4

\j^,.

41^ ^^- :^'

é

-


fc^
if".

.'.iié^

Dialektologie

moravská.

První

díl.

Náeí

slovenské, dolskó, valašské
a lašské.

Sepsal

František Bartoš,
e.

k. professor.

-^^^.

V

BRN

1886.
Nákladem Matice Moravsk(

Jiskcm Mor. ako. knihtiskárny.

PredmlTiva.

Spisem tímto podávám
ravské, v

na veejnost první
zase v nkolikero

díl

nmž
z

popsána jsou náfeí slovenské,
nichž

dialektologie modolské, valašské
se

a

lašské,

každé

rznoeí

rozvtvuje.

jemuž mi nejt^íce asu a pozornosti vnovati lze bylo. Podstatné znaky rznoeí tohoto mnjí celkem svou platnost' i^ ná^íNi ostatních,^ pokud ^dlišné rozdíly výslovn vyteny nejsou. Trední ~zretel obracel jsem vfude k zákonm
zlinským.

Poínám svým domácím rznoeím

hláskovým, jimiž podstatné rozdíly mezi jednotlivými

náeími

a

rzno-

eími
a

nejjasnji probleskují.
tu zevrubnji,

Hláskosloví

a tvarosloví

každého

náeí
jevila,

rznoeí,

tu strunji, jak se kde

poteba toho

popsáno o sob. Potom následuje spolená nauka o tvoení slov, skladba slovník abecední a první polovice slovníku vcného druhá jeho polovice
;

pidána bude ke druhému dílu dialektologie moravské, v nmž vypsati hodlám náeí hanácké, horácké a eské. Na konec pidal jsem nkolik píklad, z nichž ti psány jsou pravopisem fonetickým, v ostatních ponechán pravopis obecný, aby se tení jich neíilologm píliš nestžovalo. I v ostatním spise užil

píše za ni

z,

jsem pravopisu knihového až na hlásku kde se tak v náeích moravských odchodn od eštiny
.9,

vyslovuje.

*)

Co

se

týe uspoádání

látky,

spravoval

jsem

se

vzornými
se

spisy

Miklosichovými a Gebauerovými.
Dležitost' a poteba studií
dialektických

uznává

nyní vbec,

že neteba rozepisovati se o tom do široka. Geografická rozloha dialekt'

moravských vrhá zajímavé svtlo na pvodní kolonisaci naší vlasti. Náeí dolské a kelecké, mající do sebe nepopiratelné známky ei eské,
nevyvinulo se jistotn v nynjších svých hranicích z
a valašského, nýbrž jest

náeí

slovenského
od*

pvodním jazykem osadník rznorodých
tená
mém

sousedních

Slovákv

a

Valachv.

*) Píklady ostatních

rznoeí

najde laskavý

v

spise

nadepsa-

ném

^Lid a národ."

posvítka (posvcení. což hy tedy ukazovalo k 1 pvodu kový lašskému. Výtyk : e spisovná všelijak (vytýkání). slyšíce je jménem sob že i cizím. o pevnou pdu ei lidu opírati se musí. uiteli komu se jest ležito jest pímo stýkati s lidem. Znalost domácího dialektu nebude zajisté nikomu bez prospchu. podrobující se ode dávna neporušené- vplyvm cizím. a zmna jejich práv naopak vyerpáno nebude. susedove tla. Mluví se posud v tchto mstech náeím zcela rzným od okolního. svého pvodního rázu slovanského a osáknouti v kalu toho neteba tuším teprve slov. úsených a vypjenými nahrazuje! lidová má hojnost jadrných. seba a m. Lipníka a zdá se. jimž nemohou ro/. vedete. mlaba. dojm smyslových koza mekoce šemrati (z temna mluek se mekoce ve vod (blyští) viti) a šemoiti se (kmitati): bravý =:r barvy temnohné i bruivý chutný — . jimiž by ovšem spisovatel v nynjší tvar za eská verbaliav dob antibrusiské leda posmchu došel. nikdy obíral. A náš jazyk spisovný. spisovného rozmanité odchylky od jazyka podmínny jsou. záida zaízení). j. sklonných á''í a ')/'.Tak osadníci mst. kolik doliovati. ba žádným tomu. jásati — ^ trhati i svítiti se Ze spisem tímto všechno vyerpáno tuším liení. jest v té píin zámna. kde 'vzhledem k jazyku spisovnému. na p. Kolik v našich kolik se obchodí náeích nebo je z krásných a pípadných jadrných úsloví. toho kdy podobným. režné). j. mne (pedlož- dat. platba. ciziny bez nichž e pesných termin. . tvarm v dalekém . : MsíPozoruhodná na p. vytýkám je tu vlastn tyto hlásky jsou pvodními. Znaje pesné jim. (vykládání). obraz (pkný). nes opravují k téže domnnce. nemá-li za nedlouho zcela pozbyti cizoty. Val.iž d- a dsledné zákony jmenovité hláskoslovné. proti tetka. a m. vykládka • I psycholog v ei lidové nejednu zajímavou stránku postehne. rozmanité zmny hlásek tam v náeích. jako jsou skon (skonání). Leckde snad i moje nevdeckou. a maje lexikální vdomosti nebude mluviti novati náeí domácího. Hranic. kyselé plátno (hrubé.) nesl a p. vedet. Zvlášt pak národnímu znáti dkladn náeí svých žák. že jsou jiného kmenového pvodu nežli obyvatelstvo Perova ddin okolních. i školy). dtem o vcech. Meziíí mluví se po lašsku: Bartkove pole.širokém okolí užívaným: nesete. a lok. mn. mnohem snáze bude moci vštpovati dtem jme- zákony jazyka spisovného. .*) Píborské tvary: nesete. jehož charakteristickou známkou jest pízvuk polský a a nedostatek dlouhých samohlásek. Vykládaje na p. zaved.umti. badáním se neteba dokazovati kdo se methoda bude zdáti i *) Ve Val. tetka zavedl. Meziíí s Krásnem.

professor v Uh. slovenská uitel ve Vyzovicích. Velepilní pispívatelé do zvláštní cedulku pepsati. každé slovo na pak tisíce a tisíce cedulek bez potukráte pekládati a rovnati. kdyby se mi nebylo dostalo vydatné pouioci od vlastenc spanilomyslných a spolupracovníkv obtovných. Fr. editel eského gymnasia v Opav. nýbrž plody ducha národ- Co se týe dialekt nebo nic samých. Dvorský. Ulehla na cedulky pepsal a i ze svého všelico piinil. Kotova. fará ve Skípov na Opavsku Matouš Václavek na Vsetín mnohými sty Vincenc Prásek. kaplan v Píbore slovy píborskými. dr. jichž na míst vyhledati také nebylo vždy bez obtíže. nespoléhal jsem nikde na lidi grammaticky vzdlané se tak snadno nezapomíná jako náeí tak píbuzné celkem jazyku spisovnému. Pikryl. p. Každý nový mi pak sle- dovati všemi možnými analogiemi. prof. Z hovoru souvislého doploval slovné jednotlivým jsem o rozmanitých vcech jsem si též zákony hláskozjev bylo náeím vlastní. Peck. prof. p. pouil mne o náeí frýdeckém. hlavn od starcv a babiek vyptával ního : písn. ev. Machá v Brn o náeí keleckém. u. slova ostatní Tak vznikl slovník vcný. Karel Lysý. viká v Olomouci. Ant. k. Ignác Tká. Fr. nýbrž od lidu samého. okresní inspektor cedulek mi pispli. dr. jak se domnívám jejž dosti úplný. k. Le vdom. Hradišti. pp. pozoroval výslovnost jednotli- vých hláse a vyzvídal dle hotového rejstíku názvy rozmanitých vcí. uitel v Jersín. jejž mi p. fará v eladné. abych zbytené rozvlánosti. Frant. uvedl mne v grammatickou soustavu náeí opavského. mimo hojné píspvky ethnografické propjil mi svého znamenitého slovníku idiotism valašských. Stojan. Tak staiký. I sice dílo mé bez nkterých vad a^ nedostatk nebude. Daniel Sloboda. professor v . zvyky a obyeje. Jos. tyto Slovníku a c. Tomáš Smýd. v Prostjov. jehož jest výteným znalcem. Tebíi. bylo zachycovati z hovoru souvislého. Ignác líýl pispl nkterými slovy z Trnávky u Píbora. Však to vyžadovalo práce nemalé. „jak stádo bží". p. íkadla. Všecko to zapisoval jsem si do sešit. Ant. chyb hrubých doutám však pece že jsem se uvaroval. Koželuha. rozpádal. slova Edv. poskytl-li jsem aspo nco dobrého matese uvaroval mn i riálu badatelm povolanjším. P. fará na Rusav. Ostatek dosti na tom. sbíraje nejen materiál dialektický. Ant. ministerstva dvouleté dovolené. Abych s tím mohl voln manipulovati. c. fará na Lhot u Luhaovic. ostatní atd. nežli konené uspoádání celého materiálu hotovo bylo Avšak i touto usilovnou a namáhavou prací nebyl bych se ani tch resultát dodlal. c. putoval i Nabyv muniíicencí vysokého jsem ddinu od ddiny. k. kteréž ve spise tomto podávám. bylo každý tvar. ctihodný vlastenec p. Kachník. k. povry — — \ jsem se vtami na každý jednotlivý tvar.— v jazyce III — uinil jsem tak spisovném nastoupila. uitel Jos. Rom. Slova i fráze valašské poslali mi pp. c. Bayer. P.

jakýmkoli V Brn dne 10. Skoro všichni tuto vyjmenovaní pánové rozhojnili. února 1886. Bartoš. ministerstvu kultu a vyuování za milostivé udlení dvouleté dovolené. . kterýž mi. kdož mi zpsobem pi mé práci nápomocni byli. I. Jest to jmenovit naše vlastenecké knžstvo a uitelstvo. Zvlášt pak díky nejuctivjší iním vysokému c.— Dubový pezdívkami i IV — z Opavska. nyní roce. že jsem této znamenité práce v úzký rámec celé. kteréž mi všude pohostinného písteší poskytovalo a styk s lidem usnadovalo. jsa tehdy bohoslovcem v poslal monografii o rznoeí že mi jen Jest litovati jest. Zvláštními však díky zavázán jsem vel. svého spisu nemohl pojati mi tedy milou povinností vzdáti srdené díky všem. jakož bude pipomenuto. Fr. rožnovském tak zevrubnou a tak dkladnou. k. kterouž mi poskytnuto potebné prázdn na sebrání hojného materiálu ethnografického. pánu Karlu Frkovi. kooperatoru v Koryanech. i platn jmen jiných pispívatel na svých místech ostatní mj ethnografický materiál vdn ehož.

I. Náeí slovenské. .

.

. a a jdouc tu na Brumovsku. se Ve te «ZoíJensfc?^ krejí. Mistína.i Náeí slovenské pestupuje na Uherskobrodsku z Uher na Moravu. slovensky" místo obvyklého „slovácký. Hovoran. ves) k nmu náležejí. na štít: „N. od Rohatce pak na po pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic. N. Odtud Vyzovsku podél hranic náeí pes Bohuslavice a Hrubou Lhotu pestupuje na Napajedelsko. kdež jmenovit osady Žlutavý. Náeí slovenské na Morav rozestupuje se v nkolikero rznoeí. jmenovit pomoravští. Alenkovice a Nová ddina levém (n. kdež se stýká s uherskou slovenštinou. slovácky" ponvadž i Slováci sami. Prušánek až k Podivínu. Strážnici jejich nejbližší sousedé tvarv onch užívají." Podobn mluví se „Slovenka" 1* . Klobucku valašského. kdež pechází u Lednice do Rakous k této Valicm a Cahnovu. Od Napajedel postupuje po celém sever i behu Moravy. nebo ^Slovenka" (ne: „Slováka").*) *) i Píšeme „slovenský. Milotic. pechází na Zlínsko. na východ od áry všude hranic uherských dostupujíc.

.

i. Panství Zlínské bylo o i sob malým celkem ethnografickým. h. Kudlov a Beznica. mluvíc o Hanácích. Želechovice. 3. v. nepoítajíc sebe pímo k žádnému kmeni moravskému. ž. . 2. na jihozápad obyvatelé panství Malenovského. na y SL ý jakkoli neznjí tak zhruba jako v ruštin a polštin. p. dobe : dv krátké chvála. á. k. Dlouhé o zhusta se vyskytuje u výslovnosti slovenské loni. troník. tyto hlásky: a. o hláskách vbec. Rznoeí f. my-mí. Mlatcova. kolem msta Zlína a z osmí msta rozložených. é. Valaších i Slovácích jako o kmenech V názorech lidu o rznosti kmenové nerozhodovaly . . r. chlap. 8. s. zlínské í. pece pysk- po retnících a po ^ zcela jasn se rozeznávají od i a í: byt-bít. . m. nýbrž i kroj. Jaroslavice. jichž náeí málo ím se liší od zlínského. Hláskosloví. dz.znan se lišili ode všech svých sousedv. ch. . c. bží. pisk. . byíy-bylí. za naš rža. Samohláska dlouhá velmi rázn : vyslovuje a zní stodolu. j. Nejbližší sousedé na severovýchod jsou Valaši bývalého panství Vyzovského a Lukovského. í. má 1. obyvatelstvo toliko rozdíly dialektické. . d. chóra. u. Rznoeí zlínské. e. za t. róchat. ú (). se n. Na jih za lesem sousedí Zdhoané^ jejichž první ddiny za Kudlo vem jsou Bezvky a Provodov. t í. dobrého.). lidu Rznoeí zlínské jest obecným jazykem Zlínském v jihovýchodní Morav.I. ó. o. f. g. . z. kterýmž sedláci panství Zlínského tu . str. zvoní (srovn. b. výr-vír. Na severozápad bydlejí Handci. zbóník. ž. p. dóm (dom). Píluk. ježto jsou: Prštné. nejbližší ddina hanácká je Rackova. m. . B. za kterýž samo se pokládalo. húfy-fiet. Loužkovice. v. od sebe rozdílných. Panství Zlínské skládalo se z na bývalém panství ddin. š.

pabícat sa (potloukati V íslovkách sedn a osn hláska n zastupujíc m má hláskový. peze^ pozvihová. Hlásky a z v deklinaci mají platnos hlásek mkkých: obraze^ lese. ná- eích ped znjí o. XVI. p^ vi. potom v Mí. tlstý. žignút (píchnouti). ž. šrk. dlžen. tu dlouhá:' o šphú. chíp. drn. klzat. a sda. víiat^ . ve stívoch. ve. krmit. Slabiky hi. lepit (udeiti) (sedí). mi. klbko^ kadtb. žr. v lesi. . lyko-líto. mkce se slabým jotovým pídechem. (oni). *) V samohláskové r drží se posud ve své míe. v hoferstvú. 9. fjertocb Moravan bez namáhání o. gombík (knoflík). gdy. valaštin a laštin.. jak se na ddinách posud mst se — K — vyslovují. slabikotvorné. laluja. *) : Dlouhé (v. zima. trní. jako: mee." O promnách samohláskových. v masi (lok^ jedn. ohpara. s 11. brablc. c tvrdne i syn. Siný zní jako : z. 6. chlm. klzký. 1. žitý. asto se slyší u výslovnosti slovenské kr (ke)^ vrš (verš). í žbat. trn. jsouc tu krátká. zingnút (udeiti).. cyzý vey. vlas (vlastní). na poli). vchtitý (vrchovatý). hlboký. 10. (die Liige) I — — —uhel — (spálené devo). chlpat. astji mají platnos samohlásek nežli v eštin: brla^ šrba. 1. po sykavkách není ani podnebné i ani hrdeln ?/. j. koze klobáse (nom. kže. lapí (chytne) — lapí lež (liege).— Po sykavkách Toto i s. plut (plovati) plut (plivati). zingra (jiskra). pádlit sa. 6e. nynjší jména Tlusták a Škubai psána jsou Tlsták. klu). vyslovují se ob íslovky dvojslabin. ímž hláska nabývá platnosti samohláskové. kdel (houf). dhý. 8. 6 — a neliší se nic od y. se). cizí vci jako kosy. kadle. krvú. Tvrdé a mkké Z (í a 1) u výslovnosti jasn se odlišují: íaskalebe-lenoch. stíkat. sipt jako sypat. Slovník). lež 5. tuh-lud. ý. glgat (deglutire). zemú. pi. plnit. „já o vozi a on o kozi. V matrikách st. Ano na rozdíle tchto hlásek za- kládá se rozdílný význam slov: uhel (kout) (chlup) — chlp r. ani nevysloví. nýbrž stední samohláska mezi obma znjící. (chlpnutí). zhíbka úkol samo- (hloubka). zyma. síp (sloup). ží. fe. zgrbnút (zdechnouti). Šklbal. šrbatý. týž mé v moravských pjivo. síneko. podobná v té píin eskému stedníma I. agan. v ^u a lú. husi gagocú. Pehlasování. Po ' se z a 2 u výslovnosti z pravidla pohlcuje. kupa. zvo (srovn. chíp lepit (klížiti). Tvrdé f a í vokalisuje pešlo naped v khl. rže). kl 7. šklbat. Hláska g velmi asto se slyší: gágor (husí krk). 4. . šigat (lámati halouzky) a m. ale Samohláska a proti eštin zachovala se celkem nepehlaso vána pece astji se pehlasuje nežli v ostatní slovenštin. mjilý. kosi. (ani). A zvuk mají tyto mkké retnice u: híBa. množ. jako: v mei.

držet. ut. zapíhat. pádio (pedivo) paza. vyjmouc ve sklonní složeném kmen mkkých : akk. etaz. obliej a superlativní nej) dj v : mkkých kmenech sloves V. z nenadání (nenadána). poklízat. do oí. úra. vzoru pole: se moe. : do náruí (náruá).: ! — a) 7 — hejno Pehlasováno jest a v nkterých slabikách kmenových: (hajno). vedle vajco 3. ozíbe mne (zebe. Toliko pehlasováno nesúženo v genit. za boží muk (božiu) a gen. ps (pas). líbit sa. tídy a pehlasovala: kleet. : dosíhat. kí- želka. jedn. **) ale pehlasuje se v odvozených od nich pídavných: telecí e) knížecí (knížací). akk. mn. vjakar šlahat b) v koncovkách deklinace jmenné a námstkové (mimo se) c) ve spežce aj: a) ve voiaj. tžký (ažký). poklid. vzoru podstatných jménech vzoru : ale zelí: do želé. srdce. smít Proti jest a sa. ž. se: lid (lud). šidit (šudit). v nkterých slabikách kmenových: šika. pazka. hoat. . mkký (rhakký). híí. vzoru lekat (lákat). bez uší (oú. Posud drží se o nepehlasované kmenech: jatelina. eštin pít. obilé. uch. stavaj. na poloch. etázek. *) **) postoupila. kuati (telací). jazovec. šúr. hovzí (hovazí). 2. buvol). jedn. poklidit. juh. ušú ***). jedn. majstr. b) šú- — Proti eštin pehlasuje u v i ve slov bivol (. pít. d) V kue kmenové a se drží nepe- hlasováno kua. mžikat (mžukat) se . žabíjat. V mst úží se tu ^ v V mst: kure-kurete. okít. Samohláska n pehlasovala a) cítit. lišaj. svázat. a instr. kdežto v koncovkách ohýbacích u nepehlasované tou mrou se drží jako na ddinách. jedn. visat). (pama). tídy (optovacích) házat. kožuch. : boží muku. zabe). u kmenové pehlasováno ve slovech: díra. lože. žúžel (v. viset-visél (podl. kviela. duál. plíce (plca). ***) V mst pehláska znanji /. uzíbnút. lehký (lahký). pam znamení v e. prodaj (vyjmouc obyej. ž. pítel (priatel)* b) Pehlasováno jest a v infinitive a píestí inném sloves III. žúžata) — vsíknút. kiet. V koncovkách ohýbacích u drží se všude nepehlasováno. íká obyejnji vajíko. c) Pehlasováno a súženo v i jest a v nom. Samohláska o se nepehlasuje dušo a) ve vokativ vzoru duša b) v dative a lok. okíí. poklúzat. kdežto slovesa III. polúbit. vzoru pole: polom. ve složeném sklonní kmen mkkých: boží muka (božia) a v genitiv jedn. Krom toho ve slovech : píšetka. zehítý. cizí (cuzí). pehlasováno a súženo v infinitive a píestích sloves V. kluka. tídy tchto: hoet-hoél. . jezero (jazero). sice drží se nepehlasována bruch. trovo. jest c) ve slovech Pehlasováno o v nom. macocha. smíl sa. kuate. plut. . a vok. tídy vzoru háti: hít. stávat. pehršle (želá*).

téj dobréj. -M sa. pénit. chodilo. -bojím sa. zdžat. mluvit. lešení. — a v d: pravím. f) Slabiky pij. malování. pékí. stanivá. erný. naprotivá.vy právám. staúvám sa (iterativa sloves VI. volala. ert. klonit. ženit. veer dle. plnit. Optovací slovesa IV. plch-plšek. seél ale: : : : . . vrzat. cabat. drobím-pedrábám. enúvám. seévám. prlit. Slovesa vont a svrbt mají kmenovou samohlásku dlouhou jen v ase pítomném rža voní. b) Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto Dlouží se kmenová hláska strojit. tídy). Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných k veeru. tancúvám. klóním-kláám o v o. popíchá. straším. veeru . dovolení ale : ká- zaní. vozit. d) V inném píestí kmen zavených I. ij\ yj zdlouha se vyslovují: néjsu. nosit. zhat. e v mkké dlouhé e: umévám. choéní. init. 1. chlopit-chlópat. žaludek. hnojit. hograt. indová. nutit. a. milování. c) mnohých sloves trvacích tídy IV. *) sa. kup vám. : šest- šéstý. chlpat. tídy dlouží se samohláska kmenová: nesl. pálení. céra. zakryj. hrb-hbek. dójím-nadájám. Druhdy v rznoeí zlínském samohlásky jinak se dlouží nežli v jazyce spisovném g) fára. vezl. sa lúší). sedn-sédmý. kúl. : cenit. néni (není).: —8— Dloužení. svbí mne ruka (rža vonla.odstrášám. zvonit. róchat. ménit. papež. : V píslovcích dlouží se koncové a sotva. a V. kuli. prosím-odprášám. pakli jest dlouhá. kropí-pokrápá. tržit. kamení. slyšévám. 2. srkat. krmit. ej. za- V ostatních tvarech e se nedlouzí: g. smje : sa. e a) podstatných jménech v dní je-li a ení dlouží se ve slabice e pedposlední se krátí tetí slabika od konce krátká. evanélium. pracúvám. V témže píestí všecka slovesa dlouží samohlásku ped I v rod mužském jedn. kojit. ledvá. rubat. atd. slunce.*) vera. léju. medvka. chromát. stolvka. vinit. rojit. tužit (sýr tužiti = lisovati). hojit. stojím-. honit. vlk-vlek. veera. ukrít sa-ukat dhat. smrkat. trápení. védí. nikdá. Zví: r v : vrcch-víšek. ronit. kleévám. vrata. lozit. d. žbat. lúšit (vyká chrkat. chodil. bíju. viévám. šíju. odclo-nezacíóaj. tídy mají o krátké chodit. o v d: kroím-okráám. trkat. dupat. nocúvám. ruka svrbla). mýju. v ?Á: arúvám. volat. strójím-odstrájám. osn-ósmý. Rznoeí V : zlínské má mnohé slabiky dlouhé proti eským krátkým: a. e) sedli. podlévá.

noša. luza. para. 5. kana. hruda. kostka). p P^D • P^ P^^^ loka. mucha. mt. bláto. pás. šito. Krátí se kmenová samohláska podstatného kráva v dat. v lét Krácení. práská! (biem) pazoury. puto. pit. n je jáma. lok. krav). Krátí se ! chvála Bohu (ale kmenová samohláska v nkterých formulích obecných: bu Bohu chvála). -a^. om se nedlouzí chlapom. šora (pípletek na bii) šra ostré (provaz). sedmý. stíkat-stika. Krátí se ídit-iditel. b) ve skrácených lhát. šit. krávách. stát.. lék-leka. mostek. vitaj. po let. = : 3. dvei. klobuník. mn. 1. luh. misa. ten j. dat. rynšák. Proti eštin krátká jest samohláska kmenová: délka v a) ve slovech rzných. mí noha. škrabat — dojím (krávu). zatloukali kly. luskat prstama (schnalzen) (praští). v pust. kl. ale: — co to to praská? Koka škrábe má Co škrabe? dlá škrabot. 2. kut. psáni (der Brief). Podstatná déš. san. aestate) — v zim (v chladu). — luskat t. kravám. (hieme. Krátí se kmenová samohláska podstatných jmen v -t(d. Krátí se kmenová samohláska adových íslovek se s pátý.. . past. jichž eštin vznikla pízvukem tylo. psát. husle. osmý. Ve slov paní pozbývá i délky: pani.a: pomáhat-pomaha. kmenová samohláska jmen Zlín. klada. vt. dubom. — se ale ovšem: : hrát. šava. dut. mil. hlina. možeš. drát-drata. lipa. v zim. lýko. o p sedmým. Zliák. infinitivech dvojslabiných kmenv otevených . sila. pst. bát sa a p. krást. — : Ze kmen zavených nedlouzí toliko klást. kravama (gen. Nkdy rznos kvantity dodává témuž slovu rzného významu: hora (les) —hra (pda pod stechou). práh. 7. mak. 4. pojím (sním) — pojím (spojuji). jest (jísti). koom. : . spojí-li se slovem j)'^ (=^ po p osmém. d) v dative mn. c) v ase pítomném sloves plakat a moct: pláu. oechy. hrách. bránám. psaní (das Schreiben) — c. do pásu (ale pome za pasy zápasit). skala. pruh. 6. raná. mra v odvo- zeninách: zHnský. stavení (das Bauen) stavení (das Gebáude). — koár. mrazem. zakusit (do jabka) — zakusit (vytrpti) — Hráb (Graf) — hrab (Rechen) — v eštin kvantita opaná. kmenové krátké: stromek. Ostatní jména toho druhu nekrátí: trávu. Rýn. bvijaký.— : : —9— 3. uhel. telatom. vitam vás (ale pkn vás : : vítám). chtt. koza. kdovíjaký. kozle (a tak ve všech zdrobnlých dya. rýnský. kryt. šestý. plut atd. mráz nekrátí kmenové samohlásky do déša. a instr. šestéj. dojím (sním) zemáky atd. kame. j.

v z: ?/: lubivý (libový). V leda že 1. Mkké e a ^« neúží se v í: lesa. éct úží se ve slovech íká. zdoly. uka. obilí. malér. štyé. Stahování. troje. jako: hýl. sovný jazyk pipouští. šenké. a p. od malý. Tvrdé é neúží se nikdy. *) b) v koncovkách ohýbacích: obilé. : málo kdy svojích a íslovek 2. zíypnút v. . Rozšiování. pilé. zlúpnút (s chutí snísti). 1. pha. knýp a p.**) te. talé. 2. tú veliká vodu. ošterný. klocek. tote. táte. tvoje. víc. spš (spíše). íica (etice. petrželí. Dlouhé ú drží se všude ve slabikách kmenových i ohýbacích: muka. výhlav (vijohlav). tente. patos. dvoje. dlo (velí dlo a ve rení: spropadené dlo!). Seslabují se: (v. héct. mynáé. pilí. *) **) V mst: snih-snihu. kopys.. jako : vidly). vtr. ave: o v u\ o v e o : oštera. ***) a) ve slabikách kmenových: beza. stahují tvary námstky pisvoj ovací moja. vedle klempé. w v y v z okýat (okounti). oboje. snh. V mst. ***) V mst malí. budu. nmecky vískat. polívka. . Dlouhé ý nerozšiuje se nikdy v «. znovy. 2. talí. této zmn rznoeí zlínské srovnává se s jazyke m spisovným nestahují se tvary: bojazlivý (bázlivý). spíš. kocúr. mrka. pehršle.: 10 úžení. petržele. viéí-y's (=. vidl-li jsi. tajat se : (táti). kde toho i spi1. po kolensky (po kolenou). múdrý. : : šenké. kohút. c) ve pípon -é\ klempé. veko. želé. vyká i za slovem vyzvukujícím tvrdou hláskou rád yde (zní jako : : rády). meža. Sesilují se: a) v 2/ : b) jde-li po retnicích ve slovech výtž.. a sesilování samohlásek. : 2. kút. a -^ o\ lomcovat lamcovat). Seslabování 1. po i: bliskat. vc (více). od póly. zelí. pehršlí. sromot. ani tam. chrastl.

napká mu (tlí mu. P 1. ase slovesa idu. kupujem. v tch tídách (v. chléb). os. volat b) od tak isko h když se : piiuje k substantivm ženského rodu v . i se v kosých pádech slova poheb pit. 2. na a. mu úzko ale . zere. labua. di. . jako vodit. stráža. ke stodole. Pedložky vyzvukující souhláskou pibírají skupeninou nesnadnou vysloviti : poíná-li slovo ná- sledující ve Zlín. = mírni se. nosit) v n: klupat. pede v nejnovjším slohu eském. ve pídavném veliký. mn. vc. ve chlév. peze mne. opraa. vyjmouc imperativ: 3. bližej. — to? = Neodsuto v imperative otevi. *) pchá. vichor. sedt. skrze mne. od poheba. pod. taktéž neodsuto e ve slov oje (voj). ped vokalizují se mn osobních Vysouvání. : zám : (závj). nesnáza. papua. kravsko. nelza. travsko pchaní. 1. kupujeme. e e e v o: poíynek. pípony odsuto a) od infinitiv: nést. níž. zametat. prasacko c) ze slov pchat. se dóm (dom). strža. os. málo kde jinde než-li ped skupeninou námstek: beze mne. huspanina. pede mnú. telacko. spš. smraiitý (smrdutý). vcej. Tvojem mladším : bratrovi. v o : o v a: hamatný (homatný). poheb. jedn. obrua. mý (v. Neodsouvá vzoru da: hráza. ode dveí. jem (jemu) b) v píslovcích 4. kaa. *) Píchat znamená strkati : pichi tam ruku.^ : — e 11 — hamovat (hamuj sa ! v a : baran. sklonní námstko vého a složeného kom je Tom dobrém lovkovi. spšej. ohebto (heblo). ve pít. pes. jest dopéká y Y v ti žbrundat (bryndati). utkat. pchá mne v boku. i : blacko (blatisko). b) má a : nesem. požat (požiat pjiti). kde 1. v e. rancllík. babsko. : Nevysouvá 2. zatékat. gen. pedchází-li nebo v robsko. dobrá mysel. vysej. jež se skloují v eštin dle hra. pjdem neseme. pahnozt. veza. ve Skalici. nižej. vichora. To však se nedje tak asto jako Jmenovit pedložky bez. pjdeme) od komparativ píslovcí: výš. kleca. koncové a jmen. zavý. skrz. žbrunda. ale: zahemuj vz). blíž. e se odsouvá a) v 1. nad. i s o u v á n í. sloves. menj) c) ve slovese okávat (oekávati). poznov. u odsuto a) v dative jedn. moset. dte. obrus. pich to do kapce — ale . meza. ostroha. tozit (iter. žama.

jmenovit ped samo- hláskami u asto Pámb. staúvat sa slovesa sta viti se). v. k ním. abyzme. — — *) Zmrká sa (= zmráká)— smrká (smrkati). píin c. osa.*) ped osobní píponou me: zme. . s nmá. upežme. Tvoje erné joi. dz. enom. Poháá ju našeho. píává. g uovi. staovat a pauz. kvt. s nama.: 12 — Hiát. p. se mnú. ropka. Jb) ped samohláskami ped /. fa b. Vytlate vs. d. ju studénky stála. idu tém mizí: naím sa. už. . piák. zmaž to ! (smazati)— smaž ! (smažiti). t. bóíja sa. Nidz u náz nenandeš. Daj mi nš. ale: štátuja. Nemní se toliko ped osobními námstkami : ke c) mne. w. iskra. z rechtorem. napóím. mu eše šezd (šest) groši. s. (jdu). joka utíraja. pozdraovat. Jasná souhláska mní : se v temnou: a) b) k nám. hiát proti zjeovat. k nám. První zpsob spodobování temné iasné : : souhlásek zakládá se na jejich píbuzté š. svj zvaž (vážiti) . ze g strýcem. 3. kafka. i ve stedosloví i v násloví. ž. nehrne. Jozef). jošidí švihaja. 1. izba. g naším. r slova pedcházejícího mní se v jasnou: temná koncová souhláska Syneg ihéí ýd g ofcám. nosti dle síly zvukové. " 1. kubme. jaboru. /. žebrat. ped pi Temná souhláska mní souhláskou jasnou a : se v jasnou a) ped Jaká mlaba. zamezuje vsutým j: jošidilas-i ma. íkavec. h. Rozeznáváme v k. z lopatu. souhlásky . ch. V násloví: Ozef se (v. Ostalo I. g. . g yným. pauina. Pdadvacet. eštin astý bývá: paúk. z Abrahámem. n. Vbec j 2. (iter. taká plaba. zaplame. Jmenovit pedložky vidla v ^ a 2 : kas ped tmito hláskami mní se z pra- g almae. na krai. Ve stedosloví piovár. s v : Výjimkou zstávají nespodobeny skupiny temných souhlásek svaž (vázati). se O promnách souhláskových. g evanélium. g oltá. ba eše. ít. — a Ped i nepisouvá j : idáš. istý. V o písních hiát a. piavica. g mýtu. íšerka (ještrka) atd. když v ei následuje pestávka: To je dobrý chlép. íva. ve stedosloví jen slabým pídechem se vyslovuje. oje. souhláskou temnou 2. Spodobování souhlásek. z. ž. mý.

:


Vždy
sh
:

13


i

se

mní

spodobou souhláska pedcházející,
:

ve skupin-

zhoet, zhodit, zhon, zhnit (ne

schoet, schodit

!).

Druhý zpsob spodobování souhlásek zakládá
píbuzenství dle mkkosti
1.

se

na jejich

a tvrdosti.
t

Tvrdé hlásky

i,

u,

d,

mknou ped mkkými:

bítý-blší, konec-koit, iný-iší, chutný-chunjší, de-a, rynský-ryšák. liskám-liším, 2. Tvrdé sykavky mknou ped sykavkami mkkými hvízdám-hvížžu, š eho (z eho), sítat (sítat).
:

dto-dlník^ chod-choník^

Splývání souhlásek.

Dv
sykavka
1.
s,

hlásky sousední, z nichž první jest zubnice
s, z,

t,

t,

d,

,

druhá

ž splývají u výslovnosti v jednu hlásku, a to

t -\- s

v c:

pt

set

rýnských ==

pced
^r=

rýnských,

podsypat-pot-

sypat

= pocypat,
2.
3.

chy

sa ho-chyt sa ho

chyca ho,

= pocem.
f-|-s

po

sem-pot sem

v

^.-

kratší-kraší

c-j-f v ž. odžat ožat. Skupina dvou stejných hlásek splývá u výslovnosti v hlásku jednu: rozsypat-rossypat rosypat, bez sebe besebe, bez zimy bezimy, panáci - panácci panáci, andlíci - andlícci andlíci, turecí - tureccí turecí, koce =^ koce, panna pana, súkenný =^ súkený, nad domem nadomem.

=

= kráí, radši-raCši = rai, podšit i= poiL

=

=

=

=

=

=

=

=

Promny
1.

souhlásek retnýcli
mezi sebou:

&,

p,

wi,

v,

/.

Retné

mní
v.

se

p
o

\ h\ babrat

pabrat, charba.

\ f: cúfat, fúsa (neutr. pl.). v v b: brablc, brablenec, brstva, brstevník, béskat, bešák, bed, teno, klebeta, skyba, pízbisko, obíslo, jabor.

be-

p

m
p

v /: fastrky, fácat v. pácat, figle (pikle), fortáš v b: bramor, brablenec, darebný, pisebný.
2.

v.

portáš.

Retné

mní

se v

hrdeln:
v.

v k: kíkopa (píkop, znamená však struhu mlýnskou).

h \ g: grmle (brumle),
3.

zgíýat

zbíyat, zgrgnút

v.

zgrbnút.

Retné

mní

se v plynné:

v

\ j:
1:

séjat, šíjat, léjat; ale:

rozsývat, došívat, nalévat.

v v

sloboda, síobodný.

v \ n: závdanek, pidánek.

m

v n: veznu, vezni, sndý, sedn, osn, tajenství.

-

i4


I,

Promny
:

souhlásek plynných/,
v.

r,

n.

j v n nandu, pindu, vyndu, odendu, hongat j y 1: krahulec. I v n: nedakdo v. ledakdo; lebo . nebo.

hojkat.

=

I

v

:
:
1:

chakat

v.

chatgat.

i

Y r:

kr
v.

v.

kl

(paez

;

srvn. kluovati).
Ižice),

i

Y u: užica*) (jinde lužica^=
škubat
šklbat,
sa,

chúm

v.

chím,

Tumaov

v.

Tlmaov,

kuovat
provtrat.

v.

klovat.

r Y

modrat

Y r Y

r. uderyi,

varyt

(sklouje se všemi asy),

hoe

(na

hoe),

stela

(stela do toho!).
pliský, pliskyica, legruta.
r v w a v e;

mrmlat,

gua v. gra, bublat v, brblat, dudlat v. drdlat, mumlat kubaa (jinde krbaa i glbaa), kubík v. krbíb i klbík (devná nádobka na brousek), škuek v. skrek (= skrek, Knirps), pa-

papra, vypuit, vypúat v. vypruit, vyprúat, koza mrkoce v. mekoce . mukat-zl. mrkat sedí ani nemrká. **) n Y jelen, kame, koe, vyjmouc b) ve všech podstatných v -en jména msíc: leden, duben, bezen, b) ve pípon na: kolna, kovárna
v.
; :
:

pua

lýat, hanba, honba d) ped a sloves V. tídy c) ped píponou ha míat, vyhýat, zelejiat sa, ervenat sa e) v pechodníku pítomném seda, leha, ua, veza f) po rznu: hnusit, hnus. Y n Y& slabice we, která se spojuje s námstkami a píslovci: nkdo, nekerý, njaký, nkde. nh v mh : pámb, pochváJem bu, Stemberk.
: : :

Promny
3
;

souhlásek

s

y k a v ý ch

s,

z,

c,

š,

2,

.

Y š: šrše, rúšat zpravidla ve skupin sk : škop, skivanek, škeat, skekat, skítek, škídélka. « v z v cizích slovech ped samohláskou: Klaus-Klauza, Glós-Glóza,
lós-pl. loze, ratús-na ratúzi.
I.

« v c: a) v infinitive sloves

tídy

samohláska
(másti) b)

e:

véct, kvéct, pléct,
:

mní ses ped ve, pedchází-li héct; mimo to jen v inf. máct

po rznu kapca, kerúci obáhnút. z Y ž: žmola, žmot (= zmot, smot). pota. š Y : oklivý.

= kterousi

(kdysi), sedlcký.

SY:
SY:

*)

V

mst

ližica.

**)

Sloveso skapmit rozmanitými

zmnami

nabývá tchto

syn.

tvar

:

skapnút,

zgabnút, zgebnút, zgrbnút, zgrgnút (srovn. kapka

= krapka).


z
c c

15

-

v v

:

drbe, mláde, kráde, rohoka.
patnást atd.

s: jedenást,

\ s: švrek,

švela

(jméno ptáka).

c

v g: gébit sa v. cébit sa (breeti). v š: štyry, štvr, štvrtek, štverák štená.
v),

\ g: šmigec (smyec). š( \ , c: vat, moraví, malenoví (vždy po
Pozn. Sykavky
s

hradišcí.
I.

a z

nemknou

proti

eštin v píestí trpném

a IV. tídy

:

nesený, pokažený, vozený, vyprosený, pohrúzený.

Promny
1.

souhlásek zubných
i

d,

t.

zachovává: hos, ze, loke, smr, ni,

mužských všude pvodní mkkost vyjmouc it (han. val. i). 2. t ?i d mknou a) v pechodníku: vea, bua, plea, mea b) ped píponou ha klaba, svaba, mtaba. Po rznu mlaoch, smroch, balamua, žtuat sa. 3. d mkne ve všech píslovcích: hned', sná, poá, dokú, dosavá, proste. 4. t mkne a) ve pípon krát: ptkrá, tenkrá b) ve slovech
\ i-kmenech ženských

fa d

m,

:

:

pák,
5.

šesták.
t

tvrdne ve všech tvarech ukazovací

námstky

:

tch, tem, terna

a ve sloT etaz, etázek.

d tvrdne ve slovech arodeník, arodenica. v trpném píestí zstává nezmnno ohradný, oslobodný, 7. vycúdný, kdežto se mní v ce jako v eštin vymlácený, zaplacený.
6.

d

:

t

:

Proti

eským tvarm:
Mimo
to

cihla,

cihlika, etice, citvár jsou

slov.:

tihla,

tihlika, íica, cicvár.

zuhnice se

mní:

f

po s" v í: mšan, což i dám? už nepotebuju, árešt-v áreše. hvízdat- hviždzet, jezdit- vyjížžat, (íož želáš? po z v t v d: delegraf, ždárat. d Y n: drážnit.

a

ž

:

d

v

j: jatel,

jásna (neutr.

pl.

= ásn).
(sandály),

d y g: agvent, štangla (Standa na vodu) cangály
ždárat, pížgit v. píždit

žgárat

v.

(makati), mázgra

v.

mázderka (drobotina),

švirgat

v.

švidrat (s

pesmyknutím

typ:

pípec (tipec).

Promny

hlásek

h

r

d e

1

n ý ch

h, ch, g, k.

h y g: mizga, gra (vl. jest g pvodní!). h ye v: levký, kevký, srvký v. srhký.


ch
v.

16

k

.

kotár,

kapt, kapák,

nátka, skovaf, vypláknút, vetký, kvadat

v.

chvadat (chadnouti).
dochtor, rechtor, dyrechtor, precechtor,

ch v š'. míšat, míšanina. k v ch v cizích slovech ped

t:
;

prachtykant, trachta (hostina)

krom

toho v

:

lechtat, žvýchat, hazucha.

k \ g: gavaí, gebula, glej, Grán (Krainer), gréjcar, groniga, cigán, fagan, traga, mozeg, glvat, zgarby (pol. skarb), zgrblík (skrblík). k \ c: macat. k \
f:

uhýk,
(i

k ve v: vdákat. k w p: klzký v. plský
h
a,

slzký).

ch

ped

s

v komparativ

nemní

se: drahší, tichší, hluchší.

Pisouvání.
m
blenec.
:

kolémbat, kolemba.
láža (agio).

v

:

onakvý.

j: letojší, letojšek, žajkrut (zákrut cesty), zasej.

1:

brablc, bra-

i:

—:

krají.


:

v:

jaet

(jaet),

ma

(liia),

zemáky
s
:

(zemáky),

máct

(iháct),

handrlák.

steša, stapec, škidélka, škidlica, škeek, stída (tída školní), z nazhlas (srovn. nazpam =^ na stenovní zub, Stebí, Stehová. pam), zdovd sa, zdohnat, zdorozumt sa, zpodívat sa („na to bych

sa zpodíváí", sice podívat

sa).

— o:

jednúc, po druhúc, po inúc

(=:^

jindy),

nekerúc
h
:

(= nkdy).
Danihél, Spanihél, pléhnit sa (srvn. plený

= hojný). — k: kdosik,

cosik, tudyk, kdysik.
tv
:

proceství.

Proti

eštin nevsouvá

se

d ve slov

dtážit.

Vysouvání.
p:
štros,

roztopášnos.

v:

sak,

stanu,

íaštvka,
-uova),
í,

stak

(svlak,

svlaec), piovár, spraovat

(vbec vždy -ova místo
v koncovkách vždy po

ped píponou

štvi: králoství, blaznoství;

w

:

u súsed,

ssed

syn, teprú

(—

teprúv, teprv).

j: puit, troník, zbóník,

pi

v.

pijdi,

po,

zedí (zjedl), zez (zjež),

zest (zjest), zim (zjím*). Píklonná ástice ji'i=: Z?' odsouvá J po souhláskách: má-ji to? daleko-ji? víš-i? býl-y tam? Jotový píhlas pi souhláskách

retných se neodsouvá: konopa, kupa, hrabata, kniia, Míatcovan, Malenovan, vadnut, vyjmouc: vežá (vž), vetva (vtev), medve, pata, patro. masnica (maslnica), emesník, upek (lupek), myná (ale: mlýn), a. i:
/,

šupka
*)

(slupka),

p

(== pl).

:

žídlo

(

— zídlo

i

žiliadlo).

V mst: sncU, snz,

sním.


s
t
:

17

tín,

tínit.

:

kadle, kerak, kerý,

zez

(stež), košlák (kostlák, St/innuss),

hršle (pehrštlí), zaratit
a)

(zatratit).

d: zvihat.

pe-

t

a d vysouvají se

ped

c,

:

otec-oca, matka-mace,

vysvcení

b) ze

skupin stn a zda:

masný

(mastný), šasný,

zmsnat,

zvíášní, prázný, pozní.

h: moždí,

zamúit oi, rožnút
dáí).

(m. roželmut),

Pamb,

dá-li

B,

bvijaký

(ale:

Bh

k. dyž, dyby, taják

(=

tak jak).
jeví se ve

vž: dy, dycky.
Pozn. Nkolikerá

zmna

slov

iek = zítek.

Pesmykování.
Hrab-habr, škaj-lúp-škraloup, zerz, zerzavt, zerzavý-rez, cerél-celer,
melec, melci-mle, mléi, pahnozt-pazneht, maryjánek-majoránka, karamád.

P
Z
pravidla bývá
není-li enklitická. Ale
:

í

z v

u

k.

pízvuk jako v eštin na slabice první; ovšem dvrném asto se pesmykuje na slabiku pedposlední Kde ste byli ? Ja ve stodole. Dobe je vám sedt na sluneku! V otázkách vybízecích pízvuk se klade na poslední slabiku celé vty: No, eše nepjdete? Pokáte tu na nás? Pjdete s nama?
v hovoru

Tvarosloví.
Skloování jmenné.
I. T>

(a)-k

mny.
chíapi,-é

nom.
vok.

chlap chlape

chlapi,-é

akk.
gen.
dat.
ihstr.

chlapa

chlapy

chlapa
chlapovi

chlap
chlapom chtapama
chlapoch.

chlapem
chlapovi

lok.

nom.
vok.

nuz

noze nože nože

nož

akk.
gen.
dat.
instr.


noža

nož
nožom nožama
nožoch.

nož
nožem
noži

lok.


nom.

18

bratrové

19

(=
(v

pátelé

;

ale

:

milí

brati

pútnikové
vidla
e,

ei
i

žebrácké).

=

fratres),

ludkové

Životná zakonení
:

(= lidiky) a mkkého mají z pra-

jakož

nkterá zakonení tvrdého
s

zíoéjé, tovaryše, komináé,

zajicé, strýce,

holube, kohúté.

Neživotná vyzvnkující v sykavky

a z mají

e

:

voze, etaze, lese.

Vyata
8.

jsou:

as-asy,

vías-víasy,
se

pote

„za pasy" (sice „páse").

Gen. nin.

koní

v

íí.

Nkteré

mkké kmeny

mají píponu

i:

groši, loktí, víasí, paesí.

Starý tvar genitivní zachoval se

pi urování

geografickém: ze Slovák, z Valach.
9.

Instr.

mn. Obyejná koncovka

jest

-ama. Pravidelná pípona za-

chovala se toliko v nkterých instrumentalech pedložkových

ped ped

svátky,

ped asy, nad

kostely, za rámy,

ped

vánoci, s

pod ploty, téma penzi.
:

Jmenovit pravidelný jsou instrumentaly jmen místm'ch: za Topolany,
Vyzovici, za Malenovici.
10.

Lokal mn.
ve

má píponu

och

:

chlapoch, duboch, mužoch, nožoch.

Ale pluralia jmen místních mají ich a ech, snad

psobením jazyka

spi-

sovného

:

Vyzovicích, v Bezolupích

(Bezotupy), v Topolanech (To-

polany), v Napajedlích (Napajedla).

.nom.

(pl) užívá Ve spojení s nesklonným adových tvaru jmenného v rod muž. asto se konívá v ených v 6a.minutí. kúpíí ovoce na syrovo. zb. Steša má v gen. Dvojného ísla zachovaly se ješt skrovnjší zbytky než-li v jazyce spisovném oi-uši. vdomky. pán. 3. Dvojné íslo. fajfa-fajfí. chalupa pišla do ciza. vinen. : je to enom z vtša oprané. ruce— na ruku. ua. Pani misa-misí. Zbytky jmenného skloování jmen pídavných. z dalša. oí-uší oám-ušám. pí. ta. 2. súsedova súsedovo súsedovo súsed súsedovu . palma-palmí. po nmecky. — živ- živa-živo. zv. str. ocel. Pídavná jména pisvoj ovaci. : charba-charbí. Jiná jména toho druhu pvodní a zachovala. hospody. štvrta druhu. forma-formí. za stará. vzdálenosti). Nkterá adjektiva mkkého zakonení zachovala posud tvar po po málu i jmenný v gen. mhía-mhlí („kolik mhlí v beznu. hlave. 5. jedn. mn. škoden. stvrtu. z prvu. oách-ušách. Jednotné íslo. minuta. Participia trpná objevují se skoro vždy ve požaté. po p p tea. mláde. menší udláme to z kratša. sí. zám. teu. mn. vidomky. da skloují se : rozkoš. toka. 4. tolik búek v lét"). z blíža z mensa je to hotové. súsed súsedového. od jak živa. Genitiv mn. astji vyskytuje tvar jmenný v form urité žito je rod stedním už : : Neutrálního tvaru jmenného užívá se jako v eštin: za asto. klobása-klobásí. jablo. škra. koza-kozí. — 2. beza-bezí. svaba-svabí. jmenovit pi jménech zakonsa izba-izbí. ia. zhta. rád. 11. /a. barva-barví. modlitba-modlitbí. nom. : p se pravideln íslovek druha. akk. na sucho tichu sušené). zima-zimí („pamatuju kolik takových ziraí"). kapca-kapcí. zorta-zortí. nkterá pídavná: 1. kráde. na to hlea (= z vtší. chajda.: Dle vzoru 21 drbe. kudel. vymlácené. desátu rýnském. oima-ušima. taksa-taksí.).chajdí. wa. haluz. lampa-lampí. maštal. sedaky. ta. z mtadu. nohy do noh. prodat obilé na stojato. kuchy. da. tichy. pa. (rr^ i na ležato. dížen-dlžna-dlžni. znovu. za. po po mály. a st. kleaky. í^ spadajíce pode vzor duša (srovn. (= paní) v nom. pánva-pánví. steše. stqjaky. V nominative jmenný tvar mají jenom 1. ležaky. povinen. je zaplaceno.

Ostatní íslovky základní skloují se pravideln až na instrumenta). všeckéj vyky.) den ^ má v lok. doch. instr. gen. té — styé tech ž. dtí. : s desíti chíapama. pestoupila jména zem a ohec pod i-kmeny než. dn. lidi. jedn. liom. dat. lioch. ve lidé. lok. ale: o dni. súsedového súsedovéj súsedovéj súsedového súsedovém súsedovém súsedovým. se — štyry Pvodní tí zachoval ve složeninách: voda ti- králova. živ. i-kmeny mužské mimo gen. íslo. m. hosom. jedn. akk. súsedovým súsedovú Množné nom. gen. sítima . dti.-22 $ gen. dat. lidima. súsedovi. složených íslovkách skloují se z pravidla V ob ásti : po štyrech a dvacíti. oves. všecek žito. dat. ti — štyrech tem — štyrem tema — štyrema tvar genitivu (štyrma). lidí. sucha. tírohý ktobúk. kos kosti kosti kosám kostima (-ama) kosú ' lok. po dni. všeckého ovsa. pti a ticíti. loktí. — dti. IV. . dat. gen. Dle tohoto vzoru sklouje se také všecek. instr. instr. a st. s demá obyejn -i ped pti dama. mn. súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedovy súsedových súsedových súsedových súsedovým súsedovýma súsedových súsedovým súsedovým súsedovýma súsedových súsedovýma súsedových. lok. všecko: všecek oves. Pilno má též plurál: vil sú veliké pilná (srovn. V do obci. kosti kosách. všecko gen. všeckého žita atd. instr. : nom. hosama atd. všecku vyku. všecka vyká. všecka. kosti kostí nom. všecko žito. kterýž. spojena jsouc se substantivem má -tma: pišel s ptima. i-k mny. akk. po dvúch a padesáti. dní pestoupily ve všech pádech pod -L-kmeny mkké (hosta. gen. mokra). hostí. je-li íslovka bez substantiva. dom ze zemi dtima.

akk. kmeny souhláskové pestoupily všecky pod kmeny samotak: koe. plame a j. instr.. kamea. . gen. (-y) híBatem híBati *) lok. má Skloování námstek osobní ch. krvi. kamen.23 - v. dat. 1. gen. vyjmouc krév^ jež krvú. Ostatní hláskové: kame. liíBa híBa híBate híBati híBat híBatom híBataraa híBatoch. mrkva. mn. . Kmeny souhláskové. híBata hiíBata nom. instr. tykva. pánva dle vzoru ryba. v gen. jemen' Vyká. emen.

táte. dvá-dva dva dv dv dvúch gen. v gen. Pvodní tvar genitivu dvú zachoval se ve složeninách dvúryšak. tyté. pi emž se o se v íe Potem šéí do lesa (= deinde) už je po tom. dvúm dvúma. akk. Hen je pedložkový: šéí : pkné 5. sednu si na ni. mj mojého mojého moja moju mojéj mojéj moje moji moje moje mojích moje mojého mojého mojém mojím mojém mojím mojém mojú mojéj mojím mojíma mojích. nom. ono ho. v ostatních pádech dle skloování složeného jedných. nom. bývá jeho jen s pedložkami o životných. jem ním ím nmá nich. instr. nom. nevylezeš na ni. toliko v nom. 3. ji ony ich ich ony ho. jedna. nom. a akk. nm bývá tvar ho^ i Genitivního tvaru jeho užívá se jen po pedložkách (od nho). ten tá to ti ty ty toho tú téj téj to ty toho toho tch tem téma tch. akk.- 24 - Skloování námstkové. tote. jabko. dvá jest pro životné: dvá chlapci-dva cepy. gen. Kdo^ co sklouje se zcela dle eského mimo oni elidovaný dativ: kom. dvú- V nom. : 2. V akk. Sesilovací to mní — . jedny. em. vylez pro ni. a lok. dat. tom tým tom tú téj tom tým tom : tente. vysouvá: tohte. Ten buk je velice híaný. Dle toho vzoru sklouje se íslovka jeden. gen. tvar — : groška. lok. jednýma. 1. Dativní tvar jem jest sem k nm. v ísle mn. instr. ji též jenom s pedložkami o životných i neživotných a o rod stedním: Pute mi toho koa. jedno v ísle jednotném. i bezpedložkový Pámb jem odpus. lok. jedni. dvúgrejcarový. akk. instr. mojém . jeho mu. dat. jedným. dat. sice drazný: ho sa já nic nebojím.

vt. ped w a ú v 1. mého. os. pravidlem však jejiného. péju. válat mají kráju-kráj. os. bójíja sa. -ajíí: stílaj. os. mojina. lécu. prosíja. ž. Toliko podílné : : íslovky instr. viset prosit volat. plut. pást. -dm. os. a. dívám sa. plut. na mu híšnú a i p. ajú: stavám-stavajú. jedn. asu koní se všude v ?í. pít. moct pat. dvoje. ale též sbírám. krájat. máat. smt. kdyby tvarem v u nejasnost vznikla: pichám. a st. hít. tást. os. dvojího-dvoju-dvoje. jedn. héju. ic: orát- párat-páu. neliší se — — — — — — 1. míšu-míš. zaat. súkat-súu. strhat-stržu. za to v gen.^ 26 - Stažené tvary má. dat. trkat-tu. Místo její užívá se jcjin. lízat-lížu. mn. péct. Stát za boží muk. máj. látat-lácu. ryt. vzít dít. : — divu sa). obojí. Koní-li se os. jedn. v -im. mojino Nebudeš. asování. — V písních vyskytuje se tvar mojin. sbíu. jest dobrýma.: možu-možú. méct. : mu vru. smíja Slovesa V. sážu-sáž. jfjina. Iterativa V. zrát. dímat-dímu. 1. : krájat. smít sa hynut. jejino. sméju sa. mn. dat a lok. tob otec nedá. máct. lét. zpívu. dvojí-dvojagen. peu-peú. Skloování složené. hážu-háž. íja: amíja. j neodmítají dobréj matce. jedn. nebudeš mojina. nojsoti ve reních: na astý. hrát. bžat. hvízdat-hvížžu. vzoru tesati mají pravideln v oru. na svých místech vytené. héct. házat. téct. es: nesu. pnu. set. dvojí. míšat. bíju. Instr. mužs. k plynným r rozlišují tyto hlásky. jež mají v lajú. mlet bit. g. hoíja. mi ceíá rodina. at. os. jat. mn. léju. jejinéj . vyzvukuje v 1. Infinitiv: nést. trojí zachovaly tvary nepehlásené nom. krást. dvoj ího-d voj éj. hrub od asování eského. vo kterýchž u se skracuje. mn. akk. 3. Uritá pídavná mkkého zakonení pehlasují vesms jako v eštin Celu dnešní noc oka sem nežamžéí. myt. hoet. — — První osoba pít. véct. Tvaru -ára jen tehdy se užívá. hrýzt— past. vít. valu.. odmítají u: dobrém lovkovi. okít. kvéct. t. máu-má. klást. mn. tídy vzoru Toliko krájeti mají v 1. plet. má vo- vezu. dvojím-dvojéj dvojím-dvojú. tu-tú . lézt. sázat.val- i Kmeny zavené hrdelnicemi h. rst séct. mých atd. -ám ve 3. jedn. Slovesa. kleíja. Uritá pídavná v dative jedn. stávat kupovat. asování mimo zvláštnosti hláskoslovné. ostatek skloují se pravideln jako v jazyce spisovném. lehnt-umt. zívat-zívu. kupuju.atd. žat. mít. mají v 3. létat- vtat-vcu. tlct. pískám (val. má milá. zpívám. a 3. kdekoli druhá os. kiat.

vázaja. zamit (zamknouti). vydrápit vyplazit. skíl. ro- žihám. kupuja. sednisednte-sednme. n. zme. najma. dlouhá. sú — néjsu. si na Sloveso ít néni vc súcí (možná). Pakli jest slovesem pomocným. sem: Pe- chodník jest to (schopen). vesms pravidelné p. daja védét : víja. pobžím (pobhnu). tídy vzoru tesati po retnicích oživuje stoja. lél. m?'. mohl. stavaja. šlažit (šlehnouti). koní nosovkami m. tvary urité: nesený-á-é. : chytnout). zatepá. voíáí. voíaja. si. uraja. zim. mn. jest ím. íja. rozšípit. pítomný. ukúsit (ukousnout). os. spa. mají delší tvar v aja: púšaja. dajú. „Dkujíc Pánubohu" zobecnlo z jazyka spisovného. néjzme. tvaru sa (jsa) užívá se jen adjektivn: s to) to On je súcí udlat (mohoucí. prostítý. je-li slovesem uritým. chél. ovoat (pivonti) ovo i ovoaj. kupovat. pítomném ase slyšel sem. tišit (tisknouti). str^ vr. . najat. dúl. zakusit. plešit (plesknouti). ty bua. — / pr.. r a má samohlásku Pakli krátkou: maža. nejsi. prosil. zedl. tél-teli-tely. Sloveso dat má : v 3. pech. povza takto : . ideš. je. jejichž : kmen rožít. on k tom néni súcí nic súcí. kázaja. dut. Sloveso byt. nechat . zemletý. rožéí. ia to . hynul. sea. stúpit (stoupnouti). pech. nesl. napal.. vydrápa). mja.: : - 26 hlásky c Imperativ je pravidelný až na zmkování v (T a z v z: pe-pete-peme. jichž prostý s. Slovesa tídy. Mnohá chytit (ne : slovesa II. krma. dmul. smíl sa. ždúit (ždurnouti). žat. Píestí trpné má Kmeny I. híí. lízaja. má v 1. keša. kyša. roz- drápit. naža. tvrdé hlásky nesa. pech. chca: chca práce. odítý. hora. ml mají v tomto píestí píponu se pemítý I. svéj Chtt má chcu-chcú. ide. zašlápit. leza. rozkúpit. va. : utnout a — Rozžžati má: rožnu. kmen se koní souhláskami píša. veza. néni. (zimou). pech. pékí. roža. ždušit (žduchnouti). Nechat má nech i nechaj. teša. íova. pech. má v ase pít. mizí. vyrýpit. . bíl- sméí-smía-smli. d t n zmkuje a toliko paa. vyprosený. dímaja. ušípit. podepítý. Pechodník jest jenom jeden. zehítý. kmenová samohláska pechodník vyzvukuje v aja: kúsaja. pít =^ pijít. nejste. oa. jedn. pá- PHestí bita-biío. ale: necha. jejížto jotový píhlas ve pedcházející souhlásce mkké míáa. Met má pech. mají tvary uat nikdy najmul. nerožihaj. saja. Kratší tvar v ia mají toliko ta slovesa. mu udlat. zhlupit. zavi-zavete-zaveme. pomož-pomožte-pomožme. asuje se v ste. samocha. zavitý. Má pro všecky rody a pro ob ísla píponu za. Slovesa V.. kiáí. tídy or. su. rožni. veda. lepit (lepnouti). sypa. píí. seda. lišit (lisknouti). néjsú. zapál-zapaía. (transgr. eža. inné'. os. vykopá. tídy kmen zavených pestupují do tídy IV. z. jeza. živa. jest eša. dýchaja.: idu.

6. Osobní námstka on (proti mria. mynáoch. . mezi zdvojování souhlásek. na Bojkovsku. Pídavné pisvoj ovací koní súsedv. : dvma samohláskami: pesnou oddlenou výslovnos skupenin dn. dativ dvma. Komna. zaho. *) drží se och. štyrech. v instr. mne). : ") „Mladší íkajú Formánkj. husami. tvar mmí v Horní Lhot. íslovky jeden. Dolní Újezd. Pozlovice. tema. Dolní Rznoeí chylkami od 1. na Uherskoteodsku. Zítochvost-Zítochvosé. dvd. ova. ušami. dvú. jest dvú. se Matulíkj. ÍBojkovice. ovo súsedj. ova. s tyma chlapci. jmenovit kass"a. tema. Michálíkj (gen." pravili mi v Krhov. : : : : štyrma. kibet. všude mn. ovo: všude v j. Pitín. tchto Záhoan \ celkem jen nkterými nepatrnými od- Nmí. ne. Bánpv. Slaviín. Uh. Domarád-Domaráé. 2. a zlínským má v dative jedn. Bezolupy. Listrumental mn. ehož na Zlínsku není. za nho vyskytují se též skrácené tvary uho. Šumice. tc. je zmkený akk. — Vedle {= ni) u nho. rznoeí se zlínského se odlišuje. jména rodinná (vyjmouc po hrdelnicích) tvoí jé\ píponou 3. styé skloují se všude jako na Zlínsku. jenom na Slavisku gen. Slovákm na soukmenovc vysokými horami oddleným.: 27 2.). v tvarm mi. nmá). v akk. Brod. Tamtéž zní instr. s našima. té. Co týe a stránky hláskoslovné. štyrma. kdežto sklonní jmenné zachovalo tvary pravidelné za nima (zl. s pedložkami pezeií. Provodov. Horm Lhota.' Hraovice. Slavisku a v Bánov. Rznoeí záhorské. vyzvukuje však tento tvar jen : 4. V Krhov : a ve Bzovém na Bojkovsku posud starší tvar Formánkoch. Luhaovice. Na Slavisku má sklonní námstkové a složené. Nezdenice. Nivnice. se tu farní osady I K Záhoí poítají Oechové. c Za hbet íkají na Bojkovsku jednora. za obíslo v Nivnici prohíslo. Staí lidé íkají též céra Formánkoch. mlaíci. slyšeti na Bojkovsku valašské sykavek. ova. Ve Bzovém u Bojkovic gen. ovo vedle novjšího új. tú. dativ dvma. ale eše sa dycky tle Formánkoch. Vlnov. súke«wý. v Horním a Dolním Nmí a do les. : Hromíkv. oami. Jen v Nivnici má koncovky atd. pode. Horní Nmí. ova. koíce. a p. súsedového wy. za rmat (rousati) v Horní Lhot ruchat^ za nif v Hrao vících. tech. nn. Sudice. v Nivnici. chlapci Formánkoch. ovo 5. štyr. duál. Nominativ mn. od svých západních a severozápadních Zlínsku íkají Záhoané. všude v ama.sa na Bojkovsku mit.

28 - Ukazovací námstka ten sklouje se celkem jako na Zlínsku: tom. drév. jednomu. kusech odlišuje se 'podeí hdnovské. (mkké) tvary: tch^ znamená oboje i krávu dojiti i dojíti. zutý : : — — — — — — — 3. v více : v Slaviín a ve Bzovém fych. d) i mezi dvma samohláskama. Ve slov jatelina odsouvá se j Hláska w stídá se s hláskou atelina. pravidelné Jenom na Bojkovsku. lískat (luskat). j. zní jako wa. úka (lúka). c) lu a lú zní jako u sl ú: puh (pluh). h. je neni. d.7. mydvo. tuu. jmenovit po stránce dojit Bánov Komn. uh (luh).e7io. skvo. za to temné hlásky ped osobní píponou -me z ostrá zvuí: sme (ne: zme). tch. védu. to. uy jednoslabiné. tým^ tyma. ho. sme neni sme. muýn. tým ten. st (stl). ž na konci slov znjí zcela jemn pvodním zvukem: dub. v Nivnici a v tm^ tma Ve . led. jaúvka (jalvka). yu jednoslabiné uáska. z s s ve slov srcadto. toho. lešení. pak mezi m a e mizí: koek (kolek). — ti. tem. z. jedn. e) I mezi o a Z tvarosloví odlišuje se toliko asování záporného slovesa býti: su neni su. druhému. Za akk. vokalisace tvrdého ^. Samohláska e substantiv v -ení vyzvukujících se nedlouzí: stavem. iu. Rziioeí pomoravské. Tak jmenovit v minulém píestí kmen zavených nesu (nesl). teaia. m ve slovech mif (ni). kiau. tech syn. dek (dlek). si neni si. Pohoelským Lhot panství Ma- lenovského mluví se liší práv tak jako na náeí ostatních osad se jenom nepatrn od zlínského wiessA. V ddinách Bohuslavících a Hrubé Zlínsku. haluz. suova. nec^me. sedu. al. il. mízký (nízký). tustý dúhý (dfhý). šeu. Jako pást. byu. jmenovit pehláskou spežky . Jablo zní jabó. yf jako au. Koncovka u v dat. ste neni ste. má nohu opuchú. tak se dlouží i krást. iy. (hltnút). sú neni sú. uozit. kteréž se dje dle tchto asi zákon hláskoslovné = — : a) I (tlstý). uopata. stup (štíp). s Na jihozápad panství Zlínské sousedilo a Napajedelským. ue. lehu. Zvlášt charakteristické pro podeí bánovské je tak eené obalování neboli obalkovdní. mám tam známých. Jasné hlásky b.. uechtat. peku (pekl). o tom. kamení. smiu sa. mn. sklonní námstkového a složeného se neodmítá: tomu. suáma. životných v Bánovn a v Nivnici užívá se genitivu: má dvúch bratr. el. uo. v. t. buato. jsou v ísle mn. po s a ve pípon io. nž. samohláskové zní za ": hutnút (žitý). suza (slza). eu. . b) 1% ié. I Malenovským. komu. dlo zní zvláštním zvukem mezi w a v: stodova. stoh.

toliko Staré Msto a Písek.2d <y v ej (dej. vyslovujíce: vrba. vtsnaném mezi Rakousy a Uhrami od Podivína k Prušánkám a odtud k Beclav íká se Podluží a slovenskému obyvatelstvu tamjšímu Podlužáci^ Hláskosloví. po pamati (s pominutím jotace). poprchá. námstkou mn (dat. do zvlášt na Podluží : želá. 3. (na Podluží). rži. kiala atd. Milotic. napekat. dia.) a potakacím slovcem ano . dojit — znamená na Strážniku 4. Samohlásky arteple. (zl.Krajince v nryjižnjším cípe Moravy. Poínajíc od Napajedel na celém levém sever na behu Moravy. do náruá. do oú. pervenire i mulgere. 5. rhakký. trpilka. lahký. 2. zajtra. r-ži. : mkí se v pít. telací. z nenadána. (zl. dvea. pšu.^ . hrbek. utékat. dále na jihozápad: temu dobrému. ve slovech: velký. o se odsouvá ve na Podluží). chrumat. Hovoran. žíní). ze stavená. pas. lákat. tolký. bez úšú. jenom ve Strážnici a Mistín dlou- hého r neznají. Nepehlasované tvary jsou astjší nežli ve slovenštin zlínské. knížací. rukávca (neutr. jehož náeí i od slovenštiny zlínské i v tchto hranicích mezi sebou nkterými zvláštnostmi se liší. Prušánek a Podivína až po hranice uherské bydlí kmen slovenský. i j. slubovat. by (Mistín a Podluží). r dlouží se jako na Zlínsku. pebédli. z víášá (vlásí. e se nemkí ve slovech: vymetat. visat. pát píl). i brabtat (Milotice). i akk. pamatlivý. **) Mistína. ostáí-ostála. pokej. Na Podluží tvar rží (nom. Na : Podluží úží se sesilují v i ve slovech brablic. = lozit). mladšímu. 7. i 6. . rzvora. mžukat. (zl. mrzat. tvojemu. záblo ma. Samohlásky. ) Z '*) osad na pravém behu Moravy sluší sem Vyjmouc pifaené tam Skoronice. a) 1. bhala. véž) vyslovuje se dvojslabin: ve rží). pl. u v dative jedn. — zapaht zapíhl). hoat.*) od Rohatce pak^a pravém behu podél hranic farních osad Ratiškovic.). cuzí ludé. ase slovesa kvést: strom kvte nechál-necháia (ale: Odchylno jest dloužení nkterých slabik pást-pádla. se vysouvá slov sídla (osidla — 8. jazero. ažký. sklonní námstkového a složeného odsouvá se toliko v£ východní ásti této krajiny až po Ostroh: tom dobrém lovkovi. jo).). nejlepší). mica v r-ži (zl. a seslabují v nkterých jiných slovech nežli uazit (lazit na Zlínsku stupka.

de zlínském (kde). da t ve píestí trpném nemní v ze a v z v témž píestí sloves IV. V Kunovicích. i ve jménech tot. úka. drév. Jmenovit v Blatnici) pídechem a v nkterých osadách s nsi tém sn (sníh). led. (j. což vzniklo asi lichou analogií z tací. bu. v po k. tuu. vyprosený. seci. V Lanžhot: kame 5. Zvlášt charakterické pro toto str. na Hradišsku a na Podluží). samohláskami se zdvojuje: vonný. h. bezen. lež. z 4. hrazdní. z. podlej. necli je to jak tžko. zahrazdný. leden. osn. smiu (voje). kame. hrable. zaražený. koženný.*) uh (tuh). sa vrí (vrtí). . osm. n se a f zmkuje : ve všech podstatných v en vyzvukujících. suovo. sto (stoh). — Zajímavý jest podlužský tvar uoje kterýž pedpokládá Zpívajíce Slováci tito vyslovují *j i v hovoru nyní psobením školy V Bílovicích uovk. zedzený (snžený). obšený. zvlášt na Podluží charva (charba). do Novej (vsi). mízký (v :=: mi — ni (v Blatnici nízký. Podluží slyšeti astji tacovi vo-^le takoví. n mezi dvma 3. pták jinde fták. gula (kula). v dubni. t a. stodova. 28. S na konci slov znjí zcela jemn h vy- pvodním zvukem: znívá jen slabým mizí: dub. ce a s. harvany (varhany). 30 — Souhlásky. loje. šecko. vz. Sesouvání souhlásek na Podluží astjší jest nežli v : rznoeí (kdo). Podl. nasadný.). michat (mžikat). dyt. Na 6. Cej). zkušený. zutý. koek. kterýžto tvar jest obyejnjší. : Souhlásky se astji stídají. uonský onsky. v Ostroze. stoh. sfátek. a z tvrdne v z ve slov drbež (na Podl." .). scu. Taktéž nemní se d v z ve slov sádka (sázka). chrbefc (hbet). dost. rznoeí je tak eené „obalo- vání" (srvn I vyslovuje se ist ž toliko ve farních osadách Nové Vsi Ostrožské. k fám. najraik. dtom. pak ve slov tr (trn). huava uechtat. chtl). 2. Z . ovk. tfj. Podluží zní jako /: kft. se — V Kunovicích tvrdne n ve slov Na Podluží mkne d ve slov dek (dlek). na skvál Nové Vsi beclavské). tvrdne ve slovech: hned. íastovika. práporá (plápolá. Ve Strážnici. a na Podluží: hrvat (rvát). pokad. msíc ny jelen. gaa (kana). ranný. súnko sa míží (v Lanžhot). hrát na raricha (na mžíku). v Blatnici a v Miloticích. dúhý.). obrátný.).. v. uáska. (nikoliv stední eské) jinde všude „obaíujú" i tustý. zakrútný. sceí (jinde si : chcu. Mimo písuvky i jinde známé pisouvá se j ve slovech vedlej. tídy se nemkí: narodný. otad. Jasné hlásky h. Chýlících a v Miloticích vyslovují sedm. švajdlena. snad (na Podl. „í peca stoí. d. v Rohatci a na Ceji mají jenom jedno" : a to mkké sa. ked (na (ni). — b) 1. vzda. jinde sedn. kviika.

akk. Co ruznoeí se týe hiátu platnost má celkem. — tch. Mékká tato výslovnost porušuje též deklinaci. jinde v dat. co v té píin povdno o zlínském. tebú (ve východní ásti) b) teBa. a) íebú b) Hovoranech. ty má a) tebe. do jehle. po domech. a nepozorujíc pi tom velikých vad z této reformy nabývá vrchu. tvary: na stromách 2. ušama. v žochoch. oách. iha (na Poduží) mn ma nebo (v ma. ušú (ve východní ásti: oí. Blatnice. Už nyní asto slyšeti od mladších do škole. v gen. v-ova-ové : ssedv. mné. I jest mkké. teho. — tým (Mutnice. Mitym (Mistín) e) teho temu tých. 7. uší). koní se všude v och. jenom v Miloticích tu po h. a) 1. Mimo I to skoro všude ve slovech strnadeu (zl. (v Bílovicích. dobe-li si vede škola na Slovensku. Malšv. Podluží. Podluží. dat. jako by se hodil cilindr k slovenskému kroji národnímu. ušácb. to a) toho. slza. paMk. oama. Hovorany) d) teho. k. Strážnice. pirozenou výslovnost vykoeujíc. tebe. Juráskn (Znorovy). : Duální tvary jsou astjší do ruku. sob tomu seBa. starou. Mutnice. td. o konch. Za mkké mandeu-mandevy (mandel- mandele). (Ostrožská Lhota. 2. ve stodoli. paúk u Mistína vyslovují pauz. kluk. tob. Námstka já má na Hradišsku a Ostrožsku v gen. pauk. o nožech. Tvarosloví. v stohoch.) temu— tych. tem (Znorovy. Nevím tedy. uši mají vtšinou tyto tvary: oú. o koách. v Blatnici Za obecné pauz. tem (Blatnice) lotice. a taktéž sebe. c) tom — tch. v Lanžhot pavúz. Kunovicích. tem (na Hradišsku) temu b) toho. v koli. a st. pravidelné po jiných souhláskách obecný jsou vyskytuje se též koncovka ich : o vtákoch. {ne). Ale není to slovenské a valašské mkké I. v truhli. Valkové pole. vojákoch. žlutý jest i ve slovech: strnadel). muž. oám. pavúk. c) Klimšj Miloticích. Strážnice. a v akk. Hovorany. Mutnicích a ten. : Ostroze. Hroznová Lhota. Vsi. do (Znorovy).) 3. — Oi. i V Mistín pat na stromech. Pídavné jméno pivlastovací má trojí tvar a) j-ova-ovo : súsedj. kteréž se : vyplývajících. na Podluží). vedle této koncovky. sebe. . ušám. palúz. Jméno. o vtákách.— : — I 31 — nýbrž slovenské a valašské i ani eské stední l^ k ostatním rázným tvarm domácího náeí asi tak hodí. Ostrožské Nové v Mistín) b) ú-ova-ovo súsed. ch. i Lokal mn. po stromech. tch.

) ného. muchy íjú. pkné kon.) Pozn. Blatnice) jedneho. pro muzikant.) = do 5. ijú vedle chod. dve ve východní ásti tohoto rznoeí (mimo pro Hradišsko. 2. v Sudomicích. b) koho. Ostrožsko a i v Blatnici) má zvláštní tvary rod mužský a ženský v pádech nepímých: gen.dvma (taktéž obá-oba. sednte. má dobrých rodi. brzo by sed: grunt zháali. íja jen starší atc i lidé mluví. všeci ví (v Kunovicích. (v Bílovicích a v osadách pifaených. uifiá. jenom že v dative a lok. — Do kolci hodin (na Podl. chodíjrí. umyj. Tvary: 4.kdo a) 32 komu (Blatnice. klek- nte. dat. víja Strážnice. j. stójíja. Mistín. Hroz. topá slyšeti též uijú sa a a) napij 3. stílau houbu. Mutnice. instr. Podlužíj. devt sto. mladší vesms p. mužských jmen osobních nastupuje všude (mimo mn. lok. se koní v im mají ve 3. nebo v novjší dob v osadách pod a) vytených pravidelného staršího tvaru velmi asto slyšeti ijú. ob). Nové Vsi Ostrožstójíjú. Bílovice) gen. jednom (Hradišsko) b) jednoho. Vacenovicích a v stojá. b- chodíja. Podolí. Znorovy. a na Podluží. jednemu (Strážnice. os. St. naši stojí. pléct. s : lák b) Sloveso. Mistín. Ostrožsku. Veskách. kuact (klásti). žíja. (Hradišsko). Petrov). v Hovoranech a na Podluží 1. bžá. c) íja: ležíja. kom. té-ti. Slovesa. pro mstských. Msto. dvoma. Koncovka ijii jest asi mladšího pvodu i tam. v Zeravinách. mn. leží. Mistín a v Ro- jchodija. — Na Podluží za kvésti a ísti jsou tvary kvitnút a nút. v Rohatci. chodíjú. zavete (na Hradišsku. štyech. v Blatnici a v Mi- . koho. dvom-dvm. c) všude jsou tu obyejný. Strážnice) c) keho. bžíjú. uho. v Hovoranesh. a) jeden jednoho. jednému (na Podluží a dvd-dva. véct. proho. jeda. Lhot. Blatnice. víjú (Chylice. kolika. imperativ jest dvojího tvaru sa. jedn. Hovorany. ludé chodí. os. v Mutnicích v Miloticích. Znorovech. v Dubanech. dvoch-dvch. kract. kemu (Milotice. ské a ve Lhot Ostrožské) b) íj\í: iežíjú. va (ve Veselí. : sto jest nesklonné: pt sto. íja. — Ale má dobré voly. jichž 1. Mistíu) d) id: ležá. jednomu Milotice) d) jed- peze (Ostrožsko. tyto tvary: a) ^: dti chuapci bží. Za akk. V infinitive mní se v st v ct: kvéct. a zí. zaho. na tých voják došeu strach. mn. má dvoch bratr. Derfli. -genitiv netvrdne v r štyem. kde nyní v vbec vedle ustálena jest. štyé-Štyry sklouji se jako na Zlínsku. choá. ve Strážnici.

bežél. se tyi se kilometry cesty na západ od Napajedel. Bezová s blízkým OlŠovcem. Starý Hrozenkov.— loticích) b) napi sa. 33 — zavité (všude jinde. jsou tolikéž osady Bystice moravským ve stálém styku na silnici mezi Bánovem a St. j. Malá Vrbka. Louka. zehíu. Kosticích. Nové Lhotky s kolonií Vápenkami. jen že umy. a) sednite.). t. Lanžhot. okiu. Siíchov. ' Rznoeí moravského uherskoslovenská. posavad podstatné znaky svého pvodního náeí zachovávají. i a y se dlouží: napí sa. ježat Lanžhot) céra vydatá (vdaná). ít-išeu (podl. jež. sedu si. séu. zakrý. pifaená do na východ Ostatních trnáct osad vtšinou zastreno jest v hluboké úvaly na strmé strán jihovýchodního pohoí moravskouherského. v Týnci a v Hruškách) y9) nesu. tu po skupinách dvou. Kuželové. jsou tytéž tvary jako na Zlínsku: nesl. kleknite. utrheu (v podlužských osadách Beclav. t. védu. zvlášt hledíc ku stránce hláskoslovné. Javorník. smíi sa b) kde se obaluje. tam inné píestí se védi. Do obce Hrozenkovsls é píslušejí kopanice (paseky). jenom že tyto se prodlužují: dáu. Hrozenkovem. jimiž od sousední slovenštiny moravské. Velká Vrbka. Poínajíc od západu a jdouc na východ a severovýchod jsou to osady: Radjov. kmen zavených má dvojí tvar a) neseu. jinde po-pome pote). Blatnice. scet-scu-sceu (pod!. smiu sa. Z osad tch nejdále posunuta jest a zcela osamla ddina Alenstávše své obyvatelstvo v dobách pozdjších z kovice. Slovenska jest jich osmnáct. veden. Tvrdonicích. sedeu si.). Vápenice a Výškovec. všecka slovenštiny uherské nežli moravské. jsouce tu po jedné. v Mistín 4. Kmeny ote- vené mají tu všude ?í tvary v Mistín velmi 5. voláí. rozptý- lené po kopcích samoty: Zídková. a Strání. a Boršice. i : vleku. Znan v kraj postreny a sousedním obyvatelstvem (Bystrica). od Blatniky. seeu. zedz 4. Blatnika. Vypisovati do podrobná se liší nehodláme.^. Mezi ddinami do- rzných krajin Slovenska uherského. vytkneme toliko podstatné znaky. kde se i drží nebo v I promnilo. .do Bezovské Lopenik. kolik tu osad . Náeí mají do sebe jich v této krajin jest více ráz takm tolikero. Lipov. hádzat-hadž. píestí inné kde se neobaluje. pod-podme-pote (v (jezdit) Beclav a v (v Lanžhot. Velká. tí osad od sebe oddleny vysokými hbety horskými. j. utrhu (všude jinde). za dau. umýte). sedel. vlekeu.

: dojit. — Ob hlásky skupenin dc. z mladý. ist (jíti) 4. na fari. v i: po souhlásce r samohláska v lokále a v dative na javori. zakry. na dvori. ped hláskou j. sednime si. n. Jako v sousední slovenštin moravské. jenom na Hrozenvíce se i kovsku: vzdalují napij.: — Nejpodstatnjší znaky 1. Boršice a Bystici všude z daleky. ma pt akkusativ mužs. pauz. zavité. masso. na Strání však za horký vyslovují horský. v hoi. napi. nehledíc ku zmnám hláskovým. jako i jinde ve slov „Pamb". Ze ty joklamáš. 3. tak po- vahou rznoeí alenkovské. na kari. mla-ci. 5. s. zaplatný. ím blíže k hranicím uherským. Mimo Alenkovice. V písni tedy zcela správn rýmují se slabiky loh a lo. na hri. z doly. samohláskami souhlásky w. nz. ba skoro docela mizí. Ju studniky ju studenej. eskomoravské f „Tri a ticet smjí se jim sousedé „Moravíci". 34 — jsou asi tyto : rzným tmto náeím spolené Všem spolená jest hláska r za kepelek peletlo pres naše pole. : dn a p. tak i tito vyslovují dlouhé r: vrba. : du6. díva. ohat. napité sa." Od horkého (hokého) rozeznává se horúci (horký). a íslovka sto jest nesklonná: sto. sa. dá-li „B" sn. tím jí od slovenštiny moravské. Jale už vím. vy mlát ný. Všude odlišují se zcela pesn jasné souhlásky od temných na konci slov: du6. odsúdný. huá-ci. popchá. deset sto. 11. Abych ti jopraía šáteek. slamenný. pauz. na úhoi. Vyjmouc Hrozenkovsko zubnice t bl d nerozlišují se v píestí trpném ped v c a z: vysvtný. Kedy ty len ju nás budeš. ale luá. tak i v této za mn. š zostra se vyslovují neboli zdvojují: kašša. je všude: pošlite. 10. 2.9ký. zdžat. 8. h zní jen slabounkým pídechem. narodný. npla(^-c. tc. ?/ : Castji než jinde seslabuje se w v od hlady. súkenný. na košári. éc. nespac-ni. daj ' nám co's 7. zálo. boršické a bystické. zakryté. prutnný. najit. blatnické. drevenný. Za zpvu pedsouvá se^' skoro ped každou samohláskou: Ju Prešpurku ju Dunaja kasárna malovaná. nájis. Jako Slováci moravští. zahradný. 6. luc. plu. Blatniku. z blízky. . užívá se genitivu. radjovské. k jari. vinný. projit. Všude se dlouží samohláska pedložky složené se slovesem ít. kréu. nocle. brecA. 9. bre. jinde seslabuje se jedn. Jenom na Hrozenkovsku vyslovují sac^. Daj nám. v chotári. Imperativ. Radjov. ve výslovnosti jasn a oste od sebe se odlišují vala«-. Mezi dvma na panském trávu žalo. napijc Jednotlivá rznoeí. Nejbližší jsou jak polohou. brd-co. po hri.

— (vrabec). — Píestí inné: : védt. — Pídavné pisvojovací: súsedv. hodinách. složené vru. 3. našich súsed. tych. týma. polodlouhé). Tvary námstkové: toBa. Imperativ slovesa býti jest: by. ten. Pídavné pisvoj ovací súsed. víja). tem.— a) 35 — alenkovské. 2. tem. jednomu. nési. ii : Zvláštní slova a p. jedným. pi. téma. Rznoeí mosí í. ovk. tch. umreu. jeda. temu. Tvary námstkové iha. seBa-sob. v jednom—jedni. 1. byme. Odlišné bidlo. tomu. chlap — rob. soBa— tob. s Ostatek srovnává se alenkovským. tech. chodit. choá. tebe : mn — — seBa. peí z nasej 6. Paíja. 4. jedn. Juren. tým. Múkv. jes. styrech. ponad. Kubic.. v tem. Za mor. nesu. — — vido := 4. f: nés. jakorka íká se jakos^ka. kupil (-al. I se obaluje: suovo. te^dá. dvch. tem. husi. umá. tch. Rznoeí blatnické. Pídavné pisvojovací: súsed. všade. 8. teho. byte. tri hodiny moravskému f\ Za ei slyšeti: Než Pod takovú krivú bezú. I je isté : žitý. nesl. sob. Infinitiv má tvrdé t : nést. Tvary námstkové: teba-tob. Tvary íslovkové: jeden. 3. (odkud). téma. bííej Námstky pisvojovací kon- covek nedlouzí: mojeho. védu (vedl). sebe ten. prinde. 1. odkel vrábel pedložky: popod. dúhý. Pvodní r uhýbá znenáhla k nám 2. I je isté: h^ava. dvoma os.' 5. : — dvm. vouau. tech. dvoch. chodíja. kedy (kdy). jedných. mn. v jednm. 2. kad (kady). radj ovské. pijú. žitý. vola. jedného. temu. vedl. péct. jednýma. — 3. dvch nesu. — . jen že za „zvláštní slova* tam slabik vytená má tvary moravské a tam poznamenaných nemkí. — 1. jednoho. dMhý. v mkké volám. toho. slabiky mkké: : jatl (datel). volal. ti. vda (mladší (jezdí) pejímají od soused: umíja. ke (mladší dyž). koní jím. jedl. cholek ježá — pacholci jezdíja. c) 1. — — dvma. 4. dvom se Infinitiv piju. štyrech. b) Rznoeí huava. jednému. o 7. nesu. v tom — ti. 3. volat. (n) teBa. škorvánek (skivánek). Tvary íslovkové: jeden. teho. — ten. z póza a p. ti. os.

spadu. tolký. pradi. Sem. néni sú. téma. — — dvom. voiajú. toho. íja. uihá. choda. si? Mikšíkových. tem. í — Infinitiv: nést. huava. moct. Pídavné pisvoj ovací eledín súsedových. 2. raízký. os. — —^jedných. jedn. jedn. jedn. d) 1. Kováík. tech štyrech — dvoch. n mní se v w ve slovech: mi. jednomu. mn. péct. smiu sa. vedl. — nesem. zavrí. — Píestí inné: štyrem — — jednoho. tréma. péct. i stídá se 8 j ve slov palchova. kleá. pletem. 1. tlstý. néni. tomu. štyrech — — trém. 4. tomu. mn. dvoma 5. seBa tob. mn. pit. os. vézí. 36 — dvch. laný. jmenovit bánovským. kleím. s j vtšinou tvrdé velký. jeá. mížit. . : 4. v jednom dvch. jest. volat. volajú. 1 je isté: i: slze. 1. vést. chodím. íst. ste. vola. prcís. — su. 2. Rznoeí bystické. vda. tolký. o tom tch. nesu. jeda. vá. idú. kleá. umréi. je. kúpela. štyrma — dvma. idu. bu. f) Rznoeí stráské. štyroch — dvma. chodit. pijem. muátíja. krást. 3.— — jedných. je isté: slza. í i ís. — dvm. klea chváli. moc. Tvary námstkové: toho. možem. dvoma. ušil. kras. — néni sem. voiál. seét. néni ste. pit. volám. vedu. volal. štyrem 7. kleku. silný. tech. vdem. vedu. idu. néjsu. vovk. jest. tec. — — ten. kúpet ^ se nevysouvá vr srnua (jméno krávy). -velký. dlúhý. 5. zutý. — — 1. pec. vouau. prast. chodíja. mn. i se vysouvá ve slovech ve slov atlina. plést. 1. chodit. nesu. Tvary námstkové: teBa. tm. 1 se obaluje : suzy. \ Rznoeí : boršické. néni sme.: nesu. os. kostelník. pijú.' e) 1. dvom téct. si. Infinitiv: nés. plést. tech. víja. Píestí: nesu. sme. sob. nesu. — — : — — kolky. sú. 3. 3. stup. 3. žitý. umrí.) stídá se slov jablko ^jablk. : 3. — umrél. trém. Pídavné pisvoj ovací súsed. ua. néjsu. piu. tréma. néni si. dvm. Ostatek srovnává se rznoeí toto celkem se sousedním záhorským. — Su— bu. troch. štyrma. v tom. díhý. tma. velce. nesl. moct. tíc. dúhý. žitý. os. rol (gen. Tvary íslovkové : dvoch. os. — Za mkké I slyšeti postel— postela. Píestí inné: nesl. štyrech. volat. — os. pi. Infinitiv: nést. idem. priu. védu. nesu. tch.

***) — — chren = : ma — — — mor. byl sem. (kl). zutý. 3. povdz. Zeman. štyrom — dvm. teba. šest. poád. pás. Popelkuj. ušú — — í teBa. Pídavné pisvoj ovací súsed. Spojka ke (když). v boz r stídá se s j ve slov slov záuosek (záosek). jedného. tych. a Lhot. — k . — ped svátky. 2. plétéí. mojeho dobrého otca. Purupj.dvom. *) uopata.). dvch. : mn. tréma. ušima. Nom. našmu—jejichho. bez noh na rukách. je. tch. Jano. to je pes panáka. v nom. mláá. jeá. nesu. o — tebe. štyry. dvoma. 5. tékél.. o kom. hádžem id. troma. pu kolá a ková a f podobn. léz. ken. mn. Purupových. tem. odkad.oima. ste. zapríhél. ke mn. sob. — neni sem. neni sú. tech. téma. volajú. i - svojima synama. Infinitiv nés. : jedn. — ten. Tvary námstkové: daj ni (= mi). sme.ú. Vz. jejichho lozit n. os. neni ste. kozi. (házím). vdem. štyrema. — — Píestí: sú nésél. syna. — — dvoch. tomu. nohách. Na Lhotkách réž— réži. teho. idem. I se obaluje : uaciný. 6. moc. tem. uozit. suza. 4. tým. neni si. jednému. tem. nohy do ruku. 4. nic. tri. — tácoví? i : — (= takoví). zedz. péc. seba tob. išél. ode ma. b) Popelkových. jejichmu synovi ) V **) osadách Hroz. — do. tikrát. koho. 3. ^ se vysouvá ve slovech: réž vzda. Tvary námstkové: mn. mívá koncovku o: strýko. vozy. Na šetko. Sem. 5. štyroma dvma. (pluh). dvacet. pt.. šijem. ale . snad. osem. usoch . — na ooch. : Brat terna chlapy. — našho. — — 1. nasej biuej husi — eži. koza a p. i seora. v tvrdne v píslovcích tot. trom. jedn. : bu. pékél. i nahoe vytených Bez. — ve hned. vola. jejichmu. štyrech. Tvary íslovkové jeden. našmu. sebe. g) 1 Rznoeí zní velmi : lipovské. Mikuláškových c) To je strýca pole. s 37 Instr. **) — se nevysouvá e v : vsouvá parchova. kozy. má v nom. neni. Pídavné pisvoj ovací: a) ssedj. . si. kupoval. neni sme. s pacholkama vozi. štyroch — — neživ. pit. volal. mn. 2. : nesem. pásél. devatnást. ked. se m. trém. jedn. Duál: do oú. — našho. seba temu. : okrí. dva (živ. rozeznává se pece. Jurko. téc. . se. si? Kovára. **") Tak v osadácli následujících. uazit. troch. ale v lok. šohajko. a stedn. Imper. chodil. vízdat pádech kosých ve slov: šecek I — šecko. snad. kras. to je kovára zahrada. rodu mužs. Ruky. os. teho. ran. téma týma. za vrátý. délek). co. 3. brate. vda. choá. védéí. štyrem zehrí.

o komu. s dvoma robama. uat. — zedzený. mkké jest — Zmkují A. d. atd. zapríheu. duu (dluh). *) nkdo. pkný — J. súchovské. vedu. vda. tec. os. Komárkovmu pachoukovi. hrimí — J. sceu — Píestí védu. lehu. hn. májuvka. ternu. Dlouží se a) koncové a v nom. o tem. cuker. tým. lézeu.*) jedných. sebe. h) Rznoeí velické. néjsu. zapat. 4. atd. kupovau. puku (pukl). troch. Rznoeí uu (luh). hrušek. J. — toho. scu. set. S 1. jsou pro všecky Ten. kmoter. povedz. sedt. utrheu. íslovkové tvary: dvoch. sa. mimo nkteré mén dležité rozmajvka — J. kleá. do ženichovho co. vedu. povdz. Peter (ale: brat). chodit. : povz. e po ve slovech kla Tak **) i v osadách následujících. hrít. kleat. ís voíajú. o kom. smít idu. išeu.— : : i: u Zemánkovho póla. jako: V. de a te mkne : vedet. neseš. os. zedu. pás. V. 1. mn. muatit. štyrech 7. uau. nesu. su. tomu. jedz. krás. 3. 2. — scet. — Imper. provísuo veda. hrnec — v íe **). okna. mau (ml). hmí. utrhnut. léz. teho. jabuék. Tvary íslovkové: jedného tak — — — dvch. Tvary námstkové: teBa. jedn. Píestí: néseu. troch. — 1. idem. kvitn. tetka. . se : též píslovce (kolik). pobrísuo. zez. byu. nkerý). nenecháš ne v n toliko v koncovkách d a jatlina. nesem. pít. pora. d (kde). os. peku. póvdz. týma. lét. Výjimky níže v náeí lašském vytené i tu platnost' mají. švová. 2. — sem — neni sem atd. kupovat. vokalisuje: 1. b) e vsuvné : oken. 3. jes. bu. — Imper. dvoch. i) Rznoeí slov se javor nické. vda. tech. Ostatek všecko jako v Lipov. spádeu. V. : telata. umret. péc. sedne. domu. smiu sa. vdem. 5. nesu. (jíti). páseu. Infinitiv: nés. zavret. jeá. i se obaluje: suze. ušiu. hrýz. vouau. (chtíti). ke. Hláska r na konci vter. tých. jedn. pomoc. Ostatek všecko jako ve Velké díly. V. mn. seba na tomu poli. — tebe. 2. rodu st. rznoeím velickým stejno jest rznoeí kuželovské a obou Vrbek. z krušpánkovho listu. (ale sna. vés. štyroch ti rody: o dvoch hodinách. k) 1. týd. idt. — choá. kvitnút. pkný. nesu. štyroch 6. nic.

Tvar oni jej jej = jí bratr. chvost. rodu ž. se šásc (šest). je 1) nénis. ž. spolený všem rodm: oni tam byvy (ženy). samohláska kmene skrámotýk. nés. hrí. išéu. o kem. motýk. jež podvázek. 2. (vedle: pole. ž. za tu našu Pedložka tvar 'pro má tvar pre : pre nás. se. rodu m. bór. — tla. b) oken. pijem. ostatní tvary íslovkové jako v Javorníce. ohnišo 3. okrí. vre. éhdo. M v instr. zapau. bót. jarém. Za isté « slyší se Pehlasování velmi snah. —néni sem. páséu. vyslovuje se zkrátka jako v akk. ovéc. nóh. spádot (spadl). jej kúsek (buchty). vúpic sa. Chce— ehcem — chcéu. ve slovajco. hrýz. pác. veá.. handér (hadra). j. éo. koncovky i. ukrás. biu ho ruku. samohláska kmene skráceného a st. jes. Kvantitou samohlásek rznoeí hád. pás. zelin.^Genitiv mn. preda. trnek. mn. ?/. chój (chvoj). kurie. rúk. umre. 1. rodu st. rób. kleá. venštin uherské: škrjatek (skítek). kemu. objevuje. kvitnú. v gen. 1. si. — pítau. ís. vléc. ojo. má koncovku v. séu. skoiu do nj (do vody). bób — bobu. hladac. mn. faték d) moidél. choá. telata i (hloh). mn. Sem. f v ve slov koa— povedz. vrata.-39klký (koliký). a st. tlati. zkrátka znjí: slavik.) 5. rovin. Ostatní tvary námstkové jako je — mn v Javorníce. jakož vsuvné e: vran. péc. synv má pídavné pis voj ovací. néni atd. uihá. Rznoeí hrozenkovské. nesem. tak jako lahký. (kot). : mrtvy. ma. stodóu. bi. vedm. rúk. osem Infinitiv: (jako na Strání). os. Seom. kóp. hrušek dlouží c) se ješt : v genitiv množném rodu r. — c mní se — veá vedle v f ve slov tísar. koaa 3. Samo hlásky. keho. uékéu. súsedv. trás. tlatm. 6. ami pravidelného tu instrumentalu . duha. máu. (rošt). šudzic. tlaa. a její: daj — kdo. hézdo (více píklad 4. idm 3. : — uéc. diouží se a) samohláska jinde nejznanji se liší od soukmenová mnohých slov. plúznic (plísniti) a Neúží se mkké ani krátké ani dlouhé: pjést (píst). Boj- kovic. chaúp. meríc. níže). ks. : ceného jabúk. na Morav hríb. 7. Vedle délek javornických a) okna. smrk b) koncové a c) v nom. Boršíc. asi klas (klestí). rvóšt dóž ho vie (kdož). asto á: zídka baž. hledzi pletek. os. more). pékéu. chodi. stodou. jedn. íóh jarmá. to sední moravštiny. tráséu. hrušek. ríka. jeda. léz. — strák. Píestí: néséu. (týž 4.

reme — remjének. pjasc (ps). dzsjatý. é I. — v instr. kljéše. dudek). koscl. hovjado. krev. had— hadzi. poj (po). tacík. hrjéch. Jotované í a cí (. mjaso. klakn. w tetí os. (prostedkem a íže) pecházejí tolikéž v ce a dz. stama. sykavkách a plynných a. /?e. kest. vyslovuje se zkrátka jako v akk. jerný. šjéstý.: ) tak jemn jako v náeí lašském nic . anal. tvój. kose hac (hat (stírá). stoj. z znjí tu mkce. za tu našu stodolu. sjédmý. Velmi astá jest jotace po retnicích. šjance. háž 5. nenechá. na- zpjatek. zasa. tídy. — u Koncovky indikativní asu pítomného sloves 3. svjátek. drjémac. 7. pejénky (= šperky. rjecaz. handrlják. Za to slabiky hé. — — i \ a: slepaí (dle o v e: hespoda. pekny. 8. i se slovesa ihrác : Za mor. kame — kamjének. masto. je li dlouhé. mech (mch i mech). pásoí. = ploty). mesjaek. z vojáky. žid židzi. porjéz. dzdzina. stádo. koe — korjének. (hráti). vjadnúc. mlýnec. prsc. mjad. indz. Slabika ne mkne v np. ye jotace pozbývají: obd. radšjej. 3.: : — mn. žjadac^ nbožjátko. a 4. Samohlásky se jinak sesilují a seslabují o: dodek (mor. se vysouvá z pípony zdrobovací : ef^ek: chlapek. mní se v c a cz. žabjé mljéko (:= prýš). mjakký. krst. kvjétko. tráva. kosic. medza (meze). mlác. uchodzil cvaly e) kravami. — kosci. = když). veerjac. vjéter povjévá. : sol. r. kobyljá mjata (= koní máta). šjaš (= šáší). e v hadbáv. tecí. — blíže. na hlav. svt. 1. pjatý. strnádky Ijétajú z vrabci. — nici (ni). upek. r jednoslabiných imperativ: dáj— dájc. lahn. ale ne 2. Kremeríž. ctka. múcic (moutiti = stloukati máslo). s : 40 - ze svojimi syny. pna. bežac. prsc — prscjének. mesjac. chrbet. — u v y: síychy. zac (ze). a. zaclina (atlina -^jetelina). : — — popol. o y d: rážd (roždí). : t sadn. e v a a y o: kobela. svjéca. dlouhé sádlo. ludzja. Dlouhé zachovalo své pvodní znní: mój. pjést (píst). hbet jsou tvary krv. mac — macri.. sestrami kmenové a. svjatý. hnoj. strjélac. — e spádoí. kvjécjé (kvítí). ale vjéter. vedzc (vedete). e. schno. vrný. — pékoí (inné píestí). krém (krom). cplý. Jiná zase slova i tvary mají samohlásku krátkou proti mor. scjérá (kecr cnký. lovk. pjatek. žjáden. vjaz. sadnúc. dzjéca (dít). nastupuje zetelná jotace : žac. me. kdz. prjara (prám = práv). — . c a. o. rjenovac. mn. r (= ) ped (=jé a í): pjata. mljéko. šiáva (šovík). pase (pásti). dvór. hnedz. idzc. kedz proci. clací). hí f) píslovce zajtrá. ul se neprodlužují. scna. bjaac (beeti). chljéb. a koncovky inného píestí al. o káž. zbjérac. vjazac. — e neodsouvá se z komparativ píslovcí dále. e a de. Souhlásky. — hážc. U. vóz^ pójdzm. vjánoce. zabijaka). kráva. yl^ el. dój. ž. 6.

ch ternu. mn. ludzja. lovk.fvj: poj — pojc — poáme. pánovja. 4. rodu m. rejko (jména vol) 2. rodu m. svedkovja. ereva. 5. dvoje cepy. vón (on). Skupeniny sk a ck uherscí. kv(')— koa. potvóek. ale též : z volmi. Ozef! Jurko. — — cbodme mní (cho= pedložka k v ch se ped ch tebe. — za duby. kozy. Bánovjaa. z. túc. a lok. 4. ped dvac- z robami. Nominativ mn. šohajko. rodii. gazdovja. máji. I plecný. to taj — toj v c: esnek. Mezi k. . : v ow. sice zní z plna : duhy. t a následující ó vsouvá se v: kvót (kl) 5. o koze. kolái. clacom (teletem). nmeccí. a v dat. koši. hoferi. ch ped i v nom. mn. Bojkovjaa. Skupenina str pechází v ee: erepy. d ve slov džbán se neodsouvá. ped - tu). peazí. ech— Cesi. ze svojimi syny. sejko. súnko — hlava. a st. rodu m. jdi). železo. =-- vyhodzný. má koncovku om asto v ovja. lok. kvórka. vósmý. 7. rvósc (rsti). r. Nominativ jedn. koní s chlapci. kovái (kováv). (hloh). koíárja. cepmi*) 8. Moja duša 3. i (í) : — Po mkkých souhláskách a po r zastupuje tuto píponu mesjaci (msícv). vsaje (^= všade). r. ereša. stup. Vokativ rovná se druhdy nominativu: Instrumental jedn. po lenoch — lenoši. vyzvukuje v óv : súsedóv. v och jako jinde Instrumental mn. Ondej. kravarja. mívá koncovku o: tato strýko. do troch králi. koní se predkovja. h se vysouvá ve — i toliko ped u se obaluje (vypou. ja: : oknom. — choj— chojc (to). íopata. — = ocoun). o voze. Genitiv mn. synovja. v s:. bratrovja. rvóšt. zutý. m. rakúscí. 1. 6. za vyzvukující skloují se dle tvrdých kmen dva vozy. ženiši. tustý. tu je moc Máchali (Machala). mní se v se a cc zemscí. šúrja. Brodzaa. sa. cigaa — cigáni. tureccí. jest až na délku vtšinou pravidelný se Dativ mn. Jména v s.! — — 41 : vymecený. jedn. grajcari.ští). jatmi rokmi. mucha : tros. Jména podstatná. pánóv. sedzjom (seom ž v z: sedm). t: (= tad. svrkovja. mus. slov íóh — kvóla. sudza (slza). ženich panucha — panus. s tými chlapy. sirvótka (sirotka stvót— štola. poj sem! chlapom. a. hoferja. ped ?' v nom. í" zavedzný. *) Jméno cepy jest plurále tantam : Jedny cepy. nájdzný. — Mimo mní se \ r: rašpra. na nose. kúb.

— — — smac bežac. instr. tyto kmeny mají zvláštní tvary v ence a d. telí dá (kolik— tolik).: 9. keho. lok. mojeho. ma dvoch. husa —húsence. nebo skrácen: mojho. hrjebjacom. na ooch — ušoch. trjasc. tým. ono. Ijac sa. vedzš. Infinitiv: ésc. kolja. ticátý. pjac sto. sedzjom. g. mojemu. telí. Námstky. (líti). chodzie klaac 2. ke mn. hdo. stavjanjft (stavení). hrýzc. cela — prasa — prasce. vedzme. koljesa. kemu. (utíti). telje (toliký) kolje (koliký) Kelí má. Sloveso. První — prvá— prvé. vjésc (vésti). s — mój. umrec. od tebja. pa- obi dva (mor. — lahnúc. Jméno pídavné. — styrycac. krjac (híti). sadn. Indikativ.) — Ten — — vón. zaac. kvitnúc (kvésti) mlácic. Tak ovocého. pjac. pjéc (péci). smjac (smti). telja. (sednouti). robám. nsec. — u. Jeden. — V ísle hrjebenéc. troch. obá dvá. k nj (ní). Pídavná jména mkkého zakonení nemají koncovek pehlasováním otených: inší lovk. — ovoce — lok. zboží. inšej inšju. našo (= našho). vedu. ce : hrjebnce. vedzc. dva — dve (dva chlapci). padesátý. inšja žena. zbožju instr. túc (tlouci). a lok. obilje. sjac (seti). krase. dzsjatý. 1. dzjéva — dzjévence. rvósc (rsti). desát. jak od nás do Trenína (tak daleko). tvojmu. je. dzsac. sadnš. prjasc. šesc. prjac (píti). našjemu. — kúra— kurence. sadnúc. sadnme. hrjebjaci instr. Dubnica je od Trenína telí. tricac. hrjebjaca. — o. vzjac. krovje (koví). klaknúc. ma. od nj (ní). moc. vašmu. mn. šjéstý. vljéc. božje slovo kolí. (píti). — kolo Oi — do oú— do ušú. Já. nesu. ch tebe. — — — — — — — kelkosi (koliksi. šesdesát. tými. okríc ihrac (hráti). hrjebencoch. klase.) Jeden — jedného (dle „dobrý"). oima — ušima. ona. ja. — mávali po moci ovcách. dzvjac. ve g. vedzm. sjédmý. — ništ. sadnm. dvom chlapom. atd. daj teho. tria — tri. hrjebencom. o troch hodzinách — od dvacaci k treci. vedz. temu. ode k sebe. jej brat našjeho. božja muka. voíac. pic okrjac. jedenást. štyroch synóv. tricaci. kozla — kozlence. d. — m. 42 zbožjem zbožje g. (její. neseš. .) íslovky. vósmy. celce. hrjebencí. g. o mojem. uši. sadnu. dvacac. na tem. i mlec. inšje dzjéca inšjého. pl. nsem. pjac. — pjatý. neseme. hrjebja. pase. vrec. ucjac. štyrjé— štyry. kupovae. sadnc. tých. za božju muku. zbožja d. od sebja. (písti). nese. mojím. osem. o kem. í.

je. Tam su nni chalupy pri sebe. vedzec. zralé). Zazpjevajc! „Sak som už". prajeme. hrýzol. lahnul. dvuór. klaime klaic. ale inf. zapjal. nni sme. klaiš. volá. blednul. — — — jedz. sc. su. . Jiem. sed- zl. jiec. sadnul. mtácja. pil. zjem. sjaí. prajem (peji). vjézol sa na voze. praju. bol. niácime. tvuój> (gen. mlácis. spádol. volaju. hrozen- Co do stránky tvarové kovskému. volal. míácim. 1. pjal. 5. umel. volác. — = na Bezové nemají slovesa. smjal sa. Snijalo sa mi noci (snilo). vie. nuóta. chodzic po stromoch (= íozi). chcec. chcel. Urobil — i s to? „Som". míácic. klai. hláskovými. — vyndzi (vejíti). vyjidzi na hrušku (= vylez). — : Nmohoí mu ujc (ujíti = utéci). pjékoí. praje. — reku zbožje uzete (uzráté = i (= jáku). ísc (jíti). nni. idú. rvóstol. mláci. vieme. Sol do msta? . choj. — — su). (vyjdi). chocc (=jdi). praví se tam: na voze. uejaí. odchyluje se rznoeí bezovské rovná se celkem však od nho podstatn nkterými zákony Dlouhé o pechází tu ve zetelnou dvojhlásku uó: muój. voláme. okril. Na Hrozenkov vozom n. Na Hrozenkov sol (B. bratuóv . jieme. prajec.- 43 - klaim. Su tato doma? „Nni" (^ nni Viem. šoí: utéci). vuóz. bežal. ésla — éslo. vieš. sme.). nsc vedz— vedzme. hrjal. vedzja. nni — nni som. šiét) z mimo to neznají sloves lézti loziti a utéci vejc do zahrady (vejíti vlézti). : — — trjásol. povedz. nnis. praješ. pásol. inné ésol. téj Chcem. puójdm. viec. ihral. chodzme. jedzja. išoí n. Rznoeí bezovské. voám. klaal. voláš. jieš. mohoí. vljékoí. snijac sa. Išoí. povjédol. su. zjédol — jesc. m) ušol (= utekl). smál (sml). klaja. 2. Som. vjédol. Imperativ : ns — nesme. vejc ujc (ujíti = Zabudzm {= zapomenu) mínej). mn. nzabývaj (nezapo- zapomenúc. sc. jie. Píestí — plac—plame — placce volaj — volajme — votajc. nni budz — budzme — bucc — si. vecc (vedzc) pij— pijme— pije sadni sadnime— sadnic mlác mlácme mlácc 4. idzš. zabol (zapomnl) . jeti. Idzm.

beža. svt. puódvaía. tustý. kliéše. m^ se . striébro. inší lovk. uósmý. instr. j ve tvarech pod' cho. mn. pria. tria — tri. pi. nýbrž dJouží v é: nejotují Slabiky pa. pkný. muku. míáti. atlina. oiámi ušiámi. niékd. mliéko. sia. padesát. p^e. Dle výminek uvedených níže v náeí lašském. pa. diéva. makký. okria. to. postí. — oi — uši. k temu. piékél. sice zní zplna lopata. hriéba. moc. pás. prias. sudza — hlava. puúdpora. do oí — do uší. obilié. i. 4. za božiu Jedna. ruós^ stuól. požehnánié. slabiky /ie. mle. inšie diéva. sviéti. t Mezi a následující uó nevsouvá se o : kuól. — o. k 4. inšiej inšiu — božia muka. zutý. inšia žena. dsa. dvatnás. vola. kde se jotuje. niékdo. Zubnice f a se nerozlišují. u V. kviétko. . božie narodzenie. ma. tenký. niéo. žiádám. vliéc. 6. ii. kostel. perié. kras. kupova. túc. ve zboží. smia sa. 5.— 44 se Pedložka pod ve složeninách jmenných vždy puódkova. dva — dve. steva. duhy. prsének. 1. k. ruós. hovado. zbožiém lok. chliéb. 6 V. žiáden. zahradzený. o kom. dve. lia. driéma. 3. ie zcela zeteln dvojslabin: pata. V píestí inném e vsuté se nesesiluje v spádéí. beža. kuó. r. komu. te: ža. dvaca. stepy. piéc. bot (byl). trias. zavedený ale narodzený. umre. kvitnú. i. pa sto) 5. pásél. ludiá. mní v puód: a inného Koncovky indikativní asu pítomného m. lahnú. yi. chodi. cZe. štyrié dva. i Jako na Hrozenkovsku tak : na Bezové I toliko ped a se. všade. kdo. *) vedet. hria. viés. iš. *) ma (míti). jedenás. 8. zbožié. pletený. tad. božiej muce. tpíý. nenechá. 1. nbožiátko. vaz. va. zbiéra. ni. trica. Tvary jmenné. vre. Taktéž skupenina ste nemní : ee: 7. tam se vyslovuje ia. pa. zbožia d.). štyry. 3. kým. Lopenaria. Brezovania. obaluje (vypouští). na ooch —ušoch. synovia (nora. — piést. uón. g. hriéch. žabié. . ierný. a. te mknou v ni d. píestí ai. nset. ba. — Tvary slovesné. zbožié ruce. šes. osem. a f nemní se v aniž se v pedložka k y ch: k tebe. zapa (zapjati). mech. koho. 2. inšieho. zbožiu. hrýz. vza. Infinitiv: niés. til se prodlužují. pas (ps). šesdesát. tetka. sedbm. : najdzený.

na koná (koa). r: zapatý pna sa. daj my (mi). patyérka. ke mne. rznoeí I. Ihoteckého jest úplné zmi(zapjatý). sádel smiél (—smál smél = sml). suamený. makký. (bílý). mlátia. vliékél. zbojnýk. mal (ml). hrýzél. v liéte. teuo. triéska . na nu (u ^^ ni). odsúdený. ert. vedet. mo- Hrdelnice ravský vojáci. viééí. do ný. (pna)' v chaupe (v chalup). klaíš. iért. nsem. (šel). Imperativ: ns — nesme — nst ve— veme — pij— pijme— pijte sadni vt triáséí. nesu. 45 - Indikativ neseš. na dne. chodnýk. pla mohél. šiél utrhnul. vedu. Ihotecké. (-= seom = sedm). mimo zákony hláskové. 3. mn. napij hriéba. neseme. c/t a skupeniny sk^ dc jmen pídavných ped i v nom. — Úží — pyést. dedyna. nýbrž rozvádí ve dvojhlásku té po *) z. huuchý ludá (hluší lidé). zabyte (=^ zabij). i na Lhotkách dlouhé ^. s". mlátí. mlátíš. vedeš. Ostatní tvary. mn. šafáovy. mlátíme. vedeme. devený. poliévat. pyvo. Jako na Hrozenkov a na Bezové tak 2. bežat. msto. sedom tený. se toliko jé substantiv rodu st. dyéra. v ný ti). san. rovnají se hrozenkovským' n) 1. si (sedl). myvý {-= milý). se). vydet. mliéko. hlinný. šípy (bíti). vedet. v ye (šel). devat. zaby. klaíme. — sadnime— sadnit — plame — plate niését — niésla — niéslo. nese. (dat. neseté. posvetený. klaál. í. riékat. šiestý. 4. rovná se tu nominativu jednotnému: ubohý muádenci. Píestí: piékéí. nýty (niti). proež nom. strešna. ( uáí. u mna (= ma). voíál. neouží se v chliéb. po jiných souhláskách: iérný. mlátíte. pýd. spádéí. (šípí). zpravyt. pásél. r. : zelí. vyrauá- — 2. Charakteristickým znakem i)0 c. 3. kJaí. se). provyésuo. zení jotace. se nemní. ty (= dyta (dít). nešestý. Janýek. (ní). byéuý zpiévat. napy napyte sa (imper. vedm. na suáme (= slám).2. kriál. udený. jeseni). byt houby (holubi). siál. vyének. lehocký chuapci (Ihotští). kvyétý. oby li. riéica. zlínské erný. dráby (nom. zapal. . hriéch. sa ruostél. Rznoeí s. dyéva. kováovy suavýek. driémat.). mlátím. S. zedzený. pil. mn. v jéseny (v kost. lahnúl. . nar dný. vyjmouc pet. A. klaia. vyset. veter. šieu skliénka. pyt (píti). vede. *) Srvn.). smety. žiéda (žide). umrél. kon. šípy. klaím. klacít.

mn. za dubem. jiém-jedá. telaty. vede. tla. sát. mn. putama. duu (dluh). liézt. uo muat (mla). páseu. liezeu. v iíov ma dvoch bratuov. lahnút. r. umret. 4. laty. polné kvyétý. muátá. ženama. tráseu.— 4. vouat. utrheu. (setý). vyém — veda. pyéct. kvytnút. Tvary slovesné. muátýme. 1. muátý. 3. inšie pole. která své inší pvodní mkkosti re. sem — neny sem. chodým. koní se v ew: s chuapem. zutý. (sel). povedz — povedzte (po- vecte). vedeme. prát. skloují se po bezovsku ovek. z vo- jáky. skloují se zcela dle vzoru „dobrý" dnešné ráno. — Instr. pyt. ze svýma bratrama. zapau. muátýš. chodyt. — : štyroch synuov. Tvary jmenné. bližná rodyna (= blízká). pozbývají. sátý . kostách. utau. telata. chodýš. lát. tolik. m. kostý. (míti). vedete. t 46 — ped kteréž po k. Kolo —tolo = kolik — nyést. (bil). Instr. vsouvá : šmuórky (šrky). bou. muátýte. kostámi. muátyt. jedn. chodýte. vedu. tyékeu. inšia — hovadzié maso (hovzí). telatoch. odný). lau. muátým. chodá. kostú — košty. Imperativ: ved muat — vedme — vedte —muatme — muatte (muate) sedny— sednyme — sednyte — Py— (vete) Pyiii6 pyte. puu (pluh). na horném konci. z vojákama. umreu. kvuón. zakonení. jedz —jedzte. : Jména pídavná mkkého polného kvyétá. zedeu. hrýzt. hrát. my hranyíme s Kopanyáry. (luh). duhy. okret. I vbec : suza. k tretej hodyne. nepozbyla. bud. chody. 2. moct. stvuóu (stl). smau smeu (sml). chodýnie. 3. Indikativ: vdem. pod horami. Píestí: nyéseu. mat 2. košty. sa. tást. belšieho puátna. kostám. hrýzeu. povedený. 1. jako na Hrozenkovsku obaluje se (hloh). pvodn telat. 5. duójdu. okreu. uu rauój. sau sa. telatem — telata. telatom. byu pyu. zjém. pyékeu. božiu vuólu. íst Qí^^i)- smát sa. zehrau 5. vedeš. 4. jež své mkkosti dnešný den. vyést. mezi potoky. Infinitiv: pást. Gen. utyéct. — : Ta. dnešná noc. rosten. kolísá se mezi pravidelným a dualným: pod puoty. kost. zedzené. Jako na Bezové tak v se i tu o pechází v mo. uozit. Odatý (irodtý.

kebys mau kúpiu bysi si.). kúpiu nuili. Dybych byu (Velká). alech nyc nedostaaa (Lh. Na jinéhoch ekaua.. písauach. ke bysme já bysem si. — Ostatní tvary. v Javorníku a na Lhotkách v žauach. 1. nehledíc ku 47 — hláskovým. Dyckych ty pravyua. peníze. sedeuch si. jach tam byu (Javor. kebych byu (Javor.).). viduch. os. mauch (ml jsem). poháauach. neliší se zmnám podstatn od sousedních. Praeteritum aoristové. Ke bysem bou bysme si bysem sa opyu (Lh. pásua.). Na Sucho v. védeuch. Žech (= že jsem) to nevdu (Such. prauach (prala jsem). Jách robyua. písauch. . asu mi- nulého užívá se tvarv aoristových (jako na Tšínsku a na Místeku): Cos duaua? Byuach na tráv. Byuch. Bouch. Kondicionál. Kebych mau kupili .). byuach. jedn. ! Verach páseu.

.

n. Náeí dolské .

.

