Prakticka Elektronika 2002-08

N ROZHOVOR
RONK VII/2002. SLO 8 V TOMTO SEIT

N rozhovor ........................................... 1 Nov knihy ............................................... 2 AR mldei: Zklady elektrotechniky ....... 3 Jednoduch zapojen pro voln as ............ 4 Informace, Informace ............................... 6 Zpracovn signlu z optoidla v aplikaci snmae polohy astronomickho dalekohledu ................ 7 Digitln hodiny ...................................... 12 Digitln expozimetr s flashmetrem ........ 14 Programtor AT89C51 ........................... 18 Elektronick pojistka zvonku ................. 19 Teplomr ................................................ 20 Miniaturn svteln varhany ................... 23 Jednoduch vybje akumultor .......... 23 Elektronick odpuzova hlodavc ......... 24 Inzerce ....................................... I-XXIV, 48 Antny pro mobiln komunikaci X ........... 25 Laboratorn zdroj KAZ 2 0 a 40 V/0 a 2 A ................................. 26 Imittor imobilizru s indiktorem napt palubn st ........... 28 Jak to slym j (O elektronkovm zvuku) .................... 29 Zesilova 2x 150 W s LM12C ................ 31 PC hobby ............................................... 33 Rdio Historie ...................................... 42 Z radioamatrskho svta ..................... 44
s panem ing. Stanislavem Marekem, editelem a spolumajitelem firmy EMPOS.

Koncem roku slavila firma EMPOS dest vro sv innosti na eskm trhu. Jak byly zatky, jak postupoval rozvoj firmy do dnen podoby?
Ing. Stanislav Mareek technickm a servisnm zzemm. Nae firma se ad mezi jedny zpednch. Je to i dky politice rozvoje firmy, kde se klade draz na mlad perspektivn pracovnky a nepetrit zvyovn odborn kvalifikace. Dky na snaze nejen dovet a obchodovat, ale i podpoit eskou vrobu, vzniklo vefirm oddlen pstroj pro men ionizanho zen. To ve spoluprci sdalmi nov vzniklmi malmi firmami z tohoto oboru zaalo vyvjet a postupn vyrbt tak vlastn vrobky - detektory pro sledovn pohybu radioaktivnch materil, dozimetry, automaty pro men radioaktivity vmaterilech a ve vodch, laminrn boxy, apod. Jedn se vak spe o zakzkovou, kusovou vrobu, nedosahujc prozatm tradice sriov vroby tchto pstroj vbvalm eskoslovensku. Tm se ve svm vvoji dostala firma EMPOS do souasn podoby - dovozn, prodejn, vvojov, vrobn a servisn firmy voboru mic techniky.
Nai teni znaj firmu EMPOS zinzertn sti jako firmu s rozshlou nabdkou mic techniky. Na jak obory mic techniky jste se zamili pedevm, nebo zajiujete vekerou dostupnou mic techniku?
Praktick elektronika A Radio

Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner, redaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli, OK1PFM, ing. Jan Klabal, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit: Eva Kelrkov. Redakce: Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./fax: (02) 57 31 73 10, sekretarit: (02) 57 32 11 09, l. 268. Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 36 K. Roziuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukrom distributoi. Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jirkov, Hana Merglov (Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel./fax: (02) 57 31 73 13, 57 31 73 12). Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastoupen vydavatele spolenost Pedplatn tisku s. r. o., Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: (05) 4123 3232; fax: (05) 4161 6160; abocentrum@pns.cz; reklamace - tel.: 0800-171 181. Objednvky a predplatn v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 444 545 59 - predplatn, (02) 444 546 28 - administratva; email: magnet@press.sk. Podvn novinovch zsilek povoleno eskou potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v R pijm redakce, Radlick 2, 150 00 Praha 5, tel.: (02) 57 31 73 11, tel./ /fax: (02) 57 31 73 10. Inzerci v SR vyizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax (02) 444 506 93. Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd autor (plat i pro inzerci).
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Nevydan rukopisy nevracme. ISSN 1211-328X, MKR 7409 AMARO spol. s r. o.
Vzhledem ktomu, e innost firmy, kter se zamila na dodvky mic techniky, navazovala na pedchoz aktivity vdanm oboru, nebyly zatky nijak tk. Ve firm pokraovali ve sv prci odbornci na mic techniku a soust firmy byl t servis micch pstroj. Jedin, co se rapidn zmnilo, byl sortiment micch pstroj. Do doby vzniku firmy EMPOS tvoily pevnou st sortimentu mic pstroje vrobc zvchodn Evropy a bvalho Sovtskho svazu. Od roku 1991 se na naem trhu objevily mic pstroje pedevm z Koreje a Taiwanu a velmi rychle jej tm ovldly. Najednou byl dostatek levnch multimetr, genertor, ta a osciloskop; sortiment, kter tvo zkladn vybaven pro men elektrickch veliin. Dovoz levnch pstroj z Asie postupn ukonil vrobu micch pstroj vesku (TESLA Brno), Polsku i Maarsku a pstroje z bvalho SSSR zaaly bt nedostupn, firma EMPOS se proto tak zamila na dovozy zAsie. Jako prvn uvedla na esk trh pomrn kvalitn pstroje znaky Goldstar. EMPOS vdy kladl draz na kvalitu doven mic techniky a na dokonal servisn zajitn. Proto se v naem sortimentu objevuje minimum levnch pstroj. Dle EMPOS vdy chtl prodejn podporovat tuzemsk vrobce mic techniky a ktomu vyut svch kontakt pro export do zahrani. I ztohoto dvodu byly nov navazovny kontakty svznikajcmi vrobci mic techniky ve vchodn Evrop. Kdobrmu jmnu firmy pisplo, e od samho vzniku psob jako vhradn distributor znmho vrobce pstroj zoboru vf techniky a radiokomunikac, anglick firmy Marconi Instruments (nyn IFR). Vprbhu pedchozch deseti let byla situace na trhu micch pstroj chaotick. Vznikaly rzn firmiky dovejc mic techniku pochybn kvality, mnohdy i ivotu nebezpenou. Postupem doby se vak situace zmnila, a to i dky zkonu .22/1997, kter specifikuje poadavky na elektrickou bezpenost dovench pstroj. Vsouasn dob existuje vR vyhrann skupina prodejc a dovozc mic techniky s dostatenm odborn
Jak vyplv zhistorie firmy, zpotku jsme se zamili na dodvky veker dostupn mic techniky. Bhem doby se vak pece jenom vyprofilovaly nkter nosn obory. Jsou to dodvky mic techniky pro obecn aplikace a pro kolstv, pro televizn a antnn techniku, pro revize elektroinstalac a testovn elektrickch stroj a zazen. Vna nabdce je rovn nejrozshlej sortiment napjecch zdroj na eskm trhu. Krom toho, v rmci vhradn distribuce, je specializovan oddlen zameno na dodvky vf mic techniky firmy IFR (dve Marconi), tj. vf genertor, spektrlnch analyztor, radiotester, vf mi vkonu a analyztor pro mikrovlnnou techniku. Dle firma EMPOS zajiuje dodvky mikrovlnnch komponent firmy JFW zUSA a nejnovji se zamila i na mic techniku pro EMC (elektromagnetick kompatibilita) vcarsk firmy Schaffner.
Praktick elektronika A Radio - 8/2002
Nabdka mic techniky je veobecn stle ir, rozmanitj, modernizovan. Jak na to reaguje firma, jak reaguje nappadn vysoce specializovan poadavky zkaznka?
129e .1,+<
Pstroje AMIR 11
Nabzte mic pstroje jak tuzemsk, tak i zahranin produkce. Kter firmy na trhu zastupujete, pstrojovou techniku nabzte?
Jak ji bylo eeno, jsme vhradnm distributorem firem IFR a JFW zUSA, Schaffner ze vcarska, dle Toellner zNSR (vyrb kvalitn laboratorn zdroje a genertory), dle jsme vtinovmi distributory firem: METREL ze Slovinska, kter vyrb vynikajc pstroje pro elektrorevize a testovn elektrickch stroj; EMITOR ze vdska, dodvajc pstroje pro antnn techniku; ELMIER zPolska, vrobce televiznch genertor; a Tradeflex z Maarska, vyrbjc laboratorn zdroje. Co ns vak nejvce t, e jsme t smluvnmi prodejci vrobc pstroj z R (i kdy prozatm jenom zdroj, vf genertor a telekomunikanch genertor). Jsou to firmy Diametral, EM ZPA, ELSY a MIKROTEL.
I kdy vm, e vmi nabzen pstroje jsou velmi kvalitn, pesto, jak je to vppad jejich opravy, servisu, ppadn monte a uvdn do provozu u zkaznka?
Neekl bych, e nabdka mic techniky je stle rozshlej, spe je modernizovan sohledem na stle ir vyuvn mikroprocesorov techniky a zpracovn vsledk men na PC. Stmto trendem mus samozejm vichni ve firmEMPOS dret krok a neustle si doplovat technick vdomosti. Krom toho nmi zastupovan firmy neustle internmi kolenmi toto vzdlvn podporuj. Ppadn vysoce specializovan poadavky zkaznka jsme pipraveni eit a u ve spoluprci svvojovmi pracovnky vrobce, nebo ve spoluprci s odbornmi pracoviti VUT, kde mme velmi dobr kontakty.
Kdo jsou vai nejvt zkaznci?
Mezi nae zkaznky pat cel odborn veejnost, poadujc men elektrickch veliin nebo veliin ionizujcho zen. To znamen, e mme velmi irok spektrum zkaznk, od studenta odbornho uilit nebo stedn koly, pes odborn elektrotechniky a elektroniky a velk firmy, a po vdeck pracovnky. Pevn doufm, e jsou sfirmou EMPOS a jejmi slubami spokojeni.
Jak mohou zskat zkaznci potebn podrobnj informace z va nabdky?
Ks, V.: Vliv polovodiovch mni na napjec soustavu. Vydalo nakl. BEN - technick literatura, 184 stran A5, vzan, obj. . 121106, 299 K.
Publikace je vnovna zjiovn vliv polovodiovch mni na napjec soustavu voblasti tzv. nf ruen. V knize jsou obsaeny nejenom postupy pro exaktn vpoty harmonickch proud, ale t zjednoduen nvody na uren harmonickch proud s pesnost, kter je v praxi dostaujc. Mnoh kapitoly jsou doplnny ukzkami asovch prbh proud a vsledky jejich nsledn harmonick analzy.
Na snahou bylo vdy prodvat kvalitn pstroje. Proto nemme problm se servisem. Jednak mme vlastn servisn stedisko s vykolenmi techniky, jednak smluvn vyuvme kvalitn autorizovan servis micch pstroj HES vBrn. Spoluprce s tmto servisem se nm vborn osvdila. N vlastn servis je vrobci mic techniky vybaven kvalitn servisn dokumentac a rychlou technickou podporou, vetn dodvek nhradnch dl. Ve vtin ppad oprava trv nejve jeden msc. U nmi dodanch sloitjch pstroj zaruujeme t instalaci u zkaznka, vetn zakolen obsluhy. A samozejm je u ns pravidlem dodvka nvodu k obsluze vetin, co jet stle nelze ci o vech ostatnch dodavatelch.
Firma EMPOS jako prvn z prodejc mic techniky uvedla celou svou nabdku, vetn cenku na internetov strnky. Na tto adrese www.empos.cz, kter je pravideln aktualizovan, najdete potebn informace o zkladnch technickch parametrech nabzench pstroj a jejich nejaktulnj ceny a pravideln jsou zde zveejovny vechny novinky vsortimentu. Ppadn podrobnj informace je dobr konzultovat telefonicky. Na zklad osobn domluvy zaleme potou, faxem nebo e-mailem podrobn prospekty. Je mon si u ns t domluvit osobn nvtvu naich technik a pedveden vybranho pstroje. Vybran pstroj je mon si osobn osahat vna pedvdc kanceli, kter disponuje potebnm vybavenm. Je na tradic, e ped koup micho pstroje m zkaznk monost se snm dn seznmit a vyzkouet si jej. Souhrnn katalog jsme zatm vydali pouze jednou, vsouasnosti vydvme kadoron katalog novinek s tm, e hlavn zdroj informac je na Internetu.
Dkuji za rozhovor.
Ibler, Z.: Technick prvodce energetika. Vydalo nakl. BEN - technick literatura, 616 stran B5, vzan, obj. slo 121061, 888 K.
Publikace obsahuje souhrn dleitch informac z oblasti elektrrenstv a teplrenstv, potebnch pro pracovnky energetiky a energetickho strojrenstv pi een kol v pedprojektov pprav, stavb, provozu amodernizaci energetickch zazen. Informace a postupy een jsou zpracovny z pozice zkladnch disciplin fyziky, chemie, elektroenergetickho inenrstv asouasnho stavu znalost v tto oblasti uns i v zahrani. Prvodce pojednv i o provozu elektrrenskch a teplrenskch vrobnch jednotek, penosu a rozvodu elektrick energie velektrizan soustav (vetn mezinrodn spoluprce) a teplofikanch soustavch. Knihy si mete zakoupit nebo objednat na dobrku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5, 100 00 Praha 10, tel. (02) 7482 0411, 7481 6162, fax 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Praha 1; sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51, Brno; eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz. Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@dodo.sk, Tyrovo nbr. 1 (hotel Hutnk), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6003225.
Pstroj Elmier M-14
Rozmlouval ing. Jan Klabal.
Nezapomete - uzvrka na Konkurs 2002 je ji za 6 tdn - podmnky viz PE 3/2002!

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Tranzistory zen elektrickm polem
Tranzistory zen polem (Field Effect Transistor FET) pracuj na odlinm principu ne bipolrn tranzistory, kterm jsme se doposud vnovali. Opt se jedn o aktivn polovodiovou soustku, tj, prvek schopn zeslit elektrick signl. Zatmco u bipolrnho tranzistoru byl proud kolektoru zen proudem tekoucm do bze, u tranzistor zench polem je proud DRAIN (odpovd kolektoru u bipolrnho tranzistoru) zen naptm mezi GATE (odpovd bzi) a SOURCE (odpovd emitoru). Proud tekouc do gate je velmi mal a krom specilnch ppad jej meme zcela zanedbat. Protoe do gate netee dn proud, zdlo by se, e i budic vkon polem zenho tranzistoru je zanedbateln. e to nen tak docela pravda si ukeme dle. Historicky star je tranzistor JFET (junction FET). Jeho princip je naznaen na obr. 51. v zvrnm smru a pechodem prochz jen velmi mal zbytkov proud. Komplementrn tranzistor JFET s kanlem p bude mt krystal polovodie typu p a oblast gate s vodivost n. Princip tranzistoru MOSFET (metaloxide semiconductor FET) je podobn. Nejvt odlinost je pouit izolovan dic elektrody. Schematick prez planrnm tranzistorem MOSFET je na obr. 52. Srovnejme nyn oba typy polem zench tranzistor. Tranzistory JFET jsou ureny pro zpracovn malch signl, vborn se hod nap. do nf pedzesilova a vf osciltor. Maximln proud tee tranzistorem pi UGS = 0 a bv zpravidla jen nkolik miliampr. Napt gate me bt sice i o nkolik desetin voltu vt ne nula (proud tranzistorem se opravdu trochu zvt), v praxi se toho vyuv jen vzcn. Nevhodou je tak pomrn velk rozptyl parametr, kter me ztit nvrh obvodu s tranzistory JFET. Tranzistory MOSFET se vyrbj pro mal i velk proudy. I mal typy maj v sepnutm stavu odpor pouze nkolik ohm, vkonov nkolik desetin a tiscin ohmu. To je peduruje pro pouit ve spnanch zdrojch, impulsnch regultorech a dalch spnanch obvodech. Jako spnae maj velk odpor v rozepnutm a mal odpor v sepnutm stavu. Ztrty na tranzistoru jsou mal a asto se obejdou bez chladie. Nic vak nebrn pout je i v nf vkonovch zesilovach, spojitch regultorech a jinch analogovch zapojench. U tranzistoru MOSFET nelze zamnit vvody D a S. Vvod S je toti spojen tak se substrtem zkladnm krystalem polovodie. Substrt a opan dotovan oblast vvodu D tvo ve struktue tranzistoru parazitn diodu, kter je v zvrnm smru pipojena mezi D a S. (Vyhlednm tto diody lze identifikovat vvody neznmho tranzistoru MOSFET.) Pi bnm provozu tato dioda nijak neovlivuje innost tranzistoru, pokud vak prohodme vvody D a S, bude plovna v propustnm smru! Pro plnost je teba dodat, e tranzistory MOSFET jsou zkladnm prvkem vech slicovch integrovanch obvod s velkou hustotou integrace. V souvislosti s tranzistory MOSFET je teba zmnit jejich citlivost na elektrostatick nboj. Izolan vrstva gate je velmi tenk a napt ji nkolika destek volt ji me prorazit, m se tranzistor nenvratn zni. U nkterch typ je proto mezi G a S integrovna Zenerova dioda, kter nebezpen napt omez. V kadm ppad je nutno pi prci s MOSFET vylouit monost vzniku elektrostatickho nboje. Pracovit by mlo bt uzemnno, rovn tak pracovnk. Vhodn je pracovn deska z mrn vodivho materilu (nap. devo) a pjeka s nepmm ohevem s uzemnnm hrotem. Tranzistory JFET jsou vi elektrostatickmu poli mnohem odolnj. Prraz pechodu je nedestruktivn, pekro-li se napt UGS a proud je jen mal, podobn jako u bn diody. VH (Pokraovn pt)
Obr. 52. Princip tranzistoru N-MOSFET Do krystalu polovodie s vodivost p jsou blzko sebe nadifundovny dv oblasti bohat dotovan pms n. K tm jsou pipojeny vvody drain (D) a source (S) tranzistoru. Povrch krystalu je pokryt tenkou izolan vrstvou SiO2. (Ta se vyrob oxidac krystalu.) Na izolan vrstv je v prostoru mezi drain a source napaena dal elektroda tvoc gate (G). Nen-li na gate pivedeno dn napt, neprochz mezi D a S dn proud. Pivedeme-li na G kladn napt, vznikne mezi elektrodou a krystalem polovodie elektrick pole. Kladn nboj se hromad na gate, zporn tsn pod izolan vrstvou a indukuje v polovodii inverzn vrstvu (kanl) typu n. Tmto kanlem ji me proud prochzet. m je napt na G vt, tm tlust je indukovan vrstva a men odpor mezi D a S. U tohoto tranzistoru s kanlem n prochz proud mezi D a S a od uritho kladnho napt mezi G a S, pi kterm se vytvo inverzn vrstva. Takov tranzistor pracuje jen v tzv. obohacenm reimu (enhancement mode). Technologicky lze kanl mezi D a S vytvoit difuz ji pi vrob. U takovho tranzistoru me prochzet proud mezi D a S u pi nulovm napt mezi G a S. Zvtujeme-li napt na G, proud se zvtuje a naopak. Tento tranzistor pak me pracovat v obohacenm (U GS > 0) i ochuzenm reimu (depletion mode, UGS < 0). I tranzistory MOSFET se vyrbj v komplementrnm proveden s kanlem vodivosti p.
Obr. 51. Princip tranzistoru JFET s kanlem n Na obrzku je naznaen krystal polovodie vodivosti n ve tvaru hranolu nebo vlce, k jeho krajm jsou pipojeny vvody. Vodivost krystalu je dna pohyblivost volnch nosi nboje (elektron) a prezem krystalu, kterm mohou tyto nosie nboje prochzet. Uprosted krystalu je vytvoena oblast s vodivost p, kter tvo s ji zmnnm krystalem n polovodiov pechod. V okol pechodu vznikne tzv. vyprzdnn oblast, tj. oblast bez volnch nosi nboje, protoe elektrony a dry vzjemn rekombinuj (viz nap. PE 11/01). Tato vyprzdnn oblast zmenuje prez krystalu, kterm me prochzet proud. Vyprzdnn oblast se zvt, pivedeme-li na pechod zporn napt. Od uritho napt na pechodu proud krystalem ji prakticky neprochz. Naptm na tomto pechodu ovldme proud prochzejc krystalem polovodie. Konce krystalu tvo vvody drain a source. U tohoto typu tranzistoru jsou tyto vvody zpravidla rovnocenn a lze je zamnit. Vvod oblasti p pechodu je dic elektroda gate. Ve vtin aplikac je pechod plovn
Obr. 53. Schematick znaky tranzistor JFET a MOSFET s kanlem n a p
Jednoduch zapojen pro voln as

Automatick regultor hlasitosti
Automatick regultor hlasitosti, jeho schma je na obr. 1, je v podstat jednoduch audiokompresor, kter udruje konstantn velikost signlu na vstupu pro reproduktor u rozhlasovho pijmae. Regultor najde pouit zejmna tam, kde se setkvme s kolsajc hlasitost pijmanho signlu - nap. pi pjmu na krtkch vlnch nebo kdy ns pi bnm poslechu pekvap vav reklama. Nf signl z vstupu pro reproduktor se pemuje usmrovaem s diodou D1 (germaniovou, hrotovou) na kladn stejnosmrn napt, kterm se mrn sle nf signlu otevr tranzistor TR1. Kolektor tranzistoru je pipojen na bec potenciometru pro ovldn hlasitosti pijmae, emitor je spojen se zem. Tranzistor tedy svd nf signl z bce potenciometru na zem a zeslabuje nf signl tm vce, m vce je oteven. Tak se udruje piblin konstantn hlasitost reprodukce. Automatick regultor hlasitosti se seizuje nsledujcm postupem. Regultorem hlasitosti pijmae nastavme optimln hlasitost reprodukce slab pijman stanice (pitom je bec trimru R1 natoen na uzemnn konec odporov drhy). Pak peladme na silnou (mstn) stanici a trimrem R1 nastavme hlasitost podle individuln poteby.
Vhodou popisovanho obvodu je, e nevyaduje dn napjec napt, protoe energii potebnou ke sv innosti odebr ze zpracovvanho signlu. Pozn. redakce: Kondenztor C1, pipojen mezi bec potenciometru pro ovldn hlasitosti pijmae a zem, by mohl pi vtm odporu potenciometru (vce ne 50 k) zpsobovat pokles vek v reprodukovanm signlu. Proto je v takovm ppad vhodn zmenit kapacitu C1 na 1 nF nebo i mn. Zdenk Hjek
Obr. 1. Automatick regultor hlasitosti mu. Myslm, e jsem objevil dost zajmavou cestu, jak tento problm vyeit. Vnkterch televizorech, ale hlavn vtelefonech TESLA Stropkov Fs-2852, kter se vyazuj, protoe maj pouze impulzn volbu, se vyskytuj keramick rezontory miniaturnch rozmr v barvch modr, lut a hnd. Jsou oznaen 5,58G (MG,T) a vpstroji kmitaj na 3580 kHz. Stmito rezontory jsem vylaboroval zapojen (obr. 2), ve kterm je mon v kombinaci spevnou paraleln a promnnou sriovou kapacitou rozlaovat kmitoet od 3506 do 3580 kHz. Stabilita kmitotu je vcelm rozsahu vborn a ani dlouhodob nelze pouhm sluchem zjistit dnou zmnu. Na emitorovm rezistoru R2 je vstupn napt ponkud kmitotov zvisl (na 3506 kHz je efektivn hodnota vf napt na R2 4 V,na 3580 kHz je toto napt 2,5 V), velikost napt je vak vce ne dostaten pro buzen dalch stup. Na obr. 2 je nakreslen i oddlovac stupe, kter zaruuje na svm vstupu vkon minimln 0,1 W. OK1ACP
Peladiteln osciltor s rezontorem 3,58 MHz pro QRP vysla

Motto: Kdy nevte co by, vnujte se hobby, udlte nejlpe, bude-li to QRP. Vsle 2/2002 asopisu Konstrukn elektronika A Radio si v lnku pevzatm zQST slo 11/2001 autor stuje, e krystal o kmitotu 3,579545 MHz pro QRP vysla se nachz v mlo frekventovanm mst psma 80 m. To souhlas, ale jak se dostat na to sprvn msto, stm si musme poradit sami. Rozlaovn klasickho krystalu sriovou kapacitou pedstavuje pohyb du jednotek kHz, a navc vtinou nahoru, take tento zpsob nen k nie-
Tlakov spna
Schma jednoduchho tlakovho spnae je na obr. 3. Jako snma tlaku je pouita due z kola, kter je spojen hadikou s tlakovm idlem ze star automatick praky. Vechny dry, ktermi by mohl ze soustavy unikat vzduch, jsem zalepil a tlakov spna byl hotov. Nastavovacmi rouby se seizuje citlivost prvnho a druhho kontaktu idla. Kontakty jsou vyveden na fastony, na kter se pipjej propojovac kablky. Dotazy na: kutil.zbyna@tiscali.cz Radim Laga, 11 let
Hadice (due z kola)
Hadika Tlakov idlo z praky 2. kontakt 1. kontakt
Obr. 2. Peladiteln osciltor s keramickm rezontorem 3,58 MHz pro QRP vysla
Nastavovac rouby
Obr. 3. Tlakov spna
Obr. 4. Genertor nhodnch impulz
Genertor nhodnch impuls

Na obr. 4 je schma genertoru impuls o nhodn etnosti a nhodn ce, kter meme vyut pi vytven zvukovch nebo svtelnch efekt. Nhodn impulsy se odvozuj ze umu, kter je generovn pechodem EB tranzistoru T1, jm protk proud v zvrnm smru. Rzn kusy a typy tranzistor poskytuj rzn siln um, proto je vhodn T1 vybrat z vce kus. umov signl je zesilovn operanm zesilovaem (OZ) IO1, jeho napov zeslen Au uruj odpory R5 a R6 (Au = = 1 + R5/R2). Pi hodnotch odpor podle schmatu zesiluje IO1 piblin 10 000x. Mezivrcholov rozkmit umovho signlu na vstupu IO1 by ml bt asi 4 V. Pokud je odlin, pouijeme jin tranzistor T1 nebo zmnou velikosti odporu R2 upravme zeslen IO1. umov signl je z vstupu IO1 veden do omezovacho zesilovae s IO2, kter oddluje a zesiluje pouze zporn piky umu. Trimrem R8 se nastavuje zeslen omezovacho zesilovae a tm i etnost a ka impuls na jeho vstupu. Kapacity C3, C4 a C6 (spolu s pslunmi odpory) vymezuj ku kmitotovho psma zesilova IO1 a IO2 (pi R2 = 100 ) na asi 20 a 80 Hz (-3 dB) a tm t uruj (spolu s trimrem R8) prmrnou etnost a ku impuls. Analogov signl z vstupu IO2 je pemnn kompartorem (hradlem se Schmittovm klopnm obvodem) IO3A (CMOS 4093) na provohl impulsy. Aby se vyuila vechna tyi hradla v pouzdru 4093, vedou se impulsy z vstupu IO3A na pm a negovan vstup genertoru pes dal hradla IO3D a IO3C a na indikan LED D1 pes hradlo IO3B. Dky zvolen ce kmitotovho psma zesilova IO1 a IO2 je pi uritm nastaven R8 prmrn etnost impuls nkolik impuls za sekundu (pi jejich ce destek a stovek ms), take blikn LED D1 pipomn plpoln plamnku lampiky ve vtru a je nejefektnj. Pi posunu psma k vym kmitotm se impulsy zahuuj a zuuj, take LED svt zdnliv trvale a pouze kols jej jas. Naopak pi
posunu psma k nim kmitotm se impulsy roziuj a jejich rozestupy se zvtuj na jednotky sekund. Genertor je napjen stabilizovanm (tvrdm) naptm 12 V (odbr asi 15 mA), kter je ped zavedenm na zdroj umu (tranzistor T1) filtrovno lnkem C1, R6. Genertor byl odzkouen a optimalizovn na nepjivm kontaktnm poli a nejevil dn zludnosti. Zvislost generovanho signlu na teplot okol nebyla podrobn ovovna, pi zaht soustek genertoru vysoueem vlas vak nebyla pozorovna dn zmna v charakteru blikn LED D1. Zbynk Munzar
Jak zskat levn elektronick poklady

Jist je pro kadho, zejmna vak mladho nemajetnho amatra, problm zskat levn rzn elektronick poklady na soustky nebo na opravu. Je to a neuviteln jednoduch!!! V kadm vtm mst jsou sbrn suroviny nebo sbrn dvr, kde se odevzdv nebezpen elektronick odpad. A to je prv to, co ns zajm. Sta zjistit, kde se nachz, a mme vyhrno. Vlastn tm. Problm me nastat, pokud jsme elektronick dti. V tom ppad pemluvme asi tatnka a meme vyrazit na poklady. Jo, a jet me bt problm se sprvcem sbrnho dvora - neochota apod. een natst existuje. A tmto eenm je protisluba (sprvcovi nco opravme) nebo nco podobnho. Napi jen strun obsah poklad, kter lze nalzt na sbrnm dvoe v patnctitiscovm mst. Nevm odkud zat - jestli poklady nebo superpoklady - tak teba koprka, staila vyistit a u kopruje, barevn televize ani nepotm, rdia, mobil, prost pln vechno. Chce to vak trplivost, nkdy nenajdete vbec nic. Je tu jet posledn problm - pln opan, ne o jakm jsem psal v vodu. Po urit dob nebude doma msto na dal poklady! Zbynk Matouek
Skaka tranzistorov
Som iakom 6. ronka Z a kupujem si v asopis Praktick elektronika. Nachdzam v om plno zaujmavch lnkov, ktor si rd pretam. Naposledy ma zaujala tma o tranzistoroch v rubrike AR zanajcim a mierne pokroilm. V sle PE 1/2002 na s. 4 bol na obr. 16 pokus demontrujci prdov zosilnenie tranzistoru. To ma priviedlo na mylienku zostroji si jednoduch skaku tranzistorov, schmu ktorej vm zasielam. Skaka na obr. 5 ponka tieto monosti. Medzi svorkami E, B a K meme ska tranzistory. Ak je skan tranzistor typu NPN, svieti dida D1, ak je skan tranzistor typu PNP, svieti dida D2. Medzi svorkami E a K meme ska polovodiov prechody did, a to takmto spsobom: prepna S1 dme do polohy NPN, do svorky K umiestnime andu, do svorky E katdu a rozsvieti sa dida D1. Ondrej Tere
Krystalov kalibrtor kmitotu

Krystalov kalibrtor, jeho schma je na obr. 6, poskytuje harmonick kmitoty v rastru 100 kHz, 1 MHz a 10 MHz v psmu od zkladnho kmitotu a do nkolika stovek MHz. Pstroj je uren pedevm pro kalibraci kmitotu pijma a vf genertor s analogovmi stupnicemi (genertor se pi kalibraci svho kmitotu lad na nulov zznj se signlem kalibrtoru - ke smovn signl kalibrtoru a genertoru je nutn pdavn smova nap. s hrotovou germaniovou diodou). Protoe rovn jednotlivch harmonickch jsou tm shodn a jen pomalu klesaj smrem k vym kmitotm
Obr. 5. Skaka tranzistorov
Obr. 6. Krystalov kalibrtor kmitotu (do 100 MHz jsou rovn v rozmez 2 dB, na 200 MHz jsou ni o 10 dB a na 400 MHz o 30 dB), lze kalibrtorem ovovat i citlivost pijma a skener, pedevm v psmech KV a na nich kmitotech VKV. Zkladem kalibrtoru je integrovan krystalov osciltor 10 MHz (IO1), jeho kmitoet je dlen na 1 MHz a 100 kHz dekadickmi tai IO2B a IO2A typu 74HCT390. Signl se zvolenm kmitotem je veden pes jednu z propojek JP1 a JP3 na hradla IO3A a IO3D, kter jej tvaruj do formy velmi zkch impulz (ka impulzu je piblin urena zpodnm hradla IO3D). Impulzy se pak vedou pes vazebn obvod C3, C4, R1 a R2 na vstup kalibrtoru. Aby bylo kmitotov spektrum vstupnch impulz co nejir, mus bt impulzy co neju. Proto jsou v pvodnm prameni zvolena hradla IO3 typu 74AC00 s typickm zpodnm 6 ns. Takov IO vak nen v R bn ke koupi. Za cenu zen spektra harmonickch asi na polovinu lze nahradit doporuen typ hradly 74HC00, kter maj zpodn asi 12 ns. Kalibrtor je napjen naptm 9 V ze sovho adaptru nebo z baterie, odbr proudu je maximln 45 mA. Vnj napjec napt je zmeneno na 5 V a stabilizovno obvodem IO4. Vechny soustky krystalovho kalibrtoru jsou pipjen na mal destice s jednostrannmi plonmi spoji. Obrazec spoj je na obr. 7, rozmstn soustek na desce je na obr. 8. Na obr. 9 je pohled na zapojenou desku. Na desce je jedna drtov propojka. IO3 je lep pipjet bez objmky, aby se zbyten nezvtovaly parazitn induknosti a kapacity. Kalibrtor pracuje na prvn zapojen.
Obr. 9. Krystalov kalibrtor kmitotu C1, C2, C3 C4 C5 IO1 47 nF, keramick 4 (4,7) pF, keramick 100 nF, keramick krystalov osciltor 10 MHz (kovov pouzdro s vvody jako DIL14) 74HCT390 74AC00 (74HC00) 78L05
Obr. 7. Obrazec plonch spoj krystalovho kalibrtoru kmitotu (m.: 1 : 1)
IO2 IO3 IO4 JP1, JP2, JP3 kontaktn kolky zkratovac propojka deska s plonmi spoji .: KE0222 FUNKAMATEUR, 1/1998
Seznam soustek
Obr. 8. Rozmstn soustek na desce krystalovho kalibrtoru kmitotu R1 R2 10 , miniaturn 51 (56) , miniaturn
Tmatem asopisu Konstrukn elektronika A Radio 4/2002, kter vychz souasn s tmto slem PE, jsou konstrukce v technologii povrchov monte. Jedn se nap. o tykanlov nf koncov zesilova, nf pedzesilova, mal mixn pult, kytarov efekty, svteln efekty atd.
! Upozorujeme !
INFORMACE, INFORMACE ...

