Prakticka Elektronika 1998-11

N ROZHOVOR
Micronix je ovem tak autorizovanm distributorem mic techniky tak renomovanch firem, jako je Tektronix, Rohde & Schwarz, Hewlett Packard, Fluke, Kikusui, OK Industries apod.
Jakm zpsobem mohou zkaznci zakoupit vae zbo?
s panem Miloslavem Mareem, editelem firmy Micronix, s. r. o. RONK III/1998. SLO 11 V TOMTO SEIT
N rozhovor ..................................................... 1 AR seznamuje: Bezdrtov ovldac systm BOS ..................... 3 Nov knihy ........................................................ 4 AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 5 Jednoduch zapojen pro voln as .................. 7 Informace, Informace ........................................ 8 Elektronick ladika .......................................... 9 Spoutc obvod pro druh blesk .................... 10 Pskadlo na komry ......................................... 10 Adaptr pH k multimetru ................................. 11 slicov zen zisku zesilovae ..................... 12 Subminiaturn pijma VKV ............................ 13 Univerzln zesilova 200 W ........................... 16 Pepna tiskren PC 1/8 (Dokonen) ............ 18 Inteligentn nabjeka akumultor NiCd ......... 21 Referenn zdroje napt ................................. 24 Regultory s malm bytkem napt ............... 24 Inzerce ................................................... I-XL, 48 Telefonn stedna ATEUS-OMEGA ............... 25 Univerzln programtor LabProg-48LV .......... 26 Z opravskho sejfu ....................................... 27 Vceelov soumrakov spna ..................... 28 Stavme reproduktorov soustavy XIV ............ 30 Dva doplkov filtry k vaemu pijmai .......... 31 Zajmavosti ...................................................... 32 PC hobby ........................................................ 33 CB report ......................................................... 42 Rdio Historie ............................................... 43 Z radioamatrskho svta ............................... 44
Ped pti lety jsem s vmi dlal prvn rozhovor. Mete mi sdlit, jak zmny se staly ve va firm a m se nyn zabv?
Firma Micronix, kter byla zaloena v roce 1990, v souasn dob psob v esk i Slovensk republice a v Polsku. Na Slovensku byla zaloena samostatn poboka v roce 1996 se sdlem v Bansk Bystrici. Micronix je nyn rozdlen do ty diviz. Prvn, tenm odbornch elektrotechnickch asopis nejznmj, je divize mic a testovac techniky. Druh divize se zabv monitorovac a zabezpeovac technikou, tet technikou kancelskou a divize tvrt psob v oblasti automobilovch a motocyklovch bateri. Tmto rozdlenm je dna i npl innosti
Tentokrt bych se rd vnoval divizi mic a testovac techniky. tene naeho asopisu by urit zajmal v sortiment v tto oblasti.
Micronix poskytuje irok monosti nkupu zbo. Po objednn (zasln objednvky faxem, potou, E-mail: R micronix@micronix. cz, SR: micronix@isetrnet.sk, pop. telefonicky) se nabz zkaznkovi nkolik monost odbru zbo. Prvn monost je zakoupen pmo v naich prodejnch (esk republika - Antala Staka 33, Praha 4, Slovensk republika - Bansk Bystrica, SA 10), kde je zbo zkaznkovi pedvedeno a je k nmu dodn esk nvod k pouit. Dal monost je zasln zbo na dobrku, pop. zasln expresn potou. Monosti odbru zbo si samozejm uruje zkaznk sm. Zkaznk si me zakoupit zbo tak prostednictvm na rozshl dealersk st, kter pokrv celou R a SR.
Jakou pozornost vnuje firma Micronix zajitn servisu a kalibran slub?
Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 25 K. Pololetn pedplatn 150 K, celoron pedplatn 300 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Objednvky a pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel./fax (07) 525 45 59 - predplatn, (07) 525 46 28 - administratva. Predplatn na rok 330,- SK, na polrok 165,- SK. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (07) 525 46 28. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci). Internet: http://www.spinet.cz/aradio Email: a-radio@login.cz Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409
Nabdka mic techniky, kterou neustle roziujeme, zahrnuje analogov, digitln a DPO osciloskopy, digitln multimetry RMS a TRUE RMS se sbrnicemi RS 232 a GPIB, kleov multimetry pro men stejnosmrnch a stdavch proud od nkolika mA a do 2 kA, mie LCR, odporov, kapacitn a asov dekdy, laboratorn zdroje stejnosmrnho a stdavho napt, genertory funkc, univerzln a frekvenn tae, signln genertory, testovac pstroje telefonn techniky, apod.
Nabzte tak mic pstroje pro men neelektrickch veliin?
Ped zavedenm novho micho pstroje je od dodavatele vyadovna servisn dokumentace a pslib zabezpeen nhradnch dl. Z tchto dvod me Micronix zabezpeovat na mic pstroje vlastn zrun a pozrun servis. Nai technici maj tedy k dispozici jak servisn nvody, tak originln nhradn dly. Vzhledem k tomu, e vlastnme i kalibran procedury, meme po oprav mic pstroje kalibrovat na vlastnm kalibrtoru, kter je soust vybaven naeho servisu.
Na kter nov mic pstroje byste chtl tene upozornit?
Nae nabdka v oblasti men neelektrickch veliin je velmi irok. Nabzme digitln luxmetry, teplomry a pyrometry, mie proudn, otkomry a stroboskopy, mie kyslku, vlhkosti, elektromagnetickho pole atd. Vtina pstroj umouje komunikaci s potaem po sbrnici RS 232.
Kte vrobci mic techniky jsou vaimi partnery?
AMARO spol. s r. o.
Mic pstroje v nabdce na firmy jsou pevn z Jin Koreje a Taiwanu (LG Precision, Metex, Meter, Motech, Summit, Lutron). Tyto pstroje se vyznauj dobrmi technickmi parametry a velmi pznivou cenou.
Velmi zajmavm micm pstrojem je scopemeter Metex DG20. Pstroj m v kmitotovm psmu do 20 MHz (EQV), DC a 5 MHz (SINGLE), m dva kanly. asov zkladna pracuje v psmu od 50 ns/dlek do 0,1 s/dlek, scopemeter m vestavn digitln kurzory. Vzorkovac rychlost pstroje je 20 MS/s s rozlienm 8 bit. Displej LCD s pisvcenm m rozmr 10 x 12 dlk. Krom scopemetru obsahuje DG 20 tak logick analyztor (8 kanl, asov a stavov analza) s minimln kou impulsu 50 ns. Kmitotomr scopemetru m v psmu 5 Hz a 20 MHz, namen daje zobrazuje na 5mstnm displeji. Digitln multimetr m stejnosmrn a stdav napt, proudy, odpory, m stupnici dBm (600 W). Pstroj je napjen z akumultor nebo sovho adaptru. Komunikaci s potaem zajiuje sriov sbrnice RS 232.
Praktick elektronika A Radio - 11/98
Software, kter je k DG20 dodvn, umouje naten hodnot z digitlnho multimetru, frekvennho tae, logickho analyztoru a digitlnho osciloskopu. Data jsou ukldna ve form tabulky, pi zobrazen dat z osciloskopu je zobrazen ve formtu YT, piem lze mnit Y-T mtka (1, 2, 5, 10). Zkladn software umouje tak men vybranch sek kivky kurzory, zobrazen MIN, MAX hodnot apod. Scopemeter se vyznauje krom irok monosti pouit tak velmi zajmavou cenou. V katalogu mic a testovac techniky 1998/99 je uvedena tak nov ada analogovch a readout osciloskop LG Precision pokrvajcch kmitotov psmo do 100 MHz. Osciloskopy jsou 2 a 4kanlov, vyznauj se zcela novm uspodnm ovldacch prvk a dokonalmi technickmi parametry. Novinkou je tak scopemeter LG Precision OS310, penosn, bateri napjen pstroj, m v rozsahu do 100 MHz s vzorkovac rychlost 5 GS/s a vertiklnm rozlienm 8 bit. OS310 obsahuje tak 33/4mstn digitln multimetr, standardn je distribuovn se sbrnic RS 232C, pop. ho lze dodat i s tiskrnou. Analogov-digitln osciloskopy LG ady OS-3000D umouj mit v kmitotovm psmu do 60 MHz s vzorkovac rychlost 20 MS/s. K pstrojm je dodvn esk software (RS 232C, FFT, kurzory, zmna mtka Y-T). Digitln osciloskopy LG pedstavuj ekonomick een pi men ne-
standardnch prbh, protoe jsou vybaveny klasickou obrazovkou, kter vrn zobraz prbhy pipojen ke vstupnmu zesilovai (uchovvat a matematicky zpracovvat lze v reimu DSO). irok nabdka univerzlnch a frekvennch ta je rozena o typy mc v psmu a do 1 500 MHz. Vybran typy ta mohou komunikovat s potaem (RS 232C). Genertory funkc ady FG 7000 pracuj v psmu od 0,02 Hz do 2 MHz, vestavn kmitotomr genertoru m a do 50 MHz, piem nastaven kmitoty jsou zobrazeny na 6mstnm displeji. Pro velmi jemn nastaven amplitudy a kmitotu doporuuji tenm genertor funkc FG 503 (RS 232C), u kterho jsou vstupn veliiny nastavovny na displeji.
Kter vrobky z produkce firem Tektronix a Hewlett Packard nabzte zkaznkm?
Osciloskopy vy ady a k DPO tvo potom piku mic techniky Tektronix. Z produkce HP je zajmavm vrobkem digitln multimetr HP 34401A (61/2mstn, RS 232C, GPIB) a osciloskop HP 54645A, kter je kombinovn s logickm analyztorem.
Kde lze najt ucelen informace o vaich micch pstrojch?
Zkladn nabdka micch pstroj je uvedena v katalogu mic a testovac techniky 1998/99, kter je prbn aktualizovn. Micronix nabz tak zkrcenou verzi katalogu, ve kter nalezne zjemce k jednotlivm pstrojm zkladn technick daje. Dle lze najt nai celkovou nabdku tak na Internetu (www.micronix.cz).
Co chcete sdlit naim tenm na zvr?
Micronix me uspokojit nron zkaznky ucelenou adou mic techniky Tektronix a HP. Zajmavm sortimentem jsou digitln osciloskopy (DSO) Tektronix zkladn ady TDS 210 a TDS 220, kter pracuj v kmitotovm psmu 60 MHz a 100 MHz s vzorkovac rychlost 1 GS/s. K pstrojm je mon dokoupit komunikan modul (RS 232, GPIB, Centronix, VGA), vetn software v eskm prosted. Osciloskopy ady TDS 300 pedstavuj ekonomick een pi maximlnm technickm vybaven. Tyto pstroje pracuj v psmu a 400 MHz. kutiva 1. oblasti IARU, kad z 15 zem, kter jsou leny EU, tam m svho zstupce. V souasn dob je prezidentem EUROCOM Gaston Bertels, ON4WF. Spoluprce tto skupiny jak s Evropskm parlamentem, kter pijm zvan doporuen, tak s ERC, ji pinesla sv prv spchy. Jednm z nich je nap. vyjmut radioamatrskch zazen konstruovanch doma z povinnosti ednho pezkuovn (homologace), kter je jinak pedepsna pro vechna sdlovac zazen. Tato vjimka v prvm nvrhu nebyla a nap. v Chorvatsku je stle jet homologace i doma vyrobench zazen vyadovna. Vjimka ovem plat pouze pro ta zazen, kter nejsou nabzena k prodeji. V esk republice je pro radioamatry tstm, e nai zkonodrci ji postupovali podle zsad pijatch pro stty EU, ponvad nazen vldy . 169/1997 ve svm paragrafu 2 konkrtn vyjm amatrsk zazen z psobnosti zkona . 22/1997, protoe se jedn o experimentln zazen, jejich nepetrit vvoj a zmny definice radioamatrsk sluby pmo pedpokld. Na tovrn vyrbn pstroje se pochopiteln tato vjimka nevztahuje. Podle CQ-DL 9/98 a Sbrky zkon 2QX
tenm bych rd pipoml, e nabdka mic techniky od mnohch vrobc a distributor je irok a nen mnohdy jednoduch se v n orientovat sprvnm smrem. Je vhodn eliminovat podezele levn pstroje, na kter nen zabezpeen zrun a pozrun servis, shoda, kalibrace apod. Nakonec bych chtl podkovat vem naim obchodnm partnerm za spoluprci a popt ve nejlep a hodn zdrav v roce 1999.
Za tene vm dkuji, pt rok to budeme asi hodn potebovat.
Pipravil ing. Josef Kellner
Vte, co je to EUROCOM?
Existuje organizace European Radiocommunications Committee (ERC) a jeho veden - European Radiocommunicatins Office (ERO), kter maj sdlo v Kodani a koordinuj prci sdlovacch organizac v 15 lenskch sttech Evropsk Unie ve spoluprci s Evropskou konferenc potovnch a sdlovacch sprv (CEPT), kter nyn sdruuje ji 43 zem. lensk zem EU mus nyn stle astji pijmat rozhodnut, kter jsou ovlivovna obecn platnmi smrnicemi ERC. To se pochopiteln tk i radioamatr, jako sluby vyuvajc sti elektromagnetickho spektra, kter dokonce me svou innost ovlivovat nepzniv i jin sluby. Bylo proto nutn zabezpeit, aby u evropsk komise ERC a tak v Evropskm parlamentu byla skupina osob, kter bude zjmy radioamatr obhajovat a chrnit. Takovto pracovn skupina byla ustavena ji v roce 1990 pi zasedn 1. oblasti IARU v Torremolinos s nzvem EUROCOM. Prezidenta tto pracovn skupiny jmenuje pmo exe-
Sezame otevi se!

Vzkumnkm firmy Siemens se podailo vytvoit senzor, kter je schopen sejmout a vyhodnotit charakteristick znaky otisku prstu. Senzor je vytvoen technologi CMOS a pracuje s rozlienm 50 m (500 dpi) a s 50 stupni edi, co spluje vechny souasn poadavky na identifikan systmy vychzejc z otisk prst. Obrazov data na vstupu senzoru (digitalizovan pevodnkem A/D) jsou v prbhu asi 0,5 s vyhodnocena a zskan specifick znaky otisku mohou bt porovnny se znaky referennho otisku uloenmi v pamti. Teprve pi souhlasu lze nap. zapnout pota, vyadit imobilizr automobilu. Vhodou pro oprvnnho uivatele chrnnho systmu je jednoduchost manipulace a zbaven se poteby pamatovat si kdy PIN nebo hesla. Senzor je natolik mal a ploch, e jej lze integrovat i do ipov karty a tak chrnit i jej pouvn. Elektronik 3/1998, s. 26 JH
SEZNAMUJEME VS Bezdrtov ovldac systm BOS

Celkov popis
Firma ENIKA vNov Pace pinesla na trh dal variantu svho systmu, kter umouje ovldat nejrznj spotebie bezdrtov. O prvn variant tohoto systmu jsem pinesl podrobnou informaci v AR6/94. Tento systm je od prvnho odlin pedevm ve velk univerzlnosti pouit a t vtom, e ji nen rozdlen na prvky smenm zabezpeenm a na prvky svtm zabezpeenm, ale vechny prvky tohoto systmu (433,92 MHz), pouvaj 2 24 kdovch kombinac, tedy celkem tm 17 milion kombinac. Pokud si objednte pijma stzv. plovoucm kdem (kter m za typovm oznaenm psmeno H), zskte 232 kdovch kombinac, tedy vce ne 4 miliardy kombinac. To se mi vak ji jev jako znan nadbyten. Oproti pedelmu proveden byl cel zkladn systm zjednoduen do dvou univerzlnch dl. Do vyslae, kter je bu vpodob klenky nebo vpodob nstnnho tlatka svelkou ovldac plochou. Klenka je opatena tymi samostatnmi tlatky, kter ovldaj tyi mikrospnae. Velkoplon tlatko m ve svch rozch rovn tyi mikrospnae, kter jsou spnny podle toho, vekterm rohu toto tlatko stiskneme. Pokud toto tlatko stiskneme uprosted jeho horn sti, sepnou se oba horn mikrospnae a tot plat o doln sti tlatka. Stiskneme-li toto tlatko uprosted, sepneme souasn vechny tyi mikrospnae. Velkoplon tlatko je dodvno ve tyech barvch: bl, ern, tmav modr anebo vnov erven, klenka je dodvna pouze vern barv. Klenka i tlatko jsou funkn naprosto shodn a lze je pout klibovolnmu pijmai, protoe komunikan kd uruj samy. Zbv jet dodat, e je k dispozici i vysla vpodob standardnho zvonkovho tlatka smonost vloit jmenovku. Elektronika pijmae je napjena z obvodu, kter je pijmaem ovldn, take o jeho napjen se nemus uivatel vbec starat. Vysla vnstnnm tlatku, ve zvonkovm tlatku i vysla vklence jsou napjeny typov shodnouminiaturn alkalickou bateri 12 V (vlcov tvar o prmru 10 mm a dlce 28 mm). Tato baterie, zn je proud odebrn pouze po dobu stisknutho tlatka, vydr vprovozu nkolik let. Pijmae jsou ve dvoj zkladn verzi: prvn verze me ovldat pouze jeden spotebi, druh verze me nezvisle ovldat a dva spotebie. Spotebie jsou ovldny pomoc rel sjednm pepnacm kontaktem. A na poet ovldanch spotebi (jeden nebo dva) jsou oba typy pijma funkn zcela identick. Pijma me bt napjen stdavm naptm 230 V, ppadn stejnosmrnm nebo stdavm naptm 24 V. V nabdce vrobce nalezneme i pijmae (rovn shodnch funkc) s napjecm naptm 12 V. U kadho pijmae me uivatel zvolit jednu zpti monost ovldn pipojenho spotebie: - Funkce ZAPNOUT: Stisknutm a uvolnnm pslunho tlatka mikrospnae se vypnut spotebi zapne. - Funkce VYPNOUT: Stisknutm a uvolnnm pslunho tlatka mikrospnae se zapnut spotebi vypne. - Funkce ASOVA: Stisknutm a uvolnnm pslunho tlatka mikrospnae se spotebi zapne a vypne se automaticky za dobu, kterou jsme pi instalaci nastavili (od 1 sekundy do 30 minut). - Funkce VYPNA: Stisknutm a uvolnnm pslunho tlatka mikrospnae se spotebi zapne. Druhm stisknutm a uvolnnm tho tlatka mikrospnae se spotebi opt vypne. - Funkce TLATKO: Spotebi je zapnut pouze po dobu, po kterou je tlatko mikrospnae stisknut. Kad pijma je vtomto smyslu naprosto univerzln a umouje uivateli zvolit tufunkci, kter mu pro dan pouit nejlpe vyhovuje. Pro ovldn pijmae lze pout libovoln vysla (nstnn tlatko, klenku, ppadn zvonkov tlatko) a kad pijma lze ovldat i nkolika vyslai. Pijma je vak pro zvolenou funkci a pro spoluprci suritm vyslaem nutno nejprve naprogramovat. Toto programovn je vprincipu velmi jednoduch a pouv se knmu jednak tlatko na tlese pijmae, jednak tlatko pslunho mikrospnae vpouitm vyslai. Vnvodu, kter jsem ml kdispozici, je vak toto programovn popsno ponkud krkolomn, a proto se pokusm v nsledujcch odstavcch uinit tento postup co nejsrozumitelnj. Programovn lze vprincipu rozdlit do t fz: 1. Nejprve je teba do reimu programovn vstoupit. 2. Pak musme zvolit funkci, kterou si pejeme naprogramovat. 3. Nakonec je teba urit, kterm ovladaem (mikrospnaem) budeme tuto funkci realizovat. 1. U jednokanlovho pijmae je proto teba jednou krtce stisknout tlatko na pijmai a pak tuto volbu potvrdit jednm delm stisknutm tho tlatka, a se rozsvt tyi horn diody. Tm je pijma pipraven knaprogramovn libovoln funkce. U dvoukanlovho pijmae je teba nejprve zvolit, zda m bt ovldno rel A nebo rel B, ppadn ob rel A i B. Stiskneme-li krtce tlatko na pijmai jednou, volme rel A, stiskneme-li krtce dvakrt, volme rel B a stiskneme-li krtce tikrt, volme rel A i B. Tuto volbu opt potvrdme jednm delm stisknutm tho tlatka, a se rozsvt tyi horn diody. Tm je i tento pijma pipraven k naprogramovn poadovan funkce. 2. Poadovanou funkci nyn naprogramujeme tak, e tlatko na pijmai stiskneme krtce tolikrt, a se temi hornmi svtivmi diodami zobraz sestava funkce, kterou si pejeme realizovat a kter je vlevo od tchto diod graficky znzornn. dn stisknut (tedy ponechn v zkladnm nastaven) vol funkci ZAPNOUT, jedno stisknut vol funkci VYPNOUT, dv stisknut vol funkci ASOVA, ti stisknut vol funkci VYPNA a tyi stisknut vol funkci TLATKO. Tento postup se stle cyklicky opakuje, to znamen, e ptm stisknutm volme opt funkci ZAPNOUT atd. Volbu pak potvrdme delm stisknutm tlatka na pijmai, a svtc diody bliknou. Tm je pijma pro zvolenou funkci naprogramovn. 3. Jet nm zbv urit, kterm mikrospnaem (na vyslai) bude tato funkce realizovna. Tlatko mikrospnae na vyslai, kterm chceme tuto funkci realizovat, stiskneme proto dvakrt dlouze po sob. Souasn blikn obou diod oznaench PROVOZ nm potvrzuje, e byla zvolen funkce pro toto tlatko a tento vysla sprvn naprogramovna. Zcela shodnm postupem lze naprogramovat vechny funkce. Pouze u funkce ASOVA musme jet stanovit dobu, po kterou si pejeme, aby zstalo spnac rel sepnuto. Programujeme zcela shodn tak, jak bylo popsno, avak po zvrenm dvojm delm stisknut pslunho tlatka mikrospnae na vyslai zaneme odpotvat as, po kter m zstat spnac rel sepnuto. Po uplynut tto doby stiskneme krtce tlatko na pijmai. Pejeme-li si napklad, aby byl spotebi automaticky vypnut vdy za 30 sekund, stiskneme za 30 sekund krtce tlatko na pijmai. Tm je poadovan doba sepnut naprogramovna. Pro zejm nejuvanj ppad pouit dvoukanlovho pijmae, kdy je levm hornm mikrospnaem zapnn a levm dolnm vypnn jeden spotebi a pravm hornm mikrospnaem je zapnn a pravm dolnm vypnn druh spotebi, je naprogramovn mimodn jednoduch. Posta podret stisknut tlatko na pijmai asi 5 sekund (a se rozsvt dioda ZPIS) a pak na vyslai krtce stisknout vechny tyi mikrospnae najednou. spn ukonen je i v tomto ppad indikovno souasnm bliknm obou diod, oznaench PROVOZ Pokud by uivatel pi volb nkter funkce udlal chybu a nevdl si rady, jak dl, je nejlepm eenm vymazat celou pam pijmae. To lze realizovat zcela jednodue tak, e tlatko na dvoukanlovm pijmai stiskneme krtce ptkrt (na jednokanlovm tikrt), a zstane svtit pouze dioda, oznaen MAZN VE. Pak znovu stiskneme tlatko na pijmai a podrme ho stisknut tak dlouho (piblin 10 a 12 sekund), a zanou souasn bli-
kat ob diody oznaen PROVOZ. Tm je pam pijmae vymazna a meme zat programovat novou funkci. Zbv jet dodat, e vppad, e ji byla nkter funkce naprogramovna a uivatel by ji chtl znovu naprogramovat jinak, mus bt pvodn funkce nejdve vymazna. Pokud by se tak nestalo, indikovaly by to ob diody oznaen PROVOZ jako chybu tak, e by zaaly blikat, avak ve stdavm rytmu. Zbv jet upozornit na zcela novou funkci, kter u pedel sestavy nebyla realizovateln, a to monost naprogramovat pijma, aby kad mikrospna na vyslai aktivoval jinou funkci. Mikrospnae klenky nebo nstnnho tlatka lze napklad naprogramovat tak, e spna vlevm hornm rohu bude mt funkci VYPNA, spna vpravm hornm rohu bude mt funkci TLATKO a spna vlevo bude mt teba funkci ASOVA. Kad si me zvolit libovolnou kombinaci podle svho osobnho pn. Pijma je vloen do pouzdra o rozmrech 124 x 82 x 35 mm. Podle mho nzoru lzev ppad poteby uetit msto pro jeho instalaci tak, e pijma vyjmeme zjeho montn krabice a pouijeme ho samostatn. Tm dn bezpenostn pedpisy neporume a uetme hodn msta. Pijma vtakovm ppad zabr prostor pouze 90 x 73 x 28 mm, co pedstavuje jen 50 % pvodnho objemu s krabic. Nstnn velkoplon tlatko je velmi ploch a m rozmry 80 x 80 x 17 mm; rozmry klenky jsou 73 x 43 x 18 mm. Do tlesa klenky je vestavna erven LED, kter pi stisknut libovolnho tlatka indikuje funknost vyslae. Souasn upozoruje na ppadnou nutnost vmny baterie, protoe pi poklesu napjecho napt (asi na 8 V)zane po stisknut kterhokoli tlatka blikat. Vrobce pipravuje novou, zcela miniaturn dvoutlatkovou klenku, jej elektronika bude napjena zlithiovho plochho lnku a krom rozdvojky bude umt ovldat vechny typy pijma. Rd bych se jet zmnil o dalm vrobku, kterm je bezdrtov ovldan rozdvojka. Ta je ve svm vnjm proveden shodn srozdvojkou, kter byla nabzena ji vpedel sestav, li se pouze tm, e m na eln stn dv svtiv diody, indikujc stav zapnutho rel a t spn naprogramovn ppadnho dalho vyslae. Je dodvna spopisovanou novou tytlatkovou klenkou, kter je pro zkladn funkci rozdvojky ji naprogramovna. Horn a doln lev tlatko tto klenky slou kzapnut a vypnut spotebie, pipojenho do jedn zsuvky, a horn a doln prav tlatko slou k zapnut a vypnut spotebie, pipojenho do druh zsuvky. Dal rozdl oproti pvodnmu proveden je vtom, e pro ovldn rozdvojky lze naprogramovat i jin vysla (napklad dal klenku nebo nstnn tlatko). Tato dlkov ovldan rozdvojka m tu nespornou vhodu, e ji lze okamit pouvat a e nevyaduje dnou instalaci. Umouje ovem realizovat pouze funkce ZAPNOUT a VYPNOUT.
Funkce pstroje
Piznm se, e mi nejprve inilo urit pote pstroj pro rzn funkce naprogramovat, protoe, jak jsem se ji zmnil, pokyny vnvodu nejsou formulovny pli pehledn. Kdy jsem se vak ve zpsobu nastavovn zorientoval, dospl jsem k pesvden, e je nejen velmi logick, avak ve sv podstat t jednoduch. Pak ji naprogramovn jednotlivch funkc a stm souvisejcch kon bylo zcela snadn. Vyzkouel jsem vechny funkce, kter systm nabz, a mohu potvrdit, e jsem nenael ani tu nejmen zvadu. Zkladn stupe zabezpeen, kter je vyjden sedmncti miliony kd, se mi jev pro jakkoli zpsob pouit jako naprosto dostaujc a pouit plovoucho kdu sjeho 4 miliardami monost ji povauji za vysloven nadbyten. Uritou zmnou proti pedelmu proveden dlkov ovldanch komponent je nutnost pidret pslun ovldac tlatko pi udlen kterhokoli povelu stisknut alespo pl sekundy, zatmco u pedelho proveden postaovalo i pouh, tm letm, klepnut na tlatko. To je vak da za spolehlivj zpsob kdovho zabezpeen a uivatel si na tuto nutnost mus zvyknout. Vnitn i vnj proveden jednotlivch dl vech sestav zasluhuje naprostou pochvalu, nebo je, shodn jako u pedelch sestav, na rovni nejlepch svtovch vrobc. I proveden klenky soptickou kontrolou erven svtc diodou je perfektn, tato klenka je vak bohuel objemov dvakrt rozmrnj, ne byla klenka pedel sestavy, co je pro noen spolu skli mn vhodn. Zvanjm problmem vak je, e tuto klenku nelze navlknout na dn bn krouek skli, protoe do jejho drtnho oka se nevejde ani drt o prmru 1,5 mm. Vprogramu firmy je i bezdrtov ovldan regultor osvtlen, kter vak vdob odevzdn rukopisu testu jet nebyl kdispozici. Na trhu se pravdpodobn objev na konci tohoto roku.
129e .1,+<
Myslk, J.: Elektrotechnika jinak aneb dal hlavolamy z elektrotechniky, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 144 stran A5, obj. slo 120925,149K.
Kniha je sbrkou zajmavch loh z elektrotechniky, z nich mnoh maj i praktick vznam. lohy jsou vtinou zpracovny ve form hlavolam; ten se nejprve me pokusit o jejich samostatn een a zskan vsledky potom porovnat s vsledky uvedenmi v knize. Kniha si klade za cl nejen pouit, ale tak pobavit. Matematick nronost loh je minimln, vtinou lze vystait se znalostmi stedokolsk matematiky.
Zvr
Zvrem bych chtl zjemcm jet sdlit cenov relace jednotlivch prvk tchto sestav tak, jak je uvd cenk firmy ENIKA vNov Pace. Jednokanlov pijma Rx1 je prodvn za 1074 K, dvoukanlov pijma Rx2 za 1449 K. Nstnn vysla Tx Tango je prodvn za 695 K, vysla v klence Tx Pocket za 609 K a vysla ve zvonkovm tlatku Tx Bell za 548 K. Rozdvojka Rx2 Zsjednm klenkovm vyslaem je prodvna za 1499 K. Ceny jsou vetn DPH pi odbru jednotlivch kus. Pi vtm odbru se ceny sniuj. Vechny tyto vrobky mohu zvrem pln doporuit, protoe je lze po funkn strnce oznait za perfektn, a byl jsem ujitn, e nov miniaturn klenka ji bude mt oko v podku. Krom toho lze stmito prvky mnohdy vyeit i ty ppady, kter se jinak jev jako velmi obtn eiteln nebo zcela neeiteln. Adrien Hofhans
Myslk, J.: Elektromagnetick pole - zklady teorie, vydalo nakladatelstv BEN - technick literatura, 160 stran A5, obj. slo 120922, 159K.
Teorie elektromagnetickho pole je nron i v tom, e pole je neviditeln a jakousi pedstavu o nm si lze udlat jen pomoc siloar a ekvipotencil. Knihy o elektromagnetickm poli mvaj mnoho set stran. Tato kniha je kompromis. Matematick apart je pouvn jen v nezbytn nutn me a snahou je co nejvce zdraznit fyzikln podstatu. teni, kte neznaj pouit matematick apart, mohou adu odvozen peskoit. I tak pro n budou odvozen vztahy a zkonitosti prakticky uiten. Kniha si neklade za cl zpracovat obecn vpoty pol, ale jen jaksi minimum znalost, kter by ml znt kad elektrotechnik. Vtomto smyslu je tedy kniha urena vem zjemcm o elektrotechniku. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27 75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1; Slovansk 19, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno. Internet: www.ben.cz. Zasielatesk sl. na Slovensku: Anima, Tyrovo nbreie 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 63225.
Jet k lnku Bezrov mikrofon Philips SBC MC600