Hradišti náeím rozdluje se Doláky kroje slovenského. vyslovuje se w. podivy sa se). první osoby. nepecházejíc v w. b) I podeí se druhé skupiny dolských osad za podklad má všecky charakteristické znaky náeí zcelg. V Kudlovicích. ale v nkterých dležitých kuších *) liší od nho patrn. zdvojováním souhlásek mezi dvma samohlávicích. nezývý. bu 2. púz. jehož charakteristickou ástí jsou žluté koženice („žlutenice. Tra- Kostelanech a ve farních osadách Velehrad.. již V nkterých osadách žlutenky zahynuly. jež z lýtkovic (tuhých. slovenského.Na jihozápad od Napajedel na pravém behu Moravy. masso. (— zlodj) již — V íslovkách sedm. pkníší. tvarem dativu a akkusativu námstky oba pády mn (na to Zlínsku mi a mne) a 4. v první osad. Syrovín. Houštnovicích. v okolí kyjovském a klobuckém svým sousedm Slovákm jsou Hanáky^ Hanákm pak Severovýchodní Slováci eí sousedních eím eským. hladkých bot) na dva. v Jalubí púk. konci slova: had. na ti prsty vynívají*) osazeno jest v ddinách SpyBabicích. kterýž tu jest pro 3. osm se pšu. kože>iwý. a) e skami: pan?. majíc nkteré tyto odchylky spolený s nánazývají je Doldcj^j^ri Uh. ej pehla- sovaná jakož Bartolomí. Osvtimanech a Buchlovicích. žlutenky"). Polešo- Domanín. usazen tmto svým sousedm íkají Zdmoravíky. Obyvatelstvo této krajiny více krojem nežli ve dvé. poínajíc osadou Spytinovem ili Spytihnvem až je zvláštní po Klobouky brnnské. pod koleny na žluté kožené podvazky zavázané. zase Slováky. Spytinov neliší se podstatn od podeí zlínského le 1. pvodní ej úží se v (i i a. „grýcarem" od soused pijatým. pauz. podobného celkem kroji soused slovenských na levém behu Moravy. jemnou výslovností jasných hlásek na. jehož náeí v nejedné píin se odchyluje od náSlovák. Jalubí a Sušicích i mimo spežka oj v teplíší. . Kudlovicích plicích. a Doláky kroje „polohanáckého". za píšu íká V Kudlovicích íkají ješt paúk. Boišicích. kmen. .a. tínov. A) Obyvatelstvo kroje slovenského Sušicích. pau%_ nz. zlodí nýlepší. 4* . ý: „dý mn grýóar do tý dlan". a modré punochy. zavoíý. Jalubí.

v ósmyj latinskyj. ejka. v Polešovicejch. na uherskyj stran.: : Ke druhé této 52 Houštnovice. ve Stíbrnicejch. vouz. tozej. lejstek. ušej (uší). (n) jest dativný i akkusativný. jedijou. s. jimiž podeí tchto e. osn). Polešovej {~ Polešovští). (slov. hodil kosou. 5. bra- o konch. v nominative I a r zní jako nmecké a: álo. pouz. jsou tyto 1. stejlat. mosejž. — na stromoch. psej dni. okejí 3. kupujou. Za tvar dom sedíáci. dejmat. /. . silnejm chlapom. lejbit sa. okíl. oejm. zejvat. kejžejek. ý i nových (ij): po c. poád. králejk. u sousedou. psejk. chlapem. jen v Boršicích íká se sná. popchá. Ve tvarosloví vyskytují se jenom nkteré mén patrné rozdíly sedn. osad od sousední slo- venštiny se odlišuje. jalovej. skoejm. dóm. Na Polešovsku dlouží se ješt r po zpsobu slovenském vrba. dom (slov. dobrej strejc. žali. i Spežka aj se pehlasuje v úží e pak i. de (gde) a p. Kostelany. (slov. 7. mouka. se stídají: vták(pták).) M i z/ rozšiuje se vždy v ou : louka.). moj^ch kozí). slabikách i kmea yj ej^ kteréžto ej tolikéž zní mezi silnej ej velikej bejk. hovzej do- bytek. telecej maso. uderejš sa.. plice. hynou. troch. kleejte. pak farní osady Velehrad. ejkat. za našou stodolou. sejkora. e po sykavkách. obila. jeden v Babicích a Houštno- . mladší — 2'en. vtákoiih. chláb. neutrácej. PolešoviceA Nejdležitjší rozdíly. rouža. oej hložej. i ve všech zvejška. pršej. pejvoz. našejch husej. silnejma chlapama. tot. šejpek. Dlouží se koncové : íká se tu všude 6. (oí. Podobn: na 2. nejlepší a nyjlepší. v zejme v zim). sedm. osm žlu — — : Vedle tvaru och v lok. vozejme. f v píslovcích hned. Tvar mn se. vyskytuje se též dch a ech i : telatech. pouk. dlouho. žejžnivej. na Pedmsou. polách. vdijou. Souhláska g se odsouvá se Koncovky d a. neutrácej a neutrácij. nesou. sa po sadech. pedložky podlé^ za kterýž tvar i podlej se slyší. v y a takže zavolej. svajba (svadba). cejtit. nejlepší zní mezi zavolej a zavolyj. hadi. dolou. Jasné hlásky na konci slova temnji let (led). ohýbacích rozšiuje se vždy. mn. dvakrát se nezmkují. prase kviej. bžejm. mojejch kozej naších husí. v zelou. boej (boí). íkají už jen starší lidé. zehíl. S. teprú). mejto. silnejch chlapou. i v této pehlasované v pvodní spežce ej se tém z. s.) Souhlásky (slov. gen. volajou. mlátijou. mízkej (nízký). nosejme. zehejí sa. Boršice. nožejk. kdo. chlap. Tra- skupin náležejí ddiny(^abice. tejska. šiistej. slov: do (gdo). (žlu). ejhat. hrubyj. snad. cosi prašej. é množném e se prodlužuje: ti staí vojáci. ejst. — silnejm cejn. teprou (slov. (slov. lejzat. stromách stromech. I. sej. sousedou chlapec. hoijou. v Boršicích a dále již se zkrátka vyslovuje. sádmej. dobrá mláko. hejeh. 4. vozejk. modlejme sa. nš atd. neej husi (== ní).

prúti. potomá (potom). nedlouzí: vezl. bojíjou sa. jejich tvary : jako na Zlinsku : bua. takto teho. temu. skupin první: z tý naší bílý (slv. . rýž. tom. z Hany z Hanéj) pomáhý Pamb. utiácají. tch. krýv. uzený vedle to . púk. I. H a nerozšiují se v ej a o?/. kom. komu. jakož i ve skupin lík. e od Domanína poínajíc na západ už se (slza). ty hrušky sú na jedny stran zelené. Zvláštní píslovce jsou vzouru (vzhru) = slov. vynášají. volajú. Zera- vice. utekl. jedijou (vedle vijou. zazpívýte. husi. Kmenové á sloves páti a zapáhnouti se nepehlasuje : pát pál. to sú svobodný ženský. slza hachlík (haklík). podstatných vzoru tídy trvá nepehlasováno jenom v boú. dlajú. o kom jednoho. ze žltýho není dslednosti. hoe. poprchá. Slyšeti tvary vdaný ženský vedle divé maso maso néni eše zaudéné. os. — mají é nezúžené: vézt. — 4. Slovesa. krátké mní se v ^ a i ve slovech vaíka. Syrovín. v í. sladký mlíko v Syrovín a v Zeravicích. Podeí tchto osad srovnává se více s podeím skupiny první druhé. kíkopa. íkají Dlouhého r není: vrba. : . Mkké I I se v í: mlíko. — a v tetí osob mn. jinde: malé dit. jichž první osoba se koní v -íni mají v 3. putýnka. ý SL í. ijou). majíc nad to nkteré více mén dležité zvláštnosti 1. o jednom. vdijou. o. zelí. : chlíb. BuchlovieeA. mino (vedle méno). : vedli. 2. Spežky aj a ej mní se jako ve néni. dách se pehlasuje k zelí. o kom jedného.: — : - 53 - vicích sklouje se ješt po zlinsku: toho. . zelú. v prútí. ale: zelí smí! se. zapáhí. sladké mlíko. vedle ty ženský sú svobodné. V ostatních osadách u v dative skloování nárastkového a složeného se neodsouvá a sklouje se koho. é a in úží e za tú našú stodolu. seda. jednému. sloves v Domanín: k 6. tem. veír. tvrdé é se úží v ý (í) v nkterých tvarech prstýnek. o tom. koho. o tem. Slovesa I. o jednám. Hlásky se stídají: húžba (húžva). peci. — trojího zakoení hledíc nco takovýho. takový školy nýpkníší. péct. utéct. tídy kmenové lezl. tych. Ve skloování pídavných dýnko. 8. jednom. púz. v ostatních osadách -ijou: umijou. v ostatních osalí v dative a lokále V. nežli Osvtimany. zlínský tvar -fy a jen v Babicích. v obilú. kleijou. stoja atd. první: dobrý 3. esli (jestli). na druhý ervené malý dit. tym . dýš. hoijou. chlív. zabíjají. mn. už ho vedu. prosíjou. — Pe- chodníky jsou hojny. obilí. lovk. tídy kmene zaveného ženy. — V minulém píestí kmen zavených 7. c) Ke tetí skupin náležejí farní osady Domanín. v k tomuto úžení Oechovým.

Némikách. Bohuslavicích. tch. Kobylí. os. do škole. — rušuje se tu všude deklinace: do truhle. slza. Kyjov. kteréž jmenovit Stedním a mkkým I pove Vracov velmi „mazliv" zní: volala. koho. I V Ježov. zazpívý. jedn. 2. 1. nebité. jednemu. Brumovicích. vidl andle (^= andly). umijú. tyto tvary: ten. Skloování námstkové má ti. jmenovit v Kostelci samém. jedneho. Starovikách. byte.V Náeí sousedí. vdijú — jeden. v Cejkovicích a na Vrbici jest eské stední Sousedé smjí se jim „že dlají lampy lampu a z pochoíka pacholka. nezavazé. zazpívé. — kdo. týma). tídy j se bývá vrchu. — w se nevsouvá: vyját (vyal). — by. jak kde bu se slovenským bu s hanáckým mén se pozmuje. nicích Milotic). grejcar. Pípona sice lokálu mn. nelepší. nýlepší. v hli- má píponu ách a ech : o vtákách. . nezavazý. terna (v (v Buchlovicích: tých. Cejkovicích. jinde sednte. Skoro- Ježov. v . Osvtimanech : sednite. Píslovce: henky. — Iterativum slovesa jeti jest ježdat. Želeticích. Sardicích. grýcar. ve stodoii. teho. odsouvá : napi se. os. Rakvicích. V Želeticích. vyzvukuje v im. tem. — ^ se odsouvá ve slovech vzda. v Krumvíi. kleknte. této krajiny. V novjší dob i tu. kleknite. V imperative otevených kmen I. v popeli. zjedt (sndí). Boeticích. více 1. bu se ej mní vý ej zavoíý. žitý). nezavazej. : vijú. rativ v (v m. jen v názvech pozemk: v díloch. och vyškytá se nejastji v Osvtimanech vtákoch. zazpívej. zavete. nasej bílej husi (tak ve : vtšin osad na hoe vytených). jejichž 1. té naše bílé husi (v kovicích. jezdit. Veteov a v Násedlovicích). Želeticích (vyjmouc Dražvky). toto pak pehlasované i p- vodní tej ej bu nezmnno zavolej. (pifaených do Bílovicích. jedijú. zakryté. grécar. tem. Slovesa. 3. Pavlovicích. o bratroch. kemu). umy. byl hoden chvále. tým. tým. Kostelci. Skoronicích. po pti rokách.: ait se (šúit. 'na stromech. chodijú. v Kostelci. Spežka trvá aj všude se pehlasuje v : ej. uijú. tý naší bífý husi (v Ježov a na~ v Kostelci). jinde níkoch.Násedlovicích (pifaených do Zarošic)." Jinde pevládá slovenské mkké I.) — Impev Osv. temu. komu Osvtimanech keho. Bohuslavicích a v Bukovanech vládne ješt tvrdé a 1 mkké (í a 1). zavité. jenom ve slovech z slza a ž/atý jest mkké (proti slov. toky.) B) Kroj „polohanácký" panuje ve farních osadách Vracov. 8. nejlepší. bu se j odNen(i) : souvá zavolé. mají v 3. ijYi: Osvtimanech ijú.) 54 vízdat. Vlkoši. esli (jestli. 9.

Šli Mkké é a ie úží se v i: líhat. bejk. ú a trvá všude ve své míe: za tú našú stodolu. rýnský. zkúšat. 9. kutý". klíše. hejch atd. po hanácku v v komparativ šerši (na západ od Kyjova). tam dýš. polívka. štyry. štyé). dobrý hrušky. 10. uklúzajú. Násedlovicích) bu mní se 3/ v tj jen v rod mužském jmen pídavných dobrej lovk." nyní již v Pavlovicích vyslovují: pikopá. v lít. (slov. píro (v Pavlov. pauz v Pavlovicích púza. pjdeme házat pejkopy pod pejníky. jinde všude púz (púza) a púk. vyhlídat. popíjat. v novým to skloování složeného: kabát. vtácí. Nenkovicích. : . hadi. sice pechází v utrácet. Ú v dative a lokále podstatných vzoru zelí vtšinou trvá posud nepehlasováno: v Kobylu. snášat. majú. mn. holubí. zacházat. stávat. Kostelci. Zeleticích. té. 7. kyselý „v horách u kadlca dlaný. — Utkat. Tak v Pavlovicích a Nmikách strejc. že íkají: „Strejce. mn. Kyjov. Ve Skoronicích ješt je slov. obilí. Ve 3. jetel (slov. dýnko. krýv. Ježov. zavité. bu pechází ý (ásten též i) mimo to v nkolika jiných slovech v ej. bejvajú. jatel c) = datel) koncovkách III. sladký mlíko. pídavného všecek všecí v nom. kidýlka zdrobove dvou kmenech zaveb) tvarech ných I. nožejek. osob mn. píníky (jméno šiují v ej: : a pozemku). rynskej (ve vtšin ostatních osad). týct péro). ve tí. házat. rža. Tvrdé e se úží v ý (í) a) v podstatných : rýž. tídy: a piet d) ve všech pádech je dobrýho lovka. zelí. zametat). ý bu trvá nezmnno cov. rážet d) nepehlasuje se kmenové a sloves pát a zapahnút. A tak bývalo snad za stará i v jiných osadách nebo Pavlovjanm na p. V. : : strejek. se kteréžto spežky ve Veteovj" se odsouvá: dobré lovk. Dlouží se i v jmen podstatných dlouží nom. tídy kleet. štyí. volají ve Skoronicích : . rej. vyslíkat. se i na Zelecku: vojáci. pute nám reje. tídy a trvá vtšinou nepehlasováno utrácat. : méno. jabka. rýnské. posavad se posmívají sousedé. kiel atd. a se pehlasuje a) ve slovech: jetelina.: : 55 — dobrý lovk. v nkterých osadách b) ve slovesných : v iterativech zabíjat. a pauk. mino. pabúk. bejek. u slepýmu žebrákovi. žlíbek. v boú. kováa 8.) c) vacích prstýnek. drýv (gen. mlíko. 5. putýnka. púšat. podli. šly tam ti. 6. sloves páté tídy ú vtšinou pehlasováno v t mají. e pošlite. nabízat. nech všeckýho. atý. — mní i se v * ve tvarech « : šil (vedle šel). Ve Stražovicích na Zelecku starší lidé posud nejen ý nýbrž i í rozrejví. mn. pejkopa. sednite. . bývajú (ve Vra4. chlíb. (v Pavlovicích. lík. v Kobylí) drží e: se pvodní a jen po j : zabíjat. ale zam tat (slov. v hoerstvá.

po stromech. „štyrech je uhersky. plést. ?e nedlouzí « plect. e — o íslovky osmý dlouží se v íslovky šestý. tlait). sídmý. Hana. — ale : tást. kvést (na Zelecku kvect. Skloování a asování jest celkem totéž jako v pedešlé skupin tetí. Styí má na západ od Kyjova štyech. úsmý se (ve Vracov e šestý. hnízký. ukract). . „mazlivé". Na všecky cesty posiavili vartý. chcet (Pavlovice). dvoma. Cejkovicích a ve Vracov akkusativ ran. do nedávná „slovenský". kmenové v infinitive kmen zavených tídy vézt. To je pro muzikant. nést. — Dlouhého není : Hlásky se stídají: lozit). a st. zavolej. osm — — mžikat vedle sedn. sladký mlíko. o telatech. muset moset). V mužs. hulica. jednymu.zbyde. klait (v Cejkovicích tlustý. vták — pták. šístý. jenom v Cejkovicíchv dvoch. lazit (vedle bait —vait (Ježov). sídmý. jednyho. by. farnost Kqry.:^ nasej bilej husi. Pavlovicích. 12. (slov. Nedlouzí rtest. húzký. vokno. úsmý atd. na herteplách. tej msto Bzenec a mkké. Sel mezi žená. dobrýmu." pro dvá. sedmý. všude jest dch neb ech Vedle o vtákách. štyech [syn. zní kvíerú. dýš. klúct. Jedno I je zvlášt v Bzenci Kroj na Koryansku. : pehrazdit. hni. skovej se za nj (strom). vect. sednite. vyskytuje se též tvarje/po pedložkách a to pro rod mužs. kterýž slova. di lok. — Rovnž ve skloování r námstkovém vrba. zastoupen jest genitivem : Má dvúch bratr. byte. pást. dobrýho. vašemu. Tam íká se též jako u sousedních Slovák pt. dva. : di pro nho (bratra). sedmý v í k veeru I. nejni. voves. nyní se již pemštil.:: : — formani. Zvláštní jest této krajin pídech fe. dvúm. našeho. Morkvkách i pídech v: voko. Tech malých uil. húterý. poprchá. na polách. štyem. Zavolal mlatc. psu. 13. — Slov. Boeticích. Hlásky se vsouvají a vysouvají ko vice). mužs. šístý. mojího. jeho v akk. paový peí. krýv. hudit. Za néni (není) je v Kobylí a v okolí tvar V hranice tohoto náeí spadá též anská. našího. osm sto (jinde set). sedm. 56 — w. žmíkat (Ježov). a rod st. živ.Vce" esi (jinde esli). lézt. o tvojem. klustý. mojeho. Zvláštností jest zoužené : é yr í (y) námstky pisvojovací a íslovky . to je tvrdá e. dvora. a spojka . tlúct. nj íslovka dv má všude dvúch (gen. dvúma. úsmý). a Stajrovikách jest 14. dobrých rodi.). herteple. vézt. — V Némikáhh. ale ne v mnl (:=^ml ej- pijímají asi tato každé osad všecka a táž : Hapolena. — neživ. 11. (pivo). Pípona lokálu ran. Náeí rovná se celkem kyjovskému východnímu: dobrý lovk. osn.

Náeí valašské.III. .

.

Délky o hláskách vbec. Beva. Hrozenkov. 1 . v zad opa-h tené širokým obojkem („cimbálem"). v náeí slovenském vyjmouc Meziíí *) Krásnem a N. i **) Takové haleny nosí se na Zlínsku.: Jako hornaté krajiny vbec pozdji osazeny byly. „Lid a národ" 227. zvlášt ano Tu oby- samo rzného vci mínní. Hvozdensku Stípsku. Slovák moravských i uherských. Hláskosloví. sám pak Ostatní obyvatelstvo pibylo ze mezi ostatním obyvatelstvem slovenským zanikl. Újezd. Proto také nesnadno vytknouti pesné hranice mezi obojím tímto vatelstvo I náeím. O náeí pojednáme v jednom. Fryštacku a Náeí Lukovski^mže ostatním se pokládati za stejné s náeím všude zlínským. nade vši poživel chybnos postaveno. Vlachovice. . Leštná. vytýkajíce dležitjší rozdíly a úchylky jednotlivých osad. Rajnochovice.***) Branky. Fryšták. Hvozdná. tak jmenovit pralesy valašské na jihovýchodní Morav v pozdjších dobách po rznu své obyvatelstvo dostaly. Meziíí. i slabik dlouhých Srovn. asomrné zachovávají se všude jako s I. Louka. kterýž našim Valachm jméno dal. roztroušených v dolinách a po návrších pedhoí valašského na(Slušovsku. dále na severozápad Chory. Rusava. Z rzných slov. více kroj rozhoduje- pokládají za Valachy ty. s keleckým a jickým. bylo by tedy Zlínsko poítati k Va- lachm! ***) Vyjmouc pifaené tam osady Kunovice a M. Všeminsku. Karlovice odtud podél hranic uherských až po Brumov a Štítnou^ Stýká se tedy náeí valašské na Uh. Zádveice. kdežto haleny slovenské jsou volné bundy. Brodsku a na Zlínsku s náeím slovenským. kdež není str. jež patí k náeí keleckému. kteí nosí haleny v úpoly upjaté a v kulínec rozkídlené**). Dle toho byly by tedy pohraniními osadami tyto farní osady :/ Štítná. jež se posud v náeí moravských Valach zachovala*). . H. neliší se podstatn náeí valašské jest o té od slovenského. Štípa. Lhotu. H. na Holešovsku s hanáckým. že mezi pvodními osadníky zastoupen byl také rumunských Valachv. pohraniných osad valašských. na sever na Frenštátsku s lašským. Rožnov. nežli úrodné roviny.

Ostatn trvají samohlásky nepehlasované: jak (jek). škarbal). stedním oje. pak ve slovech velo.) Slovesa tetí tídy vzoru držeti na Karíovsku a Rožnovsku a peHláska o pehlasována pouze ve sklonní : hlasují: prše. 60 -- dobrého tatíka. stíka. rženec. zubámi. stfp. i a í trvá jenom podél hranic náeí na Lukóvsku. oima. hejno. jasla (neutr. . slov. vedla. dvoje. dlh. Návojná. : (Karlovsko.: — 2a tu nasu stodolu (3. : Hláska a pehlasována jen v nkolika kmenech eka. jed. Štítná). dva d. i v instr. 4. Slovenské samohláskové slovenského: — — O promnách feamohláskových. mn. vrtcl škrbal (Rožnov. mn. epka. dm. mkkým: lesní cesta. r a mají všude platnost samohláskovou : brla. z vutka. I ve slovech zdrobnlých dlouží se všude: vlk vía. nevelo (mnoho nemnoho.).). a Karl. hláska w zní zkrátka v tchto slovech: Bh. Dloužení. Rožnovsko) — nésél — nesla. jedu. 3. dlúhý. Rožn. Bevy). na ervenšo. lesní cestu. Vyzovsku. dfhý.) Na Kožnovsku ržika. Odchodnými od náeí slovenského délkami vyniká hlavn ruznoeí Brumovské (Nedašov. cuzí — taktéž ve všech slabikách ohýbacích. ušima (Jasená). Karlovské (s V. Karlovsko. jehel. jinde jame). ohína. Lukóvsku až po Všeminu. mrek. prška. vcámi. vezu os. Bysticí) a Rožnovské (s Bevami) dloužit se 1. jelen. jinde se drží a nepehlasované. Však í tu vyskytuje se nepehlasované o v komparativ písloveném: na kratšo. stejný. a v koncovce instr. sttka. jae. ep. skel. 2. jinde se vokalisuje: žlutý. zutra (= zjutra). snh. (instr. kleet. pama. Klobucku a Bramovsku: žitý. védél —vedla (Karl. dovupný. pošúva. : e vsuvné oken. ohpara. Pehlasování. za horami .). 2. Karlovicámi. jemen. luskanec. Samohláskové u obecno jest toliko na Fryštacku a na a. ovéc (Brumovsko. k iím (ním). pl. : duál. Pehlasování všech hlásek pehlasítelných zavládlo jen složeným sklonním šeredný. na Rožn. Bilnica. novem kabáte. (na Rožnovsku. (vrtel). ttstý. leže. 3. a to mrou ješt vtší nežli na Zlínsku: kžky.

61 — : zdrobovací pípona jat v gen. 9. (vyhovl mu) — Hvízdnú (= hvízdnouti). píestí inném ped y. Pozn. volal— volala— volali. sed — — infinitive nosových kmen a. Dlouží se v a. najdu. prasat. zánaška (slov. udlá! mu po — 1. konáí —konárí.) Pozn.) . — zanáška). stida. voli sice místo. — léší. a 2.). žúltek. : Krátí se c v koncovce ání podstatných slovesných kázaní. obr. hloží— hloží. Lhota). hvizdnú (=r udeiti udlal to po kamenem). vli. jarmek (slov. : msto -~ anstatt msto nho. vyga (vykev) výží. kamení). slavíek (Brumov. Krácení. 2. Karl. škubán. leže Dlouží stídné a v ase kmenová samohláska tchto sloves leží. Rožn. : : — boí. jedn. dojdu. lána— . já v obou íslech. ros —uróstéí kamení móc— móžu — móh. olší. trhán (Karl. bezí— beží vrbicí). sáhá). Dlouží se 6 v 1.) 8. Karl). bor hrab buk búcí. Rož. dóm.bezí. jinde dlouží se tu jako na Zlinsku).— 4. Rožn. Dlouží se v pít. os. uhlí. Rožn. — — hrábí. tídy: žá. zrní (Rožnovsko). — vrbí (slov. mn. mn. — — list — listí. kaena. Seslabování a sesilování samohlásek. I. Dlouhý jsou kmenové samohlásky i polohlásky hromadných jmen : nezdrobnlých. Výjimky kamení. Ve slovech rzných: kida. stavení. 5. beza . bže—Béžíš. sluka. vrba vrbí). Ve slovech rzných: žúltý. píí— pila— pilo. (bsti). : vedeme — vedete. kút kula (Karl. jarmak). Rožn. Ostatek jako na Zlinsku. i. vrba vrbí (slov. — — — — ihágnúía — — fazol. haluzí. žúl. sáC. pevný. trní (slov. lesí kmenová samohláska hromadných jmen zdrobnlých: (slov. rhagnúl mágnúío ríiágnúli ihágnúíy. slavík. lešení. projdu a pedpony jmen zákažka. napá. bóc hóe (Brumov). i nu ve všech rodech a : jen v rod mužs.). Dlouží se pedpony jmen a slovesa jíti dohra. w. neseme — nesete. 1. 7. krýt. kašlaní (Rožn. Krátí se hrábí vrbí — hrabí. lína (slov. újma. hoe hoí (Karl.) 3.). sedli. hib (Franc. ave: a v i: jasen. kle- kaní. dvéi. Rožn. prohra. puhý (Rožn. (rsti). ení e se na Valaších nedlouzí: lešení. Karl. trní). koat (Rožnovsko). pršelo. 11. zakázka. (Karl. Požn. lano. Výjimky: 2. kápla (Rožn.). síha (slov. na p. : (Karl. bocán.. zaá. sedím. 10. dol. — díaj po voli svéj (pomalu. V podstatných jménech v (slov. bezií). myslely. chytrý. pohodln). bžel bžela.kryli. stavení. dubí— dubí. htoh — hloží.

pomatova. slech. e ped i a I a. co povdno pauz. u: petruželé. Zuberský mysel. ahat=lézti na strom). trmín. zám. o v e: krema (Rožn. pozadky. védél (Rožn. ledvá). zaía. Karl. setva. okrutný. ledvo i ledvy (slov. kohtrbucí (Rožn. zarzavý (slov. O hiáte platí celkem totéž. okýa (slov. Klob. luterský. : e v v o: o : haštoi sa. blusknú (oima). enem (Vsacko). pavúk. rš: spravedelnos. a Karl. Jeva. bluska. w v e: košela. zmyset. hrbova kolky. žuí (Rožn. 2. moset). e: bría. 6. y \ u: íužica ((Vsacko) v. 1.— : 62 — a v o škroba. mohél. kret (krtek) na Rožn. žuítý. i: 5. (slov. chíap- ek. oproste (Vyzovsko). píta (Vsacko. bavylna (Rožn. . po tichy. tolký. braterský — braterší. 3. utékat.) Vysouvání samohlásek. o: sidía (Vsacko.). a Brum. pylný. Pisouvání samohlásek. Ana — Hanika. himí (Polanka). kmene zave- ného : néséí 3. e v a tara (ter). naprotivo (slov. a: škrbát (slov.ir krom). om. — nésíá.) jinde: paúk. op. kysly (=kyselý). 1. é v rod mužském inného píestí I.) 4.) ve slov ste (str) Rožn. kibet^hbet (Klob. naprotivá). Karl. o rznoeí zlinském. jedél. škarbat).) y: kylnu — prokyla. zaío (Rožn. erbo vat— dditi). oha (slov. okúat). tyžica (Rožn. utkat. u v o : (Rusava). surový. z novy. poma. opnú. mozg. hulica (Meziíí. v. Karl. z domy. t. e ootky eetky (belis perennis). Rožn. Pozn.) Hiát. — laný. Karl.).) se i ve slovech: Nevysouvá písa. Brum. y ve slov íyžka. sloves (Zubí). Vencel. handel. orputný. zerzavý). ped skupinou rsk. Karl. ohtechnú u v y: od maíy. vylna.) 2.) 4. mši. a ve slovech smrek (smrk). Na Brumovsku: pavúz. záme:z:slov. opi (nevstu epiti) o v a: chrama. lyžica. zametat. Karl. y Y e: hanéza (anýz. užnu: muse (slov. z doíy. zametat. pohodelný. i: velký.

kašša. Promny b v souhlásek retných b. y r: moár.— 63 — O promnách souhláskových. Brumovsku jasné souhlásky na konci slov be/í. v. m y n: nimo v ve v: jahody kvt šáb (Rožn. apka. (ošívati se) v y b: bidlice. chladný. š mezi dvma samohláskama se z ostrá vyslovují ili zdvojují: vinný. tesajedna. Karl. fácnú v. vz. mra — ulpas). (= roura).)." t. 2. f.) v ve v: devenný (Rožn. zgrýpa (hupkem utíkati.) patro v. melmomocú. Lyssá. s oícem. Vsacko) rula ryl: teolocký. blamór. žitý. palagraf a mn. bohádka (Mez. pantazirova. n v rí: nedla (Rožn. j. sklenný. jadt=svrbti). Na Klobucku a Brumovsku všecky souhlásky jednotiivých skupin se nepohlcuje ani z ostrá se vyslovují. bez kvasnic. levírník. spodobuje: bez sebe. r. klobat. tyj: I Bajcar. necco. ». j y I Promny souhlásek plynných y. j. lichtá. r v : mení (zzrmen. r y j: jarášek (v. lippí. kysselý. a na Na Klobucku velmi jemn vyznívají: panna. p.) m v b: chubelica. zgubík (zizgrblíkzi skrblík). medrnica). p y p: p v f: facht (Karl.). (Klob. c. a ostení souhlásek.) (šovík). dobyíd. 3. m. p. pácnú (zzvya facku). prassa. Karl.). mú . v y p: ošipova sa v y f: fak (Rožn. nz. lebarbora. y r\ korovrat. p f: flekota v b: bažitka (Mez. masso. chamla^lakotn požírati). vtší. hlete. dub.. súkenný. chamra (v. Rožn. Od Vsetína až po Štítnou souhlásky w. medunica kri). snadno. /.). n. zgrýfa v. leberia. nic ská sekyra.) p v k: kesno („na kesno zadlat. povinnost'. ráfnú rápnú (udeiti).) v y h: htaštovnka (Klobucko) f y p: pantazija. kui (v. Rusava.) rvu: mua (v. d: dad (slov. afclina (Rožn. Jemnní 1.

) d y b: brveno (v.) . z. pokažený. zapotný.) d y d: (Rožn. oba. šrbatý). c. tídy: zkušený.) 64 — imper. ch. drýný— štíhlý). Rožn. peli (v. Promny s s souhlásek y kavých s.) milistr. slov. žígto (žihadlo n. (teprv).) slovech obák. a.) papratí (Rožn. v píestí trpném se nemní v c: chytný. dban (Rožn. grmle. borák (= ubožák) špeli. Újezd. 1. šudi. povdz — povdzte. tyf: tys: v f : jatlina (Karl. destament. brzgnú (brzditi). grýný (slov. narodzen. zmyslený. atl (Rožn. lehnete etc. Rožn. f mní y dz: hádza. udi (v. s: srcadto (Rožn. Pozn.) : tísa (Karl. drmla (slov. v y v y c: cuk (Klob. kyj. a n v m: 1: kmitel lež (— knytel.) — y v: sednete. Klob. než.) n v (-spojka Rožn s Karl. deprvej.).) z z c c c y š: žáa « : oselka v š: šedulenka (Karl.— udeiti). t. s šrk.) š y ž: sy: ž y t: ž v c žgamra pomúrno. pl. brúsený. strna (Klob.). se v í ve slov žlu. ceák. z. ade-tací. u ve se tvarech slovesných na Karlovsku a á- sten i na Rožnovsku 2. scho. (v tídy. slov. Pozn. Rožn.) \ ch: chápa sa na koho. y d: dka. Promny g y d: souhlásek hrdelných hogMat). s". diážnit) nemní —džbán. II. jedz. žgára. dlapa. se v z ve y 1: : drážli (slov. d y t 1: alvokát.) : : uísnú sa (užasnouti) v strk. ch y k: skúli (Rožn. zídlo. Sykavky a z nemknou proti eštin v inném píestí sloves IV. drveno— poleno d y g: manglova. g. vyhadzujú. c.).) hodía (slov. štrbatý. mízgra (mázdra. di. d Promny souhlásek zubných á. štrbina (Rožn. nemní Pozn.. jedzivo. h. k. Rožn. d.).

: h Hana. Pisouvání souhlásek. o dtech). stromla sa (^=stavti „stromem". 63. loncký. combíla =rslov. vdz j — movsku s pesn se vyslovuje jako vbec nidz (srovn. gasa. lýstko (Vsacko). vím ak ty (vc = více. g: do.. v Tisavách a na Kyerách v H. pt groších. jak). lonší (Rožn. (slov. nedo. toligodin (tolik hodin). b: modina po rán. (Už: vyga vydze vyžisko. býl-y si tam? ale na Klobucku a Bru- lizna = blizna. pozdi (= pozi. zed. gula. brýzga (prýskati). d: pohle (pravil. zakonenému v m a í a ke jménm podstatným v r vyzvukujícím u súsedch. Meziíí). baga badze.) k \ ch: lochtuša. návyšní. k v g: gái (kal. zidze. nide. Rožn. nidy. žingla (slov. Karlo vsko. hešeto (Rožn. hapatéka. dtávi. Beva). flága fiážu. Bevy. muziga muHedviga Hedvižák. glae (klee u pluhu). píchá. súsedch synek. vyga. náprv (na Vsacku).). ch se : Vysouvání souhlásek. Karl..— — 65 — g v dz. pižgo ((pisko). drúzga^drúžžu (drtiti). slovencký. t mezi nsk : pohancký (= pohantský). ho). ustanovlený (Karl. zes. vtrch (Rožnovsko. muziga. handra. pilévati. koncký s : — — pohanší. Bystici). n ae nepedsouvá ped slovesa jí a jes: vyjdu. do uších. dneskaj a 1: p. Brum. žhra. žigla=mouná truhla). — — — — — — mága — mážu.). zguhra. pisouvá ku gen. mága. vrzuga. mn. j a) koní-li pedchozí slovo souhláskou: potkal sem u (=ju)..) hnedaj (=rhned). se hrable. b) sesouvá se se superlativní pedpony : naj: nálepší. zim. kolébati.). 1: de.). pecaj. pál 5 pála— páli . obejdu. Kondrát. po jiné sykavce: néni n námého (známého). sršle. Rožn. kombélat. pánekem. bratrch. nido. glamC klamt= depti). Rožn. chce zemákch. dojdí.). v: im (=:jilm. po krapce v: Eduvart. Mezdíí. gatuža. hanéza.) r: sarpa. p: crpka (=crkati. tocha (lokati). cukrch.). pohledni). vydí (vyjíti. d : pondrava. blázga (pleskati).). dy. hulica (Meziíí). stádo husích. h po jiné souhlásce Radoš (Radhoš). n.. zakígo (zakík viétzo? (vidls ho). takej. titra. — mága v. gombíla sa (v. nedy (Klob. str. chyo (chy ho). j: švajdlena. s: škída (Karl. Vsacko). (= pohledni.

Karl. v Luzné.). malžen pokiva —kopiva — Jozef — manžel (Karl. Zažuta —žnžala (Rožn. „le z pasek pravíja: kdes byva huava. brka brga = grga grca drepi = grepsi (kepiti). kubko (klubko). Léskovec). Po rznu v jednotlivých slovech vysouvá u a. markotný — mrakotný (truchlivý).. škrtiti).). harvan.). myná). „Tady už tak nemlúvíja skared^"^ pravila mi žena na Hovzí. 1) (a)-kmeny. chlapi (é) chlapi (é) chlap chlape akk. mýn. suza (slza). (lunek)." Mladší generace vyslovuje již pesné 1. hubka (híbka). (= pízvisko.— — Nkolikerý dlábi 66 zmny souhláskové v jednom slov. unek a j. dúhý. gen. Obaluje se vbec toliko v Léskovci. (ib. instr. pZ). Pesmykování. pivrsklý := pivený. se I ped samohláskami w ped souhláskami i na Rožnovsku. myná (na Zlínsku: mlýn. hut (hlt). (Karl.). pi krádeži polapený). Od starších lidí však slyšeti posud: chaupa. — zanesu. (tlaiti. huboký (hiboký). v Senince a na Ho- vzí (na Vsacku).). uozi. (Karl. vok. ebra — erpa zahafái — zafrakái (zašantroiti). chlapem chlapovi (u) lok. túc. Obalování. varhany (Vsacko). dat. zavedu. chlapa chlapa chlapovi (u) chlapy chlap (ch) chlapom chlapy chlapoch. uteku. y nebo mní se v : — pu (zl. . hutnú (hltnú). = díávi = dávi = gtábi = gábi = = (íhati. ale ani tu tak zhruba a tak dsledn jako na Slo- vácích. píjmení. Karlovsku chúm (chlum).). zuna (žíuna). štikati). L nom. kúb (kíúb). Jezof havran. ušiu (v Léskovci a v Luzné vedle voíál). tustý. tumok (tlumok). Pizvuk na Karlovsku na slabiku pedposlední. oíšek vy- úšila. harvany žilvy — živly (Karl. pibrzglý stízbisko (slov. a na Rožnovsku pesmykuje se z pravidla Skloování jmenné.

67 .nom.

— 68 — 5. vedle níž toliko pi neživotných vyskytuje se druhdy ami. Instrumenta! mn. stáli za piléi. Všude jinde má píponu pravidelnou. bývá za Morvaji. Vzor obraz má a na Bevách: sú zlé v mn. jmenovit v Rožnov: všecko je podsadné stromky. dva vozy. . ale i tu: v lesi. Lukovsku a Vyzovsku koní se v ama jako na Zlínsku. . 6. jét z voty hoe potoky. na vozi. na Fryštacku. obrazy na Brumovsku. šéí do lesa s chlapci. na Karlovsku asy.

Plúca vajcách. 6. a) vrec — vrecích. Kafé: pi . Fryštacku a Ujezdsku vyskytují se též tvary pekafú. brdco — brdce. instr. ovoce. mají tato jména dat. kolco — kolce. plúcami. mn. kopytco —kopytce líc koncovku pehlasovanou: slunce. pehršle. prsa. plúcach. lok. plec — plecích. petru- želé. plúc c) koích. hlasované — petrželí). Dle vzoru psáni skloují se jména: zelí obilé. prsích. V lících gen. b) okénéc. brdcích. Vajca —vajcami. želé. pak pomnožná plúca. b) 69 pleco — plece. plúcám.— í hnízdo). kolec. líce. srcích. srdce. (na Vyzovsku. vajec.

jedn. (vyjmouc ovšem akk. nevelmi. Vyzovsku. po mensu. Karl. Vsacku. v Lanov a Studiov farnosti — — — : koj (Meíek). povdla: ptal jsem se dvátek husi pasouQÍch. groša . íslovky adové spojeny jsouce se slovem púl mají tyto jmenné tvary patu. není ho za tla. všeckých atd.: velo. ve Francov Lhot. všecky sklouje (všeci. a mn. po vtšu (vybírají). . —všecka — všecko krom nom. pole súsedoj. na blšo. V Meziíí i nom. oách. po drobéjšu. na kratšo. Rožn. z prvša. a mn. d- jedn. z kratša. í by byly? První oddruhá (školaka): Miákova.). instr- oami ova pevládá. ušima. : lok. a akk. pes rechtoroj. žáden ti — — — kelo-telo. za lacéjša b) dativ: po skvéjšu. Pídavná jména mkkého zakonení zachovala pomrn hojn zbytk skloování jmenného o význame písloveném a) gen. — nepoví. oj je Tvar nesklonný: potká! sem kmotenku iysákoj. z blíža. teu. osmu osm groši. za mladu. Jmenné tvary tchto pídavných zachovaly se jen v nom. na mlaéjšo. Pibhl chlapec a ptal se: Je-ji tu Marýna Miákoj ? (táž!) . z prvu. ušách— ooch. na delšo.. i mn. jedn. Vlachovské a Stítenské d) oj pro všecky ti rody chlapec Tomekoj (Tomeek). z delša. jedn. životných: súsedového chlapca) ostatní ního má pády tvoí se dle uritých. na ervenšo. v Li- Klobucké a na Meziísku b) ch ova ovo na Karlovsku a Rožnovsku c)j ova ovo v Kloboucích. na zelenšo (zabarvit). jedn. z leha. oú obyejný farnosti Újezdské a Klobucké. jest ve — Gen. rodu stedurité zakonení jako na Laších: Bartkove pole. oarai. *) V Nedašov Filipoj. tak íká Všecek a akk. c) akk. : štvrtu. šél z Ma- rýnú Machákoj. tyto tvary: a) — ovo — na Fryštacku. po staršu. jedn. do blša. instr. Za kolik tolik íká se na Karlovicích a na Rožnovsku kela tla: tla penz. A tak též: Kde tu bývajú Polánkoj? (Polanek): v Nedašov. v Nedašov dinách to farnosti Brumovské. v Návojné. Jako se v písemném jazyce posud zachovaly tvary se v Karlovicích: do nahu.— . pata . ve farnosti Újezdské. z vtša. štvrta. tea. : z novu. do širša. : pl druha. sedmu sedm. z dala. za tepléjša. ušami oima. po pl druhu. žáden=nikdo: žádný lovk neví. všecek — všecku — všecko. V Rož- — nov slyšel jsem: bývá vedla Matuškova. Žádný:=adj. v Brumov. Marýna Meí- deku. nevelo (=r=velmi. Pídavná jména pisvojovací mají v nom. ušoch. : : všecky) se dle skloování složeného všeckého. oách a ooch se stídají.*) Lhot a v Bilnici. do dalša. po prvšu.

— i-k 71 — mny. nom. .

o štyrech (farnosf tú. nom. štyrú c) túm. Lideko Hovzí. štyrúch c) d) troch. štyrma tom. štyrma- c) lok. — nom. štyroch. ti štyé — styry. tema. instr. dat. kolnast (= koliknást. ošum. štyrech b) tú. a) a) túch. štyr túch. štyrom. Vlachovsku. dat. štyrma b) tema. instr. — semena. Rožnov. Ostatní íslovky od leda že se e pti poínajíc mají tvary jazyka spisovného í : íslovek devt a deset neúží v devti. -l-. Meziíí).. štyrúm tema. nom. Složených íslovek skloují se ob ásti : o štyroch dvaceti rokoch^ Sedn. c) štyry tech. štyrma tech.). o to vyskytují se ješt tyto tvary: o tú. Karlovice. dat. Hrozenkov. Stítensku. štyrema tema. osn (Fryšták Vyzovice. a) 72 — tié — ti. o štyr (Nedašov). deseti. Ústí. Újezd) sedm. 1. gen. riia. devatynást (Klobucko). mn . (Karl. V Karlovicích a na Bevách: híba — híbat —híbati— hífetm^ my Skloování námstek osobní ch. gen. akk.).a krev. Újezdsku. štyrech b) tú. VI. híbata híbat (át) gen. híBa híbate híbati híbatom híbaty híbatoch. devatnást (Rožnov). šestonedíka — Jednást. túrohý kíobúk. Halenkov. štyrem b) tema. mú lok. se vyskytuje. a) tem. jinde sedm. Paseky Vsacké. Léskovec. Beev) pestoupily pod semeno o-kmeny : kame — kamea^ mrkva — mrkvy. já akk. vedle pti též ptima atd. Mimo Újezd. ma (a) (n). d) tvar Ad tú vyskytuje se tu jen ve složeninách : túkrálová voda. osm (Lideko). cirkev. štyroch- b) c) d) na Fryštacku a Vyzovsku až po Vsetín. na Klobucku. a instr. ostatní všecky (mimo a. Polanka. Bevy. a v dat. Ze kmen souhláskových zbyly jen t-kmeny. híbatem híbati lok. d) d) a) instr. Kmeny souhláskové. nás mi nám námi nás. (a) nás ma mn mnú. štyrúch d) troch.

nom. .73 2.

jmen podst. tom. Štítná) d) teho.hovicích a v Bilnici s tyma našima hospodái. instr. Polanka. dvá akk. 3. tmi (Jasená) c) toho. v Újezd. Vy- zovsko) b) toho. tom. Instr.) b) s : se v ama (jako ve všem skloování námst- jména podstatná tuto koncovku mají instr.— — 74 : — : Léskovec. ve vtách bezpodmtných má dvoch bratrch. tom. Na Vsacku. tymi 4. troch. jedneho. s novýma volky. str. Karlovsku a Rožnovsku gen. s tyma koši. Brumov. nom. koní 68. Dle tohoto vzoru a s týmiž odchylkami sklouje se íslovka jeden —jedna jedno: jednoho. a) a) dvúch dvú c) dvoch a) dvúm b) dvma c) dvma. a nom. ve Vla<. tych. jedným. s krátkýma ušami. bylo nás dvoch. Vyzovsku až po Vsetín b) od Ústí až po Štítnou a na jih od této áry (v Léskovci gen. — dva. (Ústí. ob. štyroch zastupuje akk. o tom. v tom. i mn. jednm. tým (ve farnosti Újezdské Jiné tvary a) toho. jednotu. . jednom. dvú. Klobouky. o jedném. jednému. s tyma malýma chlapci. o jednom. Léskovec. tym. o jednom atd. pedmtný jmen živ. mn. íslovek dvoch. lok. Na Karlovsku a na Eožnovsku mimo nom. tm. tymi (tyma) (Liptál. živ. a) a) dvú c) dvoch. na pravidelným — — 3. tch. štyroch. pestoupila do skloování složeného jedneho. Lideko). dfvom na Rožnovsku). o tom. dat. tým. tom. o jednom. Taktéž obá Karlovsku a Rožnovsku (dat. dvúch) c) na Vsacku. 2. : 4. a složeném!) a) tam. o tom. na Fryštacku. gen. a akk. V Karlovicích a na Rožnovsku v rod mužs. dvom dvúma b) dvma c) dvma dvúch b) lok. tych. jedni ^jedny. téma (Fryštacko. tch. tem. kovém kde i (srvn. Lideko) b) dlouží se jen v dative a Klobucké). troch. dv dv b) dva. jedných atd. jedneho. Újezd. — oba. a se nedlouzí. jednom. mužs.

on — un .75 nom.

trojí troja. 74. srovn. b) prchod mají na Karlovsku a Rožnovsku. Stažené tvary mého. na str.troje skloují se všude . mých atd. jedn. na str. ale zídka. méj.76 Tvary tvary . 73. instr. mým. — — — dle tvar b) trojího.. všudy se vyskytují. mojíma tam.).a). kde téma (srovn. všude jinde O odsutém dat. trojí atd. íslovky dvojí dvoja dvoje. bklonovani si .

védél. smíja. mí. bójíja sa. 4. hrát. kvéc. ihac. zavotajaci Po rznu: ponúci (Karl). Klobíicku. veme — — sednite. Vyzovsku a ostatních osadách pohraniních b) píponou ia nebo iaci všude jinde sea n. sedni sedneme (sednemy) sednete. tás. Kašavu. léz. sedni sednme sednte.— — chove. pásél c) i se vždy odsouvá (všude jinde): véd. Hovzí. a. chvt. vzí. pro- síja.) 4. klekni kleknme kleknte (všude jinde. véc. klekni klekneme (kleknemy) kleknete (ve farnosti Újezdské a Klobucké) c) zavi zaveme zavete. sef. — — — mle — — bi. ve. pí. pás. pás. nebo se mezi a kmen vsouvá é (na Karlovsku a Rožnovsku) véd n. prosa. nechúc (Rusava). ple. Brumovsku a Ujezdsku: védt. vyzvukuje v ím: umíja. sedni — sednime (na Karlovsku — a Rožnovsku) b) zavi (zavemy) zavete. pás n. pék. héc. trefa. ttúc. pék. hoíja. tam kde os. této koní se v íja. (i vezmú) dí. zavi — zavime — zavité. oke'f. pék n. nés. T Infinitiv: í d a I. moc pa. jedn. méc. nés. a) t neodsouvá na Fryštacku a Vyzovsku až po Rusavu. 5. Imperativ a) klekni — kleknime — kleknite Na Vsetín obojích tvar se užívá. Indikativ bodu . pékél. 77 — áry na západ a na jih Halenkov a od 1. péc. mela n. —za— — — — — — — — : — n : asováni rožnovsko-karlovské. nesl. bójá sa. zavotaja n. Všeminu. nés n. ktas. kleíja. ja (i jmú). ví. ros séc. pásl b) t se bu odsouvá. ža. my. boc. kleá. droBa. choaci. néséí. plu. zrá. léf. sriiá. seaci. téc. hoá. všude jinde v id: uihá. ry. a Jasenou (incl. choa n. zaa. hé. kras. píu. Pechodník tvoí se a) píponou ia na Brumovsku. melaci. smí sa. pak na Klobucku. béc. spá.). hryz pas. inné píestí kmen zavených v rod mužském jedn.

78 Pechodník .

rócha— róšu. pusfaci. zabíjaf — zaupíja — upíjám. zpíra— zpíu. pustilo. vga — vžu. obtlajaci stílaja n. zpívat — zpívu. jedn. brkat — bu. obtlajme obtúlajte. vša — všám. mágaf— rhážu. zúfa — zúfu. smýkat — smýu. inné: pustil. cúfa — cúfu. lécu. páchat — pášu. kráat —kráu. íépa— lepu. máchat— mášu.^ ískat — íšu. ránám vy váa — vy váám stíla— stílu. Pi. vrkat — vu. fukat— fuu. buchat — búšu.: pusfa n. Pechodník. drúzgat — drúžžu. (hltati) vícu. láta šústa— šúscu. pusfte (pusté). V. — vrzu. hýba — hýbu. utekaf — utékám zadža — zadžám. stíkat — stíu. íiážu. — íu. krája krá) — kráju. voíaf švrlu. — volám. obtlaío stíláí. víta— 2. Pech. obtúlál. trpné: puštný — á— é. 1. obtúlaj stílaj stílaj me stílajte. stílalo . os. obtúlaf — obtúlám. rhégaf — méžu. pustila. válaf — valu. zavírat— zavíu. obtúlám obtúláš stílu stíleš obtúlá stíle obtúláme obtúláte stíléme (m) stíléte obtúlajú stíl. švrlaf míšaf — mísu. súkat — súu. íkat (modliti fúkat — fúu. stílata. ráaf (rážeti ovoce). vyjížža — vyjížžám. bíjám. umírat — umíu. : pus. pleskat — pléšu. (i lácu. stílajaci Píestí inné. pusme. bliska sa — bliše tískat — tišu. žduchat— ždúšu. — — 79 — Imper.. voaf — voám. kmása — kmášu. vybírat — vybíu. Indikativ. obtúlaja n. kúlaf— klu. dýchat— dýšu. šúlaf — šúlu. Tída Infinitiv a 1. Imperativ. híka— hu. Pi. vyrážaf — vyrážám. sáza— sážu. pro— prostíu. obtlata. luskat — lúšu. stírat fllágaf se) sa. létat— vrza hutat —hucu.

šepujme. já sem není atd. vyjdu. 1. Hrozenkov su — — si su. Imper. zea — zeaci. bua' n. chcete. šepovala. Prát. zez (Karl. Imper. vd. jedzený). sú — néjsu. chca necha. ujdu. ste. Vím — vda. vydatá céra. gazdova. a Hroz. chceme. opalova.'. — . chcéía. páli. chcéli chcé. Idu. v Nov. Jím—jeda. projdu. šepuj a n. práta. — 80 — trpné. Tak i složeniny: vjé. šepujú. pálo. je. chtla. chci. . — — ^jéli. vyjé. si. šepuj aci. Na Vsacku: su. neá není su. délky: jé. jedený. šepujéme (m). chcéí. : trpné: šepovaný-á-é. chcú . idéte. zedz) jes. Pi. chcime. : Pech. néjzme. zme. obejdu. 3. M: = — Slovesa kusá. nejsi. zim zea jez. cht. pejet. Chcu. idú. : Slovesa nepravidelná. pály . nejste. šepova. chceš. šepujéte. Hroz. néjsú n. zachce. je. Nov. šepujte. néni. není. vda — vaci. chcite chceja n. by— byme — byte. Sloveso jél jeti ^jéía má na Rožnovsku a Karlo vsku nkteré odchodné jétý-á-é. Indik. sú nejsem. ia n.. 3. jed n. neni su —není si. stílaný-á-é Píestí obtúlaný-á-é Tída Infinitiv: Ví. chce. zedený (Karl. zajé atd. šepuješ. Slovesa bezpíznaková. Na Vsacku a j. inné: šepovát. jedél —jedla. zedéí — zedla. zme. kupova. pedejdu. 1. zéjdu. nejsi. zes jea —^jeaci. šepuju. Pech. vél — vedeta. nejste. Na Karlo- vicích a na Bevách: není sem. iaci. ste. šepuje. 2. pijdu. není zme. Sem. nechcej odnechce. 4. není si. chtéí. ideš. nevdatá. néjsú. „nech si ho tam pomá" pomje (Karlovice). 2. šepovalo. idéme. V sú n. není neá. buaci. „dy je to (pravil). ide. najdu. 1. popójdu. néjzme. není ste. Pi. Da má v píestí trpném daný i daty: zadatý byt. zajdu. zed n. jinde bu—bume — bute. . 4. prám (práv: prám dobrý lovk") prátý-á-é (pravený) Rožn. néni. a Karlovice. vdný-á-é. chcejaci — samocha . a Hroz. prá (praviti). šepuj. si.

dima. vlíz. mno). ale v utka. šrk. ei n. eím. nys. dýnko. Béži. koliba. šistý. snih rýž. poklúza. ošum ve slovech pcha.Jinluví se zvláštním rzno- jež majíc do sebe nkteré živly sousední hanátiny a valaštiny nkterými zvláštnostmi k nedaleké laštin se nachyluje. leže. boji se. chlíb. ale : vtr. vždy v ej: dej. t. m . ve stavenu. . jmenovit v zeli (v. O samohláska ch. (y) . slov ósraý (slov. j. y zní po lašsku. hrbek. drže. n /* vsouvá se v íslovkách sedm. dryv (gen. za našu stodolu o . slunko vycházá. sklínka. sydmý v ú (u) — výc (vésti). jestáb. e \ Dlouhé é úží v z (i) a ý . na Klobucku a j. O hláskách vbec. eku ^= „jáku" : éc 2. Sloveso vary asuje se úpln. se jemen. stu- dynka. jako ve slovenštin. libí se {i z póla dlouhé) plátno v. stoji." mlíko. sédi. Kmenové : a proti sousednímu v koncovkách trvá samohláska a celkem nepehlasována hrách puná.2. dlouží se ped /. nejlepší. púz (pavouk. v zélu). Rznoeí hranické. zvoní. poprchá. sladký mliko. {Na Vsacku jen eku. hnóji. Pehlasuje se: tele. Délka samohlásek není tak rázná jako ve slovenštin a valaštiné. i v koncovkách jmenných i slovesných asto se krátí.). val. vylizá. puz (Cern. vysouvá se a ve slov 6 karba. pták o ve se pýí (peí) . znan hrubji nežli slovenské a valašské y. zaež : slabika první slov dvojslabiných nabývá délky akcentové z Ústi. Je- zerské. do zeli. pavuza). touších: šésty.) úží se : usmý . velký. se Hláska lík. prstýnek. jáku). votajú (ale v Cernotín a v Ústí: máji.). Tož ei (pravil jsem) pome. vála. léži. jinde púk. puk. sladkyho mlika. volaji. : v zelú. kryv. . utráca atd. v hoi. kolky. Drahotoušské. osmy. ve osadách^ipenské. . Na levý beh Bevy rznoeí toto pestupuje toliko v ddiny Ústí a Zbrašoy. 2. káca. vit spežka aj pehlasuje pehlasuje lehký. bývaji. t. 1. 3. rznoeí starojickému astji se jmenokie. Draho- Dlouhé 4. hejny. ale dlouhého r není: vrba. Hranické a Cernotské. Samohláska ti drží se celkem nepehlasována: klúek. piro (v. v Ústi. sedmy. pl. 1. majú. farních Na pravém behu eky Bevy. plíc. se. ale: honí. máslo. kliše. telete a p. 81 inf. votaji). šrbina a p. 2.

výc. mní: p v b: bohadka (pohádka) v r: udery I \ u: un (in. — dva . v jednm. ?5. 2. chtapama. temu. smí utí (utnu). . našima.' Ten. Pídavné pisvojovací koní se v (u): súsedu chlapec. Dvá tem. štyrech— dvom tema. Miloticích. tech. tech. Tetí osoba mn. — 82 — 1. na poh gen. Tvary slovesné. Vz. Pomnožná jména místní mají v Hustopeích. pu (pl). 1. teho. me. koza na novým a p. Námstka jd má v dative prostém mi. a j se ne- odsouvá: mej dohej matce. o mojem. se asto na slabiku pedposlední. lok.. moja. v akk. lok. Tvary jmenné. pic. a. tym. tej naší bíJej husí (Ústí). Souhlásky se O souhláska ch. — Kdo. v dative a lokále pedložkovém mni: ke mni. žut. o mni. z naši obce ernotín). jedn. jednemu i jednymu. províslo. vyzvukuje v ím rovná se tetí os. štyrech — dvom. mn. jedneho i jednyho. plíc. štyi — štyry— do dvoch. V dat. jedn. kvyc. týc. lok. ží (žnu). r. chíapoch. m. ti. sloves. chiapom. skloování pronom. vyznívá v . v om. tým o kem. ž. moje — mojeho. nys. jedn. mn. námstky ona jest hu vidl hu (= ju). dti chodí do školy. tyma. štyrma. kým. Akk. štyrem — na dvoch. v koši. se. vola. na našem. mlsnej kozi. kehor Jeden. lun). Hláska/ se PHzvuk pesouvá pesmykují: žuttý. se v 1 ve slov svoboda. a lok. uí se a modh'. li. dat.dv. pravidelný: v v Drahotúších. voze. jichž první os. jedn. : Námstky a valašských : pisvojovací skloují se pravideln bez délek slovenských muj. v och instr. suze v n: nimo d v j: svajba ni s \ Š: šmotiacha v nemní 2. zapí (zapnu). vozi. o tem. tych. užica. jedn. svobodný. : . (v Z nasfj obce (ve Velké). — ti. ama: chlap. všeci o tem 1 infinitiv : se. mužských a stedních kmen mkkých koní se v i: o mojem noži. hí. skloují se dle rodu vzor mkkých: dva novy slož.

sédim. Tvary jmenné jsou celkem jako na Hranicku. smíi se. se 1. Vedle toho vyskytuje se v nkterých osadách novjší tvar v 3. hut. až v Lubomi a ve Spálov nabývá rázu zvláštního rznoeí. bud aci. múvá. do zelí. by má v pítomném ase tyto tvary: sí/w. jeda b) imperativ sednime. Kožží rozžehl. : 4. dat. za to — koncovka 5. chyba (le). Píslovce. dýchám. híí. bže— Béžiš. : 6* . smyseu. sedí.: — — — ví. ozibe ukrej si (zebe). najlepší. našo pólo. dolu (dol). všade (všude). sa. uopata. tlati. I leže ase kmenová samohláska tchto sloves sed léži. zpívám 5. Píestí inné spadl. e ve slovech: vylna. tvojo. svyša (slyša). hrub moc (velmi mnoho). poduj. a (val. dýšu. Píestí trpné: zapitý (zapjatý). se krátí. enem (jenom). nebuj pokuj. prstének. zbled. Na sever od Hranic. g v h: hdo. ve Stíteži a v Bartulovicích ponkud mní („sladké mléko"). 83 naši už ijií : í (jedí). vajco. sa. 8. vda. muyn. Dlouhé oj e a e se neúží : chléb. vašo. choá. sy (tj sys). ícu. 6. uáska. míuvijú. moh. aci: kleaci. lacinši. Pechodník má valašskou koncovku : ležaci. pindaci. 9. bai ež (až. lud. dojá. utitý (uatý). 4. Samohlásky pehlasované jsou velmi ídký: ma. Tvary slovesné mají tyto úchylky: a) tetí os. mojo. vyzvukuje v um (ehuapum) b) / v gen. vlez. val. vijú. 7. trojo. Zmkuje se te Mní se u y y v té: tetka. 3. spaua. húpý. p \e v: vták. ual. su — nejsem. nesete. zpívu). esli (jestli). 10. požitý (požatý). nés. „se obaluje": suza. Slovesa páté tídy nemají slov. píl. Imperativ: lehnte. — Vysouvá se / ve slov 7. v du (idu). hde. byu. bžaci. žal. viu ^ (vil!) Vsouvá se y a. a slož. dénko. v Olšovci. jedn. než). dvojo. vedl. ježa (jezditi). v zelí. eme a grécar. pknjší. se odsouvá: té naší dobré matce e) vzor holoub nepehlasuje tla. 9. mní se uj ve tvarech: stj. 6. e osudi. zapal. 2. leda že a) dativ mn. mn. ža. motoviduo. a. podobného mluv nkterých osad na Jicku. Sloveso ste.. zavit c) píestí inné kmen zavených I odsouvá: spad. rodu ž. krá — m — (krájeti). — — svojo. tlaa. : \e tvarech by— byme— byt. byl stim. a lok. pylný. chodijú. mléko. 10. Dlouží se v pít. hoet— hoi jako na Rožnovsku. tvar v u : ítám. Komparativ píslovcí zní: dnes je tam teplejší. zavete. cuzí. lehnit. skloování pron. nebudete. spojky a ástice Dom (dom). 8. jezme. (i). V Ústí jen sem. lehl.

Pehlasování. o klšcé. lsek. jako ve slovenštin a valaštin. mezi u a o: staiko ! dvoch.) O promnách samohláskových. obyaj. se Kmenové u pehlasuje astji: klí. sV. v Bernaticách. Jiínu se kloní. V Morkov což zvlášt ve konci-L. utráca. . zvlášt v Morkov a Vjako y. Oblastí tohoto jsou farní osady ^Hustopee. z obila. &02Í oká. kret n. cizí. zaved. 1. i krtek — — smrk. — síha. šerk. šerbina. ma (gen. zachradóch. kde se v ostatních osadách. híba. šel. každá osada má své dosti patrné zvláštnosti. smrek vrtl (St. hv. e zni jako súžené hanácké mezi e i nebo e a y: poníže. dvojo. lahký. pólo. f. holuba.. zapíh. tóch. tž. nedlouzí. Ddina Porubá pifaená do Hustopeí náeím ke St. žeht sa. Dlouží se velmi Dloužení. klapeto. silného. našo. ci zni každé slovo na konci vty vyznívá zvláštním pazvukem. 1. mojo. 1 a VoviceJ Vedle spolených znak jednotného náeí. drža. O hláskách vbec. — stopeích však a se pehlasuje jako na Hranicku. brati. rázn samohláska o v lok. — tém vokativ patrno: HanoT>! Fraot! atd. volo. jašerka. r. ži. jastáb. do vrba. volaj. podlá. %. jame. y zní z ovicích: rake (=raky). pá— pál — paj. svojo.). trojo. lidi. 3. Ji. dubóch. iha (akk. leska. klea. Tamtéž zní u jako súžené štyroch. kua. chleb. tvoje. nájlepší. pecaj. leža. : jáhla. cy. v Morkov a Vovicích: na polóch. O v Barnaticích trvá nepehlasováno i tam. : moro. vašo. Starý Jiín. mlko. 4. hé. sm. v podezenu. z podmáslá. smrk švrina (Bern. V Hunedla. vedle: skludi. a trvá celkem nepehlasováno sa. Bernatice. I. Hodslavice. kia. mn. šy. 2. -— kožaný. hrubá jako lašské a polské y.) — (Mokov). lúkóch. a.). ojo. t star žen. pehlasuje vajco. (si) dva voze. tato-B: mliekoi. Hodsl. slyšaí.84 3- Rznoeí rznoeí Mokov starojické. Jsa volán Mokovjan e ozve hlaa holem: hot! 3. se dos. Ve Vovicích povýše. smíf sa. Samohláskové r se astji vokalizuje: kret. nedáme. koóch. se na v Hodslavicích-L. 1. husa. a I se.

kopeek. íj. : : — : sedmý. vder. kobzóle. Dlouží se neprojde. mn. pék. co chcete. Dlouží se samohláska : ped souhláskou j ve slovech nkolikadóji. hnóji. šišek. ami : rodiámi. 9. zavete. Dlouží se a ve pípon instr. slabiných nájlepší. skálám. dojét. Dlouhá jest kmenová samohláska proti eštin ve slovech rzných kápla. strom ródi. ídu — ídeš-ídete. Dlouží se v pít. Krácení. jedn. lehnúi> uderýl. hoe— hoi. oken. hledt— hlédim. ušámi. se pédy. Dlouží se kmenové a v dat. móc mcjžu —móh. psniek. dvat. pás. nbj sa iv Mo. náji. fra chvója. boji sa. za- 14.— : — 2. : nsémy — nsét. Dlouží se vsuvné e v gen. 5. prosté. v zélu. jím. všude jinde se krátí: zeli. bóli. osmý. dómu. prasat. naší. os. 11. a hrneek v Hodslavicích a Vovicích . a 2. leže— léžim. — volaín. v infinitive stídné a kmen nosových e. V Hustopeích tchto délek není. 10. v \ rj. dlouží všecka slovesa samo- ped v rod mužs. pevný. nájvc. zády. chodit— chódim. Pozn. — byla. veer. let— létim. néhdo (v nco). chfét. žúí. Dlouží se metét. ovéc. Dlouží se inném píestí samohláska kmenová kmen V témže píestí : vených: hlásku nés. pokuj. si (sob). hú=:ju (Morko v). vodit — vodili. 4. béza. tídy: zapá sloves zaá. . : koat. tý vršky. vaši brati. od nich. próji. zajá. mn. vaší jsouc samo. z dolu. žá. Dlouží se pedpony slovesa jíti: zajit. ásten Dlouhé samohlásky koncovek otevených jenom v Hodslavicích a v Morkov dlouhými trvají. Samohláska " a) dlouží se v o: loni. v Morkov 7. kurát. doké. 12. Dlouží se samohláska nkterých tvar námstkových hó. bže— béžim. o tchto sed— sédim. 85 — mn. býl 15. I. volat seét. musel. « zdrobovací pípony ef^ek v podstatných kopeek hrneek. ase kmenová samohláska ?'. ti bohái. Dlouží se samohláska v e v 1. 8. dcek. ale naši chlapi. 6. Dlouží se zdrobovací pípona jat v gen : mn. ert. vzoru ryba: krávám. oámi. véd. jen pokuj) póji b) mní c) nemní se ve slov post. mn. srcadé. polámi. zúitý. erný. dote. obr. umémy. stoji. Dlouží se kmenová hláska v íslovkách adových tchto: šestý. dveí (= dvée). žábám. 3. 13.

ošum. . patro). chuap. bézi. paúk. mlieko. pylny. laciný. léža. nú : (St. odvliekli. ženec (val. velký. chlév. sbíu (3 os.— — selí zélu. ledvo. uduáu. ženáie ženáé). Obaluje se toliko v Hodslavicích. vandlík. pomáuy. strom. tužica (Ižice). 3.). zuna uaciný. é se neúží ve slabikách kmenových: mléko. i zmny. smysu. vim — vimy (ale: ím. pode ten sedm. vylna. Slovo pl tu neobaluje (zl. žúlty. polievka. mysel. mn. siua. pkné zela. (=núí). V neoblíbené skupiny vsouvají se samohlásky f.).). lieži. Sesilování n \ a \ o: e: a seslabování samohlásek. pl. za tu našu stodolu (instr. chlapm. oblíka. Pauacký. p). žúl. Uzení. „Pane vyslyš modlitbu mu". 1. letera. chlapóch.). pcha. íš. 2. pod zemú zeihú). sluze. su (jsou). y: muedelník. mozg. luípy. žnec). V jiných osadách jen poídku v nkterých slovech suza. veier.). krá kraj — ukraj O promnách souhláskových. do zela. vtr. škroba. lietóch. zelienky. ímy. prvni. osmy. ít). hut. V Morkov mkké e pechází ve dvojhlásku ie : chlieb. sice v žádné jiné okolí : osad tohoto voua. ku komu (ne: Jiné Veliký patro (val. e sloves optovacích úží se v dlouhé : hoívaly. pomatuju. kleívá — ale : povda. Obalování. ply (=: pl. lieto. vylk. Béžim. si. zavoáu. ale: íká. nesmyselný. sédim. chybíu. utiekli. robám. o v a: habofi (hovoi). ke). st. í chléb. lehnu. imper. ídu (jdou). Béža. Zato samohlásky koncovek zavených až nápadn se prodlužují. iert. psu. jmenovit v Morkov: kom. pátý. pršívá. múvi. kylnu. šésty. y \ 7i: Pisouvání samohlásek. dolie (= dole. na zá(slov. nazpoiha. kosu. spravedelnos. it. Mo. obliek. un (Hust. Vencel. (val. Ji. pauz. ierny. liesek. súp. uméu.).

zgrýa (slov. tetka. nco. kostích.(V. uších. Morkov a Vovvicích k samohláskám a / gen. souhlásek. stomi. nezmkují tee. : rodiích. te Na Hustopesku a Storojicku slabiky ne. tla. g y d: dronyga. de hrnec. v í vyzvukujícímu v Bernasynv. Slabika mkí 3. groších. — \ ch: chca. sedne. nošený.). : Po rznu leden. k y b obrky. tla. 4. mimo pípady jinde již uvedené ve jménech . rodiích. t: nhdo. kyp: papra. duben. Zmkování 1. z z y s: srcadlo. p v k: kíkopa (fem. vedet. 1. nco. vták. babinky (jméno hrušek). t mní se v ce: zahradný. v zo: dohazovali sa (iter. Promny souhlásek hrdelných. hrnec. husích. husích. . neseté. ne a de se kudel. hrnec. d. ind. b) ch ticích : pisouvá se toliko ku gen. de. gé y dz: zidze. kryda. nco. dv t y d: naspádek. všuhd. nesete. hdy. de. se nezmkují: : nehdo. chlapch. synch.). hn. lehne. Promny souhlásek zubných. hádati) — píestí trpném nemní. 2. nesete. vedet. nechot. « dvatm. tla. s v kocký. mkí se v n. te V Bernaticích. tetka. žencká. kostích. fábí péro (páv). s a v píestí trpném tídy se nemkí: vyprosený. do ledna. : c : dtelina. mn. ch pisouvá se a) Hodslavicích. petržele. és. : v v h haboi. u Petrv. ž y : ilavý. nkterých slovech Hodslavicích : hde — nihd. a Vovicích ne. obo R v y b : Babinec. vtákv. uších. I \ r: zgíýna). ve St. u Petrch.— 87 - Promny p ve f : souhlásek retných. V Morkov zmkuje se tu jen v se te v t. y f fáb. tetka. — nehdo. v srpni — / ve slov hafry Pisouvání souhlásek. Promny / v souhlásek plynný ch. vtákch. Promny s souhlásek sykavých. - ukradený. zkažený. vedete. groších. švrí (smrk). Jiín. hde. ž y z: sloves IV. mu: g y h: hdo. tpto. se o slov. v r: udery. k y g: mžiga. v dronidze. množn. srpen. mkí se a msíc . chlapv. zaplacený. m p ve v: švrk.

koní se a) v ech pro všecky ti rody v Hustopeích a v Jiín o vojákech. lái. s túm maškrtnúm kozúm.c) 2. na potoce. lok. na lúkech. ploský kámen). husi. tum dtúhum cestum (St. v koš. 2.. husle). víasí. šršle t: lúzký. v mše. se mnúm. v Morkov (óch) a Vovicích (óch): o chlapoch. d ve slov hucle (=hudsle. od rodicí. k podmáslúm (Hodsl. kmen tvrdých konívá se astji v v buše.). ebík. kosúm. ch se nepisouvá v Hustopeích: synv — kosti. po kížech. honuca. v knížkech.). 3. vzoru znamení ve St.) — nežli v eštin: má píponu í : jé: Hod- slaraé. na vtákoch. zasej. za pecúm. telatm — m : bainóch. (J zdrá. h hulica. Nevysouvá se kmenové I (slov. b) ach (óch) pro všecky ti rody v Bernaticích (och).. v novinech. s túm pknúm ržúm ru zní jemn. jen pídechem!). — — V nynjší dobu nabývá vrchu pípona dc/i . sebúm. záplat. a složeného a k dativu i lok. d: nes. Morko vaé. pecaj. jedn. tebúm. póeb. jedn.. o na pokíádkóch. ada. V Hustopeích. koní se v Morkov a Vovicích v vtákum. takej. po staíkoch. v imperative: : — — šesdesát. 5. ped n(Hodsl. dativ hóno ko- mn. ebec. sestrech. muž. 1. na tragau (v nom. jinde v vm : chlapm. s v íslovce ve h: 1: tá (teba). brablec brabca. pot. nesní. ch: šleta íba. o ženech. skloování nom. podstatných v jan vyzvuknjících Kmeny mkké mají koncovku Hustopeích a v Jiín /. hoekovati). a : na ko. vilkaj. ponížej. vcej. šlechta. chlapcm. o chlapcecb. porat. a. — (V. 3. brablec. híbla. pro všecky rody. ve Spikech. na rybech. ích. na lúkoch. slov mvika (mouka). pi kravoch. veraj.) skra. v Bernaticích a v Morkov m se nepisouvá. Záhoaé.) 4. pojet. zeé. jedn. k zelúm. oíka si (=^hoíka. rodu ž. na huclóch. but. ménj. mn. mocúm. lokal mn. skos. po stromoch. Hodslavicích a Vovicích: za tum našum stodolum. o kanárkech. hon. Souhlásky pisouvaji se po rztiu: j: nicej (nic). pronom. na uše. Jiín. f — t: slaní. na rukech. h sesouvá se vždy se skupiny hr^ v Morkov reši. a st. na zahradoch. v duBúm. v zahradech. ž: suica. Tvary jmenné. pt týdní. Pízvuk jest na slabice pedposlední. m pisouvá se — — *• : — — — : : — Vysouvání souhlásek. nskaj. k samohlásce ú v instr. rohlíkech. hlet. Mkké kmeny mužské mívají v gen. mn. v osmi rokech. mandlí (mandel-mandla. j písloveného komparativu se neodsouvá: / dálej. Ji.

). ušóch om. o jednm. k zelú— v zelích. jednemu. jedného. 8. 10. nové kordule Hustopeích: bílej. v zelóch v tými ( zeli. telate. jedným.). a v Ji.). na obrazu. ušámi (oima.— c) 89 — mkkého zakonení (koní v Milotici. uši — do oích. telati). svými voly. v na vozi). telaty (v Jiín a Hust.dv. jedných atd. hoe ze svojími to- varyši. kopci. Nebe — do tlatm — telata — tlát. Mezíú Mo. tými psáni (Mokov) — — za do Mezíá. ušima) Mo. v Hra: lokal i pomnožných jmen místních : se a) nici.). i vy- skytuje se astji též dmi zvlášt ve Vovicích. vojáky. nožámi. \ \ Hustopeích fi) v Hustopeí. s psámi. — Lué (lié) ludi. bez trápená (Hodsl. rybama (Hust. lutni. s Nmci. lum. mn. uších v oóch. jednému. 7. (Hodsl. / (v koncovky novej. na vozu (v voze. za staveni. ttelatm. v Drahotúši. vtákama. tlaa. lau. nom.) nom. (Mokov). Vedle pípony ?/. (v Hust. usm — — v — oámi. obraze. pacholkama. zelú.) — Tla. z s bratry. v lesu. psé.. želá. — ruky. do želá. Hustop. mn. s chiapami (Bern. ped tyma mokry (Ji.) ej se sesouvá: bílé husi. tla. za Hodslacerámi vicámi. skloují se dle kmen mkkých: lesi.). dva. nba— na nbu (Bern. v 12. 11. komi^ pacholkámi (V. . nožama. dva Psa (píse) luoch. — jedni. s i — ama jen v Hu- stopeích a po rznu v Jiín: mezi chlapy s s pacholky. ruk. mn. Oi. — ma v gen.) Pomnožná jména místní mají i i dmi: za Hodstavici. z Jméno pídavné sklouje se zcela pravideln. tedy neb ch. 6. jedneho. les a p. Pídavné pisvojovací má koncovku gen. sedláky. jest celkem pravidelný. rukám.) 9. Bernaticích. takového dobrodiá. Hodslavicích. instrumental mn. tými droby. — Želé. v Babici v ích v ostatních osadách v Janovicích. — Obraz. jeden.

lehna. (zapá.) Hdo. infinitiv: nés (és). hii (Mok. jímy. ža. voía.). i bua. bés. otvírat otvíu. komu (kemu). ž. stojací. vyzvukuje všude v iá jeda. kolik — telej tolej (Ji. spá. : bua. ma. leže. V. — 3. ve—vema — vt. voíámy. o kem. teho. V Bernaticích str. móc. str. víska (vý- — — — — — skati)-víšu. Dat. 5. 2. zapihnú. ja. ta. odsouvá (jako vbec ve skloování námstkovém a gen. V Bern. V. ty. jedn. vzí. choá. jedn.)-lecihdo. kolik — — tolik (Ve. tem. jez —jezmy — jezte (Bern).).. svojí. a Hust. Jinde úží se é v i aj v gen. Koní-li se sa. žá atd.) b) ve— vemy vt.): ubíra sa ubíu sa. se na svojím. to. dat. Slovesa V. ukazovací má tyto tvary: ti. ono (v Hust. O prodloužených tvarech námstkových srvn. a. uihá.) volajrae — — volajte.) — nú sa. v ím. sea. zvratné námstky v Bern. hú. mí. : se. péc. hlasuje: mojo. tej . našima. našo. (m): nesemy (nesem).) ten. 1. vá. véc. a lok. a val. a v Jiín koní os. tvojí. vašo (srvn.). v rod stedním nepe.) n. stíla stílu.. tých se tým. os. tu. jinde se j toliko v Hust. bu- kmenová souhláska sloves a H. a v Bern. tým. jedn. o e na a i má v akk. 7. tú (túm). Námstky pisvojovací pravideln. ona. tídy se nemki: . 1. volaj — volajmy — volajt. vašich. 85. temu. sa. Ji. Mo. ty. lehaci zpívaja. Bern) — tnú (Hodsl. srhá. jedn. smí kupova. Kolky telký. ped- ložkový dat. — — zavi c) ojezte 6. tých. tými (týma). stoja atd. drží složeném: té naší bílé husi. Tvary slovesné.. jinde wy 4. se. já se to vemu. etnú técC (Ji. bc. díva sa divu sa. ve vedme vete.) Hustopesku a Starojicku skloují se v koncovkách zavených dlouží: mojého. os. pléc. pá. t. ty. Námstka tej . kvtnú. 3 mn.). 90 : Jinde jsou tvary nepehlasované ma. ž. volaj— voíajma volajt. mojého. spíra sa spíu sa. šedna. v Hust. teho. jez —jezma — (Hodsl. — V a v Ji.). 84. V. kolik — za. vaší. on) mojém. zavi — zaveme — zavete.— — m. zpívat' —zpívu. tej. votaj jez— jezme ojezte (Hust. tí. jest se (sednime a Ji. (éc) éc i eknú. zavi — zavima — zavit. kým. tvojo. vímy. jen že se mojéj. Imperativ a) — — — zavimy — zavit. oká. tídy vzoru tesati mají v 1. zehé. kolik— tele (Hodsl. První osoba mn. véz. ž. zdíra zdíu. jest mm\ jinde mne. uá barva. v Hust.) V Morkov jen I. ua. a lok. skoi. Hust. — (s telej lidmi Bern. (Hodsl. koho. na co. pijemy (pijem). seaci. mlátímy. se v vie (m). (Mo. Pechodníky: buaci. zapa. a lok. na i za co. Ji. vašímu. naších. o mojéj. se odsouvá: o tvojího. dat. u (jako slov.

) 7. (v Hodsl. i pék utrh utrhnul:. jež se hlavn rozšiováním hlásek ý a. ve \Všechovicích a pifaené tam obci Lhot. díra. njzmy —nejste— nj su — — nejsem — néni — nejsu (Mo. minul. zblednul spadnu zblednu). vedl.) sem — —nésta.se samohláska ^ a ped I v rod mužském. spad spadnut. Ji. zahýá.): dej. ijdu— ijdš šeti). bžel — bžela. hranickém kluka. Ji.) idu — ideš — idú (Hust.ským (srovn. pechodníkový má sloveso nco k n- emu leh i Píestí inné: nés lehnul —lehnula. 1. Bíšk^ovice. volej. su. nikoli však a a /. 81. 51. véz — i vezla.). se s valaštinou (Police. móh — mohli.— : — daci. zimjší. Hodsl Mok.) viz —ijd — ijdt— ijdu — ídeš (ídš) —ídemy—ídete (V.)^ toto stýká s Na východ rznoeí Louka).) ídu — — ve hláskosloví. lid. í y ej a. 3. pifaených do Louky. . užtozahynuje (val.zmy — st — nsem — nsi — nni nejsi (Bern. — ohlý (= ohnutý). vrba. pifaeném do Horního Ujezda a ve Špikách mluví se zvláštním náeím. zmy — ste nejsem— nejsú (Hust. O rznostech hláskoslovných (zmkování.' tel. Újezd.).). Koraparativ píslovcí jest: dnes je tam teplejší. 4. Branky. str. setn — zmy — st — sú nejsem — éni — éjsú (Hodsl. su. na západ na sever hanátinou (H. chválil. — — nejsem — — éni.).) Pozn. dal. sem — si— je. vlek.co tam slýchat'? (—slynedovía (= nedvovati). (srovn. 91 — dáti: pidaci Zvláštní tvar (Hust. si — nesu (V. óra. 81. — .). : ?«. pknjší. ídu (Bern. Dlouží se a) samohláska kmenová v inném píestí kmen zavených L tídy nesl. v Kunovicích a v Mal^ mst Kelci a v osadách pifaených niimg_ÚstL(srvn. ohra. V témže píestí dlouží. vinul volal. na budó. volái — volala. vél. — zmy st sem — zmy st je. Malhotice s rznoeím starojickým. tak. . zbled i sú. hlásek lí a v on ode mluvy okolních osad odlišuje. su. jih a vole). Pehlasování postoupilo asi jako v rznoeí str. 8. prasete. majíc v té píin nemalou podobu s obecnou eštinou a náeím dol. [__V Rznoeí kelecké. slov. a n. tele. obalovaní a j. umel.) sem — si. Dlouhého r a í v rznoeí keleckém není: poprchá. str. nejlepší. jen: lehnu. chcu— chce — chcét. O samohláskách. b) dlouží se samohláska o ped p 2. — pekla. v Osiku. pak Komárnem . mlátil.

kmenových rozšiuje se v ej: pejcha. patro). narozenej. vejmina. ejka. m. dóíu. 1. májou. cejti. dojí — dej. : mi to. pastej. Jenom ve Všechovicích : pevládají tvary hanácké dobry). ejica. dobrým— dobrej. želé — do —v zelou. pí. 6. 5. kápla. nk slov ún (=lun). pouk.sky se vysouvají ženého se pšu (píšu). províslo bezen. v dlejk. kozí (gen. nemní se v šk jako v náeí slov. pacholejk. och instr. z. — dvacejtka. hdy. po rznu: móžu móžeš . síha b) ve tvarech sloves c) i a. sladké mléko. dobrým. r v d: škadíoup (val. rozšiují se z pravidla ou: klou. bejk. dobrých. o dobrej — dobrá — dobrý. dobrým— . coudi. ze ženou. : skivánek. hrouza. stojí. dat. kleíva n a ý nerozšiují v se ve slabikách ohýbacích pl. želé. r. lejce. pejkíad. 4. 7. špen- nerozšiuje se v e. koní se v o?/. dvouch. pejstodoíek. dómu. pejtel. nosí. skeek. : dobrého. /.). ejta. žuítý. 4. chléb. šour. duben. V Kladerubech a v Kunovicích trochu „obalují" . /v d : dtlina. Jinde jeví se to jen ve 2. lejbi. myduo. patro (val. Kelci se neužilo. pouz. 8. Krátí se substantivní pedpona ú: úvod. skloování námstkového a sloneodsouvá: temu tvojemu mladšímu bratrovi. Tvrdoou. knoflejk. i Mezejou. podmáslé. g mní se v h: hdo. v zejme. v Kelci se jim smjí že íkají: šiduo. pítel. Urité jméno pídavné sklouje se zcela pravideln po Slovensku a val. okí. avm. hde. mn. v zelou. vejr. psejk. Gen. u 8.— — nikoli však <> : 92 — c) a /. za našou stodolou. sousedou. sedlákou. m enné. — Samohlá. 2. v om. lejtosou. mandel mandle. jedn. hodnej lovk. pej- kopa. lok. skítek. n v : 1: leden. hodn zem- ákou. — eou. mašejk. — O souhláskách. sou. hloží. vouz. biju. klejek. nosíva. blejská se. žlu. útk. cizím. obilejko. Vysouvá se souhláska —vrabca. ý po všech souhláskách. kleí. í po r. Y ddinách želá e a ie se neúží v i: mléko. z. optovacích: vozíva. bejska. / v násloví se neodsouvá: vrablec jinej. vozejk. nyní se však úží. — (povíslo). ve slabikách bejval. uzejbnou. dobrýho — dobrej (han. božíma. seou. s.. . vzí. dobrýma. dobrou. — Tvary 1. síyšíva. škarlúp). j jí. jistej. rouža. vsejknou.j a) vzniklo-li pehláskou a súžením z a: hí. a val. 3. . pléc). svážajou. Za stará ani v mst í^. vyj mou ve slov škop. olej. ale nikoli ve tvarech slovesních: léz. zmrzlo se Samohláska n v dat. chlapec Nmcou.

mn. spadiu. ža. nosá. pijou. sou. 5. teho. éc. jedným. vdijou. zaa. o mni. ke mni. 2. vylézlu. Jeden. dvoum. zavédlu. jednému. pléc. o jednm. jednych. vedou. Tvary slovesné. bžel. keho. rá. imperativ: sedni — sednme — sednte. jedni. stojaci. kým. Já. Píestí inné sedí. vybhl. voíal. ti. nosijou. voíajou. mi. jeda (v 3. chodijou. infinitiv: nés. tvoí toto píestí v lu lehiu. kleá. 1. Býti má všude su sou. tídy v rod m. dv — dvouch. mst : Kelci: ležijou. dva. *) Vidti 4. 93 — jednyraa. choda. os. mlátil. temu. — tym. m. zapa. ten. pechodník budaci i buda. jenom ve Špikách sem v nkterých osadách psobením sousední hanátiny vizu vizeš vizou. zapitý. o kem. spadt. tetí mn. jedijou). jedného. ležá. kemu. nesl. sednaci. ual — a (zapat utítý). . — dvá. : : — : — — — *) Tytéž tvary vyskytují se na Telecku. 4. véc. pindaci i pinda. tyma — hdo.— — 3. uvadlu. védf. V Kunovicích a v Kladerubech kmeny zavené I. jednym. 4. tych. dvouma.

.

IV. . Náeí lašské.

.

vtsnaném mezi obojím knížectvím slezským. pijali. ée Slabiky ne.. liší od sousední valaštiny. na slabice pedposlední. te á. e: nset. dze. žá. jednak od polštiny na mag__ŠeniJieiiavj zcela správn jsou vyznaeny. o im. a st. kteréž se sice v nkolikero rznoeí rozestupuje.: Náeím. pezdívají „buranm" Slovákv^ že vyslovují jako v sousedních Rychalticích dol. volol m. Píbora. vedet — nsee. Stramberka. daí volat. jako rádos. vedžee. rodu m. Brušperka. j. Ve Fryovicích „dulani". jimiž se jmenovit Odlišné tyto spolené znaky jsou 1. bu „Valachy".. mluví se na Opavsku. sebe . Pízvuk mst a : . jest polský. tídy : vzá. I. Všecky slabiky jsou krátký. obyvatelé dolního (severního) konce ddiny. kového a složeného mají stejné zakonení o nim.^ Hranice jeho jednak od živlu nmeckého. Moravské Ostravy.- e pak obyvatelé nejmenují bu nijak. kmen 3. kde „ondzo po polsku". v pruském Slezsku až po Bavorov a Ratibo a v severovýchodním klín Moravy. pezdívkami. d^e. skloování námstkym. Lokal a instrumental jedn. zaá. a náeí Bruzovjanm u Frýdka jsou Laši v Bludovicích a jinde. na našim novým pólu. v okolí mst Frenštáta. tmto zase a liší málo ím se od palkovského. vedžee : — 4. nsee. pá — smá se. pízvukem. té. o o tym dobrým cMap. d.. jinde ani toho není. né. 7 .. de.. však pece nejedny podstatné znaky spolený má. Lid sám náeím tímto mluvící svou nazývá moravskou. „lašský" vbec ujato není. Tak Trojanovským jsou Lachy jejich Palkovjanm vzdálenjší Chlebovjané. jež tuto lašským nazýváme. jak se podobá zpsobené z pravidla však dlouží se v okolí Píborském infinitivy nosových 2. V Tšínsku na rozhraní ei eské a polské jména „Lach" a „Vaíach" jsou vzájemnými Kozlovjané. t. V Píbore samém slyšel jsem sice nkteré délky. Místka a Frydlanta. v úzkém pruhu západního Tšínská. Jakkoli tedy jméno „Lach". o niim. jméno „Lachv" sousedm svým teba nejbližším udlujíce. mkí se v ne. nebo v a v íi. ponechá- váme ho pece za souborný název tohoto zajímavého náeí.

koze (kozje = koze). . slaihunka (=z siariianka). — pa (pí). (víti). jastab. u. p. B. o. u výslovnosti trochu se z jsou s. s. (pantati. pychá (pecha). žabi : m se (ulíhlo). SL 'koncové m vyslovuje se mkce. - 98 - Hláskosloví. šibenstva. laju latina (latinská e). tham. s. c. jež asi tak znjí. . ž. cysa. nmeckého ae: mláko. (líti). Samohláska a a) ve slabikách kmenových drží se houževnatjí nepehlasována nežli v náeí slovenském i valašském apka. — Na Frýdecku se (vezmi h. šiaju se z teho" v Kateinkách. žije pata. v imperative vem i I ráznjí se I rozlišují než u výslovnosti slovenské a valašské zní hrubji. hovazi. Pehlasování. zcela jako v polštin. ž zní z temna na zpsob žána. f. . =: te buke). m. hlka (kolébka) (litina) la. . jazvec. šást. na p. j vyslovil: v lese (v lesje ns. íaju (domlouvati). Žen odtud rodilé „vy- 4. za (za i žac). v. . e. : rzný význam slov hlka (hl). p. t. vyl. sa majatek. V Meli (na Opavsku) e po l^ . huBanka past'. m. ápa. «me. jahia.). . ty buky (tém may.. jahab. p. 1. aspirují: khaždy. paju. Lašská abeceda skládá se z j. (cjicho). : krava — kra várka. i si). apec. . tém v hrdeln e. (nom. Jotované neboli nežli v náeí mkké B. klaknu. ch. O promnách samohláskových. z fojstva. áío. liky jaký (jaké). pecházejíc (like). motati). ciganstva. . patro. drva. se. (síti). dz. ko žyd. Op. s". v. va lac Ale: pidlo. h. ž. s. ulahlo alusti. vaz. lahky. Hláska i po c. duBanky (dubinky). dž. vláz. n. (zebe). šibenstvo. rukojadto. y zní velmi z hrubá. fc lach (obyvatel) (líti) — — lach Na zakládá (trhan). v. isté (nešeplavé) mkké icho sykavky. (hubová polévka). pa (pí). o hláska ch vbec. jalec. c. 6. zlodjstva lidstva (lidstvo). g. pas (ps). r zní skoro jako polské y kmotry. i. plaska. c. f. ciganstvo. . c. í. jale. jalito. z. 7. tlaci. : a. z. la. Slovák a Valach nevysloví. pidky (pástky). 1. jako by po z rychle v lese). tchto zvuek I. ž. i za Polomm. jetónji. š. vzš atd. sma pantaf z !). zlodjstvo Moravan. džisno ásno. latina — = — a s. d. 3. r. : 2. m v laštin mnohem astjší jest slovenském a valašském: choruBa (korouhev). Slovo laika (loutka) tak rozdíle obojího I mkce se jako Lach. b.

\ týchž slovech a tvarech. ml. . kleel. vzoru ojo. v Kyjovicích. ravském podíle tohoto náeí jen slova v -co zakonená trvají nepehlasována. pole a ve sklonní námstkovém: pólo. inaa e. — Grejcar (na Frýdecku). srco. de. mensa epa. ostatní jenom po rznu se vyskytují. jinde trvá nepehlasována. ocui. v Bezové a od této jižní áry na severním Opavsku: žele. a) — — — ns— — — — : . volo. c) se pehlasuje naj superlativní : nejlepší — na Mí- zavolaj. dnskajša noc. Samohláska lico. boža muka. led. a vok. kua polévka. devany. prohršlo. mj. v téže krajin a mimo c) v infinitive sloves I. lez lez. celý Petold 7* a Frýdeckem rozumíme tu všude tšínský podíl tohoto náeí. V ženském rod pídavných jmen mkkého zakonení a drží se nepehlasováno kvtna ndzela. d) v imperativní e) koncovce v ej : hej. umel. o nepehlasuje se v nom. Píborsku. slamanka zkad) : — : — meany. našo. ošudi. sklaný taktéž ružanec. ale nevyskytuje se všude v týchž slovech a tvarech.— b) 99 — : Spežka aj na Frýdecku se pehlasuje toliko nejlepší. akk. Polomi. na Morav v eladné. svojo. daremná robota. Samohláska u drží se celkem nepehlasována ve slabikách kmenových i ohýbacích vup. obile. slub. vlec vlek. cuzi. f. za božu muku. mojo. b) v infinitive a inném píestí sloves I. dvojo. uml. ložo. tídy kmene zaveného I. V infinitive a tídy a se pehlasuje: kie. vtšu rados. (ocítiti =z procitnouti). Úžení 1. Kozlovicích. mef veC. mkkého e (ie) v i v náeí lašském jest velmi asté. V. zavolej . tídy po hlásce to i na Brušpersku te. po hnst hnt. hliany. obojo. troj o. vašo. bžel. do. pruliš (píliš). Úžení. jedn. kožany. i úží se \ *) a) *) na Frýdecku. chlév. lek. pleco. vajco. tvojo. ec. moro. grýcar (v Píbore).. b vyjmouc Litul- tovice na Opavsku: 2. . na Frýdecku a v moPravidlem jsou tyto tvary na Opavsku. 3. mensu žalos. ples plet. lej. tc tk. poledo. sec sek. mléko. vim : — v cirkev obecu. slunco. e) Za adjektivní píponu ný v náeí tomto jest jawy: slamany. grajcar píestí inném sloves III. 2. steku (jinde). s v téže krajin: ns. e (ie) neiizi se: v substantivních slabikách kmenových a ohýbacích po hlásce I na Frenštatsku. v inném píestí (ie) l v téže krajin jako a.

: dovka. potel. špini (špenky z peí). osmy ve druhé: šisty. pak na jižním Opavsku (v Polance. urail umela umeli. hnise — hnit. mij. Opavsku a v nkterých osadách odtud na sever. povda. spš (spíše). brozda. Staíci. 4.— _ ICH) — od téo áry pes Brušperk na sever až po Šamaovice v pruském Slezsku. musil — musela. i. obili. na jižním v Litultovicích v severozáp. : v téže krajin nis. — — pohlid — pohledu. zpivak. tohoto í letil višil — visela. bih vdi. kozani. e) Frýdecku. Vyaty b) plit len. lize. jsou: les. uirka (utrka vrtit. chléva). osmý ve skupin 1. pak od Mor. hniva. sydmy. mil meta mly. bih bhu. sušik — susina. V krajin pod ohraniené: sino. pyniz (penz). vlic — vlik. Porube. sedmý. a pijil — pijela — liha. odek. plis. lep. ndvi—ndva.nista — nislo. otipky. dniskaj. — : — Jiné zmny samohláskové náeí lašskérau vlastní. — letla. mi. 2. plech. usmy. lid— ledu. polení. nimuh (mimo tyto složeniny záporka oi se neúží). v Chlebovicích. vinc. nimocny. Plesné). — V Na téže krajin v imperativní koncovce cj: hij. odiv — odvu. zlodij. Ondij — Ondeja. lik liky. krotky. tídy po : lita oblitova. a to v Místku. nim. 1. — sic : — lizla — Uzli. obid sirky bližij (blíže) (i —beha. i —ik. d pezvukuje se v o na Frýdecku a na Morav v okolí Místeckém. znjí: šestý. pina. umií —umla. dovnijši (dávnji). — suseda. noclih — nocleha. kazove (Kateinky) — veda. biž (= bž). vi. Radové íslovky šestý. onimi. v téže krajin. 3. vyjmouc Brušpersko ti. chlib— chleba. okij. dobrodij. na dolním (severovýchodním) konci Palkovic. a Ví. vyšia ale pišel. nis . žib. kin iž olij : — kenu. Slizsko. krova. liz — plitla c) — plitty. hojny. Po rznu a) úží se e y i : všude (mimo okolí Frenštatské) ve slovech poheba. Porube. chliv— chliva (slov. vid — — obda. d) lij. a. vyšéa). sik. zolity (zálety). kleil — kleela. v Metylovicích. v iterativních tvarech slovesnj-ch zaplita. mliko. roz. di. Opavsku (v Polance. . sloma. = runík). e) chií — chela. V. Pastkov. (val. prši. Plesné): zeli. navšiva b) ve Frenštát). Ostravy na sever do pruského Slezska po Šamaovice: iitil utela utelo. ležil — — — — — — — ležela. Nezúženo všude vc (více). zpovi — zpo- oli. — oleja. onimocni. pij. klitka (klec). Bartolomij. susid seka (pístodlek). plotno. — bih— bhu. sedmy. brona. pohib ^ježa. — též zlodi — kniz — knza. V celé oblasti náeí (licu). (strky). na p. trova. a) ve slabikách kmenových.

kro (krá z:: krájeti). inšo e. 'lika. noso. voda je muka. stolo. dát — — pata. jakož vraná. h) v osobních kdežto /9) vedle: nejlepši. vžot vzata. . žá. sedlo. d. žo. i jinde na eské dlouhé d pízvukem Morav. pos. voío. Pozn. okoé poí — pala. dojo.volala. volum. líti). Abstrakta pedponou »d jo. náhrada. devaty. vološ. ten dobro. na p. trefo. smrod ve stav (rybník). j3) — —zavoloje. vtoe stov Po rznu krátké n se mnívá v o: htod hladu. d^ dl. oj. modlo sloves se. zdroc (zráti). so (i sa. : nmomy krov (val. (— vráá). zovitka. pvodním krátkým a i: vzniklé zastoupeno : je^t. (zz: jdi!). zao. syrovotka. stol— stoía. paty. skoli (skalí). pšok. kovol (ková). ve spežce nojlepši. mo prasot! elot. vžo (srovn. : hleo. žehnok (svceníek). sno (slov. v infinitive v sloves V. poty. robo. votot volala. votaju. Pozn. utroca^ rod— rada — rado. slov. voíomy. zavolej atd. píesti: pát votát. volumy. — do a tak máslo. 101 — porad. vlo — vlomy-- (vlá. poša (pasa z= — — pastva). pos posla. zajo. nhnivoj píponách slovesných a) ve všech v moravské ásti. ptakol — plakala (srovn. na p. nojbilši. b) ve slabikách ohýbacích. složená mají a : nadja. acka. na p. pijovka. vaš. c) ve píponách afc. veselo roba. sná). lotka. dtka. volo. stát — stála. vilejšo muda. mak do atd. mla). po (pa= pí). vydovac. vroo tídy. naš. krod vro. zdroí— zdroía. chrobok. tos — tosía. božo : voka (chvka). — samo — samo. sádlo. val. pknjšo ruža. vra. Poloch (Polák). vroi. zaá. padesát. vioi. bocon. d) ve pedponách nd a zd: nobl s (dojivo). zelo. spo. perniko. (á títi). námluvy. nojvic. data).) votom. žába. tko. i) dvanost. skala. ho. tídy : vzoru háti a ve všech píestích al. 1. i Pozn. ale: nas. moja mito. pochotek. e) ve tvarech námstkových: ve tvarech íslovkových: : nom. zorobek (výdlek). mto — kradla. myno. — — — .— prozny. vzá). krav). síti). pcho. som padesot. loc (la. devoty a p. zahybok (kudla). kdež tvar o/ se stídá s pehlasovaným cj: zvyoj rušoj (obyej). pod — padía. vas. voíaju. goolka. v ásti slezské dm v nm se pezvukuje a. ale slyšeti též g) dvanast. pstoobilo. i) ve tetí osob mn. zavoíoj hyboj. — smradu.. viso. nutrocoj. žoden. kapolka. data. nospa. hrách. voloe. mloi. dot — — o inných . k) ve kmenové slabice infinitivu a inného píesti I. voloce. hrot— hoía. pitozek. vološ. kolor. klod —kladla. kleo. vom. sto (státi). zokon. toš.

Vsi. bocun — bo- škóbrunek. zapumnli. un una uno. 2. Junovice. ve St. na trum. maryjunek. ém v im: zym^ zlatým. v dum. stádo. vrata). Jinde všude je isté ^. Antunin. — data. p. gymba. zlumil. — — : — — — — nhu — — ku— — — — — — = vezmi). elaim (= tlatm). hunym (honem). zvuna. luni. Vyata jest adjektivní pípona jany : trany. prsty' okýnko. dolym. znum — znumy. raj.: — — : — Fozn. potym. (skivánek). dol a. o ped nosovkami w. žbun cuni. 102 — V jiných zase pípadech dlouhé á se nepezvukuje: král. duma. ka- šátek). vunika. jeli ody V Metylovicích komur. — baruna. pecin — pecna. hrum c) om v um hruma. vym— vyme (vem rymn. pojedym (pojedem). v Myslíku. síama. Frlunt (Frlant = Frýdlant). Hrabové a Zábeze toliko v rod mužském píestí inného v al pezvukuje se d v o. val. sice zstává nezmnno ve všech svrchu uvedených pípadech: volol — volala. kumora. sum — sama — samo. spolym (tak ve všech instrumentalech v ew). vum (tak ve všech dativech dum dumy. spodkym. po dasym (jsem). ped vi mní se v ?/: en v en v in: kamynek. dynko. kumin. I Pozii. b) a«. ráno. Výjimka: pones a p. vrata (slov. študyntj mn. za kopcym. kunc. mn. e ímu (=emu). a toliko n mní se v ?í na Frýdecku. hoí —hála. ostružunka (ostružina). lusky. an v un: vruna. patrun. pan. srši— srša. v Rychalticích. amyn. éynym. — — volum — volumy (volám Výjimka: prám barun (slov. f) vsuvné ?/«. aspu. bukym. na horním (jihozápadním) konci Pál- ko víc. sunka. . dubym. d) on v un: kusky. voláme). pumoc. bubyn *) — bubna. píamy — plamya. sedym. svium. é 3. n v y^ i — n\ d. okol— okála. . ale pombu. stibrym. enym (i ynym). pumož. skuany (kožený). na horním (jižním) konci Fryovic. jablu jablun. ryndlik. chráni nundzyny (najdený). rybum. = práv). Pechází tedy na ped nosovkou Frýdecku a) dm v wm ve všech slabikách kmenových i ohýbacích. zdol se— zdala se. ohy — oha.blozyn— blozna. zym (zem) v zymi (v zemi). — žbuna. e) em v ym. mdany. nhue. osym (i jinde!) vlunka (vlnný — chru. a. v Blé. sice: ^an. znumy. oum. pol pála — 2. rum. strum struma. jamy. V Kozlovicích. jelia. O sob: na zu (na zad ^= na zpátek). zvun kuna. kumor (komár *). prám num (nám). sy mnu. otcym. kamy. zahun zahuna. týmu dobrymu (— temu dobrému). kozum. ped nosovkami m. prsinek. „Poledn robi jnm a veer pijde sum".).

Ratibu. bul — bolu (bol = bolest). hurni. but. stavyni jedyn. obujek. Chlebovicích. devany). hu. kruj. vzek. dulši na schud (msíce). hnut hnita. drub. urudny. nuta. dochtur. osvicyny. smr). lot lota. plecyny. se- od slyšia. nesyny. sokut. hur. džuba (zobati). muh mohla. mní se -il a -í v jul. zvun. odyndu (odendu = odejdu. vut c) yl y ut: but — byla. V Kozlovicích i chot. vudka (vodka na oi). kožiny. chumut. vaila. v Kozlovicích. hun. prus. šink — šinku. tnky. muda. poduj bur — boru. hleul hledla. škrobaf pomatovaf. pomatka. kup. smut smta. džubak (zobák). Palkovicích. upadzyny (=. ka:r: •ina. Po rznu v se. 6. krup. tyn (ženu) e Zinu — žinš —žin Pozn. naspu.) i na Frýdecku mní se e jedno- inném a) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — slabiných píestí sloves (síti). Po rznu i v této krajin (4. tastuvika. drut (v. staminy. . sot sota smát := sml). Metylovicích. kíubasa. skun (skonání. buj zbuj nik. zamysliny. ruh — tvaruhu. dzyni. Myslíku. škorupa (slov. ervyny. rub. jošerka (Místek). dulni. zeliny (zelený). (stavení). hyn —hynka (val. nosul b) i v jul: jut — jela. celé oblasti lašského náeí mní se o v u v tchto asi slovech a tvarech: tuj. Staíci. deviny pynize. pul piía. ztotynka (zlátenka žloutenice). nuh. strum — stroma. : — — — — jol (jel). 4. pituh (i^ior). vul nrub. kleut kleela^ nchcut nchceía. usada. rechtur. V Celadné. pozur.— — py — pa. ryta. zhruži se. nvu. jedn. poji — pojova. skut. t. . Juhan. vaul noáita. (vedle : inky (zz tenký). chodzyni. syn (sna 103 — = sen). škrub. tum. — stuje. kolino. Fryovicích. nyni n (není). zamecyny. zavut zaveta. škartúp). hen). aro- dynica. dojul — dojita. ave: letara (slov. ukradzyny. poži. mluí mlela. -estí Petold. mlocyni. podujce. pokuj. drot). žul žila. vytuž. a \ o: chíop (v. panynka. Brušperku. St. žina. stuvka. stainka. tvaruh — una— uno. žini. v jo oot oola. zur — zoru stj (dolnjší). chlap). sku. buchnik. -yl v vl. Vsi. mn. krchuv. stuletni. upeiny. — — : — — hu — hue. vsuvné ped mní se v y: pt okyn. rst rostla. jakuž. topur. šul šita. rut 5. utiny. tup (topiti). mut — myta. i — žodyn. krt kryta. kukul. smol (vedle smit i I. (pole orané). struj. slamany. povudž (povo =: povode). un roha. vut vdla. hrum. nabožinstvi. hrub. mluvní mluvila. laterna = lucerna) jase (jasan). vyta. vol . kožany. Sesilování a seslabování samohlásek. htuh. (ten). židuvka. švadlina. schud — muzg. visut visela. tchu. tuž (tož = tedy). minic (mniti). Blé v pí- v rod mužs. škudi v imperativech: nškud". — nvul (volky — Nemní se : nevolky). mlouí míotiia. Hyjuí: bul bila. upradženy = upadny = upadený). v gen.vota. umut umía. zachud stunca. dovoliny. tut teta.

si vyslovuje se Za zpvu však hláska y jasn vyniká: *) tyrhali. za mladý. Frdek. ^vrvi mu za kudly" (vyrvi). bryla (val. Pisouvání samohlásek. v e : cebola. -j-r-f. havoif. posilnny jako tu „na plnou hubu. hrync.) vsutou samohláskou 7/. = mén — V Kozlo— Na Frýdecku hyrtu (hrtan). vicích však pryst. smry. štyrma (^^ tymi). a i nkterých krajinách. srys (srs). o o Y a: cbrama. M v e becha (búchaf). štrudel. — Pilná zní jako plna (Chlebovice *). lozit). v. srká. • a) y se vsouvá po r (trt = tryt). sryp. Byrno a p. berla). a Kozlovici (tyto osady v to poítajíc): pryst. bezyroku (=::: bez úroku). sti1. vylžavno (vlhko). : všude jinde dle kyrk. pylny.: — e e i 104 — v a: haslo. ln\ skupinou spravedelnos. hhany jako hlany (Opavsko). prši. c) ve slovech kret (krtek) a smrek. sirka. rstvo. Najvrt.) slovných (kons. svryb. takovou polohláskou pvodní i a y takových skupenin. sryna. vryba. b) ped skupinami rsky. Neuwirth na Opavsku zní žemer jako: pastrka. varštat. rny: bratersky." poslnny (Petold) — pl^ hl. lazií (slov. Toto vsuvné y ve skupeninách tyrt) se vsouvá ped r (trt —kryv. Peter. : u v y : híyboky. : berny.kons. ohlechnu. krev y hyrnc. braterr kmoter. Celadnou sryp. 4. a to jen v krajince mezi Místkem^ Frýdlantem. tryn vedle trha. prysi. 2. a to zpsobem dvojím. moh) b) Všude ruší se -)1 ped ped Z a ^ a) na konci slov: mysel. v y: (na Frýdecku) darybok. z domy. srvatka. handel. Všude vsouvá se e ped r a) na konci slov vter. pedy. ^ Pozn. 3. eraeselnik. tu zm' v více tu vyzvukujíc. skyrze. jmenovit na Opavsku. Frovice. kryk atd. od spody. Všude vsouvá se e moheí (v. sekrka. -j- vsutou ped vylk. hydbov. obdyrži Tedy pilný a plný (pylny) zní zcela stejn! . tak pastyrka (pastýka). syrvatka (syrovátka). syrp. braterstvo. jen: hrnec b) — do hrynca. — I ve skupeninách stedosamohláskou y ve slovech Za „šplhati" íká se na Bruš- I persku „šplaha". Y y: tynu (Opavsko). samohláskovosC hlásky kons. : slov. sekyrka. kylnu. Frlant. kobzale kobzole. Všude (mimo Frenštatsko a Píborsko) ruší se samohláskovosC hlásky r ve skupeninách stedoslovných (kons. štrma. chaterny. styr^ vzorce tyrt a tylt zní jen polohláskov. brla = : sryvatka. stryi. ve všech slabikách.

bravenc. Všude ruší. a instr. z náeí .: — (v Blé). 105 — oi jako tyrneka (v Plesné). moich. sedym. kobyliha. a: zaía —žato . ležka (Opavsko). tetka. tlustý. Píborsku). tyknuf (tknouti). otec kudel. — a kdo nezná pravopisu píše 5. psu (Blá). v písni ku tob. (slov. Samohlásky v. ošum (rváti). jamela kaj si byl? (. e: devatnast. s. veteno. pii. e honem b) : ped e krásného ped pohybným pon nek synek. O promnách souhláskových. t. pcha. Frýdecku. (kelky— telky). ve vok. 6. mkení a. c/. z. ueknuf.zali Isknut . palk (na Opavsku). . hultaf. — ve pí- Po Ukvaldy vytré:. un. sluza (jinde). tamo i tame. nch. Hledíc k 1. Pedložka k mnohem astji a to se vokalizuje nežli v ostatní : moravštin. pane. kolky — tolky žignút^= bodnouti). pauk (na Frenštatsku. lacny. lašské dlí se na na Frenštatsku. — ma . nepiš. jedn. n se nemkí ped vzniklým z oje e : a) Jane.). — kuliC (slov. Zmkování V celé oblasti souhlásek w. u škac (slov. Strambersku a Píborsku toliko slabiky de a y dé te se mkí t. jakoši. souhlásek d. : odchodn od ní samohláskou u ku mn. tako. na Opavsku). — id. pisaf. huk. ba takm mizí: iny. bliže. i: se. chlipaf.) tla. smuva. idlo. dále.' Pauz. se samohláskovos hlásky I a) pedsutým u ve b) slovech: žutty. V násloví ped i nepedsouvá se . c) samé ve pisutým dluhy. c) : Pozn. vedeš. slza (Frýdlant. dluh atd. žol— žía (na Místeku). ruvaC rynek. — zautra (dvojslabiné. toliko slabým pídechem zní. hue. hutt. birzo. Frýd. hunica Po rznu : (silnice). tchto a pod. jako. nšpor. romenek (rmen). náeí lašského zmkuje se slabika ne v ne: necky. neposeda. paluz. kraic. tvarech: záa. sedm. prstének d) ve slovuje se neni. sylza (Frýdek). zarzavy. slov nebo od Rychaltic poínajíc nni. s a z se nemní (tbma. Hiát. mhío šukat. pyta. Vysouvání samohlásek. palk i pauz. klovat) vysutím jí slovech: II : muvi. nesu. velký. ku muzice. Místeku. s. vedet. . se nevysouvají v jemela (jmelí). hrnec.. hirnc a p. Píbor).kde's byl). (na Frenštatsku). osym (jinde). (nebe). ku nim . žutf. i ve stedosloví . žgnu se (mihlo). íyžk^ (jinde).

— seda.) d) ve vok. ve7'ee. ve Frýdlante. i bohái. nos. de a te nemkí se vbec. Pozn. elai. ma." Hranicemi této eladná a Kozlovice. ndžvdž. na obraze. o koze. vža. 2. Pozn.) v mšce. — d7'ura. nšeš. sednu boška. gdosi. džei. vez. semeno. í - kmen depta . na sever Bavorov se v Prusku. ve tvarech vyznívá. paš. jedn. patek. (3. ve Staré Vsi. v bri (v brti). Frýdlante. vezemy.) ztrail. chycila. nese. vodža. mn. ja ju. smei. a instr' žide. chod7'a. hlásky nejsou všude stejný. hade. v okolí Ostravském. nese. ra {ra. e) (mkí se však v instr. os. (gen. ve Frlune. lišci. po rznu. — kosi. musi. Brušperku . Frýdku. 2. udeic. visel. vezu. hiBatm. sused. f: hd.). íoke. d tlo se nemkí ped e a) v ukazovací námstce ten (tolik). va. mn. . scehno. tlatm. voza. mní se dz': dževucha. za hus. deska. vola. jehai. žutek. in (tín=stín). vedžeée. smr. udeit. d7'eíaé. nosi. vezeš. nšee. os. nesu. ticho. rovnají Zmkené všude obdobným hláskám polským. sel. mn. Pozn. prosi. e. nevytených „pišepluju. noša. voz (imper. zcela Na Ptáníku u Brušperka zpívajíce zeteln vyslovovali c: . kei (krtií. hladem. vyplazuje. maeinka (mateí douška). košci. mn. ni. V mst Píbore 1. icho. vraa (3 os. idže. sedže. ve v Moravce : nesu. z znjí velmi jemn V Petold. zas. kladživko. hodžim. i. mrzlelo. do smri. sedži z jen malinko Staré Vsi. Jinde (už neseš. tetek. od sousedního valašského . džedžina. delši. šaha letos. devt. bohatého svátek. sahá. veeno. veze. vozeny. {ze). vyjmouc jediný tvar všude. mlaa. na voze.: — Pozn. hoš. ratoleš. kravské kopyto). aniž se rosce (roste). než-li v šeplavé (polské) c: jmenovit v infinitive spíše v c nici. nšemy. mládenec. ežky. b) f v sousedních od Frýdka Bruzovicích) mní se v mkké c: ela (tele). a vsuvným: statek. ne. vra vedz. : — pohybným pohádek deset. sikorka. živa. — haluz. c) — plec. nošeny. štvrtek. vezemy' atd. V osadách pod této z a 3. v Blé. — vedžce (= vee). ns. jen malinko se rozeznávají . dzeaa (dítte). košba. šito. chodza. tedy: hde idete. nesete. eladné. beseda. V Kozlovicích. voži. V a) s a krajin mní s ped seka. vdža (3. pros. t 106 — a jejích odvozeninách: a. kopyš. mta. i — vezu. l : v mkké a z: sekac. c) tedy b) ped e vzniklým z oje: chudého? hrotek chudému. (s^g).) — džasno. (imper. lez. past. tetka. v lese. ved7'eš — vedže — d) vedžemy eledžin. ludže. seno. s mní se v š: šóena. etka. 1.).). plotem. v lee. V eladné. chodžic. os. si. pedchází byc. kos prosa. za Stáru Vsu. oec. snih. tesknice.). kud7'el. koš. tyto nvse (nevst. krajiny na jih jsou Frýdlant. z pami. budmy kdežto f — hlásky : s.

tihía slov. hrta. pastý — : pastyrka sarik (ue. a spodobování. sice tele. mkké hlásky s. de. seno. kopec. na voze. ni. sazei^ tuláci (sázeti. poe. Meli. pare (páu). hoe. pares. štvi. nií (niti). chodža. c ty mn Ve nco darovac. Zmkování Drub. (svítek lnu). dž: nesete budete. chodža. 6 vyslovují ijoši. šehno. (skoápka. zstávají tvrdými. škoupa. sykavky íT. kla. — — — kravarka — — kravareka. nošim noša. pa (cpáti). pastyreka. poika (podsíka). chodzu. z. pansky. sklo. sklenka. oba dbbak . tižek (íž). škoica. ocira (otírá). — Rozlišování 1. horu (hoím). Hradci. peka — pekarik. V Kateinkách u Opavy.) Proti tomu 7^ tvrdne v r a) ped píponami sk. z. krejda (kída). stipnu (zobati). kopyš. Blé žena zpívajíc vyslovovala: (býti). paput. vaba (vazba na stechu). pš. icho. za St. smcilo sluneko. šena. ši (šíti a síti) a. V. eio. v. potini (podsíní). (elo a tlo). : nšeši. tresí (na Frýdecku. lašského jest f V nkterých nebo tiž — . tesa tesarka. údery t. eka a ik: kovásky. ka. stvo. v lese. <*. val. j. živa. toulati. škaúpka). pohanská kaša (vbec slov. v Kylešovicích. Polomi. b) ve slovesných tvarech myna páru. V Klimkovicích slabiky we. šeplav ho (= bu te (budž).). v Lodnici. á^. lese. kery. cebula morska. tovaryš eznický). v mšce. masa — mamynarik.) Též ze zpvu kostelního na Stramberce vyznívalo nebude^ naíkat^ hyci 3. krava — bednarka. jako na p. pak za v nkterých osadách na severovýchod od Opavy. (prase). seka.) c) po rzen: netopýr. 1. šeka. svitek. z. v krajin této dle nastupují hustjší sykavky šila. odtud na pes Benešov do Pruska. kucha bedna — kuchaka — kuchareka. šena. Radkov. uchtaju. (scípnouti). pote. c praša še : (jste). kramarstvo. hustjší piiskuju." t. etka. — Jenom dz hodž). 2. — slovech náeí z () proti eskému (i c (dž) proti eskému nebo dz : tisa. šalat. neboli ve výslovnosti za d zní jemnji. iš Pozn. po. v — — výslovnosti se nerozlišují. hoe. o sob ve Studénce na Morav „isnu. ale ve Studénce: ho. a val. sever Hrabyni. (bute). semeno. havirsívi. horalo (Opavsko) vreši. Pozn. šehlik. seno.— A jak ja ci 107 — musiš ponu arovac. bu. kj = kdy (Frýdecko). p. ped sk) do kopca — na kopu (v Polance). vep. bue s. horeš. (. satan. na voze. chodžim (jíti). — srpna. kecek (chrastl) — — kry a udei (slov. jiných hlásek.

na Frý- roscu. hodžim jako podzim.**) navadza vypoadza. utis. mní bqv dz: (slov. Stramberáku. tídy (slov. poácany (Tro- O b v h b b j i n ý ch p r o m n á ch s ouh á 1 s k o v ý ch. Z této výslovnosti poznati nejlépe. míaceny. na pavíacce.). chyceny. m m hebký *) maškrtny (mlsný). sis (sic. podim (podzim). omascyay (= opusceny. bu — i but. 7. m: kacamajka. (z naváat). pau??a (na Frýdecku). rosce (Opavsko). prosty ^. požat).: zní lašské t. — prosi. Hrdelnice komparativním s se nemní: drahši. Y d: demeno. 2. **) podzim. V západní Morav hádt.*) — ábel zní dyabel. pite v KaVideacce.— (zobák). decku). f vymeceny. zahradzeny. seci). Y g: gybza v. charba. () po — pomos. plachši. lašsky: poáini. ve Voc-ce (Benešov). Píborsku): b) opuštny. zní jako na Frenštatsku. najdzeny. rosces. dt \ vec. 5. Y p: paškrtny (Trojanovice) šmižina (švihel švrina (smrk). jak jemn 1. kladzeny. : f. Ye v: vtak v. c) Po rznu: 3. 8. narodzeny. ff ple — plet. plec. 6. b: obak. vyproštny. p Y p p pták (toto zvlášt na Opavsku). Nkde skupeniny souhláskové zeteln se vyslovují: sukenwy. íudzeny (uzený). podim atd. omastny. pot. poj po pojia poja slov. a) se dv óz : ukradzeny. kdyžt in (tin = stín) t. janovice). pií^e (z teinkách). Y k: kondrab (pondrav). se rozeznává od f a d. mledivo. * . ped se v se — v sf (s): slezky — slezci. panacci (Celadná). hev. poéini. Y p: drpa. nazba (náspa). v iterativních tvarech V. krac. 8. bloška. prut). sk mní se ped ch i sky — uhersci. Po rznu : proj za nas (pros). šmihel ve v švrk : — = — = švih. potini. vedzeny. bybza (daremní vc). Strambersku a Píborsku. 108 — ceak (i val. V infinitive cf: mní tt a. pošini. a dž a jak málo j. hadza — hadžu „haa"). tichši. a VI. mla — a mlát. uher- 4. V píestí trpném mní v c: zapleceny. st v sf (na Frenštatsku. a slov. \ se: opuscyny. rozsadzova. pidže. vyvadza s^ vyváat). zní jako podsíní j. ve Frydland naopak k(=cf) v sf: — pes (pec).

grapa - — — zdrapy t = neúrodné — pole). džaelina (Metylovice).s v g: drga : (drcati). Píb. — vji). v r: mrhavy as (Celadná). dizga. / I v : dtlina (Fren. chlpat I r v r v v J: nejza (Frýd.). prop. — habori — haborny — choruBa (korouhev). oselka. = vzíti Grygar (nom. Frenšt.. Opav.). na vrba (na rvaku). hejbavny. g v h: nihdy (Frýd). od slov.).). \ j: svajveer i svalveer (Frenšt.). dizga (tíska). = ch Y s: scu (Frýd. fuak (rypák prasecí). braný obo fem. víti \e v: vivka (vítka.). t t v d: na' zpadek. (hovor). žgara. tašovat = slíditi).). (slov. Troj.). d y chajta (Frýd. vino- va (jinovatka). v v c . v z: mozg. z z (Frenšt. uh'ti).: kraj vati. n v 1: n v s c m s : Antomin. pazole v. : ška I : : r v u mulo (mura == zedník). g y d: dbel v. : rula (roura). — kravaka. krza: dvei kržu = vržu = curknu (cvrknu ^= trochu (šifr).. Frenšt. h \ g: gtoh a gtuh (Frýd. grabnu (hrábnouti. na hrbá v. hdo.). hejbav d \ j: raji (raditi) zgrapy (slov. Moravka). naraji koho na (navésti). (okraj a = okrajovati). s v ch v v r: t: lachova zaha (slov. d y g: mrga: „koza mrga ocasem". o krajerka (krava h'. lumero.). zgybnút tajn). v.— m V n : 109 — norak.). norka (morák). zdybnu (val. Píb. okrava — okravuju — okra val chrba kopla (koflík). myja (mývrzají. bot. ku. bzdury (vzdory). habor vál. hd (Frenšt. p: pokrop (pokrov na máry). . aa (záa). Opav.). (skrá.). kosibal (kosti- v \ v v . gbet (nádoba devná). vak: 17 v M . v v h: koruba (ovoce). f f y v h: šibra ve v: v p: packa. h v f: fusak (husák houser. v \ Horšula.). fazole. = stebati). : lua z : (lišen na voze).. Drygat v.

jancikrist. plumpova. zdadto Hendrych. Stebova (a v ostatních pod. — dy znamená též dyf = vždyf Vysouvání souhlásek. slupina. vaovo (Kravaovo. mocej. skidto. strnož. k v ch: tabach. kvae (kvieti). empel (epel spjši nožový). hanyz. ej: (spíše). Polach.). to ndaš. (ústí). odja. žedli (zjedlizr sndli) atd. k w b : škrybaky (= škrkaky = sirky. pu- tlina. harenda (bývalá hospoda panská). step). (staiti). ziz Stanovice. brzej (starý lok. Hana.). Kundrat. guzy (kusý). takovny i madli (mdliti). r : tužky (úzký. kotrta (slov.. Pedsuvného ^. d : zdra. harešt. hazor. íudži (uditi). v. v. — : k \ g: frga 110 — gomoty. obinu. nicej. g: zegzutka (Plesná). pecaj. stari handra (Frýd. dy ndaš. hustina h: hofra. Stinc. konvisa. (stevo. janciaš. pozdi. kružel (kužel na peslici). švrglat Pozn. epaa m y nv: konvis. mrga — mrgota. handrlák). vilej. jahabina (jeáb). braovemaso (vepové) (klnóuti. (v potoika. bittek (bílek vajeí.). rovnina. v. choina. jako: žuttek).). to (tož) nepebírají písuvného z. kružela. — frga — frgaka. plumpa. ilec (jelec).' sice není: idu. venkaj.). *) Vbec mezi dvmas amohláskami. rukaica. Opav. skypa. oa zda (za = hled). — Na Píborsku jinde nevsouvá se n zizt (= snz). knuc — — pravli). 1: kaptun kapían (kapoun). p v : se nevysouvá ve slovese trpnuf: noha mu . veraj. Skratop. tudica (Op. hapateka. iž (jež).). : mrzutny. šejsty j.). motoidto. v : evo. strpnula. pra—praim— pral *) Benešov: prait— pravía knut I : umri. sketa — sjatý. brze = brzo). žbra. epa n. m . hadrlak (slov. st7^- kyp: paprutka (kapradí). n: v. Frydl. s : ped j ve tvarech zjes. kotvrta = alauda arborea) — na sever od Opavy bratroi. Jeva. kružeíky. .. dtavi. takej. Spojky dy (když). skurka (krka chlebová). Hanzelm. stapec. nom. (Mel). jménech to- pických). zdidto (Frýd. Frýd. šarpa (sápati). zdraly. hadra v. Op. Pisouvání souhlásek. _.). v t: zadto (zrcadlo. Miíostoice.