Na tomto mst vs pravideln informujeme o nabdce knihovny Starman Bohemia, Konviktsk 24, 110 00 Praha 1, tel.: (02) 24 23 96 84, fax: (02) 24 23 19 33 (Internet: http:// www.starman.net, E-mail: prague@starman.bohemia.net), v n si lze pedplatit jakkoliv asopisy z USA a za-
koupit cokoli z velmi bohat nabdky knih, vychzejcch v USA, v Anglii, Holandsku a ve Springer Verlag (BRD) (asopisy i knihy nejen elektrotechnick, elektronick i potaov - nkolik set titul) - pro stl zkaznky sleva a 14 %. Kniha Macintosh GraphicTechniques for Multimedia, jeji autorkou je Genevieve Crabe, vyla v nakladatelstv AP Professional v USA v roce 1996. Kniha je zdrojem informac o grafickch technikch pro multimdia jak pro zatenky, tak i pro zkuen pracovnky, kte chtj vytvet atraktivn a snadno pouiteln obrzky nebo grafy na obrazovce monitoru. Kniha m 284 stran textu s mnoha ernoblmi obrzky, m formt o nco ni ne A4, mkkou oblku a v R stoj 1298,- K. Ke knize je piloena CD ROM s rznmi ukzkovmi soubory a uitenmi programy.
Zpracovn signlu z optoelektronickho idla v aplikaci snmae polohy astronomickho dalekohledu

Ing. Jn Grener (HW); Ing. Ludk Kejzlar (SW)
Inkrementln optoelektronick senzor (IRC)

Princip
Princip inkrementlnho idla je zaloen na peruovn svtelnho paprsku mezi zdrojem a snmaem. Paprsek je peruovn pohybem kotoue (pravtka) stmavmi ryskami mezi zdrojem a snmaem. Pootoen rotoru (pravtka) o krok K odpovd jednomu peruen paprsku a tm vygenerovn impulsu vstupnho tvarovanho signlu. Vtypickm uspodn je obrazec na rotoru rovnomrn a skld se zprhlednch a neprhlednch prouk. Nad obrazcem jsou zpravidla upevnny dva snmae (A a B) vzjemn posunut o hodnotu n.K + K/4, m se doshne zakdovn smru oten do vzjemn fze signl snma A a B. (Posuv snmae me bt dosaen polohou clony.) Fze me bt bu +90 nebo -90 (+270 ). Prbh signl pi oten idla je znzornn na obr. 1a. Pootoen o jednu rku reprezentuje jedna perioda signlu A (B). Signly A a B bvaj doplnny tetm signlem N, kter uruje poten polohu rotanho idla, a generuje se na nm pouze jeden impuls za jednu otku rotoru. Tento signl lze vyut kindikaci nulov polohy idla a ke kontrole sprvnho potu impuls na otku. Obr. 1a Vstupn prbhy IRC idla Obr. 1b Zpracovn klopnm obvodem D pro jednoduchou pesnost Obr. 1c Zpracovn 4nsobnou pesnost
Na obr. 1a je jedna perioda signlu ohraniena rkovanou arou a tyi stavy tto periody jsou oznaeny s1, s2, s3 a s4. Pro opan smr oten je jejich posloupnost s4, s3, s2 a s1.
Problmy IRC idel

Mezi zkladn problmy IRC idel pat elektromagnetick ruen elektronickch obvod. Pi tomto ruen mohou vznikat falen zkmity na vstupech idla, kter mohou bt nsledn zpracovny jako zmna polohy. Tm vznikchyba polohy. Je tedy poteba dbt na sprvn elektrick propojen idla a nsledujcch vyhodnocovacch obvod, sprvn zemnn a blokovn napjen. Vnronch aplikacch je mon galvanicky oddlit vstupn signly. Dalm problmem je ztrta absolutn polohy idla pi vpadku napjen. Tento problm vyplv zprincipu idla a nelze jej ovlivnit. Mezi konstrukn problmy pat odolnost proti prachu, mechanickmu namhn otonho mechanismu a strnut optickch obvod.
Prakticky se pouv bu jednonsobn pesnost pro jednoduchost zpracovn, nebo tynsobn pesnost pro monost tynsobnho zpesnn odetn polohy. U obou zpsob zpracovn je potebn zajistit, aby se pi zmn signl A a B nejprve vyhodnotil a ppadn zmnil smr, a teprve pot se vygenerovala aktivn hrana na signlu indikujcm nastalou zmnu polohy. Pokud bychom toto nedodreli, nastala by pi zmn smru chyba polohy o jeden impuls, kter by se kompenzovala pi zmn na pvodn smr. Je poteba dbt na to, aby aktivn hrana tanho signlu nebyla vygenerovna souasn s hranou zmny smru a aby byla zpodn o as tS_IRQ , kter je dn typem pouitho tae (obr. 2). V neposledn ad je tak poteba mt na zeteli, e signl z IRC idla je ve vtin ppad asynchronn vzhledem k nvaznm obvodm a ml by bt ped zpracovnm nebo pi nm vzorkovn, aby nemohly vznikat neurit stavy.
Jednoduch pesnost
Kdekdovn smru lze pout jednoduchou logiku, napklad klopn obvod D zapojen podle obr. 3. Jako hodinov signl pro ta polohy lze pout jeden ze signl A nebo B. Vstupn signly tohoto obvodu jsou znzornny na obr. 1b. Zobrzku je patrn, e zmna smru je detekovna bhem poloviny periody signl A (B). Zobrzku je dle zejm neaktivn oblast vyhodnocen polohy a smru idla.
Dekdovn signl zIRC idla

Teoreticky existuj ti monosti dekdovn: - jednonsobn pesnost, - dvojnsobn pesnost, - tynsobn pesnost.
Obr. 2. Uspodn a asov nslednost signl z dekodru
Obr. 3. Obvod pro pevod signl A a B na signly SMR (Q) a CLK - jednonsobn pesnost
Obr. 6. Ilustrace k zvislosti mezi stavy signl Druh model m vhodu, e smr je zakdovn pmo ve stavech, kter jsou prochzeny. Na obr. 5 je v kadm stavu napsna logick hodnota signl A a B. Stavy s nL a s nP jsou fyzicky toton v diagramu, jsou rozdleny kvli rozlien smru oten idla. Tento zpsob dekdovn se hod pro dekdovn pevnou nebo programovatelnou logikou, avak lze ho pout i v mikropotai. Principiln tento zpsob vede na sekvenn logiku.
Obr. 7. Obvod pro dekdovn signl IRC idla v tynsobn pesnosti nrok. Pi nvrhu jsem bral v vahu i konen pouit obvodu, jm je men polohy astronomickho dalekohledu. Posledn skutenost ovlivnila hlavn vbr komunikanho protokolu obvodu. sten jsem pihldl tak k cen obvodu, jeho jednoduch konstrukci a tm i realizovatelnosti. Z ve uvedench skutenost jsem usoudil, e realizace pomoc mikropotae bude patrn optimlnm kompromisem pro vechny uveden poadavky. Rozhodl jsem se pout dva mikropotae, aby byla rychlost zpracovn dostaten. Principiln by se cel systm veel do jednoho mikropotae.
Obr. 4. Obvod pro pevod signl A a B na signly SMR a IRQ - tynsobn pesnost
tynsobn pesnost
Kdekdovn smru a odvozen hodinovho signlu pi tynsobn pesnosti je poteba ji sloitj logika. Tato logika mus vyrobit hodinov signl, kter je rychlej ne signly A, B. Hodinov signl je soutem derivac signl A a B, kde kad zmn na signlech A a B odpovd impuls signlu IRQ. Signl smru mus reagovat tak rychleji ne vjednonsobnm vyhodnocen a ml by se mnit na opanou hranu, ne je aktivn hrana hodinovho signlu. Vsledn prbhy po zpracovn takovouto logikou jsou na obr. 1c. Dekodr tohoto typu lze principiln realizovat vce zpsoby, napklad zkladn logikou, pomoc programovatelnch obvod (GAL...) nebo mikropotaem (dleMCU).
Zvislost mezi stavy signl A a B

Zde se pro dekdovn pouv zvislost mezi fyzickmi stavy signl A a B pi oten IRC idla doleva a doprava. Pokud se idlo to jednm smrem, je (n-1) stav vstupu A stejn jako n stav vstupu B. Pokud se idlo ot druhm smrem, je (n-1) stav vstupu A negac n stav vstupu B. Tato skutenost dovoluje detekovat zmnu smru v 1/4 kroku (tedy okamit), co lze pozorovat na obr. 6. Tento zpsob dekdovn se hod spe pro dekdovn mikropotaem, avak lze ho pout i pro logiku, viz obr. 7. Vhodou tohoto zpsobu je skutenost, e nepouv stavov automat, proto je pomrn jednoduch.
Princip programu dekodru - mikropota 1 - snma

Navrhl jsem vvojov diagram na obr. 8 popisujc program, kter pevd signl ze dvou IRC idel na signly SMR_D, SMR_R, IRQ_D a IRQ_R (t.j. smr v osch DE a RA, dosti snma DE a RA o zmny stavu). Program sleduje stav na vstupnch vvodech mikropotae a porovnv aktuln stav s pedchozm stavem, kter si program pamatuje. Pokud se po porovnn dvou stav zjist, e dolo ke zmn, je rozhodnuto, na kterm kanle se stala, a pot je tato zmna dekdovna. Dekdovn stavu idla se uskuteuje podle vvojovho diagramu na obr. 9a. Zde se rozhodne, zda se pootoilo idlo doprava nebo doleva, a podle toho je vyvolna pslun reakce. Vvojov diagram tto reakce je na obr. 9b. Po vyvoln tto procedury
Principy dekodr
Stavov automat
Stavov automat vychz ze stavovho modelu IRC idla. Dekodr stavov automat vytvo. Po synchronizaci stavovho automatu s IRC idlem automat kopruje pohyb idla a tm v sob udruje informace o poloze idla. Smr oten se uruje podle toho, kterm smrem jsou tyto stavy prochzeny, a signl IRQ se generuje podle zmn stav. Pi jednonsobn pesnosti pi pechodu mezi stavy s1 a s 4 , nebo pi tynsobn pesnosti mezi libovolnmi dvma stavy sn a sn-1. Pro tyto ely je mon nakreslit dva stavov modely, oba jsou na obr. 5. Obr. 5a. Jednoduch stavov diagram IRC idla Obr. 5b. Sloitj stavov diagram IRC idla
Dekodr IRC idla tvoen mikropotaem

Pi nvrhu obvodu jsem vychzel z poadavk, aby byl vsledn obvod zrove dekodrem a taem impuls z idla. K dalm poadavkm patila komunikace s nadzenm systmem, monost zadn pomru pevodu mezi idlem a otenm objektem, tynsobn pesnost dekdovn, nutnost obslouen dvou IRC idel souasn, co mon nejvy vstupn frekvence signl idla a v neposledn ad i poadavkem na monost rekonfigurovat obvodov een podle dodatench
Obr. 8. Vvojov diagram programu dekodru
Princip komunikace protokolem OURANOS - mikropota 2

Pro komunikaci s nadazenm systmem jsem se rozhodl pout protokol OURANOS a to proto, e je dostaten jednoduch, je podporovn rznmi SW produkty tykajcmi se astronomie a je voln iiteln. Komunikace probh po RS232 rychlost penosu 9600 Baud, 8 datovch bit bez parity a 1 stop bit. Nastaven vychz z nastaven nadzench program. Na obr. 11 je procedura, kter popisuje obsluhu pjmu ze sriov linky, ve kter je komunikace implementovna. Aby se nemnily hodnoty ta bhem jejich ten a zpisu, je ped tmito operacemi zakzno peruen a po nich opt povoleno. Zkaz peruen je na minimln dobu, take se neztrat peruen a tm ani informace. Obr. 11. Vvojov diagram komunikace pomoc protokolu OURANOS
Obr. 9a. Vvojov diagram dekdovn stavu SMR
Obr. 9b. Vvojov diagram na zjitn smr
Obr. 10a. Vvojov diagram programu s tai se nejprve zmn hodnota tae, kter realizuje dlic pomr. Velikost dlicho pomru se mn zmnou meze tae. S mez se ta poslze porovnv. Pokud je daj v tai men, ne je hodnota meze, opust program tuto proceduru. Jinak je do tae nahrna opan mez a na pslun vstupy je vypsna hodnota smru pohybu idla a vygenerovn IRQ impuls pro nsledn ta v MCU 2.
Obr. 10b. Vvojov diagram tae
Princip obvodu tae - mikropota 2 - ta

Pro vytvoen dvou nezvislch ta jsem se rozhodl pout sten HW vybaven mikropotae a sten SW. Protoe ta mus bt obousmrn (pitn a odtn), nen mon pout HW ta. Protoe bn dostupn idla maj maximln 10 000 impuls, rozhodl jsem se pro 16bitovou dlku tae. Tento ta umouje tat od 0 do 65 535, co dv pesnost piblin 20 hlovch sekund. Tato pesnost pro danou aplikaci postaovala. Zmna ta na pesnj je mon zmnou SW, avak sn se tm maximln mon tan frekvence. Vzhledem k nvaznosti na pouit komunikan protokol jsem zvolil reprezentaci hodnoty v tai ve dvojkovm doplku v rozmez -32 768 a 32 767. K tto reprezentaci jsem pistoupil tak proto, e m ta nastavitelnou dlku a mus se tedy kontrolovat, jestli petekl nebo podtekl. Vvojov diagram na obr. 10a znzoruje jak HW, tak SW een ta. Signl IRQ z obvodu dekodru jsem pivedl na vstup INT nsledujcho obvodu a vyuil jeho HW obvody
peruen, kter vyvolaj proceduru popsanou na obr. 10b. Signl SMR z dekodru jsem pivedl na vstupn vvod nsledujcho obvodu, kter je testovn po vyvoln peruen, a je podle nho rozhodnuto, kterm smrem se idlo ot. Podle smru je ta bu inkrementovn, nebo dekrementovn. ta je jet doplnn funkc, kter zajist jeho peteen podle zadan pesnosti IRC idla. Po probhnut tto procedury je obsluha peruen ukonena.
Stavba modulu NAVIGATOR-1

Realizan etapy
Snma polohy hvzdskho dalekohledu byl realizovn v nkolika etapch. Na funknm vzoru bylo proveno konstrukn i programov een modulu s rotanmi inkrementlnmi senzory esk vroby IRC-122 ve spoluprci s PC. V prototypu byly
Obr. 12. Schma zapojen snmae polohy NAVIGATOR-1
uplatnny vechny konstrukn zmny, byly uskutenny laboratorn i praktick testy v programu OURANOS, provedeny provozn zkouky s dicm programem SkyCharts 2.73 a byla rozpracovna alternativa pouit linernho inkrementlnho senzoru IRC-M zskanho snadno, rychle a levn (za asi 15 % ceny IRC) z optick myi pro PC. Fotografie prototypu a schma zapojen naznauj, e byla respektovna kritria jednoduchosti, snadnosti konstrukce, dostupnosti soustek a mal finann nronosti.
v protokolu OURANOS po sriov lince RS232 pes IO U3 typu MAX232. Dioda LED D2 (zelen) indikuje p-
tomnost napjecho napt, D3 (erven) penos dat do PC. Na vstup stabiliztoru U1 pivdme pes ochrannou
Schma zapojen a seznam soustek

Elektrick schma snmae polohy dalekohledu - vzhledem ke sv jednoduchosti - nevyaduje dlouh koment - sta sledovat a pi oivovn pomoc logick sondy kontrolovat ptomnost pulsnch prbh v toku dat. Signly z kanl CHA a CHB dvou senzor Ra - rektascenze a Dec - deklinace jsou pivedeny pes tveici klopnch obvod 74HCT14 (IO U4) na vstupy RA-A, RA-B, DE-A, DE-B jednoipovho mikropotae MCU -SNIMAC AT90S1200 (U5) s taktovacm kmitotem 12 MHz. Programov jsou na vstupy U5 vyvedeny dosti o peruen pi zmnch stav na senzorech IRQ-RA, IRQ-DE a data o zmnch smr S-RA a S-DE. MCU-CITAC typ AT89C2051 (U2) m taktovac kmitoet 24 MHz. Zpracovv vstupy z U5, pot impulsy ze senzor a zajiuje komunikaci s PC
Obr. 13. Deska s plonmi spoji 100 x 60 mm pro snma polohy NAVIGATOR-1
C2 100 F/63 V C3 a C6, C15, C16 100 nF C12, C13, C18, C19 33 pF C6 a C9 0,1 F, SMD U1 LM7805/TO U2 AT89C2051 U3 MAX232 U4 74HCT14 U5 AT90S1200 D1 1N4002 D2, D3 LED Y1 24 MHz Y2 12 MHz P1 konektor DB9, COM1 BR1 konektor HEBL21, MSV2 12 V BR5, BR6 konektor IRC R-D, MVS6 Obr. 14. Rozmstn soustek pro snma polohy NAVIGATOR-1
Zkouky a vsledky dosaen u prototypu

Modul NAVIGATOR-1 byl zkouen ve tech programovch (SW) konfiguracch: - V protokolu OURANOS instrukcemi zadanmi pes komunikan terminl PC. - Programem OURANOS UTILITY v. 1.3.5 byla potvrzena funknost modulu i IRC. - V dicm programu SkyCharts v. 2.73 byly provedeny provozn zkouky. Konstrukn (HW) modul NAVIGATOR-1 byl zapojen se dvma typy senzor: - IRC (klasick rotan inkrementln esk senzor typu IRC-122, 2500 rysek/360 ). - IRC-M (linern inkrementln senzor zskan z myi pro PC). Uveden dva typy senzor jsou funkn rovnocenn, piem kad typ m sv vhody i nevhody. Je nutn zdraznit dleitou skutenost, e k modulu NAVIGATOR-1 lze alternativn pipojovat oba typy senzor bez jakhokoliv zsahu do programovho vybaven nebo do zapojen modulu NAVIGATOR-1. Ve vech ppadech modul NAVIGATOR-1 vyhovl poadavkm a fungoval dobe, nebyly zjitny dn nedostatky. Je vak dosti obtn kvantifikovat dosaen vsledky, nebo tyto jsou zvisl i na mnoha vedlejch technickch okolnostech. Objektivn v laboratornch podmnkch byl zmen a lze uvst parametr rychlost ten puls z IRC, kter dosahovala > 50 kHz (za uritch okolnost a 90 kHz). Tato hodnota umouje pout IRC (IRC-M) s vce ne 20 000 ryskami/otku bez rizika ztrty kroku pi nhl zmn polohy tubusu dalekohledu. Pestoe pi bn run manipulaci s malmi dalekohledy asto (chtn i nechtn) velmi rychle mnme jejich polohu, pi pozorovn a pointaci v prbhu nkolika msc nebyla zaznamenna ztrta puls z IRC (IRC-M), nevznikaly skluzy v hodnotch Ra a Dec. (Dokonen pt)
Obr. 15. Prototyp snmae polohy NAVIGATOR-1
diodu D1 stejnosmrn napt 9 a 15 V. Proud, kter modul NAVIGATOR-1 vetn senzor IRC-M odebr ze zdroje, je asi 90 a 100 mA. Pi pouit rotanch senzor IRC je spoteba vt a zvis na typu IRC. Pi celkov cen pouitch elektronickch soustek asi 600 K a cen dvou vprodejnch optickch my 600 K se snma polohy NAVIGATOR-1 stv finann dostupnm (ne-li nejlevnjm) psluenstvm hvzd-
skho dalekohledu. Nehled na nzkou poizovac cenu (vynikajc v porovnn s cenou dovench vrobk) je uitn hodnota snmae polohy dostaten velk, aby motivovala jeho pozen.
Seznam soustek
R1, R2 R3 a R8 RN1 C1, C7 a C11, C17 820 10 k 8x 10 k, SIP 10 F/63 V
Obr. 16. Celkov pohled na mont GS 300 hvzdskho dalekohledu, vybavenou na osch Ra i Dec rotanmi inkrementlnmi snmai esk produkce typu IRC 122 snmajcmi polohu dalekohledu s rozlienm 10 000 dlk/360 . Spolu s modulem NAVIGATOR-1 a programem SkyCharts instalovanm v PC tvo ucelen systm ulehujc orientaci a pointaci objekt na nebesk obloze
Digitln hodiny
Pavel Honek
Tato konstrukce vznikla jako reakce na dva lnky, kter byly uveejnny v PE 1/98 a PE 9/01 na tma digitlnch hodin. Autoi tchto lnk se dopustili nkolika chyb, kter bych tmto chtl opravit. Po sestaven digitlnch hodin zPE 9/01 na nepjivm kontaktnm poli byly hodiny nefunkn. Co fungovalo, byl osciltor stai pro zskn minutovch impuls a prvn ta jednotek minut. Nsledn tae destek minut, jednotek a destek hodin nenulovaly a hodiny se chovaly spe jako potadlo ne jako hodiny. Popis pravy zapojen
Zapojen bylo doplnno o oddlovac rezistory, kter jsou vazeny mezi vstupy ta a segmenty displeje. Rezistory jsou zapojeny pouze na ty vstupy, ze kterch jsou snmny logick rovn pro diodov hradla AND. Diody jsou ped n zapojeny, protoe vtchto mstech je rove H 4,5 V a to spluje poadavek 70 % napjecho napt pro rove H u obvod CMOS. Bez tchto rezistor bylo napt na vstupech ta zmeneno o napt segmentu displeje, a tak se tae nemohly spolehliv nulovat. Po jejich doplnn hodiny fungovaly bez problm. Vazen rezistory nemaj vliv na jas displeje. Jet byla zmnna oddlovac dioda D6 zlonho napjen. V pvodnm zapojen byl pouit typ 1N4007, j jsem pouil typ BAT85 pro men bytek napt. Jinak zapojen zstalo v podstat bez prav. Co se mi jet nelbilo, byla konstrukce propojen obou desek drtovmi vodii. Desku s plonmi spoji jsem pepracoval a desky jsou propojeny kontaktn litou. Ta zaruuje nezmnnost propojen a me-
chanickou pevnost. Podailo se mi tak celou konstrukci zmenit.
Popis zapojen
K napjen hodin bylo zvoleno stdav napt 6 a 9 V. Diodov mstek, sloen zdiod D1 a D4 stdav napt usmrn a kondenztor C1 toto napt vyfiltruje. Zskan stejnosmrn napt je stabilizovno stabiliztorem IO1 na 5 V. Kondenztory C2, C3, C4 zamezuj rozkmitn stabiliztoru. Diody D5 a D6 oddluj napjec napt a zlon napt hodin pi vpadku st. Kzlohovn posta napt 3 V ze dvou tukovch lnk. Hodiny jsou zeny krystalovm osciltorem, kter je soust 14bitovho tae IO2. Na vvodu 11 tohoto tae je kmitoet 8 Hz. Kmitoet osciltoru lze doladit kapacitnm trimrem CT1. Tento kmitoet je dle dlen taem IO3 kzskn minutovch impuls pro tae minut a hodin. Dlic pomr tae je upraven diodovm hradlem AND, kter je sloeno zdiod D7 a D10 a rezistoru R4. Zskan minutov impulsy jsou pivdny na vstup tae IO4 jednotek minut. Po peteen tae minut IO4 se na vvodu 5 IO4 objev impuls, kter se pivd na vstup dalho tae IO5 destek minut. Tento ta je nastaven tak, aby potal do sla 5 a pak byl vynulovn. To zajiuje opt diodov hradlo AND sloen zdiod D11, D12, D13 a rezistoru R6. Vvod 5 tae IO5 je spojen se vstupem tae IO6 pro tn jednotek hodin. Opt pomoc penosovho vstupu (vvod 5) je propojen ta IO7 destek hodin. tae hodin jsou nastaveny tak, aby spolu potaly do sla 23 a pak se vynulovaly. To je opt realizovno diodovm hradlem AND sloenm zdiod D14 a D17 a rezistoru R8. LED DL1 indikuje chod hodin a blik vintervalu 2 Hz. Tento kmitoet je zskn zposlednho vstupu tae IO2 vvod 3. Tranzistor T1 pipojuje spolen katody displeje. Tento tranzistor je spnn pes rezistor R5 napjecm naptm 5 V. Pi vpadku sovho napt se tranzistor rozepne a displej zhasne. Hodiny jsou potom napjeny zlonm naptm pes diodu D6 zbaterie. Po obnov sovho napt se displej rozsvt s dajem relnho asu. Hodiny se nastavuj dvma tlatky, kdy pes n pivdme kmitoet 32 768 Hz pro rychl nastaven a pro pomal nastavovn je pouit kmitoet 2048 Hz. Oba nastavovac kmitoty jsou zskny ze 14bitovho tae IO2, vvod 9 a 7.
Konstrukce
Hodiny jsou sestaveny na dvou deskch splonmi spoji. Nejdve osate drtov propojky a potom pokraujte ostatnmi soustkami podle popisu. Pi osazovn dvejte pozor
Obr. 1. Schma zapojen hodin
Obr. 2. Desky s plonmi spoji hodin na polaritu a pozici soustek. Kontaktn litu napjejte nejprve do desky sdisplejem, potom desku slitou nasute do druh desky a zapjejte. K pjen radji pouvejte mikropjeku, protoe pouit obvody jsou CMOS a ty jsou citliv na statickou elektinu. Druhm dvodem pouit mikropjeky je jemnost plonch spoj. Hodiny lze vestavt napklad do plastov krabiky KP2. Krabika se mus minimln upravit odstrannm stedovho sloupku. Ped displej je vhodn umstit zelen organick sklo pro zvraznn displeje. Do organickho skla je zapoteb jet vyvrtat dva otvory pro nastavovac tlatka. stavte kmitoet 32 768 Hz. Tmto krokem jsou hodiny nastaveny a pipraveny kpouvn. D1 a D5 1N4002 D6 BAT85 D7 a D17 1N4148 T1 BC337 IO1 7805 IO2, IO3 4060 IO4 a IO7 4026 DL1 LED 3 mm zel. X 32 768 Hz DI1, DI2 DC56-11GWA TL1, TL2 mikrotlatko 10 mm Jumperov lita 90 stup, 33 vvod Stavebnici hodin si lze objednat za 390 K na adrese: Hobby elektro, KHalti 6, 594 01 Velk Mezi; tel./fax: 0619/522 076, fax: 0619/520 757; 0603/853 856, e-mail: hobbyel@iol.cz
Seznam soustek
R1 R2 R3 R4, R6, R8 R5 R7, R9 a R15 C1 C2, C3 C4, C5 C6 C7 CT1 220 k 10 M 10 k 56 k 1 k 150 470 F/16 V 100 nF, keram. 100 F/25 V 33 pF, keram. 27 pF, keram. 15 pF, trimr
Oiven a nastaveni
Po piveden napjecho napt se rozsvt displej a blik LED, kter indikuje innost hodin. Pi stisknut nkterho nastavovacho tlatka se bude mnit daj na displeji. Nastaven asovho daje na displeji hodin je velmi jednoduch. Stisknutm nastavovacch tlatek nastavte na displeji reln as, nastaven se ukon jejich uvolnnm. Pokud mte kdispozici kmitotomr, tak mete hodiny sedit pomoc nj. ta pipojte na vvod 9 tae IO2 a otenm kapacitnho trimru CT1 na-
Digitln expozimetr s flashmetrem

Ing. Duan Doleal
Expozimetr s flashmetrem slou k uren sprvn expozice pi fotografovn scny osvtlen trvalm nebo bleskovm svtlem. Je uren k men dopadajcho svtla.
Pi fotografovn s bleskem pracuje vtina modernch fotoapart v reimu TTL, kdy je pomoc idla meno svtlo odraen filmem a pi jeho dostaten hodnot je zblesk ukonen. Tato metoda je velmi vhodn pro akn fotografii, protoe je velmi pohotov, avak pli se nehod pro portrtn fotografii, protoe blesk je upevnn pmo na fotoapartu a vznik tak tvrd a ploch osvtlen. Pokud ovem chceme umstit blesk mimo fotoapart, narazme na potebu specilnho propojovacho kabelu, kter je velmi drah a nedostupn a navc nebude mon pout vce blesk. Sm proto pi fotografovn v interiru pouvm jeden nebo vce starch manulnch blesk, kter jsou dlkov spoutny zbleskem vestavnho blesku fotoapartu pomoc optickho synchroniztoru. Protoe se bleskov svtlo jet zmkuje odrazem od bl desky nebo fotografickho detnku, nen mon stanovit expozici vpotem podle smrnho sla blesku. Proto jsem zkonstruoval speciln zbleskov expozimetr - tzv. flashmetr, kter krom bleskovho svtla umouje mit tak trval osvtlen. Zkladem expozimetru je mikroadi PIC16F873, jako idlo je pouita kemkov fotodioda BPW21, kter je pmo urena pro expozimetry (jej spektrln citlivost je podobn jako u lidskho zraku). Vechny daje jsou zobrazovny na displeji LCD s matic 2x 8 znak. Protoe je expozimetr uren zejmna pro portrtn fotografii, kdy se vtinou pouv men svtla dopadajcho na fotografovan objekt, je ped fotodiodou umstna difzn sfrick hlavice (tzv. kalota), kter simuluje trojrozmrn tvar fotografovanch objekt.
Popis algoritmu men