Dostali jsme upozornn z T, e u ns je psmo 433,05 a 434,92 MHz povoleno pouze pro datov provoz (na rozdl od ady stt - nap. SRN), a proto tento mikrofon neme bt u ns schvlen. Firma Philips se tmto omlouv, e z tchto dvod neme tyto mikrofony uvst na n trh. Redakce
AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Jednoduch napjec zdroj
(Pokraovn)
Rubriku pipravuje Jaroslav Belza
Dvoucestn usmrova si meme pedstavit tak tak, e pouijeme transformtor se dvma shodnmi sekundrnmi vinutmi. Zapojme dva shodn jednocestn usmrovae s tm, e jedno vinut zapojme obrcen. Usmrovae pak budou stdav nabjet spolen filtran kondenztor. Tak proudov impulsy, zatujc diody, jsou men a rozdleny mezi ob diody.
Obr. 6. Dvoucestn usmrova Dvoucestn usmrova z obr. 4 se astji kresl pehlednjm zpsobem, viz obr. 6. Konec jednoho vinut je vlastn pipojen na zatek druhho tak, e se napt na vinutch staj. Dvoucestn usmrova z obr. 4 (obr. 6) vyaduje, aby transformtor ml dv shodn vinut, ppadn aby sekundrn vinut mlo uprosted odboku. M-li transformtor pouze jedno sekundrn vinut, pouv se pro dvoucestn usmrova tzv. mstkov (Graetzovo) zapojen (obr. 7) se tymi diodami.
Obr. 7. Mstkov usmrova Graetzovo zapojen Diody v tomto zapojen tvo elektronick pepna. Je-li na hornm konci sekundrnho vinut kladn napt, prochz proud z transformtoru pes diodu D1 na zt a pes D2 zpt na transformtor. Pi opan polarit napt prochz proud diodami D3 a D4. Mstkov usmrova meme sestavit ze ty diod nebo meme pout usmrovac blok. Ten m tyi vvody, kter jsou pehledn oznaen + ~ ~ . Usmrovac blok je vak zpravidla dra ne tyi samostatn diody. V souvislosti s usmrovaem je teba udlat jet dv odboky. Prvn se tk jednoho zajmavho jevu, druh zlepen filtrace vstupnho napt. Mon se vm to ji stalo: Tranzistorov pijma napjen z bateri hra-
je bezvadn, pi napjen ze sovho adaptru je v reprodukci slyet brum. Prvn, co kadho napadne, je, e napjec napt nen dostaten vyfiltrovno. Zvtte-li kapacitu filtranho kondenztoru, je brum prakticky shodn. Chyba je vak jinde. Diody mstkovho usmrovae oddluj transformtor (a pes kapacitu mezi primrnm a sekundrnm vinutm i s) od zbytku zazen. Transformtor je k filtranmu kondenztoru a zti pipojen jen po krtk okamik, ve kterm je nabjen filtran kondenztor. Sov pvod me tvoit antnu a ta je pes usmrovac diody 100x za sekundu pipojovna ke zbytku zazen. Uzaven dioda toti pedstavuje pro vf signl jistou pekku, zato dioda, kterou protk proud (pi nabjen kondenztoru) signl neomezuje. Nejde vak jen o pijmae - brum se me objevit i u nzkofrekvennch zesilova a citlivch micch pstroj. Pomoc je vak snadn - sta paraleln ke kad diod pipojit kondenztor 10 a 47 nF. Kondenztor s touto kapacitou se pro kmitoet s 50 Hz prakticky neuplatn a usmrova pracuje beze zmny. Pro vf signly a pro rzn rozptylov kapacity vak pedstavuje prakticky zkrat. V naem ppad bude za usmrovaem jet regulovateln stabiliztor. Proto jist zvlnn napt na vstupu usmrovae nevad, nebo na vstupu zdroje je potlaeno stabiliztorem. Nkdy nen teba vstupn napt stabilizovat napklad tehdy, napjme-li obvody pracujc ve velkm rozsahu napjecch napt. Pak zpravidla sta, nen-li vstupn napt pli zvlnn. Napt na vstupu usmrovae je zvlnn tm vce, m je usmrova vce zaten, a naopak, m m filtran kondenztor vt kapacitu, tm je zvlnn men. Teoreticky by tedy stailo zvolit tak velkou kapacitu kondenztoru, abychom doshli dostaten mal zvlnn napt. Pro mal zvlnn je vak kapacita nemrn velk. Vtom ppad si pomeme tak, e za usmrova zapojme jet filtr. Zapojen usmrovae s filtrem RC je na obr. 8, prbhy napt na C1 a C2 jsou na obr. 9.
zvlnn vstupnho napt dvoucestnho usmrovae (100 Hz) asi desetkrt. Aby ml filtr smysl, mus tedy bt mezn kmitoet filtru mnohem men, ne je kmitoet zvlnn napt.
Obr. 9. Prbh napt v usmrovai podle obr. 8; a) na C1, b) na C2 Zapojenm rezistoru se vak zhor vlastnosti zdroje, pedevm se zvt jeho vnitn odpor. Proto se sname zvolit odpor rezistoru co nejmen, ovem pak je poteba kondenztor C2 s velkou kapacitou. Z tchto dvod se nkdy pouv zapojen, nazvan nsobi kapacity. Jeho zkladn zapojen je na obr. 10.
Obr. 10. Zkladn zapojen usmrovae s nsobiem kapacity Uvaujme, e tranzistor T1 m proudov zesilovac initel 100 (bn velikost je 20 a 300). Pak meme stokrt zvtit odpor rezistoru R1 a stokrt zmenit kapacitu kondenztoru C2, abychom potlaili zvlnn obdobn jako v zapojen na obr. 8. Naopak, ponechme-li pvodn R1 a C2, zmen se stokrt vnitn odpor zdroje. Celou zleitost jsem znan zjednoduil, nebo jsem zanedbal, e kondenztor C2 zptn ovlivuje prbh napt na C1. Kdybychom pli zmenili odpor rezistoru R1 v zapojen na obr. 8 (10), bude se zapojen chovat, jako by na vstup usmrovae byl pipojen jen jeden kondenztor s kapacitou, rovnajc se soutu C1 + C2. Zapojen nsobie kapacity podle obr. 10 sice pracuje, nen vak nijak chrnno. Sta krtkodob zkrat na vstupu jen krtnout vodii na vstupu o sebe a tranzistor se zni.
Obr. 8. Usmrova s filtrem Filtr potla zvlnn piblin tolikrt, kolikrt je mezn kmitoet filtru men n kmitoet zvlnn vstupnho napt. Filtr s meznm kmitotem 10 Hz (nap. C2 = 1000 F, R1 = 16 W) potla-
Obr. 11. Upraven zapojen nsobie kapacity
Kondenztory C1 a C2 se toti vybij pes pechody tranzistoru, piem vybjec proud nen nijak omezen. Proto se vtinou pouv vylepen zapojen z obr. 11, kter je doplnno o rezistory R2 a R3. Rezistor R2 ponkud omez zkratov proud, pesto je vhodn zvolit tranzistor, schopn vydret mnohem vt proud, ne je proud tekouc do zte. Pro mal odbry proudu du destek miliampr se vol odpor R2 stovky ohm. Nsobi kapacity je doplnn jet o rezistor R3. Je-li zvlnn na kondenztoru C1 pli velk, nebude obvod fungovat. Napt na C1 toti me vnkterch okamicch poklesnout tak, e je prakticky shodn s naptm vstupnm. Tranzistor je pak zcela oteven (v saturaci) a vstup nsobie je pipojen pmo na C1. Tento jev lze odstranit zapojenm rezistoru R3. Spolu s R1 tvo napov dli, kterm je zmeneno napt na bzi tranzistoru a tm i na vstupu. Zvlnn napt na C1 pak me bt vt vystame s men kapacitou C1.
Obr. 13. Doporuen zapojen stabiliztoru s obvodem LM317 ne 15 V. Pi vtm rozdlu napt je maximln proud prochzejc obvodem 0,4 A. Maximln napt mezi vstupem a vstupem je 40 V. Obvod je samozejm nutn opatit dostaten velkm chladiem. Vstup zdroje pak mete smle zkratovat, protoe stabiliztor m vstupn proud omezen asi na 1,5 a 2,2 A. Akoli obvod LM317 me pracovat v zkladnm zapojen podle obr. 12, vrobce jej doporuuje zapojit podle obr. 13. Do schmatu jsou doplnny kondenztory C1 a C3 a diody D1 a D2. Pouit tchto soustek zlepuje vlastnosti stabiliztoru. Kondenztory C1 a C3 zlepuj stabilitu a odezvu na skokovou zmnu zte. Kondenztor C2 zlepuje potlaen zvlnn na vstupu a o 15 dB (asi 5x). Pi pouit kondenztoru C2 musme zapojen doplnit o diodu D2, kter zajist vybit C2 pi zkratu na vstupu a vypnut zdroje. Dioda D1 chrn stabiliztor ped znienm zptnm proudem napklad tehdy, pouijeme-li zdroj knabjen akumultor a vypneme-li jej dve, ne odpojme akumultory. Jednoduch napjec zdroj dostaneme, pipojme-li stabiliztor podle obr. 13 za usmrova podle obr. 6 nebo 7. pln zapojen je na obr. 14. Napt na vstupu usmrovae mus bt nejmn o nkolik volt vt, ne je maximln vstupn napt zdroje. Filtran kondenztor v usmrovai zvolme 2 200 a 4 700 F pro vstupn proud do 1 A. Rezistor R1 me mt odpor 220 nebo i 270 W. S potenciometrem 2,5 kW meme na vstupu nastavit napt 1,2 a 12 V. Pro vt rozsah vstupnch napt pouijeme potenciometr s odporem 5 kW. Zdroj je jet doplnn obvodem srezistorem R2, LED a diodami D3 a D6. Pi bnm provozu zdroje prochz proud diodami D3 a D5, LED a rezistorem R2. LED svt a indikuje tak sprvnou funkci zdroje. Zmen-li se na-
Stabiliztor
Vrame se zpt k naemu zdroji. Za usmrova zapojme stabiliztor sregulovatelnm vstupnm naptm. Pouit integrovanch obvod znan zjednoduuje zapojen stabiliztoru. Ve zdrojch asto naleznete obvod LM317. Zapojen stabiliztoru stmto obvodem je na obr. 12.
Obr. 12. Zkladn zapojen stabiliztoru s obvodem LM317 Podvejme se na toto jednoduch zapojen podrobnji. Integrovan obvod LM317 je zvltn tm, e m jen ti vvody, piem dn z vvod nen uzemnn. Integrovan obvod je pitom napjen rozdlem napt mezi vvody 2 a 3. Aby obvod pracoval sprvn, mus bt mezi tmito vvody napt nejmn 2,5 V a obvod mus bt zaten proudem nejmn 5 mA. Obvod se sna nastavit na vstupu takov napt, aby rozdl napt mezi vvody 1 a 3 byl prv 1,25 V. Zapojme-li mezi vvod 1 a zem reostat (potenciometr), meme zmnou jeho odporu nastavit vstupn napt. Odpor reostatu tvo s rezistorem R1 dli, piem na rezistoru R1 je ji zmnn napt 1,25 V. Pouijeme-li doporuen odpor rezistoru R1 (240 W), je souasn zajitn i minimln odbr proudu. Vstupn proud u obvodu LM317T, kter je vpouzde TO220, me bt a 1,5 A, pokud je rozdl vstupnho a vstupnho napt men
pt na stabiliztoru piblin na 3 V a u proto, e jsme nastavili na vstupu pli velk napt, nebo proto, e se vlivem velk zte zmenilo napt na C1 zane prochzet proud diodou D6 a LED zhasne. Pokud tedy LED svt, je na vstupu zdroje nastaven stabilizovan napt. Msto diod D3 a D5 meme pout dal diodu LED. Zapojen zdroje podle obr. 14 m podle mho nzoru dva velk nedostatky. Jednm z nich je, e minimln vstupn napt zdroje je 1,2 V. Pouijete-li takov zdroj pi oivovn konstrukce, ve kter nap. omylem osadte obrcen njak integrovan obvod, me se tento obvod ji pi napt 1,2 V zniit. Mnohem lep je mt monost nastavit vstupn napt zdroje ji od nuly. Dal nedostatek je jet zvanj. Kad potenciometr zane po urit dob provozu chrastit. Vzroste pechodov odpor mezi bcem potenciometru a odporovou drahou a navc se tento pechodov odpor nepravideln mn podle natoen hdele potenciometru. V nkterch okamicch se me kontakt na okamik zcela peruit. Na vstupu zdroje se pak objev maximln vstupn napt, kter me snadno zniit citlivj soustky. Takovto rizikov zdroj se do elektronick laboratoe nehod. Sm jsem si takov zdroj sice ped nkolika lety postavil, pouvm jej vak spe vjimen nap. tehdy, potebuji-li k vyzkouen njakho zapojen vce napjecch napt. K napjecmu zdroji se jet vrtme. V ptm sle si popeme zapojen o nco sloitjho zdroje, kter vak nem uveden nedostatky. Tm nechci nijak zatracovat stabiliztory s obvodem LM317. Obvod se vborn hod pro stabilizaci pevnch napt, zvlt takovch, kter nejsou v ad standardnch stabiliztor. Stabiliztor napt nap. 7,5 V pracuje s LM317 urit lpe ne teba s obvodem 7806 podepenm nkolika diodami. Pouijeme zapojen z obr. 12 nebo 13 a msto potenciometru P zapojme rezistor. Pro zvolen vstupn napt UO v rozsahu 1,2 a 37 V spotme:
5 = 5 82

- ,
kde R1 je odpor rezistoru R1 a R2 je odpor rezistoru zapojenho msto potenciometru P. (Pokraovn pt)
Obr. 14. Celkov zapojen jednoduchho napjecho zdroje s obvodem LM317
Jednoduch zapojen pro voln as

Dtsk silnin semafor
Pro dtsk hry s autky slou tento mal, 150 mm vysok silnin semafor. Svit jednotlivch svtel se std tak, jako u opravdovho semaforu. Napjen zajiuje devtivoltov baterie, kter zrove slou i jako ttko, udrujc semafor ve stojc poloze. Jako svtla jsou pouity velk diody LED o prmru 10 mm. ha BLIKN). Na vstupech hradel IO1A, IO1D a IO1C jsou rovn log. 1 a kondenztory C4, C5 a C6 se nabij. V dsledku toho se i na druhch vstupech tchto hradel (na rezistorech R3, R4 a R5) objev rove log. 0 a zkratovac propojku S2 meme pesunout do druh polohy (NORMLN CHOD). Ne tak uinme, podvejme se na innost hradla IO1B, kter jedin nen blokovno zkratovac propojkou S2. Hradla 4093 jsou Schmittova typu (maj vstupn hysterezi) a lze velice jednodue vytvoit s jednm hradlem astabiln klopn obvod (multivibrtor), jeho kmitoet je dn kapacitou kondenztoru C2 a odporem rezistoru R1. Aby vstup 5 neovlivoval innost multivibrtoru, je pipojen pes rezistory R5 a R6 na +9 V. Na vstup hradla IO1B je pes diodu D2 pipojena lut svtiv dioda, kter blik, jako u opravdovho semaforu lut, pi vypnut signalizaci. Pesuneme-li zkratovac propojku S2 do druh polohy, pepneme semafor do reimu normlnho chodu. Kondenztor C1, nabjen pes rezistor R7, slou k prodlouen blokovn hradel IO1A, IO1D a IO1C po dobu, ne pesuneme zkratovac propojku do druh polohy. Jakmile se kondenztor C1 nabije na rove log. 1, penese se tato rove na vstup hradla IO1B, kde zablokuje innost multivibrtoru a naopak odblokuje monostabiln klopn obvody IO1A, IO1D a IO1C. Po pepnut propojky S2 je na vstupu hradla IO1B rove log. 1, kter se pen pes vazebn kondenztor C3 na vstup hradla IO1A. Na jeho vstupu je rove log. 0 a vybije se dal vazebn kondenztor C4. Souasn se pes diodu D3 rozsvt erven dioda D7. Po nabit kondenztoru C3 se na vstupu hradla IO1A objev rove log. 1, kter se penese pes dal vazebn kondenztor C4 na vstup hradla IO1D. Na jeho vstupu je po dobu nabjen C4 rove log. 0 a pes diodu D4 a D5 jsou rozsvceny erven a lut dioda.
Zkladn technick daje

Napjec napt: Odebran proud: Vka: 5 a 16 V. 8 mA. 150 mm.
Popis zapojen
Cel cyklus innosti semaforu je rozdlen na tyi sti. Nejprve se rozsvt zelen. Ve druh sti cyklu se rozsvt lut a ve tetm erven. Ubhne-li doba, po kterou svtila pouze erven, rozsvt se jet lut, co je tvrt, posledn st cyklu. Pak se opt rozsvt zelen a cel cyklus se neustle opakuje. Schma zapojen je na obr. 1. Napjec napt se pipojuje pomoc zkratovac propojky S1. K asovn jednotlivch st cyklu innosti semaforu byly pouity tyi monostabiln klopn obvody (MKO), povajc hradla 4093. Tyto MKO jsou na sebe navzny dokoleka, tzn., e prvn startuje druh, druh tet, tet tvrt a tvrt opt prvn. Normln start vce ne dvou takto navzanch klopnch obvod (dva MKO = multivibrtor) je vak nemon. Pi startu mus bt toti nabity vechny vazebn kondenztory a na jeden, aby bylo aktivn pouze jedno hradlo (v naem ppad na vstupu log. 0). K tomuto startu jsou vyuity druh vstupy hradel, kter se po pipojen napjec baterie pipoj na 0 V pomoc zkratovac propojky S2 (polo-
Kdy se kondenztor C4 nabije, peklop se vstup hradla IO1D na rove log. 1 a ta se penese pes kondenztor C5 na vstup dalho hradla IO1C. Souasn se rozsvt zelen dioda D9, pipojen k vstupu hradla pes diodu D6. Pak se opt kondenztor C5 nabije a na vstupu hradla IO1C se objev rove log. 1, kter se penese pes vazebn kondenztor C6 na vstup hradla IO1B. Pes diodu D2 se rozsvt lut dioda a cel cyklus innosti semaforu se neustle opakuje a do vypnut napjecho napt. Rezistory R8, R9 a R10 omezuj proud, protkajc svtivmi diodami. Protoe vstupy hradel CMOS jsou schopny sepnout proud pouze v du mA, nem smysl zmenovat odpor tchto rezistor, svit diod ji nezvt. Je-li poteba svit diod zvtit, je mono zvit napjec napt nebo lpe pout tranzistorov zesilovae a miniaturn rovky.
Popis konstrukce
Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji je na obr. 2. Pouit soustky jsou bn a nejsou kladeny dn zvltn nroky na jejich vbr. Diody KA261 maj katodu oznaenou erven. Desku ozneme podle obrysov ry do tvaru semaforu. Aby pjen bylo co nejkvalitnj, je vhodn zvolit tento osvden postup: Po vyvrtn vech otvor (prmr 0,8 mm nebo 1 mm) odstranme z povrchu ochrann lak. Pomoc isticho ppravku, obsahujcho vpenec, (nap. Cif apod.) a karte odstranme oxidy z povrchu desky a ihned ji nateme roztokem kalafuny v perchloretylenu nebo lihu. Takovou desku lze pjet obyejnm trubikovm cnem s kalafunou. K pjen je vhodn pout pistolovou pjeku s okem z mdnho drtu o prmru asi 0,7 mm nebo mikropjeku. Po zapjen vech soustek odstranme piatm nstrojem zbytky kalafuny, abychom odhalili p-
Obr. 1. Dtsk silnin semafor
padn nedokonal spoje nebo zkraty (pohledem proti svtlu). Na konektor pro pipojen devtivoltov baterie pouijeme kontakty z ji vybit baterie stejnho typu a pipjme je doprosted kulatch ploek ze strany plonch spoj. Pokud vechny soustky jsou v podku a neudlme chybu pi rozmsovn nebo pjen soustek do desky s plonmi spoji, cel zapojen je tak jednoduch, e mus pracovat ihned po pipojen napjecho napt. Zasuneme zkratovac propojku do polohy BLIKN a pipojme baterii. Zane blikat lut dioda. Nechme ji nkolikrt bliknout a potom propojku pesuneme do druh polohy. Rozsvt se erven dioda a semafor zane normln pracovat. Tm je kontrola a oiven ukoneno. Po oiven desku s plonmi spoji opt nateme ochrannm roztokem kalafuny v perchloretylenu nebo lihu.
Zkoueka napt a polarity

V jednoduchosti asi tuto zkoueku mloco ped, a prv proto se stala prvn konstrukc zanajcch mladch adept elektroniky. S pouitm pti zcela bnch soustek je mono zhotovit pomcku, kter uke ptomnost napt na nejrznjch napjecch zdrojch a zjist jeho polaritu a charakter (napt stejnosmrn nebo stdav). Zkoueka vyhov vude tam, kde nevad jej vlastn odbr (asi 10 mA) a omezen napov rozsah pouitelnosti, kter je 3 a 30 V pro stejnosmrn napt a asi 2,5 a 20 V (efektivn hodnota) pro napt stdav. Zapojen zkoueky je na obr. 3. Svtiv diody D1 (erven) a D2 (zelen) dvaj informaci o polarit napt, kterho se dotk zkuebn hrot (A). Svt-li ob diody, oznamuj, e na hrotu je stdav napt. Tranzistory T1 a T2 tvo pak spolu s rezistorem R1 jednoduch zdroj proudu pro ob diody D1 a D2, kter pracuje v obou polaritch piloenho napt. I kdy stabilita takto zhotovenho zdroje proudu nen nijak valn, pro el naeho indiktoru pln vyhovuje. Velikost proudu meme v uritch mezch ovlivovat zmnou odporu rezistoru R1 nebo vbrem tranzistor T1, T2. Proud je mrn napt mezi elektrodami hradlo (G) a source (S) pouitch tranzistor FET. Konstrukce zkoueky vzhledem k jednoduchosti nebude urit nikomu init pote. Krom zapojen na odezku desky s univerzlnmi plonmi spoji byla zkoueka tak zapojena letmo (bez jakkoliv desky) pmo do pouzdra silnjho vypsanho fixu. Soustky jsou zcela bn, jako T1 a T2 byly krom typu, uvedenho na schmatu, vyzkoueny i rusk KP303, KP302, vyhov pravdpodobn i BS170 atp. Daniel Kalivoda
Seznam soustek
R1 220 kW R2, R4 390 kW R3, R5, R6, R7 68 kW R8, R10 1 kW R9 470 W C1, C2 10 F/16 V C3, C4, C5, C6 47 F/16 V D1 a D6 KA261 apod. D7 L-813ID erven D8 L-813YD lut D9 L-813GD zelen IO1 CMOS 4093 S1, S2 zkrat. propojka konektor pro baterii 9 V deska s plonmi spoji
Zvr
Silnin semafor me oivit dtsk hry s autky. Navc by nebylo patn, kdyby tento nvod podntil alespo u nkterch jedinc z ad dt a mldee zjem o elektroniku. BEL Pro zjemce o stavbu semaforu je pipravena sada soustek a deska s plonmi spoji (viz Seznam soustek) za 120 K. Objednvky poslejte na adresu: BEL, nsk 7, Praha 6, 160 00, tel. (02) 24317069 nebo 33324480. Komern vyuit tohoto nvodu bez souhlasu autor nen dovoleno. Obr. 2. Deska s plonmi spoji dtskho silninho semaforu a jej osazen soustkami
Obr. 3. Zkoueka napt a polarity
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel./fax (02) 24 23 19 33 (Internet: http://www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze prohldnout ukzkov sla a pedplatit jakkoliv asopisy
z USA a prostudovat a zakoupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. asopis Electronics Now je uren pro irokou obec ten, zajmajcch se o elektroniku. Krom nvod na stavbu rznch pstroj a teoretickch lnk obsahuje asopis rzn rubriky - nap. Dopisy ten, Otzky a odpovdi, Nov vrobky, Nov knihy atd. V recenzovanm ukzkovm sle asopisu jsou nvody na stavbu citlivho detektoru tepelnho zen, telefonnho monitoru a bonk pro men proudu. asopis je msnk formtu A4, m 104 stran a je titn ernoble. Pedplatn pro zahrani na jeden rok je 28,97 US dolar, jedno slo stoj v USA 4,99 dolaru.
Elektronick ladika
Ing. Martin enfeld
Elektronick ladika je urena pedevm pro ladn akustickch a elektrickch kytar, i kdy jej kmitotov rozsah je ir a pokrv rozsah od tnu C do a4. Ladika je vybavena vestavnm elektretovm mikrofonem a externm vstupem. Pesnost je zaruena kemennm krystalem. Dva sloupce LED slou k indikaci prvn udv tn, druh rozladn. hodnocen rozsvt mikropota jednu z LED C D E F G A B, poppad t LED #, indikujc pltn. LED << < o > >> indikuj rozladn, jsou zapojeny tak, e pi sprvnm naladn svt ti prostedn LED < o >. Je zejm, e pro sprvnou indikaci tnu mus v signlu z mikrofonu pevit zkladn kmitoet. V praxi pi ladn bn akustick kytary nenastvaj vtomto smru dn problmy s vjimkou ladn nejni struny, kdy pi nevhodn poloze mikrofonu me pevit tet harmonick a msto sprvnho tnu E je indikovn tn H. Sprvnou polohu mikrofonu je nutno vyzkouet. Protoe pevnou vtinu proudu spotebovvaj diody LED, je vhodn sohledem na dobu ivota baterie pout modern typy LED s velkou svtivost a poppad zvtit odpor rezistor RN1 a RN2.
Popis zapojen
Signl z vestavnho mikrofonu je zesilovn nejprve tranzistorem T1 a potom operanm zesilovaem IO2 (LM358). Zesilovae maj charakteristiku doln propusti, co m zdraznit zkladn kmitoet a potlait vy harmonick tnu. Na vstupu 7 IO3 dostvme ji vytvarovan pravohl signl v rovnch TTL. Kmitoet signlu je vyhodnocen jednoipovm mikropotaem IO1. Protoe vyhodnocen nasnmanho akustickho signlu je dost sloit, je signl vIO1 digitln filtrovn, aby se zabrnilo indikaci nesprvnch daj. Po vy-
Technick parametry
Kmitotov rozsah: 65 Hz a 3520 Hz (tny C a a4). Citlivost externho vstupu: lep ne 50 mV. Napjen: baterie 9 V. Odbr proudu: 4 mA (nesvt dn dioda) a 45 mA (svt max. poet diod).
Mechanick konstrukce
Konstrukce ladiky je velmi jednoduch, ladika je na jedin desce s plonmi spoji, kter je vloena do krabiky U-KM26 (GM Electronic), v n jsou vyvrtny dry pro LED a dra v mst elektretovho mikrofonu. Krabika m oddlen prostor pro baterii 9 V (doporuuji alkalickou).
Obr. 1. Schma zapojen elektronick ladiky
Uveden do chodu
Ladika nem dn nastavovac prvky, pi pouit dobrch soustek a pelivm pjen pracuje na prvn zapojen.
Zvr
Konstrukce ladiky je velmi vhodn i pro zatenky. Dky modernm soustkm je dnes mono velice jedno-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji ladiky a rozmstn soustek na desce
>
Spoutc obvod pro druh blesk

