4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

proti tetka. posvítka (posvcení.Tak osadníci mst. Hranic. na p. nes opravují k téže domnnce. j. Vykládaje na p. obraz (pkný). . seba a m. ba žádným tomu. Lipníka a zdá se. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. mlaba. svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov. sklonných á''í a ')/'. tetka zavedl. Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. vedete. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . Val. Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu. režné). nikdy obíral. i školy). jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem. kolik doliovati. Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví. že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému.umti. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. zaved. Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných. vedet. rozmanité zmny hlásek tam v náeích. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. toho kdy podobným. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. slyšíce je jménem sob že i cizím.iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. jest v té píin zámna.*) Píborské tvary: nesete. mne (pedlož- dat. záida zaízení). dtem o vcech. Znaje pesné jim. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. ciziny bez nichž e pesných termin. jako jsou skon (skonání). Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole. Meziíí s Krásnem. A náš jazyk spisovný. platba. (vykládání). a m. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. . tvarm v dalekém . jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek.širokém okolí užívaným: nesete. kyselé plátno (hrubé.) nesl a p. spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. Leckde snad i moje nevdeckou. a lok. susedove tla. jimž nemohou ro/. podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. j. Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. mn. : MsíPozoruhodná na p. nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními.

slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. Koželuha. dr. k. p. Machá v Brn o náeí keleckém. c. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. Frant. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. Fr. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. pp. uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. Peck. p. ministerstva dvouleté dovolené. v Prostjov. slovenská uitel ve Vyzovicích. tyto Slovníku a c. ctihodný vlastenec p. Ostatek dosti na tom. Však to vyžadovalo práce nemalé. viká v Olomouci. fará na Lhot u Luhaovic. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. Ant. ostatní atd. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. Tomáš Smýd. Rom. kaplan v Píbore slovy píborskými. Daniel Sloboda. Kachník. Slova i fráze valašské poslali mi pp. okresní inspektor cedulek mi pispli. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. k. professor v . u. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. rozpádal. Hradišti. prof. professor v Uh.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. fará na Rusav. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. Dvorský. slova Edv. Pikryl. jak se domnívám jejž dosti úplný. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. Tebíi. Stojan. Bayer. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. c. Ignác Tká. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar. íkadla. Abych s tím mohl voln manipulovati. p. uitel v Jersín. uitel Jos. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. P. jejž mi p. abych zbytené rozvlánosti. prof. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. Karel Lysý. dr. ev. Tak staiký. jehož jest výteným znalcem. k. k. bylo zachycovati z hovoru souvislého. zvyky a obyeje. „jak stádo bží". kteréž ve spise tomto podávám. fará v eladné. nýbrž od lidu samého. Kotova. Le vdom. Fr. editel eského gymnasia v Opav. Jos. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. P. bylo každý tvar. Ant. pouil mne o náeí frýdeckém. sbíraje nejen materiál dialektický. Ant. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. c.

Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili. kooperatoru v Koryanech. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. Fr. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo. i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož. února 1886. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. pánu Karlu Frkovi. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. k. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c. jakož bude pipomenuto. kterýž mi. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. nyní roce.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. jakýmkoli V Brn dne 10. Bartoš. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. I. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. .

Náeí slovenské.I. .

.

Alenkovice a Nová ddina levém (n. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka"). Hovoran. N. a a jdouc tu na Brumovsku. kdež se stýká s uherskou slovenštinou. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy. slovácky" ponvadž i Slováci sami.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. kdež jmenovit osady Žlutavý. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. na štít: „N. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí.. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc. jmenovit pomoravští. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic.*) *) i Píšeme „slovenský. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. slovensky" místo obvyklého „slovácký. kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . Milotic. pechází na Zlínsko. Mistína. Klobucku valašského. Prušánek až k Podivínu. ves) k nmu náležejí. Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají.

.

zvoní (srovn. . dóm (dom). zlínské í. ó. róchat. Želechovice. pisk. o. Kudlov a Beznica. . Hláskosloví. 3. v. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. d. za t. k. má 1. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. troník. p. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . . h. á. zbóník. ž. í. . c. za kterýž samo se pokládalo. str. dz. ž. e. é. . . chlap. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. o hláskách vbec. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. za naš rža. dobrého. tyto hlásky: a. t í.I. chóra. Píluk. lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav.znan se lišili ode všech svých sousedv. . se n. Mlatcova. kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. ú (). š. i. ježto jsou: Prštné. Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. r. v. húfy-fiet. výr-vír.). Jaroslavice. bží. u. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. . f. z. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. ch. nýbrž i kroj. mluvíc o Hanácích. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým. Rznoeí f. nejbližší ddina hanácká je Rackova. dobe : dv krátké chvála. b. od sebe rozdílných. g. Loužkovice. 2. Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. B. p. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. Rznoeí zlínské. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. byíy-bylí. j. 8. m. my-mí. m. s. Na severozápad bydlejí Handci.

. asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). mkce se slabým jotovým pídechem. í žbat. mi. v lesi. ani nevysloví. kosi. týž mé v moravských pjivo. fjertocb Moravan bez namáhání o. krmit. zyma. 6e. vchtitý (vrchovatý). chlm. pi. cizí vci jako kosy. j.. ná- eích ped znjí o. lepit (udeiti) (sedí). vyslovují se ob íslovky dvojslabin. ý. zhíbka úkol samo- (hloubka). síp (sloup). agan. (oni). mjilý. zvo (srovn. pádlit sa. stíkat. ve stívoch. jako: mee. c tvrdne i syn. kadle. p^ vi. kže. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. kdel (houf). Slovník). ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. síneko. ží. jako: v mei. Pehlasování. zingra (jiskra). hlboký. gombík (knoflík). zgrbnút (zdechnouti). slabikotvorné. Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). Slabiky hi. krvú. 1. po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. husi gagocú. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). v ^u a lú. fe. tu dlouhá:' o šphú. šrk.. A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. 10. 8. šigat (lámati halouzky) a m. zima. plut (plovati) plut (plivati). žitý. ohpara. a sda. jsouc tu krátká. koze klobáse (nom. vlas (vlastní). trní. 6 — a neliší se nic od y. trn. se). s 11. množ. klbko^ kadtb. v masi (lok^ jedn. Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. kupa. 1. plnit. tlstý. dlžen. šrbatý. Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. Siný zní jako : z.— Po sykavkách Toto i s. brablc. klu). *) : Dlouhé (v. *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. dhý. jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. šklbat. podobná v té píin eskému stedníma I. klzat. pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. tuh-lud. potom v Mí. v hoferstvú. kl 7. zemú. (ani). Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. glgat (deglutire). klzký. žignút (píchnouti). astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. žr. ve. XVI. gdy. laluja. V matrikách st. lyko-líto. (chlpnutí). chíp. drn. 6. peze^ pozvihová. víiat^ . 9. cyzý vey. zingnút (udeiti). 4. ž. valaštin a laštin. chíp lepit (klížiti). rže). Šklbal. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. „já o vozi a on o kozi." O promnách samohláskových. na poli). . lež 5. nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. sipt jako sypat. chlpat. lapí (chytne) — lapí lež (liege).

ušú ***). 2. u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. plut. pam znamení v e. : dosíhat. jezero (jazero). vzoru pole: polom. jazovec. . ***) V mst pehláska znanji /. okíí. : do náruí (náruá). se: lid (lud). lože. viset-visél (podl. poklid. cizí (cuzí).: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). pazka. trovo. sice drží se nepehlasována bruch. pehršle (želá*). . eštin pít. obilé. visat). na poloch. c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj. tídy a pehlasovala: kleet. kuate. kdežto slovesa III. pádio (pedivo) paza. smíl sa. poklidit. kí- želka. uzíbnút. pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. do oí. hoat. zapíhat. mkký (rhakký). žabíjat. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. lišaj. majstr. jedn. lehký (lahký). za boží muk (božiu) a gen. (pama). híí. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. kviela. poklízat. a instr. kožuch. svázat. ž. jedn. pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. žúžata) — vsíknút. zabe). žúžel (v. kluka. líbit sa. kuati (telací). v nkterých slabikách kmenových: šika. ut. *) **) postoupila. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. poklúzat. pít. vedle vajco 3. íká obyejnji vajíko. kiet. vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. úra. ps (pas). kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. tídy tchto: hoet-hoél. stavaj. tídy vzoru háti: hít. držet. akk. macocha. okít. a vok. vzoru pole: se moe. hovzí (hovazí). etázek. tžký (ažký). Krom toho ve slovech : píšetka. etaz. z nenadání (nenadána). jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. uch. srdce. juh. obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. smít Proti jest a sa. Samohláska n pehlasovala a) cítit. mn. : boží muku. jedn. vzoru lekat (lákat). šidit (šudit). V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. stávat. . šúr. ozíbe mne (zebe. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. duál. Toliko pehlasováno nesúženo v genit. mžikat (mžukat) se . jedn. bez uší (oú. plíce (plca). zehítý. buvol). **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). polúbit. V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. prodaj (vyjmouc obyej. tídy (optovacích) házat. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. ž.

Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. e v mkké dlouhé e: umévám. . viévám. choéní. ukrít sa-ukat dhat. cabat. : šest- šéstý. vozit. slunce. enúvám. prlit. žaludek. zhat. vrata. vezl. -bojím sa. : cenit. kamení. kojit. trápení. veeru . šíju. tržit. dupat. malování. vinit.: —8— Dloužení. néni (není). zakryj. téj dobréj. nosit. *) sa. bíju. kropí-pokrápá. stanivá. chodilo. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. podlévá. d. hrb-hbek. d) V inném píestí kmen zavených I. pracúvám. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní. chromát. kúl. v ?Á: arúvám. srkat. zdžat. ronit. nocúvám. smje : sa. a V. straším. žbat. smrkat. chlopit-chlópat. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. pakli jest dlouhá. medvka. tídy). mluvit.vy právám. seévám. kup vám. rojit. pálení. popíchá. -M sa. naprotivá. 2. hograt. f) Slabiky pij.*) vera. vrzat.odstrášám. pénit. lúšit (vyká chrkat. stojím-. hnojit. volala. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. ženit. vlk-vlek. céra. ej. volat. nikdá. strójím-odstrájám. Zví: r v : vrcch-víšek. V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. a. veera. kleévám. védí. trkat. atd. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. tídy mají o krátké chodit. mýju. Optovací slovesa IV. honit. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. chlpat. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. pékí. tancúvám. plch-plšek. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl. stolvka. sa lúší). papež. e) sedli. zvonit. chodil. svbí mne ruka (rža vonla. erný. nutit. milování. slyšévám. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. o v d: kroím-okráám. ledvá. klonit. osn-ósmý. init. 1. tužit (sýr tužiti = lisovati). sedn-sédmý. kuli. indová. ruka svrbla). prosím-odprášám. drobím-pedrábám. klóním-kláám o v o. krmit. ménit. evanélium. rubat. léju. ert. — a v d: pravím. dovolení ale : ká- zaní. veer dle. plnit. róchat. seél ale: : : : . lozit. odclo-nezacíóaj. hojit. staúvám sa (iterativa sloves VI. lešení. dójím-nadájám.

luh. . — luskat t. : . Krátí se ídit-iditel. 2. puto. noša. do pásu (ale pome za pasy zápasit). škrabat — dojím (krávu). kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. pruh. chtt. j. — koár. Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý. para. lok. stíkat-stika. kravama (gen. 5. spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. b) ve skrácených lhát. v pust. mt. sedmý. -a^. krást. psaní (das Schreiben) — c. šestéj. luskat prstama (schnalzen) (praští). Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). koom.. dubom. psáni (der Brief). v lét Krácení.— : : —9— 3. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených . husle. v zim. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). = : 3. mak. mrazem. kmenové krátké: stromek. mn. mí noha. bláto. pst. ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. kryt. misa. Ve slov paní pozbývá i délky: pani. skala.a: pomáhat-pomaha. po let. šestý. Zliák. p P^D • P^ P^^^ loka. dvei. mra v odvo- zeninách: zHnský. sila. krávách. lýko. šit. osmý. 1. práská! (biem) pazoury. — se ale ovšem: : hrát. rynšák. práh. jichž eštin vznikla pízvukem tylo.. jest (jísti). luza. klada. vitam vás (ale pkn vás : : vítám). kut. past. om se nedlouzí chlapom. Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. aestate) — v zim (v chladu). d) v dative mn. oechy. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. uhel. mostek. kostka). psát. dat. klobuník. možeš. Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. lék-leka. Podstatná déš. 6. hlina. 7. mucha. Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). šava. telatom. stát. a instr. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. kame. san. o p sedmým. hrách. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. kdovíjaký. dojím (sním) zemáky atd. Rýn. pojím (sním) — pojím (spojuji). bvijaký. šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). (hieme. šito. pás. dut. kl. bát sa a p. pit. hruda. mil. 4. plut atd. zatloukali kly. kana. mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. lipa. rýnský. kravám. vt. koza. drát-drata. zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. krav). raná. ten j. vitaj. n je jáma. bránám. kmenová samohláska jmen Zlín.

sromot. Seslabování 1. výhlav (vijohlav).. 2. petrželí. kocúr. 1. Rozšiování. tvoje. šenké. : málo kdy svojích a íslovek 2. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). po i: bliskat. ***) V mst malí. tote. Tvrdé é neúží se nikdy. V mst. a sesilování samohlásek. po kolensky (po kolenou). v z: ?/: lubivý (libový). od póly. malér. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. . jako: hýl. spíš. tajat se : (táti). ani tam. veko. ave: o v u\ o v e o : oštera. chrastl. štyé. kút. éct úží se ve slovech íká. V leda že 1. vtr. a p. dvoje. od malý. w v y v z okýat (okounti). viéí-y's (=. Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. 2. : 2. c) ve pípon -é\ klempé. mrka. troje. petržele. talé. pilí. Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. zíypnút v. táte. . Seslabují se: (v. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. pha. sovný jazyk pipouští. Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. Stahování. : : šenké. múdrý. tente. patos. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž. pehršle. polívka. želé. oboje. vedle klempé. mynáé. jako : vidly). kopys. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). nmecky vískat. budu. snh. meža. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). a -^ o\ lomcovat lamcovat). kde toho i spi1. vidl-li jsi. pehršlí. *) **) V mst: snih-snihu. talí. ošterný. kohút. héct. víc. tú veliká vodu. klocek. vc (více). zdoly. pilé. spš (spíše). obilí.: 10 úžení.**) te.. znovy. zlúpnút (s chutí snísti). íica (etice. zelí. knýp a p. uka.

menj) c) ve slovese okávat (oekávati). nižej. v o : o v a: hamatný (homatný). pjdem neseme. požat (požiat pjiti). ve pídavném veliký. napká mu (tlí mu. ostroha. mn. utkat. ve Skalici. nelza. — to? = Neodsuto v imperative otevi. v tch tídách (v. spš. vc. pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. veza. bližej. kaa. pedchází-li nebo v robsko. pede v nejnovjším slohu eském. na a. P 1. zavý. pod. vichor. pahnozt. od poheba. ve pít. jež se skloují v eštin dle hra. ke stodole. i : blacko (blatisko). vcej. sedt. babsko. vichora. i s o u v á n í. chléb). spšej. jako vodit. moset. žama. pchá mne v boku. stráža. kravsko. ale: zahemuj vz). To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. . ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. pede mnú. os. strža. nesnáza. ohebto (heblo). os. blíž. skrz. jem (jemu) b) v píslovcích 4. Neodsouvá vzoru da: hráza. gen. volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . peze mne. 1. obrus. kupujeme. žbrunda. = mírni se.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. di. mý (v. kleca. e se odsouvá a) v 1. obrua. : Nevysouvá 2. e e e v o: poíynek. jedn. ve chlév. vyjmouc imperativ: 3. tozit (iter. smraiitý (smrdutý). telacko. sloves. opraa. labua. mu úzko ale . pes. ode dveí. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). Tvojem mladším : bratrovi. nad. v e. *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. skrze mne. 2. poznov. dte. poheb. zere. kupujem. koncové a jmen. rancllík. se dóm (dom). sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. huspanina. meza. dobrá mysel. prasacko c) ze slov pchat. kde 1. zatékat. ase slovesa idu. *) pchá. papua. u odsuto a) v dative jedn. i se v kosých pádech slova poheb pit. zametat. : zám : (závj). travsko pchaní. níž. pich to do kapce — ale . vysej. pípony odsuto a) od infinitiv: nést. b) má a : nesem. nosit) v n: klupat.

joka utíraja. piák. ropka. íšerka (ještrka) atd. iskra. jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. V násloví: Ozef se (v. upežme. Ostalo I. mu eše šezd (šest) groši. hiát proti zjeovat. enom. istý. ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. souhlásky . zaplame. staovat a pauz. t. (jdu). k nám. g uovi. g oltá. První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. . p. oje. ale: štátuja. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. ju studénky stála. mý. g yným. nosti dle síly zvukové. Jozef).*) ped osobní píponou me: zme.: 12 — Hiát. pauina. kubme. k ním. dz. g naším. z. žebrat. íva. jaboru. s nama. eštin astý bývá: paúk. na krai. ze g strýcem. nehrne. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti). ba eše. /. píin c. souhláskou temnou 2. Nidz u náz nenandeš. . íkavec. staúvat sa slovesa sta viti se). Vbec j 2. w. Jb) ped samohláskami ped /. i ve stedosloví i v násloví. píává. ch. z rechtorem. ž. V o písních hiát a. g. Pdadvacet. Rozeznáváme v k. kafka. z Abrahámem. už. izba. 1. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. Poháá ju našeho. piavica. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. . jošidí švihaja. Ve stedosloví piovár. osa. pozdraovat. — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati). 3. s. ít. g mýtu. ž. taká plaba. r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. d. s nmá. se mnú. h. v. Tvoje erné joi. z lopatu. idu tém mizí: naím sa. n. svj zvaž (vážiti) . " 1. g evanélium. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). abyzme. (iter. se O promnách souhláskových. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. kvt. fa b. — a Ped i nepisouvá j : idáš. Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. Spodobování souhlásek. Vytlate vs. bóíja sa. Daj mi nš. napóím.

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

nom. .

oách-ušách. stqjaky. modlitba-modlitbí. od jak živa. Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. 11. palma-palmí. chalupa pišla do ciza. toka. pa. desátu rýnském. tolik búek v lét"). vinen. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). sedaky. po nmecky. štvrta druhu. za stará. haluz. ta. kleaky. zhta. Steša má v gen. ležaky. znovu. — 2. da skloují se : rozkoš. ta. barva-barví. kráde. vdomky. oí-uší oám-ušám. škoden. nohy do noh. kapca-kapcí. chajda.minutí. koza-kozí. fajfa-fajfí. akk. steše. menší udláme to z kratša. jedn. mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. mláde. pí. jablo.chajdí. sí. 5.). í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. asto se konívá v ených v 6a. zb. (= paní) v nom. ua. maštal. prodat obilé na stojato. hlave. (pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. wa. hospody. svaba-svabí. z blíža z mensa je to hotové. : p se pravideln íslovek druha. taksa-taksí. pán. súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté.: Dle vzoru 21 drbe. str. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí. mn. kudel. vidomky. Pídavná jména pisvoj ovaci. oima-ušima. mn. beza-bezí. je zaplaceno. 3. minuta. na to hlea (= z vtší. (rr^ i na ležato. forma-formí. Jednotné íslo. povinen. vymlácené. súsed súsedového. Pani misa-misí. stvrtu. da. 4. teu. rád. : je to enom z vtša oprané. ia. z mtadu. nkterá pídavná: 1. klobása-klobásí. škra. ruce— na ruku. zorta-zortí. Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. za. : charba-charbí. /a. — živ- živa-živo. kuchy. vzdálenosti). na sucho tichu sušené). pánva-pánví. ocel. Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. Genitiv mn. po po mály. 2. nom. zv. V nominative jmenný tvar mají jenom 1. po p p tea. z dalša. kúpíí ovoce na syrovo. a st. lampa-lampí. z prvu. dížen-dlžna-dlžni. Dvojné íslo. tichy. zám.

gen. všecku vyku. gen. instr. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. tírohý ktobúk. všecko žito. všecka. dat. : s desíti chíapama. hosama atd. IV. ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma). se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova.) den ^ má v lok. kosti kostí nom. lidima. a st. dn. všecka vyká. hosom. m. všecek žito. lidí. súsedovým súsedovú Množné nom. všecko: všecek oves. i-kmeny mužské mimo gen. doch. hostí. — dti. akk. liom. živ. složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. V do obci. dat. pti a ticíti. všecko gen. kterýž. dti. akk. všeckého žita atd. Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. lidi. lok. gen. kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. sucha. s demá obyejn -i ped pti dama. ve lidé. loktí. i-k mny. oves. súsedovi. instr. kosti kosách. mn. po dvúch a padesáti.-22 $ gen. mokra). dom ze zemi dtima. sítima . ale: o dni. všeckého ovsa. jedn. lioch. dat. . dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta. té — styé tech ž. instr. jedn. instr. všeckéj vyky. íslo. gen. lok. dat. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. : nom. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. po dni. dtí. pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima. je-li íslovka bez substantiva.

má Skloování námstek osobní ch. (-y) híBatem híBati *) lok. gen. híBata hiíBata nom. akk. 1. Kmeny souhláskové. v gen. krvi. instr. pánva dle vzoru ryba. jemen' Vyká. instr.. plame a j. mrkva. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. . Ostatní hláskové: kame. tykva. mn. kamea. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch. . emen.23 - v. vyjmouc krév^ jež krvú. dat. kamen. gen.

lok. dvá-dva dva dv dv dvúch gen. dvúgrejcarový. jedno v ísle jednotném. ono ho. gen. v ostatních pádech dle skloování složeného jedných. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom. i bezpedložkový Pámb jem odpus. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. nom. gen. sednu si na ni. jedna. sice drazný: ho sa já nic nebojím. táte. mojém . nom. tvar — : groška. a lok. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. lok. instr. nom. jeho mu. 3. tote. toliko v nom. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5. vysouvá: tohte. Ten buk je velice híaný. Dativní tvar jem jest sem k nm. jednýma. V akk. jem ním ím nmá nich. nevylezeš na ni. dat. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. ji ony ich ich ony ho. bývá jeho jen s pedložkami o životných. dat. dvú- V nom. jabko. tyté. dvúm dvúma. jedni. ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. instr.- 24 - Skloování námstkové. instr. jedným. nom. jedny. dat. ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. a akk. : 2. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. v ísle mn. em. vylez pro ni. 1. v gen. akk. Sesilovací to mní — . akk. akk.

3. smít sa hynut. Tvaru -ára jen tehdy se užívá. ajú: stavám-stavajú. plet. jejinéj . -ajíí: stílaj. mn. kupuju. -ám ve 3. — — První osoba pít. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. a. k plynným r rozlišují tyto hlásky. jedn. válat mají kráju-kráj. hoíja. Infinitiv: nést. vzít dít. lehnt-umt. na svých místech vytené. Skloování složené. 1. vzoru tesati mají pravideln v oru. krájat. mlet bit. má milá. méct. létat- vtat-vcu. tást. set. — V písních vyskytuje se tvar mojin. moct pat. strhat-stržu. ale též sbírám. -dm. dat a lok.^ 26 - Stažené tvary má. vt. kiat. Iterativa V. tlct. peu-peú. hrýzt— past. téct. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. ic: orát- párat-páu. sbíu. jedn. bójíja sa. klást. zaat. ž. míšu-míš. íja: amíja. máct. j neodmítají dobréj matce. jat. jedn. máu-má. látat-lácu. plut. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. sméju sa. lécu. héct. plut. zrát. mn. : mu vru. Koní-li se os. Toliko podílné : : íslovky instr. lét. Slovesa. máat.atd. míšat. os. mojina. dívám sa. pít. odmítají u: dobrém lovkovi. dvojí. hrub od asování eského. Instr. vyzvukuje v 1. dvojí-dvojagen. nojsoti ve reních: na astý. tu-tú . jedn. kvéct. pnu. vít. lízat-lížu. mít. mi ceíá rodina. dvoj ího-d voj éj. kdekoli druhá os. viset prosit volat. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. at. hvízdat-hvížžu. es: nesu. dvoje. pravidlem však jejiného. máj. jež mají v lajú. prosíja. péju. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. g. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. házat. bíju. myt. Stát za boží muk. véct. mají v 3. dat. pískám (val. smt. rst séct. tob otec nedá. asování. mých atd. : krájat. kleíja. trkat-tu. jest dobrýma. súkat-súu. bžat. smíja Slovesa V. hážu-háž. sázat. mojino Nebudeš. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. krást. os. os. sážu-sáž. péct. lézt. os. jfjina. žat. zívat-zívu. dímat-dímu. vo kterýchž u se skracuje. zpívám. valu. mn. stávat kupovat. pást. na mu híšnú a i p. nebudeš mojina. t. obojí. : — divu sa).. léju. za to v gen. Místo její užívá se jcjin. asu koní se všude v ?í. os. zpívu. héju.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. akk. má vo- vezu. ped w a ú v 1. jedn. Uritá pídavná v dative jedn. okít. mužs. jejino. hrát. mého. dvojího-dvoju-dvoje. os. mn. v -im. a st. hoet. ryt. neliší se — — — — — — 1. hít. mn.: možu-možú. a 3.

pomož-pomožte-pomožme. napal. pech. m?'. sem: Pe- chodník jest to (schopen). vesms pravidelné p. šlažit (šlehnouti). z. : chytnout). pech. tišit (tisknouti). lél. sea. rožéí. d t n zmkuje a toliko paa. . žat. seda. vydrápit vyplazit. hora. krma. va. zavitý. zavi-zavete-zaveme. oa. lišit (lisknouti). pech. jichž prostý s. kupovat. vázaja. kyša. sypa. néni. vykopá. tvrdé hlásky nesa. saja. ždúit (ždurnouti). mají tvary uat nikdy najmul. svéj Chtt má chcu-chcú. jest ím. Píestí trpné má Kmeny I. zapál-zapaía. Mnohá chytit (ne : slovesa II. je-li slovesem uritým. najat. píí. Pakli jest slovesem pomocným. dýchaja. si. chca: chca práce. dlouhá. nejsi. dajú. leza. uraja. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. ušípit. pít =^ pijít. Slovesa V. prosil. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja. ukúsit (ukousnout). mn. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. ideš. mohl. sednisednte-sednme. roz- drápit. Sloveso byt. kmen se koní souhláskami píša. asuje se v ste. keša.. stavaja. jest eša.: idu. íja. (zimou). eža. ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. zedl. nejste. pech. voíaja. os. bíl- sméí-smía-smli. lízaja. roža. vyrýpit. ide. tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. mají delší tvar v aja: púšaja. kiáí. dímaja. íova. inné'. ty bua. n. je. lepit (lepnouti). zašlápit. ale: necha. dúl. jedn. teša. pá- PHestí bita-biío. zamit (zamknouti). jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa. zme. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. (transgr. živa. dmul. podepítý. nesl. najma. pobžím (pobhnu). ro- žihám. odítý. Pechodník jest jenom jeden. rožni. naža. má v 1. chél. plešit (plesknouti). kázaja. rozkúpit. pékí. ždušit (žduchnouti). str^ vr. Slovesa tídy. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná).: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. dut. kupuja. veza. néjsú. : utnout a — Rozžžati má: rožnu. stúpit (stoupnouti). daja védét : víja. — / pr. tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. zehítý. néjzme. zatepá. samocha. mizí. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa. povza takto : . mja. vyprosený. má v ase pít.. sú — néjsu. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. tvary urité: nesený-á-é. zim. vydrápa). Met má pech.. rozšípit. pítomném ase slyšel sem. tél-teli-tely. koní nosovkami m. smíl sa. ia to . veda. zakusit. pech. jejichž : kmen rožít. híí. skíl. hynul. Sloveso dat má : v 3. nerožihaj. tídy or. jeza. zemletý. voíáí. os. spa. mu udlat. zhlupit. Nechat má nech i nechaj. prostítý. pítomný. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. on k tom néni súcí nic súcí. su. nechat . .

kibet. ÍBojkovice. všude v ama. . Horní Nmí. Slaviín. štyr. ovo: všude v j. ovo 5. Komna. Domarád-Domaráé. v tvarm mi. v instr. Nezdenice. : Hromíkv. ova. 2. Sudice. štyrma. Tamtéž zní instr. ale eše sa dycky tle Formánkoch. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. súke«wý. Rznoeí záhorské. : : : : štyrma. súsedového wy. za obíslo v Nivnici prohíslo. Luhaovice. Ve Bzovém u Bojkovic gen. Co týe a stránky hláskoslovné. Pozlovice. Brod. íslovky jeden. Zítochvost-Zítochvosé. a p. na Uherskoteodsku. nn. tc. Jen v Nivnici má koncovky atd. tvar mmí v Horní Lhot. Vlnov. v akk. Nominativ mn. jenom na Slavisku gen. zaho. dvú. Bánpv. Dolní Rznoeí chylkami od 1. dativ dvma. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. Pitín. Bezolupy. ehož na Zlínsku není. mezi zdvojování souhlásek. za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. tema. Staí lidé íkají též céra Formánkoch. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. s tyma chlapci. styé skloují se všude jako na Zlínsku. rznoeí se zlínského se odlišuje. V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. v Horním a Dolním Nmí a do les. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. Horm Lhota. v Nivnici. Osobní námstka on (proti mria. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. duál. husami. na Bojkovsku. Slavisku a v Bánov. Nivnice. ova. : ") „Mladší íkajú Formánkj. té. jmenovit kass"a. mne). slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek. *) drží se och. štyrech. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným. se Matulíkj. ovo súsedj.: 27 2. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. tú. Listrumental mn. Šumice. mlaíci. ušami. je zmkený akk. nmá). jest dvú. Provodov. Uh. dativ dvma. Dolní Újezd. koíce. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. tech.' Hraovice. chlapci Formánkoch." pravili mi v Krhov.). ova. s našima. mynáoch. dvd. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. a zlínským má v dative jedn. oami. ova. ovo vedle novjšího új. Michálíkj (gen. tema. — Vedle {= ni) u nho. pode. všude mn.sa na Bojkovsku mit. 6. ne. s pedložkami pezeií.

uh (luh). v Nivnici a v tm^ tma Ve . po s a ve pípon io. muýn. b) 1% ié. tým ten. Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina. tch. I Malenovským. iu. jmenovit pehláskou spežky . kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. ho. stup (štíp). e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su. si neni si. pak mezi m a e mizí: koek (kolek). mydvo. yf jako au. uo. yu jednoslabiné uáska. sedu. eu. Za akk. d) i mezi dvma samohláskama. j. kamení. védu. Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. . o tom. t. uopata. byu. v více : v Slaviín a ve Bzovém fych.. buato. je neni. zní jako wa. kiau. suza (slza). Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. uozit. suova. Koncovka u v dat. smiu sa. šeu. Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. Rziioeí pomoravské. tustý dúhý (dfhý). jaúvka (jalvka). sme neni sme. úka (lúka). lískat (luskat). tuu. uy jednoslabiné. za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). sú neni sú. druhému. tak se dlouží i krást. komu. ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. stoh. nž. mízký (nízký). s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. mn. (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. led. kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). to. z s s ve slov srcadto. z. (hltnút). samohláskové zní za ": hutnút (žitý). jednomu. drév. jedn. V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. dek (dlek).7. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl). ue. teaia. jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. Jasné hlásky b. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. tech syn. el. Jako pást. h. haluz. zutý : : — — — — — — — 3. mám tam známých. v. st (stl). dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. skvo. — ti. tem. iy. m ve slovech mif (ni). vokalisace tvrdého ^. c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). Jablo zní jabó.e7io. peku (pekl). životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. 28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. toho. pravidelné Jenom na Bojkovsku. suáma. lehu. má nohu opuchú. lešení. al. jsou v ísle mn. d. ste neni ste. il. tým^ tyma. uechtat. nec^me.

Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. žíní). . jazero. poprchá. pebédli. námstkou mn (dat. cuzí ludé. napekat. slubovat. pervenire i mulgere. tvojemu. o se odsouvá ve na Podluží). mladšímu. i j. sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. i brabtat (Milotice). po pamati (s pominutím jotace). (na Podluží). e se nemkí ve slovech: vymetat. u v dative jedn. a) 1. hoat.). Samohlásky arteple. i akk. 2. rži. rukávca (neutr. dále na jihozápad: temu dobrému. lahký. jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. lákat. pokej. — zapaht zapíhl). hrbek. 3. r-ži. Milotic. se vysouvá slov sídla (osidla — 8.*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. z nenadána. bhala. knížací. pas. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. 5. jo). rhakký. tolký. = lozit). mrzat. r dlouží se jako na Zlínsku. rzvora. Samohlásky. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. toliko Staré Msto a Písek. do náruá. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka.) a potakacím slovcem ano . pl. Hovoran. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. 7. bez úšú. visat. do oú. do zvlášt na Podluží : želá. kiala atd. nejlepší). mica v r-ži (zl.2d <y v ej (dej.). pšu. dojit — znamená na Strážniku 4. (zl.^ . (zl. ze stavená. by (Mistín a Podluží). dia.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. z víášá (vlásí. trpilka. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. mžukat. ažký. zajtra. pamatlivý. telací. : mkí se v pít. chrumat. i 6. ostáí-ostála. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. vyslovujíce: vrba. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice. záblo ma. Na Podluží tvar rží (nom. Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží). (zl. **) Mistína. pát píl). dvea. ve slovech: velký. utékat.

zaražený. v. bu. podlej. kviika. tfj. msíc ny jelen. ovk. Jasné hlásky h. d. zahrazdný. de zlínském (kde). h. V Lanžhot: kame 5. scu. n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících. najraik. — b) 1. dtom. smiu (voje). ranný. 2. . n mezi dvma 3. zvlášt na Podluží charva (charba). obrátný. z. Zvlášt charakterické pro toto str. Z . mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. hrable.). jinde sedn. gaa (kana). uonský onsky. ce a s. huava uechtat.). stodova. t a. Podluží zní jako /: kft. „í peca stoí. sfátek. na skvál Nové Vsi beclavské). dyt. 28. drév. úka. rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. Cej). S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. chtl). snad (na Podl. sceí (jinde si : chcu. gula (kula). pak ve slov tr (trn). tídy se nemkí: narodný. šecko. dost. tuu. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. obšený. osm. michat (mžikat). na Hradišsku a na Podluží). Ve Strážnici. harvany (varhany). pták jinde fták. kame. se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). do Novej (vsi). v po k. v Blatnici a v Miloticích. což vzniklo asi lichou analogií z tací. tvrdne ve slovech: hned. stoh. v Ostroze. koek. sa vrí (vrtí). da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. (j. loje. kterýžto tvar jest obyejnjší. zkušený. necli je to jak tžko. sto (stoh). uáska. z 4. Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. 30 — Souhlásky. Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. bezen. i ve jménech tot. v dubni. a na Podluží: hrvat (rvát). chrbefc (hbet). led.*) uh (tuh). Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). V Kunovicích. nasadný. hrát na raricha (na mžíku). súnko sa míží (v Lanžhot). hrazdní. : Souhlásky se astji stídají. — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl. v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. vyprosený. vz. zedzený (snžený). íastovika. Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka)." . Podl. otad. koženný. k fám.. samohláskami se zdvojuje: vonný. leden. ked (na (ni). dúhý. lež. zakrútný. osn. zutý.). vzda. švajdlena. seci.). práporá (plápolá. suovo. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh). Na 6. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. pokad.

o vtákách. : Duální tvary jsou astjší do ruku. Valkové pole. pirozenou výslovnost vykoeujíc. vedle této koncovky. Juráskn (Znorovy). a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. tvary: na stromách 2. akk. Mutnice. ch. do jehle. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. sebe. mné. i Lokal mn. Strážnice. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma. — tým (Mutnice. po stromech.) 3. paMk. td. Blatnice. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen. ve stodoli. ušám. tebú (ve východní ásti) b) teBa. Tvarosloví. na Podluží). c) Klimšj Miloticích. v-ova-ové : ssedv. — Oi. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele).) temu— tych. po domech. . Nevím tedy. tch. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. Podluží. v Lanžhot pavúz. ty má a) tebe. kteréž se : vyplývajících. paúk u Mistína vyslovují pauz. oama. Malšv. (Ostrožská Lhota. starou. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. koní se všude v och. Hovorany. — tch. c) tom — tch. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. tem (Znorovy. kluk. Jméno. ušácb. k. ušú (ve východní ásti: oí. a taktéž sebe. dat. vojákoch. Strážnice. i V Mistín pat na stromech.— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. jinde v dat. o nožech. muž. v Blatnici Za obecné pauz. pavúk. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. a v akk. palúz. Hovorany) d) teho. a) 1. Mutnicích a ten. uší). Vsi. v gen. sob tomu seBa. : Ostroze. {ne). v žochoch. Hroznová Lhota. 2. Podluží. tebe. do (Znorovy). a) íebú b) Hovoranech. v stohoch. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. (v Bílovicích. tem (na Hradišsku) temu b) toho. oám. o koách. 7. v koli. pauk. o konch. I jest mkké. jenom v Miloticích tu po h. ušama. Kunovicích. to a) toho. slza. teho. tob. žlutý jest i ve slovech: strnadel). a st. co v té píin povdno o zlínském. oách. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. v truhli. tem (Blatnice) lotice. uši mají vtšinou tyto tvary: oú. Ale není to slovenské a valašské mkké I. dobe-li si vede škola na Slovensku.

má dobrých rodi. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko.dvma (taktéž obá-oba. b- chodíja. zavete (na Hradišsku. Znorovy. lok.) = do 5. 2. štyech. té-ti. v Zeravinách. choá. klek- nte. sednte. Mistín. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. dvom-dvm. v Hovoranesh. a na Podluží. se koní v im mají ve 3. íja. Slovesa. s : lák b) Sloveso. brzo by sed: grunt zháali. kemu (Milotice. mn. pkné kon. — Ale má dobré voly. Mistín. imperativ jest dvojího tvaru sa. má dvoch bratr. Znorovech. kract. mladší vesms p. jednom (Hradišsko) b) jednoho. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen.) ného. pléct. St. instr. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. jeda. v Hovoranech a na Podluží 1. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. koho. (v Bílovicích a v osadách pifaených. stílau houbu. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3. uifiá. chodíjú. v Rohatci. proho. Msto. v Dubanech. víja Strážnice. Hroz. v Sudomicích. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam. ve Strážnici. jichž 1. Vacenovicích a v stojá. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút. Hovorany. kuact (klásti). Strážnice) c) keho. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. Nové Vsi Ostrožstójíjú. kolika. všeci ví (v Kunovicích. uho. íja jen starší atc i lidé mluví. os. naši stojí. a zí. Mutnice. v Blatnici a v Mi- . jednemu (Strážnice. Podolí. jedn. : sto jest nesklonné: pt sto. Mistíu) d) id: ležá. Mistín a v Ro- jchodija. bžíjú. ijú vedle chod. Lhot. leží. os. b) koho. ob). Za akk. — Do kolci hodin (na Podl. Bílovice) gen. víjú (Chylice. devt sto. mn. Tvary: 4. c) všude jsou tu obyejný. j. véct. Blatnice) jedneho. žíja. umyj.kdo a) 32 komu (Blatnice. dvoch-dvch. a) jeden jednoho. jednému (na Podluží a dvd-dva. dat. Veskách. (Hradišsko). c) íja: ležíja. stójíja. Petrov). kde nyní v vbec vedle ustálena jest. chodíjrí. pro mstských. muchy íjú. Derfli. na tých voják došeu strach. v Mutnicích v Miloticích. kom. Blatnice. Podlužíj. dvoma. pro muzikant. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. Ostrožsku. va (ve Veselí. ludé chodí. jenom že v dative a lok. -genitiv netvrdne v r štyem. zaho. bžá.) Pozn.

Kuželové. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. umýte). zedz 4. Louka. Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica). vytkneme toliko podstatné znaky. vlekeu. hádzat-hadž. sedeu si. tu po skupinách dvou. Velká Vrbka. . posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. utrheu (v podlužských osadách Beclav. smiu sa. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. v Mistín 4. voláí. kleknite. Bezová s blízkým OlŠovcem. od Blatniky. jimiž od sousední slovenštiny moravské. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. kolik tu osad .— loticích) b) napi sa. i a y se dlouží: napí sa. zakrý. okiu. a) sednite. jinde po-pome pote). Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. j. Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. Velká. Lipov. bežél. Blatnika. zehíu. jsouce tu po jedné. utrhu (všude jinde). seeu. t. tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. všecka slovenštiny uherské nežli moravské. t. ít-išeu (podl. Slovenska jest jich osmnáct. Kosticích. rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. za dau. Vápenice a Výškovec. Hrozenkovem. píestí inné kde se neobaluje. Malá Vrbka. kde se i drží nebo v I promnilo. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St. Javorník. a Strání. a Boršice. scet-scu-sceu (pod!.do Bezovské Lopenik. 33 — zavité (všude jinde. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu. pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot.). Siíchov. i : vleku. jenom že tyto se prodlužují: dáu. Lanžhot. veden. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov.). Starý Hrozenkov. Blatnice. sedel. séu. Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). jež. tam inné píestí se védi. jen že umy.^. j. sedu si. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. smíi sa b) kde se obaluje. védu. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme. Tvrdonicích.

5. mla-ci. huá-ci. z mladý. plu. zakryté. Ze ty joklamáš. kréu. bre. ist (jíti) 4. tím jí od slovenštiny moravské. h zní jen slabounkým pídechem. zdžat. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6. najit. : dojit. prutnný.: — Nejpodstatnjší znaky 1. Imperativ. je všude: pošlite. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. súkenný. ma pt akkusativ mužs. zavité. sa. Jako Slováci moravští. Ju studniky ju studenej. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci"." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). narodný. drevenný. radjovské. nespac-ni. zaplatný. jinde seslabuje se jedn.9ký. boršické a bystické. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. masso. nz. Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. díva. 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. s. tak po- vahou rznoeí alenkovské. 9. z doly. ba skoro docela mizí. deset sto. napité sa. Blatniku. sednime si. éc. tak i v této za mn. pauz. Jako v sousední slovenštin moravské. Mezi dvma na panském trávu žalo. po hri. Daj nám. na košári. popchá. k jari. Kedy ty len ju nás budeš. slamenný. odsúdný. 10. Jale už vím. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. 8. luc. Radjov. ale luá. daj ' nám co's 7. 3. jako i jinde ve slov „Pamb". 2. užívá se genitivu. a íslovka sto jest nesklonná: sto. ped hláskou j. pauz. n. vy mlát ný. nájis. V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. brecA. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. zakry. na Strání však za horký vyslovují horský. na úhoi. nehledíc ku zmnám hláskovým. Boršice a Bystici všude z daleky. napijc Jednotlivá rznoeí. v hoi. brd-co. . Nejbližší jsou jak polohou. na kari. zálo. z blízky. na fari. tc. zahradný. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij. 11. dá-li „B" sn. vinný. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. v chotári. projit. na dvori. samohláskami souhlásky w. napi. nocle. ím blíže k hranicím uherským. npla(^-c. : du6. na hri. Abych ti jopraía šáteek. Mimo Alenkovice. — Ob hlásky skupenin dc. : dn a p. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-. ohat. 6. blatnické.

jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. Kubic. v tom — ti. koní jím. 1. Tvary íslovkové: jeden. polodlouhé). v mkké volám. 3. Múkv. ii : Zvláštní slova a p. v tem. pi. jedn. téma. z póza a p. jednoho. f: nés. škorvánek (skivánek). — 3. sob. Tvary námstkové: toBa. 1. kad (kady). tým. 4. toho. sebe ten. tych. 2. nesl. pijú. — — dvma. chodit. Infinitiv má tvrdé t : nést. s Ostatek srovnává se alenkovským. ke (mladší dyž). odkel vrábel pedložky: popod. dvch. Paíja. — Pídavné pisvojovací: súsedv. o 7. volat. ovk. Tvary námstkové iha. Imperativ slovesa býti jest: by. I je isté: h^ava. — Píestí inné: : védt. jeda. kedy (kdy). teho. vedl. — (vrabec). nési. chodíja. Rznoeí blatnické. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. tch. soBa— tob. tech. slabiky mkké: : jatl (datel). te^dá. Tvary íslovkové: jeden. Odlišné bidlo. dvch nesu. cholek ježá — pacholci jezdíja. radj ovské. umá. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. (n) teBa. 2. 3. os. Za mor. 4. 3. dvom se Infinitiv piju. péct. I je isté : žitý. dMhý. temu. : — dvm. složené vru. všade. tem. — — vido := 4. ti. týma. mn. v jednom—jedni. Tvary námstkové: teba-tob. jedl. byte. — 1. ponad. vola. dúhý. (odkud). choá. umreu. jes. vouau. v jednm. teho. vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja.— a) 35 — alenkovské. peí z nasej 6. jednomu. — ten. jakorka íká se jakos^ka. nesu. víja). byme. Juren. I se obaluje: suovo. Pídavné pisvoj ovací súsed. prinde. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. temu.' 5. nesu. ti. jedného. tebe : mn — — seBa. dvoma os. Rznoeí mosí í. husi. téma. styrech. volal. jedných. jednýma. b) Rznoeí huava. kupil (-al. seBa-sob. jedným. žitý. dvoch. hodinách. védu (vedl). ten. tem. štyrech. jednému. Pídavné pisvojovací: súsed. tem. 8. chlap — rob. tomu. tch. tech. našich súsed. c) 1. — ..

-velký. os. dvoma 5. 3. priu. pit. nesu. os. smiu sa. tomu. Pídavné pisvoj ovací súsed. vouau. 2. je isté: slza. trém. raízký. — —^jedných. : 4. — Za mkké I slyšeti postel— postela. — umrél. mn. tma. néni sú. si. tem. v jednom dvch. pi. štyrech — — trém. tréma. dúhý. ušil. chodit. víja. vola. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. Kováík. štyrech. tech štyrech — dvoch. seBa tob. sme. huava. idu. vedu. pradi. plést. pletem. n mní se v w ve slovech: mi. štyrem 7. si? Mikšíkových. Tvary námstkové: toho. nesl. pec. nesu. \ Rznoeí : boršické. Infinitiv: nést. vedl. piu. plést. Tvary íslovkové : dvoch. jedn. péct. pijem. voiajú. volat. 2. Sem. idu. vá. — nesem. Tvary námstkové: teBa. í i ís. os. idem. : 3. díhý. 1. moct. 3. mn. kúpela. tm. mížit. moct. tolký. jest. jednomu. žitý. velce. í — Infinitiv: nést. štyrma — dvma. tec. je. bu. prcís. dlúhý. Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. silný. spadu. chodit. — — 1. — Su— bu. troch. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. tech. 3. tlstý. ua. volat. néni sme. sob. 36 — dvch. vovk. idú. vedu. laný. umrí. 3. mn. dvm. 1 je isté: i: slze. — — : — — kolky. kras. íja. kleá. Infinitiv: nés. d) 1. 4. jeda. toho. rol (gen. seét.: nesu. žitý. os. — dvm. 1. i stídá se 8 j ve slov palchova. s j vtšinou tvrdé velký. muátíja. kleá. kleku. péct. — — dvom. pijú. vézí. — os. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). 5. chodíja. volajú. vda. néni. dvom téct. tréma. sú. moc. jedn. néni ste. uihá. f) Rznoeí stráské.) stídá se slov jablko ^jablk. védu. tech.— — jedných. zutý. chodím. umréi. vdem. jmenovit bánovským. tolký. mn. stup. tíc. nesu. — — ten. v tom. pit. voiál. — su. néjsu. zavrí. krást. volám. dvoma. štyroch — dvma. kleím. jest. tomu. vést. kostelník. — néni sem. štyrma. tch. Rznoeí bystické. volal. choda. . Píestí inné: nesl.' e) 1. néni si. os. klea chváli. 1. prast. 1 se obaluje : suzy. o tom tch. téma. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. jedn. nesu. néjsu. možem. íst. ste. Píestí: nesu. jeá.

kupoval. ušú — — í teBa. jedn. šijem. odkad. Sem. — na ooch. idem. nohy do ruku. péc. Ruky. (kl). Vz. to je kovára zahrada. mláá. devatnást. rodu mužs. — našho. jejichmu. ušima. jeá. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. nesu. — — dvoch. léz. volal. tri. je. o kom. mojeho dobrého otca. a Lhot. — neni sem. 3. teho. troch. (pluh). nasej biuej husi — eži. tým. sebe. pásél. štyroma dvma. Spojka ke (když). vda. išél. štyrom — dvm. pékél. volajú. tomu. 2. ***) — — chren = : ma — — — mor. uozit. kras. *) uopata. rozeznává se pece. neni sú. mívá koncovku o: strýko. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. dvacet. bez noh na rukách. dvoma. : okrí. b) Popelkových. i seora. v tvrdne v píslovcích tot. brate. : bu. kozy. s pacholkama vozi. plétéí. védéí. — ped svátky. : nesem. — tácoví? i : — (= takoví). 4. teba. — ve hned. byl sem. štyrech. za vrátý. téma. Na šetko. osem. seba temu. zapríhél. jejichho lozit n. délek). : Brat terna chlapy. troma. Popelkuj. vola. ale . 6. štyry. snad. Zeman. kozi.. Purupj.oima.ú. usoch . dva (živ. — — 1. tem. neni si. ste. os. tékél.). pás. ale v lok.dvom. poád. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. si. v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). tych. tch. Imper. ode ma. tréma. Jano. pu kolá a ková a f podobn. 3. zedz. 5. jednému. jedného. pt. Purupových. Na Lhotkách réž— réži. nohách. našmu—jejichho. štyrema. suza. sme. tikrát. mn. Mikuláškových c) To je strýca pole. **") Tak v osadácli následujících. má v nom. to je pes panáka. Tvary námstkové: mn. 4. ked. téma týma. štyroch — — neživ. choá. Jurko.. 5. tem. — ten. — k . vozy. povdz. trom. Tvary námstkové: daj ni (= mi). šest. našmu. . : mn. snad. Nom. koho. téc. hádžem id. 2. : jedn. ke mn. — našho. i nahoe vytených Bez. se m. seba tob. . 3. ran. pit. šohajko. se. neni. co. v nom. jedn. o — tebe. teho. s 37 Instr. vdem. — do. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. zutý. chodil. I se obaluje : uaciný. koza a p. a stedn. (házím). Pídavné pisvoj ovací súsed. trém. neni sme. syna. Duál: do oú. si? Kovára. mn. — — Píestí: sú nésél. neni ste. uazit. os. tech. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda. tem. Infinitiv nés. dvch. i - svojima synama. Tvary íslovkové jeden. ken. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. sob. nic. štyrem zehrí. moc.

puku (pukl). mn. neseš. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. lehu. de a te mkne : vedet. 2. tech. jedn. kupovau. štyrech 7. okna. — 1. kleá. os. — Imper. vdem. jedz. i) Rznoeí slov se javor nické. bu. pora. vouau. domu. (chtíti). V. vés. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. V. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. pás. : telata. J. . scu. i se obaluje: suze. vda. rodu st. tomu. sa. — Imper. pobrísuo. sceu — Píestí védu. hrít. tetka. tým. ís voíajú. nesu. nkerý). hmí. póvdz. lét. sedne. léz. týma. d (kde). — zedzený. hrimí — J. — scet. 1. nesu. jedn. povdz. umret. jeá. se : též píslovce (kolik). vedu. set.— : : i: u Zemánkovho póla. hrnec — v íe **). k) 1. d. (ale sna. Peter (ale: brat). súchovské. vedu. 2. kupovat. májuvka. 5. íslovkové tvary: dvoch. nesem. ternu. povedz. seba na tomu poli. muatit. kvitn. lézeu. kleat. néjsu. atd. hrušek. peku. — sem — neni sem atd. troch. uau. pít. cuker. o kom. Ostatek všecko jako v Lipov. ušiu. švová. do ženichovho co. idem. smít idu. štyroch 6. *) nkdo. páseu. jabuék. Ostatek všecko jako ve Velké díly. Dlouží se a) koncové a v nom. 3. su. nesu. V. provísuo veda. ke. troch. byu. jsou pro všecky Ten. mkké jest — Zmkují A. tec. kmoter. týd. os. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. kvitnút. jes. smiu sa. Rznoeí uu (luh). Komárkovmu pachoukovi. 2. štyroch ti rody: o dvoch hodinách.*) jedných. Infinitiv: nés. chodit. atd. Píestí: néseu. zavret. b) e vsuvné : oken. sedt. uat. zapat. Hláska r na konci vter. pkný — J. zapríheu. utrhnut. sebe. mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. péc. idt. h) Rznoeí velické. krás. — tebe. os. vokalisuje: 1. duu (dluh). zez. pomoc. Tvary námstkové: teBa. : povz. utrheu. hn. — choá. teho. — toho. tých. 3. hrýz. o komu. dvoch. jako: V. S 1. z krušpánkovho listu. išeu. mn. nic. nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. spádeu. s dvoma robama. mau (ml). vda. zedu. 4. pkný. o tem. (jíti).

bi. Chce— ehcem — chcéu. šudzic. v gen. súsedv. mn. séu. pijem. Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. — pítau. chodi. rovin. kurie. hézdo (více píklad 4. éhdo. duha. vre. Seom. koncovky i. spádot (spadl). chój (chvoj). vúpic sa. samohláska kmene skrámotýk. ohnišo 3. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce. rodu m. nés. hrýz. 1. za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. telata i (hloh). os. skoiu do nj (do vody). asi klas (klestí). ovéc. rúk. ks. pác. Rznoeí hrozenkovské. jakož vsuvné e: vran. meríc. hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. péc. léz. venštin uherské: škrjatek (skítek). choá. jes. zkrátka znjí: slavik. biu ho ruku. —néni sem. bób — bobu. tráséu. kóp. kleá. ve slovajco. hledzi pletek. 6. os. si. na Morav hríb. níže). vrata. rodu st. okrí. éo. jarém. kvitnú. objevuje. koaa 3. Píestí: néséu. uihá. (týž 4. pékéu.^Genitiv mn. tlatm. M v instr. se. stodou.. vedm. veá. nóh. jej kúsek (buchty). handér (hadra). umre. hladac. preda. idm 3. chvost. rúk. rób. a její: daj — kdo. asto á: zídka baž. a st. j. stodóu. páséu. keho. osem Infinitiv: (jako na Strání). zelin. vléc. íóh jarmá. vyslovuje se zkrátka jako v akk. ž. se šásc (šest). diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. Tvar oni jej jej = jí bratr. b) oken. hrí. mn. bót. je 1) nénis. jež podvázek. pás. synv má pídavné pis voj ovací. rodu ž. — tla. néni atd. 2. nesem. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). Boj- kovic. máu. samohláska kmene skráceného a st. ojo. ?/. zapau. Sem. Vedle délek javornických a) okna. : mrtvy. Samo hlásky. (vedle: pole. mn. 1. ami pravidelného tu instrumentalu . trás. kemu. rvóšt dóž ho vie (kdož). tak jako lahký. jeda. o kem. jedn. hrušek. Boršíc. ríka. f v ve slov koa— povedz. (kot). more). smrk b) koncové a c) v nom. (rošt). : — uéc. uékéu. ma. chaúp. tlati. má koncovku v. — strák. — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. ž. to sední moravštiny. ukrás. tlaa. : ceného jabúk. 7. motýk. išéu.) 5.-39klký (koliký). bór. Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). trnek. faték d) moidél. ís.

Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. z vojáky.. šjance. radšjej. ye jotace pozbývají: obd. e v a a y o: kobela. masto. Velmi astá jest jotace po retnicích. poj (po). i se slovesa ihrác : Za mor. 3. kljéše. 8. zaclina (atlina -^jetelina). — blíže. medza (meze). krst. mjaso. w tetí os. pekny. drjémac. chrbet. — nici (ni). z znjí tu mkce. tacík. (hráti). clací). krev. kosic. had— hadzi. : sol. upek. mjad. mní se v c a cz. koe — korjének. ale vjéter. dudek). lahn. c a. mjakký. dzsjatý. na- zpjatek. kdz. strnádky Ijétajú z vrabci. koscl. idzc. hí f) píslovce zajtrá. stoj. reme — remjének. Souhlásky. pjasc (ps). hbet jsou tvary krv. — hážc. krém (krom). sadnúc. Za to slabiky hé. a. je li dlouhé. 7. sestrami kmenové a. e v hadbáv. o y d: rážd (roždí). pejénky (= šperky. — u v y: síychy. zbjérac. : t sadn. svt. vjazac. pjatek. prsc. jerný. bjaac (beeti). scna. a koncovky inného píestí al. vyslovuje se zkrátka jako v akk. hnoj. = ploty). handrlják. tídy. o. mn. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. svjéca. žid židzi. kedz proci. = když). veerjac. ale ne 2. tráva. 1. indz. mlác. mlýnec. rjecaz. /?e. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. vjánoce. chljéb. kest. klakn. vjéter povjévá.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. yl^ el. pna. Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. bežac. svjátek. vrný. na hlav. kame — kamjének. šjéstý. zac (ze). žjáden. — kosci. schno. háž 5. mesjac. ž. vedzc (vedete). : — — popol. svjatý. múcic (moutiti = stloukati máslo). stama. Slabika ne mkne v np. ctka. žabjé mljéko (:= prýš). Jotované í a cí (. mljéko. prjara (prám = práv). se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. s : 40 - ze svojimi syny. hnedz. ul se neprodlužují. — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. strjélac. pase (pásti). rjenovac. kvjécjé (kvítí). tecí. uchodzil cvaly e) kravami. pjést (píst). kráva. za tu našu stodolu. sjédmý. vjaz. — v instr. 6. stádo. sykavkách a plynných a. cplý. me. — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda. lovk. r (= ) ped (=jé a í): pjata. r. nenechá. scjérá (kecr cnký. hrjéch. mac — macri. dvór. e. prsc — prscjének. porjéz. anal. hovjado. kvjétko. — . dlouhé sádlo. tvój. pjatý. šiáva (šovík). mech (mch i mech). zasa.: : — mn. mesjaek. Kremeríž. dzjéca (dít). nastupuje zetelná jotace : žac. — pékoí (inné píestí). žjadac^ nbožjátko. a 4. dzdzina. — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. pásoí. vjadnúc. o káž. U. kobyljá mjata (= koní máta). é I. — e spádoí. šjaš (= šáší). kose hac (hat (stírá). vóz^ pójdzm. e a de. ludzja. zabijaka). dój.

1.ští). Skupeniny sk a ck uherscí. Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. ze svojimi syny. kúb. mn. s tými chlapy. slov íóh — kvóla. bratrovja. rejko (jména vol) 2. a. r. lovk. v s:. vsaje (^= všade). šúrja. sudza (slza). í" zavedzný. rvóšt. pánóv. ped dvac- z robami. d ve slov džbán se neodsouvá. koíárja. — = ocoun). koní se predkovja. Mezi k. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. do troch králi. ch ternu. koši. rvósc (rsti). a v dat. poj sem! chlapom. rodu m. zutý. mucha : tros. mn. Moja duša 3. koní s chlapci. hoferi. i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). Nominativ jedn. Ozef! Jurko. nmeccí. kravarja. súnko — hlava. =-- vyhodzný. 4. Ondej.fvj: poj — pojc — poáme. a st. mní se v se a cc zemscí. rodu m. kv(')— koa. ale též : z volmi. po lenoch — lenoši. kolái. nájdzný. túc. ch ped i v nom. potvóek. tureccí. šohajko. — za duby. cigaa — cigáni. ženich panucha — panus. dvoje cepy. mus. jatmi rokmi. vón (on). Jména podstatná. kozy. má koncovku om asto v ovja. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. tu je moc Máchali (Machala). na nose. ped ?' v nom. gazdovja. 6. . 5. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. železo. o koze. vyzvukuje v óv : súsedóv. sirvótka (sirotka stvót— štola. ped - tu). r. m. kvórka. ereva. rakúscí. svedkovja. sedzjom (seom ž v z: sedm). clacom (teletem). lok. pánovja. ja: : oknom. to taj — toj v c: esnek. Jména v s. : v ow. Genitiv mn.! — — 41 : vymecený. hoferja. mívá koncovku o: tato strýko. peazí. svrkovja. rodu m. Nominativ mn. ludzja. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. synovja. (hloh). t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5. o voze. cepmi*) 8. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. Bojkovjaa. a lok. íopata. grajcari. v och jako jinde Instrumental mn. máji. Brodzaa. 4. ech— Cesi. — Mimo mní se \ r: rašpra. Skupenina str pechází v ee: erepy. tustý. kovái (kováv). I plecný. ereša. z. rodii. t: (= tad. — choj— chojc (to). jedn. 7. sejko. stup. ženiši. Bánovjaa. vósmý. sa. jdi). sice zní z plna : duhy.

zbožju instr. uši. pl. na tem. pa- obi dva (mor. na ooch — ušoch. mn. (utíti). pase. krovje (koví). — u. tricaci. túc (tlouci). — kúra— kurence. ke mn. jedenást. pjac. Ijac sa. vedzme. vedzc.: 9. d. První — prvá— prvé. nese. g. za božju muku. osem. ono. nesu. sadnu. okríc ihrac (hráti). — V ísle hrjebenéc. temu. telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má. hdo. — kolo Oi — do oú— do ušú. vljéc. tvojmu. tých. — styrycac. pjac sto. lok. g. dzsac. sedzjom. — o. vzjac. desát. k nj (ní). inšje dzjéca inšjého. husa —húsence. prjac (píti). ma dvoch. Dubnica je od Trenína telí. vjésc (vésti). dzjéva — dzjévence. 42 zbožjem zbožje g. mojím. dzvjac. hrjebjaca. smjac (smti). Námstky. vedu. sadn. inšja žena. štyroch synóv. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. hrjebencom. cela — prasa — prasce. dvom chlapom. padesátý.) — Ten — — vón. od nj (ní). šjéstý. (její. krase. Indikativ. hrjebja. (písti). — ovoce — lok. vrec. — — — — — — — kelkosi (koliksi. ona. štyrjé— štyry. umrec. robám. kemu. (píti). voíac. telja. kolja. — ništ. prjasc. neseš. vedz. božje slovo kolí. vósmy. Jeden. stavjanjft (stavení). kozla — kozlence. tými. šesdesát. klaknúc. hrjebencoch. ucjac. pjéc (péci). zboží. pic okrjac. moc. inšej inšju. Sloveso. jej brat našjeho. od sebja. nsec. vedzm. vašmu. Jméno pídavné. ve g. ticátý. kupovae. chodzie klaac 2. sadnme. Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. ch tebe. hrjebjaci instr. hrýzc. o troch hodzinách — od dvacaci k treci. celce. telí dá (kolik— tolik). s — mój. trjasc. obá dvá. — — — smac bežac. našo (= našho). Infinitiv: ésc. dvacac. našjemu. o kem. keho. je. instr. zbožja d. (sednouti). šesc. jak od nás do Trenína (tak daleko). kvitnúc (kvésti) mlácic. (líti). troch. hrjebencí. oima — ušima. Tak ovocého.) íslovky. ode k sebe. sadnm. 1. obilje. dva — dve (dva chlapci). — m. telí. tým. sadnš. vedzš. koljesa. — pjatý. ma. a lok.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). rvósc (rsti). mojemu. dzsjatý. daj teho. nebo skrácen: mojho. tria — tri. o mojem. neseme. od tebja. nsem. hrjebjacom. klase. krjac (híti). ja. í. — lahnúc. atd. sadnc. ce : hrjebnce. — mávali po moci ovcách. sadnúc. mojeho. Já. sjac (seti). pjac. božja muka. tricac. sjédmý. zaac. i mlec. .

tvuój> (gen. vuóz. Som. chodzic po stromoch (= íozi). ésla — éslo. povjédol. spádol. hrjal. smjal sa. jedzja. inné ésol. Jiem. idzš. choj. — = na Bezové nemají slovesa. sadnul. sc. lahnul. mlácis. pil. umel. praješ. sed- zl. nuóta. zapjal. nni sme. klai. vedzec. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4. zabol (zapomnl) . volal. — vyndzi (vejíti). chocc (=jdi). dvuór. hláskovými. zjem. jiec. vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). klaja. prajec. blednul. vie. sc. niácime. zralé). Na Hrozenkov sol (B. Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. nzabývaj (nezapo- zapomenúc. — — su). vedzja. voám. smál (sml). jeti. su. su. prajem (peji). hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. praju. chcel. 1.- 43 - klaim. mláci. vieme. zjédol — jesc. pjal. Na Hrozenkov vozom n. voláš. puójdm. Tam su nni chalupy pri sebe. povedz. jie. vjézol sa na voze. snijac sa. klaal. volá. prajeme. rvóstol. m) ušol (= utekl). odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. je. Urobil — i s to? „Som". nsc vedz— vedzme. jieš. voláme. okril. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). nni — nni som. mtácja. sme. bežal. téj Chcem. klaime klaic. Snijalo sa mi noci (snilo). ale inf.). jieme. : — — trjásol. nnis. hrýzol. Sol do msta? . pjékoí. šoí: utéci). vyjidzi na hrušku (= vylez). vjédol. míácic. volaju. ísc (jíti). — — — jedz. Išoí. nni. Rznoeí bezovské. mohoí. (vyjdi). — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). chcec. ihral. praví se tam: na voze. praje. míácim. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. idú. pásol. vljékoí. 5. Zazpjevajc! „Sak som už". chodzme. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). bratuóv . nni budz — budzme — bucc — si. sjaí. klaiš. vieš. uejaí. viec. . 2. Idzm. išoí n. mn. volác. bol. Imperativ : ns — nesme.

piéc. . sia. štyrié dva. duhy. kdo. osem. te mknou v ni d. : najdzený. t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. oiámi ušiámi. . viés. komu. inšie diéva. božiej muce. sedbm. perié. kupova. beža. míáti. niéo. *) vedet. zbožiém lok. všade. vza. — piést. 6. vaz. na ooch —ušoch. niékdo. 3. zbožiu. g.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. dvaca. chliéb. pkný. Infinitiv: niés. obilié. zbožié ruce. hriéba. vola. píestí ai. p^e. žiáden. u V. muku. ludiá. pi. r. kuó. pa sto) 5. tam se vyslovuje ia. žabié. pa. pásél. trias. kde se jotuje. driéma. tad. k temu. niékd. — o. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. žiádám. zbožié. hriéch. túc. uón. pletený. kvitnú. tpíý. diéva. požehnánié. ruós. štyry. m^ se . kostel. ni. pria. obaluje (vypouští). mn. pás. te: ža. i. 8. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. zahradzený. ruós^ stuól. moc. Tvary jmenné. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. — Tvary slovesné. zapa (zapjati). to. striébro. ve zboží. vliéc. ba. božie narodzenie. vre. 3. j ve tvarech pod' cho. lahnú. nset. zbiéra. kras. slabiky /ie. makký. sviéti. padesát. šes. sudza — hlava. beža. mle. a. pa. instr. zutý. svt. o kom. 6 V. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. prias. synovia (nora. kliéše. dvatnás. uósmý. jedenás. mech. ii. 1. koho. atlina. kým. zbožia d. piékél. kviétko. Zubnice f a se nerozlišují. prsének. šesdesát. mliéko. Brezovania. postí. til se prodlužují. hria. inšia žena. ierný. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. — oi — uši. Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. Lopenaria. iš. steva. inšieho. dve. k. cZe. 1. va. nenechá. k 4. okria. dsa. zavedený ale narodzený. tetka. umre. sice zní zplna lopata. chodi. ma. 4. yi. *) ma (míti). trica. lia. inšiej inšiu — božia muka. tustý. 2. smia sa. dva — dve. puúdpora. 5. inší lovk. i. nbožiátko. tenký.). pas (ps). bot (byl). Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. stepy. hrýz. do oí — do uší. hovado. tria — tri. za božiu Jedna. puódvaía.

makký. hlinný. . vyset. — Úží — pyést. (ní). vedeš. nar dný. veter. hrýzél. nešestý. kon. klaíš. byéuý zpiévat. hriéch. Charakteristickým znakem i)0 c.). S. viééí. po jiných souhláskách: iérný. pyt (píti). se). v ný ti). šípy (bíti). pla mohél. triéska .). se toliko jé substantiv rodu st. s". (-= seom = sedm). neouží se v chliéb. dráby (nom. v liéte. nese. klaál. devat. Ihotecké. vyjmouc pet. iért. vydet. i na Lhotkách dlouhé ^. ( uáí. c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. lahnúl. voíál. vedm. vedeme. siál. v jéseny (v kost. devený. šiél utrhnul. kJaí. — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. kováovy suavýek. vliékél. nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. mlátíme. nesu. (pna)' v chaupe (v chalup). se nemní. mlátím. san. teuo. Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). zpravyt. v ye (šel). sádel smiél (—smál smél = sml). í. ty (= dyta (dít). byt houby (holubi). myvý {-= milý). mlátia. zení jotace. vyének. neseme. driémat. huuchý ludá (hluší lidé). na nu (u ^^ ni). . do ný. odsúdený. mlátíš. vedu.2. pyvo. se). kvyétý. umrél. Píestí: piékéí. proež nom. bežat. klacít. šafáovy. dyéva. na koná (koa). daj my (mi). 3. napij hriéba. mn. jeseni). posvetený. poliévat. (šel). u mna (= ma). Ostatní tvary. r. (bílý). Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. oby li. šípy. kriál. (dat. udený. na suáme (= slám). mliéko. lehocký chuapci (Ihotští). sa ruostél. riéica. 3. spádéí. vyrauá- — 2. msto. mimo zákony hláskové. klaia. zbojnýk. ke mne. patyérka. zedzený. zapal. zlínské erný. mlátí. 45 - Indikativ neseš. r: zapatý pna sa. klaím. mlátíte. pýd. šieu skliénka. šiestý. rovnají se hrozenkovským' n) 1. mal (ml). : zelí. smety. sedom tený. nsem. zabyte (=^ zabij). nýty (niti). A. vedet. rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. vedet. provyésuo. vede. dyéra. suamený. Rznoeí s. na dne. rznoeí I. žiéda (žide). klaíme. (šípí). mn. ert. strešna. riékat. zaby. 4. mo- Hrdelnice ravský vojáci. mn. dedyna. Janýek. Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. napy napyte sa (imper. si (sedl). chodnýk. pil. *) Srvn. pásél. neseté.

která své inší pvodní mkkosti re. inšie pole. kostám. mn. vedu. chody. 2. tolik. vouat. (luh). r. duójdu. stvuóu (stl). byu pyu. duu (dluh). z vo- jáky. kvytnút. vede. jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). chodýte. duhy. (míti). pyt. uu rauój. okret. vedeme. okreu. lahnút. telatem — telata. k tretej hodyne. lát. umreu. 1. povedený. hrýzt. nepozbyla. tást. pyéct. hrýzeu. zakonení. : Jména pídavná mkkého polného kvyétá. mn. muátýme. lau. Gen. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. íst Qí^^i)- smát sa. pozbývají. Tvary jmenné. pvodn telat. liézt. bou. puu (pluh). Indikativ: vdem. vedete. sátý . chodá. mezi potoky. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. (bil). jedn. jež své mkkosti dnešný den. jiém-jedá. polné kvyétý. chodyt. my hranyíme s Kopanyáry. liezeu. kostú — košty. umret. dnešná noc. t 46 — ped kteréž po k. 4. utyéct. ženama. belšieho puátna. — : štyroch synuov. putama. vedeš. pod horami. vyést.— 4. sa. 3. sát. laty. Odatý (irodtý. chodýš. kostách. telata. utau. Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. muátyt. vyém — veda. Píestí: nyéseu. zjém. 3. vsouvá : šmuórky (šrky). kvuón. telatom. zedeu. muátýš. 4. sem — neny sem. kost. v iíov ma dvoch bratuov. chodýnie. moct. prát. z vojákama. pyékeu. smau smeu (sml). Tvary slovesné. za dubem. bud. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. zedzené. 1. — : Ta. zehrau 5. na horném konci. košty. inšia — hovadzié maso (hovzí). Instr. hrát. sau sa. (sel). zutý. muátá. chodým. odný). tráseu. 5. povedz — povedzte (po- vecte). — Instr. mat 2. páseu. božiu vuólu. ze svýma bratrama. telatoch. zapau. skloují se po bezovsku ovek. tla. Kolo —tolo = kolik — nyést. bližná rodyna (= blízká). I vbec : suza. m. muátýte. (setý). muátým. rosten. kostámi. uo muat (mla). koní se v ew: s chuapem. uozit. Infinitiv: pást. utrheu. muátý. telaty. kostý. jedz —jedzte. tyékeu.

sedeuch si. ke bysme já bysem si. poháauach. — Ostatní tvary.). pásua. písauch. prauach (prala jsem). kebych byu (Javor. jach tam byu (Javor. kebys mau kúpiu bysi si. Kebych mau kupili . ! Verach páseu. Praeteritum aoristové. písauach. Dyckych ty pravyua. v Javorníku a na Lhotkách v žauach. viduch. védeuch.). Byuch. . alech nyc nedostaaa (Lh. Na jinéhoch ekaua. peníze. neliší se zmnám podstatn od sousedních. os.). Jách robyua. kúpiu nuili. mauch (ml jsem). nehledíc ku 47 — hláskovým. Dybych byu (Velká). jedn.).. Žech (= že jsem) to nevdu (Such. Bouch. Na Sucho v. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh.). Kondicionál. asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv. byuach. 1.

.

Náeí dolské .n.

.

4* . bu 2. pauz. v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. v Jalubí púk. nepecházejíc v w. kmen. konci slova: had. ý: „dý mn grýóar do tý dlan". vyslovuje se w. a) e skami: pan?. zavoíý. Boišicích. . pau%_ nz. zase Slováky.. v první osad. . Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. hladkých bot) na dva. Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé. nezývý. Kudlovicích plicích. kterýž tu jest pro 3. Polešo- Domanín. V Kudlovicích. kože>iwý. podivy sa se). b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. púz. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky.a. „grýcarem" od soused pijatým. Syrovín. žlutenky"). Jalubí. Osvtimanech a Buchlovicích. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí. jež z lýtkovic (tuhých.Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy. a Doláky kroje „polohanáckého". ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. pvodní ej úží se v (i i a. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. slovenského. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4. jemnou výslovností jasných hlásek na. na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. osm se pšu. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích. a modré punochy. jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad. pkníší. majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. masso. za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. Houštnovicích. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích. tínov. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy. Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. první osoby. (— zlodj) již — V íslovkách sedm. zlodí nýlepší.

cejtit. dlouho. šiistej. mouka. 5. mladší — 2'en. Boršice. Polešovej {~ Polešovští). tejska. S. silnejma chlapama. sejkora. mízkej (nízký). neej husi (== ní). kejžejek. na Pedmsou. dejmat. I. bžejm. jalovej. i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. v ósmyj latinskyj. Kostelany. moj^ch kozí). psej dni. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. telecej maso. okíl.. v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší. se stídají: vták(pták). v Polešovicejch. bra- o konch. za našou stodolou. dolou. chlap. nš atd. — silnejm cejn. (slov. (oí. Podobn: na 2. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. jen v Boršicích íká se sná. 7. Tvar mn se. modlejme sa. tozej. dvakrát se nezmkují. chláb. uderejš sa. íkají už jen starší lidé. nesou. dom (slov. našejch husej. hynou. vouz. tot. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. sa po sadech. žali. pouz. nejlepší a nyjlepší. silnejch chlapou. kdo. volajou. vdijou. mosejž. pejvoz. cosi prašej. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. osn). hovzej do- bytek. u sousedou. stejlat. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. neutrácej. hoijou. ušej (uší). pršej. boej (boí). obila. plice. oej hložej. psejk. nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. šejpek. popchá. hrubyj. v y a takže zavolej. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). dobrá mláko. prase kviej. mlátijou. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. v zejme v zim). 4. oejm.). neutrácej a neutrácij. f v píslovcích hned. ý i nových (ij): po c. (slov. jeden v Babicích a Houštno- . králejk. sousedou chlapec. (n) jest dativný i akkusativný. ohýbacích rozšiuje se vždy. polách. de (gde) a p. teprú). sedm. sej. s. kupujou. gen. skoejm. Dlouží se koncové : íká se tu všude 6. vozejk.) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka. žejžnivej. (slov. slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. slov: do (gdo). teprou (slov. mojejch kozej naších husí. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. e po sykavkách. vtákoiih. — na stromoch. svajba (svadba). i ve všech zvejška. /. pak farní osady Velehrad. na uherskyj stran. zejvat. zehíl. hadi. snad. jimiž podeí tchto e. troch.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. nosejme. vozejme. kleejte. lejbit sa. mejto.) Souhlásky (slov. stromách stromech. hodil kosou. ejst. ejhat. lejstek. é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. zehejí sa. ejkat. jedijou. (žlu). sádmej. . hejeh. mn. okejí 3. nožejk. Za tvar dom sedíáci. rouža. jsou tyto 1. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. ve Stíbrnicejch. v zelou. dobrej strejc. chlapem. lejzat. s. dóm. silnejm chlapom. poád. ejka. pouk.

