici: škruba za laš. —muatiua. jinde pechází v jemounké dž a c. koudel). pojod le v lo: Ion. nožiok. pvodním jemným zvukem sn. jašuiek (ještrka). c. Jasné hlásky na konci slov luot/. 3. 4. — so n v o: (jste). Po rznu: piogza (vdti). vašoho smažony. — puatiua. !) —^jomu — pojedl). zima. mní se v tul: muatiu (milý). našoho vršok. poo (~ pot. otka. ošo (= jošo. pluc (imper. jo = zeleny. joji. peoš šost. odumírá. oznam. — poviodzoí. — seste.. leskový oech. léto — pf. stocha. škroba (škrabati). krosny (kesný. v žo: v o: peomy — peony. bratr. I vyslovuje se tam . Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). rarašok. zanes). po pohob. nešeplav seno. žolezo. 1. joho ( bijoš— bijo— bijomy. = jí. sem) Bobolusky. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). toto Ponvadž rznoeí podivením. lep. och (nech). v loo. olaf. ple)* v o: otaz. hnáti). omu — o om — o niom. v lese. strom kvito (kvete). kmotr). sohno (stehno). jole. jedla. staros. zavíaone. šodry. toi (den). žona. pote). osac (tesati). joden.^ os — — — — = zanesl). cukr O souhláskách. Bobolusky). pluse (plésti. 1. peo — je v jo : í — našomu — našom. ku a kopo (kopne). ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. — chut. — peunka. peo {= pete. ogdo.

olau. si mia tež ovoíat). V Hlavnici: sedm. pl. ošum. synkama. lesach. mezi Je to asi v^ t-. lukách b) v Hlavnici losoch. piu (pil). tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. kravám. (instr. ošum. zahradoch. v Bránicích: sedm.: — zvláštním. johlum. synkoi. sa^akk. zahradách. doma tebum Za našura stodolum. hvyboky (hluboký). Ja. i akk. olatam (oolatoma (olatama). olatoch (olatach).). 5. sviam. olaom olata. akk. v Boboluskách sedym. dat. 3. spadnu. olatam b) v Hlavnici žobrakum. v Hlavnici: chíopoma. dvuch synv. 2. 136 — I. ovatama. — O tvarech jmenný ch. olatum. a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. nepostižným zpsobem. Kafe. synuov b) jinde: : bratrv. mia (omu (si). dejvt. dat. — instr. euo. a) v Bránici a 1. v množ. ovatoma. . 6. : zehij sa. biie husi (gen. bratrm. šiu (šil). — • — Boboluskách sjmkoch. pauk (v Hlavnici palk)í myduo. : uu (tuh). Cola (tele) olaa. zapnu. první stupe obalování: uežka. dat. stromách. — Džoa má 4. ma a : (u ma. osym. synkoma. huava. . atd. devt. s sestrama (dtmi). latum). bratram. kafeju. Ižice). Naše ty. mnum. pl. znáti. se sestroma. : synkach. lukoch. olat. lehnul sa ja sa tu sednu. gen. sing. svium. och ma). džoam a lok. lok. jako na sousedním Opavsku). dat. jedn. devt. pl. : bratroi. stromoch. a lok. lehnu. kravum. kafeja. gen. pl. jauvka. a) v Bránicích: bratruov. sing. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. džoi. Dat. gen.

chvalie. Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. plot ..: — 187 Píestí inné. nos — osla. pado padomy pado co padnu. umiu. Indikativ. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie. doju atd. viem . klau. Píestí trpné ploony oseny bity.. Slovesa bezpíznaková. Tída Indikativ 11.plotla. muau. padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. umie. Infinitiv Pi. sedžu. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty. sedžie. bil — bila. dojie.

Petre (Petr). a. Studýnka (ve Studýnkách'. Vajé (Vaja). chlévca zda. drobka záleta. rža (letos sú teu z oí). Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). Sea. droba. šenkéi a šenkéé a j. Zadka. rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). Drážkách). neb otec a synové). konca. 2. Janké (Jank ale týmž tvarem od- . — Stráa. Kovái jsou jednotliví emeslníci. píponu tivním nazývá. Ujezda^ Kuta. Ohrádka.). ísle koncovku ?/ v a. stráa (val. echa. Jantelé (Jantelík !). báchora okružka (okruží. Kdé tu bývajú i Simké (Simek). Polášké (Polášek). puai. Grapa. Hozé (Hoza). Kladka. Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. sáka. — Krajina (na Krajinách). Trlicé (Trlica). val. — tu v množn. jejž Miklosich (III. (v Liptáli 2. skoro všecka jména osad. Doíeka. taktéž ševci a ševcé. Chmelinca. elusa (u peci).). ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek). na puta sedajte. jména pozemk: Kíba. Tak na Zlínsku. tvarosloví. Mézcesta (na Mezcestách). zemí a pozemk mní 3. Takový plurál jména obecná: úhora. se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. jména hospodáova. Toraeci Staci (Stank). Pústka. val. rznu jinde. chtada laš. fúsa. Bestka („rstávaíy tam bestky"). na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové. jména místní: Branka (Branky u Val. kováe rodina jistého kováe. laš. (letos sii velihé chíada). II. úvrafa. Tvary jmen rodinných. rovna (roven. hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>. Vrbátka. pkné rža). jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou. Píka. otce rodin.).). a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). 33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. Drážka (na Stvra. Miké (Micka). Strža. (husí droby.: : 138 Dodavky ku I. Plurál tento. pua (= puai. chléva. . Maáci (Maák). — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka). (las.).). Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic). Meziíí). mezi Hája. Kua.). val. zvisla. a. Podsedka. ža. Válka. v mívají 1.

j. Kuricja (Kurica). u Janké. Sastm'kových (Sastný!). 3. Rychmanovci (Rychman). Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). Zavadilovi nákovi. Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). Filí- povíových. — (Zavadií). Lebánkova (Lebánek). Blateckovci (Blatecký). j. Ped Iviových. šét z Miklíkovcama. Staci 6. Sastníkovci (Šastný!). — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. 5. u Bursu. Kubicovci (Kubica^. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. Tak na St. kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). panákovci (fará a jeho domácí). Nedúchalovci (Nedúchat). pa- Tak na Záhoí a na Laších. vykládat o Miklíkoch. 6. u Hájku. Kyliánovci (Kylián). Gelova Skokana (Skokan). Pudeme k Hájkm. (Hnilica). Hnilicovei Klimšovci (Klimša). 4. — Tak na Podluží. k Hruškom Hruško vcama. Nominativem tvoeným píponou /a. vyjmouc po hrdelnicích. Kováíci ped Kováíkovci. 7. Ana Jantelé^ Dorka Janké. Krúpé(Krúpa). Hrozenkov. z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. u Jantelé. : in na str. mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika). ale: Sol do Šimkuóv. . Zltochvosé (Zítochvost). Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek). k Pokornum (Pokorný'. za Blochových. Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. Nominativem tvoeným píponou ?>'. — rechtorovci (rodina uitelova).). do Janteluóv. Tak na Záhoí. Motykových. (Gelo). — rechtorovi. — Ostatní pády tvoí u staekovc. Smšných. pí uherských hranících a porznu i jinde. a (Hruškovci). idu k Miklíkom (Miklíkovci). votnum (Novotný). o Nováku vozij(3 hnj (t. Janíci (Janík). — . 67. na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. Chalupoví (Chalupa). k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník).povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. Húserkovci (Húserek). Zimkových majú štvr. Vacuh'kových. Varmužovci ( Varmuža). Berkovci (Berka).

smy ti mchy za obkludu). koka omaganá. ije. podmana pochura (kdo má za (1. kazí. (Istivec). — me = sec (. (1. . zátop (zatopení). odpros (ódprošení). b) brbla n. uha (kdo uhn). petrh (dlá do potrhu. mrzuta lovk dotrný). ušima). škodná máa. oznak (oznaení. erný chlap). ospala (=: ospalec). a ja budu vytýkání). paíuda (tulák). skon (1. odrama (neotesanec. oiiiaga (val. = nájeza dali = najedení (enom do teho. žena. ošala (potrhlý).— Tvoení slov. odrha (otrhanec). Pípon j- T>. potahá (i. grmela (hrmotný chlap). lek (. škura n. opusta (I. pikrývá prozrazení). mtac (val. skyda (roba jak skyda. = mlatec). surovec). omakaná). šebeta (mluvka). leknutí). kde se voda spouští na mlýn). p. ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. prozrada silná). hojná m. plativý). laš. ^do jídle pizdí. 1. potluka (potluka. seká = dlník. pozad (pozadní obilí. vytyk zápar (zapaení). dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. ale pizdra skláme). lenoch). ej. je ura (kdo všude ourá. pypla (fušér). rt. (1. oškera n.. synka do nauky = na poura uení). = mrzutosf). pokusa (pokušitel. hmota (1. škéí. Jména podstatná. tvrdohlavý). znameno). glajda (nemotora). vytrp (vytrpní). ošuda ošizení. co se zdá býti dobré. ochlama (= ožrala). který see). oapa (nešika). ochmela (opilec). pasa (pastva). marnotratnice). z= potah). a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí). potrh. špatným iní osoba vc špatná). Schniiffler). máa (val. o petrh potrhání). zdlouhavý). š^hla fuká). (kdo se rád škouí. babe). Gedeck). dotra (nešika). která všecko maí. zz na- rození: už byl slabý od národu). te šuchtaky po dom. ogeba (ogébený. dy to néni pro ná- jezu). melec melca (. šišma (= uchma. clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. ja^ aja. mrzutost. na kon. maškrta (=:mlso).). bublá (kdo rád brble).). ty to zrobiš. oplata (poplatek. to bude muj skun =: smr).. mlé). národ (1. špata a) co špatí. zkaz (nic nepišlo ve zkaz). aa (oadlý. výtyk (1. b) Šeda (šedivec). drdta n. obkluda (1. nauka (1. súpora (súporný. dudta (z^ brbla). (slidi).

šantaía (kdo se šance. —í : uhla c) 4. sklá (sklená. léší. (laš. mnohem astjší boí). Vincúr. nežli (val. tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). osyí. mašúr (mašík). súseda (. Pípony oví se neužívá. klásí. zlý. chábí (haluzí.). ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. dcúr. i: ovi ovák). Simera (Simerský). 2. kole (kly (val. kominá. (val. ár: košár (ohrada oví). kopal (porn. cafúr (val. je op. švec). úl. ono vymýšlí. mulír spekulant). váa a) vaení (to je vae (1. zimur (1. žvachla (žvanil). chodura (val. zimomivý). zvona laš. pilé. strúí (lusky). zpurný).). se zabaví). hubený). 7. Barboe). ožrata. boí smrí smreí). na p. . slov. vra (pes vrící).- nr: divúr (lovk divoký). ptai (1. buí). tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. chudéj (cliudý. vlastní jména v (Drápai). smykala (1. poádek: u nas v obci nni zaidy). šípí. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý). spisovném jedlí. faúr (val. súsedka). handlé. b) suchar (suchá haluz). mazala. Brumbaer). kíbí (val. Datina (Datinský). jí) jsou (val. Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). rýl (rý). šenké. 6.) tža (1. Sedla (Sedlnický). chrastí). ani neuoe). 3. znamenající toho.. ne- podara. buí (val. vrbí.pchá). maliní. — mrala (brala). vaaja v (-= vaacha). = na dožeru). a) = : nik : hroba. Kunca (Kunc). é— í malér. Glóza (Glos). paseká (kdo poád hubuje). v ty ža!). pohlavek. zámysía (záchtivý. 9. vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. Pibyla (Pibyt). ptáník). = koví). klempé. kaliní. kamená. olší. faura) (1. chudár (hubený lovk). dímata. žuchla n. krejí n. výsysa (Herausgucker). palír. jahodí. vinohradské). pchál (val.=. Kubeša (Kubeš). Drápala (Srkat). moár (moál). — Lumpa (ženský lump). brata (brepta. lipí. dlouhý klocek). (1. to ono chce). krají. klocár (val. šlajfí. Stuchla (Stuchtý). kopá). 10. Babúr (pezdívka dítti. chebzí. místo stromoví íká se strom. brouk). = trcha. bunata (uhal). tulák). výdara (co se vydailo. macúr (kocour). — n. trhlý. ura I : mchura (hrubý mch). kdo (I. Stavaa (Stavaník). pukír. kostúr lovk 8. ktadí. al obyejn ala tvoí pezdívky. á ív. 5. varté. záida zaízení. Vinckovi.— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je. zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate). dobytek. = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. kotár kotník u nohy noha sama). žalá). cúraía (kdo se rád courá). trat kdo rád (= tra). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. Golda (Gold). tulaka). se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11. kvákala. hrata (ten hrata teho nahrí namluví).

svtula (svtácká). fúsál. na p. neculky (1. bohactví). mekota (kdo meí). makota (zeleniny). jež se chová na hody). echtaka). ráda se „gébí". kdo si mnoho vymýšlíi. lovk). ut: šnupenda (kdo drak). rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho. pyskál. koberula velkým koberem tula (nemotora). se abe"). (oboje). val. gebula (šklebná. ýl: stechýl (rampouch). 16. fuká). nosál. poví =^ Plauscherín). tulaka — honcula). hlupota (1. kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš. val. Mikula (Mikuláš) : Hivula. skubenda (škubání). uhál. vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). švihula (švihaka. Miula (Mia : : = Michal). dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. hyhula. honcula (horší než bhula). vždy místo má pípona stvo: htupstvo. chlastula z=. maklevetnice). 13. c) vitrál (val. (1. val. rynskula (1. suchoty (souechota (val. beulka (1.- . dozírá). 17. kdo má hlavál.). apula (slepice ráda apící).). hntula d) jména manželek bezula. strakál. prut). strekula (kráva. b) Matula (Matouš). oblizlo (1. anda: galanda (milkování). 19. pobhlice). lo : opesío (dotrný — klekátko. domrzadto (kdo domzá. sivula. hubál.) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). mžikanda mžíka. strupál. tlachalka. lumpáctvo. (ství) sanu (sa. gambula (gambatá). necky). beika). lichotník). (stvo). metela (metelice). enda'. štraganda (val. (1. okál. tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). 21. fojtula c) jména krav a rožn.. šibenstvo (laš. zubál. nedvivá ženská). bankovka zlatková). tatulka. dotra). která ráda stekuje). na tvoí pezdívky ženské: fukna. kráva). hloupost). šekula (má dobrou vyídilku). suo. 18. nohál. ernula (1. šiiupe). buchál. zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). abrula („kaj ta . hodula (dobyte. (las. ehula (která se ráda ehce = smje). kdo se „žabí"). hra). tancula. Ota: sirota. zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. bhula („lée za chlapy"). vymysto (1. 12. darebáctvo. strojna (Putzdocke). rožn. muž. žabnál (troufalec. via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). da: trúbela (trouba = hlupák). chytání). chytanda (val. horýl (val.— •okál (ten 142 — =d má okále !). — manželstvo 22. 15. bohactvo slov. trtula (povídavá). stískati). chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). bichem. chromál. Gabula (= Gabriela). smykula (I. vrzula (1. plkna (všecko „vyplká". která se dává hns. 20. a) vysoký klobouk b) jméno houby). sthování). zíodjstvo. vlezlo (1. kdo bez pozvání všady vleze. val. chotiny). mazula (která se mazlí). mamulka (1. švihún = švihák).

žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. uklavina (vc uklá. 27. jaiovina. (turecká zem).: izíía (val. ýn: Ferdýn. mateiza (1. se mýlí. blafo. (lovk náhlý). (step). oš) hatlaa. Kubín. sepío. vrbina. krbaa (veliká hlava). trna: : : : : — pucheina. on {= . 25. = chlapák. pantaa a) leda švadlena poád c) pance. kabaa (škaredý kabát). cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. odrobina. oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). ozimina. náhlina vl. jatovinka. sušina. puchý 30. — — 29. šipanka.) : hopý skoký ! ! (interjekce). kafíra.— — 23. babizna (babsko). jarní). zajiká se). Julín. htožinka. ina znamená a) pdu: celina. chlasto. chomto (chomce. jaina ozimé. krkaa (val. sušíra. gajdaa (rozgajdaná. šat hájek).) rzné letina (sušené vtví dobytku). dlí = kelá (kelec. Frolín. (obilí laš. frflaa (reptavá). peslazeného. cokoliv sladkého. n. mlso. omelina c) slámu chovina. šmatlaa. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). — 33. myšina. polyká slova). jatovize. veliké phy). drchtaa která (s rozdrchanými vlasy). : švrglovina (= smrina. šmattá. (val. bezina. duBanka. švidraa. 31. — sladká dínka vc. hrab) drobné odpadky ezina. novina. šorá (škaredý chíapá (val. — stupa (stupe). sladina (síadkovina. éna: hubena (pkná huba).) prosina. ervenina (ervená pda). Edýn (Eduard). tvoí pezdívky (vtšinou neslyší). ddiný podíl slovesných i po matce). ý (val. mokina. šorec hanácký) (o. sekanina. rozkasaná). aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). kráva šantavé. o»: hluchá (kdo slyšeti maje. inka znamená plody keové: laš. turiza 34. veliký zub). mazlena (dve mazlík). klocá (vysoké chla 24. chycho (smí. špidto. . hodný chlap). 26. . Vavín. 32. hvizdo (poád hvízdá). in: muín (= mouenín). 143 — plesa (plíse) a laš. eština. švidro pílišnou. mlina. stéblo). bidlina (bidlinatá pda. ostružanka.šek). psíra (psí bouda). laš. : ddovize (ddictví). ryzá. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. g) — sláma— slamina jedlovina. peršá (kdo má perše. izeií. tvrdina. rybena. — á : špihtaa.) — dubinka. vcné: chrobaa škrobaa. šmurá. šantaa (ženská tebaa n. též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. 28. slepá. mchý— mchuina. p. kvokaa (slepice krákorající). suro- vize (surovina v žaludku). chrbtovina (maso se hbetu). oarovaná). == e psa : (píse). hloupá ženská). hotovize (zásoba).) val. modlena (Betschwester). soplá. šípinka. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina. klátivé chze).tum: dubina (dubový olšina. jmenných.

krchovo.- ovo oy : Krakovo. dojivo. hofrava (soudruhyn). korho. bezovák (prut). 37. pálavá (1. slépka (slepice). (neotesanec). roztržitost'). které beští. býti kojeno). vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. desátka (1. zažírka (1. plátežník). vrátka ^nz). chrapu ospalec. líka (líení = bílení domu). taká : — = plaba. železák (hrnce). pradlena). (1. píspvk penvrácení žitých). ava: dálava (vzdálenos). hnojvka). makvka ek (makovice). draní peí). da). 35. 4 (zl. mokroba (mokros). pusto. pípov: nemam s nim žadne zapovidky). mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice). mrzutost'). pítaka (žebrání). bídák). oraka. fera. — hliicho. roztržitka : (1. mrzutka (1. koziák (kožich z kozí kže). posvítka (val. záminka. škeko které chce ješt (dcko plativé).:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). íataka. 1. špatný placek (slov. setí). pilno. dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. šedro (ironicky). kucmák (kdo trnový). dávka (1. ). zalhávka (1. chrapún (surovec). vykládka (= vykládání). Budišovo. tulka (potulování). šoukavá práce). galbák = levák b) breí). 36. hl. = ec : mlacek. ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). tíhoba (aegritudo). cumio. (tžká práce). jalvka (jalovice). hádka). na oplátku. dncké: horo (jako hora chlap). kopaka. kvták na kvtiny). 40. uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. vyprovázka (vyprovázení). pálení). mluva). širokou epici). 1. (1. hnojáka (1. natážka. pláava kesivo šativo (plá). val. svcení školy. slivo suro (surovec). útk). siamák (klobouk slamný). mák (peníz). (k) 1. ceco. prašcák (dít. pokúška (pom. palka (1. které by se ješt — rádo pstovalo). pilava (1. . mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). plávka (plavení deva). stekio. topivo (Brennmaterial). žn). chebzo (surovec). padky (pístky). oba: 38. správka. ivo: sivo (ocelka. gebo. skládka (sbírka (val. protivník). kemének zz: a hubka). = si. trhaka (trhání trávy). lútoba (lítost). kyj. (hrnec trák (1. míacka (laš. desátek na rženci). k muž. bolaka (bolák). podpalka (1. hopso (neposeda). k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. 39. opletaka (šoukavá práce). (1. žniva pl. zábarka). „otipky na podpalku"). a) il. orgo (dtsko vtší. kostela). odrostlejší. pilná práce). cago. Slávkovo. mazlo— cego. migo (d. peeák (brambor iyák (provaz lyeny). ueka (1. na vrátku komu co dáti). Jaká mlaba. nosí „kumu". šklebo.). hliák. zapovídka (1. zhiavek zhlavec — poduška). svážka (svážení obilí). spírka (spírání. seba. šuchtaka (drobná. pokus). íin sahún (vosoký chlap). šíava (širokos). 42. ba: nádba nadje: už to mám v nAdb.

kde se les rube). potmlúch (potmšilec). šmurýg (val. šipoch ušípaný. zašpínnec). sviák). plantucha (1. jatelinisko. rubisko (místo. strýek). ušpinný). pijatyce (nápoj). je také strachovisko (strašpytel). nedobenec. ocha baer). školník (1. áranec (znak. maoch (1. robsko. : ošklébenec. . povrhel). devanec jako ze deva). = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). istnik ^ jedlík). velec (horkokrevný). mordovisko (kde se kdo hrdluje. e) jaisko. kosisko." 47. uha: vlauha uga: lazuga : (val. 46. voatd. lušnisko. vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. uch^ (1. neposeda. úg 52.— 44. botisko. 50. žitnisko. mluvka). se ošklebuje. tulák. lepanec (pohlavek). pijatyka: prasátko je enem na (1. zelník (zelný kolá). (mluvka). zvuk pily ezající). — boraisko sám iše vyskytuje (las. nešika). kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). ohnišo (uh.) eisko (val. stolík (píhrada v truhle. zpsoby ran a p. 145 — ve stole). „ mord uje"= špatné pole). ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. barveník (barví). zrzoch b) stryjoch (1. brinzoch 48. buoch (1. hospodarik (dozorce pi hospodáství). hrdíovisko. 54. ík. ^ pass. Brumm- kraoch (krátký lovk). klobuisko. svaoch (svasynoch tle m syneek). jemenisko. uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". yka: pekarik. kazi). náhlivec. opískanec (poád kue. nik: truhlík. (1. dvucha (dve). ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . buchanec (rána do zad). s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. bazgivec (kluk ušpinný).). štn). kde bylo áráno). pezdívky: poamef) vitisko byt (dol. maitel. icník 45. šmurygán. znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. tvoí pezdívky : bajoch (1. odranec. kteí nesu brinzu Ježíškovi). 50. zhniloch (lenoch). ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. ovesnisko. (val. isko znamená a) místo. babsko. ík 1. svinuch (1. propadlina na poli) b) pole. ohavec. ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. zavrucha 49. zapadlisTco (1. váhavec). založí) b) palec). . obhroublého : chlapisko. plecuch plkoš). mli pijatyku (pitku). okysanec (ospalec). rozvalenec (povalova). ležisko (pelech zajeí). šmattoch — ocha. ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. (1. divoch). židisko. ogébenec (dcko. las. ošklivcem"). nožisko tlo visko (val. kdo všecko „zavruší". (ue mlynáský). hrachovisko. kupik školák). ýg 53. slov ohniše v. vrzúg — „lazi* jak lazuga. vroch. ogebuje). (1. (1. liskanec piští : 10 . názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. palúch (pouzdro na bolavý sopúch. och. zemaisko. toušek). (praktikant v krám). matlocha (kdo se matle).

zgeblý lovk.) = desítizlatová bankovka. vyBas ein Mordskerl). ptáka). stapá (stapatý). Froliš. ýs: burýš (val.). = první — dvojími atd.) = krombožinec. svininec. ped vérajšky. zdnica. troják. k „zdechlina").). sladkost). losko. 66. as: (1. budunek (bu(laš. lepi). hubené dcko). 56. = po domácku). oblé devo). Ferdoš. zitrajško. šinec. chorý = sndý 64. lenoch. Paták. škrtá nec. osmina. desítka deseák (val. sthunk.— canec (rána karabáem). gajdoš. toák Ringelspiel). dvo- Babuša (Barbora). blešinec. pi domajšku (val. Ondrúš. tvoí kollektiva (dle da) bida. ptítka beka o pti vdrech. radlica (železo na rádle). vc ulepená. krnús (zakrnlý). 65. šizunk. oblinec (= oblak. velami. kobylinec. pytía. ús : divús (=: divoch). žebra. devina. žduchanec 146 — (poliek j. živoich kmenem oznaených myšinec. eJ: síádež (val. — 59. fasunk. paluša. holubinec. chovanec — chovanica devné chovanka). ped losky po domajšku (val. bankovka ptizlatová. — brnoša (jméno krávy). osmerka. druhák kr. sedmerka. mu. 63. chorýš (val. unk (val. dé tvoí pezdívky: šuchtá. toenica (val. devná). Substantiva íselná. kuinec. 57.) = desínák (slov. 68. dneško. : 58. Fabiš (Fabián). Rozinica (pezdívky). (. zdechloš. kosmá. — pák jest . Sedmina.) = ung bytunk.). opuka). val. sko vérajško. ?sa. : 67. Janiš. krutinec (nco ukrouceného). Ciroš (Cyrill). psa. fujavica gybas (vánice). ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). maluša. vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). tak i šesterka. chze). (1. lovinec : = svojinec (uh. (mkké jabko. husinec. lepení. — . platež (placení: to je pláteže!). = tkadlec). lepiša (val. vša: Veruša (Veruna). Martiš. darunk. 62. ruša (jména krav). devnica (chalupa zdná. švác) trusy kravinec. chládenica (val. viléjško. rak zvleený. 55. letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. = pi dom). nudle. štverák. 60. lapuša (vc daremná). burý kabát). cho- = denica (val. lokýš (lokše. starý peníz mdný (5 a druhý roj. ptka cifra pt. ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). nnek dova) — podarunek (dar). koberá : a bichá) 61. paterák jsou úle s Prvák. benica (etice na ohrabky). os: strakoš (jméno vola. mkkýš chléb). chroba. lízanec (skvrna líznutím zpsobená). u: chudiš (1. pluskavica (déš) — Ve- runica. (1. úš: Mikúš. z= slov. šmaranec. gamboš (==gambál). rovesník — rovesnica. b) tká (1. bliskavica. besídka). Dvoják.

— poslena. Hanáek— Hanáena. Krápek — Krápena. Jahoda — Jahodka. Gajdošík — Gajdošica. Trka — Trkula. : Pozn. Srba — Srbna. —tkalcula. — Rybula. posel (obecní) n.Kóstkula. Prosek — Prošena. — gazdna. baa — bauvka. — Zapletaíka. žnc n. Kokeš — Kokšena. Šustala — Sustalkula. Sovíš — Sovíška. Stefek — Steféena. Cipra— Cipena. Velísek — Velíšena. mlacka. pa- (dv. Kostka. koval — kovalica. Machá — Macháka. Kopeek — Kopekula. Hanáík — Hanáica. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. — ševcula.Nesrstka Sikora — Sikorka. Gavenda — Gavendica. Knžek Knžkula. starosta — starostovka. dle nichž jména . Vlha— Vížka. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula. Hajá — Hajka. ková— kovarka myslivec— myslivka. pudmístr tkalec ševena. Lašsky: mlatc — kupcula. Peter 5. Vašek — Vaškula. Kožík — Kožica. Miklica— Miklika. ternicu. ka: Zapletal šilka. 4. Koenda 2. — Sthikatka. Herci — Hercluvka.— : 147 desina jsou jména karet. Nmec — Nmcula. Vría -Vrlena. Vašíek — Vašikula. Rapant — Rapantka. Antek— Antna. Juena — Juenka. osoby). Pivoda — Pivodka. Drmelka — Drmelena. (1. Bareek— Barekula. Tvary jmen ženských. Vlek — Vlena. Hebaka— Hebaena. Štká — Setkáka. ica: Bednaík — Bednáica. Kotek — Kotkula. Prášií — PráChmelarka). ta jsou spoádána. Hajduek— Hajdukula. Janeka—Jane—Peterkula. Stiúkal Mazá — Mazáka. Martiš — Martiška. Satajka — Salajena. Na západní Maškovka. švec ženica. Stank Stakovka. Vágner—Vágnerka. Pavíosek — Pavtoskula. Janušík— Janušica. Drda — Drdna. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. 1. — Koendica. Micka — Miena. ula (kula) : Ryba kula. trojnicu. ti atd. Januška Janušena. — —mlatcula pudmistena. na. Izidór — Izidórka. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. Siber — Seberka. Veverka — Vevérena. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). Tkadlec — Tkalena. Nesrsta. Moek Mockula. uvka. Kotek — Kotna. Šesták — Šestáka. Botek — Botna. Svatoš — Svatoška. Kuba — Kubna. stvernicu. — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n. Hoza 3. Malota— Malotka. Macha — Maska. kupec —žencula 10* . Novosád — Novosádka. Benek — Benkula. Rohel — Rohlena. — Hozena. Bíecha — Bleška. Zkusil—Zkusitka. Marek — Marena. vidti z koncovek. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. Ddek — Ddena. Balajka— Balajena. Stuchla — Stuchlena. Mezírka — Mezírena. Pálka — Pátena.

Drygal— Drygala. lysula. Petrušák^ : Veruák. Též jméno manželino. jako na p. Hadvižák (Hadviga). Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. Štefek Štefa. Sikora Sikora. že domem žena vládne. ddiku místa. Poleksiák. Polyksena. j. že znamenají pvodn oboje. za manželku. ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Jinde zase muž jmenuje se Macek. na p. sivna. Tragan Tragaa. Jména taková jsou dosti astá Apoleák.**) chtíce tím naznaiti. jeho manželky „Krála". se domem zdržoval. Mrka Mra. Bák. Marušák. Doák. Janáek Janaa. víte vítenica. **) Klára. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián". Maák. Polušák. mohlo píinou býti. Znanienají-li nemanželské syny. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. Tak na p. . strakula. jmeŠenkéík.— — 148 — : lysena. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. se. I jména krav tvoí se týmiž píponami. a muži vbec „Marián". žena vládla. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo. straena laš. Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král". Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. zmyja zmyjica. a to astji píponou at ate: Janda — Jana. Františák. má-li resolutní. Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. ne po jméné hospodáov „Král". kteí pojavše jedinou dceru.). Matula Matula. Proež íká se po jeho jmén Mackula. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích. Škola— Škola. v krajin mužov neobyejné. manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší. Pinkava Pinkava. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody. Tedy jména na nm Jména dcer. pradldk muž pradlenin. v polštin.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. jašer jašeica. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák". sivula. Éehak Éehaa. val. val. slov. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. Marianu. Kula— Kula. že po pojmenován. Vašek Vaša. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . i toho jsou dkazy.

íka: hleka. nka = . — 2. konýšek (coU. ulka: beulka 1. =^ kozílek). na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv. Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. etka = . syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". kotetek = s kotlík). Muras Hercluva. áreka. : : trávnka. zimulka (Rožn. Novotný 149 - — Murasa. vrba — vrbica. (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. ika hubnka. : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény. kopýšek úsek: hrnúšek.*) Rozina Filova. Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik. =^ beika). Drygatata. Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. Subrt — Subrta. htavnka. Adulka (Adléta). hutubnka. ovések (1.— : — Tošenovana. éiiek hotubnek. ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). (= ohníek). ruenka. (val. noženka. = vozík). Kenek— Kena. jedla ica: beza — bezica (mladá beza). v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek. teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. jest bledý). lašsky yek: kamyek emyek. nlišek : tokýšek (tokeš = nudle). ohýšek (= koneek). Jména zdrobnlá. hrnulíšek. Íka buchetka. plachetka. vnuk ík Nkde p.). mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). 1.).): : jamyk (jemínek). — lichotný. =^ smrk) — — jedlica. i : Skota — Skoleka. Ženská. . (val. (ovísek). ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš. hruška eka švrglica (mladý smrk). Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými). — hrušica. Mužská. kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. Kenkova). neculky (val. kam jdete?). ek: vzek se (1. 1. mamnka. tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. kamyk (kamének). kamýšek. (1. ec. kamyi). na p. švrgla = . má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). kozetek (1. maiý Jan. barošek (=: beránek). kreka.). Mrka — Mreka. ýšek : (= kopeek). Strakovo Pepce bode dróžkó.


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

lampa zhasuje (= zhasíná). dodluje (dodlává).) po stromoch. vyhledám (= -hlížím).) (si. — íazím (Píborsko. Iterativa lašská. V iterují laštin naopak uju). — chodzuju n.). Pozn. z voza. vykladoval (== vykládával). vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka). to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata . ich zaviuju. vychodím. 7. abych zvdl. táži se známého v cizím mst. jezdivova. kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem. pro- chodím sa dohledám. dokomurky {— vykutávali).). (val. 6. beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. („milvám"). — bérám —bérávám. nvuju.) nemže. tak se asto djuje (si. val. — (slov. Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji.: — — — 157 — as známém doma. slychuju . (=: val. — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím). nvyzvduju. 207. cérky rády vonikuj. stái mladým (vyptávají se). (mívám). lezu je též za iterativum. nosim nosuju (= nosívám). (ávati a ívati) Boli — boluje . obdluje rolu (obdlává). obili se vysypuje. chodivuju.) — voat (transit. Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). domluvuje mu.). Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá. — — — — — (slýchám). najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). snih padze . i sluhova padzuje. vonika voní. éjává).poboluje. kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). (uh. Frýdecko) : ve Slezsku dur. jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko). itam ituju. uzavuju. tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str. polihuje. vozim vozivuju. kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova. zaikuju. mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. obili (si. nchuju (nechávám).). dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. — chybovat =. piveduju. — vont voajú (t. chybti (intrans.se vyseduje se kobzale zaseduju. V. VI. odbiruju (odbírají). odchodím. díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám). ja povdovali {— povídávali). vedu— odvodím (=. mtativuju. by byl sám vymyslil. uni teho niduju (nejídají). vykutovali (vypláceti). zpivuje tu (nacházela). prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. (= zpívává). kvitka opaduju. mimova — mivuju (laš. biram lezu (las. poituju. -cházím) odvádím).) — žínám . vyplacova vypytuju . teho nevažujú (val. . Rzná iterativa.

svai svaíca. ezúga. packovat sa). šukat šukýca. at. ýat^ íaf.): papíca. špinit špiníca. ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se). I kotdyca še to klatí se). íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). žbíat (ápati ve vod). skókaf skokýca. zbíýat zgíýat (slíditi). jíti). vrzugýa. pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka). paláat zz palázgat (povykovati). šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. ázat: binkat báat. — — — — sa (toulati 2. oha— ohýna na strom lézti). hulákat huláat. ustavin mluviti — ním— — = lapota). skókat skókýiíat. ázgai: palázgat : 6. šviha švihýca. = placho létati). coufati. iichaf: dobit chrpúta. — ústaf 10.— - 158 - Slovesa intensivní. pajzova — pajzýa (val. pabízat sa : (courati 4. 8. íaf. plachýna (val. váchat vachýat. chrpústa (chrchlati). papa (val. uhýbati hógat). skuhrat skuhýat.) (kieti vespust). se). ^ hylázgat n. strepitu) = šošat. hópa— hopýca. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou . gagotat—gagýat (husi gagocú. pabzat matlati se) šobat (mingere se). žgára— žgarýca (nehorázn bodati). znaící vzmocnlosf zhrublos. kohat cum (velice kašlati). sa (váleti se). okocía sa (okounti).vrzají). hcgýat (tískati ním. tomázgat (idem).): — dobrúchat. oha ohýca. lítat (val. chíat (chrápati: doleha pod kamna. == utíkati). —ýcaf 11. ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). nelepos dje. Pozn. krzá krzúka! (laš. pabtova — — — — — zvoízat. 3. Slovesa intensivní (verba intensiva). úgaf úzat (val. chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. = toulati se = pabícat pacgyat. krhúca (ztžka kašlati). — — — krzukaju 7. kobíat (pížgit se. šotat (pracn sa. strúha— stružíca. — — — — — — koldýca (laš. chachúat sa (cachinnae) kašlati). . = chlachúat chrapúat (chraptiv 5. tárat sa taráat . kulhat kulhýat. ga- — — = gýajú). hópat hopýat (skákati nepkn). blinkat bláat. n. ára— arýca. užchíá). dat. chípat— chlpícat. 9. fzat: abrat— abíat. chodi chodíca. hogiat (vz hogá o kolo). dvee kržu vrzúga. hylázat (povykovati). v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. 7lTÍat flekúat (nadávati). vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. skéhnit skehýat (breeti). dy sa ludé zastavujú). tepýnaf (val. si. ýzat: ahat ahýat (val. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný).

šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). makati). (zasmoliti). ýsat: soti — sotýsa (val. tak mrkat mrkotat. péi peonif sa (vypínati se. ygnf. . tupí prší). Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). akosit sa na nco (= íakomit). mrkat mrkonit (z temna mluviti). šmúraf zasmoliga sa se). chechtat — sa — chechotat kývat sa. (žába škrhoce). (dítti). — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). škhat škrhotat mleti). plkat plkotat oí rumpocú. (žvachlat 5. bdait hubait (hubovat). tága (ážu) — ažga ten (hnísti. glgat— glgotat. dcka). krukat— krukolit (uka krukolí jak prase). poikaj by ti (e dcka). fíkaf fikoni (stíkati). — kopýcnú. chlachotat sa. viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat. olit: vízgat 4. hned' zmotoškaía (zmotala). mgnú* — mgýcnú . chromka. šplúchat — špluchotat. mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1. drobsit (= drobit). zdíra liznú 12. civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. (udeiti). až sa Janíek zachlachoní). tepit (tepati). nuzait sa. ápa ápef (poád apíte 2. makati). róchnút — rochýcnú. — to nezralé ovoce ! — koupete). — vigtotat. nabakál ho na jíti). mu slzy z (plauschen). tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi). zypka tanuškat (-= (taniti. fuet— fukotat. . sa. stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot.žva oholit (plauschen). peca nco rypkám. — vrzgotat*). tichuko mágat ! — rhadžga''. Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. e (slabo dýchati. (do kostela jiti). maryga.^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati). smoíygat (hnízditi 13. tuíait sa (potulovati se). klapat — klapotat. néjsu zvyklá postávat. — — zdéi-yga — šmuryga. nco navádti cupka bakáí ho. qat. 3. vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to. škrabat— škrabotat. chlachonit sa (smáti se: nem). syet sykotat. <^?V. — prdolit (plauschen). ignf: ára — caryga. (udeiti — lizícnú. sit. (utíkati). dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati).— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. ytat: ápat— apotat (prší. lizoni sa (škéiti se). crbka — crboni leze koika po jabloni. tak apoce). aby s ním šél do msta. prší). ápat t). pršeti). otat. Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos. : doby. — kyvotat (všecko sa kyvoce). márá ždúrnú— ždurýcnú'. nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. žduchati).

utit: remti — romuti (val. lomit — lomcovat (hmotiti. lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati). pléct— plantat.). zmrzlý snih druždí pod nohama. san hviždíja — Ohe praská. pískat 160 — trtoni (tžce se. etazem. letina tu rupí (rupt). štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti).). vrzgolí. korovrátek vrždí. — piskoce (popiskuje). oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se).). mluviti eí = páí). uhl = obcházeti neinn). Dvei vzajú. Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. chlapi kúlajú na kuželni osoliti. kue piší. mulirova (= mudrovat). utíkati). honcovat (zajíci honcujú (plísniti). vtr hviždí. praší. báá — — — — Opilci v hospod íomíja. Binká si dít vrí (durativum). = hovoiti). — žemoit honit — brebencovat (brebtati. Kúlnút (jednodobé) kúlat. posmtat" (val. lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. špárat — šparušni.— — se na nkoho). tvary podružné. covat : brebentit sa cizí). lepati — lepancovat (pohlavkovati). sa. šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). = drkotati). zrúpií to (sndl nco „rupavého". pes . (zvonek ve zvonici cingélá. koirova. pták vzgá. novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). rozrasirova (rozrasovati). — piskonit. Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská. — fafrkovat „cingélom. 7. šaširova (s hIkiW^ ohánti se. chlapec si kotúlá dénkem. Ovce suchou letinu rúpú. Co se trhá škvíká. krava práská biem. kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . praší (breí) vrkoce .) biní. gygla (val. . šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. kos hvízdá. =^ viklati).). 8. penzi. vrzolí. — — Holub praskoce. piskoní „piští" chtíc nco). — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat. šermovati). == chorý — obraz od slepice). tvary. tepatí). cingat — cingélat s (val. suché roždí druždí. las. íomotíja (hulákají). praskavého. špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). vrká. (= povrkuje). od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). Zena drúzgá roždí. klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. (piplati. — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa. rupoce (rupotat). . vrzuká. veza sa taín (žebroniti). žemrat síávoi (val. na housle sklo otesené co se láme. sa. rupkajú (praskav jedí). 9. dit piší (breí. obliskuje). pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. (rychle jedouce). frfnit sa (1. masné na ohni škvrí.

v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. j.). Ped východ sluncem. ve spojení II. . západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. níž kdysi uhodilo. umel hladnú smrú. mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov). staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!").. si lovk Nmeckém na Novomstsku. ped domem Pavlíkovým). do prosted' lesa. a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. chudobné vysvdení (jímž 1. do východ síúnca. prosted. I. významu mnohem širšího strun. (špatný). ped kovolem. roh. východ. o jmén podstatném.Skladba. laš). konec.). Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk. že není tak silná. j. to je dožera lovk. do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. v prosted lesi. 11 . Staík seél za vrch stolem (val. Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. kraj. pes suáeda. mín tím. Na roh štola seél. dráha. Mám to na konec jazyka. Na vrch jam (pole v Jasené). zlý). : 1. pes kovala. mrcha cesta (mrchavý. staré krámy (Tandelmarkt). což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). 2. Idžce tam pes ostuda zdechlina k. ped Bilkera. Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. po západ slunci. — : lovk. bláznivý který v lese dm (blázinec). pes jeho dvr). O jmén pídavném. ped ševcem (t. chlap. to je nic po teho sedláka 3. vyjadujíce : se chudoba vysvduje). p. U „hromové skaly" íká se skále. Podstatná vrch. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal. V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. (t.

tvaružka laš. 3. í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo.). Parýz (do Parýza).).). b) rodu ženského: etaz etázka (val. jar (val. Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá.. Holi. Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm. l)odešva (.) sem c) . se 1. i ovoc — ovoce (uh. když se mluví o dvátku: si byuo. Platnos attributní mají též píslovce dnfis.).). klarneta (laš.). byla povo (= práv ped rokem). 162 — tal<. žalu— žaludi (val. jak které je (t. = bellis perennis). Mám ruku všecku zmoženu.). (laš. brlo (laš. „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají. vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu). (laš.).: : : — 2." Hd mi v Morkov. litra (laš. jitní.). motýla (Ji. íoža (uh. laš. 2.. (do Lula). klapeta =^ klepeto). Sak už sem stanuté (= už jsem vstala). Ustanovili hromadu na dnes týden. Tebí. Rodu mužského jsou jmenovit místní jména. i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. (laš.). a z posi bylo." A na otázku. i v akk. vlanka (laš. kr — — . m. Až po novém bude svaba. Byli všeci potluení 4. rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke). obracauo sem seno (Hodslavice). dít).).). kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají.). (uh.). (uh. : : III.). — vlák).). (laš." — .).). šlenka). rozmarýn (rozmarýna). Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob. Milá.).. myA. myšlenek (laš. strnadlo (pom. Hotomúc. uh. Lul. Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua.). stupa (Ji. palacha (laš. je—jedi stedního iskerska rodu slov. fazol (Blatnice pom.). Pokáme do tak roku. j.). Cej (na Caju) a. strnádko strnádka iskerko (laš. O rod jmen. Ste všecky ušmúrané. j. B. jaro). (laš. uh. Já sem sa ho už naprosiuo (ib. pec (laš. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká. obou ísel Su všecek mokrý. jed (val. Manda? Byuo sem na úce. Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme. Je mi dlužen od tak roku.). do (laš. to je temi(. šnuptychla (laš. dt - dta v. játra (Ji. postel (vat ). zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem. Vera týden poheb mla. „Naša dívka. Víde (do Vída). Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek.) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji. Kromíž. obyaj (val. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). pac (laš. pergamena kapišona játru). brko Na o Starojicku a ]ia Laších.). Kubovo a to Kopekovo. jak se jmenuje kestním jménem). „ganz" v nom. podešev. zerz (rez). c) rodu stedního ranní.

popadl ho za pasy. appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom. kdy se sváívá. spisovatelka mluvíc o y. „dobré svainy" val. jakož i o osobách. šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. v cizincoch Šél na Hanáky. Jméno hrách. laš.*) choí. O ísle jmen. v Turkoch. sluJiy (synek je na síuhoch :==. 6. nýbrž všecka participia. mívají v Polešovicích). schla strachy." 4.). 5. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. žita. Povdli sme to našim tatulkovi. 2. na Valachy. Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. Trnky majú málo pupenca. Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu. písudek pívlastek jest rodu mužského. na služb. ze Slovák. ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : . obila. mužského 11* . které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko. V té pak píin nejen urité sloveso." jen jeden kostel. jako: proti = ve = „dobré ráno" se a.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. „v pekly. *) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné. po hev!" 3. íslo množné. na cestách sa zmohli. o svainách.). pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža. otavy. býl na Slovákoch (= v cizin). Podobn Tatíek blúdili. — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). Dlat sme uhel (slov. sena. s opovržením : Vri to po m. sa z Valach. zela.! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo). a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš. p. Dvátko volají k sob: „Male.). laš. mají též význam zrno. popukal bych se smíchy. 3. (laš. Nkterá klas. vrátil Osobám dosplým se vyká. na Lachy na Horákoch na Dolákóch. ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV.). zlomil krky (uh. Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno . tam? Nebožík Klinkovský byli poslem. laš.). sya//??/ as. nemohl smrady obstá. skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely. Idu vait grumbír (m brambory. Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. Je-li osoba ženská. jejich krajiny: na Slováky. 1. prosa. ovse. Jména hromadná jemene. esli m to neužere ? to Néni toho nikde. co?„ „Oto — m i stydí.

— toléj. kela. . Podivte sa na naších mamu. laš. 2.) = moc ji (val. 6. inakší. — poá — — — — — tá roba je samy je klebety. Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste. Jak Pamb dajú. 3. strýku. váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká.): tla kniha. ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. nýbrž znamená všelico. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. ona. to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku. koár býí samy svtla. kolej teléj. (laš. pibhl sám smích. . kele — teli. Kolik tolko tele (val.) ti padú. otec nebo matka. sama tráva. a v akk. keli. ten radši za kravama.! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném. nebo tetiko). : Pi V. kolik vela. — kýla — kýle. o kela hodinách ? Velo. Balajkovi (t. . proste za nás za híšné. kelko =: — telko (laš. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame. v ostatních pádech spojené jakož i co. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. tele pólo. o kolikati? (slov. strom je sám kvt. kelky— telky kelo-telo. Bou šohaj samý švarný (zn velmi).). Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor). Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. 4. Kožíkovi.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár.) velej krajuv — telej krojuv. — telej. O námstkách. on. nvela (laš. chodí do školy. Sét sem s onýma. nvelo. mnoho. tak nech je. Marija. kolko s teléj lidmi (Jicko). . rate naspoit.). 1. slov. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. . má tvary: iný. pora grej carv (Frýdek). 5. s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. . — tolik. Vrána Jiný samá erná (= všecka). inši. A dyž na ten zpadek pišla (laš.) == vela. — (val. Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran. kde idete? Vitam vás. tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov." praví o sob Androraacha . ta.). ale Janek. hospodá nebo hospody). tla. kolky — — —tolký teli les. sama rados.). tivem mn. tele. a to v nom. kelo— tlo.) hojn (laš. Jozef. inai. (laš. ten rád Podobn: Staenka. Ukazovací námstky ten. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. tam tú zimu. Sv.

co Ach néni panenky. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. neslušné). sakdo. Su jakýsi nemocný {:=. si.). žáden. Jako cizí. Pišel kde kerý žebrák. leda^ vseli. Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. barkerý. zarsti chodníek. málo. Sndl kde co. málokdo. Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). co mi jest). : Nmaš V náeí la-šském nmas. s kerým tým. Já eše bych býl jaký taký. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. nikdo bývá z pravidla žádný. ledaco. uh. Za . tam žádného. Už o tom ví kde kdo. svojeho. nevyroste. 8. Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek). 11. (val. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). : Slovce. pece nco). (= ne hrub p. Keré (zemáky) budu nakažené. nimaš. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. dávajte o své. potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. ijí. kdosi.). lecihdo. Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). — ma mn — — \T. riia chodníek.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. Vydláš si co to (= by ne mnoho. a las. 10. Keré dit je velice chytré. Pobyl tam njaké dva roky. nevím ani sám. ne (laš. námstky neurité. Kde kerý. Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. Už zme spálili kde jaké poleno.). co tšívata. co jich 9. *) = není) se kdo. dobré). s'"aí. Nimaš tam užívá za nkdo. saco. ija^ ije v laštin znamená nejen H. kde kdo znamená tolik co „všeci. anebo když se nevztahuje k substantivu. 9. Zpedy grabni do svojej kapsy. jsou (val. nima jiného (Frýd. tak jest i iji^^^ nkoLo = . „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno. jest". potem ped ijum (na Opavsku*). Což myslíš. vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. ne). kolvék (val." Jaký taký výdleek peca pi tom bude. — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné. kde jaký. ale ruka nechce si úžit. s nimiž se skládají har. Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). volaco. nmá (op. O slovese. To je ledajaká roba. sakerý.): nkdo. sta lei vola (podl. Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte. co ho šlapávata. slizaj s ijeho. nýbrž i cizí. Tam toho nmá. všelijaký. Slovesa abstraktní. cokolvk.). neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. kde. co piklonn nco. 1.). 7. volakdo.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude".

napájat.). Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících. Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi. Vedle sthuješ ! — val. vláit. dávat. jak s tebú bude (= nebude). Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). Nima abstraktního býti: — stane. — — a potebovat postit se (val. 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. skováí. se též prostého postit. — si novou chalupu). chodit. chodit Na by = nevta tým na se s tým. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. Nosit sem tam psáni. Neihét kdo byt ve stodole. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. e lidu správnji : vás nebudu zaháat. sa nosit. Starú ttu bude zhazovat. Postavili nvou chalupu (val. vláit. Nedát mi toho kupovat. ml"s tam nebys protoho. pro's to tam chodit. až 2. Až mne neich doma. jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat. voziti a p. Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3.). neho ven: se) b) zem. Já sem to tam nedával. sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. ste Pro's to mu to dávat. Vyzelea t. 1.). mli na bys tam tam netozit. si. Mla jí vil ty peníze ktast. syp. vozit sem žito. O pedponách. Vil. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. My zme to tam neskovávali. Kdež ich máš? (=kde jsou?). laš.) sa vám to hodit. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat. voditi. tam Já sem nic neobjednával. Nepotebujem sa tvéj rady.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. Nebudu sa s tým natahat. staví novou chalupu -^ hraje si. a hojnji užívá než jazyk spisovný. j. hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej. Budeme zabíjat. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat.— nic. — na : Píborsku užívá ustelu sa. Neihét mi kdo žita dovést. = rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . Nebudu staovat až v Holomúci. Eše mi má kdo pomoct. matky nestane. Nemáš ich tu nikde (== není jich).

Všecky peníze zamárníí (val.) -. Ovce sa ^ už nejí tolik. = pi^ Pi této zi. uh." do noci. Zabyío ho teskno. jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. o. Zahnvaí a na m = zstal (laš. Oraj. Zašípi hrušku (val. Prosil mne. j. Zadímaío sklenku mi (val. aby ho náležit zatroubil.) . Zhodli Zánovní kabát .— snaden.) í-oz.). b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí.(ješt dosti nový). Ano. po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy).) to zapadli (val. ti veliké ban oléja. Zabyío mu slabo. (val. než pojím a p. dyž já nemožu (val. nemožu se). a laš. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z.po. = zstal .) po.).).nastoupení trvacího „hlásil se". dom a p. že sa pjde podívaf dóm (val. Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. Zahrávat" dia (t.vdávat. ho zaprosíl (val. po: dondu k tebe (podl. dokaj ! (pom. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý. mkko zabyfo. se Tým ich nezabohatíš! (val. i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t.{íysvszo.) p/V nocoval = po. jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv. nedovšímeu si (podl. když kámen nesl. „pekvapil" ho svým zpvem).- wurde): Zabylo mu ho tito. do a) dokonení dje vozil. když pišel na lepší stravu. Zadivíí sa tomu (val. Mám dia nemocné.) xi : ste.) = po. Zaptaj ho (val. Zachoél dobe sa zadržál (val. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví. mj syneku. z : zhodnú hádku (val. 3. Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl. oraj.) vypasou a poátku. Tak jsem sa vera zastarala.zatím za mne. za vodu.) = o. Jak si zaadím (~^ po). a kdo tob zapoháá. darmo tu sedíme.co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce.) = «c. Zahlásil sa k nám (val. pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci). Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val. abych mu zapásl.) = joro. 4. 5. Zamdleía v kostele = o. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. j.) = popros. Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili. Statku sa nedohostí.) =. vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl.). t. val.). Byla tam. hrou dít pokojiti). Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" .) = po. za. na: Co tu nastójíte ? -. niti vyšili atd. vysvítili sl 2. vysolili.). Už se zajedí = zachoval. „Po mi zapás krávy".). nastoupení trvacího „dímalo sa mi.) stlustnou. to staí. ale nedobyl nového roku. oraj.*) d) vydávat (val. j. popásti.

pomenší. nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem). Najedli sa. obsedt (o nemocném. po : Postál u stodoly (njaký as). Jak odpoklúzál kon. Nabíza koho (val. (laš. Syn sa piženil na podsedek. na dobjtku a p. Neosedí celý de bez práce = nevydrží. až bude dražší. kdo práv nkam (val. Propkne dvátko pe (laš. Pozdávato sa (val. nemocna.) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'. rychleji nás. laš. Nemožu obležet. Postla ". Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val. už by mohlo býti (val. kolikrá pihívá. céra sa pivdala pišaova (val. od: Odsíkajú. otekla. povtší. Pika na sen. Staenka nám všecky dti odpstovali. (val. eše Ten se o (chvilku). — „Postonává. U nás Pikaliío sa mi seno ". si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci. opravit (= pimastiti).).) teplo. až se vykrmí) Natom si málo pikáš. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. 9.) --^ pomladší za. Strom sa pijal (val. Pozúfám že leze. poléhá. napili a naspali.) aby toho nechal. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). postava zaháleti. ti mu to jaksi divné. Noha mu = sebrala se. Sám podlám (více nás potebí do toho). ekati vtší ceny. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé. 11. zahale. 10. Mosíme všecky dti pizpvujú. Prožéni syna (val. po.) =-- (val. stávat. šél na pole. = trochu. na p.). Podtužený Podlúžky — malé dluhy. že ohlúpnu (= že se zblázním. 7. Pomsna (val.) = po. hrái.)-=/>o. Odespali zme = usnuli.) Straky a pojinší ptáci = jiní. = (val. Boty tak sa Noha otá. Pichromuje. jPosete. zahálka. Tískami se otopí zn. Co's podlal. Postarší. esi = zcr. jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). Pemluvi (laš. málo na svt nabýi. Obsi ped obrázek na stnu sekou. 6.) = šatiti. Odda = odevzdati (laš. že by mne chtla.) sa = e. o.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. Pebudžic = pro.) =/)ro. Peda (laš. Prádlo oblá = 8..) na chalúpku. . Ponášala sem semeno (za rozsévaem). — Posušité devo = které brzo vyschne. Otrhél v z. poleží (tžce nemocný). -^ (trochu pejel).) = !" »/. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci). posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. odžínajú nás = jsou námi. Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. nh) ~ pro. jako provda céru. chce za manželku. si ti (futurum). pi: "Vz pijel psa. otrnuía = pestává trnouti. Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. postávka. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch.— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n. tolikrá mosí pitrochu zakalilo. (t.