V Meli. dat. pla (peía kiva. ladná). vystykla še (vyskytla top. sekaina. gen. orstev (val. chlope akk. uka. Celé slabiky: ta. usnut = vela — Vodka). sopat = chlemtati). (dnes). ssdesat (= šedesát). oplida vrnuC (vrhnouti pole Polanka). t: vyrosnuf. bet. uonsky. le ponkud na horní Celadné. Radkov. žnul nu — nut. usía. rez). ideí^ (zhtavec = poduška). d: tkalec. nuž vok. Pesmykování. svadky. netra (teba). nska zíavek požny (pozdní). — nmut (nemohl — k: tisnuf. uavka. n mezi a s : — i: rozrhaity. Domaradovicích lují" : a ve Lhotce na Opavsku „oba- huava. gen. chlop vok. aza (záe — Ce- — eladná). muyn^ se též jemná výslovnosC koncového h (a jiných puu (pluh). -oma. chtopi chlopi nom. mazaina. mišaina. po- — žnua i zla. kyševy. = podmítati). — S obalováním spojuje zvuek jasných): vovk. uopata. iba. (stláti). Provizto. nože nože nož nuž nóža akk. (haluz). kipopa. nom. z: dvihnu. t (a)- kmeny. Obalování. — se obalování v celé oblasti tohoto Skloování jmenné. chlopa chlopa chlopovi ( - chlopy chlopuv — u) chlopum (-am) chlopami (-ama. šva.uli (uíznouti). sta slani. hauž zralý) kaus (kalous). vzda. pece. duu (dluh). byva. (obhlídati). nože noži (-uv) . ant.). tusty. Sice nevyskytá náeí. I. uu (luh). h : f uik. lopa (slov. Pokivnica (= Kopivnica. instr. tresnu. — Zdravy a zdrauy (= zdraly. ebik. ostrévka). ale rozeznávají se znjí podobn.— — r : 111 — zsL (^— rza. chlop (— ovi) nom. -y) chlopach (-och) chlopem lok. m. víasny. nu.

-oma. Znáte njakých Viznaruv? Mli sme tu tech dobrých knzv. — netopýr — — vrabli. oznauje-li se jedna osoba dvma substantivy. špac 7. král — tech havíi. Jména v an mají an: Pasean. tovaryši. život. mn. !). ludkove. po mojim nebožiku panu strýku mají «. Mamy hodných sušeduv (Fryovice). komina tyde — kominai. kmeny tvrdého zakonení o chtop. králi). Posyla svoich Ma dobrých rodii (Opavsko).) kmote.: — dat. jenom kmeny v hrdelnice zakonené mají ? pi ženichu. o našim Martin. o Zubre (vl. kiž — kiži." Kmeny mkkého zakonení na ko. obraz vok. pípona ove astji se vyskytuje nežli knzové. jelen — synkv mol — moli. Všeckych služebdo školy níkv (ib. 6. mají z pravidla píponu t) é: jm. knížecích pucovat Myší). synv. nožach (-och) obrazy lok. Ve vokativ jedn. Akkusativ mn. deset jeleni. gen. V nominative mn. 3. 4. životných rovná se genitivu. jest / rodiové rodii. bratrova. ob. obrazem obraze lok. svdkova.. kmotrové. druhé substantivum vyjaduje se nominativem: stryku Peter! (srovn. S pípony genitivu mn. obrazy obrazy obraza obrazuv obrazu obrazm obrazami obrazach. v koš. pane rechtor 2. Mo veda. nuž — noži. Po mkkých souhláskách a po s a s pravidelná pípona gen. (Píbor. vrabel — farái. bratrei. V lokále jedn. wu hláska v nikdy se neodsouvá: chlopuv. (holil. o mojim brate. klepa klepai. ohe — ohni. synové. Poznámky o j ednotli V5'ch pádech. col — coli. akk. fará košai. Zuber). dat. sme štyrech študentv. tovaryš 5. na nož. o vojáku. koša — — tydni. žebrakoi. havi razi. 1. 112 — nožm (-am) -i) nož nožem nožami (-ama. Chtla bych rada ze dvuch študentv do stravy. v severním a západním Opavsku koní Akkusativ jedn. mívá nkdy genitivní životných: dostali smy nejviho buká. nož obrazu obraz nom. i neživot. neživotných píponu se v oi: chtopoi. — vrši. — — — vrš (verš) králi (sv. groš — groši. instr. : v ostatních — — : náeích mor.). instr. má dvanast hlasi. Rožnovan. o tym ptáku. po našim otc. Dativ jedn. netopýi. Drželi .

Bezová). kooma. b) ami jest pravidelnou píponou v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: chlapami. Místní jména v ?c« mají v lokále a) v moravské a tšínské ásti tohoto náeí: v pl. vedle pacholkach. — Na Frenštatku s a Frýdecku genitiv tento vyskytuje se hlavn ve spojení dvuch. synkami. a nom. Milostovice. — lese. stromami. koam (Litultovice). bratrami (Sýkorec). vuz) mají v lok. mn. d) oma jest pravidelnou píponou ve východním Opavsku poínajíc na jihu od Jozefovic a Klimkovic pes Kyjovice až po Kylešovice. onia. Stremplovice Lodnice. : Pozn. mn. — Tych venkovských Šli 113 - pustili (Píbor). Mel. lese. . Opavsku : bratrama. Kerych tam mas známých ? (Sýkorec). bratrm na sever a západ od Opavy am: chlopam (Kateinky). Lokal mn. zajicama (Kateinky. «. v Palkovic.). e: e : v lesi.. o boruhaoch. — lesy. Pere pro svoich chlapv.). synkam (Stablovice) 9. Mezi trhy (Opavsko). c) e. Slavkov. V Celadné cep má instr. „mezi oknami* mezi dvma okny. kopcami c) awa panuje v severním a západním — ped svotky. lese. pi kopaoch (Sedlišt u Frýdku). má pípony ach a och. jedn. v kaluboch. nožama. v Bruzovic i — (Sedlišpe b) ach a och v Opavsku tam kde lok. ach jest pravidlem na Frýd- iantsku. o u Opavy). Litultovice.s a z (les.- voze (Frenštát) b) u. po jarmakoch (Myší). ze zajici (ib. ped okny (Palkovice). Hamroch (ve Frýdlante. Pípona dativu mn. štyrech: 8. na Strambersku.. Místeku. sice jen ach). nch vyskytuje se asto na Frenštatsku a Píborsku vim o ptakoch j našich synkoch (Píbor. nejastji na Frenštatsku a Píborsku: s tymi synky (Celad. mn. Stablovice. žebrakam (Lodnice). v lesu. Brušpersku a na sever od najíc a ve Moravy od St. ami^ ama. c) och vedle. pacholkam (Slavkov). pro dochtoruv (Benešov). ve vtasoch (Jakta v — Jména zakoená a) ?. za ktobuky^ s mojimi bratiy. synkoma. jest nm: chlapm. s penzi (Myší). 10.. domach). Instr. na vozi lese. pod ploty. íslovkami ma dvuch bratrv. pede vraty. íaži po stromoch (Ukvaldy) v Trojanovicích och pevládá d) jinde jen po rznu po škubakoch (draní Opavy b) och jest pravidlem v severním cípe : : : peí). s bratry v. . . mkké a) p: cepami. na patroch. na sever pes Benešov pruský až po Samaovice chtopoma> dešoma. Blé poívýchodním Opavsku až po Opavu a Litultovice. na voze na voze) ic — voze (Brušperk). o bratroch (Sýkorec). Kozlovic. susedach. synkama.). voze (Sýkorec). vozy (všude jinde).. na haoch. tech. na vozu — lese. tak neb onak 8 . bratram (Milostovice). tak i v Sedliš mn. (e). Frýdecku. v d) é y : v na voze (v lese. Skípov. má pípony y (i). „Mezi okny" v Pálko vicích znamená uprosted mezi dvojitým oknem. jinde jen ve spojení s nkterými pedložkami na oznaenou místa a asu : za humny. a) y vyskytuje se jen po rznu.

— v Klimkovicoch. v Kyle- šovicoch. .— se 114 — koní: ve Štablovicacli. Stramberce a Píbore. v Milostoicach. — ach je též pravidlem ve Frenštát.

rybo ryby ryby ryb akk. dušu duše duši dušam dušu (-um) duši lok. -um) rybami (-ama. duša vok. kde je i -lkmeny mají: roboma. o svioch Blá. jsou u a um. ryb nom. kmeny tvrdé (ideji kmeny mkké) mají bu stídav píponu och na Místeku (obmnou za ách). svium ovšem i po Kyjovice a Velkou Polom incl. zahradoma. na lukoch. jedn. Brušpersku a dále na sever. na (St. rybu ryby ryb rybu (-um) rybám (-om. — — 8* . sestroma (Polanka). duše duso duše duše duši (-om. na Strambersku. akk. om jest obmnou za dm na Frýdecku. oma tam. Polom a Benešovo na sever do Pruska. Polom). -um) dušami (-ama. lok. v ddinoch. Píborsku. dzevuchoma (V. Instrumental mn. a) n panuje v tšínské a moravské ásti tohoto náeí. gen. má pípony ami.— III. Pípona um panuje . se Dativ mn. rybum. kde i t-kmeny och mají: po skaloch. Na Frenštatsku. v zahradoch. ve stodol och. V. kde vbec dm pechází v um. 3. -oma) dušach (-och). Koncovky instr. skaloch (Brušperk). V lokále z pravidla bu íukoch. instr. -oma) rybách (-ech). v zahradoch. Frydlantsku. ryba vok. dat. Blé a ve východním Opavsku kravum. pak v západním Opavsku po áru kteráž jde pes Kyjovice. ryby nom. instr. kravoma (Kyjovice). vyzvukuje v 2. o kravoch (Štramberk). v zahradoch (Píbor). rukoma (Plesná). dat. v severním cípe Moravy poínajíc od St. 115 a-kmeny. koní v am. na 4. Poznámky o jednotlivých pádech. vulum. na drahoch. um : za stodoium. sestrum. jedn. b) V osadách tchto poínajíc a v celém ostatním Opavsku rakouském i pruském instr. svioma (Klimkovice) atd : — mn. cestum. Opavsko až po Litultovice). gen. Frýdecku a v ostatním Opavsku pravidlem jest ach. 1. ama. v Opavska tam. Vula ma na voli. na Místeku. om a v um..

rodu raužs. akk. na Místeku má veskrze skloování jmenné: Miulkovo (pole). Slávkovo. — = zní po Místní jméno Lubno sklouje se dle uritých: z Lubneho. Op. oami. to je a-kmen. všecke ptáky (akk. kela hodinách ? pora krejcarv (= pár. kovaloveho synka. pjdu na Miulkovo. Za mnoho užívá hojn. Místní jména v ov koní se ve Slezsku v ovo: Benešovo. ušum (Frýdecko) lok. z vatša (slov. za kolik — tolik : kelo — tlo. se též rodové íslovky v <:i\ v množném se ísle: pateré dvee. všecke roby. na Miulkov. složeného Dle skloování jeden a všecek skloují štvere. jedn. z dalša. uši oam. dat. ruky. kovalove pólo. — — oama. telej. za k samu kostelu (Moravka). tchto adjektiv. Litultovice). luska roku (ib. kovalova dževucha. nohy. vinno hrozno (Sedlišt). obyejn : velo — vela — vela — nvelo — nvela. oi. instr. ušima — (Sýkorec). Frýdek).).— IV. uživá-li se ho bez substantiva. na staikove mno (jmeniny). ušara — oum. ušach oima. oach. Kra- — vaovo : tak i krchovo (hbitov). kelko — telko —tele— O po paruch sklenek (Píbor). Velej krajuv. oi. a nohy skloují se zcela pravideln dle Zbytky jmenného skloování jmen pídavných žádno vajco (Polom). ušoma „okno"). skloují se všemi pády dle uritých: kovaluv synek. nejsou píHš hojny: stáru (Trojanovice). na Lubnym. uši gen.). ušama „V oa zda" (= Ruky vi hled. do polská polsku (Píbor). „Ci jsi dvátko?" „Michnove"*).). n- kolik. zvtša. Pídavná jména pisvojovací mimo nom jedn. pišol sem plati z Miuíkova (= z najatého od ]\Ii- Stední rod ulky pole). kýla — tyle. ušami (dle ooma. jedné galaty. nom. Matulové hony atd. Dam vam . uši. telej krojuv. a ž. 116 — oi. to je biskupové.

.akk.

Skloování námstek 1. dat. vum. se sebe. mi. sebu. jsou tam obyejný. vom. o : m. oma. {= si) jest obyejný na Brušpersku a Opavsku: šedni se pokuj. se. ma. sa. sebe seje slyšeti jen na Frýdecku a v Celadné* — — . nom. seje lok. instr. Tvary nom. 118 — hiBat liiBaa lok. jo riia. še v akk. námi. mne. vas. akk. ochy o-kmen. gen. vom panují na Místeku. 7. sebe. mni. tebe. tehu. seje Poznámky 1. ja. instr. tebum. mn. ca. — sa. ami. nom. um. mni. Neplachovicích). tob. am. mne. instr. vámi. mnum mn. mnu. teje vas vas tebe. o mni. daj 8. osobních. 6. sob. i po pedložkách ode m. Stablovicích. akk. jinde se. vama lok. Ztvrdlý tvar mne se slyšeti jen v mst Píbore: nech mne. vy ca. hiBau hiBatm hiBau dat- hiBatum hiBatarai hiBatach instr. Dativ se se. o mne. sebum po pedložkách na Strambersku ke mni. ma. kde a-kmeny : um mají. 4.— gen. seje si. nom. gen. nom. vyskytují se posud jen v verním Opavsku (v Litultovicích. Instr. sebum sebe. ti. Tvary tebe— teje. t. num. ach. mnum.' užívá se na Frýdecku. m m nas nas nam. teje 3. Tvaru mni užívá 5. dat. instr. Tvaru mé užívá se nejvíce. tob tebum tebe teje vam. sebe. dat. tebe teje i. se. e. mn. o jednotlivých pádech: se- Nepehlasované tvary ma. ama. ty akk. mne. si. my m. ke 3. sob. gen. vum na Frýdecku. 2. lok. Pípony spravují se dle mn. ku m. mne lok. mne. num m nama nas 2. tebe. tebe. dat.

. nom.1.

.láO - Jednotné íslo. nom.

.121 - gen.

zmnami hlásek jasnji vynikly. . v pruském Benešov a odtud pes Boetín na sever tetí osoba mn. Metylovicích i j. po nkolika rozdíly vzorech asovaích. vuci (= chuci. Kmeny zubné. pijum. jmenovit od starších osob: zavedl. dajum. uiiium kleum. kupujum. my): plema. Klimkovicích a v okoh') má píponu v v w. zanij — — zanije. poma. V nkterých osadách (v Píbore. Jinde slyšeti po rznu seaci.— : kleeju. ns — nesla jiného pechodník le buda stojací. vely robi. všeci vi. Píestí inné ved kmen odmítá: — vedla. a První osoba mn. Opavsku rže voni. imperativu jižním (jinde Opavsku (v Plesné. oa zda (= za. jedžum 3. I všude (nis-nisla). chodju. vi hled).) kde se po souhláskách neodsouvá.„Zavedl". zavených v rod mužs. Osady. dyž se jaabiny urodi. (jísti). zanesl. roby klai. V mst Píbore slyšeti též.) neslyšeti 4. synei chodži. samocht). asi osadách. 99. Pechodník proti slovenštin a valaštin velmi zídka se užívá.Zaved si ho tam?. ns i nesel. dajma. e) V Kateinkách u Opavy. I. bojeju se d) : 122 — ei!) v Litultovicích i (jako ve spisovné na severozáp. Moravce. všech tíd slovesních má koncovku uvi: vedum. ležaci. jedn. lehnij — lehnijmy lehnijce. nastupuje rj (jako utij utijmy— utije. rozdíly Aby dležitjší rznoeí v nichž se zpsobené rozmanitými vyskytují. idum. 5. Tída 1. chodžum. . v lašských tu. v ddin samé toliko tvar kratších.a V tch v za imperativní polšin): ve kterých e se úží v i (srovn. Záhebe na Stramberce. dyž se tli krávy. na str. naši ji. položíme kde poteba. idaci. tyto vyteny jsou na svých místech v hláskosloví. ?'. voíajum. V Myší delších tvar jenom na pasekách se užívá. (budaci) tebu. Jenom na Frenštatsku á Píborsku vedle tchto tvarv obecný jsou též valašské tvary se vsutým e: ved i vedel.

klašé klad— kladla klad. klod— kladla klad— kladla. kíamy klate kladzmy (= klat) kladzce (= klae) Infinitiv. . klas klas Píestí inné.123 — kladžmy kladže (= klae).

3. vleu vlee vlee vle vlemy vlet. pasu paseš.š — — 124 — : Frenštatsku (i: roscu ros — roštu — rošt — rostla — rosceš) — rst — : jinde : rus (ruse) — roštu — roseš str. tvary: oziba — ožibe. k) samohlásky e v v o ve tvarech poš. 2. b) hustších sykavkách ve tvarech: pasee. O mkkých sykavkách srovn.se. nis — nisla. liž. á) O promn samohlásky toš. Píestí inné. paše pásmy. Madzyny. vežee 106. srovn. vlik —vlikla —a — . pas. Kmeny de 1 n é. tos liz — tosla str. e. a) Pozn. O promn a (= na str. vlis vlek Píestí vleeny trpné. tvarem hebac hebu. pases pase. ve pos — posla paseš —a— Poznámky. Polom). a do IV. — lizía O na 100. paše pasemy. plecyny a p. 4. rostla. pásmy past. Píestí inné. tvarech pa. paše. pas Píestí paseny trpné. Indikativ. 2. — vlekla. tak i v tomto náeí pestoudo tíd jiných. Kmeny retné. pašemy pasete. Imperativ. Infinitiv. žabi— žabi h r (V. na str. pasee pasu Infinitiv. vlec. i : niš. pas — pásla. pas. kmen zab — do V. O tvarech píestí trp. kmen heb do V. Kmeny sykavé. vlic. 3. Imperativ. na 103. pily Kmeny retné. vlec. jako v eštin vbec. str. pos \e tvarech — posla. vlece vleemy vleete. vleee vleu. 101. pasee. pas Indikativ. vežemy. e. paš na 107.

e — 125 — Poznámky. ol— aía atd. ek ekla.. kin vžaí (vžol) kmeny velmi asto pestuOpavsku: zanuc — zanuí. mos. má klnu — klnuí 6. tnu tnul. pnu pneš pni pnij pnimy pnit. sic. 101. b) tvarem eknu eknul pestupuje do tídy II. . Píestí inné. na Opavsku vyskytuje se ec. pn pnmy pnte. tu teš ti tij tij my timy tit. srvn. plynné. ti Píestí trpné: — tela. na str. pnie pnijmy pnijt. v c na Frenštatsku až po Kozlovice na Štrambersku a Píborsku: pecf. infinitive V mní se kf. 100. ic. jenom ve Frýdlante toto cf mní se st: pes. poí — paía — a— Poznámky. teny — a — tel trií— tela. pnce pnu. jinde všude pec. tc. ik— ikla. Indikativ. tec. sis. ttuc. vlik — vlikta. ht v ct tis. 122.). Kmen klej kla— klaí. te tie tijt temy tete. moc. pal Píestí paty trpné. Kmeny Indikativ. O imperative pnij srovn. Infinitiv. O píestí poí— paía. Imperativ. na str. tíus. moc. Kmeny nosové. tíuc. incl. tuí e. (Frýdek). na str. kloí. k) Krom pují do vža. tídy druhé. kloc. tc. e O promn samohlásky v i ve tvarech : vlic. eka (pech. Kmen ek — Jenom — 5. — tela. te. sik— sikla srovn. eku. paf. zvlášt na ostatní —vzala i — najmuc — najmuí. pa — paía.). Infinitiv. Imperativ. kleí (Frenšt. tee Píestí inné. tu.

— 126 — Poznámky. ve srovn. pec. pul pela. . me. na str. vul vela srovn. pi. 101. Indikativ. di. 4. — Me — — — — 7. 122. infinitive tic. 103. mi. (mi) má trpné píestí mety: všecko tam bylo vymete. na str. mul mela. Kmeny otevené. c) O píestích: tul tela. dul dela. de. vi a te. O O imperative tij srov. na str.

na lehnul. urhul —umla. blednut. str. nezdaily se (Sedlišt). umimy umit. zpomnie.: 127 — Poznámky. umje. zaindik. c) a 108. Imperativ umím umis umi umj umj my umjte. uihu. skypal. tvarech tetí osoby mn. Imperativ: zpomni. maluko to hora. Píestí . Un mu to závisti (= závidí. Hoeti má v inf. hoe! {= hoí!). horal. zpoma . skypam (skypu). O tvaru pomn Za eské zpomenouti a zapomenouti jsou infinitivy zpomn. = navrtná na žernov (Celadná). Za eské uhodnouti užívá se zhadnu. chyBalo := pochybly. umi. Infinitiv Píestí inné um O O uml — umla. vyhorali. zpomni. "^ Poznámky. umie uma. Chybilo kobzoli nedostávalo se. na 121. 100. tvarech píestí inného umil a urnul srovn. hoec a horac (na Opavsku). umju. Frýdek). nzapomni (= nezapomene). šedivti tvarem sivnu a zmizeti tvarem zmiznuc do tídy II. Kypti pestupuje do tídy V. na str. pod— padla srovn. nslycha nic o nich. skypa. dohorava (^= dohoívati). urhum. Do smri nzapomnim (= nezapomenu). 101. Píestí inné sednul. 2. Za infinitivy vidti a slyšeti užívá se vida a slychac: nebylo ich — vida. zpomnij i zporh sob (Stará Ves). To se mi nzpomni (rz= nemohu si zpomenouti). zpomnim. Tída mlatim mlatiš ralati Indikativ mlaim mlaciš mlai mlatimy mlaimy . — = Navrcana muka IV. zpomnimy. 4. O imperative: padnij — padnijt má z pravidla delší tvary: padnul. 122. k) srovn. na str. umo. — Mrznu má vedle mrzne též mrazn (na Opavsku). Tída Indikativ III. umil — umla. zpomniš. str. srovn.

Píestí trpné: míaceny a e.narodzeny. na 106. voženy) srovn. opuscyny srovn. ml:aceny.— mtatit mlaa. mtaci mtaum mía— míamy—míat. 121. o rozlišování zubnic (chodžim. na 106. mtoo Imper. O zmkování mtaim. (proseny. voz) a v píestí trpném str. : 1'28 — mlaie mlan. na str. sykavek v imperative (pros. —— Poznámky. . mtait— maita. O tvarech tetí osoby mn. 4. str. srovn. o tvarech inného: míaut— míatia. mía— mtamy— mtae. 2. mtafut— míatita. nosuí — nosiía píestí na 103. mfatit— míatiía. 2. opuštny. a). a 108. str. Píestí inné.

íamat (ce) 129 .

v indikativ hro (= hr. sml ši) sa (ša. Indikativ. 1. hity. Infinitiv: haf. se se (smij se) leju laj (lij) lat (lot. O promnách sloví.kraje my 130 — krajet (ce) kraj. Tak (pol siiiat se asují: pa se). let) šity).i Tída Indikativ Imperativ kupuj u kupuješ kupuj kupujmy kupujte (e) kupuje kupuj emy kupujete (e) kupuju. v. Tvar: zehet pel mu stahuje to. se) het. he. šil) (šoty. va (vo. . pij) — pál — — smju — smj — — le) — — šaty (šot— — vaty — vt. hit. : — — ala. vit) (voty. smt se a p. heju heješ hej hij hejmy hejte (ée) hijmy hijée heje hejemy hejete (e) heju. krol kroía. vity) a p. vola. samohlásek promluveno na svých místech v hláskose. Píestí inné král krala. haí. siiia se (smo (lo. hi. hety. vi) — — la seju — vju — vat (vol (peju) — paj (pej. Da: Jak Buh daje (sice: da) daty. pel). ukrany. ukrojiny (Frýdek). kra. saí se (smol. : haty. kupo vol Píestí trpné: kupovaný a— e. Infinitiv : : — — 5. hrol Píestí inné Píestí trpné — hota. šola. užívá i se v : Píbore a nejbližším okolí. Sedlišt). Imperativ. kro. Slovesa bezpíznaková. vty. cera vydata. (pro)— paju — pota. — Hrá druhdy YI. šo. : ho. Infinitiv: kupova () Píestí inné kupoval. krac. hroty. Píestí trpné: kraty.

povez .

takých cigán. Obrázky zaidzene (= Složené odejdi. pis.). idzee podzmy — idu šeí poe šol — sta. : stará. Smy tu su dva susedi. uejseu. Složené tvary nni sem obecný jsou v moravské ásti toho náeí vyjmouc Strambersko a Píborsko.). piis. v jižním Opavsku (po Hrabini a Mele). nsem v Opavsku severním jo Píklady Ja sem je už sípn nyni (^ neni) a joch nyni na Frýdecku.i podmy dit podž (po) dzie idmy idzemy nchudž idt idu is. Brušperk). jedn. chce . — i ody mn {= naji.S kym sy Koho sy se bal? Slovesa nepravidelná. pedej (= pe- Op. 5. dejíti. 1. obejdif. Hlupy sem nni. ija • ze (ija's je — í si) Ty sy hodni. — šla (sróvn. zašlé. Dy smy teho nesu My smy nni neodmítává: su híupi. tvary infinitivní: nandit v. . (Celadná). i V složených tvarech druhá osoba . nse nesu. Ja sem nni žáden Odked' ? Ja sem hrub veselá nni. taký jsem). sym nyni (nima) ty sy nyni (nima) un nyni (nima) my smy nesu vy se nesu uni nesu. 'vyjdi. ? (= jaký nic jsem. nejsem nejsi není sem nesem nni sy nni nni srny nni st nni su jo nsy nni nni nj srny nsmy njše njsu joch nyni. idu idéš idé idu idzeš idže di (I/. di.— 132 b) Tvary záporné. nvydiC 2. Vy st su nni to šel. Frýdek). bohati. chci piš (Frýdek). pidiC. na str. iš. dobrého nni. kde pevládají tvary nejsem. Joch si je je v hoferstvu. Jakých. 103. chcu chceš cheij chcimy chcit (e) chcijmy ehcijt.

b). chut— chtta (srovn. 103. che. na str. chcel (Frenšt. (Frenšt. Píb. 13Í5 - cht. 4.chcemy chcet (e) chcu. Štramb.).) 3. Píb. chce štramb. cliel. chtl. mam .

100): — ^jela. veuor. uo. kuo muoj. chodžie (3. pazoie — chvalie. . uojo. mi v Hlavnici drži. V rznoeí tomto (víc). pohuob— na pohob. tvuoj. sedzie. mnou nebo sa — bylo. luod (led). V Boboluskách peeš žena vyslovovala: pevu— pevoš— pevo (peu na — pee) 2.chtla. V Boboluskách a v Bránicích každé takm o (krátké i dlouhé) zní jako jednoslabiná dvojhláska uo uoi. (šel). : je pt dvojhlásek: ia. zehij (zehej) atd. a v IV. uokno. proto. staré to v dob nynjší „Vil už žáden po „ene Karel Has na kopeku (v Cholticích) to píiny. 134 — V Opavsku na pólo. hláskou *) smí sa (smií sa).) v Bránicích. mlekuo. klaie. viem (vím). stuol. 3. str. v i V Hlavnici úží se jil jako v sousedních Litultovicích chtit. dojie. — muatiu.) v Boboluskách a v Bránicích. 1. znenáhla se spodobuje k sousední laštin opavské: stáru npovida". se i. Jid a národ" II. — V Bránicích: jem (jím). šuot vruona (vrána). ie. kvartu (piva jsem tu vypila. ia: piakny. perušeno smju z toho". barviony. sedíach na koa. (pazdeí). rybiu. : šiu (perf. jednak z té stran moje bádání zpsobem nemilým. svky Vlastní tomuto rznoeí jest zámna samohlásky e o nkdy též u po mkkých souhláskách mní se tu . zvláštním vsutým zvukem u. io : mn. Moravka). toliko tyto tvary již se vy- v Plesné (v jižním Opavsku) slyšel jsem od 84leté staeny jeíach nbylach tam. sloves HI. iu : polévku. jež nkterými zajímavými zvláštnostmi od ostatní laštiny sousední. postaviony. peiu. t. viac ie miakky. io. se samo- Srovn. nuóž.: — . tratily.*) O samohláskách. Rznoeí v nkolika málo zachovalo se liší severoopavské. atd. v). jednak pravily rznoeí ženy. bratruov synek. osadách na severovýchod od Opavy: v Hlavnici a v Cholticích v našem Slezsku a v Boboluskách a Bránicích v pruském znan tohoto se posud rznoeí. iu. že v Hlavnici Mn bohužel nelze tu vypsati než toliko nkteré trosky zajímavého rznoeí. (srovn. zpsob „obalovaného" I (znjícím mezi muž « : peu — peoš — peo. mia. svuoj. os. mil —mla. na str. sloves IV. 321. t. peie (peí). že na pruské zavinným. ležie. uo.

v loo. do veo — veomy. Koncové r se tu nevokalizuje : vtr. nuof. pote). nešeplav seno. jest (je ješt). peo — je v jo : í — našomu — našom. mní se v tul: muatiu (milý). joji. v žo: v o: peomy — peony. pluc (imper. Pisouvá se I ve slov plynkava (pinkava) odsouvá : — Mkké s se ve slov krz (Bobolusky). joho ( bijoš— bijo— bijomy. nožiok. koudel). otka. vozeok. krosny (kesný.— še 135 — v š : vašomu že — vašom. sona (stna). Jasné hlásky na konci slov luot/. sedoš — — zaus — zause viodže býti s se). 4. ošo (= jošo. Po rznu: piogza (vdti). oznam. pojod le v lo: Ion. žona. staros. našoho vršok. žolezo. rarašok. bratr. myvy V Hlavnici: škruba za laš. jo = zeleny. ple)* v o: otaz. (imper. johla. jašuiek (ještrka). jedla. chou. lep. cukr O souhláskách. obuj sa (neboj nosu oseš nose zaos (pf. voraj. koze. peoš šost. po pohob. leskový oech. !) —^jomu — pojedl). vašoho smažony. hnáti). be.. f Mkké a v Hlavnici málo od výslovnosti eské • lude z. jinde pechází v jemounké dž a c. strom kvito (kvete). —muatiua. zavíaone. sohno (stehno). Bobolusky). sem) Bobolusky. šodry. peo {= pete. ku a kopo (kopne). — peunka. žobrak. d (dze) v o (áio): oa (dít). — poviodzoí. zanes). edit)- je. léto — pf. klopeto. 0. osac (tesati). ochce. jole. — so n v o: (jste). plose. jako: lek. vola. v lofo (v lét) — zle (ne zlo i^e — ale: lud i luod. poo (~ pot. je (jeti). šosnast. om. — chut. dojiu — dojiua. podž hov (=: hov. plofoš ploo ploomy — plofoo— ploony. nušc (nésti. omu — o om — o niom. pluse (plésti.^ os — — — — = zanesl). žonu (ženu — olo. pete). pvodním jemným zvukem sn. Bobolusky). se liší vyznívají^ h docela mizí: 2. (jinde na Opavsku phza již = pnice pták). du6. c. Tamže jest y za i ve tvarech: my (mihi). = jí. toi (den). — puatiua. och (nech). rohliok. toto Ponvadž rznoeí podivením. šosty. ogdo. 1. voía. stocha. odumírá. že les. V Boboluskách puatiu v perf. joden. zní mkce. opío. zima. mléko. nyní patrn nemže se vyskytují dosti jež. olaf. 1. 3. — seste. veoš (tele) t (e) v (o (co). ii asté „výjimky" od tohoto pravidla. — kuul (= kudel. I vyslovuje se tam . V Boboluskách a v Bránicích „obalují". ova. izo (jezte). v lese. o ve do. kmotr). škroba (škrabati). ola — colaom (teletem). sedo. bratruof.

bratram. 6. synkama. si mia tež ovoíat). : zehij sa. zapnu. jauvka. atd. a) v Bránicích a Boboluskách žebrakam. sviam. gen. johlum. dvuch synv. olatoch (olatach). džoam a lok. pl. biie husi (gen. hvyboky (hluboký). v Bránicích: sedm. dat. Kafe. pauk (v Hlavnici palk)í myduo. svium. a) v Bráb) nicích a Boboluskách: chíopama. latum). pl. Ižice). dat. a) v Bránici a 1. (instr. a lok. akk. lukách b) v Hlavnici losoch. Dat. šiu (šil). první stupe obalování: uežka. dejvt. synkoi. ošum. ovatama. : uu (tuh). olatam (oolatoma (olatama). sing. stromách. lesach. se sestroma. jako na sousedním Opavsku). : synkach. sing. nepostižným zpsobem. — O tvarech jmenný ch. doma tebum Za našura stodolum. Naše ty. huava. osym. synkoma. dat.: — zvláštním. v množ. lehnu. — • — Boboluskách sjmkoch. olaom olata. gen.). v Boboluskách sedym. i akk. spadnu. Cola (tele) olaa. kravám. kafeju. mezi Je to asi v^ t-. mnum. V Hlavnici: sedm. devt. ma a : (u ma. tak že hrubé I ve vý- slovnosti ješt jaksi (ležka. zahradách. . mia (omu (si). synuov b) jinde: : bratrv. lukoch. jedn. . ovatoma. pl. zahradoch. s sestrama (dtmi). olau. olat. pl. znáti. — instr. och ma). olatam b) v Hlavnici žobrakum. kafeja. v Hlavnici: chíopoma. piu (pil). sa^akk. euo. 5. stromoch. 136 — I. ošum. kravum. 2. gen. džoi. bratrm. 3. dat. Ja. lehnul sa ja sa tu sednu. olatum. lok. — Džoa má 4. devt. a) v Bránicích: bratruov. : bratroi.

doju atd. Slovesa bezpíznaková.: — 187 Píestí inné. dojie. chvalie.. muau. Tída Indikativ 11. sedžu. Píestí trpné ploony oseny bity. Infinitiv Pi. Indikativ. pado padomy pado co padnu.. viem . sedžie. klau. Imperativ padnu padni padnij padoš padnio padnimy padnijo padnimy. kteráž jest: v Hlavnici a v Boboluskách v Bránicích: klaie. inné padnul (padnu) Píestí trpné padnuty. nos — osla. plot . bil — bila.plotla. padnu Pi tetí a tvrté tíd dležitá jest toliko tetí osoba mn. umie. umiu.

— tu v množn. jména pozemk: Kíba. Mézcesta (na Mezcestách). konca. píponu tivním nazývá. Kladka. — Tak ve Strážnici a v okolí a po Múci (Muka).). Chmelinca. Drážka (na Stvra. Válka.). (v Liptáli 2. — Stráa. záleta (chodí na kíža (bolíja mne kíža). kováe rodina jistého kováe. Vajé (Vaja). drobka záleta. na puta sedajte. jejž Miklosich (III. na podhoí vaByli u nás Kožíci (synové. Píka. Pústka. Zadka.: : 138 Dodavky ku I. droba. Plurál tento. echa. zvisla. Na Bezové na uherských i hranicích táží se též: I). otce rodin. ísla množného: Kde tu bývajú Jurásci (Jurásek). Bestka („rstávaíy tam bestky"). ísle koncovku ?/ v a. Ujezda^ Kuta. jména místní: Branka (Branky u Val. báchora okružka (okruží. Miké (Micka). Vrbátka.). taktéž ševci a ševcé. Takový plurál jména obecná: úhora. elusa (u peci). mezi Hája. neb otec a synové). . chtada laš. šenkéi a šenkéé a j. rznu jinde. Plurál koUektivní v Nkterá jména podstatná rodu mužského a ženského mají v nominative mn. pua (= puai. II. Doíeka. chlévca zda. skoro všecka jména osad. a. v mívají 1. Podsedka. rovna (roven. jména hospodáova. Maáci (Maák). Drážkách). rznu na Valaších Nominativem tvoeným píponou é: Kde tu bývajú Kožíké (Kožík). Jantelé (Jantelík !). val. Polášké (Polášek). tvarosloví. Hozé (Hoza). zemí a pozemk mní 3. a. (husí droby. stráa (val. laš. val. sáka. Ohrádka. Zvlášt na severní Morav tyto tvary obyejný jsou. Sea. Strža. val. Toraeci Staci (Stank). chléva. hospoddií rodinu lašském a po P<)zi>. Studýnka (ve Studýnkách'. rža (letos sú teu z oí). Tak na Zlínsku. fúsa.). — Krajina (na Krajinách). Trlicé (Trlica). jednotlivé Hospodái znamená hospodáe (šafáe) panského. Kovái jsou jednotliví emeslníci. pkné rža).). Tvary jmen rodinných. ža.). (letos sii velihé chíada). úvrafa. se plurálem Jméno rodiny vyjaduje sobem nkolikerým 1. Meziíí). Grapa. 33'K) kollek- náeích moravských asto se vyškytá. Kdé tu bývajú i Simké (Simek). Kua.). Janké (Jank ale týmž tvarem od- . a to zp- Obyejným tvarem nominativu (Tomeek). (las. puai. 2. Stelca (svinské chlévca) — slza (mi — (les u Polešovic). Petre (Petr).

šét z Miklíkovcama. Krúpé(Krúpa). u Hájku. na Vsacku a na Rožnovsku (srovn. 7. (Hnilica). Jura kováe (kováv) ano i Bot som u Simké. za Blochových. Zltochvosé (Zítochvost). Kuricja (Kurica). z mezi Jueno vcama Tomáštíkovou) — Tomášíko vcama (t. Novákovi nebo-lí hospodá Novák vozí hnj). Gelova Skokana (Skokan). Nedúchalovci (Nedúchat). Zimkových majú štvr. votnum (Novotný). Rychmanovci (Rychman). Staci 6. Kováíci ped Kováíkovci. kdežto se jinak v té pípedložky k užívá: Idm k bratrovi. — Tak na Podluží. o Nováku vozij(3 hnj (t. Hnilicovei Klimšovci (Klimša). Sastm'kových (Sastný!). — Na Klobucku : vyskytuje se tento tvar z pedložkovém za Stakovci. mezi chalupou Juenovou a Tak na Slovensku pomoravském a na Dolácích. : Genitivem adjektiva pisvojovacího Kde bývajú Noskových. pí uherských hranících a porznu i jinde. Nominativem tvoeným píponou ?>'. j. u Janké. Varmužovci ( Varmuža). a (Hruškovci). 67. 6. pa- Tak na Záhoí a na Laších. Janíci (Janík). ale: Sol do Šimkuóv. — rechtorovci (rodina uitelova). Vacuh'kových. Ana Jantelé^ Dorka Janké. Nominativem tvoeným píponou ovci: Bubeníkovci (Bubeník). vykládat o Miklíkoch. j. : in na str. Berkovci (Berka). Motykových. — . 5. Zavadilovi nákovi. u Jantelé. Smšných. Lebánkova (Lebánek). kdež jest pípona i: Domaráé (Domarád). — rechtorovi. vyjmouc po hrdelnicích. Pudeme k Hájkm. Ped Iviových. Tak na Záhoí. Nominativem tvoeným píponou /a. Kyliánovci (Kylián). do Janteluóv. Hrozenkov.povídají na otázku: 189 — „í jsi?"* Taktéž: To je Ozef Simké. 3. Húserkovci (Húserek). — (Zavadií). Filí- povíových. k NoTak vtšinou na Hané a na západní Morav. (Gelo). Kubicovci (Kubica^. k Pokornum (Pokorný'. . Genitivem s pedložkou v: Kde tu bévajó o Vemtalu. idu k Miklíkom (Miklíkovci). Tak na St. Blateckovci (Blatecký). Nominativem adjektiva pisvojovacího Kde tu bývajú Kolínkoví : — pravidla jen v instrumentale — (Kolínek).). 4. Sastníkovci (Šastný!). — Ostatní pády tvoí u staekovc. Naši Kuerových ti jina neekli (pravila žena o svém tchánu jménem Kuera). k Hruškom Hruško vcama. u Bursu. Chalupoví (Chalupa). panákovci (fará a jeho domácí). staecko vci se takto : Dti sú (ddeek a babika).

oškera n. (1. škéí. erný chlap). Schniiffler). a) Káp un (to býí káp tak = kapnutí).). hojná m. te šuchtaky po dom. dudta (z^ brbla). lenoch). clo) opletá a) místo opletené b) oplétání. marnotratnice). š^hla fuká). pozad (pozadní obilí. ^do jídle pizdí. Jména podstatná. paíuda (tulák). opusta (I. špata a) co špatí. = mrzutosf). Gedeck). plativý). (1. ale pizdra skláme). skon (1.). nauka (1. šebeta (mluvka). pokusa (pokušitel. z= potah). pikrývá prozrazení). súpora (súporný. surovec). ošala (potrhlý). oapa (nešika). odpros (ódprošení). odrha (otrhanec). p. škodná máa. to bude muj skun =: smr). ospala (=: ospalec). bublá (kdo rád brble). = nájeza dali = najedení (enom do teho. a ja budu vytýkání). špatným iní osoba vc špatná). koka omaganá. dostali obkudy hojn kobzali = obklízení. omakaná). co se zdá býti dobré. vytyk zápar (zapaení). babe). zdlouhavý). (slidi). hmota (1. . odrama (neotesanec. leknutí). drdta n. grmela (hrmotný chlap). obkluda (1. ochlama (= ožrala). škura n. tvrdohlavý). ošuda ošizení. oznak (oznaení. b) Šeda (šedivec). mtac (val. kde se voda spouští na mlýn). ogeba (ogébený. = mlatec). ja^ aja. potluka (potluka. která všecko maí. mrzutost. ej. pypla (fušér). prozrada silná). výtyk (1. ošea (kdo se poád pece se v šéí = smíšek) laš. dy to néni pro ná- jezu). seká = dlník. ije. b) brbla n. na kon. maškrta (=:mlso). (kdo se rád škouí. uha (kdo uhn). zkaz (nic nepišlo ve zkaz).— Tvoení slov. skyda (roba jak skyda. (Istivec). synka do nauky = na poura uení). národ (1. o petrh potrhání). zz na- rození: už byl slabý od národu). — me = sec (. ušima). glajda (nemotora). 1.. lek (. zátop (zatopení). znameno). podmana pochura (kdo má za (1.. aa (oadlý. melec melca (. potahá (i. žena. šišma (= uchma. vytrp (vytrpní). oplata (poplatek. dotra (nešika). laš. ochmela (opilec). je ura (kdo všude ourá. rt. kazí. oiiiaga (val. mlé). ty to zrobiš. smy ti mchy za obkludu). Pípon j- T>. pasa (pastva). který see). potrh. máa (val. mrzuta lovk dotrný). petrh (dlá do potrhu.

faura) (1. —í : uhla c) 4. spisovném jedlí. váa a) vaení (to je vae (1. klocár (val. ár: košár (ohrada oví). žuchla n. brouk). á ív. výdara (co se vydailo. zimur (1. kopal (porn. šantaía (kdo se šance. Drápala (Srkat). ožrata. kdo (I.pchá). — mrala (brala). dímata. lipí. záida zaízení. palír. klásí. = trcha. pohlavek. vinohradské). — Lumpa (ženský lump). i: ovi ovák). výsysa (Herausgucker). varté. ono vymýšlí. šípí. švec). krejí n. al obyejn ala tvoí pezdívky. paseká (kdo poád hubuje). tra (kdo všude teša vaené (pojídlo teštný). žvachla (žvanil). léší. macúr (kocour). Vincúr. hrata (ten hrata teho nahrí namluví). 3. chrastí). = koná dj kmenem slovesným oznaený: fukat— ala. ala a) má význam zveliující: chrobál (veliký chrobák. kole (kly (val. rýl (rý).. znamenající toho. ktadí. chudár (hubený lovk). ani neuoe). kvákala. poádek: u nas v obci nni zaidy). tvza ^= tvrdos b) (to je tvza. místo stromoví íká se strom. = na dožeru). zmata (kdo všecko zz: výada na vyadu si poád to zmate).- nr: divúr (lovk divoký). — n. osyí. mulír spekulant). Brumbaer). (1. vlastní jména v (Drápai). (val. krají. šuchiriH =i švidra (švidratý — šilhavý). šlajfí. úl. vaaja v (-= vaacha). slov. kotár kotník u nohy noha sama). (laš. kamená. pukír. se zabaví). 7. Glóza (Glos). 5. 10. Srkala Kratochvíla (Kratochvíl). trhlý.) tža (1. se „vzá") — hrtanil (kikloun)! 11. a) = : nik : hroba. 9. Pibyla (Pibyt). vrbí. kopá). súsedka). Barboe). kominá. Babúr (pezdívka dítti. mašúr (mašík). pilé. handlé. ne- podara. boí smrí smreí). buí). ptai (1. .=. Vinckovi. cafúr (val. nežli (val. žalá). Datina (Datinský). maliní. faúr (val. kaliní. pchál (val. é— í malér. chudéj (cliudý. chodura (val. to ono chce). vra (pes vrící). Pípony oví se neužívá. na p. zámysía (záchtivý. hubený). šenké. Golda (Gold). súseda (. ura I : mchura (hrubý mch). Kunca (Kunc). sklá (sklená. mazala. v ty ža!). kostúr lovk 8. b) suchar (suchá haluz). Skoro všude na Morav lid rád si pemuje koncovku a: Kydata (Kydal). chábí (haluzí. ptáník). Sedla (Sedlnický). strúí (lusky). tulaka). = koví). bunata (uhal). buí (val. moár (moál). tulák). zlý. 2. klempé. Stuchla (Stuchtý). glajdá) vrzala (kdo chodí ze dveí do dveí. chebzí. Kollektiva jazyce tvoená píponou : ija (je. trat kdo rád (= tra). smykala (1. Stavaa (Stavaník). olší. kíbí (val. mnohem astjší boí). zpurný).— (ledajaký 141 — šišma (komu dílo nejde cd ruky) trí. cúraía (kdo se rád courá). je op. zimomivý). dcúr.). Kubeša (Kubeš).). dlouhý klocek). 6. jahodí. zvona laš. brata (brepta. jí) jsou (val. dobytek. vráža (Kristus Pán ml v ruku vráže)^ laš. Simera (Simerský).

suchoty (souechota (val. honcula (horší než bhula). plkna (všecko „vyplká". metela (metelice). gebula (šklebná. vlastnos kmenem oznaenou : ^ambál. sivula. šibenstvo (laš. Mikula (Mikuláš) : Hivula. kdo bez pozvání všady vleze. 21.. strakál. (oboje). domrzadto (kdo domzá. maklevetnice). hyhula. nosál. mžikanda mžíka. fúsál. vlezlo (1. hlupota (1. švihún = švihák). 17. hodula (dobyte. (las. 12. (1. anda: galanda (milkování). suo. mamulka (1. 15. Miula (Mia : : = Michal). echtaka). 18. fuká). rohál (veliký roh) b) vehké údy nebo velikou mrou znamená toho. beika). dlo tvoí pezdívky osobní: uidlo (zamlklá. svtula (svtácká). švihula (švihaka. pobhlice). lo : opesío (dotrný — klekátko. chlastula z=. která ráda stekuje).). bohactvo slov. trtula (povídavá). prut). zlobidlo (kdo zlobí) b) kleidlo = 14. lumpáctvo. chotiny). da: trúbela (trouba = hlupák). lovk). ýl: stechýl (rampouch). mazula (která se mazlí). enda'. 13. Ota: sirota. val. uhál. muž. rožn. chromál. tulaka — honcula). gambula (gambatá). bichem. — manželstvo 22. hra). darebáctvo. dozírá). chytanda (val. tancula. c) vitrál (val. a) vysoký klobouk b) jméno houby). tatulka. buchál. která se dává hns. fojtula c) jména krav a rožn. ehula (která se ráda ehce = smje). okál. nevlezlo (nedovtipný = nemehlo). kráva). 20. dotra). horýl (val. štraganda (val. nohál. pyskál. jež se chová na hody). zpvula e) slova rzná: tipula (slepice). sthování). tvoí pezdívky osobní nemehlo (nemotora). val. lichotník). kdo má hlavál. tlachalka. strekula (kráva.). skubenda (škubání). apula (slepice ráda apící). rynskula (1. smykula (I. b) Matula (Matouš). mekota (kdo meí). vrzula (1. na p. neculky (1. abrula („kaj ta . šiiupe). (1. zubál. (stvo). (ství) sanu (sa. bhula („lée za chlapy"). chychula = ochechula = chlachula s (ženský smíšek). hubál. žabnál (troufalec. beulka (1. kdo si mnoho vymýšlíi. strupál. hloupost). vždy místo má pípona stvo: htupstvo. oblizlo (1. zíodjstvo. Gabula (= Gabriela). 16. makota (zeleniny). val. bankovka zlatková).— •okál (ten 142 — =d má okále !).- . bohactví). poví =^ Plauscherín). val. 19. na tvoí pezdívky ženské: fukna. ernula (1. ut: šnupenda (kdo drak). kdo se „žabí"). koberula velkým koberem tula (nemotora).) pezdívky ženské bekula (která „ beí "= pláe). chytání). via tvoí a) vlastní jména mužská: "Vacula (Václav). stískati). šekula (má dobrou vyídilku). strojna (Putzdocke). nedvivá ženská). hntula d) jména manželek bezula. necky). ráda se „gébí". se abe"). vymysto (1. kde není rozdílu mezi abstraktním a konkrétním (laš.

omelina c) slámu chovina. vcné: chrobaa škrobaa. jaina ozimé. eština. šorec hanácký) (o. Frolín. sepío. babizna (babsko). chycho (smí.šek). švidro pílišnou. (obilí laš. 32. špidto. 31. in: muín (= mouenín). hloupá ženská). kabaa (škaredý kabát). o»: hluchá (kdo slyšeti maje. jatovinka. vyina d) zápachy kravina (zápach kravský). jmenných. — sladká dínka vc. mokina. šuchtna (žena šoukavá) b) jména manželek: Hoza Hozena. oun) tvoí pezdívky od kmen znamenající toho. šantaa (ženská tebaa n. sekanina. == e psa : (píse). bezina. ý (val. chomto (chomce.) rzné letina (sušené vtví dobytku). oš) hatlaa. dlí = kelá (kelec. uklavina (vc uklá.) : hopý skoký ! ! (interjekce). cesta — šatina (:=: ein Kleidungsstiick) f)=]at. chlasto. peslazeného. 26. 27. ostružanka. = chlapák. krbaa (veliká hlava). novina. modlena (Betschwester). ervenina (ervená pda).) — dubinka. jaiovina. trna: : : : : — pucheina. peršá (kdo má perše. hrab) drobné odpadky ezina. stéblo). šat hájek). ina znamená a) pdu: celina. sladina (síadkovina. laš. — 33. . (step).: izíía (val. n. rozkasaná). ýn: Ferdýn. švidraa. veliké phy). Julín.) prosina. ddiný podíl slovesných i po matce). blafo. 25. hotovize (zásoba). duBanka. kafíra. . (turecká zem). myšina. mlso. mateiza (1. šipanka. klocá (vysoké chla 24. žebraná (nezbedný žebrák) b) ženské = na : drdlaa? b) osoba. též: zgubíík ( = skrblík) zgublena c) jména krav: kropena. Edýn (Eduard). šmurá. éna: hubena (pkná huba). — á : špihtaa. drchtaa která (s rozdrchanými vlasy). psíra (psí bouda). izeií. pantaa a) leda švadlena poád c) pance. gajdaa (rozgajdaná. rybena. slepá. šurpá (^ovoce peršivé = rudou spálené). šmatlaa. ozimina. sušina. zajiká se). vrbina. (val. oarovaná). mlina. cokoliv sladkého. (lovk náhlý). šípinka. se mýlí. soplá. náhlina vl. Vavín. veliký zub). hvizdo (poád hvízdá). on {= . kvokaa (slepice krákorající). sušíra. jarní). htožinka. mchý— mchuina. krkaa (val. turiza 34. rybina e) vedlejší tvary k jiným bez zvláštního významu chlap chlapina.— — 23. tvoí pezdívky (vtšinou neslyší). mazlena (dve mazlík). — — 29. g) — sláma— slamina jedlovina.) val. : ddovize (ddictví). 143 — plesa (plíse) a laš. jatovize. polyká slova). frflaa (reptavá). klátivé chze). šmattá. puchý 30. tvrdina.tum: dubina (dubový olšina. odrobina. p. bidlina (bidlinatá pda. ryzá. suro- vize (surovina v žaludku). chrbtovina (maso se hbetu). — stupa (stupe). kdo nco koná jiným k nelibosti nebo do sebe : má mrou nepknou vlastnos oznaenou kmenem jmenným beblo (beble. hodný chlap). Kubín. šorá (škaredý chíapá (val. kráva šantavé. inka znamená plody keové: laš. aa tvoí pezdívky a) mužské = pisko) hucá (starý klobouk). : švrglovina (= smrina. 28.

hofrava (soudruhyn). zapovídka (1. mrzutost'). oraka. topivo (Brennmaterial). siamák (klobouk slamný). železák (hrnce). k muž. záminka. Slávkovo. vyprovázka (vyprovázení). dk (ják) praští zz: tvoí pezdívky : bešák. širokou epici). mrzutka (1. ). oba: 38. hliák. na oplátku. býti kojeno). ivo: sivo (ocelka. které by se ješt — rádo pstovalo). pradlena). plátežník). fera. palka (1. plávka (plavení deva). makvka ek (makovice). mokroba (mokros). íin sahún (vosoký chlap). chrapu ospalec. pítaka (žebrání). desátka (1. šedro (ironicky). trhaka (trhání trávy). bolaka (bolák). šuchtaka (drobná. míacka (laš. migo (d.:^ — 144 — baldo pezdívky (kolohnát). bídák). kostela). píspvk penvrácení žitých). mluva). hnojáka (1. val. mazlo— cego. jalvka (jalovice). protivník). peeák (brambor iyák (provaz lyeny). chebzo (surovec). zábarka). lútoba (lítost). pilava (1. prašcák (dít. 37. mák (peníz). svážka (svážení obilí). 39. správka. . dávka (1. kopaka. 1. (1. posvítka (val. žn). setí). korho. ava: dálava (vzdálenos). da). roztržitka : (1. koziák (kožich z kozí kže). které beští. draní peí). uák (kdo na jednom míst smutn uí) krchák = manák = mahdák. líka (líení = bílení domu). dojivo. Budišovo. íataka. odrostlejší. 35. (1. kemének zz: a hubka). kyj. dncké: horo (jako hora chlap). žniva pl. (k) 1. pokus). vrátka ^nz). (tžká práce).). pípov: nemam s nim žadne zapovidky). pálavá (1. ueka (1. skládka (sbírka (val. zhiavek zhlavec — poduška). slépka (slepice). = si.- ovo oy : Krakovo. vláka b) zastupuje jiné pípony bidaka (1. spírka (spírání. orgo (dtsko vtší. 1. pokúška (pom. 40. kvták na kvtiny). šíava (širokos). a) il. pusto. útk). tulka (potulování). šklebo. opletaka (šoukavá práce). kucmák (kdo trnový). na vrátku komu co dáti). seba. gebo. pálení). podpalka (1. hádka). cumio. hopso (neposeda). vykládka (= vykládání). (hrnec trák (1. roztržitost'). galbák = levák b) breí). svcení školy. pilno. tíhoba (aegritudo). hl. — hliicho. zalhávka (1. k" tvoí jména prací domácích i polních dika (1. stekio. 42. 4 (zl. „otipky na podpalku"). ba: nádba nadje: už to mám v nAdb. pilná práce). mrzutost) oplátka (oplacení: c) zastupuje jiné pípony: epka (epice). mumák (ne- jména roz- manitého významu: protivák peený). hnojvka). chrapún (surovec). (1. padky (pístky). ceco. bezovák (prut). škeko které chce ješt (dcko plativé). zažírka (1. nosí „kumu". desátek na rženci). = ec : mlacek. 36. pláava kesivo šativo (plá). krchovo. špatný placek (slov. taká : — = plaba. slivo suro (surovec). Jaká mlaba. (neotesanec). natážka. ezivo (nástroje na ezání) (= šatstvo). šoukavá práce). cago.

ík 1. vroch. šmattoch — ocha.— 44. okysanec (ospalec). maoch (1. svaoch (svasynoch tle m syneek). lušnisko. šmurygán. buoch (1. robsko. povrhel). je také strachovisko (strašpytel). židisko. uvíaisko (uvleené pole: „oves pišel do u". mli pijatyku (pitku). e) jaisko. potmlúch (potmšilec). zavrucha 49. uch^ (1. nešika). liskanec piští : 10 . las. lepanec (pohlavek). ležisko (pelech zajeí). ík. ušpinný). školník (1. (1.) eisko (val. jatelinisko. pijatyce (nápoj). vrzúg — „lazi* jak lazuga. s nhož sklizena iiroda kmenem oznaená: režnisko. uha: vlauha uga: lazuga : (val. ulhanec (Gewohnheitslúgner) b) konkrétní zjevy dje kmenem oznaeného. úg 52. kazi). barveník (barví).). zpsoby ran a p. se ošklebuje. Brumm- kraoch (krátký lovk). vynisko c) rukov nástroje kmenem oznaeného biisko. pijatyka: prasátko je enem na (1. : ošklébenec. odranec. devanec jako ze deva). mluvka). kdo všecko „zavruší". kde bylo áráno). rozvalenec (povalova). ec znaí a) pezdívky od adjektiv a participia (1 . strýek). toušek). ucha tvoí pezdívky: papluch (tlacha. (1. nožisko tlo visko (val. = ubožák) — on rznu : se jen ve eišt). 50. babsko. ohavec. . sviák). ohnišo (uh. zemaisko. váhavec). bazgivec (kluk ušpinný). plantucha (1. šmurýg (val. mordovisko (kde se kdo hrdluje. klobuisko. hospodarik (dozorce pi hospodáství). yka: pekarik. plecuch plkoš). . matlocha (kdo se matle). (ue mlynáský). jemenisko. maitel. tvoí pezdívky : bajoch (1. ogebuje). stolík (píhrada v truhle. štn). ezúg : = : motyisko d) nco nemilého. kupik školák). ošklivcem"). ýg 53. (mluvka). pezdívky: poamef) vitisko byt (dol. och. kde nco jest nebo se dje: hisko (kuželna). obhroublého : chlapisko. kde se les rube). opískanec (poád kue. neposeda. tulák. ocha baer). buchanec (rána do zad). náhlivec." 47. „ mord uje"= špatné pole). (praktikant v krám). kdo brynzu dlá na salaši zvlášt valášci v be- papírovém. svinuch (1. (val. názvy lichotné po : náš kmotr je dobré lovisko. (1. zelník (zelný kolá). znamená un a pomocníky pi živnostech: míynarik masarik. — boraisko sám iše vyskytuje (las. šipoch ušípaný. slov ohniše v. ^ pass. zapadlisTco (1. hrdíovisko. divoch). ovesnisko. žitnisko. ogébenec (dcko. palúch (pouzdro na bolavý sopúch. nik: truhlík. rubisko (místo. voatd. 145 — ve stole). 50. hrachovisko. áranec (znak. ošklivec („já nebudu „ostál ošklivcem" jež = nenechám na sob podezení. brinzoch 48. zvuk pily ezající). založí) b) palec). 46. kteí nesu brinzu Ježíškovi). (1. velec (horkokrevný). kosisko. icník 45. zašpínnec). nedobenec. istnik ^ jedlík). zhniloch (lenoch). 54. botisko. propadlina na poli) b) pole. dvucha (dve). zrzoch b) stryjoch (1. isko znamená a) místo.

druhák kr. lokýš (lokše. nudle. chorýš (val. velami. val. lízanec (skvrna líznutím zpsobená). besídka). Sedmina. — . — brnoša (jméno krávy). pytía. = tkadlec). dvo- Babuša (Barbora). žduchanec 146 — (poliek j. osmina. 62. hubené dcko). toenica (val. zitrajško. rak zvleený. ped vérajšky. stapá (stapatý). — 59. oblinec (= oblak. 66. unk (val. radlica (železo na rádle). ýs: burýš (val. oblé devo). = po domácku). gajdoš. štverák. starý peníz mdný (5 a druhý roj. toák Ringelspiel). ptka cifra pt. eJ: síádež (val. 68. ?sa. rovesník — rovesnica. tvoí kollektiva (dle da) bida.). Ondrúš. Ferdoš. paluša. k „zdechlina"). kuinec. nnek dova) — podarunek (dar). vyBas ein Mordskerl). b) tká (1. Substantiva íselná. švác) trusy kravinec. (1. Fabiš (Fabián). losko. chroba. fasunk. 57. Ciroš (Cyrill). Rozinica (pezdívky). — pák jest . vera o viléjšku (gestern um diese Zeit). sedmerka.). u: chudiš (1. kosmá.) = desítizlatová bankovka. svininec. Paták. živoich kmenem oznaených myšinec. devná). opuka). : 67. Janiš. lepení. lovinec : = svojinec (uh. chovanec — chovanica devné chovanka). lapuša (vc daremná). os: strakoš (jméno vola. úš: Mikúš. chládenica (val.) = ung bytunk.). kobylinec. sladkost). desítka deseák (val. devnica (chalupa zdná. 65. lepiša (val. zdechloš. škrtá nec. gamboš (==gambál). darunk. sthunk. zdnica. ús : divús (=: divoch). paterák jsou úle s Prvák. šmaranec. šizunk. letojško (nej- astji v pádech ko&ých): po verajšku. dneško. koberá : a bichá) 61. lepi). osmerka. budunek (bu(laš. fujavica gybas (vánice). tak i šesterka. 60. bankovka ptizlatová. krnús (zakrnlý). viléjško. 63. (1. benica (etice na ohrabky). : 58. krutinec (nco ukrouceného). burý kabát). sko vérajško. troják. (. z= slov. (mkké jabko. = pi dom). pluskavica (déš) — Ve- runica. Martiš.) = krombožinec. chze). cho- = denica (val. platež (placení: to je pláteže!). šinec. Froliš. ertinec (assa foetida) d) rzné ica šulinec (nco ušoulaného). maluša. Dvoják. ped losky po domajšku (val. zgeblý lovk. vc ulepená. pi domajšku (val. husinec. mkkýš chléb). blešinec. ruša (jména krav). devina. bliskavica. ptáka). as: (1. lenoch. holubinec.— canec (rána karabáem). vša: Veruša (Veruna). = první — dvojími atd. 56. ptítka beka o pti vdrech. mu. žebra. dé tvoí pezdívky: šuchtá. ohra- rýlica (železný ryl bez rukojeti). 55. psa. chorý = sndý 64.) = desínák (slov.

Miklica— Miklika. Hoza 3. Izidór — Izidórka. Srba — Srbna. koval — kovalica. — Sthikatka. ula (kula) : Ryba kula. Macha — Maska. na. — —mlatcula pudmistena. osoby). Bíecha — Bleška. Drda — Drdna.Nesrstka Sikora — Sikorka. Šesták — Šestáka. ta jsou spoádána. — gazdna. Vašek — Vaškula. Malota— Malotka. — Zapletaíka. Vašíek — Vašikula. Lašsky: mlatc — kupcula. vidti z koncovek. (1. 4. ka: Zapletal šilka. Rapant — Rapantka. Krápek — Krápena. Kuba — Kubna. Prosek — Prošena. ica: Bednaík — Bednáica. Marek — Marena. Ddek — Ddena. Koenda 2. Botek — Botna. Kopeek — Kopekula. ková— kovarka myslivec— myslivka. Sovíš — Sovíška. Benek — Benkula. Mezírka — Mezírena. Pálka — Pátena. Vlek — Vlena. Šustala — Sustalkula. Hanáek— Hanáena. Martiš — Martiška. posel (obecní) n. Chmela — Chmelaka na: Fila — Filena. Hajduek— Hajdukula. uvka. ternicu. Balajka— Balajena. Stuchla — Stuchlena. 1. Pavíosek — Pavtoskula. mlacka. Antek— Antna. žnc n. Svatoš — Svatoška. Knžek Knžkula. Herci — Hercluvka. : Pozn. švec ženica. starosta — starostovka. Veverka — Vevérena. Gavenda — Gavendica. Sasta gazda švec — Morav pípona ovka ^e skoro výhradní: Mašek Sastovka. Micka — Miena. Satajka — Salajena. Novosád — Novosádka. — Rybula. Pivoda — Pivodka. Kožík — Kožica. ca (ica) lašsky a ásten rožnovsky i vsacky ula. — Koendica. Bareek— Barekula. Hebaka— Hebaena. Machá — Macháka. Na západní Maškovka. —tkalcula. Hajá — Hajka. Gajdošík — Gajdošica. Janušík— Janušica. Prášií — PráChmelarka). Vlha— Vížka.Kóstkula. šesternicu — Mlátili ve dvojnicu. Vría -Vrlena. Kokeš — Kokšena. Stiúkal Mazá — Mazáka. Kostka. Stank Stakovka. Moek Mockula. Janeka—Jane—Peterkula. ti atd. Siber — Seberka. Zkusil—Zkusitka. Nesrsta. Kotek — Kotkula. Januška Janušena. kupec —žencula 10* . Nmec — Nmcula. Trka — Trkula. Kotek — Kotna. Rohel — Rohlena. uvka (po ídku) Laca — Lacuvka. Tkadlec — Tkalena.— : 147 desina jsou jména karet. Velísek — Velíšena. dle nichž jména . pudmístr tkalec ševena. Jména manželek tvoí se ode jmen manžel píponami ka (Lka). Juena — Juenka. — Píkladem jmen vlastních spravují se též obecná jména živnostníkv n. Vágner—Vágnerka. Štká — Setkáka. Peter 5. — ševcula. — poslena. Drmelka — Drmelena. pa- (dv. Jahoda — Jahodka. — Hozena. Tvary jmen ženských. Cipra— Cipena. Stefek — Steféena. Kterou píponu které jméno mužovo pibírá. stvernicu. baa — bauvka. trojnicu. Hanáík — Hanáica.

Tošeno vánek — — — — — — — — — *) novali' se Jednomu domu íkají „u Král". sivula. Drygal— Drygala. Ze i manžely tomu nasvdují nkteré dvody. Marušák. Pinkava Pinkava. íašek lašica (ve — : : — — — — — formulích zaíkacích. Poleksiák. straena laš. Matula Matula. se. hoe vytená mohla by znamenati takové muže. Jména taková jsou dosti astá Apoleák. Na Laších tvoí se jména dcer od jména otcova zdrobovací píponou jat jaté nebo.*) Ze však takové jméno i syna nemanželského znamená. Éehak Éehaa. Hadvižák (Hadviga). val. Polyksena.). žena vládla. Též jméno manželino. jmeŠenkéík. ale muži sousedé posmšn íkají Mackulák. a muži vbec „Marián". a to astji píponou at ate: Janda — Jana. mohlo píinou býti. v krajin mužov neobyejné. Na Valaších „lajtmanák" znamená potomka „lajtmanta" portášského. I jména krav tvoí se týmiž píponami. Znanienají-li nemanželské syny. Petrušák^ : Veruák. Mrka Mra. zmyja zmyjica. Doák. se domem zdržoval. Kula— Kula.**) chtíce tím naznaiti. za manželku. nýbrž po neobyejném a proto nápadném v naší osad jmén t. manželka samostatnou živnos a tedy v dom jest osobou dležitjší. nejen její živnosti nýbrž i jejího jména úastni se stali. Jinde zase muž jmenuje se Macek. ne po jméné hospodáov „Král". . sivna. že domem žena vládne. v polštin. na p. Tragan Tragaa. jeho manželky „Krála". víte vítenica. kteí pojavše jedinou dceru. Tak na p. Janáek Janaa. Marianu. V Hodslavicích jmenuje se z té píiny jeden soused Andrys Franin. ili manžely? V moravských náeích zdá znamenati mohou. Maák. val. jakož i manžel nkterá taková jména u nás skuten toliko pezdívkami jsou. jmenuje se muž po její živnosti haBdk jest muž babky porodní. Bák. slov. **) Klára. jako na p. lysula. pradldk muž pradlenin. Polušák. strakula. Píponou ica tvoí se též jména samic od jmen samc had hadica. že po pojmenován. Štefek Štefa. Tedy jména na nm Jména dcer. má-li resolutní. Vašek Vaša. jašer jašeica. ddiku místa. Píjmení mužská odvozená od kestních jmen ženských.— — 148 — : lysena. Škola— Škola. že znamenají pvodn oboje. j. Františák. kteráž mimo íkalo dm se ponvadž muž za svou živností domu posud „u Marián". Sikora Sikora. V mém rodišti „mynáík" (mlynáský tovaryš) ml ženu . Proež íká se po jeho jmén Mackula. i toho jsou dkazy. a chalup íká se bu „u Franiných" nebo „u Franák".

zimulka (Rožn. htavnka. etka = . na Brnnsku v krajin Sloupské Naše Frán bélo na tráv. maiý Jan. Novotný 149 - — Murasa. Mrka — Mreka. ec spíše zvtšovací nežli patrným rozdílem: zdrobovací šuhajek : šuhajec (statený ogarek (pacholík) — ogarec yk - (laš. hruška eka švrglica (mladý smrk). =^ kozílek). kamyk (kamének). (= ohníek). ec. kozetek (1. Subrt — Subrta. vnuk ík Nkde p. Mužská. barošek (=: beránek). konýšek (coU. kotetek = s kotlík). Muras Hercluva. švrgla = . — lichotný.).): : jamyk (jemínek). v Moravce u Frýdka) posud tak dje: Tosenovan Tošenovanek. ulka: beulka 1. mamulka— tatulka Gabrulka : (Gabriela). Na Valaších jsou-li otec a syn stejného jména. na p. noženka.— : — Tošenovana. : Jména syn tvoívala Skopal — Skopálek— Skopalík — odtud tolik zdrobnlin mezi našimi jmény. nka = . (1. — 2. kamyi). jest bledý). Herci — Novotná — tak Rožnova (dve z Rožnova): To i Kena (-^ zpive (= s to zpívá dcera dvata Drygalova. Jinde jmenuje se syn dcera jménem kestním a pídavným pi- svojovacím jména otcova Jan Mik. jedla ica: beza — bezica (mladá beza). má tu význam (hezký šuhaj) (odrostek). plachetka. tUkfi *) nemá barvútky (= žádné již barvy. (val.*) Rozina Filova. 1. teba byl svým hospodáem a jak veliký : maíý Michai. ruenka. : : trávnka. éiiek hotubnek. ýšek : (= kopeek).). hutubnka. 1. Obdobné tvary neutrální vyskytují se po rznu i jinde na Motav. Drygatata. Adulka (Adléta). — hrušica. kreka. = vozík). neculky (val. Ženská. (na se kdysi zdrobovací píponou se e/r. ohýšek (= koneek). ika hubnka. syn se odlišuje od otce pí- vlastkem ^malý". kamýšek. =^ smrk) — — jedlica.). (ovísek). =^ beika). i : Skota — Skoleka. kopýšek úsek: hrnúšek. (val. ek: vzek se (1. mamnka. hrnulíšek. Kenek— Kena. Íka buchetka. íka: hleka. ale s Nkdy ek stídá pípona ek píponou šuhaj). kam jdete?). Jména zdrobnlá. ovések (1. . kaj idt? Nevidli st Stefeaa? (dcery Stefkovy). nlišek : tokýšek (tokeš = nudle). lašsky yek: kamyek emyek. Kenkova). vrba — vrbica. áreka. Strakovo Pepce bode dróžkó. Byly smy tam Vašatami (dcerami Vaškovými).


3.

150

Stední.
kolce, Idadívce, polence, kopýtco, okénce,

C'',

co

(val.)

= ko
(pl.
:

(eko)

;

svtidéíce, dvérca

tantum), bidélce.
(laš.)

eko
enko

= íko = eko,
:

nebeko, maseko

íko

:

srdenko, síovenko.
(^^ okénko),

ýsko: jablýško,

okýško

semýško

(drobné

semeno,

zvlášt
í,

plevele).

uiínko

zrnulínko.

ií tvoí zdrobnlá jména hromadná: bezí (bezový háj) bezí (si. bezií, bezová chrast), boí (borový háj), borí (chrast borová), tak hrabí, olšií, vrbí (si. vrbicí chrastí vrbové), jedlicí, kíbií (val. — drobné koví), haluzí (drobné haluzí), semení zzz semýško,
:

=

kamenci (drobné kamení) údolí, rolí, huboí (= hluboina).jat -jaté vía, cigána, žía, pána (malý pán), blíza (blíženec), chása (dít), huba (hubika), vrba, róba. chíápa, ogaa (ogar -= chlapec), búša.

:

V zaíkávaích

fprmulích na Hrozenkovsku

:

ven

ved

z vrjédzencí,
s

zimnica ze zimnijencí, úinci (od bosorek) z úinjencí, choroba vóbencí (jako: hrjéba pl. hrjébence, kúra kurence a p.)

chor-

at ate zdrobnlina II. stupn = ek (ec), ka, ko-|-J*t- chtapa, syna, psía, krdela (kdel húba (malá houba), stádo), ogara, búša hruša, kopa (kopka), jaíova (jalovika), chalúpa, košúla, kordúla,

=

kura („maluké, necúlata (necúlky) kua vtší"), prasa, okéna, motovidéla, bidéla, svtidéia. íat íate íek, íka -[- jat: Janía (Janíek), mašía (masíek = prasátko), Hanía (Haníka), Kaía (Kaenka), panía (ledajaká panika).
padála (padáika
ovoce),

= zpadlé

=

jdtko, dtko, íátko: chiapátka,

paátko, synátko, srnátko, psíátko^
-|-

Janíátko.

pídechem šaacko (chatrný šátek), rolacko (role malá a bídná), chlapacko, synacko, chasacko, devacko, žíacko, robacko hibacko, telacko, sálacko, prasacko, koacko, šéacko, kuacko,
jackn^
-|-

opovržlivosti

acko = jat páacko
:

isko,

at

isko tvoí zdrobnliny s

(ledajaký pán),

húsacko

(odrostlejší mláata).*)
1.

Pozv.

víko.

Také nkteré námstky
ti

se

zdrobují: kdokolvíek, cokol-

V dtské ei: „Dám
2.

cosiko". Kdes býí? „Kdesiko".

Pozv.

Hojnost tvaru
faja,
fajisko,

:

koa, koátko, kotateko,

koáteneko,

koacko.

bidlo, bidélko, bidéleko, bidélce, bidéta,

zvoneek, zvonek, zvonek, zvonec, zvonisko, zvon, zvonisko (od nejmenšího do nejvtšího !).
fajka, fajeka,

fajiisko

bidélacko.

faja,

zvonýšek,

")

Tvary

valašské,

s píponami Jat, at, íat, jmenovit rožnovské.

játko,

átko, jacko, acko jsou vtšinou

,


Pozn.
jejich
3.

151


jiné a) o

Zdrobnlin užívá

lid

mimo

nkterých svatých a
VendeHnek, Donátek,
n.

sochách neb obrazích:

sv. Jozefek, Floriánek,

Barborka, Vichtorka, Terezka, Apolénka bíek. b) na sesihinou záporu: Nemám

Pamb — Pambúek
ani

PámAni

chúteky na

jídlo.

perúteky (peí) nemáme,

ani otrusinky a p.

Slova složená.
1. Sloveso se sluuje se jménem sponou i (ideji o) nebo beze spony hryzikrka (lakomec), chvaliúra (vychluba), chvalimaa (vychluba) moiblato (neohrabanec = 1. moibut), melihuba (tluhuba), mihlad (lakomec), mydliženka (lehká ženská), obžisvt n. zbžisvt (1. = tulák),
:

bu

pailata (trhan), pletikoš
tora),

n.

pletikoša (lhá), plodihích, ežimíšek (nimra),

stavinoha (pyšný), tepiíata (divoch), tešiplot (divoch), valigura (nemo-

míatibaina

(tlachal),

kulihrášek (dít tlusté), smrdirobota a voni-

chléb,

uspived (jméno byliny), kopidol (val. 1. = hrobník), neznahaba, matonoha (nešika) ávara (nemotora), íamželezo (hmotný silák), naduj huba (nadutec), oškezuba (smíšek), rozdahuba (otevhuba), vabuchta

(nemotora).
2. Jméno se sluuje se jménem svttonoch (zl. svtlonoš), hromotesk (netesk), žlutochvost (jméno ptáka), škodobortel (strjce škody,
:

val.),

sinokvet (uh.

= charpa),
se

kolohnát (neobratný velikán), rozumbrada

(naseweis), zlolajec.
3.

Záporka nt

jménem: nehoda (nedživec:
nepoklida (koho
(ne.šika),

„já

sem už taký
neposlucha
nešvára,

nehoda''), nehyba, nelova (nemotora), nekluda (neistý,
lida (nevlídný),

nespoádaný), ne-

nepodara,

nelze

pokliditi),

(neposlušný),

neposeda,

nerypa

nesrsta (nesnášelivý),

neuma (= nšikoma

laš.),

neústupa,

nevýprava (kdo se pomalu
zbaviti,

nkam

vypravuje), nezbava (koho se nelze

nezdoba (neistý), nezdara,

nemrava, nehaba, nestyda, necuda, neplecha.
Pozn.
plecha, vši
4.
:

Nkdy

mívá ne význam

sesilovací

:

ngyzda

(1.,

gyzd

= ne-

ty gyzde

= ngyzdo
sluují

!),

nemra (= mra =
jmény:
odkorek

nemotora*).
(deska

Pedložky

se

se

odpk
oprek
laš.),

(odpoinek), obživa, obroda, opalek (zbytek svíky),
(zbytek mýdla), pastap (cár
:

od kry), omydlek n.
laš.),

potrhal to na samé pastapy,
;

pachlop (sucháí se

strom

lesních napadalé
si

chlopi
si

n.

chlup= padati,

Ach Bože,

rozhoze.

ty

Aniko, už

ty roznaša (zcela naša).

Po

zahrádce chodila, rozjablunka sadila (milou

j.),

rozpkní ludé (— roz-

milí),

zastul ich

roztopkný, roztodivný, roztomilý, milý roztobože! zástl (1. „plný tam šedi"), nadkostelí, zahájí, záhoí, zálesí, záhumení,

zástolí, závodí,
*)

zápotoí, zárybnií, záii, podhoí.
na koho

Tak

se vykládá též nevražiti

(—

vražiti).

— —

5.
:

152

Celá vta bývá za slovo pochválembu (žertovný název obuška ozembuch (nemotora), budižkniemu, nicpotak (laš.), namuduša se íkati: „na mu dušu" alebo sem se darebn namudušat (las.). — „Jak se patí" poádný, sklouje se: Mám jak se patího pacholka. Pozn. Ve valaštin rožnovské slova „má milá" srostla v jedno a jako jedno slovo se sklánjí Ach mámili, mámili, kde ste dotel chodili.
val.),

=

:

=

:

Jména pídavná.
Tvoe pídavná jména od jmen
stantivní
i

místních,

lid

všude píponu sub-

any a p.) z pravidla odsouvá a pipíná píponu ský ke zbylému kmeni: 1. iciBoetice boetský pl. Boeí, Boskovice boskovský, Damboice ^*damborský, Doubravice doubravský, Cernovice ernovský, Jamalenovský, roslavice— jarostavský, Lodnice lodnský, Malenovice Opatovice opatovský, Sebranice sebransky, Sobšice sobšský, Stavšice stavšský, Tvrdonice tvrdonský, záhorovice Záhoský, Zaroadjektivní
ice^

ov,

:

šice — žarošský,

Zdánice — ždánský,

Zeletice

— želetský.

ped píponou ice souhláska, adjektivum koní se v ccJcý : vánecký, Mikulice —mikulecký. Lovice lovecký, Vanice (= Ivanice) 2. m: Blotín-btotský, Bohutín (Bótín) — bohutský (bócký)), BoJde-li

lešín

— boleský,

notský,

Domanín

Hošttín
Karasín

erBratrušín bratraský, Cernotín Hnvotín-hnvotský, Hodonín hodonský, hošttský, Hulín — hulský, Chndobín— chudobský, Jiín jický,
Borotín

—^borotský,

—domanský,
Kojetín

— karásky,

— kojetský,

Ketín

— ketský,

Loutín

— —^loutský,

Mérotín— mrotský,
Prosetský,
Vsetín

Slaviín

— vsacký,

Tišín — iský Tišínsko. 3. any. Bukovany bukovský, Chrášany chrascký, Moraviany moravický, Píložany píloský, Rouchovany rouchovský, Opíocany

ínský

— Rošan,

Milasín — milaský, Palonín — palonský, Prosetín — síavický, Syrovín — syrovský, Setín — šetský, Zebtín — žebetský. — Pitín — pitnský, Rošín — roš-

.

oplocký,

Vrovany
na
ný,
:

4. anka,
5. 6. 7.

no:

— vrovský. — polanský, Ostrovánky — ostrovský. Poštorna — poštorský. Mohelno — Mohelský — Rokytno — rokytenský.
anky: Polanka
né:

nd,

Písený

— písecký,

Topolný

— topolský,

Ná vojna
Olešnice

návojský.
8.

nice:

Jezernice

^^jezerský,

Roketnice

— roketský. —

olešenský.

Pozn.

U

Branek íká

se

jednomu

poli

Vachovské po

bývalém

majetníku Yachníkv,
9.

ou, ovcí:

Archlebov, archlebský, Bohdalov

— bohdalský, Tlumaov
(vl.

tíumacký,

Veteov— veterský. Buková — bukovský

bukoský).



10. Místní

153

jména vyzvukující koncovkami icp, si, zí, n, ín, nik, mní mkkou sykavku c, s, ve tvrdou c, r, odmítají in a, ík a vsouvají mezi konsonant kmenový a koncový «, samohlásku e: Hrubice zuberský, hrubecký, Volší voleský, Zubí Hobzí hobeský, Krumsín krameský, Lipník lipenský. 11. Po rzmi: Hutisko hutiský, Brodské— brodžovský, Vrtíž

ped

nimiž jest souhláska,

vrtrský, Dlouhé
12.

— dlouský.
:

Složeniny

Starý Jiín
n.

— starojský,
Nová Ves
vede:
si

Votinoves— votinský Novošanka.
Pozn.
jovice

votinovský,

na Starojsku (u Kunovic

n.

Starojicku,

Novošan

Podobn

i

t^ský lid

Pardubice

— budjovský,
1.

Rokycany

— rokycký

— pardubský,

Bud-

atd.

Pípony zdrobovací.
avý: maíavý (trochu maíý), velkavý, širokavý, vysokavý, hrubavý,
bídnavý,
plachavý, chíadnavý htupkavý (=r pihlouplý) b)
(je

svifavý,

tam chtadnavo), mkkavý,
(val.

temnavý,

íukavý

=

luní),

phavý

(= phovitý).
2. júíký, vHý bluký (= pkn bílý), dobuký (velmi dobrý), erstvuký, mkkuký, lehuký, suchuký, teuký, staruký, pkúký, maluký, teplúko (= hilbsch warm), nizúko. 3. júnký, ilnký dobúnký, mkkúnký, malúnký, blizúnko. 4. linky, (val.): celuký celý, staruký.
: :

5. 6.

tilký:

zdravulký
(las.

(val.)

jutký, utký

= uký):

bilutky, malutky, drobutky,

hlautky,

chuutky, lehutky. 7. únenký teúnenký, mkkúnenko, malúnenko. 8. úneký tichúneko, brzúneko, nizúneko, malúneko.
: :

9.

ušurný: malušurný.
:

10. ulinký, iišinký, ulizriý

malulinký,

malušinký,
velmi
bílý.)

malulizný.

biluneký, bilušenký, bilulinký,

bluiký (=

Pípony
licný, lícený,

sesilovací.

venský, izný:
(1.

vysokúcný (velmi vysoký), dluhúcný
drahúcný, (velmi drahý), horkúcný,
n.

širokúcný, velucny

= velikánský),

chladnúcný, milúcný, ošklivúcný, zatrapenúcný, starúcný

staruenský,

skorúcno ráno, mnohúcno ráz, nešasnúcené dcko, náramnúcený strach,

vysoizný kopec.
Ostatní pípony.
1. 2.

ký: píachký

(=::i

plachý),

malký

(val.

= malý.)

aký

:

dvojaký, trojaký, štveraký, pateraký, šesteraký, sedmeraký.


3.

154

janý
ni.

1.

= ný

:

devany, slaihany, kožany, ružany, ržana muka

(= režná).
4.

nežH

v

Pídavná zakonení mkkého v ní jsou mnohem astjší, zbytení, starodávní, obyajní, nynjším jazyce spisovném
:

darební, vandrovní, výborní správa, dkladní, schvální, obstární, samostatní,

obstarožní (i= obstárlý)
5.

vysní, nižní (val.).

.

pojícný

lovk

(který

hodn

jí),

pojícné jídlo

(=

chutné),

spatný nespatný (val. pátelský), spejný (ilý), mocný (val. pom. = mokrý.)
6.


(1.

(štdrý),

ujný

(bujný),

ujný

jatý

:

bojaty

(1.

= bojácný), štrefaty
.

(1.

= „štráfovaný," pruhovaný),

pasáty
7.

pásovaný), kulatý {=^

kulovatý).

pípony v náeí val. laš. a uh. asté, jichž ostatní náeí mor. neznají ernastý (= ernavý), blastý, zelenastý, ervenastý, modrastý, plavastý, jaabastý (=jaabý), sivastý, šmurastý (= šmurovaný), zelinastý (názelenavý), mastý (barvy mavé). hraastý (hranatý),
astý, istý
:

paterastý

(==-

paterý) v kolikerasto splétaný.
istý

Píponou

oznauje

se zvlášt

šistá (= babušnatá.) bliistá, ernistá, hlinistá

na Valaších barva ovec: babu(ervenavá jako hlinka),

kropanistá (kropenatá),

lysistá

(lysá),

lišistá (ervená jako liška),

mu-

inistá (erná jako muín), okajistá (okolo
hlíd),

oi erná;

okajistý

= škaro-

pistrulistá

(ovce

„pistrula").

prskanistá

(poprskaná), strakatistá,

vakešistá (ovce „vakeša").*)

Kamenistý
8.

(-=

kamenitý),

skalistý,

hlinistý,

zrnistý (zrnitý),

pod-

lúhovistý (podlouhovatý), šátek ptatoistý („co
jací:

híbací,

telací,

má tabulky po sob"). dvací, brusací kame, valací deska,

(kterou se prádlo vale), chovací telacko (na

nmž

lze

hodn

pichovati),
orajici

mlieko

podojací

(=

podojené,

Mokov), sem
prvši

lekaci

(1.

= lekav}'),

pda

(I.

= orná).
ší
1.
:

9.

lonši

(^ loský),
(val. -=

(=

první)

10. ajši:
11.
ji'í

domajší

domácí),

zitrajší,

dneskajší

(laš.)

= ií,

ení (laš.): slepi**) pei,

koi (--koií: sova ma kou
(kíapet=
klát).

hlavu),

kai žaludek (= kaení), kíapi
livý^ zlitý (val):

úl

12.

pchalivý, šaslivý, trvazlivý.

13. ový: obilový

mch

(= obilní,

laš.).

zimové veery

(laš,

--

zimní),

horový

(val.

= horský).
kováov

14. ov, ovo:

= kováv

grunt; on pochodí z

kováova

kováovo
15.

^ (

pole).

po rznu: ševecka praca (1. =- ševcovská), morútný (= úmorný), pekrásný.) krásovaný, rozkrásovaný (
*) **)

Dívka

,.

bliistá," jest blondina, „vakešistá" brunetka.
ale

= slepií;

kúra (ne:

slepice.)

Srovn.

.

„režná" sláma

a ..žito* (no: réž)



16.

155


(subst.

astá

jest „figura stymologica"
:

a adj.

téhož kmene),

Naša chaiúpka je samová sama (= zcela sama uh). Najedli se do sytného sytá. Kúdeleko, kúdelná, nebudu t písti. Lipo lipatá, špato spatúcná! mrcho mrchúcná, až mrchúcná! Ty
zvlášt v písních a v nadávkách
motovidlo motovidlaté
!

Komparace.
Komparace
adv.
neliší se

hrub od eské.
(1.

Veliký

vtší a vchnjší,

vchnj

=- více; dulši

zz dolnjší).

Toliko nkterá píslovce mají
(spíše),

tvary odchodné:

dnes je

mu

vc vcéj (více), spš špšéj levnj (leheji), pokraj to na tenj.

posle

(pozdji),

Komparují se též nkterá podstatná písloven užívaná tma tmj, zima zimj, hanba habj (moža a byt habj než mne), na pedku pedej, na zadku zadej, honem honemši („kerý honemši!^) Sám nájsami prvek bežali =r první na pedku (uh.).
:

— —
:

:

Na Hranicku a Jicku komparativ adverbií rovná se vesms neutru komparativu adjektivního dnes je teplejší, pknjší, zimnjší, na trhu
bylo lacinší
;

jinde toliko místo lépe,

he íká se

:

lepší, horší (uh. lepšej,

horšej), sice: teplej,

pkéj,

íaciéj atd.

Slovesa.

Slovesa iterativní

a

frekventativní.

Tvoíce slovesa optovací náeí, zvlášt slovenské a valašské, ne-

chu

mají ku

tíd

VI.

;

iteruje vtšina sloves ve

tíd

V.

1.

Slovesa
si

II.

tídy.
promíám,
sa.

thnu se mu

— zahýám, vyhýám, minu — míám, — stíhám Nebudu stíhat a podívám
hynu
si
:

vymíám,
nebo stíhá

Stíhá

si

(gravatur).

Ze sa
(

ti

nestíhalo v takový

zadíhám, zdrhám
procestva
sa
ani

— utíkám),

hrnu

— vyhíám,

déš na pole chodit, drhnu zhíám, trhnu podtíhám,

nepetrhaíy, vrhnu

— nadvihám
tídy.

(=

narážím na

nco

v ei), mrzne

— rozmzá.
2.

Slovesa

III.

a)

Slovesa vzoru držeti: držím
sa

domzám, omízá
b)

mi

to,
III.

smrdt

— obsmrdám sa

— zadížám,

hrím — hkám, mrzím kolem eho (=oplétám se).

Jiná slovesa

tídy mají za .

ívati n. dvati.

a) ve

slovenštin Jeua ; viévat, sedevat, slyšévat, kleévat, uihévat,

hoévat.
/9)

ve valaštiné jnvat:

viáva, seúva, slyšúva, klenva.



3.

156


IV.

Slovesa

tídy.

drobím pedráBám (tancuji), robím— vyráBám, odráBám (las.), pravím výpravám, nápravám, dopravám, *) stavím nadstavám, dojím nadájám (= napájím), hnojím— vyhnájám, strojím odstrájám, dlím podílám (podila žebráky =r podluje, las.), moím— zmáám (zmáalo ho

— —

— zváám, vím — do vírám, roním— ráam (^= rážím ovoce), (vyhrazuji), krtím — krúcám (prádlo ždímám), lazím hradit— vyhrážám hrozím škúím sa — vyškúám rozlážám sa odlážám blížím — ublížám vyhrážám, prosím — odprášám, hlásím— ohtášám dražím — dobytek podrážá, práším — oprášám, straším — odstrášám kroím — okráám, staí suším — vysúšám, duším sa — dušam se
v buše),

vaím

si

(val.),

(laš.),

sa,

(laš.),

(laš.),

(laš.),

jak stáá, ruím odrúám (odkazuji ddictvím), svdím prosvíám := dosvduji), tlaím potíáám, uím-poúám, krím skúám,
sa,

strím

— — vystrkám— dy

m

— —

(val.

ukám
:

zaopatali
ve

(laš.

^ zaopatovali).
cho:

Pozn. Slovesa chodit,

pálit,

hešit, nosit iterují ve slovenštin
;

dívám, pálívám, hešívám, nosívám

valaštin

chodWvám, pálúvám,

hešúvám, nosúvám.
4.

Slovesa

V.

tídy.

chytám uchýtám, podchýtám (chápu: už hodn podchýtá), strkám ustkám (svádím na jiného sahám dosíhám, stihám ustíhám, sypu dosýpám obsýpám, trhám podtíhám, zathám („zatrhá do nminy" rodilý Nmec mluv esky), mrkám— zmká sa, zobu ozóbám (uh.),

,

ue

ežu

— navyrjézala

epice (n: navyezovala,

uh.).

Pozn. 1. natahám sa s kíadú^ natahuje sa jak kocúr na okín; dopadá (praes.) dopadá (fut.) pidržat, podsypat (verba íinitiva) pivyprášat jest iterativum slovesa vyprositi džat, podsypat (iterativa)

;

i

Ohleduje husi stáat iterativum slovesa stoiti i staiti. Smít sa iteruje sméjávat sa. (dat), ponese-li pehlíží nco. ohledává
vyprášiti,


I

=

:

Pozn.

2.

nkterá durativa vyskytují
dol.

se v V.
(val.

tíd

za

.

VI.

:

ho-

íka
(val.

si

(laš.

a

= hoekovati),
5.

nelútám

=:

nelituji),

pamatám

uh.

= pamatuji).
Slovesa
VI.

tídy.
:

aruju arúvám, kuiterují v V. tíd nocúvám, poledúvám, podhazúvám, provozúvám, peskakúvám, enúvám, stžúvá si, tancúvám, vypraúvám praúvajú praVšecka slovesa VI. tídy
puju^

— kupúvám,

úvávál

^jak

sa prauvávato

(val.).

Pozn. Slovesa VI. tídy v nynjší
a pece, kdo

ei

spisovné jsou

bez iterativ,

smysl vyvinutý pro rozdíl

mezi

djem

trvacím a

op-

tovaným, pociuje tu zajisté patrný a nelibý nedostatek. „Kde nocujete?"
*)

rozpravám

— vykládám,

rozpravuju sa

= vyslékám.

obili se vysypuje. obili (si. 207. nchuju (nechávám). Iterativa lašská.: — — — 157 — as známém doma. tak se asto djuje (si. — vont voajú (t. chodivuju. vyplacova vypytuju . polihuje. mtativuju. nosim nosuju (= nosívám).) nemže. piveduju. tu mi nikterak durativum „kde nocujete" (str.se vyseduje se kobzale zaseduju.) — žínám . Týž tvar mají nkterá durativa: oni =1 kážu). VI. kde je dnes nebo po svého nynjšího pobytu noclehem. kteráž v ostatních mnohá slovesa tvoí iterativa v náeích jako v eštin ve tíd chodim tíd (-ova.) po stromoch. (val.). zaikuju. val. Pozn. najduje se (nalézá se) uchýtova (uchýtat). -cházím) odvádím). mimova — mivuju (laš. — chybovat =. . ich zaviuju. itam ituju. uzavuju. dokomurky {— vykutávali). — chodzuju n. (= zpívává). nvuju. vychodím. díuju (= dlávám) dlovuju (= dlávávám). snih padze . abych zvdl. vozim vozivuju. táži se známého v cizím mst. jezdivova. (ávati a ívati) Boli — boluje . Zvídám-li však na svém kde v staiti i mst noclehem hývá. odchodím. zpivuje tu (nacházela). cérky rády vonikuj.) (si. jinde se jinak vyjaduje šplhat po stromoch (Ostravsko). prši — pršuje (= pršívá) — pršovato vaim vauju. vykladoval (== vykládával). slychuju . uni teho niduju (nejídají). dokopova — dokopuju vykopovat zakopovali. 6. vonika voní. teho nevažujú (val. domluvuje mu. pro- chodím sa dohledám. obdluje rolu (obdlává). vyhledám (= -hlížím). beru žnu biravam lozím chodic —žávám atd. dodluje (dodlává). vedu— odvodím (=. (mívám). éjává). to nbyvuje (= nebývá) vynajdovata . — — — — — (slýchám). biram lezu (las. z voza. vyndzi na hrušku (chybuje mi eše p toka). kvitka opaduju. Rosa si je zmiuje se o týchž iterativech pochybuji. kravarky provoluju (= (provolávají) ševovac séjat — seti). V. stái mladým (vyptávají se). nvyzvduju.). V iterují laštin naopak uju). ja povdovali {— povídávali). lampa zhasuje (= zhasíná). mamim mamuju (mamova) — mtatim— mlacuju (mtacovac) n. by byl sám vymyslil. Rzná iterativa. (=: val.).). odbiruju (odbírají).) — voat (transit. — (slov. poituju. — siuhuju kazova — kazuju si (sloužím). — íazím (Píborsko.poboluje. chybti (intrans. vykutovali (vypláceti). lezu je též za iterativum. — bérám —bérávám. 7. i sluhova padzuje. Frýdecko) : ve Slezsku dur. („milvám"). (uh.

strúha— stružíca. pabzat matlati se) šobat (mingere se). uhýbati hógat). skéhnit skehýat (breeti). tepýnaf (val. — úzgat: : íamúzgat sa pes plot. 7lTÍat flekúat (nadávati). skuhrat skuhýat. = placho létati). sa (váleti se). icaf — borúchat (rozborúchaný -= škared pobouraný). úgaf úzat (val. hópa— hopýca. tomázgat (idem). dat. kohat cum (velice kašlati). ázat: binkat báat. svai svaíca. špinit špiníca. iichaf: dobit chrpúta. 8. chíat (chrápati: doleha pod kamna. zbíýat zgíýat (slíditi). se). hulákat huláat. pajzova — pajzýa (val. lítat (val. ^ hylázgat n. íaf. — — — — — — koldýca (laš. — ústaf 10. Slovesa intensivní (verba intensiva). plachýna (val. jíti). ehtat sa — ehýat sa (= smáti se plnou hubou). ýat^ íaf. skókat skókýiíat. kobíat (pížgit se. v náeích východomoravských jsou velmi hojna a tvoí se rozmanitými piponami: 1. ga- — — = gýajú). pochramozdit úcat hrgúca búrat (velice hrka). pabtova — — — — — zvoízat. šukat šukýca. vrzugýa. okocía sa (okounti). dvee kržu vrzúga. nkterá dokonavá slovesa tvoí druhé tvary píponou . íamúzat pochramúzgat (zmrzaiti). chachúat sa (cachinnae) kašlati). gagotat—gagýat (husi gagocú.) (kieti vespust). hópat hopýat (skákati nepkn). ázgai: palázgat : 6. — — — krzukaju 7. hcgýat (tískati ním. šviha švihýca. kulhat kulhýat. ýzat: ahat ahýat (val. šotat (pracn sa. hylázat (povykovati). krhúca (ztžka kašlati).vrzají). coufati. = toulati se = pabícat pacgyat. I kotdyca še to klatí se). chodi chodíca. skókaf skokýca.): papíca. žbíat (ápati ve vod). chachýat sa (smáti se „vespust") zz chlachýzat sa. papa (val. si. chípat— chlpícat. nelepos dje. paláat zz palázgat (povykovati). ára— arýca. chrpústa (chrchlati). oha ohýca. váchat vachýat. šeka šekýna (velice kieti: nešekýaj. užchíá). strepitu) = šošat. krzá krzúka! (laš. at. fzat: abrat— abíat. 3. znaící vzmocnlosf zhrublos. dy sa ludé zastavujú). 9. . — — — — sa (toulati 2. ezúga. oha— ohýna na strom lézti). tárat sa taráat . n. hogiat (vz hogá o kolo).— - 158 - Slovesa intensivní. pabízat sa : (courati 4. vát zvoíat ^ zvorýat = — — pablýa(val. packovat sa). ezugýa okýa sa hobtýat (hnízditi se).): — dobrúchat. == utíkati). blinkat bláat. ustavin mluviti — ním— — = lapota). = chlachúat chrapúat (chraptiv 5. —ýcaf 11. žgára— žgarýca (nehorázn bodati). Pozn.

márá ždúrnú— ždurýcnú'. zdíra liznú 12. — — zdéi-yga — šmuryga. (žába škrhoce). škrabat— škrabotat. ápat t). ápa ápef (poád apíte 2. 3. néjsu zvyklá postávat. dcka). (zasmoliti). . peca nco rypkám. šmúraf zasmoliga sa se). civka (pomalu - kyvka sedkaj hlavu. (dítti). šepat — šepolí (ticho šmigat— šmigolit (ezati). crbka — crboni leze koika po jabloni. — vigtotat. syet sykotat. tuíait sa (potulovati se). péi peonif sa (vypínati se. klapat — klapotat. e (slabo dýchati. tak ulíit (liskl et: drobit (drobno choditi). tak mrkat mrkotat. — kopýcnú. tak apoce).žva oholit (plauschen). akosit sa na nco (= íakomit). qat. (do kostela jiti). — to nezralé ovoce ! — koupete). ýsat: soti — sotýsa (val.— — ýcnf: i 159 — chlopi— chlopícnút. onit babra — brabroni : (probírati se v (kapati). gumnú — gumýenú kopnut" ( žduchnouti) spadnouti). maryga. — vrzgotat*). olit: vízgat 4. tupí prší). mrkat mrkonit (z temna mluviti). : doby. (utíkati). nuzait sa. makati). nco navádti cupka bakáí ho. žduchati). tága (ážu) — ažga ten (hnísti. chlachonit sa (smáti se: nem). ytat: ápat— apotat (prší. mžit — mrholit (drobno pršet — prcholit. poikaj by ti (e dcka). tepit (tepati). pršeti). nabakál ho na jíti). róchnút — rochýcnú. šplúchat — špluchotat. bdait hubait (hubovat). hned' zmotoškaía (zmotala). prší). aby s ním šél do msta. <^?V. krukat— krukolit (uka krukolí jak prase). chromka. stapcovati — * Tak i subst vrzot— vrzgot. mgnú* — mgýcnú . I jejich tvary jsou hojny a rozmanitý: 1. zypka tanuškat (-= (taniti. — prdolit (plauschen). Slovesa zdrobnlá znamenají nejen zdrobnlos. smoíygat (hnízditi 13. otat. . tichuko mágat ! — rhadžga''. mu slzy z (plauschen). nýbrž i rozdrobenosf dje v jednotlivé ka(. fíkaf fikoni (stíkati). (udeiti — lizícnú. ignf: ára — caryga. sit. — apkat až by sas fapuškat (rukama tleskati). (žvachlat 5. sa. (udeiti). chechtat — sa — chechotat kývat sa. Jásat — jaskotat (hubou šuka— šukytat. fuet— fukotat. lizoni sa (škéiti se). — kyvotat (všecko sa kyvoce). plkat plkotat oí rumpocú. dret drkotat (nedr! nedrkoc! = nemluv poád). viklat — — — iupoce — — (silno šuchtat — šuchotat. drobsit (= drobit). otikat: baka (lichotivým pemlouváním nkoho na to. makati). glgat— glgotat. až sa Janíek zachlachoní). chlachotat sa. Slovesa zdrobnlá (verba diminutiva). ygnf.^ lapká dluhy do gruntovní knihy (lapat kydati). vzgat — vrzgolit (vrzgolí na varhany). škhat škrhotat mleti).

vrzgolí. honcovat (zajíci honcujú (plísniti). — piskoce (popiskuje). od zvuku: prácú soukati se) cingélom"). praší. piskoní „piští" chtíc nco). (zvonek ve zvonici cingélá. suché roždí druždí. Zena drúzgá roždí. = hovoiti). koirova. tvary. tepatí). uhl = obcházeti neinn). chlapi kúlajú na kuželni osoliti. las. tvary podružné. sa. oit: echrat pižgoit sa — echoit (naechoený (piplati se). veza sa taín (žebroniti). vrká. letina tu rupí (rupt). dit piší (breí. zrúpií to (sndl nco „rupavého".) biní. posmtat" (val. Dvei vzajú. praší (breí) vrkoce .). Binká si dít vrí (durativum). utíkati). mluviti eí = páí).). novnt: cásat — casnovat Rzné (táhati). utit: remti — romuti (val. masné na ohni škvrí. Ovce suchou letinu rúpú. šprhoni sa (chromý sa sotva došprhoníi). kos hvízdá. korovrátek vrždí. štárat— štarcovat (na nkoho = hurtem pobízeti).— — se na nkoho). šermovati). cingat — cingélat s (val. . = drkotati). zmrzlý snih druždí pod nohama. frfnit sa (1. krava práská biem. — — Holub praskoce. kotúlat (trvací) kúlni si s nama (v — — : kuželky) solnút . rupkajú (praskav jedí). chlapec si kotúlá dénkem.). pták vzgá. špinit — špincovat štabárat— štabarcovat (hpiotiti). (rychle jedouce). 9. — žemoit honit — brebencovat (brebtati. žemrat síávoi (val. šaširova (s hIkiW^ ohánti se. pískat 160 — trtoni (tžce se. penzi. — fafrkovat „cingélom. pížgit — šemit= sem oit (enom šemoí = z temna se ukazuje. (piplati. gygla (val. — šibani sa — posmétlova —kalabisovat— kalabizovat. Významové rozdíly mezi nkterými Chlapec píská. praskavého. na housle sklo otesené co se láme. lepi— lepišova pádli sa (vypínati ošívat sa — ošipova sa palázgat — palázgit (hulákati). báá — — — — Opilci v hospod íomíja. kue piší. covat : brebentit sa cizí). vrzolí. — piskonit. sa. šuchla — šuchloni (šuchtonil se mezi nimi == pletl 6. Koncovka irovnt mimo cizí slova ve valaštin i s nkolika domácími kmeny se spojila: kasírovat*. Co se trhá škvíká. rupoce (rupotat). lepati — lepancovat (pohlavkovati). 8. 7.). pléct— plantat. íomotíja (hulákají). vtr hviždí. špárat — šparušni. lomit — lomcovat (hmotiti. etazem. =^ viklati). lomozil sa chástím: la- múzgál sa pes plot do zahrady. (= povrkuje). klábosit šidi se) — pinoži sa (kole usmít sa — usmíchnú sa. vrzuká. == chorý — obraz od slepice). mulirova (= mudrovat). san hviždíja — Ohe praská. Kúlnút (jednodobé) kúlat. pes . obliskuje). rozrasirova (rozrasovati). . — Po- = maliko Vsypnú (jednodobé) vsypa.

v nmž se za války švédské ženy a dti ukryly a v nm od Švéd pobity byly. prosted. : 1.).). (špatný). chudobné vysvdení (jímž 1. laš). ped ševcem (t. ve spojení II. staré léta (léta staroby): dokal sa starých let („vysokého stáí!"). o jmén podstatném. ped kovolem. na nmž se „Ta goralka není tak vopilá jak bévala" stžoval ve Stíteži na Bystiku. Ped východ sluncem. j. (t. pes jeho dvr). níž kdysi uhodilo. významu mnohem širšího strun. 2. východ. to je dožera lovk. umel hladnú smrú. Na roh štola seél. chlap. — : lovk. což by sice všelijak opisovati bylo Starý krám (ve kterém se staré vci prodávají ^= Troedelbude). zlý). si lovk Nmeckém na Novomstsku. mrtvá cesta (kterou se mrtvoly nosí na hbitov).. O jmén pídavném. do „Zabitý žleb" jest žleb ve Stelících u Brna. dráha. ped domem Pavlíkovým). pes kovala. a na vrch tem hnoji spál do rána (uh. Jména pídavná v ei lidové bývají nežli v jazyce spisovném. roh. bláznivý který v lese dm (blázinec). Na vrch jam (pole v Jasené). . I. Idžce tam pes ostuda zdechlina k. do východ síúnca. kraj. že není tak silná. U „hromové skaly" íká se skále. 11 . to je nic po teho sedláka 3. staré krámy (Tandelmarkt). v prosted lesi. Staík seél za vrch stolem (val.Skladba. vyjadujíce : se chudoba vysvduje). V laštin pi urování místním jméno majetníka penašívá se raetonymicky na jeho majetek Stoji ped Pavlíkem. konec. ped Bilkera. p. do prosted' lesa. mín tím. „Devným drábem" jmenovali na Zábežsku díví hlídal. Podstatná vrch. j. mrcha cesta (mrchavý. po západ slunci. západ a s pedložkami a následujícím genitivem zstávají nesklonná: Práv o pó! noci na vrch hnoj (sic!) ním prašito. Podobn pády pedložkové: z Boha tym lovk (niemný. pes suáeda. Mám to na konec jazyka.Obšenej kopec" jest kopec v kdysi pastvec obsil. Jméno podstatné mívá platnos pívlastkovou Spata lovk mrcha lovk.

Parýz (do Parýza). játra (Ji.). (do Lula).). (laš. Manda? Byuo sem na úce. Rodu mužského jsou jmenovit místní jména. jed (val. = bellis perennis). i odpodecku dívka nevdaná mluví o ní k a ní. kdežto v nynjší ei spisovné íkajíc den ode dne feminin tu pibývá: Pešt (do Peštu).. Až po novém bude svaba. je—jedi stedního iskerska rodu slov. Rod jmen podstatných v náeích rznívá jednak od spisov- ného jazyka jednak v náeích mezi sebou. Cej (na Caju) a.). Substantiva téhož tvaru jsou : kancelá. Ptal jsem se v Hodslavicích dvátek. klapeta =^ klepeto). Tebí.). vlanka (laš.). j. — vlák).). myA.).). a z posi bylo. klarneta (laš. (laš. zvlášt v ásti moravské a na Frý- sob neutrem. 162 — tal<. dít). žalu— žaludi (val. Je mi dlužen od tak roku. Ustanovili hromadu na dnes týden.) b) rodu žen- ského: noclaha sátka (Ji." A na otázku. Milá.). j. jitní." — . Byli všeci potluení 4. brko Na o Starojicku a ]ia Laších. l)odešva (.) sem c) . B. do (laš. i ovoc — ovoce (uh.). Pokáme do tak roku. rzného rodu a) mužského kúpel^ (ke). Pídavného všecek užívá se pravideln ve smyslu nm. obyaj (val. když se mluví o dvátku: si byuo. motýla (Ji.). uh. „Naša dívka. S rzným rodem mní se též tvar substantiv a) rodu mužského bot (bota). strnádko strnádka iskerko (laš. tvaružka laš.). Já sem sa ho už naprosiuo (ib. šlenka). jak se jmenuje kestním jménem)..). litra (laš. Holi. myšlenek (laš. pac (laš. rozmarýn (rozmarýna). jaro). Mám ruku všecku zmoženu. c) rodu stedního ranní. (laš. postel (vat ).). : : III. dt - dta v. obracauo sem seno (Hodslavice). vera : Tak rok Dnes týden byl svátek (^ téhož dn& minulý týden). Platnos attributní mají též píslovce dnfis. Sama mladá žena nesnadno té zmné zvyká. strnadlo (pom. zerz (rez).). Lul. Vera týden poheb mla. Ste všecky ušmúrané.). jar (val. obou ísel Su všecek mokrý. byla povo (= práv ped rokem). Sak už sem stanuté (= už jsem vstala)." Hd mi v Morkov. Taktéž mluví se neutrem Všude na Laších zachoval se tento spiisob aspo o tetí osob. Kromíž. (uh. „má 26 rokch a my ma dycky tak pravíme Rodie i vdané dcei tak íkají.: : : — 2. to je temi(. 3.). (laš. 2.). (uh.).).). (laš. Hd — vídalo jedno: „Ternu je Andua. pergamena kapišona játru). íoža (uh. kdežto jiní o ní rodu žoupkého užívají. Hotomúc. uh. se 1. í jsou: od- povídala: Já pravili sem Zelenkovo. „ganz" v nom.).). brlo (laš. O rod jmen. kr — — .). Kubovo a to Kopekovo. palacha (laš. podešev.. stupa (Ji. Nové = nové obilí Do nového eše vystaíme. b) rodu ženského: etaz etázka (val. Víde (do Vída). i v akk. jak které je (t. pec (laš. fazol (Blatnice pom. m. šnuptychla (laš. laš.

mají též význam zrno. appellativa hromadných: Zito má pkný cihlu Réž má pkné Na poli mám pkný strom.). 6. Trnky majú málo pupenca. jakož i o osobách. sena. v cizincoch Šél na Hanáky. Jména hromadná jemene. íslo množné. popukal bych se smíchy. v Turkoch. tam? Nebožík Klinkovský byli poslem. 5. šli do Brodu a zaTa stoláka to všecko šijú. 2. kdy se sváívá. o svainách. schla strachy. Moji milí tam?-' ptá se dcera matky. sya//??/ as. jejich krajiny: na Slováky. jako: proti = ve = „dobré ráno" se a. spisovatelka mluvíc o y. laš. O ísle jmen. p. Idu vait grumbír (m brambory. Tak jmenovit nkterých ástí tla Chytil lidského užívá ho pod krky. co?„ „Oto — m i stydí. na cestách sa zmohli." 4. které se vyká ! byli-ji ste mamnko Staenko. prosa. „v pekly. astjší je tak eený plurál intesivní: mét hlady. laš. sluJiy (synek je na síuhoch :==. (laš. žita. nemohl smrady obstá.). mívají v Polešovicích). skládali Bukvu a žaludem prasata sa dobe vypasu. na služb. sa z Valach.).). Povdli sme to našim tatulkovi. pívlastky a písudky adjektivné plurálem se i vyjadují. zela. nýbrž všecka participia. Dvátko volají k sob: „Male. 3. Pani myslivka tak tam dali nad studnu ty ela a divali se dolu (laš.) je tam Ve Zlín íkají bývá „nad kostely. býl na Slovákoch (= v cizin). Nkterých substantiv užívá se náeích jednotnému íslu v jazyce spisovném: mlýny (mamy na mlynoch mlýn. — Ve škole koplo!" když se mluví (o psu). zlomil krky (uh. ve Vyzovicích jest pole „nad msty" podobn di v plurále o jedné osob: — a : . Je-li osoba ženská. Plurálu jména obyvatelv užívá se za jméno .*) choí. vrátil Osobám dosplým se vyká. esli m to neužere ? to Néni toho nikde. otavy. „dobré svainy" val. na Lachy na Horákoch na Dolákóch." jen jeden kostel. na Valachy. obila. ! jest rodu ženského o mužských osobách ve rení : milá brachu IV. ovse. a jak sa to oháá (nadutý lovk)! Neumí i ani zazpívat 4.! : : — átku se tím 163 — dvata žalují: „Pane reclitur!" „No «Kdo e kopnul?" „No to Tižkovo (dve ížkovo). Dlat sme uhel (slov. *) užívá se byli plurálu o každé osob nepítomné. Rodu stedního užívá se i o vcech jiného rodu. V té pak píin nejen urité sloveso. Nkterá klas. Podobn Tatíek blúdili. Jméno hrách. s opovržením : Vri to po m. ze Slovák.Byli ste „Byly ste tam? ptá se Dle toho by eská sob plurálem užívati mla rodu matka dcer. 1. mužského 11* . písudek pívlastek jest rodu mužského. popadl ho za pasy. laš. v zvlášt druhy obilní: za pluralia tantum rža.). po hev!" 3.

inši. on. o kolikati? (slov. rate naspoit. tla. kolik vela. . otec nebo matka. Za eské onen užívá se složeniny tam ten: na téjto stran tam na téj stran. inakší. a to v nom. Sv. mnoho. Jozef. tele. tak nech je.).) hojn (laš. nvelo. ona. strýku. Kolik tolko tele (val.! — — — 161 — akkusativ pisvojovací námstka nas. : Pi V.): Vedle nkolik užívá se astji slova pár. : Za vztažnou námstku bývá nejastji samo. — toléj. A dyž do toho zámku vešli Pišla na zpadek (= na zpátek). Dol pora Dam vara po paruch sklenek (Píbor). kelko =: — telko (laš. o kela hodinách ? Velo. co kdo práv urit íci nechce nebo nemže: Kde's být? Hen v oném. sama tráva.).). O námstkách. kolej teléj. kele — teli. . kteráž i znamená tolik co minulý: Tam ten rok. a v akk.) ti padú. má tvary: iný. Vrána Jiný samá erná (= všecka). Sét sem s onýma. znamenajíc tolik co plný eho: Pole je sám kame. jak ím tá kasánka svdí Nejsú tam naši? (t. . Jak Pamb dajú. tele pólo. proste za nás za híšné." praví o sob Androraacha . pibhl sám smích. . pora grej carv (Frýdek). to užívá se zvlášt asto v pohodlném slohu pohádkovém: Potom šli do zámku. tak velký") zaStaroeské koliký toliký (nyní „jak velký chovalo se posud na Morav tmito tvary: koliký toliký (slov. 5. tam tú zimu. Ukazovací námstky ten. Na Podluží a jinde na Slovácích i o Bohu a o svatých plurálu se užívá: Pane Ježiši Kriste. váš vyjaduje se geniPotkal sem vašich staiká. Podivte sa na naších mamu. (laš. kde idete? Vitam vás. inai. 3. . s námstkou Euripidova: „Pravili jsme. Balajkovi (t. hospodá nebo hospody). — poá — — — — — tá roba je samy je klebety. Kožíkovi. kelo— tlo. — telej. ta. 2. keli. nvela (laš.) velej krajuv — telej krojuv. kela. Marija. . laš. v ostatních pádech spojené jakož i co.) = moc ji (val. A dyž na ten zpadek pišla (laš. Bou šohaj samý švarný (zn velmi). 6.) == vela. 1. ten rád Podobn: Staenka. sama rados. 4. Námstka oný a é nemá platnosti ukazovacího onen. koár býí samy svtla. kelky— telky kelo-telo. strom je sám kvt. tivem mn. ten radši za kravama. chodí do školy. Sám sama samo stotožuje jakoka výrok s podmtem. ale Janek.). nýbrž znamená všelico. Samý na velmi : Podluží a na pomezí uherském znamená tolik co všecek. — (val. ono: ézoVrs? adroi tíjv neživot. — kýla — kýle. nebo tetiko). (laš.): tla kniha. kolky — — —tolký teli les. kolko s teléj lidmi (Jicko). — tolik. slov.

nmá (op. lecihdo. ^vvj a njaký pidávají se k íslovkám na oznaenou potu neuritého: To može byt svých ticet rok. s'"aí. Jako cizí.). uh.). kde kdo znamená tolik co „všeci. Je tam eše kerási hruška (nco málo hrušek)„Máte. Až nekerý klásek je dobrý ( málo který). co piklonn nco. co tšívata. 8. co jich 9. Kde kerý. kdosi. jest". Keré dit je velice chytré. sta lei vola (podl. neústupný a Di ty jakýsi Byto by to jakési. dávajte o své. saco.— Kde je mne za ten iní 165 — chodíí. (val. volakdo.li oechy?" „Eše tam kerýsi bude". sakdo. pece nco). neslušné). slizaj s ijeho. riia chodníek.). ale ruka nechce si úžit. „S kerým košem pjdeš na ty jabka?" „Mi je jedno.): nkdo. cokolvk. nevím ani sám. Týž význam má substantivované ledaina Nekupuj takovéj ledainy : : ! — Je to všelijaké! svéhlavý. kolvék (val." Jaký taký výdleek peca pi tom bude. : Slovce. kde. Aby to nebylo kam kery kus (= nepoádn složeno). žáden.). málokdo. To je ledajaká roba. s kerým tým. kde jaký. a las. Zpedy grabni do svojej kapsy. — ma mn — — \T. anebo když se nevztahuje k substantivu. Pišel kde kerý žebrák. ne (laš. Sndl kde co. Ledakdo bývá asto s píhanou To by ledakdo ekl. Už zme spálili kde jaké poleno. dobré). O slovese. potem do Zpedy zamta ped svojum svium val. nimaš. nýbrž i cizí. Pojem neuritosti vyjaduje se velmi asto námstkami souvztažnými: Pomože nám kdo ten (rz pece nkdo se najde). tam žádného. 11. 9. Slovesa abstraktní. barkerý. Vydláš si co to (= by ne mnoho. ne). Kerý — —é cí užívá se jen ve spojení se substantivem. : Nmaš V náeí la-šském nmas. Keré (zemáky) budu nakažené. — Nebu ! jakýsi! (= nebu tak dybychme ím toho neudlali (::= nepkné. Snadno a dava z ijeho Nmaš koa ijej. tak jest i iji^^^ nkoLo = . svojeho. si. Což myslíš. ija^ ije v laštin znamená nejen H. *) = není) se kdo. co mi jest). všelijaký. co Ach néni panenky. nevyroste. Za . vodit ? co sem po nm kde je tá panenka. Tam toho nmá. ledaco.). Pobyl tam njaké dva roky. Jozef sa na cosi pohnval (= z jakési neznámé píiny). sakerý. Já eše bych býl jaký taký. zarsti chodníek. 10. 7. Už sem pozobchodít kde kerý chodníek. Už o tom ví kde kdo. nikdo bývá z pravidla žádný. Letos je enom nkde nekeré jabko (= málo jablek). nima jiného (Frýd. leda^ vseli. ijí. Nimaš tam užívá za nkdo. potem ped ijum (na Opavsku*). námstky neurité. co ho šlapávata. jsou (val. málo. s nimiž se skládají har. volaco. 1. že su ledakdo? Nebudu otvírat ledakomu dveí. (= ne hrub p. Su jakýsi nemocný {:=.

O pedponách.). mli na bys tam tam netozit. Vil. Nima abstraktního býti: — stane. Mohs mi toho neposílat (^ emu's mi to posílal). jmenovit ve vtách záporných Já vyhazovat. ml"s tam nebys protoho. a hojnji užívá než jazyk spisovný. matky nestane.) sa vám to hodit. neprodávaj Na kupovat? Na co st ho pušali! Nadenníci mu chtli utíkat. napájat. j. neho ven: se) b) zem. — — a potebovat postit se (val. Nebudu staovat až v Holomúci. — si novou chalupu). sem to — : Sloveso hoditi se jest významu trvacího ude-li : To sa mi nehodí y>raes. Nebudu sa s tým natahat. — na : Píborsku užívá ustelu sa. Až mne neich doma. Vyzelea t. syp.) Postelu sa a lehnu — Vystavil sa na vrše si (= postavil si a tož si vypožali ' = postavili (val. Postavili nvou chalupu (val. Eše mi má kdo pomoct. ste Pro's to mu to dávat. Sloves trvacích a optovacích oznaujících dj mnohem názornji a konkrétnji proti abstraktnímu dji sloves konících. dávat. My zme to tam neskovávali. vozit sem žito. se též prostého postit. Mimo a) to bývají z tam pedpony asto jiného významu nežli tuto vy smr dje (val. vláit. Kdež ich máš? (=kde jsou?). voditi. Nepotebujem sa tvéj rady. chodit Na by = nevta tým na se s tým. staví novou chalupu -^ hraje si. až 2. Buduje sa ^ Za vodiku hraje sa céreka s ho- lubiku 3. e lidu správnji : vás nebudu zaháat. 1.). Na otázku: „C2's tam dlal?" odpovídá se iterativními slovesy nositi. hr dómu (Kel) — hybaj ! ! pakuješ ! táhneš! rušaj ! utíkej. = rozzelenati lžka a lehni si na dj vykonati Toho on možnost Vylehni z : nevytrúbí hudební kus na jeho umlos trubaskou jest píliš ne- . sa nosit. Neihét kdo byt ve stodole. Starú ttu bude zhazovat. Já sem to tam nedával. Budeme zabíjat. pro ste tam lozili =-- mPs mu ses s nedávat. Nosit sem tam psáni. tam Já sem nic neobjednával. 166 — Avšak i v jiných náeích sloveso míti mívá platnost" Nemá nám kdo veee uvait. Mla jí vil ty peníze ktast. chodit. jak s tebú bude (= nebude). skováí. Nemáš ich tu nikde (== není jich).— nic. pro's to tam chodit.). si. voziti a p. Neihét mi kdo žita dovést. Sloves pedponových na oznaenou nejjemnjších odstín myšlenkových v náeích mnohem pesnji se užívá nežli v nynjším jazyce spisovném. Sta vypravat chlapca to kdosi na iný pole. Mohta's mi toho nedlat (= pro's mi to udlala !). laš. Nedát mi toho kupovat. Zvratná slovesa pohyb znamenající v imperative a v imperativním faturu zvratné námstky z pravidla pozbývají : chra (= Význam dynamického media mají zvratná slovesa prosit se se: Neprosím sa vás. vláit. Vedle sthuješ ! — val.

jak bude! Moc jste za tú krávu zacénili (= „vysokou cenu udali!") Spatn. to staí.). = zstal . Co tu nasedíme? se naprotivíme ) -marn bychom mu protivili.) vypasou a poátku. za.po.co tu z vašeho stání bude? Jdte radji do práce.).) p/V nocoval = po. (val. Zadímaío sklenku mi (val. mj syneku. — Zatvrdavý -~ trochu tvrdý. abych mu zapásl. do a) dokonení dje vozil. b) dosažení eho Dyby ím lešti na táckách vdolky nedopostí c) tož sa ner^-^vozí. spotebování eho : Už zme všecko teplo vyvrzali Za zimu zme stlali. popásti. po: dondu k tebe (podl. a kdo tob zapoháá. Zadivíí sa tomu (val. po mi zazvihnúí (= pomoz mi vyzdvihnouti na záda nši trávy). oraj.) = po. Zahnvaí a na m = zstal (laš.). val. „pekvapil" ho svým zpvem).) = «c.) -. Zachtli sa (zamilovali si zadlat (val. 4.) = joro." do noci. než pojím a p. když pišel na lepší stravu.- wurde): Zabylo mu ho tito.).(ješt dosti nový). aby ho náležit zatroubil. Jak si zaadím (~^ po).) po. Zašípi hrušku (val. Tak mi Zahasiía svtío -^ valaštin laštin tvar zahylo znamenající pes astý nastoupení dje z. Statku sa nedohostí. vyskytuje se nejvíce Dondi tam úchylek: (podl. darmo tu sedíme. dokaj ! (pom.nastoupení trvacího „hlásil se".) = popros.— snaden. o. Zahrávat" dia (t.) = po.{íysvszo.) xi : ste. jako zapasu = z Pkn ! = Kde sa (val. Zabyío ho teskno. Prosil mne. 3. ale nedobyl nového roku. Ovce sa ^ už nejí tolik. vysolili.). nemožu se). t. Zabít = ve Zanocováí v lesi noc jest (podl. mkko zabyfo. se Tým ich nezabohatíš! (val. Už zme všecku slámu vymydío vymydlili. Ano. dyž já nemožu (val. Zaptaj ho (val. nastoupení trvacího „dímalo sa mi. Zachoél dobe sa zadržál (val. = pi^ Pi této zi. Zabyío mu slabo.) í-oz.) to zapadli (val. dom a p.vdávat. Zahlásil sa k nám (val. Všecky peníze zamárníí (val. niti vyšili atd. nedovšímeu si (podl.*) d) vydávat (val. Prachu nasedá na prádlo a potem do toho zaplesniví. Byla tam. j. ho zaprosíl (val. oraj. Zamdleía v kostele = o.). za vodu. vysvítili sl 2. hrou dít pokojiti). uh. pípon Nemožu si zapracovat (naíkají žebráci). když kámen nesl. Kohút ho (erta) zazpíval tož museí kame zhodi (zazpíval práv. „Po mi zapás krávy". j. : Už ty staré zvyky domírajú : Ohe do- hoívá.) stlustnou. Zhodli Zánovní kabát . i 167 — já všecko To c) vyzpívám = i hlas mj pvecká zrunos na t.) . ti veliké ban oléja. 5. Už se zajedí = zachoval. j.). Oraj. ustaviným „vrzáním" (otvíráním dveí) pozvypouštli. Mám dia nemocné. na: Co tu nastójíte ? -. z : zhodnú hádku (val.) = o. Tak jsem sa vera zastarala. a laš.) =. že sa pjde podívaf dóm (val.zatím za mne. Co sa mu Co sa tom napííme? Nynjší e spisovná nezná tu jiného slovesa nežli nm „spotebovati!" .

— „Postonává. si Ti posadli ! (Sedli dlouho do noci.). Mosíme všecky dti pizpvujú.) = po. ti mu to jaksi divné. Pozdávato sa (val.) teplo. až zakviél Želé pišepluje == trochu chromé.) sa = e. od: Odsíkajú. kdo práv nkam (val. málo na svt nabýi. Pozúfám že leze. Už sa nabyto zima! = už je dlouho zima. nad: Nadplákali nad ním (nad nebožtíkem). Odespali zme = usnuli. -^ (trochu pejel). po. ekati vtší ceny. laš.) Straky a pojinší ptáci = jiní. Odda = odevzdati (laš. že ohlúpnu (= že se zblázním. Otrhél v z. tolikrá mosí pitrochu zakalilo.) =/)ro. Nemožu obležet. rychleji nás. pro: Všecky peníze pronosíl na šatoch. céra sa pivdala pišaova (val. Z Hošálkovéj jedna odkázala na ma = vzkázala. Obliskto sa mu obliskujú Obadit Zdálo sa n.) na chalúpku.)-=/>o. Byu sem sa nekeí v ei : pejí (Hodslavice) = pro. jako provda céru. chce za manželku. že by mne chtla. Postla ". jemuž i ležeti i sedt^ est obtížno). Pebudžic = pro. o. zahálka. povtší. esi = zcr. jPosete. hrái. 11. Sám podlám (více nás potebí do toho). zahale. postávka. už by mohlo býti (val.) =-- (val. eše Ten se o (chvilku). — Posušité devo = které brzo vyschne. (t.— — Co sa 168 — Eše sem nabrala sa navádíme? Už je to máío platné. Ponášala sem semeno (za rozsévaem). kolikrá pihívá. Popásám sa dóm (kdo žena s pastvy pi cest sem tam ješt dobytek popásá). = (val. Noha mu = sebrala se. odžínajú nás = jsou námi. Peda (laš.): Kuchace Polež si sem to oddala v kuchyni. postava zaháleti. Pika na sen. Jak odpoklúzál kon. Pochévá ^ -= ju = miluje ji. Ale si v emfasi znamená táž složenina pílišnou míru dje: pijáci). napili a naspali. 10. Boty tak sa Noha otá. Tískami se otopí zn. poléhá. Zatel ho to omine 1 (val) = požnou Oseená (val. po : Postál u stodoly (njaký as). = trochu. Pemluvi (laš. Postarší. na dobjtku a p. Podtužený Podlúžky — malé dluhy.) Sestra -íúka = oblehla = ulehla 2'. 7. . Co's podlal.) --^ pomladší za. Pichromuje. šél na pole. Najedli sa. si ti (futurum).) aby toho nechal. otekla. nemocna. U nás Pikaliío sa mi seno ". pomenší. až se vykrmí) Natom si málo pikáš. Prožéni syna (val. vyhešili-^ „Já položím vyhrožuje se tomu. obsedt (o nemocném.) = !" »/. (laš.. otrnuía = pestává trnouti.). na p. Syn sa piženil na podsedek. Strom sa pijal (val. Nabíza koho (val. poleží (tžce nemocný).) = šatiti. Staenka nám všecky dti odpstovali. Obsi ped obrázek na stnu sekou. až bude dražší. Propkne dvátko pe (laš. Prádlo oblá = 8. pi: "Vz pijel psa. Neosedí celý de bez práce = nevydrží. Pomsna (val. opravit (= pimastiti). nh) ~ pro. stávat. posedává" íká ji nemocném Potoho ne- který neleží ležmém. 9. (val. 6.

) = podhrúzit sa (slov. Už postávali. Udíra€ na koho panáci udivili! (val. nenajdu toho. Upát si kordulu f?/topila. Uzmáhál sa (val.). Pozabývál som to (uh.) -= umíniti. z<k Umarnil peníze (las). ale letos sa z". sa = zamnila 13.šecko ím pkn- rozpovdél. Vrúble sa pozujímaly.) — pozapomínal.) = Uvínit sa mu to ulíbito. podhrozi se (han. nebo. se. skládají se složená slovesa trvací s pedponovou skupeninou po?. To ju umeŠkaío = zn.12. Tak sa ti = = = ! a pedpona n se slovesem na oznaenovi možnosti. Neuhlédái ovoce. Všecko mu pozvytípát.). Pemsila žid). Na Vatachoch taciéj dobytek ukúpí. Až pozumývá náení.) -= dotírati. Pozaorávát po kúsku. Nemám zub. Zaobléc— za- . bu že nkolik podmt jeden po druhém stejnou mrou dje se zúastuje. že. Neustaíl by mu í (val.) = na. Upalita pec si. upozdty. . 15. Už nehodíte? = odcházíte Vera sem sa „báti se'' se u chodila. Uvžaé áe (op. Uhynula mu kráva. zpsobilosti vykonati dj slovesem prostým vyjádený. co ho kde kady poznadostávál. od ovoca. predevzíti pro. To se dje vždy a poíná-li slovo sykavkou s pouhou pedponou po. u: Uchodili ped ním Už sem (val. Složeniny takové dodávají ei veliké uritosti a strunosti. Stromy sú pozohýbané jehlice. : Všecko sem pozapomínát. Pozutínál všecky haluze. Poznavypožávát si penz. Rozzatrápené dlo 14. nech ide. Všeci pozutíkali. ukiim ? =: co to plátno (srovn.) sa jak bál. »'. ukúsat.) Ustali na poli (val. Všecek chléb. Penadivili sa = velmi se podivili.) zr pi.) Rozpronajímát od gruntu pole. Na oznaenou distributivnosti dje. if. pozvyvlékaía Knoflíky sú pozvytrhované. Vám žádný neuhoví =^ vy. peca toho neubújím. Pozotvírát okna. (val).). i jest poet takových složenin pehojný Ptáci pozulétali. Udát sa na študyje = dal. (laš. Poznadstavát sem kdejaký kúsek Jiné dvojité složeniny Pozukazuju ti. selský kroj za mstský I „pektný" Dybych sa rozhledál. unesu.). nemožu masa ujest. sa mu (val. Pozobjížát všecky. = vytrvala. Nkolik pdpoit. Velmi asto skládá se koho = viným uznati (zl. Uekli sa íval. bu že dj slovesný nkolik pedmt po sob stejnou mrou zasahuje. Co bych (val. kde co mám.) ^ z.). Ovce sa porozbíhaty. V. Poznavlékata. bez výjimky.) = po.) Co ja se s nim uhnvam. : Sak sa dorozpráváme (val. zdrobít do polévky. Nech mne. Upoz volit sa. sa ubát. Všecky pozvyhazovát z izby. Byli by unutili (val. Byío tam pozavírané. uhryzt. ale pebyta (srovii. Pozvy- tahovát hebíky. Velice (val.) = utíkali. Pozopijatse (laš. Pozamykát truhly. Pozvyptácát dluhy. su všecka chromá. Pozvyupomínát peníze. Uhrúzi sa pod vodu (val.9 - pe: roz: Bylo jí zle. laš. Sám toho býka neuvedeš. = nastoupení trvacího jako: ulekl jsem Už bývajú Ulíbita ty jabka zralé. šak já to uvezu.) = zstali. Pozobchodít pole. užívá se jich nejastji ve vtách záporných: Tech krav neupaseš.

Dál sem chasteba: bar je bohatá. bda na rozto. tvojí spejnosti A dyby sa mu dar. až nebude-li pršat. „Vy ste vdovec. jiného: . Dajte mi nkoho. las. ve my máme nakládat! „Vil už aniž tak ne jak zrána. dos si nauhýbál.. „Ba. pišvduje. Na tom až tak nezáleží. Kelecko. To je veliké lumpisko. j : Až neupadneš ! Ponáhli sa. zezulka) až kdo povídá (= málo kdo)." i = „Po sem!" „Ahá. val. spurlos verschwunden). =a (val. brzu (Karl. až a neekám. nebo za drazem pohržky ale sak ba.ticho ito = honem 1. až €0 nesníme. pohodlné ei. co (slov. Francek . pravda?" „Aha. on peca neuzná (val.) = ne: p tetí kopy „Ty's mi to Dnes nepijdu až ale maso sndl?" „Ale co by!" aniž: Ale tož ty. Cekám. — — : — — ! — — — ma irui níkovi jabko. úelné: Bžel honem.) = brzo.) b'íz (Jicko) == prý on tam blíže býí. on blíže o tom ví. Povz n. mstkami a píslovci = . Jemen máme až milá vc. co by sa s ním zahrával.. Séct umíja až kerý (= málo který). Nech kiá bar všeci. ale co by (slov. sa mu. Bo sem ti to davnó povdat. Bar pod íavkú penocuje. — (slov. ve složení s nábda réta. až špatúcná. 3. bar kde. = ošatiti (val. palicú. Sak já mu dám. až mu dám. bai. dyby tak chtlo hodn pršat. až hodn pršat. Najít nemohl a nemohl. Oni cheli. porozpráváme. val. co býl takový bohá (= takový 2. uh. lec: bar kdo.: ! — obléka dti Trochu si 170 — síly ustaviným Ten sa nás napodváál. O píslovcích. Ej. Ba pišvduje vli ba šmaka! byli.)=^ 1. = ano (uh. penz. ásticích a mezislovcích. až oni sú hluší. a zmizet (er ist A: Zmizel néni-liž (aj) ái). val. „Dajte mi kúsek!'' „Pokuj.) = nebo. až jak to vypadne. výsledné: Sám nevdl kolik byl bohá. Peje si až moc. až lumpisko. — bar (slov." bai až vím.) uvozuje vty Ctt citte . co by došét. — „Je tam zima?" pkn — pipojuje se touto spojkou opakování týchž slov: Oni sú hluši. Nuž bar (= tedy tebas.). Už sem Vypedbíhali sa (vyerpali své pedbíháním). Vy- derte dvin 2. abys mne bil!" — ai l. 2. Jicko) l.. že nevdl). Jieko. bai tak. su. tebas roznadonášáí všelijakých Co sa ten dobrák naza- ujímáí sirot! Sak zme sa na a nazpomínali! YIII. co by sa dostát z lesa. — a6o (las. = i: Ba ácha v noci sme tam akoli." Néni až tak horko. spojkách. — ai sem ho aha = ano: 2. nezpívá jak je krásná. co by tam zavedl. l>o (laš. vždy: Bo si ty sam taky.) = nebo. Za loudávé. Eožn.Pome radši!" Bai (Hranicko. též: aZtinzasi: Mám ale o desíti. žita. bar kedy. las." „A vlha pkn-li zpívá?" „Ona aniž tak až: 1.): Šli tam tatíek mamnka. — = ano. až ona i-echytá zajíc. Až kdesi cosi našel peca kupca. ovšem : bai. Dv hodiny dobe mosí í. Pokaj ty špato špatúcná. bhy rozto! (val. peca jí nechcu. „Kukaka" (m.). až by to ostalo tak. pišvduje) 2. brz.

^= dyž.). henkaj. fuka. val. = pro ne: vždy (laš. podl. val. uh. hevka. drév to udlám. ežli (sev. idú. to mu neuškodí. = »a dom dolf.) = až. na: em to bude sy (Zl. uh. bylo pknjší V tym henkajc hebaj ež velo.) = tam : (na otázku: kde?). : = — — . ež na svojim potu. val.: — 171 — sa potíí. heneky. Co chceš? jak mile: ím to vytáhnu. val. co bude ráno jak krásné. dnnsaj. je tam. co být tak opitý. hynajky — — : (laš.)^^dycky. laš.). až se potil). uh.):= daesajky (laš. = á propos emu = Cajda zaboí som vám povdzc. ^Kup si to!" Dyž nemám penz. hojn nas bylo. dy vtr v nižin.) Prosím vás. dóm než: (Slezsko). (laš. dybyste mi nejakú vdomos dali. mohl.) = 1. nedávné. Já drév já to udlám!*) — dy 1. hevaj.). pro (Jicko. Ai co sa ožením. hnekaj hev! hndaj (laš. ano. Davne. hevkaj. Jicko.). ! — Jicko. vru: A ajda. Nemože prodat téj chalupy. enom (= opovaž se !).). dy . (slov. Eja (Bernatice) enom (slov. vždy) — = dnes. diípro {\sLŠ. tam hodzeny id kanálem. Hen. las. co sa lekla. už ich vidC na poli. když 2. .) = ím vrn znamená svita. ho (Jicko). enem a ene ano. my idém na huby. Pokaj. — deprv.). iim>i ni 3. hned.). tetiko !" „No pijdu. to jí nemože día.). na dl^^dioXvi Kel). rodie možú se mnú byt. ež dnes. laš.) mnoho hned.) (laš. emu. (Zl. laš. Op. co pršato. Hn zamdlela. hojn chlapv. emu je emu. (uh. enom. hic = sem po — — — *) Pv. hynaj. — dicky (Javorník. cokif^ cofel (slov.)^=teipTV. Jicko) (dám) až enom! „Pite k nám. Pokaj. zr hojné (laš. uh.): i já blázním? Nvim. Sak já (laš. dneskaj dole (ZL).) 2.). emu ma je tak tam zv. pijdu vám povím esli (dol. henaj. .) : Cemu's tam nšet? tak erstvo. s kondicionálem uvozuje vtu žádací (slov. drév (Strání. hnedkaj (dol. 4. pom. deprem. nebo. — dle (slov.) — ale jdi. pom. enem (val. než (Hranicko.). co plakát lútosú 3. laš. do dom — domu (Karl. emu Studna htyboka jak ten kopec.) ím dépri/m. Voda potokem tékía. heva. Veraj hyn. dojela do msta. Kostela nuvidži. .). do veera prša mo3Í. Nébud dnes pršef. co nepravíš! Cajda (uh. = dávno.). — ' (val. Kel. Hodslavice). keby sc k nám trochu pišli. Sotva mluvit asové podmínené: Co mu trochu vybiješ. deprem. co študyruju na knze a potem nchaju tak. papír emu tam nbyt? =: protože. až enom až" (== až bude píhodná chvilka a p. složila hrnce.). Frenšt. co tak o ty peníze je taková tvza.): eli (Op. hevajky. ež se najím. emu kdo dla cihlu. davnéjši (las. edem (Rožn. parataxis: Pokaj drév (^= díve) to udólára. hev. pipouštcí Dyž v naší dolin mlha vystúpí. (podl. je! 2.).) — henajky. — : ! — 1. i zvonili už i ni. hn i peníze. Karl. co pracovat (= pracoval. Hrab je zakázat lesem chodi. esi (Frenšt. — hodii=^ mnoho.). Ležel jak zabitý. 1. to my vidimy emu je hojn takových. i co? — ím (val. Píb. — ež = až 2.

že — = — = — — odpov „Kdes tivé 2. chodzja vru" po souhláskách Býl-i ? //. dajte c) pipouštcí: Tom já také rozumím. na horu (slov.). jejdana. j. jak sem od nho pry (= . . 3. jak rue): Jak zme tam pišli. Jak su groša potebný. dyby byto jako (laš. jejdaneky Je-ji = výkik Je-již podivu.) = jenom. — = tebas. 3. — // (slov. jak vrn. na vrchu (las.). laš. „co") b) podmínené: Jak máte. nebylo tam než toto) den. cho (Jicko. zz tuším To jsem jako já riiét udlat. celý de). de jak de. jn (Zl. veer jak veer. není za koupiti) a p. Jicko.) se tam jednak trapi. -^ ustavin (val.) ano. Náš staíek sú starší jak váš. veer.)* doma? *) pravda? Doma-ji si? víš-li). Néni jako. chyba u vás Inu. šaty dat. jistotu (las. bez toho: To bych muset všecky krávy proda a poteni bych býl jednak žebrákem. že inu . ani sa u nás neukáže. porozuml. když kdo nemu = . Slovcem tímco poínává se le. Vyletí do sín a popada kosu jak mlátí o zem tak mlátí o zem (t. darebák jako darebák (einer wie der andere).). uvozuje vty a) asové (jak. jisto. pjde pro tatíka. chél sem mu to pronajat (tak se mluvící opravuje „vlastn" ne prodati). bít jak bít (= kam udeil). a ne ty." — jak: „Ja sak vy to také víte. než. nebo námitka: „No jak to bylo?" to kúpíí?" : „Ja v Holešov. jako nynijíi jazyk spisovný! — Odpovídá se obyejn slovesem.) = velmi. srovnávací po kompara- = než Ty"s dostál vtší kus jak já Nejedl sem jak vera. Vzáí oba k sob. že jí rr= janu šak = ano. pece. Chél sem mu prodat jako ne prodat. jtdnak Janu máte pravdu. Hran. val. — jejda. chyba až do ní vejde.) zvuk. ano. — prý Leáti by se k vám nesmla opovážit jako pít. : ( - poád (uh. Kdež sú peníze. muši. .: — 172 — (uh. 4." 1. • — Ale ona. val. Rožn. rok jak rok (— každý Jak je rok dlúhý. Popadl hul a oháál sa jak oháál (= na vše strany). Optaj sa ho. aby — pisvduje. tak jak tak. toho bych si nevzal na svdomí. chyb (Brumov) by tom dobyteti nedál žrát. díve maje pochybnosti. — mosíja jako 2. nu.) není možná. to jako to 2. = — — las. no (las.). akoli. jak sem neštudyrovát. ino. Stvrtý rok je temu. dyby slámu peložil (= celý rok. ktobúk jako ú ú hn — ktobúk. Sama jej: „Chodzja k nj ludzja?" „Jej.). laš. jed-y-by? Už-i? Máte-ji? Víž-i o tom? Yíž-iž (= tam už?*) Vidéli-ji ste tu Ke lidová nevypouštívá tak asto tázacílio tohoto slovce. zme vidli co je. hrub (Karl. na hoe.) = ano. — — jedyn (Frýdek)— jenom. na horu (Jicko). Bylo to jak dy naschvál. obtžuje). rok). jímž neozývají na zavolanou: yBto!" „hu!" hoe =z na hoe. Bude jednako dozírat Jednak tu slai ( ^ íhá).) tedy cho : nechce. Nevidt sem ho jak loni (ale: nemám než to. Frenšt. val. Oni šli jednako kajsi na procházku. las. 5. Jak je de dlúhý. Ddiny nevidt.). jako: 1.) inym (Karl. na vrch. neli = Chyba tak. aspo : cho. = : jím jako bylo veselo. (— slov. vzouiu (clol. poád mlátí). isté (ya\. 6. néni kerak). tak jako tak. esli n — to cho = ! chyba (slov.

na Opavsku žuje : -ku jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí laš. — kerak (Klobucko) = jak: : kerak sa Srovn. val. (mimo Lipov ~ kedbych (podl. odkú.).).! — 173 — moju ženku? (píse val. — hady: Víte. mimo Frenštatsko. ke jinde na pomezí uh.) = ástice drazová pi výrazech podivu a zdšení Ach to již vám bylo vzácné podí vaniko Och ludkové dobí. odky. do toho-liž chrámu božího. to již sa dje hrza!*) — : ! 'ka. i kad = kudy lecikaj (uh. kata (laš. kde na Zlinsku a na Val. — i uh.) = kdy. to mám naorané kdy (— dávno).)— kdy. Nebyl sem tam už kdy. na Vyzovsku. pisvduje: „Kata ne" „Ty's mi to vzal!" (== chci). Loni sem tu býí doká (" dlouho). — = ledakde). již (val.). nezablúdím. Už bylo kde na noc. kedy kde! (daleko). poká. pokel. kdy bych. (— znáte-li cestu?). — *) kej jindy). doka. — kéj (laš. kam ne dál vc (~ ím. kdy: „Nemám kdy.). kejái (kdysi): nmaju kej. — kaj — kde kam. kaj (op. k' jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na Frenštatsku.). Ve Velké na pomezí uherském jsou starší tvary: dokal. zaky. v Javorníku a ve Vrbkách uh. poka. „Dajú-li?" „Kde by ti dali!" (^nedají). na Místeku a FrýdecTsu dokel. A. kata ni) uh. Ostanu tu do — : — : — s námstkovým živlem — kel: doky. a val. jinde: Nevidli ste tu mojéj ženky? jovéj (val." „desi do Lipiny.e7*acy — kam (val. slovenských. kedi (Javorník uh." „De ideš?'' „A tu desi.). a laš. = kady. kj indy (nkdy A. Frýd.). kebych (uh. (tu jen Fryštacku. kdež mají kde." zaledvakde (—sotva kde). (val. „kde" „de"). na Jicku a -ka).). V Uhrách je kdež lepší kaša než u nás (daleko). poke. Klobucku. kde Ten už i kam: Kde je ideš? Já neidu za celý týden nikde (val. zaíná každou tém odpov na otázku kde? „Kdes býl?" „Kdesi v mst. kde panuje „dyž")=^ když kdy fjinde na pom. — kam kata (pom.)." „kdesi u kováa. V náeí slov. zakel (na Místeku a Frýdecku vedle tchto též doke etc). dzekaje kam =.aye — hdé: Kaj sy byl. Néni Kdesi na Vyzovsku a Klobucku to enom u nás. uh. zaka Dokú dlouho!"). kaj (leckde). Píborsku a Brušpersku doke. idš? nimaš ledykaj (není kajsi (kdesi). odkel. poky.li kady do N. zake. „Chceš-i kúsek?" — „Kata vzal" (^nevzal). odke. zakal ky i ka skládá se s týmiž pedložkami na Valaších a na pomezí uherském kdež se stídá (op.) = jej! (výkik bolesti). kdež jest -ká). Strambersku. Vím kady. li a Uz v elakovského „Ohlase písní ruských" Nebylo dosti svtla hojného pro to-li množství. kel jest námstkovy živel složených s pedložkami píslovcí na ostatním Valašsku. kata. : ka a ku se prodlu- tam budeš? (ne: „jak neká (—njaký as). na pomezí uherském (vyjmouc Lipov a Vrbky. ledakaj." „Udlaj si kdy!" Už ked (podl. a uh).) a Velkou. — — — . ^= i . (všelikady. . laš. je to ai kde inde. Ona pláe a naíká kaka) zapírá.) doká.

le. (val. „Po s — možp. lei (Mokov) lež = jestli. 2. tém Nmal do jedenasti tam byli. — : schváln. nýbrž: Hospodá ví. zvuk. lesci (uh. už pišli (= než).) = p. nýbrž: uh. leda 1.) =." (Bezová — (val. on tam pjde." je „Necho (možná tam. ledakde. jako „kdysi" o neurité minulosti: Kerousi k vám pijdu. leb puste leb zabijte.) odpov: „Jak je ti?" ndpoky. asi). 174 — (Zl. lem). msta.).) Radši bych umela. vekdd: Sná tu budeš ví. leši (Karl.) — nkdy. na posledy Ostát nájzady. — nihdi (Jicko slovcem ozývá tož.)— jen (na Lhotkách uh. Vil može leda stará baba jezdi. lebo leb štyry roky. Karlov. — lešti (slov. — B uvozuje vtu podmínenou: Nech — : = — : nastojte: nezdaliž ne. leda Verunku dostali {=z aby). (op.). — — leb le (val.'ínov. lesi (Kel). bych sa vydala. nestojte (val.) = 1. (las. když nco náhle (na zajíce spatí)." — niho (Karl.) — je ti? Nemáme kerak — nemžeme. Sama královna písaníko psala. krema. krema bys jú byl od nkoho známého kúpíi.) = zdali — : „Ni. lebo lebo a (val. v Ro. lebo upadneš!" to poza- „Ja može. Pinesu puténeku trnek leb eho (= eho kolvk).) = tuším : nedávný to (dol. leda syneka na vojnu dostala.) = nebo. sice las. = slov.) 1= nikdy. tímto sak. le: „Co's dál za to jatva?" „Sto rýnských šajn. lež Kel) = než. — kotuluhí. na Jicku a laš.). spojka uvozující vty asové (až. — val. — e." „Byla si v lese?" — — (podl. úmysln: (val. tento a tuten kiali. nehodaj (uh. — .) ^ nedávno. — — neddvnej hajný. !" — = no." Može pes padesát nas pominat (snad).zd." = Lála.) krom. Kožn.) =: skoro. lalac — lalac (uh. Klob. lecihde val.) a laš.) = výraz podivu. do neká? (— njaký as). nemáme za kerousi (Zl.) =z (laš. Vsetín." „To néni možná. Le budu vai. okrom laš. Le zme poobdvali.). no no na koho se volá nolc n. 2. = nejprv. — nekerúc kerúci (v. Na najprem uh. jak bude. — Prišeu tam nebodaj nech — n ao -= ano. Nejel do lež do hor. provázejí. „Francku „No!" Ale no dy. zainá každou náprem (uh. (Karl. ani sa nenadáte..). než) Le pijde. z nápon ide „Na Janek. attributivn než uvaí). le já ne. . ni zaporka na Nov. nSmal Zastaúvá sa u nás až nkdy. Di. Volala na nestojte.). vyženu! = nebo. budiž.. ale. hleno no može. nama!" „Može. eše njaký as potrvá. šukali. vydržíš! Daj pokoj. „Pjdeš do školy?" „Ni.nliž ne: Ptat sa. le (val. Miz dobrá.: — menuje? kerak (koupiti). = než. móže) pisvduje Može už = ano. a Rožn. jímž dti kotúlaní (kutálení) (val. zatel tam dojdeme (= dokud budou vaiti.). — ho ! kromn. ejhle. uvozuje vty úelné: Súkali sa tam. t. — — : — : len (uh. nás. Hrozenkov. nebo: dv galánky nibo ženy. o neurité budoucnosti. se. (uh. sice: ti Vil si s ním co chcete dtajte. nkdy Peeme až nkdy {= málo kdy).) Prišiel nápoky pre ndjzady ^= v zadu. Já sem nekiát. dáme jí (= až). — Ten nájzady.

" 2.) -^ ('laš. Dy on je prám opatrný. pozd onde klásek. to laš. (srovn. tedy opravdu. neraz (nejednou) bylo to iny raz (jindy).).) -^ leckde Sagde nám poby.). výraz podivu. rovn služebnu chasu — rue (val. t. = — . sem tam šak nebýt.): )ij 175 - . prvek. (=: ostatn) — = sic Budž icho. — Rue — — — — — : — sice ovšem: Já Sak (= však) 1.) ^= poád sagde (Rožn.) — hle ! (voilá). sel jsou námstkové živly složených s pedložkami píslovcí lašských. tu. pisvduje: Pid^e! _Sak.).) zz záporka ni. potemy (sev./ (las. zpedy (laš.). (val. onegdaj (podl. pedy^ pidky. — -e onehdy. potomá (porn. prám: je velice ídký.). jak do toho vlézt? pecaj (val.)." (N. potomai (uh. : pisvduje b) jakmile.) = a) — rovno (uh.) == pece. b) = nkdy porad (uh." že silnicú „Oto z blizka. proto spojka souadná nebo (Zl. potomák.) honem: Po rue! : som tam prišot. poslíz (dol. enom co od ludí uju.).oro = asné. podruhé to).) =^ Ráz (kolikrát). koliv. jak posedajú. kolik ráz ráz — ráz to (jednou to. (laš. pežalostn zaplakala. peceky (eské práv není úpln adae. a uh.). val. jednou. = pozdji. dosel."). Stejn tam chouí.) =^ potom.. skoej. ovdy = kdy Pilno kdy tedy.. — oto (laš. až posadsel (^ posud) sA. zrazu odrazu (na jednou).) pecek. a tak je (hned). ! — — novo (Jicko) = znovu. snot (Frýdek) = snad. (v. 3. — rovn (slov. kel !) z tamodse.. ztamodsel.v). po keréj zas idú po každé když je Pokerúc ju (pentlu) zaplétala. proto lidé sú na poli (srovn. „vlastn. — oz y na ozaj.).) ovak ovak e chrašim. Lhotky ! uh. sno. chodím.) = prve. — „tot") nyny ! (uh.): každým rázem rovnako (laš. Jicko. neskoro. — — • — — — — — : — prvka (val. dva rázy (dvakrát). ja stejn k nmu sotva sem se pohta . pro o toléj. nskorši snd=ipYý: Sná ste byli na puti? s/jo. komp. „Odke st?" kvaky..) posžír (val. skorši). díve. pozdy ondy: Ten jemen potomáky (podl.. preco (uh. neskoej. posel. zaraz. Na tom rolu mél 30 zl. pozdu ond(." — nco vzpo„Kaj jedt?" : o tolJj. když nemže Oto tu že.) (slov.) stabý. a) =-= ovd.quatní). poznov = znovu. (pokaždé). Ohy ohyž povzdech unaveného. z« 1= toléj jenom néni blata. škoda že (—vždy pece: šak 50 (mluvící se opravuje. (laš. na ozajst = na honem: Po pilno! — poker^íc. ke. menouti: Oto. op. To je prám dobrý lovk. semkaj = sem. ru (-^ tak jak tak). naped. em.). hned na byt. — potem^ potemá (klob. — — dti na hrob naíkat. druhý poheb.) =^ jednako Mosím mt ano. — ondaj kdo (Jicko).) : Ovak co na tym .) = hned: Porad puójdu. — Po keréj Byrs-i už po keréj na Vsetín? Porad. .:: — (uh.) Jarmak bude prv. laš. stejn (laš. (laš. hndz som uvidzeí (uh. — leda že: Cesta je jednaká. Ru se. si nedávno astá tím slovcem zaíná e. prvéky (podl.) = pro.Byl'3 tam?" „Nole (hleno) byí. (val.

) = tudy. je? dole' mi to tež do kuzn! S vámi tož. semoj tamoj.) =^ tebas. jmenovit v odpovdech: „Dala sy kravum?" „Dala. ne to = ne — podmínených tof^ : esli n — to = cho (tedX totkaj (slov. až tu pídu. .) — = — .a.) námstkové živly složených s pedložkami píslovcí. uh. zatel =r. no ja sem ji tam njidat. tož tak. .) = protože (srovn. z tady odsá. aspo) tu. tamejky. = teprv. laš. Dyž tak. Zpíval.). knd (v. 3) pisvduje ovšem „Sú-li ty hrušky zralé: „To že sú. ne tak tob. tade taje ía. že lud. Ai trávu jedli Un tam nubliži žádnému. tamej. tudyky (laš. tamyk. tame^ tamo. nic.) . O vodu tež tam nni (^^ o vodu není potíž). tak^ ja vru tak (uh. tuj jsou námstkové p.) do te. pote dotel. tedy tež ve fazule hra! Co a tež. Píb.) : = 1) místn zde: „Kde je to?" „To. Na otázku „odkú" íká se: z tu odtu. co nevid: Pokaj chvilku. odte. Jak néni „Tebas". val.to tu Cuž Kaj tež su naši synci ? Ale dit.) pi(Lhotky uh. . ztamodtel. tamykoj (las. — peca bych jí Tebas uvozuje vty pipouštcí nechél 2) pisvduje: „Pite na slov. co tež nepravíte. tak mu od huby prší. tak ddina jaala. potel. ttraj (Frýd. že (uh. véí a nebráníí tom f : píklonné vyskytuje se nejastji v laštin kata. udtajte si.! — Skoda že ste tak staiý. z tamodtú." fa. tam kde ke a kel (v. pokud. tudiž^z^ chvilku. dit. : nevole a Pože tež hevka! i tež! Malinko. teprú (Zl. Jí. — teprv též-=:\^ také (Karl. 2. slov). . „sem k vám": Zaplatím vám. odtel. — teprem (Ji.) — tady. vkládá Spojka téS zvlášt jest charakteristická pro náeí lašské tam se totiž u vty imperativn. — — — — — : — — Ja to ternu vim. emu). tamyky. . tudy. ?(ta. — nem Tebas nemám besedu!" znamená též „sem k tob". Ji. Rožn. Tí( (val. ternu Že (laš. tehdy.). tamoj. Ja tam nepravím.) = = vt asových tak (v. ztuodtel." — tanu (val.) tu zde." 2) tedy: Dyž nechcete. v závtí — to tež bj'lo? (laš. te a. : — — ! . tázací a na oznaenou podivu. tak se mne teklo. tamok. uvozuje vty výsledné Prší tak sa práší." — Tanu živly ta =^jaká tomu rada? a s složených (uh. tož pjdu sám.). tam v laštin slyšeti velmi asto za ei." 2) asov = nedávno To sem ho videi' Toí na matiku boží byly primicije. vru. taky 3. (na Kyjovsku). Zmokl sem. a jak!" „Mám-i odpov: „Je ten lovk bohatý?" Ta na mu í s vámi?"' „Tanu.). ale hladu sem se namuí. eZ jsou tedaj (laš. Tož ty tak? „Tož ono je to tak" (tím se koní jako rekapitulujíc delší o — výklad). — trehar (uh. dokad. „dalati. sluchu cizincovu zcela nadbyten: Dži tam do hruma To je tam darmo.) uvozuje híšnú.= také. jak chcete. . pedložkami píslovcí." oŽ=l) ano: „Ste ze Skoronic?" „Tož. t.) = tam. odkud atd. tam kde A.). — : — — svduje. tedovai (Lipov uh. tudiž tu bude. t. tu. — p.) = tehdy. 176 — ! a takové hlupoty vyvááte Skoda že o tom veti. tameky. Ej. t. ne tak = nercili Ten iným chlapom poradí.

že (slov.).") žatým (val. laš. vtedy vše horší (= ím — = tehdy. (uh. Ze by to bylo odporné.) : tím).) ^rr: ide (ale: je uer/ie : ! (laš. už každý sa bží umyt. tolko.) = honem. Pro bohaž Jakáž pomoc V náeí valašském píklonka ž pisouvá se asto a) ke spojce ji (-= li) A vižiž ? (= víš-li). že. s) asi : s (uh." Nebude pršet. vedla.).).) = protože — — : : ! ! : — mn Pebédli Moravu. za vymílá. chytit ze štyry husi.).) : (laš. Veraj verajky (laš. : (laš. že: Já sem sa brát že na maso. odtud). chcéte-již ? užiž? b) k imperativm: diž! dašto Pámb (=dajž to. ve = vždy. vilejky. val. živel složených žaty nechuti Tvy pedložkami píslovcí. Ze by si ihét nad ím búcha. že je to do kopca (srovn. že by v noci (= le snad)." upeem si jich. to Tady može byt kdysi rovina. tym — tym (laš. — vrtko (Frýd. táži se proto. Mám za ním peníze. nemá (~ nemá si nad ím búcha. že já mosím ít do práce (e pímá!).) = sotva.).) z (ze. Ze by ma ruky zbytek bolely. Kel. laš.. šél sem k nm. viléky. že ho budu maso a upomínat. — = pite ze té. — vše (Rožn. než nkdy. to ni.) (Karl. — =: hned. Jane.) vera. Ze's k nám nepišel! „Pamámo. že (uh.) : námstkovy dosty odty. (val.) (slov. „Ze víte co chlapci. vsaje všáhd Rožn. val. „Já že bych vám pišel pomoct" „No že by „já to povídám. Píklonné ž slýchá se v otázkách a u výkiku Néniliž pravda ? Zaiž je to? Jakž. to je hoké! kj/ — — tvy s ^ výraz iy t. vilék. tož je po grunt tudiž. zatím z tamodty. — vteda. = dotud. ven (kam?): venkaj — všade (Ji. vtedová. tym lepši. že jíte dáte). „Kvípit soli?" s p funta" (nepotebujeme. Ze's mi to neekí! (= pro). (laš. vsaj. kde potud. poty. zavdy znamená více jakmile: Žatým svitá. a vy jíte kýšku (= mysle. vtedaj. vilej. zl. vilkaj (slov.— 177 — opatrný hospodá.) == — vil = nyní. že pome si . (uh. zaseky dokud.) všedaléj. ale pro jistotu). . uh. honem Enom vrn ho pines = všude. viléj. že dožali."). nemá se ím bezpeiti). že lešti Pepka má do peci piložit (= Pepka se táže. ty nepjdeš? emuž by to byío? Kdož vás ví. val. Zavdy tam bývám. za to že voda to za tolko. „Chcete-li piva?" by trošku.}. dešto = dejžto).. = (laš. laš.)= jenom že: Na Lhotky je hodinu.) zase. Šli zme že k vám. vtej (laš. a mén než asto Chodívá k nám zavdy. néni (=^není to odporné). že.). má-li). kde ste to podli. 12 . vile. : tam. „o tolej. — óím-tím: Tym širši. zdoty (= odty. vilek — — vedla^ ve— veti) Ve máme toho dos. Séí sem na rolí že prasatom na trávu. „Ze Vskutku! neni že bych vam tam mluvil darebninu (= nemluvím). (podl. — zakým — za — zasej = zasejky. (v. podlá však venkaj venku).Máte eše co žat?" „Už zme (ell. Daj mi pt hrušek. — odtud (od té doby).

1. 178 — o pádech prostých. enem ním ! pralo. Složilo ho (tžce onemocnl). Byla velikúcná voda. Nedá Dyž se mi to nezpomni (las. a n m Lid: šípe mne v oi. Nkdy dýšu. V peci stelilo. Na jak ti Podluží a na sousedním Slovensku na otázku „jak íkají kestním jménem) odpovídá Marýno. na Kudlov. a sed doma. podmt jest jako nevyzpytatelný Ani prachu pršelo). Chytlo ju a doneslo za pátú ddinu. už pozvihuje. koupiti). zebou mi ruce c) šenjší. „man") vyjaduje se nejastjí tetí osobou Než dojede z Kvítkovic do Napajedel. Spš ho a) : uslyší jak uhlédne. je ti?" (t.. Tak dva zbíralo. robku chudru zabito. . stromy poválalo. daja sa v levo. ual. že by ním nepohnul. když e o náhlých a škodlivých zjevech pírodních a o djích tajemných. Tam dostane všecko. Položilo jsem se). Dyby bylo zabilo Fra sa zvalila. že je dívka. Smýkalo ním po cest. j. Daja sa v právo. . táhl. nedostane nic (t.! — IX. Jak vidžim lidi. div peci nerozhodilo. ozíbe mne v ruce a p. V masopusty rozpustilo (roztálo). Do toho obísla by uvázal snop. jíž kdo Vty bezpodmtné užívá se asto. dsných. Házalo s tým lžkem. ani by neeki Jak by namazal. s a) V laštin a v pohraniní valaštin (na Horní Bev) jména svatých pedložkou na na oznaenou asu (kdy?) zachovala starý akkusativ . O akkusativ. . podmývaío behy. rolí neskropilo (málo po- roky nám všecko po- kamením zaneslo a piplavilo (o povodni). Taktéž odpovídá kmotr na otázku knzovu: «Jak tomu dítti chcete íkati?" 3. = nemohu si vzpomenouti). m m Nemluvil nic. O nominative. velmi jsou astý. když pímo osloviti se ostýchá Kde sa : se mluví k osob vzne?). Kivilo ním. chlapi z voza pozvyskakovali. Jozefe. Jak dyž by desku Može na tom ubyt jazyka spije (pestati). za hodinu je v Hotomúci. tak to jelo po vod. pijde do Bežnice. b) Vty bezpodmtné Odchodn od sovného hojny jsou jmenovit v jichž náeí : valašském a lašském. a nkdy nedá. Neuritý podmt (nm. vyhodilo ho ven. — se vokativem : Jane. už mušim do (roznemohl póla. bylo ? (= kde jste byli Je se doma? Kde só ide? 2. Cíovk dobrý. Po ní nepozná. spisovatelé: štípou oi. je z Kvítkovic v Tumaov. Seda na železnicu. Potíúkto. jedn. O vokativ. Rozáro. Ani by neuvil. že by mosél pohledat. všecko zbilo.

— (emu : m ! ! — dm . všude vyjmouc Bílovice u Hradišt o) na Karlovicích a na Rožnovsku b) na Laších všude. «)Mám dvúch. Mlýn dvoje složení (val.). Sali jasena. Pršelo žáby. Vykuovali zlatolía. Vracov. Jan. Se mi snilo nepkný syn (== sen). pomoravském. mladé ptáky pipodobují se (ptáky). Di skok ( . Ty husí su jedné Bylo t (ho. Bývajú krajní od mlýna. Nejastjší jest tento genitiv v náeí lašském a slov. dže v dže. na sv. tím lip). Cejkovicích. Néni nás tu ani poHúf cigán sa zbhlo. dnes sa cosi nechce rozednit. Podívaj sa ho. mužských jmen strom nastupuje asto za akku- sativ : Drcnul palcem do koena. b) Za akkusativ mn. e) Akkusativ adverbialný skok! Skoky odvaž krávu! Utkaj skok (laš. životných substantiv rodu mužs. nastupuje «) genitiv v Nivnici a v Bánov rznoeí záhorského /9) ve Bzenci. „vim ptáky" (= o ptaích. vrané kon. drobné raky. Vbec (když se íká: Kdo vás ví. vše horší (= ím tím. zahrádeku. /S) Sel mezi žená. poá mne cosi hlava bolí. slovesa nepechodná obdobná jména pídavná. až je kus na de. jakož i jež spisovný jazyk i obyejn pádem pedložkovým dopluje. jak dubi. ani tetinu. Sepan. Boeticích. chlapi jak buci. de vedla da. Hlete si co spš pomáhat (= ím dív.). jak d) válci. Cosi sa mi poá zíve. c) pkné holuby. Rožn. Jozef. De ze da. pršato ty veliké krop. noc z noci de na de (— každý den). na mn. 179 — na sv. štyrech bratr. cosi sa na mne hnvá. a oni su takovi trami!-* S akkusativem pojí se nkterá slovesa pechodná. Ze by riia ruky zbytek bolely. tech. Spíja. b) Jména zvíat opatená pívlastkem neživotná : mívají za nominativ akkusativ jako sivé voly (volky). tož jak tam švagr cosi vypadá? Vše dalej. t. vás) pilno! penize (= stejné ceny). „Vy jim pravité „synci" (chlapci). na p.). O g e n11 iv. kde ste to dali? už ide. Ondej. je styd (laš. Muž jí toliké tisíce odemél. Pršalo. vyvrátil bucka z koena. o dvojím složení). Mám tam známých. Už Bý t tu ert dlužen! jsi pišel?). Lulek kame o kame tluený. je cosi blíž (= o nco). Hle ju! kde to máš hlete si ho! Veric Boha (uh. na sv.— za obecný nyní genitiv: sv. se Naopak neživotná u pirovnání životnými k nim: Chlapci jak hebíci. vím já jednu hospodu z kamea bramoru. kostel. týden s týda. 4. -mreka. mladých).). Pavlovicích. Tak v laštin sloveso vdti pojívá se s akk.honem) di skoky ale skok. jako v písních: Vím já luinu. 12* . nijak tom cosi nemožu porozumt. Kdož t ví. a) Genitiv jedn. = íovicu. Bílovicích náeí dolského y) ve slovenském náeí pomoravském a uh. nkdo nco hledá). to ni.

obísel. Na tých voják došeu dvoch volv.: — Zavotal mtatc. snoi)a je co zvihat. Zaponiéí toho závidím. Zaporhél vzít provázka. Tikrá da n (pole) co je ího. dáj. nedlal bys toho. Oves je tžký. (ml mnoho Tvojí tá noša lehká. ale šípanéj. ei da néni konca kraja.^ : volá vody.'is zdraví. nocleha. mnoho rodiny). darebáka (= veliký lump). Kdo je toho ty peníze budu. Kúríme (topíme) dva rázy srnyi. majetníkovo adjektivem pisvoj ovacím: Pana rechtoruv Na stryka Hanesove lue. ale dyž ho bylo mnoho sa dojí. opateno-li jméno majetníkovo pívlastkem pívlastek tento vyjaduje se genitivem. ale je Zdála sa (uh. Néni vc? (o slabochu domýšlivém). c) Genitiv pisvoj ovací silnjší. Súsed zlihly takových vcí. . Požajte mi grojcara (uh.). Šli pro Jména zvíat vyjadují dobré kon. s(Mn jp s'^ si nocleha. pomoct" Dy téj n daj hubiky. f) Zavotajte tých chlap. Ten lovk néni nic Vél sem každý kúsek dobrého. Stílau houbu. jako . Dyby byí práce). navyskytuje se je hrazuje se jinými vazbami. : Cí je to? To je tatíkovo. Nic mi néni tak divného. jméno pes. Podrž mi mcha. I\-a se iirMiiiiiy. su pamtlivéj hlavy. e) však pece v ei lidu: Já Tá baba ohebného jazyka. Mikšu. Vil je vrch roboty nikde chodnika 200 krokuv. Pojiros si u fajky. vlastnosti není tak astý jako v jazyce spisovném. zahraj do hajducha (z koledy). a jtí-idaviK' zvi//:l>/ Uula muziky \u\\i s(> — s genitivem V laštin sloveso uiti Uil še teho. Má troch Brzo by sedláka z grant zháali. e) Ukrad Ma tam známých. strach. — se obyejn akkusativem: Má Mimo to srovnává se genitiv všude s nejpesnjší skladbou staroeskou.. silné voly. Podaj mi toho žbána. Dybys býl co dobrého. Požajte mi videi. Ja toho sem zvykly. daj obucha. Posila svojich synkv do školy. Kubo motyky. Synek Sak mu (uh. Dajte No nám tož. 180 — bratrch. (Nikdy v té píin „patiti^ náležeti" a p. Pomož mi f) tolio žita cúdit. Haj svého Ptal v. Genitiv celkový závislý na slovesech da. Uvedeme tedy jenom nkteré dležitjší píklady. Až po Maar. Ušel = nejvíc lovk jeden a dva (kdyby nebylo dtí). 3) Tech malých uit.). mamnky. Genitiv dotyk<tvý a vztahový: Já tu stedy nedobudu. Pana Ježíšova d) Genitiv cirkev. leda že genitiv srovnávací. Ja som je dvojiho iviiic^la iircny. Genitiv celkový a kolikostný: (laš. germanismy!) V „pan. Tu a (o je sem teho slabém a hubeném)." náeí „stryk" lašském a p. Mla videi co zviha jí co (o slabé). jako v nové eštin vbec. poža. podrža. To je pro naších chuapc. i tu se vytratil. našeho Francka. dochtoruv. . . To je kus lumpu. Kde je a vc písku jak eho.

Já ti povím. Nechal tam eena. eho je rác! (= za je toho loket).. je-ji tolkých ludí musí na tem vojnisku zhynú. Sip (zelen). už je nás na mále. zbyl).Néni a za tolik.). Už je nás. Nevidla's malých. Teho stromu tam už nestojí. ethický a p. jako téj rosenky na zelenej tráv. A stn Yte Ne ! (val. naších? Neušíjte mi (bot) Nemá mašiny Nemám chvíle odlevenéj oddechu). Zeny odbh. chlapeci. Chalupky mi nechal samé. Letos ani kláska neporstlo. Kde by sa..)..). kde by sa nás bralo. Bh opatruj oha. zapel se Boha. prospchový. dyby ne déša . . loni. nesklamal). ne matky. Dyž donde letního asu (= bude léto). Nešlo eše do kostela ludí ? Vždy v elliptických vtách podmínených: dyby ne tebe. tak. Syneek sa mne odpudil (zanechal mne). Kmucháka tam eše nebylo. teprú uvidí. zem mi odebral. byl bych . Bez iabáku nemožu byt ani minuty. chlapeci. Letos može byt úroku! /í) pkného ovoca (= hojn). Dyby nás bylo s to. „eho? Podíval by sa'sí" jmenovit na odbytou námitky: „Sak bys mu neporadil!" „Kolik vydláte?" „Ach pane Bože toho — výdlku!" 5. Jueny tu nni. ani chvilky. Hen. až sa budu vdávat? Býl sem strýkovi na pohebé. My ím máme štyry mená (uh. Ani rázu nzaprchlo. hranické právo (na odvod). Neml eše jak umel. k) Datování Genitivii se roku. Letos sa ukrutných dyby u nich jediného obrázku viselo na boan postilalo (= velmi mnoho). dyž nás dycky voá ped viry. eše je nás za tolik (= sme s to). astý jest jmenovit dativ pisvojovací. Bylo dvoch sester (val. h) Genitiv ve vtách bezpodmtných za podmt jiných jazykv a) ve vtách kladných: Bylo nás troch. Pryv gruntuv nedali tryha. že sem sa ho zdrapíl (val. O dative. tetího roku. že vtách záporných: Néni tam žádného doma. Dativ nevytiskuje se tak asto jinými pády prostými i pedložkovými jako v nynjším jazyce spisovném. . Ellipticky: Ne divu.. Matka odemela dtí. Až mne nestane (nebude). Neostalo kolka ve stavenu. = našo : . tom dvati matka (= teho dvat).. Daj si pozor. Dti mi nauené žebrat néjsú. — dje takto: letos. mamnky? dvaceti Nepotkali spravenéj. Necht tam toho snopa. aby ti netrefilo svatého Ducha v pátek (= abys se nepepoítal. Zapel se Rodie mne odumeli malého. . Tak. i) Genitiv záporný za akkusativ pedmtný jiných jazykv i za ve vašiho tu nni.. — akk. štvrtého „eho" s pízvukem na poslední slabice užívá se v otázce. eho je rác? (atout). No pjdete-li mi na svabu. teho teba! (val. . Bratr sa všeckého zpíká.— g) Genitiv odluky: 181 — Odbhl pluha na poli. kolikostný jest ste posud všude pravidlem: jich (val.

). hnpitkem (laš. j. skuten (laš. Bylo mu na tinástý rok.). spodkem je voda. Skutkem Všecko pajzem pozbírál c) Instrumental : bž úmentem n -^-^ . Kdosi Býl dom na hrušky (= natrhat hrušek). Jí oblém hltav (val).). — slov.). p:) „Su chromý. vrchem. Já tom néjsu vinen: Otec tom nedovolí. v tom dobe!). Na ktu dali chlapcovi Jozef. budu vám rádi. zpsobový (adverbialný) hupitem. Viléjškem rstajú májvky ( . Cem je to? (zrna). dochlapcovi chodito mu padesát let.) Všecko mentem (Zl. — Jak je vám?.zkušena toho).). Kom bude? (nikoli „pro koho"!) To je tatíkovi. kde užívá se ho na otázku prostedkem: Vrchem je to oschlé. . nemám komu dítte dáti v opatrnost" odcházejíc od nho). kížem krážem sem pochodil poslali tuku (val. že už im je konec. být volom na vodu (ne „pro" !)." „A co máte noze?" Nemá nic oám. Voda tee cicúrem. Co ternu psovi máte? (= co j-e mu?) Ublížil si cosi noze. 1. Nemáme smrti druhému vyhledat. penzom (v. Nevím tom drahý (= nevím co s tím. masu.). Tomu jsem pesvdená (=. svabu mládenec a družka (val. hlav nic nemá (= neublížil si spadnuv odnkud. Sta to? Kom kravám na trávu. mamnee. 5. „Netakom sa ty tomu mojmu tlu hruškách (= kradl hrušky). Noze mu nic néni. Zbhál pole kížem mitvem (dol. Prvním dnem zvú na b) Instrumental asový: Dyž bylo vesnem. Tichukem bu (laš. Já sama všeckem nestaím.).). Já vám všeckému dopomožu. že bylo lociné. Já mu vinna nejsem. Zastelit sem kurotvu: téj sem být radši jak zajícovi. O inst r umentale. je všecko povídajú.). Co je ti prstu? (co's si udlal prstu. Ona mla chlapcovi Brnek (^jejímu Brnek). ale bylo špatné). hama (Zl. jak jsi jej poranil?). Na panskéj sa žádný vzhru noPevalil sa horem pácem všeci váhu (^ po vli. Poádem dozírá (pom. Kieli. a já su ráda téj. tam dlajú (val. Jaká tom správa? (== jak to spraviti?). nám být v noci na Odejí ho nemám komu (t. II. mu Francek. G. chodi trckem. Zatopit zeiiiákom.„o tomto ase"). honem íval. Néni tom konca kraja. Zlakomíl sa penzom. laciném zboží [— koupil. Ona kýšky nechce. Nevím tom rady. jak tomu pomoci). Hríka. vazba homonymní Simlena to jí jak se máte jaké vám jméno. Kolik je vám rok? Ide mi na ticátý. Bylo 2. Harcem pro nepotrhá. nám bielému" (Koll.). na peníze). pomalu). Mjut sob tu nožku položenu a put vodu. Chytit sa nám na vz. první de). Tomu je dobe (nikoli: ten je na tom. udeiv se a. Inším sa to nehodí. Sú rádi hosom.— tyi krávy mají bylo 1«2 — tyi jména). penz. Su tichem. Zhlédl sa. Strom býl prostedkem práchnivý. spodem. a) Instrumental prostorový na otázku kudy ? je pravidelný adverbialne: horem.

valmem se valí. sedaky. Voda šla zarovno cestu. drým. zbytkem — pšky (Karlovice). Byli sme v polovici cest.). spíná! sa pánem sich baumen. Jak sem še dal krajim ™ když jsem »e zaal uiti M Ku krejím (laš. Ležel na hrachovin. Kráva krvú dojila. cvatý ^~ cvalem (uh. Na seku ezání.).). bosky.). ei spisovné. V severní II.). V kapce mléce si to uvaí. Vlachovicích. bží bhem. Kobzole laš.). Dyž nese mermomocí. v sena dlání to bylo." Séí sem hotú hlavu (slov. ale inú matku (uh. stojaky.). Na tom kúsku poli mli zme sto mch zemák. Dti jedným otcom. ba pravideln spodobuje : genitiv pí- vlastkový k pádu jména ídícího Tú kapku vodu všecko žene (mlýn pilu). 7. SiM mocú volom. pjdeš šúrem trúsí seno šiinu - — napí (slov. pdu. To je místem. Svercovat tabákem (las. bua f) Instrumental výrokový malú cérkú). Styrma párama volma. šípe šipmem. erveným. Lokálu jmen místních poínajících se souhláskou v na Klobucku i j. — mu ide jaksi 183 — Voda po cest tékta šiirui. kolenaky i kolensky (uh. boskem Peletla sem stelenu ranú. (dol. v trnky trhání. Budeš-li tak hospodait. bžaky. Chodila k nám malú cérkú (n. ležaky. užívá se bez pedložky: Vyzovicích.. bhúcky. za družku) pytala (laš. Morav lokal bezpedložkový velmi asto se slyší. Havaky n. Byla zlým píkladem. semenem (že jest obilí dobré nebo špatné). Jezdí párem koma. a boskem smy (= bosi. bílým. Je zbytity rozpustný (laš. Pechem í už vtšim mamy doma = vtším dílem (laš. zarovno prahem. d) Instrumental píinný Jemen suchem ostái obidtý.). Jel sem tam páru komi.).). Vykikovali ho zlodjem. štvernožky. po havaky terygá ~ lozí tvernožky pokrademky Jakým kvete tá vonika? „Mojako „havák" (pes) o dítti (val. Casta je tak eená figura etymologica leží ležmém (o tžce nemocném). nevidomky.). S instrumentalem bezpedložkovým pojí se píslovce rouno : Kožuchy rovno leknicú ^ stejn dlouhé).). zpátkem zpátky. Hupkem hupky. se semem. Oddloval ženu drvama. dom (val. nevdomky úkradkem. Po panu nebožíku dkanu . Nechúcky. léje lejmem (prší velice). stal pánkem do vrchu (laš. o emž v ásti O spodob Jako ve i genitivu starší pí vlastko vého k. tak v ei lidové posud všude na Mose rav i ve Slezsku velmi asto. kií kikmem.) družku ( družkou. hvízdajúcky. bytem tam byt (stále).). zbytky Ta mi plat dava. nevdúcky.). Toho poteba k rybám chytání. Socha na kuši stojí proste kostele. Handluje e) Instrumental látkový a pedmtný ovocem. Nejsmy su všeci stejn obdaeni darem duchem svatým. val.pádu jména ídícího. raná pálí palmem. — : „jak šírá" — — — — - - — — : : : : odtu žebrákem. ryelo rymem na hru. V ze- máky ohraní.

2.— smrti umét. mne. sloveso nadávati pojí se s pedložkou do a gen. — Ve Frenštát obecná jest tato sice vazba toliko místo rodinných vié : do Kenkuv. bezmatem s = bez mála (las. bolavých). do Pavlika. do Klinkovskych. v práci. do a) V laštin genitivem jmen osobních =. Dozrál ho do duše (Zl. Chodí do dréc. nadávky: Nadávala Nadál mi do potvor. do trojnice. c) Kdež ten d) roky starší.). od smrti felara. Hnvá honem (laš. je v košoch. a pom. K kr..). od Urhél pomáhat od oí (t. f) Kabát je od vápna. e) = vedle Fará od rechtora nikdá nebude = mne mladší = než já.). koše. do ševca. Do hupku honem (laš.). do stryka. Dlali jak do zakladky = o základku (laš.). Mám dos práce zme pi trnkách vaení. od ušití). Dv košule sú Ovoce máme do pána Boha. pi jménech má pedložka k s dat. Máte kabát od stny. : hez adverbialn bezmal. do koze.). nedostane (ne: za zlatku). e) adverbialn: ( -= — = = ti krati prosil do tetice (pom. do nas ku V nkterých formulích výhradn. Spírá sa do duše.). do kosti. (laš. kapky od kolery. do kupca. ale jako v eštin. boty do blata. b) (laš.) =^ di do i jinde na Morav píiny do Ma tu tež co do poízena ? erta (Zl. atd. do kosti a ---^- p. Do oka nvidzim ništ =^ na oko (uh.). je je od žalúdka (t. od pokrovu 60 je od blata. Od kížka platil sem je ode ! 50 kr. od zub. X. t. b) To To = sú šelmy jeden od druhého proti.). do vle boží hojn). Prášek od kašlu. Do cuku = honem (Zl. Vynadal mu do kmín. Od dvacíti rýnských toho pod!) Do Napajedel od zlatky nepjdu (t. 184 — Byli s Být o krce suchém chleb. c) V náeí val.). dlá drva. bolavé). drva. za mén než Co berete od papuí? (t. Su od vas o dva Od pti rýnských toho nedám. Pozn. Do skoku se na mne do rozpuku.). jinde „ve dvojnicu"). 1. Vynadat jí do arodenic. Máš boty Néni od blata zamazaný). . Všecky osoby su do slaihanky posedané do kola (laš. mn. na Frýdecku vedle „do mn. chodí dlat j. do sušeda. déša. Píjá sa to od zimnice. k: id do kovala. Pevlekel se do žebráka = za žebráka (laš. O pádech pedložkových. j. nemocného). zachovala se tato vazba — Nm! m : — mu do divných a jinaích mén. laš. Stešn sú od zástavy zácpy (val. Na Brušpersku íká se: do ezníka. tým pepem tluením. znamená tolik co . hlístník od žalúdka.). (o (t. šátek do d) attributivn : K = do tahu (ein Zug- pferd). Zmokli zme do niti. Od eho je to ? ( = od které nemoci Od vku néni léku a pomáhá ta zelina ?). do štvernice (pom. Ped koncem masopustem." Di do stvora (pom. Umela od nohy (t. Tak íká a) se též: je v drvoch. do pana velebného. dv do prádla. šaty do práce.). 3. Mláta do dvojnice. Do oprané. pohbe).).. Kepík od kašlu. do nas.

Koš pro zemáky. uh. téj Rožnovsku a na Laších genitivem Skrz Skrz-i vody i skrz co ? Skrz proto). Pi slovesech pojí Pijdeme vám na proti. šírá. Protivá prvjsku. po: Maj pro štyry mice zem. (zl. nemocný od jater. (uh. zhloubí a p. zdélí. z Hospodá ho z toho karát. teba. stlúšá. 6.). = bez (uh. Z prvotku -. To je pro sl. pomimo železnice. laš. — 8. na konci stlúšá. 7. V tchto vtách v. Pes velkou potebu k nmu nechodí =r mimo. k veeru (val.) pojí se genitivem: Mimo naších oken tee voda skokem. pomimo (pom. vzdálena). obdváme. zvýšá. a užívá se jich pravideln na oznaenou míry: šírá cesta Hnal pes jatelinu jak tekla. kde se jinde užívá pedložek na. Jedna pres druhej krom (val. Má z toho. zhlúBá. laš. -^ je-li neho? cista? nm zbyla) g) Je : : Bu eská adverbia zvýší. Kúpíl to z náhody. zdéla. dostávají bu desátou mici. šíré. ob. Nepuojdem pres pres nás. . pro.) = šak ony trefa skrz.z poátku (laš. z platu (t. Díl pro dv mice. Má pro dvanáct mic epy (slov. zvýšú. Sél mimo našeho póla. ponimo (Javorník uh.). Vyšlapuje si z pyšná. pi (= v naší krajin.). Koná našeho póla (val. Kovárna pro kiváky.) šírá (t. nemlo to z místa co obléct. c) a) místo pibližné: nás V jedné ddin pi Brod as pibližný: (= v okolí Václave Brodském). pes a) Rodina byla kdfesik pes ti ddiny (t. Šli naproti : mimo.— (nádoba) od kteráž na 185 — Maso je od seky (bylo v sece. Skrz teho tam nešel (= sv. mají tyto tvary: a) zdélá. Mlátíja z míry. d) zvýše stlu. stlúšú. nimo s (val. 10.) téj pojí rose. slovíka jedneho pozbyla sem milého. Chvála Bohu z takého asu. celou šíkou zhruba pole). Pi pi páté hodin (na jeho pijeli. h) adverbialn Až po svain od veera si zazpíváme = odpoledne. se losku máme sa dobe.). Od jídla a pití nebylo núze. Bylo to nahé. 9. i naproti s dat. z toho Pámb pochválen. od huby ený. Oral úhor pro pohanku. Jak c) voda lovka b) zvýša. zvýšá.) — konec.). stlúšá ruky. po dvanásti micách). Chodíja tam z poádky. pi sv.) 5.) b) nidz Pome. Jezdili séc z roboty. s skrzevá : (slov. nebo denní mzdu). Uhi sú pi Turkoch. ze všeho rozum. Bjli z teho rádi. To je od póly z darmá. b) Pi (= okolo Václava). Je od ei. protivá dativem: Bývajú naproti kostela.še. zdélú. šía. se na Karlovsku. zhlúbe s proti.šude jinde jako i v jazyce spisovnému správnji pedložky na se užívá. z hrdá. Néjsu z nho múdrý = nemohu jeho povahy vyzpytovati. pohybování pútníkom. naproti s genitivem. 4. Všeci sú nm My dycky až pi jedné stran). šíú (pom. pre (uh. zdéle.) v náeí valašském bývá tam.

trhat a p. „je na o???. Na škole máju nemocnu dzevuchu. na a p. spálený na popel. na maliny. Suchý na padr'. na fáru z= na úad zámecký. netancovati (val. Zito je zraté na kluky. na pivo. na mol. val. opilý na cucky. na jahody. na tín. pták). Jak struná jest tu naše jiným jazykm!: Chytili ho na hruškách. na roždí šét na hebíky. a = ít do zámku. je na rohlíky je na vod. Vbec: šel-li kdo co sbírat.velmi vím Boha (vyvil to).). na opícu. na okošinu kosmo (laš. Brát tu kdosi na vás hebíky (^ na váš Ptali na pohoelé. Radši sa može doma vyspa.) g) vztah matku. na drobné.i d) prostedek a nástroj na brýle. kdosi vám být v noci na Laši íkaji též zerhákoch. odmenou : : iní v náeích mor. Na mocnu moc to vypít. na hruškách a p. byl sem na zpovdi (jinde: ke zpovdi u zpovdi). koupit hebík. Jako se íká „Zena pinesla mouky" z vtší zásoby njakou neuritou ás) a „žena pinesla mouku" (jistou nachystanou. malin. „Stydžim se na oi" pravila žena. útky (val. na hrzu (= velmi mnoho). na písek. Všeci aby dlali na lenocha táhnu na celu šitu. na raky. poslat na maso. let na pedbížky o závod (val). mezi pedložkami va „Zena šla na muku" = aby pinesla p. na motyku." šel nco kupovat. zemáky. na honem. na hebíky. na jahodách^ na hiboch.). schvál. Podobn s lok Na fae zabijali. co dtá na ruky. na jejíž prospch nebo neprospch nco se dje Vypít tu na vás dva litry piva. céra na na vzdory.). na sl. do fary = do budovy zámecké. na maso a p. zakrý vajíc si tvá. se a pro pi slovesech poslat a : : — . e) osobu. farní. Mám dobré nejtíže se obdláváX lidi na sebe. než na muzice nohy vystá. týž rozdíl íf. na ped (laš. tak Laši íkají též = išc na skotu. na ptáky {= nachytat rak. na maso. f) zpsob Koé úet). t.: — 11. na cukr. " hlavy klada.. na ryby. Dlá to na tož (= na . soli pepe)." pakli „šel n. Tak íká se vždy íf. e) píinu: Onemocnt na hlavénku. Na výbor dobrý chlap (val. Nebudu v tom (šat) chodit Chodí na opícu svta. Zito je na stárnu malé. na tráv. -. byía sem doni na jabka. ! = Obilé zraje na dobrý). Ide mu to na odpor (protiví se). ale na klas hrub dohré. na hiby (= nasbírat jahod. Pišla pro mne na hiby (t. To je na hlavu ( dos. 186 - na A) s akkusativem a) místo: Jako se viibec íká: ít na zámek. „žena šla pro muku" = aby pinesla mouku. ryb. na zadek. Necho ! lidom na hanbu. na zerhákoch an kradl proti hrušky. To je na divy To je as na hrzu Byío ich na strach. b) úel innosti. Ležát na smr. Pjdu na zpov. Kúpíl to na Syn je podobný na otca. Cít. Kusok maty. : = rychle). mouky. Dostál sem sa do špitala na htavénku Cíovk. liakomý na goralku (chtivý koalky). j. je na /o. na pep. na hebíky (srovn. všecku). na pedek nazpátek. ale najhorši na robotu ( Císaské (hrušky) majú chu na pergamínky. abych s ní šla Podobn být sem na niti. moc nezachová.). farní. Zl. hib). — e — : — — : ! : uhel.

Holá bati. j. = na)." „Udlajme to radši na penzoch Na me it.). v ooch sa to ztratilo (val. To by bylo zle o jednym (kdyby byl jenom jeden. pt masu (val. Dyby nebylo o mamnku. O toléj. jmen jistých slavnostních událostí a prací polních v trh.). o ti zdechy (eufem. esli je o dom O dom pracuje (ne ve fabrice. O poznání je právu) Rozešli se o dva rýnské to vtší. nechal bych ho. pravd. nech dá vc v nemoci. O mne néni.). v sena (když se sena dlala). nebo dlouhý). Zlomil hlku na kolen (ne „pes koleno"!) Na pólu -= venku (laš. Vil na dluhem dni tak málo ste udlali když je den krátký na p. v pú. . Jeli ti o peníze. Jéí na kooch. = o Ježíš. o všecko pry. Dyž je na dobré chuti. b) s lokálem: Nébjlo ho o dom. Dlá o mlýnku živi byli. že nemosíme kopovat (= tak. došel Pan nehledl. založím a. ale (^na ty zbohy pišel Hoza a pomohl í. akkusativem: Di v erty ( mezi.). O stl nás bylo. že). aj o dv. v nové vína. Koze o své. Nezapaluj sa o to. Kdosi tu stojí na voloch . umi vyklada. t. Poád" o to kií O toho psa su neád (byl dobrý hlída a zdechl). ovce o své (zvlášt). „Jednu trávu si vymíním z luky. Enom p.). Pedložka v uruje as s akk. v oraky. Dlá na : voloch ^ voly (podl. Maria. — Pamti hodno je starobylé ) 187 — rení „na ty zbohy" (Zl. On je u ní na mukách (=. v nmž byli zapraženi koni. = — v nmž 12. esli je tam o své hodin (^ v as). dyž odjížali ( = zapadalo). Šli tam každý o své. v seta hrnec v ! (kdys se selo)) Beka : ve 12 vder.s vozem.).). b) s lokálem Hledai na to. krátkém dni v tu dobu..) a p. néni ti po tom nic (neujímej se toho tak horliv). (val. Kdo ví. B. Ml — : trhaly).) Náš dochtor jezdí o ti míle (v okolí). Mli zme krávu nemocná. Zatrúsít sem v sen. v zim. na psi duši! :=: na mou pravdu (laš. Kdo sa cítí v penzoch. Utiskoval o novák ( akkusativem mn ho o šestku (dával (neshodli se mu mén proti pi koupi). jsou zapraženi o a) s voli. 13. že to nezhnilo. v penzoch (drahý). v skok stávajte Spravujte sa ve vše Rok sem Dobytek býl Nevidomý chodí v omat svta "(val. „na zpány bohy" (uh --= : málo udlá. je — Adverbialn skoky ! — žala). v laš. dlník.). ve svabu. Kúpíl si surovú kvaku a o téj až dom. v trnky (když se švestky a) s I pekla). o své strav. Vil. na laš. o toléj. o ti mile.).) Di v pekly! (= do sem to ve smích (= z toho smích). bu mi na svatéj pomoci.mueníkem). na voloch =^ na voze. Pracuje o dušu. „na ty bohy" na štstí. na val. Daleko smy chodili. ale o dti. S lokálem Sluneko bylo na západ. Pane Ježiši Kriste. vyrovnejme se penzi). Na ósméj hodin zme klekli (val. ale na ty bohy sem tu jiskru udusil za vasu. Na ostatku mohlo by s nama zle na konec (laš. v žita (když se žita v kopaky. Josef).). Na veerku = kveeru (ZI. Takovéj je lepší o rýnský než snáze nebude). voli. tak.).

— Já su vil siabý v penzoch. Téj Su vám za to (—ruím). s — vk s (nebude už dlouho . caroch. Pod chvílu k nám chodí. tylo. mouky). s kiváky s ve svt jakožto obchodník). pod a) s akkusativem Už bylo pod veer (= sveeívalo se). na jednom místé nakoupil.). Uderýl ho za sa za sebe. Peníze vypuené pod deset rýnských (t. Co máme pod polévku? Šél mi pod ruku (-== pomáhal mi). b) S instrumentalem Sedí pod kamny. Sak sem sa vynasnažil pod najvýš === co nejvíce (val. „Jak . adverbialn nom. chleba. Nech pijdu ze té. srovn.. z mice žita. Rolí ma enom pod dv mice. ze štyré. ze snídaním = nesu obd Býl 19. ped adverbialn: ped loskem — ped losky. 14. Devo leží pod stnu. úrok). í- grejcary. táží se „co to stojí?" — „za?" Za to tele? Má po pti micách po mici (t. ide na hadry. pro hadry. Vypožávat po mne pt rýnských. — po svém.). Bývá tu pod chvilenku = co chvíle. pedérem = pede vírem (Karlovice). pojí se akkusativem: Skládali po deset grejcaruv do tyda.). a las. po pojutru zz po zejtku (laš. Už ho nebude toliký Nechaj ho ze štyry nedle. Všecko by (po troše). pod pecú. „po tm"). Po daremku trnky po : nem = rád dlal po svojsky po pti (zle). Dali po dv sta zlatých Ma pok po dva jochy. Sihéje sa pod kožú.). : nad: To — : 16. Nikde lid mor. : idt?" „Z obdem. Mam roboty za Není t za tolik (= nejsi s to). Máme sa Jutro. b) (laš. Néni mne za (laš. : „Kaj (t. s a) s akkusativem: Toho dcka s je z unesení. Dostanete po ti Jde-li o celek. c) tož ich vemu. Chél po mne {= mn) žebrot. ped vérajšky Po (Zl.). za a) Dostali akk. . výsevku). 15. ty hrušky? Po em loke? Tak vždy kupujíce a prodávajíce na em drobno. po a) Po em oves? Po tech. rži je za malú micu. Ten snop je za štyry tžký. nabral. skupuje hadry po lidech.sa máš?" nadarmo (val. neužívá fráze po tech rži (t. s Piijdu za vás (=: vdám za vás). Škrabala zemáky pod polévku (které se pak pokrájejí do polévky uvaené) na polévku (ze kterých se vaí polévka „zemákovica"). instr. Chodí po valašsky (o kroji). 2 hrubú prácu. 17. aby je na jistém miste sebral všecky. Už mne néni žíti). Di pc „Tanu. po jutru. vzali — Teho sena bylo za fru (= žita za polovicu fru). d) Chodí po Vezne putnu a ide po hadrách*) e) adverbialn Žali po msíku (las. íiby jich Chodí po hadrách jako obchodník. =r3 18. Letos — je se dostatek *) = dos loského. Dlážka je po polovici Ui^ékía chleba nová {= z polovice). Byli spolem ve zlosti. Trháme ty dobroti (po dobrém). Prodavaju po grajcaru baj po dva.). Dlá všecko jak po pamti (bez chuti). b) Distributivní po v náeí val. Su-li po tych štyricet. sa. po troše". po štyrech. 188 — epicu zastavenu v padesáti gréj- Má tu je nad víc (= nadbývá). jak kerý.

zpomezi. uživá se v náeí (na a uh. 189 — (val. Vychodí sluneko zpoza les.). To je za chíapca ! ! ú s ma ! ^ dostatek penz. papuí.). za kravama. krema (val. Ponad tu hrušku. póza. Had vylézt zpopod zem. zeza. jí za Já nebudu Je jím za hlupáka (^= „dlají nho hlupáka"). za papuama atd. povedle (kam? kde?). zpoped otázku odkud?). kroma. udlal c) kole sem to dla teho téj proto). pomezi. ponad. vedli. se). Zmizel mu zped oí svt. popod. zpoza. zponad. Das mi to. (= „nenechám na sob podezení. podlivá. vedlevá. nepkném) b) d'a (laš. máme mnoho. syneku.— toléj. Stanul zeza {— stavu tkalcovského). nebo iron.). (dol. Kdo je ti za to? (= kdo je ti tím vinen). jedn. že jsem zl.). A tož su já ti za to? zloéja — — To c) je za nedúho ^=: nedávno (podl. podlévá. za kokama. vedle. d) výše.). Vykládal kole teho knza. a) lidí. Nenaíkaj za Zme za penzama. dyž takového bemena akku- neuneseš? Co's to oblékla za suknu? „To za" pojí se z pravidla sativem. Pomezi nohy mu vbhl. koek. chlapci za ním (v manželství smíšeném). podlé. z. popod ruku. z Má rozumu za celý Dlá za dva. sa nebojím.). níže. pomezi ty póla. za — Má rozumu pt si htúpých. vidno". 29. kromvá: krom vašich poctivých hlav (když se nechvalném. podlá (uh.) To je za krásné svtlo To sú za vzácné šaty. Podle Set tam dla teho. Nemám za toléj. vedle (dol. jehož pád se ídí slovesem Co sú s Co je to za lovk? Co : ty za roba. Utíkat prvou ástí pedložka Je zeza Hradiša. místo má genitiv: stativ pry zpod toho stroma. „co za" jest jako jedním slovem. nepkná. podle. Hanbí sa. hnvá sa.).). ponade. Na oznaenou nkolikonásobného pomru místního val. to za páni? Za vidná = „pokel si (las. zlobí sa za to. a nominativem mn. Nejastjší složeniny takové jsou první zpod.). Vyšel zpomezi strom. . laš. ponížéj výše Byva Kivky (nad. eho ? = pro.. kterého žádá druhá pedložka. Bželi popod kopce. : složenin dvou i tí pedložek. povýšéj. Nepravé pedložky. Složené pedložky.") Jezdí za Za to pacholka. Už je za ním teskno. a poctivých Krom dobrých hodlá mluviti o v laštin nem Dy krom. Je-li — ástí složeniny pedložka po. abych a mohét chova za svt (vychloubá pt.). pakli je následuje ten pád. ! hodného To je za pkné To je za kordúíku*! (=^ to je pkná kordútka. dal's mi to za dary! Co sa jím ten navyváát za pasár! d) Idu za našima. b) s genitivem je : Za starého pudmistra. Ten je za sebe! (= zámožný) rz stojí za seBa (val. Níže pti rýnských byl jemen. : o : Byla akorát kole stodoly e. Kole tych hodin sem se naplakala. zpopod. Cérky sú za ú. za dne : za starého pana rechtora. My sa jím za to smjeme. za husaraa (na pole). Nieho nenechá za pokojem. pro: to dla vas! Juraš ( dla Ondraša pišel pre.

Nad Opatovice Pole nad lóke. pod jamy. Pišli zaveda — dokud bylo ve (dol. pod vinohrady. b) s instr. ped Vránovo. ped Janrky (Jicko). adjektiva pisvojovacího ped vovo (Pleva). Nad Pavlovice boží muka. Písnotice só za Židlochovice. Pole pod bránke. Co po tom po všeckem. ped Julínkovo. za. pod Násedlovice. 1. . dn do hromady Zustáí (val. Bartoni (Barto). nad doly. Klenovice.odchylky od obyejných nyní tvarv a vazeb. a) s instr.— AdYerb zme dom (val. mezi pojí se tu na otázku kde? s akkusativem proti obyejnému nyní vbec instrumentalu : *) Bylo vánoce. Pedložky nás za híšné. Pole za kopce. **) Kavaii jméno hospodáovo. Se jménem majetníka domu pedložky ptfd a zn pojí zp- sobem rozmanitým. ped Trkovci (Trka). ped stoíáovo. To je mezi Mrovice a mezi Nmice. stedu. Dlali sme pod hut. Pole za vlí doly. ped Hájkovo. Pod vohnisko mivale sme pekárniko na chlib. jedn. pod zahrady. ped ped Ple- Kováíkovci c) (Val. za skalky. iwi Jako ybec v ustálených formulích staré tvary až po naše dni v lidu se zachovaly. pod šíbenky. na pozady Naopravdu. je Sak dojde na vás na všecky. ped Sastulíkovci (Sastulík). Pros za Archaistické zvláštnosti pád pedložkových. Celice só za je hradisko. *) Pro lepší pehled podávám tu píklady ze všech náeí moravských. Všecko by sa zmíšaío do vjedna ešee = v jedno.).). se Lesy po za ten vrch sú panské 2. nad. ped ševcem ped domem Pavlíkovým a v jižním Slezsku). (val. pod Sokolnice. Mli to za kamna. mn. Pavlovice sú za Boetice. : s akkusativem jedn. vlastního nebo rodinného jména majetníkova: ped ped Géryky. Frýdecku kovolem. ped Kubovci (Kuba). ped Dorkovci Pavelkovci (Pavelka). les „pod stlomy (?) hlavy" (na Jevisku). pod bezdkov. ped Bélokovci — (Blonk). tak zvlášt v ustálených zpsobách urování místního a asového vyskytují se nejedny velezajímavé . jména raajetníkova: Stoji ped Pavlíkem. Pedložky ped.). pod. nad skalke. (Dorek). i 190 — a 1 n í složeniny pedložkové. Luhy za Kavana**) (sev. Cesta nad chalúpky. ped Dla za krosna (—za stavem). se optují.). Opav. pole mezi meze.). ped (na Místeku. Klobucko). Za dolníma Velimovice (sic!).

jedn. O asich. budu ju bit do chrbta. Hovorany). pisvojovacího zakonení uritého: Pavlovice u Kobylí. Prostjovsko. ped Studenech a p. Póze (Martin Póša). X. ped se Iviových i) (podl. (Kromížsko.šebetat a chytí vely. Vrzalovy. ped Nepustilove (— y). užívá se funa za praesens historicum Sikorka piletí. Když se popisuje njaký dj. ped Kug) s instr. bude . Kromížsko) nasej (Kobylí) Zábežsku — ped naše (Kojecko. adjektiva pisvojovacího : ped Dobšových.). v ped Hrušková instr. Daicko. ped vaša (!) (Vyzovsko. adjektiva pisvojovacího Zachová. Tak i dti popisujíce hru užívají futura: Já ju budu v tom kole honit. adj. takto: Pojem „ped naším. To tak raz ze zdrava chytne lovka a bude lúpa a natahovat". stetli Hráli zme sa ped sme sa ped etníkova. Zábežsko a j. pisvojovacího zakonení uritého erovémá. h) s genitivem mn. ped Sebestovéma (Blansko. který se nekoná práv v pítomnosti zvykem a obyejem jest vbec. ped Nmcové. ped : Miklíkova. stedn. ped Folténovy. adjektiva pisvojovacího zakonení neuritého : Stál ped Sedlákovy. pí. — — — ped nimi =ped našima (Krumlovsko) ped naši ped naší (Kyjovsko. nýbrž : — — Táže-li se domácí asem minulým: kdo po hospodáích. Telecko. ped tesaovy. Perovsko ped naša. d) s akk. ped Kaerovo — vedle: ped Mavtina ped Smutných (Kojecko. ped Veskuilovéma (Vyskoil). mn. Kyjovsko). zpsobech a jmenných tvarech slovesných. Píborsko. — Podivný jest tvar: ped Blochov. Blatnika) ped našimi. Prostjovsko. co poá bude stúpa. Klobucko). mn. adj.! — 191 — ped Opavských. — Sice takového tvaru . (Vyzovsko. (Jicko) ped jejich domem (Ostrožsko. Ostrožsko). stáli zme ped Fojtíkova. 1 ." ptají se .. ped — : Tišnovsko). Opavsko). ped Kekové (= y). jak ju chytnu. ped Vojtchovy. ped Iviove na ejí náeí celkem slovenského. ped naším (našem) Konicko. kdež e jest isté (ne mouené hanácké zástupné!).. když jich není doma. ped — — a dále na Hané i na Val. „Co's chél? néni naších doma. vaším domem" vyjaduje Zl.ped susedovym (Zlinsko. sev. ped Procházkové (= y) vedle: ped Maléch.ped Leblochovým. Litovelsko. ei lidu nikde neslyšeti s e) zovým (Hoza). Do Rožnova je dobré dv hodiny. ped Uchytilovy. Zársko. ped Pavlasovy. Dokáme ? (= máme pokati ?) Pjdu tam ? (= mám tam jíti?) mluvícího. ped Koped Kožíkovým. f) s instr.

Káp hrncem o ze (uhodil). a všecko sa vám vydaí. aby aby na chvilku. peca . No néni z toho nic. kúíl bych" a. jedl! já „chce mi se jisti. Lampa prskla a blk (zblkla. abys ostali šét pro Potom ne abyste doma Strýku. . it spát ( pome spát). Z nieho nic tabula v okn bink (rozbila se). ai do kostela byli vešli. dybyste nám Ja di. ho šidlem. Neuhodne. hn hn . Nmuh ho dostat ani myslit domu (= ani pomyšleni. Dti na p. íiop apku z hlavy a ryp s o zem. p. šmíg. vta pipouštcí osvítit.! — tož 192 — Jednúc to hýl vtr vyvrátil. Zlodj skok a škrk ven (skoil a utekl). Leél po schodech a hrdne dol (spadl). rychle nastupující vyjaduje se zvláštními slovci Bží. dybyste nám požali tácek (= požajte). budeš pokúšat? zákaz vyjaduje se futurem: spál bych. to potrhalo. Už mi nešmakuje ani pit Už vám nesu „trunk"). vytáhl kivák. i Mírný rozkaz nebo prosba vyjaduje se kondicionálem aneb šli ji- nými zpsoby: Abyste mlatce do stodoly Ve k obdu! abyzme šli ! ! (pote). Sedlák pacholka klanicú chlóp^ chlóp. Chlap chyt ho pod krk a myk s nim ven. Francku. Infinitiv : sednut b) a. Roba džig ho betenem (bodla). Hastrman žblnnk do vody. bží a na jednúc bdc do blata (spadl). Vzal lopatu a chlap ho po zádoch. Ono je to lovk nco utratí { sotya lovk nkam vyjde). neidete si na ty jabka ( pošlete si). Pác ho po hlav. Pu mi kúit (. : však se já bych bych spala Kondicionálem vyjaduje se zhusta hádal. žádným zpúsoliem). má penz!" „Aby ml. Raný (stelné) sem kdysi Už to bylo pestalo. hn byt ! šátek na poty. rozkaz po všeckéj slavnosti (= kdyby Edin hodn prše. spáti" atd. — Poá znamenají tolik co užívá pravideln. Ve já nestát. Tá lup to ze štola (vzala). Na vesno sem to býí kúpí. pršelo). a bylo by p. Tetiko. a už sa být poúl. Chvat sa do kapce. Rach sebú na led (spadl). 3. a) V sobotu mosí slunko . Edem neme strachu. aby nechtl. Infinitivem nezávislým vyjaduje se podmínka. než: onch vazeb Mamnko. : židli). jina nepovdí atd. Jednúc bylo sa stalo. Prásk ho za tylo (udeil). a ít dóm obd vait. úmysl. pil bych. enom kde ít. Hospodá chmát mch a smyk s nim do kuta. ja co bys chodil! Mohl bys tam it\ šli pomoct! Draznjší No. ja nech toho. Ve já í! (= abych šla!). Pich. Vzal si jest ( jídlo) na pole. Ze hrc dol (zboila se). Chyt nožice a Dj v minulosti : onomatopojskými ú šmig. Chlapec smek sebú =: hop dol. „Což ten 4. Peníze hrk do zem (zapadly).nacpané dýmky). jest (-= pití. ( (= Budu vait mívá význam a platnos substantivni obd).. neposíláte si. Volek sa otoit a géc ho (trknul). Plusquamperfectum ástji se slyší: zme to moseli znovy stavt. Kovdicionaly jedl bych. Mosi. To si pomysle! (=-= to si pomysleme). zhasla).

sa už po trošce ven vyšmatlu. „Byto cosi slyše." „Zamaza. Un vil ze švagrovu a z dma. 13 byli byste dostali. Za oves si íce utži 40 zl. Dležitý jsou zvlášt slovesa stihnouti a umti s takovým infinitivem. Stihlo dosel by možným (= zámožným). Sahl sem ho dopadnut. to neumyje. : a a býl bych mu dál.zaalo snžiti). Mnohé dcko si umí ohnut hlavu a dlá takto Irrealný kondicionál minulý ve vtách podmínených opisuje se asto infinitivem se slovesem míti v první a se slovesem moci ve . Už se veselnici (= svatebané) vzali (= jali) rozcházet (las. Mikl. zpiva. eše nechodím. to zamaže. Já pamatuju celu našu ddinu vyhoe'.— 193 — Žádný zme nedostali dyby prst otoi. já petu. Slovesa umet na Podluží užívá se na oznaenou dje optovaného na zpsob solere nebo nm. Zeny rády uiiiá naíkat. eštin jes nejed sem eše. s infinitivem lat. . mt . kdybych se byl nestepal). Rády by : to dosta. vt vt byli druhé šli." „Hledáte-li ho?" „No hledat. Je zvyk pršef a móda snih pada (písloví las. ale stihlo byt pod mranem. str. IV." (Srovn." „Znáte-li ho?" „Zna." „A což už nzpivaju?" „O ja.). chodi. Ked margráfa (= Je minka) hledajú. kde spisovná užívá slovesa míti s infinitivem: Už í? Pustit ho? Dat mu? Už hnát? m e My tndt/ stát. nezpívali. Už je tma. stih sem sa ho nestepa (— ten by se mne byl naobtžoval.). : Mli ste ít s nama. pflegen: Do poleda sa u nás umá scházat staré ženy (= scházívají). pojí se „rád bych" s infinitivem To bych já neád dožra. nehledám ho. moh sem ambo {= kdybych byl vsadil). eše zpivaju. Saheu sem byt doma. že prý už chodíte?" (po nemoci). infinitivu vztahového. uh. sfahniU (val. Ani sem ale si spisovné neznámého kúít bych ceiý de. Dalo sa més (= . a Z pravidla bývá infinitiv ve vtách tázacích.). Na svabu umá zvát v úteiý veer. enem zabi a zabi. Psa íatiny ale nú. mohli ste také nco mohli dostat ste = dybyste svázané. ale umy. Ten sa býl ale nadožírál. Kúi nepomyslel. pravda? astý jest v ei : lidové zvláštní zpsob neumím. c) Infinitiv jest doplkem sloves a jmen: Dál sa léz na strom. Ked dožnu. uriiá volaco podezelého najít. nebyuo by sa to stauo. . Mli ste sa ponáhlit. Ráda by k ním pijí.) s infinitivem opisuje konStih sem tý dv lumera do vídenskéj vsadi.). a uh. Nabral sa í do lesa. to si uihá vzít píšelku a pískajú. byto by eše tmjší. Rád bych pomoc. To ty dti umá zpívat (-^^ zpívávají). býl bych udlal dicionál nepotka to nešestí." „Zpívali vera?" „Ni. že by ten sa baoh býl tak tžký nés. Dalo sa prša. „Ach toto. uh. zpiva. Sloveso stihmí. znám. Uhi umá naším kosíky nosit. Dala sa plaka (val. ale nhrub. ale šmatta. 851. V náeí val. pom.

Je to kopat vil lebo pozdj (= pilno s tím sice není. sem seno v kopky. Nekeré hlávky je co nést. jmenovit. nkterým rozdílem. stolu slúžit než' ho. Popada palicu bil hlava nehlava. nemel sem slámy ho pikryt. trhat. Dali žebráka na hru si ležat. je. Dybyste tak kýšky mli sa napit. „man"): Zamka može to tu byt. Pijde (las. mladá si milovat. Pechodník asu minulého vymizel všecek: Stoja u dveí dívali zme sa. okna sú umývat (ješt nejsou umyta). nám už brze plati. Pija do msta poptám asto užívá se pechodniku absolutn. Zito ludi V takých hábiskoch iron. úelný: Máte-li istý hrnec. podmtnou na výrokový infinitiv už is Teba mi s — (strom) pijdu vykopat (==jsou na to ureny. síúžit. Vybha ven nic nevidla. tedy radji díve si to odbume). f) Infinitiv ve vtách bezpodmtných Je vám byt tu nebo tam. Sét že do svta. hnj A : tak i: Kostelník býí atd. ale nco dobrého zes. Vazbou draz na pedmt. Teba mi Nkdy Eše bývá tu také vazba podmtná. zvonit klekání. když podmt vty všeobecný jest (nm. sa. Dál chtapca ostaío vázat. Bylo by tam ít. Za rok nastane i do školy. Má obda co nést jiného už nic neunese). e) Iníihitiv Jozefa žne u Vaj. Má ceruško. 5. ale ostál Pán nechtl iného ke dlat v Kromíži. Daja pozor nic . to?" odpovídá se pravideln infinitivem: ptáky chytat. hojnji než v ei spisovné i starší. ale je tak sú tžké vám co ustai. že chodíte pomaly. polévky odebra z kotlá? volali ju pomáhat. ale státi se to musí. U nás je byt ten nebo ten pudmístrem (= nám na tom nesejde. Toho psa bylo by smeti vynašat : uvázat. kdežto v laštín pechodníkové vazby ídký jsou. Ty ádky provisla vaza (iaš. na oznaenou souasnosti i pedasnosti (pechodniku sloves konících).). Stromy sú enom kvést ( co nevidt pokvetou).li ten i onen). To svtlo bylo by zhasit. toho).). do kostela chodit. Zanesl sem si boty zpravit. j. Pišlo n béc potokem. — Na otázku „emu : (na) je atd. Ten tak je šikovný enom to spravit (= nespraví Ty si chytrý. Taktéž se odpovídá infinitivem na otázku rozhazovat atd. Myslíte. (t. by se vykopaly). Složil vty ale a mívá tytýž význam úelný: Esce ekám mám ho tu slúži v Senov. Sak to má kdo zest. Pechodniku asu pítomného v náeí slovenském a valašském užívá se velmi hojn. Bylo by udlat nový trám. to (= lopatka) atd. Bylo vám tam nechodit. najvc šikovný mezi vyjí (r= do konce nejsi.: d) 194 — doplkem celé asto bývá infinitiv epexegetick)'m chlapíka. bezpodmtnou klade se je okna umývat (ostatní jest umyto). Byli zme hrušky krávy dojit — Matka ukazujíc dítti hraky ínáiní) takto vykládala To je buchty péct (= babvka). obilé cúdit „kde's byl?" žito vázat. asi jako v nynjší eštin dialektické. Tatíek nemajú šat. Pijde topi uhlem. ani já.).

Hlea na n hn nedaja pozor. že novovká naše skladba bez práva mnohé struné a úsené vazby pechodníkové zavrhuje. nehnvaja. seda oni tam. je to už opovrhlé. zvlášt sloves II." znamená tolik co germanismus „na tvém. *) Starší optativní Cért to vzat ***) Zdraví páni „Zdrav se prošel. ve spojení s infinitivem. Bylo eklé {z=: eklo se). Zdálo sa. ddina roztáhlá na hodinu. dvei zamklé. povza po pravd (= um die Wahrheit zu sagen).**) „Bua tebú." „zdrav. jak náleží : Jedl nejeza (= bez chuti. — Záporný . **) Starší spisovatelé naši užívají v té píin pechodníku jsa. *) Záporný pechodník asto se piiuje k imperativu: Di nezavazaja. bua vama. nedlal bych toho. plátno rozstihlé. krk vytkly. ! e 1:3* . rozmarýn je mél už nevstu obhlédlú. nešetíc pi tom ani vzor starých ani ei lidové. co jí) Spí nespa. Nikde mezi lidem moravským neuslyší tvaru íafcoka (so zu sagen). lovk : neužilý = který ! ani sám neužije ani jinému nepopeje. . nepokúšaja. nedomzaja. Píestí inné mívá význam byli! (v koled). Pásl sem na lúce volky a pasa ty volky viél sem Býl jeden král a : . zatkíé. koza natáhlá. že je horká. ihél v pat trn zapchlý. picha tam (do vody) ruku. To je stechu. táhni nestoja. je uklý. j." V hovoru dvrném a ve slohu pohádkovém pechodníku slovesa pedchozího užívá se pleonasticky Oráí sem na pasece a oa tam . spisovná taktéž hojn užívá pechodníku o neuritém podmSt S dostatek pikladv uvedl sem v ^Komenském" 1874 str. nevybíraja (t. nezavazaj po a di. I zdá mi se. jsa vámi. Velikého placu tam nebude. pás natrhlý. neekaj a po atd. tídy mívá význam trpný: volky apíhlé." kdežto by se po esku íci mlo: : — ^jsa tebou..). msto bylo suknem obtáhlé.. ! psnika utrhlý. novjším lépe se líbí germanismus co. Bua chlapcem slýchávat sem. a utrha ich sú ervené. 772. vSudt se íká ^a/coka 6. nepostávaj a díaj.. . tiskla. Piestí inné. Bua pudmístrem hledl poádku v obci. nedožíraja. tancoval" íká se tomu. Posíúchaja ho ekl by.) -= zámožný. neekaja. Fráze této užívá se na zpsob mezislovce jako by ekl: No pravda! No vidíš! No hle! Ale di a p. nechal bych ho. ber z kraja nebabraja. lovk zámohlý (val. Píja tam nebyío tam žádného. 195 — Z mléka vyhládne pohledná na (tešn) sú erné. aniž hrub vdl. buaci) pipojuje se pravideln pístavek píslovený k podmtu Já sem sa bua malým nadlal.. Eše sem flinty nemel v hrsti.. ***) Ale -erti vzali !" má význam jiný. že neumí pt naítat. že se dj nekoná pravou mrou. odetklé. Obila byly ukázalé =^ pkn se ukazovala. Pechodníkem huda (val. šátek zvihlý. bua ten král . dlaj neposti vaja. na vašem míst.pechodník pipojený k indikativu téhož slovesa znamená.— sa neztratí. Vašku.

emeslem jest chleba ptáti. uh. jáku (Zl. V záporných neskutených vtách podmínených vynechává se vždy participium. utúíaný. lémec vyšívaný. Dyby ne déša. „Ptaným chlebem" na p. o : Nkterá taková píestí složená s pedponami ii a podmt má náchylnos k dji njakému (nechvalnému) znamenají. lovk neuhovený (jemuž nelze uhovti). ogébený. ubeený. koblihy smažené. Letos je šudíek — jetel) vy- mraznuty modlil = vymrzlý. Rozmanitých tvar slovesních užívá se ve vtách parentheticky na kdo zpsob ástic a mezislovcí. požávali. Všeci zme byli uteení. Už je slunko vyjdené z póza mrana. zmoci). Už býí pijdený. Páni byli slezeni (= byli s koáru slezli). jako : eku (pom. zhniíé). anebo ten. Tak se íká chléb kupovaný (na rozdíl od domácího). jehož zvykem. Býí toho zaslúžený. Žito néni ani z vody oteené. Minutý týden. Píestí trpného sloves nepechodných užívá se pravideln (vzhledem k jazyku spisovnému ovšem nesprávn) s významem píestí inného: Tak daleko býí v tom lesi zajdený. kdo nám pomáhal nco nositi. kdo nám pjil penz komu oplácíme vc vypjenou. kdo po nás a ekal. Už byli všeci zejdení. Podobn: nepoádný lovk (jemuž nesplejný (jehož se není rady^ zbaviti). Ty vnitnosti všecky byty zajdené krvú.) -= umrlý. Už j e staté = už se stalo. „vyptaného chleba" si : ho vyptal práv na jedno jídlo. si ptal a jím se živil až došel cíle a p. lovk nelze spleti. (jež Je naježený.) Snih napadaný. mléko vaené.. jinde' Obilí vyhynuté. Je všecek promítý zimu. Dyby ne tvých htúpýcb eí. kdo poád „beí" (pláe). (laš. Kobzole zhnite ( (laš. nebýt by díál takového pekta. želé zhívané atd. že ufukaný jest kdo poád fuká. kdo se poád „gébí" (pláe). Už byli všeci pomítí. hyio. zdraví 196 — pochodil. vyspaný. Kon byty ustáté (unaveny.— zkazovali. Peníze zastáté jsou za nkým). zdraví nosili" a dkuje se nkomu vzkazuje pozdravení. Deset nás to mlo kupených (=: deset nás to bylo koupilo). Jako vbec. To je ne: zaplacená vc (vzácná).. bylo bývalo: Dyby ne tebe. Je to opozdíte. 7. kdo se poád „šíí" (smje). lovk neokonaný (jehož nelze okonati. živí se žebrák. zdraví ekali. Umetý (laš. kdo se rád toulá. Vil je svt vysoko vyjdený (^jest mnoho nádhery a pýchy). Frázemi: „zdraví p. pomodlený (=: už se po- ped spaním). napitý. jehož nelze zmoci). ošéený.). Vsacko)^ . kdo celou cestou chleba se najedl. mohl sem byt šasný. jemuž nelze vyhovti). kdo maje nkde njakou poízenou špatn tomu. Stromy byty odkvetené. vysíleny). Už mám ty peníze najdené. kniha vázaná. Nkterá píestí záporná znamenají nemožnos vykonati dj slovesem oznaený To byía radosd nopisana (jíž nelze opsati). tak zvlášt v píestí trpném iní se dležitý rozdíl mezi tvary trvacími a konícími. práce neokonaná (které nelze okonati. už by zme tu dávno byli.

vte. To už je tak. (= si) mysli. co bych peníze vydláváí. úfám (z=: snad). byli byste sa chyba smíli. Dnes úfám bude prša. Vil je v hoferstvú. O píklonkách.).). Píklonky ve se. No eku už abych šéí. Ja sem pravil. aby teho nechali.— 197 — vte (= vru) a p. Yte. bych velmi asto bývají na prvém míst vt. sem. ale by nevím. poruenstvi. Sem n . „ím bys byl rád?" „Bych sa nauil muzigantem. tam bylo dlo! (oznauje podivení. laš. žnul. na syn (= sen). že ma Rakusy. si. Ale povzte. Ale riiél ženu víš-i. zvlášt v náeí valašském dvacet mic. Reci synku. jako by ekl „ale lidiky" a p. Dybys nebyl poslechnul. to bylo tak. Se mi snilo nepkný Slezsko (kosa) i a lašském: Ma Se teho. se mi zda. dycky. Udlaj pravila sem 8a's ošidil. Byla bych* panské (stevíce) obuta. a se prv díát pánem. bych fa byl zhodíl. zme ho trochu Zme ho Sem pisot pismo. Víš-i. chytli. Nic nemá. ei. Rožn. : ei ei (Karl. poživili a zme ho zas pustili. kde sa podet. vte.

baívanié . cihly. babušistý . ikam v knížkách baim po pomati. val.-=: balamutí =z blázní. Ji. Sak Totéž znamená balicha a báíoha. šlenka). = másti. jako balvany. by teplo komí2. zbadal to (zpo- = vousy. Nbajaj bandúry =. To je bajka (smy- se haklík zapíná 3. se kou se odlévá. laš. : val. : =: hrncovati. slov. babrat sa =r pebírati se v nem bílou bakula balcan = gua. val. ko- vadlinka.Slovník abecední. bajku (vyklá(ne- slov. hurdati bái = pozorovati. val. Nvidim. baova badat =: meškati se: Kdes povídaky. do níž porodní bába ma- hádanka). laš. tušiti : — = znamenati. co tak Už to (na voze) balfas báím. sprosták. tená na baja rozum) báa vc : 1. zacpávají kamna. Ona to zbajásala (spletla)." slov. — nco hróa. baja dám) : bai =^ utráceti. bacnatý zz ápaty: hrušky bacnaté. val. Už sem vidla z da- baga = co nco dek : = moka v dýmce = mámiti. = pomluva baligání = . : mkkém. bajka = pohádka laš. balúsy sem já to badái. kouiti z dýmky plnou hubou. laš. val. na níž se kují srpy a kosy. laš. slov. (pohádka = babka tice. plef). las. ervený s velikého To je hubou (dobytek) val. bagoši bachíat baívár baíviC j zpeházeti (v = kotou dýmu. nem neucházelo. baliga liché = hlupák. veliký zemák). laš. balcan ! (na p. nepoáJe pobachlaná (poma- e zle. doty zabaovál? sú enem také baligy. jíž se bajása =: Ten toho nabajásá (namluví). Zl. val. Bajaj (povídej). pravit? to nni pravda. už balví „ Pro bal ví eú ? ** (nemluví pravdy). moka leka balvani = hrnouti laš. val. zababonky: „To val. bajt ^= nše na záda. slov. z hader. balamutiti. to je baja. las. val. . pohlavkovati. = mluviti z cesty: S tým ! Všecko zbachtál uvedl). zoroval) slov. vaL = smyšlená = bajam Kdo to 2.nepálené St. balda = balvan. B. baídova val. baba = zátka = 1.

bílá ovce laš. val. val. (" hloupý dobrák). vl. bea ^ plakati Nebe Nkdy : ! jinde líit. slov. val. = bouchnouti do zad. bídný == 1. bát sa =^ To víno nebojí sa bze- ^ rovná 1. uh. val. batla =^ bajka. a podl. = dýmka. val. beutka též pošva. = : stnu. 1. bdákat =^ na bdu volati. bža slze. val. chudobný 2. se bezpust. : bezdynka bezedník šíka). daremnina. slov. podl. panchart (dtská = buchanec. = závistivý. Zl. laš. val. bakat ho na to. bsný = divoký. nepej ný. = beevný=z Bevy: beevnávoda. veš. povi- bžec = téci : Voda bži. mu. bibza = špata.199 — bechanc bechnué bakarec nadávka). bekat bakova sa == bez tam choditi. bezpustný=rozpustilý. bííko = bída. ška[Píbor. baa ( Jak 2. blabceš? . val. podpálený. uh. = navádti slov. bezoivý bezperactvi laš. = pouzdro na péra. val. [laš. barani : komu val. bilija bažný beblat chtivý. birka=:^l. co ráda bere. ^ hloubka bezedná. laš. bezúroitý=neoarovateIný. záblý : kabela myslivecká. val. vati val. daka. val. sem kupila za rýnský. bídní ludé. sa je strýce). (z = tlusté stevo ma[val. val. bek :=: beení Zl. Nabaraníí sa rýpati se. baadlisko baran na koho =^ sápati se: Obékí sa na mne. naíkati: Co poá bdákáš? blabta= bláboliti Co laš. jako žlútko = nejasn vyslovovati. : Nabakál úelu sem laš. Uh. Zl. basa neckého ^ baja =^ smyšlenka. : laš. Temu val. bryta = naíkati. bafoh bátoš pletka. val. To bao takový baa máte. 2. co vysvtloteho. laš. barna^barnavé (bouné) mrano. belineka = máky. bažit —' žebroniti. = ženská. žloutek. Oi : sem si vybeeía. laš. plátna. beko va še krávy se bekuju dují. : [laš. red. laš. bidic še: Ja še už od vesna vy- ~ nše eho — trávy.. 2. [laš.. bante = noní tulák. barnavý barvy mraku bouného b. (pes. vzteklý lovk). Samým bílým hledl. blára továrna na bílení = = baina. mu v em. = koiky barvení k ~ barví. laš. bidim (trápím. = železný seká na belinka. = rozpustilos. laš. barusky jivové. Kráva se data do beku. bílek. bílý si pobeím. Brod. val. = bíliti val. bireka birna biza = vlna z bílých ovec. trocha : Tú belinu (trošku ovoce) je toho belaš [linka. nuzaím). zebelina. barcova v em = probírati nco. val. val. bilic reptati.

blazg. laš. pehledávati: Pebobóát všecko (slov). slov. : = ubožátko. = = borání blázen Dla bláznivý blbotat: melt). St. diviti se. že Enom blušeíy. val- de : sedí u kamen. Je dnes boží = spí).). val. : lávati 2. la bláat Zl. brová! ze schod. blazgaka blázny = de[laš. Voda blboce (mur- tím mastí). otrubami. to nebudu. 2. se dovo3. bolavý: Néni bolavý Bíatí se (= je zá- btatit se tam laš. blahova komu =blahoeiti. štivé val. bíti Divn sa božiía. toulati se. Kyjov. Na vojnu beru (—je odvod). rzno 3. na = šprýmy. Ji. Na bok (= vyhni). : hlas. bakú. nota. val. laš. laš.dvojata. val. báat = chestiti: penzi. blušet= málo hoeti. Beru mne dímoty. blkotál svtlo blkoce (plákdo ví co (pleskal). [laš. val. val. Už blizáci. Boha val. val. bosky. Brakuje mi teho. [Místek. ne: „dlá se bláto!" blatno = blativo. val. z laš. Dva koleky tam Mosím trochu zablušit Boži sa na božoka bradky brak schuss. horaek (oboj rode) ubožák.) hlupák . Bopadati Kdes bobroval : v noci =^ potloukati se.: — biacgavý 200 — bobovaný vaný = nevládný tlem. ! škared zvoniti* bok boku. kikloun. se v prsa. laš. (v zim). Prase bere na slatlem. blížit = ubližovati 1. bobrovat dol Zl. hoškem šourem božátko chodi. brat =^ bratr. . ninu.=^ nás zbobošíi tú novinu (slov). val. opilý. brakuvky bobóat =:r štabárat. = boží : Celý boboZl. (zatopit). Hrozn r. bláavý = nosový : Na pravém. bosek =i val. bozkat" boží je boží = líbati. Nebere sa brat : . :=: horek Hosenschlitz. dliti bobák =:== bubák (val. vesnický 2. = žvástati. vybrakované ovce. = val. boboši sa plašiti se = 1. blešti hledti. = druh: 1. bant == zníti braní mi v uších. bajna=ne vy cválaný lovk. božit sa = Boha se dovolávati: to neudlala. nbrakuje chybti: a hloupé strašidlo. Zl. borák. 1. doutnati to bluší. bojazlivý = = bázlivý. mašíka (boty se slov. (val. laš. blazgo. dm = blázinec. etzem a p. mí. Brat na sebe (mohutnti tunti). val- (= blkotat= polá) 2. trojího braku Aus2. : lekati. hrušky (Zl. na levém Na bok í. blizata.) bobaa =žena strašící bobaacko =^ bídné . blazganica = ídké poasí. nkoho : boza. nebliž mu. boíomtova hmotiti. 1. tlachati. : bláto. btúzni blvo =: mudrlant = se = = gracky. uh. laš. boíácha možný). = = borové haluzí. Nehrab sa ít (nemli se k odchodu). bolko Zl. brakovat vybírati: vlk = = 1. val. rozliného 2. e.

: Nestavaj na budúc = na pl. = tlachati. n. mluviti. 1. laš. jež zaíná kyseleti. bila = = a. sa ty bídy na koho zberú všecky. vela [laš. brzglý: mastné (ne ohyzdný. Na staros už val. bil- buchá. na stromech. uh. bilka = bidlice. Je tam do beha. bud na val. — Naša kotnka strnada. almužnu zdavky). (dostává). bzeti: bravá brní. bravové maso == ve- nivý. vždy. bryga žer: vzal na . = bídké sádlo barvivo na velkononí vejce. Zl. val. ostatek erbrchat sa = vtviky dubové z brosgem hovzímu dobytku. val. škorvánek už zpjévá. = 1. val. Zebrál ídíu. jed- Nabudovál šat. — probírati se ze sob budu" bryja laš. bezí. laš. se. laš. 2. uh. bravenírka bravské. brbtat := reptati slov. Nebíkaj. . bil („nepehánj"). šleda šlechta = skatý kámen. : (=:jde). ihá). val. kivý (brdo). jalové. kdo v ei okolkuje. — Ona bere = sápati bka = žduchati brlomta brastí. sa v em = babrati. : z Boha lovk — dobrý. St. . chu k Ale tož Vzáí chu na chu = udeiti: Biníl ho — nch se bere brká sa mi (han. 1. brebetuša = veš. sa s peci. — brchá = brýzga brúzga 2. bidi bídký se = oškliviti. brýžžu protiviti. uh. laš. bezavá kráva s bílým hbetem a bichem. nabrzglé navrzglé las. = = = fryžula n. chytila brdavy =: šuvirý. nabrali brast = mu bravý laš. brkat b. seda. „Na dn „Má vená nebo erná. Z jara = bezovka bezová voda. val. Nemohl vyjet do beha. Bere ídlu. rozbrojnik = nepo- brozd pence olamují i brozg = zárodek zabreždjévá. opuka kovitá zem. = = spina." (spiny). brežd =: svítati Jak raníko := kopec: : beh broji: dcka broja cely d. Bžel dol behem. pišly krúpy. pové. = mravení kopec. val. stavti si 2. vstávati z postele: Už sa brchá. Ji. buchat sa = bíti se v prsa. škody. ptáka brnf = 1. : (nemá se). laš. laš. bryla = bila. val. 2. Beru slub (mají slubu (jsou se[laš.: ! — 201 — k k práci — binit po hub. val. bryzula val. „erný drozd zobal brozd" (píse). val — náiá p. (v láhvi) je už edem bud. nho ple- budova nati si brygu. špiniti brýzga slov. reptati. Zl. búch = blecha. z njaké nemoci. = brueti. [uh. Bh . 2. puse (= dovádjí. val. „lizaka" ze švestek pohromy z nenáhla se zotavovati Sotva zme sa po tom ohni trochu zbrchali. víno. mléko. laš. plesnivti: Hlava ples- zdáni). lykovité). val. = tmavohndý. gen. spánku.

val. ~ cambélat sa houpati na :^^ ve vzduchu se Zl. ovce = dlouhé val.š. . =^ p. bydlo = plemeno laš. kam. val. c. vysplý kluk. tych Mam enem páru nmožu buja. Pec se teln (stále). byt: za starých = hromada: Žebralo se Un bytem bytelný jezdí (stále) St. esneková a cifra slov. bzdurak = lovk bzumec mi dal val. sebú. = bytnost -. c. podl. vzdorovitý- tlouci. tlá. ozdbka výšky vyšívaná. laš. kým. val. burá vlna =. : campáry na c. Uvázali cesta do caíuch =^ uzel na záda caíuch na hbet. val. cifrovat atd. ich bula. . bílá pro- = nic. bývat búit na dvei burý : = hmotn = bydleti. laš. tlustý. celizna = mrt- valiti se) vina. sa tam byZl. cabrat cafúr = žalá. cedilko celina." . sa -— breeti . si krokem bžeti: Dy se mnum. z plátna. Eíma =^ mlíná cibrova ^== cesta. cébit slov. ~ hmotn nohama casnovat sa s = tahati. Zl. trnek a. cimbolek stapec. bulavy val. val. lupu. = rozlévati vodu. cagala = ohnaš. cabrat sa = pomalu val.— bujaf: roste). cachmat ji sníh napadlý nohou ješt ne- = makati. casnovali sa. : dotknutý. Ty nohy. Zl. nadutý. m. lovaná a uh. 2. to cibaj (ci- laš. mrtvá. dcko. ma- val. podnapilý. Ten cifruje. laš. stejné barvy. smýkati c. slov. cambáí steše. = cedidlo celec. plný. = pevný. bývaní. 202 — míchaná vými. bukový htas bula = : tlustý. cimprláek laš. océbený. z la. = kiváek (kudla). kobzoli. camfatá koza srsti. [pati. cahel.. zpsob „cambál.byt. trvalý: sta- na bydlo. p. laš. . votci do cifry ^=^ camfrloch = malé rozbitý . pl. udeiti trknutý. : Ncha svinu byt (as). — usadit bulaC = boiti nám vení b. Zl. roztrhaný ~ taniti Kel. cahún = povalova. slov. Zl. cásnutý = sa do hospody. jich pospolu na ciba drobným chtl i bruj !). jíti : Cabráí cásnút =. zelená p. cíbí na cibulová. = ha- hromadu louzce. cupati. n. Ji. cifrovaly. mr. cahat = (hnáti n[Zl. hluboká zem. val. co tak pkn cancory cápat už sa táhnu jako matúz. -= stapy. val. laš. Ta tráva bujá (bujn chlupy do erná ryza- Ten ohe nebujá (slabo hoí). Kozbulal chaobulií.

[uh. val. fin. val. To je taká crpulka (málo mléka dává). [Zl. udy a =^- zvoniti na malý zvonek lomy (kiky). val. = chrást se zelí. ahel abnút = švácnút (udeiti) pru= :. val. cmerka = val. sa = tlaiti se Necpi : sa. do val. cvalek se džber na níž se silný. gálka (dlku) slov. laš. cákat slov. Cogaj sa už ! = cúlia=l. c. agan -hl s ohnutým opradlem. tem. crpeek kapka. val. : = Co sa tam cpeš? : cuk toho vína : do cuku =^ rychle c. achra ve vod =^ vach- aka kudhiv. vinné (hrozny). cákati. vari. val.. studni. slov. agel. hltav táhni. coga sa : = = istiti = vaditi : se. val. chlapec jak cvalek = [laš. nkomu = plís- srkati. val. laš. [val. laš. píkopu. = palaestra. plísniti. obilí. oáchnú = achor tati. zavalitý. cingat = Ižice inná i ple- až boží metelice. vázali crknút (nalej Crkni mi zme do trochu). laš. [val. nesmlo jíti: Picvankát sa. laš. crpa (cirpa) Kráva enem crpe (cirpe). cuda: To vám dnes venku cvanka. Zl. cvínit zníti Cvíní mi v ušoch. Cmeli máju ve med nách. chumáek acky bezové. die = nepoádná ženská. holí. hl. cmurkat = mrkati.: 203 — cuda. cuda (istí). cuda. = istí po fazole jísti. sa abrat sa pomalu jíti Ten abe Ze sas doabráí. . u ciple domu a p. ucmúraný cúdit = ušmúraný. navlee je pes ob ucha. ciplík = járeek na hrnku. vely voši- ampat sa. pomalu. — = dopušéní To sú njaké slov. combolce cpát = gombolce = šubry. = stí— aa. cundula cúra. = slota. stromu. = cuchta. ahat = = oklešek. se s kým cmúr =: šum vytopený z másla. rážeti ovoce beraniti. cinnka chová. (eubr) nosí. = achra laš. uchat koho = ženská. abák aba. [laš. lézti. ácha val. cudova niti. (ministrant. amší = haraburdí. val.). kouleti: 2. aši. agani = se do hlavy vtloukati. rozcuchaná cuchaa kárati. ! kati vodou. laš. : cuchta = ucuchtaná ženská. laš. aka = kytka. cmúra špinavec. ošiditi. rampouchy. rybizlové. ampala. sa tam ampá. : Ten laš. = : . kdo studn „cúdí" = stechýle. v akách. Schlampe. tepati. ucúraná : = cubrnik = tý. Kráva sa cúdí otelení. kde slov.

íha = sahati po em v ilý = svží. echer kíb. neporušeném zpsobe: ité devo. laš. = kašna. íta (ícu) ~ míniti ítáí sem . . Píbor. andra apa = apaa. = dliti Poídít všecky = tírati . inovní zuby = tenové. chrást. šindel na skláda do eena . [laš.: . = prkenná Smr val. Topí ertem (zamýšlí nco zlého). jiné. val. : širé vlasy. Peníze sú v erty. tlapa. bolavé místo lékem na. = cmáchati. ápaty := (hrnec) dole u dna široký. ápar žený. eká ceká = áka. stíbra = ápat máchati. tíži byste (jako íž) Chalupka iži pod horu (vyhledá) laš. Di v erty ! andor. malá = ekání. na in! potebuji toho. tak. r. laš. ovce usti- eský šajn etina borové. apta. bouda. že bude prše. šlakovéj chvíle. (srovn. avera = rozcuchaná šplíchati. echerec tém hory lesem zhnila. . suché. ke všem pišel. zpsob stechy (op daná hromada na p. epcovat = tahati za epéit sa = vynášeti nad skláeen hory = heben val. n. = = pastýem na ídu do lesa. co ješt jest navštvuje. 2. araga. ava = velbloud. na hoe užší. = in dobe : Je to in ti — potebí. nadje. val. íži hledti. vlny s laš. ída dívali s apt = depti. [Op. tapec. též o kolébavém chodu podlil stejnou mrou ním [val. = chvojí. moiti. val. Cka Cosi se mu ká = slov. istoje). laš. sedti na apce (depe) = stídavá pásti). (pomáhali ídit 1. kejhati. vtve práce jedlové. — ert : Nestojí to ani za starého má na cosi laskominy. val asti : nás astí = asto = = vystídati íhnúf. se mi. = = áži na koho íhati. roba. = erný mrak. arták nepíjemným. 204 — erta. vystídáme. Zl. apce se ta aptula. arba = márati. ne- o strom. val. Zl. tak dlouho=je = kus = epa = step. ertový: chvíle Kde ste do értovéj = dotud. = inkoust. aragova. op. isnu = tlaiti cisterna : u dolinka isne 2. Ty trnky ješt nedozrály: sú eše ilé Eše býl ilý = = mrtvola ješt na uh. Opavsko. Cho- apnut na apku sedaprak [nouti. Tak ti = porostlé.. ernína = erná (smdá) mouka ernava ernidlo laš. val. irý iré pole — init kozu val. : jedno- tlivc ke spolenému úelu. tam do groš. =3 kr. ka^^ šukat: kavka. val. Sak sa poídíme vyidif sa se. laš. = vydlávati. val. ehíat sa otírati Vl sa ehle : = pvodním. empel = epel u nože. las. . . laš. do hráni) val.

laš. sa. mu = auval. D. doma na byla) slov. pezdívka udáku : ! (jako urnký = irý istá urnká _mohl bys se stydti") slov. udný=divný: Tojeudnélpodl. uda = ída. laš. val. svatb Stáí uha tady = nalézavá vbec se ženská. kro! penatý: kúra. Jak abluv. val. udi se. laš. udit. Dnes je tam udrno ujno. = dívati nepozorovan dírkou. = nesvný](odv). sa též: ^== diviti slov. urgatý. udovaf. slova nedál otcovi. tret Kde tak dlúho (ml). vandra ::= varda vardy ve váchat. ubatý uet dept. = ák. val. ukyta. máá. = máchati ve vod. slov. val. = zima. argavý abotaf = štbetati. ách. váchat val. laš. udrný iperný 2. uchnut'. poá chodí? mak tm). Dát do zdra- . upryna sl. váka = kudliti celou hrstí ikaf = kudliti dvma prsty. Osvtimany. uvné ubákem. ujný nos. špiatý. sto Dabli v kupuj toho. ujno ne Spí ujno Je tam = uí? Zauéí sa peci (se). tulipán. Kyjov. uh. Zl. ukyce kat.). uba uchnut uchne. slyšet smrad. zapáchati : maso mucha = mnoho ub. laš. ajk = ábel. — lovk Volal i>05 =: svdek si na podl. zvony. dabel Laši íkají vždy m. u u : má ujné spaní. = jaabý. ucha = stí- = : chochol ujný. vaditi se: U súsed sa udujú. sova. uvný prsty. : pe- sem lio za lovka. Nikdy zlého (málo udlal. pes. udiíé u. jí [val. val. ptaí. kouiti. Jídlu moc nedá (málo sní). pkný. laš. kati. udák. laš. tob sea. Néni velice dajný (= armala nešika. = citelný. darebný : [chorý. : val. = 1 . chodži po maku roždí : (maká na' úhat p. mání zbírat ^= drobné Naval. se kdesi. dat Ty tom dáš Ten tom dát I : = dáka = da. babo! Abych val. — ut Micko vi. dajný: skrblík). sem trochu ubek. už uala! : (ticho utý upek = lupek.: . malý chlapec. štít hory. zdívka ženské Co tá uha sem ])0 mu za : lovka. zejmý. = = hav škole ! To je téj = Bzenec. poúva = slyšeti. skut. Su jakýsi darebný = sndl a p. vlas. uno = teskno Je uno. 2. (htásno) tvrdo. : Ne- Dabel t tu byl dlužen. je to darebnina. 2. ert darebnina = špatná látka laš. ubák = tenký = = prut Vycubat jemný: hlasitý. = chumá : pahorek.

erv) laš. vránica. pomoci. dlat pracovati Dlá v Holomúci (o tovaryších). dlachmat mláka. úval v horách. (utekl. deek kde se dlapolisko = makati. Dalo divoina divadlo (dává) sa na déš. Já sa tam ptca Dá-li sa to dám (puI dešák 1 = kužílek od desky z deštek stím). = dohoditi. dlab díra ve deba = zmola. dle). spáti : nemožu sníka do- brati. když nemocnému ukládá. nadjali. laš. laš. se). „felar už = ode dneška mu se delací mu dal delaci". druždi: koltun druždi po laš. Zl. val. do noh. : dojíi Dojíila dojíf: laš. dnesa. = vy- = divoký tantum) lovk. : vyhledávati jeho ti pracovník na poli: dešc. val. dobroditi se (zvi. = zlá cesta. doabra dohýbat hýbát si. ^=^ dénglavý ^= slabý. mdlý. Nemohl na Já ho k zvoní de (-= ranní kle- nm slova dobyt.) 206 do kyt. =v už si = stžovati si : Do- v klepetech. falcovnica. laš. posla na dávka dávno = dáka. ZI. (vejde-li se). Jak mi dah. dereša ^= je v dereši útk. sejde se ti. strouhají. píkrý laš. Dobýval sem to sahoval. ddiny (pl. druhy desk: trublovnica Jak dáte tom chlapcovi? (jaké jméno). mostnica. ho škra. Co zme sa dobrat strachu). do Pršic I I deska. vymáhal. slov. val. vbec. ddek = stolice hoblovací. dobrý: Bude ti eše kdysi dlník na Frenštatsku jen najatý se dobrý ^= budeš rady. „Chystá dlníka.." Suš. val. na dnes týden za týden. ješt týden. Brušp. . dnesaj = dnes. že ho hlava bolí. pasti.): Je na dobrých ddinách (= na hostin n. Tá mi vy- skonena. dohnat pinutiti: draz kobzale sam draz samá díra (= chrobalive. Dál sa tam všecka? léz hoe (jal práce). 2." Bude to dobré = do- na a ja mam sice nádenník. co ne- má : dobe). dnes jak zitra pijde: vidt. chromý). že bude žíti na p. bahnitá dlábiti. dobyt Pacholek dobyl ve služb dlný = všední de: : = pracovitý.: — páku. vyžrané •od = tomu doženu. roklina. 1. mi je. val. : Dobralo ani (nahnalo = Dobíralo jím. (pl. val. tak (= truhelnica). : = divy dívání. „Matiko. deštka I = úzká deštice. Ty si dávno hlúpý. Tak to došlo namluviti lovku (= obchází) mu ju (nevstu) val. Dat ven Op. = (srovn. desáta =: vyítati desátala. Dál sa dla (= do bolet se draky divy Dala |a zraditi. = vydlabaný žlábek nebo dev. val. [kání). (sedlák) val. jí' dhií de do vánoc. val. 45. = dlek. : = na odiv. sa = dojíti pomalu.

207 — došikovat dokládka plný náklad. s = vraat. dák val. podl. ma dosobi dosobi dostat = dostati Nemohl = dokati. žemrati. pomalu došúlaf sa — dojíti: do konca dokonalý: = nikterak To laš. drahný = lehký = Je mu drahnj dlátu doprovaf: Vtr doprovát dorážel.urAati. pikládá. donésti. -= co se dokládá. = hýbati sa se On sní co mu v hub ne- to dostanu. došíla = liefern : Udrápíí sem sa do prsta. dopíditi. dožir. kým = hádati : val.) Frenšt. dnesa snad dokonamy. z Peštu. : laš. : dovolit do konca. sa Jak mša dokonala. aby byl galánku -. Doži mi dožúva se. Zl. dražit = stopovati sa zv. Zl. val. dbe. dokonaf = skoniti tá dotkl ivý : citlivý laš. na vuz. se laš. = umti do podl. Došúlali zme sa tam. komu co = opatiti val. = naléhati = Bida do- pravda = vrná. laš. val. domluva se mrzutos mli smy domrzek doma samy domrzky. doplza val. konce. slov. Nemože dostat do mise. vydráa nco = neústupn nho draC prositi. pomoc : Nevím tom drahý. dolinek v dolinku. škrábnouti: drápit šaty = probiják. laš. je dotiska tiskala. d. laš. = dozírati dopusta boží = dopuštní. dorážeti. Dtá do- mi to na dožeru (dožir) = na schvál. laš. dotožitý = dožii píti: = dodati. Zl. Bolí mne dožera. To je do- žera lovk (ein Plagegeist). [val. na p. Doždurnut = slabina: na m víili pi- tam. To já nedoložím.: . á ti díba všecko. doezat sa dorník : Ten si. eho = = drahá = rada. : z doždurnúf nutiti: = proti skonila. Zl. sem sa náležitý. : peca dopažíl. = drápnouti. dopustit: Nedopustit na strachu. dopažit cosi —. Nestojí s Je tým dolipat koho dorývat. laš. val. draa. veliká dožera (oštara). Dražili zme ho až do lesa. sebe dráa. Zdrápili Došita mu sa = strhly. jímž se otupuje kra se strom. sa doezat = Cigánka pod okny draí dostal se. . (nemocnému polehilo). val. : = = hádati dostati sa Ml mu s psa to! dožii val. tam nedostanu. m. uškodil Zl. val. slov. (díti) nástroj podobný.namluviti. Oddrápil muku veko s truhty. to za tú dožeru (zlos). = dovdný eho = povdný eho Budu toho d. val. dkladný. laš. (opatiti). laš. val. : (drát) = telegraf : : složili smy se na dra (telegram. : Nechce dokonala Mtacimy. : zlo- kam =^ dosáhnouti : Já dje.. doložit psniku = dosýpat. Dostate tú sklenku! Pokaj. laš.

uh. laš. . . (od na p. dbbat drka ím = žduchati ubka = teka. dua drkotá. erstvý. druhúc. drmolaz := drobotina. drda z koho = vymoci. laš. drhne ho za vlasy — Podrchaj tú poád jednakú na škaupiny. do . drchmat sa := ženská drchot = esati se nepkn drchma uesaná. muzika = šmytcová. drpek = brblati = drobeek: laš. val. dúa dudel =: baina. drobným úga. druga =^ kolík na kroucení vlny. z jména kestního. nahlédati val. droBazg nutím do zad. = kupt Snih druždí val. mu = drpeek sob udrpnu (ulomiti). drchta slov. cumel. drmla ^=^ grumle. =:::- kus deva (bevno). domluvil. drpeek. dráti podlahu 4. devná devno slov. Píbor. udrdlaný (movyškamral. Uh. duba. = trkati = drobotina. val. stolem. ovoce. dicaf . držóú císaském. zdrhnú peinu. pod. žena. škrabati kži (kožešník) drhne (mele) mluví. = po druhé. = drdol. : drveno =: poleno. — drchma = držení ospalec. val. = tásti. drýný hodný. : drvi = tlápati marné ei Co nadrchaný (když drvíš? val. [slov. drobi drobsif = drobným n. dístka husí =^ plácavý lovk. = foukati: dúchá [oha. val. Zl. -krokem jíti. VydrdJál drdía nadda nco = . drdtat rosus). drobné slov. kdo poád drobi: Zima mne drobí. téhož Jozefa. drkotnica ==- = ženská taková. = mluvka. dríý bystrý. Jozef houn na drhnutí. druždt pod nohama.— drcanec 208 = rána spsobená drcslov. též o lovku: stapiti Je jakýsi nadrchaný. Zdrúždžu a náiní. val. val. rychle neštovic). 3. = kdo = = -^^ dlek val. krokem jíti. slov. hezký. peí. = zobati poubaný . val. laš. val. val.. drchmat = spáti (pomšn) vydrychmaný = vyspalý. — drdlena. co rádi drdlú.Druso! drusíku!" oslo- drhák. drusa. laš. = deržava Zl. druný = drýný. val. val. zdroslov. laš. val. nemocný). oechy (louskati). [laš. drcnú drák drí. dryné dva bodré. val. Brod. ua duatka =^ dua. drychmat . z drháek vuje na p. : v celém val. = trhati. potásati. val. drdol =: chochol. Zl. dúcha naúga = nasýsati. muž. = vche 2. drusík ^:=: pkný. drúzgat (drúždžu) = : drtiti. r. dš = drn podl. Zl. laš. uh. mýti d. niti. je drchat = = tepati Pták je utéci. drmoli val. drkoták mluví . vydrda nco bila ho zima = zemlela. : je teho jak dša. = = n. veselé. slov. drhnú=l. drmka.

dževucha. fikat Krev fíkla. val. jídlo -- s chutí a hojn vjí za- = trámce. val. silný : duži vá í^^k v. . erná šemnika). potek. laš. fábor :— visák z pentlí. : oknech a val. dusit jísti. = bore si : vésti. . laš. pý co se zdálo zakrsalým. uh. [laš. 2. gaval : : facku dáti Fácni : fajit fajfa. fálka dobytka. fajfika= váleek (špulka) slov. sa to (srovn. dut sa . se laš. val. Píse). sa na mne duješ?" ho! Zl. laš. falcovnica = tlustá deska. ^ klestiti. val. járek.dušovati se.plundry. : = tryskem fifra. duznot ==. : — dúchiu' 209 cikánský nir-c-b ko- duži chíop.. z nichž se stalaš. falc na dveích. laš. F. oiipa chvoj. ui)a^ pacholek. val. devná. Zl. fácnút. slov. dusit sa džgat =. val. Fasern Erteple majú beble šimeka (kamenná. voda žene. = stíkati flandra = coura. též prstem. kluka fajka. slov. všecek. žena špinavá tantum ^.dutina. když se koupí flini ~flundry pl. = koniny. celé stádo bez výbru. obkuska (brebce nesrozumiteln). dunní. druhy fajek: [ho. lisknouti. = lovk = sopouch. podl.dúit sa: -Co sa na line bodnouti ním džignútkoho konitým. val. fifrak -=: piplá. dusatý valitý. jednoduchý). vydíipnty dvojduchý dvojif dvojduché dvei val. = kouiti. podl. fifa =3 pískati Fifaju na ptáky. laš. (luplina -. dvorný dýle = = pyšný d. val. vyezávaná). . moc fázá. uh. strom =: dutý. facka. tlný. laš. = zhíaií. džiír — hnváš. devné dymník chaloupky. dut: Ten duje =^ pije velikým douškem. Zl. na strouhání p. nití. 14 fangnra = faura. i) -- pevný.boit sa. = vykati. falcovník =^ hoblíkový nástroj fiet fií : koule vystelená íií. silný (Inavý = váhavý. (a. holí. vizovanka devná. : podl. co slov. fefla: Ožralec fefle a íohnutá). džbra tn. býti = komu sa dvori chati. — kus. dusák. = tlustý. kutí do póla). hnvati nadúený nahnvaný. dúit sa -. slov. fatrc. : urbaí sa brchati se Už peca durbe =^ roste pomalu. laš. fází -=^ val. cpáti nadžgat sa = nacpati. [laš. dúžný d. ostatky. val. facit ^=^ fašank uh. oderka (ohnutá). (-hinajek -- laš. najísti se. = val. flundra=l. fatrál chleba. slov.

fuák dat se = rypák prasecí. nepipli. gagot gajdat sa slov. slov. Gajze gara na psa. : na dudy. gagota = husi gagocú. garazdi (za-do-z) garažija := špata. [val. bo nkupit". tlustý tým =honem. breivé. val. fukna val. 2. — : droby husí. fogoš je =:: agan. = kaziti : Déš G. Nefrfni sa s ženská fukavá. gáni laš." =. : garb péra : maso z garbu garby husi nebo-li z nejlp]>ší. laš. galán — galánka. gajdova=l. val. frají=::frajíka podl. ! gara [val. garnúf teho. garazda val. reptati.). domlouvati komu. fryšký = hbitý po fryško -= . gálek = dlek Cúhaj do gálka val. = hledti laš. gágor nasytný žaludek : =r: husí krk. nosívali val. = omakávati (též val. 210 — nám pofrfníl fuk = dcko ufukané. Pták sa garn spružiny. [las. = dudy. gaba bajt. val. gály val. když nkdo laš. nný -— žvanil. frflat =^ brbla. a uh. šaty neuhráti Chodí rozgajdaný (má rovnané). vítr. jej for- ftrbos táši. val.nohy. tetko peivo. — uga- Všecko husí. gáat ^= gagotat. : galiba = malér: Stala sa nám '?- „Nga- galiba. = koho frfni = pomlouvati. když nkdo galiga: „Jak sa máte. : nco hloupého ekne (iron. dve) omakává. tele . (frfiu) = vtipy. na to gabnuí" (trefil). v nmž zastren kord. Sel s fúsama oholit". gajdy gál = bahno. : prácu. gago. gaba = hromada. chatrná vc to je garažija = tepati Negajduj sa ckem := nepstuj. val. sviniti. slov. = fuja fuky : = mésti snhem. val. pejde-li pes orané za mokra. a val. val. = gaba = drbati = neád..). laš. kejhati gága. hubovati. kasati na na nová vrata. fuják forgaši sa = = pohlavek. val. mi to (obilí fe se rozlízá). laš. = veliký fujavica val. látka a pod. slov. fujanica. gáavy dlá dobytek. zboží laš. = koulej = dudák. Mlat na fúsa 1= vousy. gajdoš tým d- (špatné obilí. ti ne- gan = žvaniti. gambova=odmlouvati. gabnudodveí=drcnouti. strit do gágora. . hloup jako val. Ten má fuky ! = metelice. „ty's „Ach což já taká stará galiga. = sáhnouti : Garnul do fazolem do dlka. = kejhání = tepati. s neáditi. . strojiti se.

slov. ie. hnísti dobytek má nohy ogábené.. val. a 211 ona schlasn = dotkne se — dat splaskne. = (v neas)*: roz- gongola. = = val. 14* ." pro- pas. glemba zuboma giga' . val. 2. laš. Zl. [val.) gea = koberec gebélka = mluvka. val. greraži = kepiti. rejditi. dcko ne[)0- naplavenina. (v. gegýa = rozpustilým býti. val. gazda — gazdna := hospodá hospody. = vomitus.humplova. grmolec = gru pel). — rozgébi glvat— klovati: Slépka ho glvla. pl. fuhelo. breeti. = glajdat. hltati. krkoška. (lovk bezzubý): chléb ogemlaný. glvanec rána zobákem. laš. gombík kulatý olovný knoflík. sa = motav bahno. dovádti. = leniv = jíti. grcaka blíti. Zl. gramlavé skehlé. — hrknouti: geglo v ruce nm. na peinách se váleti. val. gláni :=^ bahnem zanésti Lúka vodu ppdglanná. laš. = = pahýl. gléjit. gremžova= šívati. slov. kerý je gaurnitý. glán = val. = zimou grapa = val. slov. = hra na strom.- = hrýzti. — = malá huba. slov. koráb sa gaval : Povi. = moál. fagan. val. tlaiti. zlatem gremžované. glaj- gávr = kus chleba. [Zl. jíti jako grédi grgan slušné. grúl . pole.: šaty krumplovati. val. slov. laš. míti hubu otevenu na plá ogégazdif. t. gemlika glajdat gra vl. 1 nž : bez stenky ty (o - gléj zz klih. ogébenec . groka. gongolé := halama. = = voda baky glgoce. glca := 1. vy- glasova =. vl. skákati o jedné noze kéca. glgota: melt). val. podl. 1. hltav jísti 2. slov. fraurnitý = vypráchnivlý: glma = štouchati. gábit := thnit. gécat géc ho. gemía: Gemle kureku^ hryze — gca = stkáti.sa = šmátrati. glv ho ! = = otevíti do koán gébené vrata. neúrodné laš. = Zl. val. potok z glgotá (mur- groek pí. val. páku. Iš. slov. gegnút val. gébi sa := cébit. pezdívka gro -= hlu- zagléjit = klížiti. [val.— sladký burák jabkový. slov. gombolce zmrzlé šubry. pak podobné udeení vbec. nános. glajdavý. glvícnú glvnouti. val. glmnú = udeiti. val. val. gazdova=r hospodaiti. grmle = drnkaka. „ani 2. . — : bené dcko. : brká. val. gengela = hlupák. grú ~ strá. žduchnouti: goalena = goralka (pohrdl iv) [laš. val. gruchnu baciti. slov. žumpa. gécnút. hora tam neroste. val. grgá se mi =z íhá. Gécni ho ! nastebal sa goaleny. val. graba po dveoch gramlat . glondat sa sa. gela. val. val. slov. val. val. val. laš.

hájenka — val. val. hltav jísti. líti: se laš. domáhati se — doléhati na val. hádi =^ žráti sa na- halašta halbija kikloun. v pytlíku nebo v šátku za- = žduchnouti. chzi nemocného). motora. laš. gryný drýný. kerá nemá [val zrazovati hái val.- 1. . val. z pík opy. penz. gyzdavý val. = :. laš. habak habaár (hubku) habÍG val. ne- lavek. pezdívka neád. laš. hajtrtán = poteštný lovk. val. {s- gal gugaf ^. guma-^. ním. : sa ^ mírniti. neotesaný | - chléb. zem = nešika. Frenštát. prší). bonle. ghyzda = pro kolky. kráva uh. val. jímž se vl gvane na kem koho. 2.212 — gútný sešlý (strom). dobytku z ugryndaný zuje se grytí huby tekoucí. haleká = kdo rád jídá ha- hajníkv. hádka ^= hádanka. eho halasná ^ = „cérka. Zl. smetí. hubatá žen^^ = kdo vyrábí val. ko- psu. slov. nž. val. vlna na punochy. há dily. vykiet". val. val. hálafaa ^ štkna. To tam gycha Tak z nho gycha ho krev koho. habat sa ^ pomalu se bráti (o tžké Vyhabát sa z -. [val. gyclianc = žduchanec. obratný. mnoho Gychnu vodu na koho Gychnu laš. gryngryndáek uvadítti pod bradu. žduchanec. piplati. díru železným val. kývati. grýfek guzý kusý: laš. jedním rohem). ztratiti. gyptavý guaía = hromada pimetu. gua -^ gra penz vázaných. slov. = i.žalá. gygía láceti. nž se vší gumanec obilí. hlomoz.chrchlati. val. haladryja =dryanice. — pléšek. = ohyzdný. haba zakryti (na) ^ získati. ochoz les zahájený. g. hái (zhaova) koho . zahaba val. laš. — gycha= (lejmem krev. halaštova. Brumov. bogyptoš. = sliny malému dítti. laš. korýtko pro mašíky. 2. „neád". mladý leky (šišky). val gryndy dat. . H. chlap. Už dogu— umel. halda = špatná ženština. val. eše starostí enom . hajflena ženská necuda. halama halas z hrubý . podkouvá. hajnica = vích jení. sa vyzpívat a pamatovati se. Rožn. slamný na há- halva zz sukovitá haluz. na ghyzdák. hábem. val. halta laš. val. hájemství. halabúra hajzupa=houpati díttem. neho. [Zl. val. va!. Krávy slov. Zagychla (zalila).dlati sochorem do gyzd. habá ská.

kanárci. hamižovaf sa val. hanbi sa -^ stydti se. hbytot zapoml sem to doma. hlomoz. hana obilí. val.~ hbytos. Píbor. Zl. laš. -^^ heknut . der Polterer. v níž se laš.žehrati Nkei haraju : zvi. hašpla = klínek zaražený do ve fute dveí. hambatká snaditi . dít se hamrazi sa na eho. hampasovasa. vyhazuje. s dobytkem.^ val. oblek = píliš volný. Háže krev sebe = vrhá. ha val. val. laš. havat. kieti. hmotiti. [slov. : Dál mi toho herský kúsek. sa Kon hamplasím a nic nevydlám. slov. tahati se. bída. dít. him^al = domáhati žebrati : Až = chvka. val. = choditi kývavo. na to. -s: haraburda haraíica opilý). hluk. titrný. heslo: se. Dali heslo = zekli - harcova veliká hospodská Nechtla sem dla hesla - kiku. laš. val. -. dražb. slov. val.: 213 hamá -^^ pekupník. hek = hárat" . val.gegnút. harvosi =^ =: harvas zá- h. Zl. = sem si hánky. bylo hrub harasní. hrknouti harasní. handrlák -. 2. dobrý To . hamplasi. kteréhož slovesa zídka se užívá jmenovit podl. . nhož 1. val. hatovec ^= prut. slov. plot. hašpa. 2. hamatný = hustý sukno. val. hánka ^^ lánek. 2. hampel ==: prádlisko. las. havotat: „To ty ženské = je dobrý. uh. stádo husí. obchodník harta spi! val. . pleso. Opav. nco val. =:^ haka chová plachta. hamáit silný. ptáci v kleci spáení. laš. = Schwindler. hatla = hátra hltati. hbytota . sú zhamplované :=. haraficu (jest daromnina. tak havocú" házat a = ledajak op. havoi ~~ : hovoiti. laš. las. zpívají. shon lidí : Zašel do harusu ludskeho. bez vady.se. ne- hástor stup. val. Heklo v nm. shledávati. hbyto te handravý =^ bídný.) : Néni mu hany (dobytku. Házali na = pidávali pj hadrník. : harus = hluk. zapadá namáhati se: Celý de závora. hamá = hmot. val. = = hmotiti. herský -^ veliký Zl. = neote. „suchý handrbulec i= tulák. hárá — nše. vyhamrazím. harca jizba. ani heble - nic. hodn si val.hladiti : harasný = krásný. val. (dle la) = jáma. náhlos: V 1.sanec. harusi. harvasit. heblota-— nouze. hamplasova hgRnplovat sa . val. = 1. kašle kašel". ídlo ne- helépa — utíkati. uh. laš.= casnovati. Má : hebroni ^^ breeti. kotníek prstu: strhla honem: hbyto po. = hádati se. sedrané. tatar. Zl. Vsetín. val. = spáti : hartaj hulaj . val. plátno.

:= dobrý (jen ve vtách zá: = klát. val. híavný = vyneádil. hlub = košál. druh hub. = do holá odíti (strom se == mozolití se: hníkasa Ty by sas 2. (hlavn).'^a a laš. povalovati se: enom poá si hníkál a sa nahlechním. hni ve spojení s „ani" : Voly hleadlo = kukátko. hlechni z listu). val. = bláznti . : 214 Kam he- až sem to dostala. val. hlavité (hlavn)." židli a p. = zhnilý. val. laš. hlavénka ^ 1. hlavité (hlavn). híavitý slov. slov. laš. na sa uhnízdil. možu Co ne- ani hni. hlaný buk = jenž Zl. . laš. láky. laš.: ^ — heteši zz trippeln tešíš? Vial. hlídati.) : Ten sa hlobit Tak sem ho (udeil). zbláznili se. lenivý. laš. „Už hnojaka hnus iz: laš. To pivo néni dnes = vlásky v tyle na Nemám htavit líbíš. laš. hlupnu hlídati. hliva hliv = živoiti. hnvúsky krku. Už ne- Hledi synka. to z hlavy = hápat = násiln do eho bíti. hlobila. : známo. Všecko zhápe = sní. litasno drobné ryby. hnilý spírati se. val. Vyhápáí na chodníku hnát . hladný: Umét híadnú smrú. má liladkou kru bez : suk. = l. hntka=l. val. ale on ani hni. pozor dávati vraný. možu val. hlas Bylo to v hlasu r= vbec hluchý „Má hluchý týden" když nkdo hned neslyší. = h. seno. tak koná! =: vlastním rozmyslem. porných) Letos néjsú zemáky se havi = hápat. hacnút sebú = spadnouti slov. z bo- srovh. dít „ochaiebné^ dve. zhlupli = hlasa na nco: laš. = na Svú hlas : Povzte mi znný to híasno. houslích = Resolaš. „ z rány. uh. [Zl. h. Zhlobíí hnojová voda. tísniti. hnus natrýve stodole. laš.. život. ! už nikam smýkat. hlaska htasnica = hladiti. 2. hlavnika (nemoc) kus deva hoícího = híavei^. = do zem. ani hni hled := opatrovati nechtly z místa. co na val. hmyz králíci. hlásný. : hnízdit: sa dlati pohodlné : místo v posteli. hluboko : pij h. vlast- sem sebú hacl dol." Brumov. kury. htobi = udeiti Zahlobíl kl 1. prositi Híobil kladivem. (sbil. = lei drobného : nanzboden. val. bo ja nslyšim. hnusit desky 2. : hliák = hrnec hlinný. = herka 2. zmáhati Práca : . laš. hnojvka slov. ovoce. = napij se na hladno zzi na laný hodn val. s vy- hlava : vlasní hlavu to vy- soká: Jak je tá tavka vysoká. Zl. hluza = materia val. jež se má k mužským. val. Nehlavit sa n 2. Umí z pamti. hmácnú = hácnút. níma rukama. Volal sem ho. = setená sláma. pij hlúbj =: napij se víc.

pihrabál neuený. býí hobel = hoblík. kus. val. Raná hojn = mnoho Eše teho ma- pušky) hácía. Je hoe. laš. holomráz. ním o zem psobí hmot). lesní. hra del ^= 200 složených šindel. íioja hongaka zz hou[slov. pišel (op. Zl. slov. honit Co tu honíte ? (dláte). hobliky (velký). tá je hodná! = horuch = hluk laš. Do Ame- ml Živí peníze. hraneník = mezní kámen. . Zl. to stojí?" Hojné dále nni. laš. hodlivý zz co se hodí 2. na p. (širým). liolotova holý : = hulákati. = holá zem val. „Chvála hezký: Bohu. ledviny. s holú hlavu (nepokrytý). laš. hojgaka. velikánský. : šinval. op.215 ho huší. : Sél na hraju = holota -— „ruky" u cesty. hradská = = hudba val. hovadský : = hrabat sa : Kde sa hrabeš? Už sa sa. býí holým krkem. hránka prstech." 4. : = = obyvatel = hoe. má hodnú vypadá: hodní. m. ploty (ne holofi = hulákati. kdo dobe vy ste hornos horový horuchu. val. Zl. laš.' laš. pija tam hranit = hraniiti = hánka. kotník na honce pl. Veliké stromy hnusily hora horách. slov. zim — [laš. — eše hoe. hada: Slépky hradit: sedíja na hrad „dlati!") (na bidle v kurníku). val. -^^ 1. val. na vrchu. : slov. val. hra hrant == teeti nlo. Býl holá lata {^= samá). heisz werden. Vz hogá (nejde rovno). v holo- Málo tým zahradíme (nestaí to. dól. nám mraznice=mrazy naholo. haluz. Zl.nahý' !) = hranice díví. 3. hraja peníze). žalos. „Kolik „Néhojn. nijou spolem. liongat sa = houpati val. laš. Vezmi to hont — kus deva. hor. = les : Sél do hor. skaly (v tomto smysle nikdy . laš. laš. s na muziku. bez snhu. hogat : Kolébka hogá (teDcko laš. vzhru. : hojgat. horyka = parno. Bylo trochu zámožný. hodný zz 1. Zl. horknút horan dosti velký izbu. holomrazky. hory. hodný hodný dle) laš. záda. op. : Pole hra- sa na holé ruky. hoto kopnina. my hojné. se. = vzhru : Drží sa hoe. 2. sa v kolébce sa hogá (kolébá). val. : hrb — hbet := na hbet. plátno zhra- pod holým nebem riky jeda býl holý. kopec." laš. polán (z údolí) val. vedro.= honcování zvíat: Naš macek chodí na honce. silnice. je v hnut :== veliký kus deva. Zl. malé. laš. paka. = léka hrabe = jde pomalu. : hácnút (z = bouchnouti Zl. veliká hoe Tedy nízko. hotový Pijde a sedne si k hotovému (druzí na nho pracovali). holé vrchy. val.

vndivý. tlustý: hrubý strom sa s tým Uhrdlíl na znamená tuný !). I hrkotnica povídavá ženská. = spadnouti od nkud. val. fecht: šél na hrk (íká se o Kolo vyhúcané. hebelcovat esati dobytek. že nco húcat neb = bouchat: húcat do vrat. \ydomu. namáhati se hrdlil. Nemožu masa Uhryz s (nejvtší hebík). pišlo hrdelno. šél na hrubú. hrubý (tlustý - — laš. . tžko pracuje 2. láti vyhešit mne hubu. nám mne hubu =: vadí se. kárati nkoho. hrtúsit sa slov. suk ve : dev. huca = pokašlávati. m uhryzt laš. To sám Sedí na sv hubu vys hešit == klnouti. huáek = járeek kopce hus vandrovnich) Zl. Zl. híbat zelí. laš. hrdlit veliký: hrubý lovk. Cesta vyhúcaná (vyjezdná). Zl. slov. „sglumený") hrtániC hrbúcnút slov. hrub To hrub !val. žp. • hryzli ho Zl. : huba: kládal. kamenité hrbolcovata s kópca. hebelco -. uh. Co to dalo hrdíoviska tolké stava. Zl. hryzák hrj'z: (ukousati). peák (do desky. 2.odmluvaný. sbíjení). mi huby — hubiku laš. Než on dohrbúcá! (dojde.: : 216 hrbolcovat sa bolcích. namáhati se. Ja pomnim hrza hrzu. šindelák. hrozn = velice Hrozn : ši še hrdelný zr namáhavý mi zavdil. = štibrati: zeli zajíc zajíci hibe ohi- pase na Daj Všecko Zl. val. když sa Zl. na kterém práce: zdi zle. hrubý laš. hmotem val.. Zl. -= mnoho. j hrbcal : Vz hrbúcá.sa když prázdný jede po Zl. huet: Ludé huá. hra = boule. Zl. se -- hichovat pod tžkým je híchem není. tvrditi. sa = škrtiti se. hrk ^ žebrota. Zl. [mu. : pracovati. podkovák. cveek. nerovné = padati po hrpd beka : hrncovat cest.der Striegel. las. hruška 1. závaží = na mincí i. ící. híšný veliký: koštuje to hišné peníze. hubatý -. val. hrdíovisko se ^=^ 1 pole.. : vz hrncuje (hmotí). tžká Nni ona hrub hrubša (vtší). latovák (do se z kým = vaditi se =: mnú hryz. ede jak hromádka: sedel v hromádce po nerovné cest. (skrený. laš. velmi: — chodí je prováži (obsil). Uméí v hromádce val. hrtosi ze hrcla. Na hrzu toho bylo.. hebík. tam pt groši. . dojede). ten z plna hrdla kieti sa tam hrtani. hrýzt Všec-i sa sa na „peení" lat). baU. val. To mi ^ škrtiti se. druhy hebík špeár : = špice na tresce val. zas hrubá (thotná) val. tžko Kdo by sa hrubý kus. uh. pes. . hrcnút=spadnouti se Klenutí hrclo. (mluví). heba=^^^ las. hrabati : kúra hebe.

^:= j slov. laš.hrncovat. tak lati chabruží =^ chabaší. hužva :^ bezový : provaz též na huja = mniti „Hujajme na val. žena. „al- sa. : hulinkova plakati Poá humno. |val. nehulinkuj. húšava =: houština. husina - =-- husí sádlo. kemen. chabla ^ házeti na hromadu bez ladu a chamla schamle. val. laš. : nim. Zl Bý} sem tam od hybu sedm rok (= celých). val.! " 217 hunica. aby byl zaiti se. . laš. chrástky se. chábi = uchytiti. hybký ^ ohebný. chábzí chalachya = rozcuchaná chalán. . silnice. hurtova -^ šromotiti. vyokládám chábek.ska = houpati Imšaka. chabaší. hyka laš. húžvit I Když Valach neprodá vol na tQŽ „zahujá" na trhu. chábí. Ch. Ji. laš. rozman. |val. = húšaf hu. val. val. zahujajme na ty volky. laš. chachai. haluz s chabovec bezový prut. hurcla =. hyba --^ bžeti Ten hyba za laš. laš. hýcat val. jísti: = roždí. šaty sú po- chamra champroší sbrky ovocné. val. slov. hráti. laš. huná val. = nu- n. Jak chytnu chabinu. = hltav všecko skladu . housenka. Dám ti hurka — buditi. = navádti. val. podl.Štváti. . zebráí (hned a najednou). nešetiti rozhazovati. lehké chachot — hláveky. Na Petra a Pavla hýbu dóm (jdou). St. hod Na ti hyby devt kolk (kuželek). hvitký — hbitý. dobiti. listím ti : chabina --- prut. chalka ^ chlácholiti. Od hybu všecko hyb rána. val. laS. [val. = tou- chábeek zelné neb salátové. neboj hybnú udeiti ^ sa bitky. slov. neku hybký. húžvait sa býti. ro/<lí. laš. humna mlat. laš. cháb. cesta =^ okresní Imza gréfinách — housti. ídké.^ka ^^ hou])ati hustaka --husta houpaka. místo etzu viíra bie. I val. Zl. hulinkuje. val. : v list hned od stopky. chablané (pomakané). (bití) Zl. : = hebký prut. obratný: „Syhybina húsenica^:. = kdo ubíjí hnut " poleno. chábdí. . hyj3ytkem hupkem. hybaj hybaj = Dostál hybaj. : mrana se vy- j zhodít húlava = píeliáky. chacharova chechot. laš." zvaný. skrblým damáš. chato = rozpustilec. laš." hulá sa žene =^ valují. holí. bovat povzbuzovati. Nepotesem hurtováa — pobízení. hu.bílý . hya ^ košál stední žila zelný .

chrnú = chadnouti. |uh. chamrat — -- skrblík. na leknici chlumpy.tlachal. = se 1. chvo- silným 2. si když se dohodli „chlópnú chrbet chrbta = hbet podl. (z nemocen. Slovy chren = ken. val. též na boží tlo u laš. : chlapský chlapské nepkné kvty. : chlupt charabél. val. chorá košula chlemtati. chlustnút vodu -= stíknouti jsou charúžky. laš. chlastati. laš. plo = opadalo než dozrálo. prodeji dlouho se ke zelný. chomýš chorý — chumá. churavec. chojany = chvojí. chlapi val. — klopiti: chlum p = šubra. chlupka = se pezdívka souken[laš. bíti (vychlápaí mu) 2. 1. smlouvají. zl. uh. chapka = talon ve he. : : Mám chlácholiti. ! pry. z póla — chlaši chlopi udeiti. = padati ovoce ochlu- vetchý lovk. = vírem taniti. laš.) bouda ze zele- níkm. Brušperk. laš. charabela starý strom. kaboniti se. : jový. chlopit slov udeiti. 2. stavti se 3. val. nedbalec. lovk nemírný „chláme" -= chlap i sa létat' : cho uchmulil. chlupeka =^ kapka. = koketa. leného. =- zl. chodnica ::^ chze val.218 — nabízené. sndý: chlebíek. plnou hubou. chlápovaný šátek liké. kdy ho jdi chlastat' = = = tlachati laš. chorovaf = býti špatný. chláma = dobytek. hrubého plátna). . klevetník. chamúla val. chodika = chodník. uh. sousediti my spolu goralky. charampení charamza charúžek charaudzovat koví. jísti šaty jí chlópú -^ schlotschlopií uši. chemeli laš. už se chranimy sthujeme. chlápa = 1. se - šei Sma zuby: Konik ten . val. chebío chmulí laš. chování to je kráva. stopa. chráni 1 chra laš. chlubiti se chlapa že . uh. laš. val. zl. za chlapy. udeiti dlaní. : Co sa ti ludé nachlápú chotái = chotáíme chování. = nepodaený. když ho padají veliké kusy. nen. muka. Pi ko- chraplavina chrást ~ chrapot laš. chlupka. sa. chakat = tern. val. aby prodal za peníze kupitelem chrmla = kašlati. oltá 2. = chorovati. chtastún =. Z I. dve dobrého : chova = pochovávati budu chova? laš. podl. 2. . nuhryze chrnuli. charabura = = = chlupi = poprchá laš. laš. se chlamaa = nápoj kravám. má ve- (Valaši s Uhry). hlt (goralky). 3. choji. snhem chlape.. = výborný: žito. laš. (neukousne) ene ale se nesml. „chlóp na to" vyzývá se prodava. 3. v ruce"' a smlouva hotova. podl. . val. špunk laš. pije ^^ 1. val. žiteko.

Chytla na ni dala se s chváli 8a := chlubiti se chválit sa mi. chytlavý tžké. Ta réž mosí chvílu . a chvu. chýr kik: Diali takové = chva chza chiize : =. až dochvadá val. dv v míle (—jist. chycený na plúca. Frýdek. chrobalivý =z 8 — ervivý.chování. cop. nepkné. chuboli sa snží. chumák podl. se vsadil si „na chybu". pl. chybil. si souek sování: podl. =^ koktá las. [val. j. chváda. val. Iv ú asím. chýrný=l. To je chvílu (po- chtán : tolik chtán {— kr val. val. chubía. strava Donejsu chyry. = = lovk nenasytný. enom Je Zl. Je Ze starým lovkem je to tak chvadá pomaly. chvadá. uh. pi štyry (za Co chvíla tu chrta = losovali. chucha chuchni na las. chytré -. chutný =- pkný : obraz . balivý. vychváleny. bude. chup (chlup) = muž vousatý. Zeit Dyby dali chvílu (sich nehmen). kvádat ^ co se hned chytne chadnouti látka (barvu ). vy- Já už na choditi. že Po- s chuú (na sýr) chutí vyhráK do nho. jinými bez táhli nho. chrua = nemotora. na cht: Chcela sa pretrhnúc = skoro Nebe sa - chybu tam budu t. chybný na oko. chro- schnut (dlouho). dobrý: nemohu Ty boty sú do =-- Néni to chýrné.nedobré. by so byla petrhla prací. nemoc (= nakažlivá).:: . : lovk zlobivý.. m = dýchati minete Ež vas chybi ddina ddinu. uh. Zl. podl. má lo- zemeli (dávno). chyba Abychjvám nezelhát. 2. chuchnú. velmi Nemám : chyba dva grejcary =^ než. podl. dtí) musím živi^ lelík. rozumný. chytnut barvu (o látkách). : srvn. chy- To je chutné dia. Už to mám chvíla (nom. bažný: híadný je chvašivý jídía. uh. chvašivý do tanca chvašcivo dychtiv. chytrý : chvašivý chtivý. laí. chylý naklonný. chytro chvíla : po — honem. chudé maso cliyba = házeti : nchyboj ka- myami. Dnes =-= je chutno pkn. vyhraj u). která slámka. chudoža = ! chudina. n chybný na e nevidí. na nohu na = nemá atd. : = Ty to si chytrý. lovk tam : chynú (= chybnú. na poasí chvóstek ^= : záleží). . chudý == libové. co Už je to chvíla.: . laš. stane 40 kr. — chrobák chrt 219 = erv. las. chzu hlášený. : kdybych slov. Frýdek. vychybuje hnj. chubolí sa val. Ty chyb := ty's chuble (kaboní). iz: zdravé oko. chumtaC = uhati. Co chvíla budu chvilku). to to udlat ty neudláš. uh. !). konec ddiny na ruku. chybti až laš. hubený. ba) =hoditi Chy po nim.

uh. jarga^-^ tásti (stromem) juhya — 2. potek. poád si jeilnak ivorek. laš. val. jednak = stejn. uh. se: jadt ^ svrbti jadí mne ruka. skoceš? 2. laš. ivorie = hubuje. val. bez duše). jalovina. jadrnt sa -. 1. jasti =z byste srvn. kohout. nž jadrný: jazyk. ihía -jehla. Také jaši sa = divoiti : . ostrý. si rozjásal? : val. vaJ. pkn Stromy Pišel sem sa zlé. jedlovina = jedlový : mnt). jahaka jatovize ~ - vlna jahncí. val. uh. cestovati. val. val. laš. mlýn. išé : =^ jínova. J. jednati = koupiti: laš. jem šat. uh. pozemek ráz- tokami potrhaný: Jeto samé juhyné (zmoly). |ikia. hledati vši.juhúc. . slov. koll. les. stavti Ja di. Zvony krásn idú (zvoní). juhas :— pastý oví.") val. uh. joí-ha =r jíti. e. - 1. |mov. podívat jak svt ide. jasa ikro -. Vil mi neide už žádná (píseií) jéd = játra = zlos.dlati se. = 1. chlib =~ z járky. hledti. jemný nž =. huba. výskati : Co ja- sam iš. Bruzajíc. vesno. val. val. jemelova rr:^ bíti. laš.lýtko Vody bylo po je cosi sa iava íska tak iska.. val. Ten lovk nemá jenui (jo jak bystros: = ostros. val. hloubka ve vod jarši:= 1ž. val. líiš. Brod. vaditi se. jaro do val. : laš. juhúcno (když pojídá „škubánky'. jtitra sg. je jak olovný. popouzeti. jedliník. jamka janek járek ^= jar jari. mlet hubou slov. Ide mi na (zpomínám si). Ten nemá jemu. drchati peí uleželé drážditi. jarši sa už = ty hluboká roklina. zjašený = pam to zplašený. Uh. I na mysel (nemohu si vzporok laš. jastáb. jasa - dráti šaty: si . : jecba=: jeti. uh. val. nejadr sa. jarany rži. = vadéní. uh. odmk v zinu"". Už mu ide padesátý istevka ^ lednice ve ivero. laš. slabina. jaskot jaskotat slov. štípati : jaskat =^ zpívati: zajaskál tam jásá.220 I. jfíse zz podzim. dolinek. (na trh). 3. val. : — juh -^ na jar. Enem to \'m\\. psniku. 2. juhiie — - taje. žuljev játe. mu vil ide na odpor (jest odporno). slepice. Nejaskoc ít: Neidu na tvé idú (rostou). kobzale drobné „jak iš". najednal jsi tíska. sem tam zima. 1. juhúcnú: udlá: jarní v krku jaabý -^ kropenatý: koroptev. zlobiti se. : gat pravda sa = svítiti se laš.

kél (g. vykaplanova - ka- klam nco klamka ^=: umti hloup na vodu. kaplani. kliditi se =-- kap po klama. zvlášt o = = klabaf za stavem = kapusta. = kel 2. laš. laš. krhavý. kaení --- = oblázky j)0- karti kask = kaziti : (zkartil mi to). val. držadlo u srpu. laš. klap = karlus chlípti : Klobúk mu = lehkovážný lovk. kateina prasecí. lechtivý. val. — tlusté konení stevo kadlubek ^= dolinek. laš. kalabaný kal bova r = churavý. val. ka])lina vody — kapka.se kaeím. péra. hledti. kal bo vany mokina. kahánek ^^ lampika. každý de =^ všední jíti kališ. karasatý ==: kovatý. las. karas ^= zákrsek. .skrducená = klus ^-^ k id kaskem [laš. karban =^ fagan. eDi na kamenco a machaj. kamas . kléca =^ chromati kráva klee. klábositi. hynouti. . val. díti se laš.odrostek. klapatý jest: = klika na = co klapí. las. . katovat se = mozoliti. val. laš. keca =^ loudav keclivý =. = tkáti. hmyzu: Muchy Skapni ! kapií. kaplan kapoun. uh. oní káerky =^ dv pérka v oca. panchart. chce smlouvu.špatná zem. sa = zabaviti se nkde.kališt. ktasité žito = = : karpa --: opravovati látati (šaty). látaka (plot).2n K. val. klábositi. pouniti.lojdavý.št: kekái val. úl.svých. káze = kázaní podl. kanútka kapeka. klesni= klestiti. laš. híady. kácat zrušiti :- Kácá sa mj-dlo =: páí se. i. val. laš. uši. kaštýl val. val. kádér ^= moál. kamenec. : Kape laš. . ohnaš. = zahnouti. kladka = visutý zámek. laš. val. val val. karpaka = prtaka. uh. klek -^ val. karputiny =. schlípeno klapáte klapatý klobúk slov. kélu) kampel (do kampla) žumpa. val. (starých bot) val.í. baina. pryka. káze kona. kivý strom. de. val. kamenco štrk. karník — nekrytý koárek. 1. (g. -. ktas: kalendá klade déš. 2. laš. = . zámek. karpatiny ~~ lojdy.: . kía)=^ klí rostlinný. laš. klát menší klada. laš. má dlouhý klas. karpavý . uh. katuju se po jarmakach. hubiti (myši). kapat r=l. zub vepový. bie. [laš. laš. kalabisova zahnutý. nízký ke. kainec. laš. -- na oách klapí. la. klamoi vykládati. laš. m. laš. (klapák).

kolky -- roždí. slov. kníše za širákem. tahati : Po- = svítivé kovar sníh. kmíni šiditi kmín kohéti (vy-) = vyvrátiti (hrnec). laš. koleek [val. las. klá- kolebina =. 1. sa = s dlouho se oblé- klokoeni vela. Rozkmásaná hlava (stapatá) kmášaty. ci- die Mulde. uh. m = noha. laš. pehazokoberatý val. se. laš. koií zlato klujú. uh. = plechá. kde byly kobzale. ohe práchno. sa =: odtahovati draek. kobylka = chudé pohaní zrno. : kohýa kotata val. kludi = pleskati. . kobrtaf = pevraceti. koboítova = hmotiti. kolesa vod po kobero.222 kletka =: klec. kolit = taniti. sa = objí- milkovati . . : v kolese. Naklaté vajíko. = kvtná. val. ku- vati (seno). bamboria kofla = zvodnlý [val. val. = -=:: laš. kocanky vrbové. tísky. val. val. val. = kniha modlitební. dev. '2. kobzalnisko laš. laš. kocar = karabá. Péro sa titi. kašlati. teho naklintaíy laš. hnát val. val. Aby vám enom nenakmásali. = kocankova nedla klíiti. kli klocár = dlouhý klochta = kleveta klochtá = klevetá. Bzenec. = nepravé. val. : klepeto kocúa mati. — statek na kocúrek nebo vaek = nástroj sa = sthovati húsátka sa hoblíkový na vyhrnování dlabu ve val. laš. kývati. se jíž = kolí-sati. Zl. podl. val. val. 2. sa = dovádti jako jarmak. knísa knížky sa = plápolati laš. kmása = kmásál mi škubati. želky. — hnízdo nkým ptaí. knofel koberec = plachta. 1. kocma kati. koloví : kobero = = drobné = koár : haluzí nebo bicho Kráva byla laš. = koiky [val. kohíca kašlati. = . = sirka val. val. klábositi: Nklu! mluví. Pani pijeli = bichatý. Kludi vésti : hlupu kludi k. klina =: klika u dveí. prohlubina na cesté. klinta = klábositi ! : co srny už kocianky. koce (kotce) n. = knoflík. veliký hrnec. val. val. 'i kánky ve odívají. = šejdí. laš. 'kobylina = stolice na strouhání pi kolondovat práci. laš. laš. Zl. ^zemaisko. val. kíokoi: klopeto boli. val. sa sa = bíti se. voda kíokoiia = val. k.se (jako koky). kovaria. pole. = hloup kocúni koky. kyj. val. slov. kmasi t= uchvátiti. klubko =: mí. r=r Kmásáí ho za vlasy. klut = klovati : koi == koí.

má laš. konopa. laš. íkají dti. vlas nebo uh. = natáhnut" kotáry = umíti. iiikový koráb zasazen místo = kolébati kotržina = nco tuhého. kdo z Zl. kostra koská. tvr- (ihezdívky. jíka brabení. = ohrnovat' kobzole laš. 3. vybírá zmrzlý jak kot. tam kopno. kotúla = = kutáleti. konárí. hápnú val. = tleskati rukama. . tvrdý. jíti. . koráb strom vypráchnivlý studénka. zaezaf na barvy ko- louku. kopidol :^ hroba. kopa =. nostmi (na kotáre jasenském). jablek. val. 2. : Snih už skopál. = koso : stna id trošku do kostnatý. laš. rozkopává nich „va- Otrít koty = umel. laš. kosnik = kdo kosí konitý špiatý konito do špice. korbelek na korábe" zl. kotoštyja = vadivá ženská. Zl. Sl skopala. 2. jaro: Už je = kdo = se dlouho strojí.milí. bude vesno. silných nopné.sa též rodit tam na 3. uh. = laš. je jak ko- hub už enom nkolik koráb). vyžraný zub (mám dého vbec: To maso tržina. — stádo koní. kotja kotrmelec. = kopla kotár = svými pol2. v t. do kopencuv. val. v níž jest škared upadnouti. ohrad. vystreny dol (skosité). „kotululú" zl. klouby kot. druh sladkých (cihla). košla se = kolíbav košlavá kráva = která kostka koša laš. kopanka kopenec vení. slov. kordybaník = koželuh. kopný: kopná zem == v zim snhu prostá. 2. kopat táti = Co kotároch može tých kamenitá : pda . kotúlajíce ním. 1. odtud: už je „dostal kotula -= mosazný kruh na so na koráb. val. koráb vrbový). lýtková kos. kotozub =: zub kíivo koíužník == koželuh. kotrbclec =^ kopno (když sanica? sleze sníh). kopec mra- Id košlav noha : = kolíbav. laš. Frýdek. 3. koe na : obilí s4. podl. proda na koeni korouhev. laš. korovika koruna košec. Už kopná." kopla vepovice obec se val. Zl. vejce vyfouknuté. val. „Der Kiebitz" kartech. Je tam val. kotra val. kotrlec. seká.223 — kordovat sa hádati se. na chomoute. noha [val. kotek kopená „kopence" a = = 1. kotrbenec. kopno =z holo. pastý koní. konár =z tlustá haluz. = pecka.ojato.stý = zelené obalena z kostitý kostí. = = kra stromová. rostlý. kóto : Msíek je v kole ==: v s kým ^= bíti se. kosa. kotrmácnú molazgnú = mgnú = sebú -=^ Už je 1. = kopec. zl. uh. .auf den Hund kommen. komár = = = pi [val. :== kontula z plátna.

udeiti i\. se. laš. ' a mluviti nemístné. 1. krbatý vyšrbený (hrnec). krkova krriia sá == objímati se.sa 224 r. = hbitov. 2. lesní žito. val. krabo kesa ^= tesati devo tesakú. kibina. (jinde polí). hrdlovati se. kdo nedobe = ne- stelil. Co to kápeš? hrnec tu = píce =. kemen. val. val. drobiti krokevník - veliký nebozíz. -^^ suchý strom. laš. suk ve dev 2. na Morav „Kíby" jméno kíbica . laš. krabi sa=:=l. kraje" : ^ puká (píse). krmáš laš. jísti : (ten toho skrápal). uet teba t tu kamt. = :=:: ková kozina ková. též val. »a rukou. krica. velký oech. krina =^ krtiinec mravení. val. lámati suché vtve.horka. las. laš. : kamt = klamt. krn kroha : -- kás. val. Prodává v kroj -. treska od valašské dýmky jalovcové. kápat hltavé = 1. laš. teeti. val. val. kraby na šatech. krmášova se = hodovati. :: puklý zvon. kra. val. kapák hrnec. kápnu 1. = krabatý scvrklý. 2. . uh. kozub = stecha :: svislích kei džura. kraj Zani z kraja (ze zaátku). krab — záhyb =^: falte. kemen. val. kousati hmotn nco tvrdého nebo kehkého (oechy. V kroj se prodává drahši v ež na celko drmoliti. sa rozkíbí. keslo — = ihadlo na ptáky. ocelka. tým žbánem. J . adv. laš. tráva. : se v šklebiti se. kaplavý krl)á -=^ chraptivý (hlas). val.na kroj drobilo. kížné nebo cesty ::^= — kižovatky. buk hladkú. . (kretí) = kei kulatá. krajovatý: koví. Dub má krajovatú 1. kesivo hubka. zahýbati kraby 2. káší džbán. val.se žilou ani žílu). kže. híbí kíbif sa -^ obnožovati se : = koe kru. : kiklák ^^ kikloun. las. uh. i -- bláboniti. krajní noc = se soboty na nedli. devo porouchaný hrnec nebo step. „Téimu kíb srdce r chrást. val. krná kras ^^ suchá haluz. -- — ^krtica. podl. kap: kapí. : chlapi kešu krabi ---^ dlati kraby. 2. káma ja])ka) 2. 2. val. las.kolébati se. tvrdá kozí kdel hejno. nco kivého (strom) kivús kivý prach ml. ve krdelu paše. krbaa krba chzi.kotvísa kotvísi koval . pi jídle. krájeti se. val. kemelo kenec ^^ kra ledová. chrást. ková. hromada: krtií: v izurka zvaná.posvícení. laš. krev púšat (ne : val. puklý zvon mlaskati krkoška 1. laš. 2. namáhati val. kopenec krtek. kamt: Kapíš :r= jak hib. hniti: kobzol-> krni. kdel bor vyschlo. 1.

val. krutá paza skroucená slov. Lže. uh. Krúžéíky sa. šoukavá práce. kuavý še kui. - chumelice. val. krsténí kest. kupt = [)od Zl. uh.zabývá se ímsi. Mrzlo až kupío. krosna. stav: pl. je krpa.vait sa. i topiti. vrzati krpait sa ^ ^ hou- kupidlo co kdo nakoupil /. kudrná. kruža krúžlat okrájeti. v obilí (obilí pokudolené) slov. kulíšek sa 1 . laš. val. stromek : kse se kudolica omlády. všecko moje kupidlo. val. Neku kuavec . Kundaka ku -^= ma = = — to. nuzaiti se. sa = probírati dní. val. val. Nokrzaj se 1. laš. --=^ krvait krza. to je kus osla = veliký osel. krutý = rovno devo kruté = nejež rostlé. kštice vlas. val.se kui. = necky v na kou- jabka okrájené. = krucák kroucený tabák. neutr. šípné). eledíni su kruti guma. val. kula : uh. ~ kupka krutí ----- chrupavka to kopeek. kuova nniti !. -- kúi: (nepraš). '6. jísti a pi tom velmi žvýkati. uh. - s chutí laš. 15 . Ten kuobúky (klobúky) ^^ koení kupela pání dtí. Co : si nakupil mst? To je krznu s(i : — vrzati ! dvei se kržu. Zl. kúch záboj. v- knóa hliny. val. val.se. kuky =^ koudel. chatr. 2. ku acník ^= kurník. krtelka devený korbel. . kde kdo kudolil (pes. ve snhu (zakudolený od snhu).protiví. (oddechu). kulifaj nohama. zajíc). kuava kúenica. kudolisko -:=. =:^ kruže. : spoíta do val. kudolif sa--~ váleti se v prachu. laš. cosi krzío (vrzlo). pokrutina. v mase. laš. skroucené. . = 1. ks žerní = zakrsalý zl. baldián. kunda se. toléj odpku když fazola házena jsouc pi he do dulka na pólo Mad ním visí. krza laš. mi -~. laš. neposlušní. maso -^-^ uzené. tou se háže z novu. pršelo v jednom kuši pt : kúen k. Dia : za krosna. kudrnatý. ^^ mimra lovk. V jednm kuši v emsi kuuje . krúcat prádlo = ždímati. hruda val. les =:^ vytrh- š koením. 2. strom 2. na pólo venku leží. ^= tkalcovský laš. ve vlasech -mýtiti. 5. metelice. místo v obilí. Zl. Prach se kui. kule = doval. skružal rz= jabko r=^ ze slupky z láze. se nedobe štípe (op. kuka = za vlasy tahati. kundzu se soukati se pi dom. kumiga ^7= pežívati (o kráv). laš. Dym laš. kulnú kuliku =^ zakotúlat. Což doma kuuješ a nedáš si krpt Fazola krpí. — kurie v peci = ež kui vlasy :^ uchati. jísti: laš.: 225 — 4. kus v jednom kuši (bez pestání). praštti Snih kupí hromady. slov. uh. slupky kúpelnice pl. val. val.

kvasí (bo2. vadnouti. val. uh. kvae uet 1. vlasy tahati. kyjanka val. zl. laka iagán laš. Pei- = laba položiti. labrova sa ^= bráti se. lábova := v hospod mnoho píti a utráceti —^ verbova val. kuzno kváca: = -~ uzda val. mašle (zavázat na kyky) laš. 2. do kvíerka k veeru. vykuta peeáky (peené zemáky) z popela. kynoži žily. Ukvákali ho (pemluvili) bych 2. Kyjov. shrs. = hrabe. pouto utíkati laš. laš. kvíerek. sthovati se kam. za na kyselo pipravené. se val. val. kvašený oharek kvašlivý = = kyselá okurka. ! = zvonec: laš. lehké maso. palika na buben. tahati za kua kuce = opnaka. kvietko streše. kútnica rr šestinedlka. laš. -: naše kuty zz naše krajina. ^^ kudliti. lenoch. kys =^ kvtenství prosa. . laš. laciný Vy ste z laciného kraj a kdo málo podává kupuje nco. kváka^= kál kvaíš ? kieti jako kavka : kyprý kyselo z kýpra chodit ^^ drobzl. slov. kyja la) = kyjác (dle palice. kýstka kytej =:^ kvt. okvá3. kyka — kys: kyka L. kiitik 2. labnú -=^ lapiti. kymel kymle = malý : kon. val. uh. laš. tapec kuta v popele.: — kút : 226 — zboža 4. podl. val. zakuznú — zauzditi val. : laina = ==- sníženina v horách. 2. laš. gat = val. val. klímati. na kon. lopatka píst. pl. plátna. sluka. laš. kyteju kváda — chadnouti. kuza = kovárna. ovsa kys klásí = s hrs. co laka) val. ným krokem. val. což se dje železným kutákem. = 1. a = ohál -. - lahovina schel. r o zkuta uhlí. val. kuma. Kobylí. kumacat plati se. uh. to je kyteja n. kya. = 1. lahodi = lákati : oni nas ía- slov. kuzna. 2. Gajdy sa zkynoval. pod násadem u lelík. hoa. povalova: val. z ruského kvap peový. 3. zelná voda. prsmyk. val. kyselý: k. kveto. kaziti Všecek to kvácá — veliké kusy co tu : strom vykynožili. : snhu padají.prach zl. 2. se = pi- kyjanica uh. = ledabylo nastavti. =^- kysly = kyselý. droby val. kyka vlasy val. = oklešek.. nástraha. kštice B. šubra. saní. kvys -=: kys kyvota --^ podl. hubiti.

227 lahostajn. 1 e v n ý rz o cen zl. vybírav jísti : = Japoš. val. lepiti. laš. val. larmo laská slov. laska hlásku prokazovati. val. léšéí Enom = kik dlat larmo.o chorob: Už je tíži mu lamoš =^ Uh. lhostejn. plešatý dv hrušky jak (pi na dlení). [mu. let£=l. lehnj . íancova ^. íepi lepiša ". val. lejava sa: = leják. až mu Kde zubami leškotalo. val. laš. : lepka Už darmo lepká. íebavý (plešatý). =:= lis = lasice. nesen) tlachati. val. lašovat po zahradách kde by co bylo Lríýiiat. kdo lepí. pole samot živým : Mi letí dv Na letí kopy po nás letí mici (vy- padá. „lehký jak dajaká. lapta. laš.) zl. lepák =^ plácaka ui mouchy. Už je hodn dluhu nho (pipadá). letina = sušené letitý. lapa chytá ti koka lapá : leknú sa) nelekne sa (nebojí ani sedláka na obilé =: má tolik jako sedlák. Sasn sem vyletl. víil. padati: letíš? Nelet tak. 2. val. - etz u saní.' lap lápný (lapnúf) = chytrý udlat fem. lapaka . Puppe. plotem ohrazené. 2. lešica na tvaroh.pas na ptáky. Ty si : udeiti po hlav. (vulgo 15* !} . laš. lápa. = . to (iron. lepenica ^=vc pilepená.) na každého 50 zl. ^^ lískoví. Brod.^ panna. Obilé je lebovaté (jsou v — nm holá místa. lepišova := tlachal. (vy])adnu). aby kopce po led nesjíždly. bíti: vyíátál = hebík na o mu letí. lepaka. déš. — plíce . = depti. = zbúzat. :=: o 1 e v k ý lehkomyslný lehný -. láta latovec laz záplatovati. val. uh. Chléva laty. : kupil to lampastíí kráva za levný peníz. letorost = ratoles. lebavý. ~ hledati.toulati se. lapta. lé vyrostlá se. vtve listnaté le- ledaina = osoba ddina. laptula = je lepká =:: - maz knihaský."' in je plná letní = ledovica = náledí. - po Jahostaji - lehina droby. laš.) nebo Nevím. leja. daremná: Takových leda- „má sukniku jak letina. uh. di pomalu! letíja. Stodola bžeti. vc le- dobytku na zimu. lépa. lacúch =^ íandygova . lepení. f)abušnatá.toulati se. lepanec iiiyM. silný chlap. tlie lehký laš. vyletím vybledlý v barv. lápný. lapota — - (pe- lepanec. tebovatý holý. geizen. o váze a co ^ laika . lenúchat sa rr soukati val.1. = pohlavek. leškota= Bylo mu zima.: . = enom laš. tina". vzíti. laš. plúca = všecky tolik lajdova takosi toulati se. zl.

sa. laš. lichý = vetchý: lín šat. ~ plachta. na' lopaata. když se z hnízda „vy- ležme bai na stojm. líci sa na nco. val. Takovým ptákm. Majetek je bu Ilias. lísteek zelený na lícný =^ úhledný. val. val. - lijavec šupák íupí. liša ludském. liši. lisk. vyletli. op. liska. trigometrické iosopr mení na vrších. - val. slov. co vedou obchod svj. libotat sa. konen stojm. rád míti lúbí víno . tpytiti laš. lompita zeti. houlopaata. : ska. val. : = dostávají se brky na léz (zima). . liboce topaka lopa = nápoj = dobytku. laš. strojiti se. podl. 2.. laš. ped losky. : kobzol v šupce uvaený. hadí.poítati. To lulota — bublati : : Voda v po- =^ plamen -=^ : Hoeío to lišú. litka nmá 1. íupák laš. t. na svém. val. lócha lokati. val. píti íúpa oechy iupoce. Leze mi za pahnozty brloh. látka.š. louskati. liskavec = políek. lokmes =^ ohnaš (v. val. val. bu ludský (jiných sousedil). vedli". húsata sa lo- — toulá se. val. Ncm. slota. lisknú -=^ polikovati. ligota sa táti. slov. nedobrota. =:- lízna =^ lenošná parádnice. = slopati. .): la. letvinka = vtvika. lovka -. li nkam = i= pkný. lužera ^ luza. laš. liškára stílejí. bouda. pije. potom opéenci. s a :rz: neinn pochá- lybnú (hipnú) =lyák uhoditi. losko ^^ loský rok od loproti losku je obilí letos pkné. lítost". laš. lii*=^. Obili rost na • vyvedenci. koho. val. lizák = prst ukazováek. to bych vám zalirýkaía. : nco milovati.). sa: ptáci. lía i lýa' pouštti srs: krávy líajú.rád se. : = tepe Liboce biice. laš. zna- bíliti . laš. lobas = šelma. val.í na sebe kusá luntuv. satm íká Mladí ležisko = zajeí ptáci jsou naped pak ležmo == Zabil zajica na ležme. lúbíme sa =^ milujeme =^ svleená kže -.pifka. = pitka pi prodeji. lišky toce lulotá. lúšat lútoba -~ ourati. holata. ludské ^^ ne cizí. laš. val. t. lúbif záští. z níž lunt =— šat lunta. laš. letúny (pl. (velkostatku): bu na jo panský Pase liskaka =^ palaestra. ludai —- lumpovati. Bélia na "letuny lopaat lopaajú patkách. s prasaty. lirýka ^^ zpívati Dybych : mla ludský lovk =^ svtem prošlý. zvlášt svinkai.228 letovisko =^ letní pastvisko kravské. [ lupoce = prší prší tak loga — íohtuša lokati. lýkový ])rovaz. val. velikými doušky. uh.

riiaga. maas = veliké mainka — 1. jpst val. škobla. marnice = = 1. laš. ho). zem. fhléb. madrca malá ženská.. pomandri koho pelhati. Lid Už sa teho malí. lykovitý. male „cifry". íyžka žabí skoápka. maca= makati. tant. vymandri ^= vylhati. laš. uh. val. - marvan las. až trefíme na u. mažga makati val. val. laš.= dokaziti. pl. maca pracovati: eali. = plevel. mlsný: maholný maholnú. „Pjdeme maú. rhagaka =^ hlína s váp- marastizazasmetiti. val. Dluho se s tym mamacavý := lenivý. : 229 lygaf -=1 polykati. = máli ubývá sa z malí 1. dodolýpa na koho -^ do-- velké lýky. M. Má hubu . chechlena. val. malá. Mez. nemilý. podmaškrti = dostati chu. pro- stedek hlávky zelné nebo salátové. val. marast* slov. maryáš — tolar Marie Teresie. marný hubený. ^^ práti prádlo pra val. oši- matra ^=: tverák. : hltav píti lýpa = pabrati se v jídle Néíygaj tak! jyk ^^ hlt Enem sa v dva lýky. .. maskrtný = mlsný. smetí. marova laš. mandri maškrti = mlsati. marchotný = trpký. ty matro : Ty (po ! . maec val. = sa malovaniny. maškrtek pamlsek. manira ^-^ brueti: med vo --^ mamc. las.masalaš. laš. markotno na = riiaga. las. lyný = tuhý. nem smíchaná. po macku omatem (po tm). = = = bezen. = — las. umrlí komora. kel. val. De Slivky sa malí (krátí. maninou í^^maní. makvka uom : meretrix. slabý lovíek. praštiti o = teskno. tem iýpe (lovk. diti se. laš.rozbiti. dol. Co vas mace napadá. zaeh : ninso. neád. vymá- se = soukati leniv miti co na kom. sy- hrubý lovk. = míti chu. smutno.: . Zl initfn =~ udeiti o zem. zbíti. val. perívka. šelma matro Pokaj. šmaja. =:= ezník. I sa sa na na s - ním handlit'. snolka. -^^ machús strašák. = : marný m achat" bíti. opav." Val. m. ten má byte). uh sa: masar podl. Píbor. do. sýpati.roz. bláto. bouda máry. 2. 2. laš. liameraka. rhagnú :^ udeiti. = druh peivu. -- markotný. las. val. laš. marná fáreka. vtvika.

val. ídký. sa bez s tou výhradou. mermú mocú mesla ^:^ míša sa ^^^-^ hemžiti se val. maza =^ líci. laš. 2. milý tivý . 2. riiéga koza mégá = mekoce. (pidává se z pravidla k tmto íslovkám). ==1. kypiti mlná . din. me = míti Dos : dobrém i po zlém). mkkýž jablek. Nezamatli sa lenu zamattanú. Dy : sem to na místo mavý — schillovnd veránderlich. mdlá chu [val. za nohy. 2. Máš hapomate- Nebudu m :== týma to. bíliti. = mdlé ovoce. koši a hemátož. místem ho prosil. mch pytel mchem pobúchaný =. žit. = hmoždí na mák. =:- slov. val. Velice — Už sa ich míá mén). Ale milý voják nedál : = neohrabané chlapisko. místo Na míst ja (docela). metelice. mega minka Kúpíí kon na minku = žádné chyby. [slov. = Nevím. nho mihotati. 1. mezúr = ulika mezi metla chalupami. mírný val. lháti. Dyby sa tatíek sa jak Míáme zminuli (umeli). uh. rak. mezíra = mezírka. mrené od mletí. = = „nároky" na metel mámidlo. odešel. mluviti ze sna. do toho nic žádné mátoha nec. val. mekota sa = blyštti M- jest jich síek sa mekoce ve vod. t. val. pouhý: jo v Je 1. [uh. = val. Kupec minul moc piva mine (ubjS'á. maznú ím = mrštiti o zem. Zl. ti konec ud- zem. -. iných v d- špiniti ! : ruce. kyprá pda. Dvakrá mnit koho = pHsniti. mchura =: 1. val. zl. píliš sladký. široký pytel konopný. hloupý. mátoži z cesty. mažár mdlý mhoulekk ^— drobný peháka. — Muka sa míá jenž shodil kruný. val. dvma deštík. toho ludu tu míso! . podl. kyprá. (jde oi)uka 3. = obydlí. druh mkkých se : všeck (prodá).nemajíii minú mehta sa sa: Minem Mine sa = . (obejdeme). sul. meškáni matía = mazati. 2. o chleb. jak by ho hodil do mírnéj vody. = mermo val. mnivý slov." o nmž e: Milý žebrák sa. laš. Kel. sa mjte. = = samý. mámiti : Neple = košt. mine-li sa zitra bez déša.230 — meŠka = bydleti. ml. možem.. fad. na odbyt). pl. mazá =: veliiíá šttka. zapomnla z Tam nedostane místa nic (pranic). : Tak sa mírka. :^:= mrka mlynáova mocí. šaty. Zl. „Stela do tvej raatry !" laš. ptkrá místem atd.=^ Sám mírný snt : tom melence mlni zem = nátsta suchá. : lovk byla = vlídný. pív- asto u vypravování = ten. drobná mouka mokrý. Tam sa zminuli (zmizeli). lám (hned). mlina nebo sl. Opilý na matem =^ na mol. [val. mkký chléb.

laš. mítvem mizga : val. mosi koho Byla nutiti: k tomu mosená. : nechutnó jídlo. mládka -^ mladá ješt nenese. mrknutí oko mrknutí = moorka moár. uh. : To je mokrý: mocné -- i-oky. val. : mrane slov.- mrga -. ma = siholí. uh. tak : mrazí venku.makati nebo s em [val. mazdrák — rozmazlené dcko. sa v mížgi ". vykláda (dlouho val. mlezavý ^^ šoukavý. dzecko. mrhlka.mladá mla jemenná. : motúzeek Može = provaz. morútný unavený Su všecek morútný. n. by to vyroste z vy- mota: (opilý). podl. : — nepíjemný v Zl. val. — šikmo. nití = niti na cívce mlacek ^ laš. mlnzgnú koho. mlacova nkoho. úmorný (práce). oslzlé. mlatcem hora. . pa- náek podl. laš. Frýdek. pleštiti mrcha ssáti : - špatný. val. val. niítvavo = stídav. val. mrazí -a mele. laš. inlazgaka =^ 1. m. drobounko. : = piplá- kati. laš. sihlaí = prší táhne sa jak mlezivo (jde pomalu). las. . cela (tele) [val. slov. mlága ~. . 2 mladý pršef. v okamžení. mízira mázdra. mla . morný úmorný (ved). je rozhn- mlze -^:r mlze.m— mita : Mitaj ^^ vyliaznj ! (v kar- mogo molasi lasíl ! tech). mrchavý mrchavé. Už moce rozumem slepice. motáek namotané. mocný chlap — silný. mladík. val. laš. = nejapný lovk. která motúz. nadávati. shlížeti. = udeiti Ten sa moslov. zlý.škared mrholí. mostina =: deska lía podlahu. val. može -~ možná bud mláka. mlená S mlenu všady obstojí. mocný])odl. = mravný ^= pkný To je mravné prasacko. . mrholica "drobounký deštík. míza stromová. rozbedlé bláto : možný = zámožný. co tepaného zrna. 1. zebe. laš. mluvi na nkoho podl. : mítva mítati. skovitý. mlat -— bití dostaneš mlatu.bahnisko. srv. Tak to nemele („nejde"). val. motúzek. Zl. sa v knížkách pe- val. val. mlasknouti. mkké. brou- mraše. ^ brane Co laš. vaný: Tam byli cesta mrcha. dnes na kázni mrcha. býti ii motání: Bylo by to veliké hrub na motání trvalo). val. mlazgavý chléb lepavý. = = : = ím :=^ -- ostouzeti se s ním. mlatec. žebroniti poá mraníš ? 2. mtaoch zajíc. mleC Jak sa ten svt mele. slov.

múr trosky starých cihel = nimra. hlína prachem uhelním. .. sa mi to na mysel vede mudrova nás mudruji! uh. že je mulír = spekulant. 2. muchar much. val. raury slov. uh. nacúha Nabízli sa eho najísti se. 1 „ozuby". Pravili. mrvi=l. laš. m ství nabíznú ~^ pímti: k temu. stojí jak svatý poá (staví). muruastý =^ tygrovité barvy (koka). = zdné. s maltou s 1^ prach z uhlí. hluboká zem). erná jíž se mr= zelný. ranní u hrubá. muanka za ddinou. murované stavem laš. mrtvina. uh. mrvi 2. uh. = myslí Je sklenice na lapání myslím kopu (asi). slámu. spodní hloub kopa na uhlisku obhaznje. celé nábožen- náelník ^. = nechodil mysel : muziný Nebyl lovk muziný : na muziky. : múti :— kaliti vodu. naby :^ najíti val. ml stloukati máslo. laš. val. muryšatý niti zauzliti. nemluva (^^^ Nespala sem. laš. celina (mrtvá. laš. . Brod. ^lov. viti. enom sem mrkosila. s mrzutka =: malá mrzutost ním mrzutku. trochu neval. 4. laš. na- narec nikdy do. mžúi — mhouiti. nabakiit koho nabírat : na navésti. = kdo laš. Obilí nabírá -— zrno svých bratr. laš. 2. šaty = zdi. val. laš. n. Matka se). maafa - mrkva lovk. od rýmy). n. mžúži Zamruž oi [val. najísti se. — našplíchati. nada: Tych nenadáte nedáte. nerozumn mlu- = mourovaný. mžúra -=^ mžikati : mulirova = spekulovati. v nm zasedá. slov. laš.zub v pedu koské podkovy zadní dva zuby šlovou . náboženství . tlachati. : Tam nabyl |Z1.232 mrkosi Uh. val. N. 2. = mrva. mrf afa. -^ mluviti: Tak u ná- ^ to myslet": My zme (stará ani nemysleli si jest naše váza tebú (nemínili).^ti naerpati vody. 3. 1. muín = mouenín. val. nad ich eí. mistrného vyvésti. mružka = mryanka mžikati oima. - kyslý (mléko). nabrzgíý navrzglý -^ Zl. laš. nco = zamži. =1^ 1. 1. tm mocný (na p. nacvekova sa =^ naauoný naandra napilý. mra). jísti (žertovn). myslím 11 hodin. mše : ranné a velké - náboženství. rhrmola = nepokojn spáti: mua = poura.

nachuchnú ^ nadchnouti On : = Je to vtší je už je od rovaný). val. Hodslavice. jež Zl. kterou se šindely z klátu val. naparovat se Knz na kázaú nám se --^ domnívati se : Na- . ukázati se: Novckrát na oi malá kyjanka naklávaka nakázat sa =:^ n = nadrapova sa máhati na p. moc [penz. kašli a p. Zl. nadvázati (motiíze). mu na pú — chystala jsem obilí nahladi sa nahlédnut sere) : námelné = : z nhož laš. slov. = 1. nahúška =^ navésti. val. Už byl dostane). prací unavený. nalakomíl náledí. peníze. laš. nahalka'' do knihy namazati. nadlaný 2. nadrchaný =^ naeepýený(pták. nádlatek (látati): laš. aby se lépe nesla.sebe : Zaal ním na- . Hranice. Nkdy toho náhlý spánku (když kolik nocí nkdy více chybí. je nakludi nasthovati: Vil tam nakludzeny rechtor (pist- nadúený nádvyšek bývají nad = nadurdný. laš. nad- nakesa — kresu ! nabiti: Já ti ná- rozpoet a j). tlustý: to je hodnej pacholek nadlunej. laš. dobe inak. naprášiti. na metat (chtl ho ])Ovaliti). sa najéskorší modla. Byla sem nalíená so. : nadída nosu najéakorší —. nho laš. náhlit* namta kým na . nádb mi toho trochu Náhlí na sebe náhlý eú. štípají. že se Mám to sebe náhlil (mluvil píliš s rj-chle). že sem svú cerušku na ten Co poád' na nalíený: nho snub nahnala. val. na- (palice). nahajka býkovec napsati. najavi j)ohazovati na = nastražiti (na tchoa). -^=- náizbú (jako na návsí). nalabi nalakomit náledek : naliknouti. podl. navštíviti Pote moju starú nahlédnut! námstník . val. laš. 2.sili na sebe.docela To na náizbí =^ 1. Groš nad- nespal). Je jakýsi nadrchaný -- nakazuj sa chorý. : nahotova nachystati. prati se: nahtobíl sa šišek. rz:= val se nový). naháalo -~ byl v úzkých. nutiti: Co sem nalézat na koho obtžovati nalézáš? udlala. nadplátit nadšiti. prosted izby: na val. (invi- námele mnoho mouky. na dobe ^.! : 238 nádba v nadje: (doufám. Kobylí. nadýmati. neho = nadrtiti laš. uh. na- ítalo). hra. ~ žádostivý: nadby: nadbude. nachuchnutý (inspi- o ten nádlatek.nejdéle Staíek zádech. slepice). laš. pda. dráb. Poád' mne naháiá. pi nadrasti do smetí. se vyfintiti. val. než se po- nahíobi sa ^^ nacúha sa. bývá (je o groš. škared = naháa-=l. abych to kúpíl. 2.

-. ----- (je v úzkých. napokosý . na pi: Bžel u Otec na to nastal. na vzdory Robí to nápoky. aby se brzy napásly. najíti. Nebyla : sa tak nenaparuj (nenadýmej)! napásat' slepá od národu. s kým = nakládati z nanášali našeho raba s nim jako Co naraNadevem. na schvál. naský lovk.nahnvati Ten sa na to nasošíí. To nni na opilec. Val. slov. po nasku ^^^ po našemu. kik. ^== vstíc. Tam natých. — napéká mnú) na schvál néni na 2. schvál laš. 2. naléhati narýknú ^kobzol. nápoky =. laš. zaujati se eho pkn napáhlo. = mrzutá = sú odula. naprotivo komu í = naproti. vc. Klob. Sprostý národ. vyvádti narába = nanáša Vy byste na sa = podobnu na býti: Baš ? n. 1. dobytek ^ cizí). napopácat dostati: Kde's to napopácat? Zl. val. zem. 2.. na vzdory: slov. vzacna. na liln : dychtiv nasláka na nco nevhod) na nco ekati (druhému (srovn. opravdu. = náek.šikmý. : : velebného pána. : Pole na - 1 . ml ji rád* . slai). to je na obežart (to není žertem. — všetený laš. uh. nastával o ^= „pochtvál ju". laš. namivol se (namíval). namivka ^= domnní. napuila (jinde „zažrala") Nebu tak námolná. to na píky. do- napodpadi slov. = are = naíkati. nápas ^^ laba.»ialézaC na koho. laš. se nahnvaný. nasoši sa na --. ^=- náhodou laš. mil (namel). na- popudlivý. tee mu na napilec Zl. = dobe. laš. národa ! laš. laš. schvál. naporúzi ^^^^ po ruce.:: : : 234 — na píky. Dlá mu val. námola = lovk neuhovlivý. napuaté. naprotivá a laš. laš. lid Stará by mladému národu bylo úvratích a vbec na místech travnástraha. to je na opravdu). a sa to =^- omrzelo m napua = nabobtnati : okna val. ark kieti. puený Kráva námolný = dotrný. vzdorovitý. nastat napáhnut --^-^ navlhnouti Zl. Bylo to naporúzi. mácí (op. na koho: napekali ich. námrza namrzío to. žertem. 2. laš. na schvál 1. : pkné). obtžovati. podl. To sukno (ne píliš mu =^ naháá mu pec). val. naplakat: Chodí tam naplakat (stžovati plaíc). na ozajst naparovat sa =:= namáhati se ozaj. napuif hubu nadouti. Frýdek. Rožnov. Néni mi (se aby im to ekli. následovat koho ^. nai^úknouti vodou: napekat koho ^" snažn žádati. Na sa s tým naparuješ? Enom krávy -— pásti je na národ -— ženská chtla narození. na píky — 1. podezení. = nadutý. náhodou najíti.

opilý. =::: — napojiti se: se. na tož := na vzdory. místo na dvoe. náto díví špalek. Navalil sa krupice. návala nátisk. Šel po kraj tak. slabé nedotužný =^ slabý. launisch. prase na zinui cho- nemoresný =^ nezpsobný. las. uh.. názimek vané. . las. nedopustit': Nedopustil na sebe kde se díví štípe. la. natýsa ^^ nahlédati. val. laš. Jak nažíváte? neberné pole natasi sa 2. naštvamlaC = -- sáknouti (houba. výzvdy: Sét Dívá nmotu. impotentní. val. =:: hotová. val. pda). laš. dcko. ^^ 1. sepsul to. „nemá zname- natuený zený: Taký náturlivý (natluený nízký. néco ^^ meri negryfný gryfu". kánský Zl. ati nati.= na sa zkazil. Jo v nauce. val. laš. : Uvedl to na nmotu = zbitý na názorku názorky názorky. nédolužn :^ churavé. nekluda množství: Byla tam veliká návala lidu. = = nešikovnv. laš. val.stu?" . a byla bitka (han. aonka :=^ na. špata. slov. ^= nemoci slabým val. plevel To natsta kvásek. nouze. val. sa tým chlapiskem. nošika.235 nastražit' - - postaviti néco na názorky (nepozorovan). Kdo tady 2. val. Pohádali zme . na nmž se štípe. nastrnoži. nasýsan. naval i napiti : sa eho — najísti nemáha se. 2. — popudlivý. ten hrnec nazývat koho :^ nadávati On na- nalíceti tenata. ma nazývá. : nech Pote podl." : = nauka Dali — smy ho do 1 mr-sta do nauky. : laš. na to sa neborák ^^ ubožák. nehnulý =^ kdo se nehýbe. uh. ^== nacpati : sama nedoluha. strachu. val. uení. laš. : spadnouti: nastražil? slov. val. na : naskytnouti se: s o. laš. zavaditi nebohý = = neúrodné. valený (napilý). nepoádný . s nama na dvr. val. 2. žo to každou chvíli hrozí názorky - pozdaleka. nedostatený =^ chorý. natasít mj kamarád. as. 1 mezi sebú nažívajú. nehodný nemocný „Kde máte nev. val. uh. nech sa podíváme na naše zboží. sa eho — naboucha. . laš. val. ít ^. sra- negyzda ohyzda. Je na- nmec -^ nmý lovk.š. býti. nátstek) =^ tabáku do natka fajky. nastráži.Je nehodná. špata. naži vodu nažíva val. veli- nmota n. šaty. nebožika nedoluha obilí je = nebožka. natuený. Uh. Brod. poádati Dobe natapa najísti se. nebožtík. val.

ši. laš. nzhudný (nezhodný) — kdo se nemže s jiným shodnouti.neposedný. motorný Zl. spejný. nic je : nesnádka val.' val. nesnadné nic tu nic. = pozdji Mtúvíl : pijdu n- iiezhybný -. roždí. . : neužilý :^ kdo ani ani sám neužije :^= druhému val. nevait: Nevaíja spolu (nejsou spolu za dobré). nevížka: Je na nevízce na váhách. k = = nevrlý lovk ^= nehybný. ---=. nepodílný = co = co se kame. nepohoda. nesrsta --^ To je Su dnes e je taká nijaká. =^ nerozvážná. nesnáz. n. Z nieho Vyšlo nic chytil nespajný nespatný telský. Zl. nezvtý neslané = poplašený : Pibhla neslaný: -- ei nngcreimt.: — nenadanka nadanky. matka a p. mi to všecko — nijaký : . neplecha (zvi. = nejednou. nenadání: Z ne- neuhovný . nepodara -néco nepodaeného peivo. spíhnouti. Zl. val. užiti nedá ne- nepodobný =— náramný Takový leják se spustil nepodobný. niemný: Tá tvoja nespsobný ^^ ingens. I'ro a kde nic nesnadný nevily: val. dobrá nska = slepice. nenadátá z nenadáte ~^ z ne- nuk -~ samouk. neforemná. neohrápaný ^= nevycválaný. Býl rok. ne- nesedajný —. val. nospsobné chíapisko. neas neraz = chrast.skor.mrtvý: Ostál neživý. dám nepána sa bit. nic. jež dobe nese. val. nezruný. val. nska : kúra. a bratra Hledali. jakýsi nijaký. neskorší . nevrazí. lovk nevlídný -^ nijakovský = nijaký: nijakov- lovk nesrstný. =:== zcela podobný: neumíraný otec (o dítti otci zcela podobném). n. las. neskládaná roba -. neokrápaná zuje (ist nicht darnach angethan).veliká. nadání. laš. val. nevidomý na Valaších jest lonebo jiné dobyte. skú vecú - na žádný zpsob. neví si rady. „enom sa to žve pod kos". laš. nevízka n. jak nezvtá. nerky = ledvinky. uh. není „na po- Nevaí na nho -= nepíruný. neukazovat": Letos to neuka- neobúchaný =^ nevycvikovaný. který se tžko dlá: tžko láme. (o dveti). neporúzný rúzi". neumíraná staenka. nic" a za nic.nešikovný. vk. val. slepý nesené obilí -^=^ které se špatn see.^ komu laš. laš. dobyte. vši). nevražící. laš. lovk. To ne- na nic hodné. slov.daremný. — závistivý. Zl. : 236 — neuhovený nelze uhovti. hmyz. val. obilí. nezdoba neistota. val. dcko (^launisch). neživý -. laš. ho pod krk. e neumíraný je To sprostá.

obecák. Kde — Dit nosi nosaka t šlak = kde i chovati Po nosi! ::^ chva utro = vnit na javo. Zl. obéjza ním obéjdza znalý eho. : ~- potápti. obejíse: Jak se raška obejde v obhrnova: Strach val -'r= izb. ale nežraly. na šaty. las. koryta rozháže. novotný — novuký. obchodím s*- = v as jubilejní . 287 niždi niždí. laš. obíhnút Zl.~ svým pánem. studn. 2. šél. uriti na nco. zkušený. obecina - obezito : pole na obžitym - obecní pole. (jísti) = la- hdka. obcat -=^ slibovati. konfekt. darovati Ti rýnské obcá : oberv obestat = oboí. Zl obežart na obežart =^ opravdu.školy Y noliy všeci na pole (bželi). novosedlé = nové hospodáství. obchodi sa málem ^=^1. nudk = najdek. abptebon).na obecním na p. : Nukalo dobe noi. obdiny -^ co dobytek okouše a z obhazova stnu =^ obmítati. Trefil do hospody po uchu. obhrknú ho obhrkly. pkn a s laš. k(di<t aii- obrky: hrnce prodavai na z chrámu do chrámu nebo ke kížm. las. obhlednúf: Co toho lovka obhlédlo? ^= co se mu uzdálo.: . noha: I uchat ichati Krávy slámu enom ouchaly. nuzaci nuzník : sa = nuzovati se se. dybys byla svú nuznicú . sa lui obéknút Zl. Já sa obchodím s dobytkem = vodu obchod. z uti-i Vyjdz chvka noša (plachta). S ovcemi se neobchodím (sich H. obsáhnouti: strom. trhu zbylé. zcela nový. které pak se prodávají „na úkot". nuka abych = ponoukati val. obec : To je na obci . [laš. úra = slíditi. — val. Po obde v nohy do . wimmern: Chlapec nožnice val. na mále pestávati. nco : laš. obecnica ^:^ obecní studn. Dybys býí svým nuzmusí starati. který nuzovati. po jizb v se obeznámí). Píbor. laš. uh. níkem. bím. : nalezenec. O. nožice slov. laš. 11. : noi nosi se touláš. Zlodj dál v nohy. — ^ obstoupiti: Dti obziny. — nžky. Zl. Nevsta se dostává na novosedlí. Ten nosí ^=z se umí iha. jež má na ob strany svah. : laš. [Frýdek. obecník ^^ obecní les. val. Zl. briillen. ^^ obsáhnouti. m obhrno- zpívá (když pochodí obcházel. obešly obchod Byt semena obchodech nem.

• = zvítziti nad. podl. na oko . — val. srvn. — sní. dlat nco na obyío = penésti!"). val = „dobe objezd = objížka. =-. obsmda obcházeti. obliky liskuje ve obtáhnut koho = = utržiti. nemnoho (Výb. : Mo- zinú? míti. Žádného sem nežertem neobelhai. obícný laš. . val. pozvali nás enom na obyt'. op. uloviti). obsaž = objem. Zl. = obídlý. obzinú: Což chceš všecko obsa obraca dodlat. =--- obšustnút hanbu oblevilo nastala obleva. obnova val. jeden krají. jí budeš sa doma nic obývat"? obzdola mi od- : ^ zmoci: Nemožu laš. dostaneš za druhé. Husy sa obírajú istí si kídla zobákem. dostal. = : kdo mnoho — = hojn sáhne : ovoce. v nov napadlý sníh- = neobeschlo. laš. ^=- Prúgelholz. ší- otáeti eho =: aby nco pané oblaky f.). val. oblak = oblé poleno.238 jak bota možii — sich fretten. neob- obut koho ^=^ ošiditi. Nemože tam obývat' sa ^^ zdržovati se : Neto obráti: obrátilo Na devátý rok sa val. = : obídi nco obidný = spoádati. Ty bys rád všecko to obzobeš = obráti peníze na verwenden. chcete-li to Dj'byste mohli nco obzinú! (uhoniti.má mne obchodila. obylo. laš. = piiniti se sebe. Já néjsu v hlavu obražený hlavu padlý".' Zl. objati. : odpk pku. val. když pláš I. síte sa = jde = pokoj jí. : Zl. podl. nemohl strpti obyt halten): nkde = „v)'držeti" (aus- toho* ukrade jeho 257. si . se. okolo koho. obskúat obstarat sa se. sla- obrodit': Strom obrodil -. oble = oblek. obkolit = okolin. líbati. sa obírá saže. : iibers Herz bringen („pes srdce krajieše. co rukama obtlustá obistny. Pkn stojí. obolet obyaje = Launen Ten obolet : Nemohl toho = má obyaje. = ledvinky. obyío olmajní lovk lovk — launisch. na nco obzinút = pro sebe získal. obtúli = obudi = zbuditi. laš. . = všady býti a ze všeho dobe obracaf. jedla na štvi y nlt- obíra sa 1. obtopi koho (jako fuchlo ošatiti). obliskovat sa: Mésíéek sa ob- vod.vy- obrazi nkoho = uraziti. o = postarati obstární = obstarožní." = okounti. NecLi všecko sám obzdola. oblinec = oblý sloup. Zl. ošiditi. obojova koho val. obživa Chodí po obživ — po žebrot. val. obzoba: Ty lížeš. 2. ^ ^na obžertovat: obžertoval podl. obuchnú: Eše bláto val.

otevený. odnoha odpálit : odbit' sa si. rozestlati. 1. šak jejich ich odnosili. = = haluz odstávající. las. val. podl.1. núza od- ocknií sa = octnouti oaba zemáky = okopati. kabát. . val. odmáchnú cop. se. val. laš. komu - odpust odhoditá haluz = ode pn do pou. odpravi postel z=. odkatý = laš. Vtr nám -. odráBa =. St. odprova = odporovati. tak a ním odeju (udeím). slov. val. nco r^ to naša pustiti ocásek 2. hráz pi ece. oepif odbil = pohlavkem udeiti. pl. od slunce ka- na nm od- nes -= potrestal ho. las. uh. 2. val. odraba -— odrati. j)isa- oblekem petížený. ale odchlady =: jarní mrazíky. lovk.: 239 oeacinaný - nejujm obleený. val. zpráva. [lesa. odpal od krámu. : = chytá odkaf odredyga odrodák obuvi. odrabaný ==. dm =^ schaebig. oadlý (•pálený (tvá). val. odnava odnést: = obnovovati. nkam : laš. odpoves odpov. odkisova hati. OdOd- odjímat sa: Bláto razte sa na sa de do Kromiža. odpráši = utéci : Odprášíí do odpúdi =:= = odehnati: Ptáci sa odháka odhodit délky rostlá. Opav. Pámb ste si oad nút. podl. znepokojováni. = odsthovati = laš. val. odkludi odkorek se = odsthovati. ! odpk = úleva. val. op. =-- nášá = s sebou nese. slov. odclóni: Odcio ^^ nezaclánj. val. jsouce voda nebila v beh. m. val. nepohoda mne odrážaía. odda = odevzdati. Už má všecko odbolené (íká o nemocném). oddlávati dluh. = první deska korou s odseky = z jiného rodu. redygali sa do Uher. zatka. 8edn dtí oehla ))át -— odrati z chlup : mám. bych pišel. ste oehlaný. ocásat: ocásáí. se zodpovídati na odt: Jak chytím ten sochor. val. odespa = usnouti. ze starosti. Ji. zvs: To može pí na -=:: odpoves (bude soud). odhonek = malý zbylý záhonek. = si slibovati. odbolený = bolavý ! ten od ležení se cpe). laš. všecky jabka odlevák(u fajky) = Wassersack. : las. = Stna sa odúiía = od kláta odezaná. odúi sa odchlípla. otevíti. odpoinek Bez odpku na mn visí (neustále). odnáša: Dyž val. las. nic vše- tím se nekupíš (když se kdo „bosý". odrazi: ta odchod: Nemocný je na ododjímá Býí chod = brzy ume. odseknouti. lelík. aby odpudili -— opustili hnízdo. Ku stává k ztratil sa mi podkovu odbil . krsný otec (na kest). stopka ovocná. laš. Zl. = Žabí nožky. val. val.

!

:


odvadit
:=::=

240


ohluba

vybavítí
lio

:

Zajíc byl

chytný, žena
odvali:
odsekl, laš.

odvadiía. podl.

Odvalil

mu

hlavu

=

ohmatní ped vojem pipažený. val. ohnaš pustý chlapík dorostlý,

= srub nad studní. =

k

Zl.

=

odvarený

--^

odbytý:

je od-

pak vbec výrostek (synom sogan,
íamoš). val. slov.

vaený
odvary: odvaryía od
stoupila, uhnula.
ní -- od-

ohnivá pila
ohrada:

= parní.

val.

od veera, odveeí,
odpoledne
:

odvei

=

ohnivko ^= lánek etzu.

Msíek
sa
Zl.

je v

ohrad,

Pijdu k vám odveera. Pamb daj dobré odveeí. Tu šatku mam na odvei (na odpolednjšek v nedli).
se

bude prša.

ohásnút
uleknouti
se.

eho

i

emu

=

V
(o

pul

odvei

krávy vyhaaju
laš.

svainách),

val.

odumí: Rodie mne odumeli
malého. Strom

trápiti, ohráža sužovati vid (ved), laš. oliraža ju ohúkaný nebázlivý, otrlý. ohumný = lakotný Ten ohuma,

=

=

:

odušnt:
odvrhnut
n.

K
sa
:

odumel
Zl.

(uschl).

všecko by zežral.
je

laš.

odušét
Otec
sa

=

ohýralý

=

nedbalý,
val.

kdo

se

dušný, dychaviný.

k niemu nemá.
chtl
ochaleba

syna odvrhnut (zíci).

Odvrhovát

ochalebný
ochalebné.

= lichotník. = lichotný
--=

:

dít

zvrhovál sa toho -- zpikal se

toho. Zl.

ochla := hachla. val.
1.

odzemek =^
2.

áspnodzem.

ochlámat sa

opiti se.

[val.
se.

zdravý, jadrný chlapík.

ochlamovaC sa

= objímati
si

oiinkova
likovati. val.

= pohlavkovati, po:

ochludi =^
ochlupif
:

ošiditi.

Ochlup
val.
-

fiisa

--

ogébený
kávy,
je,

= otevený

dvee,

ru-

sho, ohol

se.

[val.

synom. ošéený. Ogébený kdo má hubu otevenu na plá dcko ubroené) ošé(ogébenec ený je, kdo má hubu otevenu na smích ogebuje sa -=^ breí,

ochmtilova sa

ostýchati

so.

=
:

ochmára
val.

sa

= váhav

dlati,

;

ochoe
o

o dobytku,
val.
r=^

onemocn
v lese
pro(l(\j
t.

ošeuje
()gá))ita

sa

-^-

smje

lovku,
ochoza

se.

Zl.

val.

ogábit =ohést: Kráva chromé,
si

oprátka
lesa

j.

ratiky.
se
--

uii.

val.

odmený

kus

na

(na

ogryna
škody.
idi.

okounti, laš. ohanka (oháka) =^ vícha od

vysekání). Kyjov.

ochráni:

1.

skliditi:

Moc

ze2.

mákich

ostalo

neochránných
laš.

prba. val. ohlednos metna koho ^^ Rucksicht nehmen. Zl.
ohledek

oistiti: z hydu. val.

ochúa

sa

n.

ochýa

sa

=

upej})ati so. val.

slov.

241


oíefat:
oli

o katíš

okati z= oi vyvalovati: Co na mne ? val. okalii pochramozdi. zmr-

do holá ostihati.
olej

Zl.

=

olej

na na maštní.
jak

=

svícení, oliva
las.

=

zaiti, val.

oíysovat
1.

strom ^= sem
dlávají

okapaný
uspalý, uh.

otrhaný, val.

2.

ostrouhati,

tam bednái

na syrovém
las.

okladina =^ stenka,
oklatý

oihaga
2.

=

dev. Zl. 1. kot omakané.
val.

nezlobil

= proklatý, = šlaka
krasne

oklat sem
la.š.

lovk
omálat

neotesaný,

ne.

nco

v

hub

= omílati^

okluk - oklika
toiiia.

cesty,

íní

zá-

oko:
vkus).

Ma
si

oko (dobrý
(jest

když bez chuti jí, žvýkati. omateni makáním, potm. Šli na omat -= nevdouce kam.

=

Nco má

oko

pkné).
si

Udlal

darem oko
-;" oistiti,

(získal

ho

omehnú = minouti: = nedostalo mu,
se

Omehío

eho

si

nkoho).
okochaf
val.

pál.

okolin ik pkného
okonat:

(val.

okoliit)

není
okolí.

omelinka chleba omés -^ ošiditi.

=~-=

odrobinka.

žita

= v celém
sama
ani

ominú "- Žatým ho

to

omine
las.

Zena

v.šecko

= pomine.
omladina
--=

okonává

(obstarává,

obdlává).

mladý

les.

Máme

práce, že

neokonáme
[las.

iiepodláme).

omládko omlhaný
vetchý, val.

okoraeia

= orace, okolkování. okorova = okolkovati Oni
:

= omládek. = ošoustaný, = omrzeti.

val.

odraný,

omrznút

Také ho

dycky okornju.
okosit vlasy
nati, (slov.)

las.
=i=

to omrzne. podl.

v zadu zarov[Zl.

omžení: Nemét omžení doma
bývat

okoviny =^ kováské

trosky.

okaky:

zelený povlak ve stu-

= nelíbilo se mu doma. val sa = Ani sa doma neomží = neukáže.
omží

dánkách, žabince na povrchu mo-

onai

v.

ondi.

okapa
okehnú''
okresek

sprosták.
si

[idel.
las.

onakvý, onakvjší: Už je ona-

^ odpoinouti,

kvjší (když se po nemoci pozdravuje).

okesáva dub
oktit

= otesek,
poktíti.

= otesávati.
oklešek.

Dnes

je to

onakvjší

(lep.ší),

ondit:

Pknú

sem

si

íialenku

v zahrádce zaondií (nasel, nasadil),
kdosi mi ju vyondil (vytrhl), dy-

okrutný -- ukrutný, uh,
okuliny

= okoviny.
:

val.

bych
fa

Okvákál bych ohál, vidl bych t.

okváka
oky, .

=

vdl, kdo
(nabil).

naondil
kaziti.

to byl,

tomu by

zondit

Vyondil sa z kola

= po= vydel,

f.

= sníh na stromech

podl.

i

vtvích zavšený, silná jinovatka; tromy okydné.

oný

-~—

jmenovati.

koho nechci nebo nevím Šél sem k onému, u
1(5

:

242

oného sem

byt, z

oného, do oného,

'

opóji=
oprata

opiti

nkoho,

uh.

v oném (Brodské na uherské stran)

opái =
opakova

pokusiti.

[podl.

= uzda. opraák = opratní
vojem zapražený,
oprátka
val.

vl,

ped

se

= ohlížeti
opáta
2.

na zadn koleka
ovívati

se.

laš.

=

=

odmený

kousek

1.

na opálce
val.

lesa

k vysekání prodaný.
:

poád jedno
opantaná

mluviti, opakovati.

= thotná, opapúa sa = zaobaliti
se.

opratní

když se jede tymi,
„opratní
"

první
se

pár sluje

kon",

v

druhý „pluhové
oprava

laš.

hadry. val.

cpáa = loudati
opaisko
nezamrzá.

= úprava,
n.

hnj. uh.
taje. val.

val.

= bahnisko, jež v zim
Pámb
(opéci):
sa.

oprává

odprává

opravovat'

= = tunti sa
dobe

krmesa

opaitý parný (de, vzduch), opaito parno.

=

=

ním

:

Uherské voíy neopravuj ú

tak, jak našinské, nejsú tak opravné.

opatí:
chra),
opec
val.

opati!
spáliti

(za-

Prasata sa z kvaky

opravuj ú.

opršený := opaitý:
se:

Slunko
sálající,

sa

opršené = ohnivé,
laš.

žluté,

Opjékol som

uh.
.

opk

= odpk

Opeku mu ne-

oprýštit sa: Plátno voskované

dali (oddechu),

„dopkali

na"

val.

sa oprýšilo

= oprchalo.
devo opuité
prut,

(o

opelcova sa ošustovati se stnu) dotrným býti Neopelcuj
:

=

opuitý
tifé,

:

= krúhl.
o

kruté.

sa kole

ma.
sa

val.

opestova sa slov
sa:

= opelcova
Je
se.

hodný ordekova kým
opukat

=

=

bíti

zem

Co

poá

opesluješ? (ne-

ist

opitý,

dyž ním

tak orde-

posedovi), val.

kuje. val.

opeša
opida
slota.
val.

= ustati,
n.

unaviti

"osái

se:

Strom

se osáil

=
ne-

obida := špatný as,

pochýlil se na druhé stromy,

padl hned na
osáskíá

opipef zr pipec (tipec) dostati od žízn hynouti, od horka vyschlý krk míti a p. laš.

zem (když se stíná). zem, zem z vody

=

z níž voda osákla. val.
oset

=

ostí v obilí. laš.

optáknú nkoho
oplanutý chléb

= dobe

= oklamati.
vypeval.

osídlit sa

osíknút

= obsiti = zhubenti.
:

se.

val.

Zl.

ený,

val.

oplata z role

oplusntý
sešlý,

=

= pacht.
mizerný,
laš.

osikova se Bylo tam zima, tásl sem se tak osikovaí

=

chorý,

jak osika.
osyp

zarmoucený,

= sypání
sa

obilí

na obecní

oplusn = pijíti na mizinu, opluši sa = okotiti se; polaš.

poteby.

oskomíny

= laskominy.

1.

hrdliv

:

slehnouti (o nevdané), val.

oskomíza

skoupým

: :

::


býti.
val.
2.

243


ošala

váhati, rozmýšleti se

=

švindlé

,

ošemetný

(okounti)

las.
^=^

oškvrknú

opáliti so

:

víasy

mu

oškvrkly.
ostýchat' sa

lovk. ošada =r uskroranní se bez ošádky = bez ostychu. S ošadú
;

= ostýchati
koho

se.

pák
se,

utratí

(ošádaja

sa,

uskro-

oslznú:

oslzlo,

oklzío (po dešti).
zbojník, laš.

osmek

=

ras,

muje se). ošáda
ošapky

sa

=

1.

uskrovovati
se.

osmlova
Osmlovali

=
val.

pobizeti

skrbiti. 2.

ostýchati

ma.
sa
:

= oštpky,

malé od-

osmýka
osnáži
osobli
osoh

Had

sa osmýkát

*

korky.

laš.

zvlekl se sebe

kži
co
^=-

[laš.

ošéený

= do koán otevený
lovk
který se neu-

= oistiti,
si

omyti.

val.
laš.

Nenechávaj dveí ošéených.

osobovati

ošéený (ošéenec),
stále

osoži

= užitek, podl. uh. = prospívati Mn
:

val.

ošeuje

(smje).
sa

to

oseova
ošiga
mého

= oškerovati

se,

neosoží (neosohuje).

smáti se hubou otevenou.
haluzky, otrhati u sa-

ostara
ostatek
:

sa

= sestárnouti.
:

na ostatku

na konec,

pn

za syrová,

konen: Na
nzaleži.
laš.

ostatku na tym tak

ošúraný chléb
ošibáni

= vyschlý.
ošiditi, val.
laš.

=

ostatní

^=: 1.

poslední

2.

špatný

ošíva stromem
Ošívá se v práci
práce.

Ostatní kocúr, co eká, až k

nmu

= =

= tásti,
je

lehtivý do

myši pibhnu.

To už

je ostatní

lovk.
sledy,


laš.

ostatníkrát ;= napo-

ošklebova sa

velice plakati

ošklébený ;= otevený (dvée, huba
sa

ostehnú

=
tu,

1.

octnouti se
sa

:

na plá).

lovk
Kde
sa's
:

neví,

kde

ostehne.
jak.

oškéa
práci.
val.
:

sa

práce

=

vyhýbati

Osteht sem sa

ani

nevím
2.

tu ostehl? (vzal).

do-

ošklih

dela co na

ošklih

=

stati se

Také sa vám
dostane).
rz:

nco

ostehne

na oko.

val.

(= neho
ostí

jemenné

ostiny.
laš.

oškomek žvanec, laš. oškomina =^ laskomina,
oškrabiny

=

val.

= ostrev. ostrý kopec = píkrý. osuhlý as = sychravý
ostrBa
os.

= šupky
las.

z oškraba-

ných kobzolí.
;

nepíjemný
osušek

,

osuhlo

=

lovk
un-

= železné oškvarek = škvarek.
oškrdy

špice. val.

heimlich.

=

oškvrli ~= popáliti vlasy, chlupy
pole

na

kopeku,
neškodí,

ošoti
tížný

= otaškáiti.
n.

[(kožuch).

kde slunce
val.

sviti

a voda

oštara

oštera

= dožera,

ob-

osívaný

= vytíraný,

lovk,

obtížná vc.
n.

gerieben

:

oštarova

ošterova koho
16*

;=:

To

jest

šelma osívaná.

obtžovati, dopalovati, dozírati.

:

244

-

ošúlif

=

ošiditi.

Necho,
(lovk,

až to trochu ovne.

ošutraný
šat.)

=

ošumlý

hodn
o

ovnulo.
se. St.
:

vsi sa = obsiti

Jiín.

ošvácaný,

otepaný rr

nepkn

ovsitý

= dolu
To
laš.

svislý
val.

Smrok
:

ostíhaný.

ovsité chvojí,

ošvái
val.)

= oistiti (srovn. švarný
;==

ovesný ~- planý, jalový
ovesne

Mluvit
jakási

ei.

je

zas

otáky
lesti

z letiny

stoené suché ratona podpalování. val.
váhavý.

o vesna (e),

ovzácn
vzácným
ozajstný
gravis). laš.

=

nabyti

vzácnosti,

otáhavý
ol"kpa

—-

se státi.

= nešika, hup, otavka = klásky obilní pozdji
ostatních dozrávající,
v.

lovk =; vážný

(horao

podktasek.
podíl,

ozdrav = okáti
vesa Laši neužívají).
ozíbe

(tohoto slo-

otize
dictví, uh.

= otcovský
a ven:
val.

d-

mne

v ruce -- zebe.
se

otiny=otry sena, jeteliny uh.
oticú

ozimlo
chladno.

tam

:

nastahv

= ven
sa:

Oje pro-

hnalo vrata oticú.

ozna
z

8a se

oznali sa a žebrali.
:

otknú

Ai vám sa
zl.

toho

ozni
ozora

:= ozvati se
škaredina,

Tu

se

nco

otkne (dostane)

oznil hlas. laš.

otm:
otoená
otešit
otípat

Otmli

v lesi -—zatmli.
val.

= thotná,
konop =

=

ošklivina.

otrap ný =^ oštarný.

= obalamutiti,

ozubec =^ tvar zubu podobný. oždarova ovoce ^^ srážeti ty-

zl.

kou (oždarakcu).
ožebrait'

lámati, podl.
z

otnisina
:

=

pochramozditi, zmr^r-

drobet

neho
:

zaiti

;

žebrák

mrzák Su žebrák
:

oteny Nemáme sena
otrúti

ani otrusiny.
opojiti

na ruku.
ožgar

= omámiti,
fem.

Být

— nezdara,
:

laš.

sem od toho jak
otrž,
e,

otrúcený.

ožiha
nepíval.

ostrý

vtr

ožihií,

= místo

mráz

ožihá

(pálí).
:==:

stupné

:

Je to tam na

otrži.
val.

ožit

Okíti.
--:

= pihlouplý, otupný = poctivý, ošklivý, otvoric = otevití, uh.
oupaný
ovca
:

ožmolek
val.
[val.

néco

ožmoleného,

kus

slaniny, jímž se

obuv mastí.
o

ožúva

co

= poád
o.

nem

halina z

bílej

ovce (vlny).

mluviti, hádati se

val.

ovnú

ovanouti, obeschnouti

ožvantaný

- opilý. val.

P.
pabíca n. pablcova sa
se (po

pabúca
tápati,

sa

;

val.

=

pabúa
pabúáš? páca
n.

-

=

zpouzeti

:

Co poád
bíti

potloukati

tm,

lesem).

fáea

tlouci,

! :

245

packat',

packova

^=:

klopýtati.
[las.

paje
pajedný

(pajedi
-=^

f.)

palivos.
zlobiti
;

pacolek = placek, paga -= maga = ídké
laš.

pajediC

hnvati,

roz-

bláto.

= rozhnvaný.
klna.
val.

paga

se

~ maga
1.

se

~ mak pádu
se
:

pajedný=štiplavý, ostrý (chren).
pajta [uh.

zati se. las.

pái sa =

kloniti se
viklati

pajtáš

=

nastrojený panák. val.
(o-,

Vz
3.

sa

páí.

2.

ve
val.

pajtáši

pi-)

= nastrojiti,

smlouv, ustupovati od úmluvy,
„bráti své slovo zpt"(!):

Páí

sa.

pamatovati

si

nco Od
:

doby

ho páím.
už bylo.

Nemožu

páit, jak to

pajznú(z-) = odciziti, pajzova " utíkati, val. pál = plame v peci. laš. palacky = žíhavky 2. tísky od
poíza.
laš.

paíska =r drahá,

lepíí koudel.

pa,

padi

f.

=^ sladká šáva na

listech stromových. Mehlthau.

pada=l. Zem sa padá horu ostú (pukati se), ruky opadané
(popukané).
2.

palacgova sa = toulati se. val. paladrán :=^ píkrý kopec. val. palandrova = pomaten mluviti 2.

pomaten

pobíhati, val.

Náš
8.

ze

padá také
padlo

pala
palázga

-= páleník, laš.

do

tej

rodiny.

Všecko
padze

palasti

"

harvasi,

larvasi,

horší (dopadlo). 4.

laš.

=

prší.

(šramotiti, kieti).

pádlo "- úzká deska, na níž se

palata - polanda.

napíná satá kže. pádla

(pl.)

=
vy-

palavý^palivý, ostrý (vtr).
palavo
:

laš.

rámy,
sukna.

na

soukeníci pipínají

Je tam dnesaj

ukrutn
vítr. laš.

palavo
sa,

= palivý,

studený
uh.

pádli sa (napadlova
pádlovat
nati se:
pínal),
se,

pálené = koalka,
pálenica == kus
neporostlé.

sa)

-

napínati
.sa

se,

vypí-

zem

vypálené,

pádlil
pádlili

po jabku (nanepadli
sa

sa na to (vzpínali

palesky

pl.

m.

z=.

proutky, podl.

dychtili).

Ja
se).

di,

palika =^

kvtná stopka s pukem
hlavika
špendlíku,

(nevychloubej

pádol
doly

=--'-

údolí hluboké.

na p. narcisu, tulipánu.
pá-

pálka

:=^

uerovniny na hoblovaném

hebíku,

sirky, jeteliny, lnu:

Ani

dev. paga =- makati
pahno2t=
mi za ])ahnozty.

co by stálo za špendlíkovú pálku
(kota),
:

laš.

sem mu

nevzal.

pazneht, neht Zašlo

palúch

=

pouzdro kožené na
val.

pácha dovádti, žertovati Koata páchajú. Dti, nepáchajte
pachlopy
louzky
se
~

=

bolový palec nebo jiný prst.

pamata

^- pamatovati, uh
to

roždí,

tenké

halaš.

pam = Našel
Vázal žito po
val.

po pamti.

stronlv opadalé,
^^

pamti

= po

tm.

pacholský

hodný, jadrný.

panic, paniek =skrojek chleba,

pachoisa — durditi, zlobiti se.

!

!

246

panoha
mová.
2.

=
=

1.

hlavní haluz stroval.
las.

parojek

= roj

z roje téhož roku.

berla.

panské

= robota.
bídný

pantá
krejí
4.
2.

švec

nebo

tlachal 3.

kdo

se potácí

kdo

se mýlí.
1. plésti, šíti
:

panta=
liti

2.

mý-

parúchni =- soukati se. val. paenka, paenica = paená tráva, plevy, ohrabky dobytku, val. parízek n. parýzek: To je masný p. -- dobrá kopa, šelma.
Píbor.
pasáry
:

se 3. mluviti hlouposti
ušiju,

=

upletu,

upancu zapancu = zana-

Co

to

uzluju,

napancu =^ napletu,

rz co to tropíš, vyvádíš?

dláš za pasáry Ten sa

mluvím hloupoty, všecko zpance

nadlal pasár.
pasinek

= zpantál
cete -=

mne

=

zmýlil,

nepanroz-

= pastvisko.
:

neplete

hloupostí,
uzel.
:

paskuda
nevyvádj.

Nedlaj paskudy

=

panta'

= rozvázati

panta
sa

sa = potáceti se

njak

paskudi
mi toho
iha tak

= sep.suti,
2.

tupiti.

Tak
laš.

sná

do kostelíka edem do-

koa

spaskudil.

Mosíš

pancu.

paskudi?

mlsati,
laš.

pápení

^

zhoelá sláma a

p.

paskudník ^= mlsal.

papírek =z zlatka

papírová:
tsta,

Dál sem za to ti papírky.

papta^ nco
sa v

z

papla
Di

blát,

nejapn

mluviti.

ty paplo

paskudný :r= mlsný, rozpustilý, škdce, laš. pasmínka ^ ni svazující pásma. pásmo = 20 nití píze ua lokové plátno. 24 na širší.

pápolé

= pápeí, prach husí. uh.
roždí. uh.
n.

pasova
sa z

sa

=

zápoliti

papradí

devem = natahají

;

pasujú

se.
2.

papra

papua - obuv
8.

z

pastrk

=

1.

pasteh = fastrk
Zl.

hun

2.

tlapa,

noha (zatepal pa-

špatné pole na kopci.

puami = umel)
škatule papírová.

papua

sirek

pastrkova=
kými stehy
pasivit

fastrkovati,

vel-

pišívati.

para
2.

^

1

.

síla

:

Ten má páru

= nadávat na nepítomlaš.

práce namáhavá: Ti (dti) dajú
páry.
:

ného (uškroba pítomného)

dos
píliš

parádný

Néni to parádn

=
To

pašekova = hubovati, vaditi se.
paska
je

= kdo
!

si

na pána

hraje.

pkné.
sprosták. laš.
:

paák — chám,
parati

paska

(ferina, chlapík).

= áditi
kula
1.

