4

\j^,.

41^ ^^- :^'

%
fc^
if".

.'.ii^

Dialektologie

moravsk.

Prvn

dl.

Ne

slovensk, dolsk, valask

a lask.

Sepsal

Frantiek Barto,
e.

k. professor.

-^^^.

BRN

1886.
Nkladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskrny.

PredmlTiva.

Spisem tmto podvm

ravsk, v

na veejnost prvn
zase v nkolikero

dl

nm
z

popsna jsou nfe slovensk,

nich

dialektologie modolsk, valask

se

lask,

kad

rznoe

rozvtvuje.

jemu mi nejt^ce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatn znaky rznoe tohoto mnj celkem svou platnost' i^ n^Ni ostatnch,^ pokud ^dlin rozdly vslovn vyteny nejsou. Tredn ~zretel obracel jsem vfude k zkonm
zlinskm.

Ponm svm domcm rznoem

hlskovm, jimi podstatn rozdly mezi jednotlivmi

nemi

rzno-

emi
a

nejjasnji probleskuj.
tu zevrubnji,

Hlskoslov

a tvaroslov

kadho

ne
jevila,

rznoe,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsno o sob. Potom nsleduje spolen nauka o tvoen slov, skladba slovnk abecedn a prvn polovice slovnku vcnho druh jeho polovice
;

pidna bude ke druhmu dlu dialektologie moravsk, v nm vypsati hodlm ne hanck, horck a esk. Na konec pidal jsem nkolik pklad, z nich ti psny jsou pravopisem fonetickm, v ostatnch ponechn pravopis obecn, aby se ten jich neilologm pli nestovalo. I v ostatnm spise uil

pe za ni

z,

jsem pravopisu knihovho a na hlsku kde se tak v nech moravskch odchodn od etiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

te uspodn

ltky,

spravoval

jsem

se

vzornmi
se

spisy

Miklosichovmi a Gebauerovmi.
Dleitost' a poteba studi
dialektickch

uznv

nyn vbec,

e neteba rozepisovati se o tom do iroka. Geografick rozloha dialekt'

moravskch vrh zajmav svtlo na pvodn kolonisaci na vlasti. Ne dolsk a keleck, majc do sebe nepopirateln znmky ei esk,
nevyvinulo se jistotn v nynjch svch hranicch z
a valaskho, nbr jest

ne

slovenskho
od*

pvodnm jazykem osadnk rznorodch

ten
mm

sousednch

Slovkv

Valachv.

*) Pklady ostatnch

rznoe

najde laskav

spise

nadepsa-

nm

^Lid a nrod."

Tak osadnci mst, Val. Mezi s Krsnem, Hranic, Lipnka a zd se, e jsou jinho kmenovho pvodu neli obyvatelstvo Perova ddin okolnch. Mluv se posud v tchto mstech nem zcela rznm od okolnho, jeho charakteristickou znmkou jest pzvuk polsk a a nedostatek dlouhch samohlsek, co hy tedy ukazovalo k
1

pvodu
kov

laskmu.*) Pborsk tvary: nesete, vedete, tetka

zavedl,

mne (pedlo-

dat. a lok.)

nesl a p. proti
tetka,

tvarm

dalekm .irokm

okol uvanm: nesete,

vedet,

mn.

zaved, nes opravuj k te

domnnce.
Znalost domcho dialektu nebude
zajist

nikomu bez prospchu,

uiteli

komu

se jest

leito jest

pmo stkati s lidem. Zvlt pak nrodnmu znti dkladn ne svch k. Znaje pesn
jim.i

d-

a dsledn

zkony jmenovit hlskoslovn,

spisovnho

rozmanit

odchylky

od

jazyka

podmnny

jsou,

mnohem

snze bude moci vtpovati

dtem
jme-

zkony jazyka spisovnho, a maje lexikln vdomosti

nebude mluviti
novati

ne

domcho,

dtem

o vcech, jim

nemohou ro/.umti,

slyce je

jmnem sob
e
i

cizm.

n jazyk spisovn, podrobujc se ode dvna

neporuen-

vplyvm

cizm,

o pevnou

pdu

ei

lidu oprati se mus, nem-li za nedlouho

zcela pozbyti
cizoty,

svho

pvodnho

rzu

slovanskho a osknouti v kalu

toho neteba tum teprve

slov, kolik

doliovati.

Kolik v naich
kolik
se obchod

nech
nebo
je z

krsnch a ppadnch
jadrnch slov,
ciziny

bez nich

pesnch termin,

sench a

vypjenmi nahrazuje! lidov m hojnost jadrnch, sklonnch '' a ')/', jimi by ovem spisovatel v nynj tvar za esk verbaliav dob antibrusisk leda posmchu doel, jako jsou skon (skonn), Vtyk
:

spisovn velijak

(vytkn),

zida zazen), posvtka (posvcen, na p. (vykldn), mlaba, platba, seba a m. j.

i

koly),

vykldka

psycholog v

ei

lidov

nejednu zajmavou

strnku

postehne.
:

MsPozoruhodn na p. jest v t pin zmna, dojm smyslovch koza mekoce emrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyt) viti) a emoiti se (kmitati): brav =:r barvy temnohn i bruiv chutn

obraz (pkn),
a m.
j.

kysel

pltno (hrub,

ren),

jsati

trhati

svtiti

se

Ze

spisem

tmto

vechno

vyerpno
tum

lien,

ba

dnm
tomu.

nikdy

obral. Leckde snad i moje nevdeckou. Vykldaje na p. rozmanit zmny hlsek tam v nech, kde 'vzhledem k jazyku spisovnmu, vytkm je tu vlastn tyto hlsky jsou pvodnmi, a zmna jejich prv naopak

vyerpno nebude, toho kdy podobnm, badnm

se

neteba

dokazovati

kdo se methoda bude

zdti

*)

Ve

Val.

Mezi mluv

se

po lasku:

Bartkove pole, susedove tla.


v
jazyce

III

uinil jsem tak

spisovnm

nastoupila.

Le

vdom,

abych

zbyten rozvlnosti. I sice dlo m bez nkterch vad a^ nedostatk nebude; chyb hrubch doutm vak pece e jsem se uvaroval. Ostatek dosti na tom, poskytl-li jsem aspo nco dobrho matese uvaroval

mn
i

rilu

badatelm povolanjm.
Vak
to vyadovalo prce nemal.

c.

k.

ministerstva dvoulet

dovolen,

putoval
i

Nabyv muniicenc vysokho jsem ddinu od ddiny,

ostatn
atd.

sbraje nejen materil dialektick,

nbr

plody ducha

nrod-

Co se te dialekt nebo nic samch, nespolhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlan se tak snadno nezapomn jako ne tak pbuzn celkem jazyku spisovnmu, nbr od lidu samho, hlavn od starcv a babiek vyptval
nho
:

psn,

kadla, zvyky a obyeje,

povry

jsem

se

vtami na kad

jednotliv tvar,

pozoroval vslovnost jednotli-

vch hlse

a vyzvdal dle hotovho

rejstku

nzvy rozmanitch vc.

slova ostatn

Tak

vznikl slovnk

vcn, jak

se

domnvm
jej

dosti pln;

bylo zachycovati z hovoru souvislho,

rozpdal. Z hovoru souvislho doploval

slovn jednotlivm

jsem o rozmanitch vcech jsem si t zkony hlskozjev bylo

nem

vlastn.

Kad nov

mi pak

sle-

dovati vemi

monmi

analogiemi, jich na

mst

vyhledati tak nebylo

vdy bez

obte.

Vecko to zapisoval jsem

si

do seit, jak stdo b".

Abych

tm mohl

voln

manipulovati, bylo kad tvar, kad slovo

na

pak tisce a tisce cedulek bez potukrte pekldati a rovnati, neli konen uspodn celho materilu hotovo bylo Avak i touto usilovnou a namhavou prac nebyl bych se ani tch resultt dodlal, kter ve spise tomto podvm, kdyby se mi nebylo dostalo vydatn pouioci od vlastenc spanilomyslnch a spolupracovnkv obtovnch. Tak staik, ctihodn vlastenec p. Daniel Sloboda, ev. far na Rusav, mimo hojn pspvky ethnografick propjil mi svho znamenitho slovnku idiotism valaskch, jej mi p. uitel Jos. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svho velico piinil. Velepiln pispvatel do
zvltn cedulku pepsati, tyto

Slovnku
a
c.

Kotova,

pp.

k.

okresn

inspektor

cedulek mi pispli. P.

far ve Skpov na Opavsku Matou Vclavek na Vsetn mnohmi sty Vincenc Prsek, editel eskho gymnasia v Opav,

Tom Smd,

uvedl mne v grammatickou soustavu ne opavskho, jeho jest vtenm znalcem, p. Ignc Tk, c. k. professor v Uh. Hraditi, pouil mne o ne frdeckm, p. prof. Ant. Mach v Brn o ne keleckm.

Slova

frze

valask

poslali

mi

pp. Frant. Bayer,

uitel v Jersn,
slova

Edv. Peck,
slovensk

uitel

ve Vyzovicch,

Ant. Pikryl,

far v eladn;

Tebi, Fr. Koeluha, prof. v Prostjov, Karel Lys, far na Lhot u Luhaovic, Jos. Kachnk, vik v Olomouci. P. u. Ignc ll pispl nktermi slovy z Trnvky u Pbora, p. Ant. Stojan, kaplan v Pbore slovy pborskmi, dr. Rom.
dr. Fr.

Dvorsk,

c.

k.

professor v


Dubov pezdvkami
i

IV

z Opavska.

Skoro vichni tuto vyjmenovan pnov

rozhojnili,

platn jmen jinch pispvatel na svch mstech

ostatn

mj

ethnografick

materil

vdn

eho, jako bude pipomenuto.

I.

Zvltnmi vak dky zavzn jsem

vel.

pnu Karlu Frkovi, nyn

roce,

kooperatoru v Koryanech, kter mi, jsa tehdy bohoslovcem v

poslal monografii o

rznoe

mi jen
Jest

litovati jest,

ronovskm tak zevrubnou a tak dkladnou, e jsem tto znamenit prce v zk rmec
cel.

svho spisu nemohl pojati

mi tedy milou povinnost vzdti srden dky vem, kdo mi zpsobem pi m prci npomocni byli. Jest to jmenovit nae vlasteneck knstvo a uitelstvo, kter mi vude pohostinnho pste poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. Zvlt pak dky nejuctivj inm vysokmu c. k. ministerstvu kultu a vyuovn za milostiv udlen dvoulet dovolen, kterou mi poskytnuto potebn przdn na sebrn hojnho materilu ethnografickho.
jakmkoli

Brn

dne 10. nora 1886.

Fr. Barto.

I.

Ne

slovensk.

Ne

slovensk pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu,

a

a jdouc tu na Brumovsku, Klobucku

valaskho, pechz na Zlnsko. Odtud

Vyzovsku podl hranic

ne

pes Bohuslavice

a Hrubou Lhotu

pestupuje na Napajedelsko, kde jmenovit osady lutav, Alenkovice

a Nov ddina
levm

(n. ves)

nmu nleej.

Od Napajedel postupuje po celm

sever
i

behu Moravy, od Rohatce pak na

po pravm behu podl

hranic farnch osad Ratikovic, Milotic, Mistna, Hovoran, Prunek a

Podivnu, kde pechz u Lednice do Rakous k

tto

Valicm

a Cahnovu,

na vchod od

ry vude

hranic uherskch dostupujc, kde se stk

s uherskou sloventinou.

Ne

slovensk na

Morav

rozestupuje se v nkolikero

rznoe.*)

*)
i

Peme slovensk, slovensky" msto obvyklho slovck, slovcky" ponvad

i

Slovci sami, jmenovit pomoravt,

Strnici

jejich nejbli soused

tvarv onch

uvaj.

na tt: N. N., nebo ^Slovenka" (ne: Slovka").

se

Ve

te

ZoJensfc?^

krej."

Podobn mluv

se Slovenka"

1*

I.

Rznoe

zlnsk.
lidu

Rznoe zlnsk jest obecnm jazykem Zlnskm v jihovchodn Morav,

Panstv Zlnsk skldalo se z

na bvalm panstv ddin, kolem

msta

Zlna a z osm

msta

rozloench, jeto jsou:

Prtn,

Mlatcova,

Pluk, Loukovice,

elechovice, Jaroslavice, Kudlov a Beznica.

Panstv Zlnsk bylo o

i

sob malm celkem

ethnografickm, za kter

samo se pokldalo, nepotajc sebe pmo k dnmu kmeni moravskmu, mluvc o Hancch, Valach i Slovcch jako o kmenech V nzorech lidu o rznosti kmenov nerozhodovaly . od sebe rozdlnch.
obyvatelstvo
toliko rozdly dialektick, nbr
i

kroj,

kterm sedlci panstv Zlnskho

tu

.znan se liili ode vech svch sousedv. Na severozpad bydlej Handci; nejbli ddina hanck je Rackova. Na jih za lesem soused Zdhoan^ jejich prvn ddiny

za

Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. Nejbli soused na severovchod jsou Valai bvalho panstv Vyzovskho a Lukovskho, na jihozpad obyvatel panstv Malenovskho, jich ne mlo m se li od zlnskho.

Hlskoslov.
o hlskch

vbec.
c,

Rznoe
f,
f,

zlnsk
,

m
1,

tyto hlsky: a, , b, B,
,

dz,

,
r,

d,

e, ,
s, ,

g, h, ch,
u,

i,

j,

k,

m, m,
se

n,

, ,

o,

p, p,

, ,
za

t,

(), v, v, z, . Samohlska dlouh velmi rzn

:

vyslovuje a zn
stodolu,

dobe
:

dv

krtk

chvla, dobrho, b, za

na

ra, chlap.
chra,
str.
8.).

2.

Dlouh o zhusta se vyskytuje u vslovnosti slovensk

loni, zbnk, tronk, rchat,

dm (dom),
3.

zvon (srovn. na

SL

jakkoli neznj tak zhruba jako v rutin a poltin,

pece
pysk-

po

retncch a

po

zcela

jasn

se rozeznvaj

od

byt-bt,

pisk, vr-vr, hfy-fiet, my-m, byy-byl.


Po sykavkch
Toto
i
s,

a neli se nic od y. Sin zn jako

:

z,

tvrdne

syn, sipt jako sypat; kosi, zima, ciz

vci jako kosy, zyma, cyz vey. po sykavkch nen ani podnebn i ani hrdeln ?/, nbr stedn samohlska mezi obma znjc, podobn v t pin eskmu stednma I, 4. Tvrd a mkk Z ( a 1) u vslovnosti jasn se odliuj: askalebe-lenoch, tuh-lud, lyko-lto.

laluja,

Ano na

rozdle

tchto hlsek za-

kld se rozdln vznam slov: uhel (kout)

(chlup)

chlp
r,
,

(chlpnut), lepit (udeiti)

(sed), le
5.

(die Liige)
I

uhel

(splen devo), chp

lepit (kliti), lap (chytne)

lap

le (liege), plut (plovati)

plut (plivati).

astji maj platnos samohlsek neli v etin: brla^ rba, rbat, rk, r, brablc, kadle, klzat, klzk, chlm, chp, klbko^
kadtb, dlen, hlbok, tlst, it, , klbat.
6. *)
:

Dlouh
(v.

drn, trn, trn,

asto se sly u vslovnosti slovensk kr (ke)^ vr (ver), kdel (houf), vchtit (vrchovat), krmit, viat^

1,

bat, kl
7.

klu), plnit, chlpat,

sp

(sloup),
se).

sneko,

dh, zhbka
kol samo-

(hloubka), stkat, pabcat sa (potloukati

slovkch sedn a osn hlska n zastupujc

m m

hlskov; vyslovuj se

ob

slovky dvojslabin.

8. Po ' se z a 2 u vslovnosti z pravidla pohlcuje, m hlska nabv platnosti samohlskov, slabikotvorn, jsouc tu krtk, tu dlouh:'

ph, gdy, ohpara, vlas (vlastn), ke, peze^ pozvihov. 9. Hlska g velmi asto se sly: ggor (hus krk), husi gagoc, agan, glgat (deglutire), gombk (knoflk), zingra (jiskra), zingnt (udeiti),, zgrbnt (zdechnouti), ignt (pchnouti), igat (lmati halouzky) a m. j,
(oni),
(ani),

sda, zvo

(srovn. Slovnk).
10. Slabiky hi, 6e, pi,

p^

vi,

ve,

, fe, mi,
t

m v moravskch
pjivo,

n-

ech
ped

znj
o,

mkce

se

slabm jotovm pdechem;

ani nevyslov.

mjil, fjertocb

Moravan bez namhn

o,

zvuk maj tyto

mkk

retnice

u: hBa, pdlit sa, kupa, ve stvoch, v hoferstv, krv, zem.

s

11.

Hlsky

a z v deklinaci maj platnos hlsek

mkkch:

obraze^

lese, koze klobse (nom. mno. jako: mee, re), v lesi, v masi (lok^ jedn. jako: v mei, na poli); j o vozi a on o kozi."

O promnch samohlskovch.

Pehlasovn.
ale

Samohlska a proti etin zachovala se celkem nepehlaso vna pece astji se pehlasuje neli v ostatn sloventin, valatin a latin.
1.

;;

*) V samohlskov r dr se posud ve sv me. Tvrd f a vokalisuje pelo naped v khl, potom v M. v ^u a l. V matrikch st. XVI. nynj jmna Tlustk a kubai psna jsou Tlstk, klbal, jak se na ddinch posud

mst

se

vyslovuj.

: !

a)

hejno

Pehlasovno

jest

a v nkterch slabikch kmenovch:

(hajno), jezero

(jazero),

lehk (lahk),

tk

(ak),

mkk

(rhakk),

(pama), hovz (hovaz), ptel (priatel)* b) Pehlasovno jest a v infinitive a pest innm sloves III, tdy tchto: hoet-hol, viset-visl (podl. hoat, visat). c) Pehlasovno a seno v i jest a v nom. jedn. . ve sloenm sklonn kmen mkkch: bo muka (boia) a v genitiv jedn. vzoru
lekat (lkat),

ps

(pas),

pam

znamen
v
e,

do nru (nru), z nenadn (nenadna). Toliko pehlasovno

neseno v genit. jedn. vzoru
podstatnch jmnech vzoru
:

ale

zel:

do

el,

obil,

pehrle

(el*).

d)

kue kmenov

a se dr nepe-

hlasovno

kua, kuate, kuati

(telac),

**) ale

pehlasuje se v odvozench od

nich pdavnch: telec

e)

knec (knac).

pehlasovno a seno v infinitive a pestch sloves V. tdy vzoru hti: ht, h, zeht, pt, okt, smt
Proti
jest a
sa,

etin

pt, ok, sml sa.

Krom

toho ve slovech

petka, kviela,

k-

elka,

el

(v.

ata)

vsknt,
:

doshat, zaphat, uzbnt, ozbe

mne

(zebe, zabe).
2.

Samohlska

o se

nepehlasuje
duo

a)

ve vokativ vzoru dua

b)

v dative a lok. mn. vzoru pole: polom, na poloch.

macocha, jazovec.
jest

c) ve slovech

Pehlasovno

v nom. akk. a vok. jedn. vzoru pole:

se

moe,

srdce, loe; vedle vajco

3.

obyejnji vajko.
se:
lid
(lud),

Samohlska n pehlasovala

a)
ctit,

v nkterch slabikch kmenovch:

ika,

ciz

(cuz),
;

idit (udit), lbit sa,

mikat (mukat)
se

sice dr se

nepehlasovna

bruch, uch, ut, ra, juh, kluka, kouch, poklzat, plut, polbit,
trovo, r.
b)

Proti

etin pehlasuje

u v

ve slov bivol (. buvol).

V koncovkch

ohbacch u dr se vude nepehlasovno, vyjmouc

ve sklonn sloenm

kmen mkkch
:

akk. a instr. jedn.

bo

muku,

za bo

muk

(boiu) a gen. dul.

do o, bez u (o, u ***).

*)

**)

postoupila. Posud dr se o nepehlasovan kmenech: jatelina, majstr, pdio (pedivo) paza, pazka, etaz, etzek, vjakar lahat b) v koncovkch deklinace jmenn a nmstkov (mimo se) c) ve spece aj:
a) ve
voiaj, stavaj, liaj,

V mst se tu ^ v V mst: kure-kurete. ***) V mst pehlska znanji

/.

prodaj (vyjmouc obyej, obliej a superlativn nej) dj v

:

mkkch

kmenech sloves V. tdy (optovacch) hzat, stvat, svzat, abjat; kdeto slovesa III. tdy a pehlasovala: kleet, kiet, dret, u kmenov pehlasovno ve slovech: dra, plce (plca), poklid, poklidit, poklzat; kdeto v koncovkch ohbacch u nepehlasovan tou

mrou

se dr jako

na ddinch.

8
Dlouen.
1.

Rznoe
V
:

zlnsk

m mnoh

slabiky dlouh proti

eskm krtkm:
a,
e

a)

podstatnch jmnech v dn
je-li

a en dlou se

ve slabice
e

pedposledn
se krt

tet slabika od konce krtk; pakli jest dlouh, a,

;

milovn, malovn, chon, kamen, leen, dovolen

ale

k-

zan, plen, trpen.

b)

Dlou se kmenov hlska v slovkch adovch tchto

Dlou se kmenov hlska
strojit, zvonit,

est-

st,

sedn-sdm, osn-sm.
c)

mnohch

sloves trvacch

tdy

IV. a

V.

cenit, mnit, pnit, enit, init, vinit, hojit, honit, hnojit, kojit, klonit, ronit,

rojit,

-bojm

sa, stojm-, mluvit, nutit,

lit (vyk
chrkat,

sa l), tuit (sr tuiti

lisovati),

plnit,

prlit,

krmit,

trit,

srkat, trkat, vrzat, smrkat,

bat, cabat, hograt,

chlpat,

chromt,

rchat, dupat, rubat.

Slovesa vont a svrbt maj kmenovou samohlsku dlouhou jen v ase ptomnm ra von, svb mne ruka (ra vonla, ruka svrbla). Optovac slovesa IV. tdy maj o krtk chodit, lozit, nosit, vozit. d) V innm pest kmen zavench I. tdy dlou se samohlska kmenov: nesl, vezl, vd, pk. V tme pest vecka slovesa dlou samohlsku ped I v rod muskm jedn. volat, chodil, kl, sel ale:
:
:

volala, chodilo, kuli,

e)

sedli.
:

pslovcch dlou se koncov a

sotva, ledv, nikd, indov,

naprotiv, podlv, staniv.

f)

Slabiky
pij,

ej,

ij\

yj zdlouha se vyslovuj:

njsu, tj dobrj,

smje
:

sa, lju,

zakryj, bju, ju, mju.

Dlouh jest kmenov samohlska proti etin ve slovech rznch k veeru,*) vera, evanlium, cra, ern, ert, veer dle, medvka, stolvka, aludek, slunce, nni (nen). 2. Druhdy v rznoe zlnskm samohlsky jinak se dlou neli v jazyce spisovnm
g)
fra, pape, vrata,

a v d: pravm- vy prvm, stram- odstrm. e v mkk dlouh e: umvm, sevm, vivm, slyvm, klevm. o v d: krom-okrm, prosm-odprm, drobm-pedrbm, krop-pokrp, strjm-odstrjm, djm-nadjm, klnm-klm o v o; chlopit-chlpat, odclo-nezacaj.
-M

sa.

?:

arvm, pracvm,
vlk-vlek, plch-plek.

kup vm,

nocvm,

envm,

tancvm,

stavm sa

(iterativa sloves

VI. tdy).

Zv:
r v

vrcch-vek, hrb-hbek, ukrt sa-ukat dhat, popch.

*)

sa,

zhat,
atd.

zdat, za-

ostatnch tvarech

e se

nedlouz:

g.

veera,

d.

veeru


: :

9
3.

Nkdy rznos

kvantity dodv tmu slovu

rznho vznamu:

hora

(les)

hra

(pda pod

stechou),

ora

(ppletek na bii)

ra
ostr

(provaz), psan (das Schreiben)

c.

psni (der Brief), staven (das Bauen)

staven

(das Gebude),

luskat

prstama (schnalzen)
(prat).
j.

luskat
t.

oechy, ten
j.

prsk! (biem)
pazoury,
ale:

co
to

to

prask?

Koka

krbe

Co

krabe?

dl

krabot, krabat

dojm (krvu), pojm (snm) pojm (spojuji), (hieme, aestate) v zim (v chladu), po let, zakusit (do jabka) zakusit (vytrpti) Hrb (Graf) hrab (Rechen) v etin kvantita opan.
dojm (snm)

zemky atd. v zim, v lt

Krcen.
1. Podstatn d, pst, kl, ps, mrz nekrt kmenov samohlsky do da, v pust, zatloukali kly, do psu (ale pome za pasy zpasit), mrazem. Ve slov pan pozbv i dlky: pani. 2. Krt se kmenov samohlska podstatnho krva v dat., lok. a instr. mn. kravm, krvch, kravama (gen. krav). Ostatn jmna toho druhu nekrt: trvu, brnm, mil.
: ;

3.

Krt se

kmenov samohlska adovch slovek

se
s

pt,

est,

sedm, osm,
estj,

spoj-li

se

slovem

j)'^

(=^

po

osmm,

P^D

P^ P^^^ loka, o

sedmm.

4.

Krt se

dit-iditel, stkat-stika,
5.

Krt se

kmenov samohlska podstatnch jmen v -t(d, -a^,- a: pomhat-pomaha, lk-leka, drt-drata. kmenov samohlska jmen Zln, Rn, mra v odvo-

zeninch: zHnsk, Zlik, rnsk, rynk,

6.

noha.

Krt se
!

chvla

Bohu

(ale

kmenov samohlska v nkterch formulch obecnch: bu Bohu chvla), vitaj, vitam vs (ale pkn vs
: :

vtm), bvijak, kdovjak.

7.

Proti

etin krtk

jest

samohlska kmenov:
dlka v

a)

ve slovech rznch, jich

etin

vznikla

pzvukem
tylo,
n je

jma, klada,

kame,

kana, para, ran, san, skala,

sila,

ava, hrch, mak,

koza,

prh, blto, dvei, hlina, lipa, misa,

ito,

noa, mostek, kozle (a tak ve vech zdrobnlch

dya, lko, kmenov

krtk:

stromek, kostka), hruda, husle, luza, mucha, puto, luh, pruh, uhel;

kor, klobunk.
b) ve skrcench
lht,

infinitivech

dvojslabinch

kmenv

otevench
;

dat,

pst,

pit,

it,

kryt,

mt,

chtt, vt, dut, kut, plut atd.

se

ale

ovem:
:

hrt, stt, bt sa a p.

Ze

kmen

zavench nedlouz

toliko

klst, krst,

past, jest

(jsti).

c)

v ase ptomnm sloves plakat a moct: plu, moe.

d) v dative

mn. om se nedlouz

chlapom,

koom, dubom,

telatom.

10

en.
1.

Mkk

ne se v :

lesa, mrka, mea, pha, vtr,, snh, veko, dlo (vel dlo a ve ren: spropaden dlo!), hct, vc (vce), sp (spe), ct se ve slovech k, ica (etice. *) b) v koncovkch ohbacch: obil, el, petrele, pehrle,**) te, ty, myn. c) ve ppon -\ klemp, enk, malr, pil, tal. ***)

a) ve slabikch

kmenovch: beza,

2.

Tvrd ne se nikdy.

Roziovn.
Dlouh dr se vude ve slabikch kmenovch i ohbacch: muka, mdr, kt, koht, kocr, t velik vodu, budu. 2. Dlouh neroziuje se nikdy v ;, ani tam, kde toho i spi1.

sovn jazyk pipout, jako:

hl,

knp a

p.

Stahovn.

V
leda e
1.

tto

zmn

rznoe

zlnsk srovnv se s jazyke

spisovnm

nestahuj se tvary: bojazliv (bzliv), tajat

se
:

(tti).
:

mlo kdy svojch a slovek

2.

stahuj tvary

nmstky pisvoj ovac

moja, tvoje,

dvoje, troje, oboje.

Seslabovn
1.

sesilovn samohlsek.

Seslabuj se:
(v.

-^

o\ lomcovat

lamcovat), klocek, sromot, patos,

ave:
o v u\ o v e
o
:

otera, otern, chrastl,

uka,
tente, tte, tote,

z:
?/:

lubiv (libov),

w v
y v
z

okat

(okounti), zypnt

v.

zlpnt

(s

chut

snsti),

od mal,
a
p.

znovy, zdoly, od ply, po kolensky (po kolenou), po

i: bliskat,
2.

nmecky

vskat.

Sesiluj se:
a)

2/

b) jde-li

po retnicch ve slovech vt, kopys, vhlav (vijohlav), vyk i za slovem vyzvukujcm tvrdou hlskou rd yde (zn jako
:

rdy), vi-y's (=; vidl-li

jsi,

jako

vidly).

*)

**)

V mst: snih-snihu, vc, sp, polvka. V mst; obil, zel, pehrl, petrel. ***) V mst mal, pil, tal, vedle klemp,
:

enk.

11

hamovat (hamuj sa
!

v a

baran, huspanina,

rancllk,

nelza,

= mrni

se; ale: zahemuj vz),

e
e e

v o: poynek, pahnozt, tozit

(iter.

jako vodit, nosit)

v n: klupat, v e; zametat, mu zko ale

;
:

zm
:

(zvj), utkat, zatkat,

chlb),

napk mu

(tl

mu, jest

dopk

y Y v
ti

brundat (bryndati), brunda,

obrus, ostroha, moset.

o v a:

hamatn (homatn).

P
1.

u v n .
smraiit (smrdut), zere,

ohebto (heblo),

vichor, gen. vichora,

zav, dobr mysel.

2.

Pedloky vyzvukujc souhlskou pibraj

skupeninou nesnadnou vysloviti
:

pon-li slovo n-

sledujc

ve Zln, ve Skalici, ve chlv,

ke stodole, ode dve, pede

v nejnovjm slohu eskm.
pod,

ama.

To vak se nedje tak asto jako Jmenovit pedloky bez, pes, skrz, nad,

mlo kde jinde ne-li ped skupeninou nmstek: beze mne, peze mne, skrze mne, pede mn.

ped

vokalizuj se

mn

osobnch

Vysouvn.
1.

se

odsouv

a)

1.

os.

mn. v tch tdch

(v.

sloves,

kde

1.

os.

jedn.
b)

nesem, kupujem,

pjdem

neseme, kupujeme,

pjdeme)

od komparativ pslovc: v,
vcej, spej,

n, bl,

vc, sp,

(v.

vysej, niej,

bliej,

menj)

c)

ve slovese okvat (oekvati).

:

Nevysouv
2.
i

se

v kosch pdech slova poheb

pit,

od poheba, na
a,

poheb.
ppony

odsuto a) od infinitiv: nst,

sedt, volat b) od
tak

isko
h

kdy se
:

piiuje k substantivm

enskho rodu v
;

pedchz-li

nebo v

robsko, babsko, kravsko, travsko

pchan,

blacko (blatisko),

telacko, prasacko c) ze slov pchat, *)

pch, poat (poiat

pjiti).

to?

Neodsuto v imperative otevi, ve pdavnm velik, ve pt.

di,

ase

slovesa idu, vyjmouc imperativ:

3.

dte.

u odsuto a) v dative jedn. sklonn

nmstko vho

a sloenho

kom

je

Tom dobrm lovkovi. Tvojem mladm

:

bratrovi,

jem (jemu)

b) v pslovcch
4.

poznov,
se

dm (dom).

koncov a jmen, je se sklouj v etin dle hra, kaa, kleca, labua, meza, nesnza, obrua, opraa, papua, stra, stra, veza; takt neodsuto e ve slov oje (voj).

Neodsouv

vzoru

da:

hrza,

*)

Pchat znamen strkati

pichi

tam ruku, pich

to

do kapce

ale

pch

mne

v boku.

12

Hit.
"

1.

Ve stedoslov
piovr,

hit proti
zjeovat,

etin ast bv: pak, pauina,

staovat a

pauz,
(iter.

pik, piavica,

pozdraovat,

stavat sa

slovesa sta viti

se); ale: ttuja.

Vbec j
2.

ve stedoslov jen slabm pdechem se vyslovuje, ba ee, enom, u, idu

tm

miz: nam sa, napm. pv, bja sa, na krai.

nslov: Ozef
se

(v.

Jozef), osa, oje,

(jdu).

Ped

nepisouv

id, kavec, iskra,

m,

izba, va, ist,

t,

erka

(jetrka) atd.
3.

V
o

psnch hit
a,

ve stedoslov

v nslov, jmenovit

ped samo-

hlskami

u asto

Pmb. Poh
ju naeho.

zamezuje vsutm j: joidilas-i ma, joid vihaja, joka utraja. Tvoje ern joi. ju studnky stla.
se

O promnch souhlskovch.
Spodobovn souhlsek.
Prvn

zpsob spodobovn
temn
iasn
: :

souhlsek zakld se na jejich pbuzt

,

nosti dle sly zvukov.

Rozeznvme v
k, ch,
g,
t,

pin
c,

souhlsky

s,

h, d,

z,

dz,

, ,

p,

fa

b, v.

1,

Jasn souhlska

mn
:

se

v temnou:

a)
b)

k nm, kafka, ropka. kdy v ei nsleduje pestvka: To je dobr chlp. Vytlate vs. Daj mi n.
souhlskou temnou
2.

ped

pi

Temn souhlska mn
souhlskou jasnou
a
:

se v jasnou

a)

ped

Jak mlaba, tak plaba. Ostalo

I,

mu ee

ezd (est) groi.

Jb)

ped samohlskami

ped

/,

/,

w,

n, r

slova pedchzejcho

mn

se

v jasnou:

temn koncov souhlska Syneg ih d g ofcm.

Nidz u nz nenande. Pdadvacet.

Jmenovit pedloky
vidla v ^ a 2
:

kas ped

tmito hlskami

mn

se z pra-

g almae, g olt, g evanlium, g ynm, g uovi, jaboru, g mtu, g nam, z Abrahmem, z lopatu, z rechtorem, ze g
strcem, ebrat.

Nemn

se toliko

ped

osobnmi nmstkami

ke

c)

mne, k nm, k nm, se mn, s nama, s nm.*) ped osobn pponou me: zme, abyzme, kubme, zaplame, nehrne,

upeme.
s v
:

Vjimkou zstvaj nespodobeny skupiny temnch souhlsek sva (vzati). kvt, svj zva (viti)
;

*)

Zmrk

sa

(= zmrk) smrk

(smrkati),

zma

to

(smazati) sma

(smaiti).

Vdy
sh
:

13

se

mn

spodobou souhlska pedchzejc,

:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druh zpsob spodobovn souhlsek zakld

pbuzenstv dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrd hlsky

i,

u,

d,

mknou ped mkkmi:

bt-bl, konec-koit, in-i, chutn-chunj, de-a, rynsk-ryk. liskm-lim, 2. Tvrd sykavky mknou ped sykavkami mkkmi hvzdm-hvu, eho (z eho), stat (stat).
:

dto-dlnk^ chod-chonk^

Splvn souhlsek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlsky sousedn, z nich prvn jest zubnice

s, z,

t,

t,

d,

druh

splvaj u vslovnosti v jednu hlsku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rnskch ==

pced
^r=

rnskch,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

^.-

krat-kra

c-j-f v . odat oat. Skupina dvou stejnch hlsek splv u vslovnosti v hlsku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panci - pancci panci, andlci - andlcci andlci, turec - turecc turec, koce =^ koce, panna pana, skenn =^ sken, nad domem nadomem.

= kr, radi-raCi = rai, podit i= poiL

Promny
1.

souhlsek retncli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retn

mn
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cfat, fsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevnk, bskat, bek, bed, teno, klebeta, skyba, pzbisko, obslo, jabor.

be-

m
p

v /: fastrky, fcat v. pcat, figle (pikle), fort v b: bramor, brablenec, darebn, pisebn.
2.

v.

port.

Retn

mn

se v

hrdeln:
v.

v k: kkopa (pkop, znamen vak struhu mlnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgat

zbyat, zgrgnt

v.

zgrbnt.

Retn

mn

se v plynn:

\ j:
1:

sjat, jat, ljat; ale:

rozsvat, dovat, nalvat.

v v

sloboda, sobodn.

v \ n: zvdanek, pidnek.

v n: veznu, vezni, snd, sedn, osn, tajenstv.

i4

I,

Promny
:

souhlsek plynnch/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

srvn. kluovati).
Iice),

Y u: uica*) (jinde luica^=

kubat
klbat,
sa,

chm

v.

chm,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se vemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
plisk, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubk v. krbb i klbk (devn ndobka na brousek), kuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypat v. vypruit, vyprat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sed ani nemrk. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve vech podstatnch v -en jmna msc: leden, duben, bezen, b) ve ppon na: kolna, kovrna
v.
; :
:

pua

lat, hanba, honba d) ped a sloves V. tdy c) ped pponou ha mat, vyhat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodnku ptomnm seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, kter se spojuje s nmstkami a pslovci: nkdo, neker, njak, nkde. nh v mh : pmb, pochvJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlsek

y k a v ch

s,

z,

c,

2,

Y : re, rat zpravidla ve skupin sk : kop, skivanek, keat, skekat, sktek, kdlka. v z v cizch slovech ped samohlskou: Klaus-Klauza, Gls-Glza,
ls-pl. loze, rats-na ratzi.
I.

v c: a) v infinitive sloves

tdy

samohlska
(msti) b)

e:

vct, kvct, plct,

:

mn ses ped ve, pedchz-li hct; mimo to jen v inf. mct

po rznu kapca, kerci obhnt. z Y : mola, mot (= zmot, smot). pota. Y : okliv.

= kterousi

(kdysi), sedlck.

SY:
SY:

*)

mst

liica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitmi

zmnami

nabv tchto

syn.

tvar

skapnt,

zgabnt, zgebnt, zgrbnt, zgrgnt (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

v v

drbe, mlde, krde, rohoka.

patnst atd.

s: jedenst,

\ s: vrek,

vela

(jmno ptka).

v g: gbit sa v. cbit sa (breeti). v : tyry, tvr, tvrtek, tverk ten.

v),

\ g: migec (smyec). ( \ , c: vat, morav, malenov (vdy po

Pozn. Sykavky
s

hradic.
I.

a z

nemknou

proti

etin v pest trpnm

a IV. tdy

nesen, pokaen, vozen, vyprosen, pohrzen.

Promny
1.

souhlsek zubnch
i

d,

t.

zachovv: hos, ze, loke, smr, ni,

muskch vude pvodn mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodnku: vea, bua, plea, mea b) ped pponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, tuat sa. 3. d mkne ve vech pslovcch: hned', sn, po, dok, dosav, proste. 4. t mkne a) ve ppon krt: ptkr, tenkr b) ve slovech
\ i-kmenech enskch

fa d

m,

pk,
5.

estk.
t

tvrdne ve vech tvarech ukazovac

nmstky

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etzek.

d tvrdne ve slovech arodenk, arodenica. v trpnm pest zstv nezmnno ohradn, oslobodn, 7. vycdn, kdeto se mn v ce jako v etin vymlcen, zaplacen.
6.

Proti

eskm tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvr jsou

slov.:

tihla,

tihlika, ica, cicvr.

zuhnice se

mn:

po s" v : man, co i dm? u nepotebuju, ret-v ree. hvzdat- hvidzet, jezdit- vyjat, (o el? po z v t v d: delegraf, drat. d Y n: drnit.

j: jatel,

jsna (neutr.

pl.

= sn).
(sandly),

d y g: agvent, tangla (Standa na vodu) cangly

drat, pgit v. pdit

grat

v.

(makati), mzgra

v.

mzderka (drobotina),

virgat

v.

vidrat (s

pesmyknutm

typ:

ppec (tipec).

Promny

hlsek

d e

n ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodn!). h ye v: levk, kevk, srvk v. srhk.


ch
v.

16

kotr,

kapt, kapk,

ntka, skovaf, vyplknt, vetk, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v '. mat, manina. k v ch v cizch slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

lechtat, vchat, hazucha.

k \ g: gava, gebula, glej, Grn (Krainer), grjcar, groniga, cign, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblk (skrblk). k \ c: macat. k \
f:

uhk,
(i

k ve v: vdkat. k w p: klzk v. plsk

h
a,

slzk).

ch

ped

v komparativ

nemn

se: drah, tich, hluch.

Pisouvn.
m
blenec.
:

kolmbat, kolemba.
la (agio).

onakv.

j: letoj, letojek, ajkrut (zkrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

kraj.

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemky
s
:

(zemky),

mct

(ihct),

handrlk.

stea, stapec, kidlka, kidlica, keek, stda (tda koln), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovn zub, Steb, Stehov. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodvat sa (na to bych

sa zpodv", sice podvat

sa).

o:

jednc, po druhc, po inc

(=:^

jindy),

nekerc
h
:

(= nkdy).
Danihl, Spanihl, plhnit sa (srvn. plen

= hojn). k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.

tv
:

procestv.

Proti

etin nevsouv

se

d ve slov

dtit.

Vysouvn.
p:
tros,

roztopnos.

v:

sak,

stanu,

atvka,
-uova),
,

stak

(svlak,

svlaec), piovr, spraovat

(vbec vdy -ova msto

v koncovkch vdy po

ped pponou

tvi: krlostv, blaznostv;

u ssed,

ssed

syn, tepr

teprv, teprv).

j: puit, tronk, zbnk,

pi

v.

pijdi,

po,

zed (zjedl), zez (zje),

zest (zjest), zim (zjm*). Pklonn stice ji'i=: Z?' odsouv J po souhlskch: m-ji to? daleko-ji? v-i? bl-y tam? Jotov phlas pi souhlskch

retnch se neodsouv: konopa, kupa, hrabata, kniia, Matcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: ve (v), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesnk, upek (lupek), myn (ale: mln), a. i:
/,

upka
*)

(slupka),

(== pl).

dlo

zdlo

iliadlo).

V mst: sncU, snz,

snm.


s
t
:

17

tn,

tnit.

kadle, kerak, ker,

zez

(ste), kolk (kostlk, St/innuss),

hrle (pehrtl), zaratit

a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

a d vysouvaj se

ped

c,

otec-oca, matka-mace,

vysvcen

b) ze

skupin stn a zda:

masn

(mastn), asn,

zmsnat,

zvn, przn, pozn.

h: mod,

zamit oi, ront

d).

(m. roelmut),

Pamb,

d-li

B,

bvijak

(ale:

Bh

k. dy, dyby, tajk

(=

tak jak).
jev se ve

v: dy, dycky.
Pozn. Nkoliker

zmna

slov

iek = ztek.

Pesmykovn.
Hrab-habr, kaj-lp-kraloup, zerz, zerzavt, zerzav-rez, cerl-celer,
melec, melci-mle, mli, pahnozt-pazneht, maryjnek-majornka, karamd.

P
Z
pravidla bv
nen-li enklitick. Ale
:

z v

k.

pzvuk jako v etin na slabice prvn; ovem dvrnm asto se pesmykuje na slabiku pedposledn Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vm sedt na sluneku! V otzkch vybzecch pzvuk se klade na posledn slabiku cel vty: No, ee nepjdete? Pokte tu na ns? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvaroslov.
Skloovn jmenn.
I. T>

(a)-k

mny.
chapi,-

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze noe noe

no

akk.
gen.
dat.
instr.

n
noa

no
noom noama
nooch.

no
noem
noi

lok.


nom.

18

bratrov

19

(=
(v

ptel

ale

mil

brati

ptnikov
vidla
e,

ei
i

ebrck).

fratres),

ludkov

ivotn zakonen
:

(= lidiky) a mkkho maj z pra-

jako

nkter zakonen tvrdho

s

zoj, tovarye, komin,

zajic, strce,

holube, koht.

Neivotn vyzvnkujc v sykavky

a z maj

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vas-vasy,
se

pote

za pasy" (sice pse").

Gen. nin.

kon

Nkter

mkk kmeny

maj pponu

i:

groi, lokt, vas, paes.

Star tvar genitivn zachoval se

pi urovn

geografickm: ze Slovk, z Valach.

9.

Instr.

mn. Obyejn koncovka

jest

-ama. Pravideln ppona za-

chovala se toliko v nkterch instrumentalech pedlokovch

ped ped

svtky,

ped asy, nad

kostely, za rmy,

ped

vnoci, s

pod ploty, tma penzi.

:

Jmenovit pravideln jsou instrumentaly jmen mstm'ch: za Topolany,

Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

m pponu

och

chlapoch, duboch, muoch, nooch.

Ale pluralia jmen mstnch maj ich a ech, snad

psobenm jazyka

spi-

sovnho

Vyzovicch, v Bezolupch

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlch (Napajedla).

nom.

Dle vzoru

21

drbe, mlde, krde, zv,

da

sklouj se

rozko,

zb,

ocel, kudel, matal,

jablo,

zm,

hospody, kuchy, s, zhta, hlave, ta, kra, p, haluz. Jin jmna toho druhu pvodn a zachovala,
str. 11.).
^

spadajce pode vzor dua (srovn.

5.

Genitiv mn.

asto se konv v

ench

v 6a, pa, ua, /a, wa, da,

ta, ia, za,

jmenovit pi jmnech zakonsa izba-izb, svaba-svab,

:

charba-charb, modlitba-modlitb, lampa-lamp, barva-barv, pnva-pnv,

fajfa-fajf,

forma-form, palma-palm, zima-zim (pamatuju kolik takovch

zira"),

chajda- chajd, minuta- minut, zorta-zort, mha-mhl (kolik mhl

v beznu, tolik

bek

v lt"),

beza-bez, koza-koz, klobsa-klobs,

Pani

misa-mis, taksa-taks, kapca-kapc.

Stea m

v gen. mn. stee.

(=

pan) v

nom. mn. pn.

Dvojn slo.
Dvojnho sla zachovaly se jet skrovnj zbytky ne-li v jazyce
spisovnm
oi-ui, o-u om-um, och-uch, oima-uima. ruce na ruku, nohy do noh. Zbytky jmennho skloovn jmen pdavnch. nkter pdavn: 1. V nominative jmenn tvar maj jenom
1.

2.

iv-

iva-ivo, den-dlna-dlni, vinen, povinen, rd, koden.

Participia trpn objevuj se

skoro

vdy ve

poat, vymlcen.
je zaplaceno.
2.

astji

vyskytuje tvar jmenn v

form urit ito je rod stednm u

: :

Neutrlnho tvaru jmennho uv se jako v etin: za asto,

prodat obil na stojato,

(rr^
i

na leato, kp ovoce na syrovo, na sucho

tichu

suen),
tichy,

za star,

od jak iva, znovu, z prvu, z mtadu, po

po mly, po nmecky, stqjaky, sedaky, leaky, kleaky, vdomky, vidomky. 3. Nkter adjektiva mkkho zakonen zachovala posud tvar po po mlu
i

jmenn v gen.
vzdlenosti),
4.

jedn.

je to

enom

vta opran,

chalupa pila do

ciza, z dala, z bla

z mensa je to hotov, na to hlea (= z vt, men

udlme

to z krata.

(pl) uv Ve spojen s nesklonnm adovch tvaru jmennho v rod mu. a st.

:

se

pravideln slovek
druha,

toka, po

tea,

tvrta

druhu,

teu,

stvrtu, destu

rnskm.

Pdavn jmna pisvoj ovaci.

Jednotn slo,

nom.
akk.

ssed
ssedovho,

ssedova

ssedovo
ssedovo

ssed ssedovu

-22 $
gen.
dat.
instr.

ssedovho

ssedovj ssedovj

ssedovho

ssedovm

ssedovm
ssedovm.

ssedovm

ssedov

Mnon
nom.
akk.
gen.
dat.
instr.

slo,

ssedovi, ssedovy

ssedovy
ssedovy

ssedovy ssedovy

ssedovy
ssedovch

ssedovch

ssedovch

ssedovm ssedovma
ssedovch

ssedovm

ssedovm

ssedovma
ssedovch

ssedovma
ssedovch.

lok.

Dle tohoto vzoru sklouje se tak vecek, vecka, vecko: vecek

oves, vecka vyk, vecko ito, akk. vecek
ito,

oves, vecku

vyku, vecko

gen. veckho ovsa, veckj vyky, veckho ita atd.

Pilno

t plurl: vil s velik piln (srovn. sucha, mokra).

IV. i-k

mny,
kosti
kost

nom.
gen.
dat.
instr.

kos
kosti
kosti

kosm
kostima (-ama)

kos
'

lok.

kosti

kosch.

i-kmeny musk mimo gen. mn. host, lokt, dn pestoupily ve vech pdech pod -L-kmeny mkk (hosta, hosom, hosama atd.) den

v lok. jedn. ve
lid,
lidi,

dn,

ale: o dni,

po

dni.

lid,

liom,

lidima,

lioch.

dti, dti, dt,

dom
ze zemi

dtima, doch.

V
do
obci.

gen. jedn. pestoupila

jmna zem a ohec pod i-kmeny

ne.

nom. m.
gen. lok.
dat.
instr.

iv.

t sty
tech

a st. ti

tyrech tem tyrem

tema tyrema
tvar genitivu
(tyrma).
se

tyry

Pvodn

t zachoval

ve

sloeninch:

voda ti-

krlova, troh ktobk.

Ostatn slovky zkladn sklouj se pravideln a na instrumenta),

kter, je-li slovka bez substantiva,

stima

spojena jsouc se substantivem

m -tma: piel s ptima, s dem obyejn -i ped pti dama,

:

s desti

chapama.
sloench slovkch sklouj se z pravidla

ob

sti

po tyrech

a dvacti,

pti a

ticti,

po dvch a padesti.

- 23

v.

Kmeny souhlskov.
hBata
hiBata

nom.
akk.
gen.
dat.
instr.

liBa

hBa
hBate
hBati

hBat

hBatom
hBataraa
hBatoch.
(-y)

hBatem
hBati *)

lok.

Ostatn

hlskov:

kame, gen. kamea, mn. . kamen, emen, plame a j.

v gen. krvi,
instr.

kmeny souhlskov pestoupily vecky pod kmeny samotak: koe, jemen'

Vyk, tykva, mrkva, pnva dle vzoru ryba, vyjmouc krv^ je

krv.

Skloovn nmstek osobn ch.

1.

24

Skloovn nmstkov.
1.

nom.
akk.
gen.
dat.
instr.

ten

to

ti

ty

ty

toho

t
tj
tj

to

ty

toho

toho

tch
tem tma
tch,

lok.

tom tm tom

t
tj

tom tm tom
:

tente, tte, tote, tyt, pi em se o se v e Potem do lesa (= deinde) u je po tom. v gen. vysouv: tohte. Dle toho vzoru sklouje se slovka jeden, jedna, jedno v sle jednotnm; v sle mn. toliko v nom. a akk. jedni, jedny, v ostatnch pdech dle skloovn sloenho jednch, jednm, jednma.

Sesilovac to

mn

2.

nom.
akk.

dv-dva

dva

dv dv
dvch

gen. a lok.
dat.
instr.

dvm
dvma.

dv jest pro ivotn: dv chlapci-dva cepy. Pvodn tvar genitivu dv zachoval se ve sloeninch dvryak, dv-

V nom.

tvar

groka, dvgrejcarov.
3.

Kdo^ co sklouje se zcela dle eskho

mimo
oni

elidovan dativ:

kom, em. nom.

ono
ho,
ji

ony
ich
ich

ony

ho, jeho

mu, jem nm

nm
nich.

nm
bv tvar
ho^
i

Genitivnho tvaru jeho uv se jen po pedlokch (od nho), sice

drazn: ho sa j nic nebojm. Dativn tvar jem jest sem k nm, i bezpedlokov Pmb jem odpus. V akk. bv jeho jen s pedlokami o ivotnch, ji t jenom s pedlokami o ivotnch i neivotnch a o rod stednm: Pute mi toho koa, sednu si na ni. Ten buk je velice han, nevyleze na ni. Hen je
pedlokov:

pkn
5.

jabko, vylez pro

ni.

nom.
akk.
gen.
dat.
instr.

mj
mojho
mojho

moja moju
mojj mojj

moje

moji

moje moje
mojch

moje

mojho mojho

mojm
mojm

mojm
mojm mojm

moj
mojj

mojm mojma
mojch.

lok.

mojm

26

Staen tvary m, mho, mch atd. nojsoti

ve rench: na

ast; pravidlem vak

jejinho, jejinj .atd.
:

mu

vru, na mu hn a
i

p.,

vo kterch u se skracuje.
g.

Msto jej uv se jcjin, jfjina, jejino,

psnch vyskytuje se

tvar mojin, mojina, mojino

Nebude,

mil,

nebude mojina,

tob

otec ned, mi ce rodina.

Skloovn

sloen.

Urit pdavn v dative jedn. mus. a st. odmtaj u: dobrm lovkovi, za to v gen. dat a lok. . j neodmtaj dobrj matce. Instr. mn. jest dobrma; ostatek sklouj se pravideln jako v jazyce spisovnm. Urit pdavn mkkho zakonen pehlasuj vesms jako v etin Celu dnen noc oka sem neam. Stt za bo muk. Toliko podln
:

slovky
instr.

dvoj, oboj, troj

zachovaly tvary nepehlsen nom. dvoj-dvojagen. dvoj ho-d voj j,

dat.

dvoje, akk. dvojho-dvoju-dvoje,

dvojm-dvojj

dvojm-dvoj.

asovn.
asovn mimo zvltnosti hlskoslovn, na svch mstech vyten, hrub od asovn eskho. Infinitiv: nst, pst, tst, lzt, hrzt past, krst, klst, mct, vct, kvct, mct, hct, rst sct, pct, tct, tlct, moct pat, at, zaat, at, jat, vzt dt, mt, vt, mlet bit, ryt, myt, plut, plut, vt, smt, lt, set, plet, okt, ht, pt, hrt, zrt, smt sa hynut, lehnt-umt, hoet, bat, kiat, viset prosit volat, krjat, stvat kupovat.
neli se

1.

Prvn osoba pt.

es: nesu,

asu kon

se vude v

?,

kdekoli druh

os.

m
vo-

vezu, pnu, bju, lju, hju, pju, smju sa, kupuju.

os. jedn.

Slovesa, je maj v
laj,

-dm, maj v

3.

os.

mn.

-aj:

stlaj,

mj.
1.

Kon-li se

os. jedn.

v -im,

3.

os.

mn. vyzvukuje v
1.

ja: amja,

hoja, kleja, prosja, bjja sa, smja

Slovesa V. t. vzoru tesati maj pravideln v

oru,
lcu,

os. jedn.

ic:

ort-

prat-pu, dmat-dmu, zvat-zvu, strhat-stru,

lzat-lu, ltat-

vtat-vcu, trkat-tu, skat-su, ltat-lcu, hvzdat-hvu. Tvaru -ra jen tehdy se uv, kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichm; ale t sbrm, zpvm, dvm sa, pskm (val. sbu, zpvu,
:

divu

sa).

Iterativa V.

tdy vzoru
Toliko

krjeti maj v

1.

os. jedn.

-m ve

3.

mn,

aj:

stavm-stavaj.
:

krjat,

hzat,

mat,

mat,

szat, vlat

maj

krju-krj, hu-h,

mu-m,
a.

mu-m, su-s, valu- val-

Kmeny zaven hrdelnicemi h, k plynnm r rozliuj tyto hlsky, ped w a v 1. os. jedn. a 3. mn.: mou-mo, peu-pe, tu-t

: :

26

hlsky
c

Imperativ je pravideln a na

zmkovn

(T

v z:

pe-pete-peme, pomo-pomote-pomome, zavi-zavete-zaveme, sednisednte-sednme. Nechat m nech i nechaj, ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. Pechodnk jest jenom jeden, ptomn. M pro vecky rody a pro ob sla pponu za, jejto jotov phlas ve pedchzejc souhlsce

mkk
ma,

miz, tvrd hlsky

nesa, veda,

d t n zmkuje a toliko paa, seda, veza, naa, sea, leza,

Slovesa V. tdy vzoru tesati

po retnicch oivuje
stoja,

hora,

uraja,

iva, ova, spa, sypa,

vykop, zatep, najma, krma, voaja, stavaja,

maj del tvar v aja:

paja, kupuja.

dmaja, dchaja.

Krat tvar v ia maj toliko ta slovesa, jich prost

s,

kmen

se

kon souhlskami
pa, tea,

z,

m samohlsku
Pakli

krtkou:

maa,
jest

ea, kea, kya,

dlouh,
saja.

ea, oa.

kmenov samohlska

pechodnk vyzvukuje v aja: ksaja, kzaja, lzaja, Dkujc Pnubohu" zobecnlo z jazyka spisovnho.
inn',
nesl,

vzaja, p-

PHest
bita-bio,

pk,
ll,

mohl, zapl-zapaa, tl-teli-tely,

hynul,

bl-

sm-sma-smli,

ki,

prosil,

vo,

h,

p,

skl, sml sa, kupovat.

Pest trpn m Kmeny I. tdy or, m?',

odt,

tvary urit: nesen--, vyprosen, zeht.

pr,

str^ vr,

ml maj v tomto pest pponu

se

pemt
I.

(zimou), podept, prostt, zavit, zemlet.

Slovesa

tdy, jejich
:

kmen
rot,

vesms

pravideln
p.

najat, napal, at, dut, dl,

ro,

kon nosovkami m, n, maj tvary uat nikdy najmul, dmul,

;
:

utnout a

Rozati m:

ronu,

roni,

neroihaj, ro-

ihm, roa.

Mnoh
chytit (ne
:

slovesa

II.

tdy

kmen

zavench pestupuj do tdy

IV.

chytnout), lepit (lepnouti), liit (lisknouti), pleit (plesknouti),

stpit (stoupnouti), lait (lehnouti), tiit (tisknouti), duit (duchnouti),

dit (durnouti), pobm (pobhnu), vydrpit

vyplazit, vyrpit, upit, rozpit, zalpit.

(transgr. vydrpa),

roz-

drpit, zhlupit, rozkpit, uksit (ukousnout), zakusit,

zamit (zamknouti),
;

Sloveso dat

m
:

3.
ja,

os.

mn. daj, pech. daja

vdt

vja,

pech.

va, povza
takto
:

jest

m,

zim, zedl, pech. jeza.

Sloveso byt,
su,
si,

je-li

slovesem uritm, asuje se v

ste,

ptomnm ase
slyel sem.

je,

zme,

njsu, nejsi, nni, njzme, nejste, njs.

Pakli jest slovesem pomocnm,

1.

os. jedn.

sem:

Pe-

chodnk jest
to (schopen), ty

bua;

tvaru sa (jsa) uv se jen adjektivn:

s to) to

On

je sc

udlat (mohouc, si na
Sloveso
t

nni

vc

sc (mon),

on k tom nni sc

nic sc.

ase

pt.: idu, ide,

ide..,,

pech.

ia
to

pt =^

pijt.

svj

Chtt m chcu-chc, chl, pech. chca: chca prce; ale: necha, samocha. Met m pech. mja.

mu

udlat, nechat

27

2.

Rznoe

zhorsk.

Slovkm na

soukmenovc vysokmi horami oddlenm, na

Uherskoteodsku, od svch zpadnch a severozpadnch Zlnsku kaj Zhoan,

se tu farn osady

Zho potaj

Oechov, Bezolupy, Provodov,

Bojkovice,

Horm

Lhota, Pozlovice, Luhaovice, Uh. Brod,' Hraovice, Doln jezd,

Nezdenice,

umice, Vlnov,

Sudice,

Slavin, Pitn,

Komna,

Bnpv, Nivnice, Horn

Nm,

Doln

Rznoe
chylkami od
1.

tchto

Zhoan

\ celkem jen nktermi nepatrnmi od-

Nm.

rznoe
se

zlnskho se odliuje.

Co

te
a

strnky hlskoslovn, slyeti na Bojkovsku valask

sykavek, mezi

zdvojovn souhlsek, jmenovit

kass"a,
:

dvma

samohlskami:

pesnou oddlenou vslovnos skupenin dn, nn, tc, c Za hbet kaj na Bojkovsku jednora, skew, mlaci, koce. a p. kibet, za obslo v Nivnici prohslo, za rmat (rousati) v Horn Lhot ruchat^ za nif v Hrao vcch, v Nivnici, v Hornm a Dolnm Nm a
do
les.sa

na Bojkovsku mit.
2.

Nominativ mn. jmna rodinn (vyjmouc po hrdelnicch) tvo

j\

pponou
3.

Domard-Domar, Ztochvost-Ztochvos.

vude v ama. Na Slavisku m sklonn nmstkov a sloen, kdeto sklonn jmenn zachovalo tvary pravideln za nima (zl. nm), s naima, husami, s tyma chlapci. Tamt zn instr. dul. oami, uami.
Listrumental mn. vyzvukuje

vak tento tvar jen

4.

Pdavn pisvoj ovac kon

ssedv,

se

Matulkj, Michlkj (gen. ssedovho

wy, ova, ovo:

vude v j, ova, ovo ssedj, Jen v Nivnici m koncovky atd.).

:

Hromkv. V Krhov
:

a ve Bzovm na Bojkovsku

posud star tvar Formnkoch, mynoch. *)

dr
se

och, ova, ovo vedle

novjho

j, ova, ovo

5. slovky jeden, dvd, t, sty sklouj se vude jako na Zlnsku, jenom na Slavisku gen. jest dv, t, tyr, dativ dvma, tema, tyrma. dv, tech, tyrech, dativ dvma, tema, Ve Bzovm u Bojkovic gen.
:

tyrma.
6.

Osobn nmstka on
(proti

mria,

zlnskm

m v dative jedn. vude mn, ne, v tvarm mi, mne); v instr. je zmken

akk.
tvar

mm v

Horn Lhot, na Bojkovsku, Slavisku a v Bnov.

Vedle

{= ni)

u nho, za nho vyskytuj se t skrcen tvary uho, zaho, v akk. s pedlokami pezei, pode, eho na Zlnsku nen.
:

")

Mlad kaj Formnkj, ale ee sa dycky tle Formnkoch," pravili mi

v Krhov. Sta lid kaj t cra Formnkoch, chlapci Formnkoch.

7.

28

Ukazovac nmstka ten sklouje se celkem jako na Zlnsku:

tom, o tom, tm

ten, toho,

ti,

tch, tem,

teaia.

v Nivnici a v

tm^ tma
Ve

vce
:

v Slavin a ve Bzovm fych, tm^ tyma. kusech odliuje se 'pode hdnovsk, jmenovit po strnce
dojit

Bnov Komn,

jsou v sle mn. pravideln

Jenom na Bojkovsku, (mkk) tvary: tch^

znamen oboje i krvu dojiti i dojti. Jako pst, tak se dlou i krst. Samohlska e substantiv v -en vyzvukujcch se nedlouz: stavem, leen, kamen. Koncovka u v dat. jedn. sklonn nmstkovho a sloenho se neodmt: tomu, komu, jednomu, druhmu. Ve slov jatelina odsouv se j Hlska w std se s hlskou atelina. m ve slovech mif (ni), mzk (nzk), z s s ve slov srcadto.. Jasn hlsky b, d, , h, v, z, na konci slov znj zcela jemn pvodnm zvukem: dub, led, ho, stoh, drv, haluz, n, za to temn hlsky ped osobn pponou -me z ostr zvu: sme (ne: zme), nec^me. Zvlt charakteristick pro pode bnovsk je tak een obalovn neboli obalkovdn, t. j. vokalisace tvrdho ^, kter se dje dle tchto asi zkon
hlskoslovn

a) I
(tlst),

samohlskov zn za ": hutnt

(it),

(hltnt),

suza

(slza),

tust

dh (dfh), stup (tp). Tak jmenovit v minulm pest kmen zavench nesu (nesl), peku (pekl), vdu, sedu, lehu. b) 1% i, to, iy, zn jako wa, ue, uo, uy jednoslabin, al, el, il, yf jako au, eu, iu, yu jednoslabin uska, buato, uechtat, uopata, uozit, mun, kiau, eu, smiu sa, byu. Jablo zn jab. c) lu a l zn jako u sl : puh (pluh), uh (luh), tuu, ka (lka), lskat (luskat), m nohu opuch, javka (jalvka), st (stl). d) i mezi dvma samohlskama, po s a ve ppon io, dlo zn zvltnm zvukem mezi w a v: stodova, suova, suma, mydvo, skvo. pak mezi m a e miz: koek (kolek), dek (dlek). e) I mezi o a Z tvaroslov odliuje se toliko asovn zpornho slovesa bti: su neni su, si neni si, je neni, sme neni sme, ste neni ste, s neni s. Za akk. mn. ivotnch v Bnovn a v Nivnici uv se genitivu: m dvch bratr, tech syn, mm tam znmch.
zut
: :

3.

Rziioe

pomoravsk.
s

Na

jihozpad panstv Zlnsk sousedilo

a Napajedelskm.

V ddinch

Bohuslavcch a Hrub
Zlnsku. I

Malenovskm, Pohoelskm Lhot panstv Ma-

lenovskho mluv se
li

prv tak jako na

ne

ostatnch osad

se jenom nepatrn od zlnskho

wiessA;e7io, jmenovit

pehlskou speky

2d

<y

ej (dej,

pokej,
(zl.

nejlep),

nmstkou

mn

(dat.

akk.) a potakacm

slovcem ano
;

jo).

Ponajc od Napajedel na celm levm

sever na

behu

Moravy,*) od Rohatce

pak^a

pravm behu podl hranic farnch osad Ratikovic, Milotic, **) Mistna, Hovoran, Prunek a Podivna a po hranice uhersk bydl kmen slovensk, jeho ne i od sloventiny zlnsk i v tchto hranicch mezi sebou nktermi zvltnostmi se li.^ .Krajince v nryjinjm cpe Moravy, vtsnanm mezi Rakousy a Uhrami od Podivna k Prunkm a odtud k Beclav k se Podlu a slovenskmu obyvatelstvu tamjmu Podluci^

Hlskoslov.
a)
1.

Samohlsky.

Nepehlasovan tvary jsou astj neli ve sloventin zlnsk, jazero, zajtra, rhakk, pas, po pamati (s pominutm jotace), pamatliv, lahk, ak, lkat, hoat, visat, mrzat, zblo ma, dia, dvea, rukvca (neutr, pl.), z nenadna, do nru, ze staven, do
zvlt na Podlu
:

el, z v (vls,

n),

knac,
(zl.

telac,

cuz

lud,
(zl.

bez ,

do o,

mukat, slubovat,
2.

zapaht

zaphl),

pt

pl).

se

nemk

ve slovech:

vymetat, napekat, utkat;

(na Podlu).
:

mk

se

v pt.
3.

ase

slovesa kvst: strom

kvte

nechl-nechia (ale:

Odchylno jest dlouen nkterch slabik pst-pdla, ost-ostla, bhala, kiala atd.), pebdli, rzvora. dojit

znamen na Strniku
4.

j.

pervenire

mulgere.

r dlou se jako na Zlnsku, jenom ve Strnici a

Mistn

dlou-

hho r neznaj, vyslovujce: vrba, hrbek, poprch.

5.

Na
:

Podlu se
sesiluj

ve slovech brablic, trpilka.

i

6.

Samohlsky
arteple,

a seslabuj

v nkterch jinch slovech neli

uazit
(lazit

na Zlnsku
stupka,
7. i

brabtat (Milotice),

lozit),

chrumat,

by

(Mistn a Podlu).

ve slovech: velk, tolk, pu; o se odsouv ve na Podlu), u v dative jedn. sklonn nmstkovho a sloenho odsouv se toliko v vchodn sti tto krajiny a po Ostroh: tom dobrm lovkovi; dle na jihozpad: temu dobrmu, tvojemu, mladmu.

se vysouv

slov

sdla (osidla

8.
r-i,

Na

Podlu tvar r (nom. v) vyslovuje se dvojslabin:

ve
r).

mica

r-i (zl. ri,

) Z
'*)

osad na pravm behu Moravy slu sem Vyjmouc pifaen tam Skoronice.

toliko Star

Msto

a Psek.

b)
1.

30

Souhlsky.
h, v,
z,

Jasn hlsky

h,

d,

S na konci slov znj zcela

jemn
h vy-

pvodnm zvukem:
znv jen slabm
miz:

dub, led,

bu,

stoh, drv,

vz,

le.
(j.

Jmenovit
v Blatnici)

pdechem a v nkterch osadch

s nsi

tm

sn

(snh), sto (stoh).

t
a,

Podlu zn jako /: kft, tfj, sftek, k fm. samohlskami se zdvojuje: vonn, rann, koenn. 2. Mimo psuvky i jinde znm pisouv se j ve slovech vedlej, podlej, a na Podlu: hrvat (rvt), hrable, najraik, vajdlena, zahrazdn, hrazdn, zedzen (snen).
v po k,

n mezi

dvma

3.

Sesouvn souhlsek na Podlu astj jest neli v

:

rznoe
(kdo), de

zlnskm
(kde), z
4.

scu, sce (jinde

si

chcu, chtl), ecko, seci,

vzda, do

Novej

(vsi).

n se
a
f

zmkuje
:

ve vech podstatnch

en vyzvukujcch,

ve

jmnech
tot,

msc ny

jelen,

kame,

leden,

bezen, v dubni, pak ve slov

tr (trn).

tvrdne ve slovech: hned, snad (na Podl.), pokad, otad, dyt,

Podl.), astovika,

dost,

ked (na
(ni).

dtom.
se

Kunovicch tvrdne n

ve slov

Na

Podlu

mkne

d ve slov

dek

(dlek).
ce a
s,

da

ve

pest trpnm nemn

v ze a v

v tm

pest sloves IV. tdy se nemk: narodn, nasadn, zakrtn, obrtn, zaraen, vyprosen, oben, zkuen. Takt nemn se d v z ve slov sdka (szka), a z tvrdne v z ve slov drbe (na Podl.).

V Lanhot: kame
5.

sa

vr

(vrt).
:

Souhlsky se astji stdaj, zvlt na Podlu charva (charba), gula (kula), gaa (kana), michat (mikat), hrt na raricha (na mku),
harvany (varhany),
ptk jinde ftk,
chrbefc (hbet),

prpor (plpol; Cej), na Hradisku

a na Podlu), mzk
(v
:=:

mi ni

(v Blatnici

nzk,

snko sa m (v Lanhot), kviika, na skvl

Nov

Vsi beclavsk).

Kunovicch, Chlcch a v Miloticch vyslovuj sedm, osm, jinde

sedn, osn.

Na
6.

Podlu slyeti astji tacovi

vo-^le takov,

co vzniklo asi lichou

analogi z tac, kterto tvar jest obyejnj.

Zvlt charakterick pro toto

str. 28.).

rznoe

je

tak

een

obalo-

vn" (srvn

vyslovuje se

ist

toliko ve farnch osadch

Nov

Vsi Ostrosk, v Ostroze, v Blatnici a v Miloticch. Ve Strnici, v Rohatci a

na Ceji maj jenom jedno"

:

a to

mkk
sa,

(nikoliv stedn

esk)

jinde vude obauj"

i

tust, zut, dh, uska, huava

uechtat, uonsk

onsky,

ovk,*) uh

(tuh),

tuu, ka, smiu

(voje),
Z
;

stodova, suovo, koek.

loje.

Zajmav jest podlusk tvar uoje

kter pedpokld

Zpvajce Slovci tito vyslovuj

*j

v hovoru nyn psobenm koly

Blovicch

uovk,

peca

sto, necli je to jak tko."

31

nbr slovensk a valask

i ani esk stedn l^ k ostatnm rznm tvarm domcho ne asi tak hod, jako by se hodil cilindr k slovenskmu kroji nrodnmu. Mkk tato vslovnost poruuje t deklinaci. U nyn asto slyeti od mladch do kole, do jehle, v truhli, v koli, ve stodoli. Nevm tedy, dobe-li si vede kola na Slovensku, starou, pirozenou vslovnost vykoeujc, a nepozorujc pi tom velikch vad z tto reformy

nabv vrchu. Ale nen to slovensk a valask

mkk

I,

kter se

vyplvajcch.

Mimo
I

to skoro

vude ve slovech
strnadeu
(zl.

slza, lut

jest i ve

slovech:

strnadel),

I jest mkk. Za mkk mandeu-mandevy (mandel-

mandele), kluk.
7. Co ruznoe

se

te

hitu platnost

celkem, co v t

pin povdno

zlnskm.

pauk, v Blatnici

Za obecn pauz, pak u Mistna vyslovuj pauz, palz, paMk, v Lanhot pavz, pavk.

Tvaroslov.
a)
1.

Jmno.
i

Lokal mn. mu. a st. kon se vude v och, jenom v Miloticch

tu po
h, ch, k,

vedle tto koncovky, pravideln

po jinch souhlskch
obecn jsou

vyskytuje se t koncovka ich

o vtkoch. vojkoch, v stohoch, v ochoch,

po stromech, po domech, o konch, o noech.

tvary: na stromch
2.
i

V Mistn
pat

na stromech, o vtkch, o koch.

:

Duln tvary jsou astj

do ruku, do

(Znorovy).

Oi,

ui maj

vtinou tyto tvary: o, u (ve vchodn sti: o, u), om, um, och, ucb, oama, uama. 2. Pdavn jmno pivlastovac m troj tvar a) j-ova-ovo
:

ssedj,
Vsi,
c)

Klimj
Miloticch,

(v

Blovicch,

Kunovicch,
:

Ostroze,

Ostrosk

Nov

Mistn)

b) -ova-ovo

ssed, Jurskn

(Znorovy),

v-ova-ov : ssedv, Malv, Valkov pole, (Ostrosk Lhota, Hroznov Lhota, Strnice, Blatnice, Hovorany, Mutnice, Podlu.) 3. Nmstka j m na Hradisku a Ostrosku v gen. dat. akk. mn; jinde v dat. {ne), v gen. a v akk. iha (na Podu)

mn

ma

nebo
(v

ma.
ty

a) tebe,

tob, teb

(ve vchodn sti)

b) teBa, tebe, a)

eb
b)

Hovoranech, Mutnicch a
ten,
td,

na

Podlu), a

takt

sebe,

sob
tomu

seBa, sebe.
to a) toho,
c)

tom

tch, tem (na Hradisku)

temu

b) toho,

tch, tem (Blatnice)

lotice,

teho,

tch,

Hovorany) d) teho,
Podlu.)

temu tych,

tem (Znorovy, Strnice, Mitym (Mistn) e) teho temu tch,

tm (Mutnice,

kdo
a)

32

komu
(Blatnice, Znorovy,

koho, kom, (Hradisko), b) koho,

Strnice) c) keho,

kemu

(Milotice, Mistn,

Hovorany, Mutnice, Podluj.

Tvary:
4.

uho, zaho, proho,

a)

jeden

jednoho,
c)

vude jsou tu obyejn. jednom (Hradisko) b) jednoho, jednomu

Milotice)
d) jed-

peze

(Ostrosko, Blatnice)

jedneho, jednemu (Strnice,

j.)

nho, jednmu (na Podlu a

dvd-dva, dve ve vchodn sti tohoto

rznoe (mimo
pro

Hradisko,

Ostrosko a
i

v Blatnici)

zvltn tvary

rod

musk a ensk

v pdech nepmch: gen. lok. dvoch-dvch, dat. dvom-dvm, instr. dvoma- dvma (takt ob-oba, ob). t-ti, ty-tyry sklouji se jako na Zlnsku, jenom e v dative a lok. -genitiv netvrdne v r tyem, tyech.
:

sto jest

nesklonn:

pt

sto,

devt

sto.

Do

kolci

hodin (na

Podl.)

= do
5.

kolika.

Blovice) gen.

Za akk. mn. muskch jmen osobnch nastupuje vude (mimo mn. m dvoch bratr, m dobrch rodi, brzo by sed:

grunt zhali, pro muzikant, pro mstskch, stlau houbu, na tch vojk doeu strach. Ale m dobr voly, pkn kon.
s
:

lk

b)

Sloveso.
Mistn, v Hovoranech a na Podlu

1.

infinitive

mn

se v

st v

ct:

kvct, vct, kract, kuact (klsti), plct.

Na

Podlu za kvsti

a sti jsou tvary kvitnt a nt.

2.

Slovesa, jich

1.
le,

os. jedn.

se

kon v im maj ve

3.

os.

mn.

tyto tvary: a) ^:

dti

chuapci b, lud chod,

nai stoj,

muchy
j,

z,

veci v (v Kunovicch, Derfli, Podol, Veskch,

Nov Vsi Ostrostjj,

sk a ve

Lhot

Ostrosk)

b) j\:

iej,

bj, chodj,

vj (Chylice, St.
ja,

Msto,

Blatnice,
vja

Strnice, Petrov), c) ja: leja,

b-

chodja,

stjja, ja,

(v Blovicch

a v

osadch

pifaench,

b, cho, uifi, Lhot, v Zeravinch, v Sudomicch, v Rohatci, v Hovoranesh, v Dubanech, v Mutnicch

v Miloticch, Vacenovicch a v
stoj,

Mistu)

d) id: le,

jeda,

va

(ve

Vesel,

Znorovech,

Hroz.

a na Podlu.)

Pozn. Koncovka

ijii

jest

asi

mladho

pvodu

tam,

kde nyn
v

vbec
vedle

ustlena jest,

nebo

novj

dob

v osadch pod a) vytench

pravidelnho

starho

tvaru velmi

asto

slyeti ij,

Mistn
a v Ro-

jchodija, ja jen star

atc
i

lid mluv,

mlad

vesms
p.

chodjr, ij

vedle

chod, top

slyeti t

uij sa a
a) napij

3.

imperativ jest dvojho tvaru

sa,

umyj, sednte, klek-

nte, zavete (na Hradisku, Ostrosku, ve

Strnici, v Blatnici a v Mi-


loticch) b) napi sa,

33

zavit (vude jinde, jen e

umy,
a)

sednite, kleknite,

Mistn
4.

a y

se dlou: nap sa, zakr, umte).

pest inn

kde se neobaluje,

t.

j.

kde se

dr

nebo v

promnilo, jsou tyt tvary jako na Zlnsku: nesl, vol, smi sa b) kde se obaluje, tam inn pest
se

vdi, sedel, bel,

kmen

zavench

dvoj tvar a) neseu, veden, sedeu

si,

vlekeu, utrheu (v podluskch

osadch Beclav, Lanhot, Kosticch, Tvrdonicch, v Tnci a v Hrukch)

y9)

nesu, vdu, sedu

si,
i
:

vleku,

utrhu (vude

jinde).

Kmeny

ote-

ven maj tu vude ? tvary v Mistn velmi

5.

za

dau, seeu, smiu sa, okiu,

jenom e tyto

se prodluuj: du, su, zehu.

scet-scu-sceu (pod!.), t-ieu (podl.), pod-podme-pote (v

(jezdit)

Beclav

a v
(v

Lanhot, jinde po-pome pote), jeat Lanhot) cra vydat (vdan).

hdzat-had, zedz

4.
'

Rznoe
moravskho

uherskoslovensk.
Slovenska jest jich osmnct,
je,

Mezi ddinami

do-

rznch krajin Slovenska uherskho, posavad podstatn znaky svho pvodnho ne zachovvaj. Z osad tch nejdle posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstve sv obyvatelstvo v dobch pozdjch z
kovice, se

tyi
se

kilometry cesty na zpad od Napajedel.

Znan

v kraj

postreny a

sousednm

obyvatelstvem
(Bystrica),

jsou tolik osady

Bystice

moravskm ve stlm styku na silnici mezi Bnovem a St.

Blatnice, a Borice,

Hrozenkovem,
od Blatniky.

Blatnika,

pifaen do

na vchod

Ostatnch trnct osad vtinou zastreno jest v hlubok valy na strm strn jihovchodnho poho moravskouherskho, jsouce tu po jedn, tu po skupinch dvou, t osad od sebe oddleny vysokmi hbety horskmi. Ponajc od zpadu a jdouc na vchod a severovchod jsou to osady: Radjov, Kuelov, Mal Vrbka, Velk Vrbka, Lipov, Louka, Velk, Javornk, Nov Lhotky s koloni Vpenkami, Sichov,
a

Strn,

Bezov s blzkm Olovcem, Star Hrozenkov. Do obce Hrozenkovsls psluej kopanice (paseky),

t.

j.

rozpt-

len po kopcch samoty:

Zdkov, Vpenice a Vkovec- do Bezovsk

Lopenik.^.

Ne
maj do sebe
jich

v tto krajin jest

vce rz

takm

tolikero, kolik tu osad

vecka

sloventiny uhersk neli moravsk.

Vypisovati

do podrobn

se

li

nehodlme; vytkneme toliko podstatn znaky, jimi od sousedn sloventiny moravsk, zvlt hledc ku strnce

hlskoslovn.

Nejpodstatnj znaky
1.

34

jsou asi tyto

:

rznm tmto nem spolen

Vem spolen

jest hlska r za

kepelek peletlo pres nae pole," Od horkho (hokho) rozeznv se horci (hork); na Strn vak za
hork vyslovuj horsk.
2. Jako Slovci moravt, tak i tito vyslovuj dlouh r: vrba, popch, zdat, ohat. 3. Vude se dlou samohlska pedloky sloen se slovesem
t.

eskomoravsk f Tri a ticet smj se jim soused Moravci".

n. ist (jti)
4.

ped

hlskou

j.

dojit, najit, projit, njis,

?/
:

Castji ne jinde seslabuje se w v

od hlady, z mlad, z doly,

Borice a Bystici vude

z daleky, z blzky.
5.

Mimo

Alenkovice, Radjov, Blatniku,

jinde seslabuje se
jedn. v i:

po

souhlsce

r samohlska

v lokle

v dative

na javori, na dvori, v chotri, na kori, na hoi, k jari, v hoi, na hri, na fari, na kari, po hri. 6. Vude odliuj se zcela pesn jasn souhlsky od temnch na konci slov: du6, luc, kru, pauz, nz. h zn jen slabounkm pdechem, ba skoro docela miz, jako i jinde ve slov Pamb", d-li B" sn, bre, nocle, plu. Jenom na Hrozenkovsku vyslovuj sac^, brecA, ale lu,
:

du6, pauz.

psni tedy zcela

sprvn rmuj

se slabiky loh a lo.

zlo,

Daj nm, dva, daj

'

nm

co's

7.

Mezi

dvma

na panskm trvu alo. samohlskami souhlsky w,

tc,

s,

zostra

se vyslovuj

neboli zdvojuj:
kaa.

vinn, skenn, drevenn,

c,

slamenn, prutnn, masso,

Ob

hlsky skupenin dc,

:

dn a

p. ve vslovnosti

jasn

a oste od sebe se odliuj

vala-.9k.

hu-ci, brd-co, mla-ci, npla(^-c, nespac-ni,

8. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozliuj se v pest trpnm ped v c a z: vysvtn, vy mlt n, zaplatn, narodn, zahradn, odsdn. 9. Za zpvu pedsouv se^' skoro ped kadou samohlskou: Ju Prepurku ju Dunaja kasrna malovan. Ju studniky ju studenej. Ze ty joklam. Abych ti jopraa teek. Jale u vm. Kedy ty len ju ns bude. 10. Jako v sousedn sloventin moravsk, tak i v tto za mn.

ma
pt

akkusativ mus. uv se genitivu, a slovka sto jest nesklonn:

sto, deset sto.

11. Imperativ, nehledc

ku

zmnm

hlskovm, je vude: polite,

zavit, sednime

si,

napi, napit sa, zakry, zakryt;

sa.

jenom na Hrozenvce se
i

kovsku:
vzdaluj

napij,

napijc

Jednotliv

rznoe,

ble

k hranicm uherskm, tm
j

od sloventiny moravsk. Nejbli jsou

jak polohou, tak

po-

vahou

rznoe

alenkovsk, radjovsk, blatnick, borick a bystick.


a)

35

alenkovsk.

Rznoe
mos .

1.

Pvodn

r uhb znenhla

k nm
2.
3.

prinde, tri hodiny

moravskmu f\ Za ei slyeti: Ne Pod takov kriv bez. Za mor.

jakorka k se jakos^ka.
I je

ist

it, nesl, vedl.

Odlin
bidlo.

slabiky

mkk:
:

jatl

(datel),

vade,

kad

(kady).

vido :=
4.'

5.

Pdavn pisvoj ovac ssed, Juren. Tvary nmstkov iha, (n) teBa, tebe
:

mn

seBa, sebe

ten, teho,

temu, v tem,

ti,

tych, tm, tma.

bej

Nmstky

pisvojovac kon-

covek nedlouz: mojeho, pe z nasej

6.

husi, naich

ssed.

Tvary slovkov: jeden, jednho, jednmu, v jednm, jednch, jednm, jednma. dvch, tech, tyrech, dvoch, tech, styrech, chlap

rob, o
7.

dvch
nesu,

hodinch,

dvom
se

Infinitiv
piju,

kon
jm,

jedn.
jeda,

dvm, v mkk volm.

3.

dvoma
os.

dvma.

f:

ns, pi, jes, vola.

1.

os.

mn. nesu,

pij,

vda

(mlad
(jezd)

pejmaj od soused: umja, chodja,

um, cho, Paja, vja).

nsi,

cholek

je

pacholci jezdja.
polodlouh).

Pest inn:
:

vdt,

jedl, volal,
8.

kupil

(-al,

ii
:

Zvltn slova

p.

(odkud), sloen

vru, te^d, ke (mlad dy), kedy (kdy), odkel vrbel pedloky: popod, ponad, z pza a p.,

(vrabec),

korvnek (skivnek).
b)

Rznoe
huava,

radj ovsk.

1.

se

obaluje:

suovo,

ovk,

dh, vdu

(vedl),

nesu,

vouau, umreu.
2. 3.

tem.

Pdavn pisvojovac: ssedv, Mkv. Tvary nmstkov: teba-tob, seBa-sob.

ti,

ten,

teho,

temu,

tch, tem, tma.

4. Infinitiv

tvrd

nst, pct, volat, chodit. Imperativ slovesa

bti jest:

by, byme, byte.

s

Ostatek srovnv se

alenkovskm, jen e za zvltn slova* tam

slabik

vyten m tvary moravsk a

tam poznamenanch nemk.

c)
1.

Rznoe

blatnick.

2. 3.

v tom

ti,

4.

ten, toho, tomu, tch, tem, tma. Tvary slovkov: jeden, jednoho, jednomu, v jednomjedni.

I je ist: h^ava, it, dMh. Pdavn pisvojovac: ssed, Kubic. Tvary nmstkov: toBa, soBa tob, sob.

jednch.

36

dvch. tech
tyrech

dvoch,

tech,

tyrech

trm, tyrem
7.

dvom,

dvm, dvoma,

trma, tyrma

dvma.
moc, umr, zavr,

Infinitiv:

ns, prcs, kras,

pec, tec,
1.

ua,

pi,
3,

klea

chvli, vola,

s.

os. jedn.

nesu, vedu, idu.

os. mn. nesu, id, voiaj, uih, kle, jeda,

vda.

su, njsu,

bu.

Pest inn:

nesl, vedl, pradi, umri,

set, voil, chodit.

d)
1.
\

Rznoe
:

borick.

je ist: slza, it, dlh.

2.

3.

Pdavn pisvoj ovac ssed. Kovk. Tvary nmstkov: teBa, seBa tob, sob.

ten, toho,

tomu,

v tom, tch, tem, tma.

4.

Tvary slovkov

dvoch, troch, tyroch

dvma, trma, tyrma. moct, pct, chodit, nesem, vdem, pletem, moem, idem, jedn. volat, mn. nesu, volaj, kle, pijem, klem, chodm, volm. umrl, choda, je, v. Pest inn:
tyrem

jednoho, jednomu,
tyrech,

v jednom

dvch, tech,

dvom
tct,

^jednch.
dvm,
pit,

trm,

dvoma

5.

Infinitiv: nst, vst, prast.

1.

plst,

jest, st.

os.

3.

os.

pij,

nesl, vz,

uil, volal.

Sem,
nni
ste,

si, je,

sme,

ste, s.

nni sem,

nni

si,

nni,

nni sme,

nni

s.'

e)
1.

Rznoe

bystick.

se obaluje

suzy, zut, dh, stup, huava,

vovk.

2.
3.

mn

se v

ve slovech: mi, razk, mit.

:

4.
5.

si? Mikkovch. Pdavn pisvoj ovac eledn ssedovch. tomu, o tom tch, tm, tma. Tvary nmstkov: toho,

Infinitiv: nst, plst, krst, pct,

3.

moct,

pit,

volat, jest.

jedn.: nesu, vedu, idu.

os.

mn. nesu,

chodja, mutja,

vja, ja,

Pest: nesu, vdu, kleku, spadu,

njsu,

piu, priu,

smiu

sa,

vouau.

1. os.

Su

bu.
Ostatek srovnv se

rznoe toto

celkem se sousednm zhorskm,

jmenovit bnovskm.
f)

Rznoe

strsk.
dh, tc.

1.

je

ist:
i:

slze, it, tlst,

Za

mkk

slyeti

postel postela, kpet ^ se nevysouv vr srnua (jmno krvy). kpela, rol (gen. mn.) std se slov jablko ^jablk; i std se 8 j ve slov palchova. -velk, velce, lan, i se vysouv ve slovech ve slov atlina. s j
vtinou tvrd
velk, tolk, siln, kostelnk,

kolky, tolk.

2.
s

37

Instr.
:

Brat

terna chlapy,

m v nom. mn. brate. ped svtky, za vrt, i

-

svojima synama,

mn. rodu mus. a stedn. s pacholkama

vozi, kozi.

Vz, koza

p.

v nom. ran. vozy, kozy, ale v lok. jedn.

na ooch, usoch - oima, uima. Ruky, nohy do ruku, bez noh na rukch, nohch. 3. Pdavn pisvoj ovac: a) ssedj. Popelkuj, Purupj, b) Popelkovch, Purupovch, Mikulkovch c) To je strca pole, to je kovra zahrada, to je pes panka. si? Kovra. 4. Tvary nmstkov: daj ni (= mi), ke mn, ode ma, se m..

Dul: do o, u

teBa, seba

temu, o

tebe, sebe. naho, namujejichho, jejichmu. ten, teho, tem, tych, tm, tma tma. do, koho, o kom. tcov?
i
:

(=

takov), co, nic.

5.

Tvary slovkov

jeden, dva (iv.

seora, osem, devatnst, dvacet.

tyroch

neiv.), tri, tyry,

pt,

est,

jednho, jednmu.

tyrem
zehr,

6.

dvch, tech, tyrech- dvom, trom, dvoma, troma, tyroma dvma, trma, tyrema. Infinitiv ns, ps, lz, kras, pc, tc, moc, se, vola,

dvoch, troch, tyrom dvm, trm,

okr.

(hzm),

1.

os.
:

jedn.

nesem,

Imper.

mn. zedz, povdz.

3.

os.

nesu,

volaj,

vdem, ijem, idem, hdem id, cho, ml, vda, je.

vd,
psl,

Pest:
s

nsl,

plt, pkl,

tkl, zaprhl, volal, kupoval, pit, chodil, il.

Sem,
neni
ste,

si,

je,

sme,

ste,

neni sem,

neni

si,

neni,

neni

sme,

neni s;
:

bu,

byl sem.

Spojka

ke

(kdy).

g)
1

Rznoe
zn velmi
:

lipovsk.
suza,
ale

I se

obaluje

uacin, uazit, *) uopata,

zut,

(pluh),
2.

k
;

(kl), pu

kol a kov
a
f

podobn,

rozeznv se pece.
v

tvrdne v pslovcch

tot,

tikrt.

ve

hned, snad, ked, odkad, snad, pod,

^ se vysouv ve slovech:
r

vzda, vzdat
pdech kosch

ve slov:

ecek
I

ecko. **)
se

nevysouv

vsouv

parchova.
3.

4.
5.

tomu, v
boz

r std se s j ve slov slov zuosek (zosek). ken. Nom. jedn. mv koncovku o: strko, ohajko, Jano, Jurko. Pdavn pisvoj ovac ssed. Zeman. Tvary nmstkov: mn, teba, seba tob, sob, teho, tem, tch, tem, tma. mojeho dobrho otca, nasej biuej husi

ei. ***)

chren

ma

mor.

dlek).

naho,

namu, jejichho
lozit n. uozit.

syna,

jejichmu

synovi

) V
**)

osadch
Hroz.,
i

nahoe vytench
Bez. a Lhot.

Na

etko.

**")

Tak

v osadcli nsledujcch.

Na Lhotkch r ri.

: :

i: u Zemnkovho pla, Komrkovmu pachoukovi, do enichovho co, nic. domu, z krupnkovho listu.*) jednch, dvoch, troch, tyroch 6. Tvary slovkov: jednho

tak

dvch, tech, tyrech

7.

atd.
tec,

Infinitiv:

ns, vs, ps, krs, lz, hrz, pc,

sa,
3.

pomoc,

zapat, uat, umret, zavret, kvitnt, utrhnut, kleat, sedt, muatit, chodit,
hrt,

pt,
vedu,

smt
idu.

set,

lt,

kupovat, jes, s
voaj,

(jti).

1.

os. jedn.

nesu,

os.

mn. nesu, vedu,

kle,

je.

Imper.
:

povz,

zez.

cho, vda,
(chtti).

su, njsu,

bu.

scet, scu,

sceu

Pest

vdu, nesu, peku, lehu, uiu, vouau, zedu, ieu, byu,

mau

(ml).

h)

Rznoe

velick.

S
1.

rznoem

velickm stejno jest

rznoe kuelovsk a obou Vrbek.

Tvary nmstkov: teBa, seba na tomu poli, o komu.

2.

tebe,

sebe.

toho, tomu,

Pest: nseu, pseu,

kupovau.

lzeu,

spdeu,

utrheu,

zaprheu,

uau.

smiu

sa,

Imper. jedz.

pvdz;

zedzen.

Ostatek vecko jako v Lipov.

i)

Rznoe
slov
se

javor nick.
vokalisuje:

1.

Hlska r na konci

vter,

kmoter, cuker,
okna,
vov,

Peter (ale: brat).

2.

Dlou se a) koncov a v nom. mn. rodu st.

telata, b) e

vsuvn

oken, hruek, jabuk.

atd.

3. slovkov tvary: dvoch, troch, tyroch ti rody: o dvoch hodinch, s dvoma robama.
4.
5.

jsou

pro vecky

Ten, teho, ternu, o tem, tch, tm, tma, o kom.

1,

os. jedn.

nesem,

vdem,
V.

idem.

sem

neni sem atd.

Ostatek vecko jako ve Velk

dly,
J.

jako: V. hrim

J.

hm,

mimo nkter mn dleit rozmajvka J. mjuvka, V. provsuo

veda, povedz,

pobrsuo, V.

vda, povdz, pkn J.

pkn.

k)
1.

Rznoe
uu
(luh),

schovsk.
duu
(dluh),

i se obaluje:

suze,

puku

(pukl).

2.

de a

te

mkne
:

vedet, idt, tetka,

nese, nenech

ne v n toliko v koncovkch d a jatlina, d (kde), kvitn, sedne, d, td, hrnec

e **),

ke,

hn,
*)

nkdo, nker). (ale sna, pora; mkk jest

Zmkuj
A;

se
:

pslovce
(kolik),

po

ve slovech

kla

Tak

**)

i v osadch nsledujcch. Vjimky ne v ne laskm vyten

tu platnost' maj.

-39klk
(kolik).

koaa
3.

(kot).

c mn se ve vedle

ve slov tsar;

ve slov

koa

povedz,

Vedle dlek javornickch a) okna, vrata, b) oken, hruek dlou

c)

se

jet
:

v genitiv

mnonm rodu
r.

a st. samohlska

kmene skrmotk,
:

cenho
jabk.

M v instr. stodou, biu ho ruku.

strk, stodu, rb, chap, rk, merc, kurie, Borc, zelin,

.

vyslovuje se zkrtka jako v akk.

za tu nau

Pedloka
tvar

'pro

tvar pre

pre ns, preda.

(t

4.^Genitiv mn.

rodu m.

m koncovku v. ssedv, synv

m pdavn pis voj ovac.)

5.

tla, tlaa, tlati,

tlatm.

Tvar oni

jej
jej

bratr.

spolen vem rodm: oni tam byvy (eny). jej ksek (buchty), skoiu do nj (do vody), a jej: daj kdo, keho, kemu, o kem. Ostatn tvary nmstkov jako
je

mn

v Javornce.
6.

Seom, osem
Infinitiv:

(jako na Strn),

ostatn

tvary

slovkov jako

v Javornce.
7.

ns, ps, trs, hrz, lz, ukrs, pc, vlc,

umre, vre, bi, chodi, rka, hr, okr, se, ma, jes, s. 1. os. jedn. vedm, pijem, idm 3. os. mn. uih, cho, kle, jeda, nesem, ve. Pest: nsu, psu, trsu, pku, uku, zapau, kvitn,
:

uc,

ptau, su,

mu,
si,

iu.

nni sem, Chce ehcem chcu.

Sem,
je
1)

nnis, nni atd.

Rznoe

hrozenkovsk.

Samo hlsky.
1.
2.

Za ist

sly se

Pehlasovn velmi
snah,

asto : zdka

ba, pc,
se

sc (est),
asi

klas (klest).

objevuje,

tak jako
lahk,
ojo,

ve slovajco,
j.

ventin uhersk:

krjatek (sktek),

hladac,

ohnio
3.

(vedle: pole, more), udzic,

vpic

sa, plznic (plsniti)

Ne se

mkk

ani

krtk ani dlouh:

pjst (pst),

hzdo

(vce

pklad
4.

ne).

Kvantitou samohlsek

rznoe
hd,

to

sedn moravtiny; diou se a) samohlska

jinde

nejznanji se li od soukmenov mnohch slov, je

podvzek,

na

Morav
hrb,

zkrtka znj:

slavik, spdot (spadl),

hdo,
(rot),

o,
bt,

bb

bobu, br, h
jarm, telata
i

(hloh), chj (chvoj), chvost, rvt

d ho vie (kdo), duha,

:

mrtvy, ks, smrk b) koncov a

c)

v nom. mn. rodu st.

v gen. mn. rodu
.

samohlska kmene skrcenho

a st., jako

vsuvn e: vran, kp, nh, rk, Boj-

kovic, rovin, motk, ovc, hledzi pletek, fatk d)

moidl, jarm, hruek, trnek, handr (hadra),

?/,

koncovky

i,

ami pravidelnho

tu instrumentalu

;: :

mn.
s
:

40

ze svojimi syny, z vojky, strndky Ijtaj z vrabci, uchodzil cvaly

e)

kravami, sestrami

kmenov

a, o,

r jednoslabinch imperativ:

dj

djc, h
5.

hc,
o

k, mlc, dj, stoj, poj (po),

f)

pslovce zajtr.

Dlouh

zachovalo sv

pvodn znn:

mj, tvj, dvr, vz^

pjdzm,
6.

Jin zase slova

tvary maj samohlsku krtkou proti mor. dlouh

sdlo,

krva, trva, stama, masto,

stdo,

pase (psti),
:

sol,

hnoj.

instr.

r.

vyslovuje se zkrtka jako v akk.

za tu nau stodolu.

Koncovky indikativn asu ptomnho sloves 3. a 4. tdy, w tet os. mn. a koncovky innho pest al, U, yl^ el, ul se neprodluuj. e v a a y o: kobela, 7. Samohlsky se jinak sesiluj a seslabuj o: dodek (mor. dudek), e v hadbv, zasa, sadnc, bjaac (beeti),
:

popol,

spdo, pso,

anal, clac),

pko

(inn pest),

y d: rd

(rod),

\ a:

slepa

(dle

o v e:

hespoda, Kremer, krm

(krom),
8.

u v y: sychy. se vysouv z ppony zdrobovac

:

ef^ek:

chlapek,

upek.

neodsouv se z komparativ pslovc

dle,

(hrti).

ble, i se slovesa ihrc

:

Za mor.

krev, kest,

hbet

jsou tvary

krv, krst, chrbet.

Souhlsky.
1.

Velmi ast jest jotace po retnicch, sykavkch a plynnch

a, a, e,

I,

(= ) ped

(=j

):

pjata,

pjasc

(ps),

pjat, pjatek, na-

zpjatek, pjst (pst), zbjrac, abj mljko (:= pr), mjad, mjaso, mjakk,
vjaz, hovjado, vjnoce,

svjat, svjtek, vjadnc, vjazac,

kvjtko,

svjca,

kvjcj (kvt), vjter povjv, kobylj mjata

(=

kon mta), handrljk,

mljko, klje, chljb, prjara (prm

= prv),

veerjac, rjecaz, rjenovac,

hrjch, porjz, drjmac, strjlac, dzsjat,

jance, radjej, jst,

mesjaek, sjdm, ja (= ), jden, jadac^ nbojtko, iva (ovk), jern,

pejnky (= perky, zabijaka),

kame kamjnek, koe korjnek,

reme remjnek, prsc prscjnek.

Za to slabiky h, /?e, me, ye jotace pozbvaj: obd, beac, pekny, pna, mech (mch i mech), mesjac, svt, lovk, vrn, na hlav, ale vjter.
:

sadn, lahn, klakn, nenech, mlnec. 3. Jotovan a c (, mn se v c a cz; e a de, (prostedkem a e) pechzej tolik v ce a dz. c a. z znj tu mkce, ale ne
2.

Slabika ne

mkne

np,:

tak

jemn

jako v

ne

laskm
nic

je

li

dlouh, nastupuje zeteln jotace

ac, kosic, kose

hac (hat
(str),

= ploty),

kosci,

nici

(ni),

mac macri,

zac

(ze),

ctka,
scjr
(kecr

cnk, cpl, koscl, scna, schno, prsc,

tec, mcic (moutiti = stloukati mslo), kedz

proci, tack,

kdy), hnedz,

dzjca (dt),

medza (meze), ludzja, zaclina (atlina -^jetelina), dzdzina, kdz, indz, vedzc (vedete), idzc, id idzi, had hadzi.

41

vymecen,
"

zavedzn, njdzn,
=--

vyhodzn,
I

plecn,

sedzjom

(seom
v z:

sedm).
4.

elezo,
jdi),

Mimo

mn se \ r: rapra, a,fvj: poj pojc pome,

to
taj

toj

c:

esnek,

choj chojc
(to),

vsaje (^= vade),

t:

(= tad, ped
-

tu),

cbodme
mn

(cho=

pedloka k v ch
se

ped

ch tebe, ch ternu.

ch

ped

v nom. mn. a

v dat. a lok. jedn.

enii,

s:,

ech Cesi,
mus, po

lenoch

lenoi,

enich

panucha

panus, mucha
:

tros.

Skupeniny sk a ck
uhersc, raksc, turecc,

ped

?'

v nom. mn.

mn

se v se a cc

zemsc,

nmecc. Skupenina str pechz v ee: erepy, ereva, erea. t a nsledujc vsouv se v: kvt (kl) 5. Mezi k, r,
kvrka,
rvt,

kv(') koa,
(hloh).

rvsc

(rsti),

sirvtka

(sirotka

stvt tola, potvek, vn (on), vsm. d ve slov dbn se neodsouv.

= ocoun),
slov h

kvla,

h se vysouv ve

i toliko

ped

u se obaluje

(vypou.t),

sice zn z plna

duhy, zut,

tust, kb, sudza

(slza),

stup, tc,

snko

hlava,

opata,

lovk.

Jmna podstatn.
1.

Nominativ jedn. rodu m. mv koncovku o: tato strko, ohajko,

Vokativ rovn se druhdy nominativu:
Instrumental jedn. rodu m. a st.
Ozef!

Jurko, sejko, rejko (jmna vol)

2.

Ondej, poj sem!

chlapom,
svedkovja,

Moja dua
3.

m koncovku om
asto v
ovja, ja:

oknom, clacom (teletem). 4. Nominativ mn. rodu m. kon

se

predkovja, synovja, bratrovja, pnovja, gazdovja, svrkovja, Bojkovjaa,

Bnovjaa, Brodzaa,
5.

korja, kravarja, hoferja, rja, ludzja.

Genitiv mn.

r.

m. vyzvukuje v v

ssedv, pnv.
i ()
:

Po mkkch

souhlskch a po r zastupuje tuto pponu

mesjaci (mscv), rodii,

kovi (kovv),
6.
7.

koi,

peaz, mji, tu je moc Mchali (Machala), do

troch krli, koli, hoferi, grajcari,

cigaa

cigni.
:

v ow, lok. v och jako jinde Instrumental mn. jest a na dlku vtinou pravideln
se

Dativ mn.

kon

s chlapci,

tmi chlapy, ze svojimi syny,

jatmi rokmi, cepmi*)

8.

za duby, ale t

z volmi,

ped

dvac-

z robami.

Jmna v

s,

z,

sa,

za vyzvukujc sklouj se dle tvrdch

kmen

dva vozy. kozy, na nose, o voze, o koze.

*)

Jmno cepy

jest plurle

tantam

Jedny cepy, dvoje cepy.

9.

42

zbojem

zboje

g.

zboja

d.

zboju

instr.

obilje,

krovje (kov), stavjanjft (staven).

ovoce

lok. ve
g.

zbo.

Tak

ovocho.

hrjebja, g. hrjebjaca, d. a lok. hrjebjaci instr. hrjebjacom.

V sle
hrjebenc,

mn. tyto kmeny maj zvltn tvary v ence a

d.

kra kurence, kozla kozlence, husa hsence, dzjva dzjvence, cela prasa prasce. kolo Oi do o do u, na ooch uoch, oima uima.
hrjebencom,
instr. hrjebenc, lok. hrjebencoch. celce,
pl.

ce

hrjebnce,

g.

koljesa.

ui,

Jmno pdavn.
Pdavn jmna mkkho zakonen nemaj koncovek pehlasovnm
otench: in lovk, inja ena, inje dzjca injho, inej inju. boja muka, za boju muku, boje slovo kol, kolja, , ja, je. tel, telja, telje (tolik) kolje (kolik) Kel m, tel d (kolik tolik). Dubnica je od Trenna tel, jak od ns do Trenna (tak daleko),

kelkosi (koliksi.)

slovky.
Jeden, dva

dve

(dva chlapci),

tria

tri,

tyrj tyry,
tricac,

pjac, esc,

sedzjom, osem, dzvjac,

dest, esdest, pjac sto.

dzsac, jedenst,

dvacac,

styrycac, pa-

obi dva (mor. ob dv.)

Jeden

jednho

(dle

dobr"),

ma

dvoch.
atd.

troch,

tyroch

synv,
tricaci.

dvom chlapom, robm, o troch hodzinch

od dvacaci k
treci,

mvali po moci

ovcch.

Prvn

prv prv,

pjat,

jst,

sjdm, vsmy, dzsjat, tict, padest.

Nmstky.
J, ode

sebe.

o kem.
(jej.)

Ten vn, ona,

ma,

ke

mn,

daj

teho, temu,

ono,

m, od tebja, ch tebe, od sebja, na tem, tch, tm, tmi. hdo, keho, kemu,
od

nj

(n),

k nj

(n),

mj, mojeho, mojemu,

o mojem, mojm.

u;

o,

jej

brat

najeho, najemu,

nebo skrcen: mojho, tvojmu, nao

(=

naho), vamu.

nit.

Sloveso.
1.

Infinitiv:

sc, pase,

trjasc, hrzc, prjasc, (psti),

krase, klase,
pjac, ucjac,
(lti),

vjsc (vsti), rvsc (rsti), pjc (pci), vljc, tc (tlouci),

(utti),

moc,

zaac, vzjac, umrec,

vrec,
i

mlec, pic
okrjac,

(pti),

sjac (seti), Ijac

sa,

krjac (hti), prjac (pti), okrc

ihrac (hrti), smjac

(smti).

lahnc, klaknc, sadnc, (sednouti), kvitnc (kvsti)

mlcic, chodzie

klaac
2.

smac
beac,

voac, kupovae.

Indikativ.

nsem, nese, nese, neseme, nsec, nesu. vedzm, vedz, vedz, vedzme, vedzc, sadnm, sadn, sadn, sadnme, sadnc,

vedu.
sadnu.

43

klaim, klai, klai, klaime klaic, klaja.

mcim, mlcis, mlci, nicime, mcic, mtcja.

prajem (peji), praje, praje, prajeme, prajec, praju.

vom,
2.

vol, vol, volme, volc, volaju.

Imperativ

ns nesme, nsc
vedz vedzme, vecc (vedzc) pij pijme pije sadni sadnime sadnic mlc mlcme mlcc

4.

Pest

placplame placce volaj volajme votajc. inn sol, sla slo. psol,
:

trjsol, hrzol, vjdol,

pil,

rvstol, pjko, vljko,

okril, ihral,

moho, zapjal,

ueja,

umel,

sja, hrjal,

pjal,

smjal sa, sml (sml), lahnul, sadnul, blednul, spdol, sed-

zl, beal, klaal,

5.

Som,
su.

sc,

nni

nni som, nnis, nni, nni sme, nni budz budzme bucc
si,

volal.

je,

sme, sc, su.

bol.

Urobil

to? Som". Zazpjevajc! Sak som u".

Tam

su

nni

chalupy pri sebe. Su tato

doma? Nni" (^ nni

Viem,
Jiem,

vie, vie,

vieme, viec, vedzja.

povedz, povjdol.
jie, jie,

su).

vedzec.

jieme, jiec, jedzja.

id.

Idzm, idz,
(vyjdi).

jedz, zjem,

zjdol

jesc.

choj,

chodzme,
Io.

chocc (=jdi),

io n. o:
utci).

Sol do

msta?
,

vyndzi
(vejti),

sc

(jti),

vejc

ujc (ujti

Zabudzm {= zapomenu)
mnej); ale
inf.

zabol

(zapomnl)

nzabvaj (nezapo-

zapomenc.
chcel.
tj

Chcem, chcec, Snijalo sa mi

noci (snilo),
zral).

snijac sa.

reku

zboje uzete (uzrt

=
i

(= jku).

na Bezov nemaj slovesa, jeti; prav se tam: na voze, vjzol sa na voze. Na Hrozenkov sol (B. it) z mimo to neznaj sloves lzti loziti a utci vejc do zahrady (vejti vlzti), vyjidzi na hruku (= vylez), chodzic po stromoch (= ozi),

Na Hrozenkov

vozom

n.

Nmoho mu

ujc (ujti

= utci),
m)

uol

(=

utekl).

Rznoe

bezovsk.
hrozen-

Co do strnky tvarov
kovskmu,
hlskovmi.
1.

odchyluje

se

rznoe bezovsk rovn se celkem vak od nho podstatn nktermi

zkony

Dlouh

pechz tu ve zetelnou dvojhlsku u: muj, tvuj>

(gen. mn.), nuta.

dvur, vuz,

pujdm, bratuv


44

se

Pedloka pod ve sloeninch jmennch vdy

pudkova, pudvaa, pudpora.

mn

v pud: a innho

Koncovky indikativn asu ptomnho m, pest ai, ii, i, yi, til se prodluuj. 3. V pest innm e vsut se nesesiluje v
spd, psl, pikl.
4.

i,

i,

o,

nbr dJou v :
nejotuj

Slabiky pa, ba, va, ma, p^e, 6 V, u V,

m^

se

kde se

jotuje,

tam se vyslovuje ia, ie zcela zeteln dvojslabin: pata, pas (ps), zapa (zapjati), hriba, hovado, vaz, makk, pkn, bea, svt,
mech.

dve,

pist,

zbira,

abi,

kvitko,

mliko.

klie,
zboi,

chlib,
obili,

hrich,

drima,

stribro,

iden,

idm,

nboitko,

peri, Brezovania,

Lopenaria,

synovia

(nora. mn.),

poehnni,

iern,

diva, sviti, nikdo, nio, nikd.

5. Zubnice f a se nerozliuj, slabiky /ie, cZe, te mknou v ni d, te: a, ni, tetka, tenk, tp, kostel, post, prsnek, *) vedet, nset, nenech, ludi, atlina, pleten, zaveden ale narodzen,
;
:

najdzen, zahradzen.
6.

nemn

se v

ani
se v

pedloka k y ch: k

tebe,

j ve tvarech pod' cho, vade, tad, to, k temu. Takt skupenina ste nemn
:

ee:
7.

stepy, steva.
k,
r,
t

Mezi

a nsledujc u nevsouv se

kul,

ku, rus^

stul, un,
8.

usm.
i

Jako na Hrozenkovsku tak

:

na Bezov

I toliko

ped

a se.

obaluje (vypout), sice zn zplna

lopata, bot (byl).

zut, duhy, tust, tc, sudza

hlava,

Tvary jmenn.
1.

zboi
ruce.

g.

zboia

d.

zboiu, instr. zboim lok. ve zbo.

2.

oi ui, do o

do

u,

na

ooch

uoch,

oimi

uimi.
3.

in

lovk,

inia ena, inie

diva, inieho,

iniej

iniu

boia

muka, k
4.

muku, boie narodzenie. tyry, pa, es, sedbm, osem, tyri dva, dsa, jedens, dvatns, dvaca, trica, padest, esdest, pa sto) 5. kdo, koho, komu, o kom, km.
boiej muce, za boiu

Jedna, dva

dve,

tria

tri,

Tvary slovesn.
1.

pic, vlic,

okria,

trias, hrz, prias, kras, vis, rus, vza, umre, vre, mle, pi, sia, lia, hria, moc, pa, a, pria, smia sa, lahn, kvitn, bea, mti, chodi, vola,
Infinitiv:

nis, ps,

kupova,
*)

ma

(mti).

Dle vminek uvedench ne v

ne

laskm.

2.

45

Indikativ
nese, nese, neseme, neset, nesu.

nsem, vedm,

vede, vede, vedeme, vedet, vedu.

klam, kla, kJa, klame, klact, klaia.

mltm, mlt, mlt, mltme, mltte, mltia.
3.

Imperativ:

ns nesme nst ve veme

pij pijme pijte
sadni

vt
tris,
pil,

4.

Pest:
pik,
se),

sadnime sadnit plame plate nist nisla nislo, psl,

pla
mohl,
zapal,

hrzl,
sil,

vi,
sa

ruostl,

vlikl,
(

u,

umrl,
sdel

smil

(sml

sml

= sml),

lahnl,
il

utrhnul,

si

(sedl),

spd,

klal, kril, vol, mal (ml),

Ostatn tvary,

(el).

mimo zkony

hlskov, rovnaj

se

hrozenkovskm'

n)
1.

Rznoe
s,

Ihoteck.
Ihoteckho jest pln zmi(zapjat),
(p),

Charakteristickm znakem
i)0
c,

rznoe
I,

zen jotace, vyjmouc

pet,

S,

r:

zapat

pna
sa,

(pna)'

v chaupe (v chalup),
se),

pyt

(pti),

pyvo, py
(bti),

napy

napyte

sa (imper. napij

hriba, beat, byt

houby

(holubi),

drby (nom.

mn.), vedet, veter, vydet, vyset, zaby, zabyte (=^ zabij), afovy,
(dat.),

kovovy

suavek, makk, msto, daj my (mi), myv {-= mil), na kon (koa), kon, san, u mna (= ma), ke mne, na dne, strena, na sume (= slm), nty (niti), deven, hlinn, suamen, zbojnk,
zpravyt,

chodnk, Janek, v jseny (v

kost, pd, teuo, smety,

jeseni),

do n, v n
ti),

(n),

na nu

(u ^^ ni),
dedyna,

neest, ty

(=

dyta

(dt),

devat,

sedom
ten,

(-=

seom

= sedm),

odsden, nar dn, uden, posveten, vyrau-

2.

zedzen.

A, c/t a skupeniny sk^ dc jmen pdavnch ped i v nom. mn. se nemn, proe nom. mn. rovn se tu nominativu jednotnmu: uboh mudenci, huuch lud (hlu lid), lehock chuapci (Ihott), mo-

Hrdelnice

ravsk vojci.
3.

Jako na Hrozenkov a na Bezov tak

2,

na

Lhotkch dlouh
^,
s",

neou se v
chlib, mliko,

nbr rozvd ve dvojhlsku t po

*)

z,

r; v ye
(el).

po jinch souhlskch: irn, irt, v

lite,

ida

(ide),

iest,

ieu

sklinka, polivat, hrich, rikat, drimat, riica.

(bl),

triska

patyrka.

pyst,

byu

zpivat, vynek, provysuo,

dyva, dyra,
py.

se toliko j substantiv

rodu st.

zel,

oby li, kvyt,

*)

Srvn. zlnsk ern, ert.


4.
r,
t

46

ped
kter po
k,

Jako na Bezov tak

v se

tu o pechz v mo,

jako na Hrozenkovsku
obaluje se
(hloh),

vsouv

murky (rky),
duu (dluh), uu

rauj, dujdu,

kvun, stvuu (stl).

5. I

vbec

suza, zut, duhy,

(luh),

puu

(pluh),

uozit,

uo

muat (mla).

Tvary jmenn.
1.

Instr. jedn.

kon

se

v ew:

chuapem, za dubem.

Instr.

mn.

kols se mezi pravidelnm a dualnm: pod puoty,

mezi potoky, z vo-

jky,

my hranyme s Kopanyry, pod horami, enama, putama, ze svma bratrama, z vojkama. Gen. mn. m. v iov ma dvoch bratuov,

tyroch synuov.
2.
3.

kost, koty, kost

koty,

kost, kostm, kostmi, kostch.

tla, telata, telaty, telatem

telata,
pvodn

telat,

telatom, telatoch.

zakonen, je sv mkkosti dnen den, dnen noc, pozbvaj, sklouj se zcela dle vzoru dobr" dnen rno, blin rodyna (= blzk), na hornm konci, poln kvyt,
4.
:

Jmna pdavn mkkho

polnho kvyt, k

tretej

hodyne.

Ta, kter sv
in

pvodn mkkosti
re,
inie pole,

nepozbyla, sklouj se po bezovsku

ovek,

inia

hovadzi maso (hovz), boiu vulu, belieho putna.

Kolo

tolo = kolik
nyst,

tolik.

Tvary slovesn.
1.

Infinitiv:

pst,

tst,

hrzt,

vyst,

lizt,

pyct, utyct,

moct, umret, pyt,

st, lt, hrt, okret, prt,

(mti), st Q^^i)-

smt

sa,

lahnt,

kvytnt,

mutyt, chodyt, vouat, mat

2.

Indikativ:

vdem,

vede, vede, vedeme, vedete, vedu.

mutm, mut, mut, mutme, mutte, mut.

chodm, chod, chody, chodnie, chodte, chod,
3.

Imperativ: ved

muat

vedme vedte muatme muatte (muate) sedny sednyme sednyte Py

(vete)
Pyiii6

pyte.

4.

Pest: nyseu, pseu,

utau,

trseu,
lau,

hrzeu,

liezeu,
sa,

pykeu, tykeu,

rosten,
(bil),

zapau, sau
sa,

(sel),

umreu, smau

smeu (sml), byu

pyu, zehrau
5.

okreu, utrheu.

sem

neny

sem, bud, bou,

vym

veda,

povedz

povedzte

(po-

vecte),

poveden.

jim-jed, jedz

jedzte,

zjm, zedeu, zedzen.

(set), laty.

Odat (irodt, odn), st

Ostatn tvary, nehledc ku

47

hlskovm,
neli se

zmnm

podstatn

od sousednch.

Praeteritum aoristov.
Na Sucho v,
v Javornku a na Lhotkch v
auach,
1.

os. jedn.

asu

mi-

nulho uv se tvarv aoristovch (jako

na Tnsku a na Msteku):

Cos duaua? Byuach na trv, pohauach,

!

Verach

pseu, psua.

ech (= e jsem) to nevdu (Such.). Byuch, byuach, psauch, psauach, viduch, vdeuch, sedeuch si, jach tam byu (Javor.). Bouch, mauch (ml jsem), prauach (prala jsem). Dyckych ty pravyua. Na jinhoch ekaua.
Jch robyua, alech nyc nedostaaa
(Lh.).

Kondicionl.
ke bysme
j

bysem si; kebys mau kpiu bysi si; kebych byu (Javor.). Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh.). Dybych byu (Velk).
penze, kpiu
nuili,

Kebych mau

kupili

n.

Ne

dolsk

Na

jihozpad od

Napajedel

na pravm

behu Moravy,

ponajc

osadou Spytinovem ili Spytihnvem a

je zvltn

po Klobouky brnnsk, usazen

tmto svm sousedm kaj Zdmoravky, v okol kyjovskm a klobuckm svm sousedm Slovkm jsou Hanky^ Hankm pak
Severovchodn
Slovci

e sousednch em eskm.
zase Slovky.

kmen, jeho ne v nejedn pin se odchyluje od nSlovk, majc nkter tyto odchylky spolen s nnazvaj je

Doldcj^j^ri Uh. Hraditi

nem rozdluje se Dolky kroje slovenskho, podobnho celkem kroji soused slovenskch na levm behu Moravy, a Dolky kroje polohanckho", jeho charakteristickou st jsou lut koenice (lutenice, lutenky"), pod koleny na lut koen podvazky zavzan, a modr punochy,
Obyvatelstvo tto krajiny vce krojem neli

ve dv;

je z ltkovic (tuhch, hladkch bot)

na dva, na ti prsty vynvaj*)

osazeno jest v ddinch SpyBabicch,

A) Obyvatelstvo kroje

slovenskho
Suicch,

tnov, Kudlovicch
plicch,

Jalub,

Houtnovicch,

Tra-

Kostelanech a ve farnch osadch Velehrad, Boiicch, Poleo-

Domann, Syrovn, Osvtimanech a Buchlovicch. v prvn osad, Spytinov neli se podstatn od pode zlnskho le 1. jemnou vslovnost jasnch hlsek na. konci slova: had, pau%_ nz, bu 2. zdvojovnm souhlsek mezi dvma samohlvicch,
a)

skami: pan?;a, koe>iw, masso,

prvn osoby, kter tu jest pro

3.

tvarem dativu a akkusativu nmstky

oba pdy

mn (na
to

Zlnsku mi

a mne)

4..
.

grcarem" od soused pijatm.

Kudlovicch, Jalub a Suicch

i

mimo

speka oj v
tepl,

ej

pehla-

sovan jako
Bartolom.

pvodn

ej

se v
(i

a.

: d

mn

grar do t dlan",
zlod

nlep, zavo, podivy sa

se),

nezv, pkn,

( zlodj)
ji

V slovkch sedm, osm

se pu.

vyslovuje se w, nepechzejc v w,

za pu

Kudlovicch kaj jet pak, pauz, v Jalub

pk, pz.
b) I

pode
se

druh

skupiny dolskch osad za

podklad

vecky

charakteristick

znaky

ne
zcelg,

slovenskho,

ale

v nkterch

dleitch

kuch
*)

li

od

nho

patrn.
ji

V nkterch

osadch lutenky

zahynuly.
4*

Ke druh
tto

52

Houtnovice, Tra-

skupin

nleej ddiny(^abice,

plice, Kostelany,

pak

farn osady Velehrad, Borice, PoleoviceA

Nejdleitj rozdly,

jimi

pode tchto
e;,

osad od sousedn slo-

ventiny se odliuje, jsou tyto

1.
i

Speka

aj

se

pehlasuje v

pak
i,

tto

pehlasovan

v pvodn spece

ej se

tm
z,

v y a

take zavolej, neutrcej,

nejlep zn mezi zavolej a zavolyj, neutrcej a neutrcij, nejlep a nyjlep.

Podobn: na
2.

hrubyj, na uherskyj stran, v smyj latinskyj.

S,
/,
I,

novch
(ij):

po c, , s, s, ohbacch roziuje se
vdy,
i

ve vech
zvejka,

slabikch

kmea
yj

ej^

kterto ej tolik zn mezi

silnej

ej

velikej

bejk,

dobrej

strejc,

mejto,

chlap,

chlapem, silnejch chlapou, silnejm chlapom, silnejma chlapama.

cejtit,

silnejm
cejn,

ejst, ejhat, sej, sejkora. ejpek, zejvat, ejnivej, lejstek, lejbit

sa, lejzat, (slov.