) zr pi. Všecek chléb.) = podhrúzit sa (slov. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti. Pozvyupomínát peníze. se. Ovce sa porozbíhaty.) = Uvínit sa mu to ulíbito.) Co ja se s nim uhnvam. uhryzt. : Sak sa dorozpráváme (val. Upoz volit sa. Pozobchodít pole.). Nech mne. i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali. ale pebyta (srovii. . Rozzatrápené dlo 14. co ho kde kady poznadostávál. Poznavypožávát si penz. zdrobít do polévky. predevzíti pro. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. Poznavlékata. Uvžaé áe (op. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený. unesu.šecko ím pkn- rozpovdél.) Rozpronajímát od gruntu pole. Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. Uzmáhál sa (val. Všecky pozvyhazovát z izby. šak já to uvezu.) = zstali. Nkolik pdpoit. Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. = vytrvala.) sa jak bál. To ju umeŠkaío = zn.9 - pe: roz: Bylo jí zle. Co bych (val. To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po.). podhrozi se (han. Neuhlédái ovoce. Uhynula mu kráva. Upalita pec si. Všeci pozutíkali.) = na. peca toho neubújím. (val). Pozabývál som to (uh. Penadivili sa = velmi se podivili. u: Uchodili ped ním Už sem (val. : Všecko sem pozapomínát. Pozvyptácát dluhy. ale letos sa z". laš. Pemsila žid). Pozopijatse (laš. (laš. Na oznaenou distributivnosti dje. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. Upát si kordulu f?/topila. 15. z<k Umarnil peníze (las). Pozotvírát okna. Byli by unutili (val. Neustaíl by mu í (val. »'. Vrúble sa pozujímaly. su všecka chromá.) = po.) -= umíniti.) Ustali na poli (val. Pozamykát truhly. Nemám zub.). kde co mám. Už postávali. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje. bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje. Všecko mu pozvytípát.) = utíkali. sa mu (val. pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované. ukúsat. že. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš.) — pozapomínal. Byío tam pozavírané. if.) ^ z. Vám žádný neuhoví =^ vy. Velice (val. sa ubát. sa = zamnila 13. upozdty. Stromy sú pozohýbané jehlice.) -= dotírati. od ovoca.12. bez výjimky. Až pozumývá náení. nenajdu toho. ukiim ? =: co to plátno (srovn. Uekli sa íval. Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí. Pozutínál všecky haluze.). nech ide. Udíra€ na koho panáci udivili! (val. V. Udát sa na študyje = dal. Uhrúzi sa pod vodu (val. Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. Pozaorávát po kúsku. nebo. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál. Sám toho býka neuvedeš. Zaobléc— za- . Pozvy- tahovát hebíky.). Pozobjížát všecky. nemožu masa ujest.

)=^ 1. až €0 nesníme. až by to ostalo tak." bai až vím.). pravda?" „Aha. co by došét. brzu (Karl. Kelecko. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. brz. Francek . co by tam zavedl. Dál sem chasteba: bar je bohatá. ovšem : bai. — = ano.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. = ano (uh. až a neekám.Pome radši!" Bai (Hranicko. úelné: Bžel honem. 3.) = nebo. zezulka) až kdo povídá (= málo kdo). výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli. až lumpisko. Za loudávé. val. spojkách. palicú. lec: bar kdo.) = nebo. Ej. Bar pod íavkú penocuje. co býl takový bohá (= takový 2. uh.): Šli tam tatíek mamnka. Sak já mu dám. penz. O píslovcích. co by sa dostát z lesa.. jiného: . Až kdesi cosi našel peca kupca. ale co by (slov. val. až mu dám.). bai. su. až nebude-li pršat. Na tom až tak nezáleží. Dv hodiny dobe mosí í." Néni až tak horko.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái). Oni cheli. „Dajte mi kúsek!'' „Pokuj." i = „Po sem!" „Ahá. porozpráváme. Jieko. „Vy ste vdovec. sa mu. co (slov. las. pišvduje. „Kukaka" (m. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli. 2. — bar (slov. val. mstkami a píslovci = . nezpívá jak je krásná. Jicko) l. bar kedy.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1. vždy: Bo si ty sam taky. Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). — ai sem ho aha = ano: 2. To je veliké lumpisko. =a (val. bar kde. nebo za drazem pohržky ale sak ba. abys mne bil!" — ai l. dyby tak chtlo hodn pršat. „Ba. Eožn. j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. Najít nemohl a nemohl. ve složení s nábda réta. Cekám. až jak to vypadne. že nevdl). Séct umíja až kerý (= málo který).. bai tak.) uvozuje vty Ctt citte . on peca neuzná (val. bda na rozto. až oni sú hluší. — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko. = ošatiti (val.) = brzo. — a6o (las. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši. Peje si až moc. Nuž bar (= tedy tebas. peca jí nechcu. žita. pišvduje) 2. až hodn pršat. pohodlné ei. las. co by sa s ním zahrával. Dajte mi nkoho. Povz n. Vy- derte dvin 2. Pokaj ty špato špatúcná. — (slov. Nech kiá bar všeci. dos si nauhýbál. až špatúcná. Bo sem ti to davnó povdat. ásticích a mezislovcích. až ona i-echytá zajíc. bhy rozto! (val. Jemen máme až milá vc. tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII.. l>o (laš. spurlos verschwunden).ticho ito = honem 1. on blíže o tom ví.

Jicko. (uh.). co bude ráno jak krásné.). henkaj. Kostela nuvidži.). pro (Jicko. hevajky. papír emu tam nbyt? =: protože. hevkaj. Frenšt. dy vtr v nižin. laš.). tam hodzeny id kanálem. ano. — dle (slov.). Kel. emu je emu. to jí nemože día. Davne. hevka. co sa lekla.) = tam : (na otázku: kde?). keby sc k nám trochu pišli. emu ma je tak tam zv. dojela do msta. (slov. ^Kup si to!" Dyž nemám penz. ! — Jicko.) = 1.) 2. Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ.: — 171 — sa potíí. Sak já (laš.). esi (Frenšt.). . : = — — . ež dnes. dybyste mi nejakú vdomos dali.) mnoho hned. hnekaj hev! hndaj (laš. je tam. henaj. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára. do veera prša mo3Í. uh.):= daesajky (laš. nebo. (laš. zr hojné (laš. podl. cokif^ cofel (slov. to mu neuškodí. iim>i ni 3.). Hen. rodie možú se mnú byt. davnéjši (las.). pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. Hn zamdlela. Voda potokem tékía. dnnsaj. než (Hranicko. dóm než: (Slezsko). laš. Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu. co pracovat (= pracoval. vždy) — = dnes. val. drév to udlám. (podl. Hodslavice). = dávno. las.) Prosím vás. pijdu vám povím esli (dol. už ich vidC na poli.) — ale jdi. Op. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc. . hned. = »a dom dolf. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov. ež se najím. co plakát lútosú 3. Ležel jak zabitý. uh.) — henajky.). ho (Jicko). Ai co sa ožením. na dl^^dioXvi Kel). enom. až se potil). to my vidimy emu je hojn takových. hnedkaj (dol. = pro ne: vždy (laš. mohl. i co? — ím (val. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo. enom (= opovaž se !). — ež = až 2. — hodii=^ mnoho. heneky.).) ím dépri/m. co študyruju na knze a potem nchaju tak. laš. co být tak opitý. Nemože prodat téj chalupy. . val. emu.)^=teipTV. diípro {\sLŠ. — deprv.) = až. uh. enem a ene ano. hic = sem po — — — *) Pv. je! 2. edem (Rožn.)^^dycky. vru: A ajda. když 2. hevaj.): eli (Op.) = ím vrn znamená svita. drév (Strání. Já drév já to udlám!*) — dy 1. — ' (val. tetiko !" „No pijdu. fuka. ežli (sev. nedávné.): i já blázním? Nvim. heva. hojn chlapv. uh.). ^= dyž. hn i peníze. Píb. Nébud dnes pršef. na: em to bude sy (Zl. co pršato.). až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. do dom — domu (Karl. co tak o ty peníze je taková tvza. (Zl. laš. ež na svojim potu. — dicky (Javorník. deprem. val. hynaj. Veraj hyn.). 4. — : ! — 1. enem (val. i zvonili už i ni.) (laš. co nepravíš! Cajda (uh. my idém na huby. pom. složila hrnce. val. hynajky — — : (laš. deprem. idú. Pokaj. dy . hev. Eja (Bernatice) enom (slov. Pokaj. hojn nas bylo. emu kdo dla cihlu. dneskaj dole (ZL).) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám. 1.). Karl. pom. Hrab je zakázat lesem chodi. emu Studna htyboka jak ten kopec.

rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý. . Ddiny nevidt. obtžuje). Kdež sú peníze. celý de). jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. — = tebas. veer jak veer. = — — las. pece.). Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov.). uvozuje vty a) asové (jak.) = jenom. „co") b) podmínené: Jak máte. 6. 5. není za koupiti) a p. srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. 3. že inu . na horu (slov. šaty dat. dyby byto jako (laš. . ani sa u nás neukáže. cho (Jicko. laš. vzouiu (clol. na horu (Jicko). veer. Jicko. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem.)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li). nu. díve maje pochybnosti. tak jako tak. 4. Bylo to jak dy naschvál. jn (Zl. jistotu (las. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. Chél sem mu prodat jako ne prodat. jak sem od nho pry (= . val. jak vrn. Néni jako. Jak je de dlúhý. Náš staíek sú starší jak váš. Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //. jisto. rok).) inym (Karl.). j. Vzáí oba k sob. aspo : cho. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati). (— slov. 3. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to. laš.) = velmi. = : jím jako bylo veselo. že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. Optaj sa ho. ano. ktobúk jako ú ú hn — ktobúk.) zvuk. pjde pro tatíka. muši. hrub (Karl. — mosíja jako 2. že jí rr= janu šak = ano. aby — pisvduje. na hoe. Jak su groša potebný. Rožn. jtdnak Janu máte pravdu. toho bych si nevzal na svdomí. esli n — to cho = ! chyba (slov. Slovcem tímco poínává se le. : ( - poád (uh." 1. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím. tak jak tak.). Oni šli jednako kajsi na procházku. — jejda. néni kerak).) tedy cho : nechce. Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá).) ano. porozuml. no (las. a ne ty. ino. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. las. jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem. když kdo nemu = . jak sem neštudyrovát. než. jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu. isté (ya\. Hran. Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej. nebylo tam než toto) den. akoli. Frenšt. dyby slámu peložil (= celý rok. — // (slov. • — Ale ona.) se tam jednak trapi.) není možná. na vrchu (las. -^ ustavin (val. poád mlátí). chyba až do ní vejde. de jak de. — — jedyn (Frýdek)— jenom. jejdana. chyba u vás Inu. val. jak rue): Jak zme tam pišli.) = ano. val. jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe. darebák jako darebák (einer wie der andere).). Stvrtý rok je temu.). na vrch." — jak: „Ja sak vy to také víte. bít jak bít (= kam udeil). jako: 1. neli = Chyba tak.: — 172 — (uh. to jako to 2. zme vidli co je.

a val. Ona pláe a naíká kaka) zapírá. — = ledakde). kejái (kdysi): nmaju kej. poká.). — kéj (laš." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství. odkú.e7*acy — kam (val. do toho-liž chrámu božího.! — 173 — moju ženku? (píse val. kdy bych. Píborsku a Brušpersku doke." „De ideš?'' „A tu desi. — i uh. jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val. uh.aye — hdé: Kaj sy byl. na Jicku a -ka). k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku. na Vyzovsku. Už bylo kde na noc. kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val. kaj (op. (mimo Lipov ~ kedbych (podl. kj indy (nkdy A. V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko). mimo Frenštatsko. Nebyl sem tam už kdy. kde na Zlinsku a na Val. nezablúdím. Frýd. odke. zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op.). — — — . ledakaj. je to ai kde inde. — kaj — kde kam. v Javorníku a ve Vrbkách uh. zaky. pokel. : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). laš. = kady. (tu jen Fryštacku. — *) kej jindy). — hady: Víte.).)." „desi do Lipiny. i kad = kudy lecikaj (uh. val. kata ni) uh. kaj (leckde). zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc). (všelikady. zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst.). Loni sem tu býí doká (" dlouho). kedy kde! (daleko). na Místeku a FrýdecTsu dokel.). a laš.) doká. A." zaledvakde (—sotva kde). Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal. idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). kedi (Javorník uh. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom.) = kdy. V náeí slov.)— kdy. a uh). zaka Dokú dlouho!").). kam ne dál vc (~ ím. Klobucku. ke jinde na pomezí uh. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci). Strambersku. Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky. kdy: „Nemám kdy. kdež mají kde. kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. dzekaje kam =. slovenských. odkel. kata. kata (laš.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn. .) a Velkou. (— znáte-li cestu?).). poky. poka. doka." „kdesi u kováa. zake. Vím kady.li kady do N.). již (val. to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. kdež jest -ká). ^= i . poke. (val. — kam kata (pom. kebych (uh. „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají). na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. odky. to mám naorané kdy (— dávno). na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal).) = jej! (výkik bolesti). „kde" „de").

t. — e. lalac — lalac (uh. .). uvozuje vty úelné: Súkali sa tam. dáme jí (= až). spojka uvozující vty asové (až. le já ne.: — menuje? kerak (koupiti). nemáme za kerousi (Zl. leda Verunku dostali {=z aby). vyženu! = nebo. — — leb le (val. jímž dti kotúlaní (kutálení) (val. z nápon ide „Na Janek. — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano. msta. nama!" „Može." (Bezová — (val. lesci (uh. nás. = slov. hleno no može.)." Može pes padesát nas pominat (snad). = nejprv. zainá každou náprem (uh.) = nebo. nestojte (val. zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti. než) Le pijde. ni zaporka na Nov. no no na koho se volá nolc n. lež Kel) = než. budiž. na posledy Ostát nájzady. „Pjdeš do školy?" „Ni. Miz dobrá.) =z (laš.) — nkdy. leda 1. 2. vydržíš! Daj pokoj.) =. 2. — — : — : len (uh. — kotuluhí. Nejel do lež do hor." „To néni možná. — : schváln. „Po s — možp. nebo: dv galánky nibo ženy.). nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy). ale. lebo leb štyry roky." „Byla si v lese?" — — (podl. le. (las. le (val. tém Nmal do jedenasti tam byli. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk). v Ro. Vil može leda stará baba jezdi. Na najprem uh.zd. Hrozenkov. leda syneka na vojnu dostala. jak bude. krema." = Lála. úmysln: (val.) = zdali — : „Ni. tímto sak.) 1= nikdy. Klob.'ínov. (op. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn. zvuk. Karlov. sice las. Kožn. se. móže) pisvduje Može už = ano. — lešti (slov." — niho (Karl. a Rožn. na Jicku a laš. (Karl. ledakde. nýbrž: Hospodá ví. 174 — (Zl. leb puste leb zabijte. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. tento a tuten kiali. — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož. — val. nýbrž: uh. — Ten nájzady. — — neddvnej hajný. (uh. ejhle. lebo lebo a (val. — ho ! kromn." je „Necho (možná tam. bych sa vydala.) = 1. už pišli (= než).)— jen (na Lhotkách uh. „Francku „No!" Ale no dy. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy. attributivn než uvaí). eše njaký as potrvá. Di.) Radši bych umela.) krom. !" — = no. on tam pjde. lem).) = tuším : nedávný to (dol.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme. asi). — . lei (Mokov) lež = jestli.). krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi. když nco náhle (na zajíce spatí).. (val. provázejí.. Le budu vai.nliž ne: Ptat sa.). šukali. Já sem nekiát. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte.) odpov: „Jak je ti?" ndpoky.) = p.) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu.) = výraz podivu.) ^ nedávno. lecihde val. vekdd: Sná tu budeš ví. ani sa nenadáte. lesi (Kel). — nekerúc kerúci (v.). do neká? (— njaký as). nehodaj (uh. jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu.). okrom laš. o neurité budoucnosti. = než.) =: skoro. Vsetín. Volala na nestojte. Le zme poobdvali.) a laš. Sama královna písaníko psala. lebo upadneš!" to poza- „Ja može. leši (Karl.

menouti: Oto. op.) =^ jednako Mosím mt ano. zrazu odrazu (na jednou).) zz záporka ni. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy).. : pisvduje b) jakmile. (laš. stejn (laš.) = pro. chodím. skoej..). Ru se. ovdy = kdy Pilno kdy tedy. 3. onegdaj (podl. prám: je velice ídký.). = — . z« 1= toléj jenom néni blata. a) =-= ovd. proto lidé sú na poli (srovn. Na tom rolu mél 30 zl. preco (uh. Ohy ohyž povzdech unaveného.). ru (-^ tak jak tak). em. peceky (eské práv není úpln adae.). kel !) z tamodse. posel. enom co od ludí uju.) — hle ! (voilá).) -^ ('laš. jak do toho vlézt? pecaj (val. potomá (porn. . kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských.) (slov. pedy^ pidky. — — dti na hrob naíkat.) posžír (val. Lhotky ! uh. potomák. tu. si nedávno astá tím slovcem zaíná e. hned na byt. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje. rovn služebnu chasu — rue (val. — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad. — oto (laš./ (las. poslíz (dol. (v. naped. jednou. dosel. neskoej. (pokaždé). semkaj = sem. skorši).) =^ potom.) Jarmak bude prv. pozd onde klásek.oro = asné. snot (Frýdek) = snad.. (laš.). koliv. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl.). když nemže Oto tu že. (val.:: — (uh.): každým rázem rovnako (laš.).).) stabý." (N. neskoro. Dy on je prám opatrný. (laš. (val. dva rázy (dvakrát). po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala.) -^ leckde Sagde nám poby. tedy opravdu.) honem: Po rue! : som tam prišot. pežalostn zaplakala.) : Ovak co na tym .).) == pece. potomai (uh. proto spojka souadná nebo (Zl. — -e onehdy. sem tam šak nebýt." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. prvek. zpedy (laš. — — • — — — — — : — prvka (val."). (=: ostatn) — = sic Budž icho. a tak je (hned).). Jicko. — leda že: Cesta je jednaká. výraz podivu. komp. To je prám dobrý lovk. potemy (sev. hndz som uvidzeí (uh. Stejn tam chouí. pozdu ond(. díve. podruhé to). jak posedajú. ! — — novo (Jicko) = znovu.) = a) — rovno (uh.Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. sno. pro o toléj. „vlastn. poznov = znovu.) ovak ovak e chrašim. val. b) = nkdy porad (uh. „Odke st?" kvaky.) = hned: Porad puójdu.v). — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1. to laš. druhý poheb. — rovn (slov. až posadsel (^ posud) sA. ztamodsel.) ^= poád sagde (Rožn. a uh.) = prve. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc. — oz y na ozaj. prvéky (podl." že silnicú „Oto z blizka. ja stejn k nmu sotva sem se pohta .. — potem^ potemá (klob. = pozdji.quatní)." 2. ke. zaraz.) =^ Ráz (kolikrát).. pisvduje: Pid^e! _Sak. laš. t. — ondaj kdo (Jicko). (srovn. — „tot") nyny ! (uh.): )ij 175 - .) pecek.

tam kde ke a kel (v. tameky.) do te. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata. tamejky.). . dit. tuj jsou námstkové p.) pi(Lhotky uh. aspo) tu. tak mu od huby prší.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit. . Ej. Rožn. tedovai (Lipov uh. Jí. = teprv.) — tady. — : — — svduje. Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad).) = = vt asových tak (v. pote dotel. co tež nepravíte. ztamodtel. — teprv též-=:\^ také (Karl. tamykoj (las. te a. Jak néni „Tebas". v závtí — to tež bj'lo? (laš. eZ jsou tedaj (laš. val. vru. semoj tamoj. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko. odte. taky 3. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu.). tudy. pokud. tamej. odkud atd.! — Skoda že ste tak staiý. tudyky (laš. — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov.) = tam. jak chcete. tehdy.) — = — . — p. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož. ." fa. že lud. — teprem (Ji. no ja sem ji tam njidat.). knd (v. ?(ta. dokad. ne tak tob. tak^ ja vru tak (uh.) = tudy.a.) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. nic. až tu pídu. z tamodtú. t. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. t. O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž). .) . — trehar (uh. t. zatel =r. — — — — — : — — Ja to ternu vim. 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti." — tanu (val. uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší. emu). tudiž^z^ chvilku. ttraj (Frýd. tak se mne teklo. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí. tož pjdu sám. tamok. ztuodtel. . Dyž tak. co nevid: Pokaj chvilku." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob". tak ddina jaala. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. udtajte si. z tady odsá. slov)." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož. ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov.) = tehdy. vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. potel.) = protože (srovn. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo." 2) tedy: Dyž nechcete.) =^ tebas. odtel. že (uh. Tí( (val. tudiž tu bude. 2. ternu Že (laš. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu. tamyky.) uvozuje híšnú. . „dalati. tu. tam v laštin slyšeti velmi asto za ei. Ji. tázací a na oznaenou podivu. : — — ! . teprú (Zl. Píb." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije. pedložkami píslovcí. tamoj. tade taje ía.). „sem k vám": Zaplatím vám.= také. Zmokl sem. tame^ tamo. ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí. uh. tož tak. ale hladu sem se namuí. tamyk. tam kde A.) tu zde. (na Kyjovsku).). Zpíval. laš. Ja tam nepravím.

vsaj. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám. = dotud.). že dožali. kde ste to podli. podlá však venkaj venku). že já mosím ít do práce (e pímá!). že jíte dáte). už každý sa bží umyt. tym — tym (laš. vsaje všáhd Rožn.) : námstkovy dosty odty.}. — vrtko (Frýd. má-li). val. že. že ho budu maso a upomínat. . Zavdy tam bývám. tož je po grunt tudiž.) = honem. vtedy vše horší (= ím — = tehdy. Veraj verajky (laš.) vera. (uh. chytit ze štyry husi. ven (kam?): venkaj — všade (Ji. zdoty (= odty.)= jenom že: Na Lhotky je hodinu.) : (laš. : tam. ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví. ale pro jistotu).) == — vil = nyní."). Jane. Ze by si ihét nad ím búcha. viléj. — zakým — za — zasej = zasejky. Kel.) (Karl.— 177 — opatrný hospodá. vedla. Ze by to bylo odporné. táži se proto. viléky. vilkaj (slov. (laš. „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím). tym lepši. než nkdy. val. zl. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. Šli zme že k vám. chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to.) všedaléj. — = pite ze té.). nemá se ím bezpeiti). že (slov. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t.Máte eše co žat?" „Už zme (ell. že je to do kopca (srovn. Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li). že by v noci (= le snad).. laš. zatím z tamodty. — vteda. nemá (~ nemá si nad ím búcha. šél sem k nm. vtedová.) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu. = (laš." upeem si jich. „o tolej.). honem Enom vrn ho pines = všude.) zase. Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž.). zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá. a vy jíte kýšku (= mysle. néni (=^není to odporné). že (uh. za to že voda to za tolko. Mám za ním peníze. laš. tolko. že: Já sem sa brát že na maso. odtud). Ze's k nám nepišel! „Pamámo. (podl. Séí sem na rolí že prasatom na trávu." Nebude pršet.) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. Ze's mi to neekí! (= pro).). vile. to Tady može byt kdysi rovina. že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. — =: hned. vilejky. 12 . „Ze víte co chlapci.. vilej. Ze by ma ruky zbytek bolely.) z (ze. s) asi : s (uh.) (slov. uh.") žatým (val. vilék. : (laš. val. že pome si . poty. laš. vtedaj. (v.). dešto = dejžto). ve = vždy. za vymílá. — vše (Rožn. kde potud. vtej (laš. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí. Daj mi pt hrušek. (val.) : tím). „Chcete-li piva?" by trošku. — odtud (od té doby).) = sotva. — óím-tím: Tym širši. to ni. zaseky dokud. že. (uh.

už mušim do (roznemohl póla. že je dívka. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo). V peci stelilo. když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). Do toho obísla by uvázal snop. chlapi z voza pozvyskakovali. Neuritý podmt (nm. . . = nemohu si vzpomenouti). Cíovk dobrý. Daja sa v právo. Rozáro. je ti?" (t. vyhodilo ho ven. a sed doma. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). podmývaío behy. Po ní nepozná. Tak dva zbíralo. nedostane nic (t. tak to jelo po vod. m m Nemluvil nic. Kivilo ním. daja sa v levo. Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. spisovatelé: štípou oi. — se vokativem : Jane. velmi jsou astý. enem ním ! pralo. Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. že by ním nepohnul. O vokativ. už pozvihuje. za hodinu je v Hotomúci. Jak vidžim lidi. . O nominative. ani by neeki Jak by namazal. Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. robku chudru zabito. 178 — o pádech prostých. V masopusty rozpustilo (roztálo). zebou mi ruce c) šenjší. Nkdy dýšu. Položilo jsem se). Potíúkto. a n m Lid: šípe mne v oi.. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. ozíbe mne v ruce a p. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. na Kudlov. Tam dostane všecko. Složilo ho (tžce onemocnl). že by mosél pohledat. Házalo s tým lžkem. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. j. Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. dsných. jedn.! — IX. Seda na železnicu. pijde do Bežnice. Jozefe. všecko zbilo. O akkusativ. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. koupiti). stromy poválalo. ual. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. táhl. Smýkalo ním po cest. 1. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). je z Kvítkovic v Tumaov. Ani by neuvil. Byla velikúcná voda. div peci nerozhodilo. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. a nkdy nedá.

až je kus na de. O g e n11 iv. Jan. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. „vim ptáky" (= o ptaích. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci. Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk. na p. b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). Sali jasena. Ze by riia ruky zbytek bolely. -mreka. ani tetinu.). Ty husí su jedné Bylo t (ho. mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. „Vy jim pravité „synci" (chlapci). noc z noci de na de (— každý den). jak dubi. Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. b) Za akkusativ mn. tech. dnes sa cosi nechce rozednit. vyvrátil bucka z koena. Cosi sa mi poá zíve. mladých). tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. Pršalo. vrané kon. Pršelo žáby. vše horší (= ím tím. De ze da.honem) di skoky ale skok. Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. pomoravském.). štyrech bratr.). týden s týda. Cejkovicích. tím lip). chlapi jak buci. — (emu : m ! ! — dm . Vracov. Mlýn dvoje složení (val. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. t.). c) pkné holuby. Vykuovali zlatolía. zahrádeku. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. drobné raky. Bývajú krajní od mlýna. Mám tam známých. 4. na sv. mladé ptáky pipodobují se (ptáky). Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?). Boeticích. a) Genitiv jedn. Muž jí toliké tisíce odemél. Jozef. je cosi blíž (= o nco). kostel. Se mi snilo nepkný syn (== sen).— za obecný nyní genitiv: sv. cosi sa na mne hnvá. poá mne cosi hlava bolí. Di skok ( . kde ste to dali? už ide. Podívaj sa ho. všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. Sepan. Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. vás) pilno! penize (= stejné ceny). Rožn. na mn. Vbec (když se íká: Kdo vás ví. to ni. /S) Sel mezi žená. Spíja. je styd (laš. Hlete si co spš pomáhat (= ím dív. nijak tom cosi nemožu porozumt. nkdo nco hledá). jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. Lulek kame o kame tluený. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh. Pavlovicích. jako v písních: Vím já luinu. pršato ty veliké krop. se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci. jak d) válci. vím já jednu hospodu z kamea bramoru. 12* . de vedla da. 179 — na sv. na sv. životných substantiv rodu mužs. Ondej. «)Mám dvúch. dže v dže. = íovicu. o dvojím složení). Kdož t ví.

Tu a (o je sem teho slabém a hubeném). Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. mamnky. opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. leda že genitiv srovnávací. Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. ei da néni konca kraja. Požajte mi grojcara (uh. a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. Pomož mi f) tolio žita cúdit. ale šípanéj. Kúríme (topíme) dva rázy srnyi. To je kus lumpu. Posila svojich synkv do školy. ale je Zdála sa (uh. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue. Stílau houbu. Néni vc? (o slabochu domýšlivém). snoi)a je co zvihat. Synek Sak mu (uh. e) Ukrad Ma tam známých. nocleha. i tu se vytratil. zahraj do hajducha (z koledy). dochtoruv. . e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. . strach. Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. Nic mi néni tak divného. navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami. Ja toho sem zvykly. I\-a se iirMiiiiiy. Dyby byí práce). Oves je tžký. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. Podrž mi mcha. Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. našeho Francka.). Až po Maar. Podaj mi toho žbána. Kubo motyky. jako .'is zdraví. darebáka (= veliký lump). obísel. dáj. Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého. c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. pomoct" Dy téj n daj hubiky. s(Mn jp s'^ si nocleha. : Cí je to? To je tatíkovo. 180 — bratrch. Genitiv celkový závislý na slovesech da. Mla videi co zviha jí co (o slabé). (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p.: — Zavotal mtatc. To je pro naších chuapc. Na tých voják došeu dvoch volv. Pojiros si u fajky. silné voly. su pamtlivéj hlavy. Požajte mi videi. 3) Tech malých uit. Mikšu. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí).^ : volá vody. mnoho rodiny). ale dyž ho bylo mnoho sa dojí. jako v nové eštin vbec.). Kde je a vc písku jak eho. Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. f) Zavotajte tých chlap. .. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném. podrža. Kdo je toho ty peníze budu. Tikrá da n (pole) co je ího. Zaporhél vzít provázka. Dybys býl co dobrého. poža. Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. germanismy!) V „pan. Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev. daj obucha. nedlal bys toho. jméno pes. Dajte No nám tož. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou." náeí „stryk" lašském a p. Zaponiéí toho závidím. Súsed zlihly takových vcí. Genitiv celkový a kolikostný: (laš. Haj svého Ptal v.

. Ellipticky: Ne divu. Neostalo kolka ve stavenu. chlapeci. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj. teprú uvidí.). astý jest jmenovit dativ pisvojovací. Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. Chalupky mi nechal samé. Sip (zelen). tom dvati matka (= teho dvat). kde by sa nás bralo.— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. Matka odemela dtí. Tak. Bylo dvoch sester (val. dyby ne déša . Zeny odbh. prospchový. Dyby nás bylo s to. už je nás na mále. zem mi odebral. Kmucháka tam eše nebylo.). Nevidla's malých. ani chvilky. Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn). Až mne nestane (nebude). že vtách záporných: Néni tam žádného doma. kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val. loni. O dative. tetího roku. „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. . Už je nás. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal. Letos ani kláska neporstlo. . eše je nás za tolik (= sme s to). Nechal tam eena. dyž nás dycky voá ped viry. Já ti povím. Daj si pozor. My ím máme štyry mená (uh. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). zapel se Boha. ethický a p.. Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). Pryv gruntuv nedali tryha. hranické právo (na odvod). nesklamal). Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé. Bratr sa všeckého zpíká. k) Datování Genitivii se roku. Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). že sem sa ho zdrapíl (val. — dje takto: letos. No pjdete-li mi na svabu..Néni a za tolik. Bez iabáku nemožu byt ani minuty. Kde by sa. Zapel se Rodie mne odumeli malého. — akk.. Teho stromu tam už nestojí.. chlapeci. Hen. byl bych .. je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú. Neml eše jak umel. eho je rác? (atout). = našo : . zbyl). Necht tam toho snopa. teho teba! (val. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. Ani rázu nzaprchlo.). Jueny tu nni. . tak.. A stn Yte Ne ! (val. i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni. Dti mi nauené žebrat néjsú. štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. eho je rác! (= za je toho loket). jako téj rosenky na zelenej tráv. ne matky. Bh opatruj oha. Dyž donde letního asu (= bude léto).

nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t.) Všecko mentem (Zl.). Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý. Nevím tom drahý (= nevím co s tím. Tichukem bu (laš. nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho). Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). Sta to? Kom kravám na trávu.zkušena toho). Ona kýšky nechce. Jí oblém hltav (val).— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ . Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud. Nevím tom rady. svabu mládenec a družka (val. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). budu vám rádi. O inst r umentale. Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi.). Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. vrchem. že už im je konec. Bylo mu na tinástý rok. Viléjškem rstajú májvky ( . Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. zpsobový (adverbialný) hupitem.).). udeiv se a. 1.). jak jsi jej poranil?). Cem je to? (zrna). Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. skuten (laš. Zlakomíl sa penzom. honem íval. Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek). Já sama všeckem nestaím. j. první de).). G.)." „A co máte noze?" Nemá nic oám.). hnpitkem (laš. Zhlédl sa. dochlapcovi chodito mu padesát let. hama (Zl. Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. masu. spodem. Chytit sa nám na vz. p:) „Su chromý. Zatopit zeiiiákom. Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze. spodkem je voda. Já mu vinna nejsem. na peníze). Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. je všecko povídajú. Nemáme smrti druhému vyhledat. Inším sa to nehodí. že bylo lociné. být volom na vodu (ne „pro" !). — slov. v tom dobe!). Sú rádi hosom. Su tichem.). laciném zboží [— koupil. vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. Tomu jsem pesvdená (=. Voda tee cicúrem. pomalu). II. Zbhál pole kížem mitvem (dol. kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. — Jak je vám?. mu Francek. mamnee. Néni tom konca kraja. a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem. Na ktu dali chlapcovi Jozef. Strom býl prostedkem práchnivý. jak tomu pomoci). chodi trckem. Kieli. Já vám všeckému dopomožu. .„o tomto ase"). penzom (v. Harcem pro nepotrhá. ale bylo špatné). tam dlajú (val. Hríka.). nám bielému" (Koll. 5. penz. Bylo 2. Jaká tom správa? (== jak to spraviti?). kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. a já su ráda téj. Noze mu nic néni. Poádem dozírá (pom.

pádu jména ídícího. ei spisovné. za družku) pytala (laš. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. bží bhem. V severní II. Byla zlým píkladem. Hupkem hupky. nevdomky úkradkem. Ležel na hrachovin. zbytky Ta mi plat dava. Jezdí párem koma. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš. SiM mocú volom. semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). (dol. Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé). Svercovat tabákem (las. Na seku ezání. Dti jedným otcom. Chodila k nám malú cérkú (n. bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý. se semem. nevidomky. pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. stojaky. To je místem. Dyž nese mermomocí. Oddloval ženu drvama.)." Séí sem hotú hlavu (slov. V kapce mléce si to uvaí. bosky. Toho poteba k rybám chytání. drým. bhúcky. šípe šipmem. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. Budeš-li tak hospodait. ležaky. bžaky. štvernožky. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší. Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j. Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák.). Nechúcky. boskem Peletla sem stelenu ranú. v trnky trhání. léje lejmem (prší velice). zbytkem — pšky (Karlovice). bytem tam byt (stále).). cvatý ^~ cvalem (uh. zarovno prahem. nevdúcky.).) družku ( družkou. hvízdajúcky. pdu. a boskem smy (= bosi. Po panu nebožíku dkanu .). po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val.). Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). Byli sme v polovici cest. ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. ale inú matku (uh. dom (val. Socha na kuši stojí proste kostele. Je zbytity rozpustný (laš. tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto. Styrma párama volma. ryelo rymem na hru. raná pálí palmem.).).. Vlachovicích. 7. o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. stal pánkem do vrchu (laš. valmem se valí. Kobzole laš. užívá se bez pedložky: Vyzovicích. val. Voda šla zarovno cestu. spíná! sa pánem sich baumen.).). Kráva krvú dojila. v sena dlání to bylo. zpátkem zpátky.). Jel sem tam páru komi. erveným. bílým. Vykikovali ho zlodjem.). kolenaky i kolensky (uh.).). Havaky n. sedaky. V ze- máky ohraní. — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui. kií kikmem.

c) Kdež ten d) roky starší.). atd. Ped koncem masopustem. do štvernice (pom. Zmokli zme do niti.— smrti umét. 2. c) V náeí val.). kapky od kolery. Dlali jak do zakladky = o základku (laš. od ušití). sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen. Prášek od kašlu. Do oprané. X. od Urhél pomáhat od oí (t. je v košoch. dv do prádla. . koše.). znamená tolik co . K kr.). Pozn.. O pádech pedložkových.. nedostane (ne: za zlatku). v práci. tým pepem tluením.). t. boty do blata. nemocného). Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. do sušeda. Hnvá honem (laš. Spírá sa do duše. Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám.). Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš. Kepík od kašlu.). Vynadal mu do kmín. Umela od nohy (t.). ale jako v eštin. e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já.)." Di do stvora (pom. b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti. Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). do Pavlika. do trojnice. 3.). Do cuku = honem (Zl. déša. Píjá sa to od zimnice. do kosti. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr. bezmatem s = bez mála (las. Do hupku honem (laš. Dozrál ho do duše (Zl. drva. 1. f) Kabát je od vápna. od pokrovu 60 je od blata. j. do stryka.). do Klinkovskych. dlá drva. mne. od smrti felara. (laš. Tak íká a) se též: je v drvoch. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš. šaty do práce. bolavé). šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). od zub. Chodí do dréc. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor. Máte kabát od stny. do ševca.). do vle boží hojn). a pom. 184 — Byli s Být o krce suchém chleb.). za mén než Co berete od papuí? (t. do nas.). pohbe). e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. jinde „ve dvojnicu"). zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. na Frýdecku vedle „do mn. do a) V laštin genitivem jmen osobních =. (o (t. Mám dos práce zme pi trnkách vaení. Stešn sú od zástavy zácpy (val. do pana velebného. hlístník od žalúdka. b) (laš. do kupca. Vynadat jí do arodenic. mn. laš. do nas ku V nkterých formulích výhradn. bolavých). k: id do kovala. chodí dlat j. Mláta do dvojnice. Do skoku se na mne do rozpuku. : hez adverbialn bezmal. Na Brušpersku íká se: do ezníka. je je od žalúdka (t. pi jménech má pedložka k s dat. do koze. do kosti a ---^- p. Máš boty Néni od blata zamazaný). Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl.

šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. pi sv. pro.).še. Od jídla a pití nebylo núze. z platu (t. po dvanásti micách). To je od póly z darmá. zvýšá.) téj pojí rose. Bjli z teho rádi. pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. celou šíkou zhruba pole). Mlátíja z míry. se losku máme sa dobe. Z prvotku -. nemlo to z místa co obléct. stlúšá ruky. (uh. šíré. d) zvýše stlu. zvýšá.) = šak ony trefa skrz. Chodíja tam z poádky. pre (uh. . Jak c) voda lovka b) zvýša. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). laš. Nepuojdem pres pres nás.) b) nidz Pome. Vyšlapuje si z pyšná.). Kovárna pro kiváky. zdéle. šírá. Díl pro dv mice.) v náeí valašském bývá tam. Je od ei. vzdálena). 6. šíú (pom.) 5. -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší. stlúšá. šía. z toho Pámb pochválen. Jedna pres druhej krom (val. dostávají bu desátou mici. zhlúBá. Uhi sú pi Turkoch. naproti s genitivem. Skrz teho tam nešel (= sv. pohybování pútníkom. z Hospodá ho z toho karát.). zhlúbe s proti.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem. V tchto vtách v. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. Protivá prvjsku. i naproti s dat. Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. = bez (uh. pomimo železnice. Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati. — 8. Sél mimo našeho póla. Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran). Koná našeho póla (val. od huby ený. s skrzevá : (slov. zvýšú. z hrdá. zdélú. Má z toho. Kúpíl to z náhody. uh. pi (= v naší krajin. na konci stlúšá. ponimo (Javorník uh. zhloubí a p. nimo s (val. 9. nebo denní mzdu). kde se jinde užívá pedložek na. Má pro dvanáct mic epy (slov. 10. laš. se na Karlovsku. 4. Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. slovíka jedneho pozbyla sem milého. Koš pro zemáky. nemocný od jater. mají tyto tvary: a) zdélá. stlúšú. Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti.) šírá (t. k veeru (val.). Oral úhor pro pohanku. Bylo to nahé.— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. zdélí. zdéla. obdváme. teba.z poátku (laš.) — konec. To je pro sl. Šli naproti : mimo. b) Pi (= okolo Václava). pomimo (pom. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne.). Jezdili séc z roboty. Chvála Bohu z takého asu. ze všeho rozum. ob. protivá dativem: Bývajú naproti kostela. (zl. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto). po: Maj pro štyry mice zem. 7.

do fary = do budovy zámecké. abych s ní šla Podobn být sem na niti. soli pepe). Ide mu to na odpor (protiví se). na zadek. let na pedbížky o závod (val). Na škole máju nemocnu dzevuchu. trhat a p. na maso a p. j. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. ryb. céra na na vzdory." šel nco kupovat. na pep. na tín. na jahody. Zl. Vbec: šel-li kdo co sbírat. t. Tak íká se vždy íf. pták). Ležát na smr. opilý na cucky.. na honem. spálený na popel. Na výbor dobrý chlap (val. 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek.: — 11. — e — : — — : ! : uhel.velmi vím Boha (vyvil to). a = ít do zámku. byía sem doni na jabka. Radši sa može doma vyspa. co dtá na ruky. na ped (laš. na drobné. Suchý na padr'. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). moc nezachová. Cít. na ryby. na mol. Na mocnu moc to vypít.) g) vztah matku. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. val. „je na o???. malin. na hebíky. -. na roždí šét na hebíky.). Zito je na stárnu malé. Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. na sl. na tráv. odmenou : : iní v náeích mor. na hrzu (= velmi mnoho). na raky. b) úel innosti. Podobn s lok Na fae zabijali.). na maliny. koupit hebík. e) píinu: Onemocnt na hlavénku. zemáky. je na rohlíky je na vod. tak Laši íkají též = išc na skotu. týž rozdíl íf. „Stydžim se na oi" pravila žena. na motyku. liakomý na goralku (chtivý koalky). Kúpíl to na Syn je podobný na otca. To je na hlavu ( dos. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. na cukr. Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. poslat na maso." pakli „šel n. na hruškách a p. f) zpsob Koé úet). na hebíky (srovn. na a p. na ptáky {= nachytat rak. e) osobu. schvál. farní. ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. na opícu. na zerhákoch an kradl proti hrušky. na hiby (= nasbírat jahod.). na fáru z= na úad zámecký. na písek. hib). Pjdu na zpov. Kusok maty. mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. je na /o. Zito je zraté na kluky.i d) prostedek a nástroj na brýle.). než na muzice nohy vystá. ! = Obilé zraje na dobrý). všecku). mouky. To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. : = rychle). " hlavy klada. na okošinu kosmo (laš. ale na klas hrub dohré. Dlá to na tož (= na . farní. na pedek nazpátek. Necho ! lidom na hanbu. zakrý vajíc si tvá. netancovati (val. Pišla pro mne na hiby (t. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. na jahodách^ na hiboch. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. na maso. Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. útky (val. na pivo. se a pro pi slovesech poslat a : : — .

) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). esli je tam o své hodin (^ v as). .mueníkem).) a p.). v trnky (když se švestky a) s I pekla). S lokálem Sluneko bylo na západ. dyž odjížali ( = zapadalo). Nezapaluj sa o to. založím a. Kdosi tu stojí na voloch . v sena (když se sena dlala). j. jsou zapraženi o a) s voli. Ml — : trhaly).). v pú. o své strav. Daleko smy chodili. na voloch =^ na voze. Josef). = — v nmž 12.). umi vyklada. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom. Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš. v nové vína. nech dá vc v nemoci. v oraky. aj o dv.). Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom. b) s lokálem Hledai na to. v penzoch (drahý). Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš." „Udlajme to radši na penzoch Na me it. Pracuje o dušu. „Jednu trávu si vymíním z luky. O stl nás bylo. esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice. Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude). jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh. = o Ježíš. Zatrúsít sem v sen. krátkém dni v tu dobu.). Kdo sa cítí v penzoch. na psi duši! :=: na mou pravdu (laš. Mli zme krávu nemocná.). dlník. Maria. v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val. že).).). Enom p. na laš. pravd. voli. Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p. v laš. Na ósméj hodin zme klekli (val. Holá bati. došel Pan nehledl. „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá. v ooch sa to ztratilo (val. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. O mne néni. v nmž byli zapraženi koni. Dlá o mlýnku živi byli. O toléj. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. ale o dti. (val. tak. pt masu (val. Na veerku = kveeru (ZI. že to nezhnilo. o všecko pry. v zim. O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší. že nemosíme kopovat (= tak. bu mi na svatéj pomoci. o ti mile. Jéí na kooch. Dyby nebylo o mamnku. B. Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl). Koze o své. ovce o své (zvlášt). Pedložka v uruje as s akk. — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl. Šli tam každý o své. vyrovnejme se penzi).. néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv).). Kdo ví.). v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder. Jeli ti o peníze. Vil. ve svabu. On je u ní na mukách (=.s vozem. Pane Ježiši Kriste. Dlá na : voloch ^ voly (podl. akkusativem: Di v erty ( mezi. o toléj. Dyž je na dobré chuti. v žita (když se žita v kopaky.). na val. je — Adverbialn skoky ! — žala). nechal bych ho. t. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í.) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). o ti zdechy (eufem. = na). 13. „na ty bohy" na štstí. nebo dlouhý).

Ten snop je za štyry tžký. : idt?" „Z obdem. íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. Chél po mne {= mn) žebrot. Di pc „Tanu. po a) Po em oves? Po tech. sa. na jednom místé nakoupil. Devo leží pod stnu. Téj Su vám za to (—ruím). caroch. 14. tylo. z mice žita. b) (laš. Pod chvílu k nám chodí. Uderýl ho za sa za sebe. Chodí po valašsky (o kroji). aby je na jistém miste sebral všecky. po pojutru zz po zejtku (laš. Dostanete po ti Jde-li o celek. Nech pijdu ze té.). skupuje hadry po lidech.sa máš?" nadarmo (val. výsevku). mouky). — po svém. rži je za malú micu. Trháme ty dobroti (po dobrém). s Piijdu za vás (=: vdám za vás). neužívá fráze po tech rži (t.). po jutru. táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t. Letos — je se dostatek *) = dos loského. pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda. Prodavaju po grajcaru baj po dva. Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). ze štyré. chleba. s — vk s (nebude už dlouho . ide na hadry. . srovn. ped vérajšky Po (Zl. 2 hrubú prácu. Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica"). ze snídaním = nesu obd Býl 19. Peníze vypuené pod deset rýnských (t. Máme sa Jutro.. í- grejcary.). úrok). 17. Néni mne za (laš. Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. Byli spolem ve zlosti. : nad: To — : 16. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). c) tož ich vemu. Vypožávat po mne pt rýnských. Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). Všecko by (po troše). Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy.).). 15. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. po troše". Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. jak kerý. Nikde lid mor. 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). nabral. Sihéje sa pod kožú.— Já su vil siabý v penzoch. vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru). : „Kaj (t. b) S instrumentalem Sedí pod kamny. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). adverbialn nom. po štyrech. =r3 18.). ped adverbialn: ped loskem — ped losky. Už mne néni žíti). pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). pod pecú. „po tm"). d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. s kiváky s ve svt jakožto obchodník). pro hadry. b) Distributivní po v náeí val. Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). za a) Dostali akk. „Jak . Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. Rolí ma enom pod dv mice. instr. pedérem = pede vírem (Karlovice). a las. s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. Su-li po tych štyricet.

za papuama atd. ponížéj výše Byva Kivky (nad. To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz. za husaraa (na pole). My sa jím za to smjeme. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom. hnvá sa. zponad. Složené pedložky. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. Ponad tu hrušku.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod. chlapci za ním (v manželství smíšeném). koek.). z Má rozumu za celý Dlá za dva.). abych a mohét chova za svt (vychloubá pt. : o : Byla akorát kole stodoly e. „co za" jest jako jedním slovem.") Jezdí za Za to pacholka. nepkná. (= „nenechám na sob podezení.). dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima. jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. (dol. vedlevá. vidno". sa nebojím. Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val. nebo iron. pakli je následuje ten pád. 29. se). pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre. za dne : za starého pana rechtora. ponade. podlá (uh. vedli.). eho ? = pro. b) s genitivem je : Za starého pudmistra. Podle Set tam dla teho. zeza.— toléj. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). 189 — (val. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen). vedle. Had vylézt zpopod zem. Cérky sú za ú. Pomezi nohy mu vbhl. podlévá. udlal c) kole sem to dla teho téj proto). Nenaíkaj za Zme za penzama.). jedn. povedle (kam? kde?). z. Je-li — ástí složeniny pedložka po. povýšéj. pomezi. krema (val.). to za páni? Za vidná = „pokel si (las. Das mi to. Bželi popod kopce. pomezi ty póla. Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. laš. Vyšel zpomezi strom.. kterého žádá druhá pedložka. a nominativem mn. popod. syneku. papuí. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. zpomezi. : složenin dvou i tí pedložek.). zpoped otázku odkud?). za kokama. zpopod. že jsem zl. vedle (dol. .). Už je za ním teskno. A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl. uživá se v náeí (na a uh. Nieho nenechá za pokojem. podlivá. Nemám za toléj. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. popod ruku. Vychodí sluneko zpoza les. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. níže. póza. Vykládal kole teho knza. podle. kroma. ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. Zmizel mu zped oí svt. d) výše. a) lidí. za kravama. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). Hanbí sa.). Nepravé pedložky. zlobí sa za to. podlé. za — Má rozumu pt si htúpých. zpoza. máme mnoho. ponad.). Níže pti rýnských byl jemen. Kole tych hodin sem se naplakala. nepkném) b) d'a (laš.

Frýdecku kovolem. Nad Opatovice Pole nad lóke. To je mezi Mrovice a mezi Nmice. za skalky. ped Julínkovo. Bartoni (Barto). Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. pod jamy. nad skalke. Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových. se Lesy po za ten vrch sú panské 2. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce.). Co po tom po všeckem. *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. je Sak dojde na vás na všecky. tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku). vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. ped stoíáovo.). ped Dla za krosna (—za stavem). Pole za kopce. pod zahrady. pod. Pavlovice sú za Boetice. pole mezi meze. a) s instr. Klobucko).odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb. za. 1. pod vinohrady. nad doly. jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem. ped Bélokovci — (Blonk). ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). pod Sokolnice. (Dorek).). iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. . dn do hromady Zustáí (val. (val. Klenovice. Nad Pavlovice boží muka. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. Písnotice só za Židlochovice. : s akkusativem jedn. ped Hájkovo.). na pozady Naopravdu. Za dolníma Velimovice (sic!). ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). ped Kubovci (Kuba). ped (na Místeku.— AdYerb zme dom (val. ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. stedu. b) s instr. Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno. ped Vránovo. nad. Pedložky nás za híšné. ped Janrky (Jicko). Celice só za je hradisko. Cesta nad chalúpky. jedn. Pole za vlí doly. i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. Opav. pod Násedlovice. **) Kavaii jméno hospodáovo.). mn. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. Pedložky ped. Dlali sme pod hut. se optují. pod šíbenky. pod bezdkov. Luhy za Kavana**) (sev. Pole pod bránke. ped Sastulíkovci (Sastulík). adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). Mli to za kamna. ped Trkovci (Trka).

pí. Vrzalovy. ped — — a dále na Hané i na Val. v ped Hrušková instr. ped vaša (!) (Vyzovsko. ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza).šebetat a chytí vely.. ped Veskuilovéma (Vyskoil). Blatnika) ped našimi. takto: Pojem „ped naším. adj. adj. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat". stedn. užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí. ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. Daicko. Zábežsko a j. Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. sev. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch. Prostjovsko.ped Leblochovým. ped — : Tišnovsko). ped Vojtchovy. ped Pavlasovy. d) s akk. budu ju bit do chrbta. Když se popisuje njaký dj. ped Nepustilove (— y). kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!). h) s genitivem mn. co poá bude stúpa. ped Kug) s instr. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko. mn. který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec. adjektiva pisvojovacího Zachová. ped Nmcové. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. ped Koped Kožíkovým. Póze (Martin Póša). zpsobech a jmenných tvarech slovesných. Hovorany). když jich není doma. Prostjovsko. stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova. jedn." ptají se . ped Sebestovéma (Blansko. „Co's chél? néni naších doma.. Píborsko. Klobucko). Telecko. Litovelsko. ped Folténovy. Opavsko). 1 . adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových. Kyjovsko). vaším domem" vyjaduje Zl. bude . O asich. ped Studenech a p. ped Kekové (= y). ped tesaovy.! — 191 — ped Opavských. mn. stáli zme ped Fojtíkova. Zársko.). ped naším (našem) Konicko.ped susedovym (Zlinsko. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. (Vyzovsko. ped se Iviových i) (podl. — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. ped : Miklíkova. Ostrožsko). — Podivný jest tvar: ped Blochov. pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí. — Sice takového tvaru . (Kromížsko. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. jak ju chytnu. X. pisvojovacího zakonení uritého erovémá. Do Rožnova je dobré dv hodiny. f) s instr. ped Uchytilovy. Perovsko ped naša. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko.

a bylo by p. No néni z toho nic. Dti na p. Tá lup to ze štola (vzala). íiop apku z hlavy a ryp s o zem. spáti" atd. dybyste nám požali tácek (= požajte). žádným zpúsoliem). Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. bží a na jednúc bdc do blata (spadl). kúíl bych" a. it spát ( pome spát). „Což ten 4. Pu mi kúit (.nacpané dýmky). a už sa být poúl. Francku. Pich. Pác ho po hlav. Chvat sa do kapce. Ve já í! (= abych šla!). Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. zhasla). než: onch vazeb Mamnko. Volek sa otoit a géc ho (trknul). hn byt ! šátek na poty. p. Kovdicionaly jedl bych. ho šidlem. abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. Leél po schodech a hrdne dol (spadl). peca . Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. Roba džig ho betenem (bodla). To si pomysle! (=-= to si pomysleme). Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. hn hn . aby nechtl. Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). Neuhodne.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. : židli). neidete si na ty jabka ( pošlete si). a všecko sa vám vydaí. aby aby na chvilku. jedl! já „chce mi se jisti. to potrhalo. — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. úmysl. Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). Peníze hrk do zem (zapadly). Rach sebú na led (spadl). pršelo). vytáhl kivák. dybyste nám Ja di. neposíláte si. Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig. ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd). Infinitiv : sednut b) a. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). Káp hrncem o ze (uhodil). Mosi. pil bych. Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). Vzal si jest ( jídlo) na pole. enom kde ít. a) V sobotu mosí slunko . má penz!" „Aby ml. a ít dóm obd vait. ai do kostela byli vešli. ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. 3. šmíg. jina nepovdí atd. : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). vta pipouštcí osvítit. Prásk ho za tylo (udeil). Na vesno sem to býí kúpí. Ze hrc dol (zboila se). Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. Ve já nestát. Jednúc bylo sa stalo. Lampa prskla a blk (zblkla. budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych. ja nech toho. Edem neme strachu. . Tetiko. Hastrman žblnnk do vody. jest (-= pití. Chlapec smek sebú =: hop dol..

c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom." „Zpívali vera?" „Ni. Saheu sem byt doma. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'. to zamaže. Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las. Psa íatiny ale nú.)." „Znáte-li ho?" „Zna. Ked dožnu. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. Sahl sem ho dopadnut. Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. eštin jes nejed sem eše. Zeny rády uiiiá naíkat. eše nechodím." (Srovn. Kúi nepomyslel. nehledám ho. mt . Nabral sa í do lesa. ale umy. Stihlo dosel by možným (= zámožným). eše zpivaju. Rád bych pomoc. moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). „Byto cosi slyše." „Hledáte-li ho?" „No hledat. pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra. býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. Dalo sa prša.zaalo snžiti).). 851." „Zamaza. Ráda by k ním pijí. pom." „A což už nzpivaju?" „O ja. nezpívali. . nebyuo by sa to stauo.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích. Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. Mli ste sa ponáhlit. Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . Rády by : to dosta. sfahniU (val. 13 byli byste dostali. Un vil ze švagrovu a z dma. kdybych se byl nestepal). vt vt byli druhé šli. Dalo sa més (= . Ten sa býl ale nadožírál. : a a býl bych mu dál. Ked margráfa (= Je minka) hledajú. Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm.) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi. že by ten sa baoh býl tak tžký nés. znám. ale šmatta. že prý už chodíte?" (po nemoci). infinitivu vztahového. . stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval. uh. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. Na svabu umá zvát v úteiý veer. enem zabi a zabi. já petu. To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají). to neumyje.). s infinitivem lat. Dala sa plaka (val. str. byto by eše tmjší. Už je tma. pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají). ale nhrub. sa už po trošce ven vyšmatlu. IV. Za oves si íce utži 40 zl. a uh. zpiva. Mikl. chodi. Uhi umá naším kosíky nosit. zpiva. : Mli ste ít s nama. ale stihlo byt pod mranem. Sloveso stihmí. „Ach toto. to si uihá vzít píšelku a pískajú. uriiá volaco podezelého najít. uh.). V náeí val.