Tla

patna
val.

v jate-

= la

v myslivecké

ei.
vc.

lin

párati,
val.

paratila

mezi

vojskem,

patpa
neúrodné místo.
(val.)

pletka, bezcenná

parhún ^^
2.

jméuo vrchu na Vsacku. val. párník, párnica = taneník n.

paterek

= fará)

= kaplan (velebný pan
= rženec
:

laš.

tanenice do páru.

paterky

Vezmi pa-

kterým voda „pídí. :=: 1. kvtník. Cti- pelech ~ kudly. kdo rád po pei- podpichuje. pidlikuje = vraní. = osten statek na pchái." odtéká. kyj. V tch pe- nzoch sem je to drahé. mainky. = horní veliké chva slov. ze stny. ásti val. perše veliké fem. val. budem sa modli rženec. pichla ==: makati (koku) val. Co tu laš. Píbor. erve. vypínavý va- paúchat patyk hubu dí vý. perlík = vehké kladivo ko1. peláši utíkati. val. nách. = = vrate. pidto — dutý sloup v rybníce. pichnú: Všeci sa do stolice nepichnú (nesmstnají). = chór v kostele. laš. pavichr val. 2. panfhan (panchart) = = pezdívka plnu dtem jest: peo = kdo bouk . snt) Zl. laš. Poá mn žebe tu cosi slov. . kytka: z rže ervenej podl. šttiny staré šatstvo. škuf. Zl. bodlák. vtvika a p. op. pele. pažerkovat = chutí pojídati. za ty peníze = kouiti z dýmky.ši sa pchá váleti se = 1. péro v níž ševci máejí 2. má opeený : laš. pernica =^ mísa devná. pazdri = utíkati. bit. barvíi trou barvu. = pecnové listy zelní. pstovat pstúna. [laš. ze zem. 2. psnika píse. peníze = cena Obílé je v pe- pickovina ^= svíková : peen. = dobytku [val. popouzí. marýnu. zajeí ocas v mysl. škopík n. bl. pazucha = páže. . vypryskuje pídit Voda pidí nap. kru. vije trky. uh. to kúpíl. : strže. pestvo = rozpustilost: pšky. dláš za pestvo. petrželí kosinka s Zl. 2. ze sudu. val. váské. pt Budeš sa budeš vadn. val. picova chystati. 2. peen =:=- játra. ide do penz. ^= peká Má hubu na peká tváí se do pláe. píci pe = paez pn: kúra. pidlikova 1. netee svým járkem. pezdívkou (pl. nzoch. pchavka (v. uh. val. peršavý = = skvrnitý od rudy roz- (hruška). phy. = peeák : =^ peený brambor. pavla m. „Voda sa pídí. tenký nebozízek. laš. val. zelí chovati.) — peršaviny. peí = železné péro na kolopépa val. val. = = vichr. -=^ val. mt po pti = = :: knz svtský: petrýn hodný pane petrýne. pšo : = pško. pereko klo- uh.. peculatý == barvy erné do ervena. = peckovitá klada = porostlá hvemi. na pomašování. Všecko spaúchá. bude mrznú" když vystupuje. phovitý. perútka 1. pstúnka laš. pevný chlap ^^ silný. 247 — eí.

val. : uhoditi : p. hmyz a všecka neplechu zavrhuje). zz slov. (nei)leskej). sa n. telíiti = pipleka ostí (na Scharte. ty pléhni na se poli. kam sa planceš? (po- hrd se. pinožiC sa = : uh. pitka kdo má val. pohlavkem. val. toho neplancu. Ja neplancil 1. si vyšlapovati. f. plápolat': Byla pipa jísti. piznul. 2. každá knížka. n. val. oka na Kdosi jsa žalován.— 248 — pta = = pitka. hájil se. pira = pšinka horská.odstaviti. — smyky. To nestojí za to. sníh =v plástech.i == plekánímpiichovati. píta sa = ptáti se podl. Jiín. vypínati 2. val. plazit okna =^ nahlédati. pizgoi pizgo pizgra pizgí). plachúty tísky odpadající. laš." Nace/ . op." :::= že dlal „oka" na zajíce. pitvoit = pytvati. namáhati malu jdeš). „píst". písemko ^= 1. jídle. j. inouti. las. V témž zl. vr mi platnjší než dv staré roby. odplekaC =. platí n. v (s necliuti jísti. tam býl platný Tá malá cérka platný: Málo = málo tam ja })oídi]. Plešíl pl. val. -::^ kde voda zem zv. pléhnút sa Pý Su pitomý. psaní. do si = nápoj 1. s abych sa piplal. en(^m pletky. udeiti: Zaplešímii ! (hodina) pizía. holý vrch. val. prohlube v koho kamenem." pléhní se (= hmyzu pízdi sa sa n. tým pízgíl matlal. n. list. se. piplati se v bahn. uh. noži) = die uh. žebrání. ! plena — - kaz na se- — pytevník. soumezek chrastím v kuších.) Zl. laš. dychtivý: 2. ^ planý. na krku rozepiatou. : pijatyka planta ! = plésti Já sa ím do di. o zem.): Enom sa v tom pízgí. co by to bylo „oka". pleják = koš : na pletí. piše rány piší. košili pitaka n: ptání. špatný — kdo neád piroek tý. pleka: kojiti.uh. žt „slzí. uh. hráz. téci: krev z Pecen chleba platnjší než mch zemák. píatežník zarostlý. val. smysle íká se také „hlúpý.) pletky - plaky proráží. piznút = udeiti. hrom kým Osmá to ece. plazatý ^^ rozpiazený. mlékem napájeti (dít i dobyte) Poplekaj to malé. Kolik hodin ze Vyplesít oi. ziz samy pentle. práskati. plažak. sel)ú. laš. na (kdo se róchat. Jiín. nepoádn tak od ní plápolaly. : pížgit mnoho vyplehlo. se. krúpkovitý. písmo. - plešti (zabiju). val. : pitomým je Jozefa do práce pitomá zvdavý: Nplaž. nevda. to je pizgra kye. ples -^- hloubka. val. pleskat biem ko]). = babrati. co z toho bude. pirc. pízgi. plástovitý pracovati. zaplatiti nemže (iror. pizlo? (srovn. hl. kravám. laš. pilno = honem No pilno pijany opilý. uh. = piplati m. „to l)yly když se šindel strouze.

= sádlo i Všecky poídíl vystí- val. se = povaditi. provázky laš. pluta.štivá.: . Kaša ve Za pQasnú vás svezu. laš. val. 1. dlouhou hlavní." plznú rozpjatá: 2. podbi si boky ím. — slov. podarkova s kým pohrdati. laš. laš. prodal celku. košile na prsou pobádaf hádá. Mi sa po- pod krkem plezmerem" „Chodí š plich (plch) = sviš. pomoci. pla pluhák (=: plhák) flinta s = vor. val. míti í po- = = [ : así." Zl. mu podeptaíy nohy. povésti. plauschen. 1. pryskyice. pl. pobíja na koho štváti. Jiín pípa: Šišky sú na plpaly. val. v fem. iduhavázima ^ de. plichta = kuželna. pi dílem: dati : podliti 2. = kapka : Plusky krvi plusk. kon. neostalo plusky dešové se. ~ 1. psobí hosté mašíkovi poelatna kráva = po poídi=l. poasná (poastná) = zpropitné teleti. pobíznú ho sem. pluskanec = kus blata na šat „piplusknutého". = škubán. poboky m. jen si tak „poíná. plpu=roztak plpoce jídlo laš. pocudova hádati se. který vroucí) 2 ~ plkota. podarunk dar. plkoš. že „oka laš. podepta --=^ pošlapati laš. pajzem totéž znaí. podaiti se Jak sa vám mašíci podali? 2. sob jdoucí. laš.= hrubé. laš. zapraženého plkota i po boku (srov.zdáti. : — -oudce zhurta jej 249 odbyl. val. Pobiznu opa v. = piznú. uplkaný. boule odspodu hnisá (oobiraka Zl. Kyjov. plezmero lozplazená. : laš. v plnu nahlédat (do oken). Zl. blátivá. plutý nmec kutý. plýtký = nehluboký. val. ])luhy. pl. pocmurovat cmurkat) -po- plni. plusknút = padnouti (o nem mkkém): Vajíko plúše uderyly plúsklo na zem. plné plátno . = fortášská Sak sa enom njak poídíme. : = pozvati pl. r=: pl <lo f m. rozvaily se. Zl. . pluhy pí. podat sa^^l. 2. = postránky. f. ^ povahu. Podál sa na taka. podebírá podebrané ^= vyjasnívá '. dešté asto po = poinek poinek (pi = poátek = hádati : Na dobrý prodeji). : laš. sa. v plni. úplnk msíce laš. Spoísmy se. plýtko orat. prospti si To bych si ním podbila boky (když se nkteré nelíbí poíta se tali : mokrý jak ženich nabízený). ve laš. . laš. poda sa na koho =^ povésti se po kom. plpota: (zvuk. mn uh . Mrana sú na pluty. pluka pluska prádlo máchati. : Kon Udlamy to plžem najednou. stejným pls polt. nejsou žádné pletky. Píbor. kdo se nemocným poínavý = dlá. pluskavica deštivé poval. sa . pliskyica plkat". to V v - plýtké obloha od spodu se nádob je mlká plžem voda.

val. podsadit: to. podlý = mladé lupení zelné uh. podiza se komu ^. mluvíc. op. sem kdesi kivák. laš. podstolinka — trnož. váek. n vejce. podmancký podmladit = špatný. -=^ podpichovat. podílný (dobe dílná se zem podílná oe). To néni k svtu podobné (nehodí se na nic). n- podhrdlek. Tšín nm — pod= pták posmnový n pomrviti vlek laš. na- podmlauje déš. Zl. podostek == dos. Myslíš. Ty dti sú enom podobeky ZI. ztratiti : Poéí (stín). podsypat slepice = podložiti pod val. uh. Jaš. laš. foppen). podháat = podpichovati : Ne- chcu mluvit. sám podklasek.. když chtjí sedti. podružn vylíhlé. podstúpít. že ja po nkom zstaly budu tvoje podnosky jes? las. podvodný. =z house po druhé podtupky na vaení. Kde v. ekli by. že podhá- svtu (špatn vypadá). (hubené po nemoci). val. podgtanný blátem zanesený. lstivý.posmívati se. podchytnú: On sa krejíem neuí. céra na matku. podhrdlí =^ podval. iza : se. tážka. dlajíc po kosu. [val. oraka. ubývá to podíváš? jí. mléka a cukru dá podstupek ^^ namáhání. skítek : = vlasy Vlek ho na ele jako líže. podruh jinde = podrostlina. izok v laš. ale on to emeslo podchytí (o samouku). = sa. laš. podložit sa ustoupiti. popodpalova debíra koho (aufziehen. podklasek otavka : Zito je potacinlo. vylíznuté jinde podrúhaf sa komu val. vláka po: Tam se je podpálený zr (kráva). bradek vepový. hojnost: Je tam všeho podostek. podlízek klas vyrostlý ve starém polehlém obilí. laš. mrana se hladí na jež podstúpi ^^^ = „vystáti": Moc podnosky zbytky : jídla. ma podostek sena. podlachmat pokriti též (šaty). kvasnice se = trochu do nich. koho : Syn je podobný na otca. Za eský dativ užívá se vždy pedložkového pádu na ám. n. laš. = podobný: Néni podobný k val. Podsadím 10 zl. podoba : Je ho enom podoba . na Tych pt grunt bylo na to podsadných (hypothékou). podívat: dáváš. komu podrobiti. = pod- volek ho podlízáí. podražilo = = obilí je dražší.: — 250 pod = založiti. podkostí =^ die bei Kiihen : Schamgegend Kráva vymn na pod- podíka koho =^ podezírati. hndý do erná = dobe dlá. (obilí).

provaz. Zl. 2. kúsky. val. slabý. který hodn jí.pohrýzti. piiniti se. pi- nuá a kde nic tu nic = brzo jsi pestal. pohodný (pohoda) == pohodlný. p. (dve) val. voli. pochapi se a ustati od ní : = val. poglondat pomrviti = = Obilé val.- (invisere). pokakova — kakovalo pokládka klade se pokaziti: blec divoch. uh. pohala poharca pohlaska pohtazuje = pohladiti. bami poglempa. podcliýta. sa to. : které se chut Hrušky trpule sa. pohdný =. val. val. dosti hodný (veliký): sú nepojistné. pojímaky =. Pamb daj dobrý Byio pochévat Pochcivaju Pochévá laš. val. : = chutnalo mu. pes 50 let pohne (jesti . uh. . pochráni^. . nezí hnilica. pojeza dobrá p. [val. = pohladiti. = s vzíti. malých dtech) pojední ludé == Zl. sem tam nkterá. = ochy nadvazova. = popíjeti Zaal mdlý. poglempa ==. Ovoce pochyblo := stromy kvetly. pojedzeu ohledati. nebo vedou na pastvu. = dáti se do práce Pochapít si ^ 1. do ní zamilován. vesno. jídlo. dokel néni pohdné laš. už je sporota pry. pochura := kdo má za ušima. val. pohlédnú: Idu k nemocnému kury po- pojedzeni Byl chlop na : dobrým pohlédnú hlédnú . pokousati Už teho nmože tymi zu: pochyb: nezdailo se. obilí požaté sa do na pokládky (pokládka . pojímky n. bude prša. „pojímají se" na pohutova pohutova. val. sa m laš. = pohala laš. di pojednali sa := porovnali. poja za ruku laš. laš. to pofidrne.251 podúa uovati se. pohon = shánní se po nkom. laš. podveer. laš. pojistný: sní. pochciva: pofidrný = pochybný: se. bude všecko divoký pocha. podvazova podveer. nkteí Kyjov. pojmi o ma = vezmi sebou. škádliti na obilí. sa. = chutné jídlo. pojedná hruška = (toto nkterá. pochyblo = pochyba na žit. ])ohrabá . Zl.= der Strassenrilumer. svainách: val. ale ovoce nezasedlo. laš. když se zapahují do jama = to pochabté. pochylý ==- nachýlený. lovk. pochyba: Už Zito je bude pochyba pogabova: poškubovati. na jehož konci pivázáno po dvojitém etze. podveerek = : ukliditi : Stanula ju ^= je = as a pochránita. pojedno jabko. píznivý: as. p. pojícný (laš. : pohnú sa Jak sa lovkovi val. val. n Po- pochablý =^ nezdaený Už 1. o = pun- ukázati se pochiapi sa chlapem (chlapíkem). : podustek Mam teho podustek sedrané — až po krk. poglondané. laš.

se. . Všecko sem stravy. póry výhodné poniaškrti koho = pomlsati.) popíný= hašteivý (uvertriigohledati slepi- pomaca cím. sa mu to. val. to = nepo(papue. : rozpoltiti. mlo odbyt. . poklízení ukazoval ochotu. po- popa sa: Popál sa. váleti se : Slépky sa v prachu Obile laš. polátati popeli sa v prachu. (po- pi ní. Já je porostenstvo ~ porstaní ! : To po- as na porostenstvo val. . — i)ohoda. popadané ruce. val. - val. : studený popelíja. uh.nadíti sem sa nepouadála. nohy . popelat = Uhel popetatí.: : 252 skládá 86 z nkolik hrstí). 2. pomía pometa pometala. val. poprava popravit popravila = : reparátu ra. na peci pokúška jNolák = polský. . pokluda pokrentito dobytka laš. sklamalo ho val. val. : do krve) = poasí laš. : I\I. popsu = pora pokaziti. popást* sa na kom pomstiti — se. = koutnice. popaskudi =: poškoditi. = vítr. : ])0- poadová nemoc = epidemická Zl. že . =^-- puklina.ím to eše pomnitn.) sama si — položnica polova polovaka — hon. = . val Polská polta (srovn. trochu porácbané. Šišky poloh kout Je v polohu. céi poprávala vala na strav. val. val. val. poprskává lich) op. pomknnt koho k nuknouti. : (uklidila). pamatovati To sa : ja porácha — pokliditi val. vedlo. potedova poledovica = o polednách = náledí. pomn. : mama jaksi pomarasi (pošlapal. val. poura =^ potmlouch. Poprava (peje vlasní si lepší Macocha pilepšo- = Polsko kury: do Polskej.) bili Pomarasil mi zeli Ti se pomarasili laš.i)0pukané. = pokušení. = honiti: pokWka. ponadá sa -. uh. emu = Zl. (skrotíme ho. nósi do polohu. polanka = kousek pole od- poplaca : poplácalo na stráni. poradit: udlati nkomu sa laskominy. = poi)rchává. pohnouti. : popleta sa = potáceti popluska pokydati popluskané trnkama. kládky — beránci oblaka. si padla do polohu. laš. poívati. = zmetati - kráva tžké poradi práci) to — das geht an. val. smíiti se. v popel se obraceti pokrpai =^ val.) Sak my mu j)oradíme Sám tomu (njaké neporadíš. polána. (když prší obilí pourec. laš. „složuý" vertriiglich ale Tata po- sú stožní. laš. na obih' a zas je teplo. rstá) poruenství= testament. rozštp. Po poklud k vam pijdu.

poštslov. poškoditi Hrom vati. potípa koho =z pomlouvati. val. pošarváti=potlouci. . ukazovati Co si tom si tým postihneš? si — Na se). pošklebek =: posmch r . Tulák se ledakde posmetá z-^ posmetíova sa. rozpotál postávka=zahálka Z postávky nebudu živ. Mušimy všeci na pólo. zvoni umírákem). sa: = posmívati Nemáme svéj potlatný (poteletný) leti kráva p. las. : = po 2. pilno : Ež bo [val. nouze. zvonem. si :== [si. postava 1-^ lenoch. poskla =^ Dlá plati: poškleby. poštorec já : Ty pjdeš horu a hory). sa : bíd je postavený. v jakéj = poodcházejí. potyska: pobodati.: — poníž : 258 je to na porúzi ~ na poškleb. ped nikama. já postihnu (pomstím Postíhá na mn. postávat = Nemám potknú kým = pohádati : kdy postávat. šibinkovati. pošetit koho z= popuditi.sem potrhnut sa = míti k nsa. pošut štváti. potiskat zz dožat. = - po málu: troše. Jak se postetnú r— posúdi==: máte? Ja tak po potuha Posua považte val. posurnúC --^ žduchnouti. : potratit sa =^ potratíja sa lidé trochu postavit: Vykládat. = bobtnti Snili Okno na- lenošený. laš. tati se. zaháleti: [Zl. posmškovat sa posmetat chalupy. potá Až . Jiín. po troše — chu: Potrhl postila: stláti las. pothajú (t. emu. laš. pošúva ^= poštívati. sa =z: bud je potuha. pošarvátít kostel. potysek = kotrmelec. popichati . sprostý. potuno ::= potuteln.manipulus. starú gracú. podezírati. poslunité Pošpindrál a nechal. val. že pjde. rán. co má rovný vršek. žertem PoapPoapkaj vás Pámbu se. potkati. = na schvál. mne = 1. pomluva. Ne- spindi! (neple). odpoinuly. postihnut s si: Málo . : poštorcem (krajem uli. devo val. val. potípa paná típajú = podezeni. si Nepotebuju se postavník -. potiskat •= dokoniti (obilí) Ideme to [se." val. „kopeek trochu na pošpindra = pošpiniti popa- poožin. dnes velká potuha. vypostávaný =i vy- pota potato. (taje). poumo. potebovat sa ho. s prospl). poshihova = zaopatovati nemocného. tým postihl (pomohl. pesúša posme- vojnu. všeckych poberu na posúša. potvora: Dlá mi to na potvoru val. potí- po- = dobírají sa s si : mne. las. pospolitý chléb=snédý. — které se poapkat = pohladiti : rovno neštípe (ponvadž se strom po slunci toil) kává volky. te- enem sa tak mezi ludmi posmetáme. poskípi 86 = poškorpiti.

pozyva v na vichr vesele (zve na svatbu). laš. . val.) tech praménk. O poznání je to lepší. = a po vli. t. : šak vám poznání vtší atd. obezierá zváti: mosí považovat. : Co poá po poznaný = maliko. povalenina = když lese = lese. provísío. Dostána kí do Dál ani nohy. val. val. pjiti. lovk. (muvili). (laš. kik : To hýl Pozhovte prask Pozhovte mi do vánoc. 254 — podívati se: od hmyzu na kvte a pou- Pozi. po voli Je. laš. kuování vel. nemohl pranút. vlasy a p. = špatnjší pozít : muka. poživa n. = povu. prame kamenný Trefili na — jinému rád po vli 2. : Neprav o nim = ne- pozrec = mluv. obezrec sa sa. se : Dybych se bul teho pozdat. valí stromy v Ten rok byla požár v : ohe ddin. požii vody poži = polámánu. po vli n. povdaC: Povdali smy spolem Už spolem povdaju (už = se nehnvají). povjedno = pospolu f. povdný po- val. se = nadíti laš. = podati. val. v dluhy). = ožiti. ZI.) pravi (uh. val. prask : = lom. = poviják. Zl. povodi povo.): Zarazil sa (v ei) dlá. povjedno. Idu si považovat' si = vážiti : pozi pozýva na si : To po- = ohláduouti: — su-li doma. Zl.:: ! — (zvi. povudi (Frýdek) =' povode. pomrviti požebraenú Ten je ceíy povichíany (zapletený laš. laš. [val. uh. pranút nemohl.). = ožehnutý : sukno. pohodln val. prame lnu a p. laš. val. pólo. : prajtova tichý. val. Máme vz na požaji požaj pjili jsme ho nkomu. vésti sa Prataj = táhni poznjší obilí a p. = zahánti. krotký. zaplatím. práce (oraka a která se ochotný (flotz). prachovka prachu. dtaj po vli. povyk pozdá = zvyk. zotaviti se z ne- : Ddina moci : Vera a dnes trochu požila. prame pramének vlas. provísio. = pomalu který prame: roní (prut). prata koho postrkem. = dcko = breeti praše prašák prašíš ? ubreené. (u-) = pevnó šípový vázati. povlná. prachlina práchno na podšata povolníek povíslo . pozhov = posekati chvilku. = požitek. val. jest. hni pkn pranút v záporných vtách (v. Yyzovsko. = na utírání obíslo. p. v lese ta povalenina. [laš. vedený (dobytek). = mor. laš. patech) val. svých. "uh. nemože pranút. poža požebrai: Ruku sem ihél = povichía = splésti. pravaz ze povlný = 1.

= pekroutiti v zdaleka-li. pi tanci. prácú ^= se. gepekáraný Už sem p. pedvérajšky = pedevírem. = pleskati. ZI. = vystídati se = stídav užívati pemítá' sa ím pole. val. pedním býti. ' : - nohy na nohu peska- witzigt. : hlouposti (plauschen) Neprdol prdolena. vz (skáceti) uh. odpu- Frýdek. pebra nkoho = pediti Všecky školáky : pekludi pesednouti se se. val. pebíra na huslách. žumpa v potoce. s nohama = 1. též e. Zl. která pehybí na voze = pihbí. 3. penocovat koho = dáti noclehu. neupracoval val. pepálili pes horu. díra v žena) val. laš. 2. p. = biisko. " pesthovati se. preko : z peká. louky = na podroky. žid =-- ^ poktný. val. Zboil sa stala pemíška! hospodáovou). školu. pebai = stiti. Obilí rudu pej dné (pešlé). = pejedly . laina. = rychle pebhnouti semeno. préky pl. laš. taku pehybinu. pebývat školu = „choditi za pela = prsmyk se =- v horách. zimou. Unter- pebrat v uenu. pektný pekupník haendler. pravé prdoli mluviti vlasy = kueravé. pemyka = pekládati Pepemítnú sa : m : pedstihy nkomu na ped- myká to z truhly do truhly. laš. pehodit = 1.) Až se neas pehodi (proVil zainaju pehazova pepatnástný pesolený a p. laš. val. led. na p. pedek nkoho. laš.) = kdo chodí na zad vypuený. pedráBat = : ped stihy sebe vzítý ít = hrdý. na p. pe- pejí: Je vkem pejitý (sešlý). soukup. laš. pebíra dráBa: kovati. . je vypostávaný. Pepálil vodu. pedbížky = = = bh bžeti o o závod. peeúra šibinkovati. val. závod. pre rr pro uh. komu = zaskoiti pebíra nohama. pehybina — prohnuté místo Maj tam na chlév na steše : ráda prdelí. = nadejíti nkomu." laš. val. laš. je na prakách -^ utekla (dveka.ška = zmna Zl. uh. laš. peluba = zhla. val.! : 255 právo: Radili se pravá = na laš- pehonný pehybák : Néni p. Húsenky pešly strom (požraly). úad. aby ho pedstihl. pepáli val. peme zimou = skehnouti. penést sa: Kúra sa pes ze penesla = peletla. pemí. si chu (pemniti). sem tam neinn choditi. : preljaený (= prol. mní. : U tch (smrtí let val. srov. 2.ji ste = pemandri ei. laš. prominouti. fem Dala na préky. vést predesta uh. uprdolená ženská.

. se. pesúša sa = s místa na . val. píkoíze píky: Šél píkoí. více pijavi: Kráva pijavila (dává mléka) op. pišel mu strach. pevalit' se sa = pevrátiti Sklenka sa peškobrtla a spadla . : pida se = 1. v prstoch sa to buje. Dlá mu všecko na píky .útoišt = Ne- mam pichylea. peruba = val. pi- pežúvat = Kráva pežúvá. Co ti z toho pijde ? (jaký užitek ?). sa po zahradách. uh. lovkovi pesle: pija: Pijali ho = odvedli na vojnu.: . pikludi koho 1.) pesvdenos: týe. dati se. Tož peca na mé pišlo (ml sem pravdu. do pijdu! (jak pochodím). -^ laš. na val. laš.na val. : chu na polévku. píinek v tmhle = pítruhiík. Pišla mu ! 50 roku se = pemniti Za mnoho peváli. se. . pijí pestranno =: pohodln : Pemísto eho može mu).) pecházeti p. je už peeená. sa mám =jsem pe- svden.. pichuti sa: Co budete vait'? Ta nevím. : .) pichylení . peškobrtnú na zem. píky polem. Nátura mi to nepi- dom. picaíova calovát = picválati: Pi pinés: nese nedá. mu (je s pít na méno (nadává Je jeho známý a pijde mu se. ostal vojákem.se: jak perubla n. prav to a to). pi. Až pohanka pijde do zrna. val. laš. 2. pesakoya cely :=^ pprchati laš. sa ^^ ba- pisthovali. laš. Dyž na kerchov vlézt. až kludili se ~ pomalu val. uh. kysaný pesné tsto pesné máslo neroztopené. = trhati rozlézati je n též isté plátno. pezvisko píjmení. pežvykovati p. pivésti . '-^ sezvánti na val. co sa nám píchutí (na nabereme chuti. se to pidalo. pisušif. Pišlo mi ít kolo rybníka. ~ pijíti pikape. pízbisko slov. . de prosakovalo. utíkaj. ním spíznn). op. 2. pítel Dy bych být vdt. : otvor To . = sejde Pes p. pihajda pijíti. 256 pépus zvoni j)oheb.se mi pidá led vysekaný. laš. = pesilený lidstvem Kraj nebyl eše val. = pelidnný. mi se pidajna vc. val. ~ pikapa Pokáme. Už má gat na kolen och peslébené pepeslébi =^ prodrati slebova sa se : To val. : pidrobova = z drobná kráeti. pihoditi Nni temu žadne ti minuty.' roky v peroeuý = kdo jest pes jisté Ne vdá sa. laš. = . pijechati. pesný. laš. prchaj = bž. Ne: stranno sob žije. to já Co p. polovika pijde ven (vykope po poloch ::rz potulovati stromu toho (coll. prchlá zem = sypká. .

pistihy: na se projadova neprojaduj projatá ! sa ím: Tým sa pistihy pistihy. podl. : profenti. bahnisko. val. laš. ujala mléka. promaškrti = promlsati. produch na cest. podl.''ada = ^ pivésti. (protlaené) (valík) laš. i díví na.o je p. -=^ piskakuje prislúcha pristúchá -= podražuje obilí úvr. pijati njaký = projasnívati utíral od eto vyhulova sa se: Už sa tam = podrobiti se nemu. = pivíti. piškvrnú škvrnulo -- : Listí mrazem pival. to's mla prokázalo sa se co povídat" (no vru). piškrpova ^= taníc nohama laš. Dycky mi pinde na -=^ = nepovídaj toho. když se chléb pee. nesvdí. = nadbíhá s ní setkati. p. prsty pípala ohýnek ped pecí. slov. pipadnú: Vojsko pipadlo. val. prohulova sa. val.: 257 — jati : pi nízku = nízko Laštoviky pi nízku létajú. prk. Oko do jabka prolakíe . = proníženina na prodlužit komu co = dáti na procesija prodlina zelná. Lele! piskrpuje! = pádol. laš. lež nejsi pismýi pistát" na Hospody pismyila látku k mlika. slov. uh. piskrhákova = vyslovovati hlásku r chestiv = pisuši: Kráva pisušiia na. (hoví). pronadivi: Nemohl z nenadání. val. pistroj i C prokázat sa = vykázati se. šoupati. nco = pistoupiti jí jí. = piškrkovan. pisili ^-- pinutiti. ostrý : pi- dým. = ratscheln. profentova = dlati vcej Mn to pinésti už tak ne- pednjším: my. Všady chodí hledí prohuluje. = šelma = sa p. proláený deska proláená :^ prostedkem dol pohnutá kráva. ozdobiti. : námi profentovaf. pro- marniti. tabák. podl. smrad. : Chudobná vdova ich pivi- nula a hn veee prkotina. Strach na mna pipad. laš. pí si: Ten peje! proražitý pivinú koho = laskav = pronikavý. Zl. prohát návrh. (hlavatice) sázenice = proceství. si Co si máš nad nic [potu. = pi- škvrknút. laš. Jiín. ožehlo. pivrsknú si pizabikoho uh. val. Zl. promnna vybíjaná. nemu. pistyk : No pistyk. : T. = omráiti ranou. nemu. : k prokoráta hovoiti. salátová a p. pialúpi sa = pijíti si dosti nadiviti. piplašit piraziti nco k prina = kozí poli. hlava = ein offener na = vyzradilo Kopf. 17 . navaila. piradykat pí. poli. na se = mokina. prolaina val. Réž piskoila. val.

prta = strkati: Nvtéci. = vykázati jemen ze štyry žnice. f. pšnivý. od : pua = bobtnati pudío. puclatý chlapec pucheina laš. =: pršky lese. : ži- táhnte. to puntujete? podl. v. to ptáte ? (táže se kupující 3. prosík. okna. opa pukala = kvtník. psuja. = pímiti (hebík). = páchati. pucák kus chleba. Brod. žádati žernách mleté. = docela. prozrano Bylo proži peníze probiti. zadek na no- havicích v)'rezat mu po pudle. prúa(vy-) sa se prohýbati. prosta Dívaj prosto. dovádti: si N- cáky. jak Nprovot val. dané. psí. s val. prtaj do mne ! Prtá s ním ! (o podnapilém). val. . takými galgány. laš. proskakovaí: Proskakujú vlasy := šedivjí. navot = nedobrý. živí sa ptaným chlebem. kaziti. val. pouzdro. dti: Dti celý pustaiíy. pšnivec = vybíraný. prskat tobolka. néni Dát sa do prosu. pyšniti Ten laš. = okázale. prošák 258 = prošení mu to psané. provodí. dvei mokra sú napunaíé. psu = psutý = bídný Psutý psí zlý.: :: — pros. psotník laš. nebo dve. 2. ale moh eše dosvditi: Veprosvtli lebný pán prosvetlíja. laš. kýchati. podl. uh. = p. provo 2. lebo se: si! : vypalim kyjem. : puek difa jak puek. prosto = pímo se : Prosto laš. provodí f. Co néni psané. kde voda proudí := brod. =r nedle provo = — provodní. 2. : = 1. pukatý = nadutý (rukáv) pukeš = malý. psujka = kazi. puntovat = kytka. si. voteky puky tlusté. = šero val. val. prodavae). žebrati. pškat := kýchati. puka biem = práskati. pustaif = pustým de býti. uh. plit =: páliti: Kopiva plí. zváti (na svatbu) Chodí po ptaú (po žebrot). puek = žaludek podl. = traka. pta Co za = 1. = rovina. 4. do prosíka. bžte. prostina prosti laš. pyšn = mchý. v ece. 1. puajú. laš. promarniti. laš. prostedy prosted na p. provodit' si pipta. = pška. prsknú = prtnú. val. pupek prkles prtes = v = díra prosekána. val. . dovádti pupenec: dová- Co laš. co je on za. Plí mne na jazyku. Uh. tam do laš. najímati: Naptátna prosvdi se. pruchavice pl. pudélko laš. tlustý a krátký: Kraje to na veliké pu- — dv = = ti 1. psaný = erné na bílém Mám alej : = pupek 2. = se prostový chléb =z ím mouky na [podl. puketa prúd =3 místo. — Vyprost nohu = las.

šerha. oprava. n. racova rakvka Všecko v = hranice = raí oko. Jiín. Ten to pusti po Ona už po stili nkom muž o nkom: zpypíál (majstr pošpiniti.. Zl. šél do rady. na páry. na ránu cihel. polaš. Kel: aet : zpívajú. rárohy ras = harabouzí. raf ráchat = práskati biem. putlina = smyka na ptáky. val. . val. jenž se dává nádavkem. val. Zl. pastý. rápnú udeiti.) doufala. hovoiti vyadi komu = opav. rapem n. Paseka ide na pusté = pustne. (vyhrnou). piterka. laš. kosti raply. putyrka = mosoreek = nálaš. pyzda vulva (srovn. podl. réhož slova spch. 17* má jména (žába). putina las. : 259 — pypla pustatina = pouš. ranostaj = hrano podl. ublížiti. rap = praštti rapatý : Až mu laš. drda. rachnatý = rapnatý. jaký to pýi sa ^ nadouvati se zlostí pý pýovský ! pro takú darebninu sa bude tolej = rozpustilý. rada: Je v rad. = rachotiti Z : Zl.. ktelid neužívá). Byío s tým tak na rape. pysk káleti: pýska = huba: Zaveš pysk! = potísniti. rác = trumf v kartech : Už rakoš raná: vél. n. (po-) daný. popyplat nm pustiía (žena nevrátí. ovoce všeci vyraá ven tak raí. ticátý pátý) je rádoš. rapkem honem. ráfnú = steliti. eho je rác (kolik uhodilo). že se o nás (nedoufali. stáj. = úponka chmele. chrastavý rafnú ! laš. rap = rape sem = Už si radíme jeden = pomáháme. porozmanitá hodný. druhému s = drsný. pilno: V tem zapomél (též: v téj rape). kadrá. laš. Už odráéli na sa ho raná tlný. (odrachotili v týden pašijový). val. jinde = huí. daleka ran (je prodal (v celku). (na jednou). kolava. silný v tele) vži Až zapíšu. puštný. laš. pyj). daša. vybývající (na p. fa- Vypýskál na ten obrázek kde jakú barviku (vybarvil). dík. laš. val. : = uchvátiti. ráa ranný. dra. Hlete ho. val. Kyjov. drá. podl. rae = trumfovati. Je zaráéíy koáry. „jací" až jinde skorý. val. že Už puokejeme = aufgeben). výtažný. rádoš : skopy kupují ezníci rapita = utíkati. majú radu radi: = sezení (Sitzung. = pfuschen: pypla). pušina = kus grantu odpropustý chlapec pýi. = = dobka devná bez ucha. adi kým = mluviti. = rážeti. [zolí a p. R. pyšný pkný (šat).

pl. sa = smáti mu k ezat: To tu eže muzika (hlun. trám. = mlýnek val. svítí. . je retka (ob. rebea slunko sa = tpytiti sem s šubí se : = heben : na stav tkalcovZre- Dyž ském. laš. a vyretuju=vyženu. = povídavá = recha laš. ráz -krát: = jednou. u vrat a enovali. ražný k. které huba Být sem tam raz Lepší epka val. v horách sa všecko retova továl sa ze hnáti. ezák záka ^= bití. v ei (mluvili si sme Na- 4. (na Maj tolik. hraje).uh. íka = 2. vl.) ním). rév = okovati. laš. (val.) modliti sa a di íka. Zaretovát na právo = (zamil) rubík val. uli. ika ^=r „starší bratr. než dvakrát Skopí = konec ocasu dobytího. uklízeti. na štípení. který ženská. V tch knížkách : jo pokiié íkání. e- mu enujú (pkn redyka ehoce. etázka (eázka. Kolik Udeilo raz za rázem. faldovati: riasia letnicu. ehotat ^= ehtati: se . epu = poranil palec si Bh. révek rozmarýnu. n. mluviti. uh. 1. jinde cala"). (mluvil val. — Jede ražno. u nohy do krve o kámen. opav. iek = zitek. ve Frýdku. 1 . etz) jsouc na pojímkácb etaz rázu jednou).: : i60 — epeták repetit riasi = asiti. uh. — Náš chlapec ražnjší = ráztoka žleb. ísti : Co to íete ? umyj skati (biem). na strom Ta by [jede. pedikuje. = prudký. "^ val kole botu rechni := rechnice klábositi. Od ráz. repetuša =^ ženská. ásným initi. roz- eziny = drtiny. las. kráva. schod (spadl) 2. : enova = hovoiti Husle [val. laš. : (toí „aby sa etázka nerozkrúkotulku (kulaté ohnivko). Mli sme ei. = kopyto rozpoltné. Pite Stáli k nám na kúsek ei. prá- slov. Myslím. ehotala ía : íá = tee. tyto) má tyto ásti : ohnivá Kazil trošku na vás. škrižlják (navléká se dokotulky). strkati : 1 . se: rejkavý =^ sivý podl. = mlátiti hubu. = sthovati. podl. ohnivka se. toho narepetiía. rebeá. : ráz dá-li chvála Bohu. vesele hraje). re- e: Bý sem s ním v o vás). respa -= traversa. bystrý voda. Zl. Dostaneš ezu. razgat razit = bíti. (lánky). jizda. kaniferku = horská dolina. pustile. =-- dlal leda trochu Má réveek dti vroubí. plašiti ptáky. rechna. ráz. ra. že rév. rjecjazka. voda zástra (šelestila). róchat.) silnjší. 3. laš. z toho leda trochu ei (pomluvy). na koho = podoben býti [val. ratica val. laš. ez. (coufati komi. krok. = (v. ei vás tova kon zpátky 3. val. val. Bezali nmecky (mluvili). 2.

= vypouliti. Vl sa rozeší vytkl si nohu v horním kloube. Frýdek. a. iz jedným izem zlý. rozápený kdo tak stojí. i. zadu jako rócha. Dyby nepít. laš. k roku chovat prase ^= ptak = promniti které se nezabije toho roku. na dvé vstoupíc opaným smrem na haluze. udeiti. Tak róchnu: roši sebú = udeiti a jízdu sebou. robota rozbrjný rozbuli nzrobi = rozpustilý. rod: Mt jednoho syna na = rozmarniti. sa val. Byía sama na rod. uknút). kuchajíc. f. = dlati. r. romuti. . špatný Dyby být kúcí njaký kúcí. laš. praskati. kopu sena. r. = práce dlá. chalupu. = hama od sebe roztaženýma. Nic ti p. rolica ^z^ ro- „zabíral" (trudil. = kdo zálety. roháe dubové šišky. vypravováním). H. poondži mi róni: trochu Zróníí mluviti s : nim. kdo se snad ním : rola. repetit = drTeba lískové. kotati jazykem. mosím si rozínit na chléb. asnatý. laš. uh. =: role. laš. {srovn. rozdrápi dvei otevíti do = = : . Z = roztáhnouti sa = postaviti se nonohy rod. rozboiti laš. 2. rošif : 1. nýbrž na drobné. ísný najednou. val. — . e. Zl. osikové p. rozapit od sebe. val. rozdávit hubu otevíti po uši rozdaova sa kieti plnou hubou: Co sa na mne rozdavuješ? Rozdává rozdávený kdo kií na plnou hubu. róchnú. uli. laš. ztžuje. nu= roba robi bama. rozbytovat nco : šaty. rozejít* líko. po nich. rozína zadlávati na chléb* uh. nepijali by ho do : = = = : ondži = adi. = = = = koán =^ na níž . na námluvách. robota = panské. udeením. róch! rocho. rochotnatá rozdrapova osopovati rozdrobit na koho = bláto zmrzlo. sprchlo. jež pak trí val. Je sám na rod (jednorozený).: — ísa 261 = asa. chodí „za ro- rozbambu.šit = rozpárati a laš." na = málo zajíce bíti. pkn rozebrali Být = a vyšte nás tak (zpvem. — voly. laš. = neuRobit na juncoch = oral uh. val. biem fa bíti. staral). Zl. rozebrat by rok na istém roku na domluv o nevstu. rosi: Ráá Enem = srazil hrušky = háže jabko zarosilo obci. srna). remti. My nejsme lidé kúcí. ai dokal (stáí). rok: píštího. rozesnú strom rozštípnouti = = rohy dobytka hovzího gavé (do : glu- pedu ligavé jako (do beran = klukavé?). sa = Má postrannú . Rozebíral ho tšil toho. oi se. pódl. bezové. robotní = všední . = zmrzlé bláto na vzhru cesta cest. = rozházeti. kvtenství olšové. — = Už sa nám dímalo.

rozkapaná ddina = roztroušená. rozlúchaný = rozmoený rozbiti : : bot. val." adra =^ sa „prsa ob- nerozpuít. to sem Mla plovaný: Ma v te chalup všecko [val. Kobylí. div sa do koán. rozškvrait slaniny=rozpustiti. jako kán. rozkvasi sa = rozespati . val. komu rozpravi sa = vysléci op. sem páru byla sem chorá. echrati: Je roztrpený jako morak. na rozkol = s se kladka šindelová 2. „plezmerem. se : devo = rozšoustaný.262 — rozmigsa pjatý. choditi. roztažený = zepsutý zhum- zlatých." laš. trousiti: Hnj (tu) na roli roztliptal. šantavá. roztopreny laš. zeti. rozpravný rozpuit: = ený.) rozlašene(srovn. Co roztlipta. kyprým roztrati sa sa všecky : Ušípané (prasata) roztratily. rosglábené dvei = otevené vyrostlé. kálá prose stedkem. = = rozsápat^- mlným. (komsi. val. zlý. rozjevený že je ramn). roztepati. rozroztlapit rozedraný. = roze= pod = ausse . rozšvehlaný provaz tlapou rukáv. schlampet. = rozhlásiti se : voda sa velmi rozchýila. slabá. Rozpuí! okno. = rozpustilý. rovnobžn : pr- = mrem. rozkomsený— rozcuchaný (vlasy). rozkysaný=rozespalý. z jádra nepresazované. rozmýšleti rozkomýza sa kálá od kry. Uslyši hev nco a už to po rozkysíý. Krade v rozráža si z hlavy. = rozmá- rozkee se's sa = rozsedti pkn knouti. to roztliptala (zersplittern) laš. . roztlipa = rozhároz- tak si rozkeét. rozšlápnouti. všeli- hospodá). ^al. rozpilátaný Chodí r. rozmasarova rozmlni uiniti: pole. plánky rozplaziC košulu. = bez ostychu. rozkoípanej cuchaný. v rozpust (ná- rozchýi zdravá. lach = lump. nemožeš í? rozkydati. roztopra. laš. se. Sedí tam rozkeený. val. roz- rozrhaga ^=: hlavu. se. laš. rozlirnú nažiti. rozgajdaný = nepkn spravený. blánový = když . : val. = stapatý. ddin roztlipta. když rozšep 1. rozpovída ein£tnderlegen. spravi sa. laš. kmása). má se kde rozejí. = rozmanitý. — Tam samý písek rozený = irý. adra co krkem rozepnouti. rozpust: Kií r. je rozený strom = švestky. laš. rozsypka : Dal se do = na útk. Najedl sa. špatný roztodivný jaký. nco = vyrážeti r. rozflanhái = promarniti. rozzlobený rozkaúený = val. rozklebeti: Tá ženská všecko rozklebetí. s izbu. na zadek rozešíá — Kráva nemže = = roztrhati.

nezbednos. rozvázaný: skí (geht redykalo (pihnalo) dem rožky Leim). stolu) rue = honem ruí. = pežívat : Ovce ru- rozum Všeci byli na Su tež sprosté rozum. zvit nkomu nco ^ (dáti na dluh. lovka rozváa: toho ndíáí. si roz- rozváál ho ^ zrazoval. rezavá voda. rupta kupti (když suchou letinu žerou) val. ruša: = subst. val. = rapavý. bujný. Rozváá aby toho Všecky gat val. rýnský. jako nepozorovan vydati. bylo laš. val.ryšavina. ruej bystíce val. rýž =: ostrý kraj (na p. rozvi zboží = rozprodati dluh.drvoštp. s mígajú. srovn. ství: kde se dlí mlýnská stl. (vzíti na na val. laš. Zl. dubitabam.! : : — roztrckat 263 — ujnos =^ ujný rula --^ peníze = na všelico bujnos. runtova= zeti. Tam ryí (prší). Už tam 1. val. rozumy nkereho ho. vava =: 1. laš. rumka ". : Obiií bylo na rvá = na rozvod neboli hrdlo rvaku. di- voí ovce Jiín. rupot. povyk. Peníze sa roztrckaíy. Okno dinu laš. roztržitka v pobožnosti tržitost. Svácnúl elem do rýža. so rozednívati se ruši se = se. rubisko vyrubaný les v prvním do tetího roku pak se chytá „se". : Co undiš. hýbati ! rozvíený chlapec =^ rozpustilý. 2. . : Nun. rozpustilý. množvava chlap sa k nám pival. val. : = roz- rumigaf = roura. kolem obcháKráva runtuje =. podl. ! Volek Hrnec ryí (tee). Dobe rýí si rýklo (popršelo lijákem). „lé". se. rzavka = zerzavka = la ervené ruda kovkop. mladý volek. nco tvrdého pod rumplovaf rumplovál : praskati (na zuby). rumraj = undi = klábositi rej. Nrozval sklinky! si. Tsto ruša ! ruša se (kyne) — se laš. rozvera uh. p. Ani se nrušaj rúti sa Rušaj (hybaj) = ítiti rvá místo. adj. konen „hora". ujná zima = tuhá. struha od eky. ryšák = stíbrný rýpavý ryšavá = loket plátna uh.) rozverný. . 2. potom „mladý les" neboli . ruba =. rozvaha: Byl sem na rozvaze = rozedial. vy viti dluh). : rya: jev rožkoch = Voda ryí potokem. bahno. au8 podl. rozvidna Frýdek. celu ho- ^ na váhách. una rozvali = rozbiti rozvalené. val.kupti. rupka.

Schytíl sa do msta. — Msíc. — a laš. sa: schod msíca (poroste. piplichtil 2. ševo = babí schabi = ukrásti. sajdáek = vole schopy: vlohy. pak 2. sarpa chvástati sa := se.li seec. s ním na cest = pikamarádil. laš. n- = byl '-= slabši. seká znasec kterým se seká mená nástroj n. chodi sama (thotná. kdo see . schod: na z bílé na trhy nosí.— 264 s. žitný opav. na serypatkách setí: (sazúch) : Mamy také sad- sev drobné kobzale. do samtat pra^'í se sorhlat schovu pijat. : dobytku. kup (na p. schov schová co = schování: laš. Nemohl to lopatkách. zabíjí zdravý dobytek. týravá. = brblat. val. Schytít sa mu se = k nmu. uh. mrholí. podl. [laš. — sajdaka val. — zvlášt za schovat uchovati. : sai = siholí. bronibory Zl. drbeí. dobytek. slov. slední tvr). že se serypatka stojí =: zadek saní: val. šaholi sajdák již Valaši = sai. po schyti sa: (sti-hl). j. = skliditi. . škamrat. mne s žádný iná schytrova. sáí ^= písežný sadzuch zuchy. opav. = = drtiny ze pl. Na (-lu) schovu komu da. (-cu) i peníze schová. p. saiC mhlí. 1. . k západu). súmrak sedlatá hus eho). mumlavém. Píbor. sápati se. sedlý (podsedlý) ~ malý zavalitý. smyky na na sednú: Sedl (hubuje mi). šét (sebral se). t. šihla = mokisko . sáza: sáze veliké kroky. v tyi karty). = kabela = režný. Zl. léto. zlá. hubu ptáky. Schytíl sa a . Zl. schráni laš. (níží Dia schytá n- seda se Sluneko už sedá sedá. (echt). val. laš. na pú sa (vydal se). schovati. enem drobné. ze se sna. Vtr sa schytl val. sev. které se sázejí celéj^nerozkrájené. val. sidla -----^ osidla. 3. sena. eše si (od prvu zaátku). f. schova schovat dáiti: Musel se mu sám v sob laš. svobodna). sihla n. houn. v koryt ! schytat sa = — mluviti (poleká. znalec. když trávu plnou hubou schiizka = skládka v kartech devatenástce škubaje bude znepokojován. schlubný = chlubivý. msíc = kabela sám: schodí. sekútná baba seniny laš. podl. uhospo- ' na samý prv na sa- Kerý i je poádný. hluk. val. schytrova cliylie vyvéisti: = erná ii:i a bílá na Tak to schytrovali.samopaš mopaš = dostal se = má se dobe. sarvaš=rej. epa. 1. vlastn o zvláštním bekotu jímž se ozývá hovzí val. nh. z plátna val.

klebety o kom. nevydlaná kže koza skura : = = = = vydlaná kže chlebová. tak se mnum tak! si- kotalo. = Pemeí sili sem. val. . viký ve steše tání pták. vtšinou. skrek = malý. suky dostati. laš. skuit = 1. ped vojnu. husle. zápalky. srní. osoppvati skalii skapa: skarba (ztratily se) skarbu = žalovat. ne „modré" skekat na koho Zl.íkrybaky živý (= škrabaky. mová. = ranný skoro = asn. = žaloba: Pjdu na se skenec Kyjov. [laš. poli. šihíovatina = sklúza vali sa = schovávati : Sklúzá- mokina. mrzutost. sa na koho spoléhati. = skrzka =^ skvrnka. sirky mají tato jména sireky. Mli jsme skládku na nové varhany. . skrutek -= povíselko.slov. laš. laš. šikavka = stíkaka. šikota se = tásti se jak osika sihlka laš. laš. opravdu. skládka -=: sbírka Byla skladka : na kostet. sivé oi íká lid mor. laš. skarti = zkaziti Skartilo mu to = nepodailo. skláda 1. nepracuj se : skonáisa skori se skorý = rozvtviti : : se. val.! : — poli . selhati. |Jaš. . [ laš. skurka -— -- krka stro- koruna kra 2. skoky = drobný deštík. val. laš. laš.sklomený ^= sehnutý. mašinky. „kruh. (srovn. mžíti. skoriíy= pehnuly. síte skoré ovoce. na chytání 1. chlapec. Kyjov. schlopec =^ ukrásti. škrkaky. skonání Dyby už radši skun vzala skun (skonala) laš. kolíky. 2. sklad = hráz mezi kam : = zmrzaiti.skapaly n peiíáze uh. sa: Nesil sa Ne- skolenený zení umdlený. s. skositý ^= šikmý: rukávce sko- ohe. Už od se- skolenil = mosíš sa tak tak siln). siholi: mrholiti." uh. laš. Desky na knize zbortily. uh. . = sesezený. . laš. šivnu :=: šedivti Víasy sivnu. laš. : =. val. laš. sklonka = skínka 2. . sklep -^ kupecký krám. výlet. modrý. . sklepi kostel klenutí. skušovaný --~ zkušený. val. uli. 2. co zamýšlel. sktopec n. skutkem ^= skuten. 265 pole sihlovité val.). siný rz= hna (nebž. uh. laš. skíž padá taká skiž =-= déš v zim hned mrznoucí. se váže pohanka. umel. kroupky : skrížlica = kidlice. = skolenkovatí. skrnovalý krn) v = nž se pozbírané kamení skládá: též morsch. = skr- ený se.šikmo sestihnuté. val. skrek n. skoleni kolénka. [val. skínka na chylaš. nco — pták. . = kenec (ledová kra) skipky =:: 1. opav. Réž vtrem polámaná skolení = nohy zajeí. Obilí sa sklúzá. opav.

: To devo sa samy smoláry.: 266 skužak skyda zilo se. smo- kh sa. dám? Kde sebu smutný: Kde já ho „smutná" se já „smutný" podju? smyka: chyta slúcha: do sluek. (jak mže ver- pak je kvtný vaiti týden. [val. se slabi = po To su slušni rodiv. obtíž. = vaiti povidlí : mu nco pišlo. les.) slize =: prýštiti slopa=i= ichati.) smadný. — uh. smoli 2. 1. val. slizký nem chtivým zrakem pohlížeti. Nemohli sa to kajsi. deštivý. nalézati na nkoho Syn na rodie : déšem slaí=jest jim na na nich. laš. snad (val. hanbu. val. na n. píti (o dobytku) smradlák = ertinec (assa val. . = vrtti. smška koka = která se ráda smje. plaú = jsou zaroseny. žádaje sihad uh. val. laš. složný -. spoádaný: slušných skýše Mléko skýšelo stabi se : = sra- slušný ^= hodný. se.. Popruh koho. = na Síech mne došel = slidi = slae slepta slídný = plativý. smochlíš? val. dal. val. slyše smrad = popouští.) sluka = 1. = žíznivý. eho sám vydlati. složitá. slznú Cesta = kluzký. as . laš. kroutiti se. moha si Poád na mne slaí potebuje. smundi = (potupn. laš. = hovoiti. smyi = vléci Zasmyil : Smyi utená val.míru tráglich.) = žíze. Ma cítiti. milovný. : = skákati. = = ženská. = slae: na Nasládíl lež mu može m smek = skok na dva smeky. - mlsný. slae na na co = ne- Okna slzíja. smochlavý val. smolár = hr je na kmeni slopati. laš. tenato. liký týden (pašijový). a klády spouštjí. se s píkrého vrchu stromy — sloup v parkan. slúcha ^= slumik snášeti. dokav a druhému na obtíž slzký n.) val. = stéblo slámy slampa = slopati: laš. pátý týden ped pánem Bohem! tak lháti). las. snadný smaži trnky val. slunko : po slunku = veer. zajíce 2. ve[laš. val. (chce. abych sládi sa. slampe mléko. síávoi val. to za zaváza provázek na sluku. hépat hospodu (naekal slamina svolení. spolu smyk po níž = sráz. slidi laš. mašle. laš. dráha. sloták = slota síoži: Jak se taková lež složí = smrkový smrtný týden = sraréí postní. cítiti: smrad. stech = zpráva : smochlivý. silná. : skrblík. foet. povoluje. klád laš. — val. Co plakati smochliC = slziti. slyšel jsem. = kluským se stávati oslzta. smetky = prach ve mlýn. : poád 'vykládati. smekat. že se val. val. dareba. slze: lude.

) 1. vdávati spíra sa neuznávati praví. ukrásti. laš. t. val. na Nemá déš sptak = = ostrá je bez ducha.) 1. haluzí. vznik : Ten : (untersetzt) val. . spitku hádka. gaengig machen. chlap (silný): malý den Kauf rúck- ale sporý. m. štouchnouti. i zrušiti. val. snžnice pl. sótnúC sple nezbavíš. 2. se smyu. ?e. Též o lovku s sodka voze. kusek laš. sporýš. val. utéci. val. = : chodi po spáslý zgíýa (v. ruda na obilí. laš. níž sogan ~. Tuláci se nemže. neplavuje. f. — zhodi Kráva spadla z masa byly. snija sa se uh.) = voda hodný. spítek = vzrst. kým = hádati co se. atd. soloti =: láti. = s val. = = zhubenla. : sotca. = plaziti se.) = istý. spánek šípe. — snažný hrnec. muka práce sóta. spaté = panoha. spakosti spál n. toulati Hadi smyu. = = kroupy. enom nco dat (= spatý: s ten nic nedá) Zl. a -= po- Dobré on odeho splýutíkal. abych sa teho dosobít. spadek = pa spajtáši = snadno brati. striti. Rožnovem (spojeny). sóta (sócnú). že se mlet smyka se: se se las. snaha spadnú: Dyž roboty spadty = istota. spoíek = námel. spírka sobný = dužný. trup lidský.ohnaš (výrostek). letuje. pokaziti. chytrý) snu snoha sa: Roj sa snuje = vysose. (v. sotcnú sova = sa = sporý: chléb (sytý). pe bez pl. sníti zdáti spáslý Ten je (n. laš. spelendi uh. Ti ddiny sú val. spái = neubývá). sa: Toho sa nesplej eš = = do koho 2. uh. která kolo spái. možný. laš. t. = houbovitý výrostek na spáry místa. pant ve dveích. tsto. (z níž (jíž se mnoho napee). snt (-U. = nebezpená spárách. stecha. Posócáí štouchal.). uhánl. n. laš. srovn. co eka somár = osel (sóca. sedka. val. laš. laš. sáea. tlný sedadlo = spírání. báši sa = ženiti sobi = sázeti Mosím si haluz. = f. ==. na- sa: Sejmi = smekni = ! sndý: chléb. plemeniti za pravdu drahý nasobi (nasázeti). obilí. sobáš = svatba. ub. .: 267 — spánica == velká voda. i rychle stéká. muka (ne „erný" !). uh. sotif nadávka. istiti. uh. laš. = zrušeny laš. uloviti. spáa val. kým = = splývat val ^=-- udeiti o zem. splávje (-vjá) = roždí. strom nemá spítku. sntivé 3. snaži =: snažný uklízeti. val.

sklípek na mléko. ohnutý spružný stromek nalíknutý na zv. laš. nouti špatným 2. ! To je pkná sem po své spust (ve Smje sa ve spust správa (das ist eine saubere Ge3.) sepjati. poheb (na 2. f. op. ruce = zalomiti. ve spust schichte). val. dol spouští. = uzda. las. tverák šelma. spíhnú Doká! stáí") sa starých („vysokého auskommen. spus deskami vykládaný smyk (v. spruhto (pružina) = 1. = sa lacino. = prkenná bouda. šak fa Pamb fae) : srubek 2. : na chytání pták." spravedlivý = opravdový.) nice íkáme „péro. iditi.íší. Krade ve spust (bez ostychu). i srvký: S tým sa (dle plátno (hrubý. to je jak kdy toho sou- ovoce (trpký." . naša hanba sleviti srdená = Tata to (udlal) hráti — srhký chléb. op. rozprav sa srs: Je mu 1. po sku- pášn. tvrdý. Na staré teta te let bíiln. stati starat sa = : zdobiti. káze penz. = ti V Píbore „pan starý každý úd výboru obecního taroka -nejvy. = necha spustlaš. (neomalen).268 spratek = 1. spsobný hezký. len. nkoho se = jmenovit plané hrušky). spružina ^= vše spružné. elastické (ze železa). — nejstarší — — auf der StraCe. petvaovati se Edem sa spravuj chromým. laš. mrzutost =: srovnati se: (mit einander chodíc po starý: dvoe pokvokává. konop. emu laš. 1. srdený: Byla by veliká. Na méj hlav všecko stojí (mám všecko na starosti. val. stahún = neohrabané chlapisko. má penz dos. správn: Kúpít správný groš to to správn. Vorrichtung: To je 2. Sprav sa a po mnú.) spustit pole svých „záležitostech. tený: To už spravit : je spravedlivá zima. spraova svabu. Tenkrát na pedstaveném vc stálo jak viléj. dom podl. Ráá nám spravit na ty hody (uiniti káspravit na nejakú zání). to proti srsti a di spát.) správa: s. podl. (prosto- potebou. se nemžete 8. potresce. kaša mastná). Pišel svou správ = za svta 1. zvláštní správa sa stát: leží). vydlaná kže koií tek") nebo psí („dostal na spra2. na chytání pták. val. štvrti starej hodiny (dobré. v mecha- Na tom nestojí (nezáJemu na tom nestojí nic. t. 2. (proti mysli). Udlat mu [val. stará.) spíka spíhnú Nemožú sa = = štdrý. Slépka sa když spírání. (ne- nespravíte. nemžete obléci: diti). to laš.).) sprstvený = slepený sprúdník = der Wasserschlag (vlasy). s''ahel laš. za správn sprej ný (lacino. las. obdláváním. po nmž se devo a kládí = = s. povlny nepojícny.

) : buje. stelený podnapilý. pro- se statkova voditi se. stihnut stihne = prší šikmo . za jaslami nastibanu. povaného je kalná. 1. 1. synek ^=- =-- poslušný. strama še ^= pyšniti se. práv toho ani nenadbývá ani nechy. 2. dít kueravé. stomlacha se laš.: : : . = die Franzen. = stelená lená ani : Nechytne sa ho ste- To je vám stížka! to atá. laš. kolénko slámy a rostlin vbec. stávka -. sena a u muziky = vynášelo. opav. = stativa pln. k nám pí. zme to (tu práci) stihli (dokonili). = pastý. ježiti ster (tabáku) = na ze drobno se. val. stelit lím! stokoto. stapi sápati sa na 2.toho stokoio staí. j. stíž. vše. syn. koho To sa = to stap ilo hod- setelé zbytky. stela : = První stela piva nae- Tak tak. hrozen. strážit? = klásti na strážný obecní pole (pipadá mu sa téžko. 1. nický. polévku = jísti. se — = skotaiti. Zl. stíha sa Stíhá sa mu í kde chodí. na ptáky. špehovati. stápal pati se. = = strašák na ptáky. stíže = stížnos. stblina stébloví stel i -^ stéblo laš. laš. stap. ísteiny ^= drtiny jeteliny. vystiba : Každý groš Ten utíkati.správa starost na okrese. = vybiti. stetnut potkati. tapec. stav souken- skoták. do kapce. stížka = trcha. laš.sí. na zajíce osidla Nastražil na tchoa.stelivo val. = že strébkova steba. las. laš* stihnú Stihli ste dojí. laš. Tak a steho stelit kopytem. zpsobem ^ stapatý = ziz zerzaust. bím (= tžké). stapcova sa na koho sá- = = klá. laš. val. ii 269 — stomlachova paludovati se. se lehkomyslným). Ze sa vám nestíhá v takovém se ven (že stíhá! si neasi ít vám nestžuje). laš. stamla sa = hrabati jako na trní.soueek. stibi = 2. = rybník. strkati: (jetelinu) Krávy stibe máju kuninu stása strážit strážíl ho. uh. . : = stydti se nkam stav = 1. ve rení: Práv je vody t. val. 2. pl. je stížka toho! (moc). to jinú stranu Já vám vynahradím (jiným zottig. -. už tam prší {-= tak tak že jste došli). laš. n.: Vy- stibe! 3. strašisko 1. f. strhnú Strht si dech pi ohni : = udeiti = : Ku (nemže vydychovati. Ne- steba pote s námi steba. opav. 2. co má strana (stal Chytit sa lehkéj strany na tle ohyb. stiba. stapec = se. kloub. staveek ~. stechýl == rampouch ledový stempel. nai sa. val. statený hodný.

stružek súporný ^ nesnášel surdík vzdoroi vý. voda z pod ledu vystupuje. na nic súcí (nehodí Je toho suci klnouti : To není se). = „dyž snhem de" suriiia stružek drákovy = na železný nž (mete): Taká bota (nesnáz zasazený ve líku. stolice na lesní. strúhat spaní. laš. To néni vc súcí (možná). = suchý strom. laš. 2. stíní. 3. surmova = kieti baby sur: rám oknovém pro sklo 3. laš. do horuciho pekla. . laš. — vod sa styknú. 2. Kráva se stíni : 1. val. = keuchen. jak mu peiny sraziti se : stín = první tenounký led na na styknú sa styrnú sa súcí : Mrana se. Spus kozu. stízbinebo stízviCsa: istiti se: hvzdy sa stíž vij a. coll. strýc = = 2. Rozvázat se suka mu suk (bére rozum). šuše v zemáku. už chytá stín. dev zpsob hob- 3. na koho pomlouvati koho. Nestváaj : ! s boku. (-u) = stonati. kik. talov. struža = = sušírna na plátno. val. struga = branka. vci). 1. 2. stromlá kdo se chvástá. 2. stížehy se: = 1. laš. (Kyjov) suchá tráva stuka rovati. stromla chasník sa se = stavti stromlá = dít sa sucháí = suché usušili haluzí. aby déš ne- val. = jest:o. n. 1. stížahy. súmezek = hraneník. surmot = = hmot. stihnuí. strže = „duša* ve dev struk coll. povalený. poíná Stromlá suchá suk: : Dostat suchých stavti na nohy. cho- sušky (vy- stváa: Ten tam stváát svadi = sucháí. = jadif svrbti. val. stružek rána draky. = kravské se = staiti = Nch se každý styka. laš. val. Hohenraueh. stik cecky. Prosudít ho stíž ví. = = . súkrvica súmez chrápati ve = krev = široká kovím vodou. poli = lusk strúí. meze porostlá. bílý pro- stedek ve vede. dobytku. val. val. sa na = staví proti nmu.! 270 — vádl divoké styka opav. stich. se . pokojík. jímž se v šindele „vý- struh" (žlábek) vystruhuje. sušák sušica šindelový. stížavy. Ležet v suku chystá se na. uh. strúže žindel. štrych. podl. mokina). súcí. [^'itý. suché místo (op. s val. mezi dvma kámen. stružná voda ze struhy. = 1. struhátko. val. tak pikryje. 2. vod : mrzne dobe. . = stetnouti val. sušina stolice ezací. surriia = komrka. hranení sumlit líska. Voda stíní =rx led se chylá. hlavk) = (= po- mu ich (ski-en). = súdi= 1. stružek movaly uh. zvlášt val. mový na vystruhování žlábku v v zim) uh. (-žu) = = fena.

Má veliký svt póla (kus). : nebozíz svitný Može a „š\'idratý'' (šil- byt havý) laš. maso sviží a chodi svty (tak daleko). plátno s dlá všecko = domácí. aby nebyl si (kámen): 2. syrový Je tu syrovo (netopeno): svtidlo = draka. laš. = blankytná. sabra = 1. sytá. Zl. uh. svdík svdrem . Pi k Pkn který nam „svin eše. Svta plná jizba (lidu). š. svit = svitání : Sli od svitu až ty boty na svet ten kabát = slušeti: mu do mraku." hanba (= svtná. svt (= bda réta ! Och na býti sypké).). na svajveer. laš. Ja co by a tam tolký svt neslo To néni také svty (tak dávno).! ! : 271 svála = 1. Co Kde n sa zase šabeš? val. hr Jakou svalu vykopala! (na tle n. pišéí ze svta. sype metá se. val. 2. Sél do svta (do ciziny). s svá svo mak Vakem." kdo jda blátem nohu o nohu te a tak nohavice pi spodku matle a de. máslo. Frýdek. sv. To je kole ddiny svta! (mnoho polí na daleko na široko). jinde „hledí nebozízem. Frýdek. podl. = to sví: : sviavo svítek: ného). toliké maso uzené. svtla zz oi zvi. svtlá barva jasnomodrá. veliký kus neho svtský: lovk. = erstvý svt: Do školy sem nemoh voda. (val. dlužníkem svtským. laš. Nebu syrový! (rozpustilý). skoiti Ten sebú sýsá jde honem. svj svou : To je svj lovk (= má hlavu). na dev) val. Svitavo: sví. svajve-er na svatveer (k veeru). probírati: v mojích vcách šabeš? 2. sypa spíším Obilí sa si. Posypu sa poTen sype pospíchá. : = poraditi : se sviník = svícen. „pod svtem"). sytný naplau se do systného : = = bily. vojsky = po = své chuti. — po prut. svojský. svtská. Až se trochu svt oteve (až bude jaro). ovoc. 1. Može vás pod svtem hanba! (v. svatveer n. musí = svtu uja dlužen). !). šat Naviksuj svný svder Hledí . val. vlákno (masa uzesvícny) Nenos toho. (kam se hrabeš). . sa: ! = = = sypa: : jabka sypajú (zaínají Eše je na svt (živ). svitná Tam bylo nadál mu pod byt h. = svtlý chléb sýsnú sebú mrštiti. uh. neni svné. Dnes néni svj je chorý. svízeli sa sviží = lopotiti : se. = = pásemko vlas. svtem (škared). svitná svdomý: Je u nás svdomá (zná nás). svta! Mnit ho.

. = ( španlka (hl) dol. . = šramotiti. šípi = okovati. podl. -=^ 1. šášnivý = práchnivý. Ušibi = pruhovaný : tam kúsek syrá. laš. . šáší. epa tnatý). val. potrhlým pásti: dychtiv po nem . Tak t šastnu = ndeím. laš.. : : 272 — šatnatý. trhati = sápati se. šašina = rákosí. > kocour. (rýpe). uh. šáchorka šajgat se. co dobe štípe: Stál na šarapatkách.ša- strom ( vydoupnlý ) devo (spráchnivlé). opilos. devnatá). laš. laš. — šrné kvítko Nemosíš = hezké val. stromy. 1. dti od v neštovic. okusovati: Husí patách sed). samý. enom šibe šikaf hati.šatstvo.). . šativo =. šálené kolo = das = = uštípnouti) dutý zub. „do šar- 2. šašnatý: epa (upro- se — zu) = šmatlati Kobylí. val. je to taká šihelna voda. šamoi šemoi). snhu se brzo ušace šuno = teskno. Zl. šalek = kolek. krku val. šásta. mak. podl. ženým. trhovati od haluze: se vtviky odšiga letinu. = ukonati. šarpa = sápati. šípa nr draka. tržný by na všecko šrný := neple se do všeho. ulamovati: 3. šatnf -^^ devnatti. laš. Treibrad. šuhétka prostedním prstem o palec vzpru- = šatka = šátek. 2. rána šugélka n. = píka (-lu) na žebi. laš. syrové za vlasy tá- šái býti. . bystrý. motolice. (-cu): zvláštním bytka) . šaslivý = šastný. šebel (šebla). val.sa = míhati se (v. kamének. šibú ze. šíplavo: Mám S. uh. (když je zánt). šativý šuhélek := oblázek. štebel. prázdný šihelný nic nni po tym piv. holý.lat = šálení. Kráva šance (o chod hovzího do- šehía šeglit = títi se se o nco. val. šantaf . : šrný = svižný. bi šalabachta šalenc. (v. unaviti: Ve (laš. [laš. blázniti. šantavá kráva = glajdavá. Kráva sa šehle o strom. ' — Kleí na šargavý šery paty (kleí na 1. sted zvadlá. laš. laš. šarapatky =: patky v zadu na saních: val. šamba kus uštípený (uša- laš. laš. šásti = švihati piutem. = darmotlach. = kudlit. 2.šibraC = = = lehtati. šepný devo. š. šastikova = gratulovati. šiga = = Šáili zme po zlodjovi. vl. „Ten to šástá" (kdo dobe see). šášový špunt šataf = korková zátka. roste šáší). uh. šprušel. . šašák = mokrá louka (kde šarváti laš. val. Tla sa v sené gava" (sivá) pes.

vršek drobné hladké šmúžek =. jak (o chzi malého dítte). 275 — špaláda . šochoi (roz-) naježiti šotca := šlejdrovati. zama- šprta: = prstem na val. (san). nž se hraje. špidtatý = špiatý. las. val. špára. 2. šparušni zr 1. = y = pruhovaný. štabarc = hmot. ímuravý. špatným celu initi. val. . šmúra sa šmúe ten as ímurygán val. sa šprtá Nedám si do všeckého šnupka ('nnlilí/ffi. šperka 1. špeli sebe. pichati smavovaC bžeti. val. šmahati = ledva tm po ^^ špati : = To 1. pi položeným do dlka posouvati. skvrna. šupenda zaný kluk. ohebný se ošívají 2. v drách.! . plísniti. val. prut. — Smig ho šmotrát sa — délati. nemotorn 18* . špatí ddinu.šléda. val. od tlauH boty (ausrretreten). 2. - kámen. = pabrati laš. ímaní šiistí. nco šikmého. syrá. šupka: val. laš. pomlouvat! striti. (peí) šteli =-^ ztuchnouti. ---= se v jídle. smotrcha šnluh. l. n. udeiti špindra 1. skrytých místech. Vyšmigát mu. las. cha- špara =^ skulina. Chromý šprt se došprhonil. = malé dcko fazole Ty šprte To sú šprti! (Knirps). = odšpeli švestkový.šleta= plochý kámen. Uh. špížková sl. štraga (do. = smyec. = mingere cum stre[val. malichernos. : kamení. vyšma- hyzditi: 2. .vy-) -- strkati. 2. pomalu jísti. jímž nožem Nešpihli šíti.šobíat pitu. - kluk ušmouraný. laš. bíti do skuliny. špížek homole. šráky ^ kšandy. Smigt sa do sa. slov. špíra bez chuti spíž. jieblížeti). Brod. o = val. Šmátra t/ipati. !: . Zas sa tam cosi (kaboní se). šíti. = suché chvojí. chábí. poátoho chleba. šprhoni se = namáhav : jíti val. šmolrka plantati se. práce. makati. spílky = kolíky v jíti. šmatía = . = hledati nco po val. šmignú prutem si : . špajdle jitrnici. špíni koho =: plísniti. ==: ušupaný. prsta. Ušmigl snadno pošpíní. štraga sa = lín. choma) prutem. šlfchta = plochý (syn. Zl. šprta sa: Ten malý šprt. sinatía sa choditi. šmiga zr smipec smihel. od níž se 2. špruchla šprušel na žebi. Tak tebú špelím! špenk = omlád = = 1. cepy. švihel = = uezati = slanina. laš. Frýdek. prut. šuiurastý tmavo cukru. = nesika. ! šra ve he = vsazené peníze. špihla : ezati tupým emének. štabáraf štabarcova=hmotiti štarc. Zl. špliza.

štrochtat sa na = chystati se Štrochtát sa val. šusták z = mch vycpaný senem. 1. 2. štracha (vy-) stránek = provaz. zešuvielý: všelijak skroucený. sa šuvi (na slunci). na šúr. kiviti se: deska suto — prázdno. šúm na roztopeném val. šupoce (šelestí). Zašuchtaj sa tu na chvi- šuše na svtle. dušku kravam. uh. Potatu! : 2. = kde si sa šúlát (šnudolit) ^^ loudal. laš. las. šurpivý: ovoce šurpivé. = házeti. las. nemotorn useksi šumnota paráda takej šumnoty na svt. uh. 1. šumný =r pkný. zdlou- = rudou šustí spálené. šup. laš. chrastí. naho. suchým listem a za po- mu to do tváe. laš. bíti. šúi = nco. šúkavá práca. šubirý. = Nebylo laš. : koza bez rožk. šupotaf = pršeti: val. kde máš ca jiti. vybije. bez bán. šúá ^= náplava. šuchta: cosi (souká). Hledí šúrem (šilhá). Nešúkaj sa tým kusý 2. nouti a Ušváct prst. šúrem (kivo) dlati švidrati. Ale ráno bude : Nešturcuj šupto mu šúplivý = napkato = šup (mrznouti).). t. až pijdu (zabav). šváca. uh. val. šúé šupa g. lenku. zabavil. zbortný (deska od horka). švácnú Sváct ho po hlav. laš. = v nose. veliký kus ukro- ustihnouti. peršavé. zbylý 3. šuchnú: Vzat hrnec šuchnut = = soukati se. na = pí. šuchta= šoukavý. val. p. htavú švá- vz šumn. = náhliti val. štyra = Zwitter. doba šurá = která 1. že mu = šupka.! : . se. šulcova := hnísti tsto vž 3. ošumlý (odv). val. ani suchu šúchy havý. Dycky šústnú šuchce šúst ho! = 1. spod ženských šat. = urousati šubra sa šubry = šisvorce od blata štvr (u-) ma. šilhavý. husto Prší tak strk šturcova = štrk. sa = ani ei. šupelica = metelice. nestojí Nárovn. se 2. = strkati. = hadry. tož tak už sa fretten). saze uprodám i sa másta. : : 276 štraga. val. p. švihnouti prutem. šúchol = Schutt. šuchta. such : šurý = švidravý. šuchcu (sich = metelice. vodu a slámou. šurpá stlaní. nepodárný. šúkavý rr kdo pomalu pracuje. šúka = pomalu s pracovati suto sutý i = == snžiti. — (v. val. = suchý list na šuchma šuchma šuchta. Ušvácta . šúla. šustiti. které neubývá. val. podl. šúr = šikmý smr = šúrem. 2. si : 8. gaval chleba. val. Ci brinze kvt na jablkách šutoica a hruškách. udeiti másle nebo md. šuvrý. šuli = váleti = pny : Pišulut beku piva. šuvirý.

od kosti liký tverák. šedina vlny. (šemotál) = ve vzdálenosti znail. =z temna mlusi šklha murmiirare: o tom kmi- šemú. díra v led. = drobounko ^ kieti. škobrtel. pozo- schlé.slov. val. pošibávaj šibinkova šidlavý = : kole uhl .) škoda. škaupina škavražný skej šemoi sa= moilo 2. =1 : škápa škára škraloup. šivanica (kape): do šcura na vodu.. škobrtelec = kotrmelec. pasa ve „škod" nebo trhaje šiditi.se 273 mi (skytati). sa = klouzati škúra = winseln škúra = val. zem). šutrovo = lano: na konci trojhranná. bývalý mi- lovník. škobrtek. šiba. laš. peškobrtl") šepoli Sepolít = 1. kon. = pošklebek. = houn školba. mén vejde. šur = „šui" šišvory ^= šubry. = skoepina. okounti. škodaka Kdo škodu vškoda: p. nco = znamenati. Enom mi tak šemíí škoblavý ^z vyschlý. šcutroba n. 18 . opráskaná. mihotati se. val. = nco nemotorného val. laš. šelepta = škamraf šeptati. sa = = hovorný. ve- = kožka ze slaniny. 2. [val. když leze ze šemra (-mu) viti. se. val. komu = domlouvati vyškamrál mu. 2. kým šetlinka rostliny. == . = (do obilí a výhonek z koene Kráva ide do škody kde škodu psobí. . Vyšira = posmívati se. se kože- Pit pivo na šutrovo. val. seku múkú. val. šepolí Pošepolít (dti v kolébce). škobrták = apostat laš. = dlouhá a tlustá jíž jehla. . než by šípi rovati. šemi tati se: šenKjta sa sa = škobla penibla. šibnú = šlehati sa : feibaj šúpený (laš. Lidé Zl. laš. sa šii se) smáti — = chodi. trávu v obilí. z=. zuby se. Tak obilí. se. asto škúrá. Vyšia = klamavý šidlavá ná- se na ko|io se z koho pólo ene (. val. škéi oškerova škiáb (srovnej šuiC'. vybijaná. = plkrejcarák. n. (který „se kmital. = štíhlý. To Se- mj škaupa. = koketovati. se s šerhova vaditi se. švonce. škalbina. = šibáni = dlá. šiny šijí. val.: — sukat = šuká šúplý hubený. nadrobno sypati: škobrtat' sa = pevalovati se cosi na papír. Zl.šiii Zlíbiti se. sa to pkn šemoí (na p. = kdo sa. 1. prší. špicovaná. Dal. šelma: nabíjaná. do které myslil. bylo trochu svtlo. Vyšuvyšuhraíé) = vyzídlo. co jen doba. laš. škalubina z erné a = bílé skulina val. je Provdaná žena ekne šelma.

márati. pede. žehrati. skut -= nedobrota. = ogebova podl. zdívka dcka). kámen. u-) = na špiniti . laš. Uh. val. laš. val. : na který uh. škývar:=pívar na mléce nebo škrobla škrohniC škrabaka kominická. školník ^= školák. se kru to tak.) koho se. tým mt škíku. škrabáky a ptactva. slota (pe- sápati škíek = kíek. (u-) koho pomlou- škýra = rta. škrabky = kožky z oškrabaných škruhco zz kruh na hebíku. »li.! : ! 274 škoden : Tú cestu su škoclen škropta zemi : = šoustati dva rýnské (utratil jsem ne ve Synek. škýra = rtati. 2. laš. šlapeta val. ty skrku! (Knirps). = stará. napomínají: Nebude to samý škvrek. budka na škrtaka (košt). slabý . svj prospch). yal. škíta skítek škižla (za-. ke. škru. je když obezuje. ani škruti Nemám se : drév škrkova. =" . skipka: poškorpili se. na ptáky. zemáku. scuchanina niti sú samý skrek. charabura. = skroucené (— nic). laš. ^ veštti. val. škroša = skín jakou mají na Zl. škutatý := chlupatý. val. halouzky bezové. pod. = nohy škodné zve škrtit sa = namáhati na euzí škrabky Na prach na p. oštara Kude n. = šlapa. škrata sa'(vy-) skrek = 1. škuba (pas se val. skutit == vzdorovati.hojiti se. škorec na špace laš. škramuža [lovk. pekroutí. škrdtina =^ Nedostaneš škre skroutiti. se nco zavšuje. škroba vati. n^ sclivál initi. škuek škuku skrek: Di. val. I) = = pásti Skubaj škrdli= laš. skut . vrány a a bych sa škrtil ludi. všecek uškítaný. se. boty. škrait = škvait = = (vejce p. == vlasy Když ele jako [uh. = škéhni. škéka sa (v. Zl. šk. t. škrubky. dyž má nohou po tatíkovy nošení.= šttina. laš. škropce. spolem =ni. laš.. = kuenái. soškvrkovatí. to. : skut collškutina -^škuty = srs prasecí.sléda. škrn^^^Ova = ani škrutiny (nic). škrtiti. škia = lapaka Maj laš. val. íškodobortel ^strjce škody. na polévce. odená metla se : špaky. Brod. lišky. škie sa škíka = kik. scuchati.) mlýnský. na koho = uh. na stonati. fval. ploský zeskvrkuje sa Zl. podl. laš. . škvrkovatt n když se so škrkovatt papír. škehá = škéhni kikl oun. val. z škrupinka=skoepina škruty oecha. vylíznuté. s o = hádati val.

2. nedokavým : na val. jed. sa vozí díví na trh. trvazlivý 2. trbos^^ polilavek. umpa. (stálý). Boty strúdnly. tebnjší.^ 1. tebova^= potebovati. slota. umpala. ten to dostane. fantiti se. tržitý :^ potrhlý. val. ula. tudlikova = kvapný = (tenica) deska z mkkého hráti. lulú = pihlouplý : lovk. Zl. se. zpívati (i)0- smšn).smín).trplivý. tajiti. tumava ^^ snhový mrak.) trosky trusky muší a housení vejce. když jsou s cizími pomíchány 2. : he) 3. val. tuhý (silná). deva. bžeti se. val. trefy trúnek = trunk. trtoši trippeln. tebný— potebný: Kdo píhoda: se bude uh. trhovisko - der Marktplatz. schovávati 3. val. trtoži val. tepanina = hádka ulapa. u- : O to zme laš. laš. nco f. su trúsí. = tžce utíkati. umpák pák. nic se netrefovalo. val. pomalu dlati.! 279 tratit" sa -. Kde dotú tríš? trdlikova -^ tan- mi tá práca chuti do (vzíš). tepat stromem trhlavec = tásti vrtkavý.^ otrava. míti. truhla umrlí = rakev. i trcka =^ jíti tryskem. uh. laš. do níž p. trefa . = poprchává. tulaja. list tuchn. = tuk == sádlo. val. pleti. val. uchma soukati se. dlábiti (koku). (ringen). 1. ženicha). uják býti. na nmž uchli ^= =^ pasovati fe 1. : trniC sa = nco tutlati. tít jemen na žrnách ^= mleti. val. hubenti. =: hlu- co bych rád odešel a nemohu) . truhelnica truhly. = hašteiti . ! trtoni. laš.výskati.sa souditi <lrol)ným krokem. deska na teba mi lili s in. 1. trnú: Noha mi trne (brní. laš. 2. (-= vseli co pihodí) trefy tru. = die val. nápoj lihový. uh. túlec Patrontasche. })álenka mli tepaniny. musím Teba : = netlustá is na pólo.) trudit = protiviti (nemám se : Trudí zastren). - val. -= 2. nebylo tu je trefa! (štstí). To tržný tenica -~ val. drcanec. do eho. ovce. (^z= laš. tre (je = Klu trí v zámku sa ní. potrnšuje val. trúdn = troudnatnti trudní (mokrem). trška^ - vybírati. se (za kabát). túka = túu -. chumelice. trt spch (t. trdlova sa. trpezlivý . val. evandlík ^lovk --- trhovec vozík. uhela. oddlovati túlajka =: ást dýmky. dychtiti Už tak trtím peháka. 1. podl. Zl.mizeti. vyhoditi (kartu pi (na se treska strká. i tuchnú — vadnouti laš. nemla jí tu žádné — trvanlivý. : Oves iti (po. trutina . A'8elijaké Jas.

Je tvrdý nouti (vela). slov. Ani nenatúrneš = Co ntyraš? se. (neobstojí. val. narození Pán. sa tvrdo.oboovati. udrhnúsa =^ udáviti. až sa udrhuje. bhati. laš. nebo by je udery: Uderyía zima. tedy by bu opadaly. peníze je tvza o ty ^= na drobno ru- val. To ubude (das geht an). laš. tuhý) vati tvaroh. (utratil). tyrajka turbova: kole téj tyrajky a svaby = stará ke val. R. val. uda oddati. ty udatý lve!) venku úby. dotírati. tyrypitka nemže nieho hned s mne (nemocnou). do do tahu. neubude ukradou to). Na samé slám dobytek neubude. jizda : k val. túži (srovn. tyrnú u sebe = tknouti = kdo nepohlédneš mn. uda penize = sa utratiti : Udal všecky O chleb a vod dtúho neubude (kann man nicht lange existieren). se. nkdo (mže cizí otrhal). až sa to uby£ : Sak a neubude ! by a ubyto? (kdybys to neb ono uuí. (ne „hluboký!"). Može na tom úby (pestati). = škrknouti. Kráva sa udrhía jabkem. laš. udístkaný — drzý. na zimu (otužilý). zalknouti: ucjere zr jitní. (srvn. tužil 2. nenavštívíš val. Noci sú chladné. by neubyly na strom žo nelza Trnky už (jsou zralé. týsa = nahléd- tvza = tvrdost. uderyíy horka (nastala). tysnú. tvrdá vc má : Ne- nouti nkam. Tyrypitka. = udržeti. pích(na-) tvrdo o groš (zle. udlal). val. laš. a nepotúrnút. tysa= sirku skvrnka. : tyra (-u) Ani na ! k= = klus. tím 1. spánek tyska = teka. opak: ostí. na = umíniti se si co. podl. Je tysnú tysnú. uupnú: Uupni tam kusek deva = utni. liso- „týrá" (bží) za tepla. laš. už s tym sem na to. Na tom ubudu (mám dosti). nástroji. laš. upka bati. Ryba bez vody neubude. : ublížené (od práce natážky). Kašle. tknouti val. 280 može prodat chalupy. u. co tak potíž. tyká = žer. tvrdina = tvrdá. laš. ublíži: Ublížit si. K. aby to dra- naléhati na: hým povdl: tyry tyry! laš. vnovati emu. potížj.: — upa. Je to na ubytí na tom pestati). . Uí suchá zem. udíra na koho . Vil nic udobrúcha udobiti. uctlivý == uctivý. zdvoilý. v sob Což uuit sa = utišiti se Pokáme. úcta (uctiti) = zavdaná. upalovati turnút =^ pohlednouti Tyraj ! (utíkej). udatný =^ silný tle laš. zamleti. = tupí = tupá strana na ezacím Turbuje se. tvrdý: práca (tžká). [uh. v val.

laš.) : = žvanec. 2. (uh. bhati. mlaskav ága makati. se pi- vazuje pavuza. = desátek (-džu). hnísti. pleskati. : laš. žvaniti Co tahiin val. prut. val. val. pes. áboli tacmo =^- honem bžeti. tísniti. = planta se. = T. slov. znamená ohnuté šev- covské). švihel švaky. švihovec — 1. m kot ai švihún ^ vysoký se tenký strom. švajco tu = silné. 2. tatarský jemen =^ obrovský. t. mnoho = 2. sebú = úzký emen. val. „Takví-ji má erné skvrny po bílé srsti. pímé šidlo. -- šilhati: = zakrnlá 1. t. táráš? val. val. 2. našlapovat jísti. talaatky = šarapatky (v. pomalu. val. nohy). laš. val. laš. muvi — pomalu. zotavují se). hadra.povykokarabá. taliga =^ dvoukolový vozík. on m(')h prut. val. val. mluviti. akví mi. tára pojímky (v. las. éhnit 8a teli se Ten se tli ! = táhne ápaka -=^ blátivá cesta. laš. laš. laš.277 — švihák svaek zbývají když se pede koudel. jaké svtlo?" (ptal se kdosi tarvasi tatar =1 = harvasi =. = pkný (dít. siln 2. ješt se apká. tenký Svatek švarný atd. val. jímž se. jedlice n. tlaiti se. švon = švonec. nco se mi v hlav plete). . ::^ jež enem akví. š. Zl. (šidlo val. švarné peníze (pkné). kousky s pazdeím zvané : = 1. val. pryskyice jedšvrkla švidra Svidra.). švehía švehla. švrina — živice. by se srazilo v kouli). tahy táhlo adzga (-gám) =1 nepkné vci apkaf mluviti. [váti. švrlat = quirreln. švirgatý švih = švidra. švih. tajemnica -^ tajemství. akví mi v hlav (tane mi na mysli. je máslo stlueno. táhnut sa táhavo = ubírati se : Kam toulati se ustavin plot. zdlou-- taras hav. . teelec = hlavní = : proud eky Moravy. ^-^ ])odl. val. smrk. val. se = títi : provaz se už švidravý. podl. knžský. : tara ter. švihlý -^ svižný. mrštn se otáeti. Oziminy sa akvíja (sbírají se. : akvi sa v dálce sa ti sa =: míhati se Kostel targavý = šerý kráva t. val. vrbový prut.). Božátko. slepého žebráka). sa táhnete? podl. ápa (ápy 3. tlouci (když m = = pomalu ^= natahovati provaz. laš. švirga. = živý = pleskati. val. švonda lová. tarána 1. i::^ = 1. vy- rostlý chlapík.

tisku = pilno. ttafa =~- hama. dráha. las. val. toeek = kloub. val. tlúška: Tehdová bylo tlúška ovec tesknice pl. tisknouti. (tkái tkaju špiniti. úzkost". tóra -— stopa. tlárka = setlelé devo. val. tlaiti koky nebude uh. trag lín jití. = tsnos. 2. že psa Král živit poslal tisnú 2. tíúc sa Tlue sa tu už týden = zdržuje se v naší ddin. val. [plátno). --=: [val. tele. — : mysli. (chycení). Ja vas ntisnu dotknouti. trachta = [ tlaší (šplechoce). je tža. las. To v. laš. „tlustý itrtm" se neíká. tkalci musel in). val. Zl. tož plátno. podl. = = = poád o jednom mluokolkovati Neto laš. uh. (srovn. [prsoch. tisnú (v pohádce). taberna- kula. tisy tiž To je na téj tóe Obá sú jednej tory =^ jedné jak Vsetín. laš. hom. val. ja neunesu.) to brat = stíhá již se toenica -^^ kolovrátek na pe- tíhoba = tžkos. žvaniti. ostrý). uh. val. tlaše = mokro raci v bot val. = domácí nemoc. tovarych : nádenka. val. topenu. val. tlašíja. val. n. tísnoba nouze. která se toí. las. zítra oj id tenký : (pronikavý. = vnitní ás val. prasata (žerouce). = = tlustý u Lach znamená tuný. dnes ta. tži sa ím t. podobni. rosol. ten rok = vtr letos. nýbrž „hrubý. nutiti. val. tíko der ddina je tíustina = = trdlo. smr : tym torem. tóro vat" -zaá])ati laš. val. val. 2. tžkého : Heimweh. tácky). vlhkem tleti trcha tíže. val. prstový. : 2. podlahu no- tká :=: tkadlec. topena ::^ listina : Dostál sem tisk: Nemá 1. =^- stopovati tížit" (íži) = byste hledti. 3. práchno. val. tef stáím. pomalu jíti. tást sa ~ sa za rosFv) mnú = Bzenec. traga sa =^ hostina. psobí dení. . (o cizím). trajka tasavisko . teplina : tíúek v teplin Fleische. na tož udlat" komu co =^ svazek. lánek val. laš. zrostly". Má tenké uši (bystré*. Pettstoff am jen (chránna ód severního vtru). kráva. zemák. chodník tiskatý = kropenatý - jabko.1 houpavé bahno . teryga=r sthovati: Už zme ho vyterygali. 1. sob povahou toi. f. las. z=: : ! . bím. trou. tor ^= tuoa = tí)i. val. = ervený: íž. tira kde se len a konop toi viti. tlálka n. tóna. stín.278 — našem okolí. = tlaší = prší. se eho = uh. tža. 1. nemoc: Cítím velikú tíhobu na tíavý stinný. na vzdory. las. toec tžár to = nco = mnoho. v Tásla bžela (srovn. topenu z kanceíáa.

uzaova: Hodiny uzauju opozdívají se. . od slunce tvái n. pežita atd. ve si uvirý =: sprúený. ! uváží (urývá) sama od sebe. odzemek pe u útory = konce duh po dno. las. val. val. uzemek. nemytý Umyj sa. zástup: Letlo vran taký ukrutný úvata ^ síla. vádka ^. sta- rostlivý. val. Až vyhoblovaný žlab. usípaný = umounný. - val. 1. jest. úvat. si ušípané = prase. nebo druhém ty vidiy utopit mosí (vraziti). laš. t. podl.šmúraný! Má ruce ušmúrané. koho — posmí- vahnal . Mohli se uvija u. v jednom = suk (slov. zavalitý chlapec. na rukou: u. po- šaty. vystruhuje. špinavý: val. uzéíka (das Búndel). laš. úval n. : Koníek nz.). - na válelií = má válat smíchy z las. =- Nemosíte sa tak úzkobi vypij. utopit: utraka Pravíh ^ že runík. lovk sa mosí úzkobi. mne neužil (o užmachla kriti : to nestojím). úvazek uvážit = provázek na dobytek. utrefi komu =-~ uhov (v.--^ klouby. užra — - ukousnouti laš. zachrá- uzel. uii. uvíro zahnut (toiv) vydlabaný nebo = útcha =: radost. Kráva valáová deška prádla. to do utora útorník = vyraz. -- šrky.škrobu! las. ohnutý (devoj. laš. (skrbliti). uži: Tam zme užili ai zažili. Na to by mnoho. sa sa sklouznouti. -. šetrný.šmúraný — špinavý. vakše je pl.po =r umíniti si.— usušit': ŽÍ83 Takdvú ti usuším I (vle- uvalit: Uvalil mu gaval chleba pím).pitomec. oku se uvez -místo. utnú = niti se. by. utrák. uvádzka rru úvod. Na to ho neužije (nehodí se. = náí^troj. val. — pomakati. : skivený. f. úvyšek iz: nadvyšek. útržek peníze stržené utyska se teskniti. si.vadnice. Zl. úzkobi sa = sich einschránken všelijak v nmž dno zasazeno — Hodž las.). val. vadný: vadu. uzéíek: svázat šaty do 2. (= ukrojil). též zem. úzký pl. kde se zem (hlína) val. uvija se náhliti se : = pospíšiti po laš. vadlivý := vadliva las. ^^^ 1. uškroba koho komu: Potom m domlouvati u. vati se. nemá náklonnosti k tomu). té užral. 2. malý. ucliýliti se. úzkobný jímž se útor lovk f. val. jnilo útcha patit na to. -^=^ skrblík. járek ili žlab v devné nádob. Byla tam úvala vojska. V. ušklhnú uškrdnú usmáti. papír. = las. laš.

val. Idem do vsi za ga- vatra = ohništ a val. nemocnému). vázna = : plésti. pohodlný. -~! (velmi ho chválí). kde bydlíte). prostravný. laš. dyž o (= nevím. pi chzi klátí s boku na obilí. Dybyste k pišli.dobyte na . uh. - vesnú sa kam vlézti: do Už to vatruje (v peci). laš. tvr^ msíce. moc váza panochy vazký komora. Ani sa toho najes nesvit. kus.:=: poslední 1. do foroty pil mnoho). : pl. narozprávat. . vedek 2. veselý šátek zr veselých barev. hmot. v€s: varvasif =^ hmotit. valihrach jež se íká se dítti silnému. Voda Valíí vcochma vecpati. Mamy laš. vc Nikerú vcú nechtla vandrovec vantroba = vandrovní. co to byto tak varmara. fakule. • 1. varaja. tlustý chlap. když vit: Neví sa ho vynachváii pláe.. val. balík. val. váa = vara Ž9 nevaras (= vetech) . bok. laš. Ten s valil n- sem doma nebyl. ohe na lánkú. „Nnatahuj se ty venek: Sé venek -~ ven. vítz viléjško koly. Co Jak k vám pí. Zl. nco v nco. velikou radostí varvas = hluk. nm. :-- hlída domu. dobré. Aas.. varmola zdlouhavý laš. uli.nemotora. n.vagaí.: — valchovat hubu mluviti. : Mivala na laš. otroba la. mokrý pda. se). veselá barva (svtlá).š. 2. las. praví dítti. =:= varche m. val. až pijde nedla. Varaj ! vdt: vás nevím. ?>. kieti. Nevil se sa nespa (velmi lovk : Nid varmara varovat = hlídati. vargy vargy. vstriti valila pes cestu (hnala (jedl. vesno také gavaí (hodný kus). valit' boku taku vazu kam = pospíchati. valný = = Vera viléjšku malými =o ostaf tomto ase. hodný hoeti vesaky. nevili (s bychme sa varovik val. laš. vchný = varga. vandžura -. vaení. vesák ulíhnuté : -. 2. doma (dokonce ne). = vázanka = val. laš. bdovati. vaacha : = vaeka. vatrál= . na rolu kluci. uh." vargosi = naíkati. Už sa nevím dokat. uhnouti van. val. 284 — mleti h. mecky ! (mluvil plynné). vesno hospody. hromada neádu. veerek na veerku : = =k ve- játra: eru. bychom rozprávli). : = vlhký. : nekuty. jaro : vatrova = plamenem na vesno.Ichnéj. val. --- prasátka vatrc chleba — gaval. 1. Ne- vérajško Od vérajška ráno o valtel (neplácejte). Je mu trochu vchnj (-. je vazko. vaivo. = laš. husa vantroba. mu spalo). dobe nám pes.

uhrnco- na p.) : ukrutn velmi šumny. uhov '^ vyhovti emeslníci uje=^l. které prý za stará sedláci sami si ujali z obecního zhroziti se. . provaz = uplésti. hrachu a p. t. = : To sú uja ^=- úfám Bilovice. ujec : ^=^ žaludek vepí. se plátna. šubraný. uhodi: Uhodila udeila. laš. 2. : demkem ukrademek: Enem tak úkrato dláme. val. mi uhrdli sa : strhati --=- se prací. . útoišt co Vzal úchy- ukynú schovati se. uhurda cest. tam. schabnú — za- boty na úklad šité. hrozné dobrý a ukrutn dobry.unaviti unavený. kem). uklouznouti: . zašmouraný (jako tuším Ona v lese na tráv enem na úchytku (co honem uchytne). lek j)od kolnu. uchodif Fajka uchodí (je nkde val.: : — udruzgnúC 1 281 — úchytka: trhu = ulomiti. chodit (ne- uhynut: zdechlo). laš. uhrani devo = v hranici žiti. na je úchytku ududaný dudek). uchyti uchýtali si komu to vyrvati. uhradnú' sa (pole.) laš. na uchvatky dležitjší — ukrutný. | ubírá. schabit. nebo panského. se utásti. sukna a vbec jí na nco mouky. ukvandaný =^ ucouraný.sa uh. dvanástá = látky se ujímá. hromsky pkný. úkrad- laš. hromada. aby ti noha neujela. s laš. tak že vzduch uchází). úchylek -^ na úchvatek = p. ukonaný = ukrásti. . vati se jízdou na voze po nerovné Tele Do hospody neukazuje vynáší). ulaska diéa = uspokojiti. dol. : ujma eho uj misko krdel. zdali „uhovli".Stupni = dobe. když má z malého kouska látky ustihnouti na šat). puklá. je dcko. se ptávají. Dnes bylo žito na dru2gni kusek laš. — = na rvaku. nco za- = jen chvilkami (jako majíc jiné 2. Ujelo mu na rozum (vyvedl hloupý kousek) = ušel mu rozum. po ukradmku. udrobiti soli. mu uhynulo úklad = kraj podešve a nártu uchabi. uchlumpaný i= ušpinný. slo- val. vzíti. mstnání. cukru. na úchytku (v. to nikady (ne- ukázat Ukaž ten klobouk (podej sem). ukrutený ukrúti uchránit izbu = ukliditi. uhras. Neuhodnete tretiti uliodnú tam cliodník lesem. trefuje se. ukona -. val. — ujmická túka. náramný. laš. na trhu o sa mosí zlobit. se o to (na ule sa : Zluti uleje a lovk p. sa nkam ^^ uhnouti. uhracnú. laš. svou =^ louky chrastím sedláci práci po vli zákazníkov vykonali. uchvatky: robit 1. Neukazuje laš. . = rvali zboží). když je mnoho . úfám = myslím. laš. (srovn. val. jež si svoúhónek bodná uhonila. val.

umknu se — uhnouti. všecko žert): obrati ušpiniti uskítaný. = obsiti se val. v lavici v kostele odsednouti. stávalo). na utel. Neunujte se). : laš. urazí). Brod. umrlec Ty umrlec (pezdívka). sjícli.- :: 282 ulíbilo. upáli. žíkaný. „vesele") -= na honem. upíralo. laš. unovat sa s - : Hlad ho unovát. val. bez dlou- úpku vedro. laš. = uleknouti úroité svátky = výroní. val. rok Pergament nprhnúl byl za- ulizuje vtr =^ opaluje. (hned se Do : uskrovi usmýkaný mácený. úpr kdyby nuceni. = val. bude uraziti : mén kopy nám u«koí o dv kopy polu nežli jsme poítali. val. : upimnej k ei hovorný. laš. uprajtova utáhnouti. laš. ustvoi = ustvoa laš. ! vyvésti : Ti synci cosi . dol. Upét sa na umrláek =. upšnivý ^— vybíravý. val. urva: na urvu — na uísnú sa se. = --= na výsluní 2. n. ! Zl. ústupek nech. abych ji spíše dokonal. — urvalý. od- p. se na koho snhu laš.„dáti si to si ustihnu. zapálil (na nm : z- ustihnut záležeti" : si na -. upalovat = úpk = pole na upajti 1. sa (namáhati urvatosrr urputnost'. mlsný upšniva. dol. uskoit: z upel. ber a jiz I = uh. : Dyby pišlo na úpr na si n zz. Nebu taká umyknút ^=: utéci umziganý. úpadek: hrozný úpadek (pád).-do smrti utýrati. usnaži — Na upírat sa že Najvc na nho usotni. val. udrímaný. úlich ulízat" liják. odstriti: u. val. Co tým budete unovat. utahaný. = ukrásti. upíC sa hodlati: na = rázn to. Uh. laš. tu laš. . urvo utéci. = upokojiti. . Je všecek zunovaný. umknú já to = = uhranél. : Bylo na urvo (na p. uprhnú: kopaný.se Pokaj. val. Umykni laš. pro- = vazem pevn svázati. uráta sa -— udobiti se. urvat se. umžiganec =^ umtrápiti . ~ „granec" na kam- uplakaný: okna (od rosy). upiskaný -r zamazaný hrnec. jako by milos proúlicha. kdyby byli riašého val. laš. uskíta -- v blázny (v upipíaný hn upchn : tu druhu.~ umíráek. kazoval. ukliditi. úadník správce statku. utr- upiptané — sa ušmourané. ušatany =^ unavený. ospalý. — osopiti uúraný =^ ušmouraný. na úchytku. val. laš. úpky — hých píprav. uliv upedi si nco = praecipere Upedím si t prácu (zanu ješt dnes. usídlit sa laš. . uráilo sa mu = odhodlal ^^ val. val. Dv = upchnú uznaliva Ona je tak dvucha. se k nemu. sa = udobiti. uskítanec == ušmouraný.

podíl za života otcova Su tu jak na vyhnálpv (bydlím o sob. naproti a ekají. vypráchni- mrana vybulif vystupují. co na 8Íti. = vyhnati. je vybulená (vyvalená. dutý. cesta. vyápaný déšem skala. vybralo = jdou na. vycíza vati. kopcach ten Vybývá nco = zbývá. dítti udlený. laš. : val. na koni — : vyže- výhoda : Zrobit mi výhodu 1. vylaš. výfuk — vyfouklé vejce. Vy- vydrda dostati. -- 287 vybíravý. byl trestán). val. výmol. vybvypio- vydrža: bití). co vyhnanství). vyguma úru = vytlouci v zemi kolem. vybaviti se : eho =^ pracn bulila Stna na to oi (srovn. val. výhranek =^ vyhrané peníze. val. laš. dundá se z koze. vydli vyvésti se (vyvedJi : = vytlouci. vybiti. vyhléda Dti : vylilédajú matku vyasilo vyhúlito se. vybrka —už Ti ptáci se). vydymova: Na tych. vyby: koho ven lobotu. vylizo- vtr tak vydymuje! (prudko vyforbicirova= vypoádati. vyplísniti. vydlati (kži) val. vyhoe: vyhoet pro klebety (dostal. vyhamrazi == namáhav získati. peinky vyurVydurbál sa z dluh. vysrkávati. val. „bulík"). Vybyl vydváa = vyvádti. vydranisko laš. vyini 2. vy- vycápa vycásaf = - vybiti. ád vyhoel. : laš. ze strachu. val. biti. laš. Vydržíš! (dostaneš bit). : se ^= vyjasnilo se. vydundat hruška hnilika vy^r- sú vybrkaní val. vyistiti. vydlati. napálil. = prokázal službu. sa z Dia Vybýt zkoušku („odbyl"). Spadl ze stešn vy- do trní a nemohl sa z durbat. po tetí bych ne- vydrpa ^= bati. trest nemoc. se. nho pouklá). Odtel je Vsetín nej- vydla nco = vyndati tak sdla — sundati. laš. výhledný . vydmucha hané vlasy. vycudova = 1. 2. -^^ vyvaliti Hanka vy- vydurbat co z dostati. val. co odkud = namáhav vyškrá- mi bídek na ele. vybulova =: se Vybuluju se kopy laš. kom = : vydubi laš. Už sem sa hodit sa dvakrá vyrýpati. val. laš. =~ vyfoukati osti- vyhodi komu = vyhovti: laš. laš. . jako ve vylináíov: nkterému vydíábif itroniti. si bato. vane). oddla = od- výhlednjší = nejpknjší pohled baviti. vyboži. výdit ^.: výborlivý raéný. Eše nevydržál (nebyl val. Tomu vydrána cestai žáden nevyhodí. = vypiti až na dno. : vydúpnlý strom vlý.

val. laš. v. laš. val. nevydlal. ja ich = vymluviti se sa. vyvykohéti vyliti z nádoby = tekutinu. laš. vylett špatn vylefét (dopadl). páí vyjí: (vychodil) Náš chlapec už vyšét skotu. vyja: laš. = vypraviti se: Brzoli sa vykoti (vz) (vy velebíte). vykáti. vykmasi cestu = vytrhnouti. = lit vybiti. n. vykada moci. vykynožiles vymýtiti. vyjevený vykrámi výkres sa se (o nevýpravných). vykazova: (vypovídal Vykazoval. vyklidím (vyklidím. laš. sa z toho vymotává. nic.minouti omyvýchyrná Brod. = vyvrátiti. = vyjezditi. — latanec vykartili vy- kartito sa to. vykíva sebú = pyšniti Což budeš sebú vykíva. val. sa = vyhynouti. = val. : 288 vyhrávat' komu = dlati zastav. laš. . uchra- vykotíte? ova lem. že Zle mu to vyletlo. val. se to ^= vyšlo na vyvedu z lesa). vyhryzío jevo. Nvyjal fajky z huby. = vyliska. sa z nemoci = zota- nádobu. nemám (plevel. vychlápadíaú. dvica : = hezká. vjjiska komu biti. vat. — vychraova = v. val. si ped svdky. se (jako šílený). nechodí. Uh.. vychlusta po vychmúlit : hub vybiti. vychráni šaty == vyistiti. škaredé. = se : • Vykúšál na (vyzvídal). má vyhubiti v. na soud) vyleže=^ vybyti šestinedlí: vykázat peníze (vypovdti kapitál). Vykázal všecko. = vyítati. vykoháti vrátiti vycharba val. vyláta (rána). laš. laš. vykarti vymizeti: = vypleniti. .: laš. sa uklízeti. vyjevený Pibhl jak = vysekávání hory. (prošel). (s pole sklízeti). sa = vykáti = vypraviti val. Eše nevyležela. moh sy dovdti vykusi co na kom : = = vykapsi: Sem laš. vínky (veer ped svatbou). vyhúca viti se. kde peníze laš. zme to. vykúli beku piva. podl. = : vybiti. sa ze veníko s hudbou. . vti z nemoci vykomiza initi. j. vykrsa sa val. z ne- vychybi ddinu -. méno (veer všeckého („zodpovídal ped jmeninami). Nemože to vychmú- (má ei plnu hubu). už vykrútiC sa: Pes sa vykrútíl vy- v síni (vyneádil). hmyz). vykázal se"). Idu (jdou = pojte) val. Vyšét nám žádný dobe pi zkoušce vykapsena vypraviti Nvykunda se se spš vykunda? laš. vykli sa vyklidi: heva. vyheba komu = vyhubovati. z n- eho: Navyklí val. — Vykrucuje se). Zl. . nm. ^7hápa psfú ^ vykocha sa z nemoci = ozdravýitky dol.^ vyvaliti. .

strana. na vovterek se chlapci „vozíja" (klouzají). ovocném strom. veta las. výhon na zlý. bii. vozvka=^ vozová cesta. jež odevšad vnit málo kde vené.za laš. val. vinu listí ( vodka: na oi. n. 2. . vodi = pohnek. vidík. vložiti vikové. nákaza kry stromové. Bude veta Už je veta vtrák rr povtrný mlýn. vhíobi: vtlouei: vikovitý = 1. vládný Pták si vláí -. na muchy.! 285 — vitrál vés: takovú vede. val. vtry = ichy zve. [val. vlái: na hnízdo. laš. pivazuje. nco = uviti laš.nosí rebelka. prut. tyku a v nohy póla. val. vozíka = klouzaka. Wein vtoži Žil s víru v uviti. nelibí). se: ve stavení. níž = hybký. všatka kamen. metla. nejistý: Bylo to vikovite. Tak t vevalim : vlaha = voda je v díži na peení chleba: Dones vodu. Pkn veš si" pkn val. vol nevol = volky nevolky. val. uh. kvt lopounu. kterou vidti. hebík. za njž pl ku behu vbec Vyal mu se : voznica. nco (sich in's Mittel legen). prut vacnú =: udeiti vyNáca =^ vybiti. vitrú. vinovaný — vinen. nm a p. dobá. Když prozvíažuje" se studenou. . jablko v sob er- v sob tam s boles. nemu. vidák: vlžavný =^ vlhký. Šlo to vikovit. místo. = úterek. vlášeé vlk = kytka na = žín. sa vinový vira : sklenky. = vlhkost. (žertem) muka bírka. udláme vlahu. uh. Viset mn s hubu. vikál = rozpustilý chlapec: Ty vikálu! Zl. vise: vitký u na nco = — ). val. bych ho vidl! 2. laš. vola -jmenovati se: Jak na viru (ne- sa voláte? Volám sa Hodný. byli sezdáni). vichla. laš. se chová. planý = 1. 2. pohoni. vikovitý Já se holub = barvy vlomi se v sa v nco = 1. [laš. horká. 3. : vede výmluvu. vid: (ohál). viza dalekohled. s chutí se dáti do v To mi nevidí (nepolícní vloži víru neho. vitra = bezový provaz. . : zem. vlašenka (pácnu) laš. íká vidti (Freiplatz): conspectu omnium). laš. vevali se Vevalií sem se do ruky (udeil). . vincek kamena. v cítil se užívá. [(zle)- nástroj a p. : = ! bidélka u = silný vlažná pevný : hebík. val. uh. místo. rychlý. vodonoš žene ze vinova koho eho kde voda komu co dávati. mynáka pl. vicherný = znamenitý. Na vidíku (in Necht to na val. vnohy = ten : Prásk mo- vichla železná Schwindler. vlhotina . bolelo vidíku (kde by to bylo vidti).

vrh: vgalka na = amrhoun' se = úterý. a zas do jizby: Nevrazte sa poád'. vískat vírající. : = ve studánce vy- nabíraný zvrapova sfaldovati. laš. vrazit (v -. vstúpi v nco = vložiti e. jieraten). vedem všelijakový všón vtorek v al. : las. (die Falte). vrch stromu. nemožeš huby zavít. vrhy oechy. otevením dveí. mu — t. (v. aby se vráti koho . viápený. vrt := vrtký =r^ na žernách mleti. = všelijaký. t. to vgata. co na ra- zatoíš ! laš. vybambuši na vrch val. podl. 586 vrapy rr=. val. vybiti. ukliditi. vrázi = vrzati se. vrch : 1 . jedním vraž vraže. : Vtr víská = skuí.. val. získá). Dla se nvuci ~ =9 atd. vreco mech. vybombovat: Na tom baranu málo vybombuje (vydlá. vích =^ tam je toho velmi mnoho. ovoce). : je tomu (jim) vybednái = vybedniti. val- vredzišiar ^^ nadávka). vrz: poá ei) g\ vrážíš ? — Pjdem jedným vrzem = : val. Vybombovat si! (špatn pochodil. sa laš.: — vrap = záhyb = nábry. s vrátnica = deska ^~ na vrata. val- vrapovaný vrivá voda uh. men). val. ež se Háza na vrba (dtem j)ytel pod nohama. ustavin pecházeti Co sa z jizby ven mu potym na právo. na vrátku. vysvtliti. vravi na koho držadlem pro levou ruku. vrátka ~ oplátka val. = rvaka. Vsolim ti všecko jak na (dobrý odbyt vržd vsoli =^ skípati Snih vrždí jednu. hlavn. . sa a se! : vrba na trhu). spolu. svižný. (ist vúpaty za in'm v patách.se ma s vraví. val. val. stížený [vlk. uh. uh.mladá veš. = : vrndže*" Muchy vrndžá (sumvrní. : ním. Zl. meni. j. vrch vrchovina vinu : chyti za vrcholaš. : vuci (z (=:^ nene- oechy. vrza =^ klábositi Poád vržeš. není to dobré. vrba úchytka: vrzulka = fryžula. 2. prodlužovati.): po ran. beim Scliopf packcn. vrhnú po matce sa: Vrhl sa po otcovi. ti vrhyí opatrnosti). :=^ vypyH^^vati. Udéíal Frýdek. las.samohlásky píliš . On \adí na . obratný. Tam ==: verš. pomlouvati Vraví vrták — nebozíz toidlem a val. vrh =3 poítá j vuci vda). :== pimti. všelijaký: Je to všelijaké = uložiti. vredyka kam = vesthovati. nic z toho nemá). modina Šlo vza Nevzaj sa = vrázi sa val. vrn = kolovrátek vršák -^= vršek. vyjde vybarvi :^ vyložiti. (-te) =. [val. uh. vrátil. laš. vrch: Všecko na svtlo. vrtnú se se = obrátiti se vrtly Krávy laš.

laš. rád by se z toho vypel vypit: vyzobali. = vypímíte. vyíditi. Nevyazaj mu neubližuj. laš. vypostávaný = odpoinuly. vyrócha vyoháua =^ vybiti. vybiti. 19 . výidný kdo nco dobe = = = vypídi z toho pídí obsáhnouti. Mi to nevyadza = neblíží. vyprostit vyprostíte sa vyasiti sa. Mlyná vypeuje na vtráku aby vítr ^== vyrazí. vyúra = vyslíditi. vymrvíl (vymotal). vypasený: vykrmený lovku)- drozd zpívá zim : (jak slunce vypka: Slunko vypká (pálí). vyobracaný vycviený. uh. val. vypeova. eho : Pora sme Julku do dochtora. = mu vyráíl vyjevil. vykáti z sa z eho pohromy: Sotva sa z toho : vypol'tavi£ vypohlavkovati. vyskoí). = hloupého vymámit = herausschwindeln val. = nádenka : vypléhni biti: = vypleniti. val. laš. abych nkomu vyadzal (svárlivý. peníze. obratný. vypuit. tak ražno nehnal. = sich : steifen (vl. hašteivý). vyádza = : áditi. laš. Leží vyprostný=na znak natažený. neškodí. Vyadzali lidom. vyprúi. nadejdete. nco vymakoti líci. se vypraviti umí: Poslali je vypírat se z vypírá. hmyz. = vymíniti. val. vyíúpit ^= vybiti. vynést: hus. se). ziz vypohodi lenošený. je na spadnutí. laš. vypruovat sa vylupnú sklenku piva = jedním douškem vypiti. slépka už sa vynesla (už nenese). prohývati se = v ped) pyšnil Vypruovál sa (boil se.. : vy- vylomit od koho peníze: o lovku když se nemajícím už nikde úvru. vyadit komu = ublížiti. ale sa val. Vymámit na vymyga vymina vymítit si = = výminka. v. laš. Ty's to vyrafiíl! vypadnut: Výpad mi ten lovk mi se již). val. -^^ výida vyízení Ml sem tam vyidu nco vyíditi. vyprúat. laš. pínati). vypúa: nkoho Sen sa . vyhu- Chodí na výrobek. : nm všecky laš. vyrafii: (vyvedl). Dm na je vyprúcený (bruch . boí se. vyiuska vybiti. výadný: Dy já nejsem tak vyadny. vybírá deštice z kídla. ona taká vyidna. výronica = výroní den Dnes je výronica jeho smrti. z vylíže. vyáca = vyrái sa: vybiti. val. vyoísa komu z chuti (nelíbí — - vyšlehati. (o vyrazit sa ai : Jak v sa vyrazí.: : 289 vylízat" rány. si Chodníkem si mu podaí pece nkde ješt vypjiti. = vy- hubu n. : plevel. nevymáchaný: Má kdo neomalen mluví. ubližovati vymrvi sa Obžalovali ho. výrobek Ptáci proso vypili = = výdlek. val.

vysmta = vybiti. = vykudliti Vyrvi (= : výstruh šindele. lovj kráv. vyšrbi kosu o kame = ozubatti. vyslepii nco = jinému | mu vyškobrtla = vyvrátiti.=vyšeova sa. vyšuhraný chléb. vyrozumné vyruša sjýrva (hloupé). : buje. izbu (= vychráni). . £.vybiti. vyrva vykši) = od vody vyrvaná zem. vyalúpi sa ^^ z nenadání se vysnúva zati. val. v yškobrti se val. vyškrata ^ vyhojiti se. = : . val. výsky(gen. vyprahlý. vz na rovinu laš. se (vyneádil) laš. : Vyta- snaži z obila = nevyistí. Vytrápí tele na jaco -^ vyítati. vyšmarova= vybiti. : Má s tebú vý- má vystekuú všecko laš. = vyrostlo bez vyškérasa. laš. ubrániti se nemoci. se laš. schránil (schoval) vaí. v rubisku vytípa komu vysteknú = vystaiti: ! Kaj to výtrpy pl. sa na kopec Vysnažíí jovali svoje stížnosti. trpy (soužení) val. vdolek = vyschlý.: : 290 výrost : Céra tam byla ve vý- roste = vyrostla tam za chovanici. vysmýi= vytáhnouti. vysáhnú nco obsáhnouti dél rozpaženýma rukama. jimž se vytru- mu za kudly. = vy- vystrkovat' kati. vysoké sukno ^. m. vya vytkat' vybiti. val. vyítati. koláv. laš. vytrápi: vyjezdná. vyšeova sa: vysmívati se. dostati. r^- posmch. setého.):= hromada kamení na poli nasbíraného a na mezi položeného. laš. se rád vy- nco na laš. smy v lese. vyrozumný = vysplý. výtluk Cesta je samy výtluky vystasi sa se : = vytasiti. ukázati zas sa = vytluená. výstavek =^ strom nechaný. na svatbu ekajíc laš. jako kmín. vyštahel —vyouhlý chlapík. vysnaži = vyistiti vykliditi. vysmykovali srny suši = táhali ven. plevel. m. na p. laš. -di. vysai vysaci. las. Sklenka z ruky = vysa povolanému) vyjeviti: Všecko vy- klouzla. = vylé- vyskytnouti. komu co = vytýna táhnouti. vytoi=: vystopovati. výstihy ekaná i na vý- = : má rozum : Je to eše také ne- stihy. val. posmvaný. = vymhliti = Až se vyšeaný kdo šeuje. kdo již vystihn emu ^^^ porozumti Nemožu tomu vystihnut. i = žlábek = (járek) nástroj. val. vyšústa laš. Sotva sa vystasíí. vyšéi zuby = vyceniti. Toho nvy- = vytaj ova = vyjevovati vybiti. vysmykova: Byli slepií ! Zl. val. val.tmavomodré. vylomiti kousek ostí. sa vysemeni semenilo sa : To samo vysemene (ne- výšury pl.

vyvbi = udlati: der vyžúva: 2. leze Ten sa vyvrht z našéj rodiny. vyskýpa vyzoba: = vykypti Necho las. Vyzízto slunce (vyskoilo). Vzáí sa za poniníka (dal se). e. las. podl. ju tam vyzdvih. vyvés Takoví létlí Ptáci sa vyvedli hnízda). Vzal na vojnu (dal se). vy nadávat i. vyzdvihnú: Hospody tam nebylo. bere). co Vzal na si nho zlos. vyplatiti. (vyšlehoval ze zem). Vyváajte nco Vyváat pohádky. (zisk). z nemoci = okáti. : Ty to zrobiš. úvr z val. ztratiti. Vzala z toho ! = hubený od nemoci od bídy. Vzali to zelí. Vyvrhla sa ze všeckých. Ona je enem na : vzatky (ráda vzáí za zvyk. val. vy vltnú se =: vyplynouti : vyzvala zídla se vyvltne vývratno: lístek. až N. vyzíblina = hubená. Hledí na vzatek ty vyvza teplo= vrzáním. vyulápi == nco hloupého vdti. výtyk a ja = Obilé vyzimovaío zimou). val. vyzdravnú okáti. val. dovádti Chlapci. pomaly Jak's to (tu se snadno vyvrátí) provésti. vyvi . To vzalo penz (stálo). z — vk ne vy zpytuje (auf den Grund Co to kommen). 1.výitka budu za to vytyk. vypravovati ! ke kuatom. val. kráva vyžrádlo vyvbíl? sa žúvá (dostává ze žaludka vyvrhnú chlagen al.: : — vytrta^^^ vybiti. 19* . vyzmta: Ty tom vyzmtáš! (= dáš). mti =:: pomalu zapomnti. Ide do výžinku.zíti. vyváat=:l. vy vála sa z dluh=zbaviti se. 291 vyzimený=: vychládlý (svtnice když v zim). vybaviti. = vyplila. Vzala chu na Spánek na vzat. v nebo vc. val. val. si co u koho == na dáti. nevyváajte. astým 'Iveí otvíráním vypustiti teplo. vyzváa komu -= vybiti. odkud = Ze vysvoboditi se. vyži vyzut. vy vazova = utíkati. uh. na p. las. suchá osoba smr. vypadnou z kapsy vytrúsi z papo- vyzimova (vyhynulo vyzíbtý. vyzpíva€ jídlu). niladí ptáci z hnízda vy- šlovou „vyvedenei". je las. : m 2. vytrúsi peníze = . Tu je vyvratno. vyvrznú z eho r^ vybednouti vyžúvka vzatek : = co kráva vyzuje. z nesnází. vybiti. : = aus Art pežvykujíc). žúvá z pod kabátu (cpe ven). úvr zvi = na sa: = vycingaf. podšívka sa vyse. vyzíbtý iieb = vzí Nevím. Všeckem jednako vyzmtá (málo tomu dá. vyzubovaC yvede? (co toho pojde). z vyveti sa eho. = vyzut Kráva trávu výžinek = nádenka ve žn vyzvat : komu = vybiti. kvoka by ti vyzobala. vyzimovaný = vyzizova: Plamének vyzizovál . (mladí ptáci vyletli vyzpytova emu = Tomu lolaš.

laš. zabrat = obsáhnouti laš.zanesená bahnem. — Zabyli zme na „Tež tu zahaa. val. zabrcaný = zaházený. laš. = : zapomnli. budzený to = zababúlaC búlaj = = zaobaliti Zaba^ je zaby meškati se sa : = Kde zabaviti se's se. = podnesená vodou (srovn. tíka zabliskovat. za- sa dobe do háb. Zabít by sa za masem (velmi rád maso). lovk je zazapomnlivý. zabylo = zaháa : „Tu vtru nemáte?" laš. uh. glén. zaandra = zašplíchati vodou. laš.i zaby: Tam rozleželo se mu. zábarka záminka Bere si zadmuchnú := zafouknouti To svtío zadmuchnme. Zabud se od rána do veera na šenku. n. zaamši: Nlza verbarikadirt). = udupati zemi kolem Dy to nmožu vzíti). : mnoho obleku. zábobon. laš. rozebrat). glon. . aby tam nechodili). jednou rati se zabrat sa : = zamysliti se. šlená zábobonka smyvc. . starosl. všecko zabrat (na kolku v ní vraženého. povra. drobné promniti: Zadrobíl ptku. zaboené Hledi z. dyž si zbáhne (když se si mu za- Ta to zaamšiC (za- chce. Do sebe zabraný (zamyšlený. zabiják = lihovina velmi . Neml sem peníz za- silný uherský tabák. val.. laš. drak) laš. laš. laš." . zabluka se zatoulati se. když smyslí). : všecko je zaamšene (verrammelt. šaty laš. kdo se mnohými peinami pikryl. to zabonil. zahaba = zavali hábami Kde : sich zu Herzen). náruím zaguma stál. hraditi. zababuši == zavázati šátek pod bradu a cípy odtud do tyla. pomluva. n. zacafraný =: zašpínný. zabachtaný = kdo má : na sob laš. zapov v lese. zane- : (^zzziz smok. val. laš. tým. : zafrajmari zašantroiti. jako mok = zafrahái zagarazdi áditi. zaboni zapomnti Ja sem = = studna . sta- Zabraía sa nad tým (nahm zagyzdný =z zanešvaený. hlen). silná To je zabiják (silné víno) též = zados =^ dost hnoja. by pevné val. zabliskova = zhlížeti: Na = škared. zabit ': To ho zabilo = pivedlo ta- zadrobi = velký na na mizinu. mu to zahájené -^ louce. zaglanný pluh = zahlinný. dosti : záminka. Zadrobte mi! (dejte drobných). = zábarku. se ani hnut. Nezabíraj sa nad mám val. = = : zasmetiti .: — 292 Z. srvn. bajka. lúka zaboenec škarohlíd. laš. zabáhnút Dyž sa mu zabalme. zádrapka val. tam dotú zabýí ? zima. zaaclirovati. zahabané ? zaházené. p. = zábarka.

Zakopal sa dobe dail. v chraptím. val. . zakládá záhumeák = kdo bydlí za humny nebo kdo tam má pole. zahrbol- — uh. tma zašla. . zahybák kudla. zakludi-^ zavésti: Kaj zazákopa píkop. záholivý umí „zahnaf. uh. laš. západ Už je slunce skea sa. kdo sklíen. zajda — - bemeno. zachodi: Zachodiío s tým mlékem zachopta = obchod sa mn dobe se zakopat s se: 1. 293 — záchtivý = = mlsný. Sem za- chraptivý. [val. lesi. zaklajn na besed se. nemže. je zakíbená . zachubolený = zamraený nebe zahíadi zahladiío.vyrostla ochranu)." = piinlivý. uchvadz = utíkej zajít: ! cova covité se kam = po cest zajeti. zachoené dobyta zachríplý chríplý — nemocné. laš. laš. když hlava páry. val. zajatu vedlo. : zako- na z. Enge zahrbolcova . kivák. nše. val.. se zakopává laš. = Potem se to za- íovk. nepošío = zásobiti se : Mope- síme sa ude- z. zahrabati. = „zabazuje". vaí. nco laš. kdo nemá nikdy dosf. laš. že neide. Boty na trhu koupené. sa sázka (die Wette). =- hrbol- Noc. zasedti = : nad záchodem. tak : V takovém zle se nám Být velice z. val. zajikat sa = koktati. zme zahodi sa kam = zajíti.o hrbolec na cest vozem zavaditi. Žatým ho smr zákalec záhrdlitá sklenka obyejné „sklence" bez pati. val. zachystat sa aby z teho vertuschen). = mošna. na svátky. val. =-^ zakládat: Kvt v ovoce. zajatí: byli —- zajeí sádlo i zahnat" na chléb na šaty = vydlati. brknouti. = -. komu : se všeho chce. val.— zahatný najedly nezahaténý=-koho nelze zahati. op. 1. dobe mi to vypadalo. zachlopi pivíti. ==: zalituši koho silným ením zabiti. zaheba. Cosi ho zašlo. rozbolí dýmu nebo = zaškrtiti. (zatajiti. 2. tým handlem On 2. = zakráa ho (bére = pišel na mizinu. dvei piraziti. zakíbi se: Réž sa už pkn zakíbila. mne zašla nkam v láhev (proti hrdla). si zajaina ené. = m val. zahebova = = brousek na zakázka = objednávka šité chleb. si zajatý = nemocí val. podl. zajímat koho = in die zajdák treiben. v chumáky (kíbky). zahoe z zahrdlif. Dycky to zakráá (omlouvá). Zajímaj =. = zastávati Zakráá : zapackova. = za- záchod zachlošit = zabiti (prase) uh. = perozuje když se nž zavrací. [kludi? laš. základka: vyjeti pípež na pomoc.

zalett : Já tam zaletím = zana néni nic z. uh.) (usilovati. val. f. do Zl. základ (fant): pikryti. laš. závj snhu. = dobytek : = sázka. hodn vyrostlo. bhnu. ozdobiti. zakúí udidlo. val. zapadnut koho Zapadla ich tam. zapáit sa = zalíbiti se. zálety zamží oi = zamhouiti. zámraz : Zito seté na když zaválený (pes). zákrut n. po zasetí hned zamrzne. zálety. zakuri v peci = zatopiti. laš. laš. zabiti (prase) zamuždi : laš. zardly lovk. sa zaonail ^ udlat z. ich vychoval. mreu (omdlel). zatepnút = zabíti galarrda: (králíka). 2. [las. za- zakypa Všecko zakype vápnem mrzglé = zastíká. zabiti (Garaus machen). val. žala vat = dopalovati. = zádr v devné nádob.: : — zakrnúsený zakrnlý. kam slunce op. val. zalhavku. zalhávka = zábarka zanés : sa: Ai malá noška sa dlouho mía vodu. že pro svoje Yerantwórtung dti nebudu : sa o to tak zapaluješ: (zasazuješ. (-i. [Zl. jako pole v lapai. Což sa budu zadrápati. zaonai ale též ^^ popraviti. založit se eho laš. Zl.. die zapalovat sa palovat! zame MysHm. = uh. zakúlaný r. = Mj zámyselný = podnikavý zamútná voda zakalená. zapálenc — : zapálený. ostalo Zl. pjde na nese. zamarašený = zaprášený.zamazaný od koulení. tvr). že laš. zaod = záloh =: sázka. dobe sem z. záluplivý (putna. zamatle. áe založil do teho. z atuši zapadnut ztratiti se. zákruta 294 — = oklika. dozírati ! lený v šátky. zamrhanec zamrzglý: ovoce omdlíti: za- zakuza koovi ^ : = zakrslé jehn. = zakrsalé. val. se zaosái sa val.) Co zámluva =. když ji má = Chodí aby oi zamžíté. která zádry. = postihnouti kde zmizeti. by se v louku promnilo. blata --- zamalaš. = dáti zamatlal. zamuchlaný = všecek zaoba- = zamazati. úpk. sa zamakaný od zaný. Jedla sa zaosáila = Už to pivezu všecko. zakvasit na chléb = udlati kvas. padajíc zavsila se na jiné stromy. zanese = obtíží se.) . (zami oi). = devná nádoba má zálupy. dyž už sem Rolí sa zatúilo. zajímáš se. Nzatavaj laš. laš. zalapat laš. zamatlati. zame 1. uh. zaškrdlý. zalúi když osení zálup sa: zápa nedosvítí: oslúní. oi zamhouiti = = zaku zajel : Ková koa — mu. -r— záíomka vsaditi se. m žadnej zámluvy. laš. ikata. = místo.

295


zapený
:

zápaly ^= ervánky: Veliké zápaly, veliká zima.

vrata,

dvei

=

za-

strený, zavený.
:

zápar

= zapaení

Jak

bud
si

zapustai

si:

Nech dti, nech

tak prše a slunce do teho sviti,

trochu zapustaa

= zadovádejí.
z.

pijde na kobzale zapa,
se a budou hniti.)
las.

(zapaí

zapustatný

:

Bylo to

== za-

rostlé lesem. uh.

zápas

:

kde

je

pkná roveneka
ovce sa

zapýi

sa

= zaervenati

se.

v behu,

tam

je zápas,

ej.
zarobi,

zapasu, val.

zarába
si

=

vydlávati,

zápaskovat

=
1.

zápasiti.

val.

laš.

uh.

zapei —
schallen),

zahraditi

(verz.

zaadit

pepei

(pehraditi). Za2.

(=

rady).

= Nevím si s tým Nemožu si zaadit
„pomoci
ke kráv."
== založiti, ztratiti.

pei

dvei

=

zazdíti.

zakoe-

na krávu
zarati

=

niti se (strom).

nco

zaplešit

:== 1.

Zapleštíi dvei. 2.

rázn zavíti = oi komu z.
koho
si,

zarazit:

Oves neurostl, sucho,

=
z.

ho
nas

zarazilo.

zamazati,

podplatiti
zabiti.

3.

záida
las.

= zaízení,

koho,

udeením
si

(v obci)

poádek U nni zaidy (poádku),
:

zapoja

=
1.

upíti

aby se

nco

stalo.

val.

zárobek
zápas.
2.

zápole =

mírná
se

hádka

:

ml
:

s

ním
sa

zápole.

= výdlek, laš. uh. = zárove. zarovno zarúdit = zanésti, zacpati neblátem
a
p.
:

zapotroši
pozdržeti

kde

= déle

istotou,

zarúdná
z.

Zapotrošíl sa v hospo=^

d.

Zl.

úra. zarst

=

plevel:

Ten

vy-

zápov
pásti
:

kde

zapovdno

trhávajú. val.

Voly byly v zapovdí.

zarúšat šaty
které

zápovdní
nesmí
zapracovat

voda
si
z.

=

ve

zarúti
zárypa

= zamokiti rosou. = zasypati.
^==

chytati ryb.
:

hluboký pikop,

val.

Nemožu
vydlati.
:

si

zarýpaný
rísaný,

=

zaškrítaný,

umu-

kúska chleba
záprašky

usmúraný. uh.

n.

výroka
v

ote-

zarzavka, zerzavka, zrzavka =:
stojatá

nášky
svátek,

za zemelé
las.
:

nedli a ve

zasedavé

voda oxydovaná. las. hrušky které

=

v

zapravi se

nho
laš.

zapravi,

Jak se nemoc do smr ho npusti.

krku „zasedajú," ostávají dokud
se neuhnilií.

zasíplý -- chraptivý.

zápraž

na jednu
den.
laš.

= 1. zpežení: Vaa z. = na jednou na celý
(jinde:

zasnú ^^
zastat:

usnouti, val.

1.

Beka
byla

zastala celu
veliká

na

jednu

vý-

hradskú,

co

tak

=

pažku).

pípež. uh. zapít sa koho = zíci
2.

ležela po celé silnici
se.

na

pi.

val.

2.

pekvapiti

= Zastal

zlodeja na

!

:


komoe.
na
stane.
3.

296

= býti
Téj

s

nco, míti co
nezastanu
zastane

zátoina
pole,

starosti:

práce on neza-

zatrávený

= v ece. = travou zarostlý
vír
p.

Toho

sám

zemáky a

(neskonám). Ten už

nco

(vykoná

ádný kus

práce).

Všecko
val.

zatí sirkou ve slám zatrousi a

stodole,

ve

=

tím

zapáliti,

sám mosím
zástava
zastúpit

zastávat.

zatrousi
v tle.
páliti:

= zácpa
:

=

z neopatrnosti za-

ZatrúsíC
sirkou).
I

ve

stodole

(z

devná

rozeschlá

dýmky,
zatrúsíš

Daj pozor,

a ne-

nádoba horkou vodou se zastoupí, že pak už netee. t. j. srazí se, kdo má mnoho zašacený

=

zatupi ddinu, val.
potkány a

= potupiti
p.

:

Zatupíttým

šatstva:

byla zašacená! val.
sa = zašpiniti
se. val.

zátvor rr

pas na tchoe, na

zašípa
i'aný.

zaškrátaný
val.

= uškítaný, ušmú-

zatvrda:

Turky

už zatvrdala dech zatýká

zaškudlé prase

zaškuti
vyvésti

= hubené. = zavrbi, zaškvai,
:

=

zrála.

zatýka:

a

(praví zádušlivý). val.

nco

Ten-

škutina

zas

zatynú zaty
zadusila.
:

= zatonouti
laš.

:

po

ko-

cosi zaškutií. laš.

lena do blata.

záškvara

= mrzutos,

hádka,
(s

Hus

zatyla

= tukem
laš.

se

hnv: Meta na
kopce), val.

u

záškvaru

zautek

zašuchtaný
zatarasený

= umounný. = zanesený zákopa
:

= zítek,

zavadnút:
je sucho.

Obilé závadné, dyž

smetím, blátem a

p.

val.

závala
zatarláš.

=

erný mrak
:

:

erná
krk.

zatarmani:
manit?
(zaratil,

Kaj'8

mi
val.

závaía

šla.

val.

podl),
pes,

zavalený

za— zaju:
zaa: ved
zatína sa:
se strachy, val.

husa,

kráva

zavait

nkomu nco = zašan-

= opuchlý

z.

zaje (otvírá hubu), val.

troiti, odbyti.

ho zaal.
lekati se,

zajika

pekážeti, v cest zavaza Uhnte, nezavazajte nám. býti.

=

Di nezavazaja!

zatipka

(zapa

= zacpa) =
zátvora,
:

zácpavka, na p. u
jíž

kamen

býti.

zaveeif sa: do veera nkde Zaveeíl sa u nás. val.
zaveruši

se zastrkuje trouba, laš.

= nco
toho

nkam

zalo-

m

zatlaiti zatisnú -" neumakej. laš.

=

Nzatisni

žiti,

podíti:

Je to kdesi zaverunajíti).
i^=

.šené (nelze

zatisknú hubu =; pevn zavíti,
podl.

závs na okn
v pant,

co

vpadá

zatka ^=
(špunt) uh. 2.

1.

zacpati;

zátka
za-

okno zavšuje, laš. zavés: Dyž sa syn žéníl, zase

na

Okýnko nebylo
laš.

vedl

mu

otec

chalupu (vnoval,
sa,

tkané (zastené)

odstoupil).

Zavedli

jak

by

S97


záživný
vyhledati.
:==

chtli

neeo
s

kupovat

nic
s

(pišli

do

kdo

si

umí živnosf
(voda,

domu
úmysl

tou

záminkou,

majíce

jiný).

nezavodím
zavedeš?

zažúený
káva,
v.

=

zakalený

nezadávám).
ipoídíš).
zavést' se,
šiti
si,

Co

ú

žúr). val.

zbai nco =
zorovati.
se!

znamenati, zpo-

zavodi

se = pospí-

ponáhleti se:
!

Zavete
laš.

Zavo sa honem
velmi
si

Cist
val.

sa zavodit

pospíšil),

zbajda zbaíácha zbavi se

= zmysliti nco. = zmysliti. = zabaviti Chvila
laš.

val.

se.

závis

nad vodu

=
to,

chrastí, val.

se zbavi (mine), laš.

závistno je
val.

mu

dyž vidí

.

.

.

zbrky := ovoce
nápad alé a posbírané.
zbestvený do

se

strom

zavíšit

pole

=

postaviti

na
Zí.

eho

= navyklý
:

nm

vích od škody, zahájiti.

emu,
laš.

bláznivý do eho, dychtivý,

závitek
tahují

= sochor, jímž
devo

se

pi-

etzy
laš.

na voze naloženém.

zbíhat koho

= shledávati

Pa

závitkovité
fv.
t.)

= poslunité

celém trhu
hajíce

zme vás zbíhali (bsem tam hledali, shánli.)
:

závodn
val.

dve = vábivé, vábné,
:

zbi: Zbilo nám=potlouklo. uh.
zblinka ^= smetka

Plove tam
z.

zavon = zasmrádnouti Maso
zavonlo.
závratina
:

ve

vin na

dn

jakási
se

zbíra se: Bude

nám teba

Ma

tu rolu v také

z.

zavratin

=u

=

jíti.

laš.
:

lesa,

kam vzduch
se

zblknút
skajíc

Svíka

zblkta

= pra-

dobe nemže
zavráti se:
vratila

ani slunce, laš.

Hlava
Mole
sa

mi zalaš.

dohoela náhle. vláknité. zbtovité maso

= dostal
:

jsem závra,
v

zavrhnut sa
v
kožuše.

sa zavrhli

= = zglýa = zbouzeti. Zbozbobrova = spadnouti
zbtýa
:

Stoklas

zemi
o

brovát ze schod.
zbojstvo

<ama od sebe zavrhne každém pleveli).

(tak

= vražda,

zbojnictvo,

hrubstvo. val.

zavza
ujalo,

se

:

Obili se zavzato
laš.

=
zá-

zbrojstvo
zbuj

—- loupežníci,

val.
laš.

zakoenilo,

zazavdániC

nco

= dáti
na

a

coll.

f.= zbojníci,

zbúi
zbušit:
zbušít
!

sa:

Jak sa vtr zbúí,
val.

vdanek na nco.

tož chodník

zazdž:
zachytil se).

Zazdžiol

trnu

zade (zavje), Na tom zbusíš!

Ten

Zazdživo to do po-

(vydlal, iron
:

=

nic).

toka (zabíhá). Frýdek.

zbúzat ^- zbouzet
(shledáváš).

Co zbúzáš

zažimf

:

Kobzole eše v zemi

zažiiha := bude jim

tam zima, nelaš.

zby: Pacholek

zbyl u hospo-

porostou pro zimu.
zažit"
:

dáa
utéct.

ai

na

druhý

rok

(zstal).

rfil zažit

rozumu a

Nemohl tam zby

= úby.

: !

298


ukrásti
se a
;

zbytkova
teníku
laš.

=

dlati

zbytené

z.

se

= zmizeti
laš.

:

Zdybnul
laš.

vci, dovádti: Nzbytkuj ty zby!

nni ho. zdygnú
zebranc

= klopýtnouti,
^^^

zbýva
zdálava

platy,

povinnosti a

= veliká = zpráva: zdání
.

p.
laš.

Findling,

Bastard,

vzdálenost
Dostali

zme

zdání, že

.

.

podi.

zebra se sejíti se myslim nzeberem. laš.
zejí
zešto.

=

:

se

zdait sa:
zdailo
se
ít

Dyby

sa
se.

vám tam
Všelico

sa

:

Dobe

sa

nám

to

= pihodilo zdaí = pihodí.
zdá
sa:

Sak sa ti to kdysi zende. zelha zemáky zeíhaíy ne:

=

Co

sa

ti

nezdá!

(co

povedly

se.

„ti

napadá").

Ani by sa nezdálo

zemle
zmele
s
!

sa:

Chlapi,
se).

cosi
ví,

sa

(ani

by nepomyslil, neekl).
val. laš.

(stane

Kdož

co sa

zdavka

zdávaový
zdechlák

= na

=

slov.

zdavky.
:

zdavky
val.
:

šaty

ním zmele. zešemívá

sa

zdáváno vé == svatební,

zeškorpi se
je z.

= sveeívá. kým = pohás

= slaboch
:

On

dati se. laš.

na
aby

prsa. laš.

zeškrknú
laš.

se:

Ze susedu ze-

zdechnut

ohe

Pidat kúsek jalovca, nezdechí. Zdechío mi

škrkly srny še trochu

= pohádaly,
se,

to (vyhaslo v dýmce).

zeškýi

se

=

zeškorpiti

zdová',
nti, utíkati.

zdrešova

=

uhá-

povaditi

se.

zešuška

se a

kým

= tajn
se
:

se

zdéši

sa

= dáti

se

na déš

umluviti.


laš.

byli sešuškani

(tajn

Možná, že sa veer zdéší. neúrodné pole v 1. zdrap

umluveni)

=

zešuvie

= zbortiti

Deska

behu. 2. staré haraburdí. zdrapova -= upalovati.
zdrhnut =^
viti se
:

na slunci zešuvíeía. zetí sa =^ pohádati
vymlu-

se.

1.

utéci.

2.

zeví
voda. val.

:

Vojna zeve, jak v hrnci
Chlapec

se

Ten sa ze všeckého zdrhne udatn, val. zduno zurba sa zbrcha se, zveti z nemoci. Ze sa's peca zurbát

=

zezrnf

:

na

služb
dobrou

=

zezrét

= zjadrnl,
:

sesilil

stravou, val.

(zdvihl a jdeš), val.

zdúva

= utíkati =

:

Ten zdúvál,
se

zaži peníze, výdlek ---- spoAni toho nezežíjú tebovati
nespotebují,
val.

až sa prášilo! val.

zdúvi sa=zbortiti
zdúvená
zdúži níek bude
(zbortná).
sesiliti
:

!

Deska

zežváchat

-

snísti.

zežvachlat šaty ^^ pokriti.

Sak on chas-

zgáat
uh.

= zblýat.

Uh.

Brod.

chodit, až

mu

trošku

nožata zdúžá. uh. val. zdybnú komu co tajn

=

vzíti,

zgazdova- - zahospcdáiti. zgebnu =- zdechnú.

val.

:

299

zglomek chleba ga val, kus. zglunda sa skriti se zgíundaný ležet =^" skreny. Dít v peince mívá „hlavu zghindanú"

=

zhodn == státi
dobe
vypadati.
:

se

„hodným'^,

=

;

nerovno položenou)
:

val.

zhodi zhodít 20 kr. na lokti (slevil). Tož ten grejcar nezhodíte? Nechéí sem ím toho zhazova
(hanti, abraten).
(složiti).

zgrab Tak mnú zgrabí
::=

zima

Zhodi

z

úadu
ti

lomcuje, drobí. val.

Zhoá

a

z

radního.

zgrablý -~ skehlý zimou.
ruce zgrabté jak kolky.

Mám
(po-

Jezuité tyli zhodni.
svatí

Všelikeí

zhodni

(jejich

svátky

zgrbnú
tupn).

:

zhasnouti,

umíti

zrušeny.)

zhoák

=

peeák

=

peený
[val.
(v.
t.)

zgrgnú
zgrýfi

= zgrbnú.
val.
vzíti,

brambor,

val.

zgrýfa= utíkati,

= zpiznú. zgrýpa = zgrýfa. zguhravý, zguhrák = lakomý,
val.
val.
1.

zhorcova zhorknú:
(ist

= zbobrova = pohlavek,

Hlava mi zhokla
val.

heiss geworden).

zhívanec

val.

zhrknú

sa

:

Zbrkli

sa

kole

zgybnú=
zgyblo
ti

vzíti ukrásti. 2.

nho

(sbhli).

= selhalo. zgýa = zhaba = úkradkem
zhána=^l.

zhrzi
vzíti
:

sa

n.

zhrzbi
dobytek,

sa

--^

utíkati, val.

zhroziti se. val.

zhumplova
pole

:

dm,
[a p.

to zase kdesi zhabál. val.
shledávati:

=

zkaziti, sepsuti.

Léky

zhurda

= zburcovati.
vši,
:

sem zháaía. Co sem sa vás nazháál! 2. buditi: Zeže ho! 3. las. dovádti Dti zhaaju. zhazova se u. zhoova se
:

zhyd=Ge8chmeiss,

blechy
knížka,
val.
2.

zhynú
motyka a
zigli

=
p.

ztratiti se

tam zhynula,
1.

=

-

utírati

okno).
3.

shodovati

se,

srovnávati se

:

Zle

mazati hlavu masným.
vyziglihi

mydliti

se zhazovali. las.

moc mýdla.

val.
vítr,

zhla
kde
se

= prohlube
.sa

v

potoce,

zihne-=jest ostrý

ožihá.
|val.
laš.

voda toí.

zimavo
n.

= studeno.

zhlédl

penzom
:

na pe-

zimni: Zimní

m na hbet
= udeiti
!

níze =^ dal se za-slepiti.

zhlédnos

Nemá zhlédnosti na

chudobné. Aby

ml

zimný = chladný, studený: voda. peenka, laš.

zhlidnos nad

našima dtima.

zii, zingnú
f e.

pstí

zhtupnú --^ zblázniti

hlupn

n.

kladivem, zing ho.

Raná (stelná)
a

= blázní,

šílí.

laš.

zingía.

Tak

to zinglo

zhnilaí =:

jistá bílá

plíse na
las.

zinžet:
zinží,

železo

zhnilých kmenech stromových, val.
zhnilák ^= zhniloch, lenoch

když se

na

kov vbec udeí ním

tvrdým.
zingra =^ jiskra.

zhíiilai

= lenošiti

laš.

!

: :


zípa
zipu.

300


zloin
laš.

=

tžce dýchati

:

Sotva

= zloinec,
n.

val.
zlý.

zlodušný -= zlého ducha,
:

zipavý ^= chraptivý

hlas.

zivka, lup ka,

mžurka oima
z

zlupnú
Ztupni
to.

zlypnú

= mžikati,
zja'
:

=
2.

snísti:

nh.
sta

Ti

toho

tisíca

zlý

=

1.

rozzlobený (iratus):

p.
zlí.

zjala pro sebe (strhla).

Dnes
Boty,
z.

mamnka
hrnec a

špatný

zjédlivý

muž

ir nedobrý, uh. sa

(mahis jest ne-

zjevi:
zraditi.

Nechéí

-= pro-

dobrý).

Já vám

nechca

na

zlé

(radím dobe).

zkabražený: Hnát sa do práce
jak
z.

= steštný.
:

val.

zkaz

Všecko

id

v

zkaz

=

zmáhat sa zmáháte? val.
kotiny"
(zelí

= zpírati
zemák),

se:

Co

sa

zmakotit pole
pí.

= nasázeti
ímž

„maský[val.

na zmar.

zktkova:

Ty's

mi

ty

niti
val.

ZI.

zklkovál! (pomrvil, zcuchal).

zkolenovat, ochromnouti podagrou To praša
:

zkolenova

=

nám ekolenovalo.

val.

pomásti nkoho. zmargoti zmaškrti n: zmlsati, val. laš. daremnina, pletka. zmata zmatek: Piáél na zmatek

=

=

=

zkeha
mrznouti.

na

zim

= kehnouti,

na mizinu.

zmati^^ zmaiti, zhubiti,
zmehnú: zmehto mu =

val.

zkrnubi (srvn. krni): V takovu zimu oves zasety eše v
zemi zkrnubí (zkrní, zteí).
laš.

selhalo.
snísti:

zmés

=

l.

ukrásti.

2.

Všeco zmétl.
vim,

3.

Kolera ho zmétla.

zkýši

sa:

Mléko

zkýšilo
srazilo.
val.
:

= promnilo v „kýšku," zkynoži = zkaziti, ztahodi sa = smíiti se
sa

zmía na s=: zamýšleti: na zmírá. Nezmíál na


nic

dobrého.

Sotva

kdy zlahodíme. zíakomi sa na co
(v.
t.).

e.

= zhlédnú
sa
zhítat

zmata~ 1. hloupá, pomatená lovk takových eí. zmráša sa: Zmrášá sa jak
2.

sa

opíca
sa:

~

ošklebuje

(vl.

smršuje

zlátat

Nemožu

tvá), val.

na

micu
zláža

žita (zmoci).

Nemožu
Nziažaj,

zmrgnú
zmrvolec
koltún.
laš.

= vzíti tajn, ukrásti
laš.
--^

sa na to zlátat (erschwingen). Zl.
=r:

To dávno kdosi zmrgnul.
zplštné

zbouzeti:

vlasy,

ogare!

laš.

zlehknúí" -— státi se „lehkým,"

zmudrova
drovál?

:

Jak bych to zmuvyvedl.

lehkomýí^lným.
zleja
~^^--^

— chyte

leják,

lijavec.
i
:

zmyksi
ziti,

zleté
zloch

= spadnout Ze zletía.
= zlý

=

roztrhnouti,

zka-

val.

Zleét z hrušky.

A

nezletíš
laš.

lovk,

dívat sa

zmysle si: 1. Zmyslél si potam (^^ „napadlo mu").

: :

301

Co
si si

si

zmýšláš? Ja
si).

di,

nezmýšlaj
:

(nevymýšlej

2.

uh.

Nemožu
zmýšla
3.

= plevy zonai =
zóna
1.

konopné,
zkaziti. 2. pobiti.

zmysle

o

nkoho
znait:

= zpomnti. = ukládati.
puntík.

B.

zamazati (zonaený
zore
zorí

= zablácený).

4.

pomluviti: zonail nía. val.
n.
se.
.

Už toho málo znait

zorilo

=
se

roz-

(znáti).

Pták sa v

povtú

znail

beskuje
zorky

uh.

jak

erný

tá réž (málo vychází). Cosi sa

Málo sa znaí mi
den

v.

názorky.

zošídi
ida).

sa

= vystídati

:

Za

znaí (nejasn vidím) Enom sa mi znaí ped oima (Schein haben).

sa všeci zošídíja. val. (srovn.

= znamenaný. znak, znaek = trochu, kousek
znaitý
Donesla znak slamy.
Bylo
teho

zpajdi, zpajznú=vzíti, ukrásti.

zpamata

se

=
=

z pamatovati

Nmul

se zp. (nemohl okíti). las.

enem taky znaek,

las.

znaky

= pentle

z

malovaného
Nepopálí

papíru, val.

zpanoši se: Nechali se žida zpanoši (zmoci se), las. utíkati. zpazdrkovat
zpesti
kaziti
se: se = zepsuti
se,

znaménko
se

= trochu
ke
s

:

poale

deska? ^No znaménko, nechsi?
ta
se.

co

by

tam

Un

by posluchal,
druhé,
to

jak

pijde

mezi
sa

se

známi známi
se.

sa sa

komu kým

= = seznahlásiti

zpesti laš.

zpína
vati

po

em := dosahozpítka

movati

eho

:

Zpínál sa po jabku a

známit: Já sem to známita
ohlašovala.

=

spadl.

zpítek
:

zna

= umti
tlíti
:

znajú plut.

zniku,
cosi.

Nemá nemže se
:

= nemá

zotaviti, val.
vzíti.

za =
znáti
(nátchu).


sa

tu

z piznú

= kradmo
:

Kabát poznaný.
sa

zpohlavkova nco

= leda bylo
mi
to
si

=

dostati

nátku
val.

udlati.

lovk

znátí.

zpomn
zpomn!
zpomnti.

Dyby

se

znevid
Dívka
sa

sa =^ znelíbiti

se

=
laš.

kdybych

mohlo mohl

znevidla.

dala

ju

pry.
z nik
:

[zniku.

Néni
a

o

nm

vidu

ani

zpovýkat := verwohnen Matka dti zpovýkala. Dcko zpovýkané.
:

zohavil sa na
sf

pentliky
je
sa).

= dal
(srvn.

Zl.

omániiti
sa,
1.

ukradl

zpoza bucka hledt
(jako zbojník).

= posupn
Dvei
obilí,

zhk^dnú
zol

zlakomi

=

hrubší smeti,

zazolený

= umazaný
vyky
a

chamra; (na p. od

= pející. zpua = aufquellen:
zpejný

snhu).
10

2.

dti (pezdívkou).
obilní:

zpualy. Zpualé

okno.
:

zon == pozadek

mám
toho

zpdnt
zpurák

= stuchnouti
je

mic

micu

muka zpdní,

zpdnlá:
zpurný.

Zl.
laš.

zónu. val.

= lovk

val. zvrtnut sa eho = zpáiti se. = svedli zvi := na zvést úvr vzíti: to na. se ze škody. Zl. míti í podobu a povahu Všecek sa der se (aus polehlo. zvrhnut sa po kom=: 2. : rampouch. = prožiti obilí : zvrat. tam žádných zda- zužitkovat zužitkovat = probil. zváživo = bergew^icht laš. zvíe dáti ! vbec. = Tam zvíecí koza = jelenice nebo se. zradit = prozraditi : Já ta zra(vy- zvés sa na dím -~ povím. se: Je = uzda. 2. Brod." laš. poledo a a svatveir ve tvrtek po svat- štm. Zvrhá sa toho n. zuna rua). svitám. zvetíí. hueti (syn. srostlé. požaluji na t hrožují si dti školní). zybák laš. laš. sebrati se Ten sa zahýbák. ve fukaru. oraka desnísti. sa zvtadova zveti se opav. ztrnit sa = — na Valaších ráno se zvoní „de".: — zpustova := zkaziti. zvoní se . 1. . val. zuberek = sýtko obílí. zvonit zvonit se. veeru velkým zvonem „štvrtkovo^. zvongel sa to. páí schlagen) sa se: 4. zrostlík. v zim zvonoviny roždí. = stechýl. v pátek v 8 hod. poídíš. zvrsknú zvršiny prst ::^ Zvte mi mrku muky mu plátno. se zvalito zvalita = iti se. zvíit sa kom = pomstiti = zdivoiti. = vykikoOrt: jímž se istí laš. zvrhl": zuby = zhodila. zrupi=nco kaplavého zturi zubadlo zubaté svítí. 302 - zvidit =^ vypátrati. : Uh. njaká p. val. z. obyejný. laš. z toho— zpíká se. se : Za- zblázniti se: Div sa nezturil. zvali. = divoké uh. dv jabka. i Z toho porunictví Zvrhlo sa to na našeho se zvrhl. zradlivo nebezpeno is zradlivo. zvorýga. val. podl.toulati 2. Art mend. zajíc. „ patko vo. všecek zazvonny.slunce = které laš. Sak my sa zvetíme. zamazati laš. pod).uché ale neheje. : Zvít sevíti. 2. val. zvt hrách zvetit sa = zotaviti : = utekl. (z = vlády val. zkazil 3. zrundi práce sa: Zrundito porundilo sa to = když se pokazí. kudla. = krkošky zvoía a >. nemoci) trnky a p. sich nach einer Seite hinneigend. zrostík n. vati. z eho Zvrhl sa ho (odekl se). Co 8 tým zvedeš ? = = kožená zvyajný obšívka na jamách. nabyti. jalvka dva neh- Zvrhí sa po matce. sa n. Všecko zvrat = abschloiger néni Je rovná cesta. 1. = obyej. 1=^ z nemoci. zvrec val. rumáka. se =. je srnina. eho. zvyaj. na Zl.

žibrovat sa = káceti se žhravka laš. vodou na mis to. Dáí mi . uh. pojeny. binku). žemra nkoho nco dotrn. epec. palice žihavka kopiva. žídlina za žamra n. žabinec = íní mušle. Zivú mocú chéí to mt. n. laš. = pelévati ždui I žignú žilavý. žaludek kravský má žitký = navlažený. las. píchati. stumpel. Záp. žbláa = blána. -- žádostivý i obtížný Zhnilému žár =: chalupy v bývalém lese. se živiti. užívá. žingla = tlustá. stavti se na zadní nohy: Nežab sa. val. bryndati. idu. zvongel. žír šrek. úpnliv prositi. drbei. popichoholá slov. jedlo• = kus bukového lese Ty žabnálu ! (pezdívá ukradeného chlapec vtší menšímu). ! 1. : 803 — Z.: ! . turkyového. vého kláta v val. židák uštditi. devo trouchnivé. facka: Dám podl. kdež je a vc žabnál : = žii=l. židný chtivý. pryskyice. val. s vrchu žabi sa dlati se silným. = posmta. laš. krok židný. štouchati. až sa zmotáš! -krblík: To je žgra! 2. ti žgru. = žírka. 2. mne). živá duše Néni tam ani živáka. = žídelné Mám eho laš. — se = broditi se. ži: Každý svoje pole žgarnuC žije žgai. Frýdek. 2. žgra n= živký = vodou nasáklý. žgamra : = = žrádlo žírný: žere. prosím a. = = : 1. . ' žbrunda ž. žga -— skrbiti. tupá jehla na žebrák hubené). žatva val. žigan val. životní síla žgoek " klasu Nemá val. Opav. sú žebráky = píchnouti žig ho! žiíá = lakomý . 2. všudybyl. 1. slabouká chutí jísti. laš. zvoniti. : = stechy). nežab. ::^ To s (kon navlékání žingura ženská. [laš. = že. sliz. žduši. Opavsko vých. žbrúla. mokrý. živaiC sa živák . = bídn živáek = 3. žangel = kde voda prýští: žídliny na lúce samy. živica^=l. žabica. komec. živice (=: kenu. ždúra. knihy. dobyte které dobe = žamra) žgára. živý: O živý svt bych toho neudláí (za nic. na m : Zgae na (nedráždi m. „ za žádnou cenu "). žebrova želivé = = tenká . žihadlo velí. nžgaraj vati. žabina. páti dožii^= dopáti. Vlee tyto ásti židáka. žga koho žgodío ^=^ = drážditi. val. žgamraka -== žebrota Chodí po žgamrace (od slov. - rampouch. _ báchor. la- žduchat. val. 2.

bezzubém). žižka slabounko val. = = horšiti kal. všecko vyžvachle. = n^ylek = žmylek žmot žvácha: uh. žuchlo do Ži- požuchla snkým=požertovati. neezala žvaniti. žúía) 2. Kam se pode živ nevd : žuchlat' (žúcha. Nežuehli. lidí. žúr = bahno potoce nebo žížlavé (žížlivé) uhlí ve studni. val. žu. K vyklebetí. živu kapeku. žnica=ržena žnoucí. (jíš). ty plésti I I. Živý (živá) = slabá (o káva. = mžikati.žn. žvachía klebetiti : = žuchla. kalná voda. vati. žmoli: ptactva. 931). žubrova =:žibrova: žubruje oves (když to 2. (odmlouváš. žuchta : dalekých stíbro pravda. žvaC: Mašina (stroj na ezání) hodn kupe). zemí. Co on žmurka oima co žváchá lilek. dobytku). 2. Nežvachli ty žvachto vyžvacholí val. ovšem (pisvduje). domlouv 1. obsah žaludku dobytího (o se množství: laš. Pivo jak žúr chrobakv. ! žmolíš? = chumá. žnivo =. val. laš. Co poá žubruješ ? enom zvala. 1. 2. (Práv tak ve st. pleskati. Pass. val. po- žížmo ž. . myje. = 1. živé buchta (nimra). . živ nevda Tehda co iní . mrkati oima. = hemžící Co to = ežavé. se. kde sa poéí.: : 304 žucha žvýkati toho nevím. = žový as = ve který jsou žne. To To jak jak živ néni se živo=to prositi: plativ žundra Nežundi poá žúpli = nco rozumí. pežúva = žvýkati 1. Ty si taká za I žuchta vého slova z nho je nedostali. = kalné. val. = rtu. ví. žvandra = brbleš). hoeti: Ohe žižká. 142. žvýkati (plácá). Výb. Eustachius bral se hlouposti: 3.

celina =-.) zem. „co leží rok.). do skladu (nkde íkají na pevah). lina. ana se pda s obou stran do prosted pole „skládá". op.) mkkoti (Zábežsko).*) vrSanina." Novisko (laš. 1. novina =^ pole z louky nebo (laš.. Oe se = = = pole vzdlané z vykuova- jednotlivé pole od : — tak „radlem" nebo „dvojákem". an orá pdu k obma brázdám „rozhání". slinovica fzl. kopanina Polána. Jednotlivým brázdám u Daic íkají rozvory (jedn. pda planá.). po tetím oranina. b) za 14 dní se peorává oe se na setí.) Plozina jest úrodná pda na dolin (Kel). Na huje se setí se oe tikráte a) podmitá se se (slov. Pole a polní práce. 20 . neúrodná (val.) leží".) Širší pole oe se v rozhon (Brnnsko) neboli v rozplohu (Tišnovsko). lesa. kterou se záhony oddlují. han.). která se v prach rozsypává. podvrc) (val. která se oe. piíuh) jest pole. spodní neplodná pda pod ornicíOraina jest zem. : íká se obyejn zem „Mamy najatu zem" (las. — — Na vrSejarní Ve Slezsku se *) Podmítka slov též obilí vzešlé z vytroušeného semene v první oraCce. rozvora).) vrhne. vyiiíuje (val. oraka. uh. obrobna (laš.) Prašnica = pda ídká. poslední brázda na záhon. nejvyšší Vurat na koso (orati na kosu) na brázda ve Slezsku slov skladník.. Pole po prvním orání slov podmitka. Prostedek jest tu zvýšený. laš. oba kraje sníženy. pláava. pohákuje „na ukosinu" (šikmo). planina. rola^ roli (neutr. slov výjimka (zl.) Úzké pole oe se na sklad. ulehla. proti neorávanému pastvisku Vedle pole. zorat mi pkn tu = = role poád ného (uli. potom naorává. kuovisko. ve sklad. Kuovina. setí se úhor naped povrhne ruchadlem na brázdu. Uho „co z pastviska vzdlané. vrz po druhém peorávka.) „Luka id ež po zor'^ po roli (laš. vzdlává. mrtvina. povápení.Slovník vcný.) Hon^/ meze k zemi „na troje hony ho slyšet" (zl.) Pole se obdlává. Tišnovsku znamená orati na kosmo (jako „žati na housera"). polanka kousek pole na stráni (val. pak se povláí.

Malému zá- oba píní kraje pole. Tišnovsku i j. j. do dvacítek dvacátek o snopech na Kelecku a na Laších. na jeden rok. Lichovat na západní kami nebo vtvikami. žniva (mn. 306 — se seje — Hrách na Tebísku do zavrky. šaci n. jmenuje se hrsf^ hrsti se kladou vedle sebe. t. svud.). aby voda mír- íkají zvodon (fem. b) na postat =^ napí záhonem od brázdy k brázd. srážka (Kyjovsko). Obilí. Jinde znamená se c) Morav znamená lícha b) kus pole z lesa . aby snopu na západní n. Na západní Morav pokládkám íkají hrsti. Klvkovat pole ve Slezsku znamená vláiti pole na pi sem tam. íkají sádek. co se vyselo po jeha smrti ma novy hospoda vrati obšiv. zvlášt na rovinách a) do manobilí. Morav 20 réthar nebo létar (jezdec). c) na /los^ra na kosmo šikmo k brázd. naLaších pole na svahu položeno. sami — zapahují do pluhu. Kdo stojí první je janova. i. slov. onoho slova neznajíce. Uvrate. žatva.— se pohnojí a poore. (Ostravsko). do sopek po 8 snopech na . ten vede hósera. r. kraj pi cest (Janošovj na Kyjovsku tomu honeku na Tisovsku íkají clómek. U Protivanova platí s^ z pole šest zlatých na jedeni klas. úzký záhon. takovým kusm íkají ohaly. se = : Pole zaseté se brázdí. na západní Morav „hasákuje". postáti íkají jdna.) Snop pod mandel položený slov Vrchnímu b) podmaíkají dlník. ovály. Laši obilí množí (sejí): „Co množit?" (co sejete?) Sqv.) Obilí se žne a) = poslední je „na kozi. svurnica (Píborsko). Svázané obilí skládá se obyejn. c) do uhík n. Bujné obilí se ža (ran. soci jest tam osení: chodí po šou. t. V horách pracují lidé samotíhou. až je z nich pokládka (slez. kolik se ho najednou v hrst pojme a užne. schudnica (Brušperk). kde se orá obrací. Postat (jána) „zastupuje se" po každé znovu. pokíadina). Na Brnnsku. j. zažíná do práce požatému Doba sklizn Hanáci íkají žénani: pome na žéuani. se žn^ na pokos =^ po záhon od úvratí k úvratím." Krabicí se na Frenštátsku „hrabcuje". této pes brázd n brázda šourera. vede se obhdd se do kola brázdou. pi tom jmenuje žnivo. oznaiti si kus pole slámho jedním hozením semene posije (obylícha jest takový kus pole. jinde se metá. — del (nebo do mandli. ohratníkem^ píníkem. zaseje se a zaoe. Je-li njším spáderá odtékala. kolik ejn tyi pole kroky zšíí). protože se celý snop pelomí a pehne. kociíry. na Hané podlomek. — Když oráovi pluh vyskakuje a kusy zstávají nezorány. j. ohšiv (obsev) obilí. vzdlaný (na Ivanicku).). ševy znamená u nich setí (práci) i dobu setby: dobrý šev píhodný den na setí. Laši jmenují zvratníkem. ž. t. žnou na Jáne (na jány). j. východní Morav obilí i obilí se sype. 8v^^dn^ca Na požíná. klasy za vlhka neporostly.

i. Aby nše zený netlaila. si pak se uváže a) noša (slov. c) v babinec (val. e) Plný náitek atd. Nati bramborové na Laších íkají kobzolanka. vylalistí muje (klasy od hlek). nárit (na Strání). klásím vzhru. oteve" chodí = Jakmile „se na vesno svt na Zlínsku ^cérky" /dvata) rypáku. d) do ptek po S snopech na Kopanicích. v sena dlání. = j. Na Jicku kolkm tmto íkají „sošky" nebo „podman- — ty delníky". nad míru. klásím vzhru. Brodsko. c) pípež (hm.) d) výsyp se (Nové Lhotky uh. „Obilí dalo míru". ve 20* kupu (hor. jemuž Laši íkají bnih (gen. pcháí trhat trávu v píci. .). Sklizni Valaši íkají nákludy.). Pozdji chodí nn hledanou nebo na trávu =: vysíkat trávu na mezích.. aby vyschl. Travná plachta pehodí se na záda zaváže Tomu se íká a) náitek (slov. Turky na Slovácích se okopává. se zdrhuje a zaváže.). když vyrostou. val. a j. íká tomu baran. hanácká hrs trávy.) nebo spoí (na Vyškovskj. zanáška (v jižním pipažka Slezsku). Zemáky. Tyto tácky stavjí se pak na poli po tyech k sob. „Tak že jsem dostal když z vysetého hrachu nebo sotva je oky semeno vytžili. d) batoh (Uh.). Klas který zavsiti. (laš. — jež se nevejde do stodoly. sklize prmrná. v senné žniva (laš. b) ndhrtek (Mor. dávají Ne. aby vyschly.). d) v klapinec (Frenštát). slov olamek. huzel.) ». dobytku za obilí = vzrstajícím. žito když sice tyi mice ii z kopy: matku. i m.) oborávají temi radliVe Slezsku kobzole pazurkuju kami „paziirky" zvanými. Pokosy proschlé shrabují se v kopu. hozel (hor.) seno se see. skládá se do stohu. obklasné suché se povsí. potom ohiíajii (slov. j. dívka jen se náitek trávy za tráky v ruce peho- pes záda. a) See e) se na pokosy (u Želetavy „na ady"). j. brohu).). pod míru. naped se okopávají.).). rýpat pamprléšku. kopijó. pípažek. zežind (vršky). e) do kížaíek složených na zpsob kíže na Rožnovsku. v malé snopeky. Tráva se trhá (trháky). a klas se = pak za n šustí.). t.se-li pod s ni dvata Rožnovsko. Obilí..meno (val. jemen a a pohanka na Valaších se tád.a a pod. hor.."' íkají Kromíže.~ 807 — Opavsku. Vyschlé klasy lúpú nebo zdrhujú a (na rýloch). (klas oloupaný) tiirání (suché nedrží šústek a proto nedá se Kotlaka oklasek šimbolek hlky) ostane na pálení. uh. pokaždé vysype na hromádku a ze han.. b) bemeno nebo de. a takovým tyem tákám íká se stonek („stava do stonk").. kteréž íkají Janek. pípaz. Budjovice). v hájích nebo škube (val. osustuje ohhazuje. na Zlínsku na p. V b) v sena. váže se snopeek takový jmenuje se táka. laš. Na Vahiších réž a žito napichují ) na kolek po 16 20 snopkách do roh k zemi smrem šikmým. ty c) ožel. g) oves. s pedu na tyi tráky han. n. t.

kvtu skoro neznáti. ulehlový o polovic delší obyejného. c) kopist. jehož zrní v klase na jednu stranu jest obrácerio. f) v lapu (Léskovec i) g) v apu n. III. h) v dlopn (Ústí u Vsetína). Vše. a p. co se sází. brambory. se na Morav a) réž a žito (slov. (tito Sivo pšenice a (koll.). uka. takové smsky obilní mají rozmanitá (žito s jména jemenem). (má hranatá Sadivo. Vovice). inakota. kopa atd. Litenice-Poenice.). Mor. seno v kopišatech e) (Budiškovice). listy má vtší. rychlik = o\es ovsa ranný. vše. Réž neb jarko^ réž lesní obilí znamená po výtce žito ozimé. jest (ja). Obilí a strava. luštniny. sláma" i ale „režná tu). Sadivem lid moravský nazývá co se sází: n.). e) troják. Valaši se a Laši jemen nazývá z jara výhradn) íkají zboží. okrsek (val. uh. Kukuici íká se vbec turky.. jako sadivo vše. Valaších seje Na mišanina se dvoje : i troje obilí pospolu. Drahany. se rozhazuje. b) polovnik n. Karlovice). Vedle obilí Slováci. krúpy han. Vsetína). b) kopisko (Deblín). na Karlovicích íkají gengel. Krom Tatarkn je zvrhlá pohanka. b) ryž a pšenica c) bouky brn.). bujnjší.). n) placek (Benešov II. takové rozházené kop kotú se a) kopnisko. totéž Makotou se pda kypí „makotí. (Koryany.). co se seje. turkya. (Vrbka uh.. Jicko. eovica (slov. Zito. Slovem íkají vyrozumívá se kaša.) Aby seno íká f) doschlo. (las.. Co se na zimu seje. aka^ oínvka Chachrci na Vyškovsku jest luštnina hrachu podobná zrna v luskách). co jaina eské val. ojpu (Val. obyejného jsou na Valaších ješt tyto druhy: stradk. tedy epu. h) okolica (Velká uh. íká se bez ostí a jest bílá nebo ervená. sluje makota n..). a) stíržica c) (réž se žitem). d) obilé a žito (las. mako. i) vokolisko (Kájec).) Holica jest pšenice jarní holá. d) okšU^ okžle g) kolco 1) n. tlusté slupce. spolica (jemen s pohankou). k) chobot (uh. strava trojaka a vyák jemenem d) a ovsem).). cO' turky sadivo." . oce (laš. (žito s (jemen neb oves s vikou. v Bánov tnkéf^ v Nivnici Ivanická chlopka.) znamená vše. Zábeh).)..-han. žito a pšenice jmenuje ryž)..: — stoh 3(j8 — val. malinké zrno jest ve tvrdé. posdd íLéskovec u laš. rži slov kibica (val. (^evka. co se okopává. vokršel (Drahany). val. trojanka. Kložito a pšenico (Brnnsko a záp. Spald na rýža.. (Mokov. ozimina (ozim).) m) ohnisko (Fryovice). ndvidlo (Velká uh. Klob. obilím tvrdým.

erteple (porn. .). rychlík (=ranuška).rychlík). (slov. samsón — 2. zemsky (Litovelsko) Morkovice). íkají plucar." jen že kulatá (Krumlovsko). bleoch. prešpurák. hojn zasedají). Morav plocan. tšínka. . grumbíry kartofle (pruské Slezsko) : — kantofle — — (Milotice. a han. — jablíška (han. baa. prula (kulatý). — engliák—ingliák. kravský krobót. kíaka (Opav. železák (nejtvrdší. na na sev. — cigánka (tmavoervený).). kanárek. sévají do strniska. prolna (krabatý). nekvtka nekvtuša. Morav užívá se tchto: zerkáky —zemáky —jablóška Biidjovsko).). angliák babula bobule). jánka. padesátka (modré. širák. záp. oselka. rus. prajzák. vichtorka (nejlepší). a jižn. jabka aiteple (dol. peenek. hambuák. krumpla.). panenka. ranuška. — ceška. zeleák.) herteple (jižn. val. stapá (má moc koení pod kopcem). zlinka.sk o). blencigán dovák. krompele (Drahany). již Obyejná (slov. Mor. santabúr— santybor (veliký). rapatý). kobzák (v jamkách ervený). — — kvaek (laš. klapá (jako tvaržek). síkora (drobný. kvaka jest kvak (val.) kolník (Krumlovsko). jarolimka (od jiinka. svtlovský. chatabúda (kulatý. Jména druhová amerykán^— americká. slov: polaka (Rozstání).). zemata (Poenice. burgya. a dol. bílá. muinka (cigán). trha (veliký. má modrá oka). S09 — Jmen (Zl. rapák rožek —rohlík. strmi. epy. las. turín jest „zelná (sev. šeák šestinedlka . hanák. židovka (dlouhý).).). s ernou šupinou). (han. Cukrovka: hurda. Veliká. slov. Mistín). vantuch (sedlák Vantuch je pinesl do Bruzovic). lior. cibulína (žlutý. plucna (Budjovice). modák modrák. Rábce podobna epa. rolníka žlutý). raják — rajzla. bobále (Súchov uh. havelka. apín apoch. rženka. dluhovatý. novák.š. skorý) — — cibulka — ciburka. apatá epa. tvaru^ák (apatý. polský. madlénka majdalénka (piervenalý) markytka (skorý). dlouhý.).). prusák.— — . abatý). 4. vodaka (Krumlov. vídeák. drápatý). marokánka. B. (rapatý) . jochvka (sázely se naped na panských „jochách"). plavá plavák langvér. barborák (rapavý). kovol. Jarolimka z Malenovic). uherka uheršák. berlínka (ržový). kabák (nejvtší). vyzovák. svatojánka. . Morav vokurka. slov oharek. kocúr. erveák. Okurka laš.). litvín — — — — — — plavka. Mor. kozole — kobzale (= (laš.ena hladina úhornica (Ru])rechtov). ešák (dlouhý a kropenatý) chlubna. brumbíry (St. na Krumlovská torek. seák (veliký). (veliký. val. žlutý). plaská plaskura. hor. chlebíek (po- jakbka —^jakubinka.) — sladká epa. Dýni pom. bílá nebo žlutá: rábka (han. rodovýcli na 1 Brambory. Hrozenkov). (má prostedek dravý). . sviák.) — brambory (Jemnicko.). ogurka.

Semýši jest semeno všeliké plevele.). lepavec (Kunštát)." ohni ca (hoice polní).).). Mor. kuniina kuina (na Místeku).penízk' „vika. -Brodsko).je travsko. a ve In (N. ostrva (las. tyích jedlových ty jmenuje se ostrev.). tráva dobytku „mastí". Litovel)^ Kokotice má jména perozmanitá popddka. zlátenka pozlátka je svízel uh. vyznamenán b) (gallium mollugo): c) a) svízel (Biskupice. Tršice). Msto). Lftina bytku. i) f) hobik (Stelíce).). Budjovice).). zlato k) posranka.). (Zábeh)..). popHdka (Mor. Budjovice). d) nezdoba (val. Jicku). jimiž se ezanka.)..). vtví. plevel rostoucí v bramborech a cirsium. e) knzina (ib. Jetel. ped polednem a o svainách jim pohazujf\ V. ale „chlopi pravum robsky hnv"). Jetel Píci íká se picovdní n.. e) nezbacha (uh. c) ezanka (záp.). ovsem (hor. Rezanka slov a) s ezanka paená tráva kravám Vobrok jest seka. Obruvík nebo mdtnik jest devná nádoba (slov. peniSek^ „vypadá z daleka jako prýš. Paevka jsou paené (plevy nebo Omasta =z otruby. b) smn- sama makolina"^ Vyškov).). val). ostrévka. povitka (slov. ovsík. a) povykn (Tršice. d) votdku b) tiachn („je to sama smottacha"). ostrb n.). zežinka (Val. (laš. ovcswíca =:= ovsaha. jetelina nebo jetel (han. n.). kteréž se ze zvtého obilí „cúdí-'. jménem hromadným a) c) Plevel jmenuje se tráva. má kys . d) le.). h) zeztilena (val. Šudlek.vocáska. visák (Vyzovice). b) sekáni (laš. Pchá znamená všecky druhy carduus bodláí (laš.) Opálce na Opavsku íkají též zandška. makotina to : (N. kriha.). — fíveždn íká taková vžanka = lucerka — Smsce (oves s vikou) se misanina n. Stoklasa (bronms seculinus). konopica. g) zerzavka (Frenštát).pavica (Vyškov.) pouze cirsium arvonse slov oset. Hranicku. seno a vika na Valaších a Laších suší se na rozsochatých . lopaka (-— slopaka) = = nápoj zelené. kvete modrým. Plevel v obilí. jež se suší na zimu dos dobytku = teplá voda ostru- hami veliká (laš. f) chamcha (hor. c) šudlovina^ n. Klob. ernidlo roste ve pšenici. ze semene trousí se erný prach.. „V ovsi roste . 310 — Píce.. g) chlapsky (Opavsko. v poledne a treaf). Budjovice). = ovsiha. han. hor. rapucha. Msto).' má zrnko s ocáskem" (Mor.) Taktéž hojnými jmény Perov). e) povázka f) (val..).— IV.). (val.). šrot.). slov a) jatelina (slov. strzub (Rožn. ve které se kom seka nakrmí^ Ráno. (. ose*"* = . sranka (Opavsko. šudlina (Uh. má na vrchu hnv stapatý klas žlutých kvt. laš. slov. carazma nici. má erná zrna vtší než koukol" (Mor. b) dtelina (na Lipnicku. (jinde na Laších). (laš. (val. obrok. roste ve pšena stopkách. jenž mouku erní. c) pnvítka. veer vozka kon míchá (han.

muchvka. cingár. ježovské. prostední velikosti. funtvka. valínka.). sladké). písanka uh. panenské — panenšcák. kot koií kopecké. podlouhlé). šmura — šmurka-— šmurvka. apaté). kúdelnica. plesník. íkají. tvrdší). opuchlinec. kuželka. sladké). pupák („má pi stopce pupence". ernochovské. beika. hanuška — hanvka. sladké). kalužinka.). sladké). ímské — ímšák. pásové. malenovské. papírek. hrká hrkávka hrklávka hrklá (jádra v zimní). na Zl.). koza (podlouhlé. nekvtka (pozd kvete a skoro zraje). drobné. glagvka. drahovské drahula. sirka. (sladké). srpnatka. pinkosár. hlava (sladké). damašanka. jádernica. vindlík. širokvka (veliké. jabka Aclamovské (sladké. makvka. recar. . piervenalé). memkkýš. na jedné stran tvrák.šipanka (laš. kardynálka linák —^kobylinec —koninec.• — 811 — ^ VI. dubená — dubovské (= kožené). Ovoce. šepvka. (veliké. (kulaté. cafor. peška. sladké). (kyselkavé. 1. va- chulovské (podlouhlé. šiika. misurka. rajské. kožená kožuch kožúšek kožušénka kožušnika. vandlík. sklené —^sklenvka. — — — — — kynclík. rambón. uhatka (sladké). nmecké. ledavaška. chutnika. hraIjvka . hrtlík (tvrdé. hrachvka. hedbávka (ervené. kupáek. lahvika (uh.hrabovské (tvrdé. ržika. kyselé). ozimé. klimentka. vidnar vinák vinvka — vinné. jablóška -L-epovy (záp. sirotek.sladké). pernica. podstráka. tufetka. kruhá (veliké. syika (drobné. jakbka. ervenka (sladké. velínka. chvostula. apaté. pleská. okruhlonka. — padléjové. chytiíka. cajgar (podlouhlé. kyselík — kysnatka. kružeíka. gálka. tam jabluovy (Brnnsko). kobykyselé) (ervené. kopetovské. batdvka budinka (nej- baran. chochlka chocholúš (velké.). kyselé). ocasná. šablík — šablínka. kyselé). (má ervené pruhy). — kandrnálka — kandrnálica. sladké). pruháek. tvaržek. jabnka — Jablka. cibiilá — blika — bluška — cigán. šiblinka (sladké. zobón. pruhá. míšenka. fargýš. velké sladké jablko). li- lutomrka. vinohradské. svatojánka. sladké).). dvorínka. lecar. sklínka. oechové- — oešvka — oíšek. masné. ervené. kosteka. hraná hranvka (sladké). éapák (veliké. kropenaté. jánka (ranné. — kouvka. plánka (neštípené). slunékové. svbovské. andvka. nahoklé). cukrvka. štráfenica. tyka .kivostopka (má na stopce „kolénko". lipvka. klínek. Mor. Jabka. ^jabúka (uh. kížovské. kutna kutonka — kutnika (cidonia.). — — . tohá. sladké) homolika. podlouhlé). plostka. brkají). bíavka buchman (uh. vaculovské. padlík omrzal. moravské. margétka. kyselé).kehá—kehvka. Kde i bramborm jabka rozeznávají stromsky jabka (hor. rozum. cedrón (veliké. šalíiovské. syrec rozmanité. múné-muka. duvka. nadplánena. krvavnica. — cibulka— cibulína. koianka ervené). vina — valdvka (= baídvka). step. štráfka. šerchadlo — serhotka— šerktka (= hrklávka). roz- marýnové— rozmarýnka. fadléjové. — — — — — nm — kal vina. pytlvka.). bílek.

— bartonka. cinvka. hrdlika. slovénka . uherka. vrbák —vrbvka všena — vrsvka. jakubinka. voják. — matušovská. . figula fíková íikvka. margétka. hrdlaka (má dlouhý „krk"). babvka. háronifírka (uh. áslavka. smolénka. klokoka. hrbolka. moidélka. — lipvka. pražanka. krvavka lipinka — krvavnika. voavka —vonnár. polepšínka. dusaka. hanica. sadová. svatojánka. cibulka cibulína cibulaka. = — . knžská knžvka. šidío šetka (sladké hrušky. tvrdá) kamenvka kameorka (Místek). visaka — a napadne snhu). konopula. tvrdaa tvrdula. pavlvka. podzelvka. dulka (sladká). pesedáíka (srvká. visí. drobanka (= planuša). pestavlka. pomoran. . mynarka. valenka. zlatohtávka. — trpula — trpíška. makvka. valaška. omizara . chlastaka (když spadne. chVostaka chvostalík chvostula (má dlouhou stopku). (= ovesnica). múnica. smrdna. až opadá vísaha — visatka (neskoré. (laš. žultaka. jahodatka. velám). žnovské — žnvka žn). špivka. se i šedula (==^ baba). dobruša. limónka (== cí- saská). železné (tvrdé). maškrtka. tykva — tykvica. rajka. rozbije se). pchavka. . buláka. škarédka. johanvka. stešaka. dvojvrška.). šedivinka — — šedvka. funtová. pružunka. sudinka. špeková. zimní). list . klášternika. šidlavka. velaka (= šetka) — velika— vetvka. dula (kyselá). vaka— šidlvka. muškátová. múná najsarka. okruhlinka. sivula. jádernika. stokráCdobrá. jaškula. káirka. voaka — voatka —voavka — voiuíša — vonná vrablika — tarebka. ervinka. ervenka. bartoíoriiéjka Baba cibula (veliká. nmc vka. královská. kramoliška. vládyka. drobaka. špížek štemberka. šepka. pergamotka. . cvokaa. koská hlava koenvka kozika (cukrovaka) kožušnica (= baba) koenaka — — brablenka. jemenka. ovesnika ovesorka paseanka. kapáíka kapaa. šumberka. ušípanka. pluskávka. karmašánka. martinka. režnatka.slovenvka. václavka — václavinka. piovárka. ptáka ptániea. jezervka. plánka planuša ptaorka (Místek). peítka. kvadrátek. hebíková. cukrovaka. vinohradka. maštálka. šemedyja. (pl. baka. zárostupka (má stopku zarostlou). kulka. stodolvka. císaská císaka. zborovské. vaívají šlížek.) jakbka. — — prosnaka. 2.). rybinka. kehaka — kehatka — kehula. pecen. bezohryzka bezohryzky). jeruzalémská. — — — — — — — — — — — . vodaka. medová— medovika — me—michalanka — michatvka. (zralé ve zahnutou. nadchatúpena ovesnica — ovesaka — ovesninka ondráska (Místek) — ovsenka — ovesunka panenská. krkoška. juenka.j michálka mackvka. trpká šidto. mateica.— — 312 — (nahoklé). sedláka (= moidélka). vavinka. zelenavá. kamenka (drobná. bíešianka. dvka —medula. tolarka. hodula. vodaka (^ladké).^jakubunka (laš. špika. zasedá v krku). dražinka (= planuša). zajaka (sladké). tabaka. dukátka. Hrušky.

tešn. pavlvka. — Zeleák (oech ze zelený. Blumy (záhoí). kyšulka (moud) pl. kozí cecky. garanzije. kulatka. móata (Tebí).) jest nejvtší oech vlaský. — zimatka — zimnica — zimaka. Plané stešn šlovou drobnice a jsou . nebo : blun (uh." . Mor. kivka. Mor. Jiné druhy švestkového ovoce. Kapák — — papírák (oech „papírový. košlák (= kostlák) — kameák — šidelák (oech se slupkou velmi tvrdou. plané tešn. (uh. laš. 5. taktéž šlovou vtšinou blumy. jinde slivy (Jiín)." a vaí se na povidlí jako Rynglótiím nkde íkají zelenky.).) =:= veliké. Obyejnému oechu proti „léskovci" íká se chrapá (uh. Mor. „Vtipem" stala se ze zrálky snilka. strom švestkový slov kadlátko. drobaka. nebo též : duranky (han. uherky (sev. Mor. kupy — chrupané bu ernice nebo trvdé blice. kulovaka. jsou: uherky. hlinica. této zase eufemismem na Kromižsku íkají . damazíny aamastilky (Br. ješt v šupin. pršaka. „trnky. pozd). Švestky. mód blauvka. dol. židovská. sev. hrachvky. medvka.).). Štpované skalky. vranvka. val. slivy (Jicko). kozáry (pom. (ranné). okrúhlica. slivy (Brumov)..). chocholúska. (záp. (laš. žitnaka— žitnica „zahniliená. zelené šupiny „vyškeený"). ovoce jeho ka dlátka.nemenvka. žlutána = píanuša). (slov. žlutika. výlupek (oech zralý. ze zelené šupiny — vyloupnutý). Tešn. „jádra nedostane leda šidlem"). jež na vaení jsou nkolikerý a mají rozmanitá jména : kapátka. zrálka. kolomaznice suší Moravské švestky jsou drobnjší. se nehodí ani na sušení ani mén vzácné. drdoían (veliké. totéž jméno. drobénka. 4.). dol). hlušice (sev.*) radchovica.). chuti nahoklé. — hnilka švestky hor.. ernica. Hnilica žbánek. — Oechy. kadlátky (han." tenkou slupkou)." *) *) U Nové Híše . slivky (uh. Mor.). zelenka (zraje 313 — zimozralka (val.).).). — viablka. chlóme (han. prcka.). eské šlovou: trnky kartátky (podl. šeák oškerka (oech dozrávající. májovky (mkké. uherka. bilé) mulky Hamrlím na Zábežsku íkají turkyn.).). kobylanka. kulovacka.) jest hruška 3. mkkýš s vlaský.*) Durancie mají vtšinou damašky (již.

macúrky. laš. prskavec*J (val.). slov bryja 9.). korbany (Celadná). Když trnky ješt zelené „pejde ruda". ve Slezsku ruw. Takovým stroudovatlým švestkám íká se: trti(zl. jinde je rážejí. nezdailé. beka (sev. Mezi obojími tmito na Valaších rozdíl so iní: prskavce ervené. Klob. smažené trnky (val. Plody složené a bolnilovité. Jahoda tvrdá na mezích v tráv rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl.sušínii na lésách. mezí ohírajú. na Valaších a na Hané ovoce trhajú. piporce (sev.. sežloutnou." suša ve Slezsku). . se pólo usušeným . Slovensku pomoravském kmcíM (kmásat). zapeeným". Ovoce suší suší se v . Píbor). korbele (sev.. > 1. vaené trnky (slov.). hioza (podl. gafgany n. na Záhoí. 314 — Sbírání ovoce. Povidlí má toto eské jméno na záp. krédlich (Sumbersko). gen. uh. kulaté. Sušenému ovoci íká (dol.). trnskavica (Hustopee). smažené slivky lekvar (podl. ruvipy (hor. pepeky.).) kostrhdle (Loštice). dovaky chrastinky (opav. nebo trnky (švestky) z (Brnnsko). hósery (han. krajaka (dol. široka. povidlí než a zane hustnouti. lizaka (slov.). rop n. nedozralé ovoce. pipory n. kolisarka (Nov. Mor. nkde Slováci a Valaši Morav (j.). husary (sev.).). Jinde mu í8. gangale (Frenštát). Morava).). Morav. Hrozen: kov).) rvpy n. esají. róble n. han. švestky (Moraviany). bvjica. tašky (Litultovice). kozáky (Frýdecko).). zelené šlovou holiky. holinky. se též: (= suší. hladké. sušinky suchary (Píborsko). kižalka— króželka (han.: — 6. uh. Rozvaené trnky na ídko. Hruškám nebo trnkám v sušírn íká kají: (laš. Morava). kociiry (Brušperk). zasedlé. šípanka šípka (pom. Vil. na na Místeku a uherském po- Na Zlínsku.).). bvjnica hijavica. grmany. (val.) chrmty (Klim- kovice). (val. Obyejným jahodám na Opavsku xW'A]Í pod zemky. v západní Zralé hrušky vtšinou transit. gdgory. naduí se do potom opadají. mra (Podivín).). holišky. blavé a chlupaté. -^ Oechy ráú (ráat). záhy opadlé slov paddlky. kotoviny (Val.).)..). Opav. na Laších) tepi. Stešn spadanky. (Holešov). dlašky (Bohdikov).). kocary Opav. lusky (Lhota Stdrákova). Ovoce sušené. a Jablko na póly nebo na tvero rozkrojené usušené slov: kra(val. 7. trucle jsou podlouhlé.). pecky (Opavsko). opkalky.).). Ovoce nevysplé kvtu Spatné.).. bnnica *) trucla (val. na zápeky. kokáše (val. janka (slov. varmuža (Píbor).).).'. (val. (Ostravsko). vopadusky opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. luskaka (uh.

na Hané íkají hnisinky^ na Vyškov- sku. obstružanky (v Celadné). kndlatinkn. Brusinka. srsto. Z bezinek se vaí kaše zvaná hularn. šlovou erné maliny^ ernice. hafery^ Prostjovsku erný jahod. s]ove Junec. kudiainkn. íkají srsteiií. na statkoch (= kupovat Na Klobucku a Brumovsku dobytek hovzí a oví jmenují lichvou (lichvací trh dobytí).). kasika . chlupáek (na Brnnsku. pfat rybizla.)^ rybezla (Slezsko). (jižní Mor. Anfjresf (han. záp. na Zlínsku. junek . iové rodziny. Mladý vl. slove angrešl (Zlínsko). chlnpd Zábežsku). jméno. fi.). Vedle obyejného býk íká se též b) hvjdk (uh. kterého ješt nezapíhají. Na Zá- bežsku vostrvži 5. jeho pastý Juna. d) burdak (laš. srstka**) (hor. (ke slabší. turenkn (Bohuslavice u Kyjova).).) .). ernicí v hrázích. na beku. Morava). na Píborsku a v jižním Slezsku mu íkají Ve Frenštát angreštu i rybesu íkají rybizla. Hovzímu dobytku znamená byl i Slováci. 315 sev. Rybes ryvrzlata (na Zábežsku). a záp. tomuto na má vtšinou toto odlišenou 7. e) helan (u Sílperka). ožinové maliny (Vovice *).).). na na stemše stemšinky neboli na hlohu hložinky. kde na . c) buroií (val. Jicku. roste na poli jeho plodm medvezinky.). 3.). omelí. srstenik. statky na vodu. sku. hiisi vino (Štramberk). Ostravsku a j. 1. zvlášt vola: voly).) jest vl „našinský" *) = Ožina. má vtšinou totéž vysoin slov kamf. žene kteréžto slovo dobytek dobyte. chebdžiny (laš. íarodzwy. Drahany). sršák. kudlaek.) jest býek tele. Štramberna uh. a ve Slezsku. šli sme na Jakoubek. Domácí zvíata. mechourka chlupnka (na (mchórke. (ve Slezsku). Slezsku hruslenka 4. hural. na Valaších. mladý statek hromadným jménem Junovino. na drahanské Morav roste.^ 2. Jakoubek***) (Teš). jemelí. (las. Trhali sme Jakoubek. ertové hrušky — : Mil. pomezí eorodziny. Tišicku. ilín dirnky neboli na jilmku /iíw^?/ na treskutce treshitky (Píborsko). Viscum album slove jemelo. Zábežsko). eské borvky mají totéž jméno v Na Zlínsku a na Záhoí jim Morav. miíka (moke. — cizí jméno: rybizl{z\.) mócinke (Sloup). na šípe šípinky na jaáb jaabiny. plazivý). **) Kei srstkovému **) Koll.i vtšinou statek íkají. Vohc (laš. u Brna nesétke. ožiní : = ostruží (ke). Na braku rostou bakyn (beinky (zl. ve Ostružinám Laši íkají ostrnžanky n.níek. melí. bnliny^ kozinky (na Krumlovsku f ). kobzinky (porn. egreš (uh. omelo. Valaši a Laši (koll. f) Chebzovému kvtu íká se koziky n.). na bezu (chebzu) bezinky. plody onoho šlovou ernice^ tohoto vostrvžiny.). srsten. nkde jako na Píborsku ožinice n.). jahftdky. V Drahanech kei • istružníku íkají struženi (stróžéni). šúrek (uh. na Hané i j.

borula. tytéž jako tvary (val. popeliška. d) Krávy pojmenované dle barvy nebo duševních vlastností jiných zvíat: jelena. c) „Krávy znaité'^: babuša („babušistá" :^ ervenna s bílou hubou) babula. srovn. znaena. vrbna =:= vrbula. . uh. = rejkuša (sivá. rybena. síkora. „šúrky" .brezaja (uh." uh. Kenek jeví se — Kencena). jako pivoka). hndula plavena uh. zakalená. brnoša kropena (kropenatá) := kropka. žihaa. jímž se jalvka nabhá. barvena. linda = topol). ranula (velmi ervená) plavka. e) Krávy j)ojnienované dle barvy rostlin: bezula (erná. dahela. bedruša (pod bichem = = = = = bílá). = pár volk strakatých. má okolo oí lysky jako brýle). šmuraa šmarula. po ržená.: — telika jest mladá jalvka 316 — (domácí) proti voiu uherskému. laská. kvtula. = muena = muryša = paluša.). dostane od kravae neb od kravaky své pak vždycky volává. lysá lyska íysena lysaná s lyskou na ele). kížena. šefrana. Když se vlastní jméno. sivula.). cibula. laka. s menší lyskou). kytuša (má konec ocasa bílý na zpsob kytky). jatela (jatel = datel). A co tu prostomilé srdeným poezie v tchto jménech. kozula. linduša (barvy kmeni- = topolového . brylena („brylistá". malina bledoervená).). hafera (hafery val. krášlena. zezula. sojka. uh. stejné: krasula (na bledo katá). jahoda (hodn ervená). jest jako „pachlápaná"). šedula. peršena (murovaná). adola („jak od slunce oadlá"). -^ borvky) kvtuša („hodn bílu strakatá") =: fiala. petrželka.. javora. pivna (nejervenší.'" uh. ledua Krávy pojmenované dle barvy: a) barvy (bílá). jaká jejich rozma- jak nám i Perozmanitá naše jména kravská kategorií a) pomr mezi lovkem a pírodou mžeme si rozdliti v nkolikero Krávy krásy vynikající: královna.). tisula. Telica. bosula (ervená s bílými nohami). kalina („pi oách šipula. hbet a ocas bílý) -. družka. ernula ernucha. srnula. jmen ženských. (šmurovaná. barvy nestejné: barna = ** (podpálená „barnavé („všelijakej barvy". Tato jména kravská jsou nad míru rozmanitá a v nejedné píin zajímavá. oešina. hvzda (s hvzdou na ele) r^ hvzdula. zorena („prišejka ryšena (ryšavá). rejka = blá (bledo-ervená. na p. bíle krop- htadna (hladké srsti). krasena. b) strojena (erná. fábora. chlojjna (má veliké „fleky". morka (morka krta). palistá. pruhovaná) = = pálena („pipalietá") (peršavá).) =:! sivna barnula vrnoša = barnoša = brnuša = = = /5) = rejena ranoša = = blena.). kižana („po chrbt kižanistá") kižula. tele od krávy odstavené slov odstavce. ervina. srov. vevera.. dvoruša (ervená). kavna =-kavena = kavula. straena = strakula = strakuša. mrano tua). odvozených od mužských. Tvary jejich jsou na- mnoze sivna nitost". siv«7a tu (laš. pasula (pepásaná). Kenek — I Kienkula). erná). dtibna. melena.

švan- = cara (švýcaka. ti taková jnwína. klapna (rohy pisarka „klapáte". hodula jest jalovice urená na hody (posvícení). kde krava nebo kravaka stádo svého otce na svém pasává. rošija (má dlouhé nohy). dle rohv : Krávy pojmenované roškula (má konci) :^ rohula =^ rohlena. íygaa = erné rohy s bílými vncula (rohy do vnce). raduša („které je kravaka ráda'' erveno. jikera (bystrá jako jiskra) jana (která moc „ryí" = beí). trubika. stedula. tedy hlavn v krajinách hornatých. lelona (plavastá do bledá). uh. dáno : íjena = 1) Krávy pojmenované dle asv^ kdy se uUhly. liduša fbledé barvy). nho kdy jim jméno nedla nedlka. Krotkova (od Krotkého) .veselka. dv poslední jména jsou drobena. glajdá se.ská slyšeti v hornatých krajinách východní Moravy a ve Slezsku. Nejhojnjší a nejkrásnjší jména krav. Krávy pojmenované dle pvodu: valaška. že si kupitel koupenou od nho krávu pojmenuje jeho jménem: Téralka (od Térala).. lyfona. = dol skroucené). a když si již vybrali dv. tam takových jmen velmi poídku slyšeti. pysula =: jiskena. sobota.) m) Krávy neuritého pojmenování: jarka (ervená). tam krávy leda dle barvy jmenují: erná. boubela. vlastn pezdívky krav g) sice jinak pojmenovaných). katuša (po krku kropenatá). bílá. (šata. bébna (bílá). nebo též stará. vždy ervená. pondla. val.! — ) Krávy pnjmenované vesula l»íle :i=r 317 — : bystnila.) suta íyga (rohy rovné. bhá). trochu pipálená). tvrté kráv íkají teba „bez mina" (na Novomstsku). tšena. mazlena (miláek kravain). ciruša. = zuzka roh) kliky (bez roh). stopena h) Krávy pojmenované (má vysoké dle postavy: malena = maluška. klukaa (rohy do skroucené). pecula (kravský pecivál). Kde dobytek bu ve stád pasou nebo doma chovají. tulena (která se toulí ke kravace). jiskrula. ástková (od ástka). tylora. strakatá). gomola (bez chomola. Na Budjovsku dostává se prodavai té cti. širaa (rohy široké). (má roh dle zakivený. štrymula. houtera. lizula. Prvoteíka neb prváska jest kráva po druhotelka po druhém teleti. Tchto rozmanitých jmen dostává se kravám jenom tam. chodí škared). mladá. veselá :^dle vlastnosti duševních veselena —. ivna (v íjnu). polka. nohy). chovaná (kráva Inbuša. prvním. hurda (divoká). juna. Párka (od Pára). sulena. v zad obrácené. i) Krávy p>ojmpnované chze: chodna satava =^ glajdana k) = šajgulena (pkn si vykrauje). odchovaná. bu(kráva pyšná). patna. strakatá. = mazula. bhula tato (která ráda do škody stekula (která ráda stekuje. havruša („jakoby ju pošlahal").

hegeš (rohy v zad). a) Dle barvy bílý bílá. vysoká)* Také dtem se „Jsi zašmúraný jak vakeša. kole (ub. = fako hebec. ' Koni.). šarga („hraje vc barev do kaštanová"). (do bledá žlutavý. perša („pohndlý") = peršo.) Kráva tre krávy . okaa (má kol oí erné muryša („muinistá" = = = = proužky) okaja (má erné koleko kol oí). kuchají (Daicko).*) Od jiných zvíat. t. pivo. 2.s^ (íílov. kavoš.Krávy stekuji.. myška (myší barvy). sivo =^ s návají na Valaších a na uh. = = = lysko = lyša =^ strako. trafuša (strakatá). okolo oí erná).). (bílý = sivoš. má tlustou *) koka íká: bachratá). pomezí somár íkají. ervený). plesnivák. híavala (má velkou hlavu) rožko (má pkné rožky). val. slov. cigánka (erná okolo huby). štrymák.- . ptavo :=:: plaveš.). kluko (rohy v kliku). lygo (sivastý). b) vakeša — bakeša (bílá koníek s ernou hubou). Mor. prskaná (má erné „prsky". pistrula (po erné hub bílé ubky). tarina („tarkavá" t. bílá a ervená). širo (široké rohy). palo („opálený"). uh. uh.). hode (las. ordoš (rohy k sob). io (má bosé nohy. hvzdo. cinoš (plesnivý. rejko (bledoervený). pruh). vlny hladké). Týmž zpsobem manitými jmény: sivák jako kravai a kravaky své zase pacholci .). jaroš (podlysoš. íyso == lyso bezo bezo. = pálený). má pes hlavu a pes nos ernými nohami). baruša (bílá s babuška (erná. fejko sivek (bchimmelj. chomút (na hub erná na zpsob chomoutu). (bílá. liški (Fuchs). Oslu na uh. murgaa (má po sob velké erné pruhy). nejvíce též dle barvy: (bílá. Ovce. kaa (má velikou hubu ernou). baboš. bira = birka krátké a husté).volecky" rozbélo. kraviky vyznamesvé . štuchd (záp. 318 — krávy se zegžiíy (do se (gžié se laš. gza daly). kropiša (kropenatá).). ervenavou).). jména). maío (malý). fajka (má ernou hubu i nos). drlina nohy kropkovaté). burka (sivastá do erná). lajka := laja (všecka erná. strakoš šipo. uh. barna (barvy bouného mraku téhož bro (pipálený). ernula. hlinka (má hubu „hlinistou" t. hebeek 3. hlinka (Falb).). vereš (Eisenschimmel.). dudaná (od „dudka". rohá (veliké rohy). lyskaa (s ocáska bílý) lataa (má po sob velké erné laty lyskouj. Hebák. šmaro. murjnm murgaša zašmouraná na hub). kukuša (trochu „okajistá". jenom kousek záplaty). muryš. hubu). jelen. buroš (naervenavý). Mor. šejka malovaný. steku bziknji (záp. ublena — ubka ubraja (má erné abeky po všem tle). pomezí málo („malastý". Vraák (vraný k). t. tiso. jest híb : hebika híb kobylka. straka. blenka — blica (všecka (vlny „biristé". ružo ružej. kropky na nose). (veliká. séja = = sejko uherský vl velikýma rohoma). j.

jest ovce Plemenica se téhož roku." t.. straena. stapatou vlnou a zakroucenýma rohoma). šumna veliký). strakaa (strakatá) veverica (uh. bosula. zvisky: blížnica beruša (bere z ruky). závija („zavijastá. služebníek íká s pítulnému beránku. zajaa („jak zajíc šedá"). bažka popásá se). (z dostává píjmení jasenka (ze (z Jasené). sivaa (má sivou hlavu). rygá (uherský s velikýma rohoma). drobena. = d) Dle vlny : uprya (má kštici na hlav). divoka. zvonec a „šibolí". harvaiia (= havrana. ^= liškaa (. švadlena (pkn votya (má rožky jak vidlika) ^^ vidlica -trakatá). laloky na krku). ervenka. bliák. po hbet ocasa) . milená. (šumná). jen „výpuky"). rygáš (uherská ovce s „camfatou" t. snhula. rožkaa (má maliké rožky. síkorka špaek (má c) (má kolem oí ervénavé pruhy na zpsob kídel). okál (s velikýma oima). = mlsná). s ernou hlavou). veverka (má dlouhý ocas) vlica (jako vlk). ukaa odtud : (trkavá). liška. ublanka (z Ubla). . Ovce tmito jmény pojmenované dobe jsou znaitý a každé dít rozezná je od sebe. kusaa = (bez latoknaa (má lalok). kulika (krátká. Berani. topúnka muka (má „moky".). hhipaa (hloupá). erná jak havran). stápaná (s vlnou stapatou). široký krk). vsacanka Vsetína). už je pikrytá"). Sirota jest jehátko bez matky. honcula. birkách. uzdna („bravá"). = Dle jednotlivých (s údv a celé postavy: hlavaa a velikou hlavou). neokotí-li slov jahnikú. úhledná oveka). šutka =:= šutaiia . kurnota (raá rovné rohy).— liška 31V) — srna t. zvoncula (nosí zvonek). prlovjanka (ze Prlova) . (má vysoké Jioliy a po er- vené sova („sovisfá". valaška (domácí javornika Javoiny). vakešách atd. (která paátko (malá. 4. dubce nad oima). s vysokými nohami). mokaa odrobinka (maliká). V jednom stád ovšem po nkolika jest kurnotách. kukuša (kol oí erná). šmurka (šmurovaná) popelka. hrbaa (hrbatá). jahalkú (las. Yakešák. ovce). ulka (s malými boltci). makovica (strakatá).kolem oí lišistá"). která se z jara ulíhla . chodí pozadu). matka. sutá (má krátké uši). mla dv (bažná jehátka) = dvojka. babuša. šibula bhula. (souká z jiné ostane šukaa se. Blena. lajcák (erný). Kozy. stolica (hrubá. kraby).). má veliké uši). jarka. pasula [)epásaná erným pásem) krytuša („má njaký fléek. krabaa (má na krku kuska jako kulatá). kapaná (ledakde (nosí kapák. ty pak rozeznávají se ješt zvláštními pí. Byla-li ovce koupena (z ddiny nebo zem. špata (hubená). t. slovénka Slovák). srna. má nadutá hlavu).

(uh.).). vlek viko oech. Kopol je zvláštní pes — kotrák.). mašík. . val. (strakatý. miska (i „vymiškovaná" svinka. . aa lian. kozel. mukaa (s mukami. cupka. ejuša (s arardka. milo haraš. kulena (bez ržika (s malým hebínkem. jima. típkn. hamiga (ervená. strakoš guráš.). fortáš. Morav jest muena. šetrná. lízá. uh. žulina. Dobytku vepovému íká val. kutiš Jména mupka. nebo všípnvý (zz špinavý. 8. vukluša (s vuklemi u oí). uha^ tista^ siika pes samice. -=^ sultán. azór. šergula jest koka murovaná. kutna (samice) Moratm íká se vtšinou mky. tarko (podl. konopastá . vep plemene polského. hrubá. Drbeži Valaši íkají pernactvo. apalák.). na Kopanicích (domácí cupák. erveným límcem. jura Koky. cap = vyezaný košut kozétek a kozena . (val. mašúr. kyjón. zajíc). háróš. Psi. Bacha^ bachya. valach a volek) o jednom varleti Králíci. brdvek jest vyezaný kanec. uh. prase drobného plemene o nízkých nohách s krátkým rypákem. barvy erné a nad dunaj. koce: kotna. níkula (s vnekem chmýi okolo krku). Jinde na Valaších mají tato jména: micák.). juhas. škrlacko jest malé „sála" (sele) brav. uh. tarkoš. rajta (erná. svini plemenice. kokot. 9. (dle rechna^ práska svin Skrhla „sála"). bez drdolu). macek. Na Broumovsku a na uh. kutU. uh.). = = (špatn vyezaný). bójek. chovají králíky. kurica. kropkaa = kropena . cigán. bundáš režón. macúrek. žabka (malý). : — = = = jaabua („jaabá" jako koroptev). o. knka kohout laš.). kuák (samec) kotrnnce (mláata). omýla.). knra^ uh. mana. má žluté skvrny „kopoly" (uh. Jména slepic drdolaa =^ drdolena chocholaa ^^ chochoíuša.. kulatým jako rže. Pumr je pes samec (laš. Košut jest . barvy jako morka). Drbež. Slepice (slov. pozor.).. Vepový dobytek. = (kozlata samec a samika). kulka komolá (s malým hebínkem ocasu). perlika (jaabatá). — micka. uh.popelka. slépka.). nebojsa. futr polách kanec Krtidk 6. kaštan.). verýn. morkuša (morkovaná. drdoíuša (s drdolem na hlav).) bosek = bosík = chleburád. — fodmek fen: („pripalistý". cabruša (má bílé dlouhé chlupy. kropkuša (erná s bilými kropkami). psí jsou: turek. linda. staplena (která má do vrchu peí). buryš. šmurka. (uh. fena. Kocouru se íká: kot (las. erdek (ervený. jimiž se po zemi „abe". Praseti íká se ve vých. cifra. lalošky pod krkem). šohaj. macúr. (val. ožika. veryna. šupna. se eufemisticky erný mach. šube). škrla. kotrna. pomezí tém Na Starém Hrozenkov jim íkají domácí jinde v každé jizb zvprec (zverec polný =: zajíc). slipka) slov val. 7. oima mrek.— (bez 320 - roh) šutna.). skovajsa. „honací". gajdoš.) Nejastjší jména belko bosák. popeluša (barvy popelavé) -. a laš. uh.

) ^= slepá myš = slepýš. co má húsata. okál (má veliké oi) nesál (veliký zobák). ernopasý. podveerek hubou".).) = bítelnica = betenice.) obojživelníky. — ukota (která opeenýma nohama). veurek.) (sev. Mor. o a netopýre. kotlák. (laš.) :== šimík (Polešovice) . — morka = krocan. ráda krákorá).. (val. holandr. kaproš (erný. bíle kropkovatý). — slepóch = slepé ^= (záp.= kašakút (Broumov). s delším ocasem a vtší (podl.— jako konop). muryš ostatek. — rapavá = skokan. uh. „polovic kury a polovic kohúta").. = žúžeta = žažuía plazy i IX. Msto). žába rapnatá = rachnavá . vinák. rybáka. lysák..= káer kachák (N.) == rata (Frenštát). val. =^ oborník (Zábeh) =: zmije jedovatá.) kachna . peršá (peršavý). turák. kožúr (Lideko) =: holý vták (Starý Hroz.) jest jméno souborné. indián.).. stavák sta vaka (let sehne kídla k sob) otroák (let metá kotrlce).).) n.). sivák. rosaka = rosnica janiek = žába svatojanská kord rOpava) = zelinka (Brníko) = pambukova žabika (Litovel) = rosnika špulec = špulá panohíavec (Srbce) = patohíavec (Vyzovice) = = pulec („rodí se ze paohíavec (Lipník) = prcek hlavá žabích peiií'^ žaboškrek". bitevnice. bezfrký (má hlavu bílou).. ' (Zl. kachák (Žár). ^s 321 — papuá (gen. — íšerka = jišera -^ hišera = šcurka = jV^ír^a = šúr = bazaleška (Brníko) ^= mlok. bžetrnice Mor. val. han. Žižel. veeralek. štros (kídla. a Slezsko) — nmecká = potkán mys (slov. Morák Zúžel lid (ve Frýdlante norák — norka). j. mák (Daice) .) (val ) =:: (Zl. Kaor (laš. han. hemez (g. han. rósák (má opeené nohy).. šmák (Biskupice). krta Stárka = hus. blopasý. (podl. laš.) (podl. Mor. lid — il . — — .) = kusá zmija (uh. laš. morák morka.) ::= velká myš (sev.) --= .) . Hmyzu všímá istoty" a nazývá si jej X.) = veerek. skoruša (skoro nese). val. — netopýr han. myši pžwAaco (val. Jména holub (murovaný). strakoš. Morava). hlavn se stránky jeho škodlivé a jakožto „nesouborným jménem: hmyz (Loštice). vrku (na hlav mu peí stojí). bílý). Mor. jest : stíbrák.) == krtek. volá (má veliké vole). ano Plazm sob íká se též nkde i krtky.chrastavá =: trudovatá = := dubová = chrastaa = chrastal = trudka nr ropucha. kaica (laš. litopé (záp. sedlatý.. Kvon ' Valaši íkají kuatniea. áp. = záp.. hlavu a ocas má erný. — jest slepií štyra. i =: krtica (slov. (slov. jímž moravský a hromadn oznauje hmyz.. saks. Hmyz. Poítají se tedy mezi žúžel: Krét (záp. - (iral. val. — pisko („erná myš. kaena (slov. fábor (erný. špiák. pes kídla má bílý pás). kuej a).) = letopé. dominykán. múák. Mor. (val.).).

drobné mušky.) . [lítají hejnem zvlášt na vlhinách. (val. m.) (uh.) .) = brmtát (han.).) . žížala žijící. švec = slepý šúr (Lanžhot) = Mor. si babók znají (han. laš. dostane toho motolice". — búk (Mokov) -— buk co muchy lapá. uh. devák — vrták i =:: bruky ervoto . vosák — sršák (Jevíko) = melech Mor. nkterými hrávají dti a brouk lid si hrub nedobe jejich jména. — svatojanská muška. n.) = krkorožec = jelen = rohá. stromová : (laš. roliál z=. Brouk slov tovel).. se živí z (val. brabák n. (laš.). Bystice Klob.) == krtonoSka uh. (uh. svízel (uh. .) (val. — pípky (drobouké mušky. — lísky chmelový list) juhana (^hniy/ s velikými nohami). ho vypije ovce. — muka == mrl mrle. svita". barušky židovky (pl. — — — - = (Trojanovice) --— Trojan. habka . i .) = hošák škvor == škvorák = vidliká Brníko) = kleš (Trojanovice) — korunka = marunka= haliríka = helenka =^ kukulenka = pambikova oveka = sluneko — cvrk = švrek = cvrek — šór (Ivanice).). tmto zde onde „škrkavky" íkají.).) =^ kozamyška (Jemnice) májka (Mín) koza (Jarom) kozomyška slípka (Bohdikov) (Budjovice) bión Zábeh) brák myná zn chroust.) s (laš.) = — mastigulka = májka — planý rak = vodovšivák — mrka hahenní (Lanžhot).) yorfoTw?'/: (sev. (la. = blešice (Trojanovice) . rohlikál (Bohdikov) parohá (Sloup) = = — = = = = = = = mozetesa ^= gajdoš (uh. nešpita (Ungezieferj. viabák (Li- hromadn chroba s Jednotlivých všímá.) = pambikovy kraviky = knzi = panáci = ševci -— kováíci = ploštice zdobená. nezdoba.) ^ (slov. zhyd.). . — stinky = stnvky plošky Val. onm „ervi''V siuire .). Nejznámjší druhové hmyzu jsou: chrust (slov. žabrunky (druh stonožek ve studánkách jimi v zim — živý vlas („teninký ervíek ve studánkách. i hlísta (vtšinou zoniní stevní. .) (uh. Uh.velké chrobaky.) (podl. hadí matka (hor.) = =: planý jelen (podl.žingla (Zl.) . (Brušperk) = bunk (Opava)-— steek.). neplecha. (jedn.) = klišák n. Msto): . — hyd.. — hovado =: ovád. — e. — vlek (osika.svtlajaníek požírají . Pern. bžigale zlaž (pl.). . han.. — — (. liavd" (Val.) — zlatka (vosika lesknavá do modra a do ervena).) -. .sklená (podl. Mor.. clirobák. • val. val. Brníko): zlez. když kosové. 322 — fem. — strnožka = oveka = baruška = stonožka. — mel — osa = osák.) (slov. — špruek (vodní tém vždy v koleko skroucená). kdežta motýl moravské dti se štítí. N. . — slepií všeíky.) = muziganc = = hudeek kant (Ivanice) tesaík.) (podl. co štípají jako komái. — planý vt (uh.š. — škia = ploštice. (fem.. škrobák. — ková. Brod): — piják = hlihák = (Zábeh) = klíšt. hovnivál = brundivál (záp. klišál = zohorožec. vodní sídlo svatojanek (Hranice) janiek (Brušperk) .) píošice (laš.). šurek — brablenec = mravník = mravec = hišerák (Krumlov) = podžerák (Polanka „šurek usaihi" (hor.) (sev. lísek.

a když nastali Ciryla a „sokoli". — králík: — — — hena! pil ! (val.. dlidli. pile! pila. babula! cibi. b) Kravám: hevže! val.). — hajt! k sob! právo) Vsacko. haho hoglia! (v piavo). val.). co peložen jest svátek nemli jsme prý hony maku spískal s Metodje s 9.) šel pomalu. maska. kotrš! (odtud jejich jména. baží! (N. — 2. — ! navra! ! a. „mra" motýl noní.. hruškový) .). (han.. vuo. laš. mali! (Jiín. dol. až nádherné záhanáckých polí do cista vymizely. žibi ! (uh. = bourovec — drmotél (Un- = (las. stavo ! (stj) sev.. hoj hoj ! aby se neplašil nebo (las. ka. Klob. sasem. zavrhli se do maku ervi a niili jej co rok. viz nahoe). cibi! (podl.).) .). pyla! pil. slepice: po. unka. puši.).). larvy epn požírající „veteráni " XI. poše.). babula. Slezsko). mo- = = — tolík (Jiín). „Motýl" jest vtšinou motýl denní. pil. na! (Kel). (velká.). na ka! ii! 21* . maliký. hóska (hor. kai! (N. na tutu. unka? myc.. hor. pu! put. val. myc! cup. Povelem sa. liva! (Brušperk). bažika. Jak se volá na zvíata. hoghóg. hogaj (v (stj) — ped). (podl. lid Všeliké „zbytené" novoty rušení ustáleného konservativní náš pokládá za smlé ádu.) 323 — se srdené hlísty (Frenštát) zákožní lilísty (Vyzovice. — ovce: poem na! — tele: puši. 1. huška na. put! (uli. voo.. dlidli! ! — kaeny: (val. Potom zase kýsi šlak „veterány".sa8a! (v levo). huata: pipi na! mali. — kozo: ajna muši.). lili. hoíúz — kai. poádného léta ani poádné zimy. -když dít vykoupe. raali.. na ip. husa.). vi. lili.) (záp. váži. lili! — holubi: holúz. šknbaj -— pas maliká (slov. na! (Tebí). guše. ovca! barošku! (slov. dlidli. (v právo).. váži! (Tebí). pušim. motrlák (Klimkovice). (laš. Velí se a) Volm: ! tihy! (v levo). Msto). (v levo). (v levo). maliký. cibi. na cip. nkde mra znamená každého motýle (han. cip! (Staic). Mor. muši! paši. liva. matalík (Štramberk). nosatci Odtud Šedi maní na Hané vbec šlovou „sokoli". Msto). (sem. ervence. hógni! (coufni).). ! ha! Zl. pu! (Broumov). livu (Blá). (val. cup. chlácholí se dobytek. hogá! (v právo). po! kut! kotrš. puši. na na žibi. babula.. tip tip! (Brušperk). pu. podl. „odraz nohu!" slov. = hoj ! hajs! voha! (stj) las. jehn: aj. — odraz — = otíaisko ovsko) . (coufni) Val. tua. Od té doby.).). (Tebí). — ! — (han. — bosorka housenka). baži. paši! (uh.). pes: pšvžt! — koka: . tutu! (Zl. bezna na 5. cup! kut. tua. na! pod' sem! (Broumov). ^^= pavouk). na! pu. Zvíata (val. guše! (laš. pila! pyla. teliko! na.). tip tip. vylezou z pod koze"). ihy navra! obra! (velení oráovo. — prase: ona! (val. hajs! (v hóg. motolíš (Hodslavice). proto pišli za pokutu ervi na epu cukrovku. livu. ! pile. škubaj moja. ona.). pavuiná Mor. bývá pokutami božími.. Jméno motýl má též tyto tvary.. ani jež stiháno sv. ip? husy: husa. chlupatá housenka. uh. se pivolávají: kráva: pušim.

). pipojují jména lichotná. ve. cvrliká. ! — aby se kš. ipka. švitoí. Mor. ryí (laš. hena! hena. hus slepice tam! (Tebí). barošek. kráká. šebetá. krká. pipulky. kepelka kepelá — — sojka žába rachota. . kokyryhá. když lachotí . gáá. klekoce — slavik. ruí (krávy rualy uh. óchá. . prase . — — kohout (kokot) ipí. kaeny: hena. rochotá. — slepice . (Zábeh) kepelka jiní vlaštovka kos hvízdá. cibunky. kokrhúká. husy: babulky.).* (když má snésti vejce). kvoká . putnka. švrluká (laš. mašurka). val. k. kukrhá. livulky.sejek) . krákoe. pašík— uka. kuata: pipnky. šveholí. fuík (slov. vtšinou od onch odvozená.. mekoce. pilušky. pilenky. Tcurenka (uh. zicky. bolena. hurí.). cviráká. — hrgotá. housata: kaeny: lilušky. švitora. hurgá. .). — bažika. heš! (slov. urká. žibule. kotnka. podl. važinky. pen!). (zlostí) kokrliá.). ipulka. jen v ei dcké užívá: Kráva : hošena (ib. katuše. ) býek : bulík (ib. — fuhýk (kalus . — koka janí. šebotá (šeboce). jichž se se obyejn mimo to . pudpudáká. K zvláštní XII. krákoe straka ehoce. XIII. hus. Mor. bapilata. hlaholm.). tlue. hal! (uh. aragá (odtud „araga" sedíc na vejcích rozkiená chce ven (Tebí) .): pes: puík. óce . kvoe (kvona). skujíká (jsa bit). koza meí. = gágá. — : — — : vyje.).). buí. Licliotiiá jiiiéiia zvíat. uhýká. kavka. viriká. somce býk mame ovca beí (když na pastv majíc plnou hubu buí) prase kruká. ka. kšo — haj. — kaena hohib vrká. (záp. balík (záp. stuká (laš. beránek'. — vraná kváká. grulí. Hlasy zvírat. jaliulka (-— jehnika). 324 -- Zvíata se odhánjí: tele: kec. . pipinky. kozo! coky! (N. bla! Když se ptáata z hnízda vybraná doma krmí. blafká. heš. Msto). (i vrabec šviinká. — polni kanárek (králíek) vrnoží. kvií. havran kráká. jimiž se zvíata pivolávají. hena! hejna háj (val.). rapoce — sova sojáká — kuvoce. ienka sZejpice. hus „kachtá". ovce od stáda odlouily (na uh. husi: jukšahá heš ! išoha ! kšo. kušik (laš. tipula. tutka. — ka ! — ! ! ! ! — vyslovuje zdlouha). bolenka baruška. bruí. krí (když „se stará"). volá se na n: k.!. tutnka. gdáká. — švihotá. — — pipušky. . vš : pen. — . k! ( se hajá huš! (laš. — áp klepe. koza: pr! : ký ! — — ks huš. piší. cizí kec! — ovce: pštyle ! — trs. kodkodáká. Mor. Kráva beí. ty pse chudý koka: pšc! pšoc Na koroptve volají honci: bla. kokovdáká. — vdáká. mušík mušená. — aí. dli- dlušky. skeká kejhá (záp.). tfš! volá („tršká") valach. arí. kuýká . iiriká neumlí zpváci).). rechoce. koka'. kue — — — hus šebetá. : — 3.) híb: ovce: svin: mašík maska (mašuta.). pes : lehneš ideš ležat deš do búdy. heš. pomezí: prase vš. dudek dudá — . háj! hal.). gagoce. dlidleny.) pes šeká. kokoce. kuika.

na zpsob mísy. e) (Prostjov. d) baur (Klimkovice). huí — chce hebca — nabhaná je n. na Vyzov. Vydojené mléko pecedí se do velikého. je skotný. jest na Morav íkají a) hrotek škopíek (na Unovsku). Látky ty jsou dnem od hrníe prodlabaná a mnohem širší a plytcí. XIV. d) boko (Kobylí). a) slevdk smetaník (Slezsko). nade derou hro- . potom se válajú.stren jest hrotík. skotná. je nahonná n. škrhoce. c) (vtšinou). kteréž (na Zábežsku). Húsata se z vajec klujú. Máslo se tlue. Sedlé mléko epdk (Tišnov). dlá (na Starojicku) v máselnici. okotila Zajic se honcuje. c) zdojky (N. mléko ve všech svých zpsobách jest dojivo. je skotná.rachá. obahniía se.). voíuje (las. Msto). nade Spuštnému takto mléku Laši íkají apiišane nebo slévá se na stloukání do velikého hrnce. 325 škrká. Mléko se XV. tvaroh. je sprašná. (Vyškovsko). vrí. Morav. (uh. dojí do devné nádoby. nahuená> Koza Ovca se prí.) — — . kruí. okotila se. n. kuká. kterýž se jmenuje a) látka (vtšinou). se. je oprita se. stinka. áká se (han.. — hrí. muchy vrndžá zvírat. V masnici za. se. maslinka). Litovel). Laši a Hanáci mu íkají (kyška. a na záp. vyvalily se. jímž ozna- ují nejen dojivo. ncháé (Tišnov. kéška). jíž na Zlinsku íkají masnicn.) Kobyla vrchuje Sviua se huká oprášila se. Slováci. okotil se pojímá. kýška (val) v Bouzov První sedlesk". . Plemeniií Kráva se bhá — n. ptáci se páá.) — zhebná. c) mlinik b) latum (Slavkov. ohebita se. had sypí. Dojivo. má toto eské jméno na Podluží Valaši. b) dojaka Co i se najednou nadojí.^ku stíkakf .). rave (se v. f) dvónšnik hrnec se pikryje devným dénkem.). jenž c) epkove slov (Celadná). honí. Frýdlant). Koka Drbež a fena se nahonná n. skotná. Smetana s mléka se sbírá sbrakou (velikou Ižicí) a zbylému pak mléku íká se sbírané mléko^ nebo (na Laších) mléko se spouští dírkou kteráž jest v látce bu dole epkem Smetana b) zacpaná. jinde na Slovácích maslénka (han. Laši a Valaši (na Karlovicích) mají ásten pkné jméno hromadné nábl. g) cnzak (Bohdikov). otelila se. je (podl. mléko po otelení slov a) mlezivo^ b) kuástva. stelná. hor. se honí. škvrká. nýbrž i výrobky z dojiva: máslo. — škruhoce. jedno dojeni („troje dojení sndli jsme na veeru"). Mor. dvojuchého hrnce. škréí.

varmozka." vlý sype.) tvarohy (zl. píhraditá — — na obilí. Celadná). do míška a položí pod lesicu.). má mimo cmer to tato syno- nyma: b) srvatka. lisuje).. val.. hor. .). — nm. : die Stande). Nádobí." a) Drasta devená. rozeznávajíce drastu devnou. hlinnou atd. (uh. j. e) pny (uh. Nádob íká na želé se obyejn: náiní n. škich (slov. náin (slov.). topdrkn) navleen hrotíek pipevnn kotiíek (cezanec devný). pes hiilku (val. náení. Z kýšky Slov. soudek na sýr. jež se pi stloukání pod hrotíkem usazují. Usedlina z roztopeného másla slov a) cmíír (slov. též kapalka Frýdlant. c) kalus (laš. stává v Štangla síni (staro. devná Laši .. Drobty másla. val.škopku jedním nebo dvma uchoma v kout.. Místek). slaniny. — Faska. nože. jež bedná vyrábí. XVII.) píhradní truhla (Jiín) dlouhá truhla s píhradami na mouku na komoe nebo = he = a na „stravu. vbec sýr íkají) na zvláštním tužáku vlije se tilžku (val.). silný dzbei (Vaetín). všecko. Zesyelá teplem kýška si. syrvatka.). -- šperák : šperka ^= slanina) jest špižírna z proutí upletená na uzené maso. Devné nádobí. homolky). barmožka (han. Stluenému máslu íkají a) na hlce b) másio (na Starojicku. štrych (Brušperk) -= súsek truhla stává.). c) (uh. štoudev na vodu.). c) podmišanka (= z pod míška vytékající.). Mor. štanda. škopek. na Laších).— tiku dole 820 — (porn. Špižírny.). d) vyhogance (na Brumovsku). na em a ím se jedlo. Mosúrek kadloubek na máslo. Val.. vydlabaný nebo vypráchniKadlub 10 mic) klát dole opatený dnem. Z tvarohu dlají Hanáci tvaržky. leéici (laš. z eho.). Na budoucí poteby máslo se topí (topené máslo). — — Spichárok (Opavsko) (val. se též lžíce. (val. Vedle obyejné syrovátky íká Laši se tomu íkají výluh (od b) vyložiti). oznauje se souborným jménem „bedno. koll. do nhož se obilí (až i — = Sperok (Místek. Val. Špižírna (Deblín) = skich bu n. c) výtisk (Puliny na d) putr^ putra. tolik co police.). f) kapalico (Tebí). b) cmerka (dol. ve t.). Na Zábežsku nádobí oznaují jménem „drasta".) se tuží (= tuží.). pesné mAslo ^ (uh. sráží (záp. sušek (laš. sádlo.). nádoba obruemi stažená s Škop n. stravní truhla (Brušperk) jest na (na pd) židla (slez. Laši dlají honmlky XVI. kotulka). Obecné i na Morav jméno syrvotka podmáslí (laš.) n.. (laš. med a pod. kteráž Zigla (slov. vidliky: po jídle se umývá náení. (jemuž Han.) n.) jest veliká prkenná. šlovou výskoky.) d) varmuž. sósek (hor. val. náino poítají (laš: náino i — beka)..

je struhálko :^ struhadélko stružek (las.). baka. žbélek (Rožnov) žbánek. — neckám na Podluží a na Kopanicích íkají koryto a korýtko (ve chlév je tam hrant a brantík). U prosted horního dna má díru. devná nádoba na vodu (vyšší puténky). pi vrchu prostren jest jedním ucliem — „špruseH. (Tebí). — Cénka (Zábeh) (val. vaaja) a švrlák n.. — babvka. košík z kry — Bartušek proutný koš na zemáky. — — = bandaska. v — se Nosáky (Uh. ližica.) jest nádoba na zpsob škopíku. (Jiín). b) Drasta hlinná a na vaení. I = = ciment (slov.). na cezení cezák -^^ cedílko dlouhlém koši.. ze sklepa nosívají -— samšék bezové. Brod) — = roslíky — Paták (val. nádoba na mení Trokám paiC seku.) Mandaska dobytku vaí. Sotor jest dlouhý koš ze v nmž 'Slováci zvlášt láhev vínem slámy nebo palachu pletený. dvojuchému žber.). (val. lamnka. velikosti.) plucar (hor. = . kos. — Kozúbek (užia. pi kraji malou dírku.). Kohan (val. šypných vcí. snadno vstriti do sotora.) epák (uh.). nože a vidliky uschovávají v ližiníku tyžníku zvláštním to po- vaeky (vaacha. hrnec jakýGorek (val.). Zbel (Kel). na pt žejdlík. putna (se „šandami") na nošaní: této íkají Valaši nošaka. (Jevíko).). kterou se pije. tverhraná láhev na víno.).). koli. nahoe zabednná. hrnek na íkají pikrývka. Vahan.). vahánek (val. Vaák (val. [han.. = ká. {Karlovice).*) a — — Gbel. Nádoby na dojivo jsou: Vyjmenovány jsou ci Ošatka. *) Na Laších gbet znamená okov u studn: v Bludové okovu íkají vdro . hrnec apatý. veliký hrnec. Slánce Moravané solnika íkají. husník — Pekáe kachlenka (Bohdíkov). Capák.). kubá (val. lyžka. gbelík.). (val.) cabuk kubaa r= gugá lUh. k vrchu užší. Brod) (podl. Plucka jest již baatá sklenice. kulaté necky se dvma uchoma.) = plechá = kofla Hravka (porn. (Mín).). výše. val. šplechtá (han. Puténka jest na vodu.) . pomezí = — = — = = pití. za lýž se nosí. hrnec spojené. jíž se voda vlévá. val. hrnek prostední — v nmž se Draák drátovaný.) = okín' = ošitka (han. n.) = ošívka (uh.). žeka (laš. slamenica — slamianka s (laš. — — Kovar (val. Mor. — j. menší taková nádobka.) devná Treaf (slov.) zastreny jsou ve vaašníku. veliká nádoba hlinná. Vošatka fzáp. Lžice íužica se [laš. kubaa (slov. .]). bálešník.). hrnec = varník (laš. dva hrnce Kidélce na uh. cezan -^ cedak. uh.J .— s 327 — — devná íkají hrotica.) ~= kosatka (Tebí) (uh. Na strouhání sýra perníku a pod. — Laši : šlová putna. — Na žencm obd nosívá. veliký hrnec veliký a široký hrnec. nichž vodu jsou tyto nádoby: žbán. v nichž se na koláe zadlává. Lávica (han. pijáek (val. záhrdlitá. Nosívá se v ní voda žencm na pole.

prešívka n.) htavatka (val. neširoká sekera o dlouhém topoe. — háka (podl. Na rozsévání jest: rozsývka n.) ^ lošof (sev. hrnc do kamen užívá. Na umývání nádobí a náiní jest škop o (dol ) =. vy máte : moc uatí!" .). - stl se máky stírá se vysýpají pokrývá ve všední dni stolvkú (slov. náiní hospodáskému Valaši íkají ád: „Pomimo motyky nepotebovat žádného ádu. — — . popelica. cípnica cípnaka drchta drychta drochta dychula. stlánka (záp. n.) =^ krumpá (záp. železná tý na kutání uhlí. Mor. sekery). lopatka na vyhrabování popela zpod kotlá. cípky. val). konce. Brod) mezi pantokem a obuškem. (val. Ožehy Hanáci a Horáci jmenují všecko náiní. ezivo. : — . se jich užívá.\ (Opav. heblo. — XX. lopata n. šostka (Palonín).). ometlo (val. — Graca.). má Ošepaka malá sekerka o krátkém topoe (slov. plachta travní: (dol.) trávnica. lopatka na vsazování vdolk do peci hrbaka (= hrakutá. toporo dlouhé a užívá se ho za hl. uh). sekerám kollektivn Valaši íkají též ufatí „Ach. dlouhá. Všelikému Oružím na Rožnovsku jmenují náiní tesaské. pibíjejí. traky. — — Obušek. . n. Mtl. (laš. Na list je listnaka. — motyka. baka. na . kuovnica. široká.). — :== Kylhof = špiák tluríica (klonica). p= — (záp. XIX. Pantok. Na „zváaní" popelnica. — Pobíjaka (val. — — : Mor.) hrot (Opav. devná rohá (val. již se šindely na lat Motyka obyejná slov též kunica n. utatí. popílka. hasiské a pod. jmen má n. Oželiv.) — — Hlavaka (Uh. romchula n.) Šrky ke tyem rohm plachty pišité jmenují se : trháky. yidUce (železné) na vsazování n. sekera Podtúžina = tesaka. nástroj lama kamene. — Dti se pstují v chvce n. na pokrytí slámy v loži: ložnica n. tráky. (paez). plachty mají jména rozmanitá. . široká široina.— zez 328 — tech vysokých nohách. = ez = hez (han. trháy. široké vidly na kolekách.). lopa (val. — . — = (val..) = dez Opav. Nejvíc n. prostradlem. štípati díví. na totéž. Dle toho. náSevka (nh. jest na Valaších a Laších ezh-o.) Pvka nosál motyka na kopání (laš. sekerka valašská.myják Frýdek) = XVIII Oruží.) — Ramovaka Mor. ve dni svátení obrusem posti se po.) na Valaších obušek Valaška. Plachty. popeluška. kulatá motyka. v loktuši (val.).). jehož se pi peci jsou to oheblo jinde znamená ožeh jenom hlku od ohebla pometlo n.. mchvka (Frýdek). (myjok.). zvlášt zena stolvku). sekerka." ím se eže a teše (nože.

hospody nerada hospody to vidí. pýchovni : Pajchova kteráž tím je štoudev o tech nohách." na ni se nasype popela a naleje vody. och (sipoch). . málo kterému asi bude vzorem mouvlrosti. v jiných však liší se charakteristicky. a to namnoze rozmanitého významu ethického. váli Suché prádlo pak se „kúlá" (val. pezdívky oznaují svými zvláštními slovy a slovy Pezdívky jsou nemalé dležitosti.— 329 — XXI.. potom pístem ve vod (las). když si po dobrém nedlním obd ekne. neas." v luhu pak se n. že . pezdívky Z kapitoly náeích pípony a slova obhroiiblá. Jaké však city vzbuzuje v totéž slovo zdrobnlým svým tvarem. o Vyže to (švidro). že si vil zapáM ýajeku ! Pinese-li si však hospodá velikou dýmku s nm trhu. Správa na prádlo. Ve mnohých vcech shodují se tu snad všichni národové. Nadávky. slovotvorné. — Nyní však už se vtšinou pere po zp- sobu novovkem. poád" nebeí! Zasej ty nožiska sem strkáš? Nemožeš si skovat a ty hábiska? to psisko! se Mimo tropickými. hledaje jí. . pa*) plucha). jest /cjÁ. ec (o-šklébenec). Nám na p. že se do ní kladou rozpálené se zpsobem do vypírá pískové kameny „zvaací kamen. . tekuté nebo studniní na prái" (stolci) kyjankou to na podloženém dílko'. s obyejným tímto tvarem nespojuje se žádného zvlá. jimiž se tvoí pezdívky od kmen jmenných a slovesných jsou hlavn tyto: ár (suchar).. naped udlá luh takto na dno se proste „popelnica. ula (bani z hula).a. d (stapá). „oveka" vzorem jest pokory a trplivosti *) O význame tclito pípon a píklady srovn. Prádlo se nejprve _sváá n. teba obyejné fajky. výše. osel na p. XXll.dy do takovéj ýaje vejde v sa na ráz z za tyry grajcary tabáku!" A kouí-li hosi)odá se zlobí. chlapasko : Zvlášt astá jest pípona iskn na oznaenou nelibosti Daj tom kravsku žrát. prádlo - „sváá'' . jak o tvoení slov poznali jsme. di (nohál). d (ryzá). válci n. nýbrž i významu rozmanitého.pýchá" v pajchovni n. Obyejný název dýmky na p. jdcko^ acko (paácko.štního významu: „Nevidlas méj fajky?" ptá se hospodá hospodyn.) deskou na jemajší prádlo jest za cihliku „hta.toho fajíska ín^bo fajiska) za celý boží de huby nevydlal" Pípony. v níž se varu se pivede. iich^ vcha (papluch.. Rozmanitými hojny jsou v našich tmito píponami jedno a též slovo nabývá nejen tvaru. jde-li o poznání povahy národní. lo (výmysío*. sklenná koule.

zugan (sedlý). stapá = kosmá lovk ve ias. lancúch (hraná). Od Od ganges zraku: švidro (kdo švide. (Zl.). val. nsl. chomto (kdo chomce. matlocha (malý (špi- ušmouranec). cahún.). ozembnch (malý a zavalitý. šargan (laš. pailata. se zajiká). batk megaa. mazgera (záh.). val. Hubený.). pšorka (val. neohrabaný. j...). ampala t.) . mrapa velkém odve. Pezdívky emeslníkm: paák (ezník).. las. jinými oznauje se vc. smyk ošusta. že význaniu jejich ani mnohými slovy a dlouhými opisy vystihnouti nelze: jiné zase jsou plodem prostonárodního humoru. klak (val.) Malý: sušák. zembuch n. bunala zajikavý). I. bachala (bachrá). (rozkasaný). bude taký skrek"). (brebta). mugar (vl. (val. — zerzo = šantá (laš.špita sasora neistý). krbala (kdo „krbe".). Vtšina pezdívek našich odnáší se k mravním vadám a všelikým kehkostem. = šantala. jež není lovku se po chuti." Slovák „takové pletky" ani by nevšiml. glajda. okasta. ?^eí. mego (megál. záh. krhel (laš. apar (apatý. kostrhún ^= skolhan = klocá (vysoký a suchý Tlvstý a hmota. ne- ohrabaný. („to je slonbidlo. (laš. skrek („on veliký neuroste. 51 óV . vysoká ženská). švedei- — Krumfiiss (MíkI. laš. : Levák Dle nevpraoného zevnjšku: navec). chroust vychrtlý : tuný (malý a tlustý. Zhusta chaa rakterizuje pezdívkami osoba nebo vc tak strun trefn. Od zrzoch barvy : Šeda = šedival. knot.). stahún. slova polyká). brWo krchák. banák. jež káry a posmchu zasluhují.). (val). Trhan: flandera škubenda «ar^ot *) (laš. nekluda (neistotný). hmotný : horo na téj (chlap jak hora). cahél. galbák (val.). chra- mozda. suchar. drobí.).— následování Schaf". = lovk. škubán. mahdák (val. která práv nelibost jeho vzbuzuje.). plahan (velikán. baldo (kololinát). (laš.)*) (laš. id." spálená.laš. prták (švec). ne. koberá (bichá laš. a pro Lachu nejhorší nadávkou jest si Nmcm vlastnosti „lata jest „dummes kdežto „lata. slon- bidto.). šipoch (las.). = škrpaia švidrnoha ada (oadlý.).).). : >d špatné chúzK šmatlá (laš. = ampoch škrampala (laš. Pezdívky Vysokým osobní. odrha. manák.). šušaa (zakrsalý).).=: šmatlocha ^= šmatlo. slabý: chudár. (val. krnús (id. vágala (tlustý. megula. odrama odrachmela. ^-olya^ (?) val. cohan. erný chlap). može pse vša" = hubená. kdo má zrzavé vlasy). chlupka soukcnník. uhnál).).).). (las.). 330 — tytéž hodným. chlap). šilhá). beblo (kdo „beble". chvant - chvanak (laš. klacmuda (vysoký a íamželezo (silák).i (kdo má vlasy stapaté).

