Prakticka Elektronika 1997-04

N ROZHOVOR
RONK II/1997. SLO 4 V TOMTO SEIT

N rozhovor ..................................................... 1 Pamov obvody Super-SRAM ....................... 2 AR seznamuje: Run mi otek s digitln indikac RS 163-5348 ........... 3 SMT, ES&S, Hybrid 97 ...................................... 4 Dlouhodob stabiln elektrolytick kondenztory ............................... 4 Nov knihy ........................................................ 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky ..................................... 5 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 7 Elektrick ohradnk ............................................ 8 Konstrukn katalogy elektronickch soustek na CD-ROM .................................... 10 Minipijma VKV s automatickm ladnm ....... 11 Funkce HOLD u obvodu ICL7107 .................. 13 Selektivn volba pro CB .................................... 14 Nf zesilovae s SMD ........................................ 16 Kostka s PIC .................................................... 18 Pipojen fluorescennho displeje .................... 21 Sov kontrolka dvoubarevn blikajc ............. 22 Pesn kmitoet z televize ................................ 23 Inzerce ................................................... I-XL, 48
spanem Martinem Farkou, majitelem firmy MIFA s. r. o. vHradci Krlov a panem Radkem ilkou, majitelem firmy Commet Ronov s. r. o. se sdlem vRonov pod Radhotm.
Jak je historie vaich firem?
Pijma a interfejs pro pjem meteosatelit (dokonen) .............. 27 Bezkontaktn identifikan systm TIRIS ......... 30 Detektor vodivch kapalin LM1830 a jeho pouit ..................................... 31 CB report ......................................................... 32 PC hobby ........................................................ 33 Rdio Nostalgie ............................................ 42 Z radioamatrskho svta ............................... 43
Mal katalog .............................................. 25
Praktick elektronika A Radio
M. F.: Firma MIFA byla zaloena roku 1992. Hlavn npln jej innosti byl dovoz a prodej barevnch obrazovek zbvalho SNS. Vdob, kdy se rozpadl stvajc trh, u ns byla velk spoteba tchto obrazovek vzhledem kmnostv televizor, kter byly prodny. Postupn se sortiment rozioval o dal poloky zoblasti zsobovn servis televiznch pijma. Tento trh se vak po urit dob zaal zmenovat a nastala nutnost hledat dal perspektivn program. Ale to u je souasnost. R. .: Firma Commet Ronov s.r.o. byla zaloena rovn vroce 1992 a dokonce i spodobnm zamenm. Vpotcch se vnovala prodeji obrazovek a nhradnch dl, mimo jin dekodr PAL pro pravy televizor bez tto normy. Postupn se tento sortiment rozil o satelitn techniku a spotebn elektroniku znaek Thomson, Panasonic i Daewoo.
A jak jste se dostali ke spoluprci?
Zpotku se jednalo zejmna o vzjemnou vmnu zbo. Vzhledem ktomu, e jsme doveli podobn sortiment, mohli jsme jt cestou spoluprce a zajistit tak naim zkaznkm trvale irokou nabdku sclem poskytnout co nejlep servis vjednom mst. Nsledoval spolen prodej antnn techniky a sortimentu sn souvisejcho. Soustedili jsme se na koaxiln kabely, rozboovae a antnn zsuvky. Dky tomuto sortimentu se rychle zaal roziovat okruh zkaznk ze specializovanch servis o maloobchodn s prodejen spodstatn vt nabdkou zbo. Prv vtto situaci bylo nutn, pokud jsme chtli dlouhodob uspt, pijt snm novm. R. .: Pi debatch, jakm smrem m jt n dal vvoj, jsme doli krozhodnut poslit nae pozice pedevm na trhu s psluenstvm audio-video. Zrove jsme chtli vyut naich dosavadnch zkuenost ze zahraninho obchodu. To vedlo knavzn pmch kontakt svrobci vHongkongu, Tchaj-wanu a Singapuru, kde je dnes obrovsk hospodsk potencil. Nakupuje zde vlastn cel svt, nevyjmaje USA. O tom jsme se pesvdili letos vlednu na vlastn oi na Consumer Electronics Show vLas Vegas. Tam jsme na nejnronjm trhu svta hledali dal inspiraci pro obohacen eskho trhu.
Vae zbo nabzte pod obchodn znakou SOLID. Jak to m vznam?
Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v esk republice zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 l. 284), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 295, tel./fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
M. F.: K prvnm kontaktm dochzelo ji krtce po vzniku naich firem.
M. F.: Hledali jsme nco, co by spojilo dnes ji pomrn irok a rznorod sortiment. Snaili jsme se odliit nae zbo od podobnho, a rznho pvodu a jakosti. Chtli jsme se dostat do povdom irok veejnosti. Vsledkem toho bylo vytvoen
AMARO spol. s r. o.
Praktick elektronika A Radio - 4/97
obchodn znaky SOLID. Pod touto znakou a logem je nyn dodvno zbo rznch vrobc, jak je to dnes bn nejen na eskm trhu. Nam nejdleitjm kolem a zvazkem je vak stle vbr kvalitnho zbo za pijatelnou a dostupnou cenu.
Mete jmenovat nkterho z vaich partner?
R. .: Jako dobr pklad bych mohl uvst firmu MINWA ELECTRONICS, kter dodv sov adaptry a nabjeky. Dnes je to jeden znejvtch vrobc tohoto sortimentu na svt. Jako svho dodavatele si jej vybrala nap. firma HAMA, kter dodv stejn nebo podobn vrobky na n trh pod svou znakou. Kvalitu potvrzuj mimo jin atesty nejznmj nmeck zkuebny TUV, u ns pak Sttn zkuebny, kde vechny vrobky zskaly pslun rozhodnut.
m vm se nyn vae firmy zabvaj?
Do maloobchodn st dodvme adu adaptr od 1,5 do 12 V; 300 a 1000 mA, nyn i s vmnnmi napjecmi konektory pro pstroje SONY a PANASONIC. Zna nabdky nabjeek bateri NiCd dodvme sortiment osmi typ od nejlevnjho modelu MW 1298 pro tyi tukov lnky, pes klasickou univerzln nabjeku MW 398, a po pikovou nabjeku ve sv kategorii - model MW 9798. Toto je univerzln automatick pulsn rychlonabjeka svybjenm, zen speciln pro tento el vyvinutm mikroprocesorem. A co je hlavn: je urena pro nabjen lnk nejen NiCd, ale i NiMh. To ocen zejmna zkaznci zad majitel stanic CB a vech, kte potebuj nabjet baterie astji a ocen jejich prodlouenou dobu ivota a zvtenou kapacitu.
A co dal sortiment?
Co zkaznci na Slovensku?
R. .: I tady se sname nezstat pozadu. Vloskm roce bylo vMakov oteveno samostatn zastoupen - firma SOLID Slovakia s.r.o., kter zkaznkm nabz toton sortiment jako vechch a na Morav. Kontaktn osobou je spolumajitel firmy p. Jozef Kubaka. Vem slovenskm zkaznkm doporuujeme obracet se pmo na toto zastoupen. Samozejmost jsou nvody ve sloventin a atesty u vrobk, kter byly dny do prodeje.
Jakm zpsobem zajiujete distribuci?
M. F.: Zkaznci si mohou zakoupit cel sortiment pmo ve firmch MIFA s.r.o., COMMET s.r.o., SOLID Slovakia s.r.o. nebo vyut st velkoobchod, kter funguj jako nae regionln zastoupen.
Dkuji Vm za rozhovor.
Pipravil ing. Jan Klabal
M. F.: Pokud to vezmeme po podku, tedy sluebn nejstar polokou vna nabdce jsou znm vn nsobie TPN. Tyto nsobie nyn dovme dky dlouholetm kontaktm s firmou MIFLEX jako jeden ze dvou vhradnch dovozc pro eskou republiku a Slovensko. Z antnn techniky mme na sklad irokou nabdku tm ticeti typ antn, vetn antnnch zdroj, pedzesilova, zesilova pro TV a R rozvody, vbr zdeseti typ koaxilnch kabel. Prodvme kabely 50 W a 75 W v rznch provedench, pokud jde o dielektrikum, izolaci a opleten. Novinkou je pak prodej znmch astnickch zsuvek ANKARO, kter jsou schvleny pro pouit vkabelovch televiznch rozvodech eskm telekomunikanm adem. Samostatnou kapitolu si mon zaslou ji zmiovan vrobky od firmy MINWA. R. .: Souhlasm sVmi, nebo se domnvm, e se nm podailo zajistit ucelen sortiment jak sovch adaptr, tak i nabjeek. Navc jsme jako jedni zmla dovozc uspli pi nronch zkoukch ve Sttn zkuebn. Zkuenosti, kter jsme zskali, nm umonily uskuteovat i dodvky sovch zdroj pro prmysl. Jsme schopni podle poadavku zkaznka dodat i nestandardn typy, pesn podle jeho poteb. Dodn objednanho zbo vetn schvlen trv zhruba 2 msce. Tm je pochopiteln mnna prvn objednvka. Dal jsou pirozen vyizovny rychleji a ji jednou dovezen adaptr zstv vtrval nabdce firmy a je kdispozici dalm zkaznkm. Jako pklad bych uvedl pomrn asto pouvan nestabilizovan zdroj 12 V, 500 mA. Vhody tohoto een jsou jak v usnadnn a zjednoduen vroby, tak i ve snen ceny celho zazen a nsledn zven konkurenceschopnosti.
M. F.: Vsouasn nabdce samozejm nechyb cel ada rznch konektor, jako jsou konektory IEC, F, cinch, DIN, jack, repro, scart, napjec, bannky i krokosvorky. Nechtl bych opomenout oblben kovov hybridn sluovae a rozboovae. Vneposledn ad bych upozornil na vbr zasi 18 druh astnickch r, jejich prodej stle stoup. To svd spolu sminimlnm mnostvm reklamac o velmi dobr kvalit. A to ns pirozen velmi t.
Jak je to u vs se zrukou?
Pamov obvody Super-SRAM

Takzvan pamov obvody TSRAM (Tunneling-based Static Random Access Memories) odebraj v pohotovostnm provoznm stavu men pkon oinitel 200 ne bn statick pamti RAM. Tm se prorazila omezen pro pouvn pamovch obvod vpenosnch pstrojch, osazench polovodiovmi soustkami, prohlsil Paul van der Wagt, len skupiny Nanoelectronics Group vzkumn laboratoe Texas Instruments. Jak pracuj nov soustky? Jednak jsou kombinovny na bzi integrovanch obvod resonannch tunelovch diod sheterostrukturou polem zench tranzistor, co vedlo kvt hustot struktury ipu. Jednomegabitov pam SRAM, vyroben touto technikou, proto nyn zabr plochu pouze jednoho cm2. ip tto pamti navc nen vyroben na bzi kemku. Funkci nov soustky demonstrovali vzkumn ineni na ipu vyrobenm na bzi fosfidu india, kter je vsouasn dob mlo pouvan materil pro vrobu slicovch obvod. Podle vyjden vdeckch pracovnk nen problmem vyrobit tyto struktury na bzi arzenidu galia. Dve nebylo mon integrovat vt pamti skrtkou dobou pstupu na procesorov ip zarzenidu galia. Nov een na bzi arzenidu galia to vak umouje, mn van der Wagt. Ne se vak popsan nov een soustky dostanou do komernch pstroj, uplyne zcela jist njak as. Firma TI pot stm, e rychl integrovan slicov signln procesory na bzi arzenidu galia najdou sv uplatnn do roku 2005 vradarovch zazench, vhledov do roku 2010 pak jeden jedin ip bude hlavn soustkou superpotae na bzi nov techniky. S Informace Texas Instruments
R. .: Zruka je u adaptr i nabjeek 12 msc, ppadn reklamace, pokud se nejedn o mechanick pokozen, se e vmnou za nov kus. U ostatnho sortimentu pak obvykle 6 msc, pokud nen vnaem katalogu i cenku uvedeno jinak.
Zmnil jste se o katalogu.
R. .: Ano, pro poteby naich partner jsme vydali barevn katalog, kter obsahuje nabdku aktuln klistopadu 1996, spodrobnmi informacemi a obrzky jednotlivch vrobk. Usnaduje tak komunikaci pi objednvn zbo a pochopiteln podporuje i jeho prodej. Nov katalog se chyst na lto a budou vnm zaazeny novinky, kter pipravujeme a mly by bt zrove na sklad.
Mohli byste prozradit tenm, jak novinky se na lto chystaj?
M. F.: Ne vechny, to by asi nebylo nejmoudej, ale tene vaeho asopisu, kte tradin maj dvrnj vztah kelektronice a dobrmu zvuku snad potm, e v dohledn dob uvedeme na trh kvalitn reprokabely japonsk firmy HITACHI, a to ve velmi pijatelnch cench ve srovnn se souasnou nabdkou.
SEZNAMUJEME VS Run mi otek s digitln indikac RS 163-5348

Celkov popis
Pro dnen test jsem vybral modern pstroj, kterm lze mit rychlost oten a to nejen kontaktnm, ale i bezkontaktnm zpsobem. Pro kontaktn men se idlo micho pstroje spojuje s rotujc soustkou nkolika druhy pryovch spojek a pro nekontaktn men je vyuvn odraz od reflexnho prouku, kter se nalep na rotujc soustku. Mic pstroj je pro druh ppad men vybaven vlastnm svtelnm zdrojem, kterm je odstien a nalepen prouek osvtlovn. Krom men rychlosti oten lze t pstroj vyuvat k men obvodov rychlosti. Jak prav nvod, pstroj umouje t podret namen daje v pamti a kdykoli zobrazit nejvt, nejmen a konenou rychlost oten (pokud otky kolsaj a uivatel si peje tyto diference pesn zjistit). Na tlese midla jsou dv tlatka a jeden posuvn typolohov pepna. Tlatkem na boku pstroje se stisknutm pstroj zapn a uvolnnm pstroj opt vypn. Tlatkem na eln stn pstroje se zobrazuje daj men, kter byl uloen do pamti. typolohovm pepnaem na eln stn meme volit: bezkontaktn men otek, kontaktn men otek, kontaktn men obvodov rychlosti v metrech nebo kontaktn men obvodov rychlosti ve stopch. K napjen mie slou tyi such lnky tukovho proveden (typ AA), kter se do pstroje vkldaj po povolen dvou roubk a odejmut krycho vka na zadn stn. Pi kontaktnm men odebr ze zdroje pstroj asi 8 mA, pi bezkontaktnm men (v dsledku spoteby osvtlovac rovky) asi 150 mA. Pokud by byl pstroj astji pouvn k bezkontaktnmu men, bylo by vhodn pouvat alkalick lnky. Lze t pouvat akumultory v tukovm proveden. Pesnost men otek: 0,05 % (+1 digit). etnost indikace kontaktnho men: 1 s (nad 6 otek za minutu). etnost indikace bezkontaktnho men: 1 s (nad 60 otek za minutu). Volba micch rozsah: automatick. Napjen: 6 V (4 tukov lnky). Rozmry pstroje: 21,5 x 6,5 x 3,8 cm. Hmotnost pstroje: asi 300 g (vetn napjecch lnk). Dodvan psluenstv: Pouzdro. Reflexn psek (dlka asi 60 cm, ka asi 1 cm). Adaptrov nstavec (CONE). Adaptrov nstavec (FUNEL). Koleko pro men obvodov rychlosti. Nvod k obsluze.
Funkce pstroje
Pstroj m ptimstn displej LCD, jeho slice maj vku 10 mm a jsou velmi dobe iteln. Tchto pt indikovanch mst sice odpovd udvan pesnosti men 0,05 %, patrn to vak nebude v praxi vyuiteln, pedevm vlivem nepesnost penosu pi kontaktnm men. Ale nen pochyby, e to bezkontaktn (optick) technika, vzhledem ke krystalem zenm hodinovm kmitotu, me zvldnout. Jak jsem se ji v vodu zmnil, men lze realizovat bu mechanickm penosem tak, e rotujc hdel propojme s midlem pomoc pryov spojky, nebo, co nesporn pin pesnj vsledky, pouijeme optick zpsob, kter je bezkontaktn a vyuv odraz svtla od reflexn ploky, kter se nalep na otejc se pedmt. Svteln zdroj, kter ploku osvtluje, je vestavn v micm pstroji. Pesnost, kter je v nvodu uvdna, jsem bohuel neml monost ovit, protoe nen k dispozici tak pesn norml, kter by kontrolu umooval. Tak nezbv jen vit daji vrobce. Vstup pro kontaktn men je na jedn stran pstroje, snmac prvek pro bezkontaktn men na druh stran. Proto pi jednom z obou men musme dret pstroj obrcen a daj na displeji by byl vi pozorovateli tedy otoen o 180. To je u tohoto mie velmi vtipn vyeeno tak, e se daje
Zkladn technick daje

Rozsah kontaktnho men: 0,5 a 19999 otek za minutu. Rozsah bezkontaktnho men: 5 a 99999 otek za minutu. Rozsah obvodov rychlosti: 0,05 a 1999,9 metr za minutu.
na displeji vi pozorovateli vdy zobrazuj ve sprvn poloze. To znamen, e je daj na displeji (podle zvolenho zpsobu men) vdy automaticky oten o 180. Ml bych jet pipomnku k tomu, e nstavce pro kontaktn men maj ve stn vlcov koncovky, kterou se nasazuj na hdel midla, celkem tyi podln zezy. Dva protilehl jsou dlouh a slou k odpruen pi zasunut nstavce a dva dal jsou krat a slou k aretaci nstavce a souasn k jeho dorazu na vstupek v hdeli vychzejc z pstroje. Trefit se do pslunho vezu je ponkud obtn, protoe nstavec jde nasouvat na hdel pomrn ztuha a jakmile ho zasuneme teba jen kouskem, nelze ho pootoit tak, aby zapadl do vstupku v hdeli, protoe hdel nen za co podret. Take nstavec mus uivatel ji od okamiku, kdy ho na hdel zane nasunovat, naprosto pesn nasmrovat (kratm vezem proti vstupku na hdeli). A jet malikost:
11. Mezinrodn veletrh akongres pro integraci systm vmikroelektronice se letos kon opt ve veletrnm stedisku vNorimberku ve dnech od 22. do 24. dubna 1997. Souasn sveletrhem se uskuten ji po jedenct odborn kongres ES&S vrmci podanho veletrhu. Pod pedsednictvm prof. Dr.-Ing. Herberta Reichla zTechnick univerzity vBerln aprof Dr.-Ing. Alfreda Edera zodborn vysok koly vAugsburku budou bhem t dn veletrhu kdosaen vechny informace onovinkch, trendech a vvojovch pracch voboru ipovch karet. Aktuln tmata jsou rozdlena do esti skupin: systmov aspekty, vvoj anvrhy desek splonmi spoji amultiipov moduly, vvoj desek splonmi spoji sohledem na ivotn prosted, spolehlivost nvrh, problematika vzniku tepla, zkaznick integrovan obvody ASIC akonen syntza VHDL. Jako doplnk kongresu se uskuten diskuse knejhavjm tmatm jako kaktulnmu nvrhu desek splonmi spoji aksyntze VHDL zvlt pro FPGA. Paraleln skongresem se uskuten odborn veletrh SMT, ES&S, Hybrid 97, na kterm se bude podlet vce ne 560 vystavovatel zprmyslu aobchodu. Vy-
SMT, ES&S, Hybrid 97
soce kvalifikovanmu publiku voboru elektronickch systm zde pedstav prmysl, vzkumn instituce ainstituty vysokch kol auniverzit nejnovj produkty avvojov prce, technologick een obvod anstroj pro jejich vvoj vtechnice ASIC vetn automatizace jejich nvrh. Vt. St
129e .1,+<
Jedlika, P.: Pehled obvod ady TTL 7400, dl I., vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, rozsah 288 stran formtu B5, obj. slo 180034, MC 199 K.
Prvn dl Pehled obvod ady TTL 7400 se zabv obvody 7400 a 7499. Voln tak navazuje na oba dly pruky Pehled obvod ady CMOS 4000, kter vyly ped asem. Uvd zapojen vvod pouzder DIL, SOIC aPLCC. Detailn popisuje nejen logickou funkci obvod a funkn schmata, ale uvd i potebn funkn tabulky, tabulky typickch zpodn prchodu signlem, typick napjec proud pro nzk kmitoty a ppadn asov prbhy. Na zvr jsou uvtiny obvod uvedeny nkter aplikace.
Dlouhodob stabiln elektrolytick kondenztory