— Na otázku „emu : (na) je atd. Bylo by tam ít. ale nco dobrého zes. ale státi se to musí. sem seno v kopky. Pijde topi uhlem. Myslíte. Tatíek nemajú šat. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat. nemel sem slámy ho pikryt. (t. najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi. mladá si milovat. je. když podmt vty všeobecný jest (nm. Popada palicu bil hlava nehlava. Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou). hojnji než v ei spisovné i starší. tedy radji díve si to odbume). Daja pozor nic . Sak to má kdo zest. zvonit klekání.: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. Sét že do svta. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). Dybyste tak kýšky mli sa napit. Dali žebráka na hru si ležat.li ten i onen). Bylo by udlat nový trám. Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). úelný: Máte-li istý hrnec.). Pišlo n béc potokem. ale je tak sú tžké vám co ustai. Zanesl sem si boty zpravit. Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. Vazbou draz na pedmt. obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících). Nekeré hlávky je co nést. e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj. síúžit. ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži. Za rok nastane i do školy. Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. Zito ludi V takých hábiskoch iron. Pijde (las. do kostela chodit. To svtlo bylo by zhasit. by se vykopaly). asi jako v nynjší eštin dialektické. j. Má ceruško. Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není. to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat. „man"): Zamka može to tu byt. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn. Má obda co nést jiného už nic neunese). ani já. Bylo vám tam nechodit. stolu slúžit než' ho. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa. toho). trhat. Vybha ven nic nevidla. sa. jmenovit. Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. nkterým rozdílem. Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto). kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. že chodíte pomaly. 5. Ty ádky provisla vaza (iaš. Dál chtapca ostaío vázat. Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. to (= lopatka) atd. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn.). nám už brze plati.).

vSudt se íká ^a/coka 6.. na vašem míst. spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. ve spojení s infinitivem. jsa vámi.) -= zámožný.. 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. a utrha ich sú ervené. nezavazaj po a di. picha tam (do vody) ruku. tancoval" íká se tomu.. dlaj neposti vaja. Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. neekaj a po atd. nepokúšaja. tiskla. — Záporný . že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. ber z kraja nebabraja. nedlal bych toho. Bua chlapcem slýchávat sem.— sa neztratí. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný. nevybíraja (t. aniž hrub vdl. lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje." znamená tolik co germanismus „na tvém. bua ten král .." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou. Pechodníkem huda (val.**) „Bua tebú. je to už opovrhlé." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam . Píestí inné mívá význam byli! (v koled). ihél v pat trn zapchlý. Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : . . zvlášt sloves II. že je horká. **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa. koza natáhlá. jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen). odetklé. *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. dvei zamklé. Piestí inné. ! e 1:3* . . buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal. j. ddina roztáhlá na hodinu. Hlea na n hn nedaja pozor. I zdá mi se. nechal bych ho. je uklý. msto bylo suknem obtáhlé. seda oni tam. plátno rozstihlé. zatkíé. rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú. nedožíraja. táhni nestoja. bua vama. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala. Eše sem flinty nemel v hrsti. Posíúchaja ho ekl by. neekaja. co jí) Spí nespa. nehnvaja. Zdálo sa.pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená. Bua pudmístrem hledl poádku v obci. ! psnika utrhlý. krk vytkly. 772." „zdrav.). že neumí pt naítat. Bylo eklé {z=: eklo se). lovk zámohlý (val. nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. nepostávaj a díaj. nedomzaja. Píja tam nebyío tam žádného.. Vašku. Velikého placu tam nebude. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen). pás natrhlý. To je stechu. že se dj nekoná pravou mrou. šátek zvihlý. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé. novjším lépe se líbí germanismus co.

). Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý. „Ptaným chlebem" na p. zdraví ekali. V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. pomodlený (=: už se po- ped spaním).— zkazovali. Peníze zastáté jsou za nkým). hyio. Dyby ne déša. kdo se poád „šíí" (smje).. To je ne: zaplacená vc (vzácná). Býí toho zaslúžený. živí se žebrák. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). zmoci). nebýt by díál takového pekta. 7. Jako vbec. Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy). želé zhívané atd. Je to opozdíte.. kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. mléko vaené. jáku (Zl. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. emeslem jest chleba ptáti. vyspaný. kdo celou cestou chleba se najedl. Vsacko)^ . Minutý týden. Už j e staté = už se stalo. Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. kniha vázaná. mohl sem byt šasný. Je všecek promítý zimu. tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. uh. Kon byty ustáté (unaveny. kdo po nás a ekal. o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají. Frázemi: „zdraví p. Umetý (laš. Stromy byty odkvetené. Kobzole zhnite ( (laš. „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo. Dyby ne tvých htúpýcb eí. Žito néni ani z vody oteené. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. lémec vyšívaný. koblihy smažené. zdraví 196 — pochodil. ošéený. lovk nelze spleti. jemuž nelze vyhovti). Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). požávali. ogébený. lovk neokonaný (jehož nelze okonati. (jež Je naježený. utúíaný. zhniíé). že ufukaný jest kdo poád fuká. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). jehož zvykem. jehož nelze zmoci). anebo ten. vysíleny). kdo nám pomáhal nco nositi.) -= umrlý.) Snih napadaný. kdo se rád toulá. kdo poád „beí" (pláe). práce neokonaná (které nelze okonati. Už býí pijdený. (laš. Už byli všeci pomítí. jako : eku (pom. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí. Už byli všeci zejdení. kdo se poád „gébí" (pláe). ubeený. bylo bývalo: Dyby ne tebe. Už je slunko vyjdené z póza mrana. už by zme tu dávno byli. Všeci zme byli uteení. lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). Už mám ty peníze najdené. napitý. jinde' Obilí vyhynuté. Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú. zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli).

zvlášt v náeí valašském dvacet mic. (= si) mysli. aby teho nechali. a se prv díát pánem. to bylo tak. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho. Yte. se mi zda. bych fa byl zhodíl. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. dycky. No eku už abych šéí. byli byste sa chyba smíli.). ale by nevím. vte. Píklonky ve se. Udlaj pravila sem 8a's ošidil. si. Ale povzte. poruenstvi. Ale riiél ženu víš-i. „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem. O píklonkách. Dnes úfám bude prša. jako by ekl „ale lidiky" a p. kde sa podet. Víš-i. To už je tak. úfám (z=: snad). Nic nemá. sem. tam bylo dlo! (oznauje podivení. žnul. co bych peníze vydláváí. laš. Ja sem pravil. Dybys nebyl poslechnul. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. Reci synku.— 197 — vte (= vru) a p. poživili a zme ho zas pustili. že ma Rakusy. vte. ei. : ei ei (Karl. Rožn. Vil je v hoferstvú. Byla bych* panské (stevíce) obuta.). na syn (= sen). Sem n . chytli.

laš. by teplo komí2. val. slov. jako balvany. val. slov. slov. Zl. jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). to je baja. pohlavkovati. baba = zátka = 1. Bajaj (povídej). Sak Totéž znamená balicha a báíoha. bajt ^= nše na záda. : =: hrncovati. val. B. laš. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. tená na baja rozum) báa vc : 1. val. laš. ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. balamutiti. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). balcan ! (na p. . val. las. = pomluva baligání = . laš. zababonky: „To val.-=: balamutí =z blázní. bajka = pohádka laš. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. do níž porodní bába ma- hádanka). : val. las. laš. cihly. doty zabaovál? sú enem také baligy. veliký zemák). baívanié . balda = balvan. kouiti z dýmky plnou hubou. tušiti : — = znamenati.Slovník abecední. hurdati bái = pozorovati. co tak Už to (na voze) balfas báím. nem neucházelo. zoroval) slov. zacpávají kamna. zbadal to (zpo- = vousy." slov. val. — nco hróa. To je bajka (smy- se haklík zapíná 3. : mkkém. Nbajaj bandúry =.nepálené St. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. baja dám) : bai =^ utráceti. šlenka). bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. na níž se kují srpy a kosy. sprosták. Ji. babušistý . moka leka balvani = hrnouti laš. z hader. baídova val. babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. pravit? to nni pravda. Ona to zbajásala (spletla). = másti. ikam v knížkách baim po pomati. bajku (vyklá(ne- slov. baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. val. se kou se odlévá. plef). baliga liché = hlupák. Nvidim. ko- vadlinka. val. (pohádka = babka tice. balúsy sem já to badái.

= bíliti val. bílek. : laš. bža slze. batla =^ bajka. mu v em. daka. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. val. bekat bakova sa == bez tam choditi. slov. bííko = bída. val. Kráva se data do beku. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. bryta = naíkati. val. záblý : kabela myslivecká. chudobný 2. val. barusky jivové. uh. (z = tlusté stevo ma[val. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne.. slov. laš. 2. barani : komu val. Temu val. vati val. = závistivý. panchart (dtská = buchanec. Zl. val. baa ( Jak 2. bezoivý bezperactvi laš. bezpustný=rozpustilý. = železný seká na belinka. = navádti slov. val. bdákat =^ na bdu volati. 2. red. barnavý barvy mraku bouného b. = pouzdro na péra. sa je strýce). se bezpust. jako žlútko = nejasn vyslovovati. : bezdynka bezedník šíka). bílá ovce laš. (pes. bilija bažný beblat chtivý. beutka též pošva. To bao takový baa máte. bažit —' žebroniti. birka=:^l. nepej ný. co ráda bere. uh. = rozpustilos. laš. bsný = divoký. blabceš? . mu. = ženská. Zl. bilic reptati. povi- bžec = téci : Voda bži. Nabaraníí sa rýpati se. = : stnu.. nuzaím). bídní ludé. Oi : sem si vybeeía. : [laš. val. blára továrna na bílení = = baina. ^ hloubka bezedná. bidim (trápím. bante = noní tulák. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy. = dýmka. a podl. bakat ho na to. laš. daremnina. laš. Uh. vl. laš. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. : Nabakál úelu sem laš. val. Brod. val. Samým bílým hledl. naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. val. [laš. barna^barnavé (bouné) mrano. zebelina. [laš. ška[Píbor. laš. bafoh bátoš pletka. veš. = bouchnouti do zad. beko va še krávy se bekuju dují. 1. = koiky barvení k ~ barví.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). co vysvtloteho. bílý si pobeím. vzteklý lovk). val. bezúroitý=neoarovateIný. sem kupila za rýnský. podl. val. laš. podpálený. val. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. plátna. barcova v em = probírati nco. val. bídný == 1. val. bibza = špata. (" hloupý dobrák). bek :=: beení Zl. belineka = máky. = beevný=z Bevy: beevnávoda. žloutek. val.

:=: horek Hosenschlitz. val. opilý. 1. blazganica = ídké poasí. blížit = ubližovati 1. brová! ze schod. val. = val. Už blizáci.dvojata. val. 1. laš. Brat na sebe (mohutnti tunti). val. tlachati. Je dnes boží = spí). bosky. St. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš. na = šprýmy. doutnati to bluší. nebliž mu.) hlupák . z laš. [laš. bolko Zl. [Místek. laš. (v zim). na levém Na bok í. Boha val. : hlas. boíomtova hmotiti. rozliného 2.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). blahova komu =blahoeiti. blazg. etzem a p. : lávati 2. val. Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se. laš. ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo. vybrakované ovce. hoškem šourem božátko chodi. bojazlivý = = bázlivý. : = ubožátko. diviti se. toulati se. = boží : Celý boboZl. trojího braku Aus2. ! škared zvoniti* bok boku. : lekati. se v prsa. brakovat vybírati: vlk = = 1. : bláto. Beru mne dímoty. božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala.). pehledávati: Pebobóát všecko (slov). se dovo3. báat = chestiti: penzi. bant == zníti braní mi v uších.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. brakuvky bobóat =:r štabárat. nota. val- de : sedí u kamen. (val. bozkat" boží je boží = líbati. Hrozn r. la bláat Zl. bajna=ne vy cválaný lovk. uh. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. mašíka (boty se slov. Na bok (= vyhni). brat =^ bratr. Prase bere na slatlem. = = borové haluzí. val. val. kikloun.) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . to nebudu. Nebere sa brat : . borák. Kyjov. blešti hledti. štivé val. (zatopit). blazgaka blázny = de[laš. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. ninu. = druh: 1. val. horaek (oboj rode) ubožák. blizata. otrubami. mí. boíácha možný). bakú. bíti Divn sa božiía. bobrovat dol Zl. laš. val- (= blkotat= polá) 2. e. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. 2. = žvástati. Voda blboce (mur- tím mastí). bláavý = nosový : Na pravém. val. bosek =i val. Na vojnu beru (—je odvod). laš. Ji. vesnický 2. blazgo. hrušky (Zl. Brakuje mi teho. . dliti bobák =:== bubák (val. blušet= málo hoeti. laš. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt). že Enom blušeíy. Zl. boboši sa plašiti se = 1. rzno 3. nkoho : boza. dm = blázinec. slov. Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal).

„Na dn „Má vená nebo erná. Zebrál ídíu. (dostává). seda. bil- buchá. = = spina. . — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. bud na val. plesnivti: Hlava ples- zdáni). vstávati z postele: Už sa brchá. víno. škorvánek už zpjévá. = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. Na staros už val. bryla = bila. val." (spiny). Zl. lykovité). pové. brýžžu protiviti. Bere ídlu. bzeti: bravá brní. = tlachati. (v láhvi) je už edem bud. uh. laš. jed- Nabudovál šat. buchat sa = bíti se v prsa. val. jalové.: ! — 201 — k k práci — binit po hub. kivý (brdo). puse (= dovádjí. bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. reptati. ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. bryzula val. Ji. laš. St. laš. špiniti brýzga slov. ptáka brnf = 1. mluviti. val. = 1. val. = tmavohndý. Bžel dol behem. laš. val. Bh . brebetuša = veš. sa ty bídy na koho zberú všecky. stavti si 2. brkat b. spánku. val — náiá p. . bryga žer: vzal na . : (nemá se). : z Boha lovk — dobrý. nho ple- budova nati si brygu. bravenírka bravské. n. — probírati se ze sob budu" bryja laš. val. šleda šlechta = skatý kámen. kdo v ei okolkuje. Z jara = bezovka bezová voda. Je tam do beha. mléko. ihá). 2. laš. brbtat := reptati slov. 1. sa v em = babrati. val. „erný drozd zobal brozd" (píse). val. — brchá = brýzga brúzga 2. chytila brdavy =: šuvirý. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. = mravení kopec. nabrali brast = mu bravý laš. bezí. opuka kovitá zem. brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. sa s peci. jež zaíná kyseleti. se. gen. almužnu zdavky). 2. nabrzglé navrzglé las. 2. Zl. = brueti. val. pišly krúpy. bilka = bidlice. vždy. Beru slub (mají slubu (jsou se[laš. bil („nepehánj"). [uh. z njaké nemoci. bravové maso == ve- nivý. uh. : (=:jde). = = = fryžula n. laš. — Naša kotnka strnada. na stromech. „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. búch = blecha. 1. bidi bídký se = oškliviti. bila = = a. val. laš. : Nestavaj na budúc = na pl. brzglý: mastné (ne ohyzdný. uh. škody. vela [laš. Nemohl vyjet do beha. Nebíkaj.

cébit slov. cagala = ohnaš. Ty nohy. Zl. cifrovaly. cahat = (hnáti n[Zl. Zl. pl. zpsob „cambál. : campáry na c. dcko. tlá. ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. bulavy val. Kozbulal chaobulií. cupati. camfatá koza srsti. ovce = dlouhé val. — usadit bulaC = boiti nám vení b. bzdurak = lovk bzumec mi dal val. co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. sa -— breeti . burá vlna =. océbený. z plátna. Ten cifruje. val. = ha- hromadu louzce. cambáí steše. mr. cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. tych Mam enem páru nmožu buja. : Ncha svinu byt (as). casnovali sa. plný. kobzoli. slov. . to cibaj (ci- laš. = kiváek (kudla). cimbolek stapec. ich bula. votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . laš. p. =^ p. kým. vzdorovitý- tlouci. lovaná a uh. mrtvá. tlustý. udeiti trknutý. n. = rozlévati vodu.— bujaf: roste). Ji. bývaní.š. lupu. roztrhaný ~ taniti Kel. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí). hluboká zem. slov. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. Zl. . cabrat sa = pomalu val. vysplý kluk. laš." . [pati. sa tam byZl. sebú. 202 — míchaná vými. bílá pro- = nic.. zelená p. laš. cahún = povalova. c. val. Zl. val. cásnutý = sa do hospody. trvalý: sta- na bydlo. si krokem bžeti: Dy se mnum. cahel. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. laš. jíti : Cabráí cásnút =. bydlo = plemeno laš. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !). . val. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. = bytnost -. esneková a cifra slov. Pec se teln (stále). cedilko celina. smýkati c. bukový htas bula = : tlustý. = pevný. nadutý. ma- val. kam. cifrovat atd. val. laš. byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. z la. c. m. podnapilý. celizna = mrt- valiti se) vina. trnek a. stejné barvy. 2. val. cimprláek laš. -= stapy. podl. cíbí na cibulová. : dotknutý.byt. val. = cedidlo celec. ozdbka výšky vyšívaná. ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl. cabrat cafúr = žalá.

val. cuda: To vám dnes venku cvanka. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. val. abák aba. rampouchy. : cuchta = ucuchtaná ženská. = istí po fazole jísti. die = nepoádná ženská. val. sa = tlaiti se Necpi : sa. cuda (istí). = palaestra. val. = achra laš. laš. val. ucúraná : = cubrnik = tý. [laš. [val. hl. u ciple domu a p. nkomu = plís- srkati. Zl. navlee je pes ob ucha. gálka (dlku) slov. vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). slov. val. zavalitý. crpeek kapka. : Ten laš.. vinné (hrozny). agani = se do hlavy vtloukati. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. sa tam ampá. kde slov. tem. [val. kdo studn „cúdí" = stechýle. cundula cúra. cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. . combolce cpát = gombolce = šubry. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. ahat = = oklešek. plísniti. nesmlo jíti: Picvankát sa. = cuchta. To je taká crpulka (málo mléka dává). aka = kytka. cmúra špinavec. [uh. cinnka chová. uchat koho = ženská. kouleti: 2. Cmeli máju ve med nách. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. tepati. rozcuchaná cuchaa kárati. = slota. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. laš. rážeti ovoce beraniti. stromu. chumáek acky bezové. ! kati vodou. [Zl. laš. cmurkat = mrkati. oáchnú = achor tati. ošiditi. obilí. vari. = stí— aa. = chrást se zelí. cákati. ampala. cmerka = val. vely voši- ampat sa. rybizlové. v akách. ácha val. do val. aši. (ministrant. lézti. cuda. cudova niti. amší = haraburdí. c. holí. agan -hl s ohnutým opradlem. Cogaj sa už ! = cúlia=l. chlapec jak cvalek = [laš. hltav táhni.: 203 — cuda. val. val. laš. laš. = : . píkopu. agel. coga sa : = = istiti = vaditi : se. Kráva sa cúdí otelení. fin. Schlampe. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). laš. ciplík = járeek na hrnku.). ucmúraný cúdit = ušmúraný. cvalek se džber na níž se silný. crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). studni. — = dopušéní To sú njaké slov. val. laš. (eubr) nosí. pomalu. cákat slov.

echerec tém hory lesem zhnila. = kašna. arba = márati. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. ka^^ šukat: kavka. na hoe užší. co ješt jest navštvuje. ovce usti- eský šajn etina borové. = erný mrak. arták nepíjemným. = chvojí. . eká ceká = áka. ída dívali s apt = depti. = dliti Poídít všecky = tírati . las. =3 kr. avera = rozcuchaná šplíchati. roba. suché. íha = sahati po em v ilý = svží. Píbor. 2. ke všem pišel. ava = velbloud. tapec. na in! potebuji toho. = cmáchati. . stíbra = ápat máchati. val. íži hledti. tlapa. val. = in dobe : Je to in ti — potebí. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. = inkoust. . val. op. empel = epel u nože. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš. šindel na skláda do eena . epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. šlakovéj chvíle. Opavsko. laš. Zl. kejhati. Peníze sú v erty. zpsob stechy (op daná hromada na p. echer kíb. ne- o strom. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. val. vlny s laš. moiti. [laš. že bude prše. ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. r. malá = ekání. nadje. istoje). aragova. 204 — erta. ápar žený. laš. Tak ti = porostlé. (pomáhali ídit 1. = = áži na koho íhati. andra apa = apaa. sedti na apce (depe) = stídavá pásti).: . (srovn. bolavé místo lékem na. laš. jiné.. = = pastýem na ídu do lesa. [Op. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. apta. Cka Cosi se mu ká = slov. Zl. laš. vtve práce jedlové. = prkenná Smr val. val. tak. tam do groš. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). vystídáme. . bouda. Di v erty ! andor. val. íta (ícu) ~ míniti ítáí sem . araga. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. Sak sa poídíme vyidif sa se. = vydlávati. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. chrást. : jedno- tlivc ke spolenému úelu. se mi. laš. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. n. neporušeném zpsobe: ité devo. do hráni) val. inovní zuby = tenové. apce se ta aptula. val. tak dlouho=je = kus = epa = step. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. irý iré pole — init kozu val. : širé vlasy.

štít hory. špiatý. val. Nikdy zlého (málo udlal. argavý abotaf = štbetati. uchnut'. vlas. : pe- sem lio za lovka. D. už uala! : (ticho utý upek = lupek. kati. uba uchnut uchne. mání zbírat ^= drobné Naval. laš. = dívati nepozorovan dírkou. ukyce kat. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. udovaf. 2. malý chlapec. tret Kde tak dlúho (ml). ert darebnina = špatná látka laš. kouiti. zvony.). laš. = citelný. vaditi se: U súsed sa udujú. pkný. = zima. udrný iperný 2. laš. babo! Abych val. udiíé u. laš. ptaí. laš. zejmý. slov. = 1 . ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. sem trochu ubek. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). ujný nos. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. val. slyšet smrad. val. = máchati ve vod. ucha = stí- = : chochol ujný. upryna sl. kro! penatý: kúra. val. udi se. váchat val. sova. udný=divný: Tojeudnélpodl. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. máá. je to darebnina. skut. tob sea. urgatý. ukyta. pes. Jídlu moc nedá (málo sní). = jaabý. se kdesi. Jak abluv. dabel Laši íkají vždy m. Osvtimany. = chumá : pahorek. Su jakýsi darebný = sndl a p. uh. uda = ída. chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. = nesvný](odv). slova nedál otcovi. sa též: ^== diviti slov. uno = teskno Je uno. uvné ubákem. 2. Kyjov. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. uvný prsty. darebný : [chorý. poá chodí? mak tm). tulipán. laš. Néni velice dajný (= armala nešika. val. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. = ák. mu = auval. jí [val. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. — ut Micko vi. laš. u u : má ujné spaní. Zl. vandra ::= varda vardy ve váchat. ubatý uet dept. sa. sto Dabli v kupuj toho. (htásno) tvrdo. Dnes je tam udrno ujno. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. : val. poúva = slyšeti.: . dajný: skrblík). ách. udit. ajk = ábel. Dát do zdra- . doma na byla) slov. udák.

deštka I = úzká deštice. val. dobroditi se (zvi. „Matiko. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce). posla na dávka dávno = dáka. Co zme sa dobrat strachu)." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. ddiny (pl. vymáhal. že ho hlava bolí. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. = zlá cesta. erv) laš. val. desáta =: vyítati desátala. : dojíi Dojíila dojíf: laš. Dobýval sem to sahoval. co ne- má : dobe). dereša ^= je v dereši útk. nadjali. (sedlák) val. Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. val. : = na odiv. ho škra. Brušp. vyžrané •od = tomu doženu. strouhají. jí' dhií de do vánoc. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). na dnes týden za týden. val. vránica. pomoci. = dohoditi. když nemocnému ukládá. ddek = stolice hoblovací. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). do Pršic I I deska. dnes jak zitra pijde: vidt. ^=^ dénglavý ^= slabý. = vydlabaný žlábek nebo dev. deek kde se dlapolisko = makati. „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". chromý). (utekl. falcovnica. = (srovn. val. (vejde-li se). dlab díra ve deba = zmola. = vy- = divoký tantum) lovk. mdlý. laš. laš. dnesaj = dnes. dnesa. pasti. 45. . (pl. Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. ZI. Ty si dávno hlúpý. se). doabra dohýbat hýbát si. úval v horách. Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt. [kání). slov.) 206 do kyt. Dat ven Op." Suš. dlachmat mláka. val. bahnitá dlábiti. roklina. mostnica. druždi: koltun druždi po laš. sa = dojíti pomalu.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý. píkrý laš. 2. val. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc. val.. laš. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno). mi je. „Chystá dlníka. dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. 1. : = divy dívání. ješt týden. do noh.: — páku. spáti : nemožu sníka do- brati. Tá mi vy- skonena. Jak mi dah. vbec. Zl. = dlek. sejde se ti. dle). tak (= truhelnica). že bude žíti na p. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím.

to za tú dožeru (zlos). : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje. doezat sa dorník : Ten si. konce. dražit = stopovati sa zv. jímž se otupuje kra se strom. dbe. škrábnouti: drápit šaty = probiják. dorážeti. dopustit: Nedopustit na strachu. laš. pomoc : Nevím tom drahý. veliká dožera (oštara). na p.. dopíditi. d. je dotiska tiskala. laš. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). val. val. -= co se dokládá. Došúlali zme sa tam. se laš. val.: . (díti) nástroj podobný. aby byl galánku -. kým = hádati : val. To já nedoložím. Nemože dostat do mise. Zl. : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. sem sa náležitý. Oddrápil muku veko s truhty. = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. (opatiti).) Frenšt. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. dopažit cosi —. Dostate tú sklenku! Pokaj. val. sa Jak mša dokonala. : Nechce dokonala Mtacimy. á ti díba všecko. val. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. laš. sebe dráa. Zl. doložit psniku = dosýpat. dnesa snad dokonamy. sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. Doži mi dožúva se. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel. : dovolit do konca. : laš. slov. z Peštu. : peca dopažíl. Zl. . dožir.namluviti. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. dkladný. laš. = drápnouti. komu co = opatiti val. Bolí mne dožera. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. donésti. slov. val. laš. m. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. val. Dražili zme ho až do lesa. Zl. na vuz. laš. podl. laš. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu. doplza val. = naléhati = Bida do- pravda = vrná. dolinek v dolinku. [val. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál. dotožitý = dožii píti: = dodati.urAati. = umti do podl. draa. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. 207 — došikovat dokládka plný náklad. žemrati. s = vraat. dák val. uškodil Zl. = dozírati dopusta boží = dopuštní. tam nedostanu. (nemocnému polehilo). laš. eho = = drahá = rada. pikládá. Zdrápili Došita mu sa = strhly.

drpek = brblati = drobeek: laš. val. slov. Jozef houn na drhnutí. VydrdJál drdía nadda nco = .— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. drobným úga. dua drkotá. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. dístka husí =^ plácavý lovk. laš. domluvil. dúcha naúga = nasýsati. nahlédati val. Brod. drhnú=l. val. = drdol. drmoli val. erstvý. cumel. též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. val. laš. ua duatka =^ dua. mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti). devná devno slov. zdrhnú peinu. = deržava Zl. drda z koho = vymoci. Zl. drmka. val. kdo poád drobi: Zima mne drobí. drpeek. val. val. niti. je drchat = = tepati Pták je utéci. téhož Jozefa. rychle neštovic). drusa. val. peí. = trkati = drobotina. -krokem jíti. nemocný). dríý bystrý. drkotnica ==- = ženská taková. = tásti. val. laš. drkoták mluví . = po druhé. droBazg nutím do zad. drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. udrdlaný (movyškamral. : je teho jak dša. drchta slov. laš. oechy (louskati). drusík ^:=: pkný. (od na p. krokem jíti. uh. — drdlena. = trhati. drobné slov. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. vydrda nco bila ho zima = zemlela. = zobati poubaný . dryné dva bodré. drcnú drák drí. hezký. dráti podlahu 4. Zdrúždžu a náiní. mýti d. val. laš. =:::- kus deva (bevno). z drháek vuje na p. drychmat . val.. val.Druso! drusíku!" oslo- drhák. drdol =: chochol. Zl. slov. Zl. dúa dudel =: baina. potásati. duba. : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. do . co rádi drdlú. druný = drýný. držóú císaském. druga =^ kolík na kroucení vlny. . = vche 2. ovoce. stolem. = foukati: dúchá [oha. : drveno =: poleno. = mluvka. drmolaz := drobotina. [slov. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. . — drchma = držení ospalec. 3. muž. = kdo = = -^^ dlek val. drdtat rosus). Píbor. : v celém val. pod. drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. r. drmla ^=^ grumle. veselé. = = n. uh. zdroslov. dicaf . dš = drn podl. žena. drýný hodný. laš. val. val. druhúc. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. [laš. druždt pod nohama. val. z jména kestního. = kupt Snih druždí val. Uh. muzika = šmytcová. drobi drobsif = drobným n.

uh. ui)a^ pacholek.plundry. F. val. . jednoduchý). sa to (srovn. Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. silný : duži vá í^^k v. oderka (ohnutá). sa na mne duješ?" ho! Zl. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). val. devné dymník chaloupky. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. fází -=^ val. dusák. = stíkati flandra = coura. z nichž se stalaš. Píse). fajfika= váleek (špulka) slov.dutina. když se koupí flini ~flundry pl. val. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. slov. val. laš. nití. val. obkuska (brebce nesrozumiteln).dušovati se. val.boit sa. [laš. . Zl. fábor :— visák z pentlí. vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. val. všecek. dusit sa džgat =. laš. dúit sa -. flundra=l. laš. co slov. voda žene. vizovanka devná. val. = tlustý. (-hinajek -- laš. erná šemnika). fatrál chleba. dúžný d. (luplina -. devná. = lovk = sopouch. pý co se zdálo zakrsalým. fálka dobytka. fácnút. celé stádo bez výbru. dunní. : podl. val. silný (Inavý = váhavý. též prstem. laš. dusatý valitý. moc fázá. strom =: dutý. = bore si : vésti. vyezávaná). fatrc. : = tryskem fifra. fifrak -=: piplá. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. slov. = koniny. Zl. ^ klestiti. — kus. dvorný dýle = = pyšný d. i) -- pevný. facit ^=^ fašank uh. falcovnica = tlustá deska. podl. kluka fajka. kutí do póla). druhy fajek: [ho. = val. falc na dveích. džiír — hnváš. džbra tn. slov. tlný. najísti se.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. = vykati. žena špinavá tantum ^. cpáti nadžgat sa = nacpati. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop. lisknouti. oiipa chvoj. laš. 14 fangnra = faura. býti = komu sa dvori chati. (a. [laš. ostatky. hnvati nadúený nahnvaný. podl. dusit jísti. facka. . na strouhání p. dževucha. = zhíaií. = kouiti. se laš. járek. gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. 2. duznot ==. slov.. dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. uh. fikat Krev fíkla. laš. laš. holí. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. dut sa . : oknech a val. potek.

fujanica. laš. hubovati. gajdy gál = bahno. tlustý tým =honem. = koulej = dudák. mi to (obilí fe se rozlízá). na to gabnuí" (trefil). tele . pejde-li pes orané za mokra. hloup jako val. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). = veliký fujavica val. : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. fukna val. val. frají=::frajíka podl. = kaziti : Déš G. laš. val. Mlat na fúsa 1= vousy. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. ti ne- gan = žvaniti. breivé. = dudy. : na dudy. reptati. = kejhání = tepati. (frfiu) = vtipy. garnúf teho. nepipli. slov. val. gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. galán — galánka. v nmž zastren kord. gály val. gaba = hromada. vítr. = fuja fuky : = mésti snhem. Gajze gara na psa. 2. gambova=odmlouvati. fuják forgaši sa = = pohlavek. gajdova=l. — : droby husí. gago. když nkdo laš. val. Nefrfni sa s ženská fukavá. : nco hloupého ekne (iron. [las. . dve) omakává. gajdoš tým d- (špatné obilí. gabnudodveí=drcnouti. Sel s fúsama oholit".nohy. frflat =^ brbla." =. = koho frfni = pomlouvati. fuák dat se = rypák prasecí. „ty's „Ach což já taká stará galiga. gálek = dlek Cúhaj do gálka val. slov. sviniti. val. . — uga- Všecko husí. kasati na na nová vrata. : prácu. kejhati gága. fryšký = hbitý po fryško -= . Pták sa garn spružiny. = hledti laš.). 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané. strit do gágora. gáni laš.. domlouvati komu.). nný -— žvanil. gagot gajdat sa slov. gáat ^= gagotat. garazda val. s neáditi. Ten má fuky ! = metelice. nosívali val. = omakávati (též val. gagota = husi gagocú. fogoš je =:: agan. = gaba = drbati = neád. strojiti se. a val. slov. garazdi (za-do-z) garažija := špata. ! gara [val. val. bo nkupit". zboží laš. val. [val. gaba bajt. laš. gáavy dlá dobytek. látka a pod. val. jej for- ftrbos táši. když nkdo galiga: „Jak sa máte. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. a uh. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka. tetko peivo.

gengela = hlupák. laš. tlaiti. glondat sa sa. gombolce zmrzlé šubry. val. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. laš. gécnút. fuhelo. nános. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. vl. gongolé := halama. gazdova=r hospodaiti. gemlika glajdat gra vl. val. vy- glasova =. grcaka blíti. „ani 2.- = hrýzti. pole. gléjit.sa = šmátrati.humplova. glvícnú glvnouti. = Zl. greraži = kepiti. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš. = glajdat. grúl . val. val.— sladký burák jabkový. kerý je gaurnitý. val. slov. gébi sa := cébit. koráb sa gaval : Povi. val. krkoška. = = voda baky glgoce. glaj- gávr = kus chleba. slov." pro- pas. dcko ne[)0- naplavenina. glajdavý. pl. podl. [val. groka. gramlavé skehlé. slov. Zl. = hra na strom. gécat géc ho. glmnú = udeiti. [val. = = pahýl. Gécni ho ! nastebal sa goaleny. gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. potok z glgotá (mur- groek pí. = = val. (v. rejditi. — : bené dcko. neúrodné laš. val. slov. val. glca := 1. gremžova= šívati. val. [Zl. jíti jako grédi grgan slušné. val. hltav jísti 2. = zimou grapa = val. páku. žumpa. slov. grú ~ strá. grgá se mi =z íhá. val. breeti. val. gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti. = moál. gazda — gazdna := hospodá hospody. . grmolec = gru pel). gruchnu baciti. pak podobné udeení vbec. val. Iš. hnísti dobytek má nohy ogábené. : brká. val. — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. = leniv = jíti. — = malá huba. laš. glgota: melt). val. gela. Zl. — hrknouti: geglo v ruce nm. glemba zuboma giga' .. míti hubu otevenu na plá ogégazdif. slov. 14* . glán = val. hora tam neroste. 1. gegnút val. laš. hltati. = vomitus. gombík kulatý olovný knoflík. dovádti. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati. na peinách se váleti. skákati o jedné noze kéca. val. graba po dveoch gramlat . t. sa = motav bahno. fagan. ie. val. slov. slov. val. = (v neas)*: roz- gongola.: šaty krumplovati. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. zlatem gremžované. gábit := thnit. val. val. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. grmle = drnkaka. slov. val.) gea = koberec gebélka = mluvka. slov. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. laš. 2. val. glvanec rána zobákem. gegýa = rozpustilým býti. ogébenec .

hábem. eše starostí enom . vykiet". H.- 1. hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. kývati. ghyzda = pro kolky. gyclianc = žduchanec. z pík opy. bonle. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho. Už dogu— umel. mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. slov. hajtrtán = poteštný lovk. val. val. hájemství. haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. val. laš. hajnica = vích jení. halaštova. nž se vší gumanec obilí. prší). hltav jísti. val. vlna na punochy. hádka ^= hádanka. = i. mladý leky (šišky). nž. val. dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. val.žalá. val. halama halas z hrubý . val. gryný drýný. = ohyzdný. há dily. 2. jímž se vl gvane na kem koho. halta laš. laš. val. Zagychla (zalila). žduchanec. neotesaný | - chléb. gryngryndáek uvadítti pod bradu. pezdívka neád. gygía láceti. kerá nemá [val zrazovati hái val. {s- gal gugaf ^. gua -^ gra penz vázaných. val. guma-^.chrchlati. [Zl. Krávy slov. 2. laš. gyzdavý val. halabúra hajzupa=houpati díttem. habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. : sa ^ mírniti. hájenka — val. g.212 — gútný sešlý (strom). jedním rohem). Zl. . díru železným val. laš. zem = nešika. grýfek guzý kusý: laš. na ghyzdák. . eho halasná ^ = „cérka. [val. kráva uh. Brumov. „neád". gyptavý guaía = hromada pimetu. slov. haba zakryti (na) ^ získati. laš.dlati sochorem do gyzd. ním. Rožn. val. — pléšek. Frenštát. halda = špatná ženština. zahaba val. obratný. hálafaa ^ štkna. smetí. haladryja =dryanice. podkouvá. neho. hajflena ženská necuda. korýtko pro mašíky. hái (zhaova) koho . — gycha= (lejmem krev. ztratiti. ochoz les zahájený. domáhati se — doléhati na val. penz. bogyptoš. chlap. sa vyzpívat a pamatovati se. piplati. líti: se laš. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. hlomoz. motora. ko- psu. val gryndy dat. = sliny malému dítti. = :. va!. habak habaár (hubku) habÍG val. val. chzi nemocného). habá ská. ne- lavek.

hanbi sa -^ stydti se. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku. = sem si hánky. slov.) : Néni mu hany (dobytku. Házali na = pidávali pj hadrník. val. (dle la) = jáma. uh. bez vady. = choditi kývavo. hárá — nše. hamá = hmot. havoi ~~ : hovoiti. nhož 1. stádo husí. slov. hbytota . herský -^ veliký Zl. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. hodn si val. ídlo ne- helépa — utíkati. s dobytkem. harvosi =^ =: harvas zá- h. hamáit silný. val. val. Zl. : harus = hluk. hlomoz. laš. tak havocú" házat a = ledajak op.žehrati Nkei haraju : zvi. val.: 213 hamá -^^ pekupník. hamižovaf sa val. =:^ haka chová plachta. ani heble - nic. plot. Zl.^ val. laš. oblek = píliš volný. val. laš. = spáti : hartaj hulaj . Vsetín. hambatká snaditi . sedrané. val. ne- hástor stup. hatovec ^= prut. v níž se laš. slov. hatla = hátra hltati. heslo: se. hrknouti harasní. hampasovasa. = 1. ha val. zapadá namáhati se: Celý de závora. tahati se. laš. hmotiti. dít. harvasit. . harusi. náhlos: V 1. hbyto te handravý =^ bídný. Píbor. sú zhamplované :=.hladiti : harasný = krásný. las. las. hašpa.= casnovati. hluk.~ hbytos. „suchý handrbulec i= tulák. shledávati. kieti. dít se hamrazi sa na eho. heblota-— nouze. val. 2. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. ptáci v kleci spáení. hana obilí. kanárci. val. = = hmotiti. hamatný = hustý sukno. = hádati se. val. hánka ^^ lánek. 2. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. na to. Háže krev sebe = vrhá. hek = hárat" . hampel ==: prádlisko. bída. laš. plátno. val. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. haraficu (jest daromnina. zpívají. val. Opav. Zl.se. val. dražb. harca jizba.sanec. -^^ heknut . hamplasova hgRnplovat sa . [slov. hamplasi. pleso. havat. Heklo v nm. vyhamrazím. Má : hebroni ^^ breeti. nco val. havotat: „To ty ženské = je dobrý. -s: haraburda haraíica opilý). uh. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. 2. tatar. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. der Polterer. handrlák -. bylo hrub harasní. laš. = neote. val. dobrý To . = Schwindler. kašle kašel". obchodník harta spi! val.gegnút. vyhazuje. : Dál mi toho herský kúsek. hbytot zapoml sem to doma. . val. titrný. -.

: hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. hlavité (hlavn). možu Co ne- ani hni. : 214 Kam he- až sem to dostala. : hliák = hrnec hlinný. jež se má k mužským. = do zem. možu val. ! už nikam smýkat. laš. = napij se na hladno zzi na laný hodn val. na sa uhnízdil. to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. hlub = košál. pozor dávati vraný. hmyz králíci. . = herka 2. híavný = vyneádil. hacnút sebú = spadnouti slov. „Už hnojaka hnus iz: laš. druh hub. hmácnú = hácnút. laš. seno. Vyhápáí na chodníku hnát . Nehlavit sa n 2. hnilý spírati se. Zl. val. laš. laš. val. hnusit desky 2. Umí z pamti." židli a p. hnvúsky krku. hlavité (hlavn). = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. tak koná! =: vlastním rozmyslem. co na val. = h. = lei drobného : nanzboden.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. hlavénka ^ 1. hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^. hlobila. val. Volal sem ho. uh. hlaska htasnica = hladiti.'^a a laš. híavitý slov. = bláznti . val. zhlupli = hlasa na nco: laš. val. Už ne- Hledi synka. zbláznili se. vlast- sem sebú hacl dol. val. lenivý. život. (hlavn).) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). 2. laš.. val. hladný: Umét híadnú smrú. := dobrý (jen ve vtách zá: = klát. laš. (sbil. pij hlúbj =: napij se víc. prositi Híobil kladivem. : známo. tísniti. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat. hluza = materia val. povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. [Zl. hliva hliv = živoiti. hntka=l. slov. litasno drobné ryby. Zhlobíí hnojová voda. = l. z bo- srovh. hlupnu hlídati. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. hlaný buk = jenž Zl. dít „ochaiebné^ dve. h." Brumov. = zhnilý. ovoce. hnus natrýve stodole. „ z rány. zmáhati Práca : . houslích = Resolaš. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. hlídati. bo ja nslyšim. Všecko zhápe = sní. láky. laš. hluboko : pij h. = setená sláma. kury. níma rukama. val. má liladkou kru bez : suk. laš. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1. hlechni z listu). To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. ale on ani hni. hlásný. hnojvka slov. hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší.

laš. = vzhru : Drží sa hoe. slov. val. Býl holá lata {^= samá).' laš. Bylo trochu zámožný. ním o zem psobí hmot). hory. hránka prstech. pišel (op. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). : = = obyvatel = hoe.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce. op. malé. hodný hodný dle) laš. hodný zz 1. = léka hrabe = jde pomalu. v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. Je hoe. : šinval. vedro. val. kotník na honce pl. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. holé vrchy. val. : hrb — hbet := na hbet. hojgaka. dól. hraneník = mezní kámen. kopec. 2. : hácnút (z = bouchnouti Zl. polán (z údolí) val. 3. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). val. skaly (v tomto smysle nikdy . Veliké stromy hnusily hora horách. Zl. veliká hoe Tedy nízko. hoto kopnina. s holú hlavu (nepokrytý). . m. „Kolik „Néhojn. liolotova holý : = hulákati. horknút horan dosti velký izbu. hraja peníze). býí hobel = hoblík. ploty (ne holofi = hulákati. kus. se. — eše hoe. laš." 4. hra hrant == teeti nlo. bez snhu. laš. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. Zl. haluz. : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. laš. = les : Sél do hor. íioja hongaka zz hou[slov. : hojgat. = holá zem val. heisz werden. je v hnut :== veliký kus deva. op. to stojí?" Hojné dále nni. : Pole hra- sa na holé ruky. hor. holomráz. býí holým krkem. laš. „Chvála hezký: Bohu.215 ho huší. silnice. hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa. velikánský. laš.nahý' !) = hranice díví. hodlivý zz co se hodí 2. zim — [laš. (širým). nám mraznice=mrazy naholo. slov. Zl. s na muziku. vzhru. holomrazky. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. na vrchu. hra del ^= 200 složených šindel. hobliky (velký). sa v kolébce sa hogá (kolébá). liongat sa = houpati val. pija tam hranit = hraniiti = hánka. Do Ame- ml Živí peníze. Vz hogá (nejde rovno). tá je hodná! = horuch = hluk laš. val. Zl. paka. má hodnú vypadá: hodní. Zl. horyka = parno. laš. laš. Zl. pihrabál neuený. my hojné. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý. val. nijou spolem. záda. Vezmi to hont — kus deva. -^^ 1. honit Co tu honíte ? (dláte). val. : slov." laš. žalos. hradská = = hudba val. lesní. ledviny. na p.

ící. suk ve : dev. : pracovati. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. pišlo hrdelno. namáhati se hrdlil. hrubý (tlustý - — laš. Na hrzu toho bylo. hrtosi ze hrcla.der Striegel. híbat zelí. Zl. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !). hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. tžko Kdo by sa hrubý kus. uh. kárati nkoho. laš. baU. nám mne hubu =: vadí se. že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat. Zl. šél na hrubú. To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. peák (do desky. hruška 1. zas hrubá (thotná) val. Zl. slov. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). hrabati : kúra hebe. • hryzli ho Zl. hebík. Než on dohrbúcá! (dojde. val. val. hrub To hrub !val. . . To mi ^ škrtiti se. hrubý laš. sa = škrtiti se. namáhati se. kamenité hrbolcovata s kópca. \ydomu. : vz hrncuje (hmotí). podkovák. híšný veliký: koštuje to hišné peníze. dojede). : huba: kládal.odmluvaný. mi huby — hubiku laš. velmi: — chodí je prováži (obsil). se -- hichovat pod tžkým je híchem není. tvrditi. hra = boule.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. tam pt groši. když sa Zl. hmotem val. heba=^^^ las. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. huet: Ludé huá. I hrkotnica povídavá ženská. uh. tžko pracuje 2. val. cveek. m uhryzt laš. hrdíovisko se ^=^ 1 pole. huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil. na kterém práce: zdi zle. Ja pomnim hrza hrzu. j hrbcal : Vz hrbúcá. Uméí v hromádce val. = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. . las. (skrený. vndivý. huca = pokašlávati. hebelcovat esati dobytek. Zl. sbíjení). šindelák. laš. druhy hebík špeár : = špice na tresce val.. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest. tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). hebelco -. hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). (mluví). Zl.. Zl. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. hrdlit veliký: hrubý lovk. latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. Cesta vyhúcaná (vyjezdná). 2. val. = spadnouti od nkud.sa když prázdný jede po Zl. hrtúsit sa slov. -= mnoho.. žp. pes. ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. hrk ^ žebrota. láti vyhešit mne hubu. hubatý -. [mu. závaží = na mincí i. hryzák hrj'z: (ukousati).

Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). val. aby byl zaiti se. Ji. chábi = uchytiti. žena.hrncovat." hulá sa žene =^ valují. I val. Dám ti hurka — buditi. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. obratný: „Syhybina húsenica^:. húžvait sa býti. Zl. nehulinkuj. hya ^ košál stední žila zelný . Ch. chrástky se. val. humna mlat. chachai. : hulinkova plakati Poá humno. : = hebký prut. val. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš.ska = houpati Imšaka. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). hybaj hybaj = Dostál hybaj.bílý . listím ti : chabina --- prut. laš. hulinkuje. hyka laš. haluz s chabovec bezový prut. Jak chytnu chabinu. laš. chabaší. chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. húšava =: houština. : v list hned od stopky. neku hybký. cháb. laš. val.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. ro/<lí. húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. husina - =-- husí sádlo. chalka ^ chlácholiti. val. = kdo ubíjí hnut " poleno. laš. . chábdí. skrblým damáš. zebráí (hned a najednou). „al- sa. holí. chábí. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné. laš. hvitký — hbitý. jísti: = roždí. silnice.Štváti. laš. vyokládám chábek. Od hybu všecko hyb rána. slov. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. hyj3ytkem hupkem. laš. tak lati chabruží =^ chabaší. = húšaf hu. hu. (bití) Zl. podl. |val. laš. = hltav všecko skladu . ^:= j slov. zahujajme na ty volky. chablané (pomakané). val. : nim. housenka. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. . místo etzu viíra bie. huná val. bovat povzbuzovati. Nepotesem hurtováa — pobízení. rozman." zvaný. = navádti. val. |val. chacharova chechot. . nešetiti rozhazovati. . chato = rozpustilec. laš. hýcat val. hybký ^ ohebný. laš. hurtova -^ šromotiti. hurcla =. hráti. laš. val. lehké chachot — hláveky. kemen. [val. slov. ídké. = tou- chábeek zelné neb salátové. = nu- n.! " 217 hunica. laS. St. dobiti.

2. v ruce"' a smlouva hotova. . chlupka = se pezdívka souken[laš. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. = výborný: žito. chlupka. laš. chlupeka =^ kapka. laš. chodnica ::^ chze val. uh. 3. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. uh. churavec. chakat = tern. prodeji dlouho se ke zelný. : jový. na leknici chlumpy. chebío chmulí laš. se - šei Sma zuby: Konik ten . — klopiti: chlum p = šubra. chemeli laš. Slovy chren = ken. snhem chlape. sndý: chlebíek. chráni 1 chra laš. Z I. chlápa = 1. val. (neukousne) ene ale se nesml. stopa. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. též na boží tlo u laš. už se chranimy sthujeme. val. chláma = dobytek. chlubiti se chlapa že . laš. laš. 2. |uh. = se 1. se chlamaa = nápoj kravám. chapka = talon ve he. si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. plo = opadalo než dozrálo. : : Mám chlácholiti. hrubého plátna). kaboniti se. charabura = = = chlupi = poprchá laš. Brušperk. když ho padají veliké kusy. choji. zl. chamúla val. z póla — chlaši chlopi udeiti. chlapi val. nen. nuhryze chrnuli. stavti se 3. muka.218 — nabízené. chlápovaný šátek liké. . jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši. = nepodaený. = koketa. charabela starý strom. hlt (goralky). laš. chlopit slov udeiti.. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. leného. chorovaf = býti špatný. : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. chvo- silným 2. zl. chování to je kráva. : chlapský chlapské nepkné kvty. ! pry. chrnú = chadnouti. oltá 2. laš. pije ^^ 1. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. udeiti dlaní. laš. nedbalec. . sousediti my spolu goralky. chlastati. uh. klevetník. val. podl.tlachal. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. „chlóp na to" vyzývá se prodava. = vírem taniti. sa. žiteko. val. (z nemocen. smlouvají. val. chojany = chvojí. plnou hubou. bíti (vychlápaí mu) 2. 1. val. : chlupt charabél. 3. podl.) bouda ze zele- níkm. val. špunk laš. chtastún =. chodika = chodník. =- zl. = chorovati. má ve- (Valaši s Uhry). chamrat — -- skrblík. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. za chlapy. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. val. chomýš chorý — chumá. chorá košula chlemtati.