. banuch. anhyžály (val. veliké nosisko).) — nos: oi: pod piják!") frák („dostaneš po fráku!").). hup. kyty.' = zuby — kaní). smuda p.). gramle („co ty gramle sem krosna" = strkáš?"). koty (vl. chrbét.. laš.). nicpotak (laš..). „je v ní když jest tvrdá. radvan (val. šupáky. Niema: hach (laš. gybas (laš.).).). krchaa.. Však nejen osoby.). nemotora a nhela.) sajdák pytel. krosna („napokro lépe. koíodj (val. jest „pašeká. gámela bygan (porn. zuby: zubále. kynál (laš. obžisvt (laš.). *) Od adj. hryzikrko. neústupná). a lovk jí obdaený jest gambatý.).). . si. husí jícen). nocích). Pezdívky vcné. tepaka.) ruka: — — — nohy telecí n. nepkná. oplan (val). (vl. = zdrba (porn. prasecí „otrít koty" — umel). bandorec. laš. laš. chachar (laš). „enom poá do gágora cpe"). lantoš. tach (laš. (laš. blama. gaígán otrapa. kotrba.). gály (dlouhé nohy). seka"). gambál). pašeka (huba prostoeká. lantucha. — záda: kobero (vl. locún druda tulák n. šibenec. mandyka (laš. galnohy: hnáty. olacli (uh. prsty: pazúry. kua. plampa. baa. blafára. pra (koza). — .). jsou-li nepkný nebo nevhodný anebo mluví-li se o nich s nelibostí. kotáry („stáhnut kotáry" umiti). huha: gamba (když jest veliká. („chytím (oi \"yvalené). manaka. a — uchán. = luza. lata íata spálená lotr).). pomluvaná proto se íká „Zaveš tú pašeku!" „Dostaneš po pašece!" Kdo pašekú mlátí. s nechutí. groš"). ampadía.). — drgaa (val. (val. palica. která hodn (které (kelce všecko „skámou").š. pobuda.). palepa (laš.).) : — tomcí (coll.). šupák („pleskni ho po šupáku!^).lebavý- =-= holý. — bicho: banur. (laš.).. žgria. škapa (^^ skapá od hus). kelán pai)á). tulaka po (laš.. lata (laš.). krk: gágor piják (vl.). hynštáíy (val. (uh.). ubaa. kamáky banoch.). : pom. ogegío Skrblík: (la. kaeák (které papra. — — papula (huba vypasená. kravské nohy). halapatún lobás (val.). gramla (nešikovná). skapa) = (= herka). galvaa.") Jinde pašece íkají: ua. báchor kravský.). 381 — (záh. trkvas (uh. táhni ty hápy. otluk. apy (vl. klae. klampajzna.: — Tulák: paíuda. landža ilaš. (val. všechno stráví). bandor. i>otluke (las. (val. laš. žgra. gago (val. : araga (rozkiená íebe. s opovržením Zvíata: hliva trt (vychrtlý k.). hale (laš. škrto („Škrtí zgrbla. jedenástky (dlouhé hubené nohy). zgblaa. tebaa *) Udy tla když šiše lidského hlava (když zasloužila pohlavku). ápy. levá ruka: krchaka. (val. val. lancuch.).) Hlupák.. i vci mají své pezdívky.

stepy (náiní kuchyské. hrdeln). hucá (škaredé klobuisko) geverec starý klobouk valašský). (val. : Pajzák zz klemzák Jídla a nápoji = gra = grmela (Ji. (i\. pes (rozpustilý klulí. zdrap. zvlášt lunty. je kucmák. tele Machovo. — = harabuza (val. laš. maškara: „di ty. laš. habrfochy 'val. fafrochy. knoty (staré vci vbec.). hyd pekelný uh. stapatá ženská).l Pezdívky a) obrazné.). — slaboch žába (žabnál). tej glury")= uchajda lucha (špatné pivo. val.h ). brlochy. sova. mátoha (uh. baran. ví. bosorka = arodenica (obyejn = nespravená. pomirec (zasmušilý) somár. smok — cmok odmna (laš.).)» bachanec (sprostá buchta kaše).). mra. paplena (mouná daj trochu tej lurky =^ brynda. „navaila laš. šrty (las.). laš. — surdík bytek : zgarby (staré zgarby = haraburdí) == val. zdérec (pole neúrodné. visí). ^^ potvora).) bytostí a p. šurpá : (jabko. : =^ gyzd ~ ošklivec). hašvan (roztrhaný kabát). aja (táte !) aja ajovskál).) i (val. — = krpá. val.) Sáty: háby. plátné. val). uba (ošumlá halena. hazucha (kabát nesvný).suka krtica ])odere. špindraka. vydra (cundra). bivol. Pole hrb. zabrcadía (= vazadla. kdo v ní chodí. tesaská). hyd (ten žabia kv(')ra (kže. neúhledný pokojík). postel: pelech. oset.).) „hledí jako cmok" ^rr Azdorcvit) (laš.). šaty.) = bagan starý stevíc).).).) škarbat = = škrbál nž). podhodek.— Stavení : 332 — na spadnutí). bubák. harabúzí. kvanty chvanty (laš. . vylkodíak (laš. skítek („uškítaný". = „svých pt švestek" dle nm. prtaka - špihtaka práce ostudná. =^ glura (laš. zázraku škaredý!"). g^ražija (starý nábytek.).). jehož stecha „klapí" = dol (vl. strup. plt plky =^ dríy drlavice široké — = gat ( — háp (veliká bota\ val. kter mnoho šat ^.skrjatek (uh. šaíanda (veliká jizba) (malý. šuchta = šuchtaka (práce liknavá). t. škeek. labun (papue. cvrek. hruška zakrsalá). kepe (val. : = stryga Od nadpirozených =^ stihá (laš. : — : kuna (mlsný lovk. jakási prtaka"). — ušpinný kluk) -. lilísta. lura (káva si : osúch (špatný kolá). = škata . psí duša. jež. ava. zauzloné niti i„dycky byla — mrvenina jalová e.). chrust. klapák (staré klobuisko. = bacán (han.). zámora (=mra). b) od zvíat: hlupák: škdce tcho (tajný zlodj). (starý oškrtek (nepodaené peivo. (vl. „zebrál své knoty a šél" (laš. (val). poloma (stará chalupa kufa náza- (neúhledná chaloupka). — nepotebné krámy v jizb. který všecko vyslídí).). : Prnrr zvi. tele. sojka (vadivá ženská).). — protivný lovk : uha - upka — kudfa- fena (zlá ženská). (val. švery — plzák (ošumlý. — zlobivec: šrše. klisna. zázrak (píšera. ušpinný klobouk). káva a — j. kuma (veliká beranice. báchory (peiny). chajda (chatr .). (laš.

launenhafter Mensch). ! (dve špatné odrostlé. ohledává slepicím.šlí. nimra). Pezdívek humoru a vtipu vzešlých jest po . slota (darebák). ušpinná ženská). klebetník by v tetky klebety roznášely) — = na z mže -= skrblík (laš." val. omasta (má za ušima). mrynda (strava na marvan (buchta z pohanené mouky. ndolunga (nevdoucí chabý nejapný). ledaina). g) laš. Ironie dobrodj (vždy ironicky -.). (hrubián. staré oheblo (stará nehezká ženská). boží dárek bez kvasnic (hlupáek). plezmero (adra rozhalená. (nimra. si hachla = drhlen když vede jako mladice. glaga (telecí namoený.). mlezivo (zdlouhavý. laš. špunt (malý chlap). košál. vaacha (kdo se do všeho míchá). rady. škára (stará žena). hycel masný kostelník (katv pacholok.— kvona (naíkavá : 833 — : žena). (lovk pichlavý).). — žebrací kabela (žebrák žebrota). šerha (ras val. f) Od živností: kostelník. koza má trojí si význam mlsná kozo htúpá kozo dtinsky poíná).).). hlupák).). zdara (= nezdara. (stará dívka. odezek špinavec. (všivák. stará suk (svéhlavý. si (filuta). jako rr= nm chlebára = huba. stará kalamaja. chomút sprostý chlap). = sotor . harfa (vysoká ženská). val. kadeka (bichá). skoro-li což Humor: kuimacek. eledín kvítko „to je eledíni"). hlupák. hlupák. ktanica (zdlouhavec). „to je istá zdara. otruba (hlupák). ! tutna. patírka (=: pašeka). šubra fušubraná.darebák. schtubné plúca (sohlubný lovk).) (bicho gágor (vl. — trúba olejová = = gra (vl. stonavý). epel) (hbet. zelenka zelená hruška. lovk neduživý). — — „stu- brnoša nebo staré (dlouhý koš hanácký. cestu ^=-- val. díža (tlustá žena). = lovk laš. huštlama (lovk nevymáchané huby). „staré hach- lisko"). pcliá klátivý. když se košile pod krkem rozepne kdo tak chodí). stevo (rozepranec). škoda) r~ dobrodinec (stará = = - : = dobrutka (= dobré ponesou. husí jícen =^ piják. žrout). zhnilý kote! — kozo plevel. zhlodek (zakrsalý lovk).). kdo „macá se pokládá za nedstojno dený ková" a „suchý mlyná brno -= žena brbtavá. kobero bichá).) chmula žaludek návara (mrzout. — I tlustá žena stará bachya . c) Od rostlinstva: smottacha obilí). lenivý). varmuža (vajeina s krupicí chamula (kaše ovocná e) Od jídel : hlupák. oskoruška (suchá. „táhne se jak mlezivo). Pezdívky synekdochické : hbet (pezdívka sedlákm). když (lenivec). mizinu pi. syišt neústupný). „od pantoka"). (laš.) Od rzných vcí: val. pašeka (= pašeká). kury". lankvara (chabý. (vl. malinká osbka). hrta (laš. lebeda (špata. laš. katík (trhan). (vl. = trhan. kvak (lovk hlub (vl. = = = nimra). koltún rachétla =: rachométla dvka).).). mrvá (houska ze pšeniné mouky na zpsob vnce spletená tlachal. mrkva — mrkvús (hlupák). d) Od náadí: motovidlo trdío ^= trúba (nešika).

paskuda zavinil. ndobina nedobrota („ty nedobroto!" = = = po pátelsku. záškvara (špatný asi jako nm. (kdo nco zaškvail. Majoléna (vyfintná koketa). Duší sa jak starý cigán! .) Slova cizí a dialektická pezdívkami: (gavenda laš. (taškái filutái)***). (= paskudník. zmátl. plkoš. i pezdíváno mu odtud „Prášk" až do smrti atd. ošterný ostudný). žádná vada nebo nees.) znamená na Valaších a na Zlinsku chlapce vbec' na Laších jest to neposlušný kluk. která chytré lapota = (nepíliš tlachati. Ob slova sice neznáma. (lovk svávolný). „naše roby sú na poli. Máa (osoba marnivá nebo marnostratná. herpiška jest „erdek baba''. kdysi pochvaloval." o své — *) zlínských **) Pihlouplá osoba tohoto jména žila skutené v letech Pasekách. (ošidil)." hor. Mladší generace nynjší jí ani neznala. jeden chtl vždy býti práškem. jména pezdívkami: Kúdelná Veruna. neposeda. lichota lovk. val. juhas (trhan). — „Chlap „Naši a roba". asi dvacátých na rod ale Rozinin nevyhynul. svávola (zlý rozum (mudrlant).). Trandamarýna a za chytrou se po- chytrá ženština. aby se z ní neukulo njaké „epitheton ornans. ogara (Zl. (po- Abstrakta pezdívkami : divina (podivín). špata lovk. abatyša. rady udílí Dora Lapotova (tlachaka val. val.). Slov „lh^> vbec mluví se: Ty cigáne! {^ lhái). Polské zgarby (poklady) jsou u nás starým haraburdím. laš. To je cigána (lež). žádná hloupost.)." Hrávali si chlapci na mlynáe. krbce ziiamenají na Hané stará botiska." zase muž dosplých dcerách." Zajímavý jsou pezdívky: korhél (Chorherr). lháe a taškáe. zmata (kdo nco špatn udlal). Spitzbube). že kule z jeho pušky letíc udlala „fiúm". vzhledem ke slov. paesný Jan (neRozinka Vachetkova (pihlouplá ženská)*). Necigai (= nelži). i stal se z toho „dortaem. dožera oštera ostuda (lovk dožerný. „trandat. abatyša „st<vrá klepna.). laš. herpiška (jeptiška)." Jiný ukradl kdysi komusi dort.— 334 — našich osadách plno Tu neujde žádná zvláštnost'. Valachm pravi žena o a Lachm jsou názvy estné: chlapi sú v lesi".). i zstal odtud „Fiúmkem. nástraha (pokušitel. svém muži žen a dosplých synech." Nkdo si na p. Putyfarka (necudná ženská. tlachal.). „maiti"). špatná vc). kládá. chumela nechvílou (neohrabaný lovk. Ale na Hané a jinde jsou slova ta nadávkami! Ogar (val.). na vzdory udlal. od slov. íaná pýcha (pyšná žebrota). val. koleda = klebeta vídavý: „to je koleda! to je kus klebety!"). — a šot — cigán kmín (gamin) — portukál lid). Onen znaí ochlastu. Mahda („stará Mahda Vlastní šikové). laš. jaskulka (drkotnice. :=: Majdaléna). útrata (marnotratník). choroba (to je choroba s lovk) = neduha.. nación (daremný šktáv (otrapa). jest ***) Cigán lháti" málo se užívá. Slovákm. Ocigánil mno obecným názvem zpronevilce.**) figura (ty figuro !).

šlovou jídla tato: maura. uet. ehýatsa. je ucébené ogebuje tedy sa. chlámat. Nechutná-li nikomu polévka." uprdolený. trdlovat sa. uplkaný. ochlama." Slova peformovnnd pezdívkami." Deko." Sápati se na nkoho jest „bekat. jest „hépat" skákati škared). ma hubu na peká." . je ogébené. ten o „škra. Vlastn dobytek chlope a chláme. dává sa starši do cebíka." a ženská taková jest „prdolena." píti.). skekat: Skékni na nho. ardží a vrandží. i nezpsobné jí." Dcko ubeo ené „cébí sa.3ó — Tak slovesa dialektická smyslu potupného nabývají: „gazdit" znamená na Brnnsku špatné hospodaiti. ^plká". ^vyšeuje sa. Poád' enom tú kyšu? Takovú maura možeš si sama snést. ten „sa ošeuje (oškerá).šeky. šiša. Nadávky ae sesiliijí: trúbo trúbská.). sice užívá se slovesa „obtúlit. ochlasta. nezpsobn (cachinare) jest chlachýzat sa. iní-li to do pláe. „skrá. „báá. skeet. ten nemírného a p. hlupáka. slévala. Kdo má hubu nevymáchanú. ten „sa rozdavuje (je rozdávený. ten „kápe." Smáti se nezbedn. kabát kabošem n. a obyejná punocha. „Rechna (drkotnice) rechní. gajduje. rozdává). bumboce" (las. hylásá. (vl. klábosí. tehdy . džgá do sebe" .). klamt. kalabiznuje." Smje-li se kdo potmšile. jak bude dále. vodu ne- zpsobn „dut. „pytlovat sa. i ostúcenúcký. „spažerkuje. nebo poleva. kyša." pere. i slovf^ hojné se užívá neplechého. bu mu že nejsou dobe pipraveny. že máka. a komu kdo náležit vynadal. kléhní (klohní). tomu „vyzvoíál. „bozaj mne!" (Zl. praší. „šuí sa. Z podobné píiny stává se fajka fajú. hyhúat sa. dlá si vý." Taniti nepkn." „Nevdákaj!" okikuje ženu muž. buchta. osle oslovský — oslúcený. kabaú. trí (vzí). vohicenúcný (Ji." Kdo se smje na hlas. mní' se v punatu. jest „plkoš." jídla Spatná kuchaka „bable. ožrala kalenica.X „polub i riia!" (Jicko). A jako jmen podstatných tak dje nelibého. neb spaúhá. dyž neslyší!" Kdo se vadí na veejném míst.. stará-li poád. by radji nco jiného. gygle. kamt" „kde dotú uí." sedti v nkde jest „ueádli neas jest „lapt. jest Požívati nestídm nápoj Kdo silno sa. ten „cúhá. má hubu cšéenú. kýška. Kdo hltav. „prdola. zvoíá. ten poád' o tom „koleduje. ápe." Kdo neustále lamúzgá. skáme všecko-. škraní. lihových. jednom mluví. síopat *) a ožralec jest ožrala. když naplákajíc lovk. Kdo v na oznaenou neas mhiví nebo prdolí. dragoi (las. umt." je nco žadoní. v neas anebo vbec pozorovateli nemilo. tak dostatená na oznaenou nešiky." Uvelebiti se kouí." a vysmívá-li se jiným. . buchár: šiška. vole volúcený. jest pleská vci nerozumné." Kdo se má „dlá peká.

" kterážto slovesa vlastn znamenají zdlouhavou a nepknou chzi vol: „rozglajdaný" znamená tolik co nm. zlatí. se k Lenoch „sa šuká." hledá.. chodí jako . gramle. a tyto vždy více v oi bijí snáze se \w- zorují než onyno. a podóbeiistva. že je jako rys. . nohama. Dušo milá. (=dít zdravé a veselé). nepkn ostihal. — ji's mj baránku. co neschoval. Pímry nemén takové ustalují se v ei. . rajdavý šantavý. ástkou pesné Již tomu zajisté fraseologie národní. jde si pkn zvolna. chtje názorn oznaiti všeliké vlastnosti vcí a jakosti dje. hnije" jest kysá ukysaný. „Olefál. zbíýá. dávno. ten ^sa glajdá." Kdo nemírn jej spí. „rá.. zgtyá. Pímry obraznosti. šuchme sa. . Slova Slov lichotných v ei se lidové jest nepomrn mén nežli rozmanitými pezdívek. pesúšá sa po poloch a po zahradách. . pelencuje sa kole uhl. " „Už sa štragá"'. ochúá sa (okouní. jako jiná . pímry slova. ten kyše. je šúkavý. napište Drahá ovce! Dyby mi pl nového dál! (— nic mi nedal). maje pospíšiti. „Kdo 336 — kdo plete má chzi zdlouhavou. . aniž ho teba bylo. Ach. „schlampet. nestaí svým olovným materiálem na oznaenou všech jemných odstín myšlenkoA-ých i pibírá na pomoc pímry a podobenstva. mj kvíteku. obraz na snad. lichotila. paíaduje sa. gramlavý. baruško Dosplým: dátka o — dti — lidi byla vám dušiko! hubnko! to!" oveko! „Pane rechtor! jak ste kvíteek malineek. Lid ovšem na takových rozpacích se neocítá. rajdá. slyšela — tom? Hoíúbku! — to n XXIV. Pímry lidský. „Vyalúpil sa. Ctnost a dobrota nejeví tolikerými zpsobami jako a špatnos a kehkos lidská. nemá dílu). pípadné pozorovati závady v jejich hovoru." Kdo ho. moja šípinko. co dravec rys vyhynul v našich koninách. stávají se majetkem obecným a jsou dležitou Že se bez sedí jako pímr takových ani vzdlanci ale dále dobe obejíti : nemohou. céreko.! — zauét sa kdesi. stojí jako Jak asto slýcháme není jim pípadný již nevdí. a podobenstva dodávají ei prostonárodní nemalé síly a Žádný jazyk by sebe bohatjším byl. mj chrobáku! To je habál : Cizím dtem íká milí se: syneku. moja baruško." jest „glajdavý. holeku. . Dtem lichotívá se slovy mj bobeku. šance. mela." nadlal mu schodk. jako jiná úsloví. a obrazy jsou mu práv tak pohotov vždy a všude. mj knote. tropy a figury. ^prialúpíi sa" spoleník nemilý." vyskytl se z nenadání. a pece posud íká se o lovku zdravém a erveném." Nemilí hosté „sa z izby vyštragali. ochecWál XXIII.

je tu kúru. purheina." má sily jak vody. v. Lud. Ráno na šniedanie (v okolí krakovském) gotují} ž u r z kwaszonéj žytnéj t) owsionéj m. jako jak inec. kavka. — divoký jak by v ei): té jede huba jak traga. — lehký jak péro. rybí oko. blém. mokry (zmoklý) v hrnci (dtí) — má dtí má penz jak šupek.) — hbitý jak patírka. — malý mdlý jak mláto. šindel. poleno. hád. že by ho — — — — — pes. — má hubu (:= hluchý jak pantok. nohy neisté). jež od dobytka byly ušpinny. zem (špinavý). bílo etc). — dínka. mám z toho radost jako vroucí voda. baraní roh. a vil je jak paslica. je tam (venku) jak v rybím oku. bylo jich tam až jak smetí. mám tupoch (mnoho lidí) penz jak žába chlup. — erný jak uhel. tíska. má šat jak žába plaš. doch. liorká pna. hoký jak polýnek. — — mnoho: jich jak kaše je bleší oko. (žito). lese (cesta) jak zvon. slabiká (huba). (znaek) jak jak bláto. mimodk pi nich obrazností svou pro- dlíme déle. morák. kominá (ušmouraný). chrt. jak vesk. až beí. — kivý (nohy) kalný (pivo) jak žúrf) . je jich tam jako eetek. j<^sný jak muh srkm podpali (op. je na peníze. na poli je kvítí. jak by švrky lúpál. — hh. 1. i = 22 . málo: má hladu jak mynáova slépka.**) holý (hlava) jak koleno. — — — — jí (lovk) iiéni že by ho moséí pohledat. jak ert na híšnú dušu. niekiedy z zemniakami i grochcjn. sádlo var. (hubený) jak deska. (v jest. — modrý jak charpa. **) n. dyž šia. kivák.)***) jistý jak v koši voda. jadrvý (máslo) jak íkry. Bílý jak snih. horký jak — chtivý: je na všecko jak cigán na ocel. je že zaslechnouce v hovoru Nkteré obrazy vynikají takovou plastikou. hlave. jak dní do roka. rechtorovo tele (o holce velmi ervené). 135. krásný (dít) jak Jezule. Je jak by pohodil. má dluh jak šat.íný humor. jak byste ná. jak by ho holub naobíráí. •hlapec) jak za groš - mkký jak plusk. „masa jak od mandel jak kaveek. drahý erstvý jak ryba. jak máslo (pívtivý). nedává darmo má mýdlo. koráb. brucok na feláb. blúš (vyzáblý). jak mlíly. cigán o hrohiícách.iki. jazyk jak na obrtlíku. vám (dobe). rasa. že može pantoky érno (modro. tvaroh. prostonáiodních tchto pímrv a obraz poznáváme. — — pe paez) — hiúpý jak — hladký jak sklo. blizJco jak z hráze do rybníka. kyselý jak šava (= šovík). zem se pod tásla. — šata.ik brdeka. jak šlejfí. Tam totiž po každém trhu obliují domy. bot (prádlo). Kolberg. istý ervený jak krev. kída. jak Vyzovice*) (ruce n. dohry jak skío. z jiných zase probleskuje jadrný vtip a rozko. pibývá ho jak kra- — tam je jak na svatých jíka v ^H hrsti (= po málu ovoca roste). nabíráš toho jak straka na ocas (když nakládá *) hnj). Vlastnosti vcí.— mi — 7. myš. urst (las. ohe. lakomý jak — chudý sedm drahých rok.dý jak stna.í lid umí pozorovati. ***} Matka pravila o nemocné dcei: Byia robsko. je to isté jak ve Vyzovicích po jarmaku.

jedla. zima ekám na to jak na boží smilování. — t všudy plno jak bídy.šinka. (lenivý) jak klát. žaržek (ranunculus). trn. = . tlustý jak úl. **) Zivica 1.) — ^~lavý jak živica. — ostrý (nž) jak jed. dáš tomu jak dlá s ním (opatrn. (šohaj). dya (ženská). — drbe do toho jak malovaným vajíkem. kruš- oech. : jak po dlsni. prázdno je tu jak po vyho(cesta). : — pojak pusto. — zhnilý chlapík jak výíupek. lusk. — — pkný: napitý: už je jak šutky*) k — až se po plno: je rostlý (obilí) jak . jak o záktadku. jak ho Pámb stvoit. výr (byste). v kabeli. ticho). slabý jak hrachovina. mucha. žlutý jak vosk. — neobratný jak motovidlo. Bží jak švec na jarmak. ken. cveek. jazyk jak trdlo (od kyselého). kotržina (maso). — nemrká (-^je je tu ticho.) — — jatel (datel) — - drží jak hluchý dvei. kot (zmrzlý). epa. — zh zelený jak tráva. chrásteek. — nadulý: chodí nadutý jako sotor. — — sešlý — ste (val. — studený jak má ruce jak rak (ervené od zimy). bílá smola 2. struk.) — — válec (malé dít). dlá jak fui plakami — hledí jak kosti (upen). je tlustý jak švec na kolen tma jak v mchu. — tuný mám : má papulu jak na pln msíc. žába oechom {-^--^ nezvedeš nic). ***) . plot vzácný jak v noze fík. z prachu (smutn) eše hledí *) Slovo sice neznámo. ekali zme t. (iron. bží div nohy neubží. nm ení. — ticho: ani nepškne. až šindely praskajú. jak dyby mak sét. jak do ddiny. bhá jak kula. pauina (látka). je tam tma že ju moža krájat. ~ — ani špiatý jak štíhlý jak tenký jak vlas. už ma jak sirotku všeci drali. kost". holub. jak chomeek. drží sa ho jak piják.***) — . Hanák ke zpovdi. — tvrdý jak kame. dlá jak. 2. vraná do žába z kýšky. klíš. — teplý (voda) jak tuh. íhá jak ert na híšnú dušu. — zmrzlý (ruce) jak hrab. kola dlajú (v oích). (košile). (zl. íkavec (chlapec). sivý jak jablo. jak trpíka (stará ale bere jak ví na rohy (kdo rád pijímá dary neb ješt ilá ženská).) — to je nestálý nespo- lehlivý: je jak marsovské hodiny — opilý: jak snop. ština. — šikovný: jehla. si — — — šetrn) jak pomalu. hrom do kuban (posupn). 338 — — nahý jak lii)a. — : má se jak žába pod kamenem. že može pohlavkovat. — zima: je tu (v jizb) jak v psírni. led. vtr. upláceti se dává. — suchý jak trud. rovný jak svíca hodil. iž s — s — k. jak po stole by kulu už je rozdnrdný má hubu jak papu. zdravý jak buk. B jak by zmétl. — Jakosti dje.: ~ valach z híBate. (venku) až se jiskí. pánek.**) kruch. ani nešpetá. — — — tuhý jak húžva.=^ š. — — — vkem sladký jak staiý jak hib. (laš. se soli spocená voda. a tolikéž: A nemá rys. bžéK co mohl vyskoit. prasata sú jak jelci. kru.) cpe se jak žid na palíru. — šedivý. je k tomu šikovný jak senné vidly do salátu. dti matky z trhu.

žoch. treterem (poplašený): mnú jak" tele za krávu s puchýem (ustaviné 13a (dotrný). halena. zíveš jak pes na pílazku. je naježený^ že by mu mohí na natahá sa (lopotí se) jak by být náruního volka pupku kosu okut. mrzne tak praší. spravuje hospodáství jak vtr muku. — devné táhne sa jak smola. — pt groši (ne- skuí jak pes smrdí jak cap. pastva (když . — — — — — — — — 22* . div si — chodí jak chodí za duch ( (ticho). natahuje sa jak kocúr na okín. rasfi — mn jak na ep s motyku (týrá sméje sa jak Filip na jelita. motovidlo. — — jak ert židy bere. míííd sa do všeckého jak (laskav). — kií na horách. — studa se jak žába na obrovnávku dudek. chodím jak svázaný. — md se k tomu jak zajíc k bubnu. hokya. jak dudek v kobylinci. . jak vypošaný. jak mluva). — v epici. jak sisel.ša. tak sa léje (liják). holub na bani. ve kvtníku. spí jak sem jak by mne do vody hodit. vláí sa jak brány. chodí jak koka choá jak na oféru (jeden za druhým. umí to jak z bia. jak pitomý jak s jak somár. — jak súkd jak myná do rukáva {^= hltav). jí pytel. praseti šmizla. mrano. zmetá (utíká) tak do otépky slamy. — dudek. sedí na na pezdeú. bryje — sedí jak kvaka. prší jak z kry. pršelo nech Bulí brání (velice). mlo spáti). praví tak — — — — — pije se. bludná ovca. vraná na jak cigán pluhu. — m). sotor rozdurdný) jak pávica (pyšná). s'i jak Jemínek. nkomu ruky — pes jen s vrchu trávu šéi jak pentla (vystízlivlý).jak ížek (dít. jak otenáš. jak. ženská). zfmitl. mi úvii se mnú jak by zlata ukrajoval vaacha. jak škroša noša (na široko. koata.škube). jak peci. pera. jak svalil sa jak snop. šiška na másle. . žebráci). toí sa jak kaa ví na led. jak na smrf. kráv svini chomút. (laš. žáb karkula. — séí sa jak pes na horké kriípy. jako by ho na vidly bral. „pij až ti za když se potí se penášá to (s místa na místo) jak koka s nho tee. šéa. jak svatý pikula. jak Jiich jak panáek v jak tíúek v másle (má se dobe). svdí mu opleí. jak bMdná du. jak trám (tvrdo). tak šupoce (tichý drobný déš). laš. — ide práce nejde od sv. tak apoce (silnjší). zapomél sem valí sa jak hromada nešestí. jak zaezaný (zaleklý). — ^sik ideš pozadu jak Martin (protože jde „po všech svatých"). rozumí tomu jak koza petrželú. jak ululú to — s za ddinu. uchem praskne". spát — — (pyšný hlupák). — tase sa jak prut.zmrzlá košula. s pistulú. prázný mch. jak z koze. . jak by mu vydrat. (smuten). sedmikrásku to jak psovi ti p. nevybíraje : s kraja víasní bratr. — chovajú ho jak iskerko v pernici (= — jí tak se mu od huby práší. — — — — žába oechu. jak kráv sedlo. — tee nho jak z moráka. — stojí jak opaený (verlegen). úhoe háb.sa za ním práší.). — letiJHk drak. zavazí). tele varhanám. duha.). zahrál sa do toho jak vl na to jak by mne zamazal. boles pestala^ jak by uat. jež by už 339 oí nevyhledí. — leze jak mucha z pomyj. — žíznivému podává džbán vody.

Pryneka pravda poá vyhrávala. ho liiét zas pFný dukát a dvacítek. bratrové." „Nidz nepouFi ve') zníc my Fidé pespolií. Pryneka z rohama. skuzme my u spocky. ])0vídá ho- gdo ju v kartocii obehraje. aby sa Držai tam tuho a ím nepromíali. Ze být za dího sebe'). dál yi h / . AFe pryneka brzo zmerila. aFe až do viFéjška také šée. em í dát zehít. Druhý de ráno šét tam k í nájstarší bratr. „Teda Festi ste nepouli o našéj prynce. Píja do hospody. co mét takovú moc. dyž ím zatepat. ijidz Tam tepiú dostai z déš-a pod okaj Tož ai s téj vojny zbhli a utélíFi do hor. 1. co tu nového. pravopisem fonetickým. dyž na zapískí. Druh noc hPédát prosted. mešan tem a riiél ti syny. Potom sa i té brati žebrali a ši do n'iesta. „zve k sobe ženichy. „Enom sa žehrejte. ti do a ich skot. Zas pišla tá staenka. jak sa zehíta. dyž ho vzat na sebe. zatepal ím. sucháí. gdo všecky obehráta". z bFíska ai z daFeka. byío í zima. v byly jem rhíšek. nepodaí-ji sa náríi í obehrát". „Víte co.stí.Píklady. í ví. '•') — nic jsme. proto. ') vždy. penze. zehíla sa a data mu písetku. Rziioeím Být jeden bohatý všecky študyjí zlinským. O pu noci i)išla k staenka. „Nic takového". co mét v misku. . A toš co je s ú?" „No co je s ú". hne tam být. a tom staenka data takový pláš. a hn ') = zámožný. Ae ue sa nevonlo a tož zbehTi dai sa na vojnu. jak prohrál všecky penze. První noc nájstarší hTédál u oha. tag ý zuby drkotaty. pivailo sa vojska koPik chfél. aFe obehrát ho nemohla. staenko!'' pavíl ý voják. me'-) povídá hospocky. že enom za toho pjde. co ten íiusi-k i>t staenky dostát. gde si visovál. a ptala ho. ohe pke hn em u ptaFi sa hospockého. Teí noc hr<''dál u oha nájmtaí. a piložit na mu podkovala a dala Staenka. Pichoíja mnozí.

igde neviél žádného zapískl hn z riiesta ze nepíteFa. dlala jakoby ise zachtlo tch jal)lek. by sa zem nad vzala píšelku. že to néi po dobrém. dyž usnúí. pryncka sa peke v a g jeho h^išku pikradla. Pryncka poáeše ic dobrého nezmýšFaja. „No. z Potom haluze. niíšeg ostával prázný. novu do hry. vy ste to já. a od nich g daFeko široko sa roznášala.' Vojág vyFeza na jablo. utrhl japko a zedl ho.. co niél tú píšelku. „O to ic". vyšel za Král' msto a opovdt silu král'ovi vojnu do . a hned' bylo u eho — gde sa vzato. tu sa vzato a voják. Pryncka via. z — a dvakrá vec vojska si jag rhél si král'. vlastn tu za . . jala se prositi. dál do kyt a uíkát do hospody.sa do hospt dy a vykládat mlaím bratrom. zhoíl pláš a ahál na jablo.štyrech dvacíi hodin. za nho. Pikradla sa a vojsko peke hn jak tom po ichuku. velice. co by být za devaterým kráFostvím v devate- rém moi na pustém ostrove. všeckým vojskem. už ho meta na soBe a pomysFa „a aFe v hrade svého tam byla. už tam byFi obá. mén vyznívá. co ihél v míšku. nebál sa na vojenskú žádného kráa daFeko široko okoFice a vyšét Výja do poFa. Fézl dol. nemohl místa pro Febo po tom japku narstty pemluvila lestn. tak sa nad co sa stalo. Hne tam být a bua tam vzal pryncku pot pláš a višovál si. že za i*) pjde. '') hláska za jí ei tu více. abych ý neporaíl. a Festi ho zita o všecky pefíze neobehraje. že néni pomoci. až pišFi vysokéj jabloni. Vojág za chvíl'ku všecky penze. pravil bratr prostedií. že pjde totio vojáka prosit za milos. *) mu zní hrozné rohy. natrhaja jablek pFné kapce. že bude jeho. Vojág nedaja sa dího poBízat. i dvojslabin! ") Tak ') zní vftbec slabika ni. na píšelku." povídá nájmtaí bratr. prohrál.co 341 - je to za ihíšek. data sa do prošáka') a potkíádala sa. ale za. Choili spolem po tom ostrove. Co mét viP dlat? Z habú odešel ze zámku a vráfíl . a být by v šFak.šit. va vzata jako^) chu na ty japka a poprosita vojáka. Žatým pryncka si : chyt pláš. aby vyFézl na jablo Febo ai mu sa tch su si pkných oca". už jablýšek zachtlo. Zatepal rhíškem. UhFédta ho pryncka Zebera sa hradu hne sa dovípita. co sa mu pihoilo. navésti.' al'e tepal jak tepal. Strhla sa veFiká tráfaja peke podimoval. ím prášito. AFe v téj ten vojág Bitka. vtáhla dech do sebe. Na téj jabloni byly pekrásné japka. aby ý dovoFíl. „eše ráda i pryncka dal'i Ráno sa z a líiíšeg vráí. Voják sa dál nabakat") a ostál tam na noc. žebrala mu míšek. ím sFehla. co by péd napoítat. Ai to. pichla do nho pár dukát a z hrs dvacítek a potstriía takový mu ho.nevyekl." a Vzat píšéelku. peke v vyvédCi. si. Voják sa probudil a via. po ven a po- prosila krála oca. aby ostál u nich nabakaía^) krárovském hrae na noc. a riiilého hráa. dala honem také u. Votát pryneky. a utrhl ý ze dve. V noci. Vzal na sebe plášc a „ViF pjdu ekl aby býl u pryneky izb. že budu ráno zaz hrát.

a píja dóm. gdo jeho céi od tch roh kráFosVí. Gdož byl raci jag on Najedl sa tch hrušek do vFe a natrhal si ich do záadí. tú moseFi ve skFepe kríiit. si Toš tedy siiedta sama pryncka ich za veliké peiíze pet. Pryncka ia mimo. své vzácné ty japka tak peke že . hospod.— al'e 342 — na hrae u svého oca a vy- pryncky igde.'') si kiválcem haluzí. Utrhl si jednu. a jag ju sedl. aby sa smiloval nad ním a može-ji. vypraovát. Hospocký hne s tú radostnu sjírávú bežél na hrad. skoro-ji tu pojede njaký šíf. aby mohla pryncka hlavu po celém kráFoství rozhlásit.^sa hne svoju komornú aby ych nékoFik kupila. Sreza ze byla v kostel' c. tak veliké. a král' pišel sám do hospody a prosil neznámého dochtora. šífe. roh pomohl. než zavolat ai z zedka a dat rozbúrat rohama z okna vydlat. co v í gdysi býval ai z Dyž jem hospocký tú novinu povídal. pryncka rozložit Dyž už meli ít s kostela. Otevela si okno a vyFeha s eho pojídala chutné japka ívaja sa dol na uFicu. kus zi. štyry nechala Komorná do skFepa. nape í '") komornéj od spadly. gde byía a jag vojáka o ošúrita. tam to japko. Bylo v nedeFu. a seza nemohla ven. AFe co vil' s téma rožiskama? Pryncku bylo hrozne hanba. hama po hn ! 00 by sa dostál nejag dóm. '•') . oklamala. až sa sre po nich táslo. toho král'oství. šastnou iiiUiodou. vojág japka u cesty na prodaj. Neekal dího. sl'ézt z jablon a clioíl z roChoda tak po tom ostrove živit sa koénkama a jahodama. komorná až Fekla a bez jabtek a kupila sobe. ukrutenú chu na vzata. a voely. Na téj bylo hrušek. toFéj za n šla zacéít. bez pestán bedákaía''). dyš voeíy. že je také dochtorem a že by veél od toho lek. PoschoiFi sa pomože. ") spchal. aFe hospockém nedál sa znát. tá už si peke seeJa ptáš kládala. umé ukázal. ba nemohta pro rohy ai ze dveí. zbohy'") byli i kupci z vojág pirazii g behu a vzali ho na šíf. možete si pomysFet koliké byly ho. AFe aiii pryncka dího bez iiich neostala. tom že ju dá za manželku a s z jakú pichoiFi. co tá pryncka s nho A na ty byla. poslala. aby jeho céi pomohl. Voják prokFesa ostrove. tak sa pod ema ohýbala. Dál ý užit prášku z hrušky. Voják píjda na hrad krúFovský. a rohy line «) Potom sa dál zavéct do pokoja '-) pryibdovala. Dyž komornéj z jednoho japka toFiké'-) rožiska narstly. až na druhém konci ostrova pišel g hrušce. na ulic by nebyla šla o živý svt. Potom si sedl na behu a vyhrédáí. a komornú. Jeli tu kupci na verikém a uslyša ho volat. už prýiny ze štyrech ! Nebylo inéj rady. co í toFiké rohy narstly. aFe pokra ramenama Král' dál úp choi. aby své Náš vojág zasej sedel v téj bratrama. s takovú odgde jací dochtoi. mu rohy spadly. šla pro cosi Jedno dala komornéj. e AFe voják sa vrátila. šífu hn vait") do msta.

plášem. obá starší brati ze rodiama pijePi na u.: iiélio 348 — a kázal aby ho 8 ú necliari samého. nepomože nic. KráPoví vojáci oficír utekl a oznárhíl kráPovi. néi dos." povídá voják. ale ai ten být za chvíl'kn proBitý. '*) piPi a dobe sa ihePi. sa Bit a Bit. povídá voják. Krár sa vojskem. enom sa vyspovídajte ze všeckého!" Dyž mu ai píáš vydala. Zariiilovala Rohy ý spadly a svého ostoboditePa a vzala ho za muža. dát ý zasej prášku z japka. aby byl doma u svého oca. APe kráP enom ostál. aby ych nechal za pokojem a po dobroi odešel. Zbýval na pryncku z rohama. Tam už byPi obá starší brati ukryCí. JedPi. Rohil pirstlo zasej. Král' poslal na e celý regement. s po smri jejího oca stál sa králem. co sa stalo. „Na spovei. Jag ho užila. protože byli dezentéi. vaše škaredé rohy sú pokutu za jakési veFiké híchy. tož nape tch hích vy- skrúšee vyznávala. „Milá „eše vy máte jakési híchy na svdorhí!" Pryncka sa piznala. a Pešti svýma prynckama ai neumePi. prášku z hrušky. a otpusít enom kráP hoinu v. Tá chudrka už sa Zašel užit poPepšila. mosí byt ai poká sem s tým ihíškem!" Dyž ihét míšek znat. Pryncka ." povídá voják. že druhém vzata píšélku. si ohlásil sa zasej za viP už dál nmá ai si bývalá ošemetnost a pýcha. milá pryncko. dál prynce užit prášku z japka. '') pechodník zpsobový necha: udlal to necha. a pomysét si. Dyž sa Bit toš sa Bit. já sem = zhlédnut. píšel'kú a Zdoveeri sa o nich poslafi pro e byli dvaced poBií. '^) „Eše to néi všecko. i do toho msta. Byla z svaba hluná. A byla tam papírová zem a pá. zlakomit sa (ukrásti). trúfali a lebo z sa po nich zháaPi. Nechca'-( sa e bhdarma prosili kráPa. rhél míšek. hne tu bylo štyryced voják.* „Jak sa mohla kráTovská céra na takovú darebicu zohavit!" '^) Potom vzat pláš na sebe pryncko. jest '') zní jako ale dvoj- slabin. že gdysi ošiita jakéhosi cizího lovka o ivotvorný míšek. muž enom z of icírem. Dyž byli sami. za porubané. žijú podnes. vojenší pái"^) a míškem. voják povídá „Mihí piyncko. ') do stropu. svýma peezama také si krásnu odkála aPe pryncku a a si eše nájmlaí. že byly až do tíy. na sám s celým vojskem eše veím. Dostána píšéku. Druhý naset bratr. Sporné I dávno dochtora. ostatní nechca ." povídá voják. z s toho hrozne rozhnvat a z vypravit ÁVe brati už ho ekali proPévat krvi. rohy eše porstíy. AI'e dezentéi sa ich málo Pekri. enom obršt sa vráíl.šecko vojsko kráPovské bylo Což rhél viP elat? Udobil sa z bratrama ým všecko a nájstarším dát svú céru a to ten p kráPoství. uš si Dyž sa vráíl nájmlaí smePe si choili po eie. Být sem tam také. Vojska brzo ten rhél dos. Strhla sa hrozná patáPija. sa mosíte z Vy ste sa ist vePice sa provinili. Náj starší zapískl na píšelku. sa propadl až sem.

nevyzobe-i sa z toho modleni šak je tom kolera. mynáa kmotra. Myná ju napoinínáí de da ihicn Ju to verice mrzeto. 344 — éérta.še lechké. mynáa a do dnešního da néi obúch dvúch. pravil. Toš šla otevít a konm utekla do izby.— 2. že to sú jeho dukáty. vec unese. mosí sa cosi ut.še-ji u uléhá. p. jag uhFédf dukát. sea v hospod u štvrtky téj jatovcov(\j. On ý dyž sa zetiíielo. Potým pnm bylo z íátku dukát. Dala kovi í jeden dukát. i že sa ho nebojí a enom Tak potem veer. spraVíl za erta. Peck. že tam choí ert. jedna vdova. AFe kmotr. Navázaía si nošku e. . jag ych nedá. Ihotskýra (u Luhaovic) vypravuje P. že kmotr nepotebuje a tag na Jednúc šla na díví do Tesá. . Ona mu pravila. Sel Myná kmotr sa zaéríl a ty dukáty." Tak múvil Vincek Hamalj." doložil smutn. ptal sa dvice.Já „A ich su druhý. Mela evicu desítiPetú. Mela od ze eho za tú vžitého riieicu žita bes peez." ekl vandroví. a prubo- pík vaía. Karel Lysý. Sa í to zdáío e. už bez mála — p — ') látka = hrnec na dojivo." šél do já síe a ptal sa ho: „Kdo si ty?" Ten uchytil odpovdl: . pijde ert a zane tískat na pravit. Ona pravila. „Chlapi. „Ono to modlení po ty ti dni nebylo enom tak na leda. a nech su šejda. noního asu ke že kmotence pro dvá. na mú híšnú sa n zdá. Kolerový poplach na Slovácku roku Náeím 1884. Vandroví su ert. že sa i ic nestane. Vandroví aby šla otevít. Bya oBiFé. a co nebošík strýc Váovi umeli roku nebylo poádnéj zavdanéj.') Vzala dukáty z radosú a chvátala dóm. '^) — pod tým. že byl'i v Fesi na díví. 3. že by nebyl za pokojem. Francúzi to nech nás zaali a v Netáliji už to také majú. že sa cosi zemele. ert nad Meía Ptznoeím vyzovským vypravuje uitel Edv. a že mamenka vy- kopaFi pe a potým-) pem bylo z látku dukát. Píja tam pravil. Je tam zle padajú tam Pámb chrání jak muchy. Lud neme. zkušený — — svtový chlap a jediný štená ve Spolném. dvei. že na — Druhý de pišel vandroví k ptal nocFeha. de ho nabraFi. UhFédla neda]'eko ohítý pe a šla ho vyvaFit. aby ych po dobroi dala. aby donesla kmochámynáovi za to obiFé.. aby dala ty dukáty. téj istéj druh noc vdov a pijdu pro e ptal nocFeha.

" opakovat eše jednúc. „Dti. Hospockém to mu sám. ^) poplašil. mn že . Dího sa ím zdáto. ^) 'J ") '. nagá*) si kluku') krucákem pro posilu a zapíhl sa podruhéj do tolio. aby sa na takovú vc na všeci súsedi zavolali. sa hákát a tomozí'') sa ze psaným. píjme-i sa lebo ne!" L. pudmíste. „Francku. koalka. '^) udeil. a štyé chlapi v obci zvolení udali. pro samý strach aj na zapomínali. ale nám nebude. chtapy tak zbobošít. aby pro pípad kolery v iných súsedních žernách hledla sa v obcách všecka aby každého nešpitu") aj neudrnos'") zamezit. nasypat^) pud." vzdychat pudmístr. pravit pudmístr vracaja práznú píšelku. Do- ktádajme sa Pámbíka. '*) utrhnouti se. hn nech štabárat Vincek pišéí. A pišlo. Najvc to trhlo pudmístrem. a tož ani ert „Ja dyby to enom byto. cliyme sa borovice. sebral. dyž u pudmístr sedli eše za stolem. •) devná dýmka '^) klice podobná. od nátury bez tak a že obrácenu strašidušú. obecní sluha." ono tento a pamatuj. „A kdo?" „O Kriste Pane! Kolera je tu dti. místrovu práznú píšetku tma psnikama^) zas. ono cosi pijde. lahvika. jak svú píšetkii') peškobrtl-) tresku místo cigárky cumle. „Tu po hodnéj je. dostalo sa každéj obci od úadu politického poulivého upozornní. '") neistota. byto by. 23 . kolera!" „A kde je?" „Tu je.-') nevonlo být by Vincka raí k šlaku postát. ^) nacpal. ') metonymio práv.: — A borovicu chlapi pokyovali hlavama." ukazovat na psané od úadu prám'-') pišté. už je tu. pijde"." votá stará. už dávno v levém uchu zvoní. a zavdaja si nape podávat pudmístrovir „Toto je chtap na koleru. ale dál ani pranú'-) nemohl. Jak známo. p ut obci na buben a fojtík"*) „Roby. až chvíli teprú sa zbrchá') a na všecky sa ogébíí:'^) je tu!" radili až „Hybajte pro Vincka Hamalo vého. Pudmístr nebýt štenáem a tož támát ty háky támát. ale dyž to nešto. Na druhý de odpoleda. lopotil se. i545 — až rozímali. Za hodiny byto oznamovat ludu do obce kolera. ") neoboiti se.'s pevalil. '*) = óistotnéhó '') lovka. drobet. Naráz zbledl a být by sebú ist na zem rošíi*") dyby ho pudmístena nebyla zadržata. pinést poset psané od úadu. aby sa kole toho jednalo. zle je. a takové upozornní držál v ruce hn pudmístr spolenský. že ani nevidl. v. že Chca ich trochu rozgurášit. nelfkajte sa! Z dopušéní milostivého pana hejtmana pišla a proto majú od rázu všeci chlapi k pudmístrovi. Francku! co je? Pro Bolia pamatuj sa. *) •*) nalil. jak pravíš.

pravívajú strýc Miklenínovi. Za chvílu byía celá ddina šotrá) od zbobopohromad izb radili a roby aj s tým zoíem-) do oken pudmístrových izby rozcápený a pocmurovaíy. Hamalj sa s téj udera na stl udlal nevíte. jak je.: — Na dkaz pravdy chíapi sa v 346 — eše jednúc a zaštabárt si šeného ludu dál na horní konec. iná mosí sa pijat. pijímá a ve jméno Boží od dolního konca zane. a je tu. co by sa jí zaujali. že bý''l tak chudobný. enom sa žádá od slavného hejtmanství. súsedi. tož tak. «) vykládal. Smr kmotika." pravili „Dyž tak. Ale venku ich roby natahaly„Joško. a slavný úade. hrabal ') nepotkámi'- žádného. vecy*'' Být 'ede^ loveg^ veice chudobný na sýee. „ale ono pcca". ticho: „Málo platné. aby sa z nás vyvolili štyé silní chlapi. vysvi^tlil Náeím rožnovským a pravopisem fonetickým pepsal a P." Chvála Bohu nezaala a trúfám ani nezane. úadu sa udlalo po vli. poštveme. a Což máme most rozbarúchaný ?**) A budeme-i pošetíme') na sebe úad a bude dlat baligu zas že v tomto píit. konej ší. „Milý Bože. '') drobotina :^ dti. což by sa tom nedalo opít. Francku! tož co je a jak je?" — Najstarší z výboru strýc Miklenínovi odpovdli za tož sa všecky: „Abyste pijal. teho naptám za kmotra. kolera je panaci nemajú nic tom a Výbor ju tu. iná-i néni súsedé a vytrácali sá pomalu z porady. žene žádný nechce Otec'y'* povidá: f téj poslúži. súsedom naproste vlu pana kolera psaným sa oznámito. vdly. kostel'' ''íg-* e \) pecaj'^ ') se. probral *) pobouraný." Hospodái uuli tú smutnú správu strápení. Antoš." Pánu Bohu porueno. strany. **) ') nahlédaly. i ju mosíme akorát už hn pijat?" Na to sa otevely všeckým huby. a opatrnosti nikdy nezbývá. a koho" potkám. že od úadu — hejtmana: „Jak vám nech nás Pámbii chrání — do obce pišla. ert potom nech ich chaká. tož na protiv mú híšnú. vemu'° a sy*^ chtapca a pjdu. tak sem chudobný. Kaiol Frka." 4. „zme sají šikovn zaujali. ale Vincek néni. a žádný ani nešpetl. Narodil'' sa mu chlaaVe žáden mu nechce''! ý\lz'''a kmotra.') Tam Hamalj sa Vincek stoja rozháaja aganíl^) tož víte. peek. Na konec sa jeden z toho strachu peca vyurbál'') a odpluja si ekl: „No. .

tehó ste móliFi neela! AFe e dys-He sy uš pidaFi. Kmotr choíl po nemocných. já jích fšecky mám. tý byly veFice vel'iké. zažálú^ a piložili tam. Ptál'ú kmotiku. každému pomóhél. a hodovaFi spolem. uci' a'koš''to kmotiku. jag'ý'' a gde jú Kmotika sa jí žalovala a kmotr poslal na pivo a chcélú' a sa jako kmotru ucti' ve svojí chalup. a tam bylo vePice peke. kmocháku.MiFí kmocháku. co je to za osoba. sa nevymtúvaía a hneo-° pivítaía kmochákem. Tu býl najednúc'-^ taký vznešený Feka . budúcn pozorujte na 23* . já musým pro toho lovka jí!" On'ý^ povidá: „Kmotiko. ai"e aji'**' skonával. hrubé. zaalo-" dáva — a pomóhél. teho já nemožu uela!" Potem šla a ternu chlapcovi. a eho. pros^^ym-Vás.u saméj zerhe a ptá sa jí: „AFe kmotiko. P'ili . necht sy^ teho." aji Vzala jakýsy dar a šla skmotrem a položila co bóFí. Kmocháku. masú maza a svoje dobe mu zaplaiFi. šé^l a potká' ^t veéí. sv' '•'nice. Potem smr pála kmotrovi: „Kmocháku. Tam -^oély svíky malé. ai prášky mu sa neptali. Pome stuo-'ty ven a pjdém ge'' kmotence.-^ íve a najde tam veFice maFušúrnú svieku. jí aby jí móhél veg-' téj uela* zavei. Potem povidá kmotra kmotrovi: vecy'* že vám žádný f nechc^él po! budete me památku Já budu aFe idz' nedbajte. prosy m vás peke. ale pote-- Vzala ho sebú do svojí vedla nosti semnu do mojího stánku. kmote chasíka na lože a vyptávala sa. zažala nov sfícu veFkú. gde kmotenka moila. Stalo sa. Dyžo'-^ uzdra\fíl. pro teho Fekaa. Jak šl'i s'-'kostela. z malým ge" kmote. Chasíka'-' okiri jak vzala chtapca na ruky a n^ésa ho do kostela. dyMne eše pidajtel" Ona mu praví: . Kmotra sa na ohFédla a pála: „Kmocháku. kmotr vzá^l sy*^ též nov veFkú svícu. co ho okiFi. í pag'e' henkaj tá malá svíka u téj zeihe?"' Ona mu poÝida: „To je vaša! Jak tá svíka kerákoFveg' zhóí. a vy budete Féi' a hóji. Pišla je. to3-''te sy pidaFi a máte.s'-'' Umíral e'den kníža. tak . Potem-"o do verian^^cných skFep. prosteí trojího : — braku . a vám každý rádo' ^be slúži' ažá' a zaplaí. ste chudobní. patí. Kmotra praví kmotrovi: „Hl'--ete. byta pkná ženc'''ká jako jiná žencká.sna'^ posíúží!" za 347 smr. kmotr vzal kmotru dohospody a chcél"ú trochu Al'e ona mu povidala: „Kmocháku. tu mám každého lovka vek!" Kmotr sa na to íve. co sú dluži. íve. al'e on'''e- Pke"^ Ona sa 2''ebrá^t. ZeteF co kmotra nevié^la. cliotri po hodnýh' Fuucli a budu moi. gde to jeho malé svíacko dohoovalo. pecaj eše mu poslaFi On pišel. Jávám tý Féky f''šecky povím. a keré eše nehoely. a tymi sWepy šFi as popodz"em f ^ temlimbu.

vede." rok. a kmotika sa s ím styrnúla^''. tomu každému pomožéte. Víži^' co: bume spolu. Zasej volali telio Tekara. obrému šPi stavu pivédél. pofidá: „Synku. Tu nájdú 1'ekaa mrtvého f koáe l'eže-^ a zavézFi ho dómii-^^ Celé msto a všecky einy ho banovaíy^'. aPe pokusý^^me sa o to!" Zavolal peke"* sluhy a kázal zatoi' lože nohami ge" smrti a dál sa milého"' nemocného masú maza^' a prášky mu do huby^' podáva' a pomóhél mu. L"eka pravit uovi: „Ty sy chýtejšíPežá' \HižPe-": aji . aFe potem Pámbuví'-^. ae komu budu stá ve hlavách. jaký to býl dobrý Teka! už nebude !" Sylio: šél raz do kostela. takého 1'ekaa teho Fekaa. L'eka pijde smrc''tójí ve hlavách za ložem. Fež on. AVe do už mrzel a sám smr ptal. Kmotika . co móhél unésC. g''e'dnému Pekaovi za ua. jag'e bude. Smrd"-*©--^ uložila f koáe a utekla pre. já ho pecaj Cho'. toBe dám živnos. HráBa mu zaplatil. jaký kerá nese Fék. já Jaký Pég nese. Pani pikázala aby sa peke chován. zePiny znáš. mu dohoí. dy'-*'sa vám to zas tak stane. vecéj e teho neelajte. jak ty to žádnému nevystihnu. já . už abyho aFe šiig' edem'' na Kmochákovi posl''et*'ka sa to tak trvalo koPig^ být veFice starý.dz'"Bírát. tomu uovi gdo pichoi^' ke mo. synku. je se mnú jak tak. aPo neÝoél žádnéj zePiny.i Peka. vzala. Ptala sa „No. AFe smr^ 'ak sa s ním '^zešla. museí Najednúdz'^é'l eka'. co je dlužen. uže to všePijaké dokeF eše mám. a ty od každéj nemocy víš? Ty zePiny slyšíš. a ty budeš chytejší Pjdež' edem sa peke kaovi. ihéli. býí rá ž''e ho pozdravil. neboj sa viiž '''á sem tvoja kesná'"' matika a tož aji co tatíek tvojí k temu já semím'. jak sa máš?„ .doporaóhta.aji ste mu pomóhri. on sa jí z''val'ít do kFína a odespál smrteným spánkem. gde patí. Zaala ho lechta a šustla ho zeFenú halús''kú pot^ krk. temu už nepomáhajte!" Umíral zaz-'e'den hráBa. vte''^. pani a jakého synka a sa s mu do uená žádala. Po- eše g''e'dnému nemocnému. ZePiny uovy pomohly f každéj nemoci. L'eka a chasik spolem zePiny zbíra. povídala mu: „Kmochácku. a já neslyším žádnéj zePiny. ai sa neptal. „Skoda Dobe pomáhal.to: 348 — komu já budu stá' v nohách. APe djsa vracál spátky. móhét mu. chovaj!" Potemo'-^ pomasila masú po slechoch a zavedla g Pe- L'eka neveél. zjaviía sa mu smr a vezla sa s nim f koáe. On'ý^ pravit: „Janu"'." iiic . co e taíeg^ nahospodaiFi. protože sy sám pidal svícu dlúhú. Smr^o-** nemohla až vzí. aby ho uzdravit. musým odevzdat. a uen^. jaký Pég' nese. Fekaa abyho dobe uil a g a odešla. chvíPku. L'eka kií: „Uže' zPe. každá zePina toBe kií. co je to za synkovi. Potem ím rozlnila zePinka kiela. ZBírál ' každá t.

souhlásky hláska temná. hredál— Wedalo. nimi v souhlásku jednu ') '') kdy koliv souhláskami z. vem— tchto ") 'i) '•') tvar dosti asto se užívá vedle: vezmu. až aji jemu v svíka doboéta. 5. do skupiny nz vsouvá se d. >jf. . mknou sná. opuštna. Náslovní j splývá I n. teba dj nebyl nás vysypu. po— pome— podte. mknou ped . vyjdi. spodobují se se vysouvají. syneek. hlete. . poíná-li se následující slovo. sedel— seély. ž. koní-li se pedchozí slovo souhláskou. z splývají Zvuky s. í-újí— prújí— pijdi n. lok. y Výslovní souhláska temná mní se v jasnou. s. odejdi. instr. Ztodjé viámari sa bývá pídavné milý pívlastkem i substantiv velmi nemilých Mii zbojníci sa na : piiuje se zhusta ke mu peke do komory a slovesu. ^") ^') V rychlé mluv Slova <L(a se I) . idú - péjdú. „hlete" asto vedle „pote" . )f.odejdete. t. Zubnice ve vysloví píslovcí hned'. vem — vemte. Vedle koho ideji též keho. kemu. ') V lyclilé mluv náslovní souhláska ." idu— dojdu. (r= — i— ime— dite. velikánských. koní-li se (T c. kem. kúl— kula.— i zložím svj dochtorský R l'ist 34U a budu u a nájmeším pomocníkem l'imBe a chcu tebú bj'^' až do smrti!" Cbasíg-' Téíl a hójíí šase." dve dva. choíl— choiri. d. chasníek. chasník. jen ped po souhláskami temnými znjí oste. nnf sél— séia. Rožnovsku zídka se užívá. véraj. vezmi. péjí— výjí. komu s = potkám-ji Souhlásky t. vzý. krá. vl: žál— žala. ''') Do skupiny ns vsouvá se t. zkrácených vemutý. . '") Vemu— vemeš— veme — vemém— veméte— vemú. mréí—mVéri. ") „Pote". hvízdnul— hvizdnúri. syátko . vzat vzatý. býl— byly. pedpony) « a í. . (dít) v jednotném ísle na synek. píjite— pite. samohláskou nebo souhláskou jasnou a obojetnou. '*) Píslovce pkn za hovoru nikterak pobrari gde co. pi. (li). d./ se sesouvá. kým pedchozí retnicí ve hlásku mkkou. dž. jindy mní 1") v z a Ze dvou stejných souhlásek pímo sob následujících vždy jedna se vysouvá. k ní piléhající. B) v rod mužském ísle jednotném koncovky ni. koní-li se pedchozí slovo souhláskou neretnicí. vezriiacy. záji. iacy— výjacy. v temné. s Souhlásky t. všeci 28) ^= jí Už je ode všeckých odéjdená odemeli). kdykoliv po nich následuje souveraút. z . tsn — — — : ') Náslovní ? tvrdne. obyejn íká (chlapec i dítti. po zvukách c. pedchozí slovo souhláskou se setkají se neretnicí. dz. — ide— újdc. chása o nemluvnti íká se „malé. •) V píestí inném dlouží se A) ve všech íslech a obou rodech a) kmenová samohláska kmen zavených: néséí nésia — neslo nesli nésiy. dat. '-) Souhláska n mkne ped f. dž. . rél— relo. píjdime— pime. ideš— pijdeš. b) koncovky et a. a peníze sem! '') Pedložky se (i 5^. ^) ") Mkké Jasné i po tvrdých sykavkách tvrdne.?. šél— vyšel . kvétél kvetli kvetly. dvátko. prosted'. idéte. náslovní h se sesouvá. : '•) '^) Pecaj (pece) podobn: hneaj. dz. Iiynúl— hynula. Podobng pkný. idéme— zájdem.

p. : Slunce zachoí. co všecko. Ve Ctenicách Tam na tem míst. 39) Didiž a diž (^= jdiž) jediné sesilnné imperativy 40) na Rožnovsku. tatíku. hdsi na vrchu zaíná edem maué žíduo. Krtnec oslovuje svého kmotra: „Kesni tatíku I" a kmotru: „Kesni „Kmocháku. — Dti matiko!" oslovují rodie své: „tato. srovn. smrdí jak ert ale já bych ím hu ohráu. 2Q) 27) = dyž ste (= když = z tu od ty = (zde) Podobn pisouvá jste) . Ale býu to pokuad ! Samy moštrance ukradené a kas lichy a Pámbu ví. Banova Styrnú = sa želeti. mu z oí straíi. vSÍ-te užívá Se jako píslovce vru. sa. pokuad mli. F. Jenom. Janu n.24) 350 - Nkolikeré opakování slovesa znaí dlouhé trvání dje: Šél za zioéjem až sa pora. Hejt! v naších horách bývaua velká banda zbojníkch. mamo. U Jašérky mli ten nájví pokuad. a žádnému sa nic nstauo. Náeím Ta všuhd edem ti hodslavským vypravuje ídící uitel Kudlka. co ten . z. c. lide Zrzávky esce jedna voda. jako stamoty a 28) se c « z tam od ty ke slovíim: podruhúc. 29) Pedložky a pedpony i ped námstkami bývá." ^kmotiko djí kmotrm rodie ktucovi. dz. = stetnouti se. cházeti. To byao strachu bohái sa mli co bá. Spodobováním tvrdne ped s. šél. Tož co abych své tu ei nezapome. mamurkol"* — 41) 42) 4'5) = než. té okouo nás tee. túm Zrzávkúm Zrzávka to je ten potek. ^ /c odsad. tatuko. Imperativ vS. maiiienko. 17) 30) Spojka 31) 32) 33) 34) 35) 36) 37) 38) sama o sob zídka = = do list. Ckot je spojka pipouštci = a. Tvar — (li). ti chudobní od nich dosC dostali. Dóviú dlouží kmen jako dol. se 25) Ve stálých formulích krátí nkteré samohlásky tož ste. : chválabohu. neznají. šél. šél. a edem co na tú vodu . vitamvás. osobními podržují své ostré znní. tee do pravá. inu. Neobrédaj 44) Víš-ji 5. tanu =. Zrzávka. teba. manem býu Ondráš Ale a po býu Juráš. kukúcl ahác! = ^z tam odtad. — Mizeti není ve východních náeích mor. že je zdravá. no šak vám to též vyuožím potem. kteréhož slova náeí astjší moravská jest spežka aji = a i. u Zrzávky ten prostední a na Miskáské jedli. pochvalem- bu. tam šak sté o ní už bez teho dos uli co mua tý ti vršky nm hn — — mli ten nejmenší.

Dyž býu nco pojed. eím je to.. Jak K. Pišéu práv už v noci ež k šenovské palarni. už je mi k dáveúm. to K.: — 351 — pravíii. pravíu n je eše rád nco promúvíu. Eše tú samu noc chytli kolik zbojníkch. že esli tam néni nhdo od Nového Iína. zatepali huavúm. zle je. namoíu obušek svj do jeho slin.." pravíu sob a vešéu do té palarn. sob zavouáu pošuškáu mu cosi do ucha. dáu nape napi a najes. pravíu mu jeho n.. co mu naékuy. Jak prý tam k té baraníu. jak už bývá ža ei: žádný nmóže zabit? Co sa do „Ale ekni mi. dyž spáu a prašíu ho tikrá po huav. a Juráš myslíu. všecko že je jeho. dáu sa žebrákovi eše vc napi. z Hocuavic.. ptá po Zrzávce. jak ") uú. zle! Chybíu si! Už bud po všeckem! Z Bohem!" Jak to býu vyek. Jak to tak móže by?" „to je tak. tam že je hrozný pokuad." pravíu mu na to Ondráš.. a létáu jak zbuaznný sem tam. ú. a abych nzapoihéu. též v té Opav všali. Ondráš ráz seéu hdsi u Mezrýá v jakési hospod a býu už na mol opiuý.OVÍ vykuáda. že a tebe už nastílali. dyby to nbýu Juráš uduáu. Duho sa ekauo. ež mu ten žebrák zaáu povda . byuo žo mu to divné. lide. gór*) dyž z mu íd z Opavy a že tam jedného zbojníka cosi vyptáván. až tam hdsi vylez ze zástupu žebrák a pravíu. Juráš seéu vedla nho a pravíu mu. Že mu pravíu do ucha. Tož si ho ten zbojník k co. tož ert zebere. že n od Iína. Inu miuýž ty Bože. „Dále už nepjdu. Ale ujt. A co Ondráš ek. ja. jak sem býu býu ten prostední pokuad.) . vis kamaráde." Na to vám potem Ondráš usnu. a ty ím kulky v ruce ukázáu! Dyž to ti vidli. co sem vám býu už ek. oni byli dva brati s teho gruntu. ohlédli sa na všecky strany a potem dali do kyt a tam ti. pohled smutn na Juráša a pravíu „Och. že sa jemu též tak povede. v levo pod jedlicúm aby kopáu. jak sa svt o nm dozvéu. Tož ten miuý žebrák zaáu K. to práv móžu éc: dyby v mojích slinách nhdo egan namoíu a ním po huav tikrát prašíu. Juráš ven.. Tož tam. že ví. studénce píd. Potem sa ho poá K. O . nvéu. co by sa nbyuo stauo. a zakiáu hodn na huaa. žáden Miuý žebrák sa potem zebráu a po g Iínu. Ondráš sa peškobrt. duho v nm To víte. aby šéu g Zrzávcp. ptáu sa hospockého. že sa ten žebrák eše k temu býu ek. tob „Inu. Ten gór z nm. už ích nbyuo.. No to sa mu dovoliuo. gar (zvlášt. pomyslím. Pomáuy ích posi ma ma hn chytali všecky a všali ích v Opav. a bratr ihéu zase doma grunt. a ten zbojník. . ten hospocký býu K.. že by to posledního tuším. brate. a tak bandy Ondrášové všali. ale to neví živáduša. že sa mu K. Dyž jedného. esli by nvéu o jakési Zrzávce u Domoraca. brate. aby mu jazyk rozvázán. vyjaviuo sa hn.

dojéu tým dómu. Pišla k nmu jakási baba. Slyšte.— býu od žo spáu jako 352 — chze mduý a vil eše k ternu napitý. pravíii mu. zaplatil a hn „a živ poruit sloužícímu.. aby ani na jazyk mu „Ale" pej jí nevezmeš. a zakyln strašn a zakléu bratry a potomky ež do tetího kolena. že bude umf. Pijala si tam. druhý dáváu na to mchch. dyž ho sní. a ten Nabrali ho pylný.. tý Mrzeuo ho to." povídá sob sám. aby si ho dal usmažit. temu nauil. a zabere moh a uopatu a a hned" s ním a sa na nic neptá a a edem hýbá. penz! Darmo haboi. co žádnej neumí. í)yž Zvouáu bratra a ídé. A jakej by to byl kucha. a ta sa ím na ráz ukáže veko. aby ani neokusil. ho vyvážili a zámek uopatúm odíiágli. (První polovice. a nevidí žádného leda nkolik much. byuo kole pnoci. co tam byuo. a jeden sednu ostatní pozor. tu rybu pipravil lebo rai dobe bab k obdu.) p. „Ahá. jeden hned' sa zebráu a hybaj spouem g Zrzávee. . Zlatovláska. jak stan. Zuato Hn a stíbro sa hrnuuo. co keré zvíe v povtí. co vaí?" Dyž to bylo upeené. Temu královi lejbiío se to. Tam zali kopa.*) peuožili ích a hajda dómu. pes koa Žatým ten pijéu naspádek a pines sebúm eše hromadu Jak do nich všecko. Rznoeím co si keleckýin pepsal prof. co létaly Hde v kuchyni. Tu zas venku na ulici hdosi siplav volá: „Hde pak? mináového jemea!-' Jiík se pak?' A tenší hlasy odpovídajou: „Do hrozn zapovdl. Ant. „taková to ) nacpali." povídá. Ti kopá dalé a viá velký kafr. pe. K. na koa. tož si móžet myslef. žatým hajda! Sednu si na koa a vjo do Hoctam pijéu. vzal koušejek na jazyk a koštoval. pro mu to král tak sem takovej ryby neviél. a ti mli enem s mch. eo sa stauo. ura a kufr hoe krpci**) prázný! Ale mysléu. jak se vod mluví. Peníze si pkn schovali a ráno jako by nic. **) vzhru nohama. No. Machá. tož pojed a hned' sa zebráu g Zrzávee. „vypadá zrovna jako had. to svou hlavou zaplatíš. videu v zemi Žebrák. V tem slyší kolem uší cosi bzue: „Nám také nco! Nám také nco!" Jiík se ohlédne. n^ zemi a ve Byl jeden král a byí tak rozumnej. Jiíkovi. kopali. bylo to divné. „Jak podívá oknem a vidí housera z hejnem husí. že bude všeckému rozumt. kamarádi. pinesla mu v košejku hada a povídá. uavic g bratrovi. co to. n hn poo))a 6. že povídaly. dyž ten od bratra takovú e ú. nafelovali. temu sloužícímu. i všeckym zvíatom rozurhél. Kopali. Ale to byuo.

akoliv ani nevél." zkikl král. Honem stril ešée odrobinku do huby. zpome na nás. dyž tej zlato vlasej panny dobudeš a pivedeš mi ju za Dyž se tak o n letmo nm manželku.! : — ryba!" 353 — potem Už vél. a také pomožeme. Po proje. musel pro pannu. Dej mi aspo Tu ten druhéj ftáek za nim a ty zlaté vlasy uchytil. pijeli do už také nevil. ale na mní*) já bych také rád skákal. si kejb ual a ti ohe uhasil. : k mu nape. že se Jiík smje. královská Jasnosti! Enem mi tak cosi napadlo. svalí se na zem jako a zaechtal poskoil Jiíkou „Což je o to. a tu pod lesem u cesty hoel kejb zapálili ho pasáci. „Ani jedného!" moje sou! Já ^em si jich zdvihl"*. obd poruil král Jiíkovi. táhali. co ekl Jiíkou místo starého budeš nosi mladého. a bravlenci ze „Och. šak sou moje. „esli „Ale tvá hlava za to. na padaly. jako by nic nebylo. brate že — k. a naši mladí ve vjikách. aby nalél do sklínky povídá. pomož! Nasy nás." vymlouval se Jiík. ." — On tu hn koa dolu. povídá druhéj je víc?" mch a srazí krk. Král jel aby a on aby jéí s nim. máme si sami potravy hleda." „Nedám. zstal každému v zobáku jeden a tetí V tem se Jiík po zlatéj vlas upadl na zem. enem to zazvcSnilo. Pod kejhem byl bravlení kopec. co je. a jich. „Propadls život. ptá se: „emu se smješ?" — „Niemu. Pijel k ernému lesu. zámku. jsem jich dva!" viél. co by král nevél. s jiskry" utíkali. Och. ohlédl se.Hohoho. „Až budeš teho potebovat. „Dej mi „Ale já povídá ten jeden. a d(jlu na zemi pišely dv krkavata a naejkaly bylo „Otec i matka nám uletli. Dyž jeli . 24 . ti zlaté vlasy v zobáku. dyž se zlatovlasá panna esala." bych chéí pes hory skáka!" sedí starej. co si koníci povídali. ale enem tak potichu. Jiíku." se dlouho nerozmejšlal. hde jí hledat Osedlal si koa a jél hde tam. obrátil a zas dómu. stiv naložit. Na vrchu na jedli krkaví hnízdo. jak upadly. osedlat koa. po zelenej louce. pomož. ale chcu s tebou miloohlédl a pelél. lebo umeme Jiík *) hladem." — „Asi srazí. Ale král také dobe rozuml. a hada donesl královi. pomož! „zboíme. mél v podezení a koom Dyž vína. Jiíku. . co utíkal." vínem a leje. a vida. a my ubohé písklata eše létat neumíme. poruil král Jiíkovi. svýma bílýma vejikama sem tam volali žalostn. ': že se chce a Jiík za nim. pomož." Co mél Jiík dla? Chél-li svj život zachova. skoil s koa a vrazil mu do boku = na mn. Ale starej král už ho skoím-li." Potem jél tym lesem a pijel k vysokej jedli. mi je tak lefko. V tem piletli oknem dva riiét jeden ten. Jiík vzal konev druhého honil.." s nedoleješ alebo peleješ!" ftáci. Jiík se tej rozmluv zasmíl.

„Och. dyby mej lodi a mej pomoci nebylo. tvá. my jich za na tej louce. byla daleká široká. dyž u nich hoelo a kiel: „Pokej Jiíku. šrku drahých perel šél de na to povídá 'mu král: šrka se petrhla." A netrvalo dlouho. a perly Ty od „Má Zlatovláska mla vysypaly se do vysokej — trávy na zelenej louce. tu se vzali. dvanást je panen. šél do kištíilového zámku prosit" pánu královi dal za manželku. Zatym si do zitka móžeš odkrála. nesu eše jednu perliku!" dyby tu — . perly musíš zebra. hde jí hleda. „ale musíš si ju vysloužit': musíš za ti dni ti práce udla. velkou ryba!" sám." „Až po druhé zas takovou chytíme." _ me. a tu mi dej. dyž se rozednívá. dobe vám dal jim za ju zaplatím." ekli rybái." abysme ti pomohli." Dyž byl Jiík na tem ostrov. aby ani jedna nechybila. byl chromej tenkrát uhoela. každej de jednu. a Jiík pustil rybu zas do mora. na nás. nepoteboval než na šrku navléka. Chceš-li. dlouho lesem. co ihél od krála na cestu. pikulhat eše jeden bravleneek. rána do poleda. co ti uložím. dobe móžeme povd. pro zlatovlasou pannu. sami t se tam na ten ostrov dovezeme." A u všecky peníze. sít. žes dobe porovnal. „Du svému pánu. Rybái byli rádi. rozesává své zlaté vlasy. Jiíku. „eho potebuješ?" „Krapeku enem pokej. „je to Ziatovláska. nezavazuj. koraly vesele. aby krkavata 354 — „Až teho budeš potebo va. a každej chtéí ju m se hádali. že tak dobe prodali. starému daleko královi." Já vás porovnám. na pozoru." ekl král. znésli mu z trávy hromádku perel. A potem. pohroužila se a ne- behu eše jednouc vystrila hlavu: „Až m. nic si nenechal. „Mám perly zebra ale kolem nho enem se hemžili. „Hde deš?" ptali se rybái Jiíka. ale ani perliky neviél. ale jedna má zlaté vlasy. de záa od nich „Och." A potem se ztratila." Jiík na tu louku. tu sme. dyž už chél tu šrku noha nm zaváza. klekl do hledal trávy a zaal hleda." — Druhej . „Má je sí." povídá Jiík. a peníze mezi sebou rozdlte na polovic. má — zlatou rybu do — bu — „prodejte mi tu rybu. a nevím tej ti ani. o — po nebi nás tak i po moi. Dám. — — — — — ." tebe zeberem. aby svou zlatovlasou céru jeho — poinout. Vesele zašpláchala vodou. Na behu mora dvá rybái spolem to: — a druliej na „Málo by ti tvoja sí byla platná. Hledal. zpome si na m. a nevidím ani jednej. ti by mi mohli pomoc. " krá- míy si co žhra. Sél dlouho. cér královských. a dyž z lesa vychodil. céra králova z kištálového zámku tam na tem ostrov. ^Sak byli moji bravlenci." ekli bravlenci hde se vzali. Každej de ráno. „zpome konen kraj vidl ped sebou daleké široké Chytili moe. odsíoužím se ti. a také ti pomožem!" Potom dál už museí Jiík pšky." „Ne tak! Ty na druhou pokej. budeš potebova. pro nevstu. Než mj abys pravou pannu vybral.

ne tak*) na dn vyhledat prstének! „Och." — — rybu." Dyž král viél. Sak beze mu kolem ušej. vyškrábala se z pouiny ven a po tej do povtej." bzuala sotva bys uhodl. kerá ze dvanásti je Zlato- vlá. ale každá mla na nercili 24* . prosted pouiny sedel velikej pouk. Pokej trochu enom.— 7. Josef Glos. že Iík tou tetí vc si také dokázal. ale tak hluboké. ani jedna ti Ráno Iík pišé. až pišel do erného lesa. tam v prostedku býí kulatej stl." zlatovlasou ceru dá." — mn — — — A O za tej my dobe víme." aj A netrvalo dlouho. tá by mohla pomoct!" V tem se cosi v moi zablejsklo. abyzme ti pomohli. dyby tu byli mojí krkavcí. Iík byl rád. a poule se z valil na zem jak zralá viša. šél na zda bh. a sedlo dvanást panen. gde ju hledat. prstének na ploutve. ekl." malou chvílu pinesli Iíkovi každcy jednu dykvu plnou vody: v jednej dykv byla živá voda. Go chceš?" „Mám pinést mrtvj a živej vody a nevím. (Druhá polovice) Rznoeím Dyž Iík nedakonskýra (dolským) pepsal stud. abych zlatej ti prstének a nevidím nesla Mám v moi najt pomohla: co potebuješ?" Vil zrovna potkala sem šeuku ani dna. s prsténkem. gde ho nohy nesli." se vzali. a pospíchal už k zánku. a král mu ekí: „Má Zlatovláska koupala so v moi a ztratila tam zlatej prstének: ten mosejš najt a pinést. „Och. že dobe svou vc udlal a potem ráno mu tetí prácu uložil: „Chceš-li. „Dobe's udtál svou vc. „zitra dám inou prácu: n — . bude i poteba. a gde pomohli. královi pinesl ty perty a král ich prepoejtál." povdá. a z huboiny na vrch vody vyplula zlatá ryba : — nechybovala. Král zase pochválil. Kraj lesa videi od jedle g jedli rozpatou pouinu. 355 — Zlatovláska. tu se vzali dvá krkavcí: „Sak zme tu. jedna jak druhá. „mosejš — mu Potem ho védí do jednej kolem *) nho velikej sejn. gde se pro tou vodu obrátit. kady tady. že nemohl ani na dno dohlédnout. že's m zkejsíl. abych svou Zlatovlásku tvému královi dál za manželku. mosejš i pinést mrtvj a živej vody. Iík vzal dykvu s mrtvou vodou. vrátila se z Pokej trochu enom. v druhej mrtvá." Iík neva. že ju^sára vybrat. m „Tvé scestí. pinesu." Iík šél k moru a chodíf smutnej po behu moe bylo isté. mn „Sak tu zlatej su. sná by Tu nad hlavou cosi zašuštlo. já ti ho huboiny a pinesla mu šuku . 'postejkál pouka. Potem postejkl muchu z drtihej dykvy živou vodou. a mucha zaa!a sebou házat. že se mu tak dobe pošestilo. Iíku. my ti ju pineseni. „Ale. cucal muchu. byl mrtvj.ska." pej. dyby tu byla moja zlatá ryba.

a n — — mlados se mu enom a protíral s si tváej svítila. aby se pej pravý dlaly ke svajb. až Iíkovi oi zacházely. za kmotra. " Tou ceru dej!" vykejkl Iík „tou sem vysloužil svému pánovi. že Zlatovlávska. Baa. ekl král. rád by být také eše jednou omládl. zem. spás" ekla ses neprobudil!" Dyž než prv starej král viél. proto že už nemli živej vody. V tem zašu. aby ho zkejsili. Starému královi se oi iskity a poskakoval radosou. udlali Iika králem a Zlatovlásku královnou." povdá král. dyž Zlatovlásku vidél." tvrdo „Ba opravdu vekou byl by ožít. jak se patej vej právu. Iík zas a že je být. že po ran ani památky nezostalo. a tá pana hned — — — z — — n také stala od štola. Tata . dám ti enom sekerou hlavu srazit. (u Rznoeím Bul jeden palkovským Místka) napsal p. a potem t dám poestn pochovat. nevél. já ti povím. a bylo od nich tak jasno. Zlatovláska prosila starého krála. a zlaté vlasy i plynuly hustejma prameama hlavy až na zem. jak dyž ráno síouneko vynde. Potem dál král na cestu svéj cei.škalo mu cosi do ucha: „Bz bz! di okolo štola. potem ho pokropila živou vodou. A protože králoství bez krála nemože byt. a Iík zase stal. zejskás ju a možeš ja hned „Toto sou néni ti — tak že nic nebylo sebou odvést. že*s tak dobe posloužil. ale král být zase mrtvj. co si poat (poejt). lovk hrub chudobný na svóe. jaké až po vlasy. „Chfét sem t pravda (víš) dat obsit pro tvou neposlušnost. ale za to. až ju všecku vykropili. kerá to je!" Byla to mucha. má kerá s „uhodneš-li. a král nemohl teho svj zlatovlasej nevst odepejt." Iík byl v nejví ouzkosti. že but peek. Potem ona srovnala hlavu Iíkovu k tlu. a potem tou vodou pokropili. „a dyby ne m. mlaí a krásnjší Hned poruil." Uhods." Dyž Iíka odpravili. odhrnula Íoktušu. oi. aby i teho mrtvého služebníka daroval. jak sem to tvrdo spál. Sali ho a kropili živou vodou poádem. jak by se ]býl znovu narodil. bohoslovcc Jos. Zlatovíáska. co ju zkejsít Iík živou vodou. potom teprvá zaali mrtvou vodou kropit. povdá Iíkovi. aby t krkavcí sndli. a hned poruit. aby všeckejm živoejchom jak Iík. ale hlava nechtla nijak k tlu piroust. erstvej jak jéle. aby ho také sali. a Iík odvedl ju svému pánovi za nevstu. vn — „Och. kerá esli nich je moje cery.: — híav íoktušu dlouhou vidt. souzená. Smryé*) kmotíéka. pokropila ho mrtvou vodou a tlo zrostlo z hlavou tak. mosejš odejt bez ni. neuhodneš. 8. povdá Iík. rozurfiét a nikoho tak rozumného nemli. a v tem okamžení (v tej chvíli) piroustla. 356 bííou jak snih. „Táto pana to néni tá také né táto je Zíatovláska. ale žoden nchcul mu is Naroul se mu chlamoc chudobný.

kaj ta jeho maluko svika dohorovata. jak pati. že mi žoden nechce po- vci. prosim vas. ale poe mnu do moiho stánku. nho. šli Jak trochu z kosteía." Vžaía ho sebu (ze sebu) do svoi izby. vzata chlapca na ruky a do nisla ho do Chlapeka okili. hned ho pivitaía kmotikem." Kmotr se na to divo. pidaje mi eše!-* Ona mu pravi: „Kmotiku.. Pytol ju za nevul. : nedta s ! Ale dyž tuotel ven a se sob už pidali. 104. Potem povdo kmotra kmotrovi: „Kmotiku.-' Un i pravi: „Kmotiko. a. na á po . památku Jo budu chodi po ale nic sob z teho ndtaje." šta s a moe. Potem ho vedta do velkých sklepuv. a temu chlapcovi. jo ich všecky se. jo mušim pro teho tovka is. kostelník mi sno síužic v te pece posíuži. ale un žensko. hodných luach a budu liky všecky moi. vsuvné polohlásce y srovn. a vy m bude a ! lii kaj a hoi. a esli npotkom žodneho. rod Jo vom ty povim. ež jo tak se su chudobní." Stalo Kmoter choul po nemocných. kmotiku. ale *) skonovalo. Pomy Vzala a položila boli. Kmotra se naho obhlidnuta a pravila: „Kmotiku. njaký dar a i kmotrem a kmoter i s diacem**jku kmote. hrubé. teho jo udta nmožu!" Potem šta. vom každý dobe zaptai. a tam byío moc šumn. jako ino žensko. vemu sob chíapca. ty byly strašn velké. dco. Slabiky dé a di znjí se . svoi tože a vyptovaía jak i je a kaj ju co Kmotra se kmotru uci ve Pili a postot na pivo a cliul ju jako aby i muh vdk urobi a i se zavdi. i kmotra moila a kažposlali pro dému pomuh. mom. kmoter vzat sob tež novu velku sviku. rožhnul ju a pitožut tam. co kmotra nevidla. co ho oltili. a tymi sklepami šli ež popod zem. pece eše mu O slabounkým pídechem hlásky *) nom. Pišla se. tak sem je chudobný. prosim vas. se mu povdala chuí ju „Kmotiku. bude chalup. rožnuta novu sviku velku. tuž se sob pidali pujdmy ku kmoticc. troiho braku a maíe. tu mom každého tovka vk. nechce teho. najde tam hrozn maluku sviku u samé zem a pyce se i: „Ale kmotiko. co to je za osoba byía pkno kmotiku. Tu bul naroz taky rozhtošeny felar z Umíralo jedno kniža. hodovali spolem. pjdu a keho potkom. teho se mi mohli : — . 4. kmote syneka na žalovala. kosteía. str. prostedni Tam horaly sviky kee eše nhoraíy. Zatym. kmoter vžoí Ale kmotru ona hospody a : uci jakožto kmotiku. ija je tež to ta mata svika u te zem?" Ona mu povdo: „To je vaša! Jak ta svika kerokolvk zhore. Ona se nvymluvata a . Šot a potko! smryc. teho napytom (napycu) za kmotra. že vom žoden nchút v te vci postuži. sob pravi: 357 - „Mity Bože. Kmotra pravi kmotrovi Hlece.

— teho feleara. un se i zvalul do klina a jak se Smry nim zešía. co su dlužni. aby se a k dobrému pkn chovol a felara prosila. a ty budeš chytejši ež un. ani se npytot. Kmotrovi to tak tryvato kela rokuv už bul moc starý. Tu najdu domu. jak se moš?" Un i. sbirol. Potem a temu se s nim rozluiía a každo ta zeale linka Felar a synek šli spolem na kiela. nv- ut žodne zeliny. nbuj se nic. Zeliny uové pomohly v každé = jenom. jaký lik nese. jo sem je tvoja kesno mama: co taiek tvoi mli. co jo dlužný. Potem se mu srríry ukázala a vezla se s nim v koáe. Zaala ho tehta a šustla ho zelenu haluzku pod kryk. dobe je se mnu.• . ale sak jeden*) na chvilku. . „Kmotiku. Felar smry stoi ve híavach za ložem. povdata mu: „Kmotiku. Pjdeš k jednemu — felarovi za ua. zaoi ho masu mazac a svoje prošky mu dova Dyž ho uzdravuí. a lik zeliny. aby ho vzata. jak se mnu bud. co mi taiek nahospodaili. to za. Roz jut eše k jednemu nemocnému. Pomuh mu. protože sob som pidoí sviku dluhu. pravul: „Už to všelijak. pikazovala synkovi. dobe mu zapiaili. a pomuh mu. a i tob výživu dom. Felar kii : „Už je zle. temu každému pomožee." Kmotika povdo: „Inu synku muj. Ale do posledka už but mryzuty a som smryi pytoí. a zaoí nemocného mašú maza a prošky mu podava do huby. kaj pati". Felar nevaí. Py„Synku milý. k temu jo sem im pomohla. pišoí. ež mu dohore. pokel mom. jaký a uikta pre. Cele msto a všecky ddiny ho lutovaly. už — - usnut na vky.se 'zase) tak stane. ale potem Pombu vi. Zas pijde. bul rod. mušuí eka." Potem ho pomasila masu na síechoch a zavedla k felarovi. felara mrytveho v Smry ho uložila v koáe koáe leže a zavezli ho „Skoda teho felara. 358 — — Un a pomuh. dyž se vom mi teho ndíaje. jaký *) kero nese. uovi ue Felar tež sbirol. co muh uniá. že ho uzdravuí. Tas še mu pomohli. to byl dobry felar! Dobe pomohol. ale kemu budu sto ve hlavách. Panika ho dobe uil odešla. temu už npomohaje!" pravita kmotrovi : Potem smry na to: Umiroí zase jeden hrab. aby ho uzdravut. co je za panika a jakého synka do uena vede. ale zprubujemy to!" Zavoíoí síužebniky a kazovot lože zatoi nohami ku smryi. jeden*) se pkn chovaj. ani se nepýtali. takého felara už tala se ho: nbud!" Syn roz sol do kostela a kesno mamika se s nim potkala. Smry ho nemohla vza. aby stavu pived. mu poslali pro teho felara. Hrab mu s zapíauí. buducn dovaje pozur kemu jo budu sto v nohách. jo ho pece mušim odevzda.

že bych chcil pes hory skoka! „O to Tu A cinši hlasy : nyni (nimaš**)". p. obhlido. dobe staince zapíacit poruil svoimu stužebnikovi. Rznoeím fiýdeckým pepsal prof. poslucheje. Vis co. Hunym stril eše jedyn kusek do gymby a potym donis hada královi. . co nikdo numi. num tež trochu!" Jurek lítaly. aby mu tu rybu ku obdu pi- chystol. Ignác Tkáí. jaký lik liny. jako by nic. bylo to dživno. co seje tak rozumný. bumy spolem jo tob stožim nese a jo svj list dochtorsky a budu u tebe njmenšim pomocnikem a chcu chodi ku mn. a ji ani na jazyk nevezmeš. „Yhy!^ pravi. týmu pisn zakozol. co po kuchyni kdo.si na ulici siplav volo: „Kaj idžeš. praví druhy. ež mu v limbu svika dohoraía. ' služebníkovi. starý." co na tym?" pravil Jurkv ku. každo zelina tob kii. kaj idžeš?" odpovdaju: „Do mynaoveho jemya. ež jo. Jak jeli po zelin lue. zvali se na zym jako mch a sraži znak. Týmu královi se to lubilo. ei. Byl jedyn král (krol) a byl rozumil. jaký by to byl kucho. aby mu osedlol kuna. co je. nimoš = seje. Po óbdže král poruil Jurkovi. imu mu to krol tak „Jak živ sym takové ryby nvidžil". co by ani nokoštovol co chysto (chyšce)?" Jak to bylo upeino. . a hned že budže umé. „tako je to ryba?" Už vdžil. aby seje ho dol pipravi. Jurkovi. brate! mi je tak lehko. místo starého budžeš ty si je „Nch mla- ) = *) nimaš ***) se = = ty jsi. co to ? a nvidži nic jak nkoliko much. alebo mi to svoju hlavu zaplaéiš." Chasnik liut a hojul sasn. a un aby ho odprovodžil. ei. jak sráží***).nemoci: 359 - Felar pravut uovi: „Ty že*) chytejši. jak ho ži. . poskoil Jurkv ku a zaehotoi „Hohoho. bo kdo pijo žodnemu nvysihnu a ty od každé nemoci znoš zeTy slyšiš zeliny. pinisia mu v košiku hada. A. že budže všeckymu rozum. Král jechol po pedy a Jurek za nim. co kre kolvk zvia v povtu. do mynaoveho jemya!" Jurek vyhlídne z okna a vidži husera z hejnyra husí. vžoi kuseek na jazyk a koštovol. . Tu uslyší . na zymi i ve vod mluvi. není. se = ir: nemáš.se kolkolym zaýe uši cosi bzue: „Num tež trochu. Ale pravi. praví seje sum „vypado rovn jak had. Pišla k nimu jakosi staiká baba. s tebu by ež do smryi. jak se týmu nauil. ale na mn mc šedží se skoím. 9 Zlato vláska. se. I že i všeckym zvíatm kolvk vyklodaly. sobe . jak ty to vis? nslyšim žodne zeliny. jo bych tež rod skokol. že se pry sce pejecha.

Ani jedneho!" Tu tyn druhy ftoek za nim. . „Ež budžeš kj co pote\)ova. i naše mladé ve vaikach. musil pro tu pannu. „Och pumož. jak upadly. Jak se tak o se zlatovlase — n lemo každymu v džuboku jedyn. obez Jil vidžit.se nasy nas. leje. pastýi ho zápolili. skoil pumož! s kuna a vražil mu do boka co potebova". vidžil ped sebu daleké široké moe. a z lea vythodzol. poruil Jurkovi. Pod kokym byl bravyi kopec. Starý král ale už ho mil v podeziu kuum mu už tež ndovioí : obroit a zas jechot domu. esli tu zlatovlasu pannu dobudžeš a pivedžeš mi ju za život Co mil Jurek robi ? Chil svj zachova. sklinky vina. pumož: volali žalošivo. „Dej mi ich!" pravi tyn." „Dej mi alespu dva!" . co by král vdzii. Och pumož. Jurku. že to zazvuniio. pyce „Niimu. my ubohé ftoata cše numimy. tei zlaty vlas padnul na zym. ale n- co seje i kunici povdali. Propod si svj život zkiknul král ale scu s tebu milosiv (na tohali. Potym už jak na ostatku kraj mly co žhra." Jurek se te 360 jedyn tak po ichu. . dy panna esala. me. král Jak pijechali do zumku. mumy seje sami potravy hleda. hleda. Sel dluho. „Ež budžeš kj „zpumy sena nas. pravi. joch (jo sym) se ich zdvihnul!" Ale joch ich vidžil. vý- mluvo! še Jurek. Chytli velku seje (sebe) zlatu rybu do šio*) (eina) a obaju cheli šii. dyby moi lodži a moi pumoci nebylo. a tež i pumožmy. a tu pod lesym u cesty horol krok. kaj ji cho nvdžil. Un tu hnedka s kuna dolu. Ž9 se Jurek smje. „šak su moje!" „Ndum. dluho lesym." Ež podruhé zas * — ra každý pro samého. a bravyi ze svoimi vaikami sym tam uekali. dobe rozumit. a tež i pumožmy!" mušil Jurek dále pšky is. Pijednymu ernymu lesu. lem) zustol ! ! nakloda. Ale král tež se a jak rozmluv zasiiioí. moja je ryba!" A druhy na to: „Málo by i tvoje šii bylo platné. mil ti zlaté vlasy v džuboku. a tyn co uekol. krákoraly veselo. Jurek dluho nrozmyšlol. Osedlol seje kuna a jechol jechol k Potym jedli bylo jechol tym lesym a pijechol ku vysoké i jedli. krok ucol a ohy zhasil. íkaly a seje „Tata mama num lita uleeli.— deho. šio ( = šiá). bo umemy hladym. Na vrchu na havrani hnizdo a dolu na zymi pišely : dv havraata a naJurku. a ty zlaté vlasy pochyil. moje su. aby nalol do „Ale tvoja hlava z za to". iskry na padaly. V tym se Jurek po nim obezdil a pelol. sym tam. královsko Jasnos! jedyn mi tak se: cosi „imu se smješ?" — pipadlo na a mysel-'. šii (= sítí) — g. manželku. aby havraata se Na behu „Moje je mora dva ryboi spolym vadžili. jedyn druhého hunil. zhorumy. „esli ndoleješ alebo peleješ!" Jurek vžol kunevku vinym a V tym pileeli oknym dva ftoci. zpumy na nas.

pivloil tyn byl chnimy. každý džin jednu.*) „Och to i dobe jza**) povdže"." A potym zmizla." pravili bravyci. šel do krystalového zumka proši aby svoju zlatovíasu ceru jeho panovi dol za manželku. su tu. a ani hrub nvim. ^jest to Zíatovloska." — Druhy džin ráno pravi . Esli chceš (sceš). ty mi ho mušiš naš robotu." *) — s „Dobe ši urobit svoju robotu. Ráno pišel Jurek. musiš za ti dni ti roboty ^robi. idže tam na tyn od nich aža po nebu i po moru.: — takovu chyimy. dobe vum ju zaplaim. sami noila — e ostrov dovežemy. nechybilo. cera králova z krystalového zumka tam na tym ostrov. dy se dni. kaj by ju hleda. kleknul do trovy a zaal hleda. ekli ryboi. „Kaj idžeš?" pytali áe ryboi Jurka. a král ich perachovot. perly pozbira na pokej. starymu královi. i by mi mohli pumoe!" kaj se vzali — Sak smy še vzali. potym nedaleko beha eše roz vystriía hlavu: „Ež m. široko. pro ztatovlasu pannu. byla daleko. pospinošali mu hrumadu noha npotebovol tkanicu nastrkova. pravi Jurek: „pedoje dželce seje (pedejde) mi tu rybu. cer královských. co mil od že tak dobe pepo- a Jurek pusit rybu zase do mora. mu v tejf) uhorala jak eše jedyn bravyneek. teja = teba. odslužim se teje (ci). perel. „Dum. Kazdy džin ráno. A potym jak už tu tkanicu zavazovo. ani jedné nechybilo. ale mušiš ju vysluži." pravil král. Jurku. kole nho te teje se jedyn hemžilo. Hledol. pro nevstu. a nvidžim ani jedné!" „Co potebuješ?" Mum „Trošiku jedyn — — tam pozbirumy. aby ani jedné na tu luku. „Och dyby tu byli moi bravyci. mu král: „Moja Zlatovloska mla tkanicu drahých perel trovy na zelin lue. nesu eše jednu perelku!" Jak Jurek ty perly královi pinis. Jurku. Zatym se do zejtka možeš od- — ponu. **) ta. ) jza = lza (lze). Ale mij se na pozoru (mij na seje pozur). rozesuje svoje zlaté vlasy. my ich za z trovy lue. a pynize roz- krala dali. „Idu svoimu panovi. u nich horalo. zpumy na m. proto žes nas tak dobe porovnot." pravi." tkanica se petrhla a perly se vysypaly do vysoké perly — Ty šel Jurek ta (teja)***) i pozbira. to (pokoj) a tuto mi budže dej 3)l — „Ni tak! ty tvoja! — na druhu pokej (doj)!" — „Jo vas porovnum". ale ani perelky nvidžil. budžeš potebovac. abys tu právu pannu vybrol: Dvanast jest panyn. hledol od raná do poíeda. nic seje nnchot." A netrvalo leda na še dluho. abysme ale i pumohli. Eyboi byli se u všecky pynize radzi. a kiil Pokej. mo zlaté vlasy. ale jedyn jedna krala. nezavazuj. mezy sebu napoíy!" I dol im zsl na cestu. 25 . a Veselo zašpluchala vodu. co i uložim. „zejtra i dum inu by infinitivem jako v polštin t) = tehdy. a král mu eknut: „Moja Zlatovloska se kupala v moru a zraila tam prstýnek zlaty." Jak byl Jurek na tym ostrov.

myi nvim kaj ji hleda. A ta panna hne tež stanula od štola." — mu hlav lochtušku dluhu vidže. tam uprosti byl kulatý stul a kolym stolu šedželo dvanost svorných panyn.šedžit velký pauk. dyby tu byla moja zlato ryba. že Potym ho ved do jedné velké izby. bilu jako snih. uprosti pauiny z . kro to je!" — je mi dej!" pravil vykiknul Jurek." zdabuh sym tam. postikoí pauka a pauk se zvali! muchu. Co sceš?" —O „Mum pinis mrtvé a živé . Jurek šeí — isté ale tak híyboke. jo i ho pinesu. esi mo kro z kero nich vlasy. je ") pomuh. „Esli chceš. mé skisil". budže ji teba.si. vroila áe pochvoli. abychmy : — Jurek pomuhli. bzuela mu kole uši. cycol mrtvu vodu. . moi havrani. tuch vyslužil svoimu panu. sno by mi pomuhli". Trošiku jedyn pokej. Jurku! žes sotva bys uhodnut. co potebuješ?" Mum v moru naác zlaty prsty a nvidžim ani dna. že dobe musiš svoju robotu urobi.se vzali dva havrani Sak smy su tu. až pišel do erného lesa. „Ale pry mu. abych (aby sym) svoju Zlatovlosku ji tvoimu královi doí za manželku. odhrla lochtušku. co mu co. siug. tak že nic nebylo pravi král.si do ucha: „Bz Byla to (nimaš) — mucha co tež ni ju jo — bz okolo zkišil Jurek živu vodu. ze sebu ež po zym. V tym zašeptío i povim. ta nisla prstýnek na píotvi. Král Jurka za. Jurek vzol baku na zym jak zala viša. že se — — — Jedyn trošiku pokej. Potym postikoí muchu z druhé baky živu vodu. A netrvalo z hlyboizny a pinisía mu šuku i s prstýnkem. ^Och. i šet na kaj ho nohy nisíy. 362 — k moru a cjiodžit smutný po behu. je — „Tu su moje zyskol cery".s dluho. sak bo^ymn kro ze dvanosi je Zlatovloska. Pokraj lesa vidžií od jedle k jedli rozepatu pauinu. piniš mrtvé i živa vody." „Prám vil sym potkala šuku. vody.— a piniš. „Ta panna to nyni — ta tež — ta Zlatovloska!" — „Tu ceru ni poo." Jak král zlatovlasu vidžil. a te my dobe vimy. abych i pumohla. král. ale každo mla na ceru do. že Jurek tu teu vc ju tež dokozol. to i možeš ju hne nyni pisudzyna. Moe byta nimuh ani dna dozdi. odves: jak ale neuhodneš. jaké uhodneš. „Tvoje še. vyškrobaa se z pauiny ven a potym do povto. si Zlatovloska. ta by mi Tu na roz ^e cosi v moru zablišito a z híyboiny na muhla pumoc" vrch vody vypíytvaía zíato ryba: „Sak sym je tu. a mucha zata sebu chyba. dyby tu byli šustlo a kaj nvdžit.*) Tu mu nad hlavu cosi še vzali tam . idž štola. jedna jak druho. pravil." A za chvileku pinisli Jurkovi každý baku vody v jedné bace byla živo voda. v druhé mrtvo. a co dpro na dn prsty vyhledac! ^Och. — ta Jurek byl v ! nejvi uzkosi. a mnšiš bez ju a ni odyn." ji donšemy. kaj se pro tu vodu obrode.s. byt mrtvy. a potym ráno mu tei robotu uložil. Také: pumohli.siš se sum vybra." „Uhodnulš".

„Och dyby tu byla moja zlata rybefea. že po ran ani pomatky nebylo potym ho pokropila živu vodu. chyblo. a král mu pral eka: „Moja Zlatovlaska kupata se v moru a ztraiía tam zlaty prsten. a bylo od nich tak jasno. Zlatovtoska pytala starého krala." Jak starý tež sali a král vidžií." Káno Jui pišel. rodžit.hlava nijak ncheía k elu piros potym dpro zali mrtvu vodu kropic. udželali Jurka kralim a Zíatoa vlosku královnu. a že je míadši a svornjší. vodu pora pora. A protože kralostvi bez krala nimohlo by.šnos. ež Jurkovi oi zachodziíy. „Och. V moru zablisklo by mi mohla pomoc!" a z hluboiny na vrch vody vyplynula — . jak Zíatovtosku uzdií." . bo už nimli živé vody. 10. moro bylo isté. Sali ho a . jako by se byl znova na- nvse . Zlato vláska. ty se cosy v n to ta na dn vyhleda prstének. — a ztate vlasy plynuly ji 363 — z hlavy ež hustými cly pramyami cei. Starymu kralu oi iskity a poskakovoí radosu. pravila trií — Ba vru se Zlatovloska. Potym una zrovnaía hlavu Jurkovu k elu pokropila ho mrtvu vodu a elo zrostlo z hlavu tak. aby ho zkisili. se odvez svoimu panovi za nevstu. a mtadoé jedyn se si mu ni z tvái sviita. Hnedka poruil. „ale žes mi tak dum i jedyn sekyru hlavu sraži a potym e dobe dum poestn pochova. erstvý jako jeU. ale tak — híyboke. že némuh ani dna dozde. bys jakch (jak sym) to tvrdo spol!" mluvil Jurek. pravi Jurkovi. „Chcilch posiu. Jak Jui ty perly kraloi pines a král ich peliil. ež prv byl. ani jednej ne_Dobe's udželal svoju pracu. ale byt zas mrtvy. ež ju všecku vykropili ale. a král nimuh teho svoi zlatovlase odepi. Rznoeím opavským pepsal editel Vincenc Prásek. rod by tež byl eše zase omladnul." pral prai. ten mušiš najs apins.'^ Jui šel k moru a chodzit smutný po behu.) p. a tvrdo spol". aby ji teho mrtvého služebníka darovol. „a dyby m. Potym a Jurek dol král na cestu svoi ju jak se síuši a pati výpravu. aby ho kropili živu potym tu vodu pokropili. aby se pípravy konaly ku veselu. a žádného tak rozumného nimli. (Druhá polovice. e da obsi pro tvoju n- e havrani žedli". zytra i dam inšu robotu. aby poslužií. jako lano slunko vyndže. a hnedka poruil. u Jurek zase stanul. a v tym okamžiu pirostla. aby všeckym zviatum ruzumit jako Jurek. se oi. Jak Jurka od pravili. že Jurek zas ožil. na vky nby pebudžit. po zym.

a mucha zala sebum haza. stiknul na pálka. esli zhadaš. prosted paliny sedžel velký palk. a panna hned tež stanula od štola. a nvim. my i kraloi dal za manželku. ja Byla to mucha. abych ci pomohla. eho potebuješ?" Mam Y moru najš zlaty prsten. Jui vzal tykvicu s nirtvum vodum." Jak kral (Jurek). jako dy ráno sluneko vyjdže. bo i budže vodu obraic. dyby tu byli moi krkavci. ale každá mla na hlav jaké lochtošu dluhu až po zem. co ju skisil Jui živum vodum. tu teu vc tež dokázal. a kaj se vzali." n^il prav sem potkala šiku rybu. kaj hleda. byl mrtvy." prai. Jurek (Jui). První osoba: ^Ja sem je nni. pral kral. snadž by mi pomohli!" Tu se mu nad hlavu cosy šustlo. — ^Hev su moje cery". že mu svoju zlatovlasá Potem ho ved do ceru da. raušiš odejsc bez ni. nesla zlaty prsten na plutv. nni i sudzena. a nvidžim ani dna." — Jui piná nevdžel. Jurku. kera z nich je Zlatovlaska. „O tej my dobe vimy. ale esli nzhadaš. že dobe svoju vc udžeíat. pral eka. v druhej mrtva. A Jui za nratu chvilu pinesli Juemu každý jednu tykvicu*) pylnu a vody: v jednej byla živa voda. „Ale. abysmy ci pomohli. vraila se z hluboiny a pinesla mu — — šiku ráno i 8 prstenem. že se mu to tak dobe pošešilo pospchal k zámku. kera z dvanaši je Zlatovlaska. cucat muchu. že Jui bys zbadal. Hevaj ta panna to nni**) ta tež ni „Hev tu hevajky ta je Zlatovlaska!" ta tež ni ceru mi daj !" vykiknul Jui. a palk zvalil se na zem jako zdrala viša. Ene chvilku dokaj. „musiš se ju sam vybra. Kraj lesa vidžel od jedle k jedli rozepatu palinu. byl rad. byl v najvtšej uzkosi nevdžel. „Tvoje sotva šeši. kaj se pro tu — i — — i pinsem. tak až nic nebylo vidže. muáiš poteba. Co chceš?" Mam pinš mrtvj a živej vody. ja i ho pinesu. tam v prostedku byl kulatý stul a kolem štola m m — sedželo dvanast krásných panen jedna jako druha. až i — — *) Jeden kubik (klubik). a potem mu teu pracu uložil: Esli chceš. odhrnula lochtušu a zlaté vlasy plynuly i hustýma prameama z hlavy až na zem. zyskal sy ju a možeš ju hned ze sebum odveš. Potem postíkal muchu z druhej tykvice živum vodum. tu se vzali 4Íva krkavci: „Sak tu smy." jednej velkej sin. abych svoju Z tato vlásku tvojemu i mrtvj a živej vody. a kaj šel tam šel. povdžel kral. vyškrabala se z paliny pre a fuk do povta. ma kera vlasy. žes skišit. „sak beze vidžel. „tu sem vyslužil svojemu panoi." zueío mu kolem uši. co se ponu! V ty zašeptalo povim kera to je." „Zhadal sy. bilu jak snih. kaj ho nohy nesly.— 364 — zíata ryba: „Šak tu sem." A netrvalo dtuho." **) ." mu cosy do ucha: „Bz-bz! dži okolo štola. a bylo od nich tak jasno. až pišel do erného lesa: „Och. Ene chvilku dokaj. Král Jueho zas pochválil.

a vypravil. žadnym zpsobem zpsob) odepe. aby v. jakoby se byt znovu n^rodžií. aby e i pral Juemu mi tak dobe poslužit.še zas omladnut. mrtvého služebníka daroval.— Juemu oi pati kraloi se 865 — zachadzaíy. „a dyby m nebylo. vky vkuv a že je se's nprobudžil!" Jak starý král vidžeí. „Chet sem krkavci zedli. a potem e dam poestn pochova. protože už nemli živej vody. a v okam: žiku pirostla. vse. Jueho králem a Ziatovlasku kralovnum. mladoš ene se mu z tváe sviila.'' ekla (na žáden ."* prai Jui a tet se oi. oi iskily a poskakoval radoscum. až po ran ani památky nzostalo potem ho pokropila živum vodum.šeckym živoicham rozuml jako Jui. rad by byl tež tak e. aby ho skíšili." e baj da . na zasej ožil. Zetnuli ho a kropili živum vodum poadž. „Och. obéši ale že's pro tvoju nposíušnoš. Zíatovtaska. Potem dat král na cestu svj ee. Hned poruit. a král nmuh zlato vtasej n- Potem ona srovnala hlavu Jurkovu (Jueho) k elu." aby teho teho svojej * Jak Jueho odpravili. VívV . ale král byt zasej mrtvy. poadž. „Ba vru. pokropila ho mrtvum vodum a elo zrostlo z htavum. aby se dzelaíy pípravy k veselu. tvrdo sy spal. a Jui zasej vstal. jak sluši a Jui odvez ju svojemu panoi za nevstu. . jak sem to tvrdo spal. erstvý jako jelen. Starému dy Zlatovíasku vidžet. a a hned poruil. že Jui mladši miž prvej. A dy kralostvi bez krala nemohlo byc a žádného tak udžalali rozumného nemli. potem dprem zali mrtvum vodum kropic. dam i ene sekyrum hlavu zetnu. prošila Zíatovtaska starého k-rala. aby ho tež zetnuli a potem tum vodum pokropili. až ju všecku vykropili ale hlava na žáden zpsob mu nchela k elu piruš.

.

12. v klínech. soudruhyn podruhyn zdola „ ma ude-li mu bude-li byl jest 8. 168. v zadu opa- 59. 162. 26. . zamnna 8. hrol velihé hol veliké 138. „ „ „ mác je. m. . správn teno budiž . 8tr. „ . žaludek. n „ „ „ „ » v kulinec v zad opa-h » . zdola m . shora 8. shora 10. 45. 207. 187. zdola 16. 235. 98. . „ „ 11. „ psaom » „ . 9. 98. 8. sh. 9.6. str. klonit. 83. str. zdola 5. „ nebude kopovat nabude kupovat zapíhlé ostiuhami shora zdola r apíhíé otruhami 200. 180. sh. veih se . „ „ „ „ . shora 12. 27 zatlúkali kly. . teno budiž „ . obyejný i tam obyejný tam . ádek „ 4. 18. 117. 2. 175. 19. 20. a 1 . 92.. slunce. urgatý á argatý já 1- » 15. tiskové. ir. 9. 20. 8. shora zdola skit zpievat „ „ okíl. 144. str. 9. „ „ „ zapovdéí adae-quatní dosty zapovél adaequatní doty 20. str . 167. 177. 8. ^- 205. shora 1^10. 10. zpyevat. „ r „ zme slovo pejtel jest vynechati . 17. 9. „ „ „ „ 12. 2. » r „ „ „ „ zafrakái rhac jezme „ zafrahái 16. stolvka. sh. shora natsta 1 nátsta. po slov nepatrné pidati jest zbytky. 114. 77. astji str. . 187. mluvit. „ v bruše teno budiž v buše. shora byla est 4. 59. meai sebou písm^ena sh. veih se zdola ameii jame psaam : 114.: Chyby str. 6* ki. . 195. 15. 3. 3. 66. isdola 13. 169.

5. 161. zd. 12. 14. 228. 13. str. 1. srovn. sh. skidélka. 11. . 9. 4. sh. lovk. . 17. ib. lúkoch. 81 . str. sh. . sh. nepišlo. str. bžel. . košela. sedel. 6. slechu. zd. vyptáknút. str. 33. zapíatný. 9. str. str. . vydláš. slunko. . 19. . 23. . klau. 8. ib. 83. zd. str. . str. . 28. 4. astji se než náležito š-' m. sh nepíac. nejsou všecky píklady str. zd. 42. mlátil. . chrastl. . 163. sh. . 6. ib. 15. vláka. oltá^ 5. . 18. 7. 52. 7. zaplacený. . hlasi. dhihu. . . str. 16. sh. str. 166. str. hto í^tr. sh. lúkech. chlapch zd. 2. 12. 5. lovk. . 1. haluz. 165. 34. str. 7. zd. zd. . sh. lácu. poíedúvám. sh. str. 167. sh. sh. str. 62. 16. platné str. 20. .7. sh skládali. 19. ib. . . leh. lovisko. sh. str. sh. mlacek. hlas. . 11 zd. str. 24. íechtat. 14. str. sh. 140. str. 1. . ib str.— . 1. ib. zel. str. výdleek. sh. str. . sh. 24. . V píkladech ' lašských z vytištno krajiny. 84. 19. 16. . 156. 168. . kde tak vyslovuje. str. Í0. str. 9. str. byl. . . . zd. 112. ib. 145. 137. . vymláténý. hladu. 6. kvóta. 6. str. str. sh. sh. P. sh. ib. zd. 14. sh. kosteíy. v Holomúci. sh. str. sh. ktobiiník. zd. sh. 368 — 12. dlá. . 1. . . 13. . . vykládka. zd. 41. sh. stodolou. str. zd. 6. 196. str. na- 118. zd. 87. . . 91. zasíúžený. . 11. . sh. 237. str. . sláma. . 11. . zd. 3. str. 25. ib. 144. sp.

n. „ „ f) zubných d. » 5 6 a) pelilasování krácení b) dloužení c) 8 9 d) úžení. pesmykování pízvuk i) ' B. 2.. pole a hranice jeho 1. kmeny souhláskové Skloování námstek osobních Skloování námstkové Skloování složené asování V. t „ „ hrdelných h. I. Tvarosloví: (a)-kmeny Skloování jmenné: I.. Rznoeí zlínské. k g) „ h) pisouvání. 10 10 11 g) hiát . pole a hranice jeho a 5 1. 1..: Obsah. r. vysouvání samohlásek . strana I.3. v. ž. O promnách souhláskových a) spodobování b) splývání souhlásek b. A. Hláskosloví jeho: O hláskách vbec O promnách samohláskových: . c. . Tj II. s. z. m. ch. III. o-kmeny a-kmeny Dvojné íslo 17 19 20 21 21 22" Pídavná jména pisvojovací IV. p. f plynných j. 4. e) sykavých s. 3. 23 23 24 25 25 . g. e) f) rozšiování a stahování seslabování a sesilování samohlásek pisouvání. i-kmeny 2. ^Yl^eÍ slovenské. 12 . 16 17 17 i. vysouvání souhlásek c) promny „ souhlásek retných „ d) 12 13 13 14 14 15 15- .

1. Rznoeí A. Náeí Náeí A. Hláskoslov a) samohlásky b) souhlásky 40 41 42 42 42 42 B. 47 47 5i III. dolské valašské. 8. „ javornické 10. b) tvary slovesné Praeteritum aoristové Kondicionál II. jmenné 13. 370 — 27 Rznoeí Rznoeí samohlásky záhorské pomoravské 28 A) Hláskosloví: a) 2it b) souhlásky 30 31 32 B) Tvarosloví: a) jméno b) 4. 12. . bezovské 42 44 44 Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary b) B. Tvarosloví: a) b) c) jména podstatná jména pídavná íslovky d) e) námstky sloveso . -5. -3. tvary slovesné Ihotecké Hláskosloví Tvarosloví: a) tvary 45 jmenné 4(. 4t. sloveso ' Rznoeí „ uherskoslovenská Rznoeí ^ „ „ alenkovské 33 35 3") radjovské blatnické 35 3(j 4. súchovské hrozenkovské — 30 A. 1. ^ „ 11. pole a hranice jeho 59 Hláskosloví: O hláskách vbec •">:• . 7. B. Rznoeí A. boršické bystika Stránské lipovské velické 6. 2. 3.— 2. ^ „ „ 36 36 37 38 38 38 9.

. kmeny souhláskové složené . 63 63 64 e) f) „ „ „ „ zubných r7.86 a) obalování b) promny souhlásek retných. z.. x (a)-kmeny o-kmeny a-kmeny oi. . ž hrdelných h^ ch.. c. 1. 4.. m.. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) d) úžení e) f) . 1. Rznoeí A.. . . Rznoeí Rznoeí a) rožnovsko-karlovské (asování hranické: jeho) hláskách vbec samohláskách c) o souhláskách d) tvary jmenné a slovesné O b) o 81 81 82 82 3. . skloování námstkové „ 3. sykavých. jiné sesilování a seslabování pisouvání a zmny 84 84 85 86 86 86 3. zubných 87 a hrdelných . p. c) plynných j. O promnách a) souhláskových: a ostení souhlásek b) promny souhlásek retných b. pole a hranice jeho ko s 1 84 84 á s o v í: 2.. 2. s. h g) pisouvání a vysouvání souhlásek h) nkolikerý zmny souhláskové v jednom slov i) 64 64 65 . . uši 66 (ís 1 II. asování 69 71 72 73 76 76 77 2. lí 1 Starojické. i-kmeny V. f. r^ n v « d) sykavých s.. d) sesilování a seslabování samohlásek e) f) pisouvání a vysouvání samohlásek hiát 62 02 3.. O promnách samohláskových: a) pehlasování krácení b) dloužení c) .. „ » jemnní 63 f z.. plynných. v. O promnách souhláskových: . skloování jmenné I.. Tvarosloví: 1. pesmykování obalování j) 66 66 66 B.371 — 60 60 61 61 2. (59 IV. . g. III.

uši. o-kmeny III. 3. z rozlišování a spodoba d) o jiných e) f) promnách souhláskových pisouvání a vysouvání souhlásek pesmykování 105 107 107 108 110 111 111 g) obalování B. . Skloování jmenné I. b) zmkování jiných hlásek a) c) t. a-kmeny oi. Tj. 90 jeho) Rznoeí a) b) c) kelecké (oblas O samohláskách O souhláskách tvary jmenné 91 91 92 d) tvary slovesné 92 93 jeho) IV. O hláskách vbec O promnách samohláskových: a) pehlasování jiné b) úžení c) 99 . Tvarosloví: 111 . 1. ruky. (oblas jeho) 1-0 121 i Rznoeí a) o c) o severoopavské 1 samohláskách tvarech jmenných tvarech slovesných b) o souhláskách d) o 134 135 13(.. lašské (oblas 97 Hláskosloví: 9S 9<S 1. ll-t 115 IK' llt> 117 11'^ 2.(a) kmeny II. kmeny souhláskové . nohy IV.. Xáeí A.: 1 — c) cl) 372 — 87 87 88 88 zmkování pisouvání vysouvání souhlásek „ e) „ B.i 136 . i-kmeny V. a) Tvarosloví: tvary jmenné b) tvary slovesné 3.. 4. . Skloování námstkové Skloování složené asování . d) sešilo vání a seslabování e) f) pisouvání vysouvání g) hiát 3. d. . 103 104 105 105 O promnách souhláskových zmkování souhlásek v.- zmny 100 . s. . 2.

O rod jmen námstkách IV.183 184 J8í> X.149 1-^1 g) slova složená h) jména pídavná liJ2 «) /9) pípony zdrobovací a ostatní pípony komparace slovesa sesilovací 153 I'j3 15í> y) i) 1^'^ Skladba. spojkách. tvarosloví: plurál kolektivní v a . k pádu jména ídicího . 140 14(5 jména podstatná tvary jmen ženských b) substantiva íselná (•) 147 . zpsobech a jmenných tvarech slovesných O píklonkách 190 190 190 191 197 Slovník abecední i98 . pídavném jmen III. 3. o slovese VIL o pedponách VIII. . d) e) f) píjmení mužská odvozená od kestných jmen ženských jména dcer jména zdrobnlá . O asích. o dative 6. o instrumentále 7. vokativ a akkusativ o genitiv 5. ásticích a mezislovcích IGl 101 102 103 104 105 106 170 IX. O pádech 2. II. prostých: o nominative. tvary jmen rodinných 138 138 Tvoení a) slov. o píslovcích. 178 179 181 182 . I. o VI.148 14^ • • .. o ísle V.373 — Dodavky ku I. o spodob genitivu pívlastkového 4. .. O pádech pedložkových Složené pedložky Adverbiální složeniny pedložkové Pedložky se optují Archaistické zvláštnosti pád pedložkových XI. 1. o jmén podstatném „ II.

1. XIV. Slova lichotná Pímry a podobenstva 33() Píklady 340 . Jak se volá na zvíata XII. . Hlasy zvíat 315 318 318 319 320 320 320 320 320 321 321 323 324 324 32.j05 II. XVH. 4. 7. 2. . 7.!i. Plevel v obilí VI. XXIII.> :í2r> Plemenní Dojivo Špižírny 32(. Sadivo. 308 309 309 III. 2. VII. V. -^21. 5. I. ád. Plody VIII. Lichotná Xin. Kozy Vepový dobytek Králíci Psi 8.^ G. Správa na prádlo XXn. .— 374 — Slovník vený. ezivo XIX. Hrušky 3. Píce. 4. 8. 5. Žližel X. pezdívky a slova obhroublá 328 328 328 329 329 3. XV. Hmyz jména zvíat XI. Pole a polní práce Obilí a strava . . Švestky Tešn Oechy Sbírání ovoce Ovoce sušené 312 313 313 31. 6. IX. Oruží. 310 310 311 Ovoce 2. Koky Drbež 9. Jabka 2. Plachty XXI. OŽehy XX. makota Brambory obrok epy IV. Nadávky. 314 314 314 314 • Domácí zvíata 1. XXIV. XVI. Nádobí XVIII. Hovzí dobytek Koni Ovce ' 3. Ovoce nevysplé a nezdailé složené a bobulovité • .

.

.

.

.

FrantiSek Diaktologie moravská B36 dil 1 PLEASE DO NOT REMOVE FROM THIS CARDS OR SLIPS POCKET UNIVERSITY OF TORONTO LIBRARY .752 BartoS.PG 4.

' r <4| .* % >-é:-.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful