Prakticka Elektronika 2000-09

Praktick elektronika A Radio - 9/2000
RONK V/2000. SLO 9

V TOMTO SEIT
N ROZHOVOR
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar,
CSc., sekretarit: Eva Kelrkov.
Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10,
sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 30 K.
Pololetn pedplatn 180 K, celoron ped-
platn 360 K.
Roziuje PNS a. s. (viz str. 48), Transpress spol.
s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi.
Objednvky a pedplatn v R zajiuje
Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov,
Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5,
tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12), PNS.
Objednvky a predplatn v Slovenskej republi-
ke vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o.,
Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3,
tel./fax (07) 444 545 59 - predplatn, (07) 444 546
28 - administratva; email: magnet@press.sk.
Predplatn na rok 444,- Sk, na polrok 228,- Sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2,
150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./
/fax: (02) 57 31 73 10.
Inzerci v SR vyi zuj e MAGNET-PRESS
Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratisla-
va, tel./fax (07) 444 506 93.
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
Email: a-radio@mbox.inet.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR 7409
AMARO spol. s r. o.
s panem Markusem Winkle-

rem, editelem marketingu pro
prodej do zahrani firmy Con-
rad Electronic.
Firma Conrad je na naem trhu
s elektronikou ji dlouho znma,
nyn vak pro esk zkaznky na-
staly jist zmny. Mohl byste nm
nejprve firmu strun charakteri-
zovat?
Conrad Electronic je jednm z nej-
modernjch a nejvtch evropskch
zsilkovch obchod s elektronikou a
dodv sv zbo do celho svta.
Podnik m asi 2500 zamstnanc a
nabz sortiment vce ne 50 000 elek-
trickch a elektronickch vrobk. N
hlavn katalog m zhruba 1200 stran.
V Nmecku mme krom katalogov-
ho prodeje tak 18 velkch obchod
- fililek s pevn samoobslunm
prodejem. Podobn obchody najdete
i v nkterch velkch mstech mimo
Nmecko. Mme dceinn spolenosti
v Rakousku, vcarsku, Holandsku,
Francii a Polsku, nae partnersk fir-
my jsou v Rusku, Slovinsku, Maar-
sku a v esk republice.
Kdy a kde byla firma zaloena?
Firma Conrad Electronic vznikla
v roce 1923 v Berln a je dodnes ro-
dinnou firmou, i kdy s ponkud sloi-
tj strukturou.
Jak je vae nabdka vrobk le-
nna?
Prodvme pln sortiment z nsle-
dujcch obor:
- stavebnice, soustky;
- radioamatrstv;
- komunikace;
- energie/ivotn prosted;
- elektronika pro domcnost;
- satelitn pjem/audio/video;
- zvuk a svtlo;
- auto hifi, psluenstv pro automobily;
- nad;
- potae PC a kancelsk vybaven;
- modelstv.
Jak reagujete vae firma na vvoj
novch technologi a na technick
poadavky trhu?
Firma Conrad Electronic m vlastn
elektronick vvoj a nabzme tedy
u ns vyvinut vrobky za pzniv
ceny. Nai nkup navtvuj pravi-
deln oborov veletrhy, sleduj odbor-
n asopisy, jsou ve stlm kontaktu
s dodavateli a orientuj se podle pn
zkaznk. Z vrobk vyvinutch u ns
mi dovolte jmenovat alespo nkter:
EKM265 - mi spoteby elektrick
energie/nklad (str. 402 v katalogu
E2000). Je pouiteln pro vechny spo-
tebie s pkonem od 1 do 2650 W,
pesnost men je lep ne 1 %. M
nastaviteln tarif, m spotebovanou
energii (v kWh) do 9 999 kWh po dobu
a 400 dn. Dle m tak inn p-
kon a nklady za hodinu. Data jsou
samozejm uchovvna v pstroji
i pi vpadku st.
C-Control Unit, E2000 - jednodes-
kov dc pota (str. 78), umouje
men, zen a regulaci pomoc gra-
fickho programovn nebo programo-
vn v jazyce BASIC.
Nabjeka Charge Manager (obj. .
512265 - je na zadn stran katalogu
E2000) je inteligentn nabjeka s mo-
nost nezvisle nabjet a tyi rzn
NiCd nebo NiMH akumultory (od mik-
rotuek a po monolnky).
Conmark L2000, skener 3D (uve-
den v katalozch E2000 i B2B) je p-
stroj pro trojrozmrnou digitalizaci ob-
jekt.
Pro rok 2001 chystme adu multi-
metr s patentovanm automatickm
rozpoznnm obsazench zdek (na
pstroji lze volit pouze rozsahy odpo-
vdajc zdkm, ve kterch jsou zasu-
nuty mic ry).
V jakm systmu zen kvality pra-
cujete a kde nechvte zkouet
sv zbo z hlediska bezpenosti a
elektromagnetick kompatibility?
Firma Conrad Electronic pouv
vlastn systm zen kvality vych-
zejc z princip podobnch systmu
ISO 9000. Veker zkouky m na
starosti firemn laborato, zkouky jsou
provdny podle norem, kter se na
dan vrobek vztahuj. Spolupracuje-
Nezapomete - uzvrka na Konkurs 2000 je ji za 14 dn
EKM265 - mi spoteby
elektrick energie/nklad
N rozhovor ..................................................... 1
Nov knihy ........................................................ 2
AR mldei: Zklady elektrotechniky ................. 3
Jednoduch zapojen pro voln as .................. 4
Informace, Informace ........................................ 5
Domc meteostanice ....................................... 6
Pijma pro zatenky SSB/CW
v psmu KV (80 a 20 metr) (dokonen) ........ 11
Cyklova stra ............................................. 14
Genertor z FM vyslae ................................. 15
Akustick signaliztor
zapnutch svetiel automobilu .......................... 16
Chladie Titan Majesty .................................... 17
Karty pro rozen paralelnho
portu PC (dokonen) ...................................... 18
RF analyztor (dokonen) .............................. 21
Stavme reproduktorov soustavy XXXVI ....... 24
Inzerce .............................................. I-XXXII, 48
SKLADIS: sriov rozhran
pro klvesnici a LCD ....................................... 25
Spnan regultory LM2575 a LM2576 ........... 27
Mikroprocesorov asova a hrac kostka ....... 28
Univerzln modul 8051 a dekodr RDS
pro pijmae FM (dokonen) .......................... 30
PC hobby ........................................................ 33
Rdio Historie ............................................... 42
Z radioamatrskho svta ............................... 44
Pipravil ing. Jan Holub a ing. Josef Kellner.
me zce s rznmi zkuebnami TV

v Bavorsku i s jinmi sttnmi i soukro-
mmi institucemi.
Jak zajiujete, aby zbo doven
z Asie mlo odpovdajc kvalitu?
Zhruba 20 % naeho sortimentu
pochz z Dlnho Vchodu. Conrad
Electronic m v Hongkongu vlastn
nkupn kancel (Conrad Electronic
International), kter se star, aby na-
kupovan zbo mlo n vysok stan-
dard kvality.
Na co zajmavho z poslednho
vvoje firmy byste chtl nae te-
ne upozornit?
Firma Conrad v poslednch letech
vznamn expandovala do zahrani,
1. 7. 1998 byla zaloena nae dcein-
n spolenost ve vcarsku a 17. 9.
1996 jsme zaloili dceinnou spole-
nost v Rakousku.
Vedle zsilkovho obchodu a pro-
deje v jednotlivch fililkch jsme
vytvoili jet tet odbytov kanl, z-
kaznk me v pohodl domova objed-
nvat nae zbo prostednictvm In-
ternetu.
V poslednch letech jsme rovn
rozili nabzen sortiment z 30 000
poloek na dnench asi 50 000, pl-
nujeme rozen na piblin 70 000
poloek.
Souasn probh vstavba nov-
ho logistickho centra na nejvy ev-
ropsk rovni, kter bude uvedeno do
provozu ped koncem roku 2001. Tak
budeme schopni naim zkaznkm
nabdnout pikov sluby.
Z kterch konin svta pochz
nejastji vae zbo?
Nakupujeme skuten na celm
svt, nabzme znm znakov zbo-
od domcch i svtovch vrobc,
avak v na nabdce najdete i cenov
zajmav poloky pod naimi vlastnmi
znakami, ppadn z naeho vvoje.
Jak je v obrat rozdlen do jed-
notlivch odbytovch kanl?
Zsilkov sluba m 56 %; prodej-
ny maj 37 % a partnei a dceinn
spolenosti uskuteuj 7 % z obratu
firmy.
Dodvte i zkaznkm do pr-
myslu?
Ano, prmyslov zkaznky jsme
nikdy neodmtali, avak nae nabdka
byla spe it na mru drobnm spo-
tebitelm. Tento n dluh jsme se
snaili splatit vydnm novho typu ka-
talogu prv pro vrobce, tzv. katalo-
gu B2B (business to business). Sorti-
mentn se oba katalogy samozejm
sten pekrvaj.
A nyn to, co jsme nakousli ji
v vodu. Jak nyn prodvte v es-
k republice?
Novinkou je, e nam partnerem
v esk republice je od dubna 2000
firma FK technics, u n si lze objednat
nae zbo. esk verze katalogu je
ovem ve srovnn s nam hlavnm
katalogem ponkud strunj, m asi
500 stran a obsahuje zbo, kter do
katalogu spolen vybrali nai partnei
ve vchodoevropskch zemch. Sa-
mozejm ovem dodme i veker
zbo z naeho hlavnho katalogu.
V esk republice jste prodvali
i dve, vysvtlete prosm naim
tenm, co se zmnilo?
Pro zkaznka se z hlediska nabd-
ky a servisu nezmnilo nic, nae ob-
chodn podmnky zstvaj stejn.
Nae star telefonn sla byla pe-
smrovna a pibyla dal, i nae ad-
resa na Internetu dle plat. Zkaznci,
kte dve objednvali u na dceinn
spolenosti, kontaktuj nyn firmu
FK technics.
Chtl bych jet vysvtlit, e tato
zmna je dsledkem uplatovn jed-
notn strategie pro men stty stedn
a vchodn Evropy a souasn se
omluvit naim zkaznkm, kte mohli
bt v nkterch ppadech zklamni
o nco delmi dodacmi termny v pe-
chodnm obdob.
Zvrem - jak jsou vae zrun
lhty a m se v tomto lite od
ostatnch prodejc?
Nae zrun lhta je jeden rok,
navc m zkaznk prvo vrtit i bez-
vadn zbo, pokud nen pouit.
Dkuji vm za rozhovor.
Humlhans, J.: Inteligentn nab-
jeky s obvody Maxim. Vydalo
nakladatelstv BEN - technick
literatura, 144 stran A5, obj. .
120998, 149 K.
vodn st knihy seznamuje tene se
zkladnmi pojmy, parametry a zpsoby na-
bjen nejvce uvanch nabjitelnch elek-
trochemickch zdroj elektrick energie pro
napjen penosn spotebn elektroniky
i micch pstroj. Hlavn st publikace je
zamena na seznmen s funkc integro-
vanch obvod firmy MAXIM, na jejich z-
klad je mon sestavit nabjee, kter za-
jist rychl, korektn a bezpen nabjen
malch akumultor NiCd, NiMH a Li-Ion,
ani by vznikaly jevy majc za nsledek
zkrcen jejich ivotnosti a pedasn ztrty
kapacity. Zan se podrobnm popisem
dnes ji klasickch IO MAX712/713, ure-
nch pro autonomn nabjeky akumultor
na bzi Ni a pokrauje nslednmi typy, a
kestrunmu popisu IO pro nabjee, kter
jsou pipojeny spolen s inteligentn ba-
teri kesbrnici SMBus. Uvedena je i ada
aplikac pochzejcch pmo z katalogo-
vch list a aplikanch poznmek od firmy
MAXIM, popsny jsou tak vvojov modu-
ly nkolika zuvedench IO.
Vrtil, Z.: Postavte si PC. 10. do-
plnn a aktualizovan vydn
vydalo nakladatelstv BEN - tech-
nick literatura, 176 stran B5,
obj. . 111105, 199 K.
Nov vydn pruky ze zatku ervna
2000. Pruku v podstat tvo rady a tipy,
jak si svpomoc sestavit pota. Proble-
matika konstrukce PC je probrna na n-
kolika konkrtnch variantch hardware,
avak vklad je natolik obecn, e je mo-
n tuto publikaci pout jako univerzln
konstrukn nvod.
Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v
prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00
Praha 10, tel. (02) 782 04 11, 781 61 62, fax 782 27
75. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1, sady
Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; Mal nmst
6, Hradec Krlov, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na
Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sl. na Slo-
vensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1
(hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (095) 6003225.
C-Control Unit, E2000
- jednodeskov dic pota
Conmark L2000 - skener 3D
129e
.1,+<
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
Hrtky
s logickmi
obvody
Vrame se jet k obvodu pro ge-
nerovn kmitotu 50 Hz ze st. Jed-
noduchou pravou tohoto zapojen
vznikne genertor kmitotu 100 Hz.
Signl nen v tomto ppad zskvn
pmo ze sekundrnho vinut transfor-
mtoru, ale a za usmrovaem. V-
stup usmrovae je teba oddlit od
filtranho kondenztoru dal diodou,
ve schmatu na obr. 65 je to D5. Aby
se napt na vstupu usmrovae
mezi jednotlivmi plvlnami napt spo-
lehliv zmenilo k nule, je do obvodu
pidn jet rezistor R2. Jeho odpor
nen kritick, me bt i nkolik set kilo-
ohm.
Obr. 65. Zdroj kmitotu 50 Hz odvoze-
nho ze st se Schmittovm klopnm
obvodem
Jin obvod pro tvarovn signlu
50Hz je na obr. 66. Ke generovn sig-
nlu s obdlnkovm prbhem se po-
uv bu Schmittv klopn obvod (tak
jako v zapojench na obr. 61 a 65),
nebo mn asto monostabiln klopn
obvod (MKO). Vhodou tvarovae
sMKO je, e zcela potla krtk rui-
v impulsy, kter se vyskytnou v dob
peklopen obvodu. Nevhodou tvaro-
vae s MKO je mal kmitotov roz-
sah, ve kterm je funkce optimln.
Tvarova na obr. 66 vznikl kombinac
Schmittova klopnho obvodu a MKO.
Hystereze je nastavena rezistory R2 a
R4. Kondenztorem C1 je urena doba
peklopen. Na vstupu tvarovae je
zapojen dli napt, kter zamezuje
pebuzen invertoru. Trimrem na vstu-
pu je teba nastavit sprvnou funkci
obvodu (podle velikosti vstupnho na-
pt), piem se sname nastavit co
nejvt odpor. pikov napt na
vstupu mus bt vt, ne je napjec
napt IO. Pi dvojcestn usmrnnm
napt zmenme kapacitu C1 na 4,7 nF.
Tvarova signlu s obvody TTL je
na obr. 67. Pokud napt na vstupu
me peshnout napjec napt IO,
je nutn msto obyejn diody pout
Zenerovu diodu s naptm 3 a 5 V. Pi
pouit obvod TTL LS mete asi 5x
zvtit odpory rezistor.
Obr. 67. Tvarova signlu
s obvody TTL
K tvarovn signlu se asto pou-
v kombinace logickho obvodu s tran-
zistorem nebo jinm, analogovm ob-
vodem. Pkladem me bt tvarova
na obr. 68, kter je dal variantou
Schmittova klopnho obvodu.
Obr. 68. Tvarova vstupnho
signlu s tranzistorem
Rezistor R4 uruje hysterezi obvodu.
Podle poteby a pouijeme R1 s od-
porem jednotkek a destek kiloohm.
Odpor rezistoru R1 volme podle vstup-
nho napt tak, aby tranzistor spoleh-
liv sepnul v kladn plvln vstupnho
signlu. Vstupn napt me bt i z-
porn. Napt na bzi tranzistoru by
vak vtomto ppad nemlo klesnout
pod -5 V, jinak by se mohl, zvlt pi
malm odporu R1, tranzistor pokodit.
Vechny uveden tvarovae pote-
bovaly pro sprvnou funkci na vstupu
signl se znanou amplitudou. Pokud
je vstupn signl slab, je teba jej nej-
prve zeslit. V zapojen na obr. 69 je
ke zpracovn slabho signlu pouit
kompartor.
Obr. 66.
Tvarova signlu
50 nebo 100 Hz
Obr. 69. Tvarova vstupnho
signlu s kompartorem
V zapojen si povimnte zpsobu
navzn kompartoru na logick ob-
vod. Uveden typy kompartor maj
vstup s otevenm kolektorem. Jejich
vstup mus bt pipojen pes rezistor
ke kladnmu napjecmu napt. Na
vstupu kompartoru se pak v uvede-
nm zapojen mn vstupn napt od
-5 do +5 V. Logick obvody jsou nap-
jeny pouze kladnm naptm a zpor-
n napt by je mohlo zniit. Proto je
na vstupu kompartoru dli, v jeho
stedu se napt mn jen od 0 do +5 V.
Rezistory R3 a R4 uruj hysterezi
kompartoru. Bez tto kladn zptn
vazby by se mohl kompartor rozkmi-
tat. m vak bude hystereze vt (tj.
men dlic pomr R3/R4), tm bude
na vstupu teba vt amplituda sign-
lu pro peklopen kompartoru.
V nkterch ppadech je vstup lo-
gickho obvodu navzn na vstup
operanho zesilovae. Operan ze-
silova bv asto napjen mnohem
vtm naptm ne logick obvod, a tak
je teba vstupn napt OZ omezit. Na
obr. 70 jsou ukzny dva nejbnj
zpsoby, jak logick obvod pipojit.
Obr. 70. Pipojen logickho obvodu
kvstupu operanho zesilovae
V prvnm ppad je velk vstupn
napt operanho zesilovae omeze-
no Zenerovou diodou, v druhm z-
chytnmi diodami. Zchytn diody jsou
ostatn na vstupech vtiny obvod
CMOS, vydr vak jen nkolik mA.
Proto lze odpor sriovho rezistoru
zvtit na 10 a 100 k a extern diody
vypustit. Nkter obvody (nap. 4049 a
4050) maj zchytnou diodu pouze jed-
nu - kzpornmu napjecmu napt.
Ovte si proto nejdve vnitn zapoje-
n IO vkatalogu! VH
(Pokraovn pt)
Jednoduch zapojen
pro voln as
Obr. 2. Indiktor stavu/poruchy
Obr. 1. Automatick odpojova erpadla
Automatick odpojova
erpadla
Popisovanm zazenm se pi vy-
erpn vody ze studny automaticky
odpoj erpadlo, aby se zabrnilo
jeho znien.
Schma odpojovae erpadla je
na obr. 1. Na svorkovnici K1 se pipo-
j pvodn vodie ze zsuvky a tm se
pivede proud na mal sov trans-
formtor TR1 (pro vkon asi 3 VA). V-
stupn napt z transformtoru je
usmrnno diodou D1 a vyfiltrovno
kondenztorem C1 a je pivedeno
na tranzistory T1 a T2 v Darlingtono-
v zapojen. Darlingtonovo zapojen
je pouito proto, aby se doshlo do-
staten velikosti proudovho zesilo-
vacho initele. Ke svorkovnici K3 je
pipojena sonda (idlo vky hladiny,
tvoen dvma elektrodami), kter pi
ponoen pivd na bzi T1 zporn
napt a tm vypn oba tranzistory. Pi
vypnutch tranzistorech je rel RE1
v klidovm stavu a jeho rozpnacm
kontaktem (v klidu sepnutm) je pi-
vdn proud do erpadla, kter je pi-
pojeno na svorkovnici K2. Pi poklesu
hladiny (po vynoen sondy z vody)
tranzistory sepnou a pithne rel
RE1, kter odpoj erpadlo.
Propojkou J1 se pepnaj vlast-
nosti zazen. Jsou-li navzjem spo-
jeny kontakty 1 a 2, spn se rel je-
t pes tyristor TY1, kter slou jako
pam. Tyristor zstane sepnut i po
optovnm vypnut tranzistor po vze-
stupu hladiny vody a erpadlo je tak
trvale odpojeno. Aby se erpadlo zno-
vu spustilo, je nutn krtkodob pe-
ruit pvod sovho napt na svor-
kovnici K1.
Pi vzjemnm spojen kontakt 2
a 3 propojky J1 spnaj tranzistory rel
pmo a pi vzestupu hladiny vody se
erpadlo optovn zapn. Aby se pi
vlnn hladiny erpadlo nezniilo tm,
e se neustle vypn a zapn, je
vhodn mezi bzi tranzistoru T2 a z-
porn pl kondenztoru C1 pipojit
elektrolytick kondenztor.
Paraleln obvod C2 a R4 sniuje
celkov odbr z transformtoru tm,
e pi sepnut rel prochz pomrn
velk spnac proud kondenztorem
C2. Po nabit kondenztoru prochz
u men (pdrn) proud rezistorem
R4, jeho odpor se nastav zkusmo
podle typu rel.
LED D2 indikuje ptomnost nap-
jecho napt, LED D3 indikuje stav
rel.
Jako sondu jsem pouil dva poc-
novan drty nebo uhlky z baterie,
kter jsou pipojeny dvojlinkou o dl-
ce asi 20 m.
Pipojme-li sondu msto rezistoru
R3 a rezistor R3 msto sondy, funkce
zazen oto (rel pithne pi vze-
stupu hladiny vody), a je s nm mo-
n napklad zabrnit peteen na-
poutnho baznu.
Popisovan odpojova erpadla
jsem i s transformtorem a rel ve-
stavl do tvercov vodotsn elek-
troinstalan krabice (uren pro
tfzovou svorkovnici) o rozmrech
70x70x40 mm a umstil jej do zem,
kde u njakou dobu bez problm
pracuje.
Odpojova je spojen se st a po-
uv se ve vlhkm prosted, proto
je nutn pi jeho stavb a instalaci
dodrovat vechny bezpenostn
pedpisy a bt velmi opatrn! Z toho
dvodu zapojen nen vhodn pro
zatenky!
Zdenk Novotn
Indiktor stavu/poruchy
Se dvma cvkami, navinutmi na
spnacm kontaktu z jazkovho rel,
je mon zhotovit jednoduch indik-
tor stavu/poruchy - viz obr. 2. Indiktor
sleduje prtok stejnosmrnch prou-
d ve dvou vtvch (I. a II.) a pi ab-
senci prtoku proudu nkterou z vtv
sepne kontakt. Funkce indiktoru je
podmnna shodnost magnetickch
pol obou cvek (nap. pro sledovn
stejn velkch proud mus mt cvky
shodn poet zvit).
Cvky L1 a L2 jsou zapojeny s o-
panmi smysly vinut (teky oznauj
zatky vinut), take pi prtoku prou-
d obma cvkami se jejich magne-
tick pole ru a kontakt S1 jaz-
kovho rel zstv rozpojen. Pi
peruen proudu v nkter z vtv
bude proud protkat pouze jednou
z cvek a psobenm jejho magnetic-
kho pole kontakt S1 sepne a rozsvt
se indikan LED D1.
Konkrtn nvrh cvek zvis na ve-
likosti proud a na proveden jaz-
kovho kontaktu, a je ponechn na
konstruktrovi. Pro sledovn ptom-
nosti dvou rozdlnch proud mus
mt cvky rozdln poet zvit tak, aby
souin protkajcho proudu a potu
zvit byl u obou cvek shodn.
Obvod lze pout nap. v zabezpe-
ovacm zazen pro indikaci peru-
en jedn ze dvou hldacch smy-
ek nebo v automobilu pro kontrolu
svtel apod.
Zdenk Hjek
Bistabiln klopn obvod
S pouitm dvou cvek, navinutch
na spnacm kontaktu z jazkovho
rel, je mon zhotovit tak bistabiln
klopn obvod - viz obr. 3. Podmnkou
funkce obvodu je shodnost magne-
tickch pol obou cvek.
Stisknutm tlatka TL1 (ON) se
zavede proud do cvky L1 a jejm
magnetickm polem se zapne kon-
takt S1 z jazkovho rel. Kontakt S1
je zapojen paraleln k tlatku TL1,
take proud cvkou L1 prochz trvale
i po uvolnn tlatka.
INFORMACE, INFORMACE ...
Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce
knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1,
tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http://
www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net),
v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch
v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD)
(asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronic-
k i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaz-
nky sleva a 14 %.
Knihu Remote LAN Connections, jejm autorem je
William Wong, vydalo nakladatelstv M&T Books v roce
1995.
Kniha odpovd na otzky, jak se pipojit ze vzdlench
mst k sti LAN, kter propojuje potae PC na praco-
viti. Popisuje technick vybaven, nutn ke vzdlen-
mu pipojen (telefonn spojen s modemem, bezdrto-
v spojen i Internet) i potebn programov vybaven.
Kniha m 371 stran textu s obrzky a s ryvky vpis
program. M formt o nco ni ne A4, mkkou oblku
a v R stoj 1321,- K.
Tmatem asopisu Konstrukn elek-
tronika A Radio (modr) 5/2000,
kter vychz zatkem jna 2000, je
kvalitn dic nzkofrekvenn zesilova
s dlkovm ovldnm. Dle bude a-
sopis obsahovat zajmav zapojen
z oblasti nf, zabezpeovn, men atd.
! Upozorujeme !
Obr. 3. Bistabiln klopn obvod
Kontakt S1 se vypne tm, e se
stisknutm tlatka TL2 (OFF) zavede
proud do cvky L2. Cvka L2 vytvo
magnetick pole opan polarity, ne
tvo cvka L1, a tm se zru magne-
tick pole v mst kontaktu S1.
Kontaktem S1 se ovld poado-
van zt, v tomto ppad rovka
Z1 a indikan LED D1.
V uvedenm obvodu je mon na-
vrhnout parametry zte i cvek pod-
le poteby a zjmu konstruktra. Pi
zkoukch byly cvky navinuty pmo
na sklennm tlsku kontaktu jaz-
kovho rel. Cvky mus mt stejn po-
et zvit a naznaenou polaritu (te-
ky oznauj zatky vinut).
Zdenk Hjek
Mni pro kompaktn
zivku
Jsem radioamatr na psmu CB.
Moje volaka je Navi. Pechodn je
m slyet t na portejblu Jaroov
u Litomyle, kde mm hodn ptel
na psmu CB (kanl 20).
Byl jsem postaven ped problm,
jak svtit s pouitm akumultoru 12 V.
Proto jsem si postavil mal a inn
mni 12 V/220 V s malm odbrem,
kter pouvm s kompaktn zivkou
o pkonu 5 W nebo 9 W. Pi pouit
zivky o pkonu 9 W je odbr z aku-
multoru asi 0,6 a 0,7 A.
Schma mni e j e na obr. 4.
Transformtor TR1 je sov se se-
kundrnm vinutm 12 V/2 A nebo
2x 6 V/2 A (ob vinut se zapoj do s-
rie). Kdy je transformtor silnj,
nic se nestane, stoupne jenom odbr.
Zkladem mnie jsou asova
NE555 (IO1) a tranzistor TIP120 (T1),
kter je umstn na chladii. asova
555 je zapojen tradin jako astabiln
multivibrtor, napt na vstupu 3 IO1
m pravohl prbh a m kmitoet
asi 50 Hz. Ke kolektoru T1 m trans-
formtor pipojeno vinut pro 12 V,
k vinut 230 V (na svorky J3 a J4) je
pipojena kompaktn zivka.
Do srie s napjecm vstupem
mnie (svorky J1, J2) je vhodn za-
pojit diodou 3 A jako ochranu proti
peplovn napjecho napt (dioda
nen zakreslena ve schmatu).
Doufm, e mj nmt pome
vyeit problm nkterch lid, kte by
si chtli na portejblu nebo na expe-
dici posvtit jinak, ne svkou nebo
oima.
Vravusek, Vde
Pozn. red.: K vinut 12 V transfor-
mtoru by mly bt pipojeny dioda a
kondenztor, kter by potlaily pi-
ky vysokho napt, indukovan ve
vinut pi vypnn tranzistoru T1. Aby
dioda, pipojen k vinut, mla smysl,
Obr. 4. Mni pro kompaktn zivku
bylo by tak nutn zablokovat nap-
jen mnie elektrolytickm konden-
ztorem o kapacit alespo 1000 F/
/16 V (pak by ovem nabjecm prou-
dem blokovacho kondenztoru pi
zapnut mnie byla ohroena pojist-
ka F1). Uveden zapojen funguje
snad proto, e tranzistor T1 je zna-
n pedimenzovn.
Pokud nkdo popisovan mni
pouije, ov jeho innost a ppadn
dopln potebn soustky, rdi jeho
zkuenosti uveejnme v tto rubrice.
Bistabiln klopn obvod
s asovaem 555
Jsem v stl ten a vdy m
velmi zajm, co novho jste pro ns
pipravili v rubrice Zajmav zapojen
pro voln as. Velmi se mi lb ta jed-
noduch, a pitom tak zajmav zapo-
jen, a proto jsem se rozhodl, e vm
polu schma obvodu, kter umou-
je ovldat zt dvma mikrotlatky.
Schma obvodu, kter pracuje
jako bistabiln klopn obvod s aso-
vaem 555, je na obr. 5. Stiskneme-li
tlatko zap., rozsvt se LED D1 a na
zt Rz se pivede napt asi 4,5 V
(pi napt baterie 6 V). Stisknutm tla-
tka vyp. se napjen zte peru
a LED zhasne. V tomto nejjednodu-
m zapojen me zt odebrat
proud max. 15 mA.
Martin Tma, 8. A
zap.
vyp.
Obr. 5. Bistabiln klopn obvod
s asovaem 555
Prv na zemi se d mit mnoho
zajmavch veliin, kter spolu se snm-
kem ze satelitu poskytuj meteorologu
-amatrovi dostatek informac pro vlast-
n pedpov poas. Rzn meteosta-
nice, kter m teplotu, vlhkost a tlak,
se daj zakoupit napklad u rznch fi-
rem. Maj sice velk displej, avak vt-
inou se nedaj pipojit k potai. Jejich
cena nen zrovna nejni, a proto jsme
se rozhodli postavit malou domc me-
teostanici podle vlastnch pedstav.
Cel sestava se skld z nkolika
dl, kter budou publikovny postup-
n. Zkladem je mic jednotka, kter
uskuteuje vlastn men a pepot-
vn daj z idel. Vsledn daje po-
sl po sriov lince RS 232 k dalmu
zpracovn. Tato data mohou bt pmo
vyuita ke zobrazen na ndu v radioa-
matrsk sti paket rdia. Jednotka je
umstna venku, co nejble idlm.
Pesn uspodn jednotek je na obr. 1.
Dalm modulem je displej, kter data
zobrazuje na alfanumerickm displeji
LCD. Vyuv podsvtlen dvoudkov
displej a je uren pro umstn v mst-
nosti (bude uveejnn v PE 10/2000).
Naim clem bylo poskytnout data
co nejirmu potu zjemc prosted-
nictvm pevd FM, a proto jsme
zkonstruovali i hlasov modul, kter na-
men data pevd do mluven for-
my. Jeho vstup je mon pipojit do
vstupu pevde a na zklad kdu
DTMF jej aktivovat. Uiten me bt
napklad i pro zrakov postien.
Jako zatm posledn je modul mal-
ho vyslae, kter me nahradit peva-
d. Ve vvoji je tak modul pro men
rychlosti a smru vtru bez mechanic-
kch soust.
Popis zapojen
Domc meteostanice umouje m-
en tchto zkladnch veliin: teploty,
tlaku, vlhkosti, smru a rychlosti vtru.
Ve vvoji je zazen pro men deo-
vch srek.
Zkladem je mikroprocesor Motoro-
la 68HC908GP32, kter obsahuje tak
8kanlov pevodnk AD. Procesor zpra-
covv data ze vech idel a posl je
po sriov lince RS 232 do potae
nebo na displej.
S meteostanic lze komunikovat po-
moc jednoduchho terminlovho pro-
gramu, kter je soust operanch
systm Windows. Pro mikroprocesor
byl napsn jednoduch operan sys-
tm umoujc ovldat vechny z-
kladn funkce.
Pouit mikroprocesor pat mezi
oblben typy firmy Motorola. Jeho z-
kladn vhodou je, e obsahuje pevod-
nk AD a umouje zapisovat si kalib-
ran data do intern pamti typu Flash.
Tm odpadnou extern soustky jako
pam dat EEPROM nebo prv pe-
vodnk AD. Dky tomu je vlastn zapoje-
n meteostanice jednoduch. Mic
srdce fakticky tvo mikroprocesor a
jedin operan zesilova.
Ovldac program je napsn v jazy-
ce C a peloen do strojovho kdu po-
moc pekladae firmy HIWARE (http://
www.hiware.com). Toto een u ns
jet nen pro 8bitov amatrsk apli-
kace pli rozen, pitom poskytuje
adu vhod, jako napklad pehlednost
programu i jeho snadn roziovn.
Zdrojov program pro meteostanici
v jazyce C je voln dostupn na na in-
ternetov strnce a me slouit jako
vzor i studijn materil.
Cel meteostanice me bt ums-
tna i ve vt vzdlenosti od potae
a me mu poslat data bezdrtov pes
nkter z dostupnch modul - infraer-
ven nebo rdiov.
Celkov schma jednotky je na obr. 9.
idlo tlaku je napjeno ze zdroje refe-
rennho napt, kter je tvoen D2,
TL431 od firmy ON Semiconductor. P-
vodn napt 2,5 V je zesleno na 5 V
operanm zesilovaem MC33074, IC3D
opt od ON Semiconductor. Regultory
IC4 a IC5 stejnho vrobce zajiuj
stabilizaci napjen pro dal obvody.
Obvod TL431 je pesn programo-
vateln reference, kter umouje na-
staven vstupnho napt a do 36 V.
TL431 nabz proudov rozsah 1 mA a
100 mA s typickou dynamickou impe-
danc 0,2 . Obvod je vnitn teplotn
kompenzovan a teplotn koeficient ne-
pesahuje 50 ppm/1 C. Na obr. 2. je
zvislost referennho napt na okoln
teplot. Rozsah vyuit tohoto obvodu
je irok a katalogov list v [3] ukazuje
nkolik zajmavch aplikac, jako nap-
klad monitor napt, linern ohmmetr,
mni napt i dokonce zesilova
400 mW. TL431 se d bn zakoupit
u prodejc soustek.
Men tlaku
Zkladem men je idlo absolutn-
ho tlaku U1 MPX4115 firmy Motorola.
Na vstupu idla je k dispozici napt
pmo mrn atmosfrickmu tlaku.
Vnitn uspodn idla je na obr. 3. i-
dlo tvo odporov s vyroben na po-
lovodiovm ipu, kter se rozvauje
podle mechanickho prohnut ipu.
Dky ptomnosti komrky s referen-
nm tlakem je mon pmo urit abso-
lutn hodnotu tlaku. Na rozdl od ostat-
nch idel je v tomto typu zaintegrovn
teplotn kompenzovan zesilova. V-
stup se tak d pmo pipojit na vstup
pevodnku AD mikroprocesoru.
Pro bn hodnoty atmosfrickho
tlaku se napt pohybuje mezi 3,6 a
4,0 V. idlo je napjeno naptm 5 V odvo-
zenm z pesn reference D2. Vstupn
napt je zesleno v IC3A a stejnosmrn
Domc
meteostanice
Ing. Pavel Lajner (Motorola), Ing. Radek Vclavk (ON Semiconductor)
Na strnkch Praktick elektroniky se ji objevilo nkolik kon-
struknch nvod, kter souvisely s pedpovd poas. Na jedn
stran to byl pijma meteorologickch snmk ze satelitu, pedpo-
vdn mapy na dlouhch vlnch, nebo v rmci specializovanch p-
loh popis men teploty i vlhkosti.
Obr. 1. Zapojen jednotlivch modul
Obr. 2. Zvislost referennho napt
TL431 na teplot okol Obr. 3. Uspodn tlakovho idla
posunuto do rozsahu pevodnku AD.
Upozornn: operan zesilova IC3
mus bt typ uren pro jednoduch na-
pjen (single supply), aby bylo zarue-
no vstupn napt co nejble 0 V. Po-
tom vychz rozsah men tlaku 700 a
1150 hPa.
Vstupn napt je pmo mrn at-
mosfrickmu tlaku a je popsno vzta-
hem:
U
out
= U
s
(0,009P - 0,095), kde U
s
= 5 V
v naem ppad. Graficky je tato zvis-
lost zobrazena na obr. 4,vetn mon
chyby.
Men teploty
K men teploty existuje mnoho
rznch idel. Daj se rozdlit na dva
druhy: ty, kter potebuj uritou kalibraci
(rzn diody, termolnky...), a ty, kter
kalibraci nepotebuj. Mezi n pat na-
pklad idla firmy Dallas, kter poslaj
po sriov lince pmo informaci o tep-
lot v digitln form. My jsme si vybrali
levnj variantu, idlo U3, Smartec, na
jeho vstupu je obdlnkov signl s pro-
mnnou stdou. Ta se d velmi snadno
mit digitlnm vstupem mikroproceso-
ru. Zvislost stdy na teplot je pesn
dan vrobcem:
D.C. = 0,320 + 0,0047t,
kde D.C. je pomr rovn H k dlce
periody, t = teplota ve C.
Chyba se d zmenit pomoc opa-
kovanho men a prmrovn, st-
vajc verze programu m 64krt za
sebou. Teplotn rozsah je -45 C a
+130 C, linearita 0,2C a pesnost
0,7C. Praktick zkuenost ukzala, e i
u tohoto idla je vhodn kalibrace.
Men vlhkosti
Pro men atmosfrick vlhkosti
existuj rzn idla, jejich zkladnm
principem je zmna kapacity v zvislos-
ti na vlhkosti okol. idlo tvo dv elek-
trody, mezi ktermi je dielektrikum. Se
zmnou vlhkosti se mn jeho dielek-
trick parametry a tud i kapacita kon-
denztoru. Na trhu je k dispozici nkolik
levnch idel, na kter se nesm pipojit
stejnosmrn napjen. My jsme si vy-
brali kvalitnj idlo od firmy Philips
(oznaen v katalogu Humidity sensor
a slem 2322 691 90001). M kapacitu
122 pF pi vlhkosti 43 % a jeho zvis-
lost je na obr. 5.
Tento promnn kondenztor U2
uruje kmitoet jednoduchho multivib-
rtoru s IC3B. Dioda D1 a R9 omezuj
vstupn napt do +5 V. Kmitoet je
pot men mikroprocesorem a pohybu-
je se kolem 1700 Hz pi vlhkosti 43 %.
Men rychlosti a smru vtru
Toto men je principiln velmi
jednoduch, m se frekvence impuls
z vtrn korouhviky. Problmem je
vak jej mechanick konstrukce. P-
vodn jsme ji chtli koupit za 50 DM,
ale byla z nabdky vyazena. Nezbv,
ne si ji postavit vlastnmi silami. Inspi-
rac mohou bt rzn konstrukce na in-
ternetu, kter vyuvaj zkladn instala-
trsk poteby - novodurov trubky,
spojek a kryt. V elektronick podob
je najdete i na naich www strnkch.
Konstrukce je dky vyuit plastovho
programu velmi jednoduch a veker
dly lze zakoupit pi jedin nvtv
prodejny instalanch poteb.
Sami jsme takov prototyp pouili
pro prvn pokusy, avak pro finln vyu-
it se vyplat mt kvalitnj mechaniku,
napklad podle AR A 9/1991. Pro ns ji
zhotovil Pavel, OK2IFS, za co bychom
mu chtli tmto podkovat. Jej kvalita
je vynikajc - viz foto na tituln strnce.
Lopatky jsou pipevnny na hdel,
kter se ot a na jejm druhm konci
jsou pipevnny dva magnety, podobn
jako v [1]. Tyto magnety spnaj jaz-
kov kontakt. Vznikl impulsy jsou pi-
vedeny na vstup mikroprocesoru, kter
je zpracovv.
Snmac idlo je mon vyrobit i na
optoelektronickm principu s vyuitm
fototranzistoru, osvtlovac LED a clon-
ky na hdeli. Podle tvaru vstupnch
impuls me bt nutn pidat tvarova-
c kompartor, aby se impulsy nevy-
hodnocovaly patn. Na obr. 6. je v-
kres kdovacho koleka pro men
rychlosti vtru.
Pro vyhodnocovn smru vtru jsme
se rozhodli vyut pouze rozlien 8
smr, co pro bn pozorovn do-
stauje. Snma s vtm rozlienm
by byl sloitj na vrobu. Nicmn
nen problmem pepsat dic program
a vyut 3 snmacch vodi k sriov-
mu penosu dat z tohoto snmae. Pro-
gram vyhodnocuje smr strany podle
nsledujc tabulky - sever = 0 stup.
[ ] 0 45 90 135 180 225 270 315
bit A 0 0 0 0 1 1 1 1
bit B 0 0 1 1 1 1 0 0
bit C 0 1 1 0 0 1 1 0
Pro urovn smru vtru v tomto
kdovn je vhodnj vyut optoelek-
toniky. Clonka bude mt tvar koleka
s vyfrzovanmi otvory tak, aby zakr-
valy a propoutly svtlo na fototranzis-
tory podle tabulky. Proveden snmae
opt zvis na monostech kadho
konstruktra (viz obr. 7), silnou arou
jsou oznaeny frzovan otvory.
Schma elektroniky umstn v m-
ii vtru je na obr. 8. Jak ji bylo uve-
deno dve, vyuv optoelektroniky.
Jako zdroj svtla slou infraerven
dioda LED, kter pes clonku svt na
fototranzistory citliv na infraerven
svtlo. Vzhledem k malmu prostoru
uvnit mie jsou pouity fototranzisto-
ry v pouzde 3 mm. Vstup je odebrn
z kolektorovho rezistoru a je tvarovn
invertorem se Schmittovm klopnm
obvodem.
Vzhledem k velk variabilit pi
vrob mechaniky mie jsme nenavr-
hovali desku s plonmi spoji a cel
elektronika je umstna na kousku uni-
verzln desky.
V souasn dob pracujeme na
pln elektronickm men smru a
rychlosti vtru, kter by mlo obsahovat
minimum mechanickch soust. Po-
kud se zapojen osvd, najdete n-
vod na jeho stavbu v nkterm z dal-
ch sel tohoto asopisu.
Men mnostv srek
Souasn verze programu (stav er-
ven 2000) neum mit mnostv srek
z dvodu nedostupnosti vhodnho i-
dla. V krtk budoucnosti bychom rdi
zaimplementovali i toto men. Pro ak-
tuln informace zkuste navtvit nae
domc internetov strnky (viz zvr).
Osazen a oiven
Konstrukce neskrv dn zlud-
nosti, a proto je mono osadit vechny
soustky najednou. Mikroprocesor
umstme do objmky. Pipojme napje-
n a voltmetrem zkontrolujeme sprv-
nou funkci stabiliztor IC4, IC5 a D2.
Nyn meme pejt ke kalibraci.
Kalibrace
Kalibrace tvo dleitou st oive-
n zapojen. Bez n by meteostanice po-
skytovala sice meteorologick data, ale
nevaln hodnoty. Pi nvrhu tto meteo-
stanice jsme se snaili minimalizovat
poet externch nastavovacch prvk,
jako jsou odporov nebo kapacitn trim-
ry. Vechny kalibran hodnoty jsou ulo-
eny v pamti programu a zstvaj
v nm i po vypnut napjen.
Obr. 4. Zvislost vstupnho napt
na absolutnm tlaku
Obr. 5. Zvislost kapacity
na relativn vlhkosti
Obr. 6. Clonka
pro men
rychlosti vtru
Obr. 7.
Kdovac
koleko
pro men
smru vtru
Ke kalibraci potebujeme pota vy-
baven sriovm portem a terminlo-
vm programem. Kalibran reim se
aktivuje zkratovnm JP1 a zapnutm
napjen, ukonuje vyjmutm jumperu a
pkazem Q. Druhou monost je do
10 sekund po zapnut napjen poslat
po sriov lince text %calib%, kter
tak aktivuje kalibran reim.
Nastaven terminlu je: rychlost
9600 Bd, 8 bit, dn parita, 1 stop bit,
zkrcen 8N1. Po zapnut napjen vy-
le meteostanice vodn text a menu,
pomoc nho si volme kalibrovanou
veliinu. Dle postupujeme podle poky-
n zaslanch z meteostanice.
Kalibran menu vypad takto:
Menu calib (P,H,W,I,T#,%#,Q)
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]>
Menu zobrazuje daj nekalibrovan
i kalibrovan. Tyto hodnoty jsou pr-
bn aktualizovny a uivatel tak vid
i jejich ppadnou zmnu. Menu pou-
v psmena odvozen z anglickch n-
zv veliin, viz dle odstavec o ovld-
n meteostanice. Pkaz Q slou
k oputn kalibranho menu.
Tlak
Pro kalibraci tlaku potebujeme znt
co nejpesnji atmosfrick tlak v da-
nou dobu. V tomto ppad se jedn
o posunut stejnosmrn sloky (viz po-
pis men tlaku). Lze jej zjistit z pes-
nho profesionlnho barometru nebo
ze zprv o poas na T1.
Na Internetu byly daje o tlaku na
strnkch Meteopressu, avak ji tam
nejsou. D se tak vyut teletextu T1,
strana 185, kde jsou uvdny hodnoty
men ve 13 hodin. Kopie teletextu je
i na http://www.czech-tv.cz.
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> P
Actual Pressure? > 998
OK. [calib const = 956]
Teplota
Zvislost stdy vstupnho signlu
teplotnho idla je pesn dna vrob-
cem a pepotna mikroprocesorem.
Pesto praktick zkuenosti ukzaly, e
je vhodn tento vypotan daj korigo-
vat podle profesionlnho teplomru.
Vlhkost
Pro kalibraci idla vlhkosti potebu-
jeme znt pesnou vlhkost v mstnosti,
nejlpe z profesionlnho pstroje. Bo-
huel se ned vyut daje z katalogo-
vho listu, protoe tam je udvan tole-
rance asi 15 %. Jet ped kalibrac je
vhodn zkontrolovat taem kmitoet
osciltoru, kter by se ml pohybovat
kolem 1700 Hz.
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> H
Actual Humidity? > 58
Rychlost vtru
Kalibrace idla rychlosti vtru pat
mezi sloitj kony, kter toho nemaj
mnoho spolenho s elektronikou. Po-
et impuls je znan zvisl na me-
chanick konstrukci. Uritou inspiraci
poskytuje literatura [1].
Pro kalibraci potebujeme znt po-
et impuls za periodu men, kter je
5 sekund, pro jednu konkrtn rychlost.
Z n si potom program vypot korek-
n konstantu. Poet impuls mete
zjistit druhm miem rychlosti vtru
s kalibrovanou stupnic (viz [1]).
Dal monost je umstit mi na
stechu automobilu a sledovat impulsy
v zvislosti na rychlosti auta. Meteosta-
nice v kalibranm menu zobrazuje ak-
tuln hodnotu kmitotu impuls na
vstupu mikroprocesoru (%W poet
impuls za jednu periodu men). Sta-
si tak vzt penosn pota, meteo-
stanici a za bezvt vyrazit na vlet.
uncal/cal:%p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> W
Actual Windspeed ? > 15
Smr vtru
Pro sprvnou funkci smru vtru
sta nasmrovat korouhviku na sever
a sprvn nastavit kdovac krouek.
Meteostanice umouje tento smr
pekalibrovat, ani je napklad nutn
vylzt na stor a toit korouhvikou.
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> I
Actual Wind Direction > 45
Obr. 8. Schma
zapojen snmae
rychlosti a smru
vtru
Obr. 9. Schma meteostanice
Nastaven text
Meteostanice umouje nadefinovat
vlastn texty, kter budou poslny po
sriov lince prostednictvm skriptu,
viz kapitola Ovldn meteostanice.
Celkem je k dispozici 10 text, kter
se daj definovat nebo vypsat prv
v kalibranm menu.
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> T
Change text #? > 6
was: /nHi this is a meteo! /n
New: /nDobry den, jake mame
dnes pocasi?/n
OK. Saved.
uncal/cal: %p/%P[321/1005],
%h/%H[26/33],%w/%W[34/4573],
%i/%I[45/45]> %
Show text #? > 6
%6: /nDobry den, jake mame
dnes pocasi?/n
Ovldn meteostanice
Provoz meteostanice je zcela auto-
nomn a uivatel si me prostednic-
tvm dostupnch maker nadefinovat v-
stupn formt dat. V kalibranm menu
je mon zadat a 10 text, oznae-
nch 0 a 9. Nult text je vdy skript a
pouv 4 zkladn pkazy:
- Wxxxxx - (wait), ekej xxx sekund.
Pklad: W 120 = ekej 120 s. Maxi-
mln doba je 65 535 s.
- Sx - (send), poli text s slem x. P-
klad: S3 = poli zadefinovan text s-
lo 3.
- Txxx - (timeout), nastav timeout pro
nsledujic pjem textu (tato hodnota
plat, dokud nen pepsna jinou). Po-
kud v danm ase nepijde oekvan
text v pkazu R, vrt se vykonvn
skriptu na zatek. Pklad: T120 = time-
out je 120 s. Maximln doba je 65 535 s.
- Rx (receive), oekvej text slo x.
Pokud nen text pijat v ase danm p-
kazem T (timeout), vrac se na zatek
vykonvn skriptu, jinak pokrauje dle.
Pklad: R4 = oekvej text slo 4.
V rmci odchozch text jsou defino-
vna nsledujc makra:
%s poet sekund od restartu (0..65536,
pak b znovu od nuly),
%t kalibrovan teplota ve C,
%T nekalibrovan teplota ve C,
%p kalibrovan tlak v hPa,
%P nekalibrovan tlak v hPa,
%h kalibrovan vlhkost v %,
%H nekalibrovan vlhkost v %,
%w kalibrovan rychlost vtru v m/s,
%W nekalibrovan rychlost vtru v m/s
- zde m vznam poet impuls za 1
periodu men (5 s),
%d kalibrovan smr vtru ve stupnch,
%D nekalibrovan smr vtru ve stupnch,
%% znak procento,
%0 a %9 text 0 a 9 (pozor = me se
zacyklit, kdy makro bude chtt tisk-
nout samo sebe).
Pro odchoz i pchoz (oekvan)
texty je implementovna vtina tzv.
escape sekvenc znmch z jazyka C:
\a = ASCII znak 7 Alert (zvonek)
\b = Backspace ASCII 8
\f = FormFeed ASCII 12
\n = NewLine ASCII 10
\r = CarriageReturn ASCII 13
\t = Tab ASCII 9
\v = VertTab ASCII 11
\\ = znak zptn lomtko
\ = znak apostrof (lze vloit i bez \)
\ = znak uvozovky (lze vloit i bez \)
\? = znak otaznk (lze vloit i bez \)
\xnn = znak s hexa hodnotou 0xnn
(nap. \x1b je znak Esc)
Nejlpe pouit skriptu vysvtl n-
sledujc pklady:
Text slo:
0: W2S3T120R2S8
1: Esc
2: \x1b
3: \rStiskni %1 pro poslani aktualnich meteo dat.\r
4:
5:
6:
7:
8: %s,%p,%h,%w,%d\r
9:
Tento skript meme peloit jako:
W2 - ekej 2 sekundy.
S3 - poli text . 3 Stiskni Esc pro po-
slani aktualnich meteo dat.
T120 - nastav default timeout na 120
sekund (max. 255).
R2 - oekvej text . 2 (me bt i del
etzec) po dobu default timeout, kdy
nen pijat, vra se na zatek jinak:
S8 - poli text . 8 347,1004,32,0,90<CR>
Jin pklad, kter slou k zpisu
dat do rubriky v BBS:
0: W2S1T10R2S3T120R2S4R5S6R7S8W600
1: \x1bD\x1bC
2: Connected to
3: M\r
4: S OK0WXX Meteo info %s\n\r%9/ex\r
5: zprava ulozena
6: q\r
7: disconnected
8: \x1bD
9: %s,%t,%p,%h,%w,%d\r
Skript meme peloit jako:
W2 - ekej 2 sekundy
S1 - poli text . 1 Esc-D, Esc C
T10 - nastav default timeout na 10 s
R2 - oekvej text . 2 connected to
S3 - poli M<CR>
T120 - timeout 2 minuty
R2 - ekej na connected to
S4 - pak poli text . 4 (vetn rozvinu-
tho textu . 9)
S OK0WXX Meteo info 368<CR>
386,15.4,1009,46,31,180<CR>
/ex<CR>
R5 - a ekej na text zprava ulozena
S6 - poli q<CR>
R7 - ekej na disconnected
S8 - poli Esc-D
W600 ekej 10 minut
A posledn pklad, jak by ml vypa-
dat skript, abychom dostali vstupn
text kadch 5 minut v tto form:
Meteostanice Suchy vrch
Teplota: -12,5
o
C
Vlhkost vzduchu: 43,5 %
Tlak: 1015.5 hPa
Rychlost vetru: 12 m/s
Smer vetru: 90 st
Nashledanou!
0: W2S6S7S8W298
1: Teplota:
2: Vlhkost vzduchu:
3: Tlak:
4: Rychlost vetru:
5: Smer vetru:
6: Meteostanice Suchy vrch\r
7: %1%t C\r\n%2%h %%\r\n%3%p
hPa\r\n%4%w m/s\r\n%5%d st\r\n\r\n
8: Nashledanou!
9:
Tato vstupn data mohou bt zpra-
covna libovolnm zpsobem. Pro po-
uit v domcnosti se pedpokld exis-
tence zobrazovac jednotky umstn
v mstnosti, kter m displej a zpraco-
vv namen hodnoty. Podle mo-
nost me vyhodnocovat dal daje,
jako je napklad tlakov tendence, ma-
ximln a minimln teplota apod.
Vodie TXD a RXD z meteostanice
mohou bt pmo pipojeny na sriov
port potae PC. Jako ovldac pro-
gram lze vyut obyejnho terminlu,
data uloit do souboru a pot je dle
zpracovvat.
Pomoc skriptu je mon nadefino-
vat data v jednoduchm textovm for-
mtu, kdy jsou jednotliv daje oddle-
n rkou. Poad dat v tomto etzci je
jednoznan dno. Nam clem je
kompatibilta s vbornm programem
pro zpracovn meteodat a jejich zobra-
zen na internetu. Program je mon
najt na http://www.ambientsw.com.
K jeho idelnmu vyuit bude pote-
ba jet dopsat nkter drivery. Pro
aktuln informace zkuste navtvit nai
domovskou strnku. Na obr. 10 je p-
klad grafickho vstupu tohoto progra-
mu. Vechny texty se daj bez probl-
m pepsat do etiny. Tato meteodata
z vaeho bydlit tak mohou bt k dis-
pozici teba pinm na druhm konci
svta...
Zvr
Popsan meteostanice byla vyvinu-
ta primrn pro sbr meteorologickch
dat a jejich posln pes radioamatr-
skou s paket rdia (PR). Je pipojena
pes terminlovou kartu do dicho sys-
tmu RMNC a kad 3 minuty zapisuje
aktuln hodnoty do majku. Ten je
stejn asto vysln na uivatelskm
vstupu, kde se radioamatrm objev
v monitorovacm okn. Stejn tak je
i pstupn uivatelm cel st PR, kte-
rm sta napojit se do dan lokality a
pkazem B si nechat vypsat aktuln
data. D se tak snadno zjistit poas na
druhm konci republiky.
Do budoucna bychom chtli vybu-
dovat centrln sbrn msto, kter za-
jist sbr aktulnch dat z cel republiky
a zajist jejich zpracovn do grafick
podoby a jejich optovnou distribuci do
st PR nebo Internetu. To je vak ji
projekt, na kterm se mus podlet vt
tm nadenc.
Samostatnou kapitolu tvo vstup
dat do Internetu. Dky nmu mohou bt
tato meteorologick data dostupn ne-
jen radioamatrm, ale i irok veej-
nosti.
Meteostanici lze vak vyut i pro
domc nebo profesionln ely. Tedy
vude tam, kde je poteba znt aktuln
meteorologick data. Po doplnn vel-
km displejem me slouit jako infor-
man tabule na rznch setknch i
reklamnch akcch. Zjem o ni projevily
i nkter koly jako o doplnk vuky.
Aktuln vpis programu je voln
k dispozici na naich internetovch
strnkch. Tam tak najdete napklad
schma programtoru mikroprocesoru,
aktuln stav celho projektu apod.
http:///www.qsl.net/ok0ns - Tech-
nick informace o Paket Rdiu, Pavel
OK2UCX, e-mail: ok2ucx@qsl.net.
http:///www.qsl.net/ok2xdx - Projekty
Radka, OK2XDX, e-mail: ok2xdx@qsl.net.
Pro zjemce o stavebnici se pokus-
me domluvit s nkterou na firmou,
kter se takovou innost zabv. Bli
informace opt viz nae internetov
strnky.
Jakkoliv komern vyuit tohoto
lnku je mon pouze se svolenm
autor.
Seznam soustek
(dodavatel uveden v zvorkch)
Meteostanice
Rezistory (podtren tolerance 1 %)
R1, R6 1 M
R2, R4, R5, R11,
R12, R13, R15 10 k
R3 22 k
R7 5,6 k
R8 22 k
R9, R10 1 k
R14 4,7 k
Kondenztory
C1, C2 27 pF, ker.
C3 a C6 100 nF a 10F/6 V
C7, C8, C9,
C10, C12, C13 100 nF
C11 33 F/25 V
Polovodiov soustky
D1 1N4148
D2 TL431, (TO92 - GM, GES)
IC1 MC68HC908GP32
(viz aktuln informace na naich www
strnkch)
IC2 MAX232
IC3 MC33074P
nebo podobn single supply
IC4 MC78L05, TO92
IC5 MC78L09, TO92
Ostatn soustky
JP1 pin 1x 2
JP2 pin 5x 2
K1-8 svorkovnice
U1 MPX 4115, absolutn tlakov idlo
(Macro Weil, Emgo)
U2 idlo vlhkosti Philips 2322 691 90001
(GES)
U3 teplotn idlo SMT 160-30, TO92
(GES)
X1 krystal 32,768 kHz
Men vtru
R101 a R104 3,3 k
R105, R106 330
C1 100 nF
D101, D102 IR LED, 5 mm
IC101 MC74HC14
T101 a T104 infraerven fototranzis-
tor, prmr 3 mm
Pouit literatura
[1] Ondrek, P.; Michl, F.: Elektronick
mi smru a rychlosti vtru pro spor-
tovn nmon plachetnice WSDM-1.
AR A 9/1991, s. 346-350.
[2] Katalogov listy firmy Motorola na
Internetu.
[3] Katalogov listy firmy ON Semicon-
ductor na Internetu (www.onsemi.com).
[4] Katalogov listy firmy Smartec na In-
ternetu (www.smartec.nl).
Obr. 10. Pklad vstupu
programu Ambient
Obr. 11. Deska s plonmi spoji
meteostanice (strana spoj)
meteostanice (strana soustek)
Obr. 13. Rozmstn soustek
(strana soustek)
Obr. 14. Rozmstn soustek
(strana spoj)
Pjem obrzk
(propojen RX a zvukov karty
PC, program JVComm32/W95)
V loskm roce uvedl na Internetu
(http://www.jvcomm.de/) znm autor
programu JVFAX Eberhard Backes-
hoff, DK8JV (feedback@jvcomm.de)
program JVComm32 pro dekdovn
FAKSIMILE a dal funkce. Autor ped-
pokld, e pouvte nkterou z b-
nch 16bitovch zvukovch karet a
pota nejmn 486DX s pamti RAM
min. 16 MB, operan systm Win-
dows 95, 98 nebo Windows NT 4.0 a
kvalitn grafickou kartu (High nebo
True Color) s rozlienm nejmn
800 x 600 obrazovch bod. Program
JVComm32 me pracovat na pozad
a vy pitom zpracovvte pijat ob-
rzky (prohlte, oezvte, zaslte
Internetem svm ptelm atd.). Pro
multitasking vak autor doporuuje
pota nejmn Pentium 90 MHz a
operan pam RAM 32 MB jako nut-
n minimum.
Pipojen pijmae ke vstupu zvu-
kov karty potae je velmi snadn.
Z vstupu pijmae s oznaenm IN-
TERFACE vyvedete nf signl na ko-
nektor Line In nebo mikrofonn vstup
zvukov karty. FAKSIMILE synoptick
mapy a pro dal zpracovn ji pijat
obrzky jsou z adrese Picture files
nahrvny na pracovn plochu. Konfi-
gurace programu pro pjem je velmi
snadn - nastavte reim HF-FAX a
Sound Card. Uivatelsky pjemn je
i npovda programu v etin.
Zvr
Popisovan pijma KV pln bez
problm funkci, pro kterou byl navren
(pjem signl SSB a CW stanic v ra-
dioamatrskm psmu 80 a 20 m) a
nklady na jeho pozen jsou mal.
Pi vvoji tohoto zapojen byla vyzkoue-
na ada variant, kter vedla k dalm
zjednoduenm nebo obmnm. S re-
ferennm krystalem 1 MHz pro PLL
byl vyzkouen ladic krok syntetiztoru
250 Hz, avak pouze pro pijma
v psmu 80 metr (ve zvolenm PLL
osciltoru s obvodem SAA1057 lze
nastavit jen kmitoet jako nsobek re-
ferennho kmitotu a dlicho pomru
do 32 768, tzn. pro krok 250 Hz jen
8192 kHz a pro krok 500 Hz je to
16 384 kHz). Proto lze postavit pij-
ma jen pro psmo 80 metr s krokem
250 Hz a ve vych psmech pou-
vat konvertory. Podrobnosti lze zskat
v dokumentaci, kter je pikldna ke
stavebnici firmy EMGO, kde jsou uve-
deny vechny daje o stavb RX i pro
psmo 80 metr a popis konvertoru
pro vy kmitotov psma.
Pijma
pro zatenky
SSB/CW v psmu KV
(80 a 20 metr)
Ing. Miroslav Gola, OK2UGS
(Dokonen)
pijmae RX80_20
Ve stavebnm nvodu je zmnka
o variantnm pipojen k PC a zen
pmo z paralelnho portu pes sbrni-
ci PC-CBUS. Pm zen z PC zjed-
noduuje konstrukci a ze zapojen lze
vypustit mikroprocesor IC7. Referen-
n kmitoet pro PLL je pmo genero-
vn v obvodu IC2, kde na vvod 17 je
proti zemi zapojen referenn krystal.
Programov vybaven pro zen RX
pes PC (i zdrojov text v Turbo Pas-
calu pro programtory) je v nabdce
firmy EMGO.
Po patnch zkuenostech s pepi-
sovnm hexadecimlnch kd z tis-
kovch vstup nen piloen vpis
programu mikroprocesoru Atmel, avak
bude zjemcm na podn zasln.
Opakovan vroba pijmae a prodej
desek nejsou bez svolen autora sta-
vebnho nvodu dovoleny.
Desky, jednotliv soustky, na-
programovan mikroprocesor Atmel,
stavebnici nebo nastaven a oiven
pijma si mete objednat z nabdky
firmy EMGO, Arel VH a. s., 739 51
Dobr; tel. 0658/601 471; 0602 720
424; f ax: 0658/ 624 426; E-mai l :
EMGO@IOL.CZ. Aktuln informace
jsou k dispozici na www.emgola.cz.
Literatura
[1] Bruchanov, M., OK2MNM: Obrazov
komunikace na krtkch vlnch (1997).
[2] Hubek, J., OK1HJH: Zazen
pro pjem faksimile potaem PC.
AR A6/1994.
[3] Gola, M., OK2UGS: Pijma sy-
noptickch map pro DV. Elektroinzert
1, 2/1996.
[4] Gola, M., OK2UGS: Pijma sy-
noptickch map na kmitotu 7880 kHz.
PE 5/1999.
[4] Vclavk, R., OK2XDX: Pijma a
interfejs WXSAT. PE 2 a 6/1997.
[5] Katalogov listy Philips integrova-
nho obvodu SA602, SA612.
[6] Katalogov listy muRata keramic-
kch filtr 1998.
[7] Katalogov listy TOKO filtr LC 1998.
[8] Mark, V.: Kmitotov syntza os-
ciltorovho kmitotu rozhlasovch
pijma. AR B3/1987.
[9] Von Eckardt, H., DF2FQ: VLF-FAX-
Empfanger. Elektor 12/95.
[10] Backeshoff, E., DK8JV, Obschwarz-
bach 40a, 40822, Metmann, BRD.
[11] WiMo Antenen und Elektronik
GmbH: Katalog Beams, Rigs & More,
1998/99.
[12] Katalogov daje mikroprocesoru
ATMEL AT89C2051
[13] Theim, B., DF5FJ: Universeler
FAX-DECODER nicht fr Wettersatel-
liten. CQ DL 6/1994.
Seznam soustek
R1 2,2 k
R2 820
R3 22 k
R4 22 k
R5 10 k
R6 2,7 k
R7 470
R8 1 k
R9 1 M
R10 47 k
R11 10 k
R12 2,7 k
R13 470
R14 4,7 k
R15 1 M
R16 10 k
R17 47
R18 2,2 k
R19 1 k
R20 5,6 k
R21 5 k
R22 4,7 k
R23 100
R24 100
R25 100
R26 820
R27 10 k
R28 1 k
R29 100 k
R30 10 k
R31 10 k
R32 50 k, trimr
R33 100 k
R34 180
R35 18 k
R36 2,7 k
R37 10 k
R38 4,7 k
R39 4,7 k
R40 4,7 k
R41 2,2
P1 50 k/G
P2 100 k/N
P4 100 k, trimr
C1 120 pF
C2 1 nF
C3 15 pF
C4 120 pF
C5 15 pF
C6 120 pF
C7 1 nF
C8 390 pF
C9 1 nF
C10 47 pF
C11 270 pF
C12 47 pF
C13 390 pF
C14 1 nF
C15 100 nF
C16 27 pF
C17 18 pF
C18 27 pF
C19 18 pF
C20 27 pF
C21 1 nF
C22 560 pF
C23 100 pF
C24 100 pF
C25 22 pF, trimr
C26 1 nF
C27 47 F
C28 330 nF
C29 100 nF
C30 2,2 nF
C31 10 nF
C32 47 F
C33 1 nF
C34 47 F
C35 10 nF
C36 100 nF
C37 47 nF
C38 47 nF
C39 10 F
C40 1 nF
C41 47 nF
C42 47 nF
C43 1 nF
C44 10 nF
C45 18 pF
C46 10 nF
C47 4,7 nF
C48 100 nF
C49 1 nF
C50 100 nF
C51 100 F
C52 100 nF
C53 100 pF
C54 47 nF
C55 100 nF
C56 47 nF
C57 1 nF
C58 22 pF, trimr
C59 47 pF
C60 220 pF
C61 4,7 nF
C62 560 nF
C63 47 nF
C64 100 F/16 V
C65 4,7 nF
C66 560 nF
C67 47 nF
C68 560 nF
C69 22 pF, trimr
C70 18 pF
C71 33 pF
C72 1 F
C73 33 pF
C74 1000 F
C75 100 nF
C76 100 F
C77 100 nF
C78 100 nF
D1 KB113
D2 KB113
D3 1N4148
D4 1N4148
D5 6V2
D6 6V2
D7 1N4148
D8 KB109
IC1 NE612
IC2 MC1350
IC3 NE612
IC4 LM386
IC5 LM386
IC6 SAA1057
IC7 89C2051 Atmel
IC8 AT24C02A
IC9 7812
IC10 7805
T1 BC547
T2 BC557
T3 BC547
T4 BC547
T5 BC238
M1 B380C1000
J1 a J9 propojky, JP1 propojka
K1 CINCH
K2 CINCH
K3 F-KON
L1 L-VF-75, sada EMGO
N1 nap. vidlice 15V/AC/DC
Q1 a Q5 4.43 MHz
Q6 2.00 MHz
RE1, RE2 RR1U05
S1 S-metr
TL1 100 nH, TLUM L-10
TL2 100 nH, TLUM L-10
TR1 2+14z 0,2 EMGO1
TR2 22+22z 0,2 EMGO
REP reproduktor 8 a 25
Sk ka - BOPLA, t yp ULTRAMAS
UM32009, rozmr 157,5 x 62,2 x 199 mm
Popis zazen
Schma cyklovae stra je na
obr. 1. Abychom nemuseli zasahovat
do interiru vozidla pi upevovn tla-
tek nebo dokonce potenciometru,
jev zapojen pouit jednoipov mik-
roprocesor ATMEL (89C2051).
Pi vyuit volnho kontaktu stra-
ovho pepnae ve spojen s mikro-
procesorem, doshneme stejnho nebo
i lepho vsledku, ne kdybychom
pouili analogov soustky. I pesto,
e se jeden kontakt pro nastavovn
zd velmi mlo, lze bez vtch pro-
blm kombinacemi as sepnut snad-
no doshnout poadovanho vsledku.
Osazen a oiven cyklovae
Po osazen konektor, rezistor,
kondenztor, diod a tranzistor (mik-
roprocesor do objmky nevkldat)
pivedeme napjec napt - nejdve
12 V na konektor kon1 a porovnme
napt podle tab. 1. Pokud souhlas
vechna napt a reakce odpovdaj
tabulce, zasuneme procesor do ob-
jmky. Pepna nastavme do polohy
[1111].
Funkce cyklovae stra
Pokud se vstup krtkodob spoj
se zpornm plem (pka dol a na-
horu) na as krat ne 250 ms, cyklo-
va se vynuluje (zablik lut LED).
Po vynulovn se spoj vstup se z-
pornm plem (pka dol), stra
jednou sete a zrove se zan po-
tat as, dokud se vstup nerozpoj
(pka nahoru), nebo dokud se neroz-
svt zelen LED (pokud se rozsvt, je
nastaven cyklus na maximln as). A na-
konec opt vstup zkratujeme (pka
dol) a stra str s intervalem, kter
je nastaven pedchozm bodem, dokud
bude vstup zkratovn (pka dole).
Pi vypnut a znovuzapnut si cyklo-
va pamatuje posledn nastaven, do-
kud se nevynuluje rychlm pohybem
pky dol a nahoru.
Pepna SDIP
a jeho funkce (pro verzi 1.10)
Sepnutm SDIP1 se prodlou im-
puls pro stra na dvojnsobek 150 ms
(300 ms).
Sepnutm SDIP2 se prodlou ma-
ximln doba nastaven cyklovae 25 s
(50 s).
Sepnutm SDIP3 po zapnut se na-
stav doba strn z0,6 s na 6 s.
SDIP4 je nepouit.
Instalace do automobilu
koda 120, 130 (pokud m
pepna se 4 polohami)
Odroubujeme spodn st krytu
volantu.
Napjen +12 V je 2. pojistka zleva
nahoe - pipojit na vvod [+12 IN] ka-
bel 75 cm zakonen zsuvkou.
GND - modr kabel vedouc od
pepnae strae, jen bv zakon-
en konektorem - pipojit na vvod
[MINUS].
Aktivan signl - erven kabel
vedouc od pepnae strae, bv
vyveden jako (bl) - pipojit na vvod
[IN].
ern kabel (pomal rychlost) ve-
douc kmotoru se peru. Peru se
tak, e se vysune zkonektoru ern
drt zakonen zsuvkou a zptky se
vlo redukce (obr. 2), kter je soust
stavebnice. Redukce se skld zdiody
D1 zakonen na obou stranch konek-
tory. Na anod je pipojena zsuvka,
na katod je pipojena zstrka a drt
20 cm zakonen zsuvkou. (Pozor
nen to ern drt, kter je vyveden - ten
je nepouit.) Konektor se uprav ve
popsanm zpsobem a vlo se do nj
dioda 1N5408 katodou k motoru. Z kato-
dy se vyvede posledn kabel na spna-
Vvod U kon Efekt
1 0 Piveden napt Impuls 5 V
2 5
3 5
4 2,5 Krystal
5 2,5 Krystal
6 5 Zkratovnm IN sGND Na vvodu 6 a 8 je 0
7 5
8 5 Zkratovnm IN sGND Na vvodu 6 a 8 je 0
9 5
10 0 Napjen GND
11 5
12 5 Zkratovnm sGND Rozsvt se zelen LED
13 5
14 5 Zkratovnm sGND Rozsvt se lut LED
15 5 Pepna 4 na ON Vvod se zkratuje sGND
19 5 Zkratovnm sGND Na S-minus se objev 0
20 5 Napjen +5 V
Cyklova stra
Martin efeln
Cyklova stra zen mikroprocesorem je uren pro automo-
bily koda 120 a 130, pi vyuit volnho kontaktu straov pky.
Obr. 1.
Schma
zapojen
Tab. 1.
c tranzistor - pipojit na vvod [S-MI-
NUS]. Cel monta trv asi 20 minut.
Seznam soustek
R1, R3 8,2 k
R2, R6, R7 100 k
R4, R5 1 k
C1, C2 22 pF
C4, C5, C6, C7 100 nF
C3 10 F
D1, D4 1N4148
D5 1N5408
KR1 11,0592 MHz
T1 BC338
T2 BUZ10
IO1 78L05
IO2 AT89C2051
LED1, LED2 zelen, lut
Faston do PCB, 6 ks
Faston na kabel, zsuvka, 3 ks
Faston na kabel, zstrka
Objmka DIL20
Pojistkov pouzdro, pojistka 160 mA
Zvr
Stavebnice lze objednat na adre-
se: Martin efeln, 549 34 Hronov IV;
e-mail: sefelin@mymail.cz; tel.: 0604
470 857. Cena kompletn stavebnice
je 350 K. Pokud ji mte soustky
nakoupeny, lze zakoupit desku a na-
programovan procesor za 170 K,
poppad osazen a oiven modul
za 405 K (ve vetn DPH). Pro ko-
ly je sleva 5 %.
:03000000020020DB
:100020007530AC75310D1200CDE5904403B4FF0876
:10003000B2B77A0ADAFE80F1E5904403B47F030296
:10004000009DB4BF030200A5B4DF030200ADB4EF0E
:10005000030200B5B4F703020080B4FBCCE530C363
:100060009404F530E5319400F531B40D0BE530B46E
:10007000A8067530E07531101200CD1200BD80A9C0
:10008000E530C32404F530E5313400F531B410E82F
:10009000E530B4E4E37530AC75310D80DB7530606C
:1000A00075310E80D375300075310F80CB7530A05F
:1000B00075310F80C375304075311080BBE59044B9
:1000C00003B4FFF97A197B00DBFEDAFA2212013E53
:1000D00074C41200F974F81200F974131200F97460
:1000E000A41200F9E531C3940F92B5E5311200F97D
:1000F000E5301200F912012D227F08334005C2B10C
:10010000020105D2B1000000D2B00000000000C220
:10011000B0DFE8D2B10000000000D2B00000003033
:10012000B105D201C2B02200C201C2B022C2B100E8
:1001300000000000D2B00000000000D2B122D2B016
:10014000D2B10000000000C2B10000000000C2B047
:100150002274007F08D2B0000000A2B100C2B03308
:1001600000000000DFEF000000200210C2B100001C
:0D01700000D2B00000000000C2B00000226C
:00000001FF
Genertor
z FM
vyslae
Po zveejnn kostrukce v PE 6/
/2000 FM vysla jsem dostal nko-
lik dotaz na monost pravy zapojen
pro pelaovn pomoc tlatek nebo
rznch pedvoleb. teni chtli vy-
uvat vysla jako genertor pro na-
stavovn rznch pijma, vstup-
nch jednotek apod. Vzhledem k tomu,
e prava programu nen zase tak slo-
it, rozhodl jsem se ji realizovat. Jako
indiktor kmitotu je mon pout n-
kter publikovan zapojen ta a
stupnic.
Nov verze programu nastav kmi-
toet po zapnut na 87,5 MHz. Tlatky
NAHORU a DOLU lze mnit kmitoet
po krocch 100 kHz. K dispozici jsou
pedvolby 1 a 4, kter nastav pevn
zvolen kmitoty 92 MHz, 96 MHz,
100 MHz a 104 MHz (viz obr. 1).
Jedinm problmem me bt os-
ciltor, kter je poteba peladit v roz-
mez 87,5 a 108 MHz naptm 5 V.
Monost, jak to vyeit, je nkolik, na-
pklad za filtr smyky C1, C2, R4, R5
zaadit operan zesilova pipojen
na vy napjec napt. Dalm ee-
nm me bt pipojit paraleln kon-
denztor k osciltoru - pro ni kmito-
ty. Proto mikroprocesor kontroluje
nastaven kmitoet a je-li ni ne
96 MHz, je na vvodu P3.5 napt +5 V,
kterm lze spnat tranzistor nebo diodu.
Na vvodu P3.7 je k dispozici sig-
nl o kmitotu 1 kHz, kter se d za-
vst pes dli a oddlovac konden-
ztor do modulanho vstupu.
Tento lnek neml za cl celou kon-
strukci genertoru, pouze pomoci z-
jemcm, kte sice zvldnou vysoko-
frekvenn obvody, avak nemohou
modifikovat program mikroprocesoru.
Program i dal konstrukce jsou voln
k dispozici na www.qsl.net/ok2xdx.
Obr. 1. Nov vznam vvod
procesoru
Obr. 2. Vpis programu v IntelHEX
Ing. Radek Vclavk, OK2XDX
Obr. 2.
D5
Na rozdiel od signaliztorov, ktor
upozornia na zapnut svetl a po otvo-
ren dver, tento signaliztor sa prompt-
ne ohlsi alarmujcou sriou tnovch
impulzov hne po vypnut motora. Ten-
to spsob signalizcie je vhodn naj-
m vprpade, ke ofr sce vypne
motor, avak zostane aka v zatvore-
nom aute dlhiu dobu (napr. taxikri),
priaznivo psob aj bezprostredn psy-
chologick efekt vetko pod kontrolou.
Doba signalizcie je asovo obmedze-
n na niekoko seknd pre prpad, e
vodi zmerne ponech zapnut obry-
sov svetl. Pri minimlnych nkladoch
a jednoduchej intalcii signaliztor
nepochybne zvyuje itkov hodnotu
vozidla a nepriamo prispieva kjeho
bezpenosti.
Signaliztor sa pripja kpalubnej
sieti troma vodimi kostra vozidla
(KOSTRA), svetl (SVET) a zapaova-
nie (ZAPAL). Signalizcia sa spust
bezprostredne po vzniku logickej kom-
bincie SVET = 1 (>8V), ZAPAL = 0
(<2V), teda ak motor vypneme pri za-
pnutch svetlch, alebo ak zapneme
svetl pri vypnutom zapaovan. Pri
normlnom porad zapnania a vypna-
nia motora a svetiel sa signaliztor ne-
aktivuje.
Princp innosti
Srdcom signaliztora je integrovan
obvod IO1 typu 74HC132 (HCMOS,
tvorica dvojvstupovch hradiel NAND
typu Schmitt t. j. shysterziou), ktor
je vo funkcii ako vstupn tvarova, mo-
nostabiln klopn obvod, hradlovan
pomal astabiln multivibrtor, hradlo-
van akustick astabiln multivibrtor a
hradlovan koncov stupe. Stabiln
napjacie naptie +5 V, potrebn pre
ist prjemn tn, zabezpeuje stabili-
ztor IO2 typu 78L05. Pred prpadnmi
napovmi pikami na prvode SVET
je signaliztor chrnen Zenerovou di-
dou D4 a sriovm rezistorom R6.
Vstupn signl ZAPAL m pri zapnu-
tom motore vysok rove (12 a 14 V)
a po obmedzen sriovm rezistorom
R2 a didami D1, D2 predstavuje ro-
ve H pre vstupn tvarovacie hradlo
IO1A. Tento rezistor a didy maj aj
ochrann funkciu chrnia vstup pred
indukovanmi vysokonapovmi pi-
kami, ktor sa na vstupe ZAPAL obja-
via najm vokamihu vypnutia zapao-
vania pri dobehu motora (vstup ZAPAL
je zvyajne spojen svvodom 15 za-
paovacej induknej cievky).
Pri zapnutom zapaovan je na v-
stupe tvarovacieho hradla IO1A logic-
k rove L. rove L je aj na vstupe
13 hradla IO1D a vstupe 4 hradla IO1B.
Vstup hradla IO1B

je vstave H, akus-
tickm meniom Z1 neteie iaden
prd. Pokia vypneme motor pri zapnu-
tch svetlch, signaliztor zostane na-
pjan, avak naptie na vstupe ZAPAL
klesne na nulu. Vstup IO1A skokom
prejde do rovne H, ktor sa prenesie
aj cez kondenztor C1. Tm sa doas-
ne odblokuje vstupn hradlo IO1B a
zrove aj pomal astabiln osciltor
shradlom IO1D, ktor kuje akustic-
k osciltor shradlom IO1C. Na vstu-
pe signaliztora sa objav prenikav
preruovan tn, ktorho vku uruje
asov kontanta R5C3, preruovaciu
frekvenciu uruje asov kontanta
R4C2 a celkov dobu trvania uruje
asov kontanta R3C1. Konkrtne
hodnoty siastok vobr. 1 boli zska-
n experimentlne (tatistick stred),
signaliztor snimi pracoval blzko op-
tima na prv zapojenie sobvodmi
74HC132 firmy Philips (74HC132 od
Motoroly mali napr. viu hysterziu
a potrebovali menie asov kontan-
ty pre rovnak akustick efekt). Samo-
zrejme, t o radi laboruj, si vetky pa-
rametre akustickho signlu mu
nastavi individulne poda svojho vku-
su - vobou odporu rezistorov R3 a
R5. Vtomto prpade je ich vhodn pri
oivovan doasne nahradi odporov-
mi trimrami.
Akustick signaliztor
zapnutch svetiel automobilu
Jn Bal
tatistiky dopravnej nehodovosti u dvnejie jednoznane preukzali,
e je bezpenejie jazdi so zapnutmi svetlami aj za plnho dennho svet-
la. Tento spsob jazdy si osvojuje stle viac vodiov a mono ho len odpo-
ra. Indikcia zapnutch svetiel iba rozsvietenou kontrolkou nie je vak
pri dennom svetle dostaton, obzvl pri priamom osvetlen palubnej
dosky slnkom. Tieto skutonosti, roztritos vodiov a pretrvvajca ab-
sencia akustickej signalizcie u starch automobilov, ved vposlednej dobe
kzvenmu vskytu vozidiel, zaparkovanch so zapnutmi svetlami. N-
sledky takhoto parkovania mu by vemi neprjemn a kto u m skse-
nosti sdokonale vybitm akumultorom (poda zkona schvlnosti
vnajnevhodnejiu dobu), iste ocen osveden, spoahliv a celkom efekt-
n akustick signaliztor, zapojen poda obr.1.
Obr. 1. Schma zapojenia
Obr. 2. Doska s plonmi spojmi Obr. 3. Rozmiestnenie siastok na doske
Za zmienku stoj pouit subminia-
trny akustick meni typu KSS1201.
Ide o elektromagnetick meni s odpo-
rom cievky 16 , optimalizovan pre
frekvenciu 2048 Hz, okolo ktorej vyka-
zuje pomerne ostr rezonanciu a po-
skytuje prenikav tn. Vzapojen
poda obr. 1 je vak pouit vyia re-
zonann frekvencia v okol 2700 Hz a
to zdvoch dvodov: Generovan tn je
prjemnej a efektnej a jeho frekven-
cia nemus by tak presn ako u rezo-
nancie 2048 Hz (KSS1201 je uren
najm pre mikroprocesorov systmy,
kde nie je problmom generova pres-
ne 2048 Hz). Treba si uvedomi, e
KSS1201 m vskutonosti dva akus-
tick vvody nielen zprednej, ale aj
zo zadnej strany membrny. Zadn v-
vod je realizovan dvoma trbinami,
ktor zostvaj otvoren aj pri osaden
menia na doske na doraz. Zatia o
pri 2048 Hz zadn vvod zlepuje akus-
tick prispsobenie menia, pri 2700 Hz
psob opane. Preto je potrebn pri
2700 Hz zadn vvod uzavrie napr.
omotanm valcovej plochy menia le-
piacou pskou a po dosku plonch
spojov, najlepie ete pred jeho zaspj-
kovanm. Pri osaden menia treba do-
dra oznaen polaritu.
Poznmky krealizcii
a mont do vozidla
Akustick signaliztor je umiestne-
n na jednostranne pltovanej doti-
ke o rozmeroch 52.5 25 mm poda
obr. 2, rozmiestnenie siastok ilustru-
je obr. 3. Vetky siastky s nalea-
to kvli kompaktnosti a mechanickej
odolnosti. Stabiliztor 78L05 je k do-
tike pritlaen plochou stranou. Do-
tiku mono zabudova do vhodnej
plastovej krabiky. Nenron, ale vcel-
ku spoahliv a osveden mont
predpoklad aspo podloenie osade-
nej dotiky hrubou izolanou podlo-
kou zo strany spojov a dkladn oban-
dovanie (s vnimkou akustickho
stia) izolanou pskou zPVC. Takto
vznikl kompaktn modul mono prile-
pi pomocou silnejej obojstrannej le-
piacej psky na vhodn miesto pod
palubnou doskou automobilu.
Na pripojenie kpalubnej sieti slia
tri skrutkovacie svorky. Prvod SVET
pripojme kobrysovm svetlm, pred-
poklad sa vak, e ostatn svetl
(hlavn, hmlov a i.) s od nich zvis-
l, t. j. nemu svieti bez zapnutia vy-
pnaa obrysovch svetiel. Pokia
chceme signaliztor poui na sas-
n monitorovanie aj alch nezvis-
lch svetelnch obvodov (resp. inch
spotrebiov), pripojme ich na vstup
SVET cez oddeovacie didy poda
obr. 4, m vznikne prirodzen funkcia
alebo, t. j. signaliztor sa aktivuje pri
zapnutom stave aspo jednho znich.
Prvod ZAPAL pripojme za spnaciu
skrinku, na prvod kzapaovaniu (vo-
di 15). Mal by to by vodi, na kto-
rom je naptie palubnej siete pri za-
pnutom motore.
Signaliztor je navrhnut tak, aby
srezervou splnil vetky bezpenostn
kritri pre prevdzku vautomobile.
Kvalitn a bezpen by vak mala by
aj jeho intalcia. Svorky SVET a ZA-
PAL a ich prvodn vodie musia by
dobre zabezpeen pred skratom na
kostru vozidla. Na pripojenie pouije-
me lankov vodie sdostatone hrubou
a odolnou izolciou. Uloenie vodiov
mus vyluova mechanick pokode-
nie ich izolcie (prikripnutie pohybliv-
mi asami vozidla a pod.), alebo ne-
myseln vytrhnutie zprpojnch
svoriek. Na pozcii R1 neodporam
zbezpenostnch dvodov poui re-
zistor TESLA typu TR 191. Vzhadom
na technolgiu jeho vroby nemono na
100 % vyli vznik skratu vntri jeho
dutho keramickho telieska.
Rozpis siastok
Rezistory (vetky miniatrne)
R1 2,7 k
R2 100 k
R3 680 k
R4 2,7 M
R5 6,8 k
R6 39
Kondenztory
C1 4,7 F/25 V, tant. kvapka
(prp. radial. elektrolytick)
C2 a C5 100 nF/50 V keramick,
KDPU-2,5 mm
Polovodiov siastky
IO1 74HC132 DIP14 (Philips)
IO2 78L05 TO92
D1-D3 1N4148
D4 BZX84/18V, KZ260/18V
Ostatn siastky
Z1 Akustick meni KSS1201
( 12 8,5 mm 16 )
S1 Svorkovnica RIA55/03
(3 svorky, raster 5 mm)
Stavebnicu signaliztora s navtanou
a pocnovanou doskou (za 139 Sk +
pot.), alebo plne funkn signaliztor
pripraven na mont do vozidla (sa-
molepiv v PVC, za 179 Sk + pot.) si
mono objedna na e-mailovej adrese
elam95@hotmail.com, alebo na tel. .
095/6263792.
Obr. 4. Pripojenie viacerch nezvis-
lch okruhov k signaliztoru
Chladie Titan Majesty
Tchajwansk spolenost Titan, vyrb-
jc chladie a ventiltory (hlavn pro vpo-
etn techniku), je pikou ve svm oboru.
Jej nov ada Majesty vak pekonala ve,
co na trhu bylo. Zvlt je vhodn pro pro-
cesory petaktovan na vy kmitoty.
Chladi i ventiltor maj velmi promy-
len tvar (viz foto). Vzduch je nasvn do-
vnit vlce a vyfukovn mezi ebry po obvodu
vlce. Ventiltor m minimln hlunost
(26,4 dB), napjen 12 V/0,18 A, 4500 ot/min
a rozsah provoznch teplot -10 a +60 C.
Obdivuhodn je ivotnost - 50 000 hodin.
Firma dodv tyi typy ventiltor Ma-
jesty: Typ TTC-M1AB je uren pro proce-
sory s pouzdry FC-PGA/socket370.
Typ TTC-M2AB je uren pro procesory
s pouzdrem SECC2 (slot1). Oba typy se
hod pro kmitoty procesor do 1000 MHz.
Typ TTC-M3AB je uren pro nov pro-
cesor Pentium 4 - Willamette do kmitotu
1700 MHz.
Typ TTC-M4AB je uren pro procesory
AMD K7 do kmitotu 1200 MHz.
Firma Titan tak dodv Peltirovy ln-
ky. Skldaj se ze dvou keramickch desti-
ek, mezi ktermi jsou lnky. Jedna des-
tika je tepl a druh studen. Hod se na
podstatn zlepen chlazen. Vkldaj se
mezi chladi a procesor. Nevhodou je, e
nejsou pizpsobeny k chladim Majesty,
take je lze spolu pout pouze jako bastl.
Doufm, e to firma jet naprav.
V R dodv vrobky Titan firma TNT-
rade, kroupova 957, 500 02 Hradec Krlov.
Stavba a oiven
karty PC PORT16
Stavba je nenron, vyaduje pouze
zrunost pi pjen ty rezistor SMD R8
a R11. Na obr. 5 je deska s plonmi spoji,
obr. 6 ukazuje osazen rezistor SMD ze
strany spoj.
Pi osazovn postupujeme tak, e nej-
prve osadme rezistory SMD. Kad z re-
zistor usadme pinzetou na svoji pozici a
opatrn zapjme tukovou mikropjekou.
Pitom dvme pozor, aby se pjiteln kon-
ce rezistor nedotkaly prchozch spoj
pod tmito rezistory. Pouit pistolov p-
jeky je v tomto ppad zcela nevhodn.
Pokraujeme propojenm spoj obou
stran desky. Do kadho jednotlivho pro-
pojovacho otvoru vlome drt (napklad
vvod rezistoru) a zapjme jej z obou stran.
Potom osadme R3 a R7. Pokud tato kar-
ta bude pipojena jako posledn, osadme
rezistory R1 a R2. U vcensobnch rezis-
tor dvme pozor na sprvnou orientaci
pi vkldn do desky.
Nsledn osadme stabiliztor IO5. Mezi
nj a desku vlome chladi, kter namae-
me silikonovou pastou. rouby vkldme
ze strany spoj a zajiujeme maticemi ze
strany soustek.
Osadme vechny kondenztory C1 a
C7, LED D1 a konektory X1 a X4. Konek-
tor X1 vyrobme odlomenm 6 pr piek
z delho konektoru. Do osazenho konek-
toru vlome propojku na pozici poadova-
nho poadovho sla karty. Popis poa-
dovch sel je na stran spoj pod tmto
konektorem. Nakonec osadme objmky IO.
Kartu spojme s kartou PC BASIC a pi-
vedeme napjen. V tomto ppad se mus
rozsvtit D1. Voltmetrem zmme ptom-
nost a velikost napjecho napt na vech
objmkch, kter mus bt 5 V. Odpojme
napjen a do objmek vlome IO.
Stejn jako u karty PC BASIC, pokud
vyvstane poadavek invertovat signl z 8243
ihned po zapnut napjen, je mon obvo-
dy 74LS07 nahradit obvody typu 74LS06.
Dynamicky testujeme kartu s vyuitm
stejnho programu, jako pi testovn karty
PC BASIC.
Technick parametry
karty PC PORT16
Poet vstupnch linek: 16.
Proudov zaten kadho
jednotlivho vstupu: max. 30 mA.
Maximln napt, piveden na vstup:
30 V.
Pipojen: ke kart BASIC.
Pracovn teplota: 0 a 40 C.
Seznam soustek
karty PC PORT16
R1 RR 8x 10 k, 5 %
R2 RR 4x 10 k, 5 %
R3 470
R4 RR 5x 47 k, 5 %
R5 RR 8x 47 k, 5 %
R6 RR 4x 47 k, 5 %
R7 10 k
R8 a R11 RR +1 k, SMD
C1 2200 F/16 V
C2, C4 a C7 100 nF
C3 10 F/35 V
D1 LED, 5 mm, erven
IO1 8243
IO2-4 74LS07
IO5 7805
X1 S2G20
X2, X4 CAN15Z90
X3 S2G40
objmka DIL24PZ
objmka DIL14PZ, 3 ks
chladi DO1A
propojka JUMP-RT
deska PC PORT16
Elektrick propojen karet
PC BASIC a PC PORT16 a test
Pro vlastn test mus bt v pota
vybaven paralelnm portem tiskrny LPT1
a hardwarovm RTC (real time clock). Tyto
prvky obsahuje dnes vtinou kad po-
ta PC.
Ped vlastn zkoukou funknosti je
vhodn kad ze 16 vstup opatit erve-
nou LED se sriovm rezistorem 1,5 k.
Tento rezistor elektricky spojme s anodou
LED. Potom voln konec rezistoru spojme
s naptm +U na konektoru X3 a katodu dio-
dy s pslunm vstupem. Prostm me-
nm na vstupech nenamme pi zkouce
nic, protoe kad z vstup je tvoen ote-
venm kolektorem tranzistoru proti zemi.
Na vstupn konektor X3 nedoporuujeme
pjet, vhodn je diody s rezistory napjet
na protikus tohoto konektoru a ten potom
nasadit na konektor X3.
Kartu PC BASIC spojme 15ilovm ka-
belem s kartou PC PORT16, opatenm na
koncch konektory CANNON (vidlice 15 pl).
Stejnmi kabely propojme mezi sebou po-
adovan poet karet PC PORT16. Maxi-
mln poet tchto roziujcch karet me
bt 6. Pitom nezle, kter z konektor X2
nebo X4 bude jako vstupn a kter vstupn.
Je nutn upozornit, e dlka spojovacch
kabel by mla bt co nejkrat. Nejvhod-
nj je umstit jednotliv karty co nejble
k sob a na del potebnou vzdlenost
propojovat ji vstupn signly, poppad
a silov signly z relovch, triakovch
nebo jinch silovch karet.
Propojkami na kartch PC PORT16 na-
volme poadov slo roziujc karty (na
desce jsou oznaeny polohy 1 a 6). Po-
kud navolte u nkolika karet stejn poa-
dov slo, budou tyto karty pracovat stej-
n (jejich CS budou spojeny paraleln).
Vypneme pota, pokud je zapnut. Od-
pojme vechna zazen od paralelnho
rozhran LPT1 na potai PC. K tomuto
rozhran pipojme kartu PC BASIC 25ilo-
vm kabelem. Kabel mus mt propojeny
vechny vvody koncovch konektor CAN-
NON. Nepouvejte kabely typu LAP-LINK,
kter maj navzjem prohozeny nkter linky.
Zapneme pota. Pipojme napjec
napt 230 V na roubovac konektor u kar-
ty BASIC. Pitom fzi pipojme na svorku,
oznaenou jako L, a nulov vodi na svorku
N. Po zapnut napjecho napt se ji ne-
smte dotknout ivch silovch st karty.
Mohlo by dojt k razu elektrickm proudem.
Potom meme spustit program PAR-
PORT2.EXE.
Po ukonen prce odpojme vdy kartu
BASIC od napjen a od paralelnho portu
LPT1. Abyste nemuseli vdy vysunovat ko-
nektor z karty, mete s vhodou pout
datov pepna paralelnho portu. Tyto da-
tov pepnae jsou k dostn za pijateln
ceny v obvhodech s vpoetn technikou.
Ovldn programu
PARPORT2.EXE
Spuste program PARPORT2.EXE
z doprovodn diskety napsnm pkazu
a:\parport2.exe.
Po jeho sputn se vynuluj vechny
vstupy vech karet a na obrazovce se ob-
jev zkladn instrukce pro jejich pipojen.
Pokud mte ve v podku, pokraujte kl-
vesou ENTER. Pokud jste na cokoli zapo-
mnli, opuste program klvesou Esc.
Stiskem klvesy ENTER se objev na
obrazovce informace o stavu karty.
V horn sti obrazovky je zobrazen syst-
mov as a stav, ve kterm se program na-
chz. V tomto ppad je ve stavu STOP.
Dalmi informacemi jsou poty aktivo-
vanch vstup na pslunch kartch.
Pokud pouijete pouze kartu PC BASIC,
informace o stavu roziujcch karet jsou
samozejm zbyten, i kdy i tyto nepipo-
jen karty jsou programem ovldny.
Posledn informac na obrazovce je zp-
sob ovldn z klvesnice.
Pokud jste na vstupy pipojili LED s re-
zistory, mus bt vechny LED zhasnut.
Stisknte klvesu C na klvesnici vae-
ho potae. Nyn budou v sekundovch in-
tervalech postupn aktivovny vstupy 1
a 16 na vech pipojench kartch. Po ak-
tivaci vech vstup jsou vechny vynulo-
Karty pro rozen
paralelnho portu PC
Ji Kadlec
Obr. 3.
Propojen
s kartou
BASIC
(Dokonen)
vny a cyklus se opakuje. V horn sti ob-
razovky bude zobrazen stav START.
Stiskem klvesy S pejde program do
stavu STOP. Informace na vstupech z-
stane stabiln a do okamiku stisku klve-
sy C (continue) nebo R (reset).
Stiskem klvesy R pejde program do
stavu STOP a vechny vstupy jsou vynulo-
vny. Klvesu R lze stisknout vdy. To zna-
men ve stavu START (C) nebo stop (S).
Program lze kdykoli opustit regulrn
klvesou Esc. Nikdy neopoutjte program
vypnutm potae. Po stisku klvesy Esc
jsou toti vechny CS (chip select) obvod
82C43 uvedeny do stavu log. 1.
Softwarov ovldn
Softwarov ovldn karty PC BASIC a
vech dalch roziujcch karet PC PORT16
vychz z obvodovho zapojen karet a za-
pojen digitlnch linek na vstupu LPT po-
tae PC.
Z paralelnho portu LPT jsou k ovldn
vyuity datov bity D0 a D7 a signly
STROBE, AUTO-FEED, INIT a SELECT. V-
znam dicch bit z LPT pro kartu je vtab. 3.
Dalm z potebnch nvod je prce
s vlastnm obvodem 82C43
Obvod je schopen rozit 1 port (P2)
se 4 datovmi linkami na 4 porty (P4, P5,
P6, P7), kad opt se 4 datovmi vstup-
n-vstupnmi linkami (16 roziujcch da-
tovch linek). Na tchto 16 linek lze z portu
P2 daje zapisovat nebo naopak z nich
daje st. V naem ppad budeme na
tyto linky pouze zapisovat.
zen obvodu 8243 lze popsat nsle-
dovn:
(Vchoz stav ST = log. 1, CS = log. 0)
- Signl CS uvedeme do stavu log. 0.
- Na port P2.x pivedeme 4bitov dic pkaz.
- Signl ST uvedeme do stavu log. 0 (sestup-
n hrana zape dic pkaz do obvodu).
- Na port P2.x pivedeme 4bitov data.
- Signl ST uvedeme do stavu log. 1 (s daty
se provede poadovan innost).
6. Signl CS uvedeme do stavu log. 1.
Pokud budeme opakovan zapisovat
nebo st jeden a ten sam obvod 82C43,
lze samozejm jeho CS uvst do stavu
log. 0 na zatku a do stavu log. 1 a na
konci prce s tmto obvodem.
Mezi jednotliv body je nkdy nutn
vloit pauzu nkolik s, protoe rychlost
penosu LPT bv vt, ne je schopna
karta zpracovat.
dic pkaz je 4bitov hodnota, kter
obvodu oznamuje, co se bude dt s nsle-
dujcmi daty (tab. 4).
Tab. 4.
D3 D2
0 0 ten (v naem ppad nepouvme)
0 1 zpis
1 0 funkce OR
1 1 funkce AND
D1 D0
0 0 port P4
0 1 port P5
1 0 port P6
1 1 port P7
Take zapsnm dicho pkazu 0100
(04H) nsledn zapeme datov slovo na
port P4. Zapsnm dicho pkazu 1001
(09H) provedeme funkci OR mezi daty na
vstupu (P2) a portu P5 a zapsnm 1111
(0FH) provedeme funkci AND mezi daty na
vstupu a portu P7.
Poslednm z nutnch daj pro zen
karet jsou bzov adresy registr ve va-
em PC, kter ovldaj paraleln porty LPT.
LPT KARTA
D0 - ST (strobe) vech obvod 82C43
D1 - CS1 pro kartu PC BASIC
D2 - CS2 pro 1. roziujc kartu PC PORT16
STROBE - D0 (P2.0) vech obvod 82C43
AUTO-FEED - D1 (P2.1) vech obvod 82C43
INIT - D2 (P2.2) vech obvod 82C43
SELECT - D3 (P2.3) vech obvod 82C43
Tab. 3. Vznam dicch bit z LPT pro kartu
Obr. 4.
Schma
zapojen
karty
PC PORT16
V potach bvaj nejastji nainstalo-
vna rozhran prvn tiskrny LPT1 a jet
druh rozhran LPT2. Nkdy mv rozhran
tiskrny i grafick karta.
V nsledujcm popisu si objasnme
uloen dat na adresch v pamti PC.
Protoe data pro ovldn tiskren jsou
vt ne osmibitov slovo, je nutn s tmi-
to daty pracovat na vce adresch. Vlastn
data pro tiskrnu se ukldaj do prvnho regist-
ru na zkladn adrese (offset 0), tzv. dato-
vho registru. Na nsledujc adrese (offset 1)
je stavov registr, kter je uren jen ke te-
n, a na dal nsledujc adrese (offset 2) je
dic registr, uren k zpisu i ten.
Nejjednodueji si to vysvtlme na ad-
rese jednoho rozhran, nap. LPT1.
Zkladn adresa LPT1 bv 378H, co
je 888 dekadicky. Na tto adrese se na-
chz datov registr LPT1. O jednu v
379H je potom stavov registr a jet
o jednu v 380H je dic registr.
Vznam jednotlivch bit vech t re-
gistr pro LPT1 je vtab. 5:
Tab. 5.
Datov registr, zkladn adresa 378H
pro LPT1, ili offset 0
D0 - data D0
D1 - data D1
D2 - data D2
D3 - data D3
D4 - data D4
D5 - data D5
D6 - data D6
D7 - data D7
Stavov registr, adresa 379H pro LPT1,
ili offset 1
D0 - nic
D1 - nic
D2 - nic
D3 - ERROR
D4 - SELECT
D5 - PE
D6 - ACK
D7 - BUSY (negovan)
dic registr, adresa 380H pro LPT1,
ili offset 2
D0 - STROBE (negovan)
D1 - AUTO-FEED (negovan)
D2 - INIT
D3 - SELECT IN (negovan)
D4 - nic
D5 - nic
D6 - nic
D7 - nic
Pro sprvnou spoluprci karty PC BA-
SIC musme znt jet zkladn adresy
jednotlivch LPT, kter jsou ukzany v ta-
bulce 6.
Tab. 6.
LPT1 - 378H
LPT2 - 278H
LPT1 - 3BCH (u karty Hercules)
O skutenm piazen adres pro LPT
ve vaem potai se nejlpe pesvdte
ve WINDOWS 95 v prostedcch zsuvek
tiskren, ke kterm se dostanete pes:
TENTO POTA - OVLDAC PANELY
- SYSTM - SPRVCE ZAZEN - Z-
SUVKY(COM a LPT) - ZSUVKA TISKR-
NY(LPTx) - PROSTEDKY v pol oce
ROZSAH VSTUPU A VSTUPU.
Stavebnice je mon objednat
na tel.: (02) 44 47 25 62 nebo 0606
358 403.
Ke stavebnici PC BASIC je dod-
vn tak oivovac program, desky
s plonmi spoji jsou nevyvrtan
nebo pouze pedvrtan vrtkem o pr-
mru 0,8 mm.
Cena stavebnice karty PC BA-
SIC je 1700 K (vetnDPH), cena
stavebnice karty PC PORT16 je 840 K
(vetnDPH).
Obr. 5.
Deska
s plonmi
spoji PC
PORT16
Obr. 6. Osazen rezistor SMD
RF ANALYZTOR
Ing. Martin enfeld, OK1DXQ
(Dokonen)
Obr. 7. Deska s plonmi spoji vf sti v mtku 2:1 (75 x 49 mm). Pohled ze strany SMD
Nejpravdpodobnj chyby a
jejich piny
1) daj |Z| je chybn:
w Charakteristiky diod D15 a D16 se li.
w Odlin odpory rezistor, kter ur-
uj zeslen operanch zesilova
IO1.
w Pli mal vstupn vf napt.
2) Pi men zejmna v oblasti malch
PSV (1,0 a 2,0) pstroj ukazuje men-
PSV ne ve skutenosti (i pi zkou-
en odporovou zt):
w Pouit nevhodnch diod s pli vel-
km prahovm naptm.
Pi pipojen odporov zte 75
by ml pstroj ukazovat PSV alespo
1,3 a 1,4 (sprvn daj je 1,5).
3) S odporovou zt pstroj ukazuje
dobe, pi men na antn s PSV blz-
km 1,0 ukazuje pstroj vy hodno-
tu:
Obr. 8. Deska s plonmi spoji slicov sti v mtku 2:1 (85 x 44 mm).
Pohled ze strany klasickch soustek
Obr. 9. Deska s plonmi spoji osciltoru 350 a 500 MHz vmtku 2:1.
Pohled ze strany SMD (vpravo)
Obr. 10. Deska s plonmi spoji osciltoru 3,4 a 7,1MHz v mtku 2:1. Pohled ze strany SMD
w Pli velk obsah harmonickch
kmitot ve vstupnm signlu.
4) Pstroj ukazuje men hodnoty X
ne ve skutenosti (v oblasti malch X):
w Pouit nevhodnch diod.
5) Pstroj ukazuje vt hodnotu R
ne |Z|:
w Zpsobeno micmi chybami, ze-
jmna nelinearitou diod pi malm
vstupnm napt. Vpoet R je to-
ti pomrn sloit a citliv i na po-
mrn mal chyby mench napt
v mstku. R by se vak mlo pi do-
statenm vstupnm napt liit
max. o nkolik procent.
6) Pi zkoukch odporovou zt (od-
por v konektoru) odlinou od 50
pstroj ukazuje sprvn na nich kmi-
totech, na vych kmitotech se da-
je li. daj se zt 50 je v pod-
ku. (Pedpokldme, e vf napt na
vstupu je na vech kmitotech dosta-
ten):
w nejedn se o chybu men, ruiv
se projevuje induknost a kapacita
konektor, pop. samotnho zato-
vacho rezistoru.
Zvr
Popsan analyztor pokrv s vjim-
kou 160m vechna nejbnj amatr-
sk psma. Umouje naladn a rych-
lou kontrolu antn a pizpsobovacch
len bez pouit transceiveru.
Ve srovnn s analyztorem AUTEK
RF-1 vychz pesnost popisovanho
pstroje pedevm vlivem pouitch
diod v micm mstku o nco hor. To
se vak netk men spjatch s kmi-
totem nap. rezonann kmitoet, i-
nitel zkrcen apod. zde jsou oba p-
stroje prakticky rovnocenn. Naproti
tomu je velmi vhodn souasn zob-
razen vech mench veliin a poho-
dln a pesn nastaven kmitotu ve
velkm rozsahu a se stabilitou danou
fzovm zvsem.
lnek m slouit jako podklad pro
individuln zhotoven pstroje. Vroba
pstroje za platu bez souhlasu autora
nen povolena.
Literatura
[1] Karmasin, K.: SWR Analyztory.
AMA 6/1996, s. 8 a 9.
[2] Doucha, M.: VKV antnn analyz-
tor RF5. RADIO 5-6/98, s. 14 a 15.
[3] Kratoka, M.: Analyztory SV AU-
TEK RF-1 a MFJ-259. RADIO 1/
/1998, s. 10 a 13.
[4] enfeld, M.: Wobbler 800 MHz. PE-
-AR 4, 5, 6 /98, s. 8 a 11, 21 a 22,
15 a 17.
[5] Katalogov list obvodu ANALOG
DEVICES AD7893.
[6] Katalogov list obvodu FUJITSU
MB1504.
[7] Katalog firmy MICROCHIP.
[8] Katalog GM Electronic.
Rozpiska soustek
Rezistory SMD, velikost 0805
R1, R201, R301 330
R2, R6, R10, R14, R18,
R35, R37, R39, R40,
R204, R304, R61 22 k
R3, R11, R203,
R303, R205, R305 4,7 k
R4, R12, R20,
R42, R206, R306 68
R5, R13, R21, R44,
R45, R46, R53, R209,
R309, R7, R15, R23,
R106, R207, R307 1 k
R9 470
R43, R47, R49, R50,
R54, R60, R310 10 k
R17, R102 1,5 k
R19, R34, R36, R38 6,8 k
R22 220
R25, R26, R27 51
R28, R29, R30, R52 3,3 k
R8, R16, R24,
R31, R32, R33,
R41, R208, R308 220 k
R48, R55, R58,
R202, R302 2,2 k
R51 47
R59 8,2 k
R57 560
R101, R103,
R104, R105 47 k
R107 2 k
Odporov trimry SMD (typ 4312, GM Electro-
nic)
R56 25 k
Kondenztory keramick SMD, velikost 0805
C1, C2, C4, C6, C7,
C8, C9, C10, C11, C12,
C13, C15, C17, C18,
C19, C20, C21, C22,
C23, C24, C25, C26,
C28, C29, C57, C58,
C59, C62, C201, C202,
C205, C206, C207,
C208, C308 1 nF
C3, C203 39 pF
C5, C16, C27 3,3 pF
C14 100 pF
C30, C32 150 pF
C12, C31, C33, C35,
C36, C37, C38, C39,
C40, C63, C67, C109,
C301,C302, C303,
C305, C306, C307,
C313, C308 10 nF
C41, C43, C47, C48,
C55, C60, C61, C107 100 nF
C49, C68 220 pF
C53, C54 27 pF
C64, C65 82 pF
C66 220 pF
C34 12 pF
C101, C102 22 pF
C204, C304 6,8 pF
C309 470 pF
C310, C311 330 pF
Kondenztory tantalov SMD
C42, C44, C45, C103,
C104, C105, C106,
C108 4,7 F/16 V
C50, C51, C52, C56 1 F/35 V
Kondenztory tantalov kapkov
C46 22 F/10 V
Cvky
L1 4 a 3/4 z drtem 0,25 mm na kos-
tice 6 mm (TESLA Koln), jdro
N01P
L2 0,33 H, SMD vel. 1206
L3 1 H, SMD vel. 1206
L4 0,15 H, SMD vel. 1206
L5 14 z drtem 0,25 mm na kostice
6 mm (TESLA Koln), jdro N01P
L6 1,5 H, SMD vel. 1206
L7 1 H, SMD vel. 1206
L8, L9 0,18 H, SMD vel. 1206
L10 25 z drtem 0,1 mm na kostice
6 mm (TESLA Koln), jdro N05,
vinuto divoce
L11 17 z na spolen kostice s L9, ob
vinut vzdlit
L12, L302, L303, 304
10 H, SMD nebo SMCC
L13, L14
1 H, SMD vel. 1206
L15 47 H, SMCC
L16 20 z drtem 0,25 mm na toroid-
nm jde 10 mm z hmoty H20
(H22)
L17 8 z drtem 0,25 mm spolen s
L16
L18 25 z drtem 0,25 mm spolen s
L16
L201 10 nH, SMD vel. 1206
L202 47 nH, SMD vel. 1206
L301 40 z drtem 0,15 mm na toroid-
nm jde 6 mm z hmoty N1
(kostiky TESLA Koln je mono nahradit
jinmi podobnmi typy, msto tlumivek SMD
lze pout i typy SMCC nebo navinut na
miniaturnch toroidnch jdrech z hmoty N01,
N02)
Diody
D1, D2, D4, D5,
D6, D7, D11,
D12, D301, D302 BB109
D9, D10, D304 KB113 (mono
nahradit 5x
BB109
paraleln)
D3, D8, D13, D14,
D203, D303 BAR10, SMD
D201, D202 BB405
D15, D16, D17 GA205 (novj
mal proveden)
D18 1N4148, SMD
D19, D20 BZV55C18 SMD
D21 HSMS-C670
D201 1N4007, SMD
Tranzistory
T1, T5, T9, T20 BF680
T2, T6, T10,
T202, T302 BFR93
T3, T7, T11,
T203, T303 BF245B
T4, T8, T12, T13,
T17, T18, T20,
T21, T22 BF846
T14, T15, T16,
T204, T304 BF856
T301 BF479
Integrovan obvody
IO1 TL074 SMD
IO2 MB1504 SMD
IO3 4094 SMD
IO4 78L06
IO101 naprogramovan
PIC16C57 04/P
(viz pozn.)
IO102 AD7893 10
IO103 AD680
IO104 TL082
IO105 4051
IO106 ICL7660
IO107 78L05
Ostatn
Displej LCD (2 dky po 16 znacch) O101
MC1602 TGR (nebo jin obdobn typ -
zen adiem HITACHI HD44780)
Krystaly (miniaturn nzk - typ QM)
Q1, Q101 4000 kHz
Pepnae, tlatka
S1 miniaturn posuvn spna
Tl1, Tl2, Tl3P-B1729
Konektory
K1 BNC zsuvka do panelu
Krabika 130 x 95 x 25 mm (GM Electronic
typ U-KP05)
Kontakty pro baterii 9 V
Poznmka: Naprogramovan obvody
PIC16C57 lze objednat za cenu
250,- K za jeden kus u firmy ALMITE - Mi-
lan Thnk, OK1NI, Rooseveltova 9, 468 51
Smrovka (tel. 0428/382 302, ALMI-
TE@IOL.CZ). K cen bude pipotno po-
tovn (dobrka) a baln celkem 80,- K.
Obr. 11. FR
analyztor bez
elnho krytu
RNDr. Bohumil Skora
Stavme reproduktorov
soustavy (XXXVI)
Obr. 3b.
Kde ty stupn a decibely brt, to je z-
kladn otzka. Dala by se formulovat tak
takto: Jak zkonstruovat obvod, kter bude
mt poadovanou penosovou funkci (pro-
zatm vynechme vliv reproduktoru). Na
tuto otzku odpovd teorie obvod, kter
m u dlouho vypracovan celkem jasn
postupy, jak matematicky vyjdenou pe-
nosovou funkci pevst do podoby elek-
trickho obvodu (filtru). Nevhodou klasic-
kho postupu je, e pedpokld napjen
filtru ze zdroje signlu o pesn definova-
n impedanci a zaten vstupu filtru rov-
n pesn definovanou impedanc. Ani
jednu z tchto podmnek nedokeme jed-
nodue splnit u pasivnch vhybek - zde
je zdrojem signlu tm vdy vstup zesi-
lovae, kter se chov zpravidla jako zdroj
napt s tm nulovou impedanc, a zt-
je reproduktor, kter m svoji impedan-
ci, do n si ned mluvit. Meme ji na-
nejv upravit pipojenm njakho toho
kompenzanho prvku. Tot by se teore-
ticky dalo udlat i u vstupu zesilovae zapo-
jenm sriovho kompenzanho obvodu,
nebylo by to vak pli vhodn, protoe
by tak vznikaly vkonov ztrty (nicmn
v high-endov oblasti se takov vci vy-
skytuj, zpravidla jako soust reprodukto-
rovho kabelu, a jejich efekt je - mrn e-
eno - pinejmenm siln problematick).
Dal monost je eit vhybku na ne-
vkonov rovni a na jej vstupy pak pi-
pojit tolik vkonovch zesilova, kolik je
vstupnch cest. To je bezesporu nejlpe
kontrolovateln een. Obvykle se pak
hovo o aktivn vhybce, i kdy vlastn
soustava filtr, kter realizuj patin pe-
nosy, by mohla bt konstruovna jako
pasivn pomoc techniky klasick syntzy
obvod. Ta vak vyaduje pouit induk-
nost, a to v nemalm potu, take nev-
konov vhybky se prakticky vlun na-
vrhuj jako aktivn filtry RC. Nachzej pak
ce, avak v nkterch ppadech je mon
ob funkce slouit do jednoho obvodu.
Nejprve se podvme na jeden ne zce-
la typick (aby to bylo zajmavj) ppad
kompenzace impedance vysokotnovho
reproduktoru. Bude se jednat o reproduk-
tor 25TAFD z produkce firmy SEAS (mi-
mochodem, pat mezi nejlep z tch,
kter lze oznait jako standardn). Jeho
impedann charakteristika je na obr. 1.
Jak je vidt, vykazuje jistou anomlii v ob-
lasti kolem 1,5 kHz. pika na impedan-
nm prbhu je zpsobena funkc tzv. dru-
h komory v systmu mnie, kter m za
kol sniovat rezonann kmitoet mni-
e. Kdy si tuto piku odmyslme, vidme,
e rezonann kmitoet bude leet nkde
mezi 700 a 800 Hz, co je skuten slu-
n nzko. Navc je rezonance velmi dobe
tlumena dky pouit ferofluidovho chla-
zen, take v maximu impedance nepe-
krauje dvojnsobek minimln hodnoty.
Jmenovit impedance reproduktoru je
6 a tato hodnota je s velmi rozumnou to-
leranc dodrena, i kdy stejnosmrn od-
por kmitaky bude asi 5,2 (ale i to by
bylo v ppustn toleranci).
Podle impedann charakteristiky me-
me zkonstruovat nhradn schma - v tom-
to ppad tak bylo uinno metodou
zkouky a omylu s pouitm nkolika ele-
mentrnch vpot, simulanho progra-
mu a trochy zkuenosti. Vsledek neuva-
ujc induknost kmitaky je na obr. 2a
pro zkladn kivku a na obr. 2b je dosae-
n impedann charakteristika. Na obr. 3a
je nhradn schma doplnn o prvky re-
prezentujc induknost kmitaky a jej
kmitotovou zvislost. To jsou pedevm
rezistor R3 a cvka L2. Rezistor R6 a cv-
ka L4 koriguj prbh impedance podle
nhradnho schmatu pevn v ultra-
zvukov oblasti, avak i to me mt pi
konstrukci vhybky jist vznam. Vsledn
nhradn impedance je na obr. 3b. Vid-
me, e a na onu druhou piku se ji im-
pedanci skutenho mnie velmi dobe
pibliuje. A abych to zbyten nenataho-
val, na obr. 4a je schma, kter ukazuje
nhradn schma reproduktoru i s nhrad-
nm obvodem simulujcm druhou piku
(C2, L3, R4) a s kompenzanmi obvody
pro induknost kmitaky (C3, L5) a rezo-
nann nrst impedance (C4, L5, R7).
Vsledn impedann charakteristika je na
obr. 4b. Je ji velmi civilizovan, jen ta
druh pika nen kompenzovan (i to by
samozejm lo udlat) a od plochho
prbhu se odchyluje ne vc ne o 1 ,
co u se pi konstrukci vhybky nijak v-
znamn neuplatn. Nepjemn je jen to,
e clov impedance odpovd stejnosmr-
nmu odporu kmitaky a ten je pomrn
mal. Ale i s tm si poradme, brzy se do-
kte.
(Pt: Kompenzujeme, vyhbme)
Obr. 1.
Obr. 2b.
Obr. 2a.
uplatnn hlavn v rozshlch ozvuova-
cch soustavch, ve kterch se pro kad
psmo pouv vt poet reproduktor a
vhybka me bt spolen (v souasn
dob bv soust tzv. kontrolru nebo
procesoru). Aktivn vhybky se tak pou-
vaj v aktivnch reproduktorovch sousta-
vch, u kterch je veker aktivn elektro-
nika nutn pro provoz soustavy jej fyzickou
soust (tedy tak vkonov zesilovae,
ochrany reproduktor a jin udltka).
Filosofie nvrhu aktivn vhybky se zsad-
n li od filosofie nvrhu vhybky pasivn,
kterou se budeme zabvat v dalch od-
stavcch.
Tentokrt bych si dovolil odvolat se na
vlastn zkuenost a konstatovat, e pro-
blmy s konstrukc a nastavovnm pasiv-
nch vhybek jsou vdy o nco men,
pokud se pouije by i jen sten kom-
penzace impedance reproduktoru. To ne-
znamen, e bez kompenzanch obvod
nebylo mon vhybku navrhnout. Ostat-
n z vlastn zkuenosti vm, e nkdy se
bhem postupnch prav tyto obvody vyne-
chaly anebo pinejmenm zjednoduily a
vhybka nakonec pracovala dobe. V ka-
dm ppad by se vak s nimi v prvnm
nvrhu obvodu mlo potat. To plat ze-
jmna o vhybkch prvnho stupn. Zane-
dbn induknosti basovho reproduktoru
me vst k tomu, e dlic frekvence se
posune k vym hodnotm ne by odpo-
vdalo vpotu a vsledn strmost ampli-
tudov charakteristiky nen onch teoretic-
kch -6 dB na oktvu, ale sp tak -3 a
-4 dB. Rezonance vysokotnovho repro-
duktoru pak me velmi siln zdeformovat
penosovou charakteristiku (obvykle tak,
e v okol rezonann frekvence se na n
objev hrb), ppadn opt zpsobit v-
znamn posunut dlic frekvence - tento-
krt smrem k nim kmitotm.
Kdy u je e o kompenzacch, nem-
eme vynechat jeden typ kompenzace,
ktermu se nevyhneme skoro nikdy, a to
je kompenzace rozdl mezi citlivostmi
mni v soustav. Je skoro pravidlem,
e nejni citlivost v soustav m basov
mni, nejvy m vkov a pokud jde
o tpsmovou soustavu, pak stedov
mni bv nkde mezi. Pokud chceme
doshnout piblin vyrovnan amplitudo-
v charakteristiky, znamen to, e sou-
st funkce vhybky je i utlumen pslu-
nch mni na rove toho nejmn
citlivho, tedy zpravidla basovho. V tom-
to ppad nejde o kompenzaci impedan-
Obr. 4a.
Obr. 4b.
Obr. 3a.
Pedtm se vak konstruktr stroje
nebo pstroje s ovldacm panelem mus
vypodat s adou otzek, mezi nimi se
opakovan ozvaj i nsledujc ti:
Jak dostt nrokm na elektromagne-
tickou sluitelnost i pi vzdlenosti pl met-
ru a nkolik metr mezi ovldacm pane-
lem a vlastnm mikropotaem?
Jak zmenit poet signl mezi ovlda-
cm panelem a mikropotaem?
Jak doshnout toho, aby programov
obsluha ovldacho panelu nebyla zbyte-
n exotick, tj. aby stavla v co nejvt
me na zkladnm (systmovm) progra-
movm zabezpeen mikropotae?
eenm je SKLADIS
V takov situaci me bt konstruktro-
vi vtanm pomocnkem specializovan ob-
vod - adi. Jmenuje se SKLADIS (obr. 1) a
jeho hlavnm kolem je vytvoit pro klves-
nici a zobrazova LCD standardn sriov
rozhran, jejich prostednictvm jsou pak
zdnliv pipojeny k mikropotai.
S obvodem SKLADIS je sluiteln jak-
koliv maticov znakov zobrazova LCD
(dle jen LCD) s internm adiem typu
HD44780 nebo ekvivalentnm, s formtem
a 4 dky a 20 znak na dku. Klvesni-
ce (dle jen KBD) me mt a 6 klves,
kter jsou k adii SKLADIS pipojeny
v matici 2 x 3. Informaci o stisknut klvese
je SKLADIS schopen pedvat mikropo-
tai dvma zpsoby: bu sriovou asyn-
chronn linkou TTL (s ppadnm vyhodno-
covnm pznaku o tom, e klvesa byla
stisknuta) nebo sriovou komunikac shod-
nou s klvesnic PC.
SKLADIS je schopen vytvet jeden
ovldac slicov signl (nap. pro sirnu).
S pidanm registrem se me poet tch-
to signl zvit a na pt.
Pouzdro adie SKLADIS m 20 vvo-
d a bn je typu DIP s rozte ad 0,3 ".
Na obr. 2 je uvedeno, jak jsou vvodm
pouzdra piazeny vstupn a vstupn sig-
nly, napjec napt 5 V a spolen vodi
(GND). Alternativn signly pslu vvo-
dm 3, 8 a 11 v zvislosti na pracovnch
mdech, do nich je SKLADIS nastaven.
Nap. vvod 11 me bt bu vstupem
ovldacho signlu /OUT-0, nebo vstupem
taktovacho impulsu /OUT-RC pro pdavn
registr (dle jen REG), s jeho pomoc pak
SKLADIS vytvo a 5 ovldacch signl
REG-O1 a REG-O5.
Snadno se pizpsob
Jak ji bylo naznaeno, uivatel me
adi SKLADIS nastavit tak, aby co nejlpe
odpovdal technickm a programovacm
pedpokladm mikropotae i aplikanm
nrokm na ovldac panel. Mon nasta-
ven jsou patrn z nsledujcch pklad.
Blokov schma na obr. 3 ukazuje pou-
it adie ve spojen s klasickm mikropo-
taem (zde typu AT89C51). Komunikace
klvesnice i LCD s mikropotaem prob-
h pes SKLADIS duplexn sriovou asyn-
chronn linkou. Tento md je nastaven jed-
nak zapojenm konfiguranho rezistoru
mezi vvody 16 a 14 pouzdra (nen nakres-
len), jednak uzemnnm jeho vvodu 8 (ji-
nak signl OUT-BA). S pjmem dat z kl-
vesnice na vstupu RXD se mikropota
AT89C51 snadno vyrovnv dky vestav-
nmu adii UART a peruovacmu syst-
mu. Pracovn md adie, vysta-li bez
pdavnho registru REG, je nastaven za-
pojenm konfiguranho rezistoru mezi jeho
vvody 17 a 14 (nen nakreslen).
Na obr. 4 je blokov schma pipojen
obvodu SKLADIS k mikropotai UCB/
PIC-2 [1], [2]. Mezi nejuitenj pkazy
programovacho jazyka PBASIC rodiny
UCB/PIC pat SEROUT a SERIN. Nen
proto divu, e tak v tomto ppad je vy-
uita pro penos mezi mikropotaem
UCB/PIC-2 a adiem sriov asynchronn
komunikace. Vzhledem k tomu, e mikro-
potae UCB/PIC (zatm?) postrdaj pe-
ruovac systm, m pro n SKLADIS pi-
praven vstcn pracovn md. Nulovnm
vstupu /OUT-BA SKLADIS indikuje, e
byla stisknuta alespo jedna klvesa KBD
a e bajt s kdem klvesy adi uloil ve
vstupn vyrovnvac pamti. Vyhrazenou
dic sekvenc na vstupu INP-SD adie
SKLADIS (s pouitm pkazu SEROUT
z UCB/PIC-2) me bt informace z vyrov-
nvac pamti z UCB/PIC-2 tena (s poui-
tm pkazu SERIN), dokud nen pznak
/OUT-BA = 1. Sriov komunikace je tedy
jen poloduplexn. Pro oba smry penosu
dat posta proto na stran mikropotae
jedin aplikan linka, celkem tedy jen dv
pro pln pipojen KBD a LCD, je-li pouit
SKLADIS. Popsan pracovn md se na-
stavuje zapojenm konfiguranho rezistoru
mezi vvody 16 a 14 pouzdra (nen nakres-
len), piem jeho vvod 8 (vstup signlu
OUT-BA) nesm bt zaten sniovacm
rezistorem.
Poet ovldacch signl je v zapojen
na obr. 4 rozen pdavnm registrem
REG. Tento pracovn md adie je nasta-
ven tm, e konfiguran rezistor mezi v-
vody 17 a 14 nen zapojen.
Obr. 5 ukazuje spojen obvodu SKLA-
DIS s vestavnm (mikro)potaem PC,
nap. z rodiny modul DIMM-PC/CPU [3].
Klvesnice pota PC maj odjakiva
specifick sriov synchronn rozhran se
systmovou programovou obsluhou. Je
proto rozumn zaveden standard ctt
i v ppad mal klvesnice a zachzet s n
z dobrch dvod jako s podmnoinou
bn klvesnice. Mezi tmito dobrmi d-
vody stoj na prvnm mst programov slu-
itelnost vestavnho a bnho, nap. v-
vojovho (ladicho) potae PC. Pracovn
md, v nm m adi smrem k mikropo-
tai rozhran klvesnice PC, je nastaven,
SKLADIS: sriov rozhran
pro klvesnici a LCD
Petr Hojsa, Jan Netuka
Nkolik tlatek a mal textov zobrazova LCD velmi asto po-
sta, aby uivatel mohl vst dialog se svm strojem, pstrojem
nebo jinm zazenm. Ji neodmyslitelnou soust takovch za-
zen jsou vestavn (mikro)potae.
Obr. 1.
adi
SKLADIS
Obr. 2. Piazen signl
vvodm pouzdra
Obr. 3.
SKLADIS a
mikropota
se signly
TXD, RXD
Obr. 4. SKLADIS a
mikropota UCB/PIC
Obr. 5.
SKLADIS a
(mikro)pota
PC
pokud konfiguran rezistor mezi jeho v-
vody 16 a 14 nen zapojen. Vvodu 3 je tak
piazen signl OUT-DA, kter je ekviva-
lentn signlu KBDAT rozhran klvesnice
PC, a vvodu 8 signl OUT-CL, kter odpo-
vd signlu KBCLK rozhran klvesnice
PC. Kad manipulace s klvesou KBD
proto vyvol penos j piazenho pozin-
ho kdu (scan code) standardnm protoko-
lem do jakhokoliv pipojenho (mikro)po-
tae PC.
Tak v zapojen na obr. 5 je poet ovl-
dacch signl rozen pipojenm regist-
rem REG.
Stejnm zpsobem jako pracovn mdy,
jen s vyuitm vvod 18, 19 a spolenho
vvodu 14, se nastavuje penosov rych-
lost na sriovch asynchronnch linkch
do/z obvodu SKLADIS (1200, 2400, 4800
nebo 9600 b/s).
Poslouch na povel
Na vstup INP-SD sriov asynchronn
linky adie SKLADIS jsou z mikropotae
pivdna jednak data pro LCD, ppadn
pro registr REG, jednak dic sekvence
- povely.
Hodnoty 0 a 7 jsou ze vstupu INP-SD
beze zmny peneny do LCD jako kdy
znak, kter uivatel me sm do gener-
toru znak v LCD pidefinovat. Z dalch -
dicch znak (kdy 8 a 19H) jsou interpre-
tovny jen dva: BS (Back Space, kd 8) a
FF (Form Feed). Ostatn, vetn znak CR
a LF, jsou ignorovny. Znakem FF (kd
0CH) se cel LCD vymae a kurzor se pe-
sune na prvn pozici prvnho dku. S v-
jimkou hodnoty FEH (viz dle) jsou znaky,
jejich kdy le v intervalu 20H a FFH,
vdy zobrazovny podle tabulky generto-
ru znak aktulnho LCD.
Vjmen hodnota FEH uvozuje dic
sekvence. SKLADIS rozeznv povely:
- pro ovldn LCD;
- pro vydn vstupu z vyrovnvac pa-
mti KBD (nap. v zapojen na obr. 4);
- pro zapnn a vypnn automatickho
opakovn klvesy (nap. v zapojen na
obr. 5);
- pro ovldn vstupu /OUT-0 (nap. v za-
pojen na obr. 3);
- pro pepis dat do REG (nap. v zapoje-
nch na obr. 4 a 5).
Pi ovldn LCD je nutn vzt v vahu:
- dky pro RS = 0, R/W = 0 ze standardn
tabulky povel pro LCD (nap. v [1]);
- 4bitov fyzick pipojen LCD k adii
SKLADIS a z toho vyplvajc inician po-
stup (s asto nezbytnou nejprve 8bitovou
iniciac a teprve potom 4bitovou, s nutnost
dodret pedepsan prodlevy);
- organizaci dk v pouitm typu LCD
(nap. dva logick dky u typu 1 x 16);
- dobu provdn povel (nap. 1,64 ms pro
Clear Display, proto zaazen o nco del
prodlevy po dic sekvenci FEH 01H).
Na obr. 6 je podrobn schma zapojen
ovldacho panelu (LCD, REG a KBD) s a-
diem SKLADIS pro mikropota UCB/
/PIC-2. Spolu s nsledujcm programovm
segmentem v jazyku PBASIC poslou nej-
prve k ilustraci komunikace mezi mikropo-
taem a vyrovnvac pamt (FIFO) kl-
vesnice KBD v obvodu SKLADIS.
linkaBA con 4 `/OUT-BA ze SKLADIS
linkaSD con 5 `INP-SD a OUT-SD do/ze SKLADIS
rezimSD con 32852 `rezim vyvodu linkaSD
priznakBA var in4
kodKlavesy var nib
...
if priznakBA = 1 then dale
`preskoc, neni-li kod klavesy ve FIFO
serout linkaSD, rezimSD, [$FE, $FB]
`vyzadej kod klavesy
serin linkaSD, rezimSD, [kodKlavesy]
`prevezmi kod klavesy
dale:
...
Jako odezva na pznak /OUT-BA = 0 je
kd klvesy vydn z UCB/PIC-2 dic
sekvenc FEH FBH a uloen do 4bitov
promnn kodKlavesy. V obr. 6 je tak vy-
znaeno piazen kd 0 a 5 jednotlivm
klvesm v zvislosti na jejich zapojen
v matici.
Druhou ilustrac, kter vychz ze za-
pojen na obr. 6, je ukzka zen vstup-
nho registru REG, zde pozice DD2 typu
74HC174. Pstup k REG je zen tbajto-
vou sekvenc. Je-li po uvozovacm kdu
FEH uvedeno na druhm mst FCH nebo
FDH, budou bity B4 a B0 nsledujc hod-
noty bajt pepsny na vstup REG. Pslu-
nost bit B4 a B0 ke sdlenm vstupm
adie SKLADIS vyjaduje tato tabulka:
bit B4 B3 B2 B1 B0
vstup LCD-D7 LCD-D6 LCD-D5 LCD-D4 LCD-RS
Z tabulky a ze zapojen na obr. 6 vypl-
v, e po zaazen pkazu
serout linkaSD, rezimSD, [$FE, $FC, kodKlavesy]
do ji uvedenho programovho segmentu
bude navc kd klvesy zobrazovn jako
binrn slo svtivmi diodami HL4 (MSB)
a HL2.
Panelov pouit
Obr. 7 reprodukuje ovldac panel mik-
ropotae z typov ady mitePC (pouzdro
MODULBOX H68 9M), v jeho realizaci je
pouit SKLADIS. Jakkoliv dal aplikace
tohoto adie naleznou oporu v podrobn
pruce uivatele a v pkladech obslu-
nch program. Pruka i programy jsou
voln dostupn v sti Internet na adrese
ftp.mite.cz v podadresi skladis1.
Literatura
[1] Netuka, J.: UCB/PIC-2: mikropota
splnnch pn. PE 1/1996, . 3, s. 23 - 25.
[2] Netuka, J.: UCB/PIC-2: cokoliv chcete
(pipojit). PE 5/2000, . 4, s. 23 - 24.
[3] Hojsa, P.; Netuka, J.: 1 MB SRAM (nejen)
pro DIMM-PC. PE 4/1999, . 9, s. 26 - 27.
Odkazy
Mikropotae UCB/PIC, DIMM-PC a mi-
tePC, adi SKLADIS
http://www.mite.cz
ftp://ftp.mite.cz
Zobrazovae LCD
http://home.iae.nl/users/pouweha/lcd.htm
Obr. 6. Schma zapojen ovldacho
panelu pro UCB/PIC-2
Obr. 7. Ovldac panel
mikropotae mitePC
Nejdve si uveme nejdleitj
vlastnosti obvod LM2575 a LM2576:
- 5vvodov pouzdro TO220, 5vvo-
dov pouzdro D2Pak;
- verze spevnm vstupnm naptm
3,3; 5,0; 12,0 a 15,0 V;
- verze snastavitelnm vstupnm
naptm 1,23 a 37 V, 4 %;
- zaruen vstupn proud 1 A pro
LM2575, 3 A pro LM2576;
- velk rozsah vstupnho napt 4,7
a 40 V;
- intern osciltor spevnm kmito-
tem 52 kHz;
- monost zen logikou TTL;
- sporn reim STAND-BY (typ.
80 A);
- velk innost;
- teplotn a proudov ochrana.
Regultory LM 2575/6 jsou monoli-
tick integrovan obvody vyvinut pro
velice jednoduch zapojen STEP-
DOWN spnanch regultor. Vech-
ny obvody tto srie jsou schopny udr-
et velice dobrou rove jak Line
regulace (zvislost vstupnho napt
na zmn napt vstupnho) tak i Load
regulace (zvislost vstupnho napt
na zmn vstupnho proudu) i pi
maximlnm vstupnm proudu. Jeliko
obvody LM2575/6 jsou vlastn vko-
nov zdroje pracujc ve spnanm rei-
mu, je jejich innost vporovnn se
standardnmi tvvodovmi linernmi
regultory podstatn vt, zvlt pak
pi vtch napjecch naptch.
Vmnoha ppadech je ztrtov v-
kon tchto regultor tak mal, e je
mono pout chladi sminimlnmi
rozmry nebo se tento chladi nemus
pout vbec.
Tyto regultory pracuj ve spnanm
reimu spevnm kmitotem vnitnho
osciltoru 52 kHz a snapjecm nap-
tm vrozmez 4,7 a 40V. Referenn
napt je 1,23 V.
Ke sv pln funkci tyto obvody vy-
aduj minimum externch soustek.
Jsou to: vstupn filtran kondenztor
Cin, pracovn Schotky dioda D1 (mus
bt dimenzovna minimln na 1,1 a
1,2 nsobek vstupnho proudu regu-
ltoru), vstupn cvka L1 (I
lmax
= min.
1,3x I
out
) a vstupn filtran konden-
ztor Cout. Pro nastavitelnou verzi je
jet teba doplnit odporov dli R1,
R2) Na obr. 1 je znzornno funkn
zapojen regultoru.
Regultor je zapouzden do 5-ti v-
vodovho pouzdra TO220 pro vertikl-
n mont nebo do pouzdra D2Pak pro
povrchovou mont.
Popis vvod
1 Vin Vstupn svorka regultoru.
2 Out Vstupn svorka regultoru
(emitor vnitnho spnae se satu-
ranm naptm typ. 1,0 V).
3 GND Zemn svorka regultoru.
4 FeedBack Svorka zptnovazebn
smyky regultoru. Pes tento v-
vod se uzavr smyka zptn re-
gulace vstupnho napt. Pro ver-
zi spevnm vstupnm naptm je
zena vnitnm odporovm dliem,
pak je tento vvod pipojen za cv-
ku L1 kvstupnmu napt. V p-
pad nastaviteln verze je pipojen
na sted externho odporovho d-
lie R1, R2.
5 ON/OFF Svorka regultoru. Ten-
to vvod se ovld logickmi rov-
nmi TTL. Pokud na nj pivedeme
rove H, uvede se regultor do
reimu STAND-BY, rovn L se re-
gultor opt uvede do provozu. Po-
kud chceme mt regultor trvale za-
pnut, pipojme tuto svorku na zem
(GND). Rozhodovac rove je
1,4 V.
Typick zapojen regultoru dopo-
ruovan vrobcem je zobrazeno na
obr. 2 a 3. Pro kvalitnj odfiltrovn
vstupnho napt meme zapojit do
vstupu cvku L2 skondenztorem C1
podle obr. 3.
Tyto spnan regultory se daj v-
hodn pout jako jednoduch a vyso-
ce inn STEP-DOWN (BUCK) regu-
l tory, i nn pedregul tory pro
standardn linern regultory, pozitiv-
n/negati vn konvertory (BUCK
BOOST), negativn STEP-UP konver-
tory, zdroje pro nabjeky bateri a jin.
Uveden regultory by mly bt do-
stupn ve vtin vtch elektropro-
dejen. (GES Electronic, GM Electro-
nic).
Zvrem pr vpot:
Vpoet vstupnho napt nastavitel-
n verze:
U
out
= U
ref
*(1+(R2/R1)) ; U
ref
= 1,23 V.
Rezistor R1 je dobr volit vrozmez 1
a 5 k.
Vpoet odporu vdelii:
R2 = R1*((U
out
/U
ref
) - 1) ; [].
Vpoet kapacity vstupnho konden-
ztoru:
C
out
7,785*L1*(U
in_max
/U
out
) ; [H, F]
Pouit literatura: Katalog soustek
ON Semiconductor: Master Compo-
nent Selector Guide 9/1999.
Spnan regultory
LM2575 a LM2576
Roman Dorotk
Vodbornch asopisech jsem se doetl o rznch spnanch regulto-
rech a tak bych i j rd pidal dal. Jedn se o STEP-DOWN spnan regu-
ltory typu LM2575 a LM2576 firmy ON Semiconductor. Regultory jsou
vyrbn jak vproveden spevnm vstupnm naptm tak i nastaviteln.
Obr. 1.
Zkladn zapoje-
n regultoru
LM2575/6
Obr. 2.
Typick zapojen
regultoru
spevn nastave-
nm naptm
(vpravo)
Obr. 3.
Typick zapojen
regultoru
sregulac
vstupnho
napt (dole)
Technick daje
Doba asovn: 1 a 99 min.
Pesnost: lep ne 1 s za 99 min
(bez nastaven).
Ovldn:
3 tlatka (sluiteln s TTL).
Monost spoutn externch periferi.
Akustick signalizace.
Hrac kostka.
Odbr: asi 50 mA.
Popis
asova
Reim asovae je automaticky na-
staven po resetu. Tlatky Tl2 a Tl3 za-
dvme dobu (1 a 99 min) pro odpo-
et (tlatkem Tl3 daj zvtujeme - up,
Tl2 zmenujeme - down). Po nasta-
ven asu stiskneme tlatko Tl1 start/
stop. Od tohoto stisku je sputno
men asu, co je indikovno blik-
nm desetinn teky S2 v sekundovm
intervalu. Pi bhu asovae meme
kdykoliv stiskem Tl1 men zastavit a
znovu je obnovit. Tento stav (pause)
je indikovn zhaslou desetinnou te-
kou slovky S2. Optovnm stiskem
Tl1 meme men dokonit. Z uve-
denho vyplv, e pokud chceme m-
en zruit a zapot nov, mus trvale
svtit teka u S2 (vynulovno poita-
dlo sekund). Toho doshneme stiskem
tlatka stop a up, nebo stop a down.
Pouze pi startu men, pi trvale sv-
tc tece bude nastaven doba odpo-
vdat pesn. Pi men je mon ji
nastaven as modifikovat (tlatky up
a down). Pi nastavovn v dob od-
potu se nastavuj pouze minuty, tzn.
e odpoet sekund stle b. Pi od-
potu posledn minuty se na displeji
odetaj ji jednotliv sekundy. Ukon-
-li se asovn, ozv se z piezom-
nie v intervalech zvonn, kter trv
a do stisku tlatka stop. Po jeho stis-
ku se rozsvt vteinov LED a na dis-
pleji se zobraz as, od kterho se a-
sovn zapoalo.
asova umouje ovldat extern
periferie signlem z vvod Q1 a Q2,
jak je patrn z asovho diagramu u
schmatu zapojen. Vvod Q1 je v
rovni log. H po dobu asovn a v-
vod Q2 od dotn asovae do stis-
ku stop, tj. po dobu vyzvnn. Pomo-
c tchto vvod je mono spnat nap.
rel, LED, dal logick leny nebo me-
lodick genertor UM66, pokud by n-
komu nevyhovoval trval vyzvnc tn
po dotn asovae. Vechny stisky
a dren tlatek jsou indikovny roz-
dlnmi tny. Krtkm tnem je tak
oznmen reset asovae.
Hrac kostka
Funkce hrac kostky je zaloena na
procedue generovn nhodnho s-
la. Matematick een by bylo zbyte-
n komplikovan, Proto byly povolny
na pomoc nectnosti soustek. Po ur-
itou dobu je kondenztor C3 nabjen
na rove log. H. Od uritho, pevn
danho okamiku se kondenztor vy-
bj a procesor po tuto dobu (kter ji
nen konstantn a zvis na mnoha fak-
torech), inkrementuje registr 18H.
Ukon-li se vybjen kondenztoru, je
tento registr pevrcen (SWAP) a je
odebrno vsledn slo.
Reim hrac kostky se aktivuje del-
m stiskem tlatka Tl1. Vlastn sla
se potom generuj stiskem tlatka Tl2
(svt S1), nebo Tl3 (S2). Do mdu a-
sovae se vrtte stiskem Tl1.
Popis zapojen
Cel zapojen je zeno mikroproce-
sorem PIC16F84/4 s taktovacm kmi-
totem 4 MHz. Tento procesor pes
vvod RB4 multiplexuje anody seg-
mentovch zobrazova S1 a S2 a
data pro pevodnk BCD/7seg IO2
(RB0 a RB3). Dle obsluhuje tlat-
ka, piezomni (SPK), vstupy Q1 a
Q2 atd.
Vzapojen je pouit pevodnk
E348D (E347D) zprodukce bval
NDR. Tento obvod m vstupy s ome-
zenm proudu. Proud segmenty lze -
dit naptm na vvodu Bi IO2. Protoe
se vak tento integrovan obvod ji del-
dobu nevyrb, me bt obtn jej
sehnat. Jako nhradu lze pout IO
7447, kter vak proudov vstupy
nem. Po nkolika testech se vak
ukzalo, e jej lze pout bez jakch-
koliv zmn vzapojen. Absence prou-
dovch vstup se projevuje rozdlnm
svitem S1 a S2 pi menm napjecm
napt a podstatnm nrstem odbru
proudu. Jedin monost zen jasu
uobvodu 7447 je zatemovn ko-
v modulovanmi impulsy. Obvod
E348D tak obsahuje itelnj zna-
kovou sadu. V zapojen je proud seg-
menty nastaven na maximum.
Pi manipulaci s vvody Q1, Q2 je
nutno dbt zven opatrnosti, aby se
na tyto vvody nedostalo ciz napt
nebo napov piky. Ve vtvi nap-
jecho napt je zaazena Zenerova di-
oda D1, kter chrn obvod proti pe-
pt a peplovn.
Mechanick konstrukce
Pstroj byl navren na dvou des-
kch - desce displeje a desce proce-
soru. Tyto desky je mono kolmo spo-
jit spjenm mdnch ploek nebo lze
pout hlov lity. Desky je mon
umstit i rovnobn.
Mikroprocesorov
asova a hrac kostka
Vratislav Michal, OK2PTP
Modern doba s sebou pin rozvoj technologi. Pohledem zptky zjis-
tme, e vkon dvjch slovch pota dnes dosahuj nepatrn sou-
stky s nepomrn vt flexibilitou jednoipov mikroprocesory. Jako
dkaz tto flexibility jednoipovch mikroprocesor uvdm zapojen jed-
noduchho asovae. Aby asova mohli ovldat i neodbornci, byl vyv-
jen tak, aby ovldn bylo maximln jednoduch. Proto me najt uplat-
nn jak vbn domcnosti pi asovn rznch technologickch proces
(vaen, leptn....), pi zbav, ale i vnronch aplikacch.
Obr. 1.
Zapojen mikropro-
cesorovho
asovae a kostky
Nastaven
Pro pesnj nastaven je mono
msto kondenztoru C2 osadit kapacit-
n trimr a kmitoet krystalu jemn
doladit. Podle zkuenost je vak ma-
ximln odchylka bez nastaven pes-
nho kmitotu trimrem za 99 minut
nejve 1 s.
Seznam soustek
R1, R2, R3 1 k
R4, R5 5,1 k
R6, R7 10 k
R8 100 a 1 k
C1, C2 15 pF
C3 47 F
D1 Zenerova dioda 6,1 V
(KZ... 6V1, apod.)
T1 KC237
T2 KC636
IO1 PIC16F84/4
IO2 E348D (7447, D147)
S1, S2 SA56EWA, HDSP5501
X krystal 4 MHz
SPK piezoelektrick akustick
mni
Zvr
Dokumentace zveejnn vtomto
lnku je nejjednodu monou varian-
tou. Cel zapojen je mon vybavit dal-
mi obvody (nap. obvody styku s oko-
lm, zdrojem atd.). Stakto upravenm
asovaem zskal svenec DDM Olo-
mouc Martin Kher v nejmlad kate-
gorii 1. msto na mistrovstv esk re-
publiky vradiotechnice v Brn 2000.
Cel tato (a jin) dokumentace vet-
n zdrojovho programu je umstna
na internetov strnce
www.mujweb.cz/www/citac, program ti-
mer.obj je tak na BBS OK0PBB
vrubrice ASM. Ppadnm zjemcm o
stavbu zaslan procesor zdarma napro-
gramuji a za ofrankovanou oblku za-
lu zpt, pp. zalu procesor nov.
Vratislav Michal, OK2PTP, Bezru-
ova 4, 772 00 Olomouc, tel: 068/
5223574. E-mail: v.michal@email.cz,
P.R. OK2PTP@OK0PBB.
Sadu desek s plonmi spoji si m-
ete objednat na adrese: J. Buek, El.
soustky, Oplkova 7, 635 00 Brno,
tel: 05/45125433.
Obr. 2 a 3. Desky s plonmi spoji asovae
Obr. 4 a 5. Osazen desek asovae
Obr. 6.
Sestaven
asova bez
krytu
Soust displeje je jet deska
sochrannm obvodem, kter zamez
znien zobrazova pi vpadku stro-
bovn displeje. K problmu realizace
a provozu displeje v multiplexovanm
reimu uvedu jet trochu teorie, nebo
nvrhy podobnch zapojen bvaj vel-
mi asto nesprvn. Uvaujme navr-
en zapojen osmimstnho displeje.
Jednotliv pozice jsou rozsvcovny
postupn v ase tak, e vdy svt pou-
ze jedna znakovka. Je-li celkov as,
za kter se postupn rozsvt vechny
pozice, dostaten krtk (mn ne
asi 50 ms), je to vlivem setrvanosti lid-
skho oka vnmno, jakoby svtil cel
displej trvale. Definujme T = 8t, kde T
je souet vech osmi dob t, ve kterch
prv svt jedna pozice dipleje v jed-
nom cyklu strobovn vech pozic.
Dle definujme proud I jako stedn
proud trvale rozsvcenho jednoho
segmentu znakovky. Je zejm, e m-
li segment svtit trvale po dobu T da-
nm svtelnm vkonem, pak pes nj
mus prochzet statick proud I. Jest-
lie nyn bude uveden segment sou-
st osmimstnho multiplexu, bude
svtit pouze po dobu T/8. Bude-li pes
nj stle prochzet pouze proud I, bude
celkov svteln vkon za dobu T pou-
ze 1/8 pvodnho vkonu v reimu, kdy
segment svtil trvale po celou dobu T.
Lidsk oko tedy bude vnmat asi 8x
men jas tohoto segmentu. Celkov
stedn proud I
s
tohoto segmentu
vmultiplexovanm reimu pak bude
pouze 1/8. Z vahy je zejm, e je nut-
n 8x zvtit proud tmto segmentem
v dob T/8, kdy je prv rozsvcen.
Z vahy vypl v, e pi kov
proud prochzejc segmentem v da-
nm multiplexovanm reimu mus
bt I
p
= 8 x I, kde I je jmenovit sta-
tick proud segmentem. Ten je uv-
dn v katalogu. Je jasn, e velikost
tohoto proudu nkolikansobn pe-
krauje maximln statick dovolen
proud pes dan segment. V ppad
jakkoliv poruchy strobovn disple-
je, kdy zstane trvale svtit pouze jed-
na pozice, se znakovka zni pekro-
enm meznho dovolenho proudu.
V zapojen, u nho je multiplex rea-
lizovn mikroprocesorem a progra-
mem, se to me stt, pokud program
vypadne nebo se zacykl pi odla-
ovn apod.
Univerzln modul 8051
a dekodr RDS
pro pjmae FM
Ing. Jan ediv
(Dokonen)
Obr. 23. Fotografie desky ochrannho obvodu displeje
Obr. 22. Deska s plonmi spoji ochrannho obvodu displeje v mtku 1:1
Obr. 20. Ochrann obvod displeje
Obr. 21. Osazen soustek na desce ochrannho obvodu
Pro sprvn nvrh multiplexnho za-
pojen jsou dleit tyto zsady: Sr-
ec rezistory u vech segment navr-
hujeme tak, aby nebyl pekroen tzv.
pikov proud jednotlivm segmen-
tem. Ten je uvdn v katalogu spolu
spslunm asem, po kter me
nejdle segmentem tci. Tento as je
tak nejdelm monm asem, po kte-
r trv obsluha jednoho msta disple-
je. Na vhodn proudy je teba tak di-
menzovat tranzistory, kter spnaj jak
segmenty, tak i spolen katody jed-
notlivch znakovek. Pro ilustraci uv-
dm konkrtn daje v tto konstrukci:
Stedn proud jednoho segmentu je
10 mA, diplej m 8 mst, pikov
proud mus bt 80 mA. Na tento proud
mus bt dimenzovny tranzistory T10
a T17 a T20 a T27. Bude-li souas-
n rozsvceno vech 16 segment jed-
n znakovky, pak bude pikov proud
spolen katody kad znakovky
1,28 A! Na tento proud mus bt dimen-
zovny tranzistory T1 a T8 a tomu
mus odpovdat tak pslun budic
proudy v bzch tranzistor! Strobova-
c kmitoet displeje je odvozen od sig-
nlu RDCL z demodultoru RDS, ob-
sluha jedn pozice trv 0,842 ms.
Impulsn proudy na desce displeje jsou
znan. Z tohoto dvodu je nutn tak
kvalitn blokovn napjecho napt
elektrolytickm kondenztorem pmo
u displeje, aby nebyly impulsnmi prou-
dy zatovny pvodn vodie a ne-
byly tak rueny jin obvody.
Ochrann obvod je uveden na obr.
20. Je realizovn monostabilnm obvo-
dem 74123. Ten je spoutn impulsy
signlu PC0 adresace pozice. Doba pe-
riody obvodu 74123 je nastavena asi
na 2 ms. Je-li obvod ped uplynutm tto
doby znovu sputn signlem PC0, je
na vstupu Q trvale log. nula. Pes
hradlo 74ALS00 a tranzistory KC635 a
BC313 je na displej pipojeno napjec
napt +5 V DIS. V ppad vpadku
strobovacho signlu na portu PC je
displej ihned odpojen od napjen a tm
je chrnn proti znien. Odbr cel se-
stavy popisovanho RDS dekodru je
asi 700 a 900 mA, zle na tom, co je
zobrazeno na displeji.
Sestaven a oiven
Procesorovou desku propojme
smodulem displeje ohebnmi psko-
vmi vodii. Napjen +5 V od desky
ochrannho obvodu je vhodn pivst
samostatnm vodiem ke zdroji +5 V.
Vechny zem propojme navzjem sil-
njm ohebnm vodiem. Na desce
displeje je teba dbt sprvnho zapo-
jen segment. Zem desky demodul-
toru RDS propojme se zem proceso-
Obr. 24. Pklad vyuit signlu
dopravn hlka
rov desky vodiem nejve 10 cm
dlouhm. Propojme signly RDDA a
RDCL. Tlatka RESET, PI a PTY pi-
pojme na pslun porty desky mik-
roprocesoru podle blokovho schma-
tu. Ped osazovnm jednotlivch
desek, zejmna modulu procesoru je
vhodn peliv zkontrolovat plon
spoje, napklad ohmmetrem pi vyjmu-
tch IO. Vstup ochrannho obvodu pro-
vizorn pipojme na vvod PC3, kde
je pomalej prbh impuls. Napje-
n +5 V DIS zatm nepipojujeme, ko-
lektor tranzistoru BC313 spojme na
kostru pes rezistor asi 220 . Na vstup
demodultoru RDS pipojme asi 0,5 m
stnnho, nejlpe mikrofonnho oheb-
nho kablku. Vstup pipojme na de-
tektor tuneru VKV ped len RC deem-
fze. Na sestavu pipojme napjen
5 V. Osciloskopem zkontrolujeme pr-
bh signlu RDCL. Ten je generovn
nepetrit, bez ohledu na to, zda je i
nen na tuneru VKV pijmn njak
signl. Perioda pravohlch impuls je
842 mikrosekund. Na lince RDDA bude
nedefinovan pravohl prbh log.
jedniek a nul.
Na kolektoru tranzistoru BC313
vochrannm obvodu mus bt pravo-
hl impulsy 5 V, jejich ka je asi
2 ms. Pokud je vrazn odlin, je te-
ba upravit odpor rezistoru R4 nebo ka-
pacitu kondenztoru C3 u obvodu
74121. Pi stisknut tlatka RESET
mus prbh zmizet a napt je nulo-
v. Pipojme vstup obvodu 74123 zpt
na port PC0. Je-li ve v podku, bude
na kolektoru tranzistoru trvale napt
5 V, pokud b procesor. Pi resetu
nebo pi odpojen signlu RDCL se
mus napt zmenit k nule. Oscilosko-
pem jet zkontrolujeme prbhy na
PC0 a PC3. Mus zde bt signl ob-
dlnkovho prbhu, postupn vdy
sdvojnsobnou periodou (PC0 =
1,684 ms, PC1 = 3,36 ms atd.).
Odpojme rezistor 220 a displej
pipojme na kolektor T1 (BC313) pes
rezistor 47 . Pipojme napjen. Po
stisknut tlatka RESET se na displeji
vype NO...RDS, pokud nen nala-
dn tuner. Na tuneru naladme nkte-
rou stanici, kter vysl RDS, nap.
Radiournl. Je-li ve v podku, dis-
plej vype CR 1. Pokud je ve v po-
dku a zazen funguje, odstranme
rezistor 47 ped displejem. Displej
bude svtit normlnm jasem. Mla by
svtit dioda synchro pipojen na P30.
Ta signalizuje, e datov procesor je
zasynchronizovan, dle svt dioda na
portu P11 = TP. Ta signalizuje, e na
naladnm programu jsou obvykle vy-
slna dopravn hlen. Dioda do-
pravn hlka se mus rozsvtit pouze
po dobu, po kterou je prv vyslno
dopravn hlen. Tehdy plat nastave-
n bit TA = TP = 1. Serizn lze tuto
funkci ovit pi pjmu programu Ra-
diournl R 1 kad den v 9, 13 a 19
hodin po zprvch. Po dobu vysln
Zelen vlny LED svt, hlky v jinou
dobu jsou nepravideln, podle aktul-
n situace v doprav.
Pi zasynchronizovanm datovm
procesoru lze taem ovit pesnost
nastaven krystalovho osciltoru v de-
modultoru RDS, ppadn doladit
sprvn kmitoet trimrem C7 (25 pF).
Pokud nen k dispozici pesn ta, je
mon kmitoet porovnat s kmitotem
19 kHz z fzovho zvsu stereofon-
nho dekodru tuneru. Je to pesn
1/3 kmitotu subnosn 57 kHz.
Nyn odladme tuner mimo stanici.
Do jedn sekundy se na displeji vyp-
e informace NO...RDS a zhasnou
vechny LED. Po optovnm nalad-
n stanice se vype cel kd PS - n-
zev stanice. Je-li signl pijman sta-
nice nekvalitn nebo slab, kd PS se
nevype a dioda synchronizace blik
nebo se rozsvt na krtkou dobu vdy,
kdy je krtce signl zasynchronizovn.
Kd PS se me vypsat obas, pro-
gram je napsn tak, aby se nzev sta-
nice PS vypsal kompletn, najednou
vechny znaky a sprvn, a to a po
druhm sprvnm naten vech seg-
ment PS. Zamez se tm indikaci ne-
plnch nebo zkomolench nzv
stanic pi patnch pjmovch podmn-
kch.
Po uzemnn piky P31 se na dis-
pleji vype kd PTY dan stanice.
UR 1 je to NEWS, stanice Impuls
m nap. kd PTY POP MUS. Uzem-
nnm piky P35 se na displeji vyp-
e kd PI vysln v hexadecimlnm
tvaru. Pro R 1 se vype PI = 232F,
Impuls m PI = 2203, stanice R 3
Vltava m kod PI 232D a kd PTY CUL-
TURE.
dic program obsahuje necel
2 kB programu ve strojovm kdu mi-
kroprocesoru 8051. Obsahuje datov
procesor, kter nate a vyhodnot da-
tovou sekvenci z demodultoru RDS,
dle obsahuje synchronizan proce-
sor, kter zajist synchronizaci blok a
skupin, dle obsahuje st pro zpra-
covn a vyhodnocen dat skupin 0A a
0B a program pro ovldn displeje
stabulkou zabrazen znak. Kdy PTY
jsou definovny podle [1], pokud nja-
k stanice kd PTY nevysl, vype
se daj NO...PTY, stejn jako vdy,
pokud data PTY nejsou pidlena pod-
le uveden normy.
Na vvodu 4 obvodu TDA7330,
resp. na vvodu 8 obvodu SAA6579 je
mon pozorovat osciloskopem pr-
bh jednotlivch symbol modulace
subnosn 57 kHz tak, jak je znzorn-
no na obr. 1. Na tchto pikch je
vstup zesilovae a filtru RDS signlu
57 kHz. K synchronizaci osciloskopu
pouijeme signl RDCL.
Program byl navren vhradn za
elem oven realizace zkladnho
zpracovn dat systmu RDS. Na
strnkch AR byl popsn nespoet rz-
nch pijma VKV, frekvennch syn-
teztor a jinch doplk, dekodr
RDS vak jet nikdy nebyl realizovn.
Program je navren tak, aby ve spoje-
n s libovolnm tunerem VKV zobrazo-
val uveden funkce RDS. Vstup do-
pravn hl ka j e mon pout
>
vzapojen podle obr. 24. Chceme-li sly-
et nepravideln vyslan dopravn hl-
en v dob, kdy poslouchme signl
zmagnetofonu nebo CD pehrvae, je
mon pepnout na vstup zesilovae
signl z tuneru pomoc rel. Nf signly
mus bt oddleny kondenztorem, re-
zistory 470 k slou kvyrovnn stej-
nosmrn sloky signlu. Tm je zcela
zamezeno vzniku nepjemnho lupnut
pi pepnut vstupu zesilovae. Zapoje-
n pedpokld vstupn odpor zesilova-
e alespo 150 k. Dopravn hlka -
Zelen vlna na programu CR 1 je vys-
lna tak, e ped znlkou je nastaven
bit TA, kter sepne P12 na rove log.
0. Zazen reprodukuje celou znlku,
pslun hlen a teprve po ukonen
druhou znlkou je na vyslai bit TA vy-
nulovn a P12 pejde zpt na log.1. Bit
P12 nen programem mazn v ppad
vpadku signlu pi patnch pjmo-
vch podmnkch. Dopravn hlka je
vynulovna a pi ktermkoliv nsled-
nm vyhodnocen bitu TA v bloku B jako
nula. Je tm zamezeno reprodukci ne-
plnch hlen o doprav pi patnm
signlu RDS.
Zazen bylo sestaveno a odzkou-
eno se soustkami uvedenmi ve
schmatu, vtinu tchto soustek
ml autor k dispozici ze starch z-
sob. Jsou vak i nyn nabzeny v pla-
cen inzerci PE a AR. Problmem
me bt zskn estnctisegmento-
vch znakovek z vroby bval NDR.
Je mon pout znakovky podobn (ty
nabz firma GM electronic), maj vak
jin zapojen pvod. Po vyhodnoce-
n zjmu ten o uvedenou konstruk-
ci me bt navren program pro zob-
razen na maticovm displeji LCD.
Uveden konstrukce je vhodn jako
doplnk pro rzn stoln pijmae a
tunery. Nen nutn, aby tuner byl la-
dn frekvenn syntzou. Vf obvody
vak mus splovat podmnky fzov
vrnosti a ky psma pro penos ste-
reofonnho signlu, i kdy samotn pi-
jma me bt i monofonn. Pi kone-
n realizaci je vhodn volit co nejkrat
veden k displeji, protoe multiplexo-
van displej vytv urit vf ruen do
bezprostednho okol. Procesorovou
desku je vhodn stnit plechovm kry-
tem.
Pam s programem je mon zs-
kat na zklad psemn objednvky na
adrese autora: Ing. Jan ediv, Sld-
koviova 11, 142 00 Praha 4. Ppad-
n pipomnky nebo dotazy volejte na
tel. 02/4725579. Vroba zazen ani
jeho sti za platu nen dovolena bez
psemnho souhlasu autora. Cena na-
programovan pamti je 250 K,
kcen bude pipoteno potovn.
Seznam soustek
1) Demodultor (obr. 5)
R1 1 k
R2 330
R3 2,2 M
C1 100 F/10 V, radiln
C2 100 nF/12 V, keramick
C3 270 pF, keramick
C4, C5 10 nF, keramick
C6 27 pF, keramick
C7 25 pF, trimr
C8 15 pF, keramick
T1 KC507, KC237,
KC238 apod.
IO1 TDA7330A
PKJ Krystal 4,332 MHz pro
paraleln rezonanci
s C
L
= 20 pF (dodv na
objednvku firma Krysta-
ly a.s. Hradec Krlov)
D1 LED, libovoln
2) Deska procesoru P 8051
R1 a R8 8,2 k
C1 a C3 100 nF, keramick,
nap. TK 782
C4 100 F, axiln el., nap.
TF 009 apod.
C5, C6 33 pF, keramick
C7 470 F/10 V, el. radiln
C8 20 F/15 V, el. axiln
PKJ Krystal 12000 kHz pro
zkladn rezonanci
D1 KA 206, KA 207 apod.
IO1 80C31 nebo 80C51
IO2 MHB8155 (81C55)
IO3 MHB8282
IO4 2716 nebo 2764, 27256,
K573RF5 apod., ppad-
n EEPROM 28C64
apod. (pam programu)
konektory FRB TX 516 48 11
TY 515 48 11
objmky na IO precizn 2 ks 40 pin
objmka na pam dle typu IO - preciz.
deska s plonmi spoji oboustrann
podle vkresu (mono
objednat u firmy SPOJ)
3) Modul displeje
R01 a R08 100
R10 a R17 1 k
R21 a R27 1 k
R101 a R107 33
R201 a R207 33
R300, R301 220
C1, C3, C4 100 nF, keramick
(TK 782)
C2 220 F/10 V, el. radiln
IO1, IO2 MH74ALS04
IO3 74LS42
>
T1 a T8 KC635
T10 a T17 KC636
T20 a T27 KC636
zobrazovac znakovka 16 segment
VQB200E nebo
VQB200D, 8 ks
libovoln LED, 2 ks
distann sloupek M3 x 16 mm, 4 ks
desky s plonmi spoji podle vkresu
4) Ochrann obvod pro displej
R1 1 k
R2 68
R3 180
R4 15 k
R5 2,2 k
C1, C4 100 F/10 V, el. radiln
C2 100 nF/12 V, keramick
C3 470 nF/100 V, svitkov
TC 205
IO1 MH74ALS00
IO2 UCY74123
D1 KA206, KA207 apod.
T1 BC313 nebo jin univer-
zln tranzistor p-n-p
s Ic=1 A
T2 KC635
5) Soustky mimo desky
LED 1 ks - dopravn hlka
rezistor 220
ploch ohebn spojovac vodi osmi-
pramenn asi 70 cm
stnn vodi
tlatko libovoln 3 ks
Literatura
[1] EN 50067. Specification of the ra-
dio data system (RDS). December
1990.
[2] Dvojkov cyklick kd a mikropro-
cesor MHB 8080A. Sdlovac tech-
nika 2/1985.
[3] slicov integrovan obvody - kon-
strukn katalog TESLA Eltos 1990.
[4] Ovldn zobrazovae a klvesnice
jednoipovm mikropotaem
MHB8048. AR 10/1989.
[5] Radio data system demodulator
RDS SAA 6579. Katalogov list Phi-
lips 1994.
[6] Single Chip RDS Demodulator + fil-
ter TDA7330A, B. Katalogov list
SGS THOMSON.
Obr. 25. Pohled na displej dekodru RDS
PC HOBBY
INTERNET - CD-ROM - SOFTWARE - HARDWARE
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, "/,., alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
ML0I FL1L 7
Windows Media Player je centrem
pro pehrvn a organizovn multi-
medilnch soubor na potai i na In-
ternetu. Pehrv hudebn nahrvky,
video, lze na nm poslouchat interneto-
v rdia, nahrvat a koprovat CD, vy-
hledvat hudbu i filmov klipy na Inter-
netu. To ve lze zorganizovat do pe-
hlednch adres.
Windows Media Player 7 nabz ui-
vatelm tyi hlavn oblasti inovac:
z Ve v jednom. Je snadn najt,
zorganizovat a pehrvat zvukov i ob-
razov digitln nahrvky, a ji pr-
bn vyslan (streamed) nebo uloe-
n na pevnm disku, ze souboru ve
vlastnm potai nebo z Internetu. Pe-
hrva podporuje vypalovn cdek
a jedinm uknutm se lze dostat k po-
V polovin ervence uvedla spolenost Microsoft novou verzi svho multimedilnho pehrvae
Windows Media Player 7. Od t doby je voln dostupn (zdarma) na internetovch webovch adresch
http://www.microsoft.com/windowsmedia/ a http://WindowsMedia.com/. Uveden pehrvae Windows
Media Player 7 znamen digitln meznk pro prmysl i pro miliny spotebitel na celm svt, ekl Bill
Gates, pedseda pedstavenstva a hlavn softwarov architekt spolenosti Microsoft. Windows Media
Player 7 je snadno ovladateln univerzln pehrva, kter zbo zbrany stojc v cest k veobecnmu
pijet digitlnch mdi.
drobnmu nvodu, k vlastn knihovn
nahrvek, ke koprovn CD, k rznm
grafickm provedenm pehrvae
(skiny) a vizualizacm (vizuln efek-
ty k pehrvan hudb), k pjmu inter-
netovch rdi a ke spoluprci s pe-
nosnmi pstroji (MP3 pehrvae,
Pocket PC ap.).
z Kvalitn poslech a obraz. Win-
dows Media Player 7 pehrv form-
ty Windows Media pro vjimen kva-
litn zvuk i obraz (blc se kvalit VHS,
DVD a CD) pi polovin velikosti sou-
bor oproti formtu MP3. Uivatel m
monost zvukovch korekc pro pano-
ramatick 3D zvuk a bohat basy. Lze
samozejm pehrvat i soubory MP3.
z Snadn pouvn. Funkce pe-
hrvae jsou snadno dostupn a ovla-
dateln. Jednm kliknutm se zkopru-
je CD nebo pekopruje nahrvka do
penosnho hudebnho pehrvae.
z Vce individuality. Windows Me-
dia Player 7 se me mnit podle nla-
dy uivatele m vce ne 20 interak-
tivnch vmnnch grafickch podob
(viz obrzky na tto stran) a atraktivn
vizuln efekty, doprovzejc pehr-
vanou hudbu.
Tvorba vlastnch CD
Nov Windows Media Player 7 m
vlastnosti roziujc monosti pehr-
vae a prohlubujc roli osobnho po-
tae jako zdroje zbavy. Jednou z no-
vch vlastnost je vestavn podpora
pro vlastn nahrvn hudebnch CD od
Adaptecu. Se zznamovou mechani-
kou CD-R/CD-RW a tmto pehrva-
em lze velmi snadno pevst digitln
nahrvky, vetn soubor MP3 a Win-
dows Media uloench na pevnm dis-
ku, na standardn hudebn CD pro pe-
hrvn v domcch stereo vch ne-
bo v aut. Zajiuje to Windows Media
Player Adaptec CD-Burning compo-
nent, kter se nainstaluje bhm insta-
lace pehrvae. Nov varianta Digital
DJ umouje, aby pehrva automa-
ticky tvoil seznamy skladeb (playlisty)
ze vech dostupnch soubor podle
uivatelskch preferenc. Uivatel si
ekne, co chce poslouchat, a Media
Player vytvo seznam skladeb, kter
vyhovuj zadanm poadavkm a auto-
maticky se po sputn v uvedenm
poad pehrvaj.
Pi pehrvn hudebnho CD lze
zkoprovat vybran stopy na pevn
disk potae a pro poslech oblbench
psniek pak nen nutn hledat a vkl-
dat pslun CD. Bhem koprovn
lze skladby i poslouchat (tedy kopro-
vat je bhem poslouchn). V takovm
ppad je vhodn se ujistit, e mte
nastaven digitln koprovn, aby ne-
dolo automaticky k pepnut do analo-
govho (vzhledem ke kopii mn kva-
litnho) pehrvn.
Komprimovn
koprovanch soubor
Typick hudebn CD m nkolik set
megabajt dat. Pi koprovn na pev-
n disk je vhodn tato data komprimo-
vat, aby nezabrala tolik msta. Podle
stupn komprese se tm ale mrn
zhoruje kvalita. Pehrva Windows
Media Player 7 data ze stop na hudeb-
nm CD automaticky komprimuje. Stu-
pe komprimace a tm i vslednou kva-
litu a velikost souboru lze nastavit. B-
n pouvn jsou nsledujc stupn:
velikost
tok dat souboru
nejmen soubor 64 kb/s 28 MB
stedn kvalita 96 kb/s 42 MB
vysok kvalita 128 kb/s 56 MB
nejvy kvalita 160 kb/s 69 MB
Doplkov informace
Pi pehrvn hudebnch CD se
Windows Media Player 7 sna shro-
mdit z Internetu co nejvce informa-
c, nap. tituly a interprety jednotlivch
skladeb. Pokud nejste pipojeni k Inter-
netu, ukazuje pouze sla stop. daje
o pehrvanm CD mete doplnit
i run a uloit na v pota nebo i do
databz na Internet. Podle daj, spo-
jench s pslunmi skladbami, lze
skladby tdit do kategori a nr
s tmito daji pracuje i Media Library.
Pehrva lze pout i pro vyhledvn
podrobnjch informac o skupinch,
zpvcch a skladbch na Internetu,
mete hledat tak recenze, ivotopi-
sy, diskografie a nrov podobn in-
terprety.
Organizovn nahrvek
Windows Media Player 7 lze vyut
tak k organizovn a tdn nahrvek
i odkaz na nahrvky nebo zdroje na
Internetu. Slou k tomu tzv. Media Li-
brary. Mete si vytvoit libovoln poet
kategori, ukldat do nich odkazy na
soubory a potom podle poteby tvoit
seznamy (playlisty) k pehrvn vy-
branch skladeb ve zvolenm poad.
V seznamu mohou bt soubory z rz-
nch adres pevnch disk potae,
ale i z Internetu, z vloench CD ap.
V celm systmu se d i bnm zp-
sobem rychle vyhledvat podle nejrz-
njch kritri i podle vech obsae-
nch slov v nzvech (fulltext).
Pehrva na podn automatic-
ky prohled cel pota a sepe od-
kazy na vechny nalezen soubory
s hudebnmi nahrvkami nebo videem
(pozn je podle koncovek soubor).
Zskte tak pehled o souborech, o kte-
rch jste mon vbec netuili, e je
mte v potai (ukldaj je tam obas
rzn aplikace pi instalaci a jde obvyk-
le o soubory .wav, .mid, .avi, .mpg ap.).
pravy vzhledu pehrvae
Doposud bval Media Player stan-
dardn na pohled nevraznou aplikac
Windows. To se vak v tto verzi zm-
nilo a Media Player 7 akceptoval sys-
tm tzv. skin promnlivch grafic-
Podporovan formty soubor
Formt ppony soubor
CD Audio Track .cda
Intel Video Technology .ivf
Macintosh AIFF Resource .aif, .aifc, .aiff
Windows Media .asf, .asx, .wax, .wma,
.wmv, .wvx, .wmp, .wmx
Windows formats .avi, .wav
Windows Media Player skins .wmz, .wms
Moving Picture Experts Group (MPEG) .mpeg, .mpg, .m1v, .mp2,
.mp3, .mpa, .mpe, .mpv2,
.m3u
Musical Instrument Digital Interface (MIDI) .mid, .midi, .rmi
UNIX .au, .snd
Mete si vybrat i klasickou lta znmou
podobu pehrvae
Toto je pln
(full) zobrazen
pehrvae,
kde lze vyuvat
vechny funkce
a nastaven
Takto se zobraz v pehrvai Windows Me-
dia Player 7 knihovna vech vaich nahr-
vek a odkaz - Media Library - s automatic-
km tdnm skladeb podle interpret, n-
r, alb a typ
kch uspodn zkladnch ovlda-
cch prvk programu (znmch nap.
z pehrvae WinAmp).
Pehrva lze spustit v plnm (full )
nebo spornm (compact) zobrazen.
V plnm zobrazen lze vyuvat vech-
ny funkce a nastavovn, v spornm
zobrazen pouze funkce vztahujc se
k probhajcmu pehrvn. Jeho gra-
fick vzhled (skin) lze mnit i za provo-
zu. Pehrva m i svoji malou obra-
zovku, kde mete pi poslechu sledo-
vat rzn grafick animace a efekty,
tzv. vizualizace. I v tomto ppad si lze
vybrat z nkolika monost. Vizualiza-
ce se d pepnout i do celoobrazovko-
vho reimu. Dal skiny i vizualizace
lze najt na Internetu.
Pehrva Media Player7 m samo-
zejm vechny bn prvky k ovld-
n hlasitosti, vyven obou kanl, po-
sun vped i vzad i grafick ekvalizr
(k nastaven individulnho prbhu
kmitotov charakteristiky, tj. zdraz-
nn i potlaen rznch psem slyi-
telnch kmitot). Nkter funkce pe-
hrvae lze vyuvat pouze pi aktivo-
vanm pipojen k Internetu.
Media Guide
Media Guide zan na iv webov
strnce serveru WindowsMedia.com.
Je to nco jako elektronick magazn,
denn aktualizovan o odkazy na nej-
novj nahrvky, videoklipy, filmy a re-
cenze a pokrv irok spektrum infor-
mac od mezinrodnch zprv po nej-
novj vsledky vzkumu a vvoje
v zbavnm prmyslu. Ve, co je na
tchto strnkch uvedeno, mete
okamit na pehrvai poslouchat i
prohlet. Vzhledem k tomu, e jde
a na nahrn celho souboru. Je to te-
dy jaksi vysln po Internetu. Pe-
hrvn zan ji malou chvli pot, co
uknete na pslun odkaz, a pokud se
propojen na zdroj neperu nebo v-
razn nezhor, poslouchte (sledu-
jete) plynule celou nahrvku. Drobn
kolsn v penosu vyrovnv mal vy-
rovnvac pam v pehrvai (buffer).
Data nejsou trvale ukldna na pevn
disk, take si soubor nemete pehrt
znovu. Windows Media Player 7 pi
pehrvn prbn sleduje kvalitu
penosu a pizpsobuje tomu jeho pa-
rametry, aby vsledn dojem byl v rm-
ci danch monost co nejlep (intelli-
gent streaming).
Licence
Windows Media Player 7 je pln
vybaven pro en a pehrvn legl-
n zskanch nahrvek a pracuje v tto
oblasti s licencemi. Licence je vyado-
vna k pehrn dan skladby a spo-
lenosti zbavnho prmyslu tak chrn
svoje produkty ped neleglnm kop-
rovnm a enm. Licence nelze ko-
provat a sdlet mezi rznmi potai.
Pehrva Microsoft Windows Me-
dia Player 7 je k dispozici pro operan
systmy Microsoft Windows 98 a Win-
dows 2000 a je soust Microsoft Win-
dows Millennium Edition. Byl uveden
i pro operan systmy Macintosh 6.3
a Solaris 6.3.
Windows Media Player 7byl pi uve-
den lokalizovn i do francouztiny,
panltiny, nminy, japontiny, dvou
typ ntiny a korejtiny a bhem n-
sledujcch dvou msc m bt k dis-
pozici i v dalch 18 jazycch vetn
etiny a sloventiny.
o iv webov obsah, je pitom zapo-
teb bt pipojen k Internetu.
Rdiov stanice na Internetu
RadioTuner zan opt na iv
webov strnce WindowsMedia.com
a obsahuje neustle aktualizovan od-
kazy (linky) na tisce rozhlasovch in-
ternetovch stanic z celho svta. Ry-
chlou orientaci zajiuje pohodln vy-
hledvac systm lze vyhledvat po-
dle zem, jazyka, hudebnho nru,
identifikanch znak stanice, kmito-
tu a psma (na kterm stanice vysl
sv standardn rdiov vysln) a kl-
ovch slov.
Koprovn skladeb
do penosnch pehrva
Funkce Portable Device umouje
zkoprovat vybran skladby z Media Li-
brary do penosnho pehrvae nebo
na pamovou kartu. Lze koprovat i li-
censovan nahrvky, kter jste zakou-
pili pes Internet. Zrove s nimi se ko-
pruje i licence k jejich pehrvn. Ve-
chny soubory mus bt nejdve zaa-
zeny do Media Library. Do penosnch
pehrva se daj koprovat soubory
.wma, .asf, .wav a .mp3. Pi koprovn
lze nastavit komprimaci podle poa-
davk na kvalitu a pamovch mo-
nost penosnho zazen (32 kb/s, 22
kHz, stereo; 64 kb/s, 44 kHz, stereo
a 128 kb/s, 44 kHz, stereo).
Streaming media
Streaming je technologie, pou-
van na Internetu k penen zvuko-
vch a obrazovch nahrvek takovm
zpsobem, abyste je mohli ji od zat-
ku prbn sledovat a nemuseli ekat
Spolenost Microsoft uvd v z
na trh svj nejnovj operan sys-
tm Windows Millennium Edition
(Windows Me), navren speciln
pro domc uivatele. Windows Me
zlep domc prci s potaem
v oblasti drby softwaru, digitl-
nch mdi, domcch potaovch
st a prce s Internetem.
z Snaz drba systmu. Ope-
ran systm Windows Me je snaz,
intuitivnj a stabilnj. Nov funkce
System Restore umon uivatelm
v ppad nesnz vrtit softwarovou
konfiguraci do stavu (definovanho
datem a asem), kdy jet vechno
fungovalo sprvn, funkce System File
Protection chrn dleit systmov
soubory ped nedouc nhodnou ne-
bo neautorizovanou zmnou a funkce
AutoUpdate umouje automaticky na-
hrt pes Internet dleit doplky a ak-
tualizace Microsoftu ani by se o to
musel uivatel starat. Windows Me ta-
k v kombinaci s optimalizovanm PC
hardwarem umon mnohem rychlej
zavdn operanho systmu.
z Digitln mdia. Windows Me
pinej zdokonalen v prci s obrz-
ky, obzvlt pi penosu z digitlnch
fotoapart, skener a dalch zdroj.
Windows Movie Maker poskytuje ui-
vatelm nstroje k digitln editaci,
ukldn a sdlen domcch videona-
hrvek. Jeho Windows Media Player 7
je mocnm prostedm, kde uivatel
mohou vyhledvat, organizovat a pe-
hrvat vechny typy digitlnch mdi.
Voice Chat je programovac rozhran
DirectPlay, umoujc hrm interne-
tovch her spolu bhem hry navzjem
hlasov komunikovat.
z Domc potaov st. Win-
dows Me dle prohlubuj koncept pro-
pojenho domova. Funkce Home Net-
working Wizard pomh uivatelm
snadno a rychle vyhledvat sdlen
prostedky a propojovat je, je zde zdo-
konalen technika sdlen pipojen
k Internetu, monost jednoduchho
propojen pota pes USB a prvn
implementace univerzln technologie
Universal Plug and Play v produktu Mi-
crosoftu - Universal Plug and Play je
architektura, umoujc vzjemnou
komunikaci pstroj v rmci domc-
nosti nebo kancele a snadn a au-
tomatick sdlen prostedk.
z Prce na Internetu. Windows
Me zajiuj domcm uivatelm co
nejlep zkuenosti s prac na Internetu
zdokonalen surfovn, on-line n-
kupy, posln a pjem elektronick
poty, zkladn publikovn na webu
a rozhovory s pteli a rodinou. Win-
dows Me vyuvaj technologie Internet
Exploreru 5.5, kde pibyla dan funk-
ce nhledu ped tiskem a zvila se je-
ho spolehlivost a vkon, co ve zp-
jemuje domc vyuvn vech mo-
nost Internetu.
Operan systm Microsoft Win-
dows Me bude v maloobchodnm pro-
deji od 14. z 2000. Bude rovn
k dispozici jako pedinstalovan ope-
ran systm na novch potach.
Pedpokldan maloobchodn cena
Windows Me je stejn, jako u stvaj-
cch Windows 98 - 209 USD za pln
produkt a 109 USD za upgrade z Win-
dows 95. Po uritou dobu mohou st-
vajc uivatel Windows 98 a Win-
dows 98 Second Edition zskat upgra-
de za speciln zavdc cenu.
Windows Millennium Edition

Procesory ATMEL AVR a n-
kter procesory kompatibiln s a-
dou x51 lze programovat nejen
klasicky v programtoru paralel-
nm programovnm vnitn pa-
mti flash, ale i po specilnm roz-
hran ISP (In System Program-
ming), kter pouv estivodi-
ov pipojen procesoru k pro-
gramtoru.
Rozhran ISP zahrnuje napjec
napt, ovldn pinu /RESET proce-
soru, sriov zpis a ten obsahu in-
ternch pamt FLASH a EEPROM
(MOSI a MISO) a synchronizaci peno-
su dat (SCK).
Vzhledem k tomu, e toto pipojen
k programtoru zabere pouze ti vvo-
dy programovanho procesoru vyui-
teln k jinm elm, lze ve vtin p-
pad procesor programovat pmo
v aplikan desce bez nutnosti pemis-
ovat jej do patice na desce program-
toru. Odtud plyne i nzev protokolu - In
System Programming. Dky definici
rozhran je mon napjet aplikan
destiku z desky programtoru nebo
naopak. Detailn popis a firemn speci-
fikace tohoto protokolu In System Pro-
gramming mete najt v dokumentu
doc0943.pdf na www.atmel.cz.
Popisovan konstrukce program-
toru vychz z AN910 firmy ATMEL -
zkladem je procesor AVR AT90S
1200, tvoc pevodnk RS232/ISP.
Napov rovn RS232 jsou vstupn-
mi obvody upraveny na rovn TTL
a pivedeny na vstup PD0 (2) proceso-
ru AT90S1200, kter programtor d.
Vstupn rovn jsou snmny z vvo-
du PD1 (3) a zpt zkonvertovny na
napov rovn RS232. Zde pouit
zapojen napovch prav nedosahu-
je kvality zapojen s MAX 232, ale v pra-
xi pln dostauje.
Procesor AT90S1200 je zen kry-
stalem 4 MHz a na vstupech PB4 a
PB7 jsou u rovn rozhran ISP, kter
se pipojuj do programovanho proce-
soru. Oproti pvodnmu zapojen je do-
plnna zelen dioda indikujc napjec
napt a erven dioda pipojen na
vstup procesoru PD6, kter by mohla
slouit pro indikaci stav program-
toru.
Oproti originln AN910 je na desce
zrove osazena i patice pro procesory
programovateln po ISP. Velk tyi-
cetivvodov patice je urena k progra-
movn AT89S8252, co je procesor
kompatibiln s adou x51, nebo k pro-
gramovn procesoru AT90S8515. Ma-
l patice umouje programovat nap-
klad AT90S1200 a dal vvodov
kompatibiln procesory AVR. Pro pro-
gramovan po ISP je na desce navc
osazen druh krystal 4 MHz.
Pi programovn procesoru mus
bt pipojen krom napjecho napt
i signl hodinovho kmitotu (clock).
Experimentln bylo vyzkoueno, e
programovn nefunguje na 100%, po-
kud se k tomuto elu vyuije hodinov
vstup z procesoru AVR AT90S1200,
pouitho v programtoru jako pevod-
nk z RS232 na IPS. Proto je na desce
osazen jet druh krystal, kter uru-
je hodinov kmitoet pro programova-
n procesor v patici na desce progra-
mtoru. Vzhledem k nedostatku msta
nejsou osazeny kondenztory 27 pF
a startovac kapacita je vytvoena dlou-
hm spojem na destice. V ppad
problm startu osciltoru programo-
vanch CPU zvyte tuto kapacitu asi
o 10 a 20 pF.
Pokud programtor nebude fungo-
vat na prvn zapojen, ovte nastaven
portu RS232 v operanm systmu
i BIOSu potae, potom vyjmte dic
procesor z patice (nebo na plonm
spoji perute pslun vodie) a po-
uijte program pro otestovn srio-
vho portu RS232 (nap. PPP.exe).
Pokud budou napov rovn mimo
rozsah, je v sriov port mimo nor-
mu (bv to asto u notebook). Potom
se doporuuje pout msto pevodnku
rovn klasick zapojen s obvodem
MAX 232.
Sadu soustek i destiku s plo-
nmi spoji (za cca 500 K) pro tento
programtor si mete objednat na we-
bovch strnkch AVR.hw.cz, speciali-
zovanch na jednoipov mikroproce-
Seznam soustek
Xtal 1, 2 4,000 MHz/HC49
- nzk
C1 1M - osadit naleato
C2, C3 27 pF
D1, D2 BAS16 (BAS 46,
BAS 16 je SMD)
CPU AT90S1200
IC1, IC2 DIL40, DIL20 -
precizn
SOKL 1 MLW10G
konektor ISP na DPS
CANNON CAN9Z90 (DRB 9SR
F/90) - Cannon 9
PWR ARK210/2
(RP052144)
napjec svorkovnice
2x/5 mm
LED1, 2 LED 3 mm
(erven, zelen)
R1a R6 4,7 k
R7 1 M
R8, R9 220
T1 BC557
T2 BC547
Obr. 1. Schma zapojen programtoru
Obr. 2.
Rozmstn
soustek
programtoru
AVR ISP
na destice
s plonmi spoji
I8F l0l8m8I0l
sory firmy ATMEL. Najdete zde i mno-
ho dalch uitench informac, soft-
ware pro programovn a testovn
mikroprocesor ad. Nabz se zde tak
speciln CD-ROM s mnostvm od-
born dokumentace, katalogovch lis-
t a archivem zajmavch program
a nstroj pro procesory AVR i x51.

INTERNET
Jak ryohleji surfovat"
V minulm sle jsme pokrao-
vali s pehledem rznch mo-
nost zrychlen prce s Interne-
tem a natn poadovanch we-
bovch strnek. Psali jsme o do-
laovn Windows, editovn Re-
gistry, vytvoen adrese IP ad-
res, zmn home page, omezen
mnostv stahovanch dat a zvt-
en doasn pamti (cache).
Krtk seril dokonme vahami
o kvalit linky, jinch monostech
pipojen a vyuvn dvou linek
souasn.
Zkontrolujte
svoje pipojen
Jednm z nejvtch problm kvali-
ty pipojen je um linky. Tvo ho rzn
praskoty, poruchy, souvisl um ap. Je
problmem pi analogovm pipojen
pes modem, tzn. ve vtin domcch
pipojen pes bnou telefonn linku.
Neuplatn se pi digitlnch pipojench
jako jsou linky ISDN, kabelov mode-
my, DSL ap.
um snadno zkontrolujete - je pros-
t slyet (kdy budete poslouchat
nap. pi vyten sla). Me bt zp-
soben mnoha faktory od nekvalitnho
propojen pvodnch vodi linky a po
vlhkost v telefonn stedn nebo ne-
kvalitn spoje ve vaem telefonnm p-
stroji, na linku pipojenm. Sami s tm
obvykle nic neudlte. Mete zkusit
si na kvalitu linky stovat, ale nem
to pli nadje na spch. Mnohdy
nen nprava ani v moci telefonn spo-
lenosti. Do telefonnho veden se mo-
hou nap. dostvat poruchy z blzko ve-
denho rozvodu elektiny. Je li ve va-
em dom lokln rozvodn sk tele-
fonnch linek, zkuste pipojit svj tele-
fon tam - pokud bude bez umu, je pro-
blm nkde v domovnm rozvodu (v je-
ho kvalit nebo v ruen od jinch roz-
vod). Potom mete podat telefon-
n spolenost o npravu. Pokud pitom
zjist, e problm je ve vaem byt,
nebude to asi zadarmo. Dve, ne si
kohokoliv pozvete, informujte se proto
radji co to bude stt. Pokud se roz-
hodnete nkter veden sami vymnit
(uvnit svho bytu), pouijte stnn
kabel.
um linky vrazn zpomaluje vae
pipojen. Pro? Je pinou chyb v pi-
jmanch paketech dat a ty pak musej
bt znovu a znovu opakovny, dokud
nejsou pijaty sprvn. Tm se zmen
poet sprvn pijatch paket za a-
sovou jednotku a samozejm tak i pr-
mrn rychlost penosu. asto tak
modemy samy automaticky sniuj svo-
ji rychlost penosu, pokud dochz
k chybm.
Zvolte jin
zpsob pipojen
Pokud to po vech monch pra-
vch stle jet nen ono, uvate z-
sadn zmnu vaeho pipojen. V na-
ich podmnkch je nkolik dalch
monost - linka ISDN, pevn pipojen
k Internetu, bezdrtov pipojen k In-
ternetu, kabelov rozvod, pop. satelit-
n pipojen.
ISDN je asi nejdostupnj dal
kvalitativn stupe. Zaruuje kvalitn
digitln pipojen rychlost 64 kb/s,
dv k dispozici dva kanly, take m-
ete jet stle telefonovat, i kdy jste
pipojen k Internetu, za uritch okol-
nost mete dokonce oba kanly pro-
pojit a zskat tak pipojen rychlost 128
kb/s. Pipojovn je prakticky okamit
bez dlouhho ekn a vyten, zn-
mho z bnch linek (to se tk samo-
zejm i bnch hovor). Za pipojen
platte stejn tarif, jako u bn telefon-
n linky, rozdl je jen v msnm pau-
lu (ten je u ISDN 690 K).
Pevn linka vm obvykle zajist tr-
val kvalitn pipojen, ale je ji velmi
drah, m rychlej pipojen, tm dra-
. A navc platte jednak pronjem pev-
n linky Telecomu, jednak pipojen
pevnou linkou k Internetu. Dohromady
to nepodte pod 10 000 msn a to
jet pi ni rychlosti.
Bezdrtov pipojen je obdobou
pevn linky, ale protoe se nepipoju-
jete po dnch drtech, neplatte nic
telefonn spolenosti a platte pouze za
pipojen k Internetu. Se zaruenou ry-
chlost 64 kb/s se nejlevnj msn
pauly pohybuj tsn pod 5000 K.
Obvykle je v tto cen urit objem
penesench dat a za jeho pekroen
odebrte ze satelitu velkou rychlost,
dov 400 kb/s a 2 Mb/s. Muste si
k tomu koupit samozejm potebn
vybaven (parabolickou antnu a p-
slunou kartu do potae).
Podrobnj popis monost a pod-
mnek uvedench typ pipojen pesa-
huje rmec tohoto lnku a najdete ho
na Internetu v nabdkch jednotlivch
poskytovatel.
Maximalizujte rychlost
svho modemu
Patte-li mezi uivatele pipojujc
se pes bnou telefonn linku, jist
pouvte modem 56 kb/s. Pokud ne,
mli byste tak uinit, dnes ji modemy
nejsou drah a brzo se vm to vrt na
uetench poplatcch telefonn spo-
lenosti. Neekejte ale dn zzraky.
Pechod z 33,6 na 56 kb/s nen tak ob-
rovsk skok a navc plat pouze pro da-
ta smujc k vm, nikoliv od vs (v tom
smru zstv omezen na 33,6 kb/s).
Pokud mte nhodou k dispozici dv
telefonn linky, mete svoji rychlost
zdvojnsobit tak, e je pouijete ob
najednou. Operan systm Windows
to podporuje (multilink bonding), je ov-
em zapoteb, aby tento typ pstupu
podporoval i v poskytovatel pipojen
k Internetu. Modemy je zapoteb pipo-
jit tak, aby se nepetahovaly o stejn
IRQ. Pokud se vm poda spn ta-
kovto pipojen uvst do chodu, mus-
te se ale samozejm smit s tm, e
platte za minutu dvakrt tolik (pou-
vte dv linky).
V nkterm z dalch sel se poku-
sme pinst podrobnj popis vyuit
satelitnho spojen pro pjem dat z In-
ternetu.
se plat podle potu penesench me-
gabajt.
Kabelov pipojen mohou vyut ti,
kdo maj v mst bydlit kabelov roz-
vod televize. Dnes ji asi vichni doda-
vatel kabelov televize nabzej i pi-
pojen k Internetu. Za uritch okolnost
a v uritch dennch (nonch) dobch
me bt bezkonkurenn rychl (a
do Mb/s), v dob silnho provozu me
bt vak zatm mnohem pomalej ne
obyejn telefonn linka. Vhodou je
trval pipojen, plat se ale za objem
penesench dat a velice zhruba to d-
l v prmru nejmn 4 K za 1 MB.
Pak je jet dostupn satelitn pi-
pojen - je to tak e od vs jdou data
(poadavky) bnm zpsobem, mus-
te bt tedy pipojeni standardnm zp-
sobem k Internetu, data z Internetu ale
Na Internetu najdete mnostv rznch pro-
gram, kter vm optimalizaci vaeho pi-
pojen k Internetu a jeho vyuvn vrazn
usnadn a zrychl
www.energyweb.oz
Soust Energy-
Webu je velice roz-
shl adres firem
ze vech souvisej-
cch obor (nahoe)
Mete si zde
prohldnout i ukz-
ky z CD-ROM En-
cyklopedie energie,
o kterm peme
v rubrice CD-ROM
TELEFONN SEZNAM
na webu a na CD-ROM
Na webovch strnkch www.infotext.cz
mete vyhledvat informace o firmch
vetn telefonnch sel. Podobn monosti
nabz i CD-ROM INFOTEXT
Mt telefonn seznam na CD-ROM je jist lkav, protoe
vyhledvn v nm je mnohem snaz a rychlej ne v b-
nch paprovch lutch strnkch a lze kombinovat i n-
kolik vyhledvacch kritri dohromady.
Infotext k tomu navc nabz jet
i dal informace o firmch - adresu,
jmno zodpovdn osoby, otevrac
(pracovn) dobu, strun obsah innos-
ti (zamen) a adresu elektronick
poty, ppadn i webovch strnek.
Je koda, e technick zpracovn
na CD-ROM je uivatelsky znan ne-
pvtiv a i kdy je pod Windows, nese
si stle mnoho prvk z DOSu, ve kte-
rm bylo kdysi dvno pvodn napro-
gramovno.
CD-ROM je velmi levn (pod 200
K) a za asi trojnsobek tto stky si
lze pedplatit tvrtletn aktualizace.
Informace na tel. sle 0800 186927.
Webov strnky www.energyweb.cz pinej velmi rozshl a aktuln
informace o vech oborech energetiky. Jsou zde zpracovny odborn lnky na
nejrznj i pro bn tene zajmav tmata jako je vytpn dom a byt,
tepeln izolace, alternativn zdroje energie ap. Odbornci zde najdou aktuln
informace o podanch konferencch, seminch, veletrzch a vstavch
a vechny erstv zprvy z domova i ze svta (nap. o prbhu ppravy elektrrny
Temeln ke sputn ap.). Bohat adres obsahuje odkazy na firmy a ady ze
vech souvisejcch obor vetn jejich adres, telefonnch sel a internetovch
spojen.
Najdete zde i ukzky z mimodn povedenho a ji nkolikrt ocennho
CD-ROM Encyklopedie energie, o kterm peme podrobn o dv strnky dle
v rubrice CD-ROM.
KUPN
na slevu pi objednvce do 30. 9. 2000
Modr blesk - Multimediln nstroje
250 K (msto 275 K)
MEDIA trade s. r. o.
Krakovsk 25, 110 00 Praha 1
tel. 02 22212029
Jmno
Adresa
CD-ROM
RUBRIKA PC HOBBY, PIPRAVEN VE SPOLUPRCI S FIRMOU MEDIA TRADE
Jist registrujete stle vt po-
zornost, kter je ve svt pota,
multimdi a Internetu vnovna ob-
razov i zvukov sloce publikova-
nch informac. Pokud vs lk mo-
nost spolupodlet se na tomto fantas-
tickm polovirtulnm svt, na dal-
m titulu CD-ROM Modr blesk firmy
Media Trade Multimediln nstro-
je najdete peliv vybran a otesto-
van programy, kter vm umon
poodhalit monosti modernch mul-
timdi.
Tm stovka program je rozdlen do
pti hlavnch kategori - Grafika, Hudba,
Internet, Prezentace a Video. Nechyb ani
obvykl kategorie Pomocnci s veobecn
uitenmi programy.
Grafika
- tvorba animovanch GIF
Na Internetu je dnes mnostv rznch
animac a animovanch reklamnch rme-
k - jsou to tzv. animovan GIFy, jsou mal
a proto pijateln pro umistn na interne-
tovch strnkch. Zde uveden programy
pro jejich tvorbu jsou si principiln velmi
podobn a je snadn se s nimi nauit praco-
vat: AniMagic GIF Animator 1.06b, GIF
Construction Set Pro 2.0a, GIF Movie Gear
2.63, Ulead GIF Animator 4.0.
- grafick editory
Funkn dema pikovch profesionl-
nch program pro tvorbu vektorov i bitma-
pov grafiky: Adobe Ilustrator 8.0, Adobe
Photoshop 5.5, Fractal Design Painter 5.0,
Microangelo 98, Paint Shop Pro 6.01.
- prohlee
Pro snadnou orientaci a jednoduchou
prci s mnostvm obrzk, kter m dnes
kad ve svm potai, existuj destky pro-
gram, kter dok obrzky obratn orga-
nizovat a prohlet. Najdete zde ty nejobl-
benj: ACDSee 3.00, Adobe Acrobat Rea-
der 4.05, CDH Image Explorer 4.2b, Flip
Album 3.0, Irfan View 3.15, PixShow 7.8.3.
- editace a animace textu
Efektn (a efektivn) prce s textovmi
objekty byla do nedvn doby vsadou pi-
kovch grafickch program. V souasn
dob vak existuje ji mnoho specializova-
nch program, jejich jedinm kolem je
vyjt vstc grafick fantazii pi prci s textem
zde jsou ti z nich: Font FX Fully Loaded
2.5, Ulead Cool 3D 3.0, Xara 3D 3.0.
Hudba
- editory hudby a zvuku
Programy tohoto typu umouj prci
s navzorkovanmi nahrvkami um upra-
vovat prakticky vechny jejich parametry,
pidvat efekty, sthat a kombinovat jednot-
liv sekvence. Jsou zde programy Cool Edit
2000, Dance eJAY 2.0, Goldwave 4.02
a Sound Forge 4.5e.
- nahrvky ze zvukovch CD (grabery)
Komprimovan formt MP3 snad pronikl
ji ke vem uivatelm pota. Tato pod-
kategorie obsahuje programy pro pevod
nahrvek ze zvukovch CD do formtu
WAV, nkter z nich umj i nslednou
kompresi do formtu MP3 a asto zvldaj
i opan postup. Vybran programy: Audio
CD MP3 Studio 2000, Audio Grabber 1.62,
Audiocatalyst 2.1, CD Copy 4.8.
- pehrvae
S rozvojem modernch hudebnch for-
mt se objevilo i mnoho rznch program
k jejich pehrvn. V tomto vbru najde-
te opravdu ty nejlep: CD Runner 2000,
Jet-Audio 4.7, Kjofol 2000, Media Wizard
4, MJ Studio, Sonique 1.51, WinAmp 2.62.
Internet
V souasn dob se i na Internetu set-
kvme bn s eenmi, kter si v niem
nezadaj s multimedilnmi aplikacemi zn-
mmi z CD-ROM. V tto kategorii najdete
pomcky k tomu, abyste byli schopni je na
Internetu vidt i nkolik kvalitnch pro-
gram pro jejich tvorbu: Dreamweaver 3.0,
Flash 4, Hiwire, IE Tuner 2.0, Flash 4 Ac-
tiveX Control, NetObject Fusion 5.0, Net-
scape Flash Player, Real Player 7.0 , Web
Cam Mania 2.0, WebCamWatcher 2.70.
Prezentan nstroje
Tyto programy docen vichni, kdo po-
tebuj (a umj) co nejefektnji prezento-
vat svoje mylenky, prci, prodvan vrob-
ky ap. Programy v tto skupin umouj
integraci textovch a obrazovch informa-
c, videa, zvuku pop. i hypertextovch od-
kaz do dobe organizovanho sledu infor-
mac: Cocktail 98, Creator Pro 1.2, Direc-
tor 8, iPlay Studio 1.0, Navarasa Multime-
dia 2.51, PICShow 1.02.
Video
- editace videosoubor
Rst vkonu pota dnes umouje
doma dlat to, co bylo jet nedvno mon
realizovat pouze v profesionlnch studich.
Programy z tohoto vbru dovoluj zpraco-
vat amatrsk nahrvky se skuten pro-
fesionlnm vsledkem: Adobe Premiere
5.0, Camtasia 1.0.3, DDClip Pro 3.0, Fast
Movie Procesor 1.44, iFilm Edit 1.4.5, M1
Editor 2.2.1, My Flix 1.5.4, Personal AVI Ed-
itor 1.55, Platypus Animator 4.25, Sound-
track Producer 1.01, Ulead Video Studio
4.0, Video Framer 1.0.
- konverze videosoubor
Jako m hudebn svt sv emptrojky,
maj milovnci videa komprimovan soubory
s koncovkou .mpg. Dva zde uveden pro-
gramy umouj pevody z bnch video-
formt do komprimovanho MPEG: LSX-
MPEG Encoder 3.0, MegaPEG Batch En-
coder 1.28.
- pehrvae videosoubor
V tto podkategorii uveden programy
poslou k pehrvn videosoubor typu
AVI, Video CD, MPEG i nkterch dalch
(vetn DVD): AVI Viewer 1.0, Cinemato-
graph 2.0.2.5, Datanorden VCD Player 6.0,
I - Video CD Player 1.0, JMs Video Loader
1.0, Net Toob Stream 3.5, Pam 2, Power
DVD 2.5, VidPic 1.2e, Windows Media
Player 7, XingMPEG Player.
Pomocnci
Uiten vehochu - antiviry pro bezpe-
vaeho potae, utility pro zven jeho
vkonu, souborov manaery a kompri-
man programy pro optimln prci se
soubory, programy pro ozdraven Win-
dows atd.: Avast 32, AVG 6, Cacheman 3.8,
DirectX 7a CZ, Freespace 1.60, HyperSnap
3.50, Internet Explorer 5.01cz, RamBoost-
er 1.5, Schedule 3.1.9c, VB Runtimes, Win
Boost 2000, Win Optimizer 99 Deluxe, Win-
dows Blinds 1.01, Windows Commander
4.03, WinRAR 2.6 CZ, Win ZIP 8.0.
Nkter z multi-
medilnch pro-
gram upoutaj
nejen dokonalou
funkc, ale i at-
raktivnm vzhle-
dem (na obrzku
hudebn pehr-
va MJ Studio)
Vtejte v Encyklopedii ener-
gie. Vyberte si nkterou z cest
k nepebernmu mnostv infor-
mac o energii a o tom, jak ji lid-
stvo vyuv. ekaj na vs vkla-
dov kapitoly rozdlen do esti
st, nvody k praktickm poku-
sm, tmatick mapy a asov
osy, portrty vznamnch osob-
nost a jejich objev. Tak vs
pjemnm hlasem pivt po
sputn CD-ROM Encyklopedie
energie, jedno z nejlpe zpraco-
vanch encyklopedickch cd-
ek, kter nm za poslednch pr
let prolo rukama.
Nen reln pokusit se textem nebo
obrzky na omezen ploe o kompletn
pehled jeho obsahu. Proto to bude jen
lakonick pomoc nzv jednotlivch
tmat a podtmat.
Ze vstupn obrazovky mete zam-
it do nkter z esti hlavnch tmatic-
kch oblast a z nich pak k jednotlivm
tmatm. Zde je jejich pehled:
Energie a lovk
Motor civilizace, Cesty blesk,
Energetika ivho, Co doke ivot,
Vtzstv a omyly, Energie a ivotn
prosted, Energie a msto
Energie z obnovitelnch zdroj
Na potku bylo kolo, Energie ek
a mo, S vtrem o zvod, Energie
Slunce a Zem
Elektina
Ebonitov ty a li ohon, Elektric-
k zdroje, Drtn cesty, ab ste-
hnka, Zaalo to v ...
Jadern energie
Tajemstv atom, Energie bez kou-
e, Trezor na tisc let, Surovina nebo
odpad, Podivuhodn paprsky, Jadern
syntza, Tajemstv energie hmoty,
Bezpenost jadernch elektrren, Su-
pernovinky, esk jadern vda
Energie z fosilnch paliv
ern poklady, Ve stnu komn,
Energie z pravku, Tepny civilizace,
Vyitn megawatty, Rekultivace su-
rovin
Energie ze vech stran
Jak skladovat energii, Energie a jej
pemny, Bydlen a energie
Kadmu jednotlivmu tmatu je
po namluvenm pehledu vnovn po-
drobn vysvtlujc lnek s mnoha ob-
rzky a odkazy.
Protn podle uvedench tmat je
jeden z monch zpsobu prce s en-
cyklopedi. Dal monost je vyhle-
dvn podle zvolenho pojmu nebo
slova dovede vs tak vdy k poa-
dovan informaci.
Pod oznaenm Osobnosti najdete
v abecednm podku strun ivotopi-
sy a fotografie vce ne 70 vznamnch
osobnost z djin elektrotechniky a e-
nergetiky.
Odborn slovnk obsahuje vce ne
1000 pojm z v encyklopedii zahrnu-
tch oblast a krom monosti pmho
vyhledvn do nj vedou hypertextov
odkazy ze vech text, kde se odborn
vrazy a pojmy vyskytuj.
Dle jsou zde Mapy se zobraze-
nm rozmstn surovinovch zdroj,
elektrren, elektrickch rozvod, ropo-
vod, plynovod, mapy zobrazujc
mosk proudy, ivotn rove ve sv-
t, en emis, sly vtru a intenzitu
slunenho zen.
Na asovch osch najdete nejd-
leitj udlosti v oboru za posledn ti
stolet s odkazy na podrobnj texty.
Zajmavou a obshlou st ency-
klopedie jsou Pokusy. Jsou v n nvody
s nrtky na velmi jednoduch a pitom
velice nzorn pokusy (tak jak si je
mnoz pamatujeme ze kolnch let) -
Proudn vzduchu, Slunen hodiny,
Vstupn obrazovka tmatick oblasti energie z fosilnch paliv Tmto zpsobem jsou zpracovna jednotliv tmata
Teplotn inverze, Chvj se vm ruce?,
Elektina z citronu, Kompas jako m-
idlo, Tepeln midlo, Nejjednodu
elektromotorek, Poloas rozpadu, Gu-
mov motorky, Koza vlk a zel, Bzuk,
Reaktivn parnek, Mme vtr, Ener-
gie ze slunka, Telefon, Energie pod
poklikou, Kdy vlastn ve voda, Vodn
kola, Vtrn elektrrna/vozk.
Z vodn strany encyklopedie si lze
pustit videoukzky z dokumentrnch
a vukovch film Slunen energie,
Energie I, II, III a Jadern elektrrna.
K emukoliv, co si z encyklopedie
zobrazte, si mete vytvoit a ukldat
(a kdykoliv pak vyvolvat) vlastn po-
znmky. Zobraz se jako ikona pmo
na pslun strnce. Nechyb samo-
zejm ani monost tisku po uknut
na ikonu se zobraz nhled a pak dialo-
gov okno tisku z Windows.
Kad podobn multimediln pro-
jekt m dnes tak svoji monost aktua-
lizace a propojen do Internetu. Zde je
to EnergyWeb (www.EnergyWeb.cz),
odkud si lze stahovat doplky encyklo-
pedie, seznamovat se s aktulnmi no-
vinkami a pistupovat k dalm zajma-
vm informacm na Internetu.
Cel encyklopedie je velmi pkn
graficky zpracovna, je bohat obsa-
hem a ten je podn velice srozumiteln
i pro tene z jinch obor.
Encyklopedii energie nm laskav
poskytla spolenost Simopt s. r. o.
z Tbora, u kter si ji lze t zakoupit
(www.simopt.cz, www.energyweb.cz,
tel. 0361 257674).
Tm dvacet pokus pmo lk k vyzkouen asov osa chronologicky ad meznky t stolet
V encyklopedii jsou i daje o vznamnch osobnostech z oboru Ve slovnku najdete vysvtlen vech odbornch pojm
Na jedn z map jsou hlavn rozvodn st elektiny v R Slovnk obsahuje i vysvtlen zkladnch zkon elektrotechniky
Mstem dalho sjezdu (1950) nebyl
Hodonn, jak bylo usneseno, ale Slia.
Jet ped nm pinesly Krtk vlny v . 3
redakn vodnk koly sjezdu ve Slia-
i. Podle nj mla valn hromada jednat
pedevm o vytvoen Unie KV radioa-
matr lidov demokratickch zem. Au-
toi lnku zdraznili, e kolem Unie
bude hlavn spoluprce ... po strnce
politick. Dalm ... velmi dleitm bo-
dem sjezdovho programu bude projed-
nn nvrhu na zapojen spolku AV do
Revolunho odborovho hnut. Zmio-
van koly... jsou smutnm tenm i
dnes. Konstatuje se v nich toti, e Ra-
dioamatrsk hnut doznalo od norovch
udlost znanch zmn, e ... byl likvi-
dovn spolek SSKA a e ob organiza-
ce byly oitny od ivl neptelskch
lidov demokratickmu zzen.
Jak tato oista probhala, si jist je-
t nkolik radioamatr pamatuje. Ostat-
nm se ji pokusm piblit dalmi daji.
Sliask valn sjezd se stal podle oslav-
nch tird v dvojsle 4/5 Krtkch vln
meznkem v djinch AV a eskoslo-
venskho radioamatrismu. Byl - jene
v roli jeho hrobnka, a to na dlouh lta.
Ze zjmovho spolku se stala pevodo-
v pka KS, klubov asopis charak-
terizovaly lnky s nzvy jako Vtzn
nor, Soudruh Lenin a rdio, Triky Wa-
shingtonskho rdia a podobn. Koncem
roku 1950 AV vystoupil z mezinrodn
radioamatrsk organizace IARU.
nost koncesion spolupracovat v rm-
ci brann vchovy s orgny vojensk
sprvy a vydn kocese vzaly pouze na
lenstv ve spolku AV. lnek 26 pak
stanovil, e Koncese me bt potovn
sprvou kdykoliv odvolna nebo konces-
n podmnky zmnny.
Za necelch pt msc po vtznm
noru, 1. ervence 1948, nabylo platnosti
ustanoven Ministerstva pot, kter s od-
volnm na zkon o telegrafech z roku
1923 a na vldn nazen z roku 1925
opt zavdlo jako podmnku k vydn
koncese souhlas ministerstev vnitra a n-
rodn obrany.
Ani s novmi koncesnmi Podmnka-
mi Ministerstvo pot dlouho neotlelo. Je-
jich znn - se spokojenm komentem
k nim - pinesly KV ji v sle 1/1949. Kro-
m pedchozch omezen vstoupila v plat-
nost dal. Kad koncesion byl povi-
nen pedloit prohlen dvou fyzickch
osob, kter ... se zaruuj, e koncesio-
n nezneuije nebo neumon zneuit
sv vyslac stanice k protisttn innos-
ti.
30. ervna 1949 vydalo Ministerstvo
pot vyhlku o povolen k pechovvn
vyslacch stanic, 10. jna 1949 pak (po
dohod s Ministerstvem vnitra) vstoupily
v platnost nov zkuebn podmnky ada-
tel o koncesi. Krom zkouky z teore-
tickch vdomost a praktickch znalost
mli bt uchazei zkoueni tak ze zna-
losti stavy SR. Zkuebn komisi tvoili
zamstnanci pot a ministerstva vnitra.
V nepatrn upraven podob technic-
k sti dostali radioamati dal Pod-
mnky k 18. lednu 1950 (publikovny
v KV 1/1950). Koment k nim vyjadoval
opt spokojenost, ale zaznl i nechtn
paradox: Oekvejte velicos, co zmn
dosavadn n ivot... Tch, kterm po-
norov skutenost zmnila bh ivota,
valem pibvalo. Radioamatry nevyjma-
je.
Osudy radioamatr
O dramatickch udlostech nsledu-
jcch po noru 1948 toho bylo napsno
ji hodn. Omezm se proto jen na vet
nkolika udlost, kter nesmazateln
poznamenaly osudy radioamatr.
Radioamati v padestch ltech
Vtzslav Hank, OK1HR
(Pokraovn)
Dopis manelky OK1FR
edn doklad o odebrn koncese OK1FR
Koncesn podmnky
Pesnji Koncesn podmnky pro vy-
slac radioelektrickou stanici pokusnou
proly ve sledovanm obdob (1945 a
1950) stejn sloitm vvojem jako radi-
oamatrstv samo. Jejich zkladn nor-
mou byl zkon o telegrafech z 23. 3. 1923
. 60 Sb. a vldn nazen o koncesch
ze dne 16. 4. 1925, . 82 Sb. (zejmna
9 psmeno f/ - soukrom stanice). Jeho
znn bylo publikovno v sle 11 a 12
asopisu Radioamatr v roce 1931.
Prakticky jedinm omezenm (dal -
jako nap. dosaen plnoletosti a sp-
n vykonn zkouky chpu jako samo-
zejm) tchto Podmnek bylo ustanove-
n, e s propjenm koncese maj projevit
souhlas ministerstva vnitra a nrodn
obrany. Prvn povlen Podmnky vyda-
lo Ministerstvo pot v beznu 1946 (KV je
otiskly spolu s dodatky na s. 42, 87, 189/
/1946). Ty krom jinho stanovily povin-
Dne 22. nora 1948 vyzvali astnci
sjezdu zvodnch rad k vytvoen sted-
nho aknho vboru Nrodn fronty. Ten
byl ustaven o den pozdji stejn jako ak-
n vbory ve vech politickch stranch,
organizacch a spolcch. Vbory nemilo-
srdn a s nadenm provdly oistu,
rozpoutaly vlnu zvlilosti a ukrutnost.
Oistnou akci prvn a politicky uzav-
ral a kryl zkon . 213 z 21. 7. 1948. Uzn-
valo se jm, e vechna opaten aknch
vbor byla zavedena ... po prvu, a to i
v tch ppadech, kdy by jinak nebyla
v souladu s pslunmi pedpisy.
Dne 8. jna 1948 schvlil parlament
SR zkon . 231 na ochranu republiky,
25. jna pak zkon . 247 o tborech nu-
cen prce. S pchnm oisty neza-
hleli ani nkte radioamati, a tak ji
27.-28. nora 1948 ustavili akn vbor
AV. Nikm nezvoleni, delegovni jen
sami sebou se zmocnili vedoucch funk-
c a bez vhn vyaknili nkter ze
svch jet verejch koleg a dali pod-
nt k zastaven vyslac innosti jinch.
Nkte ze len vboru tak jednali v bl-
hov pedstav, e tch pr lid prost
obtuj, aby spolek AV mohl existovat
dl. Dopadli podle znmho pslov Po-
dej blu ruku, peklem se ti odmn a
jejich psoben ve vboru netrvalo dlou-
ho. Nahradili je lid s prunj pte, bez
skrupul a bez falen pedstavy o p-
telstv mezi radioamatry. Ti pak usilov-
n napomhali orgnm potovn spr-
vy, ministerstev vnitra a nrodn obrany
naplovat ustanoven novch koncesnch
podmnek. Biem v jejich rukou se staly
lnky o dvou ruitelch a o tom, e kon-
cese me bt kdykoliv odvolna.
V letech 1949 a 1950 tak dolo k hro-
madnmu odebrn vyslacch konces,
jak je mon se pesvdit z tabulky . 1
(v ptm sle). Postieni byli vichni, kte-
se jakkoliv znelbili novm mocnm.
Nevyjmaje ty, kte obdreli koncese
v kvtnu 1946 jako uznn zsluh v proti-
nacistickm odboji (mezi nimi nap. kpt.
Frantiek Frank, OK1FR, prvn z radio-
telegrafist Obrany nroda v roce 1939).
der ml postihnout pedevm pslu-
nky buroazie. Jak tomu bylo ve sku-
tenosti, ukazuje pipojen pehled (tabul-
ka . 2 - v ptm sle).
Nespravedlnostem se orgny minister-
stva vnitra a ptho oddlen H-MNO
pokouely vtisknout jaksi prvn rmec
zdvodnnm asto velice kuriznm. Tak
nap. bylo odmtnuto ruen s tm, e Je
bezpedmtn, jeliko jmenovanmu byla
koncese odata. (!)
Nebo: V roce 1949 byl ve vyetova-
c vazb, ... vina se mu neprokzala, Stt-
nm soudem byl osvobozen a rehabilito-
vn. Vzhledem k tomu bude ze seznamu
koncesion vykrtnut.
Nebo: Zjitno, e pedstr kladn
pomr k lid. dem. zzen. Otec byl ale
organizovn v nr. soc. stran a schva-
loval Zenklv nvrh na denn mzdu pol-
nohospodskm dlnkm 8 Ks denn
s poukazem na to, e jim to sta, proto-
e to nejsou studovan lid.
Nebo: Zastnil se Slovenskho n-
rodnho povstn, je pedsedou SM, ale
jeho nzory nejsou zcela pokrokov.
Nebo: I kdy je dstojnkem v inn
slub, nevykazuje dost kladn pomr
k lid. dem. zzen, tdn je neuvdom-
l, odmtl vstoupit do Svazu ptel SSSR.
Nebo: Neprojevil zjem o politick
dn, m spe reakn sklony. Je pode-
zen, e by koncese zneuil jako ama-
tr. (!)
Nebo: Jmenoval jako ruitele MUDr.
Jiho Holdu (OK1DR), kter je sttn a
Policejn foto E. Zavadila, OK2HX, z prosince 1948
politicky nespolehliv, m prokzal, e
je s nm ve styku.
Byla vak i ada radioamatr, kterm
se dostalo nemil pozornosti Sttn bez-
penosti. Za vechny z tchto let ales-
po jeden pklad. Na podzim 1948 byl
zaten ednky O StB v Uherskm
Hraditi Emil Zavadil, OK2HX, len V
AV (obr. 5) a obvinn z protisttn in-
nosti podle 8 zk. 231/48. T se ml
dopustit tm, e ... udroval spojen v ps-
mu 20 m s cizm KV vyslaem se zna-
kou BBC. (!) Pi domovn prohldce mu
zabavili jako dkazy lstek od radioama-
tra z rakouskho okupanho psma se
znakou BBC a ... krom dn pihl-
en stanice mnostv radiosoustek a
vojensk pijmac stanice, 2 fotoapar-
ty, 1 zvtovac pstroj a filmovou kame-
ru 8 mm s odvodnnm, e je dvod-
n podezen, e provdl pion ve
prospch ciz moci a tchto apart
k tomu pouval. Pesto, e se Zavadil
k dn pionn innosti nepiznal a ani
mu nebyla prokzna, byl postaven ped
Sttn soud.
Podobn vykonstruovanch ppad
ohroen republiky skrvaj archivy vc
ne dost. Tak ale i tch, kter dokazuj,
e radioamati skuten zpravodajsky
spolupracovali se zahranim nebo s opo-
zic doma. To je vak u jin tma.
Prameny
[1] Archiv Ministerstva vnitra R.
[2] asopis AV Krtk vlny, ronky V.
a X. (1946-1951).
[3] asopis Radioamatr, ronk X.
(1931) slo 11 a 12.
[4] Soukrom archiv OK1HR.
QSL-lstky bianco
(nejen)
pro pamtnky
Barevn QSL-lstky s vol-
nm mstem pro vai volac
znaku, CB znaku i poslu-
chask slo, na rubov stran
s pedtitnou tabulkou pro z-
kladn daje o spojen vydala
firma AMARO s. r. o. Motivem
QSL-lstku je interir radiovozu
Tinec (RM-31M), v nm mno-
z z naich ten strvili jako
vojci kousek svho ivota.
Dnes je tento radiovz s pl-
nm vybavenm mono vidt ve
Vojenskm technickm muzeu
v Leanech u Prahy.
Zjemci si mohou tyto QSL-
lstky objednat na adrese (cena
1 K/kus):
AMARO s. r. o., administrace,
Radlick 2, 150 00 Praha 5,
nebo telefonem i e-mailem, viz
tir naeho asopisu.
(Dokonen pt)
Dluno dodat, e oima radioamatra
nezasvcenho, nebo jsem tuto mon-
strakci, nejvt evropsk radioamatr-
sk setkn, navtvil poprv. Z pozn-
mek tch, kte zde bvaj pravidelnmi
hosty, jsem se ovem dozvdl, e v po-
slednch pti letech nvtvnost sou-
stavn kles - dokonce i pes skute-
nost, e mimo obvykl prodejn vstavy
HAM RADIO (tak letos mn obsazen
prodejci) probh soubn i podobn
akce HAM TRONIC, vnovan vpoet-
n technice a pbuznm oborm.
V letonm roce se vstava konala
v pti vzjemn propojench halch.
V jedn se prezentovaly jednotliv n-
rodn radioamatrsk organizace (krom
OK a OM nap. Izraele a USA) a tak
kluby jako ILERA (ten organizoval vuku
esperanta pod nzvem Esperanto za ti
minuty), FIRAC, DIG a ada dalch,
prezentace aktivit DARC byla pochopi-
teln nejvt. Zvltn pozornost byla u
nkolika organizac vnovna nzor-
nm ukzkm zskvn mldee pro ra-
dioamatrstv, vetn monosti sestavit
si drobn elektronick vrobek pmo na
vstaviti (v tto oblasti m RK co do-
hnt!).
V dal hale byli - eknme oficiln
prodejci veho, co souvis s radioama-
trstvm (vetn CB), piem jedno-
znan dominovaly antny a jejich kom-
ponenty - bylo jich plno vude, kam jste
staili dohldnout.
Hned u vstupu byla expozice historic-
kch pijma a vysla, pamtnci tam
nali z povlenho obdob znm DX-
-1151 KAISER, HW-32, RX-57, rzn
typy od firmy GELOSO a mnoho dalch.
Nechybly pochopiteln stnky trojice
znmch japonskch vrobc ICOM -
KENWOOD - YAESU, z nich posledn
byl schopen podvat zasvcen infor-
mace dokonce i v etin a jako jedin
pedvdl v innosti (poprv po Daytonu
v USA i v Evrop) skutenou novinku
v oblasti KV transceiver MARK V FT-
-1000MP, kter pijde do prodeje k V-
nocm a byla testovna ji pi expedici
na Clipperton.
Mohli jste si koupit i radioamatrsk
ampask s vintou Friedrichshafen
2000 za 39,90 DM.
Dv prostorov men haly byly vno-
vny vpoetn technice (z nepochopitel-
nch dvod se tam vmstnala i uzave-
n expozice firmy CONRAD (vstoupit do
n znamenalo vystt asi dvacetiminuto-
vou frontu ped vstupnmi dvemi), litera-
tue (vech obor - nejen radiotechnic-
k) a malm stnkm, kter bychom
spe mohli nazvat pouovmi atrakcemi
(lepidla, hraky, CD-ROMy s hrami i
hudbou aj.). Tam zase dominovala na-
bdka specilnch papr pro tisk fotogra-
fi z digitlnch fotoapart nebo prost
z gif/jpg potaovch formt (vytitn
obrzky jsou na nich od fotografi k nero-
zeznn) a nhradnch inkoust pro tis-
krny (asi 5x lacinjch ne originln
cartridge, kter jsou v prodeji u ns -
teprve jejich pouvn in inkoustov
tiskrny finann pitalivmi a u ns
chybj).
Vpoetn technika se prodvala
v cench piblin odpovdajcch naim
- od nejlacinjho notebooku COMPAQ
486 v cen 475 DM ve, ale pouit
HDD 80-120 MB ji od 10 DM a pouit
P60 za 75 DM, P75 asi za 88 DM, rzn
notebooky 486 s barevnmi displeji, ale
(dajn jen) s chybjc bateri, bez zru-
ky a bez monosti vyzkouet je za jed-
notnou cenu 99 DM/ks, B monitory 14"
za 30 DM a barevn 15" ji od 75 DM, 50
disket 3,5" za 10 DM. Nov komponenty,
kter byly na stncch, byste u ns roz-
hodn podili levnji.
Nejvt hala ovem byla k dispozici
pro ble trh. Nabzela se (a kupovala)
nejen elektronika, ale i jin drobnosti
jako nap. dalekohledy (nejdra za
90 DM se zvtenm 80x), mikroskopy,
vybaven chemick laboratoe (vetn
kompletn sklenn destilan soupravy,
ze kter mlem vytkala slivovice) a
tak domc software. Strun zhodno-
ceno, z 50 % brak, kter byl snesen
z pd i vytaen ze sklep, ale naly se i
hodnotn vci. Jeden italsk prodejce (ti
byli hojn zastoupeni) ml nap. vbr
snad vech transceiver, kter kdy byly
na trhu od prvho celotranzistorovho
TS-180 a po IC-751, oko technika mu-
selo obdivovat krsn (provedenm i
konstruknm eenm) PA stupn 1 kW
(2000 DM/ks), kter nabzel jak pro
vechna KV, tak pro jednotliv VKV ps-
ma maarsk soukrom vrobce. Na
draku ly digitln multimetry za 20 DM.
Tohle ve tedy byl leton Friedrich-
shafen. K tomu pochopiteln muste pi-
adit i etn setkn s pteli, DX frum
s pednkami astnk rznch expe-
dic, IOTA frum, kde se objasovaly n-
kter zhady kolem novch ostrovnch
skupin; celkem 43 (nkdy a 5 souas-
n) monotematickch akc probhlo b-
hem t dn, nepotaje rozdvn QSL
lstk z expedic (TX0DX, A52A, 5A2A,
CE0ZY aj.), o kter byl pochopiteln tak
velk zjem.
Kdo si vak musel zapotat i nutn
vdaje (cesta, vstupn 25 DM na ti dny,
Kalend zvod na jen
3.10. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
7.-8.10. IARU R.I.-UHF/Micr.Cont.
1
) 432 MHz-76 GHz
14.00-14.00
14.-15.10. LY VHF Contest 144 MHz 21.00-01.00
15.10. LY UHF Contest 432 MHz 01.00-03.00
15.10. LY SHF Contest 1,3 GHz 03.00-05.00
15.10. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
15.10. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 08.00-11.00
15.10. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
21.10. Veneto Contest (I) 432 MHz 14.00-19.00
22.10. Veneto Contest 1,3 GHz a ve 07.00-12.00
28.-29.10. Cita di Caserta Contest (I) 14.00-14.00
50-432 MHz
Veobecn podmnky pro zvody na
VKV viz AR 3/2000, dle asopis RADI-
OAMATR 1/2000 a rubrika ZAVODY
st paket rdia.
1
) Podmnky viz PE-AR 9/97 a AMA 1/
/97, denky na OK1PG: Ing. Zdenk Pro-
ek, Belluova 1847, 155 00 Praha 5;
elektronick denky:
E-mail: jan.karel@ieee.org
PR: OK1KIR @ OK0PPR
Zvod 7. a 8. jna 2000 se celm n-
zvem jmenuje: IARU Region I. - UHF/
/Microwave Contest 2000.
OK1MG
kempovac poplatek 30 DM), ten asi
bude zvaovat, jestli se do Friedrichsha-
fenu vydat i v ptm roce, kdy se vsta-
va kon ve dnech 29. 6. a 1. 7. Uete-
n penze se asi daj elnji utratit
v Holicch!
2QX
Blahopn
V asopise Dubus vydvanm v N-
mecku jsme se doetli o spchu Jendy,
Ok1VAM, na 10 GHz v Polnm dnu 1999.
Jenda, OK1VAM, na tomto psmu nav-
zal 93 spojen s 25 velkmi tverci WW
LOC, z toho 40 spojen uskutenil via RS
(Rain Scatter). Ti spojen byla navzna
s Holandskem, dal spojen byla se
vcarskem, vdskem, ti spojen
s Rakouskem, 34 spojen s Nmeckem
a 11 s OK stanicemi. ODX - nejdel
spojen bylo uskutenno s holandskou
stanic PE0MAR na vzdlenost 640 km.
OK1VAM pracoval z Klnovce, 1244 m n.
m., tverec JO60LJ. Pouit zazen:
transceiver pro 144 MHz + transvertor
pro 10 368 MHz, 1 W out, antna para-
bola 1 m. Jendo, gratulujeme!
Pi dosaen tohoto velkho vsledku
OK1VAM na 10 GHz dovolte pipome-
nout, e prvn radioamatrsk spojen na
10 GHz v eskoslovensku uskutenil
Jenda Franc, OK1VAM, s OK1WFE 20.
ervence 1974.
OK2QI
Friedrichshafen oima radioamatra
PHASE 3D & DJ5KQ
Naposledy jsme informovali o startu druice P3D vPE-AR 4/
/2000. Vzhledem ktomu, e druice, kter mly bt vyneseny pi
letu rakety ARIANE . 506 (pechzejc start letu . 507 sP3D),
nebyly hotov vas ansledn se objevily pote se senzory pro
zen polohy nosn rakety, byl tento start posunut na zatek z.
Start . 507 sP3D se podle novho harmonogramu uskuten na
pelomu jna a listopadu. Ppravn prce ke startu (posledn zkou-
ky vech systm, nabit palubnch bateri, plnn paliva a instala-
ce druice do rakety vetn pyrotechniky pro oddlen) zahj
AMSAT vKourou bezprostedn po startu . 506.
Startu P3D se bohuel nedoil jeden zhlavnch protagonist
tohoto projektu, viceprezident AMSAT-DL a pracovnk univerzity
vMarburgu, Werner Haas, DJ5KQ. Na nsledky dlouhodob cho-
roby zemel 13.ervna tohoto roku. Byl zakldajcm lenem AM-
SAT-DL a podlel se na vech pti druicch tto organizace, znich
AO-10 pracuje dodnes. Werner koordinoval cel evropsk tm
astnc se projektu P3D a sm se velmi aktivn podlel na reali-
zaci maticovho transpondru. Byl odpovdn za kompletn radio-
frekvenn vybaven druice. Na jeho pamtku AMSAT obdrel li-
cenci od spolkovho adu pot a telekomunikac pro druici P3D
svolacm znakem DP0WH.
Werner Haas tak rd jezdil knm do esk republiky, zvlt
do Jesenku, a ada znaich radioamatr jej znala osobn. Ped
nkolika lety velmi pispl krozvouji PR u ns tm, e zvlastnch
prostedk sponzoroval modern uzel na erku, dnen OK0NS
na Suchm vrchu. Werner byl nejen vynikajc odbornk, ale tak
dobr lovk a mj ptel. est jeho pamtce.
Obr. 1. Werner Haas, DJ5KQ (v blm plti) a Lou McFadin,
W5DID, u druice P3D. Snmek je zbezna minulho roku
vOrlandu na Florid
Kalend zvod
na z a jen
16.9. OK-SSB zvod SSB 05.00-07.00
16.-17.9. Scandinavian Activity CW12.00-12.00
20.9. *** IARU Amateur International Radio Day ***
23.-24.9. CQ WW DX Contest RTTY 00.00-24.00
23.-24.9. Scandinavian Activity SSB 12.00-12.00
23.-24.9. Elettra Marconi MIX 13.00-13.00
1.10. Provozn aktiv KV CW04.00-06.00
1.10. 21/28 MHz RSGB Contest SSB 07.00-19.00
1.-7.10. Tden CW aktivity CW 00.00-2400
2.-3.10. Fernand Raoult Cup MIX 12.00-12.00
2.-3.10 California QSO Party *) MIX 16.00-22.00
2.10. Aktivita 160 SSB 19.00-21.00
3.10. DTC Contest CW07.00-10.00
7.10. SSB liga SSB 04.00-06.00
7.-8.10. VK-ZL Oceania Contest SSB 10.00-10.00
7.10. EU Sprint SSB 15.00-18.59
7.-8.10. Concurso Iberoamericano SSB 20.00-20.00
8.10. VFDB-Z Contest CW12.00-16.00
9.10. Aktivita 160 CW19.00-21.00
14.10. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
14.-15.10.Jamboree on the Air CW i SSB vkendov
aktivita
14.-15.10. VK-ZL Oceania Contest CW10.00-10.00
14.10. EU Sprint CW15.00-18.59
15.10. 21/28 MHz RSGB Contest CW07.00-19.00
15.10. Asia-Pacific CW Sprint CW12.30-14.30
21.10. Plzesk pohr CW i SSB 05.00-06.30
21.-22.10. JARTS WW Contest RTTY 00.00-24.00
21.-22.10. Worked all Germany MIX 15.00-15.00
28.-29.10. CQ WW DX Contest SSB 00.00-24.00
29.10. LF CW WAB Contest CW09.00-18.00
*) V provozu bvaj stanice ze vech
58 kalifornskch okres.
Termny uvdme bez zruky, jsou
porovnny s pedchozm rokem a inter-
netovmi informacemi SM3CER. Pod-
mnky jednotlivch zvod uvedench
v kalendi naleznete v tchto slech
erven ady PE-AR: SSB liga a Provoz-
n aktiv 1/98, Aktivita 160 6/97 a 12/97,
Elettra Marconi 8/99, Concurso Iberoam.
a WAG 9/98, OK-SSB minul slo PE-
AR, Plzesk pohr, VK-ZL Oceania,
VFDB-Z a RSGB 21 MHz 9/99, CQ WW
DX Contest RTTY 8/97, SAC 8/98.
Strun podmnky nkterch zvod
Nmeck telegrafn zvod - DTC
se kon kadoron 3. 10. 2000 - ve
vron den sjednocen Nmecka, od
07.00 do 10.00 UTC. Spojen se navazu-
j pouze s nmeckmi stanicemi; poslu-
chai rovn odposlouchvaj spojen
nmeckch stanic. Kmi-
toty: 3510 a 3560 a
7010 a 7030 kHz, v z-
vod nelze vyuvat d-
nch pomcek, jako jsou
nap. potaov progra-
my pro zvody ap., ale je
dovolena klvesnice pro
pm pevod na vysln
morse-znaek, nebo au-
tomatick kl. Katego-
rie: I - max 5 W output, II
- 5 a 125 W out, III -
SWL. Vymuje se pouze RST, nmec-
k stanice navc dvaj kd, kter se
v jejich QTH pouv k oznaen auto-
mobil. Kad CW spojen = 1 bod,
stanice DA0HSC, DK0HSC, DL0HSC,
DK0RTC, DL0RTC, DF0ACW, DF0AGC,
DK0AG, DL0CWW a DL0DA za 2 body.
Nsobie nejsou, vsledek je dn sou-
tem bod za spojen. Posluchai mus
zaznamenat ob volac znaky kore-
spondujcch stanic a alespo jeden kd.
Denky zalete do konce msce s est-
nm prohlenm o dodren pravidel a
s uvedenm kategorie na adresu: Juer-
gen Gohlke, DL7OU, Raabestrasse 13a,
D-12305 Berlin, Nmecko.
OM aktivita (OM-AC) se kon vdy
druhou sobotu v msci od 06.00 do
Keplerinsk
prvky:
OK2AQK

Antny mus bt fyzicky ukoneny dr-
tem ve vyslai. Vechny kategorie mimo
4) se dle dl na low power - vkon
do 150 W a high power - vkon podle
povol. podmnek. Druhy provozu: BAU-
DOT, ASCII, AMTOR (FEC nebo ARQ),
PACKET, bez st a digit. pevd,
v psmech 80, 40, 20, 15 a 10 metr.
S jednou stanic je platn na kadm
psmu jen jedno spojen. Pedv se
RST, a slo CQ zny, stanice USA a
Kanady navc zkratku sttu nebo provin-
cie. Prvn stanice z USA a Kanady je
platn jak pro nsobi zem, tak sttu
(ev. oblasti). Za spojen s vlastn zem se
pot 1 bod, za spojen s jinmi zemmi
2 body a za spojen s jinmi kontinenty 3
body. Nsobii jsou na kadm psmu
a) jednotliv americk stty (48) a ka-
nadsk oblasti (13), b) zem podle se-
znamu DXCC a WAE, c) jednotliv CQ
zony. Pozn: KH6 a KL7 plat jen jako
DXCC nsobi. Celkov poet nsobi
je dn soutem nsobi pod a) a pod b)
a ad c). Denky je teba zaslat nejpozdji
do konce listopadu na adresu manaera
pro low power kategorii: Roy Gould,
K1RY, P. O. Box DX, Stow, MA 01775-
0312 USA nebo pes E-mai l na:
k1ry@contesting.com; pro high power
na: Ron Satiley, K5DJ, 504 Dove Haven
Drive, Round Rock, TX 78664-5926
USA nebo k5dj@easy.com
2QX
Tden CW aktivity
DTC/DL-CW-CLUB pod kadoro-
n na vech psmech KV i VKV CW Ac-
tivity Weak - CW AW ve dvou kolech:
1) 1.-7. 5. od 00.00 a 24.00 UTC;
2) 1.-7. 10. od 00.00 a 24.00 UTC.
Plat vechna telegrafn spojen. Bo-
dovn: a) KV - QSO v zvod 1 bod,
mimo zvod 2 body; b) VKV/UKV - QSO
v zvod 2 b, mimo zvod 3 b. Stanice
s vkonem do 5 W si body za spojen
nsob x1,25.
Nest anovuj e se dn poad ,
vichni astnci, kte doshnou vsled-
ku 30 a 59 bod, obdr QSL lstek CW
AW; astnci, kte doshnou 60 a vce
bod, obdr diplom. Vpis z denku do
31. 5., resp. do 31. 10. na: Antonius
Recker, DL1YEX, Gustav-Mahler-Weg
3, D-48147 Muenster, BRD.
DJ5QK
06.59 mstnho asu provo-
zem CW a od 07.00 do 07.59
provozem SSB v psmu
3,5 MHz (3520-3560 a 3700-
3770 kHz). Kategorie: 1.
QRO (doporuen max. vkon
100 W), 2. QRP - max. v-
kon 5 W. Pouze pro jednot-
livce, klubov stanice mohou
bt obsluhovny pouze jed-
nm opertorem. Soutn kd: RS(T) +
poadove slo QSO od 001. Bodovn:
1 QSO = 1 bod; za spojen s tout sta-
nic obma druhy provozu se pi druhm
spojen pipotv dodatkov 1 bod
(CW a SSB QSO s tout stanic = 3 b.).
Nsobie: posledn psmeno znaky
protistanice jednou za zvod. Posledn
psmeno vlastn znaky zapotme jako
nasobi, pokud se je nepodailo zskat
spojenm s protistanic. Hlen: z kad
etapy se zasl hlaen na korespon-
dennm lstku (viz vzor) nejpozdji v p-
tek po zvod na adresu: JUDr. Milo
Jiskra, OM1AA, Bodvianska 11, 821 07
Bratislava. Stanice, kter se zastn jen
CW sti, budou hodnoceny zvl.
Slavnostn vyhlaen prvch t v kad
kategorii v celoronm hodnocen bude
na setkn ve Vysokch Tatrch. Cyklus
zvod pro ron hodnocen zan v lis-
topadu a kon v jnu nsledujcho
roku.
Vzor hlen z OM AC:
HLEN z OM AC - Msc: 9/2000 -
Znaka: ... Kategorie: ... Provoz: [CW +
SSB] - Poet QSO CW: ... Poet QSO
SSB: ... Poet bod CW: ... Poet bod
SSB: ... Poet dodatk. bod: ... Celkem:
... Poet nsobi: ... Vsledek: ... Chy-
bjc nsobie: ... estn prohlen:
Prohlauji na svou est, e jsem dodrel
soutn i povolovac podmnky a vsle-
dek souhlas s denkem a se skutenos-
t. Rozhodnut soutn komise povauji
za konen.
Datum a podpis
CQ RTTY Journal WW RTTY DX
Contest se kon s poui-
tm digitlnch md. Sta-
nice s jednm opertorem
se mohou astnit nejv-
e po dobu 30 hodi n.
Zbytek me bt vybrn
kdykoliv bhem zvodu
nejmn ve thodinovch blocch. Doby
odpoinku mus bt v denku vyznaeny.
Pi delm provozu se do zvodu zapo-
tv pouze prvnch 30 hodin provozu.
Opertorsk tdy: 1) jeden op., prce
na vech psmech nebo na jednom ps-
mu. Je mon aby stanice, kter praco-
vala na vech psmech a m na jednom
psmu dobr vsledek, se pihlsila
mimo kategorie prce na vech ps-
mech i v kategorii prce na jednom ps-
mu. 2) jeden op. s asistenc, vechna
psma, 3) vce op., jeden TX, vechna
psma. V tto kategorii je povoleno pra-
covat jen s jednm signlem na jednom
psmu bhem deseti minut, as posle-
chu se pot za as provozu. Vjimka:
na jedno (ale jen jedno) jin psmo je
mono odskoit, kdy spojen tam nav-
zan d nov nsobi. Pokud nkdo tuto
podmnku pekro, bude zaazen do ka-
tegorie 4) - stanice s vce op. a s vce vy-
slai, kdy me bt pouit libovoln po-
et vysla, ale na kadm psmu sm
bt vysln pouze jeden signl a vyslae
mus bt rozmstny v okruhu 500 metr
od msta uvedenho v koncesn listin.
Pedpov podmnek
en KV na z
Dynamika rstu slunen aktivity bhem
letonho lta vrazn vzrostla. Dal kvazi-
periodick maximum ekme prv v z a
dsledkem budou dny patc k nejlepm
v rmci jedenctiletho cyklu, zejmna v sou-
bhu se zmnami v zemsk ionosfe okolo
rovnodennosti. Dal pzniv vvoj bhem
tet zijov dekdy bude patrn svzn
s pokraujcm vzestupem slunen radiace
v rmci sedmadvacetidennho kolsn. Pi-
pojen pedpovdn diagramy pro z vych-
zej z R
12
= 145, co piblin odpovd slu-
nenmu toku 187 s.f.u.
Na potku msce, v jet ponkud letn
ionosfe, se sice rst slunen radiace uplat-
n mn, dle vak bude jeho vliv postupn
znatelnj. Vy minima nonch a zpotku
jet nepli vysok maxima dennch poui-
telnch kmitot se od sebe budou vzdalovat
a navc bude klesat tlum v doln ionosfe i
hladina QRN. Celkov zlepen bude nyn re-
lativn nejvce znt v psmech 21 a 24 MHz,
vetn en dlouhou cestou.
Pro leton maximum jedenctiletho cyk-
lu, oekvan v lednu a noru ptho roku,
pedpokldme rove slunen aktivity ji
jen o mlo vy, ne je souasn. Vzjemn
prnik konfidennch interval (pvodn R
12
=
= 160 30, nyn 139,8 19) zstv neprzd-
n, a i pedpov, sestaven na potku cyk-
lu, zstv platn. V nsledujcch dvou le-
tech po maximu (do potku roku 2003)
probhne jet sekundrn maximum, pi-
em pouze v maximu nadprmrnho cyklu
(tj. i nyn) bvme svdky slunench proto-
novch erupc. Nboje kladnch proton po
pchodu k Zemi v ionosfe rekombinuj se
zpornmi nboji volnch elektron i zpor-
nch iont, m jej schopnost it okolo pla-
nety rdiov vlny kles. Nsledujc magne-
tick boue pak dlo zkzy dokonaj.
V pravidelnm pehledu vvoje zaneme
poslednmi dny letonho kvtna, kdy se mi-
modn astnou kombinac klidnjho v-
voje s dostatenou slunen radiac a pede-
vm vraznho vzestupu aktivity sporadick
vrstvy E vyvinuly dobr podmnky 27. 5. - a
v rmci monost tak alespo trochu zachr-
nily situaci v prvn polovin WPX Contestu.
Dal dny ji probhly pimen klesajc slu-
nen a zvten geomagnetick aktivit, se
zhorenm v zporn fzi poruchy 29.-30. 5.,
kter bylo jen sten eliminovno vzestu-
pem slunen radiace. Lepmi dny se tak
staly a 2. a 3. 6. Mnostv slunench erupc,
kter se zaaly objevovat od 30. 5. a ve vt
me od 1. 6., mlo dsledky, a tak od 4. 6.
nastoupil trend zhoren. Ten se jet pro-
hloubil pi vzrstu geomagnetick aktivity od
5. 6. Klid 7. 6. a 9. 6. byl jen pechodn a vel-
k protonov erupce ze 6. a 7. 6. se svmi
vrony slunen plazmy o velk rychlosti na-
startovaly dal poruchy.
Poruchy si mohli pochvalovat opertoi
stanic v psmech VKV, kde navazovali spoje-
n odrazem od polrn ze. Uklidnn 9. 6.
provzelo zvten aktivity sporadick vrstvy
E, kter zpsobilo v psmu deseti metr bo-
hat vskyt stanic jak z Evropy (hlavn ze
Skandinvie), tak i DX (stanice z USA po
20.00 UTC). MUF E
s
peshla 144 MHz.
Pestoe pevaovaly dny s aktivnm a naru-
enm geomagnetickm polem a podmnky
en tak znan kolsaly, kad (i men)
uklidnn se projevilo zlepenm podmnek
en (ve smru na USA v psmech 20 i 15
metr v rannch hodinch). Sporadick vrstva
E sice komplikovala en v psmech 40-20
metr, tm vdy ale mla kladn vliv na 10
a 6 metrech, kde dky n dochzelo k prodlou-
en skok prostorov vlny (dosaitelnost v-
chodu USA v lt na destce samotn oblast
F
2
neumouje.)
Dal porucha 15. 6. mla kladnou fzi v-
voje, pi n stoupl kritick kmitoet ionosf-
rick oblasti F
2
nad Evropou mezi 12.00-
-13.00 UTC, vjimen a na 10,8 MHz. Dal-
neklidn a naruovan vvoj ale spolu se
seznnmi vlivy zpsobil, e se podmnky
en krtkch vln drely vtinou pod pr-
mrem. O vkendu 17.-18. 6. se dky uklidn-
n situace krtce vrazn zlepila, ale 20. 6.
se dl zhorila. Vrazn negativn nsledky
dal poruchy se dostavily jet 24. 6. a naru-
en vvoj ve zbvajcch dnech ervna vti-
nou pokraoval. Vjimkou bylo krtk uklid-
nn a zlepen 25. 6. a potek klidnho
vvoje 30. 6.
Efektivn slo skvrn SSNe bylo ji vloni
v listopadu a na rovni okolo 125. Proti tomu
pokleslo 11. 6. a na 99 a znovu 14. - 15. 6.
na 120. Mezitm dolo ke vzestupm s vrcho-
ly 12. 6. a 16. 6. nad 130 a 17. - 18. 6. nad
150. Pot nsledovalo kolsn mezi 120 -
140 a dal poklesy - a po 96 z 27. 6.

Koupm transformtor vysokonapov pro te-
levizor ELECTRONIC 79 ernobl, maarsk v-
roby, ppadn cel televizor s funknm vn trans-
formtorem. Tel.: 0602-978 884; (02) 33 37 83 67.
Firma zabvajc se automatickou identifikac
se sdlem v Brn vyhlauje vbrov zen na
pozici spolupracovnka pro vvoj mikroprocesoro-
vch zazen. Poadovan znalosti: programovn
v jazyce C, BASIC, ASM, WIN API, zkladn zna-
lost obvodov problematiky, schopnost programo-
vat komunikan rozhran mezi pdavnmi zaze-
nmi u PC a databzovmi WIN apl i kacemi .
Akceptujeme i dl znalosti z uvedench okruh.
Profesn ivotopis s uvedenm oekvanho m-
snho pjmu zaslejte vhradn mailem na adre-
su mail@identcode.cz
Cena dkov inzerce: za prvn tun dek
75 K, za kad dal i zapoat 30 K.
Nsleduje pehled dennch hodnot index
slunen a geomagnetick aktivity za erven:
Slunen tok (men v Pentictonu, B. C.) do-
shl 148, 155, 166, 170, 171, 186, 180, 175,
169, 180, 187, 193, 199, 201, 202, 198, 193,
188, 178, 184, 188, 180, 175, 168, 175, 177,
179, 175, 163 a 160, prmr inil 178,8. Inde-
xy geomagnetick aktivity A
k
z observatoe
Pi telegrafnm provozu pouvm ponkud neobvykl poloautomatick kl...
(Break-In, June 1996)
l Pokud si zaznamenvte adresy na
QSL byra, pak si opravte adresu u ja-
ponskho (je platn od nora 2000):
JARL QSL bureau, Shobara Post Office,
Shimana 699-0588 Japan.
l V Japonsku od 1. dubna t.r. ji mo-
hou vyuvat i sti 160 m psma, kter
je pouvna u ns. Pro CW provoz
vem, kdo maj povoleno pouvat ps-
mo 1,9 MHz, se automaticky roziuje
dosavadn povolen i na sek 1,810 a
1,825 MHz.
l M-li nkdo pi cest do Japonska
chu si zavyslat, me zskat licenci -
pro vkon 50 W nebo mn za 7200
jen, pro 50 a 200 W za 11 000 jen.
l Podle nov vyhlky DVLA, co je
ad, kter m na starosti silnin provoz
na britskch ostrovech, mohou radioa-
mati ve Velk Britnii podat o pid-
len sv radioamatrsk volac znaky i
jako poznvac znaky na auto. Nen to
ovem zadarmo - stanoven poplatek je
499 liber a vmna je mon jen u zna-
ek pidlench od 1. 8. 1989.
l Pokud mte zjem o odzkouen
zajmavho software pro elektroniky,
mete si sthnout ze strnky
www.hoschar.de/infos soubor program
nazvan EDA 5.2 s 570 MB dat.
l Letos poprv se podailo v balnu
nadnenm horkm vzduchem pelett
Tasmnsk moe mezi Austrli a No-
vm Zlandem. Na palub balnu byli
dva piloti, jednm z nich byl australsk
radioamatr Dick Smith, VK2DIK, kter
bhem letu navazoval spojen s radioa-
matry. Cel akce mla velkou populari-
tu v obou zemch.
l V Nmecku se v loskm roce disku-
tovala otzka pidlovn volacch zna-
ek s jednopsmennm sufixem. Zd se,
e letos se na psmech - hlavn v zvo-
dech - s takovmi znakami setkme,
nebo nov nmeck povolovac pod-
mnky to umouj.
Wingst jsou: 10, 6, 16, 13, 27, 23, 14, 51, 8,
21, 24, 18, 12, 38, 36, 8, 8, 14, 8, 9, 8, 16, 32,
14, 8, 32, 20, 11, 8 a 6. Jejich vysok prmr
17,3 potvrzuje, e by opravdu jen st bylo
bvalo mon ekat lep podmnky en.
20. ervence 2000 byl hodnotou R = 401
pekonn dosavadn rekord cyklu v pozorov-
n sel slunench skvrn (pedel byly: 17.
kvtna 2000 R = 342 a 10. listopadu 1999 R =
= 343). Naposledy byla s R = 478 zazname-
nna vy aktivita ped devti lety, 23. srpna
1991. Slunen tok 262 s.f.u. ze 17. kvtna
dle zstv nejvym namenm v 23.
cyklu - pedchoz vy men pochz z 3.
nora 1992 s 271 s.f.u., resp. 303 s.f.u. o ti
dny dve.
OK1HH
l Krom dosud bnch volacch zna-
ek ZS z Jihoafrick republiky se zane-
me na psmech potkvat i s driteli nov
fonick krtkovlnn tdy, kte mohou
pouvat 100 W a jejich znaky budou
ZT; dle se zatenky, kte mohou
tak vyslat na krtkovlnnch psmech
(vkon neuveden) a kterm jsou pidlo-
vny znaky ZU. Pochopiteln zstv i
dosavadn VKV tda se znakami ZR.
l Skupina student z koloradsk uni-
verzity sestrojila satelit s pracovnm n-
zvem CX-1, kter ml odstartovat 15.
ervna raketou Delta-2 spolu s dalmi
dvma satelity ze zkladny Vandenberg
v Kalifornii. Na druici je instalovn pe-
vd na kmitoty 145,860/436,750 MHz
(up/down). V dob, kdy byla dvna tato
informace do tisku, nebylo jasn, jestli
bude bn uvn k radioamatrskm
elm. Zjemce o druicovou proble-
matiku odkazuji na internetovou strnku
s aktulnmi informacemi http://
combi.agri.ch/freyinformatik/oscar.htm
2QX

Prakticka Elektronika 2000-09

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2000-09

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Praktick elektronika A Radio - 9/2000

RONK V/2000. SLO 9

s panem Markusem Winkle-

me zce s rznmi zkuebnami TV

Praktick elektronika A Radio - 9/2000

Praktick elektronika A Radio - 9/2000

You might also like