=^ koktá las. si souek sování: podl. chrua = nemotora. chuboli sa snží. to to udlat ty neudláš. až dochvadá val. enom Je Zl. na poasí chvóstek ^= : záleží). chubía. dv v míle (—jist. chytro chvíla : po — honem. Zl. která slámka. m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. cop. pl. val. laí. má lo- zemeli (dávno). chup (chlup) = muž vousatý. na nohu na = nemá atd. Co chvíla budu chvilku). Frýdek. = = lovk nenasytný. chýrný=l. vychybuje hnj.. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. co Už je to chvíla. konec ddiny na ruku. chudoža = ! chudina. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. iz: zdravé oko. Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. bude. : kdybych slov. uh. laš. chylý naklonný. chytrý : chvašivý chtivý. chvadá. vy- Já už na choditi. uh. [val. nemoc (= nakažlivá). dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné.: . chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. . chycený na plúca. 2. chytré -. — chrobák chrt 219 = erv. chytnut barvu (o látkách). chutný =- pkný : obraz . kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). uh. chumtaC = uhati. chubolí sa val. se vsadil si „na chybu". že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho. chyba Abychjvám nezelhát. Ty chyb := ty's chuble (kaboní).nedobré. chváda. : lovk zlobivý. chybil. stane 40 kr. bažný: híadný je chvašivý jídía. a chvu. by so byla petrhla prací. strava Donejsu chyry. chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. chro- schnut (dlouho). vychváleny. Dnes =-= je chutno pkn. chuchnú. balivý. nepkné. podl. na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t. las. Ta réž mosí chvílu . !). chzu hlášený. : = Ty to si chytrý. hubený. To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val. chybný na oko. Iv ú asím. ba) =hoditi Chy po nim. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. chudý == libové. chytlavý tžké. chumák podl. podl. rozumný. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). uh. lovk tam : chynú (= chybnú. chybti až laš. Už to mám chvíla (nom. n chybný na e nevidí.:: . j. chucha chuchni na las. vyhraj u). dtí) musím živi^ lelík. chy- To je chutné dia. Frýdek. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali. chrobalivý =z 8 — ervivý. : srvn. val. jinými bez táhli nho.chování.

chlib =~ z járky. líiš. si rozjásal? : val. jarany rži. . e. stavti Ja di. juhiie — - taje. - 1. išé : =^ jínova. Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos. 1. : — juh -^ na jar. laš. jastáb. val. Enem to \'m\\. huba. koll. jemný nž =.. bez duše).lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. jem šat. laš. Ide mi na (zpomínám si). val. val. zjašený = pam to zplašený. jfíse zz podzim. uh. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev. laš. jedlovina = jedlový : mnt). jemelova rr:^ bíti. uh. Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou). nejadr sa.dlati se. jaskot jaskotat slov. uh. popouzeti. jtitra sg. jednak = stejn. jedliník. laš. je jak olovný. psniku. Zvony krásn idú (zvoní). Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero. uh. les. : jecba=: jeti. Také jaši sa = divoiti : . val. uh. = 1. = vadéní. val. slabina. laš. val. uh. (na trh). mu vil ide na odpor (jest odporno). vesno. vaditi se. slepice.220 I. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. Brod. Uh. I na mysel (nemohu si vzporok laš. 3. mlet hubou slov. zlobiti se. joí-ha =r jíti. dolinek. jalovina. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. uh. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. poád si jeilnak ivorek. jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. jednati = koupiti: laš. val. cestovati. val. val. : gat pravda sa = svítiti se laš. jasti =z byste srvn. žuljev játe. podívat jak svt ide. 1. |mov. juhúcno (když pojídá „škubánky'. výskati : Co ja- sam iš. skoceš? 2. jasa - dráti šaty: si . jaro do val. J. : laš. drchati peí uleželé drážditi. jamka janek járek ^= jar jari. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá. hledati vši. kobzale drobné „jak iš". juhas :— pastý oví. val. ihía -jehla. vaJ. najednal jsi tíska. val. ivorie = hubuje. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly). nž jadrný: jazyk. hledti. mlýn. sem tam zima. jasa ikro -. odmk v zinu"". |ikia. Ten nemá jemu. potek. val. hloubka ve vod jarši:= 1ž. jadrnt sa -. 2. Bruzajíc. kohout.juhúc. slov. jarši sa už = ty hluboká roklina.") val. ostrý.

díti se laš. kivý strom. . klát menší klada. hynouti. uh. -- na oách klapí. karputiny =. ktas: kalendá klade déš. kahánek ^^ lampika. krhavý.odrostek. ohnaš. péra. = tkáti. uh. laš. klábositi. laš. (g. val. val. káze = kázaní podl. klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. kamenco štrk.: . kalabaný kal bova r = churavý. každý de =^ všední jíti kališ. laš. . klek -^ val. úl. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to). (starých bot) val. zámek.2n K. — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek.kališt. karpavý .skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. hubiti (myši). laš.í. hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. laš. držadlo u srpu. kádér ^= moál. val. uh. laš. zub vepový. kélu) kampel (do kampla) žumpa.lojdavý. kaštýl val. kliditi se =-- kap po klama. = kel 2. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. m. kateina prasecí. : Kape laš. pouniti. 2. chce smlouvu. kía)=^ klí rostlinný. baina. keca =^ loudav keclivý =. klamoi vykládati. pryka. laš. uši. katuju se po jarmakach. kamas .št: kekái val.se kaeím. kamenec. . oní káerky =^ dv pérka v oca. (klapák). val. laš. = . laš. má dlouhý klas. 1.špatná zem. kal bo vany mokina. laš. val val. val. val. laš. klábositi. katovat se = mozoliti. laš. kanútka kapeka.svých. klesni= klestiti. i. val. kainec. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. laš. kléca =^ chromati kráva klee. kapat r=l. lechtivý. hledti. de. kaplani. val. kalabisova zahnutý. ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). val. klapatý jest: = klika na = co klapí. = zahnouti. karasatý ==: kovatý. laš. laš. val. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. eDi na kamenco a machaj. híady. -. kladka = visutý zámek. nízký ke. karas ^= zákrsek. karpatiny ~~ lojdy. . kél (g. las. karpaka = prtaka. kaplan kapoun. karník — nekrytý koárek. las. sa = zabaviti se nkde. látaka (plot). bie. ka])lina vody — kapka. la. kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. karban =^ fagan. [laš. val. káze kona. panchart.

Aby vám enom nenakmásali. kludi = pleskati. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec).222 kletka =: klec. r=r Kmásáí ho za vlasy. ^zemaisko. m = noha. kocma kati. kobrtaf = pevraceti. kolit = taniti. se jíž = kolí-sati. laš. val. 2. = plechá. . kovaria. kohíca kašlati. = nepravé. ci- die Mulde. pehazokoberatý val. las. Pani pijeli = bichatý. = . laš. = -=:: laš. veliký hrnec. k. : v kolese. = sirka val. pole. : klepeto kocúa mati. koboítova = hmotiti. . Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. laš. klábositi: Nklu! mluví. laš. dev. = kniha modlitební. kašlati. laš. val. kývati. = kocankova nedla klíiti. Zl. Bzenec. laš. hnát val. ohe práchno. — hnízdo nkým ptaí. knofel koberec = plachta. knísa knížky sa = plápolati laš. 1. uh. Zl.se (jako koky). 'i kánky ve odívají. sa sa = bíti se. slov. = kvtná. želky. val. kobylka = chudé pohaní zrno. val. = koiky [val. val. val. val. Naklaté vajíko. kolky -- roždí. '2. kocanky vrbové. laš. kocar = karabá. val. val. koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. klina =: klika u dveí. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. tísky. : kohýa kotata val. prohlubina na cesté. ku- vati (seno). kíokoi: klopeto boli. sa = dovádti jako jarmak. kmása = kmásál mi škubati. sa =: odtahovati draek. val. val. klubko =: mí. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. kníše za širákem. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. = šejdí. Kludi vésti : hlupu kludi k. slov. uh. val. podl. kobzalnisko laš. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. koleek [val. Péro sa titi. bamboria kofla = zvodnlý [val. koce (kotce) n. voda kíokoiia = val. = knoflík. = hloup kocúni koky. klá- kolebina =. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. val. kyj. se. 1. kolesa vod po kobero. kmasi t= uchvátiti. koií zlato klujú. kde byly kobzale. val. val. teho naklintaíy laš. klut = klovati : koi == koí. sa = objí- milkovati . laš.

kopidol :^ hroba. 3. má laš. laš. slov. kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. silných nopné. laš. kotja kotrmelec.ojato. bude vesno. jíka brabení. zl. kosa. rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. „kotululú" zl. konár =z tlustá haluz. Už kopná. konopa. noha [val. vystreny dol (skosité). kopanka kopenec vení. ohrad. kotra val. val.stý = zelené obalena z kostitý kostí. korbelek na korábe" zl.auf den Hund kommen. hápnú val. vejce vyfouknuté. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí. Zl. zaezaf na barvy ko- louku. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice. = tleskati rukama. uh. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. vybírá zmrzlý jak kot. 2. „Der Kiebitz" kartech. kordybaník = koželuh. košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. = koso : stna id trošku do kostnatý. = pecka. vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. laš. kopno =z holo. = = kra stromová. podl. v níž jest škared upadnouti. = kopla kotár = svými pol2." kopla vepovice obec se val. koráb strom vypráchnivlý studénka. laš. v t. kostra koská. íkají dti. jablek. vlas nebo uh. komár = = = pi [val. lýtková kos. Zl. kotrbenec. Sl skopala. 3. Je tam val. kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. tvrdý. klouby kot. kopa =. val. = natáhnut" kotáry = umíti. kotek kopená „kopence" a = = 1. — stádo koní. na chomoute. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. Frýdek.223 — kordovat sa hádati se. = kopec. . kotúla = = kutáleti.milí. korovika koruna košec. koe na : obilí s4. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. kdo z Zl. uh. 2. laš. kotoštyja = vadivá ženská. seká. = ohrnovat' kobzole laš. proda na koeni korouhev. nostmi (na kotáre jasenském). do kopencuv. 1. pastý koní. kotrlec. :== kontula z plátna. val. kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. = laš. kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). . tvr- (ihezdívky. 2. konárí. kotúlajíce ním. val. kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda . . : Snih už skopál. jíti. je jak ko- hub už enom nkolik koráb). rostlý.sa též rodit tam na 3. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. tam kopno. koráb vrbový). druh sladkých (cihla).

kesivo hubka. val. kapák hrnec. las. ve krdelu paše. kápnu 1. kopenec krtek. -- — ^krtica. lesní žito. val. 2. suk ve dev 2. krev púšat (ne : val. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. kraj Zani z kraja (ze zaátku). udeiti i\. val. uh. Dub má krajovatú 1. val. kra. krina =^ krtiinec mravení. laš. káší džbán. kemen. 2. též val. krn kroha : -- kás. kdo nedobe = ne- stelil. teeti. hniti: kobzol-> krni. podl. laš. kap: kapí. laš. jísti : (ten toho skrápal). zahýbati kraby 2. = krabatý scvrklý. namáhati val. krmášova se = hodovati. káma ja])ka) 2. :: puklý zvon. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. J . (jinde polí). laš. krná kras ^^ suchá haluz. krbaa krba chzi. krájeti se. drobiti krokevník - veliký nebozíz.horka. tráva. keslo — = ihadlo na ptáky.posvícení. 1. kamt: Kapíš :r= jak hib. kozub = stecha :: svislích kei džura.kotvísa kotvísi koval . kže. hrdlovati se. tým žbánem. puklý zvon mlaskati krkoška 1. las. krmáš laš. val. val.na kroj drobilo. = :=:: ková kozina ková. laš. 2. laš. velký oech. hromada: krtií: v izurka zvaná. kemen. val.se žilou ani žílu). krajovatý: koví. -^^ suchý strom. adv. kemelo kenec ^^ kra ledová. las. ' a mluviti nemístné. treska od valašské dýmky jalovcové. krabo kesa ^= tesati devo tesakú. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). kraje" : ^ puká (píse). krajní noc = se soboty na nedli. : kiklák ^^ kikloun. na Morav „Kíby" jméno kíbica . krbatý vyšrbený (hrnec).kolébati se. Prodává v kroj -. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. uet teba t tu kamt. : kamt = klamt. tvrdá kozí kdel hejno. val. krica. val. val. kibina. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. laš. buk hladkú. se. (kretí) = kei kulatá. „Téimu kíb srdce r chrást. krkova krriia sá == objímati se. : se v šklebiti se. devo porouchaný hrnec nebo step. 1. i -- bláboniti. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy. = hbitov. laš. lámati suché vtve. ocelka. val. : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby. Co to kápeš? hrnec tu = píce =. chrást. kraby na šatech. kápat hltavé = 1. 2. val. kdel bor vyschlo. . sa rozkíbí. val. pi jídle. ková. »a rukou. val. uh. krabi sa=:=l. .sa 224 r. krab — záhyb =^: falte. 2.

cosi krzío (vrzlo). zajíc). kuavý še kui. Zl. Dym laš. Zl. tou se háže z novu. val. : spoíta do val. kula : uh. maso -^-^ uzené. krosna. val. =:^ kruže. slov. v mase. neposlušní. stav: pl. Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. - s chutí laš. Prach se kui. — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. šípné). '6. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé. ku acník ^= kurník. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí. kúch záboj. kulíšek sa 1 . val. . val. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. val. na pólo venku leží. = necky v na kou- jabka okrájené. kuava kúenica. to je kus osla = veliký osel. uh. laš. kunda se. kus v jednom kuši (bez pestání). kulnú kuliku =^ zakotúlat. val. uh. kulifaj nohama. kudrná. krúcat prádlo = ždímati. laš. Dia : za krosna. = krucák kroucený tabák. val. val. ks žerní = zakrsalý zl. kule = doval.vait sa. Lže. = 1. les =:^ vytrh- š koením. metelice. Mrzlo až kupío. Nokrzaj se 1. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. uh.se kui. všecko moje kupidlo. neutr. se nedobe štípe (op. krza laš. kštice vlas. val. slupky kúpelnice pl.zabývá se ímsi. laš. baldián. jísti: laš. skroucené. chatr. kupt = [)od Zl. ve snhu (zakudolený od snhu). val. (oddechu). skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. laš. ve vlasech -mýtiti. jísti a pi tom velmi žvýkati. 5. laš.se. laš. - chumelice. 2. 15 . mi -~. kudrnatý. Neku kuavec . i topiti. kundzu se soukati se pi dom. ^^ mimra lovk. kuky =^ koudel. kudolisko -:=. -- kúi: (nepraš). val. krtelka devený korbel. kruža krúžlat okrájeti. v obilí (obilí pokudolené) slov. hruda val. . vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. kudolif sa--~ váleti se v prachu. Krúžéíky sa.protiví. je krpa. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. krutá paza skroucená slov. šoukavá práce. uh. strom 2. kumiga ^7= pežívati (o kráv).: 225 — 4. Kundaka ku -^= ma = = — to. ^= tkalcovský laš. v- knóa hliny. krsténí kest. val. eledíni su kruti guma. kuka = za vlasy tahati. pokrutina. sa = probírati dní. --=^ krvait krza. kde kdo kudolil (pes. místo v obilí. kuova nniti !. praštti Snih kupí hromady. V jednm kuši v emsi kuuje . stromek : kse se kudolica omlády. ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. 2. nuzaiti se.

kys =^ kvtenství prosa. na kon. hubiti. labnú -=^ lapiti. pouto utíkati laš. Kobylí. zelná voda. se = pi- kyjanica uh. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. kuma. lopatka píst. labrova sa ^= bráti se. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. kvietko streše. a = ohál -. val. =^- kysly = kyselý. kuzno kváca: = -~ uzda val. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. uh. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. 2. kvasí (bo2. kuzna. to je kyteja n. okvá3.. laš. val. laš. kyka vlasy val. 2. : laina = ==- sníženina v horách. palika na buben. kútnica rr šestinedlka. podl. .: — kút : 226 — zboža 4. 2. tahati za kua kuce = opnaka. vadnouti. laka iagán laš. za na kyselo pipravené. mašle (zavázat na kyky) laš. z ruského kvap peový. pl. shrs. plátna. slov. laš. co laka) val. pod násadem u lelík. val. : snhu padají. kyteju kváda — chadnouti. ným krokem. laš. gat = val. zl. = ledabylo nastavti. Gajdy sa zkynoval. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. což se dje železným kutákem. vlasy tahati. Pei- = laba položiti. sluka. val. - lahovina schel. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. 2. lenoch. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. tapec kuta v popele. kýstka kytej =:^ kvt. kyka — kys: kyka L. hoa. 3. lehké maso. kvíerek. zakuznú — zauzditi val. laš. kvae uet 1. = hrabe.prach zl. kya. -: naše kuty zz naše krajina. prsmyk. se val. = 1. kštice B. kyselý: k. ^^ kudliti. r o zkuta uhlí. droby val. nástraha. kveto. = 1. šubra. uh. Kyjov. kyja la) = kyjác (dle palice. val. val. = oklešek. klímati. val. kuza = kovárna. saní. kyjanka val. kymel kymle = malý : kon. ! = zvonec: laš. do kvíerka k veeru. ovsa kys klásí = s hrs. povalova: val. sthovati se kam. kumacat plati se. val. uh. kynoži žily. kvys -=: kys kyvota --^ podl. kiitik 2. laš.

Sasn sem vyletl. val. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. Stodola bžeti. Brod. laš. 227 lahostajn. lapaka . vc le- dobytku na zimu. vzíti. tebovatý holý. leja. val. Ty si : udeiti po hlav."' in je plná letní = ledovica = náledí. laš. déš.) zl. lebavý. laš. (vy])adnu). „lehký jak dajaká. lé vyrostlá se. laš. = depti. lapota — - (pe- lepanec. - po Jahostaji - lehina droby. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. letorost = ratoles. lepanec iiiyM. tlie lehký laš. = zbúzat. kdo lepí. lepaka. 1 e v n ý rz o cen zl. lápný.^ panna. víil. val. plotem ohrazené. lapta. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. lepení.toulati se.) nebo Nevím. = pohlavek. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. di pomalu! letíja. laska hlásku prokazovati. uh. laptula = je lepká =:: - maz knihaský. f)abušnatá. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá.1. vybírav jísti : = Japoš. lenúchat sa rr soukati val. ~ hledati. laš.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. lápa. lépa.) na každého 50 zl. lapta. = enom laš. plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. — plíce . íepi lepiša ". = . láta latovec laz záplatovati. [mu. lešica na tvaroh. Už je hodn dluhu nho (pipadá). lepenica ^=vc pilepená.pas na ptáky. Puppe. : lepka Už darmo lepká. 2. padati: letíš? Nelet tak. léšéí Enom = kik dlat larmo. laš. val. val. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. lepiti.: . larmo laská slov. nesen) tlachati. (vulgo 15* !} . až mu Kde zubami leškotalo. zl. lejava sa: = leják. leškota= Bylo mu zima. lehnj . lepák =^ plácaka ui mouchy.toulati se. lepišova := tlachal. vyletím vybledlý v barv. let£=l. o váze a co ^ laika . geizen. val. uh. íebavý (plešatý). aby kopce po led nesjíždly. tina". letina = sušené letitý. lacúch =^ íandygova . val. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -. Chléva laty. íancova ^. val. ^^ lískoví. =:= lis = lasice. plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). 2. lhostejn. silný chlap. to (iron.o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat. - etz u saní.

houlopaata. val. laš. lužera ^ luza.pifka. píti íúpa oechy iupoce. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné. letúny (pl. strojiti se. rád míti lúbí víno . z níž lunt =— šat lunta. lýkový ])rovaz. laš. látka. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -. podl. val. laš. pije. laš. : = tepe Liboce biice. li nkam = i= pkný. lisknú -=^ polikovati. : ska. val.. bu ludský (jiných sousedil). konen stojm. lítost". Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách. val. Takovým ptákm.): la. hadí. liskavec = políek. lokmes =^ ohnaš (v. to bych vám zalirýkaía. co vedou obchod svj. slov. laš. liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. : kobzol v šupce uvaený. : = dostávají se brky na léz (zima). vyletli. líci sa na nco. t. tpytiti laš. lisk.poítati. 2.). Ncm.š. liši. laš. . ped losky. lizák = prst ukazováek. val. nedobrota. - val.228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. val. ludské ^^ ne cizí. laš. val. lichý = vetchý: lín šat. na' lopaata. holata.rád se. val. Obili rost na • vyvedenci. = slopati. . lócha lokati. húsata sa lo- — toulá se. slov. liškára stílejí. Leze mi za pahnozty brloh. s prasaty. =:- lízna =^ lenošná parádnice. val. val. zvlášt svinkai. ~ plachta. val. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú. libotat sa. op. sa: ptáci. lii*=^. koho. trigometrické iosopr mení na vrších. slota. vedli". lobas = šelma. lúšat lútoba -~ ourati. bouda. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. sa. lišky toce lulotá. = pitka pi prodeji. val. letvinka = vtvika. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme. lovka -. Majetek je bu Ilias. na svém. laš. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. liska. liša ludském. ludai —- lumpovati. louskati. íupák laš. litka nmá 1. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra. val. zna- bíliti . lúbif záští. uh. - lijavec šupák íupí. laš. lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú. : nco milovati. t. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm. ligota sa táti. lompita zeti. potom opéenci. velikými doušky.í na sebe kusá luntuv.

: hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. maskrtný = mlsný. zbíti. maryáš — tolar Marie Teresie.masalaš. šelma matro Pokaj. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. smutno. val. marnice = = 1. . - marvan las. Zl initfn =~ udeiti o zem. tem iýpe (lovk. male „cifry". lyný = tuhý.rozbiti. maas = veliké mainka — 1. uh. marast* slov. ho). perívka. mandri maškrti = mlsati. -- markotný. las. smetí. laš. manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. uh sa: masar podl. zem.. maninou í^^maní. rhagnú :^ udeiti. val. kel. umrlí komora. ty matro : Ty (po ! . maškrtek pamlsek. chechlena. laš. Má hubu . laš.= dokaziti. maec val. marchotný = trpký. fhléb. val. M. jpst val. oši- matra ^=: tverák. sy- hrubý lovk. íyžka žabí skoápka. maca= makati. lykovitý. I sa sa na na s - ním handlit'. riiaga. pl. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky. ^^ práti prádlo pra val. laš. makvka uom : meretrix. maca pracovati: eali. vtvika. =:= ezník. praštiti o = teskno. = druh peivu. marova laš. slabý lovíek. snolka. -^^ machús strašák. pomandri koho pelhati. las. val. = = = bezen. šmaja. podmaškrti = dostati chu. neád. Píbor. val. Mez. do. marný hubený. vymandri ^= vylhati. „Pjdeme maú. sýpati. ten má byte). až trefíme na u. = — las. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti. nem smíchaná. laš. opav. 2. Lid Už sa teho malí. = sa malovaniny. nemilý. m. tant. laš.: . malá." Val. laš. bláto. škobla. Co vas mace napadá. 2. zaeh : ninso. : 229 lygaf -=1 polykati. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. po macku omatem (po tm). las. diti se. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. = : marný m achat" bíti. val. val. val. marná fáreka. liameraka. markotno na = riiaga. mažga makati val. De Slivky sa malí (krátí.roz. = plevel. = míti chu. madrca malá ženská. bouda máry. mlsný: maholný maholnú. dol.. = máli ubývá sa z malí 1.

Zl. drobná mouka mokrý. =:- slov. „Stela do tvej raatry !" laš. mnivý slov. ml. = hmoždí na mák. val. mátoži z cesty. 2. (jde oi)uka 3. kyprá. ti konec ud- zem. metelice. = mermo val. mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. bíliti.nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . = val. 2. val. :^:= mrka mlynáova mocí. val. zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). zl. [slov. fad. ptkrá místem atd. maza =^ líci. sa mjte. dvma deštík. sa bez s tou výhradou. za nohy. rak. podl. Tam sa zminuli (zmizeli). žit. me = míti Dos : dobrém i po zlém). Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. val. jak by ho hodil do mírnéj vody. místo Na míst ja (docela). pl. kypiti mlná . -. ==1. pív- asto u vypravování = ten. mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. [uh. Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. pouhý: jo v Je 1. maznú ím = mrštiti o zem. možem. ídký. — Muka sa míá jenž shodil kruný. šaty. mch pytel mchem pobúchaný =. riiéga koza mégá = mekoce.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. mírný val. uh. mezúr = ulika mezi metla chalupami. odešel. lháti. toho ludu tu míso! . mazá =: veliiíá šttka. kyprá pda. Dvakrá mnit koho = pHsniti. [val. široký pytel konopný. meškáni matía = mazati. laš.. : Tak sa mírka. : lovk byla = vlídný. mine-li sa zitra bez déša. (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). val. Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli). mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. místem ho prosil. druh mkkých se : všeck (prodá). = obydlí. mdlá chu [val. Kel. Velice — Už sa ich míá mén). mkkýž jablek. do toho nic žádné mátoha nec. mámiti : Neple = košt. val. laš. = = samý. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á. koši a hemátož. hloupý. mrené od mletí. Nezamatli sa lenu zamattanú. Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. din. 1. sul. 2. Opilý na matem =^ na mol." o nmž e: Milý žebrák sa. píliš sladký. mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod. milý tivý . t.230 — meŠka = bydleti. = = „nároky" na metel mámidlo. na odbyt). mlina nebo sl. mezíra = mezírka. = mdlé ovoce. (obejdeme). mchura =: 1. mkký chléb. nho mihotati. lám (hned). = Nevím. mluviti ze sna. Zl. iných v d- špiniti ! : ruce. 2. o chleb.

. val. mlezavý ^^ šoukavý. val. morútný unavený Su všecek morútný. mleC Jak sa ten svt mele. Už moce rozumem slepice. las. ^ brane Co laš. : nechutnó jídlo. mtaoch zajíc. val. býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo).bahnisko. uh. = udeiti Ten sa moslov. vaný: Tam byli cesta mrcha. sa v knížkách pe- val. mlacova nkoho. úmorný (práce). val. mocný])odl. Zl. laš. nití = niti na cívce mlacek ^ laš. pleštiti mrcha ssáti : - špatný. zlý. srv.makati nebo s em [val. drobounko. : mítva mítati. inlazgaka =^ 1. n. mrhlka. : — nepíjemný v Zl. mlená S mlenu všady obstojí. . niítvavo = stídav. val. mrazí -a mele. Tak to nemele („nejde"). laš. mla . která motúz. — šikmo. laš. slov. mlat -— bití dostaneš mlatu. slov. uh. dzecko. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. : mrane slov. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. val. rozbedlé bláto : možný = zámožný. mkké. mlnzgnú koho. : To je mokrý: mocné -- i-oky. shlížeti. mladík.m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). = nejapný lovk. sa v mížgi ". : motúzeek Može = provaz. mlatcem hora. mazdrák — rozmazlené dcko. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. mlasknouti. mlazgavý chléb lepavý. žebroniti poá mraníš ? 2. 2 mladý pršef. by to vyroste z vy- mota: (opilý). mrchavý mrchavé. mocný chlap — silný. pa- náek podl. mluvi na nkoho podl. nadávati. tak : mrazí venku. morný úmorný (ved). mlatec. ma = siholí. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). 1. mostina =: deska lía podlahu. m. val. je rozhn- mlze -^:r mlze. laš. oslzlé. podl. v okamžení.- mrga -. mrholica "drobounký deštík. zebe. co tepaného zrna. val. val. : = piplá- kati. motáek namotané. može -~ možná bud mláka. mlága ~. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. mítvem mizga : val. Frýdek.mladá mla jemenná. brou- mraše. cela (tele) [val. mízira mázdra. vykláda (dlouho val. .škared mrholí. skovitý. . motúzek. míza stromová. mládka -^ mladá ješt nenese. dnes na kázni mrcha. laš. laš. val.

mistrného vyvésti. . mrvi 2. laš. celé nábožen- náelník ^. ranní u hrubá. sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh. mžúži Zamruž oi [val. mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. mra). mrvi=l. maafa - mrkva lovk. 1. stojí jak svatý poá (staví). laš.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . múr trosky starých cihel = nimra. náboženství . Pravili. 1 „ozuby". mrf afa. laš. mžúi — mhouiti. N. = mrva. mše : ranné a velké - náboženství. hlína prachem uhelním. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. slov. 2. muruastý =^ tygrovité barvy (koka). s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. uh. = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). erná jíž se mr= zelný. = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. n. enom sem mrkosila. val. od rýmy). ^lov. nabrzgíý navrzglý -^ Zl. slámu. 1. -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili). rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura. viti. nemluva (^^^ Nespala sem. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. laš. s maltou s 1^ prach z uhlí. uh. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. laš. jísti (žertovn). : Tam nabyl |Z1. laš.. — našplíchati. 4.^ti naerpati vody. = zdné. 2. val. nada: Tych nenadáte nedáte. . tlachati. nco = zamži. muryšatý niti zauzliti. muchar much. na- narec nikdy do. 3. val. - kyslý (mléko). myslím 11 hodin. že je mulír = spekulant. : múti :— kaliti vodu. hluboká zem). nabakiit koho nabírat : na navésti. laš. mrtvina. muín = mouenín. uh. 2. šaty = zdi. Matka se). Obilí nabírá -— zrno svých bratr. muanka za ddinou. = kdo laš. val. naby :^ najíti val. mružka = mryanka mžikati oima. nerozumn mlu- = mourovaný. murované stavem laš. laš. v nm zasedá. nad ich eí. val. najísti se. trochu neval. raury slov. Brod. celina (mrtvá. =1^ 1. tm mocný (na p. nacúha Nabízli sa eho najísti se.232 mrkosi Uh. laš. ml stloukati máslo. n.

Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. Hodslavice. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník . na- ítalo). pda. štípají. laš. uh. bývá (je o groš. nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek. mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. = 1. nahajka býkovec napsati. náhlit* namta kým na . kterou se šindely z klátu val. ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p.sebe : Zaal ním na- . nalakomíl náledí. laš. Kobylí. : nahotova nachystati. Už byl dostane). Poád' mne naháiá. laš. nadplátit nadšiti.nejdéle Staíek zádech. na metat (chtl ho ])Ovaliti). nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. prati se: nahtobíl sa šišek. hra. nadlaný 2. nadrchaný =^ naeepýený(pták. podl. na dobe ^. peníze. rz:= val se nový). -^=- náizbú (jako na návsí). nahalka'' do knihy namazati. se vyfintiti. Byla sem nalíená so. 2. abych to kúpíl. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). dráb. najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa).sili na sebe. val. tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej. val. nalabi nalakomit náledek : naliknouti. Zl. kašli a p. na- (palice). prosted izby: na val. val. nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný).! : 238 nádba v nadje: (doufám.docela To na náizbí =^ 1. nho laš. sa najéskorší modla. slov. dobe inak. nadvázati (motiíze). val. val. prací unavený. nadýmati. škared = naháa-=l. laš. je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. nádlatek (látati): laš. moc [penz. naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- . jež Zl. neho = nadrtiti laš. : nadída nosu najéakorší —. aby se lépe nesla. nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú. Groš nad- nespal). Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala. pi nadrasti do smetí. nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). slepice). Hranice. naprášiti. naháalo -~ byl v úzkých. nahúška =^ navésti. (invi- námele mnoho mouky. 2. ~ žádostivý: nadby: nadbude. laš. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa.

slov. najíti. — všetený laš. ml ji rád* . s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. laš. naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). mácí (op. následovat koho ^. podl. laš. 2. národa ! laš. = are = naíkati. na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn. naporúzi ^^^^ po ruce. laš. napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. : pkné). 1. zem. na- popudlivý. Rožnov. žertem. nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. námrza namrzío to. ^== vstíc. Sprostý národ.»ialézaC na koho. ark kieti. na vzdory: slov. na píky — 1. val. Néni mi (se aby im to ekli. naléhati narýknú ^kobzol. to na píky. schvál laš. opravdu. Frýdek. nápoky =. naský lovk. podezení. laš. slai). tee mu na napilec Zl. na vzdory Robí to nápoky.. Tam natých. 2. To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). námola = lovk neuhovlivý. to je na opravdu). na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. = mrzutá = sú odula. schvál. na schvál 1. puený Kráva námolný = dotrný. 2. na schvál. : Pole na - 1 . napokosý . namivka ^= domnní. = nadutý. naprotivá a laš. nasoši sa na --. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. aby se brzy napásly. : : velebného pána. To nni na opilec. kik. na pi: Bžel u Otec na to nastal.nahnvati Ten sa na to nasošíí. napuaté. ----- (je v úzkých. napuif hubu nadouti. vzacna.šikmý. lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha. val. vc. — napéká mnú) na schvál néni na 2. nastával o ^= „pochtvál ju". nápas ^^ laba. to je na obežart (to není žertem. naprotivo komu í = naproti. laš. = dobe. namivol se (namíval). -. Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. dobytek ^ cizí). nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. laš. Klob. vzdorovitý. na koho: napekali ich. po nasku ^^^ po našemu. Bylo to naporúzi. Dlá mu val. do- napodpadi slov. laš. = náek. zaujati se eho pkn napáhlo. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. náhodou najíti. Val. obtžovati. se nahnvaný. ^=- náhodou laš. mil (namel). napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná.:: : : 234 — na píky. uh. a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val.

Uh. na nmž se štípe. nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. nouze. uh. val. laš. laš. a byla bitka (han. slov. nasýsan. val. val. val. sa tým chlapiskem.= na sa zkazil. špata. . val. nebožika nedoluha obilí je = nebožka. uení. špata. val. výzvdy: Sét Dívá nmotu. Pohádali zme . valený (napilý). šaty. néco ^^ meri negryfný gryfu". natýsa ^^ nahlédati. ^== nacpati : sama nedoluha.. s nama na dvr.Je nehodná. na to sa neborák ^^ ubožák. Šel po kraj tak. natasít mj kamarád. val. nošika. strachu. val. Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. názimek vané. nastráži. impotentní. sra- negyzda ohyzda. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se. : laš. nebožtík. : nech Pote podl. Navalil sa krupice. Brod.stu?" . Kdo tady 2. nech sa podíváme na naše zboží. laš. 2. na tož := na vzdory. sepsul to. nehodný nemocný „Kde máte nev. . uh. býti. val. 2. uh. opilý. 1 mezi sebú nažívajú. aonka :=^ na. prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný. poádati Dobe natapa najísti se. náto díví špalek. las. kánský Zl. la. as. na : naskytnouti se: s o. =::: — napojiti se: se. žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. zavaditi nebohý = = neúrodné. veli- nmota n. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. nédolužn :^ churavé. =:: hotová. ít ^. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. místo na dvoe. laš. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký.š. laš.235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan). las. : spadnouti: nastražil? slov. ^= nemoci slabým val. nehnulý =^ kdo se nehýbe. — popudlivý. laš. natuený. ma nazývá. Je na- nmec -^ nmý lovk. val. nedostatený =^ chorý. nepoádný ." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky. val. naži vodu nažíva val. Jo v nauce. plevel To natsta kvásek. ^^ 1. val. laš. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. sa eho — naboucha. ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. val. dcko. pda). slabé nedotužný =^ slabý. ati nati. nastrnoži. návala nátisk. = = nešikovnv. launisch.

laš. n. Zl. val. nepodara -néco nepodaeného peivo. — závistivý. lovk. nic. neumíraná staenka. = nejednou.ši. jakýsi nijaký. nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt. neplecha (zvi. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. nepodílný = co = co se kame. nesnáz. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). ho pod krk. laš. Býl rok. nic je : nesnádka val. dám nepána sa bit. neskorší . dcko (^launisch). „enom sa to žve pod kos". slov. nenadání: Z ne- neuhovný . Zl. nezdoba neistota.mrtvý: Ostál neživý. laš. val. nesnadné nic tu nic. matka a p. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný. neas neraz = chrast. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val. nevrazí. nospsobné chíapisko. val.skor. uh. neohrápaný ^= nevycválaný. (o dveti). nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. To ne- na nic hodné. jež dobe nese. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. a bratra Hledali. ---=. val. laš. mi to všecko — nijaký : . spíhnouti. val. =^ nerozvážná. nezruný. nevížka: Je na nevízce na váhách. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti. nepohoda. Zl. : 236 — neuhovený nelze uhovti. spejný. dobrá nska = slepice. vk. obilí. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see. který se tžko dlá: tžko láme. neživý -. dobyte. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). val. laš. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný.daremný. nska : kúra.nešikovný. neví si rady. nic" a za nic. motorný Zl. vši). nevízka n. hmyz. jak nezvtá. las. ne- nesedajný —. val.neposedný. nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. n.' val. val. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. neporúzný rúzi". e neumíraný je To sprostá.veliká. neskládaná roba -. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan).^ komu laš. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. neforemná. skú vecú - na žádný zpsob. roždí. niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens. nevražící.: — nenadanka nadanky. laš. nerky = ledvinky. nadání. . : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val.

obchodím s*- = v as jubilejní . wimmern: Chlapec nožnice val. obešly obchod Byt semena obchodech nem. (jísti) = la- hdka. las. který nuzovati. 2. Píbor. Zl. obecák. níkem. k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. Ten nosí ^=z se umí iha. : nalezenec. 11. S ovcemi se neobchodím (sich H. Dybys býí svým nuzmusí starati. trhu zbylé. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. obec : To je na obci . Zl.: . ale nežraly. laš. Nevsta se dostává na novosedlí. nožice slov. Trefil do hospody po uchu. obecník ^^ obecní les. na šaty. obíhnút Zl. Zlodj dál v nohy. O. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se.na obecním na p. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. las. — ^ obstoupiti: Dti obziny. — nžky. bím. : laš. úra = slíditi. abptebon). Zl. obéjza ním obéjdza znalý eho. uriti na nco. val. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb. laš. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole. na mále pestávati. které pak se prodávají „na úkot". noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly.školy Y noliy všeci na pole (bželi). obcat -=^ slibovati. Zl obežart na obežart =^ opravdu. dybys byla svú nuznicú . zcela nový. sa lui obéknút Zl. nuka abych = ponoukati val. koryta rozháže. [laš. obsáhnouti: strom. : noi nosi se touláš. studn. nudk = najdek. uh. obchodi sa málem ^=^1. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo.~ svým pánem. — val. obecnica ^:^ obecní studn. : Nukalo dobe noi. [Frýdek. novosedlé = nové hospodáství. šél. obhrknú ho obhrkly. laš. Po obde v nohy do . zkušený. pkn a s laš. 287 niždi niždí. : ~- potápti. m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. po jizb v se obeznámí). briillen. nco : laš. ^^ obsáhnouti. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo. konfekt. jež má na ob strany svah. novotný — novuký.

obsmda obcházeti. val. Zl. . podl. si . líbati. dostal. obícný laš. obylo. obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. . laš. co rukama obtlustá obistny. Zl. = piiniti se sebe. = všady býti a ze všeho dobe obracaf. obtúli = obudi = zbuditi. • = zvítziti nad. = : obídi nco obidný = spoádati. Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. obkolit = okolin. = ledvinky. obživa Chodí po obživ — po žebrot. pozvali nás enom na obyt'. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. val = „dobe objezd = objížka. oblak = oblé poleno. obnova val. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva. sa obírá saže. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden.má mne obchodila. — sní. val. oble = oblek. obyío olmajní lovk lovk — launisch. sla- obrodit': Strom obrodil -. se. srvn. ošiditi. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš. jeden krají. dostaneš za druhé." = okounti. : Mo- zinú? míti.vy- obrazi nkoho = uraziti. = obídlý. nemnoho (Výb. =-. oblinec = oblý sloup. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý". obojova koho val. obuchnú: Eše bláto val. = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. obskúat obstarat sa se. na oko . val. uloviti). op. Žádného sem nežertem neobelhai. na nco obzinút = pro sebe získal. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod. okolo koho. obsaž = objem. podl. — val. o = postarati obstární = obstarožní.' Zl. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. laš. 2. laš. NecLi všecko sám obzdola.238 jak bota možii — sich fretten. : odpk pku. síte sa = jde = pokoj jí. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše. když pláš I. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257. obzoba: Ty lížeš. dlat nco na obyío = penésti!"). objati. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f. obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. Pkn stojí. neob- obut koho ^=^ ošiditi. val. v nov napadlý sníh- = neobeschlo. ^=- Prúgelholz. : Zl.).

znepokojováni. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. stopka ovocná. zatka. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". 1. uh. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. šak jejich ich odnosili. Ji. val. val. 2. las. las. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. = Žabí nožky. odkatý = laš. odprova = odporovati. [lesa. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. odkisova hati. odhonek = malý zbylý záhonek. se. oepif odbil = pohlavkem udeiti. otevený. val. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. otevíti. odpravi postel z=. lelík. odmáchnú cop. val. laš. val. odnava odnést: = obnovovati. pl. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. ste oehlaný. St. laš. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. podl. val. val. nkam : laš. odúi sa odchlípla. rozestlati. odespa = usnouti. lovk. : las. podl. redygali sa do Uher. val. ! odpk = úleva. ze starosti. val. Pámb ste si oad nút. = = haluz odstávající. odpal od krámu. Už má všecko odbolené (íká o nemocném). zpráva. odraba -— odrati. jsouce voda nebila v beh. aby odpudili -— opustili hnízdo. val. =-- nášá = s sebou nese. Opav. odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe). Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . ale odchlady =: jarní mrazíky. odnoha odpálit : odbit' sa si. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). = první deska korou s odseky = z jiného rodu. odráBa =. las. oddlávati dluh. tak a ním odeju (udeím). = si slibovati. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). slov. všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. nepohoda mne odrážaía. = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. oadlý (•pálený (tvá). dm =^ schaebig. krsný otec (na kest). Zl. op. bych pišel. Vtr nám -. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. odseknouti. odnáša: Dyž val. odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. . odkludi odkorek se = odsthovati. j)isa- oblekem petížený. m. odpoves odpov. = odsthovati = laš. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. val. val. slov. komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. val. val.1. odrabaný ==.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. odda = odevzdati. laš. ocásat: ocásáí. hráz pi ece. kabát.

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

kyj. pidlikuje = vraní. 247 — eí. = peeák : =^ peený brambor. pevný chlap ^^ silný. . peen =:=- játra. pereko klo- uh. uh. to kúpíl. Co tu laš. psnika píse. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. Cti- pelech ~ kudly. popouzí. = chór v kostele. kterým voda „pídí. barvíi trou barvu. nách. peculatý == barvy erné do ervena. vtvika a p. vypryskuje pídit Voda pidí nap. pazdri = utíkati. val. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. bude mrznú" když vystupuje. ze stny. [laš. -=^ val.ši sa pchá váleti se = 1. = = vichr. budem sa modli rženec. petrželí kosinka s Zl. nzoch." odtéká. peláši utíkati. pavichr val. perútka 1. tenký nebozízek. = horní veliké chva slov. „Voda sa pídí. váské. pstovat pstúna. 2. 2. peí = železné péro na kolopépa val. laš. pšo : = pško. ide do penz. kytka: z rže ervenej podl. mainky. val. šttiny staré šatstvo. val. val. pidto — dutý sloup v rybníce. val. phy. laš. pestvo = rozpustilost: pšky. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. op. ásti val. pavla m. na pomašování. Píbor. = dobytku [val. = osten statek na pchái. = = vrate. pichla ==: makati (koku) val. :=: 1. bl. picova chystati. pažerkovat = chutí pojídati. V tch pe- nzoch sem je to drahé. pstúnka laš. phovitý. pernica =^ mísa devná. snt) Zl. zajeí ocas v mysl. pazucha = páže. Zl. pele. = pecnové listy zelní. pidlikova 1. = peckovitá klada = porostlá hvemi. pezdívkou (pl. val. pchavka (v. uh. ze sudu. erve. : strže. perše veliké fem. ze zem. laš. pt Budeš sa budeš vadn. dláš za pestvo. val. vije trky. . bodlák.. má opeený : laš. netee svým járkem. škuf. za ty peníze = kouiti z dýmky. péro v níž ševci máejí 2. bit. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. 2. Všecko spaúchá. panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . zelí chovati. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). škopík n. Poá mn žebe tu cosi slov. 2. píci pe = paez pn: kúra. kru. perlík = vehké kladivo ko1.) — peršaviny. marýnu. kdo rád po pei- podpichuje. kvtník.

pira = pšinka horská. val. (nei)leskej). pízgi.i == plekánímpiichovati. uh. „píst". ziz samy pentle. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. pitvoit = pytvati.): Enom sa v tom pízgí. košili pitaka n: ptání. špatný — kdo neád piroek tý. tým pízgíl matlal. plažak. plástovitý pracovati. : uhoditi : p.) Zl. pizgoi pizgo pizgra pizgí). tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. val. Plešíl pl. na (kdo se róchat. val. list. hrom kým Osmá to ece. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. si vyšlapovati. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di. mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. s abych sa piplal. platí n. smysle íká se také „hlúpý. práskati. laš. jídle. laš.odstaviti. oka na Kdosi jsa žalován. písmo. pirc. toho neplancu. laš. piznút = udeiti. To nestojí za to. val. do si = nápoj 1. ples -^- hloubka. Kolik hodin ze Vyplesít oi. soumezek chrastím v kuších. hájil se. noži) = die uh. se. Ja neplancil 1. f. plachúty tísky odpadající. píatežník zarostlý. žebrání. o zem. píta sa = ptáti se podl. písemko ^= 1.) pletky - plaky proráží. ^ planý. op. piše rány piší.— 248 — pta = = pitka. sníh =v plástech. na krku rozepiatou. odplekaC =.uh. piplati se v bahn. hmyz a všecka neplechu zavrhuje)." :::= že dlal „oka" na zajíce. — smyky. kam sa planceš? (po- hrd se. uh. plazit okna =^ nahlédati. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. = piplati m. hl. prohlube v koho kamenem. - plešti (zabiju). sa n. krúpkovitý. pohlavkem." Nace/ . pleják = koš : na pletí. co by to bylo „oka". sel)ú. dychtivý: 2. -::^ kde voda zem zv. plazatý ^^ rozpiazený. namáhati malu jdeš). val. vr mi platnjší než dv staré roby. v (s necliuti jísti. ty pléhni na se poli. každá knížka. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. ! plena — - kaz na se- — pytevník. nevda. inouti. co z toho bude. pleskat biem ko]). hráz. kravám. pizlo? (srovn. se. val. V témž zl. piznul. uh. = babrati. laš. n. pitka kdo má val. Jiín. „to l)yly když se šindel strouze. plápolat': Byla pipa jísti. nepoádn tak od ní plápolaly. 2. zaplatiti nemže (iror. zz slov. val. en(^m pletky. : pížgit mnoho vyplehlo." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. holý vrch. pilno = honem No pilno pijany opilý. las. psaní. val. to je pizgra kye. vypínati 2. pléhnút sa Pý Su pitomý. pleka: kojiti. val. n. žt „slzí. pinožiC sa = : uh. j. Jiín.

plutý nmec kutý. . poboky m. : = pozvati pl. nejsou žádné pletky. pryskyice. pobíja na koho štváti. plýtko orat. pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. pobíznú ho sem. podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. pocmurovat cmurkat) -po- plni. 2. jen si tak „poíná. podarunk dar. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). stejným pls polt. poasná (poastná) = zpropitné teleti. iduhavázima ^ de. Zl. laš. Podál sa na taka. val. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). dlouhou hlavní. pluka pluska prádlo máchati.= hrubé. ve laš. 1. pluta. provázky laš. pi dílem: dati : podliti 2. neostalo plusky dešové se. pl. psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. podbi si boky ím. = sádlo i Všecky poídíl vystí- val. pocudova hádati se. podat sa^^l. v fem. laš. Spoísmy se. úplnk msíce laš. = piznú. který vroucí) 2 ~ plkota. pajzem totéž znaí. podepta --=^ pošlapati laš. = kapka : Plusky krvi plusk. plpu=roztak plpoce jídlo laš. val. zapraženého plkota i po boku (srov.zdáti. mn uh . r=: pl <lo f m. mu podeptaíy nohy. 1. plezmero lozplazená. sa. Kaša ve Za pQasnú vás svezu. plýtký = nehluboký. to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda. sa . pluhy pí. v plni. — slov. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". Píbor. val. plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. plné plátno . se = povaditi. sob jdoucí. Zl. = fortášská Sak sa enom njak poídíme. pluskavica deštivé poval. blátivá. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. Kyjov. kon. prodal celku. Mrana sú na pluty. laš." plznú rozpjatá: 2. = postránky. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. val. : Kon Udlamy to plžem najednou. . laš. Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš. laš. míti í po- = = [ : así. kdo se nemocným poínavý = dlá. pl.: . plichta = kuželna. v plnu nahlédat (do oken). = škubán. Pobiznu opa v. laš. ])luhy.štivá." Zl. boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. plkoš. val. ^ povahu. že „oka laš. plpota: (zvuk. ~ 1. f. poda sa na koho =^ povésti se po kom. : laš. podarkova s kým pohrdati. košile na prsou pobádaf hádá. povésti. pliskyica plkat". : laš. rozvaily se. plauschen. Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. pomoci. uplkaný.

laš. = pod- volek ho podlízáí. ubývá to podíváš? jí. uh. mluvíc. popodpalova debíra koho (aufziehen. Kde v. komu podrobiti. sám podklasek. podstolinka — trnož. podiza se komu ^. n. podklasek otavka : Zito je potacinlo. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže. podmancký podmladit = špatný. ale on to emeslo podchytí (o samouku). Podsadím 10 zl. hndý do erná = dobe dlá. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. Zl. val. mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. váek. laš. podsypat slepice = podložiti pod val. (obilí). dlajíc po kosu. na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). [val. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. podvodný. sem kdesi kivák. podoba : Je ho enom podoba . Jaš. =z house po druhé podtupky na vaení. kvasnice se = trochu do nich. podruh jinde = podrostlina. koho : Syn je podobný na otca. laš. Myslíš. podsadit: to. podružn vylíhlé. laš. oraka. ma podostek sena. podívat: dáváš.posmívati se. bradek vepový. hojnost: Je tam všeho podostek. n vejce. podhrdlí =^ podval. podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí.: — 250 pod = založiti. = podobný: Néni podobný k val. val. podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las. podlý = mladé lupení zelné uh. = sa. n- podhrdlek. (hubené po nemoci). ekli by. podgtanný blátem zanesený. podchytnú: On sa krejíem neuí. izok v laš. ztratiti : Poéí (stín). Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. foppen). laš. tážka. podostek == dos. iza : se. když chtjí sedti. na- podmlauje déš. -=^ podpichovat. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati.. podložit sa ustoupiti. céra na matku. lstivý. podražilo = = obilí je dražší. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). Ty dti sú enom podobeky ZI. To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). podstúpít. že podhá- svtu (špatn vypadá). podlachmat pokriti též (šaty). Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. op.

podcliýta. pohon = shánní se po nkom. když se zapahují do jama = to pochabté. val. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka . ale ovoce nezasedlo. poglempa ==. val. voli. : pohnú sa Jak sa lovkovi val. svainách: val. pochyblo = pochyba na žit. sa to. = popíjeti Zaal mdlý. podveer. p. val. Zl. laš. jídlo. kúsky. lovk. škádliti na obilí. = ochy nadvazova. bude všecko divoký pocha. pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . pojímky n. slabý. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. val. : = chutnalo mu. pojmi o ma = vezmi sebou. . podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita. val. pochciva: pofidrný = pochybný: se. Zl. bude prša. = chutné jídlo. Ovoce pochyblo := stromy kvetly. pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. = pohala laš. poglondat pomrviti = = Obilé val. dokel néni pohdné laš. laš. pojedno jabko. pohodný (pohoda) == pohodlný. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). malých dtech) pojední ludé == Zl. 2. do ní zamilován.= der Strassenrilumer. nezí hnilica.251 podúa uovati se. to pofidrne. di pojednali sa := porovnali. pojistný: sní. (dve) val. už je sporota pry. : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk. [val. bami poglempa. pes 50 let pohne (jesti . val. sa m laš. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. nkteí Kyjov. ])ohrabá . laš. pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. pojedzeu ohledati. pojímaky =. uh. pochráni^. piiniti se. pochylý ==- nachýlený. . laš. Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. podvazova podveer. který hodn jí. laš. sa. pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti. pochura := kdo má za ušima.- (invisere). val. poja za ruku laš. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1. pojícný (laš. sem tam nkterá. = pohladiti. poglondané. vesno. uh. pojedná hruška = (toto nkterá. pochapi se a ustati od ní : = val. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati.pohrýzti. : které se chut Hrušky trpule sa. nebo vedou na pastvu. „pojímají se" na pohutova pohutova. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. pojeza dobrá p.provaz. = s vzíti. pohdný =. p. píznivý: as.

Šišky poloh kout Je v polohu.) sama si — položnica polova polovaka — hon. val.) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. poura =^ potmlouch. = . val.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš. „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. céi poprávala vala na strav. popaskudi =: poškoditi. poklízení ukazoval ochotu.nadíti sem sa nepouadála. val. : mama jaksi pomarasi (pošlapal. = koutnice. popadané ruce. na obih' a zas je teplo. poprskává lich) op. smíiti se. = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. poívati. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati. nohy . ponadá sa -. (když prší obilí pourec. = poi)rchává. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val. emu = Zl.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. uh. pomknnt koho k nuknouti. . v popel se obraceti pokrpai =^ val. sa mu to. poradit: udlati nkomu sa laskominy. Po poklud k vam pijdu. = vítr. potedova poledovica = o polednách = náledí. mlo odbyt. — i)ohoda. polátati popeli sa v prachu. - val. popsu = pora pokaziti. . val. pomn. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni. to = nepo(papue. pomía pometa pometala. : rozpoltiti. laš. laš. : I\I. . kládky — beránci oblaka. val. (skrotíme ho. . pohnouti.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). rstá) poruenství= testament. že . uh. váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. val. rozštp. se. si padla do polohu. = honiti: pokWka. Všecko sem stravy. 2. na peci pokúška jNolák = polský. val Polská polta (srovn. val. po- popa sa: Popál sa. val. popást* sa na kom pomstiti — se. polána. popelat = Uhel popetatí. (po- pi ní. poprava popravit popravila = : reparátu ra. nósi do polohu. : do krve) = poasí laš.ím to eše pomnitn. vedlo. =^-- puklina. : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama. sklamalo ho val. : (uklidila). : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej. pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val. val. pokluda pokrentito dobytka laš.i)0pukané. : studený popelíja. laš. = pokušení. trochu porácbané.

„kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. Jiín. las. val. v jakéj = poodcházejí. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val.sem potrhnut sa = míti k nsa. s prospl). potysek = kotrmelec. šibinkovati. pošut štváti. pesúša posme- vojnu. odpoinuly. co má rovný vršek. poshihova = zaopatovati nemocného. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. potebovat sa ho. pošetit koho z= popuditi. tati se. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. emu. pilno : Ež bo [val. si Nepotebuju se postavník -. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. — které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. Mušimy všeci na pólo. potípa koho =z pomlouvati. ped nikama. pospolitý chléb=snédý. potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se. pošklebek =: posmch r . potuno ::= potuteln. : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. val. vypostávaný =i vy- pota potato. pošarváti=potlouci. sa : bíd je postavený. si :== [si. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. laš. popichati . potí- po- = dobírají sa s si : mne. sprostý. laš. : = po 2. devo val. zvoni umírákem). starú gracú. ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). pomluva. rán.manipulus. poštslov. poumo. poskla =^ Dlá plati: poškleby. mne = 1. sa =z: bud je potuha. dnes velká potuha. las. nouze.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. tým postihl (pomohl. Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. poskípi 86 = poškorpiti. poškoditi Hrom vati. potípa paná típajú = podezeni. posurnúC --^ žduchnouti." val. val. (taje). zaháleti: [Zl. podezírati. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. = na schvál. pošarvátít kostel. : poštorcem (krajem uli. Ne- spindi! (neple). = - po málu: troše. potá Až . žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. potyska: pobodati. zvonem. postihnut s si: Málo . postava 1-^ lenoch. pothajú (t. všeckych poberu na posúša. . potiskat zz dožat. že pjde. poslunité Pošpindrál a nechal. potvora: Dlá mi to na potvoru val. posmškovat sa posmetat chalupy. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). pošúva ^= poštívati. potkati.

patech) val. prachovka prachu. = ožiti. laš. [val. Yyzovsko. obezrec sa sa. lovk. jest. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. dtaj po vli. provísio. = povu. = ožehnutý : sukno. : šak vám poznání vtší atd. val. po voli Je. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu. zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila. = požitek. = poviják. = a po vli. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají). prame pramének vlas. povodi povo.). nemože pranút. kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. uh. (u-) = pevnó šípový vázati.) pravi (uh. laš. nemohl pranút. pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). povjedno = pospolu f. poživa n. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p.) tech praménk. Dostána kí do Dál ani nohy. pranút nemohl. p. provísío. požii vody poži = polámánu. laš. laš.): Zarazil sa (v ei) dlá. zaplatím. = podati. se = nadíti laš. val. val. = mor. krotký. = na utírání obíslo. povalenina = když lese = lese. val. = špatnjší pozít : muka. hni pkn pranút v záporných vtách (v. . pravaz ze povlný = 1.:: ! — (zvi. prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. v dluhy). vlasy a p. povyk pozdá = zvyk. se : Dybych se bul teho pozdat. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. svých. ZI. t. val. povudi (Frýdek) =' povode. "uh. laš. kuování vel. O poznání je to lepší. : prajtova tichý. pozhov = posekati chvilku. pólo. práce (oraka a která se ochotný (flotz). po vli n. prask : = lom. obezierá zváti: mosí považovat. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. prame lnu a p. povjedno. val. = pomalu který prame: roní (prut). val. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv. = zahánti. : Co poá po poznaný = maliko. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . (laš. povdný po- val. Zl. val. povlná. v lese ta povalenina. prata koho postrkem. pohodln val. vedený (dobytek). 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi. (muvili). [laš. pjiti. Zl.

Pepálil vodu.) = kdo chodí na zad vypuený. pedek nkoho. pepáli val. pedbížky = = = bh bžeti o o závod. laš. led. ZI. je vypostávaný. fem Dala na préky. = nadejíti nkomu. sem tam neinn choditi. pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. laš. = rychle pebhnouti semeno. preko : z peká. laš. 2. Obilí rudu pej dné (pešlé). díra v žena) val. = biisko. penocovat koho = dáti noclehu. též e. na p. pedním býti. : preljaený (= prol. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. " pesthovati se. pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý." laš.ji ste = pemandri ei. pektný pekupník haendler.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). odpu- Frýdek. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. pebai = stiti. srov. laš. na p. laš. žid =-- ^ poktný. laš. pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. val. úad. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. pebíra na huslách. laš. aby ho pedstihl. laš. pepálili pes horu. zimou. . Húsenky pešly strom (požraly). neupracoval val. : U tch (smrtí let val. = pejedly . = pekroutiti v zdaleka-li. pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. uh. laina. prácú ^= se.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. val. která pehybí na voze = pihbí. 3. laš. pehodit = 1. závod. s nohama = 1. pi tanci. mní. pre rr pro uh. val. 2. pemí. Zl. prominouti. pedvérajšky = pedevírem. žumpa v potoce. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). louky = na podroky. gepekáraný Už sem p. préky pl. je na prakách -^ utekla (dveka. vz (skáceti) uh. val.ška = zmna Zl. peluba = zhla. pebíra dráBa: kovati. soukup. komu = zaskoiti pebíra nohama. peeúra šibinkovati. si chu (pemniti). = pleskati. uprdolená ženská. val. vést predesta uh. Unter- pebrat v uenu. taku pehybinu. p. val. peme zimou = skehnouti. školu. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. val.

laš. . polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll. : . Nátura mi to nepi- dom. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. prav to a to). : chu na polévku.) pecházeti p. Pišlo mi ít kolo rybníka. = pelidnný. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se. '-^ sezvánti na val.) pesvdenos: týe. peškobrtnú na zem. pesakoya cely :=^ pprchati laš. pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu). = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. laš. 2.) pichylení . : otvor To .se mi pidá led vysekaný. ~ pikapa Pokáme.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. val. je už peeená. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá. pežvykovati p. val. pesný. ~ pijíti pikape.útoišt = Ne- mam pichylea. op. dati se. píkoíze píky: Šél píkoí.. co sa nám píchutí (na nabereme chuti. : pida se = 1. 256 pépus zvoni j)oheb. pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla . se to pidalo. Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu. laš. ním spíznn). laš. = . píky polem.: . = trhati rozlézati je n též isté plátno. pítel Dy bych být vdt. prchlá zem = sypká. pezvisko píjmení. mi se pidajna vc. pi- pežúvat = Kráva pežúvá. pijechati. až kludili se ~ pomalu val. = sejde Pes p. sa ^^ ba- pisthovali. pízbisko slov. uh. se. pihoditi Nni temu žadne ti minuty. pikludi koho 1. píinek v tmhle = pítruhiík. na val. . val. 2. v prstoch sa to buje. lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu. : pidrobova = z drobná kráeti. Dlá mu všecko na píky . pivésti . sa po zahradách. de prosakovalo. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli. Dyž na kerchov vlézt. pišel mu strach. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). laš. Až pohanka pijde do zrna.se: jak perubla n. pihajda pijíti. Ne: stranno sob žije. . -^ laš. pisušif. sa mám =jsem pe- svden. to já Co p. pi. se. pesúša sa = s místa na . pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. utíkaj. do pijdu! (jak pochodím). prchaj = bž. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené. laš. ostal vojákem. peruba = val.na val. uh. . více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op.

šoupati. pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. : námi profentovaf. laš. val. pisili ^-- pinutiti. = pivíti. na se = mokina. = omráiti ranou. (hlavatice) sázenice = proceství. piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. když se chléb pee. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. p. hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf.: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. promaškrti = promlsati. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. ožehlo. piradykat pí. = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. Lele! piskrpuje! = pádol. prohát návrh. val. prolaina val. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. ozdobiti. podl. (hoví). Strach na mna pipad. val. laš. uh. val. slov. Réž piskoila. tabák. : T. prsty pípala ohýnek ped pecí. pro- marniti. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. prohulova sa. nemu. i díví na. bahnisko. nemu. 17 .o je p. produch na cest. podl. navaila. pipadnú: Vojsko pipadlo. = ratscheln. Oko do jabka prolakíe . Všady chodí hledí prohuluje. promnna vybíjaná. prk. laš. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho. slov. piškrpova ^= taníc nohama laš. pronadivi: Nemohl z nenadání.''ada = ^ pivésti. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru). Zl. Jiín. ostrý : pi- dým. = šelma = sa p. (protlaené) (valík) laš. : profenti. salátová a p. nesvdí. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. = pi- škvrknút. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. : k prokoráta hovoiti. = nadbíhá s ní setkati. laš. nco = pistoupiti jí jí. podl. Zl. ujala mléka. = piškrkovan. si Co si máš nad nic [potu. pistyk : No pistyk. val. val. smrad. poli. pivrsknú si pizabikoho uh. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika.

prta = strkati: Nvtéci. laš. val. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. voteky puky tlusté. dané. pyšniti Ten laš. uh. v. f. prosta Dívaj prosto. puajú. pudélko laš. provodí. si. žádati žernách mleté. žebrati. =r nedle provo = — provodní. uh. od : pua = bobtnati pudío. val. opa pukala = kvtník. puka biem = práskati. val. = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. puek = žaludek podl. lebo se: si! : vypalim kyjem. laš. podl. kde voda proudí := brod. = šero val. = p. =: pršky lese. v ece. 2. psotník laš.: :: — pros. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. pšnivý. co je on za. prostedy prosted na p. navot = nedobrý. najímati: Naptátna prosvdi se. laš. = pímiti (hebík). 2. prsknú = prtnú. 4. prostina prosti laš. = pška. pouzdro. provodí f. prošák 258 = prošení mu to psané. dovádti pupenec: dová- Co laš. : puek difa jak puek. pškat := kýchati. promarniti. puclatý chlapec pucheina laš. pyšn = mchý. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). provodit' si pipta. dvei mokra sú napunaíé. kýchati. dti: Dti celý pustaiíy. puntovat = kytka. = okázale. psuja. to puntujete? podl. živí sa ptaným chlebem. ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. prozrano Bylo proži peníze probiti. provo 2. néni Dát sa do prosu. Plí mne na jazyku. s val. prúa(vy-) sa se prohýbati. . Co néni psané. psujka = kazi. dovádti: si N- cáky. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. prskat tobolka. pustaif = pustým de býti. Uh. prodavae). pšnivec = vybíraný. puketa prúd =3 místo. val. = páchati. laš. bžte. = vykázati jemen ze štyry žnice. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. val. tam do laš. = traka. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). psí. = docela. = rovina. Brod. okna. pucák kus chleba. prosík. . to ptáte ? (táže se kupující 3. prosto = pímo se : Prosto laš. : ži- táhnte. nebo dve. jak Nprovot val. — Vyprost nohu = las. pruchavice pl. kaziti. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. : = 1. 1. takými galgány. plit =: páliti: Kopiva plí. pta Co za = 1. tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. do prosíka.

na páry. pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). vybývající (na p. ktelid neužívá). pyzda vulva (srovn. : 259 — pypla pustatina = pouš. majú radu radi: = sezení (Sitzung. že se o nás (nedoufali. Kel: aet : zpívajú.) doufala. piterka. Jiín. puštný. jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. (vyhrnou). rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. šél do rady. pyj). pastý. podl. laš. rada: Je v rad. raf ráchat = práskati biem. ovoce všeci vyraá ven tak raí. Už odráéli na sa ho raná tlný. Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti. = rážeti. rapkem honem. pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. rae = trumfovati. že Už puokejeme = aufgeben).. na ránu cihel. rárohy ras = harabouzí. ráfnú = steliti. = úponka chmele. val. rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. eho je rác (kolik uhodilo). = pfuschen: pypla). R. porozmanitá hodný. ticátý pátý) je rádoš. fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). podl. réhož slova spch. kolava. rachnatý = rapnatý. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. chrastavý rafnú ! laš. daša. Kyjov. hovoiti vyadi komu = opav. putyrka = mosoreek = nálaš. (odrachotili v týden pašijový). val. silný v tele) vži Až zapíšu. laš. kadrá. = rachotiti Z : Zl. výtažný. val. daleka ran (je prodal (v celku). šerha. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. val. druhému s = drsný. n. adi kým = mluviti. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. kosti raply. laš. Zl. stáj. dík. Paseka ide na pusté = pustne. pyšný pkný (šat). jinde = huí. Zl. (na jednou).. putlina = smyka na ptáky. val. 17* má jména (žába). : = uchvátiti. = = dobka devná bez ucha. drá. Je zaráéíy koáry. laš. rápnú udeiti. val. „jací" až jinde skorý. [zolí a p. oprava. . rap = praštti rapatý : Až mu laš. ranostaj = hrano podl. jenž se dává nádavkem. ublížiti. drda. val. rapem n. n. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. (po-) daný. ráa ranný. Byío s tým tak na rape. Hlete ho. polaš. putina las. dra.

ehotala ía : íá = tee. bystrý voda. Mli sme ei. V tch knížkách : jo pokiié íkání. laš. = sthovati. = mlýnek val. uh. ásným initi. schod (spadl) 2.: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. pedikuje. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás. trám. uli. Kolik Udeilo raz za rázem. ehotat ^= ehtati: se . které huba Být sem tam raz Lepší epka val. re- e: Bý sem s ním v o vás). laš. etázka (eázka. na strom Ta by [jede. na koho = podoben býti [val. u vrat a enovali. škrižlják (navléká se dokotulky). "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. kráva. je retka (ob. uh. = mlátiti hubu. rjecjazka. Dostaneš ezu. etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou). na štípení. vesele hraje). : enova = hovoiti Husle [val. razgat razit = bíti. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. Myslím. jizda. = povídavá = recha laš. z toho leda trochu ei (pomluvy). respa -= traversa. révek rozmarýnu. ráz -krát: = jednou. ei vás tova kon zpátky 3. 1. rebeá. (na Maj tolik. (mluvil val. který ženská.uh. — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. u nohy do krve o kámen. kaniferku = horská dolina. ezák záka ^= bití. = (v. roz- eziny = drtiny. n. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. opav. ráz. hraje). repetuša =^ ženská. ratica val. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti. (coufati komi. ika ^=r „starší bratr. ražný k. val. že rév. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). pl.) ním). = prudký. las. Zl. rechna. jinde cala"). íka = 2. iek = zitek. val. ve Frýdku. (val. toho narepetiía. laš. ra. se: rejkavý =^ sivý podl. vl. (lánky). svítí. epu = poranil palec si Bh. ez. Pite Stáli k nám na kúsek ei. pustile. Od ráz.) modliti sa a di íka. laš. a vyretuju=vyženu. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. 1 . 2. rév = okovati. prá- slov. strkati : 1 . uklízeti. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. Bezali nmecky (mluvili). mluviti. krok. faldovati: riasia letnicu. 3. laš. — Jede ražno. : (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko).) silnjší. plašiti ptáky. : ráz dá-li chvála Bohu. voda zástra (šelestila). = kopyto rozpoltné. v ei (mluvili si sme Na- 4. róchat. podl. ohnivka se. .

rok: píštího. val. My nejsme lidé kúcí. laš. = neuRobit na juncoch = oral uh. = hama od sebe roztaženýma.: — ísa 261 = asa. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. sprchlo. udeením. = = = = koán =^ na níž . laš. bezové. r. a. f. rozápený kdo tak stojí. = práce dlá. rozbytovat nco : šaty. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. ai dokal (stáí). mosím si rozínit na chléb. oi se. 2. romuti. Dyby nepít. jež pak trí val. kdo se snad ním : rola. laš. Je sám na rod (jednorozený). e. Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. iz jedným izem zlý." na = málo zajíce bíti. r. repetit = drTeba lískové. na námluvách. rozboiti laš. {srovn. srna). sa = Má postrannú . róchnú. chalupu. Frýdek. = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. laš. nu= roba robi bama. uh. poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim. = rozházeti. laš. ísný najednou. asnatý. Rozebíral ho tšil toho. udeiti. robotní = všední . val. zadu jako rócha. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). praskati. sa val. vypravováním). kotati jazykem. . = dlati. remti. laš. Nic ti p. rozína zadlávati na chléb* uh. — = Už sa nám dímalo. staral). rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. val. i. Zl. osikové p. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. pódl. kvtenství olšové. róch! rocho. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý. kopu sena. po nich. =: role. biem fa bíti. ztžuje. — voly. = vypouliti. uknút). rozejít* líko. Byía sama na rod. rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. — . uli. rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. chodí „za ro- rozbambu. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. rozapit od sebe. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci. roháe dubové šišky. robota = panské. kuchajíc. = kdo zálety. na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. rošif : 1. nýbrž na drobné. Zl. H.šit = rozpárati a laš. rozdrápi dvei otevíti do = = : .

se. rozsypka : Dal se do = na útk. rozškvrait slaniny=rozpustiti. „plezmerem. div sa do koán. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. rozzlobený rozkaúený = val. laš. Krade v rozráža si z hlavy. všeli- hospodá). sem páru byla sem chorá. rozlirnú nažiti. z jádra nepresazované. zlý. špatný roztodivný jaký. je rozený strom = švestky.262 — rozmigsa pjatý. rozroztlapit rozedraný. ^al. rozpilátaný Chodí r. rozjevený že je ramn). rovnobžn : pr- = mrem. roztažený = zepsutý zhum- zlatých.) rozlašene(srovn. = rozpustilý. rozkysaný=rozespalý." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. Rozpuí! okno. nemožeš í? rozkydati. . = bez ostychu. rosglábené dvei = otevené vyrostlé. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy). rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. kmása). kálá prose stedkem. roztopra. šantavá. rozflanhái = promarniti. : val. val. lach = lump. to roztliptala (zersplittern) laš. val. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. rozpovída ein£tnderlegen. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal. rozkoípanej cuchaný. laš. rozgajdaný = nepkn spravený. rozpravný rozpuit: = ený. se : devo = rozšoustaný. jako kán. rozkapaná ddina = roztroušená. = roze= pod = ausse . adra co krkem rozepnouti. ddin roztlipta." laš. choditi. roztepati. s izbu. = rozmanitý. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. má se kde rozejí. se. roztopreny laš. plánky rozplaziC košulu. zeti. komu rozpravi sa = vysléci op. Najedl sa. roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. echrati: Je roztrpený jako morak. = stapatý. schlampet. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot. Co roztlipta. nco = vyrážeti r. val. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. když rozšep 1. rozkvasi sa = rozespati . rozpust: Kií r. laš. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. blánový = když . na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. slabá. rozšlápnouti. Kobylí. kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. = = rozsápat^- mlným. (komsi. roz- rozrhaga ^=: hlavu. rozšvehlaný provaz tlapou rukáv. laš. Sedí tam rozkeený. val. spravi sa. na rozkol = s se kladka šindelová 2. — Tam samý písek rozený = irý.

(vzíti na na val. rýnský. 2. potom „mladý les" neboli . nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). runtova= zeti. Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). rozumy nkereho ho. dubitabam. vy viti dluh). si roz- rozváál ho ^ zrazoval. di- voí ovce Jiín. laš. rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. p. Peníze sa roztrckaíy. . se. bylo laš. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. „lé". celu ho- ^ na váhách. : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. rýž =: ostrý kraj (na p. val. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh. : Nun. Nrozval sklinky! si. 2. ruej bystíce val. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. množvava chlap sa k nám pival. val. povyk. vava =: 1.) rozverný. struha od eky.kupti. ství: kde se dlí mlýnská stl. rozvidna Frýdek. nezbednos. kolem obcháKráva runtuje =. stolu) rue = honem ruí. laš. so rozednívati se ruši se = se. ujná zima = tuhá. rupot.drvoštp. jako nepozorovan vydati. rozpustilý. val. ! Volek Hrnec ryí (tee). Svácnúl elem do rýža. Okno dinu laš. bujný. konen „hora". : Co undiš. : = roz- rumigaf = roura. bahno. lovka rozváa: toho ndíáí. roztržitka v pobožnosti tržitost.ryšavina. una rozvali = rozbiti rozvalené. mladý volek. rupka. val. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). srovn. Rozváá aby toho Všecky gat val. Zl. rumraj = undi = klábositi rej.! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. rozvera uh. Už tam 1. hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. = rapavý. rezavá voda. . rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. s mígajú. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. au8 podl. Tam ryí (prší). val. ruša: = subst. rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". adj. rozvi zboží = rozprodati dluh. : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku. podl. rumka ". ruba =.

(níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. v tyi karty). šihla = mokisko . nh. sev. — Msíc.li seec. Na (-lu) schovu komu da.— 264 s. které se sázejí celéj^nerozkrájené. = brblat. hubu ptáky. = kabela = režný. vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val. zlá. ze se sna. 3. sekútná baba seniny laš. schod: na z bílé na trhy nosí. bronibory Zl. val. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. škamrat. sihla n. znalec. opav. po schyti sa: (sti-hl). schlubný = chlubivý. 1. žitný opav. epa. sáza: sáze veliké kroky. ševo = babí schabi = ukrásti. podl. — zvlášt za schovat uchovati. = skliditi. f. hluk. schovati. val. podl. saiC mhlí. Nemohl to lopatkách. sajdáek = vole schopy: vlohy. s ním na cest = pikamarádil. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. týravá. uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. sidla -----^ osidla. Schytíl sa do msta. súmrak sedlatá hus eho). sarvaš=rej. slov. n- = byl '-= slabši. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. mrholí. schov schová co = schování: laš. sa: schod msíca (poroste. val. : sai = siholí. piplichtil 2. Zl. kdo see . houn. msíc = kabela sám: schodí. Schytíl sa a . šét (sebral se). z plátna val. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. Zl. mne s žádný iná schytrova. dobytek. [laš. . svobodna). seká znasec kterým se seká mená nástroj n. — a laš. na pú sa (vydal se).samopaš mopaš = dostal se = má se dobe. sarpa chvástati sa := se. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. léto. Schytít sa mu se = k nmu. : dobytku. šaholi sajdák již Valaši = sai. laš. t. uh. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). sena. drbeí. zabíjí zdravý dobytek. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali. = = drtiny ze pl. (-cu) i peníze schová. že se serypatka stojí =: zadek saní: val. — sajdaka val. enem drobné. (echt). Píbor. 1. val. kup (na p. k západu). chodi sama (thotná. . eše si (od prvu zaátku). p. laš. pak 2. j. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. schráni laš. slední tvr). sápati se. mumlavém. Vtr sa schytl val.

sa na koho spoléhati. laš. opav. srní. 265 pole sihlovité val. skoky = drobný deštík. poli. schlopec =^ ukrásti. síte skoré ovoce. skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí. opravdu. zápalky. val. sirky mají tato jména sireky. 2. skoleni kolénka. suky dostati. : =. se váže pohanka. skrek = malý. = skrzka =^ skvrnka. skoriíy= pehnuly. laš. val. = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. laš. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se.íkrybaky živý (= škrabaky. skušovaný --~ zkušený. = ranný skoro = asn. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš. laš. val.). uh. Kyjov. skínka na chylaš. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. uli. . skuit = 1. = skr- ený se. opav. skrutek -= povíselko. laš. Obilí sa sklúzá. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. laš. sklepi kostel klenutí. umel. Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. šikavka = stíkaka. = sesezený. s. mrzutost. siný rz= hna (nebž. šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. tak se mnum tak! si- kotalo. výlet. na chytání 1." uh. šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina.sklomený ^= sehnutý.skapaly n peiíáze uh. ne „modré" skekat na koho Zl. val. skrek n. mašinky. Desky na knize zbortily. laš. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. . „kruh. [val. [laš. skláda 1. = Pemeí sili sem. laš. laš. nco — pták. šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. sivé oi íká lid mor. [ laš. modrý. ped vojnu. (srovn.slov. 2. skutkem ^= skuten. .šikmo sestihnuté. mžíti. klebety o kom. škrkaky. skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. viký ve steše tání pták. husle. |Jaš. . val. Mli jsme skládku na nové varhany. . nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. . sklep -^ kupecký krám. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. co zamýšlel. chlapec. vtšinou. laš. kolíky. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. sktopec n. kroupky : skrížlica = kidlice. siholi: mrholiti. val. laš. uh. selhati. mová.! : — poli . laš. . sklonka = skínka 2. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený. = skolenkovatí. .

= žíznivý. : To devo sa samy smoláry. smška koka = která se ráda smje. se. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek. val. milovný. dráha. cítiti: smrad. hanbu. a klády spouštjí. — val. liký týden (pašijový). foet. hépat hospodu (naekal slamina svolení. plaú = jsou zaroseny. slunko : po slunku = veer. klád laš. smundi = (potupn. 1. les. = stéblo slámy slampa = slopati: laš. Popruh koho. pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). slampe mléko. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. val. val. se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. laš.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati. slze: lude. laš. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. : = skákati. zajíce 2. - mlsný.: 266 skužak skyda zilo se. = hovoiti. smoli 2.míru tráglich. slznú Cesta = kluzký. val.) = žíze. kroutiti se. slyše smrad = popouští. Ma cítiti. = kluským se stávati oslzta. slae na na co = ne- Okna slzíja. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. laš. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val. = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. slidi laš. slúcha ^= slumik snášeti. tenato. abych sládi sa. síávoi val. = vaiti povidlí : mu nco pišlo.) smadný. se slabi = po To su slušni rodiv. slyšel jsem. obtíž. — uh. val. Nemohli sa to kajsi. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. složitá. = vrtti. : poád 'vykládati. = = ženská. laš. žádaje sihad uh. ve[laš. val. moha si Poád na mne slaí potebuje.. mašle. [val. deštivý. laš. las. eho sám vydlati.) sluka = 1. dal. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. to za zaváza provázek na sluku. smochlíš? val. silná. laš. smekat. smo- kh sa. : skrblík. snadný smaži trnky val.) val. dareba. (chce. as . složný -. povoluje. Co plakati smochliC = slziti. . spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. snad (val. smetky = prach ve mlýn. stech = zpráva : smochlivý. smochlavý val. že se val. smolár = hr je na kmeni slopati. dokav a druhému na obtíž slzký n. na n. spolu smyk po níž = sráz.

neplavuje. letuje. istiti. = nebezpená spárách. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. že se mlet smyka se: se se las. i rychle stéká. striti. gaengig machen. štouchnouti. chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. Rožnovem (spojeny). sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý).) = voda hodný. i zrušiti. sporýš. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). sótnúC sple nezbavíš. val. (v. obilí. = f. muka (ne „erný" !). = zrušeny laš. Posócáí štouchal. pokaziti. spírka sobný = dužný.) = istý. spáa val. laš. co eka somár = osel (sóca. val.: 267 — spánica == velká voda. ub. sntivé 3. spoíek = námel. sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2. toulati Hadi smyu. spitku hádka. spakosti spál n. laš. snžnice pl. . laš. ?e. trup lidský. muka práce sóta. snt (-U. ==.ohnaš (výrostek). níž sogan ~. laš. abych sa teho dosobít. snaži =: snažný uklízeti. soloti =: láti. t. spánek šípe. sobáš = svatba. t. se smyu. haluzí. vznik : Ten : (untersetzt) val. snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. (z níž (jíž se mnoho napee). uh.) 1. Tuláci se nemže. sedka. kým = hádati co se. sóta (sócnú). stecha. val. laš. val. = = zhubenla. tsto. = : chodi po spáslý zgíýa (v. sáea. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. uhánl. Též o lovku s sodka voze. laš. f. spái = neubývá). = s val. možný. srovn. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. . = plaziti se. laš. tlný sedadlo = spírání. utéci. pe bez pl. = = kroupy. strom nemá spítku. spítek = vzrst.). atd. ukrásti. laš. n. která kolo spái. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha. 2. kusek laš. uloviti. val. spelendi uh. = houbovitý výrostek na spáry místa. : sotca. val. báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. Ti ddiny sú val. vdávati spíra sa neuznávati praví. spaté = panoha. sotif nadávka. spadek = pa spajtáši = snadno brati. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. snija sa se uh. ruda na obilí. m. uh. uh. — zhodi Kráva spadla z masa byly. pant ve dveích. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb. — snažný hrnec.) 1. sníti zdáti spáslý Ten je (n. splávje (-vjá) = roždí.

naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. Sprav sa a po mnú. Udlat mu [val. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). rozprav sa srs: Je mu 1. (prosto- potebou.) sepjati. (neomalen). srdený: Byla by veliká. val. stahún = neohrabané chlapisko." spravedlivý = opravdový. ruce = zalomiti. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký. spružina ^= vše spružné. správn: Kúpít správný groš to to správn. ve spust schichte). to proti srsti a di spát. dol spouští. : na chytání pták." . šak fa Pamb fae) : srubek 2. Vorrichtung: To je 2. Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj.íší. nouti špatným 2. po nmž se devo a kládí = = s. na chytání pták.) nice íkáme „péro.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. emu laš. tvrdý. zvláštní správa sa stát: leží). tverák šelma. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává. = necha spustlaš. op. (ne- nespravíte. dom podl. len. las. val. stará. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. s''ahel laš.). za správn sprej ný (lacino.) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy). vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2. káze penz. elastické (ze železa). spruhto (pružina) = 1. spsobný hezký. las. poheb (na 2. = sa lacino.) spustit pole svých „záležitostech. ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv. obdláváním. = prkenná bouda. Pišel svou správ = za svta 1. to laš. 2. nkoho se = jmenovit plané hrušky). petvaovati se Edem sa spravuj chromým.268 spratek = 1.) správa: s. iditi. val. kaša mastná). konop. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti. t. ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3. Na staré teta te let bíiln. povlny nepojícny. nemžete obléci: diti). se nemžete 8. stati starat sa = : zdobiti. sklípek na mléko. laš. 1. podl. = uzda. — nejstarší — — auf der StraCe. Slépka sa když spírání. potresce. spus deskami vykládaný smyk (v. po sku- pášn. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. laš. spraova svabu. (proti mysli). = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. op. má penz dos. štvrti starej hodiny (dobré. f. i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. Krade ve spust (bez ostychu).

j. stápal pati se. uh.: : : . pro- se statkova voditi se. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. strašisko 1. vystiba : Každý groš Ten utíkati. 2.: Vy- stibe! 3. = stativa pln. ísteiny ^= drtiny jeteliny. pl. kloub. Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). val. stapi sápati sa na 2. stibi = 2. 1. 1. laš. laš. -. opav. za jaslami nastibanu. stav souken- skoták. Tak a steho stelit kopytem. stihnut stihne = prší šikmo . stávka -. f. stížka = trcha. koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. laš. . strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati. stíže = stížnos. k nám pí. stelit lím! stokoto. n. nai sa. stechýl == rampouch ledový stempel. laš. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. : = stydti se nkam stav = 1. val. už tam prší {-= tak tak že jste došli). syn. do kapce.sí. laš* stihnú Stihli ste dojí. Ne- steba pote s námi steba. tapec. stamla sa = hrabati jako na trní. laš. bím (= tžké). = vybiti. val. = die Franzen. 2. 2. stelený podnapilý. staveek ~. stapec = se. se — = skotaiti. dít kueravé. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. je stížka toho! (moc). stíž. strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. polévku = jísti. stiba. stomlacha se laš. 1. = pastý. sena a u muziky = vynášelo. stela : = První stela piva nae- Tak tak. hrozen. = = strašák na ptáky. opav. na zajíce osidla Nastražil na tchoa. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. stapcova sa na koho sá- = = klá. se lehkomyslným). strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. ve rení: Práv je vody t.soueek.) : buje. vše. strama še ^= pyšniti se. Zl. = že strébkova steba. špehovati.toho stokoio staí. val. statený hodný.stelivo val. povaného je kalná. kolénko slámy a rostlin vbec. zme to (tu práci) stihli (dokonili). práv toho ani nenadbývá ani nechy. nický. na ptáky. to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. ii 269 — stomlachova paludovati se. stetnut potkati. = rybník. laš. las.správa starost na okrese. synek ^=- =-- poslušný. stap. laš.

2. val. dev zpsob hob- 3. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). talov. uh. stružek rána draky. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. sušina stolice ezací. . šuše v zemáku. val. súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. stik cecky. poli = lusk strúí. stihnuí. Hohenraueh. surriia = komrka. val. súcí. sa na = staví proti nmu. 2. . = kravské se = staiti = Nch se každý styka. laš. už chytá stín. voda z pod ledu vystupuje. bílý pro- stedek ve vede. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. = = . struhátko. suché místo (op. stížahy. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. 3. s val. 1. (-žu) = = fena. struga = branka. štrych. surmot = = hmot. se . jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. [^'itý. laš. stíní. To néni vc súcí (možná). do horuciho pekla. vci). coll. Prosudít ho stíž ví. strýc = = 2. strže = „duša* ve dev struk coll. cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. stich. pokojík. laš. = 1. surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. 2. hranení sumlit líska. val. 1. laš. (-u) = stonati. na koho pomlouvati koho. mezi dvma kámen. stružek movaly uh. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. val. súmezek = hraneník. strúhat spaní. kik. = stetnouti val. mokina). Ležet v suku chystá se na. = suchý strom. = jadif svrbti. tak pikryje. vod : mrzne dobe. Spus kozu. mový na vystruhování žlábku v v zim) uh. podl. val. — vod sa styknú. n. strúže žindel.! 270 — vádl divoké styka opav. = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. dobytku. stolice na lesní. = jest:o. 2. = keuchen. meze porostlá. struža = = sušírna na plátno. stížavy. laš. sušák sušica šindelový. val. stížehy se: = 1. laš. povalený. aby déš ne- val. Nestváaj : ! s boku. Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. = súdi= 1. hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). 2. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. Voda stíní =rx led se chylá. Kráva se stíni : 1. stromlá kdo se chvástá. stružná voda ze struhy. zvlášt val.

aby nebyl si (kámen): 2." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. Pi k Pkn který nam „svin eše. . podl. svt (= bda réta ! Och na býti sypké). Až se trochu svt oteve (až bude jaro). uh. s svá svo mak Vakem. 2. probírati: v mojích vcách šabeš? 2. vojsky = po = své chuti. na svajveer. sytá. Zl. Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno). = to sví: : sviavo svítek: ného). svatveer n. svojský. Može vás pod svtem hanba! (v. svajve-er na svatveer (k veeru). plátno s dlá všecko = domácí. jinde „hledí nebozízem. dlužníkem svtským. musí = svtu uja dlužen). ovoc. svdík svdrem . „pod svtem"). 1. To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). : = poraditi : se sviník = svícen. : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. laš. = blankytná. laš. Svitavo: sví." hanba (= svtná. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. máslo. Svta plná jizba (lidu). svtlá barva jasnomodrá. toliké maso uzené. svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). skoiti Ten sebú sýsá jde honem. laš. val. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku. Co Kde n sa zase šabeš? val. = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). !). svízeli sa sviží = lopotiti : se. val. Dnes néni svj je chorý. Frýdek. syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. svitná Tam bylo nadál mu pod byt h. Posypu sa poTen sype pospíchá. svtská. uh. sv. (kam se hrabeš). na dev) val. sype metá se. hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. neni svné. š. (val. veliký kus neho svtský: lovk. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). = = pásemko vlas. — po prut. Nebu syrový! (rozpustilý). Sél do svta (do ciziny). sabra = 1. sypa spíším Obilí sa si. svta! Mnit ho. šat Naviksuj svný svder Hledí . maso sviží a chodi svty (tak daleko). Frýdek. svtla zz oi zvi.). svtem (škared). Má veliký svt póla (kus). sytný naplau se do systného : = = bily.! ! : 271 svála = 1. = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti. pišéí ze svta.

= šramotiti. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. laš. laš. prázdný šihelný nic nni po tym piv. šásta. šamoi šemoi). šášnivý = práchnivý. šalek = kolek. šebel (šebla). šarpa = sápati. š. trhati = sápati se. laš. unaviti: Ve (laš. = kudlit. laš.. val. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. laš. — šrné kvítko Nemosíš = hezké val. „do šar- 2. šepný devo. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. = píka (-lu) na žebi. Tak t šastnu = ndeím. .sa = míhati se (v. vl. rána šugélka n. laš. šativý šuhélek := oblázek. uh. snhu se brzo ušace šuno = teskno. (když je zánt). tržný by na všecko šrný := neple se do všeho. Tla sa v sené gava" (sivá) pes.šatstvo. enom šibe šikaf hati. > kocour. blázniti. 2. štebel. [laš. sted zvadlá. -=^ 1. Treibrad. val. kamének. syrové za vlasy tá- šái býti. okusovati: Husí patách sed). šamba kus uštípený (uša- laš. dti od v neštovic. šibú ze. roste šáší). laš. šíplavo: Mám S. : šrný = svižný. (rýpe). laš. šásti = švihati piutem. : : 272 — šatnatý. bystrý. opilos. podl. 1.šibraC = = = lehtati. šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí. šastikova = gratulovati. je to taká šihelna voda. Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco. ulamovati: 3. šativo =.lat = šálení.). trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. šípa nr draka. = ukonati. „Ten to šástá" (kdo dobe see). šantavá kráva = glajdavá. stromy. = darmotlach. devnatá). ženým. 2. krku val. šípi = okovati. šaslivý = šastný. Kráva sa šehle o strom. uh..ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). . = ( španlka (hl) dol. šáchorka šajgat se. šašina = rákosí. (v. bi šalabachta šalenc. . šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. co dobe štípe: Stál na šarapatkách. mak. laš. holý. (-cu): zvláštním bytka) . podl. šantaf . val. samý. šatnf -^^ devnatti. val. . šprušel. šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. Zl. . šáší. uh. epa tnatý). potrhlým pásti: dychtiv po nem . šášový špunt šataf = korková zátka. Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. motolice. val. šašák = mokrá louka (kde šarváti laš.

cha- špara =^ skulina. šupenda zaný kluk. od níž se 2. jímž nožem Nešpihli šíti. 2. pomalu jísti. = hledati nco po val. Zl. = pabrati laš. val. šupka: val. ímaní šiistí. šmolrka plantati se. nco šikmého. šprhoni se = namáhav : jíti val. malichernos.šobíat pitu. šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. las. Ušmigl snadno pošpíní. špatným celu initi.šléda. špajdle jitrnici. jieblížeti). = odšpeli švestkový. vršek drobné hladké šmúžek =. pomlouvat! striti. : kamení. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. zama- šprta: = prstem na val. skrytých místech. špíra bez chuti spíž. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. nemotorn 18* . laš. l. šíti. = nesika. laš. šmatía = . šlfchta = plochý (syn. šmignú prutem si : . špruchla šprušel na žebi. makati. švihel = = uezati = slanina. v drách. cepy. šperka 1. ímuravý. las. špížek homole. šmúra sa šmúe ten as ímurygán val. choma) prutem. štabarc = hmot. o = val. - kámen. štraga sa = lín. šráky ^ kšandy. slov. špatí ddinu. skvrna. Frýdek. 2.! .šleta= plochý kámen. špíni koho =: plísniti. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). špížková sl. Zas sa tam cosi (kaboní se). Chromý šprt se došprhonil. smotrcha šnluh. Zl. od tlauH boty (ausrretreten). prsta. = y = pruhovaný. = mingere cum stre[val. pi položeným do dlka posouvati. prut. Vyšmigát mu. štraga (do. udeiti špindra 1. val. 2. plísniti. špihla : ezati tupým emének. špára. chábí. jak (o chzi malého dítte). šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. Uh. spílky = kolíky v jíti. Brod. šmiga zr smipec smihel. pichati smavovaC bžeti. špeli sebe. vyšma- hyzditi: 2. Šmátra t/ipati. val. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. Smigt sa do sa. bíti do skuliny. = suché chvojí. !: . ==: ušupaný. špidtatý = špiatý.vy-) -- strkati. práce. šparušni zr 1. . - kluk ušmouraný. šuiurastý tmavo cukru. poátoho chleba. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. — Smig ho šmotrát sa — délati. prut. ! šra ve he = vsazené peníze. syrá. = smyec. (san). ---= se v jídle. 275 — špaláda . šprta sa: Ten malý šprt. . nž se hraje. sinatía sa choditi. laš. špliza. ohebný se ošívají 2. n. val. val.

uh. : koza bez rožk. = hadry. lenku. šurpá stlaní. šurpivý: ovoce šurpivé. = Nebylo laš. šváca. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. šustiti. = náhliti val. vybije. 2. Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. val. se. kiviti se: deska suto — prázdno. las. val. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. 1. saze uprodám i sa másta. suchým listem a za po- mu to do tváe. Ušvácta . šúchol = Schutt. peršavé. Potatu! : 2. šup. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti). = v nose.). šilhavý. spod ženských šat. p. Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. doba šurá = která 1. nestojí Nárovn. které neubývá.! : . šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva. laš. : : 276 štraga. Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. šubirý. Nešúkaj sa tým kusý 2. val. šulcova := hnísti tsto vž 3. t. Hledí šúrem (šilhá). las. val. chrastí. nepodárný. val. si : 8. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. šuvrý. na šúr. laš. 2. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. vodu a slámou. šúrem (kivo) dlati švidrati. p. na = pí. kde máš ca jiti. podl. = kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. = házeti. uh. gaval chleba. šuchta: cosi (souká). šúkavý rr kdo pomalu pracuje. šúkavá práca. dušku kravam. tož tak už sa fretten). šúla. šupotaf = pršeti: val. laš. zbortný (deska od horka). sa = ani ei. val. šupelica = metelice. švihnouti prutem. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. nouti a Ušváct prst. šúi = nco. se 2. bíti. = strkati. val. šuvirý. laš. naho. zešuvielý: všelijak skroucený. veliký kus ukro- ustihnouti. šuchta. šuchta= šoukavý. zdlou- = rudou šustí spálené. — (v. švácnú Sváct ho po hlav. uh. štyra = Zwitter. such : šurý = švidravý. až pijdu (zabav). šusták z = mch vycpaný senem. šúé šupa g. zabavil. sa šuvi (na slunci). zbylý 3. štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val. šúá ^= náplava. husto Prší tak strk šturcova = štrk. štracha (vy-) stránek = provaz. 1. udeiti másle nebo md. šúm na roztopeném val. šumný =r pkný. že mu = šupka. htavú švá- vz šumn. šupoce (šelestí). šúr = šikmý smr = šúrem. bez bán. šuchcu (sich = metelice. ošumlý (odv). ani suchu šúchy havý.

val. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. šelepta = škamraf šeptati. se s šerhova vaditi se. =1 : škápa škára škraloup. šiny šijí. laš. opráskaná. seku múkú. šivanica (kape): do šcura na vodu. kon. mihotati se. sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. n. val. vybijaná. šedina vlny.slov. laš. špicovaná. škodaka Kdo škodu vškoda: p. nco = znamenati. škobrták = apostat laš. laš. pozo- schlé.šiii Zlíbiti se. 18 . =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. co jen doba. Tak obilí. = dlouhá a tlustá jíž jehla. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. švonce. prší. val. sa to pkn šemoí (na p. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl .) škoda. kým šetlinka rostliny. (který „se kmital. zem).. Lidé Zl. laš. bylo trochu svtlo. asto škúrá. val. škobrtelec = kotrmelec. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. val. než by šípi rovati. šiba. (šemotál) = ve vzdálenosti znail. škalbina. šur = „šui" šišvory ^= šubry. val. Vyšira = posmívati se. [val. 2. . = pošklebek. = kdo sa. = houn školba. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. komu = domlouvati vyškamrál mu. = koketovati. = skoepina. šelma: nabíjaná. = štíhlý. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi. se kože- Pit pivo na šutrovo. == . 2. se.: — sukat = šuká šúplý hubený. Dal. Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo. z=. = drobounko ^ kieti. Zl. díra v led. 1. zuby se. ve- = kožka ze slaniny. do které myslil. nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. sa = = hovorný. od kosti liký tverák. škalubina z erné a = bílé skulina val.se 273 mi (skytati). trávu v obilí. mén vejde. . val. šutrovo = lano: na konci trojhranná. = plkrejcarák. peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. šcutroba n. bývalý mi- lovník. když leze ze šemra (-mu) viti. okounti. škobrtel. To Se- mj škaupa. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). sa šii se) smáti — = chodi. se. = šibáni = dlá. škobrtek. = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. je Provdaná žena ekne šelma. = nco nemotorného val. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'.

škrait = škvait = = (vejce p. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí. pekroutí. budka na škrtaka (košt). Zl. lišky. všecek uškítaný.= šttina. podl. (u-) koho pomlou- škýra = rta. = stará.! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. svj prospch). tým mt škíku. zemáku. »li. ani škruti Nemám se : drév škrkova. I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. skut . škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. = škéhni. škuba (pas se val. soškvrkovatí. je když obezuje. škroša = skín jakou mají na Zl. laš. škia = lapaka Maj laš. u-) = na špiniti . škéka sa (v. šlapeta val. škropce. val. na ptáky. škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. škrabáky a ptactva.sléda. scuchati. šk. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. škrata sa'(vy-) skrek = 1. zdívka dcka). škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. val. skut -= nedobrota. s o = hádati val. škie sa škíka = kik. škuek škuku skrek: Di. spolem =ni. Uh. márati. laš. na koho = uh. fval. odená metla se : špaky. : na který uh. vrány a a bych sa škrtil ludi. boty. charabura. scuchanina niti sú samý skrek. napomínají: Nebude to samý škvrek. z škrupinka=skoepina škruty oecha. slota (pe- sápati škíek = kíek. škrubky. pede. = skroucené (— nic). škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. se kru to tak. se. val. škrtiti. t. n^ sclivál initi. na polévce. val. škíta skítek škižla (za-. laš. == vlasy Když ele jako [uh. . skipka: poškorpili se. yal. škutatý := chlupatý. ^ veštti. kámen. škroba vati. val. val. val. vylíznuté.. halouzky bezové. íškodobortel ^strjce škody. oštara Kude n. skutit == vzdorovati. to. laš. laš.) koho se. škehá = škéhni kikl oun. na stonati. škýra = rtati. ty skrku! (Knirps). = šlapa. laš. školník ^= školák. ke. 2. škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). Brod. dyž má nohou po tatíkovy nošení. slabý . =" . laš. = kuenái. škru. pod. se nco zavšuje.) mlýnský.hojiti se. škorec na špace laš. ploský zeskvrkuje sa Zl. = ogebova podl. žehrati. škramuža [lovk.

val. val. tržitý :^ potrhlý. tuhý (silná). nedokavým : na val. val.! 279 tratit" sa -. trvazlivý 2. u- : O to zme laš. Zl. 2. tít jemen na žrnách ^= mleti. když jsou s cizími pomíchány 2. Zl. pleti.^ otrava. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. trefa . 2. val. uhela. oddlovati túlajka =: ást dýmky. =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) . túlec Patrontasche. ten to dostane. val. bžeti se. val. (^z= laš. deska na teba mi lili s in. trefy trúnek = trunk. nco f. trutina . umpala. do níž p. trnú: Noha mi trne (brní. musím Teba : = netlustá is na pólo. vyhoditi (kartu pi (na se treska strká. zpívati (i)0- smšn). laš.) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren).sa souditi <lrol)ným krokem. ula. uh. trška^ - vybírati. tebova^= potebovati. laš. tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. sa vozí díví na trh. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem).smín). fantiti se. nebylo tu je trefa! (štstí). potrnšuje val. nemla jí tu žádné — trvanlivý. míti. A'8elijaké Jas. val. jed. trdlova sa. truhelnica truhly.) trosky trusky muší a housení vejce. se. : trniC sa = nco tutlati. ovce.^ 1. = hašteiti . (ringen). tebnjší. lulú = pihlouplý : lovk. val. evandlík ^lovk --- trhovec vozík. = tuk == sádlo. trbos^^ polilavek. val. podl. ! trtoni. tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý. = tžce utíkati. dychtiti Už tak trtím peháka. -= 2. trpezlivý . se (za kabát). : Oves iti (po. umpa. 1. = die val. trtoži val. nápoj lihový. 1. trtoši trippeln. Boty strúdnly. drcanec. ženicha). túka = túu -. i tuchnú — vadnouti laš. laš. truhla umrlí = rakev. Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). uják býti. (-= vseli co pihodí) trefy tru. tumava ^^ snhový mrak.mizeti. hubenti. })álenka mli tepaniny. do eho. i trcka =^ jíti tryskem. trhovisko - der Marktplatz.trplivý. chumelice. laš.výskati. slota. tre (je = Klu trí v zámku sa ní. = poprchává. deva. tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti. tajiti. nic se netrefovalo. pomalu dlati. uchma soukati se. list tuchn. 1. tulaja. tepanina = hádka ulapa. To tržný tenica -~ val. : he) 3. umpák pák. su trúsí. trt spch (t. (stálý). uh. schovávati 3. dlábiti (koku). - val.

Tyrypitka. Na tom ubudu (mám dosti). u. . uda oddati. až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. se. co tak potíž. zdvoilý. Uí suchá zem. (neobstojí. tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. = škrknouti. udrhnúsa =^ udáviti. val. laš. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. [uh. udlal). Kašle. Ryba bez vody neubude. a nepotúrnút.oboovati. sa tvrdo. opak: ostí. : ublížené (od práce natážky). zalknouti: ucjere zr jitní. laš. Je to na ubytí na tom pestati). laš. tvrdý: práca (tžká). val. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme. tím 1. val. nkdo (mže cizí otrhal). liso- „týrá" (bží) za tepla. tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou). (ne „hluboký!"). tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. upka bati.: — upa. Je tvrdý nouti (vela). K. tysnú. tedy by bu opadaly. nenavštívíš val. ty udatý lve!) venku úby. nástroji. spánek tyska = teka. To ubude (das geht an). laš. aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. tysa= sirku skvrnka. (utratil). by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. podl. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. potížj. = udržeti. laš. udíra na koho . neubude ukradou to). tyká = žer. R. do do tahu. uctlivý == uctivý. týsa = nahléd- tvza = tvrdost. nebo by je udery: Uderyía zima. tužil 2. ublíži: Ublížit si. zamleti. Može na tom úby (pestati). peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. jizda : k val. na = umíniti se si co. tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. slov. Je tysnú tysnú. udatný =^ silný tle laš. (srvn. úcta (uctiti) = zavdaná. dotírati. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). uderyíy horka (nastala). tknouti val. 280 može prodat chalupy. Na samé slám dobytek neubude. narození Pán. tvrdina = tvrdá. pích(na-) tvrdo o groš (zle. bhati. laš. laš. Vil nic udobrúcha udobiti. vnovati emu. Noci sú chladné. Kráva sa udrhía jabkem. tuhý) vati tvaroh. udístkaný — drzý. túži (srovn. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. v val. uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren). na zimu (otužilý). až sa udrhuje. už s tym sem na to.

i::^ = 1. by se srazilo v kouli). podl. talaatky = šarapatky (v. sa táhnete? podl. (uh. val. tísniti. laš. = planta se. . teelec = hlavní = : proud eky Moravy. sebú = úzký emen. jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. znamená ohnuté šev- covské). švehía švehla. žvaniti Co tahiin val. se = títi : provaz se už švidravý. áboli tacmo =^- honem bžeti. pomalu. t. slov. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. (šidlo val. laš. tára pojímky (v. š. éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. = živý = pleskati. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. jedlice n. val. val. tarána 1. švih. vy- rostlý chlapík. švihel švaky. t. 2. švon = švonec. laš. švrina — živice. švonda lová. val. muvi — pomalu. tlaiti se. val.povykokarabá. jímž se. táráš? val.) : = žvanec. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. : laš. švihovec — 1. laš. hadra. ^-^ ])odl. -- šilhati: = zakrnlá 1. akví mi. hnísti. val. tajemnica -^ tajemství. zotavují se). val. pes. ápa (ápy 3. tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. val. je máslo stlueno. švirga. Zl. : tara ter. vrbový prut. val. 2. akví mi v hlav (tane mi na mysli. 2. val. = desátek (-džu). ješt se apká. laš. mluviti. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. las. mlaskav ága makati. tatarský jemen =^ obrovský. = pkný (dít. val. val. našlapovat jísti. siln 2. mnoho = 2. švarné peníze (pkné). knžský. . laš. val. smrk. taliga =^ dvoukolový vozík. nco se mi v hlav plete). zdlou-- taras hav. švirgatý švih = švidra. prut. on m(')h prut. tenký Svatek švarný atd. val. [váti. laš. se pi- vazuje pavuza. pímé šidlo.). nohy). tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz. Božátko. ::^ jež enem akví.).277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. Oziminy sa akvíja (sbírají se. švajco tu = silné. švrlat = quirreln. mrštn se otáeti. = T. kousky s pazdeím zvané : = 1. bhati. švihlý -^ svižný. pleskati. slepého žebráka).

[plátno). val. tovarych : nádenka. tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec. tisnú (v pohádce). uh. na tož udlat" komu co =^ svazek. tíko der ddina je tíustina = = trdlo. tkalci musel in). tžkého : Heimweh. = domácí nemoc. Zl. zemák. trachta = [ tlaší (šplechoce). práchno. na vzdory. val. podl. las. toec tžár to = nco = mnoho. tísnoba nouze. tef stáím. = ervený: íž. val. laš. (chycení). nutiti. pomalu jíti. val. = tsnos. podlahu no- tká :=: tkadlec. tóra -— stopa. tož plátno. ja neunesu. las. se eho = uh. val. = tlaší = prší. tlárka = setlelé devo. zrostly". val. val. . val. dnes ta. nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. 1. = vnitní ás val. prstový.1 houpavé bahno . val. která se toí. val. n. trajka tasavisko . ten rok = vtr letos. tlálka n. uh. je tža. : 2. tácky). prasata (žerouce). „tlustý itrtm" se neíká. tlaiti koky nebude uh. Ja vas ntisnu dotknouti. = = tlustý u Lach znamená tuný. trou. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin. val. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. chodník tiskatý = kropenatý - jabko. tisknouti. ostrý). vlhkem tleti trcha tíže. ttafa =~- hama. v Tásla bžela (srovn. tor ^= tuoa = tí)i. (tkái tkaju špiniti. hom.) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos. tóna. kráva. stín. (srovn.278 — našem okolí. 2. tira kde se len a konop toi viti. bím. 3. val. val. žvaniti. zítra oj id tenký : (pronikavý. 2. toeek = kloub. tóro vat" -zaá])ati laš. úzkost". To v. dráha. teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. sob povahou toi. topenu. traga sa =^ hostina. podobni. psobí dení. [prsoch. val. Má tenké uši (bystré*. tisku = pilno. tlašíja. las. laš. rosol. tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. smr : tym torem. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. val. f. 1. laš. trag lín jití. — : mysli. tlaše = mokro raci v bot val. =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. val. tži sa ím t. teplina : tíúek v teplin Fleische. z=: : ! . nýbrž „hrubý. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). že psa Král živit poslal tisnú 2. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. lánek val. --=: [val. taberna- kula. (o cizím). tža. las. tele. topenu z kanceíáa. las.

pežita atd. zavalitý chlapec. -- šrky.vadnice. val. Byla tam úvala vojska. usípaný = umounný. Na to ho neužije (nehodí se. 2. f. — pomakati. užra — - ukousnouti laš. (skrbliti). uvádzka rru úvod. V. = náí^troj. laš. na rukou: u. vakše je pl. vystruhuje. jest. - na válelií = má válat smíchy z las. uzéíek: svázat šaty do 2. uži: Tam zme užili ai zažili. úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las. též zem. vadný: vadu. vadlivý := vadliva las. sta- rostlivý. úvazek uvážit = provázek na dobytek. po- šaty. papír.škrobu! las. ! uváží (urývá) sama od sebe. to do utora útorník = vyraz. úzkobný jímž se útor lovk f. utrák. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). sa sa sklouznouti. -. odzemek pe u útory = konce duh po dno. ^^^ 1. -^=^ skrblík. nemá náklonnosti k tomu). uii. utnú = niti se. lovk sa mosí úzkobi. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. val. ohnutý (devoj. t. vati se. val. koho — posmí- vahnal . =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij. si.pitomec. uzéíka (das Búndel).šmúraný — špinavý. kde se zem (hlína) val.). nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). nemytý Umyj sa. podl. Mohli se uvija u. : skivený. ucliýliti se. Kráva valáová deška prádla. šetrný.po =r umíniti si. Zl. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. zachrá- uzel. laš. Na to by mnoho. úvat. uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se. val. útržek peníze stržené utyska se teskniti. od slunce tvái n. zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. té užral. - val. járek ili žlab v devné nádob.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím). jnilo útcha patit na to. úzký pl. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. = las. las. laš. oku se uvez -místo. (= ukrojil). ušklhnú uškrdnú usmáti. vádka ^. ve si uvirý =: sprúený. : Koníek nz. úvyšek iz: nadvyšek. by. val. Až vyhoblovaný žlab. špinavý: val.--^ klouby. úval n. . utopit: utraka Pravíh ^ že runík. uzemek.šmúraný! Má ruce ušmúrané. si ušípané = prase. 1. utrefi komu =-~ uhov (v. laš. val. v jednom = suk (slov. malý.).

vesno hospody. 2. až pijde nedla. vaení. laš. vesák ulíhnuté : -. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . balík. bdovati. bok. vatrál= . : Mivala na laš. Mamy laš.:=: poslední 1. : pl. 284 — mleti h. - vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). Varaj ! vdt: vás nevím. : nekuty. uhnouti van. Zl. ohe na lánkú. 2. n. veselý šátek zr veselých barev. Dybyste k pišli. --- prasátka vatrc chleba — gaval.: — valchovat hubu mluviti.vagaí. mu spalo). vargy vargy. Je mu trochu vchnj (-. laš. vaivo. na rolu kluci. prostravný. nm. -~! (velmi ho chválí). vesno také gavaí (hodný kus). vandžura -. Ten s valil n- sem doma nebyl. dobe nám pes. Co Jak k vám pí. se). = laš. vaacha : = vaeka. valit' boku taku vazu kam = pospíchati. :-- hlída domu. las. velikou radostí varvas = hluk. do foroty pil mnoho). kieti. jaro : vatrova = plamenem na vesno. . hodný hoeti vesaky. dobré. Ani sa toho najes nesvit. Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati. Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val." vargosi = naíkati. : = vlhký. doma (dokonce ne). ?>. Voda Valíí vcochma vecpati. valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase.nemotora. uli.Ichnéj. nemocnému). laš. = vázanka = val. dyž o (= nevím.. Už sa nevím dokat. je vazko. uh.š. narozprávat. laš. bychom rozprávli). tlustý chlap. otroba la. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). mokrý pda. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru. hmot. praví dítti. hromada neádu. vedek 2. Aas. val. • 1. mecky ! (mluvil plynné). pohodlný. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. varaja.. =:= varche m. vítz viléjško koly. vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní. vchný = varga. varmola zdlouhavý laš. fakule.dobyte na . moc váza panochy vazký komora. husa vantroba. valihrach jež se íká se dítti silnému. val. 1. tvr^ msíce. když vit: Neví sa ho vynachváii pláe. co to byto tak varmara. val. uh. laš. kde bydlíte). veselá barva (svtlá). vázna = : plésti. vstriti valila pes cestu (hnala (jedl. pi chzi klátí s boku na obilí. nevili (s bychme sa varovik val. nco v nco. val. val. v€s: varvasif =^ hmotit. val. kus.

slo- val. úchylek -^ na úchvatek = p. uhurda cest. se utásti. udrobiti soli. vzíti. se plátna. . laš. tak že vzduch uchází). uhodi: Uhodila udeila. laš. na je úchytku ududaný dudek). laš. Neukazuje laš. cukru. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. ukvandaný =^ ucouraný. vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší). svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali. na úchytku (v. úfám = myslím. ujec : ^=^ žaludek vepí. mstnání. kem). : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. uchyti uchýtali si komu to vyrvati. útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. schabit. když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). 2. Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem.unaviti unavený. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l. tam. val. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. úkrad- laš. : ujma eho uj misko krdel. po ukradmku. dol. s laš. puklá. sukna a vbec jí na nco mouky. laš. — = na rvaku. aby ti noha neujela. hrachu a p. když je mnoho . se ptávají. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. ulaska diéa = uspokojiti.sa uh.) laš. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). val. mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. (srovn. val. na trhu o sa mosí zlobit. = rvali zboží). ukona -. Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. provaz = uplésti. uhracnú. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. lek j)od kolnu. uhras. náramný. uklouznouti: . dvanástá = látky se ujímá. . je dcko. hrozné dobrý a ukrutn dobry. laš. uchvatky: robit 1. uchodif Fajka uchodí (je nkde val. jež si svoúhónek bodná uhonila. na uchvatky dležitjší — ukrutný.Stupni = dobe. . hromsky pkný. val. šubraný. chodit (ne- uhynut: zdechlo). . — ujmická túka. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice. hromada. uhrnco- na p. | ubírá. zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). ukonaný = ukrásti.) : ukrutn velmi šumny. trefuje se. schabnú — za- boty na úklad šité. t.: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. uhradnú' sa (pole. zdali „uhovli". nebo panského. uchlumpaný i= ušpinný. ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. sa nkam ^^ uhnouti. uhrani devo = v hranici žiti.

jako by milos proúlicha. umrlec Ty umrlec (pezdívka). laš. ukliditi. sjícli. pro- = vazem pevn svázati. urvat se. se na koho snhu laš. stávalo). : laš. na utel. = uleknouti úroité svátky = výroní. upíralo. abych ji spíše dokonal.- :: 282 ulíbilo. upáli. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. . upšnivý ^— vybíravý. . úpr kdyby nuceni. umžiganec =^ umtrápiti . od- p. laš. upalovat = úpk = pole na upajti 1. ustvoi = ustvoa laš. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. = ukrásti. tu laš. úlich ulízat" liják. umknú já to = = uhranél. uprajtova utáhnouti. ! Zl. urvo utéci. zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. laš. uskoit: z upel. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu. uráta sa -— udobiti se. Upét sa na umrláek =. : Bylo na urvo (na p. úpadek: hrozný úpadek (pád). = val. usídlit sa laš. kdyby byli riašého val. žíkaný. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. val. Co tým budete unovat. . n. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. upiskaný -r zamazaný hrnec. = obsiti se val. ospalý. val. upíC sa hodlati: na = rázn to.~ umíráek. dol. úpky — hých píprav. Je všecek zunovaný. laš. val. bez dlou- úpku vedro. Neunujte se). urazí). Umykni laš. utahaný.se Pokaj. val. laš. laš. Uh. ! vyvésti : Ti synci cosi .„dáti si to si ustihnu. val. na úchytku. Brod. uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. val. úadník správce statku. uskítanec == ušmouraný. v lavici v kostele odsednouti. val. bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. val. utr- upiptané — sa ušmourané. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. = --= na výsluní 2. unovat sa s - : Hlad ho unovát. urva: na urvu — na uísnú sa se. uprhnú: kopaný. = upokojiti. ušatany =^ unavený. „vesele") -= na honem. udrímaný. kazoval. ber a jiz I = uh. odstriti: u. laš.-do smrti utýrati. dol. všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. mlsný upšniva. val. se k nemu. umknu se — uhnouti. — urvalý. sa = udobiti. ústupek nech. ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). : upimnej k ei hovorný.

= vypiti až na dno. val. Vy- vydrda dostati. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. napálil. dundá se z koze. = prokázal službu. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. Vydržíš! (dostaneš bit). laš. -- 287 vybíravý. laš. si bato. vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. vybrka —už Ti ptáci se). jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. vycudova = 1. vydlati. . vypráchni- mrana vybulif vystupují. se. „bulík"). val. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. výhledný . výdit ^. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. vyboži. co na 8Íti. : se ^= vyjasnilo se. laš. vyini 2. Eše nevydržál (nebyl val. vane). = vyhnati. peinky vyurVydurbál sa z dluh. vycíza vati. cesta. kopcach ten Vybývá nco = zbývá. výhranek =^ vyhrané peníze. : laš. laš. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. val. : vydúpnlý strom vlý. je vybulená (vyvalená. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. co vyhnanství). výmol. po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. val. vyhamrazi == namáhav získati. laš. byl trestán). Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. vyplísniti. vyápaný déšem skala. ád vyhoel. vybiti. vybralo = jdou na. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš. nho pouklá). dutý. val. val. výfuk — vyfouklé vejce. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. : val. Vybyl vydváa = vyvádti. vylaš. kom = : vydubi laš. ze strachu. 2. vyistiti.: výborlivý raéný. dítti udlený. Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. vydlati (kži) val. vybvypio- vydrža: bití). naproti a ekají. vydymova: Na tych. biti.podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. vysrkávati. Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. val. vydmucha hané vlasy. trest nemoc. vydranisko laš. vyby: koho ven lobotu. laš. vy- vycápa vycásaf = - vybiti.

laš. : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. vykáti. ja ich = vymluviti se sa. ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol. sa ze veníko s hudbou. méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). vykarti vymizeti: = vypleniti. val. vykli sa vyklidi: heva. má vyhubiti v. laš.minouti omyvýchyrná Brod.. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti. — latanec vykartili vy- kartito sa to. vykúli beku piva. laš. Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). sa z toho vymotává. sa uklízeti. vyheba komu = vyhubovati. Uh. vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. . nic. laš. Idu (jdou = pojte) val. val. laš. (s pole sklízeti). vychráni šaty == vyistiti. že Zle mu to vyletlo. Eše nevyležela. . vykrsa sa val. vykmasi cestu = vytrhnouti. už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). = : vybiti. z ne- vychybi ddinu -. n. dvica : = hezká. páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. uchra- vykotíte? ova lem. (prošel). Nvyjal fajky z huby. si ped svdky. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa). vti z nemoci vykomiza initi. . sa = vyhynouti. val. na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). hmyz). vylett špatn vylefét (dopadl). . sa z nemoci = zota- nádobu. = vyjezditi. = val. sa = vykáti = vypraviti val. val. vyhryzío jevo. vyklidím (vyklidím. laš. vat. = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). vychlápadíaú. — Vykrucuje se). = vyítati. škaredé. vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. vykoháti vrátiti vycharba val. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. Vykázal všecko.: laš. vjjiska komu biti. vyhúca viti se. zme to. se (jako šílený). vykázal se"). = vyliska. z n- eho: Navyklí val. = lit vybiti. j. vykazova: (vypovídal Vykazoval. val. laš. = vyvrátiti. vyja: laš. nevydlal. nm. = se : • Vykúšál na (vyzvídal). v. vínky (veer ped svatbou). vykada moci. . Zl. nemám (plevel.^ vyvaliti. nechodí. vykynožiles vymýtiti. vyláta (rána). podl. — vychraova = v. vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). kde peníze laš.

udláme vlahu. vlhotina . místo. Pkn veš si" pkn val. vlái: na hnízdo. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1. vlašenka (pácnu) laš. bolelo vidíku (kde by to bylo vidti). laš. hebík. nemu. 3. vicherný = znamenitý. Na vidíku (in Necht to na val. val. íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium).za laš. prut. vol nevol = volky nevolky. vinovaný — vinen. byli sezdáni). nejistý: Bylo to vikovite. = vlhkost. vtry = ichy zve. Když prozvíažuje" se studenou. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). níž = hybký. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. [(zle)- nástroj a p. Šlo to vikovit. (žertem) muka bírka. val. nm a p. laš. vitrú. nco (sich in's Mittel legen). : vede výmluvu. vincek kamena. se: ve stavení. s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. mynáka pl. nelibí). planý = 1. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica. bych ho vidl! 2. vodi = pohnek. v cítil se užívá. kterou vidti. uh. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). vichla. všatka kamen. horká. [laš. se chová. vložiti vikové. . = úterek. vitra = bezový provaz. val. strana. uh. vise: vitký u na nco = — ). val. pivazuje. rychlý. laš. místo. vidík. vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. Viset mn s hubu. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler. . vinu listí ( vodka: na oi. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. nco = uviti laš. Wein vtoži Žil s víru v uviti. val. : zem. tyku a v nohy póla. vozvka=^ vozová cesta. 2.nosí rebelka. na muchy. 2. . pohoni. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. . vládný Pták si vláí -. bii. jablko v sob er- v sob tam s boles. vidák: vlžavný =^ vlhký. laš. vid: (ohál). metla. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. vozíka = klouzaka. ovocném strom. veta las. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. dobá.! 285 — vitrál vés: takovú vede. viza dalekohled. vlášeé vlk = kytka na = žín. val. uh. nákaza kry stromové. [val. výhon na zlý. jež odevšad vnit málo kde vené. kvt lopounu. n. prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. sa vinový vira : sklenky.

na vrátku. obratný. : ním. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'.): po ran. vrch: Všecko na svtlo. podl. vrázi = vrzati se. stížený [vlk. = všelijaký. vrch stromu. jieraten). val. = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. vybambuši na vrch val. spolu. (-te) =..samohlásky píliš . získá). vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš. vrh =3 poítá j vuci vda). j. (die Falte). : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. nemožeš huby zavít. nic z toho nemá). 586 vrapy rr=. (ist vúpaty za in'm v patách. mu — t. to vgata. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. prodlužovati. : vuci (z (=:^ nene- oechy. ovoce). vrátka ~ oplátka val. vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. hlavn. [val. sa a se! : vrba na trhu). :== pimti. není to dobré. vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. ukliditi. vedem všelijakový všón vtorek v al. vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. val. vysvtliti. vrazit (v -. svižný. val. vredyka kam = vesthovati. beim Scliopf packcn. vybiti. vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. vreco mech. otevením dveí. : las. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. val- vrapovaný vrivá voda uh. men). Vybombovat si! (špatn pochodil. sa laš. modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val.se ma s vraví. 2. val- vredzišiar ^^ nadávka). jedním vraž vraže. (v. uh. : Vtr víská = skuí. vískat vírající. vrhy oechy.mladá veš. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. s vrátnica = deska ^~ na vrata. laš. On \adí na . vyjde vybarvi :^ vyložiti. las. uh. vstúpi v nco = vložiti e. val. Tam ==: verš. vích =^ tam je toho velmi mnoho. .: — vrap = záhyb = nábry. aby se vráti koho . Udéíal Frýdek. vravi na koho držadlem pro levou ruku. Zl. vrch : 1 . uh. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. val. t. vrátil. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo. :=^ vypyH^^vati. viápený. ti vrhyí opatrnosti). = rvaka. co na ra- zatoíš ! laš. laš. vrza =^ klábositi Poád vržeš. Dla se nvuci ~ =9 atd. meni. vrba úchytka: vrzulka = fryžula.

vybírá deštice z kídla. ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. = sich : steifen (vl. uh. vypeova. vyíditi. vyadit komu = ublížiti. ale sa val. vyádza = : áditi. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. val. vyobracaný vycviený. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. = mu vyráíl vyjevil. val. je na spadnutí. Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). vybiti. vyskoí). = hloupého vymámit = herausschwindeln val. : plevel. val. z vylíže. obratný. -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. vypúa: nkoho Sen sa . vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. ona taká vyidna. se). vyrócha vyoháua =^ vybiti. vymrvíl (vymotal). výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. peníze. = vy- hubu n. vyhu- Chodí na výrobek. val.: : 289 vylízat" rány. Nevyazaj mu neubližuj. vyprúi. 19 . rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. val. : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. vyíúpit ^= vybiti. vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). vynést: hus. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. vyrafii: (vyvedl). prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se. (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí. si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. hašteivý). boí se. laš. laš. vyúra = vyslíditi. v. slépka už sa vynesla (už nenese). vypostávaný = odpoinuly. laš. laš. vyáca = vyrái sa: vybiti. ziz vypohodi lenošený. laš. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. nco vymakoti líci. : nm všecky laš. Mi to nevyadza = neblíží. vyiuska vybiti. vypuit. Dm na je vyprúcený (bruch . laš. pínati). hmyz. výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. = vymíniti. Vyadzali lidom. nadejdete. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. = vypímíte. vyprúat. neškodí. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. abych nkomu vyadzal (svárlivý. val. výadný: Dy já nejsem tak vyadny. tak ražno nehnal. Leží vyprostný=na znak natažený.. laš. eho : Pora sme Julku do dochtora. vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati.

vyšmarova= vybiti. jako kmín. val. vytrápi: vyjezdná. vytoi=: vystopovati. komu co = vytýna táhnouti.=vyšeova sa. = vylé- vyskytnouti. vyšústa laš. se laš. r^- posmch. val. val. setého. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. las. sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl. vyštahel —vyouhlý chlapík. v yškobrti se val. ukázati zas sa = vytluená. laš. . : buje. laš. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. -di. vysmykovali srny suši = táhali ven. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. vyítati. se rád vy- nco na laš. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti.tmavomodré. koláv. vysoké sukno ^. laš. izbu (= vychráni). vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. = : . m. jimž se vytru- mu za kudly. vysmta = vybiti. trpy (soužení) val. ubrániti se nemoci.vybiti. vyšrbi kosu o kame = ozubatti. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut. vylomiti kousek ostí. vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. val. sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti. vyšéi zuby = vyceniti. vdolek = vyschlý. plevel. = vyrostlo bez vyškérasa. na svatbu ekajíc laš. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). vz na rovinu laš. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. vyšuhraný chléb. vyrozumný = vysplý. na p. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. £. dostati. laš. vya vytkat' vybiti. vysai vysaci. vyškrata ^ vyhojiti se.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. posmvaný. vysmýi= vytáhnouti. vyprahlý. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. val. Sotva sa vystasíí. schránil (schoval) vaí. vyšeova sa: vysmívati se. = vy- vystrkovat' kati. vysnaži = vyistiti vykliditi. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. výstavek =^ strom nechaný. m. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. se (vyneádil) laš. i = žlábek = (járek) nástroj. výsky(gen.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. smy v lese. vysmykova: Byli slepií ! Zl. val. lovj kráv. val. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje.

na p. ju tam vyzdvih. odkud = Ze vysvoboditi se. až N. 19* . je las. Vyzízto slunce (vyskoilo). vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). (mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš. vyváat=:l. vyplatiti. astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. vybaviti. (vyšlehoval ze zem). vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál . suchá osoba smr. z nesnází. e. uh. val. Vyváajte nco Vyváat pohádky. ztratiti. si co u koho == na dáti. Vyvrhla sa ze všeckých. kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al. úvr zvi = na sa: = vycingaf. las. = vyplila. vyzváa komu -= vybiti. (zisk). podl. Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda).: : — vytrta^^^ vybiti. val. niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei". úvr z val. vyzíblina = hubená. : m 2. mti =:: pomalu zapomnti. vyzíbtý iieb = vzí Nevím. vyzpíva€ jídlu). Tu je vyvratno. v nebo vc. vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. vyzdravnú okáti. Vzali to zelí. dovádti Chlapci. vytrúsi peníze = . vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. las. val. leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. bere). vy vála sa z dluh=zbaviti se. vy nadávat i. z vyveti sa eho. To vzalo penz (stálo). val. Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. val. Vzal na vojnu (dal se). Vzáí sa za poniníka (dal se). vypravovati ! ke kuatom. vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje. 1. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). : = aus Art pežvykujíc). Vzala chu na Spánek na vzat. kvoka by ti vyzobala. vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). nevyváajte. vybiti. vyvi . vyži vyzut. žúvá z pod kabátu (cpe ven). z nemoci = okáti. vyulápi == nco hloupého vdti. val. vy vazova = utíkati. z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. vyzubovaC yvede? (co toho pojde). Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. co Vzal na si nho zlos.výitka budu za to vytyk. vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. Ide do výžinku. : Ty to zrobiš.zíti. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. podšívka sa vyse.

sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. zahabané ? zaházené. se ani hnut. tam dotú zabýí ? zima. . = zábarku. dosti : záminka. . starosl. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. Zabít by sa za masem (velmi rád maso). laš. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce. glén. = podnesená vodou (srovn. val. by pevné val. zapov v lese. všecko zabrat (na kolku v ní vraženého.: — 292 Z. aby tam nechodili). jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. povra. lovk je zazapomnlivý. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . uh. jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. zaandra = zašplíchati vodou. tíka zabliskovat. drak) laš. = = : zasmetiti . náruím zaguma stál. zane- : (^zzziz smok. Zadrobte mi! (dejte drobných). : všecko je zaamšene (verrammelt. šaty laš.i zaby: Tam rozleželo se mu. laš. glon. zabachtaný = kdo má : na sob laš. hlen). = : zapomnli. za- sa dobe do háb. zacafraný =: zašpínný. tým. Nezabíraj sa nad mám val. srvn. kdo se mnohými peinami pikryl. mu to zahájené -^ louce. zaboené Hledi z. laš. n. = zábarka. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. to zabonil. laš. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa. = udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti). zabiják = lihovina velmi . Zabud se od rána do veera na šenku. laš. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). zabrcaný = zaházený. Neml sem peníz za- silný uherský tabák. laš. zábobon. val." . p. val. laš.. lúka zaboenec škarohlíd. bajka. hraditi. laš. : mnoho obleku. zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. rozebrat). silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. zabrat = obsáhnouti laš. : zafrajmari zašantroiti. Do sebe zabraný (zamyšlený. zaaclirovati. pomluva. když smyslí). zádrapka val.zanesená bahnem. zabliskova = zhlížeti: Na = škared. n. laš. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. zabluka se zatoulati se. drobné promniti: Zadrobíl ptku. zaglanný pluh = zahlinný. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. zaamši: Nlza verbarikadirt). šlená zábobonka smyvc.

= zastávati Zakráá : zapackova. dvei piraziti.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. zahoe z zahrdlif. zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío. Zakopal sa dobe dail. zahrbol- — uh. základka: vyjeti pípež na pomoc. zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. zajatu vedlo. zme zahodi sa kam = zajíti. [kludi? laš. uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. zahybák kudla. kdo sklíen. val. podl. = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. brknouti. val. nemže. kdo nemá nikdy dosf. nco laš. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. = „zabazuje". Zajímaj =. je zakíbená . laš.vyrostla ochranu). . v chraptím. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. když hlava páry. zaheba. zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. vaí. tak : V takovém zle se nám Být velice z. záholivý umí „zahnaf. ==: zalituši koho silným ením zabiti. Enge zahrbolcova . laš. [val. zachlopi pivíti. val. val. Dycky to zakráá (omlouvá). 1. zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati.. v chumáky (kíbky). zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné. zaklajn na besed se. uh. si zajatý = nemocí val. zachystat sa aby z teho vertuschen). sa sázka (die Wette). val. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti. 2. na svátky. si zajaina ené. val. op. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). se zakopává laš. . laš. tým handlem On 2. (zatajiti. zajda — - bemeno. zajímat koho = in die zajdák treiben. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. = -. zasedti = : nad záchodem. =- hrbol- Noc.o hrbolec na cest vozem zavaditi. = m val. zajikat sa = koktati. Sem za- chraptivý. nše. západ Už je slunce skea sa. = mošna. komu : se všeho chce. lesi. 293 — záchtivý = = mlsný. tma zašla. Boty na trhu koupené." = piinlivý. kivák. zahrabati. dobe mi to vypadalo. = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. : zako- na z. val. Cosi ho zašlo. = perozuje když se nž zavrací. nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. laš. že neide. = Potem se to za- íovk. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb.

zanese = obtíží se. val. zakvasit na chléb = udlati kvas. zaškrdlý. val. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes). zaonai ale též ^^ popraviti. do Zl. dyž už sem Rolí sa zatúilo. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. = uh. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. zamatlati. by se v louku promnilo. uh. zatepnút = zabíti galarrda: (králíka). zálety zamží oi = zamhouiti. -r— záíomka vsaditi se. ich vychoval.zamazaný od koulení. tvr). za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. padajíc zavsila se na jiné stromy. = místo. kam slunce op. = devná nádoba má zálupy. ikata. úpk.. zákruta 294 — = oklika. zame 1. že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. zapálenc — : zapálený. laš. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko. blata --- zamalaš. bhnu.) (usilovati. zamarašený = zaprášený. sa zaonail ^ udlat z. val.) Co zámluva =. val. základ (fant): pikryti.: : — zakrnúsený zakrnlý. = zakrsalé. zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z. zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn. laš. laš. Zl. dobe sem z. zakúlaný r. val. f. zákrut n. Nzatavaj laš. zapadnut koho Zapadla ich tam. záluplivý (putna. = postihnouti kde zmizeti. zajímáš se. m žadnej zámluvy. jako pole v lapai. zabiti (prase) zamuždi : laš. zálety. závj snhu. která zádry. (-i. laš. dozírati ! lený v šátky. Což sa budu zadrápati. pjde na nese. že laš. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. se zaosái sa val. = zádr v devné nádob. zakúí udidlo. zalapat laš. založit se eho laš. laš. po zasetí hned zamrzne. z atuši zapadnut ztratiti se. sa zamakaný od zaný. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati. ostalo Zl.) . zakuri v peci = zatopiti. 2. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. áe založil do teho. mreu (omdlel). zamatle. hodn vyrostlo. zaod = záloh =: sázka. uh. žala vat = dopalovati. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. zabiti (Garaus machen). ozdobiti. = dobytek : = sázka. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. [las. zardly lovk. (zami oi). = dáti zamatlal. zapáit sa = zalíbiti se. [Zl. zalhavku.

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

sich nach einer Seite hinneigend.toulati 2. srostlé. Zl. z eho Zvrhl sa ho (odekl se).: — zpustova := zkaziti. val. 1=^ z nemoci. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. = prožiti obilí : zvrat. hueti (syn. Art mend. zvrec val. val. zybák laš. njaká p. zrostík n. Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. ve fukaru. : Uh. nemoci) trnky a p. kudla. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil. sa n. Sak my sa zvetíme. zrostlík. se ze škody. ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de". = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. 1.uché ale neheje. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. sa zvtadova zveti se opav. požaluji na t hrožují si dti školní). pod). zvrhl": zuby = zhodila. zajíc. 2. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. laš. zkazil 3. zradlivo nebezpeno is zradlivo. = divoké uh. je srnina. zvorýga. nabyti. v pátek v 8 hod. z toho— zpíká se. zvetíí. eho. na Zl. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. všecek zazvonny. v zim zvonoviny roždí. zuna rua). val. val. zvrhnut sa po kom=: 2. zváživo = bergew^icht laš. se zvalito zvalita = iti se. zvonit zvonit se. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. zvíe dáti ! vbec. zvali. zvyaj. svitám. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. 2. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce." laš. Zvrhá sa toho n. dv jabka. poídíš. se =. i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. : rampouch. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta. obyejný. podl. = krkošky zvoía a >. laš. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. 302 - zvidit =^ vypátrati. zvrtnut sa eho = zpáiti se. = stechýl. sebrati se Ten sa zahýbák. páí schlagen) sa se: 4. zuberek = sýtko obílí. : Zvít sevíti. (z = vlády val. zvoní se . 1. Brod. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. = vykikoOrt: jímž se istí laš. vati.slunce = které laš. oraka desnísti. = obyej. . zvongel sa to. z. se: Je = uzda. val. rumáka. „ patko vo. zamazati laš.

Dáí mi . žbláa = blána. palice žihavka kopiva. krok židný. žabinec = íní mušle. nžgaraj vati. laš. [laš. žaludek kravský má žitký = navlažený. = = : 1. pojeny. Frýdek. ! 1. = posmta. žír šrek. popichoholá slov. sliz. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. = žírka. žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. = bídn živáek = 3. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. žibrovat sa = káceti se žhravka laš. : = stechy). žga -— skrbiti. komec. prosím a. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. Záp. turkyového. žabina. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. štouchati. = že. užívá. = žídelné Mám eho laš. bryndati. 2. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. val. žingla = tlustá. „ za žádnou cenu "). devo trouchnivé. ždúra. živaiC sa živák . mne). kdež je a vc žabnál : = žii=l. ti žgru. žatva val. na m : Zgae na (nedráždi m. Vlee tyto ásti židáka. s vrchu žabi sa dlati se silným. píchati. : 803 — Z. 2. všudybyl. laš. Opavsko vých. idu. živice (=: kenu. val. las. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. žemra nkoho nco dotrn. drbei. val. val. žduši. vého kláta v val. jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). žebrova želivé = = tenká . živá duše Néni tam ani živáka. tupá jehla na žebrák hubené). - rampouch. _ báchor. mokrý.: ! . 2. pryskyice. knihy. žbrúla. se živiti. . Zivú mocú chéí to mt. životní síla žgoek " klasu Nemá val. uh. žabica. živica^=l. žídlina za žamra n. slabouká chutí jísti. páti dožii^= dopáti. židný chtivý. zvongel. stumpel. — se = broditi se. la- žduchat. n. žigan val. dobyte které dobe = žamra) žgára. židák uštditi. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. 1. Opav. laš. 2. facka: Dám podl. zvoniti. = pelévati ždui I žignú žilavý. nežab. epec. úpnliv prositi. binku). žgra n= živký = vodou nasáklý. sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai. ' žbrunda ž. žihadlo velí. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. vodou na mis to.

žnivo =. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha. živé buchta (nimra). = rtu. = = horšiti kal.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. mrkati oima. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. . žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. Výb. (Práv tak ve st. neezala žvaniti. živu kapeku. Pass. dobytku). žvýkati (plácá). Eustachius bral se hlouposti: 3. = 1. lidí. Co on žmurka oima co žváchá lilek. bezzubém). všecko vyžvachle. žvandra = brbleš). 2. kalná voda. ovšem (pisvduje). laš. 142. (jíš). obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. 931). val. ví. = hemžící Co to = ežavé. val. Pivo jak žúr chrobakv. živ nevda Tehda co iní . žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. žúía) 2. val. Co poá žubruješ ? enom zvala. zemí. 1. žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). = mžikati. val. Nežuehli. domlouv 1. hoeti: Ohe žižká. = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. = kalné. (odmlouváš. kde sa poéí. vati. po- žížmo ž. žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. žu. žižka slabounko val. = žový as = ve který jsou žne. myje.žn. žmoli: ptactva. 2. pleskati. ty plésti I I. žnica=ržena žnoucí. žuchta : dalekých stíbro pravda. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. Živý (živá) = slabá (o káva. žvachía klebetiti : = žuchla. pežúva = žvýkati 1. K vyklebetí. ! žmolíš? = chumá. se. .

slinovica fzl. celina =-. slov výjimka (zl..) zem. polanka kousek pole na stráni (val. nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník.). novina =^ pole z louky nebo (laš. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las. 1.) leží". Uho „co z pastviska vzdlané. op. Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem".). laš. setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu. lina. 20 . obrobna (laš.) Úzké pole oe se na sklad. podvrc) (val." Novisko (laš. piíuh) jest pole. proti neorávanému pastvisku Vedle pole. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn.) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko). Prostedek jest tu zvýšený.) vrhne.) Prašnica = pda ídká.) Pole se obdlává. ve sklad.Slovník vcný. kterou se záhony oddlují. která se v prach rozsypává. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. han.) mkkoti (Zábežsko). vrz po druhém peorávka. vzdlává. neúrodná (val. rozvora). an orá pdu k obma brázdám „rozhání". povápení. vyiiíuje (val. planina. „co leží rok. která se oe. b) za 14 dní se peorává oe se na setí. po tetím oranina.). pláava.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš. Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera"). Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov.*) vrSanina. Pole po prvním orání slov podmitka.. ulehla. zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli. uh.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel). lesa.) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl. kuovisko. kopanina Polána. ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá". oraka. mrtvina. pohákuje „na ukosinu" (šikmo). pak se povláí. potom naorává. spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem. pda planá. rola^ roli (neutr. poslední brázda na záhon. Kuovina. Pole a polní práce. do skladu (nkde íkají na pevah). oba kraje sníženy.

postáti íkají jdna. sami — zapahují do pluhu. i. — del (nebo do mandli. na jeden rok. Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd. j. Kdo stojí první je janova. Malému zá- oba píní kraje pole. ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. kolik ejn tyi pole kroky zšíí). Bujné obilí se ža (ran. ohšiv (obsev) obilí. Lichovat na západní kami nebo vtvikami. se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím. ovály. t. žniva (mn.) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. t. protože se celý snop pelomí a pehne. vede se obhdd se do kola brázdou. slov. Laši jmenují zvratníkem. ohratníkem^ píníkem. U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv. této pes brázd n brázda šourera. aby voda mír- íkají zvodon (fem. t.— se pohnojí a poore.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. íkají sádek.). oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. V horách pracují lidé samotíhou. co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. úzký záhon. pi tom jmenuje žnivo. východní Morav obilí i obilí se sype. takovým kusm íkají ohaly. srážka (Kyjovsko). do sopek po 8 snopech na . Je-li njším spáderá odtékala.). Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). soci jest tam osení: chodí po šou. svurnica (Píborsko). na západní Morav „hasákuje". ten vede hósera. jinde se metá. naLaších pole na svahu položeno. onoho slova neznajíce. kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. až je z nich pokládka (slez. zvlášt na rovinách a) do manobilí. schudnica (Brušperk). Svázané obilí skládá se obyejn. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. svud." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". vzdlaný (na Ivanicku). klasy za vlhka neporostly. zaseje se a zaoe. aby snopu na západní n. — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . j. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam. žnou na Jáne (na jány). 8v^^dn^ca Na požíná. j. r. Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu. se = : Pole zaseté se brázdí. kociíry. j. do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších. Uvrate. šaci n. kde se orá obrací. Obilí. Tišnovsku i j. na Hané podlomek. pokíadina). c) do uhík n. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. ž. (Ostravsko). 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. žatva. Na Brnnsku.

a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady"). t. jemen a a pohanka na Valaších se tád. obklasné suché se povsí. potom ohiíajii (slov. váže se snopeek takový jmenuje se táka. aby vyschly. ve 20* kupu (hor. e) Plný náitek atd.~ 807 — Opavsku. rýpat pamprléšku. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku. j. v malé snopeky.). klásím vzhru. n.) seno se see. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku. slov olamek. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka. = j. kopijó. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. d) v klapinec (Frenštát). pokaždé vysype na hromádku a ze han. t. brohu). Turky na Slovácích se okopává.). c) pípež (hm. zežind (vršky). Pokosy proschlé shrabují se v kopu. c) v babinec (val. íká tomu baran. b) ndhrtek (Mor. i. naped se okopávají. . dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. nad míru. e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku.).). Obilí. pípaz.) ». a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk"). (laš. ty c) ožel. Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. sklize prmrná. když vyrostou. j. a j. osustuje ohhazuje.. aby vyschl. d) batoh (Uh. i m. „Obilí dalo míru". val. se zdrhuje a zaváže..) nebo spoí (na Vyškovskj. b) bemeno nebo de.). kteréž íkají Janek."' íkají Kromíže. a klas se = pak za n šustí.).) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými. Budjovice).. pod míru. hor. v sena dlání. hozel (hor. uh.). huzel.). „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili. zanáška (v jižním pipažka Slezsku).a a pod.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení. Brodsko. Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch).). Aby nše zený netlaila. dobytku za obilí = vzrstajícím.meno (val. vylalistí muje (klasy od hlek). v senné žniva (laš. nárit (na Strání). — jež se nevejde do stodoly.. klásím vzhru. g) oves. pípažek. V b) v sena. na Zlínsku na p. Sklizni Valaši íkají nákludy. hanácká hrs trávy. Klas který zavsiti. v hájích nebo škube (val. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. laš. si pak se uváže a) noša (slov. dávají Ne. Tráva se trhá (trháky). skládá se do stohu. Zemáky.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. s pedu na tyi tráky han. Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích. jemuž Laši íkají bnih (gen.. pcháí trhat trávu v píci.

(žito s (jemen neb oves s vikou. h) okolica (Velká uh. spolica (jemen s pohankou). bujnjší. eovica (slov. mako. tlusté slupce. a p.). b) kopisko (Deblín). f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n..) znamená vše. Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). i) vokolisko (Kájec). d) okšU^ okžle g) kolco 1) n.. (Vrbka uh. takové rozházené kop kotú se a) kopnisko. Vovice). Zito. c) kopist. kvtu skoro neznáti. Mor. uka. cO' turky sadivo. d) obilé a žito (las. listy má vtší. uh. b) ryž a pšenica c) bouky brn. sluje makota n. Jicko. Kukuici íká se vbec turky. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. Karlovice). k) chobot (uh. turkya. vše.) m) ohnisko (Fryovice). Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží. (má hranatá Sadivo. h) v dlopn (Ústí u Vsetína). íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená.. se rozhazuje. Litenice-Poenice. co se seje. krúpy han. seno v kopišatech e) (Budiškovice). v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka.). Zábeh). b) polovnik n." .). ndvidlo (Velká uh. Vše. a) stíržica c) (réž se žitem). malinké zrno jest ve tvrdé. (las.-han.).). rži slov kibica (val. sláma" i ale „režná tu). luštniny.. totéž Makotou se pda kypí „makotí. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem). e) troják. okrsek (val.). n) placek (Benešov II. Kložito a pšenico (Brnnsko a záp. jako sadivo vše. co jaina eské val.). jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio. ulehlový o polovic delší obyejného.) Aby seno íká f) doschlo. (tito Sivo pšenice a (koll. posdd íLéskovec u laš. Vsetína). ojpu (Val.. Obilí a strava. oce (laš. Drahany. brambory. val. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem). Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. III. na Karlovicích íkají gengel. Klob. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka. inakota.). se na Morav a) réž a žito (slov. vokršel (Drahany).: — stoh 3(j8 — val.) Holica jest pšenice jarní holá. rychlik = o\es ovsa ranný.. co se okopává. (Mokov. žito a pšenice jmenuje ryž). Spald na rýža. obilím tvrdým. kopa atd. (^evka. jest (ja).. (Koryany. ozimina (ozim). Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n. Slovem íkají vyrozumívá se kaša. Co se na zimu seje.). trojanka. tedy epu. co se sází. Vedle obilí Slováci.

bleoch.). rodovýcli na 1 Brambory. prolna (krabatý). erveák. prešpurák.sk o). B. žlutý). novák. Mor. slov: polaka (Rozstání). (má prostedek dravý). vídeák. plavá plavák langvér. a jižn. stapá (má moc koení pod kopcem). — jablíška (han. slov oharek. bílá nebo žlutá: rábka (han. židovka (dlouhý). Morav plocan. kocúr. dluhovatý. blencigán dovák. rolníka žlutý). Mor. raják — rajzla. síkora (drobný. . tšínka. kozole — kobzale (= (laš. barborák (rapavý). železák (nejtvrdší. svatojánka. kvaka jest kvak (val. Hrozenkov). ranuška. abatý). rapatý). krompele (Drahany). modák modrák. rychlík (=ranuška). . Dýni pom.) — brambory (Jemnicko. prajzák. kravský krobót. drápatý). nekvtka nekvtuša. trha (veliký.). kovol. slov. marokánka. jánka. zeleák. hanák. seák (veliký). peenek. santabúr— santybor (veliký).) — sladká epa. S09 — Jmen (Zl. havelka. berlínka (ržový).). panenka. grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. Jarolimka z Malenovic). kíaka (Opav. hambuák. kanárek. — engliák—ingliák. Rábce podobna epa. kabák (nejvtší). krumpla. lior. val. vodaka (Krumlov. jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). vichtorka (nejlepší). apín apoch. klapá (jako tvaržek)." jen že kulatá (Krumlovsko). (rapatý) . sviák. záp. epy.— — .). madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý). (han. strmi.š. Veliká.). s ernou šupinou). angliák babula bobule). a han. bílá. již Obyejná (slov. plucna (Budjovice). — cigánka (tmavoervený). prula (kulatý).). zemata (Poenice. plaská plaskura. Jména druhová amerykán^— americká. dlouhý. turín jest „zelná (sev. muinka (cigán).rychlík). las. apatá epa. hor. zlinka. erteple (porn. sévají do strniska. uherka uheršák. samsón — 2. burgya. ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna. bobále (Súchov uh. kobzák (v jamkách ervený). vyzovák. (veliký. Cukrovka: hurda. rženka. polský. . chlebíek (po- jakbka —^jakubinka. . skorý) — — cibulka — ciburka. tvaru^ák (apatý. prusák.). — — kvaek (laš.). šeák šestinedlka . zemsky (Litovelsko) Morkovice). rus. na Krumlovská torek.). Mistín). ogurka. litvín — — — — — — plavka. hojn zasedají). baa.ena hladina úhornica (Ru])rechtov). na na sev.). oselka. jarolimka (od jiinka. Morav vokurka. širák.) herteple (jižn. brumbíry (St. Okurka laš. (slov. chatabúda (kulatý. a dol.). svtlovský. jabka aiteple (dol. íkají plucar. má modrá oka). padesátka (modré. — ceška. rapák rožek —rohlík. vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic). val. cibulína (žlutý.) kolník (Krumlovsko). 4. Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko).

. — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n.) Opálce na Opavsku íkají též zandška. jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. vtví. má kys .).). Plevel v obilí. Jetel Píci íká se picovdní n. jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov. má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt.— IV. visák (Vyzovice). c) pnvítka. zlátenka pozlátka je svízel uh. Šudlek. (val..). ovsem (hor. Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka. konopica. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých . (jinde na Laších).).je travsko. val). zežinka (Val. Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby.' má zrnko s ocáskem" (Mor.). Budjovice). kriha. hor..). b) sekáni (laš.). g) zerzavka (Frenštát). (laš.. Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka. vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. Budjovice). e) nezbacha (uh. i) f) hobik (Stelíce).). lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené. ernidlo roste ve pšenici. laš. a) povykn (Tršice. ostrb n. c) ezanka (záp. Budjovice). sranka (Opavsko. ovsík. e) knzina (ib. g) chlapsky (Opavsko. rapucha. slov a) jatelina (slov.).penízk' „vika. ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V. a ve In (N.. v poledne a treaf).). (. 310 — Píce.vocáska. zlato k) posranka. Klob. roste ve pšena stopkách. má erná zrna vtší než koukol" (Mor. n. f) chamcha (hor. obrok. tráva dobytku „mastí". d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). strzub (Rožn. ose*"* = . (val. kvete modrým. (Zábeh). Msto).).). carazma nici. Hranicku.pavica (Vyškov. e) povázka f) (val. d) le.).). plevel rostoucí v bramborech a cirsium. jimiž se ezanka. ostrva (las. makotina to : (N.)." ohni ca (hoice polní). ve které se kom seka nakrmí^ Ráno. Mor.) pouze cirsium arvonse slov oset. Stoklasa (bronms seculinus). b) smn- sama makolina"^ Vyškov). d) nezdoba (val. tyích jedlových ty jmenuje se ostrev. h) zeztilena (val. kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. Msto). Tršice).).). ovcswíca =:= ovsaha. ostrévka. ale „chlopi pravum robsky hnv"). povitka (slov. Jicku). Lftina bytku. Semýši jest semeno všeliké plevele. lepavec (Kunštát).). c) šudlovina^ n. kuniina kuina (na Místeku). jetelina nebo jetel (han. veer vozka kon míchá (han. jenž mouku erní. popHdka (Mor. „V ovsi roste . Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš. Jetel. peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. slov.).). ze semene trousí se erný prach.) Taktéž hojnými jmény Perov). = ovsiha. -Brodsko). šrot. (laš. šudlina (Uh. b) dtelina (na Lipnicku. han..

syrec rozmanité. (kulaté. tam jabluovy (Brnnsko).). lipvka. — cibulka— cibulína. gálka. ervené. malenovské. šepvka. padlík omrzal. kyselé). slunékové. pytlvka. step. apaté). sirotek. kot koií kopecké. na Zl. (sladké). koza (podlouhlé. vindlík. uhatka (sladké). ímské — ímšák. cingár. okruhlonka. kosteka. sladké). bíavka buchman (uh. valínka. jabka Aclamovské (sladké. vaculovské. tufetka. krvavnica. kružeíka. li- lutomrka. vinohradské. rajské. jablóška -L-epovy (záp. — padléjové. — kouvka. cajgar (podlouhlé. nmecké. kopetovské. Jabka. kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika. jánka (ranné. fargýš. sklené —^sklenvka. tyka . chvostula. Ovoce. míšenka. klimentka. nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). kúdelnica. papírek. kropenaté. šalíiovské. — — — — — nm — kal vina. panenské — panenšcák. syika (drobné. tvaržek. šmura — šmurka-— šmurvka. kuželka. funtvka. pinkosár. ržika. nahoklé). svatojánka. misurka. — — — — — kynclík. rambón. dvorínka. cibiilá — blika — bluška — cigán. Mor. andvka. podstráka. va- chulovské (podlouhlé. bílek. múné-muka. velínka. kalužinka. sladké). fadléjové. pernica. jádernica. Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor. plesník. cedrón (veliké. peška. hedbávka (ervené.). apaté. ozimé. šablík — šablínka. kyselé). písanka uh. vandlík. štráfenica. pásové. opuchlinec. ježovské. plostka. širokvka (veliké. pleská. lecar.hrabovské (tvrdé. prostední velikosti. 1. ledavaška. ^jabúka (uh. vidnar vinák vinvka — vinné. pruhá. nadplánena. chochlka chocholúš (velké. kyselé). hlava (sladké). zobón. lahvika (uh. — kandrnálka — kandrnálica. hraIjvka . (kyselkavé. batdvka budinka (nej- baran. roz- marýnové— rozmarýnka. drobné. kobykyselé) (ervené. íkají. tvrdší). podlouhlé). memkkýš. pupák („má pi stopce pupence". šiika. kutna kutonka — kutnika (cidonia.kivostopka (má na stopce „kolénko". makvka. velké sladké jablko). chytiíka. svbovské. sladké). cafor. ernochovské. beika. éapák (veliké. sklínka. moravské. sladké). — — . chutnika. ocasná. tohá. brkají). kyselík — kysnatka. sladké). (veliké. hanuška — hanvka. jakbka.). sladké) homolika.šipanka (laš. (má ervené pruhy). štráfka.kehá—kehvka. šiblinka (sladké. duvka. klínek.).• — 811 — ^ VI. damašanka. koianka ervené). plánka (neštípené). rozum. na jedné stran tvrák. kruhá (veliké. dubená — dubovské (= kožené).). sirka. recar. kyselé).). hraná hranvka (sladké). drahovské drahula. cukrvka. kupáek. kardynálka linák —^kobylinec —koninec. kížovské. jabnka — Jablka. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka). masné. srpnatka. hrtlík (tvrdé. oechové- — oešvka — oíšek. piervenalé). vina — valdvka (= baídvka). . sladké). hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní).). margétka. glagvka. sladké). pruháek. ervenka (sladké. muchvka. hrachvka.sladké). podlouhlé).

dusaka. múnica. vodaka (^ladké). Hrušky.slovenvka. stokráCdobrá. (= ovesnica). koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. . pesedáíka (srvká. slovénka . sudinka. voják. podzelvka. dulka (sladká). valaška. — bartonka. hrdlika. okruhlinka. zborovské. martinka. škarédka. voavka —vonnár.). vavinka. stešaka. rozbije se). klášternika. šumberka. dobruša. jaškula. kvadrátek. — lipvka. dvojvrška. zárostupka (má stopku zarostlou). václavka — václavinka. . — matušovská. drobaka. maškrtka. pavlvka. baka. . dražinka (= planuša). cukrovaka. velaka (= šetka) — velika— vetvka. sedláka (= moidélka). figula fíková íikvka. list . vinohradka. makvka. smrdna. cvokaa. valenka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka.) jakbka. = — . rajka. tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). — — prosnaka. pecen. visí. ervinka. babvka. (pl. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. tolarka. chlastaka (když spadne. (laš. háronifírka (uh. funtová. trpká šidto. juenka. sivula. . šemedyja. johanvka. hebíková. zimní). klokoka. hodula.— — 312 — (nahoklé). hrbolka. rybinka. pestavlka. pchavka. cinvka. zajaka (sladké). ušípanka. pergamotka. pluskávka. vaívají šlížek. ervenka. stodolvka. kapáíka kapaa. plánka planuša ptaorka (Místek). kramoliška. ovesnika ovesorka paseanka. margétka. jezervka. peítka. železné (tvrdé). velám). voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. — — — — — — — — — — — . buláka. drobanka (= planuša). špika. královská. šedivinka — — šedvka. knžská knžvka. hrdlaka (má dlouhý „krk"). jádernika. piovárka. vodaka. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. sadová. šidío šetka (sladké hrušky. visaka — a napadne snhu). svatojánka. špivka. vládyka. muškátová. múná najsarka. bíešianka. smolénka. zlatohtávka. mateica. hanica. jemenka. medová— medovika — me—michalanka — michatvka. kulka. se i šedula (==^ baba). konopula. jakubinka. kehaka — kehatka — kehula. vaka— šidlvka. nmc vka. cibulka cibulína cibulaka. áslavka. zelenavá. limónka (== cí- saská). uherka. žnovské — žnvka žn). pružunka. dukátka. maštálka. krvavka lipinka — krvavnika. karmašánka. dula (kyselá). tykva — tykvica.^jakubunka (laš. špeková. zasedá v krku). pomoran. (zralé ve zahnutou. až opadá vísaha — visatka (neskoré. moidélka. jeruzalémská. ptáka ptániea. káirka. dvka —medula. pražanka. režnatka. polepšínka. císaská císaka. jahodatka.). mynarka. tvrdaa tvrdula. bezohryzka bezohryzky). chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). žultaka. krkoška. šepka. šidlavka. špížek štemberka. omizara . 2.j michálka mackvka. — trpula — trpíška. kamenka (drobná. tabaka.

