Prakticka Elektronika 2006-06

1
Praktick elektronika A Radio - 06/2006

RONK XI/2006. SLO 6
V TOMTO SEIT
s ing. Ivanem Zajcem, jednate-
lem firmy PH servis, kter se
zabv servisem a prodejem
spotebn elektroniky a dom-
cch spotebi.
Praktick elektronika A Radio
Vydavatel: AMARO spol. s r. o.
Redakce: fredaktor: ing. Josef Kellner,
r edaktoi: ing. Jaroslav Belza, Petr Havli,
OK1PFM, ing. Milo Munzar, CSc., sekretarit:
Eva Markov.
Redakce: Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10,
sekretarit: 2 57 31 73 14.
Ron vychz 12 sel. Cena vtisku 50 K.
Roziuje Prvn novinov spolenost a. s. a
soukrom distributoi.
Pedplatn v R zajiuje Amaro spol. s r. o.
- Hana Merglov (Zborovsk 27, 150 00 Praha 5,
tel.: 2 57 31 73 12; tel./fax: 2 57 31 73 13).
Distribuci pro pedplatitele tak provd v zastou-
pen vydavatele spolenost Mediaservis s. r. o.,
Abocentrum, Moravsk nmst 12D, P. O. BOX
351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161
6160; abocentrum@mediaservis.cz; www.media-
servis.cz; reklamace - tel.: 800 800 890.
Objednvky a predplatn v Slovenskej re-
publike vybavuje Magnet-Press Slovakia s. r. o.,
ustekova 10, 851 04 Bratislava - Petralka;
korepondenci a P. O. BOX 169, 830 00
Bratislava 3; tel./fax (02) 67 20 19 31-33
- predplatn, (02) 67 20 19 21-22 - asopisy;
email: predplatne@press.sk.
Podvn novinovch zsilek povoleno eskou
potou - editelstvm OZ Praha (.j. nov 6005/96
ze dne 9. 1. 1996).
Inzerci pijm redakce - Michaela Hrdlikov,
Zborovsk 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11,
tel./fax: 2 57 31 73 10 (3).
Za pvodnost a sprvnost pspvk odpovd
autor (plat i pro inzerci).
Internet: http://www.aradio.cz
E-mail: pe@aradio.cz
Nevydan rukopisy nevracme.
ISSN 1211-328X, MKR E 7409
AMARO spol. s r. o.
Tento rok mte 10let vro vzni-

ku firmy - jak to ve probhalo?
Na libesk adrese VMeziho 2,
Praha 8 psobil do roku 1996 firemn
servis znaky Philips. Zmna v ser-
visn politice firmy Philips znamena-
la, e svoji innost firemn servis
ukonil a pedal veker sv aktivity
nov vytvoen spolenosti PH ser-
vis, s. r. o., ve kter nala uplatnn
vtina servisnch technik z pvod-
nho firemnho servisu. Pro zkaznky
servisu se nic nezmnilo, PH servis
sdl na stejn adrese jako pvodn fi-
remn servis.
Navc jsmerozili innosti a pro-
dlouili otevrac dobu. PH servis je
autorizovanm zrunm a pozru-
nm servisem vrobk znaek Philips,
Braun, VDO Dayton a nyn je jednou
z nejvtch firem vR orientujc se
na servis spotebn elektroniky a ma-
lch domcch spotebi. Oteveli
jsme druhou provozovnu v Praze 2
(ulice itn 26). Zkaznci tuto provo-
zovnu znaj z minulosti, protoe zde
mla servis Mechanika Praha.
Pro firmu Philips opravujeme cel
sortiment vrobk spotebn elektro-
niky, vetn telefon DECT a malch
domcch spotebi. Neopravujeme
pouze mobiln telefony a faxy.
Pro firmu Braun opravujeme cel
sortiment jejch vrobk, co jsou hlavn
holic strojky, ehliky, mal kuchy-
sk spotebie, vrobky stn hygieny
(elektrick zubn kartky) a lkask
pstroje (tlakomry, teplomry).
Opravujeme tak autordia zna-
ek Philips a VDO Dayton. Servisn
technici firmy PH servis pat dky sv
specializaci ke pice voboru a jejich
zkuenost vyuvaj servisy z cel
esk a Slovensk republiky.
Vrobky do opravy pijmme p-
mo vobou naich praskch provo-
zovnch, mon je tak zaslat je
potou nebo jinou pepravn slubou
(nap. Toptrans, PPL, Geis CZ atd.).
Spolupracujeme tak sadou mimo-
praskch servis, kter pro ns mst-
n zajiuj zrun servis vrobk
znaky Philips. Jde o servisy v Krno-
v, Kromi, Valaskm Mezi a
Novm Jin.
Lze u vs nhradn dly tak
koupit?
Ano, krom servisu se tak zab-
vme prodejem nhradnch dl a p-
sluenstv k vrobkm firem Philips,
Braun, VDO Dayton. Prodvme jak
firmm, tak soukromm osobm p-
mo v na prodejn nebo zaslme
potou. Jsme pmmi dovozci n-
hradnch dl na vrobky znaky
Braun a vhradnm distributorem tch-
to dl pro celou servisn s Braun
vR. Nhradn dly dodvme i na
Slovensko.
V naich provozovnch je tak
mon zakoupit finln vrobky uve-
dench vrobc.
To jsou vechny oblasti va
innosti?
Ne, ji del dobu tak spolupra-
cujeme sfirmou UPC, kter se zab-
v kabelovou a digitln satelitn tele-
viz. Opravujeme a repasujeme pro ni
digitln satelitn pijmae a tak za-
jiujeme pronjem a instalaci satelit-
nch pijma. Ve spoluprci s UPC
provozujeme tak stnky ve velkch
nkupnch stediscch, ve kterch je
mon uzavrat smlouvy na pron-
jem satelitnho digitlnho nebo kabe-
lov pjmu TV program UPC. Tyto
stnky jsou vsouasn dob v Praze
vCentru ern Most, vMetropoli Zli-
n, v Obchodnm centru Chodov a
vnov otevenm obchodnm centru
Plaza na Novodvorsk. Dal prodej-
n stnky UPC se sna podporou
pipravuj i mimo Prahu.
N rozhovor ..................................... 1
Nov knihy ........................................ 2
Svtozor ............................................ 3
AR mldei:
Zklady elektrotechniky ..................... 4
Jednoduch zapojen pro voln as ... 6
Elektronick krokomr ....................... 9
PI detektor kov
sdvojitou cvkou - twin loop ............ 13
Odpuzova krtk ............................. 15
Digitln teplomr
pro dlkov men ......................... 16
Pizpsoben menho proudu
micmu rozsahu ruk. pstroje ..... 16
Indiktor svtel v aut - Pskle 5 ...... 17
Stoln pehrva mp3 ...................... 18
Programtor a debugger pre HC08 .... 22
Inzerce ............................... I-XXXII, 48
Vf genertor s priamym
slicovm synteztorom
(DDS) (pokraovn) ....................... 25
Mi ss pkonu HiBox (dokonen) ... 28
Palubn pota (dokonen) ........... 30
PC hobby ........................................ 33
Rdio Historie ............................... 42
Z radioamatrskho svta ............... 45
2
Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

ku v prodejn technick literatury BEN, Vnova 5,
100 00 Praha 10, tel. 2 7482 0411, 2 7481 6162, fax:
2 7482 2775. Dal prodejn msta: Jindisk 29, Pra-
ha 1, sady Ptatictnk 33, Plze; Cejl 51 a Veve
13, Brno, eskobratrsk 17, Ostrava, e-mail: knihy-
@ben.cz, adresa na Internetu: http://www.ben.cz.
Zsielkov sluba na Slovensku: Anima, anima@ani-
ma.sk, www.anima.sk, Slovenskej jednoty 10 (za Nrod-
nou bankou SR), 040 01 Koice, tel./fax (055) 6011262.
Pipravil ing. Josef Kellner.
Matouek, D.: Prce s inteli-
gentnmi displeji LCD, 1. dl.
Nakladatelstv BEN - technick
literatura, 224 stran B5 + CD,
obj. . 121169, MC 399 K.
Kniha je zamena na popis a prak-
tick pouit t odlinch typ LCD
modul : EL1602 (dkov di spl ej
16 2 znaky), GDM12864A (grafick
displej 128 64 bod) a EL16032A
(dkov/grafick displej se sriovou/
/paraleln sbrnic).
Po vodnm popisu funkce displej
LCD a znaen LCD modul nsleduj
popisy konkrtn pouitch modul.
Pro prvn seznmen s ovldnm dis-
plej jsou vytvoeny programy pro PC
(ve vvojovm prosted Delphi 7.0).
Na nich lze velmi dobe pochopit, jak
probh komunikace mezi dic jednot-
kou a LCD modulem. Dle jsou publi-
kovny ovldac rutiny pro mikrokontro-
lry ady 8051 a AVR, vetn pklad,
kter lze pout pro test funknosti LCD
modulu. V pkladech je ukzn vpis
etzc, selnch hodnot, zobrazen
obrzk (bitmap) na rznch displejch
LCD.
V knize najdete i nkolik podrob-
nch stavebnch nvod na vrobu p-
pravk s LCD moduly: 4- nebo 8bitov
komunikace s LCD (pipojen na jeden
nebo dva porty mikrokontrolru), s po-
uitm posuvnho registru 4094, se s-
riovou (COM) nebo paraleln (LPT) ko-
munikac s PC, pipojen pes USB.
Jak jsou dnes problmy v ser-
visn innosti?
Ve vlastn servisn innosti jsou
neustle zmny ze strany zadavatel
servisu. Mn se servisn politika fi-
rem, a tak se stv, e ada vrobk
se vbec neopravuje, ale v ppad
zvady se vdob trvn zruky mn
za nov vrobek snovou zrun do-
bou. Proto se na adu vrobk vbec
nhradn dly nedodvaj. Mnoho z-
kaznk nm potom zneznalosti situa-
ce vyt, e nhradn dly nemme
a pesvduj ns, e musme mt
nhradn dly i na deset let star v-
robky. Vmny bez opravy se tkaj
nejen drobnch domcch spotebi,
ale i teba vrobk audio a video. Je
to ztoho dvodu, e jejich vrobn
ceny neustle klesaj a u ady vrob-
k by se ppadn oprava vbec ne-
vyplatila. To vede i ktomu, e klesaj
ze strany zadavatel servisu platby
za provdn zrun opravy, pitom
nutn nklady jako energie, njmy
atd. neustle stoupaj.
Zkaznci jsou tak asto nevhod-
n ovlivnni psobenm mdi, kde
hlavn televize sehrv negativn roli.
Jednostrann zamen poady, jako
teba ern ovce, Obansk judo
apod. nejsou vyveny programy, kte-
r by zkaznkm sdlily nejen jak
maj prva, ale tak jak jsou jejich
povinnosti.
Zakoupenm vrobku toti vznikaj
tak povinnosti, jako napklad, e
zkaznk je povinen si pestnvod
k pouvn, e pi koupi mus bt se-
znmen svlastnostmi vrobku atd.
asto se toti v servisu setkvme
se zkladnmi neznalostmi, kdy z-
kaznk pouv vrobek vrozporu s n-
vodem kpouvn. Napklad asto
se setkvme stm, e zkaznk pi-
nese CD pehrva, kter dajn ne-
nat disk. Kdy ovem pedlo
uveden disk, tak nejen e jde o ne-
originln disk vyplen na potai,
ale asto je pokrban a upinn
tak, e vme, co ml majitel minul
den kveei. Kdy zruku neuznme,
tak ada zkaznk okamit vyhro-
uje televiz, OI, ppadn soudy.
Setkvme se i stakovmi absurdita-
mi, jako e nap. zkaznice vyaduje
zrun opravu napaovac ehliky,
do kter msto vody nalije mlko, a hj
se tm, e vnvodu nen uvedeno, e
se nem do ehliky mlko nalvat!
Zkaznci by si mli uvdomit, e
kad servis je tady proto, aby zkaz-
nkm pomhal vjejich problmech
svadnm vrobkem. N servis se
o to maximln sna a spokojeno
sna prac je msn 1500 a 2000
zkaznk ji pes 10 let. Samozej-
m se najdou i ti, kte spokojeni
nejsou, ve vtin ppad vak oe-
kvaj od servisu nco, co servis ne-
me sohledem na zrun nebo jin
podmnky splnit.
Mm dojem, e se obas i hoce
zasmjete - jak se k - lidsk
hloupost je nebetyn. Prodv-
te i hotov vrobky - na kter
pikov produkty byste chtl
upozornit?
Nabdka je velmi rozshl, take
jen namtkov. Vrcholem ve video-
technice je nov designov ada v-
robk Philips Cineos. Skld se z ady
pikovch LCD televiznch pijma-
s uhlopkami 32, 37 a 42 palc
s HDTV rozlienm 1980 x 1024 (viz II.
strana oblky). Jsou vybaveny vm,
co nejnovj TV technika nabz.
Dle do tto ady pat DVD re-
kordr DVDR9000H. M pevn disk
400 GB, vestavn pijma DVBT a
obvody upscaling (pevzorkovn)
pro pehrvn DVD na monitorech
s HD a HDTV rozlienm. Dal je di-
gitln AV pijma DFR 9000 pro do-
mc kino, DVD pehrva DVP9000
atd. K tto ad jsou vhodn i digitl-
n bezdrtov sluchtka SBCHD1505
se temi reimy Dolby.
Zajmav je tak bezdrtov audio
WAC5 - pehrv CD, MP3, WMA,
PCM. Celou kolekci CD je mon uloit
na 80 GB HD a posluchat ji ve vech
mstnostech domcnosti. Sta se pipo-
jit ke stvajcmu zvukovmu systmu.
irok je tak sortiment penos-
nch MP3 pehrva - nap. kapes-
n pehrva MP3 a WMA GoGear
HDD6320 (HDD 30 GB). Tak by se
dalo pokraovat jet hodn dlouho.
Snad jen na zvr nov multi-
funkn autordio od VDO Dayton t-
dy Premium Line CD4433. M RDS
tuner, zvukov procesor, CD MP3
pehrva, 4x 55 W, vstup pro sub-
woofer a handsfree, rozhran pro kontro-
lu vzdlenosti pi parkovn apod.
Dkuji vm za rozhovor.
Automobilov RDS tuner a CD MP3 pehrva CD4403
3
Polovodiov senzory teploty
pro nzkonapov systmy
Vroce 2005 doplnila firma Natio-
nal Semiconductor svoji nabdku
voblasti men a zen teploty o ana-
logov senzory LM94021/2 pro rozsah
50 a +150 C, jejich vstupn citli-
vost lze volit logickou rovn dvou -
dicch vstup (bu pmm spojenm
se zem i napjec sbrnic, ppad-
n ovldnm zdigitlnch vstup mi-
kropotae). Prakticky linern zvis-
lost vstupnho napt na teplot pak
uruj konstanty shodnotami 5,5;
8,2; 10,9 a 13,6 mV/C (vstupn
napt se srostouc teplotou zmenu-
je). Senzory jsou schopny pracovat ji
pi napt 1,5 V, nejve 5,5 V, take
Digitln potenciometry
Microchip uvd novou rodinu 6bi-
tov digitlnch potenciometr s ma-
lm pkonem a malm napjecm
naptm, cenov a rozmrov konku-
rujm stvajcm eenm s mechanic-
kmi potenciometry.
Typick nelinearita je men ne
1/2 LSB, teplotn zvislost odporu ty-
picky 100 ppm, teplotn zvislost po-
mrovho nastaven 10 ppm a rozsah
pracovnch teplot -40 a 125 C. Roz-
sah napjecch napt je 1,8 a 5,5 V,
odbr typ. 15 A pi 2,7 V. Potencio-
metry jsou ureny pro aplikace v di-
c a mic technice a sbr dat. Po
pipojen napjen se nastav do sted-
n polohy, k jejich zen slou dvou-
vodiov sbrnice.
Potenciometry se vyrbj v rz-
nch konfiguracch (potenciometr a
reostat) v pouzdrech SOIC, MSOP,
DFN a SOT23 s 5 a 8 vvody.
Akcelerometry nejen pro
spotebn elektroniku
Firma Freescale Semiconductor
(www.freescale.com) pedpokld
brzk rozen vyuit miniaturnch
mikromechanickch (MEMS) akcele-
rometr, tradin spojovanch dosud
hlavn s autoelektronikou (ovldn
airbag, nehodov zznamnky)
ivoblasti spotebn elektroniky. P-
kladem mohou bt zazen, kter vy-
aduj detekci pohybu, nklonu, rzu
i vibrac. Lze tedy oekvat aplikace
vpokroilch krokomrech, pi ovl-
dn kurzoru PDA naklnnm, zen
tlumen vibrac praky, v systmech
GPS, hernch zazench i pi stabili-
zaci obrazu vkamerch. Uvd proto
na trh dva dvouos typy MMA6270Q
(m v osch XY), MMA6280Q (XZ)
svolitelnou citlivost 1,5 g/ 2 g/ 4 g/ 6 g
a tos MMA7261Q scitlivost od
2,5 g/ 3,3 g/ 6,7 g a 10 g. Pro napje-
n je teba napt 2,2 a 3,6 V, spote-
ba 500 A se vklidovm reimu
zmen na 3 A. Na ipu je vedle vlast-
nho idla pracujcho na kapacitnm
principu pevodnk signlu, zesilova,
doln propust a obvody teplotn kom-
penzace. Pouzdro QFN m rozmry
6 6 1,5 mm. Kdispozici jsou i sta-
vebnice usnadujc aplikaci akcele-
rometr.
Budi pro a 6 blch LED
napj baterie Li-Ion
Nov obvod LT3491 pro buzen
LED, kter vyrb firma Linear Tech-
nology (www.linear.tech) umouje
napjet konstantnm proudem a 6
sriov zapojench blch LED ze
zdroje 2,5a 12 V, tedy i zjedn ba-
terie Li-Ion. Zapojen vyaduje mimo
LED a obvodu LT3491 snmac rezis-
tor, jeho odpor uruje proud dioda-
mi, induknost 10 H a dva konden-
ztory 1 F. Na dicm vstupu lze
impulsnm signlem spromnnou -
kou impulsu (PWM) dit jas diod.
Mal rozmry pouzdra SC70 a dky
spnacmu kmitotu 2,3 MHz i induk-
nosti jsou vhodn pro uit v penos-
nch pstrojch jako jsou mobiln
telefony, digitln fotoaparty, pehr-
vae MP3 a pstroje GPS.
je lze uvat vedle automobilov a do-
mc elektroniky tak vdiskovch me-
chanikch i v aplikacch napjench
malm naptm zbateri, jako jsou
PDA, mobiln telefony, pehrvae
MP3 a digitln fotopstroje, nap. pi
zen nabjen. Senzory jsou vyrobeny
technologi CMOS, a maj proto malou
vlastn klidovou spotebu 9 A (LM94021),
ppadn 5,4 A (LM94022). Senzory
se dodvaj v pouzde SC70. Chyba
pi men vrozsahu teplot +20 a
+40 C in max. 1,5 C, vcelm roz-
sahu 50 a +150 C pak 2,7 C. Ob-
vody se od sebe li vstupem,
LM94022 m dvojinn uspodn,
kter lpe zvld kapacitn zt nap.
vstupem A/D pevodnku.
JH
Operan zesilova smalm
ofsetem a driftem
Texas Instruments (www.ti.com)
pichz snovou adou CMOS nulo-
vanch operanch zesilova
OPA333 (OPA2333 je dvojit verze),
kter se vyznauje vedle malho na-
povho ofsetu 2 V vase praktic-
ky nemnnm a steplotnm driftem
pouze 0,02 V/C, vstupnm klidovm
proudem 200pA, velkou vstupn im-
pedanc, GBW = 0,35 MHz, rychlost
pebhu 0,16 V/ms a klidovm odb-
rem 17 A/zesilova. Z dalch ped-
nost lze uvst rozsah souhlasnho
napt na vstupu pesahujc o 100 mV
potencil napjecch sbrnic a vstup-
n napt srozkmitem blcm se jim
na 50 mV. OPA333 pracuje sjedinm
napjecm naptm 1,8 a 5,5 Vnebo
dvma zdroji 0,9 a 2,75 V. Zesilo-
vae OPA333 se vyrbj vpouzdrech
SC70, SOT23-5 a SO-8, OPA2333
pak DFN (3 3 mm) a DFN. Jsou ur-
eny pro pouit vpstrojch pro m-
en teploty, zpracovn signl ze
senzor neelektrickch veliin, lka-
skch a micch pstrojch, a to pe-
devm penosnch, napjench ba-
teriemi.
AR ZANAJCM A MRN POKROILM
4
Navrhujeme desky
s plonmi spoji
(Pokraovn)
Nvrh desky se soustkami SMD
pro elektronickou kostku z minulho
sla je na obr. 20. Pro nvrh desky
jsem tentokrt pouil program Eagle,
kter si mete sthnout z internetu a
jeho omezenou verzi lze zdarma po-
uvat. Pro elektronick obvody
vrozsahu zde uveden kostky voln
en verze s rezervou postauje. Ne-
chci popisovat samotn program, pro-
to je zde jen strun postup.
V programu Eagle nejdve nakres-
lme schma, piem ji pi jeho kres-
len meme zadat, v jakm pouzdru
je soustka pouita. Po nakreslen
schmatu se pepneme do editoru
desky. Zde ji mme vlevo dole vy-
rovnny pouit soustky. Od kad
soustky je tenkmi arami nazna-
eno spojen s ostatnmi soustka-
mi. To velmi usnadn nvrh desky, pro-
toe v kadm okamiku nvrhu
mme pehled o dosud nezapojench
spojch. Soustky lze natet a po-
hybovat jimi po ploe editoru, tak jak
to potebujeme pi nvrhu desky.
Nvrh desky je teba zat vahou,
co kde na desce bude. Zde je logicky
nejdleitjch 7 LED, kter budou in-
dikovat hody kostky, rozmstn ostat-
nch soustek je vcemn libovol-
n. Vtina LED je pes rezistory
pipojena k IO2, umstme proto IO2
nkam pobl LED.
U zapojen s integrovanmi obvo-
dy nememe pout stejnou fintu
jako u jednoduchch obvod s tran-
zistory rozmstit soustky na des-
ce tak, jak jsou ve schmatu. Jestlie
tak uinme, brzo zjistme, e spoji
propojme jen nkolik soustek a
zbytek spoj nen kudy vst. Kdyby-
chom pouili desku s plonmi spoji
po obou stranch, byla by situace
omnoho jednodu. Oboustrann
deska by se sice navrhovala snadn-
ji, ale jej vroba a osazen by bylo
pracnj. Protoe pi amatrsk v-
rob desky nememe pout proko-
ven dry (tj. dry, kter vodiv propo-
juj spoje po obou stranch desky),
musme spoje propojit drtky, kter
pipjme z obou stran. e takov des-
ka nen ani pli vzhledn, nemusm
pipomnat. Proto u amatrskch de-
sek se sname navrhovat spoje jen
po jedn stran i za cenu propojek rea-
lizovanch rezistory s nulovm od-
porem. Pro nvrh desky se spoji po
obou stranch se rozhodneme a
vppad, e by nvrh jednostrann
desky vyadoval pli mnoho rezis-
Obr. 20.
Rozmstn soustek
elektronick kostky
na desce
torovch propojek, zpravidla u sloi-
tch zazen s mnoha integrovanmi
obvody.
Pi nvrhu posunujeme soustky
po desce a sname se propojit vvo-
dy soustek. U nvrhu v programu
na PC si meme rozpracovan n-
vrh desky uloit a zkusit to jinak, po-
kud se nm zd, e pi jinm rozms-
tn soutek by nvrh desky byl
snadnj. Nevede-li nov cesta k cli,
lze se vdy vrtit k pvodnmu nvr-
hu. V programu Eagle lze snadno
prohodit funkn stejn bloky v sou-
stce. Vnaem ppad meme
prohazovat hradla v IO1. Program
udruje vazbu na schma, take pro-
hozen hradel se promtne ihned do
schmatu - zmn se sla vvod. Pi
peruen prce nezapomete uloit
jak soubor s deskou (*.brd), tak sch-
ma (*.sch).
Nvrhov programy maj asto
funkci autorouter, kter propoj sou-
stky automaticky. U levnch progra-
m je vak vtinou velmi nedokonal
bu propoj jet mn vvod ne
pi runm nvrhu, nebo jsou spoje
zbyten klikat a dlouh. Tak je nut-
no pout alespo 2 vrstvy spoj. Jed-
noduch autorouter tak neum pe-
mstit soustky na vhodnj msto.
Nkdy se poda nvrh dokonit bez
propojky, astji vak zbv nkolik
poslednch spoj, kter nelze nikudy
prothnout. V posledn fzi nvrhu
proto pouijeme propojky. Nejdve se
pokusme pout jako propojky sou-
stky, kter maj nkter vvody
uvnit propojeny. U kostky je takovou
soustkou tlatko, kter m vdy 2
a 2 vvody propojeny. Tlatko zde
propojuje potencil 0 V mezi C1 a C3.
Jako druh propojka slou R9. Bo-
huel v programu Eagle neumm pro-
pojku jednodue vloit, aby zstala
zachovna vazba na schma. Je te-
ba se pepnout do editoru schmatu,
tam na pslun msto v zapojen vlo-
it rezistor a pepnout se zpt do n-
vrhu desky. Zde se rezistor-propojka
objev na ploe editoru a lze ho ums-
tit na poadovan msto.
Doporuuji si na zatek soust-
ky rozmstit voln. A kdy je nvrh
desky ve stavu, e vechny soust-
ky jsou propojeny, zkuste soustky
a spoje posouvat, aby deska byla co
nejmen a aby byla plocha desky co
nejlpe vyuita. Nezapomete na dry
pro uchycen desky.
Nvrh desky nen snadn ani v p-
pad, e mte s nvrhem desek ji n-
jak zkuenosti. Nad deskou nkolik
hodin jist strvte. Chcete-li s nvr-
hem experimentovat, je na strnkch
redakce (www.aradio.cz) soubor se
schmatem a nvrhem desky.
Seznam soustek
pro elektronickou kostku
R1 1 M, SMD 1206
R2 1 k, SMD 1206
R3, R4 22 k, SMD 1206
R5, R7, R8 1,8 k, SMD 1206
R6 2,7 k, SMD 1206
R9 0 , propojka, SMD 1206
C1 220 nF, SMD 1206
C2 22 nF, SMD 1206
C3 10 F/16 V, tantal. SMD B
D1, D2, D3 1N4148 SMD (SOD80)
LED1 a LED7 LED SMD 1206, libovol-
n barva, pouity oran-
ov LED
T1 BC847B apod.
IO1 CMOS 4093D (SMD)
IO2 CMOS 4029D (SMD)
TL1 tlatko P-B1720 SMD
klips pro baterii, baterie 9 V, deska
Do nvrhu se vloudila drobn chy-
ba, kter nevad funkci, jen trochu kaz
estetick dojem (hod 2 a 3 svt
vdruh uhlopce). Jak ji opravit, si
povme pt.
Obr. 21. Osazen deska elektronick kostky
VH
(Pokraovn pt)
5
Digitln technika
a logick obvody
Jednoduch
sekvenn obvody
(Pokraovn)
Dal zapojen sklopnmi obvody
D zenmi hranou ukazuje obr. 110.
Vstupy D jsou zapojeny vdy na v-
stup Q pedchzejcho klopnho ob-
vodu, zatmco hodinov signl je pro
vechny klopn obvody stejn (pozn.:
stav vech vstup se vtomto ppa-
d mn souasn spchodem n-
bn hrany na vstup CLK, jedn se
tedy o synchronn obvod). Podobn
jako vpedchozm ppad jsou vyve-
deny vstupy Q
A
a Q
D
, obvod je vak
krom hodinovho vstupu CLK vyba-
ven t sriovm vstupem dat D
S
(vstup prvnho klopnho obvodu).
Vstup Q
D
navc meme chpat jako
sriov vstup. Funkce obvodu je ve-
lice jednoduch. Skadou nbnou
hranou hodinovho signlu se posu-
ne informace ze vstupu D
S
o jeden
klopn obvod doprava (tj. na nsle-
dujc vstup), jak je patrn z asov-
ho diagramu na obr. 111. Prv po-
psan zapojen nazvme posuvnm
registrem. Vzvislosti na konkrtn
modifikaci lze posuvn registr obec-
n pout jako sriov-paraleln nebo
paraleln-sriov pevodnk, vyrovn-
vac pam, zpoovac linku apod.
Funkci zapojen meme opt ov-
it na nepjivm kontaktnm poli. Stej-
n jako vppad tae svhodou
pouijeme jako zdroj hodinovho sig-
nlu genertor pravohlch impuls
sobvodem 555, kter byl popsn v PE
4/06, a na vstupy zapojme proti zemi
LED s malm pkonem (2 mA) s ped-
adnm rezistorem asi 800 . Vyzkou-
ejte mnit rovn na vstupu D
S
a sle-
dujte, jak se pslun rove posouv
skadm hodinovm impulsem do-
prava na nsledujc vstup. Dle
meme vyzkouet propojit vstup Q
S
se vstupem D
S
, m zskme tzv. kru-
hov registr. Pokud kruhov registr
vynulujeme pivedenm impulsu L na
vstupy vech klopnch obvod a
nsledn pivedeme krtce rove L
na vstup prvnho KO (impuls mus
bt krat, ne je perioda hodinovho
signlu, nebo je nutno hodinov sig-
nl na chvli odpojit), zskme zapo-
jen bcho svtla, kdy je rozsv-
cena jedna LED, jej pozice se mn
zleva doprava. Efekt meme samo-
zejm znsobit zapojenm vce klop-
nch obvod D.
Dal klopn obvody D
zen rovn a hranou
Tab. 53 uvd pehled vybranch
hranou zench klopnch obvod D
ady TTL 7400. Vynechme-li obvod
7474, kterm jsme se podrobn za-
bvali vposlednch tech dlech, jed-
n se o integrovan obvody sdruuj-
c vjednom pouzde tyi a osm
klopnch obvod D zench hranou.
Pro velk poet vstup a vstup jsou
hodinov a ovldac vstupy jednotli-
vch klopnch obvod spojeny do je-
dinho vvodu, piem je obvykle
vyveden pouze jeden dic vstup -
vstup nulovn, vstup uvolnn nebo
vstup zen vstupu (output enable/
/output control - u obvod s tstavo-
vmi vstupy). Tabulku bychom dle
mohli doplnit o nkter dal integro-
van obvody, kter se vak pli
funkn neli od tch vtabulce uve-
dench (nap. obvod 74574 m stej-
nou funkci jako IO 74374, li se pou-
ze rozmstnm vvod; podobn
obvod 74564 m stejnou funkci jako
IO 74534, opt se ale li rozmst-
nm vvod). Integrovan obvody uve-
den vtabulce lze pout nap. ve
funkci vyrovnvacch, pamovch
nebo posuvnch registr, budi sbr-
nice apod.
Na obr. 112 je zobrazeno rozms-
tn vvod obvodu 74273, kter ob-
sahuje osm klopnch obvod D ze-
nch nbnou hranou. Vechny
klopn obvody maj spolen vstup
hodinovch impuls CLK a vstup nu-
lovn . Pivedenm rovn L na
vstup je mono nezvisle na
ostatnch vstupech vechny klopn
obvody vynulovat. Pi = H se
klopn obvody D chovaj standardnm
zpsobem, tj. snbnou hranou ho-
dinovho signlu se data ze vstup D
ulo do klopnch obvod a souas-
n se objev na vstupech Q.
Integrovan obvod 74374, jeho
rozmstn vvod ukazuje obr. 113,
obsahuje stejn jako pedchoz obvod
osm klopnch obvod D. Ty jsou opt
zeny nbnou hranou na spole-
nm hodinovm vstupu CLK, vstup
nulovn je zde ovem nahrazen vstu-
pem (output control), kter slou
k zen tstavovch vstup. Bude-li
na vstupu rove H, vstupy Q
budou ve stavu vysok impedance.
Vopanm ppad bude na vstupu
rove H nebo L podle toho, zda je
dan klopn obvod nastaven nebo
vynulovn. Vstup d pouze v-
stupn oddlovae a nem vliv na
funkci samotnch klopnch obvod,
do kterch mohou bt zapisovna data
jak pi = L, tak pi = H. Vho-
dou tstavovch vstup je, e umo-
uj pm pipojen obvodu na spo-
lenou sbrnici. Hodinov vstup
obvodu 74374 je navc vybaven
Schmittovm klopnm obvodem, kte-
r zvyuje odolnost proti ruen. Inte-
grovan obvody 74273 a 74374 lze
pout nap. pro realizaci osmibitov-
ho posuvnho registru, kter si m-
ete vyzkouet sestavit na nepjivm
kontaktnm poli (jedn se o rozen
zapojen zobr. 110).
Tab. 53. Pehled vybranch hranou zench klopnch obvod D ady TTL
ady 7400. (TS = tstavov vstupy)
Typ Funkce Poznmka
74x74 2x D samostatn nulovn, nastaven i hodiny, vstupy Q i , vce v PE 3/06
74x173 4x D TS, 2 vstupy uvolnn, 2 vstupy pro zen vstupu, spolen nulovn
74x174 6x D spol. nulovn a hodiny
74x175 4x D spol. nulovn a hodiny, vstupy Q i
74x273 8x D spol. nulovn a hodiny
74x374 8x D TS, spol. hodiny a vstup pro zen vstupu
74x377 8x D spol. vstup uvolnn a spol. hodiny
74x378 6x D spol. vstup uvolnn a spol. hodiny
74x379 4x D spol. vstup uvolnn a spol. hodiny, vstupy Q i
74x534 8x D funkn ekvivalentn s74x374, ale invertovan vstupy ( )
Obr. 111. asov diagram posuvn-
ho registru zobr. 110
Obr. 110.
Schma zapojen
tybitovho posuvnho
registru s pouitm dvou
obvod 7474
Obr. 112 a 113. Rozmstn vvod
IO 74273 (vlevo) a 74374 (vpravo)
6
JEDNODUCH ZAPOJEN PRO VOLN AS
Velmi jednoduch
nf zesilova ve td A
Ji del dobu jsem si chtl posta-
vit njak podn zesilova. Zprvu
se mi zdla nejlep varianta s inte-
grovanmi obvody, potom jsem vak
nael v PE 1/2003 v rubrice AR za-
najcm a mrn pokroilm velmi
jednoduch zapojen zesilovae ve
td A. Vyzkouel jsem ho a byl jsem
pekvapen kvalitou zvuku.
Zapojen jsem doplnil, pepotal
hodnoty soustek a vsledek ped-
kldm zde.
Je oveno, e pro normln pa-
nelkov poslech sta vkon kolem
1 W (krom piek). Proto jsem se
spokojil s vkonem nkolika watt,
kter je ponkud men, ne je bn.
Zato m zesilova velmi ist zvuk.
Protoe zesilova pracuje ve td
A, m malou innost (okolo 10 a
20 %), co nevad, protoe pi malm
vstupnm vkonu nen spoteba ze
st zase tak velk.
Jednoduchost zesilovae spov
pedevm v pouit rovky jako re-
gultoru konstantnho proudu, tekou-
cho koncovm tranzistorem. Pokud
se zvtuje bytek napt na rovce,
stoup teplota vlkna a rovka zvt-
uje svj odpor. Tm je dosaeno pi-
blin konstantn velikosti proudu.
rovka v zesilovai pouze hne.
Toho meme vyut pi vtvarnm e-
en zesilovae. Na prvn pohled me
vypadat jako elektronkov - mezi vt-
racmi otvory skn prosvt orano-
v ze...
Popis funkce
Schma zesilovae je na obr. 1.
Vstupn signl je piveden na trimr
P1, kterm se nastavuje citlivost.
Kondenztor C1 s trimrem P1 tvo-
doln propust, kter zamezuje pro-
nikn vf ruen. Pi bci P1 v polovi-
n odporov drhy je horn mezn
kmitoet filtru piblin 72 kHz. Me
se to zdt zbyten mnoho, ale zkou-
el jsem i ni frekvence a zvuk se
jevil mn ist.
Z filtru jde signl pes oddlovac
kondenztor C2 na pedzesilovac
tranzistor T1 a koncov tranzistor T2,
Obr. 1.
Velmi
jednoduch
nf zesilova
ve td A
kter tvo Darlingtonovu dvojici. Na-
pt mezi kolektorem a emitorem tran-
zistoru T2 je urovno dliem P2,
R1. Tmto dliem je zavdna i z-
porn zptn vazba pro nf signl,
kter linearizuje pevodn charakteris-
tiku tranzistor. Kondenztor C4 za-
brauje nedoucm zkmitm.
Z kolektoru T2 je pes oddlovac
kondenztor C3 odebrn vstupn nf
signl a pes svorku OUT je veden do
reprosoustavy o impedanci Z
R
= 8 .
Zesilova je napjen naptm 60
a 70 V, kter je pes svorku BULB
pivdno na kolektory tranzistor
pes est paraleln spojench ro-
vek 240 V/100 W. Voltamprov cha-
rakteristika jedn ze rovek je v tab.
1. Trimrem P2 je nastaveno na kolek-
toru T2 vi zemi (GND) napt 20 V.
Pi napjecm napt 60 V je na -
rovkch napt U
= 40 V a podle tab. 1
jimi protk proud 6x 165 = 990 mA,
tj. asi 1 A. To je i klidov proud I
K
tran-
zistoru T2 (tedy I
K
= 1 A).
Pokud by byly rovky idelnmi
zdroji proudu, byla by amplituda prou-
du nf signlu tekoucho do reproduk-
toru rovna klidovmu proudu T2, tak-
e vstupn vkon zesilovae by byl:
P = (I
K
/2)
2
Z
R
= (1/2)
2
8 = 4 W.
Ve skutenosti maj rovky ko-
nen dynamick odpor (navc kmito-
tov zvisl), take dosaiteln v-
kon zesilovae je ponkud men.
Kdybychom msto rovek na 230 V
pouili rovky na 120 V, meme
zmenit napjec napt na 50 V.
Napjec zdroj by ml mt pomal
nbh napt (s vyuitm termistoru
apod.), protoe vlkna rovek maj
za studena mal odpor a tranzisto-
rem T2 by protkal obrovsk piko-
v proud. Velmi dobrou zkuenost
mm se stabilizovanm zdrojem, kte-
r tm pln odstran brum st.
Pro ty, kdo nechtj regulovat kon-
stantn proud rovkou, pedkldm
Obr. 2.
Regultor
konstantnho
proudu
s tranzistorem
regultor konstantnho proudu s tran-
zistorem (obr. 2). Pi pouit tohoto
regultoru posta napjet zesilova
naptm 50 V.
PNP tranzistor T1 je Darlingtonv
(i kdy tak nen nakreslen) typu nap.
BDW84D (v pouzdru SOT93) a mus
bt opaten mohutnm chladiem
(jeho vkonov ztrta je a 45 W).
Zenerova dioda D1 m Zenerovo na-
pt U
ZD
= 3,3 V a vkon 0,5 W. Od-
por rezistoru R2 vypoteme v zvis-
losti na poadovanm proudu I
K
podle vztahu:
R2 = (U
ZD
- U
BE T1
)/I
K
= (3,3 - 1,1)/I
K
[; V, A],
kde U
BE T1
je napt mezi bz a emi-
torem tranzistoru T1.
Svorku OUT regultoru pipojme
na svorku BULB zesilovae.
Desku s plonmi spoji pro regu-
ltor si jist kad navrhne sm.
Konstrukce
Soustky zesilovae jsou ums-
tn na desce s jednostrannmi plo-
nmi spoji (viz obr. 3).
Kondenztor C3 meme sloit
z vce kus. Zesilova v dnm p-
pad neprovozujeme bez chladie
koncovho tranzistoru T2, a to ani pi
zkoukch. Na tranzistoru me bt
toti vkonov ztrta a 40 W. Bez
chladie by se tranzistor pokodil t-
m okamit po zapnut.
Zvr
Vzhledem k tomu, e popisovan
zesilova nen pli vkonn, je vhod-
n spe pro vyuit s reprosoustavami
stedo-vkov vtve. V tom ppad
asi pouijeme regultor konstantnho
proudu s tranzistorem msto rovky.
Pro hloubkovou vtev pouijeme v-
konnj zesilova.
Nebylo by na kodu pout reprosou-
stavu s impedanc 16 . Vstupn v-
kon by potom mohl bt podstatn vt-
a radikln by se zvtila innost.
Tab. 1. Voltamprov charakteristika rovky Benlux 240 V/100 W. U
je nap-
t na rovce, I
je proud tekouc rovkou

U
[V]
I
[mA]
0,0
0,0
10,0
97
20,0
124
30,4
146
40,0
165
60,6
203
50,0
184
7
Obr. 5.
Deska
s plonmi spoji
hlukem spoutnho
genertoru
vstranho zvuku
Obr. 4. Hlukem spoutn genertor vstranho zvuku
Pesto, kdy jsem zesilova pipo-
jil na sv soustavy 20 W/8 o objemu
35 l, basy znly pekvapiv pevn
i pi klidovm proudu 1 A. Hlasitost
reprodukce byla tak vce ne dosta-
ten (v panelkovm pokoji).
Ppadn poznmky a dotazy pi-
te na: jirka.halamzna@seznam.cz
Seznam soustek
R1 100 k/1 %/0,6 W
P1 20 k (typ CA9MV)
P2 20 k (typ CA9MV)
C1 220 pF/NPO, keramick
C2 4,7 F/63 V, fliov
C3 2 200 F/50 V, radiln
(nebo 2x 1 000 F/63 V,
radiln)
C4 10 pF/NPO, keramick
T1 BC547B
T2 BD249C (TO218)
Ji Halamza
Hlukem spoutn
genertor
vstranho zvuku
Popisovan obvod je akustick
hka, kter me bt vyuita pro z-
bavu nebo jako zabezpeovac za-
zen. Pi silnjm hluku, kter se sn-
m mikrofonem, se spust na dobu
asi 6 s peruovan vstran tn.
Na zapojen v pvodnm prameni
mlo bt vtipn to, e jako mikrofon
Obr. 3.
Obrazec
plonch spoj
(m.: 1 : 1)
a rozmstn
soustek
na desce
nf zesilovae
ve td A
pro snmn hluku byl pouit repro-
duktor genertoru (v dob, kdy nevy-
dval vstran zvuk).
Jak se vak pi ovovn obvodu
ukzalo, bn mal reproduktor je
jako mikrofon velmi mlo citliv, a
pstroj vbec nepracoval!
Proto byl reproduktor ve funkci
mikrofonu nahrazen elektretovm mi-
krofonem, kter, jak bylo orientan
zmeno, je asi 100x citlivj.
Genertor s upravenm zapoje-
nm a ovenou funknost byl posta-
ven na desce s plonmi spoji. Jej
fotografie je na obr. 5.
Popis funkce
Schma genertoru je na obr. 4.
Pstroj obsahuje elektretov mikro-
fon MI1, zesilova nf signlu z mik-
rofonu s hradlem IO1D, kompar-
tor sly nf signlu s hradlem IO1A,
monostabiln klopn obvod (MKO)
s hradly IO1B, IO1C, klovac multi-
vibrtor s hradly IO2A, IO2B, tno-
v multivibrtor s hradly IO2C, IO2D,
vstupn zesilova proudu se sp-
nacm tranzistorem T1 a reproduk-
tor SP1.
Hluk, kterm se spout vstran
tn, se snm elektretovm mikrofo-
nem MI1. Mikrofon je napjen pes
rezistor R10.
Nf signl z mikrofonu je zesilo-
vn asi 1000x hradlem NAND 4011
(IO1D), kter dky ss zporn zptn
vazb, zaveden rezistorem R3, pra-
cuje jako linern zesilova. Hradlo
m sklon kmitat na vysokch kmito-
tech, proto je jeho vstup zabloko-
vn kondenztorem C9.
Na vstupu zesilovae s IO1D je
pi stedn hlasit ei nebo pi hluku
zpsobenm posunutm idle, zave-
nm dve apod. nf signl s mezivr-
cholovm rozkmitem od nkolika
volt a do omezen, co sta pro
zmnu stavu kompartoru s hrad-
lem IO1A.
V zapojen podle pvodnho pra-
mene, ve kterm byl jako mikrofon
8
Tmatem sla 3/2006, kter vychz zatkem
ervna 2006, je elektronika v modelstv - pe-
devm v elezninm, ale i v automobilovm a
leteckm. Dalmi tmaty jsou doplky k do-
movnmu telefonu a slicov miliohmmetr
Call Box - GSM hlsi s minimln spotebou
s Napjec zdroj 4x 12 V/200 mA s Spektrln
analyztor L-Band s Aktivny subwoofer s Uni-
verzlna rchlonabjaka s Zvonkov tlatko
s Vf genertor DDS - pokraovn
pouit reproduktor (o prmru 77 mm
a s impedanc 8 ), bylo pi ovov-
n funkce nameno na vstupu nf
zesilovae s hradlem IO1A mezivr-
cholov napt o velikosti pouhch
destek mV, co pro spolehlivou funk-
ci kompartoru naprosto nedostau-
je. Aby mohl bt reproduktor pouit
jako mikrofon, musel by bt impe-
dann pizpsoben ke vstupu zesilo-
vae transformtorem s pevodem
1 : 30 a 1 : 100, kter by ve stejnm
pomru bezumov zvtoval rozkmit
nf signlu. To je vak neekonomick.
Jako kompartor, kter vyhodno-
cuje dostatenou slu nf signlu z mi-
krofonu a spout vstran tn, je
vyuvno hradlo NAND 4011 (IO1A).
Na vstup 2 IO1A je z bce trimru R2
pivdno pedpt, ke ktermu je pi-
tn nf signl ze zesilovae s IO1D.
Pedpt mus bt o nco men, ne
je rozhodovac rove hradla. Kdy
kladn pika nf signlu pekro roz-
hodovac rove, pejde vstup kom-
partoru do nzk rovn. Trimrem
R2 se nastavuje citlivost komparto-
ru - m vy je pedpt z bce R2,
tm slab nf signl posta na zmnu
stavu kompartoru.
Signlem nzk rovn z kompa-
rtoru se spout MKO sestaven
z hradel IO1B a IO1C, kter uruje
dobu trvn vstranho tnu. Doba
kyvu MKO je dna hodnotami sous-
tek R5 a C5 a je asi 6 s.
Po dobu kyvu MKO je signlem
vysok rovn z vstupu 4 IO1B
sputna kaskda klovacho multi-
vibrtoru s hradly IO2A a IO2B a t-
novho multivibrtoru s hradly IO2C
a IO2D, kter generuje vstran sig-
nl. Na vstupu 11 IO2D je pravohl
signl o kmitotu asi 550 Hz a std
asi 1 : 1 klovan s periodou pibli-
n 820 ms a stdou zhruba 1 : 1.
Bhem kyvu MKO je tak sign-
lem nzk rovn z vstupu 10 IO1C
zablokovn vstup 1 IO1A komparto-
ru, aby nereagoval na vlastn vstra-
n tn. Aby nemohla nastat hazardn
situace, je blokovac signl ponkud
zpodn lnkem R4, C4. Kompar-
tor dky tomu zane reagovat na sig-
nl z mikrofonu a asi za 0,5 s po
doznn vstranho tnu.
Vstran signl z vstupu 11 IO2D
je proudov zesilovn tranzistorem
T1 a veden do dynamickho repro-
duktoru SP1 s impedanc 8 a 16 .
Maximln proud tranzistorem T1 je
omezen emitorovm rezistorem R9 na
100 a 200 mA.
V realizovanm vzorku byl na re-
produktoru o impedanci 8 zmen
mezivrcholov rozkmit pravohlho
signlu 1 V, co pedstavuje vkon
stdav sloky signlu asi 30 mW.
Zmnou hodnot soustek v obvodu
tranzistoru T1 meme vkon v-
stranho tnu podle poteby upravit.
Genertor je napjen hrub stabi-
lizovanm naptm 9 V z baterie nebo
ze sovho adaptru. Klidov nap-
jec proud je asi 5 mA (z toho 4,5 mA
odebr nf zesilova s linearizovanm
hradlem IO1D), bhem znn vstra-
nho tnu vzrst napjec proud a
na asi 80 mA.
Konstrukce a oiven
Genertor je zkonstruovn z b-
nch vvodovch soustek na desce
s jednostrannmi plonmi spoji. Ob-
razec spoj je na obr. 6, rozmstn
soustek na desce je na obr. 7.
Obvody IO1 a IO2 jsou zasunuty
do objmek, aby je bylo mon p-
padn pout i v jinch konstrukcch.
Na desce jsou ti propojky (jedna je
pod IO1), kter zhotovme z odstie-
nch vvod miniaturnch rezistor.
Po zapojen desky genertor vy-
zkoume a trimrem R2 nastavme
vhodnou citlivost spoutn vstra-
nho signlu hlukem. Pozor - v doln
poloze bce R2 je vstup zesilovae
IO1D uzemnn a citlivost je nulov.
Seznam soustek
R1 100 k,

miniaturn
R2 50 k,

trimr 10 mm,
leat
R3, R4, R5 1 M,

miniaturn
R6, R7 220 k,

miniaturn
R8 4,7 k,

miniaturn
R9 47 ,

miniaturn
R10 10 k,

miniaturn
C1, C2 100 nF/J/63 V, RM5,
fliov (CF1)
C3 100 nF/63 V, RM5,
keramick
C4 1 F/J/63 V, RM5,
fliov (CF1)
C5 10 F/35 V, radiln
C6 2,2 F/50 V, radiln
C7 4,7 nF/J/100 V, RM5,
fliov (CF2)
C8 100 F/16 V, radiln
C9 1 nF/J/100 V, RM5,
fliov (CF2)
T1 BC337-40
IO1 4011 (DIL14)
IO2 4093 (DIL14)
objmka precizn DIL14 2 kusy
MI1 elektretov mikrofon
10 mm (MCE101)
SP1 reproduktor 8 a 16
deska s plonmi spoji . KE02F4
Elektor, 7-8/2000
Obr. 6. Obrazec plonch spoj genertoru
(m.: 1 : 1, rozmry 71,1 x 35,6 mm)
Obr. 7. Rozmstn soustek
na desce genertoru
9
Technick parametry
Napjen: 3 V, 2x typ AAA.
Spoteba: provoz typ. 15 mA,
vypnut typ. 6 A.
Zobrazovac jednotka:
znakov LCD 2x 8.
Velikost psmen: 2,78 x 4,48 mm.
Viditeln plocha: 30,0 x 14,0 mm.
Potan poloky:
TRASA - vzdlenost v metrech.
KROKY - poet krok.
Ovldn:
tlatko - erven, zruit (C);
tlatko - lut, ipka ();
tlatko - zelen, enter (8 ).
Senzor:
2 g Dual-Axis Akcelerometr;
vzorkovac frekvence 40 Hz 15 %.
Rozmry: krabika 72 x 50 x 22 mm.
Pesnost:
zle na kalibraci a uchycen.
Analza
Jednm zhlavnch kritri byla funk-
nost a velikost finlnho vrobku. Ve-
likost mobilnho zazen, kter by
uivateli neznepjemovalo jeho nor-
mln innost, je dna skutenost,
kde se zazen bude nosit. Krokomr
mus bt umstn voblasti pasu, pro-
to by jeho velikost mla bt co
nejmen, aby nebrnil uivateli v li-
bovolnm pohybu. Nejlpe by vyho-
vovala krabika, kter je opatena
klipsnou na pichycen k odvu uiva-
tele. Komern prodvan krabiky
tuto klipsnu nemaj, krom asi dvou
typ, kter jsou pro svou velikost
a orientaci pichycen kodvu nepou-
iteln. Zhlediska pouitho materi-
lu, rozmr a dostupnosti jsem zvolil
krabiku KG 22M nabzenou v rz-
nch kch. Velikost krabiky urila
dal parametry soustek krokom-
ru (displej, napjen, ovldn).
Dalm krokem byla volba druhu
napjen. Pichzelo vvahu 5 mo-
nost napjen: 9 V baterie, 2 x 1,5 V,
1 x 1,5 V, 3 V a 12 V baterie. Baterie
o velikosti 12 V a 1 x 1,5 V jsem za-
mtl kvli mal kapacit a innosti
napjen. Jeliko se v souasnosti
vyrbj vborn a dostupn DC-DC
mnie, vhal jsem pak jen mezi
zdrojem 2 x 1,5 V a lnkem 3 V. V-
tzem se stala nakonec dvojice 1,5 V
lnk AAA (mikro), jak kvli sv ve-
likosti, dostaten kapacit, pomru
cena/vkon, ale tak kvli existenci
drku na tyto baterie. Nevhodou
celho zazen je nutnost rozebrat
krabiku pi jejich vmn.
Pro komunikaci suivatelem m
slouit displej, aby krokomr informo-
val uivatele o ul vzdlenosti, na-
staven atd. Displeje sLED jsem za-
mtl u na zatku pro jejich velikost
a hlavn spotebu. Na naem trhu lze
koupit displeje LCD zen vlastnm
adiem uzpsoben ke komunikaci
smikroprocesory. LCD firmy ELNEC
typ EL0802A obsahuje znm ip fir-
my Hitachi HD44780 usnadujc -
zen displeje.
Dleitou volbou je tak zpsob
ovldn celho zazen. Nejvhod-
nj a tak nejpouvanj zpsob
vkomern sfe je ovldn tlatky.
Zvolil jsem typ spotebnou velikost,
barvou a spolehlivost. Ovldn je
tedy ureno temi tlatky rznch ba-
rev a s rznou funkc, kterou by ml
vykonvat obslun program mikro-
procesoru.
Pro komunikaci spotaem bylo
nutn zvolit vstupn konektor. Ko-
nektor musel bt mal a bn do-
stupn. Protoe jsem uvaoval o srio-
vm rozhran, tak na vbr bylo mlo
konektor. Nakonec jsem zvolil JACK
2,5 stereo svypnacm kontaktem.
Zkladem celho zazen, kter
ovld vechny periferie, je mikropro-
cesor. Volba byla pomrn jednodu-
ch, nebo jsem poteboval typ mal
velikosti, obsahujc sriovou linku
UART a asi 15 vstupnch/vstupnch
bran. Mikroprocesor by ml mt ales-
po 8 kB pamti na program a nej-
lpe intern pam EEPROM. Nejv-
hodnj jak zhlediska vlastnost, tak
i ceny, dostupnosti a zkuenost s t-
mito procesory mi pipadal typ od fir-
my ATMEL 89C52. Mikroprocesor je
taktovan na 12 MHz, aby byl jeden
instrukn krok 1 s. Zvolen obvod
neobsahuje intern EEPROM, a proto
bylo nutn ji pipojit jako extern sou-
stku.
idlo, to je klov soustka. Po-
hybujc se lovk (viz obr. 1) vykon-
v pi chzi rzn pohyby dolnmi
konetinami, rukama, a dokonce i ce-
lm tlem.
Zkladn jednotka ul vzdlenos-
ti je krok, kter uruje ulou vzdle-
nost.
Pro men tto vzdlenosti sta
urit, kdy byl krok vykonn. Nejjedno-
du by bylo zmit zmnu hlu dol-
nch konetin nebo zmnu tlaku na
podrce obuvi. Sestrojen tchto i-
del by bylo velmi obtn a znep-
jemovalo by uvn zazen. Ruce
sice tak kmitaj vrytmu chze, ale
nen zarueno, e uivatel bude ru-
kou kmitat zrovna vrytmu dolnch
konetin. Pi zevrubnm zkoumn
pohybu jsem zjistil, e lovk se pi
chzi pohybuje tak smrem nahoru
a dol. Tento pohyb je vose z a je
kolm na smr pohybu. Kad krok
vychl pnev zvodorovn pozice
(2 a 5 cm), ale i svisl pozice (5 cm
a vce) a umon penst pokrenou
zadn nohu do pedn pozice. Pi ma-
ximlnm vychlen pokren nohy je
ve vertiklnm smru dosaeno maxi-
mum a pi pokldn nohy minimum.
Pro zjiovn vertikln vchylky
bylo sestrojeno otesov idlo. Ote-
sov idlo sestrojen zpiezomnie
a pevodnku A/D nebylo dostaten
citliv, hlavn byl mal odstup sign-
lu od umu (viz [1]).
Dal nevhodou byla konstrukce
takovho idla, nebo piezomembr-
na pro svou innost potebovala t-
k zva. Cel idlo by pak vilo
vce ne samotn krokomr, nemluv
o rozmrech a sloitosti zpracovn
vstupnch dat. Nejlepm eenm
Elektronick
krokomr
Radek Zeman
Digitln krokomr je schopen piblin urit ulou vzdlenost.
Veker informace jsou zobrazovny na displeji LCD. Ten je ovl-
dn temi tlatky. Krokomr je zen mikroprocesorem, kter je
mono kdykoliv peprogramovat na novj verzi firmwaru. Detekce
kroku je zajitna akcelerometrem firmy Analog Devices s rozsa-
hem 2 g. Napjen obstarvaj dva lnky AAA (3 V). Jejich napt
je mniem zveno na 5 V. Cel pstroj je vestavn do mal plas-
tov krabiky a koenkovho obalu.
Obr. 1.
Chze
lovka
10
bylo najt jin, citlivj, dostupn a
nejlpe elektronick idlo. idlo s di-
gitlnm vstupem, ale zaloen na
mechanickm jdru, je akcelerometr.
Opt se m vose z, ale tentokrt
zrychlen vg.
Akcelerometr je oproti idlu s pie-
zomniem vrazn men a posky-
tuje pmo digitln vstup. Z literatury
jsem zjistil, e chze lovka vyvol-
v maximln zrychlen o velikosti
2 g. Vrobce nabz tak akcelerome-
try vrozsahu 10 g, ale pro kroky po-
mal by byly zmny zrychlen mal, a
pak by se mohlo stt, e nkter kro-
ky by nebyly zaregistrovny.
Pro konstrukci napjecho zdroje
bylo dleit tak zvolit vhodn m-
ni DC-DC. Kladl jsem si podmnku,
aby minimln vstupn napt, pi nm
by mni fungoval, bylo okolo 1 V a
klidov (STAND-BY) proud byl du
A. Vstupn napjen bylo zvoleno
5 V, i kdy vechny obvody (krom
displeje) by pracovaly ji pi 3,3 V.
Ukzalo se, e velmi dleit je
tak dostupnost mnie. Byly vy-
brny dva typy, jeden firmy Maxim
(MAX1724EZK50) a druh od firmy
ON Semiconductor (MC33463). Na-
konec jsem se rozhodl pro mni
MAX1724EZK50, i pes nkter jeho
nevhody.
Pro uivatelskou pvtivost a me-
chanick proveden bylo zvoleno
zapnut a vypnut pstroje pomoc
tlatek. Vypnn m na starosti mik-
roprocesor, kter ovld jak vypnac/
/zapnac MOSFET, tak d vechny
funkce krokomru.
Po nastudovn katalogovho lis-
tu byly vechny soustky pipojeny
kmikroprocesoru tak, aby bylo mon
vytvoit efektivn (vyuvajc schop-
nosti mikroprocesoru) programov
vybaven.
Popis hardwaru
Cel zazen lze rozdlit na 5 st:
- zkladn jednotka,
- periferie,
- idlo,
- napjec zdroj,
- obal.
Zkladn jednotka
Tato jednotka je tvoena mikropro-
cesorem ady 8051, pesnji typem
AT89C52 od firmy ATMEL vpouzde
PLCC. Tento typ mikroprocesoru byl
u uren vanalze za vyhovujc jak
svmi schopnostmi, tak tak dostup-
nou cenou a vvojovmi prostedky.
Mikroprocesor je zapojen tak, aby po
vygenerovn signlu RESET peel
do bn innosti. Signl RESET je
tvoen jednoduchm derivanm ln-
kem sloenm z rezistoru R3 a konden-
ztoru C5. Dlka trvn signlu je volena
tak, aby mikroprocesor byl dostaten
vynulovn. asov konstanta v tom-
to ppad (50 ms) dostaten pevy-
uje hodnotu udvanou v katalogo-
vm listu. Kmikroprocesoru je jet
pipojen krystal Y1 o velikosti 12 MHz
spomocnmi kondenztory C6, C7.
Krystal sice kmit na 12 MHz, ale je-
den instrukn krok mikroprocesoru je
1/12 Y1 1 MHz 1 s. Tato 1s je
urujc pro vtinu procedur, kter
uv procesor (bude popsno v soft-
warov sti).
Periferie
Na brnu procesoru P1 je pipojen
displej LCD - byl zvolen osmimstn
se dvma dky zdvodu jeho veli-
kosti, ceny, ale pedevm spoteby
energie.
Vstup P1.0 je pouit jako vstup
na piezomni, kter spolen sLCD
a tlatky zajiuje komunikaci mezi
krokomrem a uivatelem.
Vechna nastaven jsou uchovna
vsriov pamti EEPROM, se kterou
mikroprocesor komunikuje pes dvou-
vodiovou sbrnici. Byl zvolen typ
256 B, kter pro toto zazen dosta-
ten vyhovuje.
Kmikroprocesoru jsou tak pipo-
jena ti tlatka rzn barvy, jimi ui-
vatel komunikuje se zazenm. Tla-
tka jsou pmo pipojena na brnu
P2, kde pomoc internho pull-upu
mikroprocesoru je zajitna jejich
sprvn innost. Mikroprocesor me
vyslat data do jinho zazen po
standardizovanm rozhran UART.
Konektor je standardn stereo-jack
2,5 svypnacm kontaktem, kter mi-
kroprocesor kontroluje na vvodu
P2.7.
Posledn soustkou propojenou
sprocesorem je konektor na idlo,
kter je tvoen 4 vodii spojujcmi i-
dlo sprocesorem.
idlo
Zkladem idla je akcelerometr
ADXL2025E od firmy Analog Devices.
Mic rozsah idla je 2 g ve dvou
osch na sebe kolmch. idlo m ne-
jen analogov vstup, ale tak digi-
tln (rovn TTL). Ke sprvn funkci
potebuje idlo dva kondenztory C8,
C9, kter uruj ku kmitotovho
psma, v naem ppad okolo 40 Hz.
Jeliko idlo m digitln vstup, kde
aktuln hodnota zrychlen je dna
pomrem T1/T2, rezistor R6 uruje
periodu T2.
Perioda T2 byla zvolena okolo 3 ms
sohledem na kmitotov psmo,
pesun a rychlost zpracovn dat.
Kondenztor C10 je blokujc konden-
ztor doporuen vrobcem.
Na velikost umu m nejvt vliv
kapacita C8, C9. Plat, e m vt
ka psma, tm vt um. Proto
bylo nutn zvolit kompromis mezi
vemi parametry idla, kter se na-
stavuj extern pomoc C8, C9, R6.
idlo se jmenovanmi soustka-
mi je osazeno na mal destice a je
pipojeno 4 vodii se zbytkem zaze-
n.
Mimo desku idla jsou vloeny do
napjec cesty rezistor R4 a tlumivka
L2, kter maj omezit vstup umu do
idla.
Seznam soustek
R1 25 k, PT 6-L
R2 1 M, RR
R5, R3 10 k, RR
R4 100 , RR
R6 390 k, RR
C1, C2, C3 10 F/10 V, SMD tantal.
C4 22 F/6,3 V, CTS
C5 4,7 F/16 V, SMD tantal.
C6, C7 33 pF, CK+33P NPO
C8, C9 150 nF, CK+150N Z5U
C10 100 nF, CK+100N X7R
D1 BAV70, SMD
U1 MAX1724EZK50-T
U2 AT24C02N-SC-2.7
U3 AT89C52-24JI+PCCL44Z
U4 PC817
U5 ADXL202JE
J1 A306421 (2x AAA)
J2 EL0802A
J3 SCJ-0253A-2
J4 Konektor idlo (4 drty)
J5 Konektor deska (4 drty)
LS1 KPT1540W
L1 Tl.10 H
Obr. 2.
Tlakov idlo
Obr. 3. Orientace os zrychlen
akcelerometru
Obr. 4. Vnitn struktura
akcelerometru v 10 m
Obr. 5. Perioda
11
L2 Ferit. tlumivka
Q1 MGSF1P02LT1
SW1 a SW3 P-DT6 rzn barvy
Y1 12,000 MHz
Krabika KG 22M
Napjec zdroj
Hlavnm poadavkem bylo bate-
riov napjen celho zazen. Z to-
hoto dvodu bylo nutn pout mni.
Jako nejvhodnj typ byl zvolen
MAX1724EZK50, mni min. 0,8 V
na 5 V. Cvka L1 a kondenztory C1,
C2 jsou doporueny vrobcem.
Vzhledem kminimln spoteb
zazen ve vypnutm stavu je zdroj
doplnn o vypnac MOSFET Q1.
Ten je pidrovn rezistorem R2 ve
vypnutm stavu. Pi nulovm zate-
n mnie je proudov spoteba pod
10 A.
Zazen se uvd do chodu podr-
enm tlatka SW, kdy uzemnme
MOSFET, tm oteveme pechod S-D
a napt na vstupu se ustl na 5 V.
Aby innost mnie nebyla podmn-
na drenm tlatka SW1, je pidn
ovldac optolen U4. Ovldac opto-
len je zen nulovanm mikroproce-
sorem, kter pomoc signlu DR (bit
P2.5) ovld napjen celho zazen.
Dvoudiodou D1 se spolenou kato-
dou je umonno plnohodnotn po-
uvat tlatko SW1 k ovldn za-
zen. Kondenztory na vstupu jsou
pouvny jako lokln zsobrna ener-
gie na desce s plonmi spoji.
Obr. 6.
Schma
krokomru
Obr. 6a.
Schma
zdroje
Obr. 6b.
Schma
idla
Obr. 7a.
Deska
s plonmi
spoji
- spodn
strana
Obr. 7b.
Deska
s plonmi
spoji
- horn
strana
12
Obal
Protoe zazen m bt penosn,
je uloeno vmal plastov krabi-
ce o rozmrech 70 x 52 x 22 mm.
Tato krabika byla zvolena pede-
vm kvli rozmrm (pestoe nem
klipsnu na pichycen kopasku) a do-
stupnosti. Krabika byla upravena
vyznutm oknek na displej, konek-
tor na vstup a ti tlatka. Pro mo-
nost upevnn zazen na tlo uiva-
tele byl vyroben obal zkoenky, kter
zachovv vechny funkce pstroje a
hlavn mus umonit noen na opas-
ku.
Popis softwaru
Cel program je tvoen nkolika
destkami procedur, kter jsou volny
v hlavnm programu. Kad procedura
byla odzkouena samostatn s rz-
nmi vstupy. Jako asembler byl po-
uvn produkt firmy MetaLink Corpo-
ration, 8051 Cross-Assembler 1.2h.
Vstupem je klasick soubor typu In-
tel HEX. Procedury byly odsimulov-
ny v programu AVSIM 8051 - AVOCET
SYSTEMS.
Procedury lze rozdlit do st:
- ovldn displeje,
- ovldn pamti EEPROM,
- ten tlatek,
- kalibrace idla,
- detekce kroku,
- peruen od idla,
- peruen od sriovho kanlu,
- pomocn vpoty.
Ovldn displeje
d innost displeje po 4vodiov
datov sbrnici + 2 ovldac signly.
Vysl poadavky na displej dan v-
robcem - viz obr. 8.
Ovldn pamti EEPROM
Procedury vykonvajc jednotliv
kroky sriov komunikace - viz obr. 9.
ten tlatek
Procedura, kter te stav tlatek
a nastavuje patin informan bity.
Stisknutm tlatka se tak ozve pp-
nut zpiezomnie.
Kalibrace idla
Soustava procedur, ktermi se
nastavuje nulov zrychlen idla
(0_POSUN) (0g) a nsobc koefi-
cient rozsahu 2 g (X_POSUN). Po-
et voln a poad uruje hlavn pro-
gram.
Detekce hodnot
Tuto skupinu uruj procedury na
men T1 a T2, pepoet zrychlen,
prava hodnot zrychlen a detekce
vrcholu.
Men T1, T2
idlo vyvolv peruen INTO,
kde v obsluhujc procedue jsou na-
staveny hodnoty T1 a T2. Ob hod-
noty jsou uloeny do dvou 8bitovch
registr v pamti.
Pepoet zrychlen
Procedura vypote z hodnot T1,
T2 a kalibranch konstant 0_POSUN
a X_POSUN zrychlen v g. Vrobcem
udvan vzorec je:
A(g) = (T1/T2 - 0,5)/12,5 %,
kde pro pesn men je 0,5 zastou-
pena hodnotou 0_POSUN a 12,5
hodnotou uloenou v X_POSUN. V-
sledn zrychlen me bt kladn
i zporn. Bylo zvoleno zobrazen
pmm kdu.
x,xxx g
& j
znamnko (1 bit) desetinn st (16 bit)
cel st (8bit)
prava hodnot zrychlen
Je to procedura hladin nulovho
zrychlen (odstrann um a nedou-
c mal impulsy).
Nulovou hladinu uruje konstanta
0_HLADINA, kter je pmou sous-
t programu mikroprocesoru. Nult
hladina je volena okolo 1 g, nebo
zrychlen v klidovm stavu se pohy-
buje podle polohy krokomru okolo 1 g.
Pro uritou necitlivost je zvolena hod-
nota 1,15 g. 150 mg uruje um, ke
ktermu je krokomr imunn. Vstu-
pem tto procedury jsou hodnoty
zrychlen pepotan na nulovou
hladinu.
Dle nsleduje procedura vyhla-
zujc um na namench hodno-
tch. Ta je realizovna klouzavm
prmrem z prmrovn 8 soused-
nch prvk. Hodnota 8 je optimln
pro bn kroky (rychlost chze
okolo 4 km/hod). Vt rozptyl pr-
mr se neosvdil, protoe pak
bylo velmi zkreslen vsledn zrych-
len.
Detekce vrcholu
Procedura sleduje zmny v klou-
zavm prmru a nalz prvn ma-
ximum. Po nalezen maxima pite
k ul vzdlenosti dlku kroku a zv-
poet krok. Zde by bylo mon
tak potat frekvenci a razanci kro-
k. Z ve uvedench hodnot by bylo
mon vypotat prmrnou rychlost,
stopky, poet spotebovan energie
atd.
Hlavn program
Hlavn program je realizovn a po-
psn jako konen automat. Vstupn
promnn jsou znm 3 tlatka. Prv-
n tlatko znamen zruit (C), druh
ipku (i) a tet enter (8 ). Automat je
realizovn programem, kde ke ka-
dmu stavu automatu pslu dan
pozice v programu. Po iniciaci se kro-
komr dostane do zatenho stavu,
pak uivatel po stisknut danho tla-
tka pechz do jinho stavu. Po-
moc menu je tak mon krokomr
vypnout. Vce podrobnost o struktue
menu viz obr. 17.
(Pokraovn)
Obr. 8. Tabulka ovldacch kd LCD
Obr. 9. Komunikace
EEPROM
13
Bystr hleda poklad, dnes se tak raz
nzev detektorista, do roka praktickho tr-
pen vternu pochop, e detektor je na min-
ce pouiteln na hloubku rovnou asi prmru
cvky a na velik vci jsou to prmry ti.
A ten nebystr stle v reklamnm letkm,
e m ten nejlep, nejuniverzlnj detek-
tor kov a tou malou cvekou shne na dva
metry pod zem. Vternu je uloeno a p-
padn ztraceno mnoho velkch a hluboko
uloench pedmt, a zvtit dosah detek-
tor zvtenm citlivosti je mimo monosti
souasn elektroniky a navc je nutn potla-
it citlivost na mal, mlce uloen pedm-
ty. A pesn tak psob zvten cvky s vel-
km prmrem.
Ze zatku se zd, e je jen otzkou troj-
lenky vechno mrn zvtit, a vyrazit
ven. Nejastji navrhovanm eenm je ka-
belov smyka, kterou si pizpsobme na
prmr nsobku zvitu [1]. Vpraxi je to vy-
zkouen sdeseti metry trojilovho kabelu.
Na metrovou cvku se smyka sto do t
zvit a pipevn izolepou na rm sestaven
teba zRolpy. Je to jednoduch a skladn,
ale vsledky jsou siln neuspokojiv. ada
vrobc nabz i pevnou rmovou cvku, p-
mo dvoumunou, ale kvalit dvojnsobku
neodpovd, jen cenou. Zkusme se nato po-
dvat zhlediska omezujcch faktor.
Pi dodren velikosti induknosti cvky
bude s rstem prmru klesat kvadraticky
hustota energie v ploe, se zmenenm po-
tu zvit dle kles intenzita magnetickho
pole. Jedin, co vzroste, budou elektromag-
netick poruchy naindukovan do zvten
plochy cvky, to se projev zvtenm umu a
ten ns donut omezit zeslen pijmac
sti. Navc vumu zanikne st uitenho
signlu. Zkusme si to numericky srovnat
u cvek sprmrem 30 cm a 1 m a pedpo-
kldme, e zstv konstantn dlka vinut-
ho vodie (ne induknost) a cvkou prochz
symbolick jeden ampr.
Pro malou cvku to vychz zaokrouhlen
32 zvit, 10 zvit pro velkou
H = (N.I.r
2
)/2.(r
2
+ x
2
)
3/2
Je to vraz pro intenzitu magnetickho
pole vose cvky, N je poet zvit, I proud, r je
polomr cvky a x vzdlenost od roviny cvky.
Vnaem ppad sledujeme pole vrovin
cvky, proto bude x rovn nule. Po dosazen
je vsledn hodnota intenzity pro malou cv-
ku 41,3 A/m, u velk je to 7,07 A/m. Tto
hodnot je mrn rove vybuzench vi-
vch proud vpedmtu a pomr potu zvi-
t uruje amplitudu signlu pijatho zpt na
vstup zesilovae. Kdy to pepotme, zs-
kme pomr zhoren odezvy pro metrovou
cvku 19,7krt vce ne jeden d.
Vsledek je to zdrcujc, div, e jet n-
kdo zkou hledat svelkou cvkou. eenm
je zvit emitovan vkon a vnovat se zdo-
konalen cvek, proto je teba zat tm od
zatku.
Pro impulsn detektory sjednoduchou
cvkou, tzv. monocoil, je rozhodujc intenzita
magnetickho pole protnajcho vodiv
pedmt, tak aby se vybudily viv proudy.
Intenzitu pole mme vA/m a u cvky jsou to
amprzvity, tedy proud prochzejc cvkou
vynsoben potem zvit.
H ~ I.N = U/R.N =
= U.N/(R
j
N) = U/R
j
(a)
R je odpor jednoho zvitu a zvr je neuvi-
teln prost, poet zvit se vykrt. Intenzita
magnetickho pole kruhov cvky zvis na
napt zdroje a odporu jednoho zvitu. Po-
kud zvtujeme poet zvit cvky a udruje-
me konstantn napt zdroje, pesto zstv
konstantn i jej pole. Stail by tedy jeden z-
vit a tomu pzniv nahrv i zven rezo-
nann frekvence. Jeden zvit m minimln
dobu vypnut a nen teba si dlouze pohrvat
sneutralizac cvky. Jedin pot je vtom, e
mrn se znsob i proud a souasn sou-
stky nejsou schopn nebo ochotn praco-
vat vtakovm reimu, navc by to byla ne-
nosn spoteba energie.
Navineme tedy rozumnou cvku s odpo-
rem okolo jednoho ohmu, tm mme zarue-
no a deset ampr vmaximu pulsu pi dva-
ncti voltech napjen, to snese kad
solidn polovodiov spna. Pokusy se sto-
amprovmi tranzistory byly marn, protoe
velk plocha pn pechodu m tak velkou
kapacitu a tranzistor se pomalu zavr.
Zkusme vyut odvozen (a) a zvtit intenzitu
vyslanho pole zvenm napjecho napt.
Hlavnm omezujcm faktorem bude na-
pt prrazu budicch tranzistor a zde se
nejlpe osvdily bipolrn tranzistory, kter
u lta dr hranici prrazu na 1500 V - to
je barira dan vlastnostmi monokrystalic-
kho kemku. Napt prrazu je zvisl na
kolektorovm proudu a sniuje se piblin
parabolicky, proto adme tranzistory do pa-
ralelnch tandem, aby vydrely vc. Jako
dal schdn een se jev zmenen veli-
kosti neutralizanho odporu cvky. Tm se
velikost piky zredukuje, relaxace se pro-
dlou a to nm moc vadit nemus, protoe
hovome o velkch cvkch, zajmaj ns
velk pedmty, a integrovat a vzorkovat sig-
nl budeme a vdelch asech. Take zv-
en napjecho napt je vjist me dovole-
no.
Zvten opakovac frekvence by po-
mohlo zlepit imunitu kumu, ale kdo si jed-
nou poloil prst na vyslac tranzistory im-
pulsnho detektoru kovu, ten o zvten
neme uvaovat, dal ohev by byl ne-
bezpen. Jsme tak chyceni do trojrozmrn
pasti hraninch vlastnost soustek a pro
jednoduchou cvku se ned nic moc udlat.
Tm je napovzen smr dalho monho
zlepen, sestaven velkch cvek zmalch
tak, aby se vy energie a napt rozloily
na vt poet tranzistor. Vznikne tak nov
kategorie sloench cvek segmentovch a
tandemovch pro hloubkov hledn, ale to
je sp zleitost velkch firem.
Nejjednodu ze sloench cvek je
dvoje, twin-loop, popsan ped lety v paten-
tov literatue [2], obas zmiovan, ale
mlo pouvan. Kouzlo npadu dvojit cvky
je v peloen dvou cvek sten pes sebe
tak, aby vzjemn induknost byla nulov.
Tenhle trik ovldaj vichni konstrukti ba-
lannch detektor a kaj mu dvojit D.
Vzjemn nulov induknost umon sest
intenzity elektromagnetickho pole v prosto-
ru, ani jsou ohroeny budic tranzistory n-
jakm transformtorovm efektem a vlivem
vzjemn induknosti. Ideov schma pa-
tentu je na obr. 1.
PI detektor kov
sdvojitou cvkou
- twin loop
Ing. Zdenk Jarchovsk
Velk cvka - to je nejastj otzka hleda poklad otrve-
nch povrchovm nimrnm a svelkou viz nalezen armdn po-
kladny. Teoreticky i prakticky sta navinout vt prmr, dodret
velikost induknosti a pokraovat vhledn. Jsou vak i jin ces-
ty, jak shnout do hloubky efektivnji - zdvojenm cvky. Dle jsou
vlnku probrny dal mon pravy zapojen.
Obr. 1.
Schma
patentu
Obr. 2.
Schma
Zapojen
14
Jako zklad novho detektoru jsem po-
uil osvdenou desku detektoru strojitou
integrac [3]. Pro prvn (seznamovac) pokus
stailo osadit jen dva vyslac tranzistory
a oddlen napjet cvky. Vsledn napt
kolektorov piky nedoshlo 400 V, proto
jsem se rozhodl pro napjen kad cvky
ptinsobnm tandemem tranzistor. Tyto
ptice vyvst mimo zkladn desku, msto po
tranzistorech pout pro posilovac tranzistor.
Pvodn T 11 neml anci otevt naplno deset
bz po 1 A, m proto kposlen emitorov
sledova TP, ve kterm vyhov prakticky libo-
voln pnp tranzistor vpouzdru TO 220. Vyu-
vm t otvor vad pro kolektory a tam je za-
pjen TP, pomocn tranzistor spolen s T11
a RB - rezistor, kter urychluje vybit bze.
Prvn nesml pokusy sprovizornmi
cvkami ukzaly, e to bude pkn. Sml
pokusy, u sdefinitivnmi Lorencovmi cv-
kami, skonily debaklem, a hoely tranzisto-
ry. Pouenm ztoho je, e se nem manipu-
lovat svzjemnou pozic cvek, kdy jsou
ob pod proudem. Cvky jsou navinuty do
tvaru D (viz fotografie), mus bt stejn, a
st uren kpekryt je ztenena, zvity
jsou natlaeny hodn ksob.
Cvky je poteba nastavovat a sestavo-
vat postupn. Pi oivovn pipojme jed-
nu cvku sprovizorn pipojenmi tlumic-
mi rezistory (okolo 500 ) a najdeme zkusmo
odpor rezistor pro optimln relaxaci napt
bez zkmitu. Nsledujc operace byly p-
vodn dost sloit, ale ukzalo se, e sta
druhou cvku piblit nepipojenou, jen se
zkratovanmi vvody, a pekrt ji sprvn cv-
kou tak, aby se jej ptomnost neprojevila na
odezv zesilovae. Polohu druh cvky sta
zafixovat, zalt lehce epoxidem, po zatuhnut
doplnit neutralizan rezistory (stejn jako
u prvn cvky) a pipojit rezistory (tak iden-
tick) komezovai. Nyn je mon pipojit
druhou cvku knapjen.
Vtto chvli jsem zavhal, je mon dvoj
polarita zapojen cvek, pole se me stat
i odetat, zde je nutn dret se patentu. Na-
pjen cvek proudem se souhlasnou polari-
tou vytvo silnj magnetick pole kolm
kzemi, opan polarita vytvo toroidln
(prstencov) pole, kter nedoshne tak hlu-
boko, ale doke zashnout i podln po-
staven pedmty. Pivtal jsem monost v-
bru a zvtzil pepna, tedy monost volby
tvaru pole cvek. Ostatn, asem jsem obje-
vil na [4] podobn schma, a tak s pepna-
em. Dal uiten webov strnky jsou
uvedeny na [5].
Na desce je vynechn pedzesilova, IO6,
a signly cvek se staj na diodch omezo-
vae a jsou pivedeny na invertujc vstup
IO7. Osvdily se OZ OP37 nebo LT1028,
nejsou sice levn, ale pracuj za dva opera-
n zesilovae sminimlnm ofsetem, umem
a maximln rychlost pebhu.
Cvky mus bt identick, pouvm na
vechny prmry cvek 30 m kroucenho zvon-
kovho drtu, u vtch prmr se induk-
nost pibl 400 H. U velkch prmr cvek
je Lorenzovo vinut luxusem, protoe men
se odehrv ve vzdlen asov oblasti po
odeznn pulsu a rychl relaxace cvky nen
vyuita. Cvky jsou ovinuty kobercovou pskou
a zalaminovny. Pro vt mechanickou sta-
bilitu pi nesen je sestava cvek zalepena do
leen zbalzy. Vsledek je ponkud t
pro jednu ruku a nen ostudou pout tlust
trubku teleskopu pro dvourun dren.
Oddlen vkonovch tranzistor umo-
uje zaazen doplkovho zdroje, a tak zvt-
it napjec napt pro vysla. Dosah detek-
toru se vak zvt i bez zvyovn napt.
Vkonov tranzistory jsou zapojen paraleln
bez omezovacch rezistor, ped zapojenm
do tandemu jsou testovny s indukn zt
a vyazeny, pokud maj znateln men napt
vypnac piky. Nen povinn pouvat tande-
my po 5 tranzistorech, znateln zlepen v-
konu je od 2 tranzistor, vce ne 6 tranzistor
ji nem vliv. Zhotoven prototyp s napje-
nm 12 V byl vyzkouen na virtulnm testeru
a citlivost na pedmt o prezu 400 cm
2
se
zlepila o 20 cm, ze 140 na 160 cm. Relativn
mal zlepen, ale dky za kad centimetr.
Teoreticky by bylo mon sestavit za-
zen ze t cvek snulovou vzjemnou citli-
vost, ale vyvit takovou sestavu je prakticky
nemon.
Pokud mte zjem o tuto konstrukci, p-
padn hodlte takto poslit hotov detektor,
rd problmy zkonzultuji na jarz@centrum.cz.
Literatura
[1] Schuler, W.: Hledac technika pro profe-
sionly. BEN 2003.
[2] US pat. No. 2153977.
[3] PE 8/2003.
[4] Geotech - Technology for Treasure Hunting.
[5] www.findmall.com.
15
Zkladem vyluzovanho zvuku je
relaxan osciltor stranzistory T4,
T5. Rychlost zmny zklapn na ps-
kn zpsobuje multivibrtor z tran-
zistory T1, T2. Zkolektoru T2 je ovldn
tranzistor T3, kter pipn a odpn
kondenztor C4 kzkladnmu gene-
rtoru kmitajcmu asi na 3 kHz. Ten-
to genertor sn kmitoet natolik, e
zane klapat. Kondenztor C3 zpso-
buje pomalej nbh a dobh vyso-
kho tnu. Pokud jej neosadme, zvuk
znzkho na vysok se mn okami-
t, bez sklouznut. Tranzistor T6 je
koncov stupe pracujc do malho
reproduktorku.
Konstrukce
Je nutn zakoupit vobchod s po-
travinami jakkoliv npoj v 0,5 l mal
PET lhvi (0,5 l kofola nebo rzn
minerlky a ppadn odchylky tvaru
nejsou dleit). Przdn lhev se
vplce pezne pilkou na elezo (nebo ji
lze pesthnout nkami z napchnut
drky) a osazen deska s plonmi
spoji spipojenm reproduktorem
a vsazenm novodurovm distan-
nm kroukem se umst podle obr. 4
do jedn plky lhve. Pipoj se bate-
rie a lhev se spoj sdruhou st
lhve pesunutm asi o 2 cm tak, aby
deov voda stkala po lhvi a ne-
zatekla dovnit.
Jako zvukovod do krtince poslou
novodurov trubka o prmru 32 a
40 mm, dlky asi 30 a 40 cm pou-
van na odpady, kterou lze koupit
vobchodech svodoinstalanm ma-
terilem i velezstv. Na hrdlo
lhve, kde byl roubovac uzvr, se
namot tlust provzek nebo textiln
popruh, pltno, papr apod., abychom
zvtili prmr hrdla a trubka se dala
pevn nasadit na lhev, ppadn ve
zpevnme lepidlem.
Instalace odpuzovae spov v opa-
trnm rozhrnut erstvho krtince tak,
abychom dru pli nazasypali hl-
nou. Trubku do dry nevsazovat na-
doraz, ale nkolik cm povythnout,
aby nenarazila na dno krtkovy chod-
by a tm by se zatlumilo vyzaovn
zvuku do chodeb. innost odpuzo-
vae zvis na rovni zkladnho hlu-
Odpuzova krtk
Jan Hork
Zahrdksk sezna je vplnm proudu a pni krtci vpodzem
zahrad opt zahjili svou destruktivn innost. Jednm ze zpso-
b, jak jim znepjemnit ivot a eliminovat jejich zhoubn pon-
n, je nainstalovat na zahrdce odpuzova. Toto zazen vyluzuje
periodick klapn, kter se mn vklouzav hvzdnut a zpt v a-
sovm pomru asi 1 : 3. Krtek jako ivoich se siln vyvinutm
sluchem tyto zvuky nesn a vypuzen, zmn sv psobit. Na-
pjen pstroje je 6 V, odbr proudu 8 a 14 mA.
Obr. 4. Sestava podle obrzku
(na vstupnm hrdle v lhvi je
reproduktor, na nm je nasazen
novodurov distann krouek,
na krouku je poloena osazen
deska soustkami kreproduktoru.
Je vhodn pro lep manipulaci
reproduktor a desku
k novodurovmu krouku zobou
stran pilepit. Velmi dobe to jde
termolepidlem zelektrick tavn
pistole Obr. 2. Deska s plonmi spoji
Obr. 1. Schma zapojen
Obr. 3. Upevnn desky na krouku

16
ku, na kter je krtek sten zvykl.
Vblzkosti hlun komunikace bude
men, podstatn innj bude na
klidn zahrdce vstran. Ppadn
odpuzova obas peinstalovat, nebo
jich pout vce kus. Odpuzova vy-
dr sjednou sadou bateri vprovozu
asi 1 msc.
Seznam soustek
R1, R4 10 k
R2, R3, R5, R6 100 k
R7 390
R8 680
R9 120
R10 1,5 k
C1 47 F
C2 22 F
C3 4,7 F
C4 2,2 F
C5 4,7 nF
C6 220 F/16 V
T1, T2, T5 BC546B
T3 BS108
T4 BC556B
T6 BC337-25
Reproduktor, prmr 50 mm
Bateriov pouzdro 6 V 4x UM2Q
4 ks lnky R14 (UM2)
Novodurov krouek prmr 50 mm,
dlka 30 mm (uznuto znovodurov
trubky 50 mm na odpady)
Odpuzova krtk je mon si ob-
jednat jako stavebnici (vrtan deska,
vechny soustky, vetn reproduk-
toru, baterie a novodurovho krou-
ku) na adrese:
Hobby elektro, K Halti 6, 594 01
Velk Mezi. Tel.: 566 522 076,
776 853 844, fax. 566 520 757, hob-
byel@iol.cz. Cena je 175 K (vetn
DPH).
Digitln teplomr
pro dlkov men
Chybu men ne 1 C lze oekvat
od digitlnho teplomru zapojenho podle
obr. 1, vyuvajcho pro men teploty v roz-
sahu 0 a 100 C polovodiov senzor
AD590. Ten pracuje jako teplotn zen
zdroj proudu scitlivost 1 A/K a v uvede-
nm rozsahu teplot tedy poskytuje proud
273,15 a 373,15 A. Pevod proudu na
napt zajiuje operan zesilova IO1
tak, e napt na jeho vstupu roste s tep-
lotou o 50 mV na kad 1 C. Pouit ze-
silova AD8541 je uren pro napjen
jedinm zdrojem, m mal pkon, s roz-
kmitem signlu na vstupu i vstupu dosa-
hujcm prakticky k napjecm sbrnicm
a m mal vstupn proudy. Pi napjen
stabilnm naptm 5 Vme bt rozkmit
jeho vstupnho napt od 25 mV a do
4,965 V. To, e na neinvertujcm vstupu
IO1 je dliem R3/R4 vytvoen potencil
4 V, souasn znamen, e na sriov
kombinaci R1 + R2 je napt 1 V. Trimr
R2 je teba nastavi t tak, aby do uzl u
spoj enho s invertujcm vstupem tekl
proud 353,15 A.To zpsob, e proud
zptnovazebnm rezistorem R
F
se v roz-
sahu teplot 0 a 100 C bude mnit mezi
-80 a +20 A, napt na nm mezi -4 a +1 V
a vstupn napt IO1 U(T) od 0 V do 5 V.
Nastavovat obvod je vhodn tak, e se
pi znm teplot senzoru, nap. t = 25 C
nastav vstupn napt U(T) na 5 (t/100) =
= 1,25V, ppadn vstup pevodnku A/D
IO2 na 400H. AD7476 je 12bitov pevod-
nk A/D spostupnou aproximac se s-
riovm vstupem. Pokud nen slicov
vstup poadovn, IO2 lze vynechat. Pro-
toe mronosnm signlem je proud, ne-
zpsobuje bytek na pvodech ksenzoru
chybu men. Senzor by ml bt pipojen
kroucenm dvouvodiem nebo stnnm
kabelem. Vechny polovodiov soust-
ky na obr. 1 i senzor jsou z produkce
Analog Devices.
JH
[1] Elana Lian, Chau Tran: Celsius-to-di-
gital thermometer works with remote sen-
sor. EDN 15.4. 2004, s. 74.
Akoli rukov mic pstroje nedo-
sahuj pesnosti a snadnosti odetu sel-
nho vsledku men u pstroj digitl-
nch, maj stle nkter pednosti, pro
kter jsou uvny. Je to nap. rychl, by
mn pesn pedstava o velikosti a tren-
du men veliiny na dostaten velkm
pstroji. Problm me zpsobit, nem-li
pstroj rozsah, kter by odpovdal me-
nmu proudu, nen kdispozici vhodn
bonk nebo dokonce je-li rozsah pstroje
vt ne men proud. Pesto i to je
mon, a to spomoc proudovho senzoru
MAX4172 vzapojen podle obr. 2, s hod-
notami soustek, kter umouj indika-
Obr. 1. Zapojen teplomru pro dlkov
men vrozsahu 0 a 100 C
ci proudu 0 a 100 mA rukovm pstro-
jem srozsahem 15 mA. Pouit integro-
van pevodnk nevyuv pro sv nap-
jen zdroj menho proudu jako jin
takov obvody (nap. MAX471), ale odd-
len zdroj napt, znho je odebrn
i proud pro mic pstroj. Pro vstupn
proud zvvodu 6 plat I
OUT
= R
S1
I
M
/100
[A; , A, ]. Pro ppad na obr.2 bude pi
I
M
= 100 mA vstupn proud 1 mA. Ten
vytvo na zti R1 = 1 k bytek U
OUT
=
= 1 V. elem zbytku obvodu je pevst
toto napt na jmenovit proud micho
pstroje M1, vtomto ppad I
M1
= 15 mA.
Operan zesilova IO2 nastav kolektoro-
v proud tranzistoru T1 tak, aby bytek
na rezistoru R
S2
byl shodn snaptm na
rezistoru R1. R
S2
se zvol tak, aby platilo
R
S2
= U
OUT
/I
M1
= 1 V/15 mA 66 .
Nsledn se objevila v [3] varianta p-
vodnho zapojen, kter se li pouze tm,
e na mst T1 je pouit polem zen
tranzistor sN-kanlem BSN254. Bez-
proudov zen T1 pedstavuje vhodu
zvlt tehdy, m-li bipolrn tranzistor na
obr. 2 mal proudov zesilovac initel a
kdy snmacm rezistorem R
S2
protk
i proud bze, co zpsobuje chybu, kter
je vppad = 40 okolo 2,5 %.
JH
[1] Bilke, K.: Moving-coil meter measures
low-level currents. EDN 3. bezna 2005,
s. 72, 74.
[2] Moving-coil meter measures low-level
currents. Maxim Application Note 3536.
[3] Strzecki, S.: MOSFET enhances
low-level measurements using moving-
-coil meter. EDN 15. z, s. 94, 96.
Pizpsoben menho
proudu micmu rozsahu
rukovho pstroje
Obr. 2. Obvod
usnadujc
pizpsoben
menho proudu
rozsahu rukovho
pstroje
IO1
IO2
17
Pskle 5 se souasn pouv jako indi-
ktor zapomenutch rozsvcench svtel
(md 2). Vstraha pi rozsvcench svtlech
je nepetrit tn stejnho kmitotu a trv po
celou dobu oteven dve. Zanikne zhasnu-
tm svtel (vetn parkovacch) nebo zave-
nm dve.
Popis funkce
Zkladem indiktoru je klasick tranzis-
torov multivibrtor (astabiln klopn obvod -
AKO). Vstup AKO je tvoen piezoelektric-
km mniem Rep.
Md 1 (indikace nerozsvcench hlavnch
svtel):
Na svorku K1 je pivedeno kladn napt
po zapnut zapalovn (nebo po nastartov-
n). Toto napt se pes diodu D4 a spna
S1 dostv na AKO. Pes diodu D7 a samo-
blikajc LED1 se stdav otvr a zavr T3
s kmitotem asi 2 Hz a tm moduluje tn
AKO. Tn nezanik zcela, protoe T3 m
vkolektoru zapojen rezistor R5. Zporn
napt je pivedeno na svorku K4 pes hlavn
rovky ze spnae tlumench svtel. Toto
napt se pes otevenou diodu D5 dostv
na AKO.
Md 2 (indikace zapomenutch hlavnch
nebo parkovacch svtel):
Zporn napt je pivedeno na K5 ze sp-
nae otevench dve, pes otevenou diodu
D6 se dostv na AKO. Kladn napt se do-
stv na K2 nebo K3 podle toho, kter strana
parkovacch svtel svt (lev nebo prav),
nebo na K4 zrozsvcench hlavnch svtel
vdy pes pslun diody D1, D2 nebo D3.
T3 je zaven, tn je proto neperuovan.
Poznmky ksoustkm
amonti
Deska spl onmi spoj i m rozmr
42 x 35, 5 mm. D ry vyvrt me vrt kem
oprmru 0,8 mm, pro spna a ppojn
body 1,3 mm.
Soustky nevyaduj dn vbr, tran-
zi st ory mohou bt uni verzl n NPN
sproudem I
Cmax
okolo 100 mA. Kondenz-
tory by nemly bt keramick. Piezoelektric-
k mni je mon kAKO pipojit dvma
zpsoby, jak je naznaeno ve schmatu.
Vppad zapojen mezi kolektory obou tran-
zistor zskme vt hlasitost vstranho
tnu. Piezomni me bt libovoln, jsme
omezeni pouze rozmry krabiky, kter je
typu U-KM-2. Hotovou desku nen teba do
krabiky nijak upevovat, vppad nutnosti
ji sta zakpnout vrozch Chemoprnem
nebo lepidlem ztavn pistole. Piezomni je
do krabiky pilepen (nap. sekundovm le-
pidlem) pod ozvun otvor o prmru asi
3,5 mm. Detaily jsou zejm z fotografie. Vo-
die pouijeme radji sodolnou izolac ur-
en pro automobily, o prezu alespo
0,5 mm
2
. Hotovou desku impregnujeme
ochrannm lakem proti vlhkosti.
Kmitoet AKO je mono upravit zmnou
R2, C1, pop. R3, C2 podle vztahu
f = 1/( t
1
+ t
2
), kde t
1
je as oteven prvnho
tranzistoru a t
2
je as uzaven druhho tran-
zistoru. Orientan plat:
t
1
= 0,7.R3.C2 a t
2
= 0,7
.
R2
.
C1.
Odbr proudu se pohybuje od 10 do
50 mA (podle napjecho napt). Palubn
napt me bt vrozsahu 6 a 24 V se z-
pornm plem na koste. Spna S1 nen
nutn, jen pi servisnch pracch vyadujcch
sputn motor by mohl vstran tn ruit.
Mont do vozu
Mont podle 1. varianty je jednodu.
Svorka K1 se pipoj na spna zapalovn
nebo za pslunou pojistku. Nevhoda je
vtom, e se vstraha spout hned po za-
pnut zapalovn. V nkterch zemch, nap.
v Rakousku pedpisy vyaduj rozsvcen
svtel ji pi startovn, take tato varianta
zase tak velkou nevhodou nen.
Zapojen podle 2. varianty m vhodu
vtom, e se vstraha spout, a kdy je mo-
tor nastartovn a alterntor je nabuzen. Vy-
hledn spoje (svorka R nebo D+) je vak ob-
t nj . Pokud si nej sme j i st i svmi
schopnostmi, svme mont radji autoe-
lektriki.
Problm s mont me nastat u nkte-
rch japonskch voz, a mon i nkterch
dalch, kter maj pepna parkovacch a
hlavnch svtel sdruen do jednoho bloku.
Ppojn bod . 56 je skryt a lze se k nmu
dostat jedin po demonti pepnae (co
me bt nebezpen) nebo lze modr ka-
bel K4 pipojit pmo na jednu z tlumench
rovek.
Jestlie nem automobil funkci rozsvce-
n zvl levch nebo pravch parkovacch
svtel, je mon vynechat diodu D2 (D3) a
svorku K2 (K3) nezapojovat.
Hotov Pskle lze pilepit oboustrannou
samolepkou nebo piroubovat pod palubn
desku tak, aby nebyla omezena hlasitost v-
strahy. Msto lepen mus bt hladk a dn
odmatn.
Seznam soustek
C1, C2 22 nF, plastov
D1 a D6 1N4007
D7 1N4148
LED LD599 (samoblikajc)
R1, R4 a R6 1 k
R2, R3 12 k
R7 4,7 k
T1 a T3 BC546
Rep KPT1540 (piezo, viz text)
S1PB-143 (spna posuvn)
krabika U-KM2, vodie SYA 0,5 mm
2
Indiktor svtel vaut
Pskle 5
Tom Tlskal
Spotkem platnosti novho silninho zkona pibyla povinnost po-
uvat celoron hlavn osvtlen vozidla. Popsan zazen ns upozorn
na nutnost zapnout hlavn svtla po nastartovn, resp. po zapnut zapa-
lovn. Vstran tn m kmitoet asi 3 kHz, je modulovn asi 2 Hz a trv
po dobu, ne se zapnou hlavn svtla nebo vypne motor (md 1).
Obr. 1. Zapojen indiktoru svtel
Obr. 2 a 3. Deska s plonmi spoji
indiktoru a rozmstn soustek
Obr. 4. Pipojen indiktoru svtel do auta 1. varianta. U druh
varianty je svorka K1 pipojena na vvod R (resp. D+) alterntoru
18
Zkladn parametry
Podporovan formty:
MP3 (CBR, VBR, ABR), WMA,
PCM WAV, IMA ADPCM WAV,
MIDI SMF 0, MOD.
Pamov mdia:
ATA HDD (zatm do 128 GB),
CF karta.
Formt dat:
FAT32/16/12 spodporou
fragmentace dat,
libovoln partition.
Displej: EL16032A (160x32pixel,
s adiem ST7920).
Ovldn: 7 tlatek,
3 rotan enkodry.
Napjen: s 230 V nebo
+12 V a +5 V.
Odbr: mn ne 18 W sbnm
diskem 40 GB, bez zesilovae.
Odstup signl/um: 70 dB.
Funkce:
digitln regulace hlasitosti,
hloubek a vek,
podpora dvou rovn adres,
podpora dlouhch nzv a tag.
Popis konstrukce
Pro ist softwarov dekdovn
soubor mp3 by byl zapoteb velmi
vkonn signlov procesor (DSP) a
naprogramovat kvalitn dekodr mp3
je pro jednoho lovka tm nemo-
n kol, kter by trval mnoho msc.
Natst u adu let existuj dekodry
mp3 ve form samostatnch obvod,
se ktermi lze pracovat jako s kopro-
cesory nebo jsou pmo soust jed-
noipovch mikropota (dle jen
MCU).
Mezi nejznmj obvody pat pe-
devm nsledujc ti. Prvnm znich
je obvod STA013 od firmy ST. Tento
obvod umouje dekdovn vcem-
n vech bnch formt mp3 vet-
n nkterch VBR (promnliv dato-
v tok), m integrovn digitln
regultor hlasitosti, hloubek a vek.
Vyaduje extern D/A pevodnk. Pra-
cuje se snm jako skoprocesorem,
take do nj sta po jedn sriov
sbrnici poslat mp3 data a po druh
sbrnici dic pkazy.
Dalm znmm obvodem je
AT8xC51SND1 od firmy ATMEL. Ten-
to obvod je u postar, take nepod-
poruje vechny bn formty mp3,
zato vak jde o MCU sintegrovanm
dekodrem, take u sta pipojit jen
extern pevodnk D/A a vechny peri-
ferie me dit sm. Mimo jin m
integrovno i rozhran USB.
Poslednm a dle mho nzoru nej-
lepm typem dekodr jsou obvody
od firmy VLSI. Nejdve to byl znm
obvod VS1001, kter bez petaktov-
n doke dekdovat vechny bn
mp3 do datovho toku 256 kbit/s vet-
n VBR. Nsledovaly obvody VS1011,
VS1002 a zatm nejnovj typ
VS1003, kter um dekdovat mp3
vech datovch tok (VBR i ABR),
dle WMA soubory snad vech form-
t, PCM WAV, IMA ADPCM WAV a
nakonec i MIDI soubory somezenm
potem nstroj. Vechny tyto obvo-
dy obsahuj u i pevodnk D/A a zesi-
lova pro sluchtka, co umouje
znan zredukovat poet soustek
iodbr. Pracuje se snimi jako s ko-
procesory, ale maj vsob navc n-
kolik kilobajt pamti RAM na uiva-
telsk kd, kter mimo jin um samy
nabootovat zextern EEPROM, take
mohou pracovat i bez dalch obvo-
d. Dle VS1003 obsahuje digitln
regultor hloubek, vek a hlasitosti.
Na rozdl od prvnho obvodu VS1001
disponuje asi dvojnsobnm vko-
nem, take me i pi maximlnm
datovm toku provdt jet dal
operace; lze realizovat ekvalizr i
spektrln analyztor. Pro svj pehr-
va jsem si vybral prv tento obvod.
By jsem neml anci zskat sou-
stky za takovou cenu, abych se ce-
nou mohl svou konstrukc alespo bl-
it komernm vrobkm, snail jsem
se cenu zazen dret co nejne,
ovem ne zase tolik, aby byly pli
oesny jej funkce a zhorena ovla-
datelnost. Nejvtm problmem byl
displej LCD. Zkladn pedstava byla
velk grafick modul, ale pi pohledu
na nkolikatiscov poloky jsem si
nechal zajt chu a zvolil to nejvt
za nejmn penz grafick modul
160 x 32 pixel, kter umon zobra-
zovat alespo 2 dky pknho pro-
porcionlnho fontu o asi 30 znacch
na dek splnou podporou etiny.
Pehrva je ovldn sedmi tlatky
arotanmi enkodry, znmmi na-
pklad znkterch monitor. Napro-
gramovat rozhran USB je pomrn
sloit zleitost, take jsem se o to
zatm vbec nepokouel. Pro nahr-
vn skladeb se disk mus pipojit p-
mo do PC.
Popis zapojen
Jdrem cel konstrukce je relativ-
n vkonn MCU ATmega64-16AI,
taktovan krystalem Q1 na maximl-
nm kmitotu 16 MHz. Disponuje pa-
mt FLASH 64 kB na program, kte-
rou lze a 10 000x peprogramovat.
Podporuje sriov programovn
v zapojen ISP. Ktomuto elu je na
desce s plonmi spoji konektor JP1
oznaen jako ISP PROG. LCD je gra-
fick typ EL16032A sadiem ST7920
srozlienm 160 x 32 pixel. Kontrast
m vborn ze vech hl, ovem p-
jem jednoho bajtu mu trv neskute-
nch 72 s, a proto obnoven celho
obrazu trv a 50 ms. To je pomrn
dost, take jsem musel displeji LCD
piadit vlastn port PORTF, na nm
obnovovn obrazu pes peruen ne-
bude brzdit ostatn obvody sbrnice.
Na stejn port jsou pipojena i ovl-
dac tlatka, protoe jsou tena jen
asi 20x za sekundu. Napjen podsvt-
len LCD se pipojuje pmo kdesce
zdroje (+5 V).
PORTD slou jako datov pro ni-
ch 8 bit dat zpevnho disku a z-
rove jsou tudy penena data z ex-
tern SRAM. PORTA slou jednak pro
penos vych 8 bit dat zdisku a
pes buffery IC3 a IC4 adresuje sta-
tickou RAM IC1 a vybr registr pev-
nho disku. Poslednmi signly, kter
jsou jet kzen disku potebn, jsou
hodinov vstupy pro ten/zpis dat
z/do disku IORD a IOWR. Reset dis-
ku je zbyten, protoe disk se po pi-
Stoln
pehrva mp3
Stanislav Mal
U minimln rok nen mon postavit vkusovm mnostv mp3
pehrva, kter by cenou mohl konkurovat komern vyrbnm.
Proto jsem se pvodn do stavby vbec nechtl poutt. Po ne-
dvnch experimentech szenm pevnho disku a prac se sou-
borovmi systmy FAT16 a FAT32 mi jako vedlej produkt vznikl
jednoduch pehrva soubor PCM WAV. Zde u vak stailo msto
pevodnku D/A pipojit vhodn mp3 dekodr, take jsem se roz-
hodl to vyzkouet. Vsledkem mho snaen je tato konstrukce.
19
pojen napjen
stejn jako MCU re-
setuje automaticky
(Power On Reset).
Di sk se kdesce
pehrvae pipoju-
je pes standardn
konektor CON1
typu MLW40. Na
JP12 lze pipojit
LED pro signaliza-
ci prce disku. Ex-
tern pam SRAM
IC1 je velk 512 kB.
Pro ppadn rozi-
ovn konstrukce
lze pipojit dal
512 kB SRAM jako
IC5. Vechny vvo-
dy IC1 a IC5 mimo
CE (chip enable)
jsou spojeny para-
leln. Pokud je po-
uit jen IC1, nen teba osazo-
vat obvod IC6, kter slou
pouze kzskn 20. adresov-
ho bitu pro rozenou SRAM.
Extern RAM sice nen nezbyt-
n, ale znan urychl a usnad-
n nhodn pstup do souboru
a pr dalch operac.
Na PORTE, na kterm jsou
peruovac vstupy, jsou pipo-
jeny jedny zvstup rotanch
enkodr. Druh vstupy enko-
dr, pro zjiovn smru
oten, jsou pipojeny na n-
kter z pin portu PORTG. Kon-
denztory C20, C21, C22, C23,
C24 a C25 odstrauj zkmity
kontakt tchto enkodr. Na
konektor JP9 a JP10 jsou vy-
vedeny signly pro ovldn
zdroje PWR IN a PWR OUT.
Zdroj je een jako samovyp-
nac, ovldan samotnm
MCU, take lze velmi snadno
zajistit uloen nastaven pe-
hrvae do EEPROM bez toho,
aby musel bt neustle v pro-
vozu njak zdroj napt. Po-
drobnji ke zdroji pozdji.
Samotn dekodr VS1003
IC7 komunikuje sMCU v sha-
re mdu, kdy je pro data i p-
kazy sdlena stejn sbrnice.
Zda jsou penena data nebo
pkazy, se vol signlem XCS.
Data se penej po 3vodio-
v sriov sbrnici SPI. Na
VS1003 jsou ktomuto elu vy-
hrazeny piny SO, SI a SCK.
Dle je teba zmiovan signl
XCS, neukod ani RESET,
ikdy lze obvod resetovat p-
kazem, a poslednm signlem
je DREQ. Tento pin dv mas-
ter obvodu (MCU) logickou jed-
nikou signl, e je dekodr
schopen pijmout 32 B dat nebo
Obr. 1. Zapojen pehrvae mp3
20
jeden pkaz. Obvod VS1003 m cel-
kem ti napjec napt. Pedn je to
napjen analogov sti AVDD
(3,3 V), kter je od integrovanho sta-
biliztoru IC2 LE33 vedeno pes ma-
lou tlumivku TL1 kvli zmenen ru-
en pronikajcho zdigitln sti.
Druhm napjecm naptm je IO-
VDD, kterm lze pizpsobit logick
rovn digitlnch signl jin logice.
Bohuel me bt jen 3,6 V, take je
napjeno rovn ze stabiliztoru 3,3 V.
Posledn napt je DVDD, co je na-
pjen jdra obvodu. Pro zmenen
odbru je maximln 2,7 V. Dal sta-
biliztor jsem u pidvat nechtl, tak-
e jsem napt jednodue zmenil di-
odou D1, co je, jak jsem pozdji
zjistil, jedna z experimentlnch mo-
nost i podle dokumentace od VLSI.
Lze pout libovolnou kemkovou di-
odu, ale vdnm ppad nelze po-
ut Schottkyho, protoe m men
bytek napt!
Logiku pracujc s naptm 3,3 V je
tedy teba pizpsobit ke zbytku logi-
ky 5 V. Dost asto se k tomu pouv
obvod 74LVC245, ale jak se ukzalo,
tak pro smr 5 V/3,3 V sta obyejn
odporov dli i na maximln peno-
sov rychlosti 8 Mbit/s. Pro opan
smr pevodu lze signly spojit pmo,
protoe jsou napov rovn stle
vmezch katalogovch daj. I tak je
vak mezi 5 V a 3,3 V zapojen dli
pro ppad, e by se vlivem chyby pro-
gramu na vstupnm pinu MCU objevi-
la tvrd log. 1. Penos do MCU na-
vc probh jen na 2 Mbit/s, take tento
jednoduch pevodnk mus fungovat.
Dekodr IC7 je taktovn krystalem
Q2 skmitotem 12,288 MHz. Internm
nsobiem je vak obvod taktovn na
zvolen nsobek tohoto kmitotu.
Vstupy pro mikrofon ani linkov vstup
nejsou vyuity, take jsou pro stdav
signly uzemnny kondenztory C14,
C15 a C16. Pin GPIO0 k ovldn
bootovn je pes R20 uzemnn ne-
bootuje se zextern EEPROM. Ana-
logov vstupy LEFT a RIGHT jsou
pes ochrann rezistory R2 a R33 a
vazebn kondenztory C3 a C4 pive-
deny na trimry R3 a R4 pro nastaven
rovn vstupnho napt. Rezistory
R2 a R33 jsem pidal podle rady tech-
nick podpory firmy VLSI. Bez tchto
rezistor pr energie uloen ve va-
zebnch kondenztorech C3 a C4 pi
vybit pes vstupy VS1003 me tyto
vstupy pokodit, co se mi snejvt
pravdpodobnost u mho prototypu
stalo. Sriov RC leny R34, C35 a
R35, C36 za trimry zvtuj odolnost
vstup proti statick elektin.
Poslednmi vstupy MCU jsou v-
stup MUTE na konektoru JP11 a ti
zbvajc nevyuit piny na konektoru
JP13. Vstup MUTE je proudov po-
slen tranzistorem T1. Tmto vstupem
lze buto ovldat vstup MUTE konco-
vho zesilovae, nebo zatlumit audio-
vstupy vhodnm rel. Takto lze od-
stranit lupnut vreproduktorech pi
resetu dekodru, kter probhne ped
kadou skladbou.
Knapjen cel desky pehrvae
sta jedno napjec napt +5 V pi-
veden na konektor JP5.
Napjec zdroj je vyeen samo-
statn pro +5 V a +12 V, protoe line-
rn stabiliztor z12 na 5 V by ml
dost velk ztrtov vkon. Na desce
je jet tet usmrova pro ppad-
n koncov zesilova. Napjet ho
z +12 V dky ruen zdisku nen nej-
vhodnj npad a navc by zem
mly bt spojeny jen signlovm ka-
belem, jinak teou proudy, kudy ne-
maj, a na vstupu je slyet brum a
Obr. 2. Deska s plonmi spoji pehrvae mp3
21
Obr. 3.
Napjec zdroj pro
pehrva mp3
(Pokraovn pt)
bzuen. Zdroj +5 V je napjen zvinut
transformtoru s efektivnm naptm
7 V, usmrnnm Schottkyho dioda-
mi D5 a D8 kvli menm bytkm.
Stabiliztor IC1 78S05 je verze pro
proud 2 A a ml by bt umstn nejl-
pe ne na desce, ale na chladii na zad-
nm panelu. Pvod knmu mus bt
dlouh do 5 cm, jinak je teba konden-
ztory C6 a C7 pipjet pmo na IC1.
Zdroj +12 V je napjen zvinut
svstupnm naptm 14 V. Usmrn-
n je opt Schottkyho diodami D1 a
D4. Pro bezpen rozbh disku je te-
ba udret napt nad 11 V ibhem
proudov piky kolem 3 A pi rozt-
en ploten. Nechtl jsem spolhat na
klasick 78S12 pro proud 2 A, take
je stabiliztor vyeen s obvodem VR1
TL431 a Darlingtonovm tranzistorem
T1, kter mus bt rovn umstn na
chladii. T1 m vak na kovov chla-
dic ploce kolektor, take mus bt
kchladii piroubovan pes izola-
n podloku (na kolektoru je asi
+17 V). Napt se nastavuje trimrem
R4 na pesn +12 V. Zdroj pro konco-
v zesilova je jen pro ni vkony a
nen stabilizovan. Ppadn ho lze
zdesky odstihnout.
Na desce zdroje jetak zapnac/
/vypnac obvod. Po zven nkolika
monost jsem nakonec doel
knsledujcmu een: Ve vypnutm
stavu j e fze pouze na j ednom
zkontakttlatka ZAP a zdroj neo-
debr dn proud. Po stisku tlat-
ka je fze pes rozpnac kontakt RE1B
vedena ktransformtoru. Nabij se fil-
tran kondenztory zdroje a probh-
ne reset MCU. MCU ihned po resetu
nastav log. 1 na pin PWR OUT. Pes
T2 sesepne rel RE1 a kontakt RE1A
pebere proud tlatkem. Zrove kon-
takt RE1B pepoj vstup tlatka do
snmacho obvodu. Fze je pi stisku
tlatka vedena pes rezistory R5, R6
a kondenztor C11, kter omez proud
prochzejc LED optolenu OK1. Dio-
da D13 chrn LED vzvrnm sm-
ru. Vstup OK1 je veden zpt kMCU
pes pin PWR IN. Asi 8 sekund po za-
pnut zdroje MCU tento signl ignoru-
je, take do tto doby se pedpokld
uvolnn tlatka. Po uplynut tto
doby u jakkoliv zporn impulz na
pinu PWR IN zpsob ukon program
a vypne zdroj. Zenerova dioda D15
vsrii sbz tranzistoru T2 napom-
h vypnut, protoe MCU m pi kle-
sajcm napt zdroje tendenci rese-
tovat se a znovu pithnout kotvu rel.
Dky bytku na diod D15 u vak T2
nesepne.
Obr. 4. Deska s plonmi spoji
zdroje pro pehrva mp3
Obr. 5. Zapojen tlatek ovldacho
panelu
22
Tvorcovia jadra HC08 vychdzali
zo sksenost so starmi, vemi roz-
renmi architektrami (6800, 6805)
a vytvorili nov jadro, sptne kompa-
tibiln so 6805, ale s drazom na
maximlnu vyuitenos v embedded
systmoch - vrtane irokej mnoiny
perifri na ipe, spolu s Flash pam-
ou a monosou programovania a
ladenia priamo v aplikcii. Jadro je
postaven na Van Neumannovskej
architektre, z oho vyplvaj alie
odlinosti v prstupe k nemu (m len
p registrov, monos spta pro-
gram priamo z RAM, at.).
Inm zaujmavm rysom je spsob
ich programovania a ladenia v apli-
kcii. Na tento el sa pouva seg-
ment pamte oznaen ako Monitor
ROM. Za istch podmienok (ako ich
popem neskr) sa zane z tohoto
segmentu vykonva program, mikro-
kontrolr sa uvedie do Monitor mdu
a je schopn asynchrnne komuniko-
va cez jeden I/O pin s nadriadenm
systmom (typicky je to PC s prslu-
nm rozhranm) a pristupova k svo-
jim registrom a pamtiam na ipe.
Prve tento md sa vyuva na pro-
gramovanie a ladenie v aplikcii po-
as vvoja firmware. Na to, aby sme
mohli vyuva sluby Monitor mdu
na zapisovanie do pamt a ladenie
vaplikcii, potrebujeme:
1) PC s adekvtnym SW.
2) Programtor, teda rozhranie na
prevod komunikcie medzi PC a
mikrokontrolrom.
3) Cieov aplikciu s mikrokontrol-
rom HC08 a vhodne zvolenou me-
tdou pripojenia k nemu.
Pre plnos dodm, e existuje aj
monos oznaovan ako Forced
Monitor Mode, ktor je primrne ur-
en ako jednoduchia alternatva
Monitor mdu, ale d sa spusti len
ke je programov pam (teda kon-
krtne reset vektor, posledn dva bajty
programovej pamte) zmazan. Ak
programov pam nie je zmazan
(obsahuje nieo in ako 0xFF), tak je
jedin monos cez normlny Moni-
tor md (ten je samozrejme prstupn
aj ke je programov pam zmaza-
n). V alom texte budeme uvao-
va tento normlny Monitor md.
Ouveden do Monitor mdu rozhoduje
stav tchto pinov:
COM/PTA0 spolon pin softwaro-
vo tvorenho USART pre komunik-
ciu s PC. Tento komunikan kanl je
rieen ako duplexn (vysielac a pri-
jimac pin multiplexovan do jednho),
aby sa usporil jeden I/O pin. Zvyaj-
ne sa pouva pin PTA0, tak ako zvy-
ajne komunikcia prebieha rchlos-
ou 9600 baudov (ale nie je problm
v pouit aj inej rchlosti, ale zvyajne
sme obmedzen tandardnmi rch-
losami sriovho kanla PC).
OSC1 pretoe je sriov komunika-
n kanl tvoren softwarovo, mus by
pracovn rchlos presne definovan
ako nsobok tejto rchlosti. TTL sig-
nl priveden na OSC1 vstup doke
prebudi krytlov alebo RC oscil-
tor pouit v zapojen. Samozrejme,
ak mme vhodn krytl u v zapoje-
n, nie je treba signl OSC1 pripja.
Vtst/IRQ zkladn podmienka vstu-
pu do Monitor mdu. Ak je na IRQ pine
naptie Vtst (asi 7 a 9 V, poda typu
a napjacieho naptia), vypne sa COP
(watchdog) a obvod vstpi do Moni-
tor mdu. Aby sa predilo jeho nhod-
nmu spusteniu, je hodnota Vtst nad
rovou napjacieho naptia.
Reset uruje znmy vchodiskov
stav mikrokontrolra. O vstpen do
Monitor mdu alebo behu uivatesk-
ho programu sa rozhoduje prve po
resete.
alie tyri signly maj trochu
pecilne postavenie, pretoe nemu-
sia by vetky implementovan u ka-
dho lena rodiny HC08 (hlavne u tch
s malm potom vvodov) a na roz-
diel od predchdzajcich (s drobnou
vnimkou OSC) nemusia by privede-
n priamo z programtora (ako uk-
em na prklade). Ich stav je snman
len poas resetu, ak je na IRQ nap-
tie Vtst, a potom s von, ako veo-
becne pouiten I/O piny.
MOD0, MOD1 s uren na testo-
vanie mikrokontrolra vo vrobe, pre
uvatea s irelevantn, treba ich pri-
poji na prslun logick rovne
poda datasheetu.
SSEL podobne ako MOD0 a MOD1
DIV4 logick rove na tomto pine
men delenie hodinovej frekvencie
vntri mikrokontrolra. Pri DIV4 = H
Programtor a
debugger pre HC08
Jaromr Sukuba
Aj ke sa na scne v poslednej dobe objavili nov rodiny men-
ch (8-bitovch) aj vch (16-, 32-bitovch) mikrokontrolrov
od viacerch vrobcov, kontruktri k nim bvaj ahostajn. Za
touto ahostajnosou je hlavne neochota experimentova a aksi
odpor k vetkmu novmu aj za cenu stagncie. Preto som sa
rozhodol napsa tento lnok a sn niekoho podnieti k bliie-
mu zoznmeniu s relatvne novou rodinou mikrokontrolrov HC08
od firmy Freescale [1] (predtm Motorola), ktor astokrt ponka-
j viac ako klasick "lgre" od Microchipu alebo Atmelu.
Obr. 1.
Schma programtora
a debuggera HC08
23
je frekvencia delen 1024, teda pre
OSC frekvenciu 9,83 MHz dostaneme
komunikan rchlos 9600 baudov,
pri DIV4 = 0 nm na tak ist komu-
nikan rchlos sta polovin
frekvencia OSC1. Bene sa pouva
frekvencia OSC1 9,83 MHz, omu
zodpoved aj rove na DIV4 pine.
Vetky napov rovne s vztiah-
nut k jednmu potencilu, k Vss.
Ako bolo spomenut vyie, tieto
signly nemusia by (a v naom pr-
pade ani nie s) generovan progra-
mtorom.
Samozrejme, piny dostan svoju
alternatvnu funkciu a ke sa nap-
tm Vtst vyiada vstup do Monitor
mdu. Bez tejto podmienky funguje
IRQ normlne, tzn. ako vstup vonkaj-
ieho preruenia a ostatn piny maj
svoju primrnu funkciu, teda ani je-
den z pinov nie je trvalo blokovan.
Pri vstupe do Monitor mdu si mi-
krokonrolr vyiada tzv. Security by-
tes. Je to 8 bytov z konca programo-
vej pamte (adresy 0xFFF6
0xFFFD) a pokia sa tto kombincia
nezhoduje s dajmi z PC, mikrokont-
rolr sce vstpi do Monitor mdu, ale
s blokovan vetky opercie s vnim-
kou zmazania celej pamte. Tmto je
vemi skomplikovan monos neo-
prvnenho koprovania programu
zmikrokontrolra. Po zmazan pam-
te vyadovan osmica bezpenost-
nch bytov pozostva z hodnt 0xFF
a do mikrokontrolra sa d znovu za-
pisova. Poas vvoja sa uvate
obezpenostn byty nemus stara,
pretoe software k programtoru ich
doke vyta zo sboru na to ure-
nho; ale ten, kto zdrojov kdy nem,
neme ani preta obsah pamte.
Na obr. 1 vidme schmu progra-
mtora. Hradlo H1, posunut do line-
rneho reimu rezistorom R2, tvor os-
ciltor, ktor kmit na frekvencii danej
krytlom Q1, v naom prpade
9,8304 MHz. Hradlo H2 sli na od-
delenie osciltora od alch obvodov
a prpadn dotvarovanie hrn sign-
lu. Cez rezistor R9 je z neho privd-
zan signl OSC. Zvyok hradiel je
pripojen na definovan logick ro-
ve, aby sme zabrnili zvenmu
odberu prdu. IO1 typu MAX232A
(alebo ekvivalent) aj s prslunmi
kondenztormi C3 a C7 m dve funk-
cie. Po prv, sli ako napov kon-
vertor a inveror z RS232 rovn na TTL
a naopak. Okrem toho je aj generto-
rom naptia Vtst. Signly TxD a RxD
s na strane TTL zlen cez didu
D1 a tvoria spolu s pull-up rezistrom
R5 signl COM/PTA0. Signl DTR cez
prevodnk v MAX232 ovlda tranzis-
tor T1, ktor generuje Reset a spna
LED D2 ako indiktor, e program-
tor nm dr mikrokontrolr v rese-
te. Na vvode 2 je naptie asi 9 a
10 V z internej nbojovej pumpy, kto-
r napja RS232 budie, ale v naom
prpade je aj zdrojom Vtst, cez rezis-
tor R7 a obmedzovaciu didu D5.
Dvojitm spnaom S1, konkrtne
sekciou S1A, sa pripja toto naptie
na IRQ a druhou polovicou S1B sa
spna indikan LED D3 na naptie
5 V. Kto indikciu nepotrebuje, me
vynecha tto LED aj s prslunou
polovicou spnaa.
Pre aplikcie s HC08 je vhodn
vyvies aj konektor pre prpadn pro-
gramovanie a ladenie v aplikcii, po-
kia mono tandardn, aby asom
nevznikali problmy s kompatibilitou
tchto konektorov. Videl som u dva
typy, ten men z nich pouvam aj ja,
rozloenie jeho pinov vidno na obr. 2.
Cel programtor je napjan
zcieovej aplikcie, preto nem nap-
jac zdroj a napjac konektor. Kto by
poadoval extern napjanie, posta
mal stabiliztor s 78L05 s prslun-
mi kondenztormi.
Pre demontrciu vlastnost a prv
pokusy s tmito mikrokontrolrmi si
meme vybra jeden typ z Q rodiny
s obchodnm oznaenm Nitron, kon-
krtne typ 68HC908QT4. Je to mal
typ (je v pzdre s 8 pinmi), so 4 kB
programovej pamte Flash, 256 B
RAM, A/D prevodnkom a inmi peri-
friami na ipe. M 6 I/O pinov, ktor
s multiplexovan s inmi funkciami.
Pre strunos uvediem len tie, ktor
s podstatn pre uvedenie kontrolra
do Monitor mdu:
PTA0 - PTA0/COM
PTA1 - MOD0
PTA2 - IRQ/Vtst
PTA3 - Reset
PTA4 - MOD1
PTA5 - OSC1
Vidme, e vetky piny s viazan
s uvedenm kontrolra do Monitor
mdu. V praxi poas ladenia progra-
mu nebud obsaden vetky piny pre
debugger/programtor, pretoe stav
MOD0 a MOD1 sa snma iba pri vstu-
povan do Monitor mdu a po jeho
spusten je ich stav ahostajn; ale aj
tak je vidno, e na praktickejiu prcu
a plnohodnotn vyuitie monost,
ktor HC08 ponka, je lepie siahnu
po ich vom zstupcovi, ako na-
prklad 68HC908GP32. No aj do ma-
lch 8-pinovch mikrokontrolrov je
stle mon implementova bootloa-
der, ktor spotrebuje na programova-
nie iba jeden pin, ktor me by vyu-
it aj na asynchrnnu komunikciu,
naprklad s PC. Vetkm zujemcom
o bootloader odporam navtvi
strnku spolonosti Freescale [1] a vy-
hada si na nej aplikan poznmku
AN2295 (Developer's serial bootloa-
der for M68HC08 and HCS08 MCUs).
Na programovanie prvej jednodu-
chej aplikcie som zvolil jazyk C, pre-
toe intrukn sbor HC08 je dobre
optimalizovan pre prekladae toho-
to jazyka a navye je k dispozcii
software Codewarrior IDE, o je plno-
hodnotn vvojov prostredie, obsa-
hujce aj C kompiltor a debugger. Je
zadarmo k dispozcii tzv. Special Edi-
tion, limitovan na 16 kB vslednho
kdu, o je 4x viac ne potrebujeme
pre QT4 a je to aj dos pre vinu
lenov rodiny HC08. Pln (platen)
verzia zvldne samozrejme plnch
64 kB vslednho kdu.
Jednoduchos psania programu
sce ocenme hlavne pri vch pro-
jektoch, alebo pri rieen matematic-
kch loh, ale prejav sa aj pri nieom
tak jednoduchom, ako je typick za-
iatoncky program na rozblikanie
LED (obdoba programov typu Hello
world v PC programovan). Hlavn
as programu (po nevyhnutnej ini-
cializcii) me vyzera takto:
for(;;) //nekonecny cyklus
{
PTA_PTA1=!PTA_PTA1;
//inverzia PTA1
CakajNms(250);
//cakacia slucka 250 ms
}
Vidme, e je to nekonen for
cyklus, ktor vdy po zmene stavu
pinu PTA1 pok asi 250 ms. Ak je na
pin PTA1 pripojen LED s adekvtnym
obmedzovacm rezistorom, zane bli-
ka. Cel znenie tohoto jednoduch-
ho programu je mon stiahnu zo
strnky [3], kde sa asom objavia aj
in zaujmav programy a zapojenia.
Na otestovanie zkladnch vlast-
nost 68HC908QT4 je mon zostro-
ji si mal pokusn dotiku na uni-
verzlnej doske s plonmi spojmi,
ktorej zklad me by zapojen poda
schmy na obr. 3. Je to jednoduch
zapojenie mikrokontrolra k progra-
movaciemu konektoru. Okrem toho
pozostva z rezistoru, ktor uruje
logick rove na MOD1 pine pri vstu-
povan do Monitor mdu (v trvalej apli-
Obr. 2.
Mon zapoje-
nie konektora
MON08;
pohad zhora
Obr. 3. Zapojenie jednoduchej
pokusnej dosky pre 68HC908QT4
24
Obr. 4. Pokusn doska
s68HC908QT4
Obr. 5.
Programtor a debugger HC08
kcii nie je potrebn), inak je poui-
ten ako veobecne pouiten I/O
pin, s repektovanm prslunho pull-
down rezistoru. LED s predradnm
rezistorom tie definuje logick ro-
ve na MOD0 pine a je pouit na in-
dikciu funkcie programu.
Po skompilovan programu spus-
tme Hi-wave debugger (sas Code-
warrioru), zvolme md Full Chip Si-
mulation a krokovanm programu sa
dostaneme do vyie popsanho ne-
konenho forcyklu a meme sle-
dova zmenu hodnoty registra PTA
(adresa 0x0000) medzi hodnotami
0x00 a 0x02, o znamen, e piny br-
ny PTA s na rovni logickej nuly, ok-
rem pinu PTA1, ktor men svoju
logick rove. Vykonanie podprogra-
mu CakajNms(250) trv vye 800 000
zbernicovch cyklov, preto jeho odsi-
mulovanie neprebehne okamite.
Vtomto reime simulcia aj zobrazo-
vanie vsledkov prebieha len v rmci
potaa. Ak je vetko v poriadku,
meme pristpi k otestovaniu sa-
motnho HW. Programtor pripojme
na von port COM osobnho pota-
a, pripojme k vvojovej doske
s68HC908QT4 a pripojme zdroj jed-
nosmernho naptia 5 V (samotn
mikrokontrolr funguje v rozsahu na-
pjacch napt 2,7 a 5 V). Potom
spnaom na programtore zvolme
Vtst na IRQ pine. Zmeriame, i je tam
naozaj sprvne naptie (asi 9 V) a
vHi-wave debuggeri zvolme monos
In-Circuit Simulation. Pokia sme
vetko sprvne zapojili, debugger sa
pripoj k mikrokontrolru, skontroluje
si Security bytes (pri novom, resp.
zmazanom mikrokontrolri by to mali
by hodnoty 0xFF), do RAM vlo ob-
slun program a vykon reset. Po-
tom by mal by debugger op k dis-
pozcii, krokovanm programu sa
dostaneme op na to ist miesto ako
pri predchdzajcej simulcii, ale
stm rozdielom, e LED pripojen
kmikrokontrolru blik, tzn. reaguje
na to, o vidme na obrazovke po-
taa. V tejto fze sa v osobnom po-
tai stle simuluje n program, ale
relne hodnoty s tan alebo zan-
an do pamte mikrokontrolra, ie
sa sprva, akoby v om program be-
al pod kontrolou uvatea. Obsah
programovej pamte zostva nezme-
nen. Reim In Circuit Simulation je
vemi vhodn pre odlaovanie aplik-
ci, kde len samotn simultor
nesta, naprklad na ladenie komu-
nikcie s displejom, klvesnicou, ex-
ternmi pamami at., a pritom nie
je potrebn po kadej zmene v zdro-
jovom kde a jeho prekompilovan
maza a programova Flash.
Ak Hi-wave debugger prepneme do
reimu In-circuit debug/Program-
ming, debugger sa op pripoj k mi-
krokontrolru a (po optan) do pro-
gramovej pamte vlo uvatesk
program. Potom je op mon pro-
gram krokova, nastavova breakpo-
inty a podobne. V tomto reime je pro-
gram fyzicky uloen v programovej
pamti a vykonva sa z nej. Simul-
cia neprebieha v potai, ale pota
len zbiera dta z vntra mikrokont-
rolra a funguje iba ako inteligentn
terminl zobrazujci relne pochody
v obvode. Ak vypneme zdroj, odpoj-
me programtor a zdroj op zapoj-
me, mala by LED blika. Tm sme
overili funknos celho reazca
PC - programtor - aplikcia.
Monosti mikrokontrolrov HC08 s
samozrejme omnoho irie, tak isto,
ako je aj irok zklada obvodov
vtejto rodine, vo vekom rozpt od ty-
pov s niekokmi kB programovej pa-
mte pre nenron aplikcie (ako na-
prklad n typ 68HC908QT4), a po
typy so 60 kB programovej pamte a
mnostvom perifri do nronejch
aplikci (napr. typ 68HC908AZ60A
60 kB programovej Flash, 2 kB
RAM, 1 kB EEPROM, SPI, CAN, SCI,
15-kanlov ADC, 6-kanlov timer,
PIT, KBI...).
Vetkm zujemcom o tieto zauj-
mav mikrokontrolry by som odpo-
ruil strnku spolonosti Freesale [1],
ako aj diskusn frum, nedvno uve-
den do prevdzky [2]. Tento lnok
bude zverejnen aj na strnke [3], kde
bud asom pribda alie.
Okrem spomnanho vvojovho
prostredia existuj aj in monosti,
napr. na strnke firmy P&E Micro [5]
je zadarmo neobmedzen vvojov
prostredie pre asm, menie a jedno-
duchie ne Codewarrior IDE, zato
vhodn pre mal projekty. Na ich
strnke je mon zakpi aj in vvo-
jov prostriedky, nielen pre HC08.
Okrem toho existuj aj in kompilto-
ry pre jazyk C [6], [7].
Problmom s tmito mikrokontro-
lrmi me by zatia maloobchodn
dostupnos - vek dodvatelia sa
asto nechc zaobera malmi objed-
nvkami a t ostatn maj problm
vmalom sortimente (resp. vekm
papierovm sortimentom, ale omno-
ho horou relnou situciou v skla-
doch). Ale vzhadom k flexibilite trho-
vej ekonomiky by dopyt mal by
logicky nasledovan ponukou, tak je
pravdepodobn, e aj dodvate, kto-
r tieto mikrokontrolry nem na skla-
de, ich na iadost zkaznkov objed-
n. Aby situcia nevyzerala tak
katastroflne, uvediem, e naprklad
znma firma GM electronic by mala
ma v sasnej dobe vo svojej ponu-
ke i na sklade hne niekoko typov mi-
krokontrolrov rodiny HC08 od Free-
scale.
Rozpis siastok
pre HC08 programtor/debugger
R1 100
R2 10 M
R3, R6, R8 2,2 k
R4 3,3 k
R5 1,5 k
R7 1 k
R9 56
C1, C2 22 pF
C3-7 100 nF
D1 1N4148
D2, D3, D4 LED s malou spotrebou
(2 mA)
D5 9V1, Zenerova dida
T1 BC337 (ubobon
univerzlny NPN)
Q1 9,8304 MHz
IO1 MAX232A
Hr1-6 74HC04
dvojit spna, konektor CAN9, konek-
tor PFL10, ploch 10-ilov kbel
Literatra a zdroje
[1] www.freescale.com
[2] forums.freescale.com
[3] jadnocipy.kvalitne.cz
[4] Vclavk, R.: Kdov zmek s uP
Motorola. PE 2/2004.
[5] www.pemicro.com
[6] www.cosmic-software.com
[7] www.imagecraft.com
25
Vf genertor
s priamym slicovm
synteztorom (DDS)
Ing. Daniel Valch, PhD.; Ing. Tom Dresler
(Pokraovanie - klvesnica, displej, zdroj)
Vzozname modulov vysokofrekven-
nho genertora u ostva len udsk in-
terfejs tvoren klvesnicou a LCD disple-
jom anapjac zdroj. Po namontovan
vetkch komponentov do prstrojovej
skrinky bude hardvrov as kontruk-
cie dokonen. Vposlednom dieli serilu
si predstavme programov vybavenie ce-
lho prstroja.
Na tomto mieste by som chcel vyzva
kontruktrov, ktor tento genertor po-
stavili, aby sa podelili sostatnmi itate-
mi opraktick sksenosti zo stavby, fo-
tografie alebo in uiton informcie
prostrednctvom webovej strnky projek-
tu www.cern.ch/dvaluch/DDS. Na strn-
ke je pripravench niekoko diskusnch
fr ard uverejnm sptn vzbu od ita-
teov - kontruktrov.
Modul klvesnice
Genertor je mon ovlda bu kl-
vesnicou umiestnenou na prednom paneli
prstroja, alebo prostrednctvom sriovej
linky diakovo zPC. Klvesnica je rozde-
len na numerick as, klvesy zadva-
jce jednotky nastavovanej veliiny a pe-
cilne funkn klvesy. Ladenie prve
zadvanch parametrov uahuje oton
voli (jogdial). Bli popis ovldacch prv-
kov bude vkapitole oprogramovom vyba-
ven genertora.
Elektrickmu zapojeniu klvesnice
myslm nie je potrebn venova prli
vek priestor, lebo ide otandardn za-
pojenie matice tlaidiel snman riadiacim
mikroprocesorom. Schma zapojenia mo-
dulu klvesnice je na obr. 44. DPS kl-
vesnice je osaden siastkami zoboch
strn. Doska s plonmi spojmi je na obr.
45 a46, osadzovacie plny pre obe stra-
ny DPS na obr. 47 a48.
Osaden doska klvesnice je ditan-
nmi stpikmi primontovan k prednmu
panelu prstroja. Detaily kontrukcie pred-
nho panelu s uveden vpodkapitole
mechanick kontrukcia prstroja. Na
prednom paneli prstroja svyfrzovanmi
otvormi pre klvesy, displej auchytvacie
skrutky je nalepen samolepiaca flia
svytlaenm motvom. Tto je alej pre-
kryt transparentnou samolepiacou fliou.
Obidve flie s funknou asou klvesni-
ce.
Princp tlaenej samolepky umouje
na predn panel aplikova ubovon mo-
tv. Vprpade pouitia prstrojovej skrinky
doporuenej vtomto nvode je mon
z webovej strnky projektu www.cern.ch/
dvaluch/DDS stiahnu sbor pdf s nie-
kokmi nvrhmi motvov prednho pane-
prilepeniu hmatnka tlaidla ku krycej flii
atlaidlo sa me vone pohybova vo
svojej dutine.
Zoznam siastok
pre modul klvesnice
R1 180 , 1206
C1 100 nF, 1206
C2 22 F/10 V, tantal., D,
poui najv dostupn
CON3 2x 10 pin
D1 a D27 1N4148,
SMD v okrhlom puzdre
D28 LED, erv.
IC1 74HC138SO-16
JP1 Rotan enkder so spnaom,
napr. RE20S, RE30S Metronix
TL1 a TL27 DTE6, tlaidlo do DPS
LCD displej
Zobrazovaciu as genertora tvor
al fanumerick 4-riadkov displej LCD
lu. Poadovan strnka sa jednoducho
vytla na laserovej, alebo atramentovej
tlaiarni na samolepiacu zkladn fliu
formtu A3. Vprpade, e iaden motv
nebude vyhovova, s na strnke ablny
smechanickmi rozmermi prednho pa-
nelu, ktor si me kad upravi poda
svojich predstv.
Pomerne nzka cena samolepiacich
fli umouje sprednm panelom trochu
experimentova, a km sa nedosiahne
uspokojiv vsledok. Vprpade zujmu
rd na strnke uverejnm nov nvrhy
grafiky pre predn panel (skiny) gener-
tora.
Aby klvesnica sprvne fungovala, je
nutn tlaidl osadi presne aa na doraz
na dosku. Vprpade rznej vky tlaidiel
nad doskou nebude krycia flia rovnomer-
ne nalepen aklvesnica nemus sprvne
fungova. Pre lepiu funkciu klvesnice je
taktie vhodn do otvorov pre tlaidl vle-
pi naprklad ksok papiera, ktor zamedz
Obr. 44. Schma
zapojenia modulu
klvesnice
26
sradiom HD44780U. Ako u bolo spo-
menut vpredchdzajcich dieloch seri-
lu, riadiaca as prstroja pracuje s nap-
jacm naptm 3,3 V, ateda logickmi
rovami 3,3 V CMOS. Toto je nutn
zohadni pri nkupe displeja. Na trhu
existuj displeje priamo uren pre 3,3 V
systm, alebo sa daj njs displeje s na-
pjanm 5 V, ktor akceptuj klasick
TTL rovne. S teda kompatibiln s3,3 V
logikou CMOS. Poda konkrtneho za-
kpenho displeja je potom nutn na ria-
diacej doske upravi jeho napjanie. Ver-
zia 3,3 V bude pracova priamo, pre 5 V
verziu je nutn zmeni napjanie na vvo-
de slo 2 konektora CON2 z3,3 na 5 V.
Konkrtny typ displeja zmerne neuv-
dzam, monost je vea, zle len na do-
stupnosti toho-ktorho modelu.
Napjac zdroj
Niektor poiadavky na napjac zdroj
u boli popsan vkapitole oriadiacom
mikropotai. DDS genertor potrebuje
nasledovn napjacie naptia:
+12 V/300 mA, napjanie zosilovaa
arel;
-12 V/100 mA, napjanie zosilovaa;
+5 V/300 mA, napjanie niektorch kom-
ponentov riadiaceho mikropotaa a pod-
svietenia displeja LCD;
+3,3 V/1200 mA, napjanie samotnho
DDS genertora. Naptie 3,3 V je stabili-
zovan loklne na doske riadiaceho mik-
ropotaa.
Technicky je napjac zdroj viacmenej
zkladn katalgov zapojenie stabiliz-
torov typu 78xx (obr. 49). Stabiliztor pre
+5 V vetvu je mon umiestni bu na
dosku ri adi aceho mi kropotaa (vi
predchdzajci diel), alebo ho osadi pria-
mo vzdroji. Rozhodnutie je len na kon-
krtnom kontruktrovi, poda kapacity
pouitho chladia na jednom, alebo dru-
hom module.
Napriek tomu, e zdroj m tandardn
napjacie naptia, na trhu som nenaiel
vhodn hotov sieov transformtor. Po
dohode sfirmou Tronic je preto k dispoz-
cii na zkazku navinut transformtor
Obr. 45.
DPS modulu
klvesnice,
strana
siastok
Obr. 46.
DPS
modulu
klvesnice,
strana
spojov
Obr. 49. Schma
zapojenia zdroja
27
C6 a C11 100 nF, keramick
C12 a C14 220 F/16 V
raster 3,5 mm
CON1, CON2,
CON3 3 piny svorkovnica,
raster 5,08 mm
IC1 7812, TO220
IC2 7812, TO220
IC3 7805, TO220
TR1 Tronic Typ 600211 www.trafo.cz
Sieov spna
Poistka T 80 mA
Poistkov puzdro na panel
(Pokraovanie)
vpreveden do plonho spoja za vemi
priazniv cenu.
Sieov prvod je cez pomal tavn
poistku 80 mA asieov spna pripojen
do svorkovnice CON3 zdroja.
Zoznam siastok zdroja
B1, B3, B4 Mostkov usmerova
(vi vkres DPS)
C1, C2 , C3 2200 F/16 V
raster 5 mm, 13 mm
C4, C5 2200 F/25 V
raster 5 mm, 13 mm
Obr. 47.
Osadzovac
pln modulu
klvesnice,
strana
siastok
Obr. 48.
Osadzovac
pln
modulu
klvesnice,
strana
spojov
Obr. 50. DPS zdroja, strana
spojov
Obr. 51.
Osadzovac
pln zdroja
28
Obr. 11.
Konfigurace pro
men parametr
pijmae
Obr. 12. Deska
s plonmi spoji
zobrazovac
jednotky
Obr. 13. Deska s plonmi spoji sondy
Mi ss pkonu HiBox
Radek Vclavk
(Dokonen)
Obr. 14. Moje prvn ltajc
a padajc hraka
Sondu mie vkonu jsem snad-
no zapojil mezi akumultor a regul-
tor a nastavil ukldn hodnot po
200 ms. Vzhledem kpokroil non
hodin prvnho testu jsem si troufl
pouze na 2 minuty plnho plynu. Mo-
tor sice zn jako vysava, nicmn
nen u ns zvykem vysvat o plnoci
na chodb... Po krtkm testu serv
jsem tedy provedl nkolik simulac
letu na pln plyn a sdaty vkrabice
jsem se vydal kpotai. Prvn poui-
t novho zazen vtinou nebv
a tak technicky zajmav, nicmn
je dobr si takov data schovat z ci-
tovch dvod. Formt dat jsem
pizpsobil programu urenmu pro
zpracovn dat znabjeky PowerCu-
be - viz www.lomcovak.cz. Program
zobrazuje jak napt a proud, tak
i energii odebranou zbateri apod.
Pro zpracovn dat zpstroje je nut-
n pout speciln parser, kter je
dostupn na stejn adrese. Prvn test
tak ukzal (viz obr. 15), e pkon
modelu je kolem 100 W.
29
Po prvnch spnch testech za-
zen jsme se je rozhodli rozit
o men otek. Ktomu jsme vyvi-
nuli extern modul, kter m otky
pomoc optoidla. Modul je napjen
ze stejnho zdroje jako pstroj a jeho
vstup je pipojen na vvod RX srio-
vho konektoru (konfigurace vizobr. 9.
Sdal veliinou jsme se rozhodli
vyvinout nov software pro PC, kter
by umonil zpracovat i daj RPM.
Tento SW je dodvn zdarma s p-
strojem HiBox a doke data vytat
vbinrn form. Penos pln obsaze-
n pamti trv asi 20 s. Obr. 16 uka-
zuje reln men na modelu Spitfire.
Zmna firmware
Modeli jsou lid zkoumav a as-
to vyvstane poadavek pro zmnu
firmware pstroje. Pouit mikropro-
cesor umouje upgrade programu
pes sriovou linku, a proto jsme vyvi-
nuli speciln program pro PC, kter
to umouje. Navc jsou data chrnna
ped zneuitm vkonnm kdovnm.
Zvr
Popsan konstrukce pedstavuje
velmi uiten pstroj pro men na-
pt, proudu a vkonu. Dky dalm
vestavnm funkcm pak nesm chybt
ve vbav dnho modele s ales-
po jednm elektromodelem. Vlastn
zapojen nen pli sloit, hlavn
prce je na vlastnm dicm programu.
Pstroj je vestrannm pomocn-
kem a informtorem vdln elektro-
letce. Zde poskytuje komplexn infor-
mace o stavu baterie a motoru vpln
provoznm reimu. Informace o sta-
tickm odbru jsou snadno aproxi-
movateln na letov reim a nvrh
pohonu, kdy je teba ladit minimln
ti neznm (napt, proud, velikost
vrtule). Znme vtinou jen maximln
proud motoru (kdy se elektrick energie
nebude mnit na energii svtelnou) a
konstantu motoru Kv (otky na volt).
Monost zaznamenat cel men
a nsledn je st, a u pmo z dis-
pleje, nebo vPC pomoc sofistikova-
nho a mnoha monostmi vybave-
nho programu dv konstruktrovi
monost si osahat i modely koleg
na letiti. Nsledn pak jejich palubn
osazen v modelech podrobit objek-
tivn kritice a navrhnout een mnoh-
dy nevhodnch kombinac.
Pouit pstroje nen samozejm
omezeno na modelskou komunitu.
Potebu men stejnosmrnho p-
konu urit obas poctil kad kon-
struktr, a tak se me pstroj stt
automatickm doplkem vech labo-
ratornch zdroj i pracovi. Me
tak slouit pro men vpalubn sti
automobil, mit pkon odebran
vyslaem i nabjekou, zkontroluje
odebran vkon zakumultor apod.
Zjemci o tento pstroj se mohou
obrtit na kontakt uveden na strnce
spoluautora www.sysala.cz. Na tch-
to strnkch si tak lze sthnout
program pro procesor Atmega16.
Seznam pouitch soustek
R1, R2, R4 1 k
R3 15 k
R5, R6, R7 nepouity
C1, C2 22 pF
C3, C4, C6, C8, C9
C10 a C13 100 nF
Obr. 15. Prvn zznam z F16 Obr. 16. Zpracovn dat v programu HIB
Obr. 17. 220 A tekoucch
z bateri do motoru
Obr. 18. Program pro upgrade
firmware pstroje
C5 47 F/6 V
C7 4,7 F/50 V
C14 nepouit
IC2 LM2936M-5.0
IC3 MAX232D
IC4 24C256, SO-8 zk
IC5 ATMEGA16L-8AC
IC6 nepouit
LCD1 2x 16 displej
Q1 7,37 MHz
Sonda
R3, R4 1 k
C1, C6 100 nF
C2 4,7 F/50 V
C5 47 F/6 V
IC1 ACS754xCB-050
IC2 LM2936M-5.0
30
Palubn pota
Lubomr Jelnek
(Dokonen)
Tab. 1. Zobrazovan daje palubnho potae
Venkovn teplota <23,3 C Napt palubn st 12,5 V
Vnitn teplota >26,3 C Venkovn teplota <23,3 C
Venkovn a vnitn teplota <23,3 C >26,3 C Vnitn teplota >26,3 C
Celkem ujet km 125601 km Celkov spoteba 10,3 l
Celkem spot. benzn 235 l sten spoteba 11,5 l
Celkov spoteba 10,3 l Okamit spoteba / 10,3 lok
/ spotebou za hodinu 4,3 l/h
sten spoteba 11,5 l Ujet vzdlenost nuluje se
pi mazn sten spoteby 52,3 km
Okamit spoteba / 10,3 lok Spotebovan litry nuluje se
/spotebou za hodinu 4,3 l/h pi mazn sten spoteby 2,3 l
Kolik se ujelo km a kolik se spotebovalo benznu
Mnostv benznu vndri
Kolik se ujede km na benzn vndri
Prmrn rychlost 63 km/h
Napt palubn st 12,5 V
van znakem >. Postup je stejn jako
pi kalibrovn venkovnho idla.
Zad hesla #####
Heslo, kter regulrn ukon hl-
dn vozidla, se skld zpti znak
vintervalu 1 a 4. Po stisku SET se
postupn zadvaj sla pomoc < a
>. Po zadn poslednho sla se hes-
lo ulo do pamti a je mon pokra-
ovat dle, nastaven je ukoneno.
Pulzy prevod : 26
Touto konstantou v PP nastav, ko-
lik m oekvat impulz od pevodov-
ky na jednu otku kola. Protoe PP
je pojat jako univerzln, je mon tuto
konstantu nastavovat podle konkrtn-
ho vozu. Nastaven je mon mnit po
stisknut SET tlatky < a >. Hodnotu
je mon nastavit vrozmez 2 a 68.
Obvod kola:1,624
Touto konstantou se PP zad ob-
vod kola. Obvod kola zmme nebo
vypotme. Je tak mono tuto kon-
stantu nastavit zkusmo tak, aby se
vsledek men kilometr u PP sho-
doval sdajem tachometru. Nastave-
n je mon mnit po stisknut SET
tlatky < a >.
Blikajc obdlnk indikuje slo, kte-
r se mn. Zmna se potvrd tlat-
kem SET. Vzhledem ktomu, e se ten-
to daj mn i vIO2, je nutno chvli
vykat.
Obsah nadrze : 67
Tmto dajem se procesoru sdl
obsah ndre. daj mus odpovdat
ndri vaeho vozu.
Kalibrace : 37 l
Pomoc tto volby se nastav oka-
mit obsah ndre. Natankujeme pl-
nou ndr a po stisknut SET tlatky
< a > nastavme 67 plat pro Fiat
Marea. Mnostv paliva je mono na-
stavit i zkusmo odhadem podle pali-
vomru. Pokud palivomr ukazuje 37 l
a PP 35 l, tak natavme daj na dis-
pleji tak na 37 l.
Ve uveden nastaven jsou ve
vzjemnm vztahu. Jejich kombinac
lze doshnout pesnho men. Chce
to jen trochu trplivosti.
Konst.:0,001602
Tato konstanta uruje pesnost
men spoteby. Pomoc n se pe-
vd dlka vstiku paliva v milisekun-
dch na objem vlitrech. Nastaven
konstanta opt plat pro Fiat Marea.
Pro ostatn vozy se mus vypozorovat
zprmrn spoteby spotan run
zujetch kilometr a spotebovanho
paliva. Je to trochu pracn, ale po
nkolika natankovanch ndrch je
shoda dobr.
Vymena oleje po
5000 km
Ovldn palubnho potae
popis programu
Vlastn program se skld ze tech
hlavnch blok. Jeden blok m na sta-
rost potn spoteby vetn jejho
zobrazovn. Druh blok m na sta-
rost zabezpeen vozidla ped krde-
. Tet blok umouje nastavovn
PP. Nyn si jednotliv bloky popeme.
Prvn blok pracuje zcela autonom-
n a dv o sob vdt jen tm, e
mn daje na displeji. daje lze m-
nit tlatky Tl1 aTl2. daje stle rotu-
j, a pokud je lev daj del, pekry-
je prav daj. Tabulka 1 ukazuje
posloupnost tchto daj.
daje lze nastavit pro vypnut a pro
zapnut klek. Napklad kdy je kl-
ek vypnut, je zobrazovna teplota a
napt. Kdy je klek zapnut, je zob-
razovna okamit spoteba a ste-
n spoteba. Program si pamatuje
posledn zmnu ped vypnutm i za-
pnutm klku.
Tlatka MOD, SET, < a > slou
kovldn PP. Stisknutm MOD se do-
staneme do mdu nastavovn kon-
stant. Tlatko SET aktivuje alarm.
Tlatko < alarm dezaktivuje, ovem
po zadn sprvnho hesla.
Po stisknut klvesy MOD se obje-
v nsledujc volby:
Pr. spotr SMAZAT?
Stisknutm SET se prmrn spo-
teba smae. Zrove se smaou oka-
mit kilometry a litry spotebovan-
ho paliva. Mezi jednotlivmi volbami
se pohybujeme tlatky < a >.
Pr.rychl SMAZAT?
Stisknutm SET se prmrn rych-
lost smae.
Zimn as ANO
Touto volbou se aktivuje hldn
rozsvcench svtel. Pokud je volba
aktivn ANO, tak p zapojen klku
a nerozsvcen svtel se na displeji ob-
jev npis ROZNI SVETLA a bzuk
zane ppat. Po rozsvcen svtel nebo
stlaen TL1 se npis a ppn zru.
Veker zmny se potvrd a do pa-
mti zap po stisknut SET. Pak je
mon pokraovat do dalch pedvo-
leb.
Desetiny ANO
Touto volbou se povoluje ANO
zobrazovn desetin pi men teplo-
ty.
Tepl ven 23,5 C
Nastaven teploty pro venkovn i-
dlo. Tlatkem SET zvolme nastavo-
vac md, kter je indikovn zobraze-
nm znaku <. Tlatky < a >
zvyujeme nebo sniujeme daj na
displeji, a je shodn sreferennm
teplomrem. Reakce na stisknut tla-
tka je trochu pomalej, protoe po
kadm stisknut probhne men
teploty. Pokud je na displeji hodnota
okolo 70 C, nen idlo pipojeno.
Tepl vnit 23,5 C
Nastaven teploty pro vnin idlo.
Tlatkem SET zvolme md indiko-
31
Shrnut ovldn
programu PP
Tl1 rotuj daje na lev polovin
displeje pi dren tlatka ro-
tuj zpt.
Tl2 rotuj daje na prav polovin
displeje pi dren tlatka ro-
tuj zpt.
MOD umon mnit uloen nastave-
n.
< > posun poloek, kter je mono
mnit.
SET vstup do poloek/potvrzen
zmn, < > mn daje.
MOD vystoup zmodulu zmn nasta-
ven.
SET aktivace autoalarmu a imobili-
zru.
> umon do 3 minut ukonit ak-
tivaci.
< zadn hesla pro dezaktivaci
autoalarmu a imobilizru po-
kud je aktivovno.
< zobraz ujet km a prmrnou
rychlost.
> zobraz as jzdy (nuluje se stla-
enm SET).
Zruen npisu ROZNI SVETLA - Tl1.
Dezaktivace alarmu postupn stla-
en Tl2 a Tl1.
Peruen houkn sirny souasn
stlaen Tl2 a Tl1.
Monost zadn hesla po alarmu: sou-
asn stlaen Tl1, Tl3 a Tl6.
Vppad zapomenut hesla nebo
sputn autoalarmu naruitelem:
1) odpojit napjen PP,
2) souasn stisknout MOD a >,
3) pipojit napjen a tlatka dret do
ppnut.
Mont a provoz PP je na vlastn
nebezpe. Autor neru za problmy,
kter mohou nastat neodbornou mon-
t, provozem i vy moc.
Seznam soustek
Rezistory
R1, R3 8,2 k, SMD 1206
R2, R4, R6,
R29 910 , SMD 1206
Vmna: 5000 km
Zde je mono nastavit upozornn
na vmnu oleje vmotoru. Tlatky <
nebo > nastavme poet kilometr do
dal vmny oleje. PP pot kilome-
try od nastaven a 800 km ped skon-
enm limitu zane na potebu vm-
ny upozorovat npisem hned po
nastartovn.
Tmto jsme vyerpali monosti na-
staven PP. Nastavovn ukonme
stlaenm tlatka MOD.
Po stisku klvesy SET se aktivuje
alarm. Po aktivaci alarmu se na dis-
pleji objev na ti minuty npis HLI-
DAM. Bhem tto doby je mon se
vracet do vozu pro zapomenut vci,
ani se cokoliv stane. Po jejm uply-
nut se aktivuje ultrazvukov idlo (po-
kud je nainstalovno). Vtto dob by
vozidlo mlo bt zamknut. Do odem-
knut je aktivn idlo pedn kapoty,
pokud nebylo vyblokovno propojkou
JP1. Ultrazvukov idlo se dezaktivu-
je pi odemknut vozidla. Po odemknu-
t je mon do vozidla nasednout, ani
se cokoliv stane.
Alarm se dezaktivuje dvma zp-
soby. Kdispozici je rychl dezaktiva-
ce, pi kter nen poteba zadvat hes-
lo. Po odemknut musme do 20
sekund postupn stisknout Tl2 a Tl1.
Jenom pi tto posloupnosti se vyma-
e pznak alarmu a meme odjet.
Pi stisknut jinho tlatka se nic ne-
dje, ale dezaktivaci musme provst
stisknutm <. Po t jsme vyzvni
kzadn hesla.
Heslo : **######
Heslo zadvme stiskem pslu-
nho tlatka. Msto sla se zobrazu-
je hvzdika. Toto opaten by mlo
znepjemnit ivot zlodji, doufm, e
ne majiteli. Pokud zadme sprvn
heslo, objev se npis:
Heslo zadano
Ve je vpodku a vpohod odje-
deme. Pro zadn hesla mme ti po-
kusy. Pokud je vyerpme, nic se ne-
stane. Na displeji se objev tento n-
pis.
Me pokraovat
To by mlo zlodje upokojit a me
klidn nastartovat. Po uplynut 70 se-
kund od nastartovn se vypne pali-
vov erpadlo, rozezn se sirna a
zanou blikat blinkry. Aktivace alarmu
trv i po odpojen PP od napjen. Po
pipojen napjecho napt jsme vy-
zvni na zadn hesla. Pokud znme
sprvn heslo, meme je zadat a
klidn odjet, nic se nestane.
Me nastat jet jeden ppad.
Mme aktivn alarm a zapomeneme
na nj. Vtomto ppad se pi nastar-
tovn na chvli rozblik displej a pp
bzuk. Tak zane na nkolik sekund
houkat sirna. Klvesou < se dosta-
neme do mdu zadn hesla. Zad-
me heslo a ve je vpodku. Zlodj
to vak nev a po chvli bude pekva-
pen.
Alarm me nastat jet dvma
zpsoby. Pokud bude otevena kapo-
ta motoru, nebo zareaguje ultrazvu-
kov idlo. Po jakmkoliv alarmu je
nutno zadat heslo. Alarm je mon
ukonit souasnm stlaenm Tl1 a
Tl2, jinak pestane sm asi za 1 mi-
nutu. Po pokusu o krde zstane na
displeji npis Radji ute . Abychom
mohli zadat heslo a vozidlo zprovoz-
nit, musme souasn stisknout Tl1,
Tl3 a Tl6. Pot jsme vyzvn kzadn
hesla.
Jak bylo ji eeno, odpojen od
napjen aktivaci alarmu neukon. Po
nslednm pipojen napjen PP
jsme vyzvni k zadn hesla. Po za-
dn hesla se innost PP obnov.
Pokud heslo zapomeneme, mme
jako majitel nstroj na zprovoznn
PP. Odpojme napjec napt. Stisk-
neme souasn MOD a >. Stakto
stisknutmi tlatky pipojme napjen
a pokme, a se objev vodn n-
pis a ozve se ppnut. Nyn meme
tlatka pustit - alarm je dezaktivovn.
Obr. 5. Umstn LED imobilizru Obr. 6. Ovldac panel
32
R5 560 , SMD 1206
R7, R33, R35,
R36, R37, R38,
R45, R50, R52 1 k, SMD 1206
R8, R10, R11,
R12, R13,
R28, R30 33 k, SMD 1206
R14 33 k
R15 56 , SMD 1206
R16, R18, R20,
R22, R24, R25,
R31, R42, R47 3,3 k, SMD 1206
R17, R19, R21,
R23, R41, R44,
R46, R49, R51,
R58 10 k, SMD 1206
R26, R27, R58 110 k, SMD 1206
R32, R34 15 k, SMD 1206
R36 680
R39 120
R40, R43,
R48, R59 4,7 k, SMD 1206
R53, R54 1,2 k
R55 250 k, trimr PT6H
R56 1 k, trimr PT6H
R57 18 /2 W
Kondenztory
C1,C3 100 F/16 V, SMD
Obr. 7 a 9. Umstn palubnho potae ve vozidle a pipojen vodi palubnho potae
C2, C4, C5,
C6, C9, C10 100 nF, CK
C8, C11, C12 10 F/16 V
Polovodiov soustky
IO1 PIC16F877-20
IO2, IO3 PIC16F627A-20
IO4 TL082
IO5 7660
IO6 7805
T1 BD434
T2 IRF9540
T3, T4 BC846B
T5, T6 BC337-25
T7 BD679
T8, T9 BC856B
T10 BC327-40
ZD1 a ZD4 BZV55C4,7SMD
ZD5, ZD6 BZV55C3,9SMD
D1, D2 1N4148SMD
D3 1N4007
D4, D5 BY550-600
D6 L-3N4LRD
D7, D8, D9 L-HSMG-C650,
zelen LED
D10, D11 L-HSMS-C150,
erven LED
D12 BAS32SMD
R100, R101 KTY81-110
Ostatn soustky
X1 8 MHz, rezontor
LCD MC1601A-SL/H
RP1 KSQ-706BP (piezo)
Tl1, Tl2 P-TR08, 2 ks
Tl3 a Tl6 P-B1720C, 4 ks
JP1 vidlice zahnut
PSH02-04WG
JP1A zsuvka se zmkem
PFH02-04P
JP2 vidlice zahnut
PSH02-05WG
PFH02-05P
JP3 vidlice zahnut
PSH02-09WG
PFH02-09P
JP4, JP5, JP7,
JP8, JP9 vidlice zahnut
PSH02-02WG
JP4A, JP5A,
JP7A, JP8A,
PFH02-02P
JP6 vidlice zahnut
PSH02-03WG
PFH02-03P
FASTON vidlice LS1573, 16 ks
FASTON zsuvka FS7048-K, 16 ks
izolace FS25030PVC, 16 ks
spojka na kabely F0810KW-3, 8 ks
krabika U-KP29
objmka DIL40, 1 ks
objmka DIL18, 2 ks
chladi V7109, 2 ks
kabel vceilov RG-ALARM12CBAL, 2 m
kuprextitov deska 100 x 160 mm na
desku s plonmi spoji, oboustrann
RE1 rel AUTO
SP1 mikrosp. P-B172D
Informace o zpsobu zskn kompo-
nent potebnch pro stavbu PP a pl-
n dokumentace vetn fotografi je
na internetov adrese:
www.jelineklu.wz.cz.
Dotazy technickho rzu smujte na:
jelineklu@seznam.cz.
33
POCTACE
a INTERNET
Rubriku pipravuje ing. Alek Myslk, INSPIRACE, alek@inspirace.cz
INFORMACE V OBRZCCH
A to je oblast, kde mohou bt meta-
data velice uiten nejen pro zmnn
profesionly, ale i pro ns, bn foto-
grafy amatry. Pokud vce fotografujete,
mnostv obrzk na pevnm disku
potae nebo na discch CD-ROM i
DVD-ROM rychle narst a narst
tak problm jejich tdn a vyhled-
vn. Vhodn pouit metadata mohou
vznamn pomoci k jeho pomrn jed-
noduchmu vyeen.
Dokud fotografi nen moc, td je
asi kad do rznch adres, jako
nap. Dovolen 2002, Vnoce 2003,
Povodn, Pbuzenstvo ap. Nen ale
snadn v nich vyhledvat, pokud ne-
chcete zrovna vidt ucelenou sbrku
snmk na tma adrese. Hledte-li
obrzek tety Boeny, s kterou jste byli
Digitalizovan obrzky, zejmna fotografie, obsahuj nebo mohou obsahovat krom vlastnho obrazu
jet adu dalch daj. Jsou to tzv. metadata a poteba jejich umisovn pmo do obrzk vznikla
postupn hlavn v profesionln sfe, kde bylo zapoteb, aby obrzek sebou nesl i jmno svho autora,
msto pozen, nkter technick daje atd. Postupn zskvaj metadata na vznamu hlavn v katalogizaci
a organizaci snmk.
na dovolen 2002 (a u jste na to zapo-
mnli), budete ho hledat v pbuzenstvu.
A nenajdete. I poet rznch adres
bude postupn narstat a stane se ne-
pehlednm. Pokud omylem njak ob-
rzek zaadte do patnho adrese,
u ho asi nikdy nenajdete.
Proto je uiten vkldat nkter
identifikan daje pmo do obrzk.
Vtina souasnch prohle obrzk
u toti doke nejen zobrazovat tyto
vloen daje, ale i v nich vyhledvat.
Pokud budete volit rozvn popisy
obrzk, kategorie a tzv. klov slova,
mete nakonec vechny adrese zru-
it a nechat vechny fotografie pohro-
mad. Do vech obrzk z dovolen
2002 napete teba dov2002 a kdy
pak dte vyhledat dov2002, tak vm
prohle uke z mnoha set nebo tisc
fotografi prve jen ty z poadovan do-
volen. Pokud krom toho ale prozrav
do obrzku z dovolen, na kterm je
i teta Boena, napete i klov slovo
Boena, nemuste se bt, e obrzek
nenajdete, i kdy u si dvno nebudete
pamatovat, e to bylo z va dovolen
v roce 2002.
Pi vyhledvn lze obvykle kombi-
novat vce parametr dohromady, lze
zadat nejen nzev akce, osoby, ale
i msto, as (rok, ron dobu) nebo veli-
kost obrzku ap.
V souasn dob jsou pro vkldn
daj do obrzk nejznmj a nej-
rozenj dva ponkud odlin zam-
en systmy, znm pod zkratkami
Exif a IPTC.
34
Exif
Standard Exif (Exchangeable Image
File) je soust vtho celku standard
pro soubory digitln fotografie (DCF
Design rule for Camera File system).
Autorem standardu je japonsk asocia-
ce JEIDA (Japan Electronic Industry De-
velopment Association), kter se nyn
jmenuje JEITA (Japan Electronics and
Information Technology industries Asso-
ciation). Prvn verzi Exif uvedla asociace
v roce 1996, v souasn dob je nejak-
tulnj verze Exif 2.2 z roku 2002. Exif
je systm, dovolujc vyut metadata
v rmci digitlnch fotografi ve form-
tech JPEG a TIFF. Metadata Exif jsou
urena pedevm k uloen informac
souvisejcch s nastavenm digitlnho
fotoapartu v ase expozice danho
snmku.
Lze je rozdlit do nkolika skupin:
informace o fotoapartu (model,
vrobce, typ snmae, oezov faktor,
maximln clona apod.),
nastaven fotoapartu pro kon-
krtn snmek (rozlien, as expozice,
clona, citlivost, vyven bl, mra
komprese, reim zaostovn, expozin
reim, oblast men expozice, pouit
a reim blesku, korekce expozice, digi-
tln zoom, fyzick ohniskov vzdle-
nost, pepoten ohniskov vzdlenost
na ekvivalent kinofilmu, nastaveni kon-
trastu, saturace a ostrosti, barevn
prostor, zaosten vzdlenost, zdroj
svtla, natoen fotoapartu, datum
pozen, informace o objektivu ap.),
poznmky vrobce,
GPS daje (pokud je fotoapart
sm generuje nebo k nmu lze pipo-
jit GPS adaptr),
audio poznmka (v rmci Exif lze
uloit i zvukovou poznmku),
ostatn informace (verze Exif, ko-
mente uivatele atd.).
Do pole koment mete vloit li-
bovoln vlastn daje.
Informace Exif podporuje dnes prak-
ticky kad digitln fotoapart a tm
vechny softwarov aplikace, kter
s fotografiemi pracuj.
Ne vechny fotoaparty vyuvaj
vechna pole Exif a lze se tak u rznch
model setkat s rznmi informacemi.
Pro vt flexibilitu obsahuje Exif i pro-
stor pro libovoln dal parametry, kter
vrobce fotoapartu uzn za vhodn
uloit. U nkterch fotoapart lze z Exif
zjistit napklad i celkov poet snmk,
kter fotoapart podil.
Informace z Exif jsou uiten hlav-
n k vlastnmu zdokonalovn se. Lze
zjistit, jak hodnoty fotoapart nastavil
u konkrtnho snmku, a pouit se z to-
ho. Pokud snmek obsahuje pli u-
mu, d se zjistit, bylo-li to zpsobeno
nastavenm pli velk citlivosti, pokud
je snmek neostr, mohl selhat autofo-
kus nebo byla nastavena pli dlouh
doba expozice. Peexponovn snmku
lze vysvtlit zvolenm bodovho men
expozice atd. Podobn se lze pouit pi
analze cizch snmk. Pokud nechce-
te, aby se nkdo pouil ze snmk va-
ich, je dobr tyto technick informace
naopak z fotografi odstranit.
Jak ji bylo uvedeno, lze v informa-
cch Exif i vyhledvat. Mete tedy
vyhledvat obrzky podle asu, velikos-
ti, libovolnch daj v komenti (pokud
jste je tam ovem vloili) ap.
Vechny standardizovan daje Exif
maj sv kdy a definice, najdete je
v tabulce 1.
IPTC (I I M)
Zavedenm formtem pro metadata
v oblasti publikovn je Information
Interchanges Model (jinak t pouze
zkratka IIM), znm spe pod nepes-
nm oznaenm IPTC. Uveden formt
byl v devadestch letech minulho
stolet vyvinut ve spoluprci organizace
dec hex nzev popis
33434 829A ExposureTime expozin as v sekundch
33437 829D FNumber clonov slo
34850 8822 ExposureProgram reim pouit k nastaven expozice
34852 8824 SpectralSensitivity pouit spektrln citlivost pro kad kanl
34855 8827 ISOSpeedRatings rychlost podle ISO 12232
34856 8828 OECF konverzn funkce podle ISO 14524
36864 9000 ExifVersion podporovan verze Exif
36867 9003 DateTimeOriginal datum a as pozench dat
36868 9004 DateTimeDigitized datum a as digitalizace pozench dat
37121 9101 ComponentsConfiguration konfigurace komprese
37122 9102 CompressedBitsPerPixel komprimovan bity na pixel
37377 9201 ShutterSpeedValue rychlost zvrky
37378 9202 ApertureValue svtelnost objektivu
37379 9203 BrightnessValue jas
37380 9204 ExposureBiasValue EV
37381 9205 MaxApertureValue maximln svtelnost objektivu
37382 9206 SubjectDistance vzdlenost subjektu v metrech
37383 9207 MeteringMode zpsob urovn expozice
37384 9208 LightSource typ svtelnho zdroje
37385 9209 Flash status blesku pi pozen snmku
37386 920A FocalLength aktuln ohniskov vzdlenost objektivu
37396 9214 SubjectArea umstn a plocha hlavnho subjektu
37500 927C MakerNote specifick informace vrobce
37510 9286 UserComment komente a klov slova uivatele
37520 9290 SubsecTime zlomky sekund asovho daje
37521 9291 SubsecTimeOriginal zlomky sekund asovho daje
37522 9292 SubsecTimeDigitized zlomky sekund asovho daje
40960 A000 FlashpixVersion verze FlashPix formtu
40961 A001 ColorSpace barevn prostor (nap. sRGB)
40962 A002 PixelXDimension platn ka komprimovanho obrzku
40963 A003 PixelYDimension platn vka komprimovanho obrzku
40964 A004 RelatedSoundFile nzev audio souboru piazenho k obrzku
41483 A20B FlashEnergy energie blesku pouit pi pozen snmku
41484 A20C SpatialFrequencyResponse hodnoty SFR
41486 A20E FocalPlaneXResolution poet pixel na FPRU v horizontlnm smru
41487 A20F FocalPlaneYResolution poet pixel na FPRU ve vertiklnm smru
41488 A210 FocalPlaneResolutionUnit jednotky men pedchozch dvou daj
41492 A214 SubjectLocation umstn hlavnho subjektu ve scn
41493 A215 ExposureIndex index expozice
41495 A217 SensingMethod typ snmacho senzoru fotoapartu
41728 A300 FileSource zdroj snmku
41729 A301 SceneType typ scny
41730 A302 CFAPattern geometrick uspodn CFA
41985 A401 CustomRendered indikuje speciln zpracovn snmanch dat
41986 A402 ExposureMode nastaven reim expozice
41987 A403 WhiteBalance vyven bl
41988 A404 DigitalZoomRatio nastaven digitlnho zoomu
41989 A405 FocalLengthIn35mmFilm ohniskov vzdlenost ekv. filmu 35 mm
41990 A406 SceneCaptureType typ snman scny
41991 A407 GainControl nastaven zvraznn
41992 A408 Contrast aplikovan zpracovn kontrastu
41993 A409 Saturation aplikovan zpracovn saturace
41994 A40A Sharpness aplikovan zosten
41995 A40B DeviceSettingDescription nastaven fotoapartu
41996 A40C SubjectDistanceRange vzdlenost k subjektu
42016 A420 ImageUniqueID uniktn indiktor snmku
Exif - hlavn daje
IPTC (International Press and Telecom-
munications Council) a sdruen News-
paper Association of America (NAA)
jako prostedek pro vmnu zpravodaj-
skch podklad. I kdy se jedn o for-
mt v podstat univerzln (s jeho po-
moc lze popsat textov i grafick do-
kumenty stejn dobe jako video i
zvuk), prosadil se nejvce pi popisu
elektronick grafiky a digitln foto-
grafie.
Metadata IPTC obsahuj poloky
jako autor, datum a as vytvoen, kl-
ov slova, kategorie, urgence, kontakt,
copyright, redaktor ap. U z jejich cha-
rakteru je zejm, e je neme vkldat
pmo fotoapart a mus je doplnit autor
a v potai. Masovjmu vyuvn
systmu IPTC napomohla zejmna
spolenost Adobe, kdy v polovin de-
vadestch let minulho stolet zabu-
Tab. 1. Hlavn standardizovan daje systmu Exif
35
pole IPTC popis pklad max. poet znak
Caption slovn pln popis obrzku a souvisejcch daj prvn leton rozkvetl rododendron na zahrad 2000 *
Keywords seznam klovch slov k vyhledn obrzku zahrada, jaro, kee, rododendron 64**
Credit jmno autora, agentury ap. Jan Novk 32
Copyright jmno dritele autorskch prv a jejich druh Jan Novk, vechna prva vyhrazena 128
Object Name nco jako nzev souboru, uniktn ID pear30304a 64
Created Date/Time datum a as vytvoen obrzku 10.05.2006 14.00 16
City msto vytvoen obrzku (msto) Dlouh Ves 32
Province State msto vytvoen obrzku (region) umava 32
Country msto vytvoen obrzku (zem) esk republika 64
Special Instructions seznam vech omezen a podobnch info neprodejn, lze zveejnit na Internetu 256
Byline podtitulek se jmnem a funkc autora Jan Novk, zahradnk 64
Category zkratka kategorie Z = zahrada 3
Headline strun titulek k obrzku Prvn rododendron 256
Source zdroj (dodavatel) obrzku vlastn 32
Hlavn standardizovan pole IPTC
dovala podporu IIM do svho Photo-
shopu a dovolila tak vkldn tzv. IPTC
headers do obrzkovch soubor. S t-
mito metadaty se pak nauily pracovat
i mnoh dal programy.
Pehled hlavnch standardizovanch
pol v systmu IPTC je v tabulce 2.
Exifer
A na zvr jeden program je zdar-
ma a je uren pmo pro prci s meta-
daty Exif a IPTC. Jmenuje se Exifer
a mete si ho sthnout z webov adre-
sy http://www.exifer.friedemann.info.
Exifer um zobrazovat vechny daje
Exif a IPTC v obrzcch JPEG a TIFF,
vytvet vlastn sestavy zobrazovanch
daj (vbr), ukldat metadata do ex-
ternch soubor a znovu je vkldat do
obrzk, editovat vechny editovatel-
n poloky, bezeztrtov otet obrzky
JPEG, vkldat vodoznaky do fotografi,
vytvet prezentace (slideshow) a mno-
ho dalch uitench funkc.
Informace o dalch programech
a podrobn specifikace pslunch
standard najdete nap. na webovch
strnkch www.exif.org a www.iptc.org.
Tab. 2. Hlavn standardizovan pole systmu IPTC
(*vzhledem ke znan volnosti mohou urit aplikace umoovat i mnohem del zpisy, ale je dobr si vyzkouet, nebude-li to dlat komplikace v ostatnch
programech, **v tomto poli me bt libovoln poet klovch slov, omezen na 64 znak se vztahuje na kadmu jednotlivmu z nich)
Pracovn okno programu Exifer se zobrazenmi daji IPTC zvolenho
obrzku (ve stejnm mst lze pepnutm zloky zobrazit daje Exif)
Pohodln editovn
daj IPTC umouje
i populrn prohle
IrfanView
Editace metadat
v programu Exifer
(pro urychlen prce
je mon si vytvoit
i ablony)
36
IKOVN ROZEN FIREFOXU
Internetov prohle Firefox si zskv stle vt oblibu a pouv ho ji vce ne 10% uivatel
Internetu. Jeho vhodou oproti Internet Exploreru je nejen to, e nen tak snadno zneuiteln k neleglnmu
prniku do vaeho potae, ale i mnoho ikovnch funkc, kter zpjemn a zefektivn pohyb a prci
na Internetu. Prostednictvm tzv. rozen (extensions) vznikaj dal a dal funkce, tvoen rozshlou
komunitou uivatel. Pokraujeme v jejich pedstavovn z minuilho sla.
Color Zilla
Drobn pomcka pro prci s bar-
vami zobraz ve stavovm pruhu (sta-
tus bar) barvu pod kurzorem myi a jej
zvolen vyjden (RGB, RGB procen-
tuln, HSV, hexadecimln). Zrove
me ve stavovm pruhu zobrazit n-
sledujc daje, vztahujc se k prvku
strnky pod kurzorem myi: tag, class
a id, rozmr (podle CSS), pozici kur-
zoru myi vzhledem k prvku, vzdlenost
od poslednho bodu, cestu k danmu
prvku, plnou URL adresu prvku, nzev
souboru prvku. Mete si pesn nas-
tavit, kter daje a v jakm poad
chcete ve stavovm pruhu zobrazovat.
Umouje mnit mtko zobrazen
strnky.
Color Zilla se spout z levho kraje
stavovho pruhu, odkud se vyvol i menu
FlashGot
FlashGot je rozen umoujc
download soubor z webovch strnek
pomoc nkterho (nebo i vce) z mno-
ha oblbench tzv. download manager.
Jejich vhodou oproti bnmu zabu-
dovanmu stahovn ve Firefoxu me
bt monost rozdlen stahovanho
souboru do vce vlken, znovunavzn
po peruenm stahovn ap. Pedpo-
kladem pro funkci tohoto rozen tedy
je, e mte njak takov download
manager nainstalovan nap. pro
Windows FlashGet, Free Download
Manager, Fresh Download, GetRight,
GigaGet, HiDownload, iGetter, Instant-
Get, Internet Download Accelerator, In-
ternet Download Manager, LeechGet,
Mass Downloader, Net Transport, Net-
Xfer, Net Transport 2, NetAnts, ReGet,
Star Downloader, Thunder, TrueDown-
loader, WellGet, pro Linux/FreeBSD
Aria, cURL, Downloader 4 X, GNOME
Gwget a KDE KGet nebo pro MacOS X
iGetter a Speed Download.
FlashGot udl z kterhokoliv uve-
denho programu download manager
pro Firefox.
MeasureIt
Pokud pracujete s webem aktivn,
bude se vm hodit monost zmit si
pmo na strnce rozmry obrzk, -
ku sloupc ap. Rozen MeasureIt ak-
tivujete kliknutm na ikonu, kterou vytvo-
ilo ve stavovm pruhu a potom kde-
koliv v okn prohlee zpsobem click
and drag vytvote tyhelnk (teba
okolo obrzku). Uke vm digitln
i analogov rozmr vytvoenho ty-
helnku v pixelech. S vytvoenm ty-
helnkem lze i pohybovat po strnce
a jeho rozmry mnit hrub nebo jemn
z klvesnice.
Mozilla Archive Format
Vechny bn zpsoby ukldn
kompletnch webovch strnek maj tu
nevhodu, e jde obvykle o vce soubo-
r (HTML, obrzky, CSS, pop. skripty).
Projekt MAF (Mozilla Archive Format)
ukld vechny soubory do jedinho
archivu (s koncovkou .maff) vetn ori-
ginln webov adresy a data a asu
uloen strnky. Do archivu um uloit
i vce strnek. Archivn soubory pak um
Firefox kdykoliv bez dalch manipu-
lac otevt a kompletn strnky znovu
zobrazit.
Nabdky FlashGot v menu
Hlavn pkazy rozen FlashGot
jsou:
FlashGot Link sthne prostednict-
vm vmi pednastavenho zkladnho
download manageru soubor z odkazu
pod kurzorem myi,
FlashGot Selection shromauje
odkazy z text a obrzk ve vmi ozna-
en sti strnky,
FlashGot All pole na download
manager vechny odkazy nalezen na
stvajc strnce,
FlashGot Tabs provede FlashGot
All ve vech zlokch (Tabs) ve stva-
jcm okn Firefoxu.
Vechny tyto pkazy lze volit bu
z menu, nebo z kontextov nabdky,
z tlatek nstrojovho pruhu nebo kl-
vesovmi zkratkami.
Okno s odkazy vybranmi pkazem Flash-
Got Selection
Nabdka rozen Mozilla Archive Format Volba stahovn s FlashGot Mic oknko MeasureIt
Ikona MeasureIt
ve stavovm pruhu

37
IE View
Rozen, kter zobraz stvajc
webovou strnku v prohlei Internet
Explorer. Vol se z kontextov nabdky
na pravm tlatku myi. Je to uiten
v ppadech, kdy se strnky nestandard-
n navren pouze pro prohle Inter-
net Explorer neum zobrazit ve Firefoxu.
Tento zpsob je rychlej, ne otevrat
bnm zpsobem Internet Explorer
a penet do nj potebnou adresu. Je
mon zadat seznam, kter webov
adresy se maj rovnou otevrat v prohl-
ei Internet Explorer.
IE Tab
Toto rozen vychz z ve popsa-
nho IE View, ale msto toho, aby zo-
brazilo stvajc strnku v novm samo-
statn otevenm okn Internet Explo-
reru, oteve ji pomoc jdra Internet Ex-
ploreru pmo ve Firefoxu, v dal zlo-
ce. Mete tak ve svm Firefoxu poho-
dln otevrat nestandardn strnky,
kter jdou jinak otevt pouze v IE.
Slogger
Slogger je velmi flexibiln nstroj pro
vytven kompletnho zznamu o va-
em pohybu na webu. Umouje ukl-
dat vmi navtven strnky na pevn
disk a vytvet ve vmi zvolenm for-
mtu (TXT, HTML, RDF, XML) seznamy
vech (nebo vybranch) navtvench
strnek. Nkter monosti konfigurace
a vyuit:
Osobn archiv kad navtven
strnka me bt automaticky (na po-
zad) uloena na disk (bu kompletn
i s obrzky, nebo jen HTML, nebo jako
hol text) a oznaen datem a asem.
Pouh seznam budou ukldny
pouze adresy strnek ve zvolenm for-
PDF Download
Pokud kliknete na odkaz na PDF
soubor, Firefox se sna ho otevt ve
svm okn asto mus nejdve sth-
nout a nainstalovat potebn plugin.
Cel operace trv nekonen dlouho,
Spar
Mte-li oteven vt poet strnek
v samostatnch zlokch, vezmete za
vdk vm, co vm do nich vnese pe-
hled. Ve Firefoxu 1.5 mete sice pe-
souvat zloky (mnit jejich poad)
a tak je sdruovat, ale pi vtm potu
zloek nejsou vidt ani jejich nadpisy.
Spar umouje vkldat mezi zloky
nov typ zloky oddlova a sdru-
ovat je ji pi otevrn novch odka-
z: z kontextov nabdky lze zvolit otev-
t strnku ped dalm oddlovaem.
Kliknete-li na oddlova, zobraz se
strnka s nhledy webovch strnek
vlevo a vpravo od oddlovae a k p-
padnm dalm oddlovam (viz obr.).
Pehledn vidte, kter strnky mte
oteven a jak se jmenuj, mete je
jednodue tak pesouvat zleva dopra-
va a naopak. Kliknutm na nhled se
dostanete na zvolenou strnku. To plat
samozejm o vech oddlovach,
kter jste vytvoili.
mtu (XML, HTML, CSV ap.). Adresy
mohou odkazovat (aktivn) na web ne-
bo do loklnho archivu na kopie. Ke
kad adrese lze vloit vlastn koment
(okno k jeho vloen se me automa-
ticky zobrazit pi ukldn).
ten offline pokud nemte mo-
nost bt dlouho pipojen, ulote si takto
potebn strnky a potom je u bez pi-
pojen k Internetu mete libovoln
dlouho prohlet.
Slogger nejlpe poznte, pokud si
s nm budete jeden veer hrt. Lze tam
nastavit skoro vechno a tak teprve
vlastn zkuenost objevte jeho obrov-
sk monosti. Do nstrojovho pruhu
Firefoxu mete nap. pidat dv po-
mocn tlatka a jejich nastavenm
mnit na uritch strnkch, co s nimi
Slogger udl.
PDF Download
obzvlt, je-li PDF soubor velk (a to
PDF soubory bvaj). Toto rozen
vm umon po kliknut na odkaz na
PDF zvolit, zda chcete soubor otevt
ve Firefoxu, otevt v nem jinm, zo-
brazit jako HTML nebo uloit na disk.
Jednoduch a velmi praktick.
Strnka Windows Update oteven v zloce Firefoxu U Sloggeru lze detailn nastavit co m s prohlenou strnkou udlat
Editace profil rozen Slogger
Spar umouje
vkldat mezi
zloky speciln
oddlovae
a zobrazovat
nhledy otevench
strnek ped
a za oddlovaem
38
ELEKTRONIKA PRO ROBOTA
Handy Board je univerzln mal deska s mikroprocesorem napjen bateri a vybaven vstupy a vstupy
potebnmi pro mal radioamatrsk a vzdlvac robotick projekty. Vznikla ped nkolika lety v labora-
toch MIT (Massachusetts Institute of Technology) a jej zapojen i konstrukn proveden bylo voln
poskytnuto pro libovoln osobn, vzdlvac i komern vyuit bez jakchkoliv omezen a licennch po-
platk. Obsahem lnku je konstrukn popis desky. Jej programovn zvis na elu, ke ktermu
bude pouita, a nen v lnku popisovno.
V osazovn hlavn desky Handy
Board pokraujte zapojenm obvod
displeje LCD a bzuku. Pipjejte do
desky piezoelektrick bzuk SPKR1.
Pipravte si konektory J14 a J15. Ko-
nektor J14 je zapoteb zkrtit na 14 v-
vod, pijde do nj zasunout konektor
J15, kter pipjte k LCD displeji U4
(2x 16 znak, Hitachi LM052L nebo ek-
vivalent) podle obr. 8. Osate sadu
rezistor RP3 (9x 47 k).
a sledujte displej. Ml by slab svtit
a ukazovat dku estncti tmavch
obdlnk. Pepnte Handy Board do
reimu bootstrap a spuste stahovac
software. Nahrajte testovac soubor
pcode_hb.s19. Restartujte desku (vy-
pnout/zapnout) bzuk by ml pp-
nout a na displeji by se mla objevit
inicializan hlka Interactive C. Je-
li ve v podku, lze pistoupit k dalmu
osazovn.
Na ad jsou vstupy a vstupy. In-
tegrovan obvody U6 (74HC138) a U9
(74HC04) vytvej adresovn pamo-
vou mapou pro 4 vstupy a 4 vstupy.
Jeden vstup a jeden vstup jsou pmo
na hlavn desce, zbvajcch est je
k dispozici pes roziovac konektor.
(dokonen z minulho sla)
Obr. 9. Deska
Handy Board
po osazen bzuku
a konektoru pro
displej LCD
Obr. 10. Zapojen obvod mikroprocesoru a pamti
Testovn: Pipojte destiku LCD
displeje k hlavn desce (zasunutm ko-
nektoru J15 do J14) a telefonnm kabe-
lem desku propojte s destikou inter-
fejsu/nabjee. Ujistte se, e je pipo-
jena k napjen. Zapnte Handy Board
strana displeje LCD
konektor J15
Obr. 8. Pipojen konektoru J15
39
Do desky pipjejte sokly DIP6 a DIP4
pro integrovan obvody U6 a U9 a ob-
vody do nich zasute.
Nyn osate dvacetivvodov sokl
pro U5 (74HC244) a obvod do nj za-
sute. Pipjejte sady rezistor RP1 (9x
47 k) a RP2 (5x 1 k). Osate SW2
(spna Start) a ti sokly J2.
Testovn: K hlavn desce opt pi-
pojte destiku s displejem LCD a na-
hrajte do desky opt testovac soubor
pcode_hb.s19. Spuse aplikaci Inter-
active C na PC. Mla by komunikovat
s Handy Board, nahrt njak knihovny
a zobrazit na LCD displeji C>.
Nyn nahrajte do pamti testovac
soubor hbtest.c a zadejte
testdigitals();
Displej by ml ukazovat
Press START ...
a oekvat stisk tlatka START.
Stisknte ho, ozve se ppnut a zobraz
se vzva ke stisknut tlatka STOP.
Stisknte STOP a na displeji by se mlo
zobrazit
Digital inputs:
000000000
Displej bude poblikvat, co zname-
n, e zobrazovan daje jsou opako-
van aktualizovny. Kad ze zobraze-
nch nul odpovd jednomu digitlnmu
vstupu. Kouskem drtu postupn na
jednotliv vstupy pivete log. 1, nula
pslunho vstupu (na LCD displeji)
by se mla zmnit na 1.
Osazovn vstupnch obvod pro
motory zante pipjenm sokl DIP1,
DIP7 a DIP8 a zasute do nich odpo-
vdajc obvody U8 (74HC374), U10
(L293D) a U11 (L293D). Osate konek-
tor J4 s dvancti vvody.
Pipjejte cvku L1 (1 H) a diody
LED erven LED1, LED2, LED3,
LED4 a zelen LED5, LED6, LED7
a LED8.
Testovn: Spuste Handy Board
a Interactive C, nahrajte testovac sou-
bor hbtest.c a zadejte pkaz
testmotors().
Diody LED jednotlivch motor by
mly cyklicky blikat motor 0 zelen,
motor 0 erven, motor 1 zelen, motor
1 erven atd.
Analogov vstupy Handy Board se
pipojuj pmo ke vstupm procesoru
6811. Ji dve osazen sada rezistor
RP3 zajiuje jejich zkladn nastaven.
Na desku osate 3x sedmivvodov
konektor na msto J1 a potenciometr
VR1 20 k.
Testovn: Obvyklm zpsobem
spuste Handy Board, Interactive C
a soubor hbtest.c. Zadejte
testanalogs ();.
Na displeji se zobraz
Press START to test knob ...
Stisknte tlatko START a zobraz
se vzva
Turn knob; STOP to end ->
xxx,
Obr. 11. Zapojen digitlnch vstup
Obr. 12. Zapojen analogovch vstup
Obr. 13. Deska
Handy Board
po osazen obvod
digitlnch vstup
Obr. 15. Zapojen obvod
pro ovldn motor
Obr. 14. Deska
Handy Board
po osazen obvod
ovldn motor
40
kde xxx je stvajc hodnota nato-
en potenciometru (mezi 0 a 255).
Stisknte tlatko STOP zobraz se
Press START to test ana-
log ins.
Po stisknut tlatka START bude na
displeji sedm sel, vechna v rozsahu
250 a 255. Otestujte jednotliv vstupy
tak, e propojte rezistorem 10 k dva
krajn vvody odpovdajcho vstupu.
Zobrazen hodnota by mla bt oko-
lo 45.
Handy board obsahuje infraerven
demodultor Sharp IS1U60, pouvan
v bnch dlkovch ovladach. Nyn
osadte jeho soustky konektor J7,
rezistory R4, R7, R3, R5, kondenz-
tor C6, krystal Q1 a ervenou diodu
LED9.
Testovn: v testovacm programu
(postup jako v pedchozch ppadech)
zadejte
poke (0x1000, 0x40);.
To aktivuje vvody procesoru 6811,
ovldajc vstupn osciltor infraer-
venho ovldn. Dioda LED9 by mla
svtit. Osciloskopem zmte signl na
vvodu 2 integrovanho obvodu U9
(74HC04). Ml by mt obdlnkovit
prbh s kmitotem asi 40 kHz. V In-
teractive C zadejte
poke (0x1000, 0);
Dioda LED9 by mla zhasnout a ob-
dlnkovit signl zmiz.
Zadejte
while (1) {if (4 & peek
(0x1000(( fd(0); else bk (0);}
Tento pkaz umouje ovldn
portu pro Motor 0. Mete to vyzkouet
libovolnm dlkovm ovldnm nap.
od televizoru.
Handy Board poskytuje adu signl
pro ppadn roziujc desky, mezi
nimi i celou sbrnici procesoru 6811,
ovldn vstup a vstup, tyi analo-
gov vstupy 6811, rychl synchronn
komunikan port (SCI) 6811 a napjen
pro motory. Osate konektory pro tyto
signly J13, J8, J6 a J3.
Nakonec zbv osadit pojistku F1
a pipojit NiCd baterii BAT1 (9,6 V)
Obr. 17. Zapojen vyslac sti
infraervenho ovldn
Obr. 16. Zapojen pijmac sti
infraervenho ovldn
a piroubovat jej pouzdro k hlavn des-
ce Handy Board (viz obr. 19). Tm mte
hotov hardware um pijmat signly
z rznch senzor a ovldat pohybov
motory. Jak si s tm vm porad bude
zleet vhradn na softwaru, kter do
nj naprogramujete. To ale ji nen ob-
sahem tohoto lnku.
Obr. 20. Kompletn osazen deska Handy Board
Obr. 19. Pipojen a pipevnn bateri k hlavn desce
Obr. 18. Deska
Handy Board
po osazen obvod
infraervenho
ovldn
Podrobnj informace ke stavb
HandyBoard a zejmna k jeho progra-
movn najdete vetn potebn doku-
mentace na webovch strnkch pro-
jektu www.handyboard.com. Na Inter-
netu najdete i diskuzn fra a dal
zdroje informac k tto velice oblben
a rozen konstrukci.
41
.
TECHNICK ZAJMAVOSTI
Terratec Cinergy Hybrid
Tento mal pstrojek, celm dlou-
hm nzvem Terratec Cinergy Hybrid
T USB XS, se pipojuje do konektoru
USB a umouje pjem digitlnho
(DVB-T) i klasickho (analogovho)
televiznho vysln.
MSI Star Hub BTHUB
Tportov USB 2.0 hub s rozhranm
Bluetooth pro pipojen bezdrtovch
perifri. Vzhledem pipomn malou
hvzdu, uprosted je vrazn mode bli-
kajc indikan LED. K USB portm je
dobr pstup a lze pipojit i vet za-
zen. Na integrovan Bluetooth adap-
tr (standard 1.1 a 1.2, propustnost 432
i-RAM od Gigabyte.
Funguje jako standardn pevn disk
a pitom vypad jako grafick karta.
Gigabyte i-RAM je v podstat extern
hardwarov RAM-disk s rozhranm Se-
rial ATA, jitn zlonm napjenm.
I kdy je zaloen na bnch pamtech
DDR SDRAM, data se tak po vypnut
potae neztrat. Disk se chov jako
standardn pevn disk SATA a mete
s nm provdt to, co s bnm diskem
(detekuje ho u BIOS potae). Lze
i spojovat vce takovch disk do disko-
vch pol RAID. Na i-RAM lze pochopi-
teln instalovat i operan systm. Slot
PCI se vyuv pouze pro ely napje-
n a nabjen zlonho akumultoru
(pomoc stle ptomnho napt 3,3V).
I-Ram je velmi rychl, prmrn ps-
tupov doba k disku je 0,14 ms. Pokud
se vyuvaj aplikace asto pistupujc
k disku a obecn aplikace, kde na vko-
nu disku velmi zle, me i-RAM
pinst 5 a 20 nsobn zrychlen.
SoundSticks II
Tradin kalifornsk vrobce Har-
man/Kardon uvedl na trh reprodukto-
rovou soustavu, kter je vjimen
svm vzhledem je prakticky cel
z prhlednho plastu. Kmitotov roz-
sah soustavy je 44 Hz a 20 kHz, vkon
satelit i subwooferu 20 W. Rozmry
satelit jsou 50,8 mm (prmr) x 254
mm (vha 670 g), rozmr subwooferu
232 mm (prmr) x 258 mm (vha 2,24
kg). Cena extravagantnho vrobku na
naem trhu je asi 5500 K.
Scythe Ninja Plus
Vkonn, petaktovan procesory
je teba dobe chladit. Scythe Ninja Plus
(SNP) m rozmry 110 x 110 x 150 mm,
pdavn ventiltor o prmru 12 cm
a cel chladi v 815 g. Rychlost ot-
ek ventiltoru je 1200 ot/min, rychlost
prtoku vzduchu 46,5 CFM a hlunost
23,5 dBA. Chladi tvo mdn zklad-
na, est heatpipe, hlinkov heatsink
a zmnn 12 cm vtrek. Ten samo-
zejm nemus bet stle naplno.
Scythe Ninja Plus stoj asi 1500 K.
PhysX
Na trh pichzej fyzikln akceler-
tory s ipy Ageia PhysX vrobc BFG
a ASUS. Fyzikln akcelertor PPU
generuje nov polygony stic, kter
odletuj od koliz objekt. Dky tomu
me bt hern svt o nco realistitj.
Fyzikln akcelertor PPU od BFG m
pam 128 MB GDDR3 a pouv sbr-
nici PCI. Jeho cena je asi 300 USD.
PhysX od ASUSu bude asi dra,
nebo bude mt dvojnsobek pamti.
Zatm ovem fyziku pes PhysX pod-
poruje dnes pouze jedna hra - Ghost
Recon: Advanced Warfighter.
Nabz i monost digitalizace exter-
nho signlu (vstup S-Video), funkci
Time-Shift a kompatibilitu s Windows
XP Media Center Edition. Dodv se
k nmu plnohodnotn dlkov ovldan
a osvden znakov softwarov pe-
hrva multimdii PowerCinema. Cena
okolo 3500 K.
kb/s v obou smrech) lze napojit a 7
dalch perifri od tiskren a po bez-
drtov headsety. Podporovan pipo-
jen jsou Piconet Point-to-Point, Piconet
Point-to-Multipoint, Scatternet Connect.
Provozn napt 5 V se odebr z USB
portu. Rozmry hubu jsou 73,5 x 73,5
x 21,5 mm, vha 69 g. Cena na naem
trhu asi 1100 K.
Chladi Scythe Ninja Plus
Hardwarov RAM-disk i-RAM
Reprosoustava SoundSticks II
Digitln i analogov TV do USB
Terratec Cinergy Hybrid T USB XS
USB a Bluetooth hub BTHUB
Fyzikln akcelertor PPU od BFG
42
RDIO HISTORIE
Pbh elektronky
(Dokonen)
Speciln elektronky
A doposud byla e prakticky jen
o elektronkch, vcemn bn uva-
nch v rozhlasovch i televiznch pij-
mach, ppadn nzkofrekvennch ze-
silovach. Mezi ty ovem pat tak
obrazovky. Nejastji se s nimi dodnes
setkvme v televiznch pijmach,
i kdy dnes nastupuj modernj zobra-
zovac prvky. Podobn jako u elektronek
je zkladem obrazovky emitujc katoda,
ovem elektrony vyletujc z katody jsou
pomoc elektronov trysky usmrnny do
zkho svazku a dle jsou ovlivovny -
dic, urychlovac a zaostovac elektro-
dou, podobn jako u elektronek pracuj
mky. Nakonec elektrony dopadaj na
stntko, kter je pokryto fluorescenn
vrstvou, kter se po dopadu elektron
rozsvcuje, tzv. luminoforem.
Podle typu luminoforu jednotliv body,
kam dopadaj elektrony, svt danou bar-
vou. Nap. luminofor, jeho hlavn slokou
je kemiitan zinenat, svt modrou bar-
vou, hlinitan zinenat ervenou apod.
Elektrony vyltajc ze systmu elektrono-
v trysky by vak dopadaly na jedno ms-
to stntka; k jejich vychylovn se pou-
v bu systm vnitnch elektrod zvanch
vychylovac destiky u tzv. elektrostatic-
kho vychylovn (pouv se hlavn
u mench obrazovek nap. pro oscilosko-
py ap.), nebo vnjho systmu vychylo-
vacch cvek vytvejcch elektromagne-
tick pole uvnit obrazovky vude tam,
kde dme velk vychylovac hel, co
je ppad televiznch obrazovek, ale i dal-
ho uplatnn. Pro speciln ely se vy-
rb dokonce obrazovky s kombinac
elektrostatickho a elektromagnetickho
vychylovn. Oba systmy maj sv vho-
dy i nevhody (elektrostatick vychylov-
n pracuje s vysokm naptm, ale s ma-
lou energi, elektromagnetick vyaduje
velk vkon pi malm napt).
Nkter luminofory nezhej ihned
po dopadu elektronu, ale maj dlouh do-
svit - to je opt ppad specilnch obrazo-
vek pouvanch nap. u radar ap. Rozli-
ovac schopnost - jednodue eeno
schopnost rozeznat dva svtc body na
obrazovce - je mj. dna tak vzjemnou
interakc elektron, ponvad ty se vz-
jemn odpuzuj. Podstatn sloitj je
systm u barevnch obrazovek, kde se
pouv samostatn elektronov tryska
pro kadou barvu.
Podle evropskho systmu znaen
maj obrazovky oznaen skldajc se
z psmen a slic - prv psmeno A zna-
men magnetick vychylovn a elektro-
statick zaostovn, M magnetick vy-
chylovn i zaostovn, druh psmeno
udv barvu a dosvit stntka, dal sel-
n skupina dlku hlopky v cm; sys-
tm znaen vrobk TESLA byl jin,
ovem v dnen zplav dovench typ
je problm o systmu hovoit.
Elektronky vak mly tak sv pr-
myslov vyuit, se kterm se bn spo-
tebitel setkal mlokdy. Snad nejastji se
vyskytovaly (do doby, ne byly nahrazeny
polovodiovmi prvky) ve velkch usmr-
ovach k nabjen akumultorovch ba-
teri, ppadn mezi radioamatry tak
k usmrovn vych napt (du kV)
ve vkonovch vf zesilovach. V mal
me se pouvaly i v nf zesilovach
(KZ50) usmrovac elektronky AX50 pl-
nn plynem (vhoda - vy usmrnn
proudy a vy zvrn napt), ale vce
znm byly tzv. gazotrony - rtuov
DCG4/1000 nebo argonov UA025A, kte-
r spolu s dalmi typy vyadovaly zvlt-
n reim pi zapnn - bylo nutn nejprve
zapojit haven a teprve po dostatenm
zaht a odpaen kondenzovan rtuti
(obvykle 60 s) bylo mon zapojit napt
na anodu. Zvltn odrdou gazotron
byly fanotrony a kenotrony pouvan
k usmrovn vysokch napt (a de-
stky kV) ve velkch vyslach. Ovem
pro usmrovn vysokch proud se po-
uvaly velk obloukov usmrovae,
u kterch mezi rtuovou katodou a ano-
dou z vodivho materilu ho oblouk. V-
hodou je mal bytek napt, pouze asi
17 2 V, take pracuj s velkou innost.
Speciln proveden rtuovho usmro-
vae se nazv ignitron - ten m jet
pomocnou, zapalovac elektrodu a jednu
i nkolik mek sloucch k regulaci.
Obdobou vakuov triody je elektronka
i spe vbojka nazvan thyratron, pl-
nn plynem, kde mezi katodu a anodu je
jako u elektronky vloena dic elektroda.
Ta m zajmavou vlastnost - me thyrat-
ron uvst do vodivho stavu (zaplit), ale
pokud jm protk proud, nem na nj ji
vliv a peruen proudu lze doshnout jen
krtkodobm snenm napt anody na
nulovou hodnotu. U ns se krtkodob
vyrbl typ 21TE31.
Uritou dobu byly populrn slicov
elektronky (vbojky) v rznm proveden
(dekatrony) pro indikaci sel, nebo zna-
k +, -, psmen apod. Vcensobn anody
tchto prvk byly tvarovny pmo do zna-
k, kter mly indikovat, a po piveden
kladnho napt na pslunou anodu se
rozsvtil doutnavm vbojem poadovan
znak. Ty po pechodu na polovodiovou
techniku byly nahrazeny segmentovmi
LED nebo nejrznjmi LCD zobrazovai
a z likvidovan zastaral vpoetn tech-
niky se mezi radioamatry objevily ve vel-
km mnostv.
Do kategorie elektronek pat tak
Geiger-Mllerovy trubice, fotonky, foton-
sobie, elektronky s postupnm polem
pro irokopsmov zesilovae pracujc
na vysokch kmitotech a nesmme za-
pomenout tak na snmac elektronky,
z nich se u ns vyrbly hlavn kvan-
tikony.
Zvltnmi elektronkami jsou pak spe-
ciln typy slouc ke generovn elektro-
magnetickho vlnn v psmu decimetro-
vch a centimetrovch vln - magnetrony.
V principu se jedn o elektronku, kter
m kolem katody povtinou dlenou ano-
du kruhovho tvaru a kolem anody je siln
magnet. Msto dlen anody mohou bt
po obvodu tak dutinov rezontory.
Z katody vyltajc elektrony smuj
k anod, ale jejich drha se zakivuje
magnetickm polem, kter je nut vracet
se zpt ke katod. Pi urit intenzit
magnetickho pole anodov proud pln
zanik a v idelnm ppad by nepatrnou
zmnou magnetickho pole bylo mon
proud elektron pln zastavit. V praktic-
km proveden vak strmost poklesu
proudu nen nekonen. Modern mag-
Obr. 23. Znzornn funkce reflexnho
klystronu
Obr. 21. Schematick ez magnetronem
s rezonannmi trbinami a dutinami
Obr. 22. Schematick nkres klystronu
43
Pevodn tabulka oznaen elektronek
Rusk psmena jsou uvedena v eskm pepisu (tzn. H = N, X = CH) tak, jak se skuten tou. V levm sloupci rusk (sovtsk) typ elektronky,
v pravm sloupci ekvivalent v evropskm, pp. americkm znaen.
netrony dovoluj zskvat impulsn vkon
stovek kilowatt na kmitotech v du de-
stek GHz.
Druhm typem speciln elektronky
pro centimetrov vlny je tzv. klystron,
kter mimo katody a tzv. zaostovac
elektrody je tvoen dvojic dutinovch re-
zontor - prv tvo tzv. shlukova, dru-
h snma. Elektrony vyltajc z katody
se v prostoru mezi rezontory shlukuj a
do snmae vstupuj v kvantech pedsta-
vujcch impulsy. Vkon potebn ke shlu-
kovn je men ne vkon, kter ode-
vzdv snma - klystron proto me pra-
covat bu jako zesilova, nebo jako osci-
ltor; bn odevzdvan vkon je du
destek W, i kdy byly vyvinuty i klystrony
s vkonem dov kW. Kmitoet je prak-
ticky omezen velikost dutinovch rezon-
tor. Dutinov rezontor snmae je mo-
n ladit na harmonick kmitoty, take
me pracovat i jako nsobi kmitotu.
Na jinm principu pracuje reflexn klys-
tron, kter m pouze jeden rezontor a
ten psob souasn jako shlukova
i jako snma. Pouv se asto v oscil-
torech pijma pro psmo centimetro-
vch vln, ponvad nevyaduje vysok
pracovn napt a snadno se lad. M
vak podstatn ni innost (asi 1/10)
oproti dvourezontorovmu klystronu.
QX
Smazn zznamu pestavuje odstra-
nn zznamu zpsku a jeho ppravu na
dal pouit. Pvodn se zznam smazal
stejnosmrnm polem bnm magne-
tem nebo elektromagnetem. Psek ale
potom uml. Novji sepouval vf proud
v rozsahu od 50 do 100 kHz, dnes se po-
uv kmitoet vy.
Pi mazn zznamu pracuje elektron-
ka E4 - ECL82, jej pentodov st se
stejnm oscilanm obvodem jako pi na-
hrvn, ale svtm vkonem. Mazac
kmitoet je tedy 55 kHz 15 %. Anoda
elektronky zstv napjena pes anodo-
vou tlumivku (primrn vinut vstupnho
transformtoru). Vinut mazac hlavy MH
sinduknost 9 mH 15 % je navinuto na
feritovm jdru. Proud mazac hlavy m
optimln velikost 58 mA 15 %. M se
opt tepelnm miliamprmetrem zapoje-
nm do pvodu ke kondenztoru C18.
Pipomnka vrobce: men a nasta-
vovn innosti magnetofonu mus prov-
dt fundovan oprav pi zahtm p-
stroji; pi nastavovn hlav se pouv ne-
magnetick roubovk. Z popisu Sonetu
vidme, e nastavovn trimr naslepo je
neppustn, spolehliv vede ke zhoren
parametr pstroje.
Setkvme se s pojmy: zznamov
korekce, vyrovnvajc ztrtu rovn vy-
sokch kmitot. Snmac korekce vyrov-
nv ztrty vznikl kou trbiny a vy-
rovnv kmitotov zvisl napt na
nzkch kmitotech.
Celkov kmitotov charakteristika
(obr. 7) udv vlastnosti celho nf zesilo-
vacho stupn a po vstup do bodu A.
Koncov zesilova je vylouen.
Provozn poznatky pi rychlosti pev-
jen psku 9,50 cm/s: stoup-li tlumov
charakteristika vpsmu 5 a 10 kHz, je
nutno zvit pedmagnetizan proud asi
o 10 %. Zrove se podstatn sn ro-
ve zznamu asi na polovinu.Klesne-li
charakteristika vte oblasti, mus se
pedmagnetizan proud zmenit nasta-
venm trimru R22, ppadn zmnit rezo-
nann kmitoet obvodu L2 a C8 (tak
mono posunutm jdra vcvce L2). Pi
tto innosti je vhodn nahradit odvino-
vac trimr C15 otonm trimrem o kapaci-
t 25 a 100 pF. Pedmagnetizan proud
nesm bt men ne 2 mA.
Dodatek pro perfekcionisty:
L1 kompenzan cvka, 30 zvit
drtem 0,2 mm CuL;
L2 korekn tlumivka, 1500 zvit
drtem 0,125 mm CuL, L = 17 mH;
KH kombinovan hlava, L = 4 H;
MH mazac hlava, L=9 mH 15 %.
Druh generace magnetofonu SO-
NET DUO, pod oznaenm TESLA APN
201, zaala od vrobnho sla 1,206.001.
Schma (obr. 8) bylo publikovno v listo-
padu 1959. Jedn-li se o (ne)skuten
poet vrobk nevm. Pozn.: Pvodn,
star Sonet m oznaen TESLA APN
210.
Na vstupu magnetofonu je jedna du-
tinka pro pipojen mikrofonu, druh
monost je pipojen nf vstupu pijmae
pes napov dli z rezistor R1 (1 M)
a R2 (33 k). Dle nachzme nepatrn
zmny: R19 (100 k), zjednoduen za-
pojen motoru M, ke sluchtkm je pa-
raleln pipojen rezistor R26 (270 k).
Podstatn zmna vlnku ji zmnn
spov vnhrad diody (pvodn trio-
dov dl sdruen elektronky E4
ECL82, kdy jej mka pracuje jako ano-
Cvkov
dvoustop magnetofon TESLA
SONET DUO, APN 210
Rudolf Balek
(Dokonen)
1A1P 1H34 *
1A2P 1H34
1B1P 1AF34 *
1B2P 1AF34
1C1S 1Z1S
1C7S 1AU3
1C21P DY86
1K1P DF961
1K2P 1F34
2C2S 2X2
2P1P 2L32
2S4S 2A3
3C16S 3A3
3C22S GY501
5C3S 5U4G
5C4S 5Z4
6A10S 6SA7
6A2P EK90, 6H31
6A3P 6BN6
6A8 6A8
6B8 6B8
6C4P 6Z31
6C5S 6X5GT
6C10P EY83 **
6C17S 6AU4GT
6D20P EY88
6E1P EM80
6E3P EM84
6F1P ECF80
6F3P ECL82
6F4P ECL84
6F5S 6F5
6F5P ECL85
6F6S 6F6G
6G1 6SR7
6G2 6SQ7
6G3P EABC80
6G7 6Q7
6CH2P EAA91, 6AL5
6CH4 6Z31
6CH6S 6H6
6I1P ECH81
6I4P ECH200
6K1P 9003
6K1 956
6K3 6SK7
6K4 6SG7
6K4P EF93
6K7 6K7
6K8P EF97
6K13P EF85
6L7 6L7
6N2P 6CC41
6N3P 2C51
6N5S 6AS7G
6N7S 6N7
6N8S ECC82
6N9S 6SL7GT
6N10C 6SC7
6N13S 6080
6N14P ECC84
6N15P ECC91
6N23P ECC88
6N24P ECC89
6N27P ECC86
6P3S 6L6GT
6P6S 6V6
6P7S 6BG6G
6P9 6AG7
6P14P EL84
6P18P EL82
6P20S 6C85
6P27S EL34
6P31S EL36
6P36S EL500
6S1P 9002
6S1 955
6S2S 6J5
6S2P EC98
6S4S 6B4G
6S5S 6S5
6S20S 6BK4
6S52N 7895
6S51N 7586
6S53N EC1010
61 954
61P 6AK5, 6F32
62P 6AS6
63 6SH7
63P EF96
64 6AC7
64P EF94
65P 6F36
67 6J7
68 6SJ7
69P E180F
615P EF184
632P EF86
640P EF98
651P EF184
9F6P PCF80
12G1 12SR7
12G2 12SQ7
12K3 12SK7
12K4 12SG7
12N10S 12SC7
12N11S 12AH7GT
128 12SJ7
15F4P PCL84
16F3P PCL82
18F5P PCL85
G807 807
* evropsk proveden
spornj
** jin zapojen patice
Inzerce:
Koupm nmeckou elektronku MF2
i s objmkou. Informace v redakci
PE AR.
44
Obr. 8. Schma zapojen druh generace magnetofonu TESLA SONET DUO APN 201, selektronkou EL84, kter nahrazuje elek-
tronku ECL82. Zmny vzapojen jsou od roku 1959. Nahoe patice pouitch elektronek, dole vysvtlivky kzapojen. Vstupn ko-
nektor dutinka vrmeku skolkem 1 je pro pipojen mikrofonu (zakresleno), pepnutm na diodov vstup pijmae. Kolk
2 je spojen s kostrou pstroje, na kolku 3 je vstupn nf signl pro mic ely (snmn charakteristiky), veden stnnm
vodiem zbodu A pes pepna 5 a dli zrezistor R31 (15 k) a R25 (270 k)
Obr. 7. tlumov charakteristiky nf zesilovae, men vbod A, pro dv rychlosti pevjen - vlevo 9,50 cm/s, vpravo 4,76 cm/s.
Nf signl se pivd (pro vechny kmitoty konstantn rove 0,32 mV) na vstup zesilovae, elektronky E1
da diody pvodn anoda je uzemnna),

zapojen od vazebnho kondenztoru
C20 (22 nF), stehdy znmm a pouva-
nm kuproxydovm usmrovaem U1
a zapojenm potenciometrem trimrem
R28 (1 M) pro nastaven citlivosti veli-
kosti svtcch vse indiktoru vyladn
E3 EM81. Kondenztor C16 (68 nF)
svd stdavou sloku kzemi. Koncov
stupe je nahrazen vkonovou pentodou
EL84 svtm nf vkonem (asi o 1,5 W),
je zmnn katodov rezistor R36 (150 )
oproti pvodnm 390 . Data elektronek
jsou pevzata z publikace TESLA kata-
log elektronek 1976, str. 55 a 71. Udva-
n nf vkon koncovch elektronek: EL84
4,3 a 5 W, ECL82 3,3 a 3,5 W. U ma-
zac hlavy je pidn rezistor R36 (22 k).
Na anod EL84 je napt 240 V, na kato-
d 6,1 V. Vobvodu koncovho stupn je
kondenztor C17 (1 nF) ped potencio-
metrem tnovou clonou R33 (64 k),
bec je uzemnn. Zptn vazba pes se-
kundrn vinut vstupnho transformto-
ru TR2 zstv. Usmrova sE5 EZ80
tak zstv, usmrnn napt je vy,
chyb pvodn ochrann rezistor R44
(33 ) vzporn vtvi usmrovae:
msto nho je pojistka P2 0,12 A. Para-
metry pstroje se zmnily a na nf v-
kon nepatrn. Pekvapuje pomrn vel-
k tolerance 20 % vodchylce velikosti
provoznho napt.
Prameny
[1] Technick popis a nvod kdrb
magnetofonu SONET APN 210 z r. 1960.
[2] Sdlovac technika 11/1959.
[3] Firemn propagan materily TESLA.
45
Na konci ledna 2004 se pokodila na palub druice
AO-40 hlavn baterie a v dsledku toho jsme pozbyli celou
druici. Psali jsme o tom vPE AR 04/2004. Pipomeme
si, co se tehdy stalo. 24. ledna 2004 pi obletu 1486 krt-
ce po prletu perigeem nhle pokleslo napt hlavn bate-
rie o 2,8 V. Ve nasvdovalo zkratu jednoho z deseti
lnk baterie. Okamit jsme zaali nabjet zlon bate-
rii, kter byla do t doby pln vybita. Celkem samozej-
m jsme pedpokldali, e budeme mt dostatek asu na
jej nabit a pepnut. Osud nm vak nepl. O dva oblety
pozdji opt po prletu perigeem s krtkou eklipsou (pr-
let stnem Zem) nastal dominov jev, pi kterm bhem
nkolika minut ,odeel jeden lnek po druhm a k zhrou-
cen cel baterie. Ve se odehrlo tak rychle, e jsme ji
nestaili napjen druice pepnout na alespo sten
nabitou zlon baterii. Paradoxn tak vznikla situace, pi
kter je zlon baterie zkratovna bateri hlavn a napt
na sbrnici 10,5 V je tak nzk, e povelovac pijmae
ani palubn pota nepracuj. Prbh cel udlosti je zej-
m z obr. 1, kde jsou zachycena telemetrick data napt
hlavn baterie v prbhu nkolika poslednch dn.
Existuje nadje, e v dsledku chemickch proces
v hlavn baterii zkrat asem zmiz (jako se to stalo u Os-
cara-7), ale je ji mal.
Na druh stran se lze domnvat, e chemick reakce
v nkterm z lnk (nebo vnkterch lncch) byly bez-
prostedn po zhroucen baterie natolik intenzivn, e zp-
sobily oteven pouzdra a nik vznikajcch plyn. Akoliv
druice nekomunikuje, je stle na obn drze a jsou
meny jej orbitln parametry, viz tabulka Keplerinsk
prvky. Podrobnou analzou stednho pohybu (mean mo-
tion - vyjaduje poet oblet za den) jsme zjistili, e drui-
ce byla po zhroucen baterie dva msce urychlovna n-
jakou, sice nepatrnou, ale mitelnou silou. Zznam
hodnot MM od zhruba poloviny roku 2002 do podzimu
2005 je na obr. 2. Zpomalen stednho pohybu v noru a
beznu 2004 je evidentn. Celkov se nepatrn zvila
rychlost druice a v dsledku hlavn poloosa drhy asi
o 2,5 km (ze 36 286,7 na 36 289,1 km). Rozbor dynamiky
pohybu druice vtto fzi pesahuje monosti rubriky.
Nicmn je pravdpodobn dlouhodob inek mal sly,
kter vak musela psobit pi dan orientaci druice st
obletu ve smru pohybu, ale vsti obletu tak proti sm-
ru pohybu druice. Vsledek je tedy pravdpodobn alge-
braickm soutem ponkud vtho silovho psoben.
Jakkoliv dal zvry by vak byly jenom spekulacemi.
OK2AQK
Obr. 1. Telemetrick data napt hlavn baterie ped jejm
zhroucenm na konci ledna 2004
Obr. 2. Zznam zmenen stednho pohybu (MM) v prv-
nch dvou mscch po zhrouceni hlavn baterie (vlevo)
Keplerinsk prvky:
Z RADIOAMATRSKHO SVTA
Neekan dsledek
pokozen baterie druice AO-40
NAME EPOCH INCL RAAN ECCY ARGP MA MM DECY REVN
AO-07 6116.95081 101.58 161.15 0.0012 347.02 13.05 12.53572 -2.8E-7 43896
AO-10 6114.86144 27.45 338.24 0.6030 279.76 20.74 2.05864 2.0E-6 17195
UO-11 6116.57882 98.21 125.70 0.0010 73.27 286.97 14.79410 6.0E-8 18813
RS-10/11 6116.72728 82.93 6.23 0.0010 233.95 126.07 13.72773 3.4E-7 94409
RS-15 6116.92960 64.82 320.14 0.0167 262.69 95.50 11.27551 -3.9E-7 46676
FO-29 6116.62581 98.51 128.29 0.0352 83.52 280.59 13.52920 -3.9E-7 47857
SO-33 6117.27503 31.43 57.11 0.0355 31.37 330.76 14.28095 3.1E-6 39175
AO-40 6117.51875 6.98 244.32 0.7939 154.76 288.19 1.25586 -3.4E-6 2521
VO-52 6117.11518 97.87 191.05 0.0028 165.28 194.92 14.81097 6.4E-6 5282
AO-16 6116.78299 98.19 129.61 0.0011 353.62 6.49 14.31718 3.4E-7 84896
WO-18 6116.56227 98.19 134.01 0.0012 353.60 6.50 14.31789 2.3E-7 84899
LO-19 6117.59048 98.19 139.81 0.0012 350.23 9.86 14.31962 1.6E-7 84921
UO-22 6117.44901 98.29 76.76 0.0006 219.69 140.38 14.39545 4.7E-7 77571
KO-23 6116.59768 66.09 210.09 0.0002 171.85 188.26 12.86436 -3.7E-7 64390
AO-27 6116.84908 98.28 101.21 0.0009 55.87 304.34 14.29170 7.2E-7 65602
IO-26 6117.52762 98.28 103.07 0.0010 52.09 308.12 14.29414 3.5E-7 65619
PO-28 6117.47599 98.26 104.23 0.0010 30.21 329.96 14.30105 4.1E-7 65639
TO-31 6116.57803 98.48 178.72 0.0002 11.77 348.35 14.23702 -5.8E-7 40500
GO-32 6116.72335 98.47 175.72 0.0002 43.38 316.75 14.23102 -1.7E-6 40492
UO-36 6116.29627 64.56 42.09 0.0013 335.38 24.67 14.78591 -3.5E-7 37811
MO-46 6116.85854 64.56 30.49 0.0051 254.75 104.80 14.82955 1.3E-6 30179
NO-44 6116.57322 67.05 140.63 0.0007 265.85 94.17 14.29435 9.4E-7 23855
SO-50 6116.70584 64.56 269.35 0.0049 164.68 195.58 14.71126 1.5E-6 17985
CO-57 6117.48469 98.72 125.81 0.0009 209.40 150.67 14.20259 8.8E-7 14644
AO-51 6115.70403 98.17 170.12 0.0085 6.94 353.30 14.40514 4.3E-7 9561
XO-53 6116.75621 98.17 15.87 0.0018 337.32 22.72 14.59459 7.2E-7 2647
CO-56 6117.79238 98.18 132.03 0.0286 284.22 72.74 15.22909 1.4E-4 987
NOAA-10 6116.54911 98.76 128.07 0.0012 303.87 56.13 14.27292 1.0E-6 1979
NOAA-11 6116.80499 98.83 205.78 0.0012 133.45 226.77 14.14796 9.7E-7 90727
NOAA-12 6116.86596 98.73 110.37 0.0012 235.81 124.19 14.25488 8.0E-7 77693
MET-3/5 6116.55443 82.55 297.28 0.0013 165.55 194.60 13.17004 5.1E-7 70656
MET-2/21 6116.76041 82.55 12.25 0.0022 328.26 31.72 13.83603 -1.9E-7 63893
OKEAN-4 6116.84948 82.54 324.89 0.0022 179.64 180.48 14.82342 1.7E-6 62237
NOAA-14 6116.84391 99.04 174.56 0.0009 191.07 169.02 14.13654 2.5E-6 58381
SICH-1 6116.80895 82.52 105.82 0.0024 167.96 192.22 14.81341 3.0E-6 57438
NOAA-15 6116.61094 98.52 120.46 0.0011 159.05 201.11 14.24574 6.0E-7 41337
RESURS 6117.69738 98.49 182.28 0.0001 1.70 358.42 14.24098 -2.2E-7 40521
FENGYUN1 6116.88225 98.62 111.37 0.0014 289.09 70.87 14.11812 2.3E-6 35877
OKEAN-0 6116.66484 97.74 133.40 0.0001 50.54 309.59 14.73356 9.3E-7 36416
NOAA-16 6116.64216 99.06 82.67 0.0010 265.94 94.07 14.12334 -2.1E-7 28830
NOAA-17 6116.87008 98.62 190.07 0.0011 220.47 139.57 14.23772 2.4E-6 19947
NOAA-18 6117.50423 98.78 61.87 0.0015 8.82 351.32 14.10951 -1.5E-6 4823
HUBBLE 6116.86441 28.47 24.45 0.0003 358.73 1.33 15.00016 6.6E-6 67738
UARS 6116.82659 56.98 313.76 0.0111 110.40 250.89 15.43100 8.5E-5 80137
PO-34 6117.81311 28.46 8.14 0.0006 54.31 305.81 15.16684 8.7E-6 41439
ISS 6117.95242 51.64 86.06 0.0009 157.29 320.36 15.75681 8.5E-5 42524
OO-38 6117.42139 100.19 39.33 0.0037 250.24 109.49 14.35763 9.0E-7 32738
NO-45 6116.52147 67.06 140.45 0.0009 273.10 86.91 14.29522 -1.5E-6 23858
UWE-1 6116.77349 98.17 15.81 0.0017 335.04 25.00 14.59338 2.7E-6 2647
CO-58 6116.76656 98.17 15.86 0.0018 335.04 25.00 14.59393 1.5E-6 2635
NCUBE2 6117.16061 98.17 16.25 0.0017 336.28 23.76 14.59547 2.4E-6 1868
46
A nyn nco o monch problmech:
l Smyky - mohou je zpsobit nezkue-
n sysopov; ve snaze zajistit spolehliv
psun spot pipoj svj nd do dvou
mst. Pokud je nap. nd J (viz obr. 4
v minulm sle) pipojen nejen k ndu K,
ale tak k ndu B, vznikne smyka J-B-
-C-K-J a v tto sti se zhrout s. Pro
zven spolehlivosti jsou vytveny tak
softwarov rutiny, kter v tchto ppa-
dech provedou pravy pipojen automa-
ticky. Jako kad program, mohou i tyto
rutiny mt urit chyby a vylouen smy-
ek tedy nefunguje na 100 %. Takov
nd vak bv asto izolovn. Hvzdico-
vit topologie napovd, e jeden z nd
bude fungovat jako centrln. V Evrop
je takovm ndem DB0SPC-8. Jeho sy-
sop toho m na bedrech opravdu dost;
pokud by nebyla zaruen prchodnost
dat pes sted, cel cluster se rozpadne
a vytvo se ada mench, vzjemn izo-
lovanch subcluster. Pro uivatele by
to mlo velmi nepjemn dsledek v po-
dob podstatn menho mnostv spot.
l Mnostv a charakter dat - pokud by
nkter nd clusteru zafungoval jako
chrli dat, s by se v uritm mst pe-
tovala a zhorovala by se jej prchod-
nost. Je tedy nutn do jist mry regulovat
mnostv dat tekoucch st a zabvat se
i jejich charakterem. Nen toti ppust-
n petovat s daty, kter nemaj
vznam pro pevnou vtinu uiva-
tel. Uveme nkolik pklad:
l Propojenm nkterho ndu s Web
Clusterem (pes internet) se dostvaj do
st spoty z celho svta, z nich drtiv
vtina nem pro uivatele dn v-
znam. K emu je Evropanovi nap. infor-
mace od W4AA, e na 21 013,4 kHz pra-
cuje UR4ZZZ? Proto bv nd, jeho
sysop chce bt svtov, izolovn.
l Nd se stane vydatnm zdrojem dat,
kter maj pouze lokln vznam nebo
slou pouze zkmu okruhu uivatel;
pesto jsou vak ena celou st. Typic-
km pkladem bvaj VKV spoty (zejm-
na mikrovlnn), informujc o aktivit lo-
klnch stanic (nap. OK spotuje OK),
sebeanonce (stanice pouv cluster
jako nhradu vlastnho CQ na psmu),
anonce v etin, kter jsou diky vzd-
lenosti korespondujcch stanic pes
nd odeslny pkazem A/F apod. Ta-
kov nd bv tak izolovn.
Co znamen
izolace ndu?
Pedevm je teba si uvdomit, e
neexistuje povinnost mt nkter nd pi-
pojen ani se o toto pipojen starat. V z-
jmu zachovn funkceschopnosti clusteru
bv sysop obas donucen ustihnout
cel smr, odkud pichzej problmy.
Typick situace me vypadat nap. tak-
to: nkde na Ukrajin vznikne smyka a
problmy se projevuj a ve stednm N-
mecku. Sysop v DL je nucen vzniklou si-
tuaci eit okamit a nen v jeho moci
zjednat npravu v mst problmu (na
Ukrajin). Odpoj tedy cel smr na v-
chod. Chce-li n sysop zabrnit vpadku
psunu informac pro nae uivatele,
nem jinou monost, ne tuto vtev odpo-
jit sm. Dleit je tedy zejmna rychlost
komunikace mezi sysopy, aby ppadnou
izolac ndu bylo postieno co nejmn
uivatel.
Podobn situace me nastat v ppa-
de ndu chrli loklnch dat. Jsou-li
nap. uivatel francouzskho ndu zahl-
ceni informacemi typu:
To ALL de OK1LLL <2329Z> :
432201.6 OK1LLL CQ, CQ CONTEST
DL,PA
je odpojena vtev, ze kter tyto infor-
mace pichzej.
Dsledky jsou vdy velmi nepjemn
- takovm zsahem bvaj postieni ne-
vinn - slun a zkuen uivatel cluste-
ru, kte jsou odznuti od podstatn sti
informac. Tm tak dochz k sekundr-
nmu efektu - uivatel, zkuen DXman,
nebude spotovat vzcn DX stanice pro
pr psedcch... Kdy si vzpomenu,
kolikrt mi nap. pomohl spot z Anglie i
Dnska, chci takov spoty mt a chci, aby
je mli i ostatn astnci u ns. Pitom je
logick, e drtiv vtina hodnotnch spo-
t pichz smrem ze zpadu; informace
domc, ppadn pichzejc z Polska,
Maarska a dl na vchod maj pitom
pomrn mal vznam. Tm lze ilustrovat
nai choulostivou situaci - pokud nebude
dobe fungovat propojen s DL, bude
mlo kvalitnch spot.
Lze namtnout, e spoty se k nm mo-
hou dostat i jinou cestou - nap. G-F-
-HB9-OE-HA-OM-OK a vznikl nkolika-
minutov zpodn nemus bt tolik na
zvadu. Bohuel tomu tak zpravidla nen.
Cluster nelze udret schopn funkce, po-
kud je pli velk. Sysop m proto mo-
nost regulovat tok informac nastavenm
potu tzv. hop. Podvme-li se na nae
schma (obr. 4, PE 5/06), lze to snadno
vysvtlit: nastav-li sysop ndu L poet
hop na 3, dojdou informace z tohoto
ndu pouze do B, D a I a nd blich L.
Uivatel na vzdlenjch ndech tyto
informace nedostanou. Proto je - nejen z
dvodu rychlosti - nutn udret co nej-
krat pipojen a naznaen objka
tedy nebude fungovat podle naeho pn.
Na vci pitom nic nemn fakt, e se
cluster po zadn SH/C/N jev jako velk.
Je tedy v naem vlastnm zjmu udr-
et si podek na naich vlastnch n-
dech. Technick (sov, softwarov,
hardwarov) zleitosti zajiuj sysopov
a technici ndu, ale charakter pene-
nch informac je pln v kompetenci ui-
vatel. Lze tedy bez nadszky ci, e
pokud s zaplavme nepouitelnmi infor-
macemi, zpsobme tm problmy nejen
sami sob, ale i dalm (v naem ppad
OM, OE, HA, S5, 9A atd.). Logick je, e
pokud k tto nemil situaci dojde na vi-
nou, budou ns mt radioamati v tchto
zemch opravdu rdi...
Velk mnostv spot, kter u ns
mme v poslednch letech, je tedy vsled-
kem vbornch vztah a dobr spolupr-
ce se sysopy zejmna v DL. Bohuel pr-
v nekze uivatel v OK bv pinou,
pro to obas mezi nmi vybuchne a po-
et spot na as poklesne; jsme vystave-
ni vitkm a kritice za neschopnost udr-
et si podek na vlastnm pseku.
Nen tedy ppustn, aby za lep umst-
n nkolika naich stanic ve VKV zvo-
dech platili ostatn nejen u ns, ale tak
u soused. Pravda je takov, e kad
VKV zvod sleduji s velkmi obavami,
jak problm se vyno a jakm koment-
m budeme opt vystaveni. Uposlech-
nout vzev k udrovn podku na vlast-
nm hiti se mi proto jev jako mnohem
schdnj cesta.
(Pokraovn) RR
Pota v ham-shacku XXIX
(Pokraovn)
Kalend zvod
na erven a ervenec (UTC)
18.6. DIE Contest MIX 06.00-12.00
17.-18.6. All Asia DX Contest CW 00.00-24.00
24.-25.6. SP-QRP Contest CW 12.00-12.00
24.-25.6. Ukrainian DX DIGI DIGI 12.00-12.00
24.-25.6. Marconi Memorial HF CW 14.00-14.00
24.-25.6. King of Spain SSB 18.00-18.00
1.7. RAC Canada Day MIX 00.00-24.00
1.-2.7. Venezuel. Independ. CW+SSB 00.00-24.00
1.7. SSB liga SSB 04.00-06.00
1.-2.7. DL-DX Digi Contest DIGI 11.00-10.59
2.7. Provozn aktiv KV CW 04.00-06.00
2.7. DARC Corona 10 m DIGI 11.00-17.00
3.7. Aktivita 160 SSB 19.30-20.30
8.7. OM Activity CW/SSB 04.00-06.00
8.-9.7. IARU HF Championship MIX 12.00-12.00
8.-9.7. WRTC 2006 MIX 12.00-12.00
10.7. Aktivita 160 CW 19.30-20.30
15.-16.7. SEANET Contest ALL 12.00-12.00
15.-16.7. AGCW QRP Summer CW 15.00-15.00
15.-16.7. NA RTTY Party RTTY 18.00-06.00
22.7.*) HK Independence Day MIX 00.00-24.00
22.-23.7. Russian RTTY WW Contest? 00.00-24.00
29.-30.7. RSGB IOTA Contest SSB/CW12.00-12.00
-
*) Na strnkch Kolumbijskho radioklu-
bu je definovn termn jako sobota nej-
bli 20. ervenci.
Termny uvdme bez zruky, podle
daj dostupnch v dubnu t.r. Podmnky
jednotlivch zvod uvedench v kalen-
di naleznete esky na internetovch
strnkch PE AR: www.aradio.cz
Adresy k odesln denk pes internet
Ped odeslnm si zkontrolujte u poada-
tele na jeho internetovch strnkch, zda
se nezmnila jeho e-mailov adresa.
AGCW QRP: qrp-test@agcw.de
All Asia: aacw@jarl.or.jp
DARC Corona: df5bx@darc.de
HK Contest: hk3cw@hotmail.com
IARU Champ.: iaruhf@iaru.org
IOTA: hf.contest@rsgb.org.uk
King of Spain: ea5al@ure.es
Marconi Memorial: ik6ptj@qsl.net
NA RTTY: rttynaqp@ncjweb.com
RAC (letn): canadaday@rac.ca
Russian RTTY: contest@radio.ru
Venezuelan: contestyv@cantv.net
QX
DX cluster
v sti paket rdia
47
Provoz APRS (Automatic Position Reporting System)
(Pokraovn)
Kalend zvod
na ervenec (UTC)
1.7. PD mldee
1
) 144 a 432 MHz 10.00-13.00
1.-2.7. 3. subreg. zvod-Poln den
2
) 14.00-14.00
144 MHz-76 GHz
4.7. Nordic Activity 144 MHz 17.00-21.00
8.7. Apulia VHF QRP 144 MHz 07.00-15.00
8.7. FM Contest 144 a 432 MHz 08.00-10.00
8.7. Trofei ARI - Contest Lario 50 MHz 14.00-14.00
9.7. Apulia 6 Province 07.00-15.00
144, 432 MHz&SHF
16.7. AGGH Cont. (D) 432 MHz-76 GHz 07.00-10.00
16.7. OE Activity 432 MHz-10 GHz 07.00-12.00
16.7. Provozn aktiv 144 MHz-10 GHz 08.00-11.00
18.7. Activity Contest SHF 1,3 GHz 17.00-21.00
23.7. Field Day Ciociaria 144 MHz 07.00-13.00
1
) Denky na OK1MG: Antonn K, Pol-
sk 2205, 272 01 Kladno 2.
E-mail: ok1mg@volny.cz
Paket rdio: OK1MG @ OK0PCC
2
) Denky na OK2ZI: Karel Odehnal, Gen.
Svobody 623/21, 674 01 Teb.
E-mail: ok2zi@atlas.cz
Paket rdio: OK2ZI @ OK0PBX
OK1MG
Obr. 4. Komuni-
kace zprostedko-
van OK1KTA-2
na panelu progra-
mu UIVIEW32
S programem UIVIEW je dodvn
soubor nkolika map, z nich je pouitel-
n mapa Evropy, pro mstn komunikaci
je vak mlo podrobn. Jednu z map vy-
berte po volb Maps z hlavn nabdky.
V BBS st paket rdia lze nalzt navc
mapu Nmecka s st eskho zem a
mapu esk republiky. Mapy obsahuje
t internetov adresa www.hamradio.
cz/aprs/eng/UIVIEW/mapy nebo mete
na internetu pout vyhledva s nastave-
nm heslem APRS maps i APRS
mapy. Chcete-li mt k dispozici mapu
podle vaich pedstav, sejmte vhodnou
pedlohu skenerem ve formtu GIF nebo
BMP s rozlienm a 256 barevnch od-
stn. K map navc vytvote textov sou-
bor s pponou .inf se stejnm nzvem,
jak m vmi vytvoen mapa. V prvnm
dku souboru *.inf jsou uvedeny souad-
nice levho hornho rohu mapy oddlen
rkou. Ve druhm dku jsou podobn
uvedeny souadnice pravho dolnho rohu
mapy. Tet dek obsahuje nzev mapy
tak, jak bude uvdn v nabdce programu
UIVIEW. Soubor *.inf lze vytvoit podle
vzoru existujcch soubor dodvanch
spolen s programem. Nov soubory
pidejte do adrese MAPS, ten je po
standardn instalaci podadresem adre-
s Program Files - Peaksys - UI-
VIEW.
Jet ped sputnm programu
UIVIEW je nutn zapnout radiostanici,
nastavit ji v reimu FM na kmitoet
144,800 MHz a spustit na potai s ope-
ranm systmem Windows nejprve pro-
gramov modul AGWPE a potom pro-
gram UIVIEW. Pokud je ve v podku,
bude pijman informace zobrazovna
v textov form ve dvou dcch monito-
rovacho okna v doln sti obrazovky.
Majky pijat od stanic jsou zobrazovny
podle jejich zempisnch souadnic
v pslunch mstech mapy. Pro stanice
s trvalm stanovitm je obvykle jejich
symbolem domeek, pro mobiln stanice
je symbolem silueta automobilu, pro uzly
s databankami bv symbolem N a pro
meteorologick stanice stylizovan sym-
bol W. U kadho symbolu je uvedena
volac znaka stanice. Zvolte-li po vbru
z nabdky Map - Load A Map jinou,
napklad podrobnj mapu, symboly
stanic budou pe-
kresl eny do tto
mapy. Jestlie je
hustota zobra-
zench stanic
v uritm mst
mapy takov, e
se symboly stanic
navzjem pekr-
vaj, je po kliknut
my v tomto ms-
t mapy zobrazen seznam stanic, ze
kterho je mon vybrat. Po dvojm klik-
nut na symbol kterkoliv stanice jsou po-
drobn zobrazeny daje pijat od tto
stanice. U mobilnch stanic se jedn
o ukazatel smru jzdy a o daj uvdjc
aktuln rychlost. Krom symbol stanic
mohou bt na map zobrazovny i sym-
boly objekt vyslan stanicemi. Majk
va stanice bude vysln v intervalu
zadanm po volb Setup - Station set-
up. Navc jej lze vyslat okamit po
stisku kle F9 na klvesnici nebo po v-
bru Action - Send Beacon z nabdky
programu.
K odesln zprv je pouvno okno
programu UIVIEW Messages. Krtk
zprvy mete odeslat individulnm
stanicm, zprvy lze vak vyut i pro
pkazy zadvan uzlm a zskvat tak
informace z jejich databank. Kadou ze
zprv vylete tak, e do pole To okna
Messages zapete volac znaku sta-
nice, kter je zprva urena, a do pole
Text zapete text zprvy. Volac znaku
stanice, pro kterou je urena zprva, lze
zanst do oknka To tak po dvojm
kliknut na tuto znaku ve sloupci pi-
jatch zprv To nebo From v okn
Messages nebo na znaku v seznamu
Stations a dle napsat text zprvy a
potvrdit klvesou Enter. dek zprvy je
odesln t po zapsn potu znak
odpovdajcho jeho maximln kapacit.
Ped odeslnm zprvy muste v oknku
Digi panelu Messages zadat digitln
opakovae, pes kter m zprva
prochzet. Nejste-li si zadnm jisti,
dvakrt kliknte na toto oknko a tehdy se
automaticky nastav daj, kter program
zjistil podle dosud pijman informace od
stanic. Vbrem APRS v okn Mes-
sages mete vybrat formt zprv
APRS. Formt UIVIEW m sice roz-
en monosti vcedkovch zprv
vetn vydn chybjcho dku zpr-
vy pjemcem a zaazen dku podle jeho
poad ve zprv, ale vechny stanice
tento reim nemusej akceptovat. Na
zatku vcedkovho textu pouijte
klvesy Ctrl+S a na konci textu Ctrl+E.
Pi penosu zprv nzorn uvidte penos
skutench paket, text del souvisl
zprvy (paket) je rozdlen do nkolika
neslovanch rmc UI a tak potvr-
zovn pjmu je oznamovno neslo-
vanmi rmci UI. Penos tedy probh na
vy rovni, ne bv obvykl v provozu
paket rdia podle protokolu AX.25.
(Pokraovn) OK1DDD
WRTC 2006 v Brazlii
Celosvtov radioamatrsk svtek
WRTC - World Radiosport Team Cham-
pionship neboli t Ham Radio Olympic
Games se bl. Sout probhne v rmci
zvodu IARU HF Championship, tedy 8.
a 9. ervence 2006 s centrem dn
v jin Brazlii. Mezi 65 dvoulennmi
tmy z celho svta je i dvojice OK -
OK1FUA a OK2RZ, v zvod budou pou-
vat speciln volac znak s prefixem
PT5 nebo ZW5. Podrobnosti viz
http://www.wrtc2006.com
Jako vedouc tmu z na sti Evropy
se na WRTC 06 probojoval Martin Huml,
OK1FUA
48
Seznam inzerent v PE 06/2006
A+A - plastov krabicky aj. ........................................... XIX
ABE TEK - technologie pro DPS ............................... XXIII
AME - elektronick pstroje a soucstky ........................VI
ANTECH - mic pstroje, STA a TKR ..........................XI
ASX - vvojov prostedky a soucstky ................... XXIII
AV-ELMAK - elektronick pstroje ............................. XVIII
A.W.V. - zdroje ...............................................................VII
AXL - zabezpecovac systmy aj. ............................... XVIII
BOHEMA HOUSE - elektronick pstroje ................. XIX
BUCEK - elektronick soucstky .............................X, XV
CANTEL - komunikacn systmy ................................ XXIII
Data Quard Slovakia - elektr. stavebnice a prstroje .. XXIII
DEXON - reproduktory ................................................. XXI
DAMETRAL - zdroje a pjecky ....................................... III
ELEKTROSOUND - plosn spoje, el. soucstky aj. .... XIX
ELETECH - internetov obchod ................................. XXIII
ELEX - elektronick soucstky aj. ............................... XIV
ELFA - optoelektronick cidla ................................... XXIII
ELX - radiostanice ..........................................................V
ELNEC - programtory aj. ............................................ XIX
ELTP - elektrosoucstky .............................................. XIV
EMPOS - mic technika ...............................................IV
ERA components - elektronick soucstky ....................XII
EZK - elektronick soucstky a stavebnice .................. XXI
FSCHER - elektronick soucstky ...............................XII
Flajzar - stavebnice a kamery..........................................IX
FULGUR - baterie, akumultory, nabjecky apod. ...........XI
GES - elektronick soucstky .......................................... II
GM electronic - el. soucstky ............................ XVI - XVII
HADEX - elektronick soucstky .................................XIII
Hanzal Josef - BitScope .............................................. XIX
JABLOTRON - zabezpecovac a dic technika ............... I
KJV - elektronick soucstky a stavebnice ................. XXII
KONEKTORY BRNO - konektory................................. XIX
KONEL - konektory ....................................................... XX
KOTLN - indukcn snmace .......................................... XX
L& - elektronick soucstky ..................................... XXIII
MEDER - rel ............................................................. XVIII
MCRODS - elektronick soucstky ........................... XIV
P & V - vinut dly ...................................................... XVIII
PaPouch - mic a komunikacn technika .................... XX
PH servis - opravy a prodej PHLPS ........................... XXI
PHOBOS - elektronick mnice a sirnky .....................XII
RLX COMPONENTS - elektronick sciastky ............ XIX
Pijmac technika - antnn a satelitn technika ............ XV
SNAGG - nabdka LED ............................................ XXIII
SUPCAD - OrCAD, software ........................................ XX
T.E.. - Formica ............................................................. XIX
TECHNK PARTNER - konstr.soucstky .................. XXIII
TPA - elektronick soucstky ......................................VIII
VACHO - pstrojov skky ........................................ XIX
WOJART - industrial electronics C.o ......................... XXII

Prakticka Elektronika 2006-06

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Prakticka Elektronika 2006-06

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

1

Praktick elektronika A Radio - 06/2006

Tento rok mte 10let vro vzni-

Knihu si mete zakoupit nebo objednat na dobr-

je proud tekouc rovkou

Obr. 3. Upevnn desky na krouku

da diody pvodn anoda je uzemnna),

You might also like