(slov.

ejka, pejvoz, tejska, hejeh, dejmat, ejkat, stejlat, v zejme

v zim). Poleovej

{~

Poleovt),

naejch

husej, mojejch

kozej

nach hus, moj^ch koz),

uej (u),

ve Stbrnicejch,

v Poleovicejch, oej
hloej,

(o, gen.), oejm,

boej (bo), jalovej,

hovzej do-

bytek, telecej maso, neej husi (==

n),

psej dni, psejk, vozejk, noejk,

kejejek, krlejk, skoejm, mosej, prase kviej, cosi praej, nosejme, kleejte, modlejme sa, prej, vozejme, tozej, uderej sa, bejm, zehej
sa,

okej
3.

(slov.

zehl, okl.)

M i z/ roziuje se vdy v ou : louka, mouka, dlouho, roua, vouz, za naou stodolou, hodil kosou, na Pedmsou, v zelou, pouz, pouk, teprou (slov. tepr), dolou, u sousedou, sousedou chlapec, nesou,
hynou, hoijou, mltijou, volajou, kupujou, jedijou, vdijou.
4.
ali,
e

po sykavkch,
v nominative

a r zn jako

nmeck

a: lo, sdmej,

iistej,

obila, chlb,
5.

dobr mlko.

mnonm
e

se

prodluuje:

ti

sta vojci,

hadi,

pedloky podl^ za kter tvar i podlej se sly. Na Poleovsku dlou se jet r po zpsobu slovenskm vrba, popch; v Boricch a dle ji se zkrtka vyslovuje. Za tvar dom
sedci.

Dlou se koncov

se tu vude
6.

dom

(slov.

dm.)

Souhlsky
(slov.

se stdaj: vtk(ptk), mzkej (nzk), svajba (svadba),

Souhlska g se odsouv se Koncovky d a, f v pslovcch hned, snad, pod, tot, dvakrt se nezmkuj, jen v Boricch k se sn. Jasn hlsky na konci slova temnji let (led), n atd. 7. Ve tvaroslov vyskytuj se jenom nkter mn patrn rozdly
sedn, osn),
(lu).
slov: do (gdo), de (gde) a p.

sedm, osm

lu

Vedle tvaru och v lok. mn.

troch, vtkoiih, polch,

vyskytuje se t

dch a ech
i

telatech, bra-

konch.

na stromoch, stromch

stromech,

Tvar

mn
se.

(n)

jest

dativn

akkusativn,

sa

po sadech, kaj u

jen star lid,

mlad

2'en, kdo,

jeden

v Babicch a Houtno-

53

vicch sklouje se jet po zlinsku: toho, tom, o tom, tch, tem; koho, kom, o kom jednoho, jednom, o jednom. V ostatnch osadch u v dative skloovn nrastkovho a sloenho se neodsouv a sklouje se koho, komu, o kom jednho, takto teho, temu, o tem, tych, tym
;
:

jednmu, o jednm.
Slovesa, jich prvn osoba se

kon

v -ni maj v 3. os.

mn. zlnsk

tvar

-fy a

jen

v Babicch;

ostatnch

osadch -ijou: umijou, hoijou,

ijou).

kleijou, prosjou, bojjou sa, vdijou, jedijou (vedle vijou,

Pe-

chodnky jsou hojny,

8.

jejich tvary
:

jako na Zlinsku

bua, seda,

stoja atd.

Zvltn

pslovce jsou

vzouru (vzhru)

= slov.

hoe, potom

(potom),

esli (jestli).

c)

Ke

tet

skupin

nleej

farn

osady Domann, Syrovn, Zera-

vice,

neli

Osvtimany, BuchlovieeA, Pode tchto osad srovnv se vce s podem skupiny prvn druh, majc nad to nkter vce mn dleit zvltnosti
1.

Speky

aj a ej

mn

se jako ve
nni,

skupin prvn:

z t na bl
(slv.

husi,

zazpvte,

takov koly

npkn, z Hany

z Hanj)

pomh Pamb.
2.

SL

H a

neroziuj

se

ej

o?/,

jako

ve

skupin
lk,

prvn: dobr
3.

lovk, kkopa,
a in
e

za t na stodolu, u ho vedu, pz, pk.

obil,
zel,

ver.

4.

Mkk
I I

se v :

mlko,
:

chlb,

chlv,

krtk

mn

se

ve slovech

vaka,
:

vedli,

peci.

tvrd se v () v nkterch tvarech prstnek, putnka, Ve skloovn pdavnch dnko, mino (vedle mno), krv, d, r.

trojho

zakoen

hledc

nco

takovho, v

k tomuto en Oechovm, ze ltho

nen dslednosti.
prti,

Slyeti tvary

vdan ensk vedle div

maso maso nni ee zaudn, ty hruky s na jedny stran zelen, na druh erven mal dit, sladk mlko v Syrovn a v Zeravicch, jinde: mal dit, sladk mlko. Slovesa I. tdy kmene zavenho
eny, to s svobodn ensk, vedle ty ensk s svobodn, uzen
vedle to
;

maj nezen: vzt, pct, utct.

o.

Kmenov

sloves

pti a zaphnouti se nepehlasuje

pt

pl, zaph, ale:

zel

sm!

se.

a v tet

osob mn.
zel,
v ;

sloves

Domann: k
6.

v obil,

podstatnch vzoru tdy trv nepehlasovno jenom v bo, volaj, dlaj; v ostatnch osal

v dative a lokle

V.

dch se pehlasuje

zel,

v prt, vynaj, uticaj,

zabjaj,

kaj

Dlouhho r nen: vrba, poprch.

I.

V minulm pest

kmen

zavench
7.

tdy kmenov
lezl,

od Domanna ponajc na zpad u se

(slza),

nedlouz: vezl,

utekl.

Hlsky se stdaj: hba (hva), slza

hachlk (haklk),

ait
se (it.)

54

vzdat.

^ se

odsouv ve slovech vzda,

se

nevsouv: vyjt (vyal), zjedt (snd).

8.

Ppona
sice

loklu mn. och

vykyt se nejastji v Osvtimanech

vtkoch, o bratroch; jinde

nkoch,

jen v nzvech

pozemk:

v dloch, v

hli-

m pponu

ch

a ech

o vtkch,

po pti rokch, 'na

stromech.

Skloovn nmstkov m
ti,

tyto tvary: ten, teho, temu, tem,

tm;

tch, tem, terna

(v

(v

Buchlovicch: tch,

komu

Osvtimanech keho, kemu).

vdij

jeden,

tm, tma).

kdo, koho.

jedneho, jednemu.

Slovesa, jejich 1. os. jedn. vyzvukuje v im, maj v 3. os.

chodij, uij, umij, jedij,
rativ v
(v

m.

ijYi:

Osvtimanech

ij,
:

vij.)

Impev Osv.

Osvtimanech

sednite, kleknite, zavit, jinde

sednte, kleknte,

zavete.
jezdit.
9.

by, byte.

Iterativum

slovesa jeti jest jedat,

Pslovce: henky, toky,

esli (jestli.)

B) Kroj polohanck" panuje ve farnch osadch Vracov, Skoro-

Jeov, Bohuslavicch, Kostelci, Kyjov, eleticch (vyjmouc Dravky), v .Nsedlovicch (pifaench do Zaroic), v Krumvi, Brumovicch, Nmikch, Starovikch, Rakvicch,
nicch
Milotic), Vlkoi,

(pifaench do

Blovicch, Pavlovicch, Boeticch, Kobyl, Cejkovicch, Sardicch.V

Ne
soused, vce
1.

tto

krajiny, jak

kde

bu

se slovenskm

bu

hanckm

mn

se

pozmuje.
I

V Jeov,

v Kostelci, Skoronicch, Bohuslavicch a v Bukovanech

vldne jet tvrd a

1

mkk

1),

jenom ve slovech
z

slza a /at jest

mkk

(proti slov. slza, it).

1.

eleticch, v Cejkovicch a

na Vrbici

jest

esk stedn

Soused smj se jim e dlaj

lampy lampu a

pochoka pacholka." Jinde pevld slovensk mkk I, kter jmenovit Stednm a mkkm I pove Vracov velmi mazliv" zn: volala.

ruuje se tu vude deklinace: do truhle, do kole, byl hoden chvle, ve

stodoii,
2.

v popeli, vidl andle (^= andly).

Speka
trv

aj vude se pehlasuje v
:

ej,

toto

pak pehlasovan

p-

vodn
tej

ej

bu nezmnno

zavolej, zazpvej, nezavazej, nejlep, grejcar,

nasej blej husi (tak ve

:

vtin

osad na

hoe

vytench),

bu se j odNen(i)
:

souv

zavol, zazpv, nezavaz, nelep, grcar, t nae bl husi (v

kovicch, eleticch,

Veteov

a v Nsedlovicch),

bu

se ej

mn

v
ej

zavo, zazpv, nezavaz, nlep, grcar, t na bf husi (v

Jeov a
na~

v Kostelci).

V novj dob

tu,

jmenovit v Kostelci samm,

tdy j
se

bv vrchu.
3.

imperative otevench

kmen

I.

odsouv

napi

se,

nebit,

umy, zakryt.

55

dobr lovk, rnsk, bvaj (ve Vra4. bu trv nezmnno cov, Kyjov, Jeov, Kostelci, Nenkovicch, Zeleticch, Nsedlovicch) bu mn se 3/ v tj jen v rod muskm jmen pdavnch dobrej lovk, rynskej (ve vtin ostatnch osad), se kterto speky ve Veteovj" se odsouv: dobr lovk, rnsk, bu pechz (sten t i) mimo to v nkolika jinch slovech v ej. Tak v Pavlovicch a Nmikch strejc,
: :

strejek, bejk, bejek, rej, noejek, bejvaj.

Ve Straovicch na Zelecku star lid posud nejen nbr i rozrejv, pejkopa, hejch atd. A tak bvalo snad za star i v jinch osadch nebo Pavlovjanm na p. posavad se posmvaj soused, e kaj: Strejce, pute nm reje, pjdeme hzat pejkopy pod pejnky," nyn ji v Pavlovicch vyslovuj: pikop, pnky (jmno
iuj v ej:
:

pozemku).
5.

trv vude ve sv

me: za

t na

stodolu,

ra.

Ve

Skoronicch jet je slov. pauz

v Pavlovicch pza, pabk.
6.

a pauk, jinde

vude pz (pza) a pk,

chlb, mlko,
li

Mkk

ie

se v i:
lhat,

obil,

zel,

polvka, lk,
(slov.

kle, v lt, lbek,

vyhldat,

vyslkat.

tam
d,
ve

t, ty,

t, ty), ly tam ti, tyry.

7.

Tvrd

e se

()

a)

v podstatnch

r, krv,

mino,

pro

(v Pavlov,
:

mno,
tct

pro),

drv (gen. mn.)

c)

vacch

prstnek, putnka, dnko, kidlka

zdrobove dvou kmenech zaveb)

tvarech

nch

I.

tdy:

a piet d) ve

vech

pdech
je

dobrho lovka,
dobr hruky,
u

slepmu ebrkovi,
jabka,

v novm
to

skloovn sloenho: kabt, sladk mlko,

at,

kysel

v horch

u kadlca dlan,

kova
8.

kut", nech veckho.

polite,

mn
i

se v

ve tvarech

il

(vedle

el),

podli, sednite, zavit,

po hancku v

v komparativ eri (na zpad od Kyjova).

Utkat,
9.

ale

zam

tat (slov. zametat).

a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina, jetel (slov. jatel

c)

= datel)

koncovkch III. tdy kleet, kiel atd. V. tdy a trv vtinou nepehlasovno utrcat, hzat, pat, zachzat, zkat, snat; v nkterch osadch
b) ve slovesnch
:

v iterativech

zabjat, nabzat,

(v Pavlovicch,

v Kobyl)

dr
e:

se

pvodn a

jen po j

zabjat,

stvat,

popjat,

sice

pechz v

utrcet, ret d)

nepehlasuje se kmenov a sloves

pt

a zapahnt.

v dative a lokle podstatnch vzoru zel vtinou trv posud nepehlasovno: v Kobylu, v bo, v hoerstv. Ve 3. osob mn. sloves pt tdy vtinou pehlasovno v t maj, volaj ve Skoronicch
:

maj, uklzaj.
10.

Dlou se

jmen podstatnch dlou

nom. mn. pdavnho vecek vec v nom. mn. se i na Zelecku: vojci, hadi, holub, vtc,
: ;

:: :

formani.
st,

56

w, e

slovky osm dlou se v

slovky

est,

sdm,

sm
se

(ve

Vracov
e

est,

sedm, sm).

Slov.

sedm v k veeru
I.

zn kver.

Nedlouz
rtest,

kmenov

v infinitive

kmen

zavench

tdy

vzt, lzt, plst, kvst

(na Zelecku kvect, vect,

?e nedlouz

plect, ukract);

ale

tst, pst.

Rovn

ve skloovn
r

nmstkovm
vrba, poprch.
(slov.

naeho, vaemu, mojeho, o tvojem.

11.

Dlouhho

nen

Hlsky se stdaj:
lozit),

by, byte,
tlait),

.zbyde.

muset

moset).

lazit (vedle

bait

vait

(Jeov), vtk

ptk. klust, klct, klait

(v Cejkovicch

tlust,

tlct,

chcet (Pavlovice),

mkat

(Jeov). sedm, osm

mikat

vedle sedn, osn.

:

pehrazdit, 12. Hlsky se vsouvaj a vysouvaj ko vice), paov pe, psu. 13. Zvltn jest tto krajin pdech fe, kter
slova, ale ne v

mnl

(:=^ml ej-

pijmaj asi tato

kad

osad

vecka a t

Hapolena,

Hana,

herteple,

hulica. hudit, hter, hzk,

hni, hnzk.

V Nmikhh, Morkvkch

i pdech v: voko, vokno, voves. Skloovn a asovn jest celkem tot jako v pedel skupin tet. Ppona loklu ran. mus. a st. vude jest dch neb ech Vedle o vtkch. na herteplch, na polch, po stromech, o telatech. jeho v akk. vyskytuje se t tvarje/po pedlokch a to pro rod mus.

a Stajrovikch jest
14.

neiv,

a rod st.
(pivo).

di pro

nho

(bratra),

skovej

se

za

nj

(strom), di
lok.),

dvm, dvma, jenom v Cejkovicchv dvoch, dvora, dvoma. Tam k se t jako u sousednch Slovk pt, osm sto (jinde set). Sty m na zpad od Kyjova tyech, tyem, tyrech je uhersky, to je tvrd e."
pro
dv, dva,

nj

slovka

dv m

vude dvch (gen.

V
mus.

Pavlovicch, Boeticch, Cejkovicch a ve

Vracov akkusativ

ran.

iv.

zastoupen jest genitivem

dvch

bratr, tyech [syn,

Zavolal mlatc.

dobrch rodi. To je pro muzikant. Sel mezi

en.
nejni.

Na

vecky cesty posiavili vart. Tech malch uil.

Za nni

(nen) je

v Kobyl a v okol tvar

hranice tohoto

ne

spad t

ansk. Jedno I je zvlt v Bzenci Kroj na Koryansku, do nedvn slovensk", nyn se ji pemtil. Ne rovn se celkem kyjovskmu vchodnmu: dobr lovk, dobrho, dobrmu,
sladk mlko, zavolej,
st,
tej

msto Bzenec a mkk, mazliv".

farnost Kqry;:^

nasej bilej husi, nst, vzt, sednite,

d, krv,

sdm,

sm

atd.

Zvltnost jest zouen

:

yr

(y)

nmstky

pisvojovac a slovky ;Vce"

esi (jinde esli).

mojho, naho, jednyho, jednymu, a spojka

III.

Ne

valask.

Jako hornat krajiny vbec pozdji osazeny byly, neli rodn roviny, tak jmenovit pralesy valask na jihovchodn Morav v pozdjch dobch po rznu sv obyvatelstvo dostaly. Z rznch slov, je se posud v ne moravskch Valach zachovala*), nade vi poivel

chybnos postaveno, e mezi pvodnmi osadnky zastoupen byl tak rumunskch Valachv, kter naim Valachm jmno dal, sm pak
Ostatn obyvatelstvo pibylo
ze

mezi ostatnm obyvatelstvem slovenskm zanikl. Slovk moravskch

i

uherskch,

neli se podstatn

ne valask
jest o t

od slovenskho. Proto tak nesnadno

vytknouti pesn hranice mezi obojm tmto

vatelstvo
I

nem, zvlt ano

Tu

oby-

samo rznho

vci mnn.

vce kroj rozhoduje-

pokldaj za Valachy ty, kte nos haleny v poly upjat a v kulnec

rozkdlen**), kdeto haleny slovensk

jsou voln bundy, v zad opa-h

ten irokm obojkem (cimblem"). Dle toho byly by tedy pohraninmi osadami tyto farn osady :/ ttn, Vlachovice, H. jezd, Zdveice, Hvozdn, tpa, Frytk, Rusava, Rajnochovice, Louka,***) Branky,

Mezi, Ronov, H. Beva, Karlovice odtud podl hranic uherskch a po Brumov a ttnou^ Stk se tedy ne valask na Uh. Brodsku a na Zlnsku s nem slovenskm, na Holeovsku s hanckm, dle na severozpad

Chory,

Letn,

keleckm a jickm, na sever na Frenttsku

laskm.

pohraninch osad valaskch, roztrouench v dolinch a po nvrch pedho valaskho na(Sluovsku, Veminsku, Hvozdensku
Stpsku, Frytacku a

Ne

Lukovski^me
ostatnm

se pokldati

za stejn

nem
vude

zlnskm.

O ne

pojednme v jednom,

vytkajce

dleitj rozdly a chylky jednotlivch osad.

Hlskoslov.
1

Dlky

o hlskch vbec. asomrn zachovvaj se vude jako

s
I.

ne

slovenskm

vyjmouc Mezi
*)

Krsnem a N. Hrozenkov, kde nen

str.
i

slabik dlouhch

Srovn. Lid a nrod"

227.
i

**)

Takov haleny nos

se

na Zlnsku, bylo by tedy

Zlnsko potati

k Va-

lachm!
***)

Vyjmouc pifaen tam osady Kunovice a M. Lhotu,

je

pat k

ne

keleckmu.

2a tu nasu stodolu
(3.
(instr.),

60 --

dobrho tatka, novem kabte, jedu, vezu

os.

mn.)

Na Konovsku
rika, renec.
2.

hlska w zn zkrtka v tchto slovech:

Bh, dm,
(vrtel),

r a

maj vude platnost samohlskovou

brla,

vrtcl

krbal (Ronov, slov. karbal), prka, ohna.

i a trv jenom podl hranic ne na Lukvsku, Vyzovsku, Klobucku a Bramovsku: it, dlh, ttst, dfh, stfp, stka; jinde se vokalisuje: lut, dlh, sttka. I ve slovech zdrobnlch dlou se vude: vlk va. 4. Samohlskov u obecno jest toliko na Frytacku a na a, Lukvsku a po Veminu, a to mrou jet vt neli na Zlnsku: kky, k im (nm), ohpara, dva d.
3.

Slovensk samohlskov

slovenskho:

O promnch feamohlskovch.
Pehlasovn.
Pehlasovn vech hlsek pehlastelnch zavldlo jen sloenm

sklonnm
eredn,
stejn.

mkkm:

lesn cesta, lesn cestu.

:

Hlska a pehlasovna jen v nkolika kmenech

eka, snh, epka,

jelen, jed, hejno,

jemen, (na Ronovsku, jinde jame), ep,

stednm oje, dvoje. Vak tu vyskytuje se nepehlasovan o v komparativ pslovenm: na krato, na erveno, pak ve slovech velo, nevelo (mnoho nemnoho, na Ron. a Karl.) Slovesa tet tdy vzoru dreti na Karovsku a Ronovsku a peHlska o pehlasovna pouze ve sklonn
:

hlasuj: pre, lee, kleet, jinde se dr a

nepehlasovan.

Ostatn trvaj samohlsky nepehlasovan: jak (jek), jae, jasla (neutr, pl.), pama, vedla, dovupn, luskanec, pova, z vutka, zutra

(=

zjutra), cuz

takt ve vech slabikch ohbacch.

Dlouen.
Odchodnmi od ne slovenskho dlkami vynik hlavn ruznoe Brumovsk (Nedaov, Nvojn, Bilnica, ttn), Karlovsk (s V. Bystic) a Ronovsk (s Bevami) dlouit se 1. a v koncovce instr. mn. zubmi, vcmi, Karlovicmi, za horami
;
:

(Karlovsko, Bevy).
2.
3.
i

instr.
:

dul.

vsuvn

oken,

oima, uima (Jasen). mrek, jehel, skel, ovc (Brumovsko, Karlovsko,

Ronovsko)

nsl

nesla, vdl

vedla

(Karl. Ron.).


4.
5.

61

zdrobovac ppona jat v gen. mn. prasat, koat (Ronovsko). Dlouh jsou kmenov samohlsky i polohlsky hromadnch jmen
:

nezdrobnlch. na p.
bor

hrab

buk bc, vyga (vykev) v, vrba vrb (slov. vrba vrb). Vjimky kamen, haluz, ol, trn (slov. trn), uhl, zrn (Ronovsko). Dlou se pedpony jmen a slovesa jti dohra, prohra, jma, dojdu, najdu, projdu a pedpony jmen zkaka, znaka (slov. zakzka,
: :

bo,

hrb, beza - bez,

list

list,

htoh

hlo,

zanka). Ron.
7.

Dlou se

1.

2. os.

mn.

vedeme

vedete, neseme nesete.

:

(Karl. Ron.)
8.

Dlou se v pt.

sedm,
9.

beB,

lee Dlou stdn a v

ase kmenov samohlska tchto sloves le, hoe ho (Karl. Ron.).

sed

infinitive

nosovch

kmen
a,

I.

tdy: , sC,

za, nap, j
v obou slech,

(Karl. Ron.).

10. Dlou se v
a,
i,

pest innm ped

y, w,

nu

ve vech rodech a
:

jen v

rod

mus. jedn.

rhagnl

mgno rignli ihgny, bel bela, sedli, myslely, prelo. volal volala volali, p pila pilo, krt- kryli, kt kula (Karl. Ron.; jinde dlou se tu jako na Zlinsku). 11. Ve slovech rznch: lt, ltek. l, sluka, kaena, bocn,

ihgna

fazol,

dvi, pevn,

chytr,
(rsti),

dm, dol,

obr,

(bsti),

ros

urst
kamen

mc mu mh, bc
he
(Brumov),

kpla (Ron.

Karl),

hib

(Franc. Lhota), slavk, slavek (Brumov, Karl.), kubn, trhn (Karl. Ro.).

Pon.
Pozn.
vli.

1.

V podstatnch jmnech v
(slov.

en

se

na Valach nedlouz:

leen, staven,
2.

leen, staven, kamen).

:

msto

-~ anstatt

msto nho,
voli

sice msto.

daj po voli
svj

(pomalu, pohodln), udl!

mu po

1.

(vyhovl mu)

Hvzdn (=

hvzdnouti),

hvizdn

(=r udeiti

udlal to po kamenem).

Krcen.
Krt se
hrb
vrb

hrab,
Vjimky:
2.

bez be
vrbic).
les

kmenov samohlska hromadnch jmen zdrobnlch: (slov. bezi), hlo hlo, dub dub,

vrb

(slov.

l,

kon

konr.
:

Krt se c v koncovce n podstatnch slovesnch

kzan, kle-

kan, kalan (Ron.)

3.

Ve slovech rznch: kida, stida, puh (Ron.

Karl.)

Pozn. Ostatek jako na Zlinsku.

Seslabovn

sesilovn samohlsek,
jarmak).

ave:
a v
i:

jasen,

jarmek

(slov.

sha (slov. sh), lna (slov.

lna .

lano.)

62

a v o kroba, oha (slov. ahat=lzti na strom), opn, poma, pomatova, ledvo i ledvy (slov. ledv), naprotivo (slov. naprotiv). e v a tara (ter), zarzav (slov. zerzav).
:

v v

o:
o
:

hatoi

sa.
v.

ootky

eetky

(belis perennis),

opi

(nevstu epiti)

v a: chrama.

o v e:

krema (Ron.ir krom),

orputn, okrutn,

setva,

enem

(Vsacko).

u v

(Rusava),

oproste

(Vyzovsko),

om,

op.
unu: muse (slov. moset). w v e: koela, slech, ohtechn u v y: od may, z doy, z novy,
z

domy, pozadky, po

tichy,

oka

(slov.

okat).

y \ u: uica ((Vsacko) v. lyica, surov, bluska, bluskn (oima). y Y e: hanza (anz, Ron.). Pozn. utkat, zametat, zme:z:slov. utkat, zametat, zm.

Pisouvn samohlsek.
1.

ped

a,

ped

skupinou

rsk,

r: spravedelnos, pohodeln,
lutersk, Zubersk

mysel, zmyset, handel,

Vencel,

bratersk

brater,
sloves

(Zub), a ve slovech smrek (smrk), kret (krtek) na Ron. a Karl.

2.

rod muskm innho pest

I.

t. kmene zave-

nho

ns
3.

ns,

mohl, jedl, vdl (Ron. Karl.)

ve slov

ste

(str) Ron,
Karl.)

4. i:
5. 6.

him (Polanka), kibet^hbet (Klob. a Brum.) y: kylnu prokyla, pyln, vylna, bavylna (Ron. u: petruel, ut, u (Ron. Karl.)

Vysouvn samohlsek.
1.

a: krbt (slov. karbat), zaa,

e: bra,

zao (Ron.

Karl.)

2.

mozg, trmn, mi, hrbova

kolky, tolk,

(slov. erbo vat dditi), chap-

ek, kysly (=kysel).

3.

i: velk,

lan,

kohtrbuc (Ron. Karl.)

4.

o: sida (Vsacko.)
se i ve slovech:

Nevysouv

psa,

pta (Vsacko, Klob. Brum.),

y ve slov yka, tyica (Ron. Karl.)

Hit.

hite plat celkem tot, co

povdno
pauz,

rznoe

zlinskm.

Na

Brumovsku: pavz, pavk;

hulica (Mezi.)

jinde:

pak. Jeva,

Ana Hanika,

63

O promnch souhlskovch.

Jemnn
1.

osten souhlsek.

Brumovsku jasn souhlsky na konci slov be/, dub, nz, vz. 2. Od Vsetna a po ttnou souhlsky w, p, c, , mezi dvma samohlskama se z ostr vyslovuj ili zdvojuj: vinn, sklenn, skenn,
a na

Na Klobucku

velmi

jemn

vyznvaj:

panna, povinnost',
3.

lipp, necco,

masso, prassa, kyssel, Lyss, kaa.

spodobuje: bez sebe, tesajedna.,

Na Klobucku

a Brumovsku vecky souhlsky jednotiivch skupin

se nepohlcuje ani

z ostr se vyslovuj, nic

sk sekyra, hlete, vt, snadno, chladn,

dobyd,

it, s

ocem.

Promny
b v

souhlsek retnch

b,

p, m,

v, f.

f: flekota v b: baitka (Mez.), bohdka (Mez. Ron. Karl.)

patro
v.

p y p:

p v f: facht (Karl.), fcn v. pcn (zzvya facku), rfn rpn (udeiti), zgrfa v. zgrpa (hupkem utkati.) p v k: kesno (na kesno zadlat," t. j. bez kvasnic, Rusava.) m v b: chubelica. m y n: nimo
v

ve v: jahody

kvt
b

(Ron.)

v ve v:

devenn

(Ron.)
(ovk), klobat.
(ovati se)

v y b: bidlice, v y

p: oipova sa

v y f: fak (Ron.) v y h: htatovnka (Klobucko)

y p: pantazija, pantazirova, apka.

j y
I

Promny souhlsek plynnch y, r, n. d: dad (slov. jadt=svrbti), afclina (Ron. Karl.).

/,

tyj:
I

Bajcar.

y r: mor. y r\ korovrat,

chamra

(v.

chamla^lakotn

porati).

r v

men

(zzrmen, Vsacko)
rula

ryl:

teolock, blamr,

(= roura),
j.

lebarbora,

melmomoc,

leberia, licht, levrnk, palagraf a

mn.

r y j: jarek
(v. mra ulpas), medunica kri), zgubk (zizgrblkzi skrblk). n v r: nedla (Ron.), (Klob.)

rvu: mua

(v.

medrnica),

kui

(v.

y v: sednete,
jezd.)

64

imper.
slov.
II.

lehnete

etc.

(v

tdy,

Klob.

n v

m:
1:

kmitel
le

( knytel,
ne,

kyj. Ron.)

n v

(-spojka

Ron
s

Karl.) milistr.

Promny
s s

souhlsek

kavch

s,

z,

c,

s",

z,

c.

v y
v y

c:

cuk (Klob.)

\ ch: chpa sa na koho. Ron.

s: srcadto (Ron.)

z
z
c c
c

y : a

oselka

v : edulenka (Karl.)

tsa (Karl.)

y :

sy:
y t: v
c

gamra pomrno, peli (v. bork (= ubok)

peli. udeiti),

udi

(v.

udi.)

:
:

usn

sa (uasnouti)

strk, trbat, trbina (Ron., slov.

s

rk, rbat).

Pozn, Sykavky

a z

nemknou

proti

etin v innm pest

sloves IV. tdy: zkuen, pokaen, brsen, zmyslen.

strna (Klob.), atl (Ron.) d y b: brveno (v. drveno poleno d y g: manglova, gra, grn (slov. drn thl), gto (ihadlo n. zdlo, Ron.), brzgn (brzditi), mzgra (mzdra, Ron.)
d y d:
(Ron.),

Promny

souhlsek zubnch

t.

d y
t

1:

alvokt.

y d:

dka,
scho.

deprvej, (teprv), dlapa, destament, ade-tac.

tyf: tys:
v
f
:

jatlina (Karl.)

paprat (Ron.),
se v z ve

1:
:

drli

(slov.

dinit)

nemn
dbn.)

slovech

obk, oba, cek, dban (Ron.

nemn
Pozn.
1.

se v ve

slov lu.

a, d,

di,

u ve
se

tvarech slovesnch na Karlovsku a

sten

na Ronovsku
2. f

mn

y dz:

hdza,

jedz,

povdz

povdzte,

narodzen, vyhadzuj, jedzivo.

Pozn.

v pest trpnm se

nemn

c:

chytn. zapotn.
h, ch, g, k.

Promny
g y d:

souhlsek hrdelnch
hogMat), drmla
(slov.

ch y k: skli (Ron.)

hoda

(slov.

grmle,

pl.)

65

g v dz, (U: vyga vydze vyisko, baga badze, muziga muHedviga Hedvik, drzga^dru (drtiti), flga fiu, zidze,

mga mu.
(slov.

k v g: gi (kal, Ron.), gatua, gasa, glae (klee u pluhu), glamC klamt= depti), gula, vyga, muziga, vrzuga, zguhra, pigo

((pisko),

blzga

(pleskati),

brzga

(prskati),

gombla

sa

(v.

combla

=rslov. komblat, kolbati.)

k \ ch: lochtua, pch, tocha

(lokati).

Pisouvn souhlsek.
p: crpka (=crkati, po krapce
v: Eduvart.
j: vajdlena, dneskaj a
1: p.,

pilvati.)

hnedaj (=rhned), pecaj, takej.

se

hrable, srle,

stromla sa (^=stavti

stromem", pnekem,

dtech), dtvi, ustanovlen (Karl.)

r: sarpa.

n; ingla (slov. igla=moun truhla), handra, titra, n ae nepedsouv ped slovesa j a jes: vyjdu, mga;

mga

v.

obejdu,

zes, zim, zed.

lstko (Vsacko), s: kda (Karl.). d : pondrava, Kondrt, Mezd, pozdi (= pozi, pohledni), dojd, vyd (vyjti, Beva). t mezi nsk : pohanck (= pohantsk), slovenck, lonck, konck
s
:

pohan, lon (Ron.).

hanza, hapatka, heeto (Ron.), hulica (Mezi), hra. pisouv ku gen. mn. zakonenmu v m a a ke jmnm podstatnm v r vyzvukujcm u ssedch, ssedch synek, chce zemkch, do uch, pt groch, stdo husch, bratrch, cukrch, vtrch (Ronovsko, Karlo vsko, Bevy, v Tisavch a na Kyerch v H. Bystici).
:

Hana,

ch se

Vysouvn souhlsek.
b: modina po rn. j a) kon-li pedchoz slovo souhlskou: potkal sem u (=ju). vm ak ty (vc = vce, jak), bl-y si tam? ale na Klobucku a Bru-

lizna = blizna,

vdz
j

movsku
s

pesn

se vyslovuje

jako

vbec
nidz

(srovn. str. 63.).

b)

sesouv se

se superlativn

pedpony
:

naj: nlep, nvyn, nprv (na Vsacku).

po jin sykavce: nni

nmho (znmho).
ho),

h po jin souhlsce

Rado (Radho), zakgo (zakk

vitzo? (vidls ho).

chyo

(chy

ho), toligodin (tolik hodin),

g: do, nido,
1:

de, nide, dy, nidy, nedo,

nedy (Klob., Brum., Vsacko).

Ron.), v:

im (=:jilm, Mezi), d: pohle

(pravil, Ron., Karl.).

(= pohledni,

pl
5

pla pli

Nkoliker
dlbi

66

zmny

souhlskov

jednom slov.
(tlaiti, krtiti).

brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti).

pibrzgl
stzbisko
(slov.

= dvi = dvi = gtbi = gbi = = (hati,

pivrskl := piven,

tikati).

pi

krdei polapen).

(=

pzvisko, pjmen, Lskovec).

Pesmykovn.
Zauta

nala

(Ron. Karl,), Jezof

havran, varhany (Vsacko), malen

pokiva

kopiva

Jozef manel (Karl.),

(Karl.),

(ib.),

harvan, harvany

ilvy

ivly

(Karl.),

(Karl.),

ebra erpa

zahafi zafraki

(zaantroiti),

markotn

mrakotn

(truchliv).

Obalovn.
Obaluje se

vbec

toliko v Lskovci, v Luzn, v Senince a

na Ho-

vz

(na Vsacku), ale ani

tu tak zhruba

a tak

dsledn

jako na Slo-

vcch.

Tady u tak nemlvja skared^"^ pravila mi ena na Hovz, le z pasek pravja: kdes byva huava." Mlad generace vyslovuje ji pesn 1. Od starch lid vak slyeti posud: chaupa, uozi, oek vy-

ila, tc, tust,. dh,

zanesu, zavedu, uteku,

uiu (v Lskovci a

v Luzn vedle

vol).

se I ped samohlskami w ped souhlskami i na Ronovsku, Karlovsku chm (chlum), kb (kb), kubko (klubko), zuna (una), unek a j. (lunek), tumok (tlumok), mn, myn (na Zlnsku: mln, myn), hut (hlt), hutn (hltn), suza (slza), hubok (hibok), hubka (hbka),

Po rznu v jednotlivch slovech vysouv

a,

y nebo

mn

se v

pu

(zl.

pZ).

Pizvuk na Karlovsku
na slabiku pedposledn.

a na Ronovsku

pesmykuje

se z pravidla

Skloovn jmenn.
L
nom.
vok.
1)

(a)-kmeny.
chlapi ()
chlapi
()

chlap
chlape

akk.
gen.
dat.
instr.

chlapa chlapa
chlapovi (u)

chlapy

chlap (ch) chlapom

chlapy
chlapoch.

chlapem
chlapovi
(u)

lok.

nom.

67

68

5. Instrumenta! mn. na Frytacku, Lukovsku a Vyzovsku kon se v ama jako na Zlnsku. Vude jinde m pponu pravidelnou, vedle n toliko pi neivotnch vyskytuje se druhdy ami, jmenovit v Ronov: vecko je podsadn stromky, jt z voty hoe potoky, stli za pili, bv

za Morvaji,
6.

do lesa

s chlapci.

Vzor obraz

a na Bevch: s

zl

v mn. . obrazy na Brumovsku, na Karlovsku asy, dva vozy; ale i tu: v lesi, na vozi.

hnzdo),
b)

69

pleco

plece,

brdco

brdce,
lce,

kolco

kolce,

kopytco

kopytce
lc

koncovku pehlasovanou:

slunce, ovoce, srdce,

pak pomnon

plca, prsa.

V
lcch

gen.

mn. maj tato jmna

dat.

a) vrec

vrecch,

plec

plecch,

b) oknc, vajec, kolec, plc c)

koch, brdcch,
lok.

srcch, prsch.

Plca
vajcch.
6.

plcm,

instr.

plcami,

plcach.

Vajca

vajcami,

Dle vzoru psni sklouj se jmna:

zel

obil, el,

pehrle, petru-

el,

(na Vyzovsku, Frytacku a

Ujezdsku vyskytuj se t tvary pekaf.

hlasovan

petrel).

Kaf:

pi

instr.
:

lok.

oarai, uami oima, uima. och, uch ooch, uoch.

jest ve

Gen.

obyejn

farnosti

jezdsk

Klobuck,

instr-

oami
ova

pevld,

och

ooch

se stdaj.

Pdavn jmna pisvojovac maj v nom.

jedn. tyto tvary: a)

ovo

na Frytacku,

Vyzovsku,

Vsacku,

ve

Francov Lhot, v

Li-

Klobuck a na Mezisku b) ch ova ovo na Karlovsku a Ronovsku c)j ova ovo v Kloboucch, v Brumov, v Nvojn, ve farnosti jezdsk, Vlachovsk a Sttensk d) oj pro vecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek), Marna Me-

deku, v

Lanov

a Studiov

farnosti

koj

(Meek), pes

rechtoroj, pole

ssedoj.

tak t: Kde tu bvaj

Polnkoj? (Polanek): v Nedaov, v Nedaov

dinch to farnosti Brumovsk.*)

Lhot

a v Bilnici,

d-

jedn.

Jmenn tvary tchto pdavnch zachovaly se jen v nom. a akk. i mn. (vyjmouc ovem akk. jedn. ivotnch: ssedovho chlapca)

ostatn

nho

pdy tvo se dle uritch. V Mezi i nom. jedn. rodu stedurit zakonen jako na Lach: Bartkove pole. V Ro-

nov

slyel

jsem: bv vedla Matukova.

oj je

Tvar

nesklonn: potk! sem

kmotenku

iyskoj,

l z

Ma-

rn Machkoj.

Jako

se v

psemnm jazyce posud zachovaly tvary

se v Karlovicch: do nahu.

z novu, z prvu,

za mladu, tak

Vecek

a akk. jedn.

vecka vecko krom nom. jedn. a mn. a mn. vecek vecku vecko, vecky sklouje
(veci,
: :

vecky)
se

dle

skloovn sloenho veckho, veckch atd. Pdavn jmna mkkho zakonen zachovala pomrn hojn zbytk skloovn jmennho o vzname pslovenm a) gen. z vta, z dala, z bla, do dala, z dela, z krata, za teplja, do ira, z leha, do bla, z prva, za lacja b) dativ: po skvju, po drobju, po mensu, po vtu (vybraj), po prvu, po staru, c) akk.: velo, nevelo (=r=velmi, nevelmi, Ron. Karl.), na krato, na delo, na erveno, na zeleno (zabarvit), na blo, na mlajo. slovky adov spojeny jsouce se slovem pl maj tyto jmenn
tvary
patu,
:

pl

druha,

tea,

tvrta, pata

groa

po

pl

druhu,

teu,
:

tvrtu,

sedmu sedm, osmu osm groi. Za kolik tolik k se na Karlovicch a na Ronovsku kela tla: tla penz, nen ho za tla. dn:=adj., den=nikdo: dn lovk nev, den ti

kelo-telo,

nepov.

*)

V Nedaov
Filipoj,

povdla:

ptal jsem se dvtek husi pasouQch, by byly? Prvn oddruh (kolaka): Mikova. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu

Marna Mikoj

? (t!)


i-k

71

mny.

nom,

nom.
akk.
gen.
dat.
a)

72

ti

ti,
ti

ty

styry,
c)

tyry

tech, tyrech b) t, tyr

tch, tyrch
c)

d) troch, tyroch.
d) d)

a)

instr. a)

tem, tyrem b) tema, tyrema tema, tyrma b) tema, tyrma

tech, tyrech b) t, tyr
c)

tm, tyrm
tema, tyrma

tom, tyrom.
tema, tyrma-

c)

lok.
a)

a)

tch, tyrch

d) troch, tyroch-

b)
c)

d)

na Frytacku a Vyzovsku a po Vsetn; na Klobucku, jezdsku, Vlachovsku, Sttensku; Paseky Vsack, st, Lskovec, Polanka, Lideko Hovz, Halenkov, Hrozenkov, Karlovice, Bevy, Ronov.

Mimo
jezd.), o

to vyskytuj

se

jet tyto tvary: o t, o tyrech (farnosf

t, o tyr (Nedaov).
d) tvar

Ad

vyskytuje se tu jen ve sloeninch

tkrlov voda,

troh kobk.
Ostatn slovky od
leda e se
e

pti ponajc maj tvary jazyka spisovnho

slovek devt a deset ne v

devti,

deseti,

a v dat,

a instr. vedle pti t

ptima

atd. se vyskytuje.

Sloench slovek sklouj se

ob

sti

o tyroch dvaceti rokoch^

Sedn, osn (Frytk Vyzovice, jezd)

sedm,

osm (Lideko), jinde

sedm, oum.
estonedka

Jednst,

devatnst (Ronov),

devatynst (Klobucko),

(Karl.),

kolnast (= koliknst, Mezi).

VI.

Kmeny souhlskov.
-l-,

Ze

kmen

souhlskovch zbyly jen t-kmeny, ostatn vecky (mimo

a- a

krev, cirkev,

Beev) pestoupily pod

semeno

o-kmeny

kame kamea^

mrkva

mrkvy,

semena.
hbata hbat (t)

gen.
dat.

nom. hBa hbate

hbati

hbatom
hbaty
hbatoch.

instr.

hbatem
hbati

lok.

Karlovicch a na

Bevch: hba

hbat hbati hfetm^

my

Skloovn nmstek osobn ch.

1.

nom. j
akk.
gen.
dat.
instr.
riia,

ma
(a)
(n),

(a)

ns

ma mn
mn,

ns

mi

nm
nmi
ns.

lok.

mn

73

2.

nom.

74

Lskovec, Lideko) b) dlou se jen v dative

a Klobuck).
3.

tm

(ve farnosti jezdsk

Jin tvary a) toho, tom, o tom, tch, tem, tma (Frytacko, Vy-

zovsko) b) toho, tom, v tom, tch,

tm, tmi

(Jasen) c) toho, tom, o tom,

tych, tm, tymi (tyma) (Liptl, jezd, Klobouky,

Brumov, ttn)

d) teho,

tom, o tom, tych, tym, tymi

4. Instr.

(st,

Lskovec, Polanka, Lideko).

mn. kon
68.) b) s
:

se

v ama (jako ve vem skloovn nmst-

jmna podstatn tuto koncovku maj instr. jmen podst. v jezd, ve Vla<;hovicch a v Bilnici s tyma naima hospodi, s tyma malma chlapci, s novma volky, s tyma koi, s krtkma uami. 2. Dle tohoto vzoru a s tmi odchylkami sklouje se slovka jeden jedna jedno: jednoho, jednom, o jednom; jedneho, jednom, o jednom; jedneho, jednm, o jednom atd. Na Karlovsku a na Eonovsku mimo nom. a akk. jednotu, i mn. pestoupila do skloovn sloenho jedneho, jednmu, o jednm, jednm; jedni ^jedny, jednch atd.
a sloenm!) a) tam,
str.

kovm

kde

(srvn.

na

pravidelnm

3.

nom. dv
akk.
gen,
dat.
instr.

dva,
dv

dv
b)

dva,
a)
a)

dvch

dv

c)

dvoch

a)

dvm b) dvma c) dvma, dvom dvma b) dvma c) dvma

dvch
b)

lok.
a)

a)

dv

c)

dvoch.

na Frytacku, Vyzovsku a po Vsetn b) od st a po ttnou a na jih od tto ry (v Lskovci gen. dv, lok. dvch) c) na Vsacku, Takt ob Karlovsku a Ronovsku (dat. dfvom na Ronovsku).

oba,

ob.

V Karlovicch a na Ronovsku v rod mus. iv. a se nedlouz. Na Vsacku, Karlovsku a Ronovsku gen. slovek dvoch, troch, tyroch zastupuje akk. pedmtn jmen iv. mus. a nom. ve vtch bezpodmtnch m dvoch bratrch, bylo ns dvoch, troch, tyroch.
:

4.

75

nom. on

un

76

Tvary
tvary
.a).

b)

prchod

maj na Karlovsku a Ronovsku, vude jinde

O odsutm dat. jedn. srovn, na str. 73. instr. mojma tam, kde tma (srovn. na str. 74.). Staen tvary mho, mj, mm, mch atd., vudy se vyskytuj, ale zdka. slovky dvoj dvoja dvoje, troj troja- troje sklouj se vude
;

dle

tvar

b) trojho, troj atd.

bklonovani

si

chove, Hovz,
77

ry na zpad
a na jih

Halenkov a od
1.

tto

kon

se

ja,

tam kde

os. jedn.

vyzvukuje v m: umja, hoja, kleja, pro-

sja, bjja sa.

srii.

smja; vude jinde v id: uih,

ho, kle,

prosa, bj sa,

sp, droBa, trefa,

4.

Imperativ a)

klekni

kleknime kleknite

Na Vsetn obojch tvar se uv. zavi zavime zavit, sedni sednime

(na Karlovsku

a Ronovsku) b)

zavi

(zavemy) zavete, sedni sedneme (sednemy) sednete, klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti jezdsk a Klobuck) c) zavi zaveme zavete, sedni sednme sednte, klekni kleknme kleknte (vude jinde.) 4. Pechodnk tvo se a) pponou ia na Brumovsku, Klobicku, Vyzovsku a ostatnch osadch pohraninch b) pponou ia nebo iaci vude jinde sea n. seaci, mela n. melaci, choa n. choaci, zavotaja n. zavotajaci Po rznu: ponci (Karl), nechc (Rusava). 5. inn pest kmen zavench v rod muskm jedn. a) t neodsouv na Frytacku a Vyzovsku a po Rusavu, Kaavu, Veminu, a Jasenou (incl.), pak na Klobucku, Brumovsku a Ujezdsku: vdt, nesl, pk, psl b) t se bu odsouv, nebo se mezi a kmen vsouv (na Karlovsku a Ronovsku) vd n. vdl, ns n. ns, pk n. pkl, ps n. psl c) i se vdy odsouv (vude jinde): vd, ns, pk, ps.

veme

sednite, za

asovni ronovsko-karlovsk.
T
Infinitiv:

d a

I.

hryz pas, kras, ktas, ihac, vc, kvc, mc, hc, bc, boc, ros sc, pc, tc, ttc, moc pa, a, zaa, a, ja (i jm), vz, (i vezm) d, m, v,
ns, ps, ts,
lz,

mle

bi, ry,

my,

pu, plu, ve,

lf,

sef,

ple, chvt, oke'f,

h.

hrt, zr,

p, sm

sa.

Indikativ
bodu

78

Pechodnk

79

Imper.

pus, pusme, pusfte

(pust).

Pech,: pusfa n. pusfaci. Pi. inn: pustil, pustila,

pustilo.

Pi.

trpn:

putn

Tda
Infinitiv a 1. os. jedn.
1.

V.

bjm,

rnm
vy va

vy vm stla stlu, vlaf valu, klaf klu, laf lu, vrlaf maf msu, krat kru, umrat umu, vybrat vybu, pro prostu, zpra zpu, zavrat zavu, mgaf rhu, iu, vga vu, drzgat dru, rhgaf mu, smkat smu, u, hka hu, fukat fuu, stkat stu, kat (modliti fkat fu, skat su, vrkat vu, brkat bu, pleskat plu,^ skat u, bliska sa blie tskat tiu, luskat lu, buchat bu, pchat pu, rcha ru, dchat du, mchat mu, duchat du, krja kr) krju, sza su, kmsa kmu, hba hbu, pa lepu, zpvat zpvu, cfa cfu, zfa zfu, lta sta scu, ltat vrza hutat hucu, vta
2.

volm, utekaf utkm zada zadm, zabjaf zaupja upjm, voaf vom, vyja vyjm, raf (reti ovoce), obtlaf obtlm, vyraf vyrm, va vm,
voaf

vrlu,
strat

fllgaf

se)

sa,

(i

lcu,

lcu,

(hltati)

vcu,

vrzu.

Indikativ.
obtlm
obtl

stlu
stle

obtl

stle

obtlme
obtlte

stlme (m)
stlte

obtlaj

stl.

Imperativ,
obtlaj
stlaj stlaj me
stlajte.

obtlajme
obtlajte.

Pechodnk.
obtlaja n. obtlajaci
stlaja n. stlajaci

Pest inn,
obtll, obtlata,

obtlao

stl, stlata, stlalo

80

trpn,
stlan--

Pest
obtlan--

Tda
Infinitiv:

V.

epova, gazdova, opalova, kupova. epuju, epuje, epuje, epujme (m), epujte, epuj. Imper.'. epuj, epujme, epujte.
Indik.
:

Pech.

Pi. Pi.

epuj a n. epuj aci. inn: epovt, epovala, epovalo.

:

trpn: epovan--.

Slovesa bezpznakov.
1.

Da

v pest trpnm dan

daty: zadat byt, vydat cra,

nevdat.

Vm vda, vda vaci, vl vedeta, vdn--. vd. Jmjeda, zim zea jez, zez (Karl. a Hroz. zedz) jes, zes jea ^jeaci, zea zeaci; jed n. jedl jedla, zed n. zed zedla; jeden,
2. 3.

zeden (Karl. a Hroz. jedzen).

4.

Sem,

si,

je,

zme,

ste,

nejsem, nejsi, nni, njzme, nejste, njs n.

ne
nen su.

Pech. bua'

n.

buaci.

V
s
n.

Nov. Hrozenkov su

si

su, neni

su

nen

si,

Na

Karlo-

vicch a na

Bevch: nen sem, nen si, nen, nen zme, nen ste, nen ne; j sem nen atd. Na Vsacku: su, si, je, zme, ste, s

njsu, nejsi, nni, njzme, nejste, njs.

Imper. v Nov. Hroz.

by byme byte, jinde bubume bute.

:

Slovesa nepravideln.
1.

Idu, ide, ide, idme, idte, id,

ia

n.

iaci.

najdu, zajdu, popjdu, projdu, ujdu, obejdu, pedejdu, zjdu, pijdu,

vyjdu.
2.

Sloveso
jl

jeti
^ja

na Ronovsku a Karlo vsku nkter odchodn

jt--.

dlky: j,

^jli,

Tak

sloeniny: vj, vyj, pejet,

zaj

atd.
3.

Chcu, chce, chce, chceme,

chcete,

chc
;

chci, chcime, chcite

chceja n. chcejaci

samocha

chc, chca, chcli

chc, zachce, nechcej

odnechce. Na Vsacku a j. cht, cht, chtla, chca necha. 4. nech si ho tam pom" pomje (Karlovice).

M:

Slovesa kus.
1.

Prt, prta,

dy

je to

(pravil), pr (praviti), prm (prv: prm dobr lovk") prt-- (praven) Ron. a Karlovice.

plo, pli, ply

2.

81

inf.

To ei (pravil jsem) pome, {Na Vsacku jen eku, na Klobucku a j. jku). 3. Sloveso vary asuje se pln.

ei

n.

eku

^= jku"

2.

Rznoe

hranick.
farnch

Na pravm behu eky Bevy, ve

osadch^ipensk, Je-

zersk, Drahotousk, Hranick a Cernotsk,Jinluv se zvltnm

rzno-

je majc do sebe nkter ivly sousedn hantiny a valatiny nktermi zvltnostmi k nedalek latin se nachyluje. Na lev beh Bevy rznoe toto pestupuje toliko v ddiny st a Zbraoy.

em,

O hlskch vbec.
1.
2.

y zn po lasku, t. j. znan hrubji neli slovensk a valask y. rk, rbina a p. jako ve sloventin, ale dlouhho r nen: vrba,

hrbek, poprch.

O samohlska ch.
1.

Kmenov
:

a proti sousednmu

v koncovkch trv samohlska a celkem nepehlasovna hrch pun, slunko vychz, kca, vla, utrca atd. Pehlasuje se: tele, telete a p. Samohlska ti dr se celkem nepehlasovna: klek, poklza,
se

jemen, jestb, vit speka aj pehlasuje

pehlasuje

lehk, lee,

rznoe starojickmu astji se jmenokie, dre, t, se,

vdy v

ej:

dej, nejlep, hejny;

:

zel, ve stavenu;
2.

maj, votaj (ale v Cernotn a v st: mji,

votaji).

jmenovit
v
zeli (v.

Dlka samohlsek nen tak rzn jako ve sloventin a valatin, i v koncovkch jmennch i slovesnch asto se krt, zae
:

slabika prvn slov dvojslabinch nabv dlky akcentov

z sti, v sti,

zlu),

do

zeli,
;

Bi, li, sdi,

v hoi, bvaji, volaji,

dima,

lib

se

{i

z pla dlouh)

pltno

v.

mslo, za

nau stodolu
o

puk, puz

(Cern.), jinde pk,

pz (pavouk, pavuza).
se

Hlska
lk,

dlou

se

ped

/;

hnji,

boji se, stoji, ale: hon, zvon.

e
\

Dlouh

(i)

(y)

."

mlko, chlb, sklnka,

klie, vyliz, koliba, plc, vlz, snih

r,

kryv,

dryv (gen.

pl.),

stu-

dynka, prstnek, dnko, sladk mliko, sladkyho mlika, nys,

piro
(v.

mno), ptk
o ve

se

(pe)

ist,

sydm
v
(u)

vc

(vsti),

ale

vtr,
ale v

utka.
Draho-

Dlouh
4.

slov sra

(slov.

val.) se

usm

touch: sty, sedmy, osmy.

n
/*

vsouv se v slovkch sedm, oum

ve slovech pcha, velk, kolky.

vysouv se a ve slov
6

karba,

82

1.

Souhlsky se

O souhlska ch. mn:

p v b: bohadka (pohdka) v r: udery

I

\ u:

un

(in, lun),

pu

(pl), uica, suze

v n: nimo d v j: svajba
ni s

\ : motiacha

nemn
2.

se v

ve slov svoboda, svobodn.

Hlska/ se

PHzvuk pesouv

pesmykuj: utt, ut, provslo. se asto na slabiku pedposledn.

1.

koi,

Tvary jmenn. lok. jedn. muskch a stednch kmen mkkch kon se v i: o mojem noi, na poh gen. mn. m. vyznv v , dat. v om,
;

r.

lok.

v och

instr.

ama: chlap, chiapom,

lok.

chapoch, chtapama.
Miloticch,

Pomnon

jmna mstn maj

v Hustopech.

mn. pravideln: v

v Drahotch,
voze,

Vz, koza
na novm

p.

sklouj se dle
rodu

vzor mkkch: dva novy

slo.

vozi, mlsnej kozi.

.

dat. a lok. jedn.

skloovn pronom. a

j se ne-

odsouv: mej dohej matce.

Pdavn pisvojovac kon se v (u): ssedu chlapec. Nmstka jd m v dative prostm mi, v dative a lokle pedlokovm mni: ke mni, o mni, v akk. me. Akk. jedn. nmstky ona jest hu vidl hu (= ju).
?5;
:

Nmstky
a valaskch
:

pisvojovac sklouj se pravideln bez dlek slovenskch

muj, moja, moje

mojeho, o mojem, na naem, naima.

(v

nasfj obce (ve Velk), z nai obce

ernotn),

tej

na

bJej

hus

(st).'

Ten, teho, temu, o tem, tm

o kem, km.

ti,

tych, tym, tyma.

Kdo, kehor

Jeden, jedneho

jednyho, jednemu

jednymu, v jednm.

Dv

tem,

dva - dv, ti, tyi tyry do dvoch, tech, tyrech dvom, tyrem na dvoch, tech, tyrech dvom tema, tyrma.
a,

Tvary slovesn.
nys, vc, plc, kvyc, pic, tc, se, li, h, sm ut (utnu), (nu), vola. 2. Tet osoba mn. sloves, jich prvn os. jedn. vyzvukuje v m rovn se tet os. jedn. dti chod do koly, u se a modh'; veci o tem
1

infinitiv

se,

zap

(zapnu),

v,

83

nai u
iji
:

(jed).

Vedle toho vyskytuje se v nkterch osadch novj

tvar v
3.

chodij, muvij, vij.

Imperativ: lehnte, zavete.

4.

Slovesa pt tdy nemaj slov. a

(val.

val.

tvar v

tm, dchm,

zpvm
5.

cu, du, zpvu).

aci: kleaci, pindaci, baci,

Pechodnk m valaskou koncovku

:

leaci,
6.

bud aci.

7. 8.

Pest inn spadl, lehl, vedl, sed, zapal, ual, al, smi se, h, pl. Pest trpn: zapit (zapjat), utit (uat), poit (poat). Ko rozehl, ozibe ukrej si (zebe), jea (jezditi), kr

(krjeti).
9.

Sloveso
ste,

by m

ptomnm ase

tyto tvary: s/w, sy (tj sys),

jezme,

su

nejsem, byl stim.

st jen sem.

10. Pslovce, spojky a stice

Dom

(dom), dolu (dol), enem (jenom), hrub moc (velmi mnoho),

(i),

vade (vude), bai

e (a, ne), esli

(jestli),

chyba

(le).

Komparativ pslovc zn: dnes

je

tam

teplej,

pknj,

lacini.

Na sever od Hranic, v Olovci, ve Sttei a v Bartulovicch ponkud mn (sladk mlko"), a v Lubomi a ve Splov nabv rzu zvltnho rznoe, podobnho mluv nkterch osad na Jicku.
se
1.

osudi,

lud,

Samohlsky pehlasovan jsou velmi dk: ma, a, sa, najlep, v zel, do zel, nao plo, vao, mojo, tvojo, cuz, a,

svojo, dvojo, trojo, vajco.

2. 3.

Dlouh
oj

e se

ne

chlb, mlko, prstnek, dnko.

sa, poduj,

mn

se uj ve tvarech: stj, nebuj

pokuj.
:

4.

Dlou se v pt.

sdim,

be Bi,
se krt.
I

lee

ase kmenov samohlska tchto sloves sed li, hoet hoi jako na Ronovsku, za to

koncovka
5.

se obaluje": suza, hut, hp, uska, uopata, byu, motoviduo,

spaua, muyn, svya (slya),

6.

viu
^

(vil!)

Vsouv

se

a.

ve slovech: vylna, pyln, smyseu.

Vysouv

se / ve slov
7.
8.

eme

a grcar,

v du

(idu).

Zmkuje se te Mn se u y y

t:

tetka, nebudete, nesete.

:

\e tvarech

by byme byt, g v h:

hdo, hde,

p \e

v: vtk.

9. Tvary jmenn jsou celkem jako na Hranicku, leda e a) dativ mn. vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen., dat. a lok. jedn. rodu . skloovn pron. a slo. se odsouv: t na dobr matce e) vzor holoub nepehlasuje tla, tlaa, tlati. 10. Tvary slovesn maj tyto chylky: a) tet os. mn. cho, doj, mv, vda, jeda b) imperativ sednime, lehnit, zavit c) pest inn kmen zavench I odsouv: spad, zbled, ns, vlez, moh.
:

6*

84

3-

Rznoe
rznoe Mokov

starojick.

Oblast

tohoto

jsou farn osady ^Hustopee, Star Jin,

Bernatice, Hodslavice,

a VoviceJ Vedle spolench znak jednotnho ne, kad osada m sv dosti patrn zvltnosti. Ddina Porub pifaen do Hustope nem ke St. Jinu se klon.

O hlskch vbec.
1.

y zn

ovicch: rake (=raky).

V Morkov
co zvlt ve
konci-L,

hrub jako lask a polsk y, zvlt v Morkov a Vjako y, y, %, cy. f, sV, i, ci zni kad slovo na konci vty vyznv zvltnm pazvukem,

tm

vokativ patrno: HanoT>! Fraot!

atd.

tato-B:

mliekoi.,
se

na

v Hodslavicch-L, brati,

Jsa voln

Mokovjan
e

ozve hlaa

holem: hot!
3.

Ve Vovicch
pove,

zni jako

sen hanck

mezi

nebo

e a y: pone,

zaved,
(si)

dva voze,

sm,

lsek, se

dos, t star en, silnho, t, el, nedme, eht sa, mlko, chleb, leska,
o

klc, hv.

Tamt zn u jako sen

tyroch.
4.
r,
I,

mezi u a o: staiko

dvoch, tch,

se. nedlouz.

erk, erbina,

kret
n.

krtek

smrk,

Samohlskov r se astji vokalizuje: kret, smrek vrtl (St. Ji.)

(Mokov), smrk

vrina (Bern. Hodsl.)

O promnch samohlskovch.

Pehlasovn.
1.

a trv celkem nepehlasovno

sa,

jhla, jastb,

jame,

jaerka,

lahk, klapeto, hba, holuba, husa,

kua,

z obila, z podmsl, do vrba,

v Bernaticch,
slya,

a,

ma

(gen.),

iha (akk.),

klea,

lea,

kia,

dra,

utrca,

smf sa,

obyaj, volaj, njlep, zaph, - koan, podl, pecaj,

p pl paj,

sha, &02

ok, h, V Hunedla.

stopech vak a se pehlasuje jako na Hranicku. 2. O v Barnaticch trv nepehlasovno i tam, kde se v ostatnch osadch, jako ve sloventin a valatin, pehlasuje vajco, volo, plo,
:

moro,

ojo,
3.

mojo, tvoje, svojo, nao, vao, dvojo, trojo.

se

Kmenov u pehlasuje

astji: kl,

lidi,

ciz; vedle:

skludi,

v podezenu.
1.

Dlou se

velmi

Dlouen. rzn samohlska

lok.

mn. v

Morkov

a Vovicch: na polch, lkch, zachradch, dubch, koch.

2.

85

mn. vzoru ryba: krvm, bm,

Dlou se kmenov a v dat.

sklm.
3.

Dlou se a ve

ppon

instr.

mn. ami

rodimi, polmi, omi,

umi.
4.

Dlou se zdrobovac

ppona jat v gen

:

mn.

koat, prasat,

kurt,

dvat.
5.

Dlou se vsuvn

v gen. mn.

dcek,

iek, oken, ovc.

vder,

srcad,
6.

psniek,
Dlou se

mett.

zdrobovac ppony ef^ek v podstatnch kopeek hrneek, kopeek. v Morkov 7. Dlou se samohlska nkterch tvar nmstkovch h, h=:ju (Morko v), jm, od nich, si (sob), ti bohi, t vrky, na, va jsouc samo, ale nai chlapi, vai brati, nhdo (v nco). 8. Dlou se kmenov hlska v slovkch adovch tchto: est,
a hrneek v Hodslavicch a Vovicch
; :
:

sedm, osm.
9.

Dlou se samohlska
:

ped

souhlskou j ve slovech nkolikadji.

slabinch njlep, njvc, fra chvja, stoji, boji sa, hnji, 10. Dlou se pedpony slovesa jti: zajit, prji, nji,
11. Dlou se

neprojde.

v infinitive stdn a

kmen

nosovch
e,

I.

tdy:

zap
sloves

za,

zaj, .
12. Dlou se v pt.

ase kmenov samohlska

?',

tchto

sed sdim, be bim, lee lim, let ltim, hledt hldim, du de-dete, hoe hoi, chodit chdim, strom rdi, bli, mc
mcju

mh.

13. Dlou se

samohlska
v

1.

2,

os.

mn.

nsmy nst,

co

chcete,

dojt, ummy,

zavete.
za-

14. Dlou se

innm pest samohlska kmenov kmen

V tme pest
:

vench:
hlsku

ns, vd, pk, ps.

dlou vecka slovesa samo-

ped

rod

mus. jedn.

volat

set, musel, chft, bl

15.

byla,

volan, vodit

vodili,

lehni>

uderl.

Dlouh jest kmenov samohlska proti etin ve slovech rznch

kpla, ern, ert, veer, pevn, bza, obr, kobzle, zit, ,

prost,

dok, dote,
se

pdy, zdy, dve (= dve). Samohlska " a) dlou se v o: loni, dmu,

z

dolu,

rj, pokuj, j,

nbj

sa

iv

Mo.

jen

pokuj)

pji b) mn c) nemn se ve

slov

post.

Pozn.

V Hustopech tchto

dlek nen.

Krcen.

sten

Dlouh samohlsky koncovek otevench jenom v Hodslavicch a v Morkov dlouhmi trvaj, vude jinde se krt: zeli, v zlu,


sel

zlu,

do

zela, pl.

pkn

zela; za tu nau stodolu (instr.),

kosu, Pane

vysly modlitbu mu", bzi, prvni, pt, sty, osmy, sdim, Bim, vim

vimy

(ale: m,

my, t), Ba, la, sbu (3

os.

mn.), su

(jsou),

du

(jdou).

Zato samohlsky koncovek zavench a

npadn

se

prodluuj,

jmenovit v Morkov:

kom,

chlapm, robm, chlapch.

Uzen.
1.

se ne ve slabikch

kmenovch: mlko,

chlb, chlv, vtr,

ale:

k.
2.

e sloves

optovacch se v
dlouh

hovaly, oblka, prv, klev

ale

povda. 3. V Morkov

mkk

pechz ve dvojhlsku

ie

chlieb,

mlieko, zelienky,

lieto,

polievka, obliek, dolie

(=

dole, imper.), na z(slov.

lietch, liesek, odvliekli, liei,

utiekli.

ierny, iert, veier, enie

en),

Sesilovn
n \ a \
o:
e:

seslabovn samohlsek.

pomatuju, nazpoiha, kroba, ledvo.

letera.

o v a:

habofi (hovoi).
tuica (Iice).

y \

7i:

Pisouvn samohlsek.
V
neoblben skupiny vsouvaj se samohlsky
f, it,

y: muedelnk,
vylna,
ke).

mysel, nesmyseln, Vencel, spravedelnos, sluze,

pylny, kylnu,

ply

(=: pl. Mo.), pode ten

sedm, oum, vylk, strom, ku komu (ne:

Jin
Velik
patro
(val.
i

zmny.
(val. nec),

velk, lacin,

pcha, mozg, vandlk, psu, enec

(val.

patro),
si.

pod zem

zeih), pauz,

pak, lty, l,

kr

kraj

ukraj

O promnch souhlskovch.

Obalovn.
Obaluje se toliko v Hodslavicch, sice v dn jin
okol
:

osad tohoto

voua, Pauack, siua, zavou, uduu, umu, chybu, (=n), pomuy, smysu. sp, lupy, mvi, st, lehnu, V jinch osadch jen podku v nkterch slovech suza, hut. zuna
uacin, chuap,

(St. Ji.),

un

(Hust.).

Slovo

pl

tu neobaluje

(zl.

p).

87

Promny
p
ve
f
:

souhlsek retnch.

vtk,

v k: kkopa
(fem.),

m
p

ve v: vrk, vr (smrk),
:

v v h

haboi, obo
R v y b
:

Babinec, babinky (jmno hruek),

fb, fb pro (pv).

Promny
/ v

souhlsek plynn ch.

zgra
(slov.

:
c
:

dtelina,

\ r:

zgna),

v r: udery, kryda.

Promny
s

souhlsek sykavch.
s

kock, enck,

petrele, y

ilav.

\ ch: chca,
z

y s: srcadlo, stomi, y z:
sloves IV,

v pest trpnm

tdy se

nemk:

vyprosen, noen, zkaen.

Promny

souhlsek zubnch.
v zo: dohazovali sa
(iter.

dv

y d:

naspdek,
se

slov. hdati)

pest trpnm

nemn,

t mn

se

ce:

zahradn, zaplacen.

Promny

souhlsek hrdelnch.
v dronidze, mu:

g y h: hdo, hde, hdy, g y d: dronyga, g y dz: zidze, k y g: miga, kyp: papra, k y b obrky.

Zmkovn
1.

souhlsek.
te

Na Hustopesku

a Storojicku slabiky ne, de,

se

nezmkuj:
:

nehdo, nco, hrnec, tetka, tla, nesete, vedete.

2.

V Morkov zmkuje
se tu jen v

se te

v t; ne a de se
kudel,

nezmkuj
tee.

nco,
de

hrnec, tetka, tla, nesete, vedet, nechot, tpto,

nehdo,
Slabika

mk
3.

nkterch slovech
Hodslavicch

hde

nihd, ind, vuhd.

te

Bernaticch,

a Vovicch ne, de,

mk

se

v n, d, t: nhdo, nco, hrnec, tetka, tla, neset, vedet, lehne, sedne,

dvatm, hn,
-

ukraden,

s.
mimo ppady
jinde ji uveden ve jmnech
;

4.
:

Po rznu
leden,

mk

se a

msc
.(V.).

duben,

srpen,

do ledna, v srpni

/ ve

slov hafry

Pisouvn souhlsek.
1.

ch

pisouv

se a)

Hodslavicch,

Morkov

a Vovvicch

k samohlskm a / gen. mnon. ve St. Jin, synch, vtkch, chlapch, u Petrch,

:

rodich, groch, uch, kostch, husch.

b) ch

ticch

pisouv se toliko ku gen. mn. v vyzvukujcmu v Bernasynv, vtkv, chlapv, u Petrv, rodich, groch, uch, kostch,

husch.

c) 2,

ch se nepisouv v Hustopech:

synv

kosti, husi.

k samohlsce v instr. jedn. rodu . skloovn nom., pronom. a sloenho a k dativu i lok. jedn. vzoru znamen ve St. Jin, Hodslavicch a Vovicch: za tum naum stodolum, tum dthum cestum (St. Ji.), s tm makrtnm kozm, s tm pknm rm ru zn jemn, jen pdechem!), kosm, za pecm, ped n(Hodsl. mocm, tebm, se mnm, sebm, v duBm, k zelm, k podmslm (Hodsl.). V Hustopech, v Bernaticch a v Morkov m se nepisouv. 3. Souhlsky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic), takej, zasej, pecaj, vilkaj, veraj. j pslovenho komparativu se neodsouv: / dlej, vcej, mnj, ponej. hbla, brablec, rle t: lzk, (J zdr. (V.) skra, skos. h hulica, honuca.

pisouv

se

* :

Vysouvn souhlsek.
brablec brabca, d: nes, nesn, nskaj, pot, but, zplat, hlet, pojet, porat, h sesouv se vdy se skupiny hr^ v Morkov rei, ch, ebk, peb, oka si (=^hoka, hoekovati), ch: leta ba, ebec, ada, ze; Nevysouv se kmenov I (slov. lechta, plosk kmen), : suica. slov mvika (mouka), d ve slov hucle (=hudsle, husle), s v slovce ve
h:
1:

(teba),;; hon,
f

t:

slan,

a.

v imperative:

esdest.

Pzvuk

jest

na slabice pedposledn.

Tvary jmenn.
1.

lok. jedn.

kmen

tvrdch konv se astji v

v bue, v me, na ue, na potoce.

a
:

na

ko,
3.

2.

v ko, na tragau (v nom. mn. podstatnch v jan vyzvuknjcch

Kmeny mkk maj koncovku Hustopech a v Jin /.)

neli v

etin:

m pponu

j:

Hod-

slara, Morko va,

li,

Zhoa.
od
rodic,

Mkk kmeny musk mvaj v gen. mn. vas, pt tdn, mandl (mandel-mandla.)
4. dativ

hno ko-

mn. mu. a st. kon se v Morkov a Vovicch v vtkum, chlapcm. 5. lokal mn. kon se a) v ech pro vecky ti rody v Hustopech a v Jin o vojkech, o kanrkech, v osmi rokech, rohlkech, o chlapcecb, po kech, o enech, sestrech, v zahradech, na rybech, v novinech, ve Spikech, na lkech, v knkech, na rukech. b) ach (ch) pro vecky ti rody v Bernaticch (och), v Morkov (ch) a Vovicch (ch): o chlapoch, po stakoch, po stromoch, o na pokdkch, na vtkoch, na zahradoch, na lkoch, pi kravoch,
jinde v

vm

chlapm, telatm

bainch, na huclch.
pro vecky rody.

V nynj dobu nabv vrchu ppona

dc/i


c)

89

mkkho zakonen (kon

v Milotici, v Hra:

lokal
i

pomnonch jmen mstnch

:

se a)
nici,

\ Hustopech
fi)

v Hustope,

v Drahoti,

v Babici

v ch v ostatnch osadch

v Janovicch, Bernaticch,

Hodslavicch.
6.

instrumental mn, jest celkem pravideln. Vedle

ppony

?/,

vy-

skytuje se

astji

dmi zvlt ve Vovicch;

sedlky,
s
i

ama

jen

v Hu-

stopech a po

rznu v Jin: mezi

chlapy
s
s

pacholky,
kopci,

ped tyma

mokry

(Ji.), s

chiapami (Bern.),

hoe

ze svojmi to-

varyi, z
s bratry,

vojky,
s

psmi,

tmi

droby,

(Hodsl.),

(Mokov), s Nmci, nomi, pacholkama, vtkama, noama, rybama (Hust.) Pomnon jmna mstn maj i i dmi: za Hodstavici, za Hodslacermi
vicmi.
7.

svmi voly, komi^ pacholkmi (V.),

Obraz, les

p.

sklouj

se

dle

kmen mkkch:
lesi,

v lesu, na

obrazu, na vozu (v
voze, obraze.
8.

Hustop. a v Ji.

na

vozi),

nom. mn. dva

Psa

(pse)

luoch, lutni.
lau,
telati).

ma

v gen. mn.

Nebe

do

tlatm telata tlt,

ps. Lu (li) ludi, lum, nba na nbu (Bern.) Tla, tlaa, ttelatm, telaty (v Jin a Hust. tla, telate,
zel,
el,

el,

do

el,

k zel v

zelch,

v zelch
v

tmi
(

zeli,

za staveni,

tmi psni (Mokov)

za

do

Mez,

Mez

Mo.), takovho dobrodi, bez trpen (Hodsl.)

9.

10.

Pdavn pisvojovac m koncovku gen. mn., tedy neb ch. Oi, ui do och, uch v och, uch om, usm

omi,
11.

umi (oima, uima)

Mo.

ruky, ruk, rukm.

z

Jmno pdavn sklouje

se zcela pravideln. /
(v

koncovky
novej.)

ej

se sesouv: bl husi, v
12. jeden, jednho,

nov kordule

Hustopech:

blej,

jednmu, o jednm, jednm.

jedni,

jednch

atd. (v Hust. jedneho, jednemu.)

nom.

dva- dv.

m,
t,
se.

90

Jinde jsou tvary nepehlasovan

ma,

ma, a, sa; ped-

lokov dat. a lok. v Hust. a v Bern. jest

mm\

jinde mne. Dat. zvratn

nmstky

v Bern. jest se (sednime

a Ji.
:

se,

j se to vemu.)

n, ona, ono (v Hust. Nmstky pisvojovac

pravideln, jen e se
mojj, mojho, o
e

na

m v akk. . hii (Mok. h.) Hustopesku a Starojicku sklouj se v koncovkch zavench dlou: mojho,
on)

mojm, o mojj, nach, vaich,

.

naima.

Jinde

se v

aj

v gen., dat. a lok. jedn.

se odsouv:
o

tvojho, tvoj,
se

na

svojm, svoj, vamu, va.

Bernaticch
str.

rod stednm

nepe;

hlasuje: mojo, tvojo, nao, vao (srvn.

84.) ten, ta, to;

ty, ty;
.

Nmstka
tej
;

ukazovac

tyto tvary:
ti,

teho, tej
;

temu,
tch;

teho, tu; tem, tej; tm, t (tm).

tch
se

tm;

ty,

tmi (tma).

a v Ji., jinde

se

j toliko v Hust. odsouv (jako vbec ve skloovn nmstkovm a

gen., dat.

a lok.

jedn.

dr

sloenm: t na

bl husi.)

Hdo, koho, komu (kemu), o kem, km; Kolky telk, kolik tele (Hodsl.), kolik

za,

na

za co, na co.

(s telej

lidmi Bern.), kolik

tolik

(Ve.), kolik

telej

tolej

(Ji. Hust.)-lecihdo.
str.

prodlouench tvarech nmstkovch srvn.

85,

7.

Tvary slovesn.
1.

infinitiv:

ns (s), vz,

plc,

etn
tcC

(Ji. Bern)

tn

(Hodsl.)

n
sa,

bs, bc, vc, kvtn, (Mo. V.), mc, pc,

vz, (zap,

(c) c i ekn, zapa, a, t, m, zeh, p, ok, sm kupova.

ua, ja;

atd.),

zapihn, lee, skoi, voa,

2. Slovesa V, tdy vzoru tesati maj v 1. os. jedn. u (jako slov. a val.): ubra sa ubu sa, zdra zdu, otvrat otvu, spra sa spu sa, stla stlu, zpvat' zpvu, dva sa divu sa. vska (v-

skati)-vu.

3.

Prvn osoba mn. v

Hust. a

Jin kon
os.

se

vie (m), jinde

wy
4.

(m): nesemy (nesem), pijemy (pijem), mltmy, vomy, vmy, jmy.

Kon-li se
sa, uih,

1.

os. jedn.

v m, 3

mn. vyzvukuje vude v i

jeda.

cho,
5.

barva, srh, sp,

v,

Imperativ a)

zavimy zavit, volaj volajmy volajt, jez jezmy jezte (Bern), vevema vt, zavi zavima zavit, volaj voajma volajt, jez jezma (Hodsl. Mo. V.)
volajrae

volajte.

ve vedme vete, zavi zaveme zavete, votaj jez jezme ojezte (Hust. Ji.) b) ve vemy vt,

zavi

c)

ojezte

6.

Pechodnky: buaci,

stojac,

seaci, lehaci
zpvaja,

bua,

stoja atd.

(Hodsl.

V.) V Morkov

jen
I.

bua, sea,

Bern. Ji. a Hust.

lehna, edna, bu-

kmenov souhlska

sloves

a H. tdy se

nemki:

daci.

91

dti: pidaci

Zvltn tvar
(Hust.)
7.

pechodnkov m sloveso

nco

n-

emu
leh
i

Pest inn: ns

lehnul

lehnula,
su,

(v Hodsl. jen: lehnu,

8.

sem si je,
su,

zmy st sem zmy st

je,

nejsem ni, njzmy nejste nj su nejsem nni nejsu (Mo.), setn zmy st s nejsem ni js (Hodsl.) sem si- zmy st nsem nsi nni
nejsi
(Bern.),
su,

pekla, mh mohli, zblednul spadnu zblednu), voli volala, bel bela. zmy ste nejsem nejs (Hust. Ji.) sem

nsta, vz
i

vezla,
i

pk

utrh

utrhnul:,

spad

spadnut, zbled

s,

si

nesu

(V.)

idu

ide id

(Hust.

Ji.),

du

(Bern. Hodsl

Mok.), ijdu ijd

eti).

chcu chce chct. ohl (= ohnut). - co tam slchat'? (slynedova (= nedvovati). utozahynuje (val. slov. zah.) Pozn. O rznostech hlskoslovnch (zmkovn, obalovan a j.) viz

ijd ijdt ijdu

de

(d)

demydete
(V.)

du

ve hlskoslov.

Koraparativ pslovc jest:

dnes je tam

teplej,

zimj, pknj.

4.
[__V

Rznoe

keleck.
v Kunovicch a v Mal^

mst Kelci a v osadch pifaench niimg_stL(srvn. str. 81.), pak

Komrnem
;

ve \Vechovicch a pifaen tam obci

Lhot, pifaench do Louky; v Osiku, pifaenm do Hornho Ujezda a ve pikch mluv se zvltnm nem, je se hlavn roziovnm hlsek a, y ej a, hlsek l a v on ode mluvy okolnch osad odliuje, majc v t pin nemalou podobu s obecnou etinou a nem
dol.skm (srovn.
str.

51. a

n.)^
toto stk
s

Na vchod rznoe
Louka), na bud, ra,
jih a
vole),

se s valatinou

(Police,

Branky,

na zpad
na sever

hantinou

(H. jezd, Bk^ovice, Malhotice

rznoem

starojickm.

O samohlskch.
1.

Dlouhho

r a

rznoe

keleckm nen: poprch, vrba, vlek,

tak,

ohra.
(srovn.

hranickm kluka. 3. Dlou se a) samohlska kmenov v innm pest kmen zavench L tdy nesl, vedl. V tme pest dlou- se samohlska ^ a ped I v rod muskm, nikoli vak a a /.' tel, umel, vl, minul, vinul volal, dal, mltil, chvlil, b) dlou se samohlska o ped p
2.

Pehlasovn postoupilo

asi

jako v

rznoe

str.

81.): dej, volej, nejlep, tele, prasete, dra, lid,

?.

nikoli vak
<>

92

c)

a /;

stoj,

doj

dej, olej, biju.

po rznu: mu

me

.,

dmu, du, kpla.

4.
5.

Krt se substantivn

pedpona : vod, tk.

chlb,

Y ddinch
el

ie

se ne v i:

mlko,

el,

podmsl,

el

do

zelou.

Za

star ani v

mst
^,

Kelci se neuilo, nyn se

vak

, ale nikoli

ve tvarech slovesnch: lz, plc).

8,

6. po vech souhlskch, po r, kmenovch roziuje se v ej: pejcha, bejk,

s,

z,

z,

/,

r,

ve slabikch
bejval,

vejr,

hodnej

lovk,

narozenej, pastej, vejmina,

dvacejtka, cejti,

uzejbnou, v zejme, klejek,

lejce,

blejsk

se,

ejta, vsejknou, maejk, lejbi, pejtel, pejkad, pej-

kopa, pejstodoek, ejica, ejka, bejska, v

dlejk, knoflejk, obilejko, psejk, vozejk.
i

Mezejou,

pacholejk, pen-

neroziuje se v

e.j

a) vzniklo-li

pehlskou a senm

z a:

h,

p, ok,

vz, ptel, sha b) ve tvarech sloves

c) i
a.

optovacch: vozva,
hlo.

nosva, syva, kleva

n a

neroziuj
v

se ve slabikch ohbacch
pl.),

dobrch, cizm, boma, nos, kle, koz (gen.

7.

roziuj se z pravidla

ou: klou, our, pouk, pouz,

ze enou, za naou stodolou,

mjou, svajou,

eou,

lejtosou, v zelou, coudi, sou, seou,

vouz, roua, hrouza, dvouch, sousedou,

hodn zem-

kou, u
8.

sedlkou, chlapec

Nmcou, Tvrdoou.
:

mi

to.

Samohl.sky se vysouvaj

enho se

pu (pu), mandel mandle, zmrzlo se Samohlska n v dat. jedn. skloovn nmstkovho a sloneodsouv: temu tvojemu mladmu bratrovi.

O souhlskch,
1.

Kladerubech a v Kunovicch trochu obaluj"

v Kelci se jim

smj

e kaj: iduo, myduo. Jinde jev se to jen ve

2. nk

slov

(=lun).

nemn

se v

k jako v

ne

slov. a val.

skivnek, sktek,

skeek,
3.

vyj

mou

ve slov kop.

mn

se v h: hdo, hde,

/v

dtlina; n v

:
1:

leden,

hdy; r v d: kadoup (val. karlp), ut, lu; provslo bezen, duben.

(povslo).
4. /

v nslov se neodsouv:
vrablec

jinej, jistej,

Vysouv se souhlska

vrabca.
j

j; patro

(val. patro).

Tvary
1.

m enn.

2.

Gen. mn. m. kon se v o?/, dat. v om, lok. och instr. avm. Urit jmno pdavn sklouje se zcela pravideln po Slovensku

a val.

dobrho, dobrm, dobrma, sladk mlko. Jenom ve Vechovicch

:

pevldaj tvary hanck

dobry), o

dobrej

dobr dobr,
dobrou.

dobrho

dobrej

(han.

dobrm dobrej, dobrm

3.

93

jednyraa. dv, dva, dv dvouch, dvoum, dvouma. teho, mn, mi, ke mni, m, o mni. tym, tyma hdo, keho, kemu, o kem, km.
4.

Jeden, jednho, jednmu, o

jednm, jednm, jedni, jednych, jednym,

ten,

J,

temu,

ti,

tych,

Tvary slovesn.
1.

infinitiv:

ns, vc, plc,

c, zapa, a, zaa,
le,

zapit,
2.

ual

(zapat

utt).
os.

tet

mn. vedou,

pijou,

kle, choda, nos, voajou,

r,

jeda (v
3.

mst
:

Kelci: leijou, chodijou, nosijou, vdijou, jedijou).

imperativ: sedni

sednme sednte.

pechodnk budaci i buda, pindaci i pinda, stojaci, sednaci. 5. Pest inn sed, vybhl, spadt, nesl, vdf, voal, bel, mltil. V Kunovicch a v Kladerubech kmeny zaven I. tdy v rod m. tvo toto pest v lu lehiu, spadiu, uvadlu, vylzlu, zavdlu. *) Vidti 4. Bti m vude su sou. sou, jenom ve pikch sem v nkterch osadch psobenm sousedn hantiny vizu vize vizou.
4.
:
:

*)

Tyt tvary vyskytuj se na Telecku.

IV.

Ne

lask.

Nem, je tuto laskm nazvme, mluv se na Opavsku, v zkm pruhu zpadnho Tnsk, v pruskm Slezsku a po Bavorov a Ratibo a v severovchodnm kln Moravy, vtsnanm mezi obojm knectvm slezskm, v okol mst Frentta, Stramberka, Pbora, Bruperka, Moravsk Ostravy, Mstka a Frydlanta.^ Hranice jeho jednak od ivlu nmeckho, jednak od poltiny na mag__eniJieiiavj zcela sprvn jsou vyznaeny. Lid sm nem tmto mluvc svou nazv moravskou; sebe
,,....-

pak obyvatel nejmenuj bu nijak, bu Valachy", jmno Lachv" sousedm svm teba nejblim udlujce. Tak Trojanovskm jsou Lachy
jejich

Palkovjanm vzdlenj Chlebovjan, a ne Bruzovjanm u Frdka jsou Lai v Bludovicch a jinde, kde ondzo po polsku". V Tnsku na rozhran ei esk a polsk jmna Lach" a Vaach" jsou vzjemnmi
Kozlovjan,

tmto

zase a
li

mlo

se

od palkovskho.

pezdvkami. Ve Fryovicch dulani",

t.

j.

obyvatel dolnho (severnho)

konce ddiny, pezdvaj buranm" Slovkv^ e vyslovuj jako v sousednch Rychalticch dol, volol m. da volat.
Jakkoli tedy jmno Lach", lask"

vbec

ujato

nen, ponech-

vme ho pece za souborn nzev tohoto zajmavho ne, kter se sice v nkolikero rznoe rozestupuje, vak pece nejedny podstatn
znaky spolen m, jimi se jmenovit Odlin tyto spolen znaky jsou
1. li

od sousedn valatiny.

jest polsk, na slabice pedposledn. Vecky slabiky jsou krtk. V Pbore samm slyel jsem sice nkter dlky, jako rdos, pijali, pzvukem, jak se podob zpsoben z pravidla vak dlou se v okol Pborskm infinitivy nosovch
2.

Pzvuk

mst
a

kmen
3.

I.

tdy

vz, ,
te

, za, p

sm

se,

jinde ani toho nen.

n, dze,
e

Slabiky ne, de,

mk

se

v ne, d,

t,

nebo v

i, d^e,

e: nset, vedet

nsee, vedee
:

4. Lokal a instrumental jedn. rodu m. a st. kovho a sloenho maj stejn zakonen o nim, o o tym dobrm cMap, na naim novm plu.

nsee, vedee. skloovn nmstkym, o im, o niim,

7

98

Hlskoslov.
o hlska ch vbec.
Lask abeceda skld se
z
j,

,
t,

d,

,
1.

e,

f,

f,

g,

h, ch,

i,

tchto zvuek I, , m, m, n,

a,

b,

B,

c,

, ,
r,

dz, d,
s,

o, p,

p,

s,

u, v, v, z, , ,

zn

velmi z hrub, pechzejc

(like),
c,
s",

tm

v hrdeln e; ty buky

(tm
may,

=: te buke), liky

jak

(jak),

pych (pecha).
:

2.

Hlska

po

c,

z,

r zn skoro jako polsk y

kmotry, ko

yd, vyl, cysa.

s,

3. V Meli (na Opavsku) e po l^ , , nmeckho ae: mlko, vlz, pa, o, st, iaju se z teho" v Kateinkch.

zn z temna na

zpsob

na.

en

odtud rodil vy-

4.

Jotovan neboli

neli

ne

mkk B, p, v, m v latin mnohem astj jest slovenskm a valaskm: choruBa (korouhev), huBanka
past',

(hubov polvka), duBanky (dubinky),

(pantati, motati), vaz, z
fojstva, ije

pata, patro,

pa (p),
sma

pantaf

z
!),

ciganstva, ibenstva, zlodjstva

lidstva (lidstvo),

(nom. ciganstvo, ibenstvo, zlodjstvo

Moravan, drva,
se.
:

krava

kra vrka,
i

za

Polomm,

slaihunka (=z siariianka),

Na Frdecku
se (vezmi
h.
i
si).
SL

'koncov

vyslovuje se

mkce, na p. v

imperative

vem

rznj se
I

rozliuj

ne u vslovnosti slovensk a valask

zn hrubji,

jetnji, zcela jako v poltin.

Slovo laika (loutka) tak

rozdle obojho
I

mkce
se

jako Lach, Slovk a Valach nevyslov.

:

rzn vznam slov hlka (hl), la, laju latina (latinsk e).
6. 7.
fc

lach (obyvatel)

(lti)

lach

Na

zakld

(trhan),

hlka

(kolbka)
(litina)

la,

aju

(domlouvati), latina

a
s, c,

u vslovnosti trochu se
z jsou
s,

aspiruj: khady,

tham.

c,

ist (neeplav)

mkk
icho

sykavky, je asi tak znj,

(cjicho),

jako by po

z rychle

lese),

koze (kozje

= koze),

vyslovil:

lese

(v lesje

ns, vz

atd.

O promnch samohlskovch.

Pehlasovn.
1. Samohlska a a) ve slabikch kmenovch dr se houevnatj nepehlasovna neli v ne slovenskm i valaskm apka, apec, (zebe), lahky, klaknu, plaska, ulahlo alusti, za (za i ac), abi
:

se (ulhlo), tlaci,

paju, jahia, jale,

rukojadto,

jalec, jazvec,

jahab, jastab,
(vti),

jalito,
(lti),

me,
sa

majatek,
hovazi.

(sti),

pa

(p),

pas (ps), va

lac

Ale:

pidlo,

pidky (pstky),

disno

sno.

Op.).


b)

99

Speka

aj na Frdecku se pehlasuje
toliko

nejlep, zavolej

steku
(jinde).
c)

se pehlasuje

naj superlativn

nejlep

na M-

zavolaj, jinde

trv nepehlasovna.

Grejcar (na Frdecku), grcar (v Pbore), grajcar

pest innm sloves
III.

infinitive a

tdy a

se pehlasuje:

kie,

bel.

V enskm rod pdavnch jmen mkkho zakonen a dr se nepehlasovno kvtna ndzela, dnskaja noc, inaa e, mensa epa, boa muka, daremn robota, kua polvka. e) Za adjektivn pponu n v ne tomto jest jawy: slamany, devany, hliany, koany, sklan takt ruanec, slamanka zkad)
:

meany.
2.

Samohlska
lico,

nepehlasuje se v nom., akk. a vok. jedn. vzoru

ojo,

pole a ve sklonn nmstkovm: plo, volo, prohrlo, moro, loo,

do,

poledo,

srco, pleco, vajco, slunco, mojo, tvojo,

svojo, nao,

vao, dvojo, obojo, troj o.

na Frdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku; ravskm podle tohoto ne jen slova v -co zakonen trvaj nepehlasovna, ostatn jenom po rznu se vyskytuj. 3. Samohlska u dr se celkem nepehlasovna ve slabikch kmenovch i ohbacch vup, cuzi, oudi, ocui, (octiti =z procitnouti), slub, pruli (pli), za bou muku, vtu rados, mensu alos, vim
:

v cirkev obecu.

en.
en
1.

mkkho

(ie)

ne

laskm jest velmi ast, ale

nevyskytuje se vude v tch slovech a tvarech.

e (ie) neiizi se:

v substantivnch slabikch kmenovch a ohbacch po hlsce I na Frentatsku, Pborsku, V. Polomi, v Kyjovicch, v Bezov a od tto jin ry na severnm Opavsku: ele, obile, mlko, chlv, lek, led. b) v infinitive a innm pest sloves I. tdy kmene zavenho I, , f, s v te krajin: ns, lez lez, ples plet, vlec vlek, po hnst hnt, tc tk, sec sek. v te krajin a mimo c) v infinitive sloves I. tdy po hlsce to i na Brupersku te, de, mef veC, ec.
a)

ns

d) v imperativn
e)

koncovce
v

ej

hej,

mj,

lej.

innm pest
(ie)

v te krajin jako

a,

b vyjmouc Litul-

tovice na Opavsku:
2.

umel, ml, kleel, uml.

i

se \
*)

a)
*)

na Frdecku,

\ tch slovech a tvarech. na Morav v eladn, Kozlovicch,

cel

Petold
7*

Frdeckem rozumme tu vude

tnsk podl tohoto ne.

ICH)

od to ry pes Bruperk na sever a po amaovice v pruskm Slezsku, pak na jinm Opavsku (v Polance, Porube, Plesn): zeli, obili, mliko, chliv chliva (slov. chlva), chlib chleba, bih bhu, lik liky, lid ledu,

pohlid

pohledu,
jsou:
les,

klitka

(klec),

zolity

(zlety), noclih

nocleha,

Slizsko.

Vyaty
b)
plit

len, lep, plech.

:

v te krajin

nis, nis - nista

nislo, lize, liz

plitla
c)

plitty, vlic

vlik,

hnise

hnit,

i ik,
sic
:

lizla

Uzli,

plis,

sik.

v te krajin, vyjmouc Brupersko

ti, di,

mi, vi, i.

d)
lij,

V
Na

te krajin v imperativn koncovce cj:

hij, pij, okij, mij,

bi

(=

b).

Opavsku (v Polance, Porube, Plesn), Opavsku a v nkterch osadch odtud na sever, pak od Mor. Ostravy na sever do pruskho Slezska po amaovice: iitil utela utelo, urail umela umeli, mil meta mly,
e)

Frdecku, na jinm

Litultovicch

severozp.

leil

leela,

kleil

kleela,
tohoto

letil

viil

visela,
e)

chi

chela,
a

pijil

pijela
liha,

letla,

umi

umla,

musil

musela,
vyia

ale piel.

cel oblasti

ne
(licu),

v iterativnch tvarech slovesnj-ch

zaplita,

V. a V.
(val.

tdy po

lita

oblitova,

vya). 3, Po rznu
a)

se e

i
:

vude (mimo okol Frentatsk) ve slovech

poheba, bih
vdi, obid

sirky
bliij

(ble)
(i

beha, vid obda, ndvindva, zpivak, pini (penky z pe), otipky, oleja. (strky), Ondij Ondeja, Bartolomij, zlodij, dobrodij, t zlodi kniz knza, kazove (Kateinky)
veda, kin
i
olij
:

kenu,

bih bhu, pohib ^jea, zpovi zpo-

oli,

naviva
b)

ve Frentt).
2.
a.

V krajin pod

ohranien:

sino, susid

seka

(pstodlek),

ib, uirka (utrka

vrtit,

= runk),

suseda, suik susina, odiv odvu,

vinc, pina, pri,

dovniji (dvnji), pyniz (penz),

hniva, onimocni, onimi, nimocny, dniskaj, nim, nimuh (mimo tyto sloeniny zporka oi se ne). Nezeno vude vc (vce), sp (spe), povda. 4. Radov slovky est, sedm, osm ve skupin 1. znj: est, sedmy, osmy ve druh: isty, sydmy, usmy.

Jin

zmny

samohlskov

ne

laskrau vlastn.

1. d pezvukuje se v o na Frdecku a na Morav v okol Msteckm, a to v Mstku, v Metylovicch, na dolnm (severovchodnm) konci Palkovic, v Chlebovicch, Staci, Pastkov.

a)

ve slabikch kmenovch, na p.
trova,

dovka, brona, brozda, krova.

sloma,

plotno,

kozani,

polen, potel,

odek,

roz, hojny, krotky,


prozny, oden,

101

porad, utroca^

rod rada

rado,

mloi, vioi, vroi,

vydovac.

Pozn.
i

jinde na

esk dlouh d pzvukem Morav, pvodnm krtkm a

i:

vznikl zastoupeno
:

je^t,

jako

vran, skala, ba, hrch,

mak
do

atd.

do

a tak

mslo, sdlo.

b) ve slabikch ohbacch,
zelo,

na p.

nmomy

krov

(val.

krav),

mo prasot! elot, veselo roba, voda je muka, ino e, pknjo rua, vilejo muda. pok, c) ve pponch afc, d, d^ dl, dtka, acka, 'lika, na p. zahybok (kudla), chrobok, ehnok (svcenek), tko, pcho, kolor, stolo, sedlo, perniko, myno, kovol (kov), syrovotka, lotka, goolka, pstoobilo, ten

dobro, moja

mito, boo

voka

(chvka), kapolka.
d) ve

pedponch nd a zd: nobl

s

(dojivo), nospa,

zokon, zovitka,

zorobek (vdlek).
Pozn. Abstrakta

pedponou d
jo,

sloen maj a

nadja, nhrada,

nmluvy.
e)

ve tvarech nmstkovch: ve tvarech slovkovch:

:

nom, vom, som

padesot,

samo samo;
devoty a
p.,

ale: nas, vas, na, va.

i)

dvanost,

poty,

ale slyeti t
g)

dvanast, padest, paty, devaty.

oj,

ve spece
nojlepi,

kde tvar

o/ se

std

pehlasovanm

cj:

zvyoj
ruoj

(obyej),
(zz: jdi!),

nojbili,

nojvic,

zavooj

hyboj,

h) v osobnch

kdeto

/9)

vedle: nejlepi, zavolej atd. nhnivoj pponch slovesnch a) ve vech v moravsk sti, v sti slezsk dm v nm se pezvukuje a.) votom, volo, volo, voomy, voloe, votaju.
j3)

zavoloje,

nutrocoj,

volum, volo, voo, volumy, voloce, voaju.

i)

ve tet

osob mn.

hleo,

viso,

kleo,

noso,

modlo
sloves

se,

vroo
tdy,

vr), dojo, spo, robo, trefo.

k) ve

kmenov

slabice infinitivu a

innho pesti

I.

v infinitive v

sloves V. tdy
:

vzoru hti a ve vech pestch

al, na p. pos, pos posla, to, tos tosa, zao, ( tti), o, zajo, vo (srovn. za, , vz), loc (la, lti), so (i sa, sti), zdroc (zrti), sto (stti), kro (kr z:: krjeti), ho, oko po pala, vot vzata, zdro zdroa, hrot hoa, stol stoa, votot volala, dot

innch

data,

ptakol

plakala

(srovn. slov, val.

pesti: pt

vott- volala, dt

pata, stt

stla,

data).
i

Pozn.

1.

smradu,
vtoe

stov

Po rznu krtk n se mnv v o: htod hladu, smrod ve stav (rybnk), sno (slov. sn), poa (pasa z=

pastva), pochotek,

po (pa= p),

skoli (skal), pitozek, Poloch (Polk),

bocon, pijovka, klod

kladla,

krod

vro,

mto

kradla, pod pada, vlo vlomy--

(vl, vra, mla).

Fozn.
raj,
2.

102

jinch zase ppadech dlouh se nepezvukuje: krl,

rno,

vrata (slov. vrata),

sama,

stdo,

zdol

se zdala

se,

pol

pla

2.

pan, ale pombu.

Kozlovicch, v Myslku, na hornm (jihozpadnm) konci Pl-

ko vc, v Rychalticch, na hornm (jinm) konci Fryovic, ve St. Vsi, v Bl, Hrabov a Zbeze toliko v rod muskm pest innho v al pezvukuje se d v o, sice zstv nezmnno ve vech svrchu uvedench

ppadech: volol

volala,

dol
a.

data,

ho

hla,

okol okla.
;

Jinde vude je ist

^,

3. a, o ped nosovkami w, ped nosovkami m, n v y^ i

n\ d, a
toliko

n mn se v ? na Frdecku. Pechz tedy na

ped nosovkou

Frdecku
a)

dm v wm

ve vech slabikch kmenovch

ohbacch, na

trum, rum, znumy,

sum

sama samo,

p.

rybum, kozum, svium,

mn.),

oum,
prm

num

(nm),

volme),

= prv).
sunka,

vum (tak ve vech dativech dum dumy, znum znumy.

volum

volumy

(volm

Vjimka: prm
barun

(slov. val.

b) a,

an v un: vruna, bun

cuni, Frlunt (Frlant

= Frdlant),

buna,

baruna,

bocun

bo-

kbrunek, (skivnek), maryjunek, ka-

tek), ostruunka (ostruina), Junovice, chrni nundzyny (najden). Vyata jest adjektivn ppona jany : trany, skuany (koen), mdany. Poledn robi jnm a veer pijde sum", sice: ^an. O sob: na zu (na zad ^= na zptek). duma, v dum, zapumnli, strum struma, hrum c) om v um hruma, kumin, kumor (komr *), kumora, zlumil, pumo, pumoc. zvuna, hunym (honem), zahun zahuna, d) on v un: kusky, zvun kuna, vunika, kunc, luni, lusky, patrun, Antunin, jablu jablun, nhue, aspu. un una uno, Vjimka: pones a p. zym (zem) v zymi (v zemi), gymba, e) em v ym, m v im: zym^ zlatm, stibrym, za kopcym, dubym, bukym, ynym, otcym, elaim (= tlatm), spodkym, dolym, spolym (tak ve vech instrumentalech v ew), potym, enym (i ynym), tmu dobrymu ( temu dobrmu), po dasym (jsem), vym vyme (vem rymn, sedym, osym (i jinde!)

vlunka (vlnn

chru,

nhu

ku

vezmi),

pojedym (pojedem),
I

Pozii.
f)

vsuvn
?/,

mu (=emu). ped vi mn se v ?/:

en v

en

v in:

kamynek, prsinek, dynko,

jelia, bubyn
*)

bubna, ryndlik, sri sra, amyn,blozyn blozna, tudyntj

mn, sy mnu. pamy plamya, kamy, jamy, prsty' oknko, ohy oha, pecin pecna, jeli
ody

Metylovicch komur.

py pa,
deviny
pynize, syn (sna
103

sen),

ink

inku,
tnky,

kolino, naboinstvi, ka:r:

ina, vadlina, stainka, panynka, ztotynka (zltenka

loutenice),

aro-

dynica, zeliny (zelen), ervyny,

(vedle
:

inky

(zz

tenk), koiny, staminy,

koany, slamany, devany), utiny,

osvicyny,
(ten),

upadzyny

(=.

upradeny

= upadny = upaden),
dovoliny, zamysliny,
dzyni,

zamecyny, plecyny, ukradzyny, nesyny, upeiny,

stavyni
jedyn,
(staven), mlocyni, chodzyni, se-

od slyia, tyn
(enu)
e

Zinu

in in
Pozn.
i

odyn,

minic (mniti), ina, ini,

poi, nyni
n

(nen),

hyn

hynka

(val.

hen).

vsuvn

ped

mn

se v y:

pt

okyn, odyndu (odendu

= odejdu.
4.

Celadn,

v Kozlovicch,

Myslku, Metylovicch,

Palkovicch,

Chlebovicch, Staci, Fryovicch, Bruperku, St. Vsi,

-est

Petold, Bl v p-

v rod mus. jedn. mn se -il a - v jul, -yl v vl. Hyju: bul bila, pul pia, mluvn mluvila, ul ita, vaul noita. vaila, mlou motiia, hnut hnita, ul ila, dojul dojita, nosul b) i v jul: jut jela, tut teta, zavut zaveta, mlu mlela, smut smta, umut uma, hleul hledla, visut visela, kleut kleela^ nchcut nchcea, vut vdla. vyta. ryta, vut c) yl y ut: but byla, krt kryta, mut myta, rut 5. Po rznu i v tto krajin (4.) i na Frdecku mn se e jedno-

innm
a)

slabinch pest sloves

(sti),

smol (vedle smit

I. t. v jo oot oola, lot lota, sot sota smt := sml), vol - vota. V Kozlovicch i chot,
:

jol

(jel).

6.

Po rznu v
se,

cel oblasti laskho

ne mn

se o v u v

tchto

asi slovech a tvarech: tuj, kruj, struj, pokuj, obujek,

podujce, buj

zbuj nik, bul

bolu

(bol

= bolest),
dulni,

stuje, poduj bur boru, zur zoru

stj
(dolnj), hurni,

(pole oran), rechtur, dochtur, topur, pozur, tchu, Ratibu, but, buchnik,

duba

(zobati),

dubak (zobk), iduvka,

duli

na schud (msce), zachud stunca, chumut, krchuv, Juhan, kukul, sokut, skun (skonn, smr), jaku, pituh (i^ior), htuh, tum, muda,
hun, schud

muzg, nuta, un
roha, tvaruh

una uno,

usada, hrub, krub, kubasa, urudny, ruh

tvaruhu,

strum

stroma,

hrum, drut

(v. drot),

zhrui

se,

stuvka, stuletni, tastuvika, tu (to

= tedy),

povud (povo =: povode),

vudka (vodka na oi), zvun, vzek, muh mohla, rst rostla, kudi v imperativech: nkud"; v gen. mn. rub, kup, nuh, skut, hur;

hu hue,
prus, vytu,

hu,

tup

(topiti),

drub, vul

nrub, sku, krup, naspu.

nvul (volky Nemn se

:

nevolky),

nvu,

poji pojova.

Sesilovn

seslabovn samohlsek.

ave:

letara

(slov. laterna

= lucerna)

jase

(jasan).

a \ o: chop

(v.

chlap),

korupa

(slov. kartp),

krobaf pomatovaf,
,

pomatka, joerka (Mstek).

e
e
i

104

v a: haslo, vartat, v y: (na Frdecku) darybok, hydbov. v

e
:

cebola.
v.

o o

Y a: cbrama, havoif, kobzale

kobzole, lazi (slov.

lozit).

Y y: tynu (Opavsko). M v e becha (bchaf), ohlechnu.

:

u v y : hyboky, pedy, z domy.

bezyroku

(=:::

bez

roku),

od spody, za mlad,

Pisouvn samohlsek.
Vude vsouv se e ped r a) na konci slov vter, Peter, braterr kmoter, b) ped skupinami rsky, rstvo, rny: bratersky, braterstvo, sti1.
:

berny, chaterny.
2.

c)

ve slovech kret (krtek) a smrek.

trudel,
3.

Vude vsouv se e mohe (v. moh) b) Vude

ru se
-)1

ped ped

a)

na konci slov: mysel, handel,

ln\

skupinou

spravedelnos, eraeselnik.

samohlskovosC hlsky
kons.)

slovnch (kons.

-j-

vsutou

ped

vylk, pylny, vylavno (vlhko),

kylnu,

I ve skupeninch stedosamohlskou y ve slovech Za plhati" k se na Bru-

persku plaha".
4.

Vude (mimo Frentatsko a Pborsko)

ru

se

samohlskovosC

hlsky r ve skupeninch stedoslovnch (kons. -j-r-f- kons.) vsutou samohlskou 7/, a to zpsobem dvojm.

a)

se

vsouv po r

(trt

tryt),

a to jen v krajince mezi Mstkem^

Frdlantem, Celadnou
sryp,

a Kozlovici (tyto

osady v to potajc): pryst,

prysi, bryla (val,

srys

(srs), vryba, sryna,

berla),

smry, svryb, stryi,

:

slov. brla

=
:

sryvatka, kryk atd. ve vech slabikch.

vicch vak

pryst,

hrync,

sryp, tryn vedle

trha,

pri.

jen: hrnec
b)

do

hrynca, krev

y hyrnc, Byrno a p. ^ Pozn. Toto vsuvn y ve skupeninch

tyrt)

se vsouv

ped

r (trt

kryv, =
mn

V Kozlo Na Frdecku

hyrtu

(hrtan).
:

vude jinde
dle

kyrk, syrp, styr^

vzorce tyrt a tylt zn

jen polohlskov, tu
zm' v

vce

tu

vyzvukujc;

a
i

nkterch krajinch, jmenovit na Opavsku,

takovou polohlskou pvodn i a y takovch

skupenin; tak pastyrka (pastka), sirka, syrvatka (syrovtka), sekyrka,

srvatka, sekrka, trma, Najvrt;
Frlant, Frdek.

tyrma (^^ tymi), Neuwirth na Opavsku zn emer jako: pastrka, srk, ^vrvi mu za kudly" (vyrvi), Frovice,

Piln zn jako plna (Chlebovice

*),

hhany

jako

hlany

(Opavsko), posilnny jako

tu na plnou hubu."

poslnny (Petold)

pl^ hl, si vyslovuje se

Za zpvu vak hlska y jasn vynik:

*)

tyrhali,

skyrze,

obdyri

Tedy piln a pln (pylny)

zn zcela stejn!

(v Bl), birzo,

105

oi

jako tyrneka (v Plesn),

a kdo nezn pravopisu pe

5.

hirnc a p. Vude ru. se samohlskovos hlsky

I a)

pedsutm u ve
b)

slovech:

utty, utf, hutt, hultaf,

kuliC

(slov.

klovat)

vysutm

slovech:
II :

muvi, smuva, huk, hue, hunica

Po rznu
:

(silnice),

un.

c)

sam ve pisutm

dluhy, tlust, dluh atd.

6.

slza (Frdlant, Pbor), sylza (Frdek),

sluza (jinde),

leka (Opavsko), yk^ (jinde),

sedm, oum
(rvti),

(na

Frentatsku), sedym,

osym

(jinde),

tyknuf (tknouti), ruvaC

rynek, romenek (rmen), chlipaf,

zarzavy.

Pedloka k mnohem astji

a to

se vokalizuje neli v ostatn

:

moravtin,
:

odchodn od

samohlskou u

ku

mn, ku nim

v psni

ku tob,

ku muzice.

Vysouvn samohlsek.
a: zaa

ato - zali
Isknut

ol a (na Msteku).
(kelky telky), gnu
se (mihlo).
(slov,

e: devatnast,
i:

se.

velk, lacny, kolky

tolky

ignt^=

bodnouti), psu (Bl),

kac

(slov.

pcha, mho ukat, Frd.).

Samohlsky
v.

se nevysouvaj v

jemela

(jmel),

jako, tako, jakoi,

ueknuf, pisaf, tamo i tame,

tchto a pod. tvarech: za, jamela kaj si byl? (.kde's byl), pyta, kobyliha,

dle, blie.

Hit.

V nslov ped i nepedsouv se ; i ve stedoslov ; toliko slabm pdechem zn, ba takm miz: iny, idlo, kraic, moich, pii.
;'

Pauz, pauk (na Frentatsku, Msteku, Frdecku, Pborsku), paluz,

palk
i

pauz, palk (na Opavsku);

zautra (dvojslabin, na Opavsku),

O promnch souhlskovch.

Zmkovn
V
cel oblasti

souhlsek

w,

c/,

s,

z.

ne

laskho

zmkuje

se slabika ne v ne: necky,,

nesu, npor, hrnec, bravenc, nepi,

nch, neposeda.
ve vok. a instr. jedn.
c)
:

Pozn. n se

nemk ped
vzniklm z
oje

e
:

a)

Jane, pane,
e

honem

b)
:

ped

krsnho

ped pohybnm

pon

nek

synek, prstnek d) ve

slovuje se neni,

slov nebo od Rychaltic ponajc nni.

souhlsek
d,
t,

(nebe).

ve p-

Po Ukvaldy vytr:,

Hledc k
1.

mken
a.

s,

ne
;

lask dl se na

na Frentatsku, Strambersku a Pborsku toliko slabiky de a y d

te

se

mk

t;

id;

se

nemn
(tbma.)

tla,

tetka,

veteno,

otec

kudel, vede, vedet,

ma

Pozn.
1.
t

106

a jejch

odvozeninch:

a. d tlo

se

nemk
ped
e

a)

v ukazovac nmstce ten

(tolik),
c)

tedy b)

ped

vzniklm

z oje:

chudho?
hrotek

chudmu,
jedn.

bohatho

svtek, patek,
:

pohybnm
pohdek
deset,

a vsuvnm:

statek,

tetek, tvrtek,

(gen. mn.) d) ve vok. a instr'

ide, hade,

hladem, plotem;
e)

(mk

se

vak v

instr.

kmen
depta

tlatm, hiBatm.
Pozn.
2.

po

rznu;

devt,

deska,

deli,

mldenec, udeit, tesknice.

mst

Pbore
1.

ne, de a te

nemk

se

vbec, vyjmouc

jedin tvar vude, tedy: hde idete, nesete, tetka.

2.

V osadch pod
tto
z

3.

krajiny na jih jsou Frdlant,

nevytench piepluju." Hranicemi tto eladn a Kozlovice, na sever Bavorov

se

v Prusku. V
a) s a

krajin

mn
s

ped
seka,

e,

i,

ja ju, l

mkk

z:

sekac,

semeno,

seno,

beseda,

sused, o koze,

na voze, na

obraze, v lese, visel, mrzlelo, sikorka, ito,

si, iva, nosi, voi, prosi, musi, kos

prosa,
(3.

kosi,

gdosi, voza, noa,

os. mn.),

ve Star Vsi,

za Stru Vsu,

vyplazuje,

utek,

za
hus,

{ze), va,
os,

aha
letos,

(s^g), sah,

sednu
boka,

haluz,

zas,

koba,

seda, sede, pa, ns, lez,

snih,

ma,

vez, pros, nos,

voz

(imper.), noeny, vozeny.

Pozn.

eladn,

Frdlante,

v okol

Ostravskm,
nesu,

ve

v Moravce

nesu, ne, nese,

nemy, nee,
i

vezu,

Frdku,

veze, veze,

vezemy, ve7'ee, vezu. Jinde (u

nese, nese, vezemy' atd.
b)
f

v sousednch od

Frdka Bruzovicch)

mn

se v

mkk

c:

ela

(tele),

etka, veeno, oec, eky,

maeinka (mate douka), ve Frlune, v lee, i bohi, in (tn=stn), icho, z pami, v bri (v brti), do smri, elai, jehai, kei (krti,) ztrail, dzeaa (dtte), mlaa, vraa (3 os. mn.), oke, ni, smr, ra
{ra, kravsk kopyto),
c)

plec,

mta, vra
vedz,

(imper.).
d7'ea,

mn

se

dz':

devucha,
vedee,

dedina,

kud7'el,

ved7'e

vede

d)

vedemy
eledin,

d7'ura.

kladivko,

chodic,

vedce

(= vee),
vda
(3.

lude,
os.

ide,

chod7'a,

voda,

mn.)

dasno,

ndvd,

s mn

se

v : ena, scehno, sel,

tyto

nvse

(nevst,) v mce,
ani
se

rosce (roste),

lici,

ho, ko, ratole, kopy.

hlsky nejsou vude
stejn,

Pozn.
rovnaj

Zmken

vude

obdobnm hlskm polskm. V

Kozlovicch, ve Frdlante, eladn,

Bruperku

jen

malinko

se

rozeznvaj
;

od sousednho valaskho

f:

hd, vola,
;

past, ticho,

va, budmy
kdeto
f

hlsky
:

s,

znj velmi

jemn V Petold,
sedi z jen malinko

Star Vsi, v Bl, ve tvarech

vyznv,

chodza, dei, hodim,

pedchz
byc.

ne-li v eplav (polsk) c:

jmenovit v infinitive spe v c nici, smei, koci, chycila, udeic,

zcela

Na Ptnku u Bruperka

zpvajce

zeteln

vyslovovali c:


A
jak ja
ci

107

musi

ponu

arovac,
c

ty

mn
Ve

nco

darovac, ocira

(otr),

smcilo sluneko, sazei^ tulci

(szeti,
(.

toulati.)

T ze

zpvu

kostelnho

na Stramberce vyznvalo
nebude^ nakat^ hyci
3.

za

St.

Bl ena

zpvajc vyslovovala:

(bti).

V Kateinkch u Opavy,
V.

v Kyleovicch, Hradci, Meli, Radkov,

sever

Hrabyni,

Polomi,

odtud

na

pes Beneov do

Pruska,

pak
za

v nkterch osadch na severovchod od Opavy, jako na p. v Lodnici,

o

sob

ve Studnce na

Morav

isnu,
hustj

piiskuju, uchtaju,"

t.

j.

mkk

hlsky

s,

z,

6 vyslovuj
ijoi,

seno, v lese,

na voze,
(prase),

seka, eka, ni, ena, ehno, v mce, etka, icho,

sykavky
T,

z,

nei,
c

praa

e
:

(jste).

Jenom dz
hod),

neboli

ve vslovnosti

za

zn jemnji,

eplav

ho (=

bu
te

(bud), chodzu, ale ve

Studnce: ho, bu, po,

Pozn.
1.

bue
s,

(bute), hoe, poe, choda.

Klimkovicch slabiky we, de,

z,
<*,

zstvaj tvrdmi, sice

tele, pote, na voze, noim noa, chodim (jti), ena, ehlik, kopy. choda, p, i Pozn. 2. eio, (elo a tlo), i (ti a sti) a. p. v krajin tto dle

nastupuj hustj sykavky

ila,

^,

d: nesete budete,
lese,

seno,

semeno, iva, ni

(niti),

vslovnosti se nerozliuj.

Zmkovn
Drub, vep,
kopec,

jinch hlsek.
pohansk kaa (vbec
slov.

srpna, hrta, pansky,

ped

sk)

do kopca

na

kopu

(v Polance), alat, satan, svitek,

(svtek

lnu), sklo, sklenka,

v.

koica, koupa, (skopka,

kapka),

kery,

kla, kj

= kdy

(Frdecko), kecek (chrastl)

kry
a

udei

(slov.

val.

dery t.)

Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped pponami sk, stvo, tvi, ka, eka a ik: kovsky, cebula morska, kramarstvo, havirsvi, tesa tesarka,

kucha bedna

kuchaka

kuchareka, krava

bednarka, past

pastyrka

sarik (ue, tovary eznick),

b) ve slovesnch tvarech

myna
pru,

kravarka

kravareka,

masa mamynarik, peka pekarik.

pastyreka,

hore,

pares, pare (pu), horu (hom), hoe, horalo (Opavsko) vrei, tres (na Frdecku.) c) po rzen: netopr, krejda (kda).

Rozliovn
1.

spodobovn.
laskho jest
f

V nkterch

nebo
ti

slovech

ne
z

() proti eskmu
(i

(d) proti

eskmu

nebo dz

tisa, tiha

slov.

a val.),

tiek (),

paput, potini

(podsn),

poika

(podska), stipnu
(zobati),

(scpnouti),

pa

(cpti),

vaba

(vazba na stechu),

oba

dbbak


(zobk),

108

ceak

(i

val.

slov.),

mledivo, podim (podzim).*)

bel

zn

dyabel.
2.

V pest trpnm mn
v
c: zapleceny, a)

se

dv

ukradzeny, kladzeny, vedzeny,

najdzeny, narodzeny, zahradzeny, udzeny (uzen).

f

vymeceny, maceny, chyceny.

st

v sf (na Frentatsku, Stramberku, Pborsku):

b)

oputny,

omastny, vyprotny, decku). c) Po rznu:

3.

se:

opuscyny, omascyay (= opusceny, na Fr-

roscu, rosces, rosce (Opavsko).

v iterativnch tvarech V. a VI. tdy

(slov.

mn bqv

dz:
(slov.

hadza

hadu

haa"),**) navadza vypoadza, rozsadzova.

(z

navat), vyvadza
s^

vyvat),
uher-

4.

sk

mn

se

ped
ch

sky

uhersci,
5.
6.

prosty
^,

prosi.
ped
se

v se

v sf (s): slezky

slezci,

Hrdelnice

komparativnm

s se

nemn:

drahi, plachi,

tichi.

infinitive
cf:

mn

tt

a,

dt \

vec, plec, krac,

zn jako

na Frentatsku, Strambersku a Pborsku, ve Frydland naopak k(=cf) v sf:

pes

(pec), utis, sis (sic,

7.

seci),
:

f,

ff

ple plet.
8.

()

po

pomos.
pot,

bu
i

but,
hev,

mla

mlt,

Po rznu

proj za

nas (pros), poj

po

pojia

poja

slov.

poat).
8.

Nkde

skupeniny souhlskov zeteln se vyslovuj:

sukenwy,

pau??a (na Frdecku), ve Voc-ce (Beneov), pi^e (z

teinkch),
janovice).

na pavacce,

pide, pite v KaVideacce, panacci (Celadn), pocany (Tro-

O
b v h b b

j i

n ch p r o m

n ch

ouh
1

k o v ch.

p: drpa. m: kacamajka.

Y d: demeno. Y g: gybza v. bybza (daremn vc). b: obak, nazba (nspa), bloka, charba.
Ye v: vtak
v.

p Y

p p

ptk (toto zvlt na Opavsku).

Y k: kondrab (pondrav).

m m
hebk
*)

makrtny (mlsn), Y p: pakrtny (Trojanovice) miina (vihel vrina (smrk), mihel ve v vrk
:

vih,

prut).

tto vslovnosti poznati nejlpe, jak

jemn
1.:

zn lask
t.

a d a jak mlo
j.

se rozeznv

od

d,

kdyt in

(tin

= stn)
t.

zn jako podsn
j.

lasky: poini,

poini, poini, potini, hodim jako podzim,

**)

podzim, podim atd.

V zpadn Morav hdt.


m
V n
:

109

norak, norka (mork).

v.

v v h: koruba
(ovoce), habor
vl,
bot.).

habori haborny

choruBa (korouhev), bzdury (vzdory),

(hovor), bran

obo fem. ku, kosibal (kosti-

v \

v v ;: kraj
vati, Frent.).

p: pokrop (pokrov na mry). o krajerka (krava

h'.

kravaka, Moravka), myja (mvrzaj.

uh'ti).

v \

Horula, na

hrb

v.

na vrba (na rvaku).

vak:
17

v M

krza: dvei kru = vru = curknu (cvrknu ^= trochu

(ifr).

f
f
y

v h: ibra
ve v:

v p: packa, pazole

v. fazole,

okrava

okravuju

okra val
chrba

kopla

(koflk).

(okraj

a = okrajovati),
= stebati).

vino-

va

(jinovatka).
/
I

dtlina

(Fren., Pb.),

daelina (Metylovice).
(slov.

v r:

mrhavy as

(Celadn),

chlpat

r v
r v

v J: nejza (Frd.). (skr, Frent.).

: ka
I
: :

r v u

mulo (mura == zednk), fuak (rypk prasec).

lumero,
:

rula (roura).

n v

1:

n v
s
c

m
s
:

Antomin,
oselka.

v z: mozg, dizga (tska).

v
v

c
,s

v g:

drga
:

(drcati).

: lua
z
:

(lien

na

voze).

v ch v
v r:
t:

lachova
zaha

(slov. taovat

= slditi).

z z

(Frent.).

aa

(za).

d y

chajta (Frd.).

hejbavny. naraji koho na (navsti), hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. d y g: mrga: koza mrga ocasem", gara, grapa
-

zdrapy
t

= nerodn

pole).

t t

v d: na' zpadek, dizga. \ j: svajveer i svalveer

(Frent.).
vti

\e v: vivka (vtka, od slov.

vji).

h \ g: gtoh a gtuh (Frd.), grabnu (hrbnouti, Opav.). h v f: fusak (husk houser, Opav.).

ch Y s: scu (Frd.).

g v h: nihdy (Frd), hdo, hd (Frent,, Pb.). g y d: dbel v. gbet (ndoba devn), zdybnu (val. zgybnt
tajn), Drygat
v.

= vzti

Grygar (nom. prop..

Troj.).

k \ g: frga

110

gomoty, guzy (kus),

frga

frgaka,

mrga

mrgota.
k v ch: tabach, Polach.

k w b

krybaky (= krkaky

sirky, Frydl,).

st7^-

kyp: paprutka (kaprad). v : evo, epa n. epaa m y nv: konvis, konvisa,

(stevo, step).

Pisouvn souhlsek.

empel (epel
spji

noov).
ejsty

j, ej:

(spe), jancikrist, jancia, Jeva,

(Mel), pecaj,
nicej, mocej.,

takej, vilej, brzej (star lok. v. brze

= brzo), venkaj, veraj,

Pedsuvnho
^,

_;'

sice nen: idu, ilec (jelec), i (je), edli (zjedlizr sndli) atd,
v.

1:

kaptun

kapan (kapoun), udi

(uditi), slupina,

dtavi, pu-

tlina, tudica (Op.),

r
:

tuky (zk, Op.), plumpa, plumpova.

stari
handra
(Frd.),

(staiti),

arpa

(spati), krueky,

kruela, kruel (kuel

na

peslici).

n:

v.

hadrlak

(slov.

hadra

v.

handrlk),

kvae

(kvieti),

takovny
i

madli

(mdliti),

rovnina,
:

mrzutny.

Na Pborsku

jinde nevsouv se n zizt (= snz).

s
:

ped j

ve tvarech

zjes, odja, sketa

sjat, ziz

Stanovice, Stinc, Stebova

(a

v ostatnch pod. jmnech to-

pickch), skurka

(krka

chlebov), skypa, skidto. stapec, strno, Skratop.).

v.

vaovo (Kravaovo, nom.

d
:

zdra, zdraly, zdadto Hendrych, Kundrat, pozdi, v

t:

zadto

(zrcadlo, Frd.),

zdidto

(Frd.),

oa zda

(za = hled).

bittek (blek vaje, jako: uttek).

hapateka, hustina

h: hofra, hanyz, bra, jahabina (jeb). Hana, Hanzelm, haret. (st), harenda (bval hospoda pansk), hazor.

g: zegzutka (Plesn), vrglat Pozn. Spojky dy (kdy), to (to) nepebraj psuvnho z; dy nda,
to

nda.

dy znamen t dyf

= vdyf

Vysouvn souhlsek.
p
v
:

se

nevysouv ve slovese trpnuf: noha

mu
;

strpnula.

kotrta (slov. kotvrta

= alauda

arborea)

na sever od Opavy

bratroi, Miostoice,
(v

potoika, rukaica, motoidto,

prapraim pral *)

Beneov: prait prava knut I : umri, knuc

pravli), obinu, choina, braovemaso (vepov)

(klnuti, Opav.).

*)

Vbec

mezi

dvmas

amohlskami.

r
:

111

zsL

(^ rza,

rez).

n mezi a
s
:

i:

rozrhaity, sekaina, miaina, mazaina.

lopa

(slov.

sopat

= chlemtati).
(dnes),

z: dvihnu.

d: tkalec, ant,
t: vyrosnuf,

nska
zavek

pony (pozdn).
(stlti),

f uik,

m,

nu,

vasny,

sta

slani,

ssdesat (= edest).
(obhldati), ide^

(zhtavec = poduka),

oplida

vrnuC (vrhnouti pole

Polanka), vzda.

= podmtati),

bet, ebik, iba,

nmut

(nemohl

k: tisnuf, tresnu.

Cel slabiky: ta, netra (teba),

usa, nul

nu nut- uli (uznouti), usnut

= vela Vodka), po-

nua

zla.

Pesmykovn.
Provizto, orstev (val. ostrvka),

pla

(pea

kiva, Pokivnica (= Kopivnica, nom.

ladn), vystykla e (vyskytla

top.),

kipopa, aza (ze

Ce-

eladn).

Obalovn.

V Meli, Radkov, Domaradovicch

luj"
:

a ve Lhotce na Opavsku oba-

huava, va, byva, uopata, uonsky,

(haluz),

hau
zral)

kaus (kalous), kyevy, svadky.

ale rozeznvaj se

znj podobn,

Zdravy a zdrauy (= zdraly, pece. S obalovnm spojuje

zvuek
jasnch):

vovk,

uavka, uka, tusty, muyn^

se t

jemn vslovnosC koncovho h

(a jinch

puu

(pluh),

uu (luh), duu (dluh). Sice nevyskyt ne, le ponkud na horn Celadn.

se obalovn

v cel oblasti tohoto

Skloovn jmenn.
I.

(a)-

kmeny.
chtopi chlopi

nom. chlop
vok.

chlope

akk.
gen.
dat.
instr.

chlopa
chlopa
chlopovi
(

chlopy

chlopuv

u)

chlopum (-am)
chlopami (-ama, -oma, -y)
chlopach (-och)

chlopem

lok.

chlop (

ovi)

nom. nu
vok.

noe
noe

no
nu
na

akk.
gen.

noe
noi (-uv)

dat.
instr.

112

nom
(-am)
-i)

no
noem

noami (-ama, -oma,

noach (-och)
obrazy

lok.

no
obrazu
obraz

nom. obraz
vok.
akk.
gen.
dat.
instr.

obrazy
obrazy

obraza

obrazuv

obrazu

obrazm
obrazami
obrazach.

obrazem
obraze

lok.

Poznmky

ednotli V5'ch pdech.

1. Ve vokativ jedn., oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy, druh substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. ob.

pane rechtor
2.

!).

mv nkdy genitivn ivotnch: dostali smy nejviho buk. Mo veda. 3. Dativ jedn. v severnm a zpadnm Opavsku kon
Akkusativ
jedn.

neivotnch

pponu
se v oi:

chtopoi, bratrei, ebrakoi.

4.

lokle jedn.

kmeny tvrdho zakonen

o chtop, o Zubre
(vl.

ivot,

neivot, maj

z pravidla

pponu
t)

jm. Zuber), o mojim brate,

o naim Martin,

o vojku, o tym ptku,

(Pbor.)

kmote; jenom kmeny v hrdelnice zakonen maj ? pi enichu, po mojim neboiku panu strku
maj
."

Kmeny mkkho zakonen

na

ko,

po naim otc,

na no, v ko.

ppona ove astji se vyskytuje neli knzov, synov, kmotrov, bratrova, svdkova, ludkove. Jmna v an maj an: Pasean, Ronovan. 6. S ppony genitivu mn. wu hlska v nikdy se neodsouv: chlopuv, Po mkkch souhlskch a po s a s pravideln ppona gen. synv. tovaryi, mn. jest / rodiov rodii, klepa klepai, tovary
5.

nominative

mn.
:

v ostatnch

nech

mor.

vr (ver)
krli (sv.

vri,

gro

groi,

nu

noi,

ki

kii,

krl

tech
havi,

krli), vrabel

fari,

havi
razi,

netopr

vrabli,

netopi,

ohe

ohni,

komina tyde

kominai, koa tydni, jelen

synkv

mol

moli, col

coli,

far
koai,
deset

jeleni,

pac
7.

dvanast

hlasi.

Akkusativ mn. ivotnch rovn se genitivu.

(holil,

Veckych sluebdo koly

nkv
(ib.).

knecch pucovat

My).

Posyla svoich

Ma

dobrch rodii (Opavsko).

Mamy hodnch

sueduv (Fryovice).

sme tyrech tudentv. Znte njakch Viznaruv? Mli sme tu tech dobrch knzv. Chtla bych rada ze dvuch tudentv do stravy.
Dreli

Tych venkovskch
li

113

pustili (Pbor).

Kerych tam mas znmch ? (Skorec).

pro dochtoruv (Beneov). Pere pro svoich chlapv.

Na Frentatku
s

a Frdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojen

dvuch, tech, tyrech:
8.

slovkami

ma

dvuch bratrv.
;

Ppona dativu mn. jest nm: chlapm, bratrm na sever a zpad od Opavy am: chlopam (Kateinky), bratram (Milostovice), koam (Litultovice), ebrakam (Lodnice), pacholkam (Slavkov), synkam (Stablovice) 9. Instr. mn. m ppony y (i), ami^ ama, onia. a) y vyskytuje se jen po rznu, nejastji na Frentatsku a Pborsku: s tymi synky (Celad.), s bratry v. bratrami (Skorec), s penzi (My), ze zajici (ib.), za ktobuky^ s mojimi bratiy; jinde jen ve spojen s nktermi pedlokami na oznaenou
msta a

asu

za humny, pod ploty,

pede vraty, Mezi trhy (Opavsko). Mezi okny" v Plko vicch znamen uprosted mezi dvojitm oknem, mezi oknami* mezi dvma okny. b) ami jest pravidelnou pponou v moravsk a tnsk sti tohoto ne: chlapami, synkami, stromami, kopcami c) awa panuje v severnm
a zpadnm

ped

svotky,

ped okny

(Palkovice),

Opavsku

bratrama, synkama, noama, zajicama (Kateinky,.

,

Milostovice, Litultovice, Slavkov, Stremplovice Lodnice, Stablovice,, Skpov, Mel, Bezov), d) oma jest pravidelnou pponou ve vchodnm Opavsku ponajc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice a po Kyleovice, na sever pes Beneov prusk a po Samaovice chtopoma> deoma, synkoma, kooma.
:

Pozn.
10.

Celadn cep

instr.

mn.

mkk
a)

p: cepami.

Lokal mn.

m ppony

ach a och.

ach jest pravidlem na Frd-

iantsku, Msteku, Frdecku, na Strambersku, Brupersku a na sever od

najc a ve

Moravy od St. Bl povchodnm Opavsku a po Opavu a Litultovice. c) och vedle. nch vyskytuje se asto na Frentatsku a Pborsku vim o ptakoch j naich synkoch (Pbor, vedle pacholkach, susedach, domach), o bratroch (Skorec), po jarmakoch (My), v kaluboch, ai po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicch och pevld d) jinde jen po rznu po kubakoch (dran

Opavy

b) och jest pravidlem v severnm cpe

pe), na patroch, na

haoch, o
u Opavy).

Hamroch (ve Frdlante, sice jen ach); o boruhaoch, pi kopaoch (Sedlit u Frdku), ve vtasoch (Jakta
v

Jmna zakoen
a)
?,

.s

(les,

vuz)

maj v lok. jedn. a nom. mn.

e:

lesi,

na vozi
lese,

lese,
.-

voze (Frentt) b) u,
lese,

v lesu, na vozu

lese,

voze (Skorec),.
(e),

c) e,

d)

na voze

(v lese,

na voze na voze)
ic

voze (Bruperk), lesy, vozy (vude jinde).

lese,

Mstn jmna v ?c maj v lokle a)

v moravsk a tnsk sti

tohoto

ne: v
pl.).

Kozlovic,

Palkovic,

v Bruzovic
i

(Sedlipe

b) ach a och v

Opavsku tam kde

lok.

tak i v Sedli mn. tak neb onak

8


se

114

kon: ve

tablovicacli, v Milostoicach,

v Klimkovicoch,

v Kyle-

ovicoch,

ach je t pravidlem ve

Frentt, Stramberce a Pbore.


III.

115

a-kmeny.
ryby

nom. ryba
vok.

rybo

ryby
ryby
ryb

akk.
gen.
dat.
instr.

rybu
ryby

ryb
rybu (-um)

rybm (-om, -um)

rybami (-ama, -oma) rybch (-ech).

lok.

ryb

nom. dua
vok.

due

duso

due
due
dui
(-om, -um) duami (-ama, -oma) duach (-och).

akk.
gen.
dat.
instr.

duu
due
dui

duam

duu (-um)
dui

lok.

Poznmky

jednotlivch pdech.

1. Koncovky instr. jedn. jsou u a um. a) n panuje v tnsk a moravsk sti tohoto ne, pak v zpadnm Opavsku po ru kter jde pes Kyjovice, V. Polom a Beneovo na sever do Pruska, b) V osadch tchto ponajc a v celm ostatnm Opavsku rakouskm i pruskm instr.

jedn. vyzvukuje v
2.

um

za stodoium, cestum, vulum, rybum.

se

Dativ mn.

kon

v am,

om

a v um..

Ppona um panuje
;

v severnm cpe Moravy ponajc od St. Bl a ve vchodnm Opavsku kravum, sestrum, svium ovem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. om jest obmnou za dm na Frdecku, kde vbec dm pechz v um. na Msteku. 3. Instrumental mn. m ppony ami, ama, oma tam, kde je i -lkmeny maj: roboma, sestroma (Polanka), kravoma (Kyjovice), rukoma (Plesn), dzevuchoma (V. Polom), zahradoma, svioma (Klimkovice) atd
:

mn. kmeny tvrd (ideji kmeny mkk) maj bu stdav pponu och na Msteku (obmnou za ch), na Strambersku, Pborsku, Brupersku a dle na sever, v Opavska tam, kde i t-kmeny och maj: po skaloch, v zahradoch, ve stodol och, na
4.

lokle

z pravidla

bu

ukoch,

o kravoch (tramberk),

na drahoch, v zahradoch (Pbor),

na
(St.

skaloch (Bruperk), v zahradoch, na lukoch, v ddinoch, o svioch

Bl, Opavsko a po Litultovice). Na Frentatsku, Frydlantsku, Frdecku a v ostatnm Opavsku pravidlem jest ach. Vula ma na voli.

8*


IV.

116

oi,

ui,

ruky, nohy.

nom. akk. oi, ui

gen.
dat.

oi, ui

oam,

uara

oum, uum

(Frdecko)

lok.
instr.

oach, uach oima, uima

(Skorec),

oami, uami
(dle

ooma, uoma

okno").

oama, uama V oa zda"

(=
Ruky

vi

hled.

Op.).

a nohy sklouj se zcela pravideln dle Zbytky jmennho skloovn jmen pdavnch dno vajco (Polom), vinno hrozno (Sedlit), za k samu kostelu (Moravka), luska roku (ib.), to je

a-kmen. nejsou pH hojny:

stru
(Trojanovice),

do polsk

polsku (Pbor),

z dala,

vata (slov.

zvta,

Litultovice).

zn

po

Mstn

jmno Lubno sklouje se dle uritch: z Lubneho, na Lubnym. Pdavn jmna pisvojovac mimo nom jedn. rodu raus. a . sklouj se vemi pdy dle uritch: kovaluv synek, kovalova devucha, kovalove plo. Ci jsi dvtko?" Michnove"*), na staikove mno (jmeniny), to je biskupov, kovaloveho synka, Matulov hony atd. Mstn jmna v ov kon se ve Slezsku v ovo: Beneovo, Slvkovo, Kra-

vaovo

tak

krchovo (hbitov).

jedn. tchto adjektiv, uiv-li se ho bez substantiva, na Msteku m veskrze skloovn jmenn: Miulkovo (pole), pjdu na Miulkovo, piol sem plati z Miukova (= z najatho od ]\Ii-

Stedn rod

ulky

pole),

na Miulkov.
sloenho

Dle skloovn
jeden a vecek

sklouj
tvere,

se

rodov

slovky v

<:i\

mnonm
se

sle:

pater

dvee, jedn

galaty,

vecke roby, vecke ptky (akk.).

Za mnoho uv
hojn, za kolik

tolik

kelo

tlo, kelko telko tele

O
po paruch sklenek (Pbor).

obyejn

velo

vela vela nvelo nvela,

telej,

kla

tyle.

Velej krajuv, telej krojuv.

kela hodinch ? pora krejcarv

(=

pr,

n-

kolik, Frdek).

Dam vam

akk.


gen.
dat.
instr.

118

hiBat

liiBaa

lok.

hiBau hiBatm hiBau

dat-

hiBatum
hiBatarai

hiBatach
instr.

Ppony
spravuj se dle

mn. um, am,

ami,

ama,

oma,

lok. ach,

ochy

o-kmen.

Skloovn nmstek
1.

osobnch.

nom.
akk.
gen.
dat.
instr.

ja, jo
riia,

my

m, mne

lok.

ma, mn, mne, ma, mi, mn, mne, mni, mnu, mnum mn, mne, mni,

m m

nas nas

nam, nom,
nmi,

num

nama

nas

2.

nom. ty
akk.
gen.
dat.

vy
ca,

t,
ti,

e,

tebe, tebe, teje

vas
vas

tebe, tebe teje

i,

tob
tebum

tebe teje

vam, vom, vum,

vmi,
vas.

instr. tehu,

vama

lok.

tob,

tebe, teje

3.

nom.
akk.
gen.
dat.

sa,
se,

se

sebe, sebe, seje

si,
si,

instr. sebu,

se, sob, sebum

sebe, seje

lok.

sob,

sebe, seje

Poznmky
1.

o jednotlivch pdech:
se-

Nepehlasovan tvary ma, ca, sa, vyskytuj se posud jen v vernm Opavsku (v Litultovicch, Stablovicch, Neplachovicch). 2. Tvaru m uv se nejvce, i po pedlokch ode m, ku m, o
:

m.
ke

3.

Ztvrdl tvar

mne
se

slyeti

jen v

mst

Pbore:

nech mne,

mne, o mne. 4. Tvaru mni uv

5.

Instr.

mnum, tebum, sebum

po pedlokch na Strambersku ke mni, o mni. jsou tam obyejn, kde a-kmeny

:

um

maj.
6.
7.

Dativ se

se,

daj
8.

Tvary nom, vom panuj na Msteku, num, vum na Frdecku. {= si) jest obyejn na Brupersku a Opavsku: edni se pokuj. e v akk.' uv se na Frdecku, jinde se. Tvary tebe teje, sebe seje slyeti jen na Frdecku a v Celadn*

1.

nom.

lO

Jednotn slo.
nom.

121

gen.

kleeju, chodju,
bojeju se d)
:

122

ei!) v
Litultovicch

(jako ve spisovn

na severozp. Opavsku re voni, vely robi, roby klai, synei chodi, dy se jaabiny urodi, dy se tli krvy, nai ji, veci vi. e) V Kateinkch u Opavy, v pruskm Beneov a odtud pes Boetn na sever tet osoba mn. vech td slovesnch m koncovku uvi: vedum, pijum, uiiium

kleum, chodum, voajum, dajum, kupujum, jedum

3.

(jsti),

idum.
a

Prvn

osoba

mn.

imperativu

jinm
(jinde

Opavsku (v Plesn, my): plema, poma, dajma.

asi osadch,
?',

Zhebe na Stramberce, Klimkovicch a v okoh') m pponu

v

w.a

V tch
v

za imperativn
polin):

ve kterch e se v i (srovn. na str. 99.) kde se po souhlskch neodsouv, nastupuje rj (jako utij utijmy utije, lehnij lehnijmy lehnijce, zanij

zanije.

zavench v rod mus. jedn. I vude (nis-nisla). Jenom na Frentatsku Pborsku vedle tchto tvarv obecn jsou t valask tvary se vsutm e: ved i vedel, ns i nesel. V My delch tvar jenom na pasekch se uv, v ddin sam toliko tvar kratch. V mst Pbore slyeti t, jmenovit od starch osob: zavedl, zanesl. ,Zaved si ho tam?- Zavedl". 5. Pechodnk proti sloventin a valatin velmi zdka se uv. V nkterch osadch (v Pbore, Moravce, Metylovicch i j.) neslyeti
4.

Pest inn
ved

kmen

odmt:

vedla,

ns nesla

jinho

pechodnk le buda
stojac,
leaci,

(budaci)

tebu.

Jinde

slyeti

po

rznu

seaci,

idaci,

vuci

(=

chuci, samocht), v
laskch
tu,

oa zda

(=

za,

vi

hled).
rozdly

Aby dleitj

rznoe
v nich
se

zpsoben rozmanitmi
vyskytuj,

zmnami

hlsek jasnji vynikly, polome

kde poteba, po nkolika

rozdly

vzorech asovach. Osady,

tyto

vyteny

jsou na svch mstech v hlskoslov.

Tda
1,

I.

Kmeny

zubn.

123

kladmy klade (= klae).

kamy
klate

kladzmy

(= klat)

kladzce

(= klae)

Infinitiv,

klas

klas
Pest inn,

kla

klad kladla

klad,

klod kladla

klad kladla.

124

Frentatsku
(i:

roscu

ros rotu rot rostla rosce) rst

:

jinde

rus

(ruse)

rotu rose
str.

rostla.

tvarech pest trp. Madzyny, plecyny a p. srovn. na

103.

2.

Kmeny

sykav.
Imperativ,
pas, pas

Indikativ.

pasu
pase, pases
pase, pae

psmy, psmy
past, pae

pasemy, paemy
pasete, pasee,

pasee

pasu
Infinitiv.

Pest inn,
pas

Pest
paseny

trpn,
e.

pas,

pas

psla,
ve

pos

posla
pase

Poznmky.
O mkkch sykavkch
srovn. na
str.

tvarech

pa.se,

veemy, veee

106.

2.

a)

Pozn.
)

O promn samohlsky
to, tos
liz

tosla
str.

O promn

a (= na str. 101. k) samohlsky e v

v o ve tvarech po, pos

\e tvarech

posla,
li,

ni,

nis

nisla,
str.

liza
O

na

100. b)

hustch sykavkch ve tvarech: pasee, pae,

pa na

107.

3.

3.

Kmeny

retn.

pily

Kmeny retn, jako v etin vbec, tak i v tomto ne pestoudo td jinch; kmen heb do V. tvarem hebac hebu, kmen zab

do V. a do IV. tvary: oziba

oibe,

abi abi
h
r

(V.

Polom).

4.

Kmeny

de

Indikativ.

Imperativ.

vleu
vlee vlee

vle

vlemy
vlet, vlece

vleemy
vleete,

vleee

vleu.
Infinitiv,

Pest inn.
vlis
vlek

Pest
vleeny

trpn.
e.

vlec, vlec,

vlic,

vlekla, vlik vlikla

125

Poznmky.
incl.,

na Frentatsku a po Kozlovice na trambersku a Pborsku: pecf, tc, moc, tuc; jinde vude pec, tc, moc, ttuc, jenom ve Frdlante toto cf mn se st: pes,
infinitive

mn

se kf, ht v ct

tis, sis,

mos,

tus.
e

O promn samohlsky

ve tvarech

vlic,

vlik

vlikta,

ic,

sik sikla srovn. na str. 100. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tdy II. na Opavsku vyskytuje se ec, eku, ek ekla, eka (pech.).

ik ikla, sic, Kmen ek

Jenom

5.

Kmeny

nosov.
Imperativ.

Indikativ.

pnu
pne

pni

pnij

pnimy
pnit, pnie

pnijmy
pnijt.

pn
pnmy
pnte, pnce
pnu.
Infinitiv.

Pest inn.
pal

Pest
paty

trpn,

paf,

pa

paa, po

paa

Poznmky.
O imperative pnij srovn. na str. 122. O pest po paa, ol aa atd. srvn. na
str.

101. k)

Krom
puj do

va, tdy druh,

kin

va (vol)

kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc zanu, tnu tnul, zvlt na

ostatn

vzala
i

najmuc

najmu.
m klnu klnu
6.

Kmen
klej

kla kla,
plynn.

kle (Frent.), kloc, klo,

(Frdek).

Kmeny

Indikativ.

Imperativ,

tu
te

ti

tij
tij my

timy
tit,

te

tie

tijt

temy
tete,

tee
Pest inn,

tu.
Infinitiv.

te,

tec,

ti
Pest trpn:

tela, teny a
tel

tri tela, tu
e.

tela,

126

Poznmky.

vi a te, de, me, pec, na str, 101. c) O pestch: tul tela, dul dela, mul mela, pul pela, vul vela srovn. na str. 103. 4. (mi) m trpn pest mety: vecko tam bylo vymete.
infinitive tic,

O O

imperative tij srov. na

str.

122.

di, mi, pi,

ve

srovn.

Me

7.

Kmeny oteven.

Indikativ.

127

Poznmky.
O imperative: padnij padnijt m z pravidla del tvary: padnul, pod padla srovn. na str. 101. k)
srovn. na
lehnul,
str.

122.

Pest inn

sednul,

blednut.

tvaru

pomn

Za esk zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn, zaindik. zpomnim, zpomni, zpomni, zpomnimy, zpomnie, zpoma
;

Do smri nzapomnim (= nezapomenu), nzapomni (= nezapomene). Imperativ: zpomni, To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). zpomnij i zporh sob (Star Ves).

Mrznu m vedle mrzne t mrazn (na Opavsku). Za esk uhodnouti uv se zhadnu.

Tda
Indikativ

III.

Imperativ

umm
umis umi

umj umj my
umjte,

umje.

umimy
umit, umie uma, umo, uihu, umi, umju, urhum.
Infinitiv

Pest inn

um
O O

uml umla,

umil

umla,
str.

urhul

umla.
"^

Poznmky.
tvarech tet osoby mn. srovn. na
121. 2.

tvarech pest innho umil a urnul srovn. na str. 100. c) a 108. 4. Hoeti m v inf. hoec a horac (na Opavsku); hoe! {= ho!), maluko to hora. Pest ; horal, vyhorali. dohorava (^= dohovati). Za infinitivy vidti a slyeti uv se vida a slychac: nebylo ich

vida, nslycha nic o nich. Kypti pestupuje do tdy V. skypa, skypam (skypu), skypal; edivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tdy II. Un mu to zvisti (= zvid, Frdek). Chybilo kobzoli nedostvalo se, chyBalo :=
pochybly, nezdaily se (Sedlit).

Navrcana muka
IV.

navrtn na

ernov

(Celadn).

Tda
mlatim
mlati
ralati

Indikativ

mlaim
mlaci

mlai

mlatimy

mlaimy


mtatit mlaa, mtoo
Imper.
:

1'28

mlaie
mlan, mtaci

mtaum

ma mamymat, ma mtamy mtae.

Pest inn; mfatit matia, mtait maita, mtafut matita. Pest trpn: maceny a e.

Poznmky.
O zmkovn
mtaim,
sykavek v imperative (pros, voz) a v pest trpnm
str.

(proseny, voeny) srovn. na

106. 2. a); o rozliovn zubnic (chodim,

str.

ml:aceny,narodzeny, oputny, opuscyny srovn. na

106. a 108.

tvarech tet osoby mn. srovn. na

str. str.

121,

2.

o tvarech

innho:

maut matia,

nosu

nosia

pest

na

103. 4.

amat
(ce)

129

kraje my

130

krajet

(ce)

kraj.

kra, krac, kro. Pest inn krl krala, krol kroa. Pest trpn: kraty, ukrany, ukrojiny (Frdek).
Infinitiv
:

5.

Indikativ.

Imperativ,

heju
heje

hej

hij

hejmy
hejte
(e)

hijmy
hije

heje

hejemy
hejete (e)
heju.
Infinitiv:

haf,
:

ho, he, hi.

ha, hrol

Pest inn Pest trpn

hota,
se)

het, hit.

haty, hroty, hety, hity.

Tak
(pol
siiiat

se asuj:

pa
se),

(pro) paju

pota; pel), siiia se

(smo
(lo,
sa

se (smol,

sml
i)

sa

(a, o,

va

(vo,

v,

vi)

la

seju

vju vat

(vol

(peju) paj (pej, pij) pl smju smj le) aty (ot vaty vt, vty.
se

se (smij se)

leju

laj (lij)

lat (lot, let)

ity),

ola,

il)

(oty,

vola,

vit)

(voty,

vity) a p.

O promnch
slov.

samohlsek promluveno na svch mstech v hlskose,

Tvar: zehet

pel mu
stahuje

to,

smt

se a p. uv
i

se v
:

Pbore

nejblim okol.
Sedlit).

Hr

druhdy
YI.

v indikativ

hro

(= hr;i

Tda
Indikativ

Imperativ

kupuj u
kupuje

kupuj

kupujmy
kupujte (e)

kupuje
kupuj emy
kupujete (e)
kupuju.
Infinitiv: kupova () Pest inn kupoval, kupo vol Pest trpn: kupovan a e.
:

ala.

Slovesa bezpznakov.
1.

Da:

Jak Buh daje

(sice:

da) daty, cera vydata.

povez

132

b)

Tvary zporn.
nejsem
nejsi

nen sem

nesem

nni sy nni nni srny nni st nni su

jo

nsy
nni

nni nj srny

nsmy

nje
njsu
joch nyni.

nse
nesu.

sym nyni (nima)

ty sy nyni (nima)

un nyni (nima)

my smy nesu vy se nesu

uni nesu.

Sloen tvary nni sem obecn jsou v moravsk sti toho ne vyjmouc Strambersko a Pborsko, kde pevldaj tvary nejsem; uejseu. v jinm Opavsku (po Hrabini a Mele), nsem v Opavsku severnm jo Pklady Ja sem je u spn nyni (^ neni) a joch nyni na Frdecku.
;
:

star.

Joch
si je

je v hoferstvu.

Jakch, takch
cign.
?

(= jak
nic

jsem, tak jsem).

Hlupy sem nni. Ja sem nni den

Odked'
?

Ja sem hrub vesel nni.

dobrho nni.

ija

ze (ija's je

si)

Ty sy
hodni.

Smy

tu su dva susedi.

Dy

smy teho nesu

My smy nni
neodmtv:

su hupi.

Vy st su nni
to
el.

bohati.
jedn.
i

V sloench tvarech druh osoba

.S

kym

sy

Koho

sy se bal?

Slovesa nepravideln.
1.

idu
id id

idu
idze
ide

di

(I/.i

podmy
dit
pod (po)

dzie

idmy

idzemy

nchud

idt
idu
is, i,

idzee

podzmy

idu
e

poe
ol

sta,

la (srvn.

Obrzky zaidzene (=
Sloen
odejdi,
dejti,

zal, Bruperk).

i ody mn {=
naji,
obejdif,

na

str.

103.

5.).

di,

Frdek).
'vyjdi,

tvary

infinitivn:

nandit

v.

pidiC,

nvydiC
2.

(Celadn),

pis, piis,
chci

pi

(Frdek),

pedej (= pe-

Op.).

chcu
chce

cheij

chcimy
chcit (e)

chcijmy
ehcijt.

chce

chcemy chcet (e)

chcu.

135

cht, che, chce

tramb. Pb.)
3.

(Frent. tramb. Pb.), chtl, cliel, chcel (Frent.

chut chtta

(srovn.

na

str.

103. 4. b).

mam

134

V Opavsku
na
plo.

kvartu (piva jsem tu vypila, Moravka).

tratily, toliko

tyto tvary ji se vy-

v Plesn (v jinm Opavsku) slyel jsem od 84let staeny

jeach

nbylach tam, sedach na koa,

Rznoe
v nkolika mlo
zachovalo
se
li

severoopavsk.

osadch na severovchod od Opavy: v Hlavnici

a v Cholticch v naem Slezsku a v Boboluskch a Brnicch v pruskm

znan
tohoto

se

posud rznoe, je nktermi zajmavmi zvltnostmi od ostatn latiny sousedn.

proto, e v Hlavnici

Mn

bohuel nelze tu vypsati ne toliko nkter trosky zajmavho

rznoe, jednak
pravily

rznoe
eny,

znenhla se

spodobuje k sousedn latin opavsk:

stru npovida",

mi v Hlavnici
dri;

star

to v dob nynj Vil u den po ene Karel Has na

kopeku

(v Cholticch) to

piny, e na prusk zavinnm, perueno

smju z toho", jednak z t stran moje bdn zpsobem nemilm, mnou nebo sa

bylo.*)

O samohlskch.
1.

V rznoe tomto
(vc),
:

je

pt

dvojhlsek:

ia,

ie,

io,

iu,

uo.

ia: piakny, viac

ie

miakky, mia.
(pazde),

peie

(pe),

pazoie

chvalie,

dojie,

klaie, leie.

sedzie, chodie (3. os.

io
:

mn. sloves HI. a

v

IV. t.) v Brnicch.

postaviony, barviony.
rybiu,

iu

polvku,

peiu,

muatiu,
:

iu

(perf.

sloves IV.

t.)

Boboluskch a v Brnicch. uo. V Boboluskch a v Brnicch kad takm o (krtk i dlouh) zn jako jednoslabin dvojhlska uo uoi, uokno, uojo, mlekuo, veuor,
luod
(led),

pohuob na pohob,
(el),

nu, stuol,

kuo

muoj, tvuoj,

svuoj,

bratruov synek, uot

vruona (vrna).

V Boboluskch
pee

ena vyslovovala:

pevu pevo pevo (peu

na

pee)
2.

se
i,

zvltnm vsutm zvukem

u, v),

zpsob obalovanho"

(znjcm mezi

mu

peu peo peo.

v
i

Hlavnici se
jil

jako v sousednch Litultovicch

chtit- chtla,

(srovn.

na

str.

100):

^jela,

mil

mla,

zehij (zehej) atd.

atd.

Brnicch: jem (jm), viem (vm),

3.

hlskou
*)

sm sa (smi sa), svky Vlastn tomuto rznoe jest zmna samohlsky e o nkdy t u po mkkch souhlskch mn se tu
;

se

samo-

Srovn.

Jid

a nrod"

II.

str.

321.


e 135

vaomu
e

vaom,
v o: v

o: peomy peony, peo

je v jo
:

naomu naom, vaoho smaony. ona, obrak, olezo, onu (enu olo, vola, voraj, omu o om o niom, peo
ost,

osty,

osnast,

naoho

vrok, raraok.

hnti),

zavaone, vozeok, noiok, rohliok, odry.

peunka, jauiek (jetrka).

jole, joden, johla, joho
(

bijo bijo bijomy, pojod

le

v lo: Ion, klopeto,

!)

^jomu pojedl), jo = zeleny, plose, lto

pf.

joji,

oo (= joo,
jest (je

jet),
edit)-

je,

j,

v lofo (v lt)

zle

(ne

zlo
i^e

ale:

lud

luod,

pluse

(plsti,

Bobolusky),

pluc

(imper.

ple)*

o:

otaz,

po

pohob,

krosny (kesn,

kmotr),

stocha,

seste. d (dze) v o (io): oa (dt), ova, do veo veomy. kuul (= kudel, koudel).
toi

(den),

olaf,

veo
(tele)

(e) v

(o (co);

otka, opo, v loo, osac

(tesati),

ola

colaom (teletem), peo {= pete, pete), poo (~ pot, pote), plofo ploo ploomy plofoo ploony, sona (stna), sohno (stehno), izo
(jezte),

so n v o:

(jste).

chut.
o

ve

do,

om, ogdo, obuj

sa (neboj

nosu ose nose zaos (pf. ochce, oznam, sedo, ku a kopo (kopne), strom kvito (kvete).
(imper. zanes), nuc (nsti, Bobolusky).^

os

= zanesl), sedo zaus zause

viode
bti s

se),

och

(nech),

Po rznu: piogza
(vdti).

poviodzo,
e
les,

(jinde

na Opavsku

phza
ji

= pnice ptk),
odumr,

pod hov (=: hov, sem) Bobolusky.

toto

Ponvad rznoe
podivenm,
jako: lek,
1.

nyn patrn

neme

se

vyskytuj dosti
je,

mlko, jedla,
ii

ast vjimky" od tohoto pravidla, lep, leskov oech, je (jeti).

V Boboluskch
puatiu

perf.

mn

se

v tul:

muatiu
(mil).

dojiu

dojiua,
0.

muatiua,.

puatiua.

Tame jest y za i ve tvarech: my (mihi), myvy V Hlavnici: kruba za la. kroba (krabati).
Koncov
r se tu nevokalizuje
:

vtr, bratr, cukr

O souhlskch.
1.

Jasn hlsky na konci slov

luot/,

pvodnm jemnm zvukem

sn, be.
se
li

vyznvaj^

h docela miz:
2.

bratruof, du6, nuof,

f

Mkk

v Hlavnici mlo

od vslovnosti esk

lude
z,

chou, staros, voa; jinde pechz v jemounk d a c. c, zn mkce, neeplav seno, v lese, koze, zima. 3. Pisouv se I ve slov plynkava (pinkava) odsouv
:

Mkk
s

se

ve

slov krz (Bobolusky).

4.

V Boboluskch

v Brnicch

obaluj".

vyslovuje

se

tam

zvltnm,

136

I,

nepostinm

zpsobem, mezi
Je to
asi

v^

t-,

tak e hrub

ve v-

slovnosti jet jaksi

(leka, Iice),

znti.

prvn

stupe

obalovn: ueka,
:

uu

(tuh),

hvyboky (hlubok), huava, jauvka, pauk (v Hlavnici palk) myduo, euo, zapnu, lehnu, spadnu, iu (il), piu (pil).

O tvarech jmenn ch.

synkoi, gen. pl. a) v Brnicch: bratruov, dvuch synv. dat. pl. a) v Brnicch a Boboluskch ebrakam, bratram, kravm, sviam, olatam b) v Hlavnici obrakum, bratrm, kravum, svium, olatum. lok. pl. a) v Brnici a
1.

Dat.

sing.

bratroi,

synuov

b)

jinde:
:

bratrv,

Boboluskch
sjmkoch,

synkach, lesach, stromch, zahradch, lukch b) v Hlavnici

losoch,

stromoch, zahradoch,

lukoch.

instr.

pl.

a)

v Brb)

nicch a Boboluskch:

chopama, synkama,

ovatama,
s

sestrama
(dtmi).
(instr.

Hlavnici: chopoma, synkoma,

2.

ovatoma,
se

sestroma,

doma
tebum

Za naura stodolum, johlum,

mnum,

jedn.

jako na sousednm Opavsku).

3.

latum),

Cola (tele) olaa, olau, olaom olata, olat, olatam (oolatoma (olatama), olatoch (olatach).

Doa m
4.
5.

v mno.

. doi, doam
a lok.

atd.

Kafe, gen. kafeja, dat. a lok. kafeju.

Nae
ty,

biie husi (gen. dat.

sing.).

Ja, gen.

ma
a
:

(u

ma, och ma),

i

akk.

mia

(omu
(si),

si

mia te

ovoat),

akk,

sa^akk.

dat.

zehij

sa,

lehnul sa

ja sa tu sednu.

6. V Hlavnici: sedm, oum, devt; v Boboluskch sedym, osym, devt; v Brnicch: sedm, oum, dejvt.

187

Pest inn,
plot - plotla, nos

osla,

bil

bila.

Pest trpn

ploony

oseny

bity.

Tda
Indikativ

11.

Imperativ

padnu

padni

padnij

pado

padnio
padnimy

padnijo
padnimy.

pado padomy pado co

padnu.
Infinitiv

Pi. inn
padnul (padnu)

Pest trpn
padnuty.

padnu

Pi

tet a tvrt

td

dleit jest toliko tet osoba mn., kter

jest:

v Hlavnici a v Boboluskch
v Brnicch: klaie, umie,

klau, umiu, sedu, muau, doju

atd.,

sedie, dojie, chvalie.

Slovesa bezpznakov.
Indikativ.

viem

138

Dodavky ku
I.

tvaroslov.
a.

Plurl koUektivn v

Nkter jmna podstatn rodu muskho a enskho maj v nominative mn. pponu
tivnm nazv, v
mvaj
1.

a.

Plurl tento, jej Miklosich

(III.

33'K) kollek-

nech moravskch asto

se vykyt.

Takov

plurl

jmna obecn: hora, bchora

okruka
(okru,
la.),

(las.),

chlva, chtada
la.),

(letos

sii

velih chada), fsa, droba, drobka

zleta, val.),

(hus droby,

zleta

(chod

na

ka (bolja mne ka), konca, chlvca zda, ra (letos s teu z o), ska. pkn ra), pua (= puai, puai, na puta sedajte, val.), vrafa, elusa (u peci), zvisla, a, rovna (roven, val.), stra (val.). 2. jmna pozemk: Kba, Bestka (rstvay tam bestky"), Ujezda^ Kuta, Doeka, Vlka, Podsedka, Grapa, Zadka, Pka, Chmelinca, Stelca
(svinsk chlvca)

slza (mi

(les

u Poleovic), mezi Hja,

Krajina

(na

Krajinch),

Drka (na
Stvra, Sea,

Drkch), Pstka, Ohrdka, Mzcesta (na Mezcestch),

Stra,

Stra, Kua. jmna mstn: Branka (Branky u Val. Mezi), Vrbtka, Kladka, Studnka (ve Studnkch', echa. Zvlt na severn Morav tyto tvary obyejn jsou; skoro vecka jmna osad, zem a pozemk mn
3.

tu v mnon. sle koncovku

?/

a.

II.

Tvary jmen rodinnch.

se plurlem

Jmno rodiny vyjaduje

sobem nkolikerm
1.

jmna hospodova, a

to

zp-

Obyejnm tvarem nominativu

(Tomeek),

sla mnonho:

Kde

tu bvaj

Jursci (Jursek), Toraeci

Staci (Stank).
(v Liptli
2.
.

Tak ve

Strnici a v okol a po

Mci (Muka), Maci (Mak), rznu na Valach

Nominativem tvoenm pponou : Kde tu bvaj Kok (Kok), Petre (Petr), Hoz (Hoza), Vaj (Vaja), Mik (Micka), Polk (Polek),
Trlic (Trlica).

jednotliv

Hospodi znamen hospode (afe) panskho. Kovi jsou jednotliv emeslnci, kove rodina jistho kove; takt evci a evc, enki a enk a j. Tak na Zlnsku, na podho vaByli u ns Koci (synov, neb otec a synov).

otce

rodin,

hospoddi rodinu

laskm a po
P<)zi>.

rznu jinde. Na Bezov na uherskch

i

hranicch t se t:
I),

Kd

tu bvaj
i

Simk (Simek), Jantel

(Jantelk

!),

Jank (Jank

ale

tm tvarem

od-

povdaj na otzku:

189

jsi?"* Takt: To je Ozef Simk, Ana Jantel^ Dorka Jank, Jura kove (kovv) ano i Bot som u Simk, u Jantel. u Jank; ale: Sol do imkuv, do Janteluv, kdeto se jinak v t ppedloky k uv: Idm k bratrovi. 3. Nominativem tvoenm pponou ?>', vyjmouc po hrdelnicch, kde jest ppona i: Domar (Domard), Zltochvos (Ztochvost), Krp(Krpa), Janci (Jank). Tak na Zho, na Vsacku a na Ronovsku (srovn.
;
:

in

na

str.

67.).

(Gelo), Kuricja (Kurica),

Nominativem tvoenm pponou /a; Lebnkova (Lebnek), Gelova Skokana (Skokan). Tak na St. Hrozenkov. 5. Nominativem tvoenm pponou ovci: Bubenkovci (Bubenk), Nedchalovci (Nedchat), Hserkovci (Hserek), Rychmanovci (Rychman),
4.

Kylinovci (Kylin),
(Hnilica),

Berkovci

(Berka),

Kubicovci

(Kubica^,

Hnilicovei

Klimovci (Klima), Varmuovci ( Varmua), Sastnkovci (astn!),

Blateckovci (Blateck).

rechtorovci (rodina uitelova), pankovci

(far

a jeho domc), staecko vci

se takto
:

Dti

(ddeek a babika). Ostatn pdy tvo u staekovc, idu k Miklkom (Miklkovci), k Hrukom
Hruko vcama,
a

(Hrukovci), vykldat o Miklkoch, t z Miklkovcama, z

mezi

Jueno vcama

Tomtkovou)

Tomko vcama (t. j. mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravskm a na Dolcch.

Na Klobucku
:

vyskytuje se tento tvar z

pedlokovm za Stakovci. Kovci ped Kovkovci, Staci 6. Nominativem adjektiva pisvojovacho Kde tu bvaj Kolnkov
:

pravidla jen

v instrumentale

(Kolnek), Zavadilovi

nkovi.
6.

(Zavadi),

Chalupov (Chalupa),

rechtorovi, pa-

Tak na Zho

a na Lach.
:

Genitivem adjektiva pisvojovacho

Kde bvaj Noskovch,

Fil-

povovch, Motykovch, Vacuh'kovch, Sastm'kovch (Sastn!), Smnch. Zimkovch maj tvr. Nai Kuerovch ti jina neekli (pravila ena o svm tchnu jmnem Kuera). Ped Iviovch, za Blochovch.

Tak na

Podlu,

p uherskch

hrancch a

porznu

jinde.

7. Genitivem s pedlokou v: Kde tu bvaj o Vemtalu, o Novku vozij(3 hnj (t. j. Novkovi nebo-l hospod Novk voz hnj), u Bursu, u Hjku. Pudeme k Hjkm, k Pokornum (Pokorn', k NoTak vtinou na Han a na zpadn Morav. votnum (Novotn).

Tvoen

slov.

Jmna podstatn.
1.

Ppon j-

T>,

rt,

ja^ aja, ej,

ije.

a)

Kp
un

(to b

kp
tak

= kapnut),

lek (. leknut), nrod

(1.

zz

na-

rozen:

byl

slab

od nrodu),

odpros (dproen),

oznak

(oznaen, znameno), potrh, petrh (dl do potrhu, o petrh potrhn), pozad (pozadn obil, la.), skon (1. to bude muj skun =: smr), vytrp (vytrpn), vtyk (1. ty to zrobi, a ja budu vytkn), vytyk zpar (zapaen), ztop (zatopen), zkaz (nic nepilo ve zkaz).

me

sec (.

sek

= dlnk,

kter see), mtac

(val.

= mlatec),

melec

melca (. ml).
b) brbla n.

bubl (kdo rd brble),

aa (oadl, ern chlap),

dotra

(neika),

drdta n. dudta (z^ brbla), glajda (nemotora), grmela (hrmotn chlap), ma (val, kodn ma, ena, kter vecko ma, kaz; hojn m. marnotratnice), makrta (=:mlso), mrzuta

lovk

dotrn),

hmota

(1.

= mrzutosf),
nauka
(1.,

njeza
dali

najeden (enom do teho,

dy

to nni pro n-

jezu),

synka do nauky

= na
poura

uen),

uha

(kdo

uhn),
je

ura

(kdo vude our, Schniiffler),

(slidi),

obkluda

(1.,

te

uchtaky po dom; odrama (neotesanec, surovec), odrha (otrhanec), ogeba (ogben, plativ), ochlama (= orala), ochmela (opilec), oiiiaga (val, koka omagan, omakan), oplata (poplatek, clo) oplet a) msto opleten b) opltn, mrzutost, opusta (I, kde se voda spout na mln),
dostali

obkudy hojn
kobzali

= obklzen,

smy ti

mchy

za

obkludu),

ospala (=: ospalec),

k,

oala

(potrhl),
(1.

okera

n.

oea

(kdo

se

pod
pece
se v

= smek)
la.),

ouda

oizen,

co se zd bti dobr, ale

pizdra

sklme),

oapa

(neika),

pauda (tulk), pasa (pastva),

(Istivec),

^do

jdle pizd,

babe), podmana

pochura (kdo m za
(1.

uima), pokusa

(pokuitel,
(1.

potah

(i.

z= potah), potluka (potluka, lenoch), pikrv

prozrazen),

p.

na kon, Gedeck), prozrada

siln),

pypla

(fur),

skyda

(roba jak skyda,

spora (sporn, tvrdohlav), ebeta (mluvka),

zdlouhav),
b)

eda (edivec), ima

(= uchma,

kura
n.

(kdo se rd

kou,
^hla

fuk), pata

a)

co pat,

patnm in

osoba

vc

patn),


(ledajak

141

ima (komu dlo nejde cd ruky)

tr,
se zabav),

krej

n.

vec);

uchiriH =i

vidra (vidrat

ilhav),

tra (kdo vude

tea
vaen

(pojdlo

tetn), tvza ^= tvrdos

b)

(to je

tvza, ani neuoe),

va

a)

vaen

(to je

vae
(1.,

v ty a!), vra (Kristus Pn

ml

v ruku vre)^
la.),

vra

(pes vrc),

vdara (co se vydailo, na p. dobytek,

je

op. ne-

podara,

zmysa (zchtiv, kdo

(I.

na doeru), vsysa (Herausgucker), ono vyml, to ono chce), zida zazen, podek: u nas v obci nni zaidy), zmata (kdo vecko
zz:

vada

na vyadu
si

pod

to

zmate),

uchla

n.

vachla

(vanil).

Lumpa

(ensk

lump),

sseda

(. ssedka).

Skoro vude na Morav lid rd si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal), Pibyla (Pibyt), Drpala
(Srkat),

vlastn

jmna v

(Drpai), Srkala

Kratochvla (Kratochvl), Stuchla (Stucht), Datina (Datinsk), Simera (Simersk), Sedla (Sedlnick), Stavaa (Stavank), Kubea (Kube), Golda (Gold), Kunca (Kunc), Glza (Glos).

vaaja
v

(-=

vaacha), chudj (cliud, huben).

Kollektiva
jazyce

tvoen pponou
:

ija

(je,

j)

jsou
(val.

mnohem astj
bo),
vrb,

neli
(val.

spisovnm
jedl,
ol,

bu

(val.

bu),

bo

smr

smre),

osy,

lip,

kb

(val.

= kov),

chb (haluz, chrast),

l, p, chebz, malin, kalin, jahod, kls, str (lusky), ktad, kole

(kly
(val.

vinohradsk).
2.

n.

Ppony

ov se neuv,

msto stromov

se strom.

r: kor (ohrada ov), klocr

(val.

dlouh klocek), kotr

kotnk u nohy

noha sama),

mor

(mol),

chudr (huben lovk),

b)

suchar (such haluz),

3.
(la.)

ta

(1.

trcha.

v.

a)

=
:

nik

hroba, kamen, komin, zvona

la.),

uhla

c) 4. 5.
6. 7.

skl (sklen,

pasek

(kdo

pod

hubuje).

malr, vart, handl, enk, pil,

(val.
(1.

klemp.

mulr

spekulant), palr, pukr.

i: ovi

ovk),

ptai

(1.

ptnk), lajf, kraj.-

nr: divr

(lovk

divok),

zimur

(1.

zimomiv),

cafr

(val.

al), macr (kocour), mar (mak),

far

(val.

pohlavek, slov. faura)

(1.

dcr, Vincr, Babr (pezdvka dtti, Vinckovi, Barboe), kostr

lovk
8. 9.

zl, trhl,

zpurn).

ura
I

mchura

(hrub mch), chodura

(val.

tulaka).

10.

kop), pchl (val.=- pch). al obyejn ala tvo pezdvky, znamenajc toho,
rl (r),

kopal (porn.

kon dj

kmenem slovesnm oznaen:

fukat ala,

trat

kdo rd (= tra),

brata (brepta, Brumbaer), bunata (uhal), craa (kdo se rd cour), dmata, hrata (ten hrata teho nahr namluv), kvkala, mazala,

mrala

(brala), orata, smykala

(1.

tulk), antaa (kdo se ance, glajd)

vrzala (kdo

chod ze dve do

dve,

se

vz")

hrtanil (kikloun)!

11. l, ala a)

m vznam

zveliujc: chrobl (velik chrobk, brouk),


okl (ten

142

=d

okle

!),

rohl (velik roh) b)

vehk dy nebo velikou

mrou

znamen toho, kdo m hlavl, vlastnos kmenem oznaenou

:

^ambl, hubl, nosl, zubl, nohl, okl, buchl, pyskl,

prut).
12.

fsl,

uhl,

chroml, strakl, strupl, abnl (troufalec, kdo se ab"),

c) vitrl (val.

da:

trbela (trouba = hlupk), metela (metelice).

13. l:

stechl (rampouch), horl

(val. a)

vysok klobouk

b)

jmno

houby).

tvo pezdvky osobn nemehlo (nemotora), oblizlo (1. lichotnk), lovk), vlezlo (1. kdo bez pozvn vady vleze, dotra), nevlezlo (nedovtipn = nemehlo), vymysto (1. kdo si mnoho vymli. 15. dlo tvo pezdvky osobn: uidlo (zamlkl, nedviv ensk), domrzadto (kdo domz, dozr), zlobidlo (kdo zlob) b) kleidlo =
14. lo
:

opeso (dotrn

klektko.
16. via

tvo

a)

vlastn

jmna musk:

"Vacula (Vclav),
b)

Matula

(Matou),
(las.

Miula (Mia
: :

= Michal),

Mikula (Mikul)
:

Hivula, fojtula c) jmna krav a ron.) pezdvky ensk bekula (kter be "= ple), bhula (le za chlapy"), abrula (kaj ta . se abe"), apula (slepice rda apc), Gabula (= Gabriela), gambula (gambat), gebula (klebn, rda se gb", fuk), hntula
d)

jmna manelek bezula, sivula, ernula

(1.

kter se dv

hns,
(1.

stskati),

honcula (hor ne bhula), hyhula,

(1.

chychula

= ochechula = chlachula
s

(ensk smek), chlastula

z=.

tlachalka,

bichem, na p. krva), mazula (kter se mazl), ehula (kter se rda ehce = smje), smykula (I. tulaka honcula), strekula (krva, kter rda stekuje), svtula (svtck), ekula (m dobrou vydilku), vihula (vihaka, mu. vihn = vihk), tancula, trtula (povdav), vrzula (1. pobhlice), zpvula e) slova rzn: tipula (slepice), rynskula (1. ron. bankovka zlatkov), neculky (1. val. necky), beulka (1. val. beika), tatulka, mamulka (1. val.), maklevetnice), koberula

velkm koberem

tula (nemotora), hodula (dobyte, je se chov na hody).

chotiny),

val.

mekota (kdo me), makota (zeleniny), suchoty (souechota (val. echtaka), hlupota (1. hloupost). 18. anda: galanda (milkovn), chytanda (val. chytn), mikanda mka, hra), traganda (val. sthovn).
17. Ota: sirota, 19. enda'. 20. ut:

nupenda (kdo
drak).

iiupe),

skubenda (kubn).
(stv)

sanu (sa,

21. suo,
(stvo),

kde nen rozdlu mezi abstraktnm

konkrtnm
(la.),

vdy msto

m ppona

stvo: htupstvo, zodjstvo, ibenstvo

(la.,

darebctvo,
(oboje).

lumpctvo,

bohactvo

slov.

bohactv),

manelstvo

22.

na tvo pezdvky ensk: fukna, plkna (vecko vyplk",

pov =^ Plauschern), strojna (Putzdocke).-

23.

143

plesa (plse)

la.

==

e psa
:

(pse),

stupa (stupe).

o: hluch (kdo slyeti maje, tvo pezdvky (vtinou nesly), slep, per (kdo m pere, velik phy), ryz, urp (^ovoce periv = rudou splen), matt, mur, sopl, kloc (vysok chla
24. dl

kel (kelec, velik zub), or (kared chap (val. = chlapk, hodn chlap). orec hanck) (o, o) hatlaa, matlaa, 25. aa tvo pezdvky a) musk =
pisko)

huc

(star klobouk),
;

pihtaa, vidraa, ebran (nezbedn ebrk)

b)

ensk

= na

drdlaa?
b) osoba,

drchtaa
kter

(s

rozdrchanmi

vlasy),

frflaa (reptav),

gajdaa

(rozgajdan,

rozkasan),

krkaa

(val.

hloup ensk), pantaa a) leda vadlena

pod
c)

pance, se ml,
n.

antaa (ensk
tebaa

n.

krva antav, kltiv

chze),
(step),

vcn: chrobaa

krobaa, kabaa (kared kabt), krbaa

(velik hlava).

kvokaa

(slepice krkorajc),

modlena (Betschwester), uchtna (ena oukav) b) jmna manelek: Hoza Hozena, t: zgubk ( = skrblk) zgublena c) jmna krav: kropena, rybena. 27. in: mun (= mouenn), Juln, Froln, Kubn, Vavn. 28. n: Ferdn, Edn (Eduard).
26. na: hubena

(pkn

huba),

mazlena

(dve

mazlk),

29.

(val.)

hop skok
!

(interjekce).

psra (ps bouda), sura, kafra. 31. ina znamen a) pdu: celina, mlina, tvrdina, suina, mokina, jaiovina, novina, ervenina (erven pda), bidlina (bidlinat pda, la.) prosina, hrab) drobn odpadky ezina, odrobina, omelina c) slmu chovina, vyina d) zpachy kravina (zpach kravsk), myina, rybina e) vedlej tvary k jinm bez zvltnho vznamu chlap chlapina, puch
30. trna:
: :
:

pucheina, mch mchuina,

etina, at
hjek),
g)

slma slamina
jedlovina,

(val.

stblo),

cesta

atina

(:=:

ein Kleidungsstiick) f)=]at. p.tum: dubina (dubov

olina,

bezina, vrbina,
:

vrglovina

(= smrina,
(obil
la.)

val.)

rzn

letina

(suen vtv dobytku), ozimina, jaina

ozim, jarn),

sekanina, chrbtovina (maso se hbetu), sladina (sadkovina,

sladk
dnka

vc, cokoliv sladkho,

nhlina

vl,

peslazenho, uklavina (vc ukl, oarovan),

jatovinka, pinka, htoinka,

(lovk

nhl).

32. inka

znamen plody keov:

la.: iza (val.)

dubinka;
33.
izei,

duBanka, ipanka, ostruanka.

:

ddovize

(ddictv),

hotovize

(zsoba), suro-

vize

(surovina v aludku), jatovize,

mateiza

(1.

ddin podl
slovesnch
i

po matce),
jmennch,

turiza
34.

(tureck zem), babizna (babsko).

on

{= .

oun) tvo pezdvky od

kmen

znamenajc toho, kdo

nco kon

jinm k nelibosti nebo do sebe

:

mrou

nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmennm beblo (beble, zajik se), blafo, hvizdo (pod hvzd), chlasto, chomto (chomce, polyk slova), chycho (sm.ek), mlso, sepo, pidto, vidro
plinou,

:^

144

baldo
pezdvky

(kolohnt),

(neotesanec),

hliicho,

dnck:

horo (jako hora chlap), chebzo (surovec), slivo suro (surovec), stekio, edro (ironicky), cago, korho, orgo (dtsko vt, kter by se jet

rdo pstovalo),
bti kojeno),

ceco, cumio, migo (d. odrostlej, mazlo cego, gebo, klebo, keko

kter

chce jet

(dcko plativ),

pusto, hopso (neposeda). 35. in sahn (vosok chlap), chrapn (surovec), 1. chrapu ospalec. 36. ba: ndba nadje: u to mm v nAdb. Jak mlaba, tak
:

plaba, seba.
37. oba: 38.

ltoba (ltost), thoba (aegritudo), mokroba (mokros). ava: dlava (vzdlenos), ava (irokos), hofrava (soudruhyn),
(1.

plava
kesivo
ativo

(pl), plav
(1.

plen), pilava

(1.

pilno, piln prce).

39. ivo: sivo

(ocelka,

set),

niva

pl.

(1.

val.

n), topivo (Brennmaterial),

kemnek
zz:

a hubka),

dojivo,

ezivo (nstroje na ezn)

(=

atstvo).
1.

40.-

ovo

oy

Krakovo, Slvkovo, Budiovo, krchovo.

a)

il. dk (jk)
prat
zz:

tvo

pezdvky

bek, prack

(dt, kter bet.

mluva),

uk (kdo na jednom mst smutn u) krchk = mank = mahdk, galbk = levk b)

bre),
(1.

mumk

(ne-

jmna roz-

manitho vznamu: protivk

peen), bezovk
(prut),

protivnk),

kucmk (kdo
trnov),

nos

kumu",

irokou epici), hlik, elezk (hrnce),

mk (penz), peek (brambor

iyk
(provaz lyeny).
(hrnec

trk

(1.

kyj,

hl,

kozik

(koich

koz

ke),

kvtk

na kvtiny),

siamk

(klobouk slamn).
42. k" tvo jmna prac domcch i polnch dika (1. dran pe), kopaka, ataka, lka (len = blen domu), macka (la.), natka. (tk prce), opletaka (oukav prce), oraka, plvka (plaven deva), ptaka (ebrn), sprvka, svka (sven obil), uchtaka (drobn, oukav prce), trhaka (trhn trvy), vlka b) zastupuje jin ppony bidaka (1. fera. k mu. bdk), bolaka (bolk), dvka (1. da), destka (1. destek na renci), hnojka (1. = si. hnojvka), mrzutka (1. mrzutost'), podpalka (1. otipky na podpalku"), pokka (pom. pokus), posvtka (val. svcen koly, kostela), padky (pstky), palka (1. pradlena), roztritka
:

(1.

roztritost'),

sprka (sprn, hdka),

skldka (sbrka
(val.

pspvk penvrcen

itch), tulka (potulovn),

ueka

(1.

tk), vrtka

^nz),

na opltku, na vrtku komu co dti), vyprovzka (vyprovzen), vykldka (= vykldn), zalhvka (1. zminka, zbarka), zapovdka (1. ppov: nemam s nim adne zapovidky), zarka (1. mrzutost)
opltka (oplacen:
c)

zastupuje

jin

ppony:

epka

(epice),

jalvka

(jalovice),

slpka

(slepice),

makvka
ek

(makovice).

4
(zl.

).

(k)

1.

ec

mlacek, patn placek

(slov. pltenk),

zhiavek

zhlavec

poduka).


44. k, nik:
truhlk,
(1.

145

ve
stole),

stolk

(phrada v truhle,
kolnk
(1.

zelnk

(zeln kol), icnk

45.

istnik

^ jedlk),
kupik

kolk), barvenk (barv).

1.

znamen

un

a pomocnky

pi

ivnostech:

mynarik
masarik,

(ue

mlynsk),
46. yka:

pekarik,

(praktikant

v krm),

hospodarik (dozorce pi hospodstv).

pijatyka:

prastko

je

enem na
(1.

pijatyce

(npoj),

mli

pijatyku (pitku)."
47. och, ocha
baer),

tvo pezdvky

bajoch
(1.

mluvka),

buoch

(1.

Brumm-

kraoch (krtk lovk), maoch

(1.

maitel, kazi), matlocha (kdo

se matle), ipoch

upan, upinn),

mattoch

ocha,
(1.
;

touek), vroch, zhniloch (lenoch), zrzoch b) stryjoch

(1.

strek),

svaoch (svasynoch

tle

syneek), brinzoch
48. uch^

(1.

kdo brynzu dl na

salai

zvlt valci v be-

paprovm, kte nesu brinzu Jekovi).

ucha tvo pezdvky: papluch (tlacha, neika), plantucha

(1.

(mluvka), plecuch

plko),

potmlch

(potmilec), svinuch

(1.

svik),

zavrucha
49. 50.

(1.

neposeda, kdo vecko zavru", zalo) b)

palec),

dvucha (dve),

palch (pouzdro na bolav

sopch.

uha: vlauha uga: lazuga

:

(val.
(1.

vhavec).

(val. zvuk pily ezajc). murygn, zapnnec). murg (val. g 53. isko znamen a) msto, kde nco jest nebo se dje: hisko (kuelna), hrdovisko, mordovisko (kde se kdo hrdluje, mord uje"= patn pole), leisko (pelech zaje), rubisko (msto, kde se les rube), uvaisko (uvleen pole: oves piel do u". las.), zapadlisTco (1. propadlina na poli) b) pole, s nho sklizena iiroda kmenem oznaen: renisko, itnisko, jemenisko, ovesnisko, jatelinisko, zemaisko, hrachovisko, vynisko c) rukov nstroje kmenem oznaenho biisko, kosisko, lunisko,

50. g
52.

vrzg

lazi* jak lazuga.

ezg

motyisko

d)

nco

nemilho, obhroublho

chlapisko, robsko, babsko, voatd.

e)

jaisko, idisko, klobuisko, botisko, noisko

tlo visko (val. tulk, povrhel),

pezdvky: poamef)

vitisko
byt

(dol.

divoch),

nzvy lichotn
po

n kmotr je dobr

lovisko,
;

je tak strachovisko (strapytel).

boraisko sm ie vyskytuje

(las.

= ubok) on
rznu
:

se

jen ve

eit). slov ohnie v. ohnio (uh.) eisko (val. 54. ec zna a) pezdvky od adjektiv a participia
(1
,

pass.

devanec

jako ze deva), nhlivec, nedobenec,

ohavec, oklivec (j nebudu

ostl

oklivcem"
je

= nenechm

na

sob podezen;

oklivcem"), velec

(horkokrevn), bazgivec (kluk upinn),

se oklebuje, ogebuje), odranec,
:

oklbenec,

ogbenec (dcko,

okysanec (ospalec), opskanec (pod

kue, tn), rozvalenec (povalova), ulhanec (Gewohnheitslgner) b) konkrtn zjevy dje kmenem oznaenho, zpsoby ran a p. buchanec (rna do zad), ranec (znak, kde bylo rno), lepanec (pohlavek), liskanec
pit
:

10


canec (rna karabem), duchanec

146

(poliek j, lzanec (skvrna lznutm zpsoben), krt nec, maranec, vc)

trusy

kravinec, kobylinec, svininec, kuinec, husinec, holubinec,

inec, bleinec,

ivoich kmenem oznaench myinec, mu;

lovinec
:

= svojinec

(uh.)

= kromboinec,

ertinec (assa

foetida) d)

rzn
ica

ulinec

(nco uoulanho), krutinec (nco ukroucenho),

(.

oblinec

(=

oblak, obl devo).

55.

chovanec

chovanica
devn

chovanka),

rovesnk

rovesnica,
ohra-

rlica (elezn ryl bez

rukojeti), radlica (elezo

na

rdle),

benica (etice na ohrabky), chldenica (val. besdka), zdnica, devnica (chalupa zdn, devn), toenica (val. z= slov. tok Ringelspiel), cho-

denica

(val.

chze), fujavica
gybas

(vnice), bliskavica, pluskavica

(d)

Ve-

runica, Rozinica (pezdvky).

56. as:
(1.

(1.

zgebl

lovk,

lenoch,

zdechlina"), vyBas

ein Mordskerl).
57. s
:

divs (=: divoch), krns (zakrnl).

:

58. sko

vrajko, dneko, zitrajko, viljko, losko, letojko (nej-

astji v pdech ko&ch): po verajku, ped vrajky, vera o viljku (gestern um diese Zeit), ped losky po domajku (val. = po domcku), = pi dom). pi domajku (val.

59. 60.
(1.

tvo kollektiva (dle da) bida, ebra, pyta, chroba. d tvo pezdvky: ucht, stap (stapat), kosm, kober
:

bich)
61.

b)

tk

(1,

= tkadlec).
huben dcko), Fabi (Fabin), Marti,
Froli, Jani.

u: chudi

(1.

62. ?sa; lepia (val.

vc

ulepen, lepen, lepi).

63. s: bur (val. bur kabt), lok (loke, nudle, val.),

mkk
chlb).

(mkk

jabko, rak zvleen, opuka),

chor

(val.

chor

= snd

64. os: strako (jmno vola, psa, ptka), gajdo,

gambo (==gambl),

Ciro (Cyrill), Ferdo, zdechlo.

65. : Mik, Ondr.
66. va: Verua (Veruna),

brnoa (jmno krvy).

palua, dvo-

Babua (Barbora), malua,

rua (jmna krav), lapua

(vc daremn).
:

67. eJ: sde (val. sladkost), plate (placen: to je pltee!). 68. nnek

dova)

podarunek (dar), budunek (bu(la.), unk (val.) = ung bytunk, sthunk, darunk, izunk, fasunk.

Substantiva seln.
Dvojk, trojk, tverk, paterk jsou le
s

Prvk, druhk
kr.);

Patk, star penz mdn (5 a druh roj. bankovka ptizlatov, ptka cifra pt, pttka beka o pti vdrech, tak i esterka, sedmerka, osmerka, destka desek (val.) = desnk (slov.) = destizlatov bankovka. Sedmina, osmina, devina,

= prvn

dvojmi atd. velami.

pk

jest

147

desina jsou jmna karet.

ternicu, esternicu

Mltili ve dvojnicu, trojnicu, stvernicu, pa-

(dv, ti atd. osoby).

Tvary jmen enskch.

Jmna manelek tvo se ode jmen manel pponami ka (Lka), na, ca (ica) lasky a sten ronovsky i vsacky ula, uvka. Kterou pponu kter jmno muovo pibr, vidti z koncovek, dle nich jmna
;

ta jsou spodna.
1.

ka:

Zapletal
ilka,

Sthikatka, ZkusilZkusitka, Pri PrChmelarka), tk Setkka, Rapant Rapantka, Siber Seberka, VgnerVgnerka, Marti Martika, Sov Sovka, Izidr Izidrka, Svato Svatoka, Haj Hajka, Jahoda Jahodka, Pivoda Pivodka, Malota Malotka, Nesrsta- Nesrstka Sikora Sikorka, Juena Juenka, Macha Maska, Becha Bleka, Vlha Vka, Miklica Miklika.
Zapletaka,
Stikal

Maz Mazka,

Novosd

Novosdka,
(1.

estk

estka,

Mach Machka, Chmela Chmelaka

na: Fila Filena, Drda Drdna, Kuba Kubna, Vra -Vrlena, Hozena, Srba Srbna, Stuchla Stuchlena, Cipra Cipena, Balajka Balajena, Mezrka Mezrena, Veverka Vevrena, Januka Januena, Drmelka Drmelena, Satajka Salajena, Hebaka Hebaena, Plka Ptena, Micka Miena, Antek Antna, Botek Botna, Ddek Ddena, Hanek Hanena, Kotek Kotna, Krpek Krpena, Marek Marena, Prosek Proena, Stefek Stefena, Vlek Vlena, Velsek Velena, Tkadlec Tkalena, Rohel Rohlena, Koke Kokena. ica: Bednak Bednica, Kok Koica, Hank Hanica, Gajdok Gajdoica, Januk Januica, Gavenda Gavendica, Koenda
2.

Hoza

3.

Koendica.

Rybula, ustala Sustalkula, JanekaJanePeterkula, Benek Benkula, Knek Knkula, Kotek Kotkula, Pavosek Pavtoskula, Vaek Vakula, Hajduek Hajdukula, Bareek Barekula, Vaek Vaikula, Moek Mockula, Kopeek Kopekula, Trka Trkula, Kostka- Kstkula. uvka (po dku) Laca Lacuvka, Herci Hercluvka.
4.

ula (kula)

Ryba

kula,

Nmec Nmcula,

Peter

5.

Pozn.

Na

zpadn

Makovka, Sasta
gazda
vec

Morav ppona ovka ^e skoro vhradn: Maek Sastovka, Stank Stakovka, starosta starostovka.

Pkladem jmen

vlastnch spravuj se t obecn

jmna ivnostnkv
n.

gazdna, pudmstr
tkalec

evena. Lasky: mlatc

kupcula,

evcula,

tkalcula, kov kovarka myslivec myslivka, baa bauvka.

mlatcula

pudmistena, posel (obecn)

n.

mlacka,

nc
n.

poslena, vec enica, koval kovalica, kupec

encula

10*

148

lysena, sivna, I jmna krav tvo se tmi pponami; slov. val. straena la. lysula, sivula, strakula. Pponou ica tvo se t jmna samic od jmen samc had hadica, jaer jaeica, vte vtenica, zmyja zmyjica, aek laica (ve

formulch zakacch,

val.).

Pjmen musk odvozen od kestnch jmen enskch.

Jmna takov jsou dosti ast Apolek, Bk, Dok, Frantik, Hadvik (Hadviga), Mak, Maruk, Poluk, Poleksik, Petruk^
:

Veruk.
Znanienaj-li nemanelsk syny, jako na

p. v poltin, ili manely?

V moravskch nech zd
znamenati mohou,

se,

e znamenaj

pvodn

oboje.

Ze

manely

tomu nasvduj nkter dvody. manelka samostatnou ivnos a tedy v dom jest osobou dleitj, jmenuje se mu po jej ivnosti haBdk jest mu babky porodn, pradldk mu pradlenin. V mm roditi mynk" (mlynsk tovary) ml enu
;

Tak na p. m-li

resolutn, Marianu, kter

mimo
kalo

dm
se

ponvad mu za svou ivnost domu posud u Marin", a mui vbec Marin". Jinde zase mu jmenuje se Macek, ena
vldla,
se

domem

zdroval.

Proe k

se

po jeho

jmn

Mackula, ale mui soused

posmn

kaj Mackulk,

hoe vyten mohla by znamenati takov mue, kte pojave jedinou dceru, ddiku msta, za manelku, nejen jej ivnosti nbr i jejho jmna astni se stali. T jmno manelino, v krajin muov neobyejn, na p. Polyksena, mohlo pinou bti, e po pojmenovn, jako i manel nkter takov jmna u ns skuten toliko pezdvkami jsou.*) Ze vak takov jmno i syna nemanelskho znamen, i toho jsou dkazy. V Hodslavicch jmenuje se z t piny jeden soused Andrys Franin, a chalup k se bu u Franinch" nebo u Frank".**)
chtce tm naznaiti, e

domem

ena vldne. Tedy jmna na

nm

Jmna

dcer.

Na Lach tvo se jmna dcer od jmna otcova zdrobovac pponou jat jat nebo, a to astji pponou at ate: Janda Jana, Tragan Tragaa, kola kola, Kula Kula, Mrka Mra, Sikora Sikora, Pinkava Pinkava, Matula Matula, Drygal Drygala, ehak ehaa, Janek Janaa, Vaek Vaa, tefek tefa, Toeno vnek

*)

novali' se

Jednomu domu kaj u Krl", ne po jmn hospodov Krl", jmeenkk, nbr po neobyejnm a proto npadnm v na osad jmn
t.
j.

jeho manelky Krla",

**)

Klra,

Na

Valach lajtmank" znamen potomka lajtmanta" portskho.

Toenovana, Muras
Hercluva, Novotn

149

Murasa, Kenek Kena, Subrt Subrta, Herci Novotn tak Ronova (dve z Ronova): To
i

Kena
(-^

zpive

(=
s

to

zpv

dcera

dvata

Drygalova,

kam

jdete?).

Kenkova). Drygatata, kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy).

Byly smy tam

Vaatami (dcerami Vakovmi).

Obdobn tvary neutrln vyskytuj se po rznu i jinde na Motav. na p. na Brnnsku v krajin Sloupsk Nae Frn blo na trv, Strakovo Pepce bode drk.
:

Jmna syn tvovala

Skopal

Skoplek Skopalk odtud tolik zdrobnlin mezi naimi jmny.

(na

se kdysi

zdrobovac pponou
se

e/r,

vnuk

Nkde

p. v Moravce u Frdka) posud

tak dje:

Tosenovan

Toenovanek,

Mrka Mreka,
i
:

Skota

Skoleka,*)
Rozina Filova.

Jinde jmenuje se syn

dcera

jmnem kestnm a pdavnm pi-

svojovacm jmna otcova

Jan

Mik,

Jmna zdrobnl.
1.

Musk.
ovsek
(1.

ek:

vzek
se

(1,

vozk),

(ovsek),

baroek

(=: bernek),

kozetek

(1,

=^ kozlek), kotetek

=
s

kotlk).
ec, ale s

Nkdy
ek

std ppona ek

pponou
uhaj),

tu

vznam

(hezk uhaj)
(odrostek).

lichotn, ec spe zvtovac neli

patrnm rozdlem: zdrobovac uhajek

:

uhajec (staten

ogarek (pacholk)

ogarec

yk
-

(la.):
:

jamyk

(jemnek),

kamyk (kamnek).

iiek

hotubnek.
kopek

sek: hrnek.

ek

(=

kopeek), kamek, ohek

(= koneek),
kamyi),
nliek
:

tokek (toke

= nudle),
2.

(=

ohnek), konek
(coU.

lasky

yek: kamyek

emyek.
hrnulek.

ensk.
jedla

ica:

beza bezica (mlad beza),

(val.

hruka

eka

vrglica (mlad smrk). hruica, vrgla = . ka: hleka, kreka, reka. etka = . ka buchetka, plachetka. nka = . ika hubnka, hutubnka, htavnka, ruenka, noenka,

=^ smrk)

jedlica,

vrba

vrbica,

trvnka,
(val.

mamnka.
(1.

ulka: beulka
1.),

=^ beika),

neculky

(val.

1.),

mamulka tatulka

Gabrulka
:

(Gabriela),

Adulka

(Adlta),

zimulka (Ron.).

tUkfi
*)

nem barvtky (= dn
ji

barvy, jest bled).

Na

Valach jsou-li otec a syn stejnho jmna, syn se odliuje od otce p-

vlastkem ^mal", teba byl

svm hospodem a jak

velik

ma Michai, mai Jan.


3.

150

Stedn.
kolce, Idadvce, polence, koptco, oknce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

svtidce, dvrca

tantum), bidlce.
(la.)

eko
enko

= ko = eko,
:

nebeko, maseko

ko

srdenko, sovenko.
(^^ oknko),

sko: jablko,

okko

semko

(drobn

semeno,

zvlt
,

plevele).

uinko

zrnulnko.

i tvo zdrobnl jmna hromadn: bez (bezov hj) bez (si. bezi, bezov chrast), bo (borov hj), bor (chrast borov), tak hrab, oli, vrb (si. vrbic chrast vrbov), jedlic, kbi (val. drobn kov), haluz (drobn haluz), semen zzz semko,
:

kamenci (drobn kamen) dol, rol, hubo (= hluboina).jat -jat va, cigna, a, pna (mal pn), blza (blenec), chsa (dt), huba (hubika), vrba, rba. chpa, ogaa (ogar -= chlapec), ba.

V zakvach

fprmulch na Hrozenkovsku

ven

ved

z vrjdzenc,
s

zimnica ze zimnijenc, inci (od bosorek) z injenc, choroba vbenc (jako: hrjba pl. hrjbence, kra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psa, krdela (kdel hba (mal houba), stdo), ogara, ba hrua, kopa (kopka), jaova (jalovika), chalpa, kola, kordla,

kura (maluk, neclata (neclky) kua vt"), prasa, okna, motovidla, bidla, svtidia. at ate ek, ka -[- jat: Jana (Janek), maa (masek = prastko), Hana (Hanka), Kaa (Kaenka), pana (ledajak panika).
padla (padika
ovoce),

= zpadl

jdtko, dtko, tko: chiaptka,

patko, syntko, srntko, pstko^

-|-

Jantko.

pdechem aacko (chatrn tek), rolacko (role mal a bdn), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, acko, robacko hibacko, telacko, slacko, prasacko, koacko, acko, kuacko,
jackn^
-|-

opovrlivosti

acko = jat packo

:

isko,

at

isko tvo zdrobnliny s

(ledajak pn),

hsacko

(odrostlej mlata).*)
1.

Pozv.

vko.

Tak nkter nmstky

ti

se

zdrobuj: kdokolvek, cokol-

V dtsk ei: Dm
2.

cosiko". Kdes b? Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

koa, kotko, kotateko,

koteneko,

koacko.

bidlo, bidlko, bidleko, bidlce, bidta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenho do nejvtho !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidlacko.

faja,

zvonek,

")

Tvary

valask,

s pponami Jat, at, at, jmenovit ronovsk.

jtko,

tko, jacko, acko jsou vtinou

Pozn.
jejich
3.

151

jin a) o

Zdrobnlin uv

lid

mimo

nkterch svatch a
VendeHnek, Dontek,
n.

sochch neb obrazch:

sv. Jozefek, Florinek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolnka bek. b) na sesihinou zporu: Nemm

Pamb Pambek
ani

PmAni

chteky na

jdlo.

perteky (pe) nemme,

ani otrusinky a p.

Slova sloen.
1. Sloveso se sluuje se jmnem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvalira (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydlienka (lehk ensk), obisvt n. zbisvt (1. = tulk),
:

bu

pailata (trhan), pletiko

tora),

n.

pletikoa (lh), plodihch, eimek (nimra),

stavinoha (pyn), tepiata (divoch), teiplot (divoch), valigura (nemo-

matibaina

(tlachal),

kulihrek (dt tlust), smrdirobota a voni-

chlb,

uspived (jmno byliny), kopidol (val. 1. = hrobnk), neznahaba, matonoha (neika) vara (nemotora), amelezo (hmotn silk), naduj huba (nadutec), okezuba (smek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jmno se sluuje se jmnem svttonoch (zl. svtlono), hromotesk (netesk), lutochvost (jmno ptka), kodobortel (strjce kody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnt (neobratn velikn), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Zporka nt

jmnem: nehoda (nedivec:

nepoklida (koho
(ne.ika),

sem u tak
neposlucha
nevra,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neist,

lida (nevldn),

nespodan), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlun),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesneliv),

neuma (= nikoma

la.),

nestupa,

nevprava (kdo se pomalu

zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neist), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.

Pozn.
plecha, vi
4.
:

Nkdy

mv ne vznam

sesilovac

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluuj

!),

nemra (= mra =
jmny:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedloky

se

se

odpk
oprek
la.),

(odpoinek), obiva, obroda, opalek (zbytek svky),

(zbytek mdla), pastap (cr
:

od kry), omydlek n.
la.),

potrhal to na sam pastapy,

;

pachlop (such se

strom
U

lesnch napadal
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Boe,

rozhoze.

ty

Aniko, u

ty roznaa (zcela naa).

Po

zahrdce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkn lud ( roz-

mil),

zastul ich

roztopkn, roztodivn, roztomil, mil roztoboe! zstl (1. pln tam edi"), nadkostel, zahj, zho, zles, zhumen,

zstol, zvod,
*)

zpoto, zrybni, zii, podho.

na koho

Tak

se vykld t nevraiti

vraiti).

5.
:

152

Cel vta bv za slovo pochvlembu (ertovn nzev obuka ozembuch (nemotora), budikniemu, nicpotak (la.), namudua se kati: na mu duu" alebo sem se darebn namuduat (las.). Jak se pat" podn, sklouje se: Mm jak se patho pacholka. Pozn. Ve valatin ronovsk slova m mil" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklnj Ach mmili, mmili, kde ste dotel chodili.
val.),

Jmna pdavn.
Tvoe pdavn jmna od jmen
stantivn
i

mstnch,

lid

vude pponu sub-

any a p.) z pravidla odsouv a pipn pponu sk ke zbylmu kmeni: 1. iciBoetice boetsk pl. Boe, Boskovice boskovsk, Damboice ^*damborsk, Doubravice doubravsk, Cernovice ernovsk, Jamalenovsk, roslavice jarostavsk, Lodnice lodnsk, Malenovice Opatovice opatovsk, Sebranice sebransky, Sobice sobsk, Stavice stavsk, Tvrdonice tvrdonsk, zhorovice Zhosk, Zaroadjektivn
ice^

ov,

ice arosk,

Zdnice dnsk,

Zeletice

eletsk.

ped pponou ice souhlska, adjektivum kon se v ccJc : vneck, Mikulice mikuleck. Lovice loveck, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotn-btotsk, Bohutn (Btn) bohutsk (bck)), BoJde-li

len

bolesk,

notsk,

Domann

Hottn
Karasn

erBratrun bratrask, Cernotn Hnvotn-hnvotsk, Hodonn hodonsk, hottsk, Huln hulsk, Chndobn chudobsk, Jin jick,
Borotn

^borotsk,

domansk,
Kojetn

karsky,

kojetsk,

Ketn

ketsk,

Loutn

^loutsk,

Mrotn mrotsk,
Prosetsk,
Vsetn

Slavin

vsack,

Tin isk Tinsko. 3. any. Bukovany bukovsk, Chrany chrasck, Moraviany moravick, Ploany plosk, Rouchovany rouchovsk, Opocany

nsk

Roan,

Milasn milask, Palonn palonsk, Prosetn savick, Syrovn syrovsk, Setn etsk, Zebtn ebetsk. Pitn pitnsk, Ron ro-

oplock,

Vrovany
na
n,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

vrovsk. polansk, Ostrovnky ostrovsk. Potorna potorsk. Mohelno Mohelsk Rokytno rokytensk.
anky: Polanka
n:

nd,

Psen

pseck,

Topoln

topolsk,

N vojna
Olenice

nvojsk.
8.

nice:

Jezernice

^^jezersk,

Roketnice

roketsk.

oleensk.

Pozn.

Branek k

se

jednomu

poli

Vachovsk po

bvalm

majetnku Yachnkv,
9.

ou, ovc:

Archlebov, archlebsk, Bohdalov

bohdalsk, Tlumaov
(vl.

tumack,

Veteov vetersk. Bukov bukovsk

bukosk).

10. Mstn

153

jmna vyzvukujc koncovkami icp, si, z, n, n, nik, mn mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmtaj in a, k a vsouvaj mezi konsonant kmenov a koncov , samohlsku e: Hrubice zubersk, hrubeck, Vol volesk, Zub Hobz hobesk, Krumsn kramesk, Lipnk lipensk. 11. Po rzmi: Hutisko hutisk, Brodsk brodovsk, Vrt

ped

nimi jest souhlska,

vrtrsk, Dlouh
12.

dlousk.
:

Sloeniny

Star Jin
n.

starojsk,
Nov Ves
vede:
si

Votinoves votinsk Novoanka.

Pozn.
jovice

votinovsk,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novoan

Podobn

t^sk lid

Pardubice

budjovsk,
1.

Rokycany

rokyck

pardubsk,

Bud-

atd.

Ppony zdrobovac.
av: maav (trochu ma), velkav, irokav, vysokav, hrubav,
bdnav,
plachav, chadnav htupkav (=r pihloupl) b)
(je

svifav,

tam chtadnavo), mkkav,

(val.

temnav,

ukav

lun),

phav

(= phovit).
2. jk, vH bluk (= pkn bl), dobuk (velmi dobr), erstvuk, mkkuk, lehuk, suchuk, teuk, staruk, pkk, maluk, teplko (= hilbsch warm), nizko. 3. jnk, ilnk dobnk, mkknk, malnk, bliznko. 4. linky, (val.): celuk cel, staruk.
: :

5. 6.

tilk:

zdravulk
(las.

(val.)

jutk, utk

= uk):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. nenk tenenk, mkknenko, malnenko. 8. nek tichneko, brzneko, nizneko, malneko.
: :

9.

uurn: maluurn.
:

10. ulink, iiink, ulizri

malulink,

maluink,
velmi
bl.)

malulizn.

bilunek, biluenk, bilulink,

bluik (=

Ppony
licn, lcen,

sesilovac.

vensk, izn:
(1.

vysokcn (velmi vysok), dluhcn

drahcn, (velmi drah), horkcn,
n.

irokcn, velucny

= veliknsk),

chladncn, milcn, oklivcn, zatrapencn, starcn

staruensk,

skorcno rno, mnohcno rz, neasncen dcko, nramncen strach,

vysoizn kopec.
Ostatn ppony.
1. 2.

k: pachk

(=::i

plach),

malk

(val.

= mal.)

ak

dvojak, trojak, tverak, paterak, esterak, sedmerak.


3.

154

jan
ni.

1.

= n

devany, slaihany, koany, ruany, rana muka

(= ren).
4.

neH

Pdavn zakonen mkkho v n jsou mnohem astj, zbyten, starodvn, obyajn, nynjm jazyce spisovnm
:

darebn, vandrovn, vborn sprva, dkladn, schvln, obstrn, samostatn,

obstaron (i= obstrl)

5.

vysn, nin (val.).

pojcn

lovk

(kter

hodn

j),

pojcn jdlo

(=

chutn),

spatn nespatn (val. ptelsk), spejn (il), mocn (val. pom. = mokr.)
6.

(1.

(tdr),

ujn

(bujn),

ujn

jat

bojaty

(1.

= bojcn), trefaty
.

(1.

= trfovan," pruhovan),

pasty
7.

psovan), kulat {=^

kulovat).

ppony v ne val. la. a uh. ast, jich ostatn ne mor. neznaj ernast (= ernav), blast, zelenast, ervenast, modrast, plavast, jaabast (=jaab), sivast, murast (= murovan), zelinast (nzelenav), mast (barvy mav). hraast (hranat),
ast, ist
:

paterast

(==-

pater) v kolikerasto spltan.

ist

Pponou

oznauje

se zvlt

ist (= babunat.) bliist, ernist, hlinist

na Valach barva ovec: babu(ervenav jako hlinka),

kropanist (kropenat),

lysist

(lys),

liist (erven jako lika),

mu-

inist (ern jako mun), okajist (okolo

hld),

oi ern;

okajist

= karo-

pistrulist

(ovce

pistrula").

prskanist

(poprskan), strakatist,

vakeist (ovce vakea").*)

Kamenist
8.

(-=

kamenit),

skalist,

hlinist,

zrnist (zrnit),

pod-

lhovist (podlouhovat), tek ptatoist (co

jac:

hbac,

telac,

m tabulky po sob"). dvac, brusac kame, valac deska,

(kterou se prdlo vale), chovac telacko (na

nm

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojac

(=

podojen,

Mokov), sem
prvi

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orn).

1.
:

9.

loni

(^ losk),
(val. -=

(=

prvn)

10. aji:
11.
ji'

domaj

domc),

zitraj,

dneskaj

(la.)

= i,

en (la.): slepi**) pei,

koi (--koi: sova ma kou

(kapet=
klt).

hlavu),

kai aludek (= kaen), kapi

liv^ zlit (val):

12.

pchaliv, asliv, trvazliv.

13. ov: obilov

mch

(= obiln,

la.).

zimov veery

(la,

--

zimn),

horov

(val.

= horsk).
kovov

14. ov, ovo:

= kovv

grunt; on pochod z

kovova

kovovo
15.

^ (

pole).

po rznu: evecka praca (1. =- evcovsk), mortn (= morn), pekrsn.) krsovan, rozkrsovan (
*) **)

Dvka

,.

bliist," jest blondina, vakeist" brunetka.

ale

= slepi;

kra (ne:

slepice.)

Srovn.

ren" slma

a ..ito* (no: r)

16.

155

(subst.

ast

jest figura stymologica"

:

a adj.

tho kmene),

Naa chaipka je samov sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytnho syt. Kdeleko, kdeln, nebudu t psti. Lipo lipat, pato spatcn! mrcho mrchcn, a mrchcn! Ty
zvlt v psnch a v nadvkch
motovidlo motovidlat
!

Komparace.
Komparace
adv.
neli se

hrub od esk.
(1.

Velik

vt a vchnj,

vchnj

=- vce; duli

zz dolnj).

Toliko nkter pslovce maj

(spe),

tvary odchodn:

dnes je

mu

vc vcj (vce), sp pj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparuj se t nkter podstatn psloven uvan tma tmj, zima zimj, hanba habj (moa a byt habj ne mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemi (ker honemi!^) Sm njsami prvek beali =r prvn na pedku (uh.).
:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbi rovn se vesms neutru komparativu adjektivnho dnes je teplej, pknj, zimnj, na trhu
bylo lacin
;

jinde toliko msto lpe,

he k se

lep, hor (uh. lepej,

horej), sice: teplej,

pkj,

acij atd.

Slovesa.

Slovesa iterativn

frekventativn.

Tvoce slovesa optovac ne, zvlt slovensk a valask, ne-

chu

maj ku

td

VI.

iteruje vtina sloves ve

td

V.

1.

Slovesa
si

II.

tdy.
promm,
sa.

thnu se mu

zahm, vyhm, minu mm, sthm Nebudu sthat a podvm

hynu
si
:

vymm,
nebo sth

Sth

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nesthalo v takov

zadhm, zdrhm
procestva
sa
ani

utkm),

hrnu

vyhm,

d na pole chodit, drhnu zhm, trhnu podthm,

nepetrhay, vrhnu

nadvihm
tdy.

(=

narm na

nco

v ei), mrzne

rozmz.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru dreti: drm

sa

domzm, omz
b)

mi

to,
III.

smrdt

obsmrdm sa

zadm,

hrm hkm, mrzm kolem eho (=opltm se).

Jin slovesa

tdy maj za .

vati n. dvati.

a) ve

sloventin Jeua ; vivat, sedevat, slyvat, klevat, uihvat,

hovat.
/9)

ve valatin jnvat:

viva, seva, slyva, klenva.

3.

156

IV.

Slovesa

tdy.

drobm pedrBm (tancuji), robm vyrBm, odrBm (las.), pravm vpravm, npravm, dopravm, *) stavm nadstavm, dojm nadjm (= napjm), hnojm vyhnjm, strojm odstrjm, dlm podlm (podila ebrky =r podluje, las.), mom zmm (zmalo ho

zvm, vm do vrm, ronm ram (^= rm ovoce), (vyhrazuji), krtm krcm (prdlo dmm), lazm hradit vyhrm hrozm km sa vykm rozlm sa odlm blm ublm vyhrm, prosm odprm, hlsm ohtm dram dobytek podr, prm oprm, stram odstrm krom okrm, sta sum vysm, dum sa duam se
v bue),

vam

si

(val.),

(la.),

sa,

(la.),

(la.),

(la.),

jak st, rum odrm (odkazuji ddictvm), svdm prosvm := dosvduji), tlam potm, um-pom, krm skm,
sa,

strm

vystrkm dy

(val.

ukm
:

zaopatali
ve

(la.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

plit,

heit, nosit iteruj ve sloventin

;

dvm, plvm, hevm, nosvm

valatin

chodWvm, plvm,

hevm, nosvm.
4.

Slovesa

V.

tdy.

chytm uchtm, podchtm (chpu: u hodn podcht), strkm ustkm (svdm na jinho sahm doshm, stihm usthm, sypu dospm obspm, trhm podthm, zathm (zatrh do nminy" rodil Nmec mluv esky), mrkm zmk sa, zobu ozbm (uh.),

ue

eu

navyrjzala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahm sa s kad^ natahuje sa jak kocr na okn; dopad (praes.) dopad (fut.) pidrat, podsypat (verba initiva) pivyprat jest iterativum slovesa vyprositi dat, podsypat (iterativa)

Ohleduje husi stat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smt sa iteruje smjvat sa. (dat), ponese-li pehl nco. ohledv
vypriti,

Pozn.

2.

nkter durativa vyskytuj

dol.

se v V.
(val.

td

za

VI.

ho-

ka
(val.

si

(la.

= hoekovati),
5.

neltm

=:

nelituji),

pamatm

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tdy.
:

aruju arvm, kuiteruj v V. td nocvm, poledvm, podhazvm, provozvm, peskakvm, envm, stv si, tancvm, vypravm pravaj praVecka slovesa VI. tdy
puju^

kupvm,

vvl

^jak

sa prauvvato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tdy v nynj

a pece, kdo

ei

spisovn jsou

bez iterativ,

smysl vyvinut pro rozdl

mezi

djem

trvacm a

op-

tovanm, pociuje tu zajist patrn a nelib nedostatek. Kde nocujete?"

*)

rozpravm

vykldm,

rozpravuju sa

= vyslkm.

157

as
znmm doma,
(milvm"),

ti se

znmho v cizm

mst,

abych zvdl, kde je dnes nebo po

svho nynjho pobytu noclehem. Zvdm-li vak na svm

kde v
staiti
i

mst

noclehem hv, tu mi nikterak durativum kde nocujete"

(str. 207.)

neme. Rosa
si je

zmiuje

se o tch iterativech

pochybuji, by

byl

sm

vymyslil.

6.

Rzn

iterativa.
beru

nu
biravam
lozm
chodic

vm
atd. (=:
val.)

(si.)

nm
;

(val.),

brm brvm,
;

biram
lezu

(las.),

vedu odvodm (=.

-chzm)

odvdm); vychodm, odchodm, pro-

chodm sa

dohledm, vyhledm

(= -hlm),

(slov.

azm

(Pborsko, Frdecko)
:

ve Slezsku dur. lezu je

t za iterativum, jinde se jinak vyjaduje

plhat po stromoch (Ostravsko),

(uh.)

po stromoch, vyndzi na hruku

(chybuje mi

ee

p toka). vont
voaj
(t.

chybovat

=.

chybti

(intrans.)

voat (transit.);

vonika

von, crky rdy

vonikuj.

7.

Iterativa lask.
VI.

V
iteruj

latin naopak

uju), kter

v ostatnch

mnoh slovesa tvo iterativa v nech jako v etin ve td

chodim

td

(-ova,

V. (vati a vati)

Boli

boluje - poboluje,

chodzuju

n.

chodivuju,

mamim

mamuju (mamova) mtatim mlacuju (mtacovac) n. mtativuju, nosim nosuju (= nosvm), pri pruje (= prv) provato vaim vauju, lampa zhasuje (= zhasn), vozim vozivuju, itam ituju, tak se asto djuje (si. jv), duju (= dlvm) dlovuju (= dlvvm), dodluje (dodlv), obdluje rolu (obdlv), dokopova dokopuju vykopovat zakopovali, domluvuje mu, jezdivova, nchuju (nechvm), slychuju
,

(slchm),

odbiruju (odbraj), kvitka opaduju,

poituju,

zaikuju, obili
(si.

polihuje, piveduju, kravarky provoluju

(=

(provolvaj) evovac

sjat

seti),

najduje se (nalz se)

uchtova

(uchtat),

uzavuju, sti mladm

(vyptvaj
se),

nvuju. dokomurky
{ vykutvali),
z voza,

ich zaviuju, vykladoval (== vykldval), vykutovali

(vyplceti),

vyplacova

vypytuju

.se

vyseduje
se

kobzale zaseduju,

obili se vysypuje,

nvyzvduju, uni teho niduju (nejdaj), to nbyvuje (= nebv) vynajdovata

,

(= zpvv), ja povdovali { povdvali),

zpivuje

tu

(nachzela),

mimova mivuju
(la.

(mvm).

Pozn.
val.

tvar

maj

nkter

durativa:
oni

=1 ku),
i

sluhova
padzuje.

siuhuju

kazova kazuju
si

(sloum),

teho

nevauj

(val.),

snih padze

158

Slovesa intensivn.
Slovesa intensivn (verba intensiva), znac vzmocnlosf zhrublos, nelepos dje, v nech vchodomoravskch jsou velmi hojna a tvo se rozmanitmi piponami: 1. dat, zat: binkat bat, blinkat blat, hulkat hulat, hylzat (povykovati), palat zz palzgat (povykovati), trat sa tarat
,

sa (toulati
2.

se).

at^ af, zat: ahat ahat (val. oha ohna na strom lzti), vchat vachat, gagotatgagat (husi gagoc, ga-

gaj), hcgat (tskati nm, si. coufati, uhbati hgat), hpat hopat (skkati nepkn), chachat sa (smti se vespust") zz chlachzat sa, kulhat kulhat, tepnaf (val. ustavin mluviti

nm

lapota), packovat

sa), plachna (val. = placho ltati), ehtat sa ehat sa (= smti se plnou hubou), eka ekna (velice kieti: neekaj, dy sa lud zastavuj), skkat skkiat, skhnit skehat (breeti), skuhrat skuhat, vt zvoat ^ zvorat =

pabla(val. = toulati se = pabcat

pacgyat, pajzova

pajza

(val. == utkati),

pabtova

zvozat, zbat

zgat (slditi), vrzuga, ezuga oka sa hobtat (hnzditi se). 3. at, af, fzat: abrat abat, bat (pati ve vod), hogiat (vz hog o kolo), chat (chrpati: doleha pod kamna,
n.

okoca

sa (okounti),

uch), kobat
(pgit
se,

sa

(vleti se),

kohat
cum

(velice

kalati),

pabzat

matlati se)

obat

(mingere
se).

strepitu)

oat, otat

(pracn
sa,

jti),

pabzat sa
:

(courati

4. 7lTat

flekat (nadvati), chachat sa (cachinnae)

kalati).

= chlachat

chrapat (chraptiv
5.

zgai:

palzgat
:

6.

gaf
zat

(val.)

(kieti vespust), tomzgat (idem). krz krzka! (la. dvee kru vrzga, ezga.

^ hylzgat
n.

krzukaju
7.

- vrzaj).

amzat pochramzgat (zmrzaiti).

8.
9.

zgat:
:

amzgat sa pes

plot,

pochramozdit

cat

hrgca
brat

(velice

hrka), krhca (ztka

kalati).

iichaf:

dobit

chrpta, chrpsta (chrchlati). chpat chlpcat, chodi chodca, papa (val.): papca, strha struca, svai svaca, pinit pinca, viha vihca, ra arca, oha ohca, hpa hopca, skkaf skokca, ukat ukca, gra garca (nehorzn bodati).
ltat
(val.):

dobrchat. staf 10. caf 11. icaf

borchat

(rozborchan -= kared

pobouran),

koldca

(la.
I

kotdyca e to

klat se).

Pozn.

nkter

dokonav

slovesa

tvo druh

tvary

pponou

cnf:
i

159

chlopi chlopcnt. (udeiti lizcn, mgn* mgcn

,

gumn gumen
kopnut"

duchnouti)

spadnouti),

(udeiti), rchnt

rochcn,

kopcn,
zdra

lizn

12. ygnf, ignf:

ra caryga, mr

drn durcn'. maryga, mraf

zasmoliga sa
se).

(zasmoliti),

zdi-yga

muryga,

(utkati),

smoygat (hnzditi

13.

sat: soti

sotsa

(val.

duchati).

Slovesa zdrobnl (verba diminutiva).

Slovesa zdrobnl znamenaj nejen zdrobnlos, nbr
i

rozdrobenosf

dje v

jednotliv
ka(, qat,
:

doby.

jejich tvary jsou

hojny a rozmanit:

1.

otikat:

baka

(lichotivm

pemlouvnm nkoho na
to,

nco navdti
cupka

bak

ho, aby s

nm

do msta, nabakl ho na
jti),

(do kostela

jiti),

civka (pomalu
-

kyvka
sedkaj

hlavu,

chromka,
(dtti),^

lapk dluhy do gruntovn knihy (lapat

kydati), njsu zvykl postvat,

peca nco rypkm, zypka

tanukat
(-=

(taniti,

(slabo

dchati,

dcka),

poikaj
by
ti

(e

dcka),

tichuko mgat

rhadga'',

makati), tga

(u)

aga
ten

(hnsti,

makati),

pat
t),

apkat
a by sas

fapukat (rukama tleskati),

hned' zmotokaa (zmotala).

tak ulit

(liskl

et: drobit (drobno choditi), tepit (tepati), bdait hubait (hubovat), tuait sa (potulovati se), drobsit (= drobit), akosit sa na nco (= akomit), pa pef (pod apte
2.
<^?V,

sit,

sa,

nuzait

sa,

to nezral ovoce

koupete).

3. otat, ytat: pat apotat (pr, tak apoce), dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv pod), fuet fukotat, glgat glgotat, chechtat

sa

chechotat
kvat

sa,

chlachotat sa,

klapat

klapotat,

tup

pr),

kyvotat (vecko sa kyvoce),

mu
slzy z

(plauschen), tak

mrkat mrkotat, plkat plkotat o rumpoc, syet sykotat, khat krhotat

mleti),

vigtotat, krabat krabotat, plchat pluchotat, vrzgotat*), Jsat jaskotat (hubou uka ukytat. krukat krukolit (uka krukol jak prase), mit mrholit (drobno pret prcholit, prdolit (plauschen), epat epol (ticho migat migolit (ezati), vzgat vrzgolit (vrzgol na varhany),
(ba krhoce), viklat

iupoce

(silno

uchtat

uchotat,
olit:

vzgat

4.

preti),

pr),

(vachlat
5.

- va oholit (plauschen). onit babra brabroni

:

(probrati se v

(kapati),

fkaf

fikoni (stkati),

chlachonit sa (smti se:

nem), crbka crboni leze koika

po jabloni, a sa Janek zachlachon), lizoni sa (kiti se), mrkat mrkonit (z temna mluviti), pi peonif sa (vypnati se, stapcovati

Tak

subst

vrzot vrzgot.

se na nkoho), pskat
160

trtoni (tce
se,
las.).

utkati),

piskonit, prhoni sa (chrom sa sotva doprhoni), uchla uchloni (uchtonil se mezi nimi == pletl

6.

oit: echrat
pigoit
sa

echoit (naechoen
(piplati
se),

==

chor

obraz od slepice),
veza
sa
tan
(ebroniti),

pgit

emit= sem oit (enom

emo = z temna se ukazuje, obliskuje), emrat svoi (val. = hovoiti). 7. utit: remti romuti (val. = drkotati).
8.

emoit

honit brebencovat (brebtati, mluviti e = p), lepati lepancovat (pohlavkovati), lomit lomcovat (hmotiti, tepat), pinit pincovat tabrat tabarcovat (hpiotiti), trat tarcovat (na nkoho = hurtem pobzeti).
covat
:

brebentit
sa

ciz),

honcovat

(zajci

honcuj

(plsniti),

9.

novnt: csat

casnovat
Rzn

(thati).

tvary podrun.
(piplati,

cingat

cinglat
s
(val.),

(zvonek ve zvonici cingl, od zvuku:

prc
soukati se)

cinglom"), frfnit sa
(1.

fafrkovat

cinglom,
sa,

gygla
(val.),

=^ viklati), klbosit

idi
se)

pinoi sa (kole usmt sa usmchn

sa,

ibani

sa

posmtlova

kalabisovat kalabizovat, lepi lepiova pdli sa (vypnati ovat sa oipova sa palzgat palzgit (hulkati), plct plantat, posmtat"
(val.),

uhl = obchzeti neinn),

prat

paruni,

sa.

Koncovka irovnt mimo ciz slova ve valatin i s nkolika domcmi kmeny se spojila: kasrovat*, koirova, airova (s hIkiW^ ohnti se, ermovati), mulirova (= mudrovat), rozrasirova (rozrasovati). Klnt (jednodob) klat, kotlat (trvac) klni si s nama (v

kuelky)
solnt

chlapi klaj na kuelni

osoliti.

chlapec

si

kotl dnkem.

Po-

= maliko

Vsypn

(jednodob) vsypa.

Vznamov rozdly mezi nktermi

Chlapec psk,
(rychle jedouce).

tvary. dit pi (bre,

kue

pi,

piskon pit" chtc nco),

piskoce (popiskuje),

kos hvzd, vtr hvid,

san

hvidja

Ohe

prask,

pra (bre)
vrkoce

krava prsk biem.

(=

povrkuje).

Holub

praskoce;

Bink

si

dt vr (durativum), penzi, na housle sklo otesen

co
se

lme,

pra,

vrk, pes

etazem. Zena drzg rod, such rod drud, zmrzl snih drud pod nohama. Co se trh kvk, masn na ohni kvr, Dvei vzaj, korovrtek vrd, ptk vzg, vrzol, vrzgol, vrzuk. Ovce suchou letinu rp, rupkaj (praskav jed), letina tu rup (rupt), rupoce (rupotat); zrpi to (sndl nco rupavho", praskavho.)

bin;

Opilci v

hospod

omja,

omotja

(hulkaj);

lomozil sa chstm:

la-

mzgl sa pes plot do zahrady.

Skladba.
I.

jmn

podstatnm.
:

1.

(patn),

Jmno podstatn mv platnos pvlastkovou Spata lovk mrcha lovk, mrcha cesta (mrchav, zl), to je doera lovk,
chlap,

Podobn pdy pedlokov: z Boha tym lovk (niemn, la). 2. V latin pi urovn mstnm jmno majetnka penav se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlkem, ped Bilkera, ped kovolem, ped evcem (t. j. ped domem Pavlkovm). Idce tam pes
ostuda
zdechlina

k.
:

lovk,

to je nic po

teho sedlka
3.

(t.

j.

pes

jeho dvr),

pes

kovala,

pes

sueda.
p.

Podstatn vrch, roh, kraj, konec, prosted, vchod, zpad a

s

pedlokami a nsledujcm genitivem zstvaj nesklonn: Prv o p! noci na vrch hnoj (sic!) nm praito, a na vrch tem hnoji spl do rna (uh.). Stak sel za vrch stolem (val.). Na vrch jam (pole v Jasen). Na roh tola sel. Mm to na konec jazyka. Ped vchod sluncem, do vchod snca, po zpad slunci, do prosted' lesa, v prosted lesi.
ve spojen

II.

O jmn pdavnm.

vznamu mnohem irho strun, co by sice velijak opisovati bylo Star krm (ve kterm se star vci prodvaj ^= Troedelbude), star krmy (Tandelmarkt), star lta (lta staroby): dokal sa starch let (vysokho st!"); umel hladn smr; chudobn vysvden (jm
1.

Jmna pdavn v

ei

lidov bvaj

neli v jazyce spisovnm, vyjadujce

:

se

chudoba vysvduje), blzniv

kter v lese

dm

(blzinec),

mrtv cesta (kterou

se

mrtvoly nos na hbitov).

drha,
n kdysi uhodilo.

Devnm drbem" jmenovali na Zbesku dv hldal. U hromov skaly" k se skle, do

Zabit leb" jest leb ve Stelcch u Brna, v

nm

se za vlky vdsk eny a

dti ukryly a v

nm

od

vd

pobity byly.

,.Obenej kopec" jest kopec v

kdysi pastvec obsil.

si

lovk

Nmeckm na Novomstsku, na nm se Ta goralka nen tak vopil jak bvala" stoval ve Sttei na Bystiku, mn tm, e nen tak siln.
11

: : :

2.

162

tal<,

Platnos

attributn maj t pslovce

dnfis,

vera

Tak rok

Dnes tden byl svtek (^ tho dn& minul tden). Vera tden poheb mla. Je mi dluen od tak roku. Pokme do tak roku. Ustanovili hromadu na dnes tden. 3. Pdavnho vecek uv se pravideln ve smyslu nm. ganz" v nom. i v akk. obou sel Su vecek mokr. Mm ruku vecku zmoenu. Ste vecky umran. Byli veci potluen 4. Nov = nov obil Do novho ee vystame. A po novm bude svaba.
byla

povo (= prv ped

rokem).

III.

O rod jmen.
se

1.

Rod jmen podstatnch v nech

rznv jednak od spisov-

nho jazyka jednak v nech mezi sebou.

rznho rodu a) muskho kpel^ (ke), zerz (rez), postel (vat ), pec (la.), pac (la.). Rodu muskho jsou jmenovit mstn jmna, kdeto v nynj ei spisovn kajc den ode dne feminin tu pibv: Pet (do Petu). Parz (do Parza), Vde (do Vda), Teb, Hotomc, Krom, Holi. Lul. (do Lula), Cej (na Caju) a. j. b) rodu enskho: etaz etzka (val, uh.), obyaj (val. uh.), c) rodu stednho rann, jitn. B. S rznm rodem mn se t tvar substantiv a) rodu muskho bot (bota), rozmarn (rozmarna), jar (val., jaro), mylenek (la., myA. Substantiva tho tvaru jsou
:

kancel,

kr

lenka),

dt

dta

v,

do

(la.,

dt), fazol (Blatnice pom.) b) rodu en-

skho: noclaha
stka (Ji.
litra (la.),
(la.),

(uh.), oa (uh.),

stupa

(Ji.),

motla

(Ji.), palacha (la.),

l)odeva (. podeev, m.), tvaruka

la.),

(la.),

klarneta

(la.),
(la.),

pergamena
kapiona
jtru),

(la.),

vlanka
(la.

(la.

vlk),

nuptychla

(la.),

klapeta

=^ klepeto),

jtra (Ji. jed

(val.
la.)

sem
c)
;

alu aludi

(val.),
i

ovoc

ovoce
(uh.),
(uh.).

jejedi
stednho
iskerska

rodu
slov.

strnadlo (pom.), strndko

strndka

iskerko

(la.

bellis perennis), brlo (la.),

2.

brko

Na
o

Starojicku a

]ia

Lach, zvlt v sti moravsk a na Fr-

sob neutrem. Takt mluv se neutrem Vude na Lach zachoval se tento spiisob aspo o tet osob, kdy se mluv o dvtku: si byuo, Manda? Byuo sem na ce, obracauo sem seno (Hodslavice), Sak u sem stanut (= u jsem vstala). J sem sa ho u naprosiuo (ib.). Ptal jsem se v Hodslavicch dvtek, jak kter je (t. j. jak se jmenuje kestnm jmnem), i odpodecku dvka nevdan mluv o
n

n.

Hd

vdalo jedno: Ternu je

Andua,
to je

temi(, Mil."

na otzku,

jsou:

od-

povdala: J
pravili

sem Zelenkovo,

Kubovo a

to

Kopekovo. Naa dvka,"

Hd

mi v Morkov, m 26 rokch a my ma dycky tak pravme Rodie i vdan dcei tak kaj, kdeto jin o n rodu oupkho uvaj. Sama mlad ena nesnadno t zmn zvyk, a z posi

bylo,"

: :

tku
se tm

163

dvata aluj: Pane reclitur!" No Kdo e kopnul?" No to Tikovo (dve kovo). Dvtko volaj k sob: Male, po hev!" 3. Rodu stednho uv se i o vcech jinho rodu, jako i o osobch,
co?

Oto

styd.

Ve kole

koplo!"

kdy se mluv
(o psu).

opovrenm

Vri

to

po

m,

esli

to

neuere ?
to

Nni toho nikde, a jak sa to

oh (nadut lovk)! Neum

i

ani zazpvat
4.

Jmno

hrch,
!

jest

rodu enskho

muskch osobch ve

ren

mil brachu

IV.
1.

O sle jmen.
maj t vznam
zrno.

Nkter
klas.

appellativa

hromadnch:

Zito

pkn
cihlu

m pkn

Na

poli

mm pkn

strom.

Trnky

maj mlo pupenca.

(la.),

skldali

Bukvu a aludem prasata sa dobe vypasu. Dlat sme uhel (slov. la.). Idu vait grumbr (m brambory,
mvaj

v Poleovicch).
2.

Jmna hromadn
jemene,

slo

mnon,
v

zvlt druhy obiln:

za pluralia tantum

ra, ita, ovse,

3.

obila, zela, prosa, sena, otavy.

Nkterch

substantiv

uv

se

nech

jednotnmu slu v jazyce spisovnm: mlny (mamy na mlynoch mln, la.), sluJiy (synek je na suhoch :==. na slub, la.). sya//??/ as, kdy se svv, o svainch; dobr svainy" val. jako:
proti

ve

dobr rno"
se

a.

p.

Tak jmenovit nkterch st tla

Chytil

lidskho uv

ho pod krky, zlomil krky (uh.), popadl ho za pasy. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (la.) je tam Ve Zln kaj bv nad kostely," jen jeden kostel, ve Vyzovicch jest pole nad msty" podobn di

v plurle o jedn osob:

v pekly."
4.

astj

je tak

een

plurl intesivn:

mt

hlady, schla strachy,

popukal bych se smchy, nemohl smrady obst.

5.

Plurlu jmna

obyvatelv uv

se

za jmno
;

jejich

krajiny:

na Slovky, na Valachy, na Lachy na Horkoch na Dolkch, v Turkoch, v cizincoch

l na Hanky,
sa z Valach, ze Slovk.
6.

bl na Slovkoch

(=

v cizin), vrtil

Osobm dosplm

se vyk.

pak

pin

nejen urit sloveso,

nbr vecka participia,

pvlastky a psudky adjektivn plurlem se

i

vyjaduj. Je-li osoba ensk, psudek

pvlastek jest rodu muskho.

Podobn
Tatek
bldili.
*)

uv se
byli

plurlu o

kad osob neptomn, kter se vyk

!

byli-ji ste

mamnko Staenko, tam? Nebok Klinkovsk byli poslem; li do Brodu a zaTa stolka to vecko ij. Povdli sme to naim tatulkovi.*)
cho, na cestch sa zmohli. Moji mil
tam?-' pt se dcera matky.
spisovatelka mluvc o

y,Byli ste

Byly ste

tam? pt

se

Dle toho by

esk

sob

plurlem uvati

mla rodu

matka dcer. muskho

11*

161

akkusativ pisvojovac nmstka nas, v vyjaduje se geniPotkal sem vaich staik. Podivte sa na nach mamu, jak m t kasnka svd Nejs tam nai? (t. otec nebo matka, hospod nebo hospody). Balajkovi (t. strku, nebo tetiko), kde idete? Vitam vs, Kokovi. Na Podlu a jinde na Slovcch i o Bohu a o svatch plurlu se uv: Pane Jeii Kriste, rate naspoit. Sv. Marija, proste za ns za hn. Jak Pamb daj, tak nech je.
tivem mn.
:

Pi

V.

O nmstkch.

1. Ukazovac nmstky ten, ta, to uv se zvlt asto v pohodlnm slohu pohdkovm: Potom li do zmku. A dy do toho zmku veli Pila na zpadek (= na zptek). A dy na ten zpadek pila (la.) ti pad. Jozef, ten rd Podobn: Staenka, chod do koly, ale Janek, ten radi za kravama. 2. Za esk onen uv se sloeniny tam ten: na tjto stran tam na tj stran, kter i znamen tolik co minul: Tam ten rok, tam t zimu. Nmstka on a nem platnosti ukazovacho onen, nbr znamen velico, co kdo prv urit ci nechce nebo neme: Kde's bt? Hen v onm. St sem s onma. 3. Sm sama samo stotouje jakoka vrok s podmtem, znamenajc tolik co pln eho: Pole je sm kame, sama trva; kor b samy svtla; strom je sm kvt; pibhl sm smch, sama rados;
. .

po

t roba je

samy
je

klebety.

Sam na
velmi
:

Podlu a na pomez uherskm znamen tolik co vecek,

Vrna
Jin

sam ern

(=

vecka).

Bou

ohaj

sam varn

(zn velmi).

4.
5.

tvary: in, ini, inai, inak.

tak velk") zaStaroesk kolik tolik (nyn jak velk chovalo se posud na Morav tmito tvary: kolik tolik (slov.), kolky

tolk
teli les,

(val.

la.),

keli,

kela, kele

teli,

tla,

tele,

kelky telky
kelo-telo,

(la.):

tla kniha,

tele plo.

Kolik
tolko
tele
(val.),

tolik,

kolej
telj,

telej,

kla kle,
kolik
vela,

tolj,

kolikati?

(slov.),

kolko

s telj lidmi (Jicko),

kelo tlo, kelko

=:

telko
(la.)

velej

krajuv

telej

krojuv, o kela hodinch ?

Velo,
slov.) ==

vela;

nvelo, nvela

(la.)

hojn

(la.)

moc
ji

(val.

mnoho.
(la.):

Vedle nkolik uv se astji slova pr, pora

grej carv (Frdek).
6.

Dol

pora

Dam

vara po paruch sklenek (Pbor).

:

Za vztanou nmstku bv nejastji

samo, v ostatnch pdech spojen
jako
i

co,

a to v nom. a v akk.
on, ona, ono:
zoVrs? adroi
tjv

neivot,

nmstkou
Euripidova:

Pravili jsme,"

prav

sob Androraacha


Kde je mne za
ten
in

165

chod,
riia

chodnek,
vodit ?

co

sem po

nm

kde

je t

panenka, co

Ach nni panenky, co

tvata, zarsti chodnek,

co ho lapvata,

Ker

uv se jen ve spojen se substantivem,

anebo kdy

se nevztahuje

substantivu.

Ker dit

je velice chytr, nevyroste.

Ker

(zemky) budu nakaen, dvajte o sv. 7. ij, ija^ ije v latin znamen nejen H, nbr

ciz.

Snadno
a

dava

ijeho

Nma koa
ijej.

svojeho, slizaj s ijeho.

Zpedy

grabni do

svojej kapsy,

potem do

Zpedy zamta ped svojum svium

val.

potem ped ijum (na Opavsku*). 8. Za . nikdo bv z pravidla dn,

9.

las.

den.
:

Slovce, s nimi se skldaj

har,

nmstky

neurit, jsou
(val.),

ne (la. ne),
(val.),

leda^

vseli,

kde,

mlo,

si,

kolvk

(val.), sta

lei

vola

(podl. uh.):

nkdo,

ledaco, velijak, barker, mlokdo, kdosi,

cokolvk,

sakdo, saco, saker, s'"a, lecihdo, volakdo, volaco. Ledakdo bv asto s phanou To by ledakdo ekl. Co mysl, e su ledakdo? Nebudu otvrat ledakomu dve. To je ledajak roba. T vznam m substantivovan ledaina Nekupuj takovj ledainy
: : !

Je to velijak!
svhlav,

(=

ne

hrub
p.).

dobr).

Nebu
!

jaksi!

(= nebu

tak

dybychme m toho neudlali (::= nepkn, neslun). Su jaksi nemocn {:=. nevm ani sm, co mi jest). Jozef sa na cosi pohnval (= z jaksi neznm piny). Je tam ee kersi hruka (nco mlo hruek)Mte- li oechy?" Ee tam kersi bude". A neker klsek je dobr ( mlo kter). Letos je enom nkde neker jabko (= mlo jablek). Aby to nebylo kam kery kus (= nepodn sloeno). co jich 9. Kde ker, kde jak, kde kdo znamen tolik co veci, jest". U o tom v kde kdo. Piel kde ker ebrk. U zme splili kde jak poleno. U sem pozobchodt kde ker chodnek. Sndl kde co. 10. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto nmstkami souvztanmi: Pomoe nm kdo ten (rz pece nkdo se najde). Vydl si co to (= by ne mnoho, pece nco). S kerm koem pjde na ty jabka?" Mi je jedno, s kerm tm." Jak tak vdleek peca pi tom bude. J ee bych bl jak tak, ale ruka nechce si it. 11. ^vvj a njak pidvaj se k slovkm na oznaenou potu neuritho: To moe byt svch ticet rok. Pobyl tam njak dva roky.
nestupn a
Di ty jaksi

Byto by to jaksi,

ma

mn

\T.
1.

slovese.

Slovesa abstraktn.

nima
jinho

(Frd.
*)

= nen)
se kdo,

Nma

V ne la-skm nmas, nm (op.), nima, tam dnho. Tam toho nm. Nima tam
uv za nkdo,

Jako
ciz.

co

piklonn

nco, tak jest

iji^^^

nkoLo


nic,

166

Avak i v jinch nech sloveso mti mv platnost" Nem nm kdo veee uvait. Neiht mi kdo ita dovst. Neiht kdo byt ve stodole. Ee mi m kdo pomoct. Kde ich m? (=kde jsou?). Nem ich tu nikde (== nen jich). A mne neich doma.

Nima

abstraktnho bti:

stane, a
2.

matky nestane, jak s teb bude (= nebude). Zvratn slovesa pohyb znamenajc v imperative a v imperativnm

faturu zvratn

nmstky

z pravidla pozbvaj

chra (= Vznam dynamickho media maj zvratn slovesa prosit se se: Neprosm sa vs. Nepotebujem sa tvj rady. Vedle
sthuje
!

val, syp,

hr

dmu (Kel)

hybaj
!

pakuje

thne!

ruaj

utkej, la.).

na

Pborsku uv
ustelu
sa,
si.

se t

prostho

postit.

a potebovat
postit se
(val.)

Postelu sa a lehnu

Vystavil sa na vre
si

(=

postavil
si

a to
si

vypoali
'

= postavili
(val.).

stav

novou chalupu
-^ hraje
si.

si novou chalupu). Postavili nvou chalupu (val.). Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa creka s ho-

lubiku
3.

Sloves trvacch a optovacch oznaujcch

dj mnohem nzornji

a konkrtnji proti abstraktnmu dji sloves koncch,

a hojnji uv ne jazyk spisovn,

lidu sprvnji
:

vs

nebudu zahat,
vlit.

jmenovit ve vtch zpornch J vyhazovat, napjat. Nebudu sa s tm natahat,

sa

nosit,

Nebudu

staovat a v Holomci.

Sta vypravat chlapca

to kdosi

na
in

pole.

J sem to tam nedval.

skov.

My zme

to

tam neskovvali,

tam

J sem nic neobjednval.

ste

Pro's
to

mu

to

dvat,

pro's
to

tam

chodit,

pro
ste

tam

lozili

=--

mPs mu
ses s

nedvat,
vlit,

ml"s tam nebys

protoho.

chodit,
dvat,

mli

na

bys

tam tam

netozit.

chodit

Na by = nevta

tm

na

se s tm,

neprodvaj

Na

kupovat? Na co st ho puali! Nadennci mu chtli utkat. Nedt mi toho kupovat. Mohs mi toho neposlat (^ emu's mi to poslal). Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). Mla j vil ty penze ktast. Budeme zabjat. Star ttu bude zhazovat. Na otzku: C2's tam dlal?" odpovd se iterativnmi slovesy nositi, voditi, voziti a p. Nosit sem tam psni, vozit sem ito.

sem

to

Sloveso hoditi se jest vznamu trvacho

ude-li

To

sa

mi nehod

y>raes,)

sa vm

to hodit.

Vil.

O pedponch.

Sloves pedponovch na oznaenou nejjemnjch odstn mylenkovch v nech mnohem pesnji se uv neli v nynjm jazyce

spisovnm.
1.

Mimo
a)

to bvaj
z

tam pedpony asto jinho vznamu

neli tuto

vy

smr dje
(val.

neho

ven:
se) b)

zem.

Vyzelea
t.
j.

= rozzelenati

lka a lehni si na dj vykonati Toho on monost

Vylehni z
:

nevytrb

hudebn kus na jeho

umlos

trubaskou

jest

pli ne-


snaden, aby ho nleit zatroubil.
i

167

j vecko

To
c)

vyzpvm

hlas

mj

pveck zrunos na
t. j.

to sta,

spotebovn

eho

U zme vecko

teplo vyvrzali

Za zimu zme
stlali,

vysvtili

sl
2.

vysolili,

ustavinm vrznm" (otvrnm dve) pozvypoutli. ti velik ban olja. U zme vecku slmu vymydo vymydlili, niti vyili atd.*) d) vydvat (val. a

la.)

- vdvat.

do

a)

dokonen dje
vozil,

ty star

zvyky domraj
:

Ohe

do-

hov. Byla tam, ale nedobyl novho roku. b) dosaen

eho Dyby m
leti

na tckch vdolky
nedopost
c)

to sa ner^-^voz.

Statku sa nedohost,

= pi^
Pi
tto

zi,
val.),

dokaj

(pom. uh.
za.

po: dondu k tebe (podl.). nedovmeu si (podl.).

vyskytuje se nejvce

Dondi tam
chylek:

(podl.),

3.

ppon

Nemou

si

zapracovat (nakaj ebrci).

Mm

dia nemocn, nemou

se).

Jak

si

zaadm

(~^ po).

Zachtli sa (zamilovali

si zadlat (val.), Prachu nased na

prdlo a potem do toho zaplesniv. Ano, po mi zazvihn (= pomoz mi vyzdvihnouti na zda ni trvy). Tak jsem sa vera zastarala, jak bude! Moc jste za t krvu zacnili (= vysokou cenu udali!") Spatn,
(val.) vypasou a potku, kdy piel na lep stravu. Koht ho (erta) zazpval to muse kame zhodi (zazpval prv, kdy kmen nesl, pekvapil" ho svm zpvem). Zahrvat" dia (t. j. hrou dt pokojiti). Zapi hruku (val.) = c. ho zaprosl (val.) -- po. Zaptaj ho (val.) = popros. Zamdlea v kostele = o. Vecky penze zamrn (val.) = joro. Zadiv sa tomu (val.) po. Prosil mne, abych mu zapsl, e sa pjde podvaf dm (val.) = po. Po mi zaps krvy", t. j. popsti- zatm za mne, ne pojm a p. Oraj, oraj, mj syneku, oraj, za vodu, a kdo tob zapoh, dy j nemou (val.). o. Zahlsil sa k nm (val.) =- nastoupen trvacho hlsil se". Zachol

dobe

sa zadrl

(val.)

stlustnou.

se zajed

= zachoval. Ovce sa ^ u nej tolik, jako

zapasu

Pkn

Kde
sa
(val.)

to zapadli (val.)

= po.
se

Tm

ich nezabohat!

(val.)

o.

Zadmao
sklenku

mi

(val.)
-oz.

nastoupen

trvacho

dmalo sa mi."
do noci;

Zabt

=
ve

Zanocov v

lesi

noc
jest

(podl.).

Zahnva
a

na

= zstal
(la.)

p/V nocoval

= po.
Tak mi

Zahasia svto -^

valatin

latin

tvar

zahylo

znamenajc

pes ast nastoupen dje

z.

= zstal

.{ysvszo,-

wurde): Zabylo

mu ho

tito.

mkko

zabyfo.

Zabyo ho

teskno. Zabyo

mu

slabo,

Zatvrdav
-~

trochu tvrd. Zhodli

Znovn kabt

.(jet dosti nov).

4.
5.

zhodn hdku

(val.)

xi :

ste.

na: Co

tu nastjte ? -- co tu z

vaeho stn bude? Jdte radji

do

prce,

dom

p.

Co tu nasedme?
se

naprotivme
)

-marn bychom

mu

protivili.

darmo tu sedme. Co sa mu Co sa tom napme?

Nynj

spisovn

nezn tu jinho slovesa neli

nm

spotebovati!"

Co
sa

168

Ee sem
nabrala
sa

navdme? U

je

to

mo

platn.

mlo na

svt

nabi.

sa

nabyto zima!

u je dlouho zima,

u by mohlo bti
(val.)

teplo. Najedli sa, napili a naspali.

Noha mu

= sebrala se,

otekla.
6.

Nabza koho

(val.)

= po.

nad: Nadplkali nad nm (nad nebotkem). 7. o; Nemou obleet, obsedt (o nemocnm, jemu i leeti i sedt^ est obtno). Neosed cel de bez prce = nevydr. Tskami se otop zn. Boty tak sa Noha ot, otrnua = pestv trnouti. Obliskto sa mu obliskuj Obadit Zdlo sa n, e ohlpnu (= e se zblznm,

(val.)

Sestra
-ka

= oblehla = ulehla
2'.

nemocna. Zatel ho to omine

1

(val)

= ponou

Oseen
(val.)
=--

(val.)-=/>o.

Otrhl v
z.

esi

zcr.

Obsi
ped

obrzek na stnu
sekou,

po. Prdlo

obl

8.

od:

Odskaj,

odnaj

ns = jsou

nmi,

rychleji

ns. Jak odpoklzl kon, l na pole. Staenka nm vecky dti odpstovali. Odespali zme = usnuli. Z Holkovj jedna odkzala

na

ma = vzkzala,
9.

e by

mne

chtla.

Odda = odevzdati (la.): Kuchace

Pole
si

sem

to oddala v kuchyni.

po

Postl

u stodoly (njak as).

ee
Ten
se o

(chvilku).

jPosete. Ale
si

v emfasi znamen t sloenina plinou mru dje:

pijci).
si

Ti

posadli

(Sedli dlouho do noci, na p. hri,

pole

(tce nemocn).
stvat,

Postonv, polh, posedv"

k
ji

nemocnm
Potoho ne-

kter nele lemm.

postvka,

Pochv
^ -=

ju

= miluje

ji,

chce

za manelku.

postava

zahleti,

zahlka,

zahale.

Sm

podlm (vce ns poteb do toho). Popsm sa dm (kdo ena s pastvy pi cest sem tam jet dobytek pops). Ponala sem semeno (za rozsvaem). Pozdvato sa
(val.,
ti

mu

to jaksi divn.

Pozfm
e
leze,

si ti

(futurum).

Postla
".

la.)

=
!"

/.

Pomsna
(val.)

sa

e.

Co's podlal,

vyheili-^

polom

vyhrouje se tomu, kdo

prv

nkam
(val.)

aby toho nechal.

povt,

Posuit

devo

= kter

brzo vyschne.

Postar,

pomen,
(la.) --^

pomlad
za. 10.

= trochu.
(val.)

Straky a pojin ptci

= jin.

Podtuen

Podlky

mal

dluhy.

pi: "Vz

pijel psa, a zakvil

el

piepluje == trochu chrom.

opravit

(=

pimastiti).

-^ (trochu pejel). Pichromuje, kolikr pihv, tolikr mos pitrochu zakalilo. U ns Pikalio sa mi seno

". Mosme vecky dti pizpvuj. Strom sa pijal (val.) = atiti. Syn sa pienil na podsedek, cra sa pivdala piaova (val.) na chalpku. Pika na sen, na dobjtku a p. (t. ekati vt ceny, a bude dra, a se vykrm) Natom si mlo pik. 11. pro: Vecky penze pronosl na atoch. Proni syna (val.), jako provda cru. Peda (la. nh) ~ pro. Pebudic = pro. Byu sem sa

neke v

ei

pej

(Hodslavice)

pro.

Pemluvi

(la.)

=/)ro.

Propkne dvtko

pe

(la.).

12.

if;9

pe:
roz:

Bylo

zle,

ale

pebyta
(srovii.

= vytrvala. Pemsila
id).

sa

zamnila
13.

selsk kroj za

mstsk
I

pektn"

Dybych sa

rozhledl,

nenajdu toho.

V.ecko

pkn-

rozpovdl. Rozzatrpen dlo

14.

u: Uchodili

ped nm
U sem

(val.)

= utkali.
e.
.

U nehodte?

odchzte

Vera sem
sa
bti
se''

se u chodila,

su vecka chrom.
sa ubt,
se.

Co bych
(val.)

sa jak bl,

peca

toho neubjm.

= nastoupen

trvacho

jako: ulekl jsem

U bvaj
Ulbita

ty jabka zral,

ale letos sa
z".

upozdty.

Uhynula

mu

krva.

sa

mu

(val. la.)

Uvnit

sa mu to ulbito. Udra na koho panci udivili! (val.) = po. Vm dn neuhov =^ vy. Upoz volit sa. Uekli sa val.) ^ z. Neustal by mu (val.) Ustali na poli (val.) = zstali. Uva e (op.) -= umniti, predevzti pro, Upalita pec si. z<k Umarnil penze (las). Upt si kordulu f?/topila. (la.) Co ja se s nim uhnvam, ukiim ? =: co to pltno (srovn. '.). Byli by unutili (val.) zr pi. Uhrzi sa pod vodu (val.) = podhrzit sa (slov.), podhrozi se (han.). Uzmhl sa (val.) = na. To ju umekao = zn. Udt sa na tudyje = dal. Velmi asto skld se

koho = vinm

uznati

(zl.).

Velice

(val.) -= dotrati.

Tak

sa

ti

pedpona n se slovesem na oznaenovi monosti, zpsobilosti vykonati dj slovesem prostm vyjden. Sloeniny takov dodvaj ei velik
uritosti

strunosti;

uv

se

jich

nejastji ve vtch zpornch:

Tech krav neupase. Neuhldi ovoce. Nemm zub, nemou masa ujest, uksat, uhryzt. Nech mne, ak j to uvezu, unesu. Sm toho bka neuvede. Na Vatachoch tacij dobytek ukp.

Nkolik pdpoit. Na oznaenou distributivnosti dje, bu e nkolik podmt jeden po druhm stejnou mrou dje se zastuje, bu e dj slovesn nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje, skldaj se sloen slovesa trvac s pedponovou skupeninou po?, nebo, To se dje vdy a pon-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. Veci pozutkali. bez vjimky, i jest poet takovch sloenin pehojn Ptci pozultali. Ovce sa porozbhaty. Vrble sa pozujmaly. U postvali.
15.
:

Vecko

sem pozapomnt. Pozvyupomnt penze. Pozvyptct dluhy. Poznavypovt si penz. Vecko mu pozvytpt. Stromy s pozohban
jehlice.

od ovoca. Poznavlkata, pozvyvlkaa

Knoflky s pozvytrhovan.

Vecky pozvyhazovt

z izby.

Pozamykt

truhly. Pozotvrt okna.

Pozvy-

tahovt hebky. Pozobchodt pole.

Pozutnl vecky haluze.

Pozaorvt

po ksku. Byo tam pozavran. A pozumv nen, nech ide. Pozabvl som to (uh.) pozapomnal. Pozopijatse (la.). Pozobjt vecky. Poznadstavt sem kdejak ksek
Jin dvojit sloeniny

Pozukazuju

ti,

kde co mm. Vecek chlb,

(val).

co ho kde kady poznadostvl, zdrobt do polvky.

:

Sak sa dorozprvme
(val.)

Rozpronajmt

od gruntu

pole.

Penadivili sa

= velmi

se podivili.

Zaoblc za-

: !

oblka dti
Trochu
si

170

sly ustavinm Ten sa ns napodvl.

= oatiti (val.).
U sem

Vypedbhali sa (vyerpali sv

pedbhnm).

sa mu.

dos
si

nauhbl.

porozprvme.
tvoj spejnosti

dyby

sa

mu

dar, on

peca neuzn

(val.).

tebas roznadon velijakch Co sa ten dobrk naza-

ujm sirot! Sak

zme

sa na

nazpomnali!

YIII.

O pslovcch, spojkch, sticch a mezislovcch.

a zmizet (er
ist

A: Zmizel
nni-li
(aj)
i).

spurlos verschwunden).

Najt

nemohl a nemohl.

a6o

(las.)

= nebo.

ai

sem ho

aha

= ano:
2.

Vy

ste vdovec,

pravda?" Aha, su."

i

Po

sem!" Ah, abys mne

bil!"

ai

l.

(slov.

val.):

li

tam tatek

mamnka.
ita.

= ano

(uh., t:

aZtinzasi:

Mm

ale

desti,

ale co by (slov.)

= ne:

tet kopy
Ty's mi to

Dnes nepijdu a ale maso sndl?" Ale co by!"

ani: Ale to ty, ve my mme nakldat! Vil u ani tak ne jak zrna." A vlha pkn-li zpv?" Ona ani tak a: 1. Cekm, nezpv jak je krsn. a jak to vypadne, a nebude-li prat. Dajte mi ksek!'' Pokuj, a 0 nesnme." Nni a tak horko. Na tom a tak nezle. Peje si a moc. Jemen mme a mil vc. A kdesi cosi nael peca kupca. Kukaka" (m. zezulka) a kdo povd (= mlo kdo). Sct umja a ker (= mlo kter). 2. Za loudv, pohodln ei, nebo za drazem pohrky
ale sak ba,

pivduje.

Je tam zima?"

pkn

pipojuje se touto spojkou opakovn tch slov: Oni s hlui, a oni s hlu. Ej, dyby tak chtlo hodn prat, a hodn prat. Pokaj ty pato patcn, a patcn. To je velik lumpisko, a lumpisko. Sak
j

mu

dm, a

mu

dm.

3.

=a

(val.

las. j

A neupadne

Ponhli

sa,

neekm. Oni cheli,

a by to ostalo tak.

Povz n,
Ba."
bai

a vm. Vy-

derte

dvin
2.

palic, a

ona i-echyt zajc..

Ba pivduje vli
ba maka!
byli.

jinho: ,,Pome radi!" Bai (Hranicko, Kelecko, Jicko) l. = i:

Ba cha v noci sme tam

akoli,

= ano,

ovem

bai,

bai, bai tak.

bar

(slov. uh. val.)=^ 1.

peca j nechcu. Nech ki bar veci. Bar pod avk penocuje. Nu bar (= tedy tebas, pivduje) 2. ve sloen s nbda rta, mstkami a pslovci = . lec: bar kdo, bar kde, bar kedy. bda na rozto, bhy rozto! (val.) b'z (Jicko) == pr on tam ble b, on ble o tom v. l>o (la.) = nebo, vdy: Bo si ty sam taky. Bo sem ti to davn povdat. brz, brzu (Karl. Eon. Jieko, las.) = brzo. co (slov. val.) uvozuje vty Ctt citte - ticho ito = honem 1. eln: Bel honem, co by sa dostt z lesa. Dajte mi nkoho, co by tam zavedl. Dv hodiny dobe mos , co by dot. Dl sem chasteba: bar
je bohat,

ma
irui

nkovi jabko, co by sa s nm zahrval. penz, co bl takov boh (= takov

2.

vsledn:

Sm nevdl

kolik

byl

boh,

nevdl). Francek

171

sa pot, co pracovat (= pracoval, a se potil).

Hn

zamdlela, co sa lekla.

Nemoe prodat

tj

chalupy, co tak o ty penze je takov tvza.

Leel

jak zabit, co bt tak opit. Voda potokem tka, co prato. Sotva mluvit

asov podmnen: Co mu trochu vybije, to mu neukod. Ai co sa oenm, rodie mo se mn byt. 4. pipoutc Dy v na dolin mlha vystp, co bude rno jak krsn, do veera pra mo3. cokif^ cofel (slov.) ale jdi, co neprav! Cajda (uh.) = 1. ano, vru: A ajda, je tam, je! 2. = propos emu = Cajda zabo som vm povdzc, keby sc k nm trochu pili.
mohl, co plakt ltos
3.

1.

na:

em

to

bude
sy

(Zl.)

2.

pro

(Jicko, las.), iim>i ni

3.

= pro ne:
vdy
(la.)
:

Cemu's

tam net?
tak erstvo.
papr

emu

tam nbyt?

=: protoe, nebo,

Hrab
je

zakzat lesem chodi,

emu ma
je tak

tam

zv.

Nbud

dnes pref,

emu

Studna

htyboka jak ten kopec,

emu, dy vtr
v niin.

fuka,

tam hodzeny id kanlem. Kostela nuvidi,

.

emu je

emu,

my idm na huby, to my vidimy emu je hojn takovch, co tudyruju na knze a potem nchaju tak. emu kdo dla cihlu, to j nemoe da, e na svojim potu. ' (val. la.): i j blznm? Nvim,
dy
.

zvonili u

ni.

Co chce?

jak mile:

to vythnu,

hn

penze,
id.

co?

(val.

pom.)

m vrn

znamen svita, u

ich

vidC na

poli. dojela do msta, Davne, nedvn, davnji (las.)

dpri/m, dipro {\sL.)^=teipTV.

dneskaj
dole
(ZL),

(slov. val.), dnnsaj,

= dvno. deprv, deprem, deprem, dicky (Javornk, uh.)^^dycky, vdy) = dnes. dle (slov. val.):= daesajky
(la.)
(la.).

sloila hrnce.

= a
dom

dolf,
(uh.

na dl^^dioXvi Kel), do dom

domu

(Karl. Frent. Pb.),

dm
ne:

(Slezsko),

drv (Strn, uh.)

= a,

Pokaj, drv to udlm. J drv j to udlm!*) dy 1. la. ^= dy, kdy 2. s kondicionlem uvozuje vtu dac (slov. val.) Prosm vs, dybyste mi nejak vdomos dali. ^Kup si to!" Dy nemm penz. Eja (Bernatice) enom (slov.), enem (val. uh.), enem a ene ano. enom, enom (= opova se !). Sak j (la.), edem (Ron. Karl. Jicko) (dm) a enom! Pite k nm, tetiko !" No pijdu, pijdu vm povm esli (dol, podl. uh. a enom a" (== a bude phodn chvilka a p.).
:

Jicko,
1.

la.),

eli (sev.

Op.), esi (Frent. Hodslavice),

la.):

eli

(Op.).

2.

ne (Hranicko, Kel, Jicko,

e dnes.

Pokaj,
henaj,

e se najm.

Veraj
hyn,

bylo

pknj

V tym
henkajc
hebaj

e velo.
(podl.),

Hen, henkaj,
hynaj, hynajky

(la.)

= tam
:

(na otzku: kde?).

(la.)

henajky, heneky,

hev, hevaj, hevajky,

heva,
(Zl.

hevka,

hevkaj,

val.),

hned, hnedkaj (dol. pom.),

zr

hojn

(la.)

mnoho

hned, hnekaj hev! hndaj (la.). hodii=^ mnoho. hojn chlapv, hojn nas bylo. ho (Jicko), hic

= sem po

*)

Pv.

parataxis:

Pokaj drv

(^= dve) to udlra.

172

(uh.) zvuk, jm neozvaj na zavolanou: yBto!" hu!" hoe =z na hoe, na horu (slov. val. Frent.), vzouiu (clol.), na hoe. na horu (Jicko), na vrch, na vrchu (las.). hrub (Karl. Ron. Hran. Jicko,

las.)

= velmi,
aspo
:

cho,

cho

(Jicko, la.)

tedy

cho
:

nechce, mui.

= tebas,

akoli,

esli

n to cho =
!

chyba

(slov. val. las.),

chyb (Brumov)

by tom dobyteti nedl rt. Ddiny nevidt, chyba a do n vejde. Kde s penze, chyba u vs Inu, ino, nu, no (las.) inym (Karl.) = jenom. ist (ya\.), ano. jisto, jistotu (las.) = ano. jn (Zl.) ano. Slovcem tmco ponv se
le, ne, neli

Chyba

tak, e

odpov
Kdes
tiv
2.

nebo nmitka:

No jak

to bylo?"

to kp?"
:

Ja v Holeov."

jak:

Ja sak vy to tak vte."

1.

srovnvac po kompara-

= ne

Ty"s dostl vt kus jak j

Nejedl sem jak vera.

;

nebylo tam ne toto)

den, veer, rok).

N staek s star jak v. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemm ne to, de jak de, veer jak veer, rok jak rok ( kad

Jak je rok dlh, ani sa u ns neuke. Jak je de dlh, dyby slmu peloil (= cel rok, cel de). Popadl hul a ohl sa jak ohl (= na ve strany), bt jak bt (= kam udeil). Vylet do sn a popada kosu jak mlt o zem tak mlt o zem (t. j. pod mlt). Bylo to jak dy naschvl. 3. uvozuje vty a) asov (jak, jak vrn, jak rue): Jak zme tam pili, zme vidli co je. Stvrt rok je temu, jak sem od nho pry (= . co") b) podmnen: Jak mte, dajte c) pipoutc: Tom j tak rozumm, jak sem netudyrovt. Jak su groa potebn, toho bych si nevzal na svdom. jako: 1. ktobk jako

hn

ktobk, darebk jako darebk (einer wie der andere).

to jako to

2.

tak jako tak,

porozuml, dve maje pochybnosti. 3. Nni jako, dyby byto jako (la.) nen mon, nen za koupiti) a p. ( slov. nni kerak). 4. Chl sem mu prodat jako ne prodat, chl sem mu to pronajat (tak se mluvc opravuje vlastn" ne prodati). 5. zz tum To jsem jako j riit udlat, a ne ty. 6. pr Leti by se k vm nesmla opovit jako pt. Vz oba k sob, aby

pisvduje, kdy kdo

nemu

jm jako bylo veselo.

aty dat.

jtdnak Janu mte pravdu. pece, tak jak tak, bez toho: To bych muset vecky krvy proda a poteni bych bl jednak ebrkem. Oni li jednako kajsi na prochzku.

Ale ona, e
inu
;

pjde pro tatka,

rr=

janu ak

= ano,

mosja jako

2. -^

ustavin

(val.

la.)

se

tam jednak

trapi.

Bude jednako dozrat Jednak tu slai ( ^ h).

:

( -

pod
(uh.).

obtuje).

Sama

jej:

Chodzja k

nj

ludzja?"

Jej,

jejdaneky
Je-ji

= vkik
Je-ji

podivu.

jedyn (Frdek) jenom. jejda, jejdana. chodzja vru"

po souhlskch
Bl-i
?

//,

//

(slov.

val.)*

doma?
*)

pravda?

Doma-ji si?
v-li).

Optaj sa ho, jed-y-by? U-i?

Mte-ji? V-i o tom? Y-i (=

tam u?*)

Vidli-ji ste tu

Ke

lidov nevypoutv tak

asto

tzaclio tohoto slovce, jako nyniji jazyk

spisovn!

Odpovd

se

obyejn

slovesem.

173

moju enku? (pse val.); jinde: Nevidli ste tu mojj enky? jovj (val.) = jej! (vkik bolesti). ji (val.) = stice drazov pi vrazech podivu a zden Ach to ji vm bylo vzcn pod vaniko Och ludkov dob, to ji sa dje hrza!*)

'ka,
na Opavsku
uje
:

-ku

jsou

nmstkov

ivly sloench s

pedlokami pslovc
la.

slovenskch, val. na Vyzovsku,

(tu jen

Frytacku,

Klobucku, na Jicku a

-ka).

V ne

slov. a val.
:

ka

ku

se prodlu-

tam bude? (ne: jak nek (njak as). Loni sem tu b dok (" dlouho). k' jest nmstkovy ivel sloench s pedlokami pslovc na Frentatsku, Strambersku, Pborsku a Brupersku doke, odke, poke, zake. kel jest nmstkovy ivel sloench s pedlokami pslovc na ostatnm Valasku, na pomez uherskm (vyjmouc Lipov a Vrbky, kde jest -k), na Msteku a FrdecTsu dokel, odkel, pokel, zakel (na Msteku a Frdecku vedle tchto t doke etc). Ve Velk na pomez uherskm jsou star tvary: dokal, zakal ky i ka skld se s tmi pedlokami na Valach a na pomez uherskm kde se std
(op.)

dok, odk, pok; zaka

Dok

dlouho!"). Ostanu tu do

nmstkovm

ivlem

kel:

doky,

odky, poky, zaky, poka, doka.

hady: Vte- li kady do N. (

znte-li cestu?).
i

kad = kudy
lecikaj

(uh.).

kaj

kde

kam,
kaj
(op.

la.

Vm kady, nezabldm. mimo Frentatsko, kde maj

kde, Frd.),
A;aye

hd: Kaj sy byl, kaj

(leckde),

id? nima
ledykaj

(nen

kajsi

(kdesi),

ledakaj,

(velikady, uh.).

= ledakde).

= kady,

dzekaje

kam

=.

kam
ne

dl

vc (~ m,
kata
ni)

uh.).

kam
kata

(pom. a uh).
(val.

a la. kata,

Ona ple a nak kaka) zapr, kata

(la.

pisvduje:
Kata ne"

Ty's mi to vzal!"
(== chci).

Chce-i ksek?"

Kata vzal" (^nevzal). kde na Zlinsku a na Val. ^=

i

. kde
Ten u

kam: Kde
je

ide? J neidu za cel tden nikde (val. kde"

de").

U bylo kde na noc. Daj-li?" Kde by ti dali!" (^nedaj). V Uhrch je kde lep kaa ne u ns (daleko). Nni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u ns, je to ai kde inde. zan kadou tm odpov na otzku kde? Kdes bl?" Kdesi v mst," kdesi u kova." De ide?'' A tu desi," desi do Lipiny." zaledvakde (sotva kde). kdy: Nemm kdy." Udlaj si kdy!" U ked (podl. to mm naoran kdy ( dvno). Nebyl sem tam u kdy. v Javornku a ve Vrbkch uh.), ke jinde na pomez uh. (mimo Lipov ~ kedbych (podl.), kebych (uh.) a Velkou, kde panuje dy")=^ kdy kdy fjinde na pom. kdy bych. kedi (Javornk uh.) kdy; kedy
kde! (daleko).

uh.).

*)

kej

jindy).

kj (la.)

= kdy;

keji (kdysi):

nmaju

kej,

kj

indy

(nkdy

A;e7*acy

kam

(val.).

kerak (Klobucko)

= jak:
:

kerak sa

Srovn.

li

a Uz v elakovskho Ohlase psn ruskch"

Nebylo dosti svtla

hojnho pro

to-li

mnostv, do toho-li chrmu boho.

menuje? kerak
(koupiti).

174

(Zl.)

je

ti?

Nemme

kerak

nememe, nemme za

kerousi

(Zl.)

nkdy,

o neurit budoucnosti, jako kdysi"

o neurit minulosti: Kerousi

k vm pijdu, ani sa nenadte.

provzej.

kotuluh,

zvuk, jm dti kotlan (kutlen)

(val.

ho
!

kromn, krema, okrom

la.) krom, le: Co's dl za to jatva?" Sto rnskch ajn." To nni mon, krema bys j byl od nkoho znmho kpi."

Lla, lalac

lalac (uh.) =
p.

ejhle.

kdy

nco

nhle (na

zajce

spat).

e,

leb

le

(val.)

= vraz podivu,
;

lebo

lebo a (val. sice: ti Vil si s nm co chcete dtajte, leb puste leb zabijte. Pinesu putneku trnek leb eho (= eho kolvk). lecihde val. = slov. ledakde. le (val.) = 1. ale, nbr: Hospod v, le j ne. J sem nekit, le. tento a tuten kiali. 2. spojka uvozujc vty asov (a, ne) Le pijde, dme j (= a). Le zme poobdvali, u pili (= ne). Le budu vai, zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti, leda 1. attributivn ne uva). Vil moe leda star baba jezdi. 2. uvozuje vty eln: Skali sa tam, ukali, leda Verunku dostali {=z aby), Sama krlovna psanko psala, leda syneka na vojnu dostala.

vydr!

Daj pokoj,

vyenu!

= nebo, sice las.) = nebo,

Di, lebo

leb tyry roky.

len

(uh.) jen (na Lhotkch uh.

lei (Karl. Kon.),
nbr:
uh.

lem).

leti (slov., Vsetn,

Klob.

lesci (uh.),
(val.

lesi

(Kel),

lei (Mokov)
le

= jestli.

val.),

le

Kel) = ne,
msta,
(op.)

Radi bych umela,

bych sa vydala.

Nejel do

le

do hor.

Miz
dobr,

= ne.
Po
s

mop. (Karl. a Ron. me)

pisvduje
Moe u

= ano,

budi.

nama!"

Moe."
je

Necho
(mon

tam,

lebo upadne!"
to poza-

Ja moe." Moe pes padest nas pominat (snad).

asi).

Na
najprem
uh.) =.

(uh.),
(las.),

zain kadou nprem (uh.)

odpov:

Jak je ti?"
ndpoky,
ns.

= nejprv.
:

schvln, mysln:
(val.)

Priiel

npoky pre

ndjzady

^= v zadu, na posledy

Ostt njzady.

nehodaj (uh.)

= tum

nedvn
to

(dol.)

^ nedvno.

Prieu

tam nebodaj
nech

n ao -= ano. Ten njzady. neddvnej hajn.

z

npon
ide

Na Janek." (Bezov

(val.),

ee njak as potrv, vekdd: Sn tu bude v, jak bude. do nek? ( njak as). nkdy Peeme a nkdy {= mlo kdy). nSmal Zastav sa u ns a nkdy. nekerc kerci (v. t.). nestojte (val.) =z (la.) =: skoro, tm Nmal do jedenasti tam byli.

uvozuje

vtu podmnenou: Nech

nastojte:

nezdali

ne.zd.nli ne: Ptat sa, Volala na nestojte. ni zaporka na Nov. Hrozenkov, Karlov., on tam pjde. v Ro.'nov, na Jicku a la. Pjde do koly?" Ni." Byla si v lese?"

(podl.) = zdali

Ni."

niho (Karl.)

la.)

1= nikdy.
!"

=
no,

nebo:

dv

galnky nibo eny.

tmto
sak,

nihdi (Jicko

slovcem

ozv
to,

Francku

No!" Ale no dy, no

no

na koho se vol nolc n. hleno no moe.

se,

::

(uh.):
)ij

175

.Byl'3

tam?"

Nole (hleno) by."

(N.

Lhotky
!

uh.) zz zporka ni.

!

novo (Jicko)

= znovu.
tot")

nyny

! (uh.),

vraz podivu.

Ohy

ohy

povzdech unavenho.

ondaj
kdo

(Jicko), onegdaj (podl.)

(slov.
;

-e

onehdy.

oto (la.)

hle

(voil), tu,
si

nedvno

ast

tm slovcem zan

e,

kdy

neme
Oto tu
e,

hned na
byt.

menouti:
Oto, pro
o
tolj,

Odke st?"
kvaky."
e
silnic

Oto z blizka."

nco vzpoKaj jedt?"

:

o tolJj, z 1=
tolj

jenom

nni

blata.

leda e: Cesta je jednak,

(la.)

ovak

ovak

chraim.
koliv,
(val.)
:

Ovak co na tym
,

(=: ostatn)

= sic

Bud icho,
tedy
opravdu.
a)
=-=

ovd;/ (las.),

ovdy = kdy
Pilno

kdy tedy. oz y na ozaj, na ozajst = na honem: Po pilno! poker^c, po kerj

zas id

po

kad

kdy
je

Pokerc ju (pentlu) zapltala, pealostn zaplakala.

druh poheb,

Po

kerj

Byrs-i u po kerj na

Vsetn?

Porad, jak

posedaj.

dti na hrob nakat, b) = nkdy porad (uh.) = hned: Porad pujdu.

poslz (dol.)

posr

(val.),

= pozdji.

potem^

potem (klob.), potemy (sev. op.), potom (porn.), potomai (uh.), potomk, pozdu ond(., pozdy ondy: Ten jemen potomky (podl.) =^ potom, poznov = znovu. prm: je velice dk, pozd onde klsek. To je prm dobr lovk. Dy on je prm opatrn, jak do toho vlzt? pecaj (val.) pecek, peceky (esk prv nen pln adae- quatn). preco (uh.) = pro. pedy^ pidky, zpedy (la.) -^ ('la.) == pece. proto spojka souadn nebo (Zl.) Jarmak bude prv, dve, naped. prvek, prvky (podl.) stab, proto lid s na poli (srovn. la. em.v).

prvka

(val.)

= prve.
Jicko,
to
la.) =^

Rz
(kolikrt),

(val.,

jednou,

dva rzy (dvakrt),

kolik

rz

rz

rz

to

(jednou to,

podruh

to),

neraz

(nejednou)

bylo to iny raz (jindy), a tak je

(hned),
(v. t.):

kadm rzem
rovnako
(la.),

(pokad), zaraz, zrazu

odrazu (na jednou).

rovn

(slov.) =^

jednako

Mosm

mt
ano.
:

pisvduje
b) jakmile,

rovn sluebnu chasu rue (val.), ru

(-^

tak jak tak).

(la.)

= a)

rovno (uh.) honem: Po rue!

:

som tam priot, hndz som uvidze (uh.). Ru se, sel jsou nmstkov ivly sloench s pedlokami pslovc laskch, val. a uh. (srovn, ke, kel !) z tamodse, semkaj = sem. dosel, posel, ztamodsel, a posadsel (^ posud) sA;oro = asn, komp. skoej, (la. skori), neskoro, neskoej, nskori snd=ipY: Sn ste byli na puti? s/jo, sno, snot (Frdek) = snad. stejn (la.) ^= pod sagde (Ron.) -^ leckde Sagde nm poby. chodm. Stejn tam chou. ja stejn k nmu
sotva

sem

se pohta

...

Rue

sice ovem: J Sak (= vak) 1. pisvduje: Pid^e! _Sak." 2. sem tam ak nebt, enom co od lud uju. 3. Na tom rolu ml 30 zl., koda e (vdy pece: ak 50 (mluvc se opravuje, vlastn.").

Skoda
e ste tak stai,

176

a takov hlupoty vyvte

Skoda e o tom
veti,

a nebrn tom
f
:

pklonn vyskytuje se nejastji v latin kata, jmenovit v odpovdech: Dala sy kravum?" Dala,"
fa,

vru;

dalati."

tanu

(val.)

uvozuje

hn, a jak!" Mm-i

odpov: Je ten lovk bohat?" Ta na mu s vmi?"' Tanu, udtajte si, jak chcete."

Tanu
ivly

ta

=^jak tomu rada? a

s

sloench
(uh.),

tade

taje

a, ?(ta, tuj jsou nmstkov p. pedlokami pslovc, tam kde A;a, knd (v. t.). tak^ ja vru tak (uh.) pi(Lhotky uh.) tady, tu.

svduje, 2. uvozuje vty vsledn Pr tak sa pr. J, tak mu od huby pr. Zmokl sem, tak se mne teklo. Zpval, tak ddina jaala. taky 3. ne tak = nercili Ten inm chlapom porad, ne tak tob. (na Kyjovsku),= tak. tam v latin slyeti velmi asto za ei. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Di tam do hruma To je tam darmo. Ai trvu jedli Un tam nublii dnmu. Ja tam nepravm, e lud; no ja sem ji tam njidat, ale hladu sem se namu. O vodu te tam nni (^^ o vodu nen pot). tame^ tamo, tamej, tamoj, tamok, tamejky, tameky, tamyk, tamyky, tamykoj (las.) = tam; semoj tamoj. te a, eZ jsou tedaj (la.) = tehdy. tehdy. tedovai (Lipov uh.) nmstkov ivly sloench s pedlokami pslovc, tam kde ke a kel (v. t.) do te, odte, pote dotel, odtel, potel, ztuodtel, ztamodtel, zatel =r. dokad, pokud, odkud atd. ternu e (la.) = protoe (srovn. emu).
:

Ja to ternu vim, e
(uh.)

teprem (Ji. Pb.), tepr

(Zl.

slov),

= teprv.
p.

ttraj (Frd.)

= tudy.
Ej,

teprv

t-=:\^ tak (Karl. Ron.

;

Ji.

uh.

la.).

vkld

Spojka tS zvlt jest charakteristick pro ne lask tam se toti u vty imperativn, tzac a na oznaenou podivu,
:

nevole a

Poe

te hevka!

te!

Malinko,
je?

dole'

mi
to

te do

kuzn! S vmi
to, tedy

te ve fazule

hra! Co
a

te- to tu

Cu

Kaj te su nai synci ? Ale dit, dit, co te nepravte. v zvt

to te bj'lo?
(la.)

=
=

vt asovch
tak
(v.
t.).

aspo)
tu,

ne to

= ne

podmnench
tof^

esli

n to
=

cho

(tedX

totkaj (slov. val.)

:

= 1)

mstn

zde: Kde je to?" To." 2) asov = nedvno To sem ho videi' To na matiku bo byly primicije. 3) pisvduje ovem S-li ty hruky zral: To e s." o=l) ano: Ste ze Skoronic?" To." 2) tedy: Dy nechcete, to pjdu sm. Dy tak, to tak. To ty tak? To ono je to tak" (tm se kon jako rekapitulujc del o

vklad).

trehar (uh.) =^ tebas.

nic,

nem

Tebas nemm
besedu!"

znamen t sem k tob", sem k vm": Zaplatm vm, a tu pdu. Na otzku odk" k se: z tu odtu, z tamodt, z tady ods. tudy, tudyky (la.) tu zde. tudi^z^ chvilku, co nevid: Pokaj chvilku, tudi tu bude. Jak nni
Tebas".
T( (val.

peca bych

Tebas uvozuje vty pipoutc nechl 2) pisvduje: Pite na

slov.)

177

opatrn hospod, to je po grunt tudi.

to je

hok!
kj/

tvy
s

^ vraz

iy
t.)
:

nmstkovy
dosty odty,

ivel

sloench
aty

nechuti Tvy pedlokami pslovc,

:

tam, kde
potud,

(v.
;

poty,

= dotud,

zatm

tamodty, zdoty (= odty, odtud).

odtud (od t doby),

tym

tym

(la.)

==

vil = nyn, vile, vilej, vilejky, ve = vdy, vilek vedla^ ve veti) Ve mme toho dos. podl vak venkaj venku). =: hned, ven (kam?): venkaj vade (Ji. Kel. uh. honem Enom vrn ho pines = vude. ve (Ron.) vedalj, vsaje vhd Ron.), vteda, vtedov, vtedy ve hor (= m = tehdy. vrtko (Frd.) = honem. = pite ze t. Daj mi pt hruek. zakm za zasej = zasejky, zaseky dokud.

m-tm: Tym iri, tym lepi. Veraj verajky (la.) vera.

(la.),

vilk, vilky, (podl.), vilj, vilkaj (slov. val.)

:

(la.

vedla,

(uh.).

(uh.)

^rr:

ide

(ale: je

uer/ie

(la.).

la.)

(Karl.

vsaj,

(la.)

tm).

vtedaj,

(val. la.),

vtej

(la.)

z (ze, s)

asi

(uh.)

(slov. val. la.},

:

(la.)

zase.

to

Tady moe byt kdysi rovina, za to e voda to za tolko, e (uh.)= jenom e: Na Lhotky je hodinu, za vyml. tolko, e je to do kopca (srovn. o tolej, e.") atm (val.) = sotva, zavdy znamen vce jakmile: atm svit, u kad sa b umyt. ne nkdy, a mn ne asto Chodv k nm zavdy. Zavdy tam bvm. Pklonn slch se v otzkch a u vkiku Nnili pravda ? Zai je to? Jak, Jane, ty nepjde? emu by to byo? Kdo vs v, kde ste to podli. Pro boha Jak pomoc V ne valaskm pklonka pisouv se asto a) ke spojce ji (-= li) A vii ? (= v-li), chcte-ji ? ui? b) k imperativm: di! dato Pmb (=daj to; zl. deto = dejto). e: J sem sa brt e na maso, a vy jte kku (= mysle, e jte dte). Mm za nm penze; l sem k nm, e ho budu maso a upomnat. li zme e k vm. S sem na rol e prasatom na trvu.
e (slov. val.)

= protoe

mn

Pebdli Moravu, e pome si ,Mte ee co at?" U zme

(ell.

chytit ze tyry husi, e

doali."

upeem

si jich.

J e bych

vm piel pomoct"
No
e by

j to povdm, ti se proto, e...").

Kvpit soli?"

funta"

(nepotebujeme,

ale pro

jistotu).

Chcete-li piva?"

by troku." Nebude pret, e by v noci (= le snad).

Ze Vskutku! neni e

bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvm). Ze by si iht nad m bcha, nem (~ nem si nad m bcha, nem se m bezpeiti). Ze by to bylo odporn, nni (=^nen to odporn). Ze by ma ruky zbytek bolely, to ni. Ze's mi to neek! (= pro). Ze's k nm nepiel! Pammo, e leti Pepka m do peci piloit (= Pepka se te, m-li). Ze vte co
chlapci, e j

mosm

do prce

(e

pm!).

12

IX.

178

o pdech prostch.
1.

O nominative.

jedn.

Neurit podmt (nm. man") vyjaduje se nejastj tet osobou Ne dojede z Kvtkovic do Napajedel, je z Kvtkovic v Tumaov. Seda na eleznicu, za hodinu je v Hotomci. Covk dobr, e by mosl pohledat. Daja sa v prvo, pijde do Benice; daja sa v levo, na Kudlov. Do toho obsla by uvzal snop, e by nm nepohnul. Po n nepozn, e je dvka. Tam dostane vecko, nedostane nic (t. koupiti). Sp ho
a)
:

usly jak uhldne.

thl,

tak to jelo po vod.

Ani by neuvil, ani by neeki Jak by namazal, ual.

velmi jsou ast.

Jak dy by desku

Moe na tom ubyt

jazyka spije

(pestati).
b)

Vty bezpodmtn

Odchodn od

sovnho hojny jsou jmenovit v

jich

ne
:

valaskm a laskm, kdy

o nhlch a kodlivch zjevech prodnch a o djch tajemnch,

dsnch,

podmt jest jako nevyzpytateln Ani prachu prelo). V masopusty rozpustilo (roztlo). Tak dva
zbralo, rol

neskropilo (mlo po-

roky

nm

vecko po-

kamenm

zaneslo a piplavilo (o povodni). Byla velikcn voda,

podmvao behy. Potkto, stromy povlalo, vecko zbilo. Chytlo ju a doneslo za pt ddinu. Jak vidim lidi, u pozvihuje, u muim do (roznemohl pla. Kivilo nm. Sloilo ho (tce onemocnl). Poloilo jsem se). Smkalo nm po cest. Hzalo s tm lkem, vyhodilo ho ven.

Nemluvil

nic,

enem nm
!

pralo.

peci

stelilo,

div

peci

nerozhodilo.

Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila, chlapi z voza pozvyskakovali, a sed doma. robku chudru zabito. Nkdy du, a nkdy ned. Ned Dy se mi to nezpomni (las. = nemohu si vzpomenouti).

Lid: pe

mne

v oi, ozbe

mne

v ruce a

p.,

spisovatel:

tpou

oi, zebou mi ruce

c)

enj, j kdo

Vty bezpodmtn uv se asto, kdy pmo osloviti se ostch Kde sa

:

se

mluv k

osob

vzne?).

bylo ? (= kde jste byli

Je se

doma? Kde

s ide?
2.

O vokativ.
je ti?"
(t. j.

Na
jak
ti

Podlu a na sousednm Slovensku na otzku jak

kaj kestnm jmnem) odpovd

Marno, Rozro.

se

vokativem

Jane,

Jozefe,

Takt odpovd kmotr na

otzku knzovu: Jak

tomu dtti

chcete kati?"

3.

O akkusativ.

a) V latin a v pohranin valatin (na Horn Bev) jmna svatch pedlokou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala star akkusativ


za obecn nyn genitiv:
sv.

179

na
sv.

na

sv. Jozef,

Jan, na

sv.

Sepan, na
mn.

Ondej.
b)

Jmna zvat opaten pvlastkem

neivotn
:

mvaj

za nominativ

akkusativ jako

siv voly (volky),

vran

kon, mlad ptky

pipodobuj
se

(ptky),
c)

pkn

holuby, drobn raky.

se

Naopak neivotn u pirovnn

ivotnmi

k nim: Chlapci jak hebci, jak

d)

vlci, chlapi

jak buci, jak dubi. Vy jim

pravit synci" (chlapci), a oni su takovi trami!-*

S akkusativem

poj se

nkter slovesa pechodn,

jako
i

je

spisovn

jazyk
i

obyejn pdem pedlokovm dopluje,

slovesa

nepechodn

obdobn jmna pdavn. Tak v latin sloveso vdti pojv se s akk. na p. vim ptky" (= o ptach, t. mladch), jako v psnch: Vm j luinu, kostel, zahrdeku, vm j jednu hospodu z kamea bramoru.

Vbec
(kdy

se

k:

Kdo

vs

v,

kde ste to dali?

u
ide.

Kdo

v,

nkdo nco

hled). Podvaj sa ho,

Hle

ju!

kde to m hlete si ho!

Veric Boha (uh.). Mu j tolik tisce odeml. Pralo, prato ty velik krop. Prelo by. Se mi snilo nepkn syn (== sen). Ty hus su jedn Bylo t (ho, vs) pilno! penize (= stejn ceny). je styd (la.). U B t tu ert dluen! jsi piel?). Di skok ( - honem) di skoky ale skok, e) Akkusativ adverbialn skok! Skoky odva krvu! Utkaj skok (la.). Spja, a je kus na de. Ze by riia ruky zbytek bolely, to ni. Hlete si co sp pomhat (= m dv, tm lip). Cosi sa mi po zve, po mne cosi hlava bol, cosi sa na mne hnv, dnes sa cosi nechce rozednit, nijak tom cosi nemou porozumt, je cosi bl (= o nco), to jak tam vagr cosi vypad? Ve dalej, ve hor (= m tm, Ron.). Bvaj krajn od mlna. De ze da, noc z noci de na de ( kad den), de v de, de vedla da, tden s tda. Lulek kame o kame tluen. Nni ns tu ani poHf cign sa zbhlo. Mln dvoje sloen (val. = ovicu, ani tetinu.

(emu
:

dm

o dvojm sloen).
4.

n11 iv.

a)

Genitiv jedn. muskch

jmen strom nastupuje asto za akku-

sativ

Drcnul palcem do koena, vyvrtil bucka z koena. Sali jasena.

-mreka. Vykuovali zlatola.

b)

Za akkusativ mn. ivotnch substantiv rodu mus. nastupuje

)

genitiv

v Nivnici

a v

Bnov rznoe

zhorskho

/9)

ve Bzenci,

Vracov, Pavlovicch, Boeticch, Cejkovicch, Blovicch ne dolskho y) ve slovenskm ne pomoravskm a uh. vude vyjmouc Blovice u Hradit o) na Karlovicch a na Ronovsku b) na Lach vude. Nejastj jest tento genitiv v ne laskm a slov. pomoravskm. )Mm dvch, tech, tyrech bratr. Mm tam znmch. /S) Sel mezi en.
12*

Zavotal mtatc.

180

bratrch.
strach.

3)

Tech malch uit. f) Zavotajte tch chlap. M troch Brzo by sedlka z grant zhali. Na tch vojk doeu

dvoch volv.
dochtoruv.
siln voly,

Stlau houbu. To je pro nach chuapc. A po Maar, e) Ukrad Ma tam znmch. Posila svojich synkv do koly. li pro

Jmna zvat vyjaduj dobr kon.

se

obyejn akkusativem: M

Mimo to srovnv se genitiv vude s nejpesnj skladbou staroeskou, leda e genitiv srovnvac, jako v nov etin vbec, i tu se vytratil. Uvedeme tedy jenom nkter dleitj pklady.
c)

Genitiv pisvoj ovac

silnj,

C je to?

To

je

tatkovo, naeho Francka.

Kdo

je

toho

ty

penze

budu.

(Nikdy v t

pin

patiti^

nleeti" a p. germanismy!)

V
pan,"

ne
stryk"

laskm
a
p.,

opateno-li

jmno

majetnkovo

pvlastkem

pvlastek

tento vyjaduje se

genitivem, jmno
pes.

majetnkovo adjektivem pisvoj ovacm:

Pana rechtoruv

Na

stryka

Hanesove lue. Pana Jeova

d) Genitiv

cirkev.

vlastnosti

nen tak ast jako v jazyce spisovnm, navyskytuje se

je

hrazuje se jinmi vazbami;

su pamtlivj hlavy.
e)

vak pece v

ei

lidu:

T baba

ohebnho jazyka,

Genitiv celkov a

kolikostn:
(la.

To

je

kus

lumpu,

darebka

(=

velik lump). Vil je vrch roboty

nikde chodnika 200 krokuv. Nni vc? (o slabochu domlivm). Tu

(o

je

sem teho slabm a hubenm). Kde je a vc psku jak eho. Dyby by

prce). Uel

= nejvc

lovk

jeden a dva (kdyby nebylo

dt).

mnoho

rodiny), ale dy

ho bylo mnoho
sa
doj.

(ml mnoho

Tvoj

t noa lehk, ale je Zdla sa (uh.). Krme (topme) dva rzy srnyi. Oves je tk, snoi)a je co zvihat. Mla videi co zviha j co (o slab). Dybys bl co dobrho, nedlal bys toho. Ten lovk nni nic Vl sem kad ksek dobrho. Nic mi nni tak divnho, jako
.
. .

ei da

nni konca kraja.

Tikr da

(pole) co je

ho.

Genitiv celkov zvisl na slovesech da,

poa, podra.

pomoct"

Dy
tj

daj

hubiky,

dj,

ale panj.

zahraj do hajducha (z koledy). Dajte

No nm

to,

Miku, daj obucha, Kubo

motyky. Poajte mi

videi, obsel.

nocleha. Podaj mi toho bna, Poajte mi grojcara (uh.). Podr

mi mcha. Pomo mi
f)

tolio

ita cdit.

Genitiv dotyk<tv a vztahov: J tu stedy nedobudu. Haj svho

Ptal
v;'is

zdrav.
s(Mn
jp
s'^

si

nocleha.

Pojiros
si

fajky.

Zaporhl

vzt provzka.

mamnky; Synek Sak mu

(uh.^
:

vol

vody.

Zaponi

toho zvidm. Ssed

zlihly takovch vc.

a
jt-idaviK'
zvi//:l>/

Uula muziky
\u\\i
s(>

genitivem

V latin sloveso uiti Uil e teho. Ja som je

dvojiho

iviiic^la

iircny.

I\-a

se

iirMiiiiiy.

Ja toho sem zvykly.


g) Genitiv odluky:

181

Odbhl pluha na poli. Zeny odbh. Zapel se Rodie mne odumeli malho. Matka odemela dt. Bratr sa veckho zpk. Tak, tak, e sem sa ho zdrapl (val., zbyl). Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). Bh opatruj oha. h) Genitiv ve vtch bezpodmtnch za podmt jinch jazykv a) ve vtch kladnch: Bylo ns troch. Bylo dvoch sester (val.). Dyby ns bylo s to. .Nni a za tolik, ee je ns za tolik (= sme s to). eho je rc? (atout). Sip (zelen). J ti povm, eho je rc! (= za je toho loket). Dy donde letnho asu (= bude lto). Daj si pozor, aby ti netrefilo svatho Ducha v ptek (= abys se nepepotal, nesklamal). U je ns, chlapeci, u je ns na mle, jako tj rosenky na zelenej trv. Kde by sa, chlapeci, kde by sa ns bralo, dy ns dycky vo ped
viry,

zapel se Boha.

hranick prvo (na odvod).

stn Yte
Ne

(val.).

Letos

sa

ukrutnch

dyby u nich jedinho obrzku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho).

je-ji

tolkch lud mus na tem vojnisku zhyn,

teho teba!

(val.).
. .
.

Letos moe byt roku!

/)

pknho

ovoca (= hojn).

Ellipticky:

Ne

divu,

vtch zpornch: Nni tam dnho doma. Jueny tu nni, Kmuchka tam ee nebylo. A mne nestane (nebude), tepr uvid. Neostalo kolka ve stavenu. Teho stromu tam u nestoj. Letos ani klska neporstlo. Nelo ee do kostela lud ? Vdy v elliptickch vtch podmnench: dyby ne tebe, ne matky, dyby ne da ... byl bych ... i) Genitiv zporn za akkusativ pedmtn jinch jazykv i za
ve
vaiho tu nni.

akk.

kolikostn jest
ste

posud

vude

pravidlem:
jich
(val.,

Nevidla's
malch.

mamnky?
dvaceti

Nepotkali
spravenj.

nach?

Neujte

mi

(bot)

Nem mainy

Nemm

chvle

odlevenj

oddechu).

Neml ee

jak umel.

Chalupky mi nechal sam, zem mi odebral. Pryv gruntuv nedali tryha. Ani rzu nzaprchlo. Necht tam toho snopa. Nechal tam eena. Bez iabku nemou byt ani minuty, ani chvilky.
k)

Datovn
Genitivii

se

roku.

dje takto: letos, loni, tetho roku, tvrtho eho" s pzvukem na posledn slabice uv se

v otzce,

eho?

Podval by sa's"

jmenovit na odbytou nmitky: Sak bys mu neporadil!" Kolik vydlte?" Ach pane Boe toho

vdlku!"
5.

O dative.

Dativ nevytiskuje se tak asto jinmi pdy prostmi i pedlokovmi jako v nynjm jazyce spisovnm. ast jest jmenovit dativ pisvojovac, prospchov, ethick a p. Hen. tom dvati matka (= teho dvat). Dti mi nauen ebrat njs. No pjdete-li mi na svabu, a sa budu vdvat? Bl sem strkovi na poheb. My m mme tyry men (uh. = nao
:


tyi
krvy maj
bylo

12

tyi jmna). Ona mla chlapcovi Brnek (^jejmu Brnek). Nemme smrti druhmu vyhledat. Chytit sa nm na vz. Nni tom konca kraja. Jak tom sprva? (== jak to spraviti?). Kieli, e u im je konec. Co je ti prstu? (co's si udlal prstu, jak jsi jej poranil?). Noze mu nic nni. hlav nic nem (= neublil si spadnuv odnkud, udeiv se a. p:) Su chrom." A co mte noze?" Nem nic om. Co ternu psovi mte? (= co j-e mu?) Ublil si cosi noze. Nevm tom rady. Nevm tom drah (= nevm co s tm, jak tomu pomoci). Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom, v tom dobe!). Kolik je vm rok? Ide mi na tict. Bylo mu na tinst rok. dochlapcovi
chodito

mu

padest

let.

Na ktu

dali chlapcovi Jozef.

1.

Bylo
2.

mu

Francek.

Jak

je

vm?, vazba homonymn

Simlena
to
j

jak se mte

jak

vm jmno.

Hrka,
je

vecko povdaj.

Mjut

sob

tu

noku poloenu

a put vodu. Sta

to?

Kom

kravm na trvu, bt volom na vodu (ne pro" !). Kom bude? (nikoli pro koho"!) To je tatkovi, mamnee.
Kdosi

Bl

dom

na hruky (= natrhat hruek).

nm

bt

v noci na

Odej ho nemm komu (t. j. nemm komu dtte dti v opatrnost" odchzejc od nho). Zatopit zeiiikom, masu. S rdi hosom, budu vm rdi. Zastelit sem kurotvu: tj sem bt radi jak zajcovi. Ona kky nechce, a j su rda tj. J mu vinna nejsem. J tom njsu vinen: Otec tom nedovol. J sama veckem nestam. Tomu jsem pesvden (=- zkuena toho). J vm veckmu dopomou. Cem je to? (zrna). Inm sa to nehod. Zhldl sa, penzom (v. penz, na penze), lacinm zbo [ koupil, e bylo locin, ale bylo patn). Zlakoml sa penzom. Netakom sa ty tomu mojmu tlu
hrukch (= kradl
hruky).

nm

bielmu" (Koll.

II.

5.).

G.

O inst r umentale.
;

kde uv se ho

na otzku prostedkem: Vrchem je to oschl, spodkem je voda. Strom bl prostedkem prchniv. Prvnm dnem zv na b) Instrumental asov: Dy bylo vesnem.
a)

Instrumental prostorov na otzku kudy ? je pravideln

adverbialne:

horem,

spodem, vrchem,

svabu mldenec a druka (val. slov. prvn de). Viljkem rstaj mjvky ( - o tomto ase"). Podem dozr (pom.).
zpsobov (adverbialn) hupitem, hnpitkem (la.), honem val.), chodi trckem, kem krem sem pochodil poslali tuku (val.). Zbhl pole kem mitvem (dol.). Harcem pro nepotrh; tam dlaj (val.). Voda tee cicrem. Na panskj sa dn vzhru noPevalil sa horem pcem veci vhu (^ po vli, pomalu). hama (Zl.). Su tichem. Tichukem bu (la.). J oblm hltav (val). skuten (la.) Vecko mentem (Zl.). Skutkem Vecko pajzem pozbrl
c)

Instrumental

b mentem

-^-^

mu
ide jaksi

183

Voda po cest tkta iirui. Dy nese mermomoc. (dol.). SiM moc volom, Hupkem hupky, zptkem zptky, boskem Peletla sem stelenu ran. zbytky Ta mi plat dava, a boskem smy (= bosi, bosky, zbytkem pky (Karlovice). Kobzole la.). Je zbytity rozpustn (la.). Pechem u vtim mamy doma = vtm dlem (la.). cvat ^~ cvalem (uh.). Nechcky, bhcky, nevdcky, hvzdajcky, leaky, stojaky, baky, sedaky, kolenaky i kolensky (uh. val.), tvernoky, nevidomky, nevdomky kradkem. Havaky n. po havaky teryg ~ loz tvernoky pokrademky Jakm kvete t vonika? Mojako havk" (pes) o dtti (val.). drm, blm, ervenm." S sem hot hlavu (slov.). Dti jednm otcom, ale in matku (uh.). se semem, b bhem, Casta je tak een figura etymologica le lemm (o tce nemocnm), ran pl palmem, pe ipmem, lje lejmem (pr velice), ryelo rymem na hru, valmem se val, ki kikmem, bytem tam byt (stle). d) Instrumental pinn Jemen suchem osti obidt. To je mstem, pdu, semenem (e jest obil dobr nebo patn). Krva krv dojila. Handluje e) Instrumental ltkov a pedmtn ovocem. Svercovat tabkem (las.). Oddloval enu drvama. Chodila k nm mal crk (n. bua f) Instrumental vrokov mal crk). Vykikovali ho zlodjem. Bude-li tak hospodait, pjde
rem
trs seno iinu
-

nap (slov.).

jak

r"

odtu

ebrkem.

dom
(val.)

druku ( drukou, za druku) pytala (la.). Byla zlm pkladem. stal pnkem do vrchu (la.), spn! sa pnem sich baumen. Jak sem e dal krajim kdy jsem e zaal uiti

Ku

krejm

(la.).

S instrumentalem bezpedlokovm poj se pslovce rouno : Kouchy rovno leknic ^ stejn dlouh). Voda la zarovno cestu, zarovno prahem. 7. Loklu jmen mstnch ponajcch se souhlskou v na Klobucku
i

j.

uv se bez pedloky: Vyzovicch, Vlachovicch.

severn
II.

Morav

lokal

bezpedlokov velmi asto

se sly, o

em

v sti

spodob
Jako ve
i

genitivu
star

p vlastko vho k.pdu jmna dcho. ei spisovn, tak v ei lidov posud vude na Mose

rav
i

ve Slezsku velmi asto, ba pravideln spodobuje

:

genitiv

p-

vlastkov k pdu jmna dcho

T kapku vodu vecko ene (mln

pilu). V kapce mlce si to uva. Nejsmy su veci stejn obdaeni darem duchem svatm. Jezd prem koma. Jel sem tam pru komi. Styrma prama volma. Toho poteba k rybm chytn. Na seku ezn. V ze-

mky ohran, v trnky trhn, v sena dln to bylo. Leel na hrachovin. Na tom ksku poli mli zme sto mch zemk. Socha
na

kui
stoj

proste

kostele. Byli

sme v

polovici cest.

Po panu neboku dkanu


smrti umt.

184

Byli
s

Bt o

krce suchm chleb.

Ped koncem

masopustem.

Mm dos

prce

zme pi trnkch vaen. tm pepem tluenm.

X.
1.

O pdech pedlokovch.
:

hez adverbialn

bezmal, bezmatem
s

= bez

mla

(las.).

2.

do

a)

latin

genitivem jmen osobnch

=.

k:

id

do kovala,

do evca, do Pavlika, do nas, do kupca, do sueda, do stryka, do pana

velebnho.

Ve Frentt obecn

jest tato
sice

vazba toliko
msto

rodinnch
vi

do Kenkuv, do Klinkovskych,

pi jmnech m pedloka k s dat.

atd., ale

jako v etin.

Na Brupersku k

se:

do eznka, do nas

ku

V nkterch formulch vhradn, na Frdecku vedle do mn." Di do stvora (pom.) =^ di do i jinde na Morav piny do Ma tu te co do pozena ? erta (Zl.). b) (la.). (la.). Zmokli zme do niti, do koze, do kosti, c) V ne val. la. a pom. sloveso nadvati poj se s pedlokou do a gen. mn. nadvky: Nadvala Nadl mi do potvor. Vynadal mu do kmn. Vynadat j do arodenic.
zachovala se tato vazba

Nm!

mu

do divnch a jinach mn.

boty do blata, tek do

d) attributivn

K
=

do tahu

(ein

Zug-

pferd).

da, aty do prce.

Dv

koule s

Ovoce mme do pna Boha, do vle bo hojn). Mlta do dvojnice, do trojnice, do tvernice (pom. jinde ve dvojnicu"). Do oka nvidzim nit =^ na oko (uh.). Pevlekel se do ebrka = za ebrka (la.). Vecky osoby su do slaihanky posedan do kola (la.). Dlali jak do zakladky = o zkladku (la.). Do hupku honem (la.). Hnv honem (la.). Do cuku = honem (Zl.). Do skoku se na mne do rozpuku. Spr sa do due. Dozrl ho do due (Zl,). Do
opran,

dv

do prdla,

e)

adverbialn:

( -=

= =

ti

krati prosil

do tetice (pom.). Pozn. Chod do drc, do kosti a

---^-

p.

znamen

tolik co

chod dlat
j.

drva, koe.

Tak k
a)

se

t:

je

v drvoch, je v kooch,

t.

v prci,

dl

drva.
3.

od

Urhl

pomhat od o

(t.

bolavch).

od smrti felara. Od

eho

je to ?

= od

kter nemoci

Od vku nni lku a pomh ta zelina ?).

je

je od aldka (t. nemocnho), od zub. Pj sa to od zimnice. Kepk od kalu, hlstnk od aldka. Prek od kalu, kapky od kolery. Sten s od zstavy zcpy (val.). Umela od nohy (t. bolav), b) To

To

s elmy jeden od druhho

proti, c)

Kde ten
d)

roky

star,

nedostane (ne:
za zlatku).
e)

= vedle Far od rechtora nikd nebude = mne mlad = ne j, mne. Su od vas o dva Od pti rnskch toho nedm. Od dvacti rnskch toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. j. za mn ne Co berete od papu? (t. od uit). Od kka platil sem
je ode
!

50

kr.,

od pokrovu 60
je

od

blata.

kr.

(o
(t.

pohbe),

f)

Kabt

je

od vpna.

M boty
Nni

od blata

zamazan).

Mte kabt od stny.


(ndoba) od
kter na

185

Maso je od seky (bylo v sece, nemocn od jater. Od jdla a pit nebylo nze. Je od ei, od huby en, h) adverbialn A po svain od veera si zazpvme = odpoledne, k veeru (val. la.). 4. z Hospod ho z toho kart. Njsu z nho mdr = nemohu jeho povahy vyzpytovati. M z toho, ze veho rozum. Chodja tam z podky. Mltja z mry, z platu (t. dostvaj bu destou mici, nebo denn mzdu). z toho Pmb pochvlen. Chvla Bohu z takho asu. Bjli z teho rdi. Jezdili sc z roboty. Kpl to z nhody. Bylo to nah, nemlo to z msta co oblct. To je od ply z darm. Vylapuje si z pyn, z hrd. Z prvotku -- z potku (la.).
-^ je-li

neho?

cista?

nm

zbyla)

g) Je

Bu

esk

adverbia zv, zdl, zhloub a p. maj tyto tvary: a) zdl,

zv, r, zhlB, stl, a uv se jich pravideln na

oznaenou mry:
r cesta

Hnal pes jatelinu jak

tekla.
(zl.)

(t.

celou

kou
zhruba

pole).

Jak
c)

voda

lovka
b) zva,

zv, stl ruky.

Kon

naeho pla
(val.
la.)

konec,
(uh.).

na konci

stl,

a,

zdla,

zv, stl,

zdl,

(pom.)
5.

d) zve stlu.e, zdle, r,

zhlbe
s

proti,

ob.

naproti

genitivem,

protiv

dativem:

Bvaj

naproti kostela. Protiv prvjsku,

pohybovn
ptnkom.
6.

naproti

dat. se

losku mme sa dobe. Pi slovesech poj Pijdeme vm na proti. li naproti

:

mimo, nimo
s

(val.

uh.),

pomimo

(pom.),

ponimo (Javornk

uh.)

poj

se

genitivem:

Mimo

nach oken

tee voda skokem. Sl mimo

naeho pla, pomimo eleznice.

7. pro, pre (uh.) v ne valaskm bv tam, kde se jinde uv pedloek na, po: Maj pro tyry mice zem. Dl pro dv mice. Kovrna pro kivky. M pro dvanct mic epy (slov. po dvansti micch). Oral hor pro pohanku. Ko pro zemky. To je pro sl. V tchto vtch v.ude jinde jako i v jazyce spisovnmu sprvnji pedloky na se uv.

8.

pes

a)

Rodina byla

kdfesik

pes ti ddiny

(t.

vzdlena).

Pes

velkou potebu k

nmu

nechod =r mimo,

Nepuojdem pres
pres ns.
9.

teba.

Jedna pres druhej

krom (val.) b) nidz Pome,

= bez (uh.) =
ak ony trefa

skrz,
s

skrzev
:

(slov.)
tj

poj
rose.

se

na Karlovsku,
tj

Ronovsku a na

Lach

genitivem

Skrz

Skrz-i

vody

skrz co ?

Skrz
proto).

slovka jedneho pozbyla sem milho.

10.

Skrz teho tam neel

(=
sv.

pi
sv.
c)

a)

msto piblin:
ns

jedn

ddin pi Brod
as
piblin:

(= v okol
Vclave

Brodskm),

pi

(=

v na krajin, b)

Pi

(=

okolo

Vclava).

Pi
pi

pt

hodin
(na jeho

pijeli.

obdvme,

Veci s

nm

My dycky a pi jedn stran). Uhi s pi Turkoch.

11.

186

na A) s akkusativem a) msto: Jako se viibec k: t na zmek, na fru z= na ad zmeck, farn, a = t do zmku, do fary = do budovy zmeck, farn, tak Lai kaj t = ic na skotu. Podobn s lok Na fae zabijali. Na kole mju nemocnu dzevuchu. b) el innosti. Jako se k Zena pinesla mouky" z vt zsoby njakou neuritou s) a ena pinesla mouku" (jistou nachystanou, odmenou
:

in v nech mor. mezi pedlokami va Zena la na muku" = aby pinesla p. mouky, ena la pro muku" = aby pinesla mouku. Tak k se vdy f, poslat na maso, na pivo, na drobn, na cukr, na sl, na pep, na hebky (srovn. koupit hebk, soli pepe), na raky, na ryby, na ptky {= nachytat rak, ryb, ptk), na jahody, na maliny, na hiby (= nasbrat jahod, malin, hib). Pila pro mne na hiby (t. abych s n la Podobn bt sem na niti, na maso, na hebky, je na rohlky je na vod, na trv, na jahodch^ na hiboch, na rod t na hebky, na maso a p. Vbec: el-li kdo co sbrat, trhat a p., je na o???," pakli el n. je na /o." el nco kupovat, Jak strun jest tu nae jinm jazykm!: Chytili ho na hrukch, na zerhkoch an kradl proti hruky, zemky, bya sem doni na jabka, kdosi vm bt v noci na Lai kaji t zerhkoch, na hrukch a p. Pjdu na zpov, byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). Radi sa moe doma vyspa, ne na muzice nohy vyst, t. j. netancovati (val.), e) pinu: Onemocnt na hlavnku. Dostl sem sa do pitala na htavnku Covk, co dt na ruky. moc nezachov. Ct;i d) prostedek a nstroj na brle, e) osobu, na jej prospch nebo neprospch nco se dje Vypt tu na vs dva litry piva. Brt tu kdosi na vs hebky (^ na v Ptali na pohoel, f) zpsob Ko et). Veci aby dlali na lenocha thnu na celu itu. Na mocnu moc to vypt. Ide mu to na odpor (protiv se). Such na padr', na tn, na psek, splen na popel, na
a
p.

vecku),

rozdl
f,

se

a pro

pi

slovesech

poslat a

uhel,

opil

na cucky, na motyku, na mol. Nebudu v tom (at) chodit

Chod na opcu svta.

na opcu.

Necho
!

lidom

na hanbu.

Let na

smr. Zito je zrat na kluky. To je na hlavu ( dos; " hlavy klada. Zl.). To je na divy To je as na hrzu Byo ich na strach, na hrzu (= velmi mnoho); na okoinu kosmo (la.); na zadek, na pedek nazptek, na ped (la.); na honem; let na pedbky o zvod (val).
!

Obil zraje na
dobr).

tky

(val.

Kpl to na Syn je podobn na otca, cra na na vzdory, val.) g) vztah matku. Zito je na strnu mal, ale na klas hrub dohr. Mm dobr nejte se obdlvX lidi na sebe. Kusok maty, ale najhori na robotu ( Csask (hruky) maj chu na pergamnky. liakom na goralku (chtiv koalky). Stydim se na oi" pravila ena, zakr vajc si tv.
schvl,
:

= rychle). Na vbor dobr chlap (val. -- velmi vm Boha (vyvil to). Dl to na to (= na

Pamti hodno
je starobyl
)

187

ren na ty zbohy" (Zl.), na ty bohy" na tst. Mli zme krvu nemocn, ale (^na ty zbohy piel Hoza a pomohl . Zatrst sem v sen, ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. B. S loklem Sluneko bylo na zpad, dy odjali ( = zapadalo). Zlomil hlku na kolen (ne pes koleno"!) Na plu -= venku (la.). Na veerku = kveeru (ZI.). Na smj hodin zme klekli (val.). Vil, na
val.),

na zpny bohy" (uh

--=

mlo udl. Vil na dluhem dni tak mlo ste udlali kdy je den krtk na p. v zim, nebo dlouh). On je u n na mukch (=- muenkem). Pane Jeii Kriste, bu mi na svatj pomoci. Jednu trvu si vymnm z luky." Udlajme to radi na penzoch Na me it. vyrovnejme se penzi). Dy je na dobr chuti, umi vyklada. pravd, na psi dui! :=: na mou pravdu (la.). Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (la.). J na kooch, na voloch =^ na voze, v nm byli zapraeni koni, voli. Kdosi tu stoj na voloch - s vozem,
t. j.

krtkm dni

v tu dobu,

nm
12.

jsou zapraeni
o a) s

voli.

Dl na
:

voloch

^ voly

(podl.)

N dochtor jezd o ti mle (v okol). Daleko smy chodili, aj o dv, o ti mile. O stl ns bylo. Koze o sv, ovce o sv (zvlt). li tam kad o sv. Pod" o to ki O toho psa su ned (byl dobr hlda a zdechl). Nezapaluj sa o to, nni ti po tom nic (neujmej se toho tak horliv). Jeli ti o penze, zalom a. Dyby nebylo o mamnku, nechal bych ho. O mne nni, ale o dti. Takovj je lep o rnsk ne snze nebude). Utiskoval o novk (
akkusativem

mn

ho o estku (dval
(neshodli se

mu mn proti pi koupi). O poznn je

prvu)

Rozeli

se

dva rnsk

to vt. Pracuje o duu, o vecko

pry, o ti zdechy (eufem. = o Je, Maria, Josef). O tolj, e to nezhnilo, o tolj, e nemosme kopovat (= tak, tak, e), b) s loklem: Nbjlo ho o dom. Kdo v, esli je o dom O dom pracuje (ne ve
fabrice,

o sv strav.
doel

Pan nehledl, esli je tam o sv hodin (^ v as). Dl o mlnku ivi byli. Kpl si surov kvaku a o tj a dom. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden, na
la.).

Enom

p. dlnk,
13.
v

la.).

akkusativem: Di v erty ( mezi.) Di v pekly! (= do sem to ve smch (= z toho smch). Pedloka v uruje as s akk. jmen jistch slavnostnch udlost a prac polnch v trh, v p, ve svabu, v sena (kdy se sena dlala), v trnky (kdy se vestky
a) s
I

pekla).

Ml

trhaly),

v nov vna, v ita (kdy se ita

v kopaky, v oraky.
(val.

= na).
je

Adverbialn
skoky
!

ala),

v seta
hrnec v
!

(kdys se selo))

Beka
:

ve

12 vder,

pt masu
(val.)

a p,

Hol bati,

v skok stvajte

Spravujte

sa

ve ve

Rok sem
Dobytek

bl

Nevidom chod v omat svta "(val.), b) s loklem Hledai na to, v ooch sa to ztratilo (val.). v penzoch (drah). Kdo sa ct v penzoch, nech d vc
v nemoci.


J su vil siab v penzoch.
caroch. Byli spolem ve zlosti.
14. 15.

188

epicu zastavenu v padesti

grj-

tu

je nad vc (= nadbv). pod a) s akkusativem U bylo pod veer (= sveevalo se). Pod chvlu k nm chod. Bv tu pod chvilenku = co chvle. krabala zemky pod polvku (kter se pak pokrjej do polvky uvaen) na polvku (ze kterch se va polvka zemkovica"). Co mme pod polvku? l mi pod ruku (-== pomhal mi). Rol ma enom pod dv mice. Penze vypuen pod deset rnskch (t. rok). Sak sem sa vynasnail pod najv === co nejvce (val.), b) S instrumentalem Sed pod kamny, pod pec. Devo le pod stnu. Sihje sa pod ko.
:

nad: To

16.

ped

adverbialn:

ped loskem

ped losky, ped vrajky

Po

(Zl.), pedrem = pede vrem (Karlovice). 17. po a) Po em oves? Po tech, po tyrech, jak ker. ty hruky? Po em loke? Tak vdy kupujce a prodvajce na

em

drobno.

Nikde lid mor. neuv frze po tech ri (t. vsevku). mouky). Dlka je po polovici Ui^ka chleba nov {= z polovice), b) Distributivn po v ne val. a las. poj se akkusativem: Skldali po deset grejcaruv do tyda. Dostanete po ti
Jde-li o celek, t se

co to stoj?"

za?"

Za

to tele?

M po pti micch po mici (t. z mice

ita,

grejcary.

Prodavaju po grajcaru baj po dva.

Su-li

po tych

tyricet,
c)

to

ich vemu. Dali po

dv

sta zlatch

Ma pok

po dva jochy.

Chl po

mne {= mn)
ebrot.

chleba. Vypovat po mne pt rnskch, d) Chod po Vezne putnu a ide po hadrch*) e) adverbialn ali po msku (las., srovn. po tm"). Dl vecko jak po pamti (bez chuti). Di pc Tanu, po troe". Trhme ty dobroti (po dobrm). Jak .sa m?" nadarmo (val.). Vecko by (po troe). Po daremku trnky po
:

nem

rd dlal po svojsky

po pti

(zle).

po svm. Chod po valasky (o kroji). Mme sa Jutro, po jutru, po pojutru zz po zejtku (la.).
=r3

18. s a) s

akkusativem:

Toho dcka
s

je z unesen.

U mne

nni
ti).

2 hrub prcu. U ho nebude

tolik

Nechaj ho ze tyry nedle.

ze tyr. b)
(la.). s

vk
s

(nebude u dlouho
.

adverbialn

nom.

Nech pijdu

ze t.

instr.

Kaj
(t.
:

idt?" Z obdem,

ze sndanm

= nesu

obd

Bl
19.

kivky
s

ve

svt

jakoto obchodnk).
tylo.

za a)
Dostali

akk.
sa,

Uderl ho za
sa za sebe.
s

Piijdu za vs (=:

vdm

za

vs).

vzali

Teho sena bylo za fru (=

ita za polovicu

fru). Tj

Su vm za to (rum). ri je za mal micu. Letos

je

se

dostatek
*)

= dos

loskho. Ten snop je za tyry tk. Mam roboty za Nen t za tolik (= nejsi s to). Nni mne za (la.).

iby

jich

Chod po hadrch jako obchodnk, skupuje hadry po lidech; ide na hadry, na jednom mst nakoupil, nabral; pro hadry, aby je na jistm miste

sebral vecky.


tolj.

189

(val.).

Nemm

za

tolj,
se).

abych

moht chova
za

svt (vychloub
pt.
za

M rozumu

pt
si

htpch.
z

M rozumu za cel Dl za dva, j za

J nebudu

Je jm

za hlupka (^= dlaj

nho

hlupka").

(= nenechm na sob podezen, e jsem zl.") Jezd za Za to pacholka. Ten je za sebe! (= zmon) rz stoj za seBa (val.). sa nebojm. Hanb sa, hnv sa, zlob sa za to. My sa jm za to smjeme. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tm vinen). A to su j ti za to?
zloja

To
c)

je za

nedho

^=:

nedvno

(podl.). b) s

genitivem
je

Za starho pudmistra,
vidno", za dne
:

za starho pana rechtora.

to za pni?

Za vidn

= pokel
si

(las.),

co za" jest jako jednm slovem, jeho pd se d slovesem

Co s
s

Co

je to za

lovk? Co
:

ty za roba, dy takovho

bemena
akku-

neunese? Co's to oblkla za suknu? To za" poj se z pravidla

sativem, jedn. a nominativem mn.
!

hodnho To je za pkn To je za kordku*! (=^ to je pkn kordtka, nebo iron. nepkn.) To je za krsn svtlo To s za vzcn aty. Das mi to, syneku, dal's mi to za dary! Co sa jm ten navyvt za pasr! d) Idu za naima, za kravama, za husaraa (na pole). Crky s za , chlapci za nm (v manelstv smenm). U je za nm teskno. Nenakaj za Zme za penzama, za kokama, za papuama atd. mme mnoho,

To

je za chapca

ma

dostatek penz, koek, papu.

29.

Nieho nenech

za pokojem.

Neprav pedloky,
a poctivch

Krom dobrch
hodl mluviti o
v latin

nem
Dy

krom, kroma, krema (val.), kromv: krom vaich poctivch hlav (kdy se nechvalnm, nepknm) b) d'a (la.), podl (uh.),
a)
lid,

podle, vedle, podlv, vedlev,

podl,

vedle

(dol.),

vedli, podliv, (dol.),

pro:

to

dla

vas! Jura
(

dla

Ondraa piel pre.

Podle

Set

tam dla teho, udlal

c) kole

sem

to dla teho
tj

proto).

eho ? = pro.
:

Byla akort kole

stodoly

e.

Vykldal kole teho knza.

Kole tych hodin sem se naplakala, d) ve, ne, povj, ponj

ve

Byva

Kivky

(nad.).

Ne pti rnskch byl jemen.

Sloen pedloky. Na oznaenou nkolikonsobnho pomru mstnho

val.,
la.

uiv se v

ne
(na

a uh.
:

sloenin

dvou

t pedloek.

Nejastj sloeniny

takov jsou
prvn

zpod, zeza,

zpoza, zpopod, zponad, zpomezi,

zpoped

otzku odkud?), ponad, popod, pza, pomezi, povedle (kam? kde?).

Je-li

st sloeniny pedloka po,

pakli
je

nsleduje ten pd,

z,

kterho

druh pedloka;
Utkat

prvou st pedloka
Je zeza Hradia.

msto

genitiv:
stativ

pry zpod

toho stroma.

Stanul zeza

{ stavu tkalcovskho). Vychod sluneko zpoza les. Had vylzt zpopod zem. Zmizel mu zped o svt. Vyel zpomezi strom. Pomezi nohy mu vbhl. Beli popod kopce. Ponad tu hruku, pomezi ty pla, popod ruku, ponade.


AdYerb
zme dom
(val.).
i

190

sloeniny pedlokov.

Vecko by sa zmao do vjedna

eee

= v jedno,
dn

do hromady
Zust

(val.).

Pili

zaveda

dokud

bylo ve

(dol.).

na pozady

Naopravdu.

Pedloky
ns za hn.

se

optuj.
je

Sak dojde na vs na vecky. Co

po tom po veckem.

Pros za

Archaistick zvltnosti

pd

pedlokovch.
iwi

Jako ybec v ustlench formulch

star tvary a po nae dni v

lidu se zachovaly, tak zvlt v ustlench

zpsobch urovn mstnho

a asovho vyskytuj se nejedny velezajmav .odchylky od obyejnch nyn tvarv a vazeb.

1.

Pedloky ped,

za, nad, pod,

mezi poj se tu na otzku kde?

akkusativem proti obyejnmu nyn

vbec

instrumentalu

*)

Bylo

vnoce. Pavlovice s za Boetice. Psnotice s za idlochovice.

ped Dla za

krosna

(za

stavem).

Mli

to za

kamna. Pole za kopce.

Celice s za
je hradisko.

Klenovice. Pole za vl doly.

Luhy

za Kavana**) (sev. Opav.). Za dolnma

Velimovice

(sic!).

Nad

Pavlovice bo muka.

Nad Opatovice

Pole nad lke, nad skalke, nad doly, za skalky.

Cesta nad chalpky.

Dlali sme pod hut. Pod vohnisko mivale sme pekrniko na chlib. Pole pod brnke, pod bezdkov, pod benky, pod jamy, pod vinohrady, pod zahrady, pod Nsedlovice, pod Sokolnice, les pod stlomy (?) hlavy"
(na Jevisku), pole mezi meze.

To

je

mezi Mrovice a mezi

Nmice.
se

Lesy po za ten vrch s pansk

2.

(val.).

Se jmnem majetnka domu pedloky ptfd a zn

poj

zp-

sobem rozmanitm.
a) s instr.

jedn.

jmna raajetnkova:

Stoji

ped Pavlkem, ped

(na Msteku, Frdecku

kovolem,

ped

evcem

ped domem Pavlkovm

a v jinm Slezsku).
b) s instr.

Bartoni (Barto),

mn. vlastnho nebo rodinnho jmna majetnkova: ped ped Gryky, ped Janrky (Jicko), ped Blokovci

(Blonk), ped Dorkovci

Pavelkovci (Pavelka),

(Dorek),

ped

Sastulkovci (Sastulk),

ped Kubovci

(Kuba),

ped Trkovci

(Trka),

ped ped
Ple-

Kovkovci
c)

(Val. Klobucko).
:

akkusativem jedn. stedu, adjektiva pisvojovacho

ped

vovo

(Pleva),

ped

stoovo,

ped

Hjkovo,

ped

Vrnovo,

ped

Julnkovo,

*)

Pro

lep

pehled podvm tu pklady

ze vech

ne

moravskch.

**)

Kavaii jmno hospodovo.

191

ped Opavskch,

ped Kaerovo vedle: ped Mavtina ped Smutnch (Kojecko, Kyjovsko).

d) s akk.

Pze (Martin Pa),

mn. stedn. adjektiva pisvojovacho

Zachov,

stli

zme ped

Fojtkova, stetli

Hrli zme sa ped sme sa ped etnkova, ped

:

Miklkova, v

ped Hrukov
instr. jedn.

(Vyzovsko, Ostrosko).

Sice takovho tvaru

.

ei

lidu nikde neslyeti

s

e)

zovm

(Hoza),

ped Koped Kokovm,ped Leblochovm,ped susedovym (Zlinsko,

adj.

pisvojovacho zakonen uritho:

Pavlovice u Kobyl, Pborsko, sev. Opavsko).

f)

instr.

mn. adjektiva pisvojovacho zakonen neuritho

Stl

ped Sedlkovy, ped Foltnovy, ped tesaovy, ped Vojtchovy, ped Pavlasovy, ped Uchytilovy, ped Kekov (= y), ped Nepustilove ( y), ped Nmcov, ped Prochzkov (= y) vedle: ped Malch, ped Studenech a p. (Kromsko, Zrsko, Daicko, Telecko, Prostjovsko, Litovelsko, Zbesko a j.). Podivn jest tvar: ped Blochov, ped Iviove na ej ne celkem slovenskho, kde e jest ist (ne mouen hanck zstupn!). ped Kug) s instr. p. adj. pisvojovacho zakonen uritho erovm, ped Veskuilovma (Vyskoil), ped Sebestovma (Blansko,
Vrzalovy,

ped

Tinovsko).
h) s genitivem

mn. adjektiva pisvojovacho

ped Dobovch, ped

se

Iviovch
i)

(podl.,

Hovorany).
takto:

Pojem ped nam, vam domem" vyjaduje

Zl.,

ped

nam (naem)

Konicko, Prostjovsko. (Jicko)

ped

jejich

domem

(Ostrosko,

Kromsko)

nasej (Kobyl)

Zbesku

ped nae (Kojecko, Perovsko ped naa, ped vaa (!) (Vyzovsko,

ped nimi =ped naima (Krumlovsko) ped nai ped na (Kyjovsko, Blatnika) ped
naimi,

ped

dle

na Han

na

Val.

Klobucko).

X.
1
.

O asich, zpsobech a jmennch tvarech slovesnch.

Kdy
se popisuje

njak dj, kter se nekon prv v ptomnosti zvykem a obyejem jest vbec, uv se funa za praesens historicum Sikorka pilet, bude .ebetat a chyt vely. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lpa a natahovat". Do Ronova je dobr dv hodiny, co po bude stpa. Tak i dti popisujce hru uvaj futura: J ju budu v tom kole honit, jak ju chytnu, budu ju bit do chrbta. Dokme ? (= mme pokati ?) Pjdu tam ? (= mm tam jti?)
mluvcho,

nbr

Te-li

se

domc

asem minulm:

kdo po hospodch, kdy jich nen doma, Co's chl? nni nach doma."

ptaj

se

to

192

Jednc to hl vtr
vyvrtil,

Plusquamperfectum stji se

sly:

zme

to

moseli znovy

stavt.

Na

vesno sem to b kp, a u sa

bt pol.

to potrhalo.

Ran

(steln)

sem kdysi

to

bylo pestalo.

Jednc bylo sa

stalo, ai

do kostela

byli veli.

rychle nastupujc vyjaduje se zvltnmi slovci B, b a na jednc bdc do blata (spadl). Lampa prskla a blk (zblkla, zhasla). Lel po schodech a hrdne dol (spadl). Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). Roba dig ho betenem (bodla). Volek sa otoit a gc ho (trknul). Ze hrc dol (zboila se). Penze hrk do zem (zapadly). Vzal lopatu a chlap ho po zdoch. Sedlk pacholka klanic chlp^ chlp. Chvat sa do kapce, vythl kivk. Kp hrncem o ze (uhodil). Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. iop apku z hlavy a ryp s o zem. T lup to ze tola (vzala). Pc ho po hlav. Pich. ho idlem. Prsk ho za tylo (udeil). Rach seb na led (spadl). Zlodj skok a krk ven (skoil a utekl). Chlapec smek seb =: hop dol. Hospod chmt mch a smyk s nim do kuta. Chyt noice a

Dj

v minulosti
:

onomatopojskmi

mig, mg,

hn byt
!

tek na poty.

Hastrman blnnk do vody.

i

Mrn rozkaz

nebo prosba vyjaduje se kondicionlem aneb

li

ji-

nmi zpsoby:

Abyste

mlatce do stodoly

Ve

k obdu! abyzme li
! !

(pote).

Francku,

abys
ostali

pro

Potom ne abyste

doma

Strku, dybyste nm poali tcek (= poajte). Tetiko, dybyste nm Ja di, ja nech toho, ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ li pomoct! Draznj No, neposlte si, neidete si na ty jabka ( polete si). bude pokat? zkaz vyjaduje se futurem: spl bych, kl bych" a. p. 3. Kovdicionaly jedl bych, pil bych,

Po

znamenaj tolik co
uv pravideln.
jedl! j

chce mi se

jisti,

spti" atd.,

Dti na p. jina nepovd

atd.

ne:

onch vazeb Mamnko,

:

vak se
j bych

bych spala

Kondicionlem vyjaduje se zhusta

hdal. Mosi,

vta pipoutc
osvtit,
.

Neuhodne, aby aby na chvilku.

aby nechtl.
a)

sobotu mos slunko

.

Co ten
4.

m penz!" Aby ml, peca

jest

(-=
pit,
(

(=

Budu vait mv vznam a platnos substantivni obd). Vzal si jest ( jdlo) na pole. U mi nemakuje ani pit U vm nesu trunk"). Pu mi kit (- nacpan dmky).
Infinitiv
:

sednut
b)
a.
:

idli).

Infinitivem

nezvislm vyjaduje se podmnka,

mysl,

rozkaz

po veckj slavnosti (= kdyby Edin hodn pre, a bylo by p. prelo). Edem neme strachu, a vecko sa vm vyda. To si pomysle! (=-= to si pomysleme). No nni z toho nic, it spt ( pome spt). Ve j ! (= abych la!). Ve j nestt, a t dm obd vait. Ono je to lovk nco utrat { sotya lovk nkam vyjde). enom kde t, Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyleni, dnm zpsoliem).

hn

hn

193

dn zme nedostali dyby prst otoi. Un vil ze vagrovu a z dma, enem zabi a zabi. a Z pravidla bv infinitiv ve vtch tzacch, kde spisovn uv slovesa mti s infinitivem: U ? Pustit ho? Dat mu? U hnt?

My

tndt/ stt,

pravda?

ast

jest v

ei
:

lidov zvltn

zpsob
neumm,

infinitivu vztahovho,

etin

jes nejed sem ee. Byto cosi slye, e pr u chodte?" (po nemoci). Ach toto, chodi, ee nechodm, ale matta, sa u po troce ven vymatlu." Hledte-li ho?" No hledat, nehledm ho." Znte-li ho?" Zna, znm, ale nhrub." Zamaza, to zamae, ale umy, to neumyje." Zpvali vera?" Ni, zpiva, nezpvali." A co u nzpivaju?" O ja, zpiva, ee zpivaju." (Srovn. Mikl. IV. str. 851.). c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dl sa lz na strom. Dalo sa pra. Nabral sa do lesa. Dalo sa ms (= - zaalo sniti). Dala sa plaka (val. uh.). U se veselnici (= svateban) vzali (= jali) rozchzet (las.). J pamatuju celu nau ddinu vyhoe'. Za oves si ce uti 40 zl. Je zvyk pref a mda snih pada (pslov las.). Ani sem
ale
si

spisovn neznmho kt bych cei de,

Psa

atiny

ale

n,

petu.

Ki

nepomyslel, e by ten

sa

baoh bl tak tk ns. V ne val. a uh. poj se rd bych" s infinitivem To bych j ned dora. Rd bych pomoc. Rda by k nm pij. Rdy by
:

to dosta.

Dleit jsou zvlt slovesa stihnouti a umti s takovm infinitivem. Sloveso stihm, sfahniU (val. pom. uh.) s infinitivem opisuje konStih sem t dv lumera do vdenskj vsadi, bl bych udlal dicionl nepotka to neest, moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). Stihlo dosel by monm (= zmonm). U je tma, ale stihlo byt pod mranem, byto by ee tmj. Ten sa bl ale nadorl, stih sem sa ho nestepa ( ten by se mne byl naobtoval, kdybych se byl nestepal). Saheu sem byt doma, nebyuo by sa to stauo. Sahl sem ho dopadnut,
:

bl bych

mu

dl.
s infinitivem
lat.

Slovesa umet

na Podlu uv se na oznaenou dje

optovanho na zpsob

solere nebo

nm.

pflegen:

Do poleda

sa

u ns um schzat star eny (= schzvaj). Zeny rdy uiii nakat. Uhi um nam kosky nosit. Ked margrfa (= Je minka) hledaj, urii volaco podezelho najt. Na svabu um zvt v tei veer. To ty dti um zpvat (-^^ zpvvaj). Ked donu, to si uih vzt pelku a pskaj. Mnoh dcko si um ohnut hlavu a dl takto Irrealn kondicionl minul ve vtch podmnench opisuje se asto infinitivem se slovesem mti v prvn a se slovesem moci ve
. .

vt

vt
byli

druh
li,

Mli

ste t s

nama, mohli

ste tak

nco
mohli

dostat
ste

= dybyste
svzan.
13

byli byste dostali.

Mli

ste sa ponhlit,

mt

d)

194

doplkem
cel

asto bv

infinitiv

epexegetick)'m
chlapka,
Sloil

vty
ale

a mv

tyt

vznam eln: Esce

ekm

mm

ho tu sli v Senov.

Dybyste tak kky

mli

sa napit.

sem seno v kopky,

(t.

nemel

sem slmy ho pikryt. Sak to m kdo zest.

Dl chtapca
ostao
vzat.
sit.

Tatek nemaj at,

ani j, do kostela chodit.

j.

M obda

co nst

jinho u nic neunese).

Dali ebrka

na

hru
si

leat.

stolu slit ne' ho.

St e do svta, ale ostl

Pn nechtl inho ke dlat v Kromi. Zito

ludi

V takch hbiskoch
iron.).

najvc ikovn mezi

vyj

(r= do konce nejsi,

toho).

Ten
tak

je

ikovn enom to spravit (= nesprav

Ty

si

chytr,

ale

nco

dobrho zes.

ceruko,

mlad

si

milovat.
e) Inihitiv

Jozefa ne u Vaj,

eln: Mte-li ist hrnec, polvky odebra z kotl? volali ju pomhat. Zanesl sem si boty zpravit.

Na

otzku

emu
:

(na)

je
atd.

to?"

odpovd

se

pravideln

infinitivem:

ptky chytat, obil cdit

kde's byl?"
ito vzat,

Takt se odpovd infinitivem na otzku

rozhazovat atd.
trhat,

hnj

A
:

tak

i:

Kostelnk b
atd.

zvonit

klekn.

Byli

zme hruky

krvy

dojit

Matka

ukazujc

dtti

hraky

nin) takto vykldala

To

je

buchty pct

(= babvka), to

(= lopatka) atd. f) Infinitiv ve vtch bezpodmtnch Je vm byt tu nebo tam. U ns je byt ten nebo ten pudmstrem (= nm na tom nesejde, je- li ten i onen). Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tm sice nen, ale stti se to mus, tedy radji dve si to odbume). Bylo by tam t. Bylo vm tam nechodit. To svtlo bylo by zhasit. Toho psa bylo by
smeti vynaat
:

uvzat.

Bylo by udlat nov trm. Neker hlvky je co nst,

Myslte, e chodte pomaly, ale je

tak s

tk

vm

co ustai. Za rok nastane

do koly. Pilo

bc

potokem. Pijde
(las.).

nm

u brze plati. Pijde

topi uhlem.

Teba mi

Nkdy
Ee

bv tu tak vazba podmtn,

bezpodmtnou klade se je okna umvat (ostatn jest umyto), okna s umvat (jet nejsou umyta). Stromy s enom kvst ( co nevidt pokvetou). Ty dky

provisla vaza (ia.). nkterm rozdlem. Vazbou draz na pedmt, podmtnou na vrokov infinitiv

u is

Teba mi
s

(strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny, by se vykopaly). 5. Pechodniku asu ptomnho v ne slovenskm a valaskm uv se velmi hojn, hojnji ne v ei spisovn i star, na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves koncch), kdeto v latn pechodnkov vazby dk jsou, asi jako v nynj etin dialektick. Pechodnk asu minulho vymizel vecek: Stoja u dve dvali zme sa.

Vybha

ven nic nevidla.

sa.

Popada

palicu bil hlava nehlava.

Pija

do

msta poptm
asto

uv se pechodniku absolutn, jmenovit, kdy

podmt vty

veobecn jest (nm. man"):

Zamka

moe

to tu byt.

Daja pozor nic


sa neztrat.

195

Z mlka vyhldne pohledn na (ten) s ern, a utrha ich s erven. Zdlo sa, picha tam (do vody) ruku, e je hork. Pja tam nebyo tam dnho. Poschaja ho ekl by, e neum pt natat. Ee sem flinty nemel v hrsti, povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen). Velikho placu tam nebude, seda oni tam. *) Zporn pechodnk asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja,
To
je

stechu.

Hlea na

hn nedaja

pozor.

nehnvaja, nepokaja, nedomzaja, nedoraja; neekaja; thni nestoja; dlaj neposti vaja; ber z kraja nebabraja, nevybraja (t. j. nezavazaj

po

di,

nepostvaj a daj, neekaj

po

atd.).

Zporn .pechodnk

pipojen k indikativu tho slovesa znamen, e se dj nekon pravou

mrou,

jak nle

Jedl

nejeza

(=

bez chuti, ani

hrub vdl,

co

j)

Sp nespa.

Pechodnkem huda (val. buaci) pipojuje se pravideln pstavek psloven k podmtu J sem sa bua malm nadlal. Bua pudmstrem hledl podku v obci. Bua chlapcem slchvat sem.**) Bua teb, nedlal bych toho, bua vama, nechal bych ho," znamen tolik co germanismus na tvm, na vaem mst," kdeto by se po esku ci mlo:
:

^jsa tebou, jsa vmi."

V hovoru dvrnm a ve slohu pohdkovm pechodnku slovesa pedchozho uv se pleonasticky Or sem na pasece a oa tam .... Psl sem na lce volky a pasa ty volky vil sem Bl jeden krl a
:

bua

ten krl ...

Nikde mezi lidem moravskm neusly tvaru afcoka (so zu sagen), vSudt se k ^a/coka 6. Piest inn, zvlt sloves II. tdy mv vznam trpn: volky aphl, pltno rozstihl, krk vytkly, koza nathl, msto bylo suknem obthl, ihl v pat trn zapchl, je ukl, dvei zamkl, zatk, odetkl,
!

psnika
utrhl,

tiskla,

je to

u opovrhl, tek zvihl, ps natrhl, rozmarn

je

ml u nevstu obhldl, ddina

rozthl

na hodinu.

Bylo

ekl

{z=:

eklo

se).

lovk

zmohl

(val.)

-= zmon.

lovk
:

neuil

= kter
!

ani

sm

neuije ani jinmu nepopeje. Obila byly ukzal =^

pkn

se ukazovala.

Pest inn mv vznam

byli! (v koled).
*) Star

optativn

Crt to vzat ***) Zdrav pni

Zdrav se proel," zdrav, Vaku, tancoval" k se tomu,

spisovn takt

hojn uv pechodnku o neuritm podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenskm" 1874 str. 772. I zd mi se. e novovk nae skladba bez prva mnoh strun a sen vazby pechodnkov zavrhuje, neetc pi tom ani vzor starch ani ei lidov. **) Star spisovatel nai uvaj v t pin pechodnku jsa, novjm lpe se lb germanismus co. ***) Ale -erti vzali !" m vznam jin. Frze tto uv se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vid! No hle! Ale di a p.
ve spojen
s infinitivem.
!

1:3*


zkazovali, zdrav ekali, zdrav

196

pochodil.

kdo maje nkde njakou pozenou patn

tomu, kdo po ns
a ekal,

Frzemi: zdrav
p.

povali, zdrav nosili" a

dkuje

se

nkomu vzkazuje pozdraven, kdo nm pjil penz komu oplcme vc vypjenou, kdo nm pomhal nco nositi.

7. Pest trpnho sloves nepechodnch uv se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnmu ovem nesprvn) s vznamem pest innho: Tak daleko b v tom lesi zajden. U byli veci zejden. U mm ty penze najden. Ty vnitnosti vecky byty zajden krv. U je slunko vyjden z pza mrana. U b pijden. Vil je svt vysoko vyjden (^jest mnoho ndhery a pchy). Veci zme byli uteen. ito nni ani z vody oteen. Pni byli slezeni (= byli s koru slezli). Stromy byty odkveten. Je vecek promt zimu. U byli veci pomt. Umet (la.)

-= umrl. Je to opozdte. B toho zaslen.

zhni).

Kobzole zhnite
(

(la.,

jinde'

Obil vyhynut.
(la.)

Snih napadan.

Letos je udek

jetel)

vy-

mraznuty
modlil

= vymrzl.
(je

Je najeen, napit, pomodlen (=: u se po-

ped

spanm), vyspan. Minut tden.

e stat

= u

se stalo.

Penze zastt

jsou za

nkm).

Kon

byty ustt (unaveny, vysleny).

Deset ns to

mlo

kupench (=: deset ns to bylo koupilo).

o
:

Nkter takov pest sloen s pedponami ii a podmt m nchylnos k dji njakmu (nechvalnmu)

znamenaj, e

ufukan

jest

kdo pod fuk, ubeen, kdo pod be" (ple), utan, kdo se rd toul, ogben, kdo se pod gb" (ple), oen, kdo se pod " (smje). Nkter pest zporn znamenaj nemonos vykonati dj slovesem oznaen To bya radosd nopisana (j nelze opsati), lovk neuhoven (jemu nelze uhovti). lovk neokonan (jeho nelze okonati, jemu nelze vyhovti), prce neokonan (kter nelze okonati, zmoci). To je ne:

zaplacen

vc

(vzcn).

Podobn: nepodn lovk (jemu

nesplejn (jeho
se

nen rady^
zbaviti).

jeho nelze zmoci),

lovk

nelze

spleti,

Jako vbec,

tak zvlt v pest trpnm in se dleit rozdl

mezi tvary trvacmi a koncmi. Ptanm chlebem" na p. iv se ebrk, jeho zvykem, emeslem jest chleba ptti, anebo ten, kdo celou
cestou chleba
se najedl,
si

ptal a jm se ivil a doel cle a p., vyptanho chleba"

si
:

ho vyptal prv na jedno jdlo. Tak se k chlb kupovan (na rozdl od domcho), kniha vzan, lmec vyvan, mlko vaen, koblihy smaen, el zhvan atd. V zpornch neskutench vtch podmnench vynechv se vdy participium, hyio, bylo bvalo: Dyby ne tebe, mohl sem byt asn. Dyby ne da, u by zme tu dvno byli. Dyby ne tvch htpcb e, nebt by dl takovho pekta. Rozmanitch tvar slovesnch uv se ve vtch parentheticky na

kdo

zpsob stic

a mezislovc, jako

eku

(pom. uh.),

jku

(Zl.

Vsacko)^

197

vte (= vru)
a
p.
:

ei
ei

(Karl.

Ron.

la.),

fm

(z=:

snad),

No eku

u abych

Ja sem pravil, ei, aby teho nechali. Udlaj pravila sem

8a's oidil. Dnes fm bude pra. kde sa podet. To u je tak, vte, dycky. Nic nem, vte. Ale povzte, tam bylo dlo! (oznauje podiven, jako by ekl ale lidiky" a p.). V-i, to bylo tak. Ale riil enu v-i.

poruenstvi. Reci synku, ale by

nevm,

Yte,

O pklonkch.
Pklonky
ve
se,
si,

sem,

bych velmi

asto

bvaj

na prvm mst

vt, zvlt v ne valaskm dvacet mic. Se mi snilo nepkn

Slezsko
(kosa)
i

a laskm:

Ma
Se

teho, se

mi

zda,

na

syn

(=

sen).

(=

si)

mysli, e

ma

Rakusy.
nul.

Vil

je

v hoferstv, a se prv dt pnem.

poivili a zme ho zas pustili. Dybys nebyl poslechnul, bych fa byl zhodl. m bys byl rd?" Bych sa nauil muzigantem, co bych penze vydlv. Byla bych* pansk (stevce) obuta, byli byste sa chyba smli.
chytli,

zme ho trochu

Zme ho Sem pisot

pismo.

Sem

Slovnk abecedn.
B.
baba

= ztka =
1.

hader, j se

bajsa =: Ten toho nabajs

(namluv).

zacpvaj kamna, by teplo

kom2.

Ona to zbajsala (spletla),

nem

neuchzelo, val.

bajka

= pohdka
la.

(pohdka

babka tice, do n

porodn bba

ma-

hdanka),
lenka).

To

je

bajka (smy-

se haklk zapn 3. ko-

vadlinka, na n se kuj srpy a kosy.

bajt ^=

ne

na zda.

la.

babrat sa =r pebrati se v

nem
blou

bakula
balcan

= gua,
nco

hra. slov. val.

la.
:

mkkm.
babuist
.-=:

balamut =z blzn,

erven

velikho

To

je

hubou (dobytek) val. bacnat zz paty: hruky bacnat. slov.

balcan

(na p. velik zemk),

la.

balda

= balvan,
la.

val.

badova
val.
:

=: hrncovati,

hurdati

bi = pozorovati,
co tak

to

(na voze)
balfas

bm. Nvidim, ikam v knkch

baim

po pomati.
val.

las.

baliga
lich

= hlupk, sprostk. val. = pomluva balign =

;

baova
badat

=: mekati

se:

Kdes

povdaky,

zababonky: To
val.

doty zabaovl?

s enem tak baligy." slov.

tuiti
:

= znamenati,

Sak

Tot znamen balicha a boha,

balsy

sem

j to badi.

zbadal to (zpo-

= vousy.
:

val.

zoroval) slov. val.

bavani
;

U sem vidla

z da-

baga

= co
nco
dek
:

= moka v dmce = mmiti, = msti,

Zl.

moka

leka balvani

= hrnouti
la.

se

kou

se odlv.

jako balvany,
balamutiti.

bagoi
bachat

bavr
baviC
j

zpehzeti
(v

= kotou dmu. val. = mluviti z cesty: S tm

!

Vecko zbachtl

uvedl).

nepoJe pobachlan (poma-

e zle,

u balv

Pro bal v e ?

**

(nemluv pravdy).

ten na
baja

rozum)

ba
vc
:

1.

pohlavkovati.

vaL

= smylen = bajam

Kdo

to

2.

kouiti z dmky plnou hubou,

pravit? to

nni pravda, to je baja. las.

bajku
(vykl(ne-

slov.

baja
dm)
:

bai =^ utrceti,
Ji.

slov. val.
cihly.

Bajaj (povdej).

Nbajaj

bandry =- neplen

St.

plef). la.

199

bechanc
bechnu

bakarec
nadvka),
la.

panchart

(dtsk

= buchanec. = bouchnouti do zad.

:

la, [la.

bakat
ho na
to.

= navdti
slov. val.

Nabakl
elu sem
la.

bek

:=:

been
Zl.

Krva

se

data

do beku.
bekat

bakova

sa == bez

tam choditi. Uh. Brod. bante = non tulk.

baadlisko
baran

na koho =^ spati se: Obk sa na mne. Zl. blra tovrna na blen

= baina.
1.

la.

pltna, val.
zebelina,

= elezn

sek na

belinka,

belineka

mky,
vati

val.

trocha

belinu (troku ovoce)

je toho bela [linka.

barani
:

komu
val.

co vysvtloteho.
2.

sem kupila za rnsk,

Nabaran sa
rpati
se.

mu

em,

bryta = nakati, bsn = divok, vztekl

lovk),
uh.

(pes,
[la.

barcova v em = probrati nco. barna^barnav (boun) mrano. barnav barvy mraku bounho b. vl, podplen, podl. uh.
:

bezdynka
bezednk
ka),
val.

hloubka

bezedn.
(z

= tlust stevo

ma[val.

= koiky barven k ~ barv.

barusky

jivov.
Zl.

val.

bezoiv

bezperactvi
la.

= zvistiv, nepej n. = rozpustilos.

la.

basa
neckho

^ baja =^ smylenka,
se

bezpust, bezpustn=rozpustil.
val.

bt sa =^ To vno neboj sa bze-

^ rovn
1.

mu.

bezroit=neoarovateIn. val.

baa
(

Jak
2.

sa
je

strce).

To

bao takov baa

mte,
povi-

bec

tci

Voda bi. Temu

val.

ba

slze.

la.

(" hloup dobrk), val.

bibza

= pata, daremnina.

batla =^ bajka, daka. val.

bafoh
bto

pletka,

bidic e:

Ja e u od vesna
vy-

~ ne
eho

trvy, val.

bidim (trpm, nuzam). la. bdn == 1. chudobn 2,

zbl
:

kabela mysliveck.

bdn lud.

bait ' ebroniti. val.

bilija

ban
beblat

chtiv, slov. val.

bko

= bda. =
bliti

val.

blek,

jako ltko

nejasn

vyslovovati,

loutek. val.
bilic

reptati, slov. val.

=
:

stnu,

la,

a podl.,

bea ^ plakati Nebe Nkdy

:

jinde lit,
bl

si

pobem.

Oi
:

sem

si

vybeea.

Samm

blm hledl, ka[Pbor.

beevn=z Bevy: beevnvoda. beko va e krvy se bekuju

duj.
la.

red,

val.

bireka
birna
biza

= vlna

z blch

ovec.

beutka
t pova.

= pouzdro na pra.

birka=:^l. bl ovce
la.,

2. ve. val.

= ensk, = dmka.

co rda bere.
val.
:

[la.

bdkat =^ na bdu volati, nakati: Co po bdk?

blabta= blboliti Co
la.

blabce?

biacgav

200

bobovan
van

= nevldn tlem.
1.

val.

= bo

Cel boboZl.

blahova komu =blahoeiti. val-

de
:

sed

u kamen.

bajna=ne vy cvlan lovk. la

blat
Zl.
2.

bojazliv

= bzliv.
!

kared

zvoniti*

bok
boku.

toulati se. val.

blav

= nosov
:

Na pravm, na levm Na bok . Na bok (= vyhni).

hlas, nota,

bocha
mon).
bolko
Zl.

= vstati, =

val.

e.

val.

bolav: Nni bolav

Bat se

(= je

z-

btatit se

tam
la.

(v

zim),

ne: dl se blto!" blatno

= blativo. blazganica = dk
poas,
:

blto.

val.

blazg, blazgo,
tiv
val.

blazgaka
blzny

= de[la.

m. la. boomtova hmotiti, la. bork, horaek (oboj rode)

ubok,
val. la.

born

blzen

Dla

blzniv
blbotat:
melt). Zl.

dm = blzinec,
na

= prmy. =

= borov haluz. Kyjov.

:=:

horek

Hosenschlitz.
z

la.

bosek

=i
val.

maka (boty se
slov. bosky.

Voda blboce (mur-

tm mast),

hokem
ourem
botko

chodi. la.

bleti
hledti,
la.

nkoho
:

boza, bozkat"
bo
je bo

lbati.

blit

= ubliovati
1.

nebli mu.

= ubotko. Je dnes bo =
sp).

val.

opil.

blizci, blizata- dvojata, val-

(=

blkotat=

pol) 2. blkotl

svtlo blkoce (plkdo v co (pleskal). bluet= mlo hoeti, doutnati

to blu.

boit sa

= Boha se dovolvati:
to neudlala. to nebudu.
bti

Divn

sa boia, e

Enom

bluey.

Dva koleky tam Mosm trochu zabluit

Boi sa na booka
bradky
brak
schuss.

(zatopit), slov. val.

btzni blvo =:
mudrlant

se = = gracky. = druh:
1.

se

v prsa.

val. [Mstek.

rozlinho
2.

tlachati, val.

bak, hruky
(Zl.).

trojho

braku

Aus2.

1.

kikloun, vesnick
2.

(val.)

hlupk
;

brakovat
vybrati: vlk

=
=

1.

rzno
3.

dliti

bobk =:== bubk (val.) bobaa =ena strac bobaacko =^ bdn

;

nbrakuje

chybti:

a hloup

straidlo.

[la. Brakuje mi teho. la. vybrakovan ovce. brakuvky

bobat =:r tabrat, pehledvati: Pebobt vecko (slov).

boboi sa
plaiti se

1.

Boha
val.

se dovo3.

bat = chestiti: penzi, otrubami, etzem a p. bant == znti bran mi v uch.

:

lvati 2. diviti se.

:

lekati,

brat =^ bratr. uh.

Hrozn
r.=^

ns zboboi t

novinu

(slov).

bobrovat

dol
Zl.

brov! ze schod.

Bopadati Kdes bobroval

:

v noci =^ potloukati

se.

St.

Ji.

Brat na sebe (mohutnti tunti). Prase bere na slatlem, ninu. Beru mne dmoty. Na vojnu beru (je odvod). Nehrab sa t (nemli se k odchodu). Nebere sa
brat
:

201

k
k
prci

binit
po hub.
brkat
b.
:

(nem

se).

Zebrl
du.

vno. Bere
dlu.

chu k
Ale to

Vz

chu na chu

udeiti:

Binl ho

nch

se bere

brk sa mi (han. ih).

se.
:

(=:jde).

Na staros u
val.

sa ty bdy

na koho

zber vecky,

Ona

bere

= spati bka = duchati

brlomta
brast.

la.

Nebkaj. uh.
val.

almunu
zdavky),

(dostv).

Beru slub (maj

slubu (jsou
se[la.

= brueti,
val.
1.

nabrali

brast =
mu
brav
la.

plesnivti:

Hlava
ples-

zdni). la.

bravenrka
bravsk,

= mraven

kopec,

tmavohnd,

bravov maso == ve-

niv, val. 2.

kdo v

ei

okolkuje.

pov,

la.

Naa

kotnka
strnada.
bzeti:

brav
brn.

brbtat := reptati slov. val.

chytila

brdavy =: uvir, kiv (brdo),

brebetua

= ve.

ptka brnf = 1.

vela

[la.

2.

mluviti, reptati.

Nemohl vyjet do beha. Bel dol behem. Je tam do beha. bred =: svtati Jak ranko
:= kopec:
:

beh

broji:

dcka

broja cely

d.
puse

(= dovdj;
seda, la.

rozbrojnik

= nepo-

brozd pence
olamuj

brozg

zrodek

zabredjv, korvnek u zpjv.

uh.

na

stromech.

jara

bezovka bezov voda. val. bez, bezav krva s blm hbetem a bichem, ostatek erbrchat
sa

vtviky dubov z brosgem hovzmu dobytku, val. uh. ern

drozd zobal brozd" (pse).

bud
na
val.

=
=

spina.

la.

Na

dn
M

ven nebo ern.

(v lhvi) je

u edem bud."
(spiny).

probrati

se

ze

sob budu"
bryja
la.

spnku, vstvati z postele: U sa

brch; z njak
nemoci,
kody,

lizaka"

ze

vestek

pohromy z nenhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu

zbrchali, pily krpy. Zl.

bryla

= bila.
n.

val.

brch
=

brzga

brzga
2.

sa v

em

babrati,

piniti

brzga
slov.

sa

s peci.

val.

bru
protiviti,
1.

= tlachati,

val.

bidi
bdk

se

= okliviti,

bryzula val.

=
=

= fryula
n.

bdk sdlo

barvivo na velkonon vejce.

brzgl:

mastn (ne
ohyzdn,

jalov, lykovit). Zl. 2.

nabrzgl

navrzgl

las.

mlko, je zan kyseleti.

bryga

er: vzal na
,

nho
ple-

budova
nati
si

brygu. St. Ji.

bila

=
a.

1.

stavti
si

2.

jed-

Nabudovl

at,

leda

lechta

skat kmen, val

ni

p.

la.

Nestavaj

na budc

= na
pl.

vdy. val.

bil (nepehnj"). bilka = bidlice, opuka

kovit zem.
la.

Bh
;

Boha

lovk

dobr.
[uh.

bil-

buch, gen.

bch = blecha.

buchat sa

= bti se v prsa.


bujaf:
roste).
val.

202

mchan
vmi. val.

Ta trva buj (bujn

chlupy

do ern ryza-

Ten

ohe nebuj (slabo ho),

kobzoli,
z
la..

tych

Mam enem pru nmou buja.

bydlo

= plemeno
la.

Ncha svinu
byt (as).
trval: sta-

na bydlo.
val.
val.

bukov htas
bula

=
:

tlust,

byt:

za

starch

hromada: ebralo se

Un bytem
byteln

jezd (stle) St. Ji.

ich bula. la.

= pevn,

usadit

bulaC

= boiti
nm

ven b. Zl.

sa

tam byZl.

Kozbulal chaobuli. la.

lupu. Pec se

teln

(stle).

bulavy
val.

bytnost -- byt, bvan.

tlust, pln, nadut,

bvat

bit na dvei
bur
:

= hmotn

= bydleti, bzdurak = lovk

bzumec mi dal

val.

slov.

vzdorovit-

tlouci.

la.

bur vlna =; bl

pro-

nic.

la.

c.
cabrat sa

= pomalu
val.

jti

Cabr

csnt =; udeiti
trknut, podnapil.

csnut

sa do hospody.

cabrat
cafr

= al. cagala = ohna, vyspl kluk. cahel, cahn = povalova. cahat = (hnti n[Zl.

= rozlvati

vodu.

cbit
slov.
val.

sa - breeti

ocben.

cedilko
celina,

= cedidlo
celec,

z pltna.

val.

celizna

= mrt-

valiti

se)

vina,
2.

mr,

mrtv,

hlubok zem.

kam, slov. cachmat

ji

snh

napadl nohou jet ne-

= makati.
:

dotknut.
Uvzali
cesta do

cauch =^ uzel na zda

cauch na hbet.
la.

Ema =^ mln
cibrova
^==

cesta.

camb stee, trnek

a. p.

=
ha-

hromadu
louzce.
Zl.

jich

pospolu

na

ciba drobnm chtl i

bruj
!).

n.

cupati,
si

krokem beti: Dy
se

mnum,
zelen
p.

to

cibaj

(ci-

la.
~

camblat sa
houpati na

:^^

ve vzduchu se
Zl.

cb

na

cibulov,

zpsob cambl."
,

esnekov a
cifra

slov.

camfat koza
srsti.

ovce

= dlouh
val.

=^
p.

ozdbka
vky

vyvan,

ma-

val.

lovan a

uh., votci

do

cifry ^=^

camfrloch

= mal
rozbit
,

dcko.

stejn barvy,
cifrovat

atd.
:

campry
na
c.

roztrhan

~ taniti

Kel. Ten cifruje.

cifrovaly,

Zl.
pl.

Ty nohy,
m. -= stapy.
[pati.
tl;

co tak

pkn

cancory
cpat

u sa thnu jako matz. podl. cimbolek

stapec,
val.

~ hmotn nohama

casnovat
sa s

= tahati,

smkati

c.

cimprlek
la.

= kivek (kudla),

km,

c.

seb, casnovali sa. Zl.

203

cuda.

cinnka
chov, val.
cingat

Iice

inn

ple-

bo

metelice.

dopun To s njak
slov.

slota,

udy

=^-

zvoniti na mal zvonek

lomy (kiky),

(ministrant, u
ciple

domu

p.).

[la,

cuda
(ist),

kdo

studn

cd"

= stechle. rampouchy. ciplk = jreek na hrnku. cmerka =

val.

val.

cuda, cudova
niti,
c.

nkomu

pls-

srkati, val.

[Zl.

se s

km

cmr =: um vytopen z msla. cmra pinavec, ucmran

cdit

= umran. cmurkat = mrkati.

coga
sa
:

= istiti

= vaditi
:

se. la.

obil,

studni,

pkopu. Krva sa cd
otelen.

= ist po
fazole
jsti.

Cogaj sa u

clia=l.
vari.
[val.

kouleti:
2.

do
val.

glka (dlku)
slov.

hltav

thni. val.

[val.

combolce
cpt

= gombolce = ubry. sa = tlaiti se Necpi

:

sa.

rozcuchan cuchaa krati, uchat koho

ensk.
plsniti.
:

Co

sa

tam cpe?
:

cuk
toho vna

do cuku =^ rychle
c.

vzali

crknt
(nalej

Crkni mi

zme do

trochu).
:

cuchta

= ucuchtan ensk, die = nepodn ensk. = cuchta. chlapec jak cvalek =

[la.

crpa (cirpa) Krva enem crpe (cirpe). To je tak crpulka (mlo

mlka dv), la. crpeek kapka.

Schlampe.
cundula
cra,

ucran
:

= cubrnik = t,
la.

la.

cvalek
se dber

na n
se

siln, zavalit. Zl.

(eubr) nos;

navlee
je

pes ob

ucha.

cuda:

To

vm dnes venku

cvanka, pomalu, nesmlo jti: Picvankt sa. val. [uh. cvnit znti Cvn mi v uoch.

.
abk aba,

= palaestra.
tepati,

val.

agani =
se

do hlavy vtloukati,

reti

ovoce

beraniti.

stromu, val.

agel, ahel

abnt

= vcnt (udeiti) pru=

:.

ahat

= okleek, hl.
ckat slov.
fin.

la.

lzti.

tem, hol. val.

cha

val.,

sa

abrat sa pomalu jti Ten abe Ze sas doabr. slov. val.

!

kati vodou,

ckati,
oiditi.

ai.
la.

= st

aa, aka = kytka, chumek

acky
bezov,

ochn =
achor
tati,
la.

= chrst
se

zel.

vinn

(hrozny),

rybizlov,

achra

ve

vod

=^ vach-

aka

kudhiv. Cmeli mju

ve

med
nch.

akch, vely

voi-

ampat sa,
ampala, kde

slov.

= achra
la.

Ten

la.

sa

tam amp.

agan -hl s ohnutm opradlem.

am

= haraburd.

. .

204

erta. Di v erty
!

andor,
roba.
las.

avera

rozcuchan
plchati.
[la.

Penze s v erty.

Top ertem (zaml

nco

zlho).

andra apa = apaa,

par
en,
val.

= cmchati,
tlapa.

ertov:
chvle

Kde

ste

do rtovj

= dotud,
Opavsko.

tak

dlouho=je

= kus =

epa = step.
vlny
s

la.

tam do
gro.

lakovj chvle. Zl.

ovce usti-

esk ajn
etina
borov.

=3

kr.,

. stbra

pat mchati, moiti. paty := (hrnec) dole u dna

irok,

= chvoj,

vtve
prce

jedlov,

na

hoe

u.

da
dvali s

apt = depti, sedti na apce

(depe)

= stdav
psti). Zl.
:

jedno-

tlivc ke spolenmu elu. Cho-

apnut na apku sedaprak [nouti. tapec, la. apta, bolav msto lkem na;
,

pastem na du do

lesa.

(pomhali

dit
1.

= dliti

Podt vecky

trati

kolbavm

chodu

podlil

stejnou

mrou

nm
[val.

apce

se ta aptula. la.

araga, aragova,

kejhati. val.
val.

arba = mrati,
artk

nepjemnm. 2. ke vem piel. vystdme; Sak sa podme

vyidif sa
se.

= prkenn
Smr
val.

bouda, val

asti

ns ast

= asto

= = vystdati hnf, ha = sahati po em v il = sv, co jet

jest

navtvuje,

ava

= velbloud.
= =

na koho hati, val. ehat sa otrati Vl sa ehle

:

pvodnm, neporuenm zpsobe: it devo, op. such. Ty trnky jet nedozrly: s ee il

Ee

bl il

= = mrtvola jet
na
uh.

ne-

o strom. echer kb, chrst, val. echerec tm hory lesem

zhnila.

in
dobe

Je to

in
ti

poteb,
na in!

potebuji toho. Tak

ti

porostl, val.

tak.

ek
cek

= ka, nadje; mal = ekn, empel = epel u noe. epcovat = tahati za epit sa = vyneti nad skleen hory = heben
val.
la.

= vydlvati. inovn zuby = tenov, (srovn. ir ir pole

init kozu
val.
:

ir

vlasy.

r.

istoje).

jin.

isnu = tlaiti
cisterna

u dolinka isne

2.

zpsob stechy
(op

dan hromada na p. indel na sklda do eena

;

= kana. Pbor. [Op. ta (cu) ~ mniti t sem

.

e bude pre. val.

do hrni)

val.

i
hledti.
la.

= ern mrak. = inkoust, ernna = ern (smd) mouka

ernava
ernidlo
la.

n. ti byste (jako ) Chalupka ii pod horu

(vyhled) la.

ka^^ ukat:
kavka.
la.

Cka

Cosi se

mu k =
slov.

se mi.

ert

Nestoj to ani za starho

na cosi laskominy,

lovk
Volal

i>05

=: svdek
si

na
podl.

svatb
St

uha
tady

= nalzav
vbec
se

ensk,
:

pe-

sem

lio

za

lovka.

zdvka ensk

Co

uha

sem
])0

mu

za
:

lovka,

po

chod?

mak
tm).

chodi po

maku
rod
:

(mak
na'

hat
p.

= dvati

nepozorovan

drkou. Kyjov.

mn
zbrat

^= drobn

Naval.

sem trochu
ubek,

m.
uba

uchnut
uchne.
2.

uh.
kati, la.

zapchati

maso

mucha = mnoho
ub.
pta.
la.

uchnut',

kouiti,

ucha = st-

=
:

chochol

ujn,

val.

uvn
prsty,

citeln,

ubk

= tenk
= =

prut

Vycubat

jemn:
hlasit,

uvn

ubkem. slov. piat, la. ubat uet dept, tret Kde tak
dlho
(ml).

zejm.

(htsno)
tvrdo,

= zima.

ujn nos; ujno ne Sp ujno

Je

tam

u? Zau sa
peci (se).

doma na
byla) slov,

u u
:

m ujn

span.
se

kdesi.

ukyta, ukyce
kat. la.

mu = auval.
2.

babo!

Abych
val.

uala!
:

(ticho

ut

upek = lupek,
tt hory.

= nesvn](odv).
= chum
:

pahorek.

uno = teskno Je uno. uda = da. Osvtimany.

j

[val.

upryna
sl.
val.

vlas.

la.

udk, pezdvka udku

:

(jako

urnk = ir

ist

urnk

_mohl bys se stydti") slov. udit, skut. mal chlapec; udi

u, pova = slyeti.
zvony, slyet smrad.

ut

Micko vi.

Zl.
sa,

udi
se.

udovaf. sa
t:

^== diviti

slov.

val.

vaditi se:

ssed sa uduj. udn=divn: Tojeudnlpodl. udrn ipern 2. pkn. Dnes je tam udrno ujno.

= mchati ve vod. vka = kudliti celou hrst ikaf = kudliti dvma prsty,
vchat

val.
la.

vandra ::=
varda vardy ve

vchat.
:

val.

= hav
kole
!

To

je

tj

Bzenec.

D.
dabel Lai kaj vdy m.

ert

darebnina

= patn ltka
la.

Ne-

Dabel

tu byl

dluen.
sto

Dabli v

kupuj toho, je to darebnina.

tob sea. Jak

abluv.
val.

urgat, argav

abotaf = tbetati, = k, ch. ajk = bel,

val.

= jaab, kro!

penat: kra, sova, pes.

dajn:
skrblk).

Nni

velice dajn

(=

armala neika, tulipn, la. dat Ty tom d Ten tom dt I

:

dka = da.
darebn
:

[chor.

Su jaksi darebn

sndl a p,). Jdlu moc ned (mlo sn). Nikdy zlho

(mlo
udlal,
slova nedl otcovi.

Dt do zdra-

pku, do noh.
(utekl.)

206

do kyt,

do Pric
I I

deska, druhy desk: trublovnica

Jak dte tom chlapcovi? (jak jmno). Jak mi dah, tak

(=

truhelnica), falcovnica, vrnica.

mostnica. val.

mi

je.

J sa tam ptca
D-li
sa to

dm

(puI

dek
1

kulek

od

desky
z detek

stm).

(vejde-li se).
se).

Dl sa

tam vecka? lz hoe (jal

prce).

(sedlk) val.

detka
I

= zk detice;
strouhaj, val.

Dl

sa

dla (= do
bolet

se

draky
divy

Dala |a
zraditi,

ho

kra. Dat ven

Op.

Dalo

divoina
divadlo

(dv) sa na d.
slov.
val.

= vy-

= divok
tantum)

lovk,

la.

(pl.
:

=
divy

dvn,

posla

na

dvka dvno

= dka.
:

na

odiv. val.

Ty

si

dvno hlp.

dlab
dra ve

deba

= zmola, roklina, pkr

la. la.

vydlaban lbek nebo

dev.

val v horch.

dlachmat
mlka.
val.

= dlek. ddek = stolice hoblovac.

deek
kde
se

dlapolisko

= makati, = zl cesta, bahnit

dlbiti.

ddiny (pl.): Je na dobrch ddinch (= na hostin n. vbec,

dnesa, dnesaj

= dnes.

la.

dnes jak zitra pijde:

vidt, na dnes tden
za tden.

co ne-

m
:

dobe).
felar u

= ode dneka
mu
se

delac

mu dal delaci",

kdy nemocnmu ukld, e bude ti na p. jet tden. Brup. dlat pracovati Dl v Holomci (o tovarych). Co zme sa

dobrat
strachu).

Dobralo
ani

(nahnalo

Dobralo jm. Matiko,

spti

nemou

snka do-

brati." Su. 45.

nadjali.

dobr:

Bude

ti

ee

kdysi

dlnk na Frentatsku jen najat

se

dobr ^= bude
rady, pomoci.
sejde se
ti.
:

vyhledvati jeho
ti

pracovnk na poli:
dec,

Chyst
dlnka,"

Bude

to dobr

=
do-

na

a ja

mam

sice ndennk.

dobyt Pacholek dobyl ve slub

dln

= vedn
de:
:

pracovit;
j'

dhi

de

do vnoc. Dobval sem to

sahoval, vymhal. Zl.

(srovn.

dle),

[kn).

Nemohl na
J ho k

zvon

de

(-= rann kle-

nm

slova dobyt.
^=^

dnglav ^= slab,

mdl,

val.

dohnat

pinutiti:

draz kobzale sam draz sam dra (= chrobalive, vyran

od

tomu doenu.

doabra
dohbat
hbt
si.

sa

dojti

pomalu,

erv)

la.
1.

dobroditi se (zvi. chrom).

derea ^=
je v derei

tk.
pasti,

val,;

2.

=v

si

= stovati

si

Do-

v klepetech,

e ho hlava bol. ZI.

drudi:

koltun

drudi po
la.
:

doji
Dojila
dojf:
la.

= dohoditi,
Tak
to dolo

namluviti

lovku (=

obchz)

mu

ju (nevstu) val.

desta =: vytati
destala. val.

T mi vy-

skonena,

: ;

207

doikovat

dokldka
pln nklad.

-=

co

se

dokld,

komu

co

= opatiti
val.

pikld, na p.

na vuz, aby byl

galnku -- namluviti, slov. pomalu dolaf sa

dojti:

do konca
dokonal:

= nikterak
To
la.

Nechce
dokonala
Mtacimy,
la.

Dolali

zme

sa tam.
:

dovolit do konca.
je

dotiska
tiskala. la.

= nalhati =

Bida do-

pravda

= vrn. dokonaf = skoniti

t

dotkl iv
:

citliv la.

dnesa snad dokonamy.

sa

Jak

ma dokonala,

podl.

dovdn eho = povdn eho Budu toho d. val.

:

dodurnf
nutiti:

= proti

skonila.
dolinek
v dolinku.

Dodurnut

= slabina:
na

vili

pi-

tam.
:

la.

Bol

mne

doera, la. doir, m.

to za t doeru (zlos).

Nestoj
s

Je

tm

dolipat

koho

dorvat, doreti. Zl.

doloit

psniku

= dospat, = umti do
podl. [val.

velik doera

(otara).

To

je do-

era

lovk

(ein Plagegeist).

Dt
do-

mi to na doeru

(doir)

= na schvl.
donsti,

konce.

To j nedolom,

dotoit

doii
pti:

= dodati,
sem
sa

nleit,

dkladn.
se la.

domluva

se

mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. la.

:

= hdati
dostati sa

Ml

mu
s

psa
to!

doii
val.
la.

(opatiti).

Doi mi

dova
se.

km = hdati
:

val.

dopait
cosi

- urAati,
Zl.

peca

dopal.

d.

eho

= =

drah

rada,

pomoc
:

Nevm

tom

drah. Zl.

dopditi, val.

drahn

= lehk
=

Je

mu drahnj
dltu

doprovaf: Vtr doprovt

dorel, val.

(nemocnmu polehilo).

= dozrati dopusta bo = doputn,

doplza
val..

dk
val.

(dti)

nstroj

podobn, jm se otupuje

kra

se

strom,

la.

dopustit: Nedopustit na
strachu.

sebe

dra, draa, vydra nco

= nestupn
nho
draC

prositi, emrati. val.

doezat sa
dornk

Ten
si.

sa

doezat

Cignka pod okny dra

dostal se, ukodil

Zl.
la.
s

= vraat. = drpnouti, krbnouti: drpit

aty

= probijk. dola =
liefern
:

Udrp sem sa do prsta. Zdrpili

Doita

mu
sa

strhly,

Oddrpil

muku

veko

s truhty.

slov. val.

z Petu. la.

ma

dosobi dosobi
dostat

= dostati Nemohl = dokati,

:

(drt)

= telegraf
:

sloili

smy

se

na dra (telegram.) Frent.

val.

drait

= stopovati
sa

zv,
:

zlo-

kam =^

doshnouti

dje. Draili zme ho a do

lesa. Zl.

tam nedostanu. Nemoe dostat do mise. Dostate t sklenku! Pokaj,

ti

dba
vecko,

= hbati
sa

se

On

sn

co

mu

hub

ne-

to

dostanu.

dbe.

val.


drcanec

208

= rna spsoben drcslov.

drmolaz := drobotina. Uh. Brod.

droBazg

nutm do zad.
dicaf
,

drcn

drk
dr. val.

= mluvka,
= tsti,

= trkati

drobotina,

drobn

slov. val.

ovoce. slov. val.

kdo

pod

drobi: Zima

mne

drob, zdroslov. val.

drda
z

koho

= vymoci,
VydrdJl
drda

nadda nco =
;

vydrda nco

bila ho zima = zemlela. drobi drobsif = drobnm

n.

krokem

jti.

val.

potsati, val.
drdtat
rosus).

drpeek,
udrdlan (movykamral,

drpek

= brblati

drobeek:
la.

domluvil,

drdlena,

mu =

drpeek sob udrpnu (ulomiti),

d = drn
podl.

je teho

jak

da.
la.

mu,

ena, co rdi drdl. Zl.

drun

= drn,
drusk
^:=:

pkn,

drdol =: chochol.

druga =^ kolk na kroucen vlny.

druhc, pod.
drusa,

devn
devno
slov.

muzika

= mytcov.
=
vche
2.

= po druh.
tho
Jozefa. Zl.

[la.

=:::-

kus deva (bevno),

z

jmna

kestnho. ..Druso! drusku!" oslo-

drhk,
z

drhek

vuje na

p. Jozef

houn na drhnut, drhn=l. drti

podlahu
4.
3.

val.

drzgat (drdu)

=
:

drtiti, val.

pe.

mti

d.

oechy

(louskati).

Zdrdu

nin,

krabati

ki

(koenk)

drhne

(mele) mluv,

drhne ho za vlasy
Podrchaj t

pod jednak

na kaupiny. drudt pod nohama.

= kupt

Snih drud
val.

zdrhn
peinu.
je

drchat

= = tepati
Ptk
je

utci. slov. val.

:

drveno =: poleno,

la.
:

drvi

= tlpati marn ei

Co

nadrchan (kdy

drv? val.

nemocn),

t o

lovku:
stapiti

Je

jaksi nadrchan. Zl.

drn hodn, hezk. uh. dryn dva bodr, vesel, la,

=
n.

drchta
slov. val.

trhati,

niti.

drychmat
;

drchmat

spti

(pomn) vydrychman = vyspal.

drchmat sa
:= ensk
drchot

= esati se

nepkn

drchma uesan.
;

drchma =
dren

ospalec.
r.

= drdol.

derava
Zl.

v celm
val.

Pbor.

dr csaskm.
duba,

dstka hus =^ plcav lovk.

val.

dbbat

drka

m = duchati

ubka = teka. = zobati pouban

;

(od

na p.
rychle

netovic).

[slov.

stolem, uh.

dua

drkot, drkotk

mluv

drkotnica
==-

= ensk takov.

= kdo =

=
-^^

dlek

val.
la.

la.

ua

duatka =^ dua.

da
dudel

=: baina,
cumel.

val.
la.

dr

bystr, erstv, val.

drmka,
-krokem
jti.

drmoli
val.

drobnm

ga,
dcha

naga

nassati,

nahldati val.

drmla

^=^

grumle. val.

foukati:

dch

[oha. do

dchiu'

209

ciknsk

nir-c-b

ko-

dui
chop.

(a, i) --

pevn, siln

dui

v ^^k v.
(-hinajek --

la.

potek,

jrek. la.
la.
[la.

dn
d.

tlust,

tln,

siln

(Inav = vhav,
ui)a^

pacholek, uh.

klestiti,

oiipa

chvoj.

duznot

==;

dunn,
:

podl.

(luplina

-- dutina;
la.

vydipnty

dvojduch
dvojif

dvojduch

dvei
val. la.

strom =: dut.
sa to

(srovn. jednoduch).
:

urba sa brchati se U peca durbe =^ roste pomalu,

bti

komu
sa

dvori
chati. uh.

= vykati, = bore
si
:

vsti,

co se zdlo

zakrsalm.

val.

dit sa -- boit sa, hnvati naden nahnvan, slov.

se
la.

dvorn
dle

= pyn

d.

devucha.

dusit
jsti.

jdlo

--

s chut

hojn
vj
za-

= trmce,
= zhai,
;

z nich se stala.

Zl.

devn
dymnk

chaloupky,

dusk, dusat
valit,
la.

= lovk

= sopouch.
=

val. val.

dbra

tn.

- duovati se. dut: Ten duje =^ pije velikm doukem. Zl.

dusit sa

dgat =; cpti

nadgat sa

nacpati, najsti se. slov. val.

dut sa - dit sa: -Co sa na

line

bodnouti nm digntkoho konitm, t prstem, hol.

dir

hnv, co
slov.

sa

na mne duje?"

ho!

Zl.

Pse),

val.

F.
fbor : visk z pentl. slov. val.
fcnt, facit
^=^

faank
uh.

= koniny, ostatky, podl.

kus, gaval
:
:

facku dti Fcni

:

fajit
fajfa.
nit.

= kouiti.
druhy
fajek:

[ho.

slov.
val.

fatrc, fatrl

chleba,

fajfika= vleek (pulka)

slov.
fz -=^

val.

Fasern

Erteple

maj
beble

imeka (kamenn, ern emnika), kluka

fajka,

moc

fz, podl.

fefla:

Oralec

fefle

ohnut), oderka (ohnut),

obkuska

(brebce nesrozumiteln).

devn, vyezvan), vizovanka devn, kut do pla), val.

falcovnk =^ hoblkov nstroj

fiet
fi

koule vystelen i, voda

ene.
:

= tryskem
fifra,

fifa =3 pskati

Fifaju na ptky.
la.
[la.

na

strouhn
p.

falc

na

dvech,

fifrak -=: pipl.

:

oknech a

val.

falcovnica

= tlust deska.
facka.

val.

= stkati flandra = coura.

fikat

Krev

fkla.

flka dobytka,

kdy se koup

flini ~flundry
pl.

lisknouti. val.
2.

vecek, cel stdo bez

vbru.
la.

flundra=l. ena pinav

tantum ^- plundry.
14

fangnra

= faura,

210

nm
pofrfnl

fuk = dcko ufukan, breiv.

fukna
val.
:

prcu.

Nefrfni sa

ensk fukav. slov.

tlust

tm =honem,

nepipli.

fryk

= hbit po fryko -=
;

fogo
je

=::

agan, v

nm

zastren kord; nosvali

val.

jej for-

ftrbos

ti.

fujk

forgai sa

= pohlavek, = velik
fujavica

val.
val.

vtr.

strojiti

se.

val.

fujanica,

fraj=::frajka

podl.

a uh.

fuja
fuky
:

= msti snhem,
Ten m fuky
!

metelice.
val, [val.

galn

galnka. slov. a val.

(frfiu)

= vtipy.
[las,

frflat

=^ brbla,
val.

reptati,

fuk
dat se

= rypk

prasec.

domlouvati

komu.
sviniti,

Mlat na

fsa 1= vousy. Sel s fsama

oholit".

koho

frfni

= pomlouvati. =

kaziti

G.
gaba
bajt,

gaba

= hromada, = omakvati
(t

val,
:

galiba

= malr:

Stala sa

nm
'?-

Nga-

galiba.

slov.

bo nkupit",

kdy

nkdo

galiga:

Jak sa mte, tetko

peivo, zbo
la.

dve)

omakv.
ty's

Ach co

j tak star galiga." =- nohy. la. gly

val.

gabnudodve=drcnouti.
na to gabnu"
(trefil),

gambova=odmlouvati, hubovati, val.

kdy

nkdo
la.
:

nco

hloupho ekne (iron.), kejhati gga, gagota

husi

gagoc.

gat ^= gagotat. gavy dl dobytek, pejde-li pes oran za mokra. val.

gago, ggor
nasytn aludek
:

=r:

hus krk,
ti

ne-

gan = vaniti,
nn - vanil.
gni

la.

uga-

Vecko
hus.

strit

do ggora.
gagot
gajdat
sa

slov. val.
tele
;

= hledti
la.

hloup jako
val.
;

= kejhn = tepati, kasati

na

na nov vrata.

Gajze

gara
na psa.

= gaba = drbati
= ned.
!

gara
[val.

mi

to (obil

fe se rozlz).
aty neuhrti

Chod rozgajdan (m
rovnan).

garazda

val.

gajdova=l.
2.
:

na dudy.
s

nediti. garazdi (za-do-z) garaija := pata, chatrn vc

to je garaija

tepati Negajduj sa ckem := nepstuj.

gajdo

tm d-

(patn obil, ltka

a pod.).

= koulej

= dudk. = dudy. gajdy gl = bahno. glek = dlek Chaj do glka

val.
:

garb
pra

maso z garbu
garby husi

nebo-li z

nejlp]>.

droby

hus. la.

garnf
teho. la.

= shnouti

Garnul do

fazolem do dlka.

val.

Ptk sa garn spruiny,

211

ona

schlasn

dotkne

se

dat

splaskne.
fraurnit = vyprchnivl:

glma = touchati. val. glmn = udeiti, val.

glondat sa
sa.

[val.

ker je gaurnit, korb sa

gaval
:

Povi, ie. val.

val.

= leniv =

jti,

glaj-

gvr

= kus chleba. = mol, umpa.

gazdova=r hospodaiti, gazda gazdna := hospod hospody. gbi sa := cbit, breeti, vl. mti hubu otevenu na pl oggazdif,

ben dcko, ogbenec

rozgbi

glvat klovati: Slpka ho glvla, glvanec rna zobkem, pak podobn udeen vbec. glvcn glvnouti. val. gbit := thnit, tlaiti, hnsti dobytek m nohy ogben. slov. gombk kulat olovn knoflk. gombolce zmrzl ubry. val.
glv ho
!

= otevti do kon
gben vrata.
gcnt,

(v neas)*: roz-

gongola,
podl.

pl.

gongol := halama,

slov. val.

gcat
gc ho.

=
Zl.
(v.

duchnouti:

goalena

= goralka (pohrdl iv)

[la.

Gcni ho

nastebal sa goaleny.
t.)

gea

= koberec geblka = mluvka,

gegnt

val.

graba po dveoch
gramlat
.sa

= mtrati.
val.

val.

hrknouti:

geglo

ruce

nm. slov. val. gega = rozpustilm bti, dovdti,

val.

= zimou grapa =
val.

= glajdat; gramlav
skehl. slov.

1.

nerodn
la.

pole, ani
2.

hora tam

neroste."

pro-

pas.

gela, gengela

= hlupk,

val.

gema: Gemle kureku^ hryze

gca = stkti,
grcaka

blti.

val.

la.

= vomitus.
rejditi,

(lovk bezzub): chlb ogemlan. I.

gemlika
glajdat

gra

vl.

= mal huba. sa = motav

bahno,

= hra na strom, krkoka.

= =
val.

val.

slov. val.

jti

jako

grdi
grgan
slun.

glajdav. Zl.

fagan,

gln

=
val.

dcko

ne[)0-

naplavenina,

val.

nnos.

grg se mi =z h,
:

brk.
val.

la.

glni :=^ bahnem zansti Lka vodu ppdglann. val.

grerai = kepiti,

gremova=
vati, val.: aty

krumplovati, vy-

glasova =- humplova, na peinch se vleti, val. glca := 1. hltav jsti 2. skkati o jedn noze kca.

zlatem gremovan.
slov.

grmle

= drnkaka.

grmolec

gru
pel). 2.

= pahl,
.

slov.

n
:

bez stenky
ty

(o

glj zz klih.
gljit,

[val.

pezdvka

gro

-= hlu-

zagljit

kliti,

slov.

pku, fuhelo.
groka,

slov.

val.

glemba zuboma
giga'
.-

hrzti, la.

hltati.

Zl.

glgota:
melt).

potok
z

glgot

(mur-

groek p. la. gruchnu baciti, la. grl . sladk burk jabkov.

voda

baky

glgoce. slov.

gr

~ str.

val.

[Zl.

14*

212

gtn
sel (strom),
va!.
{s-

gal

gugaf ^- chrchlati. U dogu umel. la. gryn drn, obratn, val.

grfek

guz

kus:
la.

n, krva
uh.

jednm rohem),

plek,
val.

jm

se

vl

gvane na kem
koho, domhati se

dolhati na
val.

podkouv.

neho,
val

gryndy
dat,

sliny

malmu

dtti,

gyga
lceti.
2.

nm,
piplati,
lti:

se
la.

kvati, ko-

psu, dobytku z

ugryndan

zuje se
gryt

huby tekouc, gryngryndek uvadtti pod bradu. Zl.

gycha=
(lejmem
krev.
pr).

To tam gycha Tak z nho gycha

ho krev
koho.
la.

= i.
val.

val.
;

Zagychla

(zalila).

gua -^ gra
penz
vzanch,

g.

penz, mnoho

Gychnu vodu na
koho

Gychnu
la.

v pytlku nebo v tku za-

= duchnouti.

gyclianc = duchanec.
bogypto, gyptav

guaa

= hromada pimetu,
zem

= neika,

ne-

lavek. slov.

motora.
dru eleznm

val.

guma-^- dlati
sochorem do

gyzd,

ghyzda

pro kolky, na

ghyzdk, pezdvka

ned, smet. ned".

la.

se v gumanec

obil.

val.

gyzdav
val.

= ohyzdn,

duchanec.

H.

haba
zakryti

(na)

zskati,

zahaba
val.
val.

hajtrtn

potetn lovk,

hbem,

ztratiti,

habat sa

^ pomalu se brti (o tk
Vyhabt sa z
-- al. Ron.

chzi nemocnho). z pk opy. slov.

halabra

hajzupa=houpati dttem, val. vlna na punochy.

[Zl.

haladryja =dryanice. val.

habak
habar
(hubku)
habG
val.

hlafaa

^ tkna, hubat en^^

kdo vyrb
val.

hab

sk, val.

halama
halas
z

hrub

neotesan
|

chlb.

hlomoz.

chlap.

hi

(zhaova) koho
;

eho

halasn

^
=

crka,

ker

nem
[val

zrazovati

hi
val.
:

sa

mrniti,

ee

starost

enom
,

sa vyzpvat a

pamatovati

se.

vykiet". Brumov.
Krvy
slov.

hdi

=^ rti

sa

na-

halata
halbija

kikloun, halatova.
kortko pro maky.

h dily. val. hdka ^= hdanka,

hjenka

val.

=
:- -

1.

hjemstv, ochoz
les zahjen, val.
val.

halda = patn entina, [val. halek = kdo rd jd ha-

hajnkv.

2.

mlad

leky

(iky),

la.

hajflena

ensk necuda.

halta
la.

hltav

jsti.

Frentt.

hajnica = vch
jen,
la.

slamn na h-

halva zz sukovit haluz, bonle.

213

ham -^^ pekupnk,

s dobytkem, val.

obchodnk

harta
spi! val.

= spti

hartaj hulaj
,

= hmotiti. ham = hmot. hamatn = hust sukno, pltno; oblek = pli voln.
hamit
siln,
:

harus

= hluk,

shon

lid

Zael

do harusu ludskeho.
harusi,
harvasit,

la.

harvosi =^
=: harvas
z-

h.

hmotiti, kieti,
hluk, hlomoz.

slov. val.

hambatk
snaditi
.se.

= Schwindler. Opav.

hamiovaf sa
val.

= hdati

se,

ne-

hstor
stup, val.

1.

stdo hus.

2.

hampasovasa, hamplasi, hamplasova hgRnplovat sa ;= casnovati,

tahati
se,

hapa, hapla

= klnek zaraen
do

ve fute dve,

nho
1.

zapad

namhati

se:

Cel

de

zvora, slov. val.

sa

Kon

hamplasm a nic nevydlm. s zhamplovan :=. sedran. hampel ==: prdlisko. las.

ha
val.
2.

(dle

la)

jma, pleso,

plot. uh.
=:^

haka
chov

plachta, v n se
la.

dt

se

hamrazi sa na eho, shledvati,

vyhamrazm.
him^al

= domhati
ebrati
:

= chvka. hatla =
htra

hltati,

val.

nco

val.

hatovec ^= prut, tatar. val.

neote.sanec. las.

= choditi

kvavo.

val.

hana
obil.)

Nni

mu

hany (dobytku,

havat, havotat:

To

ty ensk

= je

dobr, bez vady.

tak havoc"
hzat
a

= ledajak
op.

zpvaj, slov.
val.

hanbi sa -^ stydti se, kterho slovesa zdka se uv jmenovit

podl. uh. val.

havoi ~~
:

hovoiti,

He krev
sebe

= vrh. kale
kael".

vyhazuje,

such

handrbulec i= tulk.
handrlk
-.^

val.

Hzali

na

= pidvali

pj

hadrnk.

drab.
hbyto
te

handrav =^ bdn, titrn, val. hnka ^^ lnek, kotnek prstu:

strhla

honem: hbyto po. la. hbytota .~ hbytos, nhlos: V

1.
;

sem

si

hnky.
val.

hbytot zapoml sem to doma. la.

heblota-
nouze,
bda,
2.
la.

hr

ne.
-s:

haraburda
haraica
opil).

der Polterer.
haraficu
(jest

daromnina.

ani heble

nic.

M
:

hebroni ^^ breeti, val. [slov. ptci v kleci spen, hek

hrat"

- ehrati

Nkei haraju
:

zvi.

kanrci. Zl.

na

to.

la.
-^^

heknut - gegnt, Heklo v nm. Zl.

hrknouti

harasn.

dobr

To
;

dlo ne-

helpa

utkati,
hodn
si

val.

bylo

hrub

harasn. val.
Vsetn.
-- hladiti
:

harasn

= krsn.
harca
jizba.
val.

hersk -^

velik
Zl.

Dl

mi toho hersk ksek.

dt.
la.

heslo:
se. Zl.

Dali

heslo

= zekli
-

harcova

velik

hospodsk

Nechtla sem

dla hesla

kiku. Pbor.

hetei zz trippeln
te?
Vial.
:

214

Kam

he-

a sem to dostala, val.

la.

hlub = kol.

hladn:

Umt

hadn smr;
ivot.

hluboko

pij

h.

napij

se

na hladno

zzi

na lan

hodn
val.

hlan buk

= jen
Zl.

pij

hlbj

=: napij se vc.

liladkou

kru

bez
:

suk.

hlas

Bylo to v hlasu r=

vbec

hluch M hluch tden" kdy nkdo hned nesly. Zl.

:

znmo.

la.

hlupnu
hldati,

blznti

zhlupli

hlasa
na nco:
la.

=
h.

pozor dvati
vran,
ovoce,

zblznili se. la.

kury,

hluza

= materia
val.

rny. z bo-

srovh. hlsn.

lky,
la.

val.

hlaska
htasnica

hladiti.

hmcn

= hcnt.
co

na
val.

houslch

= Resola.

hmyz
krlci,

lei

drobnho

nanzboden.
litasno

drobn ryby, hnus natrve stodole." Brumov.

= na
Sv

hlas

Povzte mi

znn

to hasno, bo ja nslyim.

hacnt seb

= spadnouti
slov.

vy-

hlava

vlasn hlavu to vy-

sok: Jak je t tavka vysok, tak

kon! =: vlastnm rozmyslem, vlast-

sem seb hacl dol.

val.

nma rukama. Um z pamti.

havit
slov.
val.

to z hlavy

hpat = nsiln do eho bti. Vecko zhpe = sn. Vyhp

na chodnku
hnt

.'^a

la.,

havn

= vynedil.
la.

slov.

:= dobr (jen ve vtch z:

= klt.

pornch)

Letos

njs

zemky
se

havi = hpat.
hnvsky
krku.
val.

val.

hlavit (hlavn). hlavit (hlavn).

To pivo nni dnes

= vlsky

tyle

na

Nemm

htavit
lb.

(hlavn). Nehlavit sa

2.

hlavnka ^ 1. hlavnika (nemoc) kus deva hocho = havei^.

2.

hntka=l. dt ochaiebn^ dve, je se m k muskm, la.

hni ve spojen
s

ani"

Voly

hleadlo

= kuktko,
hldati,
la.

la.

ani hni

hled

:=

opatrovati

nechtly z msta. Volal sem ho, ale on ani hni. U ne-

Hledi synka.

mou
Co
ne-

ani hni.

hlechni
z listu), h.

= do hol odti (strom

se == mozolit se:

hnkasa
Ty by
sas
2.

= l.

povalovati

se:

enom

po
si

hnkl a

sa

nahlechnm,
!

nikam

smkat.
hnil

sprati se. val.

mou

val.

zhnil, leniv, uh.

:

hlik

= hrnec hlinn. = herka 2. druh hub. hliva hliv = ivoiti, val. [Zl. htobi = udeiti Zahlobl kl
1.
:

hnzdit: sa

dlati

pohodln
:

msto v posteli, na
sa uhnzdil."

idli a p.

hnojaka
hnus
iz:

la.

hnojvka

slov.

do

zem.
prositi

Hobil kladivem. Zhlob

hnojov voda.
hnusit

desky
2.

(sbil.)
:

Ten sa hlobit Tak sem ho

(udeil).
hlobila,

seten slma. seno. tsniti, zmhati Prca

:

215

ho hu.
mal. Zl.

Velik stromy hnusily

hora
horch.

les

Sl do hor,

je v

hnut

:==

velik kus deva, velik

hoe
Tedy
nzko.

= vzhru

Dr sa hoe.
op.

haluz. la.

hobel = hoblk,

la.

ee hoe.
Je hoe.

piel
(op.

slov. val.

hobliky
(velk), la.

-^^
1.

ledviny, val.

hodliv zz

co se hod

2.

hodn hodn

dle) la. vzhru, na vrchu. heisz werden. horknt

horan
dosti velk
izbu.
2.
:

= = obyvatel
= hoe,
:

slov.

hor,

op.

hodn zz 1. kus, m hodn

vypad:
hodn."
4.
3.

poln

(z dol) val.

kdo dobe
vy
ste

hornos
horov
horuchu.

alos. val.

Chvla
hezk:

Bohu,
t je

hodn!

= horuch = hluk
la.

lesn. val. la,

Bylo

trochu

zmon.

hogat

Kolbka

hog (teDcko
la.

hory, horyka

= parno, vedro,

nm o zem psob hmot).

sa v kolbce sa

hog

(kolb).

Vz

hog

(nejde rovno). Zl.

hojgaka, paka, slov.

ioja

hongaka

zz hou[slov.

hotov Pijde a sedne si k hotovmu (druz na nho pracovali). veliknsk. hovadsk

:

hrabat sa

Kde sa hrabe? U sa
sa.
:

hojgat, liongat sa

= houpati
val.

se.

= lka

hrabe = jde

pomalu, pihrabl

neuen,
:

hcnt
(z

= bouchnouti
Zl.

Ran

hojn = mnoho Ee

teho ma-

puky) hca.

my hojn.
to stoj?"

Hojn dle nni. Kolik Nhojn." la.

hada: Slpky
hradit:

sedja

na hrad
dlati!")

(na bidle v kurnku).

ploty
(ne

holofi

= hulkati,

la.

holomrz,

holomrazky,
v

holo-

Mlo tm zahradme (nesta

to,

nm

mraznice=mrazy naholo, bez snhu.

hoto
kopnina.

= hol zem
val.

zim
[la.

na p.
hraja

penze).

Zl.
val.
la.

hradsk

= = hudba
val.

silnice,
:

Sl na hraju

holota - ruky" u cesty.

val.

liolotova
hol
:

= hulkati,
s

na muziku.'

la.

holm krkem,

hol hlavu (nepokryt), hol vrchy,

skaly (v tomto smysle nikdy ,nah'
!)

= hranice dv, hra del ^= 200 sloench indel, hranenk = mezn kmen.
hra
hrant == teeti
nlo.
Zl.
:

inval.

pltno zhra-

pod holm nebem

riky jeda
bl hol.

(irm).

Do Ame-

ml
iv

penze,

pija tam

hranit

= hraniiti
= hnka,
kopec.
zda.
Zl.

Pole hra-

sa na hol ruky.

nijou spolem, dl.

Bl hol lata {^= sam).

hrnka
prstech.

kotnk

na

honce

pl.

m.= honcovn zvat:

Na macek chod na honce. la. honit Co tu honte ? (dlte). Zl.

:

hrb

hbet :=
na hbet.

la.

Vezmi to

hont

kus deva.

val.

216

hrbolcovat sa
bolcch,

nerovn

= padati po hrpd beka

:

hrncovat
cest.

vz

hrncuje (hmot),

.sa

kdy przdn jede po

Zl.

kamenit

hrbolcovata s kpca.

Zl.
j

hrbcal

Vz hrbc, kdy
sa
Zl.

ede jak

hromdka:

sedel

v hromdce

po nerovn cest. Ne on
dohrbc! (dojde, dojede).

tam

pt

groi.

Um

v hromdce
val.

(skren, sglumen")
hrtniC

hrbcnt
slov.
val.

= spadnouti od nkud.
ten

z plna hrdla

kieti
sa

tam

hrtani. la.

hrcnt=spadnouti se
Klenut hrclo,

hmotem
val.

hrtsit

sa

slov.,

hrtosi

ze

hrcla. Zl.

hra

= boule,
Zl.

suk

ve
:

dev.
To mi

^ krtiti se, namhati se. hrozn = velice Hrozn

:

hrdeln zr namhav

mi zavdil,
hrub

la.

pilo hrdelno.
hrdlit

velik:

hrub lovk,

sa = krtiti

se,
:

pracovati,

namhati se
hrdlil.

tko Kdo by
sa

hrub kus, l na hrub. hrub

(tlust
-

la.

tlust:

hrub

strom

sa

tm

Uhrdll

na

znamen tun !).

velmi:

chod
je

provi (obsil).

zas hrub (thotn) val.

.

hrdovisko
se

^=^ 1

pole,

na kterm
prce:
zdi
zle.
la.

hrub

To

hrub
!val.

tko

pracuje

2.

tk

Nni

ona

hrub

hruba (vt).

Co

to dalo

hrdoviska

tolk

stava.

hruka
1.

zva
=

na

minc i.

heba=^^^
las.
2.

hrabati

kra hebe,
val.

krati

nkoho,
-=

mnoho. Ja pomnim hrza hrzu. Na hrzu toho bylo. las.

hryzk
hrj'z:
(ukousati).

hebelco -- der Striegel. hebelcovat esati dobytek. hebk, druhy hebk per
:

pice

na tresce

val.

Nemou masa
Uhryz
s

(nejvt hebk),

pek

(do desky,

hrzt
Vec-i

sa
sa

na peen"
lat),

sbjen),

latovk (do

se z

km = vaditi se =: mn hryz. Zl. \ydomu.

uhryzt
la.

pes.

indelk,

podkovk, cveek.

hryzli

ho

Zl.

[mu.
:

huba:
kldal, uh.

To sm
Sed na

sv

hubu vys

heit == klnouti,

lti

vyheit

mne

hubu,
Zl.

hbat
zel.

tibrati:
zeli

zajc
zajci

hibe
ohi-

pase na Daj

Vecko
Zl.

nm

mne hubu =: vad se. mi huby hubiku la.

baU.

hubat -- odmluvan, vndiv.

se --

hichovat

pod

tkm
je

hchem
nen. Zl.

tvrditi,

nco

hcat

neb

bouchat:

hcat

do

vrat. Cesta

vyhcan (vyjezdn).
slov.
val.

hn velik: kotuje to hin penze. hrk ^ ebrota, fecht: l na

hrk (k
se o

Kolo vyhcan.

huca = pokalvati, huek = jreek kopce hus

vandrovnich)

Zl.

c, uh.

val.
I

hrkotnica

povdav ensk.

huet: Lud hu.

p...

(mluv).

"

217

hunica,
silnice,
la.

hun
val.

cesta =^ okresn

Imza
grfinch

housti, hrti. la.

huva :^ bezov
:

provaz
t

na

huja

= mniti

Hujajme na
val.

msto

etzu

vira

bie, zahujajme na ty volky."

zvan. val.
hvit
I

Kdy Valach neprod vol na

tQ zahuj" na

trhu,
al-

sa.

hvait sa
bti.

= nu-

n, aby

byl

zaiti

se,

skrblm

dam."
hul sa ene =^
valuj.
Zl.

hvitk

hbit. la.
:

mrana

se vy-

zhodt

hlava

= peliky.
^:=

slov.
:

hulinkova

plakati

Po
humno,

hod Na ti hyby devt kolk (kuelek). Zl B} sem tam od hybu sedm rok (= celch), val. Od hybu vecko

hyb

rna,

hulinkuje, nehulinkuj. St. Ji.

zebr (hned a najednou).

humna
mlat.
la.

= kdo

ubj

hnut "

poleno, val.
la.

hyba --^ beti Ten hyba za la. Na Petra a Pavla hbu dm (jdou), podl.
:

nim.

hurcla =- hrncovat.

|val.

hybaj hybaj

= Dostl

hybaj.

Dm

ti

hurka buditi,
bovat

povzbuzovati.

(bit) Zl.

hurtova -^ romotiti. Nepotesem hurtova pobzen.

:

= hebk prut. la. hybk ^ ohebn, obratn: Syhybina

hsenica^:; housenka, val. [val.

husina
-

=--

hus sdlo. val.

neku hybk, neboj hybn udeiti

^

sa bitky.
hol.
,

val.

kemen. laS. hu.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka, la.

- bl
;

hcat
val.

neetiti

rozhazovati,

hya ^ kol
stedn
ila

zeln

hyka
la.

haf

hu.ska

= houpati Imaka. val. = navdti, slov.

:

v list hned od stopky.

.tvti,

hyj3ytkem

hupkem.

|val.

hava =:

houtina, slov.

val.

Ch.
chb,
listm
ti
:

chabina

---

prut. haluz

chabovec

bezov

prut.
la.

Jak chytnu chabinu. tak

lati

chabru =^ chaba.

vyokldm
chbek,

chachai,
chrstky
se.
la.

chacharova
chechot.

= tou-

chbeek

zeln

neb saltov,

dk, lehk

chachot

hlveky.
chb, chaba, chbd, chbz

chalachya = rozcuchan
chaln,

ena.

chato

= rozpustilec.
jsti:

rod.

chalka ^

chlcholiti, dobiti.

chbi = uchytiti, la. chabla ^ hzeti na hromadu

bez ladu
a

chamla
schamle.

= hltav

vecko

skladu

aty

po-

chamra
champro

sbrky ovocn,
rozman.

val.

chablan (pomakan).

ro/<l. la.

218

nabzen.
2.

chamrat

--

skrblk, la.
jsti

aty j chlp -^ schlotschlopi ui,

chamla
val.

plnou hubou,

chakat

tern. 3. klopiti: chlum p = ubra,

punk
la.
:

Mm

chlcholiti, zl.
val.

na leknici chlumpy.

chapka = talon ve he.

:

chlupt

charabl, charabela star strom,

= padati

ovoce ochlu-

vetch

lovk,

plo

opadalo ne dozrlo.

I.,

zl.

charabura

= =
=

chlupi

poprch

la.

churavec.
=-

zl.

charampen
charamza
charek charaudzovat

kov.

chlupka,
la.

chlupeka

=^ kapka,

nedbalec. val.

hlt (goralky), val.

la.

chorovati.

chlupka

=
se

pezdvka souken[la.)

bouda

ze

zele-

nkm,

Bruperk,

lenho, t na bo

tlo u
la.

olt
2.

chlustnt

vodu

-=

stknouti

jsou charky. podl.

chebo

chmul
la.

=
se

1.

kaboniti se.

koketa,
se

ei
Sma

zuby:

Konik ten
,

chemeli
la.

vrem

taniti,

nuhryze
chrnuli.

(neukousne)

ene
ale

se

nesml,

se

chlamaa = npoj kravm. chlma = dobytek, lovk nemrn chlme" -=

chlap i
sa
ltat'
:

cho

uchmulil.

pije ^^
1.

stopa.

chodnica ::^ chze val. chodika = chodnk, val.

choji,

stavti se
3.

chojany

chvoj, chvo-

silnm

2.

za chlapy, val.
sa,
:

jov, la.

chlubiti se

chlapa

uh.

chom
chor

chum,

podl.

chlapi

val.

chlopit slov

udeiti.

chorovaf

= bti
patn,
(z

nemocen.

chlpa = 1. bti (vychlpa mu) 2. snhem chlape, kdy ho

padaj velik kusy.
chlastati.
3.

nepodaen,

snd: chlebek, iteko, muka;

chor koula

chlemtati,

hrubho pltna).
:

Co

sa

ti

lud nachlp

choti =
chotme
chovn.

sousediti

my

spolu

goralky, chlpovan tek

lik,

ve-

(Valai s Uhry).
:

chlapsk
chlapsk

nepkn kvty. uh. = vborn:

ito.
la.

chovn
to je

krva,

dve dobrho
:

chova = pochovvati
budu chova? la. chrni 1 chra la. 2. u se chranimy sthujeme, la.
.

kdy ho
jdi

chlastat'

= = =

tlachati la.

chtastn =- tlachal, klevetnk.

la.

pry.

z pla

chlai
chlopi

udeiti.
1.

udeiti dlan.
smlouvaj,

Pi
ko-

chraplavina
chrst

~ chrapot la.

prodeji dlouho se

ke

zeln.

nen,
si

kdy

se dohodli

chlpn

chrbet

chrbta

hbet

podl.

ruce"'

a smlouva hotova. Slovy

chren

ken. uh.

|uh. val.

chlp na to" vyzv se prodava,

aby prodal

za

penze

kupitelem

chrmla = kalati, val. chrn = chadnouti, val.

:: ,:

chrobk
chrt

219

erv.

la.

chro-

schnut (dlouho).
co

je to chvla.

baliv, chrobaliv =z
8

erviv.
kter

slmka,

m
lo-

zemeli (dvno). U to mm chvla (nom. !). Co chvla budu

chvilku).
si

souek
sovn:
podl.

jinmi bez
thli

nho, pi

tyry (za

Co

chvla

tu

chrta

losovali,

bude.
Zeit

Dyby

dali

chvlu

(sich

nehmen).

To

je chvlu (po-

chtn

tolik

chtn { kr
val.

Iv

asm, na poas
chvstek ^=
:

zle).

dt) musm ivi^

lelk,

cop. uh.

chrua =

nemotora.

chyba Abychjvm nezelht, na

cht:

Chcela sa pretrhnc

= skoro
Nebe sa
-

chybu tam budu

t. j.

dv
v

mle (jist,

by so byla petrhla

prac. uh.
:

kdybych
slov.

se vsadil
si

na chybu",

chuba, chuboli sa
sn,

vyhraj u).
chybil,

Ty

chyb

:= ty's

chuble (kabon), chubol sa

val.

velmi

Nemm
:

chyba dva

grejcary =^ ne.

chud
== libov.

huben; chud maso

cliyba

= hzeti
:

nchyboj ka-

myami.

vychybuje hnj. Frdek.

chudoa

=
!

chudina. Zl.

chybti
a
la.

chuchn, chucha chuchni na las.

dchati

minete

E vas chybi ddina ddinu, konec ddiny

na ruku,

= lovk nenasytn. chumtaC = uhati. [val. chup (chlup) = mu vousat,

chumk
podl.

chybn na oko,

na

nohu
na

= nem
atd.,
iz:

zdrav oko,

chybn na

nevid,

=^ kokt
las.

chyl

naklonn,

chutn =-

pkn

obraz

lovk
tam
:

chyn (= chybn,
:

srvn. chy-

To

je

chutn dia. Dnes

=-=

je

chutno

pkn.

podl. las.

ba) =hoditi Chy po nim. Frdek. chr kik: Diali takov

chva
chza
chiize
:

=- chovn, strava

Donejsu

chyry.

la.

stane 40 kr. a

chvu.

uh.

chrn=l.

vychvleny,
2.

vy-

J u na
choditi.

chzu

hlen, rozumn, val.

dobr:

nemohu

Ty boty s do
=--

Nni to chrn. podl.

chytlav

tk. pl. chvda, kvdat

co se hned chytne

chadnouti

ltka (barvu ),

nemoc (= nakaliv),
Je

Ze starm lovkem je to tak chvad pomaly, chvad, a dochvad

val.
:

lovk

zlobiv.

chytnut barvu (o ltkch).

chycen na plca.

Chytla na ni
dala se
s

chvli 8a := chlubiti se
chvlit sa mi, e

Po-

chu

(na sr)

chut

vyhrK

do nho.
chytr
:

chvaiv chtiv, ban: hadn je chvaiv jda. chvaiv do tanca chvacivo dychtiv,
:

Ty
to

si

chytr,

enom
Je
Zl.

to to

udlat

ty

neudl.

chytr -- nedobr,

nepkn.

val.

chytro
chvla
:

po honem.

uh.

Ta

mos

chvlu

220

I.

J.

iha

-jehla. uh.
:

gat pravda
sa =
svtiti se
la.
si

rozjsal?
:

val.

jasa

ikro -- ltko

Vody bylo po
je

cosi sa

iava
ska
tak iska.
i
:

=^ jnova. la. |ikia.

1. tpati
:

jaskat =^ zpvati: zajaskl

tam js. uh. sem

tam zima,

psniku,
jaskot
jaskotat

slov.
val.
:

la.

2.

hledati vi.

= vadn.

kobzale drobn jak i",

la.

1.

vskati
:

Co

ja-

sam

i.

skoce?

2.

mlet hubou
slov.

Nejaskoc

t:

Neidu na tv
id (rostou).
(na
trh),

pkn

Stromy Piel sem sa

zl.

3.

vaditi se.

val.

jasti =z byste
srvn. jastb.

hledti,

val.

podvat

jak

svt

ide.

Zvony krsn id (zvon). Ide mi na (zpomnm si). Tak

jai sa

= divoiti
:

zjaen

pam
to

zplaen. val.
jtitra sg.

mu

vil

ide

na

odpor

(jest

odporno). Vil mi neide u dn

(psei)

jd

= jtra = zlos. uh.

uljev jte,
li.
I

na mysel (nemohu

si

vzporok
la.
les.

jedlink,
val.

jedlovina

= jedlov
:

mnt).

U mu

ide

padest

istevka ^ lednice ve
ivero,

mln.

jednak

= stejn, pod
si

jeilnak

ivorek,

koll.

ivorie

hubuje,

la.

jednati

= koupiti:
la.

najednal
jsi

tska. vaJ. uh.

se:

jadt ^ svrbti jad mne ruka. jadrnt sa -- dlati se, stavti Ja di, nejadr sa. Uh. Brod.
:

jecba=: jeti.
jem

at.

Ten nem jemu, je jak olovn. Ten lovk nem jenui (jo jak
bystros:

= ostros,

jadrn: jazyk,

e,

huba.
val.

bez due), val.

jahaka
jatovize

~
-

vlna jahnc.
jalovina. val.

jemelova rr:^ bti. val. jemn n =; ostr,

jfse zz podzim, uh.

jamka
janek
jrek ^=
jar
jari.

dolinek, slabina. Bruzajc.

|mov.

jo-ha =r

jti,

cestovati,

val.

potek,
:

juh -^
na
jar,

odmk v zinu"".
Enem
to

\'m\\.

slov.

vesno, jaro

do

val.

uh.
slepice,

juhcn:
udl:
jarn

krku

jaab -^ kropenat:
koroptev, kohout.

juhcno (kdy pojd kubnky',

,,juhc.") val.

jarany
ri.

chlib =~ z jrky,

juhiie

taje.

la.

juhas : past ov. uh.

la.

jarga^-^ tsti (stromem)

juhya
2.

1.

hloubka ve

vod

jari:=
1.

1.

drchati

pe

uleel

drditi, popouzeti,
val.

jari sa
u

=
ty

hlubok roklina, pozemek rz-

tokami potrhan: Jeto sam juhyn

(zmoly). val.

zlobiti se.

jasa

drti

aty:

si

- 2n
K.
kcat
zruiti
:-

Kc sa
mj-dlo

=:

se.

chce

smlouvu.

karpav - lojdav, krhav. karputiny =- patn zem.

val.
la.

kaen
---

oblzky

j)0-

karti
kask

= kaziti
:

(zkartil

mi

to),

kainec. on kerky =^ dv prka v oca.se kaem.

hubiti (myi).
.skrducen

= klus
^-^

id kaskem
[la.

katl
val.

zmek.

val.

kdr ^= mol, baina.

kateina
prasec.

tlust konen stevo

kadlubek ^= dolinek.

las. las.

kahnek ^^ lampika,

katovat se

= mozoliti, dti se
la.
;

kalaban
kal bova
r

= churav.

val.

katuju se po jarmakach.

kalabisova
zahnut, val.

klbositi,

val
val.

kze = kzan
podl. uh.

kze kona.
de.
val.
la.

= zahnouti, kal bo vany

mokina,

kad

de =^ vedn
jti

kali, m. -- kalit,
la.

keca =^ loudav

kecliv =; lechtiv, val.

kamas - odrostek, ohna. la. kamenec, kamenco trk, eDi na kamenco a machaj. i.t:

keki
val.

sa

= zabaviti se nkde,
1.

kel
2.

(g.

ka)=^

kl rostlinn.

la.

uh.

zub vepov.
kl (g. klu)

kampel (do kampla) umpa. kantka kapeka. [la. kapat r=l. hynouti, zvlt o

klabaf za stavem

= kapusta. =

tkti. val.

kladka

visut

zmek,

la,

hmyzu: Muchy
Skapni
!

kapi.
:

Kape
la.

hady.
.svch.

dradlo u srpu, bie, pra.

2. kliditi se
=--

kap po

klama, klamoi
vykldati, la.

=
,

klbositi,

kaplan

kapoun,

kaplani,
pouniti. la.

vykaplanova

ka-

klam
nco
klamka

^=:

umti

hloup na
vodu.
la.

hledti.

ka])lina

vody

kapka. uh.
la.

karas ^= zkrsek, nzk ke.

karasat ==: kovat. la.. karban =^ fagan, panchart.
val.

klapat
jest:

= klika na = co klap,
ui,

schlpeno

klapte

klapat klobk

slov.

(klapk).

klap =
karlus

chlpti

Klobk

mu

= lehkovn lovk, la. karnk nekryt korek,

--

na och

klap.

pryka.

la.

karpaka

prtaka,
la.

ltaka
(plot),
val.

(starch bot) val.

m dlouh klas. ktas: kalend klade d. klt men klada, l. klca =^ chromati krva klee,
ktasit ito

karpa

--:

opravovati

ltati (aty), val. la.

klek -^
val.

kiv

strom. val.
la.

karpatiny ~~ lojdy.

klesni=

klestiti,

222

kletka =: klec.

la.

kobzalnisko
la.

^zemaisko. pole,
la.

klina =: klika u dve.

kde byly kobzale.

klinta

= klbositi
!

co srny u

kocianky, kocanky
vrbov, val.
la.

= koiky
[val.

teho naklintay

la.

kli

klocr = dlouh klochta = kleveta klocht = klevet.

kocankova nedla

kliti.
kyj.
val.

= kvtn. kocar = karab.

koce (kotce)
n.

val.
val.

hnzdo
nkm

pta.

kokoi:
klopeto
boli.

voda

kokoiia

=
val.

kocma
kati,
val.

sa

=
s

dlouho se obl-

klokoeni vela.

= noha, hnt
val.
1.

klepeto

koca
mati,

sa

obj-

milkovati

.se

(jako koky),

la.

klubko =: m.

kludi

pleskati, klbositi:

Nklu!
mluv.
2.

Kludi
vsti
:

hlupu
kludi
k.

hloup

kocni koky. val.

sa

dovdti

jako

jarmak.
se.

la.

statek na

kocrek nebo

vaek

= nstroj

sa

= sthovati
hstka
sa

hoblkov na vyhrnovn dlabu ve

val.

dev.

val.

klut

klovati

koi == ko.
koi zlato

kluj. Naklat vajko.

kmsa =
kmsl mi

kubati, tahati

Po-

= svtiv
kovar
snh. val.

neprav,

k.

ohe

prchno.
r=r

Kms ho za vlasy. Aby vm enom nenakmsali. Rozkmsan hlava (stapat) kmaty.

;

velik hrnec. val.

kovaria, bamboria
kofla

= zvodnl
[val.

sa

sa

bti se.

val.

uh. podl.

= plech, =
-=::

la.

kmasi t= uchvtiti, val. kmni iditi kmn

kohti (vy-) =

vyvrtiti (hrnec).

knsa
knky

sa

= plpolati
la.

= ejd.
Pro sa
titi,

kohca

kalati, val.

koha
kotata
val.

kalati, val.

kne za irkem, uh.

= kniha modlitebn. = knoflk, knofel koberec = plachta, se

j

kol-sati,

kvati, kl-

kolebina =; prohlubina na cest,

ci-

die Mulde. slov.

'i

knky
ve

odvaj. Zl.

kolov
:

kobero

= drobn
= kor
:

haluz nebo

bicho

Krva byla
la.

tsky, val. kolesa

vod

po kobero.

la.

Pani

pijeli

= bichat, kobotova = hmotiti, kobrtaf = pevraceti, pehazokoberat

val.
:

v kolese,
elky. Zl.

la.
1.

kolky --

rod,

las.

'2.

ku-

vati (seno), la.

koleek
[val.

= sirka

val.

'kobylina

= stolice na strouhn
pi

kolondovat
prci. slov.

sa =: odtahovati

draek,

val.

kobylka = chud pohan zrno.

kolit

= taniti.

Bzenec.

223

kordovat sa
hdati
se.
zl.

kto

Msek

je v

kole

==:

km

^=

bti

se.

ohrad,

la.

kototyja

= vadiv ensk,
la.

val.

kordybank

= koeluh. Frdek.
proda na koeni
korouhev.
la.

kotozub =: zub kivo kounk == koeluh,

rostl.

komr

=
=

=
pi
[val,

koe
na

obil

s4;ojato.

Der

Kiebitz"

kartech. Zl.

korovika koruna
koec,

=
la.

= =

kra stromov,

konr =z tlust haluz, konr.

kosnik

kdo

kos

konit piat konito do pice.

zaezaf na
barvy ko-

louku, sek.

koso

stna id troku do
kostnat,

kosa.

konopa.st

= zelen
obalena z

kostit
kost. uh.

silnch

nopn,

val.
:==

kontula
z pltna,

vlas nebo

uh.

kopa =- mil.

kopanka
kopenec
ven.
Zl.

= kopec. = ohrnovat' kobzole

la.
1.

= pecka. = tleskati rukama, kola se = kolbav kolav krva = kter

kostka

koa

la.

jti.

m
la.

klouby
kot,

vystreny dol

(skosit).
val.

do kopencuv.

la.

2.

kopec mra-

Id kolav
noha
:

kolbav.

kotek

kopen
kopence"
a

1.

ltkov kos,
tvrd,

kdo
z
Zl.

rozkopv
nich va-

Otrt koty

= umel,

vybr

zmrzl jak kot.

jablek.
3.

2.

druh sladkch
(cihla),

jka braben."
kopla

vepovice
obec
se

val.

kopidol :^ hroba,

la.

slov.

stdo

kon;

kopla

kotr

svmi pol2.

past

kon. podl.

nostmi (na kotre jasenskm).

kopn: kopn zem == v

zim

snhu prost. kopat tti

Co kotroch moe tch

kamenit
:

pda

.sa

rodit

tam na 3. noha
[val.

Snih u skopl.

= nathnut" kotry = umti,

kotja
kotrmelec.

U kopn, bude vesno. Sl skopala. kopno =z holo, jaro: U je

= kdo
=

se dlouho stroj.

kotrbenec, kotrlec, kotrbclec =^

kopno (kdy
sanica?

sleze snh).

Je tam
val. uh.

kotrmcn
molazgn

= mgn =
seb
-=^

je
1.

tam kopno.
2.

hpn
val.

korb

strom vyprchnivl
studnka, v n
jest

kared upadnouti,

korb vrbov),
iiikov korb

zasazen

msto

= kolbati kotrina = nco tuhho,

kotra
val.

tvr-

(ihezdvky.
v
t.

3.

vyran zub

(mm

dho vbec: To maso

trina. val.

je

jak ko-

hub

u enom nkolik korb).

kostra

kosk; odtud:
u
je

dostal

kotula -=

mosazn

kruh

na

so

na korb,
korbelek

na korbe"
zl.

na chomoute.

- auf

den Hund kommen.

kotla

= kutleti,

kotulul"
zl.

vejce vyfouknut.

kaj dti, kotlajce

nm.

kotvsa
kotvsi
koval
.sa

224

r- kolbati

se. val.

krbat

vyrben

(hrnec), val.
i

--

blboniti. val.
las.

krina =^ krtiinec
mraven, uh.
krica.
t
val.

kopenec
krtek.

=
:=::

kov
kozina

kov. kov.
2.

uh.
trva,

podl.
--

^krtica.

1.

tvrd
koz

kdel

hejno,

hromada:
krti:

izurka zvan.

ke.
ve

krdelu pae,

kdel bor

vyschlo.

kozub

= stecha
::

svislch

kei
dura.
las.

(kret)

kei

kulat, val.

krab

zhyb
=^:

falte,

kraby na

atech, a rukou.

kemen, val. kemelo kenec ^^ kra ledov,

krabat

scvrkl, adv. krabo

kesa ^= tesati
devo tesak.

chlapi

keu

krabi ---^ dlati kraby. krabi sa=:=l. zahbati

kraby
2.
:

se v

klebiti se.

kesivo hubka, kemen, ocelka, keslo = ihadlo na ptky. las.

krev pat (ne
:

val.

kraj

Zani

z kraja (ze

zatku).
.se

ilou ani lu),

val.
la.

krjeti se;

Timu

kb
srdce

chrst,

(jinde
pol),

kraje"

puk (pse).

na

Morav Kby" jmno

kbica - horka,

krajn noc

= se soboty na nedli,
Dub m krajovat
1.

lesn ito. val.

la.

krajovat:

kov. val. kibina, hb kbif sa -^ obnoovati se

:

koe

kru, buk hladk.

kma
ja])ka) 2.

sa rozkb. val.

la.

kousati

hmotn

nco tvrdho nebo kehkho (oechy,

lmati such vtve.
:

kamt = klamt, uet teba t tu kamt.

kapk
hrnec.
2.
:

kiklk ^^ kikloun. la. nco kivho (strom) kivs kiv prach ml, kdo nedobe

ne-

stelil.

kn
nebo

cesty
::^=

kiovatky,

pukl zvon
mlaskati

krkoka

1.

suk ve

dev

2.

velk oech.

treska od valask

dmky jalovcov,
1.

kpat
hltav

1.

pi

jdle,
2. 2.

krkova
krriia

s ==

objmati
se.

se.

jsti
:

(ten toho skrpal),

hrdlovati se, namhati

val.

udeiti
i\.

kpnu
1.
'

mluviti nemstn.

tm bnem. Co to kpe?
hrnec
tu

= pce =- posvcen, krm

la.

kap:
kap.
2.
::

pukl zvon,

krmova

se = hodovati,
val.

la.

kamt: Kap
:r=

jak hib.

krn kras

^^ such haluz.
-^^

such strom,
teeti, hniti: kobzol->
krni. la.
val.

kaplav
krl)
-=^

chraptiv (hlas).
chrst, val.

krn
kroha
:

--

ks, k
dbn. val.

kra, devo

porouchan hrnec nebo

step.
val.

= hbitov,
la.

krbaa krba
chzi.
la.

Prodv v kroj -- na kroj drobilo. V kroj se prodv drahi

v
e na celko

drmoliti,

drobiti

krokevnk

velik nebozz.

225

4.

krosna,
stav:

pl.

neutr. ^= tkalcovsk
la.

Dia
:

za krosna.

V jednm kui v emsi kuuje - zabv se msi. 5. Co doma

kuuje a ned
si

krpt

Fazola krp,

je

krpa,

tolj

odpku

kdy fazola hzena jsouc pi he do dulka na plo Mad nm vis, na plo venku le; tou se he
z novu. Zl.

(oddechu).
kudolif sa--~ vleti se v prachu,

ve

snhu

(zakudolen od snhu),

ks
ern

= zakrsal
zl.

v obil

(obil

pokudolen) slov.
metelice, val.

val.

stromek

kse
se

kudolica

omldy,

krstn

kest. uh.

krtelka

deven

korbel, slov,

kudolisko -:=; msto v obil, kde kdo kudolil (pes, zajc). kch zboj, pokrutina. uh.

kruck

kroucen tabk.

kuky =^ koudel,
kula
:

uh.

krcat prdlo

= dmati.
:

spota do
val.

kule

= doval.

kupt =
[)od
Zl.

pratti

Snih kup

hromady,
kulifaj

nohama.

Mrzlo a

kupo.
v mase.
Zl.

^^ mimra lovk,
~

kupka
krut

-----

chrupavka
to

kopeek, val. kuln kuliku =^ zakotlat.

kulek

sa
1
.

mi

-~- protiv.

krut =
rovno

devo

krut

= neje

rostl,

skroucen,

se

nedobe tpe (op. pn), krut paza skroucen slov. val. 2. eledni su kruti

guma. val. kumiga ^7= pevati (o krv), jsti a pi tom velmi vkati, val. kunda se, kundzu se soukati se pi dom. Kundaka
ku
-^=

ma

to.

neposlun,
jsti:

la.

oukav prce.
baldin, uh.

la.

krua
krlat
okrjeti.

chut
la.

Ten

kuobky (klobky) ^^ koen

kupela
pn dt.
=:^

krue, skrual
rz=

jabko
r=^

ze

slupky
z

lze.

la.

Krky
sa,

slupky

kpelnice

pl.

= necky
v

na kou-

jabka okrjen.

val.
--=^

krvait
krza,
vrzati

krpait sa

hou-

kupidlo

co

kdo nakoupil

/.vait sa, nuzaiti se. val.

Co
:

si

nakupil

mst?

To

je

krznu
s(i
:

vrzati
!

dvei
se

kru, cosi krzo (vrzlo),

krza
la.

vecko moje kupidlo. val. ku acnk ^= kurnk, val.

Nokrzaj se
1.

kuava
kenica.

chumelice,

la.

v-

kna
hliny.
'6.

chatr.

2.

hruda

val.

ktice vlas. val.

--

ki:
(nepra).

Dym
la.

.se

kui.

Neku

kuavec
.

kudrn.
kudrnat,

la.
la.

Prach se kui. Le,

kuav

kui.

kurie v peci

kui vlasy :^ uchati, val. kuka = za vlasy tahati, la.

kuova
nniti
!.
i

topiti,

uh.

1.

strom
2. les

=:^

vytrh-

koenm.
ve vlasech

-mtiti.
.se.

maso -^-^ uzen. kus v jednom kui (bez pestn), prelo v jednom kui pt
:

ken

k. sa

= probrati

dn. to je

kus osla

= velik

osel.

15

kt
:

226

zboa
4.
-:

nae kuty zz nae krajina.

shrs.

2.

ktice B.

tapec

kuta v popele, r o zkuta uhl, vykuta peeky (peen zemky) z popela, co se dje eleznm
kutkem.
kiitik
2.

sluka, male (zavzat na kyky)

la.

val.

kyka
vlasy
val.

^^ kudliti,
2.

tahati

za

kua

kuce

= opnaka,

= hrabe.
pouto

utkati la.
slov.

na

kon.

la.

= okleek. kyja la) =

kyjc
(dle

palice, val.

kuma, kumacat
plati se. val.

se

pi-

kyjanica uh.

kyjanka
val.
2. 3.

1.

palika na buben,

ktnica rr estinedlka.

lopatka
pst.
pl.

pod

nsadem u
lelk.

kuza = kovrna,
kuzna,

la.

san.

la.

zakuzn

zauzditi
val.

kymel

kymle

= mal
:

kon.
kuzno kvca:

=
-~

uzda

val.

uh.

kynoi
ily.

hubiti, kaziti

Vecek

to kvc

velik kusy
co tu
:

strom vykynoili. Gajdy sa zkynoval.

:

snhu

padaj, val,

kvae

uet
1.

kvka^=
kl

kva ? kieti jako kavka

:

kypr
kyselo

kpra chodit ^^ drobzl.

nm krokem,

Ukvkali ho (pemluvili)
bych

2.

okv3.

1.

zeln voda. 2. droby

val.

a = ohl
-- prach

zl.

za

na kyselo pipraven,
kysel: k.

vlasy tahati, uh.

gat

=
val.

ruskho

kvap

peov,
se

val.

la.

pltna. Kyjov.

kvaen oharek
kvaliv

= kysel okurka.
kvas (bo2.
=^-

kysly

= kysel,

co

laka)

val.

kys =^ kvtenstv prosa, ovsa kys kls = s hrs. zl., kstka

kytej
=:^

kvt. uh. kverek, do kverka k veeru. Kobyl.

kveto, kvietko

stree.
ubra,
!

zvonec:
la.

to je

kyteja n. kyteju

kvda chadnouti,
val.

vadnouti,

kvys -=: kys

kyvota
--^

podl.

klmati, la.

kya,

kyka

kys: kyka
L.

labn -=^ lapiti, val. lbova := v hospod mnoho pti a utrceti ^ verbova val.
labrova sa ^= brti se, sthovati se kam. val. lacin Vy ste z lacinho kraj a kdo mlo podv kupuje nco.
:

laina

=
==-

snenina

horch,

prsmyk.
laka
iagn

la.

nstraha, val.
lenoch, povalova: val.
-

lahovina
schel. podl.

lehk maso, Pei-

laba
poloiti,

ledabylo

nastavti,

lahodi

= lkati

oni nas a-

slov.

hoa.

la.

227

lahostajn.
lhostejn,
vil.
-

po

Jahostaji

lehina
droby.
la.

plce

plca

= vecky
tolik

lajdova
takosi

toulati se. geizen. val.

tlie

lehk
la.

=
;

o vze

co

laika ;^ panna,

Puppe.

:=: o 1 e v k lehkomysln lehn -- o chorob: U je

ti

mu

lamo =^
Uh. Brod.

siln chlap.
f)abunat.

lehnj

e v

n rz o cen
zl.

kupil to

lampast krva

za levn penz.
leja,

lejava
sa:

lejk,

d.

etz u san, aby kopce po led nesjdly. val. ancova ^- toulati se. val.
lacch =^
andygova - toulati se. la. lapaka - pas na ptky. la. lapa chyt ti koka lap
:

lekn
sa)

nelekne sa (neboj

ani

sedlka

na

obil =:

tolik jako sedlk.

lenchat sa rr soukati

val.

lepaka, lepk =^ plcaka ui

mouchy.
lepanec

iiiyM.

pohlavek,

lpa,

lapta, lapota

(pe-

lepanec, lepenica

^=vc pilepen.

nesen)

tlachati.'

lap
lpn

(lapnf)

= chytr
udlat
fem.

= depti. Ty si
:

udeiti po hlav. lpa. epi lepia "- 1. lepen. 2. kdo lep.

lpn,
val.

enom
la.

to

(iron.) zl.

lepiova :=
tlachal,

lepiti,

val. val.

lapta,

laptula

=
je

lepk

=::
-

maz knihask,
vybrav
jsti
:

= Japo.
larmo
lask

slov.
:

lepka
U
darmo
lepk. val.
l

Enom

= kik

dlat larmo.

^^ lskov.
=:= lis

lasice.
la.

leica

na tvaroh,

la.

laska hlsku prokazovati,

laovat po zahradch

kde by co bylo
Lriiat.

vzti.

~ hledati, zl. = zbzat,

lekota= Bylo mu

zima,

mu
Kde

zubami

lekotalo. val.

let=l.
Stodola

beti.

2.

padati:

let? Nelet tak, di

pomalu!
letja.

lta
latovec
laz

zplatovati, bti: vytl

= hebk na
o

mu

let.

Chlva

laty.

[mu.

pole

samot ivm
:

Mi

let

dv
Na
let

kopy po
ns
let

mici

(vy-

pad.)

na kadho 50
zl.

plotem ohrazen, uh.

lebav, tebovat
hol, pleat

dv

hruky
jak

(pi
na

dlen).

je

hodn

dluhu

nho

(pipad).
(vy])adnu).

ebav (pleat). Obil

je lebovat (jsou

nm hol msta.)
nebo

Nevm,

vyletm

vybledl v barv. uh.

Sasn

sem vyletl.

vyrostl se.

letina

= suen
letit.

vtve

listnat
le-

ledaina

= osoba
ddina.

vc

le-

dobytku na zimu.
tina",

lehk jak

dajak, daremn: Takovch leda-

m sukniku jak

letina."'

in

je pln

letn

ledovica

= nled.

letorost

= ratoles.

la,

(vulgo
15*

!}

228

letovisko =^ letn

pastvisko

kravsk, val.
letvinka

= vtvika,
t.):
la..

val.

losko ^^ losk rok od loproti losku je obil letos pkn, ped losky.
:

ska,

letny

(pl.

Blia na "letuny

lopaat
lopaaj
patkch.

sa:

ptci,

hsata

sa
lo-

toul

se.
:

= dostvaj
se

brky na

lz
(zima).

Leze

mi za pahnozty
brloh.

Takovm ptkm, houlopaata.

holata,

satm k

Mlad

leisko

= zaje

ptci

jsou

naped

pak

lemo == Zabil zajica na leme,

op.
na'

lopaata, potom openci,

vedli", vyletli.

konen

stojm.

Obili

rost

na

vyvedenci, kdy se z hnzda vy-

leme bai na stojm.

tpytiti

la.

libotat sa, ligota sa

tti,
:

= tepe

Liboce
biice.

sa,

liboce

topaka lopa

= npoj =

dobytku,

la.

slopati. la.

lsteek zelen na

lcn =^ hledn,
li

nkam =

i=

pkn.

trigometrick iosopr men na vrch, uh.

zna-

bliti

lci sa na nco,

lovka -- pifka,
lbif

zt.
-

val.

strojiti se.

koho,
:

nco

milovati,
pije.

lii*=^- potati, la.

lich = vetch:
ln
at, ltka.
la.

rd

mti

lb

vno - rd
se.

lbme sa =^ milujeme

=^ svleen

ke
-;

had.

ludai -

lumpovati.

la i

la'

poutti srs:

krvy laj.

lirka ^^ zpvati Dybych

:

mla

ludsk lovk =^ svtem prol, zvlt svinkai, co vedou obchod svj. s prasaty, la. Majetek je

bu

Ilias,

to bych

vm

zalirkaa. val.

lisk,

liskavec

= polek.

bu

ludsk (jinch sousedil),

(velkostatku):

bu
na
jo

pansk

Pase

liskaka =^ palaestra. podl. liska, lii, liskn -=^ polikovati.

lia

ludskm, ludsk ^^

ne
ciz.

na

svm.

To

lulota

bublati
:

Voda v po-

=^ plamen
-=^

Hoeo

to li.
liky

toce lulot. val.

likra
stlej, val.

bouda, z

lunt = at
lunta. slov.,

Ncm; na sebe kus

luntuv.
val.
la. 2.

= pitka pi prodeji. lizk = prst ukazovek.

litka

nm
1.

upk
la.

lijavec

upk
up,

kobzol v upce uvaen.

=:-

lzna =^ lenon pardnice.

lobas

= elma,
pti

pa oechy
iupoce.

louskati.
;

slota, nedobrota.
[

lupoce = pr

pr

tak

loga
ohtua

lokati, val.
~ plachta,

la.

val.

la.

lat
ltoba

-~

ourati. slov.
ltost",

lcha lokati, val.

velikmi douky,

val.

lokmes =^ ohna

(v.

t.

la.).

luera

^ luza.

val.

lompita
zeti,

:rz:

neinn

poch-

lybn (hipn) =lyk

uhoditi, val.

val.

lkov ])rovaz.

229

lygaf

-=1

polykati,
la.
:

hltav

pti

lpa

pabrati

se

jdle

Nygaj tak!
jyk ^^ hlt

Enem

sa v

dva lky, ten

byte);
spati.

tem ipe (lovk, dodolpa na koho -^ do--

velk lky.
lykovit,

las.
la.

val.

lyn

tuh,

yka ab

skopka,

las.

zaeh

ninso.

fhlb.

M.

maca= makati.
maca
pracovati:
eali.

diti
se,

vymandri

^= vylhati, vym-

se

= soukati

leniv

miti co na kom. val.

las.

Dluho se s tym mamacav := leniv, po macku omatem (po tm). Co vas mace
napad,
la.

maninou ^^man. dol. Pjdeme ma, a trefme na u."

Val.

Mez.

marast*
slov.
val.

= plevel,

ned, smet,
blto. Zl

initfn =~ udeiti o zem.

maas = velik
mainka
1.

vtvika.

2.

pro-

stedek hlvky zeln nebo saltov. madrca mal ensk, kel. riiaga, rhagaka =^ hlna s vp-

marastizazasmetiti,roz- rozbiti, do- ;= dokaziti, zbti. val.

= bezen, marchotn = trpk,

maec
val.
la.

nemil,

nem

smchan,

las.

--

markotn,

markotno
na

riiaga, maga makati val. rhagn :^ udeiti, pratiti o

teskno, smutno.

marnice

=
=
1.

bouda

mry.

zem.

val.

Pbor.
mlsn:

maholn
maholn.
jpst
val.

M hubu
;

marn huben, slab lovek, marn freka.

marn

m achat"
bti.

^^ prti

prdlo

pra
val.

marova
la.

umrl

komora,
2.

la.
-^^

machs

strak, val.
-

marvan
las.

druh peivu.

makvka
uom
:

meretrix.

sy-

hrub lovk,

la.

chechlena, snolka, pervka,

val.

mary

tolar

Marie Teresie.

maja, kobla, liameraka. opav.

male
cifry",

pl.

tant.

=
sa

malovaniny,

uh
sa:

masar podl.,masala. =:= eznk. makrtek pamlsek, val. uh.

mli
ubv
sa z mal 1.

De
Slivky

sa mal (krt,

la.

ho).

mal.

Lid

U sa teho mal. manira ^-^ brueti: med vo

--^

mamc. mandri

makrti = mlsati; m. = mti chu; podmakrti = dostati chu. maskrtn = mlsn.

I

sa

sa

na na

s
-

nm

handlit';

pomandri

koho

pelhati. oi-

matra ^=: tverk, elma matro Pokaj, ty matro

Ty
(po

230

meka = bydleti, = obydl. me = mti Dos

:

dobrm i po zlm). Opil na matem =^ na mol. Stela do tvej

raatry !"

la.;

mekni

mata

= mazati,

inch v

d-

piniti
!

ruce,

din,

za

nohy, aty. Nezamatli sa

lenu zamattan.

M hapomate-

Nebudu

m
:==

tma
to.

sa

mjte.
=:-

slov.

do toho nic

dn

mtoha
nec, val.

=
=

nroky" na
metel

mmidlo,

metelice, val.

mtoi
z cesty.
2.

1.

mluviti ze sna,

lhti,

mmiti

Neple

= kot. mezra = mezrka, uh. mezr = ulika mezi

metla
chalupami,
la.

dvma
detk,

koi a hemto. val.

maz =: velii ttka, val. maza =^ lci, bliti, la. [val. mazn m = mrtiti o zem.
mar mdl

mhoulekk ^ drobn

pehka. Kel.
mil
tiv
;

=
val.

= hmod na mk. podl. = mdl ovoce, mdl chu

[val.
:

lovk
byla

vldn,

pv-

asto u vypravovn

ten,"

nm

e:

Mil

ebrk
sa.

pli sladk, fad.

odeel.

Ale mil vojk nedl

:

= neohraban chlapisko. riiga koza mg = mekoce.

mega

minka Kp

kon na minku =
dn chyby.
sa bez

s tou vhradou.nemajii

min
mehta
sa

sa:

Minem
Mine
sa

=
;

nho

mihotati, val.

(obejdeme).

chleb.

mch pytel mchem pobchan =; hloup. mchura =: 1. irok pytel konopn. 2. dk, mkk chlb. val.
mkk
jablek. Zl.
==1.

Nevm, mine-li sa

zitra bez

da.

moem. Tam sa zminuli (zmizeli). Dyby sa tatek

sa jak

Mme

zminuli (umeli).
(jde

oi)uka
3.

2.

rak,

na odbyt).
sul.

Muka

sa

jen shodil krun.

druh

mkkch
se
:

veck
(prod).

Velice

U sa ich m
mn).

Kupec minul moc piva mine

(ubjS',

mekota

sa

= blytti

M-

jest jich

sek sa mekoce ve vod.

mrn
val. [uh.

ml, mlina
nebo sl.
2.

sam,

pouh:
jo v

Je

1.

drobn mouka

mokr, jak by ho hodil do mrnj

vody.

kypr pda.
pl. t.
-.=^

Sm mrn snt
:

tom

melence

mlni

zem

ntsta such. kypiti mln

;

it. Zl.

msto

Na mst
ja
(docela).

ti

konec

ud-

zem, kypr.

lm (hned). Dy
:

sem

to na msto

mav schillovnd
vernderlich.
zl.

mniv
slov.

zapomnla
z

Tam

nedostane

msta

nic

(pranic).

Dvakr

mnit koho

= pHsniti.
= mermo
val.

mren
od mlet.

:^:=

mrka mlynova
moc.
[slov.

mstem ho prosil, ptkr mstem atd. (pidv se z pravidla k tmto

slovkm).

merm moc
mesla
^:^

ma

sa

^^^-^

hemiti se
val.

Tak sa

mrka.

toho ludu tu mso!

m
mita
:

Mitaj ^^ vyliaznj

(v kar-

mogo
molasi
lasl
!

tech), las.

= nejapn lovk, = udeiti Ten sa moslov.

:

mtva
mtati,
val.

sa

v knkch

pe-

val.

nitvavo

= stdav,
ikmo.
;

val.

mtvem mizga
:

val.

mza stromov,
m. sa v

mgi "- makati

nebo
s

em
[val.

morn morn (ved), val. morn (prce), mortn unaven Su vecek mortn. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosen. slov.

m :=^
--

ostouzeti se s

nm.

mostina =: deska

la

podlahu.

mzira

mzdra.
mlatec.

val.
la.

motek
namotan,

nit

niti

na cvce

mlacek

la.

mlacova nkoho.

mlatcem
hora.

bti

ii

motn: Bylo by to
velik

hrub na

motn
trvalo),

vyklda (dlouho
val.

mla - mlad mla jemenn, co

tepanho zrna. mldka -^ mlad
jet nenese.
val.
1.

val.

by to

vyroste z vy-

mota:
(opil).

moce

rozumem

slepice, kter

motz,

motzek,
uh.
:

motzeek
Moe

= provaz,
mladk. 2 mlad
pref. la.

mtaoch
zajc.

moe -~ mon

bud

mlka, mlga ~- bahnisko, slov. mlat - bit dostane mlatu. inlazgaka =^ 1. rozbedl blto
:

mon

= zmon.
n.
:

mrane
slov. ^

brane
Co
la.
:

= pipl-

kati, ebroniti

po mran ?

2.

mkk, oslzl,
la.
:

nechutn jdlo. la. mlazgav chlb lepav, brou-

mrae.

mravn ^= pkn To je mravn

prasacko. val.

skovit.

mlen S mlenu vady obstoj. mleC Jak sa ten svt mele, tak
:

mraz
venku. val.

ma =
sihol,

zebe;

mraz

-a mele.

Tak to nemele (nejde"). mlezav ^^ oukav. podl. srv.

- -

mrga -- kared
mrhol,

shleti,

val.

sihla

pr

thne sa jak mlezivo (jde pomalu).

drobounko.

mluvi na nkoho
podl.

nadvati,

mrhlka, mrholica "drobounk

detk, val.

mlnzgn
koho.
la.

mlasknouti, pletiti

mrcha
ssti
:

patn, zl,
je

rozhn-

mlze -^:r
mlze. uh.

dzecko, cela (tele)

[val.

van:

Tam
byli

cesta

mrcha, pa-

nek
podl.

dnes na kzni mrcha,

mazdrk rozmazlen dcko. mocn chlap siln. la.

mocn])odl.

mrchav
mrchav.
Zl.
:

nepjemn
v
Zl.

To

je

mokr: mocn
--

i-oky.

mrknut

oko

mrknut

moorka

mor. Frdek.

v okamen.

232

mrkosi
Uh. Brod.
rhrmola

nepokojn

spti:

mua = poura,
mra).
la.
=1^ 1.

nemluva

(^^^

Nespala sem, enom sem mrkosila.

mr

trosky starch cihel

= nimra.
2.

^lov.

maltou
s

1^

prach z

uhl,

ern
j se

mr=
zeln. val.

1.

mrtvina, celina (mrtv,

hlna

prachem uhelnm,

hlubok zem),

spodn hloub

kopa na uhlisku obhaznje. muruast =^ tygrovit barvy

(koka),
raury
slov.

mrf afa, maafa

mrkva lovk.
la.

mruka =
mryanka

mikati oima. uh.

= mrva.

= zdn.
aty

zdi,

murovan stavem

la.

mrvi=l. mrvi
2.

slmu,

mun = mouenn.
muryat

niti zauzliti, 3.

nerozumn mlu-

= mourovan.
1.

la. 2.

viti,

tlachati, 4. jsti (ertovn).

:

mti

kaliti

vodu.

mrzutka =: mal mrzutost nm mrzutku.

ml

stloukati mslo. uh.

muanka
za ddinou,

= kdo
la.

= nechodil
mysel
:

muzin Nebyl lovk muzin

:

na muziky,

la.

stoj

jak svat

po
(stav).

sa

mi

to

na

mysel vede

mudrova
ns
mudruji!
uh.

-^ mluviti:

Tak u
n-

^ to

myslet":

My zme
(star

ani nemysleli
si

jest

nae

vza
teb

(nemnili).

Matka
se).

nad
ich

e,

muchar
much.
slov,

mysl

Je

sklenice na

lapn

myslm kopu (asi). myslm 11 hodin.

Pravili, e je

mulr

= spekulant,
val.

val.

mra -=^

mikati

mulirova

= spekulovati,

nco

= zami.
mi

Zamru oi
[val.

val.
n.

mistrnho vyvsti,

mi

mhouiti.

N.
nabakiit koho
nabrat
:

na

navsti,

naby

:^

najti
val.

Tam

nabyl
|Z1.

Obil

nabr - zrno

svch bratr,

nm

zased.

nacha
Nabzli

sa

eho

najsti se. najsti se. val.

m
stv

nabzn ~^ pmti: k temu. la.

nboenstv
;

nacvekova sa =^

naauon
naandra

napil, la.
la.

naplchati.

me

rann

velk
-

nboenstv,

cel

nboen-

nelnk ^- zub v pedu kosk podkovy zadn dva zuby lovou

;

rann u hrub.
n.

la.
1

ozuby".
.

nabrzg

navrzgl -^
Zl.,

na-

narec
nikdy
do.^ti

naerpati vody. uh.

-

kysl (mlko).

2.

trochu neval.

nada: Tych nenadte

nedte,
la.

tm

mocn

(na

p. od rmy),

238

ndba
v

nadje:
(doufm, e
se

Mm

to

sebe

nhlil

(mluvil pli
s

rj-chle).

ndb

mi toho
trochu

Nhl na sebe
nhl

e.
U
byl

dostane).

dostiv:

nadby:
nadbude,

Nkdy

toho

nhl

spnku (kdy

kolik

noc

nkdy
vce

chyb.

Gro nad-

nespal). Hranice.

bv

(je

o gro. ne se po-

nahobi sa ^^ nacha

sa.

na-

talo).

prati se: nahtobl sa iek. val.

nadlan
2.

1.

prac unaven.

tlust:

to

je

hodnej pacholek

nadlunej. Kobyl.
ndlatek
(ltati):
la.
:

nahotova nachystati, la. nahka =^ navsti, val. nachuchn ^ nadchnouti On

:

Je

to

vt
je

u je od
rovan),

nho
la.

nachuchnut

(inspi-

o ten ndlatek.

na dobe

^- docela

To

na

nizb =^

1.

prosted izby: na
val. 2.

dobe

inak. la.
-^=-

nizb (jako na nvs),

hra,

nadpltit
naditi,
val.

nadvzati (motize),

pda.

uh.

najavi
j)ohazovati na

= nastraiti (na tchoa).

:

nadda nosu

najakor - nejdle

Staek

zdech, aby se lpe nesla. val.

sa najskor modla. Hodslavice.

slepice).

nadrchan =^ naeepen(ptk, Je jaksi nadrchan --

nakazuj sa

chor. Zl.

ukzati se: Novckrt na oi mal kyjanka naklvaka

nakzat sa

=:^

nadrapova sa mhati na p. pi
nadrasti do
smet, napriti,

nadmati, na-

(palice),
tpaj,

kterou se indely z kltu

val.

neho = nadrtiti
la.

kali a p.

je

nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist-

naden
ndvyek
bvaj nad

= nadurdn.
rz:=

val se nov).

penze,

je
Zl.
la.

nad-

nakesa
kresu
!

nabiti:

ti

n-

rozpoet a j). nahajka bkovec

napsati,
la.

nalabi
nalakomit
nledek
:

naliknouti. val.

nahalka'' do knihy

namazati,

nalakoml
nled,
la.

moc
[penz.

kared

naha-=l.

nutiti:

Co sem

nalzat na koho

obtovati
nalz?

udlala, e sem sv ceruku na ten

Co pod' na
nalen:

nho

snub nahnala. Pod' mne nahi,

abych to kpl. 2. nahalo -~ byl v zkch.

Byla sem

nalen
so.

mu

na

chystala jsem
obil

nahladi sa
nahldnut
sere)
:

nmeln

=
:

nho
la.

se

vyfintiti.

slov.
(invi-

nmele mnoho mouky.

navtviti

Pote moju star nahldnut!

nmstnk

drb.

podl.
nhlit*

namta km
na
.sebe
:

Zaal nm

na-

- sili

na sebe,
na

metat (chtl ho

])Ovaliti).

naparovat se

Knz

na

kza

nm se

--^

domnvati se

Na-

:: :

234

na pky.
2.

mil (namel), namivol se (namval).

na vzdory:
slov.,

Dl mu
val.

Frdek.

to na pky.

namivka ^= domnn, podezen,

la.

naprotiv
a
la.

naprotivo

komu

= naproti,
^==

vstc.

nmola

lovk

neuhovliv,

napuif hubu

nadouti; na-

popudliv, vzdorovit. Ronov.

puen
Krva

nmoln

= dotrn,

= nadut,
se

nahnvan.

veten
la.

napuila

(jinde zarala")

Nebu

tak nmoln. Val. Klob.

nmrza
namrzo
to.

= mrzut

=
s

odula. la.

vc.

a
sa

to

=^-

omrzelo

napua =

nabobtnati

okna

val.

napuat. vyvdti narba

nana
Vy byste
na
sa

podobnu
na

bti:

Ba ?

n.

km

= nakldati
z

nanali

naeho

raba

nim jako

Co naraNadevem, la.
: :

velebnho pna.
opravdu. na ozajst naparovat sa =:= namhati se
ozaj,

are = nakati,
ark

kieti,
la.

la.

= nek,
1.

kik.

Na

sa

tm naparuje? Enom
krvy - psti je na

nrod -
ensk chtla

narozen.

Nebyla
:

sa tak nenaparuj (nenadmej)!

napsat'

slep od nrodu, slov. 2. lid

Star

by mladmu

nrodu
bylo

vratch a

vbec

na mstech travnstraha, val.

vzacna. Sprost nrod.

Tam

natch, aby se brzy napsly,

nroda

la.

npas ^^ laba,
nalhati

narkn ^kobzol, zem.

nai^knouti vodou:

napekat koho ^" snan dati,

la.
-;

na koho:

napekali ich,

na schvl

1.

Nni mi

(se

aby im to ekli. podl.

napk

mn) na schvl
nni na
2.

= dobe. To sukno
(ne pli

mu

=^

nah mu
pec).
-----

(je

v zkch,

schvl
la.
:

pkn).
schvl.

tee mu na
napilec

Zl.
la.

ertem,

To nni na

opilec,

to je na obeart (to nen ertem,

to je na opravdu).

naplakat: Chod tam naplakat

(stovati plac).

nask

lovk, dobytek ^
ciz);

do-

napodpadi
slov.

^=-

nhodou
la.

najti,

mc

(op.

po nasku

^^^

po

naemu.

napokos - ikm.

npoky =; na schvl, na vzdory Rob to npoky. uh. nhodou najti, napopcat dostati: Kde's to napopcat? Zl. naporzi ^^^^ po ruce, na liln
:

dychtiv naslka na nco nevhod) na nco ekati (druhmu

(srovn. slai).

nsledovat koho ^- ialzaC na

koho, obtovati.

Bylo to naporzi.

nasoi sa na --- nahnvati Ten sa na to naso. val.

nastat

naphnut

--^-^

navlhnouti
Zl.

Pole

na

zaujati se

eho

pkn

naphlo.

na pky

1.

na

pi: Bel

Otec na to nastal. 2. nastval o ^= pochtvl ju", ml ji rd*

235

nastrait'

postaviti

nco na

nzorky (nepozorovan).

el

po

kraj tak, o to

kadou

chvli hroz

nzorky

pozdaleka. val. uh.

:

spadnouti:
nastrail?
slov.

Kdo tady
2.

ten

hrnec

nazvat koho :^ nadvati

On
na-

nalceti tenata, val.

las.

ma

nazv, uh.

nastrnoi.

nai vodu
nava
val.
=:::

napojiti
se:

se,

nassan. natsa ^^ nahldati.

natvamlaC
=
--

sknouti (houba, aty, pda).

nastri.

podati

Dobe

natapa
najsti se.

sa

eho

naboucha,
1

mezi seb navaj. Jak navte?

nebern pole

natasi sa
2.

na

naskytnouti se:
s

o, Pohdali zme
.

zavaditi

neboh

= nerodn,
val.
val.
la.
:

la.
la.

nebotk.

sa

tm chlapiskem, na

to

sa

nebork ^^ ubok,

la.

natast

mj

kamard, a byla bitka

(han.

neboika
nedoluha
obil je

= neboka,
=::

hotov, val.

pata, plevel

To

natsta
kvsek.

ntstek) =^
tabku
do

natka
fajky. val.

^==

nacpati

sama nedoluha. ndolun :^ churav. dcko. la.

val.

slab

nedotun =^ slab, impotentn.

^^
1.

nto
dv

palek, na

nm

se

tpe. val. 2.

msto na dvoe,
slov.
la..

nedopustit': Nedopustil

na sebe

kde se dv

tpe.

strachu.

aonka :=^ na.

nedostaten =^ chor.
as.

la.

ati
nati, val.

na to := na vzdory. nco ^^ meri

negryfn
gryfu".
la.

=
=

neikovnv, nem

zname-

natuen zen: Tak

nturliv

(natluen
nzk,

sra-

negyzda ohyzda, val, nehnul =^ kdo se nehbe, noika, val.

natuen. uh,

popudliv, launisch,
uen.
Jo
v
nauce.

Uh. Brod.

nehodn nemocn Kde mte nev.stu?" ,,Je nehodn."

:

nauka
Dali

smy ho do
1

mr-sta do nauky. las.

.

s nama na dvr, nech sa podvme na nae zbo,

:

nech

Pote

podl.

nvala

ntisk,

nouze. 2.
val.

nekluda

mnostv: Byla tam velik nvala

lidu.

pata,

nepodn
,

naval i
napiti
:

sa

eho

najsti

nemha
se,

^= nemoci

slabm
val.

bti.

la.

Navalil sa krupice. Je na-

nmec

-^

nm

lovk,

valen (napil).

nzimek
van, val.

prase na zinui cho-

nemoresn =^ nezpsobn, knsk Zl.

veli-

nmota
n.

Uvedl to na

nmotu =
zbit na

nzorku

nzorky
nzorky.

t ^;=

na
sa

zkazil, sepsul to. opil,

vzvdy:

St

Dv

nmotu.

nenadanka
nadanky.
nadn.
las.
:

236

neuhoven
nelze uhovti.
n.

---=.

nenadn: Z ne-

neuhovn ;^ komu
la.

nenadt

z nenadte

~^

z ne-

nuk

-~ samouk,

neukazovat":

Letos

to neuka-

neobchan =^ nevycvikovan. neohrpan ^= nevycvlan. Zl. =^ nerozvn, neokrpan

zuje (ist nicht darnach angethan).

=:== zcela podobn: neumran otec (o dtti otci zcela podobnm), neumran staenka, matka a p. (o dveti),

neumran
je

To

sprost. Zl.

nepodara -nco nepodaenho

peivo,
n.
obil,

dobyte, lovk,

la.

slov.

val.

nepodln

= co = co

se

kame,

kter se

tko dl: tko lme.

:

neuil :^ kdo ani

ani

sm

neuije
:^=

druhmu
val.

uiti

ned

ne-

nepodobn = nramn Takov

lejk se spustil nepodobn. Zl.

spejn.

nevait: Nevaja spolu (nejsou

spolu za dobr).
nevraz.

neporzn
rzi",

nen na po-

Neva na nho

-=

neprun, nezrun.
rod,'
val.
la.

neas
neraz

= chrast, = nejednou, nerky = ledvinky,

val.
la.

vk, slep

nesen obil -^=^ kter se patn see, enom sa to ve pod kos",

val.

nevidom na Valach jest lonebo jin dobyte. nevzka n. nevka: Je na nevzce na vhch, nev si rady. val.

k
=

nevrl

lovk

^= nehybn,

ne-

nesedajn - neposedn,

val.

nska

kra, dobr

nska

slepice, je

dobe

nese. la.

neskldan roba -- velik, neforemn.

neskor
.skor.i.

motorn Zl. nezdoba neistota, neplecha (zvi. hmyz. vi). nzhudn (nezhodn) kdo se neme s jinm shodnouti, sphnouti.
la.

= pozdji
Mtvl

pijdu

n-

iiezhybn -- neikovn, val.

la.

nezvt
neslan

= poplaen

Pibhla

neslan:
--

ei

nngcreimt.

jak nezvt. val. neiv -- mrtv: Ostl neiv.

nic
je
:

nesndka
val.

nesnz, nepohoda,

Bl rok. a bratra
Hledali,
nic" a za

nic.

To
ne-

na nic hodn.
I'ro

a kde
nic

nesnadn

nevily:
val.

nesnadn

nic tu nic.

dcko

(^launisch).

dm
nepna

sa bit.

Z nieho
Vylo

nic

chytil

nespajn nespatn
telsk,
val.

zvistiv. nevrac,

ho pod krk.
nic.

mi to vecko

nijak
:

- daremn,
jaksi
nijak.

niemn:
T
tvoja

nespsobn ^^ ingens. nospsobn chapisko.

nesrsta
--^

To

je

Su dnes

je tak nijak.

lovk

nevldn

-^

nijakovsk

nijak: nijakov-

lovk

nesrstn.

sk vec

na dn zpsob, uh.

287

nidi
nid.
las.

wimmern:

Chlapec

nonice

val.

noice

slov.

nky.

Zlodj dl v nohy. Po obde v nohy do .koly Y noliy veci na pole (beli).

noha:
I

uchat ichati Krvy slmu enom ouchaly, ale neraly. Trefil do hospody po uchu.
:

noi
nosi
se toul.
:

~-

potpti.
las.

Ten
nos
^=z

se

um
iha,

nuka
abych

ponoukati
val.

Nukalo

dobe noi.

l.

Kde

Dit nosi
nosaka

t lak

= kde
i

chovati

Po

nosi!
::^

chva

utro = vnit
na javo. uh.

nudk = najdek, ra = slditi.

:

nalezenec.

[Frdek.
z uti-i

Vyjdz

chvka
noa

(plachta), la.

bm.

nuzaci
nuznk
:

sa

= nuzovati
se

se.

novosedl

= nov hospodstv.

Dybys b svm nuzmus

starati,

Nevsta

se dostv na novosedl. novotn novuk, zcela nov.

nkem, dybys byla sv nuznic ;~

svm pnem, kter

nuzovati. Zl.

O.
obhnt
Zl.

obshnouti: strom.

trhu zbyl, kter pak se prodvaj

na kot".
obec
:

To je na obci - na obecnm na p. studn. obcat -=^ slibovati, uriti na nco, darovati Ti rnsk obc
:

oberv
obestat

= obo.
nco
:

la.

^^ obshnouti. Zl

obeart na obeart =^ opravdu,

la.

na aty.
obecina
-

obezito

pole

na obitym -

obecn pole.

je

na

ob

strany svah.

obeck, obecnk ^^ obecn les. obecnica ^:^ obecn studn. [la. obdiny -^ co dobytek okoue
a z

obhazova stnu =^ obmtati. obhlednf: Co toho lovka

obhldlo? ^= co se

mu

uzdlo. la.

koryta rozhe.

Zl.

val.

obhrkn
ho obhrkly.

obstoupiti:

Dti

obziny.

obejse: Jak se raka obejde

v

obhrnova: Strach
val
-'r=

izb,

pkn
a
s la.
11.

obhrno-

zpv (kdy pochod

obchzel,
:

la.

po jizb
v

se

obeznm),

obely

obchod

Byt semena obchodech

nem,
objza

nm
objdza

znal eho.

zkuen,

(jsti)

la-

hdka,
briillen.

konfekt. val.
sa
lui

obknt
Zl.

k(di<t

aii-

obrky:

hrnce

prodavai

na

z chrmu do chrmu nebo ke km. Pbor. obchodi sa mlem ^=^1. na mle pestvati. Zl. 2. J sa obchodm s dobytkem = vodu obchod. S ovcemi se neobchodm (sich H. abptebon). obchodm s*-

as

jubilejn

238

jak
bota

moii

sich

fretten.

sn.

sla-

obrodit':

Strom obrodil -- m

mne

obchodila.

obcn
la.

=
:

kdo mnoho

hojn
shne
:

ovoce.

obsa

= objem, co rukama obtlust

obistny.

jedla

na

tvi y

nlt-

obra sa 1. Husy sa obraj ist si kdla zobkem. 2.

sa obr

sae. val

= dobe objezd = objka. obkolit = okolin. oblak = obl poleno,

si
;

Pkn

stoj."

= okounti. o = postarati obstrn = obstaron.

obskat
obstarat sa

se.

val.

obsmda
obchzeti,
dostal.

okolo koho,
se.

op. -

oteti

eho =: aby nco

pan

oblaky
f.

^=-

Prgelholz.
la.

oble

= oblek.
=---

obustnt hanbu

oblevilo

nastala obleva.
la.

= ledvinky, oblinec = obl sloup.

obliky
liskuje ve

obthnut koho

= =

utriti. Zl.
Zl.

oiditi.

obtopi koho (jako

fuchlo

oatiti).

val.

obliskovat sa: Msek sa ob-

vod.
=-.

podl.

obnova
val.

nov

napadl snh-

= neobeschlo. obtli = obudi = zbuditi.

objati,

obuchn: Ee

blto
val.
lbati.

neob-

obut koho

^=^ oiditi.
:

Zl.

obojova koho
val.

= zvtziti nad.
obolet

obyaje

= Launen

Ten

obolet

Nemohl toho

obyaje,
obyo

olmajn

lovk lovk

launisch. podl.
:

iibers

Herz bringen (pes srdce

krajiee,

dlat nco na obyo

pensti!").' Zl. srvn. jeden kraj,

na oko

pozvali ns

enom na
obyt'.

obylo.

kdy pl
I.

nemohl strpti

obyt
halten):

nkde

v)'dreti" (aus-

toho* ukrade jeho

257.).

nemnoho

(Vb.

Nemoe tam

obvat' sa ^^ zdrovati

se

Neto

obrti:
obrtilo

Na

devt rok sa
val.
:

odpk
pku.
ste sa

= jde = pokoj
j.

bude sa doma nic obvat"?

obzdola
mi od-

: ^

zmoci:

Nemou
la.

NecLi

vecko sm obzdola.

val.

obzin: Co chce vecko obsa

obraca
dodlat.

= piiniti se
sebe,

Mo-

zin?
mti.

= vady

bti

a ze veho

dobe

obracaf, chcete-li to

Dj'byste mohli

nco obzin!

(uhoniti, uloviti).

Ty bys rd vecko
to obzobe

obrti penze na verwenden.

na

nco

obzint = pro

sebe zskal.

obzoba: Ty
le,

- vy-

obrazi

nkoho

uraziti.

val.

dostane za druh.

J njsu v hlavu obraen hlavu padl".

^ ^na

obertovat:
obertoval
podl.

dnho sem neertem

neobelhai.

=
:

obdi nco
obidn

= spodati,
la.

= obdl.

obiva

Chod po obiv

po

ebrot,

val.

239

oeacinan

nejujm obleen,
val.

odkisova
hati. val.

=
si

slibovati,

j)isa-

oblekem peten,
ocsat:
ocs. slov.

Vtr nm
-- 1.
lelk.

vecky jabka

odlevk(u fajky) = Wassersack.

odmchn
cop. las. uh.

nco r^
to naa

pustiti

ocsek
2.

ze starosti, val.

stopka ovocn,

las.
se.

odna: Dy
val.
val.

nza od-

ockni sa

= octnouti oaba zemky = okopati,

=--

sebou nese.

val.
la.

odnava
odnst:

= obnovovati,
Pmb
ste
si

oad nt, oadl

(plen (tv).

od slunce
ka-

na

nm

od-

nes -= potrestal ho. val. 8edn dt

oehla
))t

- odrati z

chlup

mm, ak
jejich

ich

odnosili,

ste

oehlan.

krsn otec (na kest), podl.

oepif
odbil

= pohlavkem udeiti,
:

las.

odnoha
odplit
:

odbit' sa
si.

Ku

stv

ztratil

sa mi podkovu

odbil
;

= haluz odstvajc,
nkam
:

la.

odpal od krmu, nic

ve-

tm se

nekup (kdy se kdo

bos", val.

odbolen

= bolav
!

ten
od leen
se

cpe),

podl.

U m vecko odbolen (k
o nemocnm).

odclni:

Odcio ^^ nezaclnj.
las.

odda = odevzdati, odespa = usnouti.

!

odpk = leva, odpoinek Bez odpku na mn vis (neustle), val. odprova = odporovati, val. odpoves odpov. 2. 1. zprva, zvs: To moe p na
-=::

odpoves (bude
soud),
val.

se zodpovdati

na

odt: Jak chytm ten sochor, tak a nm odeju (udem), val.

slov.

[lesa.

odpri

= utci

Odpr do

odpdi
=:=

odehnati: Ptci sa

odhka
odhodit
dlky rostl.

hrz

pi ece,

aby

odpudili - opustili hnzdo, jsouce

voda nebila v beh.

znepokojovni.
odseknouti.

komu -

odpust

odhodit haluz

= ode

pn

do

pou. Opav. odraba - odrati; odraban

==;

odhonek

= mal zbyl zhonek.

val.

lovk,

kabt,

dm =^ schaebig.
bych piel, ale

odchlady =: jarn mrazky,

odrBa =. oddlvati dluh. la. odpravi postel z=. rozestlati.

odrazi:
ta

odchod:

Nemocn

je

na ododjm

chod

= brzy

ume.

la.

nepohoda mne odraa.

OdOd-

odjmat sa: Blto

razte sa na

sa

de

do

Kromia.
:

= chyt
odkaf

odredyga
odrodk

obuvi. Zl.

= odsthovati

=
la.

otevti,
op.

odkat

=
la.

redygali sa do Uher. val.

oteven.

zatka.
val.

odkludi
odkorek

se = odsthovati, = prvn deska korou

s

odseky

= z jinho rodu. Ji. m. = ab noky,

St.
pl.

odi sa
odchlpla.

= Stna sa odia =

od klta odezan.

odvadit
:=::=

240

ohluba

vybavt
lio

Zajc byl

chytn, ena
odvali:
odsekl, la.

odvadia. podl.

Odvalil

mu

hlavu

ohmatn ped vojem pipaen. val. ohna pust chlapk dorostl,

= srub nad studn. =

Zl.

odvaren

--^

odbyt:

je od-

pak vbec vrostek (synom sogan,

amo). val. slov.

vaen
odvary: odvarya od
stoupila, uhnula.
n -- od-

ohniv pila
ohrada:

= parn.

val.

od veera, odvee,
odpoledne
:

odvei

ohnivko ^= lnek etzu.

Msek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vm odveera. Pamb daj dobr odvee. Tu atku mam na odvei (na odpolednjek v nedli).
se

bude pra.

ohsnt
uleknouti
se.

eho

emu

V
(o

pul

odvei

krvy vyhaaju
la.

svainch),

val.

odum: Rodie mne odumeli

malho. Strom

trpiti, ohra suovati vid (ved), la. oliraa ju ohkan nebzliv, otrl. ohumn = lakotn Ten ohuma,

odunt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

vecko by zeral.
je

la.

odut
Otec
sa

ohral

nedbal,
val.

kdo

se

dun, dychavin.

k niemu nem.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zci).

Odvrhovt

ochalebn
ochalebn.

= lichotnk. = lichotn
--=

dt

zvrhovl sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.

1.

odzemek =^
2.

spnodzem.

ochlmat sa

opiti se.

[val.
se.

zdrav, jadrn chlapk.

ochlamovaC sa

= objmati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

oiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogben
kvy,
je,

= oteven

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. oen. Ogben kdo m hubu otevenu na pl dcko ubroen) o(ogbenec en je, kdo m hubu otevenu na smch ogebuje sa -=^ bre,

ochmtilova sa

ostchati

so.

=
:

ochmra
val.

sa

= vhav

dlati,

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

oeuje
()g))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogbit =ohst: Krva chrom,

si

oprtka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmen

kus

na

(na

ogryna
kody.
idi.

okounti, la. ohanka (ohka) =^ vcha od

vysekn). Kyjov.

ochrni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mkich

ostalo

neochrnnch
la.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.

ohledek

oistiti: z hydu. val.

ocha

sa

n.

ocha

sa

upej})ati so. val.

slov.

241

oefat:
oli

o kat

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do hol ostihati.
olej

Zl.

olej

na na matn.
jak

svcen, oliva
las.

zaiti, val.

oysovat
1.

strom ^= sem
dlvaj

okapan
uspal, uh.

otrhan, val.

2.

ostrouhati,

tam bedni

na syrovm
las.

okladina =^ stenka,
oklat

oihaga
2.

dev. Zl. 1. kot omakan.

val.

nezlobil

= proklat, = laka
krasne

oklat sem
la..

lovk
omlat

neotesan,

ne.

nco

hub

= omlati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

z-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobr
(jest

kdy bez chuti j, vkati. omateni maknm, potm. li na omat -= nevdouce kam.

Nco m

oko

pkn).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(zskal

ho

omehn = minouti: = nedostalo mu,

se

Omeho

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pl.

okolin ik pknho
okonat:

(val.

okoliit)

nen
okol.

omelinka chleba oms -^ oiditi.

=~-=

odrobinka.

ita

= v celm
sama
ani
j

omin "- atm ho

to

omine
las.

Zena

v.ecko

= pomine.
omladina
--=

okonv

(obstarv,

obdlv).

mlad

les.

Mme

prce, e

neokonme
[las.

iiepodlme).

omldko omlhan
vetch, val.

okoraeia

= orace, okolkovn. okorova = okolkovati Oni

:

= omldek. = ooustan, = omrzeti.

val.

odran,

omrznt

Tak ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omen: Nemt omen doma

bvat

okoviny =^ kovsk

trosky.

okaky:

zelen povlak ve stu-

= nelbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neom = neuke.

om

dnkch, abince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehn''
okresek

sprostk.
si

[idel.
las.

onakv, onakvj: U je ona-

^ odpoinouti,

kvj (kdy se po nemoci pozdravuje).

okesva dub
oktit

= otesek,
poktti.

= otesvati.
okleek.

Dnes

je to

onakvj

(lep.),

ondit:

Pkn

sem

si

ialenku

v zahrdce zaondi (nasel, nasadil),

kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutn -- ukrutn, uh,

okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvkl bych ohl, vidl bych t.

okvka
oky, .

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= snh na stromech

podl.

vtvch zaven, siln jinovatka; tromy okydn.

on

-~

jmenovati.

koho nechci nebo nevm l sem k onmu, u

1(5

242

onho sem

byt, z

onho, do onho,

'

opji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v onm (Brodsk na uhersk stran)

opi =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. oprak = opratn

vojem zapraen,
oprtka
val.

vl,

ped

se

= ohleti
opta
2.

na zadn koleka
ovvati

se.

la.

odmen

kousek

1.

na oplce
val.

lesa

k vysekn prodan.
:

pod jedno
opantan

mluviti, opakovati.

= thotn, opapa sa = zaobaliti

se.

opratn

kdy se jede tymi,

opratn
"

prvn
se

pr sluje

kon",

druh pluhov
oprava

la.

hadry. val.

cpa = loudati
opaisko
nezamrz.

= prava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, je v zim
Pmb
(opci):
sa.

oprv

odprv

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opait parn (de, vzduch), opaito parno.

nm

Uhersk voy neopravuj

tak, jak nainsk, nejs tak opravn.

opat:
chra),
opec
val.

opati!
spliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj .

opren := opait:
se:

Slunko
slajc,

sa

opren = ohniv,
la.

lut,

Opjkol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprtit sa: Pltno voskovan

dali (oddechu),

dopkali

na"

val.

sa oprilo

= oprchalo.
devo opuit
prut,

(o

opelcova sa oustovati se stnu) dotrnm bti Neopelcuj

:

opuit
tif,

= krhl.
o

krut.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodn ordekova km
opukat

bti

zem

Co

po

opesluje? (ne-

ist

opit,

dy nm

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opea
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osi

se:

Strom

se osil

=
ne-

obida := patn as,

pochlil se na druh stromy,

padl hned na
ossk

opipef zr pipec (tipec) dostati od zn hynouti, od horka vyschl krk mti a p. la.

zem (kdy se stn). zem, zem z vody

z n voda oskla. val.

oset

ost v obil. la.

optkn nkoho
oplanut chlb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osdlit sa

osknt

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

en,

val.

oplata z role

oplusnt
sel,

= pacht.
mizern,
la.

osikova se Bylo tam zima, tsl sem se tak osikova

chor,

jak osika.
osyp

zarmoucen,

= sypn
sa

obil

na obecn

oplusn = pijti na mizinu, oplui sa = okotiti se; pola.

poteby.

oskomny

= laskominy.

1.

hrdliv

slehnouti (o nevdan), val.

oskomza

skoupm

: :

::

bti.
val.
2.

243

oala

vhati, rozmleti se

vindl

oemetn

(okounti)

las.
^=^

okvrkn

opliti so

vasy

mu

okvrkly.
ostchat' sa

lovk. oada =r uskrorann se bez odky = bez ostychu. S oad

;

= ostchati
koho

se.

pk
se,

utrat

(odaja

sa,

uskro-

oslzn:

oslzlo,

oklzo (po deti).

zbojnk, la.

osmek

ras,

muje se). oda

oapky

sa

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostchati

ma.
sa
:

= otpky,

mal od-

osmka
osni
osobli
osoh

Had

sa osmkt

korky.

la.

zvlekl se sebe

ki
co
^=-

[la.

oen

= do kon oteven
lovk
kter se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
la.

Nenechvaj dve oench.

osobovati

oen (oenec),
stle

osoi

= uitek, podl. uh. = prospvati Mn

:

val.

oeuje

(smje).
sa

to

oseova
oiga
mho

= okerovati

se,

neoso (neosohuje).

smti se hubou otevenou.

haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestrnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrov,

konen: Na
nzalei.
la.

ostatku na tym tak

oran chlb
oibni

= vyschl.
oiditi, val.
la.

ostatn

^=: 1.

posledn

2.

patn

ova stromem
Ov se v prci
prce.

Ostatn kocr, co ek, a k

nmu

= =

= tsti,
je

lehtiv do

myi pibhnu.

To u

je ostatn

lovk.
sledy,

la.

ostatnkrt ;= napo-

oklebova sa

velice plakati

oklben ;= oteven (dve, huba

sa

ostehn

=
tu,

1.

octnouti se
sa

na pl).

lovk
Kde
sa's
:

nev,

kde

ostehne.
jak.

oka
prci.
val.
:

sa

prce

vyhbati

Osteht sem sa

ani

nevm
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

oklih

dela co na

oklih

stati se

Tak sa vm
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ost

jemenn

ostiny.
la.

okomek vanec, la. okomina =^ laskomina,

okrabiny

val.

= ostrev. ostr kopec = pkr. osuhl as = sychrav

ostrBa
os.

= upky
las.

z okraba-

nch kobzol.
;

nepjemn
osuek

osuhlo

lovk
un-

= elezn okvarek = kvarek.

okrdy

pice. val.

heimlich.

okvrli ~= popliti vlasy, chlupy

pole

na

kopeku,
nekod,

ooti
tn

= otakiti.
n.

[(kouch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

otara

otera

= doera,

ob-

osvan

= vytran,

lovk,

obtn vc.
n.

gerieben

otarova

oterova koho
16*

;=:

To

jest

elma osvan.

obtovati, dopalovati, dozrati.

244

olif

oiditi.

Necho,
(lovk,

a to trochu ovne.

outran
at.)

ouml

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jin.

ovcan,

otepan rr

nepkn
m

ovsit

= dolu
To
la.

svisl
val.

Smrok
:

osthan.

ovsit chvoj,

ovi
val.)

= oistiti (srovn. varn

;==

ovesn ~- plan, jalov

ovesne

Mluvit
jaksi

ei.

je

zas

otky
lesti

z letiny

stoen such ratona podpalovn. val.

vhav.

o vesna (e),

ovzcn
vzcnm
ozajstn
gravis). la.

nabyti

vzcnosti,

othav
ol"kpa

se stti.

= neika, hup, otavka = klsky obiln pozdji

ostatnch dozrvajc,
v.

lovk =; vn

(horao

podktasek.
podl,

ozdrav = okti
vesa Lai neuvaj).
ozbe

(tohoto slo-

otize
dictv, uh.

= otcovsk
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.

otic

ozimlo
chladno.

tam

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata otic.

ozna
z

8a se

oznali sa a ebrali.
:

otkn

Ai vm sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
karedina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. la.

otm:
otoen
oteit
otpat

Otmli

v lesi -zatmli.
val.

= thotn,
konop =

oklivina.

otrap n =^ otarn.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobn. odarova ovoce ^^ sreti ty-

zl.

kou (odarakcu).
oebrait'

lmati, podl.
z

otnisina
:

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

ebrk

mrzk Su ebrk
:

oteny Nemme sena

otrti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ogar

= ommiti,
fem.

Bt

nezdara,
:

la.

sem od toho jak

otr,
e,

otrcen.

oiha
nepval.

ostr

vtr

oihi,

= msto

mrz

oih

(pl).
:==:

stupn

Je to tam na

otri.
val.

oit

Okti.
--:

= pihloupl, otupn = poctiv, okliv, otvoric = otevit, uh.

oupan
ovca
:

omolek
val.
[val.

nco

omolenho,

kus

slaniny, jm se

obuv mast.
o

ova

co

= pod
o.

nem

halina z

blej

ovce (vlny).

mluviti, hdati se

val.

ovn

ovanouti, obeschnouti

ovantan

- opil. val.

P.
pabca n. pablcova sa
se (po

pabca
tpati,

sa

val.

paba
pab? pca
n.

zpouzeti

Co pod
bti

potloukati

tm,

lesem).

fea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

kloptati.
[las.

paje
pajedn

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = dk

la.

pajediC

hnvati,

roz-

blto.

= rozhnvan.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pdu
se
:

pajedn=tiplav, ostr (chren).

pajta [uh.

zati se. las.

pi sa =

kloniti se
viklati

pajt

nastrojen pank. val.

(o-,

Vz
3.

sa

p.

2.

ve
val.

pajti

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od mluvy,

brti sv slovo zpt"(!):

P
t

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho pm.
u bylo.

Nemou

pit, jak to

pajzn(z-) = odciziti, pajzova " utkati, val. pl = plame v peci. la. palacky = havky 2. tsky od
poza.
la.

paska =r drah,

lep koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladk va na

listech stromovch. Mehlthau.

pada=l. Zem sa pad horu ost (pukati se), ruky opadan

(popukan).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrn :=^ pkr kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobhati, val.

N
8.

ze

pad tak
padlo

pala
palzga

-= plenk, la.

do

tej

rodiny.

Vecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

hor (dopadlo). 4.

la.

pr.

(ramotiti, kieti).

pdlo "- zk deska, na n se

palata - polanda.

napn sat ke. pdla

(pl.)

=
vy-

palav^paliv, ostr (vtr).

palavo
:

la.

rmy,
sukna.

na

soukenci pipnaj

Je tam dnesaj

ukrutn
vtr. la.

palavo
sa,

= paliv,

studen
uh.

pdli sa (napadlova
pdlovat
nati se:
pnal),
se,

plen = koalka,
plenica == kus
neporostl.

sa)

napnati
.sa

se,

vyp-

zem

vyplen,

pdlil
pdlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpnali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtn stopka s pukem

hlavika
pendlku,

(nevychloubej

pdol
doly

=--'-

dol hlubok.

na p. narcisu, tulipnu.
p-

plka

:=^

uerovniny na hoblovanm

hebku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati

pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stlo za pendlkov plku

(kota),
:

la.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zalo

palch

pouzdro koen na
val.

pcha dovdti, ertovati Koata pchaj. Dti, nepchajte

pachlopy
louzky
se
~

bolov palec nebo jin prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

rod,

tenk

hala.

pam = Nael
Vzal ito po
val.

po pamti.

stronlv opadal,
^^

pamti

= po

tm.

pacholsk

hodn, jadrn.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa durditi, zlobiti se.

246

panoha
mov.
2.

=
=

1.

hlavn haluz stroval.

las.

parojek

= roj

z roje tho roku.

berla.

pansk

= robota.
bdn

pant
krej
4.
2.

vec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potc

kdo

se ml.
1. plsti, ti
:

panta=
liti

2.

m-

parchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paen trva, plevy, ohrabky dobytku, val. parzek n. parzek: To je masn p. -- dobr kopa, elma.
Pbor.
pasry
:

se 3. mluviti hlouposti
uiju,

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to trop, vyvd?

dl za pasry Ten sa

mluvm hloupoty, vecko zpance

nadlal pasr.
pasinek

= zpantl
cete -=

mne

zmlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupost,
uzel.
:

paskuda
nevyvdj.

Nedlaj paskudy

panta'

= rozvzati

panta
sa

sa = potceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
la.

sn

do kostelka edem do-

koa

spaskudil.

Mos

pancu.

paskudi?

mlsati,
la.

ppen

zhoel slma a

p.

paskudnk ^= mlsal.

paprek =z zlatka

paprov:
tsta,

Dl sem za to ti paprky.

papta^ nco
sa v

papla
Di

blt,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudn :r= mlsn, rozpustil, kdce, la. pasmnka ^ ni svazujc psma. psmo = 20 nit pze ua lokov pltno. 24 na ir.

ppol

= ppe, prach hus. uh.

rod. uh.
n.

pasova
sa z

sa

zpoliti

paprad

devem = natahaj

pasuj

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

pastrk

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

patn pole na kopci.

puami = umel)
katule paprov.

papua

sirek

pastrkova=
kmi stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pivati.

para
2.

sla

Ten m pru

= nadvat na neptomla.

prce namhav: Ti (dti) daj

pry.
:

nho (ukroba ptomnho)

dos
pli

pardn

Nni to pardn

=
To

paekova = hubovati, vaditi se.

paska
je

= kdo
!

si

na pna

hraje.

pkn.
sprostk. la.
:

pak chm,
parati

paska

(ferina, chlapk).

= diti
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v mysliveck

ei.
vc.

lin

prati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
nerodn msto.
(val.)

pletka, bezcenn

parhn ^^
2.

jmuo vrchu na Vsacku. val. prnk, prnica = tanenk n.

paterek

= far)

= kaplan (velebn pan

= renec
:

la.

tanenice do pru.

paterky

Vezmi pa-

247

e. val. 2. kytka: z re ervenej podl.

vije

trky,
val.

budem

sa

modli renec,

pereko
klo-

uh.

panfhan
(panchart)

= =

pezdvka
plnu

dtem
jest:

peo = kdo
bouk
;

m opeen
:

la.

pezdvkou
(pl.

vypnav va-

pachat
patyk

hubu

d v. val.

Vecko spach.

pere
velik

fem.)

peraviny,

= = vichr. pavla m. = chr v kostele. pazdri = utkati, pazucha = pe. uh. paerkovat = chut pojdati.
kyj. la.

phy.

pavichr

val.

perav

=
=

skvrnit

od

rudy
roz-

(hruka), phovit.

la.

pertka

1.

vtvika
a
p.
2.

marnu,

petrel

kosinka

Zl.

na pomaovn. psnika pse.

peckovit

klada

porostl

hvemi.

val. zel

chovati. pstovat pstna, pstnka la.

-=^

val.

pecnov
listy zeln,

horn

velik

chva

slov.

mainky. val. peculat == barvy ern do ervena.

op.

pestvo

= rozpustilost:
pky.

Co tu
la.

dl za

pestvo.

peen

=:=-

jtra. uh.

[la.

po
:

= pko,
=

peek
:

=^

peen brambor.
^=

pek M hubu na pek tv se do ple. peli utkati, val.

pt Bude sa bude vadn, bit.

mt

po pti

=
::

knz svtsk: petrn hodn pane petrne. Pbor.

pevn chlap ^^
siln.

Cti-

pelech ~

kudly, kuf, ttiny

star atstvo.
pele.i sa

pch
vleti se

1.

bodlk. 2.

kdo rd

po pei-

podpichuje, popouz.

nch.

pchavka
(v.

= osten
statek

na pchi.
pci

pe = paez
pn:
kra, bl,

snt)

Zl.

sti
val.

picova
chystati.

dobytku
[val.

erve,
:

stre,

penze

= cena

Obl je v pe-

pickovina ^= svkov
:

peen.

nzoch,

ide do

penz. V tch pe-

nzoch sem
je to drah.

to kpl. za ty penze

= kouiti z dmky. pe = elezn pro na koloppa

val.

vypryskuje pdit Voda pid nap. ze sudu, ze stny, ze zem. Voda sa pd, bude mrzn" kdy vystupuje, netee svm jrkem. Zl.

vrate, val.

pidlikova
1.

perlk

vehk kladivo ko1.

pidlikuje = vran,

Po mn
ebe

tu cosi

slov.

vsk.

2.

tenk nebozzek.
kopk
n.

pidto

dut

sloup v rybnce,

pernica =^

msa

devn,
pro

v n evci mej
2.

kru,

barvi trou barvu.

:=: 1.

kvtnk.

kterm voda pd," odtk, la. pichla ==: makati (koku) val. pichn: Veci sa do stolice
nepichn (nesmstnaj).

zaje ocas v mysl.

248

pta

= = pitka. pilno = honem No pilno

pijany
opil.
las.

^ plan,

hol vrch.
:

pijatyka

planta
!

plsti

J sa m do
di,

pinoiC

sa

uh.
se,

toho neplancu.
(nei)leskej).

Ja

neplancil

1.

vypnati
2.

kam

sa plance? (po-

hrd
se.

si

vylapovati.

namhati

malu

jde).

val.

plpolat':

Byla

pipa
jsti,

= piplati
m.
ziz

samy

pentle,

se,

nepodn

tak od n plpolaly.
plstovit

pracovati.
pirc,

snh

=v

plstech,
val.

soumezek chrastm

v kuch, op. krpkovit.

patenk

zarostl, hrz. uh.

patn

kdo

ned

piroek t, hl. uh. pira = pinka horsk, val. psmo, psemko ^= 1. list, psan,
la.
2.

plat n. zaplatiti

neme (iror.) Zl.

tam bl platn T mal crka

platn:

Mlo

= mlo tam
ja

})odi].

kad knka. Jin.

vr

mi platnj ne

dv star

roby.

pie
rny pi.

inouti,

tci:

krev

Pecen chleba platnj ne

mch

zemk.
plazat ^^ rozpiazen.
koili

pitaka n: ptn, ebrn, val. pta sa = ptti se podl. uh.

pitka

kdo m
val.

na krku rozepiatou. do
si

= npoj
1.

kravm,
dychtiv:
2.

val.

plazit

okna =^ nahldati.
plaak.
la.
:

pitomm
je

Jozefa

do

prce

pitom

zvdav:

Npla, ty plhni
na
se
poli,

sa n. plhnt sa

Su

pitom, co z toho bude.

V tm
zl.

hmyz

a vecka neplechu
zavrhuje),

smysle k se tak hlp."

plhn
se

(=

hmyzu

pzdi
sa

sa

n.

= babrati,
jdle,

pzgi,
:

pgit

mnoho

vyplehlo.

piplati se

v bahn,

plejk

= ko
:

na

plet.

(s necliuti jsti.):

Enom

sa

v tom

pzg.
s

abych sa
piplal.

To nestoj za to, tm pzgl matlal,

pleka: kojiti, mlkem napjeti (dt i dobyte) Poplekaj to mal.

odplekaC =- odstaviti,
teliti

pipleka
ost (na
Scharte.

n;i

== pleknmpiichovati. val.uh.

pizgoi
pizgo
pizgra
pizg).

n.

pitvoit

= pytvati.
!

plena

kaz

na

se-

pytevnk. val.
to je pizgra

kye, na
(kdo se
rchat,
j.

noi) = die

uh.

pleskat

biem

ko]). la.

zz slov.

prskati.

piznt

= udeiti,
:

uhoditi

p.

ples

-^-

hloubka,

prohlube

koho kamenem,
o zem.
la.

pohlavkem,
piznul,

hrom

km Osm
to

ece.

val.
-

pleti
(zabiju),

udeiti: Zaplemii

(hodina)

piza.

Kolik

hodin
ze

Vyplest oi. Plel

pl.
f.

sel).

pizlo? (srovn. pst".)

pletky

plaky
pror,

-::^

kde

voda

zem

zv.

Jin.

smyky, oka

na

Kdosi jsa alovn,

hjil se, t

slz."
:::=

e dlal oka" na zajce, nevda,

plachty

tsky

odpadajc,
val.

co by to bylo oka",
to
l)yly

kdy se indel strouze,

en(^m

pletky."

Nace/

: ;

-oudce zhurta
jej

249

odbyl,

e oka

la.

slov.

pajzem tot zna.

val.

nejsou dn pletky."

plzn
rozpjat:
2.

= pizn.

plezmero
lozplazen,

1.

koile na prsou

pobdaf
hd, val.

sa - zdti.

Mi

sa po-

pod krkem
plezmerem"

Chod

plich (plch)

= svi. =

kubn.

pobja na koho

tvti.
:

la.

pobzn
ho sem.
provzky
la.
,

plichta

= kuelna,
:

= pozvati
pl.

Pobiznu

opa v.

pliskyica
plkat",

pryskyice.
plauschen,

poboky

m.

= postrnky,
zapraenho

plkota
i

po

boku
(srov.

plko, uplkan.

kon. Kyjov.
r=:

pl
<lo

m.

plnk msce
la.

pocmurovat

cmurkat) -po-

plni.

v plni, v plnu

nahldat (do oken).

pln pltno ;= hrub. Jin

ppa: iky s na
plpaly, rozvaily se.

pocudova
hdati
se.

se

= povaditi,
la.

plpu=roztak plpoce
jdlo

la.

poasn (poastn)

= zpropitn
teleti, la.

plpota:
(zvuk,

1.

Kaa

ve

Za pQasn vs svezu.

kter

vrouc) 2

~ plkota.
v
fem.
pl.

psob host
makovi

poelatna krva

= po

podi=l.
pi
dlem:
dati
:

podliti
2.

stejnm

pls
polt.
pl,

= sdlo
i

Vecky podl

vyst-

val.

pla

pluhk (=: plhk)

flinta s

= vor. = fortsk

Sak sa enom njak podme. kdo se nemocnm ponav

dl, jen

si

tak pon."

Zl.

dlouhou hlavn, val. pluhy p. f. det asto po

poinek poinek (pi

= potek
= hdati

Na

dobr

prodeji). Zl.

sob

jdouc.

iduhavzima

de.tiv, bltiv.

pluka
pluska

prdlo

mchati,
:

la.

= kapka
:

Plusky krvi
plusk. Zl.

ve
la.

mn
uh
;

neostalo

plusky deov

se. Sposmy se. Pbor. podbi si boky m. pomoci, prospti si To bych si nm podbila boky (kdy se nkter nelb

pota

se

tali

mokr jak

enich nabzen).

pluskanec

= kus

blata

na at

piplusknutho".
plusknt = padnouti (o

nem

mkkm): Vajko
ple uderyly

plsklo na zem.
])luhy.

pluta, pluskavica

detiv poval. la.

podarkova s km pohrdati. podarunk dar. val. la. la. podat sa^^l. povsti, podaiti se Jak sa vm maci podali? 2. poda sa na koho =^ povsti se po kom, mti po-

as.

Mrana

s na pluty.
^

povahu.

Podl sa na taka.
sa,

val.
1.
2.

plut

nmec

kut. la.

podebr

podebran ^=
vyjasnv
'.

pltk

= nehlubok.
to

V
v
-

pltk

obloha od spodu se

ndob je mlk
plem

voda. pltko orat.

boule odspodu hnis (oobiraka

Zl.

prodal

celku.

podepta

--=^

polapati
la.

Kon

Udlamy

to

plem

najednou.

mu

podeptay nohy.

250

pod = zaloiti, ztratiti

Po

(stn).

Ty dti s enom podobeky

ZI.

sem kdesi kivk. podgtann bltem zanesen,

(huben po nemoci).

podobn:

Nni

podobn

val.

la.

podhat

= podpichovati

Ne-

chcu mluvit, ekli by, e podh-

svtu (patn vypad). To nni k svtu podobn (nehod se na nic). Za esk dativ uv se
vdy pedlokovho pdu na

m.

Zl.

n-

podhrdlek,

podhrdl =^ podval. la.

koho

Syn

je

podobn na

otca,

bradek vepov,

cra na matku.

podchytn: On sa krejem neu, ale on to emeslo podchyt (o samouku).

podostek == dos, hojnost: Je

tam veho podostek, ma podostek

sena. la.

podln

(dobe
dln

se

zem podln oe), oraka, vlka po:

Tam
se

je

podplen zr
(krva).

hnd

do ern

= dobe

dl, ubv
to podv?

j.

podvat:
dv.

Kde
v.

-=^

podpichovat, popodpalova debra koho (aufziehen, foppen).

podrailo

obil je dra, op.

podklasek

otavka

Zito je

potacinlo.

sm podklasek.
podkost =^ die
bei Kiihen
:

Schamgegend Krva vymn na pod-

podka koho =^ podezrati. podiza se komu ^- posmvati

se,

mluvc, dlajc po

kosu. Ja. podlachmat

pokriti
t
(aty). n,

izok

v
la.

Tn

nm pod= ptk posmnov

n pomrviti
vlek
la.,

(obil),

vek,

podruh
jinde

podrostlina,

podlzek

klas vyrostl ve starm polehlm

obil.

sktek
:

= vlasy
Vlek ho

na ele jako
le,

val.

vylznut

jinde

podrhaf sa

komu

val.

pod-

volek ho podlz.
podloit sa
ustoupiti.

iza
:

se.

komu

podrobiti,

podrun
vylhl. val.

=z house

po

druh

podtupky
na vaen,
podl

= mlad lupen zeln

uh.
[val.

la.

podmanck
podmladit

= patn, =
sa,

Podsadm 10 zl. na Tych pt grunt bylo na to podsadnch (hypothkou).

podsadit:
to.

lstiv,

podvodn.

kvasnice
se

= trochu
do nich;

podstolinka

trno. uh.

mlka a cukru d

podstupek ^^ namhn,
tka.
la.

na-

podmlauje
d.

mrana

se hlad

na
je

podstpi
^^^

vystti":

Moc

podnosky

zbytky
:

jdla,

podstpt.

Mysl, e ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las.

podsypat

slepice

podloiti

pod
val.

vejce,

kdy

chtj sedti,

podoba

Je ho

enom podoba

251

poda
uovati
se.

sa

m
la.

podclita,

pi-

nu

a kde nic tu nic

= brzo

jsi

pestal, val.
:

podustek

Mam

teho podustek
sedran

a po krk.

podvazova
podveer,
o

pun-

ukzati se pochiapi sa chlapem (chlapkem), piiniti se. pochura := kdo m za uima.

pochrni^.

ochy nadvazova.
podveerek

=
:

ukliditi

Stanula
ju ^= je

as

a pochrnita. val.

svainch:
val.

Pamb

daj

dobr
Byio

pochvat
Pochcivaju

Pochv
la.

podveer,

do n zamilovn.

pochciva:

pofidrn

pochybn:

se.

to pofidrne. la.

pochyba:

U
Zito
je

bude

pochyba

pogabova: pokubovati, kdliti

na

obil,

u je sporota pry.

(dve) val. poglempa ==- pohrzti, pokousati U teho nmoe tymi zu:

pochyb:
nezdailo
se,

pochyblo

pochyba na it.

Ovoce pochyblo := stromy kvetly,

ale ovoce nezasedlo.

bami poglempa. la. poglondat pomrviti

= Obil
val.

pochyl

==-

nachlen,

la.

poglondan.

Zl.

poja za ruku
la.

=
s

vzti.

val.

pohala poharca pohlaska

pohtazuje

= pohladiti, = pohladiti, = pohala

la.

pojmi
o

ma = vezmi

sebou,

pojedno jabko, pojedn hruka

(toto

nkter,

sem tam nkter,

la.

malch dtech)

pojedn lud ==
Zl.

nkte

Kyjov.

sa,

bude pra.
di

pojednali sa := porovnali.

pohldn:

Idu k

nemocnmu
kury po-

pojedzeni Byl chlop na

:

dobrm

pohldn hldn - -

(invisere),

pojedzeu

ohledati.
:

= chutnalo mu. la. pojeza dobr p. = chutn jdlo,

:

pohn sa Jak sa lovkovi val. pes 50 let pohne (jesti

.
.
.

val.

pohodn (pohoda) == pohodln,

pzniv: as, vesno.
val.
[val.

pojcn

(la.

uh. pojistn:
sn,

p.

lovk,

kter

hodn
j.

p. jdlo,

pohon

= shnn se po nkom.
ksky.
val.
:

kter se

chut

Hruky trpule
sa,

])ohrab ;= der Strassenrilumer. pohdn =; dosti hodn (velik):

s nepojistn, nez
hnilica. uh.

dokel nni

pohdn
la.

pojmky

n.

pojmaky =- provaz,
pojmaj se" na

pohutova
pohutova.

popjeti

Zaal
mdl,

na jeho konci pivzno po dvojitm

etze;

n
Po-

pochabl =^ nezdaen U

1.

slab,

voli,

kdy se zapahuj do

jama

to

pochabt.

Zl.

2.

bude vecko divok pocha;

nebo vedou na pastvu.

pokakova
kakovalo
pokldka
klade se

pokaziti:

blec divoch, pochapi se

a ustati od n
:

val.

sa to. val.

= dti se do prce
Pochapt
si

1.

obil

poat

sa

do

na

pokldky (pokldka

252

skld 86 z nkolik

hrst).

2.

po-

popa

sa:

Popl

sa,

kldky

bernci oblaka. poklzen

ukazoval ochotu.

pokluda
pokrentito

dobytka
la.

Po poklud k vam pijdu.

sa

mu
to.

to

= nepo(papue,

popaskudi =: pokoditi, val. popst* sa na kom pomstiti

se.

val.

vedlo, sklamalo

ho

val.

popelat =
Uhel popetat.

v popel se obraceti

pokrpai =^
val.

poltati

popeli sa v prachu,

na

peci

pokka
jNolk

= polsk,
val.

pokuen, val.

=
vtr.

vleti se

Slpky sa v prachu
Obile
la.
se. val.
:

studen

popelja.

polna, polanka

= kousek pole
od-

poplaca

poplcalo

na strni,
povati.

uh.

mlo

odbyt.

potedova
poledovica

= o polednch =
nled, val.
:

popleta sa = potceti popluska pokydati

popluskan trnkama.

iky

poloh

kout

Je

polohu,

poprava
popravit
popravila

=
:

repartu ra.
si

padla do polohu, nsi do polohu,

Vecko sem
stravy.)

sama
si

polonica

polova polovaka hon. val

Polsk
polta
(srovn.

= koutnice. = honiti: pokWka,

uh.
:

(uklidila).

Poprava

(peje
vlasn

si

lep

Macocha
pilepo-

= Polsko
kury:

do Polskej.

ci poprvala vala na strav.

poprskv
lich) op.

=^--

puklina, roztp, val.

= poi)rchv.
:

rozpoltiti.)

popn= hateiv (uvertriigohledati slepi-

pomaca
cm,
la.

slou" vertriiglich
ale

Tata
po-

s ston.
:

mama

jaksi

pomarasi
(polapal.)
bili

Pomarasil mi

zeli

Ti se pomarasili
la.

(po-

pi n. val. popsu =
pora

pokaziti.
:

do krve)

= poas
la.

pry vhodn

poniakrti

koho

pomlsati,

i)ohoda.
poradit:

udlati

nkomu
sa

laskominy, val.

poma
pometa
pometala.

=
.

smiti

se.
-

val.

(skrotme ho.)

Sak my mu j)oradme Sm tomu (njak

neporad,
la.
;

zmetati -

krva

tk
poradi

prci)

to

das

geht an.

pomknnt koho k
nuknouti, pohnouti.

emu =
Zl.
:

])0-

poadov nemoc = epidemick

Zl.

pomn,

pamatovati

To
sa
:

ja

porcha

pokliditi
val.

I\I;m

to

ee pomnitn. la. ponad sa -- nadti sem sa nepouadla.

trochu porcban. J
je

porostenstvo

~ porstan
!

To
po-

as

na porostenstvo
val.

(kdy pr
obil

pourec, poura =^ potmlouch. popadan ruce, nohy - i)0pukan.

na

obih' a zas je teplo,

rst)

poruenstv= testament.

pon
:

258

je

to

na

porzi

na

pokleb, poklebek =:

posmch r
,

rn, ped nikama.

poskla =^

Dl
plati:

pokleby.

kopeek trochu na

popindra

= popiniti

popa-

pooin, co m rovn vrek." val. poskpi 86 = pokorpiti. las. poshihova = zaopatovati nemocnho. Jin.
poslunit

Popindrl a nechal.

Ne-

spindi! (neple).
potorec
j
:

Ty pjde horu a
hory),
:

potorcem (krajem

uli.

devo
val.

kter

se

poapkat

= pohladiti
:

rovno netpe (ponvad se strom

po slunci toil)

kv volky, ertem

PoapPoapkaj vs

Pmbu
se.

star grac.

posmkovat sa
posmetat
chalupy,
sa:

= posmvati
Nemme

svj

potlatn (poteletn) leti krva p. la.

:

= po
2.

te-

enem sa tak mezi ludmi posmetme. Tulk se ledakde posmet z-^ posmetova sa.
pospolit chlb=snd, sprost.

potpa
pan
tpaj

= podezeni, pomluva.
mne

1.

podezrati;

pot-

po-

= dobraj
sa s

si
:

mne.

potiskat = dokoniti
(obil)

Ideme to
[se,

postava

1-^

lenoch.
zahleti:

[Zl.

potiskat zz doat. val.

postvat =

Nemm

potkn

km = pohdati
:

kdy postvat,

vypostvan =i vy-

pota
potato.
(taje).

= bobtnti
Snili

Okno

na-

lenoen, odpoinuly.

pot
A

rozpotl

postvka=zahlka Z postvky nebudu iv.

:

potratit sa =^
potratja

sa lid trochu

postavit:

Vykldat,

jakj

= poodchzej.
sa
:

bd

je postaven.

potebovat
sa ho.
si

Nepotebuju
se

postavnk -- manipulus. postihnut

s
si:

Mlo

.sem

potrhnut sa

= mti

nsa,

tm

postihl (pomohl,
s

prospl).

emu,

ukazovati

Co si tom si

tm postihne?
si

Na
se).

e pjde.

j postihnu

(pomstm

Posth

na

mn.
potkati,
si :==
[si,

pothaj (t. zvonem, zvoni umrkem). potpa koho =z pomlouvati.

po troe

chu: Potrhl

postila:

stlti las.
las.

=
-

po mlu:
troe.

Jak

se

postetn r
posdi==:

mte? Ja tak po
potuha

Posua

povate
val.

nouze,

pilno

E
bo
[val.

posurnC

--^

duchnouti.
sa
=z:

bud
je

potuha, veckych poberu na

posa,
tati se,

pesa

posme-

vojnu.

Muimy

veci

na plo,
la.

ibinkovati.

dnes velk potuha.

poarvti=potlouci, pokoditi

Hrom
vati,

poarvtt kostel.

poetit koho z= popuditi, potslov.

,

poumo, potuno ::= potuteln. potvora: Dl mi to na potvoru

val.

= na

schvl.

pout
tvti,

pova

^= potvati,

potysek

= kotrmelec,

val,

val.

potyska: pobodati, popichati

::

(zvi.

254

podvati
se:

od hmyzu na kvte a pou-

Pozi,
plo.

patech) val.

Idu
si

povaovat'
si

= viti
:

pozi
pozva

na

si

To
po-

= ohlduouti:

su-li

doma.

obezrec sa
sa.

obezier
zvti:

mos povaovat.
povalenina

= kdy
lese

=
lese,

pozyva
v

na

vichr

vesele (zve na svatbu), la.

val

stromy v

Ten rok byla

por v
:

ohe

ddin,

"uh.

lese ta povalenina. la.

(muvili).

povdaC: Povdali smy spolem U spolem povdaju (u

se nehnvaj), la.

Mme vz na poaji poaj pjili jsme ho nkomu. Zl. pjiti. poa poebrai: Ruku sem ihl

povicha

splsti,

pomrviti

poebraen

Ten

je cey povichany (zapleten

la.

poii vody
poi

= polmnu. = podati,
val.

Zl.

val.

v dluhy),
povjedno.

povjedno

= pospolu
f.

oiti, zotaviti

se z ne-

Ddina

moci

Vera

a dnes trochu poila.

[val.

val.

poiva
n.

= poitek,
=

povu, povudi (Frdek) =' povode, val.

povodi

povo,

prachlina

prchno na podata

povolnek povslo .
provsio,

= povijk. uh. = mor. provso,

krotk,
val.

kuovn vel.
prachovka
prachu, val.

val.

[la.

na

utrn

obslo.
:

prajtova
tich,

(u-)

pevn
pov

vzati,

povdn

po-

val.

veden (dobytek),

po vli n. po voli Je, dtaj po vli.

= pomalu
kter

prame: ron
(prut),

prame

pramnek vlas, pravaz ze

povln

1,

lovk,
jest,
p.)

tech pramnk, prame lnu a p. prame kamenn Trefili na

jinmu rd po vli 2. prce (oraka a

kter se

ochotn

(flotz).

povln,
hni

pkn

prant v zpornch vtch

(v.

=
a

po vli, pohodln
val.

t.):

Zarazil

sa

(v

ei)

dl.

ZI.

povyk

pozd

= zvyk. se = nadti

la.

nemohl prant. Dostna k do Dl ani nohy, nemoe prant.

prant nemohl. Yyzovsko.

se

Dybych

se bul teho pozdat. la.

pozhov = posekati
chvilku.

prask
:

lom,

kik

To hl

Pozhovte

prask

Pozhovte mi do vnoc,
zaplatm.
:

ak

vm

poznn vt atd.
vlasy a p.

poznn je to

lep,

= dcko = breeti prae

prak
pra ?

ubreen.
:

Co

po
po

poznan

= maliko. = oehnut

sukno,

prata koho
postrkem.
svch. val.

zahnti, vsti
sa

Prataj

thni

poznj
obil a p.

= patnj
pozt

muka,
(la.)

pravi
(uh.),

Neprav o nim

ne-

pozrec

mluv,

la.

255

prvo:

Radili

se prav

na
la-

pehonn
pehybk

Nni

p.

prc ^=
se. val.

ad.

la.

je vypostvan,

neupracoval
val.

prav
prdoli
mluviti

vlasy

kuerav,

= biisko.

pleskati,
:

hlouposti

(plauschen)

Neprdol

prdolena. uprdolen ensk, kter

pehyb na voze = pihb. pehybina prohnut msto Maj tam na chlv na stee
:

rda prdel.
pre rr pro uh.

taku pehybinu.
prominouti,

la.

pebai =
stiti.

odpu-

Frdek.

pebra
drBa:
kovati,
s

nohama

1.

pe-

pej: Je vkem pejit (sel). Hsenky pely strom (poraly). Obil rudu pej dn (pel). gepekran U sem p.
'
:

nohy na nohu peska-

witzigt. val.

na p. pi tanci, zimou; pebra na huslch. 2. pebra nkoho = pediti Vecky kolky

:

pekludi
pesednouti

se
se.

"

pesthovati

se,

la.

pektn
pekupnk
haendler.

id
=--

poktn.
Unter-

pebrat v uenu.
kolu." la.

la.

soukup,

pebvat kolu

choditi za

pela = prsmyk
se =-

horch,

peera

ibinkovati,

la.

srov. laina.

sem tam neinn choditi, la. prky pl. fem Dala na prky, je na prakch -^ utekla (dveka,
:

preljaen

(=

prol.)

kdo

chod na zad vypuen, uh.

peluba = zhla, umpa v potoce, dra v

ena) val.

led.

val.

preko

pek- ji

ste

pemandri
ei.
val.

pekroutiti

zdaleka-li. val.

pedbky

=
=
=

bh
beti

o o

zvod;
zvod,

pem.ka

= zmna
Zl.

U tch
(smrt

let
val.

na

p.

Zboil

sa stala

pemka!

hospodovou).

pedek
nkoho,

vst

predesta
uh.

pednm bti. komu = zaskoiti

pebra nohama.

pedrBat

=
:

ped
stihy

sebe vzt
t

hrd. Zl.

= vystdati se = stdav uvati pemt' sa m pole, louky = na podroky. val. peme zimou = skehnouti. pemyka = pekldati Pepemtn
sa
:

pedstihy

nkomu

na ped-

myk

to z truhly

do truhly,

la.

nadejti

nkomu, aby ho

pedstihl.

pedvrajky = pedevrem. pehodit = 1. vz (skceti) uh.

2.

penst sa: Kra sa pes ze penesla = peletla, val. penocovat koho = dti noclehu.

pepli
val.
la.

rychle

pebhnouti

semeno,
3.

p.

si

chu

(pemniti).

Peplil vodu, peplili pes horu.

ZI.

mn.)

A se neas pehodi (proVil zainaju pehazova

pepatnstn
pesolen a
p.

pejedly

e.

la.

256

ppus zvoni
j)oheb.

'-^

sezvnti

na
val.

pinek

v tmhle

ptruhik.'

roky
v

peroeu = kdo jest pes jist Ne vd sa, je u peeen, val.

:

pida se = 1. pihoditi Nni temu adne ti minuty,

se to pidalo.
2.
;

.se:

jak

perubla

n.

peruba =
val.
la.
:

otvor

To

.se

mi pid

led vysekan,

= sejde
Pes
p.

mi

se

pidajna vc.

pesakoya
cely

:=^

pprchati
la.

de

prosakovalo,
:

pidrobova = z drobn kreti. pihajda pijti, pijechati.

pesilen
lidstvem

Kraj

nebyl

ee

val.

= pelidnn.
: ;

U m gat na kolen och peslben pepeslbi =^ prodrati

slebova sa
se
:

To
val.

= trhati rozlzati je n t ist pltno,

se,

pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevm, co sa nm pchut (na nabereme chuti.) pichylen - toit = Ne-

mam

pichylea.

la.

v prstoch sa to
buje.

lovkovi pesle:

pija:

Pijali ho

odvedli na

vojnu, ostal vojkem, uh.

pesn, op. kysan pesn tsto pesn mslo neroztopen.

;

vce

pijavi: Krva pijavila (dv mlka) op. pisuif. val.

uh.

pij
pestranno =: pohodln
:

Pemsto

eho
moe
mu).
ptel

Dy bych bt vdt, do pijdu! (jak pochodm). Ne:

stranno

sob ije. la. pesa sa = s msta na

;

mu
(je s

pt na mno (nadv

Je jeho znm a pijde

mu
se.)

pechzeti

p.

sa

po zahradch,
se.

nm spznn), polovika
pijde ven (vykope

po poloch

::rz

potulovati

stromu
toho

(coll.)

pesvdenos:
te, to j

Co
p.

sa

mm

=jsem pe-

svden. pekobrtn
na zem.
pevalit'
se

sa

pevrtiti

Sklenka sa pekobrtla a spadla

,

Co ti z toho pijde ? (jak uitek ?). Dy na kerchov vlzt, piel mu strach. Pilo mi t kolo rybnka. To peca na m pilo (ml sem pravdu, prav to a to). A pohanka pijde do zrna. Pila mu
!

50 roku se

= pemniti Za mnoho pevli. la.

:

chu

na polvku.

pezvisko
pjmen.

la.,

pzbisko

slov.

pikapa Pokme, a
kludili se

pomalu
val.
~

pijti

pikape.

pikludi koho
1.

pivsti

pi-

pevat = Krva pev.

dati se.

2.

pevykovati p. sa ^^ ba-

pisthovali,
-^

la.

pkoze
pky:
l

pko,
na

val.

prchaj

= b, utkaj. prchl zem = sypk.

la.

pky polem. Dl mu vecko na pky - na

val.

pi.

picaova
calovt

picvlati:

Pi

pins:
nese
ned.

Ntura mi to nepi-

dom.

val.

257

jati
:

pi nzku = nzko Latoviky pi nzku ltaj. podl. pipadn: Vojsko pipadlo. Strach na mna pipad. val.
:

Chudobn vdova

ich pivi-

nula a

hn veee
prkotina,

navaila, val.

pivrskn si pizabikoho
uh.
prk,

= pivti. = omriti ranou,

prsty

ppala

ohnek

ped

pec,

kdy se chlb pee, i dv na. piplait piraziti nco k

prina

= koz
poli.

smrad.

nemu.
piradykat
p.''ada =

pivsti, val.
(hlavatice)

szenice

= procestv. podl. = pronenina na prodluit komu co = dti na

procesija

prodlina

zeln, saltov a p.

pisili

^--

pinutiti, la.
-=^

piskakuje
prislcha
pristch -=

podrauje

obil

vr. podl. produch na cest, na

se

= mokina, bahnisko,
poli.

R piskoila.
:

profenti, profentova

= dlati
vcej

Mn to
pinsti

u tak ne-

pednjm:
my.
val.
si

Co

si

m nad
nic
[potu. Zl,

nesvd, uh.
:

nmi profentovaf,
le

nejsi

pismi
pistt" na

Hospody

pismyila ltku
k

mlika.

proht
nvrh,

nco

= pistoupiti
j
j,

prohulova

sa,

nemu,

pijati

njak

projasnvati

utral od eto vyhulova sa se: U sa tam

podrobiti se

nemu.
Vady
chod
hled

prohuluje.

pistihy:

na
se

projadova
neprojaduj
projat
!

sa

m: Tm

sa

pistihy
pistihy.

nadbh

s n setkati.

Dycky mi pinde na
-=^

= nepovdaj toho. hlava = ein offener

na = vyzradilo

Kopf. slov.
ozdobiti.

pistroj i C

prokzat sa

vykzati

se;

pistyk

No

pistyk, to's

mla

prokzalo sa

se

co povdat" (no vru). Jin.

ujala mlka.

= pikrkovan. piskrhkova = vyslovovati hlsku r chestiv =

pisui:
Krva
pisuiia

na.
:

prokorta hovoiti, val. prolen deska prolen :^ prostedkem dol pohnut krva, p. Zl. Oko do jabka prolake
;

ratscheln. la.

(protlaen)
(valk)

la.

pikrpova ^= tanc

nohama
la.

oupati. Lele! piskrpuje!

= pdol. promakrti = promlsati,

prolaina
val.

pro-

marniti, la.

pikvrn
kvrnulo
--

List

mrazem pival.

promnna
vybjan. la.

T.o

je

p.

oehlo,

pi-

kvrknt. slov.

pronadivi: Nemohl
z nenadn.
(hov).

= elma = sa
p.

pialpi sa

= pijti
si

dosti nadiviti.

si:

Ten

peje!

prorait

pivin koho

= laskav

= pronikav,
val.

ostr

pi-

dm, tabk.

17

::

pros, prosk, prok

258

= proen
mu

to

psan,

Co nni

psan,

nni

Dt sa do prosu, do proska. proskakova: Proskakuj

vlasy := edivj, val.

dan.

prostina

prosti
la.

= rovina, = pmiti (hebk), Vyprost nohu =

las.

val.

navot

= nedobr, = traka. podl. psuja, psujka = kazi. psu = psut = bdn Psut
ps
zl.

psotnk

la.

kaziti.
ps,

i-

thnte.
prosto

= pmo
se

Prosto
la.

tam
do
la.

takmi galgny. pkat := kchati.

s

val.

bte.
prosta

Dvaj

prosto,

pniv,

pnivec

= vybran.
2.

= docela. =
se

prostov chlb

=z
m

mouky na
[podl.
;

pta
Co za

1.

ebrati.

dati

ernch mlet. Uh. Brod.

to ptte ? (te se kupujc

3.

prostedy

prosted

na

p.

prodavae).

najmati:

Napttna

prosvdi
se.

= vykzati

jemen
ze

tyry nice, ale

moh ee

dosvditi: Veprosvtli lebn pn prosvetlja, co je on za. provod f. =r nedle provo

provodn, val.
provodit' si

pipta. 4. zvti (na svatbu) Chod po pta (po ebrot), iv sa ptanm chlebem. puck kus chleba, tlust a krtk: Kraje to na velik pu-

dv

=
ti

1.

dovdti:
si

N-

cky. val.

provo
2.

si,

lebo
se:
si!
:

vypalim kyjem.
provod.

pyniti

Ten
la.

jak

Nprovot

val.

prozrano Bylo proi penze

probiti.

p.

= ero

val.

promarniti,

okna, dvei mokra s napuna. puaj, od

:

pua = bobtnati
pudo, pudlko
la.
:

puek difa jak puek, voteky puky tlust. puek = aludek podl.
:

1.

pouzdro,

plit =: pliti: Kopiva pl. Pl mne na jazyku.

prskat

tobolka,

val.

2.

zadek na no-

havicch

v)'rezat

mu

po pudle. uh.
v.

= pka, kchati. uh. prskn = prtn, prta = strkati: Nvtci.

prtaj

do

mne

Prt

nm

(o

podnapilm),

la.

pra(vy-) sa
se prohbati.

= okzale, pyn

= mch. puka biem = prskati, opa pukala = kvtnk. pukat = nadut (rukv) puke = mal, puclat chlapec
pucheina
la.

la.

nebo dve. puketa

prd =3 msto, v ece, kde voda proud := brod.

pruchavice
pl.
f.

puntovat

= kytka. = pchati,
1.

la.

dovdti
pupenec:
dov-

Co
la.

to puntujete? podl.

=: prky
lese.

la.

pupek

prkles prtes

= v = dra prosekna. psan = ern na blm Mm

alej
:

pupek

2.

pustaif

= pustm
de

bti,

dti: Dti cel

pustaiy.

259

pypla

pustatina

pou.
n.

pfuschen:
pypla).

Ten

to

pusti po Ona u po
stili

nkom
mu

nkom:

zpypl (majstr
popiniti.

popyplat

nm

pustia (ena nevrt.)

doufala, e se

o ns (nedoufali, e

U puokejeme

= aufgeben).

Hlete ho, jak to

pi sa ^ nadouvati se zlost p povsk

pro tak darebninu sa bude

tolej

= rozpustil. Paseka ide na pust = pustne. puina = kus grantu odpropust chlapec

pi.
pysk
kleti:

pska

= huba: Zave pysk! = potsniti, pola.

(po-)

dan, putn,
putina

las.

[zol

p.

= ponka chmele, putlina = smyka na ptky. putyrka = mosoreek = nla.

fa-

Vypskl na ten obrzek kde jak barviku (vybarvil), val. pyn pkn (at), podl. pyzda vulva (srovn. pyj).

= =

dobka

devn

bez ucha.

val.

R.
rc

= trumf

kartech

rako
ran:

vl, eho je rc (kolik uhodilo). Zl.

racova

rakvka
Vecko v

= hranice = ra oko.
na
rnu

cihel.

la.

rae

= trumfovati. = rachotiti Z
:

Zl.

(na

jednou).

daleka

ran
(je

prodal (v celku). Je

zary kory.

U odrli na
sa

ho ran

tln, siln

tele)

vi A zapu,

(odrachotili v tden paijov).

ra
rann.

ovoce

veci

vyra ven
tak
ra.

ranostaj

= hrano
podl. la.

reti.
stj,

kolava.

(vyhrnou), val.

Jin,

Kel:

aet

zpvaj,
jac"

jinde skor.

podl., jinde

= hu.

rada: Je v rad, l do rady,

maj radu
radi:

= sezen (Sitzung, ktelid neuv).

rho slova

spch, pilno: V tem zapoml (t: v tj rape). Byo s tm tak na rape. val. rapem n. rapkem honem. la.
rap

rape

sem

si

radme

jeden

= pomhme. adi km = mluviti, hovoiti vyadi komu = opav.

druhmu
s

= drsn. rap = pratti

rapat

A mu
la.

kosti

raply.

la.

ubliti,

rdo

skopy

kupuj

eznci

rapita

= utkati,
n.

na pry, vybvajc (na p. tict pt) je rdo, jen se dv ndavkem. Zl.

rpn
udeiti, val.

rfn

steliti,

rrohy
ras

= harabouz.

val.
:

= uchvtiti, raf rchat = prskati biem. Kyjov. rachnat = rapnat, chrastav

rafn
!

la.

dr, dk, drda, daa, erha, kadr, dra, piterka, past, oprava, porozmanit
hodn, vtan.
17*

m jmna

(ba), val.

: :

i60

epetk
repetit

riasi

= asiti,

snm

initi,

= mlnek
val.

na

strom
Ta by
[jede.

faldovati: riasia letnicu.

uli.

plaiti ptky.

ra, ratica
val.
las.

= kopyto rozpoltn.
uh.
la.

= mltiti hubu.

toho narepetia.
val.

rz
-krt:

= jednou,
rz.

repetua =^ ensk, kter huba

Bt sem

tam
raz

Lep

epka
val.
:

rz
d-li

chvla

Bohu,

ne

dvakrt

Skop

= konec ocasu dobytho, epu = poranil palec

si

Bh.
(na

Maj

tolik.

Od
rz.

u nohy do krve o kmen.

respa -= traversa, trm.
opav.
rjecjazka, etzka (ezka, etz) jsouc na pojmkcb etaz

rzu

jednou).

Kolik

Udeilo raz za rzem.

razgat
razit

bti.

podl.

na koho

= podoben bti
[val.

(v.

tyto)

tyto

sti

ohniv

Kazil troku na vs. val.

n.

ohnivka
se,

(lnky),

kaniferku

= horsk dolina, = prudk, bystr voda, ran k, krok. Jede rano. N chlapec ranj =
rztoka
leb.
:

(to

aby sa etzka nerozkrkotulku (kulat ohnivko),

ve Frdku, jinde

cala"),

jizda,

kriljk (navlk se dokotulky).uh.

je

retka (ob.

pl.)

silnj.

rebea
slunko

sa

= tpytiti
sem
s

ub
se
:

= heben
:

na stav tkalcovZre-

Dy

skm.

svt,

v horch

sa vecko

retova
tovl sa ze

hnti, strkati

rebe.
(mluvil

val.

schod

(spadl) 2. re-

e: B
sem
s

nm v
o vs).

ei
vs

tova kon zptky

3.

(coufati

komi.)

nm).

Mli sme
ei.

Zaretovt na prvo

= (zamil)
rubk
val. la.
la.

ei

(mluvili
si

sme

Na-

4.

Myslm, e
rv,

vyretuju=vyenu.
=--

dlal

leda

trochu

rveek
dti

vroub,

z toho leda trochu

ei

(pomluvy).

na tpen, rvek rozmarnu,

Pite
Stli

k nm na ksek ei.
mluviti,

rv

= okovati,
:

enova =

hovoiti
Husle
[val.

u vrat a enovali.
hraje).

ez, ezk zka ^= bit.

Dostane ezu,

e-

mu enuj (pkn
redyka
ehoce.
pustile.
2. 3.

= sthovati,
1.

uklzeti.

ehotat ^=

ehtati:
se

sa

= smti
mu

ezat: To tu ee muzika (hlun, vesele hraje). Bezali nmecky (mluvili).

roz-

eziny

= drtiny.
voda

zstra
(elestila).

ehotala

= tee.
"^

val

kole botu

rechni :=
rechnice

klbositi;

rechna,

= povdav = recha
la.

iek = zitek. Zl. ika ^=r star bratr,

pedikuje.
la.
1
.

kter

ensk.
pr-

slov. rchat,

ka =
2.

sti

Co

to

ete ?
umyj

skati (biem).

V tch knkch
:

jo pokii kn. se:

rejkav =^ siv
podl. uh.

vl,

krva,

(val.

la.)

modliti

sa a di

ka.

sa

261

= asa,

kvtenstv olov,
a.

romuti,

remti,

repetit

= drTeba

lskov, bezov, osikov

p.

kotati jazykem.

asnat. sn najednou. iz jednm izem zl, patn Dyby bt kc njak kc, nepijali by ho do
:

=
:

ondi = adi,
poondi mi
rni:
trochu
Zrn

mluviti
s

nim. Frdek.

udeenm.
po nich.
rosi:

R
Enem

= srazil hruky = he
jabko
zarosilo

obci.

My

nejsme

lid

kc.

Zl.

{srovn. uknt).

nu=
roba
robi
bama," na

= mlo
zajce

bti.

la.

sprchlo.

= kdo
zlety.

chod

za

ro-

rozbambu.it

= rozprati

a
la. uli.
;

= prce dl.
voly.

= neuRobit na juncoch = oral uh. . robota = pansk. robotn = vedn

;

= dlati,
Nic
ti

p.

kuchajc. Zl.

robota

rozbrjn
rozbuli

nzrobi

= rozpustil, = rozhzeti, rozboiti

la.

kopu

sena, chalupu, la.

rozbytovat

nco

aty. la.

rozapit
od sebe.
r.

rod:

Mt

jednoho

syna

na

= rozmarniti. Z = rozthnouti sa = postaviti se nonohy

rod. Bya sama na rod. Je sm na rod (jednorozen), la. rohe dubov iky. pdl.

hama od sebe roztaenma; rozpen kdo tak stoj. rozesn strom roztpnouti

rohy dobytka hovzho gav

(do

glu-

pedu
ligav

jako
(do

beran

klukav?).
srna), uh.

zadu jako

rcha, rchn,
praskati.
2. H.

roif

1.

biem
fa

bti,

udeiti.

Tak

rchnu:

roi seb

= udeiti
a jzdu

sebou, rch!

rocho,
ztuje,

i.

f.

= zmrzl blto na
vzhru
cesta

cest, je pak tr
val.

na dv vstoupc opanm smrem na haluze. Vl sa roze vytkl si nohu v hornm kloube. rozna zadlvati na chlb* uh. mosm si roznit na chlb. rozdvit hubu otevti po ui rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuje? Rozdv rozdven kdo ki na plnou hubu. rozdrpi dvei otevti do

= =

kon
=^ na
n

r.

oi
se.

= vypouliti,
sa
val.

val.

rochotnat

rozdrapova
osopovati
rozdrobit

na koho

blto zmrzlo, val.

rok:
ptho.

k roku chovat prase ^=

ptak

promniti

kter se nezabije toho roku, nbr

na drobn.
rozebrat

by rok na istm roku na domluv o nevstu, na nmluvch, val. la.

Dyby

nept,

ai

dokal

(st).

= U sa nm dmalo,
pkn
rozebrali

Bt

a vyte ns tak

(zpvem, vypravovnm). Rozebral ho til toho, kdo se snad nm

:

rola,

e,

=: role,

rolica

^z^

ro-

zabral" (trudil, staral).

rozejt*

lko,

la.

sa

postrann

262

rozmigsa
pjat, s

izbu, m se kde rozej. slab, na zadek roze

Krva
neme

= roztrhati,
:

val.

rozpiltan

Chod

r.

= roze= pod
= ausse
;

choditi, antav.

plezmerem."

la.

z jdra nepresazovan. Tam sam psek rozen = ir. rozflanhi = promarniti. rozgajdan = nepkn spraven, schlampet. rosglben dvei = oteven
vyrostl,
je

rozen strom =

vestky, plnky

rozplaziC koulu,

adra
co

krkem

rozepnouti.

rozpovda
eintnderlegen.

komu

rozpravi sa

= vyslci

op.

spravi sa. rozpravn

rozpuit:

= en.
Najedl sa,
div
sa

do kon.
rozlirn
naiti."

adra =^
sa

prsa

ob-

nerozput, Rozpu! okno.

rozpust:

Ki
r.

v rozpust (n-

rozchi
zdrav.

rozhlsiti

se

voda sa velmi rozchila,

rozjeven

je

ramn). Krade v rozra si

z hlavy.

= bez ostychu. nco = vyreti

r.

= rozpustil, rozzloben rozkaen =

val. zl,

rozsypka

Dal se do

= na

tk.

la.

jako kn. val. rozkapan ddina = roztrouen. rozklebeti: T ensk vecko

rozklebet.

rozkvrait slaniny=rozpustiti. kdy rozep 1. na rozkol

=
s

se

kladka

indelov
2.

kl

prose

stedkem.

blnov

= kdy
,

val.

rozkomsen rozcuchan (vlasy). (komsi, kmsa). rozmleti rozkomza sa

kl od kry,

rovnobn
:

pr-

mrem,

val.

rozvehlan

provaz
tlapou

rukv,

se.

val.

rozkopanej
cuchan. Kobyl.

= stapat,
se
:

devo = rozoustan,
rozroztlapit

rozedran. la.

rozm-

rozkee
se's

sa

= rozsedti
pkn

knouti, rozlpnouti.

Co

roztlipta,
zeti,

roztlipa

rozhroz-

tak
si

rozket,

nemoe

rozkydati,

roztepati,

Sed

tam

rozkeen.
se.

rozkvasi sa

= rozespati
,

trousiti:

Hnj
(tu)

na

roli

roztliptal.

Uslyi

hev

nco

a u to po

rozkys, rozkysan=rozespal.

ddin

roztlipta.

roztaen

= zepsut

zhum-

zlatch,

sem pru byla sem chor, to sem

Mla

plovan:

Ma

v te chalup vecko
[val.

to roztliptala (zersplittern) la.)

rozlaene(srovn. lach = lump, patn

roztodivn
jak.

= rozmanit,

veli-

hospod), la. rozlchan

= rozmoen
rozbiti
:

bot.

roztopra, roztopreny
la.

roz-

rozrhaga

^=:

hlavu. la.
^al.

echrati: Je roztrpen jako morak.

rozmasarova

rozmlni
uiniti: pole.

= rozspat^-

mlnm, kyprm

roztrati sa
sa vecky

Upan (prasata)

roztratily.

: :

roztrckat

263

ujnos =^
ujn
rula
--^

penze

= na

velico

bujnos, nezbednos.

jako nepozorovan vydati. Penze

sa roztrckay. Zl.

bujn;

ujn zima

tuh. val.

roztritka v pobonosti
tritost,
la.
:

= roz-

rumigaf

= roura. la. = pevat

Ovce ru-

rozum

Veci byli na

Su

te

sprost

rozum. rozumy nkereho

ho,
s

mgaj. val.

lovka
rozva:
toho nd,

rumka "- kupti, p. nco tvrdho pod

rumplovaf
rumplovl
:

praskati (na
zuby).

Rozv

aby
toho

Vecky

gat
val.

si

roz-

rozvl ho

zrazoval.

rozvaha:

Byl sem na rozvaze

= rozedial. rumraj = undi = klbositi

rej.

Co undi.
celu ho-

^ na

vhch, dubitabam.
:

Nun.
bylo
la.

U tam
1.

una

rozvali = rozbiti
rozvalen.

Okno

dinu

la.

Nrozval sklinky!
si.

runtova=
zeti,

rozvi zbo = rozprodati

dluh. srovn. vy viti
dluh),
(vzti

na na

val.
se.

2.

kolem obchKrva runtuje =; di-

vo
ovce

Jin.

zvit nkomu nco

^

(dti

na dluh.)
rozvern, rozvera
uh.
rozpustil,

rupka, rupta kupti (kdy suchou letinu erou) val.

rua:

subst. rupot.

Tsto
rua
!

rua
se

(kyne)

se
la.

rozvidna
Frdek.

so

rozednvati

se

rui

se

=
se.

hbati
!

rozven chlapec =^ rozpustil,

podl.

Ani se nruaj rti sa

Ruaj (hybaj)

= titi

rv
msto,

Obii bylo

na rv

= na

rozvod neboli hrdlo

rvaku.
stv:

kde se

dl mlnsk
stl,

struha

od

eky.
au8

podl.

vava =: 1. povyk. 2. mnovava chlap sa k nm pival.

rozvzan:

sk

(geht

redykalo (pihnalo)

dem
roky

Leim).
:

rya:
jev rokoch =

Voda

ry

potokem.
!

Volek

Hrnec ry (tee).

Tam ry

(pr).

mlad volek. val. ruba =- drvotp, rubisko vyruban les v prvnm do tetho roku pak se chyt se", potom mlad les" neboli
;

Dobe
r

si

rklo (poprelo lijkem).

ryk = stbrn
rpav
ryav

= loket

pltna uh.
rnsk.

= rapav.

val.

- ryavina.

l",

konen

hora".
adj.

r =: ostr kraj (na

p.

stolu)

rue

= honem

ru.

Svcnl

elem do

ra. val.

ruej

bystce

val.

rzavka

= zerzavka =
la

erven

ruda

kovkop,

bahno, rezav voda.

264

s.
saiC
mhl.
:

sai

sihol,

mrhol,

sektn baba
seniny

la.

= = drtiny ze
pl.
f.

zl,

trav.

sena.

s ^= psen
sadzuch
zuchy,

znalec,

e se

serypatka
stoj

=: zadek san:
val.
[la.

zabj zdrav dobytek, slov.

na serypatkch
set:

(sazch)

Mamy
tak sad-

sev

drobn kobzale,
t. j.

enem

drobn, kter se szej

celj^nerozkrjen. la.

aholi
sajdk
ji Valai

= sai. = kabela

= ren, itn opav. evo = bab schabi = ukrsti, opav. schlubn = chlubiv.
lto.

sev.

la.

schod: na

z bl

na trhy

nos.

sajdaka
val.
(echt).

houn,

sledn

tvr).

Msc,
sa:

schod msca (poroste, msc

= kabela
sm:

schod.

z pltna val.

sajdek = vole

schopy: vlohy.

drbe.

schova
schovat
diti:

Musel

se

mu

sm v sob
la.

n-

= byl
'-=

slabi.

chodi sama (thotn,

svobodna),

zvlt za

schovat

uchovati,

uhospo-

'

na sam prv na
sa-

Ker
i

je

podn,

ee

si

(od prvu zatku), uh.

.samopa

mopa

= dostal se = m se dobe.
(-cu)
i

penze schov, val.

schov

schov
co

schovn:

la.

Na
(-lu)

schovu

komu da,
schovati,

do

samtat
pra^' se

sorhlat

schovu pijat.

vlastn o zvltnm bekotu

jm se ozv hovz
val.

schrni
la.

skliditi,

mumlavm,

dobytek, kdy trvu plnou hubou

schiizka

skldka v kartech
devatenstce

kubaje bude znepokojovn;

pak
2.

brblat, kamrat. Zl.

kup (na p. v tyi karty). Pbor.

po
schyti sa:
(sti-hl).

sarpa
chvstati

sa :=
se.

1.

spati

se.

1.

Vtr

sa schytl

val.

sarva=rej, hluk. val. sza: sze velik kroky. kdo see . sek znasec kterm se sek men nstroj

n. s nm na cest = pikamardil, piplichtil

2.

Schytt sa

mu

se

k nmu.

podl.

3.

Schytl sa a

t (sebral se). Schytl sa

do msta,
ze
se sna.

na

p
sa

(vydal

se). Zl.

epa,

bronibory
Zl.
:

dobytku.

a
la.

p.

koryt
!

schytat sa

mluviti
(polek- li

seec.
(n

Dia

schyt

n-

seda
se

Sluneko u sed
sed.

k zpadu), smrak
sedlat hus

eho), val. schytrova

cliylie

vyvisti:

= ern
ii:i

a bl na

Tak

to

schytrovali.

Nemohl

to

lopatkch.
sedl (podsedl)

~ mal zavalit.
mne
s

dn in schytrova.
sidla
-----^

osidla,

smyky

na
na

sedn: Sedl
(hubuje mi).

hubu

ptky. val. podl. nh.

sihla
n.

ihla

= mokisko

poli
;

265

pole sihlovit
val.
la.

ihovatina

sklza
vali sa

= schovvati

Sklz-

mokina,

ped vojnu.

Obil sa sklz.
srn. val.

siholi: mrholiti, mti. val.

la.

skoky

= drobn detk, ikavka = stkaka, ikota se = tsti se jak osika

sihlka
la.

val.

|Ja.

skoleni kolnka, suky dostati. R vtrem polman skolen

= nohy zaje, =

Peme
sili

sem.

tak

se

mnum
tak!

si-

kotalo. la. sa:

Nesil

sa

Ne-

skolenen zen umdlen; umel. la.

= skolenkovat. = sesezen,
U

od se-

skolenil

mos sa tak
tak siln).
sin
rz=

hna

(neb, nepracuj
se
:

skonisa skori se
skor

= rozvtviti
: :

se. val.

Desky na knize
zbortily, la.

modr.

uli.

skoriy= pehnuly,

sirky maj tato

jmna

sireky,

zpalky, krkaky, mainky, kolky,

= rann skoro = asn.

ste

skor ovoce.
[val.
.slov.

.krybaky
iv

(=

krabaky,

la.),

skosit ^= ikm: rukvce sko-

ohe. [la. ivnu :=: edivti Vasy sivnu. siv oi k lid mor. vtinou,
:

=- ikmo sestihnut.

val.

skrek

n.

skrek

= mal,
=

skr-

en
se.

chlapec.

ne modr"

skekat na koho
Zl.

osoppvati

skalii skapa:
skarba

(ztratily se)

skarbu = alovat, opav. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo, co zamlel. sklad = hrz mezi kam
:

= zmrzaiti, opav. .skapaly n peize uh. = aloba: Pjdu na

se

skenec
Kyjov.

= kenec

(ledov kra)

skipky =:: 1. husle, 2. mrzutost. sk pad tak ski =-= d v zim hned mrznouc, kroupky
:

skrlica

= kidlice.
(srovn.

uh.

la.

poli,

skrnoval

krn)
v

=
n

se

pozbran kamen skld:

morsch.

la.

kruh." uh.

skrutek -= povselko,
2.

s.

sklda 1. klebety o kom. sa na koho spolhati.

se ve pohanka, la.

skrzka =^ skvrnka,

la.

skldka

-=:

sbrka Byla skladka

:

na kostet. Mli jsme skldku na nov varhany. sklep -^ kupeck krm. la. sklepi kostel klenut.

skonn Dyby u radi skun vzala skun (skonala) la. nevydlan ke koza skura
:

= = vydlan ke
chlebov;

skurka -
--

krka
stro-

koruna

kra
2.

.sklomen ^= sehnut, uh.

mov,

la.

sklonka

= sknka
2.

na chytn
1. vlet,

skuit

1. selhati.

nco

ptk, Kyjov.
sktopec n. schlopec =^

ukrsti, la.

vik ve stee tn ptk.

sknka na chyla.

skuovan --~ zkuen, val. skutkem ^= skuten, opravdu.

266

skuak
skyda
zilo se.

= = ensk,
:

skrblk, la.
siln,
sloit,

slunko

po slunku

= veer.
spodan:
slunch

ske Mlko skelo

stabi se
:

= sra-

slun ^= hodn,

Popruh
koho,

se slabi

=
po

To su sluni rodiv, la.

slze:

lude.

Ma
ctiti.

slye smrad

popout, povoluje.

slae na

na co

= ne-

Okna

slzja,

pla

jsou zaroseny.

dokav

a druhmu na obt

slzk n. slizk

nem

chtivm zrakem pohleti,

slzn
Cesta

= kluzk. = kluskm se stvati

oslzta.

nalzati

na

nkoho Syn na rodie

:

dem

sla=jest jim na
na nich,
(chce,

obt,

daje

sihad uh., snad (val.)

= ze.

eho

sm vydlati.
abych
sldi
sa,

moha si Pod na mne sla

potebuje,
dal.)

smadn, snadn

smai trnky
val. la.

= zniv. = vaiti povidl

:

mu nco
pilo,
e
se

val.

= slae:
na

Nasldl

le

mu

moe

smek

= skok

na dva smeky.

smekat, hpat

hospodu (naekal
slamina

svolen.)
val.

= stblo slmy slampa = slopati:

la.

smka

koka

= kter se rda smje. smetky = prach ve mln. Co plakati smochliC =

slziti,
:

= skkati.

slampe mlko.

svoi
val.

= hovoiti,
:

pod
'vykldati,

smochl?

val.

uh.

smo-

kh

sa.

stech

= zprva
:

smochliv,

smochlav
val.

as
,

=
na

Sech

mne

doel

= slidi = slae
slepta
sldn

plativ, detiv,

slyel jsem. la.

smolr

= hr
je

na kmeni

slopati.

la.

kld
la.

To devo
sa

samy smolry.
[val.

slidi
la.
se.

na n.
val.

val.

mlsn.

smoli
2.

= vrtti,

kroutiti se.
foet.)

slize =: prtiti

slopa=i=
ichati,

1.

pti (o

dobytku)

smradlk = ertinec (assa

val.

ctiti:

smrad, hanbu,
dareba.

slotk

= slota

soi: Jak se takov le slo

= smrkov smrtn tden =

srar
postn;

les.

val.

pt

tden

ped pnem Bohem!

tak
lhti).

(jak

me
ver-

pak

je

kvtn
vaiti

tden, ve[la.

lik tden (paijov), val.

slon -- mru
trglich. val.

milovn,

smundi

(potupn.)

sluka =

1.

tenato.
zajce

2.

male,

dm? Kde
sebu

smutn: Kde j ho smutn" se j smutn" podju?

smyka: chyta
slcha:

do sluek,
val.

smyi = vlci
Zasmyil

Smyi
uten
val.

to

za

zavza provzek na sluku.

Nemohli
sa

to kajsi. la.

spolu

smyk
po n

srz,

drha,

slcha ^=
slumik

sneti, val.

se s

pkrho vrchu stromy

sloup v parkan,

las.

a kldy spoutj,

267

spnica == velk voda, kter

kolo spi, e se mlet

smyka
se:

se
se
las.

plaziti se, toulati

Hadi

smyu.
la.

Tulci

se

neme,

la.

se

smyu,
snaha

spadn:

Dy

roboty

spadty

= istota,
istiti,

= zrueny
la.

snai =:
snan

uklzeti,
la.
i

zruiti.

zhodi Krva spadla z masa

byly; srovn.
(v.
t.)

voda
hodn.

atd.)

= ist. snan

hrnec,

kusek
la.

= zhubenla. spadek = pa spajti = snadno

brati, ukrsti, la.

val.

uloviti, na-

sa:

Sejmi

= smekni
=

snd: chlb, tsto, muka (ne ern" !). snt (-U. m.) 1. ruda na
obil,

spakosti
spl
n.

=
f.

pokaziti.

spnek
pe.

houbovit

vrostek na
spry
msta.

sntiv
3.

obil.
la.
f.

2.

pe

bez

pl.

nebezpen
sprch,

haluz.

val.

trup lidsk.

snnice pl. snija sa

se uh.

= kroupy,
?e,

spa
val.

=
:

chodi po
spsl

zga

(v,

t.).

snti

zdti

spsl

Ten je

(n.

chytr)

snu
snoha

sa:

Roj

sa snuje

= vysose.

enom nco dat (=

spat:
s

ten nic ned) Zl.

letuje, val.

Ti ddiny

s
val.
la.

spat

= panoha, sob = svatba, bi sa = eniti sobi = szeti

Mosm
si

haluz. ub.

Ronovem (spojeny), utci. spelendi

uh.

=
s

val.

n.
,

vdvati

spra sa
neuznvati
prav,

km

= hdati
co

se,

plemeniti

za

pravdu

drah

nasobi

(naszeti),

abych

sa teho dosobt. val.

sprka

sobn

= dun,
==;

mon, tln
sedadlo

= sprn, sptek = vzrst,

spitku

hdka.
vznik
:

Ten
:

(untersetzt) val. la.

strom nem sptku. T o

lovku
s

sodka
voze. la.

sedka,

na

Nem
d

sptak

= = ostr

je bez ducha.

stecha,

sogan ~- ohna (vrostek).

soloti =:
lti.
i

rychle stk.

val.

splvje (-vj)

rod, co

eka

somr

= osel
(sca,
sotif

nadvka.
sea,)
1.

neplavuje. uh.

sta
(scn),
striti,

stnC

sple
nezbav.

sa:

Toho

sa nesplej e

do koho
2.

touchnouti.

km

= =

splvat
val
^=--

udeiti o zem. Posc

touchal. val.

-= po-

Dobr on odeho splutkal, uhnl, uh.

:

sotca, sotcn
sova

=
sa

spor:

chlb

(syt),

muka
prce

sta.
uh.

(z n
(j

se

mnoho napee),

pant ve dvech,

spi

neubv), chlap (siln):

mal

den Kauf rck-

ale spor.

gaengig machen.

spor,

spoek

nmel.

268

spratek

=
1.

1.

vydlan

ke

koi
tek")

nebo ps (dostal na spra2.

tverk elma.
Vorrichtung: To je
2.

spsobn hezk. podl. f. spus deskami vykldan smyk (v. t.), po nm se devo a
kld

= =
s.)

sprva:
s.

dol

spout, val.
:

na chytn ptk.
!

To je pkn
sem po sv

spust (ve

Smje

sa ve spust

sprva

(das ist eine saubere Ge3.

(neomalen), Krade ve spust (bez

ostychu); ve spust

schichte).

Piel
svou

sprv

= za

svta
1.

(prosto-

potebou,

po
sku-

pn.)
spustit pole

svch zleitostech."
spravedliv

= opravdov,
dom
podl.

necha spustla.

nouti patnm
2.

obdlvnm,
to
la.

ten: To u
spravit
:

je spravedliv zima.

R nm
spravit

na ty hody
(uiniti kspravit na

nejak
zn).

kze

penz. srden: Byla by velik, naa hanba

sleviti

srden

Tata to
(udlal)

hrti

srhk
chlb,

srvk:

S tm sa
(dle

pltno (hrub, tvrd; op.

konop, len, povlny

nepojcny,
(ne-

nespravte, to je jak

kdy

toho
sou-

ovoce

(trpk,

se

nemete
8.

iditi,

nemete
oblci:

diti).

nkoho
se

jmenovit plan hruky), kaa

mastn).

Sprav

sa a

po

mn. op. rozprav sa

srs:

Je

mu
1.

to

proti

srsti

a di spt.

(proti mysli).

spraova svabu, poheb (na 2. val. petvaovati se Edem sa spravuj chromm, ak fa Pamb
fae)
:

srubek
2.

prkenn bouda.

sklpek na mlko. val.

potresce.

= uzda. stahn = neohraban chlapisko.

s''ahel
la. la.

sprvn: Kpt
sprvn gro
to

to

sprvn, za

sprvn
sprej n

(lacino.)

spka sphn
Nemo
sa

= = tdr. =
sa

lacino.

Udlat mu
[val.

stati
starat sa

=
:

zdobiti, la.
star,

Slpka sa

kdy

sprn,

mrzutost =: srovnati se:

(mit einander

chodc po
star:

dvoe pokvokv. Na star teta te

let

biln.

sphn

Dok!
st")

sa starch

(vysokho

auskommen.)
sprstven = slepen sprdnk = der Wasserschlag
(vlasy).

=
ti

V Pbore pan star kad d vboru obecnho

taroka
-nejvy..

nejstar

auf der StraCe.

las.

tvrti starej

hodiny (dobr.)
sepjati,

spruhto
(pruina)

1.

zvltn

sprva

sa
stt:
le).

ruce

zalomiti,

na chytn ptk. 2. ohnut sprun stromek nalknut na zv. las. spruina ^= ve sprun, elastick (ze eleza),

emu
la.

v mecha-

Na tom nestoj (nezJemu na tom nestoj nic, m penz dos. Tenkrt na pedstavenm vc stlo jak vilj. Na mj hlav vecko stoj (mm
vecko na starosti.)

nice

kme

pro."

: : ;

staten
hodn.
val.
ii

269

stomlachova
paludovati
se.

synek
^=-

=--

poslun,

se

skotaiti,

stomlacha
se la.

stativa pln.

stav souken-

skotk,

la.

nick,

las.

strama
e ^= pyniti se, pro-

se

statkova
voditi se. la.

stamla sa = hrabati
jako na
trn.
:

= stydti

se

nkam

stav

1.

kloub,
2.
la.

ve,

co

strana
(stal

Chytit sa lehkj strany

na tle ohyb.

= rybnk,

se

lehkomyslnm).

staveek ~- soueek, kolnko

slmy a rostlin vbec. stvka -- sprva starost na
okrese, opav.

to jin stranu

J vm vynahradm (jinm
zottig,

zpsobem ^
stapat

=
ziz

zerzaust.

stap, stpal
pati se.

stblina
stblov
stel i

-^ stblo la.

dt kuerav. stapcova sa na koho s-

kl.s.

la.

f.

-- stelivo val. la.

stapec

=
se.

1.

tapec,

2.

hrozen.
1. jeiti

ster

(tabku)

na
ze

drobno
se,

stapi
spati

sa na
2.

koho To sa

=
to

stap ilo
hod-

setel zbytky.
steiny ^= drtiny
jeteliny.

sena

u muziky

= vynelo,
pl.

syn.

nai

sa.

stiba,

stibi

=
2.

straisko
1.

strkati:
(jetelinu)

Krvy
stibe

mju

kuninu

stsa
strit
strl ho,

za jaslami nastibanu.

do kapce. vystiba
:

Kad gro Ten utkati.

= strak na ptky. = die Franzen.

n.
1.

pehovati.:

Vy-

stibe! 3,

vybiti, val, la.

stha sa

Sth sa

mu

kde chod. 2. na ptky, na zajce osidla Nastrail na tchoa.

strit?

klsti

na

strn obecn

pole (pipad

mu

sa tko. Ze sa

vm

nesth v takovm
se

ven (e
sth! si

neasi t vm nestuje). Ne-

steba pote s nmi steba,

= past, opav. polvku =

jsti.

la.

k nm

p.
la*

stihn Stihli ste doj, u tam pr {-= tak tak e jste doli).

=
e

strbkova steba. uh. stechl == rampouch ledov

stempel.
stela
:

Prvn stela piva

nae-

Tak

tak,

zme

to

(tu

prci)

stihli (dokonili).
st,

stka

= trcha, bm
(= tk);
val.

povanho je kaln. Zl, stelen podnapil.

stelen
len ani

Nechytne sa ho ste-

To

je

vm

stka!

to

at,

je stka toho! (moc).

ste

= stnos.

stelit

lm!

stokoto,

.toho stokoio

sta,

ve ren: Prv je vody t. j, prv toho ani nenadbv ani nechy.

Tak a steho stelit kopytem, stetnut potkati. strhn Strht si dech pi ohni
:

= udeiti =
:

Ku

(neme

vydychovati.)
:

buje. val.

stihnut

stihne

= pr ikmo

270

vdl divok
styka
opav.
vci). Nestvaj
: !

boku.

Spus

kozu, aby

ne-

val.

stihnu.
stich, trych, stik
cecky.

= kravsk
se

= staiti =

Nch

se

kad
styka.

tak pikryje, jak

mu peiny
sraziti se
:

stn

= prvn

tenounk led na
na

stykn sa
styrn sa
sc
:

Mrana
se.

vod

mrzne dobe, u

chyt stn.

vod

sa stykn. val.

la.

coll.

stn.

= stetnouti

val.

Voda stn =rx led se chyl, voda z pod ledu vystupuje. stzbinebo stzviCsa: istiti se: hvzdy sa st vij a. Krva se
stni
:

1.

To nni vc sc (mon).
na nic sc (nehod
Je toho suci
klnouti
:

To nen
se). 2.

sc,

la.

= jest:o. =

sdi= 1.

Prosudt ho

st v.
stahy, stavy,

stehy
se:

=
1.

do horuciho pekla. 2. na koho pomlouvati koho. la.

Hohenraueh.

stromla
chasnk sa
se

= stavti stroml = dt
sa

such

= such
usuili

haluz.

pon
Stroml

such
suk:

Dostat suchch

stavti na

nohy.
se
,

hlavk) =

(=

po-

mu

ich
(ski-en).

2.

sa

na

stav

proti

nmu,

Leet v

suku

chyst se

na.

Rozvzat se
suka

mu

suk (bre rozum).

s

val.

stroml kdo se chvst, val. strun voda ze struhy, podl.

strhat
span.
(-u)

fena. val. la.

= =
;

skrvica

smez

chrpati

ve

= krev = irok
kovm

vodou, talov.

meze
porostl.

mezi

dvma
kmen,

poli

= lusk str. struga = branka, stre = dua* ve dev

struk
coll.

smezek = hranenk, hranen

sumlit

lska.

val.

= keuchen.

[^'it.

1.

2.

ue v zemku.
struek

sporn ^ nesnel
surdk

vzdoroi v,

3.

bl pro-

stedek ve vede.

1.

struhtko.

2.

surriia

= komrka, pokojk. = dy snhem de"

suriiia

struek

drkovy

=
na

elezn

(mete):

Tak bota

(nesnz

zasazen ve
lku,

dev

zpsob hob-

3. struek rna draky. mov na vystruhovn lbku v

v zim) uh. surmot

= hmot, kik. uh. surmova = kieti baby sur:

rm

oknovm pro

sklo

3.

struek

movaly uh.
suk
suica

indelov, jm se v indele v-

struh" (lbek) vystruhuje. val.

stre
indel. val.

n.

strua

= surna na pltno, = such strom, zvlt

val.

stolice

na

lesn,

povalen.

suina
stolice ezac, val.

strc

=
2.

1.

such msto (op.

mokina).
dobytku.

(Kyjov)

such trva

stuka
rovati. la.

(-u) = stonati,

cho-

suky
(vy-

stva: Ten tam stvt

svadi

= such. = jadif svrbti.

la.
,

271

svla

1.

velik

kus

neho

svtsk:

lovk,

aby

nebyl
si

(kmen):
2.

hr

Jakou svalu vykopala! (na tle n. na dev) val,

dlunkem svtskm, mus

= svtu

uja

dluen).

sv svo mak Vakem. Frdek,

:

= poraditi
:

se

svink

svcen. Frdek.

svatveer

n.

svajve-er

na

svatveer (k veeru). na svajveer, la.

Pi k
Pkn
kter

nam

svin ee," kdo jda bltem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de.
svit

= svitn

Sli

od svitu a
ty boty na

svet
ten kabt

slueti:

mu

do mraku.
Svitavo:

sv.
at

Naviksuj

svn
svder
Hled
,

=
to

sv:
:

sviavo
svtek:
nho). 2.
1,

vlkno (masa uzesvcny)

Nenos toho, neni

svn,

svdk

svdrem
;

psemko vlas.
(val.
:

nebozz

svitn

Moe

\'idrat''

(il-

byt

hav) la. jinde hled nebozzem."

hanba (= svtn, svtsk, pod svtem"). Zl.

svitn

svdom: Je u ns svdom
(zn ns), val.

svzeli sa
svi

= lopotiti
:

se.

erstv

svt:

Do

koly

sem nemoh

voda,

mslo.

po

prut,

ovoc,

maso

svi

chodi

svty (tak daleko). Ja co by a tam tolk svt neslo To nni tak svty (tak dvno). M velik svt pla (kus). To je kole ddiny svta! (mnoho pol na daleko na iroko). Sl do svta (do ciziny), pi ze svta. A se trochu svt oteve (a bude jaro).
tolik

maso uzen.
svojsk,

val. la,
sv,

pltno
s

dl

vecko

= domc, vojsky = po =

sv chuti.

svj
svou

To

je

svj

lovk (= m

hlavu).

Dnes nni svj

je chor.

Svta

pln jizba

(lidu).

svta! Mnit ho, svtem (kared). Moe vs pod svtem hanba! (v. svitn

Tam bylo nadl mu pod

byt
h.).

sypa
spm
Obil sa

si.

Posypu sa poTen sype pospch. sype met se.

sa:
!

sypa:
:

jabka sypaj (zanaj

Ee

je na svt (iv). svt (= bda rta

!

Och na

bti sypk), uh.

!).

syrov Je tu syrovo (netopeno):

svtidlo

= draka.

Nebu

syrov! (rozpustil).

svtla zz oi zvi, svtl barva jasnomodr,

blankytn,

podl. uh.

svtl chlb

ssn seb mrtiti, skoiti Ten seb ss jde honem. sytn naplau se do systnho
:

= =

bily.

la.

syt.

.
sabra

1.

probrati:

v mojch vcch abe?

2.

Co Kde

sa zase abe?
val.

(kam

se hrabe),

: :

272

atnat,

chorka
ajgat
se.

=
(

panlka (hl)

dol.

anat:

epa

(upro-

se

zu) = matlati

Kobyl.
.lat

len, motolice, opilos.

sted zvadl, devnat). atnf -^^ devnatti. amba kus utpen (ua-

la.

bi
alabachta

alenc,
Treibrad.
la.

= darmotlach. len kolo =

das

= = utpnouti) dut zub. asliv = astn, podl. uh. astikova = gratulovati, alek = kolek.
;

val. la.
la.

val.

amoi
emoi).
antaf

,sa

mhati

se

(v.

ebel (ebla).
pruel,

val., tebel. la.

pka
(-lu)

na ebi.

(-cu):

zvltnm
bytka)
;

Krva ance (o chod hovzho do-

eha
eglit

= tti
se

se o

nco.

Krva sa ehle o strom.

antav krva

= glajdav.

arapatky =: patky v zadu na

sanch:
val.

epn
devo.
.ibraC

= = =

lehtati. uh.

co

dobe

tpe:

Stl na

arapatkch.
'

Kle na
argav

ery paty (kle na

1.

okusovati: Hus

patch sed).

ib ze.
do ar-

2.

ulamovati:
3.

Uibi

= pruhovan
:

tam ksek

syr.

Tla

sa v sen

gava"

(siv)

pes,

>

kocour,

vl.

podl. uh.

enom ibe ikaf

hati.

(rpe).

= kudlit,
syrov

za vlasy t-

i
bti.
2.

-=^

1.

blzniti,

potrhlm
psti:

dychtiv po

nem
;

iga

=
=

ili

zme po

zlodjovi.
.

trhovati od haluze:
se

vtviky odiga letinu,

arpa

= spati, trhati

spati se. la.

= ramotiti. sta, sti = vihati piutem. Ten to st" (kdo dobe see). Tak t astnu = ndem. aina = rkos. niv = prchniv. ak = mokr louka (kde
arvti
la.

mak. sam, hol, przdn iheln nic nni po tym piv, je to tak
ihelna voda. la. pa nr draka,
la.
1.

pi = okovati.

dti od
v

netovic. 2. stromy.

plavo:

Mm

S.

krku

val.

(kdy je znt).

roste ).

[la.

ov punt
ataf

= korkov ztka. = ukonati, unaviti: Ve

(la.).
:

rn = svin, bystr, trn by na vecko rn := neple se do veho. rn kvtko

Nemos

= hezk
val.

val.

snhu

se brzo uace

uno =

teskno. val.

ativo =- atstvo, la.

ativ

uhlek := oblzek, kamnek,

(v.
.a-

strom

vydoupnl )

devo

(sprchnivl),

epa

tnat). la.

rna uglka n. uhtka prostednm prstem o palec vzpru-

atka

= tek.

enm.

Zl.

!: .

275

palda

.lda,leta= ploch kmen. val.

hledati

nco po
val.

lfchta

= ploch
(syn.
-

kmen.

slov.

skrytch mstech,

v drch,
las.

man

iist,

chb, cha-

para =^ skulina,

val.

choma)
prutem.

= such chvoj. Uh. Brod.

l.

pra, paruni zr

1.

pichati

smavovaC

beti.

2.

bti

do skuliny.

2.

ti.

val.

mata

= . mahati = ledva
tm
po
^^

pati
:

=
To

1.

patnm
celu

initi,

vyma-

hyzditi:
2.

pat

ddinu.
od

tlauH boty (ausrretreten).

plsniti,

pomlouvat!
striti;

sinata sa

choditi.

peli
sebe.

odpeli
vestkov.

mtra
t/ipati.

makati,

Tak teb pelm!

penk

= omld
= =
1.

miga zr
smipec
smihel,
prut. 2.

nco

ikmho,

las.

= smyec. vihel =
=
uezati

= slanina. Frdek. pidtat = piat,

perka

1.

ohebn
se ovaj
2.

pihla
:

ezati

tupm

emnek, jm

noem Nepihli
ti.

potoho chleba.
prce, od n se
2.

cepy.

mign
prutem
si
:

udeiti

pindra

1.

Smigt sa do
sa.

prut.

Vymigt mu.

molrka
plantati se,

Smig ho motrt sa
dlati.

prsta.

Umigl

snadno popn.

malichernos.

pni koho =:

plsniti.

pra
bez chuti
sp,

pabrati
la.
---=

se

jdle,

pomalu

jsti.

smotrcha
nluh,

= nesika.

pek

homole, vrek
drobn
hladk

mek =. skvrna, val. murav, uiurast tmavo

cukru, syr; pkov sl.

pliza,

pruhovan,

val.
:

kamen.

la.

mra sa me ten as
murygn
val.

Zas sa tam cosi

(kabon
se),

prhoni

se

= namhav
:

jti

val.

Chrom
prt

se doprhonil. la.

kluk

umouran.

= mal dcko
fazole

Ty

prte

To s

prti! (Knirps).

upenda
zan kluk.

==:

uupan, zama-

prta:

prstem

na

val.

pi poloenm do dlka posouvati.

sa prt

Nedm si do veckho nupka ('nnlil/ffi. jiebleti).

upka:
val.

prta sa: Ten mal prt, jak (o chzi malho dtte). pruchla pruel na ebi,
!

ra ve he = vsazen penze,
o

val.

se hraje. Zl.

rky

^ kandy.
,

.obat
pitu. Zl.

= mingere

cum

stre[val.

tabraf

tabarcova=hmotiti

tarc, tabarc

= hmot.
la.

ochoi (roz-) najeiti otca := lejdrovati.

pajdle
jitrnici.

(pe)

teli

=-^

ztuchnouti,

(san).

traga (do- vy-) --

strkati.

n.

splky

= kolky

v
jti.

traga sa

= ln,

nemotorn
18*

: ; :

276

traga, tracha (vy-)

strnek

= provaz, uh. trochtat sa na = chystati se

trochtt sa
val.

= strkati,
vybije,

upa

g.

^= nplava. podl.
la.

naho,

mu

= upka. upelica = metelice, up, upotaf =

preti:

val.

ustiti,

husto

Pr

tak

strk

turcova

= trk. = nhliti
val.
las.

Ale rno bude

:

Neturcuj

upto mu
pliv

= napkato
=

up (mrznouti).
(v. t.).

upoce

(elest).

na

= p. tyra = Zwitter. = urousati ubra sa ubry = isvorce od blata

tvr
(u-)

ma.

nepodrn.

val.

r = ikm smr = rem, na

r.

Hled rem

(ilh).

se.

i =
nco.
val.

1.

rem (kivo) dlati

vidrati.
la.

se

2.

spod enskch at.

such
:

ur

vidrav, ilhav.

ani suchu

chy
hav.

= hadry.
sa

= ani ei. uh.

val.

doba ur

= kter
1.

nestoj

Nrovn.

urpiv: ovoce urpiv,

urp
stlan.

uchta,

uchta= oukav, zdlou-

= rudou
ust

splen, perav.

such

list

na

uchma

uchma uchta. uchn: Vzat hrnec

uchnut

soukati

se;

uh. 2. chrast, val.

ustk
z

= mch vycpan senem,

p.

vodu a

slmou, suchm listem a

za po-

mu

to do tve. las.
val.

duku

kravam.

chol

= Schutt.
Dycky

stn
uchce
st ho!

=
1.

vihnouti

prutem,
zbyl
3.

uchta:

cosi

(souk). Zauchtaj sa tu

na chvi-

ue
na svtle.

v nose.

2.

lenku, a pijdu (zabav). Ci brinze

kvt na jablkch
utoica

a hrukch.

saze

uprodm

i
sa

msta, to tak u sa
fretten).

uchcu (sich

metelice, val.

ka

= pomalu
s

pracovati

suto sut

i
=

== sniti, val.
1.

Nekaj sa

tm

kus
2.

koza bez rok,

kav rr kdo pomalu pracuje,

kav prca, kter neubv. la, ulcova := hnsti tsto

v
3.

bez bn.

ouml (odv).
kiviti
se: deska

suto

przdno.
sa

uvi
(na slunci).

kde

si

sa lt (nudolit) ^^ loudal,

zabavil.

uli

= vleti
=
pny

Piulut

beku

piva. la.

uvr, uvir, ubir, zeuviel: velijak skroucen, zbortn (deska od horka).

vca, vcn
Svct ho po hlav.
bti,

na roztopenm
val.
la.

udeiti

msle nebo

md,
Potatu!
:

2.

htav v-

vz umn,

umn =r pkn. kde m

ca
jiti,

= hzeti.
p.
si
:

8.

velik kus ukro-

ustihnouti,

nemotorn useksi

umnota parda takej umnoty na svt.

Nebylo
la.

nouti a

Uvct
prst.

gaval chleba.

Uvcta

sukat = uk
pl
huben.
n.
.se

273

mi

(skytati).

iba,

ibn

= lehati
sa

feibaj

pen
(la.
se.

thl,

kon, poibvaj ibinkova

idlav

=
:

kole

uhl

.iii
Zlbiti
se,

sa

ii

se)

smti

chodi, okounti.

Vyia

= klamav

idlav n-

se na ko|io se z

koho
plo

ene

(.slov.

= koketovati. Vyira = posmvati se, Vyuvyuhra) = vyzdlo,

co jen

doba, do kter
myslil.

mn vejde,

ne by

pi
rovati.

nco

= znamenati,

pozo-

schl.

ur

ui"

ivory ^= ubry, vonce.

ivanica

(kape): do cura na vodu. la.

= dlouh a tlust
j

jehla,

cutroba

n.

utrovo = lano:

na konci trojhrann,
iny
ij.

se koe-

Pit pivo na utrovo.

val.

edina
vlny. val.

= houn

kolba, kalbina, kalubina

z

ern a

bl

skulina val.

la.

elepta

kamraf
eptati, val.

komu

domlouvati

vykamrl mu.

elma: nabjan, vybijan, picovan, oprskan, od kosti

lik tverk.
2. la.

=1
:

kpa
kra
kraloup.

= nco nemotornho val.

==

ve-

koka

ze

slaniny,

bval mi-

lovnk.
je

Provdan ena ekne

elma.

To
Se-

mj

kaupa, kaupina
kavran
skej

emoi sa=
moilo 2. Tak
obil,

mihotati

se. 1.

sa

= hovorn, = plkrejcark.
zuby
se.

= skoepina.
la.

val.

bylo

trochu svtlo.

sa to

pkn emo (na p.

zem).
Lid
Zl.

ki
okerova
kib

(srovnej

uiC',

kdy

leze ze

emra (-mu)
viti,

=z

temna mlusi

klha

murmiirare:

tom
kmi-

em.

= kdo
sa,

= poklebek. sa = klouzati kra = winseln kra =

val.
se.
;

asto kr.
z=.

emi
tati se:

enKjta sa
sa

kobla

penibla, dra v led.

val.
[val.

Enom

mi tak em

koblav ^z vyschl,

(emotl)

ve vzdlenosti znail,

kobrtk

= apostat
la.

(kter se

kmital. Zl.

pekobrtl")

epoli
Sepolt

1.

nadrobno

sypati:

kobrtat'

sa

= pevalovati

se

cosi

na papr.
2. epol

Poepolt

(dti v kolbce).
kobrtel,

seku mk.
pr.

= drobounko
^ kieti,

kobrtek,
Dal.

kobrtelec

= kotrmelec.
se s

erhova
vaditi se.

km

etlinka
rostliny,
val.

(do obil a

vhonek

koene

Krva ide do kody kde kodu psob.) koda, kodaka Kdo kodu
vkoda:
p.,

ibni

dl, pasa ve kod" nebo trhaje

iditi,

val.

trvu v

obil.

18

: !

274

koden

cestu su koclen

kropta
zemi
:

oustati

dva rnsk

(utratil

jsem

ne ve

Synek, dy

nohou po tatkovy
noen,

svj prospch). kodobortel ^strjce kody.

kolnk ^= kolk,
korec na pace
la.

boty, kropce. val.

val.

kroa = skn
jakou maj

na
Zl.

kueni.

budka na

krtaka
(kot),
la.

= star,

oden metla
se
:

paky,

la.

krabky
a ptactva,
pod. val.

= nohy

kodn

zve

krtit sa

= namhati
na euz
krabky

Na
prach

na p.

liky,

vrny a
a

bych sa

krtil

ludi.

krubky,

krait

= kvait
=

(vejce

p.)

mlnsk. Uh. Brod.

krabky = koky z okrabanch

kruhco zz kruh

na

hebku,
val.

zemku. kramua

[lovk.
charabura,
slab
- hojiti se. val.
:

na kter
uh.

se

nco

zavuje,
z

krupinka=skoepina
kruty

oecha.

krata

sa'(vy-)

skrek = 1. scuchanina niti s sam skrek. 2. ty skrku!

(Knirps).

= skroucen
(
nic).

halouzky

bezov,
kru,

val.

krdtina =^ Nedostane

kre
skroutiti,

na koho =
uh.
scuchati.
krtiti.

ehrati, yal.

ani kruti

Nemm
se
:

drv

krkova,

krn^^^Ova

ani krutiny (nic).

kuba
(pas se
val.
I)

= =

psti

Skubaj

krdli=

la.

keh =
khni

kikl oun.

^ vetti,
na

stonati.

kuek kuku

skrek:

Di.

li.

kka
sa
(v.
t.)

koho
se.

ogebova
podl. podl.

skut -= nedobrota, zdvka dcka).

kutat := chlupat,

slota

(pe-

spati

kek

= kek,

ke.

val.

kie sa kka = kik,

s

o = hdati
val.

se.
:

skut collkutina

-^kuty = srs prasec.

otara

Kude

n.

skut ;= ttina.

tm

mt kku. kia = lapaka

Maj
la.

skutit == vzdorovati, n^ sclivl

initi, la.

na ptky.
k.

skipka:
pokorpili
se.

spolem

=ni,

kvrkovatt n
kdy
se so

krkovatt
papr,

pekrout,

kta
sktek
kila

(za-, u-)

=
na

piniti

je

kdy

obezuje.

sokvrkovat.

vecek uktan.
== vlasy

Kdy
ele jako
[uh.

se

kru

to tak,

pede, napomnaj: Nebude to sam kvrek,

to.

vylznut. Zl.
=" .slda, plosk

zeskvrkuje sa

Zl.
la.

kmen.

kroba
vati.
la.

(u-)

koho

pomlou-

kra = rta. kra = rtati,

mrati,

la.

kvar:=pvar na mlce nebo

krobla

krohniC

krabaka kominick. = khni. fval.

na polvce.,
lapeta

val.

lapa.

la.

279

tratit"

sa -- mizeti,

hubenti.
val.

trtoni, trtoi
trippeln. val. la.

= tce utkati,
se,

trbos^^ polilavek, drcanec.

trcka =^

jti

tryskem,

beti
se.

trtoi
val.

= hateiti
.sa

souditi

<lrol)nm krokem.

tre
(je

Klu

tr

zmku
sa
n.)

trudit

= protiviti
(nemm

se

Trud

zastren).

Kde dot tr?

trdlikova -^ tan-

mi

t prca

chuti do

(vz).

trdlova

sa,

trdn = troudnatnti
trudn (mokrem).
truhelnica
truhly, val.

Oves

iti (po.smn).

Boty strdnly.
deska na

teba mi
lili

in.
la.

musm Teba
:

= netlust

is na

plo.

tebova^= potebovati,
tebnj, ten to dostane,
trefa ;^ 1.
A'8elijak
Jas.
(^z=

la.

truhla

umrl

= rakev.
npoj lihov,

tebn potebn: Kdo

phoda:
se

bude
uh.
trefy

trnek

= trunk,
potrnuje

val.

su

trs,

= poprchv.

(-= vseli co

pihod)
trefy

tru, trutina ;^ otrava, jed.

trvazliv

2.

nemla
j

tu

dn

trvanliv.
do eho.

nic se

netrefovalo, nebylo tu
je trefa! (tst).
1.

trit :^ potrhl.

enicha).

To

trn

tenica -~
val.
2.

chumelice, slota,

tudlikova

= kvapn =

(tenica) deska z

mkkho

hrti, zpvati (i)0-

smn).
uhela, ula,
tulaja,

deva. uh. tepanina

= hdka

ulapa,

u-

to

zme
la. la.

lul

= pihloupl
:

lovk.
(stl), })lenka

mli

tepaniny.

tepat stromem
trhlavec

= tsti
vrtkav,

tuh
(siln).

evandlk

^lovk
---

trhovec

vozk,

na

nm

uchli ^=
=^ pasovati fe

1.

schovvati
3.

nco
f.

se

(za kabt). 2. dlbiti (koku).

sa

voz dv na trh.

val.

(ringen). val.
1.

trhovisko

der Marktplatz.

tt

jemen

na rnch ^= mleti.
fantiti se.
Zl.

uchma
soukati
se.

-=
2.

pomalu dlati,
tajiti,
:

trniC sa

nco

tutlati.

trn: Noha mi trne (brn.) trosky trusky mu a housen vejce. Zl.

i

tuchn vadnouti
la.

list

tuchn.

tuk == sdlo. uh.

trpezliv

- trpliv, podl.
1.

tka

= tu -- vskati, = die
val.

val.

trka^

vybrati,

oddlovati

tlajka =:

st dmky, do

p. ovce, kdy jsou s cizmi pomchny 2. vyhoditi (kartu pi

(na

se treska strk. val.

tlec

Patrontasche. val.
:

he)

3.

pleti.
-

val.

tumava ^^ snhov mrak, ujk

bti,

trt
spch
(t.

nedokavm
:

na
val.

mti, dychtiti

U tak

trtm

pehka. umpa, umpala, umpk

pk, val.
la.

=: hlu-

co bych rd odeel a

nemohu)

upa, upka
bati,

280

moe prodat chalupy, co tak pot. penze je tvza

o ty

^= na drobno ru-

val.

tup

= tup strana na ezacm

Turbuje
se.

tyk

er.

la.

nstroji; opak: ost.

tyrajka

turbova:

kole

tj

tyrajky a

svaby

= star
ke

val.
:

tyra (-u)
Ani na
!

k=

= klus,

jizda

k
val.

do

do tahu.

la.

bhati, upalovati

turnt =^ pohlednouti

Tyraj

(utkej).

nepotrnt. Ani nenatrne

Co ntyra?
se.

la.

tyrn
u sebe

= tknouti
= kdo

nepohldne

mn,

nenavtv
val.

tyrypitka

neme nieho
hned
s

mne

(nemocnou), slov.

ti (srovn. tuh)
vati tvaroh.
tuil
2.
la.

udreti, zamleti,

tm

1.

liso-

tr" (b) za tepla, aby to dra-

nalhati

na:

hm povdl:
tyry tyry!
la.

Tyrypitka. u

tym

sem na

to.

tvrdina

= tvrd,
U

such

zem.
spnek

tyska

= teka,
tysa=
sirku

skvrnka,
tknouti

val.

tvrd:

prca (tk),

tysn,

se. val.

(ne hlubok!").

sa tvrdo. Je

tysn
tysn,

= krknouti, pch(na-)

tvrdo o gro

(zle, potj.

Je tvrd

nouti (vela).

na zimu

(otuil).

tsa

nahld-

tvza

= tvrdost, tvrd vc
m

Ne-

nouti

nkam.

u.
ubli: Ublit
si,

sob
Co

uuit sa = utiiti se Pokme,

:

ublen (od prce natky).

a sa to

uby

Sak

neubude

by

ubyto? (kdybys to neb ono

uu. podl. uupn: Uupni tam kusek deva = utni. la.

udlal).

To ubude

(das geht an).

uda
penize

=
sa

utratiti

Udal vecky

O chleb a vod dtho neubude (kann man nicht lange existieren). Ryba bez vody neubude. Na tom ubudu (mm dosti). Moe na tom by (pestati). Na sam slm
dobytek neubude. Noci s chladn,

(utratil),

la.

uda
oddati,

na

= umniti
se

si

co,

vnovati

emu.
v

val.

udatn =^

siln

tle
la.

(srvn.

R. K. ty udat lve!)

venku by. by neubyly na strom

o

nelza

Trnky u
(jsou zral,

tedy by

bu

opadaly,

nebo by je

udery: Uderya zima, uderyy horka (nastala). udra na koho - oboovati,

dotrati, val.

nkdo (me

ciz otrhal).

Je to na ubyt

na tom pestati).
(neobstoj,

Vil

nic

udobrcha

udobiti.

neubude

ukradou

to).

udrhnsa

=^ udviti, zalknouti:

ucjere zr

jitn, narozen

Pn.
[uh.

Krva sa udrha jabkem.

a sa udrhuje.

Kale,

cta (uctiti)

= zavdan, la.

uctliv == uctiv, zdvoil.

udstkan

drz.

val.

277

vihk

svaek
zbvaj

kdy se pede koudel, kousky s pazdem zvan

:

1.

vrbov prut.

2.

vy-

rostl chlapk, la.

vihel

vaky.
(idlo

val.

prut. val.

vajco
tu

= siln,

pm

idlo. las.
,

vihl -^ svin.

znamen ohnut

ev-

covsk).

vihovec

1.

vih. val. 2.

tenk

Svatek

varn
atd.)
:

= vanec. = pkn (dt, pes,

on
m(')h

prut.

Botko,

kot
ai

vihn

^ vysok
se

tenk strom.

von

vonec, hadra.

varn penze (pkn), val.

vonda
lov, la.

= planta

se.

veha
vehla.
la.

se

tti

provaz se u
vidrav,
(uh.

vrina ivice, pryskyice jedvrkla

vidra
Svidra.

--

ilhati:

zakrnl
1.

jedlice

n.

smrk.

val.

virga, virgat
vih

= vidra. podl.

vrlat

quirreln. 2.

seb

= zk emen.

=
T.

mrtn

se oteti.

boli
tacmo

=^-

honem beti,

val.
la.

pa
(py
3.
i::^

1.

siln
2.

nalapovat
jsti.

= destek
(-du),
hnsti,
val.

knsk,
la.

nohy).

mlaskav

ga
makati,
tahy
thlo

adzga

(-gm) =1

nepkn vci
apkaf

mluviti.
tlouci (kdy

m =

= pomalu

^= natahovati
provaz, jm

se. val.

je

mslo stlueno, jet se apk,

se

pi-

vazuje pavuza.

by se srazilo v kouli). tarna 1. mnoho

=
2.

bhati,
mluviti,

thnut sa thavo

= ubrati

se

Kam

toulati

se

ustavin
plot.

sa thnete? podl.

pleskati, val.

muvi pomalu, zdlou--

taras

hav,

val.

tra
pojmky
(v.
t.).

= iv = pleskati,
^-^

])odl.
:

la.

vaniti

Co

tahiin

val.

tr? val.

tajemnica -^ tajemstv,

la.
:

tara

ter.

val.
:

akvi
sa v dlce
sa
ti

sa =: mhati se

Kostel

targav

= er

krva

t. ::^

je

enem akv.

Takv-ji

m ern

skvrny po

bl srsti. val.

jak svtlo?" (ptal se kdosi

tarvasi
tatar =1

= harvasi =- povykokarab.
[vti.

slepho ebrka).

akv

mi,

akv

mi v hlav (tane mi na mysli, nco se mi v hlav plete). Oziminy sa akvja (sbraj se, zotavuj se), val.
talaatky = arapatky (v. t.). taliga =^ dvoukolov vozk.
val.
val.

tatarsk

jemen =^

obrovsk.

teelec

= hlavn
=
:

proud

eky

Moravy,

slov.
tsniti, tlaiti se. Zl.

hnit 8a
teli se

Ten

se tli

= thne

paka

-=^

bltiv cesta.

pomalu,

la.

278

naem
okol,

ten rok

=
vtr

letos.

val.

uh.

dnes

ta.

ztra

oj id

tenk

(pronikav, ostr).

(o cizm).

tenk ui (bystr*.
teplina
:

tek
v teplin
Fleische.

n.

tko
der

ddina

je

tustina

= trdlo.
Pettstoff

am
jen

(chrnna d severnho vtru), val. tef stm, vlhkem tleti trcha te, bm, [pltno). teryga=r sthovati: U zme ho vyterygali.

= =

tlust

Lach znamen

tun;

tlust itrtm"

se nek,

nbr hrub, zrostly".

tlka: Tehdov bylo tlka

ovec

tesknice

pl.

f.

= domc nemoc.
tkho
:

Heimweh.
ta,

val.

toec

tr
to

= nco

= mnoho. = vnitn s
val.

taberna-

kula, kter se to. val.

To
v.

je

ta,
uh.

ja neunesu,

las.

toeek = kloub, lnek

val.

prstov,

ti sa m
t.)

to brat

= sth
ji

se

toenica

-^^

kolovrtek na

pe-

thoba

= tkos,

psob

den, val.

nemoc: Ctm velik thobu na tav stinn. [prsoch, tira kde se len a konop

toi
viti,

= =
=

pod o jednom mluokolkovati Neto la. (srovn.

z=:
: !

tcky).

trou. val.

topena

::^ listina

Dostl sem

tisk:

Nem
1.

tisku

= pilno.
3. las.

val.

topenu z kancea.
topenu, e psa

Krl
ivit

poslal

tisn
2.

tisknouti,

tlaiti

koky

nebude
uh.

nutiti.

Ja vas ntisnu
dotknouti,

tisn

(v pohdce). Zl.

se

eho

uh.
zkost",

tna,
tor ^=

tuoa

t)i,

stn.

tsnoba
nouze. val.

tsnos,

smr

tym torem.

la. val.

tra - stopa, drha, chodnk

tiskat = kropenat -

jabko,

zemk.
tisy
ti

To je na tj te Ob s jednej tory =^ jedn

jak Vsetn.

mysli,

= erven:
.
las.

krva,

tele.

sob povahou
toi,
2.

podobni,
1.

val.

--=:

[val.

tro vat" -za])ati

la.
=^-

stopovati

tit"

(i)

= byste hledti, las.

(tki tkaju

piniti,
val.

podlahu no-

tk :=: tkadlec, las.

ttafa
=~-

hama,
to

pltno, tkalci musel in).

vaniti, val.

tovarych
:

ndenka, podl.

tllka n. tlrka

setlel

devo,

prchno. val.

la. 1.

tlae

mokro
raci

bot
val.

na to udlat" komu co =^ svazek, val. na vzdory. trag ln jit. val. traga sa =^ hostina, trachta

tla (plechoce),

(chycen),
2.

prasata (erouce), tlaja.

pomalu jti. val. trajka tasavisko - 1 houpav bahno

.

tla

pr.
:

2.

rosol.

la.

tc sa

Tlue

sa tu u tden

= zdruje

se

v na

ddin,

Tsla bela (srovn. hom.

tst sa

sa za
rosFv)

mn

Bzenec.


usuit':

83

Takdv

ti

usum

(vle-

uvalit:

Uvalil

mu

gaval chleba

pm).

(=

ukrojil).

uspan

umounn,

pinav:
val.

vazek
uvit

= provzek na dobytek,
si

upan

prase.

uklhn ukrdn
usmti, podl.

sa
sa

sklouznouti.
-- po

=r umniti

si.

val.

oku

se

uvez -msto, kde se

zem (hlna)
val.
si,
!

uv (urv) sama od sebe.

ukroba koho komu: Potom

domlouvati
u.krobu!
las.

uvija se
nhliti se
:

pospiti

po
la.

Mohli se uvija

u.mran

pinav, nemyt
Umyj
sa,

ve
si

uvir =: spren,

od slunce

tvi

n.

na rukou:

u.mran!

ruce umran.
:

skiven, ohnut (devoj. uvro zahnut (toiv) vydlaban nebo

tcha =: radost, jnilo tcha patit na to. las.

vyhoblovan

lab. val.

vyek

iz:

nadvyek.
1.

la.

utn =
niti
se.

ucliliti

se,

zachr-

uzel, uzek:

svzat aty do
2.

val.

uzka (das Bndel).

val.

la.

utrk,
utopit:

utraka
Pravh

^
e

runk.
v jednom

= suk

(slov.).

uzaova: Hodiny uzauju

opozdvaj
se.

nebo druhm ty vidiy utopit mos

(vraziti).

la.
^^^ 1.

uzemek, odzemek

pe

tory

konce duh po dno, t

zem.

2.

mal, zavalit chlapec.

jrek ili lab v

devn ndob,
jest.

zkobi sa

= sich einschrnken
velijak

nm

dno zasazeno

Hod
las.

lovk

sa mos

zkobi.
(skrbliti).

to

do utora
tornk

= vyraz, = n^troj.
=-

Nemoste sa tak zkobi

vypij.

zkobn
jm se tor

lovk
f.

-^=^

skrblk, sta-

rostliv, etrn.

vystruhuje.

zk

pl.

--

rky,

val.

utrefi

komu
=-~

uhov

(v.

t.).

trek

penze stren

utyska se teskniti, uvdzka rru vod. uii.

val
n.

las.

ui: Tam zme uili ai zaili. Na to ho neuije (nehod se, nem nklonnosti k tomu). Na to by

mnoho, zstup: Letlo vran tak ukrutn

vata
^
sla.

mne neuil (o umachla

kriti
:

to nestojm).

pomakati, po-

aty,

papr.

vat.

Byla tam vala vojska, peita atd.

ura

ukousnouti
la.

Konek

nz,

by, t ural.

V.
vdka ^- vadnice.
vadliv := vadliva
las.

vake
je

pl.

f.--^

klouby,
-

val.

vadn:
vadu.
la.

Krva

valov deka
prdla, val.

na

vleli

= m

vlat smchy z
las.

koho

posm-

vahnal

- pitomec,

vati se.

Zl.

valchovat hubu
mluviti.

284

mleti h.,

moc

vza panochy
vazk
komora, vzna

=
:

plsti.
:

vlhk,

mokr

pda,

valihrach
je se

k se dtti silnmu, pi chzi klt s boku na

obil,

na rolu
kluci.

je vazko.

= vzanka
=
val.
:

Mivala na
la.

bok.
valit'

boku taku vazu

kam

= pospchati.
se).

Voda
Val

vcochma

vecpati,

vstriti

valila

pes

cestu (hnala
(jedl,

nco

v nco.

do foroty

pil

mnoho).

Ne-

vrajko

Od vrajka rno
o

valtel (neplcejte).

Ten
s

valil

n-

sem doma

nebyl.

mecky

(mluvil plynn).
vtz

viljko
koly,

valn

= Vera

viljku

malmi

=o
ostaf

tomto ase.
:

nekuty, val.

vc

Niker

vc

nechtla

vandrovec
vantroba

= vandrovn.
n.

val.
las.

vandura -- nemotora.
otroba
la..

doma (dokonce ne). veerek na veerku

:

=k

ve-

jtra:

eru.

Zl.

husa vantroba.

vedek
2.

va =
vara
9 nevaras

(=

vetech)

;:=:

posledn

1.

vaen.

vaivo.

tvr^ msce.

varaja, uh.,

vaacha
:

= vaeka.
Varaj
!

vdt:
vs nevm.

=
la.

uhnouti
van.
Aas.

Co

Jak k vm p, dy o (= nevm, kde bydlte).

pohodln, prostravn.

vchn =

varga,
bdovati,
vargy
vargy,"

vargosi

nakati,

Je

mu

trochu

vchnj

(-- Ichnj,

nemocnmu).
:

pl.

Nnatahuj
se

ty

venek:

venek -~ ven.

val.

prav

dtti,

kdy

vit: Nev

sa ho vynachvii

ple.

la.
=:=

varche m.

balk. la.
-~!

(velmi ho chvl). Ani sa toho najes nesvit, co to byto tak

varmara, varmola

zdlouhav
la.

dobr.

Nevil
se

sa

nespa

(velmi

lovk

Nid

varmara

varovat

hldati, uli. val.

dobe nm
pes.

mu

spalo).

Dybyste k

pili,

nevili
(s

bychme

sa

varovik
val.

:--

hlda domu,

narozprvat.

velikou

radost

varvas

= hluk,
1.

hmot.

bychom rozprvli). U sa nevm dokat, a pijde nedla.

vs:

varvasif =^ hmotit, kieti.

Idem do

vsi

za

ga-

vatra =

ohnit a
val.
?>.

ohe

na

lnk. uh.
vesel tek zr veselch barev, vesel barva (svtl).

nm.

2.

fakule,

hromada

nedu, la. vatrl=

- vaga,

1.

tlust chlap. la. 2.

val.

vesk
ulhnut
:

-- dobyte

na
,

vesno
tak

gava (hodn kus),

Mamy
la.
---

prastka

vatrc

chleba

gaval,

hodn
hoeti

vesaky.
vesno
hospody,

kus.

jaro

vatrova

= plamenem

na vesno.
-

vesn

sa

kam

vlzti:

do

to vatruje (v peci), la.

val.

udruzgnC
1

281

chytka:
trhu

= ulomiti,
cukru,

udrobiti
soli.

Dnes bylo

ito

na

dru2gni kusek

la.

na
je

chytku

ududan
dudek).

= na

rvaku.

zamouran (jako
tum

Ona

v lese na trv

enem na

chytku (co honem uchytne).

fm

= myslm,
=

To s

uja

^=-

fm Bilovice. uhodi: Uhodila

udeila.

dvanst

ltky se ujm, kdy je

mnoho

sukna a vbec j na nco mouky, hrachu a p. se

pltna,

ujec
:

^=^

aludek vep.

ubr.

Neuhodnete tretiti uliodn tam cliodnk lesem. tam, je dcko, je si svohnek bodn uhonila. val. uhov '^ vyhovti emeslnci

uje=^l. uklouznouti:

.Stupni

dobe, aby ti noha neujela. 2. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloup

kousek)

= uel

mu

rozum.

ujma eho
uj misko

krdel,

hromada,
s

la.

se ptvaj,

zdali

uhovli",

svou

=^ louky

chrastm
sedlci

prci po

vli zkaznkov vykonali, uhracn, uhras, uhradn' sa

(pole,

kter pr za star

sedlci

sami

si

ujali z

obecnho

zhroziti se. val.

nebo panskho,
slo-

val.

uhrani devo = v hranici

iti,

ujmick tka.
to nikady (ne-

ukzat Uka ten klobouk (podej

sem). Neukazuje

la.

mi

uhrdli sa

strhati
--=-

se prac,

trefuje se,

uhurda
cest.
la.

se

utsti, uhrnco-

na p. kdy m z malho kouska ltky ustihnouti na at).

vati se jzdou

na voze po nerovn
Tele

Do hospody neukazuje
vyn).

chodit (ne-

uhynut:
zdechlo).

mu

uhynulo

klad

= kraj

podeve a nrtu

uchabi,
vzti,

schabit,

schabn

za-

boty na klad it. ukona -- unaviti

unaven.

ukonan

ukrsti.

uchlumpan i= upinn,
ubran.
la.
:

demkem

ukrademek: Enem tak krato dlme, po ukradmku.

la.

uchodif

Fajka uchod (je

nkde

val.

pukl, tak e vzduch uchz),

ukruten
ukrti

uchrnit izbu

= ukliditi, val. la.

na uchvatky
dleitj

ukrutn, nramn. provaz =

uplsti.
.

uchvatky:
robit

1.

nco
za-

= jen chvilkami (jako

majc
jin
2.
t.)
:

ukrutn velmi
umny.
hrozn dobr a

ukrutn

dobry,

krad-

la. (srovn.

hromsky pkn,

kem),

mstnn, la. na chytku (v.

chylek -^

na chvatek

p.)
la.

ukvandan =^ ucouran.

toit
co

Vzal chy-

ukyn
schovati
se.

sa

nkam

^^ uhnouti,

lek j)od kolnu. dol.

val.

uchyti
uchtali
si

komu
to

vyrvati,

ulaska dia

= uspokojiti,
.sa

uh.

= rvali
zbo).

se o to (na

ule

sa

Zluti

uleje a

lovk

p. na trhu o

sa mos zlobit.

::

282

ulbilo,

urilo sa mu

= odhodlal
^^
val.

se

nemu,
n.

jako by milos prolicha,

uliv

upedi si nco = praecipere Upedm si t prcu (zanu jet

dnes,

kazoval.
lich
ulzat"
lijk.

abych

ji

spe

dokonal.

Uh. Brod.

sa

= udobiti,
odstriti:
u.
;

uprhn:
kopan,
rok

Pergament
nprhnl

byl

za-

ulizuje

vtr =^

opaluje, val.

umkn
j to

= uhranl,
.se

Pokaj,

umknu

se

uhnouti, na

utel. upC sa
hodlati:

na

= rzn
to.

od-

p.

v lavici v kostele odsednouti. la.

Upt

sa na

umrlek =.~ umrek, val. umrlec Ty umrlec (pezdvka),

:

upimnej k

ei hovorn, dol. upniv ^ vybrav, mlsn

upniva, ber a
jiz
I

uh.

Nebu tak
umyknt ^=: utci
umzigan,
:

la. la.

Umykni
la.

Zl.

umiganec =^ umtrpiti
.

adnk sprvce statku, urta sa - udobiti se.

val,
val.

kan, udrman, ospal,

unovat
sa s

Hlad

ho

unovt. Je vecek zunovan.

Co tm budete unovat. Neunujte

se).

= uleknouti roit svtky = vron, urva: na urvu na

usn
sa

se.

sjcli.

na

chytku,

la.

sa (namhati

urvatosrr urputnost'.
val.

urval,

osopiti

uran =^ umouran.
padek: hrozn padek
(pd), val.

urvat
se.

se

na

koho

snhu

la.

= ukrsti, upli, upalovat = pk = pole na

upajti
1.

urvo
utci,

Bylo

na urvo (na

p.

val.

vesele") -= na honem,

bez dlou-

pku
vedro.

=
--=

na vslun

2.

pky

hch pprav, la. uatany =^ unaven,

usdlit sa

la.

obsiti se

val.

pr
kdyby
nuceni,

Dyby pilo na pr
na

si

n
zz.

uskoit:
z

upel, kdyby

byli

riaho

val.

bude
uraziti
:

mn

kopy nm uko o dv kopy polu neli jsme potali.

Dv

upchn
uznaliva

Ona

je

tak

dvucha, vecko
ert):

obrati

upiniti usktan. usktanec == umouran.

;

uskta

--

v blzny (v
upipan

hn upchn
:

tu

druhu,
uraz),

tu
la.

(hned se

Do
:

uskrovi usmkan
mcen,
la.

= upokojiti,
ukliditi,

val.

utahan.
la.

utr-

upiptan

sa

umouran.
upralo,
stvalo).

la.

usnai

Na

uprat sa
e

Najvc na nho

usotni- -do smrti

utrati. dol.

zaplil (na

nm
:

z-

ustihnut
zleeti"
:

si

na

-- dti

si

to si ustihnu.

upiskan

-r

zamazan

hrnec.

stupek
nech, val.

granec" na kam-

uplakan: okna (od rosy). uprajtova uthnouti, pro-

vazem pevn

svzati,

val.

ustvoi = ustvoa la.

!

vyvsti

Ti synci cosi

vborliv
ran. val.
--

287

vybrav,

vybvypio-

vydra:
bit).

Vydr!

(dostane
bit).

Ee

nevydrl (nebyl
val.

vyboi. co na
8ti.

kom

=
:

vydubi

la.

vydli
vyvsti se
(vyvedJi
:

= vytlouci. = vypiti a na dno.

:

val.

vybrka u

Ti ptci
se),

vydundat

hruka hnilika vy^r-

s vybrkan

val.

dund

se z koze.

vybulova
=:

se

Vybuluju se kopy
la.
:

vydpnl strom
vl, dut.
la.

vyprchni-

mrana
vybulif

vystupuj,
-^^

vyvaliti

Hanka vy-

vydurbat co z
dostati, vybaviti se
:

eho

=^ pracn

bulila

Stna

na to oi (srovn. bulk"). je vybulen (vyvalen, vyla.

Spadl ze

sten
vy-

do trn a nemohl sa z
durbat.

nho

poukl),

vyby: koho ven

lobotu, trest nemoc.

vyhnati.
si

bato.

peinky vyurVydurbl sa z dluh, ze strachu.

sa z

Dia

Vybt zkouku (odbyl"). Vybyl

vydva = vyvdti, la. vydymova: Na tych. kopcach

ten

Vybv

nco

= zbv.
vylizo-

vtr tak vydymuje! (prudko

vyforbicirova= vypodati, vy-

vycpa
vycsaf

=
-

vybiti.

vane), la.

vybiti.

vycza
vati.

vysrkvati,

biti,

val.

val.

vfuk

vyfoukl vejce.

vycudova

=
1.

vyplsniti,
:

la.

vyguma ru = vytlouci v zemi

kolem.
val.

vypan dem

skala, cesta.

vyini 2.

vyhamrazi == namhav zskati,

vydlati.

vydlati (ki)

val.

vyistiti.
se,

vyhlda Dti
:

vylildaj

matku

vyasilo

vyhlito

se,

vybralo

= jdou
na.
val.

naproti a ekaj.
:

se ^= vyjasnilo se.

vhledn
;

Odtel je Vsetn nej-

vydla nco = vyndati tak sdla sundati, oddla = od-

vhlednj

nejpknj pohled

baviti.

vdit ^- podl za ivota otcova

Su tu jak na vyhnlpv (bydlm o sob, jako ve

vylinov:

nktermu
vydbif
itroniti.

dtti udlen, val.

co

vyhnanstv).

na koni

vye-

vhoda

Zrobit

mi vhodu
1.

prokzal slubu,

la.

vydmucha
han vlasy.
vmol,
vydranisko
la.

=~ vyfoukati

osti-

vyhodi komu

vyhovti:
la. 2.

la.

Tomu
vydrna cestai

den nevyhod,

Vy-

vydrda
dostati, val.

co

odkud

= namhav
vykr-

mi bdek na ele. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal, byl trestn). U sem sa
hodit sa

dvakr
vyrpati,

naplil,

po tet bych ne-

vydrpa ^=
bati,
la.

vyhoel.

vhranek =^ vyhran penze.

288

vyhrvat'

komu

= dlati zastav.

Vykzal

vecko,

vykzal
se").

sa

ze

venko

hudbou,

mno (veer

veckho (zodpovdal

ped jmeninami); v. vnky (veer ped svatbou). vyheba komu = vyhubovati,

la.

vykli sa
vyklidi:
heva, ja
ich

= vymluviti se
sa.

n-

eho: Navykl

val.

Idu (jdou

= pojte)
val.

vyklidm (vyklidm,
la.

vyhryzo
jevo.: la.

se

to

^= vylo

na

vyvedu z

lesa),

vykmasi
cestu

= vytrhnouti,
n.

vyhca
viti
se.

= vyjezditi.

vykohti
vrtiti

vycharba
val.

sa z nemoci

= zota-

ndobu,

vyvykohti vyliti z ndoby

tekutinu, val.

vychlpada,

^7hpa psf
^

vykocha

sa z nemoci

= ozdravitky
dol.

=
lit

vybiti.

vychlusta po
vychmlit
:

hub

vybiti, la.

vti z nemoci vykomiza

initi, la.

kared, vat.

= vytati,

Nemoe

to

vychm-

(m ei plnu hubu), podl. vychrni aty == vyistiti.

vychraova

v.

= vyvrtiti, = vypraviti se: Brzoli sa

vykoti (vz)
(vy velebte), val.

sa

uklzeti;

uchra-

vykotte?

ova
lem.

(s

pole sklzeti).

vykada
moci, val.

sa

= vykti
= vypraviti
val.

ne-

vychybi ddinu -- minouti omyvchyrn

Brod.

dvica
:

= hezk. Uh.
vyjeven

vykrmi
vkres

sa

se (o

nevpravnch).

vyjeven

Pibhl jak

= vysekvn hory. vykva seb = pyniti

Co bude seb vykva. vykti. vykrsa sa
val.

la.

se

(jako len). Zl.

vyja:
la.
;

Nvyjal fajky

huby.

val.

j.

nevydlal.

vjjiska komu
biti,

= vyliska,
u

vykrtiC sa:

Pes sa

vykrtl

vy-

sni

(vynedil).

Vykrucuje
se). la.

la.

sa z toho vymotv,

vyj:
(vychodil)

N chlapec u vyt
skotu,

vykli beku piva.^ vyvaliti,

nechod.
(proel).

Vyt

nm dn dobe pi zkouce
vykapsena

vypraviti Nvykunda se se sp vykunda? la. moh sy dovdti vykusi co na kom

:

vykapsi:

Sem
la.

se

Vykl na
(vyzvdal).

nm,

kde penze
la.

nemm
(plevel,

nic.

m
vyhubiti
v.

vykarti
vymizeti:

vypleniti,

vykynoiles

vymtiti, val.

hmyz);

sa

= vyhynouti,
zme
to,

vylta
(rna).

=
:

vybiti.

latanec

vykartili

vy-

kartito sa to. val.

vylett patn vyleft (dopadl).

. . .

vykazova:
(vypovdal

Vykazoval, e

Zle

mu

to vyletlo.
si

ped svdky, na soud)

vylee=^ vybyti

estinedl:

vykzat penze (vypovdti kapitl).

Ee

nevyleela.

285

vitrl

vs:

takov
vede,
:

vede

vmluvu.
se chov.
.

prut, metla. val.

Pkn
ve

si"

pkn
val.
n.

viza dalekohled.

(ertem)

muka

brka,

vli:
na hnzdo.
vldn

Ptk

si

vl

-- nos

rebelka,

mynka
pl.

vatka
kamen.
veta
las.
:

=
!

bidlka

= siln
vlan

pevn

hebk,

[(zle)-

nstroj a p. val.

Bude veta U je veta vtrk rr povtrn mln. vtry = ichy zve. vevali se Vevali sem se do ruky (udeil). Tak t vevalim
:

vlaha

voda
je

di

na peen chleba:

Dones vodu,
hork,

udlme

vlahu.

Kdy

prozvauje" se studenou.

vlaenka

(pcnu)

la.

[val.

hebk, la, vikl = rozpustil chlapec: Ty viklu! Zl. vhobi: vtlouei:

vikovit =
1.

vle
vlk

= kytka na = n. uh.

bii.

vlhotina
,

= vlhkost.
plan

1.

vhon

na

zl,

nejist:

Bylo to vikovite. lo to vikovit.

la.
2.

ovocnm strom. 2, kvt lopounu. 3. nkaza kry stromov.

vikovit
J
se

holub = barvy

vlomi
se v

sa

nco

= 1.

vloiti

vikov.

nco

(sich in's Mittel legen).

vid:
(ohl).

bych

ho

vidl!

2.

chut se dti do
v

To

mi nevid (nepolcn

vloi vru

neho. nco = uviti

la.

dob,

nelib).

nemu,
strana,

val.

vidk,

vidk:

vlavn =^ vlhk.

kterou vidti, msto, je odevad

vnit mlo kde

ven,
v
ctil

se uv,

vidti (Freiplatz):
conspectu omnium).

Na vidku (in Necht to na

val.
[la.

se: ve staven, jablko v

sob er-

sob
tam
s

boles, bolelo

vidku (kde by to bylo vidti).

nm

a p.

vichern = znamenit,
vichla,

vnohy

= ten

Prsk mo-

vichla
elezn

Schwindler.

tyku a v nohy

pla.

vincek

kamena.
- za

la.

vodi

= pohnek,
msto,
val.

pohoni. uh.

vinovan

vinen.
vinu
list (

vodka: na oi, na muchy.

vodono
ene ze

vinova koho eho

kde

voda

komu

co dvati.
:

zem.
sa

vinov
vira
:

sklenky,

Wein

vtoi
il
s

vru

uviti.
vise:
vitk

u
na

nco =

).

vol nevol

= volky

nevolky.

vola

-jmenovati se:

Jak

na viru (ne-

sa volte?

Volm

sa Hodn,

byli sezdni). la.

Viset

mn

s hubu.

= terek, uh. vozka = klouzaka, na

vovterek
se chlapci vozja" (klouzaj),

= hybk, rychl, la. vitra = bezov provaz, za nj

pl ku behu vbec Vyal mu
se
:

voznica,

vozvka=^ vozov cesta.

;

pivazuje;
vitr. val.

prut

vacn =: udeiti vyNca =^

vybiti, val.

vrap = zhyb = nbry. vipen,

(die Falte),

586

vrapy
rr=;

vskat
vrajc.

Vtr vsk = sku. val-

vrapovan

vriv voda
uh.
:

= ve

studnce vy-

nabran

zvrapova sfaldovati. :== pimti, aby se vrti koho

;

=
:

vrnde*"

Muchy vrnd (sumvrn.

vrtil.

men). podl.

vrtka ~ opltka
val.

na vrtku,

vrn = kolovrtek
vrk
-^=

vrek, vrch stromu, val.

s

vrtnica

= deska
^~

na vrata.
pomlouvati
Vrav

vrtk

nebozz

toidlem a
val.
la.

vravi na koho

dradlem pro levou ruku.

On
\ad

na
.se

ma
s

vrav.

mu
t. j.

vrt :=
vrtk
=r^

na ernch mleti.
obratn,
svin,
:

nm. uh.
sa

la.

vrzi

vrzati

se,

vrtn
se

se

= obrtiti se
vrtly

Krvy
la.

ustavin pechzeti
Co
sa

z jizby

ven

mu

potym

na prvo.

a zas do jizby: Nevrazte sa pod'.

vrz:

po
ei)
g\

vr ?

Pjdem jednm vrzem =

:

val.

vrazit (v

-- samohlsky pli
.

prodluovati.

otevenm dve. vrza =^ klbositi Pod vre, nemoe huby zavt, val.
spolu, jednm

vra

vrae,

modina
lo

vza
Nevzaj

sa

vrzi sa
val.

(v.

t.):

po ran.

val.

sa a

se!
:

vrba
na trhu).
ovoce),

= rvaka,
vrba

chytka:

vrzulka

= fryula.
Vsolim
ti

vecko jak na

(dobr odbyt

vrd
vsoli

=^ skpati

Snih vrd
jednu, e se

Hza

na vrba (dtem
j)ytel

pod nohama.
:

las.

vreco

mech,
co

na

ra-

zato

la.

meni,

val.

vstpi v

nco

vloiti

e.

vredyka

kam =

vesthovati,

velijak:

Je to velijak

uloiti, ukliditi, val.

nen to dobr, hlavn.

sten
[vlk.
val-

vredziiar ^^
nadvka), uh.

vedem

velijakov

vn
vtorek

v al. (-te) =- mlad ve.

= velijak,
to

vgata,
vrh:

vgalka
na

= amrhoun'
se

= ter.
Udal

Frdek.

vrhy

oechy, vrh

=3

pot j

vuci
vda),

vuci

(z
(=:^

nene-

oechy, ti vrhy

opatrnosti).
la.

Dla

se

nvuci
~

=9

atd.

vrhn
po matce

sa: Vrhl sa po otcovi,

(ist

vpaty za in'm

v patch, uh.

jieraten).

vybambui
na vrch
val.

:=^ vypyH^^vati.

vrch: Vecko na svtlo.

vyjde

vybarvi

:^

vyloiti,

vysvtliti,
[val.

vrch

Tam
==: ver.
:

je

tomu

(jim)

vybedni

= vybedniti,

vybiti.

vch =^ tam je toho velmi mnoho.

2,.

las.

vrch

vrchovina
vinu
:

chyti

za

vrchola.

vybombovat: Na tom baranu mlo vybombuje (vydl, zsk). Vybombovat si! (patn pochodil,
nic z toho nem). Zl.

beim Scliopf packcn.

289

vylzat"

rny, z
vyle.

vykti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho

:

vypol'tavi

vypohlavkovati.
ziz

vypohodi
lenoen.
vyprostit
vyprostte

sa

vyasiti

sa.

vypostvan

= odpoinuly,
:

vy-

vylomit

od

koho

penze:

lovku
kdy se

nemajcm u nikde vru,

si

Chodnkem

si

mu poda pece nkde

jet vypjiti.
vypit ^= vybiti, val.

= vypmte, nadejdete. Le vyprostn=na znak nataen.

vypri, vyprat, vypruovat
sa

vylupn sklenku piva = jednm doukem vypiti.

vyiuska vybiti. nevymchan: M kdo neomalen mluv. nco vymakoti
lci.

= sich
:

steifen (vl. prohvati se

v ped)
pynil

Vypruovl

sa

(boil

se,

se).

Dm
na

je

vyprcen
(bruch
.

=
vy-

hubu

n.,

bo

se, je

na spadnut.

= hloupho vymmit = herausschwindeln

val.

vypuit,
pnati), v.

vypa: nkoho
Sen sa

vyca =
vyri
sa:

vybiti, val.

Vymmit na

vymyga

vymina
vymtit

si

= = vminka. = vymniti.
vybiti,
:

nm

vecky
la.

penze.

mu

vyrl

vyjevil.

la.

vyadit komu

ubliti,

la.

val.

vydza =
:

diti,

ubliovati

vymrvi sa

Obalovali ho, ale sa

val.

vymrvl (vymotal),

Mi to nevyadza = nebl, nekod. Nevyazaj mu neubliuj. Vyadzali

lidom. val,
la.

vynst: hus, slpka u sa vynesla (u nenese).

vyra

vyslditi.

vadn: Dy j nejsem tak vyadny, abych nkomu vyadzal

(svrliv, hateiv). la.

vyobracan vycvien, obratn.

vyosa komu
z chuti (nelb

vylehati.

vyrafii:
(vyvedl).

Ty's

to

vyrafil!

vypadnut: Vpad mi ten

lovk

mi

se ji), val.
(o

vyrazit

sa
ai

Jak
v

sa

vyraz,

vypasen: vykrmen

lovku)-

drozd zpv

zim
:

(jak slunce

vypka: Slunko vypk (pl). vypeova; Mlyn vypeuje na

vtrku
aby
vtr
^==

vyraz, vysko), val.

vybr detice z kdla,

tak rano nehnal.

-^^

vida vyzen Ml sem tam vyidu nco vyditi, la. vidn kdo nco dobe

vypdi
z toho

pd obshnouti.

vyditi,
se

vypraviti

um:

Poslali
je

vyprat se z
vypr,

eho

Pora

sme Julku do dochtora, ona

tak vyidna.
la.

rd by se z toho

vypel
vypit:
vyzobali.

vrobek
Ptci

proso

vypili

= vdlek,
=

ndenka

vyplhni
biti:

= vypleniti,
hmyz.

vyhu-

Chod na vrobek, uh. vronica = vron den Dnes je vronica jeho smrti. la.
:

plevel,

vyrcha

vyohua

=^ vybiti. 19

290

vrost

Cra tam byla ve v-

roste = vyrostla tam za chovanici. vyrozumn = vyspl, kdo

ji

vystihn emu ^^^ porozumti Nemou tomu vystihnut. vstihy ekan i na v-

m rozum

Je to

ee tak

ne-

stihy,

na p. na svatbu ekajc
la.

vyrozumn vyrua
sjrva

(hloup), la.

kolv.

vz

na rovinu
la.

= vy-

vystrkovat'
kati, vytati.

komu

co

= vytna

thnouti, dostati,

vyrva
vyki)

= od vody vyrvan zem. = vykudliti Vyrvi (=

:

vstruh
indele,
i

= lbek
=

(jrek)

nstroj,

jim se vytru-

mu

za kudly.
se

la.
:

buje.

vysai
vysaci. las.

= vymhliti =

se

vyean kdo euje, posmvan.

se

rd

vy-

nco na
la.

vyshn nco obshnouti dl rozpaenma rukama,

vyi zuby = vyceniti. vyeova sa: vysmvati se. vyrbi kosu o kame = ozubatti, vylomiti kousek ost.

vsky(gen. -di, .):= hromada kamen na poli nasbranho a na

mezi poloenho,
val.

vyuhran

chlb,

vdolek

vyschl, vyprahl. sa

vysemeni
semenilo

sa

To

samo vysemene
(ne-

vury

pl.

m.

r^-

posmch.

= vyrostlo

bez

vykrasa.
v ykobrti se

val.=vyeova sa.

setho, jako kmn, plevel, val.

vyslepii nco

= jinmu
|

mu

vykobrtla

= vyvrtiti. Sklenka z ruky = vysa

povolanmu) vyjeviti: Vecko vy-

klouzla.

vysmta = vybiti.
vysmykova:
Byli

slepi

Zl.

vykrata

vyhojiti

se,

vysmi= vythnouti,

la.

ubrniti se nemoci, val.

smy v

lese,

vysmykovali srny sui = thali ven. vysnai = vyistiti

vykliditi,

vymarova= vybiti. vytahel vyouhl chlapk,

vysta

la.

izbu

(= vychrni).

Toho

nvy-

= vytaj ova = vyjevovati

vybiti.

Vyta-

snai z obila

= nevyist.
sa na kopec

Vysna

jovali svoje stnosti, la.

se (vynedil) la.

vyalpi

sa ^^ z

nenadn se

vysnva
zati,

= vyl-

vyskytnouti.

val.

vya
vytkat'

vybiti.

vysok sukno ^- tmavomodr,

val.

=
:

.vybiti, val.

vtluk

Cesta je samy vtluky

vystasi sa
se
:

vytasiti,

ukzati
zas
sa

= vytluen,
vytrpi:

vyjezdn.
val. la.

Sotva

sa

vystas,

vytoi=: vystopovati,
lovj krv.

schrnil (schoval) va.

Vytrp tele na jaco -^ vytati.

vstavek =^ strom
nechan.

rubisku

vytpa komu

vystekn

= vystaiti:
!

Kaj to

vtrpy

pl.

m.

teb v-

m vysteku vecko

la.

trpy (souen) val.

vytrta^^^ vybiti,
val.
ztratiti,

291

vyzimen=: vychldl (svtnice

kdy
v zim), val.

vytrsi penze

=
;

vypadnou

kapsy

vytrsi z papo-

vyzimova
(vyhynulo
vyzbt.

mti =:: pomalu zapomnti. vyulpi == nco hloupho

vdti.
vtyk
a ja

= Obil vyzimovao zimou), vyzimovan =

vyzizova: Plamnek vyzizovl

- vitka

budu za to vytyk. las. vyvat=:l. dovdti Chlapci,

:

m
2.

Ty

to zrobi,

(vylehoval ze zem). Vyzzto slunce

(vyskoilo), val.

vyskpa
vyzoba:

= vykypti
Necho

las.

nevyvajte.

podl. vypravovati
!

ke kuatom,

Vyvajte nco Vyvat pohdky. vy vla sa z dluh=zbaviti se. val.

vy vazova

= utkati,
vr
z

val.

kvoka by ti vyzobala. vyzmta: Ty tom vyzmt! (= d). Veckem jednako vyzmt

(mlo tomu d, na p,
vyzpva
jdlu).

vyvi
.zti;

si

co u koho == na
dti.

vr

zvi = na
sa:

vycingaf,

vybiti,

vyvs
Takov
ltl

Ptci

sa

vyvedli
hnzda).

vy nadvat i.

(mlad ptci

vyletli

vyzpytova

emu

= Tomu lola.

nilad ptci z

hnzda vy-

lovou vyvedenei".
z

vk

ne vy zpytuje (auf den Grund

Co

to

kommen).
vyzubovaC

yvede? (co

toho pojde).
z

vyveti

sa

eho, odkud

=
Ze

vysvoboditi se, vybaviti, vyplatiti.

vy vltn se =: vyplynouti

vyzvala

zdla se vyvltne
vvratno:

lstek,

las.

= vyzut Krva trvu vinek = ndenka ve n

vyzvat
:

komu = vybiti, vyzva komu -= vybiti.

vyplila.

Tu

je vyvratno,

je
las.

Ide do vinku. uh.

pomaly
Jak's to

(tu se

snadno vyvrt)
provsti,

vyi
vyzut,

nemoci

= okti.
1.

vyvbi

udlati:
der

vyva:
2.

krva vyrdlo

vyvbl?
sa

v (dostv ze aludka

vyvrhn
chlagen
al.
:

aus

Art

pevykujc).

podvka sa vyse,

Vyvrhla sa ze veckch.

v z pod kabtu (cpe

ven).

leze

Ten sa vyvrht z naj rodiny. vyvrzn z eho r^ vybednouti

vyvka
vzatek
:

= co

krva vyzuje.
(zisk).

z nesnz.

Hled na vzatek
ty

vyvza teplo= vrznm, astm

'Ive otvrnm vypustiti teplo.

Ona

je

enem na
:

vzatky (rda
vz za zvyk.

bere).

vyzdravn okti, val. vyzdvihn: Hospody tam nebylo, a N. ju tam vyzdvih. val.
vyzbt
iieb

vz Nevm, co
Vzal na

si

nho

zlos. Vzala z toho

!

huben od nemoci

od

bdy.

vyzblina

= huben, such osoba

smr. To vzalo penz (stlo). Vzal na vojnu (dal se). Vz sa za poninka (dal se). Vzala chu na Spnek na vzat. Vzali to zel.
v

nebo vc.

e.
19*

;:

292

Z.
zbobon,
len

zbobonka smyvc, povra, bajka, pomluva.

=
:

zapomnli. lovk je zazapomnliv. uh. budzen

to

zabablaC
blaj

zaobaliti

Zaba^
je

zaby
mekati se

sa
:

=
Kde

zabaviti
se's

se,

za-

sa

dobe do hb,

tam

dot zab ?

zima.

Zabud se od rna do veera na enku.

zacafran =: zapnn. val.

zababui == zavzati tek pod bradu a cpy odtud do tyla. zabhnt Dy sa mu zabalme,
,

zaami: Nlza
verbarikadirt).
hraditi,

se ani

hnut,

vecko je zaamene (verrammelt.

n.

dy

si

zbhne (kdy se
si

mu

za-

Ta

to

zaamiC

(za-

chce,

kdy

smysl).

aby tam nechodili),

la.

zabachtan

= kdo m
:

na sob
la.

zaandra

= zaplchati vodou,
:

mnoho

obleku, kdo se mnohmi peinami pikryl. zbarka zminka Bere si

zadmuchn := zafouknouti To
svto zadmuchnme.
zdrapka
val.
la.

zbarku.
zabijk

= lihovina velmi
;

= zbarka,
dosti
:

zminka,

siln

To

je zabijk (siln vno)

zados =^
dost hnoja.

Neml sem
penz

za-

siln uhersk tabk.

la.

zabit

':

To ho

zabilo

= pivedlo
ta-

zadrobi

velk

na

na mizinu. Zabt by sa za masem

(velmi rd maso).

drobn promniti: Zadrobl ptku.

Zadrobte mi! (dejte drobnch).

zabliskova

= zhleti: Na = kared,
:

zafrajmari

zaantroiti.
zaaclirovati.

tka zabliskovat. la. zabluka se zatoulati se. la. zaboen Hledi z. jako mok

zafrahi
zagarazdi
diti, val.

=
:

zasmetiti

zane-

(^zzziz

smok, drak)

la.

zaglann

pluh

zahlinn.
lka

zaboenec karohld. la. zaboni zapomnti Ja sem

studna - zanesen bahnem,

= podnesen vodou (srovn.

gln, p. glon,

starosl.

to zabonil. la.

hlen), val.

zabrat

= obshnouti
la.

nrum

zaguma
stl.

udupati zemi kolem

Dy

to

nmou
vzti),

vecko zabrat (na

kolku v n vraenho, by pevn

val.

jednou
rati se

zabrat sa
:

= zamysliti

se,

sta-

Zabraa sa nad tm (nahm

zagyzdn =z zanevaen. la. zahaba = zavali hbami Kde

:

sich zu Herzen). Nezabraj sa

nad

mm
val.

aty
la.

zahaban ?

zahzen.

tm.

Do

sebe zabran (zamylen,

srvn. rozebrat).

zabrcan

= zahzen.
mu
to

zahjen -^
louce. la.

zapov

lese,

n;i

zaby: Tam
rozleelo se mu.

zabylo

zaha

Tu vtru nemte?"
la.

Zabyli

zme na

Te tu zahaa."


zahatn najedly nezahatn=-koho nelze zahati, kdo nem nikdy dosf. val.
;

293

zchtiv

mlsn,

komu
:

se

veho chce.
zachubolen

= zamraen

nebe

zahadi
zahladio,
(zatajiti,

Potem

se

to

za-

ovk.
zachystat sa

aby z teho
vertuschen).

nco
la.

nepoo

= zsobiti se

Mope-

sme sa
ude-

z.

na svtky, podl.
==:

zalitui

koho

silnm

enm

zabiti.
si

zajaina en, val.

zajat:
byli -

zaje sdlo

zahnat"

na chlb na aty =

vydlati.

tak
:

V takovm zle se nm
Bt velice
z.

zajatu vedlo.

zme

zahodi

sa

kam

zajti,

va.
si

zajat

= nemoc
val.

zholiv
um zahnaf."

= piinliv,
kdy hlava
pry. val.

kdo

sklen.
zajda

bemeno, ne.
val.

zahoe
z
zahrdlif,

-.

rozbol

dmu nebo

= zakrtiti.

= mona. zajikat sa = koktati. zajmat koho = in die

zajdk
treiben. la,

Enge

zahrbolcova - o hrbolec na cest vozem zavaditi; zahrbol-

uh.

Zajmaj =; uchvadz

= utkej
zajt:

cova
covit

se

kam = po cest
zajeti,
la. =-

hrbol-

Noc,

tma
zala.

mne

zala

nkam

v
lhev (proti
hrdla).

lesi.

Cosi

ho

zalo, e neide.

atm ho smr
zkalec

zhrdlit sklenka

obyejn sklence" bez

pati, zahrabati.

zaheba, zahebova

= brousek na zakzka = objednvka

it

chleb.
:

zako-

na

z.,

op.

Boty na trhu koupen.

zakld

zhumek = kdo bydl za humny nebo kdo tam m pole.

zahybk
kudla. val.
=-^

zakldat:

Kvt
v ovoce.
1.

perozuje
kdy

se

n zavrac, kivk,
dvei
piraziti,

zkladka:
vyjeti

ppe na pomoc,
2.

neme.
sa

szka (die

Wette).

zachlopi
pivti.

zaklajn

na besed
se.

= za-

zchod

zachloit = zabiti (prase) uh. zpad U je slunce

skea

sa,

zasedti

nad zchodem,

zakludi-^ zavsti: Kaj zazkopa pkop, [kludi? la.

val.

la.

zachodi: Zachodio
s

tm mlkem
zachopta

= obchod
sa

mn dobe
se

zakopat
s

se:

1.

= zabazuje".
tm handlem

On
2.

se

zakopv

la.

Zakopal sa

dobe

dail,

dobe mi

to vypadalo.

zakra
ho
(bre

= piel na mizinu, = zastvati Zakr

:

zapackova,
[val.

brknouti. val.

zachoen dobyta
zachrpl chrpl

nemocn.
Sem
za-

chraptiv.

Dycky to zakr (omlouv). zakbi se: R sa u pkn zakbila, je zakben - vyrostla

ochranu).

chraptm. uh.

chumky

(kbky). val.

la.

zakrnsen zakrnl, zakrdl.

zkrut n. zkruta

294

= oklika,
la.

adnej

zmluvy,

dobe sem
z.,

[las.

ich vychoval, la.

zaklan r- zamazan od koulen,

zmraz

Zito set na

kdy

zavlen

(pes),

zakuri v peci

= zatopiti,
zak
udidlo.

uh.

po zaset hned zamrzne. zame 1. oi zamhouiti

zaku
zajel

Kov

koa

mu.

(zami oi), la. 2. mreu (omdlel), uh.

zamrhanec
zamrzgl:
ovoce

omdlti: za-

zakuza koovi
^
:

= zakrsl jehn.
ostalo
Zl.

val.

zakvasit na chlb = udlati kvas.

za-

zakypa Vecko zakype vpnem

mrzgl

zastk, zamatle.
zalapat

la.

[Zl.

= zakrsal. zamuchlan = vecek

zaoba-

= zamazati, zamatlati. ala vat = dopalovati, dozrati

!

len v tky.

Nzatavaj

la.

zatepnt

= zabti
galarrda:

(krlka).

= uh. = Mj zmyseln = podnikav

zamtn voda zakalen, zabiti (prase) zamudi
:

la.

zalett

J tam zaletm

= zana

nni nic

z.

Zl.

bhnu.
zlety

zam oi

= zamhouiti;
kdy
ji

Chod
aby

oi

zamt.

zlety, val. la.

zalhvka

= zbarka

zans
:

sa:

Ai mal noka sa dlouho

ma
vodu.

zanese

obt se,

zalhavku, ikata, e
la.

pjde na

nese. val.

zaod =
zloh =: szka, zklad (fant):

pikryti, val.

zaonai
ale t

^^ popraviti, ozdobiti,
sa zaonail ^

udlat z. -r zomka

vsaditi se. val.

= dobytek
:

= szka.
do

Zl.

zaloit se

eho
la.

= dti

zamatlal.
se

zaosi sa
val.

Jedla sa zaosila

to

pivezu vecko, dy u sem

Rol
sa zatilo,

padajc zavsila se na jin stromy,

e zaloil do teho.

zali
kdy osen
zlup

sa:

zpa
nedosvt:
osln,

msto,

kam

slunce
op.

hodn

vyrostlo, jako

pole

lapai;

by se v louku promnilo.
zlupliv
(putna,

pk.

= zdr v devn ndob. = devn ndoba

m
zlupy,
zabiti (Garaus machen).

zapit sa

zalbiti se.

zapadnut koho
Zapadla ich tam.

= postihnouti
kde
zmizeti,

tvr), kter

zdry.
z atui

zapadnut
ztratiti se.

sa

zamakan od
zan,
la.

blata

---

zamala.

zaplenc

zaplen,

zardly

lovk.

zamaraen

= zapren,
zvj snhu.
die

zapalovat sa
palovat!

zame
MysHm,

(-i,

f.)

(usilovati,

Co sa budu zadrpati.) Co

zmluva =;

e pro svoje

Yerantwrtung dti nebudu

:

sa o to tak zapaluje: (zasazuje,

zajm

se.)

295

zapen
:

zpaly ^= ervnky: Velik zpaly, velik zima.

vrata,

dvei

za-

stren, zaven.
:

zpar

= zapaen

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak pre a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovdej.
z.

pijde na kobzale zapa,

se a budou hniti.)
las.

(zapa

zapustatn

Bylo to

== za-

rostl lesem. uh.

zpas

kde

je

pkn roveneka
ovce sa

zapi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zpas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarba
si

vydlvati,

zpaskovat

=
1.

zpasiti.

val.

la.

uh.

zapei
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevm si s tm Nemou si zaadit

pomoci
ke krv."
== zaloiti, ztratiti.

pei

dvei

zazdti.

zakoe-

na krvu
zarati

niti se (strom).

nco

zapleit

:== 1.

Zapleti dvei. 2.

rzn zavti = oi komu z.

koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

zida
las.

= zazen,

koho,

udeenm
si

(v obci)

podek U nni zaidy (podku),

:

zapoja

=
1.

upti

aby se

nco

stalo.

val.

zrobek
zpas.
2.

zpole =

mrn
se

hdka

ml
:

nm
sa

zpole.

= vdlek, la. uh. = zrove. zarovno zardit = zansti, zacpati nebltem

a
p.
:

zapotroi
pozdreti

kde

= dle

istotou,

zardn
z.

Zapotrol sa v hospo=^

d.

Zl.

ra. zarst

plevel:

Ten

vy-

zpov
psti
:

kde

zapovdno

trhvaj. val.

Voly byly v zapovd.

zarat aty
kter

zpovdn
nesm
zapracovat

voda
si
z.

ve

zarti
zrypa

= zamokiti rosou. = zasypati.

^==

chytati ryb.
:

hlubok pikop,

val.

Nemou
vydlati.
:

si

zarpan
rsan,

zakrtan,

umu-

kska chleba
zpraky

usmran. uh.

n.

vroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:

stojat

nky
svtek,

za zemel
las.
:

nedli a ve

zasedav

voda oxydovan. las. hruky kter

zapravi se

nho
la.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku zasedaj," ostvaj dokud

se neuhnili.

zaspl -- chraptiv.

zpra

na jednu
den.
la.

= 1. zpeen: Vaa z. = na jednou na cel

(jinde:

zasn ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
velik

na

jednu

v-

hradsk,

co

tak

paku).

ppe. uh. zapt sa koho = zci

2.

leela po cel silnici

se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

komoe.
na
stane.
3.

296

= bti
Tj
j

nco, mti co
nezastanu
zastane

ztoina
pole,

starosti:

prce on neza-

zatrven

= v ece. = travou zarostl

vr
p.

Toho

sm

zemky a

(neskonm). Ten u

nco

(vykon

dn kus

prce).

Vecko
val.

zat sirkou ve slm zatrousi a

stodole,

ve

tm

zapliti,

sm mosm
zstava
zastpit

zastvat.

zatrousi
v tle.
pliti:

= zcpa
:

z neopatrnosti za-

ZatrsC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devn

rozeschl

dmky,
zatrs

Daj pozor,

a ne-

ndoba horkou vodou se zastoup, e pak u netee. t. j. sraz se, kdo m mnoho zaacen

zatupi ddinu, val.

potkny a

= potupiti
p.

Zatupttm

atstva:

byla zaacen! val.

sa = zapiniti
se. val.

ztvor rr

pas na tchoe, na

zapa
i'an.

zakrtan
val.

= uktan, um-

zatvrda:

Turky
U

u zatvrdala dech zatk

zakudl prase

zakuti
vyvsti

= huben. = zavrbi, zakvai,

:

zrla.

zatka:

(prav zduliv). val.

nco

Ten-

kutina

zas

zatyn zaty
zadusila.
:

= zatonouti
la.

po

ko-

cosi zakuti. la.

lena do blata.

zkvara

= mrzutos,

hdka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
la.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

zkvaru

zautek

zauchtan
zatarasen

= umounn. = zanesen zkopa

:

= ztek,

zavadnt:
je sucho.

Obil zvadn, dy

smetm, bltem a

p.

val.

zvala
zatarl.

ern mrak
:

ern
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

zvaa

la.

val.

podl),
pes,

zavalen

za zaju:
zaa: ved
zatna sa:
se strachy, val.

husa,

krva

zavait

nkomu nco = zaan-

= opuchl

z.

zaje (otvr hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

peketi, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nm. bti.

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
ztvora,
:

zcpavka, na p. u
j

kamen

bti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveel sa u ns. val.

zaverui

se zastrkuje trouba, la.

= nco
toho

nkam

zalo-

zatlaiti zatisn -" neumakej. la.

Nzatisni

iti,

podti:

Je to kdesi zaverunajti).
i^=

.en (nelze

zatiskn hubu =; pevn zavti,

podl.

zvs na okn
v pant,

co

vpad

zatka ^=
(punt) uh. 2.

1.

zacpati;

ztka
za-

okno zavuje, la. zavs: Dy sa syn nl, zase

na

Oknko nebylo
la.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkan (zasten)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97

zivn
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat
J
nic
s

(pili

do

kdo

si

um ivnosf
(voda,

domu
mysl

tou

zminkou,
j

majce

jin).

nezavodm
zavede?

zaen
kva,
v.

zakalen

nezadvm).
ipod).
zavst' se,
iti
si,

Co

r). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = posp-

ponhleti se:
!

Zavete
la.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospil),

zbajda zbacha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila

la.

val.

se.

zvis

nad vodu

=
to,

chrast, val.

se zbavi (mine), la.

zvistno je
val.

mu

dy vid

zbrky := ovoce
npad al a posbran.
zbestven do

se

strom

zavit

pole

postaviti

na
Z.

eho

= navykl
:

nm

vch od kody, zahjiti.

emu,
la.

blzniv do eho, dychtiv,

zvitek
tahuj

= sochor, jm
devo

se

pi-

etzy
la.

na voze naloenm.

zbhat koho

= shledvati

Pa

zvitkovit
fv.
t.)

= poslunit

celm trhu
hajce

zme vs zbhali (bsem tam hledali, shnli.)

:

zvodn
val.

dve = vbiv, vbn,

:

zbi: Zbilo nm=potlouklo. uh.

zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrdnouti Maso

zavonlo.
zvratina
:

ve

vin na

dn

jaksi
se

zbra se: Bude

nm teba

Ma

tu rolu v tak

z.

zavratin

=u

jti.

la.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknt
skajc

Svka

zblkta

= pra-

dobe neme
zavrti se:
vratila

ani slunce, la.

Hlava
Mole
sa

mi zala.

dohoela nhle. vlknit. zbtovit maso

= dostal
:

jsem zvra,
v

zavrhnut sa
v
koue.

sa zavrhli

= = zgla = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti

zbta
:

Stoklas

zemi
o

brovt ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne kadm pleveli).

(tak

= vrada,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

Obili se zavzato
la.

=
z-

zbrojstvo
zbuj

- loupenci,

val.
la.

zakoenilo,

zazavdniC

nco

= dti
na

coll.

f.= zbojnci,

zbi
zbuit:
zbut
!

sa:

Jak sa vtr zb,

val.

vdanek na nco.

to chodnk

zazd:
zachytil se).

Zazdiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbus!

Ten

Zazdivo to do po-

(vydlal, iron
:

nic).

toka (zabh). Frdek.

zbzat ^- zbouzet
(shledv).

Co zbz

zaimf

Kobzole ee v zemi

zaiiha := bude jim

tam zima, nela.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.

zait"
:

da
utct.

ai

na

druh

rok

(zstal).

rfil zait

rozumu a

Nemohl tam zby

= by.

: !

298

ukrsti
se a
;

zbytkova
tenku
la.

dlati

zbyten

z.

se

= zmizeti
la.

Zdybnul
la.

vci, dovdti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygn

zebranc

= kloptnouti,
^^^

zbva
zdlava

platy,

povinnosti a

= velik = zprva: zdn

.

p.
la.

Findling,

Bastard,

vzdlenost
Dostali

zme

zdn, e

podi.

zebra se sejti se myslim nzeberem. la.

zej
zeto.

se

zdait sa:
zdailo
se
t

Dyby

sa
se.

vm tam
Velico

sa

Dobe

sa

nm

to

= pihodilo zda = pihod.

zd
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemky zehay ne:

Co

sa

ti

nezd!

(co

povedly

se.

ti

napad").

Ani by sa nezdlo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
v,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. la.

(stane

Kdo

co sa

zdavka

zdvaov
zdechlk

= na

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

aty

nm zmele. zeemv

sa

zdvno v == svatebn,

zekorpi se
je z.

= sveev. km = pohs

= slaboch
:

On

dati se. la.

na
aby

prsa. la.

zekrkn
la.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat ksek jalovca, nezdech. Zdecho mi

krkly srny e trochu

= pohdaly,
se,

to (vyhaslo v dmce).

zeki

se

zekorpiti

zdov',
nti, utkati.

zdreova

uh-

povaditi

se.

zeuka

se a

km

= tajn
se
:

se

zdi

sa

= dti

se

na d

umluviti.

U
la.

byli seukani

(tajn

Mon, e sa veer zd. nerodn pole v 1. zdrap

umluveni)

zeuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. star haraburd. zdrapova -= upalovati.

zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zeuvea. zet sa =^ pohdati

vymlu-

se.

1.

utci.

2.

zev
voda. val.

Vojna zeve, jak v hrnci

Chlapec

se

Ten sa ze veckho zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbt

zezrnf

na

slub
dobrou

zezrt

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jde), val.

zdva

= utkati =

Ten zdvl,
se

zai penze, vdlek ---- spoAni toho nezej tebovati

nespotebuj,
val.

a sa prilo! val.

zdvi sa=zbortiti
zdven
zdi nek bude
(zbortn).
sesiliti
:

Deska

zevchat

snsti.

zevachlat aty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgat
uh.

= zblat.

Uh.

Brod.

chodit, a

mu

troku

noata zd. uh. val. zdybn komu co tajn

vzti,

zgazdova- - zahospcditi. zgebnu =- zdechn.

val.

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgundan leet =^" skreny. Dt v peince mv hlavu zghindan"

zhodn == stti
dobe
vypadati.
:

se

hodnm'^,

nerovno poloenou)
:

val.

zhodi zhodt 20 kr. na lokti (slevil). To ten grejcar nezhodte? Nech sem m toho zhazova
(hanti, abraten).
(sloiti).

zgrab Tak mn zgrab

::=

zima

Zhodi

adu
ti

lomcuje, drob. val.

Zho

radnho.

zgrabl -~ skehl zimou.

ruce zgrabt jak kolky.

Mm
(po-

Jezuit tyli zhodni.

svat

Velike

zhodni

(jejich

svtky

zgrbn
tupn).

zhasnouti,

umti

zrueny.)

zhok

peek

peen
[val.
(v.
t.)

zgrgn
zgrfi

= zgrbn.
val.
vzti,

brambor,

val.

zgrfa= utkati,

= zpizn. zgrpa = zgrfa. zguhrav, zguhrk = lakom,

val.
val.
1.

zhorcova zhorkn:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhvanec

val.

zhrkn

sa

Zbrkli

sa

kole

zgybn=
zgyblo
ti

vzti ukrsti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zga = zhaba = kradkem

zhna=^l.

zhrzi
vzti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabl. val.

shledvati:

zkaziti, sepsuti.

Lky

zhurda

= zburcovati.
vi,
:

sem zhaa. Co sem sa vs nazhl! 2. buditi: Zee ho! 3. las. dovdti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knka,
val.
2.

zhyn
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

utrati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnvati se

Zle

mazati hlavu masnm.

vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mdla.

val.
vtr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

potoce,

zihne-=jest ostr

oih.
|val.
la.

voda to.

zimavo
n.

= studeno.

zhldl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimn

m na hbet
= udeiti
!

nze =^ dal se za-slepiti.

zhldnos

Nem zhldnosti na

chudobn. Aby

ml

zimn = chladn, studen: voda. peenka, la.

zhlidnos nad

naima dtima.

zii, zingn
f e.

pst

zhtupn --^ zblzniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Ran (steln)
a

= blzn,

l.

la.

zinga.

Tak

to zinglo

zhnila =:

jist bl

plse na
las.

zinet:
zin,

elezo

zhnilch kmenech stromovch, val.

zhnilk ^= zhniloch, lenoch

kdy se

na

kov vbec ude nm

tvrdm.
zingra =^ jiskra.

zhiilai

= lenoiti

la.

: :

zpa
zipu.

300

zloin
la.

tce dchati

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zl.

zlodun -= zlho ducha,

:

zipav ^= chraptiv

hlas.

zivka, lup ka,

murka oima
z

zlupn
Ztupni
to.

zlypn

= mikati,
zja'
:

=
2.

snsti:

nh.
sta

Ti

toho

tisca

zl

1.

rozzloben (iratus):
s
p.
zl.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

patn

zjdliv

mu

ir nedobr, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nech

-= pro-

dobr).

J vm

nechca

na

zl

(radm dobe).

zkabraen: Hnt sa do prce

jak
z.

= stetn.
:

val.

zkaz

Vecko

id

zkaz

zmhat sa zmhte? val.

kotiny"
(zel

= zprati
zemk),

se:

Co

sa

zmakotit pole
p.

= naszeti
m

mask[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovl! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praa

:

zkolenova

nm ekolenovalo.

val.

pomsti nkoho. zmargoti zmakrti n: zmlsati, val. la. daremnina, pletka. zmata zmatek: Pil na zmatek

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,

zmehn: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety ee v

zemi zkrnub (zkrn, zte).
la.

selhalo.
snsti:

zms

l.

ukrsti.

2.

Veco zmtl.
vim,

3.

Kolera ho zmtla.

zki

sa:

Mlko

zkilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v kku," zkynoi = zkaziti, ztahodi sa = smiti se

sa

zma na s=: zamleti: na zmr. Nezml na

U
nic

dobrho.

Sotva

kdy zlahodme. zakomi sa na co

(v.
t.).

e.

= zhldn
sa
zhtat

zmata~ 1. hloup, pomaten lovk takovch e. zmra sa: Zmr sa jak

2.

sa

opca
sa:

oklebuje

(vl.

smruje

zltat

Nemou

tv), val.

na

micu
zla

ita (zmoci).

Nemou
Nziaaj,

zmrgn
zmrvolec
koltn.
la.

= vzti tajn, ukrsti

la.
--^

sa na to zltat (erschwingen). Zl.

=r:

To dvno kdosi zmrgnul.

zpltn

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

la.

zlehkn" - stti se lehkm,"

zmudrova
drovl?

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkom^lnm.
zleja
~^^--^

chyte

lejk,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zlet
zloch

= spadnout Ze zleta.
= zl

roztrhnouti,

zka-

val.

Zlet z hruky.

nezlet
la.

lovk,

dvat sa

zmysle si: 1. Zmysll si potam (^^ napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zml? Ja
si).

di,

nezmlaj
:

(nevymlej

2.

uh.

Nemou
zmla
3.

= plevy zonai =
zna
1.

konopn,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukldati.
puntk.

B.

zamazati (zonaen
zore
zor

= zablcen).

4.

pomluviti: zonail na. val.

n.
se.
.

U toho mlo znait

zorilo

=
se

roz-

(znti).

Ptk sa v

povt

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

ern

t r (mlo vychz). Cosi sa

Mlo sa zna mi
den

v.

nzorky.

zodi
ida).

sa

= vystdati

Za

zna (nejasn vidm) Enom sa mi zna ped oima (Schein haben).

sa veci zodja. val. (srovn.

= znamenan. znak, znaek = trochu, kousek

znait
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajzn=vzti, ukrsti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

malovanho
Nepopl

papru, val.

zpanoi se: Nechali se ida zpanoi (zmoci se), las. utkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znamnko
se

= trochu
ke
s

poale

deska? ^No znamnko, nechsi?

ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druh,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

znmi znmi
se.

sa sa

komu km

= = seznahlsiti

zpesti la.

zpna
vati

po

em := dosahozptka

movati

eho

Zpnl sa po jabku a

znmit: J sem to znmita

ohlaovala.

spadl.

zptek
:

zna

= umti
tlti
:

znaj plut.

zniku,
cosi.

Nem neme se
:

= nem

zotaviti, val.
vzti.

za =
znti
(ntchu).

Z
sa

tu

z pizn

= kradmo
:

Kabt poznan.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

dostati

ntku
val.

udlati.

lovk
j

znt.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dvka
sa

sa =^ znelbiti

se

=
la.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Nni
a

nm

vidu

ani

zpovkat := verwohnen Matka dti zpovkala. Dcko zpovkan.

:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omniiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt

(jako zbojnk).

= posupn
Dvei
obil,

zhk^dn
zol

zlakomi

hrub smeti,

zazolen

= umazan
vyky
a

chamra; (na p. od

= pejc. zpua = aufquellen:

zpejn

snhu).
10

2.

dti (pezdvkou).
obiln:

zpualy. Zpual

okno.
:

zon == pozadek

mm
toho

zpdnt
zpurk

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdn,

zpdnl:
zpurn.

Zl.
la.

znu. val.

= lovk

zpustova := zkaziti. zradlivo nebezpeno is zradlivo. la.

302

zvidit =^ vyptrati.
:

Uh. Brod.

Tam

zvec

koza

= jelenice

nebo
se.

je

srnina. podl.

zradit

= prozraditi

J ta zra(vy-

zvs

sa na

dm -~ povm, poaluji na t hrouj si dti koln), pod).

zrostk n. zrostlk,

zvit sa

kom = pomstiti = zdivoiti.

sa

zvtadova
zveti se
opav.
(z

= vldy
val.

nabyti,

dv

jabka,

nemoci)

trnky a

p.

srostl.

zvongel
sa
to,

= stechl,
:

rampouch,

zrundi
prce

sa:

Zrundito

porundilo sa to

= kdy se

pokaz, na
Zl.

njak p. oraka desnsti,

zvon

se
;

svitm,

poledo a

a svatveir

ve tvrtek po svat-

tm.
val.

veeru velkm zvonem tvrtkovo^,

v ptek v 8 hod.

zrupi=nco kaplavho
zturi
zubadlo
zubat
svt,

sa

n.

ztrnit

sa

na Valach rno se zvon de".

zvonit
zvonit
se.

patko vo."

la.

se =- toulati
2.

se

Za-

zblzniti se: Div sa nezturil. val.

zamazati
la.

se:

Je

= uzda.slunce = kter
la.

vecek zazvonny, v

zim

zvonoviny
rod. val.

= krkoky
zvoa

>;uch

ale

neheje.

zuberek

= stko
obl.

ve

fukaru,

zvorga,
vati.

= vykikoOrt:

jm se ist

la.

zuna rua).
val.

hueti

(syn.

rumka,
Vecko

zvrat

= abschloiger
nni

Je

rovn

cesta,

tam

dnch
zda-

zuitkovat
zuitkovat

= probil.
1.

= proiti
obil

zvrat.
zvrhnut sa po

kom=:
2.

1.

zvali;

se

zvalito
zvalita

iti

se,

mti

podobu a povahu
Vecek sa
der
se (aus

polehlo. la. 2.

jalvka

dva
neh-

Zvrh sa po matce.
zvrhl":

zuby

= zhodila. zvivo = bergew^icht

la.

zkazil
3.
z.

Art

mend, sich nach einer Seite hinneigend.

eho, z eho Zvrhl sa ho (odekl se). Zvrh sa toho n. z toho zpk se, p
schlagen)
sa
se:
4.

zvrec
val. 2.

= divok
uh.

zve
dti
!

vbec,
i

Z toho porunictv
Zvrhlo sa to na naeho

se zvrhl.

zajc.

= svedli

zvi := na
zvst

vr

vzti:

to

na.
zvrskn
zvriny
prst
::^

Zvte mi mrku muky mu pltno.

:

Zvt

sevti.

Co

tm zvede ?

= koen
zvyajn

obvka na

jamch.

Zl.

pod.

zvrtnut sa

eho = zpiti

se.

zvt hrch
zvetit sa

= zotaviti
:

= utekl.
se ze kody,
zvet.

zvyaj,

obyej,

obyejn,
zybk

la.
1=^

z nemoci, sebrati se

Ten sa

zahbk, kudla.

val.

Sak my sa zvetme.

: !

803

Z.
abica, abina, abinec

= n

mule.

= rka. ibrovat sa = kceti se

hravka
la.

vrchu

abi sa dlati se silnm, stavti se na zadn nohy: Neab sa. prosm a, neab, kde je a vc
abnl
:

ii=l.
idk

utditi.

2.

pti

doii^= dopti,
vho
klta
v

val. las.
n. jedlo

= kus bukovho
lese

Ty abnlu

(pezdv

ukradenho

chlapec vt menmu).

Vlee
tyto sti

idka. val.

aludek kravsk

itk

= navlaen,
= deln
Mm
eho
la,

vodou na
mis to,

bchor, epec, knihy,

sliz.

pojeny.
dlina

za

amra n. emra nkoho nco dotrn, pnliv prositi.

angel

kde

voda prt:
dliny

na lce samy,
1.
:

= stechy),
-

rampouch.

Zp. Opavsko
vch. Opav.

zvongel, stumpel.

idn
chtiv.
2.

--

dostiv
i

obtn

Zhnilmu

r =: chalupy v bvalm lese.

krok idn.
igan
val.

= e. bla = blna,
atva

val.

[la.

= posmta,
;

vudybyl.

zvoniti.

brla,
'

brunda
.

= pelvati
dui
I

ign
ilav,

idu, bryndati.

se = broditi se.
s ebrky

= pchnouti ig ho! i = lakom

,

la-

duchat, dui, dra,

touchati.

komec, uh.
ingla

tlust,

tup jehla na

ebrk
huben).

::^

To
s

(kon

navlkn
ingura
ensk.
r

rek.

ebrova
eliv

tenk

slabouk

chut

jsti.

devo trouchniv, val. gamraka -== ebrota Chod po gamrace (od slov. gamra
:

= rdlo

rn:
ere.

drbei. dobyte kter dobe

amra)
gra,
pchati.
2.

val.

i: Kad svoje pole

garnuC

ije

gai,
la.

=
:

1.

uv. val.

ngaraj
vati,
la.

na

Zgae na
(nedrdi

m,
mne).

ivaiC sa
ivk
,

ga koho
godo
^=^

= drditi, popichohol
slov.

= bdn ivek =
3.

se iviti,

iv

due

Nni tam ani ivka.

ivica^=l. pryskyice,
2.

la.

ihadlo vel. Frdek.

palice

ihavka kopiva.

ivotn sla

goek

"

klasu

Nem
val.

ivice

(=:

kenu, binku).

turkyovho. gra n=

ivk

= vodou naskl, mokr,

!

1.

facka:

Dm
podl.

ti

gru, a sa zmot! -krblk: To je gra!

2.

ga

- skrbiti.

iv: O iv svt bych toho neudl (za nic, za dnou cenu "). Ziv moc ch to mt. D mi

: :

304

ucha
vkati

toho
nevm,
Vb.

ivu

kapeku.

iv

(iv)

= slab
(o

kva. val.

kde sa po. (Prv tak ve st. Kam se pode iv nevd

:

uchlat'

(cha,
Neuehli,

a)
2.

1.

bezzubm).
ty

plsti
I

I.

142.
iv

nevda

Tehda co in
,

Eustachius
bral se

hlouposti:
3.

uchlo

do
i-

pouchla snkm=poertovati.
uchta
:

dalekch
stbro
pravda.

zem.

Pass.

931).

Ty

si

tak
za
I

uchta

vho slova z

nho
je

nedostali, iv

buchta (nimra).

= rtu.
To

To jak
jak

iv nni
se

ivo=to

prositi:

plativ undra Neundi po

pli

nco

rozum, ovem (pisvduje).

ika
slabounko
val.

= horiti
kal,

se,

domlouv

1.

mrkati oima.

2.

vati,

val.

hoeti:

Ohe

ik.

bahno

potoce

nebo
lav (liv) uhl

ve

studni,

kaln voda, po-

mo
.

= hemc
Co
to

= eav.
lid.

myje,

obsah aludku

dobytho
(o

se mnostv:
la.
(j).

Pivo jak r

chrobakv,
moli:

ptactva,

u,
dobytku).

= kaln. peva = vkati

1.
!

mol?

= chum. = mikati, = n^ylek = mylek

mot

vcha:
uh.
val.
v,

vkati
(plc).

2.

Co on

murka oima

co vch

lilek.

vacha
klebetiti
:

= uchla,

pleskati,

nica=rena nouc,
nivo =- n.
la.

val.

Nevachli ty vachto
vyvachol

val.

vecko

vyvachle,

ov as = ve

kter jsou ne.

1.
.

ubrova =:ibrova:
ubruje oves (kdy to
2.

vyklebet.

vaC: Maina (stroj na ezn)

hodn kupe).
(odmlouv,

Co

po ubruje ?

enom zvala, neezala vaniti. vandra

brble).

Slovnk vcn.

1.

Pole a poln prce.

:

k se obyejn zem Mamy najatu zem" (las.) Luka id e po zor'^ po roli (la.) Plozina jest rodn pda na dolin (Kel), plava, planina, pda plan, nerodn (val.), mrtvina, celina =-. spodn neplodn pda pod ornicOraina jest zem, kter se oe, vzdlv, proti neorvanmu pastvisku
Vedle pole, rola^ roli (neutr.)

zem, zorat mi

pkn

tu

= role
pod
nho

(uli.)

Pranica

pda

dk, kter se v prach rozsypv;

ulehla,

op.

slinovica

fzl.)

le".

piuh) jest pole, co le rok," Novisko (la.), novina =^ pole z louky nebo
(la.

Uho

co

pastviska

vzdlan.
lesa.

Kuovina, kuovisko, kopanina

Polna, polanka

kousek pole na strni (val, uh.) Hon^/ meze k zemi na troje hony ho slyet" (zl.) Pole se obdlv, vyiiuje (val.), obrobna (la.) ir pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tinovsko), an or pdu k obma brzdm rozhn". Jednotlivm brzdm u Daic kaj rozvory (jedn. rozvora), posledn brzda na zhon, kterou se zhony oddluj, slov vjimka (zl.) zk pole oe se na sklad, ve sklad, do skladu (nkde kaj na pevah), ana se pda s obou stran do prosted pole skld". Prostedek jest tu zven, oba kraje sneny; nejvy Vurat na koso (orati na kosu) na brzda ve Slezsku slov skladnk. Tinovsku znamen orati na kosmo (jako ati na housera"). Oe se

pole vzdlan z

vykuova-

jednotliv pole od

tak radlem" nebo dvojkem".

Na
huje se

set se

oe

tikrte a) podmit se
se

(slov., han.)

vrhne,

podvrc)

(val.,

la.)

mkkoti

(Zbesko),

b) za

14 dn se peorv

oe

se

na

set.

Pole po prvnm orn slov podmitka,*) vrSanina,

lina,

vrz po druhm peorvka, po tetm oranina, oraka.

set se

hor naped povrhne ruchadlem na brzdu, pak se povl, povpen, pohkuje na ukosinu" (ikmo), potom
naorv.

Na

vrSejarn

Ve Slezsku

se

*)

Podmtka slov

t obil vzel z vytrouenho

semene v prvn oraCce.

20


se pohnoj a poore.

306

se seje

Hrch na Tebsku

do zavrky,

t.

j.

zaseje se a zaoe.

Lichovat na

zpadn

kami nebo vtvikami, kolik

ejn tyi
pole

kroky z);

oznaiti si kus pole slmho jednm hozenm semene posije (obylcha jest takov kus pole. Jinde znamen
se
c)

Morav znamen

lcha b) kus pole z lesa

;

vzdlan (na Ivanicku),

t. j.

zk zhon,

kraj

pi cest (Janoovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku kaj clmek. Uvrate, kde se or obrac, Lai jmenuj zvratnkem,

kaj sdek.

Malmu

z-

oba

pn

kraje pole,

ohratnkem^

pnkem.

Kdy orovi pluh vyskakuje a kusy zstvaj nezorny, takovm kusm kaj ohaly, ovly, kociry. Klvkovat pole ve Slezsku znamen vliti pole na pi sem tam. V horch pracuj lid samothou, i. j. sami

zapahuj do pluhu. Lai obil mno (sej): Co mnoit?" (co sejete?) Sqv, evy znamen u nich set (prci) i dobu setby: dobr ev phodn den na set; aci n. soci jest tam osen: chod po ou; ohiv (obsev) obil, co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obiv. U Protivanova plat s^ z pole est zlatch na jedeni klas, t. j. na jeden rok.
se

Pole zaset se brzd, naLach

pole na svahu poloeno, vede se

obhdd

se

do kola brzdou.

Je-li

njm spder odtkala;

(Ostravsko).

tto

pes brzd

brzda ourera, aby voda mr-

kaj

zvodon

(fem. slov.), srka

(Kyjovsko), svurnica (Pborsko),

schudnica (Bruperk), svud,

jinde se met.

8v^^dn^ca

Na
pon,

vchodn

Morav
obil
i

obil se sype,

Bujn

obil se

a (ran.), atva, se n^ na pokos =^ po zhon od vrat k vratm, b) na postat =^ nap zhonem od brzdy k brzd. Na Brnnsku, Tinovsku i j. postti kaj jdna, nou na Jne (na jny). Postat (jna) zastupuje se" po kad znovu, c) na /los^ra na kosmo ikmo k brzd. Kdo stoj prvn je janova, ten vede hsera, zan do
prce

poatmu Doba sklizn

Hanci kaj nani:

pome

na uani.

pi tom jmenuje

nivo, niva (mn.)

Obil se ne a)

posledn je na kozi." Krabic se na Frenttsku hrabcuje", na zpadn Morav haskuje". Obil, kolik se ho najednou v hrst pojme a une, jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe, a je z nich pokldka (slez. pokadina). Na zpadn Morav pokldkm kaj hrsti, onoho slova neznajce. Svzan obil skld se obyejn, zvlt na rovinch a) do manobil;

del

(nebo do mandli,

r.

.)

Snop pod mandel poloen slov

Vrchnmu
b)

podmakaj

dlnk, na Han podlomek,

klasy za vlhka neporostly.

protoe se cel snop pelom a pehne, aby

snopu na zpadn
n.

Morav
20

rthar

nebo ltar

(jezdec),

do dvactek

dvactek o

snopech

na Kelecku

a na Lach,

c)

do

uhk

n.

do sopek po 8 snopech na

807

Opavsku, d) do ptek po S snopech na Kopanicch, e) do kaek sloench na zpsob ke na Ronovsku. Na Vahich r a ito napichuj ) na kolek po 16 20 snopkch do roh k zemi smrem ikmm, klsm vzhru. Na Jicku kolkm tmto kaj soky" nebo podman-

ty

delnky", g) oves, v mal snopeky,

jemen
a

a pohanka na Valach se td,

t.

j.

ve se

snopeek takov jmenuje se tka. Tyto tcky stavj se pak na poli po tyech k sob, klsm vzhru, aby vyschly, a takovm tyem tkm k se stonek (stava do stonk"), Obil,

je se nevejde do stodoly,

skld se do stohu,

jemu Lai kaj bnih

(gen. brohu). Sklizni Valai kaj nkludy.

Obil dalo mru",

ito

kdy
sice

tyi mice
ii

kopy:

matku,"' kaj

Krome,

sklize prmrn, na Zlnsku na p. pod mru, nad mru. Tak e jsem dostal kdy z vysetho hrachu nebo sotva
je

oky

semeno

vytili.

n.

Zemky, kdy vyrostou, naped se okopvaj, potom ohiajii (slov.) oborvaj temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami paziirky" zvanmi. Nati bramborov na Lach kaj kobzolanka.
kopij.

=
j.

Turky

na Slovcch se okopv,
osustuje

ohhazuje,
t.

zeind (vrky), vylalist

muje (klasy od hlek),

se

zdrhuje a zave, a klas se

= pak za n

ust,

obklasn such

se

povs,

aby vyschl. Vyschl klasy

lp

nebo

zdrhuj
a

(na

rloch).

(klas oloupan)

tiirn (such

nedr stek a proto ned se

Kotlaka oklasek imbolek hlky) ostane na plen. Klas kter zavsiti, slov olamek.
oteve"
chod

Jakmile

se

na vesno svt

na

Zlnsku

^crky"

/dvata)

rypku, i. j. rpat pamprlku, pch trhat trvu v pci. Pozdji chod nn hledanou nebo na trvu =: vyskat trvu na mezch, v hjch nebo kube (val.) nebo spo (na Vykovskj.)
.a

a pod. dobytku za
obil

vzrstajcm,

j.

Trva se trh

(trhky).

Travn plachta pehod se na zda zave Tomu se k a) nitek (slov., val.,

pedu na tyi trky

han.), nrit (na Strn),

b) ndhrtek (Mor. Budjovice), c)

ppe

(hm.

m.),

ppaz, ppaek,
zanka
(v jinm

pipaka
Slezsku).

(la.,

hor.) d) vsyp
se

(Nov Lhotky

uh.), e)

Pln nitek atd.

hozel (hor.),
si

pak

se uve a) noa (slov.,

pokad vysype na hromdku a ze han.), b) bemeno nebo de.meno (val., la.),

d) batoh (Uh.

ty

c) oel, huzel,

Brodsko,

Aby ne
zen

netlaila, dvaj
Ne.se-li

pod
s

ni

dvata

Ronovsko, uh.). hanck hrs trvy, kter

kaj Janek.

dvka jen
se

nitek trvy za trky v ruce peho-

pes

zda,

tomu baran.

V
b) v

sena, v sena dln, v senn niva (la.) seno se see.

a)

See
e)

se

na pokosy (u eletavy na ady"). Pokosy proschl shrabuj se

v kopu,
ve
20*

kupu

(hor.),

c)

v babinec

(val.),

d) v klapinec (Frentt),

stoh

3(j8

val.),

(Mokov, Vovice),

f)

v lapu (Lskovec
i)

g)

apu

n.

ojpu

(Val. Klob.), h) v

dlopn (st u Vsetna),

ndvidlo (Velk uh.)

Aby seno k
f)

doschlo,

kopa

atd.

se rozhazuje;

takov rozhzen

kop
kot

se a) kopnisko, b) kopisko (Debln), c) kopist,

seno v kopiatech
e)

(Budikovice), d)

okU^ okle
g) kolco
1)

n.

okrsek

(val., uh.),

vokrel (Drahany),
i)

vokolisko

(Kjec),

(las.),

h) okolica

(Velk uh.),
Vsetna),

(Vrbka

uh.), k) chobot (uh.),

posdd Lskovec u
la.)

m) ohnisko

(Fryovice), n) placek (Beneov

II.

Obil a strava.
co se seje,
(tito

Sivo
penice a

(koll.)

znamen

ve,

jako sadivo ve, co se sz.

Vedle obil Slovci,

Valai
se

a Lai

jemen nazv
z jara

vhradn) kaj zbo. Zito, obilm tvrdm. Co se na zimu seje, jest

(ja).
se na Morav a) r a ito (slov., (Koryany, Litenice-Poenice, Kloito a penico (Brnnsko a zp. Mor.

ozimina (ozim), co

jaina

esk
val.-han.

ito

a penice jmenuje

ry),

b)

ry a penica
c)

bouky

brn.,

Drahany, Zbeh),
slma"
i

ale ren

tu),

d) obil a ito (las., Jicko, Karlovice).

R neb
jarko^
r lesn

obil

znamen po vtce ito ozim, ri slov kibica (val.) Holica jest penice

jarn
hol,

se

bez ost

a jest bl nebo erven.

obyejnho jsou na Valach jet tyto druhy: stradk, jeho zrn v klase na jednu stranu jest obrcerio, rychlik = o\es
ovsa
rann, ulehlov o polovic del obyejnho.

Krom

Tatarkn

je zvrhl

pohanka;

listy

vt,

bujnj,

kvtu

skoro

neznti, malink zrno jest ve tvrd, tlust slupce.

Spald na
ra, na

Karlovicch

kaj gengel,

Bnov

tnkf^

v Nivnici

Ivanick chlopka.
Valach
seje

Na
mianina

se

dvoje
:

troje

obil

pospolu;

takov

smsky

obiln maj rozmanit

(ito s

jmna jemenem),

a) strica
c)

(r se item),

b) polovnik n.

spolica

(jemen

pohankou),
(ito s

(jemen

neb oves s vikou, e) trojk, trojanka,

strava

trojaka
a

vyk jemenem
d)

a ovsem).

Slovem
kaj

vyrozumv

se

kaa,
val..,

krpy
han.),

lutniny.

oce
(la.).

uka,

(^evka, eovica

(slov.,

aka^ onvka

Chachrci na Vykovsku jest lutnina hrachu podobn zrna v luskch). Kukuici k se vbec turky, turkya.
III.

(m hranat

Sadivo, inakota.
ve,

Sadivem

lid

moravsk nazv

co se sz:
n.

brambory,
tedy

epu,
cO'

turky
sadivo.

a p. Ve, co se

okopv, sluje makota

n.

mako,

tot

Makotou

se

pda kyp

makot."

S09

Jmen
(Zl.

rodovcli

na

1 Brambory. Morav uv se tchto:

zerkky

zemky
jablka
Biidjovsko),

val.),
lior.).

zemata (Poenice,
zemsky (Litovelsko)

Morkovice),
,

jabka
aiteple
(dol.),

jablka

(han. erteple

(porn.)

brambory (Jemnicko,
Mor.)

herteple

(jin.

kozole

kobzale
(=

(la.),

grumbry

kartofle (prusk Slezsko)

:

kantofle

(Milotice, Mistn),

brumbry
(St.

boble (Schov uh.),

Hrozenkov), krompele (Drahany).

Jmna druhov amerykn^ americk, anglik

babula
bobule),

englikinglik,
ceka,

barbork (rapav), berlnka (rov), bleoch, blencign

dovk, cibulna
(lut, skor)

cibulka ciburka,
havelka,

cignka

(tmavoerven), apn

apoch, ervek, ek (dlouh a kropenat)

chlubna,

hambuk, hank,
dluhovat,
rolnka
lut),

chatabda (kulat, drpat), chlebek (po-

jakbka ^jakubinka, jnka, jarolimka (od jiinka, jochvka (szely se naped na panskch jochch"), kanrek, klap (jako tvarek), kobzk (v jamkch erven), kocr, kovol, kabk (nejvt), kravsk krobt, krumpla.
Jarolimka
z Malenovic),
,

(m prostedek drav), madlnka majdalnka (piervenal) markytka (skor), maroknka, modk modrk, muinka (cign), nekvtka nekvtua, novk, oselka, padestka (modr, hojn zasedaj), panenka, peenek, plask plaskura, plav plavk
langvr,
litvn

plavka,

polsk,

prajzk,

prepurk,

prolna (krabat),
(rapat)
,

prula (kulat),

prusk,

rajk

rajzla,

ranuka, rapk

roek

rohlk,

rus.

santabr santybor (velik), sek (velik), skora (drobn, abat), stap (m moc koen pod kopcem), svatojnka, svtlovsk, svik, ek estinedlka - rychlk), irk, tnka, trha (velik, dlouh, m modr oka), tvaru^k (apat, rapat), uherka uherk, vantuch (sedlk Vantuch je pinesl do Bruzovic), vdek, vichtorka (nejlep), vyzovk, zelek, zlinka, elezk (nejtvrd, s ernou upinou), idovka (dlouh).
(velik, lut),
,

renka, rychlk (=ranuka), samsn

2.

epy.
ji

Obyejn
(slov.),

bl,

apat epa,

svaj do strniska,
(han.),

slov:

polaka
(Rozstn),

vodaka

(Krumlov.sk o),

strmi.,ena

hladina

hornica (Ru])rechtov), plucna (Budjovice),

Velik,
(slov.)

sladk

epa,

bl

nebo

lut:

rbka

(han.

hor.),

kvaka
jest

kvak

(val.)

kolnk (Krumlovsko).

kvaek

(la.),

kaka (Opav.), turn

jest zeln

(sev. Mor.),

Rbce podobna

epa," jen e

kulat (Krumlovsko).

Cukrovka: hurda, burgya.

B.

Okurka
la.

slov.

val.

a han.

slov oharek, na
na sev.

zp. a jin.

Morav

vokurka,
4.

ogurka.

Dni

pom. a

dol.

kaj plucar,

Morav

plocan, las.

baa, na Krumlovsk

torek.


IV.

310

Pce, obrok.
Jetel

Pci

k se picovdn
n.

n. kriha.

slov

a) jatelina (slov., val).

jetelina nebo jetel (han., hor.),

b)

dtelina (na Lipnicku, Hranicku, Jicku),

kuniina

kuina

(na Msteku), c) udlovina^

n.

udlek, udlina
(Uh. -Brodsko).

(jinde

na Lach).
Jetel,

fvedn
k
takov

vanka = lucerka

Smsce

(oves s vikou)

se misanina n. zeinka (Val. Klob.).

seno a vika na Valach a Lach su se na rozsochatch

;

tych jedlovch

ty

jmenuje se ostrev, ostrvka,

(val.),

ostrb

n. ostrva (las.), strzub (Ron.).

Rezanka slov

a)
s

ezanka paen trva kravm

Vobrok
jest

seka, b) sekni (la.), c) ezanka (zp. Mor.). ovsem (hor.). Paevka jsou paen (plevy nebo Omasta =z otruby, rot, jimi se ezanka, (la.).

trva dobytku mast". Lftina

bytku;

lopaka

(- slopaka)

= = npoj

zelen,

vtv, je se

su

na zimu dos

dobytku

tepl

voda

ostru-

hami
velik

(la.)

Oplce na Opavsku kaj t zandka. Obruvk nebo mdtnik jest

devn ndoba (slov.

v
poledne
a

treaf), ve kter se

kom seka
nakrm^

Rno,

veer vozka

kon

mch (han.). ped polednem

a o svainch jim pohazujf\

V. Plevel v obil. jmnem hromadnm a)
c)

Plevel jmenuje se

trva,
(,.je

travsko,

b)

smn-

sama makolina"^ Vykov), d) nezdoba (val.), e) nezbacha (uh.), f) chamcha (hor.). Semi jest semeno velik plevele, kter se ze zvtho obil cd-'. a) povykn (Trice, Litovel)^ Kokotice m jmna perozmanit popddka, popHdka (Mor. Budjovice), c) pnvtka. (Zbeh), d) votdku b)
tiachn (je to

sama smottacha"),

makotina

to

(N.

Msto),

e)

knzina

(ib.),
i)

f)

hobik (Stelce),
(val.),

g) zerzavka (Frentt),
(la.,

h) zeztilena (val., slov.),

la.),

zltenka

pozltka
je svzel

uh.),

zlato

k) posranka, sranka (Opavsko.)

Takt

hojnmi jmny
Perov),

vyznamenn
b)

(gallium mollugo):
c)

a) svzel (Biskupice, Trice),

povitka

(slov., han.), e)

povzka
f)

(val.),

d) le.pavica (Vykov,

lepavec (Kuntt),

rapucha,

visk

(Vyzovice), g) chlapsky

(Opavsko; ale chlopi pravum robsky hnv"). Stoklasa (bronms seculinus), ernidlo roste ve penici, m na vrchu

hnv

stapat klas lutch

kvt,

ze semene

trous se

ern

prach,

jen

mouku ern, peniSek^ vypad z daleka jako pr, m kys ,penzk' vika, roste ve pena stopkch," ohni ca (hoice poln), carazma nici, kvete modrm, m ern zrna vt ne koukol" (Mor. Budjovice),

ovsiha, ovsk, ovcswca

=:=

ovsaha.

ovsi roste

,vocska,'

zrnko

ocskem"

(Mor. Budjovice),

konopica,

plevel rostouc

bramborech
a cirsium,

a ve In (N. Msto). Pch znamen vecky druhy carduus bodl (la.) pouze cirsium arvonse slov oset; ose*"*

811

VI. Ovoce.
1.

Jabka, jabnka

Jablka. ^jabka (uh.). Kde i bramborm jabka

rozeznvaj stromsky jabka (hor.), jablka

-L-epovy (zp. Mor.).

kaj, tam jabluovy (Brnnsko), jabka

Aclamovsk (sladk,
tvrd),

prostedn

velikosti,

apat),
blek,

batdvka
budinka

(nej-

baran,

sladk),

beika, bavka buchman (uh.), cafor,

cibiil

blika bluka
cign,

(velik,

cajgar (podlouhl, kysel), cedrn (velik,

cingr,

cukrvka, andvka, apk (velik, apat, sladk), ernochovsk, ervenka (sladk, nahokl), uhatka (sladk), damaanka, drahovsk drahula, duben dubovsk (= koen), dvornka, fadljov, farg, funtvka, glka, glagvka, hanuka hanvka, hedbvka (erven, kropenat, sladk) homolika, hraIjvka - hrabovsk (tvrd, kysel), hrachvka, hran hranvka (sladk), brkaj), hrtlk (tvrd, hrk hrkvka hrklvka hrkl (jdra v zimn), chochlka chochol (velk, podlouhl), chutnika, chytika, chvostula, jdernica, jakbka, jnka (rann, sladk), jeovsk, kaluinka,
kysel),

cibulka cibulna,

nm

kal vina, kardynlka

link

^kobylinec koninec,
hlava
(sladk),

kandrnlka kandrnlica,
koianka
erven),
kdelnica,

klimentka, klnek, kobykysel)

(erven,

kouvka,
kot

koi

kopeck,

kopetovsk,

kosteka,

koen kouch koek kounka kounika,kehkehvka,kivostopka (m na stopce kolnko", sladk), kovsk, kruh (velik, kysel), kupek. krueka, krvavnica, kutna kutonka kutnika (cidonia, na Zl. velk sladk jablko), kuelka,
(sladk),

koza (podlouhl,

kynclk, kyselk

kysnatka,

lahvika

(uh.),

lecar,

ledavaka, lipvka,

li-

lutomrka, makvka, malenovsk, margtka, masn, memkk, menka, misurka, moravsk, mn-muka, muchvka, nadplnena, nekvtka (pozd kvete a skoro zraje), nmeck, ocasn,
zobn, toh,

duvka,

okruhlonka,
padlk

omrzal,

opuchlinec,

oechov-

oevka oek,

ozim,

padljov, panensk

panenck, paprek, psov, pernica, peka,

(m erven pruhy), plnka (netpen), plesk, plesnk. plostka, podstrka, pruh, pruhek. pupk (m pi stopce pupence",
pinkosr, psanka
uh.),

pytlvka, rajsk, rambn,

recar,

msk mk,
syrec

rozmanit, roz-

marnov rozmarnka, rozum, rika,

sklnka,

sirka, sirotek, sklen

^sklenvka,

syika (drobn, sladk), svatojnka, svbovsk, ablk ablnka, aliovsk, epvka, erchadlo serhotka erktka (= hrklvka), iika, iblinka (sladk, podlouhl), .ipanka (la.), irokvka (velik, erven, sladk), mura murka- murvka, trfenica, trfka,
piervenal),
tufetka, tvarek,

slunkov, srpnatka, step,

(kyselkav, na jedn

stran

tvrk, tyka
.sladk),

(kulat, drobn, sladk), vaculovsk, va-

chulovsk (podlouhl,
velnka,
vindlk,

vina

valdvka (= badvka), valnka, vandlk, vidnar vink vinvka vinn, vinohradsk,

312

(nahokl),

vodaka (^ladk), vojk, voavka vonnr, vrbk vrbvka vena vrsvka, zajaka (sladk), zrostupka (m stopku
zarostlou),
(zral ve

zahnutou,

zborovsk,

zlatohtvka,

elezn

(tvrd),

novsk

nvka

n), ultaka.
2.

Hruky.
babvka, baka,
bartooriijka

Baba
cibula

(velik,

zelenav,
(pl.

zimn),

bartonka, bezohryzka

bezohryzky), beianka,

cibulka cibulna cibulaka, cinvka, csask csaka, cukrovaka, cvokaa, slavka, ervenka, ervinka, dobrua, drainka (= planua), drobanka (= planua), drobaka, duktka, dula (kysel), dulka (sladk), dusaka, dvojvrka, figula fkov ikvka. funtov, hronifrka (uh.), hodula, hrbolka, hrdlaka (m dlouh krk"), hrdlika, hebkov, hanica. chlastaka (kdy spadne, rozbije se), chVostaka chvostalk chvostula (m dlouhou stopku), jdernika, jahodatka, jakubinka- ^jakubunka (la.) jakbka, jakula, jemenka, jeruzalmsk, jezervka, johanvka, juenka, kirka, kamenka (drobn, tvrd) kamenvka kameorka (Mstek), kapka kapaa, karmanka, klternika, klokoka, knsk knvka, konopula, kosk hlava koenvka kozika (cukrovaka) kounica (= baba) koenaka

brablenka, bulka,

(= ovesnica),
krkoka,

krlovsk,

krvavka
lipinka

krvavnika,
mateica,

kramolika,

kehaka kehatka kehula,

kvadrtek,

kulka,

limnka

(== c-

sask),

lipvka,j
michlka

mackvka,

makvka,

margtka, martinka,

makrtka,

matlka,

dvka medula,
okruhlinka,

mnica, muktov,
omizara
.

(la.), ovesnika ovesorka paseanka, pavlvka, pecen, petka, pergamotka, pchavka, piovrka, plnka planua ptaorka (Mstek), pluskvka, podzelvka, polepnka, pomoran, praanka, pesedka (srvk, zased v krku), pestavlka,

matuovsk, medov medovika memichalanka michatvka, moidlka, mn najsarka, nmc vka, mynarka, nadchatpena ovesnica ovesaka ovesninka ondrska (Mstek) ovsenka ovesunka panensk,
, ,

prosnaka, pruunka, ptka ptniea, rajka, renatka, rybinka, sadov, sedlka (= moidlka), sivula, slovnka - slovenvka, smolnka, smrdna, stodolvka, stokrCdobr, steaka, sudinka, svatojnka, epka, edivinka

edvka,
se
i

edula

(==^

baba),

emedyja,
ido

etka

(sladk

hruky,
kardka,

vavaj
lek,

velm),
trpk

idto,

idlavka,

vaka idlvka,

trpula trpka, tykva tykvica, tvrdaa tvrdula, uherka, upanka, vclavka vclavinka, valaka, valenka, vavinka, velaka (= etka) velika vetvka, vinohradka, visaka a napadne snhu), vldyka, a opad vsaha visatka (neskor, vodaka, voaka voatka voavka voiua vonn vrablika
tarebka,
tolarka,
vis,
list
,

pekov, pika,

pivka,

pek temberka, umberka, tabaka,

viablka, vranvka, zelenka

(zraje

313

zimozralka
(val.

zimatka zimnica zimaka,

itnaka itnica
zahnilien."
,

pozd),
Hnilica

bnek,

idovsk,

lutna

panua), lutika.

hnilka
vestky
hor.),

(la.)

jest hruka

3.

vestky.
(slov.
val.),

esk

lovou:

trnky

karttky

(podl.

dol.),

kadltky (han.

slivy (Brumov), slivky (uh. la.).*)

Durancie maj vtinou damaky (ji. Mor.), damazny

aamastilky (Br.), slivy (Jicko).

tot jmno,
(zp.

nebo t

duranky

(han.),

Mor.), garanzije,

uherky

(sev. Mor.),

Blumy
(zho).

takt

lovou vtinou blumy,

koz cecky,

nebo

blun

(uh.),

chlme

(han.), hluice (sev. Mor.),

kozry (pom. dol), kolomaznice

su

Moravsk vestky jsou drobnj,

trnky."

va

se

na povidl jako

Ryngltim

nkde

kaj zelenky, jinde slivy (Jin).

Jin druhy vestkovho ovoce,

se nehod ani na suen ani

mn vzcn, chuti nahokl, je na vaen jsou nkoliker a maj rozmanit

jmna

kaptka, kulovacka, kulatka, kobylanka, prcka, ernica, hlinica,

zrlka,*) radchovica,

uherka,

md

blauvka, okrhlica, drobaka, drobnka, praka, pavlvka, chocholska, kulovaka, kivka, medvka, kyulka (moud) pl. mata (Teb).
4.

Ten.

Plan

sten

lovou

drobnice a jsou
.

tpovan
skalky,

jsou: uherky,
(rann),

kupy chrupan

bu

ernice

nebo
trvd

blice.

(uh.) =:= velik,

ten,

mjovky

(mkk, plan ten,

sev. Mor.).

hrachvky, drdoan (velik, bil) mulky Hamrlm na Zbesku kaj turkyn.

5.

Oechy.

Obyejnmu oechu proti lskovci" k se chrap (uh.) jest nejvt oech vlask; mkk
s

vlask. Kapk paprk (oech paprov," tenkou slupkou), kolk (= kostlk) kamek idelk (oech se slupkou velmi tvrdou, jdra nedostane leda idlem").

Zelek (oech
ze

zelen,

zelen upiny vykeen"),

jet v upin, ek okerka (oech dozrvajc, vlupek (oech zral, ze zelen upiny

vyloupnut).

strom vestkov slov kadltko. ovoce jeho ka dltka. Vtipem" stala se ze zrlky snilka, tto zase eufemismem na Kromisku kaj ..nemenvka."
*)
*)

U Nov He

6.

314

Sbrn ovoce.
na Valach a na Han ovoce trhaj, na na Msteku a uherskm po-

Na

Zlnsku,

na Zho,

Slovensku pomoravskm kmcM (kmsat),

mez ohraj, ve Slezsku ruw, v zpadn Zral hruky vtinou transit, nkde
Slovci a Valai

Morav
(j.

esaj.

na Lach) tepi. -^ Oechy

(rat), jinde je rej.

7.

Ovoce suen.
Suenmu ovoci k
(dol.),

Ovoce
su

su se

v .sunii na lsch."
sua ve Slezsku),

se t:

(=

su, gen.

suinky

suchary (Pborsko),

hioza (podl.),

mra

(Podivn), pecky (Opavsko).

a

Jablko na ply nebo na tvero rozkrojen

usuen slov:

kra(val.),

janka

(slov.),

krajaka

(dol.),

kialka krelka

(han.),

panka

pka (pom.). Hrukm nebo trnkm v surn

k
kaj:
(la.),

se

plo usuenm , zapeenm", na zpeky, pepeky, opkalky. Jinde mu 8. Povidl m toto esk jmno na zp. Morav. vaen trnky (slov., han.), smaen trnky (val.), smaen slivky lekvar (podl.', uh.), kotoviny (Val. Klob.), kolisarka (Nov. Hrozen:

kov), vestky (Moraviany), krdlich (Sumbersko).

Rozvaen trnky na dko,

lizaka
(slov.),

povidl

ne
a

zane

hustnouti,

slov

bryja
9.

(val., la.),

varmua (Pbor),

beka

(sev. Mor., uh.).

Ovoce nevyspl
kvtu
Spatn,

nezdail.

Sten
spadanky,
Morava).

nebo trnky (vestky) z

(Brnnsko),

zasedl, zelen lovou holiky,

holiky, holinky.

nedozral ovoce, zhy opadl slov paddlky,

vopadusky

opadliny (Slezsko)

hlomozina

(zp.

iroka,

Kdy trnky jet zelen pejde ruda", seloutnou, nadu se do potom opadaj. Takovm stroudovatlm vestkm k se: trti(zl.),

dovaky

chrastinky (opav.) rvpy

n.

rop

n. rble n.

ruvipy (hor.)

kostrhdle (Lotice), korbele (sev. Morava), korbany (Celadn), gafgany n.

gangale (Frentt),

gdgory, grmany,

(val.),

kociiry (Bruperk), macrky,

(Holeov), hsery (han.),

husary

(sev. Opav.),

(Ostravsko), pipory n. piporce (sev.

kozky (Frdecko), kocary Opav.), koke (val.) chrmty (Klim-

kovice), lusky (Lhota Stdrkova), dlaky (Bohdikov), taky (Litultovice).

Vil.

Plody sloen

a bolnilovit.
>

1. Obyejnm jahodm na Opavsku xW'A] pod zemky. Jahoda tvrd na mezch v trv rostouc (fragoria elatior) m tato jmna: truskavec
(zl.),

trnskavica (Hustopee),
(val.),

luskaka

(uh.),

bvjica,

bvjnica hijavica,

bnnica
*)

trucla

(val.),

prskavec*J

(val..

Pbor).

blav

a chlupat,

Mezi obojmi tmito na Valach rozdl so in: prskavce erven, hladk, kulat.

trucle jsou

podlouhl,

^
2.

315

sev. a zp.

a ve Slezsku.
sku, Tiicku,

esk borvky maj tot jmno v Na Zlnsku a na Zho jim

Morav, na Han

kaj hnisinky^ na Vykov-

sku,

hafery^

Prostjovsku ern jahod, na Valach, Jicku, tramberna uh. pomez eorodziny, arodzwy, iov rodziny,
kde na
;

u Brna nestke.
3.

Brusinka,

Slezsku hruslenka
4.

na drahansk

Morav roste, m vtinou tot vysoin slov kamf.nek.

jmno,

ve

Ostruinm Lai kaj ostrnanky n. obstruanky (v Celadn), nkde jako na Pborsku oinice n. oinov maliny (Vovice *); na Zlnsku, na Han i j. lovou ern maliny^ ernice. V Drahanech kei

istrunku kaj strueni (strni),

roste na poli

jeho

plodm

medvezinky.

Na

Z-

besku vostrvi
5.

(ke

slab, plaziv),

ernic v hrzch;
srstka**)
(hor.),

plody onoho lovou ernice^ tohoto vostrviny,

Anfjresf
(han.),

slove angrel

(Zlnsko),

egre

(uh.),

chlnpd

Zbesku),

chlupek (na Brnnsku, Ostravsku a j.), kudlaek, kudiainkn, kndlatinkn, (ve Slezsku), mechourka

chlupnka (na

(mchrke,
fi.

zp. Morava), hiisi vino (tramberk),

mika (moke, Drahany),

turenkn (Bohuslavice u Kyjova), Jakoubek***) (Te).

Rybes

ryvrzlata (na Zbesku);

jahftdky.

ciz jmno: rybizl{z\.)^ rybezla (Slezsko), na Pborsku a v jinm Slezsku mu kaj Ve Frentt angretu i rybesu kaj rybizla, tomuto na

m vtinou toto

odlienou
7.

pfat

rybizla.

Na braku

rostou

bakyn (beinky
(zl.),

iln dirnky

neboli na jilmku /iw^?/

na treskutce treshitky (Pborsko), (las.) mcinke (Sloup), na bezu (chebzu) bezinky, chebdiny (la.), bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ), na pe pinky na jab jaabiny. Viscum album slove jemelo, jemel, omelo, omel, mel.

na beku, Zbesko), na na steme steminky neboli na hlohu hloinky, ertov hruky

Mil. Domc zvata.

1.

Hovzmu dobytku
znamen
byl
i

Slovci, Valai a Lai

(koll.)
.i

vtinou statek kaj,

ene

kterto slovo

dobytek

dobyte, zvlt vola:

voly).

statky

na vodu,

na statkoch

(=

kupovat

Na Klobucku

Brumovsku dobytek hovz a ov jmenuj lichvou (lichvac trh dobyt). Vedle obyejnho bk k se t b) hvjdk (uh.), c) buroi (val.), d) burdak (la.), e) helan (u Slperka). Vohc (la.) jest bek tele. Mlad vl, kterho jet nezaphaj. s]ove Junec, junek ; mlad statek hromadnm jmnem Junovino, jeho past Juna; rek (uh.) jest vl nainsk"
*)

Oina, oin
:

= ostru

(ke).

**)

Kei srstkovmu

**) Koll. f) Chebzovmu kvtu k se koziky n. kobzinky (porn.). Z bezinek se va kae zvan hularn. hural.

kaj srsteii. srsto. srsten, srstenik. srk. Trhali sme Jakoubek, li sme na Jakoubek.
(jin

Mor.),

kasika

telika jest mlad jalvka

316

(domc) proti voiu uherskmu, rky"

;

pr

volk

strakatch. Telica,

tele

od krvy odstaven slov odstavce.

Kdy

se

vlastn jmno, jm se

jalvka nabh, dostane od kravae neb od kravaky sv pak vdycky volv. Tato jmna kravsk jsou

nad mru rozmanit a v nejedn

pin

zajmav. Tvary jejich jsou na-

mnoze sivna
nitost",

tyt jako tvary

(val.,

jmen enskch, odvozench od muskch, na p.

srovn.

Kenek
jev se

Kencena), siv7a
tu

(la.,

srov.

Kenek

Kienkula).

A co tu prostomil
srdenm

poezie v tchto jmnech, jak jejich rozma-

jak

nm

Perozmanit nae jmna kravsk

kategori
a)

pomr mezi lovkem a prodou meme si rozdliti v nkolikero

Krvy krsy vynikajc: krlovna, druka, dvorua (erven),

ern),
krasena,
krlena,
fbora.
stejn:

krasula (na bledo

kat), barvena,
b)

strojena (ern,

ble

krop-

htadna

(hladk

srsti),

ledua

Krvy pojmenovan dle barvy: a) barvy (bl), ernula ernucha, ervina, rejka

bl

(bledo-erven, uh.),
palist," uh.),

ranula (velmi

erven)
plavka,

hndula plavena

uh.)

=:!

sivna

barnula

vrnoa

= barnoa = brnua

=
/5)

rejena

ranoa

= blena, = rejkua
(siv.

zorena (priejka

ryena (ryav),

sivula, edula, popelika;

barvy nestejn: barna =

**

(podplen

barnav

(velijakej barvy", uh.),

mrano tua), brnoa kropena (kropenat) := kropka.

(murovan, pruhovan)

plena (pipaliet")
(perav),

muena = murya

palua,

adola (jak od slunce oadl"), perena

(murovan),

muraa

marula, ihaa.
c)

Krvy znait'^: babua (babuist" :^ ervenna s blou hubou) babula, lys lyska ysena lysan s lyskou na ele), znaena. s men lyskou), hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula, brylena (brylist", m okolo o lysky jako brle), kiana (po chrbt kianist") kiula, kena, pasula (pepsan), bosula (erven s blmi nohami), kytua (m konec ocasa bl na zpsob kytky), bedrua (pod bichem

=
=

bl),

chlojjna (m velik fleky", jest jako pachlpan").

d)

Krvy pojmenovan dle barvy nebo duevnch vlastnost jinch zvat: jelena, laka, srnula, dahela, vevera, lask, kozula, kavna =-kavena = kavula, straena = strakula = strakua, jatela (jatel = datel), morka (morka krta), skora, zezula, sojka, rybena, melena. tisula, javora, dtibna. e) Krvy j)ojnienovan dle barvy rostlin: bezula (ern, hbet a ocas bl) -- brezaja (uh.), lindua (barvy kmeni-

topolovho

linda

topol),

borula,

vrbna

=:=

vrbula,

oeina,

kalina

(pi och
ipula,

zakalen,'" uh.), malina bledoerven),

jahoda (hodn erven),

petrelka,

hafera (hafery val. -^

borvky)

kvtua

(hodn

blu strakat") =:
fiala,

kvtula,

pivna

(nejerven,

jako

pivoka),

po ren,

cibula, efrana.

) Krvy pnjmenovan
vesula
lle
:i=r

317

bystnila, vesel :^dle vlastnosti duevnch veselena - veselka, radua (kter je kravaka rda'' erveno;

strakat), jikera (bystr jako jiskra)

jana (kter

moc

ry"

= be),

pysula

=: jiskena, jiskrula, juna, bu(krva pyn), chovan (krva

Inbua,

odchovan,

vdy erven,

trochu piplen),

mazlena (milek

kravain),
bh),

= mazula,

tulena (kter se toul ke kravace), tena, lizula,

pecula (kravsk pecivl),

hurda (divok);

bhula
tato

(kter rda do kody

stekula

(kter rda

stekuje;

dv

posledn

jmna jsou
drobena,

vlastn pezdvky krav

g)

sice jinak

pojmenovanch).

boubela, stopena
h)

Krvy pojmenovan (m vysok

dle postavy:

malena

= maluka,

nohy).
dle rohv
:

Krvy pojmenovan

rokula (m

konci) :^ rohula =^ rohlena, iraa (rohy irok),

ygaa

ern rohy s blmi vncula (rohy do vnce),

uh.)
suta

yga

(rohy rovn,

v zad obrcen;

val.,

= zuzka
roh)
kliky

(bez roh),

klapna (rohy
pisarka

klapte",

dol

skroucen), gomola (bez

chomola,

(m

roh
dle

zakiven,

klukaa

(rohy

do

skroucen).
i)

Krvy p>ojmpnovan

chze:

chodna

satava =^ glajdana
k)

= ajgulena

(pkn

si

vykrauje),

(ata, glajd se,

chod kared).

dno

jena

=
1)

Krvy pojmenovan dle asv^ kdy se uUhly, nho kdy jim jmno nedla nedlka, pondla, houtera, stedula, patna, sobota, ivna (v jnu); hodula jest jalovice uren na hody (posvcen). Krvy pojmenovan dle pvodu: valaka, polka, tylora, van-

cara (vcaka.)

m) Krvy neuritho pojmenovn: jarka (erven), havrua (jakoby ju polahal"), katua (po krku kropenat), bbna (bl), lidua
fbled barvy), lelona (plavast

do

bled), roija

(m dlouh nohy),
prvnm,

cirua,

lyfona, sulena, trymula, trubika.

Prvoteka neb prvska

jest

krva

po

druhotelka

po

druhm

teleti.

Tchto rozmanitch jmen dostv se kravm jenom tam, kde krava nebo kravaka stdo svho otce na svm pasv, tedy hlavn v krajinch hornatch. Nejhojnj a nejkrsnj jmna krav.sk slyeti v hornatch krajinch vchodn Moravy a ve Slezsku. Kde dobytek bu ve std pasou nebo doma chovaj, tam takovch jmen velmi podku slyeti; tam krvy leda dle barvy jmenuj: ern, bl, strakat, nebo t star, mlad, a kdy si ji vybrali dv, ti takov jnwna, tvrt krv kaj teba bez mina" (na Novomstsku). Na Budjovsku dostv se prodavai t cti, e si kupitel koupenou od nho krvu pojmenuje jeho jmnem: Tralka (od Trala), Prka (od Pra), stkov
(od stka),

Krotkova (od Krotkho)

Krvy stekuji, gza

daly),

318

krvy se zegiy (do

se (gi se la.),

steku

bziknji (zp. Mor.)

Krva tre
krvy
.s^

(lov..

val.),

kole (ub.),

hode

(las.),

tuchd (zp. Mor.),

kuchaj (Daicko).

Tm zpsobem
manitmi jmny:
sivk

jako kravai a kravaky sv

zase
pacholci

kraviky vyznamesv ,volecky" rozblo, sivo =^

s

nvaj na Valach a na uh. pomez

mlo

(malast".
ejka

malovan, erven),
(bl

sivo,

sja

sejko

uhersk

vl

velikma

rohoma),
jmna),

ptavo :=:: plave, rejko (bledoerven), lygo (sivast), buro (naervenav), palo (oplen"), barna (barvy bounho mraku tho

bro

(piplen), pera (pohndl")

= pero,

maro. arga (hraje

vc

barev do katanov"), mury, babo, yso == lyso

bezo bezo, pivo, ruo ruej, mao (mal), havala (m velkou hlavu) roko (m pkn roky), roh (velik rohy), iro (irok rohy), ordo (rohy k sob), hege (rohy v zad), kluko (rohy v kliku), jaro (podlyso,

hvzdo,

jelen, kavo,

strako

ipo,

= lysko = lya =^

strako,

tiso,

plen), trymk.
2.

'

Koni.

Vrak

(vran

k),
fejko

sivek

(bchimmelj,

cino

(plesniv,

uh.), vere

(Eisenschimmel,

slov.),

plesnivk, liki (Fuchs),

myka (my

barvy), straka, hlinka (Falb),

= fako
hebec,

(do bled lutav, uh.),

io

(m bos nohy,

uh.).

Hebk, hebeek
3.

jest

hb
:

hebika hb

kobylka. Oslu

na uh. pomez somr kaj.

Ovce. a) Dle barvy

bl
bl,

pruh),

barua

(bl

babuka (ern, m pes hlavu a pes nos ernmi nohami), blenka blica (vecka
(vlny birist".
t.
j.

vlny hladk),

bira

= birka

krtk a hust),

burka (sivast do ern),

(bl,

cignka (ern okolo huby),

ernula,

drlina

nohy kropkovat), ublena ubka ubraja (m ern abeky po vem tle), fajka (m ernou hubu i nos), hlinka (m hubu hlinistou" t. ervenavou), chomt (na hub ern na zpsob chomoutu), kaa (m velikou hubu ernou), kropia (kropenat), kukua (trochu okajist", t. okolo o ern), lajka := laja (vecka ern, jenom kousek zplaty), lyskaa (s ocska bl) lataa (m po sob velk ern laty lyskouj, murgaa (m po sob velk ern pruhy), murjnm murgaa zamouran na hub), okaa (m kol o ern murya (muinist"

prouky) okaja (m ern koleko kol o), pistrula (po ern hub bl ubky), prskan (m ern prsky", kropky na nose), tarina (tarkav"
t.

bl a erven), trafua (strakat),

b)

vakea

bakea (bl
konek

ernou

hubou).*)

Od

jinch zvat,
hubu),

nejvce t dle barvy:

(bl,

dudan (od dudka",

(velik,

tlustou
*)

koka
k:

bachrat),

vysok)*

Tak

dtem

se

Jsi

zamran jak vakea.-


lika

31V)

srna
t.

^= likaa (..kolem o liist"),

dubce nad oima),

(m vysok

Jioliy

a po

er-

ven

sova (sovisf",

nadut hlavu), skorka

paek (m
c)

(m kolem o ervnav pruhy na zpsob kdel), strakaa (strakat) veverica (uh.), irok krk), veverka (m dlouh ocas) vlica (jako vlk).

Dle jednotlivch
(s

dv

a cel postavy:

hlavaa
a

velikou

hlavou),

hrbaa

(hrbat),

po

hbet
ocasa)
,

kraby),

kulika (krtk,

ulka (s malmi boltci), krabaa (m na krku kuska jako kulat), kusaa

(bez

latoknaa (m lalok), topnka muka (m moky", laloky na krku), m velik ui), mokaa odrobinka (malik), okl (s velikma oima), rokaa (m malik roky, jen vpuky"), ryg (uhersk ovce s camfatou" t. stapatou vlnou a zakroucenma rohoma), stolica (hrub, s vysokmi nohami), sut (m krtk ui).
kurnota (ra rovn rohy),

d)

Dle vlny

uprya

(m

ktici

na

hlav),

stpan

(s

vlnou

stapatou).

Ovce tmito jmny pojmenovan dobe jsou znait a kad dt rozezn je od sebe. V jednom std ovem po nkolika jest kurnotch, birkch, vakech atd. ty pak rozeznvaj se jet zvltnmi p;

zvisky:
blnica

berua (bere z ruky), milen,

(kter

patko

(mal,

mla dv
(ban

jehtka)

= dvojka,
ibula

bhula,

hledn oveka), divoka, honcula,

umna
velik),
t.

(umn),

zvoncula (nos zvonek),

kapan
(ledakde

(nos

kapk, zvonec
a
ibol",

baka pops se),

= mlsn),
(souk
z jin

ostane

ukaa

se.

chod

pozadu),

hhipaa

(hloup),

ukaa
odtud
:

(trkav), pata (huben).

Byla-li

ovce koupena
(z

ddiny nebo zem,

(z

dostv pjmen

jasenka
(ze
(z

Jasen),

prlovjanka
(ze

Prlova)

ublanka

(z

Ubla),
ovce),

vsacanka

Vsetna),

slovnka

Slovk),

valaka

(domc

javornika

Javoiny).
jest ovce

Plemenica
se tho roku,

matka, jarka, kter se z jara ulhla

neokot-li

slov jahnik, jahalk (las.). Sirota jest jehtko bez matky; sluebnek k s ptulnmu bernku. Berani. Yakek, blik. lajck (ern), ryg (uhersk s velikma rohoma).
4. Kozy. Blena, sivaa (m sivou hlavu), ervenka, snhula, murka (murovan) popelka, uzdna (brav"), babua, zvija (zavijast," t. s ernou hlavou), kukua (kol o ern), bosula, pasula [)epsan ernm psem) krytua (m njak flek, u je pikryt"), drobena, srna, lika, zajaa (jak zajc ed"), harvaiia (= havrana, ern jak havran), straena, makovica (strakat), vadlena (pkn votya (m roky jak vidlika) ^^ vidlica -trakat), utka =:= utaiia
,


(bez

320

roh) utna, cabrua (m bl dlouh chlupy, jimi se po zemi abe", ube), lz, upna, omla, oika, mana. Kout jest . kozel, cap = vyezan kout koztek a kozena
;

(kozlata samec a samika).

o.

Vepov

dobytek.

Dobytku vepovmu k
val.).

se eufemisticky

ern
mach,

nebo vpnv (zz pinav,

mak, mar; svini
plemenice.
val.;

Praseti

se ve vch,

Morav
jest

muena. Bacha^ bachya,

(dle

rechna^

prska

svin

Skrhla

sla"),

krla,

krlacko jest mal

sla" (sele)

brav,

brdvek jest vyezan kanec, miska

(i

vymikovan"

svinka;

futr
polch

kanec

Krtidk
6.

= =

(patn vyezan), prase drobnho plemene o nzkch nohch s krtkm rypkem, vep plemene polskho.
valach

volek)

jednom

varleti

Krlci.

chovaj krlky.

Na Broumovsku a na uh. pomez tm Na Starm Hrozenkov jim kaj domc

jinde

v kad jizb
zvprec (zverec

poln =:

zajc),

na Kopanicch (domc
cupk,

zajc).

Jinde na Valach

maj tato jmna:

mick,

cupka, kotrna,

kutna (samice) Moratm k se vtinou mky. 7. Psi. Pumr je pes samec (la.),
Kopol
je zvltn pes

kotrk, kuk (samec) kotrnnce (mlata).

fena.,

micka,

tpkn,

uha^

tista^ siika

pes samice.

honac",

barvy ern a nad

dunaj,

oima
mrek,

lut skvrny kopoly" (uh.)

Nejastj jmna
belko
bosk,
bjek,
(uh.),

ps jsou:

turek,
-=^

sultn,

cign,

strako
gur,

bund
ren,

vlek

viko
oech,

(uh.)

bosek

= bosk =
chleburd,
uh.),

ohaj,

bury,

fort,

pozor,

jima, gajdo, milo

hara,

abka (mal),
skovajsa,
uh.),

apalk,

katan,

azr,

nebojsa,
(strakat,

kyjn,

juhas,

tarko,

erdek

(erven,
kutU,
cifra,

tarko
(podl.),

vern.

fodmek
fen:

(pripalist",
linda,

uh.),

hr,

kuti

Jmna

mupka, murka,
ejua
(s

arardka, etrn,
uh.),

veryna, ulina, hamiga (erven, uh.),

rajta (ern, hrub,
8.

ervenm lmcem,

uh.).

jura

Koky. Kocouru se k: kot (las.), macek, macr, macrek, ergula jest koka murovan. (val.); koce: kotna, (val.); Slepice (slov. slpka, 9. Drbe. Drbei Valai kaj pernactvo.

aa

lian. slipka)

slov val. a la. knra^ uh, kurica, knka kohout la. kokot. drdoua (s drdolem na hlav), Jmna slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoua, mukaa (s mukami, laloky pod krkem), vuklua (s vuklemi u o), nkula (s vnekem chmi okolo krku), kulena (bez rika (s malm hebnkem, kulatm jako re, kulka komol (s malm hebnkem ocasu), staplena (kter m do vrchu pe), kropkua (ern s bilmi kropkami), bez drdolu), kropkaa = kropena
; :

jaabua

(jaab" jako koroptev), popelua (barvy popelav) -- popelka, morkua (morkovan, barvy jako morka), perlika (jaabat), konopast


jako konop),
^s

321

papu
(gen.

ukota (kter opeenma nohama).

jest slepi tyra,

rda krkor), skorua (skoro nese),

Kvon
'

Valai kaj kuatniea;

kuej

a),

polovic kury a polovic kohta").

sivk.

Jmna holub
(murovan), strako,
jest

stbrk,

lysk,

per

(perav).

mury
ostatek,

p,

tros (kdla, hlavu a ocas

m ern,

bl), mork morka, indin, kapro (ern, ble kropkovat), rybka, stavk sta vaka (let sehne kdla k sob) otrok (let met kotrlce), vol (m velik vole), okl (m velik oi) nesl (velik zobk), pik, vrku (na hlav mu pe stoj), vink, mk,

fbor

(ern, pes kdla m bl ps), dominykn, turk, rsk (m opeen nohy), saks, holandr, ernopas, blopas,

kotlk,
sedlat,

bezfrk (m hlavu blou).

Kaor

(la.),

mk

(Daice) ;= ker

kachk (N. Msto), kachk (r), mk (Biskupice), kaena (slov., val., han.), kaica (la.) kachna
;

zp. Morava).

morka = krocan, krta Strka = hus, co m hsata.

Mork
Zel
lid

(ve

Frdlante

nork

norka).

= eta = aua
plazy
i

IX. iel. (val.) jest jmno souborn, jm moravsk

a

hromadn oznauje
hmyz.
la.)

obojivelnky,
o

a netopre, ano

Plazm

sob k

se t

nkde i krtky, myi pwAaco (val., la.).

Potaj se tedy mezi el:

Krt
(zp.

(val.,
i

=: krtica

(slov.,

han.) == krtek;

Mor.

j.) ::=

velk my (sev. Mor. a Slezsko)

nmeck = potkn

mys

(slov., val.,

han.) == rata (Frentt);

ba rapnat = rachnav - chrastav =: trudovat = := dubov = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha; rapav = skokan, rosaka = rosnica janiek = ba svatojansk kord rOpava) = zelinka (Brnko) = pambukova abika (Litovel) = rosnika pulec = pul panohavec (Srbce) = patohavec (Vyzovice) = = pulec (rod se ze paohavec (Lipnk) = prcek hlav abch peii'^ abokrek", uh.); slepch = slep ^= (zp. Mor.) = btelnica = betenice, bitevnice, betrnice Mor.) = kus zmija (uh.) ^= slep my = slep; =^ obornk (Zbeh) =: zmije jedovat; erka = jiera -^ hiera = curka = jV^r^a = r = bazaleka (Brnko) ^= mlok; netopr han.) = letop, litop (zp. Mor.) = veerek, veurek, veeralek, podveerek

hubou",

val.);

pisko (ern my,

delm

ocasem a vt

(podl.)

--=

(iral.)

(val

=::

(Zl.)

n.

'

(Zl.)

(sev.

(podl.)

(podl.)

(slov.,

val.,

(la.) :==

imk (Poleovice) ;= kaakt (Broumov), kor (Lideko) =: hol

vtk (Star Hroz.).

Hmyzu vm
istoty" a nazv

si

jej

X. Hmyz. hlavn se strnky jeho kodliv a jakoto nesoubornm jmnem: hmyz (Lotice), hemez (g.
lid

il

e,

322

fem. Bystice
Klob.),

Pern.),

bigale
zla

(pl.

m. Brnko):
zlez,

hyd,

zhyd,

liavd"

(Val.

svzel

(uh.),

(la..),

neplecha,

nezdoba, nepita

(Ungezieferj.

Brouk slov
tovel);

clirobk, krobk,
(fem.).
si

babk
znaj

(han.),

brabk

n.

viabk (Li-

hromadn chroba
s

Jednotlivch

vm,

nktermi

hrvaj

dti a

brouk lid si hrub nedobe jejich jmna, kdeta

motl moravsk dti

se tt.

Nejznmj druhov hmyzu jsou: chrust (slov., val., han., la.) =^ kozamyka (Jemnice) mjka (Mn) koza (Jarom) kozomyka slpka (Bohdikov) (Budjovice) bin Zbeh) brk myn zn chroust, habka ; rolil z=. rohlikl (Bohdikov) paroh (Sloup)

= =

= =

= mozetesa ^= gajdo (uh.) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesak; kov, hovnivl = brundivl (zp. Mor.) = brmtt (han.) = mastigulka = mjka plan rak = vodovivk mrka hahenn (Lanhot); vec = slep r (Lanhot) = Mor.) = hok kvor == kvork = vidlik Brnko) = kle (Trojanovice) korunka = marunka= halirka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko cvrk = vrek = cvrek r (Ivanice), urek brablenec = mravnk = mravec = hierk (Krumlov) = poderk (Polanka urek usaihi"
(hor.)
(podl.)
(val.)

= krkoroec = jelen = roh; plan vt

(uh.)
(podl.)
;

(la.)

= =: plan jelen (podl.) = klik

n.

klil

= zohoroec;
;

(uh.)

(uh.)

(slov.)

yorfoTw?'/:

(sev.

(val.)

(uh.)

n,

pruek (vodn tm vdy v koleko skroucen); abrunky (druh stonoek ve studnkch jimi v zim iv vlas (tenink ervek ve studnkch, kdy kosov, ho vypije ovce, dostane toho motolice", Uh. Brod): pijk = hlihk = (Zbeh) = klt; stinky = stnvky ploky
Val.)

(la.)

== krtonoSka
uh.);

ala

ijc,

se

iv

(val.)

(slov.)

poice

(la.)

= pambikovy kraviky = knzi = panci = evci - kovci = plotice zdoben; strnoka = oveka = baruka = stonoka; muka == mrl mrle, uh.); slepi veky; mel osa = osk, vosk srk (Jevko) = melech Mor.) zlatka (vosika lesknav do modra a do ervena); vlek (osika, hovado =: ovd; bk (Mokov) - buk co muchy lap, (Bruperk) = bunk (Opava)- steek; ppky (drobouk muky,
baruky
idovky
(pl.
;

= bleice

(Trojanovice)

kia

plotice,

stromov :

(la.)

(sev.

val.);

[ltaj

hejnem zvlt na vlhinch, (jedn. lsek, drobn muky, co

tpaj

jako komi, N. Msto):

;

lsky

chmelov list) juhana (^hniy/ s velikmi nohami); had matka (hor.) - sklen (podl.) -- ingla (Zl. vodn sdlo svatojanek (Hranice) janiek (Bruperk) - svtlajanek
poraj
;

(Trojanovice)

--

Trojan.)

svatojansk muka;

devk

vrtk
i

=::

bruky ervoto
;

(..velk

chrobaky, svita".
i

hlsta (vtinou zonin

stevn,

tmto

zde onde

krkavky" kaj,

onm

ervi''V

siuire

(han., val.)

323

se

srden hlsty (Frentt) zkon lilsty (Vyzovice, -kdy dt vykoupe, vylezou z pod koze"). Motl" jest vtinou motl denn, mra" motl non, nkde mra znamen kadho motle (han., hor., podl.). Jmno motl m t tyto tvary; matalk (tramberk), mo-

tolk (Jin),

bosorka housenka); odraz = otaisko

ovsko)
;

motol

(Hodslavice),
(podl.

motrlk (Klimkovice),
hrukov)
;

(velk,

hska (hor. chlupat housenka, odraz nohu!" slov., val.)

(zp.

= bourovec

drmotl (Un-

(las.)

pavuin

Mor.

^^=

pavouk).
lid

Velik zbyten" novoty ruen ustlenho

konservativn n

pokld za

sml

du,
ani

je stihno
sv.

bv pokutami bomi. Od

t doby,

co peloen jest svtek

nemli jsme pr
hony maku
spskal
s

Metodje s 9. bezna na 5. ervence, podnho lta ani podn zimy, a kdy nastali
Ciryla a

sokoli", zavrhli se

do maku ervi a niili jej co rok, a ndhern zhanckch pol do cista vymizely. Potom zase ksi lak veterny", proto pili za pokutu ervi na epu cukrovku.
nosatci

Odtud

edi

man

na Han

vbec

lovou sokoli",

larvy

epn

porajc

veterni "

XI. Jak se vol na zvata.

1.

Vel se a)

Volm:
!

tihy! (v levo),
!

ha!
Zl.,

(v prvo), hajs! (v

hg, hoghg, hgni! (coufni), haho

hoglia! (v piavo), hogaj
(v

(stj)

ped),

sasem,sa8a!
(v levo),

(v levo),

(coufni) Val. Klob.,

(v levo),

hajt!

k sob!

prvo) Vsacko,

=
hoj
!

hajs!

voha! (stj)
las.).

dol., uh.

2.

navra!
!

a, hog! (v prvo), voo, vuo, ihy navra! obra! (velen orovo,

chlchol se dobytek,

Povelem
sa,

hoj

hoj

aby

se neplail

nebo
(las.)

el

pomalu, b) Kravm:

heve!
val.),

(sem,

la.),

kubaj moja, knbaj

- pas

malik

(slov.,

stavo

(stj) sev. Mor.

Zvata
(val.;,

se pivolvaj:

krva:
puim,

teliko!

na, raali, na!

(Teb),

ovce:

poem

na!

tele:

pui,

pui,

vi, poe, ovca!

baroku!
(slov.),

(val.),

jehn:
aj,

pui,

baika, na!

pod'

sem! (Broumov),

prase:
ona!

(val.),

puim,

kozo:

ajna

mui, mui!

pai, pai! (uh.),

malik, malik, unka, unka? myc, myc! cup, cup, cup! kut, slepice: po, po! kut! kotr, kotr! (odtud jejich jmna, viz nahoe), pu, pu! put, put! (uli.), na tutu, tutu! (Zl.), tua, tua, na! pu, pu! (Broumov), tip tip, tip tip! (Bruperk), na cip, cip! (Staic), na ip, ip? husy: husa, husa, huata: pipi na! mali, mali! (Jin, Slezsko),
maska, na! (Kel), ona,
(han.),

(Teb), gue, gue!

(la.),

krlk:

hena!
pil
!

(val.),

babula, babula, babula!

cibi, cibi, cibi! (podl.),
!

pile, pile! pila, pila! pyla,

pyla!

pil, pil,

(la.),

na

na

ibi, ibi

(uh.), liva, liva! (Bruperk),

huka na,

livu, livu

(Bl), bai, ba! (N. Msto), vi, vi! (Teb),

dlidli, dlidli, dlidli!
!

kaeny:
(val.),

lili, lili, lili!

holubi: holz, hoz

kai, kai! (N. Msto), ka,

pes: pvt!

koka:

na

ka! ii!

21*

!; :

3.

324 --

Zvata

se

odhnj:

tele: kec,
ciz

kec!

ovce:

ptyle

trs,

tf! vol (trk") valach,

pomez:
prase
v, v
:

pen, pen!),
!

aby se
k,

ovce

od stda odlouily (na uh.

kozo! coky! (N. Msto).
he,

koza: pr!
:

k
!

ks hu, hus slepice tam! (Teb), husi:

jukah

he

ioha

ko,

ko

haj. hj! hal, hal! (uh.), he, he! (slov.),

ka,

kaeny: hena, hena! hena, hena! hejna hj (val.), pes : lehne ide leat de do bdy, ty pse chud koka: pc! poc Na koroptve volaj honci: bla, bla! Kdy se ptata z hnzda vybran doma krm, vol se na n: k, k, k! ( se
haj hu!
(la.),

ka

vyslovuje zdlouha).

K
zvltn

XII. Licliotii jiiiiia zvat. hlaholm, jimi se zvata pivolvaj, pipojuj jmna lichotn, vtinou od onch odvozen, jich

se
se

obyejn mimo to
;

jen v

ei

dck

uv:

Krva :
hoena
(ib.);

bolena,

bolenka
baruka,

(zp.

Mor.

;
)

bek :

bulk

(ib.)

hb:

ovce:

svin: mak maska (mauta, maurka), muk muen, pak uka, kuik (la.): pes: puk, fuk (slov., val.), balk (zp. Mor.); koka', kotnka, ienka sZejpice; kuika, Tcurenka (uh.), tutnka, putnka; kuata: pipnky, pipinky, tutka, ipka, ipulka, tipula,
baroek; prase
;

baika,

jaliulka (- jehnika);

bernek'.

pipuky;

husy:

babulky,

pilenky, pipulky, piluky, cibunky, ibule, bapilata;

zicky, vainky, livulky; housata:

kaeny:

liluky, dlidleny, dli-

dluky, katue.

XIII. Hlasy zvrat.

Krva be, bu, ve, ru (krvy rualy uh.), ry (la.), somce bk mame ovca be (kdy na pastv majc plnou hubu bu) prase kruk, grul, urk, hur, koza me, mekoce, stuk (la.) pes ek, blafk, skujk (jsa bit), bru, kvi, rochot, ch, ce
;

vyje;

koka

jan,

a, ar; slepice
;

vdk, gdk, kokovdk,

krk,
;

kodkodk, pudpudk,* (kdy

snsti

vejce),

krkoe,
pi,

krk,

kr (kdy

se star"),

kvoe

(kvona), skek
kejh (zp.
hus,

(zlost)

kokrli, kukrh, kokrhk, kokyryh, kokoce;

kohout (kokot)
ip; gagoce, g.
;

kue

hus ebet, ebot (eboce),

Mor.),
podl.),

arag (odtud araga"

sedc

na vejcch

rozkien chce ven (Teb)

;

gg,

hus kacht", kdy

lachot
;

kaena

hohib vrk, hurg,

tlue;

hrgot;
vehol,

klepe, klekoce

slavik,

(Zbeh) kepelka
jin

vlatovka

kos hvzd;

vihot,

vito,

vitora, vrluk (la.);

(i

vrabec viink, cvrlik, cvirk, virik, iirik

neuml zpvci);
kvok
;

polni kanrek (krlek) vrno;

;

vran kvk,

kavka, havran krk, krkoe

straka ehoce, ebet, rapoce

sova

sojk

kuvoce;

fuhk (kalus
;

dudek dud

- sejek)
;

uhk, kuk

kepelka kepel

sojka

ba rachota, rechoce,

rach,

325

krk,
krhoce,

rave

(se v.

Mor.),

kvrk, vr,

kuk;

hr,

kr,

had syp;

kruhoce,

kru,

muchy vrnd
zvrat.
je

(podl.).

XIV. Plemenii
Krva
se

bh

n.

vouje

(las.)

Kobyla vrchuje Sviua se huk

oprila se.

(uh.)

hu

chce

hebca

nabhan
je

n. steln, otelila se.

se (han.)

zhebn, ohebita se. je spran, nahuen>

Koza Ovca

se pr, je skotn,
se hon,
je

oprita

se.

Koka
Drbe

a fena se

nahonn n. skotn, hon, je nahonn n.

se.

obahnia

se.

n.

okotila
se.

se.

skotn, okotila

Zajic se honcuje, je skotn, okotil

se pojm, ptci se

p.

Hsata se z vajec kluj, potom

se vlaj, vyvalily se.

Mlko

se

XV. Dojivo. doj do devn ndoby, kter

(na Zbesku),
c)

(vtinou), b)

dojaka

Co
i

se najednou nadoj, jest

na Morav kaj a) hrotek kopek (na Unovsku). jedno dojeni (troje dojen sndli jsme

na veeru"); mlko ve vech svch zpsobch jest dojivo. Lai a

Valai (na Karlovicch) maj

sten

pkn jmno hromadn nbl, jm ozna-

uj nejen

dojivo, nbr i vrobky z dojiva: mslo, tvaroh. Vydojen mlko peced se do velikho, dvojuchho hrnce, kter se jmenuje a) ltka (vtinou), c) mlinik b) latum (Slavkov, hor.),

(Vykovsko), d)

boko

(Kobyl), e)

(Prostjov,

Litovel),

g) cnzak (Bohdikov);

nch (Tinov. Frdlant), f) dvnnik hrnec se pikryje devnm

dnkem.

Smetana s mlka se sbr sbrakou (velikou Iic) a zbylmu pak mlku k se sbran mlko^ nebo (na Lach) mlko se spout
drkou
kter jest v ltce

bu

dole

epkem
Smetana
b)

zacpan. Ltky ty jsou

dnem od hrne prodlaban a mnohem ir a plytc, na zpsob msy.

nade

Sputnmu

takto mlku Lai kaj apiiane

nebo

slv se na stloukn do velikho hrnce, jen

c)

epkove slov

(Celadn).
a)

slevdk

smetank (Slezsko),
Sedl mlko

epdk

(Tinov), d)

baur

(Klimkovice).

toto

esk jmno na Podlu

Valai,

a na zp.

Morav,
kka
(val)

Bouzov
Prvn

sedlesk";

Slovci,

Lai a Hanci

mu

kaj

(kyka, kka).

mlko

po

otelen

slov

a) mlezivo^

b)

kustva.

c)

zdojky (N. Msto).

Mslo se

tlue.,

stinka,

dl

(na Starojicku) v mselnici,

na

Zlinsku kaj masnicn,

jinde na Slovcch

maslnka

(han, maslinka),

na Vyzov.^ku stkakf

masnici za.stren jest hrotk, nade derou hro-


tiku
dole

820

(porn. kotulka),

pes hiilku (val. topdrkn) navleen hrotek pipevnn kotiek (cezanec devn).
Stluenmu mslu kaj
a)

na hlce
b)

msio

(na Starojicku, na Lach),

Val.),

pesn mAslo
^

(uh.),

c)

vtisk

(Puliny na

d)

putr^ putra.

Drobty

msla, je se

pi

stloukn pod

hrotkem

usazuj, lovou vskoky.

Na

budouc poteby mslo se top (topen mslo). Usedlina z roztopenho msla slov a) cmr (slov., val.), b) cmerka (dol.), c) kalus (la.) d) varmu, varmozka, barmoka (han., hor.), e) pny (uh.), f) kapalico

(Teb).

Obecn

na

Morav jmno
syrvotka

podmsl
(la.).

m mimo
cmer

to tato syno-

nyma:

b) srvatka, syrvatka,

c)

(uh.,

Celadn), d)

vyhogance (na Brumovsku).

Z kky
Slov., Val.,
leici (la.)

se tu

(=

tu.

lisuje),

sr (zp. Mor.) tvarohy

(zl.),

(jemu

Han.

vbec

sr kaj) na zvltnm tuku

vlije se

tilku (val.),

Zesyel teplem kka

si.

do mka a polo pod lesicu;

Vedle obyejn syrovtky k

Lai
se

tomu kaj vluh (od

b)

vyloiti).

kapalka

Frdlant, Mstek).
(uh. homolky).

(la.), c) podmianka (= z pod mka vytkajc, Z tvarohu dlaj Hanci tvarky, Lai dlaj honmlky

XVI. pirny.
pirna (Debln)

= skich
bu

n.

kich

(slov.) n.

trych (Bruperk) -=

ssek
truhla
stv.

(val.),

suek

(la.),

ssek (hor.) jest

velik

prkenn,

phradit

na

obil,

kter

Zigla (slov., val.) n.

stravn

truhla

(Bruperk) jest

na (na pd) idla (slez.) phradn truhla (Jin) dlouh truhla s phradami na mouku

na

komoe

nebo

he

a na stravu."

vl
sype.

siln

dzbei (Vaetn), vydlaban nebo vyprchniKadlub 10 mic) klt dole opaten dnem, do nho se obil (a
i

Sperok

(Mstek. --

perk

perka ^= slanina)

jest

pirna

z prout upleten na uzen maso, slaniny, sdlo.

tolik co police.

Faska, soudek na

sr.

Spichrok (Opavsko)
(val.),

Mosrek

kadloubek

na mslo, med

a pod.

XVII. Ndob.

Ndob k
na
el

se

obyejn:
nin
n.

nin

(slov.,

val.),

nino
potaj

(la:

nino
i

beka),

koll.

nen,

ve
t.
j.

se

lce,

noe, vidliky:

po

jdle

se umv nen,

vecko, z

eho, na

em

a m se jedlo. Na Zbesku ndob oznauj jmnem drasta", rozeznvajce drastu devnou, hlinnou atd. Devn ndob, je bedn vyrb, oznauje se soubornm jmnem bedno."
a)

Drasta deven.
stv
v

tangla
sni

(staro.

tanda.

toudev na vodu,

ndoba obruemi staen

kop n. kopek, devn Lai .kopku jednm nebo dvma uchoma

v

kout.

nm.
:

die

Stande),

327

devn

kaj hrotica, dvojuchmu ber. Lvica (han.) jest ndoba na zpsob kopku, nahoe zabednn. Nosv se v n voda encm na pole. U prosted hornho dna m dru, j se voda vlv, pi kraji malou drku, kterou se pije. Zbel (Kel), devn ndoba na vodu (vy putnky), k vrchu u, pi vrchu prostren jest

jednm ucliem

pruseH,

za l

se

nos.

ypnch vc.*)
a

Gbel, gbelk,
val.)

devn

Treaf

(slov.,

= k,

ndoba na men Trokm paiC seku.

neckm na Podlu a na Kopanicch kaj koryto a kortko (ve chlv je tam hrant a brantk). Vahan, vahnek (val., uh.), kulat necky se dvma uchoma, v nich se na kole zadlv. Putnka jest na vodu, putna (se andami") na noan: tto kaj Valai noaka,

Lai

lov putna.
b)

Drasta hlinn a

na vaen.
koli.

j.

Vak

(val.)

Mandaska

dobytku va.

= bandaska,
hrnec

= varnk

(la.),

velik hrnec

velik a irok hrnec,

Capk,

hrnec apat.

Kohan

(val.),

velik hrnec.
(val.),

velikosti.

Kovar (val.), hrnec jakGorek (val.), hrnek prostedn

nm

se

Drak

drtovan.

na

pt

ejdlk.
v

se

Nosky (Uh. Brod)

= roslky

Patk

(val.),

hrnec

spojen,

nich

vodu jsou tyto ndoby: bn, blek (Ronov) bnek, kubaa (slov., val.), velik ndoba hlinn, zhrdlit; baka, men takov ndobka, kub (val.) epk (uh.) cabuk kubaa r= gug lUh. Brod) (podl.) plucar (hor.), pijek (val.), hrnek na
kaj pikrvka.

Na

encm obd

nosv.

(Teb), dva hrnce Kidlce na uh. pomez

pit.

Cnka (Zbeh)
(val.
I

= = ciment

(slov.)

= plech = kofla
Hravka
(porn.),

(Jin).

Plucka

jest
ji

baat

sklenice.

tverhran

lhev na vno,

snadno vstriti do sotora.

husnk

Peke

kachlenka

(Bohdkov),
ve.
kos.

(Mn),

blenk.

babvka, Ndoby na dojivo

jsou:

Vyjmenovny jsou
ci

Oatka,

Voatka fzp. Mor.) ~= kosatka (Teb)

(uh.)
,

lamnka.
{Karlovice),

slamenica

slamianka
s

(la.)

ovka

(uh.)

= okn' = oitka
(han.),

Sotor jest dlouh ko ze

nm

'Slovci

zvlt

lhev

vnem

slmy nebo palachu pleten, ze sklepa nosvaj - samk

bezov.
liica,

(Jevko).

Kozbek
(uia,

(val.),

kok z

kry

Bartuek

proutn ko na zemky.
Lice
uica
se
[la.J
,

lyka,
n.

eka
(la.),

[han.]),

noe a

vidliky

uschovvaj

liinku

tynku

zvltnm to po-

vaeky (vaacha, vaaja) a vrlk n. plecht (han.) zastreny jsou ve vaanku. Na strouhn sra pernku a pod. je struhlko :^ struhadlko struek (las.), na cezen cezk -^^ cedlko dlouhlm koi;

cezan

-^

cedak. Slnce Moravan solnika kaj.

*)

Na

Lach

gbet

znamen okov u studn:

v Bludov

okovu kaj vdro


zez

328

tech vysokch nohch,

(myjok,

= ez = hez (han.) = dez Opav.) hrot (Opav.) ^ loof

(sev.

Na umvn ndob

a nin jest kop o

(dol
)

=- myjk

Frdek)

XVIII

Oru, Mtl, ezivo, utat.

Velikmu

Orum na Ronovsku jmenuj nin tesask, hasisk a pod. nin hospodskmu Valai kaj d: Pomimo motyky nepotebovat dnho du." m se ee a tee (noe, sekery), jest
na Valach a Lach ezh-o, sekerm kollektivn Valai kaj t ufat
Ach, vy mte
:

moc uat!"
;

Pantok, dlouh, neirok sekera o dlouhm topoe, tpati dv.

Obuek,

m Oepaka

mal sekerka o krtkm topoe (slov.) na Valach obuek Valaka, sekerka valask. toporo dlouh a uv se ho za hl.
(val.)

Hlavaka

(Uh.

Brod)

mezi pantokem a obukem.

=
(val.)

htavatka

(val.),

sekera

Podtina

= tesaka,
kuovnica.
irok

iroina.

Pobjaka (val.), sekerka, ji se indely na lat Motyka obyejn slov t kunica n.

irok,

pibjej.

Graca,

kulat motyka.
(la.)

Ramovaka
Mor.)

Pvka
nosl

motyka na kopn

(la.)

=^

krump

(zp.

p=

(zp. Mor.),

(paez).

motyka.

:==

Kylhof

= pik

tlurica

(klonica),

nstroj

lama

kamene.

XIX. Oeliv.

Oehy Hanci a Horci jmenuj vecko nin, jeho se pi peci jsou to oheblo jinde znamen oeh jenom hlku od ohebla pometlo n. ometlo (val.); lopata n. lopa (val., uh). n. heblo; ostka (Palonn), lopatka na vsazovn vdolk do peci hrbaka (= hrakut, baka, val), lopatka na vyhrabovn popela zpod kotl; yidUce (elezn) na vsazovn n. elezn t na kutn uhl; devn roh (val.), irok vidly na kolekch, na tot. hrnc do kamen
uv,
:

XX. Plachty.
Dle toho,

na
,

se jich uv, plachty maj

jmna rozmanit. Nejvc

n.

jmen m
n.

plachta travn:
(dol.)

trvnica,
n.

prevka
n.

nSevka (nh.\
(Opav.),

cpnica

cpnaka

drchta

drychta

drochta

dychula.

Na rozsvn jest: rozsvka n. romchula n. mchvka (Frdek). Na zvan" popelnica, popelica, poplka, popeluka. hka (podl.). Na list je listnaka, na pokryt slmy v loi: lonica n. stlnka (zp.

Mor.);

stl

se

mky
str

se vyspaj

pokrv ve vedn dni stolvk (slov., zvlt zena stolvku), ve dni svten obrusem posti se po.

prostradlem.

Dti

se

pstuj v

chvce

n.

v loktui (val.)

rky

ke

tyem rohm

plachty

piit

jmenuj

se

trhky,

trhy, traky, trky, cpky, konce.

329

XXI. Sprva na prdlo.

Prdlo
se

nejprve

_sv

n.

,.pch"

pajchovni

n.

pchovni
:

Pajchova
kter tm

je

toudev o tech nohch, v n se

varu se pivede,

naped udl

luh takto

na dno se proste popelnica,"

na ni se nasype popela a naleje vody,

e se do n kladou rozplen
se

zpsobem do
vypr

pskov

kameny zvaac kamen," v luhu pak

se
n.

prdlo
-

sv''

potom
pstem

ve

vod
(las).

tekut

nebo

studnin

na

pri"

(stolci)

kyjankou
to

na podloenm
dlko',

vlci n. vli

Such prdlo pak se kl" (val.) deskou na jemaj prdlo jest za cihliku hta;

sklenn

koule.

Nyn vak u

se

vtinou pere po

zp-

sobu novovkem.

XXll. Nadvky, pezdvky

Z kapitoly nech ppony

a slova obhroiibl.
jak

o tvoen slov poznali jsme,

slovotvorn. Rozmanitmi

hojny jsou v naich

tmito pponami jedno a t slovo nabv nejen tvaru, nbr i vznamu rozmanitho, a to namnoze rozmanitho vznamu ethickho. Obyejn nzev dmky na p. jest /cj;a; s obyejnm tmto tvarem nespojuje se dnho zvl.tnho vznamu: Nevidlas mj fajky?" pt se hospod hospodyn, hledaje j. Jak vak city vzbuzuje v tot slovo zdrobnlm svm tvarem, kdy si po dobrm nedlnm obd ekne, e si vil zapM ajeku ! Pinese-li si vak hospod velikou dmku s

nm

trhu,

hospody nerada
hospody

to vid,

,.dy do

takovj aje vejde

v

sa na rz
z

za

tyry grajcary tabku!" A kou-li hosi)od

se zlob,

neas, teba

obyejn

fajky,

e ,.toho fajska n^bo fajiska) za cel bo

de

huby nevydlal" Ppony, jimi se tvo pezdvky od kmen jmennch a slovesnch jsou hlavn tyto: r (suchar), di (nohl), lo (vmyso*, ula (bani z
hula),

d (ryz), o
Vye
to

(vidro),

och (sipoch),

iich^

vcha (papluch,

pa*)

plucha), ec (o-klbenec),

d (stap), jdcko^ acko (packo, chlapasko

:

Zvlt ast jest ppona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku rt, pod" nebe! Zasej ty noiska sem strk? Nemoe si skovat

ty hbiska?

to psisko!
se

Mimo
tropickmi.

pezdvky oznauj

svmi

zvltnmi

slovy a slovy

Pezdvky jsou nemal dleitosti, jde-li o poznn povahy nrodn. Ve mnohch vcech shoduj se tu snad vichni nrodov; osel na p. mlo ktermu asi bude vzorem mouvlrosti; v jinch vak li se charakteristicky. Nm na p. oveka" vzorem jest pokory a trplivosti
*)

O vzname

tclito

ppon

a pklady srovn. ve.


nsledovn
Schaf".

330

tyt

hodnm, a pro Lachu nejhor nadvkou jest

si

Nmcm

vlastnosti
lata

jest

dummes
kdeto

lata,"

splen,"

Slovk takov pletky" ani by

neviml.

Vtina pezdvek naich odn se k mravnm vadm a velikm kehkostem, je kry a posmchu zasluhuj, jinmi oznauje se vc, je
nen

lovku
se

po chuti, kter prv nelibost jeho vzbuzuje.

Zhusta chaa

rakterizuje

pezdvkami osoba

nebo

vc

tak

strun

trefn,

vznaniu jejich ani mnohmi slovy a dlouhmi opisy vystihnouti nelze:

jin zase jsou

plodem prostonrodnho humoru.

Pezdvky
Vysokm

osobn.

hmotn : horo
na
tj

(chlap jak hora),

baldo

(kololint), slon-

bidto, (to je slonbidlo,

moe pse va"

= huben,

stahn, cahn,

cahl,

cohan,
chlap),

lancch (hran),

vysok ensk), kostrhn ^= skolhan

kloc (vysok a such

Tlvst a

hmota, okasta, klacmuda (vysok a

amelezo
(silk).

ne-

ohraban, plahan (velikn,

las.),

kober (bich la.), bachala (bachr), bank, batk megaa, ^-olya^ (?) val.), vgala (tlust, neohraban, val.), zugan (sedl), zembuch n. ozembnch (mal a zavalit.) Mal: suk, uaa (zakrsal), krns (id.), krhel (la. id.), apar (apat,la.), skrek (on velik neuroste, bude tak skrek"), mazgera (zh.). Huben, slab: chudr, suchar, mugar (vl. chroust vychrtl
:

tun

(mal a tlust, mego (megl, megula,

lovk,

zh.),

porka

(val.).
:

>d

patn chzK

matl
(la.)

;=:

matlocha ^= matlo, glajda, chra-

mozda, ampala
t.
j.

= ampoch
krampala

(la.),

drob,

la.),

Od
zrzoch

barvy : eda

edival,

= antala, krbala (kdo krbe", = krpaia vidrnoha ada (oadl, ern chlap); zerzo =
ant
(la.),

(Zl.)*)

(la.,

kdo

zrzav vlasy).
ilh).

Od Od
ganges

zraku: vidro (kdo vide,

?^e;

bunala
zajikav).

(la.

uhnl),

chomto

(kdo chomce, slova polyk),

(brebta).

(val.,
:

Levk Dle nevpraonho zevnjku:

navec), ipoch
(las.,

beblo (kdo beble", se zajik), brWo krchk, mank, mahdk (val.), galbk (val.).
nekluda (neistotn).
(val.

matlocha
(mal

(pi-

umouranec), ne.pita
sasora

neist),

stap

= kosm
lovk
ve
ias.i

(kdo

vlasy

stapat),
val.).

(rozkasan).

mrapa

velkm odve,
prtk
(vec).

Pezdvky emeslnkm: pak (eznk), chlupka soukcnnk,

Trhan: flandera
kubenda
ar^ot
*)

(la.),

odrama odrachmela, odrha, pailata, kubn,

(la.).

(val),

knot, klak
(val.),

chvant

chvanak

(la.),

argan

(la.).

(las.),

smyk

ousta.
I.

nsl.

vedei-

Krumfiiss (MkI.

51 V

Tulk: pauda.
nocch),

381

(zh.),

pobuda,

i>otluke
(las.),

otluk, lancuch, lantucha,

(val.

lanto, (uh.), landa ila.).

locn

druda

tulk

n.

tulaka po
(la.),

obisvt

(la.).

Niema:
hach
(la.),
(la.).

nicpotak

(la.),
(la.),

oplan

(val),

olacli

(uh.),

chachar
(la).

halapatn

lobs (val.),
(val., la.).

tach

(la.),

lata

ata

splen
lotr),

lata

(la.).

gagn

otrapa, ibenec,

smuda
p.

(val.)
:

tomc
(coll.

(val.),

koodj

(val.

zdrba
(porn.),

luza. la.)

Hlupk, nemotora a
nhela. ogego
Skrblk:
(la..),

gmela

bygan

(porn.),

gybas

(la.),

radvan

(val.),

trkvas (uh.),

hup.
krto
(krt

zgrbla,

zgblaa,

gra.

gria,

gro"),

hryzikrko.

Pezdvky vcn.
Vak nejen osoby, i vci maj sv pezdvky, jsou-li nepkn nebo nevhodn anebo mluv-li se o nich s nelibost, s nechut, s opovrenm

Zvata:
hliva

trt (vychrtl

k,
:

pom.), kapa (^^ skap od

hus).

si.

skapa)

(=

herka),

pra

(koza),
:

araga (rozkien
ebe, tebaa
*)

Udy tla
kdy
ie

lidskho

hlava

(kdy zaslouila pohlavku),

kotrba,

palica, palepa (la.,

je v n

kdy jest tvrd, nestupn),

seka").

drgaa

(val.,

krk: ggor
pijk

(vl..

hus jcen),

gago

(val.,

enom

po

do ggora cpe"),

(chytm

(oi

\"yvalen), hale (la.)

nos:

oi: pod pijk!") frk (dostane po frku!").

uchn, upk (pleskni ho po upku!^), kynl (la., velik nosisko). huha: gamba (kdy jest velik, nepkn, a lovk j obdaen jest gambat, gambl), paeka (huba prostoek, pomluvan proto se k Zave t paeku!" Dostane po paece!" Kdo paek mlt, jest paek.") Jinde paece kaj: ua, ubaa, kua, blama, plampa,

tepaka, klampajzna, blafra, zuby: zuble, keln pai)).

papula (huba vypasen,

kter

hodn
(kter

(kelce

vecko skmou").

zda:
kobero
(vl.

chrbt.
(vl.

bicho: banur, banuch. bandor,

la.).'

= zuby

kan),

kamky

banoch, bandorec,
vechno
strv),

bchor kravsk,

kaek

(kter

papra, gramla (neikovn). lev ruka: krchaka, krchaa, manaka, galvaa, galnohy: hnty, kyty, koty (vl. prsty: pazry. baa, mandyka (la.)
sajdk
pytel, val.)

ruka:

nohy

telec n. prasec

otrt koty"

umel),

kotry (sthnut kotry"

umiti),

gly (dlouh nohy),

thni
ty

hpy, py, ampada, klae, apy (vl. kravsk nohy), anhyly (val.), hynty (val.), upky, krosna (napokro lpe, la.), gramle (co ty gramle sem krosna"

strk?"), jedenstky (dlouh huben nohy).

*)

Od

adj.

,lebav-

=-=

hol.


Staven
:

332

na spadnut), chajda (chatr

,

poloma

(star chalupa

kufa
nza-

(nehledn chaloupka), aanda (velik jizba)

(mal, nehledn pokojk).

harabuza

(val.),

postel: pelech, bchory

(peiny).

surdk

bytek

zgarby

(star zgarby

= haraburd) ==
val.),

harabz, zabrcada

(=

vazadla,

nepotebn krmy v jizb, stepy (nin kuchysk.)

Sty:
hby,
brlochy,
aty,

g^raija (star nbytek, val.),

habrfochy

'val.),

knoty

(star

vci vbec,
(val.),

zvlt
lunty,

zebrl sv knoty a l"

(la.),

svch

pt

vestek" dle nm.),

kvanty

chvanty

(la.

t,

rty

(las.),

fafrochy, very

plzk (ouml, upinn klobouk), klapk (star klobuisko, jeho stecha

klap"

= dol
(vl.

vis),

huc

(kared klobuisko)

geverec

star klobouk valask),

= krp,

kepe

(val.),

kuma

(velik beranice,

kdo v

n chod, je

kucmk,

val),

havan (roztrhan kabt),

pltn,

hazucha (kabt nesvn), uba (ouml halena, plt plky =^ dry drlavice irok

gat
(

hp

(velik bota\
val.)

karbat

= = krbl
n).
la.)

(val.)

bagan

star stevc),

labun (papue,
:

Pajzk zz klemzk
Jdla a npoji

= gra = grmela
(Ji.),

(star

okrtek (nepodaen peivo,

bacn

(han.)

bachanec (sprost buchta

kae),

lura (kva
si

osch (patn kol), paplena (moun daj trochu tej lurky =^ brynda, la.), =^ glura (la.
(val.),

navaila
la.),

tej

glury")= uchajda

lucha (patn pivo, kva a

j.

urp
:

(jabko, hruka zakrsal).

Pole

hrb, strup, zdrap, zdrec (pole nerodn, hrdeln).

:

Prnrr
zvi.

uchta

= uchtaka (prce liknav),

prtaka
-

pihtaka prce ostudn,

jaksi prtaka"),

tesask),
(vl.

pindraka,
zauzlon
niti

idycky byla

mrvenina

jalov

e,

val.l

Pezdvky
a)

obrazn.
:

= stryga

Od nadpirozench
=^ stih
(la.)

bytost

a p.

vylkodak

(la.),

mra,

bosorka

= arodenica

(obyejn

= nespraven,

stapat

ensk), podhodek, sktek (uktan",

upinn kluk) -- skrjatek (uh.) hled jako cmok" ^rr Azdorcvit) (la. (val), smok cmok odmna (la. ^^ potvora), bubk, mtoha (uh. zzrak (pera, makara: di ty, zzraku kared!"), zmora (=mra). oset, v, bivol, tele, tele Machovo, baran, b) od zvat: hlupk: kdce tcho (tajn zlodj), pomirec (zasmuil) somr, sova,

= kata

kuna (mlsn lovk,

kter vecko vysld),

ps dua,

pes (rozpustil

klul,

kter

mnoho at
^- suka
krtica

])odere, la.),

protivn

lovk

uha

upka

kudfa-

fena (zl ensk),

aja

(tte
!)

aja ajovskl), ava,

(la.

klisna, vydra (cundra),

(i\,h ),

hyd (ten abia kv(')ra (ke,

hyd pekeln
uh.),
:

=^ gyzd

oklivec),
je,

zlobivec:

re, keek,
lilsta,

sojka (vadiv ensk),

slaboch

ba (abnl), cvrek,

chrust.


kvona (nakav
:

833

ena),
!

tutna.

tlust ena
star

bachya

koza

troj
si

vznam mlsn kozo htp kozo dtinsky pon). zhnil kote!

kozo
plevel,

(dve
patn

odrostl,

kdy

(lenivec).
(vl.

c)

Od

rostlinstva:

smottacha

obil),

mrkva

mrkvs

(hlupk), pcli
kltiv,
leniv),

(lovk

pichlav), lebeda (pata, ledaina),

(vl.

kvak

(lovk
hlub
(vl.

zelenka

zelen hruka,

lovk

neduiv),

kol, hlupk),

oskoruka (such, malink osbka).

d)

Od nad:
motovidlo

trdo ^= trba
(neika),

trba olejov

= gra

(vl.

epel)
(hbet,

hlupk,

ktanica

(zdlouhavec),

chomt

sprost chlap),

kadeka (bich),
(star dvka,

da (tlust ena), harfa (vysok ensk),

si

hachla

= drhlen

kdy

vede jako mladice,

star hach-

lisko"), star

oheblo

(star

nehezk ensk), vaacha (kdo se do veho

mch), patrka (=: paeka).

mrynda (strava na marvan (buchta z pohanen mouky, hlupk, la.), mrv (houska ze penin mouky na zpsob vnce spleten tlachal, nimra), val.), varmua (vajeina s krupic chamula (kae ovocn
e)

Od jdel :
hlupk,

bo drek bez kvasnic (hlupek),

cestu

^=--

val.),

nimra).
f)

Od

ivnost:

kostelnk,

= trhan,
g)

la.),

katk (trhan), hycel

masn kostelnk (katv pacholok,

si

(filuta),

erha (ras

val.)

Od rznch vc:
val.),

punt (mal chlap), zhlodek (zakrsal lovk).

lankvara (chab, stonav),

(nimra,

ndolunga (nevdouc
chab nejapn),

rady,

la.)

chmula
aludek

nvara (mrzout, launenhafter Mensch), glaga

(telec

namoen, syit
nestupn),
(vivk,

= lovk
la.),

mlezivo (zdlouhav,

thne

se jak mlezivo), otruba (hlupk),

slota (darebk),

omasta (m za uima),
(hrubin,
star

suk (svhlav,

odezek

pinavec,

star kalamaja.

od pantoka"), koltn rachtla =: rachomtla

dvka), kra (star ena), ubra fuubran, upinn ensk). Pezdvky synekdochick : hbet (pezdvka sedlkm), kobero bich), paeka (= paek), hrta (la.) (bicho ggor (vl. hus jcen =^ pijk, rout), schtubn plca (sohlubn lovk), stevo (rozepranec), plezmero (adra rozhalen, kdy se koile pod krkem rozepne kdo tak chod), hutlama (lovk nevymchan huby). Ironie dobrodj (vdy ironicky -- darebk, koda) r~ dobrodinec
(star

= dobrutka
(= dobr
ponesou,

(la.),

zdara

(=

nezdara,

to je ist zdara," val.), eledn

kvtko to je eledni").
kury", ohledv slepicm, skoro-li co

Humor: kuimacek, kdo mac

se

pokld za nedstojno

den kov" a such mlyn

brno -= ena brbtav, klebetnk by v tetky klebety roznely)

= na
z

me

-= skrblk (la.),

mizinu

pi.l,

= sotor
.

stu-

brnoa nebo star

(dlouh ko hanck, jako

rr=

nm

chlebra

= huba.

ebrac kabela (ebrk

ebrota),

Pezdvek

humoru a

vtipu

vzelch jest po

334

naich osadch plno Tu neujde dn zvltnost', dn hloupost, dn vada nebo nees, aby se z n neukulo njak epitheton ornans." Nkdo si na p. kdysi pochvaloval, e kule z jeho puky letc udlala fim", i zstal odtud Fimkem." Jin ukradl kdysi komusi dort, i stal se z toho dortaem." Hrvali si chlapci na mlyne, jeden chtl

vdy bti prkem,

pezdvno

mu

odtud

Prk" a do

smrti atd.
(po-

Abstrakta pezdvkami :
divina (podivn), svvola
(zl

rozum (mudrlant), koleda

= klebeta

vdav: to je koleda! to je kus klebety!").

an pcha (pyn

ebrota),

(lovk svvoln), trata (marnotratnk), lichota lovk, la.), nstraha (pokuitel, val.), doera otera ostuda (lovk doern, otern ostudn), ndobina nedobrota (ty nedobroto!"

po ptelsku,
zkvara
(patn

asi

jako

nm.

Spitzbube), paskuda
zavinil,

(=

paskudnk, neposeda,

(kdo

nco

zakvail,

na

vzdory

udlal,

la.),

pata

lovk,

patn vc),
zmtl,

choroba (to je choroba

s

lovk)

neduha,

zmata (kdo

nco

patn udlal), chumela

nechvlou (neohraban

lovk.
jmna pezdvkami: Kdeln Veruna, paesn Jan (neRozinka Vachetkova (pihloupl ensk)*). Ma (osoba marniv nebo marnostratn, vzhledem ke slov., maiti"). Mahda (star Mahda
Vlastn
ikov),
:=:

Majdalna),

Majolna

(vyfintn koketa),
kter chytr

lapota =
(nepli

tlachati, val.), Putyfarka

(necudn ensk,
rady
udl

Dora Lapotova (tlachaka val.), Trandamarna

a za chytrou se po-

chytr entina,

kld, od slov.

trandat," hor.)

Slova

ciz

a dialektick pezdvkami: (gavenda

la.**) figura (ty figuro
!),

tlachal, plko, la.),

jaskulka (drkotnice,

ot

cign

kmn (gamin)

portukl
lid),

(taki filuti)***), juhas (trhan), nacin (daremn

ktv

(otrapa).

Chlap
Nai

roba".

Slovkm. Valachm
pravi ena o

Lachm

jsou

nzvy estn:

chlapi

s v lesi",

svm mui

en a dosplch synech, nae roby s na poli," zase mu dosplch dcerch. Ale na Han a jinde jsou slova ta nadvkami! Ogar (val.), ogara (Zl.) znamen na Valach a na Zlinsku chlapce vbec' na Lach jest to neposlun kluk. Polsk zgarby (poklady) jsou u ns starm haraburdm, val. krbce ziiamenaj na Han star botiska." Zajmav jsou pezdvky: korhl (Chorherr). herpika (jeptika), abatya. Onen zna ochlastu, herpika jest erdek baba'', abatya st<vr klepna."
o sv

*)

zlnskch
**)

Pihloupl osoba tohoto jmna ila skuten v letech Pasekch. Mlad generace nynj j ani neznala,

asi

dvactch na
rod

ale

Rozinin

nevyhynul.

Ob

slova sice neznma.

jest

***)

Cign

lhti"

mlo

se uv,
(oidil).

Ocignil

mno

obecnm nzvem zpronevilce, lhe a take. Slov lh^> vbec mluv se: Ty cigne! {^ lhi), Necigai (= neli). To je cigna (le). Du sa jak star cign!

- 3
Tak slovesa dialektick smyslu potupnho nabvaj: gazdit" znamen na Brnnsku patn hospodaiti, bozaj mne!" (Zl.X polub
i

riia!"

(Jicko), sice uv se slovesa

obtlit."

Slova peformovnnd pezdvkami.

Nechutn-li

nikomu

polvka,
e

mka,
buchr:

ika, kka,

buchta,

bu
mu

e nejsou

dobe pipraveny, nebo

poleva,

by radji

nco

jinho, lovou

jdla tato:

maura,

ia,

kya,

Pod' enom t kyu? Takov maura moe si sama snst. Z podobn piny stv se fajka faj, kabt kaboem n. kaba. a obyejn punocha, tak dostaten na oznaenou neiky. hlupka, mn' se v punatu. Nadvky ae sesiliij: trbo trbsk, osle oslovsk oslcen,
i

ostcenck, vole volcen, vohicencn (Ji.).

A jako jmen podstatnch tak

dje
nelibho,

slovf^ hojn se uv

neplechho,
ten

nemrnho

p.

Kdo

na oznaenou neas mhiv nebo

prdol,
jest

plesk vci nerozumn,

prdola,

^plk", jest plko, uplkan."

uprdolen."

ensk

takov jest prdolena."

Kdo

neustle

lamzg,

jednom mluv, ten pod' o tom koleduje, klbos, kalabiznuje, dragoi (las.), gajduje, bumboce" (las.). Kdo m hubu nevymchan, ten kpe, pe." Nevdkaj!" okikuje enu mu, star-li pod, jak bude dle. Rechna (drkotnice) rechn." Spati se na nkoho jest bekat, skekat: Skkni na nho, dy nesly!" Kdo se vad na veejnm mst, ten sa rozdavuje (je rozdven, rozdv), hyls, zvo, a komu kdo nleit vynadal, tomu vyzvol." Dcko ubeo

en

cb

sa,

dv sa
stari

do cebka, je ucben ogebuje

tedy

sa,

je ogben,

pra; in-li to do ple, ten

o

kra." Kdo se m dl pek, ma hubu na pek." Deko, kdy naplkajc

lovk,

skr,"

je

nco

adon, tehdy

kran, ard a vrand."

Smje-li se kdo potmile, u sa, m hubu cen." Kdo se smje na hlas, ten sa oeuje (oker)," a vysmv-li se jinm, ^vyeuje sa, dl si v.eky." Smti se nezbedn, nezpsobn (cachinare)
jest

chlachzat sa, hyhat sa, ehatsa." Taniti nepkn, v neas anebo vbec pozorovateli nemilo,
(vl.

jest

hpat"

skkati kared), pytlovat sa, trdlovat sa."

jdla

Spatn kuchaka

bable, klhn (klohn), gygle."

pere,

Kdo hltav,
i

nezpsobn

j,

ten

ch.

dg do sebe"

spaerkuje,

skme

vecko-."
pti, jest

Povati

nestdm npoj
Kdo
silno
sa."
;

lihovch,

neb

spah, vodu ne-

zpsobn

dut, chlmat, sopat *) a oralec jest orala, ochlasta,

ochlama, slvala, orala kalenica."

Uvelebiti se

kou, b."
sedti
v

nkde

jest

uedli

neas

jest lapt,

skeet, uet,

umt,

klamt,

kamt"

kde

dot u,

tr (vz),

Vlastn dobytek chlope a chlme.

zaut
sa kdesi. Kdo

336

kdo
plete

m chzi

zdlouhavou,

nohama, ten

^sa glajd, gramle, rajd, ance," jest glajdav, gramlav, rajdav antav," kterto slovesa vlastn znamenaj zdlouhavou a

nepknou chzi

vol: rozglajdan" znamen tolik co nm. schlampet." Nemil host sa z izby vytragali. " U sa trag"'. jde si pkn zvolna, maje pospiti. Vyalpil sa," vyskytl se z nenadn, ani ho teba bylo. ^prialpi sa" spolenk nemil.

se

Lenoch sa uk, je kav, uchme sa. och sa (okoun, nem dlu), pes sa po poloch a po zahradch, pelencuje sa kole uhl.

paaduje sa."

Kdo nemrn
jej

sp,

ten kye. hnije" jest

kys

ukysan."

Kdo
ho,"

hled, co neschoval,

nepkn

ostihal,

r, zb, zgty," nadlal mu schodk.

lichotila.

Olefl.

ochecWl

XXIII. Slova
Slov lichotnch v

ei
se

lidov jest

nepomrn mn neli
rozmanitmi

pezdvek.

Ctnost

dobrota nejev

tolikermi

zpsobami jako
a

patnos a

kehkos

lidsk, a tyto

vdy vce v

oi

bij

snze se \w-

zoruj ne onyno.

Dtem

lichotv se slovy

mj

bobeku, moja

pinko,

(=dt

zdrav a vesel),
Ach,

ji's

mj barnku, moja baruko, mj kvteku. mj knote, mj chrobku! To je habl

:

Cizm

dtem k
mil

se:

syneku,
zlat,

holeku,

creko, baruko

Dosplm:

dtka
o

dti

lidi

byla

vm

duiko! hubnko! to!" oveko! Pane rechtor! jak ste kvteek malineek, napite Drah ovce! Dyby mi pl novho dl! ( nic mi nedal).
mela. Duo mil, slyela

tom? Hobku!

to

XXIV.

Pmry
lidsk,

a podbeiistva.

Pmry
obraznosti.

a podobenstva

dodvaj

ei

prostonrodn nemal

sly

dn jazyk

by

sebe bohatjm byl.

nesta svm

olovnm materilem na oznaenou vech jemnch odstn mylenkoA-ch i pibr na pomoc pmry a podobenstva. chtje nzorn oznaiti velik vlastnosti

vc a

jakosti dje.

Pmry
nemn

takov ustaluj

se

ei.

stkou pesn Ji tomu zajist fraseologie nrodn, jako jin slov, tropy a figury. dvno, co dravec rys vyhynul v naich koninch, a pece posud k se o lovku zdravm a ervenm, e je jako rys.
stvaj se

majetkem obecnm a jsou

dleitou

e se bez
sed jako

pmr

takovch ani vzdlanci

ale dle

dobe

obejti
:

nemohou,
. . .

stoj jako Jak asto slchme nen jim ppadn ji nevd, obraz na snad. Lid ovem na takovch rozpacch se neoct, ppadn

pozorovati zvady v jejich hovoru.

. . .

chod jako ...

pmry
slova.

a obrazy jsou

mu prv

tak

pohotov vdy

a vude,

jako jin

 mi
7,

prostoniodnch tchto

pmrv

obraz poznvme, jak byste

n.

lid

um

pozorovati.
je

e zaslechnouce

v hovoru

Nkter obrazy vynikaj takovou plastikou, mimodk pi nich obraznost svou pro-

dlme dle; z jinch zase probleskuje jadrn vtip a rozko.n humor.

1.

Vlastnosti vc.
kda.

Bl jak snih,
blm, tvaroh.

ata.

hh.d jak stna,

bl

(vyzbl),

blizJco

jak z hrze

do

rybnka.

ern

jak

uhel,

hlave, kavka, zem (pinav), komin (umouran), bot (prdlo), drah erstv jak ryba, hd, cign o hrohicch. nohy neist). ist erven jak krev, ohe. rechtorovo tele (o holce velmi erven). dohry jak sko, (ito), jak by ho holub naobr, jak Vyzovice*)
(ruce n.

(lovk)
iini

by ho mos pohledat, jak mslo (pvtiv),

lese

(cesta)

jak zvon,
jako

jak

inec, (v
jest,

vm (dobe). divok jak by v ei): t jede huba jak traga,

jazyk jak na obrtlku,

urst

(las.)

hbit

jak patrka, jak lejf.

nedv

darmo

mdlo.

m hubu
(:=

hluch jak pantok,

baran roh, a be.

hok

jak polnek.

pe

paez)

hip jak

hladk jak sklo,

poleno, sdlo
var.**)

hol (hlava) jak koleno,

hork jak

chtiv: je na vecko jak cign na ocel.

(huben)

jak deska,

tska,

chrt,

korb,

dnka, brucok na felb, slabik (huba), jadrv (mslo) jak kry. j<^sn jak muh srkm podpali (op.)***) jist jak v koi voda. ryb oko, je tam (venku) jak v rybm oku. krsn (dt) jak Jezule. kiv (nohy) kaln (pivo) jak rf) ;ik brdeka. kysel jak ava (= ovk), jak vesk. lakom jak

chud sedm drahch rok, indel, jak by vrky lpl, e by ho

pes, je

na penze, jak ert na hn duu.

kivk, (znaek) jak
jak blto, purheina.

lehk jak pro.

hlapec) jak za gro

-

mkk

jak plusk, my, doch, mork.

jak mlly, jak dn do roka,

modr jak charpa. mnoho: jich jak kae

je

ble oko.

mal mdl jak mlto. mokry (zmokl)

v hrnci (dt)

m dt m penz jak upek, masa jak od mandel jak kaveek, m dluh jak
at, bylo jich tam a

jak smet, je jich tam jako eetek,

rasa,"

sily

jak vody, na poli je

kvt, je tu

kru, e

moe pantoky

rno (modro,

blo etc),

mlo: m hladu jak mynova slpka, mm tupoch (mnoho lid) penz jak ba chlup, m at jak ba pla, pibv ho jak kra-

tam

je

jak na svatch

jka v
^H

hrsti

(=

po mlu
ovoca

roste),

nabr toho jak straka na ocas (kdy

nakld
*)

hnj),

Je

jak by pohodil,

mm

z toho radost jako

vrouc voda, liork pna. **) n. je to ist jak ve Vyzovicch po jarmaku. Tam toti po kadm trhu obliuj domy, je od dobytka byly upinny. ***} Matka pravila o nemocn dcei: Byia robsko, dy ia, zem se pod tsla, a vil je jak paslica. Rno na niedanie (v okol krakovskm) gotuj} u r z kwaszonj ytnj t) owsionj m;iki. niekiedy z zemniakami i grochcjn. Kolberg, Lud. v. 135.
i

22

~
valach z hBate.

338

nah jak
lii)a.

nadul: chod nadut jako sotor.

jak ho

Pmb

stvoit.

neobratn jak motovidlo.

(zl.)

to je

nestl nespo-

lehliv: je jak

marsovsk hodiny

opil: jak snop.

ostr

(n) jak

jed.

nm
en.

kola dlaj (v och).

pkn:

napit: u je jak utky*)

a se po

plno: je

rostl (obil) jak

;=^

tina.

vudy plno jak bdy.

:

pojak

pusto, przdno

je tu

jak po vyho(cesta),

rovn jak svca

hodil.

(ohaj),
:

jak po dlsni,

jak po stole

by kulu
u je

rozdnrdn m hubu jak papu. slab jak hrachovina, mucha. jak chomeek.

sel

ste

(val.)

^~lav

jak ivica,**) kruch, kru.inka.

led,

vkem

sladk jak

stai jak hib,

chrsteek.

studen jak

ruce jak rak (erven od zimy).

such jak trud.

ediv, siv jak jablo, holub.

ikovn:
jehla. ticho),

je

k tomu

ikovn jak senn vidly do saltu.

jedla.

ani

piat jak

thl jak

tenk jak vlas,

pauina

(ltka).

tepl (voda)

jak tuh.

ticho:

ani nepkne, ani nepet,

jak dyby

mak

st.

nemrk (-^je

je tu ticho,

tlust jak l,

dya

(ensk),

kavec

(chlapec),
(iron.)

vlec (mal dt), prasata s jak jelci; je tlust jak vec na

kolen

tma jak v mchu, v

kabeli, je

tam tma

e ju

moa

krjat, e

moe

pohlavkovat.

tun
mm

papulu jak na

pln msc.

kotrina (maso),
kost",

jazyk jak trdlo (od kyselho).

(koile).

kot (zmrzl), plot

vzcn jak v noze

fk;

trn.

tuh jak hva, tvrd jak kame,

a

tolik:

A nem
rys,

jak by zmtl.

zdrav jak buk,

cveek, ken, epa,

kru-

oech,
pnek.

zhnil

chlapk jak vupek, lusk, struk.

(leniv) jak klt.

zh

zelen jak trva,

zima: je tu (v jizb) jak v psrni,

(venku) a se jisk, a indely praskaj.

se jak ba

pod

kamenem, u ma jak sirotku veci drali. lut jak vosk, arek (ranunculus).
2.

zmrzl (ruce) jak hrab.

Jakosti dje.

B jak vec na jarmak, vtr; bK co mohl vyskoit, b div nohy neub, jak o zktadku; bh jak kula, jak trpka (star ale bere jak v na rohy (kdo rd pijm dary neb jet il ensk). uplceti se dv.) cpe se jak id na palru, Hank ke zpovdi, zima ekm na to jak na bo smilovn, ekali zme t, jak do ddiny. dti matky z trhu. h jak ert na hn duu. d tomu jak dl s nm (opatrn. ba oechom {-^--^ nezvede nic). dl jak,
si

etrn) jak

pomalu.
i s

k, drbe do toho jak malovanm vajkem.

(la.)

jatel (datel)

dr jak hluch dvei; dr sa ho jak pijk.***)

dl
jak

fui

plakami

hled jak

kosti

(upen), vr (byste),

hrom do kuban (posupn), vran do ba z kky, z prachu (smutn) ee hled

*) Slovo sice neznmo. **) Zivica 1. bl smola 2. se soli spocen voda. ***) . kl.

jak ek (dt, je by u

339

o
nevyhled.
;

mlo

spti), div si

chod jak
chod za

duch
(

(ticho),
;

jak

bMdn

du.a,

bludn ovca. jak pitom

jak
s

jak somr, sotor

rozdurdn)

jak pvica (pyn),

treterem (poplaen):

mn jak" tele za krvu s puchem (ustavin

13a

(dotrn),
zavaz),

chodm jak svzan, chod jak koka cho jak na ofru (jeden za druhm,
sedmikrsku
to jak psovi
ti

p.

ebrci).

ve kvtnku.

la.).

chovaj ho jak iskerko v pernici (= j tak se mu od huby pr. ide

prce nejde od
sv.

pastva (kdy
.kube),

nkomu

ruky

pes jen

vrchu trvu
i

jak pentla (vystzlivl).

letiJHk drak. leze jak mucha z pomyj. md se k tomu jak zajc k bubnu.
^sik

ide

pozadu jak

Martin (protoe jde po vech svatch"),

ki

na horch, jako by ho na vidly

bral.

mi vii se mn jak by zlata ukrajoval vaacha. mrzne tak pra. je najeen^ e by mu moh na natah sa (lopot se) jak by bt nrunho volka pupku kosu okut. natahuje sa jak kocr na okn. nevybraje : s kraja vasn bratr.
md sa do veckho jak

(laskav).

jak

ert idy bere. uchem praskne", prav

tak

pije
se,

jak

sisel,

duha,

halena;

pij

ti

za

kdy

se

pot se

pen to (s msta na msto) jak koka s nho tee. pr jak z kry. jak z koze. boles pestala^ jak by uat. tak upoce (tich drobn d), tak apoce (silnj), tak sa lje (lijk); rozum tomu jak koza petrel, prelo nech Bul brn (velice).
koata.

znivmu podv dbn vody.

ba oechu,
vran na
jak

cign

pluhu,

tele

varhanm.
ensk),
bryje

sed

jak

kvaka,

pera,

hokya, jak kroa

noa

(na iroko,

jak dudek v kobylinci,

(la.),

jak
peci,

hoe hb,

(smuten),

jak

Jiich

jak

panek v

jak tek v msle (m se dobe),

jak

mluva), sed na

na pezde.
rasfi

mn

jak na

ep

motyku

(tr

smje sa jak Filip na

jelita.

m).

pt

groi (ne-

sku jak pes

smrd jak cap,

j

pytel,

och.

jak

skd jak

myn

do rukva {^=

hltav).

dudek,
sp

jak

sem jak by mne do vody hodit. spravuje hospodstv jak vtr muku. studa se jak ba na obrovnvku
dudek,
jak trm (tvrdo),
spt

(pyn

hlupk),

przn

mch,

jak- zmrzl

koula,

stoj

jak

opaen

(verlegen),

jak zaezan (zalekl),

s pistul.

jak

svat

pikula, jak

vypoan, jak ulul

to

za

ddinu,

jak

svalil sa jak snop,

svd mu
ople,

jak

krv

sedlo,

praseti

mizla,

karkula,

krv

svini

chomt.

sa jak

pes na hork kripy,

a,

devn

thne sa jak smola, mrano.

tee

nho jak

z morka.

v epici, ika na msle, motovidlo, holub na bani, um to jak z bia, jak oten. tase sa jak prut. vl sa jak brny. zapoml sem val sa jak hromada neest, zahrl sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal, jak na smrf. zve jak pes na plazku. zmet (utk) tak do otpky slamy. zfmitl. s'i jak Jemnek. .sa za nm pr, jak by mu vydrat.

to sa jak

kaa

na led.

22*

Pklady.

1.

Pryneka

rohama.

Rziioem
Bt jeden bohat vecky
tudyj

zlinskm. pravopisem fonetickm.

mean
tem

riil

ti syny. Ze bt za
dho

sebe'),

dl yi h
/
.

ti do
a
ich

skot.

Ae

ue
sa

nevonlo

to

zbehTi

dai

sa na vojnu.
ijidz

Tam

tepi dostai z d-a pod okaj

To ai s tj vojny zbhli a utlFi do hor. Prvn noc njstar hTdl u oha. O pu noci i)ila k staenka; byo zima, tag zuby drkotaty, a ptala ho, aby sa

Drai

tam tuho a

m nepromali.

em

dt zeht.

Enom

sa ehrejte, staenko!''

pavl vojk, a piloit na

mu podkovala a dala Staenka, jak sa zehta, v byly jem rhek, co mt takov moc, dy m zatepat, penze. Druh noc hPdt prosted. Zas pila t staenka, zehla sa a data mu psetku, dy na zapsk, pivailo sa vojska koPik chfl. Te noc hr<''dl u oha njmta, a tom staenka data takov pl. dy ho vzat na sebe, gde si visovl, hne tam bt. Potom sa i t brati ebrali a i do n'iesta. Pja do hospody.
such.

ohe

pke

hn em

ptaFi

sa hospockho, co tu novho.

Nic takovho",
me'-)

povd hospocky.

Teda Festi ste nepouli o naj prynce." Nidz

nepouFi ve')

znc

my

Fid

pespoli.

to co je s

?"

No co

je s

",

])0vd ho-

gdo ju v kartocii obehraje. Pichoja mnoz, z bFska ai z daFeka, aFe a do viFjka tak e.st, gdo vecky obehrta". Vte co, bratrov, skuzme my u

spocky, zve k sobe enichy, e

enom

za toho pjde,

v,

nepoda-ji sa

nri

obehrt".

Druh de rno t tam k njstar bratr, co ten iusi-k i>t staenky dostt. Pryneka pravda po vyhrvala, aFe obehrt ho nemohla, proto, jak prohrl vecky penze, co mt v misku, zatepal m, ho liit zas pFn dukt a dvactek. AFe pryneka brzo zmerila. a

hn
')

zmon.

'')

nic jsme.

')

vdy.

co

341

je to za ihek, a riiilho hra. aby ostl u nich nabakaa^) krrovskm hrae na noc, e budu rno zaz hrt, a Festi ho zita o vecky pefze neobehraje, e za i*) pjde. Vojk sa dl nabakat") a ostl tam na noc. V noci, dy usn, pryncka sa peke

g jeho h^iku pikradla, ebrala mu mek, dala honem tak u.it, pichla do nho pr dukt a z hrs dvactek a potstria

takov

mu

ho.

novu do hry. Vojg za chvl'ku vecky penze, co ihl v mku, prohrl. Zatepal rhkem,' al'e tepal jak tepal, nieg ostval przn. Co mt viP dlat? Z hab odeel ze zmku a vrfl .sa do hospt dy a vykldat mlam bratrom. co sa mu pihoilo. O to ic", pravil bratr prostedi, co nil t pelku, ee rda i pryncka
dal'i

Rno

sa z

lieg

vr."
a

Vzat pelku,

vyel za
Krl'

msto

opovdt
silu

krl'ovi vojnu

do

.tyrech

dvaci hodin.

nebl

sa na

vojensk dnho

kra daFeko iroko okoFice a vyt Vja do poFa, igde nevil dnho
zapskl

hn

z riiesta ze

nepteFa.

veckm vojskem. AFe v tj ten vojg

Bitka,

na pelku,
velice,

a hned' bylo u

eho

gde sa vzato, tu sa vzato

a vojk,
z

dvakr vec vojska

si

jag rhl
si

krl'.

Strhla sa veFik

trfaja

peke

podimoval.

UhFdta ho pryncka
Zebera sa

hradu

hne

sa dovpita,

e to

ni

po dobrm.

po

ven a po-

prosila krla oca, aby dovoFl, e

pjde

totio

vojka prosit za milos.

vthla dech do sebe,

Pikradla sa
a vojsko

peke

hn jak
tom

po ichuku,
by sa zem nad

vzala

pelku,

m sFehla.

Vojk sa probudil a via,

tak
sa nad

co sa stalo, dl

do kyt a ukt do hospody,

prito.

No, vy ste to
j,
si,

peke
v

vyvdCi," povd njmta bratr.

a bt by v

Fak, abych neporal.

Vzal na sebe plc a

ViF pjdu ekl

aby bl u pryneky

izb.

Hne

tam bt a

bua

tam vzal pryncku

pot pl a viovl

si,

co by bt za devaterm krFostvm v devate-

rm moi na pustm ostrove. Ai to.nevyekl, co by pd napotat, u tam byFi ob. Pryncka via, e nni pomoci, data sa do proka') a potkdala sa, e bude jeho. Choili spolem po tom ostrove, a piFi vysokj jabloni. Na tj jabloni byly pekrsn japka, a od nich g daFeko iroko sa roznala. Pryncka poee ic dobrho nezmFaja,

va

vzata jako^)

chu

na ty japka a poprosita vojka,

Vojg nedaja sa
dho poBzat,

a utrhl ze dve.

aby vyFzl na jablo Febo ai mu sa tch

su
si

pknch
oca", u

jablek zachtlo, zhol pl a

ahl na jablo. atm pryncka

si
:

chyt pl, u ho meta na soBe a pomysFa

a
aFe

v hrade

svho

tam

byla.'

Vojg vyFeza na jablo,

utrhl

japko a zedl ho.

z

Potom
haluze,

natrhaja jablek pFn kapce, Fzl dol,

nemohl

msta pro

Febo po tom japku narstty

pemluvila lestn.
*)

mu
zn

hrozn rohy.
vlastn
tu za .,

Vott pryneky,
ale

za, za nho;
i

dvojslabin!
")

Tak
')

zn vftbec slabika ni,

'')

hlska

za
j

ei

tu

vce,

mn

vyznv.

navsti.

jala se prositi.

dlala jakoby

ise

zachtlo tch

jal)lek.


al'e

342

na hrae u svho oca a vy-

pryncky igde,

t u

si

peke seeJa
pt

kldala, gde bya a jag vojka o

orita.'')

si kivlcem haluz, sl'zt z jablon a cliol z roChoda tak po tom ostrove ivit sa konkama a jahodama, a na druhm konci ostrova piel g hruce. Na tj bylo hruek, tak sa pod ema ohbala, a voely, a sa sre po nich tslo. Utrhl si jednu, a jag ju sedl, mu rohy spadly. Gdo byl raci jag on Najedl sa tch hruek do vFe a natrhal si ich do zad. Potom si sedl na behu a vyhrd, skoro-ji tu pojede njak f.

Vojk prokFesa
ostrove.

hama po

hn

00 by sa dostl nejag dm.

fe,

Neekal

dho.

Jeli

tu kupci na verikm

a uslya ho volat,

zbohy'") byli

kupci z
vojg

pirazii g behu a vzali ho na f. toho krl'ostv, co t pryncka s nho

na ty

byla.

Sreza ze
byla v kostel' c.

fu

hn vait") do msta.
e
AFe vojk
sa vrtila.

Bylo v nedeFu, pryncka

rozloit

Dy u meli t s kostela; vojg japka u cesty na prodaj. Pryncka ia mimo, dy voey, ukruten chu na vzata, a pja dm,
poslala,

sv

vzcn

ty japka

tak

peke
e
.^sa

hne

svoju

komorn

aby ych nkoFik kupila.

toFj za

n
la

zact,

komorn a Fekla a bez jabtek

a kupila
sobe.
si

To tedy
siiedta

sama pryncka

ich za velik peize pet.

la pro cosi

Jedno dala komornj, tyry nechala

Komorn

do skFepa,

tam

to japko, a

seza

nemohla ven, co toFik rohy narstly. AFe aiii pryncka dho bez iiich neostala. Otevela si okno a vyFeha s eho pojdala chutn japka vaja sa dol na uFicu. Dy komornj z jednoho japka toFik'-) roiska narstly, moete si pomysFet kolik byly
ho, u

priny

ze tyrech

Nebylo

inj

rady, ne zavolat
ai z

zedka

a dat rozbrat

rohama z okna vydlat. AFe co vil' s tma roiskama? Pryncku bylo hrozne hanba, bez pestn bedkaa''), na ulic by nebyla la o iv svt, ba nemohta pro rohy ai ze dve; a komorn, t moseFi ve skFepe kriit.
kus zi, aby mohla pryncka hlavu
po celm krFostv rozhlsit, gdo jeho ci od tch roh krFosV. PoschoiFi sa pomoe, tom e ju d za manelku a s z jak pichoiFi, s takov odgde jac dochtoi, aFe pokra ramenama
Krl' dl

choi.
hospod, co v gdysi bval ai z Dy jem hospock t novinu povdal, e je tak dochtorem a e by vel od toho lek. vypraovt, Hospock hne s t radostnu sjrv bel na hrad, a krl' piel sm do hospody a prosil neznmho dochtora, aby sa smiloval nad nm a moe-ji, aby jeho ci pomohl. Vojk pjda na hrad krFovsk, aby sv

N vojg

zasej sedel v tj

bratrama, aFe hospockm nedl sa znt.

um

ukzal,

nape

'")

komornj od
spadly.

roh

pomohl.

Dl uit prku z

hruky, a rohy line

)

Potom

sa dl zavct do pokoja
'-)

pryibdovala.

oklamala.

astnou

iiiUiodou.

") spchal.

tak velik.

'')

iilio

348

a kzal aby ho

necliari

samho. Dy byli sami, vojk povd

Mih piyncko.

vae

kared

rohy s

pokutu za jaksi veFik hchy.

sa moste z

Vy

ste sa

ist vePice
sa

provinili, to

nape

tch hch

vy-

skree vyznvala, e gdysi oiita jakhosi cizho lovka o ivotvorn mek. Na spovei, mil pryncko, ni dos," povd vojk, mos byt ai pok sem s tm ihkem!" Dy iht mek
znat.

Pryncka

dl prynce uit prku z japka. Jag ho uila, rohy

ee porsty. Mil

ee vy mte jaksi hchy na svdorh!" Pryncka sa piznala, e druhm vzata plku. Dostna pku, dt zasej prku z japka. Rohil pirstlo zasej, e byly a do ty. '^) Ee to ni vecko," povd vojk; nepomoe nic, enom sa vyspovdajte ze veckho!" Dy mu ai p vydala, povd vojk.* Jak sa mohla krTovsk cra na takov darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pl na sebe
pryncko,"

povd

vojk,

pomyst

si,

aby byl doma u svho oca.

Tam

u byPi ob star brati ukryC,

trfali a

lebo
z

sa

po nich zhaPi,

protoe byli dezenti.

plem, u

si

Dy sa vrl njmla smePe si choili po eie.

vojen
pi"^)
a

mkem, pel'k a

Zdoveeri

sa

nich

poslafi pro

e
byli

dvaced
poBi,

mu
enom

of icrem. AI'e dezenti sa ich mlo Pekri. Nj star zapskl na

pelku,

hne

tu

bylo

tyryced

vojk.

KrPov

vojci

oficr

utekl a oznrhl krPovi,

co sa stalo.

Krl' poslal

na

cel regement,

ale ai ten bt za chvl'kn proBit,

enom

obrt sa vrl.

Krr sa
vojskem.
z

toho hrozne rozhnvat a

z

vypravit

Ve brati u ho ekali
proPvat krvi,

na sm s celm vojskem ee vem. Nechca'-(

sa

bhdarma

prosili krPa,

aby ych nechal za pokojem

po dobroi odeel.

APe krP enom

ostl.

sa Bit a Bit.

Dy sa

Bit to sa

Bit.

Strhla sa hrozn patPija, za

poruban,
a otpust

enom krP

hoinu v.ecko vojsko krPovsk bylo Co rhl viP elat? Udobil sa z bratrama

vecko a njstarm dt sv cru a

to
ten

krPostv.

Vojska
brzo

ten rhl dos.

Druh
naset

bratr,

rhl

mek,

svma peezama tak

si

krsnu
odkla
aPe

pryncku
a

a
si

ee njmla. Sporn I
dvno
dochtora,
s

po smri jejho oca stl sa krlem. Zbval na pryncku z rohama. T chudrka u sa

Zael
uit

poPepila.
i

do toho msta,
prku
z hruky.
si

ohlsil sa zasej za

viP u

dl

nm

ai
si

bval oemetnost a pcha. Zariiilovala

Rohy spadly a svho ostoboditePa

a vzala

ho za mua.

Byla
z

svaba hlun, ob

star

brati

ze

rodiama pijePi na u. JedPi, ij podnes. Bt sem tam tak.

sa propadl a sem.
') do stropu.
'*)

piPi a

dobe

sa ihePi, a Peti

svma prynckama ai neumePi,

byla tam paprov

zem a
p,

sem

zhldnut, zlakomit sa (ukrsti).

jest

'')

zn jako

ale dvoj-

slabin.

'')

pechodnk zpsobov

necha:

udlal

to

necha;

ostatn

nechca


2.

344

rta.
p.

ert nad
Mea

Ptznoem vyzovskm

vypravuje

uitel Edv. Peck.

Bya
oBiF.

jedna vdova.

myna

kmotra.

Mela od
ze

eho
za t

vitho

riieicu ita bes

peez.

Myn

ju napoinn

de

da

ihicn

Ju to verice mrzeto, e kmotr nepotebuje a tag na Jednc la na dv do Tes. Navzaa si noku

e.e-ji

u ulh.
a prubo-

pk

vaa,

vec unese.

Sa

to zdo e.e

lechk.

UhFdla neda]'eko

oht

pe

a la ho vyvaFit.

Potm

pnm

bylo z tku dukt.') Vzala

dukty z rados a chvtala dm. Mela evicu destiPet. Dala

kovi

jeden dukt, aby donesla kmochmynovi za to obiF. AFe kmotr, jag uhFdf dukt, ptal sa dvice, de ho nabraFi. Ona pravila, e byl'i v Fesi na dv, a e mamenka vy-

kopaFi

pe

a potm-)

pem

bylo z ltku

dukt.
Sel

Myn

kmotr sa zarl a
ty dukty.

spraVl za erta.

nonho asu ke
e

kmotence pro
dv.

Pja tam

pravil, e to s jeho dukty,

aby ych po dobroi dala; jag ych ned, e na

Druh

de

piel vandrov k
ptal nocFeha.

tj

istj

druh noc vdov a

pijdu pro

ptal nocFeha.
pravil,

Ona mu

pravila, e

by nebyl za pokojem, e tam cho ert. On

dy sa
zetiielo,
i

e sa ho neboj a

enom

Tak potem veer,

pijde ert a zane tskat na

pravit,

dvei, aby dala ty dukty.

Vandrov

aby

la otevt, e sa

ic

nestane.

To

la

otevt a

konm

utekla do izby.

Vandrov
su ert."

do
j

se a

ptal sa ho:

Kdo

si

ty?" Ten
uchytil

odpovdl:

,.J

A
ich

su druh,"

ekl vandrov,

myna

a do dnenho

da

ni

obch dvch.

3.

Kolerov poplach na Slovcku roku

Nem

1884.

Ihotskra (u Luhaovic) vypravuje P. Karel Lys,

Chlapi, na

m hn

sa

zd, e sa cosi zemele.

;

Franczi to

nech ns zaali a v Netliji u to tak maj. Je tam zle padaj tam Pmb chrn jak muchy." Tak mvil Vincek Hamalj, zkuen

svtov chlap a jedin ten ve Spolnm, sea v hospod u tvrtky tj jatovcov(\j. Ono to modlen po ty ti dni nebylo enom tak na leda; mos sa cosi ut, a nech su ejda, nevyzobe-i sa z toho modleni ak je tom kolera. Lud neme, a co nebok strc Vovi umeli roku nebylo podnj zavdanj," doloil smutn. u bez mla

')

ltka

hrnec na dojivo.

'^)

pod tm.

A
borovicu
chlapi pokyovali hlavama,

i545

rozmali,

pro

sam strach

aj

na

zapomnali.

Najvc

to trhlo

pudmstrem,

od ntury bez tak

a e obrcenu

straidu, e ani nevidl, jak sv petkii') pekobrtl-)

tresku msto cigrky cumle.

Hospockm

to

mu
sm,

chtapy tak

zbobot.-')

nevonlo bt by Vincka ra k laku postt, e Chca ich trochu rozgurit, nasypat^) pud;

mstrovu

przn

petku

tma psnikama^)

zas,

a zavdaja

si

nape

podvat pudmstrovir

Toto je chtap na koleru,

jak prav,

pudmste. Do-

ktdajme sa Pmbka, cliyme sa borovice, a to ani ert

Ja dyby to enom byto,
byto by;
ale

nm

nebude."

ono tento
a pamatuj,

mn
e
,

u dvno v levm uchu zvon;

v,

ono

cosi pijde,

pijde", pravit pudmstr vracaja przn pelku.

pilo.

Na druh

de

odpoleda,

pinst poset psan od adu.

dy u pudmstr sedli ee za stolem, Pudmstr nebt tenem a to tmt ty

hky tmt, ale dy to neto, nag*) si kluku') kruckem pro posilu a zaphl sa podruhj do tolio. Narz zbledl a bt by seb ist na zem roi*") dyby ho pudmstena nebyla zadrata. Francku, Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa," vot star. Dti, zle je; u je tu," vzdychat pudmstr.

A kdo?" O Kriste Pane! Kolera je tu dti, kolera!" A kde je?" Tu je," ukazovat na psan od adu prm'-')

pit.

Jak znmo, dostalo sa kadj obci od adu politickho poulivho upozornn, aby pro ppad kolery v inch ssednch ernch hledla sa
v

obcch vecka

aby kadho nepitu")

aj

neudrnos'") zamezit, a ty chlapi v obci zvolen udali; a takov upozornn drl v ruce

hn

pudmstr spolensk.

Tu
po hodnj

je,"

opakovat ee jednc,

ale dl ani pran'-)

nemohl;

chvli tepr sa

zbrch') a na vecky sa

ogb:'^) je tu!"
radili a

Hybajte pro Vincka Hamalo vho;

hn nech
tabrat

Vincek pi,
sa

hkt a tomoz'') sa ze psanm. Dho sa

zdto, aby sa

na takov

vc
na

veci ssedi zavolali.

Za hodiny byto oznamovat ludu

do obce kolera,

ut

obci

na

buben a

fojtk"*)

Roby, nelfkajte sa! Z dopun milostivho pana hejtmana pila

a proto maj od rzu veci
chlapi k pudmstrovi,

aby

sa kole toho jednalo, pjme-i sa lebo ne!"

L. lahvika.
^)

'J
")

','s

pevalil.

^)

poplail.
*)

*)

nalil.
^)

nacpal.

devn dmka
'^)

klice podobn.
'^)

udeil.

koalka. ') metonymio prv. '") neistota. ") neoboiti

se.
'*)

istotnh
'')

lovka.

drobet.

sebral.

'*)

utrhnouti

se,

lopotil se.

obecn sluha.

23

Na dkaz pravdy
chapi sa v

346

ee jednc
a

zatabrt

si

enho ludu dl na horn konec. Za chvlu bya cel ddina

otr) od zbobopohromad

izb

radili

a roby

aj

tm zoem-) do oken pudmstrovch

izby rozcpen a

pocmurovay.')

Tam Hamalj
sa

Vincek stoja

rozhaja aganl^)
to vte,

ssedom

naproste vlu pana

kolera

psanm
sa

oznmito,

e od

adu

hejtmana:

Jak

vm

nech ns Pmbii chrn

do obce pila, a je tu; enom sa d od slavnho hejtmanstv, aby sa

z ns vyvolili

ty siln chlapi, co by sa j zaujali." Hospodi uuli t smutn sprvu strpen, a dn ani nepetl. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbl'') a odpluja si ekl: No, a slavn ade, co by sa tom nedalo opt, i ju mosme akort
u

hn pijat?"
Na
to

sa otevely

veckm huby;

ale

Vincek
nni;

Hamalj
sa
s tj

udera na

stl udlal
nevte,

ticho: Mlo platn, ssedi,

in

mos sa pijat.
strany, a

Co

mme most rozbarchan ?**) A budeme-i poetme') na sebe ad a bude dlat baligu zas
e

v tomto pit,

ert

potom nech ich chak." Pnu Bohu porueno," pravili Dy tak, to tak; in-i nni ssed a vytrcali s pomalu z porady. Ale venku ich roby natahalyJoko, Anto, Francku! to co je a jak je?"

Najstar z vboru strc Miklennovi

odpovdli za
to
sa

vecky:

Abyste
pijal,

vdly,

jak

je,

to na
protiv

hn,

kolera je

panaci nemaj

nic

tom a

Vbor ju tu. pijm a ve jmno

Bo od dolnho konca zane." Chvla Bohu nezaala a trfm ani nezane; ale ono pcca", pravvaj strc Miklennovi,

zme saj ikovn

zaujali;

adu

sa

udlalo

po vli, a opatrnosti nikdy nezbv."

4.

Smr kmotika.
vysvi^tlil

Nem

ronovskm

pravopisem fonetickm pepsal a

P. Kaiol

Frka.

peek,
vecy*''

Bt 'ede^ loveg^ veice chudobn na see. Narodil'' sa mu chlaaVe den mu nechce''! \lz'''a kmotra, e b''l tak chudobn.
Mil Boe, tak sem chudobn, ene dn nechce

Otec'y'* povid:

tj

posli;

vemu'
a

sy*^

chtapca

a pjdu,

koho"

potkm,

teho

naptm za kmotra,
hrabal
')

nepotkmi'-

dnho,

kostel'' ''g-*

e
\)

pecaj'^

')

se.

'')

drobotina :^ dti.
**)

')

nahldaly.

vykldal.

probral

*)

pobouran.

potveme.

konej .

sna'^ pos!"
za

347

smr;
al'e on'''e-

Pke"^
Ona

sa 2''ebr^t, ^l a potk' ^t

ve, co je to za osoba, byta

pkn

enc'''k jako jin enck.

Ptl'

kmotiku.

sa nevymtvaa

hneo- pivtaa kmochkem,

Chaska'-' okiri jak

vzala chtapca na ruky a n^sa ho do kostela.

pat.

Jak

l'i

s'-'kostela,

uci'

a'ko''to

kmotiku.

kmotr vzal kmotru dohospody a chcl" trochu Al'e ona mu povidala: Kmochku, necht

sy^ teho, ale pote--

Vzala ho seb do svoj

vedla
nosti

semnu do mojho stnku. sv' ''nice, a tam bylo vePice peke. Potem-"o do verian^^cnch skFep, a tymi sWepy Fi as popodz"em f ^ temlimbu. Tam -^oly svky mal, hrub, proste trojho
:

braku

a ker

ee nehoely,

t byly veFice vel'ik.

Kmotra prav kmotrovi: Hl'--ete, kmochku, tu mm kadho lovka vek!" Kmotr sa na to ve, ve,-^ ve a najde tam veFice maFurn svieku.u samj zerhe a pt sa j: AFe kmotiko, pros^^ym-Vs, pag'e' henkaj t mal svka u tj zeihe?"' Ona mu poida: To je vaa! Jak t svka kerkoFveg' zh, j musm pro toho lovka j!" On'^ povid: Kmotiko, prosy m vs peke, dyMne ee pidajtel" Ona mu prav: ,MiF kmochku, teho j nemou uela!" Potem la a ternu chlapcovi, co ho okiFi, zaala nov sfcu veFk. ZeteF co kmotra nevi^la, kmotr vz^l sy*^ t nov veFk svcu, zal^ a piloili tam, gde to jeho mal svacko dohoovalo. Kmotra sa na ohFdla a pla: Kmochku, teh ste mliFi neela! AFe

dys-He sy u pidaFi,

to3-''te

sy pidaFi a mte.

Pome

stuo-'ty ven a

pjdm

ge''

kmotence."
aji

Vzala jaksy dar a la skmotrem

a poloila
co bF.

malm ge" kmote. Pila

je,

kmote chaska na

loe a vyptvala sa, jag'''

a gde j

Kmotika

sa

alovala

a kmotr poslal na

pivo

a chcl' a sa

jako kmotru ucti' ve svoj chalup,

j

aby

mhl veg-'
tj

uela*

zavei. P'ili , Kmochku, tak

,

a hodovaFi spolem.
ste chudobn,

Potem povid kmotra kmotrovi:

vecy'*

vm dn f

nechc^l po!

budete me pamtku J budu aFe idz' nedbajte, cliotri po hodnh' Fuucli a budu moi, a vy budete Fi' a hji. Jvm t Fky f''ecky povm, j jch fecky mm, a vm kad rdo' ^be

sli' a'

zapla.
Stalo sa. Kmotr chol po nemocnch, gde kmotenka moila, a eho. kadmu pomhl. Tu bl najednc'-^ tak vzneen Feka
.s'-''

Umral e'den kna,

pro teho Fekaa.

ai"e

aji'**'

skonval;

pecaj

ee mu

poslaFi

On

piel,

zaalo-"

dva a

pomhl. Dyo'-^

uzdra\fl,

mas maza a svoje dobe mu zaplaiFi, ai

prky

mu

sa neptali,

co s dlui.

Potem

smr pla

kmotrovi:

Kmochku, budcn

pozorujte na
23*

to:

348

komu j budu st' v nohch, tomu kadmu pomote; ae komu budu st ve hlavch, temu u nepomhajte!" Umral zaz-'e'den hrBa. Zasej volali telio Tekara. L'eka pijde smrc''tj ve hlavch za loem, L'eka ki: Ue' zPe, aPe pokus^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kzal zatoi' loe nohami ge" smrti a dl sa milho"' nemocnho mas maza^' a prky mu do huby^' podva' a pomhl mu. HrBa mu zaplatil, co mhl unsC; ai sa neptal, co je dluen, b r ''e ho pozdravil. AFe smr^ 'ak sa s nm '^zela, povdala mu: Kmochcku, dy'-*'sa vm to zas tak stane, vecj

teho

neelajte.

chvPku; j ho pecaj

Cho'- aji ste mu pomhri, musm odevzdat, gde pat."

rok, u
abyho

aFe

iig'

edem'' na

Kmochkovi
posl''et*'ka sa

to tak trvalo koPig^

bt veFice star.

AVe do

u mrzel a sm

smr

ptal,

vzala.

Smr^o-** nemohla
a

vz, protoe sy sm pidal svcu dlh; muse

Najedndz'^'l

eka',

mu

doho. Po-

ee g''e'dnmu nemocnmu, aby ho

uzdravit.

mht mu. APe djsa vracl sptky, zjavia sa mu smr a vezla sa s nim f koe. Zaala ho lechta a ustla ho zeFen hals''k pot^ krk, on sa j z''val't do kFna a odespl smrtenm spnkem. Smrd"-*--^ uloila f koe a utekla pre. Tu njd 1'ekaa mrtvho f koe l'ee-^ a zavzFi ho dmii-^^ Cel msto a vecky einy ho banovay^'. Skoda Dobe pomhal, takho 1'ekaa teho Fekaa, jak to bl dobr Teka! u nebude !"

Sylio:

l raz

do kostela, a

kmotika

sa

styrnla^''.

Ptala sa

No, synku, jak sa m?

;

On'^ pravit: Janu"', vte''^, ue to

vePijak

dokeF ee mm, co

taeg^ nahospodaiFi,

je se

mn

jak

tak;

aFe potem Pmbuv'-^, jag'e bude."

iiic
;

Kmotika
;

pofid:

Synku,
ihli,

neboj sa

vii ''' sem tvoja kesn'"' matika

a to
aji

co tatek tvoj

k temu

semm'- doporahta,

toBe

dm

ivnos.
Fe on,

g''e'dnmu Pekaovi za

ua,

a ty bude

chytej

Pjde' edem sa

peke
kaovi.

chovaj!"

Potemo'-^ pomasila

mas

po slechoch a zavedla g Pe-

L'eka nevel,
vede.

co je to za
synkovi,

pani a jakho

synka
a
sa s

mu

do

uen
dala,

Pani

pikzala

aby sa

peke

chovn,

Fekaa

abyho dobe uil a g

a odela.

obrmu
Pi

stavu pivdl.

Potem

rozlnila

zePinka kiela, jak Pg' nese, a uen^- dz'"Brt. ZBrl

'

kad t;i Peka, aPo neol dnj zePiny, jak ker nese Fk. ZePiny uovy pomohly f kadj nemoci. L"eka pravit uovi: Ty sy chtejPe' \HiPe-":
aji
;

L'eka a chasik

spolem zePiny zbra;

tomu

uovi

gdo pichoi^' ke

mo,

zePiny zn, jak ty to

dnmu nevystihnu, a ty od kadj nemocy v? Ty zePiny sly, kad zePina toBe ki,
j

Jak Pg nese, a j neslym dnj zePiny. Vi^' co:

bume

spolu; j


i
zlom svj dochtorsk
R
l'ist

34U

a budu u

njmem pomocnkem
l'imBe

chcu

teb bj'^' a do smrti!"

Cbasg-' Tl a hj

ase,

aji

jemu v

svka dobota.

')

lyclil

mluv

nslovn

souhlska

,/

se

sesouv,

kon-li se pedchoz

slovo souhlskou neretnic.

'-)

Souhlska n

mkne ped

f,

5,

d.

y Vslovn souhlska temn

mn

se v jasnou,

pon-li se nsledujc slovo,

k n pilhajc, samohlskou nebo souhlskou jasnou a obojetnou. ) V pest innm dlou se A) ve vech slech a obou rodech a) kmenov samohlska kmen zavench: ns nsia neslo nesli nsiy, kvtl kvetli kvetly, b) koncovky et a, nnf sl sia, mrmVri, rl relo, sedel sely. Iiynl hynula, hvzdnul hvizdnri. B) v rod muskm sle jednotnm koncovky ni, )f, >jf, vl: l ala, hredl Wedalo, chol choiri, bl byly, kl kula.

tsn

')

Nslovn

tvrdne, kon-li se
(T
c,

pedchoz slovo souhlskou

se setkaj se

neretnic.
s,
.?,

Souhlsky t, t, d, nimi v souhlsku jednu

')
'')

kdy koliv

souhlskami

z,

z splvaj

Zvuky

s,

, dz, d. po zvukch c, dz,

spodobuj
se

se vysouvaj.

^) ")

Mkk
Jasn

po tvrdch sykavkch tvrdne.

v temn, kdykoliv po nich nsleduje souverat,

souhlsky

hlska temn.
'")

Vemu veme veme vemm vemte vem, vem vemte,

zkrcench

vemut,

vem tchto
")
'i)
'')

tvar

dosti

asto

se uv vedle:

vezmu,

vezmi, vzat

vzat, vz, vezriiacy.

Vedle koho ideji t keho, dat.

komu
s

= potkm-ji
Souhlsky
t,

(li).

Nslovn j splv
I

n. kemu, lok. kem, instr. km pedchoz retnic ve hlsku mkkou.

d,

mknou ped .
mknou sn,
:

')
'^)

Pecaj (pece) podobn: hneaj, vraj.

Zubnice ve vyslov pslovc
hned', prosted',

kr.

'*)

Pslovce

pkn

za hovoru

nikterak

pobrari gde co. Podobng pkn. Ztodj vimari sa bv pdavn mil pvlastkem i substantiv velmi nemilch Mii zbojnci sa na
:

piiuje se zhusta ke mu peke do komory a

slovesu,

teba dj

nebyl

ns vysypu, a penze sem!

'')

Pedloky
se

(i 5^.

pedpony)

jen

ped
po

souhlskami temnmi znj oste,

jindy

mn
1")

Ze dvou stejnch souhlsek

pmo

sob

nsledujcch vdy jedna

se

vysouv.
''')

Do skupiny

ns vsouv se

t,

do skupiny nz vsouv se

d.

^")
^')

rychl

mluv

Slova

<L(a
se
I)
;

nslovn h se sesouv, kon-li se pedchoz slovo souhlskou. Ronovsku zdka se uv; (dt) v jednotnm sle na
synek,

obyejn k
(chlapec
i

dtti,

syneek,

sytko

chasnk,

chasnek,

chsa

o nemluvnti k se mal." idu dojdu, ide pijde, ") Pote", hlete" asto vedle pote" , hlete."

dve

dva, dvtko;

ide jdc, idme zjdem. idte- odejdete, id

pjd. l vyel

pj vj; iacy vjacy.

(r=

i ime dite, po pome podte,

odejdi, vyjdi, zji.

-j prj pijdi n. pi,

pjite pite, pjdime pime;

oputna, veci
28) ^=
j

je

ode veckch odjden

odemeli).

veliknskch.

24)

350

Nkoliker opakovn slovesa zna dlouh trvn dje: l za ziojem

a sa

pora,

l, l, l,

mu

strai.
se

25)

Ve stlch formulch krt

nkter samohlsky
to ste.

chvlabohu, pochvalem-

bu,

vitamvs.
2Q)
27)

= dy ste (= kdy = z tu od ty = (zde)

Podobn pisouv

jste)

^
/c

odsad, jako stamoty a

28)

se c

z tam od ty ke slovim: podruhc, kukcl ahc!

^z

tam

odtad.

29)

Pedloky a pedpony
i

ped nmstkami
bv.

osobnmi podruj sv ostr

znn, srovn. 17) 30) Spojka

31)
32) 33) 34) 35) 36) 37) 38)

sama

sob zdka

=
=

do

list,

kterho slova

ne

astj moravsk

jest

speka

aji

i.

neznaj.

Ckot je spojka pipoutci

a, teba.

Jenom. Dvi dlou kmen jako dol.

Banova Styrn

=
sa

eleti.

stetnouti

se.

Janu n. tanu =; inu. Imperativ vS, vS-te uv

Se jako

pslovce vru.

39) Didi a di (^= jdi) jedin sesilnn imperativy

40)

na Ronovsku.

Krtnec oslovuje svho kmotra: Kesni tatku I" a kmotru: Kesni Kmochku," ^kmotiko dj kmotrm rodie ktucovi. Dti matiko!" oslovuj rodie sv: tato, tatku, tatuko; mamo, maiiienko. mamurkol"*

41)
42)
4'5)

ne.

Spodobovnm tvrdne

ped

s,

z,

c,

dz.

Tvar

(li).

chzeti,
sa.

Mizeti nen

ve

vchodnch

nech

mor.

Slunce

zacho. Neobrdaj
44) V-ji

5.

Zrzvka.
p. F.

Nem
Ta vuhd
edem
ti

hodslavskm vypravuje dc uitel

Kudlka.
Hejt!

v nach horch bvaua velk banda zbojnkch.

manem bu Ondr

Ale a po bu Jur. To byao strachu bohi sa mli co b; ti chudobn od nich dosC dostali, a dnmu sa nic nstauo; no ak vm to t vyuom potem. U Jarky mli ten njv pokuad, u Zrzvky ten prostedn a na Misksk jedli, tam ak st o n u bez teho dos uli co mua t ti vrky

nm

hn

mli

ten nejmen. Ale bu to pokuad

Samy motrance ukraden

a kas

lichy a

Pmbu

v,

co vecko.

To
co

abych sv
tu

ei

nezapome,

tm

Zrzvkm
Zrzvka to
je ten

potek,

hdsi na vrchu zan edem mau duo.

pokuad mli, tee do
prav, e je zdrav,
t

okouo ns tee. Ve Ctenicch Tam na tem mst, co ten

;

lide Zrzvky esce jedna voda, smrd jak ert ale j bych m hu ohru, a edem co na t vodu

351

pravii,

pomyslm, u je mi k dvem. To tam, jak sem bu

bu ten

prostedn pokuad. Ale ujt,

lide,

jak sa

svt

nm

dozvu.

Ondr rz seu hdsi u Mezr v jaksi hospod a bu u na mol opiu. Jur seu vedla nho a pravu mu, jak u bv a ei: dn nme zabit? Co sa do Ale ekni mi, brate, em je to, e

tebe u nastlali, a ty

m kulky v ruce ukzu! Dy to ti vidli, zatepali huavm, ohldli sa na vecky strany a potem dali do kyt a tam ti, u ch nbyuo. Jak to tak me by?" to je tak, tob Inu, vis kamarde," pravu mu na to Ondr, to prv mu c: dyby v mojch slinch nhdo egan namou a nm po huav tikrt prau, to ert zebere, ale to nev ivdua." Na to vm potem Ondr usnu, a Jur myslu, e sa jemu t tak povede, namou obuek svj do jeho slin, co mu nakuy, dy spu a prau ho tikr po huav. Ondr sa pekobrt, pohled smutn na Jura a pravu Och, brate, zle je, zle! Chybu si! U bud po veckem! Z Bohem!" Jak to bu vyek, Jur ven, a ltu jak zbuaznn sem tam. A co Ondr ek, vyjaviuo sa hn. Ee t samu noc chytli kolik zbojnkch, co by sa nbyuo stauo, dyby to nbu Jur uduu. Pomuy ch posi

ma

ma

hn

chytali vecky a vali ch v

Opav.

Dy jednho, a
ten zbojnk, e by

to poslednho tum, t v t

Opav

vali, pravu

n
je

ee rd nco promvu. No to sa mu dovoliuo, a zakiu hodn na huaa, e esli tam nni nhdo od Novho Ina. Duho sa ekauo, a tam hdsi vylez ze zstupu ebrk a pravu, e

od Ina. To

si

ho ten zbojnk k
co.

sob zavouu pouku mu

cosi

do

ucha, den

Miu ebrk sa potem zebru a po g Inu. Piu prv u v noci e k enovsk palarni. Dle u nepjdu," pravu sob a veu do t palarn. Dy bu nco pojed, ptu sa hospockho,

nvu,

esli

by

nvu

o jaksi Zrzvce u Domoraca.

ten hospock bu K.

O
.
.

ja,

v,

pravu

mu
jeho

n,

a abych nzapoihu.

Hocuavic,

bratr ihu zase

doma

grunt, oni byli dva brati s teho gruntu. Jak K...

, e sa ten ebrk ee k temu bu ek,

pt po Zrzvce, byuo
o

mu

to divn, gr*) dy
z

mu

Opavy a

tam jednho zbojnka

cosi vyptvn, a tak

bandy

Ondrov vali. Potem sa ho

po

K...

duho v

nm

To vte, e sa mu K... du nape napi a najes, aby mu jazyk rozvzn. To ten miu ebrk zau K...OV vykuda, co sem vm bu u ek. e mu pravu do ucha, aby u g Zrzvcp, tam e je hrozn pokuad. Jak pr tam k t
baranu, e

mu

ten ebrk

zau povda .

studnce

pd,

v levo pod jedlicm aby kopu; vecko e je jeho.

to K.

Inu

miu ty Boe, jak

")

u, du

sa

ebrkovi

ee vc napi.

Ten

gr z

nm.

gar (zvlt.)


bu od
o spu jako

352

chze mdu a vil ee k ternu napit, to si met myslef, pe, K... atm hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam piju,
byuo kole pnoci.

uavic g bratrovi.
)y

Zvouu bratra a
d,

pravii

mu,

zabere

moh

a uopatu a

a hned"

nm

sa na nic nept a

edem hb.
No, dy ten od bratra takov

e ,
jeden

hned'

sa zebru

hybaj

spouem g Zrzvee. Tam zali kopa. Kopali, kopali, a ta sa m na rz uke veko. Ti kop dal a vi velk kafr. ho vyvili a zmek uopatm odigli. Ale to byuo, kamardi, penz! Darmo haboi. Zuato

Hn

a stbro sa hrnuuo,

ti

mli enem
s

mch.
a ten

Nabrali ho pyln, a

jeden sednu
ostatn pozor.

na koa,

doju

tm dmu,

druh dvu

na to

mchch.
pes

koa

atm ten piju naspdek a pines sebm ee hromadu Jak do nich vecko, co tam byuo, nafelovali,*) peuoili ch a hajda dmu. Penze si pkn schovali a rno jako by nic.
Pijala
si

tam, videu v zemi

ebrk, jak stan, to pojed a hned' sa zebru g Zrzvee. ura a kufr hoe krpci**) przn! Ale

myslu, eo sa stauo.
t

Mrzeuo ho to, a zakyln stran a zaklu bratry a potomky e do tetho kolena.

hn

poo))a

6.

Zlatovlska.
(Prvn polovice.)
p.

Rznoem
co
si

keleckin pepsal

prof. Ant.

Mach.

i veckym zvatom rozurhl, temu nauil. Pila k nmu jaksi baba, pinesla mu v koejku hada a povd, aby si ho dal usmait; dy ho sn, e bude veckmu rozumt, co ker zve v povt, n^ zemi a ve

Byl jeden krl a by tak rozumnej, e

povdaly.
Slyte, jak se

vod

mluv.

Temu

krlovi lejbio se to, e bude

umf,

co dnej neum,
tu rybu pipravil
lebo
rai

dobe bab
k obdu.

zaplatil a

hn
a
iv

poruit sloucmu, aby

ani na jazyk

mu

Ale" pej

nevezme,

to svou

hlavou zaplat.
Jikovi,

temu

sloucmu,

bylo

to divn,

pro mu

to krl tak

sem takovej ryby nevil," povd sob sm; vypad zrovna jako had. A jakej by to byl kucha, aby ani neokusil, co va?" Dy to bylo upeen, vzal kouejek na jazyk a kotoval. V tem sly kolem u cosi bzue: Nm tak nco! Nm tak nco!" Jik se ohldne, co to, a nevid dnho leda nkolik much, co ltaly Hde v kuchyni. Tu zas venku na ulici hdosi siplav vol: Hde pak? minovho jemea!-' Jik se pak?' A ten hlasy odpovdajou: Do

hrozn zapovdl. Jak

podv

oknem a

vid

housera z hejnem hus. Ah," povd, takov to

nacpali. **)

vzhru nohama.

! :

ryba!"

353

potem

U vl,

co

je.

Honem

stril ee odrobinku do huby, a

hada donesl

krlovi, jako by nic nebylo.

Po
proje,

obd

poruil krl Jikovi,

Krl
jel

aby

a on aby j s nim.

po zelenej louce,

mi

je

tak lefko,
;

povd druhj

je vc?"

mch a sraz krk." Asi sraz, co ekl Jikou msto starho bude nosi mladho. Jik se tej rozmluv zasml, ale enem tak potichu, co by krl nevl. Ale krl tak dobe rozuml, co si konci povdali, ohldl se, a vida, e se Jik smje, pt se: emu se smje?" Niemu, krlovsk Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo," vymlouval se Jik. Ale starej krl u ho
skom-li, sval se na zem jako

a zaechtal poskoil Jikou Co je o to," bych ch pes hory skka!" sed starej; ale na mn*) j bych tak rd skkal;
:

mu nape,

osedlat

koa,

':

e se chce

a Jik za nim.

Dy jeli ,.Hohoho, brate

k;

ml v podezen a

koom

Dy
vna.

pijeli do

u tak nevil, obrtil a zas dmu. zmku, poruil krl Jikovi, aby nall do sklnky
povd,
esli

Ale tv hlava za to,"

s

nedoleje

alebo peleje!"
ftci;

Jik vzal konev druhho honil, a

jich,"

vnem a

leje.

V tem piletli oknem dva

riit

jeden

ten, co utkal,

ti

zlat vlasy v

zobku. Dej mi
Ale
j

povd ten jeden, ak sou moje."

Nedm,
Ani jednho!"

moje sou!

J ^em

si

jich zdvihl"*.

jsem jich
dva!"

vil, jak upadly,

dy se zlatovlas panna esala. Dej mi

aspo

Tu

ten druhj ftek za nim a ty zlat vlasy uchytil.

thali,

zstal kadmu v zobku jeden a tet V tem se Jik po zlatj vlas upadl na zem, enem to zazvcSnilo. ale chcu s tebou miloohldl a pell. Propadls ivot," zkikl krl; stiv naloit, dy tej zlato vlasej panny dobude a pivede mi ju za

Dy

se tak o

letmo

nm

manelku."

Co ml Jik dla? Chl-li svj ivot zachova, musel pro pannu, akoliv ani nevl, hde j hledat Osedlal si koa a jl hde tam. Pijel k ernmu lesu, a tu pod lesem u cesty hoel kejb zaplili ho pasci.
,

Pod kejhem byl bravlen kopec, svma blma vejikama sem tam
volali alostn,
s

jiskry"
utkali.

na

padaly,

bravlenci

ze

Och, pomo, Jiku, pomo!

zbome,

a nai mlad ve vjikch."

On

tu

hn

koa

dolu,
si

kejb ual a
ti

ohe

uhasil.

A bude teho potebovat,

zpome

na ns. a tak

pomoeme."

Potem jl tym lesem a pijel k vysokej jedli. Na vrchu na jedli krkav hnzdo, a d(jlu na zemi piely dv krkavata a naejkaly bylo Otec i matka nm uletli, mme si sami potravy hleda, a my uboh psklata ee ltat neumme. Och, pomo, Jiku, pomo! Nasy ns,
lebo

umeme
Jik
*)

hladem."

se

dlouho nerozmejlal, skoil

koa

a vrazil

mu

do boku

na

mn.
24

"

_
me,
aby krkavata

354

A teho bude potebo va, " kr-

my
si

co hra.

koraly vesele,

na ns, a tak ti pomoem!" Potom dl u muse Jik pky. Sl dlouho, dlouho lesem, a dy
z lesa vychodil,

zpome

konen
kraj

vidl

ped

sebou dalek irok

Chytili

moe. Na behu

mora dv rybi spolem

to:

a druliej na Mlo by ti tvoja s byla platn, dyby mej lodi a mej pomoci nebylo." A po druh zas takovou chytme, tv." Ne tak! Ty na druhou pokej, a tu mi dej." J vs porovnm," povd Jik;
st, a kadej cht ju

se hdali.

velkou
ryba!"

sm.

je s,

zlatou rybu do

bu

prodejte

mi tu

rybu,

dobe vm
dal jim za

ju

zaplatm, a penze

mezi sebou

rozdlte na polovic."

vecky penze, co ihl od krla

na cestu, nic si nenechal. Rybi byli rdi, e tak dobe prodali, a Jik pustil rybu zas do mora. Vesele zaplchala vodou, pohrouila se a ne-

behu ee jednouc vystrila hlavu: A m, Jiku, bude potebova, zpome si na m, odsoum se ti." A potem se ztratila. Hde de?" ptali se rybi Jika, Du svmu pnu, starmu
daleko
krlovi, pro

nevstu, pro zlatovlasou pannu, a nevm

tej
ti

ani,

hde

hleda.

dobe meme povd," ekli rybi, je to Ziatovlska, cra krlova z kitlovho zmku tam na tem ostrov. Kadej de rno, dy se rozednv, rozesv sv zlat vlasy; de za od nich
Och,
o

po nebi
ns tak

po moi.

Chce-li,

sami

t
se

tam na ten ostrov dovezeme,

na pozoru,

es

dobe

porovnal.

Ne

mj

abys pravou pannu

vybral; dvanst je panen, cr krlovskch, ale jedna

zlat vlasy."

Dy byl Jik na tem ostrov,

do kitilovho

zmku

prosit"

pnu krlovi dal za manelku. Dm," ekl krl, ale mus si ju vyslouit': mus za ti dni ti prce udla, co ti ulom, kadej de jednu. Zatym si do zitka me odkrla, aby svou zlatovlasou cru jeho

poinout."

Druhej
;

rku

drahch perel
l

de na to povd 'mu krl: rka se petrhla, a perly

Ty
od

M Zlatovlska mla
vysypaly se do vysokej

trvy na zelenej louce,

perly mus zebra, aby ani jedna nechybila."

Jik

na tu louku, byla dalek irok, klekl do

hledal

trvy a

zaal

hleda.
Och,
tu sme,

Hledal,

rna do poleda,

ale

ani perliky nevil.

^Sak byli moji bravlenci, ti by mi mohli pomoc." abysme ti pomohli," ekli bravlenci hde se vzali, tu se vzali, Mm perly zebra ale kolem nho enem se hemili. eho potebuje?" Krapeku enem pokej, my jich za na tej louce, a nevidm ani jednej." tebe zeberem." A netrvalo dlouho, znsli mu z trvy hromdku perel, nepoteboval ne na rku navlka. A potem, dy u chl tu rku noha nm zavza, pikulhat ee jeden bravleneek, byl chromej tenkrt uhoela, dy u nich hoelo a kiel: Pokej Jiku, nezavazuj, nesu ee jednu perliku!"

dyby tu


7.

355

Zlatovlska.
(Druh polovice)

Rznoem
Dy Ik

nedakonskra (dolskm) pepsal stud. Josef Glos.

krlovi pinesl ty perty a krl ich prepoejtl, ani jedna

ti

Rno Ik pi, a krl mu ek: M Zlatovlska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstnek: ten mosej najt a pinst." Ik l k moru a chodf smutnej po behu moe bylo ist, ale tak hlubok, e nemohl ani na dno dohldnout, ne tak*) na dn vyhledat prstnek! Och, dyby tu byla moja zlat ryba, t by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo, a z huboiny na vrch vody vyplula zlat ryba :

nechybovala. Dobe's udtl svou vc," povd, zitra

dm

inou prcu:

mn

Sak tu
zlatej

su,

abych
zlatej

ti

prstnek a nevidm
nesla

Mm v moi najt pomohla: co potebuje?" Vil zrovna potkala sem euku ani dna."

rybu,

prstnek

na ploutve.

pinesu,"
aj

netrvalo dlouho, vrtila se z

Pokej trochu enom, j ti ho huboiny a pinesla mu uku

;

prstnkem. Krl zase pochvlil,

e

dobe svou vc udlal

a potem rno

mu

tet prcu uloil:

Chce-li,

abych svou Zlatovlsku tvmu krlovi dl

za manelku, mosej i pinst mrtvj a ivej vody, bude i poteba." Ik neva, gde se pro tou vodu obrtit, l na zda bh, kady tady, gde ho nohy nesli, a piel do ernho lesa. Och, dyby tu byli moj krkavc, sn by Tu nad hlavou cosi zautlo, a gde pomohli." se vzali, tu se vzali dv krkavc: Sak zme tu, abyzme ti pomohli. Go chce?" Mm pinst mrtvj a ivej vody a nevm, gde ju hledat."

mn

O
za

tej

my dobe

vme.

Pokej trochu enom, my

ti

ju

pineseni."

malou chvlu pinesli Ikovi kadcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla iv voda, v druhej mrtv. Ik byl rd, e se mu tak dobe poestilo, a pospchal u k znku. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu, prosted pouiny sedel velikej pouk, cucal muchu. Ik vzal dykvu s mrtvou vodou, 'postejkl pouka, a poule se z valil na zem jak zral via, byl mrtvj. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy ivou vodou, a mucha zaa!a sebou hzat, vykrbala se z pouiny
ven a po
tej

do povtej.
Sak beze

mu

kolem

uej,

Tv

scest,

Iku,

e's

zkejsl,"

bzuala

sotva bys uhodl, ker ze dvansti je Zlato-

vl.ska."

Dy

krl

vil,

Ik tou tet

vc
si

tak dokzal, ekl, e

ju^sra vybrat."

zlatovlasou ceru d.

Ale," pej,

mosej

mu

Potem

ho vd do jednej

kolem
*)

nho

velikej sejn, tam v prostedku b kulatej stl, a sedlo dvanst panen, jedna jak druh; ale kad mla na

nercili

24*

hav oktuu dlouhou

vidt,
jak
a po
vlasy.

356

bou jak
snih,

zem,

ker
s

uhodne-li,

ker
esli

nich je

moje cery," povd krl; Zlatovska, zejsks ju a moe ja hned

Toto
sou
nni
ti

tak e nic nebylo

sebou odvst;

neuhodne,

souzen,

mosej odejt bez

ni."

Ik byl v nejv ouzkosti. nevl, co si poat (poejt). V tem zau.kalo mu cosi do ucha: Bz bz! di okolo tola, j ti povm, ker to je!" Byla to mucha, co ju zkejst Ik ivou vodou. Tto pana to nni t tak n tto je Zatovlska. " Tou ceru dej!" vykejkl Ik tou sem vyslouil svmu pnovi." Uhods, ekl krl, a t pana hned

tak stala od

tola,

odhrnula oktuu, a zlat vlasy

plynuly

hustejma

prameama

hlavy a na zem, a bylo od nich tak jasno, jak dy rno

souneko vynde, a Ikovi oi zachzely. Potem dl krl na cestu svj cei, jak se patej vej prvu, a Ik odvedl ju svmu pnovi za nevstu. Starmu krlovi se oi iskity a poskakoval radosou, dy Zlatovlsku vidl, a hned poruit, aby se pej prav dlaly ke svajb. Chft sem t pravda (v) dat obsit pro tvou neposlunost, aby t krkavc sndli, povd Ikovi; ale za to, e*s tak dobe poslouil, dm ti enom sekerou hlavu srazit, a potem t dm poestn pochovat." Dy Ika odpravili, Zlatovlska prosila starho krla, aby i teho mrtvho sluebnka daroval, a krl nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt. Potem ona srovnala hlavu Ikovu k tlu, pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. e po ran ani pamtky nezostalo; potem ho pokropila ivou vodou, a Ik zase stal, jak by se ]bl znovu narodil, erstvej jak jle, a

mlados

se

mu enom
a
protral

s
si

tvej

svtila.

povd Ik,

oi.
e

Zlatovlvska, a dyby ne

m,

vn

Och,

jak sem to tvrdo spl,"

tvrdo

Ba opravdu vekou byl by

ot,

sps"

ekla

ses neprobudil!"

Dy
ne prv

starej

krl vil,

Ik zas

a e je

bt,

rd by bt tak

ee jednou

omldl.

mla a krsnj Hned poruil, aby ho

tak sali, a potem tou vodou pokropili. Sali ho a kropili ivou vodou

podem, a ju vecku vykropili, ale hlava nechtla nijak k tlu piroust; potom teprv zaali mrtvou vodou kropit, a v tem okamen (v tej chvli) piroustla; ale krl bt zase mrtvj, proto e u nemli ivej
vody,

aby ho

zkejsili,

protoe krlostv

bez krla nemoe byt,

rozurfit

nikoho tak rozumnho nemli,

aby veckejm ivoejchom

jak

Ik, udlali Iika krlem a Zlatovlsku krlovnou.

8.

Smry*) kmotka.
(u

Rznoem
Bul jeden

palkovskm

Mstka) napsal

p.

bohoslovcc Jos.

Baa.

lovk hrub

chudobn na sve.
za kmotra, e but

peek,

ale

oden nchcul

mu is

Naroul se mu chlamoc chudobn. Tata

sob
pravi:

357

Mity Boe, tak sem je chudobn, e mi oden nechce po-

vci; vemu sob chapca, pjdu a keho potkom, teho napytom (napycu) za kmotra, a esli npotkom odneho, kostelnk mi sno
suic v te

pece

posui.

ot a potko! smryc, ale un

ensko, jako ino ensko. Pytol ju za

nevul, co to je za osoba bya pkno kmotiku. Ona se nvymluvata a

;

hned ho pivitaa kmotikem,

kostea.

vzata chlapca

na ruky a
do

nisla

ho do

Chlapeka okili, jak pati.

li

Jak
trochu

z kostea,

kmoter vo
Ale

kmotru
ona

hospody a
:

uci

jakoto

kmotiku.
se

mu povdala

chu ju Kmotiku,

nechce teho, ale

poe

mnu

do moiho stnku."

Vaa ho sebu (ze sebu) do svoi izby, a tam byo moc umn. Potem ho vedta do velkch sklepuv, a tymi sklepami li e popod zem. troiho braku a mae, hrub, prostedni Tam horaly sviky kee ee nhoray, ty byly stran velk. Kmotra pravi kmotrovi Hlece, kmotiku, tu mom kadho tovka vk." Kmotr se na to divo, najde tam hrozn maluku sviku u sam zem a pyce se i: Ale kmotiko, prosim vas, ija je te to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: To je vaa! Jak ta svika kerokolvk zhore, jo muim pro teho tovka is.-' Un i pravi: Kmotiko, prosim vas, pidaje mi ee!-* Ona mu pravi: Kmotiku, teho jo udta nmou!" Potem ta, a temu chlapcovi, co ho oltili, ronuta novu sviku velku. Zatym, co kmotra nevidla, kmoter vzat sob te novu velku sviku, rohnul ju a pitout tam, kaj ta jeho maluko svika dohorovata. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: Kmotiku, teho se mi mohli
:

nedta
s

Ale dy

tuotel

ven a

se sob u pidali, tu se sob pidali pujdmy ku kmoticc."

ta s

moe.

Pomy

Vzala
a poloila
boli.

njak dar a
i

kmotrem
a kmoter

diacem**jku kmote. Pila

se,

kmote syneka na
alovala,
svoi

toe a vyptovaa

jak

je a kaj ju co

Kmotra se kmotru uci ve

Pili a

postot na pivo a cliul ju jako

aby i muh vdk urobi a i se zavdi. Potem povdo kmotra kmotrovi: Kmotiku, e jo tak se su chudobn, e vom oden ncht v te vci postui, pamtku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje, bude

chalup,

hodovali spolem.

hodnch luach a budu

liky vecky

moi,

a vy

m bude
a

lii
kaj

hoi.
rod

Jo

vom

ty

povim, jo ich vecky

se.

mom,

vom kad

dobe

zaptai."

Stalo

Kmoter choul po nemocnch,

i

kmotra moila a kaposlali pro

dmu pomuh. Tu

bul naroz taky rozhtoeny felar z

Umralo jedno knia, ale

*)

skonovalo;
str.

nho. pece ee mu

slabounkm pdechem hlsky *) nom. dco.

vsuvn polohlsce y srovn. na po .

104, 4. a.

Slabiky d a di znj se


teho feleara.

358

Un

a pomuh.

pio, zaoi ho masu mazac a svoje proky mu dova Dy ho uzdravu, dobe mu zapiaili, ani se neptali, co

su dluni.

Kmotiku, buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohch, temu kadmu pomoee; ale kemu budu sto ve hlavch, temu u npomohaje!"
pravita kmotrovi
:

Potem smry

na to:

Umiro zase jeden hrab. Zas

pijde,

mu

poslali pro teho

felara.

Felar

smry

stoi ve

havach za loem.

Felar

kii

je zle, ale

zprubujemy to!" Zavoo suebniky a kazovot loe zatoi nohami ku smryi, a zao nemocnho ma maza a proky mu podava do huby,
a

pomuh mu.

Hrab mu
s

zapau, co

muh

uni, ani se npytot, co

jo

dlun, bul rod, e ho uzdravu.

povdata mu: Kmotiku, dy se vom mi teho ndaje. Tas e mu pomohli, ale sak jeden*) na chvilku; jo ho pece muim odevzda, kaj pati". Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv u bul moc star. Ale do posledka u but mryzuty a som smryi pyto, aby ho vzata. Smry ho nemohla vza, protoe sob som pido sviku dluhu, muu eka, e mu dohore. Roz jut ee k jednemu nemocnmu, aby ho uzdravut. Pomuh mu. Potem se mu srrry ukzala a vezla se s nim v koe. Zaala ho tehta a ustla ho zelenu haluzku pod kryk, un se i zvalul do klina a
jak se

Smry

nim

zea,

to za.se 'zase) tak stane, u

usnut na vky.

felara mrytveho v

Smry ho uloila v koe koe lee a zavezli ho

Skoda teho felara, jak

uikta pre. Tu najdu domu. Cele msto a vecky

ddiny ho

lutovaly.

to byl dobry felar!

Dobe

pomohol, takho felara u

tala se ho:

nbud!"

Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. PySynku mil, jak se mo?" Un i. pravul: U to velijak; pokel mom, co mi taiek nahospodaili, dobe je se mnu; ale potem Pombu vi, jak se mnu bud." Kmotika povdo: Inu synku muj, nbuj se nic, jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli, k temu jo sem im pomohla, a i tob vivu dom. Pjde k jednemu

felarovi za

ua,

a ty bude chyteji e un, jeden*) se

pkn

chovaj."

Potem ho pomasila masu na sechoch a zavedla k felarovi. Felar neva, co je za panika a jakho synka do uena

vede.

Panika ho dobe uil

odela.

pikazovala synkovi, aby se

a k dobrmu

pkn

chovol a felara prosila, aby

stavu pived.

Potem
a temu

se s

nim rozluia a
kado ta zeale

linka

Felar a synek li spolem na kiela, jak lik nese, a

lik

zeliny,
sbirol.

uovi

ue

Felar

te sbirol,

nv-

ut

odne zeliny, jak

*)

kero nese.

Zeliny

uov

pomohly v kad

jenom.

nemoci:

359

Felar pravut uovi: Ty e*) chyteji, e jo; bo kdo pijo odnemu nvysihnu a ty od kad nemoci zno zeTy slyi zeliny, kado zelina tob kii, jak lik liny, jak ty to vis? nslyim odne zeliny. Vis co, bumy spolem jo tob stoim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenim pomocnikem a chcu
chodi ku

mn,

tebu

by

do smryi."

Chasnik liut a hojul sasn, e

mu

v limbu

svika dohoraa.

Zlato vlska.
p.

Rznoem

fideckm pepsal

prof. Ignc Tk.

Byl jedyn krl (krol) a byl

rozumil, co seje

tak rozumn,
I

veckym

zvatm

kolvk

vyklodaly.

poslucheje, jak se tmu nauil.

Pila k nimu jakosi staik baba, pinisia mu v koiku hada, ei, aby seje ho dol pipravi, jak ho i, e bude veckymu rozum, co kre kolvk zvia v povtu, na zymi i ve vod mluvi. Tmu krlovi
se to lubilo,

a hned

e bude um, co nikdo numi; dobe staince zapacit poruil svoimu stuebnikovi, aby mu tu rybu ku obdu pi-

chystol. Ale pravi,

ei,

ji

ani na jazyk nevezme, alebo

mi

to svoju

hlavu zaplai.
Jurkovi,

'

sluebnkovi, bylo to divno, imu mu to krol tak Jak iv sym takov ryby nvidil", prav seje sum vypado rovn jak had, A. jak by to byl kucho, co by ani nokotovol co chysto (chyce)?" Jak to bylo upeino, voi kuseek na jazyk a kotovol.

tmu

pisn

zakozol.

Tu

usly
.se

kolkolym
zae

ui cosi

bzue: Num

te trochu,

num

te trochu!"

Jurek
ltaly.

obhlido, co to ? a nvidi nic jak

nkoliko much, co po kuchyni

kdo.si na ulici siplav volo: Kaj ide, kaj ide?" odpovdaju: Do mynaoveho jemya, do mynaoveho jemya!" Jurek vyhldne z okna a vidi husera z hejnyra hus. Yhy!^ pravi. tako je to ryba?" U vdil, co je. Hunym stril ee jedyn kusek do gymby a potym donis hada krlovi, jako by nic. Po bde krl poruil Jurkovi, aby mu osedlol kuna, e se pry sce pejecha, a un aby ho odprovodil. Krl jechol po pedy a Jurek za nim. Jak jeli po zelin lue, poskoil Jurkv ku a zaehotoi Hohoho, brate! mi je tak lehko, e bych chcil pes hory skoka! O to

Tu

cini

hlasy

nyni (nima**)", prav druhy,

star; jak
sr***),

jo bych te rod skokol, ale

na

mn
mc

ed
se

skom, zvali se na zym jako mch a srai znak." co na tym?" pravil Jurkv ku; msto starho bude
ty si je

Nch

mla-

*) nima
***) se

ty jsi. nen, nimo

seje,

sobe

se

ir:

nem.

se.


deho." Jurek se te

360

jedyn tak po ichu, co by krl

vdzii. Ale krl te

se a jak

rozmluv zasiiio, dobe rozumit,

ale

n-

co seje

kunici povdali, obez Jil

vidit, 9 se Jurek smje, pyce Niimu, krlovsko Jasnos! jedyn mi tak

se:
cosi

imu

se

smje?"

pipadlo na
a

mysel-', v-

mluvo! e Jurek. Star krl

ale

u ho mil v

podeziu

kuum
mu

u te

ndovio

obroit a zas jechot domu.

krl

Jak pijechali do zumku,

sklinky vina.

poruil Jurkovi,
pravi,
leje.

aby

nalol do

Ale

tvoja

hlava
z

za to",

esli

ndoleje

alebo

peleje!"

Jurek vol kunevku

vinym a

V tym pileeli oknym

dva ftoci; jedyn druhho hunil, a tyn co uekol, mil ti zlat vlasy v duboku. Dej mi ich!" pravi tyn, ak su moje!" Ndum, moje su, joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidil, jak upadly, dy

panna esala." Dej mi alespu dva!" ,Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim, a ty zlat vlasy pochyil. Jak se tak o
se zlatovlase

lemo

kadymu v duboku jedyn, tei zlaty vlas padnul na zym, e to zazvuniio. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. Propod si svj ivot zkiknul krl ale scu s tebu milosiv
(na
tohali,

lem)

zustol

nakloda,
manelku.

esli

tu

zlatovlasu

pannu dobude a pivede mi ju za

ivot

Co mil Jurek robi ? Chil svj

zachova, musil pro tu pannu,

sym tam. Pijednymu ernymu lesu, a tu pod lesym u cesty horol krok; pasti ho zpolili. Pod kokym byl bravyi kopec, iskry na padaly, a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. Och pumo, Jurku, pumo: volali aloivo, zhorumy, i nae mlad ve vaikach. Un tu hnedka s kuna dolu, krok ucol a ohy zhasil. E bude kj co pote\)ova, zpumy na nas, a te i pumomy.
kaj
ji

cho nvdil,

hleda.

Osedlol seje kuna a jechol

jechol k

Potym
jedli bylo

jechol

tym lesym a pijechol ku vysok

i

jedli.

Na

vrchu na

havrani hnizdo a dolu na zymi piely

:

dv

havraata a naJurku,

kaly
a

seje

Tata

mama num
lita

uleeli,

mumy

seje

sami potravy hleda,

my uboh

ftoata ce

numimy. Och pumo,

.se

nasy

nas, bo

umemy

hladym. Jurek

dluho nrozmylol, skoil

pumo! s kuna

a vrail

mu

do boka

co potebova", krkoraly veselo,

Potym u
jak na

ostatku
kraj

mly co hra. E bude kj zpumy sena nas, a te i pumomy!" muil Jurek dle pky is. Sel dluho, dluho lesym, a z lea vythodzol, vidil ped sebu dalek irok moe.
me,
aby havraata
se

Na behu
Moje
je

mora dva ryboi

spolym

vadili.

Chytli velku
seje (sebe)

zlatu

rybu do io*) (eina) a obaju cheli

ii,

moja je ryba!" A druhy na to: Mlo by i tvoje ii bylo platn, dyby moi lodi a moi pumoci nebylo." E podruh zas
*

ra kad pro

samho.

ii

(=

st)

g.

io

i).

takovu chyimy, to (pokoj) a tuto mi

bude
dej

3)l

Ni tak!
ty

tvoja!

na

druhu

pokej

(doj)!"

Jo vas porovnum",

pravi Jurek:

pedoje
delce seje

(pedejde) mi tu rybu,

dobe vum

ju zaplaim, a pynize roz-

krala
dali,

mezy sebu napoy!" I dol im zsl na cestu, nic seje nnchot. Eyboi byli
se

u vecky pynize
radzi,

co mil od

e tak

dobe pepo-

a Jurek pusit rybu zase do mora. a

Veselo zapluchala vodu,

potym nedaleko beha ee roz vystria hlavu: E m, Jurku, bude potebovac, zpumy na m; odsluim se teje (ci)." A potym zmizla. Kaj ide?" pytali e ryboi Jurka. Idu svoimu panovi, starymu krlovi, pro nevstu, pro ztatovlasu pannu, a ani hrub nvim, kaj by ju hleda.*) Och to i dobe jza**) povde", ekli ryboi, ^jest to Zatovloska, cera krlova z krystalovho zumka tam na tym ostrov. Kazdy din rno, dy se dni, rozesuje svoje zlat vlasy; ide tam na tyn od nich aa po nebu i po moru. Esli chce (sce), sami
noila

ostrov doveemy,

proto

es

nas

tak

dobe

porovnot.

Ale mij se na

pozoru (mij na

seje pozur),

abys tu prvu pannu vybrol:

Dvanast

jest

panyn, cer krlovskch, ale jedyn jedna

krala,

mo

zlat vlasy."

Jak byl Jurek na tym ostrov, el do krystalovho zumka proi aby svoju zlatovasu ceru jeho panovi dol za manelku. Dum," pravil krl, ale mui ju vyslui; musi za ti dni ti roboty ^robi, co i uloim, kad din jednu. Zatym se do zejtka moe od-

ponu."

Druhy din rno pravi

;

mu

krl:

Moja Zlatovloska

mla

tkanicu drahch perel

trovy na zelin lue.
nechybilo."

tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysok

perly

Ty
el

Jurek

ta (teja)***) i pozbira, aby ani jedn na tu luku, byla daleko, iroko, kleknul do

trovy a zaal hleda. Hledol, hledol od ran do poeda, ale ani perelky
nvidil. Och dyby tu byli moi bravyci,

by mi mohli pumoe!"
kaj se vzali

Sak smy
e vzali,

su tu, abysme
ale

pumohli," pravili bravyci,

kole

nho
te
teje

se jedyn hemilo.

perly

pozbira na pokej, my ich za

z trovy

lue,
perel;

nvidim ani jedn!"

Co potebuje?" Mum Troiku jedyn

tam

pozbirumy."

netrvalo
leda na
e

dluho,

pospinoali

mu

hrumadu
noha

npotebovol

tkanicu nastrkova.

potym jak u tu tkanicu zavazovo, pivloil

tyn byl chnimy,

mu

v tejf) uhorala jak

ee jedyn bravyneek, u nich horalo, a kiil

Pokej, Jurku, nezavazuj, nesu ee jednu perelku!" Jak Jurek ty perly krlovi pinis, a krl ich perachovot, ani jedn
nechybilo.

Rno piel Jurek, a krl mu eknut: Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstnek zlaty; ty mi ho mui na
robotu."
*)

Dobe

urobit

svoju

robotu,"

pravi,

zejtra

i dum

inu

by

infinitivem jako v poltin

t)

= tehdy.

) jza =

lza

(lze).

**) ta, teja

teba,
25


a pini.

362

k moru a cjiodit smutn po behu. Moe byta nimuh ani dna dozdi, a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och, dyby tu byla moja zlato ryba, ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zabliito a z hyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypytvaa zato ryba: Sak sym je tu, abych i pumohla; co potebuje?" Mum v moru nac zlaty prsty a nvidim ani dna." Prm vil sym potkala uku, ta nisla prstnek na potvi.
Jurek
e

ist

ale tak hyboke, e se

Jedyn troiku pokej, jo i ho pinesu. A netrvalo z hlyboizny a pinisa mu uku i s prstnkem.

Krl Jurka
za.s

dluho,

vroila e

pochvoli, e

dobe
musi

svoju robotu urobi, a potym rno

mu tei

robotu

uloil.

Esli chce,

abych (aby sym) svoju Zlatovlosku

ji

tvoimu krlovi do za manelku,

pini mrtv

iva

vody;

bude ji teba." zdabuh sym tam,

dyby tu
byli

ustlo a kaj

nvdit, kaj se pro tu vodu obrode, i et na kaj ho nohy nisy, a piel do ernho lesa. ^Och, moi havrani, sno by mi pomuhli".*) Tu mu nad hlavu cosi e vzali tam .se vzali dva havrani Sak smy su tu, abychmy
:

Jurek

pomuhli. Co sce?"

Mum pinis mrtv a iv

;

vody, a

te

my dobe

vimy. Troiku jedyn pokej,

myi

nvim kaj ji hleda." ji donemy." A za

chvileku pinisli Jurkovi kad baku vody v jedn bace byla ivo voda, v druh mrtvo. Pokraj lesa vidi od jedle k jedli rozepatu pauinu,

uprosti pauiny
z

.edit

velk pauk,

cycol

mrtvu vodu, postiko pauka a pauk se

zvali!

muchu. Jurek vzol baku na zym jak zala via,

byt mrtvy. Potym postiko muchu z druh baky ivu vodu, a mucha zata sebu chyba, vykrobaa se z pauiny ven a potym do povto.

Tvoje e.si, Jurku! es

sotva bys uhodnut,

skisil",

bzuela

mu

kole ui, sak

bo^ymn

kro

ze

dvanosi

je Zlatovloska."

Jak krl
zlatovlasu

vidil, e

Jurek tu

teu vc
ju

te dokozol,

pravil, e

Potym ho ved do jedn velk izby, tam uprosti byl kulat stul a kolym stolu edelo dvanost svornch panyn, jedna jak druho, ale kado mla na
ceru
do.

Ale pry

mu.si se

sum vybra."

mu

hlav lochtuku dluhu

vide, jak
uhodne,
ze sebu

po zym,

bilu

jako snih,

tak e nic nebylo

pravi
krl;
esi

mo kro z

kero
nich

vlasy.
je

Tu su moje
zyskol

cery",
si

Zlatovloska,

odves: jak

ale

neuhodne, to

moe ju hne nyni pisudzyna, a mni bez

ju a

ni odyn.s.

ta

Jurek byl v
!

nejvi uzkosi,
id
tola,

co

mu

co.si

do ucha: Bz

Byla

to

(nima)

mucha co
te
ni

ju

jo bz okolo zkiil Jurek ivu vodu. Ta panna to nyni ta te ta Zlatovloska!" Tu ceru

ni

poo. V tym zaepto i povim, kro to je!"

je

mi

dej!"

pravil

vykiknul Jurek, tuch vysluil svoimu panu." Uhodnul", krl. A ta panna hne te stanula od tola, odhrla lochtuku.
Tak: pumohli,
siug. je

")

pomuh.

"

a ztate vlasy plynuly

ji

363

z hlavy e

hustmi
cly

pramyami
cei,

po zym, a bylo

od nich tak jasno, jako

lano slunko vynde, e Jurkovi

oi

zachodziy.

Potym
a Jurek

dol krl na cestu svoi

ju

jak se sui a

pati vpravu,
se

odvez

svoimu

panovi za nevstu.

Starymu kralu

oi

iskity a poskakovo radosu, jak Zatovtosku uzdi, a hnedka poruil,

aby se ppravy konaly ku veselu. Chcilch

posiu.nos, aby
poslui,

e da

obsi

pro tvoju

n-

havrani edli", pravi Jurkovi; ale es mi tak

dum i

jedyn sekyru hlavu srai a potym

dobe dum poestn

pochova. Jak Jurka od pravili, Zlatovtoska pytala starho krala, aby ji teho mrtvho sluebnka darovol, a krl nimuh teho svoi zlatovlase odepi. Potym una zrovnaa hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak, e po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila ivu vodu, u Jurek zase stanul, jako by se byl znova na-

nvse

rodit,

erstv jako jeU, a mtado jedyn se

si

mu
ni

tvi sviita.
se oi.

Och,
bys

jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek, a

tvrdo
spol", pravila

tri

Ba vru
se

Zlatovloska,

dyby

m,

na

vky

nby

pebudit."

Jak star
te sali a

krl vidi, e Jurek zas oil, a e je madi a svornj,

e prv byl, rod by te byl

ee zase omladnul. Hnedka poruil, aby ho

kropili ivu

potym

tu

vodu pokropili. Sali ho a

;

vodu

pora

pora, e ju vecku vykropili ale- hlava nijak nchea k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic, a v tym okamiu pirostla; ale byt zas mrtvy, bo u nimli iv vody, aby ho zkisili. A protoe kralostvi bez krala nimohlo by, a dnho tak rozumnho nimli, aby veckym zviatum ruzumit jako Jurek, udelali Jurka kralim a Zatoa

vlosku krlovnu.

10.

Zlato vlska.
(Druh polovice.)
p.

Rznoem

opavskm pepsal

editel Vincenc Prsek.

chyblo.

Jak Jui ty perly kraloi pines a krl ich peliil, ani jednej ne_Dobe's udelal svoju pracu," pral prai. zytra i dam inu

robotu." Kno Jui piel, a krl mu pral eka: Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraia tam zlaty prsten, ten mui najs apins.'^ Jui el k moru a chodzit smutn po behu; moro bylo ist, ale tak

hyboke,

e nmuh ani dna dozde, Och dyby tu byla moja zlata rybefea,
ty se cosy v

to
ta

na

dn

vyhleda prstnek.

moru

zablisklo

by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula

364

zata ryba: ak tu sem, abych ci pomohla; eho potebuje?" Mam Y moru naj zlaty prsten, a nvidim ani dna." n^il prav sem potkala iku rybu, nesla zlaty prsten na plutv. Ene chvilku dokaj, ja i ho pinesu." A netrvalo dtuho, vraila se z hluboiny a pinesla mu

iku
rno

prstenem.

Krl

Jueho

zas pochvlil,

dobe

svoju

vc

udeat;

a potem

mu teu

pracu uloil: Esli chce, abych svoju Z tato vlsku tvojemu

i

mrtvj a ivej vody, bo i bude vodu obraic, a kaj el tam el, kaj ho nohy nesly, a piel do ernho lesa: Och, dyby tu byli moi krkavci, snad by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy ustlo, a kaj se vzali, tu se vzali 4va krkavci: Sak tu smy, abysmy ci pomohli. Co chce?" Mam pin mrtvj a ivej vody, a nvim, kaj hleda. O tej my dobe vimy. Ene chvilku dokaj, my i
kraloi dal za manelku, mui

poteba."

Jui

pin

nevdel,

kaj se pro tu

pinsem. A
Jui

za nratu chvilu pinesli

Juemu

kad jednu tykvicu*) pylnu

a

vody: v jednej byla iva voda, v druhej mrtva.

byl rad,

e se

mu

to

tak

dobe poeilo

pospchal k

zmku. Kraj lesa videl od jedle k jedli rozepatu palinu, prosted paliny sedel velk palk, cucat muchu. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum, stiknul na plka, a palk zvalil se na zem jako zdrala via, byl mrtvy.

Potem postkal muchu z druhej tykvice ivum vodum, a mucha zala sebum haza, vykrabala se z paliny pre a fuk do povta. Tvoje sotva ei, Jurku, es skiit," zueo mu kolem ui, sak beze videl, e Jui bys zbadal, kera z dvanai je Zlatovlaska." Jak kral (Jurek), tu teu vc te dokzal, pral eka, e mu svoju zlatovlas Potem ho ved do ceru da. Ale," prai, musi se ju sam vybra." jednej velkej sin, tam v prostedku byl kulat stul a kolem tola

sedelo dvanast krsnch panen jedna jako druha;

ale

kad

mla

na

hlav
jak

lochtou dluhu a po zem, bilu jak snih, tak a nic nebylo vide,

ma

kera vlasy.

^Hev su moje

cery",

povdel

kral; esli zhada,

kera z nich je Zlatovlaska, zyskal sy ju a moe ju hned ze sebum odve; ale esli nzhada, nni i sudzena, raui odejsc bez ni. Jurek
(Jui), byl v najvtej

uzkosi nevdel, co

se

ponu!

ty zaeptalo

povim kera to je." mu cosy do ucha: Bz-bz! di okolo tola, ja Byla to mucha, co ju skisil Jui ivum vodum. Hevaj ta panna to nni**) ta te ni Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta te ni ceru mi daj !" vykiknul Jui, tu sem vysluil svojemu panoi." Zhadal sy, pral kral, a panna hned te stanula od tola, odhrnula lochtuu a zlat vlasy plynuly i hustma prameama z hlavy a na zem, a bylo od nich tak jasno, jako dy rno sluneko vyjde, a

*)

Jeden kubik (klubik).

Prvn osoba: ^Ja sem je nni."

**)


Juemu oi
pati
kraloi se

865

zachadzay.
a

vypravil,

Potem dat krl na cestu svj ee, jak slui a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. Starmu
dy Zlatovasku
videt,

oi

iskily a poskakoval radoscum,

a hned poruil, aby se dzelay ppravy k veselu.

Chet sem
krkavci
zedli,"

baj

da
;

obi
ale e's

pro tvoju nposuno,

aby

e
i

pral Juemu

mi tak dobe

posluit,

dam
i

ene sekyrum hlavu zetnu, a potem

dam poestn pochova."

aby
teho teho svojej
*

Jak Jueho

odpravili, proila Zatovtaska starho k-rala,

mrtvho sluebnka daroval,

krl

nmuh

zlato vtasej

n-

Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu, pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum, a po ran ani pamtky nzostalo potem ho pokropila ivum vodum, a Jui zasej vstal, jakoby se byt znovu n^rodi, erstv jako jelen, mlado ene se mu z tve sviila. Och, jak sem to tvrdo spal,"* prai Jui a tet se oi. Ba vru, tvrdo sy spal,'' ekla
(na den
;

vse, adnym zpsobem

zpsob) odepe.

Zatovtaska,

a dyby

nebylo, na
zasej oil,

vky vkuv
a
e
je

se's

nprobudil!" Jak

star krl vide, e

Jui

mladi

mi

prvej,

rad

by byl te tak e.e zas omladnut.

Hned poruit, aby ho

te zetnuli a

potem tum vodum pokropili. Zetnuli ho a kropili ivum vodum poad, poad, a ju vecku vykropili ale hlava na den zpsob mu nchela k elu piru; potem dprem zali mrtvum vodum kropic, a v okam:

iku pirostla;

ale krl byt zasej mrtvy, protoe u

nemli

ivej vody,

aby ho skili.

dy kralostvi bez

krala

nemohlo byc a dnho tak

udalali

rozumnho nemli, aby v.eckym ivoicham rozuml jako Jui, Jueho krlem a Ziatovlasku kralovnum.

VvV

Chyby
str. 18.

tiskov.

dek

4.

zdola

m
..

v brue

teno budi v bue.

26.

17.
2.

shora
zdola

skit
zpievat

okl.
zpyevat.

45.
59.

12. shora 1^10.

n

v kulinec v zad opa-h

v klnech.
v zadu opa-

59. 66.
77.

zafraki
rhac
jezme

zafrahi

16. isdola 13. shora

10.

mc
je,

83.
92.

zme

slovo pejtel jest vynechati

.

98.
98.

20.
2.

m. veih se
, ,

teno budi
,

veih se

zdola

ameii

jame
psaam
:

114. 114. 117. 180.

19. shora 12. zdola

5.

psaom

, ,

, obyejn i tam obyejn tam , po slov nepatrn pidati jest zbytky.

15. shora
8.

hrol
velih

hol
velik

138.
144. 162.
ir.6.

11.
3.

soudruhyn

podruhyn

zdola

ma
ude-li

mu
bude-li
byl
jest

8.
8.

167. 168.
169.
175.

shora

byla
est

4.

zapovd
adae-quatn
dosty

zapovl
adaequatn
doty

20.
3.

177.

187.
187.
195.

20. zdola 16.

9.

nebude
kopovat

nabude

kupovat
zaphl
ostiuhami

shora
zdola
r

aph
otruhami

200.

9.
^-

205. 207.
235.

urgat

argat
j

1-

15.

shora

natsta
1

ntsta.
a
1
;

astji
str.

zamnna
8.

meai sebou psm^ena

sh.

6* ki, str

9.

klonit, str. 8.
str.

10. sh. mluvit, str. 8.

sh.

stolvka,

aludek,

slunce,

9.

12. sh.

sprvn teno budi . 27 zatlkali kly, 8tr. 9.


.
7.
zel.

368

12.

ktobiink,

str.

0.

11. zd. chrastl, str.

str.

8.

zd.

olt^
5.

str.

15.

. .

16. zd.

zaplacen,

16.

. .

1.

sh.

vyptknt,

ib.

sh.

echtat, ib.
str.

.
12.

19. sh. skidlka, str.

sh.

18.

.
9.

24. sh. hladu, dhihu, slechu,

sh.

19.

kostey,
4.

str.

25.

lcu, str. 28.

haluz,

str.

33.

.
52.
str.

sh.

sedel,

bel,
str.

str.

34.

17. zd.

.
sh.

14. zd.

vymltn, zapatn,
str.

41,

12. sh. kvta.

. 13. sh nepac, ib str. 42. . 11

zd.
1.

lovk,
19.

23. sh. stodolou, str. 62.

.
leh,

11. sh. koela, str. 81

.
str. str.
ib.

slunko,

84.

1.

zd.

lkoch,

str.

87.

.
ib.

5.

chlapch
zd. mltil,
5.

83.

6.
6.

zd.
zd.

lkech,
hlasi,
ib.

str.

91.

112.

.
sh.

str.
9.

137.

. .

4.

sh.

16.
str.

sh.

klau, 140. .

sh. byl,
ib.

.
6.

6.

dl,

sh.

nepilo,

144.

14.

zd.

vlka,

. 2. zd. mlacek, str. 145. . 11. sh. lovisko, str. 156. . 6. sh. poedvm, str. 161. . 1. sh. lovk, str. 163. . 14. sh skldali, str. 165. . 9. zd. vydl, ib. . 7. zd. vdleek, str. 166. . 20. sh. v Holomci, str. 167. . 7. sh. hto ^tr. 168. . 1. sh. platn str. 196. . 13. sh. zasen, str. 228. . 24. sh. hlas, str. 237. . 3. sh. slma.
zd. vykldka, ib.

V pkladech
'

laskch
z

vytitno
krajiny,

astji
se

ne

nleito

-'

m.

sp,

nejsou vecky pklady

str.

kde

tak

vyslovuje,

srovn.

na-

118. P.

.7.

Obsah.

strana
I.

^Yl^e slovensk;

pole a hranice jeho

1.

Rznoe

zlnsk; pole a hranice jeho

a 5

1.

2.

A. Hlskoslov jeho: O hlskch vbec O promnch samohlskovch:

.

5 6

a)

pelilasovn
krcen

b) dlouen
c)

8
9

d) en,
e)
f)

roziovn a stahovn seslabovn a sesilovn samohlsek pisouvn, vysouvn samohlsek

...

10 10
11

g) hit
.3.

12
.

O promnch souhlskovch
a)

spodobovn

b) splvn souhlsek
b, p, m, v, f plynnch j, I, r, n, e) sykavch s, z, c, s, , f) zubnch d, t hrdelnch h, ch, g, k g) h) pisouvn, vysouvn souhlsek c)

promny

souhlsek retnch

d)

12 13 13 14 14

15
15-

.,

16
17 17

i.

pesmykovn pzvuk
i)

'

B.
1.

Tvaroslov:
(a)-kmeny

Skloovn jmenn:
I.

Tj

II.

III.

o-kmeny a-kmeny
Dvojn slo

17 19

20
21 21
22"

Pdavn jmna pisvojovac

IV.

i-kmeny

2. 3.

4.

kmeny souhlskov Skloovn nmstek osobnch Skloovn nmstkov Skloovn sloen asovn
V.

23 23 24

25 25


2.
3.

370

27

Rznoe Rznoe
samohlsky

zhorsk

pomoravsk

28

A) Hlskoslov:
a)
2it

b) souhlsky

30
31 32

B) Tvaroslov: a) jmno
b)
4. 1. 2.
-3.

sloveso

'

Rznoe

uherskoslovensk

Rznoe
^

alenkovsk

33 35
3")

radjovsk
blatnick

35
3(j

4.
-5.

borick

bystika
Strnsk
lipovsk
velick

6.
7.
8.

36 36
37 38 38 38

9.

javornick

10.

11.

schovsk hrozenkovsk

30

A,

Hlskoslov
a)

samohlsky

b) souhlsky

40
41 42 42 42 42

B.

Tvaroslov:
a)

b)
c)

jmna podstatn jmna pdavn

slovky

d)
e)

nmstky
sloveso
.

12.

Rznoe
A.

bezovsk
42
44 44

Hlskoslov
Tvaroslov:
a) tvary
b)

B.

jmenn

13.

Rznoe
A. B.

tvary slovesn Ihoteck

Hlskoslov
Tvaroslov:
a) tvary

45

jmenn

4(;
4t;

b) tvary slovesn

Praeteritum aoristov Kondicionl

II.

47 47
5i

III.

Ne Ne
A.
1.

dolsk
valask;
pole a hranice jeho

59

Hlskoslov: O hlskch vbec

">:

371

60 60
61 61

2.

O promnch samohlskovch:
a)

pehlasovn
krcen

b) dlouen
c)

...

d) sesilovn a seslabovn samohlsek

e)
f)

pisouvn a vysouvn samohlsek

hit

62 02

3.

O promnch
a)

souhlskovch: a osten souhlsek b) promny souhlsek retnch b, p, m, v, c) plynnch j, f, r^ n v d) sykavch s, z, c, s,

jemnn

63

f
z,

63 63 64

e)
f)

zubnch

r7,

hrdelnch h^ ch, g, h g) pisouvn a vysouvn souhlsek h) nkoliker zmny souhlskov v jednom slov
i)

64 64 65

....

pesmykovn
obalovn

j)

66 66 66

B.

Tvaroslov:
1.

skloovn jmenn
I.

x (a)-kmeny
o-kmeny a-kmeny
oi, ui

66
(s
1

II.

III.

....

(59

IV.

i-kmeny

V.
2.

kmeny souhlskov
sloen

...

skloovn nmstkov

3. 4.
1.

asovn

69 71 72 73 76 76
77

2.

Rznoe Rznoe
a)

ronovsko-karlovsk (asovn
hranick:

jeho)

hlskch vbec samohlskch c) o souhlskch d) tvary jmenn a slovesn

b) o

81 81 82 82

3.

Rznoe
A.
1. l
1

Starojick, pole a hranice jeho

ko
s
1

84
84

o v

2.

O hlskch vbec O promnch samohlskovch:

a)

pehlasovn
krcen

b) dlouen
c)

d) en
e)
f)

...
jin

sesilovn a seslabovn

pisouvn a

zmny

84 84 85 86 86 86

3.

O promnch

souhlskovch: .86 a) obalovn b) promny souhlsek retnch, plynnch, sykavch, zubnch 87 a hrdelnch

c)
cl)

372

87 87 88 88

zmkovn
pisouvn
vysouvn

souhlsek

e)

B.
a)

Tvaroslov:
tvary jmenn

b) tvary slovesn
3.

90
jeho)

Rznoe
a)

b)
c)

keleck (oblas O samohlskch O souhlskch

tvary jmenn

91 91 92

d) tvary slovesn

92 93
jeho)

IV.

Xe
A.

lask (oblas

97

Hlskoslov:
9S
9<S

1.

2.

O hlskch vbec O promnch samohlskovch:

a)

pehlasovn
jin

b) en
c)

99
.
.-

zmny

100
.
. .

d) seilo vn a seslabovn
e)
f)

pisouvn
vysouvn

g) hit
3.

103 104 105 105

O promnch souhlskovch zmkovn souhlsek v, d, b) zmkovn jinch hlsek

a)
c)

t,

s,

rozliovn a spodoba

d) o jinch
e)
f)

promnch souhlskovch

pisouvn a vysouvn souhlsek

pesmykovn

105 107 107 108 110 111

111

g) obalovn
B.
1.

Tvaroslov:
111
.

Skloovn jmenn I. Tj- (a) kmeny II. o-kmeny III. a-kmeny

oi, ui, ruky, nohy IV. i-kmeny V. kmeny souhlskov

ll-t

115 IK'
llt>

117
11'^

2.

3.

4.

Skloovn nmstkov Skloovn sloen asovn

....
(oblas jeho)

1-0 121
i

Rznoe
a) o
c) o

severoopavsk

samohlskch
tvarech jmennch tvarech slovesnch

b) o souhlskch
d) o

134 135
13(.i

136

373

Dodavky ku
I.

tvaroslov:

plurl kolektivn v a

...

II.

tvary jmen rodinnch

138 138

Tvoen
a)

slov.
140
14(5

jmna podstatn
tvary jmen enskch

b) substantiva seln
()

147
.
.
.

d)
e)
f)

pjmen musk odvozen od kestnch jmen enskch jmna dcer jmna zdrobnl

.148
14^

.149
1-^1

g) slova sloen h) jmna pdavn

liJ2

)
/9)

ppony zdrobovac a ostatn ppony

komparace
slovesa

sesilovac

153
I'j3 15>

y)
i)

1^'^

Skladba.
I.

o jmn podstatnm

II,

pdavnm
jmen

III.

O rod jmen
nmstkch

IV. o sle

V. o
VI.

o slovese

VIL o pedponch
VIII.

o pslovcch, spojkch, sticch a mezislovcch

IGl 101 102 103 104 105 106 170

IX.
1.

O pdech
2.
3.

prostch: o nominative, vokativ a akkusativ

o genitiv 5. o dative 6. o instrumentle 7. o spodob genitivu pvlastkovho

4.

178 179 181 182

.

k pdu jmna dicho

,183
184
J8>

X.

O pdech pedlokovch
Sloen pedloky Adverbiln sloeniny pedlokov

Pedloky

se

optuj

Archaistick zvltnosti pd pedlokovch XI. O asch, zpsobech a jmennch tvarech slovesnch

O pklonkch

190 190 190 191 197

Slovnk abecedn

i98

374

Slovnk ven.
I.

Pole a poln prce

Obil a strava

;j05

II.

308
309 309

III.

Sadivo,
1. 2.

makota Brambory
obrok

epy

IV. Pce,

V. Plevel v obil
VI.

310 310
311

Ovoce 2. Jabka 2. Hruky

3. 4.
5.

vestky

Ten
Oechy
Sbrn ovoce Ovoce suen

312 313 313

31.^

G.
7.

8.

Ovoce nevyspl a nezdail

sloen a bobulovit

VII. Plody
VIII.

314 314 314 314

Domc zvata
1. 2.
.

Hovz dobytek
Koni Ovce
'

3.
4. 5.
6.
7.

Kozy

Vepov dobytek
Krlci

Psi

8.

Koky
Drbe

9.

IX. liel

X.

Hmyz
jmna zvat

XI. Jak se vol na zvata

XII. Lichotn

Xin. XIV. XV. XVI.

Hlasy zvat

315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324
32,>
:2r>

Plemenn
Dojivo pirny

32(;
-^21;

XVH. Ndob
XVIII. Oru, d, ezivo

XIX. Oehy XX. Plachty XXI. Sprva na prdlo XXn. Nadvky, pezdvky a slova obhroubl

328 328 328 329 329

3;!i;

XXIV.

XXIII. Slova lichotn Pmry a podobenstva

33()

Pklady

340

PG
4.752

BartoS, FrantiSek

Diaktologie moravsk

B36 dil 1

PLEASE

DO NOT REMOVE
FROM
THIS

CARDS OR

SLIPS

POCKET

UNIVERSITY

OF TORONTO

LIBRARY

%
>-:-.'

r
<4|