. ze zelené šupiny — vyloupnutý).). damazíny aamastilky (Br.). Štpované skalky. žitnaka— žitnica „zahniliená. kulatka." tenkou slupkou). zelené šupiny „vyškeený"). — zimatka — zimnica — zimaka. (záp. móata (Tebí). totéž jméno." *) *) U Nové Híše . kulovacka. garanzije. prcka. (uh." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky. dol.. (laš. okrúhlica. májovky (mkké. vranvka. této zase eufemismem na Kromižsku íkají . Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh.*) radchovica. — hnilka švestky hor. se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. — Oechy. šeák oškerka (oech dozrávající. kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. Mor. taktéž šlovou vtšinou blumy. Plané stešn šlovou drobnice a jsou . uherky (sev. Tešn. nebo : blun (uh. zelenka (zraje 313 — zimozralka (val. jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka.). mód blauvka. strom švestkový slov kadlátko. kyšulka (moud) pl.). 5. laš. (slov. dol). výlupek (oech zralý. eské šlovou: trnky kartátky (podl. kulovaka. ernica. chuti nahoklé. „Vtipem" stala se ze zrálky snilka.) jest hruška 3. kadlátky (han. uherka.). kivka. chocholúska.). „trnky. kobylanka.) jest nejvtší oech vlaský.) =:= veliké. chlóme (han. jsou: uherky. ješt v šupin. nebo též : duranky (han.). zrálka.). žlutána = píanuša). drdoían (veliké.nemenvka. — Zeleák (oech ze zelený.). pavlvka. „jádra nedostane leda šidlem").). Jiné druhy švestkového ovoce. hlinica. tešn.). 4. drobaka. Blumy (záhoí). hlušice (sev. jinde slivy (Jiín). plané tešn. medvka. Hnilica žbánek. košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou. židovská. bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn. slivky (uh. — viablka. slivy (Jicko). drobénka. Kapák — — papírák (oech „papírový. kozí cecky. slivy (Brumov). Mor. kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. kozáry (pom. val. mkkýš s vlaský. Mor.).). Mor. Švestky. pozd). pršaka. žlutika. sev.*) Durancie mají vtšinou damašky (již. ovoce jeho ka dlátka." . (ranné). hrachvky. Mor.

a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val. zelené šlovou holiky. kolisarka (Nov. v západní Zralé hrušky vtšinou transit. luskaka (uh. bvjnica hijavica. Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. kižalka— króželka (han. trnskavica (Hustopee). (Ostravsko). kocary Opav. 314 — Sbírání ovoce. vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. dlašky (Bohdikov).) kostrhdle (Loštice). krédlich (Sumbersko). nedozralé ovoce. Sušenému ovoci íká (dol. kociiry (Brušperk). Ovoce suší suší se v .." suša ve Slezsku). gangale (Frenštát). (val. Stešn spadanky.). gen. esají. -^ Oechy ráú (ráat). hioza (podl. beka (sev. sušinky suchary (Píborsko). záhy opadlé slov paddlky.).). (val. smažené slivky lekvar (podl. Morava). > 1.: — 6. rop n. krajaka (dol.).. bnnica *) trucla (val. prskavec*J (val. Píbor). lizaka (slov. janka (slov.. Klob.). na Záhoí. Ovoce sušené. piporce (sev. se pólo usušeným . mezí ohírajú. gafgany n. hladké. naduí se do potom opadají. kozáky (Frýdecko).. tašky (Litultovice). Jinde mu í8. se též: (= suší. Rozvaené trnky na ídko. grmany.). macúrky.).). kokáše (val.sušínii na lésách. opkalky. kulaté. nezdailé.). 7.). pecky (Opavsko). povidlí než a zane hustnouti. jinde je rážejí. šípanka šípka (pom.).) chrmty (Klim- kovice). smažené trnky (val. nkde Slováci a Valaši Morav (j. Vil. husary (sev. Opav.). bvjica. holinky. na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku. na Laších) tepi. gdgory.). holišky.) rvpy n. sežloutnou. dovaky chrastinky (opav. vaené trnky (slov. Morava). blavé a chlupaté. Plody složené a bolnilovité. kotoviny (Val. ve Slezsku ruw. Ovoce nevysplé kvtu Spatné. han. Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. pepeky. zapeeným".).). mra (Podivín).). laš. uh. zasedlé. (Holešov). Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl. korbele (sev. slov bryja 9. Mor. hósery (han. Když trnky ješt zelené „pejde ruda". . (val. Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat). nebo trnky (švestky) z (Brnnsko).). trucle jsou podlouhlé. ruvipy (hor. varmuža (Píbor).). švestky (Moraviany).'. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené. na zápeky.). lusky (Lhota Stdrákova). Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl. Hrozen: kov).). široka.). uh. na Valaších a na Hané ovoce trhajú. korbany (Celadná).). Povidlí má toto eské jméno na záp. róble n.).). Morav. pipory n.

na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. šúrek (uh. ertové hrušky — : Mil. ožiní : = ostruží (ke). kudiainkn. Vohc (laš. 3. ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko). pomezí eorodziny. Drahany). Mladý vl. Slezsku hruslenka 4. ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n.) jest vl „našinský" *) = Ožina. Na Zá- bežsku vostrvži 5.). fi. iové rodziny.). 315 sev. omelí. a záp. Viscum album slove jemelo. íarodzwy. (ke slabší.^ 2.i vtšinou statek íkají. pfat rybizla.) jest býek tele. záp. kndlatinkn. nkde jako na Píborsku ožinice n. mladý statek hromadným jménem Junovino. žene kteréžto slovo dobytek dobyte. na Hané i j. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. ožinové maliny (Vovice *). Morava). — cizí jméno: rybizl{z\. na Valaších. junek .) . na Zlínsku. hiisi vino (Štramberk). kudlaek. srstka**) (hor. a ve Slezsku. miíka (moke. obstružanky (v Celadné). šlovou erné maliny^ ernice. egreš (uh.). Jakoubek***) (Teš). Na braku rostou bakyn (beinky (zl. tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7.). roste na poli jeho plodm medvezinky. plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny. na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. c) buroií (val. statky na vodu. kobzinky (porn.). Tišicku. **) Kei srstkovému **) Koll. chlupáek (na Brnnsku.níek. jemelí.)^ rybezla (Slezsko). sku. srsten. melí. Anfjresf (han. turenkn (Bohuslavice u Kyjova). na drahanské Morav roste. chlnpd Zábežsku). f) Chebzovému kvtu íká se koziky n. kde na . u Brna nesétke. hural. jeho pastý Juna. srstenik. Zábežsko). jahftdky. kterého ješt nezapíhají.). bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ). na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. na bezu (chebzu) bezinky. Rybes ryvrzlata (na Zábežsku). e) helan (u Sílperka). (ve Slezsku). omelo. na šípe šípinky na jaáb jaabiny. Domácí zvíata. d) burdak (laš. zvlášt vola: voly). V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). s]ove Junec.).). Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh. Brusinka. sršák. eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. Ostravsku a j. srsto. chebdžiny (laš. slove angrešl (Zlínsko). Trhali sme Jakoubek. hafery^ Prostjovsku erný jahod. Jicku. Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. Valaši a Laši (koll. jméno. ernicí v hrázích. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí).). plazivý). na beku. (jižní Mor. kasika . 1. Štramberna uh.). šli sme na Jakoubek.). mechourka chlupnka (na (mchórke. íkají srsteiií. (las.) mócinke (Sloup). má vtšinou totéž vysoin slov kamf.

barvena.). vevera. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. malina bledoervená). cibula. jest jako „pachlápaná"). -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. bíle krop- htadna (hladké srsti). chlojjna (má veliké „fleky". bedruša (pod bichem = = = = = bílá). javora. e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. zorena („prišejka ryšena (ryšavá). dahela. oešina. bosula (ervená s bílými nohami). ernula ernucha. kozula. morka (morka krta). šedula. palistá. jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna. . barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". hbet a ocas bílý) -. linda = topol). má okolo oí lysky jako brýle). kavna =-kavena = kavula. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). tele od krávy odstavené slov odstavce. Kenek — I Kienkula). tytéž jako tvary (val. Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. hndula plavena uh." uh. ranula (velmi ervená) plavka. jatela (jatel = datel). uh. zezula. jmen ženských. uh. kalina („pi oách šipula. linduša (barvy kmeni- = topolového . srnula.). A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech.'" uh. straena = strakula = strakuša.). brylena („brylistá". (šmurovaná. = rejkuša (sivá. kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky).). pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá). hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. laka. družka. po ržená. rybena. kížena. odvozených od mužských. hafera (hafery val. siv«7a tu (laš. = pár volk strakatých. melena. srovn. Když se vlastní jméno. = muena = muryša = paluša.) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena. peršena (murovaná). ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá). srov. Kenek jeví se — Kencena). pivna (nejervenší. mrano tua). b) strojena (erná. krášlena..: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. Telica. stejné: krasula (na bledo katá). jahoda (hodn ervená). „šúrky" . krasena. dtibna.brezaja (uh. dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost". vrbna =:= vrbula.). popeliška. zakalená. fábora. sojka. kižana („po chrbt kižanistá") kižula. šmuraa šmarula.. brnoša kropena (kropenatá) := kropka. ervina. jako pivoka). síkora. kvtula. petrželka. erná). tisula. znaena. rejka = blá (bledo-ervená. jímž se jalvka nabhá. na p. s menší lyskou). d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena. borula. laská. adola („jak od slunce oadlá"). dvoruša (ervená). pasula (pepásaná). žihaa. sivula. šefrana.

chovaná (kráva Inbuša. tulena (která se toulí ke kravace). trubika. patna. pondla.ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. havruša („jakoby ju pošlahal"). hodula jest jalovice urená na hody (posvícení). glajdá se. vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). prvním. štrymula. bhá).) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená).) suta íyga (rohy rovné. jiskrula. hurda (divoká). Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav. tedy hlavn v krajinách hornatých. sulena. a když si již vybrali dv. odchovaná.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila. nohy). boubela. nebo též stará. nho kdy jim jméno nedla nedlka. bílá. bu(kráva pyšná). chodí škared). bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. dv poslední jména jsou drobena. mazlena (miláek kravain). ti taková jnwína. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). = dol skroucené). švan- = cara (švýcaka. ciruša. bébna (bílá). tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). raduša („které je kravaka ráda'' erveno. že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala). uh. lelona (plavastá do bledá).. pecula (kravský pecivál). dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). tylora. Krotkova (od Krotkého) . strakatá). = zuzka roh) kliky (bez roh). ivna (v íjnu). pysula =: jiskena. širaa (rohy široké). rošija (má dlouhé nohy). veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. v zad obrácené. kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává. Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. trochu pipálená). klukaa (rohy do skroucené). dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena.veselka. (šata. = mazula. stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška. Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. lizula. Párka (od Pára). gomola (bez chomola. val. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). liduša fbledé barvy). strakatá. vždy ervená. juna. katuša (po krku kropenatá). houtera. (má roh dle zakivený. klapna (rohy pisarka „klapáte". tšena. ástková (od ástka). sobota. tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. stedula. mladá. polka. Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. lyfona. Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. tam takových jmen velmi poídku slyšeti.

hlinka (Falb). murgaa (má po sob velké erné pruhy). val. okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). štrymák. uh. séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma). jména). kavoš. bílá a ervená). slov. strakoš šipo. jaroš (podlysoš.- . lygo (sivastý). straka. plesnivák. hode (las. kropky na nose). tiso. liški (Fuchs). ernula. má tlustou *) koka íká: bachratá).) Kráva tre krávy . uh. kraviky vyznamesvé . okolo oí erná). štuchd (záp. jelen. prskaná (má erné „prsky". gza daly).). baboš.). palo („opálený"). híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky). hvzdo.Krávy stekuji. hlinka (má hubu „hlinistou" t. šejka malovaný.). ordoš (rohy k sob). tarina („tarkavá" t. širo (široké rohy). maío (malý).). j. (veliká. baruša (bílá s babuška (erná. steku bziknji (záp. murjnm murgaša zašmouraná na hub). cinoš (plesnivý. pistrula (po erné hub bílé ubky). kropiša (kropenatá).*) Od jiných zvíat. lajka := laja (všecka erná. Oslu na uh. vlny hladké).). šarga („hraje vc barev do kaštanová"). ružo ružej. ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). (do bledá žlutavý. Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci . barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). perša („pohndlý") = peršo. fajka (má ernou hubu i nos). drlina nohy kropkovaté). fejko sivek (bchimmelj.). pruh). vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša.). kluko (rohy v kliku). pomezí somár íkají. nejvíce též dle barvy: (bílá. rohá (veliké rohy). a) Dle barvy bílý bílá. jest híb : hebika híb kobylka.volecky" rozbélo..s^ (íílov. Vraák (vraný k). buroš (naervenavý). Mor. chomút (na hub erná na zpsob chomoutu). kuchají (Daicko). ervenavou). šmaro. dudaná (od „dudka". kole (ub. hegeš (rohy v zad). íyso == lyso bezo bezo. ervený). vereš (Eisenschimmel. má pes hlavu a pes nos ernými nohami). 2. Hebák. rejko (bledoervený). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. pivo. burka (sivastá do erná). (bílá. kaa (má velikou hubu ernou). = = = lysko = lyša =^ strako. bira = birka krátké a husté). blenka — blica (všecka (vlny „biristé". muryš. 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. pomezí málo („malastý". uh.). Ovce. (bílý = sivoš. t. kukuša (trochu „okajistá". Mor. = fako hebec. myška (myší barvy). sivo =^ s návají na Valaších a na uh.). = pálený). hubu). ' Koni. t. trafuša (strakatá). cigánka (erná okolo huby). hebeek 3. jenom kousek záplaty). io (má bosé nohy. b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). ptavo :=:: plaveš.

vsacanka Vsetína). (šumná). bosula. šumna veliký). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené). pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. slovénka Slovák). milená. ovce). = mlsná). srna.)." t. jen „výpuky"). úhledná oveka). laloky na krku). bliák. zvonec a „šibolí". šibula bhula. stápaná (s vlnou stapatou). ulka (s malými boltci). Blena. snhula. harvaiia (= havrana. Berani. jest ovce Plemenica se téhož roku. babuša. mla dv (bažná jehátka) = dvojka. Sirota jest jehátko bez matky. straena. ^= liškaa (. V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. už je pikrytá"). jahalkú (las. šutka =:= šutaiia . chodí pozadu). kurnota (raá rovné rohy). rožkaa (má maliké rožky. hrbaa (hrbatá). mokaa odrobinka (maliká). ervenka. bažka popásá se). topúnka muka (má „moky". stolica (hrubá. hhipaa (hloupá). síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). birkách. zajaa („jak zajíc šedá"). lajcák (erný).). má nadutá hlavu). rygá (uherský s velikýma rohoma). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). služebníek íká s pítulnému beránku. ublanka (z Ubla). s vysokými nohami). jarka. kapaná (ledakde (nosí kapák. dubce nad oima). která se z jara ulíhla . kusaa = (bez latoknaa (má lalok). široký krk). kulika (krátká. stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma).— liška 31V) — srna t. ukaa odtud : (trkavá). Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. strakaa (strakatá) veverica (uh. rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. sutá (má krátké uši). okál (s velikýma oima). valaška (domácí javornika Javoiny). t. po hbet ocasa) . krabaa (má na krku kuska jako kulatá). . = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav). uzdna („bravá"). drobena. (souká z jiné ostane šukaa se. (která paátko (malá. ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. liška. Kozy. má veliké uši). veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). makovica (strakatá). sivaa (má sivou hlavu). (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá". prlovjanka (ze Prlova) . matka.. 4. divoka. špata (hubená). zvoncula (nosí zvonek). Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. neokotí-li slov jahnikú. honcula. kukuša (kol oí erná).kolem oí lišistá"). kraby). Yakešák. s ernou hlavou). vakešách atd. švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). šmurka (šmurovaná) popelka. erná jak havran). závija („zavijastá.

Praseti íká se ve vých.) bosek = bosík = chleburád. vukluša (s vuklemi u oí). (val. Kopol je zvláštní pes — kotrák.). slipka) slov val. Morav jest muena. má žluté skvrny „kopoly" (uh. verýn. cifra. šergula jest koka murovaná. barvy jako morka). val. = = (špatn vyezaný).). Kocouru se íká: kot (las. linda.). prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. Drbeži Valaši íkají pernactvo. ožika. (val. -=^ sultán.). uh. kyjón. knka kohout laš. macúrek. — fodmek fen: („pripalistý". hrubá. na Kopanicích (domácí cupák. tarko (podl. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky. Bacha^ bachya. jima. šupna. juhas. macek. cap = vyezaný košut kozétek a kozena . kulena (bez ržika (s malým hebínkem. bójek. šohaj. háróš. típkn. šetrná. svini plemenice. kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). fena.. buryš. perlika (jaabatá). vlek viko oech. Pumr je pes samec (laš. kurica.).). rajta (erná. popeluša (barvy popelavé) -.) Nejastjší jména belko bosák. kaštan. uh. 7. bundáš režón. mašúr. 9. žabka (malý). oima mrek. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. mašík. staplena (která má do vrchu peí). mana.).). brdvek jest vyezaný kanec. cabruša (má bílé dlouhé chlupy. Vepový dobytek. omýla. azór. drdoíuša (s drdolem na hlav). 8. = (kozlata samec a samika). kutiš Jména mupka. valach a volek) o jednom varleti Králíci. Psi. (strakatý. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša. morkuša (morkovaná. se eufemisticky erný mach. kropkuša (erná s bilými kropkami). slépka.). psí jsou: turek.). bez drdolu). cigán. lalošky pod krkem). veryna. gajdoš. lízá. nebo všípnvý (zz špinavý. o.). . mukaa (s mukami. šube). Košut jest . šmurka. macúr. tarkoš. a laš. uh. Dobytku vepovému íká val. (uh. žulina. pozor. erveným límcem. konopastá . barvy erné a nad dunaj. „honací". kutU. uh. Jinde na Valaších mají tato jména: micák. zajíc). miska (i „vymiškovaná" svinka. koce: kotna. uh. nebojsa. milo haraš.— (bez 320 - roh) šutna.popelka. futr polách kanec Krtidk 6.. kokot. kulatým jako rže. vep plemene polského. Drbež. strakoš guráš. knra^ uh. apalák. kuák (samec) kotrnnce (mláata).). erdek (ervený. (uh. . (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála"). jimiž se po zemi „abe". uha^ tista^ siika pes samice. skovajsa. aa lian. kotrna. kropkaa = kropena . níkula (s vnekem chmýi okolo krku). kozel. ejuša (s arardka. — micka. uh. fortáš. jura Koky. škrla.). cupka. Na Broumovsku a na uh. : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev). chovají králíky. Slepice (slov. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc). hamiga (ervená.

co má húsata. muryš ostatek. rósák (má opeené nohy). sivák. bíle kropkovatý). Morava).) obojživelníky. ernopasý.) == rata (Frenštát). mák (Daice) . sedlatý. laš.= káer kachák (N.. =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá. Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X.)..). (val. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). kaica (laš. volá (má veliké vole). Hmyz.. kaena (slov. Žižel. = žúžeta = žažuía plazy i IX.).. saks. blopasý. vinák. hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). kachák (Žár). — slepóch = slepé ^= (záp. — jest slepií štyra.) --= . a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov. — — . vrku (na hlav mu peí stojí). štros (kídla. litopé (záp.) (val ) =:: (Zl. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce). Mor. bžetrnice Mor. „polovic kury a polovic kohúta"). Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka). — rapavá = skokan. kaproš (erný. veurek.) ..— jako konop). lid — il . jest : stíbrák. podveerek hubou".. Kvon ' Valaši íkají kuatniea. veeralek. — ukota (která opeenýma nohama). — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok. — netopýr han.) = letopé.chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha. Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp. o a netopýre. bezfrký (má hlavu bílou). šmák (Biskupice).) :== šimík (Polešovice) . s delším ocasem a vtší (podl. Mor. han. val. lysák.. skoruša (skoro nese). žába rapnatá = rachnavá . rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". dominykán. indián.. val. holandr. ^s 321 — papuá (gen. morák morka. Msto). Jména holub (murovaný). krta Stárka = hus.) (podl.. Mor.) = veerek. laš. strakoš. - (iral.) jest jméno souborné.). kuej a).) ::= velká myš (sev. kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz.).) kachna .) == krtek. jímž moravský a hromadn oznauje hmyz. val. j. múák. hemez (g. han. peršá (peršavý).) = bítelnica = betenice. myši pžwAaco (val. han. ano Plazm sob íká se též nkde i krtky.) ^= slepá myš = slepýš. — pisko („erná myš. Kaor (laš.= kašakút (Broumov). (laš. Mor. turák. ' (Zl.) n. ráda krákorá). rybáka. bitevnice. pes kídla má bílý pás). kotlák. áp. uh. (slov. = záp.) (sev. fábor (erný. val. i =: krtica (slov.) = kusá zmija (uh. špiák. (podl. — morka = krocan. (val.). bílý). hlavu a ocas má erný.

) (uh. .) píošice (laš. — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá. N. — škia = ploštice.). — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami). žížala žijící.) == krtonoSka uh. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená). drobné mušky.) (uh. nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména.). — mel — osa = osák.) (slov. zhyd.) .).) = =: planý jelen (podl. tmto zde onde „škrkavky" íkají.. han.) = krkorožec = jelen = rohá. [lítají hejnem zvlášt na vlhinách. bžigale zlaž (pl.) = klišák n. Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov. — strnožka = oveka = baruška = stonožka.) (podl. si babók znají (han.) yorfoTw?'/: (sev. — stinky = stnvky plošky Val. hadí matka (hor. když kosové. — vlek (osika.) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena). — planý vt (uh. klišál = zohorožec.). Bystice Klob. (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek. (jedn.) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice).š. n. Pern. Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt. rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh. liavd" (Val.) . i .) (sev. nezdoba.). škrobák.) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená. . — — (. — slepií všeíky. • val. — e. hovnivál = brundivál (záp.) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot). i hlísta (vtšinou zoniní stevní. clirobák. Uh..) (val. (uh. Brníko): zlez.). neplecha.. šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor. kdežta motýl moravské dti se štítí.žingla (Zl. habka . svita". (la. . = blešice (Trojanovice) .velké chrobaky. lísek. stromová : (laš. laš. co štípají jako komái. vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor. . nešpita (Ungezieferj.) ^ (slov. — ková.) (podl. žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. onm „ervi''V siuire . (val. ho vypije ovce. roliál z=. ..) s (laš. — svatojanská muška. . — hyd. (fem. Brouk slov tovel).svtlajaníek požírají . Msto): . val. brabák n. (laš.) .) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust. svízel (uh.) -. devák — vrták i =:: bruky ervoto .) = brmtát (han. uh.) . dostane toho motolice".). švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor. barušky židovky (pl. — pípky (drobouké mušky. — muka == mrl mrle. 322 — fem. m. — hovado =: ovád. se živí z (val.sklená (podl.). — — — - = (Trojanovice) --— Trojan. vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) . Mor.).) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík.. viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá.

). vuo. (coufni) Val. — bosorka housenka). hogá! (v právo). (v právo).) . hoghóg. guše. vylezou z pod koze"). na! pu.).sa8a! (v levo). — králík: — — — hena! pil ! (val.) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice. Jméno motýl má též tyto tvary. dlidli. hajs! (v hóg. váži! (Tebí). myc! cup.). — hajt! k sob! právo) Vsacko.) (záp. cup. — 2. pila! pyla. mali! (Jiín. val. — ! — (han. (han. — kozo: ajna muši. kotrš! (odtud jejich jména. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. — ! navra! ! a. lili. chlupatá housenka. pavuiná Mor. proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu. = bourovec — drmotél (Un- = (las. šknbaj -— pas maliká (slov. larvy epn požírající „veteráni " XI. b) Kravám: hevže! val. bezna na 5. kai! (N. chlácholí se dobytek. huška na. „Motýl" jest vtšinou motýl denní. „odraz nohu!" slov. (laš. hóska (hor. babula. hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. pu! put. dlidli. ona.. podl. ani jež stiháno sv. husa.). motolíš (Hodslavice). pes: pšvžt! — koka: . paši! (uh. ka. — odraz — = otíaisko ovsko) .. ip? husy: husa.). pile! pila.). sasem. (podl. Mor. maska. škubaj moja. — ovce: poem na! — tele: puši. tutu! (Zl. na! (Kel). poše.). nkde mra znamená každého motýle (han. tip tip. hor. guše! (laš. Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). -když dít vykoupe. a když nastali Ciryla a „sokoli". tua. vi..). — prase: ona! (val.. hruškový) . tip tip! (Brušperk). Od té doby. Povelem sa. bývá pokutami božími. uh. slepice: po. zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. maliký. (v levo). laš. po! kut! kotrš. viz nahoe).). motrlák (Klimkovice). pušim. baží! (N. (v levo). jehn: aj. (sem. livu (Blá). put! (uli. val. poádného léta ani poádné zimy. pil. lili! — holubi: holúz. nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". „mra" motýl noní. co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9.). maliký. huata: pipi na! mali. hoíúz — kai. puši. žibi ! (uh. cibi.) šel pomalu. pu. Jak se volá na zvíata... dlidli! ! — kaeny: (val. Slezsko). na ka! ii! 21* . babula. bažika.). Msto). Potom zase kýsi šlak „veterány". Msto). teliko! na. pyla! pil. matalík (Štramberk).. muši! paši. na ip. pu! (Broumov). 1. ! pile. na cip.). cup! kut. dol. na! pod' sem! (Broumov).). na na žibi. (Tebí). ! ha! Zl. na! (Tebí).). hogaj (v (stj) — ped). Klob.. puši. liva! (Brušperk).).. stavo ! (stj) sev. hógni! (coufni). váži. raali.. cibi! (podl. ^^= pavouk). cip! (Staic). haho hoglia! (v piavo). až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely.).). lili. babula! cibi. voo. ervence. na tutu.. mo- = = — tolík (Jiín). tua. (val. liva. unka. se pivolávají: kráva: pušim. (velká. livu. unka? myc. Zvíata (val. ihy navra! obra! (velení oráovo. baži. ovca! barošku! (slov.

hal! (uh.). — aí. kvoe (kvona). Msto). vtšinou od onch odvozená. . hus „kachtá". livulky.). arí. kodkodáká. putnka. — fuhýk (kalus . rapoce — sova sojáká — kuvoce. Tcurenka (uh. : — 3. — polni kanárek (králíek) vrnoží. . XIII. hena! hena. jimiž se zvíata pivolávají.). cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. rechoce. bolena. Mor. pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. katuše. Mor. ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla. kráká. balík (záp. husy: babulky. háj! hal.. rochotá.). když lachotí . pašík— uka. krákoe straka ehoce. aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) . kokovdáká. tipula. — švihotá. pilenky. piší. švitoí. — vraná kváká. ryí (laš. kokyryhá. pilušky.). — koka janí. heš.* (když má snésti vejce). kvií. tutnka. 324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. kepelka kepelá — — sojka žába rachota. jaliulka (-— jehnika). tfš! volá („tršká") valach. dli- dlušky. pen!). ipka. krákoe. iiriká neumlí zpváci). koka'.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta. prase . Mor. kuýká . bruí. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká. krká. krí (když „se stará"). pipojují jména lichotná. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib. ienka sZejpice. óchá. klekoce — slavik. pipinky. cviráká. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. uhýká. žibule. skujíká (jsa bit). pudpudáká. stuká (laš. jichž se se obyejn mimo to . — kaena hohib vrká.).) pes šeká. blafká. husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. heš! (slov. — bažika. k. hlaholm.).): pes: puík. kozo! coky! (N. mušík mušená. val.). — — kohout (kokot) ipí. pomezí: prase vš. kšo — haj. šveholí. šebetá. cibunky. ka. kušik (laš. . . kvoká . hus. óce . grulí. K zvláštní XII. — : — — : vyje. mekoce.). zicky. švitora. šebotá (šeboce). kukrhá. fuík (slov. (záp. dlidleny. viriká. kokrhúká. ve. važinky.). ! — aby se kš. — áp klepe. gdáká. tutka. urká. kokoce. bolenka baruška. hena! hejna háj (val.). (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. gagoce. hus slepice tam! (Tebí). kotnka. — vdáká. beránek'. gáá. kue — — — hus šebetá. (zlostí) kokrliá. . kavka. Licliotiiá jiiiéiia zvíat. — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). koza: pr! : ký ! — — ks huš. bapilata. barošek. — slepice . vš : pen. švrluká (laš. Hlasy zvírat. k! ( se hajá huš! (laš. = gágá. hurgá. ipulka. koza meí. podl. kaeny: hena. — hrgotá. ) býek : bulík (ib. dudek dudá — . (i vrabec šviinká.!. — — pipušky. heš. cvrliká. Kráva beí. — . housata: kaeny: lilušky.sejek) . kuika.). tlue.). havran kráká. mašurka). ruí (krávy rualy uh. volá se na n: k. pipulky. skeká kejhá (záp. buí. hurí. ovce od stáda odlouily (na uh. kuata: pipnky.

). Laši a Hanáci mu íkají (kyška. V masnici za. n. c) mlinik b) latum (Slavkov. škréí. potom se válajú. Mor. jíž na Zlinsku íkají masnicn.. je sprašná. skotná.) — — .^ku stíkakf . na zpsob mísy. na Vyzov. otelila se. Sedlé mléko epdk (Tišnov). dvojuchého hrnce. a na záp. maslinka).) — zhebná. c) (vtšinou). ncháé (Tišnov. f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem. škrhoce. stelná. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. XIV. Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. je skotná. 325 škrká. nade derou hro- . okotil se pojímá. ptáci se páá. Frýdlant). dlá (na Starojicku) v máselnici. skotná. Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. Dojivo. — hrí. stinka. (Vyškovsko). kruí. jímž ozna- ují nejen dojivo.rachá. okotila Zajic se honcuje. dojí do devné nádoby. okotila se. b) dojaka Co i se najednou nadojí. Mléko se XV. voíuje (las. Koka Drbež a fena se nahonná n. Máslo se tlue. nahuená> Koza Ovca se prí. kéška). — škruhoce. d) baur (Klimkovice).) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. tvaroh. je skotný. je oprita se. kuká. huí — chce hebca — nabhaná je n. obahniía se. Plemeniií Kráva se bhá — n. vrí. mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. . jinde na Slovácích maslénka (han. e) (Prostjov.).stren jest hrotík. Vydojené mléko pecedí se do velikého. ohebita se.). a) slevdk smetaník (Slezsko). Morav. je nahonná n. had sypí. kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. kteréž (na Zábežsku). Húsata se z vajec klujú. má toto eské jméno na Podluží Valaši. jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). d) boko (Kobylí). (uh. nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. jenž c) epkove slov (Celadná). Litovel). g) cnzak (Bohdikov). vyvalily se. áká se (han. se honí. Msto). hor. rave (se v. je (podl. Slováci. škvrká. nýbrž i výrobky z dojiva: máslo. se. muchy vrndžá zvírat. se. honí. c) zdojky (N. kýška (val) v Bouzov První sedlesk".

) n. devná Laši . . Zesyelá teplem kýška si. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. val. homolky).škopku jedním nebo dvma uchoma v kout. c) kalus (laš. šlovou výskoky. se též lžíce. škich (slov. Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. hlinnou atd. j. Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš. tolik co police.). oznauje se souborným jménem „bedno.. ve t. štoudev na vodu. Špižírny. barmožka (han. Mor.) jest veliká prkenná. leéici (laš. XVII. do míška a položí pod lesicu.) d) varmuž. c) (uh.) se tuží (= tuží.).).).).).— tiku dole 820 — (porn. kteráž Zigla (slov. Nádobí. koll.. náin (slov. na Laších). Nádob íká na želé se obyejn: náiní n. Mosúrek kadloubek na máslo. štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává. všecko. topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). též kapalka Frýdlant.) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. lisuje). Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. hor. e) pny (uh. Z kýšky Slov. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. f) kapalico (Tebí). rozeznávajíce drastu devnou. Laši dlají honmlky XVI. (laš. Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti). nádoba obruemi stažená s Škop n.. Val. med a pod. Devné nádobí. jež bedná vyrábí. sósek (hor. vidliky: po jídle se umývá náení. — nm.. c) podmišanka (= z pod míška vytékající.). soudek na sýr. Val... val. Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). náino poítají (laš: náino i — beka).).). — Faska.).). nože. vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val.). má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka.. z eho." a) Drasta devená. Drobty másla. do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. sráží (záp. val. — — Spichárok (Opavsko) (val. b) cmerka (dol.) n. stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez. vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. (jemuž Han. Celadná). stává v Štangla síni (staro. pesné mAslo ^ (uh. náení. píhraditá — — na obilí. syrvatka. kotulka). silný dzbei (Vaetín)." vlý sype. sušek (laš. na em a ím se jedlo. Špižírna (Deblín) = skich bu n. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra. varmozka. štanda.). -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso.). pes hiilku (val.) tvarohy (zl. škopek. Místek). sádlo. d) vyhogance (na Brumovsku). Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta". (val. (uh. : die Stande). slaniny.

). vaaja) a švrlák n. Puténka jest na vodu. (Mín). val. = ká.).).). pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán.) . Brod) — = roslíky — Paták (val. Zbel (Kel). — — Kovar (val. pijáek (val. záhrdlitá. dvojuchému žber. hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný. nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha. Vaák (val.) zastreny jsou ve vaašníku. žeka (laš. hrnek na íkají pikrývka.. [han. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. — j. v nichž se na koláe zadlává. Lžice íužica se [laš.). val. (Jiín). dva hrnce Kidélce na uh. na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši. Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka. šplechtá (han. — Cénka (Zábeh) (val. (val.). lyžka. kulaté necky se dvma uchoma.. Mor. je struhálko :^ struhadélko stružek (las. kubá (val.).) plucar (hor. hrnec = varník (laš. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov). {Karlovice). lamnka. nádoba na mení Trokám paiC seku. velikosti.).*) a — — Gbel. veliká nádoba hlinná.). vahánek (val.). (val.) devná Treaf (slov. bálešník.). Capák. pi kraji malou dírku. Lávica (han. Na strouhání sýra perníku a pod. koli. Plucka jest již baatá sklenice.) = plechá = kofla Hravka (porn. I = = ciment (slov. hrnec spojené. nahoe zabednná. hrnec apatý. pomezí = — = — = = pití. ližica. šypných vcí. — babvka. tverhraná láhev na víno.) cabuk kubaa r= gugá lUh. Brod) (podl. výše.) Mandaska dobytku vaí.) ~= kosatka (Tebí) (uh. kterou se pije. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka.). n. — Na žencm obd nosívá. veliký hrnec veliký a široký hrnec. v — se Nosáky (Uh. ze sklepa nosívají -— samšék bezové.. devná nádoba na vodu (vyšší puténky). Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený. za lýž se nosí.). . Vošatka fzáp. k vrchu užší. (Jevíko). veliký hrnec. (Tebí). *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . Slánce Moravané solnika íkají. — Kozúbek (užia.— s 327 — — devná íkají hrotica. — Laši : šlová putna.) epák (uh. jíž se voda vlévá. na pt žejdlík. Kohan (val.) jest nádoba na zpsob škopíku. hrnec jakýGorek (val. kubaa (slov. gbelík. uh.). slamenica — slamianka s (laš. baka. b) Drasta hlinná a na vaení. Nosívá se v ní voda žencm na pole.). Vahan.]).) = ošívka (uh. = . žbélek (Rožnov) žbánek.) = okín' = ošitka (han. cezan -^ cedak. kos. — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík). menší taková nádobka. snadno vstriti do sotora.J . U prosted horního dna má díru. — — = bandaska.

v loktuši (val.).\ (Opav. n. — Pobíjaka (val. Na rozsévání jest: rozsývka n. lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. .) htavatka (val. mchvka (Frýdek). náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu.) Pvka nosál motyka na kopání (laš.) hrot (Opav. náSevka (nh. — háka (podl. sekerka valašská. štípati díví. — Dti se pstují v chvce n. sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. — XX. konce.). nástroj lama kamene.) — — Hlavaka (Uh.). pibíjejí. (laš. (val. — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica).) — Ramovaka Mor. romchula n. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =.) =^ krumpá (záp. jmen má n..) trávnica. tráky. traky. popelica. jest na Valaších a Laších ezh-o. prešívka n. kulatá motyka. se jich užívá.myják Frýdek) = XVIII Oruží. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. železná tý na kutání uhlí. - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov.) = dez Opav. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n. hasiské a pod. (paez). na pokrytí slámy v loži: ložnica n. val). dlouhá. : — .).) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky. XIX. sekery). sekerka. — Graca.) na Valaších obušek Valaška. — — Obušek. ezivo." ím se eže a teše (nože. lopa (val.). lopata n. Na list je listnaka. cípky. Mtl. na totéž. yidUce (železné) na vsazování n. utatí. šostka (Palonín). trháy. na . lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. široká. stlánka (záp. Na „zváaní" popelnica. Brod) mezi pantokem a obuškem. devná rohá (val. (myjok. Mor. Oželiv. má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. = ez = hez (han. Dle toho. — motyka. plachta travní: (dol. široká široina. — — . . Pantok. jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n. ve dni svátení obrusem posti se po. neširoká sekera o dlouhém topoe. plachty mají jména rozmanitá. popílka.). p= — (záp. baka. hrnc do kamen užívá. sekera Podtúžina = tesaka. popeluška.). Plachty. heblo.. prostradlem. ometlo (val. Nejvíc n. — . cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula. široké vidly na kolekách.) ^ lošof (sev. kuovnica. vy máte : moc uatí!" . n. — — : Mor.). uh). — = (val. zvlášt zena stolvku).— zez 328 — tech vysokých nohách.

XXll. osel na p. . tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'. pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách.toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony.pýchá" v pajchovni n. Obyejný název dýmky na p. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát. Nám na p.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn. výše. pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá. Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové. ula (bani z hula). válci n. jdcko^ acko (paácko. d (stapá). slovotvorné. poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. . jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar)." v luhu pak se n.dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. jest /cjÁ. prádlo - „sváá'' . naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica. „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. v níž se varu se pivede..— 329 — XXI. jde-li o poznání povahy národní. hospody nerada hospody to vidí. . Nadávky." na ni se nasype popela a naleje vody. di (nohál). v jiných však liší se charakteristicky..a. Prádlo se nejprve _sváá n. nýbrž i významu rozmanitého. o Vyže to (švidro). jak o tvoení slov poznali jsme. Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem. hledaje jí. sklenná koule. ec (o-šklébenec). och (sipoch). že . že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen. pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti. neas. s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá. d (ryzá). pa*) plucha). Správa na prádlo. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru. a to namnoze rozmanitého významu ethického. váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. potom pístem ve vod (las).) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta. že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu. když si po dobrém nedlním obd ekne. teba obyejné fajky. málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. iich^ vcha (papluch.. lo (výmysío*.

val. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn.). stapá = kosmá lovk ve ias. pailata.). val.. krnús (id. suchar.). erný chlap). Hubený. lancúch (hraná). kdo má zrzavé vlasy). šušaa (zakrsalý).). 330 — tytéž hodným. ampala t. jež káry a posmchu zasluhují. : >d špatné chúzK šmatlá (laš. mugar (vl. koberá (bichá laš. chlupka soukcnník.).). (brebta). bachala (bachrá). ne. mego (megál.). uhnál). slon- bidto. Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. Od zrzoch barvy : Šeda = šedival.). krhel (laš. chvant - chvanak (laš. smyk ošusta. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák). (las. chlap). I.— následování Schaf". šilhá). klak (val. matlocha (malý (špi- ušmouranec).) Malý: sušák. može pse vša" = hubená. id. j. a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata. že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru.). zugan (sedlý). kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. beblo (kdo „beble". = lovk..).) . záh. šargan (laš. nsl.). = škrpaia švidrnoha ada (oadlý. bunala zajikavý). brWo krchák. = šantala. cohan. Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš.). Pezdívky emeslníkm: paák (ezník). ne- ohrabaný. pšorka (val. (val. 51 óV . (val. chomto (kdo chomce. šipoch (las. neohrabaný. Pezdívky Vysokým osobní. baldo (kololinát). las. ?^eí. laš. („to je slonbidlo.špita sasora neistý).). megula. : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec). vágala (tlustý. nekluda (neistotný). manák. slova polyká). vysoká ženská). (Zl.i (kdo má vlasy stapaté). galbák (val. Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide. odrama odrachmela. cahél. chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý. švedei- — Krumfiiss (MíkI. ozembnch (malý a zavalitý. slabý: chudár. (rozkasaný). ^-olya^ (?) val. škubán. mrapa velkém odve. chra- mozda." spálená. = ampoch škrampala (laš. mazgera (záh.). — zerzo = šantá (laš.). drobí.=: šmatlocha ^= šmatlo.). cahún. se zajiká).)*) (laš. apar (apatý. jinými oznauje se vc. prták (švec).). zembuch n.). okasta." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. stahún.).). (val).. bude taký skrek"). jež není lovku se po chuti. odrha.). která práv nelibost jeho vzbuzuje. mahdák (val. (laš. knot.). (laš.laš. skrek („on veliký neuroste. banák. hmotný : horo na téj (chlap jak hora). glajda. plahan (velikán. batk megaa. krbala (kdo „krbe".

). zgblaa.). gago (val.). kyty.). lata íata spálená lotr). pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí. „enom poá do gágora cpe"). kelán pai)á). 381 — (záh. apy (vl. lantucha.). kaeák (které papra.). klampajzna. (val. galvaa.). .). baa.). — — papula (huba vypasená. seka"). blama. všechno stráví). lata (laš. (laš. — záda: kobero (vl. gaígán otrapa. = zdrba (porn. ogegío Skrblík: (la. krchaa. žgra. kua.). báchor kravský. zuby: zubále. *) Od adj.) sajdák pytel. táhni ty hápy. : pom. (uh. bandorec. neústupná). která hodn (které (kelce všecko „skámou")..). (val. chrbét. bandor.. : araga (rozkiená íebe. hynštáíy (val. jedenástky (dlouhé hubené nohy). „je v ní když jest tvrdá. banuch. groš").) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!").. otluk. blafára. hup. prsty: pazúry.. kamáky banoch. husí jícen). tepaka. šupák („pleskni ho po šupáku!^).). . pašeka (huba prostoeká. gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?").). s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k. halapatún lobás (val. hryzikrko.).) Hlupák. krk: gágor piják (vl.).' = zuby — kaní). Pezdívky vcné. chachar (laš). a lovk jí obdaený jest gambatý. jest „pašeká. koty (vl. (val. radvan (val. gybas (laš. huha: gamba (když jest veliká. škapa (^^ skapá od hus).) ruka: — — — nohy telecí n. tulaka po (laš. Však nejen osoby. — drgaa (val. gámela bygan (porn. klae..) : — tomcí (coll.). žgria. olacli (uh.). (laš. kotrba. = luza. ampadía.). oplan (val). koíodj (val. pra (koza). lantoš. obžisvt (laš. krosna („napokro lépe. si.). prasecí „otrít koty" — umel). galnohy: hnáty. i vci mají své pezdívky. — . hale (laš. Niema: hach (laš. anhyžály (val. val. palepa (laš.).lebavý- =-= holý. tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). nocích). veliké nosisko). laš. levá ruka: krchaka.. s nechutí.).). lancuch. — bicho: banur. plampa. laš. locún druda tulák n. jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí. ubaa. tach (laš.).). ápy.š. manaka. trkvas (uh. kravské nohy). gramla (nešikovná). mandyka (laš. pobuda. gambál). palica. (vl. laš. šibenec.") Jinde pašece íkají: ua. a — uchán.). kynál (laš. kotáry („stáhnut kotáry" umiti).). gály (dlouhé nohy). nemotora a nhela. škrto („Škrtí zgrbla. i>otluke (las.). smuda p. nicpotak (laš. (val. nepkná. („chytím (oi \"yvalené). skapa) = (= herka). landža ilaš. šupáky. laš.: — Tulák: paíuda.

— nepotebné krámy v jizb.). káva a — j. knoty (staré vci vbec. šuchta = šuchtaka (práce liknavá). : Prnrr zvi.). podhodek. vydra (cundra). maškara: „di ty. — = krpá.)» bachanec (sprostá buchta kaše).).). — ušpinný kluk) -. zdrap. hruška zakrsalá). = „svých pt švestek" dle nm. je kucmák. tesaská). skítek („uškítaný". oset. ava. lura (káva si : osúch (špatný kolá). hašvan (roztrhaný kabát). mra. kepe (val. ušpinný klobouk). mátoha (uh. prtaka - špihtaka práce ostudná. šrty (las.) = bagan starý stevíc). neúhledný pokojík). šaíanda (veliká jizba) (malý. švery — plzák (ošumlý. jakási prtaka"). — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská). pomirec (zasmušilý) somár. pes (rozpustilý klulí. uba (ošumlá halena.suka krtica ])odere. laš.).). val). fafrochy. plátné. hrdeln). (laš. b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj). hazucha (kabát nesvný). zdérec (pole neúrodné. „navaila laš. Pole hrb. kter mnoho šat ^. chajda (chatr . . : =^ gyzd ~ ošklivec).). labun (papue. smok — cmok odmna (laš.). brlochy.) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš. ^^ potvora). bubák. zvlášt lunty. klapák (staré klobuisko. sojka (vadivá ženská). cvrek. stepy (náiní kuchyské. baran.) Sáty: háby. zámora (=mra). škeek. = škata . plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val. zázrak (píšera. — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). g^ražija (starý nábytek. (i\. zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e. hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský). klisna. zázraku škaredý!"). — zlobivec: šrše. (val. : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš.) škarbat = = škrbál nž).l Pezdívky a) obrazné. kvanty chvanty (laš.). : — : kuna (mlsný lovk. jež. hyd pekelný uh. — slaboch žába (žabnál).— Stavení : 332 — na spadnutí). tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. bivol. zabrcadía (= vazadla. (val).skrjatek (uh. tele. habrfochy 'val. t.). „zebrál své knoty a šél" (laš. laš. strup. lilísta. harabúzí. bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. (val.). báchory (peiny).).) bytostí a p. (starý oškrtek (nepodaené peivo. kuma (veliká beranice. špindraka. který všecko vyslídí). kdo v ní chodí. šurpá : (jabko.) i (val. ví.). stapatá ženská). postel: pelech. =^ glura (laš. aja (táte !) aja ajovskál). val. sova. val.h ). visí). = bacán (han. šaty.). tele Machovo. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji. — = harabuza (val. chrust. laš.). hyd (ten žabia kv(')ra (kže.). psí duša. jehož stecha „klapí" = dol (vl. vylkodíak (laš. paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda. (vl.

staré oheblo (stará nehezká ženská). omasta (má za ušima).). (stará dívka. eledín kvítko „to je eledíni"). špunt (malý chlap). Ironie dobrodj (vždy ironicky -. lebeda (špata. si (filuta). katík (trhan). když (lenivec). košál. = sotor . koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná).) chmula žaludek návara (mrzout.) Od rzných vcí: val. kobero bichá). laš. pašeka (= pašeká). klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš. boží dárek bez kvasnic (hlupáek). (lovk pichlavý). patírka (=: pašeka). Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po . = trhan. (vl. val. (nimra. husí jícen =^ piják.) (bicho gágor (vl. „to je istá zdara. mlezivo (zdlouhavý. kury". stará kalamaja. glaga (telecí namoený. hycel masný kostelník (katv pacholok. oskoruška (suchá. schtubné plúca (sohlubný lovk). huštlama (lovk nevymáchané huby). kvak (lovk hlub (vl. mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. (všivák.). lovk neduživý). odezek špinavec. kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá.). = lovk laš.). koltún rachétla =: rachométla dvka). (hrubián. syišt neústupný). launenhafter Mensch). nimra).darebák. zhnilý kote! — kozo plevel. g) laš.— kvona (naíkavá : 833 — : žena). hlupák. laš. ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). „táhne se jak mlezivo). hlupák.). stonavý). mrkva — mrkvús (hlupák). zhlodek (zakrsalý lovk). — žebrací kabela (žebrák žebrota). hrta (laš. slota (darebák). ušpinná ženská). kadeka (bichá). cestu ^=-- val. stará suk (svéhlavý. když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí). skoro-li což Humor: kuimacek.). lankvara (chabý. Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm).). zdara (= nezdara. plezmero (adra rozhalená.šlí. otruba (hlupák).). ! (dve špatné odrostlé. — I tlustá žena stará bachya . pcliá klátivý. škára (stará žena). — trúba olejová = = gra (vl. si hachla = drhlen když vede jako mladice. chomút sprostý chlap). varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. ktanica (zdlouhavec). harfa (vysoká ženská). ledaina). vaacha (kdo se do všeho míchá). = = = nimra). zelenka zelená hruška. šerha (ras val. stevo (rozepranec). d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika). ! tutna. c) Od rostlinstva: smottacha obilí). f) Od živností: kostelník." val. díža (tlustá žena). epel) (hbet. „od pantoka"). hlupák). jako rr= nm chlebára = huba. malinká osbka). ohledává slepicím. šubra fušubraná. rady. mizinu pi. mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky. lenivý).). (vl. — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký. žrout). (laš. škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou. „staré hach- lisko").

ošterný ostudný). svém muži žen a dosplých synech. Slovákm.). val. (kdo nco zaškvail. paskuda zavinil. krbce ziiamenají na Hané stará botiska. Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). svávola (zlý rozum (mudrlant). Majoléna (vyfintná koketa). „maiti"). ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. špata lovk. paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). záškvara (špatný asi jako nm. Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce. jeden chtl vždy býti práškem.) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš. vzhledem ke slov. Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. lichota lovk. To je cigána (lež). žádná hloupost. (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). (taškái filutái)***). Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím. lháe a taškáe. i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi". jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. val. plkoš. i stal se z toho „dortaem. kládá. Necigai (= nelži). asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul. Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val. špatná vc).). Ob slova sice neznáma." hor. Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština.). (= paskudník.). Onen znaí ochlastu. laš.— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'.). choroba (to je choroba s lovk) = neduha." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr). která chytré lapota = (nepíliš tlachati. od slov.) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk. zmata (kdo nco špatn udlal). tlachal." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách. juhas (trhan). (lovk svávolný). zmátl. kdysi pochvaloval." Hrávali si chlapci na mlynáe. — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid)." zase muž dosplých dcerách.). že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm". :=: Majdaléna). laš. — „Chlap „Naši a roba"." Jiný ukradl kdysi komusi dort. jaskulka (drkotnice. „trandat. nástraha (pokušitel. neposeda. jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. nación (daremný šktáv (otrapa). laš. Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái). útrata (marnotratník). dožera oštera ostuda (lovk dožerný. herpiška (jeptiška). i zstal odtud „Fiúmkem. aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans. chumela nechvílou (neohrabaný lovk. abatyša. íaná pýcha (pyšná žebrota).**) figura (ty figuro !).. val. Spitzbube). Mladší generace nynjší jí ani neznala." Nkdo si na p. Putyfarka (necudná ženská.). abatyša „st<vrá klepna. koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!"). „naše roby sú na poli. (ošidil). herpiška jest „erdek baba''. žádná vada nebo nees. na vzdory udlal. ogara (Zl. Duší sa jak starý cigán! . rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val.

" Deko. gajduje." pere. vole volúcený. ten „sa rozdavuje (je rozdávený. hlupáka. ožrala kalenica. ehýatsa. kalabiznuje. praší. kyša. chlámat. klamt. že máka." je nco žadoní. dlá si vý. ma hubu na peká. . ardží a vrandží. i ostúcenúcký. tak dostatená na oznaenou nešiky." a ženská taková jest „prdolena. hylásá. kamt" „kde dotú uí. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst. Vlastn dobytek chlope a chláme. neb spaúhá. a komu kdo náležit vynadal. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská." a vysmívá-li se jiným. ten „cúhá. uplkaný." jídla Spatná kuchaka „bable." Uvelebiti se kouí. Kdo má hubu nevymáchanú. bumboce" (las." Kdo neustále lamúzgá." uprdolený. je ogébené. (vl. jest „plkoš. lihových. Nechutná-li nikomu polévka. A jako jmen podstatných tak dje nelibého. sice užívá se slovesa „obtúlit. skekat: Skékni na nho. jednom mluví." Kdo se smje na hlas.. ápe. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. jest pleská vci nerozumné. „Rechna (drkotnice) rechní. buchta. a obyejná punocha. jest „hépat" skákati škared). zvoíá. dává sa starši do cebíka. když naplákajíc lovk. kléhní (klohní).). Kdo hltav. trí (vzí). kýška. vodu ne- zpsobn „dut. „skrá. nebo poleva. je ucébené ogebuje tedy sa. „báá." Slova peformovnnd pezdívkami. umt. Z podobné píiny stává se fajka fajú. ^plká". ten „kápe." Kdo se má „dlá peká. škraní. dragoi (las. i slovf^ hojné se užívá neplechého." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž. klábosí. by radji nco jiného. rozdává). ^vyšeuje sa." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt. „prdola." . buchár: šiška. „šuí sa. ochlasta. jak bude dále. v neas anebo vbec pozorovateli nemilo. iní-li to do pláe. trdlovat sa. gygle. šlovou jídla tato: maura.šeky." Dcko ubeo ené „cébí sa. bu mu že nejsou dobe pipraveny. hyhúat sa. kabát kabošem n. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa.X „polub i riia!" (Jicko). síopat *) a ožralec jest ožrala.3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti. „spažerkuje. skeet." Taniti nepkn. tehdy . skáme všecko-. ochlama. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí. „bozaj mne!" (Zl. tomu „vyzvoíál. má hubu cšéenú." Smáti se nezbedn. ten nemírného a p. kabaú. slévala. vohicenúcný (Ji. ten poád' o tom „koleduje.). džgá do sebe" . ten o „škra. šiša. uet. mní' se v punatu. osle oslovský — oslúcený." píti. i nezpsobné jí. „pytlovat sa. ten „sa ošeuje (oškerá)." Smje-li se kdo potmšile. stará-li poád." Sápati se na nkoho jest „bekat.).

a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. gramlavý. stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. pesúšá sa po poloch a po zahradách. a podóbeiistva. rajdá. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. co neschoval. Pímry obraznosti. „schlampet. chodí jako . zlatí. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská. nohama. Pímry lidský. „Vyalúpil sa. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní." jest „glajdavý. jako jiná . jde si pkn zvolna." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. Pímry nemén takové ustalují se v ei. se k Lenoch „sa šuká.! — zauét sa kdesi." nadlal mu schodk. moja šípinko. hnije" jest kysá ukysaný. a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném." Kdo nemírn jej spí.. ten kyše. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl." hledá. . céreko. ten ^sa glajdá. aniž ho teba bylo. baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek. . ochúá sa (okouní. pelencuje sa kole uhl. ochecWál XXIII. dávno. mj knote. a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý. zbíýá. mela. napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). . slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. holeku. mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. mj kvíteku. Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. co dravec rys vyhynul v našich koninách. obraz na snad. " „Už sa štragá"'. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva. tropy a figury. Dušo milá. moja baruško. — ji's mj baránku.. šuchme sa. . rajdavý šantavý. Ach. stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. šance. lichotila." kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm." Kdo ho. nepkn ostihal. „rá. . „Olefál. maje pospíšiti. gramle. (=dít zdravé a veselé). že je jako rys. . „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou. chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje. pímry slova. pípadné pozorovati závady v jejich hovoru. jako jiná úsloví. zgtyá." vyskytl se z nenadání. paíaduje sa. je šúkavý. nemá dílu).

— malý mdlý jak mláto. jadrvý (máslo) jak íkry.íný humor. (žito). — modrý jak charpa. jak mlíly. morák. jak máslo (pívtivý). vám (dobe). z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko.ik brdeka. kominá (ušmouraný). sádlo var. na poli je kvítí. bot (prádlo).dý jak stna. jak ert na híšnú dušu. **) n. mám z toho radost jako vroucí voda. kivák. rasa. — šata. drahý erstvý jak ryba. baraní roh. — erný jak uhel. hlave. Vlastnosti vcí. poleno. lese (cesta) jak zvon.iki. jak dní do roka. nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). doch. — má hubu (:= hluchý jak pantok. jazyk jak na obrtlíku. i = 22 . istý ervený jak krev. že može pantoky érno (modro. Lud.í lid umí pozorovati. až beí. koráb. lakomý jak — chudý sedm drahých rok.**) holý (hlava) jak koleno. pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. — lehký jak péro. jak by ho holub naobíráí. a vil je jak paslica. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo. blúš (vyzáblý). v. ohe. Tam totiž po každém trhu obliují domy." má sily jak vody. zem (špinavý). hád. purheina. — divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. zem se pod tásla. — dínka. hoký jak polýnek. rybí oko. urst (las. tvaroh. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek. tíska. 135. blém. Kolberg. že by ho — — — — — pes. kavka. (hubený) jak deska. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) .— mi — 7. bílo etc). nedává darmo má mýdlo. kyselý jak šava (= šovík). bylo jich tam až jak smetí. Bílý jak snih. horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. „masa jak od mandel jak kaveek. je jich tam jako eetek. chrt. cigán o hrohiícách. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. dyž šia. slabiká (huba). je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku. dohry jak skío.) — hbitý jak patírka. jež od dobytka byly ušpinny. jak šlejfí. kída. je tu kúru. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat. (znaek) jak jak bláto. — hh. je tam (venku) jak v rybím oku. •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. niekiedy z zemniakami i grochcjn. mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup.)***) jistý jak v koši voda. je na peníze. j<^sný jak muh srkm podpali (op. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. 1. má šat jak žába plaš. liorká pna. krásný (dít) jak Jezule. brucok na feláb. jak by švrky lúpál. Je jak by pohodil. jak Vyzovice*) (ruce n. šindel. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko. málo: má hladu jak mynáova slépka. (v jest. jak byste ná. jak vesk. nohy neisté). myš. Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. blizJco jak z hráze do rybníka. má dluh jak šat. rechtorovo tele (o holce velmi ervené). jako jak inec.

(venku) až se jiskí. tlustý jak úl. jedla. íkavec (chlapec). — zh zelený jak tráva. bží div nohy neubží. — : má se jak žába pod kamenem. dlá jak. — drbe do toho jak malovaným vajíkem. ken. je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. bžéK co mohl vyskoit. (lenivý) jak klát. rovný jak svíca hodil. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. slabý jak hrachovina. — šikovný: jehla. dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). — — — vkem sladký jak staiý jak hib. už ma jak sirotku všeci drali. led. dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). kost". Bží jak švec na jarmak. jazyk jak trdlo (od kyselého). ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. žaržek (ranunculus). 2. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská). — — sešlý — ste (val. (laš. kotržina (maso). výr (byste). hrom do kuban (posupn). upláceti se dává. kola dlajú (v oích).**) kruch. — neobratný jak motovidlo. prázdno je tu jak po vyho(cesta). jak o záktadku. **) Zivica 1. mucha. klíš. 338 — — nahý jak lii)a. jak ho Pámb stvoit.) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. žlutý jak vosk. jak do ddiny. že može pohlavkovat. — — — tuhý jak húžva. trn. — ticho: ani nepškne. dti matky z trhu. — tvrdý jak kame. B jak by zmétl. : — pojak pusto.) — — válec (malé dít). prasata sú jak jelci.***) — . ština. (iron. ani nešpetá. — t všudy plno jak bídy. (šohaj). — Jakosti dje. si — — — šetrn) jak pomalu. iž s — s — k.: ~ valach z híBate. z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. — ostrý (nž) jak jed. epa. struk. kot (zmrzlý). — tuný mám : má papulu jak na pln msíc. — suchý jak trud. = . — zmrzlý (ruce) jak hrab.) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. ***) . kruš- oech. vraná do žába z kýšky. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . : jak po dlsni. — nadulý: chodí nadutý jako sotor. zdravý jak buk. je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. lusk. — nemrká (-^je je tu ticho. chrásteek. holub. se soli spocená voda.šinka. dya (ženská). nm ení. (košile). žába oechom {-^--^ nezvedeš nic). vtr. jak dyby mak sét. — šedivý. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu. cveek. zima ekám na to jak na boží smilování. v kabeli. je tam tma že ju moža krájat. a tolikéž: A nemá rys. sivý jak jablo. pauina (látka). plot vzácný jak v noze fík. ekali zme t. íhá jak ert na híšnú dušu. pánek. — teplý (voda) jak tuh.) — ^~lavý jak živica. bílá smola 2. — zhnilý chlapík jak výíupek.=^ š. kru. drží sa ho jak piják. (zl. ticho). Hanák ke zpovdi.) cpe se jak žid na palíru. bhá jak kula. jak chomeek. až šindely praskajú.