— mají é nezúžené: vézt. lovk. H a nerozšiují se v ej a o?/. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích. obilí. ijou). — trojího zakoení hledíc nco takovýho. sladké mlíko. kleijou. krýv. to sú svobodný ženský. komu. Slovesa I. BuchlovieeA. I. sloves v Domanín: k 6. mino (vedle méno). Syrovín. o. tch. hoijou. majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. veír. vedle ty ženský sú svobodné. jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. : . o kom jednoho. jakož i ve skupin lík. zelú. mn. tídy kmene zaveného ženy. : vedli. jinde: malé dit. 8.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. Ve skloování pídavných dýnko. v k tomuto úžení Oechovým. tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. na druhý ervené malý dit. první: dobrý 3. podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. utekl. v obilú. o jednám. v ostatních osalí v dative a lokále V. ale: zelí smí! se. zelí. tom. bojíjou sa. prosíjou. dách se pehlasuje k zelí. kom. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. é a in úží e za tú našú stodolu. — Pe- chodníky jsou hojny. os. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. rýž. Hlásky se stídají: húžba (húžva). : chlíb. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. husi. takto teho. zabíjají. o tem. volajú. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. — a v tetí osob mn. koho. . tem. . 2. poprchá. Mkké I I se v í: mlíko. Zera- vice. slza hachlík (haklík). Slovesa. uzený vedle to . nedlouzí: vezl. v í. Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. ý SL í. — V minulém píestí kmen zavených 7. dlajú. tym . prúti. chlív. stoja atd. takový školy nýpkníší. v prútí. Spežky aj a ej mní se jako ve néni. v ostatních osadách -ijou: umijou. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. seda. ty hrušky sú na jedny stran zelené. nežli Osvtimany. už ho vedu. jednému. potomá (potom). púk. esli (jestli). péct. vdijou. utéct. utiácají. zazpívýte. púz. skupin první: z tý naší bílý (slv. z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. o kom jedného. o jednom. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). peci. jednom. jedijou (vedle vijou. tych. kíkopa. — 4. o tom. ze žltýho není dslednosti. temu. dýš. tídy kmenové lezl. putýnka. hoe. íkají Dlouhého r není: vrba. vynášají. zapáhí.

kleknite. Skoronicích. Vlkoši. této krajiny. nejlepší. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. umy. terna (v (v Buchlovicích: tých. vyzvukuje v im. grécar. Starovikách. Kostelci. V imperative otevených kmen I. os. 8. kleknte. v popeli. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. do škole. nýlepší. Želeticích (vyjmouc Dražvky). mají v 3. Slovesa. více 1. . 3. 9. zakryté. Pavlovicích. bu se ej mní vý ej zavoíý. V Želeticích.) — Impev Osv. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. 1. kemu). tem. V novjší dob i tu. Skloování námstkové má ti. jmenovit v Kostelci samém. grejcar. — by. žitý). tým. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. zjedt (sndí). v Krumvíi. zavité. v . v Kostelci. zazpívej. jinde níkoch. uijú. Pípona sice lokálu mn. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). teho. nebité. Osvtimanech : sednite. jedneho. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch. Rakvicích. koho. ve stodoii. — ^ se odsouvá ve slovech vzda. 'na stromech. vdijú — jeden. zavete. o bratroch. v hli- má píponu ách a ech : o vtákách. Boeticích. komu Osvtimanech keho. Veteov a v Násedlovicích). Sardicích. esli (jestli. nelepší. Brumovicích. Bohuslavicích. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. zazpívé. Cejkovicích. byte. jednemu. I V Ježov. vidl andle (^= andly). odsouvá : napi se. Skoro- Ježov. temu. jejichž 1. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). umijú. toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. tídy j se bývá vrchu. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. nezavazej. Kobylí.: ait se (šúit. chodijú. té naše bílé husi (v kovicích. jedn. týma).Násedlovicích (pifaených do Zarošic). grýcar. Kyjov.V Náeí sousedí. kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov. — kdo." Jinde pevládá slovenské mkké I. nicích Milotic). po pti rokách. rativ v (v m. slza.) 54 vízdat. Píslovce: henky. jen v názvech pozemk: v díloch. jinde sednte. — w se nevsouvá: vyját (vyal). Némikách. toky. nezavazý. tyto tvary: ten. os. byl hoden chvále. Želeticích. jezdit. jedijú. ijYi: Osvtimanech ijú. (pifaených do Bílovicích. nezavazé. zazpívý. tem. : vijú. 2. tch. tým.

jetel (slov. Kyjov. Kostelci. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. rej. ale zam tat (slov. vyhlídat. sice pechází v utrácet. pídavného všecek všecí v nom. chlíb." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. mn. rýnský. Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. štyé). Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. se i na Zelecku: vojáci. vyslíkat. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat. házat. mlíko. mn. rža. osob mn. vtácí. tídy kleet. Ve Skoronicích ješt je slov. sladký mlíko. jabka. nožejek. volají ve Skoronicích : . púšat. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). hejch atd. že íkají: „Strejce. 7. pejkopa. snášat. nech všeckýho. bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. klíše. 6. bejek. a pauk. : méno. píro (v Pavlov. kutý". 9. v novým to skloování složeného: kabát. Ježov. stávat. polívka. hadi. Zeleticích. rýnské. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk. mino. — Utkat. v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. u slepýmu žebrákovi. majú. V.: : 55 — dobrý lovk. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). štyry. pute nám reje. (v Pavlovicích. rynskej (ve vtšin ostatních osad). dobrý hrušky. kováa 8. zametat). pauz v Pavlovicích púza. posavad se posmívají sousedé. zacházat. zavité. pabúk. šly tam ti. tam dýš. sednite.) c) vacích prstýnek. : . atý. putýnka. tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. té. krýv. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. zelí. bejvajú. v lít. ý bu trvá nezmnno cov. týct péro). kyselý „v horách u kadlca dlaný. (slov. dýnko. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. zkúšat. kiel atd. e pošlite. lík. popíjat. obilí. Nenkovicích. Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. podli. žlíbek. ve tí. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. nabízat. drýv (gen. v boú. 10. 5. jatel c) = datel) koncovkách III. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina. Ve 3. v hoerstvá. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají. uklúzajú. holubí. mn. jinde všude púz (púza) a púk. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. bejk. bývajú (ve Vra4. : : strejek. . štyí.

pást. Morkvkách i pídech v: voko. Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). hulica.:^ nasej bilej husi. jednymu. — ale : tást. klustý. dobrýmu. Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. šístý. dvora. úsmý se (ve Vracov e šestý. 12. mojeho. paový peí. sedmý. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. nj íslovka dv má všude dvúch (gen. nést. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran. Zvláštní jest této krajin pídech fe. To je pro muzikant. : pehrazdit. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. — neživ. dva. sedm. vect. klúct. dvoma. (pivo). V mužs. mojího. 13. Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. kvést (na Zelecku kvect. di lok. 56 — w. sídmý. hni. húzký. to je tvrdá e. o telatech. dýš. Pípona lokálu ran. Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . našeho. vašemu. úsmý atd. zavolej. Na všecky cesty posiavili vartý.zbyde. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. o tvojem. a spojka . mužs. farnost Kqry. : di pro nho (bratra). e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. osm — — mžikat vedle sedn. muset moset). skovej se za nj (strom). po stromech. plést. dobrýho. Pavlovicích. — Slov. dvúm.). Styí má na západ od Kyjova štyech. zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. jeho v akk. hudit. kterýž slova. lazit (vedle bait —vait (Ježov). Tech malých uil. Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. na polách. Zavolal mlatc. (slov. a Stajrovikách jest 14. žmíkat (Ježov). byte. lézt. poprchá. kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách. vták — pták. šístý. . osm sto (jinde set). klait (v Cejkovicích tlustý. — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). „štyrech je uhersky. — V Némikáhh. tej msto Bzenec a mkké." pro dvá. 11. Sel mezi žená. nejni. dobrých rodi. štyem. našího. psu. voves. Boeticích. „mazlivé". herteple. sídmý. ukract). dvúma.Vce" esi (jinde esli). hnízký. úsmý). Hana. jednyho. húterý. vokno. zní kvíerú. tlait). štyech [syn. nyní se již pemštil. by. sladký mlíko.:: : — formani. Nedlouzí rtest. na herteplách. sedmý v í k veeru I. tlúct. chcet (Pavlovice). ?e nedlouzí « plect. — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. jenom v Cejkovicíchv dvoch. sednite. do nedávná „slovenský". živ. vézt. krýv. osn. a rod st. a st.

. Náeí valašské.III.

.

Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. Zádveice. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly. kdež není str. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. Leštná.***) Branky. jež patí k náeí keleckému. Louka. Slovák moravských i uherských. . neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. Fryšták. kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). 1 . asomrné zachovávají se všude jako s I. . Meziíí. Štípa. nade vši poživel chybnos postaveno. Rožnov. Hrozenkov. Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. Hláskosloví. Hvozdensku Stípsku. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. i slabik dlouhých Srovn. Všeminsku. pohraniných osad valašských. Lhotu. v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. kterýž našim Valachm jméno dal. Z rzných slov. v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. H. nežli úrodné roviny. s keleckým a jickým. Beva. Délky o hláskách vbec. Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. Vlachovice. na sever na Frenštátsku s lašským. i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku. na Holešovsku s hanáckým. „Lid a národ" 227. dále na severozápad Chory. Újezd.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. Hvozdná. zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. Rusava. O náeí pojednáme v jednom. Rajnochovice. H.

jehel. Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). (instr. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových. na ervenšo. Štítná).) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. na Rožn. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. vrtcl škrbal (Rožnov. Karlovské (s V. jelen. : duál. Vyzovsku. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. mkkým: lesní cesta. zutra (= zjutra). mn. Lukóvsku až po Všeminu. luskanec. pl. vcámi. Karlovicámi. dm.). (na Rožnovsku. ovéc (Brumovsko. pak ve slovech velo. jinde se vokalisuje: žlutý. vedla. jedu. Rožnovsko) — nésél — nesla. i v instr. ohína. stejný. mn. Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. : (Karlovsko. 3.). Karlovsko. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. ep. lesní cestu. ohpara. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. snh. Návojná. nevelo (mnoho nemnoho. . Rožn. jinde se drží a nepehlasované. ttstý. a Karl. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky. kleet. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný. škarbal).) Na Kožnovsku ržika.: — 2a tu nasu stodolu (3. stíka. 2. : e vsuvné oken. dlh. jinde jame). mrek. Bevy). 3. jasla (neutr. dovupný.). Pehlasování. pošúva. pama. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. skel. Dloužení. dva d. stedním oje. vezu os. k iím (ním). a v koncovce instr. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. dvoje. prška. 4. 2. (vrtel). Bilnica. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. jed. oima. rženec. slov. leže. hejno. zubámi. dfhý. I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. novem kabáte. za horami . epka. stfp. z vutka. Klobucku a Bramovsku: žitý. 60 -- dobrého tatíka. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov. jemen. dlúhý. jae. ušima (Jasená). védél —vedla (Karl. sttka.

zánaška (slov. vrba vrbí (slov. já v obou íslech. trní).kryli. stida. 9. vrba vrbí).) . pevný. Karl.— 4. Rožn. síha (slov. jedn. rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy. ave: a v i: jasen. slavíek (Brumov. Rožn. : : — boí. jinde dlouží se tu jako na Zlinsku). trní (slov. pršelo. kút kula (Karl. Seslabování a sesilování samohlásek. napá. 1. uhlí. Krácení. (bsti). (rsti). hoe hoí (Karl. mn. vli. najdu.) 8. koat (Rožnovsko). Dlouží se 6 v 1.). jarmek (slov. jarmak). puhý (Rožn. Lhota). beza . Výjimky: 2. stavení. lešení. : (Karl. sáC. hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). 2. — zanáška). bezií). projdu a pedpony jmen zákažka. prasat. kamení). újma. Rožn. i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs. — vrbí (slov. — díaj po voli svéj (pomalu. i. 61 — : zdrobovací pípona jat v gen. (Karl. 7. Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. olší. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. Ve slovech rzných: žúltý. : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní. zrní (Rožnovsko).) 3. bocán. volal— volala— volali. na p. sluka. Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra. os. 10. V podstatných jménech v (slov.). bóc hóe (Brumov). Dlouží se v pít. : msto -~ anstatt msto nho. dol. Ostatek jako na Zlinsku. kápla (Rožn. 5. 11. žúltek. žúl. w. škubán. Výjimky kamení. zaá. bor hrab buk búcí. sedím. kašlaní (Rožn. Rožn. — — — — ihágnúía — — fazol. stavení. Požn. Karl. Karl). dóm. Rožn. sáhá). kle- kaní. lína (slov. lána— . : vedeme — vedete. hib (Franc. pohodln). — léší. sed — — infinitive nosových kmen a. kaena. trhán (Karl. — — hrábí.. lano. leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží. dvéi. I. konáí —konárí. bžel bžela. hloží— hloží. píestí inném ped y. dubí— dubí. mn. udlá! mu po — 1. myslely. tídy: žá. lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. Rož. Ve slovech rzných: kida. haluzí. neseme — nesete. dojdu. Dlouží se v a. zakázka. chytrý. — — list — listí. obr. htoh — hloží. bže—Béžíš. ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. voli sice místo. slavík.bezí. (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). krýt.) Pozn. píí— pila— pilo. Pozn. vyga (vykev) výží. prohra. a 2.).). bezí— beží vrbicí). sedli.

Brum. kret (krtek) na Rožn. kohtrbucí (Rožn.). co povdno pauz. opi (nevstu epiti) o v a: chrama. opnú. — nésíá.— : 62 — a v o škroba.) ve slov ste (str) Rožn. zarzavý (slov. záme:z:slov. kibet^hbet (Klob. mši. zaío (Rožn. kysly (=kyselý). Karl. y ve slov íyžka. vylna. Karl. orputný. Pozn. z domy. po tichy. 2. 1. ped skupinou rsk. kmene zave- ného : néséí 3. oha (slov. rš: spravedelnos. tolký. mozg. a Brum. užnu: muse (slov.) 4. enem (Vsacko). w v e: košela. zmyset. Vencel. žuí (Rožn. a: škrbát (slov. : e v v o: o : haštoi sa. a Karl. erbo vat— dditi). zametat. pohodelný. védél (Rožn.). pavúk. e: bría. slech. Karl. u v o : (Rusava).) se i ve slovech: Nevysouvá písa. i: velký. Karl. pylný. Zuberský mysel. o: sidía (Vsacko. ledvá). naprotivá). y \ u: íužica ((Vsacko) v. bluska. e ped i a I a. škarbat). (slov. zám. poma.) 2. hulica (Meziíí. t. o rznoeí zlinském. surový. Na Brumovsku: pavúz.) jinde: paúk. Jeva. i: 5. setva. lyžica. 1. okúat). okýa (slov. utkat. Rožn. oproste (Vyzovsko). mohél. pozadky. chíap- ek. .) Vysouvání samohlásek. o v e: krema (Rožn. O hiáte platí celkem totéž. ledvo i ledvy (slov. 3.) 4. pomatova. u: petruželé. y Y e: hanéza (anýz. ohtechnú u v y: od maíy. naprotivo (slov. žuítý. Ana — Hanika. hrbova kolky. v.ir krom). bavylna (Rožn. moset). op. himí (Polanka). 6. Pisouvání samohlásek. tyžica (Rožn. Karl. okrutný. Karl. Klob. handel.) y: kylnu — prokyla. sloves (Zubí). ahat=lézti na strom). blusknú (oima). luterský. píta (Vsacko. e ootky eetky (belis perennis). om. jedél. zametat. braterský — braterší. utékat. a ve slovech smrek (smrk). zaía. z novy. é v rod mužském inného píestí I. trmín. zerzavý). e v a tara (ter). z doíy.) Hiát. — laný.

lippí. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. p f: flekota v b: bažitka (Mez. snadno. Rusava. leberia. ». r v : mení (zzrmen. povinnost'. mú . ráfnú rápnú (udeiti). chladný. Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují. r y j: jarášek (v. kysselý. chamla^lakotn požírati). v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn. necco. vtší.) m v b: chubelica.). v. nic ská sekyra. (= roura). kašša. y r: moár. d: dad (slov. kui (v. j. vz. masso. Karl. p y p: p v f: facht (Karl. pantazirova.) patro v. mra — ulpas). 3. a ostení souhlásek. j y I Promny souhlásek plynných y.) (šovík). dub." t. žitý. p. klobat. n v rí: nedla (Rožn. medunica kri). a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna. m. Lyssá. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w.. bez kvasnic. Rožn. (Klob. Jemnní 1. nz. j. (ošívati se) v y b: bidlice. melmomocú. /. afclina (Rožn. lebarbora. hlete. spodobuje: bez sebe. tyj: I Bajcar. Promny b v souhlásek retných b. súkenný.) p v k: kesno („na kesno zadlat. tesajedna. zgrýfa v. chamra (v. medrnica). f. p. n. s oícem. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í. zgrýpa (hupkem utíkati. levírník. Karl. sklenný.) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. bohádka (Mez.) rvu: mua (v. zgubík (zizgrblíkzi skrblík).) v ve v: devenný (Rožn.— 63 — O promnách souhláskových. Vsacko) rula ryl: teolocký. palagraf a mn. y r\ korovrat. c. lichtá. dobyíd. blamór. 2.).). jadt=svrbti). pácnú (zzvya facku). r. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn.). apka. prassa. fácnú v.

a n v m: 1: kmitel lež (— knytel. Rožn. žígto (žihadlo n. ch y k: skúli (Rožn. oba.). ceák. diážnit) nemní —džbán. jedzivo. se v z ve y 1: : drážli (slov. Rožn. d y t 1: alvokát. tyf: tys: v f : jatlina (Karl. brzgnú (brzditi). t. Rožn.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno. dlapa. drmla (slov. mízgra (mázdra. brúsený. zapotný. (v tídy. Újezd. ch. z. s". štrbina (Rožn. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). g. pl. 1.. s: srcadto (Rožn.). Promny s s souhlásek y kavých s. h. drýný— štíhlý). c. nemní Pozn.) — y v: sednete. Pozn. zídlo. grmle. ade-tací. Klob. slov. drveno— poleno d y g: manglova.) \ ch: chápa sa na koho. lehnete etc. kyj. d. šrbatý). atl (Rožn. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. y d: dka.) .) 64 — imper. udi (v.) hodía (slov. v píestí trpném se nemní v c: chytný. borák (= ubožák) špeli.) slovech obák. šudi. deprvej. se v í ve slov žlu. štrbatý.— udeiti). vyhadzujú.) : : uísnú sa (užasnouti) v strk. dban (Rožn. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. zmyslený. tídy: zkušený. v y v y c: cuk (Klob. destament. povdz — povdzte. peli (v.) papratí (Rožn. Rožn.) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl. žgára. scho. jedz.) d y d: (Rožn. pokažený. k. než. narodzen.) milistr.) n v (-spojka Rožn s Karl. a. c. di.). grýný (slov. d Promny souhlásek zubných á. s šrk. II. strna (Klob.). Pozn. f mní y dz: hádza.) : tísa (Karl. z. slov. (teprv).) d y b: brveno (v.

toligodin (tolik hodin). zakígo (zakík viétzo? (vidls ho). pecaj. pozdi (= pozi. mn. k v g: gái (kal. gula. lýstko (Vsacko). b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší.). žhra.. zim. kolébati. pisouvá ku gen. lonší (Rožn. stádo husích. Rožn. j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju). n. hulica (Meziíí).. gatuža. — — — — — — mága — mážu. Pisouvání souhlásek. flága fiážu. píchá. nidy.— — 65 — g v dz. (Už: vyga vydze vyžisko. slovencký. zidze.) k \ ch: lochtuša. hapatéka. pižgo ((pisko). brýzga (prýskati). se hrable. dneskaj a 1: p. jak). titra. vrzuga. Mezdíí. : h Hana. j: švajdlena. nedo.). do uších. zguhra. p: crpka (=crkati. v: im (=:jilm. vtrch (Rožnovsko. g: do. ho). stromla sa (^=stavti „stromem". návyšní. v Tisavách a na Kyerách v H. bratrch. muziga. d: pohle (pravil. Bevy. nedy (Klob.). glae (klee u pluhu). nido. Meziíí). vyga. d : pondrava. (= pohledni. ch se : Vysouvání souhlásek. Vsacko). combíla =rslov. ustanovlený (Karl. str. t mezi nsk : pohancký (= pohantský). po krapce v: Eduvart. kombélat. pohledni). vím ak ty (vc = více. náprv (na Vsacku). vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn. drúzga^drúžžu (drtiti). pál 5 pála— páli . takej. handra. Bystici). Rožn.). zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. 1: de. n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu. gombíla sa (v. nide. pt groších.. Karlo vsko.) hnedaj (=rhned). súsedch synek. — mága v. gasa. hešeto (Rožn. cukrch. glamC klamt= depti). Rožn. h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). chce zemákch. Beva). baga badze. pánekem. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. obejdu.). vydí (vyjíti.). koncký s : — — pohanší.. mága. o dtech). b: modina po rán. chyo (chy ho).). 63. Brum. zed. sršle. tocha (lokati). zes.) r: sarpa. muziga muHedviga Hedvižák. s: škída (Karl. loncký. dy. blázga (pleskati). dojdí. Kondrát. žingla (slov. Karl. pilévati. (slov. žigla=mouná truhla). po jiné sykavce: néni n námého (známého). hanéza. dtávi.

. dúhý.). Karlovsku chúm (chlum). ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti). gen. harvany žilvy — živly (Karl. Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa.). myná).). 1) (a)-kmeny. se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku. škrtiti). v Luzné. uozi. Pesmykování.). malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. markotný — mrakotný (truchlivý). L nom. píjmení.. v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku). chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch. Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. harvan. kubko (klubko). Jezof havran. zavedu. vok. Léskovec). — zanesu. hut (hlt). kúb (kíúb). štikati). varhany (Vsacko). (= pízvisko. pibrzglý stízbisko (slov. unek a j. pZ). chlapem chlapovi (u) lok. tumok (tlumok). pi krádeži polapený). „le z pasek pravíja: kdes byva huava.). instr. Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti).— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov." Mladší generace vyslovuje již pesné 1. tustý. (Karl. Obaluje se vbec toliko v Léskovci. oíšek vy- úšila. Zažuta —žnžala (Rožn. hutnú (hltnú). chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk. Karl. „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál). myná (na Zlínsku: mlýn. (lunek). a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné. mýn. (tlaiti. zuna (žíuna). = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. hubka (híbka). túc. huboký (hiboký). Obalování. (Karl.). uteku. suza (slza). y nebo mní se v : — pu (zl. pivrsklý := pivený. (ib. dat. ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích.

67 .nom.

dva vozy. na Fryštacku. ale i tu: v lesi. Instrumenta! mn.— 68 — 5. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky. 6. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. . obrazy na Brumovsku. na Karlovsku asy. šéí do lesa s chlapci. stáli za piléi. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. . vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. jét z voty hoe potoky. Všude jinde má píponu pravidelnou. bývá za Morvaji. na vozi.

Vajca —vajcami. kolec. srcích. plúcach. líce. pak pomnožná plúca. prsa. Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. mají tato jména dat. mn. plec — plecích. plúcám. srdce. Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. 6. Kafé: pi . vajec.— í hnízdo). plúc c) koích. lok. (na Vyzovsku. a) vrec — vrecích. brdcích. instr. želé. b) 69 pleco — plece. Plúca vajcách. hlasované — petrželí). kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. brdco — brdce. petru- želé. prsích. pehršle. V lících gen. plúcami. b) okénéc. ovoce. kolco — kolce.

jedn. a mn. Vyzovsku. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. *) V Nedašov Filipoj. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. z kratša. : lok.. : z novu. všeckých atd. v Návojné. pes rechtoroj. oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké. všecek — všecku — všecko. jedn. — nepoví. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). i mn. tak íká Všecek a akk. na kratšo. ušami oima. groša . a akk. Pídavná jména pisvojovací mají v nom. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu. nevelmi. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova. instr. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. z prvu. jedn. ušima. z blíža. po pl druhu. Žádný:=adj. (vyjmouc ovšem akk.). Karl. —všecka — všecko krom nom. povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. V Meziíí i nom. : štvrtu. po mensu. v Brumov. oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. není ho za tla. na ervenšo. Rožn. tea. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. po prvšu.*) Lhot a v Bilnici. do dalša. ušách— ooch. z leha. nevelo (=r=velmi. Marýna Meí- deku. na delšo. osmu osm groši. na zelenšo (zabarvit). oách. : pl druha. po staršu. na blšo. po drobéjšu. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). po vtšu (vybírají). všecky sklouje (všeci. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. teu. rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. z dala. sedmu sedm. pata . oarai. jedn. pole súsedoj. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské.: velo. žáden ti — — — kelo-telo. ušoch. . šél z Ma- rýnú Machákoj. za mladu. ve farnosti Újezdské. ve Francov Lhot. c) akk. žáden=nikdo: žádný lovk neví. do blša. jest ve — Gen. instr- oami ova pevládá.— . z delša. a mn. Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen. oách a ooch se stídají. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . do širša. Vsacku. z prvša. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. jedn. na mlaéjšo. za tepléjša. z vtša. štvrta. Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. d- jedn.

. nom.— i-k 71 — mny.

štyrem b) tema. a v dat. dat. mú lok. štyroch. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. Újezdsku. vedle pti též ptima atd. deseti. dat. Polanka. híbatem híbati lok. nom. kolnast (= koliknást. Mimo Újezd. — semena. nás mi nám námi nás. (Karl. Kmeny souhláskové. jinde sedm. štyrma tech. osm (Lideko). Újezd) sedm. mn . gen. Karlovice. cirkev. o štyrech (farnosf tú. dat. štyrú c) túm. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. VI. híbata híbat (át) gen. Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. štyrema tema. se vyskytuje. ti štyé — styry. riia. ma (a) (n). a) 72 — tié — ti. Rožnov. (a) nás ma mn mnú. túrohý kíobúk. nom. 1. devatnást (Rožnov). Halenkov. instr. -l-. štyrom. štyrúch c) d) troch. d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. štyr túch. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. — nom. štyrúch d) troch. o štyr (Nedašov). štyrma b) tema. na Klobucku. Hrozenkov. instr. štyrúm tema.. ošum. akk. štyrma- c) lok. já akk. Lideko Hovzí. Meziíí). Bevy. tema. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. d) d) a) instr. o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. gen. osn (Fryšták Vyzovice. c) štyry tech. ostatní všecky (mimo a. Vlachovsku. Ústí. šestonedíka — Jednást. Paseky Vsacké. Stítensku. Léskovec. a) tem. štyrech b) tú. devatynást (Klobucko). V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch. a) a) túch. a instr.a krev. štyrma tom. štyrech b) tú.).).

. nom.73 2.

s novýma volky. Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. o jednom atd. lok. — oba. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. tem. mužs. ob. 2. tom. na Fryštacku. tom. dvúch) c) na Vsacku. nom. s tyma malýma chlapci. tych. o tom. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs. Lideko). bylo nás dvoch. tch. o jednom. tom. tych. dv dv b) dva. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. dvú. kovém kde i (srvn. tymi 4. (Ústí. 3. na pravidelným — — 3. Polanka. tymi (tyma) (Liptál.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. jednm. Vy- zovsko) b) toho. štyroch.— — 74 : — : Léskovec. v tom. dat. Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. . koní 68. a akk. Karlovsku a Rožnovsku gen. tmi (Jasená) c) toho. Instr. Léskovec. str. v Újezd. Na Vsacku. Štítná) d) teho. i mn. o jednom. Klobouky. tm. jednom. jmen podst. : 4. a) a) dvú c) dvoch. tym. instr. pestoupila do skloování složeného jedneho. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). a se nedlouzí. o tom. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. tým. a složeném!) a) tam. s tyma koši. Brumov. pedmtný jmen živ. o jedném. íslovek dvoch. jedni ^jedny. tom. — dva. jedneho. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. živ. s krátkýma ušami. tch. jedných atd. Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho. o tom. Újezd. jednotu. téma (Fryštacko. gen. jednom. troch. troch. štyroch zastupuje akk. jedneho. dvá akk. a nom. jednému. jedným.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr. mn. ve Vla<. dfvom na Rožnovsku). dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok.

75 nom. on — un .

Stažené tvary mého. 73. všudy se vyskytují.. méj. instr.troje skloují se všude . íslovky dvojí dvoja dvoje. ale zídka. mým. kde téma (srovn. mých atd. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku.76 Tvary tvary . trojí atd. srovn. mojíma tam. jedn. trojí troja. na str. 74. — — — dle tvar b) trojího. na str.a). všude jinde O odsutém dat.). bklonovani si .

ttúc. sedni sednme sednte. zavotaja n. a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. méc. héc. kleíja. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn. nés n. a. Kašavu. Hovzí. léf. pék. melaci. bójá sa. prosa. ktas. hoíja. béc. jedn. smí sa. 5. spá. péc. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. pás. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. klekni kleknme kleknte (všude jinde. vyzvukuje v ím: umíja. kvéc. veme — — sednite. pás n. ve. nechúc (Rusava). oke'f. tam kde os. ple. chvt. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. vzí. mela n. 4. nés. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete.) 4. pék n. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. zaa. nesl. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. pékél. tás. sriiá. — — — mle — — bi. ja (i jmú). plu. této koní se v íja. droBa. (i vezmú) dí. hryz pas. pro- síja. zavi — zavime — zavité. pás. véc. ros séc. choaci. my. kras. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl). Indikativ bodu . sedni sedneme (sednemy) sednete. nés. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. ihac. Klobíicku. T Infinitiv: í d a I. pék. néséí. zrá. mí. bójíja sa. ví. pásl b) t se bu odsouvá. boc. kleá. trefa.— — chove. smíja. léz. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. pí. Všeminu. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. seaci. védél. choa n. ry. moc pa. ža. téc. píu. a Jasenou (incl. všude jinde v id: uihá. Brumovsku a Ujezdsku: védt.). hrát. sef. pak na Klobucku. hoá. hé.

78 Pechodník .

obtúlál. — volám. Pi. trpné: puštný — á— é. vyjížža — vyjížžám. drúzgat — drúžžu. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl. brkat — bu. inné: pustil. umírat — umíu. íiážu. šúlaf — šúlu. kmása — kmášu. stíkat — stíu. žduchat— ždúšu. cúfa — cúfu. mágaf— rhážu. luskat — lúšu. Imperativ. os. válaf — valu. utekaf — utékám zadža — zadžám. létat— vrza hutat —hucu. — vrzu. víta— 2. zavírat— zavíu. rócha— róšu.^ ískat — íšu. — — 79 — Imper. rhégaf — méžu. Pi. obtlajaci stílaja n. voíaf švrlu. zabíjaf — zaupíja — upíjám. Pech. súkat — súu. vybírat — vybíu. bliska sa — bliše tískat — tišu. Indikativ. lécu. pustilo. vyrážaf — vyrážám. híka— hu. (i lácu. vrkat — vu. Tída Infinitiv a 1. pusfaci. ráaf (rážeti ovoce). krája krá) — kráju. pusme. zpívat — zpívu. pusfte (pusté). páchat — pášu. hýba — hýbu. pustila. voaf — voám. jedn. stílajaci Píestí inné. máchat— mášu. zpíra— zpíu. obtúlaf — obtúlám. buchat — búšu. kráat —kráu. stílata. vša — všám. dýchat— dýšu. Pechodník. bíjám. obtúlaja n. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. láta šústa— šúscu. obtlaío stíláí. obtlajme obtúlajte. : pus.. stírat fllágaf se) sa. vga — vžu. obtlata. 1. stílalo . švrlaf míšaf — mísu. smýkat — smýu. íépa— lepu. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. kúlaf— klu. pleskat — pléšu. (hltati) vícu. fukat— fuu.: pusfa n. zúfa — zúfu. V. sáza— sážu. pro— prostíu. íkat (modliti fúkat — fúu. — íu.

chtéí. nejsi. zedený (Karl. Idu. délky: jé. zme. Pi. zim zea jez. bua' n. Nov. chcite chceja n. Na Vsacku: su. vydatá céra. Pech. Slovesa bezpíznaková. zéjdu. chcéli chcé. 2. zme. šepuje. neá není su. chceš. práta. není. šepujéme (m). inné: šepovát. je. já sem není atd. šepujme. ide. zed n. buaci. ujdu. a Hroz. néni. šepuj aci. chce. prá (praviti). šepova. Imper. néjsú. chcete. šepuj. zachce. : Slovesa nepravidelná. si. idéme. nechcej odnechce. šepujte. šepovala. by— byme — byte. 1. a Karlovice. 3. vyjé. šepuj a n. Sem. šepujú. — 80 — trpné. zedz) jes. Na Vsacku a j. nejste. ideš. pejet. pedejdu. 4. : trpné: šepovaný-á-é. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem.. . zez (Karl. jed n. v Nov. vyjdu. — — ^jéli. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví. kupova. pijdu. zajé atd. jedzený). gazdova. nejsi. opalova. páli. Hrozenkov su — — si su. pálo. Pi. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). M: = — Slovesa kusá. šepuješ. obejdu. chceme. ia n. vdný-á-é. . neni su —není si. néjzme. nevdatá. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. nejste. pály . : Pech. šepovalo. néjsú n. chcejaci — samocha . chcime. ste. cht. popójdu. Indik. Vím — vda. Tak i složeniny: vjé. není ste. 1. 2. a Hroz. — . néjzme. Imper. idéte. Chcu. vd. zes jea —^jeaci. „dy je to (pravil). jedél —jedla. vda — vaci. 3. není si. jedený. 1. projdu. 4. Jím—jeda. Prát.'. chtla. je. zea — zeaci. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. šepujéte. není zme. chcéía. sú — néjsu. si. není neá. idú. šepuju. zajdu. chcú . prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. ste. chcéí. iaci. zedéí — zedla. jinde bu—bume — bute. najdu. Hroz. néni. vél — vedeta. chci. sú nejsem. V sú n. chca necha.

zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. sydmý v ú (u) — výc (vésti). ale v utka. dima. stu- dynka. piro (v. šrk. se Hláska lík. t. chlíb. y zní po lašsku." mlíko. telete a p. sédi. mno). púz (pavouk.2. n /* vsouvá se v íslovkách sedm. boji se. ošum ve slovech pcha. v hoi. ve stavenu. velký. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. znan hrubji nežli slovenské a valašské y. jestáb. . . ve osadách^ipenské. hejny. sklínka. jinde púk. jáku). za našu stodolu o . jmenovit v zeli (v. Tož ei (pravil jsem) pome. votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji. utráca atd. m . votaji). Draho- Dlouhé 4. koliba. pavuza). . poklúza. osmy. Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná. j. val. šistý. vála. se. hrbek. se jemen. prstýnek. dýnko. Sloveso vary asuje se úpln. bývaji. Pehlasuje se: tele. Hranické a Cernotské. : v zelú. šrbina a p. pl. plíc. 81 inf. majú. máslo. eím. v Ústi. ale dlouhého r není: vrba. vysouvá se a ve slov 6 karba. pták o ve se pýí (peí) . ale: honí. 1. zvoní. dlouží se ped /. leže. do zeli.). {Na Vsacku jen eku. t. 2. nejlepší. ale : vtr. e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý . sladký mliko. puz (Cern. snih rýž. sedmy. poprchá. eku ^= „jáku" : éc 2. slunko vycházá. nys. vždy v ej: dej. kryv. volaji. puk. vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký. rznoeí starojickému astji se jmenokie. vlíz. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí. 3.) úží se : usmý . vylizá.). v zélu). stoji. drže. O samohláska ch. na Klobucku a j. léži. farních Na pravém behu eky Bevy. ei n. kolky. jako ve slovenštin. 2.Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje. sladkyho mlika. (y) . Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. Je- zerské. káca. O hláskách vbec. Drahotoušské. dryv (gen. touších: šésty. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. 1. Béži. kliše. Rznoeí hranické. hnóji. slov ósraý (slov.

: Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni. kehor Jeden. moja. dat. plíc. tým o kem. 2. voze. jedn. na poh gen. lok. v akk. lok. štyi — štyry— do dvoch. li. tyma. a. temu. štyrech — dvom. Dvá tem. me. pu (pl). chtapama. Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. dti chodí do školy. V dat. jedneho i jednyho. — dva . Tetí osoba mn. zapí (zapnu). užica. tej naší bíJej husí (Ústí). r. Souhlásky se O souhláska ch.' Ten. mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. pravidelný: v v Drahotúších. všeci o tem 1 infinitiv : se. m. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. jichž první os. o mojem. Tvary slovesné. žut. — Kdo. na našem. štyrma. : . mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. tech. (v Z nasfj obce (ve Velké). hí. kým. v om. Tvary jmenné. vozi. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. ží (žnu). sloves. chíapoch. jedn. Miloticích. mn. v och instr. skloování pronom. Vz. jedn. vola.. lun). ?5. jedn. ti. ama: chlap. se v 1 ve slov svoboda. v koši. našima. moje — mojeho. koza na novým a p. pic. chiapom. se. lok. uí se a modh'. smí utí (utnu). vyzvukuje v ím rovná se tetí os. tech. mn. tych. ž. — ti. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož. teho. — 82 — 1. nys. námstky ona jest hu vidl hu (= ju).dv. Námstka jd má v dative prostém mi. 1. o tem. . štyrech— dvom tema. a lok. o mni. v jednm. jednemu i jednymu. mlsnej kozi. týc. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. jedn. výc. z naši obce ernotín). vyznívá v . štyrem — na dvoch. kvyc. tym. se asto na slabiku pedposlední. svobodný. Akk. províslo.

trojo. mléko. Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. sa. ža. tlati. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. múvá. mn. dat. píl. Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. hde. mní se uj ve tvarech: stj. dénko. vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. eme a grécar. Píestí inné spadl. tvojo. najlepší. 7. skloování pron. enem (jenom). e ve slovech: vylna. aci: kleaci. lud. hut. : 4. ježa (jezditi). jedn. val. e osudi. byu. a lok. lehl. pknjší. Slovesa páté tídy nemají slov. hoet— hoi jako na Rožnovsku. : 6* . zapal. pindaci. motoviduo. dolu (dol). húpý. sedí. vda. ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). bai ež (až. smyseu. podobného mluv nkterých osad na Jicku. v Olšovci. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a. našo pólo. spaua. Píslovce. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. bud aci. muyn. 8. byl stim. 4. do zelí.: — — — ví. bžaci. tlaa. mojo. dýšu. 8. než). za to — koncovka 5. Dlouží se v pít. ícu. ual. pylný. 2. vlez. 10. V Ústí jen sem. prstének. esli (jestli). vašo. rodu ž. sa. smíi se. nés. Na sever od Hranic. jeda b) imperativ sednime. dvojo. spojky a ástice Dom (dom). Imperativ: lehnte. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. utitý (uatý). 6. híí. 10. bže— Béžiš. v du (idu). leda že a) dativ mn. by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. dýchám. choá. zpívám 5. g v h: hdo. chyba (le). až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. — — svojo. jezme. zpívu). uopata. su — nejsem. žal. krá — m — (krájeti). lacinši. 9. a (val. Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. — Vysouvá se / ve slov 7. Kožží rozžehl. a. 3. poduj. zbled. cuzí. nesete. Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. (i). uáska. v zelí. Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. nebudete. dojá. nebuj pokuj. vajco. chodijú. a slož. p \e v: vták. sy (tj sys). míuvijú. moh. lehnit. sédim. svyša (slyša). všade (všude). „se obaluje": suza. tvar v u : ítám. : \e tvarech by— byme— byt. Sloveso ste. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. zavete. vedl. 83 naši už ijií : í (jedí). požitý (požatý). 9. vijú. 6. se krátí.. se 1. Píestí trpné: zapitý (zapjatý). hrub moc (velmi mnoho). ozibe ukrej si (zebe).

obyaj. chleb. kia. leža. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd. tž. smrek vrtl (St. šel. lúkóch. %. kde se v ostatních osadách. f. r. slyšaí.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. se na v Hodslavicích-L. lahký. šerbina. 2. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. z podmáslá. silného. tóch. ma (gen. jašerka. mojo. cy. z obila. pecaj. hrubá jako lašské a polské y. I. cizí. drža. i krtek — — smrk. kua. svojo. husa. leska. Bernatice. 3. mlko. zachradóch. žeht sa. klea. se dos. brati. jastáb. rázn samohláska o v lok. V Morkov což zvlášt ve konci-L. dvojo. podlá. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. volo. jako ve slovenštin a valaštin. v podezenu.) O promnách samohláskových. : moro. holuba. utráca. ži. tato-B: mliekoi. iha (akk. — síha. zapíh. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. zvlášt v Morkov a Vjako y. v Bernaticách. Hodslavice. nedáme. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St. V Hunedla. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. vedle: skludi. volaj. . — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. smrk švrina (Bern. šerk. pá— pál — paj. nájlepší. mezi u a o: staiko ! dvoch. 1. t star žen. : jáhla. vašo. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. mn. hé. a. (si) dva voze. 1. Dlouží se velmi Dloužení. &02Í oká. 4. kret n. a trvá celkem nepehlasováno sa. do vrba. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. O hláskách vbec. 1. v Morkov a Vovicích: na polóch. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. lsek. pehlasuje vajco. našo. pólo. jame. ojo.).) — (Mokov). híba. klapeto. Hodsl. a I se. zaved. koóch. sV. sm. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. y zní z ovicích: rake (=raky).. Jiínu se kloní. tvoje. dubóch. hv. Ve Vovicích povýše. Ji. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže. šy. se Kmenové u pehlasuje astji: klí. lidi. Starý Jiín. smíf sa. -— kožaný. o klšcé. trojo. nedlouzí. Pehlasování.).

Dlouží se v pít. — volaín. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. íj. próji. 12. 6. véd. chfét. 4. žá. obr. umémy. vzoru ryba: krávám. : koat. hú=:ju (Morko v). bže— béžim. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. ami : rodiámi. boji sa. — byla. móc mcjžu —móh. v Morkov 7. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý.— : — 2. zavete. dcek. os. pék. Dlouží se vsuvné e v gen. 10. srcadé. volat seét. pevný. tídy: zapá sloves zaá. zády. naší. stoji. jím. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. si (sob). doké. kurát. hoe— hoi. Dlouží se kmenové a v dat. zajá. tý vršky. býl 15. 3. nájvc. oken. I. V Hustopeích tchto délek není. pokuj. dómu. Dlouží se samohláska v e v 1. za- 14. leže— léžim. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. chodit— chódim. mn. ušámi. mn. néhdo (v nco). 13. let— létim. mn. ale naši chlapi. vaší jsouc samo. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn. dveí (= dvée). vaši brati. 11. Pozn. musel. ert. co chcete. polámi. náji. fra chvója. oámi. vder. žúí. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. strom ródi. 8. jedn. v infinitive stídné a kmen nosových e. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. 85 — mn. z dolu. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. kobzóle. Dlouží se metét. ovéc. psniek. prasat. Dlouží se a ve pípon instr. veer. : nsémy — nsét. se pédy. ase kmenová samohláska ?'. a 2. v zélu. 5. pás. dvat. žábám. všude jinde se krátí: zeli. Krácení. o tchto sed— sédim. erný. skálám. bóli. . šišek. Samohláska " a) dlouží se v o: loni. dojét. od nich. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. : : — : sedmý. hledt— hlédim. nbj sa iv Mo. vodit — vodili. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . prosté. Dlouží se neprojde. ti bohái. slabiných nájlepší. osmý. ídu — ídeš-ídete. hnóji. 9. kopeek. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. zúitý. béza. lehnúi> uderýl. dote. v \ rj.

vtr. vandlík. pod zemú zeihú). pršívá. Obaluje se toliko v Hodslavicích. o v a: habofi (hovoi). Obalování. vylk. kylnu. pátý. siua. psu. i zmny. ke). hut. uméu. íš. Vencel. chuap. utiekli. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. nazpoiha. ženáie ženáé). ímy. pl. dolie (= dole. Mo. ply (=: pl. nú : (St. y: muedelník. Pauacký. škroba. 3. it. šésty.). mozg. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. su (jsou). uduáu. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují. mlieko. ale: íká. veier. paúk. p). spravedelnos. polievka. ídu (jdou). múvi. . pomatuju. Béžim. V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f. jmenovit v Morkov: kom. pomáuy. do zela.). strom. un (Hust. „Pane vyslyš modlitbu mu". patro).). sédim. tužica (Ižice). chlév. pode ten sedm. mysel. ledvo. Béža. nesmyselný. súp. za tu našu stodolu (instr.). Ji. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. chybíu. letera. zelienky. kleívá — ale : povda. bézi. imper. Uzení. lietóch. lieto. ženec (val. mn. žúlty. st.— — selí zélu.). chlapóch. vim — vimy (ale: ím. lieži. oblíka. vylna. liesek. sbíu (3 os. 2. prvni. y \ 7i: Pisouvání samohlásek. iert. V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. Slovo pl tu neobaluje (zl. e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. pcha. laciný. žúl. si. robám. obliek. smysu. odvliekli. ierny. pkné zela. pylny. osmy. lehnu. (=núí). velký. pauz. na zá(slov. chlapm. ít). Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. kosu.). zavoáu. krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. žnec). luípy. (val. í chléb. ošum. léža. sluze. 1. zuna uaciný.

uších. t mní se v ce: zahradný. ch pisouvá se a) Hodslavicích. tla. stomi. mkí se a msíc . d. mn. ž y z: sloves IV. v zo: dohazovali sa (iter. : rodiích. vedet. sedne. Promny / v souhlásek plynný ch. hde. kostích. tetka. — nehdo. mkí se v n. neseté. hn. chlapv. zgrýa (slov. v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. husích. nesete. zkažený. k y b obrky. lehne. ne a de se kudel. obo R v y b : Babinec.(V. 1. : Po rznu leden. se nezmkují: : nehdo. I \ r: zgíýna). : c : dtelina. uších. všuhd. chlapch. 2. groších. vtákch. hdy. vedete. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. do ledna. zaplacený. ž y : ilavý. synch. husích. de.). s v kocký. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. kostích. b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. m p ve v: švrk. ve St. p v k: kíkopa (fem. nezmkují tee. dv t y d: naspádek. souhlásek. z z y s: srcadlo. gé y dz: zidze. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . mu: g y h: hdo. - ukradený. Promny souhlásek hrdelných. hrnec. vedet. s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. Slabika mkí 3. . nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd. : v v h haboi. petržele. a Vovicích ne. g y d: dronyga. nošený. te V Bernaticích. v dronidze. Promny souhlásek zubných. és. Promny s souhlásek sykavých. fábí péro (páv). t: nhdo. se o slov. u Petrch. k y g: mžiga. u Petrv. hádati) — píestí trpném nemní. tla. « dvatm. 4. babinky (jméno hrušek). tpto. kyp: papra. rodiích. nco. množn. švrí (smrk). kryda. y f fáb. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. vták. tetka. v r: udery. groších.). tetka. žencká. nechot. duben.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. Jiín. nco. Zmkování 1. de hrnec. nco. srpen. tla. hrnec. nesete. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. — \ ch: chca. vtákv. de. ind.

V Hustopeích. but. a. honuca. — (V. k zelúm. 1. po staíkoch. oíka si (=^hoíka. tum dtúhum cestum (St. k podmáslúm (Hodsl. Záhoaé.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). mn. v imperative: : — — šesdesát. póeb. Tvary jmenné. o ženech. o na pokíádkóch. 3. záplat. na tragau (v nom. takej. hlet. hon. pronom. lái. ž: suica. na rukech. vzoru znamení ve St. s túm maškrtnúm kozúm. o chlapcecb. jedn. šlechta. hoekovati). 5. brablec brabca. na huclóch. na zahradoch. ped n(Hodsl. husi.) 4. ích. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. ch: šleta íba.. šršle t: lúzký. kmen tvrdých konívá se astji v v buše. skos. nskaj. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). sestrech. mn. pi kravoch. a složeného a k dativu i lok. híbla. ploský kámen). d ve slov hucle (=hudsle. v duBúm. pro všecky rody. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /. a : na ko. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. v mše. Pízvuk jest na slabice pedposlední. jedn. porat. rodu ž. sebúm. jinde v vm : chlapm.. Nevysouvá se kmenové I (slov.). d: nes. od rodicí. jen pídechem!). v osmi rokech. h hulica. jedn. ebík. Mkké kmeny mužské mívají v gen. veraj. Ji. b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och). koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. ménj. (J zdrá. brablec. 3. po kížech. f — t: slaní. na lúkech. v novinech. skloování nom. víasí. ponížej. zeé. na vtákoch. mandlí (mandel-mandla. 2. v zahradech.. rohlíkech. m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek.). Morko vaé. koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. pojet. muž. zasej. pot. na rybech. pt týdní. se mnúm. na uše. v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. pecaj. vcej. Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum. v koš. nesní. mocúm. tebúm. telatm — m : bainóch. chlapcm. za pecúm. a st. s túm pknúm ržúm ru zní jemn.c) 2. Jiín. — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . k samohlásce ú v instr. lokal mn. o kanárkech. slov mvika (mouka). v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. ebec. ada. po stromoch. dativ hóno ko- mn. kosúm. v knížkech. vilkaj. na potoce. lok. na lúkoch.) skra. ve Spikech. husle).

a v Ji. telate. tými droby. jeden.dv. — Obraz.) 9. v zelóch v tými ( zeli. vtákama. tedy neb ch. tla. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici. nové kordule Hustopeích: bílej. v Drahotúši. zelú. 10.). za Hodslacerámi vicámi. jedného. takového dobrodiá. 7. rukám. lau. Hodslavicích. tlaa. s Nmci. / (v koncovky novej. uši — do oích.. mn. i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. ttelatm. psé.). Oi. uších v oóch. lutni. Bernaticích.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. mn. Pídavné pisvojovací má koncovku gen.— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. mn. želá. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln. skloují se dle kmen mkkých: lesi. (v Hust. les a p. s chiapami (Bern.) ej se sesouvá: bílé husi. jest celkem pravidelný. ušima) Mo. instrumental mn. s psámi. — ruky. obraze. 8. (Hodsl. Vedle pípony ?/. dva Psa (píse) luoch. kopci. — Želé. na vozu (v voze. do želá.). nožama. nom. jedným. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. v lesu. \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí.). bez trápená (Hodsl. telaty (v Jiín a Hust. rybama (Hust. svými voly. ušámi (oima.) nom. k zelú— v zelích. na obrazu. v 12. — Lué (lié) ludi. jedných atd. jednemu. sedláky. komi^ pacholkámi (V. o jednm. za staveni. jednému. nožámi. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky. 6. lum. 11. jedneho. Mezíú Mo. hoe ze svojími to- varyši. v na vozi). ušóch om. Nebe — do tlatm — telata — tlát. nba— na nbu (Bern. (Mokov). v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. — ma v gen. . ruk. pacholkama. — jedni. telati). usm — — v — oámi. ped tyma mokry (Ji. Hustop.) — Tla. dva. z s bratry.). vojáky.

tých se tým..) volajrae — — volajte.) Hdo. na i za co. stíla stílu. hú. já se to vemu. Kolky telký. V. V Bern. voía. jedn. (m): nesemy (nesem). os. lehna. zpívat' —zpívu. 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. leže. infinitiv: nés (és). 1. a.): ubíra sa ubíu sa. a Hust. v rod stedním nepe. to. teho. tem. na co. našima. zapa. 1. a lok. jedn. bés. a lok. stoja atd. vašímu. Námstka tej . 5. se v vie (m). tých. — — zavi c) ojezte 6. péc. ve—vema — vt. vá.). tídy se nemki: . srhá. Mo. vašich. kolik— tele (Hodsl. tvojo. drží složeném: té naší bílé husi. kolik — — tolik (Ve. tú (túm). spíra sa spíu sa. ž.. ma. tvojí. V Bernaticích str. pléc. t. vašo (srvn. tej . stojací. ža. 85. (Hodsl.) V Morkov jen I. zvratné námstky v Bern. a v Jiín koní os. skoi. jedn. voíámy. ta. v Hust. Bern) — tnú (Hodsl. pijemy (pijem). dat. vímy. : se. tými (týma). — 3. seaci. móc. zavi — zaveme — zavete. zehé. ty. spá. otvírat otvíu. oká. véc. se na svojím. Slovesa V. se odsouvá: o tvojího. zapihnú. díva sa divu sa. Imperativ a) — — — zavimy — zavit. O prodloužených tvarech námstkových srvn. Ji. Pechodníky: buaci.). ukazovací má tyto tvary: ti. ua. os.). kým. bu- kmenová souhláska sloves a H. ž. kolik — za. 84. votaj jez— jezme ojezte (Hust. v Hust. str. i bua. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen.)-lecihdo. Dat. (éc) éc i eknú. 7. 3 mn. vzí. sea. ty. ja. o kem. se. Ji. u (jako slov. volaj— voíajma volajt. uá barva.) b) ve— vemy vt. hlasuje: mojo. tým.— — m. bc. ono (v Hust.) ten. uihá.. ty. zavi — zavima — zavit. jez —jezmy — jezte (Bern). v ím.) n. Koní-li se sa. sa. šedna. jen že se mojéj. etnú técC (Ji. jest mm\ jinde mne. Námstky pisvojovací pravideln. mojého. V. kvtnú. tí.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. Hust. on) mojém. tídy vzoru tesati mají v 1. jest se (sednime a Ji. (zapá. vaší. Jinde úží se é v i aj v gen. jinde se j toliko v Hust. véz. jedn. mlátímy. naších. jímy. zdíra zdíu. tu. (Mo. žá atd. a lok.) — nú sa. První osoba mn. volaj — volajmy — volajt. ona. víska (vý- — — — — — skati)-víšu. mí. teho. komu (kemu). choá. vyzvukuje všude v iá jeda. pá. našo. ve vedme vete. — V a v Ji. svojí. ped- ložkový dat. : bua. o mojéj. a val. smí kupova. dat. jez —jezma — (Hodsl. a v Bern. kolik — telej tolej (Ji. hii (Mok. — (s telej lidmi Bern. Tvary slovesné. temu.). tej. ž.). koho. V. jinde wy 4. lehaci zpívaja. 2. o e na a i má v akk.

Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. tak.) ídu — — ve hláskosloví.co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). su. Hodsl Mok. tele. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. lid. volái — volala.— : — daci.) idu — ideš — idú (Hust. pak Komárnem . vedl.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V. slov. na západ na sever hanátinou (H. 81. 1. . prasete. véz — i vezla. i pék utrh utrhnul:. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. su. na budó. spad spadnut. Ji. su.se samohláska ^ a ped I v rod mužském. í y ej a. — zmy st sem — zmy st je. umel. Malhotice s rznoeím starojickým. v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl. jih a vole). sem — si— je. — — nejsem — — éni. minul. zbled i sú. óra. nikoli však a a /. str. mlátil. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím. nejlepší.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka). zmy — ste nejsem— nejsú (Hust.). hranickém kluka. V témže píestí dlouží. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl. Újezd. 4. chcu— chce — chcét. O samohláskách. ijdu— ijdš šeti). 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. zblednul spadnu zblednu). chválil.' tel. se s valaštinou (Police. b) dlouží se samohláska o ped p 2. volej. — . si — nesu (V. zahýá. majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. ídu (Bern. str. v Osiku. díra.). . obalovaní a j. — pekla.). Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. 3. 8. vinul volal. [__V Rznoeí kelecké. dal. vél.): dej. 51.) 7. Branky.). : ?«. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula. — ohlý (= ohnutý).). (srovn. Ji.ským (srovn. zimjší. Bíšk^ovice. užtozahynuje (val. vrba. móh — mohli. vlek.zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. O rznostech hláskoslovných (zmkování. bžel — bžela. njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo. 81. hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. jen: lehnu. a n.) Pozn.) sem — —nésta. (v Hodsl.) sem — si. pifaených do Louky. pknjší. Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str. ohra.

stojí. podmáslé. májou. ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. sou. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. . r v d: škadíoup (val.. /. Tvrdoou. patro (val. bejska. í po r. vsejknou. dobrým— dobrej. Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. sedlákou. s. vyj mou ve slov škop. lejce. útk. skítek. : skivánek. 4. 8. žuítý. pej- kopa. ve slabikách bejval. vejr. mn. 5. chléb. sladké mléko. jedn. dobrou. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. lok. želé. v dlejk. — Tvary 1. síha b) ve tvarech sloves c) i a. dobrých. šour. kleí. z. Gen. o dobrej — dobrá — dobrý. kozí (gen. kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. — (povíslo). m enné. klejek. hrouza.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. dat. narozenej. sousedou. : mi to. ejka. skeek. /v d : dtlina. lejtosou. 7. nosí. za našou stodolou. dobrým. dómu. zmrzlo se Samohláska n v dat. ý po všech souhláskách. pejstodoíek. v om. biju. Jinde jeví se to jen ve 2. pacholejk. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. i Mezejou. cizím. 2. ejica. ze ženou. olej. seou. myduo. nosíva. dobrýma. žlu. hdy. hodnej lovk. vzí. chlapec Nmcou. nemní se v šk jako v náeí slov. pejkíad. hodn zem- ákou. rouža.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. svážajou. cejti. bejk. och instr. — dvacejtka. n v : 1: leden. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. kápla. 4. patro). ejta. hloží. v zelou. u 8. Kelci se neužilo. pastej. vozejk. pouz. vejmina. 6. v zejme. Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. dobrýho — dobrej (han. pítel. dobrým— . j jí. g mní se v h: hdo. 1. síyšíva. — O souhláskách. m. . : dobrého. pejtel. a val. obilejko. lejbi. jistej. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). Za stará ani v mst í^. pouk. dojí — dej. — eou. vouz.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). 3. po rznu: móžu móžeš . hde. pléc). V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" . uzejbnou. províslo bezen. blejská se. r. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. psejk. coudi. nyní se však úží. škarlúp). dvouch. mandel mandle. z. optovacích: vozíva. želé — do —v zelou. rozšiují se z pravidla ou: klou. božíma. pí.). špen- nerozšiuje se v e. knoflejk. nk slov ún (=lun). mašejk. dóíu. koní se v o?/. okí. Vysouvá se souhláska —vrabca. duben. avm. — Samohlá.

o jednm. mi. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou. Já. pechodník budaci i buda. ležá. 93 — jednyraa. *) Vidti 4. jednych. mn. ke mni. 4. voíajou. m.— — 3. dvouma. mst : Kelci: ležijou. zavédlu. chodijou. dv — dvouch. 2. temu. — dvá. nesl. tetí mn. o mni. ža. uvadlu. . os. voíal. pléc. Tvary slovesné. tídy v rod m. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. spadiu. bžel. Jeden. infinitiv: nés. jedným. jednému. tyma — hdo. zapa. stojaci. kým. dva. Píestí inné sedí. choda. teho. éc. dvoum. kleá. jedni. Býti má všude su sou. pijou. ti. kemu. ten. 5. véc. zaa. vedou. jedného. o kem. 4. sou. nosijou. vybhl. vdijou. rá. imperativ: sedni — sednme — sednte. mlátil. pindaci i pinda. vylézlu. keho. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. sednaci. spadt. jedijou). tych. ual — a (zapat utítý). tvoí toto píestí v lu lehiu. jednym. 1. nosá. zapitý. védf. — tym. jeda (v 3.

.

.IV. Náeí lašské.

.

Lokal a instrumental jedn. „lašský" vbec ujato není. kového a složeného mají stejné zakonení o nim. Ve Fryovicích „dulani". tídy : vzá. jest polský. sebe .: Náeím. tmto zase a liší málo ím se od palkovského. v úzkém pruhu západního Tšínská. j. 7 . mluví se na Opavsku. Místka a Frydlanta. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde. ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí. nebo v a v íi.. Stramberka. vedžee. volol m.- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak. jako rádos. vedžee : — 4. ée Slabiky ne. I.. rodu m. na slabice pedposlední. skloování námstkym. Pízvuk mst a : . liší od sousední valaštiny. v okolí mst Frenštáta. o o tym dobrým cMap. však pece nejedny podstatné znaky spolený má. o niim. e: nset.^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. Jakkoli tedy jméno „Lach". pezdívkami. daí volat. zaá. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny. o im. dze. pijali. de. Píbora.. d. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. té. žá. jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1. Moravské Ostravy. vedet — nsee. nsee. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. Brušperka. kmen 3. pá — smá se. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. bu „Valachy". Všecky slabiky jsou krátký. d^e. v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy. vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. na našim novým pólu... mkí se v ne. né. te á. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané. a st. kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje. jinde ani toho není. kde „ondzo po polsku". jež tuto lašským nazýváme. t. pízvukem.

s. dz. hovazi. s. c. j vyslovil: v lese (v lesje ns. zcela jako v polštin. 6. pa (pí). i. Pehlasování. 1. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. latina — = — a s. t. ch. jastab. . (síti). zlodjstva lidstva (lidstvo). b. i si). pecházejíc (like). e. h. Žen odtud rodilé „vy- 4. s. . tém v hrdeln e. vyl. ž zní z temna na zpsob žána. patro. u. koze (kozje = koze). Lašská abeceda skládá se z j. : 2. f. jež asi tak znjí. huBanka past'. Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. (cjicho). s". š. (nom. 3. o. y zní velmi z hrubá. (víti). tlaci. áío. aspirují: khaždy. fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). ty buky (tém may. apec. duBanky (dubinky). šibenstvo. m. ž. dž. paju. motati). Op. (zebe). í. nmeckého ae: mláko. . klaknu.). (pantati. v. 7. v. : krava — kra várka. p. tchto zvuek I. : a. ž. (hubová polévka). B. jetónji. ciganstvo. vaz. plaska. pas (ps). jako by po z rychle v lese). slaihunka (=z siariianka). šibenstva. c. Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. jazvec. íaju (domlouvati). r zní skoro jako polské y kmotry. r. V Meli (na Opavsku) e po l^ . 1. jahia. Slovák a Valach nevysloví. m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). jahab. z. z. d. ulahlo alusti. (líti). =: te buke). la. cysa. . šiaju se z teho" v Kateinkách. f. p. lahky. sa majatek. žije pata. p. se. ž. žabi : m se (ulíhlo). — Na Frýdecku se (vezmi h. za (za i žac). jale. rukojadto. i za Polomm. c. džisno ásno. jalito. SL 'koncové m vyslovuje se mkce. «me. g. n. . drva.. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. liky jaký (jaké). v. jalec. . - 98 - Hláskosloví. ko žyd. ápa. vláz. pychá (pecha). Hláska i po c. : rzný význam slov hlka (hl). laju latina (latinská e). m. tham. . . hlka (kolébka) (litina) la. o hláska ch vbec. šást. ciganstva. z fojstva. c. vzš atd. pidky (pástky). O promnách samohláskových. u výslovnosti trochu se z jsou s. — pa (pí). . va lac Ale: pidlo. isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. na p. zlodjstvo Moravan. sma pantaf z !).

kožany. ples plet. na Morav v eladné. vlec vlek. . vajco. uml. Polomi. umel. inaa e. pruliš (píliš).— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. steku (jinde). ocui. poledo. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. obojo. prohršlo. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. hliany. mef veC. o nepehlasuje se v nom. — Grejcar (na Frýdecku). bžel. slamanka zkad) : — : — meany. na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. po hnst hnt. vašo. dvojo. . s v téže krajin: ns. Samohláska lico. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována. a vok. za božu muku.. chlév. slub. \ týchž slovech a tvarech. b) v infinitive a inném píestí sloves I. do. grýcar (v Píbore). srco. tídy kmene zaveného I. troj o. (ocítiti =z procitnouti). vtšu rados. f. sklaný taktéž ružanec. volo. kua polévka. pleco. vim : — v cirkev obecu. vzoru ojo. V. tídy po hlásce to i na Brušpersku te. lej. V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. ml. sec sek. kleel. Úžení. 2. mojo. obile. lek. 3. de. Píborsku. Kozlovicích. a) — — — ns— — — — : . ošudi. moro. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. tvojo. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a. mensu žalos. dnskajša noc. jedn. v Kyjovicích. našo. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. ložo. akk. mensa epa. jinde trvá nepehlasována. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. ostatní jenom po rznu se vyskytují. e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. slunco. b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. devany. tc tk. lez lez. mj. zavolej . cuzi. boža muka. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech. e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. svojo. ec. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. mléko. daremná robota. led. V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. Úžení 1. grajcar píestí inném sloves III.

bih bhu. i —ik. musil — musela. Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. (strky). Vyaty b) plit len. di. osmy ve druhé: šisty. Nezúženo všude vc (více). vinc. zpivak. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita. kin iž olij : — kenu. jsou: les. V celé oblasti náeí (licu). na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. zlodij. krotky. vlic — vlik. zpovi — zpo- oli. v Chlebovicích. Opavsku (v Polance. mij. dniskaj. pak na jižním Opavsku (v Polance. Ondij — Ondeja. osmý ve skupin 1. i. 2. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. chléva). a) ve slabikách kmenových. pohib ^ježa. 1. zolity (zálety). v téže krajin. V. hojny. kleil — kleela. hnise — hnit. nimocny. dovnijši (dávnji). okij. sloma. špini (špenky z peí). tohoto í letil višil — visela. a Ví. navšiva b) ve Frenštát). lid— ledu. pij. liz — plitla c) — plitty. dobrodij. lize. odiv — odvu. : v téže krajin nis. umií —umla. kazove (Kateinky) — veda. — — pohlid — pohledu. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. a pijil — pijela — liha. pak od Mor. nim. chlib— chleba. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). pina. kozani. otipky. — též zlodi — kniz — knza. lik liky. a to v Místku. sušik — susina. (val.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. onimocni. Porube. roz. sedmý. = runík). brozda. brona. sedmy. — oleja. mil meta mly. nis . susid seka (pístodlek). Pastkov. sik. ležil — — — — — — — ležela. tídy po : lita oblitova. lep. obili. polení. žib. klitka (klec). Plesné): zeli. : dovka. . — sic : — lizla — Uzli. krova. bih vdi. Plesné). plis. e) chií — chela. onimi. spš (spíše). plech. 3. na jižním v Litultovicích v severozáp. vyšia ale pišel. Bartolomij.nista — nislo. odek. usmy. uirka (utrka vrtit. pyniz (penz). — letla. — bih— bhu. plotno. — suseda. vi. vyjmouc Brušpersko ti. na p. urail umela umeli. trova. noclih — nocleha. Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. prši. v Metylovicích. vid — — obda. mi. — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. chliv— chliva (slov. sydmy. Porube. — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. Slizsko. vyšéa). Staíci. V krajin pod ohraniené: sino. mliko. a. potel. e) Frýdecku. povda. hniva. ndvi—ndva. d) lij. znjí: šestý. biž (= bž). 4. Radové íslovky šestý.

pstoobilo. votot volala. zavoíoj hyboj. vydovac. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. zavolej atd. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. : nmomy krov (val. složená mají a : nadja. voíomy. v infinitive v sloves V. dot — — o inných . 'lika. poty. sno (slov. dtka. zelo. toš. kolor. Pozn. i) ve tetí osob mn. vroo tídy. vžot vzata. po (pa= pí). i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. dát — — pata. Pozn. vra. vas. lotka. i Pozn. — — — . na p. syrovotka. žá. bocon. data). (zz: jdi!). na p. Abstrakta pedponou »d jo. okoé poí — pala. zokon. kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). devaty. vlo — vlomy-- (vlá. dojo. d^ dl. vaš. nutrocoj. v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a. smrod ve stav (rybník). kovol (ková). zajo. vom.— prozny. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). nojbilši. krav). vioi. volumy. kapolka. vžo (srovn. loc (la. nojvic. kro (krá z:: krájeti). votaju. žo. vološ. e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. vroi. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. 101 — porad. ale: nas. pos posla. robo. ten dobro. klod —kladla. vološ. námluvy. nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. voloce. síti). jakož vraná. paty. ho. stol— stoía. mto — kradla. krod vro. ve spežce nojlepši. tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. tos — tosía. vilejšo muda. b) ve slabikách ohýbacích. naš. zahybok (kudla). spo. sná). líti). na p. stát — stála. voío. tko. noso. pos. acka. . hrách.volala. mloi. utroca^ rod— rada — rado. pijovka. nospa. ptakol — plakala (srovn. slov. pochotek. mo prasot! elot. sedlo. voíaju. j3) — —zavoloje. mla). žába. voda je muka. som padesot. modlo sloves se. (— vráá). inšo e. kleo. hrot— hoía. : hleo. skoli (skalí). božo : voka (chvka). pknjšo ruža. (á títi). devoty a p. — samo — samo. k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. oj. zorobek (výdlek). zao. — smradu. sto (státi). pcho.. zdroc (zráti). zaá. veselo roba. perniko. moja mito. chrobok. myno. i) dvanost. d. trefo. c) ve píponách afc. náhrada. val. viso. žoden. mak do atd. poša (pasa z= — — pastva).) votom. žehnok (svceníek). ale slyšeti též g) dvanast. pitozek. so (i sa. volum. Poloch (Polák). volo. vzá). padesát. zovitka. voloe. sádlo. stolo. skala. goolka. pšok. píesti: pát votát. 1. — do a tak máslo. pod — padía. data. zdroí— zdroía.

vrata (slov. O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). vym— vyme (vem rymn. d) on v un: kusky. ka- šátek). osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. zlumil. pecin — pecna. Junovice. vrata). pumoc. na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. sedym. stádo. kunc. sunka. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). an v un: vruna. Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. strum struma. kozum. pan. mn. Frlunt (Frlant = Frýdlant). znumy. zvuna. sy mnu. jeli ody V Metylovicích komur. hunym (honem). dolym. . bocun — bo- škóbrunek. mdany. za kopcym. gymba. — baruna. Jinde všude je isté ^. prsty' okýnko. vunika. jamy. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. na trum. dynko. chráni nundzyny (najdený). sice: ^an. elaim (= tlatm). Vsi. dubym. V Kozlovicích. okol— okála. aspu. ráno. dol a. e) em v ym. kamy. — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov. nhue. ohy — oha. ém v im: zym^ zlatým. pumož. sum — sama — samo. týmu dobrymu (— temu dobrému). po dasym (jsem). a. „Poledn robi jnm a veer pijde sum". hoí —hála. na horním (jižním) konci Fryovic. ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. I Pozii. žbun cuni. — žbuna. f) vsuvné ?/«. Antunin. stibrym. n v y^ i — n\ d. e ímu (=emu). ve St. maryjunek. srši— srša. a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. val.). ryndlik. prsinek. jablu jablun. zapumnli. ped nosovkami m. pol pála — 2. hrum c) om v um hruma. Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). skuany (kožený). zdol se— zdala se. kumor (komár *). otcym. bukym. raj. svium. rum. enym (i ynym). duma. potym. = práv). — data. o ped nosovkami w. amyn.: — — : — Fozn. zvun kuna. v Blé. znum — znumy. sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. voláme). (skivánek). 2. p. oum. jelia. é 3. bubyn *) — bubna. píamy — plamya. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. síama. . kumin. patrun. Výjimka: pones a p. pojedym (pojedem). spodkym. zahun zahuna. b) a«. un una uno. ostružunka (ostružina). študyntj mn. v Rychalticích. vum (tak ve všech dativech dum dumy. ale pombu. zym (zem) v zymi (v zemi). luni. v dum. lusky. rybum. prám num (nám). v Myslíku. kumora. éynym.blozyn— blozna.

nabožinstvi. škrub. ukradzyny. hur. kíubasa. drut (v. upeiny. povudž (povo =: povode). (vedle : inky (zz tenký). vsuvné ped mní se v y: pt okyn. staminy. stuletni. devany). smr). prus. a \ o: chíop (v. Metylovicích. vol . Myslíku. nvu. smut smta. -estí Petold. židuvka. rut 5. pomatka. zamysliny. jedn. nuh. V Kozlovicích i chot. ruh — tvaruhu. syn (sna 103 — = sen). dzyni. žina. odyndu (odendu = odejdu. (stavení). sokut. dulni. drot). chodzyni. vut c) yl y ut: but — byla. žini. pokuj. buj zbuj nik. v Kozlovicích. -yl v vl. 4. . Hyjuí: bul bila. zachud stunca. vzek. rub. ave: letara (slov. struj. tvaruh — una— uno. Po rznu i v této krajin (4. stainka. kleut kleela^ nchcut nchceía. ztotynka (zlátenka žloutenice). mn. but. muh mohla. škudi v imperativech: nškud". sku. ryta. tut teta. urudny. Brušperku. deviny pynize. visut visela. poji — pojova. vut vdla. nesyny. upadzyny (=. šul šita. zhruži se. hleul hledla. St. (ten). htuh. dochtur. džuba (zobati). krt kryta. hurni. jakuž. topur. chumut. dulši na schud (msíce). schud — muzg. podujce. skut. muda. škorupa (slov. — nvul (volky — Nemní se : nevolky). dojul — dojita. upradženy = upadny = upadený). pul piía. kolino. slamany. minic (mniti). pituh (i^ior). tuž (tož = tedy). Staíci. rechtur. t. . hen). hnut hnita. hun. vaul noáita. tnky. plecyny. se- od slyšia. zur — zoru stj (dolnjší). džubak (zobák). mut — myta. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. rst rostla. laterna = lucerna) jase (jasan). umut umía. mlocyni. tum. (pole orané). stuvka.vota. tastuvika. v jo oot oola. 6.— — py — pa. Sesilování a seslabování samohlásek. nyni n (není). krchuv. stavyni jedyn. vytuž. hrum. skun (skonání. pozur. hrub. — — : — — hu — hue. mlouí míotiia. šink — šinku. Po rznu v se. obujek. nuta. panynka. mní se -il a -í v jul. zavut zaveta. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. škartúp). zamecyny. Chlebovicích. hyn —hynka (val. vul nrub. tchu. naspu. smol (vedle smit i I. Palkovicích. vaila. V Celadné. drub. ka:r: •ina. poži. kruj. nosul b) i v jul: jut — jela. Blé v pí- v rod mužs. Fryovicích. hu. kup. kožany. aro- dynica. usada. sot sota smát := sml). tup (topiti). Ratibu. Vsi. utiny. buchnik. mluvní mluvila. strum — stroma. poduj bur — boru. kukul. švadlina. dovoliny. škrobaf pomatovaf. kožiny. Juhan. — stuje. lot lota. bul — bolu (bol = bolest). vudka (vodka na oi). krup. i — žodyn. vyta. jošerka (Místek). mluí mlela. osvicyny. zvun. ervyny.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti). v gen. žul žila. : — — — — jol (jel). chlap). un roha. zeliny (zelený).

Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. pylny. : všude jinde dle kyrk. samohláskovosC hlásky kons. hrync. bezyroku (=::: bez úroku). -j- vsutou ped vylk. handel." poslnny (Petold) — pl^ hl. eraeselnik. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). tryn vedle trha. svryb. b) ped skupinami rsky. prši. rny: bratersky. prysi. skyrze. kryk atd. štrudel. : berny. štrma. Y y: tynu (Opavsko). od spody. tu zm' v více tu vyzvukujíc.kons. Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. srvatka. sirka.: — e e i 104 — v a: haslo. z domy. vicích však pryst. bryla (val. jmenovit na Opavsku. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. Frovice. : u v y : híyboky. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). syrp. — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). : slov. havoif. moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. a i nkterých krajinách. 4. braterr kmoter. kobzale kobzole. 3. vylžavno (vlhko). hydbov. -j-r-f. Celadnou sryp. syrvatka (syrovátka). takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. hhany jako hlany (Opavsko). = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). pedy. Frdek.) vsutou samohláskou 7/. sryp. srká. si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. Byrno a p. sti1. jen: hrnec b) — do hrynca. rstvo. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . v e : cebola. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". Pisouvání samohlásek. chaterny. Frlant. sryna. a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. o o Y a: cbrama. a to zpsobem dvojím. lozit). c) ve slovech kret (krtek) a smrek. 2. sekyrka. ^ Pozn. krev y hyrnc. smry. ln\ skupinou spravedelnos. za mladý. Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. posilnny jako tu „na plnou hubu. M v e becha (búchaf). styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. brla = : sryvatka. srys (srs). sekrka. berla). štyrma (^^ tymi). v y: (na Frýdecku) darybok. tak pastyrka (pastýka). v. kylnu. Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. Najvrt. ohlechnu. Všude vsouvá se e moheí (v.) slovných (kons. lazií (slov. ve všech slabikách. braterstvo. Peter. vryba. varštat. stryi.

ueknuf. kraic. — zautra (dvojslabiné. z náeí . hutt. smuva. (na Frenštatsku). — kuliC (slov. ruvaC rynek. Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. s. nepiš. jedn. Hledíc k 1.zali Isknut . toliko slabým pídechem zní. — ma . osym (jinde). Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin. 6. náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. íyžk^ (jinde). ku nim . Frýdecku. c) : Pozn. O promnách souhláskových. — a kdo nezná pravopisu píše 5. mhío šukat. t.). prstének d) ve slovuje se neni. lašské dlí se na na Frenštatsku. Zmkování V celé oblasti souhlásek w. hrnec. vedeš.kde's byl). žgnu se (mihlo). na Opavsku). kolky — tolky žignút^= bodnouti). Hiát. veteno. s. dále. Samohlásky v. hirnc a p. a: zaía —žato . : odchodn od ní samohláskou u ku mn. huk. V násloví ped i nepedsouvá se . u škac (slov. Frýd.) tla. birzo. moich. e: devatnast. z. Píborsku). souhlásek d. bliže. palk i pauz. hue. sylza (Frýdek). tako. Píbor). nšpor. ležka (Opavsko). velký. i ve stedosloví . se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. mkení a. pyta. tlustý. hultaf. tchto a pod. — ve pí- Po Ukvaldy vytré:. žol— žía (na Místeku). sedm. . chlipaf. tvarech: záa. lacny. jamela kaj si byl? (. jakoši. neposeda. c/. s a z se nemní (tbma. 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). dluh atd.' Pauz. (slov. slza (Frýdlant. pii. ošum (rváti).. nesu. ve vok. pane. ba takm mizí: iny. . tamo i tame. n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane. nch. žutf. zarzavy. Vysouvání samohlásek. palk (na Opavsku). bravenc. — id. hunica Po rznu : (silnice). pcha. pauk (na Frenštatsku. (kelky— telky). vedet. pisaf. v písni ku tob. psu (Blá). romenek (rmen). tetka. Místeku. klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. un. slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. kobyliha. i: se. sedym. sluza (jinde). jako. (nebe). paluz. tyknuf (tknouti). ku muzice. c) samé ve pisutým dluhy. idlo. Všude ruší. a instr. se nevysouvají v jemela (jmelí).: — (v Blé). otec kudel.