Radiln vn hlinkov elektrolytick kondenztory nov ady RLH151, vyvinut vrakouskm zvod Philips Components and Semiconductors vKlagenfurtu, se pes sv mal vnj rozmry vyznauj vym provoznm naptm (a do 450 V), vy provozn teplotou do 105 C adlouhodobou stabilitou (3000/4000 h pi 105 C, vetn vloen sloky st. proudu). Pouitm novch kondenztor je mon doshnout ivmodernch kompaktnch zazench se srovnateln vy vnitn teplotou velmi dlouh zaruen doby ivota pstroje, jak to vyaduj podmnky na dic pstroje svtelnch zdroj, mal sov profesionln proudov zdroje nebo mnie napt svtm vstupnm naptm. S
kdyby byl nstavec nasmrovn omylem delm (prucm) vezem, co lze snadno zamnit, lze jej zasunout tak daleko, e zablokuje oten hdele tm, e se ope o stnu pstroje. Je sice zejm, e se nstavec pli asto nevymuje, avak patrn by postailo rozit vstup do kratch vez pilnkem tak, aby se do nich vstupek snze zavedl. Souasn by bylo zcela jasn, do kterch vez se vstupek na hdeli midla mus zasunout. Nstavec pro men obvodov rychlosti je tvoen kotoukem s pryovm obloenm, kter se rovn nasune na hdel pstroje. daj o obvodov rychlosti lze na displeji zobrazit bu v metrech nebo ve stopch za minutu. Podstatnou vhodou tohoto mie oproti mechanickm mim otek je (pi kontaktnm men) to, e jejich snmac prvek neklade men soustce prakticky dn odpor a proto minimln ovlivuje vsledek men. Mechanick mie otek toti mvaly tento odpor pi nastavenm nejmenm rozsahu (v dsledku pevod v mechanismech) nkdy dosti velk. Akoli je v nvodu zmnka o monosti zjistit pi ppadn zmn otek nejvy otky, nejni otky a otky v okamiku ukonen men, nepovedlo se mi tuto funkci pi nejlep vli realizovat.
5370,- K a dov ho t firma Alfatronic (adresy viz inzertn ploha v PE 3 a 4/97). I kdy se jeho cena me zdt na prvn pohled pomrn velk, nesdlel bych tento nzor, protoe vzpomnm, e ji v edestch letech byl u ns prodvn mechanick mi otek tehdej vchodonmeck produkce VEB Messgerte und Armaturenfabrik, Magdeburg asi za 1900,- tehdejch Ks, kter vbec bezkontaktn men neumooval. Ve srovnn s cenou tohoto nesrovnateln kvalitnjho vrobku, kter nen ani tikrt vy (co by bylo zcela logick), se mi tento pstroj, vzhledem ke svm vlastnostem, jev spe jako relativn levn. Adrien Hofhans
Sdlen tenm
V mm oboru psob tak pan Jan Hofhans, jeho pjmen je shodn s mm, a kter jedn (pevn telefonicky) s nejrznjmi organizacemi a pracovnky, s nimi jsem i j pichzel nebo dosud pichzm do styku. Jeho zpsoby bvaj bohuel nepli slun a asto pi jednn pouv i znan nevybrav vrazy. Tak dochz k velice trapnmu omylu, protoe dotyn, pokud se jim telefonicky pedstav pouze pjmenm, jsou uvdni v omyl, nebo se domnvaj, e jde o mou osobu. Tato skutenost mne, vzhledem ke zpsobu, kterm jedn, velmi pokozuje. Rd bych se proto od jeho zpsob co nejdraznji distancoval a ty, kdo s jeho osobou pijdou do styku, bych rd poprosil, aby si vdy zjistili jeho cel jmno, aby vdli, s km maj tu est. Adrien Hofhans
Kolektiv autor: 269 integrovanch obvod, vydalo nakladatelstv HEL, rozsah 240 stran formtu A5, obj. slo 120855, MC 178 K.
Podrobn konstrukn a uivatelsk pehled 269 nejpouvanjch integrovanch obvod (62 linernch nf, audio, video, stabiliztory, indiktory, budie, operan zesilovae, speciln obvody apod., 131 TTL, 76 CMOS) nejvznamnjch svtovch vrobc. Pro kad IO je uveden strun popis funkce, vlastnosti, pednosti i rizika, mezn hodnoty, elektrick charakteristiky, uspodn vvod a vnitn zapojen vech vrobnch variant (rzn pouzdra), aplikan schmata a rady pro uivatele. Na tuto publikaci nave 269 integrovanch obvod HCMOS, audio a mikroprocesor.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Zsilkov sluba v SR: bono, P. O. BOX G-191, Jun trieda 48, 040 01 Koice, tel. (095) 760430, fax (095) 760428.
Zvr
Pstroj, kter jsem zkouel, byl zakoupen v zahrani, take jsem ml k dispozici nvod pouze v anglick ei. Zcela shodn vrobek (pod typovm oznaenm DT 2236) vak u ns prodv firma Micronix asi za
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
III. lekce
(Pokraovn)
Odpovdi na otzky z minulho sla: 1a, c - 2c - 3 az, bx, cy - 4bx - 5a,c 6 nic - 7b - 8a - 9b Ty maj trval magnet, mezi jeho ply je vlcov mezera, v n se ot lehk ploch cvka na obdlnkovm rmeku s mnoha zvity tenkho drtku. S touto cvkou je pevn spojena ruka midla. Cvka je upevnna na hdeli opaten hroty, kter jsou uloeny v loiskch (podobn jako je tomu v hodinkch). Cvka s rukou je vyvena jemnmi pruinkami, ktermi se do n obvykle tak pivd proud. stroj, kter maj nulu uprosted stupnice, je lhostejn, na kterou svorku pstroje pipojme kladn pl napt a na kterou pl opan. Ruka se podle toho vychl bu do prava nebo do leva. Pokud je nula na stupnici nap. vlevo, pak pi sprvnm pipojen se ruka vychl do prava, pokud bychom zmnili polaritu napt, ruka se vychl vlevo - jak kme za roh. Nezmiz, ale zstane viset na jedn ze zarek, kter jsou na obou koncch stupnice. Kdybychom pipojili msto stejnosmrnho proudu na svorky takovho pstroje stdav proud, pak by se v rytmu zmn jeho polarity kvala i ruka mdla. Protoe m cel mic systm mechanickou setrvanost, nen ruka schopna rychle kmitat z jedn strany stupnice na druhou a obvykle zstv na nule (ppadn meme pozorovat, e se chvje). Stdav napt lze ovem po prav (nap. po usmrnn) tmto druhem midla mit tak - o tom pozdji. Je vak jet ada midel i micch pstroj, pracujcch na jinm principu: nap. pstroje tepeln (prchodem proudu se ohv a prodluuje kovov vlkno, tento pohyb se pen na ruku pstroje), elektromagnetick (elezn jdro je vtahovno do cvky, kterou prochz proud), pstroje vyuvajc termoelektrick jev, elektrodynamick midla (dv cvky - pevn a oton, pevn prchodem proudu vytv elektromagnet, funkce oton cvky zstv shodn - takto uspodan midla se pouvaj hlavn k men vkonu) aj. A doposud jsme pojednvali stle o rukovch pstrojch, kterm tak kme analogov. Ty jsou v poslednch letech stle vce vytlaovny pstroji digitlnmi, u nich se velikosti mench veliin pmo zobrazuj na displeji. Jejich princip je zcela odlin a popis funkce vyaduje hlub znalosti slicovch (digitlnch) obvod. Jak digitln, tak rukov pstroje maj sv opodstatnn a nelze jedny i druh zavrhovat - digitln pstroje jsou vhodnj nap. tehdy, potebujeme-li jednoznan urit momentln velikost men veliiny, analogov jsou vhodnj kdy zjiujeme chovn men veliiny v ase (nap. pi nastavovn jej velikosti na maximum i minimum). Poadavky na vlastnosti Zkladnm pstrojem pro men v elektrotechnice je voltmetr. Ponkud paradoxn nyn bude znt tvrzen, e i voltmetry vlastn m nikoli napt, ale proud, prochzejc pstrojem. To jen stupnice je cejchovna ve voltech, nebo m urit poet stejnch dlk (nap. 40, 50, 100 ap). m vt proud midlem prochz, tm je vt vchylka jeho ruky. Pedstavme si nyn, e chceme zmit napt mezi body A a B (obr. 9). Pokud bude vnitn odpor (tzn. odpor samotn cvky midla) mal, odpor oznaen R1 omez prochzejc proud a my namme proud, kter neodpovd skuten velikosti proudu v dob, kdy midlo nen pipojen. m vak bude vnitn odpor midla vt, tm pesnj daj zskme. Kdy si domyslme detailn vechny mon ppady, kter mohou nastat, zjistme, e vlastn nikdy nezmme napt zcela sprvn, protoe to by bylo mon pouze pi nekonen velkm vnitnm odporu voltmetru. To je ovem neuskuteniteln technologicky, takovou cvku nelze vyrobit a pak - tehdy by obvodem neprochzel vbec dn proud, take bychom ani nemohli nic namit. V praxi se tedy sname o to, aby vnitn odpor Ri pstroje byl co nejvt.
Obr. 9. Vliv Ri na men V praxi ovem potebujeme znt i jin daj, ne je vnitn odpor midla, tj. odpor cvky midla. Dleit je proud, protkajc cvkou, pro plnou vchylku ruky. U tzv. cejchovanch pstroj, kter maj stupnici pmo v mA nebo v A, je to jednoduch. Je-li nap. pstroj cejchovn v A a jeho stupnice m 100 dlk, pak pln vchylka odpovd proudu 100 A. Kdy budeme chtt sestrojit voltmetr, kter bude mt plnou vchylku pi napt 5 V, potom musme do srie s midlem zaadit tzv. pedadn odpor, kter omez proud pi napt 5 V prv na 100 A. Z Ohmova zkona vme, e odpor celho obvodu pro plnou vchylku ruky pi napt 1 V bude R= U 1V = = 10 000 W I 0,000 1 A
Obr. 8. Princip uspodn magnetoelektrickho midla (a, b) a skuten proveden (c): M - magnet , n1, n2 - plov nstavce, l1, l2 - loiska, u - ruka, p - vyvaovac zva na ruce, v1, v2 - prun spirly, b - magnetick bonk, r - vlcov cvka na otonm jde V klidu je ruka na nule stupnice. Pivedeme-li do cvky stejnosmrn proud, vytvo se kolem n magnetick pole a cvka s rukou se vychl. Vchylka bude mrn prochzejcmu proudu - bude-li tedy vchylka ruky pi uritm proudu 4 dlky stupnice, pak pi dvojnsobnm proudu bude dvojnsobn: 8 dlk stupnice. U p-
V tomto ppad bude mt pstroj vnitn odpor 10 kW/V (deset kiloohm na volt). Voltmetry pro bn pouit by nemly mt vnitn odpor men, ne 1 kW/V. Aby ruka midla mla plnou vchylku ne pi jednom, ale pi pti voltech, musme midlu pedadit odpor 5x vt, tedy rezistor s odpo-
rem 50 kW. Pitom neuvaujeme vlastn odpor cvky midla, kter je ve srovnn s odporem pedadnho rezistoru zanedbateln. Pokud jsme vak zskali levn midlo, kter nen cejchovan a m nap. stupnici se 40 dlky, musme postupovat jinak. Pomoc jinho cejchovanho miliamprmetru zmme proud protkajc midlem pi pln vchylce ruky - bude to nap. 0,6 mA. Dal vpoet je pak ji stejn jako v pedchozm ppad R= U 1V = = 1666,66 W I 0,000 6 A
Obr. 10. Zkladn zapojen voltmetru (a) a bonku k amprmetru (b) Pokud je stupnice rozdlena na 40 dlk, pak by mic rozsah do 5 V byl velmi nepraktick, zjistit skuten namen napt by pi vchylce ruky nap. 28 dlk vyadovalo vzt papr, nsobit a dlit ... Proto se radji rozhodneme pro rozsah 4 V nebo 8 V podle toho, jak maximln napt budeme mit. Pokud to budou napt vt ne 4 V, zvolme rozsah pro plnou vchylku ruky 8 V. Odpor pedadnho rezistoru (nazv se tak pedadnk) bude 8 x 1666,6 = 13332,8 W. Ponvad rezistor s tmto odporem neseeneme, musme zapojit nkolik rezistor do srie, za sebou. Bude to nap. 10 kW a 3,3 kW, zbylch 32,8 W meme zanedbat. Pokud bychom ovem chtli sestrojit voltmetr pro pesn men, pak bychom si museli obstarat laboratorn voltmetr s pesnost alespo 0,5 %, pipojit jej k naemu voltmetru paraleln a rezistory vybrat z vtho mnostv tak dlouho, a by se podailo najt kusy s takovm odporem, aby oba voltmetry ukazovaly stejn napt. Na obr. 11 je znzornn jednoduch voltmetr se temi rozsahy, kter si meme zvolit podle vlastnho uven. Vdy se sname, aby uren velikosti men veliiny bylo co nejsnaz, tj. aby poet dlk odpovdal rozumnmu nsobku menho daje - pi stupnici s 50 dlky by tedy mly bt rozsahy micho pstroje nap. 0,5 -
5 - 50 V, nebo 0,5 - 1 - 5 - 10 - 50 V ap. Pi men s pstrojem, kter m nkolik rozsah, postupujeme vdy tak, e zanme mit na nejvym rozsahu a teprve tehdy, je-li vchylka ruky pli mal, pechzme na ni rozsah. Tento postup jednak chrn pstroj ped pokozenm nadmrnm proudem, jednak se zvt pesnost men. Pozor pi urovn polohy ruky mezi dlky! Na stupnici se musme dvat vdy kolmo. U pstroj, kter maj tzv. noovou ruku a pod n jet zrctko, se musme vdy dvat tak, aby se ruka kryla se svm obrazem v zrctku. Ped zatkem men je tak teba ruku pstroje nastavit pesn na nulu (obvykle roubkem uprosted spodn poloviny midla). Pi men proudu v elektrickm obvodu mme dv monosti - bu mit tzv. pmou metodou, tzn. zaadit pmo do obvodu, v nm chceme proud mit, pstroj zvan amprmetr, nebo nepmou metodou, pi kter musme mit bytek napt na rezistoru se znmm odporem, kterm protk cel proud obvodu a proud pak vypotat z Ohmova zkona.
Obr. 11.
Obr. 12. Men proudu pmou (a) a nepmou (b) metodou Ob monosti jsou na obr. 12a, b. V mnoha ppadech pouvme nepmou metodu, protoe pi n nen nutn obvod rozpojovat, co - obzvlt u obvod na deskch s plonmi spoji nebv pli snadn. U amprmetru jsou poadavky na jeho vnitn odpor oproti voltmetru zcela opan. Kdybychom toti zaadili do obvodu, kterm protk proud nap. 1 A mic pstroj, jeho vnitn odpor bude nap. 10 W, pak by byl bytek napt na nm 10 V ! Amprmetry mus mt proto vnitn odpor co nejmen, nap. desetiny, ppadn setiny ohmu, aby bytky napt na nm byly co nejmen. Proto tak nikdy nesmme mit nap. proud akumultoru pipojenm amprmetru paraleln k akumultoru! Vzhledem k malmu vnitnmu odporu amprmetru bychom vlastn akumultor zkratovali a pokud by byl akumultor dostaten tvrdm zdrojem, pak by se z pstroje jen zakouilo... Zkladn rozsah amprmetru lze rozit pipojovnm rezistor nikoli do srie k midlu jako u voltmetru, ale paraleln. Takto pipojenm rezistorm se t k bonky. Pi men proud vtch ne 1 A musme dbt i na dostaten vkonov dimenzovn rezistor (i odporovch drt) tvocch bonk, nebo bonky se prchodem vtch proud budou zahvat (m se krom jinho bude mnit i jejich odpor). Pro men odpor se pouv ohmmetr. Opt se v podstat m proud, prochzejc pi znmm napt menm odporem. Ohmmetry se vyznauj tm, e pi men nulovho
Obr. 13. Men velkch (a) a malch (b) odpor odporu - tedy zkratu - je vchylka ruky ohmmetru maximln. Dejme tomu, e mme voltmetr s rozsahem 3 V; pipojme k nmu dva lnky baterie, tzn. 3 V - pokud nebude v obvodu zaazen dn odpor, ruka voltmetru bude ukazovat maximln vchylku, tedy 3 V. m vt odpor bude zaazen v srii s bateri a voltmetrem, tm men bude vchylka ruky voltmetru. Takto meme sestrojit jednoduch ohmmetr - na stupnici si vyzname nkolik orientanch odpor - nap. 100, 500, 1000 W, 5, 10, 50 kW. Piblin pak meme odhadovat odpory mench rezistor mezi vyznaenmi orientanmi odpory, ppadn pstroj pesn ocejchovat pomoc tzv. odporov dekdy. Pklad je ovem tankov, obvykle se ohmmetr zhotovuje s napjenm jednm lnkem (napt 1,5 V) a m se na rozsahu nejble nim (nap. 1 V). Nula ohmmetru se nastavuje promnnm odporem, kter je zaazen do srie s bateri (obr. 13). Znaky na micch pstrojch Vtina cejchovanch mdel m obvykle z prav i lev strany pod stupnic (pop. uprosted stupnice) jet znaky, kter sdluj zkladn daje o vlastnm pstroji. Uprosted bv obvykle psmeno, kter uruje, k men jak veliiny byl pstroj vrobcem uren (V, A, W, W ap.), znaky (viz obr. 14) udvaj typ pstroje, pop. polohu, pro kterou je pstroj cejchovn (naleato, nastojato). Barevn hvzdika udv napt, pro kter je pstroj zkouen (vnitn sti proti koste): ern 500 V, erven 2 000 V, zelen 5 kV. Nkdy je msto barevn hvzdiky napsno ve hvzdice slo, kter pak znamen napt v kilovoltech. Samostatn slo pak udv pesnost pstroje v procentech pro plnou vchylku ruky: 2,5 zna 2,5 % ap.
. systm
Obr. 14 Znaky na midlech; 1 - magnetoel. systm, 2 - tot s usmrovaem, 3 - elektromagn. systm, 4 - pro stejnosm. a 5 - pro stdav proud, 6 - pro svislou a 7 - pro vodorovnou polohu (Pokraovn)
Jednoduch zapojen pro voln as

Jako obsah dnen rubriky jsme vybrali dv zapojen, kter nm poslal ten Mgr. Ladislava Havelky ze Senice na Han, a jednu radu od Josefa Hanzala z Prahy. Ultrazvukov odpuzova hlodavc
Schma zapojen tohoto stle danho pstroje je na obr. 1. V zapojen je pouit znm obvod 555 v proveden CMOS. Lze pochopiteln (za cenu vtho odbru proudu) pout i bnou verzi 555, zkrt se tm pouze doba ivota napjec baterie.
Genertor zvuku sirn

Zapojen tohoto univerzlnho obvodu, v nm lze pepnutm vvod N1 a N2 IO UM3561 volit zvuk policejn sirny, hasi, sanitek i stlejcho samopalu, je na obr. 1.
Obr. 1. Schma zapojen odpuzovae Rezistory R1, R2 a kondenztory C1, C2 uruj kmitoet vstupnho signlu (pi soustkch podle schmatu je v oblasti 18 a 20 kHz). Signl je pro lovka na prahu (i tsn za prahem) slyitelnosti. Jako zvukov mni je pouit piezoelektrick len PEM (levn typ, lze pout i PEM nap. z nefunknch digitlek). Vzhledem k pouit PEM nen akustick vkon pli velk (rezonann kmitoet PEM bv v oblasti 3 kHz), pro ochranu bn velkho sklepa vak posta. Kdo by chtl chrnit vt prostor, musel by pout zesilova (nap. s MBA810) a vstup 3 IO 555 navzat pes kondenztor (asi 100 nF) na vstup zesilovae. Zapojen nem dn zludnosti, deska s plonmi spoji podle obr. 2 mus pracovat na prvn zapojen. Trochu vt opatrnosti je pouze teba dbt pi pjen PEM (ist hrot pjeky, pjet rychle). Seznam soustek R1 22 kW, miniat. R2 68 k , miniat. C1 680 pF, keram. C2 100 nF, keram. PEM piezoel. mni, disk, nap. KDI2734
Obr. 1. Zapojen genertoru zvuku sirn Zapojen vychz z doporuenho zapojen vrobce integrovanho obvodu. Po pelivm osazen desky s plonmi spoji podle obr. 2 a dodren pravidel pro prci s obvody CMOS mus zapojen pracovat na prvn zapojen. Napjec napt nesm pekroit 5 V. Druh zvuku se vol zapojenm vvod 1 (N2) a 6 (N1) IO takto: policejn sirna ne N1 ne N2 hasii N1 na + ne N2 sanitka N1 na 0 V ne N2 samopal ne N1 N2 na + ne ... nezapojen Kdybychom chtli zvuky mnit astji, je vhodnj, ne spojovat vvody N1 a N2 drtem, pipojit na n tpolohov pepna (nap. P-B069C od GM). Obr. 2. Deska s plonmi spoji odpuzovae a deska, osazen soustkami IO C555 (CMOS), pop. klasick 555 destikov baterie 9 V
erven flie pro displej LED - a zdarma

Mlokdy se stane, e dostanete nco zadarmo, ale nkdy pece. Ped asem jsem poteboval nkolik oknek z tmav ervenho organickho skla pro displej s LED. Rozhodl jsem se stvajc oknko v krabice s irm organickm sklem pouze pelepit, nechtlo se mi ho odstraovat a vyezvat nov. A kde jsem dostal flii? Tmavoerven flie se pouv v tm kad ofsetov tiskrn pi sesazovn filmovch pedloh. Tiskai j kaj montn flie a mal odstiek vnuj za pkn dkuju. Pro zelen a lut displeje je bohuel stle teba vyezvat organick sklo.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji genertoru zvuku sirn
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33, v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch). Dnes pedstavujeme 60strnkov msnk, vnovan otzkm elektronickch kamer a vemu, co s nimi souvis. Ron pedplatn tohoto reprezentanho asopisu je 65 dolar, jedno slo stoj 15 dolar.
Elektrick ohradnk
Ji Zuska
lnek pin nvod na stavbu zdroje elektrickch impuls, kterm je mon napjet elektrick ohradnky a podobn zazen, uren k vymezen a ochran uritho prostoru.
Elektrick ohradnky se bn pouvaj v zemdlstv, na pklad k ohrazen pastevnch ploch pro hovz dobytek, koskch vbh a jinch uitkovch ploch. K napjen tchto ohrad (s dlkou i destek kilometr) nabzej specializovan firmy rzn zdroje, jejich cena se pohybuje vtinou mezi pti a deseti tisci korun. Pro napjen nepli rozshlch ohrad meme pout zdroj podle tohoto nvodu. Jeho stavba, kter z technickho hlediska nen pli nron, me bt z hlediska finannho velmi zajmav, protoe nklady na material doshnou nejve nkolika set korun, mohou vak bt jet vrazn ni, jak uvidme dle. Nvrh zazen, u kterho je pm kontakt s vodiem pod naptm v podstat provozn udlost, je z hlediska bezpenosti mimodn citliv zleitost. Elektrick ohrady se obyejn napjej z mkkho impulsnho zdroje. Jedna vstupn svorka se spojuje se zem pomoc kovovho kolku, druh svorka se pipoj k vlastnmu ohradnku. Ohradnk je pak tvoen holm vodiem (bn se uv pozinkovan ocelov drt), zachycenm na izoltorech z plastick hmoty (nap. polyamid). Tyto izoltory se upevuj obvykle na devn kly do potebn vky nad zem (podle poteby a elu hrazen). V dsledku velkho vnitnho odporu zdroje me bt na vodii ohradnku napt o velikosti destek, stovek nebo i tisc volt. Zvis to na vlastnostech ohrady jako zte. Pokud bude vodi ohradnku po cel sv dlce dobe izolovan od zem, pak se energie, obsaen v impulsu, vyuije jen k nabit kapacity ohradnku a napt na nm se bude blit (u mench ohrad) vstupnmu napt zdroje bez odporov zte. Pokud vak budou po dlce ohrady roztroueny rzn svody (mohou to bt vadn izoltory, prorstajc traviny nebo kov atd.), pak se bude napt na ohradnku zmenovat. V krajnm ppad se pak me stt, e teba za vlhkho poas (po deti nebo pi mlhch) bude napt v dsledku pli velkch svod tak mal, e cel ohradnk bude nefunkn. V prvnch vtch vodu jsem se zmnil pouze o pouit pi takovm ohrazovn, u kterho se brn zvatm opustit urit prostor. Nabzej se vak i jin monosti. Pokud mte na pklad uvnit bn oplocenho pozemku teba zhony se zeleninou nebo okrasnmi rostlinami, urit tko snte jinak roztomil dovdn vaeho psa (zejmna jde-li o vt rasu), kdy se vyvl mezi karafity v rozpuku. Takov zhonky meme snadno ochrnit s pouitm tenkch ohebnch vodi (pouvaj se textiln ry, propleten kovovm vlknem), nataench mezi nzkmi tykami z plastick hmoty, kter jednodue zapchneme do hlny. Je zejm, e pro takov pouit nemus mt napjec zdroj ohradnku zdaleka tak velk vkon, jako zdroj pro napjen ohrady s dlkou stovek metr. Proto jsou uvedeny dv varianty zdroj, jedna slab pro ohrady asi do sta metr dlky a druh s vtm vkonem pro del ohrady a tak pro vt zvata. Dal pole vyuit se nabz v oblasti, kter postupem asu zskv na aktulnosti a nalhavosti. Urit mnoh napadlo, e se jedn o steen objekt ped nezvanmi nvtvami. To u ale penechm samotnm tenm. en ivot nebo zdrav osob (v tomto ppad tak zvat), kter se dotknou vodi, spojench s vstupnmi svorkami zdroje. Podoba poadavk na vlastnosti zdroje pro napjen elektrickch ohradnk s vlastnostmi obvod bateriovch zapalovacch soustav zehovch motor je npadn a tato podobnost byla t vyuita pi een klov sti zapojen zdroje. Jde o vstupn impulsn transformtor. Pouil jsem zde bnou zapalovac cvku, kterou lze bez pot koupit v prodejnch s nhradnmi dly k automobilm nebo motocyklm. Je to sice nejnkladnj dl celho zazen, avak pouit jinak zcela bn dostupn soustky je na tomto mst opodstatnn. spnou amatrskou vrobu takovho transformtoru si lze jen tko pedstavit a proto ji nepedpokldm a ani nedoporuuji.
innost zapojen
Zapojen zdroje pro napjen elektrickho ohradnku je na obr. 1. Jeho jednoduchost je tm zrukou snadn a spn realizace. asova 555 (IO1) pracuje v zkladnm zapojen astabilnho multivibrtoru a generuje pravohl impulsy. Doba trvn impulsu a mezery je dna odporem rezistor R1 a R2 a dle kapacitou kondenztoru C2. Vzorce pro vpoet soustek ve vztahu k asovmu prbhu impuls na vstupu asovae 555 byly ji mnohokrt publikovny, viz teba [1]. Vstupn impulsy multivibrtoru nsledujc tranzistor T1 invertuje. Na jeho kolektoru a tedy t bzi T2 meme osciloskopem vidt kladn pulsy s dobou trvn asi 3 milisekundy, opakovac doba impuls je asi 0,8 sekundy. Emitorov sledova T2 proudov bud bzi vstupnho tranzistoru T3, co je vysokonapov spnac tranzistor, jak se bn pouv v koncovch stupnch dkovch rozklad u televizor. Kolektor koncovho tranzistoru je napojen pes primrn vinut vstupnho transformtoru (zapalovac cvky) na kladn pl napjecho napt. Pchod kladn hrany impulsu na bzi T2 tento tranzistor otevr, co dl vede k oteven T3. Induknost primrnho vinut psob na prbh proudu, kter tee z kladnho plu napjecho zdroje pes uveden vinut, tranzistor T3 a rezistor R6 do zem. Velikost tohoto proudu m v ase piblin exponenciln prbh a do stavu, kdy se nasyt jdro transformtoru. Potom se ji velikost proudu nemn a je dna podle Ohmova zkona velikost napjec-
Popis zazen
Definice problmu je zmnna ji v vodu tohoto lnku. Pro napjen ohradnku potebujeme zdroj, kter generuje impulsy pomrn vysokho napt s malm energetickm obsahem. Shrneme-li poadavky bezpenosti, pak mus bt konstrukce zdroje takov, aby pi jeho bn innosti ani pi porue nemohl bt jakkoli ohro-
Obr. 1. Schma zapojen zdroje pro ohradnk
ho napt (zmenenou o bytek napt na sepnutm tranzistoru T3), dleno soutem innho odporu primrnho vinut zapalovac cvky a rezistoru R7. Optimln doba trvn budicho impulsu je takov, pi kter se vypne tranzistor T3 tsn ped dosaenm nasycenho proudu. Potom bude energetick innost zazen nejvt, co m vznam zejmna pi bateriovm napjen (doba chodu zazen pro jedno nabit napjec baterie bude nejdel). Po vypnut tranzistoru T3 (peruen proudu primrnm vinutm) se energie, akumulovan v jdru zapalovac cvky, mn na energii elektrickou. Tm se na velkm potu zvit sekundrnho vinut indukuje vysokonapov impuls, kter se pivede na vodi, tvoc ohradnk. Cel dj je ovem ve skutenosti mnohem sloitj. Podrobnj a pesnj popis najde ten v literatue [2]. Ideln ohradnk je vlastn kondenztorem, jeho kapacita je dna dlkou vodie (ohrady), dle jeho prmrem (uvauje se vodi kruhovho prezu) a vkou nad zem, v n je drt veden. V praxi meme pi pouit drtu o prmru kolem 2 mm, zavenho asi 1 metr nad zem, potat s kapacitou asi 400 pF na 100 metr dlky. U relnch ohradnk pak musme potat s uritmi ztrtami, zpsobenmi nedokonalou izolac vodie ohradnku vi zemi - viz vod. Kondenztor C6 pipojme paraleln k vstupnm svorkm dovnit krabiky, jeho kolem je omezit napt na vstupu pi odpojen zti. Pokud pracuje ohradnk naprzdno, dosahuje napt bez C6 destek tisc volt a vznikaj peskoky uvnit cvky, kter by to nemusela dlouho vydret. Kondenztor mus bt napov dimenzovn alespo na 10 kV, takov se pouvaly v obvodech vysokho napt u starch typ televizor. Pokud zajistme, aby byl ohradnk pi zapnut vdy zaten, meme kondenztor C6 ze zapojen vypustit.
Stavba zazen
V vodu bylo zmnno vce monost vyuit popisovanho zazen a k tomu byla vzna t informace o dvou variantch. Ob varianty se li jen ve tech detailech. Mn se typ pouit zapalovac cvky, velikost napjecho napt a kapacita asovacho kondenztoru obvodu IO1. U varianty vkonnj, kter je vhodn pro vt ohrady, pouijeme na mst vstupnho transformtoru cvku, bn pouvanou v zapalovacch soustavch osobnch automobil. Napjec napt +Ub tto varianty je 12 V, co umouje snadno napjet ohradnk i v mst, kde nen k dispozici rozvod elektrick st. Jen pro hrubou orientaci - bn automobilov akumultor s kapacitou kolem 40 amprhodin zajist innost ohradnku piblin na tden. Druh varianta pot s pouitm cvky, uren pvodn pro zapalovac soustavy motocykl. V tomto ppad je napjec napt +Ub men, asi 8 a 10 V. Protoe tato cvka m trochu men induknost (jej jdro se nasyt za krat dobu), zkrtme t dobu oteven vkonovho tranzistoru zmenenm kapacity kondenztoru C2. Chrnn prostory, uvaovan pro tento ppad, se vyskytuj prakticky vdy v blzkosti obytnch objekt a proto je zde mon potat spe s napjenm pes sov zdroj, jeho obvody jsou soust zapojen ohradnku. Sov napjec zdroj obsahuje dvoucestn usmrova. V obvodu dvojitho sekundrnho vinut jsou zapojeny dv levn diody. Filtran kondenztor m velkou kapacitu, aby vytvoil dostatenou zsobu energie a aby se v okamiku sepnut vkonovho tranzistoru napjec napt pli nezmenilo. Navc je jet napjec okruh astabilnho multivibrtoru oddlen diodou D3, take pokles napt se do nho nepen. Pro 1. variantu pouijeme transformtor s dvojitm sekundrnm vinutm s naptm 2 x 9 V, pro 2. variantu s naptm 2 x 6 V nebo 2 x 7,5 V.
Dal monost spov v pouit komernho sovho adaptru, pak bychom mohli uetit vdaje za transformtor. Je ovem teba vyzkouet, zda tento adaptr pi provozu s ohradnkem dv potebn napt. Stavba obvod elektrickho ohradnku je opravdu velmi jednoduch, pouit soustky jsou bn dostupn. Do vyvrtan desky s plonmi spoji zapjme nejdve pasivn soustky, potom tranzistory a nakonec integrovan obvod. Mme-li tu monost, zkontrolujeme pomoc osciloskopu innost multivibrtoru. Zapalovac cvka je pilepena epoxidovm lepidlem na nosnou desku. Je zhotovena ze sklolamintu (star nepouiteln desky s plonmi spoji) nebo podobnho materilu tlouky asi 1,5 a 2,5 mm. Desku s plonmi spoji umstme spolu se zapalovac cvkou do krabiky, kter by mla odpovdat prosted, ve kterm bude zazen provozovno. Pro venkovn prosted je poteba pout vodotsnou krabiku, protoe voda je hlavnm neptelem jakhokoliv elektrickho zazen, zejmna pak vysokonapovho. Ob varianty ohradnku byly instalovny do dvoudlnch plastovch krabiek BOPLA typu ET 236 - LP, vkres nosn destiky cvky pro ob varianty je nakreslen na obr. 4. Doporuuji tyto krabiky pout, i kdy nejsou nejlevnj, protoe jsou pro tento el velmi vhodn. Jsou v nich pipraveny vstupky pro pipevnn nosn destiky zapalovac cvky, navc maj pedlisovan vodtka, jimi je v krabice fixovna poloha desky s plonmi spoji. Hlavn je vak to, e v drce mezi obma seroubovanmi dly krabiky je vloeno tsnn ze silikonov prye. Sov pvod (kruhovho prezu) je provleen speciln prchodkou (tak vrobek BOPLA), kter je umstna na ele spodn sti krabiky, a tak naprosto spolehliv tsn. Vstupn roubovac svorky pro pipojen drtu ohradnku jsou na protilehlm ele krabiky. Ohrad-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 3. Rozmstn soustek
Znalost technickch dat, ale nkdy jen zapojen pouzdra integrovanho obvodu i jin polovodiov soustky, jsou nezbytn nejen pro nvrhe elektronickch obvod, systm a techniky zabvajc se jejich opravami, avak i pro ty, kterm se elektronika stv, i ji je, ivotn zlibou. Pry jsou doby, kdy vem muselo stait to, co se stle rostoucm skluzem sthaly napodobit (klobouk dol) TESLA Ronov a Pieany, doplnn o dovoz ze SSSR a SZ (socialistickch zem), ppadn co ti astnj zskali ze siln omezench a patin dopedu plnovanch a zdvodovanch dovoz z KS (kapitalistickch stt) nebo koupili za horentn sumy v nkterch bazarech. Jak dlouho si u nepamatujeme, e navc pro ns jet existovalo embargo na ty opravdu pikov technologie. Problm je nyn opan, meme mt cokoli co nabzej vedouc svtov vrobci a je teba jen si vybrat to, co nejlpe z technickho a souasn ekonomickho hlediska spluje n zmr, ppadn se jen dovdt potebn o soustce, kterou podezrme jako pinu zvady existujcho zazen. Mlokdo m ovem po ruce soubory katalog alespo hlavnch vrobc, kter by naplnily pinejmenm knihovnu solidn velikosti. Po ruce je samozejm i informan studnice Internetu, kde bychom patrn hledan data nalezli (nap. v Chip Directory na adrese http://www.xs4all.nl/~ganswijk/ chipdir). Avak i zde plat: je to ono, a na... Jednak u ns stle jet pipojen k Internetu nen bn ani na ad pracovi, nato u soukromch osob, a po-
KONSTRUKN KATALOGY ELEKTRONICKCH SOUSTEK NA CD-ROM
kud ji patme k tm astnjm, nen ani pak vyhrno a tato cesta za hledanm obvodem se dky peten st me nejen prodrait, avak je asto i pli zdlouhav. Operativn a mn nkladn cesta (osobn pota s mechanikou CD-ROM je stle bnj) k dan informaci vak pece jen existuje, nebo svazky objemnch katalog ji asto nahrazuje nkolik disk CD-ROM, kter vedle technickch informac ve vhodnm formtu obsahuj i program, kter usnadn nalezen katalogovho listu dan soustky podle rznch kritri, jeho prohldnut na monitoru a pokud je teba, umon i jeho vytitn na tiskrn. Disky nkterch firem, nap. SGS-Thomson - Data on DISC, Siemens, i disky obsahujc data soustek vce firem, jsou ke koupi, teba v prodejn technickho nakladatelstv BEN, profesionlov v oboru maj anci je od nkterch firem obdret z pochopitelnch dvod a ke vzjemn spokojenosti obou stran zdarma nebo za mal poplatek. Dle jsou strun uvedeny tituly od t z vznamnch vrobc, kter, z dvod zamen autora tohoto lnku spe na analogovou techniku, pat firmm, kter jsou orientovny mimo jin i tmto smrem. Firma Texas Instruments vydala CD-ROM Designers Guide and Databook - Mixed-Signal & Analog, orientovan na jej produkty pro zpracovn a generaci analogovch signl a souvisejc s jejich pevodem do slicov domny, ppadn opan. Na disku lze, pomoc rovn tam se vyskytujcho vyhledva-
cho programu, nalzt mezi daty 2000 soustek tu, kter optimln vyhov dan aplikaci. Posta samozejm, znme-li jen jej typov oznaen. Disk obsahuje informace z 15 000 stran klasickch manul, ale i aplikan listy s vzorovmi eenmi a adres mst, kde lze zskat technickou podporu pro aplikaci soustek TI. Na LinearView CD-ROM firmy Linear Technology lze nalzt technick specifikace vech vrobk dalho znmho vrobce analogovch a komunikanch obvod nebo soustek pro realizaci linernch a spnanch zdroj, avak i senzor a jinch specilnch komponent. Velmi cenn informace obsahuj na disku rovn uloen aplikan a nvrhov listy (Application, Design Notes) . Samozejm je ptomen i pslun prohle a vyhledva. K nejvznamnjm svtovm vrobcm, zvlt linernch IO, kter zajiuj zpracovn informac z relnho prosted (pslun idla poskytuj daje povtinou v analogovm tvaru) a pochopiteln IO pro napjec zdroje a sriov rozhran, pat firma Maxim. V prbhu 12 let vyvinula pes 800 soustek z uvedench obor. Technick data k nim, nezbytn pro jejich aplikaci v nejrznjch elektronickch zazench, jsou obsaena v sedmi objemnch katalozch. CD-ROM Programm 96, kter vydala firma SE Spezial Electronic, distribujc i u ns obvody MAXIM, obsahuje veker jej katalogov listy ve formtu PDF. Na disku je rovn k jejich vyhledvn, prohlen a ppadnmu vytitn potebn program Acrobat Reader 2.0. Pro prci s tmto CD-ROM je teba PC alespo s procesorem 486, RAM 4 MB, volnmi 2 MB na pevnm disku, mechanikou CD-ROM a grafickou kartou VGA s doporuenm rozlienm 800 x 600 a 256 barevnmi odstny. JH
nk se uvd do provozu zasunutm vidlice sovho pvodu do zsuvky. Obyejn pkov sov spna by urit u zazen tohoto druhu dlouho nevydrel, nehled na to, e v obchodech se soustkami nejsou bn dostupn typy vhodn pro uvaovan provozn podmnky. Z bezpenostnch dvod je nutn pout pro pipojen k sovmu rozvodu 3vodiov pohybliv pvod a pipojit ochran vodi podle obr. 1. Na zvr nkolik poznmek k pouitm soustkm. Prosm tene, aby je brali v vahu pouze jako technick doporuen a informaci o jejich dostupnosti: Miniaturn sov transformtory od firmy Hahn jsou kon-
struovny tak, e snesou neomezen dlouhou dobu zkrat v okruhu sekundrnho vinut. Tyto transformtory, homologovan v R, je mon zakoupit u firmy FK Technics. Doporuenou skku BOPLA (viz pedchoz odstavec) je mon i s kabelovou prchodkou objednat u firmy ELING Bohemia, cena kompletu je kolem 430 K. Informace o adresch zmnnch firem najdeme snadno v inzertn sti asopisu. Pi nkupu zapalovacch cvek dejme tuzemsk vrobky, jejich kvalita je pro dan el zcela dostaujc a cena je nkdy proti zahraninm pouhm zlomkem. Nejlpe na tom budou motorist - kutilov, kte jist njakou zapalovac cvku objev ve starch zsobch. V takovm ppad pak poizovac nklady na ohradnk mohou bt opravdu velmi nzk. Dal monost je nkup cvky v bazaru, kde maj pouit automobilov soustky, ceny se tam pohybuj kolem 100 K. Ostatn komponenty a dly jsou bn dostupn v prodejnch elektronickch soustek
R2 2,7 kW R3 12 kW R4 2,7 kW R5 1,5 kW R6 100 W R7 1W Kondenztory C1 4,7 F/16 V C2 680 nF (470 nF - viz text) C3, C4, C5 1 mF/16 V C6 50 a 100 pF - viz text Polovodiov soustky IO1 555 (asova) T1 KC239 apod. T2 KF508 apod. T3 BU508A Ostatn soustky zapalovac cvka - viz text krabika BOPLA ET 236 - LP, prchodka BF 7 s matic GM 7 sov transformtor - sekundrn napt 2x 9 V (pro prvn variantu), 2x 6 V nebo 2x 7,5 V (pro druhou variantu) svorky roubovac - erven, ern sov pvodn kabel (flexora)
Literatura
[1] Amatrsk radio, ada B, 5/94. [2] astn J.; Remek, B.: Autoelektrika a autoelektronika. Nakladatelstv T. Malina: Praha 1995.
Seznam soustek
Obr. 4. Nkres nosn destiky zapalovac cvky Rezistory R1 820 kW
sautomatickm ladnm
Tom Flajzar
Opijmach VKV toho bylo na strnkch odbornch asopis napsno u skuten mnoho. Vnsledujcm lnku bych Vs chtl seznmit sdalm zajmavm zapojenm pijmae VKV, osazenho integrovanm obvodem TDA7088T. Tento pijma oproti jinm vynik malmi rozmry, malm napjecm naptm (pracuje ji od 1,7 V) azejmna automatickm ladnm. Dle bude popsn stereofonn dekodr, vhodn pro pipojen ktomuto pijmai akoncov zesilova svkonem 0,5 W. Integrovan obvod TDA7088T je vhodn ke konstrukci pijma AM aFM vkmitotovm rozsahu od 0,5 do 110 MHz. Umouje automatick nebo mechanick ladn sautomatickm doladnm (AFC). M obvod pro umlen vstupu (MUTE) aochranu proti peplovn napjecho napt. Jak ji bylo napsno vvodu, pijma je osazen integrovanm obvodem TDA7088T vpouzde SMD, ostatn soustky jsou zdvodu snadn monte vklasickm proveden. Integrovan obvod vsob sdruuje veker dleit sti pijmae avn je doplnn pouze dvma cvkami amalm mnostvm pasivnch prvk. Zapojen pijmae je velmi jednoduch (obr. 1) aproto ipopis konstrukce nebude pli obshl. Nejprve strun popis automatickho vyhledvn stanic. Ladn se ovld pomoc dvou tlatek - RUN aRESET. Po stisku tlatka RESET se pijma nalad na zatek rozsahu (vnaem zapojen asi na 87,5 MHz). Nsleduje stisk tlatka RUN, kter peklop vnitn obvod R-S apijma zane vyhledvat prvn stanici. Jakmile ji najde, zastav se vmst nejkvalitnjho pjmu tto stanice. Po dalm stisknut tlatka RUN je vyhledna nsledujc stanice, ato se opakuje a do 108 MHz (konec rozsahu). Ladic obvod tvo vn IO1 varikap D1, kondenztor C4 acvka L2. Tmito soustkami je ureno kmitotov psmo pijmae (vnaem zapojen 87,5 a 108 MHz). Zmnou kapacity C7 meme ladn zrychlovat nebo zpomalovat (m vt je kapacita C7, tm je ladn pomalej). Vmst, kde je
Minipijma VKV
Technick daje integrovanho obvodu TDA7088T

Kmitotov rozsah: 0,5 a 110 MHz. Napjec napt: 1,7 a 5 V(typ. 3 V). Napjec proud: 4,2 a 6,6 mA (typ. 5,2 mA). Citlivost vstupu (vvod 11 a12): typ. 3 V. Vstupn napt nf (vvod 2): 85 mV. Pracovn teplota: -10 a +70 C. Pouzdro: SOT109A (SMD), 16 vvod. Vnitn zapojen tohoto integrovanho obvodu je na obr. 1.
Technick daje pijmae VKV

Kmitotov rozsah: 87,5 a 108 MHz. Napjec napt: 3 V. Vstupn napt nf: mono, 20 mV na konektoru jack 3,5 mm kpipojen sluchtek nebo nf zesilovae. Ladn: automatick (viz dle). Rozmry desky splonmi spoji: 31 x 32 mm.
velk mnostv silnch stanic (nap. velk msta ajejich okol), bych doporuoval ladn pomalej, aby slab stanice nebyly peskoeny (C7 vt ne 100 nF). Cvky L1 aL2 jsou vzduchov (bez kostiky) ajsou vyrobeny zmdnho lakovanho drtu oprmru 0,5 mm. Vnitn prmr cvek je 3 mm. L1 m 7,5 zvitu aL2 9 zvit. Nzkofrekvenn signl zpijmae (vvod 2 IO1) je zeslen tranzistorem T1 (KC238) avyveden na konektor jack 3,5 mm pro pipojen sluchtek. Ve zkuebnch vzorcch byla pouita sluchtka uren kwalkmanm (impedance asi 2x 21 W). Vppad, e nf signl budeme dle zpracovvat ve stereodekodru nebo zesilovat nf vkonovm zesilovaem, je nutn uzavt kolektorov obvod T1 rezistorem R5 sodporem 1,5 kW (je soust stavebnice) pipojenm na +5 V. Oiven anastaven pijmae je velmi jednoduch. Po osazen vech soustek pipojme antnu (nap. drt dlouh asi 1 m) adkladn pekontrolujeme, zda jsme pi pjen neudlali na desce splonmi spoji zkrat. Pokud se zd bt ve vpodku, pipojme napjec napt (3 V) asluchtka (pop. nf zesilova). Po stisku tlatka RESET ansledovnm stisku RUN mus pijma umt anajt njakou stanici. Roztahovnm astlaovnm zvit cvky L2 usadme pijma do poadovanho kmitotovho rozsahu (87,5 a 108MHz). Obdobn doladme cvku L1 na maximln citlivost. Po nastaven cvky zakpneme nap. voskem, aby se nerozladily. Pijma je svou miniaturn konstrukc apomrn kvalitnm pijmem vhodn ikdodaten vestavb do walkman, kter nemaj pijma. Deska splonmi spoji pijmae orozmrech 31 x 32 mm arozmstn soustek je na obr. 2.
Stereodekodr
Nf vstup zpijmae je mon pipojit ke vhodnmu stereodekodru. Na
Obr. 1. Zapojen pijmae s automatickm ladnm
Obr. 2. Deska s plonmi spoji v mtku 2:1 a rozmstn soustek pijmae. Pozor rozmstn soustek je nakresleno ze strany spoj.
vae svkonem 0,5 W, kter je vhodn pro napjen zbaterie. V ppad pipojen za stereodekodr potebujeme pro streofonn poslech zesilovae dva. Zesilova je osazen integrovanm obvodem LM386 snapjecm naptm 4a 18 V. Zapojen zesilovae je na obr. 6 adeska splonmi spoji na obr. 7. Pokud zstanou vvody 1 a8 nezapojeny, je zeslen obvodu LM386 20 (26 dB), slenem RC R1 aC1 je zisk a 46 dB. Rezistor R2 akondenztor C3 zabrauj rozkmitn zesilovae. Na vstupu je pipojen potenciometr P1, kterm lze nastavit hlasitost. Kondenztor C6 nen na desce s plonmi spoji pouijeme
Obr. 3. Zvten pohled na osazenou desku s plonmi spoji pijmae obr. 4 je stereodekodr sintegrovanm obvodem TA7342P firmy TOSHIBA. Obvod je doplnn malm mnostvm pasivnch soustek. Trimrem R4 se nastavuje kmitoet osciltoru fzovho zvsu dekodru. Stereofonn signl je signalizovn LED. Vstup ze stereodekodru je vyveden na konektor jack 3,5 mm. Deska splonmi spoji pro stereodekodr je na obr. 5.
Nzkofrekvenn zesilova
Protoe vstup zpijmae nen mon pipojit pmo na reproduktor, uvdm izapojen jednoduchho nf zesilo-
Obr. 5.Deska s plonmi spoji vmtku 2:1 a rozmstn soustek stereodekodru. Pozor rozmstn soustek je nakresleno ze strany spoj.
Obr. 6. Pohled na osazenou desku s plonmi spoji stereodekodru > Obr. 4. Stereodekodr pro pijma s automatickm ladnm
jej jen u monofonnho pijmae, protoe na vstupu stereodekodru ji oddlovac kondenztory jsou. Stavebnici pijmae (290,-K), stereodekodru (195,-K) izesilovae (159,-K), ppadn hotov pijma vkrabice vetn sluchtek (330,-K) je mon objednat na adrese: Flajzar Tom, adov 1375, 696 42 Vracov, tel:0629/94540. Uveden ceny jsou vetn DPH. Lze objednat ioiven anastaven moduly.
Obr. 6. Deska s plonmi spoji nf zesilovae v mtku 2:1 a rozmstn soustek
Obr. 5. Nzkofrekvenn zesilova pro pijma s automatickm ladnm
Seznam soustek
Pijma Vechny rezistory jsou subminiaturn srozte vvod 5 mm. Vechny kondenztory jsou keramick srozte vvod 2,5 mm (svjimkou C6). R1, R3 R2 R4 R5 C1 C2 C3 C4 C5, C17 10 kW 5,6 kW 100 kW 1,5 kW 82 pF 68 pF 220 pF 330 pF 10 nF
C6 10 F/16 V- radiln C7, C13, C8 100 nF C9 3,3 nF C10 180 pF C11 3,9 nF C12 330 pF C14 470 pF C15 22 nF C16 220 nF IO1 TDA7088T T1 KC238 D1 varikap KB105Z L1 aL2 viz text miniaturn mikrospnae 2 ks konektor jack 3,5 mm stereo, ST-001 Stereodekodr Vechny rezistory jsou subminiaturn srozte vvod 5 mm. Elektrolytick kondenztory jsou radiln, ostatn keramick. R1 R2 5,6 kW 1 kW
R3 R4 R5 C1 C2, C5 C3, C8, C9 C4 C6, C7 C10 IO1 LED
10 kW 10 kWtrimr PT6V 330 W 10 F/16 V 1 F/16 V 4,7 F/16 V 1 nF 10 nF 220 F/16 V TA7342P 3 mm, erven
Zesilova Rezistory maj rozte vvod 10 mm. Elektrolytick kondenztory jsou radiln, C2 a C3 keramick. R1 R2 C1 C2, C3 C4, C5 IO1 1,2 kW 50 W 10 F/25 V 100 nF 220 F/25 V LM386
Funkce HOLD uobvodu ICL7107

Obvod ICL7107 je pomrn znm analogov-digitln pevodnk svstupy pro pm buzen 3 mstnho displeje LED (lit. [1], [2], [3]). Pestoe jej firma Intersil vyrb ji bezmla dv destky let, je dodnes pouvn jak vprofesionlnch, tak idosti asto vamatrskch konstrukcch adky svm vlastnostem azejmna nzk cen si jist svou pozici jet njak as udr. Vtina novjch typ pevodnk A/D je vybavena vstupem sfunkc HOLD - umoujcm zastavit men aposledn namen daj ponechat na displeji zobrazen po neomezen dlouhou dobu. Obvod 7107 sice vstup HOLD nem, ale lze jej touto funkc vybavit. Zpsob, jakm to lze udlat, je zcela jednoduch sta zastavit zdroj taktovacho kmitotu osciltor. Pi blim pohledu na vnitn zapojen sti digitln sekce obvodu 7107 (obr. 1) zjistme, e toho lze doshnout pipojenm vvodu 40 (vstup invertoru, oznaen OSC1) na digitln zem (digital ground) - vvod 21. Propojen atm
Obr. 1. Doplnn funkce HOLD u ICL7107
insledn vybaven funkce HOLD je mono realizovat napklad klasickm mechanickm spnaem (a), bipolrnm tranzistorem n-p-n (b) nebo spnacm tranzistorem D-MOS (nap. KSN05 c) pro pm pipojen na vstup logiky TTL i CMOS. Ze ty hradel NAND obvodu 4011 nebo z jedn poloviny obvodu 4013 lze sestavit jednoduch klopn obvod R-S, ovldan jednm mikrospnaem. Upozoruji, e uveden princip nen mono aplikovat na obvod ICL7106. Displej LCD toti mus bt buzen stdavm naptm, a pokud pestane kmitat osciltor, objev se na displeji stejnosmrn napt. To by vedlo pi dle zablokovanm osciltoru ke znien displeje LCD. Vtomto ppad je mon pout msto obvodu 7106 obvod 7116,
kter funkci HOLD m, stejn tak jako obvod 7117 msto 7107. Nevhodou 7116/7117 je, e krom ji zmnn funkce nic dalho nenabzej, jsou dra ali se rozmstnm vvod, take je poteba upravit desku splonmi spoji. Popsanm rozenm monost pevodnku 7107 ofunkci HOLD je mono doplnit istvajc pstroje, nebo prava vyaduje jen minimln zsah do zazen, azlepit tak komfort obsluhy.
Literatura
[1] AR-B4/81, s. 122 a 125 [2] AR-B3/85, s. 110 a 113, Obvody pro DVM [3] Firemn literatura INTERSIL Karel Barto
Selektivn volba pro CB

Petr Bittnar, OK1MPE
Pojem selektivn volba nen pro vtinu uivatel radiostanic nov. Selektivn volba umouje, aby radiostanice byla stle na pjmu a pitom byla zticha. Popisovan modul pouv standardn tnovou volbu DTMF (stejn jako v telekomunikacch apod.). Popis (a nvod na stavbu) modul selektivn volby bylo ji uveejnno nkolik, vtinou vak chybl hexadecimln vpis pro naprogramovn pamt, mikrokontrolr apod. Proto jsem se rozhodl uvejnit zapojen, kter jsem navrhl piblin ped dvma roky. Nejedn se o dnou super novinku, ale o zapojen se standardnmi funkcemi potebnmi pro selektivn volbu.
Popis zapojen
Celkov schma zapojen je na obr. 1. Signl z demodultoru radiostanice je piveden pes C1, R2 a R1 do dekodru IO1, kter je v doporuenm zapojen. Minimln doba trvn tnu DTMF pro vyhodnocen dekodrem IO1 je nastavena lnkem R3, C2. Maximln doba trvn tnu je nastavena programov v mikrokontrolru IO2. Oba obvody jsou taktovny stejnm telefonnm krystalem 3,579545 MHz, pipojenm k IO1. Hodinov signl pro mikrokontrolr IO2 je odebrn pes kondenztor C3 (jeho kapacita nen kritick). Komunikaci mezi IO1 a IO2 zajiuje 4bitov datov sbrnice (IO2 port B, bity 0 a 3) a jeden dic signl z IO1 (IO2 port A, bit 3). Tranzistor T1 umluje nf cestu radiostanice pi zapnut selektivn volb. Bze tohoto tranzistoru je ovldna pes rezistor R4 z IO2 (port A, bit 2). Vvod 18 IO2 (port A, bit 1) generuje akustick signl pro odpovda, kter je pes len R6, C5 pipojen k modulaci radiostanice. Obdobn signl je i na vvodu 17 (port A, bit0), kter je pipojen pes R5, C4 knf
Zkladn technick parametry

Napjen: 10 a 15 V. Spoteba: men ne 10 mA. Max. dlka trvn tnu: libovoln. Max. mezera mezi tny: 3 s. Poet kd: 2. Max. poet znak kdu: 40. Rozmry desky: 35 x 32,5 mm, klasick mont.
zesilovai radiostanice (viz obr. 2). rove signlu (hlasitosti) lze nastavit trimrem R5. Nastavenm rovn log. 0 (uzemnnm) na vvodech 11 a 13 IO2 (port B, bity 6 a 7) se zapn Roger Beep a vybr druh vyzvnn, kterm radiostanice odpovd pi sprvnm vyhodnocen tnov volby. Tyto vvody jsou vklidovm stavu nastaveny do rovn log. 1 pes R8 (odporov s). Tranzistor T2 ovld klovn radiostanice pi odpovdai nebo Roger Beepu. Bze T2 je ovldna pes R7 z IO2 (port B, bit 4). rovn na vvodu 11 IO2 (port B, bit 5), kter je vrovni log. 1, si mikrokontrolr testuje stav PTT. Pokud je stisknuto tlatko PTT, objev se zde pes D1 rove log. 0. Napjec st tvo stabiliztor IO3, dioda D2 a blokovac kondenztor C6. Blokov schma pipojen modulu do radiostanice na obr. 2 a zapojen vstupnho konektoru na obr. 3.
innost modulu
Selektivn volba je po zapnut radiostanice vypnuta, zapne se krtkm dvojm zaklovnm. Dvoj zaklovn je voleno proto, protoe kjednomu zaklovn me dojt omylem. Jednotliv dren PTT nesm bt del ne 1 s, mezera mezi prvnm a druhm zaklovnm nesm bt tak del ne 1 s. Pokud bude tento as pekroen, selektivn volba se nezapne a je znovu uvedena do potenho stavu. Sprvn zapnut selektivn volby je potvrzeno akustickm signlem a nslednm umlenm radiostanice. Nyn mohou nastat dva ppady: po pjmu signlu se sprvnm kdem tnov volby zane radiostanice vyzvnt a odpovdat. Po skonen je opt radiostanice potichu a selektivn volba je pipravena znovu pjmat kd; je stiskuto tlatko PTT. Tm se selektivn volba vypne a po uvolnn PTT je odblokovn nf zesilova (normln stav). Na non kd lze selektivn volbu pepojit pouze tak, e pi stiskutm PTT souasn zapneme radiostanici. Sprvn pepnut je po uvolnn PTT akusticky potvrzeno.
Popis funkce
Cel zapojen obsahuje pouze 2 integrovan obvody a nkolik podprnch soustek. Dekodr tnov volby (IO1) vyhodnocuje, zda pijman signl neobsahuje tnovou volbu. Mikrokontrolr PIC (IO2) d vekerou zbvajc innost modulu.
Programovn mikrokontrolru
Obr. 1. Schma zapojen modulu selektivn volby Podrobn vklad innosti mikrokontrolru je zbyten a zdlouhav, proto uvedu pouze programovn vlastnch pstupovch kd (denn/non). Protoe datov sbrnice dekodru IO1 je pipojena pouze k polovin portu B (bity 0 a 3) mikrokontrolru IO2 a ktomu jt zrcadlov, je tedy obsazena jenom polovina bytu, zbvajc (druh) polovina se dopln nulami. Kd znaku pak je 0000xxxx v binrnm, resp. 0x vhexadecimlnm kdu). Sedm (nejvy) bit je nastaven na 1, pokud jde o posledn znak pstupovho kdu (1000xxxx binrn, resp. 8xH). Jednotliv znaky je nutno naprogramovat podle tabulky 1.
Obr. 2. Pipojen modulu do radiostanice
Obr. 3. Umstn vvod na desce s plonmi spoji
Tab. 1. Programovn tn DTMF

xyq 9UHA xyq QD8 ! " # $ % & ' ( 6 7 8 9 ' # 8 ! 6 % @ ( $ 9 " 7 & A
Pklad: pstupov kd DTMF 1 2 3 odpovd naprogramovn 08 04 8C, pstupov kd DTMF # 1 9 9 6 odpovd naprogramovn 03 08 09 09 86. Denn kd zan na adrese 051H, non kd na adrese 081H. Obr. 4. Deska s plonmi spoji selektivn volby ve skuten velikosti a rozmstn soustek na desce
Zvr
Vzhledem k rozmrm desky s plonmi spoji jsou pouit soustky umstny blzko sebe a na stojato. Doporuuji proto svit mont zrunjm amatrm. Pro obvod IO2 doporuuji zvlastn zkuenosti pout objmku. Pi sprvn monti nen teba modul oivovat. Msto konektoru lze pipojit pmo vodie. Naprogramovan mikrokontrolr (za 200 K) lze objednat na tel.: (02) 3113127, ppadn pes PR. Komern vroba je bez svolen autora zakzna.
Seznam soustek
IO1 IO2 IO3 D1, D2 T1, T2 R1, R2 R3 R4, R7 R5 UM92870A PIC16C54A 78L05 KA..., univ. Si BC..., univ. n-p-n 100 kW 270 kW 4,7 kW 10 kW, miniaturn trimr
R6 680 kW R8 rezistorov s 4x 10 kW C1, C2, C4, C6 100 nF C3 33 pF C5 10 nF X krystal 3,579545 MHz
Literatura
[1] Katalogov listy fy UMC. [2] Katalogov listy fy MICROCHIP.
Tab. 2. Vpis programu selektivn volby v modifikovanm Intel-HEX formtu pro mikroprocesor PIC16C54A bez naprogramovanch kd DTMF :10000000B405860545051A09530C2D00000C310076 :10001000C60C2F00010C30002009750C2D00020CBD :1000200031008F0C2F00010C30002009450486049C :10003000B4040008A80C2100010243071C0A0008B0 :100040000F022E001102E201000000000D022C0040 :10005000B40705052505EC022B0AEE02340A0F024F :100060002E00F002380A0008000000000000000026 :100070001102E201000000000D022C00B40705048B :100080002504EC02410AEE024A0A0F022E00F00299 :10009000220A000800000000220A54067F0A090212 :1000A000E201FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F0B :1000B000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FD0 :1000C000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FC0 :1000D000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FB0 :1000E000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FA0 :1000F000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F090293 :10010000E201FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FAA :10011000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F6F :10012000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F5F :10013000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F4F :10014000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F3F :10015000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F2F :10016000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F1F :10017000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F0F :10018000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF :10019000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FEF :1001A000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FDF :1001B000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FCF :1001C000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FBF :1001D000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FAF :1001E000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F9F :1001F000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F8F :10020000080C0500000C2500EF0C0600000C260071 :10021000070C02007400A606190BA6070D0B540567 :10022000750C2D00020C31008F0C2F00010C3000DA :10023000200914049404280C2B00A6072C0B740628 :1002400000099406370B280C34062B003404740480 :100250001A09EB021D0B190B3406280B3405740424 :10026000C60774051406940514051A091B0B530CD4 :100270002D00000C3100C60C2F00040C30002009AA :10028000750C2D00020C31008F0C2F00040C300077 :10029000200969004505780C2B00A607550B65065B :1002A000590B1A09EB024D0B490B1A094504340589 :1002B000190B6506590B4D092A000F0E3300060273 :1002C0000F0EB3014307490BEA06680BA9024B0B5B :1002D0008605E607900B0C0C2B001A09EB026D0B40 :1002E000040C2800070C2900BC0C2D00020C310066 :1002F0005A0C2F00010C30002009F50C2D00020CC7 :100300003100460C2F00010C30002009E902740B6B :100310003C0C2B001A09EB028A0BE802720BB40B9F :100320000C0C2B001A09EB02920B040C2800070C92 :100330002900530C2D00000C3100C60C2F00010CBD :1003400030002009750C2D00020C31008F0C2F009D :10035000010C30002009E902990B3C0C2B001A0912 :10036000EB02AF0BE802970B86041A091A09490B36 :10037000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F0D :10038000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFD :10039000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FED :1003A000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FDD :1003B000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FCD :1003C000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FBD :1003D000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FAD :1003E000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F9D :1003F000FF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0FFF0F000B90 :080400000F000F000F000F00BE :021FFE00FF0FD3 :00000001FF Pozn. red.: Ve vpisu je podtrenm vyznaeno msto pro vepsn kdu pro denn volbu DTMF (podle tab. 1), kurzvou a podtrenm msto pro vepsn nonho kdu. Aby to nebylo tak jednoduch, je poteba v dcch, ve kterch byla zmna, opravit i kontroln souet. Kontroln souet jsou posledn dva hexadecimln znaky na konci kadho dku. Vzhledem k tmto obtm je vhodnj zadat kd a po nataen programu do programtoru s vyuitm jeho editoru tsn ped naprogramovnm mikroprocesoru. Vpis tohoto programu (a nkter dal) lze nahrt pmo z Internetu. Odkaz naleznete na pslun www strnce naeho asopisu. Adresa na tituln strnku: http//www.spinet.cz/aradio/
Miniaturn nzkofrekvenn zesilovae lze s vhodou konstruovat technikou povrchov monte SMT (surface mounted technology), tedy se soustkami povrchov mote SMD (surface mounted device), zejmna kdy je nutn vestavt je do ji stvajcch zazen.
Nf zesilovae s SMD
Univerzln nf zesilova
Napjen: 13,8 V. Klidov proud: 3,2 mA. Vstupn impedance: vt ne 1 MW. Vstupn impedance: vt ne 32 W. Vstupn vkon: 75 mW pi 4,5 V. Zeslen: piblin 26 dB. Rozmry: 23 x 30 x 6 mm. Popisovan nzkofrekvenn zesilova nalz pouit vude tam, kde je nutn ve stvajcch zazench dodaten zeslit nf signl nebo jej navc vyvst pro dal pouit. Pkladem je vyveden nf signlu z transceiveru pro dnes hojn rozen zpsob provozu Packet Radio. Vyveden signl pro napjen TNC m mt konstantn rove, nezvislou na nastaven hlasitosti. Pouitm vestavnho miniaturnho zesilovae s vyzkouenou a pevn nastavenou rovn odpad zdlouhav nastavovn hlasitosti ped kadm pouitm. Vestavnm stejnho zesilovae do rznch zazen je lze bez problm vechny provozovat se stejnm TNC. Pi vvoji bylo vychzeno z nsledujcch poadavk: miniaturn proveden, vhodn pro vestaven i do penosnch zazen, mal klidov proud, monost vyveden nf signlu s nastavitelnou konstantn amplitudou bez ohledu na postaven bce regultoru hlasitosti. Pro konstrukci byl zvolen integrovan zesilova TDA7050T, kter potebuje jen minimum externch soustek, co pzniv ovlivuje celkov rozmry nf zesilovae.
Ze zapojen na obr. 1, pevzatho z [1], je vidt, e je pouita jen jedna polovina stereofonnho zesilovae (druh polovina m vstupy uzemnny). Vlastn integrovan obvod lze napjet naptm 1,6 a 6 V. Protoe je napjec napt vtiny transceiver 13,8 V, je pro zmenen napjecho napt pro zesilova pouit integrovan stabiliztor napt 78L05. Na vstupu zesilovae je zapojen trimr, kterm lze pizpsobit zesilova rznm rovnm nf signlu stvajcch
zazen. Vstupn signl se odebr pmo z hornho vvodu regultoru hlasitosti (nikoli z bce!) stvajcho zazen, take odpad pjen na desce pstroje (mnohdy na nesnadno pstupnch mstech). Trimrem P1 se nastav poadovan velikost vstupnho signlu. Na obr. 2 je deska s plonmi spoji s rozmry 29,5 x 23 mm a na obr. 3 je rozmstn soustek univerzlnho nf zesilovae.
Seznam soustek
IO1 IO2 C1, C2, C3 C4, C6 C5 R1 P1 TDA7050TSMD 78L05SMD 1 nF 47 F, tantal 4,7 F, tantal 1 kW 25 kW
Pro ty, kte by potebovali stereofonn zesilova, je na obr. 4 firmou doporuen stereofonn zapojen nf zesilovae TDA7050T. Desku s plonmi spoji a popis konstrukce miniaturnho stereofonnho zesilovae byl ji uveejnn v [2].
Mikrofonn pedzesilova
Napjen: 5 a 15 V. Odbr: 4 mA. Vstupn impedance: 600 W/47 kW. Zesen: 40,8 dB. Odstup signlu od umu: vt ne 60 dB. Kmitotov charakteristika: 15 Hz a 30 kHz (-3 dB). Rozmry: 40 x 20 mm. Popisovan zapojen mikrofonnho pedzesilovae s malm umem je pevzato z [3]. Je vhodn pro vechny druhy mikrofon jak kondenztorovch, tak i dynamickch. Nepatrn rozmry dovoluj zesilova vestavt i do stvajcch zazen nebo amatrskch konstrukc. Msto drahch kondenztorovch mikrofon jsou asto pouvny mikrofony elektretov s vestavnm impedannm mniem. Ten potebuje pro provoz napjec napt a proto je popisovan mikrofonn pedzesilova konstruovn tak, e dodv elektretovm mikrofonm potebn napjen. Lze pipojit jak dvouvvodov, tak i tvvodov elektretov mikrofony. Zapojen mikrofonnho pedzesilovae je na obr. 5. Zesilovan signl se pivd na vstupn zdku A. Vstupn impedanci lze nastavit podle druhu mikrofonu mstkem m2. Je-li mstek m2 spojen, je vstupn impedance mal (piblin 600 W), je-li mstek m2 rozpojen, je vstupn impedance velk (piblin 47 kW). Pro provoz elektretovch mikrofon s vestavnm impedannm mniem je na vvodu B napjec napt. U dvouvvodovch elektretovch mikrofon je vedeno napjec napt spo-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji univerzlnho nf zesilovae

vstup 0V 0V C1 UB C1 IO1 P1 C3 C5 C6 R1
vstup
Obr. 3. Rozmstn soustek SMD univerzlnho nf zesilovae
Obr. 1. Zapojen univerzlnho nf zesilovae
+ IO2 C4
Obr. 4. Stereofonn zapojen nf zesilovae
Obr. 5. Zapojen mikrofonnho pedzesilovae lu se signlem a mstek m1 mus bt spojen (R3 se v tomto ppad neosazuje). R1, R2 a kondenztor C1 slou k potlaen ppadnho ruen. Ze vstupu pichzejc signl se dostv pes vazebn kondenztor C3 na neinvertujc vstup operanho zesilovae (vvod 3), jeho zeslen je dno pomrem R6 a R5: R6 10 k A = 1 + = 1 + = 11; R5 1k zisk zesilovae je tedy 20,8 dB. Kondenztor C5 slou pouze ke stejnosmrnmu oddlen invertujcho vstupu. Signl z vstupu prvnho operanho zesilovae (vvod 1) je veden pes R10 na invertujc vstup druhho OZ (vvod 6) a je jet jednou zeslen o 20 dB (10krt). Zeslen je dno pomrem R6 a R5: 10 k R10 A = = = 10 V 1k R11 Celkov zisk mikrofonnho pedzesilovae je: 20,8 dB + 20 dB = 40,8 dB. Pes oddlovac kondenztor C8 se dostv signl na vstup zesilovae (vvod C). Pracovn bod obou operanch zesilova je nastaven napovm dliem R7, R8 na polovinu napjecho napt. Pro pipojen elektretovho mikrofonu se dvma vvody podle obr. 6 je nutn spojit vvod mikrofonu 1 se vstupem zesilovae (vvod A), vvod 2 se spolenm vodiem (vvod 0), spojit mstek m1 a vynechat R3. Pro pipojen elektretovho mikrofonu se temi vvody podle obr. 7 je nutn spojit vvod mikrofonu 1 s napjecm naptm (vvod B), vvod miObr. 6. Zapojen dvouvvodovho elektretovho mikrofonu (EM - elektretov mikrofon, IM - impedann mni) Obr. 7. Zapojen tvvodovho elektretovho mikrofonu (EM - elektretov mikrofon, IM - impedann mni) krofonu 2 se vstupem zesilovae (vvod A), vvod 3 se spolenm vodiem (vvod 0), mstek m1 nechat rozpojen a vynechat R3. Pro pipojen kondenztorovho nebo dynamickho mikrofonu se pipoj vnitn vodi na vstup zesilovae (vvod A), stnn na vvod 0 a mstek m1 zstane rozpojen. Podle impedance mikrofonu se mstek m2 bu propoj (impedance 600 W) nebo zstane rozpojen (impedance 47 kW). Na obr. 8 je deska s plonmi spoji mikrofonnho pedzesilovae, na obr. 9 pak rozmstn soustek SMD. Pi osazovn se doporuuje soustky nejprve pipjet za jednu ploku a teprve po kontrole sprvnho osazen zapjet druh vvod. Zejmna je nutn dbt na sprvnou polohu integrovanho obvodu (skosen hrana u vvodu 1) a na polaritu tantalovch elektrolytickch kondenztor (kladn pl je oznaen proukem). Po osazen vech soustek se zapj do pedvrtanch dr propojka a podle druhu pouit se ppadn propoj mstky m1 a m2. Poznmka: autor pvodnho pspvku pouv v konstrukci (zejm ze setrvanosti) stle jet drtov mstky, akoli by bylo mon s vhodou pout mstky SMD s nulovm odporem (vypadaj jako rezistory, maj vak oznaen 000) msto drtovch mstk, pro kter je poteba vrtat dry a jsou pak na jinak przdn druh stran desky s plonmi spoji (zbyten zvtuj rozmry).
Obr. 8. Deska s plonmi spoji mikrofonnho pedzesilovae

vstup C 0V 0V C5 + +U B + C6 C2 B m1 vstup C1 + A R3
C4 R6 R10 R11 C7
+ C8
R5
C3
R9
m2
Seznam soustek
IO1 C1, C5, C6, C8 C2 TL072SMD 2,2 F/16 V, tantal 10 F/20 V, tantal
Obr. 9. Rozmstn soustek SMD mikrofonnho pedzesilovae C3 C4, C7 R1, R2 R3 R4 R5, R10 R6, R7, R8, R11 R9 220 nF 470 pF 2,2 kW 680 W 47 kW 1 kW 10 kW 100 kW
[1] Schoch, D., DF1TY: Universeller SMD-NF-Verstrker. cq DL 1996 . 5, s. 371. [2] JOM: Konstrukce se SMD. AR A 1993 . 5, s. 20-22. [3] SMD-Mikrofonverstrker. ELV 1996 . 1, s. 58-49. JOM
0V
R4
Literatura
R2
R8 R7 R1
IO1
Mikroadi PIC hraje na druhou

Ing. Ivan Doleal, CSc.
Mikroadie PIC
Mikroadie jsou jednoipov mikropotae, tzn. maj pamti programu idat integrovny na ipu spolen sprocesorovou aaritmetickologickou jednotkou ase zkladnmi perifrnmi obvody (vstupn/vstupnmi porty, tai/asovai, sriovm rozhranm, pevodnkem A/D aj.). Pouvaj tzv. harvardskou potaovou architekturu, tj. pamti programu adat jsou oddlen ajejich buky (slova) mohou mt rozdlnou bitovou ku. Mikroadie jsou uren pevn pro dic aplikace vnejrznjch zazench prmyslov, telekomunikan nebo spotebn elektroniky. Umouj realizovat poadovanou funkci asto ibez jakchkoliv dalch integrovanch obvod. Mikroadie ad PIC16/17 americk firmy Microchip Technology Inc. se ji ped asem objevily jak na naem trhu, tak ivtuzemskch aplikacch. Nejsou to vak klony njak zaslouil rodiny mikroadi, jako tomu je nap. umikroadi Dallas (DS8xCxxx) a Atmel (AT89Cxxxx), kter jsou kompatibiln srodinou Intel MCS-51, nbr vkonn 8bitov mikroadie sarchitekturou RISC, orientovanou na provdn jednoduch instrukc zomezenho instruknho souboru vnkolika mlo hodinovch cyklech, co vede ve svm dsledku ke zven vpoetnho vkonu ipes nutnost nahrazovat sloitj instrukce nkolika jednodumi. Nejjednodu atud tak nejlevnj mikroadie PIC maj oznaen PIC16C5x. Jejich pam programu EPROM je vak pouze jednou programovateln (typ OTP - nelze ji vplastovm pouzdru smazat!) am rozsah 512 a 2048 slov o12 bitech. Pam dat m 25 nebo 72 bajt. Oboje se me zdt mlo, ale pesto se daj vasembleru naprogramovat do relativn sloitch aplikac. Nevhodou tto ady je chybjc mechanismus peruen. Podle toho, zda jsou vpouzdru s18 nebo 28 vvody, maj 12 nebo 20 vstupn/vstupnch bit, programovatelnch jednotliv jako vstup nebo vstup. Vstup me spnat proud a 20 mA, ato, na rozdl od rodiny MCS-51, ivrovni log. 1. Dalmi perifriemi jsou 8bitov ta/asova RTCC aobvod watchdog, oba smonost pipojit peddli sprogramov volitelnm dlicm pomrem 1:2 a 1:256. Obvody PIC jsou dodvny sjednm pop. se dvma ze 4 monch typ genertoru hodinovho signlu. Jedn se okrystalov osciltory jednak do 4 MHz, jednak od 4 MHz do 20 MHz, dle o osciltors malm pkonem, uren pedevm pro hodinkov krystal 32 kHz ao genertorRC slevnmi externmi soustkami. Zpracovn jedn bn instrukce (instrukn cyklus) trv 4 hodinov cykly, pouze instrukce vtven programu spotebuj 2 instrukn cykly. Mikroadie PIC nevyaduj extern obvod resetu. Jsou schopn rozliit studen start (po pipojen napjen) od teplho startu (impulsem na vstupu MCLR) aod probuzen watchdogem zreimu spnku (sleep). Maj irok rozsah napjecho napt (od 2,5 V do 6 V podle genertoru hodin) avelmi malou proudovou spotebu jak za chodu (2 mA pi 5 V a4 MHz, 20 A pi 3 V a32 kHz), tak vreimu spnku (jednotky mikroampr). Redukovan instrukn soubor obsahuje pouh 33 instrukce. Aritmetickologick instrukce pracuj spracovnm registrem W alibovolnm z32 registr nebo sbezprostedn konstantou. Flexibilitu instrukc zvyuje volba clovho registru operace - me jim bt jak zdrojov registr, tak registr W. Do pamti dat (registr) jsou mapovny ispeciln funkn registry (obsluha perifri). Pam dat orozsahu 72 bajt je strnkovna. Nepm adresovn zajiuje vyhrazen registr FSR. Zsobnk je uren vhradn pro uschovn nvratovch adres podprogram, ato pouze do druh rovn vnoen. Program me bt vtven podle libovolnho bitu kterhokoliv registru, ato instrukc testu bitu speskokem dal instrukce pi log. 0 nebo log. 1, nsledovanou instrukc nepodmnnho skoku. Stavov registr obsahuje mj. pznaky nulovho vsledku apenosu aritmetick operace. Bajt tabulky konstant, uloen vpamti kdu, se zskv pomoc zvltnho postupu, vyuvajcho operand instrukce nvratu zpodprogramu. Pro vvoj programovho vybaven je kdispozici firemn asembler (zdarma na [4]), pop. ijazyk C, kladn pak pro profesionln prci obvodov emultor, pro jednodu aplikace simultor (t [4]) averze mikroadi vkeramickm pouzdru smazatelnou pamt EPROM - ty jsou vak asi 3x dra ne typy OTP. Zkrcen ladicho cyklu t vnkterch ppadech umon typ PIC16C84 selektricky mazatelnou pamt EEPROM. Vkadm ppad vak potebujeme bu jednoduch firemn programtor obvod PIC, nebo naopak drah univerzln programtor vech dostupnch programovatelnch obvod. Bli daje omikroadich Microchip PIC lze krom firemn literatury nalzt v[1], [2], [3] a[4].
Hrajc hrac kostka
Elektronick hrajc hrac kostka

Pi svm seznamovn smikroadii PIC jsem byl postaven ped problm, na jak aplikaci se uit jejich programovn. Mla to bt aplikace sjednoduchm hardwarem (kvli cen ipracnosti vroby), prakticky pouiteln (tj. motivujc kzakoupen mikroadie ake svmu dokonen), pitom vak nikoliv pli jednoduch zhlediska programovn (aby byl splnn pvodn el). Zvolil jsem hraku pro svoji ptiletou dceru hrac kostku sLED, hrajc nkolik eskch lidovch melodi. Tato aplikace kombinuje zazen kdysi vAmatrskm radiu nkolikrt popisovan, dve na bzi obvod mal integrace, pozdji isobvody vy integrace - melodick zvonek arzn svtic hady, blikajc vnon stromky, pop. t hrac kostky. Novji bylo v[5] popsno een hrac kostky sjedinm zkaznicky programovatelnm obvodem typu GAL. Ukzkov programy pro koln kufkov mikropotae TEMS-80, MSVVT aTEMS-49 vobdob kampaovitho zavdn mal vpoetn techniky 80. let zase hrly melodie zpamti nebo klvesnice. Souasn mikroadie umouj realizovat takovou hraku po strnce obvodov velmi jednodue.
Funkce atechnick parametry

Rozsah vky tn: c1 a d2 (15 pltn). Pesnost ladn: lep ne 2centy. 1/ a 1/ . Dlka tn apomlk: 1 32 Volba tempa: 58 a 230 tytvrovch dob za minutu, v7 stupnch. Mezera mezi tny (vzn): 6 % a 40 % zdlky tnu, ve 4 stupnch. Dlka melodie: celkem max. 193 tn. Napjen: 4,5 V (3 tukov lnky). Odbr: max. 25 mA, vklidu max. 1 A. Rozmry: 68 x 57 x 44 mm. Hraka se ovld jedinm tlatkem. Nem spna napjen, protoe vklidovm stavu odebr naprosto zanedbateln proud, kter nezkracuje dobu ivota baterie, jak by byla pi pouhm skladovn. To povauji za znanou pednost, nebo na vypnut napjen nelze uobsluhy, zvlt dtsk, vbec spolhat. Stiskem tlatka se rozsvt stedn LED apo 1 sekund zane hrt melodie zvestavnho piezoelektrickho reproduktoru. Souasn se postupn dokola rychle rozsvcuj azhasnaj LED vrozch obrazce ok, co navozuje dojem mchn. Po uvolnn tlatka adohrn tnu (pop. a po dohrn melodie) se rozsvt nhodn kombinace 1 a 6 ok. Melodie dohraje a do konce. Po 30 sekundch pak LED zhasnou azazen se uvede do klidovho stavu, ato ivppad stle stisknutho tlatka. Novm stiskem tlatka se kdykoliv bhem hran pvodn melodie pejde na dal mchn anovou melodii. Ve srovnn snejjednodumi obvody aprogramy me hraka hrt rzn melodie vrznm tempu, sod-
linm vznm tn (zkladn relativn mezerou mezi tny, ovem shodnou pro celou melodii) aspzvukem na prvn dob taktu. Pokud by ns zvuk ruil pi he, je mono jej spnaem vypnout.
Popis zapojen
Schma na obr. 1 ukazuje, e zapojen je velmi jednoduch. Je pouit nejmen (anejlevnj) mikroadi ady PIC16Cx - typ 16C54 vpouzdru DIL18 sjednm 8bitovm portem RB a4bitovm portem RA. Vzhledem kpoadavku na stlost ladn je konfigurovn sgenertorem hodin zenm krystalem 4 MHz. Obrazec ok na hrac kostce m, jak znmo, 7 pozic, take je pouito 7 LED se sriovmi rezistory, omezujcmi proud na 4 mA. Reproduktor je pipojen do mstku, tvoenho vstupnmi tranzistory vvod portu RA. Doshne se tak dvojnsobnho napt na nm atud ivt hlasitosti. Nevyuit bity portu RA jsou spojeny do pru, take by mohl bt zskn vt vstupn proud nap. pro pipojen klasickho reproduktoru simpedanc okolo 100 W. Dioda D1 chrn integrovan obvod ped nhodnm peplovnm napjen, kondenztor C3 spomrn velkou kapacitou tlum piky odbru proudu pi pepnn LED vdob, kdy vybit baterie m ji vt vnitn odpor. Za zmnku stoj obvod tlatka START. Vklidovm stavu (kontakty rozpojeny) je na reset vstupu MCLR neaktivn rove log. 1 akondenztor C5 je vybit pes rezistory R8 aR9. Stiskem tlatka se pivede na vstup MCLR derivanm lnkem C5-R8 impuls reset omaximln dlce asi 1 ms amikroa-
di se probud ze spnku. Zrove se nabj kondenztor C5. vodn programov zpodn 10 ms zajist, e se neuplatn opakovn resetu, zpsoben zkmity tlatka pi stisku. Program pak b ana sedmm bitu portu RB testuje, zda ji nebylo tlatko uvolnno. Zkmity tlatka pi uvolnn nemohou reset vyvolat, nebo kondenztor C5 je pln nabit aopt se vybj pes R8-R9 a pi uvolnn tlatka, ovem sdel asovou konstantou (100 ms).
Programov vybaven
Programov vybaven je pomrn sloitj, pestoe se skld jen z309 instrukc (nepotaje vto tabulku melodi). Bez vpomoci systmu peruen toti b a 4 procesy: odmen plperiod tnu, odmen doby trvn tnu, pepnn LED pi mchn, generovn nhodnho potu ok. Plperiody tnu, mezi ktermi se pepn mstek, budc reproduktor, odmuje programov smyka, nsledujc za aktivn st kdu, kter je nutno vykonat vkad plperiod. Pi hodinovm kmitotu 4 MHz (nejvy vrobcem zaruen pro dan subtyp mikroadie) trv instrukn cyklus prv 1 s, take se dlka smyky dobe potala. Trvn jednoho prbhu minimln asovac smyky je 3 instrukn cykly. Tomu odpovd nejistota asovn 1,5 s, co uplperiody 851,4 s nejvyho tnu d2 (587,3 Hz) pedstavuje chybu 0,18 %. Stocentov interval mezi pltny pedstavuje 5,95 %, take chyba ladn je nejve 3 centy. Pitom je mono pravou dlky aktivn sti kdu skrokem 1 instruknho cyklu pesunout zaokrouhlovac chybu smrem
Obr. 1. Schma zapojen hrajc hrac kostky
knim tnm, take se pesnost ladn jet zvt. Uvd se, e chyba ladn pod 5 cent je ji tm nepostehnuteln. Pomr kmitot nejvyho anejniho tnu 2,245, dlka plperiody nejniho tnu 1911 s adlka aktivn sti kdu vedou ktomu, e ukadho tnu je ve smyce zaazeno jedno pevn zpodn autn do dis1 vetn 2 pevn zpodn, dan trvnm nejdel jednoduch smyky (256 x 3 s = = 768 s), ateprve dlka druhho resp. tetho zpodn je rozdln podle hodnoty uloen vtabulce. Pokud bychom toti pouili del smyku s16bitovm taem cyklu, zvtila by se nejistota asovn atm ichyba ladn. V nepzvun dob zstv jedna polovina mstku trvale sepnuta vlog. 0, take se vstupn napt zmen na polovinu, tj. hlasitost klesne o6 dB. Zbvajc 3 procesy jsou asovny voln bcm asovaem RTCC se zaazenm maximlnm stupnm peddlie, tj. speriodou inkrementace 256 s. Svhodou je vyuito skutenosti, e pomr sousednch dlek tn je 1:2 (prodlouen noty opolovinu nen mon), take dlka tnu se vol vbrem bitu asovae, jeho zmny rovn jsou testovny aprogramov odpotvny. Poet cykl je pak dn zvolenm tempem melodie, korigovanm podle zvolenho stupn vzn tn. Bc oka mchn se pepnaj speriodou 64 ms. Nhodn stav potu 1 a 6 hozench ok je zajitn asynchronnm uvolnnm tlatka, pi kterm je peten stav asovae RTCC. Rovn opakovan reset, zpsoben zkmity tlatka, zvyuje nhodnost daje asovae, nebo ten nen pi resetu nulovn. Problmem je, e 8bitov asova RTCC m 256 stav, co je slo, kter nen dliteln esti poadovanmi stavy kostky. Zbytek po dlen esti psn nhodnho 8bitovho sla je tedy onco astji slo 0 a 3 ne 4 a5. Ke zlepen rovnomrnosti rozdlen pravdpodobnosti se postupn odeten stavy asovae pitaj do promnn modulo 768, co je prvn nsobek 256, dliteln esti. Aktuln stav promnn se pak dl esti azbytek po dlen, zvten ojednotku, je ji nhodn hozenm potem ok kostky. Po sob jdouc stavy jsou tak ponkud zvisl, ale celkov se rovnomrnost rozdlen zlep.
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek. Deska m rozmry 65 x 51 mm.
st programu spe jako ilustrace asembleru PIC je uvedena v tab. 1. Tny jsou kdovny do 1 bajtu vbitovm formtu SDDDPPPP pomoc maker asembleru. Bity PPPP uruj vku, bity DDD dlku tnu, bit Sznamen pzvuk (vt hlasitost) tnu. Nulov hodnota PPPP znamen pomlku, nulov hodnota DDD znamen zvltn kd zatku melodie ve formtu L000LTTT, kde TTT je stupe tempa aLL stupe vzn tn melodie. Kd se vemi bity nulovmi oznauje konec tabulky melodi. Uveme si pklady zpisu poloek tabulky melodi : mtempo 3,4 ns n ; zatek melodie stempem . 3 avznm . 4 c,_2 ; nota c1 plov, spzvukem cis1,_8 ; nota cis2 osminov
Maximln poet melodi je dn jejich dlkou; opakuj se dokola. Konkrtn hraka obsahuje melodie: Vyletla holubika; Ovci, tverci; Malik s, husy pasu; Kdy jsem jel do Prahy pro hrch; el tudy, ml dudy; Necho tam, pr tam a B lika ktboru.
Stavba hraky
Deska sjednostrannmi plonmi spoji je na obr. 2. Jej rozmr je dn jednak rozmrem drku na 3 tukov lnky, jednak prmrem piezoelektrickho reproduktoru. Dry uprosted desky slou prv pro piroubovn drku lnk pod desku. Mikroadi se vkld do objmky, krystal aelektrolytick kondenztor C3 jsou pihnut naplocho kdesce. LED
jsou ponechny na tak dlouhch vvodech, aby mohly bt prostreny spolu shmatnkem tlatka drami vhornm panelu. Pvody napjen akreproduktoru se pjej zespoda. Mon konstrukn een krabiky, spjen na mru zkuprextitu, je naznaeno na obr. 3. Jednu st tvo horn panel avechny boky. Pod panelem jsou ve 3 rozch pipjen pchytky smaticemi M3, okter se zespoda ope deska spoj apiroubuje se knim. Teprve pak je kn mono piroubovat przdn drk lnk. Reproduktor je pilepen ke dnu, vnm jsou dry pro prchod zvuku. Ve vezu dna je t vlepen spna DIL kodpojen reproduktoru. Dno je opateno vysokmi pryovmi nokami, aby se zvuk mohl it podl podloky, aby bylo msto pro vstupek spnae azrove aby se hraka pi ovldn neposouvala. Dno se pipevuje khorn sti tymi rouby M3, zaputnmi do dolnho okraje dvou bok. rouby se zaroubovvaj do matic, pipjench na nzkch postranicch, kter jsou pipjen kolmo na okrajch dna. Orientace obrazce ok kostky je takov, e se pedpokld natoen kostky tlatkem vpravo, ale poloha me bt vpodstat libovoln.
k. Pedn by hraka hrla mezinrodn, tj. anglick melodie, adle napjen zmalch knoflkovch lnk, asto zatovanch naplno, je dosti drah. Nicmn jsem si zatm hrajc hrac kostky vdnm hrakstv neviml. Pokud by si nkter ze ten chtl hraku postavit, mohu mu za 290 K poslat naprogramovan mikroadi, sdeskou plonch spoj za 330 K (+ potovn). Vprincipu je mon inaprogramovn jinch melodi tabulkou, poslanou vsouboru na disket. Zvrem bych se rd omluvil za ppadn chyby vpouit terminologii zoboru hudebn nauky, nebo jsem vtto oblasti naprost laik. Adresa: Ivan Doleal, Mlnsk 46A, 466 02 Jablonec nad Nisou.
Seznam soustek
PIC16C54A-04/P naprogramovan ELDIE V3.3 D1 a D7 LED erven 3 mm, nejlpe s malm pkonem, nap. L-HLMP-1700 (GM) D8 usmrovac Si dioda 1 A, nap. KY130/xx R1 a R7 820 W R8 4,7 kW R9 470 kW C1, C2 15 pF, keram. (rozte 5 mm) C4 47 nF, keram. (rozte 5 mm) C3 100 F/6,3 V, elektrolytick 220 nF, fliov (rozte 5 mm), C5 nap. CF1 (GM) X1 krystal 4 MHz HC-49 (GM) Rp piezoelektrick reproduktor 50 mm KPB 5075 (GM) Tl1 tlatko DT6RT (GM) S1 dvojit spna DIP drk na 3 tukov lnky (GM) objmka DIL18 obyejn IO1
Zvr
Zvuk kostky je pi napjen 4,5 V pekvapiv siln po nkolika hodech za sebou se zd a pli. Namen klidov odbr konkrtnho kusu je neuviteln mal pouhch 140 nanoampr. Kostka je funkn a do minimlnho napt 1,9 V pak je ji ovem svit LED velmi slab anerovnomrn at hlasitost zvuku je mnohem men. Nicmn napjec lnky se vyuij a nadoraz. U takovto jednoduch hraky, kter by mohla bt vyrbna sriov, neme amatrsk vroba ani cenov, ani vzhledem konkurovat profesionlnmu vrobci. Vchodoasijsk vrobce by jist pouil pln zkaznick integrovan obvod, malou plastovou krabiku smetalizovanm povrchem aknapjen dva miniaturn knoflkov lnky. Prodejn (nepedraen) cena by pak nemusela pekroit 100 K. Mme tu vak dv standardn nevhody takovchto vrobmovf movwf pdone: clrf pitdly ..... rtctest btfsc incf rrf andlw call btfss movwf movf andwf btfsc goto decfsz goto ..... rtcc,w rtcc1 dlyct
Literatura
[1] Doleal, I.: Mikroadie Microchip PIC. Sdlovac technika 11/96, s. 8 a 12/96, s. 12. [2] Po, J. - Pola, B.: Mikrokontrolry Microchip. AR A3/96, s. 25. [3] Hrbek, J.: Mikroadie PIC16Cxx. BEN - technick literatura, Praha 1996. [4] Internet WWW server: http://www.microchip.com [5] Balogh, R.: Elektronick kocka s GAL. AR A12/95, s. 23.
Obr. 3. Schmatick pn ez hrac kostkou
Tab.1. st programu kostky jako pklad asembleru PIC

..... ptst: andlw movlw btfss movlw tris movf movwf pulse: movlw xorwf movf btfss andlw movwf btfsc goto btfss goto bsf ; dky dekdovn kdu noty a pauzy pro vzn 0Fh ; test kdu pomlky 11111b ; konstanta vypnut repro Z ; pesko pi pomlce 10000b ; konstanta zapnut repro trisa ; nastav vstupy pro repro rtcc,w rtcc0 ; ulo poten stav RTCC 1111b sndout ; zmna polarity na repro sndout,w ; ...uloena ncode,7 ; test pzvuku noty 1100b ; 1 vstupn rove na log.0 porta ; vlastn nastaven vstupu KEYRLS ; test vlajky uvolnn tlatka pdone ; sko, kdy ji bylo uvolnno KEY ; test okamitho stavu tlatka pdone ; sko, jestlie stle stisknuto KEYRLS ; nastav vlajku - konec mchn
; ulo nhodnou hodnotu asovae
; makro zkladnho zpodn ; dky pp. pdavnho zpodn pro nzk tny ; makro testu zmny asovae rtcxch,7 ; 7.bit zmny RTCC: perioda 32 ms dispct ; inkrementuj ta mchn dispct,w ; posu pro periodu 64 ms 3 ; vyber 2 LSB bity getdisp ; podprog. vrac ve W obrazec ok SETDIE ; test vlajky ukonen hodu portb ; zobraz mchn nen-li hod ndmbit,w ; promnn s bitem dlky noty rtcxch,w ; vyber pslun bit zmny RTCC Z ; test bitu NDMBIT ve zmn RTCC pulse ; sko, kdy nen pslun zmna notdur ; dekrementuj ta dlky noty pulse ; opakuj pulsy - nen konec noty ; pokrauje kd ukonen noty
Pipojen fluorescennho displeje

Ing. Jan Karas
Pi domc inventue uplkovch zsob jsem objevil desetimstn displej, uren kdysi zejm jako nhradn dl pro kalkulaku, dle adu germaniovch spnacch tranzistor, slicov obvody TTL apod. Ztakto objevench, dnes ji zvt sti technicky pestrlch dl jsem podle znmho sloganu nael jsem knoflk, uil jsem si knmu kabt, sestavil ta ami frekvence sfluorescennm displejem vmultiplexnm zapojen svyuitm osmi mst na displeji. Ne e bych volal po paleolitu tranzistorov techniky, ale domnvm se, e zapojen fluorescennho displeje by mohlo bt inspirac pro toho, kdo by chtl trochu experimentovat avyut doma nebo vbazarech se vyskytujc nefunkn kalkulaku, un je zpravidla displej vpodku. VAR B4/86 (s.152) bylo ji uvedeno zapojen fluorescennho displeje spevodnkem C520D, ten lze vak vmultiplexu pout jen pro ti sla. Multiplexn zapojen fluorescennho displeje m oproti zapojen displeje, sestavenho ze sedmisegmentovch zobrazovacch jednotek se svtelnmi diodami LED, nespornou vhodu ve spoteb energie, kter se promtne jak do ekonomie provozu, tak do potebnho vkonu zdroje ansledn iztrt. Tak nap. vdanm ppad u tae sosmi msty displeje pi prmrn provozn spoteb jedn slicovky 30 mA (ato nen dn pehnan daj, spe spodn mez - viz rzn firemn katalogy) by celkov spoteba jen samotnho displeje inila 240 mA. Ivtechnice plat, e nic nen zadarmo, jinak t, e vdy je nco za nco. Men spoteba fluorescennho displeoproti displeji zjednotlivch sedmisegmentovek vyaduje ufluorescennho displeje vt sloitost zapojen, spovajc vnutnosti pout genertor taktu aspnae ksynchronmu spnn jednotlivch sel na displeji spolu sjejich obsahem. Akonen idvoj napjec napt 5 Vpro napjen IO a 10 a 25Vpro napjen fluorescennho displeje (podle druhu). Blokov zapojen vcemstn fluorescenn jednotky pracujc vmultiplexnm reimu je na obr. 1. Vstupn informace (nap. zdestkovch ta) m tvar tetrdy vdestkov dvojkovm kdu BCD. Nsleduje pepna, kter pepn jednotliv vstupy na vstup
Obr. 1. Blokov zapojen fluorescennho displeje v multiplexnm provozu
Obr. 2. Zapojen fluorescennho displeje a pevodnk rovn
dekodru. Protoe displej vyaduje podstatn vt napjec napt, nsleduje za dekodrem jet pevodnk rovn. Synchronn s pepnnm vstupnch signl se mky jednotlivch sel na displeji pipojuj pes spnac tranzistory ke zdroji napjecho napt. Napjec napt je nutno podle pouitho displeje (stejn jako technick parametry displeje) bu znt nebo pedem pezkouet. Segment displeje (tj. anoda) svt pouze tehdy, je-li na nj asouasn na mku psluejc danmu mstu displeje pivedeno kladn napt. Napt jsou vztaena ke katod, kterou je vtomto ppad havic vlkno displeje. Ztoho je zejm, e vuritm okamiku svt vdy jen jedna slice sodpovdajcm obsahem na pslunm mst. Aby nebylo stdn mst viditeln, mus bt sled pepnacch impuls rychlej ne je setrvanost vnmn lidskho oka. To lze splnit ji pi pepnacm kmitotu 50 Hz. Prakticky volme pepnac kmitoet vy ne 50 Hz tak, aby displej nepoblikval. Kzen pepna se pouv genertor hodinovch impuls (genertor taktu). Dvojit pepna P vblokovm schmatu na obr. 1 je ve skutenosti realizovn elektronicky zlogickch obvod (multiplexer) adiskrtnch prvk (vnaem ppad ze spnacch tranzistor). Protoe pi dynamickm provozu displeje nesvt najednou nikdy vechny slice, ale vdy jen jedna vkrtkm intervalu, je mon stedn proud vech segment pslun zvtt (nutno pedem pezkouet podle pouitho displeje). Podrobn zapojen sti obvod fluorescennho displeje je na obr. 2. Elektronick pepna mek jednotlivch sel displeje je sestaven zdekodru (7442), invertor sotevenm kolektorem (7405) aosmi tranzistor. Invertory zajiuj potebnou pravu napov rovn signl. Multiplexor na vstupu dekodru BCD/7seg. nen zakreslen - pouijeme vhodn typ podle poteby. Invertory na vstupu dekodru BCD/7seg. spolu spslunmi rezistory atranzistory zajiuj potebn zvten napov rovn signl pro segmenty displeje. Invertory jsou nutn jet zjednoho dvodu. Zatmco vstupy dekodru msta adekodru segment jsou aktivn vrovni L, potebujeme krozsvcen segmentu kladn napt na segmentu imce. Na zvr snad ji jen poznmka, e vlnkuuveden een pouit fluorescennho displeje vimpulsnm provozu vyaduje ji uritou zkuenost pi prci sintegrovanmi obvody aproto jeho realizaci mus zjemci smenmi zkuenostmi (nebo dokonce zanajc) dkladn zvit. To plat zejmna pro ppad, kdy bude ppadn zjemce chtt vyut uveden apezkouen zpsob zapojen sobvody TTL a LS vaplikaci senergeticky spornmi integrovanmi obvody CMOS.
>
Sov kontrolka dvoubarevn blikajc

Rd bych tmto pspvkem doplnil lnek Sov kontrolka s LED (PE11/ /96). Vrazn indikace lze doshnout se zapojenm podle obr. 1. Zapojen je vlastn blika s tranzistory T1 a T2 zapojenmi jako multivibrtor a doplnn o jednoduch kondenztorov zdroj proudu. Zvltnost je zapojen LED do emitor tranzistor. Lze pak pout tranzistory n-p-n a bn dvoubarevn LED, kter maj uvnit pouzdra spojen katody. Kondenztor C1 je svitkov, nejlpe typ pmo uren pro sov napt (~250 V), ppadn pro stejnosmrn napt nejmn 400 V, lpe 630 V. Diody D1 a D4 mohou bt nap. typu 1N4001 (KY130), ppadn lze pout usmrovac blok (zapjen na mst D2 a D3). Lze pout i diody pro mal proudy nap. 1N4148 (KA...), pak je vak vhodn zvtit odpor rezistoru R2 na 2,2 kW. Tranzistory posta libovoln sproudovm zesilovacm initelem alespo 50. Kapacita kondenztoru C2 je nejmen mon. M-li tento kondenztor kapacitu jen 22 F, je zvlnn
Obr. 1. Sov kontrolka blikajc dvoubarevn
napjecho napt tak velk, e multivibrtor nepracuje. Pouit kondenztoru s vt kapacitou nen na zvadu. Kapacita kondenztor C3 a C4 uruje kmitoet blikn, kter je pi kapacit 22 F asi 1,2 Hz. Elektrolytick kondenztory sta na 16 V, rezistory mohou bt miniaturn. Kontrolku mete postavit na desce s plonmi spoji podle obr. 2. Desku je mon navrhnout i men, uveden slou spe jen pro demonstran ely. Budete-li si navrhovat vlastn, dbejte na dostaten vzdlenosti mezi pjecmi body zvlt u R1, R2 a C1. Zapojen je galvanicky spojeno se st a tak jeho stavbu nelze doporuit mn zkuenm konstruktrm. Blika lze samozejm pout i samostatn, napjen z bateri nebo jinho zdroje. Pi napjen malm stdavm naptm (4 a 9 V) vynechte C1 a rezistory R1 a R2 nahrate propojkou. Pi napjen stejnosmrnm naptm vynechte i diody D1 a D4 a napjec napt pivete pmo na C2. Napjec napt pak volte (s ohledem na prrazn napt pechodu b-e a LED) maximln 12 a 15 V. Jaroslav Belza
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pro blikajc sovou kontrolku
>
Poznmka redakce: Podstatnho zmenen spoteby obvod displeje lze doshnout nejen pouitm obvod ady 74LS, ale zvlt pak s obvody CMOS. Vzhledem kzanedbateln spoteb vlastnho displeje jsou zbyten iemitorov sledovae na vstupu invertor. Tranzistory lze vypustit adisplej pipojit pmo kinvertorm. Pak je vhodn zmenit odpor rezistor ve vstupech invertor. Dal monost je pout logick obvody CMOS ady 4000 pi napjecm napt 15 V. Toto napt dostauje pro nkter typy displej anen teba pout pevodnk rovn. Jistm problmem me bt zjitn parametr neznmho displeje. Vo-
dtkem me bt nsledujc postup. Ohmmetrem nebo zkratomrem nalezneme vvody haven. haven pipojme kregulovatelnmu zdroji napt anapt pomalu zvtujeme. Pro prvn piblen nastavme havic napt tak, aby vlkno ve tm nepatrn hnulo. havic napt je zpravidla 1,5 nebo 3V. Vechny ostatn vvody displeje (vvody segment amek) spojme apipojme ke kladnmu plu dalho regulovatelnho zdroje. Zporn pl spojme sjednm vvodem haven. Ji pi napt 5 a 10 Vby se mly slab
Obr. 3. Pevodnk rovn s MH2009
Obr. 4. Mni pro napjen displeje
rozsvtit vechny segmenty displeje. Optimln napjec napt by podle typu mlo bt 15 a 25 V. Nakonec jet zkusme upravit velikost havicho napt. Pi pli malm haven kles jas displeje, pi velkm vlkno viditeln hne. Vobou ppadech se podstatn zkracuje doba ivota displeje. havic napt volme co nejmen, ale tak, aby se jas displeje pli nezmenil. Fluorescenn displej zkalkulaky jsem kdysi pouil ujednoduchho mikropotae na bzi PMI80. Jako pevodnk rovn jsem pouil obvody MH2009 (obr. 3). Prahov napt tranzistor MOS skanlem P je 3 a 4Vavyhovovuje logickm rovnm na vstupu portu sobvodem MHB8255, ke ktermu je displej pipojen. Jistm nedostatkem zapojen je poteba zpornho napjecho napt anapt pro haven displeje, kter je vztaeno k zpornmu napjecmu napt. Problm jsem vyeil jednoduchm mniem podle obr. 4. Transformtor je navinut na hrnkovm jde oprmru 10 mm, poty zvit bude teba upravit podle konkrtnho displeje. Napt pro haven nen teba usmrovat. Jaroslav Belza
Pesn kmitoet z televize

Ing. Oldich Novk
S kalibrac elektronickch micch pstroj bvaj pote nejen v podmnkch amatrskch laborato. Potebnch sekundrnch etalon i spolehlivch kalibranch zazen se zpravidla nedostv. Jinak je tomu v oblasti kmitotu nebo asu: vhodn radiov signly nesouc potebnou informaci pichzej za nmi a do domu. Donedvna k tomuto elu dobe slouil esk vysla etalonovho kmitotu OMA 50 kHz, dnes vak meme pouze vzdt est jeho pamtce.
esk televize vak navzala dkov a barvonosn kmitoet vysln obou program na esk sttn etalon a tm jej dala k dispozici irok veejnosti trvale, s vjimkou nkolika nonch hodin. pikov zazen druhotnho kmitotovho etalonu, odvozenho z vysln esk televize, kter vyuv tm pln pesnost sttnho etalonu [1], je ureno pro metrologick a vdeck ely. Vrazn skromnjm nrokm bn poteby laboratoe me slouit i zcela jednoduch TV signlem zen zdroj kmitot, kter bude dle popsn a jeho pvodnm urenm byla extern nhrada nepli stabilnho osciltoru tae. Popisovan kmitotov zdroj vyaduje ke sv funkci blzkost TV pijmae. Regulan smyka porovnv vydlen kmitoet zkladnho osciltoru zdroje s TV dkovm kmitotem a dolauje jej na jmenovitou velikost. pln zapojen je na obr. 1. Feritov antna L1, vyladn kondenztorem C1 a kapacitou souosho kabelu dlky asi 1,5 m na 15 625 Hz, je umstna v poli vychylovacch cvek televizoru naladnho na T1 nebo T2. Nakmitan napt je zesleno a omezeno tranzistorovm zesilovaem T1 a T5. Potebnou amplitudu obdlnkovch impuls na vstupu indikuje svit zelen diody D2 TV 15 625 Hz. Zkladem zdroje kmitot je krystalov osciltor 10 MHz v bnm Colpittsov zapojen s tranzistorem T6, dolaovan varikapem D3 (KB109G z kanlovho volie). etzcem dvojitch dekadickch dli IO2 a IO5, dlcch 2x a 5x je vytvoeno dalch 16 kmitot - 5 MHz, 1 MHz atd. a 0,1 Hz. Malm nedostatkem je, e pouze ptkov vstupy jsou symetrick obdlnky, zatmco destkov maj initel plnn 20 %. Kmitoet 1 MHz je navc vydlen dvojkovm dliem IO6 na 15 625 Hz. Z obvodu IO1 (4046) vyuvme pouze druh kmitotov-fzov kompartor, porovnvajc kmitoet a fzi signlu pijmae dkovho TV kmitotu se zmnnm vstupem dlie IO6. Podle okamit odchylky je vstup kompartoru pepnn na napjec napt +5 V nebo zem, pi shod je odpojen. Nsledujc doln propust tento impulsn prbh vyhlad na stejnosmrn napt, dolaujc varikapem 10 MHz osciltor. Dimenzovn tto propusti je dleit z hlediska
rychlho ustlen a stability regulan smyky. Obvod s IO7 hld funkci zvsu, pi vpadku se rozsvt erven dioda Porucha zvsu. Vbr vstupnch kmitot je zen na 12 nejatraktivnjch 12polohovm pepnaem. Vstupn signl se odebr z invertor IO8. K napjen byl pouit napje 9 V pro penosn pijmae s konektorem 2,5 mm, maximln odbr pi vstupu 10 MHz zatenm 50 W nepeshl 70 mA. Diodov mstek ped stabiliztorem 5 V vyluuje nebezpe zmny polarity. Deska s plonmi spoji je zhotovena na mru plastov krabiky U-KM50 (GM electronic), kter byla uvnit vylepena alobalem a pvodn panel nahrazen hlinkovm s otvory pro pepna, napjec a vstupn konektor a ob svtiv diody. Mal ploch feritov antna, pvodem z kapesnho pijmae, navinut nkolika stovkami zvit, se vela do vlcovho pouzdra od kinofilmu. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 3, pro nedostatek msta jsou vvody jednotlivch kmitot oznaeny pouze sly pslunch vvod IO. Kontroln bod regulan smyky je oznaen A. Na desce je celkem 11 drtovch propojek. Vvod 6 IO2 je nezapojen - flii plonho spoje kolem nho je nutn odfrzovat. Alespo IO1 je eln umstit do objmky. Pro oiven je vhodn osciloskop, ta a televizor, naladn na T1 nebo T2. Nejprve naladme obvod feritov antny umstn v blzkosti TV pijmae na maximln amplitudu signlu na kolektoru T5 (hrub zmnou C1, jemn posouvnm vinut pitom vzdalujeme antnu od televizoru). Pi plnm svitu zelen diody by mly bt na vstupu ist obdlnkov impulsy. Vyjmeme IO1 z objmky, do bodu A pivedeme postupn ss napt 0 a 5 V a promme taem ladic charakteristiku osciltoru 10 MHz.
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Seznam soustek
R1, R4 2,2 kW R2 4,7 MW R3, R9 4,7 kW R5, R6, R11, R17 100 kW R7 2,7 kW R8, R18 3,3 kW R10 680 kW R12 150 kW R13 100 kW R14 1 kW R15 82 kW R16 560 W R17 47 W C1 10 nF, viz text C2 82 nF C3 33 nF C4, C14, C16 100 nF C5 2 a 45 pF, CKT 2-45, (GM) C6 viz text C7, C8 330 pF C9 100 pF C10 8,2 pF C11 10 nF C12 220 F/35 V C13, C15 220 F/16 V D1, D4 1N4148 D2 zelen LED, 2 mA D3 KB109G D5 erven LED, 2 mA D6 B250C800 T1 BF256 T2 a T5 BC548C T6, T7 BF199 IO1 4046 IO2 a IO5 74HC290 IO6 4024 IO7 4001 IO8 74HC04 IO9 7805 Q1 10 MHz, pouzdro HC 49 L1 ferit. ant. asi 8,4 mH P 12polohov DS1-B (GM) K1 SCD-016A, 2,5 mm, vidl. K2 konektor BNC, panel krabice U- KM50 (GM)
Obr. 3. Rozmstn soustek Nastavenm C5 umstme sted charakteristiky na 10 MHz. Pklad: ladicmu napt 0 V odpovd 9 999 795 Hz, napt 5 V - 10 000 235 Hz, take pi asi 2,5 V kmit osciltor na 10 MHz. V ppad nutnosti zmnme C7, ppadn pidme C6. Je-li ve v podku, vlome IO1 do objmky, fzov zvs zane pracovat a erven dioda Porucha zvsu zhasne. Tato dioda se rozsvt nap. pi vypnut televizoru nebo vpadku vyslae. V tomto stavu je osciltor 10 MHz naladn na nejni kmitoet ladic charakteristiky. Jak bylo uvedeno, clem bylo zskat stabiln osciltor 10 MHz pro ta, u nho by odpadla starost o stlost kmitotu nsledkem teplotnch vliv a asovch zmn soustek. To se podailo, omezujcm initelem je krtkodob stabilita nsledkem fzovch fluktuac vlivem nedokonalosti regulan smyky. Pomoc stabilnho termostatovanho osciltoru a tae byla zjitna stabilita v intervalu 1 s lep ne 1x 10-7, v intervalu 10 s asi 3x 10-8, pokud nen TV signl pli ruen. Zlepit krtkodobou stabilitu by bylo mon zkrcenm ladic charakteristiky a dokonalejm vyeenm regulan smyky. Pi pjmu program Nova nebo Premira je nutn potat s chybou vstupnho kmitotu asi 1x 10-6.
Literatura
[1] ojdr, L.; Pelc, A.: Sekundrn etalon kmitotu s fzovm zvsem na TV signl. Sdlovac technika 4/96, s. 16.
Pijma a interfejs pro pjem meteosatelit

Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
(Dokonen)
Oiven a nastaven
Zkladnm kamenem kadho zazen je napjec zdroj. Pi osazovn a oivovn by nemly vzniknout dn problmy. Voltmetrem zkontrolujeme napt na vstupu IC301 a IC302. Dal oivovn je nejvhodnj zat deskou interfejsu. Osadme mikroprocesor IC103, obvody pevodnku AD, stabiliztoru a zdroje zpornho napt. Neosazujeme zatm obvody demodultoru a filtru (IC105 a IC106). Po zapnut napjen bychom mli vidt na pipojenm osciloskopu komunikaci mezi mikroprocesorem a potaem, na vvodu 2 IC101 v rovnch TTL a na vvodu 3 potom v rovnch RS232. Pi stisknut tlatka na JP104 se mus na JP101 objevit posloupnost impuls, kdy mikroprocesor pole nov daje do displeje a synteztoru. Na vstup IC108 (napklad na vvod 5 nezapojenho IC106) pipojme regulovateln zdroj napt od 0 do 5 V. Sta trimr 100 kW mezi 5 V a GND. Propojme JP103 pes konektor Cannon na sriov port potae PC a spustme sprvn nakonfigurovan program JVFAX (viz dle). Zvolme poloku FAX a objev se przdn obrazovka s jednoduchm analyztorem (vypn se pomoc mezernku). Na regulovatelnm zdroji nastavme napt 2,5 V. Na analyztoru bychom mli vidt svislou ru piblin v polovin rozsahu. Vyzkoume mnit napt mezi 0 a 5 V. ra se mus pohybovat po stupnici od B (ern, nejmen napt) a po W (bl, napt kolem 4,5 V). Meme jet spustit zobrazovn natench dat klvesou A a na obrazovce se zanou objevovat odpovdajc stupn edi. Tm jsme oveili sprvnou funkci pevodnku AD a komunikace interfejsu s potaem. Nyn mete osadit zbvajc soustky a na vstup J102 pipojit signl z genertoru o kmitotu 2400 Hz. Pod-
le zmny amplitudy signlu se bude mnit demodulovan napt na vvodu 14 IC105 a tak stupe edi na obrazovce. Jeliko se jedn o jednoduch zapojen, kter pi pouit dobrch soustek pracuje napoprv, meme tento test peskoit. Na desce pijmae osadme nejprve vechny sousti pijmac sti, mimo mf filtr F1 a F2! Dle nf zesilovae a napjec obvody. Zatm neosazujeme obvody kolem synteztoru. Dal oivovac postup zvis na dostupnm pstrojovm vybaven. Na vvod 7 IC1 pipojme pes vazebn kondenztor signl o 455 kHz, nejlpe frekvenn modulovan. Pipojme osciloskop na vvod 13 IC1 a cvkou L4 naladme maximln amplitudu demodulovanho signlu. Pokud meme mnit zdvih modulace FM, postupn jej zvtujeme a pozorujeme zmnu velikosti demodulovanho napt. Zmnou R6 se sname doshnout alespo 30 kHz irok linern sti demodultoru (kivky S). Pi pouit genertoru bez regulace zdvihu mnme vstupn kmitoet po 1 kHz na ob strany a do grafu vynme vstupn ss napt na vvodu 13. Z grafu potom peteme ku linern sti kivky S. Posledn monost je odpor rezistoru R6 urit experimentln, doporuen odpor je 15 kW. Dle zapjme filtr F1 a na antnn vstup pipojme vstup z genertoru rozmtae nebo analyztoru. Vstup pjmae rozmtae pipojme na vvod 19 IC1. Na obrazovce nyn uvidme charakteristiku vstupnho dlu, kter nen ovlivnna kapacitou sondy. Rezistorem 50 W zatlumme L1 a doladme psmovou propust s L2 a L3 na 137,5 MHz. Ppadn zmnou C6 upravme vazbu rezonannch obvod na kritickou nebo mrn nadkritickou. Odstranme tlumen L1 a doladme ji tak na kmitoet 137,5 MHz. Pokud nemte k dispozici rozmta, sta na antnn vstup pipojit libovol-
n genertor na 137,5 MHz (napklad transceiver s tlumovm lnkem) a rezonann obvody naladit ve uvedenm zpsobem na minimum umu v demodulovanm signlu. Ovem a po oiven synteztoru (viz. dle). Nyn osadme filtr F2 a vechny soustky synteztoru. Propojme konektory JP1 s JP101 na desce interfejsu (pozor na propojen jednotlivch vvod!) a zapneme napjen. Voltmetrem kontrolujeme ladic napt na vvodu 23 IC1. Pokud je ve v podku, mus bt napt stabiln a mus se pohybovat mezi 0,4 a 4,3 V. V opanm ppad se sname otenm jdra L5 doshnout zachycen smyky PLL. Pro pijman kmitoet 137,5 MHz (osciltor kmit na 126,80 MHz) nastavme napt kolem 1,5 V. taem potom zkontrolujeme pesn kmitoet osciltoru a ppadn jej zmnou C39 doladme. Kdy e se smyka PLL nechce zachytit, zkontrolujeme taem nen-li kmitoet osciltoru mimo rozsah. Pokud se ladic napt pohybuje kolem spodnho dorazu (asi 0,3 V), kmit osciltor pli vysoko a naopak. Sta tedy vhodn zmnit C21. Ve ovem za pedpokladu bezchybnho propojen synteztoru a dicho mikroprocesoru. Pi osazovn desky displeje je poteba dodrovat maximln pozornost, nebo se jedn o nejsloitj desku (z hlediska monho vskytu chyby). Je poteba zapjet peliv vechny vvody soustek z obou stran a ped zapoetm osazovn zkontrolovat spoje ohmmetrem. V tomto ppad by byla nejvhodnj deska s prokovenmi otvory. Avak i desku bez nich lze s trochou trplivosti a kvalitn mikropjekou zapjet a zprovoznit. Je nutn oba adie displej umstit do kvalitnch objmek. Ped zapoetm osazovn si nejdve dn promyslete postup. Soustky jsou toti umstny i pes sebe a na obou stranch desky. Doporuuji nejprve osadit objmky na adie, potom bargraf z LED, vechny sedmisegmentovky a nakonec tlatko. Pipojme odpovdajc napjen a signly CLK a DATA z JP106 na desce interfejsu. Po zapnut napjen pstroje se mus na displeji objevit poten kmitoet 137,50 MHz. Pi kad zmn kmitotu tlatkem na JP104 se zmn i zobrazovan daj. Nyn meme vechny desky napevno vestavt do krabiky. K poslednmu doladn je ji poteba signl ze satelitu. Pokud mte k dispozici konvertor pro pjem z geostacionrnho METEOSATU, mte vhodu stDetail - D
Obr. 23. Pedn panel
Obr. 24. Zadn panel
Praktick elektronika A Radio -4/97
Obr. 25. Obrazovka JVFAXu lho signlu. V opanm ppad muste vykat pletu nkterho orbitlnho satelitu. Propojme vstup nf zesilovae se vstupem interfejsu (J102), spustme program JVFAX a P1 nastavme optimln jas obrzku. Tm je nastaven celho zazen ukoneno.
JVFAX
JVFAX je vynikajc program pro pjem vech typ meteosnmk a map od Eberharda Backeshoffa, DK9JV. Radioamati mohou tak vyuvat st pro pjem a vysln SSTV. Je uren pro potae PC kompatibiln s verz DOS 3.0 a vy a s grafickou kartou VGA. JVFAX tak podporuje SVGA karty v 16 nebo 256barevnm mdu a s rozdlnm rozlienm. Obsahuje drivery pro 8/9 nebo 24 jehlikov tiskrny a pro HP-Laserjet. Minimln konfigurace pro pln vyuit vech funkc programu je PC AT386 s SVGA grafickou kartou a nejmn 4 MB RAM. Podrobn popis programu je velice rozshl, proto se zamm jen na pase potebn k prvnmu pijatmu obrzku z meteosatelitu. Manul je dodvn ke kad kopii programu v anglitin nebo nmin. JVFAX tedy zpracovv a zobrazuje data, kter obdrel z externho hardware. Zpsob, jak dostat data do programu, je mnoho. Ve ve popsanm interfejsu je vyuvn asynchronn penos osmibitovch slov (s dajem o jasov sloce signlu) pes sriov port. V dicm programu mikroprocesoru je nastavena rychlost penosu 57600 Bd. Pouv se formt 8N1 (tedy 8 bit, dn parita a 1 stopbit). Za 1 sekundu se tedy penese 5760 bod. Maximln poadovan poet bod za 1 s je pi pjmu ze satelit NOAA 3800, co interfejs s rezervou spluje. Na obrzku 25 je zachyceno dekdovn snmku ze satelitu METEOSAT 5. Po sputn programu se stisknutm C dostanete do konfiguranho menu. Pro popsan typ interfejsu je poteba nastavit: Demodultor: 8 bit serial port/ser. Adresa: odpovdajc bzov adresa sriovho portu. Bdrate: 57600. Dle se podle konfigurace potae zvol odpovdajc grafick rozlien, typ pipojen tiskrny, pracovn adres a ppadn volac znaka. Stisknutm CTRL a ENTER se potvrd vloen daje a program se vrt do hlavnho menu. V hlavnm menu zvolme poloku FAX. Objev se przdn obrazovka s malm analyztorem dat. Stisknutm M zvolme odpovdajc reim provozu, napklad Met CH1 pro pjem z 1. kanlu METEOSAT, nebo NOAA S-N pro pjem z orbitlnch satelit NOAA pi prletu z jihu na sever apod. Pi pjmu z geostacionrnho METEOSATU rozpozn program automaticky zatek a konec snmku. Vykreslovn obrzku lze kdykoliv za-
pnout run stisknutm A. Program doke rozpoznat i digitln hlaviku, kter je obsaena v kadm snmku, a podle n zvol automaticky barevnou masku pod snmek. Vsledkem je potom falen barevn obrzek, kdy jsou moe modr, pevnina hnd a oblanost bl. Velk vznam to m pi pjmu snmk povrchu Zem v zim, kdy se teploty moe a pevniny pli neli a snmek tak ztrc pehlednost. Originln snmek METEOSAT je tedy pouze ernobl. Pi pjmu orbitlnch satelit, kdy nem snmek pi pjmu v naich zempisnch kch zatek ani konec, analyzuje program signl a pi pekroen urit hladiny umu zapne automaticky vykreslovn snmku. Lze jej tak kdykoliv run zapnout stisknutm klvesy A. Pijat snmky lze ukldat na HD klvesou F2 a pozdji je pout napklad pro animaci (viz poloka Movie Options). JVFAX nen ani shareware ani public domain. Me se zdarma voln it. Komern vyuit je vak mon pouze s psemnm svolenm autora.
(oznaen firmy MURATA je B). 20 kHz irok filtr (oznaen psmenem D) se d koupit v SRN u firmy Andys Funkladen za 8 DM. U ns jsem zatm neobjevil dnou firmu, kter by se dovozem tchto soustek zabvala. Pi pouit uho filtru jsem nepozoroval pi pjmu METEOSATU zmnu v kvalit obrzku. Projevil se pouze teplotn drift konvertoru, kter nem krystal teplotn stabilizovn. Naprogramovan mikroprocesor je mon si za 290 K + potovn objednat na adrese autora.
MC3362
Obvod firmy MOTOROLA MC3362 je kompletn pijma pro zkopsmovou FM s malou spotebou. Obsahuje 2 osciltory, 2 smovae, kvadraturn diskrimintor a vstup pro S-metr a detekci nosn. Poskytuje tak vstupy prvnho i druhho loklnho osciltoru (pro pouit PLL) a kompartor pro FSK. Vyznauje se: - kompletn pijma s dvojm smovnm, - nzk napjec napt Vcc je 2 a 6 V, - mal proudov spoteba (3,6 mA pi Vcc = 3 V), - vynikajc citlivost, 0,6 V(ef) pro 12 dB SINAD, - funkce detekce nosn, nastaviteln extern, - poteba malho potu externch soustek . Typick zapojen obvodu je patrn ze schmatu zapojen pijmae.
Zkladn konfigurace programu
Kde, co a za kolik
Jeliko jsou v zapojen pouity soustky od rznch dovozc, v nsledujcch dcch bude uveden strun pehled firem, u nich se daj konkrtn typy zakoupit. MC3362 nabz napklad GES Electronic nebo PS Electronic za 90 a 200 K. SAA1057 stejn firmy za 150 a 400 K, LM386 je dostupn ve vech prodejnch elektronickch soustek (GM, SOS,...) za cenu mezi 10 a 20 K. MAX292 nabz podle poslednch informac ECOM esk Mezi za necelch 300 K, MAC198 napklad AGB Elektro, HADEX za 30 K, LM311 je bn dostupn za 12 K. M5451 pro zen displeje nabz ERA Components za 130 K, HDSP5601 lze zakoupit u GM Electronic za 27 K, stejn tak jako MC1488 za 12 K. Ekvivalent pro MAC198 nebo MAC398 jsou obvody LF198 a LF398. Nejvt problm jsou keramick mezifrekvenn filtry. Na mst F2 je mon pout msto 30 kHz irokho filtru bn filtr pro VKV pijmae (ka asi 180 kHz). F1 je keramick filtr pro 455 kHz se kou nejlpe 30 kHz
MAX 292
Obvody firmy MAXIM MAX291, MAX 292, MAX295 a MAX296 jsou 8nsobn filtry typu doln propust se spnanmi kondenztory (obr. 25). Mezn kmitoet penosov charakteristiky me bt od 0,1 Hz do 25 kHz (MAX291, 292) a od 0,1 Hz do 50 kHz (MAX295, 296). Obvody MAX291 a MAX295 jsou Butterworthovy filtry s maximln plochou charakteristikou v propustnm psmu a MAX292, MAX296 jsou Besselovy filtry. Mezn kmitoet penosov charakteristiky filtru se nastavuje zmnou hodinovho kmitotu obvodu. U MAX291 a MAX292 je pomr hodinovho kmitotu ku meznmu kmitotu penosov charakteristiky 100 : 1 a u MAX295 a MAX296 pak 50 : 1. Obvody obsahuj intern osciltor, jeho kmitoet lze dit zmnou kapacity externho kondenztoru. V pouzde je
$W

W PVU

DIQVU

PVUQVU
DI
H6Y!(
8GP8F
PQPVU
8GF PQDI BI9 W
$W
Obr. 26. Zapojen MAX29x tak operan zesilova (s uzemnnm neinvertujcm vstupem), kter je mon pout pro dodatenou filtraci nebo pro antialiasing filtr.
Zkuenosti z provozu a stavby

Jeliko jsou v pstroji pouity soustky od rznch dodavatel, doporuuji msto bhn a psan objednvek pout nabzenou stavebnici, kter obsahuje vechno potebn vetn desek s plonmi spoji a filtr. Stavebnice i hotov pijmae dodv firma EMGO, Arel VH, 73951 Dobr. Ve stavebnici naleznete zapojen upraven po konstrukn strnce. Interfejs a pijma jsou umstny na spolen desce s plonmi spoji. Odpad tak pracn propojovn jednotlivch modul a shnn vhodnch konektor. Na desku byl pidn tak stabiliztor napt, take se d pijma napjet z nestabilizovanho externho zdroje. Ve je dodvno s podrobnm stavebnm nvodem a s programem JVFAX.
[3] Mark, V.: Kmitotov syntza osciltorovho kmitotu rozhlasovch pijma. AR B3/87. [4] Quednau, B., DL9ST: Eine preiswerte Antenne fr der Wettersatelliten Empfang. Funk Amateur 11/1994. [5] Vidmar, M., S53MV: UKV FM Sprejemnik za vremenske satelite. CQ ZRS 4/1995. [6] ATMEL: Katalogov daje AT 89C2051. [7] Theim, B., DF5FJ: Universeler FAX-DECODER nicht fr Wettersatelliten. CQ DL 6/1994. [8] Naumann, H.-D.: Wettersatelliten - Emfang fur jedermann? Funk Amateur 5/1994. [9] Harris, L.: WXSAT special. Short Wave Magazine, 10/1994. [10] MAXIM: 8th Order Lowpass, Switched-Capacitor Filters. MAX292, katalog 7/1995.
IC1 IC2 IC3 IC4 IC5 T1 L1, L2, L3 a L5 L4 L6 L7 X1 X2 F1 F2
MC3362 LM386 LM386 SAA1057 7805 BF981 3 a 1/4 zvitu na kostice 8 x 8 mm s krytem, jdro N01P demod. 455 k 100 H 100 H 10.245 MHz 4.000 MHz 10.7MHz, 180kHz 455 kHz, 30kHz
Upozornn
lnek m slouit jako stavebn nvod pro individuln zhotoven pstroje. Vroba pstroje k obchodnm elm je mon jen s psemnm souhlasem autora.
R101 R102 R103 R104 R105, R106 R107 R108 R109 R110 R111 a R113 R114 a R121 R122 a R129 R130 R131 R132 RN101 C101 C102 C103, C104 C105 C106 C107, C108, C119 a C124 C109 C110 C111, C112 C113 C114 C115, C116 C117 C118, C125 D101 a D104 D105 D106, D107 IC105 IC101 IC102 IC103 IC104 IC106 IC107 IC108 X1
Interfejs
39 kW 10 kW 8,2 kW 100 kW 39 kW 200 kW 100 kW 330 kW 180 W 10 kW 110 kW 220 kW 8,2 kW 18 kW 3,3 kW 8x 10 kW 100 nF 22 nF 2,2 nF 330 pF 270 pF 100 nF 1 nF 10 F/6 V 12 pF 33 nF 47 F/12 V 100 pF 47 F/12 V 100 F/6 V 1N4001 8V2 1N4001 TL064N MC1488 LM311N 89C2051 555N MAX292 7805 MAC198 11.0592MHz
Podkovn
Zvrem bych chtl podkovat ing. Jimu Kaliovi za pomoc pi nvrhu a vrob mechanick konstrukce zazen a ing. Milanu Gtterovi, OK1FM za poskytnut dokumentace k obvodu MC3362.
Seznam soustek
Pijma
R1, R2 100 kW R3 47 W R4 10 kW , *viz text R5 10 kW R6 15 kW, *viz text R7 10 kW R8, R9 4,7 kW R10 180 W R11 10 kW R12 180 kW R13 2,2 W P1 100 kW, trimr P2 50 kW,potenciometr C1 3,3 pF C2 6,8 pF C3 47 nF C4 12 pF C6 0,5p (2x 1 pF SMD v srii) C7 12 pF C8 5,6 pF C9 150 pF C10 47 pF C11 a C13 100 nF C14 * podle pouit cvky L4 C15 100 F/12 V C16, C17, C19 47 nF C18 4,7 nF C20, C24 10 nF C21 10 pF C22 47 nF C23 2,2 nF C25 47 F/6 V C26 330 nF C27, C29, C31, C32 100 nF C28 47 nF C30 100 F/12 V C33 10 F/6 V C34 100 F/6 V C35, C36, C41, C42 100 nF C38 10 nF C39 20 pF, trimr C40 47 nF C43 220 nF D2 1N4007
Zvr
Popsan zazen vyuv adu novch integrovanch obvod, s nimi lze snadno sestrojit kvalitn pstroje s minimem externch soustek a jejich oiven neskt dn zludn problmy. Pi pouit kvalitnch soustek pracuj vechny popsan dly na prvn zapojen. Samotn pijma meteorologickch snmk lze pout v ad lidskch innost, ve kterch je dobr znt pedpov povtrnostn situace, napklad na malch letitch i v cestovnch kancelch. Me to bt i dobr pomocnk Horsk sluby nebo zemdlc. Z vlastn zkuenosti mohu ci, e se jedn o konek, kter se hned tak neomrz. Stle se vydrm dvat na tu rozmanitou klu snmk, kter utv proda. Snmky jsou jin v lt, v zim, rno i v podveer. Mezi lahdky pat sledovn hurikn nebo tajfun. Kdy rno vstvm, pustm si aktuln snmek, sbalm detnk a uhnm do zamstnn. V nkterm z dalch sel bude uveejnn stavebn nvod na konvertor pro pjem z geostacionrnho satelitu METEOSAT. Adresa autora - pouze psemn: Ing. Radek Vclavk, Bezruova 7, 787 01 umperk. St Packet Radia: OK2XDX @ OK0PBB.TCH.EU
Displej
R201 15 kW, podle jasu segment R202 *podle jasu bargrafu R203 470 W R204 1,2 kW C201, C202 100 nF D201 a D205 HDSP5501 IC201 M5451 IC202 LM3914 LED LED bargraf
Zdroj
C301 C302, C303 C304 C305, C306 D301 IC301 IC302 4700 F/25 V 100 nF 1000 F/16 V 100 nF 1 A usmrovac mstek 7812 7805
Pouit literatura
[1] MOTOROLA: Katalogov listy MC3362. [2] DF2FQ: VHF Empfnger. CQ DL 1/1994.
Bezkontaktn identifikan systm TIRIS (Texas Instruments)

Bezkontaktn identifikan systm TIRIS Texas Instruments je zaloen na principu rdiovho penosu dat mezi snmaem (vyslaem) a pohybujcm se objektem (osoba, automobil, palety ve skladu atd...). Objekt mus bt vybaven takzvanm transpondrem (RFID tag), co je elektronick obvod, kter obsahuje pijmac/vyslac antnu, nabjec kondenztor a pam a nepotebuje napjen z baterie. V zsad cel systm pracuje jako dvouantnn, jedna je v transpondru a jedna je pipojena ke snmai. Transpondry mohou bt v rznm proveden - vtinou podle charakteru aplikace (nap. karty velikosti kreditnch karet, sklenn tyinky, plastov disky, vlce atd...) Princip innosti spov v tom, e vysla (snma) periodicky vysl pulsy prostednictvm antny do okol. Jakmile se v dosahu antny objev transpondr, pes jeho vlastn antnu pijme signl a ten vyuije k nabit svho kondenztoru energi, kter je dostaten k jeho aktivaci a nsledn odpovdi zpt snmai. Ten signl od transpondru pijme a po jeho vyhodnocen (ochrann kdy atd..) jej ped k dalmu zpracovn. Data mohou bt pedna ihned potai ke zpracovn, nebo mohou bt uloena v pamti penosnch teek a pozdji nahrna do potae. kdu vlastnho o dlce 64 bit do intern EEPROM (transpondry R/W) a tak jsou dostupn typy s intern pamt EEPROM o kapacit 1024 bit (transpondr MPT). Transpondry R/O jsou uvny jako jedinen a nekoprovateln. Kad takovto transpondr obsahuje uniktn kd, neexistuj tedy dva stejn transpondry. Tyto soustky jsou iroce pouiteln ve vech aplikacch zabvajcch se velkmi databzemi s nezmnnmi polokami. Transpondry R/W jsou ureny mimo jin pro ukldn dat, nebo pro uivatelsky definovateln identifikan kdovn. Mohou bt programovny, teny a mnny tiscekrt. Programovn se dje rovn bezkontaktn, pouze elektromagnetickm polem vytvenm snmaem. Uivatel si tak me sm tvoit kdy ke snadn integraci s jeho potaovm systmem zpracovn dat. Nebo napklad pi aplikacch ve vrobnm procesu lze do transpondr R/W zapisovat vsledky operac bhem zpracovn vrobku. Jistou modifikac transpondru R/W je transpondr MPT (Multipage), kter obsahuje uivatelem programovatelnou pam o kapacit a 1024 bit. Pam je strnkovna do 64bitovch strnek. Kad strnka me bt individuln programovna a tena. Navc, transpondr MPT m tzv. strnku . 1, kter je naprogramovna vrobcem a je nemnn. Kad strnka me bt nevratn uzamena a stv se tak strnkou umoujc pouze ten. Toto se vyuv pedevm pro bezpenostn ely.
Typicky lze ci, e sklenn transpondr 32 mm se me pohybovat rychlost asi 3 m/s, je-li dostaten blzko antny (viz obr. 5). Je nkolik zpsob, jak pizpsobit standardn konfiguraci vtm rychlostem pohybu transpondru. Jednm z nich je zkrcen nabjecho asu transpondru, jin pedpokld rozdlen jedn antny do dvou - vyslac a pijmac. Z praxe lze ci, e pi velk antn bylo dosaeno rychlosti pohybu transpondru asi 65 m/s (240 km/h).
Aplikace
Jednou z mnoha aplikac systmu TIRIS Texas Instruments je pipojen k elektrickm dvenm zmkm. Jin aplikace realizuj dochzkov systm, elektronickou platbu na dlnicch, automatick tovn svozu odpadk (i podle hmotnosti), zen skldky odpadu, lyask vleky, tovn jzdnho v MHD, imobilizry pro automobily, identifikaci dobytka a domcch zvat, geodetick aplikace - triangulan a nivelizan body, identifikaci a vyhledvn telekomunikanch veden v zemi, identifikaci pneumatik pro nkladn vozy, registraci bc (maratnsk bh, orientan bh), pouit na Olympijskch hrch v Atlant, bankovnictv (non trezory, bezpenostn boxy atd...)
Srovnn s jinmi systmy

Vedle Bezkontaktnch Identifikanch Systm (BIS) existuj i dal systmy pro identifikaci. Mezi nejznmj pat Magnetick Identifikan Systm (MIS) a Optick Identifikan Systm (OIS). Pokusme se o srovnn jejich vlastnost a aplikanho nasazen.
Technick popis systmu TIRIS

teka vysl vkonov impuls 134,2 kHz o dlce asi 50 ms (obr. 1). Impuls je pijat antnou transpondru, kter je naladna na stejnou frekvenci. Tato pijat energie je usmrnna a vzniklm naptm je nabit intern kondenztor. Po ukonen vyslanho impulsu transpondr okamit vyle sv data zpt. K napjen transpondru bhem jeho vysln slou prv toto napt nastdan na vnitnm kondenztoru (obr. 2). Dlka penench dat je 128 bit, vetn zabezpeovacho kdu a penos trv 20 ms. Tato data jsou zachycena antnou pijmae (teky) a dekdovna. Pot je kondenztor transpondru vybit a oekv se dal nabit a ten. Perioda mezi dvma cykly je mezi 20 a 50 ms a je zvisl na nastaven systmu (obr. 1). Penos dat je zaloen na principu FSK (Frequency Shift Keying) s frekvencemi 134,2 kHz a 124,2 kHz. Tento zbsob klovn m relativn dobrou odolnost vi ruen umem a cenov vychz pijateln.
tec vzdlenost
Jedna z nejvtch pednost systmu TIRIS Texas Instruments je extrmn velk tec vzdlenost pi zachovn vysok spolehlivosti ten. tec vzdlenost je zvisl na mnoha kritrich: typu transpondru, elektromagnetickm ruen, orientaci transpondru a typu antny. Obecn, standardn sklenn transpondr s vkonnou tekou a velkou antnou lze st do vzdlenosti asi 1 m (viz obr. 3 a 4). Vt transpondry lze st asi do dvou metr. Mal teka (handheld) dovede st na vzdlenosti krat, typicky asi 0,5 m pro sklenn transpondr.
MIS
Pouv se prakticky pouze ve spojen s identifikanmi kartami velikosti kreditnch karet, pouit jinho proveden je prakticky nemon. Karty jsou velmi levn, zato vak podlhaj opoteben, kter je zpsobeno protahovnm karty snmaem, vznik mechanick pokozen noenm karty v kapse nebo v obalu a tak ptomnost magnetickch pol. Koprovatelnost karet je rovn velmi snadn. Cena vlastnho snmae ve stejn kategorii jako u ostatnch systm bv o nco vy. Velkou nevhodou je nutnost umstit snma tak, aby byl dobe a voln pstupn pro vloen karty a tedy je i voln pstupn tak vandalm. Rovn samotn fakt, e pi kadm prchodu i pjezdu musme vytahovat kartu a protahovat ji snmaem, nen pjemn. Automatick identifikace (nap. sklady, automatick parkovit, automatick identifikace osob) je v tomto systmu nemon. Spolehlivost ten bv velmi asto mal - napklad v hotelch vybavench pokojovmi zmky na principu magnetickch karet je bn, e pokoj otevrme i na deset pokus.
Orientace transpondru
Orientace transpondru vzhledem k antn je tak velmi vznamn. Nevhodn orientace zpsob zkrcen tec vzdlenosti (viz obr. 3 a 4).
Transpondry
Transpondry existuj v nkolika provedench licch se jak tvarem, tak i funkc: plastov karty (velikosti klasick kreditn karty), plastov disky (prmr 30 mm, tlouka 8,5 mm), sklenn tyinky (prmr 3,85 mm, dlka 23 mm a 32,5 mm), vlcov proveden (prmr 21mm, dlka 115 mm) a mnoh dal. Konkrtn vbr transpondru zvis na aplikaci. Mezi dal vlastnosti transpondr pat tak jejich mon peprogramovatelnost. Co se te funkce, existuj typy uren pouze pro ten uloenho kdu (transpondry R/O), stejn jako typy s monost naprogramovn
Rychlost pohybu transpondru

Mnoho aplikac vyaduje, aby byl transpondr peten za pohybu. Jeliko tec cyklus pi standardnm nastaven je asi 120 ms, mus se transpondr nachzet ve tecm poli antny alespo po tuto dobu. Jeliko tvar techo pole antny je promnliv, nelze obecn stanovit, jak rychle se me transpondr pohybovat. teka
OIS
Jako identifikan prvek je zde pouit rov kd, tedy cena takov karty je prakticky zanedbateln. Zato pro okoprovn karty s rovm kdem sta obyejn koprka - zde tedy nelze hovoit o jakmkoliv zabezpeen. Mechanick
Obr. 1
Obr. 2
Transpondr
Integrovan obvod LM1830 od firmy National Semiconductor je idelnm zkladem pro systmy, jejich elem je zjitn ptomnosti elektricky vodivch kapalin. Pouit nachz jak pi bodovm men hladiny v akvrich, prakch, zsobncch vody, boilerech, tak i pi zen zavlaovacch systm nebo rznch erpadel. Nkter kapaliny, jako nap. benzn, olej, brzdov kapalina, alkohol, destilovan voda jsou bohuel nevodiv. Technologicky je LM1830 monolitick bipolrn integrovan obvod. Jeho funkn blokov schma je na obr. 1. Nezvislost funkce na napjecm napt obvodu zajiuje v rozsahu 10 a 28 V vnitn stabiliztor napt. Napt z vnitnho osciltoru prochz pes intern referenn rezistor RREF a kondenztor C na rezistor R symbolizujc odpor snmac sondy instalovan v prostoru, ve kterm m bt ptomnost kapaliny zjiovna. Dky napjen sondy stdavm proudem nedochz na n k elektrolytickmu vyluovn nebo naopak k jejmu postupnmu rozpoutn, obvyklm pi psoben stejnosmrnho proudu. Pekro-li odpor sondy vi zemi jistou velikost, napt na n doshne rovn, pi kter je aktivovn vnitn detekn obvod a pot vstupn tranzistorov spna. Ten je schopen sepnout svtivou diodu, rel nebo vybudit reproduktor akustick signalizace. Jak je v obrzku naznaeno, frekvenci osciltoru uruje vn pipojen kondenztor C1. Jeho obvykl kapacita je 1 nF, pi n je kmitoet piblin 6 kHz. Pm vstup osciltoru je na vvodu 5. Vtinou se se uv vvodu 13, na kter je pipojen pes rezistor 13 kW. Amplituda vstupnho napt osciltoru je takov, e vstup je sepnut, kdy odpor sondy vi zemi je piblin rovn 13 kW. Nen-li v konkrtn aplikaci nsledkem vlastnost men kapaliny a proveden sondy tento odpor vhodn, vytvo se jin dli napjen z pmho vstupu osciltoru. Bez zapojen filtranho kondenztoru mezi vvod 9 a zem, je na vstupu, pekro-li odpor sondy 13 kW, piblin symetrick pravohl signl, co sta Obr. 3
Detektor vodivch kapalin LM1830 a jeho pouit
13k
Obr. 1. Zkuebn zapojen LM1830
Obr. 3. Zapojen s externm referennm rezistorem Obr. 4. Dal mon vyuit LM1830
Obr. 2. Zkladn zapojen pro signalizaci minimlnho obsahu ndre v ppad akustick nebo svteln indikace reproduktorkem i svtivou diodou, pipojenmi pmo na vstup. Je-li teba dvouhodnotov funkce vstupu i pi indukn zti, je nutn kondenztor (20 F) pout. K typick aplikaci obvodu pat kontrola minimln vky hladiny vody v ndri. Nejjednodu situace nastv, je-li i ndr vodiv, kdy ji sta spojit se zem obvodu a pout jednoduchou kovovou snmac sondu (obr. 2). Poklesne-li hladina pod rove sondy rozsvt se svtiv dioda. Je-li materil ndre nevodiv, je teba ut dvojitou sondu, a jednu spojit se zem obvodu. Jednodue lze takovou sondu vytvoit pomoc dvou paralelnch pskovch vodivch drah na destice z materilu pro plon spoje. Na obr. 3 Obr. 4 je naznaena aplikace, kter nevyuv pro napjen sondy vnitn sriov rezistor. Obvod LM1830 lze z hlediska principu jeho funkce pout s vhodou i k vyhodnocen signlu ze senzor jinch veliin, nap. fototranzistor, fotorezistor, termistor, jak tomu je v obr. 4. Zde ji je senzor pipojen pmo, bez kondenztoru a vstup je aktivn, peshne-li jeho odpor 1/3 RREF. Maximln napjec napt LM1830 je 28 V, odebran proud do 10 mA. Maximln proud vstupnho tranzistoru je 20 mA, rozsah pracovn teploty je od -40 do +85 C. Obvod je v pouzde DIL 14. JH [1] LM1830 Fluid Detector. Katalogov list TL/H/ 5700 National Semiconductor Corporation 1995. Obr. 5
opoteben karty je velmi mal, cena snmae je asi stejn jako u MIS a o jeho umstn a pouit plat tot co u MIS. Automatick identifikace je o nco snadnj ne u MIS - existuj optick snmae, kter dovedou pest rov kd i na vt vzdlenost - jsou vak tak samozejm podstatn dra. Fyzick umstn rovho kdu na snmanm objektu mus bt v dan aplikaci automatick identifikace pesn definovan a dodrovan.
BIS
Jak ji bylo eeno, transpondry u tohoto systmu mohou bt jakhokoliv proveden (teba v pvsku na kle), jsou neopotebovateln a prakticky nezniiteln. Koprovatelnost je tm nemon. Cena srovnatelnho snmae vychz o nco men ne u pedchozch systm, cena
karet je vak vy. Umstn snmae me bt libovoln, teba i za stnou nebo v n. Me bt umstn dokonce i zcela mimo identifikan msto, kde bude namontovna pouze antna. Takto lze snma bezpen ochrnit ped vandaly. Pi prchodu osob pak pi vhodn umstn antn a transpondru nen teba vbec kartu vytahovat a pesto k identifikaci dojde - takzvan FREEHAND systm. Velkou vhodou je monost automatick identifikace - transpondry mohou bt na snmanm objektu umstny skoro kdekoliv, snma je dovede identifikovat (podle proveden) i na nkolik metr. Pklady konkrtnch aplikac vyvinutch firmou Phobos: Autonomn zmek pro jedny dvee PHZ001, teka bezkontaktnch karet s pipojenm na pota PC - PHZ002, dochzkov systm, hotelov zmek PHZ004, inteligentn zmek PHZ005.
Zvr
Jak vyplv z pedelho popisu, je bezkontaktn identifikan systm TIRIS firmy TEXAS INSTRUMENTS iroce pouiteln prakticky vude, kde je poteba objekty sledovat, identifikovat, klasifikovat a tam, kde se jedn o zabezpeovac systmy omezenm pstupu. Pokraovnm tohoto lnku budou stavebn nvody na elektronick bezkontaktn zmky PHZ004, PHZ 005 a snma PHZ 002. Veker dal informace, ceny, jednotliv komponenty, technickou pomoc a literaturu obdrte na vydn u firmy PHOBOS, spol. s r.o. (Horn 199, 744 01 Frentt pod Radhotm, tel.: 0656/83 69 61, fax: 0656 /83 60 11), kter slou pro firmu TEXAS INSTRUMENTS jako konzultan a distribun centrum pro eskou a Slovenskou Republiku.
Ven redakce, sledoval jsem se zjmem v A-Radiu rubriku pro zjemce CB s tm, e to bude jet zajmav. Bylo jen otzkou asu, kdy zane souboj o antnn pravdu mezi jednotlivmi skupinami pznivc CB. el, musm piznat, e na toto tma je v na literatue a) velmi mlo pesnch a praktickch informac. To, co nen v na literatue, je ale dvno publikovno v literatue zahranin. Autory tchto publikac jsou vtinou lid, kte se lta zabvaj uvedenou tematikou a maj bohat praktick a teoretick znalosti. Mezi ty nejznmj pat ing. Orr, W6SAI, a velmi znm M. W. Maxwell, W2DU. Doporuuji Vm publikovat peklady lnk W2DU z asopis QST 1973, 1974, 1975 a jsem pesvden o tom, e by nkter zleitosti kolem antn a jejich problematiky byly pznivcm CB, ale i radioamatrm vyslam jasnj. (z dopisu Josefa, OK1HE)
Redakce PE-AR nyn pln svj slib, dan tenm v PE-AR . 12/1996 na s. 40: b)
Pro a jak mme SV (PSV) - (1)

Jindra Macoun, OK1VR
Podntem k vahm na toto vn a vdn tma byla dost redakce o komen- c) t k tto problematice i zpsobu, jak byla v rubrice CB report nedvno opakovan publikovna [1], [2], [3]. Sdlm stejn nzor jako ing. J. Pulchart, OK1PRT [4]: ... e Obr. 1. Stupnice provoznch reflektometyto pspvky obsahuj jen nco mlo ponkud osobit teorie a nekaj vlastn nic tr, ktermi se prbn kontroluje pizpo teorii a praxi men PSV, a ...e se autoi sna cosi vysvtlit a njak se jim to soben na vstupu radiostanic, maj spneda atd. e informan charakter. Nezle ani tak Autoi se sna, nepochybn v dobr ve a s dobrmi mysly cosi vysvtlit. Zdnlina pesnm SV (SWR) jako spe na miv svm pspvkm dodvaj vrohodnosti pouvnm rdoby odborn terminologie, nimln vchylce. (Oznaen SWR je odovem zpsobem, kter za skutenou odbornost ponkud pokulhv. Pravdpodob- vozeno z anglickho Standing Wave n nepokldaj za nutn si zopakovat vysokofrekvenn nsobilku, kter zahrnuje Ratio - pomr stojatch vln) i zkladn znalosti o antnch a jejich napjen [5], [6], [7]. Zjemci o amatrsk vysPiny tohoto nepizpsoben bvaj ln na psmech KV, VKV i v psmu CB si sv zazen vetn antn dnes vtinou rzn: kupuj a pak se zabvaj ji jen vlastnm provozem, bez hlubho zjmu o technickou l Nkdy jsou to nepravdiv daje o imnebo konstrukn strnku. Nicmn pizpsoben antny, resp. men SV povauj pedanci antny, kdy se udvan SV neza nezbytn. shoduje se skutenm, pop. se mu piNabz se zde jist paralela s amatry - idii. Vtina z nich nezn princip elektrobliuje jen na jednom kmitotu nebo nickho zapalovn, mnoz nev, jak se li dvoutakt od tytaktu, sv automobily si ji v mal sti pracovnho psma. sami neopravuj, alespo obas si vak pekontroluj tlak v pneumatikch a sna se jej l Dle to me bt nevhodn umstn udret na sprvn rovni. Vd, e m vliv na jizdn vlastnosti vozu. antny, pi kterm se ji uplatuje vliv blzZatmco zkuen idi pozn pi jzd odchylku v tlaku o desetinu atmosfry, tak zkuen opertor nepozn pi provozu ani vt zmnu v pizpsoben antny, nato kch objekt, vodi, stor nebo zem. rozdl mezi SV = 1 a SV = 2! M smysl honba za desetinkami SV? Co je reflekto- l Nepzniv se me projevit i dlouhodob psoben vnjch klimatickch podmetr a co um? Jak pracuj ostatn mie SV? - atd. atd. Otzkami tohoto druhu by mnek, kdy se v konektorech i ochranse ml zabvat tento lnek a jeho ppadn pokraovn. nch krytech antnnch svorek asem Nikoli vak v rozsahu a stylu lnk, kter zmiuje OK1HE. Ostatn tzv. antnn pravdu, pokud dobe chpu, co tm autor mn, nelze naerpat z omezench rozsah shromd voda. U nkterch typ antn zhor pizpsoben nmraza. asopiseckch lnk a tm spe CB reportu, ale jen prostudovnm odbornch knil Daleko nejastji to jsou vak hrub nch publikac, co nepochybn vnj zjemci o tuto problematku in. chyby a nedbalost pi monti konektor Nikdo dnes ji nepochybuje o tom, e stanic, napjeem a antnou. (Co a napjee, kdy bvaj pln zkratovny antna je nezbytnou st kad radioko- ovem nevyluuje pouit napjee s od- nebo naopak perueny vodie souosho munikan trasy. Jestlie bez spojen nen kabelu. Tyto zvady nejsou obvykle zjevlinou charakteristickou impedanc - ale velen, pak bez antny nen spojen! o tom tak a pozdji (nebo viz lnek n na prvn pohled, take je neodhal ani Antnu na libovoln kmitotov psmo kontroln prohldka ped instalac antny. v [8], [9]). charakterizuj etn elektrick a mechaasto se objev a po del dob, pop. Vrobci vech radikomunikanch zanick vlastnosti. Vtinu z nich lze struzen respektuj mezinrodn normu, kte- se nepravideln opakuj, nap. pi vkyn vyjdit selnmi daji - parametry. r pro tento obor stanovila impedanci 50 W. vech teplot, pi vtru uritho smru apod. Elektrick vlastnosti meme v podstat Je dna charakteristickou impedanc souProto je eln kontrolovat prbrozdlit na ziv (smrov diagram, zisk) osho kabelu, kdy se 50 W povauje za n pomry mezi radiostanic a antnou a napjec (impedance, pizpsoben - kompromis mezi poadavky na minimln s napjeem a vylouit tak vas dsledSV). tlum (ten je pi impedanci 77 W), maxi- ky jakkoli poruchy. Stedem na pozornosti budou vlast- mln penesen vkon (pi 30 W), maxi(Nae vahy zatm nezahrnuj vliv pnosti napjec, strun vyjden tzv. i- mln prrazn napt (pi 60 W) a mini- davnch pizpsobovacch obvod - transnitelem stojatch vln. K pesn definici match, kter mohou bt soust vf pemln ohev vnitnho vodie (pi 37 W). tohoto pojmu se vrtme pozdji. Tak imI kdy je vzjemn shoda impedan- nosov trasy mezi vyslaem a antnou. pedanci povaujme zatm zjednoduen c vech st penosovho etzce Pouvaj se zpravidla na psmech KV.) za jaksi vnitn odpor antny, kter proIhned za vysla se proto zaazuje zpravidla garantovna technickou dostednictvm napjee - souosho kabelu kumentac radiostanice, souosho na- vhodn indiktor, kter tento kol pln. zatuje koncov stupe vyslae radiopjee i antny, existuje v praxi men Svou ptomnost by neml ovlivovat postanice. Prakticky by jej ml zatovat tak, i vt nepizpsoben obvykle mezi mry na kontrolovan trase. Neml by do aby koncov stupe dodval do antny napjeem a antnou, kter se napje- n vnet dal tlum, tzn., e by z n nevechen vf vkon. em pen a na vstup vyslae, ml znateln odebrat vf energii a neml Vme, e podmnkou pro optimln pepestoe se vstupn impedance vys- by tak mnit ani pizpsoben. nos vf energie je vzjemn pizpsoben, lae (50 W) s charakteristickou impetzn. pln shoda impedanc mezi radio- danc napjee (50 W) shoduj. (Dokonen na s. 47)
Silent key OK2OQ

Druh svtov vlka skonila na Morav. Do posledn chvle se tam stlelo, jet i po kapitulaci Nmecka byli mrtv a rann. Vlenmi udlostmi byly narueny telegrafn a telefonn spoje a nebylo mono se dovolat nebo poslat telegram do Prahy ani do jinch mst v echch. Pomohli amati vyslai, kte narychlo sestavili vyslac a pijmac zazen a zprostedkovali pot dopravu telegram pro obyvatelstvo, podniky a pro ady. Jednalo se pedevm o Brno a tehdej okresy Boskovice, Zln a Ostravu. I poty si vybudovaly prozatmn nhradn krtkovlnn spojen. Jeho zkladem byla ruika v Praze na Letn, jej vyslaky zbyl et zamstnanci Ing. kop, Rotter, Knbl, Knpek peladili na radiotelegrafn provoz a 10. kvtna 1945 zahjili innost pod znakou OLP. Pijmac stanice byla na Bl Hoe, kde slouili dlo, Kritof, Sochrek a dal. Brnnsk stanice OLB byla v editelstv pot a telegraf na Kounicov ulici. Tam byla i vyslaka OK2Y, kter spolupracovala s amatrskou st (ml ji na starosti Ing. Krma). Nsledujcho dne se ozvaly esk Budjovice, OLC, a Bratislava, OLS, kde byl u kle Ferdinand urica. V Ostrav pracoval Antonn Mach, OK2MA, kter udroval spojen s praskou stanic Ing. Peka, OKX. Texty dvaceti telegram se zachovaly. Mach byl uitel a ke kli se dostal vdycky a pozd veer ve volnm ase. V psmu 80 m bylo v t dob mnoho ruen od sovtskch vojenskch stanic, spojen s pkonem 8 W bylo obtn a pro takov prmyslov centrum jako Ostrava nestailo. 17. kvtna 1945 pistlo na letiti v Ostrav vojensk letadlo. Pilot, poruk Milan esk (OK1CW, tehdy se jmenoval Bajer), spchal na policii, kter mla sdlo v dom vedle radnice. Pivezl jsem vyslaku, aby mla Ostrava spojen se svtem. Prosm vs, pomozte mi ji sloit a nkde nainstalovat. Jsem vojensk radiotelegrafista pihlsil se mlad policista Oldich Krl. est let jsem neml sluchtka na uch, ale zas do toho pijdu. Oldich Krl se narodil 22. z 1911. K rdiu se poprv dostal, kdy mu bylo sedmnct. Jeho bratr si stavl jednolampovku a Olda mu vyrobil ze skleniek na krm anodovou baterii. Pstroj fungoval a prvn stanice, kterou zachytili, byly Katowice. Kdy byla uvedena do provozu rozhlasov stanice Moravsk Ostrava, postavili si kad jeden krystalov pijma a poslouchali na reproduktor. Po odvodu do armdy podal dost, opatenou dvacetikorunovm kolkem, o zaazen k letectvu, ale 1. jna 1932 musel nastoupit k telegrafnmu praporu do Trnavy. (Kdyby byl podal o pidlen k telegrafnmu vojsku, tak by byl asi zaazen nkam jinam. Tehdy se to tak praktikovalo.) U radioroty v Trnav se seznmil s Karlem Brkem, OK1KB, a Jozefem Krmrikem, OK3DG. Pak do toho pilo telegrafn uilit v Turnov a od 9. ledna 1933 nstup na vojenskou radiostanici do Luence a zaazen do CRS, co znamenalo cvin radiostanice, ve skutenosti odposlouchvn korespondence vojenskch stanic sousednch stt, zamovn jejich polohy a pedvn zachycenho materilu k rozlutn. Chytala se tak korespondence policejnch rdiovch st a - co bylo pro dal ivot etnch vojenskch radiotelegrafist rozhodujc provoz stanic amatrskch. Zitky na radiostanici v Luenci mocn ovlivnily i Oldicha Krle. V roce 1935 se pihlsil do AV, dostal slo RP 861 ale, protoe jako dleslouc bydlel v kasrnch, nesml provozovat amatrsk vysln a nedal tedy o koncesi. eskoslovensk ady zaaly pracovat na vybudovn policejn rdiov st, hledaly personl mezi vojenskmi telegrafisty a volba padla i na Oldicha Krle, kter nastoupil 31. ledna 1938 do policejn koly v Uhorod. Dramatick udlosti let 1938 a 1939 zhatily tyto plny. Mobilizace, okupace Sudet, okupace ech a Moravy. Krl byl pidlen ke Stri obrany sttu a konal slubu na hranicch. Po odtren Slovenska se na Podkarpatsk Rusi ujala moci vlda Msgre Voloina, kter vak fungovala jen nkolik dn. Podkarpatskou Rus obsadilo maarsk vojsko, Oldich Krl byl zajat a internovn v Uhorod. Po nkolika tdnech vznn se pes Rakousko dostal do Protektortu a nael msto u esk policie v Ostrav. Vysla, kter pivezl poruk esk, umstili v Marinskch Horch, pijma nainstalovali ve III. pate ostravsk radnice. Ta prce zabrala asi ti dny. Jakmile to bylo hotovo, Krl se od pijmae nehnul. Poslouchal Prahu, OLP, a Brno, OLB na 4100 kHz, aby poznal jejich provoz a aby si osvil morseovku. V tom uslyel, e Praha hls Brnu: V 18 hodin poslouchejte Ostravu a pomozte nm navzat spojen. Nememe se Ostravy dovolat. Ostrava mla vyslat na 3750 kHz. Vysla na Marinskch Horch byl Lorenz 100 W s analogovm ladnm a jedin mic pstroj byla doutnavka. Pijma byl Forbes s pesnou stupnic a mezi pijmaem a vyslaem byly k dispozici dv telefonn linky, jedna automatick a jedna na mstn baterii. Oldich Krl navd vysla na stanoven kmitoet a poslechem pomh pi jeho naladn. 18.00 SE: OLR OLR OLR DE OLP OLP OLP ZHC? OLP OLP OLP DE OLR OLR OLR ZOK GA
OLR DE OLP = NAZDAR SOUDRUZI, BRATI, KAMADDI! JSME RDI, E MME S OSTRAVOU SPOJEN = QTC Praha dv prvn telegram. Je pro Aneku Kuerovou z Karvinn od jejho syna, zahraninho vojka. Nsleduj dal. Krl vyptral a zskal jet jin radiotelegrafisty, do Ostravy byl dodn druh vysla (volac znaka OLO) a rozjel se nepetrit provoz na ti smny. V srpnu 1945 se v kavrn Elektra zastnil schze, na kter byla obnovena povlen innost AV v Ostrav, 6. jna 1947 udlal zkouku a 3. listopadu tho roku zskal koncesi OK2OQ. Byl prvnm dritelem tto znaky, kter nebyla obsazena ani ped vlkou. Nsledovala bohat innost na amatrskch psmech, sbrn zn,zem a diplom, ast v zvodech a pi takovch podnicch jako estidenn motocyklov sout, ostravsk trojhelnk, leteck dny aj. Odborn znalosti, dlouholet praxe, estn charakter a smysl pro spravedlnost ho pivedly do ela Krajskho kontrolnho sboru. Njakou dobu byl velitelem spojov koly SNB ve Zbirohu, ale v r. 1955 peel na ostravsk televizn vysla, na kterm doslouil a pokraoval i jako penzista na 5 hodin denn, take mu zbval as nejen na vysln, ale i na konstrukce a opravy jako v ervnu 1974, kdy mu bouka zniila antnu. Oldichu Krlovi se podailo nco, po em marn touili a tou mnoz amati: Vzbudit zjem o radioamatrstv u svho syna Jiho, OK2RZ, kter doshl vynikajcch spch. Olda ml mnoho ptel. Opustil je 13. nora letonho roku. Odeel jeden z astnk djinnch udlost esk radiotelegrafie, jeden z tch, kdo byli u kle v osudovch chvlch naeho nroda. Jeho vdy se strojovou pesnost vyslan znaka OK2OQ umlkla (do doby, ne se j s poehnnm ad zmocn njak lovec dvoupsmenn znaky), ale jeho dlo ije a bude se dle rozvjet. Dr. Ing. Josef Dane, OK1YG
Ohlas na Rdio Nostalgie

V rubrike Rdio nostalgie, AR7/96 s. 43 had pn Frantiek Vojek zo Svtlej nad Szavou kontakt na pamtnkov prstrojov W.S.a-30-50-80. Ja vlastnm jedno z tchto vysielacch zariaden, a to typ W.S.a-30 s prsluenstvom a nejak nhradn diely... (z dopisu Juraje uranskho ze iliny) Prosme pana F. Vojka ze Svtl nad Szavou, aby se redakci PE-AR ozval, nebo ji nemme k dispozici jeho adresu, abychom ji pedali panu J. uranskmu.
l V Euerdorfu (Bavorsko) existuje muzeum vlajek rozhlasovch stanic. V souasn dob je jich vystaveno asi 1500, z toho 300 z oblasti Stedn a Jin Ameriky. Muzeum je oteveno denn, vstup voln. Nvtv u je mono dohodnout pedem na adrese: Andreas Schmid, Postfach 61, 97715 Euerdorf, SRN, tel. 00 34 9704 7794.
Druicov provoz
PR: OK2AQK@OK0PBB, E-mail: ok2aqk@amsat.org
Ing. Miroslav Kasal, CSc.
1. vod
Provoz pes radioamatrsk druice pat k onm fenomnm, kter s sebou pinesl technick pokrok posledn tetiny dvactho stolet. Hlavn smysl nejen profesionln, ale i radioamatrsk druicov sluby spov ve vyuit nepomrn irho spektra decimetrovch a centimetrovch vln (ve srovnn s vlnami dekametrovmi) pro rdiovou komunikaci na velk vzdlenosti a tak velk spolehlivost spojen. Radioamati patili vdy mezi nositele pokroku s velmi pknm vztahem k experimentovn a maj ve svch adch i vznamn odbornky. Nelze se proto divit, e se ji 12. 12. 1961, tyi roky po vyputn prvnho Sputniku, dostal na obnou drhu kolem Zem tak prvn OSCAR (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio). Koncem edestch let byla zaloena mezinrodn organizace AMSAT, kter si vzala za cl druicov program clevdom rozvjet. Byly zkonstruovny a spn vyputny prvn druice II. fze (se solrnmi lnky jako zdrojem primrn energie) - OSCAR 6 a OSCAR 7 (AO6, AO7). Prv tehdy se druicovmu provozu zaali vnovat radioamati ve velkm potu a zaalo bt jasn, e vzniklo nov pole na psobnosti, navazujc na nejlep tradice radioamatrskho hnut, zaloen na experimentovn, sebevzdlvn a intenzvn mezinrodn spoluprci. Ani my jsme tehdy nezaostvali. Jmenujme alespo OK1BMW a ex OK3AU (OM3AU), kte druicov provoz nejvce propagovali. Pes AO6 a AO7 pracovaly destky OK stanic na velmi dobr technick i provozn rovni. Druic pibvalo, po AO8 se objevily rusk RS1 a RS8. Nstup osobnch pota podstatn zkvalitnil sledovn druic. V roce 1981 byla vyputna UO9, kter naznaila jeden z dalch smr vvoje - byla to experimentln druice nesouc pomrn rozshlou aparaturu pro fyzikln men s digitlnm penosem. Amatrsk druicov program pispl k novm poznatkm a zaal bt respektovn i profesionln komunitou. Nap. nkter zkuenosti s AO6 a AO7 byly vyuity v zchranch systmech KOSPAS/ SARSAT. Krom laborato AMSAT se na vvoji druic podl i ada univerzitnch pracovi - tehdy pedevm v Marburgu (DL) a v Surrey (G). Dal zlom nastal po startu AO10 (1983) - prvn druice na vysok eliptick drze s dobou obletu 11 hod, umoujc pohodlnou duplexn komunikaci s tm polovinou svta najednou. Jet dokonalej AO13 se tymi komunikanmi mdy pak ji definitivn ukzal monosti drui-
inou polrnch drhch, kter jsou vhodn zejmna pro digitln komunikaci. Nkter z nich (RS a FO) maj tak linern transpondry pro provoz SSB a CW a jsou zvlt vhodn pro zatenky a mn vybaven stanice. Pi prci s druicemi LEO a HEO je teba umt predigovat polohu druice pro stanoven komunikanho okna a smrovn antn. K tomu mme dnes k dispozici adu program, zejmna pro PC. Vpoet polohy vychz z Keplerovch zkon a vchoz poloha, od kter je predikce odvozovna, je dna souborem keplerinskch prvk drhy (efemeridy): Satellite: Epoch time: Inclination: RA of node: Eccentricity: Arg of perigee: Mean anomaly: Mean motion: Decay rate: Epoch rev: FO-20 ; nzev druice 96205.09364400 ; as ve dnech 99.0247 deg ; sklon drhy k rovnku 223.1208 deg ; dlka vzestupnho uzlu 0.0541194 ; vstednost drhy 43.1803 deg ; argument perigea 321.0439 deg ; stedn anomlie 12.83234434 rev/day ; stedn pohyb 1.30E-07 rev/day^2 ; zrychlen st. pohybu 30249 ; slo obletu
Obr. 1. Druice AMSAT OSCAR 10, kter je stle jet aktivn cov komunikace pro radioamatry dnes i v budoucnosti. Prakticky vechny vznamn DX expedice pracuj tak pes druice a splnn podmnek diplomu DXCC je zcela reln. Bohuel, OK stanic je zatm na tchto druicch mlo, co neodpovd naim aktivitm v jinch oblastech. Na jedn stran je to pochopiteln, nebo vbava nutn k spnmu druicovmu provozu je sloitj, ne standardn vybaven naich ham - dv komunikan zazen schopn pracovat duplexn, smrovky naten v azimutu i elevaci a pota s vhodnmi programy jsou nezbytn. V tomto smru se vak nae podmnky rychle zlepuj. Prv v tomto obdob se pipravuje start dosud nejvt radioamatersk druice s pedstartovnm oznaenm P3D, na jejm vvoji jsme se podleli (FEI VUT Brno) stavbou dvou pijma pro psmo L (23 cm). Transpondr tto druice je een zcela novou technologi, s maticovm pepnnm pijma a vysla na vech amatrskch psmech VKV a do 24 GHz. O druici P3D jsme podrobn informovali v PE-AR 2 a 3/97.
Tyto parametry je teba do programu vloit a as od asu je aktualizovat, aby pesnost predikce byla dostaujc. Nejrychleji se mn nzk obn drhy, kdy je druice brdna zbytky atmosfry. Soubor keplerinskch prvk bv doplovn slem druice v katologu (NASA), slem souboru a kontrolnm soutem. Tyto daje vak nejsou z hlediska vpotu podstatn. Meme se tak setkat s rznmi formty dat - dvoudkov (NASA), jednodkov (UOSAT). Keplerinsk prvky lze zskat v PR BBS, v Internetu nebo v odbornch asopisech.
3. Provoz pes druice s linernm transpondrem

Pes tyto druice se pracuje zsadn SSB nebo CW. I kdy by provoz AM nebo FM byl principiln tak mon, nelze je pout pro nesrovnateln vt poadavky na ku psma a energii druice. Podle psem pro uplink (spoj Zem - druice) a downlink (spoj druice - Zem) rozliujeme provozn mdy : Md Uplink [MHz] Downlink [MHz] A (VA) 145 29 B (UV) 435 145 J (VU) 145 435 K (KV) 21 145 L (LU) 1269 435 S (US) 435 2400 Provoz je podobn provozu na KV. A na pln vjimky se pracuje QZF (na stejnm kmitotu). Na kmitoet volan stanice se pesn naladme pomoc vlastnho downlinku. Nemli bychom vak psmo transpondru zametat sem a tam. Vlivem Dopplerova posuvu nen obvykle kmitoet vyslae pesn shodn s vypotenm z kmitotovho plnu transpondru. Dopplerv posuv me bt i nkolik kHz a zvis na pouitm mdu, pop. konstrukci transpondru (obvykle se Dopplerv posuv z jednotlivch psem odt).
2. Sledovn druic
Profesionln komunikan druice jsou konstruovny nejastji jako geostacionrn (GEO) a znme je i z pjmu pmho druicovho rozhlasovho a televiznho vysln. Druice GEO zatm nejsou eenm pro amatrskou druicovou slubu, nebo k pokryt celho zemskho povrchu by byly teba alespo ti s vzjemnm propojenm. Jejich provoz je velmi nkladn a druice maj velkou hmotnost (palivo pro stabilizaci). Rozumnm kompromisem pro hlasovou, telegrafn a slicovou komunikaci je druice s vysokou eliptickou drhou (HEO) s kadodennm nkolikahodinovm komunikanm oknem pro stanice na severn polokouli, podobn AO10, AO13 i pipravovan P3D. Stle se vak konstruuj a vypoutj i druice na nzkch (LEO), vt-
Kalend zvod na kvten

3.-4.5. II. subregionln zvod 1) 144 MHz-76 GHz 6.5. Nordic Activity 144 MHz 13.5. Nordic Activity 432 MHz 13.5. VKV CW Party 144 MHz 17.5. Cont. VHF Call Area (I) 144 MHz 18.5. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 18.5. OE Activity 432 MHz-10 GHz 18.5. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 27.5. Nordic Activity 50 MHz 27.5. VKV CW Party 144 MHz 14.00-14.00 17.00-21.00 17.00-21.00 18.00-20.00 14.00-22.00 07.00-10.00 07.00-12.00 08.00-11.00 17.00-21.00 18.00-20.00
1 ) Podmnky viz AMA 1/1997 a PE-AR2/ 1997, denky na OK2JI.
Zvody na VKV pro r. 1997

a dal, vyhlaovan eskm radioklubem (Pokraovn)
Poln den mldee na VKV - kon se vdy prvn sobotu v msci ervenci, a to od 10.00 do 13.00 hodin UTC. Kategorie: 1) 144 MHz - single op.; 2) 144 MHz multi op.; 3) 432 MHz - single op.; 4) 432 MHz - multi op. Vkon vyslae - podle Povolovacch podmnek. Hodnoceny budou pouze stanice obsluhovan opertory, kterm v den konn zvodu jet nen 18 a vce let. Zvod se z libovolnho stanovit a s libovolnm napjenm zazen. Jinak plat Veobecn podmnky pro zvody na VKV. Na titulnm list denku ze zvodu mus bt zapsn seznam opertor, kte stanici v dob zvodu obsluhovali, a data jejich narozen. Neuveden tohoto seznamu bude dvodem pro diskvalifikaci stanice. Vyhodnocovatelem zvodu je radioklub OK1KKD a denky ze zvodu se zaslaj na adresu: Antonn K, OK1MG, Polsk . 2205, 272 01 KLADNO 2. Poln den na VKV - III. subregionln zvod - kon se vdy bhem celho prvnho vkendu v msci ervenci. Zvod zan v sobotu ve 14.00 hodin UTC a kon v nedli ve 14.00 UTC. Zvod se v kategorich 1. a 20. podle odstavce 3.
Veobecnch podmnek pro zvody na VKV. Vyhodnocovatelem zvodu je OKVHF Club a denky je teba zaslat na adresu: OK-VHF Club, Ranova 401, 273 51 UNHO. QRP zvod na VKV - kon se vdy v nedli v prvnm celm vkendu msce srpna, a to pouze na psmu 144 MHz. Zvod zan v 08.00 hodin UTC a kon ve 14.00 UTC. Podrobn podmnky zvodu byly naposledy otitny v Magaznu AMA . 3/1996 a v asopise Amatrsk Radio . 5/1995. Budou jet zveejnny v rubrice ZVODY v sti paket rdia bhem msce ervence. Zvod vyhodnocuje radioklub OK1KKD a denky je teba zaslat na adresu OK1MG: Antonn K, Polsk . 2205, 272 01 KLADNO 2. IARU Region I. - VHF Contest - kon se vdy bhem celho prvnho vkendu msce z. Zvod zan v sobotu ve 14.00 hodin UTC a kon v nedli ve 14.00 UTC. Zvod se kon pouze na psmu 144 MHz v kategorich 1. a 2. podle odstavce 3. Veobecnch podmnek pro zvody na VKV, kter plat i ve vech ostatnch bodech v plnm rozsahu. Nrodn poad v obou kategorich bude sestaveno ze stanic, kter soutily z zem esk republiky. Denky budou po pedhodnocen odeslny do zem hlavnho poadatele tohoto mezinrodnho zvodu. Vyhodnocovatelem zvodu je radioklub OK1KKD a denky je teba zaslat na adresu OK1MG: Antonn K, Polsk . 2205, 272 01 KLADNO 2. (Pokraovn) OK1MG
Kalend zvod na duben a kvten

14.4. 19.4. 19.-20.4. 20.4. 23.-25.4. 26.4. 26.-27.4. 26.-27.4. 1.5. 1.5. 3.5. 3.-4.5. 3.-4.5. 4.5. 10.5. 10.5. 10.-11.5. 10.-11.5. 12.5. 17.5. 17.5. 17.-18.5 18.5. 24.-25.5. Aktivita 160 OK CW zvod YU-DX contest EU Sprint Spring YL to YL DX contest Hanck pohr SP DX RTTY Contest Helvetia XXVI Journe Franaise 10 m AGCW QRP SSB liga OZ SSTV contest ARI Int. DX contest Provozn aktiv KV OM Activity OM Activity Aless. Volta RTTY DX CQ MIR Aktivita 160 World Telecommun. Day EU Sprint Baltic contest LF FONE WAB CQ WW WPX contest CW CW MIX SSB SSB MIX RTTY MIX MIX CW SSB SSTV MIX CW CW SSB RTTY MIX CW MIX CW MIX SSB CW 19.00-21.00 03.00-05.00 12.00-12.00 15.00-19.00 14.00-02.00 05.00-06.29 12.00-24.00 13.00-13.00 00.00-24.00 13.00-19.00 04.00-06.00 00.00-24.00 20.00-20.00 04.00-06.00 04.00-04.59 05.00-06.00 12.00-12.00 21.00-21.00 19.00-21.00 00.00-24.00 15.00-19.00 21.00-03.00 09.00-18.00 00.00-24.00
Blahopejeme!
lenov radioklubu OK1KIR navzali prvn spojen mezi R a Aljakou v psmu 1296 MHz EME se stanic NL7F dne 16. 2. 1997. V z loskho roku se podailo navzat nkolik rekordnch spojen (prvn QSO OK-SP) v psmech milimetrovch vln Pavlu rovi, OK1AIY: 14. 9. 1996 v psmu 5,6 GHz spojen OK1AIY/p - SP6MLK/p; v psmu 24 GHz spojen OK1AIY/p SP6GWB/6; v psmu 47 GHz spojen OK1AIY/p SP/OK1UFL/p. OK1VAM
Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech erven ady AR a v loskm ronku PE-AR: SSB liga, Provozn aktiv AR 4/94, OM Activity PE-AR 1/97, YL to YL AR 3/ 95, YU-DX AR 4/95, OK CW AR 3/94, CQ WPX PE-AR 2/97, EU Sprint, Hanck pohr (viz oprava v PE-AR 4/96 - v sobotu!) PE-AR 3/96, Helvetia viz minul slo PEAR. YL to YL AR 3/95, YU-DX AR 4/95, AGCW QRP (pozor, zmna adresy: Antonius Recker, DL1YEX, Gustav-MahlerWeg 3, D-48147 Mnster, Germany) a ARI Int. PE-AR 4/96, Journe Fran. AR 4/94, OZ SSTV AR 4/95, WTD AR 5/95. Zvody WAB Od roku 1997 plat nov podmnky pro zvody WAB. Je jich 6 na VKV psmech, co pro OK stanice nen pli zajmav, ale tyi jsou i na KV psmech (prvn byl v lednu). Pinme velmi zhutn jejich obsah: Termny: 160, 80 a 40 m FONE 18. 5. 1997 09.00-18.00 UTC 160, 80 a 40 m CW 26. 10. 1997 09.00-18.00 UTC 20, 15 a 10 m FONE 6.-7. 12. 1997 12.00-12.00 UTC elem zvod je navzat maximum spojen s rznmi tverci WAB a zemmi DXCC. Kategorie: jeden op. (nikdo dal se nesm na prci ani zpisem denku podlet), vce opertor (jejich jmna a znaky mus bt na sumrnm listu uvedeny) a posluchai (me bt pouit jeden pijma v kadm okamiku). Vymuje se kd sloen z RST, po. sla spojen od 001, tverec WAB, county a slo knihy WAB. Stanice, lec mimo britsk ostrovy dvaj RST, po. slo spojen a zemi DXCC. Vechna spojen v jednom zvod se sluj prbn (nikoliv na kadm psmu zvl). Bodovn: 5 bod za kad spojen. Spojen s mobiln stanic na brit. ost-
Detail ozaovae paraboly OK1KIR s vlnovodovm pepnaem a pedzesilovaem pi zkoukch OK1DAK
3.1 Vybaven pozemn stanice

Pro provoz pes druici musme mt pro dan md, na kterm druice pracuje, odpovdajc pijma (downlink), vysla (uplink) a antny. Kad druice m pro dan md doporuen vyzen vkon pozemn stanice - EIRP (Effective Isotropic Radiated Power). Je to souin
vkonu vyslae pivedenho na vstup antny a zisku antny. Doporuenou hodnotu EIRP bychom nikdy nemli pekraovat. Pijma pro downlink mus mt vbornou citlivost (mal umov slo), kter se dosahuje nejlpe kvalitnm pedzesilovaem pmo u antny. Dleit je rovn dobr odolnost pijmae vi silnm signlm, nebo sousedn vyslac antna
(by na jinm psmu) vyzauje souasn mnoho watt vf vkonu. Dobr downlink se vyznauje pedevm tm, e naprosto neruen monitorujeme vlastn signly pes druici. U nkterch md, nap. J (kdy me ruit 3. harmonick), se nevyhneme specilnm filtrm na vstupu pijmae (pedzesilovae). Nezbytnou je pesn stupnice pijmae. (Pokraovn)
rovech je mon opakovat, pokud pracuje z novho tverce. Nsobie: a) Kad majitel knihy WAB jednou na psmu, b) kad tverec WAB jednou na psmu, c) kad county jednou na psmu, d) kad zem DXCC jednou na psmu. Posluchai maj podmnky stejn, mus zaznamenat pedvan daje od jedn stanice a jej protistanici. Pokud zachyt pedvan daje od obou stanic, maj dva platn poslechy. K zvodu byly vydny speciln sumrn listy, kter mus bt vyplnny ve vech rubrikch (obdrte za SASE + znmku 1 K u OK2QX). Denk mus mt tyto rubriky: znaku, reporty, sla spojen, tverce WAB, county nebo zem DXCC, slo knihy WAB. Denky mus bt odeslny do 21 dn po zvod, pokud dte zasln vsledk, tedy spolen s 1 IRC a SASE. Diplom obdr kad stanice, kter nave alespo 25 kontrolovatelnch spojen. Adresa manaera: Graham Ridgeway, G8UYD, 6 Rosewood Avenue, Blackburn, Lancashire, BB1 9SZ England. Baltic Contest 97 (98 atd.) pod litevsk federace radiosportu (LRSF) k podpoe aktivity radioamatr baltskch republik. elem je navzat maximum spojen s radioamatry Estonska, Litvy a Lotyska. Zvod se pod vdy pedposledn vkend v kvtnu, zatek v sobotu ve 21.00 UTC, konec v nedli v 03.00 UTC, zvod se provozem CW a SSB v kategorich: A - jeden opertor CW i SSB, B - jeden opertor CW, C - jeden opertor SSB, D - stanice s vce opertory, E - posluchai. Zvod se v psmu 80 m, a to provozem CW na kmitotech 3510-3600 kHz, provozem SSB 36003650 a 3700-3750 kHz. Vzva do zvodu
je telegraficky TEST BC, na SSB CQ Baltic Contest. Vymuje se kd sloen z RS(T) a poadovho sla spojen ponaje 001, kad spojen se hodnot jednm bodem a nsobie nejsou. Vtzn stanice v kad zemi kad kategorie obdr diplom, celkov vtzov jednotlivch kategori trofej. Denky mus bt odeslny do konce ervna na adresu: BALTIC Contest, P. O. Box 210, 3000 Kaunas, Lithuania - Litva, i ve form ASCII na adresu Email: Gediminas.Daubaris@rf.ktu.lt OK2QX
KV sout, sponzorovan redakc asopisu PE-AR

Zveme vs k asti v letonm ronku tto tradin soute. Pro kadho stnka je pipraven krsn barevn diplom s obrzky od Josefa Mnesa. Termn konn: 26. dubna 1997, 05.00 a 06.29 UTC.
Hanck pohr -
Pedpov podmnek en KV na duben

Poloha, magnetick polarita i vvoj skupin skvrn na Slunci jsou nadle typick pro obdob minima jedenctiletho cyklu - se vzjemn opanou polaritou defiluj bu v bezprostedn blzkosti, anebo naopak znan vzdlenosti od slunenho rovnku. Prmrn slo skvrn v lednu bylo spoteno na R=6,5 a posledn znm vyhlazen hodnota za losk ervenec je R12=8,6. Vtina pedpovdnch metod produkuje pro pt msce obvykle indexy zvolna rostouc a tak se zd bt pimenm vchozm slem skvrn pro konstrukci dubnovch pedpovdnch kivek R12=15. Slunen radiace m nadle mrn stoupat a jej inek na dubnovou ionosfru stat s dsledky del doby osvitu ionosfry severn polokoule Zem. Bude pokraovat prodluovn interval oteven tras, vedoucch zhruba podl rovnobek. Tento jev bude markantn zatm spe jen v psmech 14 a 18 MHz (kter budou ji napesrok bohat pekonna patnctkou - a za dal rok konen i destkou). Destka sice jet letos nebude pli ve form ani pro en do jinch smr, ale vedle patnctky tu nebudou vjimkou dobe vyuiteln intervaly oteven v psmu 24 MHz - zejmna bhem geomagnetickch poruch. Pokud pece jen obivne destka, bude na tom mt stenou zsluhu sporadick vrstva E, tedy jev vcemn vrtkav. K tomu, abychom se mohli rychle zorientovat v tom, co se dje, nm stle lpe pomh synchronn s majk IBP (kter udlala vtenou reklamu lednov expedice VK0IR). Sice jen na kmitotu 14 100 kHz vysl JA2IGY a v psmech WARC zatm neslyme KH6WO a W6WX, ale zato byl (krom psma 18 MHz) ji v lednu sputn 4S7B (time slot +130") a tsn ped uvedenm do provozu byly VK6RBP (+050") a ZL6B (+040") - s nimi stoupne poet majk v provozu na patnct. V pravidelnm pehledu je na ad leton leden. Prvn ti dny bylo Slunce beze skvrn a mal byla i aktivita magnetickho pole Zem. rove slunen radiace pak velmi zvolna stoupala. Pomrn intenzvn a rozhodn nepehldnuteln porucha magnetickho pole Zem 10.-11. ledna byla provzena kladnmi fzemi a otevrnmi vech psem vetn destky. Na del vzdlenosti, a zejmna podl rovnobek, se psma otevrala znan nhodn, tm nhodnji, m byla peklenut vzdlenost vt. Signly na vych psmech byly, navzdory porue pekvapiv dobr. Z poruchy ale urit nemla radost spolenost AT&T. Proudy a generovan rdiov um v oblaku energetickch stic, vyvrenm ze Slunce o tyi dny dve, vrazn zmnily parametry slunenho vtru, kter spolu s magnetickmi poli slunenho pvodu stlail a rozkmital zemskou magnetosfru natolik, e se magnetopauza ocitla pod geostacionrn drhou. V maximu poruchy 11. ledna prchod touto excitovanou oblast nepeila druice Telstar 401. Cel porucha trvala jen do 12. ledna a po n bylo magnetick pole Zem pevn klidn. Nkolikrt se velmi dobe otevela doln psma KV (napklad 14. ledna a 16.-18. ledna). K oteven hornch psem pispvala tu a tam sporadick vrstva E (napklad 20. ledna, kdy jej ptomnost signalizoval signl majku OH2B). Posledn porucha zaala 26.ledna veer vraznou kladnou fz vvoje s otevenm trasy mezi Evropou a Severn Amerikou. Na destce bylo vchodn pobe, na dvanctce stanice z centrlnch st USA a na patnctce i ze zpadnho pobe.
Magnetick pole Zem pak zstalo do konce msce neklidn a naruen a ve vvoji poruchy pokraovala fze zporn, take podmnky en krtkch vln zstaly pomrn patn. Prmrn slunen tok v lednu byl 74,0, coby prmr dennch hodnot 72, 72, 73, 74, 74, 73, 73, 74, 74, 75, 74, 75, 75, 75, 76, 75, 74, 75, 75, 77, 74, 73, 74, 74, 73, 74, 74, 73, 75, 74 a 72. V zvislosti na zmnch na Slunci byla aktivita magnetickho pole Zem opt men, ne v listopadu i prosinci, take prmr index Ak z Wingstu inil pouhch 9,2. Pochz z ady 4, 6, 4, 4, 4, 3, 12, 9, 8, 26, 14, 12, 7, 4, 4, 3, 2, 5, 5, 9, 9, 8, 4, 6, 8, 22, 19, 26, 10, 20 a 9, OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy ? Q-kdy a zkratky

(Pokraovn) SA SA SAE SASE - km, eknte - Jin Amerika - oblka se zpten adresou -oblka se zpten adresou a znmkou SEC - sekunda SAT - sobota SAT - satelit, druice SE - stedoevropsk as (esk) SECOND - druh SED - ekl SEND - poslat, zaslat SENT - posln, zasln SEPT - z SEZ - k SGD - dnes (rusk) SH - superhet SHACK - vyslac kout, hamovna SHF - psma super vysokch kmitot (3000 a 30 000 MHz) SHORT - krtk SIG - podpis SIGS - signly, znaky SK - konec spojen SKED - dohodnut spojen SKIP - psmo poslechu odrazem SLD - dkladn, solidn SN - brzo SNOW - snh SOLID - solidn, dkladn SOME - njak, trochu SOS - tsov voln SOUTH - jih, jin SPB - dkuji (rusk) SPELL - hlskovat SPK - mluviti SRI - bohuel, lituji SSB - telefonie s jednm postrannm psmem SSTV - amatrsk pomal televize STAMP - potovn znmka STDI - stabiln, stl STN - stanice STRONG - siln SUM - nco, nkolik SUN - nedle SUNNY - sluneno SURE - urit, jist SW - krtk vlny SWL - krtkovlnn poslucha SWR - initel stojatho vlnn (PSV) TAKE - brt, pijmout TBS - elektronky TCVR - transceiver TDA - dnes TELL - ci, sdlit TEMP - teplota TEN - desetimetrov psmo TEST - zkouka, sout TFC - provoz TG - telegrafie, telegrafn TGM - telegram THEN - potom, pak THERE - tam THRU - skrz THU - vrtek THUNDER - hrom, hmn TIL - a, a po TIME - as TK - vzt, brt TKS - dkuji TKU - dkuji vm TMR, TMW - ztra TNG - vc, pedmt TNK - myslm TNX - dkuji TO - pro, a do TONE - tn, zvuk TONITE - dnes veer TOO - pli, velmi; tak TOP - vrchn, horn TOP BAND - psmo 160 m TOW - soudruh (rusk) TP - telefonie TR - tam TRB, TRUB - porucha TRI, TRY - zkuste, zkoum TRX - transceiver TU - dkuji vm TUBE - elektronka TUE - ter TV - televize TVI - ruen televize TX - vysla TXT - text U - vy, vs UFB - vborn UHF - VKV, velmi vysok kmitoet UKW - ultrakrtkovlnn (rusk) UNKN - neznm UNLIS - nekoncesovan UNSTDI - nestl, kolsav UP - nahoru; na vy kmitoet UR - v URS - vae USB - horn postrann psmo USW - velmi krtk vlna UTC - jednotn svtov as V - volt VAR - promnn VFB - vborn, skvl VFO - promnn osciltor VHF - velmi vysok kmitoet (30 a 300 MHz) VIA - pes, prostednictvm VISIT - nvtva VMTR - voltmetr VOICE - hlas, e VT - elektronka VXO - promnn krystalov osci ltor VY - velmi, mnoho (Pokraovn) 73, Josef, OK2-4857 CQ-DL 1/1997, Baunatal: Rozhodovn (vodnk k novmu zkonu o amatrskm vysln a k volbm do pedstavenstva DARC). DARC na Internetu. Zasedn IARU-Region I. v Tel Avivu. Spi dl, amatre! (O vetelcch v amatrskch psmech.) Sprvn instalovat techniku pro mobiln provoz. Levn vroba desek s plonmi spoji. Amatrsk televize v psmech GHz. Nov knihy (reedice radiotechnick literatury ze tyictch let). Tpsmov transceiver QRP 14 (10 m, 20 m, 40 m). Naped nasimulovat, potom stavt - vpoty magnetickch antn (mli by st nai kouzelnci, kte si pedstavuj, e magnetick antna je jakkoliv antna, pichycen nkde magnetem). Kobold (3), mal koncov stupe pro 70 cm. Pehled amatrskch zpravodajskch vysln (Rundspruchplan). Amatrsk vysln v republikch Stedn Asie. Na Midway je cesta dlouh. 62 hodin - IOTA contest na Orknejch. Spletry bt nemus. Tropo-DX na psmu 144 MHz se dvma watty. Radioamati z Wolfsburgu s elektromobilem na expedici na 144 MHz a na 10 GHz. CQ HAM RADIO 1/1997, Tokio: Navigtor - 40 stran encyklopedickho vkladu odbornch pojm, kter se v loskm roce ocitly na strnkch asopisu. Linern zesilova na 50 MHz s jednou elektronkou 3CX800A. Pevodnk morseovky na optick signly. Filtr pro dekodr CW. Pstroj, kter umouje slyet vlastn hlas a domlouvat se i se sluchtky na hlav. Videosignl z pijmae FRG 965. QRP Plus, verze 2. Alkalick akumultory Pure energy (kanadsk obchodn oznaen). GUPPY-ADC (analogov-digitln konvertor, adaptr k men pomoc potae). Elektromagnetick interference. Software Windows 95 pro SSTV. FUNK 1/1997, Baden-Baden: Komunikan pijma AR-5000. Xplorer Optoelectronics 30 MHz a 2 GHz. Transceiver FT-4700-H pro 70 cm. Nf filtr Timewave DSP-599ZX. Startovac struktura ve Windows 95. Jednoduch impulsn genertor. Yagi pro 10 m. QRP - vsledky s malm vkonem (7. pokraovn). Collins PropMan - problmy en. Velk magnetick antny v praxi. Kvalitativn kriterium u paket rdia: zabezpeen dat. Systm mobilnch stor pro profesionly. Enigma, bezpen ifrovac stroj - praskl mtus. Zkon o telekomunikacch a zkon o telekomunikanch zazench. FUNKAMATEUR 1/1997, Berlin: FT-8000R, transceiver pro mobiln provoz na 2 m a 70 cm. Penosn vysla/pijma pro 2 m a 70 cm ICOM IC-W32E. Target HF3, levn pijma od 30 kHz do 30 MHz. Dekodr Morse s MRP37. Nostalgie: Vvoj elektronek. Mit, zkouet, pizpsobovat: pdavn pstroje pro ,sbke. Ukldn dat na CD. Mal veumlec: tiskrna LED FS-400 firmy Kyocera. Automatick vhybka faxu s pipojenm na PC. Simulace a zkouen digitlnch zapojen (2. pokraovn). Mi audio-dBm se sprvnm menm efektivnho napt. Funkce a pouit diody PIN. Univerzln zkuebn pstroj pro krtkovlnn rozsahy (2. pokraovn). Velmi inn Yagi pro 2 m. Krtkovlnn preselektor BCC. Program Windows XPWIN: dlnopis s komfortem. OK1YG
Upozornn
V asopise PE-AR . 11/96 na s. 46 jsme zveejnili pod titulkem Dostupn KV pijmae informaci o firm Hlavat & Vaek z Pardubic, kter nabz levn radioamatrsk pijmae. Nkolik naich ten na adresu tto firmy napsalo a zjistili, e na uveden adrese dn takov firma neexistuje. Vem naim tenm se omlouvme. (Dkujeme za upozornn A. Pazderovi ze Suchdola nad Odrou a dalm tenm.)
Pro a jak mme SV (PSV) - (1)

(Dokonen ze s. 32) Tyto poadavky velmi dobe spluje reflektometr, ve sv nejjednodu podob indiktor vf energie odraen nepizpsobenou (ale i zkratovanou nebo nepipojenou) antnou. idly reflektometru jsou smrov vazebn obvody, zpravidla ve form smyek. Jsou to vlastn sondy do vf napjee, odkud dodvaj napt mrn vyslanmu a odraenmu vkonu. Pomr tchto napt pak vyjaduje mru pizpsoben i nepizpsoben zte - antny. Tolik tedy zatm k podstat reflektometru. Ve sv nejjednodu provozn prav bv asto vestavn pmo do radiostanice a ve spojen s ochrannm zazenm vypn vysla nebo zmenuje jeho vkon pi pekroen urit rovn odraen energie, tzn. pi jistm, spe vtm SV, zpsobenm nhlou poruchou antny (obr. 1 a, b). Stupnice takovho reflektometru sice neumouje zcela pesn zjitn SV, provoznm elm vak pln vyhovuje. Prakticky jde o minimln vchylku a ne o pesn SV. Pohybuje-li se ruka midla v prvn tetin stupnice, je to dostatenou informac o vyhovujcm pizpsoben. Do stejn kategorie jako reflektometry vestavn adme i mal, pomrn levn samostatn reflektometry, kter se instaluj a trvale provozuj ihned za antnnm konektorem radiostanice (obr. 1 c). Ty ovem neovldaj dn ochrann zazen. V obou ppadech zpravidla pln reflektometr i funkci wattmetru - mie vf vkonu, dodvanho za danch podmnek do zte, tzn. do systmu napje-antna. Reim wattmetru (W) a reflektometru (SV) se vol pepnaem. Stupnice reflektometru nen a principiln ani neme bt cejchovna v W. V ohmech se ovem uvd jeho impedance, kter se mus shodovat s vstupn impedanc vyslae, jeho vf vstupn zaten reflektometr kontroluje. Z pomr na veden lze vypotat veker ztrty,vznikajc pi penosu vf energie. tlum napjee a nepizpsoben k nim pispvaj pedevm. Nsledujc tabulka uvd pouze ztrtu vkonu nepizpsobenm: SV 1 1,1 1,2 1,5 2 2,5 3 Odraen vkon Odraen vkon [%] [dB] 0 0 0,25 -0,01 1 -0,04 4 -0,18 11 -0,5 18 -0,9 25 -1,3 Podrobn vpoet tchto ztrt je sloitj a vymyk se z rmce naich vah. Praktick ppady se vak snadno e graficky (viz CB report v AR-A . 8/93 a 9/ 93 - [10]). Z uvedenho je ji ale nyn zejm, e mal nepizpsoben do SV = 2 zmenuj innost penosu mezi vyslaem a antnou zpravidla mn, ne tlum napjee, zvlt pak na psmech VKV a UKV.
129e .1,+<
Grigoleit, Uwe: Internet - kompletn prvodce. Praha 1997. 390 K, 420 s. Peklad velice spn publikace je uren vem, kte se s Internetem ji seznmili a kterm jen strun a povechn informace ze zatenickch pruek nesta. ten tto publikace se dozv, jak se m k sti pipojit, jak zvolit optimlnho providera internetovskch slueb, seznm se s mn uvanmi slubami Internetu. Soust knihy je tak tematicky azen seznam zajmavch adres, vkladov slovnk a spousta jinch ploh. Horn, Stanislav: Od DTP k pre-pressu. Praha 1997. 295 K, 312 s. Zdn klame - podle nzvu tto knihy lze soudit, e je urena vhradn typografickm odbornkm. Opak je pravdou - vdy kad z ns alespo obas zpracovv jakkoliv dokument. A u jde o obyejn dopis, firemn cenk, prezentaci novho produktu nebo webovskou strnku vlastn firmy... To ve od ns oekv dodrovn alespo zkladnch pravidel. Autor knihy vyuuje publikovn od stolu na vysok kole a doke tento obor piblit poutavou formou i skutenm laikm. Adamec, Frantiek: MS Project - zen projekt. Praha 1997. 290 K, 248 s. Pomrn znm situace: dleit projekt se spn rozjel, vichni se s nadenm vrhli do prce, a najednou se objevil neekan problm... To se vak nestane uivateli produtku Microsoft Project for Winfows 95, verze 4.1, co je program, kter se stv vznamnm nstrojem a standardem spoluprce na spolench projektech. Kniha Frantika Adamce je prvn eskou publikac, kter uivatele seznm s programem samotnm, ale poskytne mu mnohem vce informac, ne pouh pruka. Ke knize lze koupit tak diskety se soubory poskytujcmi eskou podporu plnovn a zen projekt a ovldn programu. Uveden knihy mete dostat na adresch: GRADA Publishing U Prhonu 22, 170 00 Praha 7, tel.: (02) 20 386 401, fax (02) 20 386 400 E-mail: grada@login.cz Prodejny: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 231 0051 Divadeln 6, 657 46 Brno tel.: (05) 4221 3787 Nm. Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz tel.: (069) 224 509 Laurinsk 14, 811 08 Bratislava tel.: (07) 332 164 Moyzesova 34, 040 01 Koice tel.: (095) 622 07 35
Literatura
[1] Eisner, J.: Nmt k diskusi: Men SV a pizpsoben antny. PE-AR . 4/96. [2] Eisner, J.: Jet jednou k men SV. PE-AR . 8/96, 9/96. [3] Kek, P.: Teorie a praxe men SV. PE-AR . 10/96. [4] Pulchart, J.: Dopis k lnkm o men SV. PE-AR . 12/96. [5] Sedlek, J. a kol.: Amatrsk radiotechnika II. Nae vojsko, Praha 1954. [6] Ikrnyi, I.: Amatrsk krtkovlnn antny. II. vydn, ALFA, Bratislava 1972. [7] Dane, J.: Amatrsk radiotechnika a elektronika, Nae vojsko, Praha 1984. [8] Macoun, J., OK1VR: Impedance 50 a 75 W. AR-A . 5/92. [9] Macoun, J., OK1VR: Vyuit souosch kabel s impedanc 75 W (nejen) na psmu CB. AR-A . 8/93, 1/94. [10] Macoun, J., OK1VR: Men reflektometrem. AR-A . 8/93, 9/93.
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Prosm o zapoianie tech. dokumentcie FTP ZANUSSI 26 ZT 534, dohodou, . t. (0842) 38919. ALCOMA spol. s r. o., jeden z nejvtch eskch vrobc radiorelovch systm, hled pro vvoj a vrobu odbornky pro tyto profese: Servisn mechanik v oboru elektro - vyuen nebo SP elektro, praxe nejlpe v oboru penosov techniky; specialist v oborech telekomunikan technika, radiotechnika, elektronika se zamenm na mikrovlny, elektroniku, hardware. Pleitost pro leton absolventy V, SP a SOU i odbornky s dlouhodobou prax. Nst. plat od 8000 do 15000 K dle vzdln, praxe a znalost. Informace na tel.: (02) 66 10 71 69 a (02) 68 83 923, p. Kroupov. Nabzm katalog na disket 3,5, info o 50 000 polovodi. IO - anal., TTL; T, Ty, D, rezistory, bar. kdy, zobrazen, piny, funkce, nhrady atd. Cena 350 K + potovn. Tel.: (0417) 62 794. Hledm odbornky s praktickmi znalostmi v oblasti elektronickho men ionizace vzduchu a fotonsobi s monost podlet se na velmi zajmavm vzkumu. Ji Hlinka, Vkovick 168, 700 30 Ostrava - Vkovice, tel.: (069) 37 97 21.
Take slovy: I pi SV = 2 in ztrta vf vkonu pouze -0,5 dB, co nelze zaregistrovat ani pi pjmu nejslabch signl, uvdomme-li si, e jeden stupe S odpovd zmn o 5 a 6 dB. Pi vysln se tedy zmen vkon o 11 % proti stavu pi optimlnm pizpsoben, kdy je SV = 1. Prv uveden sla plat pro beztlumov, resp. krtk napje. Jeho vlastn tlum ztrty nepizpsobenm, tzn. stojatmi vlnami dle zvtuje. Napklad pi SV = 2 na vstupu souosho kabelu s vlastnm tlumem 2 dB jsou celkov ztrty 2,9 dB. Zvt-li se tlum kabelu o 1 dB, tzn. na 3 dB, zvt se celkov ztrty o 2 dB, ili na 5 dB.

Prakticka Elektronika 1997-04

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1997-04

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK II/1997. SLO 4 V TOMTO SEIT

Mal katalog .............................................. 25

Praktick elektronika A Radio

M. F.: K prvnm kontaktm dochzelo ji krtce po vzniku naich firem.

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Pamov obvody Super-SRAM

Praktick elektronika A Radio - 4/97

SEZNAMUJEME VS Run mi otek s digitln indikac RS 163-5348

Zkladn technick daje

Praktick elektronika A Radio - 4/97

SMT, ES&S, Hybrid 97

Dlouhodob stabiln elektrolytick kondenztory

Praktick elektronika A Radio - 4/97

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Jednoduch zapojen pro voln as

Genertor zvuku sirn

erven flie pro displej LED - a zdarma

Obr. 2. Deska s plonmi spoji genertoru zvuku sirn

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 1. Schma zapojen zdroje pro ohradnk

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Obr. 3. Rozmstn soustek

Praktick elektronika A Radio - 4/97

KONSTRUKN KATALOGY ELEKTRONICKCH SOUSTEK NA CD-ROM

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Technick daje integrovanho obvodu TDA7088T

Technick daje pijmae VKV

Obr. 1. Zapojen pijmae s automatickm ladnm

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 6. Deska s plonmi spoji nf zesilovae v mtku 2:1 a rozmstn soustek

Obr. 5. Nzkofrekvenn zesilova pro pijma s automatickm ladnm

R3 R4 R5 C1 C2, C5 C3, C8, C9 C4 C6, C7 C10 IO1 LED

Funkce HOLD uobvodu ICL7107

Obr. 1. Doplnn funkce HOLD u ICL7107

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Selektivn volba pro CB

Zkladn technick parametry

Obr. 2. Pipojen modulu do radiostanice

Obr. 3. Umstn vvod na desce s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Tab. 1. Programovn tn DTMF

R6 680 kW R8 rezistorov s 4x 10 kW C1, C2, C4, C6 100 nF C3 33 pF C5 10 nF X krystal 3,579545 MHz

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 2. Deska s plonmi spoji univerzlnho nf zesilovae

Obr. 3. Rozmstn soustek SMD univerzlnho nf zesilovae

Obr. 1. Zapojen univerzlnho nf zesilovae

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 4. Stereofonn zapojen nf zesilovae

Obr. 8. Deska s plonmi spoji mikrofonnho pedzesilovae

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Mikroadi PIC hraje na druhou

Hrajc hrac kostka

Elektronick hrajc hrac kostka

Funkce atechnick parametry

Praktick elektronika A Radio - 4/97

Obr. 1. Schma zapojen hrajc hrac kostky

Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek. Deska m rozmry 65 x 51 mm.

Praktick elektronika A Radio - 4/97

8GF PQDI BI9 W