— — — — — — — — 22* . . zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. jak zaezaný (zaleklý). jak vypošaný. zmetá (utíká) tak do otépky slamy. duha. — devné táhne sa jak smola. mrzne tak praší. umí to jak z bia. vraná na jak cigán pluhu. jak na smrf. jak pitomý jak s jak somár.sa za ním práší. jak. sedí na na pezdeú. mrano. ženská). (laš. — kií na horách. (smuten). holub na bani. s pistulú. jak škroša noša (na široko. pršelo nech Bulí brání (velice). div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý). šéa. žáb karkula. tele varhanám. jak svatý pikula. prší jak z kry.škube). — letiJHk drak. rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. natahuje sa jak kocúr na okín. jak sisel. žebráci). praví tak — — — — — pije se.jak ížek (dít. — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). spát — — (pyšný hlupák). jak svalil sa jak snop. sedmikrásku to jak psovi ti p. motovidlo. laš. jak trám (tvrdo). chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. jak peci. zíveš jak pes na pílazku. — tase sa jak prut. kráv svini chomút. — žíznivému podává džbán vody. jak otenáš. tak sa léje (liják). bludná ovca. zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. — v epici. zfmitl. prázný mch. jež by už 339 oí nevyhledí. jak mluva). svdí mu opleí. míííd sa do všeckého jak (laskav). jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe). — séí sa jak pes na horké kriípy. pastva (když . — dudek. jak ululú to — s za ddinu. jak dudek v kobylinci. jí pytel. halena. . rozumí tomu jak koza petrželú. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný). — studa se jak žába na obrovnávku dudek. jak z koze. boles pestala^ jak by uat.). jak kráv sedlo. bryje — sedí jak kvaka. — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší. pera. — stojí jak opaený (verlegen). — ide práce nejde od sv. úhoe háb. toí sa jak kaa ví na led. hokya. s'i jak Jemínek. — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). šiška na másle. tak šupoce (tichý drobný déš). je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. chodím jak svázaný. — leze jak mucha z pomyj.). vláí sa jak brány. nevybíraje : s kraja víasní bratr. praseti šmizla. zavazí). tak apoce (silnjší). — — jak ert židy bere. mlo spáti). jak bMdná du. žoch. koata. . spí jak sem jak by mne do vody hodit. — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. spravuje hospodáství jak vtr muku. „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee. jak by mu vydrat. sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná). ve kvtníku.ša. uchem praskne".zmrzlá košula. — — — — žába oechu. — m). jako by ho na vidly bral. — tee nho jak z moráka.

Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. AFe pryneka brzo zmerila. Zas pišla tá staenka. dyž ím zatepat. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. aFe až do viFéjška také šée. O pu noci i)išla k staenka. penze. pivailo sa vojska koPik chfél. zatepal ím. skuzme my u spocky. Druh noc hPédát prosted.Píklady. nepodaí-ji sa náríi í obehrát". Pryneka pravda poá vyhrávala. í ví. dál yi h / . Ze být za dího sebe'). jak sa zehíta. aFe obehrát ho nemohla. co tu nového. „Víte co. co mét takovú moc. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. gde si visovál. hne tam být. . gdo všecky obehráta". tag ý zuby drkotaty. 1. jak prohrál všecky penze. z bFíska ai z daFeka. a ptala ho. a piložit na mu podkovala a dala Staenka." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. co ten íiusi-k i>t staenky dostát. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta. První noc nájstarší hTédál u oha. proto. Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. em í dát zehít. Pryneka z rohama. ti do a ich skot. ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. byío í zima.stí. dyž ho vzat na sebe. „Enom sa žehrejte. staenko!'' pavíl ý voják. a hn ') = zámožný. co mét v misku. Píja do hospody. ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. a tom staenka data takový pláš. dyž na zapískí. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. pravopisem fonetickým. „Nic takového". sucháí. '•') — nic jsme. Pichoíja mnozí. A toš co je s ú?" „No co je s ú". „zve k sobe ženichy. me'-) povídá hospocky. mešan tem a riiél ti syny. v byly jem rhíšek. že enom za toho pjde. bratrové. ') vždy. zehíla sa a data mu písetku.

pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho. na píšelku. Votát pryneky. vtáhla dech do sebe. velice. zhoíl pláš a ahál na jablo. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'. aby ý dovoFíl. co ihél v míšku. Voják sa probudil a via. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc. Choili spolem po tom ostrove. co by péd napoítat. . až pišFi vysokéj jabloni. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa. „O to ic". pravil bratr prostedií. co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove." a Vzat píšéelku. by sa zem nad vzala píšelku. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje.nevyekl. natrhaja jablek pFné kapce. z Potom haluze. po ven a po- prosila krála oca. že bude jeho. za nho. a hned' bylo u eho — gde sa vzato. tu sa vzato a voják. peke v vyvédCi. že za i*) pjde.šit. že néni pomoci. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. ale za. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". všeckým vojskem. V noci. už tam byFi obá. a od nich g daFeko široko sa roznášala. dala honem také u. vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do . a riiilého hráa. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. Pryncka via. mén vyznívá. pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. Na téj jabloni byly pekrásné japka. utrhl japko a zedl ho. co sa mu pihoilo. „No. vy ste to já. *) mu zní hrozné rohy. žebrala mu míšek. niíšeg ostával prázný. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. vlastn tu za . prohrál. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. že budu ráno zaz hrát. navésti. Fézl dol. abych ý neporaíl. a utrhl ý ze dve. Zatepal rhíškem. že to néi po dobrém." povídá nájmtaí bratr. Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. ím sFehla. tak sa nad co sa stalo. i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. dyž usnúí.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom. AFe v téj ten vojág Bitka.štyrech dvacíi hodin. data sa do prošáka') a potkíádala sa.co 341 - je to za ihíšek. co niél tú píšelku. že pjde totio vojáka prosit za milos. a být by v šFak. Žatým pryncka si : chyt pláš. Ai to. dál do kyt a uíkát do hospody. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek.' al'e tepal jak tepal. igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa.. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. novu do hry. Vojág za chvíl'ku všecky penze. Vojág nedaja sa dího poBízat. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. jala se prositi.' Vojág vyFeza na jablo. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . už jablýšek zachtlo. ím prášito. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. si. '') hláska za jí ei tu více.

roh pomohl. hospod. Utrhl si jednu. nape í '") komornéj od spadly. '•') . aby jeho céi pomohl. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. Na téj bylo hrušek. s takovú odgde jací dochtoi. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. bez pestán bedákaía''). komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe. kus zi. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. skoro-ji tu pojede njaký šíf. aby sa smiloval nad ním a može-ji. Neekal dího. aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. Dál ý užit prášku z hrušky. PoschoiFi sa pomože. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. e AFe voják sa vrátila. a seza nemohla ven. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. tú moseFi ve skFepe kríiit. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit. toFéj za n šla zacéít. co tá pryncka s nho A na ty byla. Voják prokFesa ostrove. ba nemohta pro rohy ai ze dveí. Voják píjda na hrad krúFovský. šastnou iiiUiodou. co í toFiké rohy narstly.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. ukrutenú chu na vzata. poslala. vojág japka u cesty na prodaj. dyš voeíy. ") spchal. Pryncka ia mimo. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. Bylo v nedeFu. vypraovát. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. tam to japko. oklamala. tá už si peke seeJa ptáš kládala. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. možete si pomysFet koliké byly ho. a jag ju sedl. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. šífu hn vait") do msta. a píja dóm. své vzácné ty japka tak peke že . štyry nechala Komorná do skFepa. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. a voely. pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. tak sa pod ema ohýbala. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. až sa sre po nich táslo. Sreza ze byla v kostel' c. umé ukázal. šífe. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. tak veliké. toho král'oství. až na druhém konci ostrova pišel g hrušce. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. mu rohy spadly. gde byía a jag vojáka o ošúrita. a komornú. na ulic by nebyla šla o živý svt. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. aFe hospockém nedál sa znát.'') si kiválcem haluzí. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. šla pro cosi Jedno dala komornéj.

si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. Dyž byli sami. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. muž enom z of icírem. že druhém vzata píšélku. žijú podnes. vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy.: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. aby byl doma u svého oca. obá starší brati ze rodiama pijePi na u. APe kráP enom ostál. za porubané. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. voják povídá „Mihí piyncko. '*) piPi a dobe sa ihePi. enom obršt sa vráíl. že byly až do tíy. ostatní nechca . s po smri jejího oca stál sa králem. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. milá pryncko. já sem = zhlédnut. aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. Krár sa vojskem. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. Zbýval na pryncku z rohama. zlakomit sa (ukrásti). A byla tam papírová zem a pá. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža. néi dos. ') do stropu. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. a Pešti svýma prynckama ai neumePi. uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. dál prynce užit prášku z japka." povídá voják. povídá voják. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. Vojska brzo ten rhél dos. co sa stalo. Náj starší zapískl na píšelku. Druhý naset bratr. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. a otpusít enom kráP hoinu v. sa propadl až sem. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat. a pomysét si. na sám s celým vojskem eše veím." povídá voják. JedPi. prášku z hrušky. '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. Být sem tam také. rhél míšek. Král' poslal na e celý regement. Dyž sa Bit toš sa Bit. '^) „Eše to néi všecko. dát ý zasej prášku z japka. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. jest '') zní jako ale dvoj- slabin." povídá voják.šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. vojenší pái"^) a míškem. Strhla sa hrozná patáPija. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. i do toho msta. trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. hne tu bylo štyryced voják. Byla z svaba hluná. Rohil pirstlo zasej. Sporné I dávno dochtora. protože byli dezentéi. Dostána píšéku. „Na spovei. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri. sa Bit a Bit. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií. rohy eše porstíy. plášem. Jag ho užila. nepomože nic. Pryncka .

Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú. de ho nabraFi. pravil. že byl'i v Fesi na díví. na mú híšnú sa n zdá. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. 344 — éérta. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé. že sa cosi zemele." ekl vandroví. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez. že sa i ic nestane. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo. Ona mu pravila. Dala kovi í jeden dukát. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. Navázaía si nošku e. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. mosí sa cosi ut. a nech su šejda. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty. Lud neme. i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. jag ych nedá. Mela evicu desítiPetú. Vandroví aby šla otevít. . téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . pijde ert a zane tískat na pravit. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha. '^) — pod tým. mynáa kmotra. Ona pravila. p. vec unese. Píja tam pravil.. „Chlapi. dvei." doložil smutn. aby ych po dobroi dala. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j.še-ji u uléhá.še lechké. a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. Bya oBiFé. jedna vdova. Toš šla otevít a konm utekla do izby. Potým pnm bylo z íátku dukát. aby dala ty dukáty. Vandroví su ert. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj. Peck. Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm. spraVíl za erta. jag uhFédf dukát.— 2. Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. . AFe kmotr.Já „A ich su druhý. že by nebyl za pokojem. On ý dyž sa zetiíielo." Tak múvil Vincek Hamalj. Karel Lysý. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném. 3. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. a prubo- pík vaía. mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. že to sú jeho dukáty. Sa í to zdáío e. že tam choí ert. ptal sa dvice. nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. noního asu ke že kmotence pro dvá.

„Tu po hodnéj je. Do- ktádajme sa Pámbíka.'s pevalil. '") neistota. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. ^) poplašil. Dího sa ím zdáto. byto by. '*) = óistotnéhó '') lovka." votá stará. sebral. že Chca ich trochu rozgurášit. ") neoboiti se. •) devná dýmka '^) klice podobná. Hospockém to mu sám. ale dál ani pranú'-) nemohl." opakovat eše jednúc. ale nám nebude. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio. drobet. chtapy tak zbobošít. ono cosi pijde. jak pravíš." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté. *) •*) nalil. '*) utrhnouti se. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. '^) udeil. nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. a štyé chlapi v obci zvolení udali. aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali. píjme-i sa lebo ne!" L. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. Jak známo. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným. Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit. aby sa kole toho jednalo. nasypat^) pud." vzdychat pudmístr." ono tento a pamatuj. Na druhý de odpoleda. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas. kolera!" „A kde je?" „Tu je. mn že . až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. v. Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera. pinést poset psané od úadu. ^) nacpal. dyž u pudmístr sedli eše za stolem. Najvc to trhlo pudmístrem. ale dyž to nešto. zle je. 23 .-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama. že ani nevidl. pudmíste. ^) 'J ") '. i545 — až rozímali. koalka. hn nech štabárat Vincek pišéí. „Dti. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. pravit pudmístr vracaja práznú píšelku. od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. lahvika. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. pro samý strach aj na zapomínali. obecní sluha. A pišlo. ') metonymio práv. už je tu. „Francku. pijde". cliyme sa borovice. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. už dávno v levém uchu zvoní. lopotil se.

') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte. „zme sají šikovn zaujali. tož tak. iná mosí sa pijat. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. «) vykládal. '') drobotina :^ dti. enom sa žádá od slavného hejtmanství. vdly. ert potom nech ich chaká. a je tu." 4. co by sa jí zaujali. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži. „Milý Bože. strany. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. teho naptám za kmotra. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. ticho: „Málo platné. že bý''l tak chudobný. a slavný úade. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady. Smr kmotika. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. súsedi. tož na protiv mú híšnú. Antoš. že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. pravívajú strýc Miklenínovi. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. **) ') nahlédaly. úadu sa udlalo po vli. Kaiol Frka. peek. a koho" potkám. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra. ale Vincek néni." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení. tak sem chudobný. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane." pravili „Dyž tak. hrabal ') nepotkámi'- žádného. „ale ono pcca". a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. a opatrnosti nikdy nezbývá. poštveme. Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy. konej ší. Ale venku ich roby natahaly„Joško. a žádný ani nešpetl. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec." Pánu Bohu porueno. jak je. probral *) pobouraný. což by sa tom nedalo opít. . Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No.

dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: . to3-''te sy pidaFi a máte.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku. Kmocháku. a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu. Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku. jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. Jávám tý Féky f''šecky povím.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. necht sy^ teho. Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku. hrubé. a vy budete Féi' a hóji. ZeteF co kmotra nevié^la. pecaj eše mu poslaFi On pišel. a eho. pros^^ym-Vás. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete. a hodovaFi spolem. kmocháku. co sú dluži.MiFí kmocháku. prosteí trojího : — braku . Pišla je. tý byly veFice vel'iké. a tam bylo vePice peke. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence. Kmotr choíl po nemocných. Potem-"o do verian^^cných skFep. uci' a'koš''to kmotiku. Jak šl'i s'-'kostela. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi.s'-'' Umíral e'den kníža." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. Tam -^oély svíky malé. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. prosy m vás peke.sna'^ posíúží!" za 347 smr. tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. Ptál'ú kmotiku. gde kmotenka moila. Stalo sa. co ho okiFi. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. a keré eše nehoely. každému pomóhél. zažala nov sfícu veFkú. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí. tak . pro teho Fekaa. P'ili . kmote chasíka na lože a vyptávala sa. budúcn pozorujte na 23* . zaalo-" dáva — a pomóhél. zažálú^ a piložili tam. co je to za osoba. ai"e aji'**' skonával. já jích fšecky mám. Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela. a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. Dyžo'-^ uzdra\fíl. íve. kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká. šé^l a potká' ^t veéí. z malým ge" kmote. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko. patí. sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. ai prášky mu sa neptali. ste chudobní. sv' '•'nice.

mu dohoí.dz'"Bírát. Víži^' co: bume spolu." iiic . a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš. jak sa máš?„ . Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk. vzala. co móhél unésC. protože sy sám pidal svícu dlúhú. obrému šPi stavu pivédél. aby ho uzdravit. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. vte''^. musým odevzdat. museí Najednúdz'^é'l eka'. uže to všePijaké dokeF eše mám. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. Ptala sa „No. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. synku. každá zePina toBe kií. chvíPku. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. Po- eše g''e'dnému nemocnému. Potem ím rozlnila zePinka kiela. jaký Pég' nese. jag'e bude. co je dlužen. a já neslyším žádnéj zePiny. Zasej volali telio Tekara.aji ste mu pomóhri. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem. „Skoda Dobe pomáhal. L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. ihéli. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu. dy'-*'sa vám to zas tak stane. a uen^. býí rá ž''e ho pozdravil. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. vecéj e teho neelajte.i Peka. móhét mu. je se mnú jak tak. a kmotika sa s ím styrnúla^''. vede. aPo neÝoél žádnéj zePiny.doporaóhta. Kmotika . g''e'dnému Pekaovi za ua. gde patí. a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. já Jaký Pég nese. jak ty to žádnému nevystihnu. pofidá: „Synku." rok. už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý. povídala mu: „Kmochácku. Fež on.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. ae komu budu stá ve hlavách. ZBírál ' každá t. On'ý^ pravit: „Janu"'. co je to za synkovi. co e taíeg^ nahospodaiFi. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. Pani pikázala aby sa peke chován. takého 1'ekaa teho Fekaa. jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. toBe dám živnos. jaký kerá nese Fék. zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe. L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . zePiny znáš. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo. AVe do už mrzel a sám smr ptal. ai sa neptal. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla. HráBa mu zaplatil. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. L'eka kií: „Uže' zPe. aFe potem Pámbuví'-^. tomu každému pomožéte. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem. já . já ho pecaj Cho'. APe djsa vracál spátky. Smr^o-** nemohla až vzí.

') V lyclilé mluv náslovní souhláska ." dve dva. '-) Souhláska n mkne ped f. idéte. píjite— pite. kvétél kvetli kvetly. >jf. vem — vemte.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase. — ide— újdc. vzat vzatý. Vedle koho ideji též keho. „hlete" asto vedle „pote" . jen ped po souhláskami temnými znjí oste. dz. chasník. iacy— výjacy. instr. šél— vyšel . Podobng pkný. dž. b) koncovky et a. idú - péjdú. pedpony) « a í." idu— dojdu. v temné. hvízdnul— hvizdnúri. sedel— seély. idéme— zájdem. tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. ž. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. s. . kemu. hlete. teba dj nebyl nás vysypu. vyjdi. Rožnovsku zídka se užívá. d. krá.odejdete. a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. rél— relo. z splývají Zvuky s. býl— byly. 5. mknou sná. velikánských. vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. ideš— pijdeš. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . nnf sél— séia. pi. chasníek. komu s = potkám-ji Souhlásky t. t. dz. dvátko. kúl— kula. (li). vl: žál— žala. péjí— výjí. spodobují se se vysouvají. '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú. po zvukách c. kdykoliv po nich následuje souveraút. syneek. d. choíl— choiri. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí. vzý. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli). )f. k ní piléhající. hredál— Wedalo. Iiynúl— hynula. po— pome— podte. í-újí— prújí— pijdi n. koní-li se (T c. chása o nemluvnti íká se „malé. do skupiny nz vsouvá se d. . •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. odejdi./ se sesouvá. vezmi. . dž. s Souhlásky t. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. lok. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. vezriiacy. ") „Pote". '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí. souhlásky hláska temná. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. dat. opuštna. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. . zkrácených vemutý. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. Náslovní j splývá I n. z . ''') Do skupiny ns vsouvá se t. kem. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. záji. obyejn íká (chlapec i dítti.?. (r= — i— ime— dite. mréí—mVéri. náslovní h se sesouvá. prosted'. ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne. véraj. píjdime— pime. syátko . . (dít) v jednotném ísle na synek. mknou ped . až aji jemu v svíka doboéta. poíná-li se následující slovo.

Zrzávka. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. = stetnouti se. tanu =. Neobrédaj 44) Víš-ji 5. Tož co abych své tu ei nezapome. mamo. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. no šak vám to též vyuožím potem. Banova Styrnú = sa želeti. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. To byao strachu bohái sa mli co bá. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. pokuad mli. Ckot je spojka pipouštci = a. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. té okouo nás tee. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. p. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) ." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. : Slunce zachoí. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. pochvalem- bu. co ten . Ve Ctenicách Tam na tem míst. srovn. lide Zrzávky esce jedna voda. F. : chválabohu. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. ti chudobní od nich dosC dostali. šél. a žádnému sa nic nstauo. Imperativ vS. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru. Spodobováním tvrdne ped s. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. — Mizeti není ve východních náeích mor. Janu n.24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. teba. U Jašérky mli ten nájví pokuad. inu. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. cházeti. šél. 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá. ^ /c odsad. tee do pravá. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. a edem co na tú vodu . tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší. maiiienko. Jenom. c. túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. sa. vitamvás. tatíku. tatuko. šél. se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. mu z oí straíi. co všecko. Dóviú dlouží kmen jako dol. dz. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i. že je zdravá. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. osobními podržují své ostré znní. z. neznají. Tvar — (li).

. jak ") uú. Duho sa ekauo. ten hospocký býu K. Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav. brate. co sem vám býu už ek. oni byli dva brati s teho gruntu.. to K.. Inu miuýž ty Bože.. ale to neví živáduša. . gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván. že a tebe už nastílali. esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. Jak K. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. že by to posledního tuším. lide. No to sa mu dovoliuo. byuo žo mu to divné. pravíu mu jeho n. dáu sa žebrákovi eše vc napi.) . Juráš seéu vedla nho a pravíu mu. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. a tak bandy Ondrášové všali." pravíu mu na to Ondráš. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. ja. dáu nape napi a najes. už je mi k dáveúm. že sa jemu též tak povede.. Jak to tak móže by?" „to je tak. ptá po Zrzávce. Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý. Dyž jedného. jak sa svt o nm dozvéu.. jak sem býu býu ten prostední pokuad. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu. v levo pod jedlicúm aby kopáu." Na to vám potem Ondráš usnu. že n od Iína. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. zatepali huavúm. eím je to." pravíu sob a vešéu do té palarn. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. duho v nm To víte. že ví. tož ert zebere.OVÍ vykuáda. a Juráš myslíu. z Hocuavic. namoíu obušek svj do jeho slin. zle je. že sa mu K. pomyslím. co mu naékuy. a bratr ihéu zase doma grunt. a zakiáu hodn na huaa. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. vis kamaráde. všecko že je jeho. Dyž býu nco pojed.: — 351 — pravíii. tam že je hrozný pokuad. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. A co Ondráš ek.. už ích nbyuo. Jak prý tam k té baraníu. Že mu pravíu do ucha. a létáu jak zbuaznný sem tam. Ten gór z nm. Ondráš sa peškobrt. tob „Inu. pravíu n je eše rád nco promúvíu. Ale ujt. co by sa nbyuo stauo. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. ež mu ten žebrák zaáu povda . „Dále už nepjdu. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha. aby šéu g Zrzávcp. Tož ten miuý žebrák zaáu K. dyby to nbýu Juráš uduáu. Tož tam. gar (zvlášt. O . a abych nzapoihéu. vyjaviuo sa hn. Tož si ho ten zbojník k co. nvéu. ptáu sa hospockého. brate. Potem sa ho poá K. studénce píd.. Juráš ven. a ten zbojník. ú. aby mu jazyk rozvázán. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. též v té Opav všali. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav.

pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko.. Ant. „vypadá zrovna jako had. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí. vzal koušejek na jazyk a koštoval. Jiíkovi." povídá. to svou hlavou zaplatíš. a ti mli enem s mch. pravíii mu. eo sa stauo. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. že bude umf. **) vzhru nohama. A jakej by to byl kucha.) p. videu v zemi Žebrák. co keré zvíe v povtí. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. Pišla k nmu jakási baba. že povídaly. temu sloužícímu. Kopali.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. nafelovali. Pijala si tam. kopali. Ti kopá dalé a viá velký kafr. co to. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. . druhý dáváu na to mchch. tož si móžet myslef. že bude všeckému rozumt. pe. a ta sa ím na ráz ukáže veko. kamarádi. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. penz! Darmo haboi. „taková to ) nacpali. dyž ho sní.. Tam zali kopa. tý Mrzeuo ho to. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu. i všeckym zvíatom rozurhél. í)yž Zvouáu bratra a ídé. a nevidí žádného leda nkolik much. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo. (První polovice. Slyšte. jak se vod mluví. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. dyž ten od bratra takovú e ú. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. a jeden sednu ostatní pozor. pinesla mu v košejku hada a povídá. aby ani neokusil. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. dojéu tým dómu. bylo to divné. Ale to byuo. co žádnej neumí. co létaly Hde v kuchyni. temu nauil. uavic g bratrovi. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu. „Ahá. a ten Nabrali ho pylný. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. na koa. co vaí?" Dyž to bylo upeené.*) peuožili ích a hajda dómu. K. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee. co tam byuo. Machá. byuo kole pnoci. n hn poo))a 6." povídá sob sám. aby si ho dal usmažit. Temu královi lejbiío se to. No. Zlatovláska. jak stan.

musel pro pannu." se dlouho nerozmejšlal.! : — ryba!" 353 — potem Už vél. pomož. Ale král také dobe rozuml. po zelenej louce. že se Jiík smje. ti zlaté vlasy v zobáku. ale enem tak potichu. ale na mní*) já bych také rád skákal. jak upadly. na padaly. šak sou moje. stiv naložit. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk." — On tu hn koa dolu.Hohoho. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn. ': že se chce a Jiík za nim. osedlat koa." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. a bravlenci ze „Och.. „Až budeš teho potebovat." — „Asi srazí. mi je tak lefko. Pod kejhem byl bravlení kopec. pomož! „zboíme." „Nedám. a my ubohé písklata eše létat neumíme. dyž se zlatovlasá panna esala. táhali. a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. 24 . obrátil a zas dómu. a jich. Pijel k ernému lesu. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam. Po proje. co by král nevél. co utíkal. Jiík vzal konev druhého honil. : k mu nape. mél v podezení a koom Dyž vína. pomož. pijeli do už také nevil. pomož! Nasy nás. obd poruil král Jiíkovi. co je. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu. poruil král Jiíkovi. „Propadls život. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. Jiík se tej rozmluv zasmíl. s jiskry" utíkali. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. Honem stril ešée odrobinku do huby. zpome na nás. Dyž jeli . ohlédl se." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem. brate že — k. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten." zkikl král. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. akoliv ani nevél." vymlouval se Jiík. zámku. enem to zazvcSnilo. . si kejb ual a ti ohe uhasil. jako by nic nebylo. a také pomožeme. Ale starej král už ho skoím-li. královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. a hada donesl královi. máme si sami potravy hleda. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to. jsem jich dva!" viél." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli. Král jel aby a on aby jéí s nim. Jiíku. Jiíku. . skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. lebo umeme Jiík *) hladem. Och. „esli „Ale tvá hlava za to. aby nalél do sklínky povídá." vínem a leje. a naši mladí ve vjikách. a vida. co si koníci povídali.

a nevidím ani jednej. Hledal. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov. na pozoru. byla daleká široká. cér královských. velkou ryba!" sám. Dám." A u všecky peníze. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic. na nás. Chceš-li. „Och. hde jí hleda. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. Každej de ráno." ekl král." „Až po druhé zas takovou chytíme. byl chromej tenkrát uhoela. ^Sak byli moji bravlenci. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce." abysme ti pomohli. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu. Rybái byli rádi. tu se vzali. a nevím tej ti ani." ekli rybái. nic si nenechal. sít. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va. dobe móžeme povd. dobe vám dal jim za ju zaplatím. že tak dobe prodali. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo." Dyž byl Jiík na tem ostrov. rozesává své zlaté vlasy. Zatym si do zitka móžeš odkrála." tebe zeberem. nezavazuj. " krá- míy si co žhra. a dyž z lesa vychodil. „Du svému pánu. nepoteboval než na šrku navléka. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. Sél dlouho. tvá. starému daleko královi. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla. co ihél od krála na cestu. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla. dyž se rozednívá." A potem se ztratila. „Má je sí. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná. pro zlatovlasou pannu. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe." — Druhej . odsíoužím se ti. a Jiík pustil rybu zas do mora. zpome si na m. de záa od nich „Och." Já vás porovnám. budeš potebova. tu sme." _ me." A netrvalo dlouho. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza. A potem. — — — — — . ti by mi mohli pomoc. pikulhat eše jeden bravleneek. žes dobe porovnal. ale jedna má zlaté vlasy. co ti uložím. o — po nebi nás tak i po moi. dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku." ekli bravlenci hde se vzali. Než mj abys pravou pannu vybral. Jiíku. perly musíš zebra. klekl do hledal trávy a zaal hleda. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. a každej chtéí ju m se hádali." „Ne tak! Ty na druhou pokej." povídá Jiík. koraly vesele. my jich za na tej louce. pro nevstu. znésli mu z trávy hromádku perel. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. ale ani perliky neviél. sami t se tam na ten ostrov dovezeme. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. a tu mi dej. aby ani jedna nechybila. Vesele zašpláchala vodou." Jiík na tu louku. „je to Ziatovláska. každej de jednu. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — . dlouho lesem. rána do poleda. dvanást je panen. a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky.

jedna jak druhá. „zitra dám inou prácu: n — . prstének na ploutve." se vzali. tam v prostedku býí kulatej stl. gde ju hledat. 355 — Zlatovláska. že nemohl ani na dno dohlédnout." — — rybu. dyby tu byli mojí krkavcí. Josef Glos. my ti ju pineseni." Iík neva. Iíku. mosejš i pinést mrtvj a živej vody. „Och." pej. a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala." zlatovlasou ceru dá. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu. ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och. abyzme ti pomohli. ani jedna ti Ráno Iík pišé. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. a pospíchal už k zánku." Dyž král viél. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. pinesu. a gde pomohli." Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté. ekl. a poule se z valil na zem jak zralá viša. dyby tu byla moja zlatá ryba.— 7. bude i poteba. a mucha zaa!a sebou házat. Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. prosted pouiny sedel velikej pouk. ale každá mla na nercili 24* . že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li. Pokej trochu enom. že Iík tou tetí vc si také dokázal. Iík byl rád. až pišel do erného lesa. Král zase pochválil. „Ale. že ju^sára vybrat. cucal muchu. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku ." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda." povdá. byl mrtvj. 'postejkál pouka. že's m zkejsíl. kady tady." — mn — — — A O za tej my dobe víme. Sak beze mu kolem ušej. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej. s prsténkem. vrátila se z Pokej trochu enom. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá. m „Tvé scestí. mn „Sak tu zlatej su. že se mu tak dobe pošestilo.ska. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn." bzuala sotva bys uhodl. gde ho nohy nesli. abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku." aj A netrvalo dlouho. „Dobe's udtál svou vc. v druhej mrtvá. a sedlo dvanást panen. ale tak hluboké. gde se pro tou vodu obrátit. a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. šél na zda bh.

" tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. má kerá s „uhodneš-li. vn — „Och. zem. jak by se ]býl znovu narodil. Potem dál král na cestu svéj cei. aby ho také sali. že Zlatovlávska. že po ran ani památky nezostalo. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola. já ti povím. dám ti enom sekerou hlavu srazit. jak sem to tvrdo spál. souzená. odhrnula Íoktušu.: — híav íoktušu dlouhou vidt. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. proto že už nemli živej vody." Uhods. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. a potem tou vodou pokropili. za kmotra. a Iík zase stal. aby všeckejm živoejchom jak Iík. bohoslovcc Jos. Iík zas a že je být. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. až Iíkovi oi zacházely.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. kerá esli nich je moje cery. A protože králoství bez krála nemože byt. aby t krkavcí sndli. aby se pej pravý dlaly ke svajb. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. erstvej jak jéle. Smryé*) kmotíéka. že but peek. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. jak dyž ráno síouneko vynde. aby i teho mrtvého služebníka daroval. jak se patej vej právu. ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný. 356 bííou jak snih. Baa. aby ho zkejsili. a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. potem ho pokropila živou vodou. Sali ho a kropili živou vodou poádem. ekl král." Iík byl v nejví ouzkosti. že*s tak dobe posloužil. jaké až po vlasy. kerá to je!" Byla to mucha. „a dyby ne m. a bylo od nich tak jasno. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. oi. co si poat (poejt). až ju všecku vykropili. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. mlaí a krásnjší Hned poruil. co ju zkejsít Iík živou vodou. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou. 8. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu. ale za to. nevél. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p. neuhodneš. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. ale král být zase mrtvj. a potem t dám poestn pochovat. Tata . „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. Zlatovíáska. Zlatovláska prosila starého krála." povdá král. a hned poruit. mosejš odejt bez ni. povdá Iíkovi. a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla. povdá Iík. V tem zašu." Dyž Iíka odpravili. dyž Zlatovlásku vidél. rád by být také eše jednou omládl. lovk hrub chudobný na svóe.

najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. kaj ta jeho maluko svika dohorovata. kosteía. Potem ho vedta do velkých sklepuv. co ho oltili. co kmotra nevidla. Ona se nvymluvata a . str. že mi žoden nechce po- vci. rožhnul ju a pitožut tam. troiho braku a maíe. na á po . ale poe mnu do moiho stánku. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. kmote syneka na žalovala." šta s a moe." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. hrubé. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. že vom žoden nchút v te vci postuži. pjdu a keho potkom. vsuvné polohlásce y srovn. a esli npotkom žodneho. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. Šot a potko! smryc. hodných luach a budu liky všecky moi. teho se mi mohli : — . Slabiky dé a di znjí se . ež jo tak se su chudobní. prosim vas. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje. svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi.. tu mom každého tovka vk. a tymi sklepami šli ež popod zem. ale *) skonovalo. šli Jak trochu z kosteía. 4. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. jo mušim pro teho tovka is. a temu chlapcovi. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. jak pati. rod Jo vom ty povim. ty byly strašn velké. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. Zatym. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy. tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. kmotiku. bude chalup. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. mom. hned ho pivitaía kmotikem. co to je za osoba byía pkno kmotiku. Pomy Vzala a položila boli. a. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku.-' Un i pravi: „Kmotiko. rožnuta novu sviku velku. nechce teho. jo ich všecky se. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. hodovali spolem. a tam byío moc šumn. Kmotra pravi kmotrovi Hlece. vom každý dobe zaptai. nho. sob pravi: 357 - „Mity Bože. Pytol ju za nevul." Kmotr se na to divo. tak sem je chudobný. teho napytom (napycu) za kmotra. vemu sob chíapca. pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom. ale un žensko. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. kmoter vzat sob tež novu velku sviku. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku. teho jo udta nmožu!" Potem šta. prosim vas. jako ino žensko." Stalo Kmoter choul po nemocných. Pišla se. 104. dco.

a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby. 358 — — Un a pomuh. Tas še mu pomohli. a pomuh mu. a lik zeliny. a i tob výživu dom. už — - usnut na vky. protože sob som pidoí sviku dluhu. a ty budeš chytejši ež un. jak se moš?" Un i." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. jeden*) se pkn chovaj.se 'zase) tak stane. Roz jut eše k jednemu nemocnému. pikazovala synkovi. pišoí. jo ho pece mušim odevzda. dobe mu zapiaili. že ho uzdravuí. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí. ale kemu budu sto ve hlavách. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara. Smry ho nemohla vza. „Kmotiku. jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila. ež mu dohore." Kmotika povdo: „Inu synku muj. aby ho uzdravut. Zas pijde. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. aby stavu pived. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. to za. Pomuh mu. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. bul rod. povdata mu: „Kmotiku. k temu jo sem im pomohla. aby ho vzata. sbirol. temu každému pomožee. temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab. jak se mnu bud. jaký a uikta pre. kaj pati". Tu najdu domu. Felar nevaí. mušuí eka.— teho feleara. ale sak jeden*) na chvilku. . Hrab mu s zapíauí. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. nv- ut žodne zeliny. Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. co mi taiek nahospodaili. to byl dobry felar! Dobe pomohol.• . Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe. ale potem Pombu vi. Py„Synku milý. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. pravul: „Už to všelijak. Felar kii : „Už je zle. dobe je se mnu. uovi ue Felar tež sbirol. nbuj se nic. Panika ho dobe uil odešla. jaký *) kero nese. co su dlužni. co jo dlužný. co je za panika a jakého synka do uena vede. ani se nepýtali. ani se npytot. Felar smry stoi ve híavach za ložem. jaký lik nese. dyž se vom mi teho ndíaje. mu poslali pro teho felara. co muh uniá. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. pokel mom.

p. Po óbdže král poruil Jurkovi. Týmu královi se to lubilo. bylo to dživno. co je. zvali se na zym jako mch a sraži znak. na zymi i ve vod mluvi. se. A. bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. a un aby ho odprovodžil." Chasnik liut a hojul sasn. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". sobe . co seje tak rozumný. každo zelina tob kii. aby mu osedlol kuna. se = ir: nemáš. „tako je to ryba?" Už vdžil. ei.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. num tež trochu!" Jurek lítaly. . starý. poslucheje. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn.se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. jak ho ži. s tebu by ež do smryi. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. . jaký lik liny. a hned že budže umé. ale na mn mc šedží se skoím. Král jechol po pedy a Jurek za nim. co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino. ei. Vis co. Tu uslyší . dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi.nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. aby seje ho dol pipravi. Jurkovi. kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. ' služebníkovi. týmu pisn zakozol. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. jako by nic. poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. Ignác Tkáí. jo bych tež rod skokol. není. . „Yhy!^ pravi." co na tym?" pravil Jurkv ku. že budže všeckymu rozum. jak sráží***). praví druhy. vžoi kuseek na jazyk a koštovol. Jak jeli po zelin lue. obhlido. 9 Zlato vláska. jak se týmu nauil. Ale pravi. ež mu v limbu svika dohoraía. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš. jaký by to byl kucho. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. co po kuchyni kdo. brate! mi je tak lehko. nimoš = seje. ež jo. praví seje sum „vypado rovn jak had. co nikdo numi. co kre kolvk zvia v povtu. pinisia mu v košiku hada. jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. . že se pry sce pejecha. a ji ani na jazyk nevezmeš. místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi. Pišla k nimu jakosi staiká baba. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil".

a z lea vythodzol." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. jak upadly. zpumy na nas. sym tam. aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. ale n- co seje i kunici povdali. pyce „Niimu. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli. mil ti zlaté vlasy v džuboku. bo umemy hladym. tei zlaty vlas padnul na zym. zhorumy. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. že to zazvuniio. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". kaj ji cho nvdžil. ." „Dej mi alespu dva!" . my ubohé ftoata cše numimy. a tyn co uekol. Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra. král Jak pijechali do zumku. manželku. dobe rozumit. Jurek dluho nrozmyšlol. moje su. dyby moi lodži a moi pumoci nebylo. Och pumož. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. Un tu hnedka s kuna dolu. pastýi ho zápolili. joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. sklinky vina.Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim. leje. hleda. krok ucol a ohy zhasil. a ty zlaté vlasy pochyil.— deho. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. dy panna esala. me. a tu pod lesym u cesty horol krok. i naše mladé ve vaikach. a tež i pumožmy. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné. . „Och pumož. krákoraly veselo. „Dej mi ich!" pravi tyn. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. dluho lesym. „šak su moje!" „Ndum. Ž9 se Jurek smje. „Ež budžeš kj co pote\)ova. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. Pijednymu ernymu lesu.se nasy nas. iskry na padaly. Jurku. musil pro tu pannu. poruil Jurkovi. mumy seje sami potravy hleda. Sel dluho. pumož: volali žalošivo. co by král vdzii. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. jedyn druhého hunil. skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". Pod kokym byl bravyi kopec. šii (= sítí) — g." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. vý- mluvo! še Jurek. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. obez Jil vidžit. lem) zustol ! ! nakloda. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. šio ( = šiá). vidžil ped sebu daleké široké moe. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'. pravi.

kaj by ju hleda. ty mi ho mušiš naš robotu. musiš za ti dni ti roboty ^robi. to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". teja = teba. nic seje nnchot. nechybilo. Kazdy džin ráno. **) ta. každý džin jednu. perel. a pynize roz- krala dali. zpumy na m." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. ale jedyn jedna krala. co i uložim." pravili bravyci. kole nho te teje se jedyn hemžilo. mo zlaté vlasy. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m. Jurku. Jurku. pro nevstu." pravi. šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. u nich horalo. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue. rozesuje svoje zlaté vlasy." — Druhy džin ráno pravi . „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. starymu královi.*) „Och to i dobe jza**) povdže". a ani hrub nvim." A netrvalo leda na še dluho. „Dum. su tu. Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur). pivloil tyn byl chnimy. Ráno pišel Jurek. a král ich perachovot. Esli chceš (sceš)." Jak byl Jurek na tym ostrov. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis. mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. nezavazuj." pravil král. budžeš potebovac. ale ani perelky nvidžil. dy se dni. odslužim se teje (ci). cer královských. ) jza = lza (lze). ani jedné nechybilo. dobe vum ju zaplaim. abysme ale i pumohli. ^jest to Zíatovloska. „Och dyby tu byli moi bravyci. proto žes nas tak dobe porovnot. my ich za z trovy lue. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu. „Idu svoimu panovi. pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. Eyboi byli se u všecky pynize radzi. A potym jak už tu tkanicu zavazovo.: — takovu chyimy. Hledol. ale mušiš ju vysluži. hledol od raná do poíeda. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty. pro ztatovlasu pannu. a kiil Pokej. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy. kleknul do trovy a zaal hleda. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru. 25 . mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek. i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. a Veselo zašpluchala vodu. aby ani jedné na tu luku." A potym zmizla. široko. ekli ryboi. sami noila — e ostrov dovežemy. cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu. perly pozbira na pokej. byla daleko.

a mnšiš bez ju a ni odyn.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam .si. je ") pomuh. ze sebu ež po zym. jedna jak druho. ale každo mla na ceru do.s dluho. V tym zašeptío i povim. Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé . že Jurek tu teu vc ju tež dokozol. idž štola. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi.se vzali dva havrani Sak smy su tu. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo. uprosti pauiny z ." Jak král zlatovlasu vidžil. vroila áe pochvoli. dyby tu byla moja zlato ryba. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu. piniš mrtvé i živa vody. odhrla lochtušku. A ta panna hne tež stanula od štola. Jurku! žes sotva bys uhodnut. bzuela mu kole uši. bilu jako snih. abych i pumohla. to i možeš ju hne nyni pisudzyna." zdabuh sym tam. je — „Tu su moje zyskol cery". ^Och. kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek. vody. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och. v druhé mrtvo. budže ji teba. jo i ho pinesu. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska." — mu hlav lochtušku dluhu vidže.šedžit velký pauk. a potym ráno mu tei robotu uložil. že dobe musiš svoju robotu urobi. . si Zlatovloska. Moe byta nimuh ani dna dozdi. tuch vyslužil svoimu panu. tak že nic nebylo pravi král." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda. až pišel do erného lesa. esi mo kro z kero nich vlasy. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu. jaké uhodneš. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu." „Uhodnulš". král. a mucha zata sebu chyba." ji donšemy. Trošiku jedyn pokej. že se — — — Jedyn trošiku pokej. co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu." „Prám vil sym potkala šuku.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. siug. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. mé skisil". „Esli chceš.— a piniš. Jurek šeí — isté ale tak híyboke. moi havrani.siš se sum vybra. Král Jurka za. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit. „Tvoje še. Také: pumohli. tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn. pravil. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku. sno by mi pomuhli". myi nvim kaj ji hleda. i šet na kaj ho nohy nisíy. ta nisla prstýnek na píotvi. že Potym ho ved do jedné velké izby. odves: jak ale neuhodneš. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. byt mrtvy. cycol mrtvu vodu. co mu co. kaj se pro tu vodu obrode. abychmy : — Jurek pomuhli.s. „Ale pry mu. a te my dobe vimy.

pravila trií — Ba vru se Zlatovloska.) p." . pravi Jurkovi. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek. že Jurek zas ožil. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli". Jak Jurka od pravili. rod by tež byl eše zase omladnul. a bylo od nich tak jasno. vodu pora pora. ten mušiš najs apins. erstvý jako jeU. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének. a že je míadši a svornjší. A protože kralostvi bez krala nimohlo by. a žádného tak rozumného nimli. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei. ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu. ale tak — híyboke. aby poslužií. a v tym okamžiu pirostla. po zym. a tvrdo spol". se odvez svoimu panovi za nevstu. u Jurek zase stanul. „Och. bo už nimli živé vody. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. aby se pípravy konaly ku veselu. aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. (Druhá polovice. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu. Hnedka poruil. chyblo. „Och dyby tu byla moja zlata rybefea. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita.'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten. ale byt zas mrtvy. „a dyby m. že némuh ani dna dozde. „Chcilch posiu." Káno Jui pišel. moro bylo isté. ež prv byl. zytra i dam inšu robotu. a hnedka poruil.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. ež ju všecku vykropili ale. Zlatovtoska pytala starého krala." pral prai. aby ji teho mrtvého služebníka darovol. ež Jurkovi oi zachodziíy. rodžit. Zlato vláska." Jak starý tež sali a král vidžií. Sali ho a . jako lano slunko vyndže. a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. se oi. jak Zíatovtosku uzdií. jako by se byl znova na- nvse . Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek.šnos. 10. na vky nby pebudžit. aby ho zkisili.

kaj ho nohy nesly. bo i budže vodu obraic. cucat muchu. kera z dvanaši je Zlatovlaska. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda. ja Byla to mucha. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui. abych ci pomohla." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. a panna hned tež stanula od štola. kera z nich je Zlatovlaska. „tu sem vyslužil svojemu panoi. pral kral. a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu. byl v najvtšej uzkosi nevdžel.— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem." zueío mu kolem uši." n^il prav sem potkala šiku rybu. zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. „Tvoje sotva šeši. eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum. „Ale. a bylo od nich tak jasno. stiknul na pálka. až i — — *) Jeden kubik (klubik)." jednej velkej sin. v druhej mrtva. „O tej my dobe vimy. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy. a nvim. žes skišit. byl rad. povdžel kral. ma kera vlasy. tu teu vc tež dokázal. abysmy ci pomohli. prosted paliny sedžel velký palk. my i kraloi dal za manželku. a kaj se vzali. tak až nic nebylo vidže. esli zhadaš." Jak kral (Jurek). První osoba: ^Ja sem je nni. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha. Král Jueho zas pochválil. byl mrtvy. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem." prai. raušiš odejsc bez ni. že Jui bys zbadal. nni i sudzena." — Jui piná nevdžel. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta. snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. Ene chvilku dokaj. kaj hleda. „sak beze vidžel." A netrvalo dtuho. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je. a nvidžim ani dna. Jurek (Jui). ale esli nzhadaš. kaj se pro tu — i — — i pinsem. a palk zvalil se na zem jako zdrala viša. jako dy ráno sluneko vyjdže. co ju skisil Jui živum vodum. muáiš poteba. Ene chvilku dokaj. dyby tu byli moi krkavci." **) . Jurku. a mucha zala sebum haza. pral eka. až pišel do erného lesa: „Och. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da. „musiš se ju sam vybra. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku. odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem. že dobe svoju vc udžeíat. ja i ho pinesu. — ^Hev su moje cery". Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. nesla zlaty prsten na plutv. a kaj šel tam šel." „Zhadal sy. bilu jak snih.

a potem e dam poestn pochova." e baj da . a v okam: žiku pirostla. a a hned poruil. mrtvého služebníka daroval. . vse. Potem dat král na cestu svj ee. jakoby se byt znovu n^rodžií. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. a Jui zasej vstal."* prai Jui a tet se oi. na zasej ožil. vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. Zíatovtaska. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum. aby v.šeckym živoicham rozuml jako Jui. „Och. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu. Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili.— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy. jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. potem dprem zali mrtvum vodum kropic. protože už nemli živej vody. žadnym zpsobem zpsob) odepe. pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. tvrdo sy spal. aby se dzelaíy pípravy k veselu. že Jui mladši miž prvej. aby ho skíšili. prošila Zíatovtaska starého k-rala. „a dyby m nebylo. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. Starému dy Zlatovíasku vidžet. mladoš ene se mu z tváe sviila. oi iskily a poskakoval radoscum. a vypravil. Hned poruit. erstvý jako jelen. jak sem to tvrdo spal. „Chet sem krkavci zedli. „Ba vru. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit. ale král byt zasej mrtvy. rad by byl tež tak e. VívV . obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. poadž. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš.'' ekla (na žáden .še zas omladnut.

.

shora 10. správn teno budiž . 8. obyejný i tam obyejný tam . m. „ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . . 10. 207. 168. 98. zpyevat. 2. 167. 9. „ „ „ „ 12. po slov nepatrné pidati jest zbytky. a 1 . žaludek. „ „ „ „ . 8tr. 19. 66. astji str. zdola 5. 26. 59. 9. tiskové. „ „ „ mác je. shora 8. „ psaom » „ . n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . 162. 20. v klínech. 92. „ . veih se zdola ameii jame psaam : 114. zdola m . str. 175. sh. 27 zatlúkali kly. 9. 83. 8. zamnna 8. shora 12. 180. 98. 20. hrol velihé hol veliké 138. 169. 45. 9. str. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. 12. 3. soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. 2. str. „ „ 11. v zadu opa- 59. shora 1^10. 18. 15. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. str . mluvit. ir. sh.: Chyby str. 117.6. klonit.. 17. 195. 235. urgatý á argatý já 1- » 15. . „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. stolvka. 187. . ^- 205. 187. slunce. 9. 77. shora byla est 4. . 177. . . teno budiž „ . „ v bruše teno budiž v buše. sh. zdola 16. veih se . isdola 13. 144. shora natsta 1 nátsta. ádek „ 4. meai sebou písm^ena sh. 3. 8. 114. 6* ki.

. 165. . . kosteíy. sedel. 16. sp. 18. srovn. str. 4. leh. 7. . . hladu. 17. 5. . zaplacený. lúkech. zasíúžený. . str. 161. 16. V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. str. . ib. . sh. 3. sh. ktobiiník. . str. sh nepíac. košela. stodolou. . na- 118. . sh. vydláš. . . 11 zd. sh. výdleek. mlátil. klau. slunko. sh. 11. 14. 9. zapíatný. . zd. 6. 2. 1. 12. 34. sh. 9. sh. str. zd. chrastl. ib. sláma. 156. hlasi. 6. str. . sh. str. 83. . ib. oltá^ 5. hlas. 15. zd. 1. str. . slechu. platné str. . kvóta. sh. ib str. 24. 28. str. 6. 9. sh. sh. . nepišlo. 11. str. mlacek. 25. P. sh. sh. 6. str. astji se než náležito š-' m. 140. 6. chlapch zd. . 7. kde tak vyslovuje. sh. . sh. . . str. lovk. skidélka. 112. 62. sh. sh. hto í^tr. 23. zd. bžel. 16. zel. v Holomúci. zd. str. str. 91. . 24. . . 20. str. 19. . 81 . 1. sh. 137. . str. zd. 4. 145. 228. 1. . lovisko. 87.— . str. . 7. 237. ib. 5. 12. 1. lácu. str. str. sh. . . . str. zd.7. . . ib. str. . . . str. . . 168. sh. íechtat. lúkoch. 19. dlá. sh. 167. . haluz. sh. nejsou všecky píklady str. 19. dhihu. 84. vyptáknút. 196. zd. byl. 8. ib. zd. str. 52. str. sh. . . str. 41. str. str. 13. sh. str. vymláténý. 13. 368 — 12. vykládka. 33. zd. str. 166. zd. zd. ib. zd. 42. 14. 11. lovk. ib. 163. 14. sh. 144. sh skládali. vláka. poíedúvám. Í0. str.

23 23 24 25 25 . Tj II. III. m. ^Yl^eÍ slovenské. 4. 16 17 17 i. z. k g) „ h) pisouvání. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- . vysouvání samohlásek . Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I. 2.: Obsah. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. c. pesmykování pízvuk i) ' B.. 12 . f plynných j. s. p.. v. pole a hranice jeho a 5 1. ch. 1. . g. A. „ „ f) zubných d..3. 3. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V. strana I. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení. r. O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b. t „ „ hrdelných h. i-kmeny 2. e) sykavých s. n. I. Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: . Rznoeí zlínské. 10 10 11 g) hiát . ž. pole a hranice jeho 1.

b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II.— 2. Náeí Náeí A. ^ „ 11. 4t. 1. dolské valašské. boršické bystika Stránské lipovské velické 6. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. 1. sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4. 47 47 5i III. súchovské hrozenkovské — 30 A. 12. -5. 3. -3. bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. Rznoeí A. 7. . pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . jmenné 13. 8. „ javornické 10. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9. 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. B. 2. Rznoeí A.

uši 66 (ís 1 II. (59 IV.. pesmykování obalování j) 66 66 66 B. lí 1 Starojické. z. 2. zubných 87 a hrdelných .. . ž hrdelných h^ ch.. c... p. III. O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b. i-kmeny V.86 a) obalování b) promny souhlásek retných. s.. Tvarosloví: 1. v. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi. jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3. . 1. .. 1. 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7. 4.. . skloování jmenné I. Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3. kmeny souhláskové složené .. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2.371 — 60 60 61 61 2. . O promnách souhláskových: . h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 . sykavých. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) . m. g. f. r^ n v « d) sykavých s.. plynných.. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3. skloování námstkové „ 3. .. Rznoeí A. O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) . „ » jemnní 63 f z. c) plynných j.

lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1. . i-kmeny V. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 . o-kmeny III. Skloování jmenné I.(a) kmeny II. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2. nohy IV.. 3. a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3. Skloování námstkové Skloování složené asování . s. 2. 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. . 103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v. Tvarosloví: 111 . b) zmkování jiných hlásek a) c) t. z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B.- zmny 100 . kmeny souhláskové . d. d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3. 1.: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B. uši. a-kmeny oi. . 4. . (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(. Tj. Xáeí A.i 136 ... ruky.

d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . o píslovcích. o instrumentále 7. prostých: o nominative. pídavném jmen III. o spodob genitivu pívlastkového 4. tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov.149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba. zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . vokativ a akkusativ o genitiv 5.. 178 179 181 182 . . k pádu jména ídicího . 1. ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX. O rod jmen námstkách IV. o slovese VIL o pedponách VIII.373 — Dodavky ku I.. 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 . o VI. II. O pádech 2. I. o jmén podstatném „ II.183 184 J8í> X. spojkách. tvarosloví: plurál kolektivní v a . o dative 6. O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI.148 14^ • • . o ísle V. . O asích. 3.

Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • . Jabka 2. Jak se volá na zvíata XII. I. 310 310 311 Ovoce 2. Lichotná Xin. 8. XV. Nádobí XVIII. Plachty XXI. 7. 5.!i. Hmyz jména zvíat XI. 4. IX. 5. 6. VII. . Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . -^21.j05 II. 308 309 309 III. 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1. Žližel X. OŽehy XX. 4. makota Brambory obrok epy IV. Oruží.— 374 — Slovník vený.> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. ezivo XIX. . Hrušky 3. XVH. XXIII. . Koky Drbež 9. Pole a polní práce Obilí a strava . V. Sadivo. . Nadávky. XVI. ád. Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3. Plody VIII. XXIV. 1. Plevel v obilí VI. 2.^ G. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3. Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32. Píce. Správa na prádlo XXn. 2. XIV. 7.

.

.

.

.

752 BartoS. FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .PG 4.

' r <4| .* % >-é:-.