Prakticka Elektronika 1997-10

N ROZHOVOR
RONK II/1997. SLO 10 V TOMTO SEIT

N rozhovor ............................................... 1 Co novho v elektronice 1997 (pokraovn) .............................................. 3 AR seznamuje: Automobilov pijma s pehrvaem CD Philips RC 948 RDS ...... 4 Nov knihy ................................................... 5 AR mldei: Zklady elektrotechniky (Pokraovn) ........ 6 Jednoduch zapojen pro voln as ............. 8 Informace, Informace ................................... 9 Trojkanlov asov spna AT2000 ......... 10 Kdov zvonek se zmkem a svtlem ........ 15 Audio - video selektor AVS1 ....................... 18 Tukov akumultory 1000 mAh od firmy Panasonic ................... 21 KA 22235 - 5psmov grafick ekvalizr .... 22 Opravy ke starm lnkm ........................ 23 Vf moduly 433 MHz .................................... 24 Inzerce ............................................... I-XL, 48 Stavme reproduktorov soustavy I ............. 25 Digitln mi zrychlen ............................. 26 IO ady U240x pro nabjen lnk NiCd a NiMH .................................. 27 Univerzln dvoukanlov nabjeka bateri NiCd, NiMh a Pb (Dokonen) ......... 30 CB report ................................................... 32 PC hobby ................................................... 33 Skener Yupiteru MVT7100/Stabo XR100 ............................. 42 Z radioamatrskho svta ......................... 43
Sing. Pavlem Krejm, spolumajitelem firmy ANTECH spol. s r.o., kter se zabv dovozem vrobk firmy ALCAD a micch pijma SADELTA
Mete nm, prosm, ci, jak vae firma vznikla a jak se dostala ke sv nynj innosti?
Firma ANTECH vznikla vroce 1991 jako montn firma pro individuln pjem TV signlu. Vtme roce zaala tak vyrbt komponenty pro pjem a rozvod TV/FM. Vroce 1992 jsme zaali svelkoobchodnm prodejem satelitn a antnn techniky. Ve stejnm roce jsme navzali kontakt sfirmou MASCOM, pro kterou psobme jako velkoobchodn zastoupen vprodeji satelitn techniky a televiznch pijma znaky NOKIA a MASCOM. V roce 1994 jsme byli kontaktovni zstupcem panlsk firmy ALCAD smyslem otevt zastoupen pro esk a slovensk trh. Po prostudovn zaslanch katalog a vzork kanlovch zesilova nm bylo jasn, e tyto vrobky na naem trhu chyb. Ve stejnm roce ns kontaktovala dal panlsk firma SADELTA, zabvajc se produkc mi rovn a micch pijma.
A jak je hav souasnost firmy?
byla zaloena vroce 1988. Samotn firma je rozdlena na dv divize a to vysokofrekvenn elektroniku a domovn elektroniku. Vdivizi vysokofrekvenn elektroniky se vyrb irok sortiment vrobk jak pro individuln pjem, tak pro STA a TKR. Npln divize domovn elektroniky jsou vrobky pro penos audio a video signl po rozvodu 220 V. Tyto vrobky jsou distribuovny pod znakou ALCIA. Pevn st vroby je situovna vzvod vIrunu, men st se vyrb vBarcelon a vportugalskm mst Azeitao. Pestoe ALCAD je pomrn mlad firma, pikov kvalita vrobk, nejmodernj technologie vroby, vysok profesionalita zamstnanc a velmi pijateln cena posouv firmu ALCAD mezi pedn vrobce vEvrop a ve svt. Pznan je i zskn certifiktu ISO 9001 vloskm roce.
Jak to vypad s certifikac pro n trh?
Samozejm jsou vechny vrobky uren pro STA a TKR homologovan T.

Co byste bliho ekl o firm SADELTA?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fred.: Lubo Kalousek, OK1FAC, redaktoi: ing. Josef Kellner (zstupce fred.), Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Jaroslav Belza, sekretarit: Tamara Trnkov. Redakce: Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24 21 11 11 - l. 295, tel./fax: 24 21 03 79. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v esk republice zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel./fax: (02) 24 21 11 11 l. 284), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Dldn 4, 110 00 Praha 1, tel.: 24211111 - linka 282, tel./ fax: 24 21 03 79. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./ fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
V souasn dob jsou tu vedle sebe dv firmy a to ANTECH - fyzick osoba, zabvajc se vrobou komponent pro pjem a distribuci TV/FM signlu a velkoobchodnm prodejem satelitnm techniky a televiznch pijma NOKIA a MASCOM. Druhou firmou je ANTECH spol. s r.o., zabvajc se importem a distribuc vrobk firem ALCAD a SADELTA. Vsouasn dob pracuj ve firm a na jednu vjimku pbuzn, take by se dalo ci, e jsme rodinn podnik.
panlsk firmy u ns pli znm nejsou. eknte nm, prosm, nco o firm ALCAD?
Firma SADELTA, sdlc vBarcelon, je soust spolenosti BARCELO, kter mimo jin vlastn s luxusnch hotel po celm svt a nkter vlivn denky. Mimochodem jeden zhotel je i vPraze. A je SADELTA men firma, m velmi dlouhou historii vroby micch pstroj a genertor TV signlu. V souasn dob vyrb mie rovn, mic pijmae a irok sortiment mikrofon a psluenstv CB, kter se chystme tak uvst na n trh. Pi prvnm seznmen sjejmi micmi pstroji jsem byl velmi pekvapen perfektn profesionln rovn a velmi pjemnou cenou.
Mete nm popsat sortiment tchto mcch pstroj?
Firma ALCAD, S. A., sdlc v severobaskickm Irunu na hranicch sFranci,
Sortiment mi rovn je reprezentovn asi nejlevnjm miem rovn TV/FM sslicovm zobrazenm kmitotu na naem trhu, TC-402D, miem rovn TV/FM/SAT TC-90, satelitnm miem rovn TC-80 (VX-360) a novinkou uvedenou na londnsk expozici Cable and satellite - miem rovn TV/FM TC-50, kter je opravdu velmi dokonal. TC-50 je svmi rozmry 17 x 8 x 8 cm a hmotnost pouhch 1,3 kg, vetn aku-
AMARO spol. s r. o.
Manel Krej a majitel firmy ALCAD pan Antton Galarza
Praktick elektronika A Radio - 10/97
multoru a brany, ideln pro mont vternu. Pstroj je zen mikroprocesorem a dovoluje mit rovn obrazov a zvukov nosn vrozsahu 20 a 120 dBV, pomr signl/um a pomr nosn obrazu/zvuku. Namen veliiny se zobrazuj na velkm multifunknm displeji, na kterm se pehledn zobrazuje slo menho kanlu, slo pamti, kmitoet kanlu, posunut zvukov nosn, analogov slicov zobrazen namen rovn. Samozejmost tohoto pstroje je zvukov demodulace svelmi kvalitnm nf zesilovaem a reproduktorem, generovn tnu kmitotov zvislho na namen rovni, vstup video, 100 pamovch mst, monost prosvcen displeje LCD a skenovn vech kanl (automaticky se zastav pi nalezen signlu srovn, kter je vt nebo rovna pednastaven rovni). Zajmavost tohoto pstroje je, e lze do pamt nastavit vechny bn ve svt pouvan TV normy, vetn tch, kter se pouvaj v Japonsku nebo v Thajsku. Z micch pijma firma vyrb dva typy TC-200 a TC-500. Satelitn mic pijma TC-200 dovme pouze na objednvku (zdvodu ne prv konkurenn ceny), zato mic pijma TC-500 je po prvu vlajkovou lod vrobk firmy SADELTA.
Pro je pijma TC-500 tak zajmav (sm mohu potvrdit z vstavy Amper, e tak perfektn TV obraz na displeji LCD se hned tak nevid)?
TC-500 pedstavuje novou koncepci penosnho barevnho micho pijmaeTV/FM/SAT a spektrlnho analyztoru TV/FM, pln zenho mikroprocesorem. Pstroj m vestavnu barevnou obrazovku LCD 4 svelmi velkou rozliitelnost. Pouvaj se obrazovky TFT Sharp, kter jsou velmi kvalitn. Zde se pozastavm, protoe obrazovka LCD je asto diskutovan problm. Je pravda, e na pmm slunenm svitu je obraz patn vidt, avak to je i na klasick obrazovce. ast nzor, e na obrazovce LCD nejsou vidt duchy, je zavdjc a mnoho zkaznk se mohlo pesvdit, e opak je pravdou. Nejsilnj zbran TC-500 je spektrln analza, u kter je rozliitelnost 350 kHz na VHF/UHF a dynamika 40 dB. Zobrazovan ka psma je plynule voliteln od 5 MHz a po cel psmo. Zobrazen spektra lze uloit do patncti ktomu urench pamt, kter lze po optovnm zobrazen souasn pekrt barevn odlienm relnm spektrem. Vyuit lze tuto funkci ve spojen sexternm umovm genertorem pi nastavovn kanlovch sluova, zesilova apod. Uitenou funkc je monost pout dvou na sob nezvislch znaek. Zajmavou funkc je tak automatika men, s n lze do deseti pamovch pln po 100 pamovch mstech nastavit kanly, kter potebujeme namit a pouhm jednm ztisknutm tlatka zmit rove nosn obrazu a zvuku u vech nastavench a aktivovanch pamovch mst. Vsledky men lze zobrazit vtabulce na obrazovce nebo uchovat a pozdji vytisknout jako protokol na tiskrn, pipojen pes rozhran Centronics.
Nyn se vrame kfirm ALCAD, jak sortiment nabz?
Sortiment vrobk ALCAD je opravdu pestr a vrobky vysokofrekvenn divize jsou rozdleny do jednotlivch sri. Srie 900 zahrnuje irokopsmov antny, kter maj opravdu pikovou kvalitu - i kdy jsou ponkud dra, tak je cena
vyvena opravdu vbornmi parametry. Srie 902 jsou psmov sluovae vproveden i do venkovnho prosted. Srie 903 je irok sortiment domovnch zesilova na stor se zeslenm 24 a 40 dB, urench hlavn pro individuln pjem. Tyto zesilovae jsou vyrobeny technologi SMT a uzaveny v plastov krabice vhodn i pro venkovn prosted. Napjen zesilova +12 V je realizovno po koaxilnm kabelu pes vstup. U vech vstup je mon regulovat zisk -16 dB nebo -23 dB. Kabel je pipojen kzesilovai rychlokonektorem ALCAD, kter spojuje vhody konektoru IEC a konektoru F. Nezanedbatelnm kladem tchto zesilova je i velmi pzniv cena. Srie 904 je prezentovna domovnmi a linkovmi zesilovai svlastnm zdrojem. Srie 905 pedstavuje dnes ji populrn kanlov zesilovae ZG. Tyto zesilovae svmi parametry (zisk 53 dB, vybuditelnost 123,5 dBV, velk selektivita a vysok spolehlivost) pedstavuj ideln een stanic STA a TKR. Od jna tohoto roku bude na sklad i slab typ ZP, u nho jsme po dohod s vrobcem doshli pznivj ceny. Jinak se mohou nai zkaznci tit, protoe od ledna ptho roku se objev na naem trhu dlouho poadovan mnie ALCAD. Srie 906 pedstavuje sortiment rozboova a odboova. Srie 907 zaujm sortiment cenov velmi pstupnch zsuvek, srie 908 konektory, srie 910 psluenstv (rzn filtry, tlumov lnky a pedzesilovae) a srie 912 satelitn skupinov pijma, u kterho bych chtl zdraznit, e modultor pijmae je peladiteln vcelm TV psmu. Vechny parametry satelitnho pijmae jsou nastaviteln infraervenm dlkovm ovldnm. Co se tk domovn elektroniky znaky ALCIA, je to divize vznikl ped dvma lety a vsouasnosti se rychle rozvjejc. Hlavnmi vrobky jsou Soundnet a Videonet, kter bych ble piblil. Princip zazen Videonet je penos signlu AV namodulovanho na zvolen kanl vI. psmu po sti 220 V. Souprava se skld svyslae, kter zpracovv signl AV zvideomagnetofonu, satelitnho nebo televiznho pijmae a pedv ho do st 220 V. Vjin mstnosti je pijma, kter ped signl do televiznho pijmae. Navc je tento systm doplnn o monost ovldn zdroje signlu AV po sti 220 V dlkovm ovldnm zdroje signlu. Vpraxi to znamen e pipojme-li vysla k videomagnetofonu, kter m naladny pozemn TV stanice, mohu ho zlibovoln jin mstnosti pomoc pijmae Videonet a dlkovho ovldn videomagnetofonu ovldat. Potom sta jeden penosn TV pijma a mohu televizn program nebo svoji oblbenou kazetu sledovat kdekoli vbyt nebo v rodinnm domku, kde je zsuvka 220 V. Vppad, e je penos signlu zdvodu nekvalitnho rozvodu ruen nebo m patnou kvalitu, je tu monost propojit vysla a pijma Videonet dodvanm externm tenkm kablkem, kter meme kdekoli prothnout. Funkce zazen Soundnet je podobn, vysla pipojen ke zdroji audio signlu pen signl kpijmai, ve kterm je vestavn reproduktor. Napijmai lze hlasitost reprodukce regulovat a tak k nmu lze pipojit sluchtka.
Vvodu jste se zmnil, e vyrbte komponenty pro pjem a rozvod TV signlu. Nek se sortiment vmi vyrbn a doven?
To vdnm ppad. Nae vroba se od potku zamuje na individuln pjem a svm zpsobem se nae vrobky se sortimentem ALCAD dopluj. Vechny nae vrobky jsou vkrabice zpocnovanho plechu a vstupy a vstupy jsou eeny pouze pes konektory F. Nosnm programem na vroby mimo irokopsmov zesilovae, rozboovae a odlaovae jsou kanlov sluovae a pedzesilovae vyrbn na zakzku. Kad nov objednvka znamen nov vrobek.
Jakm zpsobem zajiujete prodej?
Co se tk nmi importovanho zbo, sname se vytvoit s obchodnch zastoupen po celm zem se zsadou, e zbo se mus dostat na uren msto nejpozdji do 48 hodin od objednn. Proto tak drme pomrn velk stav zsob, aby zkaznci nemuseli na zbo ekat. Dvod velkch zsob je tak v ne vdy spolehliv doprav, zvlt na zem panlska a Francie. Vzpomete si na podzimn stvku francouzskch pepravc, kdy jsme mli opravdu vn problmy. Zruka na vrobky ALCAD je dva roky a vppad zrunch reklamac se sname firmm, s nimi ji dle spolupracujeme, dodat zbo dopedu, aby ho montn firmy mohly vymnit na mst. Ovem reklamac je opravdu mlo a u nkterch druh zbo jsme jet reklamaci nemli vbec. Jinak jsou nai zkaznci z 99 % pouze montn firmy se irokm spektrem innost, od mont individulnch zazen a po mont kabelovch rozvod.
Co chystte novho v sortimentu?
Jak jsem ji uvedl dve, budeme roziovat sortiment ALCAD o kanlov zesilovae pro STA a TKR srie 905ZP, 905CH a mnie ksrii 905ZG. Jinak jednme sdal panlskou firmou o dovozu zesilova do kabelovch rozvod. To vak jet nen rozhodnut, proto bych zatm nechtl bt konkrtn. Chystme se tak rozit vrobu o dal typy vrobk a chystme kompletn inovaci na vroby, v n chceme zlepit kvalitu pi uritm zlevnn. Dle pipravujeme cenov pstupn software pro nvrh STA a TKR.
Vypad to, e se vnujete hlavn dovozu ze panlska. Mte ktomu njak dvod?
panlsko je pro ns zem znm spe jako oblast, kam smuje mnoho naich turist trvit letn dovolenou, ale mohu ci, e panlsko je i zem svelmi rozvinutm elektronickm prmyslem. Zvlt v oblasti sousedc sFranci, jako je Baskicko a Katalnsko, je mnoho pikovch vrobc voblasti elektroniky, kter smle konkuruj pednm svtovm vrobcm jak kvalitou, tak pedevm cenou. Pi na prvn nvtv firmy ALCAD jsme byli pekvapeni rovn technologie vroby a vybaven laborato.
Kde vai firmu najdeme?
Adresa nai firmy ANTECH spol. s r. o. je Fukova 62, 69141 Beclav, tel/fax: (0627) 24 090, tel: (0627) 323 451. Pro vzdlenj firmy jsou tu nae zastoupen, na kter se mete sdvrou obrtit (adresy viz pravideln inzerce uvnit asopisu).
Dkuji vm za rozhovor.
Pipravil ing. Josef Kellner
Co novho v elektronice 1997

Doc. Ing. Ji Vack
(Pokraovn) Je neuviteln, e tranzistor je star teprve 50 let a mikroprocesor 25 let. V integrovanch obvodech dnes u s miliny tranzistor na 1 kemkovm pltku (ipu) roste hustota prvk 2x za kadch 18 msc, rozmry elementrnch soustek se zmenuj pi zdokonalovn ultrafialov fotolitografie nyn na 0,25 m nebo 0,18 m pomoc UV laser se zrcadlovou optikou. Ve vvoji je vak ji elektronov litografie s velkm potem elektronovch svazk samostatn zench, zaveden se oekv bhem 10 let, co umon dal zdesateronsoben hustoty prvk a zmnohonsoben vkonnosti integrovanch obvod. Nyn se objevuj - speciln integrovan obvody (IC) pro multimedia (16 bit, 200 MHz, 360 MIPS, 1 W typ SH4), - nov procesory Alpha DEC 21264 (500 MHz, 60 W pro TV kdy MPEG2, - na msto aplikan specifikovanch IC (ASIC) pichzej uniezln FPGA Field Programmable Arrays s pamtmi Flash (podle poteby programovateln st hradel, Zycad Corp. Calif.), - nov feroelektrick pamti FRAM rychlej ne Flash, ale petenm se smazvaj, nutn nov zpis, - dynamick pamti DRAM s vtmi kapaciami (0,4 a 1 GB) jsou vvojov tak nkladn, e se vyvjej pouze ve spoluprci Siemens + Toshiba + World Semiconductor Council. je stle v ilm pohybu. Operan systmy byly ji zmnny v pedchoz stati v potach. Systm MS-DOS a Windows 95 pevld, pouvn Internetu vak tm ovldl systm Netscape. Firma SUN uvd perspektivn jazyk JAVA jako dal krok po jyzycch C a C++, co umouje modelovat pota jako virtuln stroj. Konkurenci a zdokonalen pin MS-Active X. Dal novinkou je VRML - Virtual Reality Modelling Language, speciln jazyk k vytven software pro systmy virtuln reality. Tato oblast je v rozvinutjch formch extrmn softwarov nron a uv se zatm pevn pro leteck trenaery. Pro vvoj bnho zkaznickho software se uv EDA Electronic Design Automation Software, co jsou soubory nvrhovch simulanch a testovacch program (HDL - Hardware Description Language, SPICE a X-SPICE simulan), kter slou i k optimalizaci pomru vkon/ /cena pi souasnm vvoji hardwarov konfigurace a softwarovho vybaven systmu se zadanmi vlastnostmi a funkcemi. Systmy EDA nabz ada firem, na WWW najdeme jejich nabdky (nap. Math Soft Centre, Massachusetts, Wal Store aj.). Problmem zan bt kvalita software, asto itho horkou jehlou.
6. Polovodiov aktivn soustky
se stle zmenuj, roste jejich rychlost a vkonnost, univerzalita, ovladatelnost, kles cena. Pklady: Fluke Scopemeter obsahuje osciloskop s displejem LCD 100 MHz, digitln multimetr, vzorkovn a 5 Gigasamples/s; Le Croy LC534 - osciloskop s barevnou obrazovkou 23 cm, 1 GHz, 500 MHz ampling, 4 Gb pam, 4 kanly; Tektronix TDS 200, 60 MHz, pod 1000 $; aplikan specifick pstroje pro men parametr signlu v penosovch systmech ATM, CDMA, PRML a pro televizn systmy MPEG1, MPEG2 a SONET uvan pro optick a satelitn penosov systmy a pro magnetick a optick zznam obrazovho signlu; automatick testovac systmy pro kontrolu jako SQA (software quality automation) pro velkosriov vrobn systmy; univerzln kombinace micch pstroj v 1 skni (Compact Lab) DMM, osciloskop, genertor signl, analyztor, pota. pispv znan k sporm elektrick energie regulac pohon a ekonomizac penos. Jsou vyvinuty jednoipov dic jednotky pro rzn typy motor (bezkartov stejnosmrn, asynchronn stdav, reluktann), kter trvale vyhodnocuj asov prbhy napjecch proud motor a podle toho spnaj a upravuj napjec napt (Motorola HC705MC4 apod.) Texas, Siemens i Toshiba vyrbj dic jednotky i pro krokov motorky a vcefzov systmy v rznch vkonech. Pro vt vkony jsou k dispozici vkonov tranzistory s izolovanou dic elektrodou, IGBT, a do 1200 A, 1700 V, pro kmitoty a do 100 kHz (IRC) - nov generace s bytkem napt jen 1,2 V (on voltage). Tranzistory Toshiba maj i vestavn nadproudov, pepov a teplotn ochrany (ST1000 EX21, 2500 V/1000 A pro trakn motory). Mitsubishi nabz tyristory GTO uzavran idic elektrodou (Gate Turn-Off) o 150 mm, 6 kV, 600 A pro konvertory s vkonem 10 MW pro synchromotory vlcoven. S bipolrnmi tranzistory IGBT je mon stavt rezonann mnie kmitotu spnan pi nulovm napt nebo nulovm proudu a do 400 kW, ve vvoji jsou mnie pro kmitoty do 60 kHz a vkony do 20 MW pro indukn ohev vakuovch pec. Reluktann motory s elektronickm zenm proud v osmiplovch statorech tyfzov spnanch (estiplov permanentn rotor bez vinut) jsou levnj ne asynchronn, lze u nich snadno regulovat otky i moment. pot s vvojem elektroniky hlavn v elektromobilech a v naviganch a
8. Mic pstroje elektronick
kontrolnch systmech. Budoucnost elektromobil zvis hlavn na vvoji akumultor. Izraelsk Electric Fuel Co. v Jeruzalm zdokonalila baterie zinek-vzduch a na 0,7 MJ/kg a 100 W/kg, take dodvka Mercedes MB410 zvldne cestu s nkladem 4,5 tuny z Chambray do Turina (244 km) na jedno nabit. Baterie v 350 kg, energie 250 MJ je ekvivalent 50 litr benzinu. Zinkov anody jsou vmnn, regeneruj se chemicky a elektrolyticky. Pokrauje i vvoj akumultor na bzi hydrid niklu apod. Navigan leteck systm GPS (Global Positioning System) se zdokonaluje korekcemi odvozenmi ze znmch pozemnch cl (diferenn systm), m se zpesuje uren polohy s odchylkou max. 3 metry, bn 1 metr. Tak je mon pistvn bez viditelnosti a bez veden pozemnmi majky a radary. Bezpenost leteck dopravy zajiuje i potaov tomografie, dosud pouvan jen v lkastv. Na letitch umouje podrobnou prohldku obsahu zavazadel, kufr apod. a tak odkryt nebezpench pedmt. Druicov navigace GPS me slouit i pro kontrolu provozu elezninch vlak i silnin dopravy, zejmna v souvislosti s rstem rychlost a hustoty dopravy. Elektronika m rozhodujc roli pi navigaci, pi zen chodu raketovch motor, pi detekci, zamovn a vpotu drhy cizch raket a pi dlkov komunikaci s kosmickmi sondami. Americk agentura NASA nyn nejen opt roziuje program vzkumu na slunen soustavy, ale i znovu oivuje zastaven program strategick obrann iniciativy SDI vvojem vkonovch chemickch laser. Program vzkumu Marsu pokrauje po losk havrii sovtsko-americkho Surveyoru vyslnm sondy Pathfinder v ervnu t.r., v jnu pak vyslnm dalho Surveyoru, kter m od nora 1998 obhat kolem Marsu a mapovat jeho povrch svmi kamerami a lasery. Dal 4 sondy jsou plnovny vdy v intervalu 26 msc a do r. 2004. V jnu t.r. m bt vyslna sonda Casini-Huygens k Saturnu a jeho msci Titanu, kam doraz v r. 2004 (pes 1,5 miliardy km, desetinsobek vzdlenosti SlunceZem). Loni v beznu byl na stelnici White Sands vyzkouen chemick laser Nautilus, kter zniil 2 sovtsk Kaue na vzdlenost 1 km. Ve vvoji je vkonnj systm THEL s megajoulovou energi, kter m bt montovn na obrnn transportry spolu se zamovac a dic elektronikou. Laserov mikrosekundov impuls se vytv pi chemick reakci jodov pry s kyslkem v rezonann dutin. Podobn jet vt systm je uren jako palubn dlo pro Boeing 747, kter m operovat ve vi 15 km a bhem sekund zjistit, zamit a zniit startujc balistickou raketu na vzdlenost a 500 km. Do r. 2004 m bt v provozu 15 letadel tohoto typu. (Pt dokonen)
9. Prmyslov elektronika
11. Kosmonautika a vojensk technika
7. Software
10. Doprava
SEZNAMUJEME VS
Automobilov pijma s pehrvaem CD Philips RC 948 RDS
Celkov popis
Pro dnen test jsem vybral pikov automobilov pijma. Jeho vlastnostem i jeho vybaven pochopiteln odpovd i cena, za kterou je prodvn, take velmi pravdpodobn o nj bude zjem pouze v t kategorii zkaznk, kte vlastn automobily vych td - pokud ovem v nich ji nejsou jin pikov pijmae tovrn vestavny. Jak titul tohoto testu napovd, jedn se o rozhlasov pijma se tymi vlnovmi rozsahy (VKV, DV, SV a KV), s funkc RDS (Radio Data System) a vestavnm pehrvaem kompaktnch desek. Pstroj m, jako vtina obdobnch pstroj, rozsah velmi krtkch vln rozdlen do t zcela ekvivalentnch rozsah VKV (FM1, FM2 a FM3) a rozsah stednch vln do dvou zcela ekvivalentnch rozsah SV (MW1 a MW2). To m jednoduch dvod: protoe je z dvodu omezen velikosti plochy elnho panelu automobilovch pijma k dispozici pouze est tlatek pro vyvoln vysla uloench v pamti, tmto zpsobem se poet vysla, kter lze do pamti uloit v rozsahu VKV, ztrojnsob a poet vysla, kter lze do pamti uloit v rozsahu SV, zdvojnsob. Pstroj je dle vybaven monost pjmat signl RDS, co umouje, e u vysla, kter tento signl vyslaj, se na displeji pijmae napklad zobrazuje nzev nebo zkratka nzvu pijmanho vyslae. Krom toho um pi pjmu signlu RDS pijma automaticky naladit vysla, kter vysl shodn program, avak je v oblasti, kterou vz prv projd, dostupnj. Systm RDS snze zprostedkovv pjem dopravnch nebo zpravodajskch hlen a me je pevzt i z jinho vyslae, pracujcho v tzv. sti EON, pokud je s touto st prv naladn vysla propojen. Absolutn pednost v pjmu pak maj nalhav informace, kter jsou v mimodnch ppadech vyslai RDS vyslny. Systm RDS me poskytovat i jin dal sluby, jejich vet by peshl rmec tohoto informativnho lnku. Hlasitost dopravnch nebo zpravodajskch informac lze individuln nastavovat a tyto informace jsou, pokud si to uivatel peje, vyslny rovn pednostn. A to i tehdy, jestlie je pijmn jin vysla nebo je zapojena reprodukce z kompaktn desky. Vyslae lze samozejm ladit run nebo automaticky se souasnm uloenm do pamti. Vyslae lze z pamti vyvolvat tak podle jejich nzvu, ppadn podle druhu poadovanho programu. K dispozici je t funkce SCAN, kter umouje informativn reprodukci ukzek okamitho poadu vysla, kter jsou v pslunm vlnovm rozsahu uloeny do pamt. Do pamti pijmae lze uloit celkem 42 vysla (18 v rozsahu FM, 12 v rozsahu SV, 6 v rozsahu DV a 6 v rozsahu KV). Chtl bych jen upozornit, e rozsah KV je omezen pouze na psmo 49 m. V pstroji je vestavn pehrva kompaktnch desek, kter je vybaven obdobnmi funkcemi jako bn stoln pehrvae. Umouje pehrvat desky o prmru 12 cm i desky o prmru 8 cm bez pouit jakhokoli adaptru. Z bnch funkc bych vyjmenoval monost volby urit skladby na desce, zrychlen reprodukce vped nebo vzad, funkci SCAN (informativn ukzky zatk vech skladeb na desce), opakovn skladby nebo reprodukci skladeb na desce v nhodn volenm poad. Krom toho lze deskm pidlit i nzvy a kad nzev me obsahovat a 8 znak. Do pamti pstroje lze vloit a 50 nzv desek. Dal zajmavost je monost komprimace reprodukce hudby pi reprodukci z kompaktnch desek, protoe kompaktn desky disponuj velkou dynamikou reprodukovan hudby. Komprimaci lze aktivovat ve tech volitelnch stupnch: LOW, MIDDLE a HIGH (mal, stedn nebo velk komprimace). Komprimace zmen pomr mezi velmi tichmi a velmi hlasitmi pasemi a reprodukce se tak stv vyrovnanj a lpe odpovdajc podmnkm, za kterch je v jedoucm automobilu a pi dopravnm ruchu realizovna. K tomuto bodu zbv dodat, e pro ty, kterm by poslech pouhho pehrvae desek nestail, je zde monost doplnit pstroj navc o mni kompaktnch desek, kter se samozejm umsuje oddlen (napklad do kufru automobilu). Funkce mnie pak lze ovldat rovn z panelu tohoto pstroje. Zvukov st disponuje tymi koncovmi zesilovai, z nich kad (podle daj vrobce) m vstupn vkon 32 W. Tm, kterm by se tento vstupn vkon zdl nedostaujc, slou linkov vstup, umoujc pipojit vnj koncov zesilovae s libovolnm vstupnm vkonem. Hloubky a vky lze regulovat oddlen a tot plat o stranovm vyven hlasitosti a o vyven hlasitosti pednch a zadnch reproduktor. Pstroj me t generovat postupn akustick signl, kter toto vyvaovn usnadn. Krom regulace hloubek a vek lze zvolit i jeden z nkolika pevn nastavench kmitotovch prbh, kter odpovdaj poslechu rznch druh hudby. Pstroj dle umouje aktivovat (nebo deaktivovat) funkci LOUDNESS, co je obdobou fyziologick regulaci hlasitosti, zdrazujc (pi men nastaven hlasitosti) hloubky a vky, take reprodukce psob vzhledem k vlastnostem lidskho sluchu pirozenji. Pstroj nem, jak je to dnes ji tm bnm zvykem, k regulaci pouity dn oton prvky (potenciometry), ale vechny funkce jsou ovldny pouze tlatky. Jako ochrana proti krdei je pstroj vybaven odnmatelnm elnm panelem, kter uivatel pi oputn vozu odnese sebou v plastovm pouzdru, kter je v psluenstv. Na eln stn v takovm ppad blik varovn erven svtc dioda. Jej blikn vak me uivatel, pokud si to peje, zruit. V elnm panelu je vestavn asova, kter lze nastavit a na 24 hodin. asova m vlastn zdroj napjen (lithiov ploch lnek) a me bt napklad pouit jako upozornn, e probhla doba, zvolen k parkovn nebo k jakmukoli jinmu elu. Vechny informace jsou iteln na alfanumerickm displeji, jeho barva je plynule regulovateln od zelen a do erven. Nastaviteln je t nejvhodnj pozorovac hel, v nm jsou daje na displeji nejkontrastnj a tud nejlpe iteln. Na displeji se rovn zobrazuje daj hodin. Sprvn as je mon nastavit bu run, nebo lze vyuvat i automatick korekce daje ze signlu RDS. Dalm doplkem je funkce nazvan inicializace. Pokud je aktivovna, lze pizpsobovat rzn vlastnosti a stavy pstroje osobnm potebm. Tak napklad lze v tto funkci volit ji zmnnou barvu osvtlen displeje a optimln hel pohledu na displej, druhy akustickho signlu, kter potvrzuj rzn volby nebo stavy, evropskou nebo americkou normu ladn vysla (rozte ladicch krok), dvanctihodinov nebo dvacetityhodinov zobrazovac cyklus daje hodin, rove kompenzace reprodukce desek a jet velmi dlouhou adu dalch funkc, jejich vet by opt peshl rmec tohoto testu.
Patrn poslednm doplkem tohoto pstroje je standardn dodvan dlkov ovlada, kterm lze ovldat adu funkc rozhlasovho pijmae, pehrvae kompaktnch desek, ppadn t pipojenho mnie desek. Dlkov ovlada pouv penos infraervenmi paprsky a proto pracuje optimln pouze pi pm viditelnosti z ovladae na pstroj. Napjen obstarvaj dva tukov such lnky.
Funkce pstroje
Jak jsem se ji v pedel kapitole zmnil, tento pijma pat ke pice automobilovch pijma, kter firma Philips na trhu nabz. Bhem testu byla jeho funkce, jak bylo mon pedpokldat, po vech strnkch bezchybn. Poet vlnovch rozsah, monost velmi kvalitn reprodukce kompaktnch desek i vstupn vkon koncovch zesilova, povauji za zcela vyhovujc. Vstupn vkon ovem nedosahuje 4x 35 W, jak je uvdno v nvodu, protoe pak by se jednalo o technick zzrak. Protoe je pstroj jitn pojistkou 10 A a protoe pojistka mus bt vdy dimenzovan s rezervou 20 a 25 %, znamen to, e celkov odbran proud nesm za normlnho stavu peshnout piblin 8 A. Regulace napt u modernch automobil zajiuje nejvy palubn napt (pi chodu motoru) asi 13,6 V, co znamen, e maximln pkon celho pstroje neme bt vt ne asi 110 W. Vstupn vkon koncovch zesilova m (podle vrobce) poskytovat maximln celkem 140 W, co by odpovdalo innosti asi 127 %, tedy jaksi perpetuum mobile. Je vak teba pipustit, e obdobn daje poskytuj zkaznkm tm vichni vrobci a kdyby firma Philips inila jinak, pak by patrn neobstla v porovnn s konkurenc. Je mi jen divn, e se vichni tito vrobci domnvaj, e jejich zkaznci neovldaj zkladn pojmy z nsobilky. Na druh stran bych chtl ci, e i vstupn vkon, kter tento i jemu podobn pstroje poskytuj, je v praxi vce ne nadbyten. Musm konstatovat, e zstv rozum stt nad tm, kdy vedle vs zastav automobil, kter se pmo nadouv dunnm reprodukovan modern hudby a je tud zcela jasn, e jeho idi absolutn neme sluchov vnmat okoln dn. A kdy se pak tento idi setk napklad se sanitkou nebo jinm vozidlem, kter m zapnutou sirnu a m tud pednost v jzd, je katastrofa velmi pravdpodobn.
Podle mho nzoru je toti vyuvn tak nadmrn hlasitosti reprodukce stejn nezodpovdn jako telefonovn za jzdy. Vtipnm eenm je u tohoto pstroje i asova, vestavn do odnmatelnho elnho panelu. Pomrn jednoduchm postupem lze do nj vloit asov daj, za kter se m ozvat akustick signl, upozorujc na cokoliv. asov daj lze vloit v rozmez 1 minuty a 24 hodin. Vrobce v nvodu upozoruje na monost pouvat tento asova napklad jako varovn, e ji probhla urit st parkovac doby. Modern automobilov pijmae dnes vesms pouvaj k ovldn rznch funkc tlatka msto starch dobrch knoflk. Tato tlatka ovldaj v mnoha ppadech i nkolik rznch funkc. Nen pochyb o tom, e to odstrauje znm neduhy potenciometr, zjednoduuje to vrobci ivot a je to dlouhodob i spolehlivj. Nkter kony vak v tomto ppad nelze realizovat poslepu a pi jejich realizaci je vhodnj radji zastavit. Natst hlavn ovldac prvky, ktermi jsou napklad volba vysla a regulace hlasitosti, jsou dobe dostupn a tvarov odlien, take zkladn obsluha tm pli netrp. A je nutn si opt uvdomit, e v souasn dob toto een pouvaj vichni vrobci, pedevm u drach a lpe vybavench pstroj. Posledn vaha pat dlkovmu ovladai. Jeho funkce v automobilu mi nen zcela jasn, protoe se domnvm, e hlavnm ovladatelem ve voze m bt pedevm idi, protoe za bezpenost posdky odpovd, a e si m proto sm volit, co si peje poslouchat a hlavn v jak hlasitosti. A pro idie (i pro druhou osobu na pednm sedadle) je pstroj jako takov dobe dostupn. Pitom dlkov ovldn ze zadnch sedadel je nejen do jist mry problematick, protoe asto chyb pm viditelnost na pijma, navc se domnvm, e z ve eench dvod nen ani pli vhodn. To je ovem pouze mj nzor a mnohm se prv monost dlkovho ovldn I paprsky me zdt zajmav a teba i eln. V kadm ppad tato monost existuje a komu nevyhovuje, jednodue nebude dlkov ovlada pouvat. Po funkn strnce nemm k testovanmu pstroj dn vhrady a mohu zodpovdn ci, e pracoval po vech strnkch naprosto perfektn. Velmi dobe vyeen je i zmna barvy osvtlen displeje, kterou lze plynule mnit od zelen a po ervenou a pizpsobit ji tak barv osvtlen pstroj na palubn desce automobilu.
129e .1,+<
Kolektiv autor: 305 zajmavch zapojen, 2. dl, vydalo nakladatelstv HEL, 224 stran A5, broovan, obj. slo 120878, 147 K.
Kniha pin nvody na stavbu nejrznjch originlnch elektronickch zazen idoplk ke standardnm vrobkm, kter bez problm zvldne kad prmrn zrun zjemce o elektroniku. V tomto dlu to jsou obvody z oblasti elektroniky pro domcnost, dm a auto, zajmav a pekvapiv originln sov i akumultorov zdroje a nabjeky, avak nejvt st tohoto dlu zabraj speciln zapojen - nezaaditeln pro svou jedinenost do dnho z tmatickch okruh tohoto (i prvnho) dlu. Kad nvod obsahuje strun popis funkce, podrobn schma zapojen (nkdy i blokov schma), vtinou i desku s plonmi spoji a rozloen soustek (s vjimkou zcela jednoduchch obvod), seznam soustek a rady pro zhotoven.
Zvr
Jedno je jist. Kdo se rozhodne pro kombinaci automobilovho pijmae, doplnnho pehrvaem kompaktnch desek, tko nalezne na trhu lep pstroj. Monost pjmu signlu RDS a vech vhod, kter tento signl poskytuje, vten pjmov vlastnosti pouitho tuneru, velmi dobr reprodukce z kompaktnch desek i a nadmrn vkon ty koncovch zesilova a pedevm nepebern ada dalch monost, volitelnch v inicializaci, to ve patrn uspokoj i nejnronj uivatele. Vhradn tlatkov ovldn a nadsazen vstupn vkony jsou dnes charakteristick pro naprostou vtinu obdobnch pstroj vech svtovch vrobc. Po strnce vybaven, vkon i ostatnch technickch vlastnost povauji pijma s pehrvaem kompaktnch desek RC 948 za pikov vrobek, emu ovem odpovd i vrobcem doporuen cena na naem trhu, kter 19 900,- K. Kdo si peje mt v automobilu pikovou techniku a m na to, me si tento pstroj koupit bez obav, e bude zklamn. Adrien Hofhans
Hrbek, J.: Programovn mikrokontrolr PIC16CXX, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 112 stran A5, obj. slo 180036, 119 K.
Publikace navazuje na pruku Mikroadie PIC16CXX a vvojov kit PICSTART (viz PE 4/96) a poskytuje zkladn informace dleit pro aplikaci jednoipovch mikrokontrolr ady PIC16CXX. Tit tto pruky je v nkolika pkladech program od tch nejjednoduch a po sloit. Na nich je ukzna funkce jednotlivch instrukc mikrokontrolr, zpsob psan program, praktick rady kusnadnn programovn (pomocn strnky, poznmky na konci kadho pkladu). Jsou zde popsny zkladn zpsoby vyuvn jednotlivch st mikrokontrolr, WDT, SLEEP reimu i systmu peruen. Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, Praha 10, 100 00, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Adresa na Internetu: www.ben.comp.cz
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Zklady elektrotechniky
V. lekce
(Pokraovn) aemitor zdroj napt, zane kanlem prochzet proud, ikdy je dic elektroda G (gate) bez napt. Proud zvis mj. ina velikosti napt UCE. Typick vstupn charakteristika je na obr. chz sice pi stejnm osvtlen vt proud ne fotodiodou, avak jeho citlivost je pi slabm osvtlen patn. Pro slab osvtlen (nap. v pedzesilovach dlkovho ovldn) je vhodnj fotodioda, i kdy se jej signl mus vce zeslit. Fotodioda je i rychlej - lpe zpracovv signly vych kmitot. Fototranzistor je pouiteln vtinou pro signly s kmitoty do nkolika destek kHz. Bze ufototranzistor nebv vyvedena.
Tyristor
je speciln spnac polovodiov soustka, vt inou s vrstvami
Obr. 39. Typick charakteristiky tranzistor a) zench polem (JFET), b) bipolrnch Vimnte si tak rozdlu, odkud vychzej jednotliv kivky na rozdl od charakteristiky bipolrnho tranzistoru. Kdy pipojme napt UGE, vytvo se vkanlu vrstva prostorovho nboje, ikdy mezi kolektorem aemitorem netee proud. Kanl se vlivem napt U GE jakoby z amezi kolektorem aemitorem potee men proud, ne pi nulovm napt UGE.. Pokud bude UGE dostaten velk, vodiv kanl se peru azanikne kolektorov proud (proud elektrodou D). Ito je dostaten nzorn na pevodn charakteristice na obr. 39a. Tranzistory sizolan vrstvou znme ve dvojm proveden - ujednoho se vodiv kanl vytv elektrostatickou indukc, udruhho se vodiv kanl vytvo difz vzkladn destice mezi elektrodami. U prvnho druhu pi nulovm napt na G tranzistor nevede, pro jeho oteven je teba pivst na G kladn (u typu n) napt 5 a 20 V (podle typu). Tyto tranzistory jsou oznaovny HEXFET, V-MOS apod. a pouvaj se pedevm k zen vtch vkon, nap. ve spnanch zdrojch, mnich a vkonovch zesilovach. Tranzistory druhho druhu jsou pi nulovm napt na G oteveny a pro jejich zaven je na G teba pivst zporn napt. Pouvaj se zejmna k zesilovn analogovch signl. Zkladn uspodn tranzistor, zench polem, s vrstvou kyslinku kovu, MOSFET, je na obr. 40 vetn schematick znaky. Mezi kolektorem aemitorem je difz vytvoena tenk vrstva, zvan vodiv kanl, se stejnou vodivost, jakou maj elektrody E aC (tj. elektroda source, S, a elektroda drain, D). Pipojme-li mezi kolektor 41 aznan pipomn charakteristiku elektronky.
Obr. 40. Proveden a schematick znaky MOSFET
Obr. 42. Tyristor a jeho typick charakteristika p-n-p-n ase temi vvody - anodou, katodou adic elektrodou, kter m oznaen G (gate) (obr. 42). M dva pracovn stavy - vodiv anevodiv. Tyristor spn pi dosaen uritho napt na anod; okamik sepnut (potebnou velikost anodovho napt) lze ovlivovat velikost proudu IG, protkajcho dic elektrodou. Podobn je tomu sfototyristory, u nich ovem me bt okamik sepnut ovlivnn nejen proudem dic elektrody, ale iintenzitou osvtlen.
Obr. 41. Typick charakteristiky MOSFET Nejvznamnj vlastnost vech tranzistor zench elektrickm polem je jejich velk vstupn odpor, du a 1014 W. Jsou tak velmi citliv na vnj elektrick pole, pi neopatrn manipulaci se meprorazit tenk dielektrikum pod dic elektrodou G.
Fototranzistor
je nelinern polovodiov soustka, un je zajitn pstup svtla kemitorovmu pechodu. Pi osvtlen pechodu bze-emitor se kolektorov proud zvtuje. Fototranzistorem pro-
Diak
si meme pedstavit jako dv diody askuten, je neprchoz vobou smrech, dokud nen pekroena uri-
Obr. 43. Diak a jeho charakteristika t velikost spnacho napt UBO. Po dosaen uritho spnacho napt (podle typu diaku) vznikne tzv. nedestruktivn prraz (prraz soustku nezni). Diaky se pouvaj jako pepov ochrany ajako spnae vobvodech triak (obr. 43).
em, v oblasti hrotu se vytv pechod p-n v prmru asi 50 m s relativn malou kapacitou a s vysokm meznm kmitotem; kemkov diody maj hrot z wolframu nebo molybdenu. Hrotov diody se pedevm pro svoji malou kapacitu pechodu pouvaj k usmrovn a detekci malch vf proud (du jednotek mA) pi napt a 100 V. Plon diody, kter jsou v zsad tvoeny jednm pechodem p-n (nebo PIN, co je vlastn pechod p-n, dotovan tak, e mezi vrstvou polovodie s vodivost p a vrstvou s vodivost n je vytvoena vrstva I - intrinzick s vlastn vodivost), vyuvaj zejmna nelinern zvislosti proudu I, prochzejcho diodou, na napt U na diod, kter je teoreticky dna tzv. diodovou rovnic
,
Triak
je ptivrstvov bistabiln (tzn. se dvma stavy - vypnut, sepnut) spnac soustka. Piblin si ji lze pedstavit jako dva antiparaleln zapojen tyristory. Proudem vjedin dic elektrod lze urit okamik sepnut pi obou plvlnch stdavho napt (obr. 44).
= , H[S
8 87
-
kde I0 je nasycen zbytkov proud diody pi zptn polarizaci a UT tzv. teplotn napt (pro pokojovou teplotu je 26 mV). Tento druh diod se pouv nejastji k usmrovn sovho napt; jako plon diody jsou ovem konstruovny i Zenerovy diody, spnac diody, kapacitn diody atd. Typick voltamprov charakteristika plon diody je na obrzku.
Obr. 44. Triak a jeho typick charakteristika Souhrn (Pro dal studium) Teorie polovodi je znan sloit a vyaduje i urit nron matematick apart. Je ovem vhodn ji znt, nebo z n vyplvaj nkter praktick dsledky pro pouvn polovodiovch soustek. Protoe tento seril je zamen vcemn prakticky, uvedeme si pouze nkter zsadn poznatky pro pouvn polovodiovch soustek, kter by ml znt kad. Krom toho si uvedeme i vznam a symboly pro dleit parametry jednotlivch soustek tak, jak jsou uvdny v katalozch vrobc, nebo ty umouj rozhodnout se sprvn o ppadnch nhradch teba i jen momemtln nedostupnch soustek. K diodm: diody se vyrbj v zsad jako hrotov a plon. Hrotov dioda je dioda s usmrovacm pechodem v mst styku kovovho hrotovho kontaktu s krystalem polovodie. Nap. germaniov dioda m kovov hrot z platiny, legovan indi-
Na charakteristice jsou na vodorovn ose tzv. napt v pednm (UF) a zvrnm (U R) smru, I F je pedn proud (proud v propustnm smru), U (BR) je napt prrazu, I 0 je proud v zvrnm smru, zbytkov proud. Takto jsou tak tyto veliiny vtinou oznaovny v katalozch.
Jet ne si uvedeme nkter dal podrobnosti o tranzistorech, popeme si strun jednu zajmavou soustku, kter sice nen pli rozena, ale as od asu se lze s n setkat - jde o tzv. jednopechodov tranzistor, UJT (unijunction transistor), kter je znm tak pod jmnem dvoubzov dioda. Jde o kemkovou soustku s jednm pechodem p-n a se temi elektrodami, nazvanmi emitor E, bze B1 a bze B2. UJT lze pouvat ke konstrukci osciltor, asovch len, dli kmitotu atd. Tato soustka je zajmav i tm, e m na sv charakteristice oblast zpornho diferencilnho odporu, oblast mezi bzemi m charakter innho odporu, jeho velikost me bt (podle typu UJT) asi 4 a 12 kW. Pro vbr UJT do obvod jsou dleit zhruba ti parametry: emitorov spnac napt U(B0), pi nm pechz emitorov charakteristika UJT do oblasti zpornho diferencilnho odporu - zvis na konstrukci a na napt mezi bzemi, emitorov spnac proud I(B0), zvis na konstrukci a nelze ho zapojenm zmnit a konen pikov emitorov proud IEM, je dn konstrukc a pohybuje se v mezch 500 a 2000 mA. Protoe se UJT u ns nevyrbl, nahrazoval se dvojic tranzistor. Nejrozenj skupinou polovodiovch soustek jsou tranzistory. Nejstarm druhem tranzistoru je tzv. bipolrn tranzistor, tj. tranzistor, u nho se uplatuj jak vtinov, tak meninov nosie nboje, tj. jak elektrony, tak dry - odtud tak nzev bipolrn. Tranzistorov jev vznik, jsou-li dva pechody p-n tak tsn blzko u sebe, e nosie nboje jednoho pechodu p-n, polarizovanho v pmm smru, uvlivuj zvrnou schopnost druhho pechodu p-n, polarizovanho ve zptnm smru. Zkladnch parametr tranzistor je relativn mnoho, pehled tch nejdleitjch ve tech zkladnch zapojench tranzistoru je v tabulce. (Pokraovn)
ahwrt
Wryvvh
yr ii t
yr
yr
r vr rqt h u iq
x y rx r ryx iq h
hy iq h
u
xv y u
ryx h xvyu
rqt h xvyu
hy u h xvy u
q p r tyrt x p r tyrt
W hwrt r r
rt r
rqt ! h ryv ryxp h xyvx vtp

wr
rt r
hp h
yr iit r h
rqt ! h xyvx

h
r
yr
xyrxr wr
t r v
vtiy
siv
hwrt
yr
rvr w
vtiy
'
qhwr
hiypr
viyvp
vpxp
Jednoduch zapojen pro voln as

Kdov spna
Popisovan zazen po stisku sprvnch tlatek sepne vstupn tyristor, kter pipojuje zt. Zapojen je jednoduch a pesto pln vtinu zkladnch poadavk na zazen tohoto druhu. Popis zapojen Schma zapojen je na obr. 1. Pedpokldejme, e zazen sepne zt, stiskneme-li postupn tlatka Tl1, Tl2, Tl3 a Tl4. Na zatku volby je tlatko sta stisknout pouze po krtku dobu. Protoe jsou kondenztory zapojeny v srii, piveden napt se na nich rozdl v opanm pomru jejich kapacit (m vt kapacita, tm men napt). Kondenztor C1 (10 F) se nabije a na tm cel napt napjecho zdroje. Stiskneme-li potom tlatko Tl2, nabijej se sriov zapojen kondenztory C2 (68 F) a C3 (470 F), C2 opt na tm cel napt napjecho zdroje. Kdy potom stiskneme Tl3, nabije se ji jen pouze kondenztor C3 na pln napt napjecho zdroje. Po stisku Tl4 se setou napt na vech kondenztorech a celkov napt se pes potenciometr i odporov trimr (jm lze nastavit jeho vhodnou velikost k sepnut tyristoru) vede na dic elektrodu tyristoru. Tyristor jsem pouil proto, aby napt na vstupu mlo dv stabiln rovn. Po rozpojen kontakt tlatka Tl4 pestane tyristorem protkat proud a tyristor pestane bt v sepnutm stavu. Stiskneme-li pi zadvn kdu nkter ze patnch tlatek, tj. Tl5 a Tl12, vybij se vechny kondenztory pes pslun diody a omezovac rezistor R2. Stiskneme-li sprvn tlatka v nesprvnm poad, nedoshne souet napt na kondenztorech t velikosti, kter je nutn k sepnut tyristoru. Deska s plonmi spoji je na obr. 2 a osazen deska na obr. 3. Nastaven Nejdve nastavme P1 tak, aby dic elektroda tyristoru byla spojena se zem. Na vstup pipojme nap. rovku. Potom pootme bcem P1 a po kadm pootoen vdy stiskneme sprvn tlatka - a se rovka rozsvt. Pak zkusme bec vrtit ponkud zptky a znovu stiskneme sprvn tlatka - to opakujeme tak dlouho, a tyristor spolehliv spn zt pi co nejmenm napt na dic elektrod.
Napjec napt meme volit v mezch 4,5 a 15 V. Seznam soustek C1 10 F/25 V C2 68 F/25 V C3 470 F/25 V R1 160 W R2 33 W P1 47 kW Ty1 KT502 D1 a D3 1N4001 Tl1 a Tl12 libovoln tlatka Literatura [1] Arend, M.; Ruka, M.: Amatrsk elektronika v domcnosti a pi rekreaci I. SNTL: Praha 1989.
Ale Povala Univerzln hlda smalou spotebou

Nemus to bt vdycky mikropotaem zen hldac zazen sbezdrtovm penosem, asto se dojde kcli isjednoduchmi prostedky, jak ukazuje popisovan univerzln hlda. Zpsob pouit univerzlnho hldae je mnoho. Od zajitn jedinch dve pes hldn celho domu a po hldn hladiny vany (ped peteenm), od naplnn sudu sdeovou vodou a po indikaci zanajcho det. Zvltnost tohoto jednoduchho zapojen je skutenost, e vklidovm stavu neodebr dn proud apesto je stle pipraveno kprovozu (hld). Jedna sada bateri (6 a 12 V) m dobu ivota prakticky shodnou s dobou ivota baterie sam. Tato dlouhodob nezvislost na doplujcm napjen je tak zvltn vhodou tohoto hldae, take lze pi odpovdajcm nasazen zcela vynechat obvykl zadrtovn celho bytu nebo domu. innost Zapojen univerzlnho hldae podle [1] je na obr 1. Srdcem hldae je asova 555, jeho znm monostabiln zapojen je doplnno vznamnmi vylepenmi, jednak dynamickm spoutnm kondenztorem C1 ajednak samodrnm zapojenm stranzistory T1 aT2.
Obr. 1. Schma zapojen kdovho spnae vak vdy teba stisknout jedno ze patnch tlatek, tj. z tlatek Tl5 a Tl12, aby se zcela vybily kondenztory C1 a C3. Po stisknut Tl1 se zanou nabjet kondenztory C1 a C3 pes omezovac rezistor R2. Kondenztory se nabjej velmi rychle, take
Obr. 2, 3. Deska s plonmi spoji a jej osazen soustkami