šito. V a) s a krajin mní s ped seka. košci. mlaa. . ve7'ee. c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. sedži z jen malinko Staré Vsi. V osadách pod této z a 3. mládenec. sikorka. nšee. semeno. e. seno. udeit. lišci. džei. eladné. na voze. lez. (3. o koze. hade. živa. mn. žutek. tlatm. f: hd. si. Pozn. vyjmouc jediný tvar všude. na sever Bavorov se v Prusku. v lee.). — vedžce (= vee). os. nesu. ve tvarech vyznívá. (imper. vyplazuje. nese. voza. nšemy. smei. smr. Jinde (už neseš. za Stáru Vsu. sedže. udeic. ne. ve Staré Vsi. ra {ra. vezu. hladem. kravské kopyto). od sousedního valašského . V mst Píbore 1. nevytených „pišepluju. devt. bohatého svátek. sel. na obraze. vezeš. etka. košba. scehno. e) (mkí se však v instr. ns.) d) ve vok. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). maeinka (mateí douška). jedn. {ze). — haluz. ndžvdž. chodžic. V Kozlovicích. za hus. chycila. c) — plec. Brušperku . ve Frlune. ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. i — vezu. os. pedchází byc. a vsuvným: statek. ludže. chod7'a. jen malinko se rozeznávají . vodža. vezemy' atd. ma. vraa (3 os. visel. ja ju. mní se dz': dževucha. va. 2. voz (imper.) — džasno. krajiny na jih jsou Frýdlant. — d7'ura. nošeny. chodza.) ztrail. elai. vra vedz. kos prosa. Frýdku. zas. ni. í - kmen depta . šaha letos. — kosi. pros. než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. sahá. veze. in (tín=stín).). z znjí velmi jemn V Petold. aniž se rosce (roste). ežky. mn. mrzlelo. paš. tetek. s mní se v š: šóena. Pozn. beseda. ve Frýdlante. v lese. os. do smri. nos. — seda. plotem. deska. z pami. i bohái. kei (krtií. a instr' žide. tyto nvse (nevst. : — pohybným pohádek deset. vozeny. tedy: hde idete.: — Pozn. d7'eíaé. noša. mn.). nese. hodžim. vedžeée. kladživko. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským. vez. vža. vezemy. oec. nosi. ratoleš. vdža (3. Pozn. v bri (v brti). nšeš. de a te nemkí se vbec. kud7'el. prosi. delši. vola." Hranicemi této eladná a Kozlovice. v Blé. past. idže. 2. l : v mkké a z: sekac. íoke. icho. hiBatm.). gdosi. veeno. hoš. džedžina. kopyš. tesknice. nesete. ve v Moravce : nesu. po rznu. mta. (gen. hlásky nejsou všude stejný. koš. patek. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . sused. ticho. budmy kdežto f — hlásky : s. V eladné. snih. v okolí Ostravském. voži. štvrtek. mn. t 106 — a jejích odvozeninách: a. jehai. Frýdlante. tetka. sednu boška. dzeaa (dítte). musi.) v mšce. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). (s^g). 1. i.

chodžim (jíti). pohanská kaša (vbec slov. tovaryš eznický). nošim noša. krejda (kída). havirsívi. p. ka. údery t. Radkov. škoupa. Meli. sykavky íT. vep. eka a ik: kovásky. mkké hlásky s. ale ve Studénce: ho. vaba (vazba na stechu). — Jenom dz hodž). c ty mn Ve nco darovac. šeplav ho (= bu te (budž). bue s. tihía slov. oba dbbak ." t. chodža. 6 vyslovují ijoši. a spodobování. c praša še : (jste). a val. satan. jako na p. smcilo sluneko. pote. kucha bedna — kuchaka — kuchareka. kopec. chodzu. á^. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). semeno. Zmkování Drub. chodža. v lese. paput. potini (podsíní). šehno. Pozn. hustjší piiskuju. (elo a tlo). horalo (Opavsko) vreši. z. pa (cpáti). V Kateinkách u Opavy. (bute). ši (šíti a síti) a. kramarstvo.) c) po rzen: netopýr. b) ve slovesných tvarech myna páru.). hrta. peka — pekarik. — srpna. v Lodnici. pares. seno. V Klimkovicích slabiky we. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. horu (hoím). v Kylešovicích. z. ni. (. seno. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. v mšce. 2. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. toulati. iš Pozn. lese. ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). <*. tresí (na Frýdecku. sazei^ tuláci (sázeti. icho. j. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. po. sever Hrabyni. kj = kdy (Frýdecko). cebula morska. jiných hlásek. štvi. sklo. škaúpka). kery. zstávají tvrdými. svitek. tižek (íž). krava — bednarka. Hradci. živa. šehlik. za St. seka. odtud na pes Benešov do Pruska. pansky. poika (podsíka). — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. — — — kravarka — — kravareka. pš. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . kla. kopyš.) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. pare (páu). eio. šalat. na voze. (svítek lnu). na voze. hoe. stipnu (zobati). Polomi. val. z. pastý — : pastyrka sarik (ue. de. masa — mamynarik. bu. nií (niti). dž: nesete budete. 1.) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. : nšeši. škoica. v — — výslovnosti se nerozlišují. šeka. stvo. V. sice tele. hoe. šena. horeš. uchtaju. — Rozlišování 1. (prase). v. sklenka. šena. (scípnouti). (skoápka.— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac. pastyreka. poe. o sob ve Studénce na Morav „isnu. tesa tesarka. ocira (otírá). etka.

ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec). decku). podim (podzim). 2. c) Po rznu: 3. v iterativních tvarech V. mla — a mlát. Y g: gybza v. Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. uher- 4. Y k: kondrab (pondrav). poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. pau??a (na Frýdecku). bloška. podim atd. vyproštny. prut). ff ple — plet. plachši. hev. V západní Morav hádt. janovice). 8. poj po pojia poja slov. Píborsku): b) opuštny. bu — i but. zní jako podsíní j. krac. na pavíacce. **) podzim. * . V píestí trpném mní v c: zapleceny. omastny. panacci (Celadná). rosces.**) navadza vypoadza. Z této výslovnosti poznati nejlépe. a slov. 6. rozsadzova. 5. hodžim jako podzim. V infinitive cf: mní tt a. íudzeny (uzený). a) se dv óz : ukradzeny. utis. chyceny. 8. m: kacamajka. kladzeny. sk mní se ped ch i sky — uhersci. ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. najdzeny. dt \ vec. prosty ^. Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. Stramberáku. m m hebký *) maškrtny (mlsný). 7. ve Voc-ce (Benešov). vedzeny. — prosi. zahradzeny. bybza (daremní vc). \ se: opuscyny. charba. se rozeznává od f a d. na Frý- roscu. Strambersku a Píborsku. požat). Y p: drpa.). poéini. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku). mní bqv dz: (slov. a dž a jak málo j. pií^e (z teinkách). potini. šmihel ve v švrk : — = — = švih. 108 — ceak (i val. pot. Ye v: vtak v. lašsky: poáini. Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). Po rznu : proj za nas (pros). b: obak. seci). jak jemn 1. Y d: demeno. pite v KaVideacce. omascyay (= opusceny. kdyžt in (tin = stín) t. f vymeceny. sis (sic. () po — pomos. mledivo. vyvadza s^ vyváat). míaceny. nazba (náspa).— (zobák).*) — ábel zní dyabel. plec. hadza — hadžu „haa"). a VI. tichši. pidže. narodzeny. pošini. zní jako na Frenštatsku.: zní lašské t. (z naváat). : f. rosce (Opavsko). st v sf (na Frenštatsku. tídy (slov.

). — habori — haborny — choruBa (korouhev). f f y v h: šibra ve v: v p: packa.— m V n : 109 — norak. = stebati). z z (Frenšt.). dizga. / I v : dtlina (Fren. v v c .). lumero. : lua z : (lišen na voze). v v h: koruba (ovoce). : rula (roura). g y d: dbel v. na hrbá v. hdo. = ch Y s: scu (Frýd. \ j: svajveer i svalveer (Frenšt. na vrba (na rvaku). bzdury (vzdory). Moravka). Frenšt. tašovat = slíditi).. p: pokrop (pokrov na máry). d y chajta (Frýd.). grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). ku. v. v \ Horšula. Troj. Píb. fuak (rypák prasecí). okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). fazole. zdybnu (val. gbet (nádoba devná).. norka (morák).). . džaelina (Metylovice).: kraj vati. Opav. Frenšt.). prop. hejbavny. kosibal (kosti- v \ v v .). (skrá. žgara. krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr).). Drygat v. bot. myja (mývrzají. : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). naraji koho na (navésti). = vzíti Grygar (nom. vino- va (jinovatka). habor vál. o krajerka (krava h'.). grabnu (hrábnouti. — vji). pazole v. aa (záa). víti \e v: vivka (vítka. chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd. h v f: fusak (husák houser. vak: 17 v M . zgybnút tajn).). hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. od slov. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". — kravaka. Opav.. (slov. dizga (tíska). hd (Frenšt. t t v d: na' zpadek. h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. g v h: nihdy (Frýd). (hovor).s v g: drga : (drcati). Píb.). s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. v r: mrhavy as (Celadná).). n v 1: n v s c m s : Antomin. (okraj a = okrajovati).). uh'ti).). braný obo fem. v z: mozg. oselka.

(stevo. kvae (kvieti). zdadto Hendrych. s : ped j ve tvarech zjes. — frga — frgaka. Stebova (a v ostatních pod. Pisouvání souhlásek. venkaj. zdidto (Frýd.). iž (jež). Polach. brze = brzo). tudica (Op. kružela. v. ziz Stanovice. hazor. Miíostoice.). nom. braovemaso (vepové) (klnóuti. vilej. m . veraj. (ústí). bittek (bílek vajeí. šarpa (sápati). k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. švrglat Pozn. kružeíky. hadra v. jancikrist.. strpnula. hadrlak (slov. takej. rovnina. Spojky dy (když). ilec (jelec). v. ej: (spíše). strnož. obinu. to ndaš. *) Vbec mezi dvmas amohláskami. r : tužky (úzký. 1: kaptun kapían (kapoun). skurka (krka chlebová). nicej. dy ndaš. _. — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz). empel (epel spjši nožový). Stinc. oa zda (za = hled). Frydl. v. jako: žuttek). mrga — mrgota. n: v. (Mel). žbra. v t: zadto (zrcadlo. . šejsty j. g: zegzutka (Plesná). pecaj. plumpa. brzej (starý lok. dtavi.). odja. knuc — — pravli). Skratop. st7^- kyp: paprutka (kapradí).). handrlák). : mrzutny. kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. pu- tlina. harešt. stapec.). — : k \ g: frga 110 — gomoty. — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek. rukaica. (v potoika. Op. Frýd. Hana. žedli (zjedlizr sndli) atd.).). vaovo (Kravaovo.). epa n. v : evo. choina. janciaš. epaa m y nv: konvis. to (tož) nepebírají písuvného z. harenda (bývalá hospoda panská). (staiti). konvisa. skypa. takovny i madli (mdliti). d : zdra. p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . Opav. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri. slupina. sketa — sjatý. jahabina (jeáb). zdraly. hapateka. motoidto. Jeva. íudži (uditi). Kundrat. skidto. step). stari handra (Frýd. Pedsuvného ^. hanyz. guzy (kusý).' sice není: idu. Hanzelm. pozdi. jménech to- pických).. k v ch: tabach. kružel (kužel na peslici). mocej. kotrta (slov. plumpova. hustina h: hofra.

t (a)- kmeny. (obhlídati). mišaina. kyševy. usnut = vela — Vodka). nože nože nož nuž nóža akk. pece. Radkov. sekaina. svadky. oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). žnul nu — nut. dat. ssdesat (= šedesát). byva. le ponkud na horní Celadné. nom. chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. aza (záe — Ce- — eladná). uopata. chlop (— ovi) nom. ale rozeznávají se znjí podobn. Provizto. nože noži (-uv) . — nmut (nemohl — k: tisnuf. ant. ostrévka). -oma. Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. pla (peía kiva. víasny. m. mazaina. n mezi a s : — i: rozrhaity. vzda. Celé slabiky: ta. po- — žnua i zla. tresnu. tusty. V Meli. -y) chlopach (-och) chlopem lok. nska zíavek požny (pozdní).uli (uíznouti). (stláti). chtopi chlopi nom. kipopa. vystykla še (vyskytla top. uu (luh). sta slani. chlop vok. z: dvihnu. — Zdravy a zdrauy (= zdraly. ladná). I. gen. uonsky. — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. sopat = chlemtati). uka.). hauž zralý) kaus (kalous). Obalování. chlope akk. orstev (val. (dnes). muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh). Pesmykování. uavka.— — r : 111 — zsL (^— rza. gen. nu. = podmítati). duu (dluh). šva. rez). lopa (slov. usía. — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. nuž vok. Pokivnica (= Kopivnica. Sice nevyskytá náeí. iba. netra (teba). ebik. d: tkalec. t: vyrosnuf. instr. (haluz). bet. ideí^ (zhtavec = poduška). h : f uik.

obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. akk. synové. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv. knížecích pucovat Myší). 3. nuž — noži. kmotrové. o vojáku. gen. po mojim nebožiku panu strýku mají «.) kmote. col — coli. — netopýr — — vrabli. o našim Martin. koša — — tydni. životných rovná se genitivu. groš — groši. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. má dvanast hlasi. po našim otc. žebrakoi. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. Dativ jedn. !). tovaryš 5. Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko).: — dat. život. havi razi. — — — vrš (verš) králi (sv. fará košai. Akkusativ mn. ob. Rožnovan. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. o tym ptáku. (holil. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. Ve vokativ jedn. neživotných píponu se v oi: chtopoi. obrazem obraze lok. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká. Drželi . král — tech havíi. tovaryši. ludkove. i neživot. Zuber). (Píbor. 4. na nož. jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. nož obrazu obraz nom. bratrei. instr. mn. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. klepa klepai. obraz vok. 6. mají z pravidla píponu t) é: jm. nožach (-och) obrazy lok. S pípony genitivu mn. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy. králi). pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. dat. pane rechtor 2. o mojim brate. bratrova. Všeckych služebdo školy níkv (ib. 1. deset jeleni. komina tyde — kominai. kmeny tvrdého zakonení o chtop. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. sme štyrech študentv. synv." Kmeny mkkého zakonení na ko. Mo veda. o Zubre (vl.). — vrši. jest / rodiové rodii. vrabel — farái. -oma.. instr. V lokále jedn. Jména v an mají an: Pasean. kiž — kiži. jelen — synkv mol — moli. netopýi. V nominative mn. : v ostatních — — : náeích mor. v koš. špac 7. svdkova. ohe — ohni.

— Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). Místeku. e: e : v lesi. susedach. ped okny (Palkovice). na vozu — lese. Milostovice. sice jen ach). pede vraty. «. domach). Hamroch (ve Frýdlante. na voze na voze) ic — voze (Brušperk). jest nm: chlapm. v d) é y : v na voze (v lese. Slavkov. na Strambersku. jedn. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami. Mezi trhy (Opavsko). 10. má pípony ach a och. v lesu. : Pozn. v Palkovic. v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok. mkké a) p: cepami. zajicama (Kateinky.s a z (les. Pere pro svoich chlapv. Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). a) y vyskytuje se jen po rznu. synkoma. — lesy. ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. Mel. . s bratry v. má pípony y (i). o bratroch (Sýkorec). stromami. (e). pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). o u Opavy). nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. Stremplovice Lodnice. Lokal mn. lese. kooma. pod ploty. Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. Instr. s penzi (Myší). ze zajici (ib. vuz) mají v lok. voze (Sýkorec). synkami. Frýdecku. vozy (všude jinde). „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. onia. synkama. na haoch. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. Pípona dativu mn. žebrakam (Lodnice). d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice.). a nom. mn. mn. . lese.). íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí). bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky).. bratrami (Sýkorec). mn. v kaluboch. — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. Stablovice. synkam (Stablovice) 9.. po jarmakoch (Myší). pacholkam (Slavkov). ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. koam (Litultovice).).. Kozlovic. za ktobuky^ s mojimi bratiy. na vozi lese. tech. Litultovice.. c) e. Skípov.- voze (Frenštát) b) u. „mezi oknami* mezi dvma okny. tak neb onak 8 . íslovkami ma dvuch bratrv. Opavsku : bratrama. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky. . nožama. o boruhaoch. Bezová). V Celadné cep má instr. na patroch. bratram (Milostovice). Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl. tak i v Sedliš mn. Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St. pro dochtoruv (Benešov). vedle pacholkach. — lese. ami^ ama. štyrech: 8. c) och vedle.

. v Kyle- šovicoch. Stramberce a Píbore.— se 114 — koní: ve Štablovicacli. — v Klimkovicoch. — ach je též pravidlem ve Frenštát. v Milostoicach.

na lukoch. Poznámky o jednotlivých pádech. om jest obmnou za dm na Frýdecku. dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. rybum. gen. — — 8* . ryby nom. Na Frenštatsku. v zahradoch. Pípona um panuje . ama. Polom a Benešovo na sever do Pruska. Polom). pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. akk. ve stodol och.. v zahradoch. jsou u a um. kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). kde je i -lkmeny mají: roboma. se Dativ mn. na (St. Píborsku. ryb nom. V. Opavsko až po Litultovice). kde vbec dm pechází v um. V lokále z pravidla bu íukoch. svioma (Klimkovice) atd : — mn. om a v um. -um) rybami (-ama. dat. v ddinoch. dat. jedn. skaloch (Brušperk). dzevuchoma (V. zahradoma. ryba vok. Blé a ve východním Opavsku kravum. Instrumental mn. v severním cípe Moravy poínajíc od St. Brušpersku a dále na sever. sestroma (Polanka). Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om. cestum. instr. 115 a-kmeny. vyzvukuje v 2. na 4. rybo ryby ryby ryb akk. instr. 3. -oma) rybách (-ech). Koncovky instr. vulum. jedn. Vula ma na voli. v zahradoch (Píbor). rukoma (Plesná). um : za stodoium. o svioch Blá. na Strambersku. b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. duše duso duše duše duši (-om. lok. o kravoch (Štramberk). na Místeku. 1. kravoma (Kyjovice). oma tam. duša vok. sestrum. kde i t-kmeny och mají: po skaloch. má pípony ami. na drahoch. -um) dušami (-ama.— III. a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. gen. v Opavska tam. koní v am. Frydlantsku. -oma) dušach (-och).

Frýdek). n- kolik. ruky. rodu raužs. uši gen. kovalove pólo. vinno hrozno (Sedlišt). Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn. a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). ušach oima.). ušami (dle ooma. luska roku (ib. Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo. nohy.— IV. za k samu kostelu (Moravka). za kolik — tolik : kelo — tlo. kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). uživá-li se ho bez substantiva. tchto adjektiv. Dam vam . z dalša. akk.). do polská polsku (Píbor). všecke ptáky (akk. zvtša. nom. na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). oi. to je a-kmen. oami. dat. uši oam. uši. oach. oi. z vatša (slov. telej krojuv. — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. na Miulkov. „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*). to je biskupové. Op. — — oama. kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. instr. složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. ušara — oum. telej. jedné galaty. kýla — tyle. na Lubnym. Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). a ž. Slávkovo. ušoma „okno"). pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole). kovalova dževucha. kovaloveho synka. jedn. obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). na staikove mno (jmeniny). Litultovice). pjdu na Miulkovo. Matulové hony atd. Velej krajuv. ušima — (Sýkorec). se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. ušum (Frýdecko) lok. 116 — oi.). skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. všecke roby. ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. Za mnoho užívá hojn.

akk. .

Tvary nom. mne. mn. 6. mne. sebe. ty akk. nom. sob. Tvary tebe— teje. sa. seje lok. um. jsou tam obyejný. jinde se. am. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . nom. dat. teje vas vas tebe. e.— gen. mni. sebe. tob. lok. Tvaru mé užívá se nejvíce. nom. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. sebu. mne. gen. tebe. gen. t. my m. vom panují na Místeku. instr. seje Poznámky 1. ku m. 118 — hiBat liiBaa lok. tebe teje i. 4. ami. i po pedložkách ode m. Neplachovicích). vum na Frýdecku. se. tebe. akk. se. ca. kde a-kmeny : um mají. námi. 2. Stablovicích. ama. tob tebum tebe teje vam. Skloování námstek 1. vas. mi. teje 3. oma. ma. nom. o : m. ach. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. Tvaru mni užívá 5. sob. sebum sebe. dat. Dativ se se. mnum. o mni. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. mnum mn. mne. gen. instr. si. vy ca. vum. ochy o-kmen. tebe. ke 3. seje si. akk. ma. dat. mnu.' užívá se na Frýdecku. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. num. vom. vama lok. dat. Pípony spravují se dle mn. mne lok. mn. instr. num m nama nas 2. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. 7. ja. tebum. osobních. mni. jo riia. ti. se sebe. daj 8. Instr. m m nas nas nam. tehu. instr. vámi. še v akk. o mne. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. — sa.

nom.1. .

nom.láO - Jednotné íslo. .

.121 - gen.

po nkolika rozdíly vzorech asovaích. Opavsku rže voni.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá. jmenovit od starších osob: zavedl. zavených v rod mužs. vely robi. v ddin samé toliko tvar kratších. Tída 1. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. Záhebe na Stramberce. dyž se jaabiny urodi. roby klai. Metylovicích i j.— : kleeju. bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. V mst Píbore slyšeti též. idum. ns i nesel. samocht). a První osoba mn. ?'. e) V Kateinkách u Opavy. dajma. I. V nkterých osadách (v Píbore. zmnami hlásek jasnji vynikly. položíme kde poteba. poma. Kmeny zubné. vuci (= chuci. lehnij — lehnijmy lehnijce. zanij — — zanije.Zaved si ho tam?. Moravce. chodju. na str. synei chodži. tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví. v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. chodžum. dajum. ležaci. I všude (nis-nisla).) neslyšeti 4. . oa zda (= za. naši ji. jedn. 5. pijum. v lašských tu. všeci vi. . Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum. dyž se tli krávy. asi osadách. voíajum. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá. kupujum. 99. uiiium kleum. my): plema. Jinde slyšeti po rznu seaci.„Zavedl". jedžum 3. vi hled). Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. Osady. (jísti). rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. idaci. zanesl.) kde se po souhláskách neodsouvá. (budaci) tebu.

klod— kladla klad— kladla. klas klas Píestí inné. klašé klad— kladla klad. . kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv.123 — kladžmy kladže (= klae).

paš na 107. pašemy pasete. vleu vlee vlee vle vlemy vlet. vlec. kmen zab — do V. e.se. 2. pásmy past. O tvarech píestí trp. srovn. žabi— žabi h r (V. pas — pásla. Imperativ.š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str. nis — nisla. vlec. pas Píestí paseny trpné. Infinitiv. ve pos — posla paseš —a— Poznámky. — lizía O na 100. pily Kmeny retné. Madzyny. á) O promn samohlásky toš. pasee. Kmeny sykavé. vežee 106. pasee pasu Infinitiv. plecyny a p. rostla. na 103. — vlekla. Indikativ. str. tvary: oziba — ožibe. pas. e. jako v eštin vbec. liž. vlece vleemy vleete. paše pásmy. tos liz — tosla str. Píestí inné. O promn a (= na str. a) Pozn. paše. vleee vleu. O mkkých sykavkách srovn. 3. tvarem hebac hebu. Imperativ. Kmeny de 1 n é. 3. pas Indikativ. Kmeny retné. tvarech pa. pases pase. 2. i : niš. Polom). tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. paše pasemy. vlis vlek Píestí vleeny trpné. vežemy. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee. pasu paseš. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. Píestí inné. a do IV. vlik —vlikla —a — . kmen heb do V. 4. vlic. 101. pas. pos \e tvarech — posla. na str.

Imperativ. tec. teny — a — tel trií— tela. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. tu. moc. incl.. Kmen klej kla— klaí. 100.). b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II. Kmeny nosové. tee Píestí inné. na Opavsku vyskytuje se ec. ik— ikla. na str. tíuc. kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. ol— aía atd. infinitive V mní se kf. Infinitiv. Kmen ek — Jenom — 5. poí — paía — a— Poznámky. jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes.). ti Píestí trpné: — tela. na str. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf.e — 125 — Poznámky. — tela. O imperative pnij srovn. pnce pnu. tc. tídy druhé. moc. te. na str. Kmeny Indikativ. 122. O píestí poí— paía. paf. tnu tnul. srvn. pn pnmy pnte. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí. te tie tijt temy tete. pal Píestí paty trpné. plynné. pnie pnijmy pnijt. k) Krom pují do vža. tu teš ti tij tij my timy tit. Infinitiv. sic. mos. . Indikativ. eka (pech. pa — paía. tuí e. vlik — vlikta. kleí (Frenšt. jinde všude pec. Píestí inné. 101. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. kloc. tíus. ht v ct tis. sis. ttuc. ek ekla. tc. sik— sikla srovn. eku. kloí. má klnu — klnuí 6. ic. (Frýdek). Imperativ.

Indikativ. me. 101. 122. (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete. vul vela srovn. dul dela. c) O píestích: tul tela. 103. di. mi. na str.— 126 — Poznámky. Kmeny otevené. O O imperative tij srov. de. pul pela. — Me — — — — 7. ve srovn. pi. pec. mul mela. na str. infinitive tic. . na str. vi a te. 4.

tvarech tetí osoby mn. "^ Poznámky. Hoeti má v inf. na str. Do smri nzapomnim (= nezapomenu). pod— padla srovn. Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. horal. uihu. hoec a horac (na Opavsku). 4.: 127 — Poznámky. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . 101. dohorava (^= dohoívati). c) a 108. nslycha nic o nich. umimy umit. umje. chyBalo := pochybly. O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn. na 121. Kypti pestupuje do tídy V. srovn. Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. Píestí inné sednul. maluko to hora. nzapomni (= nezapomene). 2. umi. skypam (skypu). umil — umla. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. zaindik. zpomnie. blednut. Un mu to závisti (= závidí. umju. 100. tvarech píestí inného umil a urnul srovn. Chybilo kobzoli nedostávalo se. k) srovn. na lehnul. Imperativ: zpomni. zpomniš. zpoma . Tída Indikativ III. zpomnim. str. Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). skypa. skypal. = navrtná na žernov (Celadná). umo. hoe! {= hoí!). zpomni. 122. na str. urhul —umla. Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. vyhorali. nezdaily se (Sedlišt). str. Píestí . zpomnij i zporh sob (Stará Ves). zpomnimy. umie uma. — = Navrcana muka IV. urhum. Frýdek).

narodzeny. 4. a). mtait— maita. O tvarech tetí osoby mn. mtoo Imper. voženy) srovn. na str. Píestí trpné: míaceny a e. mfatit— míatiía. . a 108. o rozlišování zubnic (chodžim. ml:aceny. str. 2. sykavek v imperative (pros. mtafut— míatita. Píestí inné. na 106. mía— mtamy— mtae. str.— mtatit mlaa. : 1'28 — mlaie mlan. 121. O zmkování mtaim. (proseny. 2. —— Poznámky. o tvarech inného: míaut— míatia. nosuí — nosiía píestí na 103. voz) a v píestí trpném str. mtaci mtaum mía— míamy—míat. na 106. opuscyny srovn. opuštny. srovn.

íamat (ce) 129 .

Píestí trpné: kraty. Slovesa bezpíznaková. kro. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. šola. he. v. heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju. pel). krol kroía. ukrany. (pro)— paju — pota. — Hrá druhdy YI. vity) a p. . va (vo. haí. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. smt se a p. v indikativ hro (= hr. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. O promnách sloví. : — — ala. vty. se) het. Píestí inné král krala. saí se (smol.i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. sml ši) sa (ša. 1. Indikativ. : haty. Infinitiv : : — — 5. hi. Imperativ. vola. hety. Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. vit) (voty. : ho. kra. cera vydata. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. hity. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota. Sedlišt). vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. krac. šil) (šoty. let) šity). šo. Tak (pol siiiat se asují: pa se).kraje my 130 — krajet (ce) kraj. siiia se (smo (lo. Infinitiv: haf. hroty. Tvar: zehet pel mu stahuje to. ukrojiny (Frýdek). hit.

povez .

kde pevládají tvary nejsem. Brušperk). di. idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. tvary infinitivní: nandit v. Smy tu su dva susedi. Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni.i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is. . 'vyjdi. Hlupy sem nni. 103. Vy st su nni to šel. sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. Jakých. obejdif. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. — šla (sróvn. Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. : stará. jedn.). pis. uejseu.— 132 b) Tvary záporné. takých cigán. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele). zašlé. i V složených tvarech druhá osoba . Frýdek).). nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku. piis. na str. (Celadná). chci piš (Frýdek). idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta. Joch si je je v hoferstvu. pidiC. ? (= jaký nic jsem. bohati. iš. Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko. pedej (= pe- Op. nse nesu. 5. chce . — i ody mn {= naji. taký jsem). nvydiC 2. dejíti. dobrého nni. ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt. 1.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná.

mam . cliel. 13Í5 - cht.chcemy chcet (e) chcu. chcel (Frenšt. b). chut— chtta (srovn. na str.). Píb. chtl. Štramb. 4. che.) 3. 103. chce štramb. Píb. (Frenšt.

(srovn. uojo. peie (peí). mil —mla. peiu. ie. 1. 321. zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo.chtla. ia: piakny. bratruov synek. sloves HI. mi v Hlavnici drži. Jid a národ" II. viem (vím). mnou nebo sa — bylo. zvláštním vsutým zvukem u. klaie. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. postaviony. Moravka). tratily. stuol. V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. barviony. str. os. se i. t. rybiu. chodžie (3. sedzie. dojie. (šel). pohuob— na pohob. Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské.) v Boboluskách a v Bránicích. . atd. tvuoj. viac ie miakky.) v Bránicích. iu. : je pt dvojhlásek: ia. 100): — ^jela. 3. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. zehij (zehej) atd. V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2. mia.: — . nuóž. v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. proto. io : mn. svuoj. perušeno smju z toho". (pazdeí). jednak pravily rznoeí ženy. io. veuor. na str. kuo muoj. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". sloves IV. luod (led). uokno. hláskou *) smí sa (smií sa). staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. — muatiu. mlekuo. t. uo. kvartu (piva jsem tu vypila. svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. a v IV. sedíach na koa. šuot vruona (vrána). iu : polévku. v). ležie. : šiu (perf. 134 — V Opavsku na pólo. se samo- Srovn. V rznoeí tomto (víc). že na pruské zavinným. pazoie — chvalie. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. — V Bránicích: jem (jím). jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. uo.*) O samohláskách.

žobrak. 0. mní se v tul: muatiu (milý). zavíaone. — seste. vašoho smažony. chou. peo — je v jo : í — našomu — našom. V Boboluskách puatiu v perf. staros. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z. koze. žonu (ženu — olo. stocha. nušc (nésti. nešeplav seno. olaf. ošo (= jošo. ochce. našoho vršok. 4. ola — colaom (teletem). joho ( bijoš— bijo— bijomy. je (jeti). nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež. edit)- je. odumírá. obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. myvy V Hlavnici: škruba za laš. nožiok. toto Ponvadž rznoeí podivením. pojod le v lo: Ion. cukr O souhláskách. johla. v lese. do veo — veomy. V Boboluskách a v Bránicích „obalují". peoš šost. bratruof. — chut. pote). jest (je ješt). se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. zanes). bratr. kmotr). vola. nuof. opío. 3. omu — o om — o niom. joji. veoš (tele) t (e) v (o (co). 1. koudel). — peunka. izo (jezte). pvodním jemným zvukem sn.. sohno (stehno). dojiu — dojiua. rohliok. zima. jašuiek (ještrka). pete). = jí. jedla. pluse (plésti. ku a kopo (kopne). vozeok. plose. — puatiua. Po rznu: piogza (vdti). jinde pechází v jemounké dž a c. ova. rarašok. Bobolusky). peo {= pete. po pohob. že les. toi (den). podž hov (=: hov. sedo. žona. o ve do. — so n v o: (jste). klopeto. v žo: v o: peomy — peony. be. 1. šosnast. — kuul (= kudel. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). sona (stna). om. ple)* v o: otaz. ogdo. d (dze) v o (áio): oa (dít). škroba (škrabati). v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. jo = zeleny. šodry. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. du6. I vyslovuje se tam . (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). c. voía. Koncové r se tu nevokalizuje : vtr. poo (~ pot. lep. zní mkce. léto — pf. pluc (imper.^ os — — — — = zanesl). Bobolusky). žolezo. osac (tesati). hnáti). Jasné hlásky na konci slov luot/. — poviodzoí. sem) Bobolusky. jako: lek. oznam. voraj. joden. !) —^jomu — pojedl). leskový oech. Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). strom kvito (kvete). (imper. otka. ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. šosty. mléko. v loo. och (nech). krosny (kesný. jole. sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). —muatiua.

Naše ty. zahradoch. nepostižným zpsobem. lehnul sa ja sa tu sednu. kafeja. kravum. i akk. olatam b) v Hlavnici žobrakum. v Boboluskách sedym. — instr. mezi Je to asi v^ t-. Ižice). dat. : bratroi. (instr. synkama. akk. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. ma a : (u ma. euo.: — zvláštním. 5. sa^akk. zahradách. tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. . sing. spadnu. znáti. kafeju. si mia tež ovoíat). synkoi. olaom olata. a lok. mnum. V Hlavnici: sedm. se sestroma. bratrm. pl. doma tebum Za našura stodolum. a) v Bránicích: bratruov. a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. v Hlavnici: chíopoma. osym. bratram. lok. devt. dat. pauk (v Hlavnici palk)í myduo. gen. stromách. džoam a lok. Cola (tele) olaa. huava. kravám. gen. pl. ošum. dat. první stupe obalování: uežka. svium. ošum. latum). 6. šiu (šil). : zehij sa. v Bránicích: sedm. ovatama. olat. olau. hvyboky (hluboký). lukoch. sviam. sing. mia (omu (si). 3. džoi. johlum. dat. — • — Boboluskách sjmkoch. stromoch. — Džoa má 4. — O tvarech jmenný ch. jedn. gen. lukách b) v Hlavnici losoch. zapnu. atd. dvuch synv. jauvka. jako na sousedním Opavsku). lehnu. v množ. : uu (tuh). a) v Bránici a 1. lesach. . Kafe. Ja. dejvt. s sestrama (dtmi). piu (pil). pl. olatoch (olatach). synuov b) jinde: : bratrv.). olatum. devt. 136 — I. pl. ovatoma. biie husi (gen. olatam (oolatoma (olatama). och ma). : synkach. 2. Dat. synkoma.

pado padomy pado co padnu.. klau. Slovesa bezpíznaková.plotla. nos — osla. muau. dojie. viem . Indikativ. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty.: — 187 Píestí inné. Píestí trpné ploony oseny bity. bil — bila. umie. Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. umiu. sedžu.. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie. chvalie. plot . doju atd. Tída Indikativ 11. Infinitiv Pi. padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. sedžie.

šenkéi a šenkéé a j. Trlicé (Trlica). val. taktéž ševci a ševcé. laš.). Plurál tento. jména místní: Branka (Branky u Val. Tvary jmen rodinných. val. (husí droby. se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. báchora okružka (okruží.: : 138 Dodavky ku I. stráa (val. 33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. Kovái jsou jednotliví emeslníci. rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). Vajé (Vaja). Sea. jména pozemk: Kíba. . Podsedka. Strža. Maáci (Maák). Píka. Ohrádka. chléva.). val. sáka. hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>.). na puta sedajte. Grapa. Studýnka (ve Studýnkách'. Pústka. rznu jinde. Kua. Toraeci Staci (Stank). puai. Kladka. (letos sii velihé chíada). — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka).). Polášké (Polášek). mezi Hája. zvisla. Meziíí). pua (= puai. Vrbátka. tvarosloví. (v Liptáli 2. zemí a pozemk mní 3. jejž Miklosich (III. — Krajina (na Krajinách). drobka záleta. ísle koncovku ?/ v a. Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). otce rodin. Kdé tu bývajú i Simké (Simek). droba.). Miké (Micka). konca. Tak na Zlínsku. Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic). v mívají 1. rža (letos sú teu z oí). ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek). echa. kováe rodina jistého kováe. Mézcesta (na Mezcestách). pkné rža). ža. II. — tu v množn. chtada laš. Doíeka. Chmelinca. elusa (u peci). fúsa. Jantelé (Jantelík !). záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). neb otec a synové).). 2. Bestka („rstávaíy tam bestky"). Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. Takový plurál jména obecná: úhora. a. Drážkách).). Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou. na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové. (las. Drážka (na Stvra. úvrafa. Zadka. píponu tivním nazývá. Ujezda^ Kuta. jména hospodáova. chlévca zda. Válka. a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). Petre (Petr). Hozé (Hoza). — Stráa. Janké (Jank ale týmž tvarem od- . skoro všecka jména osad. rovna (roven. a.

Ped Iviových. Zltochvosé (Zítochvost). Tak na Záhoí. — Ostatní pády tvoí u staekovc. Tak na St. Krúpé(Krúpa). 5. k Hruškom Hruško vcama. k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. Kováíci ped Kováíkovci. — rechtorovi. Sastm'kových (Sastný!). pí uherských hranících a porznu i jinde. u Jantelé. Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek). na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. Sastníkovci (Šastný!). u Bursu. 3. Pudeme k Hájkm. Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. ale: Sol do Šimkuóv. Kuricja (Kurica). Nedúchalovci (Nedúchat). Smšných. Ana Jantelé^ Dorka Janké. Berkovci (Berka). šét z Miklíkovcama.povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. Kubicovci (Kubica^. votnum (Novotný). (Gelo). u Janké. 6. Janíci (Janík). pa- Tak na Záhoí a na Laších. a (Hruškovci). Nominativem tvoeným píponou /a. 7. Lebánkova (Lebánek). — Tak na Podluží. Nominativem tvoeným píponou ?>'. — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. u Hájku. vykládat o Miklíkoch. kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. Motykových. Kyliánovci (Kylián). staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika). Vacuh'kových. vyjmouc po hrdelnicích. Hrozenkov. Staci 6. 4. Hnilicovei Klimšovci (Klimša). Blateckovci (Blatecký). . z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. Filí- povíových. do Janteluóv. — . Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). Varmužovci ( Varmuža). Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). za Blochových. 67. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. — rechtorovci (rodina uitelova). mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. : in na str. Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník). Rychmanovci (Rychman). j. Zavadilovi nákovi. Chalupoví (Chalupa). (Hnilica). idu k Miklíkom (Miklíkovci). j. k Pokornum (Pokorný'. o Nováku vozij(3 hnj (t. Zimkových majú štvr. panákovci (fará a jeho domácí). Húserkovci (Húserek). Gelova Skokana (Skokan).). — (Zavadií).

oapa (nešika). hojná m. odpros (ódprošení). laš. dy to néni pro ná- jezu). ogeba (ogébený. uha (kdo uhn). ospala (=: ospalec). koka omaganá. (Istivec). pokusa (pokušitel. která všecko maí. b) Šeda (šedivec). potahá (i. a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí).). p. škéí. Schniiffler). to bude muj skun =: smr). co se zdá býti dobré. špatným iní osoba vc špatná). a ja budu vytýkání). z= potah). oznak (oznaení. zz na- rození: už byl slabý od národu). surovec). aa (oadlý. plativý).). opusta (I. šišma (= uchma. žena. rt. seká = dlník. lenoch). vytrp (vytrpní). dotra (nešika). ochmela (opilec). skon (1. který see). ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. zdlouhavý). oškera n. melec melca (. pasa (pastva). 1. petrh (dlá do potrhu. grmela (hrmotný chlap). potluka (potluka. ušima). mrzuta lovk dotrný). špata a) co špatí. Pípon j- T>. Gedeck). clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. lek (. ja^ aja. národ (1. ochlama (= ožrala). pozad (pozadní obilí. šebeta (mluvka). o petrh potrhání). mrzutost. te šuchtaky po dom. (slidi). škodná máa. babe). pypla (fušér). glajda (nemotora). paíuda (tulák). omakaná). odrama (neotesanec. súpora (súporný. hmota (1. = nájeza dali = najedení (enom do teho.. je ura (kdo všude ourá. vytyk zápar (zapaení). (1. smy ti mchy za obkludu). ej. výtyk (1. — me = sec (. potrh. oplata (poplatek. š^hla fuká). ale pizdra skláme). drdta n. zkaz (nic nepišlo ve zkaz). dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. kazí. dudta (z^ brbla). ije. pikrývá prozrazení). tvrdohlavý). erný chlap). (1. leknutí). na kon. marnotratnice). kde se voda spouští na mlýn). synka do nauky = na poura uení). maškrta (=:mlso). = mlatec). ty to zrobiš. obkluda (1. odrha (otrhanec).— Tvoení slov. máa (val. škura n. Jména podstatná. oiiiaga (val. . nauka (1. mtac (val. skyda (roba jak skyda. zátop (zatopení). znameno). bublá (kdo rád brble). b) brbla n. mlé). prozrada silná). ^do jídle pizdí. ošala (potrhlý). podmana pochura (kdo má za (1.. = mrzutosf). ošuda ošizení. (kdo se rád škouí.

ono vymýšlí. na p. vra (pes vrící). hubený). 7. 2. ne- podara. Brumbaer). rýl (rý). buí). žvachla (žvanil). pukír. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý). Babúr (pezdívka dítti. cafúr (val. tulaka). —í : uhla c) 4. dobytek. súsedka). ptáník). bunata (uhal). pchál (val. v ty ža!). Drápala (Srkat). mašúr (mašík). poádek: u nas v obci nni zaidy). zlý. krají. Sedla (Sedlnický). . 5. faura) (1. chábí (haluzí. súseda (. váa a) vaení (to je vae (1. kdo (I. Barboe). krejí n.- nr: divúr (lovk divoký). kominá. klásí. Pípony oví se neužívá. — n. švec). Kubeša (Kubeš). (val. výsysa (Herausgucker). macúr (kocour).— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. chebzí. handlé. klempé. vinohradské). 6. ktadí. sklá (sklená. zámysía (záchtivý.). chudár (hubený lovk). kopal (porn. to ono chce). brata (brepta. úl. Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). kíbí (val. trat kdo rád (= tra). šípí. dcúr. — mrala (brala). slov. = koví). znamenající toho. vrbí. klocár (val. žuchla n. jí) jsou (val. á ív. a) = : nik : hroba. boí smrí smreí). 3. maliní. Golda (Gold). mnohem astjší boí). Glóza (Glos). 9. ani neuoe).). b) suchar (suchá haluz). chudéj (cliudý. ožrata. lipí. (1. zvona laš. tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. šlajfí. mazala. buí (val. zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate). pilé. vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. jahodí. = na dožeru). kotár kotník u nohy noha sama). šantaía (kdo se šance. zpurný).) tža (1. tulák). varté. nežli (val. strúí (lusky). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. é— í malér. paseká (kdo poád hubuje). — Lumpa (ženský lump). = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. kamená. smykala (1. je op. hrata (ten hrata teho nahrí namluví).. Datina (Datinský). osyí. 10.=. žalá). spisovném jedlí. mulír spekulant). šenké. kvákala. kaliní. zimomivý). výdara (co se vydailo.pchá). ár: košár (ohrada oví). Vincúr. brouk). (laš. se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11. vlastní jména v (Drápai). Stavaa (Stavaník). pohlavek. = trcha. kostúr lovk 8. vaaja v (-= vaacha). Stuchla (Stuchtý). Kunca (Kunc). Simera (Simerský). kopá). ura I : mchura (hrubý mch). moár (moál). trhlý. Vinckovi. olší. léší. dlouhý klocek). palír. tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). chrastí). kole (kly (val. místo stromoví íká se strom. Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). záida zaízení. i: ovi ovák). se zabaví). ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. zimur (1. ptai (1. faúr (val. cúraía (kdo se rád courá). al obyejn ala tvoí pezdívky. dímata. chodura (val. Pibyla (Pibyt). Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je.

plkna (všecko „vyplká". pobhlice). domrzadto (kdo domzá. tancula. gebula (šklebná. pyskál. 17. tlachalka. (stvo). vrzula (1. šiiupe). nohál. val. (1. na p. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). chytanda (val. stískati). apula (slepice ráda apící). oblizlo (1. abrula („kaj ta . bohactví). kráva). kdo si mnoho vymýšlíi. tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). poví =^ Plauscherín). 20. bankovka zlatková). okál. chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). chlastula z=. darebáctvo. metela (metelice). val. lumpáctvo. uhál. 21. maklevetnice). 13.). honcula (horší než bhula). hodula (dobyte. 16. buchál. hntula d) jména manželek bezula. bichem. Ota: sirota. kdo bez pozvání všady vleze. trtula (povídavá). mekota (kdo meí). vlezlo (1. která ráda stekuje). zíodjstvo.- . neculky (1. bhula („lée za chlapy"). strekula (kráva. suchoty (souechota (val. horýl (val. rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho. se abe"). beulka (1. a) vysoký klobouk b) jméno houby). 19. strupál. fuká). c) vitrál (val. kdo se „žabí"). lovk). val. šekula (má dobrou vyídilku). na tvoí pezdívky ženské: fukna. vymysto (1. ut: šnupenda (kdo drak). ernula (1. Miula (Mia : : = Michal). která se dává hns. mžikanda mžíka. lichotník). makota (zeleniny). hyhula.— •okál (ten 142 — =d má okále !). (ství) sanu (sa. dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. (las. kdo má hlavál. zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. fúsál. vždy místo má pípona stvo: htupstvo. rožn. hubál. sthování). anda: galanda (milkování). nosál. sivula. hloupost). tulaka — honcula). kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš. smykula (I. koberula velkým koberem tula (nemotora). 15. zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). jež se chová na hody). dotra). Mikula (Mikuláš) : Hivula.) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). val. beika). žabnál (troufalec. strojna (Putzdocke). nedvivá ženská). echtaka). enda'.). chotiny). mamulka (1. dozírá). gambula (gambatá). da: trúbela (trouba = hlupák). hra). 12. (1. zubál.. švihún = švihák). Gabula (= Gabriela). lo : opesío (dotrný — klekátko. ýl: stechýl (rampouch). chromál. fojtula c) jména krav a rožn. — manželstvo 22. strakál. hlupota (1. štraganda (val. vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. chytání). bohactvo slov. necky). muž. rynskula (1. via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). mazula (která se mazlí). 18. tatulka. ehula (která se ráda ehce = smje). suo. prut). svtula (svtácká). švihula (švihaka. skubenda (škubání). ráda se „gébí". b) Matula (Matouš). šibenstvo (laš. (oboje).

ryzá. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina. sladina (síadkovina. též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. novina. ozimina. vcné: chrobaa škrobaa. ina znamená a) pdu: celina.) prosina. švidraa. Kubín. ervenina (ervená pda). rozkasaná). Frolín.) : hopý skoký ! ! (interjekce). rybena. oš) hatlaa. — — 29. mazlena (dve mazlík). klocá (vysoké chla 24. kvokaa (slepice krákorající). šorec hanácký) (o. šat hájek). oarovaná). kráva šantavé. 28. bezina. kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. == e psa : (píse). dlí = kelá (kelec. 25.šek). puchý 30. drchtaa která (s rozdrchanými vlasy). = chlapák. hvizdo (poád hvízdá). Julín. jatovinka. kabaa (škaredý kabát). p. žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. éna: hubena (pkná huba). odrobina. ostružanka. blafo. sepío. mchý— mchuina. tvoí pezdívky (vtšinou neslyší).tum: dubina (dubový olšina. veliké phy). myšina. — stupa (stupe). šmurá. n. krkaa (val.— — 23. se mýlí. šorá (škaredý chíapá (val. Edýn (Eduard). mateiza (1. cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. 27. hloupá ženská). vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). náhlina vl.) — dubinka. jmenných. peršá (kdo má perše. (step). pantaa a) leda švadlena poád c) pance.) val. (lovk náhlý). omelina c) slámu chovina. (obilí laš. peslazeného. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. chomto (chomce. (val. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). psíra (psí bouda).: izíía (val. 31. trna: : : : : — pucheina. krbaa (veliká hlava). chlasto. šmattá. chycho (smí. izeií. šantaa (ženská tebaa n. jatovize. hrab) drobné odpadky ezina. oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. bidlina (bidlinatá pda. soplá. šmatlaa. šipanka. o»: hluchá (kdo slyšeti maje. duBanka. jarní). špidto. mlso. mlina. chrbtovina (maso se hbetu). : švrglovina (= smrina. stéblo).) rzné letina (sušené vtví dobytku). zajiká se). ý (val. : ddovize (ddictví). babizna (babsko). sušíra. ddiný podíl slovesných i po matce). švidro pílišnou. vrbina. gajdaa (rozgajdaná. slepá. veliký zub). suro- vize (surovina v žaludku). — 33. laš. turiza 34. Vavín. in: muín (= mouenín). — sladká dínka vc. g) — sláma— slamina jedlovina. 32. 143 — plesa (plíse) a laš. uklavina (vc uklá. modlena (Betschwester). eština. . . tvrdina. sekanina. kafíra. on {= . — á : špihtaa. hodný chlap). hotovize (zásoba). inka znamená plody keové: laš. šípinka. 26. ýn: Ferdýn. frflaa (reptavá). klátivé chze). polyká slova). jaiovina. aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). mokina. cokoliv sladkého. htožinka. sušina. (turecká zem). jaina ozimé.

chebzo (surovec). žniva pl. stekio. pokus). spírka (spírání. kemének zz: a hubka). dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. pusto. mrzutka (1. protivník). správka. železák (hrnce). Slávkovo. šklebo. mrzutost'). záminka. 37. cago. mazlo— cego. roztržitka : (1. plátežník). širokou epici). k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. pípov: nemam s nim žadne zapovidky). na oplátku. (1. vyprovázka (vyprovázení). zapovídka (1. pilava (1. tulka (potulování). mokroba (mokros). vykládka (= vykládání). tíhoba (aegritudo). pilná práce). hádka). chrapu ospalec. šuchtaka (drobná. mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice). míacka (laš. žn). peeák (brambor iyák (provaz lyeny). ba: nádba nadje: už to mám v nAdb. vrátka ^nz). k muž. svážka (svážení obilí). pálavá (1. gebo. 1. taká : — = plaba. podpalka (1. siamák (klobouk slamný). kostela). posvítka (val. zažírka (1. draní peí). škeko které chce ješt (dcko plativé). dncké: horo (jako hora chlap). bolaka (bolák). desátka (1. býti kojeno). palka (1. píspvk penvrácení žitých). hliák. topivo (Brennmaterial). kopaka. 36. mák (peníz). šíava (širokos). chrapún (surovec). cumio. = si. ivo: sivo (ocelka. pítaka (žebrání). galbák = levák b) breí). hofrava (soudruhyn). opletaka (šoukavá práce). (1. skládka (sbírka (val. dávka (1. trhaka (trhání trávy). oba: 38. útk). natážka. bezovák (prut). padky (pístky). zábarka). zalhávka (1. „otipky na podpalku"). hnojvka). roztržitost'). pilno. bídák). íataka. 42. a) il. . ueka (1. hopso (neposeda). vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. šoukavá práce). koziák (kožich z kozí kže). špatný placek (slov. na vrátku komu co dáti). dojivo. plávka (plavení deva). (neotesanec). hl. íin sahún (vosoký chlap). kyj. makvka ek (makovice). pokúška (pom. pálení). jalvka (jalovice).:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). slépka (slepice). které by se ješt — rádo pstovalo). 1. prašcák (dít. (1. (tžká práce). které beští. Budišovo. da). šedro (ironicky). ceco. oraka. lútoba (lítost). pradlena). svcení školy. desátek na rženci). kvták na kvtiny).- ovo oy : Krakovo. val. mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). zhiavek zhlavec — poduška). fera. líka (líení = bílení domu). hnojáka (1. slivo suro (surovec). 39. uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. seba. ava: dálava (vzdálenos). — hliicho. odrostlejší. (hrnec trák (1. 4 (zl. (k) 1. Jaká mlaba. korho. migo (d. kucmák (kdo trnový). setí). 40. mluva). 35.). pláava kesivo šativo (plá). krchovo. orgo (dtsko vtší. ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). nosí „kumu". ). = ec : mlacek.

och. povrhel). lušnisko.). se ošklebuje. ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . rozvalenec (povalova). školník (1. (mluvka). e) jaisko. založí) b) palec). botisko. hrdíovisko. mordovisko (kde se kdo hrdluje. ušpinný). ohavec. vrzúg — „lazi* jak lazuga. zrzoch b) stryjoch (1. náhlivec. ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. maoch (1. váhavec). zpsoby ran a p. jemenisko." 47. voatd. ohnišo (uh. nik: truhlík. štn). mli pijatyku (pitku). (1. pezdívky: poamef) vitisko byt (dol. opískanec (poád kue. ík. je také strachovisko (strašpytel). barveník (barví). 54. (1. nedobenec. (praktikant v krám). yka: pekarik. : ošklébenec. klobuisko. zapadlisTco (1. obhroublého : chlapisko. 50. = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). zhniloch (lenoch). žitnisko. zemaisko. (1. hrachovisko. kosisko. vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. 46. divoch). ogebuje). šipoch ušípaný. ovesnisko. palúch (pouzdro na bolavý sopúch. velec (horkokrevný). (ue mlynáský). tvoí pezdívky : bajoch (1. toušek).— 44. zašpínnec). devanec jako ze deva). plantucha (1. . uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". kde bylo áráno). svinuch (1. neposeda. šmurýg (val.) eisko (val. — boraisko sám iše vyskytuje (las. plecuch plkoš). matlocha (kdo se matle). buchanec (rána do zad). nožisko tlo visko (val. pijatyka: prasátko je enem na (1. „ mord uje"= špatné pole). las. jatelinisko. robsko. tulák. znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. slov ohniše v. okysanec (ospalec). istnik ^ jedlík). isko znamená a) místo. . liskanec piští : 10 . ocha baer). šmattoch — ocha. rubisko (místo. brinzoch 48. Brumm- kraoch (krátký lovk). sviák). kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. babsko. potmlúch (potmšilec). ík 1. zavrucha 49. zelník (zelný kolá). 50. mluvka). ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. šmurygán. ležisko (pelech zajeí). lepanec (pohlavek). ýg 53. hospodarik (dozorce pi hospodáství). strýek). kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. 145 — ve stole). bazgivec (kluk ušpinný). (val. kde se les rube). áranec (znak. úg 52. ogébenec (dcko. ^ pass. židisko. ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. nešika). buoch (1. kazi). vroch. icník 45. zvuk pily ezající). pijatyce (nápoj). ošklivcem"). kdo všecko „zavruší". ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. propadlina na poli) b) pole. odranec. kteí nesu brinzu Ježíškovi). dvucha (dve). maitel. uha: vlauha uga: lazuga : (val. stolík (píhrada v truhle. uch^ (1. (1. svaoch (svasynoch tle m syneek). s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. kupik školák).

u: chudiš (1. gajdoš. pi domajšku (val. tvoí kollektiva (dle da) bida. kosmá. — brnoša (jméno krávy). z= slov. 56. mu. ?sa. sthunk. unk (val. lepiša (val. šizunk. gamboš (==gambál). — pák jest . ptka cifra pt. chorý = sndý 64. chorýš (val. krnús (zakrnlý). darunk. b) tká (1. desítka deseák (val. úš: Mikúš. (mkké jabko. k „zdechlina"). starý peníz mdný (5 a druhý roj. holubinec. paterák jsou úle s Prvák. lenoch. 62. (.). vyBas ein Mordskerl). fasunk. lovinec : = svojinec (uh. sladkost). 66. besídka). Paták. burý kabát). Froliš. ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). devná). = po domácku). ped vérajšky. Janiš. opuka). svininec. kobylinec. žebra. troják.) = desítizlatová bankovka. stapá (stapatý). 57. Rozinica (pezdívky). = první — dvojími atd. sko vérajško. ýs: burýš (val. as: (1. Ferdoš. Fabiš (Fabián). druhák kr. toenica (val. blešinec. rovesník — rovesnica. lokýš (lokše. koberá : a bichá) 61. ptítka beka o pti vdrech.). lepení. chládenica (val. fujavica gybas (vánice). zgeblý lovk. vc ulepená. šmaranec. letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. dé tvoí pezdívky: šuchtá. — . Dvoják. losko. Martiš.— canec (rána karabáem). ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). = tkadlec). eJ: síádež (val. rak zvleený. švác) trusy kravinec. hubené dcko). vša: Veruša (Veruna). nnek dova) — podarunek (dar). maluša. pluskavica (déš) — Ve- runica. husinec. Ondrúš. viléjško. škrtá nec. kuinec. žduchanec 146 — (poliek j. osmina. velami. oblinec (= oblak. radlica (železo na rádle). živoich kmenem oznaených myšinec. oblé devo). tak i šesterka. 63. nudle.) = krombožinec. paluša. : 67. lízanec (skvrna líznutím zpsobená).) = ung bytunk. 60. (1.). chovanec — chovanica devné chovanka). psa. benica (etice na ohrabky). = pi dom). krutinec (nco ukrouceného). chroba. osmerka. dneško. dvo- Babuša (Barbora). bankovka ptizlatová. cho- = denica (val. vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). zitrajško. lepi). platež (placení: to je pláteže!). val. bliskavica. lapuša (vc daremná). chze). sedmerka. Ciroš (Cyrill). ped losky po domajšku (val. Sedmina. : 58. pytía. devnica (chalupa zdná. Substantiva íselná. os: strakoš (jméno vola. ptáka). 55. devina. mkkýš chléb). 65. zdnica. štverák. toák Ringelspiel). (1. šinec. ruša (jména krav). budunek (bu(laš.) = desínák (slov. ús : divús (=: divoch). — 59. 68. zdechloš.

Rohel — Rohlena. Kotek — Kotkula. pudmístr tkalec ševena. Moek Mockula. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). vidti z koncovek. Drmelka — Drmelena. kupec —žencula 10* . Hajduek— Hajdukula. Sovíš — Sovíška. — Koendica. ková— kovarka myslivec— myslivka. — poslena. Hanáík — Hanáica. —tkalcula. Kopeek — Kopekula. — gazdna. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. Krápek — Krápena. — Sthikatka.Kóstkula. — —mlatcula pudmistena. — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n. 1. Janeka—Jane—Peterkula. ica: Bednaík — Bednáica. Antek— Antna. — ševcula. Benek — Benkula. na. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. dle nichž jména . Stank Stakovka. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. Vašek — Vaškula. Vría -Vrlena. ti atd. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. Balajka— Balajena.— : 147 desina jsou jména karet. Ddek — Ddena. Malota— Malotka. Knžek Knžkula. 4. Juena — Juenka. ka: Zapletal šilka. Šesták — Šestáka. Veverka — Vevérena. — Hozena. Kotek — Kotna. Kožík — Kožica. Hanáek— Hanáena. Na západní Maškovka. trojnicu. Macha — Maska. Velísek — Velíšena. ternicu. Prášií — PráChmelarka). Peter 5. (1. Gavenda — Gavendica. Novosád — Novosádka. Šustala — Sustalkula. Lašsky: mlatc — kupcula. osoby). Martiš — Martiška. Izidór — Izidórka. Vlek — Vlena. Vágner—Vágnerka. Januška Janušena. Drda — Drdna. ula (kula) : Ryba kula. Bareek— Barekula. švec ženica. Botek — Botna. Pálka — Pátena. Rapant — Rapantka. Stiúkal Mazá — Mazáka. žnc n. Koenda 2. Kuba — Kubna. Pivoda — Pivodka. — Zapletaíka. Svatoš — Svatoška. baa — bauvka. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula. Micka — Miena. Satajka — Salajena. pa- (dv. Gajdošík — Gajdošica. uvka. Nesrsta. Nmec — Nmcula. : Pozn. mlacka. Pavíosek — Pavtoskula. Kostka. Miklica— Miklika. Mezírka — Mezírena. Marek — Marena. starosta — starostovka. Hoza 3. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. ta jsou spoádána. Janušík— Janušica. Hebaka— Hebaena. Tkadlec — Tkalena. Cipra— Cipena. Kokeš — Kokšena. Bíecha — Bleška. Jahoda — Jahodka. Hajá — Hajka. posel (obecní) n. Trka — Trkula. Stefek — Steféena. Machá — Macháka. Stuchla — Stuchlena.Nesrstka Sikora — Sikorka. Štká — Setkáka. Herci — Hercluvka. Srba — Srbna. — Rybula. Zkusil—Zkusitka. Prosek — Prošena. Vlha— Vížka. Tvary jmen ženských. Vašíek — Vašikula. koval — kovalica. stvernicu. Siber — Seberka.

val. ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Škola— Škola. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. Jména taková jsou dosti astá Apoleák. val. sivna.). Maák. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. **) Klára. a to astji píponou at ate: Janda — Jana. I jména krav tvoí se týmiž píponami. se domem zdržoval. Sikora Sikora. . Tedy jména na nm Jména dcer. Petrušák^ : Veruák. Štefek Štefa. Drygal— Drygala. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody. Marušák. Éehak Éehaa. straena laš. Matula Matula. Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských. Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král". ddiku místa. v krajin mužov neobyejné. Doák. Tragan Tragaa. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. za manželku. kteí pojavše jedinou dceru. Polušák.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. i toho jsou dkazy. Bák. Janáek Janaa. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . Kula— Kula. jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. že znamenají pvodn oboje. Též jméno manželino. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo. ne po jméné hospodáov „Král". j. mohlo píinou býti. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích. že po pojmenován. sivula. jako na p. žena vládla. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián". manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší.**) chtíce tím naznaiti. zmyja zmyjica. jmeŠenkéík. víte vítenica. Vašek Vaša. jeho manželky „Krála". lysula. Marianu. Pinkava Pinkava. Jinde zase muž jmenuje se Macek. Františák. má-li resolutní. a muži vbec „Marián". v polštin. se. Hadvižák (Hadviga). pradldk muž pradlenin. Tak na p. na p. strakula.— — 148 — : lysena. slov. že domem žena vládne. Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. Polyksena. Proež íká se po jeho jmén Mackula. Mrka Mra. Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. Znanienají-li nemanželské syny. jašer jašeica. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák". Poleksiák.

kotetek = s kotlík). na p. ec. kozetek (1. = vozík). Adulka (Adléta). Kenek— Kena. švrgla = . ýšek : (= kopeek). konýšek (coU. má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). éiiek hotubnek.*) Rozina Filova. 1. jest bledý). kreka. — hrušica.— : — Tošenovana. (1. zimulka (Rožn. Muras Hercluva. jedla ica: beza — bezica (mladá beza). na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv. (val. (ovísek). htavnka. tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. nka = . vrba — vrbica. Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. Mužská. v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek. lašsky yek: kamyek emyek. ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. plachetka. Íka buchetka. Drygatata. : : trávnka.): : jamyk (jemínek). Subrt — Subrta. (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. ruenka. ohýšek (= koneek). Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik. ovések (1. =^ smrk) — — jedlica. syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš. Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. mamnka. hruška eka švrglica (mladý smrk). Kenkova). Jména zdrobnlá. barošek (=: beránek). áreka. maiý Jan. íka: hleka. nlišek : tokýšek (tokeš = nudle).). (= ohníek). =^ kozílek). Strakovo Pepce bode dróžkó. noženka. ek: vzek se (1. i : Skota — Skoleka. 1. Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými).). Novotný 149 - — Murasa. — 2. Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. ika hubnka. . Ženská. kopýšek úsek: hrnúšek.). kamýšek. (val. hutubnka. =^ beika). vnuk ík Nkde p. hrnulíšek. Mrka — Mreka. ulka: beulka 1. neculky (val. kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). — lichotný. mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). kamyk (kamének). kamyi). etka = . kam jdete?). : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény.


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

polihuje. — íazím (Píborsko. táži se známého v cizím mst. prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. uzavuju. vyhledám (= -hlížím). obili (si. kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova. vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka). obili se vysypuje. by byl sám vymyslil. — chybovat =. cérky rády vonikuj. itam ituju. vedu— odvodím (=. chodivuju. jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko). vykladoval (== vykládával). zaikuju. Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). lezu je též za iterativum. nvyzvduju. Rzná iterativa. nchuju (nechávám). odbiruju (odbírají). poituju. beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. (= zpívává). díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám).) po stromoch. ich zaviuju. — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím). Iterativa lašská. teho nevažujú (val. tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str. chybti (intrans. nosim nosuju (= nosívám). tak se asto djuje (si. nvuju. éjává). uni teho niduju (nejídají). — (slov. dodluje (dodlává). piveduju. (=: val. biram lezu (las. V. 6. (val. V iterují laštin naopak uju). Pozn. dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. vykutovali (vypláceti). Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji. odchodím. najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). — bérám —bérávám. vychodím.se vyseduje se kobzale zaseduju. Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá. (ávati a ívati) Boli — boluje . obdluje rolu (obdlává). kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). zpivuje tu (nacházela). snih padze . — vont voajú (t. — — — — — (slýchám).). mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. -cházím) odvádím).) — voat (transit. lampa zhasuje (= zhasíná). („milvám"). slychuju . val. 207. domluvuje mu. stái mladým (vyptávají se). (uh. ja povdovali {— povídávali). Frýdecko) : ve Slezsku dur. dokomurky {— vykutávali).poboluje. pro- chodím sa dohledám.). vonika voní. 7.) (si. vozim vozivuju. kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem.) — žínám . vyplacova vypytuju . mtativuju.) nemže. (mívám). kvitka opaduju. z voza. VI. to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata . — chodzuju n. i sluhova padzuje. mimova — mivuju (laš. abych zvdl.). jezdivova.: — — — 157 — as známém doma.). .

hogiat (vz hogá o kolo). kohat cum (velice kašlati). = placho létati). vrzugýa. papa (val. si. chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. hylázat (povykovati). pabízat sa : (courati 4. 9. chrpústa (chrchlati).): — dobrúchat. ázat: binkat báat. fzat: abrat— abíat. ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se). — — — — — — koldýca (laš. 3. kobíat (pížgit se. íaf.vrzají). kulhat kulhýat. tárat sa taráat . zbíýat zgíýat (slíditi). — — — — sa (toulati 2. coufati. tepýnaf (val. blinkat bláat. —ýcaf 11. znaící vzmocnlosf zhrublos. krzá krzúka! (laš. tomázgat (idem). pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka).) (kieti vespust). uhýbati hógat). ára— arýca. šviha švihýca. dy sa ludé zastavujú). ezúga. hópa— hopýca. = toulati se = pabícat pacgyat. vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. svai svaíca. ýat^ íaf. v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. špinit špiníca. hópat hopýat (skákati nepkn). jíti). n. I kotdyca še to klatí se). ustavin mluviti — ním— — = lapota). 8. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou .): papíca. chodi chodíca. oha— ohýna na strom lézti). nelepos dje. ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). užchíá). žgára— žgarýca (nehorázn bodati). chíat (chrápati: doleha pod kamna. hcgýat (tískati ním. skókat skókýiíat. se). at. ^ hylázgat n. = chlachúat chrapúat (chraptiv 5. váchat vachýat. gagotat—gagýat (husi gagocú. oha ohýca. pajzova — pajzýa (val.— - 158 - Slovesa intensivní. strepitu) = šošat. — — — krzukaju 7. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. úgaf úzat (val. chípat— chlpícat. dvee kržu vrzúga. ázgai: palázgat : 6. skókaf skokýca. krhúca (ztžka kašlati). hulákat huláat. šukat šukýca. . packovat sa). íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). iichaf: dobit chrpúta. icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný). == utíkati). 7lTÍat flekúat (nadávati). sa (váleti se). ga- — — = gýajú). okocía sa (okounti). lítat (val. paláat zz palázgat (povykovati). žbíat (ápati ve vod). — ústaf 10. plachýna (val. šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. skuhrat skuhýat. šotat (pracn sa. pabzat matlati se) šobat (mingere se). Pozn. chachúat sa (cachinnae) kašlati). skéhnit skehýat (breeti). Slovesa intensivní (verba intensiva). strúha— stružíca. dat. pabtova — — — — — zvoízat. ýzat: ahat ahýat (val.

nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi). nco navádti cupka bakáí ho. šmúraf zasmoliga sa se). — prdolit (plauschen). zdíra liznú 12. ytat: ápat— apotat (prší. — vigtotat. žduchati). nuzait sa. <^?V. poikaj by ti (e dcka). . — — zdéi-yga — šmuryga. — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). otat. tichuko mágat ! — rhadžga''. smoíygat (hnízditi 13. mrkat mrkonit (z temna mluviti). (do kostela jiti). ignf: ára — caryga. hned' zmotoškaía (zmotala). crbka — crboni leze koika po jabloni. — vrzgotat*). (žvachlat 5. makati). tupí prší). 3. néjsu zvyklá postávat. nabakál ho na jíti). tak mrkat mrkotat. prší). ápa ápef (poád apíte 2. I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1. tepit (tepati). mgnú* — mgýcnú . pršeti). — kopýcnú. klapat — klapotat. lizoni sa (škéiti se). bdait hubait (hubovat). šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). zypka tanuškat (-= (taniti. drobsit (= drobit).žva oholit (plauschen). onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati). stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot. krukat— krukolit (uka krukolí jak prase).^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati). — kyvotat (všecko sa kyvoce). (udeiti — lizícnú. peca nco rypkám. fuet— fukotat. maryga. e (slabo dýchati. gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos. vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). péi peonif sa (vypínati se. plkat plkotat oí rumpocú. chromka. viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat. — to nezralé ovoce ! — koupete). civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. chlachotat sa. až sa Janíek zachlachoní). makati). tak apoce). škhat škrhotat mleti). tuíait sa (potulovati se). (dítti). akosit sa na nco (= íakomit). ápat t). ygnf. mu slzy z (plauschen). fíkaf fikoni (stíkati). (utíkati). chlachonit sa (smáti se: nem). (zasmoliti). chechtat — sa — chechotat kývat sa. otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to.— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. . glgat— glgotat. (žába škrhoce). (udeiti). syet sykotat. olit: vízgat 4. : doby. dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). róchnút — rochýcnú. sit. ýsat: soti — sotýsa (val. aby s ním šél do msta. Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). škrabat— škrabotat. márá ždúrnú— ždurýcnú'. qat. dcka). sa. šplúchat — špluchotat. tága (ážu) — ažga ten (hnísti.

Ovce suchou letinu rúpú. koirova.). praší. piskoní „piští" chtíc nco). penzi. sa. kue piší. pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. — žemoit honit — brebencovat (brebtati. cingat — cingélat s (val. utíkati). Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská.). == chorý — obraz od slepice). — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa. Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. — piskoce (popiskuje). masné na ohni škvrí. tepatí). (zvonek ve zvonici cingélá. vrzuká. chlapec si kotúlá dénkem. =^ viklati). 8. oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se). rozrasirova (rozrasovati).). sa. — piskonit. honcovat (zajíci honcujú (plísniti). Co se trhá škvíká. 9. báá — — — — Opilci v hospod íomíja. — — Holub praskoce. Binká si dít vrí (durativum). šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). praší (breí) vrkoce .— — se na nkoho). dit piší (breí. lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati). mluviti eí = páí). pískat 160 — trtoni (tžce se. na housle sklo otesené co se láme. šermovati). suché roždí druždí. štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti). uhl = obcházeti neinn). korovrátek vrždí.) biní. (rychle jedouce). pes . vrzolí. obliskuje). mulirova (= mudrovat). . praskavého. zmrzlý snih druždí pod nohama. rupkajú (praskav jedí). krava práská biem. tvary.). frfnit sa (1. gygla (val. lepati — lepancovat (pohlavkovati). covat : brebentit sa cizí). lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. san hviždíja — Ohe praská. veza sa taín (žebroniti). utit: remti — romuti (val. tvary podružné. = drkotati). íomotíja (hulákají). novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). (= povrkuje). . 7. vrzgolí. pták vzgá. Zena drúzgá roždí. — fafrkovat „cingélom. šaširova (s hIkiW^ ohánti se. kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . etazem. rupoce (rupotat). vrká. kos hvízdá. špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). (piplati. las. zrúpií to (sndl nco „rupavého". špárat — šparušni. od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). Kúlnút (jednodobé) kúlat. vtr hviždí. žemrat síávoi (val. klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. = hovoiti). letina tu rupí (rupt). posmtat" (val. chlapi kúlajú na kuželni osoliti. Dvei vzajú. — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat. pléct— plantat. lomit — lomcovat (hmotiti.

). v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. — : lovk. Na vrch jam (pole v Jasené). Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. pes suáeda. ped ševcem (t. roh. staré krámy (Tandelmarkt). j. prosted. východ. Podstatná vrch. že není tak silná. (t. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal. a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. laš). (špatný). významu mnohem širšího strun. mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov). V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. Na roh štola seél. ped domem Pavlíkovým).. bláznivý který v lese dm (blázinec). což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). chlap.). staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!"). Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk. mrcha cesta (mrchavý. do prosted' lesa. zlý). konec. kraj. I. do východ síúnca. pes jeho dvr). 2. Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. ped Bilkera. O jmén pídavném. níž kdysi uhodilo. Mám to na konec jazyka.Skladba. ve spojení II. po západ slunci. o jmén podstatném. U „hromové skaly" íká se skále. do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. to je dožera lovk. . ped kovolem. Staík seél za vrch stolem (val. pes kovala. 11 . chudobné vysvdení (jímž 1. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku. dráha. Idžce tam pes ostuda zdechlina k. : 1. Ped východ sluncem.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. si lovk Nmeckém na Novomstsku. p. to je nic po teho sedláka 3. umel hladnú smrú. západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. mín tím. v prosted lesi. vyjadujíce : se chudoba vysvduje). j.

„ganz" v nom. Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob. postel (vat ). Víde (do Vída). myšlenek (laš.).).). Milá. b) rodu ženského: etaz etázka (val." A na otázku.. to je temi(. tvaružka laš. (laš. (laš. kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu). obyaj (val.). Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá.). když se mluví o dvátku: si byuo. strnadlo (pom. klarneta (laš. Já sem sa ho už naprosiuo (ib. klapeta =^ klepeto).. Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme." Hd mi v Morkov. jed (val. Ste všecky ušmúrané. žalu— žaludi (val.). j. zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem.).). Pokáme do tak roku. podešev. jak se jmenuje kestním jménem). šlenka). Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua." — . palacha (laš. dt - dta v. 2. uh. Vera týden poheb mla. Sak už sem stanuté (= už jsem vstala). Mám ruku všecku zmoženu. stupa (Ji. Kromíž. fazol (Blatnice pom. Je mi dlužen od tak roku. motýla (Ji.) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji. pac (laš.). do (laš. jaro). jak které je (t. a z posi bylo. i v akk. dít).). jar (val. Lul. Manda? Byuo sem na úce.: : : — 2. Ustanovili hromadu na dnes týden.). Platnos attributní mají též píslovce dnfis. Až po novém bude svaba. O rod jmen. Tebí. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká.). kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají. obou ísel Su všecek mokrý.). (uh. brko Na o Starojicku a ]ia Laších. i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke). „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají.).). l)odešva (. se 1. (laš. Hotomúc.).). Kubovo a to Kopekovo. játra (Ji. vlanka (laš. í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo. uh. m. c) rodu stedního ranní. = bellis perennis). (do Lula). pergamena kapišona játru). brlo (laš. vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). : : III. rozmarýn (rozmarýna). Cej (na Caju) a.). „Naša dívka. (laš. Holi. íoža (uh.. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). Parýz (do Parýza).). i ovoc — ovoce (uh. litra (laš. Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek. šnuptychla (laš. Byli všeci potluení 4.). B. byla povo (= práv ped rokem). kr — — . laš. j.). Rodu mužského jsou jmenovit místní jména.). Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. strnádko strnádka iskerko (laš. (laš. zerz (rez).) sem c) .). jitní. Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm. — vlák). 3. je—jedi stedního iskerska rodu slov. pec (laš. (uh.). myA. obracauo sem seno (Hodslavice). 162 — tal<.

V té pak píin nejen urité sloveso. nemohl smrady obstá. po hev!" 3. Dlat sme uhel (slov. jakož i o osobách. nýbrž všecka participia. a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4." 4. sena. písudek pívlastek jest rodu mužského. vrátil Osobám dosplým se vyká.*) choí. ze Slovák. jejich krajiny: na Slováky. sluJiy (synek je na síuhoch :==. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža. esli m to neužere ? to Néni toho nikde. na služb. o svainách. p. zlomil krky (uh. Idu vait grumbír (m brambory. otavy. „dobré svainy" val. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš. Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. Nkterá klas. na Lachy na Horákoch na Dolákóch. co?„ „Oto — m i stydí. prosa.). schla strachy. Podobn Tatíek blúdili. sya//??/ as. Je-li osoba ženská.). Jména hromadná jemene. laš. s opovržením : Vri to po m. (laš. laš. skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. spisovatelka mluvíc o y. ovse. mívají v Polešovicích). Dvátko volají k sob: „Male. Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno . šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. laš. v Turkoch. *) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné. mají též význam zrno. 2." jen jeden kostel. „v pekly. popukal bych se smíchy.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV. býl na Slovákoch (= v cizin). appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom. na Valachy. na cestách sa zmohli.). tam? Nebožík Klinkovský byli poslem.). Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. sa z Valach. ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : . Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. 5. Jméno hrách. obila. které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko.). kdy se sváívá. Trnky majú málo pupenca. Povdli sme to našim tatulkovi. 6. žita. O ísle jmen. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu. — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). popadl ho za pasy. pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. 1. jako: proti = ve = „dobré ráno" se a. zela. mužského 11* . íslo množné. v cizincoch Šél na Hanáky. 3.! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo).

5. . . ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. tam tú zimu. laš.) hojn (laš. 1. má tvary: iný. rate naspoit. tele pólo. Kolik tolko tele (val. — (val. ona. — telej. inakší. kele — teli. tivem mn. kolky — — —tolký teli les. co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném. kolej teléj. a to v nom. 4. strom je sám kvt.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár. .). ta. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. A dyž na ten zpadek pišla (laš. tla.) == vela. nýbrž znamená všelico. strýku." praví o sob Androraacha . . — toléj. kde idete? Vitam vás.! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). hospodá nebo hospody). koár býí samy svtla. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. o kela hodinách ? Velo. on. otec nebo matka. inši. sama rados. a v akk. o kolikati? (slov. kolko s teléj lidmi (Jicko). kela. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame. Podivte sa na naších mamu. Jak Pamb dajú. Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. kelo— tlo. proste za nás za híšné. váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká. — poá — — — — — tá roba je samy je klebety. Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste.). ten rád Podobn: Staenka.) velej krajuv — telej krojuv. Bou šohaj samý švarný (zn velmi). Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor). v ostatních pádech spojené jakož i co. slov.) = moc ji (val. mnoho.) ti padú. — kýla — kýle. pora grej carv (Frýdek). inai. Jozef. ten radši za kravama. chodí do školy. . Balajkovi (t. tak nech je. to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku.). nvelo. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. O námstkách. 6. nebo tetiko). kolik vela. kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. pibhl sám smích. nvela (laš.). tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov. kelky— telky kelo-telo. keli. sama tráva. Vrána Jiný samá erná (= všecka). kelko =: — telko (laš. tele. : Pi V. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. Sv. — tolik. 2. Marija. (laš. (laš. s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. Sét sem s onýma. Ukazovací námstky ten. 3.): tla kniha. Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran. ale Janek. . Kožíkovi.

leda^ vseli. potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. — ma mn — — \T. 9. Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. všelijaký. *) = není) se kdo. lecihdo. dobré). co jich 9. svojeho. co piklonn nco. Jako cizí. neslušné). saco. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné. s'"aí. nima jiného (Frýd. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. nimaš. dávajte o své. s kerým tým. 11. jsou (val. Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). kolvék (val. (val. nevyroste. anebo když se nevztahuje k substantivu. co Ach néni panenky. kde. Slovesa abstraktní. Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte. tak jest i iji^^^ nkoLo = . 1. co tšívata. Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek). co mi jest).). slizaj s ijeho. 10. (= ne hrub p.): nkdo. Už zme spálili kde jaké poleno. cokolvk. kde kdo znamená tolik co „všeci. jest". kde jaký. Kde kerý. volakdo. co ho šlapávata. a las. Za . barkerý. Keré (zemáky) budu nakažené. Su jakýsi nemocný {:=. sakdo." Jaký taký výdleek peca pi tom bude.).). Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. ledaco. potem ped ijum (na Opavsku*). zarsti chodníek.). Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). Zpedy grabni do svojej kapsy. ne). Pobyl tam njaké dva roky. málokdo. O slovese. ija^ ije v laštin znamená nejen H. Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. kdosi. To je ledajaká roba. Tam toho nmá. Už o tom ví kde kdo. nevím ani sám. uh. námstky neurité. nikdo bývá z pravidla žádný. s nimiž se skládají har. „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno. : Slovce. pece nco). sta lei vola (podl. ale ruka nechce si úžit. volaco. nmá (op. riia chodníek. neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. Což myslíš. Nimaš tam užívá za nkdo. ijí.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude". málo. Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. Sndl kde co. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. : Nmaš V náeí la-šském nmas. sakerý. nýbrž i cizí. Já eše bych býl jaký taký. Vydláš si co to (= by ne mnoho.). Keré dit je velice chytré. tam žádného. 7. žáden. si.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. 8. ne (laš. Pišel kde kerý žebrák.

Nebudu sa s tým natahat. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat. jak s tebú bude (= nebude). Nemáš ich tu nikde (== není jich). Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3. Budeme zabíjat.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. Nebudu staovat až v Holomúci. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat.). matky nestane. Postavili nvou chalupu (val. Já sem to tam nedával. laš. Starú ttu bude zhazovat. se též prostého postit. Až mne neich doma. ml"s tam nebys protoho. Nosit sem tam psáni. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. My zme to tam neskovávali. Vil. sa nosit. Vyzelea t. e lidu správnji : vás nebudu zaháat. tam Já sem nic neobjednával. staví novou chalupu -^ hraje si. Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). = rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . — si novou chalupu). a hojnji užívá než jazyk spisovný. neho ven: se) b) zem. Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi. voditi. Nepotebujem sa tvéj rady. si. vláit. Vedle sthuješ ! — val. Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). pro's to tam chodit. — na : Píborsku užívá ustelu sa.).) sa vám to hodit. — — a potebovat postit se (val. až 2.— nic. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. Neihét kdo byt ve stodole. 1. Kdež ich máš? (=kde jsou?). napájat. ste Pro's to mu to dávat.). 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. syp. chodit Na by = nevta tým na se s tým. Neihét mi kdo žita dovést. vozit sem žito. skováí. Mla jí vil ty peníze ktast. dávat. O pedponách. Nedát mi toho kupovat. j. jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat. Eše mi má kdo pomoct. chodit. Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících. Nima abstraktního býti: — stane. vláit. mli na bys tam tam netozit. hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej. voziti a p.

uh. abych mu zapásl. vysolili.) = o. Zabyío mu slabo. když pišel na lepší stravu. jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. mkko zabyfo.) to zapadli (val. 4. popásti.vdávat. Statku sa nedohostí. Ovce sa ^ už nejí tolik.) vypasou a poátku. nastoupení trvacího „dímalo sa mi. za vodu. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví. dom a p. to staí. niti vyšili atd. vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl. Jak si zaadím (~^ po). že sa pjde podívaf dóm (val. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv. hrou dít pokojiti). Ano.) p/V nocoval = po.) xi : ste.{íysvszo. nedovšímeu si (podl. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý. než pojím a p. z : zhodnú hádku (val. Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili. b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí. Zamdleía v kostele = o. když kámen nesl. Oraj. Zadivíí sa tomu (val.). 3.- wurde): Zabylo mu ho tito. dokaj ! (pom. Zachoél dobe sa zadržál (val. t.*) d) vydávat (val. za. Mám dia nemocné. oraj. Zašípi hrušku (val. mj syneku. = pi^ Pi této zi. Byla tam. vysvítili sl 2.) =. Všecky peníze zamárníí (val. darmo tu sedíme. Zadímaío sklenku mi (val. a kdo tob zapoháá.nastoupení trvacího „hlásil se". Tak jsem sa vera zastarala.). oraj.) = po. Už se zajedí = zachoval. Zhodli Zánovní kabát ." do noci. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t. ale nedobyl nového roku.). dyž já nemožu (val. jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. o.) = joro.(ješt dosti nový). po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy). a laš. Zaptaj ho (val. j.) .). Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" . Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val. Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl. „Po mi zapás krávy".) = po. ti veliké ban oléja. Zahlásil sa k nám (val.). Zahrávat" dia (t. Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci). nemožu se).zatím za mne.) po.po. ho zaprosíl (val.co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá. Zabyío ho teskno. 5. „pekvapil" ho svým zpvem). do a) dokonení dje vozil. (val. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z.) -. val. na: Co tu nastójíte ? -.) stlustnou. j.) = popros.). Zahnvaí a na m = zstal (laš.). po: dondu k tebe (podl.) í-oz.— snaden.) = «c. = zstal . se Tým ich nezabohatíš! (val. Prosil mne. aby ho náležit zatroubil. j.

Neosedí celý de bez práce = nevydrží. céra sa pivdala pišaova (val.) --^ pomladší za.) =-- (val. 11. rychleji nás..) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'. U nás Pikaliío sa mi seno ". Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci). Ponášala sem semeno (za rozsévaem). Peda (laš. zahálka. o. Otrhél v z. nemocna. až bude dražší. Prádlo oblá = 8. kdo práv nkam (val. odžínajú nás = jsou námi.) na chalúpku. — „Postonává. až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé. Strom sa pijal (val.)-=/>o. (laš. málo na svt nabýi. Odda = odevzdati (laš. ekati vtší ceny. = (val. 9. na dobjtku a p. Staenka nám všecky dti odpstovali. kolikrá pihívá. esi = zcr.) =/)ro. nh) ~ pro.) = !" »/. Sám podlám (více nás potebí do toho). nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem).) teplo. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. Propkne dvátko pe (laš. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n. vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. stávat. po : Postál u stodoly (njaký as). Nabíza koho (val.) = po. otekla. povtší.).). Pozdávato sa (val. Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val. opravit (= pimastiti). posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. Noha mu = sebrala se. 6. ti mu to jaksi divné. obsedt (o nemocném. postava zaháleti. na p. tolikrá mosí pitrochu zakalilo. -^ (trochu pejel). Pemluvi (laš. pi: "Vz pijel psa.) aby toho nechal. otrnuía = pestává trnouti. hrái. (t. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. (val.) = šatiti. poléhá. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch. Co's podlal. jako provda céru. šél na pole. Najedli sa. jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). že by mne chtla. = trochu.) Straky a pojinší ptáci = jiní. Pichromuje. až se vykrmí) Natom si málo pikáš. jPosete. Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. 10. Pebudžic = pro. — Posušité devo = které brzo vyschne. Postla ". eše Ten se o (chvilku). už by mohlo býti (val. si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). Mosíme všecky dti pizpvujú. poleží (tžce nemocný). Odespali zme = usnuli. od: Odsíkajú. zahale. Jak odpoklúzál kon. napili a naspali. že ohlúpnu (= že se zblázním. Boty tak sa Noha otá. postávka. Obsi ped obrázek na stnu sekou. chce za manželku. Nemožu obležet. Prožéni syna (val. Pozúfám že leze. si ti (futurum). Podtužený Podlúžky — malé dluhy. Postarší. . Pika na sen. po.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. Syn sa piženil na podsedek. Tískami se otopí zn.— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. pomenší. Pomsna (val.) sa = e. laš. 7.

Upalita pec si. Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. Pozopijatse (laš. Sám toho býka neuvedeš. Upát si kordulu f?/topila. zdrobít do polévky. su všecka chromá. Pozaorávát po kúsku.) -= dotírati. = vytrvala. Nech mne. Pozabývál som to (uh.) = podhrúzit sa (slov. Všecko mu pozvytípát. nech ide. Pozobchodít pole. Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí.) — pozapomínal. i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali. Penadivili sa = velmi se podivili. sa ubát. Ovce sa porozbíhaty.) = utíkali. unesu.) Co ja se s nim uhnvam. Na oznaenou distributivnosti dje.) = po. ale letos sa z". co ho kde kady poznadostávál. Všecky pozvyhazovát z izby. Stromy sú pozohýbané jehlice. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje.) sa jak bál.). šak já to uvezu. »'. bez výjimky.12.). sa = zamnila 13. V. Byli by unutili (val. Pozvy- tahovát hebíky. laš. Už postávali. Všeci pozutíkali. Byío tam pozavírané. Pozobjížát všecky. (val). Neustaíl by mu í (val. Všecek chléb. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš. Vrúble sa pozujímaly. z<k Umarnil peníze (las). Pozvyptácát dluhy. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. Rozzatrápené dlo 14. ukúsat. To ju umeŠkaío = zn. Uvžaé áe (op. Uhynula mu kráva.šecko ím pkn- rozpovdél.). pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. Pozutínál všecky haluze. Upoz volit sa. Uekli sa íval. kde co mám. Pozvyupomínát peníze.) zr pi. bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje. sa mu (val. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený. predevzíti pro. Velice (val. Nkolik pdpoit. nebo. : Všecko sem pozapomínát. peca toho neubújím. 15. Poznavlékata.9 - pe: roz: Bylo jí zle. : Sak sa dorozpráváme (val. nenajdu toho.) = zstali.) = na. Uzmáhál sa (val. ukiim ? =: co to plátno (srovn. Neuhlédái ovoce. Pozotvírát okna. Vám žádný neuhoví =^ vy. if. Udát sa na študyje = dal. uhryzt. Poznavypožávát si penz. Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti.) -= umíniti.). Udíra€ na koho panáci udivili! (val.) Ustali na poli (val. ale pebyta (srovii. Zaobléc— za- . se. nemožu masa ujest. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál.) Rozpronajímát od gruntu pole. Pemsila žid). Nemám zub. . podhrozi se (han.) = Uvínit sa mu to ulíbito. od ovoca. upozdty. Co bych (val.) ^ z. (laš. To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. že. Až pozumývá náení. u: Uchodili ped ním Už sem (val. Pozamykát truhly.). Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. Uhrúzi sa pod vodu (val.

Eožn. — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko.. abys mne bil!" — ai l. pišvduje) 2. Bo sem ti to davnó povdat. spurlos verschwunden). su. Bar pod íavkú penocuje. uh. Francek .) = nebo. až nebude-li pršat." i = „Po sem!" „Ahá." Néni až tak horko. Dajte mi nkoho. co by tam zavedl. co by sa dostát z lesa. lec: bar kdo. Až kdesi cosi našel peca kupca. co (slov. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII. penz. nezpívá jak je krásná.) = nebo. Kelecko. brzu (Karl. výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá. dyby tak chtlo hodn pršat. O píslovcích. zezulka) až kdo povídá (= málo kdo). ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána. co by sa s ním zahrával. až lumpisko. =a (val. až jak to vypadne. val. Séct umíja až kerý (= málo který)." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1. bai tak. až hodn pršat. Za loudávé.ticho ito = honem 1.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli. co býl takový bohá (= takový 2. „Dajte mi kúsek!'' „Pokuj.): Šli tam tatíek mamnka. až oni sú hluší. 2. Oni cheli. až ona i-echytá zajíc. Povz n. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši..) uvozuje vty Ctt citte . — a6o (las. Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). Jemen máme až milá vc. Na tom až tak nezáleží. bar kde. co by došét. Peje si až moc. j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. „Ba.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál.. l>o (laš. Cekám. — ai sem ho aha = ano: 2. až špatúcná. on peca neuzná (val. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. Nech kiá bar všeci. Nuž bar (= tedy tebas. palicú.)=^ 1. ve složení s nábda réta.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. Dv hodiny dobe mosí í. jiného: . sa mu. spojkách. ásticích a mezislovcích. las. vždy: Bo si ty sam taky. Jieko. bai. ale co by (slov.) = brzo. dos si nauhýbál. mstkami a píslovci = . Ej.). — (slov. brz. val. porozpráváme.Pome radši!" Bai (Hranicko. bda na rozto. žita. Najít nemohl a nemohl. až mu dám. „Kukaka" (m. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái). ovšem : bai. bar kedy.). las. val. až a neekám. Vy- derte dvin 2. pohodlné ei. úelné: Bžel honem. až by to ostalo tak. „Vy ste vdovec. bhy rozto! (val. = ošatiti (val. — = ano." bai až vím. 3. = ano (uh. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli. že nevdl). tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. pravda?" „Aha. Pokaj ty špato špatúcná. až €0 nesníme. peca jí nechcu. Jicko) l. pišvduje. nebo za drazem pohržky ale sak ba. — bar (slov. on blíže o tom ví. Dál sem chasteba: bar je bohatá. Sak já mu dám. To je veliké lumpisko.

Kostela nuvidži. — ' (val. enem (val. Píb. my idém na huby. enom. enom (= opovaž se !). Op.): eli (Op.)^^dycky. hnedkaj (dol. nebo. Voda potokem tékía. co bude ráno jak krásné. co tak o ty peníze je taková tvza. ho (Jicko). složila hrnce. ežli (sev.).). . idú. fuka. co plakát lútosú 3. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám. laš. pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov. ^= dyž. — ež = až 2. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc.) = 1. — hodii=^ mnoho. emu Studna htyboka jak ten kopec.) = tam : (na otázku: kde?). ež se najím.) — henajky.):= daesajky (laš. (podl. = pro ne: vždy (laš. las. Veraj hyn. dneskaj dole (ZL). ež dnes. uh.). — dle (slov. val. drév (Strání. hevka. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo. drév to udlám. emu je emu. Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ.). Frenšt. hynajky — — : (laš. Hen.).) mnoho hned. do veera prša mo3Í. laš. Sak já (laš. . to jí nemože día.). ! — Jicko. edem (Rožn. hnekaj hev! hndaj (laš.) Prosím vás. zr hojné (laš. — dicky (Javorník. podl. hynaj. (laš. mohl. je! 2. co pracovat (= pracoval. val. : = — — .). uh. hevajky. co sa lekla. uh. val.). pom. když 2. diípro {\sLŠ. = dávno. = »a dom dolf. Pokaj. na: em to bude sy (Zl.). Karl.) — ale jdi. keby sc k nám trochu pišli. na dl^^dioXvi Kel). hevkaj. enem a ene ano. Hn zamdlela. to my vidimy emu je hojn takových.)^=teipTV. Hrab je zakázat lesem chodi. co študyruju na knze a potem nchaju tak. ^Kup si to!" Dyž nemám penz. Ležel jak zabitý. Ai co sa ožením. hn i peníze.): i já blázním? Nvim. je tam. dnnsaj.: — 171 — sa potíí. dy vtr v nižin. do dom — domu (Karl.) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. deprem.). Hodslavice). Jicko. — deprv. iim>i ni 3. hned. deprem. hevaj. nedávné. hev. ež na svojim potu. i co? — ím (val.). laš. Nemože prodat téj chalupy. pom.) (laš. dóm než: (Slezsko). val. papír emu tam nbyt? =: protože. až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. než (Hranicko. (uh. vru: A ajda. . tam hodzeny id kanálem.). — : ! — 1. esi (Frenšt.). pijdu vám povím esli (dol. tetiko !" „No pijdu. davnéjši (las. (Zl. laš.). hojn chlapv. heneky. dybyste mi nejakú vdomos dali. henaj. Eja (Bernatice) enom (slov. rodie možú se mnú byt. co pršato. pro (Jicko. už ich vidC na poli. 4. Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu. co nepravíš! Cajda (uh. až se potil). ano. to mu neuškodí. i zvonili už i ni. dy . vždy) — = dnes. cokif^ cofel (slov. Pokaj. emu. henkaj. Davne. emu ma je tak tam zv. hic = sem po — — — *) Pv. uh. (slov.) 2. Kel.) = až. hojn nas bylo.). co být tak opitý. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára.) = ím vrn znamená svita. emu kdo dla cihlu. Nébud dnes pršef. heva. Já drév já to udlám!*) — dy 1.) ím dépri/m. 1. dojela do msta.

obtžuje). jtdnak Janu máte pravdu. no (las.) není možná. las.) = velmi. jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. a ne ty. na horu (Jicko). Frenšt. Optaj sa ho. val. = — — las. jak rue): Jak zme tam pišli. na vrchu (las. chyba až do ní vejde. že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. když kdo nemu = .) zvuk. že jí rr= janu šak = ano. — mosíja jako 2. muši. Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá). Jicko. akoli. celý de). esli n — to cho = ! chyba (slov.).) = jenom. chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //. (— slov. Rožn. 4. jejdana. rok). darebák jako darebák (einer wie der andere). Bylo to jak dy naschvál. Slovcem tímco poínává se le. bít jak bít (= kam udeil). Stvrtý rok je temu. na hoe. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem. j. Ddiny nevidt. jn (Zl. chyba u vás Inu. ani sa u nás neukáže. — — jedyn (Frýdek)— jenom.). • — Ale ona. to jako to 2. val. dyby slámu peložil (= celý rok.). de jak de. = : jím jako bylo veselo. toho bych si nevzal na svdomí. srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. že inu . — = tebas. poád mlátí). šaty dat.) ano. hrub (Karl." 1. pece. jistotu (las. Náš staíek sú starší jak váš.) inym (Karl.: — 172 — (uh. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý. nu. laš.). isté (ya\.)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li)." — jak: „Ja sak vy to také víte. veer. jak sem od nho pry (= . Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej. 5. nebylo tam než toto) den.). ano. : ( - poád (uh. Oni šli jednako kajsi na procházku. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to. — // (slov. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati). neli = Chyba tak. 6. -^ ustavin (val. aby — pisvduje. Jak su groša potebný. Jak je de dlúhý. laš. Néni jako. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím. „co") b) podmínené: Jak máte. jak sem neštudyrovát. pjde pro tatíka.) tedy cho : nechce. Chél sem mu prodat jako ne prodat. tak jak tak. než. dyby byto jako (laš. — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem. ktobúk jako ú ú hn — ktobúk. jisto. val. jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu. Kdež sú peníze. zme vidli co je. ino. na horu (slov. na vrch. tak jako tak. — jejda. Vzáí oba k sob. néni kerak). vzouiu (clol. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. Hran. cho (Jicko. Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). 3. . . není za koupiti) a p.) = ano. jako: 1. jak vrn. uvozuje vty a) asové (jak. veer jak veer. 3. díve maje pochybnosti. nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov. porozuml.).) se tam jednak trapi. Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. aspo : cho. jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe.

" zaledvakde (—sotva kde).) doká. doka. nezablúdím. poky. poká. kdež mají kde. Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky.). — hady: Víte. Nebyl sem tam už kdy. Vím kady.). dzekaje kam =. v Javorníku a ve Vrbkách uh.).). do toho-liž chrámu božího." „desi do Lipiny. zaky. kj indy (nkdy A. — — — . V náeí slov. to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. i kad = kudy lecikaj (uh. na Místeku a FrýdecTsu dokel. „kde" „de"). kdy bych. A.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom. odkú. Píborsku a Brušpersku doke. na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky. slovenských. zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc). kde na Zlinsku a na Val. a laš. li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství. laš. Frýd.). . = kady. kedy kde! (daleko).) a Velkou. odkel. mimo Frenštatsko. Ona pláe a naíká kaka) zapírá. to mám naorané kdy (— dávno). poke. kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val. (všelikady.). již (val. odke. kata. kata (laš. V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko). ke jinde na pomezí uh. : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). pokel.). (mimo Lipov ~ kedbych (podl. zake. k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku.! — 173 — moju ženku? (píse val. kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. — *) kej jindy). Klobucku. kaj (leckde). — kam kata (pom. kaj (op.li kady do N. na Vyzovsku. a val. je to ai kde inde. kedi (Javorník uh. Loni sem tu býí doká (" dlouho).)— kdy. a uh). jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás.) = jej! (výkik bolesti). poka. Strambersku. uh. na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci). kam ne dál vc (~ ím." „De ideš?'' „A tu desi. ledakaj. (tu jen Fryštacku. kebych (uh. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal). kdy: „Nemám kdy. Už bylo kde na noc. „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají)." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. kejái (kdysi): nmaju kej. kdež jest -ká).) = kdy. (— znáte-li cestu?). Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal. na Jicku a -ka). val.e7*acy — kam (val. odky. ^= i .). zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op. (val.aye — hdé: Kaj sy byl.). — kéj (laš." „kdesi u kováa. zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst. — kaj — kde kam. zaka Dokú dlouho!"). idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn. — i uh. kata ni) uh. — = ledakde).

jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu. se. — kotuluhí. „Pjdeš do školy?" „Ni. — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano. na posledy Ostát nájzady. — . — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož. nýbrž: Hospodá ví. z nápon ide „Na Janek. ni zaporka na Nov. Le zme poobdvali. eše njaký as potrvá.)— jen (na Lhotkách uh." Može pes padesát nas pominat (snad). Vil može leda stará baba jezdi. ledakde. = slov.) =. uvozuje vty úelné: Súkali sa tam. Kožn.) = výraz podivu. tém Nmal do jedenasti tam byli. ale.zd.) = nebo. !" — = no." = Lála. attributivn než uvaí). hleno no može. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. do neká? (— njaký as). lebo lebo a (val. v Ro. leda syneka na vojnu dostala. leb puste leb zabijte.) =: skoro. móže) pisvduje Može už = ano. lem). le (val.).) krom. (op." je „Necho (možná tam.. jímž dti kotúlaní (kutálení) (val.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme. — e. úmysln: (val. lei (Mokov) lež = jestli. lebo leb štyry roky. — nekerúc kerúci (v. už pišli (= než). bych sa vydala. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte." (Bezová — (val. vyženu! = nebo." „To néni možná. provázejí. tímto sak. lebo upadneš!" to poza- „Ja može. nama!" „Može. tento a tuten kiali. krema. okrom laš. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn. když nco náhle (na zajíce spatí). 2. Di.) = tuším : nedávný to (dol.. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy.) 1= nikdy. Klob. nás. „Francku „No!" Ale no dy. on tam pjde. zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti. nemáme za kerousi (Zl. — ho ! kromn. — val. asi). = než.). leši (Karl. lesci (uh. Na najprem uh.) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu. (Karl. budiž. sice las. Volala na nestojte. — Ten nájzady. nestojte (val." „Byla si v lese?" — — (podl. t. Sama královna písaníko psala.) Radši bych umela. „Po s — možp." — niho (Karl. — — neddvnej hajný. spojka uvozující vty asové (až. Miz dobrá.) = 1. lalac — lalac (uh. o neurité budoucnosti. leda 1. Le budu vai.) =z (laš.) = zdali — : „Ni. lež Kel) = než. le. (val.). lesi (Kel). (las. 174 — (Zl.'ínov. (uh. než) Le pijde. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk). le já ne.).) odpov: „Jak je ti?" ndpoky. — lešti (slov. 2. jak bude. krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi. dáme jí (= až). lecihde val. — — leb le (val. Nejel do lež do hor. ani sa nenadáte. nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy). zainá každou náprem (uh. . šukali.: — menuje? kerak (koupiti). Vsetín. msta. Já sem nekiát.) — nkdy.nliž ne: Ptat sa.) ^ nedávno.). nehodaj (uh. Hrozenkov. na Jicku a laš.). vekdd: Sná tu budeš ví. leda Verunku dostali {=z aby).) a laš. a Rožn. — : schváln. — — : — : len (uh. nebo: dv galánky nibo ženy. nýbrž: uh. zvuk. ejhle.). no no na koho se volá nolc n.) = p. Karlov. = nejprv. vydržíš! Daj pokoj.

enom co od ludí uju. pozd onde klásek. dosel. stejn (laš.v).) : Ovak co na tym . (pokaždé). ke. pisvduje: Pid^e! _Sak. sem tam šak nebýt.) Jarmak bude prv. b) = nkdy porad (uh. podruhé to). — potem^ potemá (klob. : pisvduje b) jakmile. Lhotky ! uh.). = pozdji. (v." (N."). naped.): )ij 175 - ." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. ztamodsel. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc.) zz záporka ni. koliv. t. a uh.). potomai (uh. potomá (porn. výraz podivu.) = a) — rovno (uh. (laš. druhý poheb. — rovn (slov. poslíz (dol./ (las.) posžír (val.): každým rázem rovnako (laš.. jednou. tedy opravdu.oro = asné.:: — (uh. 3. jak do toho vlézt? pecaj (val. (srovn. potemy (sev.. — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad.) ^= poád sagde (Rožn. „Odke st?" kvaky.). kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. poznov = znovu. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje. chodím. — -e onehdy. dva rázy (dvakrát). prvek.). — ondaj kdo (Jicko).) = hned: Porad puójdu. ja stejn k nmu sotva sem se pohta . To je prám dobrý lovk..). skoej. — oto (laš. Na tom rolu mél 30 zl.) -^ leckde Sagde nám poby.) -^ ('laš. ovdy = kdy Pilno kdy tedy.) = pro. pedy^ pidky. jak posedajú..) ovak ovak e chrašim. Ohy ohyž povzdech unaveného.) — hle ! (voilá). peceky (eské práv není úpln adae. posel. — leda že: Cesta je jednaká. laš. Jicko.) stabý. to laš. komp. = — . menouti: Oto. Ru se. — — dti na hrob naíkat. si nedávno astá tím slovcem zaíná e. hndz som uvidzeí (uh. pozdu ond(. ! — — novo (Jicko) = znovu. semkaj = sem. proto lidé sú na poli (srovn. z« 1= toléj jenom néni blata.) honem: Po rue! : som tam prišot.) (slov. Dy on je prám opatrný. neskoro.)." že silnicú „Oto z blizka. — „tot") nyny ! (uh. potomák. — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1. — — • — — — — — : — prvka (val.) == pece. em. — oz y na ozaj.).). tu. (laš.) =^ Ráz (kolikrát). Stejn tam chouí. . když nemže Oto tu že. op. zaraz. pro o toléj. preco (uh.) pecek. (val. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských. hned na byt. snot (Frýdek) = snad. kel !) z tamodse.) =^ jednako Mosím mt ano. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl. val.quatní). díve.). (=: ostatn) — = sic Budž icho. po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala. rovn služebnu chasu — rue (val. onegdaj (podl. zpedy (laš." 2. a) =-= ovd. (val. ru (-^ tak jak tak). až posadsel (^ posud) sA. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy). prvéky (podl.). pežalostn zaplakala.) =^ potom. proto spojka souadná nebo (Zl. „vlastn.Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. a tak je (hned). prám: je velice ídký.) = prve. skorši). sno. zrazu odrazu (na jednou). (laš.. neskoej.

— teprv též-=:\^ také (Karl. dit. — trehar (uh. ne tak tob. semoj tamoj. tak se mne teklo. tudy. tamej.) = protože (srovn. pokud." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit. tudyky (laš. pote dotel. Zpíval. uh. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko. ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov. „dalati.). Dyž tak. knd (v. — p. tamok. z tamodtú. tož pjdu sám. ?(ta. uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší. až tu pídu. ztamodtel. pedložkami píslovcí. tamyky. že (uh.) do te.). — teprem (Ji.= také. = teprv. emu). Rožn. tam v laštin slyšeti velmi asto za ei. O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž)." 2) tedy: Dyž nechcete. — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov. Zmokl sem. ale hladu sem se namuí. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata. slov). tudiž^z^ chvilku. nic. dokad. taky 3.) — = — . te a." fa. aspo) tu. Jak néni „Tebas". Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad). ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob".) = tam. tam kde A. (na Kyjovsku).) . „sem k vám": Zaplatím vám.) = tudy. vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu. co tež nepravíte.! — Skoda že ste tak staiý. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. . 2.) tu zde.) uvozuje híšnú. eZ jsou tedaj (laš. tehdy. val.). z tady odsá. tak mu od huby prší. Tí( (val. tož tak. : — — ! ." — tanu (val. tedovai (Lipov uh. Jí. . 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti. . udtajte si. ztuodtel.) = tehdy. tamyk. že lud. Píb. tade taje ía. tak ddina jaala. tázací a na oznaenou podivu. Ej. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož. Ji.) = = vt asových tak (v.) pi(Lhotky uh. tameky. ternu Že (laš. co nevid: Pokaj chvilku. — — — — — : — — Ja to ternu vim. Ja tam nepravím. . tam kde ke a kel (v. tak^ ja vru tak (uh. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. t. no ja sem ji tam njidat.) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. t. jak chcete. tamykoj (las. tamejky. t.) — tady. — : — — svduje. tuj jsou námstkové p. ttraj (Frýd.a. . zatel =r. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo. tamoj. tu. . potel. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. odtel. teprú (Zl. odte. tame^ tamo. v závtí — to tež bj'lo? (laš." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož.). vru.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. odkud atd.).) =^ tebas. laš. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú. tudiž tu bude.

Daj mi pt hrušek. laš. zaseky dokud. Kel. vilék. než nkdy. : (laš. odtud).Máte eše co žat?" „Už zme (ell. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám.) == — vil = nyní. vile. viléj. zdoty (= odty. vtedy vše horší (= ím — = tehdy. chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to. nemá se ím bezpeiti). Ze by si ihét nad ím búcha. že je to do kopca (srovn. viléky. (uh. 12 .").). uh.) (slov. . že ho budu maso a upomínat. „Chcete-li piva?" by trošku. má-li). Mám za ním peníze. Ze by ma ruky zbytek bolely. tož je po grunt tudiž. už každý sa bží umyt. kde ste to podli. podlá však venkaj venku). šél sem k nm. (laš. kde potud. (v. zatím z tamodty." Nebude pršet. — odtud (od té doby). „o tolej.}. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí. chytit ze štyry husi. laš. Séí sem na rolí že prasatom na trávu.. val. „Ze víte co chlapci. vsaje všáhd Rožn. že (uh. — vteda. val. — óím-tím: Tym širši. val.) : (laš. dešto = dejžto).)= jenom že: Na Lhotky je hodinu. to ni. (val. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. Ze's k nám nepišel! „Pamámo. — vše (Rožn. a vy jíte kýšku (= mysle. — vrtko (Frýd. že já mosím ít do práce (e pímá!).. : tam. vilej. ale pro jistotu).) (Karl. za vymílá.) zase. to Tady može byt kdysi rovina. že. vtedová.). nemá (~ nemá si nad ím búcha. = dotud. tym — tym (laš. táži se proto. vilejky. Veraj verajky (laš.) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. vsaj. vedla.) = honem. néni (=^není to odporné). poty. ven (kam?): venkaj — všade (Ji.). — = pite ze té. (uh. že pome si .) : tím). ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví. vtedaj. tym lepši.") žatým (val. — zakým — za — zasej = zasejky. že dožali.) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu. laš. Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li).) : námstkovy dosty odty. že. Ze's mi to neekí! (= pro). honem Enom vrn ho pines = všude.).).— 177 — opatrný hospodá. že by v noci (= le snad). Zavdy tam bývám. Ze by to bylo odporné. že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. že (slov.) všedaléj. ve = vždy. Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. zl. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t. (podl. že jíte dáte). tolko. za to že voda to za tolko. že: Já sem sa brát že na maso. = (laš. zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá. Jane.) vera. „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. Šli zme že k vám. vtej (laš.). „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím).) = sotva.) z (ze. vilkaj (slov. s) asi : s (uh." upeem si jich. — =: hned.

jedn. spisovatelé: štípou oi. Po ní nepozná. Tak dva zbíralo. Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. — se vokativem : Jane. Házalo s tým lžkem. Jozefe. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. O akkusativ. m m Nemluvil nic. Položilo jsem se). ani by neeki Jak by namazal. Jak vidžim lidi. je z Kvítkovic v Tumaov. Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. a nkdy nedá. tak to jelo po vod. za hodinu je v Hotomúci. j. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. Neuritý podmt (nm. 178 — o pádech prostých. O vokativ. Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. Smýkalo ním po cest. Cíovk dobrý. že by mosél pohledat. Složilo ho (tžce onemocnl). Do toho obísla by uvázal snop. . ual. Byla velikúcná voda. Kivilo ním. daja sa v levo. 1. když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). už mušim do (roznemohl póla. že by ním nepohnul. koupiti).! — IX. velmi jsou astý. Rozáro. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). zebou mi ruce c) šenjší. že je dívka. dsných. Ani by neuvil. V peci stelilo. enem ním ! pralo. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). a n m Lid: šípe mne v oi. je ti?" (t. robku chudru zabito.. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. = nemohu si vzpomenouti). na Kudlov. Daja sa v právo. Tam dostane všecko. Seda na železnicu. stromy poválalo. všecko zbilo. vyhodilo ho ven. Nkdy dýšu. . . Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo). táhl. Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. podmývaío behy. ozíbe mne v ruce a p. nedostane nic (t. div peci nerozhodilo. O nominative. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . pijde do Bežnice. V masopusty rozpustilo (roztálo). Potíúkto. už pozvihuje. chlapi z voza pozvyskakovali. a sed doma.

životných substantiv rodu mužs.— za obecný nyní genitiv: sv. vás) pilno! penize (= stejné ceny). — (emu : m ! ! — dm . b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). Ondej. 4. dže v dže. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh. Spíja. Kdož t ví. zahrádeku. na mn. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. cosi sa na mne hnvá. de vedla da. Ze by riia ruky zbytek bolely. Ty husí su jedné Bylo t (ho. nijak tom cosi nemožu porozumt. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. vrané kon. Vbec (když se íká: Kdo vás ví. Sepan.). Pršalo. drobné raky. ani tetinu.). Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?). «)Mám dvúch. Boeticích. „vim ptáky" (= o ptaích. Cejkovicích. poá mne cosi hlava bolí. jak d) válci. Bývajú krajní od mlýna. o dvojím složení). Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. /S) Sel mezi žená. kostel. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. je cosi blíž (= o nco). a) Genitiv jedn. to ni. týden s týda. vím já jednu hospodu z kamea bramoru. Vykuovali zlatolía. na p. Di skok ( . mladých). 179 — na sv. Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. Podívaj sa ho. Lulek kame o kame tluený. jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. chlapi jak buci.). pršato ty veliké krop. všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. dnes sa cosi nechce rozednit. Pršelo žáby. štyrech bratr. Mám tam známých. nkdo nco hledá). Jan. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci. mladé ptáky pipodobují se (ptáky). Hlete si co spš pomáhat (= ím dív. vyvrátil bucka z koena. De ze da. jak dubi. noc z noci de na de (— každý den). Rožn. -mreka. až je kus na de. tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. vše horší (= ím tím. Cosi sa mi poá zíve. b) Za akkusativ mn. pomoravském. je styd (laš.). c) pkné holuby. 12* . Muž jí toliké tisíce odemél. Se mi snilo nepkný syn (== sen). Pavlovicích. kde ste to dali? už ide. Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. = íovicu.honem) di skoky ale skok. t. tech. Vracov. tím lip). jako v písních: Vím já luinu. „Vy jim pravité „synci" (chlapci). na sv. Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk. O g e n11 iv. Jozef. Mlýn dvoje složení (val. Sali jasena. se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci. na sv.

Genitiv celkový závislý na slovesech da. Dybys býl co dobrého." náeí „stryk" lašském a p. silné voly. Na tých voják došeu dvoch volv. : Cí je to? To je tatíkovo. Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou. navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami. I\-a se iirMiiiiiy. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném. e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. snoi)a je co zvihat. su pamtlivéj hlavy. podrža. a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. pomoct" Dy téj n daj hubiky. Dajte No nám tož. Kubo motyky. Mla videi co zviha jí co (o slabé).^ : volá vody. poža. s(Mn jp s'^ si nocleha. Mikšu. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue. Dyby byí práce). To je kus lumpu. strach. germanismy!) V „pan. nedlal bys toho. c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí). Tu a (o je sem teho slabém a hubeném). i tu se vytratil. ale šípanéj. našeho Francka. mnoho rodiny). dáj. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. daj obucha. Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev.). Pomož mi f) tolio žita cúdit. Kúríme (topíme) dva rázy srnyi. mamnky. f) Zavotajte tých chlap. ei da néni konca kraja. . Kde je a vc písku jak eho. Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. Zaporhél vzít provázka. Nic mi néni tak divného. Až po Maar. 3) Tech malých uit. leda že genitiv srovnávací. darebáka (= veliký lump). Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. Synek Sak mu (uh.'is zdraví. Požajte mi videi. e) Ukrad Ma tam známých. Genitiv celkový a kolikostný: (laš. Podaj mi toho žbána. obísel. Néni vc? (o slabochu domýšlivém). jméno pes. Súsed zlihly takových vcí. Posila svojich synkv do školy. Ja toho sem zvykly. nocleha. jako . Pojiros si u fajky. Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého. Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. ale dyž ho bylo mnoho sa dojí.). Oves je tžký.. jako v nové eštin vbec. dochtoruv.: — Zavotal mtatc. . opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. Požajte mi grojcara (uh. ale je Zdála sa (uh. To je pro naších chuapc. Kdo je toho ty peníze budu. Zaponiéí toho závidím. . (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p. zahraj do hajducha (z koledy). Haj svého Ptal v. 180 — bratrch. Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. Stílau houbu. Podrž mi mcha. Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. Tikrá da n (pole) co je ího.

dyby ne déša . My ím máme štyry mená (uh. . Dti mi nauené žebrat néjsú. Letos ani kláska neporstlo. zem mi odebral.. ani chvilky. Nevidla's malých. Bylo dvoch sester (val. k) Datování Genitivii se roku. Chalupky mi nechal samé. je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú. Daj si pozor. . — akk. loni. A stn Yte Ne ! (val. už je nás na mále. chlapeci. Sip (zelen).. Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). teho teba! (val. nesklamal). Neml eše jak umel. teprú uvidí. Až mne nestane (nebude). zbyl). Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe. „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. O dative. Tak. Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. prospchový. že sem sa ho zdrapíl (val. No pjdete-li mi na svabu. chlapeci. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj.. Dyž donde letního asu (= bude léto). Ellipticky: Ne divu. Nechal tam eena. astý jest jmenovit dativ pisvojovací. Už je nás. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal.Néni a za tolik. tak. Jueny tu nni. Ani rázu nzaprchlo. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé. Bratr sa všeckého zpíká. = našo : .).— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. Zeny odbh. dyž nás dycky voá ped viry. Necht tam toho snopa. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). Hen. Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn).. byl bych . eše je nás za tolik (= sme s to). Teho stromu tam už nestojí.). . že vtách záporných: Néni tam žádného doma. eho je rác? (atout). hranické právo (na odvod). ne matky. tom dvati matka (= teho dvat). tetího roku. Neostalo kolka ve stavenu. . eho je rác! (= za je toho loket). Matka odemela dtí. Bh opatruj oha. ethický a p. Kde by sa. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. Bez iabáku nemožu byt ani minuty. — dje takto: letos. kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val. kde by sa nás bralo. i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni. zapel se Boha.. jako téj rosenky na zelenej tráv.). Dyby nás bylo s to. štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. Já ti povím.. Pryv gruntuv nedali tryha. Kmucháka tam eše nebylo. Zapel se Rodie mne odumeli malého.

Bylo mu na tinástý rok.). „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). spodkem je voda. jak jsi jej poranil?). II. Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze.). Nevím tom rady. vrchem.). Sú rádi hosom. kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. penzom (v. jak tomu pomoci). Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi.). nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho). Cem je to? (zrna). masu. Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. na peníze). že bylo lociné. tam dlajú (val. Su tichem. Noze mu nic néni." „A co máte noze?" Nemá nic oám. Zhlédl sa. svabu mládenec a družka (val. Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý. vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. Já mu vinna nejsem. je všecko povídajú. honem íval. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. že už im je konec. j. penz. pomalu). Kieli. Bylo 2. Já sama všeckem nestaím. Jí oblém hltav (val). Hríka.). a já su ráda téj. Viléjškem rstajú májvky ( . být volom na vodu (ne „pro" !). — Jak je vám?. Strom býl prostedkem práchnivý.„o tomto ase"). zpsobový (adverbialný) hupitem. v tom dobe!). — slov. skuten (laš. Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek). Zatopit zeiiiákom. Zbhál pole kížem mitvem (dol. spodem. O inst r umentale.zkušena toho).). Néni tom konca kraja. Chytit sa nám na vz. budu vám rádi. Poádem dozírá (pom. hama (Zl. nám bielému" (Koll.). Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ . Tomu jsem pesvdená (=. 1. Sta to? Kom kravám na trávu.). Jaká tom správa? (== jak to spraviti?). Inším sa to nehodí.) Všecko mentem (Zl. Nevím tom drahý (= nevím co s tím. mu Francek. Tichukem bu (laš. . udeiv se a. mamnee. Nemáme smrti druhému vyhledat. hnpitkem (laš. a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem. nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t.— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). Voda tee cicúrem. Já vám všeckému dopomožu.).). p:) „Su chromý. 5. Na ktu dali chlapcovi Jozef. Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí. Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud. Ona kýšky nechce. ale bylo špatné). dochlapcovi chodito mu padesát let. Zlakomíl sa penzom. Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. první de). Harcem pro nepotrhá. laciném zboží [— koupil. Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. chodi trckem. G.

v trnky trhání. ale inú matku (uh. V ze- máky ohraní. bytem tam byt (stále). Jel sem tam páru komi. Budeš-li tak hospodait. Chodila k nám malú cérkú (n. bílým. V severní II." Séí sem hotú hlavu (slov. užívá se bez pedložky: Vyzovicích. stal pánkem do vrchu (laš.). a boskem smy (= bosi. kií kikmem. V kapce mléce si to uvaí. se semem. bhúcky. po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val. Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák. sedaky. raná pálí palmem. (dol. nevidomky. nevdúcky. To je místem. Ležel na hrachovin. pdu. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. zbytky Ta mi plat dava.). hvízdajúcky. bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). Voda šla zarovno cestu. nevdomky úkradkem. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš. Jezdí párem koma.). cvatý ^~ cvalem (uh. Havaky n.). — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui. boskem Peletla sem stelenu ranú.) družku ( družkou.). val. ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé). spíná! sa pánem sich baumen. Svercovat tabákem (las. za družku) pytala (laš. ležaky. Kráva krvú dojila. ryelo rymem na hru. štvernožky. kolenaky i kolensky (uh. Vlachovicích. léje lejmem (prší velice). Styrma párama volma.pádu jména ídícího.). d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý. bžaky.). bží bhem. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší. dom (val.). Byla zlým píkladem.). zbytkem — pšky (Karlovice). Po panu nebožíku dkanu . pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. drým. semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). 7. Byli sme v polovici cest. zarovno prahem. šípe šipmem. ei spisovné.). Dti jedným otcom. Na seku ezání. o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. zpátkem zpátky.). Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). Hupkem hupky. Oddloval ženu drvama.. Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. erveným. bosky.). Dyž nese mermomocí. tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto. SiM mocú volom. Je zbytity rozpustný (laš. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. v sena dlání to bylo. stojaky. Toho poteba k rybám chytání. Socha na kuši stojí proste kostele. valmem se valí. Kobzole laš.). Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. Vykikovali ho zlodjem.). Nechúcky. Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j.

). nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor. do trojnice.. Zmokli zme do niti. do nas. v práci. Mláta do dvojnice. Spírá sa do duše.). (laš. Do hupku honem (laš. b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti. 2. od Urhél pomáhat od oí (t.). sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen. Pozn. b) (laš. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh. j. zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. do vle boží hojn). je v košoch. do Klinkovskych. Kepík od kašlu.). . do kupca. f) Kabát je od vápna. mn. kapky od kolery.). drva. Vynadal mu do kmín. Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám. do ševca.).). Dlali jak do zakladky = o základku (laš. (o (t. pi jménech má pedložka k s dat. Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha. Píjá sa to od zimnice.— smrti umét. laš. k: id do kovala. t. 3. Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. znamená tolik co . bolavé). dv do prádla. od ušití).).)." Di do stvora (pom. c) V náeí val. do koze.). od zub. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš. nedostane (ne: za zlatku). do kosti. chodí dlat j. na Frýdecku vedle „do mn. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr.. Na Brušpersku íká se: do ezníka. do sušeda. a pom. pohbe). jinde „ve dvojnicu").). Tak íká a) se též: je v drvoch. Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš. Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). atd. do kosti a ---^- p. : hez adverbialn bezmal. Do oprané. Hnvá honem (laš. nemocného). e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já.). do pana velebného. 1. dlá drva.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl. Stešn sú od zástavy zácpy (val. koše. boty do blata. tým pepem tluením. O pádech pedložkových. šaty do práce. K kr. Máš boty Néni od blata zamazaný). bezmatem s = bez mála (las. ale jako v eštin. za mén než Co berete od papuí? (t.). déša. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. Dozrál ho do duše (Zl. 184 — Byli s Být o krce suchém chleb. do nas ku V nkterých formulích výhradn. Ped koncem masopustem. bolavých). Máte kabát od stny. šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). od pokrovu 60 je od blata. Umela od nohy (t.). c) Kdež ten d) roky starší. do štvernice (pom. hlístník od žalúdka. Do cuku = honem (Zl. do stryka. Prášek od kašlu. mne. Do skoku se na mne do rozpuku. Vynadat jí do arodenic. je je od žalúdka (t. do a) V laštin genitivem jmen osobních =. e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. Mám dos práce zme pi trnkách vaení. Chodí do dréc. od smrti felara. do Pavlika. X.

V tchto vtách v. protivá dativem: Bývajú naproti kostela. vzdálena). šía.) — konec. laš. uh.šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. Jedna pres druhej krom (val.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem. stlúšú.) = šak ony trefa skrz. pre (uh. pomimo (pom.). nemocný od jater. zdélí. Má z toho. s skrzevá : (slov. 4. zdéle.). Oral úhor pro pohanku. To je od póly z darmá. šírá. 6. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto).). mají tyto tvary: a) zdélá. Z prvotku -. slovíka jedneho pozbyla sem milého. po dvanásti micách). i naproti s dat. zdélú. Bylo to nahé. . teba. 9. zhlúBá. Chodíja tam z poádky.— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. Koš pro zemáky. Bjli z teho rádi. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne. = bez (uh. ob. Od jídla a pití nebylo núze. zhlúbe s proti. se na Karlovsku. po: Maj pro štyry mice zem. zvýšú.) šírá (t. Jezdili séc z roboty. pohybování pútníkom. z platu (t. od huby ený. z Hospodá ho z toho karát. -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší. zvýšá. stlúšá. kde se jinde užívá pedložek na. Protivá prvjsku. pro. nebo denní mzdu). nemlo to z místa co obléct. Má pro dvanáct mic epy (slov. stlúšá ruky. Kovárna pro kiváky. celou šíkou zhruba pole). pi (= v naší krajin. šíú (pom. b) Pi (= okolo Václava). ze všeho rozum. Uhi sú pi Turkoch. pomimo železnice. šíré. (zl. Je od ei. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. Sél mimo našeho póla. — 8.še. z hrdá. nimo s (val. dostávají bu desátou mici. 7. Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati. laš. d) zvýše stlu. (uh. ponimo (Javorník uh. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). na konci stlúšá. Kúpíl to z náhody. Chvála Bohu z takého asu.). obdváme.z poátku (laš. Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti. se losku máme sa dobe. Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran). Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. Nepuojdem pres pres nás. zdéla. Mlátíja z míry. Šli naproti : mimo. pi sv. Vyšlapuje si z pyšná.) 5. Skrz teho tam nešel (= sv.) b) nidz Pome. Jak c) voda lovka b) zvýša.).) v náeí valašském bývá tam. z toho Pámb pochválen. Koná našeho póla (val. naproti s genitivem. Díl pro dv mice. zhloubí a p. To je pro sl. 10.) téj pojí rose. zvýšá. k veeru (val.

na sl. na tráv. na pep. farní. " hlavy klada. Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. Na výbor dobrý chlap (val. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. let na pedbížky o závod (val). na ryby. poslat na maso. ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. na zerhákoch an kradl proti hrušky. Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. na písek.). na opícu. Radši sa može doma vyspa. hib). na okošinu kosmo (laš.i d) prostedek a nástroj na brýle. 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek. týž rozdíl íf. -. Kúpíl to na Syn je podobný na otca. na hebíky. se a pro pi slovesech poslat a : : — . e) osobu. Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. Vbec: šel-li kdo co sbírat. mouky. je na /o. To je na hlavu ( dos. val. než na muzice nohy vystá. abych s ní šla Podobn být sem na niti. Ležát na smr. na maliny. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. na hrzu (= velmi mnoho). co dtá na ruky. na maso a p. na honem. na roždí šét na hebíky. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. trhat a p. schvál. ! = Obilé zraje na dobrý). liakomý na goralku (chtivý koalky). na motyku. To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. odmenou : : iní v náeích mor. na pedek nazpátek. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. Ide mu to na odpor (protiví se).).velmi vím Boha (vyvil to). útky (val. na jahodách^ na hiboch." pakli „šel n. na pivo. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. na fáru z= na úad zámecký. Dlá to na tož (= na . soli pepe). Pišla pro mne na hiby (t. Zito je na stárnu malé. Cít. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). Suchý na padr'. na cukr.. f) zpsob Koé úet). a = ít do zámku. Na škole máju nemocnu dzevuchu. byía sem doni na jabka. tak Laši íkají též = išc na skotu. Pjdu na zpov. e) píinu: Onemocnt na hlavénku. „Stydžim se na oi" pravila žena. Necho ! lidom na hanbu. Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. na raky. malin.) g) vztah matku. na maso. pták)." šel nco kupovat.: — 11. Kusok maty. Zito je zraté na kluky. Podobn s lok Na fae zabijali. koupit hebík. na ptáky {= nachytat rak. Na mocnu moc to vypít. mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. na mol. farní. zakrý vajíc si tvá. netancovati (val. na tín. Zl. na zadek. t. na hiby (= nasbírat jahod. — e — : — — : ! : uhel. : = rychle). céra na na vzdory. na drobné. všecku). ale na klas hrub dohré. na ped (laš. Tak íká se vždy íf. do fary = do budovy zámecké. b) úel innosti. opilý na cucky.). na jahody. ryb. je na rohlíky je na vod.). na hruškách a p. na hebíky (srovn. j. spálený na popel. „je na o???. zemáky. moc nezachová. na a p.

„na ty bohy" na štstí. Nezapaluj sa o to. Enom p.). v nmž byli zapraženi koni.). = — v nmž 12. On je u ní na mukách (=. v žita (když se žita v kopaky. jsou zapraženi o a) s voli. Koze o své. tak. na psi duši! :=: na mou pravdu (laš. Dlá na : voloch ^ voly (podl. pt masu (val. akkusativem: Di v erty ( mezi. O mne néni. ovce o své (zvlášt). v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val. je — Adverbialn skoky ! — žala). nechal bych ho. ale o dti.) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude). = o Ježíš. došel Pan nehledl. ve svabu.). j. Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl).). Vil. Kdo ví. Mli zme krávu nemocná. Josef). v pú. esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice.). b) s lokálem Hledai na to. Kdosi tu stojí na voloch . pravd. Pracuje o dušu.). v oraky. S lokálem Sluneko bylo na západ. B. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. Kdo sa cítí v penzoch.) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá. Dlá o mlýnku živi byli. néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv). Maria. O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší. v ooch sa to ztratilo (val. Na veerku = kveeru (ZI. krátkém dni v tu dobu.)." „Udlajme to radši na penzoch Na me it.).) a p. založím a. dyž odjížali ( = zapadalo). že to nezhnilo. „Jednu trávu si vymíním z luky. Jéí na kooch. voli. . dlník. O stl nás bylo. Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš. Daleko smy chodili.mueníkem). že nemosíme kopovat (= tak. Jeli ti o peníze. bu mi na svatéj pomoci. Šli tam každý o své. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í. O toléj. Na ósméj hodin zme klekli (val. Dyž je na dobré chuti. Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). v sena (když se sena dlala). v nové vína. t. na voloch =^ na voze. v zim. nebo dlouhý). o své strav. o ti mile. Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš. (val. Ml — : trhaly). — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl. Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom. na laš.. v trnky (když se švestky a) s I pekla). o toléj. o ti zdechy (eufem. Dyby nebylo o mamnku. = na). v penzoch (drahý).). jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh. 13. Zatrúsít sem v sen. nech dá vc v nemoci. Pane Ježiši Kriste.). v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder. v laš. umi vyklada. že). To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. Pedložka v uruje as s akk.). vyrovnejme se penzi). Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p.s vozem. na val. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom. aj o dv. o všecko pry. Holá bati. esli je tam o své hodin (^ v as).

Dostanete po ti Jde-li o celek. : idt?" „Z obdem. Chél po mne {= mn) žebrot. Su-li po tych štyricet. Peníze vypuené pod deset rýnských (t. tylo. =r3 18. „po tm"). Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). .). Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). 2 hrubú prácu. po štyrech. Už mne néni žíti). pedérem = pede vírem (Karlovice). po jutru. z mice žita. nabral. Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy. ped vérajšky Po (Zl. Uderýl ho za sa za sebe.. ze štyré. instr. Prodavaju po grajcaru baj po dva. 17. Sihéje sa pod kožú.). jak kerý. 15.). po pojutru zz po zejtku (laš. Byli spolem ve zlosti. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). s — vk s (nebude už dlouho . ze snídaním = nesu obd Býl 19. : nad: To — : 16. Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica"). Nikde lid mor. c) tož ich vemu. Vypožávat po mne pt rýnských. Pod chvílu k nám chodí. Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. a las. Máme sa Jutro. íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. na jednom místé nakoupil. pro hadry. pod pecú. „Jak . skupuje hadry po lidech. Ten snop je za štyry tžký. úrok). caroch.— Já su vil siabý v penzoch. Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). sa. aby je na jistém miste sebral všecky.). s kiváky s ve svt jakožto obchodník). Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. mouky). po troše". adverbialn nom. b) Distributivní po v náeí val. výsevku). ide na hadry. Všecko by (po troše). rži je za malú micu. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. Rolí ma enom pod dv mice. chleba. — po svém. srovn. í- grejcary. ped adverbialn: ped loskem — ped losky. b) (laš. Téj Su vám za to (—ruím). táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t. Néni mne za (laš. Trháme ty dobroti (po dobrém). : „Kaj (t. s Piijdu za vás (=: vdám za vás).). b) S instrumentalem Sedí pod kamny. po a) Po em oves? Po tech. za a) Dostali akk. pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). 14. d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda.sa máš?" nadarmo (val.). Nech pijdu ze té. Chodí po valašsky (o kroji). Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. neužívá fráze po tech rži (t. Devo leží pod stnu. Di pc „Tanu. 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). Letos — je se dostatek *) = dos loského. vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru).

zpoza. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod. ponad. dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima. To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz.). abych a mohét chova za svt (vychloubá pt.). jedn. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. pomezi ty póla. povýšéj. „co za" jest jako jedním slovem. zponad. . papuí. Složené pedložky. Ponad tu hrušku. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. povedle (kam? kde?). Nieho nenechá za pokojem. laš. podlivá. vedle (dol. za — Má rozumu pt si htúpých. kroma. Už je za ním teskno. sa nebojím. zpomezi. Hanbí sa. Vykládal kole teho knza. eho ? = pro. (dol.") Jezdí za Za to pacholka. z. syneku. koek. 29. popod.. A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl.). za kokama. My sa jím za to smjeme.). Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen). ponade. ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. Nepravé pedložky. podlá (uh. popod ruku. hnvá sa. níže. zlobí sa za to.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty. b) s genitivem je : Za starého pudmistra. (= „nenechám na sob podezení. Vyšel zpomezi strom. vedle. z Má rozumu za celý Dlá za dva. Pomezi nohy mu vbhl. a nominativem mn. Nemám za toléj. jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. póza. Vychodí sluneko zpoza les. za kravama.— toléj. to za páni? Za vidná = „pokel si (las. Je-li — ástí složeniny pedložka po. za dne : za starého pana rechtora. Cérky sú za ú. podlé. vidno". se). vedli. pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre. uživá se v náeí (na a uh. Das mi to. zeza. vedlevá. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). ponížéj výše Byva Kivky (nad. nepkném) b) d'a (laš. Kole tych hodin sem se naplakala. nepkná. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. podlévá. Had vylézt zpopod zem. 189 — (val.). a) lidí. Nenaíkaj za Zme za penzama. Bželi popod kopce. Níže pti rýnských byl jemen. chlapci za ním (v manželství smíšeném). podle. pakli je následuje ten pád.). kterého žádá druhá pedložka. pomezi. : o : Byla akorát kole stodoly e. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom.).). d) výše. nebo iron. máme mnoho. že jsem zl. za papuama atd. krema (val. : složenin dvou i tí pedložek. Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. Podle Set tam dla teho.).). za husaraa (na pole). udlal c) kole sem to dla teho téj proto). zpoped otázku odkud?). Zmizel mu zped oí svt. zpopod.

Celice só za je hradisko. Pole za kopce. Pedložky ped. pod. adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. pod Sokolnice. jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem. Bartoni (Barto). (val. 1. Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. (Dorek). Pedložky nás za híšné. i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. b) s instr.). nad skalke. Dlali sme pod hut. jedn. a) s instr. pod zahrady. Luhy za Kavana**) (sev. Opav. Pavlovice sú za Boetice. Co po tom po všeckem. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. Písnotice só za Židlochovice. se optují. *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. nad. ped Vránovo. Pole pod bránke. pod šíbenky. Nad Pavlovice boží muka. Nad Opatovice Pole nad lóke. nad doly. Cesta nad chalúpky. ped stoíáovo. les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku).). ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. Pole za vlí doly. na pozady Naopravdu. tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . ped Sastulíkovci (Sastulík). Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových. pod vinohrady. Za dolníma Velimovice (sic!). dn do hromady Zustáí (val. ped Janrky (Jicko). Klenovice. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce. ped Bélokovci — (Blonk). ped Julínkovo. Klobucko).). **) Kavaii jméno hospodáovo. To je mezi Mrovice a mezi Nmice. ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). pole mezi meze. ped (na Místeku.— AdYerb zme dom (val. Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno. Frýdecku kovolem. mn. ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). se Lesy po za ten vrch sú panské 2. za. . je Sak dojde na vás na všecky. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. Mli to za kamna. ped Kubovci (Kuba).).odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb.). ped Dla za krosna (—za stavem). ped Hájkovo. pod bezdkov. ped Trkovci (Trka). za skalky. pod jamy. pod Násedlovice. stedu. : s akkusativem jedn.

d) s akk. Litovelsko. užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí.ped Leblochovým. — Sice takového tvaru . Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. adjektiva pisvojovacího Zachová. Telecko. ped : Miklíkova. (Kromížsko. pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko. budu ju bit do chrbta. Perovsko ped naša. v ped Hrušková instr. stedn. kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!). Hovorany). — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. sev. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat"." ptají se . zpsobech a jmenných tvarech slovesných. adj. X. ped Uchytilovy. Píborsko. f) s instr. Daicko. „Co's chél? néni naších doma. ped Koped Kožíkovým. co poá bude stúpa. Vrzalovy. stáli zme ped Fojtíkova. Póze (Martin Póša).šebetat a chytí vely. — Podivný jest tvar: ped Blochov. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch. Do Rožnova je dobré dv hodiny. mn. ped Nmcové. ped tesaovy. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. ped Vojtchovy. ped se Iviových i) (podl. adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových.). Klobucko). stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova. ped Kug) s instr.. ped — — a dále na Hané i na Val. Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. takto: Pojem „ped naším.! — 191 — ped Opavských.ped susedovym (Zlinsko. ped Folténovy. ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. ped Sebestovéma (Blansko. bude . mn. O asich. ped Studenech a p. ped Kekové (= y). který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko. ped Nepustilove (— y). Opavsko). jedn. když jich není doma. vaším domem" vyjaduje Zl. Zábežsko a j. pisvojovacího zakonení uritého erovémá. (Vyzovsko.. ped Pavlasovy. adj. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. Prostjovsko. Když se popisuje njaký dj. Zársko. ped Veskuilovéma (Vyskoil). ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza). Prostjovsko. pí. 1 . jak ju chytnu. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. ped — : Tišnovsko). h) s genitivem mn. Kyjovsko). Ostrožsko). Blatnika) ped našimi. ped vaša (!) (Vyzovsko. ped naším (našem) Konicko.

Ze hrc dol (zboila se). bží a na jednúc bdc do blata (spadl). a už sa být poúl. i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). pršelo). Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych. Kovdicionaly jedl bych. Ve já í! (= abych šla!). žádným zpúsoliem). a bylo by p. Káp hrncem o ze (uhodil). Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). Tetiko. vta pipouštcí osvítit. Prásk ho za tylo (udeil). hn byt ! šátek na poty. vytáhl kivák. Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. zhasla). ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd). Peníze hrk do zem (zapadly). rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. dybyste nám požali tácek (= požajte). peca . Pác ho po hlav. ja nech toho. a všecko sa vám vydaí. a) V sobotu mosí slunko . Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. aby nechtl. Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. Ve já nestát. Edem neme strachu. ho šidlem. jedl! já „chce mi se jisti. Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. „Což ten 4. Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. jest (-= pití. abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. neidete si na ty jabka ( pošlete si). — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. Infinitiv : sednut b) a. aby aby na chvilku. šmíg. it spát ( pome spát). Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig.nacpané dýmky). : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. Chvat sa do kapce. jina nepovdí atd.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. Lampa prskla a blk (zblkla. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. úmysl. p. pil bych. enom kde ít. kúíl bych" a. Francku. Pich. spáti" atd. ai do kostela byli vešli. to potrhalo. Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. a ít dóm obd vait. Mosi. Tá lup to ze štola (vzala). Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. Leél po schodech a hrdne dol (spadl). íiop apku z hlavy a ryp s o zem. Hastrman žblnnk do vody. hn hn . Roba džig ho betenem (bodla). . Rach sebú na led (spadl). No néni z toho nic. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). Chlapec smek sebú =: hop dol. To si pomysle! (=-= to si pomysleme). neposíláte si. : židli).. 3. dybyste nám Ja di. Volek sa otoit a géc ho (trknul). Dti na p. Na vesno sem to býí kúpí. než: onch vazeb Mamnko. má penz!" „Aby ml. Pu mi kúit (. ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. Jednúc bylo sa stalo. Neuhodne. Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. Vzal si jest ( jídlo) na pole.

Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las. Un vil ze švagrovu a z dma. nebyuo by sa to stauo. Rády by : to dosta. Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. zpiva. kdybych se byl nestepal). Nabral sa í do lesa. eštin jes nejed sem eše. Psa íatiny ale nú. nezpívali. znám. ale umy. Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm. Ked dožnu. pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají).). Na svabu umá zvát v úteiý veer. 851. moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). Mli ste sa ponáhlit." „A což už nzpivaju?" „O ja. Dalo sa prša. pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra. „Ach toto. Rád bych pomoc. Ten sa býl ale nadožírál. ale stihlo byt pod mranem. a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích." „Hledáte-li ho?" „No hledat. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. Za oves si íce utži 40 zl.). sa už po trošce ven vyšmatlu. infinitivu vztahového. uh. enem zabi a zabi. pom. Stihlo dosel by možným (= zámožným). uriiá volaco podezelého najít. Ráda by k ním pijí. že prý už chodíte?" (po nemoci). Uhi umá naším kosíky nosit. býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí. : Mli ste ít s nama. eše zpivaju. „Byto cosi slyše. ale šmatta. Dalo sa més (= . To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají)." „Zpívali vera?" „Ni. Kúi nepomyslel. Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . byto by eše tmjší. a uh. eše nechodím. Už je tma. s infinitivem lat. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. že by ten sa baoh býl tak tžký nés. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím." „Zamaza. Saheu sem byt doma. stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval. str. 13 byli byste dostali. Zeny rády uiiiá naíkat. to si uihá vzít píšelku a pískajú. zpiva. Sloveso stihmí.zaalo snžiti). to zamaže. V náeí val. nehledám ho. c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom. Sahl sem ho dopadnut. . Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. : a a býl bych mu dál. IV.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. já petu. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. .). vt vt byli druhé šli. chodi. mt . ale nhrub. to neumyje.) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi." „Znáte-li ho?" „Zna. Dala sa plaka (val. sfahniU (val. Ked margráfa (= Je minka) hledajú. uh.)." (Srovn. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'. Mikl.

Bylo vám tam nechodit. stolu slúžit než' ho. Dybyste tak kýšky mli sa napit. ale je tak sú tžké vám co ustai.). ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži. Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou). Za rok nastane i do školy. 5. Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není.). je. Vybha ven nic nevidla.li ten i onen). najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi. jmenovit. ale státi se to musí. Nekeré hlávky je co nést. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících). To svtlo bylo by zhasit. — Na otázku „emu : (na) je atd. Tatíek nemajú šat. Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). Má ceruško. nemel sem slámy ho pikryt. Popada palicu bil hlava nehlava. nám už brze plati. Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. když podmt vty všeobecný jest (nm. Pijde (las. Pišlo n béc potokem. Vazbou draz na pedmt. bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto). Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. Zanesl sem si boty zpravit. to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat.: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. Myslíte. zvonit klekání. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa. ani já. f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. síúžit. kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. sem seno v kopky. Dali žebráka na hru si ležat. Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. hojnji než v ei spisovné i starší. „man"): Zamka može to tu byt. trhat. U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. nkterým rozdílem. Bylo by tam ít. Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. asi jako v nynjší eštin dialektické. by se vykopaly). obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. do kostela chodit. tedy radji díve si to odbume). Zito ludi V takých hábiskoch iron. Ty ádky provisla vaza (iaš. ale nco dobrého zes. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat. že chodíte pomaly. Sét že do svta. sa. e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj. úelný: Máte-li istý hrnec. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn. Pijde topi uhlem. Daja pozor nic . Bylo by udlat nový trám. j. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. mladá si milovat. Sak to má kdo zest. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. Dál chtapca ostaío vázat.). Má obda co nést jiného už nic neunese). Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. to (= lopatka) atd. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn. (t. toho).

Bua pudmístrem hledl poádku v obci. Hlea na n hn nedaja pozor. neekaj a po atd. bua ten král . zvlášt sloves II. Eše sem flinty nemel v hrsti. odetklé. lovk zámohlý (val. ddina roztáhlá na hodinu.) -= zámožný. Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : . ve spojení s infinitivem. Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen). picha tam (do vody) ruku. neekaja. nezavazaj po a di. Píestí inné mívá význam byli! (v koled). spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. Bua chlapcem slýchávat sem.. co jí) Spí nespa. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala. nepostávaj a díaj. nechal bych ho. tancoval" íká se tomu.. ! e 1:3* . a utrha ich sú ervené. Velikého placu tam nebude. krk vytkly. Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. nedomzaja." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou. Piestí inné. Bylo eklé {z=: eklo se). dvei zamklé.pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená. novjším lépe se líbí germanismus co. nevybíraja (t. ber z kraja nebabraja. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný. tiskla. I zdá mi se. že se dj nekoná pravou mrou. je uklý. To je stechu. nepokúšaja." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam . seda oni tam. nehnvaja. ! psnika utrhlý. — Záporný . nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové." „zdrav. aniž hrub vdl. buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal.— sa neztratí. zatkíé. msto bylo suknem obtáhlé. dlaj neposti vaja. koza natáhlá. rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú. vSudt se íká ^a/coka 6. 772. pás natrhlý. plátno rozstihlé. že je horká. **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa.. . *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen). ihél v pat trn zapchlý. táhni nestoja. 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. Posíúchaja ho ekl by. jsa vámi. je to už opovrhlé. j." znamená tolik co germanismus „na tvém. Píja tam nebyío tam žádného. na vašem míst. Vašku. jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. bua vama. lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje.**) „Bua tebú. nedlal bych toho.. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. že neumí pt naítat.). šátek zvihlý.. Pechodníkem huda (val. nedožíraja. . že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. Zdálo sa. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé.

zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. kdo nám pomáhal nco nositi. práce neokonaná (které nelze okonati. zmoci). hyio. Stromy byty odkvetené. zdraví 196 — pochodil. kdo se poád „gébí" (pláe). kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. živí se žebrák. „Ptaným chlebem" na p. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli). „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo.) -= umrlý.). emeslem jest chleba ptáti. Už je slunko vyjdené z póza mrana. už by zme tu dávno byli. Jako vbec. Už j e staté = už se stalo. Minutý týden. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). zdraví ekali. jinde' Obilí vyhynuté. Vsacko)^ . lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). Frázemi: „zdraví p. To je ne: zaplacená vc (vzácná). jehož zvykem. Je všecek promítý zimu.. Umetý (laš. Žito néni ani z vody oteené. ošéený. o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají. (laš. pomodlený (=: už se po- ped spaním). Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú. utúíaný. uh. Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). ubeený. kniha vázaná. kdo po nás a ekal. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). vyspaný. lovk neokonaný (jehož nelze okonati. mléko vaené. Kon byty ustáté (unaveny. Dyby ne déša. napitý. lovk nelze spleti. jáku (Zl.— zkazovali. kdo se poád „šíí" (smje). Už byli všeci pomítí. Už byli všeci zejdení. koblihy smažené. kdo poád „beí" (pláe). Dyby ne tvých htúpýcb eí.. jako : eku (pom. Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy). lémec vyšívaný.) Snih napadaný. V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). bylo bývalo: Dyby ne tebe. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. Všeci zme byli uteení. kdo celou cestou chleba se najedl. ogébený. jemuž nelze vyhovti). mohl sem byt šasný. Kobzole zhnite ( (laš. 7. Už býí pijdený. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí. nebýt by díál takového pekta. Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý. tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. Peníze zastáté jsou za nkým). jehož nelze zmoci). že ufukaný jest kdo poád fuká. želé zhívané atd. Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. Býí toho zaslúžený. Je to opozdíte. anebo ten. (jež Je naježený. zhniíé). vysíleny). Už mám ty peníze najdené. kdo se rád toulá. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. požávali.

). dycky. na syn (= sen). Píklonky ve se. vte. Dnes úfám bude prša. a se prv díát pánem. tam bylo dlo! (oznauje podivení. Yte. Udlaj pravila sem 8a's ošidil.— 197 — vte (= vru) a p. To už je tak. poruenstvi. zvlášt v náeí valašském dvacet mic. Ale povzte. Ja sem pravil. : ei ei (Karl. se mi zda. Rožn. No eku už abych šéí. O píklonkách. sem. poživili a zme ho zas pustili. Vil je v hoferstvú. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. žnul. si. „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem. byli byste sa chyba smíli. Reci synku. co bych peníze vydláváí. Sem n . laš. Víš-i. Byla bych* panské (stevíce) obuta. ei. Ale riiél ženu víš-i. vte. kde sa podet. (= si) mysli. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. bych fa byl zhodíl. Dybys nebyl poslechnul. ale by nevím. to bylo tak. Nic nemá. aby teho nechali. jako by ekl „ale lidiky" a p. že ma Rakusy. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho.). chytli. úfám (z=: snad).

Ji. : mkkém. šlenka). : val. baliga liché = hlupák. : =: hrncovati. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. baídova val. tušiti : — = znamenati. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). ikam v knížkách baim po pomati.Slovník abecední. balamutiti. slov. val. baja dám) : bai =^ utráceti. jako balvany. laš. zababonky: „To val. Nbajaj bandúry =. val. ko- vadlinka. bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. pohlavkovati. balda = balvan. . To je bajka (smy- se haklík zapíná 3. Nvidim. laš. las. jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). val. val. Bajaj (povídej). B. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2. laš. bajt ^= nše na záda.-=: balamutí =z blázní. bajku (vyklá(ne- slov. Ona to zbajásala (spletla). kouiti z dýmky plnou hubou. se kou se odlévá. to je baja. baívanié . balcan ! (na p. zbadal to (zpo- = vousy. val. zoroval) slov. val. babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. bajka = pohádka laš. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. slov. = másti. z hader. moka leka balvani = hrnouti laš. ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. = pomluva baligání = . babušistý . cihly. las. baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. sprosták. plef). pravit? to nni pravda. zacpávají kamna. doty zabaovál? sú enem také baligy. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). co tak Už to (na voze) balfas báím. baba = zátka = 1. by teplo komí2. slov. balúsy sem já to badái. hurdati bái = pozorovati. na níž se kují srpy a kosy. tená na baja rozum) báa vc : 1. Sak Totéž znamená balicha a báíoha. — nco hróa. veliký zemák). Zl. (pohádka = babka tice. val. val. laš. Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. laš.nepálené St. do níž porodní bába ma- hádanka)." slov. nem neucházelo.

laš. Kráva se data do beku. blabceš? . barcova v em = probírati nco. val. = beevný=z Bevy: beevnávoda. uh.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). blára továrna na bílení = = baina. bibza = špata. Oi : sem si vybeeía. = dýmka. bakat ho na to. 1. se bezpust. podpálený. val. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy. slov. = : stnu. = ženská. val. Nabaraníí sa rýpati se. bííko = bída. batla =^ bajka. val. bídní ludé. val. : [laš. bezúroitý=neoarovateIný. bek :=: beení Zl.. = bíliti val. val. = navádti slov. sa je strýce). nuzaím). Samým bílým hledl. val. [laš. povi- bžec = téci : Voda bži. bdákat =^ na bdu volati. val. bezpustný=rozpustilý. laš. val. bílek. 2. daremnina. bílý si pobeím. : bezdynka bezedník šíka). bafoh bátoš pletka. zebelina. (" hloupý dobrák). mu v em. bidim (trápím. = bouchnouti do zad. baa ( Jak 2. ^ hloubka bezedná. val. bažit —' žebroniti. val. jako žlútko = nejasn vyslovovati. bídný == 1. Zl. val. = pouzdro na péra. = železný seká na belinka. red. bsný = divoký. : Nabakál úelu sem laš. vl. laš. bryta = naíkati. laš. barnavý barvy mraku bouného b. : laš. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. bezoivý bezperactvi laš. a podl. [laš. žloutek. panchart (dtská = buchanec. beutka též pošva. belineka = máky. laš. To bao takový baa máte.. bža slze. vzteklý lovk). bílá ovce laš. Temu val. 2. val. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. bekat bakova sa == bez tam choditi. mu. = rozpustilos. sem kupila za rýnský. = závistivý. ška[Píbor. co vysvtloteho. val. (z = tlusté stevo ma[val. veš. bilija bažný beblat chtivý. Zl. záblý : kabela myslivecká. laš. uh. co ráda bere. laš. barna^barnavé (bouné) mrano. slov. birka=:^l. beko va še krávy se bekuju dují. podl. chudobný 2. plátna. = koiky barvení k ~ barví. daka. val. Uh. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. vati val. bilic reptati. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne. bante = noní tulák. barani : komu val. barusky jivové. (pes. nepej ný. Brod. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. val.

2. (v zim). horaek (oboj rode) ubožák. blušet= málo hoeti. tlachati. Nebere sa brat : . bíti Divn sa božiía. la bláat Zl. uh. laš. laš. Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se. etzem a p. rozliného 2. opilý. nota. štivé val. val. Ji. ! škared zvoniti* bok boku. : bláto. pehledávati: Pebobóát všecko (slov). val- (= blkotat= polá) 2. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. mí. boíácha možný). Kyjov. : lekati. trojího braku Aus2. na levém Na bok í. Je dnes boží = spí). (val. : = ubožátko. Brat na sebe (mohutnti tunti). = val. brakuvky bobóat =:r štabárat. 1. bosky. blazganica = ídké poasí. blizata. bojazlivý = = bázlivý. Na bok (= vyhni). mašíka (boty se slov. laš. brová! ze schod. Zl. že Enom blušeíy. . blešti hledti. laš. rzno 3. se dovo3. laš. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš. brakovat vybírati: vlk = = 1. Voda blboce (mur- tím mastí). hoškem šourem božátko chodi. blazg. : hlas. nkoho : boza. = boží : Celý boboZl. bakú. slov. bláavý = nosový : Na pravém. blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal). otrubami. Prase bere na slatlem. : lávati 2. dliti bobák =:== bubák (val. val. :=: horek Hosenschlitz. dm = blázinec. borák. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. val. brat =^ bratr. nebliž mu. laš. boíomtova hmotiti. bolko Zl. Beru mne dímoty. Boha val.) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . val. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala. val.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). bobrovat dol Zl. (zatopit). 1. blížit = ubližovati 1. blahova komu =blahoeiti. na = šprýmy.). = druh: 1. val. blazgaka blázny = de[laš. blazgo. diviti se. Hrozn r. bant == zníti braní mi v uších.) hlupák . hrušky (Zl.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). Brakuje mi teho. to nebudu. bozkat" boží je boží = líbati. boboši sa plašiti se = 1. kikloun. doutnati to bluší. [Místek. bajna=ne vy cválaný lovk. toulati se. e. = = borové haluzí. val. báat = chestiti: penzi. vesnický 2. = žvástati. se v prsa. St. val- de : sedí u kamen. z laš. vybrakované ovce. bosek =i val. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt). val. val. Už blizáci. ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo.dvojata. [laš. ninu. Na vojnu beru (—je odvod).

bila = = a. Bere ídlu. vždy. val. „erný drozd zobal brozd" (píse). . val. : Nestavaj na budúc = na pl. [uh. val. 2. Nebíkaj. uh. opuka kovitá zem." (spiny). mléko. pišly krúpy. jed- Nabudovál šat. jež zaíná kyseleti. n. spánku. nho ple- budova nati si brygu. vstávati z postele: Už sa brchá. (dostává). se. Je tam do beha. Bžel dol behem. bil („nepehánj"). laš. buchat sa = bíti se v prsa. bravenírka bravské. brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. — brchá = brýzga brúzga 2. = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. búch = blecha. bidi bídký se = oškliviti. : z Boha lovk — dobrý. = tlachati. bilka = bidlice. Z jara = bezovka bezová voda. ihá). špiniti brýzga slov. bryga žer: vzal na . Nemohl vyjet do beha. = = = fryžula n. Zebrál ídíu. bezí. víno. val. plesnivti: Hlava ples- zdáni). Zl. Na staros už val. = = spina. brkat b. „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. almužnu zdavky). val. brzglý: mastné (ne ohyzdný. bryzula val. 2. ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. Zl. 1. brbtat := reptati slov. (v láhvi) je už edem bud. škody. sa ty bídy na koho zberú všecky. stavti si 2. bud na val. vela [laš. sa s peci. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. jalové. val. : (=:jde). laš. na stromech. — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. kivý (brdo). . St. bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. bryla = bila. laš. laš. uh. sa v em = babrati. Beru slub (mají slubu (jsou se[laš. z njaké nemoci. — probírati se ze sob budu" bryja laš. laš. kdo v ei okolkuje. = mravení kopec. val. = 1. val. uh. pové. : (nemá se). bravové maso == ve- nivý. gen. brýžžu protiviti. laš. brebetuša = veš.: ! — 201 — k k práci — binit po hub. = brueti. reptati. 2. chytila brdavy =: šuvirý. 1. chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. val — náiá p. = tmavohndý. laš. nabrali brast = mu bravý laš. lykovité). škorvánek už zpjévá. nabrzglé navrzglé las. puse (= dovádjí. „Na dn „Má vená nebo erná. Ji. mluviti. seda. val. bil- buchá. val. Bh . ptáka brnf = 1. — Naša kotnka strnada. šleda šlechta = skatý kámen. bzeti: bravá brní.