Vtina lid v souasn dob pi fotografovn vyuv blesk vestavn vkompaktnm fotoapartu. Je to ten nejhor zpsob osvtlovn mstnosti, kdy vechno vpedu je pesvtlen a vzadu je tma. Pitom doma mnohdy zahl star sov blesk, kter m tak zpravidla podstatn vy smrn slo. Zapojen na obr. 1 umon synchronizaci druhho blesku odraenm svtlem prvnho. Cel zapojen je napjeno pouze ze synchronizanho vstupu blesku. Na fototranzistoru T1 je v klidovm stavu napt asi 15 V, pi vtm osvtlen mn. Na bzi T2 je asi 1 V, co pro sepnut tyristoru nesta. Pi zblesku se proud T1 skokov zvt, pes C1 se penese na bzi T2 a sepne tyristor. Diody D1 a D2 pi sepnut zachyt zporn proudov impulz, kter by mohl pokodit T1 nebo T2. Cel zapojen bylo sestaveno na univerzln destice a umstno pmo do reflektoru blesku, fototranzistor byl umstn v blzkosti vbojky. Zatenkm vak nedoporuuji zasahovat do konstrukce blesku, protoe je to zazen galvanicky spojen se st a kondenztor s ivotu nebezpenm naptm me zstat nabit i dlouho po vypnut. V takovm ppad je vhodn zapojen umstit do samostatn krabiky s pslunm konektorem a pipojit na synchronizan ru blesku. Synchronizan vstup sovho blesku je proti nebezpenmu dotyku
stranch mstnosti nahoe dv, nejlpe rzn siln svtla sten osvtlujc strop. V nouzi sta i jedno siln svtlo namen pevn na strop. Zapojen m nkdy a zbyten velkou citlivost a me se spoutt i pulzujcm svtlem zivky nebo vbojky. V takovm ppad je mon zmenit kapacitu C1, nebo fototranzistor sten zastnit. Ing. Vladimr Andl
Psktko na komry
Zapojen platek na odhnn komr bylo ji uveejnno mnoho. V posledn dob jsem vak v AR vidl zapojen, kde byl udvn kmitoet vrozmez 7 a 11 kHz. Takov psktko vak svm zvukem odhn nejen komry, ale i lovka, kterho m chrnit. Ped mnoha lety, kdy se tento princip zaal pouvat, se psalo o ultrazvukovch platkch. Dokonce byl efekt vysvtlovn i tak, e kmitotov psmo 21 a 25 kHz pouvaj pi lovu netopi a komi ped nimi utkaj. Doufm, e mne ochrnci zvat nebudou alovat za to, e lezu netoprm do psma a mohu tm naruovat jejich letov provoz. Psktko naladn na 23 kHz je vak inn a pi rozumnm vkonu nen slyet, take se d pouvat i pi span. Ing. Vladimr Andl
Obr. 1. Spoutc obvod pro druh blesk chrnn v obou pvodech obvykle ochrannmi odpory, kter omez proud na bezpenou velikost. Pro pouit pdavnch blesk plat stejn zsady jako pro pouit svtel pi fotografovn a filmovn. U fotografickho pstroje m bt umstno nejslab svtlo na vykrvn stn, po obou
>
due konstruovat pstroje, kter by dve obsahovaly destky integrovanch obvod. lnek m slouit jako stavebn nvod pro individuln zhotoven pstroje. Vroba pstroje k obchodnm elm bez souhlasu autora nen povolena.
Rozpiska soustek
rezistory (miniaturn) R1 8,2 kW R2 27 kW R3 1,5 MW R4 680 W R5 47 kW R6 22 kW R7 390 kW R8 220 kW R9 4,7 kW R10, R11 6,8 kW RN1 4x 220 W, typ RRA RN2 6x 220 W, typ RRA (msto rezistorov st RRA (GM Electronic) lze pout i pslun poet miniaturnch rezistor) kondenztory C1, C3, C4 C2, C7, C8, C9 C5, C6 C11, C12 C9 10 nF, keramick 100 nF, keramick 1 nF, keramick 33 pF, keramick 47 F/6 V, elektrolyt.
D2 a D8, D12, D14 D9, D13 D10, D11 T1 IO1 IO2 IO3
lut LED, 3 mm zelen LED, 3 mm erven LED, 3 mm BC546 PIC16C56 - ladika LM358 78L05
krabika
KM26 (GM Electronic)
ostatn soustky Q1 krystal 4000 kHz MIC elektretov mikrofon, 2 vvody K1 konektor JACK s rozpnacm kontaktem pro ext. vstup
Poznmka: Naprogramovan obvod IO1 lze objednat za cenu 200 K u firmy ALMITE - Milan Thnk, OK1NI; Rooseveltova 9; 468 51 Smrovka. Kcen bude pipotno potovn (dobrka) a baln 80 K. Na stejn sdrese lze objednat tak desku s plonmi spoji a potitnou krabiku.
Literatura
[1] Katalog firmy Microchip.
polovodiov soustky D1 1N4007
Obr. 3. Vnitn proveden ladiky
Adaptr pH k multimetru
RNDr. Josef Hanzal Konstrukce pH-metru nebyla ji na strnkch asopis o elektronice publikovna adu let. Protoe podstatnou st pstroje - digitln midlo - m kad kutil doma, me tomu, kdo potebuje mit pH jenom obas, dobe poslouit nsledujc adaptr. Jeho rozsah je 0 a 14 pH, rozlien 0,01 pH, k napjen slou baterie 12 V (typ 23A - odbr 1 mA). Jako idlo pro men pH slou kombinovan sklenn elektroda.
Ani bychom zabedali do nezivn teorie, spokojme se s konstatovnm, e tato elektroda je zdroj napt s velkm vnitnm odporem (kolem 100 MW). Pi pH 7 poskytuje nulov napt, s rostoucm pH toto napt linern kles se strmost 59 mV na jednotku pH, ili pi pH 4 poskytuje napt asi +177 mV, pi pH 11 kolem -236 mV. Strmost elektrody se mn s teplotou a tak vlivem strnut. Zrovna tak nulov napt neposkytuje elektroda vdy pesn pi pH 7,00; avak eknme od pH 6 do pH 8. Protoe tyto charakteristiky jsou pro kadou elektrodu trochu jin a v ase promnn, je adaptr vybaven dvma trimry, kter umon nastavit zeslen a ofset podle roztok se znmm a stabilnm pH podle kalibranch pufr. Adaptr pevd pH v rozsahu 0 a 14 na napt v rozsahu 0 a 1,4 V. Toto napt mme digitlnm voltmetrem na rozsahu 2 V. Pozornho tene ji nyn napadne, e umstn desetinn teky nebude sprvn, bude mezi destkami a jednotkami pH, nikoliv mezi jednotkami a desetinami. To je pravda, avak pi pleitostnm pouit lze tento nedostatek tolerovat, jak se k: Za mlo penz Dal funkc adaptru je pizpsoben velkmu vnitnmu odporu elektrody, co zajiuje operan zesilova U1 s tranzistorem FET na vstupu. Abychom omezili vliv svodovho odporu desky s plonmi spoji, nen neinvertujc vstup operanho zesilovae zapjen do desky, ale je vyhnut nad n (obr. 3 - detail kondenztoru), druh vvod kondenztoru C1 je k nmu pipjen a rezistor R7 je pipojen pmo mezi vstupn konektor a spojen U1 a C1. Pestoe schma na obr. 1 vypad ponkud zamotan, dn soustka nen samoeln. Zjednoduen schma je na obr. 2, napt jsou udna vzhledem ke spoji rezistor R2 a R3, kter tvo signlovou zem. Elektroda se pipojuje ke konektoru BNC J1, R7 a C1 filtruj ruiv stdav napt, kter se me naindukovat do pvodnho kabelu. Operan zesilova mn sv zeslen v rozsahu 1,5 a 2 podle nastaven trimru P2. Tm se pizpsobuje smrnici elektrody v rozsahu od 50 do 66 mV/pH. Trimr P1 mn napt na kladn svorce multimetru a tm zvtuje nebo zmenuje daj midla, ani by ovlivoval zeslen. Protoe invertujc vstup OZ je open o stejn napt jako zdroj signlu na neinvertujcm vstupu, jsou oba trimry (pi vhodn zvolenm pH kalibranch pufr) na sob nezvisl. U2 - TL431 je zdroj konstantnho napt 2,5 V, svtiv dioda D1 indikuje zapnut adaptru a hlavn posunuje referenn napt U2 o 1,5 V smrem k zpornmu plu napjecho napt. Tm je zarueno, e napt na vstupu U1 nedoshne saturan rovn. Kondenztory C2 a C3 zajiuj stabilitu operanho zesilovae. Zapojen nem dn zludnosti, pouze u rezistor je douc dodret toleranci 1 %. Trimry nastavujeme teprve ped menm pi kalibraci elektrody. Deska s plonmi spoji (obr. 4) je pipravena pro vestavbu do krabiky SEB-2A, nicmn mechanick uspodn nen kritick. Vstupn konektor a vstupn bannky jsou zaroubovny do protilehlch stran krabiky. Bannky maj zkrcenou horn st, jejich rozte je pizpsobena pouitmu multimetru, v mm ppad 19 mm. Kontakty k baterii 12 V jsou vyrobeny z vvod star ploch baterie a jsou pipjeny k desce s plonmi spoji a ohnuty podle obr. 5. Ve vku krabiky je vlepen kousek molitanovho tsnn do oken, kter pidruje baterii. Desku lze upevenit v krabice buto lepidlem, nebo pouze namknout po opilovn na pesn rozmr. Ped prvnm pouitm je pH elektrodu vtinou teba aktivovat podle pokyn vrobce. Aktivace se dje menm v destilovan vod nebo pufru s pH 7 po dobu 24 hodin. Po aktivaci je teba elektrodu kalibrovat. Ke kalibraci budeme potebovat dva pufry,
Obr. 3. Zapojen neinvertujcho vstupu
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Zjednoduen schma zapojen
Obr. 4. Deska s plonmi spoji
Obr. 5. Kontakty pro baterii kter je dobr volit tak, aby oekvan pH vzork leelo mezi pH pufr. Takt teplota vzork a pufr by mla bt piblin shodn. Elektrodu ponome do pufru s pH blzkm 7 a trimrem P1 nastavme daj multimetru na pH pufru (0,700 V pro pufr 7,00). Pot elektrodu oplchneme, ponome do pufru s pH 4 (nebo 10) a trimrem P2 nastavme tento daj na displeji. Tm je kalibrace skonena, meme mit neznm vzorky. Na otzku, jak dlouho kalibrace vydr, nen jednoznan odpov. Zle na kvalit a st elektrody, poadovan pesnosti, zmnch teploty, charakteru vzork, zpsobu pechovvn a v neposledn ad tak na potu a tvaru slunench skvrn. Nejlpe je vyzkouet stabilitu kalibrace experimentln. Elektrodu se vtinou doporuuje uchovvat v destilovan vod, pokud ji vrobce dovoluje po d-
kladnm oplchnut uchovvat v suchm stavu, je ped dalm menm teba nov aktivace. pH elektrody a kalibran pufry lze zakoupit u obchodnk s laboratornmi pstroji nebo pmo u vrobc. Cena bn tuzemsk elektrody se pohybuje kolem 900 a 1000 K (bez 5 % DPH), pufr kolem 150 K. Nsledujc vet dodavatel si neklade za cl bt vyerpvajc (dobe poslou t Zlat strnky): Monokrystaly Turnov - 0436/25 857, Labio Praha - 02/36 80 44, Theta 90 Praha - 02/ 81 86 33 89, MK Servis Praha - 02/ 20 61 13 49. Posledn dodavatel nabz t pufry v prku, kter se nekaz jako hotov roztoky. Ppadn dotazy zalete autorovi na snail@iol.cz.
Seznam soustek
R1 R2 R3, R6 R4 R5 R7 R8 P1, P2 C1 C2, C3 U1 91 kW, metal. 1 % 62 kW, metal. 1 % 82 kW, metal. 1 % 7,5 kW, metal. 1 % 180 kW, metal. 1 % 1 MW, metal. 1 % 27 kW, metal. 1 % 25 kW, trimr 6 mm 1 nF, polystyrnov 10 nF, keramick TL061 Obr. 6. Pohled dovnit adaptru U2 TL431 D1 LED erven B1 baterie 12 V, typ 23A J1 konektor BNC do panelu J2 bannky S1 miniaturn posuvn spna krabika U-SEB2A, kombinovan pH elektroda, pufry
slicov zen zisku zesilovae v rozsahu 40 dB

Pro vytvoen slicov zenho zesilovae se vtinou uvaj zesilovae s programovatelnm ziskem PGA (= Programmable-gain amplifier). Jejich nevhodou jsou velk, binrn i dekadicky odstupovan skoky zeslen nap. 1, 2, 4, 8 nebo 1, 10, 100, 1000. Pokud je teba vtho rozlien, lze k tomu pistoupit rznm zpsobem. Jedna z monost (obr. 1) je zapojen zesilovae, jeho zisk lze mnit v rozsahu 40 dB s rozlienm 1,25 dB. Tento obvod pracuje, jak ukazuje tab. 1, v zvislosti na 6bitovm dicm slov D5..D0 jako zeslabova i zesilova. Pouit me bt jako digitln zen nf pedzesilova, nebo pro amplitudovou pravu signlu ped pevodnkem A/. Zkladem obvodu je naptm zen zesilova IO3 VCA610, kter zesiluje rozdlov signl mezi vstupy 1, 8 v zvislosti na velikosti napt na vstupu VC se zeslenm danm exponencilnm vztahem A = 10-2(Vc + 1). Pro zisk vyjden v dB plat linern vztah G = -40 - 40 Vc. Pro pevod 6bitovho slicovho dicho slova na analogov napt je pouit jednoduch pevodnk /A tvoen 8bitovm linkovm budiem IO1. Ten pivd na vstupn rezistory R1a R6 stacho invertoru IO2 s binrn odstupovanmi odpory (podle stavu jednotlivch bit dicho slova) napt 0 nebo +5 V. Vstupn impedance vstup IO1 je asi 50 W. Pro zmenen chyby vlivem nejmenho z odpor - R1 je tento rezistor pipojen na dv paraleln spojen hradla. Pi pouit 1 % nebo pesnjch rezistor je vstup pevodnku monotnn. Chyba nen pli ovlivnna ani zesilovaem IO2, kter m mal
Tab. 1. Zeslen a zisk zesilovae v obr. 1. pro rzn dic slova dic slovo 000000 010000 100000 110000 111111 U [V] 0 -0,5 -1 -1,5 -1,969 Zeslen 0,01 0,1 1 10 86,6 Zisk [dB] -40 -20 0 20 38,75
ofset a dky vstupm s tranzistory FET i mal vstupn proudy. Pi volb odporu zptnovazebnho rezistoru R7 = R1/5 = 2 kW se napt VC mn od 0 do -1,96875 V a nejvt zisk je o nejmn vznamn bit (LSB = 80 dB/26) men ne 40 dB, tedy 38,75 dB. Pokud je teba vt pesnosti a rozlien, lze ut 10bitov DAC (samotn IO1 je 12bitov) zapojen podle obr. 2. Pomoc zapojen vvod 2, 3 a 9 je zajitno vstupn napt pevodnku 0 a 10 V. dic slovo se zape do vnitnho registru IO1 pivedenm signlu /WR na rove log 0. Vstupnch 10 V pevodnku je invertorem IO2 pevedeno na 0 a -2 V. Rozlien zisku je v tomto obvodu 0,078 dB (= 80 dB/210).
Obr. 1. Jednoduchm pevodnkem /A a naptm zenm zesilovaem lze dit zisk v rozsahu 80 dB
V zapojench pouit integrovan obvody jsou z produkce firmy Burr-Brown. JH [1] Shill, M: Digitally control gain over a 40 dB range. EDN 12. z 1997, s. 106, 108.
Obr. 2. Jemnj rozlien lze zskat pouitm 10 bit z 12bitovho pevodnku /A
s automatickm ladnm
Tom Flajzar
V minulm roce, v dubnovm sle PE, jsem tene seznmil s praktickm zapojenm zajmavho integrovanho obvodu TDA7088T, kter v sob sdruuje kompletn pijma AM i FM s nf stupnm a navc je doplnn obvody pro automatick vyhledvn stanic. Nebo se pijma v praxi velmi dobe osvdil, a to zejmna solidnm pomrem kvality, ceny a jednoduchosti celho zapojen, pinm doplujc lnek, kde vm nabzm jet men konstrukn een v proveden SMT, vetn stereodekodru. Dle popsan moduly jsou dky svm rozmrm vhodn pro dodaten umstn do walkman, zesilova a je mon je namontovat i pmo do sluchtek. Pro ty, kte pece jen chtj zstat vrn klasickm soustkm, nebo nemaj potebn vybaven pro pjen soustek SMD, uvdm i een v klasickm proveden.
stereopijma VKV
Subminiaturn
LED stereo je spnna pes obvod svelkm vstupnm odporem (270 k), sloenm z T3 a T4. Jas LED je zvisl na odporu R14. Toto ve je mon vynechat v ppad, e nebudeme signalizaci MONO/STEREO potebovat nap. pi bateriovm napjen pijmae, kdy vynechn tohoto obvodu pedstavuje sporu nejmn 3 mA. Vstupn nf signl z IO2 je pes R7 a R10 a pes oddlovac C21 (L) a C22 (P) veden na T1 a T2, na jejich kolektory pipojme sluchtka, pop. mal reproduktor s impedanc nejmn 8 , nejlpe vak 32 . V ppad, e budete chtt pijma, resp. stereodekodr pipojit na vkonov zesilova, zapojte potenciometr pro regulaci hlasitosti podle obr. 3.
Popis funkce a zapojen

Automatick ladn se ovld dvma tlatky: RUN, po jeho stlaen pijma zane vyhledvat stanici. Po nalezen stanice se ladn zastav. Druh tlatko, RESET, nastav pijma na zatek stupnice. V ladcm obvodu je pouit varikap KB105Z v srii s C4 (330 pF). Tento varikap se ze vech zkouench typ osvdil nejlpe. Vzapojen jsou pouze dv jednoduch cvky bez jdra. L1 m induknost 70 nH a zhotovte ji navinutm 7 zvit, L2 induknost 78 nH a 9 zvit. Prmr postbenho nebo lakovanho drtu je 0,5 mm, vnitn prmr cvek 3 mm. Nf vstup pijmae (vvod 2) je pes oddlovac kondenztor C16 veden na vstup stereodekodru (vvod 8) TDA7040T. Kmitoet fzovho zvsu se nastavuje trimrem R6 zapojenm mezi vvod 3 a zem pes ochrann rezistor R5. V monofonn verzi je koncov zesilova pro sluchtka zapojen podle obr. 2. Zeslen v tomto zapojen je mon upravit zmnou R4. Rezistor R5 uzavr kolektorov obvod pi zapojen pijmae na koncov zesilova. V ppad, e budeme pouvat vhradn sluchtka, je mon R5 vypustit. Trochu komplikovan je u stereodekodru indikace stereofonnho signlu, nebo vvod 7 slou po pipojen kUcc zrove i pro vypnut dekodru.
Osazen desky s plonmi spoji

Veker soustky, krom ovldacch prvk a konektoru jack, jsou umstny z obou stran na desce s plonmi spoji (obr. 4). Velikost pasivnch soustek SMD je 0805 (asi 1 x 2 mm). Vklasickm proveden jsou pouze cvky, varikap, C6 a u stereofonnho proveden i R6. Ped zapoetm osazovn doporuuji, pokud je to mon, vechny pasivn soustky a tranzistory pemit, nebo ppadn vmna ji zapjench prvk by mohla bt velmi komplikovan. Zejmna kondenztory SMD jsou vtinou bez oznaen a mohly by se snadno zamnit. U rezistor je znaen vtinou t nebo tymstnm kdem, kde posledn slo je nsobitel pedchzejcho dvounebo tmstnho sla. Nap. rezistor s oznaenm 104 m odpor 100 k (10 x 10 000), rezistor s 1003 m odpor takt 100 k (100 x 1000), 473 = = 47 k, 103 = 10 k, 1002 = 10 k, 102 = 1 k, 201 = 200 , 300 = 30 , 0 = 0 (nulov mstky). Nejbnej tolerance rezistor SMD je 1 a 5 %. Po pemen soustek zaneme osazovat nejdve pasivn prvky, dle pak tranzistory, varikap a nakonec integrovan obvody a cvky. Nesmme zapomenout na drtov propojky, kter jsou oznaeny na obrzcch rozmstn soustek. Kondenztor C18 (220 nF) je ve verzi SMD sloen ze dvou kondenztor 100 nF napjench
Technick daje pijmae

Napjec napt: 3 a 6 V. Napjec proud (pi Ucc = 3 V): mono bez sluchtek 5,5 mA, mono se sluchtky 12,5 mA, stereo bez sluch. 10 mA, stereo se sluch. 16 mA. Kmitotov rozsah: 87,5 a 108 MHz. Citlivost vstupu: 3 V. Zatovac odpor vstupu TDA7088T: min. 10 k. Zatovac odpor vstupu (LS, PS): min. 8 . Signalizace: STEREO. Technick daje TDA7040T (stereodekodr PLL s malm napjecm naptm): Napjec napt: 1,8 a 6 V (typ. 3 V). Napjec proud: 3 a 4 mA. Vstupn nf napt: 240 mV. Integrovan obvod TDA7088T ji popisovat nebudu, nebo tak bylo uinno v ji ve zmnn Praktick elektronice 4/97, kde bylo i blokov schma tohoto obvodu.
Obr. 1. Stereofonn pijma s obvodem TDA7088T
Tab. 1. Napt na vvodech IO

Vvod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 IO1 TDA7088T IO2 TDA7040T napt na napt na vvodu [V] vvodu [V] 2,61 0 0,64 0,6 2,66 0,57 3 3 3 0,93 2,42 0,93 2,44 0,62 1,66 0,75 2,46 2,46 0,93 0,93 2,47 0 2,14 1,82 -
Obr. 2. Monofonn zesilova pro sluchtka na sob, nebo v SMD proveden 0805 nen kondenztor s kapacitou 220 nF pln bn. Soustky jsou u stereofonn verze umstny oboustrann ze strany soustek pijma a stereodekodr, ze strany spoj nf zesilova, obvod pro signalizaci stereo, cvky pijmae, C6 a R6. K pjen je nutn pout mikropjku, cn tlust 0,6 pop. 0,8 mm a piatou pinzetu. Po zapjen vech soustek pipjme napjec vodie a antnu (na vyzkouen posta libovoln drt dlouh 1 a 2 m).
Obr. 3. Pipojen vkonovho nf zesilovae Pi osazovn desky u varianty s klasickmi soustkami (obr. 5) je postup prakticky stejn, s tm rozdlem, e na desce jsou i tlatka a konektor jack pro pipojen sluchtek. Integrovan obvody jsou pipjeny ze strany spoj. Po dkladn kontrole pjen pipojme napjec napt a zmme napjec proud (ten by neml pekroit daje uveden v technickch datech). Pokud je ve vpodku, pipojme sluchtka nebo nf zesilova a mli bychom slyet um pijmae. Po stlaen tlatka
RESET a nsledn RUN by pijma ml najt njakou stanici a podle jej polohy vpsmu VKV a roztahovnm a stlenm L2 usadme pijma do psma 87,5 - 108 MHz. Nyn nechme naladnou silnj stanici a nastavme kmitoet fzovho zvsu stereodekodru otenm R6. Sprvn funkce stereodekodru je signalizovna LED STEREO. Pi ladn mezi stanicemi mus LED samozejm zhasnout. Po pipojen vvodu 7 stereodekodru (IO2) na kladn napjec napt by ml bt patrn rozdl v poslechu stereo a mono signlu a mla by zhasnat LED signalizujc pjem stereosignlu. Po tto posledn kontrole zakpnte cvky nap. tmelem nebo voskem, aby se pijma nerozladil. Pro ppad, e by nastaly pote pi oivovn pijmae, uvdm v tab. 1 stejnosmrn napt na jednotlivch vvodech IO1 a IO2, zmen proti zemi (zpornmu napjecmu napt). Pi men jsem nastavil nejni kmitoet a pijma byl naladn mimo stanici (um) a napjec napt bylo 3 V. Zvadu signalizuje pouze vrazn odchylka od uvedench daj a ne nepatrn rozdl.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji pijmae v proveden SMT v mtku 2:1 a rozmstn soustek na obou stranch desky
Seznam soustek pro pijma podle obr. 1

Rezistory v SMT verzi maj rozmr 0805, klasick maj rozte vvod 5 mm. Kondenztory jsou keramick, vSMT verzi o velikosti 0805, klasick srozte 2,5 mm. R1, R3 R2 R4 R5 R6 R7, R8 R9, R10 R11 R12 R13 10 k 5,6 k 4,7 k 120 k 100 k, trimr PT6V 47 k 100 k 270 k 15 82 k
Obr. 5. Deska s plonmi spoji pijmae s klasickmi soustkami v mtku 1:1 a rozmstn soustek
Obr. 6. Z obou stran osazen deska stereofonnho pijmae v proveden SMT R14 330
C1 82 pF C2 68 pF C3 220 pF C4, C12 330 pF C5, C19, C20 10 nF C6 10 F/16 V C7, C8, C13, C16, C17, C21, C22, C23 100 nF C9 3,3 nF C10 180 pF C11 3,9 nF C14 470 pF C15 22 nF C18 2x 100 nF (220 nF) IO1 IO2 T1, T2 T3, T4 D1 L1, L2 LED JACK TDA7088T TDA7040T BC856B SMD (BC559C) BC549C SMD (BC549C) KB105Z, varikap viz text libovoln erven, 3 mm stereofonn konektor jack 3,5 mm Tlatka s rozte vvod 5x 7 mm (abky) Vechny zde uveden varianty, i vproveden mono, bu formou stavebnice, nebo oivenho a nastavenho modulu, vetn tlatek a konektoru JACK, si mete objednat za ceny: Stereofonn proveden SMT: 410,- K; stereofonn proveden s klasickmi soustkami: 380,- K; monofonn proveden SMT: 320,- K; monofonn verze s klasickmi soustkami: 290,- K; pouze stereodekodr SMT: 190,- K; pouze stereodekodr s klasickmi soustkami: 190,-K. Dle vm nabzm irokou nabdku stavebnic vkonovch zesilova i koreknch pedzesilova vhodnch pro pipojen ke zde uvedenm pijmam. Osazen a oiven moduly s 20% pplatkem. U proveden s klasickmi soutkami jsou integrovan obvody SMD Obr. 8. Deska s plonmi spoji monofonnho pijmae v proveden SMT ji zapjeny na desce s plonmi spoji. Nabzme tak vhodn stereofonn sluchtka (punty) s impedanc 2x 18 za 49,- K. Vechny uveden ceny jsou vetn DPH. Objednat lze na adrese: Tom FLAJZAR, Hlinick 262, 696 42 Vracov, tel./fax: 0629/628596, 628629, 628540.
Obr. 7. Osazen deska stereofonnho pijmae s klasickmi soustkami
Univerzln zesilova 200 W

Ing. Josef Sedlk
Na strnkch naich i zahraninch odbornch asopis bylo uveejnno velk mnostv konstrukc nf zesilova, pevn pouvajcch vkonov integrovan obvody. Dvodem tto volby bv snaha o co nejjednodu zapojen pi pzniv cen. Toto een bv urit nejschdnj cestou pi amatrsk i profesionln vrob; pro pouit v kvalitnch, spolehlivch a pitom vkonnch pstrojch to vak nemus bt nejastnj volba vzhledem k nutnosti odveden znanho tepelnho vkonu z ipu integrovanho obvodu.
Pohldneme-li do katalogovch list integrovanch zesilova, na prvn pohled ns udiv velk udvan vkony, m se toti v laboratornch podmnkch s idelnm chlazenm, pi napjen stabilizovanm zdrojem a v oblasti maximlnho napjecho napt, a to pi zkreslen 10 %, kdy u nejde o sinusov, ale spe lichobnkov prbh. Signl o takovmto prbhu ped pi stejn maximln hodnot samozejm opt vt efektivn vkon oproti sinusovmu. V nedvn dob se na naem trhu objevily vtipn een budie vkonovch tranzistor, napklad TDA7250, opt v plastovm pouzde bez monosti odveden tepla. Z hlediska nron vrobn technologie integrovanho obvodu bvaj rentabiln pouze velk srie, z toho pak zkonit vyplv jejich uren pouze pro oblast spotebn elektroniky, kde sinusov vkon vt ne 100 W na kanl je vjimkou. Proto jsem se rozhodl navrhnout nkolik zesilova pouze z diskrtnch soustek. Vkony byly zmeny pi nestabilizovanch zdrojch, trvalm sinusovm signlu a vybuzen mrn pod bod limitace. Prakticky jsem ovil menm ve stylu vrobc integrovanch obvod sinusov hodnoty vkon zhruba dvojnsobn. I v dnen dob zaveden vrobci spotebn elektroniky (HAITAI) u pikovch vrobk vyrbj koncov stupn mench vkon z diskrtnch soustek. V koncovch stupnch urench pro ozvuovac ely pln integrovan obvody vtinou nenronou funkci na mst diferennch len, ppadn stejnosmrnch zptnch vazeb. Konstrukce pikovch zazen tto kategorie obsahuj a 50 tranzistor na kanl, a vzhledem k cen je jejich uit opodstatnn pouze pro studiovou oblast. Schmata zapojen nebvaj zveejovna, nhradn dly nejsou bn dostupn a disponuj jimi pouze vrobci, v lepm ppad velmi drah, vrobcem autorizovan servisy. Pitom i amatrsk stavba se s ohledem na dostupnost irokho sortimentu kvalitnch soustek rozhodn vyplat a nemusme se obvat ani horch parametr a spolehlivosti. Snad nejvtm problmem dosud bylo mechanick proveden, avak i u ns psob firmy, nabzejc slun skn 19" a toroidn transformtory za rozumn ceny. Vsledn konstrukce tedy rozhodn nemus ani po vzhledov strnce dopadnout patn ve srovnn s profesionlnm vrobkem. Vhody vyniknou v ppad, sname-li se zapojen optimalizovat pro pouit co nejmenho potu soustek pi zachovn vynikajcch parametr. S ohledem na souasn stav soustkov zkladny nemusme etit na nesprvnm mst a zjednoduovat zapojen za kadou cenu pouitm kladn zptn vazby bootstrap v budii vkonovch tranzistor, proudov zdroje
nahrazovat rezistory atd. Rzn star zapojen zmnnho typu jsou dodnes oblben a stavn a jejich zvuk je ve srovnn se zesilovai osazenmi bnmi vkonovmi integrovanmi obvody kupodivu poslechov pjemnj. Pitom udvan zkreslen hovo spe ve prospch integrovanch obvod. Zejm tento parametr nebude mt takov vznam, jak se veobecn soud zvlt pi pohledu do katalogu reproduktor mne zarazil fakt, e i uznvan vrobci hifi reproduktor (Beyma) udvaj dokonce zkreslen kolem 3 %. Navc mit zkreslen pod 0,5 % je dosti problematick, kdy i v prospektech kvalitnch servisnch genertor nalezneme udvan zkreslen kolem 0,2 %. Velikost zkreslen u nsledujcch zapojen muste brt jako informativn, neml jsem monost pout profesionln vybaven. Napklad typ 200 W vznikl pravou zapojen zesilovae, u kterho zkreslen udvan v prospektech nepesahuje 0,008 %. I s naimi vprodejnmi vkonovmi tranzistory je mon doshnout vkonu 300 W, kter i pes pouit vkonovch tranzistor typu N byl velmi pzniv poslechov hodnocen. Pispv k tomu znan odstup signlu od ruivch napt a korektn chovn v limitaci.
Technick parametry
Vstupn vkon sinusov: > 200 W. Vstupn vkon hudebn: > 300 W. Jmenovit impedance: 4 W. Vkonov ka psma: 50 kHz. Frekvenn charakteristika: 5 Hz a 60 kHz (- 1 dB). Odstup ruivch napt: > 110 dB. Vstupn citlivost: 1,55 V/200 W. Zkreslen: < 0,5 %. Vstupn impedance: 10 kW. Napjen: 50 V. Na uveden zapojen meme pohlet jako na vkonov operan zesilova z diskrtnch soustek, je stejnosmrn vzan a napjen symetrickm naptm. Vstupn signl pichz pez len RC na bzi T1. Pijde-li na vstup kladn plvlna, poklesne kolektorov proud T1 i T4. Kolektor T4 je napjen pes zdroj konstantnho proudu, a tak se na nm napt zv a na
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 2. Deska s plonmi spoji
vstupu se objev kladn napt. Bze T1 bude ekvivalentn neinvertujcmu vstupu. Naproti tomu vskyt kladnjho napt na bzi T2 zpsob pokles vstupnho napt, jedn se o invertujc vstup. Zptn vazba zaveden z vstupu na invertujc vstup uruje stdav zeslen. Konkrtn velikost meme vypotat podle vztah platcch pro operan zesilova a bude zviset na R12 a R17. Osazen diferennho lenu tranzistory pnp CD640 bylo zvoleno s ohledem na co nejmen um pi velkm napjecm napt a dobrch frekvennch vlastnostech, mal rozptyl parametr pouitch tranzistor zaru dosaen nepatrnho driftu. Napov budi meme osadit bnmi vprodejnmi typy KF503/KF517. Tranzistor T6 ve funkci proudovho zdroje mus bt vybrn na zvrn napt minimln 130 V, aby nedochzelo k nesoumrn limitaci. Tato podmnka jde vtinou splnit bez problm, podle mch zkuenost bv spnost vbru a 50 %. V ppad nespchu na jeho mst pouijeme zahranin 2N5416 a 2N3440 na pozici T4. Pro zajitn provozn spolehlivosti zesilovae potebujeme ochranu proti zkratu na vstupu. Tvo ji tranzistory T7 a T8 spolu s pipojenmi obvody. Zapojen rezistor R25 a R26 zavd pedpt do bz a ochrana velmi citliv reaguje na zmenen impedance pod 2,5 W. Uvaujeme-li o pouit reproduktorovch soustav vykazujcch velkou jalovou sloku, radji R25 a R26 vypustme, ochrana by vypnala pi prchodu vstupnho napt nulou. Stabilitu koncovho stupn zajiuj C4, C5 a C7. Zapojen pouv vkonovch komplementrnch tranzistor v Darlingtonov zapojen TIP142/147 s velkm zesilovacm initelem. Budi pak nemus bt dimenzovn na velk proudy a vystame s tranzistory o malm ztrtovm vkonu; pouil jsem KF507/517 se zvrnm naptm vtm ne 110 V. S ohledem na vzrstajc zjem o vcekanlovou reprodukci byla deska s plonmi spoji navrena tak, aby se vkonov tranzistory daly pipevnit pmo na chladic profil. Vzhledem k rozmrm modulu urit umstte i est kanl na spolen chladi.
Patte-li k vyznavam vrn reprodukce, mete modul osadit i polem zenmi tranzistory, svmi parametry vyhov pravdpodobn vkonov typy HEXFET (IRF). S ohledem na pedpokldanou oblast pouit, tj. buzen vysokotnovch reproduktor a kompaktnch soustav byla zaazena na vstup tlumivka, nezbytn pro zt s velkou kapacitn slokou, nejastji zpsobenou patn navrenmi vhybkami nebo piezokeramickmi reproduktory. Neosadme-li vstupn tlumivku, me zesilova (vlivem zmenen proudovho zesilovacho initele vkonovch tranzistor, ppadn zmenenm impedance zte na vych kmitotech) zakmitvat. Induknost tlumivky zle na mezn frekvenci pouitch tranzistor a charakteru zte. Vtinou vyhov navinout 10 a 20 zvit CuL o prmru 0,8 mm na rezistoru 10 W/2 W, zamezujcm vzniku nechtnch rezonanc. Sestaven zesilova jist najde uplatnn v oblasti aktivnch soustav, subwoofer, v ozvuovacch systmech spolehliv zastane funkci odposlech, buzen stedobasovch a stedovch reproduktor, nemme-li poadavky na velk vstupn vkon.
C6 C7 C8 C9, C10 C11, C12 C13 D1 a D11 D12, D13 T1 a T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11, T12 T13, T14 TL1
68 nF 100 nF 100 F 1,5 nF 47 nF 15 nF KA261 1N4007 CD640 KF503 KC238 KF517 KC238 KC308 KF507 KF517 TIP147 TIP142 viz text
Oiven a nastaven
U obou typ posta pouze zkontrolovat proudov odbr, neml by u obou typ peshnout 100 mA. Zkontrolujeme stejnosmrn napt na vstupu, nemlo by pekroit 200 mV. Je-li ve v podku, trimrem R5 nastavme pesn nulov stejnosmrn vstupn napt a meme zesilova uvst do provozu.
Seznam soustek
R1, R23, R12, R21 R2, R3 R4, R6, R8, R18 R5 R7 R9 R10 R11 R13 R14 R15 R16 R17 R19, R22, R24, R27 R20, R32 R25, R26 R27 R28 a R31 C1 C2, C3 C4 C5 6,8 kW 1,5 kW 22 kW 10 kW, trimr 820 W 680 W 68 kW 47 W 82 W 330 W 2,7 kW 820 W 390 W 470 W 4,7 W/1 W 150 kW 470 W 0,47 W 270 pF 10 F 18 pF 33 pF
Zvr
Mm clem nebylo popsat dokonal zesilova tdy High - End, i kdy vtin ten jist nebude init velk problm osadit linernj typy budicch a vkonovch tranzistor. Chtl jsem ukzat, e jde i s bnmi soustkami bez pouit IO a mstkovch zapojen vyrobit jednoduch, kvalitn, spolehliv a levn koncov stupe pro ozvuovac ely. Koncov a budic tranzistory byly zvoleny s ohledem na co nejni cenu a monost pout i vprodejnch soustek bnch typ, nachzejcch se urit i ve vaich zsobch. Pro tene, kterm se nechce shnt vhodn soustky, mohu dodat stavebnice za cenu kolem 460 K (SEAC, 793 35 Rudn pod Praddem 139, tel.: 0646/737 240). (Pt zesilova 400 W)
Pepna tiskren PC 1/8

Martin Petera
(Dokonen)
C23
Obr. 11. Deska s plonmi spoji vstupnho modulu Tab. 2. Obr. 12. Pedn a zadn panel
Obr. 13. Potisk ttk pepnae piazen port
Tir
Q rtit
trt
trt!
$ % & '
( ) * +
Obr. 16.
Obr. 15. ttek pednho panelu
Vpis zdrojovho kdu dcho programu:
Program SluzebniProgramKRizeniPRSL97ProLPT1; Uses Crt; Var Kanal,i:Byte; Const LPT=$378; {LPT1=$378, LPT2=$278} t=2; Heslo: Array [1..4] Of Byte = (1, 2, 16, 8); {Odblokovvac sekvence} {****************************************************************************} Function Prepinac:Char; {te parametr spustn} Var Parametr: String[2]; Begin Parametr:=ParamStr(1); Prepinac:=UpCase(Parametr[2]); End; {****************************************************************************} Function RucniNastaveni:Char; {Nate run nastaven} Var Klavesa:Char; Begin Repeat Write(Zadejte vstupn kanl (A a H): ); ReadLn(Klavesa); Klavesa:=UpCase(Klavesa); Until (Ord(Klavesa)>=65) And (Ord(Klavesa)<=72); RucniNastaveni:=Klavesa; End; {****************************************************************************} Procedure Prepinani(Vystup:Char); {Pepnac procedura} Begin Port[LPT]:=4 + 32; Delay(t); {RESET KO 4013} Port[LPT+2]:=1+4; Delay(t); Port[LPT]:=0; Delay(t); {Odblokovn} Port[LPT+2]:=2+8; Delay(t); For i:=1 To 4 Do Begin Port[LPT]:=Heslo[i]; Delay(t); End; For i:=1 To 8 Do Begin {Vynulovn 4094} Port[LPT]:=64; Delay(t); {} Port[LPT]:= 0; Delay(t); End; Port[LPT]:=128; Delay(t); {Zapne prvn vstup} Port[LPT]:=64+128; Delay(t); Case Vystup Of {Zapne poadovan vstup} A:Kanal:=5; B:Kanal:=1; C:Kanal:=6; D:Kanal:=2; E:Kanal:=7; F:Kanal:=3; G:Kanal:=8; H:Kanal:=4; End; For i:=1 To Kanal Do Begin Port[LPT]:=64; Delay(t); {} Port[LPT]:= 0; Delay(t); End; End; {****************************************************************************} Procedure Napoveda; Begin WriteLn(Parametrem /a a /h nebo /A a /H se provede aktivace vstupu.); WriteLn(Pokud se nepouije adn parametr program se zept na volbu.); WriteLn(Program je standardn kompilovn pro LPT1.); WriteLn(****************************************************************); Delay(5000); Halt(1); {Ukon program} End; {****************************************************************************} Begin {Zatek programu} WriteLn(Tento SHAREWAROV program nastavuje pepna tiskren M-97-P2); If Prepinac=? Then Napoveda; WriteLn(Npovdu zskte pkazem prsl.exe /?.); WriteLn(**************************************************************); Case Prepinac Of A..H: Prepinani(Prepinac); {Nastaven parametrem} Else; Prepinani(RucniNastaveni); {Run nastaven} End; Port[LPT]:=4+32; Delay(t); {RESET KO 4013} Port[LPT+2]:=1+4; Delay(t); Port[LPT]:=0; Delay(t); { Nulovn vech vstup} Port[LPT+2]:=1+2+8; Delay(t); End. {Konec programu} {****************************************************************************}
Obr. 14. Orientan vkres
Programovn
Zdrojov kd programu, kterm se ovld PRSL, je napsn v jazyku Turbo Pascal 7.0. Je v nm pouito nkolik velmi jednoduchch pkaz programovacho jazyka ze zkladn knihovny CRT. Program je velmi strun komentovn. Podle pehledn tab. 2. si lze objasnit innost paralelnho portu. Na obr. 16. je vpis zdrojovho kdu dicho programu a na obr. 17. je orientan programovac graf, kter znzoruje zpsob zen pepnae tiskren.
Oivovn
Ped osazovnm DPS soustkami je nutn promit spoje na DPS a pekontrolovat mon zkraty. Pi pelivm vrobnm postupu zajiuje jednoduchost zazen jeho funknost na prvn zapojen. Ped prvnm pipojenm je vak nutn promit, zda nen mezi vodii na DPS zkrat kontrolou ve vstupnm konektoru J15 ve spojen se sbrnic PRSL. Pokud by se i pes maximln pelivost objevily problmy, lze postupovat podle nsledujcho postupu, pi kterm poslou i orientan programovac graf na obr. 17. Na vstupu napjecho zdroje by mlo bt napt 5 V. Toto napt je i na pipojen sbrnic PRSL u konektor J4.1 a J13.1 mezi vvody 1, 2 (+5 V) a 29, 30 (0 V) a na samoeznm konektoru J23 mezi vvody 1, 2 a 15, 16.
Obr. 18. Logick spna
T2 a T10 KSY62B D7 LED ve spnai D8 LED 5 mm R D9, D10 LED 5 mm D D11 a D19 LED 5 mm G J23a S1G16pin J23b samoezn konektor PFL16 Ploch kabel 16 il, AWG28-16 Vstupn modul J4.2 FRB, TX 514 30 13 ZT J15 Cannon 25, vidlice, CAN25V90 dic modul R2 a R8, R10 12 kW, 5 % R9 5,6 kW, 5 % C18 a C21 10 F/25 V, SKR IO2 4081 IO3, IO4 4013 IO5 4094 T1 BC338 D2 a D6 1N4148 J5.2 FRB, TX 514 30 13 ZT Vstupn modul (pro jeden kus) R33 12 kW, 5 % R34 1 kW, 5 % C22 a C25 4,7 F/25 V, TE 124 IO7 74573 IO8 a IO 10 4066 T11 KSY62B SW1 SIG16pin J6.2 FRB, TX 514 30 13 ZT J16 CAN25Z90 Dal soustky Krabika PVC UK 250 x 150 x 90 mm Flexo CYSY 2 x 0,75
Obr. 17. Orientan programovac graf (pklad nastaven aktivnho vstupu F). Po pipojen vstupnho modulu pekontrolujeme vodivost mezi konektorem Cannon J15 a konektory J4.1 a J13.1 podle tabulky 1. Zhotovme si jednoduch dvanctiplov logick spna (nap. na nepjivm poli - obr. 18.), pipojme na vstupn konektor J15. Pipojme jej na datov vvody (CAN vvody 2 a 9) a na dic signly (CAN vvody 1, 14, 16, 17). (Viz tab. 1.) Na vstupn vvody konektoru J15 Data2 (vvod 4), Data5 (vvod 7), S /Select (vvod 17), S. INI (vvod 16), S. /AUTO (vvod 14) pivedeme log. 0. Na vvod /STROBE (vvod 1) pivedeme log. 1. Na vvod Data0 (vvod 2) pivedeme log. 1, logickou sondou pekontrolujeme, zda je na vvodu IO2a (3) log. 1 a na klopnm obvodu IO3a (2) log. 0. Takto postupujeme i pro vvod Data1 (vvod 3), Data4 (vvod 6) a Data3 (vvod 5). Po piveden log. 1 a na Data3 (vvod 5) pekontrolujeme na IO4b (13) log. 1, kter se objev i na IO2c (9) a IO2d (12). Pomoc vvod Data6 (vvod 8) a Data7 (vvod 9) provdme sriov programovn IO5. Logickou sondou na vvodech IO5 (14, 4, 13, 5, 12, 6, 11, 7) kontrolujeme logick stavy. Tyto stavy lze kontrolovat i na konektoru FRB 30 sbrnice PRSL na vvodech 3 a 10. Pomoc SW1 nastavme piazen portu A a H a vstupn modul zasuneme do sbrnice PRSL. Pekontrolujeme funknost tranzistorovho invertoru T11 u vstupnho modulu. Na vstupn konektor Cannon pipojme logickou sondu a pekontrolujeme funknost signl Data0 (vvod 2) a Data7 (vvod 9), S /STROBE (vvod 1), S /AUTO (vvod 14), S INI (vvod 16) a S /SLCT (vvod 17). Logick spna pipojme na vstupn konektor J16 Cannon na tec vstupy ACK (vvod 10), /BUSY (vvod 11), PE (vvod 12), SLCT (vvod 13) a logickou sondu na stejn vvody vstupnho konektoru J15, m provme innost IO7.
Zvr
Cel zazen bylo vyrobeno i oiveno v krtk dob dky sv jednoduchosti. Pi vrob se objevily i dal monosti, jak toto zazen vyut. Pouh vmna nkterho modulu roz monosti pepnae tiskren o monost men pevodnkem A/D, D/A, s optoleny o monost spnn vkonovch zazen, nebo o monost zen krokovho motoru (nutn pout vnj napjec zdroj pro napjen krokovho motoru). Poet vstupnch modul je omezen potem vstupnch konektor na sbrnici PRSL. Program (obr. 16.) je vhodn umstit do adrese, do kterho je zavedena cesta pkazem PATH, m lze pepnat vstupy kdekoli z dky DOS. Je vhodn do souboru autoexec.bat umstit i pkaz prsl.exe /A, kter vdy pi prvnm sputn, kdy na pepnai je chaos v zapnutch vstupech, nastav aktivn, nap. 1. vstup A. Cel zazen pracuje ji pes rok bez problm. Vyzkouel jsem pipojit na pepna laserovou tiskrnu, jehlikovou tiskrnu, plotr i TransDisk. V dnm z vyjmenovanch ppad se dic moduly neovlivovaly a ani se nhodn nepepnaly. Princip dicho modulu urit nen nepekonateln, zatm byl vak vyhovujc. Jakkoliv nejasnosti zodpovm na E-mail: Petera@SPSE.CZ.
Rozpiska soustek
Napjec zdroj R1 220 W, 5 % C1 470 F/50 V, SKR C2 1000 F/25 V, SKR C3, C4 100 nF, ker. IO1 7805 D1 LED 5 mm R DM1 B250C1500 J1 ARK120/2 J2 S1G2 Tr1 EI54/12 W, 220/9 V, WL 809-1 S1 spna s LED P-DS 850 LED-G Sbrnice PRSL C5a, C5b 100 nF, ker. C6 47 F/40 V, SKR C7 a C17 4,7 F/25 V, TE 124 J4.1 a J13.1 FRB, TX 514 30 15 VQ Kontroln displej R11, R16, R18, R20, R22, R24, R26, R28, R30, 220 W, 5 % R12 a R15, R17, R19, R21, R23, R25, R27, R29, R31, R32 3,9 kW, 5 % IO6 MH7438
Inteligentn nabjeka akumultor NiCd

Ing. Tom Frolk
Pi astm pouvn spotebn elektroniky napjen tukovmi lnky jsem se ped asem vzhledem k rostoucm cenm obyejnch tukovch bateri na jedno pouit rozhodl obstarat si NiCd akumultory. Jejich poizovac cena byla a je sice vy, ale vzhledem k jejich mnohonsobnmu pouit je jejich provoz ekonomicky daleko vhodnj. K akumultorm jsem si samozejm podil inabjeku. as vak ukzal, e tato primitivn nabjeka nen to prav a s prvnmi vyslouilmi akumultory, k jejich potu nabjecch cykl udvanch vrobcem jsem se ani zdaleka nepiblil, mi zaala v hlav klit mylenka na vlastn konstrukci chytr nabjeky s lepmi vlastnostmi, ne mla nabjeka stvajc. Seznam poadavk na novou nabjeku, kter jsem si sestavil, byl nsledujc: optimln nabjec podmnky pro akumultory s ohledem na jejich maximln dobu ivota; monost souasnho nabjen jednoho a ty akumultor typ AA (tukov lnek); monost normlnho i rychlho nabjen; monost nabjen lnk 500 mAh, 600 mAh i 750 mAh; pln automatizace nabjecho procesu. Pro realizaci vech poadavk jsem po zven mnoiny een, kter pipadala vvahu, vybral integrovan obvod U2400B, vyvinut speciln pro realizaci nabjeky NiCd lnk. ky 1 V na lnek), co signalizuje, e lnky jsou u zcela vybit. Napt baterie tvoen nabjenmi lnky je snmno dliem z rezistor R3 a R5. Vybjen je ukoneno, zmen-li se napt na vvodu 6 pod 0,53V. Je tedy teba v zvislosti na potu vloench lnk upravovat dlic pomr dlie. Tento problm jsem vyeil pouitm dvojitch miniaturnch pepna, unich je jeden pepnac kontakt pouit k indikaci potu lnk pro vybjen a druh pro nabjen (viz dle). Pepnae jsou umstny pod boxy pro vkldn lnk. Po vloen lnk do nabjeky se automaticky pepnou auprav dlic pomr dlie. Vtipn propojen pepna je zejm ze zapojen na obr.1. Odpory rezistor v dlii urme zjednoduchho vztahu
0,53 , UVB 0,53 kde UVB je napt vybit baterie (1Vna lnek) a odpor R5 je zvolen 100 k.
R3 = R5
Odpory rezistor R31 a R34 jsou uvedeny v soupisce soustek. pln vybit je velice dleit bod celho nabjecho procesu. NiCd akumultor m toti tu nemilou vlastnost, e je-li nepln vybit a my jej pesto nabijeme, vrazn se zmen jeho vyuiteln kapacita. Tto vlastnosti se k pamov efekt. Nejedn se onevratn jev, lze jej jednodue odstranit tm, e akumultor vybijeme a na dno a znovu nabijeme. Pamovm efektem netrp akumultory NiMH ani Li-Ion, kter lze tud zat nabjet i nepln vybit. Ukon-li se vybjen, zane vlastn nabjec proces. Obvod umouje v ppad pouit externho zdroje taktovacho kmitotu nastavit libovolnou nabjec dobu. Vtomto zapojen je vak pouit intern osciltor, kter kmit na kmitotu 200Hz a vyaduje pipojen lnku RC (R1 a C2). Vlastn doba nabjen je dna zapojenm vvodu 13 s tmito monostmi: vvod 13 nezapojen nabjen 0,5 hodiny konstantnm proudem; vvod 13 uzemnn nabjen 1 hodinu konstantnm proudem; vvod 13 pipojen na UREF (vvod 7) impulsn nabjen 12 hodin. Pi dvanctihodinovm nabjecm cyklu jsou lnky nabjeny impulsnm proudem. Jeho stdu (a tedy i celkov dodan vkon) lze nastavit stejnosmrnm naptm na vvodu2. Perioda nabjecch obdlnkovch impuls je 1,2s, ka impulsu je pipojenm vvodu 2 na vvod 7 (UREF) nastavena na 0,1s. Tmito impulsy je zvvodu 12 ovldn vkonov tranzistor T1, kter spn vlastn nabjec proud do akumultor. Zazen umouje normln dvanctihodinov impulsn nabjen a rychl
Zkladn technick parametry

Napjen: 230 V/50 Hz. Poet nabjench lnk: 1, 2, 3 nebo 4 lnky (typ AA). Kapacita nabjench lnk: 500, 600 nebo 750 mAh. Nabjec reimy: normln (12 hod) nebo rychl (1 hod). Rozmry: 145 95 85 mm. Hmotnost: 1200 g.
Popis funkce
Obvod U2400B je uren pro automatick nabjen niklokadmiovch akumultor. Tento obvod umouje pln automatizovat proces nabjen a kontrolovat jeho prbh. Schma zapojen popisovanho zazen je na obr.1. Na cel prbh nabjen dohl dic jednotka. Ped jeho zahjenm testuje, zda jsou lnky uren k nabjen zcela vybity. Pokud ne, jsou nejdve dovybity. Je k nim paraleln pipojena zt (sepnutm T2 je pipojen R13) a je sledovno, kdy napt poklesne pod uritou mez (typic-
Obr. 1. Schma zapojen nabjeky
nabjen konstantnm proudem, co by obecn vyadovalo pro zvolen dodan vkon rzn amplitudy nabjecho proudu IN. Avak pi vhodn zvolen std impulsnho nabjecho proudu, tak jako vtomto ppad, jsou pi stejn amplitud proudu IN vkony dodan v obou reimech shodn. Jakou vak zvolit amplitudu I N nabjecho proudu? Tento problm lze vyeit jednoduchou vahou. Nabjen NiCd bateri nen rozhodn proces se stoprocentn innost, proto je teba dodat o nco vce energie na pokryt ztrt. V tto konstrukci je zvoleno dodn 120 % potebn energie. Napklad pro nabit akumultoru s kapacitou 500 mAh (a u v normlnm i rychlm nabjecm reimu) je teba pout nabjec proud o velikosti 1,2500mA=600mA. Velikosti proud a jim odpovdajc odpory rezistor R9 jsou v tab. 1. Jednoduchou pravou (zmnou odporu R9 a R11) si me kad upravit velikost nabjecho proudu pro jin kapacity akumultor, ne byly navreny v tto konstrukci. Tab. 1. Nabjec proud IN a odpor rezistoru R9
Kapacita lnku Amplituda I N Odpor R9 [A] [ ] [mAh] 500 600 750 0,60 0,72 0,90 1200 820 560
v ppad, e je jeden nebo nkolik znabjench lnk vadnch. U dosluhujcch lnk se toti zvtuje vnitn impedance lnku a vlivem nabjecho proudu se na tomto lnku nemrn zvtuje napt. Toto zvten napt je detekovno logikou nabjeky, kter proces nabjen peru a uivatel mus dosluhujc lnek znabjeky odstranit. Nabjen se nouzov peru vlivem ptomnosti vadnho lnku mezi prv nabjenmi, pekro-li napt na vvodu 4 0,53V. Plat, e napt na bezvadnm NiCd lnku by nemlo bhem nabjen pekroit 1,5V. Stane-li se tak, lze povaovat lnek za vadn. Z tchto daj lze ji snadno stanovit odpory rezistor dlie, kter bude snmat napt na nabjench lncch a jeho vstup bude pipojen na vvod 4 dicho obvodu. Odpor rezistoru R2 lze urit ze vztahu 0,53 R2 = R4 , UNB 0,53 kde UNB je maximln napt na baterii tvoen nabjenmi lnky (1,5V na lnek) a odpor R4 je doporuen 100k. Pro pepnn dlicho pomru v zvislosti na potu vloench lnk jsou vyuity pepnac kontakty miniaturnch dvojitch pepna, uloench pod boxy pro lnky. Pi vloen lnku pepnapepne, m je dlic pomr potebn upraven. Odpory rezistor R21 a R24 jsou uvedeny v rozpisce soustek. Jsou-li nabjen lnky bezvadn, trv nabjen po pedem nastavenou dobu (1 i 12 hodin) a po jejm uplynut pejde obvod do reimu udrovacho nabjen. To znamen, e nabit aku-
Po vybit lnk zane vlastn nabjec proces. Ukonit se me dvma zpsoby: bu po uplynut nabjec doby (pi normlnm nabjen za 12hodin, pi rychlm za 1 hodinu), nebo se nabjen zastav ped uplynutm nabjec doby
multory jsou nabjeny proudem se stdou 1:168 (obdlnkov impulsy s periodou 16,8s, ka dobjecho impulsu 0,1s). Udrovac nabjen kompenzuje bytek nboje lnku vdsledku samovybjen a akumultory mohou bt vnabjece dobjeny vtomto reimu libovoln dlouho, ani by jim hrozilo pokozen, ajsou kdykoli kdispozici pln nabit. dic obvod podv bhem celho pracovnho cyklu uivateli informaci, vjak fzi se prv nachz. Dje se tak prostednictvm dvou svtivch diod erven D6 a zelen D7, kter jsou pipojeny na vvod 9. Je-li pivedeno napjec napt anejsou vloeny dn akumultory, je tento stav indikovn trvalm svitem erven diody. Je-li detekovno vloen lnk (na vvodu 4 se objev napt 0,18V), je s prodlevou asi 2s zahjeno vybjen, bhem nho blik erven LED. To je ukoneno, zmen-li se napt na vvodu 6 pod 0,53V. Od t chvle je zahjeno nabjen, kter je indikovno bliknm zelen diody. Po uplynut nabjec doby nabjeka pejde na udrovac dobjen. Ukonen nabjen je indikovno trvalm svitem zelen LED diody. Po vyjmut bateri se zazen uvede do vchozho stavu, kter je indikovn trvalm svitem erven diody a cyklus nabjen se me opakovat. Obvod U2400B umouje bhem nabjen sledovat tak teplotu nabjench lnk a vppad jejho pekroen nabjen peruit. K tomu se pouije teplotn zvisl rezistor se zpornm teplotnm koeficientem, kter je soust dlie pipojenho na vvod 5. Zmen-li se napt pod 0,53V, nabjen se peru. Tuto funkci jsem ve sv konstrukci nevyuil, ale vvod 5 bylo teba oetit. To je zajitno odporovm dliem R8, R14, kter je napjen z vvodu 7 (UREF), co zajiuje na vvodu 5 trval napt 0,8V. LED jsou typy s malm odbrem (spoteba 2 mA), aby je zdroj referennho napt na ipu IO1 uthl. Maxi-
Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek zdroje nabjee
Obr. 3. Deska s plonmi spoji pepna a rozmstn soustek
Obr. 4. Deska s plonmi spoji a osazen soustek dic sti nabjee
mln odbr z vvodu 7 je 20mA. Rezistory R6 a R7, kter byste marn hledali na desce s plonmi spoji, jsou pipjeny pmo na vvody D6 a D7. Obdobn jsou umstny rezistory R9 ty jsou pmo na vvodech pepnae P2. Volba sovho transformtoru nen kritick. Lze vyut transformtor ze uplkovch zsob, tak jako vmm ppad. Napt na vstupn stran transformtoru me bt v rozsahu 10 a 16V (max. napjec napt dicho obvodu je 25 V), vkon alespo 10VA. Odpory R9, R11 jsou navreny pro sekundrn napt transformtoru 10V, pro jin napt by bylo teba jejich odpory upravit, aby nabjec proud odpovdal dajm podle tab. 1. Ostatn soustky, kter jsou pouity v zapojen a nebyly v pedchozm textu zmnny, jsou takto pouity vkatalogovm zapojen obvodu U2400B.
nch akumultor. Deska na obr. 4 obsahuje jdro celho zazen, tj. dic obvod spolu s dalmi externmi soustkami.
Mechanick proveden
Ve srovnn s elektrickou st je mechanick proveden tohoto vrobku zejm nronj. Jednm z problm pi realizaci byl poadavek na sriov propojovn vkldanch lnk tak, aby jejich poet mohl bt libovoln a mohly bt propojeny automaticky bez monosti ovlivnn obsluhou. een je znzornno na obr.5. Pi vloen druhho a tvrtho lnku serozpoj kontakt pemosujc ply pro pipojen lnku a propojen je prodloueno na dal pozici. Detailn rozkreslen een tohoto kontaktu je na obr. 6. U tohoto obrzku bych se rd zastavil kvli popisu dlu zvanmu tec prvek. Je vyroben z tenkho prunho postbenho plechu a m zsadn vliv na sprvnou funkci kontaktu. Bez nho byl kontakt tvoen dosedajcmi plochami dvou kovovch st. Takovto kontakt vak ml velk pechodov odpor a pi prchodu nabjecho proudu zde vznikal nezanedbateln bytek napt. dic obvod proto vdy peruil nabjec fzi, sotva zaala, nebo detekoval
Obr. 5. een automatickho propojovn dobjench lnk do srie
Desky s plonmi spoji

Ve sv konstrukci jsem umstil zapojen na ti desky s plonmi spoji. Prvn deska (obr.2) obsahuje sov transformtor, usmrovac diody a vybjec tranzistor T2 spolu se zatovacm rezistorem R13. Deska na obr.3 je umstna pod boxy pro vkldn akumultor a jsou na n umstny miniaturn pepnae spolu se sadou rezistor R2 a R3, slouc ke snmn potu vloe-
Obr. 6. Detailn nkres een kontaktu pro propojovn lnk do srie
Obr. 7 a 8. Fotografie vnjho a vntnho proveden nabjeky
velk napt na nabjench akumultorech a nouzov peruil pracovn cyklus. Pidnm tecch prvk se pi spnn oba ply kontaktu o sebe otou a pechodov odpor se zmen na zanedbatelnou velikost. Nabjeka je vestavna v kovov krabici. Na n jsou pipevnny bn pstrojov prvky, jako sov zsuvka, sov spna a ovldac prvky nabjeky spolu s boxy pro vkldn NiCd lnk. Uvnit krabice jsou vestavny vechny sti potebn pro innost nabjeky, take po pipojen k sti je ihned schopna poadovan funkce. dic st nabjeky s obvodem U2400B je spolu s podprnmi soustkami umstna na jednostrann pltovan desce s plonmi spoji, kter je pipevnna pes distann trubiky ke spodn desce zazen. Deska s miniaturnmi pepnai pro indikaci potu vloench lnk je umstna pod boxy pro lnky. Jej upevnn spolu s vyvrtnm otvor pro hmatnky pepna vyaduje pracovat velmi peliv a pesn, aby pepnae ve vyvrtanch otvorech dobe chodily. Tranzistor T1 je umstn na zadn hlinkov stn krabice, kter slou i jako chladi. Tranzistor T2 je vkovovm pouzde a vznikajc teplo se sta odvdt ten proto na chladii umstn nen.
Zvr
Sestrojen zazen je v provozu ji asi rok bez sebemench poruch. To, e uivatel nemus po vloen lnk nastavovat poet vloench lnk, je vykoupeno pouze nutnost vkldat akumultory do box zleva doprava bez vynechn pozice, co jist nen nikterak drastick omezen. Tak je nutn (a to neplat pouze pro tuto nabjeku) aby se nabjely vdy lnky se stejnou kapacitou a nejlpe takov, kter byly pozeny spolen a tud vyrobeny ve stejn vrobn srii. Rovn je teba, aby lnky byly ve stejnm stavu, tzn. aby byly vechny stejn sten vybity nebo vechny zcela vybity. Pi nesplnn tohoto poadavku vyhodnot zen nabjeky stav vloench lnk chybn a lnky se sprvn nenabij.
Pi peruen pracovnho cyklu nabjeky v kterkoli fzi (nap. pidnm i vyjmutm lnku z boxu) se zahj cel cyklus od zatku, tud od vybjen lnk. Proto je vhodn bhem nabjen s vloenmi lnky nikterak nemanipulovat. Akoliv nabjeka umouje normln (12 hodin) a rychl (1 hodina) nabjen, je doporueno pouvat pedevm dvanctihodinov cyklus, nebo ten je ke lnkm z hlediska doby jejich ivota nejetrnj. Rychl nabjen je ureno jen pro ppady, kdy nelze pokat na pomal nabit lnk. astm pouvnm rychlho nabjen se zmenuje vyuiteln kapacita lnk i doba ivota. Po cyklu rychlho nabjen a nslednm vybit lnk by mlo bt zsadou dobt lnky v normlnm reimu. Pot, co m m prvn akumultory, kter byly nabjeny hloupou nabjekou, zanaj podle mho nzoru dosti brzo opoutt, nabjm ty zbrusu nov vhradn touto nabjekou ve dvanctihodinovm (optimlnm) cyklu. Rozhodl jsem se zjistit, jak je to sonm dajem uvedenm na akumultorech o tiscinsobnm zopakovn nabjecho cyklu. Zatm jsem vak teprve u padesti dobit, take na vsledky mho soukromho przkumu budeme muset jet chvli pokat.
Kondenztory C1, C3 C2 C4, C5 IO T1 T2 D1 a D4 D5 D6 D7 Tr 10 F/15 V, elektr. 15 nF, keram. 330 nF, keram. U2400B KD136 KU612 KY703 1N4004 TLHR5400 (viz text) TLHG5400 (viz text)
Polovodiov soustky
Ostatn soustky sov transformtor 230/10 V, 1 A, (viz text) Po trubikov pojistka 800 mA P11 a P13 miniaturn tlatkov dvojit pepna P2 tpolohov posuvn pepna P3 dvoupolohov posuvn pepna Sov spna Sov pstrojov zsuvka Drk trub. pojistky do desky spl. spoji
Literatura
[1] Havlk, L.: Jak pouvat lnky a baterie NiCd a NiMH. KTE 4 a 6/ /1994. [2] Havlk, L.: Rychl regenerativn nabjen NiCd lnk pomoc obvodu U2400B. ST 6/1993. [3] Kubn, S., Ondrek, J., Kubn, P.: Rychl nabjeka lnk NiCd s diagnostikou. AR-A 7/1995. [4] (MIC): Nkolik posteh k nabjen NiCd akumultor a posuzovn nabjeek. ARA 9/1995. [5] Fa Telefunken: Katalog k obvodu U2400B. Pozn. redakce. Nabjec proud je vuvedenm zapojen zvisl nejen na sekundrnm napt transformtoru, ale tak na zesilovacm initeli tranzistoru T1. Proto bude teba u kadho kusu nabjeky zvl nastavit nabjec proud vhodnm vbrem odporu rezistoru R9 pro jednotliv jmenovit kapacity lnk. Odpor rezistoru R11 nen teba podle mho nzoru mnit. JB
Rozpiska soustek
Rezistory (miniaturn) R1 R21 R22 R23 R24 R31 R32 R33 R34 R4, R5 R6, R7 R8 R9 R10 R11, R12 R13 R14 470 k 47 k 18 k 10 k 8,2 k 110 k 36 k 22 k 15 k 100 k 330 33 k viz tab. 1 1 k 10 k 8,2 12 k
Referenn zdroje napt s velmi malm teplotnm driftem

K nejlepm referennm zdrojm napt pat bezesporu obvody vyrbn firmou Linear Technology (http://lineartech.com). Tak je tomu i v ppad obvodu LT1460, kter poskytuje vstupn napt 2,5; 5 nebo 10 V s nejvt odchylkou 0,2 %, ppadn 0,075 % pi vstupnm proudu 20 mA a s teplotnm driftem 2.10-5 /C i dokonce 1.10-5 /C. Prv proveden je v pouzde SOT-23, druh DIP, SO-8, MSOP nebo TO-92. Vlastn spoteba obvodu je 160 A. Ob-
vody nepotebuj dn vstupn kondenztor a jsou chrnny proti peplovn. JH
Nov generace regultor s malm bytkem napt

Pod oznaenm anyCAP pin Analog Devices (http://analog.com) na trh nov linern regultory napt, kter dky nov, patentov chrnn obvodov architektue udruj stabiln vstupn napt v typickch rovnch jako nap. 2,7 V; 3,3 V a 5 V s velkou pesnost i pi velmi malm rozdlu mezi vstupnm a v-
stupnm naptm. Postauje jim jedin dal soustka, vstupn kondenztor s malou kapacitou 0,47 F (dve obvykle 10 F) a navc bez zvltnch poadavk na jeho ekvivalentn sriov odpor (ESR). Nov regultory AnyCAP ady ADP330x potebuj men plochu nejen pro sebe (pouzdra SOT-23, SO-8, TSSOP-14), ale sta i men plocha flie pro odvod ztrtovho tepla. Zlep tak vyuit napjecch bateri. Nap. regultor ADP3307 poskytuje vstupn proud 100 mA pi bytku pouhch 0,08 V. Tenikou na dortu je vstupn varovn signl o brzkm poklesu vstupnho napt, omezen vstupnho proudu a velmi mal vlastn odebran proud. JH
Telefonn stedna ATEUS-OMEGA

Od listopadu letonho roku zan spolenost 2N prodvat novou pobokovou telefonn stednu. Funkce stedny je natolik zajmav, e jsem se rozhodl s n seznmit nae tene. Nov stedna umon vrazn snit poplatky za telefonn hovory, nvratnost investice je podle vrobce jen nkolik msc. Jak je to mon? Ji dnes existuje konkurenn prosted provozovatel komunikanch st. Rozdly ceny hovoru mezi dvma msty a zejmna pi pechodu mezi GSM a pevnou st umouj vybrat nejlevnj cestu pro dan hovor. Proto m stedna ATEUS- OMEGA ve svm zkladnm programovm vybaven integrovan algoritmus, nazvan etc automat. Ten sm zvol cenov optimln trasu a nejvhodnjho opertora. Krom linek s pipojenm do pevn st SPT Telecom a jeho regionlnch konkurent m stedna integrovan brny GSM pro pstup do st GSM (RadioMobil a EuroTel) a modul pro telefonovn v sti Internet. astnk nemus ani vdt, jakou cestou se hovor uskutenil, pekvap ho a mimodn nzk telefonn et. Vestavn brny GSM jsou rozhranm mezi analogovm rozhranm pobokov stedny a mobilnm telefonem vybranho typu (napklad NOKIA 3110), kter se bn aktivuje pro zvolenou s. Telefon se pipoj na modul brny GSM uvnit stedny kabelem, kter pen hovor i signalizaci. Potom ji mete volat do st GSM pmo za cenu okolo 2 K za minutu, namsto bnch 10 K za minutu. Mobiln s je vhodnj i pro mezimstsk telefonn styk, kdy se poplatky za hovor po pevn sti se vzdlenost zvtuj, kdeto cena za hovor v mobiln sti je pochopiteln nezvisl na vzdlenosti astnk. Takto je mono uskuteovat hovory nap. mezi vzdlenmi pobokami firmy, vybavenmi stednami s GSM telefoni. To je pehledn ukzno na obrzku 2. Pedevm pro volni do zahrani pak stedna vol smrovn hovor pro telefonovn pes s Internet viz obr. 3. V tomto ppad se nklady na provoz redukuj na mstn hovorn mezi telefonujcm a poskytovatelem pipojen na Internet. Vsledkem me bt a o 97 % ni poplatek ne hovorn pes pevnou s. Modul Internet telefonie, integrovan v stedn ATEUSOMEGA, mus mt samozejm v clovm mst pro hovor kompatibiln pjmov zazen. Tm me bt druh stedna nebo pota PC vybaven programem Microsoft NetMeeting. Jednodu variantou een je pstroj ATEUS- APLIO. Je to mal modul, kter se pouze pipoj mezi telefon a telefonn linku. Ten je teba jednodue naprogramovat. Pi poadavku na peveden hovoru na s Internet sta stisknout jedin tlatko. Modul vstedn si s pstrojem vymn sv adresy a do jedn minuty se spolu spoj prostednictvm vybranho serveru vsti Internet. ATEUS- OMEGA i pstroj ATEUS- APLIO bhem hovoru automaticky upravuj sv penosov algoritmy, take zkracuj nepjemn zpoovn hovor na minimum. Pro nejkvalitnj hlasov spojen potom sta penos rychlost 4,8 Kb/s. Inteligentn smrovn hovor podle ceny nen jedinou vhodou komunikanho systmu ATEUS - OMEGA. Na vvoji programovho vybaven pro stednu se spolen s firmou 2N podlela i spolenost Software602. Ji od nejmen verze (2 vnj a 2 vnitn linky) je v cen systmu komunikan software Omega messaging server. V jediObr. 1. Nov stedna Ateus - Omega nm potai PC se tmto programem vybuduje systm hlasov poty, kde m kad uivatel schrnku pro hlasov zprvy i faxov dokumenty. Jestlie je tento pota pipojen do st LAN, je hlasov pota spojena s doruovnm a odeslnm elektronickch zprv. Velkou vhodou je jednotn prosted systmu pro prci s vekermi zprvami. Hlasov vzkazy, kter si nevyzvednete telefonem, doru Omega messaging server napklad e-mailem na adresu, kde se nachzte. Systmov telefon u stedny bude na svm displeji signalizovat poet nepetench e-mail. stedna me v ppad poruchy poslat SMS zprvu technikovi na jeho mobiln telefon. Tm vak vet uitench funkc zdaleka nekon. Pobokov telefonn stedna ATEUS- OMEGA je modulrn systm od 4 do 56 ppoj (tzn. vnitnch a vstupnch linek). Umouje vstavbu po dvou linkch vstupnch, vnitnch nebo linkch systmovch telefon. Integrovan modul GSM zmenuje maximln poet ppoj na 40, ale brny GSM a modul pro telefonovn po Internetu mohou bt umstny i vn stedny. Firma 2N m v plnu pedstavit na jae ptho roku modul ISDN, kter umon stednu pipojit jako jedno zkoncovch zazen na sbrnici So ISDN. Tento modul dle roz zatm uniktn aplikan monosti systmu. Vce informac o komunikanm systmu ATEUS- OMEGA mete zskat na Internetu: www.ateus-omega.cz nebo pmo u vrobce 2N spol. s r. o. na telefonnm sle 02/613 01 400. JB
Obr. 2. Telefonn hovory uskutenn prostednictvm brny GSM
Obr. 3. Telefonn hovory uskutenn prostednictvm st Internet
Univerzln programtor LabProg-48LV

Programtor je dodvn standardn s napjecm zdrojem a kompletnm psluenstvm. To zahrnuje propojovac kabel, disketu se softwarem, slovensky psan manul a testovac destiku. Firmu lze za manul jedin pochvlit. Manul je psn realisticky, s ohledem na to, e nen uren pro eny v domcnosti, ale pro osoby s alespo stenm elektrotechnickm vzdlnm. Tento pstup je tak vidt na tom, e k programtoru je piloena i testovac deska, kter umouje ovit jeho sprvn funkce. Napjen je tvoeno specilnm, celkem robusnm napjecm zdrojem, kter se podle tvrzen v manulu um pepnout do reimu nzk spoteby a omezit celkov pkon pod 1 W. Ji podle prvnho pohledu je vidt, e je opravdu velmi vzdlen pbuzn univerzlnch napje z vietnamskch stnk. Podle mch men odebr samotn transformtor ze st 1,6 W. Ponkud nepjemn je dlka pipojovacho konektoru, dky tomu mus bt na stole za u tak docela velkm programtorem dost volnho msta. Zahnut konektor by jist potil. Pokud je pipojen LabProg-48LV v neaktivnm stavu, je odbr 3,7 W. Pokud je aktivn a pracuje s bnmi IO, je odbr z 220 V v rozmez 4 a 5 W. Transformtor je vak skuten dimenzovn na dlouhodob provoz, proto se opravdu nen teba obvat problm z peht transformtoru. Vzhled, ani filozofie softwaru se pli neli od SW pro PREPROM. Instalan program je ponkud prkenn, ale to se instalanm programm stv. Nap pokud chcete zmnit defaultn cestu, nemete pout my, muste asi 5x stiknout tabultor. Zde je vak pravdpodobn zmr vytvoit adres ELNEC_SW. Naopak m potilo, kdy se m instalan program zeptal, zda chci vymazat zdrojov adres. Obrazovka ovldacho SW je pehledn rozdlena na nkolik celk a prosted je maximln optimalizovno. Prosted se trochu podob Turbo-Vision, ale k velk kod nepodporuje ovldn my. V ppad, e mte MONO monitor, nezaplete nad neitelnost pekldanch barev, naopak, ve je stle perfektn iteln. Menu je stabiln v anglitin, stejn jako kratik help na spodnm dku. (natst, nevm jak vy, ale m tam vlevo nahoe njak Soubor nesed, a stle oima hledm File, obvm se vak, e teba Nmci by mli jin nzor..) Velk help, kter je k dispozici po stisknut F1, lze zobrazit v anglitin, nmin (nen zatm k dispozici) nebo ve sloventin, kde lze zvolit kdovn brat Kamenickch, Latin 2, nebo hol ASCII. V menu Options lze nastavit i pouvn zvukovho vstupu atd. Krom celkov pvtivosti pro lovka znalho ovldn pota jsem ocenil vyhledvn obvod pro programovn i podle kus nzvu, selnho oznaen odkudkoli z oznaen obvodu. Tato funkce opravdu velmi usnaduje hledn v rozshl databzi obvod. Samozejmost je vbr podle typu, vrobce nebo abecedy. Novinkou je poloka Aditional info, kde se dozvte, kolik EEPROM m programovan obvod a ppadn jej rozdlen (datov a programov oblast). Troku mi vadilo, e informace o kapacit jsou pouze v HEXu, ne vichni jsou zcela zbhl v pevodu HEX -> DEC a zpt. Toto menu, nebo sp informan vpis, je velmi uiten. Samotn programovn je na vysok rovni. V Options v menu Device lze nastavit kdeco, od offsetu pi programovn pes zap-
Prvn dojem
nn testu vloen a funkce SPLIT pro rozdln 16. bitovho kdudo dvou 8. bitovch EPROM a po nastaven verifikace. Zajmav jsou funkce bufferu. Velmi pjemn je monost generovn Checksum a vyplovni bufferu definovanou hodnotou. Velmi m potily monosti blokovch operac s bufferem, to je pesn to, co vvoj obas potebuje. Lze si tak nap. vsledn kd pmo v prosted programtoru doslova poskldat z nkolika soubor.
zapomnla. Podobn dobe fungovalo i ten. Pkaz READ vyvol tec rutinu dvakrt, a v ppad, e najde rozdly, je vype. Programtor komunikuje pes paraleln port a skuten vyuv plnou rychlost, kterou dovoluje standardn paraleln port SPP. Programtor podporuje i rozen mdy komunikace, pes Enhanced LPT - EPP a ECP. LabProg-48LV je jeden z nejrychlejch programtor, kter jsem kdy vidl. Zde je tabulka pro pedstavu: 89C55 - 20 kB FLASH - ten vetn verifikace: 9,75 s. - Vymazn vetn testu vymazn: 5,1 s. - Programovn vetn verifikace 34 s. ATMEL AVR 90S1200 - 1 kB FLASH - Zpis (vetn vnitn datov EEPROM) a verifikace: 2,4 s. - ten a vmaz: pod 1 s.
Rychlost programovn
Napjen
Programtor pracuje jak pod systmem DOS, tak pod W95 a W98 (i na pozad).
Komunikace a jej softwarov kompatibilita
Software
Na programtoru je osazen jedna objmka s nulovou silou DIL48. Do tto patice lze vloit vechny programovan obvody v pouzde DIL. SMD obvody lze pipojit pomoc standardnch redukc, kter dodv firma ELNEC. Pokud potebujete speciln ppravek nebo speciln pouzdro, lze si od tto firmy vydat zapojen redukce. V ovldacm SW lze v nkterch ppadech tak zvolit, zda budete programovat SMD nebo DIL verzi. Krom 48 vvod podporuje LabProg-48LV 3 nezvisl generovan napt pro programovn, napjen pi maximlnm a minimlnm monm napt pi verifikacch atd. Software tato variabiln napt skuten pouv (meno pi verifikaci EPROM a FLASH). Za naprostou piku bych oznail detekci vloen obvodu do objmky. Software vs upozorn na patn kontakt na pinu XY, na posunut o X pin nahoru, nebo dol v patici atd. Pokud obvod vlote klem dol, zle na typu obvodu. U EPROM oznm, e je obvod vloen obrcen, vtinou vak software ohls chybu na uritm vvodu. To samozejm plat i pro ppad, e je noika ulomen nebo pokryt vrstvikou oxidu. Tento test samozejm probhne tak, aby se obvodu ani programtoru nic nestalo a ve specilnch ppadech jej lze vypnout Podpora obvod je stle ve vvoji (firma vak dosud odvedla znan kus prce) a oproti jinm firmm je znan podpora mstn soustkov zkladny. V seznamu podporovanch soustek lze najt i u ns svho asu velmi rozen sovtsk EPROM 2716 atd. Na rozdl od ostatnch programtor (ALL od firmy MITE, kter m podobn HW vybaven na podobn testy), kter jsem ml v ruce, se mi ani u tchto obvod nestalo, aby software oznail za naprogramovanou EPROM i tu, kter vyhovovala v programtoru, ale po chvilkovm odpojen od napjecho napt ve
Pipojen programovanch obvod
Jak jsem se ji zmnil, firma ELNEC vm dod i testovac pod, s nm lze programtor otestovat a zkontrolovat. Tato monost mne velmi potila, nebo tm lze vrazn napomoci k identifikaci chyby, kdy vm u vbec nic nefunguje. Test a vyhodnocen me provst programtor sm nebo se mohou oekvan hodnoty zmit run. Podobn jako konkurenn produkty, i tento univerzln programtor umouje test funkc zkladnch obvod. Zatm je hotov knihovna pro slicov obvody v ad TTL 74XXX, 4XXX a SRAM test. V pprav je i prostedek pro vytven podobnch testovacch rutin a dal knihovny. V souboru example_s.lib lze najt popis, jak si vlastn knihovnu vytvoit. Firma Elnec ns ped napsnm tto recenze vyrozumla, e se velmi omlouv, ale pi vrob prvnch 20 kus programtor byla do ovldacho procesoru vyplena patn verze softwaru, kter pln funguje, ale je cca o 40% pomalej ve funkci programovn. Pokud je sriov slo vaeho programtoru LabProg 48 ni ne zmiovanch 20, ozvte se, a firma vm procesor zdarma vymn. Z vlastn zkuenosti mohu potvrdit, e firma se maximln sna podporovat sv zkaznky. Pokud j polete popis vaeho problmu, bute si jisti, e neskon v koi, ale e dostanete fundovanou odpov a ppadn i opravenou verzi softwaru. Ve lze samozejm zskat tak na internetu na WWW.ELNEC.COM. Pokud vm, tak firmu ELNEC zastupuj v R firmy: Cgler Software, GM Electronic, Fanda elektronik, RYSTON. Na slovensku samozejm ELNEC, dle GM Electronic a RadioBastler. Aktuln cena je: 15 950 K + DPH. Jan ehk
Testovn LabProg-48LV sebou samm
Testovn integrovanch obvod
Vvojov problmy a podpora
Podpora obvod
Kde lze programtor koupit
Z opravskho sejfu
Vladimr irke
Progresson (mal napjacie naptie)

Televzor po zapnut pracoval zdanlivo v poriadku. Asi po 15 min. sa zaali vytrhva riadky. Po pridan jasu sa vytrhvanie stratilo. Po niekokch mintach sa vytrhvanie riadkov op obnovilo. Po pridan jasu sa obraz op ukudnil. Zdalo sa, e porucha je odstrnen. Majite televzora upozoroval, e vytrhvanie sa obyajne vyskytuje okolo 18,00 a 22,00 hod. V in hodiny bol obraz v poriadku. Televzor som vypol s tm, e odskam ete druh. Po optovnom zapnut televzor u nenatartoval. Po premeren som zistil vadn tranzistor BU508 v koncovom stupni horizontlneho rozkladu. Po odpojen BU508 som zapol televzor, i nenatartuje. Po zapnut televzor natartoval, ale okamite odiiel kondenztor C915 (100 F/160 V) - vi obr. 1. Jedin prina mohla by iba zven napjacie naptie na C915 zo 112 V na viu hodnotu ako 160 V. Preto som televzor zobral domov a zaal som experimentova. Prv vec, ktor som podozrieval, bol kondenztor C909 (47 F/ 25 V). Po premeran som zistil znan bytok kapacity. Preto som kondenztor vymenil v domnienke, e porucha je odstrnen. Naptie na vstupe pokleslo, ale nie na 112 V, ale a na 80 V. Potenciometrom VR901 nebolo mon naptie zvi, respektive, naptie na otanie potenciometra vbec nereagovalo. Na bze tranzistora Q901 bolo stle 9,2 V, na kolektore 8,6 V a na emitore 8,5 V. Bolo jasn, e takto naptia nemu by. Preto som meral tranzistor v zapojen, ale zdal sa by v poriadku. Zenerove didy boli taktie v poriadku. Tranzistor Obr. 1. Spnan zdroj televzora
Q901 som vyletoval a zmeral na zosilovac inite, ale aj tu vykazoval dobr parametre. Naletoval som ho op, ale vsledok bol rovnak. Nebolo in vchodisko, ako tranzistor vymeni za in dobr a vyska. Prekvapenie sa dostavilo okamite, lebo televzor pracoval bezchybne. Preto chcem pripomen, ak mme pochybnosti, treba siastku vymeni za in a odskan. Na zver radu pri opravch takchto televzorov. Ke sa zni v koncovom stupni horizontlneho vychyovania tranzistor BU508, je pravdepodobne zven napjacie naptie na C915, miesto 112 V me by a 300 V a vtedy bezpene odde BU508. Pri skan je dobr zni sieov napjacie naptie z 220 V na iba 60 a 80 V. Vtedy mme istotu, e nm napjacie naptie na C915 nevysko vyie ako 112 V. Ak je naptie na C915 vyie, je treba vymeni C909 (47 F/25 V). A ete k tomu, preo televzor fungoval iba niekedy. Bolo to preto, lebo v dedine s zapojen elektrick krenia, kedy naptie siete kles pod 180 a 170 V. Vtedy televzor pracoval dobre preto, lebo odber stail korigova naptie na C915. Ke bolo krenie vypnut, vtedy naptie na C915 vystpilo vyie ako 112 V a porucha sa prejavila. Pri skan bol televzor vypnut v ase, ke boli krenia vypnut a v sieti bolo naptie 220 V. Preto pri zapnut odiiel BU508. Po nastaven naptia na C915 na 112 V sa u porucha neobjavila.
naptie +23 V na rezistore R1 chbalo, naptie -23 V na R2 bolo. Televzor mi priviezli s tm, e pravdepodobne je chybn trafo. Trafo bolo puknut, o domienku len potvrdzovalo. Po ohmickom premeran did D1 a D2 (v zapojen) bolo vetko v poriadku. Problm bol hlavne v tom, e som nemal schmu, a preto som sa rozhodol pravdepodobn ohnisko chyby rozkresli - vi obr. 2. Po rozkreslen siastok bolo plne jasn, e naptie +23 V vytvra dida D1. Aby som overil funknos televzora, pripojil som extern naptie +23 V na R1 a televzor pracoval. Didy D1 a D2 som premeral ete raz a op som nameral dobr parametre. Preto som sa rozhodol didu D1 vyletova a zmera. Bol som prekvapen, lebo D1 bola preruen a v zapojen som pravdepodobne meral hodnoty D2. Po vmene didy D1 televzor pracoval bezchybne.
Obr. 2. Koncov stupe horizontlneho vychyovania
Typick chyba televzora Color C416

Ke po zapnut televzora pou iba slab alebo silnejie pukanie, chyba bva obyajne vo vn nsobii. Zistme ju tak, e odpojme vn nsobi od vn trafa. Po zapnut televzora by malo pukanie zmizn a mal by nabehn zvuk. Ak by sa pukanie objavilo op, je zl tranzistor T402 (SU160). Po vmene by mal televzor znovu pracova.
Chybn dida v televzore (ITT)

Po zapnut televzora neiel obraz ani zvuk. Vysok naptie bolo, obrazovka eravila (naptie ilo z vn trafa),
Vceelov soumrakov spna

Ing. Ji Souek
Dle popisovan vceelov spina m ponkud ir pouit ne bn soumrakov spina. Zkladn proveden umonuje po pozvolnm setmn zapnut jednoho i nkolika spotebi do st na volitelnou dobu, piem jsou sledovny eventuln zmny osvtlen. Pi dostatenm osvtlen pak zazen umouje opakovan zapnn a vypnn dalho sovho nebo nzkonapovho spotebie. Zazen me simulovat aktivitu v byt a odradit ppadn zlodje, zatmco uivatel bytu odjel nap. na dovolenou. Zazen lze jednodue modifikovat podle doplujcch poadavk. Za vhodu tohoto zazen povauji vhodn pomr mezi sloitost a funknmi vlastnostmi pi pouit bn dostupnch soustek nebo ze zsob. Ke zhotoven nen teba zvltn vybaven a bn ho zvldne kad amatr. Samozejm je jasn, e v dnen dob by bylo mon podobn i jet lep zazen sestavit s mikroprocesorem, potebn vybaven a zkuenosti vak kad nem. V zkladnm proveden je zazen osazeno dvma integrovanmi obvody ady 4000 a dalmi diskrtnmi prvky, rel s tlumic diodou a doplnno zdrojem napt pro desku. Zdrojem napt me bt transformtor s usmrovaem; velikost napt se zvol takov, aby vyhovovalo jak spnai, tak uvaovanmu nzkonapovmu zazen. Rel je nutno vybrat takov, aby umoovala pm spnn sovho napt. nho vstupu Q obvodu 4020 se na tomto vstupu objev vysok rove, kter pes diodu D1 vrt dvojici invertor s vstupy 4 a 2 do klidovho stavu. Tm se rel trvale vypne a obvod 4020 dl voln t. Tento stav obvod trv po dobu menho svtlen fotorezistoru. Nejdel doby sepnut rel se doshne propojenm vstupu Q14 obvodu 4020 na diodu D1. Pokud se osvtlen zvt pi sepnutm rel, rel odpadne. Po setmn pstroj znovu provede popisovan cyklus, take rel sleduje zmny osvtlen fotorezistoru. Vdob, kdy je osvtlen mal, je u varianty a obvod sloen z tranzistor T2 a T3 ve stavu, e spnac tranzistor T3 je zaven a rel nebo pipojen nzkonapov zazen je bez napjen. Zaven T3 ovld T2 tm, e reaguje na stav rovn na diodch D2 a D3, tvocch s rezistorem R9 logick len AND, to jest tranzistor T2 se sepne pouze vokamiku, kdy je na obou diodch vysok rove. Pi malm osvtlen je na diod D2 nzk rove a T2 je blokovn a nereaguje na zmny rovn na D3. Po pechodu na vt osvtlen je na D2 vy rove a T2 reaguje na zmny rovn na D3, take rel nebo nzkonapov zazen je spnno a vypnno v intervalech psluejcch stavu zvolenho vstupu Q obvodu
Popis funkce
Prv IO (4049) pln nkolik funkc. Dvojice invertor obvodu s vstupy 15 a 12 tvo tvarova s hysterez pro obvod fotorezistoru Rf. Pi dostatenm osvtlen je na vvodech 14 a 12 nzk rove, kter se pi pozvolnm stmvn skokem zmn na vysokou. Dal dvojice s vstupy 6 a 10 tvo multivibrtor voln kmitajc kmitotem danm asovou konstantou R7 a C3. Kmitoet osciltoru je urujc pro maximln dosaitelnou dobu sepnut rel po setmn. V danm ppad se s uvedenmi soustkami pohybuje kolem 1 Hz. Tento osciltor je spojen s taem tvoenm druhm IO (4020), kter t voln do t doby, pokud nen na okamik vynulovn kladnm impulzem pes C2 z IO1, vstupu 12, co nastv prv vokamiku reakce na setmn. Z vstupu 12 pes C1 se rovn tmto impulzem peklp klopn obvod z dvojice s vstupy 4 a 2. Z vstupu 2 je pes rezistor R6 vybuzen tranzistor T1, kter sepne rel Re1, m se pes jeho spnac kontakt pipne s k zvolenm ztm. Tm, e byl ta 4020 vynulovn, pone se odmovat as sepnut rel a do doby, kdy podle zapojen zvole-
4020. Sov zazen spnme rel, nzkonapov zapojme pmo mezi body G a H. Vzhledem k tomu, e obvod 4020 je binrn ta, jsou veker asy nsobky ady mocnin sla 2 s vjimkou as odpovdajcch neexistujcm vstupm Q2 a Q3. Vvod Q se vol zasunutm zkratospojky (jumperu) na volc lit, sm bt zapojen jen jeden vstup Q na jednu diodu. Pokud by bylo zapoteb asy vce rozliit, je mon diodu D3 nahradit zkratem a diody pout msto zkratospojek. U varianty b je T2 s rezistorem R12 a diodami D2a D3 spnn v okamicch, kdy je alespo na jedn anod diod vysok rove. Tm se zkratuje ZD1 a T3 je v podstat zaven. Pi rovni nzk na obou diodch je pak tranzistor T2 zaven, na bzi T3 se objev napt ZD1 a na jeho emitoru se pak objev stabilizovan napt. U tto varianty se tedy funkce Re1 nemn, avak spnn stabilizovanho napt je asov inverzn proti variant a. Napjec napt me bt v rozmez 4,5 a 15 V a zvolme jej podle pouitho rel nebo nzkonapovho zazen. Zenerova dioda ZD1 ve variant b se zvol s ohledem na poadovan napjec napt pipojovanho nzkonapovho zazen. V dal mon variant lze msto rel pout triaky a k oddlen od st pout optoleny. Pouijeme-li zazen jako pouh soumrakov spna podle varianty c, obejdeme se bez transformtoru. Tato varianta vyaduje vak opaten proti nhodnmu dotyku, nebo zazen je vodiv spojeno se st. Soustky se vol podle zte a typu triaku. Napjec napt na Zenerov diod ZD2 se mus pohybovat v rozmez 4,5 a 15 V.
Poznmky ke konstrukci
Deska s plonmi spoji je navrena pro variantu a a b. Jako zdroje napjecho napt je mono pout odpovdajc transformtor s oddlenm sekundrnm vinutm o napt, kter po
Obr. 1. Vceelov soumrakov spna
usmrnn a filtraci nesm pekroit 4,5 a 15 V. U varianty c je teba pout odpovdajc izolaci. Ve vzorku byl pouit transformtor ZVS Dubnica typu 9WN86207 s vyuitm vinut 6,5 V. Pouit rel se doporuuji odlehit na jeden kontakt. Sm jsem pouil telefonn rel TESLA typu HC se dvma vinutmi po 500 W (10 000 z. lakovanm drtem 0,09 a 0,1 mm sjednm upravenm kontaktem z rel ZPA typu RP 100. Ke konstrukci svazku jsem pouil provrtan dvojit destiky sklotextitu se zvtenmi upevovacmi otvory a izolanmi trubikami pro svornky. Zhec diody D4 nebo D5 doporuuji zapjet na svorky cvky rel. Soustky je mono zamnit proti rozpisce za takov, kter spluj podmnky rozmrov a elektrick, posta bn tolerance. Zazen umstme do krabice odpovdajc rozmrm, zatovacm pomrm a poadavkm na izolaci proti sti. Jako vstupy pro spnanou s se doporuuje pout dvojzsuvku a pro nzkonapov vstup odpovdajc protikus konektoru pouitho zazen.
Uvdn do chodu
Jeliko se jedn o pomrn jednoduch zapojen, nein uveden do chodu zvltn pote. Deska s plonmi spoji je na obr. 2. V textu pod tmto obrzkem jsou vypsny zmny v osazen pro variantu zapojen a nebo b. Po osazen desky, pipojen rel a napjen nejdve pekontrolujte napjec napt. Dle zkontrolujte, zda kmit dvojice invertor (vvody 6 a 10) speriodou asi 1 sec. Ke kontrole innosti posta analogov pstroj s vnitnm odporem 20 kW/V. Potom si ovte na vvodu 9 IO 4020, zda obvod dl dvma. Zkontrolujte funkci fotorezisto-
ru pi zmn osvtlen se mus na nm mnit napt. Souasn se zmnami osvtlen se mus skokem mnit napt na vvodu 12 IO 4049. Pi dostatenm osvtlen mus bt na vvodu 12 IO1 nzk rove. Pokud je zapojen v podku, mus souasn se zmnami osvtlen fotorezistoru rel Re1 skokem pthnout a odpadnout. Pro kontrolu obvodu rel Re2 (T2 a T3) je nutn pepojit diodu D3 na Q1 (vvod 9) IO 4020. Rel Re2 sepne a po zmn rovn na Q1 na vysokou (vppad spnn malho napt se toto napt pipne ke spotebii). Rel Re2 zajiuje zpodn spnn. Nakonec se pekontroluje funkce asov prodlevy sepnut obou rel. Urel Re1 se pipoj dioda D1 na Q4 (vvod 7) 4020. Po zaclonn fotorezistoru mus rel Re1 sepnout a zstat pitaen asi 16 sec a pak trvale odpadnout. Toto nkolikrt pezkouejte. Funkce rel Re2 se pezkou obdobn pipojenm D3 na Q4 (vvod 7) IO 4020. Fotorezistor zaclote a jakmile jej ihned odclonte, rel Re1 odpad a rel Re2 po asi 16 sekundch pitahuje na dobu asi 16 sec, co se stle opakuje po dobu osvitu fotorezistoru. Odzkouen zapojen podle alternativy b je obdobn a nevyaduje zvltn vysvtlen. Vstupn napt mus bt v okol velikosti napt ZD1. Stabilizovan napt v tomto ppad se vak objevuje pi ve popsanm zkouen inverzn proti variant a. Odzkouen zapojen podle c vyaduje pouit oddlovacho transformtoru nebo naprostou opatrnost pi zkouen obvod. Nebezpe razu se d zmenit pipojenm vodie spojenho se zpornm vvodem C4 na nulov vodi st. Uveden zazen lze uvst do chodu podle mho nzoru snadno a jeho
pouit je ir, ne zde bylo popsno, na co pemlejc amati zajist pjdou. Osvdilo se tak jako automatick osvtlen mstnosti po setmn a budek po rozbesku. Rovn je ho mon pout jako asovho spnae pi usnn a zmnnm buzen. Za zmnku stoj i mon pouit pro ovldn vtrn nebo vytpn.
Zvr
V uvedenm spnai je mon vyut momentlnch zsob a uplatnit tvoivost. Doufm, e uveden soumrakov stmva realiztora pot, a peji pi stavb a vyuit hodn zdaru.
Literatura
[1] Katalog elektronickch soustek, konstruknch dl, blok a pstroj, dl 1 a 2. TESLA ELTOS 1987. [2] Teska, V.: Integrovan obvody CMOS. Amatrsk rdio pro konstruktry, . 2 a 4/1985.
Rozpiska soustek
R1 10 a 50 kW nebo potenciometr 47 kW R2 68 kW R3 470 kW R4, R5 120 kW R6 10 kW (podle nap. napt) R7 470 kW (konst. RC) R8, R9, R9 10 kW (podle nap. napt) R10 10 kW R11 zvolit s ohledem na proud ZD1 R12 12 a 18 kW R13 zvolit podle typu tyristoru R14 zvolit podle typu tyristoru (asi 1 kW) C1, C2 C3 C4 Rf IO1 IO2 T1, T2, T2 T3 T4 T5 47 nF, keram. 1 F (nastaven as) 50 F/25 V, elektrolyt. Fotorezistor TESLA WK 650...
4049 4020 KC... (KC507) KF... (KFY18, KF517) KF... (KFY46, KF508) KC...(KC508), KF... (KFY46, KF508) podle Ty ZD1 KZ260/.V. (podle napt) ZD2 KZ260/.V. (podle napt) D1 a D3 KA262 D4, D5 KA130/150 V D6, D7 KA130/600 V Ty1 podle poadovan zte Rel Deska s plonmi spoji Lita s kontaktnmi kolky Pro napjec zdroj: Transformtor 220 V/5 a 10 V Diody KY130/150 pro usmrnn Kondenztor 200 F k vyhlazen Kondenztor 10 nF k odruen Obr. 2. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek pro variantu a a b. Uvarianty a nen osazen R11, D2, ZD1. R9 je nahrazen propojkou. Uvarianty b nen osazen R9, D2. R8 je nahrazen propojkou a D3 je osazena na mst D3, avak s obrcenou polaritou. T4 je osazen na mst T3, oproti T3 m prohozen kolektor a emitor Poznmky k rozpisce: Pouit rezistory a kondenztory postauj z obdob 80. let, polovodie mohou bt bu novj typy, nebo typy uveden v zvorce.
Stavme reproduktorov soustavy (XIV)

RNDr. Bohumil Skora
Jak pedchzejc sti serilu - aspo doufm - ukzaly, existuje pro nvrh reproduktorov soustavy docela slun teoretick apart, kter s patin aplikovanou vpoetn technikou umouje pi konstrukci postupovat bez zbytenho tpn (ukzali jsme si znj ovem jen dost nepatrn zlomek). Zkusme si te pedvst, jak by takov postup mohl vypadat vpraxi. Na zatku mus vdycky bt nco, co by se dalo oznait jako strategick zmr. Pedevm je nutn definovat, pro jak el soustavu konstruujeme - hifi, ozvuovn koncertn produkce, mstn rozhlas, sportovn hala? A v rmci tto definice je dobr mt jasno vtom, pro jakou (samozejm relativn) rove kvality chceme konstrukci realizovat. Dejme tomu, e chceme navrhnout hifi bednu ponkud vy kategorie sponkud vtm akustickm vkonem, tedy eknme s maximlnm akustickm tlakem 110 dB ve vzdlenosti 1 m. Zkuenost nm k (a teoretick analza by to potvrdila), e zhlediska vkonu budeme potebovat basov mni o prmru alespo 21 cm. Zatm se stm spokojme a uvame, jakou doln mezn frekvenci zvolme. Za rozumn kompromis lze povaovat 40 Hz pro pokles -6 dB. Dle musme vybrat typ ozvunice. Ktomu u je zapoteb njak to potn, nejlpe s pouitm PC. Pro amatrsk a poloprofesionln pouit se hod njak leh software CAD, napklad CAAD (z produkce Monacor) nebo LSP CAD, kter prodv ji nkolikrt citovan firma Besie. Vnabdce shareware najdeme i jednodu programy, pro obzvlt nron uivatele jsou pak ureny nap. programy AKABAK nebo CALSOD (poizovac cena 10 000 K a vce). My vtomto pkladu budeme ozvunici eit spouitm nvrhovho programu LSP CAD, kter se v leckterch ohledech svmi monostmi pibliuje jmenovanm profesionlnm programm. Basov reproduktor zvolme z databze, kterou tento program nabz, sohledem na ppadnou dostupnost se rozhodneme pro znaku SEAS a zn meme vzt napklad mni P21REX. Jedn se o basov reproduktor spolypropylnovou membrnou, prmrem kmitaky 39 mm a maximln vchylkou 10 mm. Vrobce udv charakteristickou citlivost 91 dB a dlouhodobou zatitelnost 80 W, co jde celkem dobe dohromady snam poadavkem maximlnho akustickho tlaku. initel jakosti je 0,37, ekvivalentn objem 69 litr a rezonann frekvence 33 Hz, take se pro zatek d odhadnout, e bychom mohli vystait sobjemem ozvunice 40 litr. Vsortimentu firmy SEAS jsou i typy sponkud vt citlivost, maj vak men initel jakosti a to znamen, e u nzkch kmitot mohou bt trochu problmy svyrovnnm prbhu charakteristiky. Prvn pedstavu o chovn reproduktoru poskytne vpoet prbhu kmitotov zvislosti akustickho tlaku na kmitotu pro uzavenou ozvunici o objemu 40 litr (obr. 1a); pslun kivka je na obr. 1b (tlust ra). Vidme, e maximln citlivost je spe
90 dB, co by nemuselo vadit. Na kmitotu 40 Hz je vak relativn pokles o 7 dB, co u je pli. Zkusme si tedy pomoci basreflexem o stejnm objemu (obr. 2a). Charakteristika pro naladn ozvunice na piblin 40 Hz je na obr. 2b. Ta u vypad podstatn lpe, pro 40 Hz je pokles jen o 3 dB. Mrn peven kolem 70 Hz je spe uiten, zvuk basovch nstroj se jm toti zpevn. Dosaen vsledek je celkov velmi dobr, dal pravy (dolaovn) m smysl provdt a na realizovan ozvunici. Potebujeme ovem znt rozmry basreflexovho ntrubku a ty nm LSP CAD spot tak, pi kruhovm prezu vychz prmr 7 cm a fyzick dlka 11,5 cm, co je velice rozumn. Vt prmr by nebyl na kodu, vedlo by to vak kvt dlce ntrubku, jak vyplv ze vzorce pro rezonann kmitoet ozvunice: f B = 54,6 [S/(V.l)], kde Sje plocha otvoru ntrubku, Vje objem ozvunice a l je akustick dlka ntrubku, kterou dostaneme jako souet fyzick dlky ntrubku a tzv. koncov korekce. Koncov korekce zvis na proveden ntrubku a jeho prezu, pro obvykl uspodn s tvercovm nebo kruhovm prezem je velikost koncov korekce piblin 0,93S. Basovou sekci bychom tedy mli vprvnm piblen hotovou. Pokud by vsledkem nvrhu mla bt jen samostatn basov sekce, uren pro pouit teba jako subwoofer, mohli bychom steoretickm nvrhem skonit a pikroit kexperimentlnmu ovovn, mohli bychom vak tak uvit, zdali ppadn nepout jin typ ozvunice. Pro takov el se dosti asto pouvaj ozvunice typu psmov propust, tj. takov, u kterch reproduktor nevyzauje pmo, nbr prostednictvm akustickho obvodu. To pin sv vhody i nevhody, ale na ty se podrobnji podvme pt. (Pokraovn pt)
Obr. 1a.
Obr. 1b.
Obr. 2a.
Obr. 2b.
Dva doplkov filtry k vaemu pijmai

Kdo pouv jednoduch transceiver bez doplkovch filtr pro telegrafii a pitom se na telegrafii objev jen zdka, tomu lze doporuit dvoustupov filtr s operanmi zesilovai (obr. 1 a 4). Kdo d vce, nap. i funkci notch filtru pro SSB provoz, m monost se rozhodnout pro filtr zde popsan (obr. 5 a 7) se temi IO (z toho jeden je tveice OZ) nebo si naetit na nco jet lepho na bzi audioprocesor. Dle popsan prvn filtr byl zveejnn v nkolika asopisech s nepatrnmi odchylkami a zd se, e pvodnm autorem je G4BWE. Navren byl pro nzkoumov OZ NE5532, ale byl odzkouen s LM358 se stejnm vsledkem. Kdo bude chtt tento filtr pouvat, mus se smit se skutenost, e je konstruovn jako nzkovkonov a je proto nezbytn pro nj pout sluchtka s impedanc vt jak 30 W (odzkouen nejlacinj typ stereosluchtek s obma systmy zapojenmi do srie, kter podte asi za 60 K). Schma na obr. 1 je velmi jednoduch, vrcholy rezonannch kivek u obou filtr jsou vi sob posunuty asi o 100 Hz (prv je ladn na 700 Hz, druh na 800 Hz), co ponkud zvtuje i psma - na vzorku byl stedn kmitoet 760 Hz 75 Hz pro -6 dB, potlaen 40 dB pi 360 Hz a 1570 Hz. Pokud byste chtli zmnit rezonann kmitoet filtru, pak a) zvolte poadovan kmitoet [Hz]; b) zvolte Q (max. 10 u tohoto zapojen) - e psma jednoho stupn filtru pro pokles 3 dB se zsk dlenm rezonannho kmitotu velikost Q. Nap. pro 750 Hz a Q = 7,5 je e psma pro pokles o 3 dB 100 Hz. c) Zvolte napov zisk pi rezonannm kmitotu [g]; d) zvolte velikost kapacity [C ve faradech!], tj. nap. 47 nF = 47.10-9 F. Oba kondenztory mus mt stejnou kapacitu!! Odpory rezistor (viz principiln schma na obr. 2) vypotte pak ze vzorc: Obr. 2. Principiln schma filtru Soustky jsou bn, jen na vbru kondenztor neetete! Kvalita filtru na nich zvis a jejich kapacity by mly bt stejn. I kdy je odbr z baterie nepatrn (7 mA pi 9 V), je vhodn do pvodu k baterii zaadit spna. Plon spoje pro toto zapojen navrhl ZL3KB a jsou na obr. 3, osazen desky je na obr. 4. Seznam soustek
D1 1N4148 IO1 NE5532, LM358 ap. C1, C2, C3, C4 47 nF C5, C6, C7, C8 10 F/15 V R1, R2, R3, R4, R5, R6 68 kW R7, R8 22 kW R9 270 W R10 330 W

pI&
5 =
5

4 4 - J p I &

4 pI&

Obr. 3. Deska s plonmi spoji nf filtru (mtko 1:1) Obr. 1. Schma nf filtru
Obr. 4. Rozmstn soustek na desce s plonmi spoji nf filtru +
Obr. 5. Schma zapojen nf filtru a notch filtru
Druh filtr (obr. 5, 6, 7) m vyuit jak pi telegrafnm, tak pi SSB provozu. M mnitelnou i psma a je mon jej pepnout do funkce notch filtru. V kritickch situacch, hlavn pi telegrafnm provozu bude tm efektivnj, m u propustnou kivku nastavme. Vyeznm rucho signlu nm tak me hodn pomoci. Zapojen pevzat z asopisu FUNK 12/97 je na obr. 5. Kmitotov rozsah meme nastavit dvojitm potenciometrem P2, rezistory R4, R8 a kondenztory C2, C3 v rozsahu asi 300 Hz a 2 kHz. Pokud by vechny hodnoty soustek byly toton, pak bychom dostali jehlovou kivku, ovem prakticky existuj mezi jednotlivmi prvky vdy njk rozdly. Pesto pi vbru soustek pamatujte, e nezle tolik na jejich absolutn hodnot, jako na shod jejich hodnot. P3 a R7 nastavuj strmost kivky. m men bude souet odpor obou rezistor, tm bude vt potlaen. Zmnou R2 a R3 mnme zapojen potlaujc nastaven kmitoet na zapojen zesilujc. Odpor R2 udv velikost potlaen - ale pozor, pi velkm potlaen me obvod zat oscilovat. Zmna R3 vede k vtmu i menmu zeslen nastavenho kmitotu, ovem m je kivka u a zeslen vt, tm je tak nastaven na pesn kmitoet t. IO3 slou pouze k zskn zpornho napt, aby zpracovvan signl s vt amplitudou nebyl zkreslovn. IO2 neslou jen jako zesilova pro reproduktor, ale tak jako oddlovac stupe, aby vlastn filtr nebyl zatovn. Zeslen tohoto stupn je 26 dB a je mon je zvtit asi na 45 dB, pokud mezi vvody . 1 a 8 zapojme kondenztor s kapacitou 10 F. Vlastn filtr (IO1) pi stednm nastavenm kmitotu m nulov zeslen. Na obr. 6 je deska s plonmi spoji v mtku 1:1 a obr. 7 znzoruje osazen soustkami. Seznam soustek
R1, R5 R2 R3 R4, R8 R6, R9 R7, R11 R12 R13 C1, C4 C2, C3, C12 C5, C6, C7 C8 C9, C10, C11 C13, C14 L D1 D2, D3 IO1 IO2 IO3 P1 P2 P3 P4 S1, S2 S3 reproduktor 8 W konektory 33 kW 3,6 kW 68 kW 2 kW 2,7 kW 10 kW 10 W 68 W 2,2 F 47 nF keram. 10 nF keram. 1 nF keram. 10 /35 V elektrolyt. G2/16 V 20 H tlum. 1N4001 1N4148 TL084 LM386 555 ev. 7555 1 kW pot. trimr 10 kW dvojit pot. 47 kW pot. lin. 10 kW pot. log. dvouplov pepna pkov vypna (nen nezbytn), zdky,
Obr . 6. Deska s plonmi spoji nf filtru a notch filtru
Obr. 7. Rozmstn soustek na desce nf filtru a notch filtru Tmto zpsobem lze zskat nejen rzn barevn tny blho svtla, ale tak dal barevn odstny lut, erven, ev. modr barvy. Pro indikaci, kde je pedepsno bl svtlo, to bude vznamn doplnn sortimentu stvajcch barevnch LED diod. l Antenna Book - kompletn antnn encyklopedie je nyn k dispozici za 30 $ (informace na strnkch www.arrl. org, ppadn objednvky faxem 001 860 594 0303 nebo E-mail: pubsales@amsat.org). Je to ji 75. vydn tto svtoznm knihy. Na stejn adrese je tak k dispozici The ARRL Handbook za 32 $. Mete si tak objednat kompletn ronky asopisu QST z let 19701989 na CD ROM. Kadch pt ronk je na tech CD za 40 $. l Nov verze populrnho transceiveru TS-570D nese oznaen TS570D(G), ev. se estimetrovm psmem TS-570S(G) a je doplnna o monost monitorovn vyslanho signlu. Upravena je tak st omezovae umu pro pjem SSB i volby e psma pi CW a zapnutm DSP a dal detaily. QX
OK2QX
l Zjemci o DSP filtry maj nyn monost odzkouet si jejich funkci prakticky zdarma. Pravda, mus vlastnit alespo Pentium 133 MHz a prakticky libovolnou SBB kartu. KW5Q - Kevin J. Mc Williams napsal program SbFFT (Sound blaster Fast Fourier Transform) a dal jej zdarma k dispozici vem prostednictvm Internetu. Filtrem lze nastavit ku psma s pesnost 1 Hz a se strmost 25 Hz/50 dB, co je sice mn, ne doke klasick DSP filtr, ale pro bn pouit vyhovuje. Pota mus bt sputn v DOSu, Windows jsou pro tuto aplikaci pli pomal. Program naleznete pod nzvem sbfft12.zip nap. na ftp.funet.fi/pub/simtel, kde jsou i dal zajmav radioamatrsk programy. l Bl LED diody jsou ji i u ns na trhu! Dodv je firma AMTEK (Brno), vrobcem je EBT Lichttechnik. Speciln technologi se pevd ultrafialov svtlo generovan vlastn diodou na viditeln zen vznikajc luminiscenc.
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
Obr. 1. Zkladn zapojen kabelu (tzv. null-modem) k propojen dvou pota pomoc sriovch port
Obr. 2. Propojen tzv. tybitovho paralelnho kabelu pro spojen dvou pota pomoc paralelnch port (nap. pro LapLink, Norton Commander)
Nejjednodu potaovou st je propojen dvou pota. Z kadho z pota mte potom pstup k prostedkm druhho potae (pevnm diskm, tiskrnm, modemm mechanikm CD-ROM ap.). Mlokdo v, e zkladn softwarov vybaven k propojen dvou pota je obsaeno v operanm systmu a e k nmu potebujete jenom vhodn zapojen kabel. Mete pak nejen rychle a pohodln penet soubory z jednoho potae na druh, ale tak teba hrt hry ve dvou kad se svou klvesnic a obrazovkou.
K pmmu propojen dvou pota nen krom kabelu zapoteb dn dal hardware a dn zsah do potae. Vyuv se k nmu stvajcch sriovch nebo paralelnch port potae a softwaru, kter je bu soust operanho systmu, nebo ho ji mte k jinm elm. Zmnn kabel je ale dleitou soust a pouit patn propojenho kabelu me v pota ipokodit. Proto jsou podstatou tohoto lnku prv sprvn propojen port (pouitm jednoduch rovkov zkoueky nebo ohmmetru a s trochou trplivosti si mete propojen jakhokoliv kabelu zkontrolovat sami). Communication Equipment ). Pln ho vyuv nap. standardn kabel D25 mezi potaem a modemem. To ovem nen ppad propojen dvou pota z tohoto pohledu datovch terminl navzjem. Pro tento el mus bt nkter propojen v kabelu pekena. Nejdleitj jsou propojen vvod TxD (Transfer Data) a RxD (Receive Data). Pro pln vyuit vech monost komunikace je ale nutn pekit i vvody RTS (Request to Send )/CTS (Clear to Send ) a DTR (Data Terminal Ready )/DSR (Data Set Ready ) (viz obr. 1). Kompletn propojen dvou pota vyaduje tedy 7 vodi a takovmu kabelu se k nullmodem (vyjadujc, e jde o propojen bez modemu). Na obrzcch jsou kreslen konektory D25 lze samozejm pi respektovn oznaen vvod pout i men D9. Vt konektory byly zvoleny proto, e obvykle u pota bv prvn sriov port COM1 piveden do konektoru D9 (a bv na nj trvale pipojena my), zatmco na pokusy zbv druh port COM2, obvykle vybaven konektorem D25. Maximln penosov rychlost pes sriov port je 115 200 b/s. Odetemeli start-bity a stop-bity, dojdeme ke skuten penosov rychlosti 10 520 bajt/s. To ve plat ovem pouze v ppad, e pota m procesor alespo ady 486 a sriov port obsluhuje UART (Universal Asynchronous Receiver/Transmitter) typu 16550. Zda v pota tento ip obsahuje, zjistte nkterm z bnch diagnostickch program (nap. MSD, kter je soust operanho systmu). Star typy pota mohou pouvat ipy 8250, kter umouj rychlost pouze 9600 b/s. Uitn hodnota propojen nulovm kabelem je dna hlavn pouitm softwarem. BIOS standardnho PC umouje komunikaci rychlost maximln 19 200 bit/s. Software pro operan
PROPOJEN POTA
Propojen pomoc sriovch port

Sriov port RS232C byl pvodn vyvinut k propojen datovho terminlu (DTE, Data Terminal Equipment) se zazenm pro penos dat (DCE, Data
Obr. 3. Propojen tybitovho paralelnho kabelu pro standardn paraleln porty a Windows 95/98
Obr. 4. Propojen specilnho paralelnho kabelu pro osmibitov penos mezi standardnmi paralelnmi porty (pouze pro Norton Commander)
systm MS-DOS pro komunikaci pes tento kabel vak spolupracuje pmo sobvodem UART (obchz BIOS) a lze proto data penet vy rychlost a 115200 bit/s. Nejznmj software pro MS-DOS je LapLink, monost komunikace v sob m i znm a populrn Norton Commander a od MS-DOS 6.0 je kdispozici Interlink jako soust operanho systmu. I dnes nejrozenj operan systm Windows 95 obsahuje kompletn vybaven pro pm propojen pota (Pm propojen kabelem, Direct Cable Connection). Rozsah vyuit propojen pota sriovm kabelem je dn omezenou rychlost penosu (jak bylo uvedeno, asi 10 kB/s, co je asi 35 MB za hodinu). Je tedy vhodn pro penos kratch soubor, komunikaci s tiskrnou na druhm potai a pokud jde o hry tak pouze tam, kde se penej jen obasn pkazy (nap. achy) nebo pomal animace (kadopdn dn video). Na druh stran - jak zjistte porovnnm rychlost - je komunikace kadopdn rychlej ne sebekvalitnj pipojen k Internetu pes standardn modem.
Propojen pomoc paralelnch port

Rychleji ne prostednictvm sriovch port lze data mezi potai penet pes paraleln porty. Jako prvn s tm zaal ji zmnn program LapLink, od verze 4.0 i Norton Commander a um to samozejm i Interlink zMS-DOS 6.x a Direct Cable Connection z Windows 95. Nevhodou tohoto propojen je ovem pomrn krtk vzdlenost, na kterou ho lze realizovat (pouze nkolik metr). Maximln penosov rychlost je vak mnohonsobn vy, ne u sriovho propojen, azvis jednak na typu paralelnch port, ktermi je pota vybaven, jednak na pouitm propojovacm kabelu. Ztohoto konstatovn vyplv, e je vce monost paralelnho propojen.
di) a umouje tak (s pslunm Za jaksi standard je povaovno tzv. softwarem) prav osmibitov penos tybitov verze pracuje s programy ina standardnch (neobousmrnch) LapLink, Norton Commander a s Winparalelnch portech. dows 95 (obr. 2, 3). Speciln pro NorPrav obousmrn port, je-li naton Commander pak byla vyvinuta i osstaven do obousmrnho mdu, m mibitov verze (obr. 4). Jet rychlej vstupy na vysok impedanci. Data, propojen lze realizovat v ppad, e zapsan do datovho registru, zstjsou oba potae vybaveny tzv. porty vaj v oddlovac pamti a nejsou piECP (Extended Capabilities Port). Prvdna pmo na vstup. Pepnac bit mrn penosov rychlost pi tybirozhoduje o tom, zda je rozhran v dan tov verzi in 40 a 70 kB/s, pi promoment povaovno za vstup nebo za pojen port ECP lze vak doshnout vstup. U takto vybavench port ECP a 400 kB/s. lze tak doshnout skutenho osmiI kdy je standardn paraleln port bitovho penosu. Je k tomu samozejpro tiskrnu (Centronics) oficiln m zapoteb jin kabel, ne pro bn obousmrn, ve skutenosti m urit paraleln porty. Pokud byste naopak omezen. Pvodn byl uren k tomu, pouili tento osmibitov kabel k propoaby pedval data z potae do tiskrjen standardnch paralelnch port, je ny, piem jedinm signlem v opananejv pravdpodobn, e alespo nm smru byl signl, e tiskrn dojeden z nich pokodte. el papr. Rostouc nroky na komuKabely k propojen port pota nikaci s tiskrnou postupn vedly k vse daj koupit bu hotov (jsou dra, voji komfortnjch rozhran, zejmna ne byste ekali), nebo si je mete PS/2, EPP a ECP. zhotovit sami - konektory zakoupte Rozhran Centronics um data pes snadno, kabely ji s vtmi obtemi. osmibitov datov veden pouze odeslat. M ti registry pro ovldn rozhran, ptibitov registr stav a jeden bit pro pepnn ten/zpis. K obousmrnmu penosu se vyuv 5 vodi stavovho registru, kter v propojen spti datovmi vodii vytvej ptibitovou obousmrnou sbrnici, schopnou data vyslat i pijmat. Jeden bit je rezervovn pro handshake (potvrzovn), zbvaj tedy tyi bity pro penos dat. Pokud byste vzjemn propojili shodn vvody dvou standardnch paralelnch port, je velmi pravdpodobn, e jeden z nich tento pokus nepeije. Osmibitov verze paralelnho kabelu pro Norton Commander (obr. 4) vyuv Obr. 5. Doporuen propojen paralelnch port ECP pro Windows 95/98 (Direct Cable Connection) jet it ovldacch bit (vo-
Zempisn atlasy jsou jednm z nejvdnjch tmat pro multimediln projekty. Lze v nich spojit rychl vyhledvn, plynul zmny mtek, rzn typy map, libovoln mnostv doplkovch informac a pidat teba i videoklipy z jednotlivch oblast svta. Microsoft vydal u tet svoji samostatnou verzi zempisnho atlasu World Atlas 98. Strun vs jm provedeme.
Z vodn obrazovky si mete vybrat nkolik zkladnch monost (to je ovem jenom pro pehlednost, jednotliv funkce atlasu jsou jinak pstupn odkudkoliv): Jak zat, Prohlen svta, Hledn mst, Studium Zem, hra Pojmenuj toto msto, Dopejte si virtuln let a Statistika. Nzvy uvdme esky, produkt je ale anglick a nepichz zejm v vahu jeho lokalizace. V zkladnm nvodu Jak zat (Getting Started) se dozvte pt nejdleitjch vc pro obsluhu programu jak zvtovat a zmenovat mtko (po skocch tlatky, plynule posuvnm pravtkem nebo zvolenm obdlnkov oblasti, kter se zvt na cel okno), jak posouvat mapu, jak a co mete vyhledvat (zem, msta, obsah, hudbu, obrzky, video ), jak zskte informace o zvolenm mst a jak se mete vracet (stejn pohodln jako u Internet Exploreru, tlatkem Back, mete pohodln listovat vemi dve prohlenmi obrazovkami).
hranice, vkov pomry (barevn), eky, nzvy zem a oblast ap., l politick mapa sousteuje se na politick rozdlen, tj. hranice stt, nzvy a barevn odlien jednotlivch zem, nzvy a velikost mst,
l fyzikln mapa m ti varianty. Jednak si mete zobrazit mapu tektonickou, zobrazujc souvislosti se zkladnmi deskami zemsk kry, jednak klasickou fyzikln mapu bez politickch hranic a mst s ekami, horami, pohomi ap., a nakonec jet slepou fyzikln mapu bez jakchkoliv popis
Mezi mapovmi pohledy najdete i znzornn prmrnch letnch teplot (ve skutenosti jde o rzn odstny lut a hnd)
Prohlen svta (View the World) je vlastn zkladn zpsob pouvn atlasu. Najdete si msto, kter vs zajm bu zadnm jeho nzvu, nebo vizulnm vyhlednm na map a podle poteby si k nmu petete pslun informace, zobrazte statistiky ap. World Atlas vm nabz nkolik zkladnch mapovch pohled: l pehledov mapa zobrazuje do urit mry vechno nejvt msta,
Stejn zem si jedinm uknutm zobrazte z hlediska fyziklnho, nebo organizanho, nebo jet mnoha dalch
(takovou mapu pak mete pout ke svm specifickm elm a rznm vlastnm doplovnm). l satelitn mapy velice atraktivn jsou satelitn fotografie, jsou k dispozici denn a non (pro libovoln zem), l dle je k dispozici sedm typ map pod zlokou Natural mapa ekoregion, klimatick mapa, mapy prmrnch teplot v lednu a v ervenci, mapa prmrnch ronch srek a prmrnch srek v lednu a v ervenci, l mapa hustoty obyvatelstva (poet obyvatel na tveren kilometr), l mapa asovch zn, l obrysov mapy jsou k dispozici dv, popsan i nepopsan, l velk mnostv statistickch map, praktick jakoukoliv zvolenou statistiku lze zobrazit v map. O statistice budeme hovoit dle.
O bydlen lid v rznch stech svta ...
Pi zadn hesla Praha se objevila nejen nae matika stovat, ale i obce stejnho jmna v Texasu a na Slovensku (mapa je zamerickho Texasu)
... i o Evropsk unii se dotete v globlnch tmatech
Vyhledvat (Find a place) lze jakkoliv msto na map (sta zadat nzev nebo jeho st a velice rychle se v oknku vyp vechny vskyty). Lze najt i jakkoliv slovo i pojem v doprovodnch informacch. Pi vyhledvn zem vm program nabdne jejich seznam, stejn tak pi vyhledvn hudebnch ukzek nebo videoklip. Studium Zem (Learn about the Earth) je o globlnch zleitostech. O fyziklnm svt tektonice zemsk kry, zemtesench, pohoch a jejich vzniku, sopkch, ronch obdobch, klimatu, monsunech, torndech, tropickch bouch, plivu a odlivu atd. O ivm svt domestikaci zvat, tropickch deovch i suchch pralesech, savanch, tundrch a vech ostatnch klimaticky urench prodnch oblastech. Potom o svt lid jejich bydlen, migraci, hudb,
nboenstv, budovn sdel a mst, vyuvn pdy, prmyslu, industrializaci, ale i o Evropsk Unii. A samozejm oivotnm prosted rstu populace, zneitn ovzdu avod, ohroench druzch rostlin a ivoich na na planet, erosch pdy atd.
Co je to za msto? Tady nen tk, obzvlt pro evropana, vybrat Pa, ale ne vechny otzky jsou tak jednoduch
Mete studovat, jak vlastn ta nae zemsk kra popraskala ajak se jej jednotliv dly navzjem vi sob pohybuj
Pak je zde hra Pojmenuj msto (Name the Place). Zvolte si jednu ze ty rovn oblnosti Navigator, Explorer. Globetrotter a World Class a jsou vm pedkldny slep mapy s vyznaenm msta, jeho nzev mte urit (vybrat z pti monost). Sbrte body za sprvn odpovdi (pokud odpovte sprvn a na druh nebo tet pokus, je bod ji mn).
Snad rozpoznte britsk ostrovy (vlevo vzadu Irsko) - dvte se na n z vky asi 66 000 km
Proukov graf procentulnho podlu obyvatelstva nad 65 let v jednotlivch zemch svta (seazeno podle abecedy)
Novinkou je Virtuln let. Atlas obsahuje sedm oblast, nad ktermi se mete prolett. Volte vku, rychlost i smr letu, ve mete kdykoliv zmnit, i hel pohledu na Zemi (stupnice vlevo dole). Mete vystoupat a do vesmrn vky 100 000 km. Digitln zpracovn ternu nen nikterak detailn, nemete oekvat, e uvidte njak domy nebo jin jednotliv objekty. Spe si udlte celkovou pedstavu o dan oblasti z pta perspektivy a z rznch hl pohledu. Mete si vybrat Grand Canyon (USA), Britsk ostrovy, vchodn st Severn Ameriky, Jin Evropu, Stedn Vchod, severn st Jin Ameriky nebo Nov Zland.
Statistika je jednou ze silnch strnek tohoto atlasu. Ve form proukovch graf si lze zobrazit pes 100 rznch charakteristickch parametr pro jednotliv zem krom zkladnch jako je rozloha, poet obyvatel, hustota obyvatel i vechny dleit hospodsk daje, daje o exportu aimportu, gramotnosti, telefonizaci, o potu kol, televiznch a rozhlasovch vysla, o sloen obyvatelstva podle vkovch kategori, o potu rznch ivoinch druh (ptk, ryb, savc), o kriminalit atd. atd. Pi zobrazen mete volit mezi linernm a logaritmickm mtkem a zem lze seadit podle abecedy nebo podle velikosti pslunho daje.
MICROSOFT WINDOWS UPDATE

Microsoft Windows Update je tzv. online extension - online rozen - Windows 98. Je vm k dispozici 24 hodin denn, 7 dn v tdnu, tedy nepetrit. Jak tato sluba funguje?
Windows Update je sluba, kter peuje o to, aby vybaven vaeho operanho systmu bylo pod maximln aktuln a umoovalo tak optimln funkci potae. uknete-li na pslun tlatko ve svch Windows 98 (viz obrzek vlevo), spoj vs pes Internet s webovm
mstem Microsoftu. To je vybaven kompletn rozshlou databz vech upgrad, updat, ovlada, patch a dalch doplk, kter jsou k danmu operanmu systmu k dispozici. Uvnit vaeho potae Windows Update prohldne a sepe vechny dleit ovladae a systmov soubory. Pot je porovn s databz nejlepch a nejaktulnjch ovlada a systmovch soubor, oprav, service pak ap. Seznam vech soubor, kter doporuuje pro v pota aktualizovat, se objev na vaem monitoru (s uvedenmi asy ppadnho nahrvn) a vy se mete rozhodnout, kter z nich nahrajete a kter ne. Jejich instalace je snadn aikdybyste se pozdji pece jen rozhodli, e je nechcete, lze je stejn snadno odinstalovat. Zd se, e je tedy konec pracnmu shnn fungujcch ovlada k rznm perifrim a kartm. Vechny by mly bt soustedny na jedinm mst, na Microsoft Windows Update, navc potvrzeny Microsoftem.
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU SPINET
INTERNET
Prodv se mnostv CD-ROM s nejrznjmi vbry voln ench program. Je nkolik firem, kter je za velmi levn ceny (vte asi, co stoj dnes vroba cdka) nabzej ve vech potaovch asopisech. asto je slovo vbr velmi problematick, protoe na disku pak najdete rzn etnictv (samozejm americk), programy pro sledovn americk basketbalov ligy, a dal software, kter sice me bt zajmav, le pro naince nem valnho vznamu. Mnohdy to spe ne vbr pipomn hromadu (pardon), z kter pi peliv mnohahodinov prci vyberete nkolik docela slunch program. Pro tento skeptick vod? Protoe lze erpat odjinud. Na Internetu je nkolik obrovskch zdroj sharewaru, kter jsou profesionln spravovan a kde si mete vybrat, co potebujete, v zaruen nejnovjch verzch.
POTEBUJETE NJAK SOFTWARE?

Jednm z tchto mst je www.winfile.com. V jeho databzch pibv kadodenn nkolik destek novch program nebo verz, jeho redaktoi programy prohlej a vyhodnocuj, udluj sv doporuen atd programy do pehledn struktury se snadnm vyhledvnm astrunmi ale vcnmi informacemi o kadm programu. Graficky je
Obr. 1. V rubrice Newest Software najdete vdy posledn novinky. U kadho titulu je hypertextov odkaz na kategorii, do kter byl program zaazen Obr. 2. V takovchto tabulkch jsou pak jednotliv programy uloeny (dozvte se nejen strunou charakteristiku programu a jeho zkladn daje, ale i as potebn k jeho staen
K INTERNETU VS PIPOJ
k navigaci pouit systm ikon jako ve Windows (viz obrzky), take si pipadte sp jako v potai ne na Internetu. Provozovatel tohoto msta si kladou za cl poskytovat co nejvce informac a softwaru pro operan systmy Windows nemaj ale naprosto nic spolenho (vrazn to prohlauj) s firmou Microsoft. Najdete zde tedy nejen software, ale iinforman lnky, rzn tipy a rady, rozshlou sbrku ovlada (driver), tmata pracovn plochy, kursory atd. To ve rozdlen pro Windows 95/98, Windows NT a Windows CE (kapesn potae). Pokud jen hledte njak zajmav program, je tu vdy rubrika Newest Software, ve kter jsou vechny posledn novinky s uvedenm kategori, do kterch byly zaazeny (viz obr. 1). Sta uknout a jste tam. Kdy u se jakmkoliv zpsobem (pes ikony, pmm dotazem nebo pes novinky) dostanete ke konkrtnmu programu, najdete v pehledn tabulce vechny jeho zkladn potebn daje (viz obr. 2). V hlavice tabulky je jeho verze a datum uveden, velikost komprimovanho souboru, operan systmy, pro kter je software uren, velikost registranho poplatku (pop. daj freeware, bez poplatku), dobu, po kterou je verze funkn (pokud takov omezen existuje) aas, kter budete pro jeho staen potebovat v ppad modemu 14,4 kb/s, 28,8 kb/s nebo linky ISDN. Nsleduje strun nkolikadkov popis programu a odkazy na webov strnky produktu a autora (samozejm iv odkazy, opt sta uknout a jste tam). Redakce dv dva typy doporuen Get it! (to je nco ve smyslu doporuujeme, poite si ho) a Winner (to je vtz, takov ocenn zskv jen nkolik program do roka). Ke vem programm, kde nastala dohoda s autory (a je jich m dl tm vce), pak existuje monost okamit online registrace vetn zaplacen registranho poplatku pomoc kreditn karty. Dal nabdkou WinFile.com je, e si mete objednat pravideln zasln elektronickho informanho zpravodaje o sharewarovch novinkch WinFile Update! je to tdenk a jeho zasln je zdarma. Na obrzku vpravo je nkolik ukzek z jednoho sla. Najdete zde jak dleit informace z oboru, tak seznam nejzajmavjch prstk a novch verz oblbench program a nakonec i podrobnj popis nkolika vybranch program. U vech program je vdy uvedena jejich pln adresa na winfile.com (nap. http:// www.winfiles.com/apps/98/graph-editors.html ), take sta ji penst pes clipboard do oknka Exploreru a uette si vyhledvn. Ve zpravodaji jsou i rzn rady, tipy ap. Zpravodaj si mete objednat na adrese update@winfiles.com, pedmt zprvy nechte przdn a do obsahu zprvy napete subscribe. Zpravodaj vm zane chodit na e-mailovou adresu, z kter jste tuto objednvku odeslali. Shareware je na Internetu samozejm od jeho zrodu, tedy nic novho, tento lnek chtl spe zdraznit aktulnost a vrohodnost Internetu oproti rznm jinak enm sbrkm.
Novou slubou Spinetu je Celoron NON-STOP. Podrobnosti najdete na www.spinet.cz
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE a PIDLA Data Processing
CD-ROM
Na vzdlen planet poitadel prv objevila civilizace dovdivch vesmrnch tvor existenci matematiky. Okamit si uvdomili obrovsk vznam svho objevu. Protoe si pli co nejdve vechna jej tajemstv odhalit, rozhodli se bez prodlen vyslat do celho vesmru a vem obyvatelm galaxie signl s dost o pomoc s poznvnm apochopenm svta matematiky.
Vzkaz se prv dostal i na tvou kosmickou stanici. Tv meziplanetrn kosmick lo je pipravena ke startu aek jenom na tvj rozkaz. Na cest T bude doprovzet mechanick ptel robot a pome Ti v kad sloitj situaci. Nepromekej ani okamik. Vydej se za dobrodrustvm azbav civilizaci na planet poitadel starost s matematikou. To je mluven vod cdka, kter m tm nejmladm kolkm usnadnit a zpestit pronikn do zkladn matematiky - mnoin, porovnvn, stn, odtn, nsoben, dlen. V kadm z deseti mst planety potadel (jsou to takov uat myky s pisklavm hlskem ...) ek nkolik matematickch kol, reprezentovanch rznmi kreslenmi pbhy (kol je celkem nkolik stovek). Krom toho je to i hra - dti mohou vyhledvat a sbrat pedmty typu kompas, magnet, mikrofon, krutko, hranol, baterie, lupa, termoska, mikroskop atd., ukldat si je ve vesmrnm museu a o kadm se dozvdt mnoho zajmavch informac. Na velk elektronick tabuli v hale vzkumnho centra se pak mohou kdykoliv dozvdt, kolik kol ji splnili. Po splnn potebnho potu lze vytisknout diplom.
Tento CD-ROM vyrb a dodv
MEDIA trade CZ s. r. o.
Riegrovo nm. 153 767 01 Krom
tel./fax 0634 331514, 330662 media@mediatrade.com
V letn sbrce nejrznjho sharewaru a demoverz z oblast her, Internetu, hudby, multimdi, obchodu, grafiky, programovn, potaovch utilit, vzdlvn a dalch najdete mimo jin tyto programy:
Hry - Ares Rising, Dr. GooDr., Need For Speed III, Othello, USA Casino, Smart Bridge, Slider Game, WinLines, Lexicon ad. Multimdia - FunE Cards, MIDI Genie, MusicEase, n-Track, Personal AVI Editor, Personal TV Studio, SCMPX, XingMPEG Encoder ad. Grafika - Fine Reader (OCR), G-Filer, Mask Pro, PhotoFrame, PrintKey, Security Plus, Snagit Twin Pack, TimeLiner ad. Obchod - AddSoft, CallTrek, LBE HelpDesk, Personal Quest, Sermon Library, Visual Business Cards, NET Recruiter ad. Utility - Publicity, Visual Envelopes, Visual Labels, Antiviral Toolkit Pro, Password Creator, FreeMem, Sandra, System Scanner 98, VoiceNet VRS, dtSearch, Gator Power Finder, GRBack Pro, TurboZIP, Visual Zip Studio, Windows Commander AutoMate, RegRepair 2000, Sortmenu, Clox 2000 ad. Vzdlvn - Autodesk MapGuide, MIV Tracer, TablEdit, CycleWatch, Plot Maestro, Postulator ad. Nkolik program jsme vybrali s podrobnjm popisem: InfoTree32XT - organizan nstroj, umoujc sestavit voln informan databze. Zorganizujete si data v levm panelu ve stromu stylu Przkumnka a mete je editovat, vkldat grafiku nebo vytvet v pravm panelu. Mete si k tomu zvolit MS Word se vemi jeho nstroji nebo vestavn editor. InfoTree32XT pln spolupracuje s OLE, pouv databzov rutiny programu Microsoft Access - pracuje s daty, kter se nehod do konvennjch databz. Time On Line - jednoduch nstroj ksestavovn vpis o vaich pipojench k Internetu po telefonn lince. Vpisy tvo
Softwarov expres lto 1998
= SHAREWARE
zinformac logovacho souboru modemu. Tlatkov kalend umon jednodue zvolit datum zatku a konce analyzovanho obdob. CyberView Image - 32-bitov program, kter vm umon udlat soubory JPEG tak mal, jak jen to jde, bez obtovn kvality. Vae nastaven jsou obnovovna v relnm ase a zobrazovna v prohlecm okn. File Renamer '98 - dv plnou kontrolu nad procesem pejmenovn soubor - dovol rozdlit kad jmno souboru a na est rznch st. Mete tvoit podrobn, souvisl slovac schmata. Filtry umon pracovat pouze s uritmi typy soubor, pejmenovvat soubory lze i jednotliv. Personal TV Studio - nabit 32-bitov multimediln vvojsk balk k tvorb soubor .avi a animovanch .gif. Funkce zahrnuj plovouc nstrojovou paletu, manaera animace, mni velikosti klipu, animtory bod, nstroje sklonu, morphing, amultimediln pehrva. Zamstnv hodn systmovch zdroj. Convert - pevd technick jednotky veho druhu. Pracuje s 11 rznmi kategoriemi jednotek: vzdlenost, teplota, objem, as, rychlost, hmotnost, vkon, plocha, tlak, sla a hustota. Zvolte znm a poadovan jednotky, poet pevdnch jednotek aprogram automaticky vypot vsledek. Program je ikovn, pehledn a zdarma.
Convert - program pro pevdn technickch jednotek
Softwarov expres
S tmto kupnem zskte u firmy
pidla
Data Processing
File Renamer '98 - velice dobr a komfortn vybaven pomcka, pokud potebujete systematicky a rychle pejmenovat vt mnostv soubor. Jmno mete rozdlit a do 5 st a jednotliv sti sekvenn mnit.
Nad strnmi 4545, 760 05 Zln 5
na CD-ROM slevu 5%
K pepnn vkonu pro Danitu 440 (PE-AR 8/98)

Ven redakce, reaguji na lnek v PE-AR 8/98 Pepnn vkonu pro Danitu 440 (s. 38) od OK1ACP. Tento zdnliv elegantn zpsob regulace vstupnho vkonu snenm napjecho napt budie jsem ped nkolika lety zkouel u stanice Formel 1. Zdnliv bylo ve v podku, vkon bylo mon regulovat od nuly do maxima, ale po nkolika minutch provozu se snenm vkonem jsem byl decentn upozornn, e jsem slyet tm po vech kanlech do vzdlenosti nkolika kilometr. Ruen zanalo u pi vkonu 3 W a trvalo a do minima. Pinou je asi zahlcen tanzistoru budie pi nezmenenm signlu a vraznjm zmenen napjecho napt. Protoe zapojen vf zesilovae u Danity 440 a Formel 1 se li jen v detailech a pouit tranzistory jsou stejn, je zde reln nebezpe, e zveejnn prava bude mt stejn nsledky a zpsoben ruen bude obdobn, jako od onoho pranovanho Pepy s dvacetiwattovm polnkem. Vyzkouel jsem regulaci vf vkonu pomoc potenciometru 150 W sniujcho budic vf napt do bze Q28 (F1)/Q37 (D440). Zde se ve uveden problmy neprojevily. Maximln opatrnost je vak na mst - riziko nedoucch vazeb mezi pvody k potenciometru a obvody radiostanice. Dle mm nkolik mn podstatnch pipomnek k obsahu lnku: 1. Tranzistor Q40 je soust regulan smyky vf vkonu, nen to tedy stabiliztor. Jeho typ je 2SB562C, nikoliv 2SB3620. 2. Pouit echomikrofonu neovlivn kvalitu vf signlu. Je vak nutn dbt na to, aby nebyl pekroen max. modulan zdvih. 3. Vraz cimblist m podle mho nzoru ve vztahu k souvislostem v lnku pejorativn ndech. Nechci se tmto nijak dotknout autora lnku. Kdo nic nedl, nic nezkaz, ale tak se nic nenau a nic nevymysl. Jirka Kostelec, Kostelec n. O. Vyjden autora pravy: Nemm ve zvyku popisovat zapojen uit horkou jehlou a dlat si ostudu potemi jinch pi opakovan realizaci. Pesto jsem po peten dopisu tene z Kostelce nad Orlic znovu otevel Danitu, abych se pesvdil menm, zda moje stanice skuten netrp uvedenm neduhem. Jedno musm piznat, e jsem oznaen Q40 zjednoduil na stabiliztor, mn tak stabilizaci pracovnho bodu budie Q36 pracujcho ve td C, ani bych pipomnl i ochranu budie a tedy i PA ped provozem bez zaten (ALC). Nsledn provrka spovala v tom, e jsem stanici zatil odporem 50 W, zakloval s regulac pepnutou na 20 mW a po dobu destek minut sledoval na pijmai ATS 803A kvalitu modulace a v intervalu 3 MHz ppadn produkty vadn funkce budie. Stejn tak jsem postupoval i pi vkonu 1 W a mohu konstatovat, e v obou ppadech jsem nezjistil sebemen nznak nekvalitn funkce.
ten neuvd, zda se pokouel zvadu identifikovat osciloskopem k odhalen prbhu parazitnch kmit, nebo zda se alespo pokouel vymnit tranzistor budie. Takto se projevujc zvady maj vtinou na svdom vadn tranzistory, protoe systmov vada zapojen by se projevila ihned. V zesilovai tdy C, o kter v tomto ppad jde, by se ani odlehen pechodu B-K nemlo projevit zmnou vf saturanho proudu pechodu B-E, nebo kmitoet zstv stejn, typ tranzistoru se nemn a zstv jen uvaovan odlinost u jednotlivch kus stejnho typu. Po tto mal exkurzi do teorie jsem znovu provoval, zda zapojen, kter jsem si do schmatu D440 zakreslil a tud publikoval, se shoduje se skuktenost na desce s plonmi spoji stanice. Tady jsem objevil, e chybika se peci vloudila. Rezistory s pepnaem nejsou mezi emitorem Q40 a L3, ale mezi ,plusem a kolektorem Q40. Pro jistotu jet uvdm, e v ppad plnho vkonu je na emitoru Q40 napt 5,4 V, pi 1 W napt 2,3 V a pi 20 mW jen 1,5 V, piem na antnnm konektoru je vdy dlouhodob kvalitn FM signl. OK1ACP
Oprava
V lnku Diskutovan tma: kruhov antny v PE-AR 10/98 (s. 44) se do uvedenho vzorce vloudila chyba. Sprvn m bt: l
&
Za chybu se omlouvme a za upozornn dkujeme teni p. ubertovi z Prahy 5. potvrdily pikov vlastnosti. Jako referenn pstroj slouil AOR AR-7030 PLUS. Pestoe je pijma NRD-545 velice dobe vybaven funkcemi a ovldacmi prvky, lze se v obsluze snadno zorientovat a pizpsobit ho pomoc nastavovacho menu svm poadavkm. Pjemn je i monost vyut 1000 pamt, 21 asovch spina atd. Funkce DSP je dokonal, za zmnku stoj velk odolnost pijmae a vynikajc chovn pijmae pi slabch signlech a ruen. Do extrm zasahuje ji nap. monost pjmu na VKV ,ve stereu. Zajmala mne hlavn odolnost pijmae proti impulznmu ruen - na setkn DX klubu jsem si viml, e nkter jin pijmae se pi pchodu ruivho impulzu (teba od vypnae) na uritou dobu ,,zavou a nepijmaj, nezvisle na nastaven AGC a atenutoru. U NRD-545 (a ani u AR-7030) se nic podobnho neprojevuje. Cena NRD-545DSP je v ELIXu 58 900 K, v zahrani ho lze koupit i za dvojnsobek. Pro mn nron i finann he vybaven zjemce je uren jednodu, ale pesto velice kvalitn typ analogovho pijmae NRD-345 (viz obr.). Rozsah je u KV pijma obvykl do 30 MHz, druhy provozu AM, USB, LSB, CW a FAX. Dvoj smovn s mf kmitoty 44,855 a 0,455 MHz, standardn osazen filtry 4 a 2 kHz, monost osazen dalmi filtry (300 Hz, 500 Hz, 1 kHz, 1,8 kHz, a 2,4 kHz). Filtry jsou u prodejce skladem a pestoe jsou luxusn balen v drko-
Nov pijmae JRC u ns v prodeji

Japonsk firma JRC je jednm z nejznmjch vrobc vf profesionlnch pstroj a komunikanch pjma. Mnoh nvtvnk pmoskch stt si jist viml radarovho vybaven nmonch lod velmi asto nese prv znaku JRC. Je potiteln, e tato firma vstupuje i na n trh dodvkami novch typ komunikanch pijma NRD-345 a NRD-545 DSP, kter vzhledem k parametrm a cen zajmaj radioamatry, posluchae a pznivce DX provozu. Proto vm piblme zkladn daje o dvou nyn vyrbnch pijmach. Souasn zejm nejlep pijma sv tdy JRC - NRD-545G DSP je vybaven DSP (digitlnm signlovm porcesorem), jm jsou optimalizovny a k dokonalosti KV pijma NRD-345 od firmy JRC pro 0,1 a 30 MHz (AM, SSB, CW, FAX) dovedeny jinak obvykle analogov funkce. DSP ovld 13 funkc: DSP demodultor, DSP mf filtr, DSP PBS (pass band shift), DSP NR - reduktor poruch, DSP BC - potlaova zznj, NOTCH filtr, AGC, BFO, digitln zen vf zisk, squelch, DSP tnovou clonu, dokonce DSP S-metr atd. Pijma pracuje vemi druhy provozu (AM, FM, USB, LSB, CW, RTTY, SAMECSS). Zkladn rozsah pijmae je do 30 MHz, s psluenstvm (roziovac deskou CHE-199) do 2000 MHz. Nejmen ladic krok je 1 Hz, pijma m 1000 pamt, troj smovn (70,455 MHz, 455 kHz a 20,22 kHz), dynamick rozsah 106 dB, pm zen PC, mnoho doplkovch funkc, nap. 990 ek psma me bt nastaveno ji od 10 Hz s vynikajcm tvarem propustnho psma, digitln AVC pracuje s asy reakce 0,04-5 s atd. Podrobn informace o pijmai NRD-545DSP najdete nap. na http:// www.universal-radio. com/ catalog/commrxvr/ 1545.html a na dach strnkch. Obas jsou uvedeny i ceny, kter jsou ovem daleko vy ne v R. Pijma jsem del dobu testoval a zkouky
Talianske vojensk rdiostanice

Prijma SAFAR 850/A
Je to typick kontrukcia prijmaa vyrobenho pred zaiatkom II. svetovej vojny pre prjem od zaiatku tzv. medziahlch vln, to je asi 1,5 MHz do pribline 20 MHz. V prijmaoch eurpskej produkcie sa ete bene nepouvali krytlov filtre v medzifrekvencii, i ke sa u v niektorch prijmaoch objavili. Zapojenie, ktor zostalo tandardom na vea alch rokov, predstavovalo 1 vf stupe, zmieava, samostatn osciltor, 2 mf stupne, didov detektor, BFO a 1 a 2 nf stupne. Benou bola samostatn regulcia vf citlivosti a nf hlasitosti. Pre dosiahnutie vyej selektivity pri prjme telegrafie bol pouvan nf filter s 1 a 2 rezonannmi obvodmi LC. Prioritn bol prjem na slchadl, s reproduktorom sa asto ani neuvaovalo. Pritom si treba uvedomi, e naprost vina profesionlnej komunikcie sa viedla telegrafnou prevdzkou. Nevyuvanie vysoko selektvnych obvodov s krytlom bolo dan tm, e ako riadiace stupne vysielaov boli pouvan LC osciltory, ktor nedosahovali tak vek stabilitu, aby bolo mon ich udra v zkej krivke krytlovho filtra poas dlhej doby; taktie obsadenie teru nebolo tak hust ako dnes. Taliansky SAFAR 850/A je typickm predstaviteom takhoto prijmaa kontruovanho na ben profesionlne pouitie. Jeho vroba zaala v roku 1940. Ilo o 8 elektrnkov superhet s jednm zmieavanm. Frekvenn rozsah prijma-
a 1,2 a 21 MHz bol rozdelen do piatich podrozsahov. Citlivos bola na vtedajie pomery dos vysok, 1 V pre 50 mW vstupnho vkonu. Pre porovnanie prijma EK10 mal udvan citlivos 4 V pre vstup 10 V na zai 4000 W, o zodpoved 25 mW. Medzifrekvencia 600 kHz poskytovala pri 6 ladench obvodoch dostaton selektivitu, ktor bolo mon vylepi ete nf filtrom v ande 1. nf stupa. Zvltnosou bola regulcia vf a mf citlivosti samostatnmi regultormi. AVC bolo mon vypn, o malo vznam najm pri prjme CW. Prijma bol aj v povojnovch rokoch pomerne obben, najm pre vysok stabilitu. Preto bol aj prerban v amatrskych podmienkach na modernejie americk elektrnky. Napjanie prijmaa bolo zabezpeen z externho zdroja.
Literatra [1] M. Galasso, M; Gaticci, M.: La radio in grigio-verde. [2] Bianchi, U.: Radiosurplus ieri e oggi. [3] Vlastn archv. Miro, OM3CKU
Obr. 1. Schma zapojenia prijmaa SAFAR 850/A
vch krabikch, nejsou drah. Pjemn jsou dal monosti pijmae - pm zen potaem bez nutnosti interface, asov spnae, hodiny, 100 pamt, skenovn, NB, snadn obsluha, pes nzkou cenu velmi dobr parametry, velk dynamick rozsah, jako u vech vrobk JRC perfektn mechanick proveden a design, cena 29 900 K vetn DPH.
Rozmry pijmae jsou 250x100x238 mm, hmotnost 3,5 kg. Pijmae japonsk firmy JRC roziuj sortimet komunikanch pijma AOR AR-3000A, AR-5000, AR-7030 ve vech modifikacch, AR-8000NEW, AR-8200, YUPITERU MVT-3300, MVT-9000 a ALINCO DJ-X10, kter dodv a m na sklad autorizovan zastoupen - prask spo-
lenost ELIX (viz inzerce). Je potiteln, e u prodejce lze pijmae ped nkupem porovnat a vyzkouet a jsou k dispozici i certifikan dokumenty a Prohlen o shod na ve uveden vrobky, nebo tato povinn certifikace je dnes podmnkou dnho prodeje tchto a podobnch vrobk u ns (viz Zkon 22/1997). OK1XVV
Pedstavuje se Radioklub AR OK5ACR

Radioklub Armdy esk republiky vznikl 1. kvtna 1998 rozhodnutm velitele 60. spojovac brigdy v Praze s clem podpoit radioamatrstv v armd R, zejmna mezi vojky zkladn sluby, ale i mezi ostatnmi pslunky AR. Radioklub zskal 15. kvtna 1998 volac znaku po dvjm vojenskm klubu v Kromi - OK5ACR. Radioklub sdruuje radiokluby i jednotlivce - radioamatry v AR. N radioklub je otevenou organizac a chce spolupracovat i s ostatnmi radiokluby v esk republice. RK AR nen a nechce bt formlnm plodem ednho rozhodnut. Od potku je aktivn na psmech KV i VKV pod znakou OK5ACR. Za vybaven vd radioklub sponzorskm organizacm . Uzaveli jsme smlouvu o spoluprci s vojenskm radioklubem OK1KLE, psobcm u spojovac brigdy vzdunch sil v Klecanech, s radioklubem OK1KDW v Brandse nad Labem a s radioklubem v Psku, kde pomeme peklenout komplikace s umstnm 70 cm pevde OK0BPI. Spolen s radioklubem OK1KDX jsme pomohli vyeit problmy s pev dem OK0AC, kter byl ve svm starm QTH siln ruen. Pevd OK0AC byl pesthovn o nkolik km dl, na ktu Drahln (JN69XR). Od spoluprce s OK1KDX si slibujeme jejich pomoc pi zapojen se do radioamatrsk innosti radioamatr - vojk berounsk 61. spojovac brigdy. Od vzniku radioklubu OK5ACR se poet jeho len stle zvyuje. Po zveejnn strnky o innosti RK AR ve sbornku a katalogu Holice 98 se zanaj ozvat jednotlivci i kolektivn stanice z OK s nabdkami ke spoluprci je to fajn a moc si toho vme. Jeden pklad za vechny: RK Prak, OK1OFP, je radioklubem mldee a nabz nm spoluprci pi organizaci spolench radioamatrskch akc i s ubytovnm v Autokempu Prak. Se leny partnerskch RK jsme spolen odjeli Poln den VKV z kty Mileovka. Pes nepzniv poas bylo hodn legrace a povedlo se navzat nkolik moc hezkch spojen. Nejdelm DX byla stanice I4XCC 748 km, zajmavou stanic byla RK2FWA. Negativnm zitkem ze zvodu bylo velmi siln ruen v psmu 2 m, dky ktermu se nepodailo uskutenit spojen s adou vzdlenjch stanic. innost RK AR se setkv s pozitivnm ohlasem u radioamatrsk veejnosti. Dky aktivit v psmu 80 metr z Brandsa nad Labem, odkud dve tm denn vyslal La, OK1FQ, a dle v psmu 2 m a 70 cm z kty Mileovka (JO60XN), odkud je denn aktivn OK1CDD, vela nae stanice do povdom ham v R, ale tak i ve svt, nebo na KV tm denn navazujeme spojen se stanicemi ze vech svtadl. RK AR je nov aktivn v psmu 70 cm. Na VKV se podailo uvst do provozu paket rdio a konme prvn pokusy provozem SSTV.
Na snmku se Lubo seznamuje sprovozem vpsmu 2 metr Na KV nyn pevzala tafetu Olga, OK1DVA. Tm se na uritou dobu odmlela OK5ACR z QTH Brands nad Labem a je na KV aktivn z QTH Praha. Co ns trp: Pes velkou snahu v tomto smru se nm neda navzat kontakt s mladky v pedzelenm vku s mladmi koncesioni OK, kterm bychom po dobu zkladn vojensk sluby umonili provozovat radioamatrsk hobby v rmci radioklubu OK5ACR. Po peten tohoto lnku mte tedy jedinenou pleitost - pihlaste se! Nejbli aktivity: - pprava naich mladch len na zkouky OK; - zkuebn provoz 70 cm pevde OK0ACR na kmitotu 439,225 MHz z QTH Mileovka; - Na Mileovku nastoup svoji zkladn vojenskou slubu Karel, OK1MCN, a Vojta, OK1MVJ, a piprav se na pevzet provozu v psmu VKV po Michalovi, OK1CDD, jemu bohuel zkladn vojensk sluba ped Vnocemi skon. Kontaktujte ns na tchto adresch: Radioklub Armdy esk republiky, Vojensk tvar 3255 Praha, P. O. Box 8, 161 01 Praha, tel.: (02) 20 213513 nebo 20 213501, E-mail: ok5acr@army.cz Vedouc opertor: Ing. Ladislav Grabowski, OK1FQ, V Olinkch 1734/A, 250 01 Brands nad Labem, tel.: (0202) 804594, 0602/ 205623. Dkujeme radioamatrm z OK1 za velmi innou pomoc v boji s ernochem zneuvajcm znaku OK5ACR, kter se ji vzdal sv podivn a kodliv aktivity. Na slyenou na radioamatrskch psmech se t OK5ACR
Michal, OK1CDD, se u usmv vojna mu kon. Bohuel se rozlou i se znakou OK5ACR
Lubo a Marek se seznamuj sprovozem paket rdio, kde m OK5ACR svoji schrnku vklnoveck BBS OK0PKL a vstupuje tam pes nd OK0NC na kmitotu 433,675 MHz
Vzpomnka na RNDr. J. Mrzka, CSc., OK1GM

14. listopadu letonho roku uplyne ji 20 rok od chvle, kdy se ve Vinohradsk nemocnici v Praze zastavilo srdce radioamatra, vynikajcho vdce, skromnho a ulechtilho lovka RNDr. Jiho Mrzka, CSc., OK1GM. Radioamatrskou innost se pln zaal zabvat v roce 1946, kdy bhem studi na Karlov univerzit v Praze podal o pidlen posluchaskho sla a svoji radioamatrskou innost zahjil jako poslucha s pracovnm slem OK1-2028. O rok pozdji zskal vlastn povolen k vysln pod znakou OK1GM. Zajmal se pedevm o en elektromagnetickch vln v psmu krtkch vln a tm ticet rok pravideln v asopise Amatrsk radio uvdl krtkodob i dlouhodob pedpovdi en krtkch vln, kter naim i zahraninm radioamatrm pomhaly pi provozu na psmech. Dr. Ji Mrzek byl tak spnm reprezentantem na republiky v rychlotelegrafii a po nkolik rok byl lenem stedn rady eskoslovenskch radioamatr. Od roku 1953 pracoval v Geofyziklnm stavu eskoslovensk akademie vd a spolupracoval s eskoslovenskou spolenost astronomickou. Star radioamati si vzpomnaj na jeho lnky v domcch i zahraninch odbornch asopisech a na mnoh vystoupen a pednky v rozhlasu a v televizi, ve kterch piblioval cesty umlch druic a kosmonaut pi jejich obletech kolem zem. Ji od zatku sv radioamatrsk innosti se stal horlivm propagtorem DXingu - dlkovho pjmu rozhlasovch stanic a slueb, ktermu zstal vren a do sv pedasn smrti. Poslech tchto stanic mu v poslednch dnech ivota pomhal pekonvat nesnesiteln bolesti tk nemoci, kdy na nemocninm lku se sluchtky na uch lovil na svm pijmai SATELIT 2000 sv oblben stanice. V zamstnn i v radioamatrsk innosti byl vdy ochoten pomhat spolupracovnkm a kadmu, kdo poteboval pomoci. Proto vm, e radioamati nikdy na tohoto vznamnho vdce a ptele nezapomenou. Josef, OK2-4857
to roku. Takov lenstv m vak vznam pouze pro radioamatry, kte tento asopis mohou - vybaveni jazykovmi znalostmi - st. Pouze pro zahranin leny existuje t. bezplatn lenstv, kter opravuje k pouvn emblmu na QSL-lstcch a pi tisku lenskho sla. Kad len dostane hledn lensk prkaz a pi dostech o diplomy naeho klubu plat pro leny zjednoduen postup. Dovoluji si tmto zpsobem nabdnout zjemcm o telegrafii (CW) toto lenstv, pro pihlku sta CALL, jmno a bydlit a krtk prohlen, e se pihlaujc zajm o CW provoz. dosti prosm zaslat na nsledujc adresu: Otto A. Wiesner, DJ5QK, Feudenheimer Str. 12, D-69123 Heidelberg, BRD, tel.: 06221-83 30 31.
vody s obdobnmi podmnkami, ke zven potu stanic. Podmnky zvod uvedench v kalendi najdete v pedchozch roncch erven ady PE-AR: SSB liga a Provozn aktiv PE-AR 1/98, OM Activity PE-AR 2/97, Aktivita 160 CW PE-AR 6/97 a SSB PE-AR 12/97, 1,8 MHz RSGB viz PE-AR 1/96, ARRL 160 m contest a Croatian CW contest PE-AR 11/97, TOPS Activity PE-AR 11/96, 160 m Interregional, CQ WW DX a Esperanto Contest PE-AR 10/96, Canada contest PE-AR 6/ 96. Strun podmnky nkterch zvod Hot Party pod vdy tet nedli v listopadu AGCW. Dv etapy: od 13.00 do 15.00 mezi 7010-7040 kHz, od 15.00 do 17.00 mezi 3510 a 3560 kHz. Provoz jen CW s vkonem mn ne 100 W. Vzva do zvodu CQ HOT. Tdy: A - TX i RX doma vyroben, nebo star ne 25 let; B - TX nebo RX doma vyroben nebo star ne 25 let; C QRP vyslae s vkonem pod 5 W doma vyroben nebo star ne 25 let. Vymuje se kd sloen z RST a poadovho sla spojen (od 001 na obou psmech) lomeno tdou - nap. 579002/B. Bodovn: spojen mezi A-A, A-C, C-C 3 body, mezi B-A, B-C 2 body, mezi B-B 1 bod. Denky s popisem zazen nejpozdji 15. prosince na adresu: Dr. Hartmut Weber, DJ7ST, Schlesierweg 13, D38228 Salzgitter, BRD. ARRL 10 m contest pod ARRL kad cel druh vkend v prosinci, ale kad astnk me zvodit jen po dobu max. 36 hodin. Kategorie: A1) jeden op. CW + FONE, A2) jeden op. FONE, A3) jeden op. CW, B) vce op., jeden TX. Kat. A jet v subkategorich QRP, do 150 W a pes 150 W. Nae stanice pedvaj kd sestvajc z RS(T) a poadovho sla spojen od 001, W a VE stanice RS(T) a zkratku sttu i provincie, jejich stanice novk a technick tdy lom svou znaku psmenem N i T. Spojen CW provozem se hodnot tymi body, FONE provozem dvma body, se stanicemi /N a /T (mezi 28,128,3 MHz) osmi body. Nsobii jsou stty USA, kanadsk oblasti VE1-8, VY, VO a zem DXCC. Navazuj se spojen kad s kadm. Klubov stanice i stanice jednotlivc s jakoukoliv pomoc druh osoby (nap. pi veden denku, vyhledvn stanic ap.) nebo pouvajc clusteru zvod jen v kategorii B. Denky do msce po zvod na adresu: ARRL Contest Branch, 225 Main Street, Newington, CT 06111 USA nebo E-mail: contest@arrl.org International Naval Contest se kon vdy tet vkend v prosinci; zan v sobotu v 16.00 a kon v nedli rovn v 16.00 UTC v psmech 80-10 metr. Vzva do zvodu je CQ NAVAL TEST. Kategorie: A) smen provoz, B) provoz CW, C) provoz SSB, D) posluchai. Vymuje se kd: RST a lensk slo INORC, MARAC, RNARS i MF (udvaj se dv psmena organizace). Nelenov
Kalend zvod na prosinec

1.12. Nordic Activity 144 MHz 18.00-22.00 5.12. Contest Vecchiacchi (I) 144 MHz 14.00-23.00 6.12. Cont. Vecchiacchi 432 MHz a ve 07.00-13.00 8.12. Nordic Activity 432 MHz 18.00-22.00 20.12.Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00 20.12. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00 20.12. OE Activity 432 MHz-10 GHz 08.00-13.00 22.12. Nordic Activity 50 MHz 18.00-22.00 26.12.Vnon zvod - I.st1)144 MHz 07.00-11.00 26.12.Vnon zvod - II.st 144 MHz 12.00-16.00
1 ) podmnky viz AMA 5/95, denky na OK1WB (ex OK1WBK) OK1MG
Kalend zvod na listopad a prosinec

13.11. Nikola Tesla Memorial MIX 13.-15.11.Japan DX Contest SSB 14.-15.11. Europ. Cont. (WAEDC) RTTY 14.-15.11.Esperanto Contest SSB 14.11. OM Activity CW 14.11. OM Activity SSB 14.-15.11. OK-DX Contest CW 14.11. DARC 28 MHz Cont. CW i SSB 15.11. HOT Party AGCW CW 21.-22.11. 160 m Interregional CW* 21.-22.11. Second 1,8 MHz RSGB CW 28.-29.11. CQ WW DX Contest CW 6.12. Provozn aktiv KV CW 4.-6.12. ARRL 160 m Contest CW 5.12. SSB liga SSB 5.-6.12. EA DX CW Contest CW 5.-6.12. (TOPS) Activity 3,5 MHz CW 7.-8.12. WAB SSB Contest SSB 7.12. Aktivita 160 SSB 12.12. OK DX RTTY Contest RTTY 12.12. OM Activity CW 12.12. OM Activity SSB 12.-13.12. ARRL 10 m Contest MIX 14.12. Aktivita 160 CW 19.-20.12. International Naval MIX 19.-20.12. Croatian CW Contest CW 27.12. RAC Canada Contest MIX 19.00-24.00 23.00-23.00 00.00-24.00 00.00-24.00 05.00-05.59 06.00-07.00 12.00-12.00 13.00-15.00 13.00-17.00 16.00-08.00 21.00-01.00 00.00-24.00 05.00-07.00 22.00-16.00 05.00-07.00 16.00-16.00 18.00-18.00 12.00-12.00 20.00-22.00 00.00-24.00 05.00-05.59 06.00-07.00 00.00-24.00 20.00-22.00 16.00-16.00 14.00-14.00 00.00-24.00
Nov telegrafn spolek
Zjemcm o telegrafn provoz sdluji, e byl zaloen nov telegrafn spolek DL-CW-C, kter je edn registrovn. DL-CWC-C pipravuje vydvn diplom za telegrafn prci na amatrskch psmech a rzn krat zvody. Klubovn stanici DK0DTC je mono poslouchat na 3575 3 kHz kad pondl v 19.30 SE nebo SEL s kratm QTC pro lenstvo. Charakteristikou novho klubu je, e je naprosto nezvisl a zajm se o spoluprci s telegrafnmi spolky v Evrop, kde ji pracuje ada podobnch skupin (OE-CWC, SP-CWC, U-CWC). Vnitrosttn je mon pouze placen lenstv; lenov dostvaj klubovn asopis, kter zaal vychzet v lt toho-
* V nkterch pramenech uvedeno 14.00-08.00 UTC s povinnou dvouhodinovou pestvkou. IARU doporuuje v tuto dobu podat nrodn oteven zPraktick elektronika A Radio - 11/98
pedvaj RST a poadov slo spojen. Bodovn: 10 bod za spojn se lenem nkter z organizac, s nelenem 1 bod. Nsobie: poet spojen s lenskmi stanicemi, vetn klubovch. Vtzov kad kategorie i z ad nelen obdr diplom. Denk do 25. ledna na adresu, kter bude oznmena pozdji (kadoron se mn). V zvod mete zskat Four Countries Award. Pokud navete spojen s 25 nebo vce leny klub a spojen se vemi tymi kluby, mete zaslat dost o diplom spolu s denkem ze zvodu. OK2QX
l Kadoron pouvaj jordnt radioamati 14. listopadu speciln prefixy, nebo jejich krl Hussain, JY1, m tento den narozeniny. I on bv kolem tohoto data aktivn, i kdy v poslednch letech mn, ne tomu bylo dve.
Pi provozu SSB v psmu 14 MHz se mete setkat s milm a pjemnm hlasem, kter pat hezk a temperamentn XYL Santin, IT9KXI, z Messiny na Siclii. Spojen a popovdn se Santinou vdy pot. Na snmku ji vidte v jejm ham-shacku, kter sdl spolen se svm manelem Nuziem Di Pietro, IT9DPN. Josef, OK1HE
Pedpov podmnek en KV na listopad

Leton srpen, kdy jsme byli svdky mohutnch slunench erupc, vron slunen plazmy do meziplanetrnho prostoru a nsledn magnetickch bou a polrnch z, potvrdil pibliovn k pomrn vysokmu vrcholu jedenctiletho cyklu. Vsouladu stm nm leton podzim vcelku barvit pedvd nznaky toho, co pro ns proda vptch letech chyst. Prmrn slo slunench skvrn za srpen se vyplhalo na 91,7 a dosadme-li je na konec ady pro vpoet dvanctimsn vyhlazen hodnoty, vychz za leton nor R12=49,0. Pipojen diagramy pro listopad jsou poprv v tomto cyklu spoteny z sla skvrn, vtho ne sto - pesnji z R12=104. Skutenost me bt ovem ni (tj. pod stovkou), ale i vy - v obou ppadech by ale byl vsledn rozdl poloh izolini i hodnot MUF na diagramech tak mal, e by znamenal mlo znateln odchylky. A pedevm - rozsah bnho kolsn (i mimo vskyt poruch) je pi souasn pesnosti pedpovdi pokad vt, ne jej odchylka od prmru skutench hodnot. Ve dnech, kdy budou skuten hodnoty MUF ve, ne jsou kky v diagramech (a takovch dn by mla bt polovina) bude eji a dle oteven desetimetrov psmo (co pro sousedn del psma DX plat jet vce). Prodluujc se noc na severn polokouli (kde ije pece jen vrazn vce radioamatr ne na jin) souasn zmen tlum na delch psmech. Pipoteme-li k tomu vzrst celkovho potu stanic a zlepen jejich technickho vybaven proti minulmu cyklu, vychz nm ji docela slun tlaenice vpsmech KV, zejmna pi zvodech. Plno bude brzy i v psmu deseti metr, kter je sice pomrn velmi irok (1,7 MHz), ale zejmna od letoka zan nenosnou mrou trpt invaz stanic CB (dsledky tohoto zneuvn jsou mrzut zejmna mezi 28,175 a 28,300 MHz, kde vyslaj majky zpravidla malmi vkony do vesmrovch antn). Ve strunm pehledu je na ad leton srpen, okolo jeho potku se na Slunci vyskytlo pr mench erupc (31. 7. a 1. 8.). Shodou okolnost vtche dnech probhala dosti intenzivn geomagnetick boue (jej pinou byl zeslen slunen vtr, zpsoben zmnami ve slunen atmosfe 29. 7. ). Poruchy byly sice provzeny anomlnm vvojem a celkovm zhorenm podmnek en krtkch vln, ale dky sporadick vrstv E se 1. 8. objevily stanice ze severu a zpadu Evropy na kratch psmech KV. Slunen aktivita pot vzrostla zejmna v polovin msce, kdy na disk zaaly vychzet aktivn oblasti slunench skvrn, produkujc protonov erupce. Podmnky en krtkch vln byly ale zejmna okolo poloviny srpna stle jet vtinou dobr (a kolsaly) a pomohla jim i (konen, vlastn ji vzvru sezny) vy aktivita sporadick vrstvy E. Po velkch erupcch z 17., 18., 19. a 21. 8. nsledovala jet mohutnj a del 24. 8. mezi 21.50-22.32 UTC, trvala tedy plnch 42 minut, vznikla jen kousek na vchod od centrlnho meridinu a byla provzena mohutnm vronem slunen plazmy do kosmickho prostoru. Oblaka vyvren plazmy od 25. 8. sice postupn, ale nepehldnuteln niila schopnosti ionosfry vst rdiov vlny a pot zpsobila magnetick boue mezi 26.-29. 8., kter byly provzeny dlouhmi a mohutnmi polrnmi zemi zejmna 27. 8. Jet pedtm jsme byli svdky poruchy okolo 23. 8., kter nepedchzela dn vt slunen erupce, ale jen expanze severn koronln dry smrem na jih a do heliografickch ek, kter oznaujeme jako potenciln geoaktivn. Pznivou st vvoje byla (z hlediska en krtkch vln)kladn fze vvoje
poruchy 24. 8. Po nsledujcch poruchch se pak ionosfra vzpamatovala a potkem z. Z majk IBP byly bez problm slyet 4U1UN, VK6RBP, ZS6DN, 4X6TU, OH2B, CS3B, OA4B a YV5B. Slab signly LU4AA a ZL6B odpovdaly ionosfrick zim na jin polokouli. Australsk majk VL8IPS v Darwinu i norsk LN2A ve Stavangeru pracovaly pesn podle rozvrhu - tj. VL8IPS s potkem cyklu vcelou hodinu na kmitotu 5471,8 kHz a s pepnnm po 4 minutch postupn na 7871,8, 10 408,8, 14 406,8 (kde zan LN2A) a 20 496,8 kHz. VL8IPS byl pravideln slyet na tyech vych kmitotech, LN2A na tech nich. A na zvr jako vdy seln hodnoty - nyn za leton srpen. Prmrn slunen tok 136,1 s.f.u. byl vypoten z dennch hodnot 112, 110, 109, 116, 127, 138, 145, 147, 154, 149, 150, 147, 137, 137, 133, 140, 136, 133, 135, 139, 132, 133, 126, 121, 122, 127, 135, 139, 147, 163 a 179. Posledn hodnota (pesn 178,5) byla zatm nejvym slem od 10. nora 1993, kdy bylo nameno 179,6 s.f.u. na sestupn kivce minulho jedenctiletho cyklu. Stav geomagnetickho pole (zejmna v oblasti stedn a zpadn Evropy) dobe vystihuj denn indexy Ak zobservatoe Wingst: 28, 8, 8, 9, 9, 42, 23, 10, 3, 24, 10, 8, 7, 10, 6, 4, 4, 6, 12, 18, 6, 18, 23, 10, 14, 40, 94, 32, 26, 17 a 17. Zejmna index z 27. 8. stoj za povimnut a stav ionosfry i vvoj polrnch z s nm korespondovaly. OK1HH
Homolog. elektron. signln zazen uren pro paraleln signalizaci k telef. pstr. do hlunho prosted, instal. mimo telef. stanice, oven v mnoha zvodech, vyrb, dodv a bli informace pod: VEDAS, Bany 52, 417 63 alany.
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek 75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Tm denn je v psmu 20 m kolem kmitotu 14 020 kHz slyet telegrafnm provozem stanice z Tasmnie VK7CW. Je to n krajan, a sice Karel Henry, rodk z Perova, ex OK2SET. Spolu s manelkou emigrovali z OK v r. 1970. Na Tasmnii si postavili velk dm a zaloili ovocn sad, jemu vvod 15metrov antnn v s 8prvkovou LPA. Nyn ji jako dchodci plnuj pesthovat se do Brisbane a snad nejvce je Karlovi lto t krsn volac znaky VK7CW (VK4CW je ,taken). Tasmnie je ostrov lec asi 300 km od Austrlie, dostupn letecky za 50 minut nebo car ferry pes noc (14 h). M mrn klimatick podmnky, snh bv jen v Cradle Mountains a v lt m Tasmnie asi pl milinu obyvatel. Dodnes Karel vzpomn na kolegu z vojny, Bohoue, OK1SS(U) a na starho kamarda Vaka, OK1SZ (U). Na ukzku nm Karel poslal jeden vtisk australskho radioamatrskho asopisu Radio and Communications, s jeho obsahem vs seznmme pt v rubrice O em p jin radioamatrsk asopisy. -dva
O em p jin radioamatrsk asopisy?

QST 9/1998, Newington: Pozor! Ledov mui pichzej! Slunen skvrny, odrazy od Msce i od zemskho povrchu (cestujc z Texasu vs vezme na cestu kolem svta na VKV). ikovn vysokokapacitn zdroj (d se snadno postavit a vdcky mte zdroj napt po ruce). Analyztor spektra pro amatry (druh pokraovn). Zlepen dipl 1/3 vlnov dlky (pro 75 m). Rozhovor s Paulem Wadem, W1GHZ. Budouc zmna povolovacch podmnek. Ze zasedn veden ARRL v Rocky Hill. Amati polykaj dm na Florid. Mal penosn pota Sharp Mobilion HC-4100H/PC pro ultraportable paket rdio. Sluchtkov adaptr HZX. Transceiver ICOM IC-746 pro SV/KV/VKV. Stavebnice transceiveru Ten-Tec T-Kit Model 1340 (7 a 7,15 MHz CW, 3 W). Internet - nstroj pro DX-many. ,Hkov efekt a Dopplerv princip (UHF). Jamboree 1998 v teru (JOTA). Poite si svou vlastn stranu WWW. Pravidla ARRL pro mezinrodn sout EME 1998. CQ DL 8/1998, Baunatal: Nov vlna - krtk vlna (prmrn ron prstek zjemc o amatrsk vysln ve Spolkov republice Nmecko je 3 %, letos 10 %). Aktuln rozhovor: Otevt se novm technologim. vdsk stanice SAQ pracovala 28. kvtna znovu na 17,2 kHz. Koncept nevyel: bytek nvtvnk (23. Ham Radio). Mal civiln druice startovaly z rusk atomov ponorky. Tsov rdiov s pi zemtesen v Turecku. Dvacetiptilet spoluprce mezi amatrskou monitorovac slubou DARC a sttn Mic slubou pro telekomunikace. Zapojen majku DF0ANN u Norimberka (28,993, 144,465, 432,965, 1296,965, 2320,965, 3456,965, 5760,965, 10 368,965, a 24 192,965 MHz). HFMon - automatick zazen ke sledovn krtkovlnnch majk. Distribun zesilova normlovho kmitotu. Moje prvn dlouhovlnn antna. Men vkonu diodou. K vestavb amatrskch radiostanic do vozidel. Zdroj poruch 1 odstrann (ruiv pole 50 Hz). Oscilan obvod s roztaenm psmem. Pizpsobit, ale sprvn! Pizpsobovac antnn pstroj s pmm pizpsobenm. Uzlov systm FlexNet (2. pokraovn). Ducting na americkch pobech. V zornm poli STASI: Zbyten vyhozen penze (co se o sob v archivnch spisech doetl radioamatr sledovan vchodonmeckou Sttn bezpenost). RADIOAMATER 6/1998, Beograd: Fzovan vertikl na 7 MHz. Systm DSP (Digital Signal Processing). Hmota a energie. Dilema amatrskch parabolickch antn. Transvertor na 13 cm. Pojmov zkratky, kter se objevuj v amatrskch publikacch. RADIOAMATOR 7/1998, Kiev: Anketa Radioamatora. Magnetofon - co nm kaj objektivn ukazatele jakosti? KV rozsah v pijmai Sokol 403. Osciloskopy: analogov nebo slicov? Vevlnov rozhlasov pijma. Dekodr teletextu televizoru VEKO. Amatrsk spojen a ochrana proti elektromagnetickm polm. Zazen k ohevu. Automechanikv vysokonapov genertor. Vypna vody k elektrickm ohvam. Aspirin pro svtilny. Dorozumvac zazen - za jeden den. Tvvodov stabiliztory kladnho napt LM117, LM217, LM317 (KP1157EH1). Fixtory mezi deskami, snadn vmna ,distanek. Snadn vroba ochrannch elektronickch pojistek. Silov spnae s tyristory. Jednokrystalov mikrokontrolr M16C/61. Univerzln automobilov zkoueka. Elektrick obvody stdavho proudu. Vstupn obvody pijma. slicov registry. O parametrech zazen abonentnho seku slicovch st kabelov televize. Pjem druicov televize. Konstrukn a elektrick rozdly kabel CAVEL a jinch TV kabel. Synteztor kmitot 27 MHz. S pagingovm spojenm do novho tiscilet. Systmy spojen s impulsnmi signly. Legenda o rtuov antn. Optoelektronick systmy spojen. Aktivn antna (30 a 75 MHz). Standard DECT- nov obzory bezdrtov telefonie. Ing. J. Dane, OK1YG

Prakticka Elektronika 1998-11

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 1998-11

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

Praktick elektronika A Radio

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Sezame otevi se!

Praktick elektronika A Radio - 11/98

SEZNAMUJEME VS Bezdrtov ovldac systm BOS

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Jet k lnku Bezrov mikrofon Philips SBC MC600

Praktick elektronika A Radio - 11/98

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 11. Upraven zapojen nsobie kapacity

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 14. Celkov zapojen jednoduchho napjecho zdroje s obvodem LM317

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Jednoduch zapojen pro voln as

Zkladn technick daje

Obr. 1. Dtsk silnin semafor

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Zkoueka napt a polarity

Obr. 3. Zkoueka napt a polarity

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 1. Schma zapojen elektronick ladiky

Obr. 2. Deska s plonmi spoji ladiky a rozmstn soustek na desce

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Spoutc obvod pro druh blesk

KM26 (GM Electronic)

polovodiov soustky D1 1N4007

Obr. 3. Vnitn proveden ladiky

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 3. Zapojen neinvertujcho vstupu

Obr. 1. Schma zapojen

Obr. 2. Zjednoduen schma zapojen

Obr. 4. Deska s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 11/98

slicov zen zisku zesilovae v rozsahu 40 dB

Obr. 2. Jemnj rozlien lze zskat pouitm 10 bit z 12bitovho pevodnku /A

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Popis funkce a zapojen

Osazen desky s plonmi spoji

Technick daje pijmae

Obr. 1. Stereofonn pijma s obvodem TDA7088T

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Tab. 1. Napt na vvodech IO

Seznam soustek pro pijma podle obr. 1

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 7. Osazen deska stereofonnho pijmae s klasickmi soustkami

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Univerzln zesilova 200 W

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 2. Deska s plonmi spoji

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Pepna tiskren PC 1/8

Obr. 13. Potisk ttk pepnae piazen port

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Obr. 15. ttek pednho panelu

Vpis zdrojovho kdu dcho programu:

Obr. 14. Orientan vkres

Obr. 18. Logick spna

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Praktick elektronika A Radio - 11/98

Inteligentn nabjeka akumultor NiCd

Zkladn technick parametry