+ Tl1
+
R2
zt _ Tl4
D3
Tl2
+
C1 C2 D1
+
Tl3
P1
D2
R1
C3
Tl5-Tl12
A Ty1 K _
Obr. 1. Univerzln spna s malou spotebou
Vklidovm stavu jsou tranzistory uzaveny, take na asovai nen napjec napt. Sepnutm spnae S se kondenztor C1 nabj pes vnitn odpor asovae. Vsledkem je, e je sputn monostabiln obvod (vstup na vvodu 3 se stane kladnm - rove H) aoteve tranzistory T1 aT2. Tm je aktivovno samodrn zapojen, kter vyvol akustick poplach piezoelektrickm bzukem. Po skonen doby impulsu monostabilnho obvodu se asova peklop ana jeho vstup se vrt rove L. Tm se uzavou tranzistory T1 aT2, piezoelektrick bzuk utichne acel zapojen se vrt do vchozho stavu. Pokud zstv spna Sjet stle sepnut (nedopatenm, nebo je proveden jako tlatko), nen nutno se bt trvalho bzuen, nebo spoutn celho obvodu je dynamick, tzn. zapojen reaguje jen na kladn nbh na kondenztoru C1. Stavba azkuenosti Pro jednoduch zapojen se nkdy ani nevyplat navrhovat desku s plo-
nmi spoji atak byl popisovan hlda postaven na univerzln desce s plonmi spoji. Volba soustek nen kritick, lze pout i uplkov zsoby, za hodinu by ml bt cel hlda vprovozu. Nastaven se omezuje pouze na stanoven doby akustickho poplachu odporovm trimrem P (max. 50 s). Dobu bzuen lze prodlouit zvtenm kapacity as urujcho kondenztoru C2. Pi volb tohoto kondenztoru je nutno dbt na to, aby ml pokud mono mal svodov proud. Uautora pspvku [1] je tento hlda ji nkolik let vtrvalm provozu se stejnou bateri (4x 1,5 VMignon). Ukzalo se, e zapojen je odoln proti poruchm, take nebylo nutno pouvat stnn veden ani pi delch vzdlenostech idla od hldae. Paraleln ke spnai Sje mono pipojit jet dal kontakty (nap. jazkov), take lze souasn hldat nkolik mst. Jinou monost je pidat jeden tranzistor, rezistor adv drtov sondy - hlda se zmn na indiktor vlhploha se 126, vtinou barevnmi, vyobrazenmi historickch i modernch pstroj a zazen, vybaven telegrafnch a telefonnch steden v minulosti i souasnosti, dle rznch graf a tabulek - ve s podrobnmi popiskami. Sbornk byl sice pipravovn jako pleitostn tisk, zsluhou bohatho faktografickho textu a dokumentrnosti obrazov plohy bude vak mt jist dlouhodobj platnost. Se zjmem si jej jist prohldnou i petou pedevm zjemci o historii a rozvoj spojovac techniky. Publikace je v prodeji v Jihoeskm muzeu v eskch Budjovicch za 100 K. Tento lnek me zrove slouit jako pozvnka na vstavu, kter je k vidn do konce listopadu letonho roku. Npln vstavy je dokumentace vvoje telekomunikac od jejch potk pes jejich postupn zdokonalovn a po pevratnou modernizaci s pevaujcm zetelem k Jinm echm. Nvtvnci najdou na vstav celou adu zajmavch expont - telegrafy Morsev, Hughesv, Siemensv dlnotisk, dlnopis. Jsou k vidn i origi-
kosti nebo naplnn ndre (viz doplnk na obr. 1 vlevo). Msto piezoelektrickho bzuku je mono pipojit vhodn rel, jeho kontakty lze zapnat rzn dal spotebie (napklad osvtlen schod apod.). Akonen - miniaturizace celho hldae nezn hranic (pouitm soustek pro povrchovou mont, SMD, lze vytvoit opravdu miniaturn pstroj). Vpvodnm pramenu [1] nakreslen reproduktor na vstupu asovae byl ponechn, jak je vak ztextu patrno, jedn se opiezoelektrick bzuk, tedy zazen, kter po pipojen napjecho napt vydv zvuk (bzu, psk), neboobsahuje mimo vlastn piezoelektrick mni iosciltor saktivnmi soustkami). Literatura [1] Scharfenberg, A., DL1MK: Sparsame berwachungsschaltung fr universelle Anwendungen. Funkamateur 1997, . 2, s. 179. [2] Hjek, J.: asova 555. AAa BEN, Praha 1996. JOM
TELEGRAF, TELEFON, RADIO, KDYSI I DNES. Publikace SPT Telecom a. s., oblast Cesk Budjovice o. z., 1996. 120 stran.
Ped rokem, v z 1996, byla v Jihoeskm muzeu v eskch Budjovicch zahjena vstava ke 150. vro uveden do provozu prvn telegrafn linky v eskch zemch z Brna do Vdn. Jin echy se k tomuto jubileu hls proto, e jejm stavitelem a projektantem byl rodk z Frymburku v okrese esk Krumlov, profesor matematiky na univerzit ve Vdni a pedseda tamn akademie Ondej Baumgartner (1793-1865). Jeho pamtka a zsluhy byly pipomenuty odhalenm pamtn desky na jeho rodnm dom na Frymburskm nmst. SPT Telecom vydal k vstav reprezentan publikaci o dvou stech. Autorem stati o telegrafu a telefonu je ing. Karel patenka, pehled o vvoji rozhlasu a rozhlasovch pijma pipojil dr. Jan Komenda. Kniha slou souasn jako katalog k vstav a proto je jej soust bohat obrazov
nly telefonnch apart z roku 1890 a cel ada originlnch dokument, vystavovanch veejn poprv. Na sv si pijdou i sbratel radioapart a radioamati. Na prostoru vce ne 200 m2 se tvrci vstavy Mgr. Ji Petr, Mgr. Leo Nikrmajer z Jihoeskho muzea a ing. Karel patenka s dr. Janem Komendou z Telecomu snaili zachytit vvoj ve vech popsanch oblastech tak, aby nvtvnk mohl nejen porovnvat, pokochat se pohledem, ale i poznat nejmodernj techniku souasn doby. Dr. Jan Komenda
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst Vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (starman@bohem-net.cz, staram@srv.net; http://www.srv.net/~staram/starman.html), v n si lze prostudovat, zapjit i pedplatit cokoli z bohat nabdky knih a asopis, vychzejcch v USA,
v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (nejen elektrotechnickch, elektronickch i potaovch - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Dnes pedstavujeme asopis, jeho obsahem je popis zazen, sloucch k ochran informac, a to nejen ped zcizenm, ale i ped znienm i pokozenm viry. Z lnk lze jmenovat nap. Intranet Security Roundtable, v nm je zznam diskuse f pti velkch americkch podnik, zabvajcch se ochranou informac, dal ze lnk se tk ochrany dat na magnetickch mdich, virm jsou vnovny lnky Viry makro pod mikroskopem, Prvodce viry makro, pehled antivirovch opaten, atd. Praktick je i to, e je v asopisu uvedena adresa, na n lze zskat aktuln informace z oboru: http://www.securityinfo.com. asopis je formtu A4, m 64 stran, ron vyjde 8 sel.
Trojkanlov asov spna AT2000

Ing. Anton Kosmel
AT2000 je mikroprocesorom riaden trojkanlov asov spna. Je uren na spnanie troch nezvislch spotrebiov. Umouje naprogramova na jeden tde 9 asovch intervalov (9 zapnut, 9 vypnut) pre tri nezvisle spnan kanle. Spnanie je realizovan vkonovmi prepnacmi rel, ktor mu spna prdy a 16 A (za predpokladu pouitia vkonovch spnacch rel, napr.: VSB 12 STB fy TAKAMISAWA). Jednotliv asov intervaly mu by programovan vtroch blokoch dn. Naprogramovan tdenn cyklus sa periodicky opakuje. Trojkanlov asov spna m vysok komfort obsluhy avemi jednoduch ovldanie tyrmi tlaidlami na prednom paneli. Komunikciu sobsluhou zabezpeuje prehadn textov informcia vslovenskom jazyku na 32znakovom (2 x 16 znakov) alfanumerickom LCD displeji. Spna je kontruovan na nepretrit prevdzku bez nutnosti drby. Nastaven parametre si udruje minimlne 150 h po vpadku sieovho napjania pomocou zabudovanch NiCd akumultorov. Jeho kontrukcia umouje modifikciu parametrov poda elania zkaznka, alebo poda budcich poiadaviek bez zsahu do vrobku jednoduchou vmenou pamte sriadiacim programom. Cel zariadenie je plombovaten aelektricky navrhnut tak, aby spoahlivo pracovalo vextrmnych teplotnch rozsahoch avprostred sruivmi elektrickmi vplyvmi. Zlohov zdroj pre hodiny: 4 NiCd akumulatory UM-3 AA/IEC R6. Maximlna dka vpadku siete: 150 h pri 20 C. Maximlny prierez vodiov: 4 mm2. Rozmery krytu (vi obr. 1.): 249,5 x 158 x 98,5 mm. Hmotnos: 0,7 kg. Skladovacie teploty: 20 a +70 C.
Popis zapojenia
Schma spnaa sa nachdza na obr. 1. 1. Napjacia as Sieov napjacie naptie sa pripja na svorky 1 a2 apostupuje na filter tvoren cievkami L1 a L2 kondenztorom C1 avaristorom RV1. Sieov filter zabrauje prechodu ruivch impulzov zo siete do spnacch hodn, ktor by mohli ma za nsledok vpadok chodu. Pouit sieov transformtor je typ uren pre osadenie do dosky s plonmi spojmi svkonom asi 3 W. Rozmery jeho vvodov s uveden vrozpiske materilu. tvorica did D1, D2, D3, D4 usmeruje napjacie naptie. Zdroj sa sklad zdvoch ast. Prv sIO6 (LM7812) zabezpeuje napjacie naptie 12 V, uren pre napjanie spnacch rel. Druh as sIO7 (LM7806) vytvra naptie 6 V pre napjanie zlonch NiCd lnkov, riadiacej azobrazovacej asti. Kondenztory C2, C4, C5 a C8 zabezpeuj filtrciu jednosmernch napt, kondenztory C3, C4, C6, C7 zabrauj rozkmitaniu stabiliztorov IO6 aIO7. Dida D5 kompenzuje bytok naptia, ktor vznik na dide D6. Dida D6 zabrauje vybjaniu lnkov cez stabiliztor IO7 poas vpadku sieovho napjania (uniektorch typov stabiliztorov by vprpade neexistencie uvedenej didy mohol tiec cez vstupn obvod prd, ktor by zbytone vybjal NiCd lnky atm zkracoval dobu zlohovania). 2. Zlohovacia as Na zlohovanie chodu spnacch hodn s pouit 4 lnky NiCd umiestnen vpuzdre 4 x AA (A306341), ktor je priskrutkovan na zkladovej doske. Je mon poui aj lnky NiCd snaspjkovanmi vvodmi, uren pre priame osadenie do dosky s plonmi spojmi. lnky s zapojen do srie aspolu maj 4 x 1,2 V,t.j. 4,8 V apri napjan AT2000 zo siete s dobjan cez didu D6 prdom, ktor je zvisl od ich okamitho stavu. Dida D6 zrove zabrauje toku prdu cez stabiliztor IO7, ktor uniektorch typov me by a 3 mA. 3. Spnacia as Je napjan zo stabiliztora IO6 naptm 12 V asklad sa ztroch identickch ast. Zrel RE1, RE2, RE3, spnacch tranzistorov VT1, VT2, VT3, ochrannch did D8, D9, D10 (zabrauj znieniu spnacch tranzistorov), elektrolytickch kondenztorov C11, C12, C13, keramickch kondenztorov C14, C15, C16 arezistorov R2, R3, R4, R11, R12, R13. Pouit rel s prepnacie, uren pre osadenie do dosky splonmi spojmi, typy uveden vrozpiske mu spna prdy a 16 A vprpade cos f = 1 (ohmick za) pri napt 380 V. Kontakty prepnacch rel s vyveden na masvne svorky skrinky FMX, ktor umouj pripoji vodie sprierezom a 4 mm2, prpadne viac vodiov smenm prierezom. 4 Riadiaca as Riadiaca as je tvoren 8bitovm mikroprocesorom CMOS 80C31 (IO1), pamou EPROM 64 kb 27C64 (IO2), stradaom IO3, sriovou pamou IO4 adelikou IO5. Ako riadiaci mikroprocesor je vhodn poui typ IP (MHS ELECTRONIC), uren pre priemyseln teplotn rozsahy -40 a 86 C. Pam IO2 je zasunu-
Technick parametre
Menovit vstupn naptie: ~220 V(zkl. prevedenie), ~110 V(prevedenie Q). Tolerancia napj. naptia: 15 %. Menovit frekvencia: 50 Hz. Tolerancia menovitej frekvencie: 45 a 60 Hz. Prkon: max. 3 VA. Stupe odruenia: RO 2. Presnos chodu pri 20 C: 0,5 s/24 h. Minimlny spnac interval: 1 min. Poet spnanch intervalov: 9 asovch intervalov. Spnacia perida impulztoru: 900 s(15 min.). Menovit rka impulzu: 10 s. Menovit rka medzery: 890 s. Poet prepnacch rel: 3. Spnac vstup: 1 prepnac kontakt. Zaaenie kontaktu: max. 16 A/~250 V, cosf =1. Spnan vkon pri ohmickej ztai: max. 4000 W. ivotnos kontaktov elektrick: min. 105 cyklov. ivotnos kontaktov mechanick: min. 5.106 cyklov.
t do precznej DIL-28 objmky, ktor sa zaspjkuje do zkladovej dosky. Pam obsahuje riadiaci program, ktor zabezpeuje chod aovldanie spnaa. Zmenou programu apouitm pamte svou kapacitou je mon vytvra rzne aplikcie pre nasadenie spnaa vpraxi (napr. spna verejnho osvetlenia, repektujci zmenu dky da anoci poas roka aprslun zemepisn polohu danho miesta, sautomatickou zmenou zletnho na zimn as). Sriov pam EEPROM IO4 zabezpeuje periodick zlohovanie dt zoperanej pamte mikroprocesora avprpade zlyhania chodu programu nsledkom akejkovek poruchy, zabezpe IO5 vo funkcii watchdog resetovanie mikroprocesora anatiahnutie poslednch zlohovanch dajov zo Obr. 1. Schma spnaa
sriovej pamte IO4 do operanej pamte P. Uveden zabezpeenie si vyiadalo nasadenie spnaa vpriestoroch trafostanc, kde dochdzalo kich silnmu rueniu atm vpadku chodu spnaa. Aby spna vydral pracova dlh dobu poas vpadku siete, je displej M1 po vpadku siete automaticky vypnan. Indikciu prtomnosti napjacieho naptia zo zdroja zabezpeuj rezistory R5, R6 adida D7. 5. Zobrazovacia as Zobrazovacia as je tvoren 32znakovm alfanumerickm displejom, ktor m 16 znakov vdvoch riadkoch. Bez zmien vzapojen je mon poui typ LTN214R, alebo LM016L (HITACHI). Displej je mechanicky umiestnen na dvoch distannch stpikoch dky
20 mm nad zkladovou doskou tak, aby bol viditen cez kryt. Elektrick prepojenie displeja so zkladovou doskou je realizovan 4ilovm (PIN 11 a 14) a6ilovm plochm vodiom (PIN 1 a 6) dky asi 5 cm do otvorov, ktor sa nachdzaj priamo pod displejom na zkladovej doske, vvody slo 7, 8, 9, 10 s nezapojen. 6. Ovldacia as Komunikcia sobsluhou je realizovan tyrmi ovldacmi tlaidlami S1, S2, S3 a S4 ajednm resetovacm tlaidlom S5. Tlaidl S1 a S5 s telefnne tlaidl 4FK57300. Tlaidl S1 a S4 s zaspjkovan na malej doske, ktor je umiestnen na dvoch distannch stpikoch dky 15 mm tak, aby boli prstupn cez otvory vpred-
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi a rozmestnenie siastok
pnut - s spojen kontakty slo 9 a10 arozpojen kontakty slo 9 a11. Stav jednotlivch rel je zobrazovan na LCD displeji; naprklad R1: Z= rel 1 zapnut, R2: V = rel 2 vypnut:
Prv zapnutie asovho spnaa. Po prvom zapnut asovho spnaa je potrebn stlai tlaidlo RESET avynulova pam sasnm stlaenm tlaidiel NEXT aMODE. Po tomto kone sa na displeji na okamih zobraz:
apotom vynulovan relny as svypnutmi rel:
Obr. 3. Rozmery a umiestnenie otvorov v skrinke nom kryte. Resetovacie tlaidlo S5 je umiestnen na zkladovej doske aje prstupn cez mal kruhov otvor vprednom kryte len vprpade pouitia tenkho skrutkovaa. Doska s plonmi spojmi je na obr. 2, rozmery krytu sa nachdzaj na obr. 3. Po prvom pripojen na sie (akumultory s vybit) je spna funkn po uplynut asi 5 min. Tento as je potrebn na iaston nabitie akumultorov. Aby spna spoahlivo pracoval aj poas vpadku sieovho napjania po dobu zaruovan vtechnickch parametroch, je nutn, aby po prvom zapojen spna pracoval asi 48 h bez vpadku siete. Poas uvedenej doby sa akumultory nabij na pln kapacitu. Ak nie je mon tto podmienku splni, potom je vhodn spna ete pred intalciou pripoji na sie vpriestoroch, ktor ju zaruuj. zopnutia avypnutia. Tlaidlom NEXT vyberme nastavovan pozciu (hodiny, minty, de, blok). Tlaidlom tmenme daje na vybranej pozcii smerom nahor. Tlaidlom u menme daje na vybranej pozcii smerom nadol, reim skka rel. Tlaidlo RESET sli na zabezpeenie rozbehu spnaa. Je umiestnen za kruhovm otvorom vkryte pod tlaidlom u. Funkcie spnaa Trojkanlov asov spna AT2000 m tri nezvisl kanle, kad znich umouje naprogramovanie troch asovch intervalov. Jednotliv kanle maj nasledujce funkcie: Kanl 1 (RE1). Poas naprogramovanho asovho intervalu je rel zopnut - s spojen kontakty slo 3 a4 arozpojen kontakty slo 3 a5. Kanl 2 (RE2). Poas naprogramovanho asovho intervalu je prepnac kontakt rel slo 6 periodicky 890 s preklopen na kontakt slo 7 a10 sek. na kontakt slo 8. Ptnsmintov peridy s synchronizovan srelnym asom, t. j. zanaj vdy kad nult, 15., 30. alebo 45. mintu. Kanl 3 (RE3). Poas naprogramovanho asovho intervalu je rel zo-
Pozn.: Vrelnej prevdzke pri plnom nabit akumultorov NiCd je spna schopn prevdzky vaka nzkemu odberu 100 hod. Ak je prekroen tento as, m to za nsledok vpadok chodu spnaa. Vtomto prpade je potrebn stlai tlaidlo RESET, o zabezpe sprvny rozbeh anastavi sprvny relny as. Po stlaen tlaidla MODE sa dostaneme do kudovho stavu. Spna je v kudovom stave trvale do doby, pokia nestlame niektor ztlaidiel. Vprpade, e sa nachdzame vinom reime (nastavovanie hodn ada, programovanie, skka rel), spna sa do kudovho stavu dostva automaticky po uplynut doby 25 s od doby, kedy sme naposledy stlaili niektor ztlaidiel. Vkudovom stave spna na displeji zobrazuje nasledujce informcie: w de vtdni, aktulny as astav rel,
w vetky naprogramovan intervaly zopnutia,
w firemn oznaenie vrobcu.
Vetky uveden daje sa neustle cyklicky na displeji obmieaj. Kich prerueniu djde kad cel hodinu akadch 15 mint vprpade, e je naprogramovan zopnutie rel R2; vtomto prpade sa na displeji na 10 seknd objav daj:
Popis ovldacch prvkov afunkci

Na prednom paneli je alfanumerick LCD displej 2x16 znakov, sliaci na komunikciu sobsluhou a tyri ovldacie tlaidl. Tlaidlom MODE vyberme jeden znasledujcich reimov: - nastavovanie relneho asu ada vtdni, - programovanie asovch intervalov
Nastavenie relneho asu ada vtdni Do tohto nastavenia sa mono dosta zkudovho stavu stlaenm tlaidla MODE. Na displeji sa zobraz:
Tlaidlom NEXT vyberme nastavovan pozciu, ktor zane blika (hodiny, minty, de), priom dochdza kich rotcii. Tlaidlamitaumenme hodnoty na vybranej pozcii o1 hodinu, mintu alebo de smerom nahor alebo nadol. Knatartovaniu hodn djde po potvrden mintovho daja tlaidlom NEXT (sasne djde kvynulovaniu seknd). asov daj je 24hodinov. Programovanie asovch intervalov Optovnm stlaenm tlaidla MODE sa dostaneme do reimu programovania asovch intervalov zopnutia. Na displeji sa zobraz:
24hod. Naprogramovan asov interval je mon zrui nastavenm pomliek na mieste mint. Spna si zachovva naprogramovan asy zapnutia avinutia aposledn relny asov daj aj po odpojen zo siete apo vybit batri. Funkcia skka rel Zatlaenm tlaidla t (vprpade, e je spna vkudovom stave) sa dostaneme do reimu skka rel ana displeji sa objav:
IO6 IO7 M1 VT1 a VT4
LM7812 LM7806 displej LM016L (HITACHI) nebo LTN 214R BC 547C
Tlaidlom MODE vyberme slo nastavovanho intervalu (1 a 3) akanl (R1, R2, R3). Pre kad kanl je mon nastavi tri intervaly. Na displeji sa periodicky objavuje: Zadaj cas 1 (kanl) R1: Zadaj cas 1 (kanl) R2: Zadaj cas 1 (kanl) R3: Zadaj cas 2 (kanl) R1: Zadaj cas 2 (kanl) R2: Zadaj cas 2 (kanl) R3: Zadaj cas 3 (kanl) R1: Zadaj cas 3 (kanl) R2: Zadaj cas 3 (kanl) R3: Tlaidlom NEXT vyberme (po zvolen iadanho sla intervalu akanlu)nasledujce daje: 1. 2. 3. 4. 5. nastavenie nastavenie nastavenie nastavenie nastavenie hodiny zapnutia Z: 0 : - minty zapnutia Z: 0 : 00 hodiny vypnutia V: 0 : - minty vypnutia V: 0 : 00 jednho ztroch blokov: pondelok a piatok pondelok a nedea sobota a nedea
Ostvajcimi tlaidlami meme meni stav jednotlivch rel. Kad stlaenie prslunho tlaidla vyvol zmenu signalizovan na displeji. Tlaidlom MODE menme stav rel 1, tlaidlom NEXT stav rel 2 a tlaidlomustav rel 3. Stav poas vpadku siete Po vpadku sieovho naptia prejde spna po 40 sekundch do spornho mdu, ktor zabezpeuje a 150 hodn dlh chod na NiCd akumultory. LCD displej prestane zobrazova do doby, km znovu nenabehne sieov naptie (po 30 min.), alebo nestlame tlaidlo MODE.
Rozpis siastok
rezistory (TR 296) RM 10 R1 10 W R2, R3, R4 82 W R5 560 W R6 4,7 kW R7 1 kW R8, R10, R15 10 kW R9 220 kW R11, R12, R13 22 kW R14 470 W RV1 varistor ~250V 593 - PH (PHILIPS) nebo ~250V 7K391 (MOTOROLA) kondenztory (RM - vzdialenos vvodov) C1 100 nF/~250 V, RM15 C2 470 F/25 V, RM5 C3, C4, C6, C7, C10, C14, C15, C16, C20, C21, C22, C23, C25 100 nF, RM 2,5 (5) C5 100 F/25 V, RM 2,5 C8 220 F/16 V, RM 3,5 C11,C12,C13 100 F/16 V, RM 2,5 C9, C24 4,7 F/10V, tant. RM 2,5 (5) C17 330 pF, RM 2,5 (5) C18 56 pF, RM 2,5 C19 33 pF, RM 2,5 polovodiov D1 a D4 D5 a D10 DZ1 IO1 IO2 IO3 IO4 IO5 siastky KY131 (1N4007) 1N4148 6V2 P 80C31 27C64 (sriadiacim programom) 74HCT373 ST93C46 CMOS 4060
ostatn siastky Y1 krytl 3,0 MHz L1, L2 470 H, SMCC RE1 a RE3 rel VSB 12STB (TAKAMISAWA), alebo RP310012 (SCHRACK) S1 a S5 telefnne tlaidlo 4FK 573 00 B1 a B4 NiCd lnky typ AA puzdro na 4ks lnky AA A306341 objmka DIL28PZ (preczna) CON1 svorkovnica skrine FMX 11 CON2 ploch vodi na dosku stlaidlami (5 vodiov) TR1 transformtor do dosky s plonmi spojmi 3,2 W, 230/12 V (260mA). Vzdialenos vvodov primrneho vinutia 20 mm, vzdialenos vvodov sekundrneho vinutia 10 mm. Vzjomn vzdialenos vvodov primrneho asekundrneho vinutia 25, alebo 27,5 mm. ploch kbel 10ilov, 10 cm distann stpiky 20 mm, 2 ks distann stpiky 15 mm, 2 ks samorezn skrutky 2.9 x 5 mm, 8 ks skrutky M3, 6 ks skrinka FMX (ZPA Trutnov) predn kryt doska s plonmi spojmi (s doskou pre tlaidl) Kompletn stavebnicu trojkanlovho asovho spnaa AT2000 spolu so skrinkou, oiven asov spna, prpadne ubovon as ztejto stavebnice je mon objedna na adrese: A.M.I.S., spol. sr. o.. Kaliniaka 5, 971 01 Prievidza, SR alebo na telefnnych slach: tel./fax: 0862 / 42 24 89, mobil: 0905 623 676. Informcie oasovom spnai je mon zska aj vase naej neprtomnosti vo firme prostrednctvom nho komunikanho centra. Na naom tel. sle 0862/422489 (zR 00421862/422489 mete 24 hodn zska prve aktulne informcie ostavebniciach a cench, ktor vm nae komunikan centrum pole na v fax, prpadne vm bud prehran zvukov informcie. Ke sa vm ozve n zznamnk, prepnite si fax do tnovej voby a stlate slo 9, po ktorom zskate zoznam faxovch dokumentov. Ak chcete inf. ostavebnici, vote 6 apotom s3 sekundovmi pauzami 1 a1, po zaznen signlu stlate TART na vaom faxe, bude vm zaslan vami zvolen dokument. Cel voba je nasledovn: 0862 422489 T 9....6.... 1....1... TART. Ak chcete hlasov informcie ostavebnici, prepnite svoj telefn do tnovej voby azvolte 5 ete pred zaznenm zvukovho signlu poas vodnej textovej informcie. Cel voba je nasledovn: 0862/ 422489 T 5. (Centrum vs hlasovo naviguje).
Tlaidlamitau menme vybran veliiny smerom nahor alebo nadol. Vprpade, e nastavme rovnak vypnac azapnac as, kanl je zopnut
Obr. 4. Predn panel spnaa
Kdov zvonek se zmkem a svtlem

Zajist se vm ji stalo, e jste potebovali otevt dvee nebo vrtka klem, kter ne a ne najt v kapsch nebo tace. O to zajmavj se situace stv v nonch hodinch. Avak pomoc kdovho zvonku si mete dvee nebo vrtka otevt a to bez kle. Sta si pamatovat krtk kd, kter si sami nastavte v kdovm zvonku a vyukat ho na zvonkov tlatko. Pitom nemuste mt obavy z njakch komplikovanch kd. Pouv se ty a sedmi krtkch a dlouhch stisknut zvonkovho tlatka, podle vlastnho nastaven. V nonch hodinch si mete navc rozsvtit osvtlen cesty zahradou a pitom nikoho neprobudit. Dvee (vrtka) mus bt vybaveny elektromagnetickm zmkem. Dle kdov zvonek slou jako svteln automat. Osvtlen lze aktivovat kdem (i z mstnosti) na dobu 1 a 10 minut podle vlastnho nastaven. Z mstnosti lze svtlo rozsvtit i na dobu neuritou, a pak ho zhasnout. Kdov zvonek zrove slou jako inteligentn zvonek. Me obsluhovat veker typy zvonk. Pi jakmkoliv stlaen zvonkovho tlatka (krom kdu) zazvon zvonek jen jednou. Je teba zdraznit, e kdov zvonek nelze brt jako zabezpeovac zazen, ale jako zajmavho pomocnka v domcnosti. Tento typ kdovho zvonku je uren pro jednoho, pop. dva astnky se spolenm vstupem. Technick parametry
Napjec stdav napt: 8 a 15 V. dv (nebo vce) vnitnch tlatek pro obsluhu elektromagnetickho zmku a dv (nebo vce) vnitnch tlatek pro obsluhu osvtlen. Vnitn tlatka se zapojuj paraleln ve sv funkci, proto jich lze pipojit potebn poet. Nastavovac st zahrnuje nastavovac pole pro kd, poet stisknut a dobu rozsvcen osvtlen. Pole pro kd je realizovno osminsobnm spnaem, piem posledn dv msta slou k nastaven typu zvonku (gong, klasick zvonek) pro oba astnky zvl. Take kd me bt nejvce estimstn. Pole pro nastaven potu stisknut (dlka kdu) je vytvoeno zkratovacmi pikami. Dlku kdu mete volit od t do esti stisknut zvonkovho tlatka. Zkratovac propojku (jumper) nasadte na dvojici piek proti pslunmu slu. Pole doby svitu osvtlen je tak ze zkratovacch piek. Lze u nj nastavit dobu svitu svtla od jedn minuty do deseti minut (po minut). Mikroprocesorov jednotka zpracovv signly ze vstupn sti a porovnv je s daji nastavovac sti. Kdy vyukte kd na zvonkovm tlatku, mikroprocesorov jednotka nejdve vyhodnot prvn stisk a pak dal stisky a porovn je s nastavenm kdem. Pokud se vyukan kd shoduje s nastavenm kdem, prvn stisk rozhoduje o aktivaci osvtlen. Krtk stisk - osvtlen zstane zhasnuto, dlouh stisk - osvtlen se
zapne na nastavenou dobu. Pak mikroprocesorov jednotka aktivuje elektromagnetick zmek dve (vrtek). Jestlie se vyukan kd neshoduje s nastavenm, zazvon pouze normln zvonek. Mikroprocesorov jednotka rovn d zvonn zvonk. Je-li zvonek typu gong, zazn ti dery, jedn-li se o klasick zvonek, jednou krtce zazvon (v dlce asi dvou sekund). Pokud zstane zvonkov tlatko trvale stisknut (zpalka ve zvonkovm tlatku), zvonek nezazvon. Mikroprocesorov jednotka rovn sleduje obsluhu vnitnch tlatek pro svtlo a zmek. Stisknutm tlatka SVTLO se rozsvt osvtlen na nastavenou dobu. Pokud je stlaen tohoto tlatka del ne dv sekundy, rozsvt se osvtlen trvale. Svtlo se zhasne opt stejn dlouhm stisknutm tlatka SVTLO. Pouitm tlatka ZMEK se aktivuje elektromagnetick zmek na dobu asi 7 sekund. Vstupn vkonov st slou k pipojen dvou zvonk, jednoho elektromagnetickho zmku a svtel o celkovm pkonu do 1500 W. Je vybavena roubovacmi svorkami, vdy dvojice pro jednotliv spotebie. Svorky pro pipojen svtel jsou z bezpenostnch dvod oddleny zvl, ale vechny se nachzej na desce s plonmi spoji.
Popis zapojen
Na obr. 2 je schma zapojen kdovho zvonku. tyi vstupy (zvonek 1, zvonek 2, zmek, svtlo) jsou multiplexn pepnny plkou pepnae 4052 na vstup mikroprocesoru ATMEL 89C1051. Druh plka 4052 je vyuita k multiplexnmu pepnn nastavovacch pol, pi jejich ten mikroprocesorem. Jednotliv bity nastavovacch pol jsou pivedeny na vstupy P1 mikroprocesoru. Diody D2 a D9 zamezuj ovlivovn pol doby svitu a potu stisk polem pepnn kdu. Kondenztor C1 a rezistor R1 tvo nulovac obvod mikroprocesoru. Ten d tyi vkonov vstupy. Ti jsou vybaveny pro spnn stdavho proudu triaky Q1 a Q3. Dva jsou ureny pro zvonky a jeden pro elektromagnetick zmek. tvrt vstup tvo vkonov rel Re1, jen je ovldno tranzistorem T1. Diody D10 a D16 zabezpeuj ochranu vstup mikroprocesoru a tranzistoru T1 ped peptm. Triaky jsou ovldny zpornm proudem do dic elektrody. Proto je napjec zdroj konstruovn se zpornm stabiliztorem 7905.
Odbr proudu: 50 mA max v klidovm stavu. Vstupy: 3x st napt 8 a 15 V podle napjen / 2 A max, 1x 230 V / 50 Hz / 8 A max. Bezpenostn tda: 2 (dvojit izolace). Lze pipojit: dva zvonky (klasick jiskrov, gong, melodick zvonek), elektromagnetick zmek pro stdav napjen, osvtlen o celkovm pkonu 1500 W (odporov zt). Pracovn teplota: +5 a +45 C. Rozmry: 53 x 153 mm. Dlka propojovacch kabel: do 100 m.
Popis funkce
Na obr. 1 je blokov schma kdovho zvonku. Vstupn st slou k pipojen zvonkovch tlatek a vnitnch tlatek pro obsluhu elektromagnetickho zmku a osvtlen. Zrove je vyuita k zen nastavovac sti. Zvonkov i vnitn tlatka se pipoj dvojlinkami pmo do vyznaench dvojic roubovacch svorek na desce s plonmi spoji. Lze pipojit dv venkovn zvonkov tlatka,
Deska s plonmi spoji

Deska s plonmi spoji (53 x 153 mm - viz. obr. 3) je jednostrann, bez jakchkoliv zvltnch nrok. Ke stavebnici dodvme desku s potiskem pro jednoduch osazen a kontrolu, s nepjivou maskou, kter znan zjednoduuje pjen hlavn zatenkm. Osazovn zanejte rezistory, jejich utpnut vvody pouijete k osazen drtovch propojek. Pak osadte diody, objmky IO a ostatn soustky. Stabiliztor a triaky je poteba ohnout k desce s plonmi spoji. Mikroprocesor zatm neosazujte. Stabiliztor ani triaky nen nutn chladit. Po pjen desku s plonmi spoji zkontrolujte, jestli na n nejsou zkraty, nebo nejsou soustky chybn osazeny.
Obr. 1. Blokov schma
km stiskem. Hranice mezi krtkm a dlouhm stiskem je asi jedna sekunda. Mus se rozsvtit rovka ve svorkch ZAMEK na dobu asi 7 sekund. Tak mete vyzkouet i jin kdy o rznch dlkch. Chod rel pak vyzkoute tak, e prvn stisk tlatka bude dlouh. Nejdve si vak nastavte v poli SVIT poet minut svitu osvtlen. Vyukejte kd s prvnm dlouhm stiskem. Mus sepnout rel a rozsvtit se rovka ve svorkch ZAMEK. Rel bude sepnut po dobu nastavenou v poli SVIT, pak mus vypnout. Vechno zopakujte pro astnka 2 ve svorkch ZVON 2 a TLZV2. Dle vyzkouejte vstupy pro vnitn tlatka osvtlen a zmku. Krtkm zkratovnm svorek pro osvtlen TLSVET uvedete rel do sepnutho stavu na nastavenou dobu. Dlouhm (asi 2 sekundy) zkratovnm tchto svorek doshnete trvalho sepnut rel. Stejnm zpsobem rel vypneme. Zkratovnm svorek pro zmek TLZAM rozsvtte rovku ve svorkch zmek. Tm jsou vechny funkce kdovho zvonku pezkoueny. Pokud jste osazovn a pjen vnovali trochu pozornosti, mus kdov zvonek pracovat pi prvm zapojen.
Mechanick mont
Kdov zvonek je konstrukn proveden pro mont do dvojit instalan krabice se dvma odnmatelnmi kryty, v n je uchycen dvma rouby. Horn kryt zakrv dic procesor a sovou st kdovho zvonku. Sejmutm dolnho krytu uvolnte pstup k nastavovacm polm a ppojn svorkovnici vstupnch tlatek a vstup. Krabici umstte na vhodnm suchm mst s ohledem na stvajc kabel zvonk, zvonkovho transformtoru, rozvodu st 230 V a bezpenost osob, kter se mohou v blzkosti rozvodu pohybovat. Kdov zvonek je vybaven pro jednoduchou mont roubovacmi svorkovnicemi. Kad pipojovan prvek m svou dvojici svorek, dn oznaenou. Napjec vodie ze zvonkovho transformtoru 12 V pivedete na dvojici svorek s oznaenm ~12 V. Zvonkov tlatka pipojte jednotliv na dal dvojice svorek s oznaenm TLZV1 a TLZV2. Vnitn tlatko svtla a elmagnetickho zmku pipojte na dvojici svorek s oznaenm TLSVET a TLZAM. Pokud pouijete ji stvajc kabel, dn zkontrolujte ped pipojenm jednotlivch vodi ke kdovmu zvonku, e krom vodi napjen nejsou ostatn vodie pipojeny k napjen ze zvonkovho transformtoru, jinak se pokod vstupy kdovho zvonku. Vstupy pro zvonky jsou oznaeny ZVON 1 a ZVON 2, vstup pro elmagnetick zmek je oznaen ZAMEK. Jiskrov zvonky je nutn opatit odruovacm kondenztorem 33 nF/250 V, kter se mus pipojit na svorky zvonku. Pro pipojen svtel slou svorkovnice v horn sti kdovho zvonku. Do jedn dvojice, oznaen 230 V, pipojte vodie napjen ze st 230 V/50 Hz, a do druh dvojice, oznaen SVETLO, pipojte vodie od svtla. POZOR, zde pracujete se sovm naptm 230 V/50 Hz a je nutn maximln opatrnost. Pi jakkoliv manipulaci s tmito vodii nejdve zkontrolujte, zda nejsou pod naptm a
Obr. 2. Schma zapojen
Oiven
Osazenou desku po kontrole mete pipojit ke zdroji stdavho napt 12 V - do napjec dvojice svorek. Voltmetrem zkontrolujte napt -5 V na stabiliztoru 7905. Pak napjen odpojte a zasute do objmky mikroprocesor. Pozor na sprvnou orientaci. Pak pipojte do svorek pro zvonek 1 ZVON 1 rovku 12 V a v poli nastaven kdu nastavte 7 bit pepnae na rku (klasick zvonek, melodick zvonek), nebo teku (gong). Do svorky pro pipojen zvonko-
vho tlatka 1 TLZV1 pipojte tlatko a stisknte je. Po chvilce se mus rovka rozsvtit na dv a ti sekundy, nebo tikrt krtce bliknout. Dle nastavte v poli poet stisk poet stisk v kdu, nap. ti. Ve skutenosti bude poet stisk tyi, protoe prvn stisk, jen uruje rozsvcen (nerozsvcen) osvtlen, se do nastaven kdu nepot. Pak nastavte prvn ti bity pepnae kdu na teku (nebo rku) podle uven. Zbyl ti bity mus bt nastaveny na rku. Do svorek pro pipojen elektromagnetickho zmku ZAMEK pipojte rovku 12 V. Pak vyukejte na tlatku kd s prvnm krt-
odpojte sov rozvod jistiem v domovn rozvodn skni. K jednoduch orientaci pipojen poslou obr. 4.
Upozornn
Pro napjen pouijte vhradn zvonkov transformtor, pezkouen na sttn zkuebnou (znak ES). Proudov mus vyhovt odbru vaich zvonk a elektromagnetickho zmku.
Zvr
Kdov zvonek lze aplikovat, krom rodinnch domk, i v panelovch blocch. Lze vynechat st k ovldn osvtlen. Pak kdov zvonek poslou k otevrn hlavnch vchodovch dve a ke zvonn. Konstrukce je jednou z mnoha aplikac jednoduchch a dnes levnch jednoipovch procesor. Kompletn stavebnici kdovho zvonku si mete objednat za 950 K. Samostatn komponenty: deska s plonmi spoji 150 K, naprogramovan procesor ATMEL 89C1051 300 K. Cena hotovho vrobku 1190 K. Ceny jsou uvedeny vetn DPH. Objednvky pijm firma Dul, Nov tovrn 12, 737 01 esk Tn, telefon: 0659/712873, nebo tel./fax: 324161.
Seznam soustek
Rezistory (miniaturn) R9, R10, R11 330 W R2, R3, R4, R5 1 kW R1, R6, R7, R8 10 kW Kondenztory C1, C6 C5 C7 C4 C2, C3 10 F/6 V 470 F/25 V 100 nF, ker. 100 nF/63 V, MKT 22 pF, ker.
Obr. 3. Deska s plonmi spoji kdovho zvonku
Polovodiov soustky D1 1N4001 D2 a D16 KA261 T1 KC307 V1 89C1051 V2 4052 ST1 7905, plast Q1, Q2, Q3 T410/600 V Ostatn soustky X1 krystal 4,433 MHz RE1 RELE3206L12V znaen GM electronic svorky 8 x ARK 500/2 znaen GM electronic svorky 2 x ARK 110/2 znaen GM electronic konektorov kolky 1 x S2G26 znaen GM electronic zkratovac propojka 2 x JUMP - RT znaen GM electronic spna DIP 1 x DIP 08 znaen GM electronic objmka pro IO 1 x SOKL 20 znaen GM electronic objmka pro IO 1 x SOKL 16 znaen GM electronic instalan krabice dvojit s dvma kryty Obr. 4. Pipojen kdovho zvonku
AUDIO-VIDEO SELEKTOR AVS1

Kubn Stanislav, Ondrek Jan
Audio video selektor AVS1 je pepnac pult, kter umouje smrovat obrazov signl se zvukovm stereofonnm doprovodem bez nutnosti runho pepojovn kabel mezi videomagnetofonem, videopehrvaem, satelitnm pijmaem, kamerou a televizorem, videoprojektorem, ppadn aparaturou hifi. Zkladn technick parametry
Napjec ss napt: 13,5 a 18 V. Proudov odbr: asi 150 mA. VSTUPY (mezivrcholov napt) VCR1 (1. video.) video 1 V /75 W. Zadn panel audio R 775 mV/47 kW. 3 ks CINCH audio L 775 mV/47 kW. VCR2 (2. video.) video 1 V /75 W. Zadn panel audio R 775 mV/47 kW. 3 ks CINCH audio L 775 mV/47 kW. PL (pehrva) video 1 V /75 W. Zadn panel audio R 775 mV/47 kW. 3 ks CINCH audio L 775 mV/47 kW. CAM (kamera) video 1 V /75 W. Pedn panel audio R 775 mV/47 kW. 3 ks CINCH audio L 775 mV/47 kW. VSTUPY (mezivrcholov napt) VCR1 (1. video.) video 1 V/0,05 W. Zadn panel audio R 775 mV/0,1 W. 3 ks CINCH audio L 775 mV/0,1 W. VCR2 (2. video.) video 1 V/0,05 W. Zadn panel audio R 775 mV/0,1 W. 3 ks CINCH audio L 775 mV/0,1 W. TV (televizor) video 1 V/0,05 W. Zadn panel audio R 775 mV/0,1 W. 3 ks CINCH audio L 775 mV/0,1 W. Hifi (kamera) video 1 V/0,05 W. Zadn panel audio R 775 mV/0,1 W. 3 ks CINCH audio L 775 mV/0,1 W. Min. zatovac odpor videosignlu (kadho vstupu): 75 W. Min. zatovac odpor zvukovho signlu (kadho vstupu): 10 kW. Rozsah pracovnch teplot: +10 a +40 C. Maximln vlhkost: 80 % nekondenzujc. AVS1 m ti videovstupy se zvukovm doprovodem a jeden samostatn stereofonn zvukov vstup. Na pedn stran AVS1 jsou tyi knoflky, oznaen TV, VCR1, VCR2 a HI-FI. Knoflkem TV vybrme signl z videomagnetofon VCR1 a VCR2, videopehrvae PL, kamery CAM, ppadn satelitnho pijmae a smrujeme ho do televizoru. Knoflkem VCR1 vybrme signl z videomagnetofonu
VCR2, videopehrvae PL, kamery CAM, ppadn satelitnho pijmae a smrujeme ho do videomagnetofonu VCR2. Knoflkem VCR2 vybrme signl z videomagnetofonu VCR1, videopehrvae PL, kamery CAM, ppadn satelitnho pijmae a smrujeme ho do videomagnetofonu VCR1. Knoflkem HI-FI vybrme pouze zvukov doprovod z videomagnetofon VCR1 a VCR2, videopehrvae PL, kamery CAM, ppadn satelitnho pijmae a smrujeme ho do aparatury hifi nebo zesilovae. Souasn lze tedy nahrvat z videomagnetofonu VCR1 na VCR2 a teba pehrvat zznam z kamery CAM na televizor TV bez manipulace s kabely pouze pepnutm pepna. Pro zeslen obrazovho signlu jsme pouili IO MAX467 firmy MAXIM, uren pedevm pro zpracovn signlu RGB. Tento integrovan obvod obsahuje ti videozesilovae se zeslenm 1.
Popis zapojen
Tab. 1. Nkter parametry obvodu MAX467 pi teplot 25 C. (opsno z katalogovho listu firmy MAXIM). PARAMETER Operating Supply Voltage Input Voltage Range Offset Voltage Power - Supply Rejection Ratio On Input Bias Current On Input Resistence Input Capacitence Voltage - Gain Accuracy Output Voltage Swing Output impedance Positive Supply Current Negative Supply Current Slew Rate -3dB Bandwidth Differential Gain Error Differential Phase Error Obr. 1. MIN 4,75 -2 50 300 0,2 2 0,05 65 50 TYP 5 3 60 1 700 5 0,5 2,4 80 65 200 100 0,01 0,03 MAX 5,25 2 10 3 UNITS V V mV dB A kW pF % V W mA mA V/s MHz % deg.
Zapojen AVS1 do penosovho etzce

Nejlpe si piblme funkci AVS1 podle obr. 1. Vstupy videosignlu a zvukovho doprovodu videomagnetofon VCR1 a VCR2, pehrvae PL, ppadn satelitnho pijmae, jsou propojeny se vstupy na zadn stran AVS1. Vstup videosignlu z kamery CAM a vstup zvukovho doprovodu jsou pipojeny na vstup na pedn (dobe pstupn) stran AVS1. Vstupy pro videosignl a zvukov doprovod televiznho pijmae TV, videomagnetofon VCR1 a VCR2 a linkov vstup hifi aparatury jsou propojeny s pslunmi vstupy AVS1.
Obr. 2. Schma zapojen Vstupy zesilova jsou oeteny rezistory R11, R14 a R17. Vstupn odpor videovstup je 75 W a je tvoen vdy dvma rezistory 150 W ady E12. Pro maximln kvalitu obrazu pi zpracovn je pouita stejnosmrn vazba na vstupu i vstupu. Zvukov doprovodn signl je zeslen integrovanmi obvody NE5532 z napovm zeslenm 1. Vstupn odpor je 47 kW a stejnosmrn je obvod oddlen kondenztory s kapacitou 220 nF. Obrazov i zvukov signl je pepnn pepnai s tikrt tymi kontakty (S1 a S4). Pro napjen obvodu MAX467 je potebn symetrick napt 5 V. Toto napt vytvme z 10 V integrovanm zesilovaem TDA2030. Napt na vstupu 1 je polovinou napjecho napt, tedy 5 V. Stejnosmrn vazba m zeslen 1. Aby IO6 nekmital, je poteba pout stdavou zptnou vaz-
bu se zeslenm alespo 5. Pro sprvnou funkci stabiliztoru IO7 je poteba napt na vstupu minimln o 2,5 V vt ne napt na vstupu. Dal bytek napt je na ochrann diod D2. Napjec napt je proto minimln 13,5 V. Stabiliztor IO7 m chladi s plochou min. 15 cm2. Pro vstup i vstup jsme pouili konektory CINCH. Aby bylo mon jednoduchm zpsobem pipojit kameru, umstili jsme konektory pro pipojen kamery na pedn panel. Kdo bude pouvat AVS1 z pstroji s ko-
Obr. 3. Deska s plonmi spoji AVS1
Obr. 4. Deska s plonmi spoji pepna
nektory SCART, mus pout patin redukce, nebo pout kabely SCART CINCH. Audio video selektor AVS1 je vyroben ve stereofonn verzi. Lze ho vak samozejm pout i pro monofonn videotechniku.
kolky
Upozornn
K napjen AVS1 je nutn pout napjec zdroj, kter nebude souasn napjet dn jin pstroj!!!
deska
Obr. 5.
Osazen desek s plonmi spoji

Osadme spodn desku s konektory. Nejprve zapjme soustky s nejmenm poadovm slem, zaneme od propojek, pes rezistory, diody, keramick kondenztory, integrovan obvody a po konektory CINCH. Na desce s pepnai nejprve zapjme drtov propojky. Dle zapjme pepnae S1 a S4. Nakonec zapjme ti devtipinov jednoad zkratovac lity, tvoc spoj mezi spodn deskou a deskou s pepnai. Zpsob pipjen t devtipinovch zkratovacch lit je na obr. 5. Na pepnach S2 a S3 nastavme aretan kolek na omezen pepnae na ti polohy zleva. Do pojistkovho drku vlome pojistku. K bodm s oznaenm GND a VCC pipjme 1 m dlouh dvouilov kablk, na kterm udlme uzel asi 10 cm od msta zapjen. Msto diody LED D1 pipjme dva drtky o dlce 15 cm. Do bod s oznaenm K6, K7 a K8 pipjme vdy dva drtky o dlce 7 cm vzjemn zkroucen.
Zvrem
Popisovan audio-video selektor dopluje sortiment spotebn elektroniky o velmi uiten, avak dosti opomjen pstroj, kter urit ocen kad, kdo m kameru a poizuje si kopie z mal psky na standard VHS, reprodukuje zvukov doprovod film pes zesilova a podobn. V pstroji je pouit velmi kvalitn, nepli levn obvod firmy MAXIM, nemte-li monost si ho sami sehnat, meme vm ho zaslat. Obvod MAX467, nebo hotov vrobek si mete psemn objednat na adrese: SCT, Tineck 650, Praha 8 PS 199 00. Nebo telefonicky na zznamnku: (02) 854 40 06. Hotov vrobek si mete t zakoupit v prodejn na adrese:Pijmac technika, Lidick 28, Praha 5. Cel hotov vrobek: Audio-video selektor AVS1 stoj 1999,- K. Cel hotov vrobek: Audio-video selektor AVS1R stoj 2499,- K (verze R obsahuje 6 ks redukc na konektory SCART). Obvod MAX467 stoj 299,- K. Pro obchody a obchodnky standardn prodejn ceny. K cen vrobku potme baln 20 a 37 K a skuten nklady na potovn.
Oiven
Pokud jsme pracovali peliv a pouili pedepsan soustky pracuje pstroj na prvn zapojen. Nem dn nastavovac prvky pro sezen a nepotebuje drbu.
Seznam soustek
R1 a R8 R9, R10, R12, R13, R15, R16, R18, R19 R11, R14, R17 R20, R21, R22, R23, R24, R25, R26, R27 R28, R30, R31 R29 R32 C1 a C4, C5 a C8 C9, C18 a C20, C21, C28 a C30 C10, C11, C12, C15, C16, C23, C24, C25, C26, C33, C34, C35 C13, C14 C17 D1 D2 F1 IO1 IO2 a IO5 IO6 IO7 K1 a K5 K6, K7, K8 S1, S2, S3, S4 Krabika Drk pojistky Pedn ttek Zadn ttek Konektor na kabel Pstrojov knoflk Zkratovac propojky Objmka 150 W 47 kW 220 kW 2,2 MW 22 kW 1 kW 680 W 220 nF, CF1 47 F/16 V
Mechanick sestava
Ke stabiliztoru IO7 piroubujeme chladi. Na zadn a pedn panel pilepme ttky. Noem nebo kulatm pilnkem odstranme ttek penvajc pes otvory. Kablk pro napjen (pipjen k bodm GND a VCC) prothneme zadnm panelem. Zadn panel piroubujeme 5 samoeznmi rouby ke konektorm K1 a K5. Na konec kablku pipjme konektor PG103JB. Na pedn panel naroubujeme ti konektory CINCH a ervenou kontrolku. Pedn panel nasadme na hdele pepna. Drtky pipjme k diod LED a ke konektorm. Musme dt pozor na jejich polaritu. Desku s plonmi spoji vlome do krabiky a krabiku seroubujeme. Na konce hdele pepna piroubujeme knoflky.
47 nF 1 F/16 V 470 F/25 V L-R723R 1N4001 600 mA MAX467 NE5532 TDA2030 7810 SCJ1020-4P SCJ0363 DS34 STELCO PL120000 STITEK S-0091 STITEK S-0092 PG103JB P-S8879 S1G36W SOKL16
Tukov akumultory NiCd od firmy Panasonic s kapacitou ji 1000 mAh

Dostali jsme do redakce vzorek novch akumultor Panasonic s kapacitou 1000 mAh. Nevm jak je to mon, ale Panasonic do tukovho akumultoru NiCd opravdu tuto kapacitu vecpal. Zpotku jsem si myslel, e jde o reklamn trik, ale kdy lnek dodval 1 hodinu proud 1 A a 10 hodin proud 100 mA pouze s malmi odchylkami, byl jsem pesvden. Je to ji kapacita na rovni akumultor NiMH, ale bez jejich nectnost (velk samovybjen a men proudy ne NiCd). Tyto akumultory u ns dodv firma Fulgur Battman (viz inzerce). K
+,),
Obr. 6. Pedn a zadn ttek
5psmov grafick ekvalizr

Monolitick integrovan obvod firmy Samsung KA22235 je tvoen vstupnm avstupnm operanm zesilovaem apti syntetickmi induktory. Tyto induktory jsou vyuity v rezonannch obvodechpsmovch filtr. Obvod je vhodn pro radiokazetov magnetofony apehrvae, autordia aHi-Fi ve. Obvodje vpouzde ZSIP18 (obr.1). Pmm ekvivalentem obvodu je typ BA3812L. Mezi vhody obvodu pat jeho nzk cena, minimln poet vnjch soustek, mal zkreslen,mal um,velk rozsah napjecho napt amal proudov odbr. Rezonann kmitoty jednotlivch psem lze jednodue zmnit pravou kapacity kondenztoru. Jednotliv obvody lze zapojovat za sebou atm roziovat poet psem.
KA22235
Obr. 2. Vnitn zapojen obvodu KA22235
Technick daje
Maximln ppustn daje: 16 V. Napjec napt Ucc : Ztrtov vkon Pd : 550 mW. Provozn teplota Topr : -20 a +70 C. Provozn parametry jsou uvedeny vtab. 1, dal vlastnosti obvodu lze zjistit z graf na obr. 7 a 9. Napov zisk Flat plat pro plochou penosovou charakteristiku (potenciometry jednotlivch psem uprosted), Boost je zdraznn (potenciometry vhorn krajn poloze) aCut je potlaen (potenciometry vdoln krajn poloze). Na obr. 2 je vnitn zapojen obvodu KA22235, na obr. 3 zkladn zapojen ekvalizru. Na obr. 4 je desetipsmov ekvalizr se dvma obvody KA22235 a na obr. 5 stereofonn 7psmov ekvalizr se temi obvody. Jet kvpotu rezonannho kmitotu pro odlin kmitotov psma: na obr. 6 je symbolicky znzornn nhradn obvod, co je vlastn obvod simulovan induknosti. Rezonann kmitoet f o aselektivita Q jsou ureny externmi kondenztory C aCo avnitnmi rezistory obvodu Ri aRo podle vztah:
Obr. 3. Zkladn zapojen ekvalizru sobvodem KA22235
p
5 5 & &
R L
Obr. 4. Desetipsmov ekvalizr sobvodem KA22235 Obvod KA22235 obdrte na dobrku na adrese: ELEKO Z. Kotisa Pellicova 57, 602 00 Brno. Cena obvodu KA22235 nebo jeho pmho ekvivalentu BA3812L je 39 K. K cen je pipoteno potovn. Zdenk Kotisa
[Hz],
kde Ri = 68 kW aRo = 1,2 kW. initel jakosti
4 = & 5 & 5
R
R L
Obr. 1. Pouzdro ZSIP18
>
>
Obr. 5. Stereofonn 7psmov ekvalizr se temi obvody KA22235 Tab. 1. provozn daje obvodu KA22235
pi Odbr proudu ICC Vstupn napt UO Celkov harmonick zkreslen THD Vstupn umov napt Uno Napov zisk Av pi rovn kmitotov charakteristice (Flat) Napov zisk Av pi zdraznn(Boost) 1 kHz, THD = 1% 1 kHz 10 Hz a 30 kHz Ui = 200 mV Ui = 200 mV Ui = 200 mV -2,5 min 3 1,5 typ 5 2,1 0,01 7 0,5 0,1 30 1,5 max 9 mA V % V dB dB dB
10,5 12,5 14,5 -14,5 -12,5 -10,5
Obr. 6. Obvod simulovan induknosti
Napov zisk Av pi potlaen (Cut)
Obr. 7. Zvislost odbru proudu na napjecm napt
Obr. 8. Zvislost zkreslen na vstupnm napt tch konstrukcch ji podobn chyby nebudou. Zsilkov sluba TES JUNIOR, 251 68 Kamenice 41 nabz samotn originln kryty na cyklovae vcen 10 K, kter lze souasn se sadami soustek objednat, nebo pikoupit. Klnku Zesilova 350 W zPE ARadio 7/97 V lnku ke konstrukci nf zesilovae 2x 350 W se bohuel vyskytlo nkolik chyb: 1) Na desce s plonmi spoji u integrovanho obvodu IO1 jsou mezi sebou propojeny vvody 5 a 6. Propojen je mono odstranit prokrbnutm spoje. 2) Na obrzku rozmstn soustek je dvakrt zakreslen R16 ten na pozici
Obr. 9. Typick kmitotov charakteristiky ekvalizru pod R26 m bt sprvn oznaen R18. 3) Rovn rezistor R32 je zakreslen dvakrt. Rezistor v blzkosti D10 m bt sprvn R38. 4) V rozpisce soustek maj mt rezistory R50 a R57 odpor 47 W. 5) V rozpisce jsou prohozeny T26 a T27. T26 m bt BD140 (p-n-p) a T27 BD139 (n-p-n). Ve schmatu jsou tyto tranzistory zakresleny sprvn. Z dvodu opravdu velkho nedostatku asu se mi nepodailo nalzt a odstranit vechny zvady, m se omlouvm a zbytek bude uveejnn v ptm sle PE. Konstruktrm, kte ji zesilova stav, budu vdn za dal pipomnky k tto konstrukci. Karel Barto
Opravy ke starm lnkm

Klnku Cyklovae pro Felicii aFavorit zPE A-Radio 8/97 Autor dkuje tenm za velk ohlas azjem okonstrukce zveejnn vuvedenm lnku. Navzdory peliv kontrole se vak vloudily do lnku chyby. Obr. 5 desek splonmi spoji znzoruje cyklova zadnho strae ane pednho, jak je uvedeno. Pozice diody D2 na tomto obrzku m bt zakreslena obrcen (katodou nahoru). Rezistor R5 na obr. 5 m odpor 560 W anemus bt vzapojen pouit. Autor se velmi omlouv aslibuje, e vp-
Tyto moduly jsem nael v nabdce firmy Sea s. r. o. Dle popsan vf moduly jsou vhodn pro nejrznj dlkov ovladae nebo penos dat. Pouitm hotovch modul lze podstatn zkrtit vvoj novch vrobk, nebo nen teba vyvjet vlastn pijma a vysla. Pi vvoji vf zazen jsou navc teba speciln mic pstroje, kter tak nebvaj bnm vybavenm. Tyto moduly nemus bt zajmav jen pro velkovrobce, ale i pro bnho bastle. Podal jsem proto o zapjen modul, abych je mohl pro tene PE vyzkouet. K vyzkouen jsem dostal nsledujc moduly: RR3 superreakn pijma s pedzesilovaem, RR4 superreakn pijma s dvoustupovm pedzesilovaem v kaskdnm zapojen, RR5/LC superreakn pijma s pedzesilovaem a s malou spotebou, RRS1 superhet s filtrem SAW na vstupu, RT1 vyslac modul s integrovanou antnou, RT2 vyslac modul s rezontorem SAW a s integrovanou antnou, RT2-EA vyslac modul s rezontorem SAW a s monost pipojit vnj antnu. Moduly jsou vyrobeny hybridn technologi na keramick destice krom pijmae RRS1, kter je na desce splonmi spoji. Moduly pouvaj laserem doladn plon cvky, laserem jsou upraveny i odpory nkterch tenkovrstvovch rezistor. Na obr. 1 a 2 je zvten pohled na pijma RR3 a vysla RT2. Na obr. 3 je blokov schma pijma RR, schma vyslae s rezontorem (modul RT2-EA) je na obr. 4. Vechny moduly byly naladny na kmitoet 433,9 MHz. Na uvedenm kmitotu pracuje vtina dlkovch ovldn pro automobily a navc le tento kmitoet uvnit radioamatrskho psma. Proto je pro zajitn spolehlivho penosu teba doplnit vyslac modul vhodnm enkodrem a pijmac modul dekodrem. Typick zapojen vyslae s enkodrem MC145026 je na obr. 5. teni spstupem na Internet naleznou daje k tomuto obvodu na URL [1]. Na vvodech IO, kter na obr. 5 nejsou pipojeny, se nastavuje vyslan kd (adresa). lnek vnovan kodrm naleznete v[2]. V [3] byl popis obvod ady UM3758, kter v nkterch variantch umouj del adresu (= vce kdovch kombinac) ne obvod MC145026. Na obr. 6 je pijma snaznaenm pipojenm dekodru. Pijmae maj shodn zapojen vvody a shodn napjec napt jsou proto zmnn. Pijma RR4 nem vvod . 10 a pijma RRS1 analogov vstup na vvodu . 13.
Vf moduly 433 MHz
Moduly jsem znedostatku asu vyzkouel bez kodru, pouze s modulac signlem pravohlho prbhu (multivibrtor s C555). Na pijmac stran jsem ml osciloskop, pipojen kvvodu 14, u pijma RR jsem kontroloval signl i na vvodu 13. Moduly pracovaly i pi pouit vyslacho modulu bez antny, napjenho naptm pouze 3,6 V naprosto spolehliv v prostoru celho bytu. Pi zkoukch s pijmac antnou zkrcenou na nkolik cm se ukzalo, e citlivost pijma RR i RRS je piblin shodn, pouze citlivost pijmae RR5/LC byla nepatrn hor. Nepodailo se mi vdomcch podmnkch zjistit maximln dosah, vrobce jej pi pouit modul RT2-EA12 a RR3 uvd 50 a 60m. To by mlo bt pro vtinu aplikac zcela dostaten. Vyzkouel jsem i zapojen s modulac nf signlem podle obr. 7. Pouiteln signl je u pijma RR na vvodu . 13. Nabz se proto monost pout tyto moduly napklad v pstroji pro hldn spcch dt vsousedn mstnosti i byt nebo jako tnici. Tato pouit vak nelze doporuit. Trval provoz vyslacho modulu me zablokovat ostatn ovladae v okruhu nkolika destek metr a navc je konstrukce vysla vrozporu se zkonem. V tab. 1 a 2 jsou uvedeny zkladn vlastnosti vf modul. Ceny jsou orientan pi kursu 18 K/DM. Pi vtch mnostvch vznamn slevy. Tab. 1. Pijmae
Typ RR3 Citlivost -100 dBm (2,2 V/50 W) -100 dBm Orientan Proudov odbr/ cena 1 ks napjec napt (bez DPH) 2,5 mA/5 V 2,5 mA/5 V 1,2 mA/5 V 0,8 mA/5 V 3,7 mA/5 V 190,30 207,70
RR4 RR5/LC -95 dBm RR5/VLC RRS1 -100 dBm
796,-
Tab. 2. Vyslae
Typ Napjec napt 9 a 12 V 5 a 12 V 5 a 12 V (Ui<8 V) 5 a 12 V (Ui>8 V) Orientan cena 1 ks (bez DPH) 154,40 216,20 223,90
Obr. 1. Modul pijmae RR3 1,5x zvteno. Moduly RR4 a RR5 jsou velmi podobn
Obr. 2. Vyslac modul RT2, 1,5x zvteno
RT1 RT2 RT2 EA-5 RT2 EA-12
Obr. 3. Blokov schma superreaknch pjma
Obr. 7. Vysla s modulac AM Obr. 5. Zapojen vyslae s enkodrem Vechny uveden moduly prodv firma SEA s.r.o.; Dolnomcholupsk 17; 102 00 Praha 10; tel.: 02/ 705 438 a 02/ 900 16 097. Dal informace lze zskat tak na Internetu: http://www.vol.cz/ seapraha a v inzertu v tomto sle. Jaroslav Belza [1] http://sps.motorola.com/books/ dl136/pdf/mc145026rev1.pdf [2] Meca, P.: Enkodry adekodry. AR A7-8/97. [3] Belza. J.: Kodr - dekodr s obvody serie UM3758. AR A12/93 s. 22.
Obr. 4. Schma vyslacho modulu RT2-EA12
Obr. 6. Zapojen pijmae s dekodrem
Stavme reproduktorov soustavy (I)

RNDr. Bohumil Skora
Radioamatrsk aktivity v oblasti spotebn i zbavn elektroniky jsou ve znanm tlumu. Je to zcela pochopiteln vzhledem k dostupnosti pslunho zbo v obchodn sti. asy stavby tuner se soustednou selektivitou asi nenvratn minuly, analogov gramofony ji tak nejsou ve stedu zjmu a do samovroby pehrvae CD se duevn zdrav lovk tko pust, pokud by neml v myslu asem pejt na malosriovou vrobu njakho toho highendovho letu. Podomck vrob dostupn zstvaj prakticky jen zesilovae a reproduktorov soustavy. Klasikov konstrukc zesilova v eskch luzch a hjch sv mylenky po trpkch obchodnch zkuenostech nepublikuj. Jist poptvka po stavebnch nvodech vak pece jen zstv, zd se, e bastli jet nevymeli.
Zde je tedy pomocn ruka alespo pro ty, kte nevhaj obtovat nco ze svho volnho asu stavb reproduktorovch soustav. Stejn jako pro nadence v jinch oborech i pro n plat, e penz vlastn stavbou takovho zazen pli mnoho neuet. Ale konec konc, pro penze to jist nedlaj. Pocit hrdosti nad produktem vlastnho sil se penzi vyvit ned. A to tm spe, kdy takov produkt funguje alespo srovnateln s vrobkem profesionlnm. N serilek bude zamen hlavn na to, aby cesta k takovmu produktu nebyla doprovzena plinm tvrm tpnm a aby vsledek byl alespo trochu pimen me sil, na jeho dosaen vynaloenho. Pokud by se nkdo chtl touto problematikou zabvat hloubji a podrobnji, udl nejlpe, chop-li se patin odborn literatury, jej pehled bude uveden v zvru serilu (viz nap. ARB 5/93). O konstrukci reproduktorovch soustav, o zkonitostech jejich funkce a monch skalch jejich stavby toho bylo napsno pomrn dost, a to i na strnkch tuzemskch asopis pro radioamatry. Pesto ale bude uiten nejprve si nco na toto tma zopakovat. Jak znmo, nejdleitj soust kad reproduktorov soustavy je reproduktor, anebo astji reproduktory. Obas vznikaj nedorozumn v terminologii, nebo anglick slovo Loudspeaker a nmeck Lautsprecher oznauj reproduktorovou soustavu jako celek a pro reproduktor jako jednotliv elektroakustick mni se uv oznaen (Loud-speaker) Driver nebo (Lautsprecher) Chassis. esk nzvoslov je mon trochu neohraban, nechce se mi ale pouvat nzvu reprobedna a tak zstaneme u oficilnch zvyklost. Reproduktor (tedy to, co se oznauje jako mni, ale i soustava jako celek) je zazen k pemn elektrick energie na zvuk. innost tto pemny je velice mal, take vtina elektiny se mn v teplo. Z toho plyne prvn zkladn ponauen: Reproduktory jsou vlastn topn tlesa, vedlejm produktem jejich innosti je zvuk. Energetick innost produkce zvuku me bt vyjdena procenty, jak je to obvykl v technice veobecn, u reproduktor se ale astji pouv tzv. charakteristick citlivost nebo prost citlivost. Tato veliina udv, jak akustick tlak vytvo reproduktor ve vzdlenosti 1 m pi zdnlivm pkonu 1 VA. Nkdy se uv i jin vzdlenost, to pak bv pslun specifikovno. A pkon je zdnliv proto, e reproduktor nen jednoduch zt odporovho charakteru. Pi jistm zjdnoduen se d ci, e innosti jedno procento odpovd charakteristick citlivost 92 dB (1m, 1 VA), innosti 10% pak 102 dB. Reproduktory pro spotebn elektroniku mvaj citlivost 84 a 94 dB, vysoce vkonn reproduktory pro ozvuovn velkch ploch a prostor dosahuj citlivost nad 105 dB. Pro znan hlasitou reprodukci v bytovch podmnkch potebujeme maximln akustick tlak nejve 110 dB, co by pro vzdlenost jednoho metru a citlivost 90 dB (to je mimochodem u hifi soustavy hodnota velmi slun) znamenalo elektrick pkon 100 W. To ve natst plat jen pro krtkodob piky, kter se v pirozenm signlu vyskytuj dov po dobu setin jeho celkovho trvn. Dlouhodob prmr vkonu je asi tak stokrt men. Z toho plyne druh zkladn ponauen: Vkonov monosti reproduknho zazen po naprostou vtinu provozn doby vyuvme asi tak z jedn setiny, zbvajcch devadest devt procent vkonu je vak nutnch pro vrnou reprodukci krtkodobch piek. Pokud m reproduktorov soustava citlivost men ne onch 90 dB, je pro stejn akustick tlak samozejm nutn vy pkon. To opravuje ony nkolikasetwattov zesilovae do obvacho pokoje. Ty jsou ovem svj mohutn vkon schopny dodvat zase jen po dosti krtkou dobu a vc ani
nen zapoteb. To respektuj normy, podle kterch zesilova m bt po neomezen dlouhou dobu schopen dodvat alespo jednu desetinu svho jmenovitho vkonu (viz nap. doporuen IEC 268) - ale to u je jin kapitola elektroakustiky. Zsadnm problmem, kter z prv nastnn motanice procent a watt vyplv, je problm vkonovch daj u reproduktor a reproduktorovch soustav. Pokud se jedn a o soustavy, je situace ponkud zjednoduena doporuenm (opt IEC 268). To stanov, co je to jmenovit pkon soustavy. Ten se pedevm udv pro speciln testovac signl, tzv. simulovan program, kter m v dlouhodobm prmru obdobn charakter jako pirozen resp. hudebn signl. Jeho pkon pro danou reproduktorovou soustavu se stanov podle vzorce P = U2/Z kde U je efektivn hodnota napt (opt dlouhodob prmrovan) a Z je jmenovit impedance soustavy. Jmenovit pkon je pak to, co soustava vydr po dobu alespo sto hodin, ani by se jej vlasnosti zmnily. Tuto hodnotu by mli zvazn udvat vichni vrobci. V praxi vcemn plat, e pi pipojen reproduktorov soustavy o jistm jmenovitm pkonu na zesilova o stejnm jmenovitm vkonu neme dojt k jejmu pokozen hudebnm signlem, pokud zesilova nen buzen do limitace. Vrobci ovem z obchodnch dvod udvaj jet (a nkdy jenom) rzn hudebn, programov, impulsn a j nevm jak dal hodnoty, kter jsou podstatn vy ne hodnota jmenovit. Ty buto nemaj dnou pesnou definici anebo si tuto definici vrobce stanov podle svch vlastnch poteb. Pi jejich udvn se v lepm ppad vychz z charakteru pirozenho signlu a impulsn petitelnosti mni (co ale do znan mry respektuje ji definice jmenovitho pkonu). V horm ppad se he na to, e mlokdo me tyto daje kontrolovat, ani by se pitom skokov zmnily parametry soustavy - ze stavu funknho do stavu nevratnho pokozen. Nejoemetnj je v tomto ohledu daj tzv. sinusovho pkonu. Tento daj ve skutenosti slou pouze pro poteby zkuebnch pracovi k stanoven nejtvrdch podmnek, za kterch je mon mit kmitotovou charakteristiku a zkreslen a v zkaznick dokumentaci by se vbec neml objevit. Typick hodnoty skutenho maximlnho sinusovho pkonu pitom mohou bt i stokrt men ne jmenovit. Pi dodren pravidel slunosti, vychzejcch z prv popsanch souvislost, vystame v obvyklch bytovch podmnkch s vkony 50 a 200 W na stran zesilovae i reproduktorov soustavy. Jak a s jakmi reproduktory jich doshneme, o tom bude e v dalch stech naeho serilu. (Pokraovn pt)
Nen pochyb otom, e se elektronika uplatuje stle astji vrznch oblastech lidsk innosti. Jednm ztch obor, kter se staly stimulem pokraujcho rozvoje elektroniky isenzoriky, je nap. vroba motorovch vozidel ajejich vybaven autoelektronikou. Elektronickm systmm je vak teba dodat pomoc senzor dostaten pesn daje opotebnch veliinch zokolnho analogovho svta.
Klasick metody men ady mechanickch veliin vak asto nevyhovuj svou nronost, sloitost, malou spolehlivost nebo vysokou cenou. Proto je isenzorika vposledn dob jednm znejrychleji se rozvjejcch obor. Vsledkem toho jsou isenzory zrychlen - monolitick akcelerometry, pi jejich vrob jsou uplatnny technologick postupy uvan pi produkci integrovanch obvod. Jejich primrn uren je poskytnout ve form elektrickho napt mrnho zmn rychlosti informaci, na jejm zklad se aktivuje pi nrazu vozidla na pekku bezpenostn vzdun vak - airbag. Lze je vak svhodou ut pro men zrychlen ipro jin ely, nap. tak ipro men nklonu. V[1] byl popsn penosn slicov mic pstroj, kterm je mon mit zrychlen vrozsahu 20 g (vpraxi se stle uv jako jednotka velikost thovho zrychlen Zem 1 g = 9,81 m/s2), vyuvajc jako senzoru monolitickho akcelerometru ADXL50 vpouzde TO-100, vyrbnho firmou Analog Devices. Principiln se jedn o servomechanick mikrosystm skapacitnm snmnm polohy seismick hmoty, na n psob men zrychlen, akter je elektrostaticky vracena do pvodn polohy. Korekn napt je mrn psobcmu zrychlen. ADXL50 je sm osob kompletn mic systm srozsahem 50 g pro statick adynaT D DP &'G$ 9DTQ 7 (W 8 #& B 8! P $W
DIGITLN MI ZRYCHLEN
mick men zrychlen do frekvenc a 1 kHz. Od vrobce m nastavenu citlivost vstupu 19 mV/g. Z hlediska zapojen na obr. 1 tedy zbv upravit rozsah adoplnit slicov displej. Vstupn napt atedy irozsah pstroje lze vi pvodnm 0,95 V/ 50 g upravit volbou pomru odporu rezistor R6/(R4+R5). Pro poadovan 2 V/20 g mus bt tento pomr (2/0,95).(50/20) = 5,26. Trimr R5 umon pesn nastavit daje pstroje pi kalibraci. Dli zR1, R2, R3 slou knastaven rovn vstupnho napt akcelerometru nepsob-li na senzor dn zrychlen. Vppad popisovanho zapojen je to 2,5 V. Kondenztorem C6 je frekvenn rozsah mie zrychlen omezen asi na 30 Hz. Kslicovmu men velikosti vstupnho napt akcelerometru, kter je nyn upraven tak, e pi psoben zrychlen +20/0/-20 g poskytuje napt +4,5/2,5/0,5 V, je pouito znmho pevodnkovho obvodu 7106 s3 1/2 mstnm displejem ztekutch krystal. Na zporn vvod diferennho vstupu (30) je pivedeno zdlie R9/R10 napt 2,5 Vshodn snaptm pro nulov zrychlen. Vzhledem kpoadovanmu rozsahu 2 Vje referenn napt mezi vvody 35, 36 nastaveno na polovinu, tedy 1 V. Tranzistor T1 slou krozsvcen desetinn teky na potebnm mst. Pi mechanick konstrukci mie je te-
ba umstit desku s plonmi spoji sakcelerometrem dostaten pevn asouasn tak, aby byl respektovn smr citliv osy senzoru, jak je pro statick psoben zemsk te na senzor znzornno na obr. 2. Knastaven nuly akalibraci pstroje se rovn pouije thov zrychlen. Nejprve pi vodorovn orientaci citliv osy, tedy je-li kl pouzdra vodorovn, se nastav pomoc R2 nulov daj na displeji. Pot je teba senzor uvst do polohy, kdy je kl pouzdra vzhru a trimrem R5 nastavit +1,00 g. Pot zkontrolujeme znovu nulov daj apostup opakujeme, protoe mezi obma nastavenmi je urit vzjemn zvislost. Vpoloze s orientanm vstupkem pouzdra dol by ml bt daj -1,00. Pokud tomu tak nen, rozdl by ml bt men ne 0,1 g, je chyba vnepesn orientaci pouzdra. Desku s plonmi spoji je proto vhodn upevnit tak, aby byla monost mal korekce hlu citliv osy akcelerometru. Hotov mi zrychlen lze vyzkouet nap. vautomobilu. Pi sprvn orientaci senzoru lze pi rychlm rozjezdu na 90 km/h namit zrychlen 0,3 a 0,5 g. Vt (opan) zpodn se nam samozejm pi prudkm brzdn. JH
Literatura
[1] Caristi, A. J.: Build the g machine. Popular Electronics 5/1995, s. 46 - 50. [2] Hutyra, M.: Monolitick akcelerometr ADXL50 - pln systm pro men zrychlen na kemkovm ipu. Automatizace 37 (1994), . 8, s. 225 228.
J D
J E
J F
J G
Obr. 2. Psoben thovho zrychlen pi rzn orientaci pouzdra akcelerometru ADXL50

S H ! %
8# !!
8$ !!
8"
! ! (
" !"
" %
!( !# $
'
( &
" !!
"! !
!$
!#
$ (
# #
" "
!% !$
!& $
! #
! "
( !
' '
& %
!! &
!"
"
# S' H ( DP! 69YG$ 8& $ S( H " "
DP" D8G& % "& U 7T &
'
S H
S !x
S# !"x&
S$ $x
S% H "& "%
S! x
hy
xhyvihpr
S H "$ !% # "( "' "# "" !( !' !&
S" !x
S& H
8% #&
S H
"
S H
8'
8(
8 !!
#(x(
#&
H#&
Obr. 1. Zapojen digitlnho mie zrychlen
Integrovan obvody ady U240xB pro nabjen lnk NiCd a NiMH

Ing. Ldia Konick, Ing. Jan Velich, Martin Bure
Stle vce lid si uvdomuje, e pouvan primrnch nabjecch lnk je nejen ekonomicky vhodnj ne klasick baterie, ale navc vrazn pispv ke zlepen ekologickch podmnek. Ekonomick vhodnost je vak podmnna vhodnm zachzenm a drbou. Sprvn nabjen lnek vydr a 1000 nabjecch cykl, zatmco pi nesprvnm postupu se poet nabjecch cykl sn a na nkolik destek. Nsledujc dky si kladou za cl porovnat v souasnosti dostupn nabjec integrovan obvody firmy TEMIC, kter v tomto oboru pat jist mezi nejvznamnj firmy na svt. Akoliv lnk na toto tma bylo uveejnno vrznch periodikch mnoho, je nm zreakc naich zkaznk zejm, e informace byly mnohdy nepln a nepehledn. Navc se situace na trhu s tmito obvody mn doslova msc od msce. lnek je proto koncipovn ve srozumiteln form a autoi se sna poskytnout co nejnovj informace, kter jsou v souasnosti dostupn. kde INAB1 je poten a INAB2 konen nabjec proud. V tomto ppad je mon ponechat nabjen lnek trvale pipojen na nabjeku (obr. 2), pokud INAB nepekro doporuen nabjec proud v udrovacm reimu. 2. Metoda vyuvajc zdroj konstantnho proudu. Aby zjednoduen schma z obr. 1 fungovalo jako zdroj proudu, mus se zvolit co nejvt odpor R a dle mus bt napt zdroje mnohem vt ne napt nabjenho lnku. V tom ppad je nabjec proud piblin konstantn (obr. 3) a plat INAB = (UZDROJE - U) / R Nabjen je teba asov omezit podle kapacity nabjenho lnku a nabjecho proudu.
Tento postup umonuje radikln zkrtit dobu potebnou k nabit lnku a pat knejetrnjm z hlediska doby ivota lnku. Tuto metodu lze s spchem pout i pi pomalm nabjen. Pro eliminovn pamovho efektu u lnk NiCd je poteba zajistit pln vybit ped nabjenm.
Nabjec obvody firmy TEMIC

Firma TEMIC Semiconductors vyvinula ji nkolik funkn velmi zajmavch obvod pro nabjen akumultor NiCd a NiMH. Zkladn vlastnosti tchto obvod, kter vyuvaj vhradn metodu nabjen zdrojem konstantnho proudu, jsou pehledn uvedeny v tabulce 1. Po porovnn by ml ten zskat jasnou pedstavu o vbru vhodn soustky pro sv specifick poteby.
Obr. 4. Pouzdro PDIP18 (klasick mont, rozmry asi 8 x 23 x 5 mm)
Nco mlo teorie

Metody nabjen akumultorovch lnk meme zjednoduen rozdlit do dvou skupin: 1. metody vyuvajc zdroj konstantnho proudu, 2. metody vyuvajc zdroj konstantnho napt. Kritrii pro ukonen nabjen lnk jsou as a prbh nabjec kivky.
Obr. 5. Pouzdro SOIC16 (povrchov mont, rozmry asi 11 x 11 x 3 mm)
U2407B
Jako prvn bude popsn obvod U2407B, zatm nejnovj len ady U240xB. M velmi podobn vlastnosti jako obvody U2402B a U2405B. Jeho blokov schma je na obr. 6 a standardn zapojen na obr. 7. Star nabjec obvody od jinch firem vyuvaly k ukonen nabjen pouze charakteristiky -dU. V tomto ppad je nabjen ukoneno, zane-li se napt na svorkch akumultoru zmeovat. Obvod U2407B sleduje pro -
Obr. 3. V posledn dob se pouvaj akumultory a nabjeky umoujc tzv. rychlonabjen. Akumultory se nabjej proudovmi impulsy s velkou konstantn amplitudou msto nabjen konstantnm stejnosmrnm proudem.
obr. 1. 1. Metoda vyuvajc zdroj konstantnho napt V ppad zdroje konstantnho napt se odpor R v obr. 1 zvol co nejmen a napt zdroje se bl napt nabitho lnku. Plat INAB1 = (UZDROJE - UVYBIT LNEK) / R INAB2 = (UZDROJE - UNABIT LNEK) / R
Obr. 2.
Obr. 6. Blokov schma obvodu U2407B
Tab. 1. Pehled hlavnch vlastnost obvod firmy TEMIC urench pro nabjen lnk
Charakteristika a parametry Napjec napt obvodu Pouzdra (ukzky viz dle obrzky 4 a 5) Kontrola podle -dU Kontrola podle +d2U/dt2 Vkonov prvek na ipu Fzov zen externho spnacho prvku vodn formtovn pro pln vybit lnky (*) Zkladn nabjen (*) Ukonujc nabjen (*) Udrovac nabjen (*) asov omezen nabjen Kontrola teploty ipu Kontrola teploty akumultoru Vybjen Indikace ANO impulsn ANO NE ANO ANO 2 x LED U2400 5 a 25 V PDIP16 SOIC16 NE U2402 8 a 26 V PDIP18 SOIC20 ANO ANO NE ANO NE nabjen konstantnm stejnosmrnm proudem nebo impulsn nabjen zrychlen impulsn nabjen ANO ANO impulsn NE NE ANO mon extern 2 x LED ANO stejnosmrn ANO ANO NE NE 2 x LED nabjen konstantnm stejnosmrnm proudem U2403 3,5 a 12 V PDIP8 SOIC8 ANO U2405 8 a 26 V PDIP18 SOIC20 ANO ANO NE ANO ANO zrychlen impulsn nabjen ANO NE NE ANO 2 x LED U2407 8 a 26 V PDIP16 SOIC16 ANO ANO NE NE ANO zrychlen impulsn nabjen ANO NE NE ANO 4 x LED
ANO impulsn ANO impulsn
mon extern mon extern
(*) asov prbh celho nabjecho procesu je zejm z obr. 8 zen dobjecho procesu jet charakteristiku +d2U/dt2, u n se hld okamik prudkho zvten napt lnku tsn ped plnm nabitm pro ukonen procesu rychlho nabjen. Zamez se tm prudkmu zvyovn teploty a vzniku plyn uvnit nabjench lnk, m se prodluuje doba jejich ivota. Jak je vidt z obr. 8, proces nabjen akumultoru probh ve tyech fzch. Ped zkladnm nabjenm pln vybitho nebo dlouho skladovanho lnku probh pedformtovn. V tto fzi nabjec proud zvis na odporu rezistoru RB1 (obr. 7). Bhem prvnch 10 minut blik zelen LED2. Jestlie po 10 minutch velikost napt UBATT nedoshne referenn rovn (1,6 V), zmn se indikace stavu a zane blikat erven LED1 a nabjen pokrauje proudem IRB1. V ppad, e napt UBATT doshlo 1,6 V, zana druh fze nabjen proudem ICH a zelen LED2 blik dl. Bhem prvnch 5 minut je proces sledovn podle charakteristiky -dU. Pokud nebyl v tto dob proces nabjen ukonen, zane se nabjen dit podle charakteristiky +d2U/dt2. Napt se v tto fzi nabjen zvtuje pomaleji. Kdy se bl konec nabjen, zane se napt na baterii prudce zvtovat. Obvod na tuto zmnu reaguje ukonenm zkladnho nabjen a pechz do fze ukonujcho nabjen. Vtto tet fzi, kter me trvat a 20minut, je obvod nabjen menm proudem (o velikosti 1/4 ICH), co m za nsledek pozvoln zvtovn napt. To, e probh ukonujc nabjen, indikuje LED4. Po nslednm poklesu napt UBATT pechz obvod do posledn tvrt fze udrovacho nabjen malm proudem (1/256 ICH), kter trv a do vyjmut baterie. V tto fzi nabjen svt LED2. Na obr. 9 jsou znzornny asov prbhy nabjecho proudu ICH v rznch fzch nabjen.
&+ = 5 6+

Obr. 7. Standardn zapojen obvodu U2407B pro 5 lnk
Obr. 8. Funkn diagram nabjen, fOSC = 800 Hz
Obvod U2407B kontroluje krom napt i teplotu pouzdra akumultoru. Pokud zmen teplota nen uvnit nastavenho teplotnho rozmez, peru obvod nabjen. Tento chybov md je indikovn bliknm LED1. Teplotn rozmez je specifikovno mezi dvma rovnmi napt. Horn rove napt je dna vnitnm referennm naptm 4 V, spodn se zjiuje z externho napovho dlie pipojenho k vvodu 6 (Tmax), sloenho z rezistor RT2 a RT3. Odpor rezistoru RT2 se doporuuje pout co nejvt (100 kW) a potom plat vztahy : RT1 = RNTCmax (Uref - 4 V)/4 V RT3 = RNTCmin . RT2 / RT1 (senzor s termistorem NTC je pipojen k vvodu . 7 )
a) zkladn nabjen
b) ukonujc nabjen
c) udrovac nabjen
,
&+ =
5
6+
Obr. 9. asov prbhy nabjecho proudu ICH v rznch fzch nabjen, fOSC = 800 Hz Napt UBATT se m na vvodu 9 prostednctvm pevodnku A/D v rozsahu 0 a 4 V. V ppad, e je napt UBATT 4 V, obvod se automaticky pepne do reimu udrovacho dobjen. Vvod zrove slou ke generovn vnitnho resetu obvodu. Kdy vyjmeme akumultor, je vvod 9 prostednctvm rezistoru RB1 pipojen ke kladnmu napjecmu napt a pi pekroen napt 5 V na vvodu 9 se generuje vnitn reset obvodu. Tm je zabezpeen start novho nabjecho cyklu. Pi nabjen t a vce lnk je nutno zapojit extern dli napt RB2 a RB3, aby UBATT nepekroilo 4 V. Odpor rezistoru R B3 pro pedpokldan odpory RB1 = 1 kW, RB2 = 10 kW se ur podle vztahu: RB3 = RB2 . U9max / (UBmax - U9max )
Tab. 2. Odpor rezistoru RB3 z obr. 7 a minimln napjec napt USmin pro rzn poet nabjench lnk a pro U9max = 3,5 V. (minimln napjec napt USmin = [0,03mA . RB3 (RB1 + RB2) + 5V (RB1 + RB2 + RB3 )] / RB3)
Poet lnk USmin [V] RB3 [kW] 2 8 3 8 51 4 9 16 5 11 10 6 13 7,5 7 15 5,6 8 17 4,7 9 19 3,9 10 21 3,3 11 23 3 12 25 2,7
Tab. 3. Indikace fz nabjecho procesu pro U2407B

LED1 Nesvt Nesvt Nesvt Nesvt Blik LED2 Nesvt Nesvt Svt Svt Nesvt LED3 Nesvt Blik Nesvt Nesvt Nesvt LED4 Nesvt Nesvt Svt Nesvt Nesvt Stav Nepipojen lnek (UBATT>5 V) Zkladn nabjen Ukonujc nabjen Udrovac nabjen Chybov md (teplota mimo rozsah pi nabjen, ped vloenm lnku nebo pi zapnut, pokozen nebo zkratovan lnek, UBATT<0,1 V)
kde U9max je maximln napt na vvodu 9 a UBmax maximln napt akumultoru. Vypotan odpory rezistoru RB3 jsou v tab. 2. Nabjen se periodicky peruuje na dobu 2,56 s; v tto dob probhaj prbn kontroln men napt na akumultoru. Jak napt, tak i teplota se kontroluj s periodou 20,48 s (obr. 9). Jednotliv fze nabjecho procesu jsou indikovny tymi svtivmi diodami (viz tab. 3). Rznm propojovnm vstup pro LED lze doshnout indikac rznch stav pi nabjen, kter nejsou uvedeny v tabulce 3.
U2405B
Obr. 10. Blokov schma obvod U2405B a U2402B a piazen vvod pro pouzdro PDIP18 (SOIC20). Vvody . 7 a 16 nejsou u pouzdra SOIC20 vyuity Tab.4 Indikace fz nabjecho procesu pro U2405B
LED1 (erven) Nesvt Nesvt Svt Blik Svt Nesvt LED2 (zelen) Svt Blik Nesvt Nesvt Blik Nesvt Stav Ukonujc a udrovac nabjen Zkladn nabjen Teplota mimo nastaven rozmez bhem nabjen Vybit lnek (UBATT<0,1 V nebo UBATT>1,6 V, a t>10 min), pokozen nebo zkratovan lnek Teplota mimo nastaven rozmez ped vloenm lnku lnek nepipojen (UBATT >5 V)
Obvod U2405B je tm identick spopsanm obvodem U2407B. Li se jenom v potu diod indikujcch prbh nabjen a ve stabilizaci nabjecho proudu, kter je zajitna fzovm zenm spnacho prvku (tyristor). To umouje konstruovat nabje bez rozmrnho chladie vkonovho prvku. Blokov schma je na obr. 10. Indikace stav nabjen dvma LED je popsan tab. 4. Pokraovn v ptm sle (popis obvodu U2402 a zapojen nabjeky vetn DPS). Dal informace k popsanm obvodm na tel. (02) 4404 3478, 4404 3365 a 4722164 ASICentrum s.r.o. Email: asic-prg@login.cz
Univerzln dvoukanlov nabjeka bateriNiCd, NiMh a Pb

Ing. Zdenk Budinsk
(Dokonen)
Oiven
Zkontrolujeme, zda jsou opravdu vechny soustky zapjeny na svch mstech. Na svorky pro stdav napjen pipojte stdav napt 13,5V. Mus se rozsvtit zelen dioda D7 a dioda D35 lut. Na svorky pro stejnosmrn napjen pipojme stejnosmrn napt 16 V. Opt se mus rozsvtit D7 a D35. Vytome vechny hdele potenciometr do lev krajn polohy. Pipojme voltmetr na mnus napjecho napt a zmme tato napt: - bod A (vstup 78L06) - napt 5,8 a 6,2 V, - body B a C (na vvodu 2 obvodu IO4A a IO9A) - napt 2,35 a 2,54 V, - body D a E (mezi rezistory R12, R13 a rezistory R41, R42 - napt asi 1,9 V, - napt v bod F (vvod 16 obvodu IO7) - napt 14,5 a 15,5 V, - napt v bod G (invertujc vstup IO2) - napt asi 3,2 V, pilov prbh,
- napt v bod H (vstup IO2) - obdlnkov prbh o kmitotu asi 350Hz. Nejdve zkontrolujeme kanl A pro normln nabjen. Pipojme 6lnkovou baterii v srii s amprmetrem mezi plus a mnus v kanlu pro normln nabjen. Mus se rozsvtit dvoubarevn dioda D10 zelen. Zapneme napjec napt. Dioda D14 se rozsvt erven a zane vybjen proudem asi 2,5 A, kter se po chvli zmen asi na 0,8 A. Po ustlen proudu vytome hdel potenciometru P1 doprava. Dioda D14 zhasne, vybjec proud zanikne a zane nabjen. Nabjec proud mus bt men ne 5 mA. Vytome hdel potenciometru P2 doprava (rozsvt se zelen dioda D19) a trimrem P3 nastavme maximln nabjec proud na 400mA. Pipojme voltmetr na mnus napjecho napt (0 V) a zmme napt v bod I (vvod 9 obvodu IO7): napt se mus pravideln mnit mezi 0 a 15 V s perio-
dou piblin 6,15 s (pro vt pesnost se m 10 period za sebou a vsledek se vydl 10). Na zvr odpojme nabjenou baterii. Dioda D18 se rozsvt maximlnm svitem a souasn se rozsvt i erven dioda D19, kter signalizuje proudov omezen. Pipojme-li opt baterii, tak po 14 hodinch by se nabjen ukonilo a bateri by protkal pouze konzervan proud, co by bylo indikovno lut svtc diodou D19. Nyn zkontrolujeme kanl pro rychlonabjen. Vypneme napjen nabjeky. Pipojme 6lnkovou baterii v srii s amprmetrem mezi plus a mnus v kanlu B pro rychlonabjen. Mus se rozsvtit dvoubarevn dioda D26 a dioda D34 zelen. Zapneme napjec napt. Dioda D30 se rozsvt erven a zane vybjen proudem asi 2,5 A, kter se po chvli zmen asi na 0,8 A. Po ustlen proudu vytome hdel potenciometru P4 doprava. Dioda D30 zhasne, vybjec proud zanikne a zane nabjen. Nabjec proud mus bt men ne 30mA (dno vbrem pslunch rezistor). Vytome potenciometr P2 doprava (rozsvt se zelen dioda D34) a trimrem P6 nastavme maximln nabjec proud na 4 A. Zkratujeme propojkou body J a K a tm znemonme oteven tranzistoru T4 a prtok nabjecho proudu. Rozsvt se zelen dioda D34 a erven dioda D35. Pipojme voltmetr svnitnm odporem 10 MW mezi body L (+) a M (-) a zmme napt. Napt tsn po pipojen bude asi 7 V, bude
Obr. 3. ttky na pedn a zadn panel
se zmenovat a asi po 4 minutch mus ustlit pod +15 mV, pop. se zmenit a do zpornch hodnot. Nen-li tomu tak, m nkter ze soustek, pipojench na neinvertujc vstup obvodu IO12, vt zbytkov proud ne 1 nA. Rozpojme-li zkrat mezi body J a K, nastavme nabjec proud a nechme baterii nabt. Pi zmenen napt baterie po plnm nabit o 250 mV se nabjen ukon, bateri bude protkat pouze konzervan proud a dioda D35 bude svtit lut. Po vypnut m bt teplota baterie asi 35 a 37 C (piblin jako teplota povrchu lidskho tla). Tm jsou vechny obvody oiveny a zkontrolovny. Zbv opt dothnout chladie, nebo se vlivem zaht mrn povolily. Po kompletnm oiven nateme desku ochrannm lakem. Pokud se obvody nechovaj podle popisu, je vina v 90 % v nesprvnm rozmstn nebo nekvalitnm zapjen soustek, zbytek pipad na vadnou soustku. V dnm ppad ji nehledejme v zapojen, protoe to bylo oveno na velkm potu kus.
nme jej na spodn dl skky tymi rouby M4x10. Nasadme zadn panel do spodnho dlu skky. Nasuneme do otvor vpednm panelu diody a hdele potenciometr na desce s elektronikou, celek vlome do spodnho dlu skky a desku pipevnme dvma rouby M3 x 6. Propojme vechny kablky uvnit nabjeky. Na vechny spoje navlkneme izolan burky. Na hdele potenciometr nasadme podloky 4,3 mm (zajiuj malou mezeru mezi knoflkem a panelem) a na doraz knoflky. Pihnutm prodlouench vvod potenciometr nastavme jejich polohu tak, aby hdele vystupovaly kolmo z panelu. Zobek knoflku mus v krajnch polohch ukazovat na krajn polohy stupnice. Po zvren kontrole innosti nabjeky pipevnme vrchn dl skky a pstrojov noiky tymi rouby. rouby dotahujeme s citem, aby se nerozlomily noiky.
Obr. 4. Vnitn uspodn nabjeky T1, T4 BD708 apod. T2, T6 BD675 apod. T3, T7 BC547C T5 BC327 IO1 LM78L06 IO2, IO6, IO11 A741CN IO3, IO8 LM317T IO4, IO5, IO10, IO11 LM1458 IO12 TL061CN dvoudln svorkovnice do DPS 2 ks deska s plonmi spoji Tr1 bezpenostn transf. 40 VA, primrn napt 220 V, sekundrn jmenovit napt 13,5 V, proud 3 A jdro EI 25 x 25 mm, tda izolace F, zkuebn napt 4 kV skka typ O9 (ELFAX Havov) F1 tavn pojistka F 0,315 A F2 tavn pojistka F 5 A zdka izolovan erven 3 ks zdka izolovan modr 3 ks sov spna kolbkov na panel napjec konektor na panel pojistkov pouzdro PTF30 2 ks 2 flexora 2x 0,5 mm knoflk na hdel 4 mm 4 ks chladi pro TO-220 velk 3 ks chladi tvaru U (viz text) pedloha ttk na panely Pro zjemce o stavbu nabjeky jsme pipravili stavebnice (viz cel Seznam soustek) za 1540 K nebo jen desku s plonmi spoji a sadu vech soustek, kter se pjej do desky (krom chladi a spojovacho materilu) za 715 K. Hotov pstoj lze objednat pod oznaenm AC510 za 2420 K. Ceny obsahuj 22 % DPH. Soukrom osoby a nepltci DPH maj slevu 9 %. Objednvky mete zaslat na adresu: BEL s.r.o., nsk 7, Praha 6, 160 00. Komern vyuit tohoto nvodu bez svolen autora nen dovoleno.
Seznam soustek
Poadavky na nkter soustky jsou uvedeny v odstavci Vbr soustek. Nen-li uvedeno jinak, lze pout libovoln typ. R1, R11, R21, R40, R51 2,2 kW R2 22 kW R3, R12, R16, R26, R31, R33, R41, R45, R56, R61 10 kW R4, R13, R15, R42, R44 4,7 kW R5, R6, R7, R20, R35, R36, R50 1 kW R8, R9 1 W,1 % R10, R19, R32, R39, R49 470 W R14, R17, R38, R43, R46, R48 120 kW R18, R23, R47, R53 6,8 kW R22, R52 270 kW, 1 % R24 390 W R25, R55 10 kW, 1 % R27, R28, R29, R30, R57, R58, R59, R60 120 kW, 1 % R34 820 kW, 1 % R37 50 mW, manganin 1 mm, 95 mm R54 200 W R62 10 MW TERM1, TERM2 PTC265V150 P1, P2, P4, P5 10 kW/N, TP 160D25B P3, P6 10 kW, TP 095 C1 2200 F/25 V, rad. C2, C3, C16 47 F/25 V, rad. C4 a C9, C12 a C15 100 nF, keramick C10, C11 10 F/25 V, rad. C17 6,8 F, TC 205 D1, D2, D8, D12, D13, D16 a D17, D22 a D25, D28, D29, D31 a D32, D37, D41, D42 KA261 apod D15, D35 BAT85 D38, D39, D40 KA261, vbr D3 a D6, D11, D27 1N5400 apod. D9 1N4001 apod. D7, D18, D34 LED 5 mm, zelen D10, D26 LED 5 mm, ervenozelen, antiparaleln D14, D30 LED 5 mm, erven D19, D35 LED 5 mm, ervenolut, spolen katoda D20, D36 BZX83/4V3 D21 BZX83/15V
Pprava plastov skky apanel

Pprava skky a panel je jednoduch. Na vrchnm dlu skky rozime otvory ve sloupcch (4x) na prmr 3 mm do hloubky 20 mm. Ve spodnm dlu rozme otvory ve sloupcch (4x) na prmr 3,8 mm vcel dlce, dle do spodnho dlu skky vyvrtme tyi otvory oprmru 4,4 mm pro upevnn transformtoru. Nakonec vyzneme zvit M3 (2x) do otvor ve sloupecch na bocch skrky (pro roubky pro upevnn desky s plonmi spoji do skky). Do panel zhotovme vechny otvory podle kopie pedlohy ttku (obr. 3), nalepenho na panel. Povrch ttk lze chrnit nastknm matnm bezbarvm lakem nebo nalepenm prhledn samolepic flie. Peliv vystihneme otvory do ttk malmi nkami, krom otvor pro diody na pednm panelu, obtaench ernm rmekem, ty vystihneme kancelskou drovakou (prmr 5 mm). Nateme panel lepidlem a umstme na nj ttek tak, aby otvory v panelu a ttku byly v zkrytu. U pednho panelu mus bt v zkrytu hlavn otvory pro svtiv diody, i za cenu, e ostatn budou trochu mimo. Pes ist papr ttek na panel uhladme a ernm fixem obthneme hrany papru u otvor pro diody. Malmi nkami odstihneme sti ttk, penvajc pes obrys panelu.
Zvr
Nabjeka byly navrena tak, aby jej univerzlnost v pouit byla co nejvt. Proto se nkomu me zdt sloit. Kdo nepotebuje nabjet akumultory rychle, me pouhm odstihnutm desky v pslunm mst zmenit rozmry nabjeky. Kdo chce nabjeku pouvat pouze v ternu, me vynechat sov napjec zdroj. Dalm vylepenm by mohl bt spnan sov zdroj, mni 12 V nebo aktivn chlazen apod.
Sestaven nabjeky
Nabjeka je vestavna do plastov skky o rozmrech 180 x 180 x 70 mm. Vnitn uspodn nabjeky je na obr. 4. Nejdve odstranme otepy po lisovn ze vech dl skky. Pipevnme na oba panely vechny zdky, konektory, pojistkov pouzdra a vypna. Ostme ppadn zalakovan msta na svorkch transformtoru a pipev-
Zdroje s nabjekou pro radiostanici CB

Vtina majitel radiostanic CB je provozuje v celodennm reimu. Je proto vhodn pouvat zdroje pro stanici CB i jako nabjeku bateri NiCd. Sta jen doplnit zdroj CB o zdroj proudu pro nabjeku a o vhodn asov spna, aby se zamezilo pebjen nabjench akumultork. Na obr. 1 je zapojen spornho spnanho zdroje (spoteba v reimu pjem s napojenou CB stanic FORMEL1 je 2,4 W ze st 220 V), jeho funkce byla podrobnji popsna v AR 5/96 nebo v ST 8/1984, s. 283. Na stejnm principu pracuje spnan zdroj proudu (obr. 2), kter je napjen z nestabilizovanho napt na kondenztoru C1. Li se jenom tm, e msto Zenerovy diody je jako zdroj stabilnho napt zapojen stabiliztor 5 V (vyuv se i pro napjen IO1) a pomoc diferennho zesilovae tvoenho T6, T7 se st tohoto napt porovnv s naptm mrnm vstupnmu proudu, kterm se nabj akumultorky. Vstupn proud se nastavuje potenciometrem P1 v rozsazch 0 a 100 mA a 0 a 1 A. Pokud pouijeme na mst P1 logaritmick potenciometr, je mono dostaten jemn nastavovat proud i v jednom rozsahu a meme vynechat soustky S1, R13 a P2. Zdroj je vhodn doplnit o mi proudu, zapojen jako voltmetr mezi bz tranzistoru T7 a zem. Zdroj proudu je doplnn o vnitek digitlnch hodinek pouit jako asov spna. Je mono pout jakkoliv typ s budkem. Hodinky jsou napjeny bu z malho knoflkovho akumultorku (nap. NiCd 225), kter je po dobu zapnut zdroje dobjen malm proudem, anebo pouijeme tukovou baterii s dlouhou dobou ivotnosti, kter vydr a 5 let bez vmny, jeliko digitln hodinky maj spotebu v klidu men ne 2 mA. Hodinkov strojek pichytme k pednmu panelu zdroje roubkem, kter vedeme pes dru vyvrtanou v mst, kde pvodn byla knoflkov napjec baterie. Na pedn panel rovn uchytme ovldac tlatka pro hodinky, nejlpe mikrospnae, kter opatrn propojme tenkm drtkem s pslunmi plokami na hodinkch. Na piezoelektrick mni z hodinek pipjme zezadu mosazn roubek M3 hlavikou doprosted mosazn plochy. Pjen msta podn oistme, aby pjen trvalo co nejkrat dobu. roubek s mniem pak naroubujeme do izolovan matice nebo do izolan destiky kdekoliv uvnit zdroje. Na druhou stranu mnie pipjme tenk drtek spojen s kondenztorem C4 (obr. 2) pmo na postbenou vrstvu. Baterii pipojme ped zapnutm zdroje do st! Nabjen zapneme tlatkem MODE (TL2) a pak nastavme as vypnut. Po uplynut nastaven doby impulsy na mnii peklop pes T4 RS obvod IO1 a, b a zablokuje se zdroj proudu sepnutm T3, otevenm T2, zavenm T1 a zrove ns zvukov signl upozorn na ukonen nabjen. Vestavn hodinkov obvod s budkem meme rovn pouvat pro signalizaci zatku dohodnut CB relace.
Pro nabjec proudy pod 200 mA zcela vyhov i jednodu zdroj proudu podle obr. 3. Tento zdroj je postaven na bzi monolitickho stabiliztoru typu 723 s pouzdrem v proveden DIL14. Trimrem P2 se nastavuje maximln nabjec proud. dan proud se nastavuje potenciometrem P1 a zvis rovn na velikosti odporu R1. erven LED D1 a D5 linearizuj prbh proudu v zvislosti na natoen hdele P1 v oblasti malch proud a tak signalizuj prchod proudu, take nkter z nich mohou bt umstny na pednm panelu. Tyto diody je mono nahradit 3 diodami typu KY130/80 zapojenmi do srie v propustnm smru. Pi pouvn tohoto zdroje proudu je teba pamatovat na vkonovou ztrtu na T1. Nap. pi baterii NiCd 12 V, nestabilizovanm napjecm napt 40 V a proudu 50 mA na nm bude vkonov ztrta kolem 1,5 W, take je teba pout chladi. Pi vtm stlm odbru pouijeme na mst T1 nap. tranzistor KU612 s pimenm chladiem. Zdroj proudu je zen pes vvod RS, kter je pipojen na vvod 3 IO1a (obr. 2). Pi pouit jednoduho zdroje proudu pak samozejm vypustme soustky C6, C7, D4, D5, R8, R9, R10 a T4, T5 podle obr. 1 (zdroj - 13,6 V). Zdrojem proudu je mono nabjet i nkolik bateri v srii. Celkov poet lnk NiCd, kter je mono nabjet, je omezen velikost nestabilizovanho napt na C1. Toto napt se pi zvtujcm se odebranm proudu zmenuje. Ing. Miroslav Chrastina
Obr. 1. sporn spnan zdroj. L1: 70 z drtu o 0,55 mm na hrnkovm jdru o 26 mm, H21, AL = 400, vzduchov mezera 0,6 mm
RS RS
Obr. 3. Jednoduch napjec zdroj se stabiliztorem 723
Obr. 2. Spnan zdroj proudu. L1 stejn jako na obr. 1
Skener Yupiteru MVT7100/ /Stabo XR100

Pat k runm skenerm vy tdy a prodv se pod obma v titulku uvedenmi nzvy. V zahranin literatue je nazvn jakmsi etalonem i porovnvacm skenerem a s nm jsou srovnvny jin skenery vetn stolnch - pro mnoh z nich je rovnocennm konkurentem. Vyznauje se vbornou citlivost a odolnost a uivatelsky pjemnm a snadnm ovldnm - pitom mu nechyb vechny bn funkce. Uivatel chvl, jak je tento skener iv - stle na nm nco hraje a jeho vestavn reproduktor pispv k dobr srozumitelnosti i slabch signl. Pi porovnn se skenerem AR 8000 m sice mn funkc, ale zato m uivatelsky neporovnateln pjemnj ovldn, vt odolnost, zrcadlov pjmy u nho prakticky nenajdeme a nem zastenou a hlubokou reprodukci jako AR 8000. Skener MVT7100 pokrv svm rozsahem psmo 100 kHz a 1650 MHz bez omezen. Skenery jsou ale pijmae, kter nejsou uren pro rozsahy do 30 MHz (KV), ale je potno s vyuitm na VKV. Skener m irokopsmov vstup, a proto po pipojen jakkoli del antny pro KV se vstup zahlt. Pi zaazen ladn selektivn psmov propusti na vstup skeneru sice tento problm zmiz, ale pi ce mf filtru 12 kHz pro AM a SSB si nelze slibovat slun pjem. Pesto s nm lze i na KV poslouchat nap. bn signly SSB v psmu 80 m. Skener m 10 bank SEARCH a 1000 pamt pro kmitoty rozdlench do 10 bank SCAN po 100 kanlech a dal pam pro 500 kmitot, kter se maj peskoit pi vyhledvn funkc SEARCH. Poet ladicch krok je 12, bohuel bez monosti zadn ladicho ofsetu, take napklad v psmu 460 MHz musme pout krok 10 kHz, protoe pi zadn 20 kHz skener lad jen po sudch nsobcch, pitom u ns se pouvaj lich. To je jedna z mla nevhod tohoto pstroje. Displej informuje o vech provoznch reimech a v doln sti displeje je S-metr s devti segmenty a dobrm rozsahem indikace. rovka osvtluje nejen displej, ale podsvtluje i klvesnici. Tlatko LAMP je na levm boku pstroje nad tlatkem MONI, sloucm ke krtkodobmu oteven squelche. ka filtr je u tohoto skeneru zvolena vborn, protoe pro FM irokou jsou osazeny filtry 110 kHz, dky nim je dobr selektivita v peplnnm psmu VKV FM a i na televiznch kanlech lze pijmat slab zvukov doprovody televiznch vysla, kter nap. AR 8000 se standardnm filtrem 280 kHz vbec nezpracuje. Pro zkou FM a AM modulaci je osazen filtr 12 kHz, co je oproti obvyklm 15 kHz tak vhodn. Antnn konektor je typu BNC a pi odpojen antn se nepoda zachytit tm nic, pokud nejsme blzko silnho vyslae - odstnn tohoto skeneru je dobr, a proto signl pronik do skeneru jen antnnm konektorem i na vysokch kmitotech, co nebv u runch skener pravidlem. Skener m tyto funkce: DELAY (as, za kter se obnov skenovn po ukonen vysln na kmitotu) - lze volit mezi 2 a 4 sekundami; po zapnut funkce SKIP skener, kter zastavil na aktivnm kmitotu, pokrauje za 5 sekund dle ve skenovn, i kdy je kmitoet stle obsazen. Skener m tak reim eten bateri (SAVE) nastaviteln ve tech stupnch: 0,3, 0,9 a 1,5 s. Atenutor m tlum 15 dB. Vypnateln akustick indikace tlatek klvesnice informuje rznmi poty ppn o rznch provoznch stavech i chybnm zadn. Rychlost skenovn byla namena asi 33 kanl za sekundu.
kaj nejsilnj signly AM stanic z KV. Tyto neduhy odstran psmov zdr pro 87,5 a 108 MHz v kombinaci s horn propust zapojen na vstupu od antny. Tento skener nen vybaven ppojkou na ovldn z PC. Jako psluenstv se dodv teleskopick antna s kloubem a s konektorem BNC, dle pchytka na opasek, mal sluchtko, nabjec kabel s autokonektorem na konci (do zsuvky pro zapalova) a poutko na ruku. Technick daje Kmitotov rozsah: 100 kHz a 1650 MHz. Druhy provozu: FM zk, FM irok, AM, USB, LSB, CW. Ladic kroky: 50 Hz a 100 Hz (jen pro LSB a USB), 1 kHz, 5 kHz, 6,25 kHz, 9 kHz, 10 kHz, 12,5 kHz, 20 kHz, 25 kHz, 50 kHz a 100 kHz, (FM irok pouze 50 a 100 kHz). Citlivost: 0,53-2 MHz 10 V pi AM; 2-30 MHz 1,5 V pi AM, 1,0 V pi USB/LSB, 1,5 V pi FM; 30-1000 MHz 0,5 V pi AM, 0,5 V pi USB/LSB, 0,5 V pi FM, 0,75 V pi FMW; 1000-1300 MHz 1,0 V pi FM pro 12 dB SINAD (plat pi AM/SSB pro odstup s+/ 10 dB a pi FM/FMW pro 12 dB SINAD). Pamti zkladn: 100 x 10 bank, celkem 1000. Pamti pro peskoen: 500 celkem, bez omezen na banky. Psma pro vyhledvn: 10. Priorita: 1. Rychlost skenovn: asi 30 kanl/s. Ant. impedance: 50 W (konektor BNC). Napjen: 4,8 V (NiCd-aku), 6,0 V (bat.), zdroj 12 V/200 mA. Spoteba: 140 mA max. pi pjmu na reproduktor, 100 mA pi pohotovostnm pjmu (SQUELCH), 10 mA max. pi spornm provozu (SAVE). Nf vkon: 100 mW min. (4,8 V na 8 W). Rozsah provozn teploty: 0 a 50 oC. Rozmry: ( x v x h) 64,4 x 155,0 x x 38,2 mm. Hmotnost: asi 320 g (bez antny). Nf vstup: konektor jack 3,5 mm mono. Yupiteru MVT 7200 je vylepenou verz skeneru Yupiteru MVT7100 (Stabo XR100). Tento skener vypad stejn jako MVT7100, ale m navc: filtr 2,4 kHz pro SSB, monost pepnut uho filtru pro AM, nov krok 125 kHz pouze pro WFM, vestavnou feritovou antnu pro stedn vlny, gumovou krtkou antnu a monost aretace tlatka osvtlen, take osvtlen displeje a klvesnice lze pak zapnout trvale. Potisk pod tlatky ji nen modr, ale zelen. Hlavn vhodou tohoto vylepenho modelu skeneru oproti MVT7100 je to, e s nm je mon poslouchat bn rozhlasov AM stanice na KV bez vzjemnho ruen. Skener MVT7100 nem takovou selektivitu a tak se stanice na KV, kter vyslaj v rastru 5 kHz, mchaj do sebe. U testovanho pstroje vak bylo pozorovno, e nen tak tsn jako MVT7100, protoe pijmal nap. v psmu CCIR i bez antny. To m asi na svdom vnitn feritov antna. Ostatn parametry i ovldn jsou stejn, jako u MVT 7100 (Stabo XR100). Petr Hora, OK1FIP
Obsluha skeneru je snadno zapamatovateln. Na vechny bn funkce si majitel rychle zvykne a i programovn banky SEARCH je jednoduch. Tak programovn mnoha pamt za sebou je vyeeno elegantn, protoe se nemus po kad zadvat slo pamti, ale sta volit kmitoty - slo se automaticky zvyuje. Souasn s kmitotem se ukld do pamti tak druh provozu, krok a stav atenutoru. Pokud kdykoli pozdji na njak pamti SCAN zapneme atenutor, tak si to skener automaticky ulo do pamti. Zmna kroku i zapnut (vypnut) atenutoru pro celou banku SEARCH je tak jednoduch, nemus se znovu programovat kmitotov meze. Skenovat lze najednou bu jednu banku SEARCH, nebo jednu a tyi (nebo vech 10) banky SCAN. K dispozici je dle skenovn pamt podle druhu provozu (AM, FM...). Rovn pechod z pamti do VFO je jednodue vyeen. Navc je tu monost programovho skenovn, pro kter si meme vytvoit dal, jedenctou pohotovostn banku SCAN, kter me obsahovat max. 10 pamt z kad banky SCAN, tedy max. 100 pamt. Kadou pam lze takto kdykoli jednodue oznait i odznait a tm zaadit nebo vyadit z tto banky. Krom otonho ladicho knoflku, kter m znmho cvrka, jsou zde i ipky, tedy tlatka pro rychl ladn nahoru nebo dol i vyuiteln pro zmnu smru skenovn. Funkn tlatko, kter aktivuje druh funkce tlatek, je umstno v pravm dolnm rohu, co je vhodn. Odolnost vi silnm signlm mimo pijman psmo je u tohoto typu lep ne u jinch runch skener - vetn AR 8000. Pesto jsem zaznamenal u dvou psem hor odolnost, a sice v psmu 70 a 87,5 MHz a 165 a 174 MHz, kde se projevuje ruen od silnch stanic VKV FM a do hornho rozsahu navc proni-
Pro tolik rachotu okolo paketu?

Ing. Frantiek Janda, OK1HH
Na tchto snmcch je zachycen stav paketovho komunikanho uzlu OK0NCK (Kladno) v z 1996. Uzel je umstn v mal elezobetonov budce nad strojovnou vtahu na vovm dom v Kladn-Rozdlov. Vlevo pohled na odkrytou sk FlexNetu se vemi kartami. Vpravo pohled na antnn systmy v tsn blzkosti uzlu. Autor (nar. 1944) je znmm eskm radioamatrem (1957), autorem pravidelnch pedpovd podmnek en rdiovch vln, a to zejmna tdennch (1978) a msnch (1981), vystudoval specializaci radioelektronick systmy na VUT-FEL (1975), profesionln se zabv datovmi stmi (1981) vetn druicovch (1994), pat mezi nae prvn radioamatry, vyuvajc st paket rdio (1990), byl zakldajcm vedoucm opertorem prvnho praskho ndu st paket rdio OK0NC (1991), je systmovm opertorem prvnho eskho ndu DX-clusteru OK0DXP (1995) a mstopedsedou rady sysop R (1996). Pokud (snad) prv shldnut nzev nktermu teni pipomn pr let star lnek ve svtoznmm americkm radioamatrskm asopise, nejde o nhodu a ji vbec ne o jeho peklad. Vvoj st paketovho rdia v na zemi i v cel Evrop se ostatn ubr ponkud jinudy, ne u naich zaocenskch ptel. Nsledujc dky jsou ureny pedevm tm tenm, kte s fenomnem, zvanm paket rdio (dle PR) a technickou i provozn problematikou vstavby, provozu a zejmna vyuit jeho celosvtov st a oekvanmi i neekanmi nsledky do styku dosud spe nepili. Pro ir odbornou veejnost je text, na kterm prv spoinul v zrak, uren i proto, e poty uivatel zmnn st, stejn tak jako mnostv pepravovanch zprv v poslednch letech lavinovit rostou, ostatn podobn je tomu i vsti Internet. vodem mal odboka. SPR a hlavn Internetem souvis jet jeden pojem - informan dlnice, kter ji dostaten zdomcnl v stech i na klvesnicch redaktor vech znmch masmdi a zmnn informan dlnice velmi rychle dostv zcela
Uprosted obrzku je patrna bl ty - dvoupsmov antna UV-200 pro oba uivatelsk vstupy. Pod n je 13EL Yagi na 1296 MHz pro rychlou datovou linku do Prahy (na OK0NC). Od ledna do listopadu 1996 zde bel uzel OK0NC, BBS OK0PRG a DX-Cluster OK0DXP, tedy ti potae s monitory, dva transceivery a zdroje li protokolem TCP/IP, znmm nyn zejmna z Internetu). Modifikace uvedenho doporuen m oznaen AX.25, piem se hlavn rozdl nachz v prvnm, tzv. adresnm poli rmce = resp. paketu (u AX.25 oba pojmy, rmec a paket, ponkud splvaj, zatmco u X.25 jsou dsledn rozlieny podle toho, zda komunikace probh pouze mezi sousednmi koncovmi zazenmi, nebo mezi astnky st). Dsledkem uveden volby principu sovn je pomrn velk vyuitelnost i spolehlivost sovch kapacit (s funguje a pen data i po pomalch a mnohdy nespolehlivch prostedcch a nejen pakety, ale i daje k jejich automatickmu smrovn sthaj pepnat a zpracovvat i ndy s pomalmi procesory). Navc je tu a tam s PR spojovna s dalmi stmi (zejmna Internetem) a dky jednoznanmu popisu a pesn definici pouitch pravidel nein konverze komunikanch protokol pote. Vvoj prostedk pro pipojen stanic do st pokraoval paraleln dvma smry - sniovnm ceny a zvtovnm komfortu. Typickm zstupcem prvnho smru je nyn tzv. Baycom modem - nejjednodu mon interfejs mezi asynchronnm portem potae PC a transceiverem. V PC pitom b program, kter zmnou datovch a dcch signl donut zmnn asynchronn port komunikovat synchronn a paketov. Druh smr reprezentuj sloitj TNC (viz ve) a jejich klony, vetn navazujcho programovho vybaven, umoujc komunikaci vtmi penosovmi rychlostmi a se stle snadnj a pehlednj obsluhou, nezdka umocnnou prostedm Windows. Cel TNC se astji nachz oddlen od potae a pracuje zcela samostatn. Bn ale existuje i jako soust PC (ve form zsuvn karty, ovldan pes spolenou sbrnici) - pak sice me bt cel een levnj, ale na druh stran komunikuje (na rozdl od
konkrtn obrysy. Definice PR jako jej podmnoiny je oprvnn spe co do funkce a spoleensk role, ne co do kapacity i penosovch rychlost. Dky specifickm vlastnostem obou zmnnch st se prakticky tm kdokoli v podstat kdykoli me vyjadovat zcela veejn (a chce-li, i bezostyn) tm k emukoli. Jeho mylenky (nezvisle na tom, zda geniln, i pln zcestn, i zda byly napsny po zral vaze, anebo po pozdnm pchodu z restaurace a hdce s manelkou) jsou pak st (a stmi) hbit roziovny po celm kraji, stt, kontinentu a zemkouli. Touto cestou vznik, vedle poten z provozovn naeho hobby, tak cel ada docela relnch... nebezpe. Nicmn ani v takovch situacch nelze jednoznan hovoit o nevhodch PR - jen me bt zpotku problmem vyhodnocen obdrench informac a jejich eln a obecn prospn vyuit. Potud vodem. Potky radioamatrsk st s digitlnm penosem informac ve form paket (t rmc) se odehrly v kanadskm Vancouveru (viz PE-AR 8/97, s. 44 - pozn. red.). Na ni navzali v texaskm Tucsonu, odkud se pslun normy a doporuen rozily po celm svt. V obou ppadech vzniklo nejprve zazen, zvan TNC (Terminal Node Controller). Zpotku bylo jak univerzlnm prostedkem pro pipojen jednotlivch stanic do st (tm zstv v dominantn me dodnes), tak i stavebnm prvkem uzl st (pro n byl pejat anglick nzev node, esky nd). elem ndu je udrovn spojen a bezchybn komunikace se sousednmi ndy a s jednotlivmi uivateli za elem pepravy prochzejcch zprv ve form tzv. paket, proto tak meme mluvit o pepnn paket a paketovch pepnach (angl. switch). Vzorem pro s PR v potcch jejho vvoje byly st, komunikujc protokolem, popsanm v doporuen ITU-T X.25 (a niko-
TNC), jen kdy je zapnut cel pota. Nakonec me bt soust potae i cel transceiver (vysla a pijma) a pak se k potai pipoj pmo antna (nevhoda: v potai bv pece jen vt hladina ruen). Vvoj uzl st, pro n se i u ns vilo oznaen nd, byl o nco rozmanitj (pinejmenm co do pouitch princip sovn - anglicky networking). Prvn uzly st toho mnoho neumly, ve fungovalo pomalu a probojovat se st nkam dle byla docela slun dina (nejlpe celonon, kdy je provoz nejslab a parametry troposfrickho en VKV stabilnj). To byla ra jednoduchch uzl, v Evrop nejastji typu TheNet, obsahujcch tolik vzjemn maticov propojench TNC, kolik mly vstup a vstup, jinak eeno port (toto een vbec nebylo zapomenuto ani oputno, u ns a v nejblim okol je sice nenajdeme, zato je velmi rozeno nap. ve znan sti Itlie, zemch Beneluxu a v severnm Nmecku). V dobch, kdy se v sti nevyskytovaly inteligentnj prostedky, ne nap. TheNet, chodili nejzancenj radioamati rno do zamstnn s kruhy pod oima a zitkem z komunikace s pammi RAM na rznch evropskch kopcch. Jejich trefn oznaen znlo paketov turist a non paketovn pro n bylo drogou, natst pomrn nekodnou - protoe se s PR vyvjela dle - a docela rychle. Na stejn hardwarov zkladn jako TheNet vznikla v USA velice sofistikovan koncepce st ROSE (R. A. T. S. Open Systems Environment). Jej programov vybaven vychz podstatn dslednji z pvodnho doporuen X.25 a a dosud je dle vyvjeno ve Francii - tam spatil touto cestou svtlo svta systm FPAC (u ns byl v provozu do konce roku 1995), obsahujc na rozdl od pvodn ROSE - ji slun uivatelsk komfort. Jej a nakonec ani jeho koncepce ale nebyla a nen zdaleka tak podbziv, jako je tomu u systmu FlexNet, jeho roditm je nmeck Darmstadt. FlexNet nyn dominuje zejmna v jinm Nmecku, dle tm v celm Rakousku, vcarsku, R a SR a ve vt i men me v okolnch evropskch zemch. V kadm ppad jde t o systm velmi modern a vyuvajc ady spnch princip, znmch mj. i z Internetu. Jednou z dominantnch komponent systmu FlexNet (bez n by se nikdy nestal tak oblbenm) je tzv. autorouter. V krtkch a pravidelnch intervalech jsou mena penosov zpodn mezi jednotlivmi uzly st a z jejich soutu je odvozovna dostupnost kterhokoli bodu v sti odkudkoli. Podle vslednch as a na zklad jejich porovnn jsou automaticky smrovna voln st a tak sestavovny na ktermkoli mst seznamy dostupnch nd. Voln v sti jsou zpravidla spn pi spojench na krat vzdlenosti a astji nespn pi vzdlenostech delch. Bdme-li nad pinou nespnosti voln, zjistme, e nesestaven spojen s ndem, kter je v seznamu dostupnch, mv jednu z nsledujcch pin. Bu je nkde v cest mlo spolehliv spoj, kterm sice projdou krtk pakety, jimi je mena prchodnost, ale neprojdou podstatn del pakety s informacemi. Nebo je nkde v cest nd koncepn odlinho systmu (VANESSA, FALCON, ppadn TheNet nebo ROSE), jeho reakce jsou pro FlexNet (obvykle nsledkem sice jednoduch, ale nepli reprezentativn metody men asu zpodn mezi ndy) vcemn matouc. Prchod st ale zstv asto mon i zde, jen je teba nahradit automatick procesy vlastn tvr invenc, nronou na pam, kombinan schopnosti a spotebovan as. (Dokonen pt)
40. narozeniny JOTA

V roce 1957 se uskutenilo Svtov skautsk jamboree v Sutton Coldfield nedaleko Birminghamu ve stedn Anglii. Zastnilo se 35 000 skaut ze 62 zem. Poprv na tomto jamboree byla instalovna a provozovna radioamatrsk vyslac stanice GB3SP. Od t doby jsou amatrsk vyslac stanice soust kadho svtovho i nrodnho skautskho jamboree. 60 opertor se tehdy podlelo na provozu GB3SP a bylo navzno 1712 spojen se 71 zemmi. Nekoncesovan osoby nesmly rdio pouvat, nicmn pro n ady povolily krtkou hodinovou relaci. Ve skutenosti byla stanice denn pln nvtvnk - jamboree se konalo ve veejnm parku a pstup nemohl bt omezen. Mlad skautsk vdce, sm radioamatr, byl pekvapen potem zmoskch skautskch radioamatr, kte se zastnili jamboree, a rozhodl se vemon vynasnait, aby tento zjem pinesl vt uitek. Poznmka v tborovch novinch vyvolala setkn zjemc v mal kavrn mimo tboit. Zmnnm skautskm vedoucm byl Leslie Mitchell, G3BHK. Bylo to prv toto setkn, kde se skupina skautskch radioamatr rozhodla o pravidelnm kadoronm setkvn v teru. Les si ovem uvdomoval, e takov odvn podnik by mohl bt odsouzen k nespchu a e mus najt dobr npad, jak zskat pro vc dal skauty z jinch zem. Bylo poteba zskat dostatek skautskch oddl a stanic, aby bylo s km pracovat, kdyby astnci dohovoru u kvy nebyli schopni navzat vzjemn spojen. Pesto se tato skupina rozhodla udlat zkuebn akci. Pokus se uskutenil v jnu 1957 a dvanctihodinovho provozu se z Anglie zastnila dv skautsk stediska. Les pracoval ze svho 79. stediska v Tilehurstu, Berkshire. Zazen mli umstn ve stanu na pozemku stediska. S jednoduchou drtovou antnou a 40 W AM vyslaem navzali spojen se stanicemi v rznch stech svta. Zjem ukzal, e je mon se zabvat celosvtovm radio-jamboree. Leslie nazval tuto akci vstin Jamboree on the Air (JOTA). Navrhl pr jednoduchch podmnek pro ast, kter dodnes nemusely bt mnny. Prvn JOTA probhla 10. a 11. kvtna 1958. Leslie Mitchell, G3BHK, opt pracoval se skauty 79. stediska v Tilehurstu. Ale ukzalo se, e v tomto termnu probh nkolik jinch amatrskch sout a JOTA byla proto peloena na tet jnov vkend. Les tak podal Svtov skautsk ad, tehdy sdlc v kanadsk Ottaw, o pevzet potebn organiztorsk pe. JOTA byla na svt. Aktivit spojench s 39. Jamboree on the Air 1996 se zastnilo vce ne 400 tisc skaut a skautek. Pracovalo 5700 JOTA radiostanic obsluhovanch 13 890 radioamatry ze 100 zem. 40. Jamboree on the Air se kon o vkendu 18. a 19. jna 1997. Zan jako obvykle v sobotu v 00.00 a kon v nedli ve 24.00 hodin. astnci v rznch stech svta se d
(Kresba pevzata z NZART Call Book 1996)
svm mstnm asem. Doba asti zvis na monostech opertor. 40. vro JOTA si zaslou pozornosti radioamatr - len Junka a dalch ptel, kte jsou ochotni umonit skautm ast na domcm i mezinrodnm provozu na amatrskch psmech. lenov skautskch jednotek, kte nejsou driteli povolen na radioamatrskou vyslac stanici, se mohou zastnit rdiovho provozu pod dohledem oprvnnho opertora. Podmnkou je oznmen pedpokldan asti eskmu telekomunikanmu adu prostednictvm radioklubu Junka OK5SCT. Oprvnnm opertorem me bt jednotliv dritel povolen nebo opertor klubov stanice. Na zklad poznatku o vyuvn st Internetu skauty rozhodl Svtov skautsk ad o zaveden nov mezinrodn aktivity Jamboree on the Internet (JOTI). JOTI bude probhat souasn, ve stejn dob jako JOTA. Zastnit se je mon rznmi zpsoby, zvislmi na potaovm hardware, software a dosaitelnm pstupu do Internetu. Pedpokld se vyuit elektronick poty, zprvy via BBS, diskusn frum, WWW strnky, konverzn kanly, video/audio. Podrobnosti a vstupn adresy jsou uveejnny na JOTI Starter Page na adrese: http://www.scout.org/joti/ astnkm pejeme dobrou zbavu a navzn mnoha ptelskch kontakt. M. Ndje, radioklub OK5SCT
Kalend zvod na listopad

1.-2.11. 4.11. 11.11. 11.11. 15.11. 16.11. 16.11. 16.11. 16.11. 16.11. 25.11. 25.11. A1 Contest - MMC 1) 144 MHz 14.00-14.00 Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00 Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00 VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.00 AUB VHF/SHF Cont. (DL)* 144 MHz a ve 15.00-18.00 Provozn VKV aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00 OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 Activity I. district (DL)* 432 MHz 08.30-10.30 Activity I. district * 1,3 GHz 10.30-11.30 Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00 VKV CW Party 144 MHz 19.00-21.00
1 ) podmnky viz AMA 1/97 a PE-AR 2/ /97, denky na OK1FBT; * nen potvrzeno poadatelem. Dleit upozornn na zmnu vyhodnocovatele zvodu: U zvodu A1 Contest - Marconi Memorial Contest se mn od loskho roku vyhodnocovatel. Je jm nyn radioklub OK1KJB a denky se zaslaj na adresu OK1FBT: Ing. Ladislav Heman, . p. 111, 257 41 Tnec nad Szavou.
Zvody na VKV pro r. 1997

(Pokraovn) A1 Contest - Marconi Memorial Contest - kon se vdy bhem celho prvnho vkendu msce listopadu, a to pouze na psmu 144 MHz provozem CW. Zvod se v kategorich 1. a 2. podle odstavce 3. Veobecnch podmnek pro zvody na VKV. Denky po vyhodnocen nrodnho poad stanic pracujcch z zem esk republiky budou odeslny vyhodnocovateli mezinrodnho zvodu Marconi Memorial Contest, kterm je italsk organizace A. R. I. Vyhodnocovatelem zvodu u ns je radioklub OK1KJB a denky se zaslaj na adresu OK1FBT (viz upozornn na pedchoz stran). OK1MG
jinak 2 body. Nsobii jsou zem DXCC. Koncov stupe vyslae nesm pekroit 10 W pkonu. Typ aktivnho prvku v koncovm stupni je teba v sumi denku popsat. Kopie logu se zasl nejpozdji do 21. 11. na: Rditechnika szerkesztsge, Budapest. Pf 603, H-1374 Hungary. Vtzn stanice obdr ron pedplatn asopisu Rditechnika, kad uastnk pamtn diplom. Ukrainian DX contest - pod se kadoron prvn vkend v listopadu, zatek v sobotu ve 12.00 a konec v nedli ve 12.00 UTC v psmech 80-10 m mimo WARC. Provoz CW i SSB. Zvod je typu WW, tzn., e se navazuj spojen se vemi stanicemi. Spojen s tout stanic na stejnm psmu jinm druhem provozu je mon po uplynut 10 minut. Kategorie: jeden op. - jedno psmo, jeden op. vechna psma, vce op. - jeden TX, vce op. - vce TX, jeden op. - vechna psma QRP (max 10 W vkon), jeden op. - jedno psmo QRP (max 10 W vkon), posluchai. Vymuje se RST a poadov slo spojen od 001, ukrajinsk stanice dvaj RST a dvoupsmenn identifiktor provincie: CN, CR, DN, DO, HA, HE, HM, CH, IF, KI, KO, KR, KV, LU, LV, NI, OD, PO, RI, SL, SU, TE, VI, VO, ZA, ZH, ZP. Bodovn: za spojen se stanic vlastn zem 1 bod, jin zem ze stejnho kontinentu 2 body, s jinm kontinentem 3 body a za spojen s ukrajinskou stanic 10 bod. Nsobie: Zem DXCC a WAE a jednotliv ukrajinsk provincie, a to na kadm psmu zvl. Denky se zaslaj na: Ukrainian Contest Club, P. O. Box 4850, Zaporozhye 330118, Ukraine. Hot Party (Homebrew & Oldtime Equipment Party) pod vdy tet nedli v listopadu AGCW. Zvod m dv etapy, od 13.00 do 15.00 se zvod v psmu 40 m mezi 7010-7040 kHz, od 15.00 do 17.00 UTC v psmu 80 m mezi 3510 a 3560 kHz. Provoz jen CW s vkonem mn ne 100 W. Vzva do zvodu CQ HOT. Tdy: A - TX i RX doma vyroben nebo star ne 25 let; B - TX nebo RX doma vyroben nebo star ne 25 let; C - QRP vyslae s vkonem pod 5 W doma vyroben nebo star ne 25 let. Vymuje se kd sloen z RST a po. sla spojen (od 001 na obou psmech) / tdou - nap. 579002/B. Bodovn: Spojen mezi A - A, A - C, C - C 3 body, spojen mezi B - A, B - C 2 body, mezi B - B 1 bod. Denky s popisem zazen mus mt potovn odeslac raztko nejpozdji z 15. prosince a poslaj se na adresu: Lothar Grahle, DL1DXL, August Bebel Str. 15, D-01468 Moritzburg, BRD. IARU Region-1 160 m Contest 1997 (Interregional Contest) V letonm roce je poadatelem zvodu organizace ARI. Jedn se o celosvtov zvod; kad me pracovat s kadm, vetn stanic vlastn zem. Zastnit se mohou i posluchai. Zvod se kon vdy tet cel vkend v listopadu (15.-16. t. r.), zan v sobotu ve 14.00 a kon v nedli v 08.00 UTC. Provoz pouze CW v psmu 160 m na kmitotech 1810-1950 kHz.astnci mus dodrovat omezen platn ve vlastn zemi. Kategorie: SO = jeden oper-
Kalend zvod na jen a listopad

18.10. 18.-19.10. 18.-19.10. 19.10. 25.-26.10. 26.10. 1.-7.11 1.11. 1.11. 1.-2.11. 2.11. 2.11. 7.-9.11. 8.11. 8.-9.11. 8.-9.11. 10.11. 15.-16.11. 15.-16.11. 15.-16.11. 15.-16.11. 16.11. 29.-30.11. Plzesk pohr CW+SSB 40. Jamboree On The Air Worked all Germany MIX 21/28 MHz RSGB Cont. CW CQ WW DX Contest SSB LF CW WAB Contest CW HA-QRP test CW SSB liga SSB DARC Corona 10 m DIGI Ukrainian DX Cont. SSB+CW Provozn aktiv KV CW HSC CW Contest CW Japan DX Contest SSB OM Activity CW/SSB Europ. Cont. (WAEDC) RTTY OK-DX Contest CW Aktivita 160 CW Esperanto Contest SSB VK-ZL Oceania QRP CW Second 1,8 MHz RSGB CW IARU 160 m Interregional CW HOT party AGCW CW CQ WW DX Contest CW 05.00-06.30 00.00-24.00 15.00-15.00 07.00-19.00 00.00-24.00 09.00-18.00 00.00-24.00 05.00-07.00 11.00-17.00 12.00-12.00 05.00-07.00 viz podm. 23.00-23.00 05.00-07.00 00.00-24.00 12.00-12.00 20.00-22.00 00.00-24.00 10.00-10.00 21.00-01.00 16.00-08.00 13.00-17.00 00.00-24.00
tor, MOST = vce opertor - jeden TX, SWL = SWL - jeden opertor. Pozor! stanice s jednm opertorem se mohou zastnit zvodu pouze po dobu 14 hodin. Odpoinkov doby mus bt v denku vyznaeny a mus bt nejmn hodinu dlouh. Stanice s vce opertory mus v kadm okamiku produkovat pouze jeden signl. V kad kategorii je dovoleno pouvat DX clusteru. Vymuje se RST a dvou- i tpsmenn kd vyznaujc distrikt, odkud stanice vysl. U ns to bude tpsmenn zkratka okresu. Kad spojen se hodnot jednm bodem. Nsobie jsou a) jednotliv zem DXCC/WAE a b) jednotliv kdy pedvan jako distrikt. Konen vsledek zskme vynsobenm potu bod za spojen soutem obou typ nsobi. Denky na formtu A4 mus obsahovat vechna podstatn data. Kdo nave vce ne 100 spojen, mus zaslat i pehled stanic, se ktermi navzal spojen. Tituln list vetn estnho prohlen mus bt podepsn. Vtny jsou denky na disket ve formtu K1EA nebo ASCII a mus dojt nejpozdji do 31. 12. 1997 na adresu: IARU Reg. 1 Contest, c/o ARI Contest Manager, Paolo Cortese I2UIY, P. O. Box 14, I-27043 Broni (PV) Italy. Denky ve formtu ASCII mohou bt zaslny pes E-mail na adresu: pcortese@tin.it. Pozor: ADRESA JE PLATN JEN PRO ROK 1997! Pro posluchae plat: zapsny mus bt ob znaky korespondujcch stanic, jedna z nich jako stanice vyslajc. Skre se pot za stanici vyslajc. Kadou stanici mete jako vyslajc uvst v denku pouze tikrt. Na kad dek se zaznamenv jedno spojen. Prvn ti stanice jednotlivc a stanice s vce opertory obdr plakety, vtzn stanice jednotlivch kategori v kad zemi obdr diplom.
Kadoron od 30. 10. do 8. 11. pracuje stanice ON4CLM, za spojen s n je monost zskat diplom (osvobozen belgickho pobe kanadskmi vojsky 1944).
Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch ervenho AR nebo v uvedench slech PEAR: Plzesk pohr AR 9/94, SSB liga a Provozn aktiv AR 4/94, OM activity PEAR 2/97, Esperanto, HSC CW, 160 m Interregional a CQ WW DX PE-AR 10/96, Japan DX AR 2/94, Aktivita 160 m PEAR 6/97, WAG AR 9/95, 1,8 MHz RSGB viz PE-AR 1/96, DARC Corona AR 6/94, OK-DX AR 10/94 (s. 42), WAEDC RTTY PE-AR 7/97. Strun podmnky nkterch zvod HA-QRP test se pod kadoron od 1. listopadu 00.00 UTC do 7. listopadu 24.00 UTC telegraficky, v kmitotovm rozmez 3500 a 3600 kHz. Vzva CQ TEST QRP. Pi spojen je nutno odvyslat ob volac znaky, RST pro protistanici, sv QTH a jmno. Za kad spojen s vlastn zem se pot 1 bod,
Krl Hussain, coby radioamatr znm pod znakou JY1, oslav 14. listopadu sv 62. narozeniny. Ostatn jordnt radioamati k tomuto datu mn sv prefixy na JY62. V noru letonho roku navzaly radioamatrsk stanice G3XDV a G3LDO prvn spojen v psmu 73 kHz, kde maj radioamati na britskch ostrovech povolen segment o i 2,8 kHz k pokusm. G3XDV pouil 92 m dlouhou smyku ladnou variometrem s induknost 5,5 mH (!) a vysla 20 W, jeho protjek jen 7 W a 15 m dlouh dipl. Jay Miller, KK5IM, vydal na leton rok kalend s ernoblmi reprodukcemi patncti nejznmjch zazen firmy Collins, kter byly vyrbny v letech 1946-1980. Cena byla asi 10 $ + 3 $ potovn do zahrani. QX Radioamatrsk pevd bez povolen provozoval radioamatr ve mst Dukinfield v hrabstv Greater Manchester (UK). Byl potrestn pokutou 150 liber. Elektrotechnick muzeum bylo oteveno v beznu 1997 v Edinburghu. Mj. expont je tam vystaven telegrafn kl z vlen lodi vyloven ve Scapa Flow, poln telefony z 2. svtov vlky a ptijehlikov elektrick telegraf z r. 1837. (RadCom) YG
Pedpov en krtkch vln na jen

Bhem letonho lta se sice zvolna mnoily nznaky, e se oekvan zrychlen vzestupu k maximu 23. jedenctiletho cyklu bl (ekme je v beznu roku 2000 ve vi R12=160, resp. SF=205), ale stle lo o nznaky nesml a ojedinl. Na jedn stran se sice drtiv vtina aktivity odehrvala ve vtch vzdlenostech od slunenho rovnku, na stran druh ale nebyla registrovna ani jedin energeticky vznamnj (tj. alespo stedn mohutn) erupce. Pedpovdi dalho vvoje z rznch zdroj se nadle rozchzely a pro n el se piklonme k nim z nich. Pedpovdn kivky byly proto vypoteny z R12=24. Dleit natst nen jen samotn (bohuel zatm stle jet nijak omraujc) ve indexu aktivity, ale i trend jejho vvoje a probhajc seznn zmny. Ob nm tentokrt lpe hraje do karet a tak se nm astji vyplat posedt v ham shacku a ulovit vzcnj stanice (zejmna na nich psmech, z nich se jich vtina zanedlouho odsthuje ve). ivji ale bude i na psmech kratch, i kdy napklad na destce se na trasch podl rovnobek budeme muset spokojit maximln se dvma - a jen vjimen se temi skoky prostorov vlny. Nap. na zpadn pobe USA se bude, a to jet pi nadprmrnch podmnkch en, otevrat nejve patnctka. Obvykl analza se tentokrt zabv letonm ervencem, v jeho prvnch dvou tetinch zstvala slunen aktivita mal, co potvrzovala odezva v ionosfe. Jej pouiteln kmitoty astji odpovdaly slu skvrn okolo patncti - a a posledn dny msce jaktak dohnly prmr. Na Slunci se objevovaly vtinou jen jedna a dv mal skupiny skvrn (a nezdka vbec dn). Kritick kmitoty oblasti F2 dosahovaly ve veernm maximu 5 a 5,5 MHz a ped vchodem Slunce klesaly do okol 3 MHz. Ani v nich zempisnch kch, ani dle na jin polokouli nebyly f0F2 o mnoho vy, take maximln pouiteln kmitoty do vtiny smru nepesahovaly 15 MHz. Psma 21-28 MHz ovala jen dky sporadick vrstv E, kter nen na slunen radiaci zvisl. Pi rozshlejm vskytu Es byla ale mon spojen i s USA v psmech 15, 10 i 6 metr (co vylepilo sobotn odpoledne bhem IARU contestu). Podobn dochzelo k otevenm do jin Ameriky ve veernch hodinch v psmech 15 a 10 metr. Klidn ervencov prbh dj na Slunci skonil dvma slunenmi erupcemi men a stedn intenzity, kter probhly rno a veer 25. ervence. Navzdory ad opan vypovdajcch indci nebylo nsledn ovlivnno zemsk magnetick pole - to bylo neklidn pouze 19. a 24. ervence. Nsledujc klid a k tomu vzestup slunen radiace proto podmnky en krtkch vln konen vrazn vylepil, a po kladnou fzi poruchy magnetickho pole Zem 31. ervence. Z majk v projektu IBP jsme dky klidnmu vvoji slchali bez problm i W6WX - napklad 1. ervence rno. Pravideln jsme slyeli, takt na dvactce VK6RBP, YV5B a slabji JA2IGY a 4U1UN. Na vce psmech (i na vech pti) jsme slchali 4X6TU, OH2B a CS3B. K nim se pozdji konen pidaly i nov instalovan a vten slyiteln OA4B - a po pestvce znovu sputn LU4AA.
A jak tomu bylo v ervenci doopravdy, nm pibl obvykl sla. Denn hodnoty slunenho toku - 70, 70, 69, 70, 70, 68, 70, 70, 70, 69, 69, 67, 67, 68, 69, 70, 70, 70, 71, 71, 72, 72, 76, 79, 80, 77, 75, 74, 73, 71 a 70 (v prmru 71,2) a indexy geomagnetick aktivity Ak zWingstu - 5, 5, 9, 8, 6, 5, 16, 5, 14, 7, 4, 4, 4, 4, 16, 6, 6, 10, 14, 9, 8, 6, 6, 15, 7, 4, 6, 6, 4, 10 a 20 (v prmru 8,0). Prmrn slo skvrn bylo R=10,5 a za leden 1997 jsme vypoetli R12=10,7. Dky majku DK0WCY mme daje o slunenm toku, doplnn navc o Ak Boulder a mstnmi indexy Ak a K, k dispozici denn. Vysln je nepetrit zQTH poble Kielu na kmitotu 10 144,8 kHz, zatmco na druhm kmitotu 3579,8 kHz jen v intervalech 8-9 a 16-19 hodin mstnho asu. Pi vskytu silnjho ruen od neamatrskch stanic se me majk peladit na jeden ze dvou alternativnch kmitot - 3567 nebo pvodn pouvanch 3557,5 kHz. OK1HH
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

RadCom 7/1997, Herts., UK. Nkolikaelov modul transvertoru. Vkonov linern zesilova 3-500HF (zvren st). RTTY od zkladu. Kompaktn vertikl pro 160 m. Fzov transceiver pro 73 kHz (zvren st). Rdio v jeskyni a SSTV na 73 kHz. Pijmae se zptnou vazbou. Nkolikapsmov antna OCFD. CQ AMATEUR RADIO 7/1997, Hicksville, USA. Postavte si rychl a snadn sledova kivek ke zkouen soustek. Podrobn pohled na antnu Zeppelin 40 m a dvojitou Zeppelin pro vechna psma. Modul pro QRP. Britsk zazen WW II (typy 22 a 62, nostalgie). Zkoueka polovodi na elektrostatick pokozen. Antny a psluenstv (pravideln rubrika). Mobil 97. Vylepen umlovae atmosfrickch poruch. Piny a odstraovn ruivch signl v paket rdiu. Amatrsk rdio a 21. stolet. Mnoc se dkazy, e 23. cyklus zaal v kvtnu 1996. Break In 7/1997, Christchurch, Nov Zland. Jednoduch zesilova 2 m, 140 W. Paket a paktor TNC MFJ-1276 VHF/UHF. Jednoduch konvertor pro druicov psmo 10 m. Kivky telegrafnho filtru. CQ Ham Radio 7/1997, Tokio. Zrodil se nov typ amatra - PC ham, potaov amatr. To nen snad amatr, kter by se vedle rdia vnoval i potam. To je radioamatr, jeho zazen a vyslac nebo pijmac je naprogramovno a ovldno potaem. WINRADIO (500 kHz-1,3 GHz) je umstno jako karta v potai, transceiver TS-570 je ovldn interfejsem RS 232C, kter je pipojen k transceiveru a k potai kabelem. Je vyuito pamt, kter ovldaj ladn, vyhledvn kmitot, obsluhuj paket, p denk atd. Tto problematice je vnovno prvnch 42 stran ervencovho sla, z toho 8 stran poruchm potae a jejich odstraovn. Z dalho obsahu: Transceiver SSB 50 MHz. Polyfzov s a software
k jejmu vpotu. Antnn analyztor BR-200 (1,8 a 170 MHz). Dvoupsmov VKV transceiver FT-8100. Pijma AR 7030. CW transceiver 50 MHz. Penosn transceiver VX-1 pro 144/430 MHz. Zanme s Internetem: WWW. Zaizujeme si ham shack. The AMSAT Journal 7-8/97, Silver Spring, USA. Jednoduch antna pro obyvatele inku quad FO20/FO-29/RS-10. Od Mirka Kasala, OK2AQK: Skuten zisk palubn antny Phase 3D. Velk rychlosti s modemem G3RUH 9600 Bd. Kolik vkonu se z transceiveru dostane do antny? Spoi energie pi neobsluhovanm druicovm provozu. Zkladn informace pro pt vlastnky a provozovatele druic, pouvajcch kmitot pidlench amatrsk druicov slub. QST 7/1997, Newington, USA. Adaptr paralelnho portu pro fax na pjem druicovch povtrnostnch informac. Vestrann elektronick regultor napt. Potaov ovldn mobilnho amatrskho provozu. CW s vam H-T (trning morseovky). Dv za cenu jedn - pidejte si 6 m k vaemu vf diplu. Penosn run dvoupsmov transceivery pro FM. Old Man 7-8/1997, Zofingen, vcarsko. Nov rekord amatrsk televize v psmu 10 GHz: 701 km. Koordinace st a kmitot. Ochote si laser (3. pokraovn). Funkamateur 8/1997, Berlin. Rdiov navigace v letectv - UKW. Pjem na detektor jako za as, kdy se tanil charleston. Monosti a vyhodnocovn obraz poas z druic. Konvertor s ST6220 pro pjem poas z druic. CD, kter se daj znovu popsat. Projekty databz ve Windows snadno a rychle. Jednoduch pevodnk DA/AD pro pota. Invertor videosignlu. Ne pro ciz ui: Zaifrovn hovoru s PCD 4440. Digitln sinusov syntza potaem. Automatick pepnn micch rozsah panelovho midla. Zklady digitln modulace. Praktick budic jednotka pro transceiver TNETmini. Promnn induknost pro antnn ladic len. Penosn Yagi DK7ZB pro krtk vlny. Spektrln analyztory zvukovch kmitot k pipojen na pota.
Radiohren 8/1997, Baden-Baden. Aktuln o pijmai AOR AR-7030. S nmeckou pomoc do celho svta - chorvatsk rozhlas pt let po vlce. Nauen vysl! Maj krtk vlny budoucnost? Pijma Sangean ATS 909. Stedovlnn vysla v Domzale ve Slovinsku. Mezinrodn rozhlasov organizace na WWW. Dr. Ing. J. Dane, OK1YG
Cena dkov inzerce: za prvn dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K. Prodme zesilova 300 W se vm psluenstvm ze kolnho rozhlasu. Cena dohodou. Tel.: (05) 43 21 21 53. Potebuji vpis dicho programu pro palubn pota z AR A3/90. Tel.: (0206) 68 66 75 nebo (02) 90 00 69 18. ALCOMA spol. s r. o., jeden z nejvtch eskch vrobc radiorelovch systm, hled pro vvoj a vrobu odbornky pro tyto profese: Servisn technik v oboru elektro - V nebo SP elektro, praxe nejlpe v oboru penosov techniky, vhodn i pro absolventy V. Specialista v oboru radiotechnika, elektronika, hardware - vhodn i pro absolventy V bez odborn praxe. Nabzme dlouhodobou pacovn perspektivu, prci v malm a pomrn mladm kolektivu a odpovdajc platov ocenn. Informace na tel.: (02) 66 107 169 a (02) 68 83 923, p. Kroupov.
Jak se maj radioamati v Chorvatsku

Ne vude maj radioamati tak jednoduch podmnky pro vysln a administrativu s tm souvisejc, jako u ns. Posute sami na nkolika mlo drobnostech z pedpis, platnch t. v Chorvatsku, kde zkon nerozliuje mezi komern a radioamatrskou slubou: l Podle jejich telekomunikanho zkona me povolen k dren pstroj, ktermi se uskuteuje radioamatrsk provoz, zskat pouze len Chorvatskho radioamatrskho svazu (HRS). l Tent HRS je povinen kadoron nahlsit Ministerstvu nmonictva, dopravy a spoj kadoron jmna vech, kdo nezaplat v termnu lensk pspvky a tm je pot povolen k dren zazen i vlastn zazen odebrno. l Ron poplatek do HRS in 100 Kn (asi 500 K), kluby s vlastn volac znakou 250 Kn, cizinci 200 Kn, dchodci ve vku nad 65 let, mlde a invalid maj slevy. l Doma vyroben nebo upravovan zazen prakticky nelze provozovat, nebo mus mt atest bu laboratoe elektrotechnick fakulty v Zagrebu nebo laboratoe HRT (Chorvatsk televize) v Zagrebu, e spluj pedepsan technick parametry. Kontroln orgny maj prvo tot poadovat i u dovench zazen (pozor pi expedicch na piven doma vyroben zesilovae ap.!).
Hatfield, Bill: Visual Basic Script (Tvorba dokonalch WWW strnek). Praha 1997, 395 K, 400 s. Mlokter firma, kter chce dnes na trhu obstt, vdom ignoruje Internet. Bn uivatel St st tak me surfovat od rna do veera po stovkch vce i mn zajmavch domovskch strnek. Co kdy si vak takovou strnku chceme vytvoit sami? Nemuste bt profesionln programtor, nemuste znt dn programovac jazyk, ani syntaxi HTML. Umte-li pouvat Windows 95/NT, vte, jak se pipojit k Internetu a mte zkladn znalosti prce s Webem (grafick ctn rozhodn nebude na kodu) - pak v knize najdete dost informac k tomu, abyste pro svou spolenost, pro svho zkaznka, svm ptelm nebo sob sammu dokzali vytvoit domovsk strnky, kter zaujmou. Minasi, Mark: Problmy s Windows 95 a jak na n. Praha 1997, 490 K, 384 s. Peklad bestseleru nakladatelstv SYBEX je nabit cennmi a asto nedokumentovanmi technikami. Probr vznam registr a monosti jejich modifikace,
Poplatek za atest je nkolik tisc Kn! Tento paragraf je soustavn (zatm bezvsledn) pipomnkovn ze strany HRS jako neopodstatnn pro slubu, kter se zabv pokusy v technick oblasti. Za atest kadho typu tovrnho zazen urenho k prodeji na mstnm trhu plat dovozce 1000 Kn a kopii atestan listiny je prodejce povinen pedat zkaznkovi spolu se zazenm. l Krom uvedench problm maj v Chorvatsku jet jeden, kter je nepochopiteln snad vem radioamatrm na svt: kad koncesovan radioamatr-vysla mus platit poplatek za uvn radioamatrskch psem! Ne, to nen vtip, ale hol skutenost v Chorvatsku v roce 1997. OK2QX
nectnosti nkterch ovlada, spoluprci se stmi Novell, zludnosti technologie plug and play, vzdlen pstup, oivovn havarovanch systm, problmy se spoutnm nkterch dosovskch aplikac pod W95 nebo monitorovn stavu systmovch prostedk. A protoe Windows 95 jsou operanm systmem, s nm ji mnoz spolupracujeme - nemli bychom se seznmit dkladnji? Mark Minasi je autor, kter nm rozhodn doke vysvtlit mnoho. Knihy mete objednat na adrese: Grada Publishing, U Prhonu 22, 170 00 Praha 7, tel. (02) 20 386 401-2 fax (02) 20 386 400 e-mail: grada@login.cz on-line prodej: http://www.medea.cz/grada nebo ve firemnch prodejnch: Dlouh 39, 110 00 Praha 1, tel. (02) 231 00 51 Divadeln 6, 657 46 Brno, tel. (05) 42 213 787 nmst Svatopluka echa 1, 702 30 Ostrava - Pvoz, tel. (069) 224 509 Moyzesova 34, 040 01 Koice tel. (095) 622 07 35
129e .1,+<
Horn, Stanislav: Potaov typografie a design dokument. Praha 1997, 295 K, 288 s. Voln eeno - druh dl publikace Stanislava Hornho o tom, jak spn vytvet krsn a typograficky kvalitn dokumenty. Zatmco prvn kniha, Od DTP k pre-pressu, byla sp prvodcem technologi, tato knin novinka poskytuje informace o tom, kde a jak texty a obrzky rozmstit na strnkch dokument. Tentokrt pronikneme vce do znalost sprvn kompozice, prce s psmem, barvami. Jak jsou zkladn pravidla pro sazbu text, a jak konkrtn postupovat pi zpracovn nejrznjch dokument? Prv zodpovzenm spousty otzek kniha kadmu z ns umon dvat svm materilm profesionln vzhled.
Vydavatelstv Grada poskytuje zajmav informace v Internetu na adrese: http://www.gradapublishing.cz

Prakticka Elektronika 1997-10

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1997-10

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK II/1997. SLO 10 V TOMTO SEIT

Samozejm jsou vechny vrobky uren pro STA a TKR homologovan T.

Praktick elektronika A Radio

Firma ALCAD, S. A., sdlc v severobaskickm Irunu na hranicch sFranci,

Manel Krej a majitel firmy ALCAD pan Antton Galarza

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Co novho v elektronice 1997

6. Polovodiov aktivn soustky

8. Mic pstroje elektronick

11. Kosmonautika a vojensk technika

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Praktick elektronika A Radio - 10/97

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 40. Proveden a schematick znaky MOSFET

Praktick elektronika A Radio - 10/97

ryx   h  xvyu 

rqt ! h   ryv ryxp h xyvx vtp

rqt ! h xyvx

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Jednoduch zapojen pro voln as

Ale Povala Univerzln hlda smalou spotebou

Obr. 2, 3. Deska s plonmi spoji a jej osazen soustkami

Obr. 1. Univerzln spna s malou spotebou

Praktick elektronika A Radio - 10/97

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Trojkanlov asov spna AT2000

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Obr. 2. Doska s plonmi spojmi a rozmestnenie siastok

Praktick elektronika A Radio - 10/97

apotom vynulovan relny as svypnutmi rel:

w vetky naprogramovan intervaly zopnutia,

w firemn oznaenie vrobcu.

Popis ovldacch prvkov afunkci

Praktick elektronika A Radio - 10/97

IO6 IO7 M1 VT1 a VT4

LM7812 LM7806 displej LM016L (HITACHI) nebo LTN 214R BC 547C

Obr. 4. Predn panel spnaa

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Kdov zvonek se zmkem a svtlem

Deska s plonmi spoji

Obr. 1. Blokov schma

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Obr. 2. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Obr. 3. Deska s plonmi spoji kdovho zvonku

Praktick elektronika A Radio - 10/97

AUDIO-VIDEO SELEKTOR AVS1

Zapojen AVS1 do penosovho etzce

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Obr. 3. Deska s plonmi spoji AVS1

Obr. 4. Deska s plonmi spoji pepna

Praktick elektronika A Radio - 10/97

Osazen desek s plonmi spoji

Tukov akumultory NiCd od firmy Panasonic s kapacitou ji 1000 mAh

Obr. 6. Pedn a zadn ttek

Praktick elektronika A Radio - 10/97

5psmov grafick ekvalizr

Obr. 2. Vnitn zapojen obvodu KA22235

ryx h xvyu

rqt ! h ryv ryxp h xyvx vtp

rqt ! h xyvx

# S' H ( DP! 69YG$ 8& $ S( H " "

DP" D8G& % "& U 7T &

S H "$ !% # "( "' "# "" !( !' !&