2. cifrovat atd. -= stapy. podl. casnovali sa. pl. vzdorovitý- tlouci. kým. z plátna. cahún = povalova. Zl. si krokem bžeti: Dy se mnum. tlustý. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. stejné barvy. cagala = ohnaš. z la. roztrhaný ~ taniti Kel. Ten cifruje. nadutý. sebú. val. bulavy val. Kozbulal chaobulií. trvalý: sta- na bydlo. lupu. Zl. laš. Zl. zelená p. vysplý kluk. c. [pati. = cedidlo celec. mr. cimbolek stapec. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí).. byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !). cahel. tlá. laš. cifrovaly. bílá pro- = nic. p. Ji. . bzdurak = lovk bzumec mi dal val. = bytnost -. ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. zpsob „cambál. = rozlévati vodu. cimprláek laš. celizna = mrt- valiti se) vina. val. smýkati c. mrtvá. cásnutý = sa do hospody. laš. =^ p. ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl. cambáí steše. cabrat sa = pomalu val. sa -— breeti . sa tam byZl.š. val. . cupati. Pec se teln (stále). 202 — míchaná vými. val. cedilko celina. co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. : dotknutý. laš. dcko. Zl. cabrat cafúr = žalá. ." . ich bula. ma- val. kobzoli. hluboká zem. : campáry na c. trnek a. tych Mam enem páru nmožu buja. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. = ha- hromadu louzce. cahat = (hnáti n[Zl. lovaná a uh. esneková a cifra slov. camfatá koza srsti. n. cíbí na cibulová. océbený. m. kam. : Ncha svinu byt (as). burá vlna =. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. slov. podnapilý. laš. cébit slov. val. bývaní. Ty nohy. jíti : Cabráí cásnút =. cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. udeiti trknutý. plný. = kiváek (kudla). ovce = dlouhé val. slov.— bujaf: roste). bukový htas bula = : tlustý.byt. votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . c. to cibaj (ci- laš. val. bydlo = plemeno laš. val. ozdbka výšky vyšívaná. = pevný. — usadit bulaC = boiti nám vení b.

= palaestra. cundula cúra. rozcuchaná cuchaa kárati. chumáek acky bezové. = chrást se zelí.). [Zl. val. combolce cpát = gombolce = šubry. val. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. cuda. cmúra špinavec. laš. abák aba. = slota. crpeek kapka. v akách. ahat = = oklešek. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). vinné (hrozny). kdo studn „cúdí" = stechýle. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. plísniti. laš. val. crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). laš. cmerka = val. = achra laš. tepati. laš. vari. stromu. cinnka chová. Zl. aši. . u ciple domu a p. = cuchta. agel. laš. rážeti ovoce beraniti. ucmúraný cúdit = ušmúraný. aka = kytka. Schlampe. píkopu. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. die = nepoádná ženská. — = dopušéní To sú njaké slov. sa tam ampá. zavalitý. cuda (istí). Cogaj sa už ! = cúlia=l. nkomu = plís- srkati. holí.. hl. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. kde slov. vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). cákat slov. [laš. val. val. cvalek se džber na níž se silný. coga sa : = = istiti = vaditi : se. laš. amší = haraburdí. cmurkat = mrkati. ciplík = járeek na hrnku.: 203 — cuda. tem. navlee je pes ob ucha. gálka (dlku) slov. do val. val. val. : cuchta = ucuchtaná ženská. [uh. obilí. Cmeli máju ve med nách. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. ampala. studni. val. fin. rampouchy. (eubr) nosí. oáchnú = achor tati. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. To je taká crpulka (málo mléka dává). : Ten laš. cuda: To vám dnes venku cvanka. = istí po fazole jísti. laš. chlapec jak cvalek = [laš. vely voši- ampat sa. [val. cákati. cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. ošiditi. agan -hl s ohnutým opradlem. hltav táhni. sa = tlaiti se Necpi : sa. uchat koho = ženská. agani = se do hlavy vtloukati. (ministrant. ácha val. Kráva sa cúdí otelení. [val. ! kati vodou. = stí— aa. slov. rybizlové. cudova niti. = : . lézti. val. c. ucúraná : = cubrnik = tý. pomalu. nesmlo jíti: Picvankát sa. kouleti: 2.

Zl. = dliti Poídít všecky = tírati . 2. eká ceká = áka. íži hledti. inovní zuby = tenové. val. val. laš. val. roba. tak. íta (ícu) ~ míniti ítáí sem . ke všem pišel. araga. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. malá = ekání. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. vlny s laš. val. ovce usti- eský šajn etina borové. r. = in dobe : Je to in ti — potebí. tam do groš. zpsob stechy (op daná hromada na p. Peníze sú v erty. sedti na apce (depe) = stídavá pásti). irý iré pole — init kozu val. arba = márati. op. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. = = áži na koho íhati. aragova. = vydlávati. istoje). apce se ta aptula. do hráni) val. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš. avera = rozcuchaná šplíchati. laš. = chvojí. Cka Cosi se mu ká = slov. tapec. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. suché. [Op. : širé vlasy. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. Zl. jiné. na in! potebuji toho. . tak dlouho=je = kus = epa = step. na hoe užší. stíbra = ápat máchati. ápar žený. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. Tak ti = porostlé. las. : jedno- tlivc ke spolenému úelu. echer kíb. bouda. moiti. = kašna. =3 kr. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. neporušeném zpsobe: ité devo.: . Opavsko. ne- o strom. = = pastýem na ídu do lesa. laš. se mi. ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. Di v erty ! andor. tlapa. Sak sa poídíme vyidif sa se. 204 — erta. šindel na skláda do eena . nadje. co ješt jest navštvuje. = inkoust. empel = epel u nože. laš. andra apa = apaa. arták nepíjemným. . Píbor. ída dívali s apt = depti. šlakovéj chvíle. apta. chrást. laš. epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. (srovn. ka^^ šukat: kavka. val. = cmáchati. bolavé místo lékem na. [laš. . vystídáme. že bude prše.. (pomáhali ídit 1. val. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). íha = sahati po em v ilý = svží. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. . kejhati. = erný mrak. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. = prkenná Smr val. ava = velbloud. val. vtve práce jedlové. echerec tém hory lesem zhnila. n.

u u : má ujné spaní. ucha = stí- = : chochol ujný. mání zbírat ^= drobné Naval. mu = auval. Dát do zdra- . D. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. laš. slov. val. = dívati nepozorovan dírkou. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. Su jakýsi darebný = sndl a p. Zl. babo! Abych val. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. laš. poúva = slyšeti. val. tulipán. Jídlu moc nedá (málo sní). Nikdy zlého (málo udlal. laš. udit. uda = ída. ajk = ábel. uvné ubákem. udák. kouiti. se kdesi. poá chodí? mak tm). kro! penatý: kúra. uchnut'. udrný iperný 2. Dnes je tam udrno ujno. tret Kde tak dlúho (ml). = máchati ve vod. sto Dabli v kupuj toho. máá. skut. už uala! : (ticho utý upek = lupek. sa též: ^== diviti slov. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. = jaabý. val. val. laš. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). — ut Micko vi. ukyce kat. upryna sl. ubatý uet dept. dajný: skrblík). Osvtimany. : val. ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. pkný. vaditi se: U súsed sa udujú. kati. zejmý. = chumá : pahorek. vandra ::= varda vardy ve váchat. (htásno) tvrdo. Néni velice dajný (= armala nešika. = 1 . uba uchnut uchne. uh. štít hory. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. = nesvný](odv). ptaí. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. zvony. slyšet smrad. doma na byla) slov. udi se. tob sea. val. = zima. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. váchat val. laš. : pe- sem lio za lovka. sa. sova. udovaf. pes. je to darebnina. urgatý. laš. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. Kyjov. = citelný. udný=divný: Tojeudnélpodl. laš. udiíé u. Jak abluv. 2. argavý abotaf = štbetati. sem trochu ubek.: . ách. chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. dabel Laši íkají vždy m. ujný nos. uno = teskno Je uno. ukyta. jí [val. = ák.). uvný prsty. vlas. malý chlapec. špiatý. 2. darebný : [chorý. slova nedál otcovi. ert darebnina = špatná látka laš.

sa = dojíti pomalu. dnesaj = dnes. erv) laš. = zlá cesta. ddiny (pl. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. laš. [kání). mi je. dle)." Suš. druždi: koltun druždi po laš. dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). : dojíi Dojíila dojíf: laš. nadjali. strouhají. mostnica. do noh. ddek = stolice hoblovací. Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc. = vydlabaný žlábek nebo dev. Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. vbec. : = divy dívání. vymáhal. že ho hlava bolí. do Pršic I I deska. píkrý laš. deštka I = úzká deštice. (vejde-li se). Dat ven Op. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. ho škra. dereša ^= je v dereši útk. val. „Matiko. jí' dhií de do vánoc. na dnes týden za týden. (sedlák) val. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce). . val. se). Brušp. val. 45. Co zme sa dobrat strachu). ješt týden. úval v horách. že bude žíti na p. slov. roklina. co ne- má : dobe). = dlek. 1. dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. Jak mi dah. vránica. = (srovn. (utekl. doabra dohýbat hýbát si." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. falcovnica. „Chystá dlníka. Dobýval sem to sahoval.) 206 do kyt. tak (= truhelnica). Tá mi vy- skonena. „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". když nemocnému ukládá. val. ZI. Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. dnesa. vyžrané •od = tomu doženu. dlab díra ve deba = zmola. val. ^=^ dénglavý ^= slabý. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím. deek kde se dlapolisko = makati. posla na dávka dávno = dáka. spáti : nemožu sníka do- brati. = dohoditi. laš. 2.: — páku. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. val. laš. = vy- = divoký tantum) lovk. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno). pomoci. sejde se ti. Zl. val. val. mdlý. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). dlachmat mláka. pasti. bahnitá dlábiti. chromý). dobroditi se (zvi. desáta =: vyítati desátala. dnes jak zitra pijde: vidt.. (pl. Ty si dávno hlúpý. : = na odiv.

se laš. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. aby byl galánku -. konce. laš. slov. 207 — došikovat dokládka plný náklad. laš. dnesa snad dokonamy. dák val. s = vraat. val.namluviti. Doži mi dožúva se. je dotiska tiskala. Dražili zme ho až do lesa. laš. pikládá. dopíditi. dotožitý = dožii píti: = dodati. škrábnouti: drápit šaty = probiják. val. žemrati. val. val. komu co = opatiti val. sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. donésti. na p. draa. dorážeti. Oddrápil muku veko s truhty. eho = = drahá = rada. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. [val. = drápnouti. doplza val. : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje. = naléhati = Bida do- pravda = vrná. = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. val. doložit psniku = dosýpat. laš. val. sem sa náležitý.) Frenšt. Zl. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. (nemocnému polehilo). Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál.. pomoc : Nevím tom drahý. (díti) nástroj podobný. tam nedostanu. to za tú dožeru (zlos). -= co se dokládá. dbe. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. Bolí mne dožera. na vuz. sa Jak mša dokonala. laš. . jímž se otupuje kra se strom. : laš. sebe dráa. (opatiti). : Nechce dokonala Mtacimy.urAati. laš. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. = dozírati dopusta boží = dopuštní. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. laš. kým = hádati : val. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. podl. d. : dovolit do konca. dkladný. Dostate tú sklenku! Pokaj. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel. á ti díba všecko. Nemože dostat do mise. dožir. veliká dožera (oštara). Zl. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. Došúlali zme sa tam. dopustit: Nedopustit na strachu. Zl. laš. = umti do podl. uškodil Zl. dopažit cosi —. slov. : peca dopažíl. dolinek v dolinku. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu.: . Zdrápili Došita mu sa = strhly. val. z Peštu. Zl. doezat sa dorník : Ten si. dražit = stopovati sa zv. To já nedoložím. m.

— drdlena. oechy (louskati). dráti podlahu 4. = drdol. dua drkotá. val. Jozef houn na drhnutí. uh. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. val. drusa. drmoli val. Uh. ovoce. = foukati: dúchá [oha. : drveno =: poleno. 3. drkotnica ==- = ženská taková. val. též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. drhnú=l. . ua duatka =^ dua. drobné slov. val. val. drmka. drpek = brblati = drobeek: laš. drkoták mluví . druga =^ kolík na kroucení vlny. val. = po druhé. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. zdrhnú peinu. = deržava Zl. duba. droBazg nutím do zad. = mluvka. muzika = šmytcová. val. val. drda z koho = vymoci. : v celém val. = trhati. — drchma = držení ospalec. z jména kestního. žena. veselé. drmolaz := drobotina. drobi drobsif = drobným n. druný = drýný. co rádi drdlú. : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. pod. laš. laš. drcnú drák drí. mýti d. dúa dudel =: baina. laš. Brod. drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. je drchat = = tepati Pták je utéci. slov. potásati. Zl. Zl. hezký. mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti).Druso! drusíku!" oslo- drhák. druždt pod nohama. -krokem jíti. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. do . val. [slov. . drdtat rosus). = kupt Snih druždí val. drychmat . VydrdJál drdía nadda nco = . laš. dúcha naúga = nasýsati. nahlédati val. udrdlaný (movyškamral. val. val. vydrda nco bila ho zima = zemlela. krokem jíti. držóú císaském. uh. drdol =: chochol. slov. devná devno slov. cumel. téhož Jozefa. zdroslov. : je teho jak dša. val. laš. =:::- kus deva (bevno). peí. dríý bystrý. laš. rychle neštovic). Píbor. val. drobným úga. = = n. = kdo = = -^^ dlek val..— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. [laš. Zdrúždžu a náiní. muž. dryné dva bodré. drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. drchta slov. dicaf . nemocný). dístka husí =^ plácavý lovk. = tásti. druhúc. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. drmla ^=^ grumle. stolem. erstvý. = zobati poubaný . z drháek vuje na p. val. kdo poád drobi: Zima mne drobí. niti. drpeek. = trkati = drobotina. dš = drn podl. drusík ^:=: pkný. drýný hodný. r. (od na p. = vche 2. domluvil. Zl.

fifrak -=: piplá. slov. facka. : oknech a val. fází -=^ val. járek. fikat Krev fíkla. laš. býti = komu sa dvori chati. vizovanka devná. vyezávaná). (-hinajek -- laš. jednoduchý). dusit jísti. tlný. potek. [laš. = val. . Zl. dut sa . slov. . : = tryskem fifra. kluka fajka.dutina. najísti se. 14 fangnra = faura. laš. oiipa chvoj. uh. = vykati. flundra=l. laš. val. žena špinavá tantum ^. se laš. val. Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. dvorný dýle = = pyšný d. z nichž se stalaš. = lovk = sopouch. lisknouti. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. dúžný d..plundry. pý co se zdálo zakrsalým. dusatý valitý. = bore si : vésti. laš. 2. fatrc. devné dymník chaloupky. když se koupí flini ~flundry pl. fálka dobytka. falcovnica = tlustá deska. nití. : podl. erná šemnika). obkuska (brebce nesrozumiteln). val. val. co slov. = tlustý. podl. džiír — hnváš. val. = koniny. celé stádo bez výbru. silný (Inavý = váhavý. voda žene. . dúit sa -. podl. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop. fácnút. laš. džbra tn.dušovati se. vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. dunní. duznot ==. dževucha. val. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. všecek. slov. na strouhání p. Zl. dusák. cpáti nadžgat sa = nacpati. gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. laš. moc fázá. — kus. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. druhy fajek: [ho. sa na mne duješ?" ho! Zl. dusit sa džgat =. strom =: dutý. též prstem. = zhíaií. val. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. oderka (ohnutá). falc na dveích. fábor :— visák z pentlí. = stíkati flandra = coura. holí. Píse). = kouiti.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. sa to (srovn. (a. slov. uh. i) -- pevný. devná. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. laš. facit ^=^ fašank uh. fatrál chleba. (luplina -. hnvati nadúený nahnvaný. val. ostatky. kutí do póla). val. F. [laš. ^ klestiti. silný : duži vá í^^k v.boit sa. ui)a^ pacholek. fajfika= váleek (špulka) slov.

dve) omakává. slov. : nco hloupého ekne (iron. jej for- ftrbos táši. fuják forgaši sa = = pohlavek. (frfiu) = vtipy. pejde-li pes orané za mokra. Ten má fuky ! = metelice. . fogoš je =:: agan. nepipli. : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. gáavy dlá dobytek. : na dudy. gabnudodveí=drcnouti. v nmž zastren kord. gaba = hromada. frají=::frajíka podl. Gajze gara na psa. látka a pod. breivé. galán — galánka. strojiti se. = koulej = dudák. kejhati gága. nosívali val. domlouvati komu. tlustý tým =honem. : prácu. gajdoš tým d- (špatné obilí.nohy. kasati na na nová vrata. gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. gáat ^= gagotat. garazdi (za-do-z) garažija := špata. a uh. val. tele . = kejhání = tepati." =. Sel s fúsama oholit". 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané.).). gambova=odmlouvati. laš. garazda val. tetko peivo. 2. bo nkupit". gago. garnúf teho. val. = kaziti : Déš G. = dudy. = hledti laš. frflat =^ brbla. sviniti. = omakávati (též val. slov. val. — uga- Všecko husí. když nkdo laš. gajdova=l. fujanica.. — : droby husí. hubovati. hloup jako val. gaba bajt. s neáditi. fukna val. reptati. gajdy gál = bahno. gály val. gagota = husi gagocú. fryšký = hbitý po fryško -= . val. Nefrfni sa s ženská fukavá. val. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka. . val. ! gara [val. [las. Pták sa garn spružiny. gáni laš. gagot gajdat sa slov. [val. zboží laš. slov. vítr. a val. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. strit do gágora. na to gabnuí" (trefil). fuák dat se = rypák prasecí. = gaba = drbati = neád. = fuja fuky : = mésti snhem. val. mi to (obilí fe se rozlízá). Mlat na fúsa 1= vousy. „ty's „Ach což já taká stará galiga. val. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). = veliký fujavica val. ti ne- gan = žvaniti. laš. laš. když nkdo galiga: „Jak sa máte. = koho frfni = pomlouvati. nný -— žvanil. gálek = dlek Cúhaj do gálka val.

sa = motav bahno. val.. 2. val. podl. páku. glvanec rána zobákem." pro- pas. val. val. val. laš. vy- glasova =. skákati o jedné noze kéca. val. Gécni ho ! nastebal sa goaleny.: šaty krumplovati. grú ~ strá. — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. val. glgota: melt). (v. 14* . kerý je gaurnitý. grmolec = gru pel). pl. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. slov. neúrodné laš. gruchnu baciti. gombolce zmrzlé šubry. — hrknouti: geglo v ruce nm. gécat géc ho. val. laš. val. gléjit. = zimou grapa = val. slov. : brká. val. pak podobné udeení vbec. gramlavé skehlé. glaj- gávr = kus chleba. Iš. = = val. greraži = kepiti. glmnú = udeiti. grúl . val. glca := 1. krkoška. vl. jíti jako grédi grgan slušné. rejditi.) gea = koberec gebélka = mluvka. = (v neas)*: roz- gongola. ogébenec . dcko ne[)0- naplavenina. fagan. Zl. glán = val. laš. val. val. — = malá huba. — : bené dcko. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. gécnút. glemba zuboma giga' . = Zl. fuhelo. grcaka blíti. laš. = moál. zlatem gremžované. val. pole. gemlika glajdat gra vl. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš.sa = šmátrati. gongolé := halama. slov. gombík kulatý olovný knoflík. gébi sa := cébit. míti hubu otevenu na plá ogégazdif. graba po dveoch gramlat . tlaiti. gazda — gazdna := hospodá hospody. slov. val. Zl. val. . laš. = = pahýl. koráb sa gaval : Povi.— sladký burák jabkový. [val. na peinách se váleti. potok z glgotá (mur- groek pí. [Zl. ie. slov. hltav jísti 2. t. gela. gremžova= šívati. [val. glajdavý. gengela = hlupák. gegnút val. = = voda baky glgoce. 1.- = hrýzti. gábit := thnit. slov. breeti. val. gazdova=r hospodaiti. nános. val. = glajdat. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. = vomitus. glondat sa sa. = leniv = jíti. gegýa = rozpustilým býti. slov. val. žumpa. slov. gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. dovádti. slov. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. = hra na strom. gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti. hnísti dobytek má nohy ogábené. val. val.humplova. „ani 2. hltati. slov. glvícnú glvnouti. grgá se mi =z íhá. hora tam neroste. groka. val. grmle = drnkaka.

hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. z pík opy. Zagychla (zalila). jedním rohem). zahaba val. habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. na ghyzdák. . laš. halabúra hajzupa=houpati díttem. Krávy slov. [val. = sliny malému dítti. smetí. Zl. ochoz les zahájený. laš. laš. Frenštát. ním. nž. kývati. val. pezdívka neád. penz. eše starostí enom . chzi nemocného). neho. hádka ^= hádanka. val. g. chlap. gryngryndáek uvadítti pod bradu. laš. Už dogu— umel. domáhati se — doléhati na val. guma-^. habá ská. haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. eho halasná ^ = „cérka. prší). val. jímž se vl gvane na kem koho. = :. hlomoz. ne- lavek. nž se vší gumanec obilí. hájemství. hajtrtán = poteštný lovk. neotesaný | - chléb. hájenka — val. líti: se laš. há dily. val. mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. val gryndy dat. val. {s- gal gugaf ^.žalá. haba zakryti (na) ^ získati. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho. — pléšek. val. hltav jísti. halama halas z hrubý . hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. motora. v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. val. gyclianc = žduchanec. [Zl. : sa ^ mírniti. obratný. vlna na punochy. kerá nemá [val zrazovati hái val. hálafaa ^ štkna.212 — gútný sešlý (strom). mladý leky (šišky). vykiet". Brumov. kráva uh. 2. bogyptoš. val. ztratiti. Rožn. habak habaár (hubku) habÍG val. va!.- 1. zem = nešika. = i. halda = špatná ženština. ghyzda = pro kolky. gyptavý guaía = hromada pimetu. žduchanec. slov. hajnica = vích jení. podkouvá. val. . halta laš. val. korýtko pro mašíky. haladryja =dryanice. gua -^ gra penz vázaných. H. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. „neád".chrchlati. val. díru železným val. laš. hái (zhaova) koho . — gycha= (lejmem krev. gygía láceti. slov. = ohyzdný. ko- psu. 2. hábem. bonle. piplati. gryný drýný. grýfek guzý kusý: laš. sa vyzpívat a pamatovati se. hajflena ženská necuda.dlati sochorem do gyzd. dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. halaštova. val. gyzdavý val.

val. val. dražb. val. vyhamrazím.gegnút. hánka ^^ lánek. hek = hárat" . val. hana obilí. titrný. plátno. haraficu (jest daromnina. -^^ heknut . = Schwindler. val. val. . = choditi kývavo. hbyto te handravý =^ bídný. na to. zpívají. ídlo ne- helépa — utíkati. = = hmotiti. : Dál mi toho herský kúsek. bez vady. -s: haraburda haraíica opilý). hárá — nše.se. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. havotat: „To ty ženské = je dobrý. kieti. hatovec ^= prut. = spáti : hartaj hulaj . hamá = hmot. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. hanbi sa -^ stydti se. herský -^ veliký Zl.hladiti : harasný = krásný. val.~ hbytos. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. laš.^ val.= casnovati. zapadá namáhati se: Celý de závora. 2. nco val. hodn si val. Házali na = pidávali pj hadrník. pleso. laš. Heklo v nm. -. der Polterer. dít.) : Néni mu hany (dobytku. hampel ==: prádlisko. uh. havat. bylo hrub harasní. vyhazuje. hamplasova hgRnplovat sa . hašpa. Má : hebroni ^^ breeti. val. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. = hádati se. : harus = hluk. bída. Zl. las. havoi ~~ : hovoiti. hlomoz. [slov. laš. hamáit silný. = neote. stádo husí. val. „suchý handrbulec i= tulák.sanec. handrlák -. kanárci. 2. harca jizba. val. val. =:^ haka chová plachta. hbytot zapoml sem to doma. sedrané. ha val. plot. ani heble - nic. hampasovasa. = 1. val. tahati se.: 213 hamá -^^ pekupník. kašle kašel". Vsetín. s dobytkem. shledávati. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. 2. harvasit. val. hrknouti harasní. ptáci v kleci spáení. tak havocú" házat a = ledajak op. slov. dobrý To . hbytota . uh. harusi. sú zhamplované :=. hluk. náhlos: V 1. ne- hástor stup. hamplasi. laš. . heblota-— nouze. oblek = píliš volný. hambatká snaditi . Zl. laš. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. nhož 1. hamižovaf sa val. Píbor. v níž se laš. laš. val. slov. hmotiti. = sem si hánky. tatar. slov. obchodník harta spi! val. dít se hamrazi sa na eho. harvosi =^ =: harvas zá- h. Háže krev sebe = vrhá. hamatný = hustý sukno. hatla = hátra hltati. Opav. heslo: se. Zl. (dle la) = jáma.žehrati Nkei haraju : zvi. las.

val. = do zem. h. slov. laš. hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. tísniti. val. jež se má k mužským. hlupnu hlídati. híavný = vyneádil. laš. Umí z pamti. Zhlobíí hnojová voda. laš. = l. hlásný. (sbil. hluza = materia val. zbláznili se. : hliák = hrnec hlinný. híavitý slov. hlub = košál. ale on ani hni. litasno drobné ryby. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. laš. Všecko zhápe = sní. (hlavn). = napij se na hladno zzi na laný hodn val. = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. lenivý. uh. láky. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1. Volal sem ho. hnus natrýve stodole. = herka 2. hladný: Umét híadnú smrú. = lei drobného : nanzboden. ovoce. hlechni z listu). hliva hliv = živoiti. laš. hmyz králíci.) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^." Brumov. možu Co ne- ani hni. = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. bo ja nslyšim.'^a a laš. hlídati. druh hub. hacnút sebú = spadnouti slov. ! už nikam smýkat. [Zl. na sa uhnízdil. má liladkou kru bez : suk. Zl.. hnojvka slov. zmáhati Práca : . Vyhápáí na chodníku hnát . vlast- sem sebú hacl dol. pozor dávati vraný. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat. „Už hnojaka hnus iz: laš. To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. . hlavité (hlavn). to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. pij hlúbj =: napij se víc. „ z rány. val. laš. kury. Nehlavit sa n 2. zhlupli = hlasa na nco: laš. houslích = Resolaš. hmácnú = hácnút. 2." židli a p. hnusit desky 2. = bláznti . povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. = zhnilý. Už ne- Hledi synka. hluboko : pij h. prositi Híobil kladivem. := dobrý (jen ve vtách zá: = klát. = h. seno. hlavité (hlavn). hlaný buk = jenž Zl. život. co na val. : známo. laš. val. val. hnilý spírati se. hlaska htasnica = hladiti. tak koná! =: vlastním rozmyslem. val. hlobila. : hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. hlavénka ^ 1. hnvúsky krku. : 214 Kam he- až sem to dostala. z bo- srovh.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. dít „ochaiebné^ dve. laš. val. val. níma rukama. hntka=l. hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší. = setená sláma. možu val.

op. hodlivý zz co se hodí 2. honit Co tu honíte ? (dláte). Veliké stromy hnusily hora horách. ploty (ne holofi = hulákati. laš. . slov. hor. : slov. 3. tá je hodná! = horuch = hluk laš. laš. horknút horan dosti velký izbu. dól. Zl. malé. laš. sa v kolébce sa hogá (kolébá). nám mraznice=mrazy naholo. polán (z údolí) val. ním o zem psobí hmot). : hojgat. žalos. 2. kus. m. Je hoe. = les : Sél do hor. laš. vzhru. silnice. laš. Býl holá lata {^= samá). my hojné. op.215 ho huší. (širým). pišel (op. Vz hogá (nejde rovno). veliká hoe Tedy nízko. se. val. ledviny. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý. Zl. velikánský. : = = obyvatel = hoe. hobliky (velký). bez snhu. : šinval. hránka prstech. val. heisz werden. holomrazky. Zl. s holú hlavu (nepokrytý). hra hrant == teeti nlo. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. hra del ^= 200 složených šindel. vedro.' laš." laš. val. holomráz. laš. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa.nahý' !) = hranice díví. kopec. : hácnút (z = bouchnouti Zl. hraja peníze). hoto kopnina. pihrabál neuený. — eše hoe. „Chvála hezký: Bohu. s na muziku. Do Ame- ml Živí peníze. val. záda. býí hobel = hoblík. Zl. = holá zem val. lesní. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. hodný hodný dle) laš. Zl. býí holým krkem. Zl. hojgaka. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). haluz. : hrb — hbet := na hbet. laš. „Kolik „Néhojn. holé vrchy. = léka hrabe = jde pomalu. zim — [laš. : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. má hodnú vypadá: hodní. hory.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce. liongat sa = houpati val. val. liolotova holý : = hulákati. kotník na honce pl. íioja hongaka zz hou[slov. = vzhru : Drží sa hoe. val. skaly (v tomto smysle nikdy . Vezmi to hont — kus deva. hradská = = hudba val. pija tam hranit = hraniiti = hánka. -^^ 1. na p. : Pole hra- sa na holé ruky. hodný zz 1." 4. nijou spolem. horyka = parno. laš. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. Bylo trochu zámožný. to stojí?" Hojné dále nni. v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. je v hnut :== veliký kus deva. val. na vrchu. hraneník = mezní kámen. paka. slov.

\ydomu. tvrditi. Uméí v hromádce val. pes. las. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil. na kterém práce: zdi zle.der Striegel. pišlo hrdelno.sa když prázdný jede po Zl. namáhati se. hrk ^ žebrota. namáhati se hrdlil. hmotem val. -= mnoho. laš. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. (skrený. kárati nkoho. . I hrkotnica povídavá ženská. huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. . se -- hichovat pod tžkým je híchem není. To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. uh. • hryzli ho Zl. šindelák. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). tam pt groši. baU. hrtúsit sa slov.. Cesta vyhúcaná (vyjezdná). val. hebík. Zl. Zl. suk ve : dev. val. když sa Zl.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. Na hrzu toho bylo. hrubý laš. hryzák hrj'z: (ukousati). [mu.. Ja pomnim hrza hrzu. laš. val. hrdlit veliký: hrubý lovk. (mluví). šél na hrubú. zas hrubá (thotná) val. hruška 1. = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. huet: Ludé huá. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest. m uhryzt laš. j hrbcal : Vz hrbúcá. závaží = na mincí i. sa = škrtiti se. tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). Zl. ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. híšný veliký: koštuje to hišné peníze. hrubý (tlustý - — laš. Než on dohrbúcá! (dojde. = spadnouti od nkud. vndivý. Zl. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. To mi ^ škrtiti se. Zl. žp. híbat zelí.odmluvaný. kamenité hrbolcovata s kópca. cveek. uh. podkovák. druhy hebík špeár : = špice na tresce val. láti vyhešit mne hubu. hebelcovat esati dobytek. tžko Kdo by sa hrubý kus. hrtosi ze hrcla. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !). Zl. sbíjení). ící. hra = boule. velmi: — chodí je prováži (obsil). peák (do desky. val. že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat. latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. hrub To hrub !val. hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). hrabati : kúra hebe. : vz hrncuje (hmotí). nám mne hubu =: vadí se. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. slov. heba=^^^ las.. mi huby — hubiku laš. : pracovati. huca = pokašlávati. hrdíovisko se ^=^ 1 pole. hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. dojede). : huba: kládal. hubatý -. hebelco -. tžko pracuje 2. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. . 2.

slov. laš. .Štváti. laš. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. laš. hurtova -^ šromotiti. cháb. chalka ^ chlácholiti. jísti: = roždí. chato = rozpustilec. rozman. obratný: „Syhybina húsenica^:.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. huná val. Od hybu všecko hyb rána. podl. hyka laš. laš. : hulinkova plakati Poá humno. listím ti : chabina --- prut. ^:= j slov. housenka. haluz s chabovec bezový prut. laš. aby byl zaiti se. holí. . Jak chytnu chabinu. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. val. Ji. |val. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. = nu- n. chablané (pomakané). húžvait sa býti. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. chacharova chechot. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš. = navádti. hybaj hybaj = Dostál hybaj. = húšaf hu. zebráí (hned a najednou). hráti. = hltav všecko skladu . (bití) Zl. nešetiti rozhazovati. chachai. chábdí. žena. = kdo ubíjí hnut " poleno. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. ro/<lí. ídké. husina - =-- husí sádlo. val. hybký ^ ohebný. nehulinkuj. humna mlat. Dám ti hurka — buditi. laš. kemen. neku hybký. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. tak lati chabruží =^ chabaší.ska = houpati Imšaka. Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). hulinkuje. val. hyj3ytkem hupkem. húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. ." zvaný. Nepotesem hurtováa — pobízení. . hurcla =.! " 217 hunica. hya ^ košál stední žila zelný . Ch.hrncovat. chábí. I val. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). chabaší. = tou- chábeek zelné neb salátové. hvitký — hbitý. lehké chachot — hláveky. val. [val. silnice. : = hebký prut. hýcat val. |val. chrástky se. hu. chábi = uchytiti. slov. vyokládám chábek. bovat povzbuzovati. skrblým damáš. : v list hned od stopky. laš. val. laš. dobiti. laš.bílý . laS. val. Zl. „al- sa. laš. val. húšava =: houština. St. místo etzu viíra bie. laš. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné." hulá sa žene =^ valují. : nim. val. zahujajme na ty volky.

z póla — chlaši chlopi udeiti. muka. : chlupt charabél. chodnica ::^ chze val. . laš. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. chlubiti se chlapa že . nedbalec. prodeji dlouho se ke zelný. laš. chlastati. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. uh. sa. choji. laš. hrubého plátna). 2.. ! pry. podl. laš. val. : chlapský chlapské nepkné kvty. = vírem taniti. hlt (goralky). laš. chování to je kráva. uh. val. chamrat — -- skrblík. charabela starý strom. chorovaf = býti špatný. pije ^^ 1. žiteko. sousediti my spolu goralky.) bouda ze zele- níkm. nuhryze chrnuli. stavti se 3. chebío chmulí laš. chrnú = chadnouti. chlápa = 1. nen. chlopit slov udeiti. plo = opadalo než dozrálo. smlouvají. chtastún =. kaboniti se. val. zl. chamúla val. 1. . 3. 2. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. „chlóp na to" vyzývá se prodava. = se 1. chakat = tern. má ve- (Valaši s Uhry). : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. val. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. chapka = talon ve he. na leknici chlumpy. plnou hubou. když ho padají veliké kusy. = chorovati. špunk laš. chlupka. už se chranimy sthujeme. jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. chlupeka =^ kapka. též na boží tlo u laš. podl. |uh. val. = nepodaený. chlápovaný šátek liké. si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. zl. val. se chlamaa = nápoj kravám. v ruce"' a smlouva hotova. Brušperk. za chlapy. churavec. Slovy chren = ken. chlapi val.tlachal. udeiti dlaní. chomýš chorý — chumá. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. klevetník. = výborný: žito. chláma = dobytek. laš. chorá košula chlemtati. 3. bíti (vychlápaí mu) 2. chemeli laš. (z nemocen. chvo- silným 2. snhem chlape. se - šei Sma zuby: Konik ten . chráni 1 chra laš. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. uh. chojany = chvojí. = koketa. sndý: chlebíek. val. leného. val. : jový. laš. : : Mám chlácholiti. =- zl. charabura = = = chlupi = poprchá laš.218 — nabízené. — klopiti: chlum p = šubra. chodika = chodník. oltá 2. (neukousne) ene ale se nesml. stopa. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. chlupka = se pezdívka souken[laš. . Z I.

chytré -. Co chvíla budu chvilku). chytnut barvu (o látkách). Dnes =-= je chutno pkn. = = lovk nenasytný. chytlavý tžké. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). !).chování. Frýdek. balivý.:: . chy- To je chutné dia. že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho. : srvn. chutný =- pkný : obraz . : kdybych slov. by so byla petrhla prací. stane 40 kr. Ty chyb := ty's chuble (kaboní). na poasí chvóstek ^= : záleží). chytrý : chvašivý chtivý. chvadá. chzu hlášený. bažný: híadný je chvašivý jídía. a chvu. chumtaC = uhati. m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. : = Ty to si chytrý. chubolí sa val. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. co Už je to chvíla. vychybuje hnj. uh. to to udlat ty neudláš. podl. podl. cop. až dochvadá val. laí. strava Donejsu chyry. pl. hubený. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali. kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). chytro chvíla : po — honem. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. chuchnú. na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t. enom Je Zl. lovk tam : chynú (= chybnú. si souek sování: podl. chudý == libové. : lovk zlobivý. chváda. j. n chybný na e nevidí. iz: zdravé oko. ba) =hoditi Chy po nim. která slámka. val. chylý naklonný. — chrobák chrt 219 = erv. chycený na plúca. chrobalivý =z 8 — ervivý. Zl. dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné. vychváleny. val. laš. chuboli sa snží. bude. vyhraj u). chýrný=l. vy- Já už na choditi. chucha chuchni na las. uh. nepkné. Ta réž mosí chvílu . nemoc (= nakažlivá). se vsadil si „na chybu". las. chup (chlup) = muž vousatý. na nohu na = nemá atd. chubía. chyba Abychjvám nezelhát. chybný na oko. uh. jinými bez táhli nho. chumák podl. . =^ koktá las. konec ddiny na ruku. rozumný. chrua = nemotora. dv v míle (—jist. chybil. 2. dtí) musím živi^ lelík. chudoža = ! chudina. uh. Frýdek. Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. chro- schnut (dlouho). [val.nedobré. chybti až laš. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val.: . Iv ú asím.. má lo- zemeli (dávno). Už to mám chvíla (nom.

: gat pravda sa = svítiti se laš. jedliník. juhas :— pastý oví. líiš. val. huba. ivorie = hubuje. psniku. kobzale drobné „jak iš". : — juh -^ na jar. stavti Ja di. val. vesno. popouzeti. je jak olovný. ostrý.juhúc. = 1. jemelova rr:^ bíti. : jecba=: jeti. išé : =^ jínova. uh. jemný nž =. jadrnt sa -. juhúcno (když pojídá „škubánky'. jasa - dráti šaty: si . uh. val. laš. sem tam zima. val. Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev. 1. val. val. podívat jak svt ide. jamka janek járek ^= jar jari. val. jednak = stejn. jastáb. najednal jsi tíska. výskati : Co ja- sam iš. val. mlýn. Zvony krásn idú (zvoní). jarši sa už = ty hluboká roklina. : laš. val. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly). = vadéní. 3. hloubka ve vod jarši:= 1ž. jaskot jaskotat slov. koll. potek. 2. jem šat. Také jaši sa = divoiti : . hledti. (na trh).lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska. 1. kohout. slabina. jalovina. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá. uh. laš. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. bez duše).") val. val. juhiie — - taje. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. laš. uh. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. chlib =~ z járky. Ten nemá jemu. vaJ. laš. jasa ikro -. laš. zlobiti se. mu vil ide na odpor (jest odporno). Brod. poád si jeilnak ivorek. ihía -jehla. Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero. slov. hledati vši. Bruzajíc. jarany rži. Uh. |ikia. val. dolinek. - 1. jednati = koupiti: laš. jaro do val. jfíse zz podzim. e.dlati se. jtitra sg. joí-ha =r jíti. odmk v zinu"". uh. I na mysel (nemohu si vzporok laš. val. |mov. Ide mi na (zpomínám si). mlet hubou slov. slepice.220 I. si rozjásal? : val. jasti =z byste srvn. les. cestovati. Enem to \'m\\. skoceš? 2. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. nž jadrný: jazyk. drchati peí uleželé drážditi. vaditi se. žuljev játe. nejadr sa. zjašený = pam to zplašený. jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. uh. J.. . uh. jedlovina = jedlový : mnt). Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou).

(klapák). karputiny =. kladka = visutý zámek. látaka (plot).lojdavý. ohnaš. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. val. uh. kádér ^= moál. klapatý jest: = klika na = co klapí. kahánek ^^ lampika. kainec. ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). uh. val val. las. pryka. val. každý de =^ všední jíti kališ. laš. pouniti. kléca =^ chromati kráva klee. klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. katovat se = mozoliti. de. sa = zabaviti se nkde. val. kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. híady. karas ^= zákrsek. péra. laš. kalabisova zahnutý. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. zámek. i. val. má dlouhý klas. = kel 2. klamoi vykládati. díti se laš. laš. klábositi. — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek. kamas . uši. úl. val. kamenco štrk. zub vepový. panchart. laš. klesni= klestiti. keca =^ loudav keclivý =. val. karník — nekrytý koárek. 1. katuju se po jarmakach. laš.: .skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. karasatý ==: kovatý. hubiti (myši). val. : Kape laš. kivý strom. kalabaný kal bova r = churavý. chce smlouvu. laš. laš. = tkáti. . kía)=^ klí rostlinný. klábositi. laš. kapat r=l. baina. [laš. bie. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. val. kaštýl val. val. kal bo vany mokina. uh.2n K. laš. laš.í. karpavý . -- na oách klapí. karpatiny ~~ lojdy. hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. ktas: kalendá klade déš. laš. la. kanútka kapeka. laš. . .se kaeím. oní káerky =^ dv pérka v oca. hynouti.št: kekái val. . kateina prasecí. = zahnouti. (starých bot) val.špatná zem. laš. m. = . eDi na kamenco a machaj. kélu) kampel (do kampla) žumpa. kaplan kapoun. karpaka = prtaka. hledti. klát menší klada.svých.odrostek. val. 2. nízký ke.kališt. laš. laš. držadlo u srpu. káze = kázaní podl. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to). (g. kliditi se =-- kap po klama. -. krhavý. lechtivý. karban =^ fagan. ka])lina vody — kapka. klek -^ val. las. kél (g. val. kaplani. kamenec. káze kona.

se jíž = kolí-sati. podl. knísa knížky sa = plápolati laš. : klepeto kocúa mati. Pani pijeli = bichatý. klut = klovati : koi == koí. val. kobylka = chudé pohaní zrno. kocar = karabá. uh. uh. = sirka val. kohíca kašlati. val. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec). = nepravé. koboítova = hmotiti. kocma kati. teho naklintaíy laš.222 kletka =: klec. = plechá. laš. 2. val. Kludi vésti : hlupu kludi k. kývati. 1. ci- die Mulde. kmása = kmásál mi škubati. koií zlato klujú. laš. ^zemaisko. val. prohlubina na cesté. klá- kolebina =. koleek [val. kludi = pleskati. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. kde byly kobzale. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. kovaria. — hnízdo nkým ptaí. kolky -- roždí. se. tísky. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val. laš. sa sa = bíti se. r=r Kmásáí ho za vlasy. slov. Péro sa titi. ku- vati (seno). koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. = kvtná. 1. = hloup kocúni koky. klubko =: mí. voda kíokoiia = val. Zl. val. kníše za širákem. val. Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. val. kolesa vod po kobero. val. . : kohýa kotata val. pehazokoberatý val. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. laš. kašlati. koce (kotce) n. želky. kíokoi: klopeto boli. las. = šejdí. sa =: odtahovati draek. kocanky vrbové. val. val. hnát val. Zl. laš. k. val.se (jako koky). = knoflík. val. kyj. = . kobzalnisko laš. slov. val. val. = -=:: laš. 'i kánky ve odívají. pole. = koiky [val. = kocankova nedla klíiti. kobrtaf = pevraceti. Aby vám enom nenakmásali. kolit = taniti. klábositi: Nklu! mluví. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. Bzenec. sa = objí- milkovati . laš. bamboria kofla = zvodnlý [val. m = noha. = kniha modlitební. : v kolese. kmasi t= uchvátiti. laš. klina =: klika u dveí. sa = dovádti jako jarmak. ohe práchno. knofel koberec = plachta. veliký hrnec. laš. val. Naklaté vajíko. . '2. dev.

v níž jest škared upadnouti. kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. nostmi (na kotáre jasenském). noha [val. = kopla kotár = svými pol2. laš. kdo z Zl. kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. tvrdý. vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. val. seká. silných nopné. klouby kot. val. laš. laš. koráb vrbový). = = kra stromová. jablek. kotra val. = laš. . kordybaník = koželuh.milí. ohrad. má laš. = natáhnut" kotáry = umíti. íkají dti. uh. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. koe na : obilí s4. kotúlajíce ním. 2. tam kopno. kotoštyja = vadivá ženská. vystreny dol (skosité). jíti. vybírá zmrzlý jak kot. na chomoute. uh. 3. 1. = ohrnovat' kobzole laš. druh sladkých (cihla). „Der Kiebitz" kartech. Zl. kopidol :^ hroba. je jak ko- hub už enom nkolik koráb). kotja kotrmelec. val. kostra koská. slov. kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. koráb strom vypráchnivlý studénka.auf den Hund kommen. = pecka.stý = zelené obalena z kostitý kostí. vejce vyfouknuté. pastý koní. Je tam val. lýtková kos. val. v t. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice." kopla vepovice obec se val. laš. . bude vesno. 2. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. = kopec. hápnú val. Zl. kotúla = = kutáleti. konárí. kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). rostlý. do kopencuv.sa též rodit tam na 3. rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. Sl skopala. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. 3. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí. = tleskati rukama. jíka brabení. kotrlec. vlas nebo uh. kotrbenec. kosa. „kotululú" zl. konopa. = koso : stna id trošku do kostnatý. kopanka kopenec vení. — stádo koní. : Snih už skopál. 2. zl. Už kopná. kopa =. podl. Frýdek. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. komár = = = pi [val. tvr- (ihezdívky.223 — kordovat sa hádati se. . kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda .ojato. laš. zaezaf na barvy ko- louku. konár =z tlustá haluz. kotek kopená „kopence" a = = 1. korovika koruna košec. :== kontula z plátna. proda na koeni korouhev. kopno =z holo. košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. korbelek na korábe" zl.

krev púšat (ne : val. 1. namáhati val. se. las. val. (kretí) = kei kulatá. kemen. laš. 2. hrdlovati se. hniti: kobzol-> krni. kamt: Kapíš :r= jak hib. kemen. chrást. kap: kapí. uh. krabo kesa ^= tesati devo tesakú. pi jídle. las. adv. kraby na šatech. : kamt = klamt. val. = hbitov. las. val. keslo — = ihadlo na ptáky.posvícení. suk ve dev 2. kdo nedobe = ne- stelil.horka. kápat hltavé = 1. kže. val. laš. velký oech. krica. krmášova se = hodovati. kesivo hubka. Prodává v kroj -. kopenec krtek. „Téimu kíb srdce r chrást. buk hladkú. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy.sa 224 r. laš. jísti : (ten toho skrápal). káší džbán. tráva. 2. laš. (jinde polí). kibina. : kiklák ^^ kikloun. zahýbati kraby 2. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. val. i -- bláboniti. lámati suché vtve. laš. krabi sa=:=l. sa rozkíbí. uh. uet teba t tu kamt. laš. udeiti i\. val. krina =^ krtiinec mravení. kraje" : ^ puká (píse). devo porouchaný hrnec nebo step. val. kapák hrnec. krn kroha : -- kás. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). tvrdá kozí kdel hejno. 2. »a rukou. ocelka. -- — ^krtica. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. krmáš laš. Co to kápeš? hrnec tu = píce =. treska od valašské dýmky jalovcové. laš. :: puklý zvon. = :=:: ková kozina ková.na kroj drobilo. kápnu 1. káma ja])ka) 2. krájeti se. val. krkova krriia sá == objímati se. 2. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. lesní žito. val. kraj Zani z kraja (ze zaátku). teeti. též val. ková. : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby.se žilou ani žílu).kolébati se. krbaa krba chzi. kdel bor vyschlo. val. podl. hromada: krtií: v izurka zvaná. val. krbatý vyšrbený (hrnec). val. 1. krajovatý: koví. kemelo kenec ^^ kra ledová. = krabatý scvrklý. : se v šklebiti se. J . krab — záhyb =^: falte. . val. 2. drobiti krokevník - veliký nebozíz. ve krdelu paše. ' a mluviti nemístné. kra. puklý zvon mlaskati krkoška 1. tým žbánem. krajní noc = se soboty na nedli. krná kras ^^ suchá haluz. -^^ suchý strom. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. Dub má krajovatú 1. val. laš.kotvísa kotvísi koval . kozub = stecha :: svislích kei džura. na Morav „Kíby" jméno kíbica . .

protiví. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. val. val. les =:^ vytrh- š koením. se nedobe štípe (op. val. 15 . strom 2. 2. kuova nniti !. stav: pl. kupt = [)od Zl. to je kus osla = veliký osel. 2. uh. 5. kuky =^ koudel. kus v jednom kuši (bez pestání). pokrutina. kuka = za vlasy tahati. krtelka devený korbel. val. kudolisko -:=. nuzaiti se. Dia : za krosna. V jednm kuši v emsi kuuje . všecko moje kupidlo. Krúžéíky sa. '6. kudolif sa--~ váleti se v prachu. kulnú kuliku =^ zakotúlat. val. kumiga ^7= pežívati (o kráv).vait sa. kuava kúenica. slupky kúpelnice pl. laš. laš. Dym laš. val. metelice. místo v obilí. kštice vlas. skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. sa = probírati dní. i topiti. uh. jísti: laš. : spoíta do val.zabývá se ímsi. val. šoukavá práce. kruža krúžlat okrájeti. kunda se. baldián. val. val. je krpa. - s chutí laš. Zl. ku acník ^= kurník. kudrná. Mrzlo až kupío.se kui. --=^ krvait krza. kúch záboj. šípné). kule = doval. v- knóa hliny. v obilí (obilí pokudolené) slov. kudrnatý. =:^ kruže. val.se. (oddechu). Prach se kui. laš. val. krúcat prádlo = ždímati. Lže. ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. slov. = 1. krsténí kest. laš. krutá paza skroucená slov. Kundaka ku -^= ma = = — to. ks žerní = zakrsalý zl. ^= tkalcovský laš. kulíšek sa 1 . tou se háže z novu. laš. val. = krucák kroucený tabák. skroucené. v mase. . Neku kuavec . — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. kde kdo kudolil (pes. - chumelice. mi -~. jísti a pi tom velmi žvýkati. kuavý še kui. ve vlasech -mýtiti. laš. kundzu se soukati se pi dom. vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. stromek : kse se kudolica omlády. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. -- kúi: (nepraš). kula : uh.: 225 — 4. ve snhu (zakudolený od snhu). krza laš. praštti Snih kupí hromady. ^^ mimra lovk. Zl. Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. hruda val. chatr. maso -^-^ uzené. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé. . cosi krzío (vrzlo). kulifaj nohama. neutr. zajíc). krosna. = necky v na kou- jabka okrájené. na pólo venku leží. neposlušní. eledíni su kruti guma. uh. uh. Nokrzaj se 1. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí.

droby val. kuzna. r o zkuta uhlí. a = ohál -. uh. laš. laš. : snhu padají. zelná voda. pl. Kyjov. laka iagán laš. laš. val. kútnica rr šestinedlka. slov. kys =^ kvtenství prosa. kyjanka val. 2. = ledabylo nastavti. kyka — kys: kyka L. kumacat plati se. laš. plátna. což se dje železným kutákem. laš. lopatka píst. kyja la) = kyjác (dle palice. kýstka kytej =:^ kvt. = 1. val.. to je kyteja n. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. 2. kvasí (bo2.: — kút : 226 — zboža 4. 2. okvá3. val. kuma. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. ^^ kudliti. hoa. kvys -=: kys kyvota --^ podl. tahati za kua kuce = opnaka. = 1. zl. podl. kymel kymle = malý : kon. za na kyselo pipravené. co laka) val. val. šubra. kvietko streše. sthovati se kam. kvae uet 1. hubiti. kštice B. lehké maso. do kvíerka k veeru. 2. : laina = ==- sníženina v horách. kveto. saní. palika na buben. klímati. -: naše kuty zz naše krajina. se = pi- kyjanica uh. laš. = hrabe. uh. - lahovina schel. kuzno kváca: = -~ uzda val. gat = val. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl. z ruského kvap peový. na kon. sluka. kyteju kváda — chadnouti. val. . lenoch. kynoži žily. ! = zvonec: laš. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. val. shrs. ovsa kys klásí = s hrs. = oklešek. val. kvíerek. kyka vlasy val. 3. labrova sa ^= bráti se. zakuznú — zauzditi val. vlasy tahati. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. Kobylí. pod násadem u lelík. Gajdy sa zkynoval. labnú -=^ lapiti. povalova: val. uh. Pei- = laba položiti. mašle (zavázat na kyky) laš. kyselý: k. ným krokem. pouto utíkati laš. kya. nástraha. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. kiitik 2. se val. prsmyk. vadnouti.prach zl. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. =^- kysly = kyselý. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. kuza = kovárna. tapec kuta v popele. val.

plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. déš. vybírav jísti : = Japoš. lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat.pas na ptáky. laš. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. aby kopce po led nesjíždly. tlie lehký laš. val. „lehký jak dajaká. vzíti. laska hlásku prokazovati. zl. ~ hledati. — plíce . tebovatý holý. lepenica ^=vc pilepená. uh. val. kdo lepí. nesen) tlachati. f)abušnatá. Chléva laty.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. laš. Už je hodn dluhu nho (pipadá). laš. - etz u saní. larmo laská slov. di pomalu! letíja. laptula = je lepká =:: - maz knihaský. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá. val. lhostejn. 2. lepaka. let£=l. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. lapota — - (pe- lepanec. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). lacúch =^ íandygova . láta latovec laz záplatovati. o váze a co ^ laika . to (iron. uh.) zl. 1 e v n ý rz o cen zl. Sasn sem vyletl. padati: letíš? Nelet tak.toulati se. = pohlavek. = . lepení. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. plotem ohrazené. lápa. lepák =^ plácaka ui mouchy. laš. val. 2. = depti. - po Jahostaji - lehina droby. lepanec iiiyM. (vy])adnu).) na každého 50 zl. lešica na tvaroh. léšéí Enom = kik dlat larmo. Stodola bžeti. lépa. Puppe. leja. : lepka Už darmo lepká. vyletím vybledlý v barv. laš.^ panna. víil. až mu Kde zubami leškotalo. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. lebavý. =:= lis = lasice."' in je plná letní = ledovica = náledí. val. silný chlap. laš. val.: . letina = sušené letitý.) nebo Nevím.1.o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -. = zbúzat. lapaka . lapta. vc le- dobytku na zimu. lepiti. lepišova := tlachal. (vulgo 15* !} . lehnj .toulati se. íebavý (plešatý). = enom laš. geizen. íepi lepiša ". leškota= Bylo mu zima. letorost = ratoles. ^^ lískoví. tina". [mu. lé vyrostlá se. lejava sa: = leják. val. val. lenúchat sa rr soukati val. Ty si : udeiti po hlav. íancova ^. lapta. 227 lahostajn. lápný. Brod.

lítost". s prasaty. to bych vám zalirýkaía. val. liši. píti íúpa oechy iupoce. t.í na sebe kusá luntuv. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. na svém. lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú. laš. lobas = šelma. op. lisk. líci sa na nco. Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách.. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm. lišky toce lulotá. zna- bíliti . laš. . ligota sa táti. liska. val. slov. zvlášt svinkai. sa: ptáci. tpytiti laš. = slopati. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra. rád míti lúbí víno . lokmes =^ ohnaš (v. konen stojm. holata. val.š. ludské ^^ ne cizí. látka.poítati. bouda. val. liškára stílejí. lisknú -=^ polikovati. na' lopaata.). letvinka = vtvika. = pitka pi prodeji. lužera ^ luza. pije. lichý = vetchý: lín šat. sa. houlopaata.rád se. laš. liskavec = políek. val. laš.pifka. laš. ped losky. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. val. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -. nedobrota. : = tepe Liboce biice. val. lócha lokati. : kobzol v šupce uvaený. Leze mi za pahnozty brloh. podl. t. bu ludský (jiných sousedil). : ska. Obili rost na • vyvedenci. strojiti se. co vedou obchod svj. libotat sa. velikými doušky. 2. lompita zeti. louskati.228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. . val. laš. Majetek je bu Ilias. val. lizák = prst ukazováek. liša ludském. hadí. laš. lii*=^. lúbif záští. koho. lúšat lútoba -~ ourati. íupák laš. potom opéenci. satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme. lovka -. liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. uh. laš. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné. val. Ncm. vedli". val. slov. litka nmá 1. laš. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. - val. val. lýkový ])rovaz. Takovým ptákm. =:- lízna =^ lenošná parádnice. letúny (pl. li nkam = i= pkný. vyletli. húsata sa lo- — toulá se. slota.): la. : nco milovati. trigometrické iosopr mení na vrších. ~ plachta. - lijavec šupák íupí. z níž lunt =— šat lunta. ludai —- lumpovati. : = dostávají se brky na léz (zima). val. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú.

fhléb. mandri maškrti = mlsati. jpst val. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti.masalaš. rhagnú :^ udeiti. snolka. dol. = míti chu. nem smíchaná. perívka. marnice = = 1. marova laš. laš. zem." Val. =:= ezník. val. uh sa: masar podl. po macku omatem (po tm).rozbiti. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. val. íyžka žabí skoápka. až trefíme na u. maškrtek pamlsek. val. laš. ten má byte). = máli ubývá sa z malí 1. marný hubený.roz. Co vas mace napadá. M. smutno. male „cifry". slabý lovíek. maas = veliké mainka — 1. laš. = = = bezen. De Slivky sa malí (krátí. laš. pomandri koho pelhati. val. = — las.: . smetí. zbíti. marchotný = trpký.= dokaziti. bouda máry. = plevel. umrlí komora. zaeh : ninso. = druh peivu. sy- hrubý lovk. - marvan las. = sa malovaniny. lyný = tuhý. maninou í^^maní. laš. neád. diti se. šelma matro Pokaj. liameraka. praštiti o = teskno. val. manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. -^^ machús strašák. do. kel. Zl initfn =~ udeiti o zem. 2. Mez. uh. vymandri ^= vylhati. maca pracovati: eali. bláto. ty matro : Ty (po ! . opav. maskrtný = mlsný. : hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. tem iýpe (lovk. maryáš — tolar Marie Teresie. I sa sa na na s - ním handlit'. mažga makati val. podmaškrti = dostati chu. oši- matra ^=: tverák. mlsný: maholný maholnú. ^^ práti prádlo pra val. škobla. val. = : marný m achat" bíti. maec val. sýpati. ho). vtvika. nemilý. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. Má hubu . -- markotný. maca= makati. makvka uom : meretrix. marná fáreka.. pl. las. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. laš. madrca malá ženská. šmaja. : 229 lygaf -=1 polykati. marast* slov. val. .. las. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky. Lid Už sa teho malí. tant. malá. laš. riiaga. 2. val. las. markotno na = riiaga. lykovitý. m. chechlena. Píbor. „Pjdeme maú.

místo Na míst ja (docela). Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á. kypiti mlná . pouhý: jo v Je 1. mchura =: 1. lám (hned). Opilý na matem =^ na mol. mátoži z cesty. = = „nároky" na metel mámidlo. kyprá pda. mlina nebo sl. zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). mazá =: veliiíá šttka. píliš sladký. žit. mluviti ze sna. Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. maza =^ líci. metelice. riiéga koza mégá = mekoce. ==1. :^:= mrka mlynáova mocí. : Tak sa mírka. sa bez s tou výhradou. [val.. (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). ídký. me = míti Dos : dobrém i po zlém)." o nmž e: Milý žebrák sa. místem ho prosil. možem. rak. mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. široký pytel konopný. mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. koši a hemátož. Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli). val. fad. = hmoždí na mák. mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. pl. maznú ím = mrštiti o zem. odešel. uh. „Stela do tvej raatry !" laš. Tam sa zminuli (zmizeli). lháti. val. dvma deštík. (jde oi)uka 3.230 — meŠka = bydleti. (obejdeme). mdlá chu [val. : lovk byla = vlídný. = = samý. drobná mouka mokrý. podl. iných v d- špiniti ! : ruce. 1. mkkýž jablek. = val. = mermo val. o chleb. druh mkkých se : všeck (prodá). Velice — Už sa ich míá mén). Dvakrá mnit koho = pHsniti. hloupý. Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. mkký chléb. = mdlé ovoce. pív- asto u vypravování = ten. din. = obydlí. meškáni matía = mazati. [slov. val. laš. 2. sa mjte. mezíra = mezírka. -. mine-li sa zitra bez déša. Zl.nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . ml. mámiti : Neple = košt. Kel. [uh. Nezamatli sa lenu zamattanú. milý tivý . ti konec ud- zem. val. Zl. sul. val. 2. mch pytel mchem pobúchaný =. kyprá. mírný val. 2. zl. mnivý slov. =:- slov. 2. nho mihotati. na odbyt). ptkrá místem atd. mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. mezúr = ulika mezi metla chalupami. jak by ho hodil do mírnéj vody. za nohy. bíliti. šaty. toho ludu tu míso! . t. do toho nic žádné mátoha nec. mrené od mletí. laš. = Nevím. val. — Muka sa míá jenž shodil kruný.

laš. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. mkké. nadávati. : = piplá- kati. zebe. val. val. motáek namotané. laš. dzecko. mocný])odl. mízira mázdra. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. slov. val. val. Zl. val. 2 mladý pršef. niítvavo = stídav. Už moce rozumem slepice. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. mlága ~. mlat -— bití dostaneš mlatu. mazdrák — rozmazlené dcko. . mrholica "drobounký deštík. vaný: Tam byli cesta mrcha. ma = siholí. uh. mrhlka. val. slov. skovitý. by to vyroste z vy- mota: (opilý). laš. : — nepíjemný v Zl. : To je mokrý: mocné -- i-oky. .mladá mla jemenná. može -~ možná bud mláka. mlacova nkoho.makati nebo s em [val. podl. sa v mížgi ".bahnisko. motúzek. ^ brane Co laš. úmorný (práce). n. drobounko. oslzlé. zlý. nití = niti na cívce mlacek ^ laš. brou- mraše. která motúz. laš. cela (tele) [val. mrazí -a mele. mlená S mlenu všady obstojí. mostina =: deska lía podlahu. . mladík. morný úmorný (ved). pleštiti mrcha ssáti : - špatný. : nechutnó jídlo. co tepaného zrna. mtaoch zajíc. mrchavý mrchavé. mlazgavý chléb lepavý. = nejapný lovk. míza stromová. : motúzeek Može = provaz. — šikmo. sa v knížkách pe- val. mocný chlap — silný. mládka -^ mladá ješt nenese. mleC Jak sa ten svt mele. tak : mrazí venku.- mrga -. : mítva mítati. v okamžení. Tak to nemele („nejde"). mlezavý ^^ šoukavý. val. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). mla . srv. rozbedlé bláto : možný = zámožný. Frýdek. : mrane slov. val. je rozhn- mlze -^:r mlze. inlazgaka =^ 1. 1. mlatcem hora. val. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. mlnzgnú koho. val. mlasknouti. býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo). las. vykláda (dlouho val. shlížeti. mlatec. m.m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). žebroniti poá mraníš ? 2. mítvem mizga : val. = udeiti Ten sa moslov. mluvi na nkoho podl. laš. morútný unavený Su všecek morútný. uh. pa- náek podl. laš. dnes na kázni mrcha. .škared mrholí.

sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh.232 mrkosi Uh. ranní u hrubá. laš.^ti naerpati vody. slámu. . nada: Tych nenadáte nedáte. : múti :— kaliti vodu. nemluva (^^^ Nespala sem. n. slov. 1 „ozuby". : Tam nabyl |Z1. celé nábožen- náelník ^. n. uh. val. 2. raury slov. Pravili. mše : ranné a velké - náboženství. 3. múr trosky starých cihel = nimra. nacúha Nabízli sa eho najísti se. že je mulír = spekulant. laš. mrtvina. nabrzgíý navrzglý -^ Zl. myslím 11 hodin. mra). náboženství . = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). trochu neval. mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. erná jíž se mr= zelný. nabakiit koho nabírat : na navésti. . stojí jak svatý poá (staví). = kdo laš. v nm zasedá. Brod. maafa - mrkva lovk. N. laš. uh. murované stavem laš. mrf afa. od rýmy). muanka za ddinou. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. =1^ 1. nad ich eí. muchar much. tlachati. 1. — našplíchati. rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura. val. muín = mouenín. 2. hlína prachem uhelním. enom sem mrkosila. val. laš. 2. laš. mružka = mryanka mžikati oima. na- narec nikdy do. s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. muruastý =^ tygrovité barvy (koka). laš. jísti (žertovn). 4. val. najísti se. uh. šaty = zdi. mžúi — mhouiti. hluboká zem).. 1. = zdné. mistrného vyvésti. = mrva. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. mrvi 2. -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili). Obilí nabírá -— zrno svých bratr. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. muryšatý niti zauzliti. mžúži Zamruž oi [val. mrvi=l. celina (mrtvá. = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. ml stloukati máslo. val. laš. laš.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . ^lov. - kyslý (mléko). tm mocný (na p. nco = zamži. s maltou s 1^ prach z uhlí. naby :^ najíti val. viti. Matka se). nerozumn mlu- = mourovaný. laš.

kašli a p. je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. se vyfintiti. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa. bývá (je o groš.nejdéle Staíek zádech. naprášiti. slov.sebe : Zaal ním na- . laš. prosted izby: na val. val. 2. naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- . laš. dobe inak. -^=- náizbú (jako na návsí). škared = naháa-=l. štípají. naháalo -~ byl v úzkých. val. = 1. nádlatek (látati): laš. dráb. Hodslavice. podl. val. nadlaný 2. nadýmati.! : 238 nádba v nadje: (doufám. peníze. pi nadrasti do smetí. prati se: nahtobíl sa šišek.docela To na náizbí =^ 1. kterou se šindely z klátu val. Poád' mne naháiá. Byla sem nalíená so. uh. 2. najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa). abych to kúpíl. rz:= val se nový). aby se lépe nesla. laš. nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú. neho = nadrtiti laš. nalabi nalakomit náledek : naliknouti. jež Zl. Groš nad- nespal). náhlit* namta kým na . moc [penz. : nahotova nachystati. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). slepice). tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej. na- (palice). mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. hra. nahajka býkovec napsati. Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. nadplátit nadšiti. nadrchaný =^ naeepýený(pták. Už byl dostane). Kobylí. nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. nadvázati (motiíze). nahalka'' do knihy namazati.sili na sebe. : nadída nosu najéakorší —. prací unavený. laš. nahúška =^ navésti. sa najéskorší modla. ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p. Zl. nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). na dobe ^. val. (invi- námele mnoho mouky. na metat (chtl ho ])Ovaliti). laš. ~ žádostivý: nadby: nadbude. Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. Hranice. pda. val. nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek. nalakomíl náledí. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník . nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný). na- ítalo). nho laš. že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala.

na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn. to na píky. se nahnvaný. ^=- náhodou laš. nasoši sa na --.:: : : 234 — na píky. schvál. laš. do- napodpadi slov. = mrzutá = sú odula.»ialézaC na koho. na vzdory: slov. to je na obežart (to není žertem. 2. napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná. národa ! laš. ----- (je v úzkých. laš. na schvál. ^== vstíc. opravdu. mil (namel). laš. lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. 2. 2. slov. val. podl. námola = lovk neuhovlivý. = are = naíkati. 1. a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val. kik. = nadutý. : : velebného pána. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. naský lovk. : Pole na - 1 . nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. aby se brzy napásly. ml ji rád* . na pi: Bžel u Otec na to nastal. nápas ^^ laba. naporúzi ^^^^ po ruce. na schvál 1. ark kieti. napokosý . — všetený laš. To nni na opilec. následovat koho ^. to je na opravdu). namivka ^= domnní. nápoky =. -. zaujati se eho pkn napáhlo. namivol se (namíval). žertem. — napéká mnú) na schvál néni na 2.šikmý. napuif hubu nadouti. laš. mácí (op. laš. Bylo to naporúzi. = náek. na- popudlivý. náhodou najíti. Klob. napuaté. naprotivá a laš. najíti. val. námrza namrzío to. tee mu na napilec Zl. na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. laš. nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. podezení. Rožnov. slai). obtžovati.. na vzdory Robí to nápoky. nastával o ^= „pochtvál ju". Tam natých. To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). naléhati narýknú ^kobzol. Sprostý národ. Val. vzacna. naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). po nasku ^^^ po našemu. na koho: napekali ich. Dlá mu val. Néni mi (se aby im to ekli. napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. zem. : pkné). na píky — 1. schvál laš. Frýdek.nahnvati Ten sa na to nasošíí. = dobe. laš. vc. uh. Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. naprotivo komu í = naproti. dobytek ^ cizí). vzdorovitý. puený Kráva námolný = dotrný.

uh. zavaditi nebohý = = neúrodné. val. aonka :=^ na. val. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. výzvdy: Sét Dívá nmotu. laš. valený (napilý). ma nazývá. názimek vané. nastrnoži. špata. laš. impotentní. uení. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. natýsa ^^ nahlédati. — popudlivý. plevel To natsta kvásek. býti. Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. nošika. val. ati nati. pda). nebožika nedoluha obilí je = nebožka. val. ^== nacpati : sama nedoluha. val. nédolužn :^ churavé." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky. sa tým chlapiskem. 2. sa eho — naboucha. val. nebožtík. las. ^^ 1. laš. las. na nmž se štípe. opilý. la. veli- nmota n. nepoádný . prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný. néco ^^ meri negryfný gryfu". 2. 1 mezi sebú nažívajú. nastráži. nasýsan. sra- negyzda ohyzda. nehodný nemocný „Kde máte nev. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. a byla bitka (han. poádati Dobe natapa najísti se.stu?" . = = nešikovnv. Je na- nmec -^ nmý lovk. Šel po kraj tak. val. val. nech sa podíváme na naše zboží. : spadnouti: nastražil? slov. nedostatený =^ chorý. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký. na : naskytnouti se: s o. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se. Kdo tady 2. ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. laš. as. val. nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. návala nátisk. val. ^= nemoci slabým val. val.235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan). Uh. špata. žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. kánský Zl. ít ^. Pohádali zme . místo na dvoe.š. naži vodu nažíva val. Brod.= na sa zkazil. : nech Pote podl. náto díví špalek. natuený. slov. =::: — napojiti se: se. : laš. šaty. =:: hotová. laš. na to sa neborák ^^ ubožák. laš. Navalil sa krupice. uh. laš. nehnulý =^ kdo se nehýbe. .Je nehodná.. val. val. natasít mj kamarád. uh. nouze. strachu. slabé nedotužný =^ slabý. dcko. na tož := na vzdory. s nama na dvr. sepsul to. . Jo v nauce. launisch.

nešikovný. Zl. matka a p. n. jež dobe nese. val. jakýsi nijaký. nepodara -néco nepodaeného peivo. niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens.skor.daremný. — závistivý. laš. nevížka: Je na nevízce na váhách. ne- nesedajný —. = nejednou. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. laš. který se tžko dlá: tžko láme. nic je : nesnádka val. slov. motorný Zl. =^ nerozvážná. val. e neumíraný je To sprostá. : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val.veliká. val. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val. val. neporúzný rúzi". neohrápaný ^= nevycválaný.mrtvý: Ostál neživý. laš. „enom sa to žve pod kos". nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. vši). val.' val. nepohoda. neví si rady. nezdoba neistota. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. Zl. Býl rok. nospsobné chíapisko. lovk. nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. dobrá nska = slepice. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan). neskorší .: — nenadanka nadanky. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti. vk. laš. spíhnouti. nesnadné nic tu nic. nevražící. nic. n. a bratra Hledali. nepodílný = co = co se kame. neforemná. roždí. neskládaná roba -. neživý -. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). nadání. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). mi to všecko — nijaký : . nesnáz. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný. nic" a za nic. val. spejný. skú vecú - na žádný zpsob.neposedný. nska : kúra. obilí. nevrazí.^ komu laš. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see. ho pod krk. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. dcko (^launisch). jak nezvtá. neumíraná staenka. : 236 — neuhovený nelze uhovti. laš. nerky = ledvinky. dobyte.ši. neplecha (zvi. . las. dám nepána sa bit. val. nenadání: Z ne- neuhovný . neas neraz = chrast. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. val. ---=. laš. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný. nevízka n. uh. Zl. (o dveti). hmyz. To ne- na nic hodné. nezruný. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný.

2. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo. las. obešly obchod Byt semena obchodech nem. Trefil do hospody po uchu. obchodím s*- = v as jubilejní . obec : To je na obci . konfekt. nuka abych = ponoukati val. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. laš. : noi nosi se touláš. abptebon). S ovcemi se neobchodím (sich H. briillen. nožice slov. koryta rozháže. val. zkušený. Nevsta se dostává na novosedlí. pkn a s laš. úra = slíditi. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). sa lui obéknút Zl.: . který nuzovati. — nžky. 287 niždi niždí. — ^ obstoupiti: Dti obziny. ^^ obsáhnouti. obéjza ním obéjdza znalý eho. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. jež má na ob strany svah. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se. Zlodj dál v nohy. — val. obecák. Po obde v nohy do . : ~- potápti. k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. laš. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb. Zl.~ svým pánem. bím. O. nco : laš.školy Y noliy všeci na pole (bželi). obecnica ^:^ obecní studn. Píbor. obhrknú ho obhrkly. [Frýdek. : nalezenec. (jísti) = la- hdka. uh. Ten nosí ^=z se umí iha. : laš. novosedlé = nové hospodáství. obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. nudk = najdek.na obecním na p. : Nukalo dobe noi. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole. m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. 11. ale nežraly. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo. laš. na šaty. trhu zbylé. studn. obchodi sa málem ^=^1. obsáhnouti: strom. Zl obežart na obežart =^ opravdu. wimmern: Chlapec nožnice val. uriti na nco. zcela nový. Zl. níkem. Dybys býí svým nuzmusí starati. obcat -=^ slibovati. na mále pestávati. dybys byla svú nuznicú . novotný — novuký. které pak se prodávají „na úkot". las. šél. po jizb v se obeznámí). obíhnút Zl. obecník ^^ obecní les. [laš. Zl. noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly.

= obídlý. obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. obsmda obcházeti. Žádného sem nežertem neobelhai. = piiniti se sebe." = okounti.má mne obchodila. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva.vy- obrazi nkoho = uraziti. na oko . NecLi všecko sám obzdola. Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. — val. obsaž = objem. obtúli = obudi = zbuditi. obojova koho val. když pláš I. dlat nco na obyío = penésti!"). val = „dobe objezd = objížka. na nco obzinút = pro sebe získal. • = zvítziti nad.). jeden krají. Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. Zl. obskúat obstarat sa se. oblak = oblé poleno. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. dostaneš za druhé. obnova val. neob- obut koho ^=^ ošiditi. se. val. v nov napadlý sníh- = neobeschlo. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. podl. si .' Zl. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257. sa obírá saže. . sla- obrodit': Strom obrodil -. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden. oble = oblek. obživa Chodí po obživ — po žebrot. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. ošiditi. op. laš. okolo koho. obuchnú: Eše bláto val. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. ^=- Prúgelholz. podl. srvn. Pkn stojí. =-. uloviti). líbati. obzoba: Ty lížeš. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý". : Zl. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti. Zl. nemnoho (Výb. co rukama obtlustá obistny. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše. obylo. . val. dostal. : Mo- zinú? míti.238 jak bota možii — sich fretten. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš. : odpk pku. val. síte sa = jde = pokoj jí. laš. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f. — sní. laš. = ledvinky. obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod. = všady býti a ze všeho dobe obracaf. obyío olmajní lovk lovk — launisch. pozvali nás enom na obyt'. oblinec = oblý sloup. 2. val. objati. obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. o = postarati obstární = obstarožní. obkolit = okolin. obícný laš. = : obídi nco obidný = spoádati.

val. podl. odnava odnést: = obnovovati. = první deska korou s odseky = z jiného rodu. odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe). odespa = usnouti. dm =^ schaebig. ocásat: ocásáí. zatka. val. odúi sa odchlípla. slov. odpravi postel z=. zpráva. : las. val. val. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. odnáša: Dyž val. odmáchnú cop. odráBa =. ze starosti. las. val. val. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. oddlávati dluh. val. uh. odda = odevzdati. rozestlati. odkludi odkorek se = odsthovati. las. las. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". stopka ovocná. =-- nášá = s sebou nese. St. podl. tak a ním odeju (udeím). znepokojováni. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). val. laš. Zl. šak jejich ich odnosili. ! odpk = úleva. kabát. hráz pi ece. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. oadlý (•pálený (tvá). bych pišel. Už má všecko odbolené (íká o nemocném). = = haluz odstávající. ale odchlady =: jarní mrazíky. otevený. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. val. odraba -— odrati. 1. = Žabí nožky. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. = si slibovati. aby odpudili -— opustili hnízdo. op. Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . redygali sa do Uher. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. Ji. slov. odseknouti. odnoha odpálit : odbit' sa si. val. odpoves odpov. odpal od krámu. Vtr nám -. [lesa. krsný otec (na kest). všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. = odsthovati = laš.1. = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. pl. val. odrabaný ==. 2. odprova = odporovati. Pámb ste si oad nút. j)isa- oblekem petížený. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. oepif odbil = pohlavkem udeiti. val. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. ste oehlaný.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. Opav. m. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. val. . nkam : laš. nepohoda mne odrážaía. jsouce voda nebila v beh. odkisova hati. odhonek = malý zbylý záhonek. laš. laš. val. odkatý = laš. lovk. lelík. otevíti. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. se.