Pi men osvtlen ve fotografii se pouv tzv. expozinch sel, oznaovanch zkratkou EV. Kadmu expozinmu slu potom odpovd urit kombinace clony a asu, pi kter je expozice optimln. Pi zven osvtlen o 1 EV je poteba piclonit o jedno clonov slo, ppadn dvojnsobn prodlouit expozici. Men trvalho svtla je pomrn jednoduch. Nejprve je zmeno napt U na fotodiod, ze zvislosti U/EV je napt pevedeno na clonov slo a z nj jsou na zklad nastaven citlivosti filmu dopotny odpovdajc expozin hodnoty. Je mon mit v mdu Av, kdy je k hodnot zadan clony dopotn odpovdajc as, nebo v reimu Tv, kdy je k nastavenmu asu piazena odpovdajc clona. Pesnost zobrazovanch daj je voliteln 1/3 EV nebo 1/2 EV. Citlivost fil-
mu se zadv v dnes nejpouvanj stupnici ASA (ISO). Pi men zblesku je periodicky meno napt na fotodiod a vyhodnocovn rozdl mezi nsledujcmi menmi. Pokud se objev strm vzrst napt, je povaovn za zatek zblesku a je nsledn uskutenno nkolik men, vypotn jejich prmr a z nj je stejnm zpsobem jako u normlnho svtla vypotena hodnota EV (pirozen podle odlin zvislosti). Nsledn je jet zmeno trval svtlo a z jejich kombinace je dopotna odpovdajc clona. Pokud je rozdl bleskovho a trvalho svtla men ne 1 : 7, je tento pomr graficky zobrazen. Aby ve nebylo tak jednoduch, vykazuje fotodioda velkou teplotn z-
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 4. Detail upevnn tlatek Obr. 3. Detail osazen displeje na pmo na vstup pevodnku A/D mikroadie. Mikroadi PIC16F873 obsahuje 10bitov pevodnk, z nho se ovem vyuv pouze 8 spodnch bit. Vhodnm nastavenm referennho napt pevodnku doshneme toho, e vstupn 8bitov hodnota obshne cel rozsah napt na fotodiod (0 a asi 0,7 V). Jako teplotn idlo byl pouit obvod LM335. Jeho vstupem je napt pmo mrn teplot, 1 C odpovd zmna napt o 10 mV. Vstupn napt je kalibrovan v kelvinech, co je ovem v danm ppad nepodstatn, protoe potebujeme znt pouze rozdl teplot pi men a pi kalibraci. Pro zobrazovn daj je pouit znakov displej LCD 2x 8 znak. Protoe jsou dky na displeji umstny pomrn blzko sebe, byla pro zlepen pehlednosti zvolena ponkud nestandardn metoda zobrazovn. Pro horn dek, na kterm jsou umstny mn dleit daje, byly pouity znaky o vce pouhch 5 bod (oproti standardnm 7). Rastr tchto znak je uloen v pamti EEPROM a pi poadavku na jejich zobrazen jsou dynamicky nahrvny do znakovho genertoru adie LCD. Krom bnch znak jsou takto zobrazovny nkter speciln symboly a tak grafick pomr trvalho a bleskovho svtla. Trimrem R1 je mon nastavit jas displeje. Napov reference IC2 je zapojena v typickm zapojen, kdy volbou R2 a R3 nastavujeme vstupn napt podle vztahu U = (1 + R2/R3).2,5. Protoe se bytek svtla na sfrick hlavici bude liit podle pouitho materilu, lze mrnou zmnou referennho napt doshnout optimlnho vyuit rozsahu pevodnku A/D. V mm ppad napt na fotodiod pi maximln uvaovan hladin osvtlen dosahovalo asi 0,7 V, take jsem zvolil referenn napt 3 V (horn 2 bity pevodnku nejsou vyuity, take maximln men napt je (3/1024).256 = = 0,75 V). V dnm ppad by vak referenn napt nemlo bt men ne 2,5 V. Pro snadnj nastaven je mon nechat zobrazovat v kalibranm mdu pmo napt na fotodiod (viz Nastaven referennho napt), kalibran napt doladme zmnou rezistoru R2, ppadn R3.
Osazen a oiven
Pro expozimetr byla navrena jednostrann deska s plonmi spoji (obr. 5). Krom fotodiody a tlatek osadme na desku vechny soustky a dv drtov propojky. Mikroadi je umstn v objmce, pro pipojen displeje je pouit dvouad konektor, jeho jednu st pipjme k displeji a druhou na desku plonch spoj. Tlatka lze podle pouitho konstruknho een osadit bu pmo na desku, nebo na samostatnou destiku spojenou s hlavn deskou plochm kabelem. Deska pot s obma variantami. Fotodioda je umstna na samostatn destice, kter je svtlotsn spojena s kalotou. Teplotn idlo je teba upevnit pobl fotodiody, pokud bude fotodioda ve vt vzdlenosti od idla na desce, bude teba umstit idlo vedle fotodiody a s deskou je spojit kablkem.
Obr. 2. Pozice otvor v krabice vislost. Natst je tato zvislost v poadovanm rozmez teplot linern, take pro jej vykompenzovn byla vyuita jednoduch metoda - vedle fotodiody je umstno teplotn idlo, kterm je bezprostedn po odeten napt na fotodiod zmena jej teplota a podle teplotn zvislosti je zkorigovno zmen napt.
Popis zapojen
Schma pstroje je na obr. 1. Zkladem je mikroadi IC1, k jeho analogovm vstupm je pipojena fotodioda D1 a teplotn idlo IC3. Referenn napt pro pevodnk A/D je tvoeno obvodem IC2. Pro napjen pstroje je pouita destikov baterie 9 V, kvli snen spoteby byl pouit stabiliztor s malm bytkem LE50 (IC4). Je mon pout i bn stabiliztor 78L05 (je vvodov kompatibiln), ovem za cenu zvten proudovho odbru. K baterii je pipojen napov dli z R7 a R8, na kterm je pi zapnut pstroje zmeno napt, a pi poklesu pod uritou rove je zobrazena informace o nzkm napt baterie. Fotodioda je zapojena ve fotovoltaickm reimu, ve kterm vykazuje pesn linern zvislost vstupnho napt na EV. Fotodioda je pro jednoduchost a zachovn linearity zapoje-
Mechanick uspodn
Pro expozimetr jsem pouil krabiku KP20, kter je velmi vhodn jak tvarem a velikost, tak i samostatnm prostorem pro baterii 9 V. Pro tuto
Obr. 6. Deska s plonmi spoji tlatek
Obr. 5. Deska s plonmi spoji flashmetru
TL1 GND TL2 TL3
Obr. 7. Vytvoen sfrick hlavice - kaloty krabiku byla tak navrena deska s plonmi spoji. Krabiku je teba mrn upravit, zejmna je nutn odstranit tyi vlisky uvnit a vyezat otvor pro displej a tlatka (obr. 2 - kty jsou vztaeny kvylisovan prohlubni na pedn stn), detaily upevnn displeje a tlatek jsou na obr. 3 a 4. Tlatka jsem do krabiky pipevnil ponkud nestandardnm zpsobem. Jsou umstny na samostatn desce, a to vzhru nohama - hmatnk tlatka prostrme otvorem v desce, vvody tlatek opatrn pinzetou ohneme smrem k hmatnku (neohbat pmo u tlatka, hroz ulomen vvodu) a pipjme k desce v takov vzdlenosti, aby hmatnk penval nad deskou o nco vce, ne je tlouka stny krabiky. V horn sti krabiky jsou vyvrtny otvory o prmru 10 mm. Zevnit krabiky je pilepena deska s tlatky, take hrana hmatnk mrn pesahuje horn plochu krabiky. Podobnm zpsobem upevnme tak destiku s fotodiodou a kalotou. Ve nakonec pekryjeme samolepkou, kterou vytvome tak, e na samolepic papr natiskneme obrysy tlatek a pilepme ji na horn stranu krabiky. Mrn pesah hmatnku nad krabikou usnaduje stisk tlatka pod fli. Pokud bude ke spoutn blesk pouit klasick synchronizan kabel, je vhodn umstit do krabiky tak konektor kabelu (je mon ho zskat ze starho nepouvanho fotoapartu, nap. Smena, Vilia atd, kter lze velmi levn zakoupit v bazaru). Pro spnn kontakt konektoru potom pouijeme samostatn tlatko, kter umstme do krabiky stejnm zpsobem jako ovldac tlatka. Pro spnn pstroje slou posuvn pepna, kter pilepme zevnit do krabiky vedle displeje. Pomrn velkm problmem je zskn kaloty. Mus bt z blho, prsvitnho a pitom mlnho materilu. Dleit je, aby svtlo bylo rozptylovno hlavic rovnomrn. Pvodn jsem se domnval, e se mi poda pout njak uzvr od kosmetiky nebo n-
jak podobn pedmt, avak jedin vhodn materil, na kter jsem narazil, je rozznut pingpongov mek. Ten je ovem pli velk, take by ho nebylo mon umstit na krabiku KP20. Nakonec jsem se rozhodl hlavici vyrobit. Jako vhodn materil se ukzal mkk plast, z kterho jsou vyrobeny rzn kelmky od jogurt apod. a kter je pi zaht velmi tvrn. Jako kopyto jsem pouil ocelovou kuliku z loiska o vhodnm prmru, kterou jsem nahl nad plamenem, a na ni jsem nalisoval plast pomoc trubky s prmrem o nco vtm ne je prmr kuliky (obr. 7). Kuliku je poteba nahvat rovnomrn, protoe plast se pi natahovn na kuliku ponkud zten a pi nerovnomrnm naht by tlouka plastu nebyla vude stejn a prsvitnost by nebyla homogenn. Vhodnou teplotu je teba najt pokusn - pi pli nzk teplot se materil trh, pi pli vysok se lep na kuliku. Experimentovat bude teba i s rznmi plasty, nejvce se mi osvdila spodn st obalu nanukovho dortu.
Obr. 9. Flie na pedn stnu krabiky Pi kalibrovn vestavnm expozimetrem fotoapartu postupujeme stejn, avak pouvme bodov men a mme intenzitu svtla odraenho od ed tabulky, kterou pokldme co nejble kalibrovanmu pstroji (a opt natme ke zdroji svtla). Je teba pout speciln tabulku s ed 18 %, kterou lze zakoupit ve fotoobchodech. Vhodn tabulka byla v nedvn dob piloena tak k asopisu PhotoLife. Pokud nen mon na fotoapartu run nastavit citlivost filmu, je nutn do nj vloit film s citlivost 100 ASA. Kalibrace flashmetru Pi kalibraci jinm flashmetrem postupujeme podobn jako pi kalibraci expozimetru. Oba pstroje polome vedle sebe, postupn z rznch vzdlenost blskme bleskem a pomoc tlatek + a - nastavujeme stejnou clonu, jakou ukazuje druh flashmetr. Pokud nemme druh flashmetr, lze kalibrovat bleskem, u kterho znme jeho smrn slo. Podle vzorce d = GN/f, kde GN je smrn slo blesku a f je clona, spotme pro rzn clony odpovdajc vzdlenosti d a z tchto vzdlenost postupn blskme bleskem a nastavujeme odpovdajc clony. Jenom bych chtl upozornit, e vrobci blesk obvykle ponkud nadhodnocuj smrn slo, proto je vhodn ve uvedenm vzorcem nejprve ovit smrn slo na zkuebnch snmcch a ppadn jeho hodnotu pi vpotu upravit. Flashmetr je poteba kalibrovat pi ni hladin osvtlen, aby namen daje nebyly ovlivnny trvalm svtlem. Kalibraci ukonme opakovanm stiskem tlatka F bez pedchozho zblesku. Kalibrace teplotnho idla Pi teplotn kalibraci je teba pi nemnnm osvtlen zahvat fotodiodu i teplotn idlo a postupn pi nkolika teplotch stisknout tlatko +. Mikroadi si pi stisku tlatka zm teplotu i napt na fotodiod a pi ukonen kalibrace spot jejich zvislost. Pro teplotn kalibraci se mi nejvce osvdilo ohvat ob idla fnem. Tsn
Kalibrace
Ped vlastnm pouitm expozimetru je poteba jej nakalibrovat. Ideln je pstroj kalibrovat pomoc tovrnho flashmetru. Protoe ne kadmu se ho poda vypjit, lze expozimetr nakalibrovat expozimetrem fotoapartu, ke kalibraci flashmetru potom meme pout manuln blesk se znmm smrnm slem. Pi kalibraci postupn zmme nkolik intenzit osvtlen, do pstroje zadme hodnoty clony zobrazen tovrnm expozimetrem a mikroadi si metodou nejmench tverc spot zvislost napt a expozinch sel. Do mdu kalibrace uvedeme pstroj tak, e pi zapnut napjen podrme stisknut tlatko +. Na hornm dku displeje se objev npis Kalibr, pomoc tlatek + a - vybereme typ kalibrace, kter se zobrazuje na spodnm dku, a stiskem tlatka F zvolme poadovanou kalibraci. Kvli teplotn zvislosti senzoru je vhodn kalibrovat pi takov teplot, ve kter budeme expozimetr nejastji pouvat (pokojov teplota). Kalibrace expozimetru Na externm expozimetru nastavme citlivost filmu 100 ASA md Tv (priorita asu) a as 1/15 s. Nyn postupn pokldme oba pstroje tsn vedle sebe do mst s rznou intenzitou svtla (oba pstroje natme smrem ke zdroji svtla), pomoc tlatek + a - nastavme shodnou clonu, jakou ukazuje extern expozimetr, a potvrdme tlatkem F. V prav sti dolnho dku se zobrazuje poet zadanch bod, kterch me bt maximln 8. Je vhodn vyhledat takov msta, aby zadan body rovnomrn pokryly rozsah clon asi 2 a 22 (co odpovd EV 6 a 13). Kalibraci ukonme podrenm tlatka F. Na spodnm dku se zobraz souet odchylek zadanch hodnot od vypotench, kter se sname doshnout co nejni. Po dalm stisku tlatka F se vrtme do volby typu kalibrace.
Obr. 8. Zobrazen funkc na displeji
vedle sebe umstme ob idla a obyejn teplomr, vlome prvn data a zaneme z velk vzdlenosti foukat fnem. Pi uritch teplotch, nap. 30 a 40 C potvrdme dal data. Velmi dleit je dret fn tak, abychom neovlivovali svtlo dopadajc na fotodiodu a dle aby ob idla byla ohta na stejnou teplotu. Toho doshneme tak, e pi poadovan teplot oddlme fn a sname se po njakou dobu udrovat konstantn teplotu, aby se ob idla stihla dostaten proht. Kalibraci ukonme podrenm tlatka F. Sprvnost kalibrace meme zkontrolovat pepnutm do mdu expozimetru, kdy by se pi zmn teploty nemly vrazn liit expozin daje (pokud se idla ohvaj nerovnomrn, daje se ped dostatenm prohtm mohou mnit). Pokud se neuskuten teplotn kalibrace, korekce podle teploty se vbec neprovd. Jestlie se bude flashmetr pouvat v mstnosti s nemnnou teplotou, nen nutn teplotn kalibraci dlat. Kalibrace testu baterie Slou k nastaven prahu, pi kterm se po zapnut pstroje objev upozornn na nzk napt baterie. Napjen nastavme tak, e stabiliztor je jet schopen udret poadovan napjec napt 5 V a stiskem tlatka F hodnotu potvrdme. Stabiliztor LE05 m bytek napt max. 0,4 V, take napjec napt je poteba nastavit na 5,4 V. Nastaven citlivosti Slou k nastaven prstku napt, kter je detekovn jako zatek zblesku. Hodnotu je mon nastavit v rozmez 1 a 9, kde 1 je nejvt citlivost (pi kter ji zejm bude pstroj reagovat nap. na blikn rovky). Implicitn je nastavena hodnota 5. Nastaven referennho napt Tato kalibrace slou k optimlnmu nastaven referennho napt pevodnku A/D. Zobrazuje toti pmo vsledek spodnch 8 bit A/D pevodu. Pokud budeme uvaovat horn hranici micho rozsahu 20 EV, nemla by pi osvtlen 12 EV (1/60 s, clona 8) zobrazovan hodnota pesahovat 200.
Pokud je dopotvan hodnota mimo rozsah pstroje, zobraz se v hornm dku inverzn znak [+], ppadn [-].
Ovldn flashmetru
Tlatky + a - nastavme expozin as zvolen na fotoapartu a spustme zblesk. Na displeji se zobraz clona pro optimln expozici. Pokud je vypoten clona mimo rozsah pstroje, zobraz se opt v hornm dku inverzn znak [+], ppadn [-]. Pokud je rozdl bleskovho a trvalho svtla men ne 1 : 7, zobraz se tak znaka trvalho svtla a grafick znzornn pomru osvtlen (rka ble k znace blesku odpovd pochopiteln bleskovmu osvtlen).
vch blesk s regulac vkonu je teba sprvnou funkci flashmetru nejprve otestovat.
Nastaven citlivosti filmu

Citlivost filmu zadvme tlatky + a - v rozsahu 6 a 6400 s krokem 1/3 EV. Citlivost se ukld v pamti EEPROM, take zstane nastavena i pi vypnut pstroje.
Zvr
Zvrem bych chtl zdraznit, e clem nen konkurovat profesionlnm vrobkm (za nkolikansobn vy cenu), ale umonit pouit blesk tak v domcm ateliru, kde se vtinou vyuvaj nepli vkonn rovky nebo halogenky (navc s nevhodnou barevnou teplotou). V programu proto tak nejsou implementovny nkter pokroilej funkce, jako nap. postupn natn kumulovanch zblesk, pam namench hodnot atd., protoe nepedpokldm, e by je nkdo z amatr vyuil a navc by znan zkomplikovaly ovldn pstroje. Pokud by se pesto nkdo rozhodl nkter funkce do programu doplnit, me mne kontaktovat na mailov adrese duffa@post.cz, rd mu s ppadnmi pravami poradm.
Volba kroku expozinch hodnot

Pokud pi zapnut napjen drme tlatko F, zobraz se volba kroku zobrazen. Tlatky + a - zvolme rozsah 1/2 nebo 1/3 EV a potvrdme stiskem tlatka F. Tak nastaven krok se uchovv pi vypnutm napjen. Pestoe jsou pi kalibraci automaticky spotny zvislosti pro oba kroky, doporuuji kvli ppadnm zaokrouhlovacm chybm ped kalibrac nastavit krok, kter bude astji pouvn.
Programov vybaven
Cel program je napsn v asembleru procesoru PIC a peloen pekladaem MPASM. Pro zjednoduen programovn jsem nadefinoval nkter makra (nap. pro porovnvn registr), kter jsou uloena v samostatnm souboru. Na zatku programu je tento soubor vloen pomoc direktivy include, stejn jako soubor se standardnmi konstantami P16f873.INC, kter je soust vvojovho prosted MPLAB firmy Microchip. Program zabr v pamti asi 3,5 kB. Algoritmus men intenzity zblesku vznikl postupnm zjednoduovnm pomrn komplikovanho algoritmu, testujcho maximln napt, dobu ukonen zblesku apod., kter se bohuel pli neosvdil. Pestoe je nakonec pouit algoritmus pomrn jednoduch, dv velmi dobr vsledky. Jeho jedinou nevhodou je to, e chybn interpretuje intenzitu zblesku, pokud je pedasn ukonen pomoc TTL men nebo automatiky blesku. V tomto ppad vak men zblesku nem dn vznam, nebo jeho intenzitu vyhodnocuje automatika fotoapartu, ppadn blesku, a zajiuje tak optimln expozici. Tak je teba dvat pozor na monost zmenovn vkonu blesku, kterou umouj nkter kvalitnj blesky. V tomto ppad se vkon vtinou zmenuje tak zkrcenm zblesku, take by byla intenzita zblesku patn vyhodnocena. V ppad pouit nap. studio-
Seznam soustek
R1, R7, R9, R10, R11 10 k R2* 4,7 k, 1 % R3* 22 k, 1 % R4 100 R5 2,2 k R6 1 k R8 4,7 k C1, C2 22 pF, keram. C3 10 F C4 22 F IC1 PIC16F873 - 04/SP IC2 TL431 IC3 LM335 IC4 LE50 (ppadn 78L05) D1 BPW21 X1 4 MHz Displej Elatec EL 0802-A nebo podobn (2x 8 znak, adi HD44780) TL1, TL2, TL3 B1720A (B1720B) S1 posuvn spna Pstrojov skka KP20 *viz text Program pro PIC si lze sthnout na www.aradio.cz
Ovldn pstroje
K ovldn slou pouh 3 tlatka. Tlatkem F (Funkce) pepnme md expozimetru (v levm hornm rohu je znak *), flashmetru (znak blesku) nebo nastaven citlivosti filmu (npis ISO). Tlatky + a - potom mnme poadovan hodnoty.
Ovldn expozimetru
Expozimetr slou k men dopadajcho svtla, proto vdy mme v mst fotografovanho objektu a kalotu natome ke zdroji svtla. Tlatky + a - nastavme poadovanou clonu (nebo as) a pstroj zobraz odpovdajc as (nebo clonu). Souasnm stiskem tlatek + a - pepnme reim Av (priorita clony) a Tv (priorita asu).
Literatura
[1] Hrbek, J.: Mikroadie PIC16CXX a vvojov kit PICSTART. [2] Hrbek, J.: Programovn mikrokontrolr PIC16CXX. [3] PIC 16F873 katalogov list. www. microchip.com [4] BPW21 katalogov list. www.infineon. com
Programtor AT89C51
Jn Matia
Existuje vea programtorov na tento mikroradi. Avak ani jeden z tch, ktor som videl, mi nevyhovoval bu kvli zloitosti, alebo nutnosti pouitia samotnho mikroradia v programtore. Preto som si vytvoril vlastn v celku jednoduch a lacn. Popis zapojenia
Schma programtora je na obr. 1. Princp innosti zpisu je nasledovn: V prvej fze sa vyle cez port LPT1 doln adresa (8 bitov), ktor spracuje obvod IC1. Potom sa vyle horn adresa (4 bity) a riadiace signly (4 bity), ktor spracuje obvod IC2. Nakoniec sa vyl dta (8 bitov), ktor s spracovan cez port P0 a naplen do pamti na ipe po impulze na vvode ALE/Prog. Potom sa pok okolo 2 ms, aby sa dta spoahlivo zapsali a mohol sa programova al bajt. Ke sa vetky bajty zapu, je u mikroradi pripraven na nasadenie do vaej aplikcie. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnenm siastok je na obr. 2 a 3. Software vytvoren pre tento programtor pracuje pod operanm systmom Windows 98. Umouje mazanie, zpis, verifikciu, uzamknutie a tanie z procesora. Software podporuje len sbory vo formte IntelHEX. Kto chce pouva binrne sbory, mus ich konvertova pomocou utilitky bin2hex. Je dobre vedie, e sbor, ktor chcete otvori nesmie obsahova iadne przdne riadky ani iadny text, mus zana priamo zdrojovm kdom, napr.: :1000000078F079F07AF008B8FA0E78F009B9FAF6D3 Na konci sboru mu by przdne riadky alebo text, ale a po riadku, ktor je oznaen takto :00000001FF Nezaknite sa pri otvoren sboru. To divn natanie je spsoben tm, e na zaiatku sa overuj kontroln sty kadho riadku a spotavaj sa skuton poty bajtov dt, ktor sa zapu do pamti programu. Vsledok o pote bajtov je vyobrazen pod hornm menu. Pred samotnou stavbou programtora je treba zisti, i v paraleln port podporuje obojsmern reim. To zistte, ke spustte program Aprog10 a kliknete na poloku INFO v hornom menu.
Ak vype, e v paraleln port LPT1 je NORMAL (SPP), zvote odpory rezistorov R10 a R17 4,7 k. V takomto prpade umonuje programtor mazanie, zpis a uzamknutie procesora. Toto njde uplatnenie na potaoch, ktorch matin dosky nepodporuj obojsmern reim pre paraleln port. Avak nezfajte a ete skste nastavit v BIOSE rzne reimy pre paraleln port (ECP, EPP, SPP, ECP + EPP), mono jeden bude vyhovova aj pre Bidirectional mode. Treba vyska. Bezproblmov by to malo by sipsetmi SiS. Programtor bol skan na procesore Duron 1,2 GHz s doskou ECS - SiS 735 a fungoval bez problmov. alej som skal Celeron 333 MHz, Duron 850 MHz a aj Pentium MMX 233 MHz na rznych doskch. Ak program vype, e v paraleln port LPT1 podporuje Bidirectional mode (obojsmern reim), mte prakticky dve monosti. Ak nepotrebujete funkcie tania a verifikcie, aktivujte vhornom menu File\Disabled Bidir. a zvote odpory rezistorov R10 a R17 4,7 k. Ak chcete aj tieto funkcie, muste meranm zisti vhodn odpor rezistorov R10 a R17. Poda tandardu by mali by 470 , ale meranm na viacerch doskch som zistil, e to tak nie je. Zistenie sprvnych hodnt je vemi jednoduch. Na doske s plonmi spojmi sta, ke osadte len konektor a rezistor R4. Nepripjajte napjanie. Konektor spojte s potaom cez paraleln port LPT1. Spustite program Aprog10 a v hornom menu File stlate Test Port. Miliamprmeter zapojte medzi body A a B. Prd odtan z miliamprmetra napte do vonho riadka v miliamp-
Obr. 1. Zapojenie programtora
roch. Desatinn sla oddeujte iarkou alebo bodkou (treba sksi)! Po stlaen tlaidla OK sa vm vype odpor rezistorov R10 a R17. Rezistory s volen z rady E24, vak ak by ste nezohnali presne tak hodnotu, tak zvote najbliiu vyiu z rady E12. Pri programovan treba dodra nasledovn zsadu: Najskr ma vdy spusten program Aprog10 a a potom spoji programtor s potaom. Toto je potrebn, lebo rovne na porte LPT sa mu behom spustenia rznych programov nastavi inak, ako by mali by ich vchodiskov hodnoty. Kbel pre prepojenie treba da o najkrat!
Oivenie
Najskr doporuujem skontrolova, i sa nevyskytli iadne skraty. Dvod je jasn. Paraleln port je vemi citliv na skrat najm voi +5 V a ahko sa zni. Po dkladnej kontrole pripojte na programtor naptie aspo 12 V, no mikroradi do ptice nevkladajte. Mala by zasvieti LED. Zmerajte, i je voi zemi 5 V na pine 40 na ptici pre mikroradi. Ak nie je, tak skontrolujte stabiliztor 78L05 alebo v zdroj. alej skontrolujte naptie na Zenerovej dide D2, kde mus by naptie v rozmedz 11,5 a 12,5 V (Toto naptie poaduje vrobca pre spen zapsanie bajtu do pamti). Ak nie je, skste vymeni Zenerovu didu. Ak je vetko vporiadku, mete zaa veselo programova. Programtor podporuje AT89C51 na 12 aj 5 V, no mikroradi s programovacm naptm 5 V som nemal monos vyska. Software Aprog10 je mon zadarmo si stiahnu zo strnok Praktickej elektroniky.
Obr. 2 a 3. Doska s plonmi spojmi a rozmiestnen siastok C3 C4, C5 T1 D1 D2 D3 100 F 100 nF BC547 4,3 V Zenerova dida napr. BZX83V004.3 12 V Zenerova dida napr. BZX83V012 LED, erven 5 mm IC1, IC2 IC3 IC4 Q1 X1 74LS573 (d sa zohna zo starch 386 dosiek) objmka DIL40 78L05 okolo 14 MHz (malo by fungova a do 24 MHz) konektor 25M Cannon do dosky s pl. spojmi
Pouit siastky
R1 5,6 k R2 820 R3 1 k R4 4,7 k R10 a R17 4,7 k, Normal (SPP), Bidirectional - vi text C1, C2 39 pF
Elektronick pojistka zvonku

Kad jist vidl reklamu m vc tepe, tm vc chutn na nealkoholick npoj. Bohuel i v bnm ivot se stv, e vm njak vtiplek zajist tlatko zvonku zpalkou a zvonek neustle zvon a zvon... Podobnm situacm me zabrnit obvod na obr. 1, kter zajist, e zvonek zvon jen omezenou dobu. Pro dal zazvonn je teba tlatko uvolnit a stisknout znovu. Po stisknut tlatka se okamit nabije C1 a tranzistor T2 se oteve proudem prochzejcm R2. Rel pi-
thne a zvonek zvon. Tranzistor T1 je zatm zaven, protoe na C2 je pli mal napt. Kondenztor C2 se pomalu nabj pes D2 a R1. Kdy se napt na C2 dostaten zvt, T1 se oteve a zkratuje bzi T2 ke spolenmu vodii. T2 se uzave, rel odpadne a zvonek nezvon.
Zapojen lze pout ve vech bnch rozvodech, nepotebuje toti pm pstup k napt zvonkovho transformru. VH [1] Gawryluk, A.: Elektroniczny bezpiecznik do dzwonka. Elektronika Praktyczna 5/2002, s. 75.
Obr. 1. Elektronick pojistka domovnho zvonku
Teplomr
Vclav mdl
Zazen dovoluje nejen mit teplotu na dvou mstech, ale pracuje tak jako jednoduch termostat s monost uloit maximln a minimln teplotu. Me slouit i jako hodiny s budkem. Teplomr najde uplatnn jak v domcnosti, nap. v akvaristice, tak po mal prav i v automobilu. Zkladn technick daje
230 V, 50 Hz. max. 13 mA (bez zatench vstup termostatu). Typ pouitch idel: 1. odporov, 2. frekvenn. Rozsah men: 1. 0 a 80 C, 2. -45 a +130 C. Chyba men: 1. max. 2,5 C, 2. max. 2 C (udno vrobcem idla). Pesnost men: 1 C u obou idel. Poet men: piblin 4x za sekundu. Typ zobrazovae: LC displej (2 dky po 16 znacch). Rozmr desky: 112 x 68 mm. Napjec napt: Odebran proud:
Popis konstrukce
Zkladn funkc tohoto zazen je men teploty. Teplota je mena dvma idly (ze dvou rznch mst), kter mus bt s vlastnm teplomrem spojena kabelem. Prvn idlo je odporov KTY81-210. U tohoto idla se se vzrstajc teplotou zvtuje jeho odpor. Zmna odporu v zvislosti na teplot je tm linern. A prv tato skutenost umouje jednodue a pesn zmit teplotu, nen toti poteba sloitch softwarovch vpot jako napklad pi men teploty termistorem nebo pi vyuit teplotn zvislosti kolektorovho proudu tranzistor. Tmto metodm je dobr se vyhnout.
Druhm idlem je frekvenn idlo SMT160-30. Je to vlastn integrovan pevodnk teplota/stda. Na vstupu idla je signl s pravohlm prbhem, jeho impulsy mn ku (PWM). Mn se tedy dlka rovn log. 1 a log. 0. idlo je pmo pipojen k mikrokontrolru, co minimalizuje nejen nklady na hardware, ale i celkovou spotebu proudu. Ani softwarov zpracovn nen sloit. Dal funkc zazen jsou hodiny. Do tohoto reimu se pepneme stisknutm tlatka HOD. Nyn se zobrazuje aktuln as a as, kdy bude sputn alarm (budk). Pokud je budk nastaven na celou hodinu (minuty nastaveny na 00), je budk vypnut a nezapne se ani pi dosaen nastavenho asu. Zmkneme-li opt tlatko HOD, meme nastavit hodiny a budk. Na tto obrazovce se pohybujeme pomoc tlatek +, - a OK. Tlatka + a - inkrementuj, respektive dekrementuj daj, na nm blik kurzor, k nastaven dal poloky stiskneme OK. Mnme-li daj minut nebo hodin (neplat pro alarm), je automaticky vynulovn poet sekund. Lze tak hodiny pesn nastavit. Pokud je nastaven hodin kompletn, tak po stisku tlatka ZPT se vrtme na zobrazen hodin a budku (tedy zpt), pi optovnm stlaen tohoto
Obr. 1. Zapojen teplomru
tlatka se dostaneme na zkladn obrazovku na zobrazen teploty. Pokud stiskneme tlatko TERMO, dostaneme se do nabdky nastaven podmnek termostatu. I zde se pohybujeme tlatky +, -, OK a ZPT, blikajc kurzor nm opt ukazuje daj, kter mnme. Jako prvn daj zadvme, zda chceme vbec tuto podmnku pout. Zvolit meme mezi # (ano, pout podmnku) a przdnm znakem (podmnku ignorovat). Dle nastavme vstup (A nebo B), kter m bt v ppad platnosti podmnky aktivovn. Posledn dva daje tvo vlastn podmnku, a sice jde o znak < > (podle toho, zda m podmnka platit tehdy, jestlie je aktuln teplota men, respektive vt ne nastaven). A konen posledn daj teplotu, podle kter se rozhoduje sepnut. Tyto podmnky jsou dv, byly oznaeny jako t1 a t2. To, e podmnky jsou aktivn, poznme vhlavn obrazovce (men teploty) podle psmena T na konci nkterho dku. Funkce termostatu mue bt pidlena pouze k odporovmu idlu, tedy k idlu jedna. Posledn funkc teplomru je pam, umon ji stisknut tlatka MIN/MAX. Zde jsou zobrazeny minimln a maximln teploty namen obma idly od
poslednho stisku tlatka OK. Prv toto tlatko zapne nov men. A samozejm tlatkem ZPT pejdeme opt do zkladn obrazovky. Cel menu je pehledn zpracovno a umouje snadnou orientaci a dobr ovldn zazen.
Popis zapojen
Zkladn dic soustkou teplomru je mikrokontrolr PIC16F84-04 (IO1). Jeho obslun program m dlku necel 1 kB. Mikrokontrolr pracuje na kmitotu 4 MHz, co zajiuje krystal X1 spolu s kondenztory C1 a C2. Vykonn jedn instrukce trv 1 s, nejedn-li se o instrukce vtven programu - tzn. zmna hodnoty registru Program Counter. Vvody RA0 a RA1 ovldaj 14bitov binrn ta (IO2), vytvej impulsy Clock a Reset. Na vstupy tae je pipojen LC displej, kter je pmo spojen i s mikrokontrolrem prostednictvm vvod RA2 a RA3. Na tchto vvodech jsou vytveny signly Registr select (RA2) a Enable (RA3), jimi je spolen s vstupy tae zen. zen probh takto: Nejprve je vysln Reset, kter vynuluje vechny vstupy tae. Pot pijde dan poet
signl Clock, kter odpovd poadovanmu nastavovanmu slu. Ve skutenosti je tchto signl Clock 7x vce, protoe LSB (nejmn vznamn bit) nastavovanho sla je a na Q3. To, e vvody Q0 a Q2 nejsou pouity, neznamen, e by se s nimi nepotalo. Pokud tedy mme slo na tai nastaveno, sta se rozhodnout o tom, zda se jedn o instrukci (poloha kurzoru, reset displeje atd.) nebo o data (vlastn znaky) a podle toho pizpsobit vstupu RA2 (Registr select instrukce log. 0 nebo data log. 1). Nyn zbv pouze potvrdit nastaven nbnou hranou na portu RA3 Enable. Tak jsme na displej poslali jeden pkaz. Dle je k mikrokontrolru pmo pipojeno frekvenn idlo SMT160-30. idlo je pipojeno na vvod RA4. Tento vvod me slouit jako extern zdroj hodinovch signl pro ta v procesoru. Take s kadou nbnou nebo sestupnou hranou (nech se zvolit) na tomto vvodu bude inkrementovn obsah registru TMR0. To umouje pesn detekovat nbnou/sestupnou hranu a zahjit tak pesn men vysok nebo nzk rovn. Vlastn men doby pak probh tak, e je ve smyce neustle inkrementovna promnn. To se vykonv tak dlouho, dokud nen zjitna opan rove ne men. as potebn k jednomu probhnut smyky je 3 s, to znamen, e obsah promnn po oputn smyky je doba trvn vysok nebo nzk rovn vydlen temi. Takto zskan daje jsou dosazeny do vzorce pro vpoet teploty: T(C)= ((T1/T1+T0)-0,32)/0,0047 .
+, -, F - pipojen frekvennho idla R, - pipojen odporovho idla +, T1, +, T2 - vstup termostatu
Obr. 4. Zapojen konektoru pro pipojen teplotnch idel
Obr. 5. Zapojen konektoru pro pipojen tlatek
Vss Vdd Vo RS RW E DB0 a DB7 -
zem, 0 V napjen adie +5 V zen kontrastu vbr registru ten / zpis signl povolen (enable) datov sbrnice
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji teplomru a rozloen soustek na desce
Obr. 6. Zapojen konektoru pro pipojen displeje
Za pomoci estnctibitov aritmetiky je tato rovnice vyeena a je znma teplota ve stupnch Celsia. Pipojen druhho idla ji tak jednoduch nen. Odporov idlo v zapojen vyaduje spoluprci t dalch integrovanch obvod a nkolika pasivnch soustek. idlo je pipojeno do mstku tvoenho rezistory R2 a R4. Mstek je pipojen na operan zesilova TL062 (IO6), kter m zavedenu zpornou zptnou vazbu rezistorem R1. Odporov mstek spolen s operanm zesilovaem slou vlastn jako pevodnk odporu (idla) na napt, kter je pak pivedeno na 8bitov analogov digitln pevodnk (ADC) TLC549 s postupnou aproximac od firmy Texas Instruments. Pednostmi pevodnku jsou nap. mal spoteba (15 mW), dostaujc rychlost (jeden pevod trv 17 s), funkce sample-hold, ale pedevm vyaduje pro zen pouze ti signly (I/O Clock, CS a Data out), take ho lze spojit pmo s mikrokontrolrem, ani by zabral pli mnoho I/O linek. Data se tou sriov. Obsazen vvody jsou RB1 (CS), RB2 (I/O Clock) a RB3 (Data out). Pokud tedy pivedeme men napt na jeho vstup a zapojme referenn napt, me s nm mikrokontrolr komunikovat nsledujcm zpsobem: Nejprve je signl CS piveden na vysokou rove po dobu alespo 17 s. V tomto okamiku probh vlastn pevod a vsledek pevodu je uloen do vstupnho datovho registru pevodnku. Pot je signl CS staen na nzkou rove a me pijt osm impuls na I/O Clock. Po kadm takovm impulsu je na vstupu pevodnku vystaven jeden z osmi bit vstupnho daje a je penesen do mikrokontrolru. Jako prvn se vystavuje nejvznamnj bit (MSB) z pevedenho bytu a je na vstup piveden hned po staen CS na log. 0. Mohlo by se tedy zdt, e 7 impuls I/O Clock bude dostaujc, ale prv osm impuls spout dal men. Take pokud osm impuls nepijde, bude prvn men i pesun do mikrokontrolru korektn, ale dal u vbec nenastane. Jako zdroj referennho napt je pouit integrovan obvod LM385 (IO5) spolen s rezistorem R5. Referenn napt je 2,5 V. Protoe pevodnk je osmibitov a referenn napt je prv 2,5 V, je rozlien napt 10 mV. Pro odporov idlo je to dostaujc. Protoe zazen m i funkci hodin, bylo poteba vyrobit pro n asovou zkladnu. Ta je realizovna obvodem 4060 (IO3), 14bitovm binrnm taem s osciltorem. ta zde slou jako dli kmitotu. Zkladn kmitoet je dn krystalem X2, a je 32 768 Hz. Tento kmitoet po vydlen 214 je pesn 2 Hz, meme jej odebrat na vstupu Q14. Kondenztory C3 a C4 spolen s rezistorem R6 usnaduj nbh osciltoru a zvtuj jeho stabilitu. Vstup Q14 je pipojen na RB0 mikrokontrolru. Nbn hrana na tom-
to vvodu doke vyvolat peruen programu. To znamen, e program dokon provdnou instrukci a sko na vektor peruen, odkud je zavoln podprogram, kter d chod hodin. Sekundy se inkrementuj vdy pi kadm druhm peruen, co je dno dvojnsobnou frekvenc. Vhoda peruen spov pedevm v tom, e se program nemus neustle dotazovat na stav portu. Na vvod RB4 jsou pipojena tlatka, ovldajc teplomr. Jeden kontakt tlatek je spolen a je piveden na tento vvod. Ostatn kontakty jsou pipojeny na vstupy tae 4020 (IO2). Na tai se postupn nastavuj sla 1, 2, 4, 8, 16 atd.., tedy sla obsahujc jen jednu jedniku. Kad z tchto sel nle danmu tlatku a v okamiku stisku nkterho z nich me mikrokontrolr poznat, kter bylo stlaeno. Rezistor R9 zajiuje rove log. 0 vdob, kdy nen pivdno napt. Bze tranzistoru T1 je pes rezistor R7 spojena s vvodem RB5. Vysok rove se na tento vvod pivede, jestlie je poteba sepnout budk hodin. rove log. 1 oteve T1 a jm projde signl s kmitotem 1024 Hz, kter odebrme na vstupu Q5 integrovanho obvodu IO3. Tmto kmitotem se bud piezoelektrick mni pipojen k emitoru tranzistoru. Pokud by ml mni odbr vt ne 2 mA, ppadn by byl pouit reproduktor, je poteba zvolit jin zapojen, protoe tranzistor pouit v tomto zapojen m kolektorov proud omezen do 2 mA. Na vvodu RB6 se objev rove log. 1 v ppad, e je platn podmnka t1 termostatu. Tranzistor T2 je oteven proudem asi 1,5 mA, co je dno odporem R10. Je-li tranzistor T2 oteven, me jm prochzet proud 10 mA, kter rozsvt LED D1. Ta signalizuje oteven tranzistoru, tud splnn podmnky termostatu. Tranzistory T2 a T3 mohou spnat proudy do 100 mA. Pokud potebujeme spnat vt zt, je poteba pipojit vhodn vkonov tranzistory. Vvod RB7 m obdobnou funkci jako RB6, pouze pro druhou podmnku.
me ji pebyten kalafuny (nejlpe omytm v lihu). Nyn musme k desce pipojit dal periferie. K pipojen idel a vstup termostatu meme pout devtipinov konektor (CANNON9), kter spojme sdeskou na vvody oznaen can9. Vznam jednotlivch vvod tto svorky je na obr. 4. Nyn pipojme tlatka. Jeden kontakt tlatek pipojme na spolen vvod 8 (vstup do mikrokontrolru) konektoru Tl. Druh kontakt od kadho z tchto tlatek pivedeme tak do konektoru Tl, a to podle obr. 5. Dle je teba pipojit LC displej. Ten se pipoj na konektor s oznaenm LCD. Vznam jednotlivch vvod vtomto konektoru je opt na obr. 6. Nyn meme pipojit napjec napt. Na LC displeji by mla naskoit aktuln men teplota z obou idel. Pokud by se men teploty rozchzely, je mon odporov idlo jemn doladit zmnou odpor R1 a R4 (ve schmatu jsou naznaeny trimry P1 a P2). Jet je teba vyzkouet, zda sprvn funguj vechna tlatka. Pokud ano, meme zazen opatit vhodnou krabikou a umstit idla. Pokud budete teplomr pouvat k men teploty v byt, je teba, aby vnitn idlo bylo umstno co nejdle od zdroj tepla a ve vce asi 1,5 a 2 m nad zem, aby men bylo co nejpesnj. Venkovn idlo je dobr opatit vhodnm ochrannm pouzdrem a umstit mimo dosah pmch slunench paprsk.
Seznam soustek
rezistory: R1 R2 R3 R4, R9 R5 R6 R7 R8 R10, R11 R12, R13 8,2 k 3,3 k 12 k 10 k 68 k 500 k 68 k 1 k 3,3 k 330
Napjec zdroj
Schma napjecho zdroje je na obr. 7. Je to klasick zapojen se stabiliztorem 7805 (IO7). Vstupn napt transformtoru by mlo bt 9 a 20 V a ml by bt schopen dodat proud alespo 20 mA. Pokud budeme chtt zatit vstupy termostatu, tak samozejm musme vkon transformtoru pizpsobit zti. Pi vpadku st je mon teplomr po krtkou dobu napjet z destikov baterie (9 V), pipojen mezi Graetzv mstek a stabiliztor a oddlen diodou D3.
kondenztory: C1, C2 22 pF C3, C4 220 pF C5 470 F C6 10 F polovodiov IO1 IO2 IO3 soustky: PIC16F84/04 4020 4060
Oiven
Po osazen soustkami zkontrolujeme desku s plonmi spoji a zbavObr. 7. Napjec zdroj pro teplomr
IO4 IO5 IO6 IO7 D1 D2, D3 T1 T2, T3
TLC549 LM385 TL062 7805 1N4148 LED, 5 mm, zelen BC548 BC337
ostatn soustky: X1 4 MHz X2 32,768 kHz tlatka 7 kus piezoelektrick akustick mni displej LCD zen standardnm adiem Hitachi HD44780 16 znak, 2 dky e-mail autora: spiritus@volny.cz Tab. 1. Vpis programu (ve formtu hex) pro teplomr. Soubor s tmto vpisem si mete nahrt tak z redaknch strnek na www.aradio.cz
:100000008601A201A3015028072A8207003469341F :100010006E34703465345334820700347A34793462 :1000200064346B3482074A345534683475348C3404 :10003000A234BD34CD34E234FF34820700340834B6 :100040000F3414341E34283432343C3446345034A3 :1000500082070F341C3415341A3416341534103416 :1000600014341634183482070034803406340C34C7 :100070003834013430343034820784348734C63421 :10008000C934820780348A34C134C33482072334AC :1000900041343C3420348207203442343E3420340E :1000A00083161030850019308600831221228E219C :1000B000A401A501A601A70191010B1621228E0121 :1000C00086145F21861007308C000E14861D0E10DA :1000D0008E0D061506118C0B65280E14861D0E104C :1000E000061506118E030E08873C031878288E0328 :1000F0000E08B43C03187D288E038B1395018316DC :10010000011683125221950A051E83289601831633 :10011000011283125221960A051A8B281608150718 :100120008D00CA23033098009123190888001A080B :10013000940016088D008C01013090002C3098003E :1001400091235A210808900014089800A5231B0841 :1001500095001E089600C5307F212B3084211F306A :100160001A028D000318BB280D08FF3C8D00C53016 :100170007F212D308421CA236430980091235A2195 :1001800090012F309800A5231A08AC00CA23150847
:100190008C0016088D000A3098009123CA23190894 :1001A0008C001A088D000808900014089800A523F8 :1001B0001A19AC0A9A1DDE28AC0AAC0A2C089C005D :1001C000B921C6307F21DF212C082F02031CEA2829 :1001D0002C08AF002C081F020318F0282C089F00E1 :1001E0000E08493C031CFB2886307F213C308421CB :1001F0003030842144298B1397019703970A1708FD :1002000012200E02031CFE28970A170812200E0265 :100210000318FD289703170812209D0017081D20BA :100220009E000E081D02031D17298E0123291D089B :100230000E029800AB219601170828209900180299 :10024000031C960398211E088E070E089C00B921F6 :100250000E082D02031C2E290E08AD000E082E02DA :10026000031834290E08AE008B1380307F21313003 :100270008421C0307F213230842186307F21DF21EC :10028000F723C8307F21F7235D2397018E012722B2 :10029000271858224A22A71AD4225122271BCD23DD :1002A0008B175E28051E5229051A54298101011C4D :1002B0005729080019088C001A088D000800FF3023 :1002C00090000000900B612908006B2105100514B7 :1002D000920B6529080007308F00051005148F0B5D :1002E0006D2908008514851008000830850000304D :1002F000850008000C30850004308500080092005D :1003000072216521752108009200722165217A21F0 :100310000800920072216521A701080072210730B0 :100320008C000C08332092007F218C0B912908004F :1003300018088D0008309C009A019B0103108D0D58 :100340009B0D19081B0203189B009A0D9C0B9E29FC :100350001A088E00080009309C0018089A001A0834 :1003600098070318B6299C0BAF290800FE309800A7 :10037000080094019501E3301C02031CC429C83015 :100380009C0202309400C429950A0A309C029C1FEA :10039000C42995030A309C079C03031896019C0A04 :1003A000960A01309C029C1FD02996030800A100E8 :1003B000030EA000200E8300A10E210E0800303095 :1003C00095079607150884211608842108008330B4 :1003D0007F2124089C00B921DF213A3084212308A1 :1003E0009C00B921DF213A30842122089C00B921E8 :1003F000DF210800C5307F2126089C00B921DF21BC :100400003A30842125089C00B921DF210800D7213A :10041000910A110303191E2A9101A20A22083C3CE9 :10042000031D1E2AA30AA20123083C3C031D1E2A09 :10043000A40AA3012408183C0319A401DA218B1093 :10044000090096308D005F218D0B232A08000230B1 :100450008921061E08002714212208000330892163 :10046000061E0800A7142122080005308921061E57 :10047000080027152122080009308921061E0800DE :10048000A7152122080011308921061E0800271611 :100490002122080021308921061E0800A7162122EA :1004A000080041308921061E080027172122080074 :1004B0008E21A7018B17E721FA218B1327222718FA :1004C00069222508031DB6222E22A71C5A2A8E2136 :1004D00008008B130F307F2117083C207F212E222C
:1004E000A71C742A8E2108003522271987223C2256 :1004F000A71987224322271E832A970A1708043C3C :10050000031997018E018B1700008B136C2AA71912 :100510008E0327198E0A1708031D922AAA220E0895 :10052000A400A2011708023C031D992AAA220E0862 :10053000A6001703031DA02AB2220E08A300A201E1 :100540001708033C031DA72AB2220E08A500E721C5 :10055000FA2108000E08183C03198E010E08031C2E :100560008E0108000E083C3CAC220800240826023C :10057000031D080023082502031D08002208031D8F :1005800008008B172208930086161308220203190D :10059000C42A220893002E22A718080086121308E6 :1005A00022020319CB2AC12AFB22F62231308421F0 :1005B0000F307F2197011A239700170803190800AD :1005C0001A08A9001B08A800FB22F6223230842159 :1005D0000F307F2197011A23970017080319D42A97 :1005E0001B08AA001A08AB008E210800CE307F211C :1005F0007430842108009A0186018E2182307F2187 :10060000053097001708052092008421970B022BD4 :100610008C307F210430970017080C209200842131 :10062000970B0C2BC0307F2154308421C6307F21A2 :10063000F72308008B1700008B1317084120920046 :100640007F214322271E2D2B970A1708043C031DE8 :100650002C2B97018E2101349A0D2E22A71C332BAF :100660008E219A0100343522271D482B1A141708B1 :100670004620920084211708033C031D482B1B08C9 :100680005A3C03199B019B0A1B089C00B921DF21DE :100690003C22A71D5C2B1A1017084B2092008421C6 :1006A0001708033C031D5C2B1B0803199B0A9B03C3 :1006B0001B089C00B921DF211A2BA91D682B8F3044 :1006C0007F215430842129089A0028089B00742334 :1006D000AB1D732BCF307F21543084212B089A001F :1006E0002A089B00742308009A1C7D2B1B080E020D :1006F00003187C2B87237D2B8C239A18862B1B08B1 :100700000E02031C852B8723862B8C2308001A19C5 :1007100006171A1D861708001A1906131A1D8613C4 :10072000080099019A0110309C009A0D990D1A1039 :100730008C1FA02B18089A070318990A100899070C :100740008D0D8C0D9C0B952B080010309C00990191 :100750009A019B019E0103108D0D8C0D9E0D9B0D2A :1007600010081B02031DBC2B18081E02031CC52BFE :100770009E0010089B02C42B031CC52B18089E0268 :10078000031C9B0310089B0203149A0D990D9C0BEC :10079000AB2B08008C01900108008E217F30842152 :1007A0002D089C00B921DF2187307F217E308421F4 :1007B0002E089C00B921DF21C1307F212F089C0029 :1007C000B921DF21C8307F211F089C00B921DF211A :1007D0008B132E22A71CEE2B8E2108004322271EEE :1007E000E82BAE019F015A30AD00AF00EC2B20305A :0C07F0008421DF30842143308421080084 :02400E00F93F78 :00000001FF
Miniaturn svteln varhany

Hlavn pro zatenky je ureno zapojen na obr. 1. V klidu je na kolektoru T1 velmi mal napt nastaven malm odporem mezi kolektorem a bz. Signl z elektretovho mikrofonu prochz C1 a pivr T1. Na jeho
kolektoru se objev kladn impulsy. Ty jsou zesleny T2 a pivedeny na triak, kter spn napt pro rovku. rovka pak blik podle intenzity okolnho hluku. Autor pouil halogenovou rovku a transformtor s naptm 12 V. Dal podrobnosti najdete na internetov strnce autora: http://home.t-online.de/home/b.kainka/ bastel33.htm [1] Kainka, B.: 12-V-Lichtorgel. Elektor 7-8/2001, s. 39.
tka je rel napjeno proudem tekoucm pes P1, R2 a D1. Odpory rezistoru R2 a trimru P1 zvolme podle pouitho rel tak, aby rel odpadlo pi poadovanm konenm napt vybjenho akumultoru. LED indikuje vybjen akumultoru, odpor R1 je teba zvolit podle napt akumultoru a typu diody. [1] Kppen, L.: Akkupack-Entlader. Elektor 7-8/2001, s. 25. VH
Jednoduch vybje akumultor

I kdy vybjet NiCd lnky ped nabitm se u nedoporuuje, pesto me tento obvod pomoci nap. pi oivovn starch akumultor. Obvod nastartujeme stiskem tlatka. Rel pithne a pipoj zt (nap. rezistor nebo rovka) k akumultoru. Po uvolnn tla-
Obr. 1. Svteln varhany
Obr. 1. Vybje akumultor
Elektronick odpuzova hlodavc

Martin tajgr
Tento lnek erp zpvodnho zapojen, kter bylo zveejnno vPE 2/2002. Uveden zazen mne velice zaujalo, ale rozhodl jsem se jej upravit podle vlastn poteby.
Kvlastnmu nvrhu mne vedlo nkolik dvod: 1. Pvodn zapojen m pomrn velk napjec napt (9 V). Baterie 9 V je sice mal, m vak tak velmi malou kapacitu. Navc je drah. Pi pouit esti tukovch lnk by zase mlo zazen velk rozmry. 2. U pvodnho zapojen je nutn nastavit kmitoet osciltoru. Ne vdy je po ruce njak mi kmitotu, a navc je nastaven pouze orientan, protoe kmitoet osciltoru RC se mn steplotou a zmnou napjecho napt. 3. Pro pvodn zapojen jsem nenael vhodnou krabiku, do kter by se dalo ve umstit. Stejn jako vpvodnm zapojen je hlavn soustkou mikrokontrolr PIC. Dky jeho pouit lze vytvoit zazen miniaturnch rozmr a s minimln proudovou spotebou.
Konstrukce
Desku s plonmi spoji jsem minimalizoval pouitm menho a levnjho mikrokontrolru PIC vpouzdru DIL8 a pouitm soustek SMD. Dky tomu lze cel zazen i se dvma malmi monolnky a tlatkem instalovat do vt krabiky od umivch tablet (nap. multivitamnu). Na dn krabiky je pouze nutn vyvrtat otvor o prmru asi 3 mm jako zvukovod. Tlatko je pilepeno do vnitn strany vka do dutiny, kter byla vyplnna odstraovaem vlhkosti. Do vka nen nutn vrtat dn otvor, protoe vko je ohebn a dotyk shmatnkem tlatka je tak zajitn. Pokud je zazen umstno vkem nahoru, je dokonale odoln povtrnostnm vlivm a me bt vystaveno i deti. Zazen je napjeno ze dvou malch monolnk (typ R14), kter lze do krabiky pohodln umstit. Kapacita obyejnch lnk je dostaten pro nepetrit provoz po dobu minimln 5 msc. Pouitm alkalickch lnk lze provozn dobu prodlouit a asi na 9 msc (podle kapacity lnk). Vzhledem k tomu, e lnky vydr vodpuzovai velmi dlouho, je vhodn pvodn vodie pipjet. Pro napjen zazen nejsou vhodn akumultory.
Popis funkce
Klovou soustkou je mikrokontrolr PIC12C508A. Ten je taktovn osciltorem skmitotem 4 MHz. Osciltor je tvoen soustkami C1, C2 a keramickm rezontorem X. Vhodou zapojen osciltoru skeramickm rezontorem oproti osciltoru RC je nejen teplotn a napov stabilita, ale inzk cena. Navc zazen neobsahuje dn nastavovac prvek a pracuje na prvn zapojen. Schottkyho dioda D1 slou pouze jako ochrana proti peplovn. Rezistor R1 chrn vstupn vvod mikrokontrolru ped znienm pi nhodnm zkratu na vstupu pro piezomni. Zazen je mon uvst do stavu spnku stiskem tlatka Tl vmezee mezi dvma tny. Uveden do stavu spnku signalizuje mikrokontrolr dvojitm ppnutm. Tato funkce me bt uiten, kdy je obsluha vblzkosti zazen a nechce bt ruena nepjemnmi zvuky. Ve stavu spnku m zazen zanedbateln odbr proudu a vypnn tlatkem je mnohem pohodlnj ne odpojovn baterie. Tlatko nen pro funkci nezbytn a nemus bt pipojeno. Rezistor R2 tvo Pull-up tlatkovho vstupu mikrokontrolru a mus bt vobvodu zapojen i pi nepipojenm tlatku. Obr. 1. Zapojen odpuzovae hlodavc
Seznam soustek
R1 R2 C1, C2 D1 IO X Tl Spk 100 (typ 1206) 330 k (typ 1206) 33 pF (typ 1206) BAT42 PIC12C508A (naprogramovan) rezontor CSA 4.00 MG tlatko KPE112
Zkladn technick parametry

Napjec napt: 3 V (2 x R14). Dlka nepetritho provozu: min. 5 msc (omezena kapacitou lnk). Proudov odbr: 0,7 mA (pi provozu), 3 A (ve vypnutm stavu). Pracovn kmitoty: 7, 10 a 12 kHz.
Naprogramovan PIC12C508A za 180,- K lze objednat na adrese: Martin tajgr, Rokycanova 40, 779 00 Olomouc, e-mail: martin.stajgr@jaknato.cz, http://www.jaknato.cz
Literatura
[1] Kubn, S.: Elektronick odpuzova hlodavc. PE 2/2000 s. 23. [2] Microchip Datasheet PIC12C5XX (DS40139E).
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji a rozmstn soustek
Obr. 4. Fotografie hotovho odpuzovae
Antny pro mobiln komunikaci X

Ing. Miroslav Prochzka, CSc.
Diverzitn systmy
O diverzitnch systmech byla ji zmnka vpedelch dlech. Zsadn innost diverzitnho systmu je odstranit nebo omezit nik signlu, ppadn jeho zkreslen zpsoben vlivem mnohacestnho en elektromagnetickch vln mezi vyslaem a pijmaem. Protoe nik signlu se mn s mstem pijmac antny, je diverzitn systm charakterizovn pouitm vtho potu antn rozmstnch na urit ploe, jej velikost zvis na vlnov dlce pijmanho signlu. Vdalm vynechme ppady pjmu AM a vnujeme se (pi mobiln komunikaci zpochopitelnho dvodu) pouze diverzitnm systmm pro rozhlasov psma FM a okrajov i pjmu TV. Minima intenzity elektromagnetickho pole u antn umstnch na rznch mstech na vozidle nenastvaj obecn ve stejnm ase. Bhem periody niku vznikaj rzn druhy zkreslen, jako je nap. um a intermodulan interference sousednch kmitotovch kanl. Superpozice vln srozdlem asovho zpodn vtm ne 3 s tak vede kslyitelnmu zkreslen, akoliv intenzita pijat vlny je dostaten (viz obr. 42). Odtud plyne, e zkreslen je tsn spjato sminimem amplitudy. Ke konstrukci elektronickho zazen, kter zpracuje signly dodan systmem antn, je teba znt subjektivn pijatelnou referenn horn mez poslechovho zkreslen. Pomrn sloit elektronick zazen potom porovnv zkreslen pijatch signl rznmi antnami sreferenn hodnotou a do pijmae pust signl nejvhodnj. Bhem prvnch pokus stmto diverzitnm pjmem se ukzalo, e pjmov pomry ve mst, ve voln krajin, ppadn vhorsk krajin se dosti li (asov zpodn dosahovalo a 40 s), take se musel pout vt poet antn. Biov antny z estetickho i aerodynamickho hlediska se ukzaly jako nevhodn, take se pistoupilo k pouit plonch antn umstnch na zadnch nebo bonch oknech automobilu. Pokrok vkonstrukci procesor umonil zmenit vzdlenost mezi antnami, take se mohly diverzitn antny umstit tm do jednoho msta [37]. Pklad takovho een zroku 1990 je uveden na obr. 43, kter je podobn zazen na obr. 41. Pechodem zjedn plon aktivn antny na ti plon aktivn antny rozdlen na pravou a levou stranu a propojen koaxilnm kabelem se vytvoil zklad diverzitnho systmu. Dv antny FM jsou doplnny antnou AM a spodnm dlem vyhvacho systmu. Zesilovae FM1 a AM/FM2, napjec a oddlovac prvky a diodov pepnae (PIN diody) jsou umstny v krytu 5 x 4,5 x 1,2 cm namontovanm na levou stranu vozidla. Zesilova FM3 a pslun napjec prvky jsou umstny vdruhm krytu na prav stran vozidla. Spojovac koaxiln kabely jsou ureny pro spojen mezi zesilovaem FM3 a diverzitnm procesorem, a mezi pijmaem (IF signl) a diverzitnm procesorem.
Obr. 44a, b. Zkreslen audiokmitot a) pjem na jednu antnu; b) diverzitn pjem na ti antny podle obr. 43 Na obr. 44a, b je znzornn zeteln rozdl mezi pjmem na jednu antnu a) a diverzitnm pjmem b). Stedn rove signlu pro oba ppady je kolem 45 V. Bezporuchov pjem televize v jedoucm vozidle je nemysliteln bez pouit diverzitnho systmu o stupe sloitjho, ne je pedel systm pro AM/FM. Je knmu zapoteb jet dal, tvrt antny - monoplu na zadnm vku kufru. Podrobn popis tohoto systmu je ji mimo rmec tto stat a zjemce nalezne potebn informace v [38].
Literatura
[37] CCIR Working Group 10-B, Diversity Rec. In Automobiles for Frequency Modulated Sound Broadcasts in Band 8 (VHF) Doc.10/160-E. [38] Toriyama, H. aj.: Development of Printed - in Glass TV Antenna System for Car, IEEE VT-S Conf. Digest, 181, s. 334 a 342.
(Pokraovn pt)
Obr. 42. Rzn druhy zkreslen vokol minima pjmu
Obr. 43. Zapojen pro diverzitn pjem se temi antnami
Laboratorn zdroj KAZ 2 0 a 40 V/0 a 2 A

Josef Mach
(Dokonen)
Oiven zdroje
Nejprve oivme desky FILTR a REGULACE, jejich vzjemn propojen znzoruje blokov schma na obr. 1. Ped zapoetm prce umstme regulan tranzistor T1 na chladi. Trimr P1 v modulu FILTR nastavme na minimum (k zemnmu konci) a potenciometr PI2 na desce REGULACE do stedu odporov drhy. Po zapnut zdroje LED D2 v modulu FILTR nesvt a napt U1 na vstupu regulan desky bude (podle pouitho transformtoru) asi 28 V. Pi oten potenciometry PU2A a PU2B se ji mus mnit napt na vstupu zdroje od nuly do velikosti napt U1. Je-li vstupn napt trvale maximln, mohou bt perueny pvody k potenciometrm PU2A a PU2B i proraen tranzistor T0 nebo T1. Po odstrann ppadn zvady nastavme vstupn napt 18,5 V a trimr P1 na desce FILTR nastavme tak, aby sepnulo rel RE1. Napt U1 se zvt na 56 V, co je indikovno rozsvcenm diody D2. Nyn ovme funkci elektronick pojistky. K vstupu zdroje pipojme pomocn miliamprmetr v srii s rezistorem o takovm odporu, aby jm prochzel proud alespo 10 mA. Otome-li hdel potenciometru PI2 na minimum, je tento proud dostaujc kaktivaci pojistky, pi n se rozsvt LED HL2. Pak pepneme rozsah midla na 10 A, pipojme zt s menm odporem a vt vkonovou ztrtou (rezistor, autorovky atd., v krajnm ppad zkratujeme vstupn svorky), plynule zvtujeme vstupn proud potenciometrem PI2 a jeho maximum nastavme trimrem P4 nebo zmnou odporu R26 na 2 a 2,3 A vc jsem nezkouel. Vstupn napt U1 by mlo bt alespo o 5 V vt ne maximln vstupn napt, aby je regulan obvod spolehliv udrel. Osvdil se mi tento postup: Potenciometry PU2A a PU2B nastavme vstupn napt asi 25 V a pipojme takovou zt, aby j prochzel maximln vstupn proud. Pi tomto proudu zmme vstupn napt U1, v mm ppad asi 46 V. Jakmile mme zmeno, odpojme zt, od namenho daje odeteme 5 V a toto napt pak meme nastavit trimrem P3 na vstupu zdroje pi vytoen potenciometr PU2A a PU2B na ma-
ximum. Mjme na pamti, e pi vstupnm napt nad 40 V se me zahltit mic zesilova v modulu GATE. Poznmka: Popsan nastaven komplikuje obtn dostupnost vhodn zte vyhovuje cokoliv s odporem do 10 a vkonovou ztrtou 50 W. V nouzi meme pout i bn rezistor 10 /15 W, mit vak musme velice rychle (nkolik sekund), aby peten rezistor neshoel. Zt nelze nahradit zkratem psobenm elektronickho pepnae na desce FILTR by se napt U1 ihned zmenilo na asi 28 V! Nesta-li k nastaven maximlnho vstupnho napt rozsah trimru P3, vymnme potenciometr PU2A za jin s odporem 25 k, k jeho krajnm vvodm pipjme rezistor 15 a 22 k podle potebnho prstku vstupnho napt. Na zvr jet zkontrolujeme vstupn napt zdroje pi potenciometrech PU2A a PU2B v poloze minimum. Pi pouit stabilnch rezistor a kvalitnch potenciometr by mlo bt pouze nkolik milivolt. Vt odchylku vyrovnme pipojenm rezistoru vhodn velikosti paraleln k R15 nebo R16. Je toti teba, aby odporov dlie R15/R16 a R13/R14 mly shodn dlic pomr. Minimln vstupn proud zdroje nen pesn definovn, pohybuje se vdu jednotek mA. Kdo poaduje pesn nastaven tohoto proudu, peru na desce s plonmi spoji modulu
REGULACE spoj mezi R19 a PI2 a do msta peruen (na obr. 10 oznaeno kkem) pipj ze strany spoj trimr 150 a 220 , kterm nastav minimln vstupn proud zdroje. Pro zlepen stability nastavenho minimlnho proudu doporuuji nahradit trimr pevnm odporem. Tm je nastaven regulanch obvod zdroje skoneno a meme pistoupit k oiven modul GATE a DPM. K vzjemnmu propojen tchto modul a jejich navzn k regulanm obvodm je nejvhodnj ploch vceilov kabel. Pozor! Zem panelovho voltmetru je s modulem GATE spojena ji napjecm vodiem 0 V. Abychom se vyvarovali zemn smyky, nebudeme pipojovat zem ke vstupu IN- midla (viz obr. 1)! Ped osazenm pevodnku ICL7107 doporuuji zkontrolovat napjec napt panelovho midla. Jsou-li v podku, umstme obvod do objmky, trimry na deskch midla a GATE nastavme do stedn polohy a po zapnut zdroje bude pi sprvnm propojen modul na displeji midla zobrazen daj u00.0. Po stisku tlatka TL1 na modulu GATE se na displeji objev i0.00. Zobrazen sla mohou bt i jin, voltmetr jet nen zkalibrovn, take pouze ukazuje. Mic zesilova na modulu GATE musme nejprve vynulovat. Vstup 3 IC3 spojme se zem a na vstup OUT DPM pipojme voltmetr. Trimrem P1 nastavme na vstupu nulov napt. Pak odpojme vstup IC3 od zem. Panelov midlo doporuuji kalibrovat v rmci jednoho rozsahu kontrolnho voltmetru, nebo pi zmn rozsahu se uplatn odchylka vstupnho dlie. Na vstup zdroje pipojme pesn voltmetr a nastavme zde napt 10,0 V. Tlatkem TL1 zvolme men vstupnho napt a trimrem P na desce midla nastavme na displeji daj u10.0. Nen-li to mon, zmnme odpor rezistoru R2. Tento postup opakujeme pro vstupn napt 19,0 V.
Obr. 12. Rozmstn soustek na desce modulu GATE. Deska s plonmi spoji byla otitna v PE 7/02
Pot zvolme tlatkem TL1 men vstupnho proudu a na vstup zdroje pipojme zt v srii s kontrolnm amprmetrem. Regulac vstupnho napt nebo proudovm omezenm nastavme proud tekouc zt na 0,25 A. Trimr P2 na desce GATE nastavme tak, aby se velikost proudu zobrazila na displeji ve tvaru i0.25. Nastaven opakujeme pro jin vstupn proudy, nap. 0,5 A, 1 A ... Pesnost men vstupnho proudu ovlivn zejmna teplotn souinitel odporu snmacho rezistoru R5 na desce REGULACE, kter se prchodem proudu zahv, zvtuje svj odpor a v dsledku toho se nemrn zvtuje daj o namenm proudu. Pi odpojen zti a maximlnm vstupnm napt mus displej midla zobrazit daj i0.00. Ppadnou odchylku vykompenzujeme trimrem P5 na desce REGULACE.
2. Regulace vstupnho proudu v mezch 0 a 1 A. Tato varianta umouje sestavit sporn zdroj, u kterho pouijeme kmen napt a proudu rukov midla ze uplkovch zsob. Amprmetr vlome nap. do emitoru koncovho tranzistoru, voltmetr pipojme kvstupnm svorkm zdroje. V dsledku toho odpadaj moduly GATE a DPM. Na regulan desce vynechme R7 a R10, R20 a P5. Dle zmnme odpor snmacho rezistoru R5 na 1 , se zatenm minimln 2 W a maximum vstupnho proudu nastavme trimrem P4 nebo zmnou odporu R26 na desce REGULACE. Zkuen konstrukti mohou upravit zapojen modul GATE a DPM pro displej LCD, jeho aplikace vrazn zmen spotebu midla.
vi zkratu zdroje. K vhodm pat t snadn men vstupnho napt a odebranho proudu jedinm panelovm midlem. Reprodukovatelnost konstrukce jsem ovil stavbou dvou kus popsanho zdroje pro zskn symetrickho napjee. Pominu-li obte se shnnm vhodnho transformtoru, odporovho drtu a velk tolerance pouitch potenciometr, neskt stavba zdroje dn zludnosti.
Seznam soustek
Vechny rezistory, krom R5 v modulu REGULACE, jsou metalizovan, vel. 0207 pro zaten 0,6 W. Kondenztory MP maj rozte vvod 5 mm a jmenovit napt 63 V, nen-li uvedeno jinak. Modul FILTR R1 R2, R6 R3 R4 R5 R6 P1 C1 a C4 10 k 22 k 1 22 6,8 k 22 k 4,7 k, trimr TP 095 47 nF/100 V, MP, rozte vvod 5 mm C5 4700 F/63 V, elektrol. C6 1000 F/25 V, elektrol. C7 4,7 F/25 V, elektrolyt. M1 KBU8J D1 BZX85/30V D2 LED erven 2 mA D3 1N4002 D4 BA157 (1N4148) D5 BZX85/12V T1 BC546 OP1 PC815 Re1 rel 12 V RAS 1215 nebo H200S12 (GM) TR1 transformtor viz text sov spna 1 ks Modul REGULACE R0 R1 R2, R17 R3, R10, R19, R20 R4, R18 R5 39 k 150 10 k 4,7 k 12 k viz text
Mechanick proveden zdroje

Mechanick proveden ponechm na vaze, monostech a zrunosti kadho konstruktra. Rozmry krabiky zvis pedevm na velikosti pouitho transformtoru. J jsem zdroj umstil do plastov krabiky KP14 s vtracmi otvory. Moduly jsou dky plechovm helnkm umstny nastojato, displej panelovho midla prochz tverhrannm otvorem v subpanelu naproti stejnmu otvoru v elnm panelu, kter je opaten barevnm filtrem. Regulan tranzistor opaten krytem je izolovn od chladie a spolu snm upevnn distannmi sloupky na zadnm panelu krabiky. Kdyby chladi dosedal k panelu, me se zadn stna psobenm tepla deformovat. Vhodnj je umstit zdroj do plechov krabiky, u kvli jej mechanick pevnosti. Podrobn nvod k vrob takov krabiky uvd lit. [1].
Mon pravy zdroje

Modulov koncepce zdroje umouje mnit parametry pstroje podle pedstav a monost uivatele. Uvedu nkolik pklad: 1. Co dlat, kdy nen k dispozici transformtor s rozdlenm sekundrnm vinutm? Nem-li transformtor sekundrn vinut I. (viz obr. 2) s vyvedenm stedem, meme jej tak pout. V tomto ppad vynechme elektronick pepna sekundrnho vinut v modulu FILTR (obr. 3). Vinut transformtoru pipojme rovnou k mstku M1. V dsledku toho se zvt vkonov ztrta regulanho tranzistoru. Pi zachovn maximlnho vstupnho proudu 2 A je vhodn smit se s menm vstupnm naptm zdroje. Pi napt 30 V na sekundrnm vinut I. transformtoru bude maximln vkonov ztrta regulanho tranzistoru 60 a 70 W. Regulan obvody zstanou bez prav, pouze ke krajnm vvodm potenciometru PU2A pipojme rezistor s odporem asi 39 k a trimrem P3 na desce REGULACE nastavme maximln vstupn napt na 30 V.
Zvr
Popsan zdroj je ve srovnn s bnmi nvody ponkud sloitj, sloitost je vak vykoupena irokm rozsahem a stabilitou vstupnho napt a proudu, omezenm vkonov ztrty regulanho tranzistoru a jeho odolnost
Obr. 14 a 15. Rozmstn soustek na desce digitlnho midla. Deska s plonmi spoji byla otitna v PE 7/02
Imittor imobilizru s indiktorem napt palubn st

Na tma imittor imobilizru bylo vposledn dob na strnkch odbornho tisku uveejnno ji vce konstrukc. Jejich sloitost se pohybovala od tch nejjednoduch (samoblikajc LED), a po sloit (s IO NE555, 4011). Jsem zastncem nzoru, e jakkoliv konstrukce mus bezpen splovat funkci, kter je od n poadovna (v naem ppad pouh blikn erven LED), a zrove mus bt jednoduch a levn. Pro amatrskou konstrukci to plat dvojnsob. S tmto vdomm vznikl nsledujc jednoduch imittor imobilizru, kter dovede navc idie piblin informovat o velikosti napt akumultoru vozidla. Vlastn vroba tohoto imittoru mi trvala mn ne dv hodiny a finann nklady jsou ni, ne je cena jedn samoblikajc LED. Na obr. 1 vidme cel zapojen. Jedn se o veobecn znm zapojen relaxanho osciltoru s tranzistorem T1 zapojenm v oblasti lavinovho prrazu. Znalci mi jist prominou, kdy pro neznal uvedu strun popis funkce. Po pipojen obvodu na napjec napt se kondenztor C1 nabj pes diody D2, D3 a rezistor R1. Doshne-li napt na kondenztoru C1 urit velikosti, kter je dan soutem prraznho lavinovho napt tranzistoru T1 a napt Uak diody D1 (okolo 10 a 11 V), R7, R13, R14, R25 R8 R9 R11 R12 R15, R16 R21 R22, R24 R26 R27 PU2A PU2B PI2 P3 P4 P5 C1 C2 a C5 C6 C7 C8 C9 C10 C11 D1 D2 HL2 T0 T1 IC1 IC2 tranzistor se prudce otevr a kondenztor C1 se pes T1 a ervenou LED D1 vybije. Dioda D1 krtce a intenzivn blikne a kondenztor C1 se opt zan nabjet. Tento dj se neustle opakuje. Kmitoet blikn zvis na napt akumultoru a hodnotch soust R1 a C1. Jejich zmnou meme ovlivovat kmitoet blikn D1 ve velmi irokch mezch. Diody D2 a D3 vytvej urit bytek napt, kter zpsob, e pi zmenenm napt akumultoru obvod pln pestane pracovat a blikn LED D1 ustane. Vpraxi blik pi napt akumultoru 12,5 V a vtm dioda D1 asi dvakrt za sekundu, pi napt 12 V jednou za sekundu, pi 11,5 V blikne jednou za dv sekundy a pi 11,3 a 11,4 V blikn zcela pestane. Z opakovacho kmitotu blikn D1, meme tedy piblin odhadnout napt akumultoru. Sousti ke stavb imittor-indiktoru
jsou zcela bn, jejich hodnoty jsou uvedeny pmo ve schmatu a vtina se jich jist nalezne v zsobch domcch kutil. Jako T1 doporuuji odzkouet star tranzistory KC.., KSY.. apod., nkter tranzistory relaxan kmity vbec nenasad. Pi oivovn pipojme imittor k regulovatelnmu zdroji napt a zmnou odporu rezistoru R1 se sname nastavit kmitoet blikn 1 a 2 Hz pi napt zdroje 12,5 V. Potom zmenme napt zdroje asi na 11,5 V a vbrem rznch typ diod D2 a D3 se sname doshnout stavu, kdy dioda D1 pestane pln blikat. Tohoto stavu doshneme, kdy na D2 a D3 zskme vhodn bytek napt. Mme k dispozici diody rznch technologi od diod typu Schottky s bytkem 0,3 a 0,4 V pes kemkov diody (0,6 a 0,7 V) a po LED rznch barev (1,1 a 3,6 V). Cel zapojen se mi podailo realizovat na odezku univerzln desky s rozmry 10 x 20 mm. Ve vozidle pipojme imittor paraleln ke kontaktm spnae klku zapalovn nebo paraleln ke kontaktm spnae kontrolky tlaku oleje. Dbme pi tom na sprvnou polaritu. Odbr proudu z akumultoru vozidla je tak nepatrn, e nem cenu onm vbec pemlet. Tento jednoduch imittor-indiktor spolu s imobilizrem popsanm v [1] je velmi vhodnm doplkem vech vozidel, kter podobn zazen nemaj. Daniel Kalivoda [1] Vorek, V.: Imobilizr pro auta naich en. PE 3/2000 .
Obr. 1. Imittor - indiktor
1,5 k 2,7 100 k 680 100 820 330 2,7 k 3,3 k 2,2 potenciometr 10 k/N potenciometr 1 k/N potenciometr 5 k/G 470 , trimr 22 k, trimr 4,7 k, trimr 10 F/63 V, elektrolyt. 22 nF, keramick 2 200 F/35 V, elektrolyt. 150 pF, keramick 330 pF, keramick 100 F/16 V, elektrolyt. 1 nF, keramick 100 nF/63 V, MP 1N4007 1N4148 LED erven standardn prmr 5 mm BD711 KD503 (2N5038, 2N3055) LM723CN (MAA723CN) 741CN
Modul GATE R1, R8 150 R2 100 k R3, R4, R7, R12, R14 a R18 10 k R5, R9, R10 330 R6 12 k R11 1 k R13 33 k P1, P2 2,2 k, trimr TP 095 C1, C5 22 nF, keramick C2 2 200 F/25 V, elektrolyt. C3, C7, C9, C10 100 nF, keramick C4, C8 10 F/16 V, elektrolyt. C6 470 F/25 V, elektrolyt. C11, C12 22 nF, MP C13 100 nF, MP C14 2,2 F/16 V, elektrolyt. C15 1 F/16 V, elektrolytick D1, D2 1N4002 D3, D5, D7 a D10 1N4148 D4 BA157 (1N4148) T1, T3, T5 BC546 IC1 7805 IC2 79L05 IC3 TL071 IC4 4040 RE2 rel 12 V G5V2-12T TL spnac tlatko chladi pro IC1 V7142B
Panelov midlo (DPM) R1, R4 R2 R3 R6 R7 R8 P C1 C2 C3, C4 C5 C6 C7, C9 C8 C10 IC1 IC2 displej 100 k 12 k 1M 2,7 k 270 470 k 1 k, trimr TP 095 10 nF, MP 100 pF, keramick 100 nF, MP 47 nF, MP 220 nF, MP 100 nF, keramick 100 F/16 V, elektrolyt. 10 F/16 V, elektrolytick ICL7107 LM317L erven DA 56-11 / RWA (HDSP 5521) 2 ks nebo zelen DA 56-11 / GWA (HDSP 5621) 2 ks objmka DIL40 precizn 1 ks
Literatura
[1] Zeman, P.: Stabilizovan zdroje KAZ. AR A1/91 s. 8 a 2/91 s. 65. [2] Regulovateln zdroj 1 a 30 V/0,02 a 3 A. Electus 98 s. 55. [3] Novotn, B.: Mal laboratorn zdroj pro IO. AR A9/94 s. 9. [4] Katalog GM Electronic 2000.
(O elektronkovm zvuku)
Ing. Pavel lupek
Zabvm se nyn ponkud elektronkovou audiotechnikou, a tak dolo i na lnek Ing. Jana Prikina: Objevte tajemstv lepho zvuku elektronek z Praktick elektroniky 10/2000, na kter jsem se rozhodl reagovat vlastnm vysvtlenm.
Shodn s poznmkou redakce uzmnnho lnku se toti domnvm, e elektronkov zesilovae maj ,odlin zvuk i pi hlasitostech, pi kterch zesilova neme bt pebuzen, tedy nap. pi domcm poslechu. Neinm si rozhodn nrok na plnost vysvtlen elektronkovho zvuku, ale chci pipomenout ti fenomny, jejich vliv je na vsledn dojem nepochybn, a ikdy jsou jist znmy, nebyly vposledn dob u ns publikovny. t zptn vazby je i elektrolytick kondenztor C, kter je dokonce v dob zporn plvlny vstupnho signlu plovn opan (plat to ostatn io vstupnm vazebnm kondenztoru, ten bv mnohdy tak elektrolytick).Takto zapojen kondenztor ovlivuje pedevm charakter nzkch kmitot (maj vt amplitudu a nelinearita kondenztoru na n m vt vliv). Seriznj konstrukti o tom vd a pouvaj na mst kondenztoru C bipolrn typy, nebo rzn kombinace kondenztor. Z vlastn zkuenosti mohu ci, e vsledek nebv prv dobe reprodukovateln a navc nen stl, nebo elektrolytick kondenztory strnou. Zkouel jsem ped lety na mst kondenztoru C rzn typy a je zajmav, e napklad kondenztory zmetalizovanho papru (TESLA TC18x) dvaj subjektivn hor vsledky ne elektrolytick kondenztory (TESLA TE 98x). Jin elektrolytick kondenztory (TESLA TE 00x) byly zcela nepouiteln. Subjektivn nejlep vsledky dvaly polykarbontov kondenztory SIEMENS - pvodn uren do impulsn sti vkonovch mni. Rozmry tchto kondenztor mne vak od jejich pouit odradily. Myslm, e od tchto fakt se odvj cel ada mt ench v kruzch pznivc HIGH END o nutnosti pout speciln (a drah) kondenztory ve vysoce sofistikovanch zapojench. Konstrukn je mon kondenztor C v zesilovai vbec nepout a nahradit ho nap. obvodem DC servo, co se tak hojn pouv u kvalitnjch konstrukc. teni tchto dk mohu doporuit prostudovat konstrukce pn Pavla Dudka, Alana Krause a Karla Barton.
Jak to slym j
Fenomn prvn: nepolarizovan kondenztor (a co z toho vznikne)

Srovnme-li typick zapojen elektronkovch a tranzistorovch, resp. integrovanch (soustkov - nikoliv funkn) zesilova po strnce obvodov, zjiujeme znan rozdly dan pedevm faktem, e nemme k dispozici elektronkov ekvivalent tranzistoru PNP. Aby napjec zdroje elektronkovch zesilova zstaly rozumn jednoduch, jsou jednotliv stupn, tvoen jednm i dvma elektronkovmi systmy potencilov oddlen kondenztory. Naproti tomu zesilovae s integrovanmi obvody a tranzistory bn komern tdy maj obvykle pi bipolrnm napjen systmov zapojen operanho zesilovae - viz obr. 1. Takto zapojen bvaj nejen koncov, ale nap. i korekn stupn zesilovae bez ohledu na to, jsou-li realizovny integrovanmi nebo diskrtnmi prvky.
Obr. 1. Zapojen s operanm zesilovaem Podvejme se analyticky na obr. 1. V idelnm ppad (zesilova je proti signlu dostaten rychl a nelimituje) je penos zesilovacho stupn se silnou zpornou zptnou vazbou uren prv prvky tto vazby. O linearitu pouitch rezistor nemusme v ppad malch signl mt obavy, ale sous-
Obr. 2. Upraven zapojen zesilovae sTDA2030
Jak to souvis s elektronkami? Jak u jsme se zmnili, je v elektronkovch zesilovach pouito mnohem vce kondenztor, a to nejen jako blokovac. Rozdl je vak zsadn: Vechny kondenztory v elektronkovm zesilovai jsou polarizovny, tj. je na nich stl stejnosmrn pedpt. Mezi anodovm obvodem prvnho a mkovm pedptm dalho stupn jsou zpravidla destky volt. Dokonce i vstupn vazebn kondenztor je polarizovn mkovm pedptm nkolika volt. Vysvtlen penechm odbornkm z oblasti fyziky pevnch ltek, ale jako konstruktr nadle pedpokldm, e pouze polarizovan kondenztory se chovaj opravdu linern. Tento fakt dobe koresponduje i s napklad vynikajcm hodnocenm zvuku zesilova firmy AURA Z1, kter obvodov vychzej ze znmho TRANSIWATTU 40 (po vyputn problematickho koreknho stupn), kter m dky unipolrnmu napjen vechny kondenztory polarizovan. O tom, e uveden vaha funguje, se mete pesvdit sami. Na obr. 2 je schma vyzkouen pravy aplikanho schmatu zesilovae se znmm integrovanm obvodem TDA2030 (A2030), kde je pro diskutovan kondenztor dodaten zavedeno pedpt z napjen. Volbou vtho odporu pedpovho rezistoru odstranme ppadn broukn zesilovae pi mkkm napjecm zdroji. Tento jednoduch zesilova nem nijak ohromujc vlastnosti (vkon 15 W, zkreslen du desetin procenta, mal odstup signl/um a rychlost pebhu asi 6 V/s), pro ely demonstrace vak vyhovuje. Zlepen je patrn zejmna pi reprodukci akusticky snmanch nstroj (basa, bic) nap. na jazzovch nahrvkch. Urit problmy vak mohou nastat s kvalitou zkuebnho signlu. Bn pehrvae CD toti maj ve vstupnch filtrech nepolarizovan kondenztory (take radji ern LP?). Musm upozornit, e prava na obr. 2 psob pi zapnut nepkn pechodov jev, pro bezpenost vaich reproduktor pouijte pro vt vstupn vkony radji sloitj DC servo. S problematikou nepolarizovanch kondenztor zce souvis i vliv propojovacch signlovch kabel. Stnn kabely, spojujc pstroje nesymetricky na linkov rovni kolem 1 V pomoc konektor RCA CINCH, nejsou prv idelnm eenm. Pomrn nevhodn normalizovan penos je toti ovlivovn nejen kapacitou kabelu, ale i materilem (nepolarizovanho) dielektrika. Pravovrn pznivec HIGH END je vlivem rozpoutanho kabelovho lenstv pipraven za kus linkovho spoje zaplatit i desetitiscov stky. Pitom vliv dielektrika je opravdu slyiteln i na zazen komern tdy. Kabely s dielektrikem z teflonu hraj podstatn lpe, ne kabely o stejn kapacit s obvyklm PVC. PVC pso-
b rozosten stereofonnho obrazu z hlediska umstn se slov nstroje zdaj nepirozen irok. Ppadn pokus vele doporuuji.
Fenomn druh: tlumen reproduktoru (a jak to potom zn)

Pokud provdme serizn srovnvn tranzistorovch a elektronkovch zesilova stdavm poslechem na stejn reproduktorov soustavy, dopoutme se pi pouit modernch reproduktor znan nepesnosti. Hloubkov reproduktory s malm prmrem a velkm zdvihem membrny (hojn pouvan u souasnch sloupovch reproduktorovch soustav) pracuj optimln jen tehdy, jsou-li dostaten tlumeny. Reproduktor jako takov se toti chov jako mechanick rezonann systm - po vybuzen jakmkoliv impulzem m snahu dokmitvat na vlastnm rezonannm kmitotu, kter bv v oblasti asi 60 a 80 Hz a spad do kmitotov oblasti urujc mnostv bas. Vstupn odpor tranzistorovho nebo integrovanho zesilovae je vpodstat nulov a pi pouit kvalitnch (dostaten prez) propojovacch vodi jsou vlastn kmity reproduktoru inn elektricky tlumeny (rozkmitan reproduktor pedstavuje zdroj elektromotorick sly, kter se na vnitnm odporu reproduktoru, ppadn i vhybky mn v proud, kter psob proti tmto kmitm). Odpor uzaven smyky zesilovapvodyvhybkakmitaka reproduktoru je du jednotek ohm. Mal reproduktory s tmto tlumenm potaj, a pokud je pipojme k elektronkovmu zesilovai, jeho vstupn odpor je dov a 10 ohm, ovlivn mnohem men tlumen slyiteln reprodukci. I kdy je tedy elektronkov zesilova po tto strnce v nevhod, me se (vzhledem k v podstat hudebnmu charakteru vzniklho zkreslen) vsledn zvuk pi poslechu uritch hudebnch (tanench) nr jevit jako douc. Pi pouit jedinch vstupnch svorek elektronkovho zesilovae nem obvykle plin smysl ani pipojen reproduktorov soustavy systmem BIWIRING (oddlenm pipojenm hloubkovho reproduktoru je odstranno ovlivovn ostatnch reproduktor, vznikajc, kdy tlumic proudy hloubkovho reproduktoru vytvej na delch spolench pvodech nenulov bytky napt) vstupn odpor zesilovae je vdy mnohem vt, ne jak maj kvalitn propojovac vodie. Jak reproduktory jsou pro elektronkov zesilovae vhodn? Vlastn kmity reproduktoru je mono samozejm tlumit i jinak, ne pipojenm k zesilovai s malm vstupnm odporem. Podlet se na tom me jak vlastn akustick mni, tak proveden ozvunice, do kter je vestavn. Obecn je mono doporuit reproduktorov soustavy
s vtm hloubkovm reproduktorem oprmru 8 nebo radji 10 palc. Prmr reproduktoru 8" je pitom prakticky mezn pro dvoupsmov reproduktorov soustavy. Reproduktory irokopsmov bvaj tlumeny lpe. Vhodnost hotov reprosoustavy pro elektronkov zesilovae ovme snadno do pvodu vadme rezistor 10 a vsledn zvuk meme porovnat na vlastn ui. U vhodnch reproduktor zapojen rezistoru neovlivn charakter hlubokch tn ani se nezhor lokalizaci nstroj u stereofonn akustick nahrvky. Vliv tlumen akustickho mnie je ostatn zeteln i u dynamickch sluchtek, pitom vtina vstup pro sluchtka na pstrojch domc elektroniky m z hlediska tlumen velk vstupn odpor (zkuste nahradit bn pedadn odpor tvrdm dliem 22/3,9 ). Zajmavm polem k experimentm je pouit reproduknch komponent z pedtranzistorov ry. Klasick hloubkov reproduktory TESLA ARO 814 nebo 2AN 635 75, kter jsou po strnce tlumen konstruovny jako irokopsmov reproduktory o velkm prmru, hraj dobe v uzavench ozvunicch o objemech stovek litr, anelze je tedy bez obt umstit do kadho bytu i kdy pomr kvalita/cena je u nich bezkonkurenn.
Fenomn tet: srovnvn zesilova (a subjektivn vkus)

Ing. J. Prikin doporuuje osciloskopick sledovn odezvy zesilovae na harmonick budic signl. Z vlastn zkuenosti vak upozoruji, e osciloskopem na linern pracujcm zesilovai dnou odchylku od sinusovky nezjistme. Zkreslen, kter je mono vidt na obrazovce, je toti a du jednotek procent. Kad praktik me potvrdit, e pi nastavovn klidovho proudu tranzistorovho zesilovae ve td B (klasick buzen sinus 1 kHz) je vhodn pidat jet asi 10 % proudu po zmizen stupnk na obrazovce osciloskopu; pokud vstup tak poslouchme, zjistme bod zmizen tohoto zkreslen mnohem pesnji (ucho bezpen rozpozn znik ostrho zvuku a pechod na kulat tn. Pokud je zesilova v podku jak po strnce nvrhu zapojen, tak i nastaven, najdeme tvarov stejn sinus v celm zesilovacm etzci a nejen na vstupu a vstupu zesilovae. U zesilova (tranzistorovch) se vak nkdy silnou zpornou zptnou vazbou koriguje nelinearita nkterho, zpravidla koncovho nebo rozkmitovho stupn. Potom ovem v sti zesilovae za rozdlovm stupnm (ve smru signlu) nelinearity snadno uvidme (nap. TRANSIWAT 40 osazen nesoumrnm koncovm stupnm s PNP germaniovm tranzistorem a NPN kemkovm tranzistorem). Takov konstrukn proheky se obvykle projev i uritm
zabarvenm reprodukce. Jak dle uvidme, nemus bt takov zabarven vdy hodnoceno negativn. Osciloskopick men na zesilovach rozhodn nejsou zbyten. Osciloskop nm proke neoceniteln sluby pi odstraovn zvad, a to i tch zapeklitch. Nap. pozorovn odezvy impulznho buzen, kter Ing. Prikin neprvem zatracuje, nm odhal ppadnou nestabilitu zesilovae (sluchem to zjistme tak, ale jen obtn urme pinu). Na zvr vahy omench sinusovm signlem bych chtl pipomenout, e na takovch mench je zaloena norma DIN 45 500 hi-fi. Tato bezmla tyicetilet norma byla vak sestavena podle poadavk vrobce a nikoliv uivatele hi-fi techniky nkter parametry zazen se zjiuj pouze v omezench (nap. kmitotov nebo rovov) mezch, i kdy se ruiv projevuj v mezch irch (tam se jich vak vrobn dosahuje he). Takov omezen umonila nap. i vznik komern spn (v 60. a 70. letech) tdy tystopch magnetofon a nsledn magnetofon kazetovch. Kpehodnocen tto normy je nejvy as vhodn a siln norma toti omezuje monost manipulace se spotebitelem. Vynikajc mylenku (ve sv dob) na rozdlen pstroj do jasn vyznaench kvalitativnch td (0 a 4) pinesla kdysi sovtsk norma (GOST). Domnvm se, e pi hodnocen kadho vrobku je nezbytn vychzet z jeho elu. V ppad zesilova pro domc pouit nen rozhodn elem zesilovat sinusov nebo jakkoli impulzn napt. elem je, aby zesilova jako soust reproduknho etzce vzbudil v uivateli posluchai estetick dojem z poslechu reprodukovan hudby i slova. Tento estetick dojem je vak jen st miteln. S nstupem hi-fi techniky vletech edestch se mluvilo ovysok vrnosti zvuku (mylena shoda sivm podnm). Bohuel musm konstatovat, e na tento pojem jsme museli ji dvno rezignovat. Pokud sv zazen pouvme k reprodukci hudebnch konzerv jakhokoliv druhu, vstupuje do dje jet osoba zvukovho technika, kter vslednou nahrvku uprav (tedy vlastn zkresl), aby byla pro posluchae efektnj. Takov pravy najdeme i na ivch pmch penosech vn hudby, kde je zvuk snmn vce mikrofony a nsledn smchn. Zsahy zvukovho technika odhal pozorn poslucha podle nepirozench pohyb nstroj, ppadn ipromn stereofonnho prostoru. Populrn hudba je potom nahrvna zpsobem, kter by si spe zaslouil nzev dvoukanlov mono (mnoh nahrvky tohoto druhu se vak lb i mn). Rychle nastupujc technika domcho kina umouje pidvat k nahrvce lbiv zkreslen pmo posluchaem. Piazen rznch zkreslen vak psob i na vsledn efekt i na ivch
Zesilova 2x 150 W sLM12C

Michal Slnsk
Po prohldnuti nkolika katalog elektronickch soustek m zaujal integrovan obvod LM12CLK od firmy National Semiconductor. Pedevm parametry tohoto obvodu stoj zapovimnut. Zesilova je umstn vpouzdru TO-3 se tymi vvody (ptm je pouzdro) a doke do zte dodvat pikov vkon a 800 W.
Zesilova pracuje snapjecm naptm 25 V a 30 V pi proudech do 10 A. Zesilova m pi vkonu 80 W na zti 4 zkreslen pouze 0,01 %. Zmiovan obvod doke zvstupu dodvat proud a 10 A. Obvod je vybaven rozshlou sadou ochran, nap. ochranou proti pept, nadproudu a peht. Veker ochrany jsou integrovan vobvodu. Obvod se zapne a vppad, e na vvodech 5 a 3 (napjec napt +Ucc a -Ucc) se Obr. 2. Vrobcem doporuen zapojen obvodu LM12C
Obr. 3. Zapojen vvod IO objev napt 14 V (7 V). Vppad, e teplota ipu vzroste nad 150 C, seintern odpoj vstup. ka psma (-3 dB) u tohoto zesilovae je 16 a 40 000 Hz, initel harmonickho zkreslen pi P0 = 1 W a RL = 2 nebo 4 W piblin 0,002 %. Pi plnm vybuzen vzroste initel zkreslen na 0,05 % (pi 30 V; RL = 4 ). Ve schmatu zesilovae na obr. 4 je na vstupu zapojena cvka L1, kter m 40 zvit lakovanho mdnho vodie o prmru 1 mm. Cvku lze navinout nap. na tlsko rezistoru R4. Tato cvka zajiuje, e zesilova zstane stabiln, i kdy bude pracovat do indukn zte, jako jsou nap. cvky
Obr. 1. Ekvivalentn vnitn zapojen obvodu LM12C
koncertech (a to i tam, kde bychom to pmo neekali nap. elektronicky nadlepen zvuk cembala). Poslucha si potom na urit zkreslen zvykne. Tak je napklad fzov zkreslen kazetovch magnetofon maskovno vpopulrn hudb. Ostatn ji v potcch evropskho jazzu napodobovali zpvci zkreslen gramofonu zpvem pes plechov trycht megafon. Posluchai si snadno zvyknou i na urit nedokonalosti vlastnho reproduknho zazen takovm zpsobem, e pi ppadnm srovnvn zesilova dvaj pednost tomu svmu, meme ci oblbenmu charakteru zkreslen. Sluch kadho lovka je nejen orgnem znan nelinernm, ale i zenm programem v jeho mozku. Tento program je urovn nejen zkuenost posluchae, ale i napklad
jeho vztahem k vnmanmu zvuku. Hodnotc kritik tak vn i do nejobjektivnj kritiky citov vztahy k hodnocenmu pedmtu. Mluvme-li o hodnocen zesilova, m zde znan vliv i napklad vzhled nebo autorsk i majetnick vztah k hodnocenmu pstroji, kter hodnocen emotivn ovlivuje. Konstrukti komern elektroniky vyuvaj optickho maskovacho efektu a velmi si oblbili rzn bliktka (na nkoho naopak dobe psob tepl ze haven elektronek). Na kadho vak zapsob fakt, e ten krsn znjc kus domcho vybaven vyrobil vlastnma rukama. Pouen domc konstruktr si je vdom vech kompromis a nedokonalost, kterch se pi stavb dopustil, a vnitn se s nimi srovn (nebo si pt postav nco jet lepho a potom jet a jet lepho...).
Zvr
lnek upozoruje na vlivy nkterch obvodovch rozdl mezi tranzistorovmi a elektronkovmi nzkofrekvennmi zesilovai na vsledn zvuk. Bez nroku na plnost jsou zmrn pominuty vlivy konen rychlosti zesilovae, resp jednotlivch jeho stup (kter psob specificky tranzistorov zkreslen TIM, latch out atp.) a pozornost je upena na vliv nepolarizovanch kondenztor a tlumen pipojench reproduktor, resp. reproduktorovch soustav. Jako tet fenomn je strun zmnn netechnick - estetick vliv hodnocenho zesilovae i autorsk vztah domcho konstruktra. Jesti chcete ten opravdu nejlep zesilova, doporuuji: postavte si ho sami a s jeho vlastnostmi se alespo na as ztotonte.
velkch basovch reproduktor nebo reproduktorov vhybky. Pro poadovan vstupn vkon je nutno dimenzovat napjec zdroj. Ve zdroji je pouit toroidn transformtor, kter ru mn ne klasick transformtor s jdrem EI. Transformtor by ml bt dimenzovn na vkon 300 VA a sekundrn napt 2x 22 V. Mstkov usmrova je sdovolenm proudem 25 A (KBPC2506F), napt filtruj elektrolytick kondenztory s kapacitou 22 000 F pro kadou vtev napjen. Pro integrovan obvod je nutno podit mohutn chladi steplotnm odporem nejve 1,5 K/W. Pouil jsem CHL40C/BLK (1,1 K/W) doplnn odva ventiltory KDE1206-PHS2. Pi monti IO na chladi pouijeme sldovou podloku, kterou pro zmenen tepelnho odporu nateme teplovodnou pastou. Pouzdro peliv upevnme a dn dothneme upevovac rouby. Desky s plonmi spoji pro zesilova a zdroj jsou na obr. 5 a 8. Integrovan obvod, piroubovan k chladii, je s deskou spojen krtkmi drty. Desku z obr. 5 a 6 je teba osadit 2x pro pro kad kanl zvl. Katalogov list k obvodu najdete na internetov adrese www.national.com Obr. 4. Schma zapojen zesilovae a napjecho zdroje
Obr. 5 a 6. Nvrh desky s plonmi spoji pro zesilova
Obr. 7 a 8. Deska s plonmi spoji pro zdroj (zmenena na 50 %)
I NTERNET - SOFTWARE - HARDWARE

Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz, V Olinch 11, 100 00 Praha 10
ZX SPECTRUM PO 20 LETECH
Velice populrn osmibitov pota Sinclair ZX Spectrum byl bezpochyby potkem potaov revoluce v eskch zemch. Se svoj lc, monostmi a snadnm programovnm v Basicu nesmrn zpopularizoval programovn a pouvn potae k uitenm vcem i ke hrm a mnohm z ns tak zmnil ivot. Byl nejprodvanjm britskm potaem vech dob a v roce 1983 ho britsk premirka Margaret Tchatcherov osobn pedstavila japonskmu premirovi jako symbol britsk technick vysplosti. Letos je to dvacet let, co pota Sinclair ZX Spectrum (s 16 nebo 48 kB pamti) piel na trh a pod existuje obrovsk komunita jeho pznivc a destky emultor pro vechny mysliteln typy pota a operanch systm. Na stovkch trvale dobe udrovanch webovch mst na Internetu najdete kompletn hardwarovou i softwarovou dokumentaci, veker software a stovky spnch her, na kter jejich fandov dodnes nedaj dopustit.
Ponote se tedy na chvli do potaov historie a seznamte se s potaem ZX Spectrum. Pouijeme k tomu citty z anglickch asopis t doby: Zase to dokzal, e! Strek Clive (Sinclair pozn. red.) piel a ukzal svtu jak vyrobit decentn barevn osobn pota za cenu kter um doshnout pouze on. Jsou k dispozici dv verze Spectra 16 k a 48 k za 125 pop. 175 liber (u ns v t dob pouze v Tuzexu za asi 1000 bon, tj. cca 5000 Ks pozn. red.). ZX Spectrum nabz osm barev, grafiku s vysokm rozlienm, zvuk Jako vtina pota se pipojuje k domcmu televizoru a jako extern pam pouv bn kazetov magnetofon s nahrvac/pehrvac rychlost 1500 Bd. Lze k nmu pipojit i malou jehlikovou tiskrnu ZX Printer Spectrum m 233x144x30 mm a v 520 g krom napjecho zdroje a kabel. Vypad velice elegantn. Po rozebrn najdete uvnit velice mlo soustek 14 integrovanch obvod, UHF modultor, piezoelektrick reproduktor a njak ty odpory a kondenztory ve na jedin desce s plonmi spoji, na jej zadn stran jsou pmo na plonm konektoru vechny mon potebn signly, pouiteln pro pipojovn vnjch perifri. Ve dvou konektorech je pak nasunuta pdavn pam RAM 32 kB (ano, tete dobe, kilobajt), kter roziuje zkladn RAM 16 kB na konench 48 kB. Klvesnice je vyrobena z jednoho kusu mkk gumy pipevnn nad desku s membrnovmi tlatky. Gumov klvesy vystupuj otvory v kryc ern kovov desce a pocit z nich je spe jako z kalkulaky ne z psacho stroje. tyicet tlatek ovld ctyhodnch 191 funkc a znak. S potaem je dodvn napjec sov zdroj a kabel se dvma 3,5 mm jacky pro pipojen ke vstupu a vstupu bnho kazetovho magnetofonu. K zobrazovn se vyuv libovoln televizor na kanlu 36 (lze v malm
Obr. 1. Schma zapojen potae ZX Spectrum
Obr. 2. Pro mnoh vysnn krabice s potaem, kter se u ns v t dob prodval pouze v Tuzexu
rozmez doladit). Displej m 24 dek po 32 znacch, piem dv spodn dky se vyuvaj k zadvn pkaz a vypisovn hlek. Lze ho vyuvat i pro grafiku s rozlienm 192 (176) x 256 pi-
xel s vykreslovnm pmek, kruh a kivek. Obrazovka, okraje a znaky mohou mt jednu z osmi zkladnch barev, znaky mohou bt navc jet svtiv nebo blikajc. Zvuk je jednokanlov v rozsahu nkolika oktv, programov lze nastavovat vku a trvn tnu. Matematick pesnost je 9,5 platnch slic a k dispozici je slun ada matematickch funkc. Pota je vybaven velmi uitenou verz programovacho jazyka BASIC. Jeho pkazy se nevypisuj a jsou pmo piazeny jednotlivm klvesm, tzn. e stiskem pslun klvesy se najednou nape cel pkaz. Pota ZX Spectrum se udrel na trhu celch 6 let v celkem sedmi originlnch verzch Spectrum 16K a 48K (1982), Spectrum+ (1984), Spectrum 128 (1985), Spectrum +2/+2A (1987,
1988) a Spectrum +3 (1988). Posledn ti typy ji vyrbla firma Amstrad, kter v roce 1986 firmu Sinclair Research, vyrbjc ZX Spectrum, koupila. Ve stejn dob se ve svt vyrblo i mnoho dalch leglnch i neleglnch klon tohoto potae v eskoslovensku to byl Didaktik. Programy se u ns ily vtinou nelegln prostm a jednoduchm koprovnm magnetofonovch kazet a tak ml za krtko kad ve, co ho zajmalo. Byly k dispozici dost dobr textov editory, databzov programy, kreslic a hudebn programy, hodn matematickch a grafickch program, a postupn bezpoet her. Bylo neuviteln, co vechno lze naprogramovat do 48 kB pamti a programtory to nutilo k co nejvt dokonalosti a spornosti (na rozdl od dnenho pltvn pamt).
Obr. 3. Nejpopulrnj Sinclair ZX Spectrum 48K (1982)
Obr. 4. Dokonalej Sinclair ZX Spectrum+ z roku 1984
Jednoduch architektura potae umonila dky rychle rostoucmu vkonu modernch pota vytvoen velkho potu jeho emultor snad pro vechny typy pota vetn kapesnch, ty nejnovj v jazyku Java funguj i jako applet ve webov strnce HTML. Mezi nejrozenj pat emultory pro MSDOS, Windows a Psion. Tisce program pro ZX Spectrum byly zkonvertovny do standardizovanch elektronickch formt vhodnch pro tyto emultory. Nkter emultory se sna co nejvrnji emulovat pvodn pota a umouj i emulaci jeho perifri pop. pmou prci s nimi, jin vyuvaj monost modernch pota (drag-anddrop ap.) a jejich zkladnm clem je umonit hlavn pohodln hran pvodnch her. Nap. jen na bohatm a rozshlm webu www.worldofspectrum.org najdete emultory ZX Spectrum pro nsledujc potae: Amiga (23), Acorn (6), Atari (3), BeOS (2), C64 (1), Dreamcast (1), Game Boy Advance (3), Macintosh (11), MSX (1), Nokia 9210 (1), PC/DOS (56),
Populrn Manic Miner v emultoru WinZ80
Rozloen klves v emultoru WinZ80
PC/OS2 (2), PC/rusk (21), PC/Windows (47), Playstation (3), Psion 3 (1), Psion 5 (3), QL (3), Sam Coupe (1), TI89 (2), Unix (19), Windows CE (17). Jen z tchto strnek se denn stahuje tm 800 emultor - svd to jist o tom, e je to tmatika nanejv iv. Mezi nejoblbenj emultory pro Windows pat WinZ80. Emuluje potae ZX Spectrum 48k, 128k, SamRam, Interface I, Multiface 128, Currah microSpeech, SpecDRUM interface a tiskrnu ZX Printer. Pracuje s jakmikoliv videoadaptry, podporuje dragand-drop soubor, otevr a pouv soubory .Z80, .SNA, .SLT (snapshot ), .TAP a .TZX. Rychlost emulace lze plynule nastavit. Podporuje joysticky Kempston, Sinclair a uivatelsky konfigurovateln ovldn her kurzorovmi tlatky na klvesnici. WinZ80 m dle zabudovan i jednoprchodov assembler s podporou neoficilnch instrukc Z80, a monitor/ debugger v relnm ase. V archvnm souboru z80-400.zip (1073 kB) je od stejnho autora i verze emultoru pro MS DOS.
ODKAZY NA WEBOV ZDROJE PRO ZX SPECTRUM

http://icemark.ch/zx/SSD-II/ Sinclair Software Database II - Databze mnoha tisc program pro pota ZX Spectrum s monost vyhledvn. http://www.worldofspectrum.org/ The World of Spectrum - rozshl archv softwaru, dokumentace, obrzk. http://www.auldgreytoon. freeserve. co.uk/specpage.htm Alans Speccy Page - informace a pravideln kvzy pro fanouky Spectra. http://www.tonyaustin.com/zxspectrum.html [ALT][TAB] The Sinclair ZX Spectrum - strun historie potae ZX Spectrum, autorovy preferovan hry a odkazy na emultory. http://www.lofi-gaming. org.uk/speccy/ Andys Speccy Page - osobn pohled na historii Sinclair Spectrum. http://orac.sund.ac.uk/~as0aba/snaps.html Andys ZX Spectrum Page - rzn materil souvisejc se ZX Spectrum, vetn utilit pro Amigu. http://www.geocities.com/Times Square/Portal/6986/ Another Tribute to ZX Spectrum - ZX Spectrum ze vdskho pohledu, vdsk hry, odkazy a trocha nostalgie. http://www.bitz.freeuk.com/ Bitz - galerie hudby a umn, inspirovanch hrami pro Spectrum. http://www.geocities. com/SiliconValley/Lakes/6142/ Bloods Crap Speccy Page! - msto soustedn na software, seznam vzcnch her, POKEs ad. http://www. breezer.demon.co.uk/spec/ Breezers Speccy Intro - rozshl seznam diskusnch skupin, public domain skupin a magazn. http://www.cartwright33. freeserve.co.uk/spectrum/ Brents Crud Speccy Days - mapy a plny her, hlasovn. http://www.fortunecity.com/skyscraper/motorola/146/ Chaos Files - soubory emultor ZX Spectrum, utility a ROM images. http:// www.btinternet.com/~walkern/spectrum/ ChucklePie Productions - informace o architektue ZX Spectrum, procesoru Z80, hrch, nstrojch a lidech. http://www.srcf.ucam.org/~pak21/cssfaq/index.html comp.sys.sinclair otzky a odpovdi o Sinclair ZX Spectrum nejastji se vyskytujc v Usenet newsgroup comp.sys.sinclair. http://www.matranet.net/MATRA/SPRINTER/ The Computer That Came From The Cold - specifikace a informace o potai Sprinter, ruskm klonu ZX Spectrum. http://www.geocities.com/ SiliconValley/Foothills/2559/ Crash - velk mnostv her pro ZX Spectrum ke staen. http://www.duketastrophy.demon.co.uk/csscgc2k/ CSSCGC2000 - oficiln msto comp.sys.sinclair Crap Games Competition 2000. http://groups.yahoo.com/group/ZX_SPECTRUM128K eGroups: ZX SPECTRUM 128K - frum uren pro ZX Spectrum. http://www.zx-spectrum.net/ Eriks Spectrum Pages - museum obrzk souvisejcch se ZX Spectrum a nkter utility. http://www.btinternet.com/~fishyfish/ Fishyfish Speccy Maps - hern mapy nkolika znmch her. http://gamestage.topcities.com GameStage - zdroj informac pro hre, recenze her, POKEs. http:// www.fi.muni.cz/~xsvobod3/speccy.htm Golden Archive - to nejlep pro Sinclair ZX Spectrum - autorv vbr jeho nejoblbenjho softwaru pro Spectrum. http://www.void.jump.org/hackersanon Hack Attack III - velk kolekce multiface POKEs pro ZX Spectrum. http://www. tarunz.org/~vassilii/ Hobbit/ Hobbit - nostalgick strnka vnovan potai Hobbit, sovtskmu klonu ZX Spectrum. http://www. comlab.ox.ac.uk/oucl/users/ian.collier/ Spectrum/ Ians ZX Spectrum page - ZX Spectrum emultor pro X-Windows, xz80 a dal materily. http://www.wearmouth.demon. co.uk/ The Incomplete Spectrum ROM Assembly - strnky vnovan operanmu systmu na bzi Z80 a interpretru jazyka Basic ZX Spectrum. http://www. wearall.demon.co.uk The Incomplete Spectrum ROM Assembly - komentovan obsah ZX Spectrum ROM. http://www.luny.co.uk/sinclair/ K Lunys Spectrum Site - osobn pohled autora na ZX Spectrum a tehdy dostupn software. http://emuzone.metropoli2000.net/spectrum/ Karnevis Spectrum Zone - panlsk hry pro Spectrum s originlnmi obaly, sejmutmi obrazovkami, manuly, recenzemi a hernmi prvodci (anglicky, panlsky, italsky). http://korax1214.freeyellow.com/spectrum/ Keeping the Dream of Clive - ZX Spectrum fan page. http://zxspectrum.2itb.com The Mad Cumbrians ZX Spectrum Web Site - nostalgick pohled na Spectrum, kolekce her ke staen. http://www.cs.tcd.ie/Malcolm.Tyrrell/Spectrum/ Malcohols Spectrum Page - Spectrum page majitele Commodore 64 s nktermi jeho projekty ke staen. http://www.michaelfraser.com/ Michaels World of Interactive Entertainment - informace, recenze a personln systmy pro Sinclair a Amiga. http://www.sezampro.yu/~mstancevic/ Miodrag Stancevics Home Page - virtuln verze Sinclair User cassette tape of March 1992. http://www.nickadkins.co.uk/speccygames/speccygames.html Nick Adkins Spectrum Page - informace o hrch pro Spectrum. http://www.leuf.org/speccy/ Nostalgia corner (Speccy) - osobn
Jednm z nejbohatch a nejlpe organizovanch web pro ZX Spectrum je www.worldofspectrum.org
strnky prohlaujc, e Spectrum 48 byl nejvt dar Sira Clive Sinclaira lidstvu a e prakticky inspiroval a zaloil trh softwaru pro domc a osobn produktivitu. http://www.autolaunch.freeserve.co.uk/spectrum.htm One Man and His Spectrum - hry navren a vyroben Clivem Brookerem, autorem One Man And His Droid. http://simandl.jinak.cz/stranky/zxs/ zxs_a.htm Petr imandl - ZX Spectrum +2A - strnky o ZX Spectrum +2A, perifrich a programech, vytvoench Petrem imandlem. Mnostv technickch schmat zapojen. http://www.geocities.com/ResearchTriangle/ 4535/ Phoenixs Speccy Page - strnky vnovan public domain softwaru pro Spectrum. http://www.piecafe.demon.co.uk/sinc.htm The PieCafe Spectrum Collection - neobvykl kolekce softwaru pro emultory ZX Spectrum. http://www.lineman.nu/specng/ Project Spectrum New Generation - snaha o portovn favorizovanch her pro ZX Spectrum 16/48/128 na potae PC. http://www.ramsoft.bbk.org/ Ramsoft - RealSpectrum emultor a rzn dal emultorov utility. http://www15.brinkster.com/rebelstar/ Rebelstar Spectrum - velmi rozshl kolekce her pro Spectrum, emultory a PC konverze. http://www.rebelstar.co.uk/ Rebelstar Spectrum Emulation and Remakes - hry, emultory, ROMs a informace o remakes klasickch titul. http://www.lodder.uk.com The Rubber Stop - strnky vnovan zskvn tko dosaitelnch snmk a hernch map pro Sinclair ZX Spectrum. http://univer.omsk.su/students/GOBUZOV/rs.htm Russian Spectrum - informace a programy o/pro rusk klony Spectra. http://www. zx.ru/echo/ Russian ZX Spectrum - Oficilni ZX SPECTRUM Fidonet echo support site, mnoho emultor a her, zejmna ze SSSR. http://homepage. ntlworld.com/paul.dunn4/screen$.htm Screen$ - in-progress Spectrum Loading Screen Simulator, eti obrazovky pro Windows, kter umouje nostalgickm uivatelm mt na obrazovce klasick blikajc okraje pi nahrvn program doprovzen typickm zvukem. http://www.waddington. fslife.co.uk/ The Sinclair Lair - nabz vyhledva her, kolekci een adventur a aukce pota Sinclair Spectrum. http://www.icemark.com/spectrum/ Sinclair Spectrum - kolekce rznho materilu Chrise Wilda, informace o datovch formtech PC variantch klasickch her pro Spectrum Lords of Midnight a Doomdarks Revenge. http://www.srcf.ucam.org/~pak21/ spectrum/ The Sinclair Spectrum - otzky a odpovdi Philipa Kendalla (comp.sys.sinclair FAQ) vetn kolekce Spectrum ROMs a nkterch utilit. http://www.breezer.demon.co.uk/spec/webring.html Sinclair Spectrum Webring - webring pro webov msta o ZX Spectrum. http://groups.yahoo. com/group/sinclairspectrumscyberhippies/ Sinclair Spectrums Cyber Hippies - Yahoo group pro fanouky ZX. http://www.cs.man.ac.uk/~broada/ spectrum/ Sinclair ZX Spectrum - kolekce vlastnho autorskho softwaru Andrew Broada ve standardnm formtu pro emultory. http://www. geocities.com/TimesSquare/Battlefield/1467/spectrum.html Sinclair ZX Spectrum CS - informace o esk a slovensk scn ZX Spectrum, soubory ke staen. http://www.med.cz/snapsearch/ Snapsearch - vyhledvac engine pro soubory souvisejc se Sinclair ZX Spectrum. http://www. specchums.org/ SpecChums - seznamy nejoblbenjch her a jejich hrdin a rzn obrzky. http://users.tinyonline.co.uk/youngsteve/Home.htm Speccy at the Movies - retrospektivn strnky o filmech, knihch a dalch materilech, pojednvajcch o Sinclair ZX Spectrum. http://www.pazman. demon.co.uk Speccy Heaven - Spectrum emulator (128K and 48K) a velk poet rznch her. http://www.breezer.demon.co.uk/spec/tech/instructions/ stracker.html Speccy Soundtracker Instructions - instrukce pro Soundtracker a SQ Tracker. http://thespeccyzone.emuunlim.com/ The Speccy Zone - kolekce rznch informac o ZX Spectrum, odkazy, kvzy a soubory. http://www.speccybob.2y.net/ SpeccyBOB - nvod pro stavbu potae ze standardnch soustek s 99% kompatibilitou se ZX Spectrum. http:// speccy.com/ Speccy.com - online ZX Spectrum komunita, hry, frum, e-mail. http://www.fortunecity.com/skyscraper/quantum/455/ Speccywood - kolekce her, POKEs a emultor. http://members.aol.com/jozxyqk/specmain.htm The Spectrum Appreciation Society - Spolenost obdivovatel Sinclair Spectrum, programy a ukzky hudby z her. http://www.aldridge98.fsnet. co.uk/specindex.html The Spectrum bit with no name - vod k emulaci, hudba z her, ad. http://www.spectrumarchive. freeserve.co.uk/ Spectrum Games Archive - velk kolekce 500 her s recenzemi, emultory a utility.
Hardwarov strnky ZX Spectrum na www.worldofspectrum.org

http://www.jonlan.demon.co.uk/spectrum/gamefaq/ Spectrum Games FAQ - otzky a odpovdi ke hrm pro Spectrum. http://www.void.jump.org/hardware/ The Spectrum Hardware Page - seznam vech znmch perifri pro ZX Spectrum s detailnmi popisy a obrzky. http://www.geocities.com/ SiliconValley/Garage/3986/index.html Spectrum Help Zone - pomoc a rady pro hry, tipy, pokes ad. http://www.comp007.freeserve.co.uk/ Spectrum Magic - emultory, hry a Hi-Score table. http://skyscraper.fortunecity.com/ break/400/ Spectrum Mania - nostalgick strnky o ZX Spectrum, nabzejc emultory, vybran klasick software a odkazy. http://www.btinternet. com/%7eandy450/spectrum.htm The Spectrum Page - archv her, informac a emultor. http://www.zoo.co.uk/~z0001275/specsoft.htm Spectrum Programs - hry a software od Steve Smitha. http://www.pmella.freeserve. co.uk/specsite/ The Spectrum Site @ The House of Mella - informace, emultory, hry, POKEs a odkazy. http://www.geocities.com/siliconvalley/ file/5267/ The Spectrums Dungeon - hry a utility pro emultory ZX spectrum. http://www.speculation.org.uk/ Speculation - archiv informac a odkaz. http://www.jonlan.demon.co.uk/spectrum/ Steve Smiths Spectrum Pages - mnostv informac, Sinclair Software Database, otzky a odpovdi ke hrm a nkter pmo hrateln hry. http://ireland.iol.ie/~sjones/ Steves Spectrum Page - popis klasick klvesnice, seznam autorova vlastnho softwaru. http://www.geocities.com/Athens/Ithaca/9137/spectrum.html Tayles ZX Spectrum Page - emultor, hry a vyhledva. http://transam. 8k.com Transam - oslava her pro Spectrum 16K s kompletnm seznamem a lnky z obdob 1982-85. http://www.mmm.it/trg/ TRG Home page The Roncler Gangs Lair, emultor pro Playstation 1. http://tzxvault. retrogames.com/ The .TZX Vault - msto vnovan vybudovn a uchovn rozshlho archivu her pro ZX Spectrum ve formtu .TZX. http://www. speccy.cz - archiv her, map a hudby pro Spectrum. http://groups.yahoo. com/group/sinclairspectrumusers/ Yahoo! Groups Sinclair Spectrum Users - frum for pro zjemce o Sinclair Spectrum a jeho klony, programovn v Basicu a strojovm kdu. http://www.jb.man.ac.uk/~djm/spectrum/ Zacks Index Page - Software pro ZX Spectrum a Z88. http://zxbox. sourceforge.net/ ZX Box - projekt usilujc o vyuit 48K ZX Spectrum pro surfovn po webu. http://zxfiles.chat.ru/ ZX Download page - rusk software pro ZX-Spectrum ve formtu TR-DOS. http://zxfiles.raww.net/ eindex.htm ZX Download Page - mnostv soubor pro Spectrum ke staen. http://www.geocities.com/woodcock88/ ZX Format - manuly, emultory a recenze. http://zx.siliconpark. it/ ZX Home - modifikovan a speciln ROM a obrzky hardwaru. http://www.fortunecity.com/skyscraper/pascoe/ 633/ 100% ZX Spectrum - o ZX Spectrum od jeho prvnch dn a po jeho vn ivot v emultorech a mezi fanouky po celm svt. http://www.nvg. org/sinclair/computers/zxspectrum/zxspectrum.htm ZX Spectrum - Planet Sinclair - informace, fotografie a materily o ZX Spectrum, vetn detailnho popisu jeho vvoje. http://www.z88forever.org.uk/zxplus3e/ The ZX Spectrum +3e Homepage - posledn verze Sinclair ZX Spectrum +3 s diskem IDE. http://www.grendel.cz/hry/spectrum/ ZX Spectrum Forever historie tohoto slavnho potae, odkazy na emultory, hry, diskusn skupiny a dal msta. http://www.zxgoldenyears.co.uk The ZX Spectrum Golden Years - informace o zlatch letech potae ZX Spectrum 1982-1986. http://members.tripod.com/~piters/zx.htm ZX Spectrum hardware DIY rzn hardwarov projekty jako IDE hard disk interface, UVY-RGB konvertor pro modely 48K a rozhran pro disketovou mechaniku. http://sorry.vse.cz/ ~xrihp01/speccy/ ZX Spectrum on SORRY - esk web o ZX Spectrum. http://www.knorrie.net/~gerrit ZX Spectrum Online Gaming - online verze rznch her pro ZX Spectrum. http://www.zx.ru/ The ZX Spectrum Software Museum - museum starho softwaru pro ZX Spectrum, s drazem na rusk materil. http://www.fortunecity.com/skyscraper/siliconvalley/274/ The ZX Spectrum Technical Information Repository - dokumentace souvisejc s technickmi aspekty Sinclair ZX Spectrum, zejmna model 48K a plus. http://www.secarica.ro/html/zx_zone.html ZX Zone - soustedn na Spectrum +3, detaily o hardwaru, softwaru a ROMs.
Na Internetu najdete djiny vech osmibitovch pota
JEDNODUCH, PESN A LEVN
TEPLOMR K PC
Toto vtipn jednoduch zapojen k men teploty popsal na svch webovch strnkch ing. Igor eko a laskav souhlasil s jeho uveejnnm v na rubrice. V zapojen jsou pouity senzory typu SMT160-30. Pipojuj se ke game portu potae (bv obvykle nevyuit) a mohou bt od potae vzdlen a 10 metr. Absolutn pesnost men je lep ne 1C, rozlien je a 0,01C.
Senzory SMT160-30 jsou integrovan obvody k men teploty. Jejich vstupem je digitln signl o kmitotu asi 3 kHz (1 a 4 kHz), jeho stda (pomr signl/mezera) je pmo mrn teplot. Pipojuj se tvodiovm kablkem signl, napjec napt 5 V a zem (podle vrobce me bt kablk dlouh a 20 m). Jeliko penos je digitln, parametry pipojovacho kablku neovlivuj pesnost men. Ke game portu potae lze souasn pipojit tyi tyto senzory. Obslun program zobrazuje prbn teploty jednotlivch senzor, umouje jejich kalibraci a zznam namench hodnot do souboru.
Obr. 2. Schma pipojen senzor SMT 160-30 ke game portu potae
Schma zapojen
Schma zapojen je na obr. 1. Je velmi jednoduch a jeho podstatou je dobr npad, vyuvajc zapojen a softwarov obsluhy jinak vtinou nevyuitho game portu potae. Na game portu je vyveden i napt 5 V, take odpad starost o napjen senzor. Zvukovou kartu (na kter bv game port umstn) chrn ped ppadnm zkratem pojistky, umstn v krytu pipojovacho konektoru Cannon 15. zovka ukazuje teplotu jednotlivch senzor a umouje nastaven parametr a funkc. Lze zvolit dlku intervalu mezi dvma menmi, integran dobu jednotlivch men a poet prmrovanch hodnot (klouzav prmr). Prodlouenm integran doby se zvyuje pesnost men. Ta se zvyuje i vtm potem prmrovanch men, to ale tak potlauje indikaci prudkch zmn teploty. Program automaticky zjist (ne)ptomnost senzoru. Pro zobrazen na displeji lze jednotliv senzory i slovn pojmenovat (nap. teplota venku na zahrad). Vrobce zaruuje linearitu senzor (odchylku od idelnho prbhu) 0,2 a 0,4 C a pesnost 0,7 C v teplotnm rozsahu -30 C a + 100 C. Obslun software umouje kalibraci senzor a pi menm rozsahu teplot lze tak doshnout pesnosti a 0,1 C. Kalibrace se provd pomoc tabulky a hodnot namench pesnm referennm teplomrem.
Princip innosti
Senzory teploty SMT160-30 poskytuj na vstupu signl, jeho stda je pmo mrn men teplot. Tento signl se pivd na vstupy game portu, uren pro spnae joysticku. Obslun program tento signl snm a podle kalibranch konstant (linearita a offset) ho pevede na daj teploty.
Obr. 5. Kalibrace senzor teplomru
Obslun program
Softwarov vybaven je vlastn srdcem celho teplomru. Zkladn obra-
Obr. 3. Kad ze ty senzor lze i slovn pojmenovat
Program lze minimalizovat do systmov oblasti (tray) a v tom ppad zobraz pi najet kurzorem myi v bublince teplotu prvnho senzoru. Kliknutm pravm tlatkem myi se oteve kontextov menu. Program m i zvukov vstup. Ohls hlasov teplotu zvolenho senzoru. Hlasov vstup si lze samozejm pizpsobit vlastnmi nahrvkami. Pro mic a vyhodnocovac ely umouje software automaticky zaznamenvat vechny men teploty do souboru. Soubor m formt CSV a lze ho otevt nap. v programu Microsoft
Obr. 1. Zkladn oknko ukazuje teploty vech senzor a nastaven parametr
Obr. 4. Umstn ikony teplomru v systmov oblasti Windows a daje v bublince
Excel, kde se d i graficky zobrazit prbh mench teplot. Obslun software m i funkci/okno Alerts, kter ohld pekroen nadefinovanch meznch hodnot. Pokud k pekroen dojde, program to ohls bu otevenm okna s hlenm, nebo zvukovm vstupem (kter slovn ohls pozor, senzor slo m stup). Oznamovn se opakuje v intervalu 30 vtein. Pokud jsou pekroeny mezn hodnoty u vce senzor souasn, oznamuj se cyklicky, piem pednost m vy teplota.
Obr. 6. Nastaven horn a spodn hranice teplot senzor pro signalizaci alarm
Posledn nastaven a kalibrace jsou vdy zaznamenan v .ini souboru (pi pouit jinch senzor je ho proto nutn vymnit). Obslun program je pro nekomern pouit k dispozici zdarma na strnkch autora (http://cesko.host.sk)
Obr. 8. Grafy prbhu teploty men tymi senzory v byt na stole
v souboru GamePortTemp.zip (velikost asi 750 kB vetn dokumentace). Chcete-li vidt teplomr i v okn Ovldacch panel - Sprvce zazen, sta run celm postupem pidat nov hardware a nastavit cestu k souboru GameTemp.inf. Potom se v okn Sprvce zazen (Device Manager ) zobraz zazen Temperature Monitor on Game port (viz obr. 7). Nem to dn vliv na funkci, je to jen proto, e to jde.
Poadavky na systm
Funkce programu byly odzkouen v operanch systmech Windows 9x a Windows XP (ml by tedy fungovat i pod Windows NT/2000). Pota by ml mt procesor alespo Pentium/ AMD-K6 byl testovan v konfiguracch od Pentium 150 MHz bez MMX a po Pentium 1 GHz. Program si sm zjist ptomnost game portu v potai a bez nj se nespust. Je mon ho spustit i vcensobn.
Teplota se snmala od rna do veera (as je na ose x). Z grafu je jasn vidt, e citlivost senzor je opravdu dobr (snmalo sa kad dv vteiny s integran dobou 30 ms a prmrovnm poslednch deseti hodnot). Protoe senzory byly pohromad, ukazovaly shodn piblin stejnou teplotu. Na zatku grafu je vidt rann vtrn pokles teploty a optovn nrst. Okolo 14. hodiny najednou teplota prudce vzrostla jenom na dvou senzorech zaalo na n svtit slunko, ale dva pedn senzory (ze smru dopadu slunench paprsk) souasn zastnily druh dva senzory, proto ten rozdl. Dal mrn nrst teploty je vidt v dob pchodu obyvatel bytu z prce.
Internetov odkazy
[1] datasheet k SMT160-30 [2] http://www.cesko.host.sk - sekce Hardware nebo Software [3] e-mail : cesko@internet.sk
Ukzka namench graf

Obr. 7. Zaazen teplomru do systmovho seznamu hardwarovch zazen
Na obr. 8 je ukzka prbhu men teploty v byt. Senzory byly poloen spolen na pracovnm stole u okna tsn vedle sebe (vzdlen asi 1 cm).
MICROSOFT WEBMATRIX
Microsoft poskytl k volnmu pouvn, tedy zdarma, velice kvalitn vvojov prostedek pro tvorbu internetovch aplikac na bzi ASP (active server pages, aktivn serverov strnky) Web Matrix. Strnky se tvo ve visulnm prosted, tzv. WYSIWYG pmo vidte jak bude vypadat vsledek toho, co programujete. Instalan soubor m asi 1,2 MB a lze si ho sthnout z webovho msta Microsoftu.
Vvojov systm Web Matrix je tzv. community supported product produkt podporovan komunitou. Znamen to, e neustle pibv rznch voln pouitelnch prvk, een, npad a nmt, kter poskytuj sami uivatel programu. Zde jsou nkter jeho zkladn nstroje a monosti: ASP.NET Page Designer slou k rychlmu nvrhu strnek ASP .NET. Potebn ovldac prvky se my pouze pethnou z toolboxu na navrhovanou strnku. Krom toho lze samozejm navrhovat i vlastn ovldac prvky. Z rozbalovac nabdky se kadmu ovldacmu prvku piad potebn funkce a atributy. Prce s databzemi SQL a MSDE. Web Matrix m integrovanou podporu pro tvorbu a editovn databz SQL
zdarma!
Obr. 3. Tvorba novch datovch tabulek Web Matrix umouje tvoit a editovat databze, tabulky a uloen procedury
Obr. 1. Visuln editovn strnek (WYSIWYG) - Web Matrix nabz nstroje pro visuln vvoj strnek ASP .NET
a MSDE. Lze pmo z nj tvoit nov databze, pidvat, editovat a mazat jednotliv tabulky a uloen procedury a editovat datov obsah. Automaticky se generuje kd k provdn pkaz SQL a uloen procedury. Jednoduch vytven uivatelskho prosted v zvislosti na datech. Web Matrix snadno vytvo datov zvisl strnky, ani byste museli napsat jedinou dku kdu. Databzov tabulky SQL lze pouhm petaenm umstit na navrhovanou strnku, nebo lze vychzet z pipravench ablon. Tm automaticky vytvote kd potebn k vbru, vloen, aktualizaci nebo vymazn SQL dat. Podpora webovch slueb XML. Umouje snadno pidvat k aplikacm podporu webovch slueb XML. Lze nabdnout sluby na bzi SOAP a volat nebo vyuvat i webov sluby XML hostovan na jinm serveru. Tvorba mobilnch aplikac. V prosted Web Matrix lze pst mobiln s webem spolupracujc aplikace pro irok spektrum mobilnch zazen jako jsou mobiln telefony, pagery a PDA. Systm podporuje drag-and-drop pi tvorb mobilnch strnek s vyuitm ASP .NET a Mobile Internet Toolkit. Souborov a FTP pracovn prostor. Web Matrix podporuje oba pracovn prostory, co umouje vvojm snadno organizovat a editovat svoje ASP .NET aplikace. Soubo-
Obr. 2. Editovn strnek ve form HTML toto zobrazen dv vvojm dokonalou kontrolu nad vemi parametry strnky
Obr. 4. Editovn dat Web Matrix umouje pmo z vvojovho prosted editovat data v SQL Serveru nebo databzi MSDE
Obr. 5. Query Builder nstroj pro sestavovn pkaz k vyhledvn a sestavovn dat z jedn nebo vce databz
Obr. 8. Online galerie komponent na webovch strnkch si lze vybrat ji hotov komponenty a snadno je sthnout pro vyuit ve vlastnch aplikacch
ry se otevraj k editovn dvojm kliknutm a nejsou zapoteb FrontPage server extensions ani projektov systm. Vvojsk webov server. Mete vyvjet a testovat svoje ASP .NET aplikace ani byste museli pouvat IIS (Internet Information Server). Web Matrix obsahuje odlehen osobn webov server, kter lokln obslou vtinu webovho obsahu vetn strnek ASP .NET a webovch slueb XML.
Integrace s komunitou. Web Matrix nabz vestavn rozhran ke komunit ASP .NET pmo v rmci vvojovho prosted a umouje tak snadn pstup k souvisejcm webovm mstm, diskusnm frm a newsgroups.
Prce s vvojovm systmem Web Matrix

Zkladn pracovn obrazovka vvojovho systmu Web Matrix m nkolik dleitch oblast. V jej horn sti jsou standardn nabdky (1) a nstrojov pruhy (2). Po lev stran obrazovky je okno nstroj (3)(ToolBox). Nabdka nstroj se mn podle typu zobrazen v hlavnm okn dokumentu a je roztdna zlokami do nkolika skupin. Uprosted obrazovky je hlavn okno dokumentu (4), ve kterm je oteven navrhovan strnka. Na prav stran obrazovky je pehledov okno (5)(Workspace Window), kde je zobrazen souborov systm, oteven soubory a oteven pstup k databzm SQL a MSDE. Zde si vybrte, kter soubory chcete otevt k editovn a ppadn je propojujete s pslunmi databzemi a dalmi objekty. Pod pehledovm oknem je okno vlastnost (6). Vlastnosti definuj stav, chovn a vzhled strnky ASP .NET, dokumentu nebo ovldacho prvku. Vtina grafickch ovldacch prvk m vlastnosti, ktermi lze ovlivnit a nastavit jejich vzhled. Zobrazuj se rzn nastavovac polka podle typu editovanho objektu.
Obr. 6. Mobile Designer Web Matrix podporuje tvorbu mobilnch strnek vyuvajcch Mobile Internet Toolkit
Obr. 9. Pracovn obrazovka vvojovho systmu Web Matrix m nkolik hlavnch oblast
Vytvoen jednoduch strnky ASP .NET

Obr. 7. The Snippets Toolbox umouje ukldn kousk vytvoench kd a jejich export pro sdlen s ostatnmi vvoji
Vytvoen nov strnky je velice jednoduch postupujete takto: 1. Po sputn programu Web Matrix se oteve dialogov okno Add New File (pidat nov soubor)
Obr. 12. Podrobnj informace a tutoril k produktu Web Matrix i aplikaci samotnou ke staen najdete na webov adrese http://www.asp.net/ webmatrix/
Obr. 10. Po sputn programu se oteve dialogov okno Add New File
2. V oknku ablon (Templates) zvolte obecn (General) 3. Vyberete si ablonu ASP .NET Page 4. Do oknka umstn (Location) napete cestu k novmu souboru 5. a do oknka jmno (Filename) jeho jmno nap. myFirstPage.aspx. 6. Jako programovac jazyk vyberete v oknku Language Visual Basic .NET 7. Potvrdte tlatkem OK V hlavnm pracovnm okn se vm oteve ist strnka v zobrazen Design (nvrh) pipraven k prci. Jak je dobrm zvykem pi prvnch krcch s jakmkoliv programovnm, vytvome nyn jednoduchou strnku s pozdravem. V nsledujcch krocch do strnky pidte ti serverov ovldac prvky a pak pidte jednu dku kdu pro dynamick pstup a modifikovn tchto prvk na serveru. 1. Z webovch ovldacch prvk (Web Controls) v Toolboxu v lev sti obrazovky pesunete (drag-and-drop) do vytven strnky prvek Label, prvek TextBox a prvek Button. Po umstn kadho z prvk stisknete Enter. 2. Na spodn hran okna dokumentu stisknete zloku HTML, abyste vidli, jak kd HTML Web Matrix vygeneroval na zklad tchto t pesun (obr. 11). Tento kd mete editovat bu v tomto HTML zobrazen, nebo zpt v grafickm zobrazen.
3. Vyberte zloku Design a dvakrt kliknte na prvek Button. Web Matrix automaticky propoj udlost Click prvku Button s pslunou metodou (Button1_Click) na stran serveru ASP .NET a oteve vytvenou strnku v zobrazen Code. 4. Nyn pidejte tun vyznaenou st kdu z dalho odstavce ke kdu metody Button1_Click - tm se uprav vlastnost Text prvku Label tak, aby se uvtac vta na strnce zobrazovala
s pouitm jmna, vyplnnho na strnce v TextBoxu:

Sub Button1_Click(sender As Object, e As EventArgs) Label1.Text = Hello, & TextBox1.Text & ! Vtejte v projektu ASP.NET Web Matrix! End Sub
5. Ppadn mete jet zlokou All zobrazit cel obsah ASP .NET strnky - toto zobrazen obsahuje jak HTML, tak programov kdy strnky (obr. 13).
<html> <head> </head> <body> <form runat=server> <p> <asp:Label id=Label1" runat=server>Label </asp:Label> </p> <p> <asp:TextBox id=TextBox1" runat=server> </asp:TextBox> </p> <p> <asp:Button id=Button1" onclick=Button1_Click runat=server Text=Button> </asp:Button> </p> </form> </body> </html> Obr. 11. HTML kd vygenerovan programem Web Matrix
<%@ Page Language=VB %> <script runat=server> Sub Button1_Click(sender As Object, e As EventArgs) Label1.Text = Hello, & TextBox1.Text & to the ! Vtejte v projektu ASP.NET Web Matrix! End Sub </script> <html> <head> </head> <body> <form runat=server> <p> <asp:Label id=Label1" runat=server>Label </asp:Label> </p> <p> <asp:TextBox id=TextBox1" runat=server> </asp:TextBox> </p> <p> <asp:Button id=Button1" onclick=Button1_Click runat=server Text=Button> </asp:Button> </p> </form> </body> </html> Obr. 13. Cel kd ukzkov strnky ASP .NET
Navrenou strnku ASP .NET ulote a spustte, piem do otevenho dialogovho okna Start Web Application vyplnte adres aplikace, typ webovho serveru (Microsoft Internet Information Server, extern poskytovatel webovho prostoru nebo zabudovan ASP. NET Web Matrix Web Server) a aplikan port. Oteve se nov okno Internet Exploreru a v nm se objev navren strnka s vtou Hello jmno! Vtejte v projektu ASP. NET Web Matrix!. Web Matrix si sthnete z adresy http://www.asp.net/webmatrix/.
Nmeck vlen komunikan pijmae E51, E52, E53 a E54

Rudolf Balek
Obr. 1. Komunikan pijma TELEFUNKEN E52, radioamatry nazvan Forbes Uveden ada pijma znamenala vznamn pokrok ve vrobnch programech (od roku 1941) novch KV pijma u firmy TELEFUNKEN. Tyto kvalitativn nebn pijmae vyuvaly nejnovjch poznatk zvzkumu elektrotechniky a radiotechniky. Vznikaly tak pikov pstroje, kter se tehdy tce a marn opatovaly vzahrani. (Z literatury vme, e mechanika sladicmi kondenztory komunikanho uplkovho pijmae firmy Krting KST - kopie znmho americkho pijmae HRO - byla bhem vlky dovena z USA do Nmecka pes Portugalsko.) Program dle vytyoval vvoj a vrobu zamovacch doplk a zazen, zlepen parametr pijma jako nap. selektivity, citlivosti, pjmu systmem HELL (pedchdce telefaxu), televiznch obrazovch signl, vcensobnho pjmu (diversity), dvoutnovho telegrafnho provozu, dlnopis, vcensobn telefonie jednoho postrannho psma aj. Vplnu byly rovn pijmae pro metrov, decimetrov a centimetrov vlny, na kter se ovem zvlench a asovch dvod ji nedostalo. Nov pijmae byly ureny pro velk pijmac, kontroln a monitorovac stediska a stedny letectva. Spolupracovaly s10 W a 1,5 kW vyslai LORENZ vreimu zem/zem a pro taktick spojen zem/vzduch. Zajiovaly bezpenost leteckho provozu, ped rokem 1943 probhajcm na dlouhch vlnch, pozdji na VKV. Vme, e vt dob probhala spojeneck leteck komunikace vpsmu 130 MHz. Nov pijmae byly zavedeny i pro leteckou hlsnou slubu FLUM, zabezpeovac a meteorologickou slubu, odposlech agenturnch vysla i pro veobecn poslech. Pozdji byly dodvny pro vy vojensk velitelsk tby, naposledy i pro vlen nmonictvo pod oznaenm T8K44. Prvn pijma tto ady E51, nazvan LEIPZIG - Lipsko, vznikl vroce 1941. Pracoval vrozsahu od 40 kHz do 16 000 kHz, rozdlenm do pti dlch psem. Byl to superhet sdvojm smovnm (mf 2 MHz/130 MHz) sPKJ filtrem a sprojekn stupnic. Vzhledov byl stejn jako nsledujc pijmae. Vvojov bylo vyrobeno nkolik prototyp vnult srii vceloplechovm proveden. Hromadn nebyl vyrbn.
Druh, sprojekn stupnic tk pijma (hmotnost 40 kg), patc podle pozdjch hledisek do tdy velkch komunikanch pijma, je legendrn E52, nazvan KLN - Koln - tak znaen T8K44. Byl hromadn vyrbn, vyrobilo se asi 6 000 kus a byl nejvce rozen. Zde je nutno poznamenat, e pijmae E52 jet nebyly koncepn nic vjimenho, stle se drely zabhnutho a osvdenho klasickho kli, ale zastaral praxe: vf zesilova, smova sjednou pemnou kmitotu, mstn pomocn osciltor, mf zesilova sPKJ propust a plynulou zmnou penenho psma, BFO tak zen sPKJ, detekce, dic napt a nf stupe. Bez doplk, pokldanch dnes za samozejmost: nap. ukazatel pomrn sly pole (S-metr), potlaova poruch, monost pjmu SSB, tdiodov detekce, ppadn jednoduch men anodovch proud elektronek, a jinch modernch prvk. Uprototyp tyto monosti ovem zspornch dvod nebyly vyuity. Zpodrobnjho popisu dle uvidme, e nkolik poadavk, ppadn doplk, bylo maximln dosaeno jinm zpsobem. Vhody byly: jednotn typ elektronek, monost pohodln vmny jednotlivch modul pouhm uvolnnm roub. I pes uveden nedostatky zstv E52 velice dobrm pijmaem i dnes, po vce ne padesti letech. Pijmae byly rozdleny do skupin a a d, rozliench skladovm slem Ln (Lagernummer) 21.000 Pracovn rozsah byl od 1500 kHz (tm od konce SV) do 25 000 kHz, smonost pjmu A1, A2 a A3 szenm bu runm, nebo automatickm - AGC. Na vstupu je jako ochrana proti elektrostatickmu nboji, ppadn silnjmu vf poli zapojena doutnavka. Pehled jednotlivch verz, jak je uvdl vrobce: E52a Ln21.00 - smotorovm nastavenm rastru; E52a Ln21.000-4 - zjednoduen proveden smotorovm nastavenm rastru; E52a Ln21.000-8 - zjednoduen proveden sjednotnou stupnic, smotorovm nastavenm rastru; E52b Ln21.000-1 - srunm ladnm; E52b Ln21.000-5 - zjednoduen ladn, jin antnn modul; E52b Ln21.000-6 - zjednoduen proveden, run ladn, jednotn stupnice; E52b Ln21.000-7 - zjednoduen proveden, zvltn run ladn, jednotn stupnice; E52b Ln21.000-9 - zjednoduen proveden srunm ladnm, jednotn stupnice, ocelov ladic kondenztor skluznmi loisky, SSB a vcensobn pjem mon; E52c Ln21.000-2 - zvltn prachuvzdorn proveden, odpovd E52a, mal srie;
E52d Ln21.000-3 - zjednoduen zvltn proveden, pjem systmu Hell, motorov ladn; E52d Ln21.000-10 - nevyrbl se, podrobnosti nejsou znmy. (Upozoruji, e se nkdy vliteratue uvdj ponkud odlin daje.) E52 je 10elektronkov superhet, osazen jednotn elektronkami typu RV12P2000, stabiliztorem STV14OZ, projekn rovkou OB120/4 a vibranm mniem MZ6001 urenm pro provoz zvozidlov nebo stanin baterie. Nzkofrekvenn koncov stupe napj sluchtka (Z = 4000 ) nebo dlkov veden (modulan linku) o impedanci Z = 600 . Slyiteln pijmat signly A1 je umonno BFO zenm PKJ. Individuln cejchovn projeknch stupnic bylo vjimen. Firma LORENZ dodvala velice podobn pijma od roku 1942 snzvem SCHWABENLAND srozsahem 1,5 MHz a 25 MHz scitlivost 0,2 a 0,5 V, ml 11 ks RV12P2000. Pijmac rozsah je rozdlen do pti dlch psem. Ve druhzvorce jsou cejchovac kmitoty: I. 1480 kHz a 3020 kHz (202,7 m a 99,3 m) - (3002,7 kHz); II. 2980 kHz a 6040 kHz (100,7 m a 49,7 m) - (6005,7 kHz); III. 5975 kHz a 10 050 kHz (50,2 m a 29,9 m) - (10 009,00 kHz); IV. 9950 kHz a 17 700 kHz (30,2 m a 16,9 m) - (17 051,3 kHz); V. 17 600 kHz a 25 200 kHz (30,2 m a 16,9 m) - (25 022,5 kHz). Vstupn cvky jsou vypalovny stbrem na keramice. Pepnaj se otonm karuselem. Pod projekn stupnic, umstnou voknku asymetricky na pednm panelu, smatnic a mikrometrickm ladnm, pipomnajcm rozprosten ladn, je orientan hrub barevn pti-
Obr. 2. Mlo znm snmek pijmae E52. Zadn st a kryty karuselu, dole pojistky, voli napt, usmrovac dl s elektronkami RG12D60 se stabiliztorem, vibranm mniem a urdoxem pruhov stupnice. Na matnici se pomoc optiky a svtelnho zdroje promtn zvten stn vseku mal sklenn stupnice o 10 cm sfotograficky nanesenmi dlky a sly. Fressnelovou optikou je stupnice vyrovnna do vodorovn polohy. Jak se dovme, nkter stupnice maj individuln cejchovn. Uprosted pod projekn stupnic je vypna osvtlen. Pod typovm slem je nastaven e penenho psma. Dle je na spolen ose potenciometr hlasitosti a druh potenciometr pro zen vf zeslen. Pod orientan stupnic je knoflk hrubho a jemnho ladn na spolen ose, pepna rozsah I a Va aretace stupnice. Vpravo je funkn pepna. Vedle orientan stupnice je tabulka rozsah, pevn nastaven a zajitn rastru jednoho kmitotu vdy pro jedno psmo. Tento zpsob je bn u leteckch palubnch pstroj FuG10 a FuG16. Citlivost pijmae je obecn dna velikost vstupnho vf signlu, modulovanho sinusovm kmitotem 400 Hz a 1 kHz shloubkou modulace 30 %, kter d vzniknout - podle starho hlediska - vstupnmu stdavmu (modulanmu) napt velikosti 5 V na zatovacm odporu 4000 pi umovm napt 30 %. Dnes je kritriem vstupn vkon u reproduktoru 50 mW, u sluchtek 25 mW, vposledn dob 1 mW. Citlivost vech rozsah pi pjmu zkho psma udval vrobce 0,5 V. Hodnota na tyict lta jist pozoruhodn. Pi A3 a zk i psma je od 3 do 14 V. Vppad kabelovho antnnho pvodu je signl veden pes vazebn kondenztor C143 (50 nF) na kontakt 3 zdky BU1 (ve zjednoduenm zapojen nen zakresleno - viz pokraovn v nsledujcch slech PE-AR). Zde je uvdna citlivost pi A3 od 5 do 3 V. Potlaen zrcadlovch kmitot - opt zdvjho hlediska - pi kmitotu 25 MHz nejmn 1:20 000, pi kmitotu 1 MHz 1:50 000 dky selektivit vstupnch filtr scvkami L10 a L25. Je zdraznno, e v rozsazch I a IV je dosaeno jet lepch vsledk.
Obr. 3. Pohled na pijma E52 zezadu pi sejmutch krytech
(Pokraovn)
Paket rdio - nejastj digitln provoz radioamatr

(Pokraovn) Zcela jin pkazy je teba pout pi propojen do funkce FBB DOS pkazem D. Nejdleitjmi pkazy jsou zde DIR ke zjitn, jak soubory banka obsahuje, a GET ke staen textovho, ev. BGET ke staen binrnho souboru. Npovda je obecn dostupn po zadn ? a je dostaten instruktivn. Ve funkci SERVER, kter je dostupn po pkazu F, meme zskat nap. adresy stanic (callbook), vypotat loktor ze zadanch souadnic (a obrcen), vypost drhy satelit atd. I zde po zadn ? zskme npovdu k tomu, m je dan BBS ve funkci server vybavena. Kdo si zvykne na jeden typ BBS, obvykle druh nepouv. Jak ji bylo eeno, nen rozumn znevaovat jin typ BBS jen proto, e se mi (a ji z jakhokoliv dvodu) nelb. My mme tst, e u ns se pouvaj jen uveden dva typy BBS, ve svt je jich (i v Evrop) jet vce. Nakonec bych chtl upozornit na event. mon problmy. Kdy se propojte s njakou vzdlenou BBSkou (nikoliv domc) a ulote tam zprvu, kter je urena i pro jin BBS st, zhlav zprvy nese i informaci, do kter BBS jste tuto zprvu vloili. Kdy pak takovto zprva prochz pes BBS typu F6FBB, ta si tento daj petransformuje tak do souboru, kde jsou uloeny daje o va domc BBS, a vy se pak druh den divte, jak je mon, e se vm nhle zmnila MYBBS. Mn samotnmu se to ji stalo, i kdy experti znal systmu tvrd, e je to vyloueno. Nevm - mon se jednalo o patnou konfiguraci nkde mimo zem R nebo starou verzi software (leton zkouky, kter jsem provdl ve spoluprci s nktermi sysopy, tuto monost skuten nepotvrdily). Pokud vm v t dob pichzej njak osobn zprvy a jsou takto pesmrovny do jin BBS, k vm se ji nikdy nedostanou. BBS odmtne pjem zprvy, kter ji jednou pes stejnou BBS prola (teba na krtkodob zmnnou adresu). To je z jin strnky velmi uiten vlastnost, kter znemouje zdvojovn zprv, take to nepovaujte za nedostatek! Proto doporuuji - odeslejte zprvy (a ji osobn nebo bulletiny), pokud je to mon, jen z domc BBS a nezapomete as od asu podle typu BBS zadat MYBBS nebo NH. Mlo by se tak stt alespo jednou za msc. nap. v Austrlii, nen tak bolestiv, jako e to vd v danm okamiku prakticky vichni Evropan. Jak je vsledek? e se na tuto stanici (pokud se jedn skuten o vzcnj expedici) okamit sesypou vichni zjemci o DXy propojen do clusteru, a co takovto chum stanic doke, si meme dnes a denn na psmech poslechnout. Ovem nzev byl zvolen proto, e se pi propojen s clusterem na obrazovce objev postupn hrozen vzcnch stanic, ze kterch meme vybrat... Uveden do provozu st BBS typu cluster skuten znamenalo revoluci v DX provozu. Vhoda, kterou dve mly stanice propojen do st clusteru (do doby, ne jejich poet stoupl nad nosnou mru), je dnes v podstat nevhodou. Jakmile se oznmen njak stanice objev na obrazovkch DXman, na kmitotech, kde vzcn stanice poslouch, se narz ozve takov vava stovek volajcch stanic, e uitek z toho maj pouze stanice s velkm vkonem a smrovmi antnami, kter svm signlem dok pehluit ostatn. ada expedinch stanic dokonce dnes pros, aby nebyly v clusteru uvdny! Vtinou ovem je tato dost oslyena a znaka takov stanice se tam stejn dve i pozdji objev. Ovem nzev cluster byl tto sti BBS dn proto, e se na obrazovce mly shromaovat, jak ji bylo eeno, daje o vzcnch DX stanicch a to se skuten dje. Co s nabzenmi informacemi dok udlat samotn neukznn radioamati, ji nen vc systmu. U ns maj dostupn clustery volac znaky OK0DXx, kde za posledn x lze dosadit nkter psmeno abecedy. Podobn jako u uzl nebo BBS se i v sti clusteru as od asu vyskytne porucha nebo se porouch nco na trase, take nejsnze se o dostupnch stanicch clusteru dozvme, kdy na nejblim uzlu zadme D OK0DX. Nap. 24. 4. byla odezva na takov pkaz tato:
DX cluster
Cluster (ti klastr) v doslovnm pekladu znamen chum i hrozen. Zejm ten, kdo piel na mylenku propojit zprvu urit zem v dosahu uzlu, na kterm byl cluster pipojen, pozdji vt plochu v dosahu nkolika uzl a dnes prakticky vechny radioamatry vyuvajc databanky tohoto typu nejen v sti paket rdia ale i Internetu na svt, nedomyslel, jak bude mt rozen tohoto zdroje informac o DX stanicch nedozrn nsledky. Cluster informaci, kterou nkter stanice ulo, okamit rozele po cel sti, a tak prakticky bhem nkolika sekund i minut se vechny stanice propojen v clusteru na celm svt dozv, e na udanm kmitotu vysl vzcn stanice a jakou m znaku. Copak o to - e se to dozv nkdo
*** no route to OK0DX OK0DXB 0-15 300 OK0DXC 0-15 128 OK0DXH 0-0 229 OK0DXI 0-15 202 OK0DXP 0-15 162 To znamen, e je v danm moment dostupnch 5 stanic clusteru (dal zahranin se zde ovem neobjev!) a nejrychlej linka je k OK0DXC (co ovem jet neznamen, e je tato trasa nejspolehlivj). Pohled dovnit TNC 5 Daniela Smiky, OK2BXU (foto D. Navrtil, OK2BXE) (Pokraovn)
AMSAT OSCAR 7 mal zzrak
kter se svm transpodrem 2 m/10 m zahjil II. fzi satelit pracujcch v amatrskch psmech (druice tto fze ji byly vybaveny solrnmi lnky jako zdroji primrn energie a byly konstruovny pro dlouhou ivotnost). Popsan udlost je pleitost pro mlad kolegy, aby se ,dotkli naich zatk na poli druicov komunikace. Trochu pokory klidskmu umu a prodnm jevm od ns vech neukod. AO-7 (zkladn parametry) - Doba obhu 114,945 min., sklon drhy 101,73 o, vka drhy 1450 km. - Telemetrie 6 x 4 kanly CW (RZ 11-12/1974). - Linern transpondr A, uplink 145,85 145,95 MHz, downlink 29,4 29,5 MHz. - Linern transpondr B, uplink 432,125 432,175 MHz, downlink 145,975 145,925MHz. - Majky: 29,5 MHz, 145,980 MHz, 435,1 MHz. OK2AQK
Keplerinsk prvky
Obr. 1. Druice AMSAT OSCAR 7 ped vyputnm vroce 1974 Realizace kosmickch projekt bvaj asto provzeny drobnmi i vtmi zvadami. Je to dno sloitost pouitch zazen a podmnkami, v nich je nutme pracovat. Podstatn je ovem absence by minimlnho servisu, je-li druice ji vynesena na obnou drhu. Stvaj se ale, i kdy zdka, tak jevy opan. Mme tm na mysli, e kosmick zazen nebo jeho st zane pracovat, i kdy to ji vbec neoekvme. Nco takovho se stalo v polovin ervna 2002 Oscaru 7. Po 21 letech tato druice zaala znovu pracovat. Tehdy v roce 1981 se odmlela po sedmi letech velmi spn innosti s tim, e dolo patrn ke zkratu palubn baterie. A prv nyn se s nejvt pravdpodobnost zkrat sm odstranil. Baterie pestala zatovat solrn lnky a BCR (Battery Charge Regulator). Energie solrnch lnk, je-li druice osvtlena Sluncem, pak vce nebo mn postauje obma transpondrm a dokonce i IHU (palubnmu potai) kinnosti (nedostatek energie se projevuje kolsnm frekvence vyslanch signl). Tato udlost pochopiteln zpsobila rozruch a zjem o provoz pes AO-7. ada stanic hls poslech majku v psmu 2 m, 70 cm i 10 m a byla uskutenna i velmi pkn transatlantick spojeni. Orbita AO-7 je velmi stabiln a stle m vku kolem 1450 km. Zhlediska provozu je tu vak jedna pot, a sice frekvence pro uplink v psmu 70 cm. V dob vyputn AO-7 jet neexistovaly zvltn segmenty pro amatrskou druicovou slubu. Frekvence pro uplink (viz dle) dnes z sti nle segmentu pro terestriln DX provoz a to je teba bezvhradn respektovat. Oscar 7 byl vyputn 15. 11. 1974 ze zkladny Western Test Range vKalifornii raketou Thor-Delta. Byl nslednkem AO-6, nky na OK1MG: Antonn K, Polsk 2205, 272 01 Kladno 2, el. denky: E-mail na: ok1mg@seznam.cz Paket rdio: OK1MG @ OK0PCC OK1MG 7.-8.9. 7.9. 7.9. 7.-8.9. 7.-8.9. 8.9. 9.9. 14.9. 14.9. 21.-22.9. 21.-22.9. 28.-29.9. 28.-29.9. Europ. Contest (WAEDC) SSB SSB liga SSB AGCW Straight Key HTP40 CW SSB Field Day Reg.1. SSB ARI Puglia Contest MIX PSK QRP Contest PSK Aktivita 160 CW OM Activity CW/SSB OK-SSB zvod SSB Scandinavian Activity CW Elettra Marconi MIX CQ WW DX Contest RTTY Scandinavian Activity SSB 00.00-24.00 04.00-06.00 13.00-16.00 13.00-13.00 13.00-22.00 20.00-24.00 19.00-21.00 04.00-06.00 05.00-07.00 12.00-12.00 13.00-13.00 00.00-24.00 12.00-12.00
Kalend zvod na z
3.9. Nordic Activity Contest 144 MHz 7.-8.9. IARU Region 1-VHF Contest 1) 144 MHz 10.9. Nordic Activity Contest 432 MHz 14.9. FM Contest 144 a 432 MHz 15.9. AGGH Activity 432 MHz-76 GHz 15.9. OE Activity 432 MHz-10 GHz 15.9. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 24.9. Nordic Activity Contest 50 MHz 17.00-21.00 14.00-14.00 17.00-21.00 08.00-10.00 07.00-10.00 07.00-12.00 08.00-11.00 17.00-21.00
Kalend zvod na srpen a z

17.-18.8. 17.-18.8. 18.8. 24.-25.8. 31.8. 31.-1.9. 31.-1.9. 1.9. 1.9. 2.9. 7.-8.9. SEANET Contest SSB Keymens Club (KCJ) CW CW SARL Contest CW TOEC Grid Contest CW PSK 31 Contest PSK W-VE Islands Contest CW/SSB YO DX Contest MIX Provozn aktiv KV CW DARC Corona 10 m DIGI Aktivita 160 SSB All Asia DX Contest SSB 00.00-24.00 12.00-12.00 13.00-16.00 12.00-12.00 00.00-24.00 16.00-24.00 00.00-20.00 04.00-06.00 11.00-17.00 19.00-21.00 00.00-24.00
Veobecn podmnky pro zvody na VKV viz asopis RADIOAMATR 1/2001, dle strnka http://www.crk.cz a rubrika ZAVODY st paket rdia. Doplnny jsou o odstavec 26) Rozhodnut vyhodnocovatele je konen.
1 ) Podmnky viz ploha asopisu RADIOAMATR 6/2001 (zelen vloka), de-
Termny uvdme bez zruky, podle daj dostupnch v zvru kvtna t.r. Podmnky jednotlivch zvod uvedench v kalendi naleznete v tchto slech PE-AR: Aktivita 160 12/2000, OM Activity 1/ /01 (doplnk v sle 3/01, prv hodina CW, druh SSB provoz), SSB liga a Provozn aktiv viz 6/02, DARC Corona 2/99, WAEDC 7/99, SSB Field Day 5/99, Seanet, KCJ a W/VE Islands PE-AR 7/01, TOEC
Grid 5/00. OK-SSB zvod a SAC Contest PE-AR 8/01. U CQ WW RTTY zvodu jsou podmnky podobn jako u ostatnch CQ zvod, ovem hodnot se jednm bodem i spojen s vlastn zem, dvma body spojen s ostatnmi zemmi na kontinent. Adresy k odesln denk pes Internet SEANET: g3nom@ibm.net KCJ: ja1dd.taneda@nifty.ne.jp Field Day: dk2oy@darc.de WAEDC: waedc@darc.de OK-SSB: OKZAVOD@radioamater.cz All Asia: aaph@jarl.or.jp SAC: sac@contesting.com Corona: df5bx@darc.de SSB liga: ssbliga@nagano.cz Prov. aktiv: ok1hcg@qsl.net Strun podmnky nkterch zvod All Asian DX Contest se pod provozem CW tet cel vkend v ervnu, SSB prvn cel vkend v z. Kategorie: A) jeden opertor - jedno psmo, B) jeden opertor - vechna psma, C) vce op. - jeden TX, D) vce op. - vce TX ve stejnm mst, ale jeden signl na psmu. V telegrafn sti se zvod v psmech 1,8 a 28 MHz, v sti SSB 3,5 a 28 MHz mimo psma WARC. Pouit DX clusteru je povoleno u vech kategori. Pechod z psma na psmo v kategorii C a po deseti minutch od navzn prvho spojen, vyjma spojen pro nov nsobi. Kd je RS(T) a dvoumstn slo udvajc vk opertora, nebo (YL) skupina 00. Spojen s asijskou stanic se hodnot jednm bodem, na psmu 80 a 10 m dvma a na psmu 160 m temi body. Nsobii jsou rzn asijsk prefixy na kadm psmu zvl. Spojen se navazuj s asijskmi stanicemi vyjma stanic KA (amer. stanice v Japonsku) a JD1 - Minami Torishima (pat do Ocenie). Denky je teba odeslat na adresu: JARL, All Asian DX Contest, 170-8073 Japan, s poznmkou CW nebo FONE na oblce, nejpozdji do konce nsledujcho msce po zvod, nebo via E-mail. Vsledky jsou zveejnny na internetovch strnkch JARL. AGCW Straight Key Party se pod vdy prvou nedli v z od 13.00 do 16.00 UTC v psmu 40 m mezi 7010 a 7040 kHz jen telegrafnm provozem a s uitm vhradn runch kl. Vzva CQ HTP. Tdy: A - 5/10 W (vkon/pkon), B - 50/100 W, C - 150/ /300 W, D - posluchai. Vymuj se daje v poad: RST a poadov slo spojen/tda/jmno/st zvodnka (YL dvaj XX). Bodovn: spojen A s A - 9 bod, B s B - 4 b., A s B - 7 b., B s C - 3 b., A s C - 5 b., C s C - 2 b. a obrcen. Denky s estnm prohlenm, e byl pouit vlun run kl (dn bug, elbug, elektronick zazen pro pjem a vysln ap.). Posluchai v denku mus zaznamenat volac znaky obou stanic a alespo jeden kompletn pedvan kd. Denky do konce msce nejpozdji na: F. W. Fabri, DF1OY, Wolkerweg 11, D-81375 Mnchen 70, Germany.
ARI Puglia Contest se kon kadoron druh vkend v z, zan v sobotu ve 13.00 a kon v nedli ve 22.00 UTC. Clem zvodu je navzat maximum spojen se stanicemi z Itlie. Kategorie: 1 op. - CW+SSB+ +RTTY, 1 op. - CW, 1 op. - SSB, posluchai - CW+SSB+RTTY. Psma 160-10 m mimo WARC. Vymuje se klasick kd, italsk stanice navc pedvaj zkratku provincie. Za spojen s italskou stanic je 1 bod, za spojen se stanicemi z oblasti Bari (BA), Brindisi (BR), Lecce (LL) a Taranto (TA) 5 b., za spojen se stanicemi z oblasti Foggia (FG) 10 b. Diplom obdr kad stanice za spojen nejmn s 10 stanicemi z regionu Puglia. Denky se odeslaj nejpozdji do 15. 11. na: ARI Comitato Regionale Pugliese, c/o Award Manager, P. O. Box 536, I-74100 Taranto 12, Italy. Elettra Marconi Contest je vdy posledn vkend v z, provoz na psmech 1,8 a 28 MHz mimo WARC, CW i SSB. Navazuj se spojen s YL a lenkami YLRC italskho klubu. lenky tohoto klubu pedvaj pi spojench lensk slo navc k bnmu kdu (RS nebo RST a po. slo). Za spojen se stanicemi vlastn zem 1 bod, s jinmi zemmi 3 b., nsobii jsou a) DXCC zeme a seln oblasti W, VE, JA a VK; b) kadch 5 lenek YLRC. Denky (vyznait, zda je od YL nebo OM opertora) mus dojt do konce listopadu poadateli: YLRC Manager, Sez. ARI, P. O. Box 22, 09012 Capoterra (Ca), Italy.
Oekvan expedice
V dob, kdy se vm do rukou dostane toto slo aspopisu, by ji mla pracovat velk expedice do republiky Myanmar (kon 22. 8.), na z (15.-19. 9) pipravuje VK3DYL expedici mezinrodn skupiny radioamatr na ostrov Lord Howe. QX
Pedpov podmnek en KV na srpen

Sekundrn maximum slunenho cyklu, kter bylo provzeno velkou intenzitou slunen radiace, nm ve svm pokraovn letos zajistilo pevn velmi pzniv podmnky en KV a do zatku vtch poruch 17.-20. dubna. Pzniv vlivy jara pak jet jednou pevldly, byla to ale spe jen labut pse. Pro vpoet pedpovdnch diagram na srpen jsme pouili R12=91, nebo zatm pedpokldme jen mrn pokles slunen aktivity. A nejen to, chovme i nadji, e bhem letonho podzimu dojde k mrnmu vzestupu a horn psma KV vznamnji oij. Vt poet signl na hornm konci krtkch a dolnm velmi krtkch vln zaregistrujeme ale i bhem prvnch dvou tetin msce srpna dky sporadick vrstv E a ve stehu bychom mli bt zejmna okolo 12. 8., kdy bude vrcholit mohutn meteorick roj Perseid (kter sice vloni prv nejmohutnj nebyl, a tak doufejme, e letos svou reputaci naprav). A na ojedinl vskyty podzimnho typu vvoje v posledn tetin srpna bude ionosfe vldnout lto a na tch psmech KV, kter budou otevena pro spojen DX (co bude spe dvactka a pro jin smry patnctka), se budeme potkat se zvtenm tlumem i vysokou hladinou atmosfrik - take ns pomr signlu k umu obvykle nebude prv naplovat nadenm. Lep to v tomto ohledu bude koncem srpna, ale to ji po-
klesne aktivita Es a nejkrat krtkovlnn psma spe osi. Na rozdl od vrcholu lta, kdy okolo poledne kritick kmitoty ionosfrickch oblast F bn klesaly pod 7 MHz, meme i pro lokln spojen v denn dob vtinou potat s pomrn spolehlivou tyictkou a men tlum bude i na osmdestce. Na ad je pehled vvoje v kvtnu, jeho zatek jet patil do poslednho jarnho intervalu velmi dobrch podmnek en, kdy se mezi 29. 4.-6. 5. otevrala krtkovlnn psma do vech smr. Zejmna expedice K1B byla i dky tomuto vvoji mimodn spn. Pot pevldaly spe nhodn a nepli velk fluktuace, kter ale ovlivovaly chod podmnek en vce, ne jsme byli dosud zvykl, protoe v ionosfe ji zaalo lto. I pomrn mal zmny parametr slunenho vtru staily k tomu, aby velmi dobr podmnky en KV vystdal od 7. 5. vvoj mrn podprmrn. Navc mla sporadick vrstva E letos zpodn (mezi dvody lze spatit i ty jevy v troposfe, kter ve stedn Evrop zapiinily studen poas koncem bezna a potkem dubna, a vcemn absenci pomrn pravidelnho monzunu, znmho jako ledov mui ale to jen tak na okraj a v rmci toho, e ve souvis se vm). Kladn fze poruchy magnetickho pole Zem oivila denn chod podmnek 10. 5., a tak mohla navazujc vt porucha 11. 5. pokraovat ji jen fz zpornou, a ne se podmnky mohly vzpamatovat, nsledovala dal porucha 14. 5. Pesto ale byly v dalch dnech podmnky en vtinou nadprmrn dobr s jen malmi poklesy k prmru po 17. 5. a zejmna 24. 5., kdy lo o nsledek poruchy z 23. 5. (pi n se objevila jak aurora na dvoumetru, tak i sporadick vrstva E - ta ale jen na kmitotech pod 80 MHz). Krat porucha z 27. 5. pochopiteln podmnkm tak neprospla. Vystdalo ji ale uklidnn, a tak byly podmnky en od 29. 5. opt nadprmrn dobr, vetn otevrn transpolrn oblasti. Pot konen vraznji rostla aktivita sporadick vrstvy E, kter nejen oivila horn konec krtkch a spodn konec velmi krtkch vln, ale psobila t nepravideln zmny podmnek en. Z majk IBP nadle nepracoval jen 4S7B, take jsme jich mohli slyet a 17 (mezitm byly ale vypnuty 4U1UN a 5Z4B). Nejvce majk v desetimetrovm psmu pracuje v USA a pr relativn novch je v Japonsku a Panam. Z ostatnch smr slchme pevn jen dvrn znm signly.
O em p jin radioamatrsk asopisy ?

FUNK 3/2002 - mezinrodn asopis pro rozhlasovou techniku: Test pikovho pijmae RX-340 a transceiveru XF9082 pro 24-30 MHz. Nov soustky - I/Q modultor pro 0,8-2,5 GHz AD8368. Experimentln deska s procesorem ATMEL. Smykov antny pro penosn pijmae. VKV doplnk ke spektrlnmu analyztoru. Mal univerzln nf zesilova. Experimenty s tunerem ze satelitnho pijmae. Monosti vlastn stavby a vylepovn (2. st). Jak projt kabelem pes ze. Popis antny na Herzogstandu - technick zzrak ped 75 lety (3. st). Balknov antna pro kad QTH. Berlnsk pevde. Zabezpeen Internetu - ZoneAlarm. SSTV - obrzky z celho svta. MixW2 perfektn program pro digitln komunikaci. Simulace ionosfrickch dj. Pizpsoben a odrazy ve vf technice. Jednotn mic protokol pro FM VKV pstroje. Nmeck vysln na KV. Krtkovlnn telegrafn aktivita. Slunce a ionosfra v beznu. DX tipy a IOTA zajmavosti. Od telemobiloskopu k OTH radaru. O ARDF. Funkamateur 4/2002 - asopis pro elektroniku, rozhlasovou a vpoetn techniku: Odposlech tak na Internetu? Obchodujeme pes www.funkboerse.de. Expedice na ostrov Norfolk. K 10. vyro mrt ptera Morana. Praktick vsledky se symetrickm tunerem AG-3. Aktuality z hldn psem. RF-615 - robustn automatick tuner. Ruen penosy po silovch vedench (pehled pedpis). Doplky k Pocket Comm. Nemjte strach z mikroprocesor! Ovldac prvek z potaov myi. Penosn akumultorov stanice - 4x 6 V/ /8 Ah (pokra.). Popis programu Sprint-Layout 3.0 ke kreslen plonch spoj. Programovac monosti MSP430. Katalogov list OZ ady MC33171 a jejich aplikace. Technick data KV/VKV transceiveru IC-7400. Syntetizr 0,1-35 MHz. DDS VFO msto krystalovho osciltoru do starch pstroj. Kompresor dynamiky pro FT-817. WinSmith aneb dn strach ze Smithova diagramu (pokra.). Antnn simulace s MMANA. Skldac antna HB9CV pro 2 m. Rubriky VLF, SWL, Co je to SARTOB UKW, IOTA, CW, satelity, PR, DX, QRP, en aj. CQ-DL 5/2002 - lensk asopis DARC: Informace DARC (mj. o platnosti IRC). Interview o boji za lep podmnky. Antna nahrad koncov stupe. Mikrovlnn technika pro zatenky. Mobiln a klasick hon na liku. Radosti s modern technikou. ance pro amatrsk vysln na kolch. Drobnosti ze zahrani. 70 cm pevde v DL. Sluba DARC na Internetu (10. pokra.). Nov software pro TH-D7E. Pro nkter baluny nepracuj? Jednoduch wobbler-genertor pro pokusy. ICQ pro paket rdio. Plon spoje - vroba bez chemikli. vod do techniky procesor AVR (3. pokra.). Vertikln antna pro 80 m. Vylepujeme techniku pro UHF/ /SHF. Jednoduch LC genertor jako doplnk mie kmitotu. Vlastn vroba antnnho storu. Vcepsmov antny na Siclii. Ne zaneme pracovat pes OSCAR 40. Mlde a amatrsk provoz. Australsk expert na spodn psma (VK6HD). DX a QSL informace, podmnky KV zvod, en. UKV hldka, SSTV, klubov innost, regionln informace. Odkud pichzej podmnky na VKV? QST 4/2002 - asopis ARRL: Dopisy ten. Vzpomnka na 11. 9. 2001 a zapojen amatr do zchranskch tm. AMRAD - upkonvertor pro LF. EZ-tuner (porovnn vlastnost nkterch antnnch tuner). Jednoduch sloper pro 40 a 10 m. Cesta k provozu na vech psmech (antna, balun, tuner). CQ na 50 MHz z Galapg. Svteln detektor statick elektiny. Hodiny pro DX majky. Popis a test DJ-X2000 (RX 100 kHz - 2150 MHz). Zprvy FCC. Svtov den radioamatr. YL zajmavosti. QRP hldka. Popis National NC-81X z roku 1937. QST ped 75, 50 a 25 lety. Podmnky IARU HF Championship. Svt nad 50 MHz.
Zvr pat jako obvykle pehledu dvou hlavnch index slunen a geomagnetick aktivity kvtnovm dennm hodnotm slunenho toku (Penticton, B. C. v 20.00 UTC) 162, 169, 179, 190, 180, 191, 187, 187, 190, 191, 188, 183, 172, 161, 159, 158, 157, 163, 171, 171, 186, 181, 180, 189, 183, 183, 187, 186, 185, 180 a 182, (v prmru 178,4, tedy podstatn mn ne dubnovch 189,7) a indexm geomagnetick aktivity (Ak, Wingst): 5, 8, 6, 6, 4, 6, 11, 10, 8, 19, 37, 15, 11, 29, 14, 9, 8, 14, 11, 16, 10, 10, 8, 3, 6, 12, 20, 11, 11, 8 a 4, jejich prmr 13,2 svd o mlo klidnm kvtnovm vvoji. OK1HH
RadCom 4/2002 - asopis RSGB: Vyuit storu jako zie pro spodn psma. WorldSpace projekt. Bugambic - potomek superbugu. Hldka zatenk. Jak dat o ARRL DXCC. Antnn stojnek k FT-817. Projekt monitorovn KV majk. RSGB - nejstar lenov. Podrobn bandpln pro britsk amatry. Technick hldka (Marconiho antny, nzkoumov osciltory). VKV hldka, zvody, KV zajmavosti, vsledky zvodu SSB 21/28 MHz RSGB, antny, posluchai, pevde, EMC (elektromag. kompatibilta), digitln provoz. CB funk 4/2002 - nmeck asopis pro pznivce CB: Novinky na trhu. Mal pehldka zajmavch zapojen. K diskusi - AM nebo FM? Zajmavosti CB na Internetu. PMR a GPS. DX informace a pedpovdi pro CB. Kdy pestane pracovat akumultor. Lexikon pojm pro CB. S CB na dovolenou. Co je kde v Evrop nutn k CB provozu. Ble trhy. CB na Kanrskch ostrovech. Pehled CB setkn. Radioamater 3/2001 - asopis SRJ: Kdo byl Clemens Gerke. Jak modelovat antny s programem NEC (pokra.) Moje antna pro 80 a 160 m. Popis digitln televize. Vpoet oscilanho obvodu. Podrobn popis expedice 3D2CI (3. pokra.). Jednoduch stabiliztor napt. Ekonomick quad pro 50 MHz. Pro zjemce o ARDF. Klubov zprvy, rychlotelegrafie. CQ 4/2002 (panlsk verze): VIG-BAY spoluprce radioamatr pi maratnu. Konstrukce amatrskho tuneru ovldanho tlatky UP-DWN. Nov poznatky k en v psmu 160 m. Dvouprvkov Yagi. Vokln komprese v nf a vf cest signlu. I-link, propojen rdia a Internetu (vetn volacch znaek nd). Minipotae s OS Palm a APRS. Vysln z Mongolska. VKV zajmavosti, satelity. Denk WIN-EQF pro Windows. Pedpovdi en. Zvody, diplomy. Koncesioni ve panlsku, statistiky. JPK
Elektrotechnika 2002
Ve dnech 26. 28. listopadu 2002 probhne vOstrav tradin odborn mezinrodn veletrh Elektrotechnika 2002. Tento ji 9. ronk se bude konat vnovch a renovovanch prostorch ostravskho vstavit ern Louka. Loskho ronku se zastnilo 131 vystavovatel ze t zem a poet nvtvnk se piblil deseti tiscm. Khlavnm nomenklaturnm bodm veletrhu se ad silnoproud elektrotechnika, energetika, automatizace, regulace a men, svteln technika, mic technika, elektronika, telekomunikace ad. Kveletrhu ji neodmysliteln pat sout o titul Zlat vrobek, pidlen tm nejlepm vpti hlavnch oborech. Soust leton Elektrotechniky bude doprovodn odborn semin, kter pod UNIT Pardubice. A tak koncem listopadu kad, kdo m co do inn selektrotechnikou, a u zhlediska profese nebo osobnho zjmu, by ml zamit do Ostravy na Elektrotechniku 2002. Jste srden zvni! BAEL veletrhy, vstavy Korunn 32 709 00 Ostrava Mar. Hory, tel. 069/6634738 e-mail: bael@bael.cz
l Ostrovy Andamany a Lakadivy nle Indii a mezi radioamatry pat k nejdanjm zemm na svt. Prezident indick radioamatrsk asociace uinil oficiln dotaz, zda by bylo mon expedici na tyto ostrovy uskutenit, a dostal zajmavou odpov. Ostrovy pr pat mezi velmi citliv oblasti a z bezpenostnch dvod s ohledem na obyvatele, kte nevd, co to amatrsk rdio je, a na bezpenost opertor nen mon povolen k provozu odtamtud vydat. Stejn tak je pro radioamatry zakzanou oblast velk zem na severovchod Indie - Kamr a Jammu. l Znm konstruktr hlavn mikrovlnnch zazen pro amatry Matja Vidmar, S53MV, se vzdal veden rubrik v slovinskm asopise CQ ZRS, nebo prce, kterou musel v tto oblasti vynaloit, jej odvdla od vvoje novch zazen, kter pokld pro radioamatry za dleitj a pro sebe za zajmavj. l Pro diplomy vydvan v Nmecku, u kterch byl poplatek za vydn udvn mimo IRC tak v markch, plat obecn, e 10 DM je nyn 5 Euro, 15 DM 7,5 Euro ap. Pro vydn diplom DLD ji nen teba zaslat QSL vydavateli, ale sta potvrzen seznam QSL s uvedenm DOK. QX

Prakticka Elektronika 2002-08

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2002-08

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

N ROZHOVOR

RONK VII/2002. SLO 8 V TOMTO SEIT

s panem ing. Stanislavem Marekem, editelem a spolumajitelem firmy EMPOS.

Praktick elektronika A Radio

Vydavatel: AMARO spol. s r. o.

Internet: http://www.aradio.cz Email: pe@aradio.cz

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Pstroj Elmier M-14

Rozmlouval ing. Jan Klabal.

Nezapomete - uzvrka na Konkurs 2002 je ji za 6 tdn - podmnky viz PE 3/2002!

AR ZANAJCM A MRN POKROILM

Obr. 53. Schematick znaky tranzistor JFET a MOSFET s kanlem n a p

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Jednoduch zapojen pro voln as

Peladiteln osciltor s rezontorem 3,58 MHz pro QRP vysla

Hadice (due z kola)

Hadika Tlakov idlo z praky 2. kontakt 1. kontakt

Obr. 3. Tlakov spna

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Obr. 4. Genertor nhodnch impulz

Genertor nhodnch impuls

Jak zskat levn elektronick poklady

Krystalov kalibrtor kmitotu

Obr. 5. Skaka tranzistorov

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Obr. 7. Obrazec plonch spoj krystalovho kalibrtoru kmitotu (m.: 1 : 1)

INFORMACE, INFORMACE ...

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Zpracovn signlu z optoelektronickho idla v aplikaci snmae polohy astronomickho dalekohledu

Inkrementln optoelektronick senzor (IRC)

Problmy IRC idel

Dekdovn signl zIRC idla

Obr. 2. Uspodn a asov nslednost signl z dekodru

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Zvislost mezi stavy signl A a B

Princip programu dekodru - mikropota 1 - snma

Dekodr IRC idla tvoen mikropotaem

Obr. 8. Vvojov diagram programu dekodru

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Princip komunikace protokolem OURANOS - mikropota 2

Obr. 9a. Vvojov diagram dekdovn stavu SMR

Obr. 9b. Vvojov diagram na zjitn smr

Obr. 10b. Vvojov diagram tae

Princip obvodu tae - mikropota 2 - ta

Stavba modulu NAVIGATOR-1

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Obr. 12. Schma zapojen snmae polohy NAVIGATOR-1

Schma zapojen a seznam soustek

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Zkouky a vsledky dosaen u prototypu

Obr. 15. Prototyp snmae polohy NAVIGATOR-1

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

chanickou pevnost. Podailo se mi tak celou konstrukci zmenit.

Obr. 1. Schma zapojen hodin

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Digitln expozimetr s flashmetrem

Popis algoritmu men

Obr. 1. Schma zapojen

Praktick elektronika A Radio - 8/2002

Obr. 6. Deska s plonmi spoji tlatek

Obr. 5. Deska s plonmi spoji flashmetru

TL1 GND TL2 TL3

Praktick elektronika A Radio - 8/2002