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

= osten statek na pchái. nzoch. Cti- pelech ~ kudly. pevný chlap ^^ silný. 247 — eí. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. phovitý. kdo rád po pei- podpichuje. nách. val. váské. ze stny. val. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. dláš za pestvo.) — peršaviny. pele. kyj. perútka 1. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. = peeák : =^ peený brambor. 2. peláši utíkati. bit. peen =:=- játra. peí = železné péro na kolopépa val.. tenký nebozízek. budem sa modli rženec.ši sa pchá váleti se = 1. peculatý == barvy erné do ervena. 2. ide do penz. uh. pestvo = rozpustilost: pšky. mainky. uh. pereko klo- uh. pichla ==: makati (koku) val. vypryskuje pídit Voda pidí nap. petrželí kosinka s Zl. „Voda sa pídí. psnika píse. kru. phy. op. pernica =^ mísa devná. péro v níž ševci máejí 2. = = vrate. pavla m. marýnu. barvíi trou barvu. Poá mn žebe tu cosi slov. 2. Co tu laš. pažerkovat = chutí pojídati. pezdívkou (pl. picova chystati. val. pšo : = pško. ásti val. = horní veliké chva slov. Zl. mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. ze sudu. za ty peníze = kouiti z dýmky. to kúpíl. = peckovitá klada = porostlá hvemi. snt) Zl. Všecko spaúchá. má opeený : laš. vije trky. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). kterým voda „pídí. šttiny staré šatstvo. pazdri = utíkati. pstúnka laš. val. zajeí ocas v mysl. :=: 1. perlík = vehké kladivo ko1. [laš. laš. V tch pe- nzoch sem je to drahé. bl. = pecnové listy zelní. bodlák. na pomašování. Píbor. škopík n. val. netee svým járkem. pchavka (v. 2. erve. pidlikova 1. . val. vtvika a p. pstovat pstúna. : strže. pidlikuje = vraní. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). perše veliké fem. -=^ val. píci pe = paez pn: kúra. pt Budeš sa budeš vadn. škuf. = chór v kostele. pavichr val. = dobytku [val. = = vichr. zelí chovati. ze zem. laš. . panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . kytka: z rže ervenej podl. pazucha = páže. pidto — dutý sloup v rybníce. laš." odtéká. kvtník. popouzí. bude mrznú" když vystupuje. val.

2. pitvoit = pytvati. -::^ kde voda zem zv. n. plápolat': Byla pipa jísti. inouti. ziz samy pentle. = piplati m. : uhoditi : p. co by to bylo „oka". píatežník zarostlý. špatný — kdo neád piroek tý. pizlo? (srovn. plachúty tísky odpadající. písemko ^= 1.i == plekánímpiichovati.) Zl.— 248 — pta = = pitka. s abych sa piplal. plazit okna =^ nahlédati. pizgoi pizgo pizgra pizgí). zz slov.): Enom sa v tom pízgí. Jiín.) pletky - plaky proráží. sa n. op. soumezek chrastím v kuších. val." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. se. kravám. zaplatiti nemže (iror. piplati se v bahn. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. dychtivý: 2. val. si vyšlapovati. val. vypínati 2. toho neplancu. pira = pšinka horská. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. n. laš. uh. na (kdo se róchat. (nei)leskej). pinožiC sa = : uh. na krku rozepiatou. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. plažak. - plešti (zabiju). pleskat biem ko]).uh. kam sa planceš? (po- hrd se. ^ planý. pízgi. pleják = koš : na pletí. Kolik hodin ze Vyplesít oi. j. plástovitý pracovati. val. ! plena — - kaz na se- — pytevník. hráz. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. pleka: kojiti. hájil se. piznút = udeiti. smysle íká se také „hlúpý. val. se. piše rány piší. val. list. pitka kdo má val." :::= že dlal „oka" na zajíce. prohlube v koho kamenem. laš. žebrání. plazatý ^^ rozpiazený. práskati. en(^m pletky. „to l)yly když se šindel strouze. jídle. psaní. noži) = die uh. co z toho bude. V témž zl. platí n. hl. sel)ú. laš. Plešíl pl. to je pizgra kye. = babrati. : pížgit mnoho vyplehlo. nepoádn tak od ní plápolaly. tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. oka na Kdosi jsa žalován. f. v (s necliuti jísti. tým pízgíl matlal. hmyz a všecka neplechu zavrhuje). nevda. košili pitaka n: ptání. las. To nestojí za to. do si = nápoj 1. „píst". krúpkovitý. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di. val. každá knížka. Jiín. — smyky. píta sa = ptáti se podl. žt „slzí. hrom kým Osmá to ece. holý vrch. ples -^- hloubka. vr mi platnjší než dv staré roby. uh. pirc. sníh =v plástech. pléhnút sa Pý Su pitomý. Ja neplancil 1. o zem. pilno = honem No pilno pijany opilý. mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. pohlavkem. val. val.odstaviti. ty pléhni na se poli. piznul. odplekaC =. písmo. laš. uh." Nace/ . namáhati malu jdeš).

pryskyice. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. sob jdoucí. uplkaný. zapraženého plkota i po boku (srov. ve laš. Spoísmy se. pobíja na koho štváti. = postránky. pl. laš. laš. Kaša ve Za pQasnú vás svezu. v fem. stejným pls polt. pliskyica plkat". pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. : laš." Zl. boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. laš. pluta. Kyjov. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). 1. sa. Podál sa na taka. iduhavázima ^ de. prodal celku.zdáti. plutý nmec kutý. r=: pl <lo f m. 1. blátivá. pobíznú ho sem. laš. úplnk msíce laš. neostalo plusky dešové se. podarkova s kým pohrdati. kon. podat sa^^l. Mrana sú na pluty. mn uh . Píbor. poasná (poastná) = zpropitné teleti. Pobiznu opa v. : = pozvati pl. = sádlo i Všecky poídíl vystí- val. 2. že „oka laš. v plnu nahlédat (do oken). Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. val. pocudova hádati se. plichta = kuželna. : Kon Udlamy to plžem najednou. mu podeptaíy nohy. plýtko orat. plezmero lozplazená." plznú rozpjatá: 2. Zl. laš. = fortášská Sak sa enom njak poídíme. se = povaditi. v plni. to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda. laš. podbi si boky ím. podarunk dar. plpu=roztak plpoce jídlo laš. pomoci. plné plátno . ~ 1. plpota: (zvuk. podepta --=^ pošlapati laš. kdo se nemocným poínavý = dlá.= hrubé. pajzem totéž znaí. plýtký = nehluboký. pluka pluska prádlo máchati.štivá. pluhy pí. provázky laš. = piznú. míti í po- = = [ : así. . pluskavica deštivé poval.: . plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. dlouhou hlavní. poda sa na koho =^ povésti se po kom. val. plauschen. rozvaily se. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš. val. ])luhy. sa . košile na prsou pobádaf hádá. nejsou žádné pletky. val. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). : laš. pi dílem: dati : podliti 2. plkoš. který vroucí) 2 ~ plkota. = škubán. . jen si tak „poíná. val. poboky m. = kapka : Plusky krvi plusk. psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. ^ povahu. — slov. pl. pocmurovat cmurkat) -po- plni. povésti. f. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. Zl.

. podlý = mladé lupení zelné uh. laš. podstolinka — trnož. Myslíš. mluvíc. bradek vepový. -=^ podpichovat. kvasnice se = trochu do nich. Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. komu podrobiti. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). laš. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las. podgtanný blátem zanesený. mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. = sa. (hubené po nemoci). Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. podložit sa ustoupiti. (obilí). tážka. laš. podstúpít. když chtjí sedti. n vejce. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati. ekli by. laš. = podobný: Néni podobný k val. n- podhrdlek. n. podvodný. podlachmat pokriti též (šaty). uh. laš. oraka. dlajíc po kosu. op. podostek == dos. izok v laš. foppen). val. podmancký podmladit = špatný. hojnost: Je tam všeho podostek. podchytnú: On sa krejíem neuí. hndý do erná = dobe dlá. sám podklasek. To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). podružn vylíhlé. podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže. podiza se komu ^. lstivý. iza : se. podklasek otavka : Zito je potacinlo. váek.: — 250 pod = založiti. podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). =z house po druhé podtupky na vaení. podhrdlí =^ podval. ale on to emeslo podchytí (o samouku). céra na matku. ubývá to podíváš? jí. podruh jinde = podrostlina. podražilo = = obilí je dražší. koho : Syn je podobný na otca. podívat: dáváš. val.posmívati se. Kde v. že podhá- svtu (špatn vypadá). sem kdesi kivák. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. podoba : Je ho enom podoba . ma podostek sena. Ty dti sú enom podobeky ZI. [val. Podsadím 10 zl. Jaš. na- podmlauje déš. Zl. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). ztratiti : Poéí (stín). popodpalova debíra koho (aufziehen. podsypat slepice = podložiti pod val. = pod- volek ho podlízáí. podsadit: to.

sa. val. bude všecko divoký pocha. uh. podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita. uh. : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk.251 podúa uovati se. pochapi se a ustati od ní : = val. když se zapahují do jama = to pochabté. val. pochciva: pofidrný = pochybný: se. voli. = pohala laš. pes 50 let pohne (jesti .= der Strassenrilumer. dokel néni pohdné laš. : pohnú sa Jak sa lovkovi val. do ní zamilován. val. p. slabý. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1. (dve) val.provaz. laš. bami poglempa. poglondat pomrviti = = Obilé val. ])ohrabá . laš. Zl. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. piiniti se. pojeza dobrá p. pojedno jabko. ale ovoce nezasedlo. vesno. pojistný: sní. pochráni^. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka . pojmi o ma = vezmi sebou. lovk. nebo vedou na pastvu. píznivý: as. jídlo. kúsky. poja za ruku laš. pochyblo = pochyba na žit. pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. pojímky n. poglempa ==. laš. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. pohon = shánní se po nkom. sem tam nkterá. nkteí Kyjov.pohrýzti. podvazova podveer. Zl. „pojímají se" na pohutova pohutova. pojícný (laš. už je sporota pry. Ovoce pochyblo := stromy kvetly. pochura := kdo má za ušima. = s vzíti. p. pojímaky =. = ochy nadvazova. který hodn jí. : které se chut Hrušky trpule sa. to pofidrne.- (invisere). pohodný (pohoda) == pohodlný. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. sa m laš. val. svainách: val. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. = pohladiti. = chutné jídlo. Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. val. pochylý ==- nachýlený. val. sa to. podcliýta. pohdný =. 2. pojedná hruška = (toto nkterá. laš. [val. laš. . nezí hnilica. o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). di pojednali sa := porovnali. : = chutnalo mu. bude prša. = popíjeti Zaal mdlý. podveer. poglondané. malých dtech) pojední ludé == Zl. pojedzeu ohledati. val. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati. pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . škádliti na obilí. pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. . pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti.

céi poprávala vala na strav. poprava popravit popravila = : reparátu ra. . : studený popelíja. val. poura =^ potmlouch. Šišky poloh kout Je v polohu.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. si padla do polohu. = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. ponadá sa -. = vítr. rstá) poruenství= testament.ím to eše pomnitn. uh. popsu = pora pokaziti. = . . . = honiti: pokWka. že .) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama. polátati popeli sa v prachu. val. val. sa mu to. (když prší obilí pourec. val Polská polta (srovn. laš. = koutnice. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati. 2. poprskává lich) op. poívati. laš. popást* sa na kom pomstiti — se.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš. val. Po poklud k vam pijdu. val.i)0pukané. v popel se obraceti pokrpai =^ val. polána. : I\I. (po- pi ní. emu = Zl.) sama si — položnica polova polovaka — hon. : rozpoltiti. se. smíiti se. na peci pokúška jNolák = polský. (skrotíme ho. nohy . váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. popelat = Uhel popetatí. pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val.nadíti sem sa nepouadála. : mama jaksi pomarasi (pošlapal. pokluda pokrentito dobytka laš. val. - val. pohnouti. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej. val. pomknnt koho k nuknouti. trochu porácbané. pomía pometa pometala. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. poklízení ukazoval ochotu. nósi do polohu. popadané ruce. popaskudi =: poškoditi. =^-- puklina. — i)ohoda. vedlo. : do krve) = poasí laš. uh. na obih' a zas je teplo. . mlo odbyt. : (uklidila). kládky — beránci oblaka. sklamalo ho val. po- popa sa: Popál sa. val. = poi)rchává. val. Všecko sem stravy. laš. to = nepo(papue. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni. potedova poledovica = o polednách = náledí. pomn. = pokušení. rozštp. poradit: udlati nkomu sa laskominy.

— které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. emu. pothajú (t. postava 1-^ lenoch. posmškovat sa posmetat chalupy. pomluva. sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. laš. tým postihl (pomohl. poštslov. val. (taje). pošetit koho z= popuditi. Mušimy všeci na pólo. všeckych poberu na posúša. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val. s prospl). Ne- spindi! (neple). sprostý. potvora: Dlá mi to na potvoru val. : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. pilno : Ež bo [val. poshihova = zaopatovati nemocného. starú gracú. „kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. val. pošut štváti. poskla =^ Dlá plati: poškleby. devo val. postihnut s si: Málo . pospolitý chléb=snédý. potuno ::= potuteln. poumo. mne = 1. pesúša posme- vojnu. šibinkovati. : poštorcem (krajem uli. = - po málu: troše. ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). popichati . las. potípa koho =z pomlouvati. zvoni umírákem). . sa : bíd je postavený. zvonem. podezírati. val. potí- po- = dobírají sa s si : mne. poslunité Pošpindrál a nechal. potípa paná típajú = podezeni. odpoinuly. potiskat zz dožat. potkati. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. tati se. poskípi 86 = poškorpiti.sem potrhnut sa = míti k nsa. potysek = kotrmelec. potá Až . žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. pošarváti=potlouci. nouze. dnes velká potuha.manipulus. posurnúC --^ žduchnouti. Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. = na schvál. v jakéj = poodcházejí. sa =z: bud je potuha. si :== [si. pošarvátít kostel. las. si Nepotebuju se postavník -. ped nikama. pošúva ^= poštívati. Jiín. vypostávaný =i vy- pota potato. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. rán. : = po 2. poškoditi Hrom vati. potebovat sa ho. potyska: pobodati. laš. že pjde. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se. pošklebek =: posmch r . co má rovný vršek. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. zaháleti: [Zl." val.

pranút nemohl. poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv. . val. = na utírání obíslo. prask : = lom. t. zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila.) pravi (uh. se : Dybych se bul teho pozdat. val. práce (oraka a která se ochotný (flotz). po vli n. pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). val. val. Dostána kí do Dál ani nohy. v dluhy). prachovka prachu. prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. p. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. pozhov = posekati chvilku. = ožehnutý : sukno. = poviják. uh. : Co poá po poznaný = maliko. 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi. (u-) = pevnó šípový vázati. : šak vám poznání vtší atd. pohodln val. val. patech) val. Yyzovsko. val. požii vody poži = polámánu. poživa n. Zl. zaplatím. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . pólo. pravaz ze povlný = 1. val. pjiti. laš. = povu. "uh. svých. kuování vel. obezrec sa sa. povodi povo. povdný po- val. laš. prata koho postrkem. ZI. povlná. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu. obezierá zváti: mosí považovat. krotký. laš.) tech praménk. : prajtova tichý. jest. (laš. provísío. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. = špatnjší pozít : muka. (muvili). povudi (Frýdek) =' povode. prame pramének vlas. provísio. laš. povjedno = pospolu f.): Zarazil sa (v ei) dlá. = pomalu který prame: roní (prut). = a po vli. po voli Je. lovk. val. vedený (dobytek).:: ! — (zvi. = podati. [val. [laš.). prame lnu a p. povyk pozdá = zvyk. Zl. nemože pranút. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. = ožiti. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. povalenina = když lese = lese. laš. povjedno. se = nadíti laš. = mor. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají). vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p. vlasy a p. hni pkn pranút v záporných vtách (v. = zahánti. dtaj po vli. v lese ta povalenina. = požitek. O poznání je to lepší. nemohl pranút.

pedvérajšky = pedevírem. mní. na p. : preljaený (= prol. díra v žena) val. laš. pepálili pes horu. pre rr pro uh. komu = zaskoiti pebíra nohama. pemí. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. školu. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. pehodit = 1. závod. odpu- Frýdek. pi tanci. = pekroutiti v zdaleka-li. žumpa v potoce. Unter- pebrat v uenu. pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. : U tch (smrtí let val. žid =-- ^ poktný. pebai = stiti. si chu (pemniti). = nadejíti nkomu. préky pl. louky = na podroky. laina. peme zimou = skehnouti. na p. val." laš. ZI. aby ho pedstihl. s nohama = 1.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p.ška = zmna Zl. úad. peluba = zhla. laš.) = kdo chodí na zad vypuený. uh. pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). led. laš. pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. soukup. laš. gepekáraný Už sem p. = pejedly . laš. . = rychle pebhnouti semeno. val. fem Dala na préky. prácú ^= se. pedek nkoho.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. Húsenky pešly strom (požraly). pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý. laš. laš. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. Pepálil vodu. pedním býti. která pehybí na voze = pihbí. vz (skáceti) uh. = pleskati. srov. Zl. prominouti.ji ste = pemandri ei. preko : z peká. val. 2. 3. pedbížky = = = bh bžeti o o závod. val. = biisko. pepáli val. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). val. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. je vypostávaný. sem tam neinn choditi. laš. pektný pekupník haendler. též e. " pesthovati se. neupracoval val. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. je na prakách -^ utekla (dveka. peeúra šibinkovati. pebíra dráBa: kovati. vést predesta uh. taku pehybinu. 2. Obilí rudu pej dné (pešlé). penocovat koho = dáti noclehu. p. = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. val. pebíra na huslách. zimou. uprdolená ženská. val. laš.

: pidrobova = z drobná kráeti.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. na val. až kludili se ~ pomalu val. ostal vojákem. píkoíze píky: Šél píkoí. 2.na val. to já Co p. ~ pijíti pikape. val. . = sejde Pes p. pijechati.se mi pidá led vysekaný. pesúša sa = s místa na . pi. pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu). de prosakovalo. je už peeená. píky polem. op. ~ pikapa Pokáme. peškobrtnú na zem. pihajda pijíti. laš. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené.) pecházeti p. prav to a to). Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu.. pežvykovati p. laš. v prstoch sa to buje. . prchaj = bž. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá.se: jak perubla n. pikludi koho 1. Dyž na kerchov vlézt. . pivésti . pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. = trhati rozlézati je n též isté plátno. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). utíkaj. uh. peruba = val. pezvisko píjmení. pihoditi Nni temu žadne ti minuty. píinek v tmhle = pítruhiík. pisušif. pesný. 256 pépus zvoni j)oheb. se. pesakoya cely :=^ pprchati laš. : . se. laš. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se. '-^ sezvánti na val. lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu. laš. do pijdu! (jak pochodím). pi- pežúvat = Kráva pežúvá. . pítel Dy bych být vdt. Nátura mi to nepi- dom. laš. : pida se = 1. laš. = pelidnný. se to pidalo. : chu na polévku. pišel mu strach. sa ^^ ba- pisthovali. Dlá mu všecko na píky . ním spíznn). více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op. pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla .: . Ne: stranno sob žije. val. sa mám =jsem pe- svden. = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. = . : otvor To . sa po zahradách. -^ laš. polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli.útoišt = Ne- mam pichylea.) pesvdenos: týe. val. Až pohanka pijde do zrna. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. 2. uh. Pišlo mi ít kolo rybníka. pízbisko slov. prchlá zem = sypká. mi se pidajna vc.) pichylení . dati se. co sa nám píchutí (na nabereme chuti.

promnna vybíjaná. = omráiti ranou. Lele! piskrpuje! = pádol. když se chléb pee. salátová a p. podl. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru).: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. ožehlo. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. = pivíti. (protlaené) (valík) laš. : T. Oko do jabka prolakíe . piradykat pí. p. poli. val. : námi profentovaf. Réž piskoila. 17 . = ratscheln. Strach na mna pipad. : profenti. = pi- škvrknút. ostrý : pi- dým. si Co si máš nad nic [potu. pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. ujala mléka. tabák. slov. laš. pistyk : No pistyk. : k prokoráta hovoiti. val. prohát návrh. produch na cest. pro- marniti. = piškrkovan. Zl. i díví na. nemu. val. piškrpova ^= taníc nohama laš. Všady chodí hledí prohuluje. prolaina val. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. val. nco = pistoupiti jí jí. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. pronadivi: Nemohl z nenadání. = šelma = sa p. bahnisko. pivrsknú si pizabikoho uh. prohulova sa. podl. val. laš. pisili ^-- pinutiti. = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. = nadbíhá s ní setkati. val. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. prsty pípala ohýnek ped pecí. na se = mokina. smrad. hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf. slov. ozdobiti. uh. (hoví). (hlavatice) sázenice = proceství. promaškrti = promlsati. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. laš. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho. prk.o je p. podl.''ada = ^ pivésti. pipadnú: Vojsko pipadlo. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. šoupati. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika. piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. nemu. navaila. nesvdí. Zl. Jiín. laš.

provodí. prodavae). prosta Dívaj prosto. kaziti. dvei mokra sú napunaíé. = traka. psujka = kazi. promarniti. pruchavice pl. kde voda proudí := brod. lebo se: si! : vypalim kyjem. 2. val. prosto = pímo se : Prosto laš. = pška. dané. pšnivec = vybíraný. dti: Dti celý pustaiíy. nebo dve. laš. prsknú = prtnú. : ži- táhnte. pouzdro. . = šero val. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. prskat tobolka. . puek = žaludek podl. pšnivý. = rovina. psí. prošák 258 = prošení mu to psané. uh. psotník laš. 4. — Vyprost nohu = las. néni Dát sa do prosu. = p. Uh. dovádti pupenec: dová- Co laš. Plí mne na jazyku. provodí f. jak Nprovot val. = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. prúa(vy-) sa se prohýbati. prta = strkati: Nvtéci. val. prostina prosti laš. pyšniti Ten laš. laš. to puntujete? podl. puntovat = kytka. do prosíka. to ptáte ? (táže se kupující 3. Co néni psané. plit =: páliti: Kopiva plí. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. podl. živí sa ptaným chlebem. val. okna. = vykázati jemen ze štyry žnice. si. žebrati. = pímiti (hebík). voteky puky tlusté. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). prostedy prosted na p. v ece. : = 1. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. =r nedle provo = — provodní. najímati: Naptátna prosvdi se. = docela. psuja. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. co je on za. puka biem = práskati. bžte. val. = okázale. pustaif = pustým de býti. puclatý chlapec pucheina laš. pyšn = mchý. kýchati. : puek difa jak puek. val. s val. tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. tam do laš. laš. puajú. provodit' si pipta. puketa prúd =3 místo. navot = nedobrý. 1. =: pršky lese. laš. prosík. f. pškat := kýchati. takými galgány. pta Co za = 1.: :: — pros. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). pudélko laš. v. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. = páchati. uh. 2. žádati žernách mleté. dovádti: si N- cáky. Brod. prozrano Bylo proži peníze probiti. provo 2. ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. pucák kus chleba. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý. od : pua = bobtnati pudío. opa pukala = kvtník.

jenž se dává nádavkem. rárohy ras = harabouzí. val. rapkem honem. polaš. Byío s tým tak na rape. na ránu cihel. hovoiti vyadi komu = opav. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. Zl. pyzda vulva (srovn. fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). Je zaráéíy koáry. laš. podl.. výtažný. putlina = smyka na ptáky. : = uchvátiti. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. rap = praštti rapatý : Až mu laš. eho je rác (kolik uhodilo). Hlete ho. val. že Už puokejeme = aufgeben). val. ovoce všeci vyraá ven tak raí. stáj. majú radu radi: = sezení (Sitzung. drda. adi kým = mluviti. raf ráchat = práskati biem. drá. n. Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti. (odrachotili v týden pašijový). (po-) daný. šerha. pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. Kyjov. kolava. Kel: aet : zpívajú. chrastavý rafnú ! laš. ranostaj = hrano podl. pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). Už odráéli na sa ho raná tlný. putina las. rápnú udeiti. val. val. n. dra. daša. „jací" až jinde skorý. 17* má jména (žába). putyrka = mosoreek = nálaš. (na jednou). ticátý pátý) je rádoš. jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. šél do rady. porozmanitá hodný. na páry. že se o nás (nedoufali. = = dobka devná bez ucha. rapem n. . dík. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. ráa ranný. pyšný pkný (šat). kadrá. rae = trumfovati. kosti raply. ktelid neužívá). rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. podl.. ráfnú = steliti. val. druhému s = drsný.) doufala. rada: Je v rad. rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. = úponka chmele. R. daleka ran (je prodal (v celku). : 259 — pypla pustatina = pouš. jinde = huí. piterka. laš. = rážeti. laš. pyj). (vyhrnou). réhož slova spch. pastý. vybývající (na p. ublížiti. = pfuschen: pypla). laš. [zolí a p. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. Jiín. Paseka ide na pusté = pustne. = rachotiti Z : Zl. puštný. silný v tele) vži Až zapíšu. rachnatý = rapnatý. oprava. Zl. val.

: (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko). ezák záka ^= bití. u vrat a enovali. = sthovati. laš. plašiti ptáky. vesele hraje). pedikuje. strkati : 1 . epu = poranil palec si Bh. tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás. uklízeti. (mluvil val. 3. laš. ehotat ^= ehtati: se . 1 . : ráz dá-li chvála Bohu. ve Frýdku. 2. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). voda zástra (šelestila). trám. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. prá- slov. "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou).: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. že rév. rebeá. pl. ohnivka se. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. v ei (mluvili si sme Na- 4. rév = okovati. podl. (lánky). — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. las. Zl. pustile. ika ^=r „starší bratr. (val. na koho = podoben býti [val. val. Dostaneš ezu. — Jede ražno. V tch knížkách : jo pokiié íkání. révek rozmarýnu. etázka (eázka. krok.) modliti sa a di íka. kaniferku = horská dolina. bystrý voda.) ním). u nohy do krve o kámen. iek = zitek. laš. z toho leda trochu ei (pomluvy). jizda. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. íka = 2. = prudký. . Myslím. = (v. = mlátiti hubu. ehotala ía : íá = tee. Pite Stáli k nám na kúsek ei. vl. Kolik Udeilo raz za rázem. (coufati komi. = povídavá = recha laš. ratica val. Mli sme ei. hraje). v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti.uh. ráz. val. ei vás tova kon zpátky 3. na strom Ta by [jede. ražný k. rjecjazka. schod (spadl) 2. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. je retka (ob. ez. mluviti. laš. uh. toho narepetiía. : enova = hovoiti Husle [val. (na Maj tolik. = kopyto rozpoltné. = mlýnek val. Bezali nmecky (mluvili). repetuša =^ ženská. roz- eziny = drtiny. který ženská. které huba Být sem tam raz Lepší epka val. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. škrižlják (navléká se dokotulky). se: rejkavý =^ sivý podl. a vyretuju=vyženu. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. uli. respa -= traversa. razgat razit = bíti. Od ráz. uh. n. re- e: Bý sem s ním v o vás).) silnjší. faldovati: riasia letnicu. kráva. opav. jinde cala"). laš. svítí. ásným initi. rechna. na štípení. ráz -krát: = jednou. ra. 1. róchat.

laš. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. kdo se snad ním : rola. udeiti. bezové. rozbytovat nco : šaty. chodí „za ro- rozbambu. f. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý. val.: — ísa 261 = asa. = neuRobit na juncoch = oral uh. uli. rok: píštího. roháe dubové šišky. . rozejít* líko. vypravováním). poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). r. Dyby nepít. mosím si rozínit na chléb. rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. rozdrápi dvei otevíti do = = : . My nejsme lidé kúcí. Nic ti p. Zl. kuchajíc. kotati jazykem. rozboiti laš. = rozházeti. kvtenství olšové. rozína zadlávati na chléb* uh. sa = Má postrannú . róch! rocho. val. biem fa bíti. jež pak trí val. na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. Rozebíral ho tšil toho. po nich. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. e. asnatý. ztžuje. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. = vypouliti. laš. udeením. =: role. 2. rozápený kdo tak stojí. — voly. staral). uknút). = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. na námluvách. sa val. róchnú. kopu sena. remti. rošif : 1. zadu jako rócha. oi se. chalupu. robota = panské. iz jedným izem zlý. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. laš. špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. = hama od sebe roztaženýma. — = Už sa nám dímalo. pódl. robotní = všední . repetit = drTeba lískové. rozapit od sebe. uh. a. srna).šit = rozpárati a laš. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci. = = = = koán =^ na níž . Frýdek. = kdo zálety. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. r. = práce dlá. sprchlo. osikové p." na = málo zajíce bíti. praskati. H. nu= roba robi bama. rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. Zl. {srovn. laš. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. romuti. ísný najednou. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. laš. ai dokal (stáí). rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. nýbrž na drobné. laš. Byía sama na rod. i. — . = dlati. Je sám na rod (jednorozený). Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. val.

^al. blánový = když . laš. rozškvrait slaniny=rozpustiti. val. rozpravný rozpuit: = ený. rozkoípanej cuchaný. když rozšep 1." laš. na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati. = rozmanitý. val. Rozpuí! okno. roztepati. sem páru byla sem chorá. všeli- hospodá). (komsi. se. echrati: Je roztrpený jako morak. rozšvehlaný provaz tlapou rukáv. rosglábené dvei = otevené vyrostlé. rozpovída ein£tnderlegen. roztopreny laš. zeti. „plezmerem. rozgajdaný = nepkn spravený. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot.) rozlašene(srovn. laš. jako kán. nco = vyrážeti r. roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. rozkapaná ddina = roztroušená. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal. laš. — Tam samý písek rozený = irý. roztopra. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. roztažený = zepsutý zhum- zlatých. rozlirnú nažiti. slabá. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy). Sedí tam rozkeený. laš. val. má se kde rozejí. se : devo = rozšoustaný. se. je rozený strom = švestky. rozjevený že je ramn). kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. Krade v rozráža si z hlavy. rozflanhái = promarniti. rozsypka : Dal se do = na útk. rozzlobený rozkaúený = val. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. kmása). plánky rozplaziC košulu. to roztliptala (zersplittern) laš. rozšlápnouti. rovnobžn : pr- = mrem. Najedl sa. šantavá. rozkvasi sa = rozespati ." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. = = rozsápat^- mlným. kálá prose stedkem. rozroztlapit rozedraný. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. komu rozpravi sa = vysléci op. nemožeš í? rozkydati. rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. s izbu. roz- rozrhaga ^=: hlavu. špatný roztodivný jaký. rozpilátaný Chodí r. div sa do koán. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. = rozpustilý. = stapatý. rozpust: Kií r. spravi sa. = roze= pod = ausse . na rozkol = s se kladka šindelová 2. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. zlý. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. : val. ddin roztlipta. rozkysaný=rozespalý. = bez ostychu. z jádra nepresazované. lach = lump. choditi.262 — rozmigsa pjatý. . val. schlampet. adra co krkem rozepnouti. Kobylí. Co roztlipta.

laš. Rozváá aby toho Všecky gat val. roztržitka v pobožnosti tržitost. Svácnúl elem do rýža. . : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. potom „mladý les" neboli .ryšavina. una rozvali = rozbiti rozvalené. : Co undiš. rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). jako nepozorovan vydati. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh. ruša: = subst. Tam ryí (prší). bujný. ruba =. 2. ! Volek Hrnec ryí (tee).! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. povyk. se. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). (vzíti na na val. s mígajú. rozpustilý.) rozverný. = rapavý. rupka. hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. si roz- rozváál ho ^ zrazoval. rozvi zboží = rozprodati dluh. . srovn. mladý volek. Zl. Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. dubitabam. celu ho- ^ na váhách. bahno. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. rozvera uh. di- voí ovce Jiín. lovka rozváa: toho ndíáí. val. „lé". : = roz- rumigaf = roura. rozvidna Frýdek. rezavá voda. vava =: 1. rýnský.drvoštp. adj. ruej bystíce val. ujná zima = tuhá. stolu) rue = honem ruí. au8 podl. : Nun. rumraj = undi = klábositi rej.kupti. nezbednos. val. rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". 2. rýž =: ostrý kraj (na p. kolem obcháKráva runtuje =. rozumy nkereho ho. struha od eky. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. ství: kde se dlí mlýnská stl. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. vy viti dluh). val. rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. laš. podl. Už tam 1. rupot. p. val. Okno dinu laš. bylo laš. Peníze sa roztrckaíy. Nrozval sklinky! si. val. : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). rumka ". množvava chlap sa k nám pival. runtova= zeti. so rozednívati se ruši se = se. konen „hora".

(-cu) i peníze schová. : dobytku. zlá. sa: schod msíca (poroste. sarpa chvástati sa := se. Schytít sa mu se = k nmu. f. (níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. = kabela = režný. opav. [laš. škamrat. svobodna). t. Zl. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali. Schytíl sa a . uh. sev. val. podl. ševo = babí schabi = ukrásti. epa. sihla n. j. Zl. val. v tyi karty). val. 1. slov. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. — sajdaka val. schod: na z bílé na trhy nosí. = skliditi. chodi sama (thotná. p. Schytíl sa do msta. saiC mhlí. = brblat. týravá. po schyti sa: (sti-hl). znalec. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. ze se sna. — zvlášt za schovat uchovati. sáza: sáze veliké kroky. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. pak 2. 3. sarvaš=rej. kdo see . . sekútná baba seniny laš. v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. sápati se. . sena.samopaš mopaš = dostal se = má se dobe.— 264 s. bronibory Zl. kup (na p. šét (sebral se). zabíjí zdravý dobytek. slední tvr). že se serypatka stojí =: zadek saní: val. s ním na cest = pikamarádil. laš. schovati. vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val. uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. které se sázejí celéj^nerozkrájené. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). = = drtiny ze pl. Na (-lu) schovu komu da. k západu). šihla = mokisko . msíc = kabela sám: schodí. mrholí. (echt). piplichtil 2. val. sidla -----^ osidla. eše si (od prvu zaátku). sajdáek = vole schopy: vlohy. : sai = siholí. — a laš. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. šaholi sajdák již Valaši = sai. hluk. z plátna val. mumlavém. Nemohl to lopatkách. — Msíc. žitný opav. súmrak sedlatá hus eho). podl. drbeí.li seec. schráni laš. mne s žádný iná schytrova. n- = byl '-= slabši. houn. 1. Píbor. laš. Vtr sa schytl val. dobytek. schov schová co = schování: laš. enem drobné. nh. léto. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. schlubný = chlubivý. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. seká znasec kterým se seká mená nástroj n. na pú sa (vydal se). hubu ptáky.

laš. viký ve steše tání pták. skínka na chylaš. laš." uh. šikavka = stíkaka. sklonka = skínka 2. laš. selhati.šikmo sestihnuté. mrzutost. Mli jsme skládku na nové varhany. skoriíy= pehnuly. uh. vtšinou. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. = skrzka =^ skvrnka. laš. laš. laš. [ laš. na chytání 1. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. sklep -^ kupecký krám. „kruh. šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se. [laš. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený. uli. nco — pták.slov. laš. s. suky dostati. = ranný skoro = asn. skoky = drobný deštík. laš. klebety o kom. srní. . síte skoré ovoce. ne „modré" skekat na koho Zl. schlopec =^ ukrásti. . mžíti. opav. .íkrybaky živý (= škrabaky. |Jaš. opav. . modrý. umel. chlapec. laš. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš. Kyjov. . Obilí sa sklúzá. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti. skrek = malý. : =. sktopec n. výlet. kolíky. val. tak se mnum tak! si- kotalo.skapaly n peiíáze uh. . = sesezený. šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. uh. skrek n. = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. val. skoleni kolénka. Desky na knize zbortily. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. skutkem ^= skuten. husle. skláda 1. sivé oi íká lid mor. 2. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. laš. val. ped vojnu. se váže pohanka. 2. sa na koho spoléhati. skrutek -= povíselko. . = skr- ený se. = skolenkovatí. skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí.! : — poli . val. poli. co zamýšlel. siholi: mrholiti. val. skušovaný --~ zkušený.sklomený ^= sehnutý. mová. . 265 pole sihlovité val. siný rz= hna (nebž. škrkaky. nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. laš. skuit = 1. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. = Pemeí sili sem. sirky mají tato jména sireky.). skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. (srovn. [val. kroupky : skrížlica = kidlice. laš. opravdu. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. val. mašinky. sklepi kostel klenutí. zápalky.

val. = žíznivý. = = ženská. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val. slunko : po slunku = veer. obtíž. : To devo sa samy smoláry. ve[laš. Ma cítiti.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati. Popruh koho. = kluským se stávati oslzta. les. spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. slae na na co = ne- Okna slzíja.) = žíze. plaú = jsou zaroseny. : poád 'vykládati. smetky = prach ve mlýn. laš. smo- kh sa. klád laš. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. laš. síávoi val. složný -. laš. složitá. - mlsný. eho sám vydlati. silná. val.) sluka = 1. val. to za zaváza provázek na sluku. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. slúcha ^= slumik snášeti. spolu smyk po níž = sráz. : = skákati. snadný smaži trnky val. snad (val.) smadný. val. = vaiti povidlí : mu nco pišlo. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. slyše smrad = popouští.) val. = stéblo slámy slampa = slopati: laš.míru tráglich. . laš. val. smška koka = která se ráda smje. žádaje sihad uh. = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky. stech = zpráva : smochlivý. se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. as . val. se. foet. slyšel jsem. zajíce 2. Nemohli sa to kajsi. (chce. deštivý. slze: lude. : skrblík. laš. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. smochlíš? val. slampe mléko. mašle. las. smoli 2. dokav a druhému na obtíž slzký n. hépat hospodu (naekal slamina svolení. — uh. pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). smekat.: 266 skužak skyda zilo se. a klády spouštjí. 1. milovný. cítiti: smrad. liký týden (pašijový). Co plakati smochliC = slziti. — val. slznú Cesta = kluzký. [val. slidi laš. smochlavý val. hanbu. tenato. že se val. = vrtti. smundi = (potupn. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek. na n. dareba. se slabi = po To su slušni rodiv.. abych sládi sa. = hovoiti. laš. kroutiti se. povoluje. smolár = hr je na kmeni slopati. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. moha si Poád na mne slaí potebuje. dráha. dal.

splávje (-vjá) = roždí. snt (-U. Ti ddiny sú val.ohnaš (výrostek). spaté = panoha. vdávati spíra sa neuznávati praví. i rychle stéká.) = voda hodný. . laš. sáea. 2. která kolo spái. sotif nadávka. kým = hádati co se. = = kroupy. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. sóta (sócnú). — snažný hrnec. = f. sótnúC sple nezbavíš. = = zhubenla. soloti =: láti. i zrušiti. uh. spadek = pa spajtáši = snadno brati. spitku hádka. laš. : sotca. m. tlný sedadlo = spírání. strom nemá spítku. ==. že se mlet smyka se: se se las. co eka somár = osel (sóca. = nebezpená spárách. val. snaži =: snažný uklízeti. (v. utéci. báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. ukrásti. t. sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý). uh. ruda na obilí. pokaziti. val. štouchnouti. spírka sobný = dužný. pe bez pl. uh. laš. snija sa se uh. laš. tsto. abych sa teho dosobít. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. val. snžnice pl. laš.) 1. ub. Též o lovku s sodka voze. val. laš. sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2.) 1. trup lidský.) = istý. spáa val. f. gaengig machen. — zhodi Kráva spadla z masa byly. = zrušeny laš. spítek = vzrst. muka (ne „erný" !). stecha. Posócáí štouchal. spoíek = námel. haluzí. laš. sntivé 3. sníti zdáti spáslý Ten je (n. srovn. sobáš = svatba. atd. pant ve dveích. = plaziti se. Rožnovem (spojeny). uhánl. t. = s val. obilí.: 267 — spánica == velká voda. neplavuje. se smyu. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb. kusek laš. Tuláci se nemže. val. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. = houbovitý výrostek na spáry místa. uloviti. sporýš. níž sogan ~. laš. (z níž (jíž se mnoho napee). spánek šípe. istiti. spakosti spál n. toulati Hadi smyu. možný. . muka práce sóta. striti. spelendi uh. sedka. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. n. ?e. letuje. = : chodi po spáslý zgíýa (v. val.). snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha. vznik : Ten : (untersetzt) val. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. spái = neubývá).

nemžete obléci: diti). káze penz. na chytání pták. nouti špatným 2. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). len. zvláštní správa sa stát: leží). kaša mastná). op. stará. správn: Kúpít správný groš to to správn. konop. za správn sprej ný (lacino. spus deskami vykládaný smyk (v.íší. i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. stati starat sa = : zdobiti. (neomalen). : na chytání pták. petvaovati se Edem sa spravuj chromým. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. iditi. to proti srsti a di spát. dol spouští. štvrti starej hodiny (dobré." . vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2.) spustit pole svých „záležitostech. val. = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. = sa lacino.) správa: s. sklípek na mléko. 1. se nemžete 8. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti.). Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj. ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv. Sprav sa a po mnú. po sku- pášn. poheb (na 2. povlny nepojícny. (proti mysli). las. spsobný hezký. las. 2. — nejstarší — — auf der StraCe. s''ahel laš. = uzda. rozprav sa srs: Je mu 1. ve spust schichte). tverák šelma. t. šak fa Pamb fae) : srubek 2. val.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. spružina ^= vše spružné. op. (prosto- potebou. tvrdý.) nice íkáme „péro. laš. ruce = zalomiti. = necha spustlaš. Vorrichtung: To je 2. Na staré teta te let bíiln. po nmž se devo a kládí = = s.268 spratek = 1. potresce.) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy)." spravedlivý = opravdový. Pišel svou správ = za svta 1. laš. (ne- nespravíte. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává. f.) sepjati. ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3. má penz dos. spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. stahún = neohrabané chlapisko. podl. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. dom podl. to laš. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký. Udlat mu [val. emu laš. Slépka sa když spírání. nkoho se = jmenovit plané hrušky). spraova svabu. srdený: Byla by veliká. = prkenná bouda. spruhto (pružina) = 1. val. elastické (ze železa). obdláváním. Krade ve spust (bez ostychu).

laš. stávka -.: Vy- stibe! 3. 1. Ne- steba pote s námi steba. pl. = rybník. k nám pí. opav. uh. stav souken- skoták. Tak a steho stelit kopytem. opav. stapi sápati sa na 2. laš. ve rení: Práv je vody t. val. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. stapec = se. špehovati. nai sa. . stechýl == rampouch ledový stempel. ísteiny ^= drtiny jeteliny. laš. hrozen. polévku = jísti. bím (= tžké). zme to (tu práci) stihli (dokonili). strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. stápal pati se. tapec. las. strašisko 1. do kapce. pro- se statkova voditi se.: : : . stela : = První stela piva nae- Tak tak. -. stamla sa = hrabati jako na trní. strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. n.soueek. stihnut stihne = prší šikmo . se lehkomyslným). koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. se — = skotaiti. 2. stap. ii 269 — stomlachova paludovati se. laš* stihnú Stihli ste dojí. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. stížka = trcha. kolénko slámy a rostlin vbec. 1. j. povaného je kalná. val. = = strašák na ptáky. laš. sena a u muziky = vynášelo. strama še ^= pyšniti se. kloub. laš. vystiba : Každý groš Ten utíkati. práv toho ani nenadbývá ani nechy. Zl. za jaslami nastibanu. laš. nický. = stativa pln. staveek ~. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. stíž. na zajíce osidla Nastražil na tchoa.toho stokoio staí. laš. synek ^=- =-- poslušný. statený hodný. na ptáky.) : buje. stelený podnapilý. stetnut potkati. 2. stomlacha se laš. stelit lím! stokoto. to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. val. f. stíže = stížnos. = pastý. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. val. už tam prší {-= tak tak že jste došli). 1. stiba. dít kueravé. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. stibi = 2. vše. je stížka toho! (moc). strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati.sí. = die Franzen.správa starost na okrese. 2. = vybiti. Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). syn.stelivo val. = že strébkova steba. stapcova sa na koho sá- = = klá. : = stydti se nkam stav = 1.

= kravské se = staiti = Nch se každý styka. . 2. cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. Ležet v suku chystá se na. = suchý strom. stihnuí. stížavy. strúhat spaní. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. stružek movaly uh. mokina). mový na vystruhování žlábku v v zim) uh. podl. laš. [^'itý. coll. meze porostlá. aby déš ne- val. 1. = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. val. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. Prosudít ho stíž ví. strýc = = 2. = súdi= 1. talov. s val. stolice na lesní. tak pikryje. 3. súmezek = hraneník. laš. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. súcí. surmot = = hmot. stížahy. = jest:o. strúže žindel. do horuciho pekla. vod : mrzne dobe. stížehy se: = 1. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. Spus kozu. (-žu) = = fena. dev zpsob hob- 3. stromlá kdo se chvástá. štrych. 1. = 1. = keuchen. povalený. voda z pod ledu vystupuje. To néni vc súcí (možná). dobytku. poli = lusk strúí. sušina stolice ezací. val. = = . laš. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). val. (-u) = stonati. stik cecky. sa na = staví proti nmu. — vod sa styknú. strže = „duša* ve dev struk coll. laš. stich. zvlášt val. 2. uh. 2. stíní. šuše v zemáku. mezi dvma kámen. n. už chytá stín. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. . hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. val. Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). struža = = sušírna na plátno. súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. surriia = komrka. Hohenraueh. stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. Voda stíní =rx led se chylá. suché místo (op. sušák sušica šindelový.! 270 — vádl divoké styka opav. 2. val. se . 2. stružek rána draky. kik. laš. struhátko. val. bílý pro- stedek ve vede. struga = branka. jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. = jadif svrbti. val. Nestváaj : ! s boku. Kráva se stíni : 1. = stetnouti val. hranení sumlit líska. pokojík. na koho pomlouvati koho. laš. vci). stružná voda ze struhy.

To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). s svá svo mak Vakem. Svta plná jizba (lidu). (val. Nebu syrový! (rozpustilý). Co Kde n sa zase šabeš? val. svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). svízeli sa sviží = lopotiti : se. plátno s dlá všecko = domácí. 1. svajve-er na svatveer (k veeru). val. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. uh. — po prut. Sél do svta (do ciziny). Až se trochu svt oteve (až bude jaro). syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. neni svné. Frýdek. veliký kus neho svtský: lovk. skoiti Ten sebú sýsá jde honem. = blankytná. hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. toliké maso uzené. Može vás pod svtem hanba! (v. Frýdek. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku. Pi k Pkn který nam „svin eše. sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). svdík svdrem . na svajveer. sytá. svtem (škared). pišéí ze svta. šat Naviksuj svný svder Hledí . na dev) val." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. svtlá barva jasnomodrá. jinde „hledí nebozízem. laš. : = poraditi : se sviník = svícen.). svojský. sytný naplau se do systného : = = bily. podl. Posypu sa poTen sype pospíchá. = = pásemko vlas. svta! Mnit ho. dlužníkem svtským. vojsky = po = své chuti. = to sví: : sviavo svítek: ného). Zl. (kam se hrabeš). sabra = 1. sypa spíším Obilí sa si. laš. laš. Dnes néni svj je chorý." hanba (= svtná. š. sv. Svitavo: sví. Má veliký svt póla (kus). svatveer n. „pod svtem"). . svtská. musí = svtu uja dlužen). = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti. svt (= bda réta ! Och na býti sypké).! ! : 271 svála = 1. probírati: v mojích vcách šabeš? 2. val. svitná Tam bylo nadál mu pod byt h. !). sype metá se. uh. maso sviží a chodi svty (tak daleko). ovoc. máslo. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. svtla zz oi zvi. 2. Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno). aby nebyl si (kámen): 2.

blázniti. okusovati: Husí patách sed). šantavá kráva = glajdavá. šativý šuhélek := oblázek. šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. šásta. . Tla sa v sené gava" (sivá) pes. šašák = mokrá louka (kde šarváti laš. (rýpe). laš. = kudlit. šebel (šebla). ulamovati: 3. stromy. šastikova = gratulovati. Zl. 2. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. krku val. štebel. uh. mak. vl. podl. šašina = rákosí. šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí. : šrný = svižný. prázdný šihelný nic nni po tym piv. laš. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. šamba kus uštípený (uša- laš. šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. (v. laš. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. laš. > kocour. = darmotlach. šíplavo: Mám S. šáchorka šajgat se. sted zvadlá. = píka (-lu) na žebi. devnatá). Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. laš. šepný devo. uh. šalek = kolek. trhati = sápati se. šamoi šemoi). šarpa = sápati. podl. bystrý. val. snhu se brzo ušace šuno = teskno. .sa = míhati se (v. šativo =. 2..šatstvo. 1. uh. šášnivý = práchnivý. Tak t šastnu = ndeím. motolice. šibú ze. šášový špunt šataf = korková zátka. roste šáší). val. Treibrad. laš. kamének. „Ten to šástá" (kdo dobe see). epa tnatý). šípi = okovati. = ukonati. (-cu): zvláštním bytka) . co dobe štípe: Stál na šarapatkách. opilos. šprušel.. dti od v neštovic. unaviti: Ve (laš. . val. val. je to taká šihelna voda. š. Kráva sa šehle o strom. šatnf -^^ devnatti. . šantaf . laš. val. trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. [laš. samý. : : 272 — šatnatý. — šrné kvítko Nemosíš = hezké val. šáší. ženým. syrové za vlasy tá- šái býti. (když je zánt).).šibraC = = = lehtati. holý. šípa nr draka. = ( španlka (hl) dol.lat = šálení. enom šibe šikaf hati. „do šar- 2. bi šalabachta šalenc. šásti = švihati piutem. -=^ 1. rána šugélka n. potrhlým pásti: dychtiv po nem . Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco.ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). šaslivý = šastný. laš. laš. . tržný by na všecko šrný := neple se do všeho. = šramotiti.

šléda. špajdle jitrnici.! . od tlauH boty (ausrretreten). prut. 275 — špaláda . - kámen. o = val. ímuravý. ! šra ve he = vsazené peníze.šobíat pitu. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. prsta. ==: ušupaný. špihla : ezati tupým emének. makati. švihel = = uezati = slanina. = suché chvojí. laš. šmignú prutem si : . Zas sa tam cosi (kaboní se). Zl. pomalu jísti. šparušni zr 1. skrytých místech. = nesika. bíti do skuliny. vršek drobné hladké šmúžek =. šlfchta = plochý (syn. šíti. ímaní šiistí. skvrna. šperka 1. 2. špliza.vy-) -- strkati. !: . ohebný se ošívají 2. 2. šupka: val. val. cepy. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. nemotorn 18* . laš. špížková sl. las. špatným celu initi. pi položeným do dlka posouvati. n. Chromý šprt se došprhonil. l. špíra bez chuti spíž. Zl. poátoho chleba. pomlouvat! striti. slov. pichati smavovaC bžeti. Frýdek. Vyšmigát mu. špíni koho =: plísniti. štraga sa = lín. spílky = kolíky v jíti. val. = hledati nco po val. = odšpeli švestkový. las. špára. špidtatý = špiatý. jak (o chzi malého dítte). vyšma- hyzditi: 2. val. . v drách. šmatía = . sinatía sa choditi. špatí ddinu. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. 2. šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. Ušmigl snadno pošpíní. = y = pruhovaný. šuiurastý tmavo cukru. malichernos. laš. šmiga zr smipec smihel. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. šmolrka plantati se. šprhoni se = namáhav : jíti val. jieblížeti). udeiti špindra 1. zama- šprta: = prstem na val. = smyec. Šmátra t/ipati. : kamení. šprta sa: Ten malý šprt. Uh. . od níž se 2. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). šupenda zaný kluk. špeli sebe. = pabrati laš. nco šikmého. plísniti. práce. štraga (do. chábí. nž se hraje. = mingere cum stre[val. Brod. — Smig ho šmotrát sa — délati. val. smotrcha šnluh. (san). Smigt sa do sa. šmúra sa šmúe ten as ímurygán val.šleta= plochý kámen. štabarc = hmot. špížek homole. choma) prutem. šráky ^ kšandy. syrá. ---= se v jídle. val. - kluk ušmouraný. cha- špara =^ skulina. jímž nožem Nešpihli šíti. špruchla šprušel na žebi. prut.

štyra = Zwitter. které neubývá. udeiti másle nebo md. šupotaf = pršeti: val. že mu = šupka. uh. sa = ani ei. zešuvielý: všelijak skroucený. Ušvácta . šúi = nco. vodu a slámou. bez bán. naho. 2. bíti. šúchol = Schutt. šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva. ani suchu šúchy havý. šuvrý. šupoce (šelestí). val. val.). peršavé. Nešúkaj sa tým kusý 2. šurpivý: ovoce šurpivé. nestojí Nárovn. šúkavý rr kdo pomalu pracuje. šusták z = mch vycpaný senem. = hadry. šúla. = kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. šuchta. laš. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. gaval chleba. dušku kravam. šuchta: cosi (souká). až pijdu (zabav). šumný =r pkný. šubirý. Hledí šúrem (šilhá). zbylý 3. = náhliti val. nepodárný. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. šup. = v nose. veliký kus ukro- ustihnouti. laš. kde máš ca jiti. val. štracha (vy-) stránek = provaz. 1. zabavil. šulcova := hnísti tsto vž 3. šváca. zbortný (deska od horka). šurpá stlaní. laš. šúr = šikmý smr = šúrem. šupelica = metelice. tož tak už sa fretten). val. šúkavá práca.! : . sa šuvi (na slunci). Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. se. val. saze uprodám i sa másta. šúm na roztopeném val. 2. Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. ošumlý (odv). suchým listem a za po- mu to do tváe. t. šuchcu (sich = metelice. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti). val. p. laš. doba šurá = která 1. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. šuvirý. podl. = Nebylo laš. šustiti. švácnú Sváct ho po hlav. spod ženských šat. vybije. : : 276 štraga. : koza bez rožk. = strkati. na šúr. Potatu! : 2. chrastí. šúá ^= náplava. lenku. uh. kiviti se: deska suto — prázdno. se 2. — (v. šúé šupa g. las. šúrem (kivo) dlati švidrati. šuchta= šoukavý. = házeti. such : šurý = švidravý. husto Prší tak strk šturcova = štrk. las. nouti a Ušváct prst. 1. htavú švá- vz šumn. uh. p. si : 8. na = pí. val. šilhavý. zdlou- = rudou šustí spálené. štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val. Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. švihnouti prutem.

peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. kým šetlinka rostliny. šelma: nabíjaná. n. škalbina. . ve- = kožka ze slaniny. vybijaná. když leze ze šemra (-mu) viti. šutrovo = lano: na konci trojhranná. Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo.slov. šcutroba n. [val. se kože- Pit pivo na šutrovo. = skoepina. = nco nemotorného val. škobrtelec = kotrmelec. val. nco = znamenati. šur = „šui" šišvory ^= šubry. z=. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. = plkrejcarák. sa šii se) smáti — = chodi. než by šípi rovati. (šemotál) = ve vzdálenosti znail. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. val. = kdo sa. == . šivanica (kape): do šcura na vodu. 2. bývalý mi- lovník. trávu v obilí. Zl. do které myslil. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl . = koketovati. opráskaná. okounti. 2. škobrtek. pozo- schlé. = drobounko ^ kieti. od kosti liký tverák. 1. (který „se kmital. Vyšira = posmívati se. Lidé Zl. = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. se. nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. komu = domlouvati vyškamrál mu. škobrták = apostat laš. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). mén vejde. To Se- mj škaupa. 18 . bylo trochu svtlo. Dal. zem).) škoda. mihotati se.: — sukat = šuká šúplý hubený. = štíhlý. = šibáni = dlá. se s šerhova vaditi se. = houn školba. co jen doba. prší. škalubina z erné a = bílé skulina val.šiii Zlíbiti se. je Provdaná žena ekne šelma. zuby se. škobrtel. = dlouhá a tlustá jíž jehla. =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. špicovaná. šelepta = škamraf šeptati. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. šiny šijí.se 273 mi (skytati). . šedina vlny. šiba. laš. se. asto škúrá. laš. seku múkú. sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. sa to pkn šemoí (na p. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. val. kon. škodaka Kdo škodu vškoda: p. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'. laš. laš. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi. = pošklebek. Tak obilí. val. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. díra v led. val. sa = = hovorný. švonce.. val. =1 : škápa škára škraloup. val.

škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). z škrupinka=skoepina škruty oecha.) koho se. val. zdívka dcka). škrtiti. škie sa škíka = kik.= šttina. == vlasy Když ele jako [uh. žehrati. škroba vati. laš. = kuenái. scuchati. šk.sléda. škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. ploský zeskvrkuje sa Zl. ^ veštti. odená metla se : špaky. slota (pe- sápati škíek = kíek.) mlýnský. škéka sa (v. zemáku. fval. dyž má nohou po tatíkovy nošení. se kru to tak. škrata sa'(vy-) skrek = 1. škru. pekroutí. val. ty skrku! (Knirps). = šlapa. boty. škuek škuku skrek: Di. lišky. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí. íškodobortel ^strjce škody. všecek uškítaný. na stonati. val. budka na škrtaka (košt). škehá = škéhni kikl oun. val. = škéhni. škrubky. skut -= nedobrota. (u-) koho pomlou- škýra = rta. laš. yal. vrány a a bych sa škrtil ludi. tým mt škíku. laš. kámen. I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. napomínají: Nebude to samý škvrek. škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. n^ sclivál initi. škuba (pas se val. škýra = rtati. laš. =" . skipka: poškorpili se. »li. Zl. laš. val. u-) = na špiniti . je když obezuje. 2. škrabáky a ptactva. Brod. to. skut . = ogebova podl. márati. oštara Kude n. val. . podl.! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. pod. soškvrkovatí. : na který uh.hojiti se. charabura. svj prospch). na polévce. laš. = skroucené (— nic). spolem =ni. škramuža [lovk. s o = hádati val. skutit == vzdorovati. škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. Uh. škutatý := chlupatý. školník ^= školák. halouzky bezové. slabý . šlapeta val. val. t. scuchanina niti sú samý skrek. se nco zavšuje. škorec na špace laš. škroša = skín jakou mají na Zl. škia = lapaka Maj laš.. laš. škíta skítek škižla (za-. ke. = stará. pede. vylíznuté. škropce. ani škruti Nemám se : drév škrkova. na koho = uh. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. se. na ptáky. škrait = škvait = = (vejce p.

val. : Oves iti (po. tebova^= potebovati.) trosky trusky muší a housení vejce. trtoži val. jed. se. bžeti se. trvazlivý 2.! 279 tratit" sa -. nebylo tu je trefa! (štstí). Zl. tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý. trefy trúnek = trunk. umpala. list tuchn.mizeti. (stálý). nco f. trnú: Noha mi trne (brní. ! trtoni. uhela. laš. ovce. tajiti. slota. do níž p.smín). : he) 3. podl. (ringen). = poprchává. - val. míti. : trniC sa = nco tutlati. trbos^^ polilavek. To tržný tenica -~ val. uh. = tuk == sádlo. trhovisko - der Marktplatz. nic se netrefovalo. trefa . val. zpívati (i)0- smšn). val. trška^ - vybírati. sa vozí díví na trh. tebnjší. oddlovati túlajka =: ást dýmky. tepanina = hádka ulapa. -= 2. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. evandlík ^lovk --- trhovec vozík. Boty strúdnly. fantiti se. laš. laš. trt spch (t. val. trdlova sa. pleti. ženicha). tržitý :^ potrhlý. trutina . tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti. túlec Patrontasche. musím Teba : = netlustá is na pólo. })álenka mli tepaniny. = die val. 1. do eho. 1. ten to dostane. trpezlivý . uchma soukati se. val.^ otrava. ula. uják býti. deva. pomalu dlati. túka = túu -. trtoši trippeln. se (za kabát). =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) .) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren). i tuchnú — vadnouti laš. = tžce utíkati.^ 1. 2. dlábiti (koku). když jsou s cizími pomíchány 2.výskati. tít jemen na žrnách ^= mleti. tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. u- : O to zme laš. nemla jí tu žádné — trvanlivý. val. schovávati 3. Zl.sa souditi <lrol)ným krokem. 1. (^z= laš. nedokavým : na val. nápoj lihový. potrnšuje val. tulaja. tuhý (silná). deska na teba mi lili s in. val. tumava ^^ snhový mrak. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem). dychtiti Už tak trtím peháka. A'8elijaké Jas. = hašteiti . hubenti. su trúsí. chumelice. i trcka =^ jíti tryskem. Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). (-= vseli co pihodí) trefy tru. vyhoditi (kartu pi (na se treska strká.trplivý. truhelnica truhly. val. uh. drcanec. umpák pák. laš. 2. umpa. tre (je = Klu trí v zámku sa ní. lulú = pihlouplý : lovk. val. truhla umrlí = rakev.

zalknouti: ucjere zr jitní. tvrdý: práca (tžká). dotírati. = škrknouti. (utratil). Noci sú chladné. laš. laš.oboovati. úcta (uctiti) = zavdaná. udrhnúsa =^ udáviti. by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. nkdo (mže cizí otrhal). tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. Vil nic udobrúcha udobiti. tknouti val. tuhý) vati tvaroh. tysa= sirku skvrnka. tedy by bu opadaly. Može na tom úby (pestati). ublíži: Ublížit si. aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. Kašle. tysnú. laš. udíra na koho . jizda : k val. Na samé slám dobytek neubude. tužil 2. uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren). u. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. spánek tyska = teka. nenavštívíš val. upka bati. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. udístkaný — drzý. To ubude (das geht an). tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. laš. Na tom ubudu (mám dosti). už s tym sem na to. zamleti. val. liso- „týrá" (bží) za tepla. pích(na-) tvrdo o groš (zle. tyká = žer. v val. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme. túži (srovn. bhati. . podl. val. K. laš. zdvoilý. = udržeti. : ublížené (od práce natážky). slov. (ne „hluboký!"). sa tvrdo. a nepotúrnút. val. nebo by je udery: Uderyía zima. až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. Tyrypitka. uctlivý == uctivý. tím 1. opak: ostí. Ryba bez vody neubude. tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. (neobstojí. nástroji. na = umíniti se si co.: — upa. narození Pán. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. vnovati emu. do do tahu. potížj. až sa udrhuje. Uí suchá zem. Je tvrdý nouti (vela). uda oddati. peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou). týsa = nahléd- tvza = tvrdost. ty udatý lve!) venku úby. Kráva sa udrhía jabkem. udatný =^ silný tle laš. R. udlal). (srvn. laš. uderyíy horka (nastala). [uh. se. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). 280 može prodat chalupy. na zimu (otužilý). laš. co tak potíž. Je to na ubytí na tom pestati). Je tysnú tysnú. tvrdina = tvrdá. neubude ukradou to).

znamená ohnuté šev- covské). jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. mnoho = 2.povykokarabá. švihel švaky. teelec = hlavní = : proud eky Moravy. táráš? val. = pkný (dít. hnísti. š. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra. našlapovat jísti. t. siln 2. laš. se = títi : provaz se už švidravý. laš. švon = švonec. mrštn se otáeti. (uh.) : = žvanec. . sebú = úzký emen. podl. mluviti. švehía švehla. pomalu. [váti. švrina — živice. 2. 2. by se srazilo v kouli). tenký Svatek švarný atd. švihlý -^ svižný. tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz. švarné peníze (pkné). nohy). tarána 1. muvi — pomalu. val. ^-^ ])odl. val. talaatky = šarapatky (v. žvaniti Co tahiin val. laš. švirga. t. Božátko. val. tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. hadra.277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. tísniti. prut. : tara ter. ::^ jež enem akví. ápa (ápy 3. laš. Oziminy sa akvíja (sbírají se. laš. zdlou-- taras hav.). val. švihovec — 1. 2. tatarský jemen =^ obrovský. akví mi v hlav (tane mi na mysli. i::^ = 1. pes. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. taliga =^ dvoukolový vozík. las. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. knžský. laš. švonda lová. laš. ješt se apká. bhati. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. tlaiti se. jedlice n. tára pojímky (v. = desátek (-džu). = živý = pleskati. švrlat = quirreln. : laš. je máslo stlueno.). smrk. slov. on m(')h prut. Zl. áboli tacmo =^- honem bžeti. -- šilhati: = zakrnlá 1. se pi- vazuje pavuza. nco se mi v hlav plete). švajco tu = silné. kousky s pazdeím zvané : = 1. = T. švih. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. švirgatý švih = švidra. val. val. pleskati. sa táhnete? podl. jímž se. val. pímé šidlo. val. akví mi. slepého žebráka). tajemnica -^ tajemství. vy- rostlý chlapík. . val. éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. val. val. val. (šidlo val. vrbový prut. zotavují se). mlaskav ága makati. val. = planta se. val.

las. val. tlaše = mokro raci v bot val. (chycení). tož plátno. psobí dení. že psa Král živit poslal tisnú 2. val. tlárka = setlelé devo. Zl. [plátno). teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. trachta = [ tlaší (šplechoce). prasata (žerouce). val. nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). tor ^= tuoa = tí)i. tža. hom. toec tžár to = nco = mnoho. chodník tiskatý = kropenatý - jabko. ten rok = vtr letos.278 — našem okolí. Ja vas ntisnu dotknouti. tlálka n. 3. trag lín jití. (tkái tkaju špiniti. trajka tasavisko . : 2. lánek val. dráha. smr : tym torem. 1. práchno. tóna. = vnitní ás val. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin.1 houpavé bahno . úzkost". = domácí nemoc. uh. sob povahou toi. tóro vat" -zaá])ati laš. . taberna- kula. zrostly". [prsoch. = = tlustý u Lach znamená tuný. stín. tele. topenu z kanceíáa. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. — : mysli. „tlustý itrtm" se neíká. las. zítra oj id tenký : (pronikavý. na vzdory. val. která se toí. f. ostrý). 2. 1. dnes ta. prstový. las. tef stáím. zemák. val. tkalci musel in). =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. laš. val. = tlaší = prší. tlašíja. podl. val. (srovn. tlaiti koky nebude uh. val. vlhkem tleti trcha tíže. tži sa ím t. podlahu no- tká :=: tkadlec. val. uh. tisnú (v pohádce). = ervený: íž. laš. na tož udlat" komu co =^ svazek. tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. kráva. val. toeek = kloub. z=: : ! . laš. val. tácky). pomalu jíti. val.) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. To v. val. v Tásla bžela (srovn. tisknouti. tovarych : nádenka. val. las. tžkého : Heimweh. trou. = tsnos. tira kde se len a konop toi viti. val. podobni. tíko der ddina je tíustina = = trdlo. je tža. rosol. 2. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. bím. --=: [val. teplina : tíúek v teplin Fleische. nutiti. se eho = uh. ja neunesu. (o cizím). traga sa =^ hostina. tóra -— stopa. tisku = pilno. topenu. val. tísnoba nouze. žvaniti. las. ttafa =~- hama. nýbrž „hrubý. n. Má tenké uši (bystré*. tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec.

úvyšek iz: nadvyšek. vadlivý := vadliva las. ^^^ 1. užra — - ukousnouti laš. Až vyhoblovaný žlab. ucliýliti se. -^=^ skrblík. by. utopit: utraka Pravíh ^ že runík. té užral.). laš. si. usípaný = umounný. sta- rostlivý. val. po- šaty. val. laš. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. járek ili žlab v devné nádob. odzemek pe u útory = konce duh po dno. uii. : Koníek nz. lovk sa mosí úzkobi. vakše je pl. malý. laš. ve si uvirý =: sprúený. = las. -. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. ohnutý (devoj. V. (= ukrojil). val. val. úzký pl. úval n. ! uváží (urývá) sama od sebe. na rukou: u. si ušípané = prase. ušklhnú uškrdnú usmáti. Byla tam úvala vojska.šmúraný — špinavý. papír. uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se. - na válelií = má válat smíchy z las. Na to by mnoho. nemytý Umyj sa. nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). jnilo útcha patit na to.šmúraný! Má ruce ušmúrané. též zem. val. špinavý: val. úvazek uvážit = provázek na dobytek. jest. utrák. úzkobný jímž se útor lovk f. Mohli se uvija u. Kráva valáová deška prádla. v jednom = suk (slov. = náí^troj.pitomec. 1. f. podl. Na to ho neužije (nehodí se. — pomakati. zachrá- uzel. pežita atd. 2.škrobu! las. zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. uzéíek: svázat šaty do 2. úvat. uzéíka (das Búndel). val. úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las. nemá náklonnosti k tomu). útržek peníze stržené utyska se teskniti. las. uvádzka rru úvod. (skrbliti). utrefi komu =-~ uhov (v. oku se uvez -místo. vystruhuje. to do utora útorník = vyraz.po =r umíniti si. Zl.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím). utnú = niti se. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). . zavalitý chlapec. - val. vádka ^. šetrný. t. vati se. uži: Tam zme užili ai zažili. : skivený. laš. sa sa sklouznouti. uzemek. -- šrky.). =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij.--^ klouby.vadnice. od slunce tvái n. kde se zem (hlína) val. vadný: vadu. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. koho — posmí- vahnal .

Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val. hodný hoeti vesaky. vstriti valila pes cestu (hnala (jedl. praví dítti. tlustý chlap. --- prasátka vatrc chleba — gaval. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru. : = vlhký. Ani sa toho najes nesvit.:=: poslední 1. laš. bychom rozprávli). moc váza panochy vazký komora. vedek 2. laš.š. bdovati. velikou radostí varvas = hluk. vesák ulíhnuté : -. nevili (s bychme sa varovik val. val. fakule. laš. = vázanka = val. 2. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. Mamy laš. n. laš. = laš. 1. :-- hlída domu. ?>. dobe nám pes. Je mu trochu vchnj (-. v€s: varvasif =^ hmotit. co to byto tak varmara. mokrý pda. dobré. veselý šátek zr veselých barev. vargy vargy. kde bydlíte). -~! (velmi ho chválí). Co Jak k vám pí. nm. balík. : Mivala na laš. vesno hospody.. mu spalo). Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati.nemotora. Dybyste k pišli. prostravný. valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase. vázna = : plésti. až pijde nedla. . vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní.vagaí. Ten s valil n- sem doma nebyl. Aas. kieti. varmola zdlouhavý laš. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . val. otroba la. - vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). je vazko. Varaj ! vdt: vás nevím. jaro : vatrova = plamenem na vesno. vítz viléjško koly. doma (dokonce ne). varaja. laš." vargosi = naíkati. veselá barva (svtlá). vaivo. val. uh. pi chzi klátí s boku na obilí. • 1. Zl. val. bok. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). vaacha : = vaeka. vandžura -. val. 284 — mleti h. nemocnému). když vit: Neví sa ho vynachváii pláe. uhnouti van. uh. : pl. val. narozprávat. vchný = varga. vaení. tvr^ msíce. na rolu kluci. uli.Ichnéj. 2. se). : nekuty. hmot.: — valchovat hubu mluviti. pohodlný. kus.. vesno také gavaí (hodný kus). Voda Valíí vcochma vecpati. nco v nco. valihrach jež se íká se dítti silnému. dyž o (= nevím. hromada neádu. vatrál= . las.dobyte na . do foroty pil mnoho). valit' boku taku vazu kam = pospíchati. ohe na lánkú. =:= varche m. Už sa nevím dokat. husa vantroba. mecky ! (mluvil plynné).

když je mnoho . uhrani devo = v hranici žiti. ujec : ^=^ žaludek vepí. val. laš. uhodi: Uhodila udeila. sukna a vbec jí na nco mouky. t. ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. ukonaný = ukrásti. . val.unaviti unavený. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. mstnání. schabit. uhurda cest. hrachu a p. laš. uhrnco- na p. je dcko. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali. slo- val. cukru. zdali „uhovli". nebo panského. uhras. úkrad- laš. s laš. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. po ukradmku. trefuje se. : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. schabnú — za- boty na úklad šité. puklá. lek j)od kolnu. uhradnú' sa (pole. ulaska diéa = uspokojiti. uchvatky: robit 1. sa nkam ^^ uhnouti. ukvandaný =^ ucouraný. jež si svoúhónek bodná uhonila. — ujmická túka. laš. provaz = uplésti. náramný. udrobiti soli. .Stupni = dobe. (srovn. se plátna. mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. chodit (ne- uhynut: zdechlo). útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. hromsky pkný. uchyti uchýtali si komu to vyrvati. aby ti noha neujela. hrozné dobrý a ukrutn dobry. = rvali zboží).: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. Neukazuje laš. tam. ukona -. uklouznouti: . . šubraný. na trhu o sa mosí zlobit. na uchvatky dležitjší — ukrutný.sa uh. dol. val. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. dvanástá = látky se ujímá. hromada. laš. vzíti. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. uchlumpaný i= ušpinný. když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). tak že vzduch uchází). uhracnú. úfám = myslím. na je úchytku ududaný dudek).) laš. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l. kem). Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. se utásti. uchodif Fajka uchodí (je nkde val. val. vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší). úchylek -^ na úchvatek = p. se ptávají. 2. laš. — = na rvaku. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice.) : ukrutn velmi šumny. Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. : ujma eho uj misko krdel. | ubírá. na úchytku (v. .

val. ústupek nech. upiskaný -r zamazaný hrnec. úpky — hých píprav. úpadek: hrozný úpadek (pád). Umykni laš. ospalý. umžiganec =^ umtrápiti . urazí). = upokojiti. umknú já to = = uhranél. bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali. val. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. dol. Neunujte se). Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. : laš. laš. laš. úpr kdyby nuceni. val. unovat sa s - : Hlad ho unovát.se Pokaj. jako by milos proúlicha. pro- = vazem pevn svázati.~ umíráek. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. urva: na urvu — na uísnú sa se. val. abych ji spíše dokonal. sa = udobiti. bez dlou- úpku vedro. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. žíkaný. utahaný. se k nemu.- :: 282 ulíbilo. = --= na výsluní 2. usídlit sa laš. val. umknu se — uhnouti. : Bylo na urvo (na p. dol. : upimnej k ei hovorný. laš. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. umrlec Ty umrlec (pezdívka). v lavici v kostele odsednouti. — urvalý. val. utr- upiptané — sa ušmourané. odstriti: u.-do smrti utýrati. = val. uskítanec == ušmouraný. kazoval. zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. upíralo. stávalo). ušatany =^ unavený. ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). upalovat = úpk = pole na upajti 1. . urvat se. úadník správce statku. tu laš. laš. „vesele") -= na honem. urvo utéci. Uh. uprajtova utáhnouti. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. . laš. = uleknouti úroité svátky = výroní. Brod. na utel. mlsný upšniva. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. = ukrásti. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. n. udrímaný. kdyby byli riašého val. laš. se na koho snhu laš. úlich ulízat" liják. laš. ! vyvésti : Ti synci cosi . od- p. uprhnú: kopaný. uráta sa -— udobiti se. . val.„dáti si to si ustihnu. uskoit: z upel. upšnivý ^— vybíravý. val. val. Upét sa na umrláek =. = obsiti se val. ukliditi. upíC sa hodlati: na = rázn to. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. Co tým budete unovat. ! Zl. uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. na úchytku. ber a jiz I = uh. Je všecek zunovaný. všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. ustvoi = ustvoa laš. sjícli. upáli.

: val. po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. je vybulená (vyvalená. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. vyhamrazi == namáhav získati. vycudova = 1. val. vybrka —už Ti ptáci se). = vyhnati. -- 287 vybíravý. Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. ád vyhoel.podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. biti. vyplísniti. vybralo = jdou na. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. co na 8Íti. : vydúpnlý strom vlý. kom = : vydubi laš. dundá se z koze. val. vane). vypráchni- mrana vybulif vystupují. vyboži. val. dítti udlený. jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. vycíza vati. Vy- vydrda dostati. si bato. co vyhnanství). vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. napálil. laš. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš. laš. vydymova: Na tych. vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. Vybyl vydváa = vyvádti. Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. výhranek =^ vyhrané peníze. laš. Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. dutý. vydlati (kži) val. val. výmol. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. : laš. vyini 2. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. vyistiti. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. nho pouklá). = vypiti až na dno. vydlati. vybvypio- vydrža: bití). se. vydranisko laš. peinky vyurVydurbál sa z dluh. vy- vycápa vycásaf = - vybiti. výfuk — vyfouklé vejce. výdit ^. . „bulík"). cesta. laš. laš.: výborlivý raéný. = prokázal službu. val. 2. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. vydmucha hané vlasy. ze strachu. vyby: koho ven lobotu. vylaš. vybiti. byl trestán). kopcach ten Vybývá nco = zbývá. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. Eše nevydržál (nebyl val. laš. val. Vydržíš! (dostaneš bit). naproti a ekají. trest nemoc. vyápaný déšem skala. val. výhledný . vysrkávati. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. : se ^= vyjasnilo se. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati.

= vyliska. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti. val. laš. = lit vybiti. vylett špatn vylefét (dopadl). Zl. = vyvrátiti. si ped svdky. val. = : vybiti. sa = vyhynouti. Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). . laš. Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. vyheba komu = vyhubovati. = val. ja ich = vymluviti se sa. . vti z nemoci vykomiza initi. sa z toho vymotává. val. vykúli beku piva. škaredé. vykoháti vrátiti vycharba val. laš. vínky (veer ped svatbou). už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). . páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. vyhúca viti se.. nm. vykli sa vyklidi: heva.^ vyvaliti. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. — vychraova = v. laš. (prošel). vyja: laš.: laš. Vykázal všecko. — Vykrucuje se). vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). laš. . vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. vyklidím (vyklidím. nechodí. laš. Idu (jdou = pojte) val. zme to. podl. vyhryzío jevo. vykázal se"). : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. vykynožiles vymýtiti. vykrsa sa val. = se : • Vykúšál na (vyzvídal). nevydlal. z n- eho: Navyklí val. kde peníze laš. vykarti vymizeti: = vypleniti. na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). = vyjezditi. n. vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. Eše nevyležela. méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). val. vykmasi cestu = vytrhnouti. má vyhubiti v. sa ze veníko s hudbou. . nic. vykazova: (vypovídal Vykazoval. se (jako šílený). sa z nemoci = zota- nádobu. vychlápadíaú. vjjiska komu biti. vyláta (rána). nemám (plevel. v. = vyítati. uchra- vykotíte? ova lem. = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). vat. vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. Uh.minouti omyvýchyrná Brod. vychráni šaty == vyistiti. že Zle mu to vyletlo. j. — latanec vykartili vy- kartito sa to. vykáti. vykada moci. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa). Nvyjal fajky z huby. z ne- vychybi ddinu -. hmyz). ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol. dvica : = hezká. (s pole sklízeti). val. sa uklízeti. sa = vykáti = vypraviti val. laš.

pohoni. val. dobá. vodi = pohnek. [val. laš. vládný Pták si vláí -. n. vid: (ohál). nemu. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1. vincek kamena. prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. bolelo vidíku (kde by to bylo vidti). vlhotina . planý = 1. laš.! 285 — vitrál vés: takovú vede. (žertem) muka bírka. na muchy. prut. ovocném strom. vidák: vlžavný =^ vlhký. uh. veta las. nelibí). s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. = vlhkost. níž = hybký. [laš. strana. všatka kamen. tyku a v nohy póla. : vede výmluvu. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler. Když prozvíažuje" se studenou. vozíka = klouzaka. metla. mynáka pl. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). 3. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. Viset mn s hubu. jež odevšad vnit málo kde vené. val. vtry = ichy zve. vinovaný — vinen. nco (sich in's Mittel legen). nejistý: Bylo to vikovite. vitra = bezový provaz. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. v cítil se užívá. se chová. místo. hebík. vicherný = znamenitý. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. . . 2. : zem. vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. val. vložiti vikové. Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. vlašenka (pácnu) laš. val. laš. byli sezdáni). 2. bych ho vidl! 2. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). Šlo to vikovit. val. pivazuje. vlái: na hnízdo. udláme vlahu. . = úterek. vozvka=^ vozová cesta. výhon na zlý. sa vinový vira : sklenky. rychlý. místo. viza dalekohled. vlášeé vlk = kytka na = žín. Wein vtoži Žil s víru v uviti. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. horká. bii. nm a p.nosí rebelka. laš. nákaza kry stromové. . Na vidíku (in Necht to na val. nco = uviti laš. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica. kterou vidti. Pkn veš si" pkn val. íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium). uh. jablko v sob er- v sob tam s boles. [(zle)- nástroj a p. kvt lopounu. vichla. vitrú. vise: vitký u na nco = — ). se: ve stavení. vidík.za laš. vinu listí ( vodka: na oi. uh. vol nevol = volky nevolky. val.

obratný. beim Scliopf packcn. mu — t. :=^ vypyH^^vati. ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. Udéíal Frýdek. [val. otevením dveí.. vybiti. vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. vrch: Všecko na svtlo. vrazit (v -. : las. sa laš. laš. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. vyjde vybarvi :^ vyložiti. (v. Dla se nvuci ~ =9 atd. val. uh. sa a se! : vrba na trhu). vreco mech. uh. podl. stížený [vlk. val. :== pimti. vybambuši na vrch val. vysvtliti. spolu. vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš. 2. vích =^ tam je toho velmi mnoho. vrza =^ klábositi Poád vržeš.): po ran. vedem všelijakový všón vtorek v al. meni. j. vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. není to dobré. prodlužovati. : Vtr víská = skuí. vrh =3 poítá j vuci vda). vrátil. získá). s vrátnica = deska ^~ na vrata. Tam ==: verš. vravi na koho držadlem pro levou ruku. men). na vrátku. Vybombovat si! (špatn pochodil.: — vrap = záhyb = nábry. vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. 586 vrapy rr=. ukliditi. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. val- vredzišiar ^^ nadávka). Zl. laš. On \adí na . val. = rvaka. val. val- vrapovaný vrivá voda uh. aby se vráti koho . vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. to vgata. vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. svižný. (die Falte). vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. : ním. : vuci (z (=:^ nene- oechy.samohlásky píliš . = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. vstúpi v nco = vložiti e. vrch stromu. co na ra- zatoíš ! laš. jedním vraž vraže. ti vrhyí opatrnosti). : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. vrátka ~ oplátka val. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. vrhy oechy. ovoce). vrba úchytka: vrzulka = fryžula. vredyka kam = vesthovati. nemožeš huby zavít. t. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. (-te) =. uh. vrch : 1 . vrázi = vrzati se. nic z toho nemá). viápený.mladá veš. hlavn. modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val. . las. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. vískat vírající. (ist vúpaty za in'm v patách. val. jieraten). = všelijaký.se ma s vraví.

: nm všecky laš. vyadit komu = ublížiti. ale sa val. vypeova. prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se. vypúa: nkoho Sen sa . obratný. -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. vypuit. se). slépka už sa vynesla (už nenese). výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. vyprúat. laš. neškodí. je na spadnutí. 19 . = hloupého vymámit = herausschwindeln val. v. výadný: Dy já nejsem tak vyadny. hašteivý). val. nco vymakoti líci. vynést: hus. vyprúi. ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. ziz vypohodi lenošený. vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati. vyáca = vyrái sa: vybiti. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. hmyz. = vy- hubu n. val. Leží vyprostný=na znak natažený. Vyadzali lidom. tak ražno nehnal. uh. vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. ona taká vyidna. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. vyobracaný vycviený. eho : Pora sme Julku do dochtora. = sich : steifen (vl. Dm na je vyprúcený (bruch . (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí. vyádza = : áditi. vyrafii: (vyvedl). laš. vyíúpit ^= vybiti. Nevyazaj mu neubližuj. : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. z vylíže. vybírá deštice z kídla. abych nkomu vyadzal (svárlivý. vypostávaný = odpoinuly. vybiti. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. : plevel. vyskoí).: : 289 vylízat" rány. vyúra = vyslíditi. = vymíniti. laš. = mu vyráíl vyjevil. Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). vyiuska vybiti. val. vyíditi. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. laš. val. vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). pínati). nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. val. výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. nadejdete. laš.. val. vymrvíl (vymotal). boí se. Mi to nevyadza = neblíží. laš. vyrócha vyoháua =^ vybiti. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. peníze. laš. si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti. = vypímíte. vyhu- Chodí na výrobek.

sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl. -di. = vy- vystrkovat' kati. ukázati zas sa = vytluená. setého. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. výsky(gen. = vylé- vyskytnouti. vyítati. vysmýi= vytáhnouti. laš. schránil (schoval) vaí. m. val. val. vytoi=: vystopovati.tmavomodré. se (vyneádil) laš. vyškrata ^ vyhojiti se. v yškobrti se val. vysmykova: Byli slepií ! Zl. r^- posmch. laš. na svatbu ekajíc laš. vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. £. vysnaži = vyistiti vykliditi. vylomiti kousek ostí. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. dostati. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. vyprahlý. vyšuhraný chléb. m. val. val. = vyrostlo bez vyškérasa. vz na rovinu laš. vyšéi zuby = vyceniti. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti.vybiti. lovj kráv. Sotva sa vystasíí. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). vyrozumný = vysplý. vysai vysaci. vya vytkat' vybiti. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. . vysoké sukno ^.=vyšeova sa. vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. i = žlábek = (járek) nástroj. ubrániti se nemoci. na p. izbu (= vychráni). vyšrbi kosu o kame = ozubatti. jako kmín. laš. val. vyšústa laš. vyštahel —vyouhlý chlapík. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. laš. smy v lese. vdolek = vyschlý. posmvaný. vytrápi: vyjezdná. : buje. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. vyšmarova= vybiti. las. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti. = : . plevel. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. val. se rád vy- nco na laš. výstavek =^ strom nechaný. komu co = vytýna táhnouti. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. koláv. vysmta = vybiti. vyšeova sa: vysmívati se. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. val. se laš. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. trpy (soužení) val. vysmykovali srny suši = táhali ven.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. jimž se vytru- mu za kudly.

Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. vyzíbtý iieb = vzí Nevím. v nebo vc. (vyšlehoval ze zem). (zisk). vy vála sa z dluh=zbaviti se. Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). si co u koho == na dáti. až N. je las. vybaviti. kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al. vyzíblina = hubená. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). vytrúsi peníze = . vyzubovaC yvede? (co toho pojde). vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál . 19* . uh. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. Vyvrhla sa ze všeckých. Vzali to zelí. vyži vyzut. : m 2. val. astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. : = aus Art pežvykujíc). kvoka by ti vyzobala. vy vazova = utíkati. vyzpíva€ jídlu). nevyváajte. vyzváa komu -= vybiti. val. Vzal na vojnu (dal se). podšívka sa vyse. (mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš. : Ty to zrobiš. úvr z val. e. ju tam vyzdvih. Tu je vyvratno. z nesnází. dovádti Chlapci. Vyzízto slunce (vyskoilo). val. mti =:: pomalu zapomnti. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). Ide do výžinku. las. vyvi . vyzdravnú okáti. vypravovati ! ke kuatom. Vyváajte nco Vyváat pohádky. úvr zvi = na sa: = vycingaf. vybiti. val. val. vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. bere). vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda). leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. Vzala chu na Spánek na vzat. vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). suchá osoba smr. vy nadávat i.zíti. vyulápi == nco hloupého vdti. z nemoci = okáti. odkud = Ze vysvoboditi se. Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. las. = vyplila. podl. na p. Vzáí sa za poniníka (dal se). Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. vyváat=:l. val.: : — vytrta^^^ vybiti. To vzalo penz (stálo). z vyveti sa eho. 1. co Vzal na si nho zlos. vyplatiti. ztratiti. žúvá z pod kabátu (cpe ven). vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei". vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje.výitka budu za to vytyk.

= udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti). : všecko je zaamšene (verrammelt. : mnoho obleku. zaandra = zašplíchati vodou. zabliskova = zhlížeti: Na = škared.zanesená bahnem. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. Zabud se od rána do veera na šenku. zane- : (^zzziz smok. mu to zahájené -^ louce. = : zapomnli. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. Neml sem peníz za- silný uherský tabák. jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. zaglanný pluh = zahlinný. laš. = podnesená vodou (srovn. zabiják = lihovina velmi . n. rozebrat). zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. když smyslí). zaamši: Nlza verbarikadirt). náruím zaguma stál. zaboené Hledi z. srvn. zabachtaný = kdo má : na sob laš. aby tam nechodili). zádrapka val. Zadrobte mi! (dejte drobných). laš. glén. zacafraný =: zašpínný. zabrat = obsáhnouti laš. hraditi. Zabít by sa za masem (velmi rád maso). to zabonil. lovk je zazapomnlivý. lúka zaboenec škarohlíd. laš. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa. glon. n. laš. p. laš. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . šaty laš. uh.. kdo se mnohými peinami pikryl.i zaby: Tam rozleželo se mu. = zábarku. zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. . se ani hnut. laš. zaaclirovati. : zafrajmari zašantroiti. = = : zasmetiti . val. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce. Do sebe zabraný (zamyšlený. Nezabíraj sa nad mám val. jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. povra. zábobon. starosl. tým. laš. drak) laš. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. bajka. val. laš. drobné promniti: Zadrobíl ptku. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. dosti : záminka. všecko zabrat (na kolku v ní vraženého.: — 292 Z. zabrcaný = zaházený. zapov v lese. tíka zabliskovat. šlená zábobonka smyvc. za- sa dobe do háb. tam dotú zabýí ? zima. pomluva. laš. by pevné val. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. val. = zábarka. zabluka se zatoulati se. hlen)." . zahabané ? zaházené. .

nše. = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. 2. zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. sa sázka (die Wette). val. laš. zajikat sa = koktati. zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati. val." = piinlivý. = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. zajatu vedlo. . když hlava páry. laš. lesi. zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. zahrbol- — uh. val. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. Zajímaj =. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. dobe mi to vypadalo. = „zabazuje". val. (zatajiti. se zakopává laš. 293 — záchtivý = = mlsný. zachystat sa aby z teho vertuschen). Cosi ho zašlo. na svátky.vyrostla ochranu). . západ Už je slunce skea sa. val. zaheba. [kludi? laš. Boty na trhu koupené.. zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. uh. základka: vyjeti pípež na pomoc. 1. = perozuje když se nž zavrací. Enge zahrbolcova . kivák. komu : se všeho chce. Dycky to zakráá (omlouvá). uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. = zastávati Zakráá : zapackova. [val. si zajaina ené. val. zajímat koho = in die zajdák treiben. laš.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. v chumáky (kíbky). = Potem se to za- íovk. nco laš. zajda — - bemeno. záholivý umí „zahnaf. =- hrbol- Noc. podl. : zako- na z. zahrabati. si zajatý = nemocí val. je zakíbená . val. zaklajn na besed se. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb. zachlopi pivíti. zahoe z zahrdlif. kdo nemá nikdy dosf. Zakopal sa dobe dail. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti. zme zahodi sa kam = zajíti. zasedti = : nad záchodem. brknouti. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). nemže. v chraptím. = mošna. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. že neide. kdo sklíen. op. zahybák kudla. tak : V takovém zle se nám Být velice z. tma zašla.o hrbolec na cest vozem zavaditi. ==: zalituši koho silným ením zabiti. dvei piraziti. nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. Sem za- chraptivý. vaí. tým handlem On 2. zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné. = -. laš. = m val.

zakuri v peci = zatopiti. Zl. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. (zami oi). zapáit sa = zalíbiti se. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. z atuši zapadnut ztratiti se. -r— záíomka vsaditi se. zabiti (Garaus machen). áe založil do teho. by se v louku promnilo. úpk. ikata. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. zapadnut koho Zapadla ich tam. ostalo Zl. padajíc zavsila se na jiné stromy. val. zardly lovk. m žadnej zámluvy. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes). ich vychoval. zapálenc — : zapálený. že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. [las.) Co zámluva =. = zakrsalé. žala vat = dopalovati. val. že laš. dozírati ! lený v šátky. laš. dobe sem z. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko. která zádry. sa zamakaný od zaný.zamazaný od koulení. zaškrdlý. laš. zabiti (prase) zamuždi : laš. = uh. = dobytek : = sázka. f. laš. = zádr v devné nádob. pjde na nese. zákruta 294 — = oklika. po zasetí hned zamrzne. = postihnouti kde zmizeti. = dáti zamatlal. zanese = obtíží se. zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn. Což sa budu zadrápati. se zaosái sa val. záluplivý (putna. za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. val. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati. zamatlati. val. základ (fant): pikryti. zalhavku. laš. zálety zamží oi = zamhouiti. 2. mreu (omdlel). blata --- zamalaš. zaod = záloh =: sázka. zakúí udidlo. zakvasit na chléb = udlati kvas. jako pole v lapai. zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z.) (usilovati. = místo. laš. [Zl. zamarašený = zaprášený. = devná nádoba má zálupy. Nzatavaj laš.) . uh. val. tvr). uh. zákrut n. zakúlaný r. sa zaonail ^ udlat z. závj snhu. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. (-i. bhnu. zálety. zame 1. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. do Zl.. ozdobiti. zajímáš se. kam slunce op. zaonai ale též ^^ popraviti. zalapat laš. založit se eho laš. zamatle.: : — zakrnúsený zakrnlý. dyž už sem Rolí sa zatúilo. hodn vyrostlo. zatepnút = zabíti galarrda: (králíka).

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

302 - zvidit =^ vypátrati. sebrati se Ten sa zahýbák. . = prožiti obilí : zvrat. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. sa zvtadova zveti se opav. 1. 2. njaká p. „ patko vo. = divoké uh. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. sich nach einer Seite hinneigend. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo. z eho Zvrhl sa ho (odekl se). val. zamazati laš. zkazil 3. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. nabyti. : Zvít sevíti. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. se: Je = uzda. eho. zrostík n. všecek zazvonny. požaluji na t hrožují si dti školní). : Uh. : rampouch. = stechýl. zvali. Zl. se =. oraka desnísti.toulati 2.: — zpustova := zkaziti. se zvalito zvalita = iti se. zvonit zvonit se. nemoci) trnky a p. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil. Art mend. podl. zvyaj. na Zl. Zvrhá sa toho n. zvongel sa to. zajíc. 1. pod). Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. obyejný. zvrhnut sa po kom=: 2. se ze škody. kudla. zybák laš. zvorýga. sa n. z toho— zpíká se. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce. zvoní se . zuna rua). ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de". ve fukaru. laš. zvrtnut sa eho = zpáiti se. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. zrostlík. v zim zvonoviny roždí. Brod. vati. Sak my sa zvetíme. rumáka. (z = vlády val. srostlé. zvrhl": zuby = zhodila. svitám. zuberek = sýtko obílí. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. je srnina. = obyej. val. z. zvrec val. páí schlagen) sa se: 4. i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. val. = vykikoOrt: jímž se istí laš. val. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. laš. = krkošky zvoía a >. dv jabka. 1=^ z nemoci. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. zradlivo nebezpeno is zradlivo. val. zvíe dáti ! vbec.slunce = které laš. poídíš. zvetíí.uché ale neheje. 2. zváživo = bergew^icht laš. hueti (syn. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. v pátek v 8 hod. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta." laš.

2. „ za žádnou cenu "). páti dožii^= dopáti. 2. žaludek kravský má žitký = navlažený. facka: Dám podl. = posmta. _ báchor. žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. 1. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. žingla = tlustá. žduši. životní síla žgoek " klasu Nemá val. = pelévati ždui I žignú žilavý. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. žigan val. ti žgru. úpnliv prositi. živice (=: kenu. žga -— skrbiti. popichoholá slov. = žídelné Mám eho laš. žabinec = íní mušle. zvoniti. pojeny. žídlina za žamra n. sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . Vlee tyto ásti židáka. dobyte které dobe = žamra) žgára. val. 2. všudybyl. = že. : 803 — Z. = = : 1. píchati. las. laš. knihy. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. Opavsko vých. sliz. uh. Zivú mocú chéí to mt. Záp. živica^=l. žbláa = blána. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. binku). devo trouchnivé. tupá jehla na žebrák hubené). vodou na mis to. . užívá. krok židný. drbei. idu. Dáí mi . : = stechy). Opav. epec. na m : Zgae na (nedráždi m. žgra n= živký = vodou nasáklý. [laš. ! 1. — se = broditi se. židák uštditi. pryskyice. žemra nkoho nco dotrn. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. - rampouch. stumpel. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. kdež je a vc žabnál : = žii=l. val. nžgaraj vati. nežab. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. živaiC sa živák . = žírka. s vrchu žabi sa dlati se silným. se živiti. laš. židný chtivý. n. val. zvongel. bryndati. žbrúla. žatva val. laš. prosím a. la- žduchat. jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). ' žbrunda ž. val. vého kláta v val.: ! . žabica. palice žihavka kopiva. žabina. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. žibrovat sa = káceti se žhravka laš. mne). turkyového. ždúra. Frýdek. slabouká chutí jísti. komec. žír šrek. štouchati. žebrova želivé = = tenká . = bídn živáek = 3. živá duše Néni tam ani živáka. mokrý. žihadlo velí. 2. ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai.

žuchta : dalekých stíbro pravda. K vyklebetí. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. žižka slabounko val. Co on žmurka oima co žváchá lilek. val. 2. kalná voda. žnica=ržena žnoucí. Živý (živá) = slabá (o káva. žvachía klebetiti : = žuchla. žnivo =. val. obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. 142. Co poá žubruješ ? enom zvala. lidí. ovšem (pisvduje). = mžikati. dobytku). žvandra = brbleš). = hemžící Co to = ežavé.žn. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha. Pivo jak žúr chrobakv. hoeti: Ohe žižká. domlouv 1. všecko vyžvachle. živu kapeku. . Výb. = = horšiti kal. Pass. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. Nežuehli. žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. pežúva = žvýkati 1. žvýkati (plácá). žmoli: ptactva. 931). žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. = kalné. val. = žový as = ve který jsou žne. se. žúía) 2. žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). laš. = 1. Eustachius bral se hlouposti: 3. . 1. vati. ví. pleskati. = rtu. myje. ! žmolíš? = chumá. (Práv tak ve st.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. po- žížmo ž. (jíš). mrkati oima. žu. kde sa poéí. val. bezzubém). neezala žvaniti. živé buchta (nimra). žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. 2. zemí. = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. ty plésti I I. (odmlouváš. živ nevda Tehda co iní .

pláava.) Pole se obdlává. rola^ roli (neutr.. laš. po tetím oranina. setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu.Slovník vcný. b) za 14 dní se peorává oe se na setí. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn.) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko). zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli.) vrhne. lesa. op. Uho „co z pastviska vzdlané. kuovisko. slov výjimka (zl. 20 . celina =-. kterou se záhony oddlují. Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov.). Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera"). Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem". pohákuje „na ukosinu" (šikmo). „co leží rok. Kuovina.) zem. oraka.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel).) mkkoti (Zábežsko). povápení. pak se povláí. ulehla. piíuh) jest pole.) leží". polanka kousek pole na stráni (val. oba kraje sníženy. vzdlává. slinovica fzl. uh. vyiiíuje (val.) Prašnica = pda ídká.) Úzké pole oe se na sklad. pda planá. ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá".) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl. kopanina Polána. an orá pdu k obma brázdám „rozhání". která se oe. han. mrtvina. která se v prach rozsypává. Pole po prvním orání slov podmitka. podvrc) (val. neúrodná (val. Pole a polní práce.). nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník. poslední brázda na záhon. rozvora). vrz po druhém peorávka. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las.). do skladu (nkde íkají na pevah). proti neorávanému pastvisku Vedle pole. spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem.*) vrSanina. novina =^ pole z louky nebo (laš. 1. lina. ve sklad. planina.. obrobna (laš. potom naorává." Novisko (laš. Prostedek jest tu zvýšený.

oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. svud. ohratníkem^ píníkem. soci jest tam osení: chodí po šou. srážka (Kyjovsko). ohšiv (obsev) obilí.) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. kde se orá obrací. této pes brázd n brázda šourera. se = : Pole zaseté se brázdí. i. kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. takovým kusm íkají ohaly. jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. onoho slova neznajíce. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. Kdo stojí první je janova. se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím. ten vede hósera. co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. j.— se pohnojí a poore. schudnica (Brušperk). zvlášt na rovinách a) do manobilí. sami — zapahují do pluhu. j. — del (nebo do mandli. ž. c) do uhík n. úzký záhon. Je-li njším spáderá odtékala. žatva. vzdlaný (na Ivanicku). t. klasy za vlhka neporostly. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam.). ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. t. Svázané obilí skládá se obyejn. do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších. (Ostravsko). pi tom jmenuje žnivo. Lichovat na západní kami nebo vtvikami. žnou na Jáne (na jány). kolik ejn tyi pole kroky zšíí). V horách pracují lidé samotíhou. svurnica (Píborsko). vede se obhdd se do kola brázdou. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv. 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. Tišnovsku i j. t. j.). Uvrate. kociíry. východní Morav obilí i obilí se sype. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . na západní Morav „hasákuje". c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd. na jeden rok. protože se celý snop pelomí a pehne. aby snopu na západní n." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". r. Bujné obilí se ža (ran. postáti íkají jdna. naLaších pole na svahu položeno.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. aby voda mír- íkají zvodon (fem. Na Brnnsku. j. jinde se metá. zaseje se a zaoe. ovály. žniva (mn. Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). Laši jmenují zvratníkem. pokíadina). na Hané podlomek. Malému zá- oba píní kraje pole. zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. 8v^^dn^ca Na požíná. Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. Obilí. Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. do sopek po 8 snopech na . slov. šaci n. U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas. íkají sádek. až je z nich pokládka (slez.

aby vyschl. si pak se uváže a) noša (slov. na Zlínsku na p. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka. potom ohiíajii (slov. c) pípež (hm. váže se snopeek takový jmenuje se táka. nad míru.).). hozel (hor. val. i. zanáška (v jižním pipažka Slezsku). e) Plný náitek atd. Zemáky. kopijó. Sklizni Valaši íkají nákludy.. Brodsko. a j. Aby nše zený netlaila. d) v klapinec (Frenštát). a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady"). . pokaždé vysype na hromádku a ze han.. a klas se = pak za n šustí. ty c) ožel. pod míru. pípažek.).).) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými. „Obilí dalo míru". d) batoh (Uh. g) oves.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. t. zežind (vršky).) ». naped se okopávají. v malé snopeky. hor. t. = j. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku."' íkají Kromíže.) nebo spoí (na Vyškovskj.). „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili.). pípaz. brohu)... Budjovice). (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení. i m. sklize prmrná. uh.). Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch). Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. skládá se do stohu. laš.a a pod.) seno se see. Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". jemen a a pohanka na Valaších se tád. Tráva se trhá (trháky). aby vyschly. v hájích nebo škube (val. vylalistí muje (klasy od hlek). huzel.). íká tomu baran. když vyrostou. klásím vzhru. c) v babinec (val. rýpat pamprléšku. b) ndhrtek (Mor. osustuje ohhazuje. Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích.. klásím vzhru. slov olamek. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob.meno (val. (laš. a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk"). Obilí. dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. n.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. Klas který zavsiti.). jemuž Laši íkají bnih (gen. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. — jež se nevejde do stodoly. e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku. ve 20* kupu (hor. se zdrhuje a zaváže. dávají Ne. nárit (na Strání). b) bemeno nebo de. s pedu na tyi tráky han. v senné žniva (laš.~ 807 — Opavsku. pcháí trhat trávu v píci. dobytku za obilí = vzrstajícím. V b) v sena. obklasné suché se povsí. Pokosy proschlé shrabují se v kopu. hanácká hrs trávy. j. kteréž íkají Janek. v sena dlání. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. j. Turky na Slovácích se okopává.

posdd íLéskovec u laš. Obilí a strava. turkya. jest (ja). uh. k) chobot (uh. (Vrbka uh. sláma" i ale „režná tu).). Klob. n) placek (Benešov II. h) v dlopn (Ústí u Vsetína). ulehlový o polovic delší obyejného. co se seje. tlusté slupce. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem). Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. listy má vtší. mako. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. vokršel (Drahany). oce (laš. ozimina (ozim).. inakota. Slovem íkají vyrozumívá se kaša. Vsetína). cO' turky sadivo. tedy epu. Kukuici íká se vbec turky. brambory. d) okšU^ okžle g) kolco 1) n. Zábeh). takové rozházené kop kotú se a) kopnisko.).. e) troják. Vedle obilí Slováci..).). (^evka. se na Morav a) réž a žito (slov.) znamená vše. okrsek (val.. d) obilé a žito (las. co se okopává. Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží. Jicko. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka. co jaina eské val.: — stoh 3(j8 — val. b) ryž a pšenica c) bouky brn. se rozhazuje. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). co se sází. na Karlovicích íkají gengel. c) kopist.-han.).). Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. Drahany.. jako sadivo vše. i) vokolisko (Kájec). val. luštniny. h) okolica (Velká uh. ojpu (Val. III. a) stíržica c) (réž se žitem).).) Aby seno íká f) doschlo. spolica (jemen s pohankou). uka. Zito. Karlovice). Mor." . Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n. Vovice). (má hranatá Sadivo. totéž Makotou se pda kypí „makotí. (žito s (jemen neb oves s vikou. (Koryany.. ndvidlo (Velká uh. kvtu skoro neznáti. krúpy han. malinké zrno jest ve tvrdé. žito a pšenice jmenuje ryž). Co se na zimu seje. kopa atd. f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem). obilím tvrdým.). Litenice-Poenice.) Holica jest pšenice jarní holá.). (tito Sivo pšenice a (koll. sluje makota n.. seno v kopišatech e) (Budiškovice). vše. íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená. Vše. eovica (slov. bujnjší. (Mokov. Spald na rýža. (las. Kložito a pšenico (Brnnsko a záp. trojanka. rži slov kibica (val. a p. b) polovnik n. b) kopisko (Deblín). jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio. v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka. rychlik = o\es ovsa ranný.) m) ohnisko (Fryovice).

vodaka (Krumlov. erteple (porn. sévají do strniska. Jména druhová amerykán^— americká. (veliký. zemata (Poenice. širák. 4. madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý). jarolimka (od jiinka. Veliká. (slov. Okurka laš.)." jen že kulatá (Krumlovsko). skorý) — — cibulka — ciburka. raják — rajzla. jánka. prusák. kravský krobót. slov. sviák. a dol. jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). rolníka žlutý). blencigán dovák. nekvtka nekvtuša. muinka (cigán). prolna (krabatý). zlinka. seák (veliký). plaská plaskura. prajzák. val. (han. val. brumbíry (St.) — sladká epa. vyzovák. B. záp. chatabúda (kulatý. havelka. krumpla. kabák (nejvtší). klapá (jako tvaržek). dluhovatý. novák. oselka. santabúr— santybor (veliký). židovka (dlouhý). cibulína (žlutý. svtlovský. rodovýcli na 1 Brambory. — cigánka (tmavoervený). baa. angliák babula bobule). rus. hambuák. peenek. . epy. rychlík (=ranuška). litvín — — — — — — plavka. a jižn. panenka.— — . zemsky (Litovelsko) Morkovice). chlebíek (po- jakbka —^jakubinka. již Obyejná (slov. — — kvaek (laš. na Krumlovská torek. erveák. Morav vokurka. kovol. . s ernou šupinou). šeák šestinedlka .). a han. strmi.š. kobzák (v jamkách ervený). trha (veliký. plavá plavák langvér. Dýni pom. plucna (Budjovice). polský. — ceška. apín apoch. rženka. bílá nebo žlutá: rábka (han.) herteple (jižn. kocúr. . dlouhý.ena hladina úhornica (Ru])rechtov). Cukrovka: hurda. apatá epa. Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko). Mistín). bobále (Súchov uh.rychlík).).) kolník (Krumlovsko).). rapatý). železák (nejtvrdší.). — jablíška (han. kvaka jest kvak (val. má modrá oka). jabka aiteple (dol. hor. barborák (rapavý). bílá. prešpurák.sk o). zeleák. berlínka (ržový). ranuška. kíaka (Opav. abatý). krompele (Drahany). Rábce podobna epa. íkají plucar.). (rapatý) . slov oharek. kanárek. vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic).). ogurka. grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. tšínka. padesátka (modré. svatojánka. Mor. hanák. síkora (drobný. slov: polaka (Rozstání).). ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna. (má prostedek dravý). modák modrák. S09 — Jmen (Zl. Morav plocan. hojn zasedají). Jarolimka z Malenovic). kozole — kobzale (= (laš. drápatý). na na sev. samsón — 2. — engliák—ingliák. las. Hrozenkov). vichtorka (nejlepší).). lior. stapá (má moc koení pod kopcem). vídeák.) — brambory (Jemnicko. žlutý). Mor. . marokánka. uherka uheršák. prula (kulatý). tvaru^ák (apatý. rapák rožek —rohlík. bleoch.). burgya. turín jest „zelná (sev.).

makotina to : (N.— IV. Budjovice). konopica. ve které se kom seka nakrmí^ Ráno. šrot.).). i) f) hobik (Stelíce). strzub (Rožn.. visák (Vyzovice). peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. ose*"* = . Budjovice).pavica (Vyškov. Semýši jest semeno všeliké plevele. (val. d) nezdoba (val. ale „chlopi pravum robsky hnv"). kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. (val. f) chamcha (hor. Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov. val).). má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt. Lftina bytku.).). c) ezanka (záp. Mor. má erná zrna vtší než koukol" (Mor. zlato k) posranka. Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby.. b) dtelina (na Lipnicku.). jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. Jicku). kvete modrým.). šudlina (Uh.). Jetel Píci íká se picovdní n. roste ve pšena stopkách. c) šudlovina^ n.penízk' „vika. ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V.) Opálce na Opavsku íkají též zandška. slov a) jatelina (slov. han. 310 — Píce. ovcswíca =:= ovsaha. b) sekáni (laš. g) zerzavka (Frenštát). zlátenka pozlátka je svízel uh.). Msto).). popHdka (Mor. má kys ." ohni ca (hoice polní).. jenž mouku erní. lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené. ernidlo roste ve pšenici.). v poledne a treaf). e) knzina (ib. Klob. jetelina nebo jetel (han. (. jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš. d) le. ovsem (hor. e) povázka f) (val. „V ovsi roste . ze semene trousí se erný prach. — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n. Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka. sranka (Opavsko.). (Zábeh). Budjovice).) Taktéž hojnými jmény Perov). c) pnvítka. jimiž se ezanka.) pouze cirsium arvonse slov oset. carazma nici. (jinde na Laších). Msto). laš.' má zrnko s ocáskem" (Mor. zežinka (Val. ostrva (las. kriha. (laš.). ostrévka.). e) nezbacha (uh.). ostrb n. Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka.. vtví.). rapucha. g) chlapsky (Opavsko. obrok. kuniina kuina (na Místeku).). = ovsiha. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých . a) povykn (Tršice. Plevel v obilí. (laš.).je travsko. h) zeztilena (val. Šudlek. Hranicku. a ve In (N. vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. lepavec (Kunštát). -Brodsko). b) smn- sama makolina"^ Vyškov). tyích jedlových ty jmenuje se ostrev. n.. ovsík. hor. slov.). d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). Tršice).). povitka (slov. Jetel. plevel rostoucí v bramborech a cirsium.. Stoklasa (bronms seculinus). tráva dobytku „mastí".vocáska. veer vozka kon míchá (han.

plesník. kobykyselé) (ervené. malenovské. vidnar vinák vinvka — vinné. pytlvka. sirotek.hrabovské (tvrdé. nmecké. krvavnica. cafor. pinkosár. svbovské. vina — valdvka (= baídvka). oechové- — oešvka — oíšek. vaculovské. andvka. cukrvka. hrtlík (tvrdé. šalíiovské. vindlík. podstráka. nahoklé). kyselík — kysnatka. míšenka. rajské. — kandrnálka — kandrnálica. kyselé). jabnka — Jablka. nadplánena. dubená — dubovské (= kožené). ervenka (sladké. chutnika.). panenské — panenšcák.).kivostopka (má na stopce „kolénko". lipvka. tyka . Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor.). — — — — — kynclík. (veliké. brkají). apaté. peška. cingár.). éapák (veliké. Mor. padlík omrzal. kyselé). tvrdší). . sladké). pleská. ernochovské. roz- marýnové— rozmarýnka. sladké). jabka Aclamovské (sladké. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka). masné. kúdelnica. gálka. chvostula. vinohradské. plostka. ržika. li- lutomrka. sladké). kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika. — — — — — nm — kal vina. sladké). kalužinka. batdvka budinka (nej- baran. kružeíka. (má ervené pruhy). jánka (ranné. kruhá (veliké. kopetovské. srpnatka. fargýš. podlouhlé). hraIjvka . (sladké). papírek. kosteka. kardynálka linák —^kobylinec —koninec. piervenalé). jakbka. koianka ervené). tufetka. kot koií kopecké. chochlka chocholúš (velké. prostední velikosti. svatojánka. velké sladké jablko). glagvka. misurka. kížovské. klimentka. tvaržek. bíavka buchman (uh. na Zl. sklínka. recar.sladké). kyselé). (kulaté. zobón. kupáek. podlouhlé). ocasná. ervené. apaté). Ovoce. jádernica. velínka.šipanka (laš. pruhá. sladké). ježovské. ledavaška. pruháek. bílek. lecar. plánka (neštípené). Jabka. drahovské drahula. kyselé). koza (podlouhlé. step. šiblinka (sladké.).). — kouvka. klínek. — cibulka— cibulína. cajgar (podlouhlé. sladké). ^jabúka (uh. moravské. rambón. šiika. chytiíka. — padléjové. šmura — šmurka-— šmurvka. štráfenica.). duvka. na jedné stran tvrák. (kyselkavé. ozimé. štráfka. muchvka. tam jabluovy (Brnnsko). lahvika (uh. sklené —^sklenvka. hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní). uhatka (sladké). drobné. cedrón (veliké. pernica. sirka. — — . rozum. hedbávka (ervené. šablík — šablínka. sladké) homolika. funtvka. valínka. vandlík. 1. hraná hranvka (sladké). beika. margétka. syrec rozmanité. kropenaté. makvka. opuchlinec. múné-muka. pupák („má pi stopce pupence". tohá. dvorínka. damašanka. písanka uh. jablóška -L-epovy (záp. okruhlonka. kuželka. fadléjové.• — 811 — ^ VI. íkají. va- chulovské (podlouhlé. cibiilá — blika — bluška — cigán. hanuška — hanvka. ímské — ímšák. kutna kutonka — kutnika (cidonia. hlava (sladké). nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). hrachvka. slunékové.kehá—kehvka. šepvka. syika (drobné. pásové. memkkýš. širokvka (veliké. sladké).

— trpula — trpíška. slovénka . se i šedula (==^ baba). . žultaka. baka. hebíková. pergamotka. vaívají šlížek. škarédka. koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. (= ovesnica). sudinka. šepka. smolénka. smrdna.) jakbka. hrdlaka (má dlouhý „krk"). . krvavka lipinka — krvavnika. jemenka. tvrdaa tvrdula. špížek štemberka. (pl. šidío šetka (sladké hrušky. šedivinka — — šedvka. pecen. ušípanka. moidélka. okruhlinka. omizara . medová— medovika — me—michalanka — michatvka. kvadrátek. — — prosnaka. cibulka cibulína cibulaka.j michálka mackvka.— — 312 — (nahoklé). cukrovaka. rozbije se). kapáíka kapaa. hodula. cvokaa. pružunka. zborovské. konopula. nmc vka. karmašánka. — — — — — — — — — — — . funtová. zimní). knžská knžvka. kulka. babvka. žnovské — žnvka žn). múná najsarka. kamenka (drobná. stokráCdobrá. vavinka. trpká šidto. mynarka. klokoka. pchavka. mateica. pluskávka. velaka (= šetka) — velika— vetvka. Hrušky. buláka.slovenvka. královská. špika.^jakubunka (laš. valaška. pomoran. pavlvka. zajaka (sladké). uherka. margétka. bezohryzka bezohryzky). maštálka. rajka. dvka —medula. cinvka. jaškula. ervinka. ptáka ptániea. svatojánka. drobanka (= planuša). jezervka. piovárka. muškátová. hrdlika. dvojvrška. jakubinka. valenka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka. vodaka. špivka. plánka planuša ptaorka (Místek). pestavlka. chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). bíešianka. ovesnika ovesorka paseanka. múnica. sivula. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). voják. sadová. stešaka. johanvka. kehaka — kehatka — kehula. podzelvka.). špeková. až opadá vísaha — visatka (neskoré. vaka— šidlvka. vinohradka. chlastaka (když spadne. jahodatka. sedláka (= moidélka). pražanka. (laš. císaská císaka. — bartonka. figula fíková íikvka. . zasedá v krku). voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. 2. dula (kyselá). hrbolka.). visaka — a napadne snhu). václavka — václavinka. pesedáíka (srvká. drobaka. = — . jádernika. káirka. velám). háronifírka (uh. stodolvka. zlatohtávka. tykva — tykvica. kramoliška. polepšínka. makvka. juenka. maškrtka. — lipvka. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. dražinka (= planuša). tabaka. zelenavá. dusaka. dulka (sladká). šidlavka. martinka. zárostupka (má stopku zarostlou). limónka (== cí- saská). voavka —vonnár. (zralé ve zahnutou. — matušovská. klášternika. áslavka. jeruzalémská. vládyka. vodaka (^ladké). šemedyja. ervenka. tolarka. dukátka. peítka. . list . režnatka. dobruša. železné (tvrdé). krkoška. šumberka. hanica. rybinka. visí.

Kapák — — papírák (oech „papírový." tenkou slupkou). žlutána = píanuša).). pozd). slivky (uh. kivka. zelenka (zraje 313 — zimozralka (val.. kulovaka. — Zeleák (oech ze zelený. (slov. šeák oškerka (oech dozrávající. val. (uh. drobaka. Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh. Mor. damazíny aamastilky (Br. garanzije. žlutika. medvka. zelené šupiny „vyškeený").). (laš. Štpované skalky. (záp.. 5.). košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou. hrachvky.). Mor. — hnilka švestky hor. tešn. chlóme (han. kobylanka.).). — Oechy. kyšulka (moud) pl. „jádra nedostane leda šidlem"). — zimatka — zimnica — zimaka. „trnky. vranvka.). prcka. žitnaka— žitnica „zahniliená. mkkýš s vlaský. ernica.) =:= veliké.*) radchovica. kozí cecky. slivy (Jicko)." *) *) U Nové Híše . 4." . totéž jméno. Hnilica žbánek. Tešn. nebo též : duranky (han. Mor. židovská. drdoían (veliké. Jiné druhy švestkového ovoce. Plané stešn šlovou drobnice a jsou . „Vtipem" stala se ze zrálky snilka. ze zelené šupiny — vyloupnutý). kulovacka. této zase eufemismem na Kromižsku íkají . hlinica." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky.). ovoce jeho ka dlátka. jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka. mód blauvka. nebo : blun (uh.) jest nejvtší oech vlaský. kadlátky (han. dol.).*) Durancie mají vtšinou damašky (již. chocholúska. chuti nahoklé. zrálka. pršaka. bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn. májovky (mkké. jinde slivy (Jiín). kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. okrúhlica. plané tešn. ješt v šupin. móata (Tebí). — viablka.). dol). jsou: uherky.). Blumy (záhoí).). eské šlovou: trnky kartátky (podl. hlušice (sev.) jest hruška 3. uherky (sev.). laš. kulatka. se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. pavlvka. drobénka. výlupek (oech zralý.nemenvka. kozáry (pom. taktéž šlovou vtšinou blumy. Švestky. (ranné). strom švestkový slov kadlátko. kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. uherka. slivy (Brumov). sev. Mor. Mor.

nedozralé ovoce.).).). Ovoce nevysplé kvtu Spatné.) rvpy n. uh. esají. Morav.). Opav. nebo trnky (švestky) z (Brnnsko). kižalka— króželka (han. Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. gafgany n. vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. Sušenému ovoci íká (dol. Vil. uh.).). (Ostravsko). tašky (Litultovice). macúrky. hioza (podl.). široka. Ovoce suší suší se v . krédlich (Sumbersko).)..sušínii na lésách. dovaky chrastinky (opav. šípanka šípka (pom. Ovoce sušené. sušinky suchary (Píborsko). Hrozen: kov).). (val. pecky (Opavsko). kozáky (Frýdecko). pipory n. nezdailé. kulaté.). korbele (sev.) kostrhdle (Loštice). mezí ohírajú. gen. 314 — Sbírání ovoce. rop n. slov bryja 9. (Holešov). Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl.).: — 6. róble n. varmuža (Píbor). Píbor). Když trnky ješt zelené „pejde ruda". Rozvaené trnky na ídko..). hósery (han. janka (slov. > 1. kolisarka (Nov. grmany.'. trucle jsou podlouhlé. Jinde mu í8. trnskavica (Hustopee). han. bnnica *) trucla (val. holišky. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené. ruvipy (hor. na zápeky.).). se pólo usušeným . gangale (Frenštát).). bvjnica hijavica. na Valaších a na Hané ovoce trhajú. laš.). dlašky (Bohdikov). smažené trnky (val. hladké. Morava). kokáše (val. Stešn spadanky. ve Slezsku ruw.). naduí se do potom opadají. Klob. sežloutnou. Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl.). kociiry (Brušperk). gdgory. lizaka (slov. Plody složené a bolnilovité. bvjica. husary (sev. pepeky. povidlí než a zane hustnouti. v západní Zralé hrušky vtšinou transit. Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val. na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku. korbany (Celadná).) chrmty (Klim- kovice). . opkalky. se též: (= suší. jinde je rážejí. na Záhoí. Mor.). kotoviny (Val. nkde Slováci a Valaši Morav (j. 7.). zasedlé. (val. Morava). smažené slivky lekvar (podl. luskaka (uh. -^ Oechy ráú (ráat). beka (sev. zapeeným". švestky (Moraviany). piporce (sev. prskavec*J (val. blavé a chlupaté. (val. Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat). mra (Podivín). holinky. vaené trnky (slov. Povidlí má toto eské jméno na záp.).). zelené šlovou holiky. na Laších) tepi. kocary Opav.). záhy opadlé slov paddlky." suša ve Slezsku).. lusky (Lhota Stdrákova).). krajaka (dol..

i vtšinou statek íkají. omelo. kudlaek. šlovou erné maliny^ ernice. chlupáek (na Brnnsku. hafery^ Prostjovsku erný jahod. Štramberna uh. kndlatinkn. Rybes ryvrzlata (na Zábežsku). ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko). Ostravsku a j. srstka**) (hor. statky na vodu. ožiní : = ostruží (ke). fi. Drahany).).). 315 sev. melí. jahftdky. Trhali sme Jakoubek.) jest býek tele. na drahanské Morav roste. srsto. tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7. e) helan (u Sílperka). Anfjresf (han. — cizí jméno: rybizl{z\. na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. mladý statek hromadným jménem Junovino. (ve Slezsku). záp. a záp. chlnpd Zábežsku). Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh. iové rodziny. a ve Slezsku. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. sršák. omelí.).).) mócinke (Sloup). **) Kei srstkovému **) Koll. jeho pastý Juna. na šípe šípinky na jaáb jaabiny.^ 2. V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). (jižní Mor. jemelí. na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. na Valaších. Domácí zvíata. egreš (uh. srstenik. ertové hrušky — : Mil. Zábežsko). miíka (moke. Na Zá- bežsku vostrvži 5.). na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. kudiainkn. Brusinka. pomezí eorodziny. hiisi vino (Štramberk). plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny. turenkn (Bohuslavice u Kyjova). na Hané i j. Morava). má vtšinou totéž vysoin slov kamf.níek. f) Chebzovému kvtu íká se koziky n. kobzinky (porn. eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. kasika . jméno. ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n. na bezu (chebzu) bezinky. ernicí v hrázích. obstružanky (v Celadné). plazivý).). c) buroií (val. žene kteréžto slovo dobytek dobyte. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí). (las. Jakoubek***) (Teš). chebdžiny (laš. Na braku rostou bakyn (beinky (zl. Vohc (laš. Jicku. roste na poli jeho plodm medvezinky. šúrek (uh. 3. zvlášt vola: voly). mechourka chlupnka (na (mchórke. s]ove Junec. sku. bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ).). Mladý vl.) .). pfat rybizla. kde na . (ke slabší. íarodzwy. 1.)^ rybezla (Slezsko). Tišicku. nkde jako na Píborsku ožinice n. u Brna nesétke.). hural. slove angrešl (Zlínsko).) jest vl „našinský" *) = Ožina. Slezsku hruslenka 4. na beku. ožinové maliny (Vovice *). šli sme na Jakoubek. Viscum album slove jemelo. srsten. íkají srsteiií. kterého ješt nezapíhají.). junek . Valaši a Laši (koll. na Zlínsku.). d) burdak (laš.

dtibna. kížena.). bedruša (pod bichem = = = = = bílá). erná). pivna (nejervenší. srov. chlojjna (má veliké „fleky". A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech. = muena = muryša = paluša. brnoša kropena (kropenatá) := kropka. uh." uh. šefrana. šmuraa šmarula. b) strojena (erná. = rejkuša (sivá. hafera (hafery val. sivula.) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena. kalina („pi oách šipula. dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává. vevera. barvena. tytéž jako tvary (val.). popeliška. má okolo oí lysky jako brýle). javora. bosula (ervená s bílými nohami). Když se vlastní jméno. straena = strakula = strakuša. zakalená. jímž se jalvka nabhá.brezaja (uh. Kenek — I Kienkula).). žihaa. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). tisula. peršena (murovaná). krášlena. brylena („brylistá". hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. síkora. = pár volk strakatých. borula. Telica. melena. Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. laská. kozula. e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. bíle krop- htadna (hladké srsti). barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky). zezula.. srovn. na p. srnula.). morka (morka krta). adola („jak od slunce oadlá"). (šmurovaná. laka. siv«7a tu (laš. dvoruša (ervená). ranula (velmi ervená) plavka. šedula. -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena. linda = topol). stejné: krasula (na bledo katá). po ržená. ervina. ernula ernucha. pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá). odvozených od mužských. uh. jmen ženských. . jatela (jatel = datel). družka.). oešina. petrželka. znaena. jest jako „pachlápaná"). „šúrky" . krasena.: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá). mrano tua). sojka. jahoda (hodn ervená). kvtula. Kenek jeví se — Kencena). cibula. s menší lyskou). pasula (pepásaná). palistá. fábora. dahela. malina bledoervená). linduša (barvy kmeni- = topolového . tele od krávy odstavené slov odstavce.. rejka = blá (bledo-ervená. kižana („po chrbt kižanistá") kižula. zorena („prišejka ryšena (ryšavá). kavna =-kavena = kavula. vrbna =:= vrbula. hbet a ocas bílý) -. hndula plavena uh.'" uh. jako pivoka). jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna. rybena. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost".

vždy ervená. mazlena (miláek kravain). katuša (po krku kropenatá). tam takových jmen velmi poídku slyšeti. nho kdy jim jméno nedla nedlka. mladá. juna. = zuzka roh) kliky (bez roh). Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. trochu pipálená). Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena. lyfona. ciruša. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). a když si již vybrali dv. tedy hlavn v krajinách hornatých. dv poslední jména jsou drobena. bílá. trubika. (šata. hurda (divoká). gomola (bez chomola. = dol skroucené). tšena. boubela. rošija (má dlouhé nohy). sulena. jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav. bu(kráva pyšná). jiskrula. vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává.. = mazula. strakatá. patna. bébna (bílá). prvním. nohy). pondla. odchovaná.ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). Krotkova (od Krotkého) . tylora. houtera. štrymula. tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. pecula (kravský pecivál). že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala).) suta íyga (rohy rovné. nebo též stará. Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. lizula. raduša („které je kravaka ráda'' erveno. pysula =: jiskena. chodí škared). ivna (v íjnu). val. sobota. Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. širaa (rohy široké). strakatá). hodula jest jalovice urená na hody (posvícení). klapna (rohy pisarka „klapáte". liduša fbledé barvy). bhá). bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. chovaná (kráva Inbuša. uh. dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). stedula.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila. stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška.veselka. Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. lelona (plavastá do bledá). ástková (od ástka). tulena (která se toulí ke kravace). švan- = cara (švýcaka. (má roh dle zakivený. v zad obrácené. klukaa (rohy do skroucené). polka. ti taková jnwína. havruša („jakoby ju pošlahal").) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená). veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. glajdá se. Párka (od Pára).

maío (malý). íyso == lyso bezo bezo. jména).volecky" rozbélo. vereš (Eisenschimmel. tiso. pivo. (do bledá žlutavý. híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky). rohá (veliké rohy). uh. io (má bosé nohy. 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. drlina nohy kropkovaté). ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). cinoš (plesnivý.s^ (íílov. hubu). ordoš (rohy k sob).*) Od jiných zvíat. t. muryš.). baruša (bílá s babuška (erná. perša („pohndlý") = peršo.. šmaro. palo („opálený"). ptavo :=:: plaveš. slov. séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma). trafuša (strakatá). bílá a ervená). širo (široké rohy). Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci .). cigánka (erná okolo huby). uh. t. ervenavou).) Kráva tre krávy . murgaa (má po sob velké erné pruhy). val.). jelen. gza daly). (bílý = sivoš. j. pistrula (po erné hub bílé ubky). vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša. hlinka (má hubu „hlinistou" t. jenom kousek záplaty). dudaná (od „dudka". Ovce. myška (myší barvy).). steku bziknji (záp. a) Dle barvy bílý bílá. chomút (na hub erná na zpsob chomoutu). štuchd (záp.). ružo ružej. šarga („hraje vc barev do kaštanová"). = fako hebec. hegeš (rohy v zad). kavoš. kraviky vyznamesvé . fajka (má ernou hubu i nos). kuchají (Daicko). = = = lysko = lyša =^ strako.). prskaná (má erné „prsky". strakoš šipo. 2.Krávy stekuji. tarina („tarkavá" t. (bílá. kaa (má velikou hubu ernou). lajka := laja (všecka erná. ernula. nejvíce též dle barvy: (bílá. Hebák. Oslu na uh. baboš. hvzdo. okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). Mor. (veliká. liški (Fuchs). má pes hlavu a pes nos ernými nohami).- . štrymák. kole (ub. šejka malovaný. hode (las. kluko (rohy v kliku). ' Koni. má tlustou *) koka íká: bachratá). barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). hebeek 3. straka. hlinka (Falb). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. uh. pomezí málo („malastý". murjnm murgaša zašmouraná na hub). ervený). plesnivák. = pálený).). vlny hladké). bira = birka krátké a husté). kukuša (trochu „okajistá". pruh). blenka — blica (všecka (vlny „biristé". sivo =^ s návají na Valaších a na uh. burka (sivastá do erná). Vraák (vraný k). pomezí somár íkají.). kropky na nose). buroš (naervenavý). Mor. jest híb : hebika híb kobylka. kropiša (kropenatá). jaroš (podlysoš.). fejko sivek (bchimmelj. lygo (sivastý). okolo oí erná). rejko (bledoervený).

veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). ^= liškaa (. makovica (strakatá). stolica (hrubá." t. jest ovce Plemenica se téhož roku.). bažka popásá se). honcula. rožkaa (má maliké rožky. zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). divoka. hhipaa (hloupá). Kozy. ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. strakaa (strakatá) veverica (uh. Blena. topúnka muka (má „moky". chodí pozadu). (která paátko (malá. lajcák (erný). (šumná). švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). dubce nad oima). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené). Yakešák. (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá". neokotí-li slov jahnikú. babuša. kukuša (kol oí erná). stápaná (s vlnou stapatou). která se z jara ulíhla . kapaná (ledakde (nosí kapák.— liška 31V) — srna t. zajaa („jak zajíc šedá"). služebníek íká s pítulnému beránku. úhledná oveka). = mlsná). okál (s velikýma oima). rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. kraby). harvaiia (= havrana. (souká z jiné ostane šukaa se. drobena. kulika (krátká. kusaa = (bez latoknaa (má lalok). má veliké uši). snhula. ulka (s malými boltci). Berani. . s ernou hlavou). hrbaa (hrbatá). straena. bosula. V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. šumna veliký). síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). zvonec a „šibolí". prlovjanka (ze Prlova) . šibula bhula. ukaa odtud : (trkavá). jarka. ovce). krabaa (má na krku kuska jako kulatá). 4. valaška (domácí javornika Javoiny). šmurka (šmurovaná) popelka. vakešách atd.. stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma). birkách. špata (hubená). t. Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. ublanka (z Ubla). závija („zavijastá. slovénka Slovák). matka. pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. vsacanka Vsetína). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). jen „výpuky").kolem oí lišistá"). sivaa (má sivou hlavu). má nadutá hlavu). kurnota (raá rovné rohy). mla dv (bažná jehátka) = dvojka. milená. uzdna („bravá"). rygá (uherský s velikýma rohoma). mokaa odrobinka (maliká). = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav). zvoncula (nosí zvonek). šutka =:= šutaiia . liška.). široký krk). sutá (má krátké uši). bliák. srna. jahalkú (las. Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. erná jak havran). s vysokými nohami). laloky na krku). ervenka. Sirota jest jehátko bez matky. po hbet ocasa) . už je pikrytá").

— (bez 320 - roh) šutna. barvy erné a nad dunaj. háróš. kulatým jako rže. futr polách kanec Krtidk 6. šmurka. vep plemene polského. uh. kyjón. uh. nebojsa. kurica.). kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). vukluša (s vuklemi u oí). val. gajdoš. kuák (samec) kotrnnce (mláata). slipka) slov val. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša. chovají králíky. šupna. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky. verýn. slépka. buryš. bez drdolu). na Kopanicích (domácí cupák. prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. lízá. : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev). kokot. „honací". kutiš Jména mupka. azór. uh. erdek (ervený.) bosek = bosík = chleburád. 9. erveným límcem. uh. tarko (podl. šohaj. = = (špatn vyezaný).).popelka.). Dobytku vepovému íká val.). Kopol je zvláštní pes — kotrák. omýla. nebo všípnvý (zz špinavý. zajíc). lalošky pod krkem). hamiga (ervená. uha^ tista^ siika pes samice. konopastá . — micka. kropkuša (erná s bilými kropkami).). vlek viko oech. hrubá. kropkaa = kropena . žabka (malý). aa lian. (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála"). Kocouru se íká: kot (las. Morav jest muena. popeluša (barvy popelavé) -. Jinde na Valaších mají tato jména: micák. má žluté skvrny „kopoly" (uh. perlika (jaabatá). staplena (která má do vrchu peí). kozel. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc).). milo haraš. linda. koce: kotna. knra^ uh. drdoíuša (s drdolem na hlav). pozor. macúrek.). — fodmek fen: („pripalistý". Košut jest . oima mrek. Bacha^ bachya. jima. kulena (bez ržika (s malým hebínkem. cigán. Psi. šetrná. 8. = (kozlata samec a samika). fena. mašík. mašúr. (uh. uh.. jimiž se po zemi „abe". svini plemenice. Slepice (slov. típkn. cap = vyezaný košut kozétek a kozena .) Nejastjší jména belko bosák. jura Koky. Drbeži Valaši íkají pernactvo. níkula (s vnekem chmýi okolo krku). kotrna. bójek. Na Broumovsku a na uh. uh. morkuša (morkovaná. veryna. žulina. (val. fortáš. . mukaa (s mukami. Drbež. (strakatý.. rajta (erná.). Pumr je pes samec (laš. psí jsou: turek. apalák. skovajsa.).). cupka.). macúr. o.). (uh. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. Praseti íká se ve vých. strakoš guráš. ejuša (s arardka. macek. ožika. -=^ sultán. cabruša (má bílé dlouhé chlupy. cifra. miska (i „vymiškovaná" svinka.). mana. šergula jest koka murovaná. bundáš režón. škrla. Vepový dobytek. . kaštan. brdvek jest vyezaný kanec. barvy jako morka). knka kohout laš. šube). tarkoš. se eufemisticky erný mach. valach a volek) o jednom varleti Králíci. 7. a laš. kutU. (val. juhas.

) == rata (Frenštát). laš. Mor. bitevnice. vinák. (val.) (sev..). kaena (slov. (podl. bíle kropkovatý). Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X. volá (má veliké vole). Kvon ' Valaši íkají kuatniea. kaproš (erný. — jest slepií štyra. rósák (má opeené nohy). holandr.) obojživelníky. uh. sivák. vrku (na hlav mu peí stojí).. peršá (peršavý).) = veerek. a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov. bílý). — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok. ernopasý. Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka). kuej a). han. saks.) ^= slepá myš = slepýš. muryš ostatek. o a netopýre. — netopýr han. dominykán.) n. — ukota (která opeenýma nohama). morák morka.) (val ) =:: (Zl. Žižel. val. — morka = krocan. indián. = žúžeta = žažuía plazy i IX..) . — slepóch = slepé ^= (záp. veeralek.) = letopé. pes kídla má bílý pás).) == krtek.= kašakút (Broumov). skoruša (skoro nese). laš. co má húsata. val.chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha. (val. štros (kídla.) ::= velká myš (sev. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). krta Stárka = hus. bžetrnice Mor. Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp. hemez (g. j. rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". i =: krtica (slov. bezfrký (má hlavu bílou). šmák (Biskupice). podveerek hubou". kotlák.) :== šimík (Polešovice) .. veurek. lid — il . ráda krákorá). — pisko („erná myš. han. múák. jest : stíbrák.. kachák (Žár). Mor. Jména holub (murovaný). Hmyz. Mor. Morava). ^s 321 — papuá (gen.). s delším ocasem a vtší (podl.. =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá.) = bítelnica = betenice. lysák. áp. myši pžwAaco (val.. špiák. turák. — — . Mor.) --= .) = kusá zmija (uh. sedlatý. mák (Daice) .) jest jméno souborné. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce).). hlavu a ocas má erný.). han. (laš. kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz.— jako konop).= káer kachák (N.) (podl. hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). kaica (laš. litopé (záp.) kachna . strakoš. Kaor (laš. ano Plazm sob íká se též nkde i krtky. rybáka.). = záp. Msto).).. ' (Zl. — rapavá = skokan. „polovic kury a polovic kohúta").. jímž moravský a hromadn oznauje hmyz. val. val. žába rapnatá = rachnavá . blopasý. (slov. - (iral. fábor (erný.

dostane toho motolice". [lítají hejnem zvlášt na vlhinách. onm „ervi''V siuire . — vlek (osika. lísek. — ková.) . nezdoba. žížala žijící.) (podl. (val.) == krtonoSka uh. kdežta motýl moravské dti se štítí. han. nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména.sklená (podl. . m. bžigale zlaž (pl. drobné mušky.). (jedn.) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena). i . (laš.velké chrobaky.š. . — muka == mrl mrle. . . — slepií všeíky.). N.. Brouk slov tovel).) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík. tmto zde onde „škrkavky" íkají. — škia = ploštice. (uh. — mel — osa = osák. Pern. — hovado =: ovád. .). Msto): . 322 — fem.). svita".. vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor.) = krkorožec = jelen = rohá. (fem.) (uh..) píošice (laš. = blešice (Trojanovice) .) = brmtát (han.) (slov. devák — vrták i =:: bruky ervoto .) = klišák n.) (sev. škrobák. — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá. co štípají jako komái. si babók znají (han. hovnivál = brundivál (záp.žingla (Zl. — pípky (drobouké mušky. Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov.) ^ (slov. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená). habka .. švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor. (la.) -. klišál = zohorožec. liavd" (Val. když kosové. barušky židovky (pl. — planý vt (uh.) s (laš. — — — - = (Trojanovice) --— Trojan.svtlajaníek požírají . Brníko): zlez. roliál z=. — e. žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. se živí z (val. hadí matka (hor.) .). uh. — svatojanská muška. Mor.) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice). šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor. — stinky = stnvky plošky Val. — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami).). stromová : (laš.) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot). Bystice Klob.) = =: planý jelen (podl. laš. n. — — (. vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) . .).) (podl.) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená.) .. val. svízel (uh. rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh. viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá. — hyd. clirobák.). brabák n.) . Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt. — strnožka = oveka = baruška = stonožka. ho vypije ovce.) yorfoTw?'/: (sev. Uh. • val. zhyd.).) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust. neplecha.) (uh. (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek. i hlísta (vtšinou zoniní stevní.) (val. nešpita (Ungezieferj.

tip tip! (Brušperk). motrlák (Klimkovice). (v levo). (han.) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice. babula. „Motýl" jest vtšinou motýl denní. unka. (v právo). hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu. mo- = = — tolík (Jiín). Jméno motýl má též tyto tvary. motolíš (Hodslavice). jehn: aj. „mra" motýl noní.). se pivolávají: kráva: pušim. put! (uli. b) Kravám: hevže! val. Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). liva. tua. cup! kut. dlidli. baží! (N. hogaj (v (stj) — ped). livu.. — hajt! k sob! právo) Vsacko. babula! cibi.. na! pod' sem! (Broumov).). Zvíata (val. pavuiná Mor.). maliký. matalík (Štramberk). — ! — (han. a když nastali Ciryla a „sokoli".sa8a! (v levo). (coufni) Val. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. pile! pila. hógni! (coufni). 1. val.). cup. bažika. unka? myc. = bourovec — drmotél (Un- = (las. ihy navra! obra! (velení oráovo. cibi! (podl.. — odraz — = otíaisko ovsko) . škubaj moja. paši! (uh.) . — ovce: poem na! — tele: puši. — ! navra! ! a. Msto). guše! (laš. Msto). proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku. pu. muši! paši. šknbaj -— pas maliká (slov. tutu! (Zl. vylezou z pod koze"). haho hoglia! (v piavo). hogá! (v právo). (laš. až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely.). (sem. poádného léta ani poádné zimy.). ovca! barošku! (slov. pyla! pil. — 2.). voo. puši. Mor. dlidli. — kozo: ajna muši.). váži! (Tebí). dol. ! pile. vuo. váži.). nkde mra znamená každého motýle (han. vi. uh. podl... viz nahoe). zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. -když dít vykoupe.. chlupatá housenka. cibi. na cip. stavo ! (stj) sev.). val. teliko! na.). kotrš! (odtud jejich jména. lili. pil. na na žibi. hoíúz — kai. ^^= pavouk). maska. na ka! ii! 21* . ona. larvy epn požírající „veteráni " XI. (Tebí). Slezsko). — králík: — — — hena! pil ! (val. na tutu. myc! cup. ani jež stiháno sv. lili. Jak se volá na zvíata. maliký. Klob. baži. raali.. bezna na 5. „odraz nohu!" slov. ! ha! Zl. hoghóg. slepice: po. na! (Tebí). hruškový) . pila! pyla. po! kut! kotrš. laš.). mali! (Jiín. hajs! (v hóg. liva! (Brušperk).). pu! put. tip tip. pu! (Broumov).). husa. Od té doby. (podl. ka.) (záp. na! (Kel).) šel pomalu. (v levo). huata: pipi na! mali. lili! — holubi: holúz. na! pu. pes: pšvžt! — koka: . žibi ! (uh. babula.). tua. sasem. co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9. ip? husy: husa.. hor.).. bývá pokutami božími. kai! (N. cip! (Staic). — bosorka housenka). hóska (hor. — prase: ona! (val. chlácholí se dobytek.. poše.. dlidli! ! — kaeny: (val. pušim. livu (Blá). nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". Potom zase kýsi šlak „veterány". (val. na ip. (velká. guše.). Povelem sa. huška na. puši. ervence.

hlaholm. — koka janí. ) býek : bulík (ib. tutnka. cviráká. housata: kaeny: lilušky. Licliotiiá jiiiéiia zvíat. kaeny: hena. hurgá. podl. ! — aby se kš. — vdáká. kokoce. prase . zicky. pilušky. — vraná kváká. ve.* (když má snésti vejce). pašík— uka. kavka. — švihotá. uhýká. dlidleny.) pes šeká. krká.). dli- dlušky. = gágá. tfš! volá („tršká") valach. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib. . (i vrabec šviinká. krákoe. cvrliká. pipinky. važinky.sejek) . šebotá (šeboce).). — polni kanárek (králíek) vrnoží. jimiž se zvíata pivolávají. skujíká (jsa bit). iiriká neumlí zpváci). tipula. bolena. mušík mušená. . kvoká . husy: babulky. bruí. švitora. hus „kachtá". žibule. ipulka.). grulí. ka.. kodkodáká. kokyryhá. ovce od stáda odlouily (na uh. bolenka baruška. kozo! coky! (N. buí. — : — — : vyje. kuika. — bažika. pudpudáká. pomezí: prase vš. 324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. kotnka. dudek dudá — . rochotá. heš. hena! hena. — — kohout (kokot) ipí. livulky. hus slepice tam! (Tebí). . kokovdáká. — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). urká. Msto). . kukrhá. gagoce. když lachotí . blafká. aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) . koka'. Tcurenka (uh. Mor. hena! hejna háj (val. ienka sZejpice. cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. gáá. (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. arí. mašurka).). bapilata. kuýká . vtšinou od onch odvozená. stuká (laš. barošek. rechoce. volá se na n: k. kráká. ruí (krávy rualy uh. pilenky. kue — — — hus šebetá. cibunky. šveholí. klekoce — slavik. Kráva beí. koza: pr! : ký ! — — ks huš.). kšo — haj. óchá. šebetá. K zvláštní XII. . pipojují jména lichotná. ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla.). — hrgotá. — slepice . kvoe (kvona). heš! (slov. fuík (slov. heš.). husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. — kaena hohib vrká.). balík (záp. tlue. viriká. hal! (uh. ipka.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta. pen!). val. jichž se se obyejn mimo to . — fuhýk (kalus . kepelka kepelá — — sojka žába rachota.). beránek'.). pipulky. krí (když „se stará"). pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. ryí (laš. k. vš : pen. háj! hal. : — 3. krákoe straka ehoce. — aí. hurí. — — pipušky. hus. mekoce. Mor. (záp.). — . švitoí. kvií.): pes: puík. rapoce — sova sojáká — kuvoce. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. Hlasy zvírat. katuše. jaliulka (-— jehnika). kokrhúká. putnka.). skeká kejhá (záp. k! ( se hajá huš! (laš. koza meí. švrluká (laš.). gdáká. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká.!. XIII. kuata: pipnky. havran kráká. (zlostí) kokrliá. piší. kušik (laš. óce . Mor. — áp klepe. tutka.

ohebita se. na zpsob mísy. škrhoce. potom se válajú.rachá. dvojuchého hrnce. jenž c) epkove slov (Celadná). rave (se v. na Vyzov. vrí. Litovel). dojí do devné nádoby. c) (vtšinou). jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). obahniía se. a na záp. kéška). nade derou hro- . voíuje (las. je skotná. ncháé (Tišnov. áká se (han. jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). Slováci.). škvrká. jinde na Slovácích maslénka (han. Dojivo. n. had sypí. vyvalily se. nýbrž i výrobky z dojiva: máslo. se honí.stren jest hrotík.) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. hor. Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. e) (Prostjov. maslinka). Frýdlant). nahuená> Koza Ovca se prí.).. V masnici za. stelná. a) slevdk smetaník (Slezsko). c) mlinik b) latum (Slavkov. stinka. b) dojaka Co i se najednou nadojí. ptáci se páá. má toto eské jméno na Podluží Valaši. Morav. c) zdojky (N. Mor. Laši a Hanáci mu íkají (kyška. okotil se pojímá. kuká. je skotný. jímž ozna- ují nejen dojivo. se. jíž na Zlinsku íkají masnicn. Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. kruí. d) boko (Kobylí). Vydojené mléko pecedí se do velikého. (Vyškovsko).) — — . je oprita se. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. škréí. 325 škrká. — hrí. huí — chce hebca — nabhaná je n. Húsata se z vajec klujú. tvaroh. Máslo se tlue. Sedlé mléko epdk (Tišnov). f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem. okotila se. Msto). okotila Zajic se honcuje. (uh. je sprašná.). kýška (val) v Bouzov První sedlesk". skotná. Plemeniií Kráva se bhá — n. nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. Koka Drbež a fena se nahonná n. XIV.) — zhebná. Mléko se XV. . kteréž (na Zábežsku). muchy vrndžá zvírat. je (podl. honí. mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. g) cnzak (Bohdikov). — škruhoce. je nahonná n. Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. skotná. d) baur (Klimkovice). kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). se. otelila se.^ku stíkakf . dlá (na Starojicku) v máselnici.

Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti). b) cmerka (dol. Nádob íká na želé se obyejn: náiní n. val. Mosúrek kadloubek na máslo. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra.) n. vidliky: po jídle se umývá náení. náin (slov. Místek). štoudev na vodu. náení. varmozka.). na em a ím se jedlo. c) podmišanka (= z pod míška vytékající. val. : die Stande). oznauje se souborným jménem „bedno. Laši dlají honmlky XVI. koll. sádlo.) d) varmuž. — — Spichárok (Opavsko) (val. (jemuž Han.).. — Faska. d) vyhogance (na Brumovsku). sósek (hor. Val. ve t.— tiku dole 820 — (porn. j. sráží (záp.). e) pny (uh. šlovou výskoky. má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka.. Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš. slaniny. škopek. kotulka). do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. hlinnou atd. Celadná).). jež bedná vyrábí.) se tuží (= tuží. val. též kapalka Frýdlant. med a pod.. Val. Mor.) n. Nádobí.) jest veliká prkenná. nože. do míška a položí pod lesicu. nádoba obruemi stažená s Škop n. leéici (laš. — nm. z eho. homolky).) tvarohy (zl.). soudek na sýr. Zesyelá teplem kýška si. syrvatka.). tolik co police. všecko. -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso.škopku jedním nebo dvma uchoma v kout. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. c) kalus (laš. náino poítají (laš: náino i — beka). (val. Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. se též lžíce.).. XVII. pesné mAslo ^ (uh. barmožka (han. devná Laši .. f) kapalico (Tebí). stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez. pes hiilku (val.).).) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. .). (laš. stává v Štangla síni (staro.. Špižírna (Deblín) = skich bu n. na Laších). silný dzbei (Vaetín)." a) Drasta devená. Drobty másla. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. hor. Devné nádobí. rozeznávajíce drastu devnou. píhraditá — — na obilí. škich (slov. sušek (laš. kteráž Zigla (slov.). Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta". c) (uh. štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává.. Špižírny.)." vlý sype. Z kýšky Slov. topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. lisuje).). vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val.). vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. štanda. (uh.

. hrnec jakýGorek (val. (Mín).) zastreny jsou ve vaašníku.) = ošívka (uh. Capák. v — se Nosáky (Uh. nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha. velikosti. snadno vstriti do sotora. ližica. lyžka. (Jevíko). . — — = bandaska.) cabuk kubaa r= gugá lUh. šplechtá (han. lamnka.). pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. kubaa (slov. Vahan. výše. Zbel (Kel). Vaák (val. Lžice íužica se [laš. baka. ze sklepa nosívají -— samšék bezové. Lávica (han. nádoba na mení Trokám paiC seku. kubá (val.). hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný.) plucar (hor. Slánce Moravané solnika íkají.). pi kraji malou dírku.).) ~= kosatka (Tebí) (uh. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov). = ká. (Jiín). nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán. — Na žencm obd nosívá. Na strouhání sýra perníku a pod.) Mandaska dobytku vaí. záhrdlitá. — Cénka (Zábeh) (val. Brod) (podl. b) Drasta hlinná a na vaení. veliký hrnec veliký a široký hrnec. hrnec = varník (laš.).). — babvka. {Karlovice). hrnec spojené.). Vošatka fzáp.) = okín' = ošitka (han. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka. — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík). nahoe zabednná. *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . je struhálko :^ struhadélko stružek (las. = . Brod) — = roslíky — Paták (val. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. Puténka jest na vodu.) devná Treaf (slov. — Kozúbek (užia. [han. val. hrnec apatý. Kohan (val.J . kos. devná nádoba na vodu (vyšší puténky).) = plechá = kofla Hravka (porn. Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka.). vaaja) a švrlák n. na pt žejdlík. v nichž se na koláe zadlává. I = = ciment (slov. žeka (laš. veliký hrnec.) jest nádoba na zpsob škopíku. — — Kovar (val.*) a — — Gbel. vahánek (val. (val. val. cezan -^ cedak. (Tebí).) . gbelík. pijáek (val. kterou se pije. — j. uh. Nosívá se v ní voda žencm na pole. žbélek (Rožnov) žbánek. bálešník. k vrchu užší. U prosted horního dna má díru. tverhraná láhev na víno. hrnek na íkají pikrývka.). koli.). — Laši : šlová putna. dva hrnce Kidélce na uh. jíž se voda vlévá.) epák (uh. n. pomezí = — = — = = pití. za lýž se nosí..). na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši. veliká nádoba hlinná. Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený. slamenica — slamianka s (laš.).— s 327 — — devná íkají hrotica.). šypných vcí.). kulaté necky se dvma uchoma. (val. Plucka jest již baatá sklenice. dvojuchému žber. Mor. menší taková nádobka.)..]).

yidUce (železné) na vsazování n. Mor. popeluška. tráky. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. popelica. pibíjejí.) = dez Opav.) htavatka (val. Oželiv.).\ (Opav. náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu. — motyka. hrnc do kamen užívá. Plachty. Na list je listnaka. sekery). Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =. mchvka (Frýdek). (val. jmen má n. — . stlánka (záp. jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n. na totéž. lopa (val. popílka. jest na Valaších a Laších ezh-o.) hrot (Opav." ím se eže a teše (nože. má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. — — Obušek. = ez = hez (han. XIX.). sekerka. traky. konce. na pokrytí slámy v loži: ložnica n. Na „zváaní" popelnica. se jich užívá. Pantok.) =^ krumpá (záp.myják Frýdek) = XVIII Oruží. široké vidly na kolekách.) — Ramovaka Mor.). Brod) mezi pantokem a obuškem. sekerka valašská. lopata n. Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. neširoká sekera o dlouhém topoe. romchula n. - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov. zvlášt zena stolvku). plachta travní: (dol.— zez 328 — tech vysokých nohách. uh).) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky. cípky.). — = (val. ve dni svátení obrusem posti se po. val). dlouhá.. — XX. široká.). sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. kuovnica.). — Graca. utatí. šostka (Palonín). : — . devná rohá (val. ometlo (val. na . (myjok..).) trávnica. heblo. . n. p= — (záp. — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica). plachty mají jména rozmanitá. vy máte : moc uatí!" . prešívka n. n.).) ^ lošof (sev. hasiské a pod. nástroj lama kamene. sekera Podtúžina = tesaka. — Dti se pstují v chvce n. prostradlem. železná tý na kutání uhlí. Na rozsévání jest: rozsývka n. ezivo. Mtl. (paez). trháy. lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. štípati díví. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n. — Pobíjaka (val. cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula. — — : Mor. baka.) na Valaších obušek Valaška. kulatá motyka. Nejvíc n. — háka (podl. (laš. . — — . Dle toho. v loktuši (val.) Pvka nosál motyka na kopání (laš.) — — Hlavaka (Uh. široká široina. náSevka (nh.

jdcko^ acko (paácko. pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách. pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá. . málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. di (nohál). Nám na p. poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. d (stapá). Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové. váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru. . slovotvorné.pýchá" v pajchovni n. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát.toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony. s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá. jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar). teba obyejné fajky. tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'. Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem.. že . nýbrž i významu rozmanitého. XXll.. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu. jak o tvoení slov poznali jsme. Obyejný název dýmky na p. naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica. d (ryzá).dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. Správa na prádlo. hospody nerada hospody to vidí.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn. „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. Nadávky. Prádlo se nejprve _sváá n. pa*) plucha). v jiných však liší se charakteristicky. lo (výmysío*. válci n. a to namnoze rozmanitého významu ethického. och (sipoch). pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti. výše. sklenná koule. potom pístem ve vod (las). ec (o-šklébenec). jest /cjÁ. v níž se varu se pivede. o Vyže to (švidro). . osel na p. jde-li o poznání povahy národní. když si po dobrém nedlním obd ekne.) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta. ula (bani z hula). že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen." na ni se nasype popela a naleje vody.a." v luhu pak se n. hledaje jí. iich^ vcha (papluch..— 329 — XXI. neas. prádlo - „sváá'' .

knot.). j. (val. ^-olya^ (?) val. (rozkasaný). = škrpaia švidrnoha ada (oadlý. nekluda (neistotný). Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru. (laš. chra- mozda.).). neohrabaný.). Pezdívky emeslníkm: paák (ezník). chlap).). megula. glajda.). ampala t. šipoch (las. kdo má zrzavé vlasy). banák. — zerzo = šantá (laš. slova polyká).). hmotný : horo na téj (chlap jak hora). suchar.).špita sasora neistý). cahún. koberá (bichá laš.). = ampoch škrampala (laš. („to je slonbidlo. ?^eí. a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata. mugar (vl. manák. bunala zajikavý). bude taký skrek").).laš. brWo krchák. : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec).). vágala (tlustý. šušaa (zakrsalý). která práv nelibost jeho vzbuzuje..). uhnál). lancúch (hraná).). val. (val. krhel (laš. = lovk. slabý: chudár. pšorka (val.). jinými oznauje se vc.). Od zrzoch barvy : Šeda = šedival. zembuch n. cohan. odrama odrachmela." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. slon- bidto. baldo (kololinát). može pse vša" = hubená. erný chlap). Pezdívky Vysokým osobní. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn." spálená. Hubený. plahan (velikán. batk megaa. laš.i (kdo má vlasy stapaté). mrapa velkém odve. chvant - chvanak (laš. (Zl.. ne- ohrabaný. 330 — tytéž hodným. krnús (id. : >d špatné chúzK šmatlá (laš. (brebta). jež není lovku se po chuti. švedei- — Krumfiiss (MíkI.). odrha. galbák (val. šilhá). I. (val). pailata. 51 óV .) Malý: sušák. las. okasta. smyk ošusta. matlocha (malý (špi- ušmouranec). stahún.). klak (val. ozembnch (malý a zavalitý. stapá = kosmá lovk ve ias. beblo (kdo „beble". Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide.=: šmatlocha ^= šmatlo.. šargan (laš. Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš.— následování Schaf". chlupka soukcnník. jež káry a posmchu zasluhují. (laš. bachala (bachrá). nsl. id.). skrek („on veliký neuroste. (las. chomto (kdo chomce.).) .). cahél. se zajiká). prták (švec). = šantala. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák).)*) (laš. apar (apatý. mahdák (val. ne. chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý. škubán. mazgera (záh. kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. val. drobí. záh. mego (megál.).). krbala (kdo „krbe". zugan (sedlý). vysoká ženská).

prasecí „otrít koty" — umel). galnohy: hnáty.' = zuby — kaní). seka"). (val. koty (vl. si. koíodj (val.) sajdák pytel. i>otluke (las. — .) Hlupák.š. bandor. smuda p. . : pom. olacli (uh. všechno stráví). zuby: zubále. levá ruka: krchaka. kotáry („stáhnut kotáry" umiti). kravské nohy). kelán pai)á).. baa.). veliké nosisko). tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). která hodn (které (kelce všecko „skámou"). gály (dlouhé nohy). *) Od adj. neústupná). Niema: hach (laš. ubaa. skapa) = (= herka). ampadía. landža ilaš.). apy (vl. krchaa. palepa (laš.).).lebavý- =-= holý.). = luza. : araga (rozkiená íebe. pašeka (huba prostoeká.).) ruka: — — — nohy telecí n. pobuda..).). — drgaa (val. mandyka (laš. táhni ty hápy. tach (laš. nepkná. kaeák (které papra. jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí.). laš. nemotora a nhela.). škapa (^^ skapá od hus).). lata íata spálená lotr). ogegío Skrblík: (la. lata (laš. gaígán otrapa. val.). prsty: pazúry. báchor kravský. gámela bygan (porn. kamáky banoch. bandorec. žgra. plampa. tepaka. („chytím (oi \"yvalené). s nechutí. chachar (laš).) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!"). tulaka po (laš. banuch. a — uchán.). oplan (val). i vci mají své pezdívky. lantoš.). jest „pašeká. radvan (val. hale (laš. kotrba. gambál). laš. nicpotak (laš. šibenec.). chrbét. klampajzna. manaka. ápy. (laš. krk: gágor piják (vl. husí jícen). hryzikrko. halapatún lobás (val.). zgblaa.). (val.). lancuch.. žgria. otluk. lantucha.). obžisvt (laš. šupák („pleskni ho po šupáku!^). — — papula (huba vypasená. Však nejen osoby. hynštáíy (val.).) : — tomcí (coll. „je v ní když jest tvrdá. — bicho: banur.). laš. huha: gamba (když jest veliká. locún druda tulák n. anhyžály (val. s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k. galvaa. (uh. pra (koza).). (val. šupáky. kua.") Jinde pašece íkají: ua. (laš. gago (val. škrto („Škrtí zgrbla. gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?"). gybas (laš.: — Tulák: paíuda. krosna („napokro lépe.. klae. blama. a lovk jí obdaený jest gambatý. kynál (laš.). jedenástky (dlouhé hubené nohy). pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí. (vl. gramla (nešikovná).. nocích). blafára.). . trkvas (uh. „enom poá do gágora cpe"). palica.. Pezdívky vcné.). = zdrba (porn. hup. laš.).). — záda: kobero (vl. 381 — (záh. groš"). kyty. (val.

: =^ gyzd ~ ošklivec). chrust. kdo v ní chodí. — = harabuza (val. strup. hrdeln). — slaboch žába (žabnál). = škata . stapatá ženská). klapák (staré klobuisko. laš. hazucha (kabát nesvný).). šurpá : (jabko. maškara: „di ty.). laš. „zebrál své knoty a šél" (laš. ava.) = bagan starý stevíc). báchory (peiny). . oset. šaty.) Sáty: háby. vylkodíak (laš. poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). zabrcadía (= vazadla.). špindraka. šrty (las. val. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji.skrjatek (uh. sojka (vadivá ženská). — = krpá. ušpinný klobouk).) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš. škeek. neúhledný pokojík). zázraku škaredý!"). hašvan (roztrhaný kabát). =^ glura (laš. (val. kvanty chvanty (laš.)» bachanec (sprostá buchta kaše). — ušpinný kluk) -.) škarbat = = škrbál nž). vydra (cundra). šaíanda (veliká jizba) (malý. = „svých pt švestek" dle nm. bivol. baran. cvrek. tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská). b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj).). chajda (chatr . psí duša. ^^ potvora).h ). kter mnoho šat ^. — nepotebné krámy v jizb.).) i (val. habrfochy 'val.). mra. tesaská). skítek („uškítaný". (val). Pole hrb.). knoty (staré vci vbec. švery — plzák (ošumlý. smok — cmok odmna (laš.— Stavení : 332 — na spadnutí). — zlobivec: šrše. plátné. tele. lilísta. zdrap.). visí).).). brlochy. zvlášt lunty.). labun (papue. jehož stecha „klapí" = dol (vl. — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. (laš.) bytostí a p. val.). lura (káva si : osúch (špatný kolá). g^ražija (starý nábytek. je kucmák.). káva a — j. zázrak (píšera. kuma (veliká beranice. sova. laš.l Pezdívky a) obrazné. tele Machovo.). paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda. zdérec (pole neúrodné. kepe (val. šuchta = šuchtaka (práce liknavá). prtaka - špihtaka práce ostudná. „navaila laš. stepy (náiní kuchyské.). (starý oškrtek (nepodaené peivo. uba (ošumlá halena. plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val. = bacán (han. (val. : Prnrr zvi. postel: pelech. val). fafrochy. harabúzí.). (vl. : — : kuna (mlsný lovk. pes (rozpustilý klulí. bubák. zámora (=mra). hyd (ten žabia kv(')ra (kže. (i\. pomirec (zasmušilý) somár. : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš. podhodek. t. mátoha (uh. jež.suka krtica ])odere. ví. hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský). klisna. aja (táte !) aja ajovskál). zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e. hruška zakrsalá). který všecko vyslídí). jakási prtaka"). bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. hyd pekelný uh.

mrkva — mrkvús (hlupák). zdara (= nezdara. harfa (vysoká ženská). (vl. „to je istá zdara. koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná). staré oheblo (stará nehezká ženská). = sotor . oskoruška (suchá. lankvara (chabý. = lovk laš. šubra fušubraná. d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika). varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. mlezivo (zdlouhavý.). c) Od rostlinstva: smottacha obilí). ušpinná ženská). boží dárek bez kvasnic (hlupáek).) (bicho gágor (vl.). „staré hach- lisko"). hrta (laš. skoro-li což Humor: kuimacek. — trúba olejová = = gra (vl. schtubné plúca (sohlubný lovk). lebeda (špata. jako rr= nm chlebára = huba. hlupák. ! (dve špatné odrostlé. „od pantoka"). ledaina). = = = nimra). glaga (telecí namoený.— kvona (naíkavá : 833 — : žena). škára (stará žena). = trhan. „táhne se jak mlezivo).). vaacha (kdo se do všeho míchá). mizinu pi. (nimra. ohledává slepicím. stevo (rozepranec). zelenka zelená hruška. když (lenivec). hlupák). patírka (=: pašeka).darebák. katík (trhan). lovk neduživý). Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po . husí jícen =^ piják. f) Od živností: kostelník. díža (tlustá žena). odezek špinavec. ! tutna.) Od rzných vcí: val.). cestu ^=-- val.) chmula žaludek návara (mrzout. lenivý). (lovk pichlavý). klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš. škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou. (hrubián. hycel masný kostelník (katv pacholok. kadeka (bichá). pašeka (= pašeká). rady. koltún rachétla =: rachométla dvka).)." val. stará suk (svéhlavý.). stará kalamaja. mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky. val. laš. epel) (hbet.). eledín kvítko „to je eledíni"). hlupák.). mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. laš. otruba (hlupák). slota (darebák). malinká osbka).šlí. žrout). košál. launenhafter Mensch). zhnilý kote! — kozo plevel. (stará dívka. Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm). — žebrací kabela (žebrák žebrota). (všivák. — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký. kury". nimra). ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). zhlodek (zakrsalý lovk). — I tlustá žena stará bachya . ktanica (zdlouhavec). špunt (malý chlap). plezmero (adra rozhalená. kvak (lovk hlub (vl. (laš. kobero bichá). (vl. g) laš. šerha (ras val. pcliá klátivý. huštlama (lovk nevymáchané huby). Ironie dobrodj (vždy ironicky -. stonavý). chomút sprostý chlap).). si (filuta). omasta (má za ušima). když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí). syišt neústupný). si hachla = drhlen když vede jako mladice. kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá.

svávola (zlý rozum (mudrlant). (kdo nco zaškvail. paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). jeden chtl vždy býti práškem. „maiti")." Hrávali si chlapci na mlynáe. juhas (trhan). ošterný ostudný)." hor. lháe a taškáe. (taškái filutái)***). která chytré lapota = (nepíliš tlachati. chumela nechvílou (neohrabaný lovk. Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím.). i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. od slov. dožera oštera ostuda (lovk dožerný. zmata (kdo nco špatn udlal). jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. útrata (marnotratník). Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština.)." zase muž dosplých dcerách." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách. lichota lovk. neposeda. na vzdory udlal. krbce ziiamenají na Hané stará botiska." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr).). tlachal. To je cigána (lež). žádná hloupost. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi". koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!").**) figura (ty figuro !). val. Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. žádná vada nebo nees.. Necigai (= nelži). nástraha (pokušitel.) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš." Nkdo si na p. Duší sa jak starý cigán! . herpiška jest „erdek baba''. kdysi pochvaloval. vzhledem ke slov. plkoš.). zmátl. rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val. íaná pýcha (pyšná žebrota). že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm". „naše roby sú na poli." Jiný ukradl kdysi komusi dort. špatná vc). val. ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. herpiška (jeptiška). kládá.).). — „Chlap „Naši a roba". :=: Majdaléna). (lovk svávolný). jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. Spitzbube). nación (daremný šktáv (otrapa).) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk.— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'. i stal se z toho „dortaem. choroba (to je choroba s lovk) = neduha. (= paskudník. Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái). Mladší generace nynjší jí ani neznala. aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans. Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val. „trandat. — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid). svém muži žen a dosplých synech. jaskulka (drkotnice. paskuda zavinil. Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce. ogara (Zl. špata lovk. i zstal odtud „Fiúmkem. asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul. laš. (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). Ob slova sice neznáma. laš. Slovákm.). Onen znaí ochlastu. abatyša. záškvara (špatný asi jako nm. (ošidil). laš. val. abatyša „st<vrá klepna. Putyfarka (necudná ženská. Majoléna (vyfintná koketa).

). je ucébené ogebuje tedy sa. buchár: šiška. šiša. a obyejná punocha." Taniti nepkn." a ženská taková jest „prdolena. trí (vzí). umt. a komu kdo náležit vynadal. ^plká"." Dcko ubeo ené „cébí sa.X „polub i riia!" (Jicko). kamt" „kde dotú uí. trdlovat sa. neb spaúhá. iní-li to do pláe. praší. tomu „vyzvoíál. A jako jmen podstatných tak dje nelibého." Sápati se na nkoho jest „bekat. by radji nco jiného. „spažerkuje. i slovf^ hojné se užívá neplechého. . ochlasta.šeky." Uvelebiti se kouí. hlupáka. ten „kápe. lihových. ten „cúhá. kyša. jak bude dále. sice užívá se slovesa „obtúlit.). (vl. „šuí sa. chlámat. dává sa starši do cebíka." pere. tak dostatená na oznaenou nešiky. klamt. i nezpsobné jí. kabát kabošem n. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. ma hubu na peká.3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti. uet. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa. zvoíá. džgá do sebe" . je ogébené. mní' se v punatu. ten o „škra. jest pleská vci nerozumné. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí. stará-li poád. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst. škraní. „báá. „prdola. ápe. rozdává). jest „hépat" skákati škared). vole volúcený. kalabiznuje. ten „sa ošeuje (oškerá)." Kdo se má „dlá peká." uprdolený. ten „sa rozdavuje (je rozdávený. kabaú. „Rechna (drkotnice) rechní. ochlama. bumboce" (las. dlá si vý.. hylásá. slévala. Vlastn dobytek chlope a chláme." Smáti se nezbedn." . gajduje. má hubu cšéenú. Kdo má hubu nevymáchanú. „skrá. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést. jednom mluví. že máka. když naplákajíc lovk. dragoi (las. tehdy . i ostúcenúcký. Z podobné píiny stává se fajka fajú. skáme všecko-. gygle. v neas anebo vbec pozorovateli nemilo." Smje-li se kdo potmšile. skekat: Skékni na nho. ten nemírného a p." a vysmívá-li se jiným. osle oslovský — oslúcený. ehýatsa. kýška." Slova peformovnnd pezdívkami." Kdo neustále lamúzgá. uplkaný. vohicenúcný (Ji." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt." Kdo se smje na hlas." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž.). bu mu že nejsou dobe pipraveny. ^vyšeuje sa. jest „plkoš. ožrala kalenica. „bozaj mne!" (Zl." je nco žadoní. Nechutná-li nikomu polévka. hyhúat sa. vodu ne- zpsobn „dut. „pytlovat sa. kléhní (klohní). klábosí. skeet. nebo poleva. síopat *) a ožralec jest ožrala. ardží a vrandží. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská. buchta." jídla Spatná kuchaka „bable. šlovou jídla tato: maura. Kdo hltav. ten poád' o tom „koleduje." píti." Deko.

jako jiná . pípadné pozorovati závady v jejich hovoru. Pímry nemén takové ustalují se v ei. céreko. . . . baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek. mj kvíteku. moja šípinko." nadlal mu schodk. Dušo milá. " „Už sa štragá"'." kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm. se k Lenoch „sa šuká.! — zauét sa kdesi. a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném. hnije" jest kysá ukysaný. napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). moja baruško. maje pospíšiti. stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. šance. mj knote. slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje." Kdo ho. rajdá. . ten kyše. „Vyalúpil sa." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. co neschoval. ten ^sa glajdá. gramle. rajdavý šantavý. obraz na snad. holeku." vyskytl se z nenadání. a podóbeiistva. tropy a figury." jest „glajdavý. Pímry lidský. ochecWál XXIII. nepkn ostihal. a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude.. co dravec rys vyhynul v našich koninách. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská." Kdo nemírn jej spí. pímry slova. zlatí. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. pelencuje sa kole uhl. stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. jde si pkn zvolna. že je jako rys. mela. je šúkavý. . a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. aniž ho teba bylo. nohama. Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. Ach. „rá. šuchme sa. lichotila. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý. chodí jako . Pímry obraznosti. pesúšá sa po poloch a po zahradách. „Olefál. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl.. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva. paíaduje sa. zgtyá. mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. dávno. zbíýá." hledá. nemá dílu). . jako jiná úsloví. — ji's mj baránku. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní. „schlampet. gramlavý. ochúá sa (okouní. (=dít zdravé a veselé). „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou.

kyselý jak šava (= šovík). šindel. i = 22 .í lid umí pozorovati. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat. pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). chrt. že by ho — — — — — pes. jazyk jak na obrtlíku. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. ohe. •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. jak Vyzovice*) (ruce n. kavka. je tam (venku) jak v rybím oku. tíska. dyž šia. nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). rechtorovo tele (o holce velmi ervené).íný humor.ik brdeka. — modrý jak charpa. jež od dobytka byly ušpinny. — lehký jak péro. (v jest. je tu kúru. jak vesk. je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku. kivák. (znaek) jak jak bláto. Vlastnosti vcí. Je jak by pohodil. lese (cesta) jak zvon. — divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. rybí oko. myš. kominá (ušmouraný). cigán o hrohiícách. — má hubu (:= hluchý jak pantok. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko. jak by ho holub naobíráí. zem (špinavý). jak ert na híšnú dušu.— mi — 7. jako jak inec. mám z toho radost jako vroucí voda. bot (prádlo). — hh. a vil je jak paslica. rasa. — šata. lakomý jak — chudý sedm drahých rok. jak by švrky lúpál. 1. kída. horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. niekiedy z zemniakami i grochcjn.dý jak stna. hoký jak polýnek. jak máslo (pívtivý). jak dní do roka. bílo etc). bylo jich tam až jak smetí. je na peníze. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek. málo: má hladu jak mynáova slépka. Tam totiž po každém trhu obliují domy. hlave. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo." má sily jak vody. vám (dobe). — erný jak uhel. blizJco jak z hráze do rybníka. liorká pna. drahý erstvý jak ryba. brucok na feláb. (žito). — dínka. slabiká (huba). poleno. purheina. koráb. 135. na poli je kvítí. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. Lud. že može pantoky érno (modro. istý ervený jak krev. v. jadrvý (máslo) jak íkry. urst (las. morák. jak mlíly. „masa jak od mandel jak kaveek. krásný (dít) jak Jezule. sádlo var. doch. baraní roh. je jich tam jako eetek. (hubený) jak deska.iki. z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. Bílý jak snih. nohy neisté). Kolberg. jak byste ná. nedává darmo má mýdlo. tvaroh. hád. jak šlejfí. — malý mdlý jak mláto. dohry jak skío.)***) jistý jak v koši voda. blúš (vyzáblý). mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup. j<^sný jak muh srkm podpali (op. **) n. Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. má šat jak žába plaš. až beí. zem se pod tásla. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) .) — hbitý jak patírka. má dluh jak šat. blém.**) holý (hlava) jak koleno.

— nadulý: chodí nadutý jako sotor. — šikovný: jehla. rovný jak svíca hodil.) — ^~lavý jak živica.**) kruch. íkavec (chlapec).: ~ valach z híBate. že može pohlavkovat. kru. žaržek (ranunculus). — zhnilý chlapík jak výíupek. jak ho Pámb stvoit. (lenivý) jak klát. kost". prasata sú jak jelci. — ticho: ani nepškne. už ma jak sirotku všeci drali. struk. z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu. — teplý (voda) jak tuh. bžéK co mohl vyskoit. jak do ddiny. Hanák ke zpovdi. — suchý jak trud. plot vzácný jak v noze fík. a tolikéž: A nemá rys. — drbe do toho jak malovaným vajíkem. cveek. kot (zmrzlý). dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. trn. si — — — šetrn) jak pomalu. výr (byste). — — — vkem sladký jak staiý jak hib. iž s — s — k. ticho). až šindely praskajú. v kabeli.***) — .) cpe se jak žid na palíru. 338 — — nahý jak lii)a. prázdno je tu jak po vyho(cesta). hrom do kuban (posupn). kotržina (maso). 2. sivý jak jablo. — — — tuhý jak húžva. (laš. (zl. : jak po dlsni. led. — t všudy plno jak bídy. drží sa ho jak piják. pánek. bhá jak kula. — tvrdý jak kame. slabý jak hrachovina. pauina (látka). B jak by zmétl. — Jakosti dje. je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. = . jak o záktadku. jazyk jak trdlo (od kyselého). Bží jak švec na jarmak. ekali zme t. (šohaj).) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. klíš.) — — válec (malé dít). — ostrý (nž) jak jed. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). mucha. nm ení. : — pojak pusto. ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. chrásteek. dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). upláceti se dává. (iron. tlustý jak úl. dya (ženská). ken. — : má se jak žába pod kamenem. lusk. — — sešlý — ste (val. — nemrká (-^je je tu ticho. kruš- oech. se soli spocená voda. ani nešpetá. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . — zh zelený jak tráva. vraná do žába z kýšky.=^ š. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská). jak dyby mak sét. epa. vtr. íhá jak ert na híšnú dušu.šinka. bží div nohy neubží. je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. ština. dti matky z trhu. (košile). kola dlajú (v oích). holub. jedla. — tuný mám : má papulu jak na pln msíc. (venku) až se jiskí. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. jak chomeek. — neobratný jak motovidlo.) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. dlá jak. — šedivý. bílá smola 2. — zmrzlý (ruce) jak hrab. žlutý jak vosk. zima ekám na to jak na boží smilování. zdravý jak buk. je tam tma že ju moža krájat. **) Zivica 1. ***) . žába oechom {-^--^ nezvedeš nic).

tak šupoce (tichý drobný déš). — dudek. — m). pera. — tee nho jak z moráka. (smuten). ženská). prší jak z kry. mlo spáti). pršelo nech Bulí brání (velice). žebráci). hokya. jak škroša noša (na široko. uchem praskne". jak ululú to — s za ddinu. zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. jež by už 339 oí nevyhledí. zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. — žíznivému podává džbán vody.sa za ním práší. praseti šmizla. chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. svdí mu opleí. zíveš jak pes na pílazku. jak pitomý jak s jak somár. — devné táhne sa jak smola. rozumí tomu jak koza petrželú. . sedmikrásku to jak psovi ti p. vláí sa jak brány. boles pestala^ jak by uat. zavazí). — — — — — — — — 22* . (laš. jak zaezaný (zaleklý). toí sa jak kaa ví na led. jak mluva). je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. zfmitl. žáb karkula. . ve kvtníku. halena.škube). — — — — žába oechu. nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý). jak svalil sa jak snop. jak trám (tvrdo). zmetá (utíká) tak do otépky slamy. — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší.zmrzlá košula. laš. — leze jak mucha z pomyj. jak z koze. žoch. div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. bryje — sedí jak kvaka. — séí sa jak pes na horké kriípy. — ide práce nejde od sv. mrano. jak kráv sedlo. jak bMdná du. vraná na jak cigán pluhu. tak apoce (silnjší). jak otenáš. jak peci. treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný).). bludná ovca. spravuje hospodáství jak vtr muku. jí pytel. — studa se jak žába na obrovnávku dudek. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. chodím jak svázaný. . mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. jak sisel. — v epici. s pistulú. sedí na na pezdeú. natahuje sa jak kocúr na okín. jako by ho na vidly bral. koata. jak vypošaný. jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe). — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). prázný mch. „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee. jak dudek v kobylinci. jak svatý pikula. — stojí jak opaený (verlegen). nevybíraje : s kraja víasní bratr. sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná).).ša. tele varhanám. — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). spí jak sem jak by mne do vody hodit. — — jak ert židy bere. s'i jak Jemínek. kráv svini chomút. tak sa léje (liják). praví tak — — — — — pije se. — letiJHk drak. pastva (když . šiška na másle. úhoe háb. jak. míííd sa do všeckého jak (laskav). umí to jak z bia. jak by mu vydrat. mrzne tak praší. šéa. spát — — (pyšný hlupák). duha. — tase sa jak prut.jak ížek (dít. motovidlo. — kií na horách. jak na smrf. holub na bani.

jak sa zehíta. dyž na zapískí. em í dát zehít. pivailo sa vojska koPik chfél. co tu nového. a piložit na mu podkovala a dala Staenka. . Druh noc hPédát prosted. co mét v misku. Píja do hospody. í ví. AFe pryneka brzo zmerila. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta. Ze být za dího sebe'). ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. aFe obehrát ho nemohla. co ten íiusi-k i>t staenky dostát. Pichoíja mnozí. sucháí.stí. mešan tem a riiél ti syny. 1.Píklady. Zas pišla tá staenka. v byly jem rhíšek. První noc nájstarší hTédál u oha. gde si visovál. Pryneka pravda poá vyhrávala. zehíla sa a data mu písetku. tag ý zuby drkotaty. „Enom sa žehrejte. skuzme my u spocky. hne tam být. byío í zima. O pu noci i)išla k staenka. gdo všecky obehráta". bratrové. me'-) povídá hospocky. ') vždy. „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. a tom staenka data takový pláš. a ptala ho. '•') — nic jsme. ti do a ich skot. „Nic takového". že enom za toho pjde. aFe až do viFéjška také šée." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. A toš co je s ú?" „No co je s ú". ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. pravopisem fonetickým. Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. a hn ') = zámožný. nepodaí-ji sa náríi í obehrát". aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. penze. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. staenko!'' pavíl ý voják. dyž ím zatepat. zatepal ím. proto. dál yi h / . jak prohrál všecky penze. „Víte co. „zve k sobe ženichy. co mét takovú moc. Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. Pryneka z rohama. z bFíska ai z daFeka. ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. dyž ho vzat na sebe.

i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. Pryncka via." povídá nájmtaí bratr. Žatým pryncka si : chyt pláš. už tam byFi obá. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. zhoíl pláš a ahál na jablo. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. dál do kyt a uíkát do hospody. a být by v šFak. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc. tak sa nad co sa stalo. vy ste to já. co niél tú píšelku. si. všeckým vojskem. žebrala mu míšek. pravil bratr prostedií. mén vyznívá. ím prášito. Zatepal rhíškem. by sa zem nad vzala píšelku. Fézl dol. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". tu sa vzato a voják. dala honem také u. *) mu zní hrozné rohy.nevyekl.šit. že bude jeho. aby ý dovoFíl. a utrhl ý ze dve. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje.' al'e tepal jak tepal.. pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho. jala se prositi. že za i*) pjde. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do . AFe v téj ten vojág Bitka. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. niíšeg ostával prázný. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'. po ven a po- prosila krála oca.co 341 - je to za ihíšek. až pišFi vysokéj jabloni.' Vojág vyFeza na jablo. ím sFehla.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom. za nho. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. vlastn tu za . co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove.štyrech dvacíi hodin. igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa. že budu ráno zaz hrát. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. Ai to. velice. z Potom haluze. co by péd napoítat. . '') hláska za jí ei tu více. že néni pomoci. navésti." a Vzat píšéelku. už jablýšek zachtlo. pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. Vojág nedaja sa dího poBízat. data sa do prošáka') a potkíádala sa. prohrál. V noci. dyž usnúí. „No. Choili spolem po tom ostrove. ale za. abych ý neporaíl. „O to ic". že pjde totio vojáka prosit za milos. Vojág za chvíl'ku všecky penze. natrhaja jablek pFné kapce. utrhl japko a zedl ho. Votát pryneky. Voják sa probudil a via. vtáhla dech do sebe. a riiilého hráa. co ihél v míšku. peke v vyvédCi. Na téj jabloni byly pekrásné japka. a od nich g daFeko široko sa roznášala. že to néi po dobrém. a hned' bylo u eho — gde sa vzato. co sa mu pihoilo. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita. na píšelku. novu do hry. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si.

na ulic by nebyla šla o živý svt. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. bez pestán bedákaía''). Pryncka ia mimo. aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. aby jeho céi pomohl. a seza nemohla ven. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. tak veliké. umé ukázal. gde byía a jag vojáka o ošúrita. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. vojág japka u cesty na prodaj. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. tak sa pod ema ohýbala. štyry nechala Komorná do skFepa. a voely. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. ukrutenú chu na vzata. Bylo v nedeFu. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. a jag ju sedl. komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. poslala. šla pro cosi Jedno dala komornéj. s takovú odgde jací dochtoi. oklamala. šastnou iiiUiodou. Voják prokFesa ostrove. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. '•') . co tá pryncka s nho A na ty byla. možete si pomysFet koliké byly ho. pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. nape í '") komornéj od spadly. až sa sre po nich táslo. až na druhém konci ostrova pišel g hrušce. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit. tá už si peke seeJa ptáš kládala. aFe hospockém nedál sa znát. Utrhl si jednu.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. kus zi. roh pomohl. e AFe voják sa vrátila. PoschoiFi sa pomože. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. a komornú. hospod. své vzácné ty japka tak peke že . dyš voeíy. Voják píjda na hrad krúFovský. tam to japko. Na téj bylo hrušek. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. co í toFiké rohy narstly. ba nemohta pro rohy ai ze dveí. Sreza ze byla v kostel' c. ") spchal. šífe. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. toho král'oství. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. a píja dóm.'') si kiválcem haluzí. skoro-ji tu pojede njaký šíf. toFéj za n šla zacéít. mu rohy spadly. Neekal dího. aby sa smiloval nad ním a može-ji. šífu hn vait") do msta. Dál ý užit prášku z hrušky. tú moseFi ve skFepe kríiit. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. vypraovát.

„Na spovei. Rohil pirstlo zasej." povídá voják. aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. '*) piPi a dobe sa ihePi. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. Jag ho užila. Byla z svaba hluná. Druhý naset bratr. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat. sa Bit a Bit. zlakomit sa (ukrásti).šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. néi dos. na sám s celým vojskem eše veím. ostatní nechca . '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. A byla tam papírová zem a pá. JedPi. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. Náj starší zapískl na píšelku. Vojska brzo ten rhél dos. já sem = zhlédnut. vojenší pái"^) a míškem. Král' poslal na e celý regement.: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého. uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. Zbýval na pryncku z rohama. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. muž enom z of icírem. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. žijú podnes. a Pešti svýma prynckama ai neumePi. Krár sa vojskem. milá pryncko. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. plášem. obá starší brati ze rodiama pijePi na u. ') do stropu." povídá voják. APe kráP enom ostál. a otpusít enom kráP hoinu v. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. rohy eše porstíy. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. '^) „Eše to néi všecko. Dyž sa Bit toš sa Bit. povídá voják. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. s po smri jejího oca stál sa králem. i do toho msta. Být sem tam také. protože byli dezentéi. a pomysét si. rhél míšek. nepomože nic. za porubané. jest '') zní jako ale dvoj- slabin. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri. dát ý zasej prášku z japka. dál prynce užit prášku z japka. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií. hne tu bylo štyryced voják. sa propadl až sem. voják povídá „Mihí piyncko. Dyž byli sami. Strhla sa hrozná patáPija. prášku z hrušky. Sporné I dávno dochtora. že druhém vzata píšélku. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. co sa stalo. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. enom obršt sa vráíl. Pryncka . aby byl doma u svého oca. Dostána píšéku. vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy. že byly až do tíy." povídá voják.

a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. dvei. mynáa kmotra. mosí sa cosi ut.Já „A ich su druhý. Dala kovi í jeden dukát. Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. Vandroví su ert. Bya oBiFé. p. . Lud neme.. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. noního asu ke že kmotence pro dvá. Ona pravila. Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884. a prubo- pík vaía. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. Ona mu pravila. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. Píja tam pravil. pravil. nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. že to sú jeho dukáty. 3." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . že tam choí ert. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. spraVíl za erta. že sa cosi zemele. jag uhFédf dukát." doložil smutn. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném." Tak múvil Vincek Hamalj. aby ych po dobroi dala. Vandroví aby šla otevít." ekl vandroví. vec unese. jedna vdova. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm.— 2.še lechké. Navázaía si nošku e. Mela evicu desítiPetú. On ý dyž sa zetiíielo. Sa í to zdáío e. „Chlapi. Peck. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj. . i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. pijde ert a zane tískat na pravit. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé. Potým pnm bylo z íátku dukát. že by nebyl za pokojem. aby dala ty dukáty. 344 — éérta. téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez. na mú híšnú sa n zdá. Toš šla otevít a konm utekla do izby. a nech su šejda. že byl'i v Fesi na díví. jag ych nedá. ptal sa dvice. Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú. Karel Lysý. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo. de ho nabraFi. že sa i ic nestane. '^) — pod tým. AFe kmotr.še-ji u uléhá.

lahvika. A pišlo. hn nech štabárat Vincek pišéí. 23 . Hospockém to mu sám. Na druhý de odpoleda. '*) = óistotnéhó '') lovka. ono cosi pijde. *) •*) nalil. aby sa kole toho jednalo. cliyme sa borovice. Jak známo. píjme-i sa lebo ne!" L." votá stará. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas. '*) utrhnouti se. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným. •) devná dýmka '^) klice podobná. ') metonymio práv. ^) poplašil. ale nám nebude.'s pevalil. dyž u pudmístr sedli eše za stolem." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. ^) nacpal." ono tento a pamatuj.-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát. pravit pudmístr vracaja práznú píšelku. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. pro samý strach aj na zapomínali. lopotil se. „Dti. chtapy tak zbobošít. „Tu po hodnéj je. nasypat^) pud. pijde". v. byto by. jak pravíš. ^) 'J ") '. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio. mn že . aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali. že Chca ich trochu rozgurášit. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. pudmíste. už je tu. obecní sluha. Dího sa ím zdáto. koalka. už dávno v levém uchu zvoní. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle." opakovat eše jednúc. sebral. ") neoboiti se. drobet. Do- ktádajme sa Pámbíka. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. „Francku. a štyé chlapi v obci zvolení udali.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama. kolera!" „A kde je?" „Tu je. i545 — až rozímali. Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. zle je. až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. že ani nevidl. '^) udeil. Najvc to trhlo pudmístrem. ale dyž to nešto." vzdychat pudmístr. pinést poset psané od úadu. ale dál ani pranú'-) nemohl. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit. '") neistota.

teho naptám za kmotra." Pánu Bohu porueno. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. „zme sají šikovn zaujali. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra. ticho: „Málo platné. probral *) pobouraný. enom sa žádá od slavného hejtmanství. že bý''l tak chudobný. tak sem chudobný. Antoš. a žádný ani nešpetl. jak je. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. a slavný úade. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No. což by sa tom nedalo opít.') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte." 4. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. hrabal ') nepotkámi'- žádného." pravili „Dyž tak. . že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. Ale venku ich roby natahaly„Joško. vdly." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení. strany. a opatrnosti nikdy nezbývá. pravívajú strýc Miklenínovi. «) vykládal. úadu sa udlalo po vli." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane. konej ší. **) ') nahlédaly. tož tak. ale Vincek néni. co by sa jí zaujali.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec. súsedi. ert potom nech ich chaká. a je tu. poštveme. „ale ono pcca". Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy. Kaiol Frka. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži. iná mosí sa pijat. tož na protiv mú híšnú. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. peek. vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. Smr kmotika. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. „Milý Bože. '') drobotina :^ dti. a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. a koho" potkám. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady.

necht sy^ teho. tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. kmocháku. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . kmote chasíka na lože a vyptávala sa. pro teho Fekaa. Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku. já jích fšecky mám. co sú dluži. Pišla je. patí. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete. co ho okiFi. a eho. a vy budete Féi' a hóji. budúcn pozorujte na 23* . Stalo sa. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi. ai prášky mu sa neptali. hrubé.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku. uci' a'koš''to kmotiku. jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. co je to za osoba. a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. zažálú^ a piložili tam. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko. Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. Jak šl'i s'-'kostela. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. gde kmotenka moila. zaalo-" dáva — a pomóhél. a hodovaFi spolem. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká. Dyžo'-^ uzdra\fíl. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve. a keré eše nehoely. Potem-"o do verian^^cných skFep. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence. Ptál'ú kmotiku.s'-'' Umíral e'den kníža. z malým ge" kmote. prosteí trojího : — braku . sv' '•'nice. ai"e aji'**' skonával. ste chudobní. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku. to3-''te sy pidaFi a máte." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí.sna'^ posíúží!" za 347 smr. každému pomóhél. Tam -^oély svíky malé. prosy m vás peke. Kmocháku. tý byly veFice vel'iké. šé^l a potká' ^t veéí. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí.MiFí kmocháku. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. a tam bylo vePice peke. íve. tak . sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. pros^^ym-Vás. Jávám tý Féky f''šecky povím. P'ili . teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. ZeteF co kmotra nevié^la. kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: . a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu. Kmotr choíl po nemocných. pecaj eše mu poslaFi On pišel. zažala nov sfícu veFkú.

jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu. uže to všePijaké dokeF eše mám. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem. toBe dám živnos. HráBa mu zaplatil. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. povídala mu: „Kmochácku. býí rá ž''e ho pozdravil. a uen^. jaký kerá nese Fék. co je dlužen. co móhél unésC. dy'-*'sa vám to zas tak stane.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. takého 1'ekaa teho Fekaa. zePiny znáš. gde patí. ae komu budu stá ve hlavách. jak ty to žádnému nevystihnu. aby ho uzdravit. a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. každá zePina toBe kií. už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý. L'eka kií: „Uže' zPe.i Peka. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. vecéj e teho neelajte. Po- eše g''e'dnému nemocnému. aPo neÝoél žádnéj zePiny. a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš. aFe potem Pámbuví'-^. a kmotika sa s ím styrnúla^''. jag'e bude. Víži^' co: bume spolu. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla. co e taíeg^ nahospodaiFi. Zasej volali telio Tekara." iiic . vte''^. vede. L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . On'ý^ pravit: „Janu"'. jaký Pég' nese. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. já Jaký Pég nese. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem. jak sa máš?„ . zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe. Kmotika .doporaóhta. „Skoda Dobe pomáhal.dz'"Bírát. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. ihéli. já ho pecaj Cho'. Fež on. Pani pikázala aby sa peke chován. mu dohoí." rok. ZBírál ' každá t. pofidá: „Synku. móhét mu. obrému šPi stavu pivédél. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci. L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. Ptala sa „No. a já neslyším žádnéj zePiny. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo. chvíPku. já . co je to za synkovi. AVe do už mrzel a sám smr ptal. je se mnú jak tak. vzala. museí Najednúdz'^é'l eka'. synku. Potem ím rozlnila zePinka kiela. ai sa neptal. tomu každému pomožéte. Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk.aji ste mu pomóhri. protože sy sám pidal svícu dlúhú. g''e'dnému Pekaovi za ua. Smr^o-** nemohla až vzí. APe djsa vracál spátky. musým odevzdat.

. vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu. dz. >jf. po zvukách c. k ní piléhající. '-) Souhláska n mkne ped f. instr. véraj. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. krá. Iiynúl— hynula. (li). prosted'. d. z . kúl— kula. t. dz. (r= — i— ime— dite. kem. '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú. souhlásky hláska temná. sedel— seély. pi." idu— dojdu. '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co. ž." dve dva. vyjdi. í-újí— prújí— pijdi n. všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli). )f. ") „Pote". dž. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. 5. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . teba dj nebyl nás vysypu. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. kvétél kvetli kvetly. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. . koní-li se (T c. hlete. a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. ideš— pijdeš. pedpony) « a í. lok. ') V lyclilé mluv náslovní souhláska . vzat vzatý. Rožnovsku zídka se užívá. dat. z splývají Zvuky s. syneek. píjdime— pime. s Souhlásky t. idú - péjdú. poíná-li se následující slovo. Náslovní j splývá I n. s. iacy— výjacy. chása o nemluvnti íká se „malé. v temné. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. obyejn íká (chlapec i dítti. péjí— výjí. hredál— Wedalo. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. (dít) v jednotném ísle na synek. býl— byly. opuštna.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase. idéte. idéme— zájdem. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí./ se sesouvá. záji. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. Vedle koho ideji též keho. mréí—mVéri. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. nnf sél— séia. vl: žál— žala. ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne. dž. jen ped po souhláskami temnými znjí oste. vezmi. spodobují se se vysouvají. . d. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. b) koncovky et a. náslovní h se sesouvá. . komu s = potkám-ji Souhlásky t. rél— relo. až aji jemu v svíka doboéta. — ide— újdc. odejdi. •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. ''') Do skupiny ns vsouvá se t. choíl— choiri. syátko . chasník. chasníek. do skupiny nz vsouvá se d. Podobng pkný. vezriiacy. mknou sná. mknou ped . velikánských. hvízdnul— hvizdnúri. .odejdete. vem — vemte. dvátko. kemu. píjite— pite. zkrácených vemutý. kdykoliv po nich následuje souveraút. po— pome— podte. „hlete" asto vedle „pote" . šél— vyšel . tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. vzý. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí.?.

Ckot je spojka pipouštci = a. šél. šél. osobními podržují své ostré znní. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. neznají.24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. : chválabohu. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. — Mizeti není ve východních náeích mor. Janu n. inu. U Jašérky mli ten nájví pokuad. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru. Banova Styrnú = sa želeti. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. no šak vám to též vyuožím potem." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. lide Zrzávky esce jedna voda. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. mu z oí straíi. teba. tatuko. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. : Slunce zachoí. Spodobováním tvrdne ped s. tee do pravá. maiiienko. ti chudobní od nich dosC dostali. Imperativ vS. Neobrédaj 44) Víš-ji 5. srovn. Jenom. Tvar — (li). tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší. sa. a edem co na tú vodu . túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. tanu =. z. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) . dz. Ve Ctenicách Tam na tem míst. Tož co abych své tu ei nezapome. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. co ten . se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. šél. = stetnouti se. Dóviú dlouží kmen jako dol. 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. cházeti. mamo. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i. ^ /c odsad. pochvalem- bu. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. co všecko. Zrzávka. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. a žádnému sa nic nstauo. že je zdravá. té okouo nás tee. vitamvás. c. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. tatíku. p. pokuad mli. F. To byao strachu bohái sa mli co bá.

a bratr ihéu zase doma grunt. ú. Ten gór z nm. Juráš seéu vedla nho a pravíu mu. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. co mu naékuy.. jak sa svt o nm dozvéu. Ale ujt. dáu sa žebrákovi eše vc napi. vis kamaráde. Jak prý tam k té baraníu. ja. už ích nbyuo. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. a zakiáu hodn na huaa. a létáu jak zbuaznný sem tam. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. všecko že je jeho. Jak to tak móže by?" „to je tak. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni." pravíu sob a vešéu do té palarn. a abych nzapoihéu. tož ert zebere. už je mi k dáveúm. duho v nm To víte. byuo žo mu to divné. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. jak ") uú.. ež mu ten žebrák zaáu povda .) . Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý. že a tebe už nastílali. ale to neví živáduša. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. ptáu sa hospockého. pravíu mu jeho n. Dyž býu nco pojed.. jak sem býu býu ten prostední pokuad. a Juráš myslíu.. Potem sa ho poá K.: — 351 — pravíii. esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. studénce píd. dáu nape napi a najes. brate. Duho sa ekauo. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. nvéu. z Hocuavic.. aby mu jazyk rozvázán. No to sa mu dovoliuo. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha.. to K.. ptá po Zrzávce." pravíu mu na to Ondráš. že by to posledního tuším. co sem vám býu už ek." Na to vám potem Ondráš usnu. gar (zvlášt. Ondráš sa peškobrt. O . v levo pod jedlicúm aby kopáu. též v té Opav všali. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. zatepali huavúm. Jak K. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu. Tož si ho ten zbojník k co. ten hospocký býu K. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. dyby to nbýu Juráš uduáu. Dyž jedného. namoíu obušek svj do jeho slin. zle je. a ten zbojník. Juráš ven. eím je to.OVÍ vykuáda.. lide. . že sa mu K. Tož ten miuý žebrák zaáu K. aby šéu g Zrzávcp. Inu miuýž ty Bože. že sa jemu též tak povede. Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav. tam že je hrozný pokuad. brate. pravíu n je eše rád nco promúvíu. dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. co by sa nbyuo stauo. oni byli dva brati s teho gruntu. tob „Inu. gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván. A co Ondráš ek. že ví. vyjaviuo sa hn. Že mu pravíu do ucha. a tak bandy Ondrášové všali. pomyslím. že n od Iína. Tož tam. „Dále už nepjdu.

Kopali. byuo kole pnoci. pinesla mu v košejku hada a povídá. Temu královi lejbiío se to. . Zlatovláska. a nevidí žádného leda nkolik much. A jakej by to byl kucha." povídá. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. dojéu tým dómu. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél. tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu.. n hn poo))a 6. temu nauil. že povídaly. a ten Nabrali ho pylný. a jeden sednu ostatní pozor. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. co keré zvíe v povtí. co vaí?" Dyž to bylo upeené. vzal koušejek na jazyk a koštoval. dyž ho sní.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. a ti mli enem s mch. pe. pravíii mu.*) peuožili ích a hajda dómu.) p. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. jak se vod mluví. Slyšte. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo. Machá. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. eo sa stauo. to svou hlavou zaplatíš. tož si móžet myslef. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. i všeckym zvíatom rozurhél. „Ahá. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. temu sloužícímu. videu v zemi Žebrák. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí. co létaly Hde v kuchyni. co to. na koa. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. co tam byuo. Tam zali kopa. **) vzhru nohama. Jiíkovi. dyž ten od bratra takovú e ú. „vypadá zrovna jako had. Ant. Pišla k nmu jakási baba." povídá sob sám. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. Ti kopá dalé a viá velký kafr. že bude všeckému rozumt. (První polovice. kopali.. nafelovali. bylo to divné. No. pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko. Ale to byuo. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. jak stan. Pijala si tam. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee. „taková to ) nacpali. že bude umf. penz! Darmo haboi. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. druhý dáváu na to mchch. aby si ho dal usmažit. tý Mrzeuo ho to. co žádnej neumí. uavic g bratrovi. kamarádi. K. aby ani neokusil. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu. í)yž Zvouáu bratra a ídé. a ta sa ím na ráz ukáže veko.

s jiskry" utíkali. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. Jiíku. Ale král také dobe rozuml. osedlat koa. stiv naložit. Honem stril ešée odrobinku do huby. mi je tak lefko. pomož. lebo umeme Jiík *) hladem. pomož! Nasy nás. Och.Hohoho. jak upadly. královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. co je. ." zkikl král.! : — ryba!" 353 — potem Už vél." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. a vida. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten. zámku.. dyž se zlatovlasá panna esala. Dyž jeli . 24 . šak sou moje. „Propadls život. . pomož. enem to zazvcSnilo." — „Asi srazí. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. Pijel k ernému lesu. aby nalél do sklínky povídá. Ale starej král už ho skoím-li. po zelenej louce. Jiík vzal konev druhého honil. brate že — k. mél v podezení a koom Dyž vína. ohlédl se. pijeli do už také nevil. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk. že se Jiík smje. Po proje. ': že se chce a Jiík za nim. a hada donesl královi. akoliv ani nevél. a také pomožeme." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem." vymlouval se Jiík." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli. musel pro pannu. : k mu nape. co si koníci povídali. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. Jiík se tej rozmluv zasmíl. „Až budeš teho potebovat. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to. Král jel aby a on aby jéí s nim. máme si sami potravy hleda. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku. a naši mladí ve vjikách. a jich. poruil král Jiíkovi. a my ubohé písklata eše létat neumíme. si kejb ual a ti ohe uhasil. jsem jich dva!" viél. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. pomož! „zboíme. ti zlaté vlasy v zobáku. ale na mní*) já bych také rád skákal. a bravlenci ze „Och. ale enem tak potichu. táhali." „Nedám. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. zpome na nás." vínem a leje. jako by nic nebylo. co by král nevél. obrátil a zas dómu. Jiíku. co utíkal." se dlouho nerozmejšlal. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn. skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn. na padaly. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. Pod kejhem byl bravlení kopec." — On tu hn koa dolu. obd poruil král Jiíkovi. „esli „Ale tvá hlava za to.

a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky. „je to Ziatovláska. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe. znésli mu z trávy hromádku perel. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza. na nás. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu. dvanást je panen." A potem se ztratila. byla daleká široká. Chceš-li. Rybái byli rádi. odsíoužím se ti. ale jedna má zlaté vlasy. velkou ryba!" sám. tu se vzali. aby ani jedna nechybila. „Du svému pánu. dlouho lesem. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — . klekl do hledal trávy a zaal hleda." _ me. Vesele zašpláchala vodou. nezavazuj. dyž se rozednívá." — Druhej . nepoteboval než na šrku navléka. zpome si na m. Dám. každej de jednu. co ti uložím. „Má je sí. tu sme. Hledal. cér královských." abysme ti pomohli. Sél dlouho. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. pro nevstu. hde jí hleda. ^Sak byli moji bravlenci. dobe vám dal jim za ju zaplatím." Jiík na tu louku." ekli rybái. tvá. rozesává své zlaté vlasy. Jiíku. a Jiík pustil rybu zas do mora. pikulhat eše jeden bravleneek. my jich za na tej louce. Zatym si do zitka móžeš odkrála. rána do poleda." ekl král. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná. ale ani perliky neviél. dobe móžeme povd. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili." ekli bravlenci hde se vzali. byl chromej tenkrát uhoela. ti by mi mohli pomoc. starému daleko královi. na pozoru. a tu mi dej. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic. a každej chtéí ju m se hádali. " krá- míy si co žhra." povídá Jiík. de záa od nich „Och. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va." A netrvalo dlouho. Každej de ráno. pro zlatovlasou pannu. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. „Och. budeš potebova. — — — — — ." Já vás porovnám." tebe zeberem. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce. Než mj abys pravou pannu vybral. že tak dobe prodali. A potem. a nevidím ani jednej. a nevím tej ti ani. koraly vesele." „Až po druhé zas takovou chytíme. o — po nebi nás tak i po moi. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku. sami t se tam na ten ostrov dovezeme." A u všecky peníze. sít." Dyž byl Jiík na tem ostrov. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. žes dobe porovnal. a dyž z lesa vychodil. nic si nenechal. perly musíš zebra. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla." „Ne tak! Ty na druhou pokej. co ihél od krála na cestu.

mosejš i pinést mrtvj a živej vody. a poule se z valil na zem jak zralá viša. my ti ju pineseni. až pišel do erného lesa. m „Tvé scestí. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku ." Dyž král viél.— 7. Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. prstének na ploutve. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo. prosted pouiny sedel velikej pouk. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou. a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá. 'postejkál pouka. „Dobe's udtál svou vc. a pospíchal už k zánku. dyby tu byla moja zlatá ryba." Iík neva. a gde pomohli." — — rybu. „Ale. byl mrtvj." zlatovlasou ceru dá. pinesu. že nemohl ani na dno dohlédnout. s prsténkem. že Iík tou tetí vc si také dokázal. tam v prostedku býí kulatej stl." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda. abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku. kady tady. ale každá mla na nercili 24* . vrátila se z Pokej trochu enom. ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och. cucal muchu. jedna jak druhá. gde ju hledat. dyby tu byli mojí krkavcí. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud. ekl. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna." — mn — — — A O za tej my dobe víme." bzuala sotva bys uhodl. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn. Sak beze mu kolem ušej. Iík byl rád. v druhej mrtvá. mn „Sak tu zlatej su. Pokej trochu enom. že se mu tak dobe pošestilo." povdá. Josef Glos. gde ho nohy nesli. abyzme ti pomohli. Král zase pochválil. 355 — Zlatovláska. bude i poteba. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. ale tak hluboké." pej. ani jedna ti Ráno Iík pišé. že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li." se vzali. „zitra dám inou prácu: n — . a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. a sedlo dvanást panen." aj A netrvalo dlouho. že's m zkejsíl. gde se pro tou vodu obrátit. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo.ska. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej." Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté. šél na zda bh. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu. že ju^sára vybrat. „Och. Iíku. a mucha zaa!a sebou házat.

co ju zkejsít Iík živou vodou. Iík zas a že je být. a hned poruit. proto že už nemli živej vody. že Zlatovlávska. Zlatovláska prosila starého krála. ekl král. jaké až po vlasy. oi. a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. a potem t dám poestn pochovat. 8. zem.: — híav íoktušu dlouhou vidt. neuhodneš. 356 bííou jak snih. „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. Smryé*) kmotíéka. a bylo od nich tak jasno. až ju všecku vykropili. povdá Iíkovi. jak sem to tvrdo spál. „a dyby ne m. aby t krkavcí sndli. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. jak se patej vej právu. jak dyž ráno síouneko vynde." Dyž Iíka odpravili. kerá esli nich je moje cery." tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. Potem dál král na cestu svéj cei. mosejš odejt bez ni. bohoslovcc Jos. nevél. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. V tem zašu. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. a potem tou vodou pokropili. že po ran ani památky nezostalo. aby i teho mrtvého služebníka daroval. lovk hrub chudobný na svóe. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak." Uhods. erstvej jak jéle. že*s tak dobe posloužil. jak by se ]býl znovu narodil. až Iíkovi oi zacházely. aby všeckejm živoejchom jak Iík. že but peek. souzená. já ti povím. aby se pej pravý dlaly ke svajb. ale za to. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou. dyž Zlatovlásku vidél. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. co si poat (poejt). a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. ale král být zase mrtvj. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p. ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu. vn — „Och. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. aby ho zkejsili. A protože králoství bez krála nemože byt. a Iík zase stal. Baa." povdá král. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. za kmotra. povdá Iík. kerá to je!" Byla to mucha. rád by být také eše jednou omládl. potem ho pokropila živou vodou. odhrnula Íoktušu. dám ti enom sekerou hlavu srazit." Iík byl v nejví ouzkosti. Sali ho a kropili živou vodou poádem. mlaí a krásnjší Hned poruil. aby ho také sali. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. má kerá s „uhodneš-li. Zlatovíáska. Tata .

bude chalup." Stalo Kmoter choul po nemocných. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku. co to je za osoba byía pkno kmotiku. 104. ale *) skonovalo. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku. vom každý dobe zaptai. Pytol ju za nevul. rožhnul ju a pitožut tam. str. ale poe mnu do moiho stánku. tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. šli Jak trochu z kosteía. jako ino žensko. jo mušim pro teho tovka is. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. a temu chlapcovi. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. hodovali spolem.-' Un i pravi: „Kmotiko. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. ty byly strašn velké. 4. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. rožnuta novu sviku velku. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. ale un žensko. Pišla se. mom. pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom. vemu sob chíapca. památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje. hrubé. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. ež jo tak se su chudobní. rod Jo vom ty povim. Slabiky dé a di znjí se . nho. pjdu a keho potkom. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku. a tam byío moc šumn. že mi žoden nechce po- vci. hodných luach a budu liky všecky moi. kmoter vzat sob tež novu velku sviku. kaj ta jeho maluko svika dohorovata. dco.. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. vsuvné polohlásce y srovn. Šot a potko! smryc. co kmotra nevidla. prosim vas. Kmotra pravi kmotrovi Hlece." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. Ona se nvymluvata a . najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi. a. a tymi sklepami šli ež popod zem. tak sem je chudobný. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy. že vom žoden nchút v te vci postuži. kmote syneka na žalovala. nechce teho." Kmotr se na to divo. co ho oltili. na á po . jo ich všecky se. teho jo udta nmožu!" Potem šta. kmotiku. tu mom každého tovka vk. Zatym. sob pravi: 357 - „Mity Bože. prosim vas. teho napytom (napycu) za kmotra." šta s a moe. hned ho pivitaía kmotikem. Potem ho vedta do velkých sklepuv. kosteía. jak pati. teho se mi mohli : — . troiho braku a maíe. Pomy Vzala a položila boli. a esli npotkom žodneho.

Roz jut eše k jednemu nemocnému. to za. co jo dlužný. ale kemu budu sto ve hlavách. Py„Synku milý. pokel mom. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. bul rod. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. jaký lik nese. Tu najdu domu. aby ho vzata. Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. Zas pijde. ani se npytot. dyž se vom mi teho ndíaje. jak se moš?" Un i. co su dlužni. Felar nevaí. a ty budeš chytejši ež un. a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby. povdata mu: „Kmotiku. uovi ue Felar tež sbirol. Panika ho dobe uil odešla.— teho feleara. aby stavu pived. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. co mi taiek nahospodaili. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. dobe mu zapiaili. mu poslali pro teho felara. k temu jo sem im pomohla. „Kmotiku. co muh uniá. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. ale potem Pombu vi. ." Kmotika povdo: „Inu synku muj. Smry ho nemohla vza. temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab. pravul: „Už to všelijak. pikazovala synkovi. ani se nepýtali. a lik zeliny. kaj pati". Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. a i tob výživu dom. sbirol. Pomuh mu. 358 — — Un a pomuh. aby ho uzdravut.• . Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. dobe je se mnu. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí. to byl dobry felar! Dobe pomohol. temu každému pomožee. jak se mnu bud. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila. pišoí. jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. jaký *) kero nese. nv- ut žodne zeliny. jo ho pece mušim odevzda. mušuí eka." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. ež mu dohore. už — - usnut na vky. co je za panika a jakého synka do uena vede. Tas še mu pomohli. Felar kii : „Už je zle. Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe.se 'zase) tak stane. jeden*) se pkn chovaj. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. nbuj se nic. Hrab mu s zapíauí. a pomuh mu. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara. že ho uzdravuí. Felar smry stoi ve híavach za ložem. jaký a uikta pre. protože sob som pidoí sviku dluhu. ale sak jeden*) na chvilku.

alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš. jak se týmu nauil. poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. aby mu osedlol kuna. Tu uslyší . . ež mu v limbu svika dohoraía. p." Chasnik liut a hojul sasn. co nikdo numi. Vis co. jak sráží***). bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. sobe . ei. jaký by to byl kucho. pinisia mu v košiku hada. praví druhy.nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. ale na mn mc šedží se skoím. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. co seje tak rozumný. se. starý. že se pry sce pejecha. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil". „Yhy!^ pravi. se = ir: nemáš. poslucheje. Král jechol po pedy a Jurek za nim. Jurkovi. A. Ale pravi. Po óbdže král poruil Jurkovi. co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino. ei. a un aby ho odprovodžil. aby seje ho dol pipravi. místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. a ji ani na jazyk nevezmeš. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. jak ho ži. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn. že budže všeckymu rozum. Ignác Tkáí. není. každo zelina tob kii. s tebu by ež do smryi." co na tym?" pravil Jurkv ku. praví seje sum „vypado rovn jak had. a hned že budže umé. obhlido. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. num tež trochu!" Jurek lítaly. nimoš = seje. co je. ež jo. bylo to dživno. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. Týmu královi se to lubilo. co kre kolvk zvia v povtu.se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. jako by nic. „tako je to ryba?" Už vdžil. 9 Zlato vláska. Pišla k nimu jakosi staiká baba. Jak jeli po zelin lue.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. vžoi kuseek na jazyk a koštovol. zvali se na zym jako mch a sraži znak. jo bych tež rod skokol. dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi. ' služebníkovi. kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. . co po kuchyni kdo. . brate! mi je tak lehko. jaký lik liny. na zymi i ve vod mluvi. že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". . týmu pisn zakozol.

a tyn co uekol. šii (= sítí) — g. šio ( = šiá). vý- mluvo! še Jurek. musil pro tu pannu. Pod kokym byl bravyi kopec. obez Jil vidžit. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. dluho lesym. „Dej mi ich!" pravi tyn. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. manželku. „šak su moje!" „Ndum. zhorumy. že to zazvuniio. dy panna esala. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. pyce „Niimu. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". co by král vdzii. pumož: volali žalošivo.— deho.se nasy nas. ale n- co seje i kunici povdali. krok ucol a ohy zhasil. Jurek dluho nrozmyšlol. me." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. moje su. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. dyby moi lodži a moi pumoci nebylo. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. Och pumož. „Och pumož. a ty zlaté vlasy pochyil. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. a z lea vythodzol. zpumy na nas. sym tam. vidžil ped sebu daleké široké moe. . joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. Un tu hnedka s kuna dolu. a tež i pumožmy. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. leje. . krákoraly veselo. i naše mladé ve vaikach. Pijednymu ernymu lesu. mumy seje sami potravy hleda. poruil Jurkovi. bo umemy hladym. mil ti zlaté vlasy v džuboku. Sel dluho. iskry na padaly. lem) zustol ! ! nakloda.Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim." „Dej mi alespu dva!" . „Ež budžeš kj co pote\)ova. hleda. tei zlaty vlas padnul na zym. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli. Jurku. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. jedyn druhého hunil. skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". Ž9 se Jurek smje. aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. a tu pod lesym u cesty horol krok. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu. my ubohé ftoata cše numimy. jak upadly. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. kaj ji cho nvdžil. Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. král Jak pijechali do zumku. sklinky vina. pastýi ho zápolili. dobe rozumit. pravi. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné.

" pravili bravyci. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis. ekli ryboi. budžeš potebovac. „Och dyby tu byli moi bravyci. proto žes nas tak dobe porovnot. Kazdy džin ráno. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. 25 . ale ani perelky nvidžil. a Veselo zašpluchala vodu. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. su tu. hledol od raná do poíeda. starymu královi. aby ani jedné na tu luku. ty mi ho mušiš naš robotu. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m. široko. Jurku. ale mušiš ju vysluži. Hledol. teja = teba. a kiil Pokej. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora." pravil král. „Dum. každý džin jednu. i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. **) ta. ) jza = lza (lze). zpumy na m. „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. Ráno pišel Jurek. musiš za ti dni ti roboty ^robi. a pynize roz- krala dali. odslužim se teje (ci). perel." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". perly pozbira na pokej. nezavazuj. Jurku. kaj by ju hleda. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty. Esli chceš (sceš). mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek." A potym zmizla." pravi. nechybilo. pro ztatovlasu pannu. rozesuje svoje zlaté vlasy.: — takovu chyimy. dy se dni. cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov." A netrvalo leda na še dluho. A potym jak už tu tkanicu zavazovo. pivloil tyn byl chnimy. cer královských. co i uložim. pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. a král ich perachovot. mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. ale jedyn jedna krala. sami noila — e ostrov dovežemy.*) „Och to i dobe jza**) povdže". idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru. a ani hrub nvim. dobe vum ju zaplaim. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu. u nich horalo. pro nevstu. my ich za z trovy lue. Eyboi byli se u všecky pynize radzi. Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur)." — Druhy džin ráno pravi . ani jedné nechybilo. kleknul do trovy a zaal hleda. „Idu svoimu panovi. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy. nic seje nnchot. šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. ^jest to Zíatovloska. mo zlaté vlasy." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu." Jak byl Jurek na tym ostrov. byla daleko. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. kole nho te teje se jedyn hemžilo. abysme ale i pumohli. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue.

jaké uhodneš. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi. si Zlatovloska.se vzali dva havrani Sak smy su tu. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska. A ta panna hne tež stanula od štola.s. idž štola. Také: pumohli. vody. cycol mrtvu vodu. kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek. myi nvim kaj ji hleda." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda. bilu jako snih. ale každo mla na ceru do.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu. že dobe musiš svoju robotu urobi." Jak král zlatovlasu vidžil. abychmy : — Jurek pomuhli. sno by mi pomuhli". Král Jurka za. tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn. siug." „Prám vil sym potkala šuku. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. je ") pomuh. pravil.s dluho. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och. „Esli chceš. a potym ráno mu tei robotu uložil.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam . bzuela mu kole uši. tuch vyslužil svoimu panu. Moe byta nimuh ani dna dozdi. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto. ^Och. byt mrtvy. a mnšiš bez ju a ni odyn. Trošiku jedyn pokej.šedžit velký pauk. kaj se pro tu vodu obrode. a mucha zata sebu chyba. uprosti pauiny z . odves: jak ale neuhodneš. Jurku! žes sotva bys uhodnut." — mu hlav lochtušku dluhu vidže. „Ale pry mu. piniš mrtvé i živa vody. co mu co. moi havrani.siš se sum vybra. je — „Tu su moje zyskol cery". abych i pumohla. i šet na kaj ho nohy nisíy. ta nisla prstýnek na píotvi. budže ji teba. že Potym ho ved do jedné velké izby. ze sebu ež po zym. odhrla lochtušku. V tym zašeptío i povim. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu. dyby tu byla moja zlato ryba. Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé .si. jedna jak druho. že Jurek tu teu vc ju tež dokozol. to i možeš ju hne nyni pisudzyna. Jurek šeí — isté ale tak híyboke. . esi mo kro z kero nich vlasy. tak že nic nebylo pravi král. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit. mé skisil". „Tvoje še." ji donšemy. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo." „Uhodnulš". že se — — — Jedyn trošiku pokej. v druhé mrtvo. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu. až pišel do erného lesa. jo i ho pinesu.— a piniš. a te my dobe vimy. král." zdabuh sym tam. vroila áe pochvoli. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem. co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku.

'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. ež Jurkovi oi zachodziíy." Káno Jui pišel. ten mušiš najs apins. pravila trií — Ba vru se Zlatovloska." pral prai. Sali ho a . že némuh ani dna dozde. na vky nby pebudžit. se oi. a hnedka poruil. Zlatovtoska pytala starého krala. aby se pípravy konaly ku veselu. ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu. zytra i dam inšu robotu. Hnedka poruil. Jak Jurka od pravili. Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. vodu pora pora. po zym. jako lano slunko vyndže. a v tym okamžiu pirostla. jako by se byl znova na- nvse . 10. chyblo. rod by tež byl eše zase omladnul. a tvrdo spol". „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. jak Zíatovtosku uzdií. „a dyby m. Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. A protože kralostvi bez krala nimohlo by. Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. pravi Jurkovi. a žádného tak rozumného nimli. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli". „Och dyby tu byla moja zlata rybefea." ." Jak starý tež sali a král vidžií.šnos. ež prv byl. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei. aby ji teho mrtvého služebníka darovol. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. se odvez svoimu panovi za nevstu. ale tak — híyboke. erstvý jako jeU. moro bylo isté. aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. rodžit. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. bo už nimli živé vody. a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten. „Och. ale byt zas mrtvy. a že je míadši a svornjší. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita. ež ju všecku vykropili ale. že Jurek zas ožil. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. aby poslužií.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. Zlato vláska. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu.) p. a bylo od nich tak jasno. „Chcilch posiu. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek. u Jurek zase stanul. (Druhá polovice. aby ho zkisili.

odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem. stiknul na pálka. ma kera vlasy. my i kraloi dal za manželku. až pišel do erného lesa: „Och. dyby tu byli moi krkavci. ale esli nzhadaš. bo i budže vodu obraic. že Jui bys zbadal. raušiš odejsc bez ni. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu. a kaj se vzali. pral kral. — ^Hev su moje cery". bilu jak snih. snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. Jurek (Jui). že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da. Ene chvilku dokaj. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta." — Jui piná nevdžel. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem. zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. muáiš poteba. Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš. ja Byla to mucha. kaj ho nohy nesly. kaj hleda. prosted paliny sedžel velký palk. a nvidžim ani dna. První osoba: ^Ja sem je nni. „musiš se ju sam vybra. a kaj šel tam šel. jako dy ráno sluneko vyjdže. tak až nic nebylo vidže." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. „tu sem vyslužil svojemu panoi. a bylo od nich tak jasno. byl mrtvy. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. v druhej mrtva. nni i sudzena. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku. Ene chvilku dokaj." zueío mu kolem uši. a nvim." **) . byl v najvtšej uzkosi nevdžel. ja i ho pinesu." A netrvalo dtuho. kera z dvanaši je Zlatovlaska. byl rad.— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem. eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten." prai. až i — — *) Jeden kubik (klubik). pral eka. že dobe svoju vc udžeíat. kera z nich je Zlatovlaska. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. tu teu vc tež dokázal. „Tvoje sotva šeši. a panna hned tež stanula od štola. esli zhadaš. Jurku. nesla zlaty prsten na plutv. povdžel kral." „Zhadal sy. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui. „Ale. Král Jueho zas pochválil. abysmy ci pomohli. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha. „O tej my dobe vimy. „sak beze vidžel. co ju skisil Jui živum vodum. abych ci pomohla. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je. a palk zvalil se na zem jako zdrala viša." Jak kral (Jurek)." n^il prav sem potkala šiku rybu. cucat muchu. žes skišit. kaj se pro tu — i — — i pinsem. a mucha zala sebum haza." jednej velkej sin. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda.

mladoš ene se mu z tváe sviila. jakoby se byt znovu n^rodžií. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš.— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy. mrtvého služebníka daroval.šeckym živoicham rozuml jako Jui. že Jui mladši miž prvej. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. aby v.še zas omladnut. tvrdo sy spal. aby se dzelaíy pípravy k veselu. . vse. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum. a v okam: žiku pirostla. „a dyby m nebylo. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu. oi iskily a poskakoval radoscum. Zíatovtaska. pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. rad by byl tež tak e. a potem e dam poestn pochova. „Och. Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum. VívV . a a hned poruil." e baj da .'' ekla (na žáden . aby ho skíšili. žadnym zpsobem zpsob) odepe. ale král byt zasej mrtvy. „Ba vru. a vypravil. A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit. Starému dy Zlatovíasku vidžet. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili. protože už nemli živej vody. vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. Potem dat král na cestu svj ee. potem dprem zali mrtvum vodum kropic. obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. jak sem to tvrdo spal. poadž. erstvý jako jelen." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. a Jui zasej vstal. na zasej ožil. Hned poruit. prošila Zíatovtaska starého k-rala. „Chet sem krkavci zedli."* prai Jui a tet se oi.

.

. . 169. shora 1^10. zdola 5. 15. mluvit. 12. 98. 8. ir. 9.6. zdola m . ^- 205. v klínech. 98. 2. shora natsta 1 nátsta. 3. 117. str . 207. zdola 16. 2. isdola 13. „ psaom » „ . 20. 26. 83. m. 17. 9. sh. „ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . 180. sh.. veih se . stolvka. 9. „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. 92. n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . 177. ádek „ 4. „ „ „ „ . 3. sh. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. . shora byla est 4. 66. 168. 8. „ v bruše teno budiž v buše. shora 12. slunce. 77. . urgatý á argatý já 1- » 15. hrol velihé hol veliké 138. tiskové. 235. str. shora 10. astji str. obyejný i tam obyejný tam . správn teno budiž . 162. 8tr. 20. „ „ „ mác je. 45. „ „ 11. soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. zamnna 8. po slov nepatrné pidati jest zbytky. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. shora 8. 144. meai sebou písm^ena sh. „ . 167. 114. 19. 187. 27 zatlúkali kly. 195. zpyevat. 6* ki. v zadu opa- 59. žaludek. str. 9. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. . „ „ „ „ 12. a 1 . str. 10. klonit. 9. 175. 8.: Chyby str. veih se zdola ameii jame psaam : 114. teno budiž „ . 18. 59. 187. .

19. chlapch zd. 140. hlas. kde tak vyslovuje. . zd. . sh. zd. 9. . sh. v Holomúci. sláma. zapíatný. 83. . 165. 368 — 12. dlá. leh. 33. . slechu. 1. . 19. sp. slunko. 16. 163. 5. . výdleek. str. Í0. srovn. zd. hto í^tr. str. 17. 7. sh. . str. . 19. 166. sh. stodolou. 25. 20. . 167. . na- 118. zd. zel. 1. 13. 8. str. zaplacený. 52. kvóta. oltá^ 5. 11. ib. 9. 196. . sh. str. str. str. 5. str. 81 . 14. sh. . ib. 62. str. . . lácu. 11 zd. íechtat. 9. . 24. . 16. ktobiiník. sedel. . vláka. str. lúkech. . . . ib. vyptáknút. str. . . 156. sh. . 7. skidélka. zd. ib. košela. platné str. 7. P. 112. . . sh. lovisko. sh. zd. 34. 4. 137. str. sh. V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. 15. 4. str. 13. 144. dhihu. str. 84. hladu. . . chrastl. 161. klau. str. 11. 228. str. sh. . . sh. ib str. sh skládali. lúkoch. bžel. 12. str. . . 42. vydláš. sh. 14. . sh. str. lovk. nejsou všecky píklady str. 145. zd. poíedúvám. vykládka. sh. . sh. mlacek. str. 6. . . zd. str. 168. zd. . 6. zd. sh. 1. sh. . sh. .— . ib. str. 24. str. haluz. str. 3. 23. astji se než náležito š-' m. mlátil. 12. . sh. 16. zasíúžený. 2. str. . zd. vymláténý. 87. zd. sh nepíac. . str. 1. hlasi. 28. kosteíy. 91. 1.7. 6. 6. 41. . lovk. sh. str. str. zd. str. byl. ib. str. ib. 6. sh. 11. ib. . str. sh. 18. 237. sh. sh. nepišlo. 14.

Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: . p. „ „ f) zubných d. 10 10 11 g) hiát . 23 23 24 25 25 . pole a hranice jeho 1.. vysouvání samohlásek . . A. strana I. I. O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b.3. g. Tj II. v. c. ^Yl^eÍ slovenské. s. i-kmeny 2. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V. III. m.: Obsah. Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I. e) sykavých s. k g) „ h) pisouvání. Rznoeí zlínské. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- . 3. 2. pesmykování pízvuk i) ' B. 16 17 17 i. 1. z. 12 .. 4. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení.. t „ „ hrdelných h. r. ch. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. ž. n. e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. pole a hranice jeho a 5 1. f plynných j.

^ „ 11. 1.— 2. 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. 8. Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. Náeí Náeí A. 12. b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II. 1. „ javornické 10. 2. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . B. -3. sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4. 7. -5. boršické bystika Stránské lipovské velické 6. pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . jmenné 13. Rznoeí A. 4t. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9. súchovské hrozenkovské — 30 A. 47 47 5i III. Rznoeí A. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. dolské valašské. 3. .

O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b. uši 66 (ís 1 II. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2. s. z. jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3. Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3. m. 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7.. v.. Rznoeí A. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) . . lí 1 Starojické. c) plynných j. ž hrdelných h^ ch.. 1. zubných 87 a hrdelných . O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) .86 a) obalování b) promny souhlásek retných.. 4.. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. skloování námstkové „ 3. h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 . . d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3. .. (59 IV.. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi. kmeny souhláskové složené .. . sykavých. p. pesmykování obalování j) 66 66 66 B. O promnách souhláskových: . plynných. . c. i-kmeny V.. .. „ » jemnní 63 f z. 1. g. III. f.371 — 60 60 61 61 2... r^ n v « d) sykavých s. skloování jmenné I. Tvarosloví: 1. 2.

.. uši. ruky. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 . . z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B. Xáeí A. o-kmeny III. Tj. a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3.: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B. s. 103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v. 3. Skloování námstkové Skloování složené asování . . Skloování jmenné I. a-kmeny oi. kmeny souhláskové . nohy IV.i 136 . b) zmkování jiných hlásek a) c) t. .(a) kmeny II. Tvarosloví: 111 . lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1. (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(. 4. d.. d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3. 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. i-kmeny V. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2. 1.- zmny 100 . . 2.

o spodob genitivu pívlastkového 4. O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI.. o instrumentále 7. 178 179 181 182 . vokativ a akkusativ o genitiv 5.148 14^ • • . o VI. d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . . tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov. . O rod jmen námstkách IV. ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX. prostých: o nominative. o jmén podstatném „ II. o dative 6. k pádu jména ídicího .149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba.373 — Dodavky ku I. 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 . o slovese VIL o pedponách VIII. spojkách. 3. zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . I. O asích. 1.. II. o píslovcích. O pádech 2. o ísle V. pídavném jmen III. tvarosloví: plurál kolektivní v a .183 184 J8í> X.

5. XIV. XV. Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • . 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32. makota Brambory obrok epy IV. ezivo XIX. Správa na prádlo XXn. Plody VIII. Pole a polní práce Obilí a strava . Koky Drbež 9. . 2. Píce. Plevel v obilí VI. 1.> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. Hrušky 3. Jak se volá na zvíata XII. 7. 5.!i. 7. 6. XXIV. XXIII. Žližel X.— 374 — Slovník vený. OŽehy XX. Oruží. 2. IX. XVH. I. . Jabka 2. 8. Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8. 4. ád. Sadivo. 308 309 309 III. V. XVI.j05 II. . 4. Lichotná Xin. Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. . Nádobí XVIII. Plachty XXI. -^21. Hmyz jména zvíat XI.^ G. Nadávky. 310 310 311 Ovoce 2. VII. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3.

.

.

.

.

FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .752 BartoS.PG 4.

* % >-é:-.' r <4| .

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful