P. 1
Mít-nebo-být

Mít-nebo-být

|Views: 135|Likes:
Published by Dusan Valenta

More info:

Published by: Dusan Valenta on Jan 05, 2012
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

08/17/2014

pdf

text

original

Sections

  • I
  • II
  • III
  • VII
  • VIII PODMINKY PRO LIDSKOU ZMENU
  • IX

Mit nebo byt ?

ERICH FROMM

NAKLADATELSTVt NASE VOJSKO PRAHA

Lektoroval: Zdenek Janik

Cesta.k jedndni je byte
Lao-c'

Lide by nemeli tolik uvaZovat 0 tom, co maji delat, ale 0 tom, co jsou.
Mistr Eckhart

tim menejsi a eim mene se projevujes svjm zivotem - tim vice mas, tim odcizenejsi je tvuj zivot.
Karel Marx

(jST~EDNi KNIHOVNA FlLOZOFICKE FAKULTY MASARYKOVY VNIVERZITY BRND

~?C3-{}t
© Erich Fromm, 1976 Translation © Vlastislava Zihlova, 1992

ISBN 80-206-0181-3

PREDMLUVA

Tato kniha navazuje na dye oblasti mych pfedchozfch prado Jednak se v nf sife zabyvam dosavadnimi vysledky sve prace v radikalne humanisticke psychoanalyze se zamerenim na analyzu sobectvi a altruismu jako dvou zakladnich charakterovych orientaci. V posledni tretine knihy - III.dilu uvadim znovu tema, 0 nemz jsem psal ve The Sane Society a The Revolution of Hope - 0 krizi soucasne spolecnosti a jak ji resit. Opakovani dffve vyjadrenych myslenek bylo nevyhnutelne, ale doufam, ze novy pohled, na jehoz zaklade je tato prace psana, a jeji sirsf ramec prinesou uzitek item ctenarum, kterf jsou s mymi dffvejsimi pracemi uz obeznameni. Nazev knihy je vlastne totozny se dvema tituly dHvejsich del, 'ktera napsali Gabriel Marcel: Byt a mit (cesky K filosofii nadeje - viz bibliografie) a Balthasar Staehelin: Haben und Sein (Mit a byt]. Vsechny tfi knihy jsou psany v duchu humanismu, ale metodicky pffstup k tematu je velice odlisny; Marcel pise z teologickeho a filosofickeho stanoviska; Staehelinova kniha je konstruktivni diskusi o materialismu v moderni vede a pfispevkem k Wirklichkeitsanalyse (analyza skutecnosti); moje prace podava empiricko psychologickou a socialni analyzu dvou zpusobu lidske existence. Doporucuji ctenafum obe knihy, jak Marcelovu, tak Staehelinovu pro zajimave pffspevky k tematu, (Nevedel jsem, ze existuje anglicky preklad Marcelovy knihy a cetl jsem ji proto ve velmi dobrem prekladu, ktery mi soukrome poffdil Beverly Hughes; v odkazech cituji publikovanou verzi.) Aby byla kniha ctivejs!, redukoval jsem poznamky pod carou co do poctu i do delky. Odkazy jsou v textu v zavorce, presne udaje obsahuje bibliografie. Jina vee se tyka slohu. Chtel jsem objasnit pfipady pouzivanf rodoveho "man" (clovek) a "he" (on). Myslim, ze jsem se vyhnul vsem "muzsky orientovanym" jazykum a dekuji Marion Odomirokove za poucenf, ze uzfvanf jazyka v tomto ohledu je daleko dulditejsi, nez jsem si myslel. Jen v jed nom bode jsme nemohli dospet k souladu - v nasern pffstupu k sexismu v jazyce, zvlaste s ohledem na slovo

7

"man" jako termin odkazujfcf na druh homo sapiens. Uzitf slova "man" v tomto kontextu bez rozlisovanf sexu rna dlouhou tradici v humanistickem myslenf a neveffrn, ze bychom se mohli obejft bez slova, ktere oznacuje tak jasne charater druhu cloveka, V nemeckem jazyce to nenf tak obtfzne: slovo Mensch se uziva s odk~,zen;, n~ sexualn~ n~r~zl~sene by!!. Avsoak i v anglictine je slovo "man uzrvano sexualne indiferentmm zpusobem jako v nemcine ~ensch - ve vyznamu lidskeho bytf nebo lidskeho druhu. Myslim, ze je ~ahodno obnovit tento nesexualni vyznam pro slovo "man", spfse nez ~o nahrazovat neohra?ane ,znejicimi slovy. V teto knize jsem oznacoval toto slovo velkym pismenem, abych dal najevo ze ho uZIvam bez sexualnfho rozlisovani, ' Zbyva ~i jen pffjemna povinnost podekovat tern, kdo prispeli k ob~ahu I forme teto kni~y. Predevsfm je to Rainer Funk, ktery mi velmi pomohl v mnoha smerech. V dlouhych rozhovorech mi umoznil po~hopit. m?ohe k~mplikovan.e problemy kfestanske teologie; neunavne mr vyhledaval teologickou literaturu· nekolikrat pfecetl rukopis a jeho vynikajicf konstruktivni navrhy i kritika velmi nap~I?ohly k. obohacen! prace a odstraneni chyb. Velkymi diky jsem z~vazan ~anon, OdomIrokove,ktera knihu citlive redigovala. Moje d~ky. patn • tak~ Joan Hu~hesov.~, ,!ctera svedornite a trpelive prepisovala cet~e ~erze rukopisu a pnspela mnoha podnety, tykajfcfrni se jazyka a stylistiky, Konecne dekuji Annis Fromrnove ktera cetla ruko~is ,ve vsech verzich a vzdy pfispela cennyrni na~rhy k jeho vylepsen]. New York cerven 1976
E. F.

OVOD: VELKY PRISLIB, JEHO ZHROUCENI A NOVE ALTERNATIVY
KONEC JEoNE ILUZE Velky pffslib neomezeneho pok~o~~:-:- I?-a~ejena ?~l~?nuti p!iro~~~ ria materialnr nadbytek, na co nejvetsi stesti co peJvetslh~ poc~u 11(11 ana neomezenou oso,bni svo.b_odu- oto byly ~yhhd.ky, kte~~ u,d~zova~y nadeie a viru generaci od pocatku prumysloveho veku. Je jiste, ze nase civilizace zacala kdyz se lidstvo ujalo aktivni kontroly nad pffrodou; ale kontrola zu~tala omezena az do pffchodu prumysloveho vekl;l. S prumyslovym pokrokem, od nahra~e~i zi~o~isne a lidske.;n~rgle mechanickou a nuklearnf k nahrazeni hdskeho rozumu pocitacem, muzeme mit pocit, ie jsme na ceste k neomezene produkci a tedy k neomezene spotrebe; ze technika nas ucini vsemohoucimi; ze veda nas ucini vsevedoucimi. Chteli jsme se na teto sve ceste stat bohy, nejvyssimi bytostmi, ktere mo~ou vytvofit. ~ruhy svet a zach~zet s pifrodnfrn bohatstvfrn jenom jako s matenalem pro stavbu sveho noveho vytvoru. .. , Muzi a pozdeji i zeny prozivali novy POCIt svobody; stali se pany svych vlastnich zivotu; feudalni okovy byly zlomeny ~ .k~zdY moh} delat, co .si pf~l, osvobozeny od. vsech pout. ,Neb~ meJ1l:n ta.k?-vy pocit. A 1 kdyz to byla pravda jen pro horni a stredm tndy, JeJIc~ uspech mohl vest druhe k vffe, ze nova svoboda bu~e ~ventu~ln.e rozsifena na vsechny cleny spolecnosti za predpokladu, ze ~ndustnahzace si udrzi svuj krok. Socialism us a komunismus se merrily z hnutf, jehoz cilern byla nova spolecnost a novy clovek, v hnuti, jehoz idealem byl burzoazni zivot pro vsechny, univerzdlni burioa jako muz a zena budoucnosti. Platila domnenka ze dosazenf zdravf a komfortu bude mit za nasledek neomezen6 stestf pro vsechny, Tato trojice neornezene produkce absolutni svobody a neomezeneho stestf formovala jadro noveho ~abozenstvi Pokroku a nove pozemske Mesto Pokroku nahradilo . Mesto Bozi", Neni divu, ze toto nove nabozenstvi dodavalo s~~m veffcim ener?ii, vitalitu ,a na~~ji: ,. • , ., Musime si predstavit vznesenost velkeho pnshbu, baJecne.~atenalni i duchovni iispechy prumysloveho veku, abychom pochopili trauma 9

8

n~zdar indus!riaIismu . Pro Hobbese je st~~ti neustalj postup od jedne zadostivosti (cupiditas] k dalsi. vdecime Diogenovi Laertskeml:l' Staci to vsak ~ odhaleni AristiI?l?a ja~o je~i!1eh~ skutecneh~ Mdon~~~.pouze. pr~ve p~~t?.drogy. a potiebami objektivne platnymi .po. ani neni '<"".". . ze cilem zivota je naplneni kazde lidske .Neomezene uspokojovani vsech tuzeb nevede k blahu.~. Od 18. jakmile "pr. TeIesna rozkos jako uspokoJe~1 zad?stI ~emuz~ b~t pod~e Epikura cilem zi~ota. ~ ~·~~~·~!~}~~~:"'~~~~··. na Blizkem vychode v Evrope. ze egorsmus. tim vice se stava ubozejsfrn . To byli myshtele. I kdyz je I pro Epikura .) Presto se zda.nc~ .~~:~.?ve ~lastI~ a tem~. K. druh subjektivismu ve srovnanf s Aristotelem... Zadny z velkych Mistru neucil. 10 zak Sokratuv I I (pol. ale I pOt_lt la~k~ a solidarity a kdy se zacalo vefit.]. . znamenat prospech pro dusi" (jako je tomu v Bibli a pozdeji u Spinozy).tr~ba~l.preJ~ uspokojeni. tj. ie radikalnr hedonismus praktikovali ?o~a}l.. vyz.krorne jeho vlastnfch vnitfmeh ekon~m~ckych rozl?or~ r . o vime 0 jeho fiIosofii. ie pouhd exis~enee za~ostl tvori . stoIeti nikdy ne~yl? .f ~ptima tel~. Bylo to pojeti.:_ah velci Mistri zivota v Cine. tj.ro.. kdy se stfednfvrstva zbavovala nejen politickych okovu. jsme se stali ve skutecnosti kolecky byrokratickeho stroje se svyrni myslenkami. zmanipulovanymi vladou a prumyslem i masovymi komunikacnfrni prostredky. sobectvi a chamtivost jakozto vIastnosti. ~do IPel neomez~ne finanenf prostredky. "nejvyssi d~bro".. Indii. a 1~. city a smyslem pro slusnost.urcitych dobach.svet: "Jak ~ostupne narusta moe cloveka. -=-Sam technicky pokrok zpusobil ekologicka nebezpecf vcetne nebezpecj' nuklearnf valky. p~oto~e ~? prudke ch.a druhu hedonismu.~>Js sko neil zaca tkem pro hled. . poskytujici alespoii iluzi stestf. pr:.'. a tim se hdska pnrozenost mijr se s.skodhva lidskemu rustu a druhe jsou v souladu s hdskou pnrozenostt. sto1.Kutecnym..v dusledku jeho nenaplnenf.~!lkov~ sla~tI .ze eXIs~uJIa ho.~ . . vedou k harmonii a rrnru. rozkose. italst! mesfane v renesanci nebo horni vrstvy v Anglii a Francii v 18 a l? stoIe!f.. ktere syst~m mUSI podporovat.~lsta s. de . • " •. Za. byla. 4. etiekou normu.Ekonomicky rust zustal omezen na bohate narody a propast mezi narody bohatymi a chudymi se stale prohlubuje. C{t~n:zi~ota je. Prumyslovy vek skutecne nebyl s to dostat svemu velkemu pifslibu a cfrn dal tim vic lid! si uvedomuje.~epritomnost. cfm vice rosterne v nad~lidi.. ze Epikuros reprezentoval ur:lty. cl1e~~ nepfftomnosti bolesti.snych slas!i je cHem zivota a ze stesu je sun. Zn~me dobr~ z historie. definovane jako ~spokoJov~m vsech pram nebo subJektivnfch potreb ktere muze clove~ pocif'ovat [radikalni hMonismus). Onou jedinou vyiimkou je Rek. Co kdysi bylo nefilosofickymi zvyklostmi anstokracie.touhy.. ktere jsou prave.podkontrolou vlady a prumyslu.v~!. vyjimkou . Musfrne zaIomcovat svym svedomim ze se stavame vsichni tim vice ne-lidskymi.". ~t~rY ucil.. nuti. k}ere maji zdroj v lidske pfirozenosti a jejichz reahzace pr~s~lv~ k hdskem~ rustu a vytvaff eudaimonii. fiIosof Aristippos. La Mettrie dopor~cuJe doko. . ~te~ti. z!l~o~... cflem.fiIos?fy 17.. Byli zneklidneni starostf 0 dobro hdstva (vivere ben~ = iit dobre).tIVOS:lje . 2. pokud rozporne vyklady Epikura dovoluji definitivni interpretaci. ktere se pohotove nabidlo.. ~ch zivo til vy . .. financnfho zisku . ie !akouse~..nasl~duJe nutne strast.my'm~ slo. . -. jine stnktne antihedonisticke. aby vubec fungoval. stoletf vznikaly mnohe eticke teone -:. J.teorii nejvyssiho dobra.akIadem prava na JeJI uspokojeni a tim na uskutecnem zivotnfho cile: Rozkose. jak ji vYJadro. .. pro ne~o~ pouba existence. ale dostal vyznam materialnfho..n~kter~ u~tyh?d!1eJ~1 formy hedonismu jako utilitarismus.. s Je~ll!?~. do 17. Podstatnyrn prvkem jejich mysleni je rozlisova_ni I?ez! terni pottebami (zadostmi).." PROC SE VELKY PiUS LIB NESPLNIL? [Ten to.. kten zili v epo~e konecne~o ~ltezstvi burzoazni tffdy. ze: -. coz kazde sarno 0 sobe nebo oboji ?ohromady muze ukoncit veskerou civiIizaci a mozna i veskery ZIVOt. zc byt jen sam pro sebe vicemene znamena bh sam sebou. kter~ jsou poci~ova~y pouz~ subJ~ktlvn: a jejichz uspokojeni vede ke c~vIl~. =.a k!ld duse (ataraxia).v e~ose.ipsychoIoglckyml predpokIady: 1. b~I:~tI (Cfpoma).pfice~z cast prvnich je . 11 .last ne~vyssI~ . pro. snazil s~ najit smysI zivota v neomezenych radovankach: Avsak zatimco maximum rozkoss ve smyslu radikalnfho Mdonismu bylo praxi urCityc~ skupin .ucne ~1.?spech Y. maxi~um rozkose. stalo se praxi a teorii burzoazie.:y: ?yl~ soustredeni na rozdil mezi potiebami pocitovanymi ctste ~ub. jako ffrnska elita.byl zabudovan pffrno v nem dvema hIavmml.ou vs~ch pro~ltych ro~kosl.ektl~m. P? Aristippovi jasne vyslov~na ai. (Epikurova teorie se v mnohem pod?b~ teorn Freudove."""~~'~.!o m~lo.'" ". s~?let!.r. . Teorie. znamena pro nej .Sade je uspokojeni krutych impulsu legitimni. . Kdyz Albert Schweitzer pfisel do OsIa pfevzit NobeIovu cenu miru (l?5~). Epikuros muze byt st~z~ ~aziran j~ko pre?st~~ltel AnS~lp~?.restal.

Tato konstrukce byla podpirana pornocnym vykladem. ie. je fikci. VIce a ?at se tech. Bfda delniku jakoz i. al. Ze je to system. ~e~y musfn: ch?vat ncpratelske city vuci druhym: 'ke svym za~~zmkum. ze tyto rysy.ezene:. ale otazkou Co je dobre pro rozvoj systemu? Byla snaha oslabit ostff tohoto konfliktu predstiranfm.ISn. ChCIvykonsfovat. Prohlasovanf ko~unistu.ch~e zrusenfrn tr!d sk~ncit tndnf boj. Predpokladalo se.radosti).e~lst~nce. mUSl.hedon. v nichz sobectvi a hrabivost neexistovaly. " . svetove valky vratila k praxi a teorii4rf'!.• v II Tato chtivost vlastneni rnusi vest k nekonecnyrn tffdnfrn bojum. Proc by mel byt tento Wincip. p?zor?v~te}nyml tidaji. neb of je zal?z~n n~ p~mclpu 13eom. ruinovanf stale vetsfho poctu malych podnikatelu rustem stale vetsich koncernu byly ekonomickou nutnosti. I?r~ha. Po~ud bude ~azdy C~tIt vice. ~USI existovat tffdni boj a celkove vzato 1 mezinarodni valky. sobectvi a hamiznost ~ jsou cloveku vrozeny a tudiz nejsou dusledkem systernu. protoze mym cflern je vlastneni. Marx. ' ~~-li na~ nejvets! . televize. Vyrobnf pas a byrokraticka rutina na jedne strane.Y 18. .i proc k nemu nemuze vest. . ie radikalnf . kd? ~aJl mene.t a ne se delii.otesem v!astm. avsak pfijimanou stejne. kteff jsou radi.USneI_l1uzevest ke stesti. ve prospech obe~n~ho blaha. nejsou pffrodnimi silami. proti. Je z te~re~lc~eh~ hlediska mylna. Teo~eticke uvaohy 0 . kaplt31lIsD?-Us~~.egoism us. ~ide odmftali uznat. ie teologove hledali formulace.v r~clOnalmm. aby prizpusobili svuj moralnf kodex novym ekonomickym pozadavkum (napr.kladu k idealu disciplinovane prace podobne jako' uznavanf za rnravne byt posedly pracf a ideal naprosteho Ienoseni ve volnem case a 0 dovolene. Jsme spolecnosu notoricky n~sfast?y'ch. Radikalni hedonismus a neornezeny egoismus by se nemohly objevit jako fidfcf principy ekonomickeho chovani. Jsem tim vic elm vic m_am. Poprve v historii nenf toto uspokojeni pozadavku jen pnvtlegl~m men~iny. kdy?r ned oslo .so~ialni experiment schopny jakkoli vyresit otazku POZlt~U (jako pasivnfho afektu v protikladu k afektu aktivnimu dobrem? na!ade?i. poctivym.a Schweitzer.p.shci vsechno pro sebe. byly povazovany za "primitivni". Pfedstava neomezene zabavy je ynyzvY. I tento klam byl iii dok~zan. pr!m~tiv~fc~ spolecno~tech byl~ e~onomlc~e chovani urcovano etickymi pnncipy. Ve stredoveke spolecnosti I v mnoha Jl~ych vysoce vyspel~ch ci. Vsechny tyto pocity vsak mus~m potlacovat. ~a. Takove ekonomicke kategone jako cena a soukrome vlastnictvf jsou pak pro scholasticke teology soucastf moralni teologie. laskavym clovekem takovym jakyrn se kazdemu predstfram byt. kdyz se jim podarf zabit cas ktery se tak tvrde snazf usetfit.:ede k harmonii a mfru. pravdivy? Ze jsem egoistou.m:. ze ekonomicky mechanismus je autonornnf jsoucno.spotreb~ jako cile iiv. je moine pro vice nez P?IOVlllU ~o~ula. sice politovanfhodnou.yodle nehoz prave ty vlastnosti.eho ~~ar~kteru.dane y~sk. ~e svym konkurentum. kte:e ~h~l podva?et. . ktere chci zrncit. Davidem Rlc~rd~m. Jsme jako "vrtoch pffrody". Bylo samozrejrne. Samojedina posedlost pracf by pfivedla cloveka k sflenstvr stejne tak jako uplna zahalka. Snazili jsme se fesit svuj existencialni problem 13 12 1 f . ze co bylo dobre pro rust systemu (nebo dokonce jednoho jedineho koncernu).?k~Jen. jako by byla vysledkem pffrodnfho zakona. V prumyslovych zemrch experiment tuto otazku uz zodpovedel zaporne. Thoreau . kdo II maJI. . .pita~is: mus 18.kfein. Spolecnosti. stoleti prosel postupne radikalni zmenou: ekonomicke jednani se oddelilo od etiky a lidskych hodnot. ie mi PUSO?lv. pSlcholog~cka prernisa prumysloveho veku.. stoleti k drasticke zmene.ce. automobil a sex na druhe cinf protikladnou kombinaci moinou. toho oba protikl~d!1e post~>jeodpovfdajf ekonornicke nutnosti. ale plodem lidske pfirozenosti.hdske . odmitany jen Je~l?ym ~ velkych klasickych ekonomu. ze nas zpusob "honby za stestI?J nejvyssi <!o_bro nevytvarf. Teprve kombinaci obou se da iit Kr~me.muie byt uspokojivou odpovedf k ~robleIl!u . jakoz 1 na rutmovane SkUPlllove praci. uzkostnych.~t~re. ktere system od lidi potreboval . Ale i bez lteorve~lc~e~paly~y ~v?ostupnych udaju vyplyva. Nemohu byt nikdy usp.ktere zastavali Kant. vymezenf pojmu "spravedlive ceny" u Tomase Akvinskeho). ktery bezi sam od sebe a podle svych vlastnfch zakonu. se netyka jen rneho chovani aloeI n. protoze n.9ikalnfho hedonismu. !o znamena. Nemensi vyznarrrma i jiny faktor: lidske vztahy k pffrode se staly hluboce nepratelskymi. ktere industrialni spolecnost potfe~uJe ke sve existenci.ota. zavislych . ze praktikovanf llldlvl~ualmho egoismu . deprimovanyeh.lmkt. Chamtivost a mir se navzdjem vylucuji. jejich obyvatele by Ii pak prirovnavani k detem. na maximalnf spotrebe zbozf a sluzeb. prirozenosti prokazujf.VZ?lkat tndy. bylo dobre i pro lid. destruktivmch. Nicmene se nase dnesnf doba zanedlouho od konce I. nicmene ekonomicke chovani zustavalo chovanim lidskym a tud~z po?rfzenym h?dn~ta:n ?um31nisticke etik~.e. nezavisle na lidskych potrebach a lidske vuli. ze se musim stavat stale hrabivejsfrn. Jsme s nf skutecnyrni existencnimi podminkami spojeni a pfitom ji darem sveho rozumu presahujeme. ~e jejicvh system .a pram mkdX ne~o_ncf: musfm zavider tern. ale /produkty socialnlch okolnosti.Iidi. ~e svym de:. Vyvoj tohoto ekonomickeho systemu uz nebyl urcovan otazkou: Co je dobre pro clovekar. abych se jevil sobe (ostatnfm stejne tak jako sobe) ~sn~evavym.. lidi: oS~l1}elych. stole~l je z~lozen.

v jake do~Mzi. bez nichz.. Lee ve skutecnosti se nedeje nie. jsou patogenni. Cf vnov)! pomer ~ piirode. _. v posledni dobe s vyjirnkou Japonska a Cfny). Obe zpravy pojednavajf 0 technologickych. Meadowse. jim dovoluji pokracovat v nicnedelani.uspavaji sve svedomi a svou touhu pfezit atvaft se jako by cestu znali a vydali se po ni spravnym smerem.' . Pestel. F. silnymi stroji tim co je bez zivota a stale vice destrukci.tak jako vsemi vecmi ktere nejsou vyrobeny s!rojo~e. Ja~ bych to n~zval J~. Z druheho konce postupuje E. EXISTUJE ALTERNATIVA KATASTROFY? II I I Vsechny uvedene udaje jsou verejnosti dostupne a dobre zname. ale jako podminka holeho preziti lidstva. nasfrn zpusobern zrvota. vsak eim dal tim yice odpovida zkaze. 14 k orne toho zanedbavajf kompletne vsechny politicke a socialnf f:ktory. za~ladn! zmene lidskfch.vudci i vedeni .re uvadej! na dukaz svych tezi. vyplyvaji ze sIr<?keho ~ syst~ma~~~eho vyzkun:lU. Mesarovic a E. ale Meadows je ve sve studn pro vd~}eko. ze pifrodnf zasoby maji sve meze a eventualne vycerpany a ze pffroda proti lidskemu drancovanf bude Prumyslova pohrda pfirodou . /ze jen drasb~kev e~onon. 0 cern vypovidaji.~(Ii~alnL~men~ cloveka je zalozen na dvou argumente~h: ze nas souca~ny. v hdske charakterove orientaci). a Pestel zdu!aznuJI v zav~ru . Schumacher. .zabramt velke a posleze globalnf i ~. sv~tovem m~rit~u. cini nemocnym cloveka a posleze celou spolec~o~t. Lide jsou dnes fascinovani mechanikou. jestlize dojde k fundamentalni zmene v soucasne charakterove strukture cloveka. ~~l~ch zav~r. 'Jiny vyklad je.' Je tim ce~neJ. N utnost radikalni zmeny cloveka se nevynoruje jen jako eticky nebo naboiensky poiadav~k.)a~y kdy . Nas koristnicky oslepilo k fakturn. kdo jim sverili svuj zivot 'a osud. Poprve v historii zavis!fyz~cke pfeiitf lid~tva nc: ~a~ikalnf. autory druhe jsou M.D~ se to nejzrejmeji vylozit tak. . jak JI dosahnout. jako JSO_u . vsemi lidmi. kteff stroje nevyrabejf (barevne rasy. (Jejich k~lha rna urcite metO?OlogICke pfednosti.nova etlkCf. k drasti~~ym . Je predlozen ve dvou zpravach Rimskeho klubu: jedna je od D. ze politicti vudcove na sebe berou ~nohe akce umoznujici jim vsak jen predstirat.atas!rofe". a. ekonom. a ti. vyplyvajici z patogenrn povahy soucasneho spolecenskeho charakteru.sl.byl vubec proveden. .se zabyva}! e~on?mlck5l': sltvua~1 lids tva jako celku. ocitne-li se tvaff v tvaf ohrozeni sve uplne existence. Spravne zit uz neznamena jen dodrzovat eticka nebo nabozenska pfikazani. zm~!le Iidskeho-srdce. Avsak zmena hdskeho srdce je mozna jen v te mire. ze delaji neco efektIvnih? pro odvraceni katastrofy: nekonecne konference. zpusobuje.P0stoJ k pnro~~.r . co JIm rekh pred mrm a po nich. kdo jsou odpovedni za verejne zalezitosti. hovoffcf ze zc~la jineho hlediska p. odzbrojovaci zvaneni vsechno vyvolava dojem. pfemenili ve svuj vlastnf majetek. ze nova spolecnosr muze vzmknout j en. obe strany . prakticky nic. ' . vsak tu existuje jeste druhy argument. nedelaji ti.~ . ktery je tak charakteristicky pro nasi dObu. ze problemy jsou znamy a ze se pro jejich fdsenf neco udelalo.s. Nejneuvefitelnejsfrn faktem je. pOot~rzuJeJen to. Uz neni sokujfci. Bohuzel byly obe zpravy napsany v onom duchu kvantifikace abstrakce a odlidsteni. nezmenime-li radikalne svuj spolecensky syste~.kte. rezoluce. Zatimc? v soukromem zivote by nikdo nechtel. H. ani jen )ak~ poiad~vek psychologicky. vze politikove mnohem vyse hodnoti uspech nez spolecenskou odpovednost. vyjma silence. . co vypada jako konecne dopustenf osudu. n~m~ze byt vypracova? ~~dny real~sticky _plan: Presto skytaji cenn~ udaje avpoprve .se vzdali rnesiasske vize harmonie mezi lidstvem zejsme siji podfidiIi.ICke a technologieke zmeny v globalnf tirovni i podle organizacnfho planu mohou . ekonomickych a populacnlch !re!1dech ve. Udaje. zustat pasfvni.r~ podporu dukladne psychologicke zrneny v cloveku jako alternative k ekonomicke a ekologicke katastrofe. tj. Jeh~ mozn?st~~ I n~b~zt:eclmI.pouze ~~ predp~kladu. ze charakterove rysy. tj.me!1a~: z ty davaji hdskemu srdci saner na zmenu a kuraz I predstavivost. ze dojde ~. ~yvolan~ nasim socialne ekonomickym systemem. Mesarovic a Pestel dochazeji k zaveru. ale soucasne radikalni humanista. spolecensky nrariascini nemocnymi a ze smefujeme k ekonomicke katastrofe. ze takova ekonomicka zmena je rnozna .e zabyvali ~rg~mentem. t e h.'pr~toze ~ento pozadavek je v napadnem rozporu s jejich filosofickymi vychodisky. ze nebylo vyvinuto zadne seri6zni iisilf odvratit to. EKONOMICKA NUTNOST PREMENY CLOvEKA Ai p~tud)sme . prece. Jeho P9za~~vek J. D. hodnot ~ post?Ju (nebo. ktere zplodil system. kdyz politicti vudcove a byznysmeni pfijimajf 15 . ~rastI~tejsi ek~)fiomicke zmeny. ze sobectvi. ze je nutna nova etika a novY.ekono~ickYm a ~p<?le~enskYI?. jest~ize soucasne s jejim vyvojovyrn pro~~sem s~ bude take vyvijet nove lidske byti nebo skromneji receno.) Mesarovic .

bude se fantazii predstava novych. Opravdu. socialne demokratickeho nebo sovetskeho soeialismu ci technokratickeho "fasismu s iismevnou tvaff".•.. Krome uvedenych vysvetleni osudne e!!~ivity cloveka. proc "pfsu tuto knihu.• .az Z d kniha zabyva vetsinou mdlvldua~mml asp~kty obo~ zakladmc~ potdu xl·stence jednaji zaverecne kapitoly 0 vyznamu techto modu mo u e.rozhodnuti. Nebylo pochyb.:h s?u. kO e. jde-li 0 zivot.) Soucasne je prumerny clovek tak .kY. tykajfci se rozdiIu mezi obema zpusoby. y nfz se pokousim n~ r~kl~Je empirickych dat . 0 tern 'v ni noveho cloveka a nove spolecnostI a venuji se mozn s.. ktere mohou ctenafi snadno porovnat se svyrni vlastnimi zkusenostmi.. ze neexistuji zadne alternativy modelu korporativnfho kapitalismu. d bV b sobectvf jednfrn z pilifu praktikovane etlky v so(uc~s~e. jakou venuji co do sUe a hloubky nejlepsf mozky pffrodnfrn vedam a technice.clovek dava pfednost budouci katastrofe pfed obetl.y .• .. nebo smrt. (Viz k tomu J.kromych zalezitosti... Nasledujfci kapitoly pojednavaji 0 velmi obtfznych otazkach: analyze v v· v. v v . " H'~"':·!'·J"'~~·"'·'~::n=-. al~ kodli va' nebo nebezpecna pro celek. d· k aalternativam k duchovni slabosti pem05ne .. ze za noei se dostanou az k vile. probc) . To je tedy zpusob chovani Iidi. byl zajat a jeho zivot byl zachranen ternef zazrakem az po nekolika tydnech jen diky usili sympatizujicich zurnalistu. ' '-1 I I 1 I i 16 I I 17 .. v utvare 'h . a tak zustal.i Cj'~e neschopnym! sle?ovat sve vl~~tm 0I?r::vd~ve zaJl~y" at' uz se tykaly jejich vlastmho zivota nebo zivota J~Jlch ze~ a d~~!.kterou by mel prinest nyni. kdyz byl ohlasen postup Frankovych oddilu.. je-li soucasne JSou SV . co presahuje jeho osobni oblast.mzaverum. Tento nazor vdecf za svou sirokou popularitu faktu..•.becky zabr~n do svy. Druha kapitola objasriuje rozdily s pouzitim fady pffkladu z kazdodennlho zivota. ze vsernu.Zfejme nechapou. Jjnym duvodem pro odumrenf naseho pudu sebezachovy je drasticnost pozadovanych zrnen . Arthur Koestler popisuje svuj zazitek ze spanelske obcanske valky. z nehoz by vyplynula diagnoza vazneho onemocneni vyzadujfcf vetsf operaci. Pokud skutecne nebude problemum spolecenske rekonstrukce venovana prinejmensfm takova pozornost. je jeste jeden duvod. nez aby se podrobili lekarskemu vysetreni.".so. Kapitola III obsahuje nazory na vlastnenf a bytf ve Starem a Novern Zakone a ve spisech Mistra Eckharta. kteri radeji riskujf svuj zivot.. V uvodni kapitole uvadim "prvni pohled" na nektera pozorovanf. Tyka se to nazoru. ~ Je iJ·~·~·c. v I dil mezi mody lidske existence MIT a BYT. The Moral Judgement a/the Child.. Ale noc byla studena a destiva a dum teply a pohodlny. ze bylo venovano malo iisilf studiu rnoznosti zcela novych spolecenskych modelu a experimentu s nimi. Mohl zachranit svuj zivot utekern. ze chtI~ost ste)ne ja 0 poro .. 0 v • v·.. ktera podle vseho slouzf jejich vlastnimu prospechu. realistickych alternativ nedostavat. Musel pocftat s tim. Hlavnim zarnerem teto knihy je analyza dvou zakladnich zpusobu existence:/zptlsobu vlastneni a zpusobu byti.. ze bude pravdepodobne zastrelen. Piaget.dospet ~ t~or~tic. leho Ilcenf je pffkladem uvedeneho obecneho postoje: Koestler se prave zdrzoval v komfortnf vile sveho pritele. venuje jen malo pozornosti. Zati?1co se.o J~ mce a e katastrofickemu spolecensko-ekonomlckemu ~yVOJlceleho sveta.

nIL I POROZUMENI aozouu MEZI MiT A BYT .

kterou nahle spatfi na vychazce. s~u~ zivot zachranit. musime mit veci. Jezfs t. Tato castice." Tennyson. ze luxus je stejna nefest jako chudoba a ze nasim cflem by melo byt: vice byt.I PRVNf POHLED DOLEZITOST ROZUSOV ANI MODU VLASTNENI A BYTI ktere dnes uz neboztik D. 20 21 . od anglickeho basnfka Tennysona. PiUKLADY ROZNYCH BASNICKYCH VYJADRENI Ovodem k pochopeni rozdilu mezi existencnimi zpusoby vlastneni a bytf bych reid pouzil jako ilustrace dye basne podobneho obsahu. On se ji ani nedotkne. Suzuki to popisuje: " "Baso sel pravdepodobne po n~ake ceste. ze se "pozorne diva" a vidi" ji. A zatimco konci se svou intelektualni spekulaci 0 rnozne funkci kvetiny k dosazenf moznosti proniknout do podstaty Boha a cloveka. zal nebo radost a pfeklada se do anglictiny nejvystizneji vykrienfkem. musfrne mit veci. ktere urcuji rozdily mezi charaktery jednotlivcu i mezi nlznymi typy spolecenskeho charakteru. Tennyson reaguje na kvetinu s pranim kvetinu mit. Baso reaguje na kvetinu 'zcela jinak. ze vlastneni a byti jsou dva zdkladni zptlsoby proiivdni. Vsechno. neni nicim. co je Buh a co je clovek. Suzuki uvedl ve svychi. T. kdyz tu nahle zpozoroval neco zcela nepatrneho u plotu. Tennyson. s koffnky i se vsfrn a vse ve vsern. Tennysonovy verse jsou: Kvetinko v popraskane zdi z pukliny te vyjmu a cel~u . respektive sily. me dovedlo k zaveru. abychom zili.) Po mnoho let jsem byl hluboce ovlivnen timto rozlisovanim a hledal jsem empiric:ky zaklad konkretnim studiem jednotlivcu i skupin (QsychoanalytIckou metodou. vyjadruje obdiv. nebo byti nen! . adjektivu nebo adverbiu. jak ho vidime v jeho basni.zdravemu lidskemu rozumu" j~s_na. Buddha uci. nepripustit. ze toto rozlisovani je jako rozdil mezi laskou k-zivemu a k mrtvemu rozhodujicim problernem existence. . druha basefi je z 19. aby pochopil cloveka Alternativa vlastneni. radikalnfho humanistu nikoli na jeho vulgarni pa?elek predstavovany sovetskym komunis~em. Nebo co je platno cloveku. sto1. muze byt srovnan se zapadnim vedcem hledajlcim pravdu prostredky.24-25). nikoli vice mit. vetsinou kolemjdoucimi nepovsimnuta. Tento jednoduchy fakt popsal ve sve basni. aby mi vlastni ego stale v ceste. Marx ucil. aniz vyjadfil nejak zvldst' poeticky pocit. ktere zivot roztrhaji na kusy. ktera se casto pfipojuje k substantivu. mohl bych poznat. zda se. byt' by cely svet ziskal ~ sebesama vsak uvrhl do zkazy?" (Lukas 9.kdybych tak mohl pochopit co jsi. kdyz ve spolecnosti. kdo nic nemd. Kazdyz nich popisuje podobny zazitek: svou reakci na kvetinu. sarna kvetina zvadne jako dusledek jeho zajmu 0 ni.te podrzfrn v dlani i s koffnky. 0 cern jsem se presvedcil.Ctenfch 0 Zen_buddhismu". Velci Mistfi zivota vsak ucinili alternativu mezi MIT a BYT vychodiskem svych vlastnich systemu. (Odkazuji zde na realneho Marxe. On ji nechce utrhnout. ze podminkou dosazenf duchovnfho zdravi a sily je nie nemft a ucinit sam sebe otevrenym a "prazdnym". Sel blize a kdyz se poradne zadfval. ze k dosazeni nejvyssfho stupne lidskeho rozvoje nesmfrne usilovat 0 bohatstvf. A navic. uplne bezvyznarnna rostlinka. mahcka . Zda se mu. a to stale vic a vice se fika "ten stoji za milion dolaru". co cini. chvalu. Vypada to naopak. kdo ztrati svuj zivot kvuh mne. kde nejvyssim cflern je mit. je jen to. zachram si ho.~f: "N~b?t' k?o chce. Jak by tu mohla byt nejaka alternativa mezi mit a byt. Haiku basnika Baso vyjadfuje asi toto: Kdyz se pozorne zadivam Co vidim? U plotu kvete nazuna! Rozdil je napadny. Mistr Eckhart ucil. "Vytrhne" 'ji s "kofeny a se vsfrn". abychornje uzfvali. ztrati ho. Uvedena basen haiku take timto znakem koncf. ktere znejf japonsky kana. ze antropologicke a psychoanalyticke udaje poukazuji na to. nebylo to rue vic nez nejaka divoce rostouci. Jedna je haiku od japonskeho basnika Baso (1644-1694). ze podstatou byti je vlastneni. led a snad obema poslednimi slabikami. ze mit je normalnt funkci naseho zivota. potrebuje kvetinu mit.

Projevi se stejny impuls jako u Tennysona .maji sve basniky. jak hvezdu jasnou.a pffrodu a tfrnto svym vlastnenim kvetinu znici. Rozdil mezi by tim a vlastnenfrn se ale v pods tate neshoduje s rozdflem mezi Vychodem a Zapadem. jako byl Baso. Vztah Baso neboetha se vyznaeuje prevahou byti. zen-buddhismus. jako oko krasnou. Tato krasna baseii zfejme vyjadfuje Goethiiv postoj k pfirodnim vedam. kdyz najednou upouta jeho pozornost drobny zafivy kvitek. tu oslovila me jemne: Pro zvadnutf Tennysoniiv vztah ke kvetine je urcovan touhou vlastnit.jako byla stredoveka. ale 0 pfisvojeni vedeni. Tu ve stinu jsem uzfel kvetinku rust. Co chce Baso. to je na kvetinu divat. Vlastnicka orientace je charakteristicka pro zapadni prumyslovou spolecnost. ktera se toe! kolem veci. ~yjadril ~Y~ ja~oz~o proti~lad k MIT v mnoha basmch. jeden z vynikajicich bojovnikii proti atomizaci' a mec~an!zaci cloveka. Ne ze by zapadni clovek nemohl pochopit (jak soudil Jung) vychodni systerny. jejz mi dobrotivy osud doptava do dna vychutnat. Jeho Faust je dramatickym hcemm konfliktu mezi by tim a vlastnenim (ktere reprezentuje Mefistofeles). JAZYKOVE ZMENY mam bytutrzena? Vybral jsem ji i s koffnky a pfenesl do zahrady k peknemu domu. 22 23 . ale byt u ni. Chtel jsem ji utrhnout. takze jeji zivot nenf znicen. Urcity posun durazu od BYT k MfT je patrny i z rostouciho pouzfvani podstatnych jmen a ubyvani sloves v zapadnfch jazycfch za posledni staled. ktere nebyly postizeny ideou moderniho "pokroku" . slave a moci. jejimz centrem jsou lide. Rozdil mezi Tennysonem a Baso je plne rozebran v Goethove basni: videt a ne se jenom Ndlez Sel jsem lesem jen tak nazdarbuh a viibec nepornyslel neco hledat. v niz je dominantnim tematem zivota lacnost po penezich. ktera neni zalozena na majetku a chtivosti. opet ji zasadi. Rozdil je spise mezi spolecnosti. Goethe stoji jaksi mezi Tennysonem a Baso: pro nej rna v rozhodujicim momentu zivot daleko silnejsf vyznam nez pouha intelektualni zvidavost. Pro Goetha je kvetina natolik ziva. africke kmenove spolecnosti. ktera nerusene vyvera z me duse. a on vyresf problem jinak nez Tennyson ci Baso. Goethe se prochazf jen tak nazdafbuh. ze to znamena kvetinu zabit. Indianu Zuni. nebof Eckhart a buddhism us jsou ve skutecnosti dva dialekty tehoz jazyka. ale moderni clovek proste nedovede chapat ducha spolecnosti. Tam ji opet zasadil na tichem mfste a ona dale roste a kvete stale.zajedno" s nf . a kazdy pffhodny okamzik. po nicem nebaiime. ze mi nie nepatff nez myslenka. pficemz ide 0 materialni vlastnictvi. / r Goethe velky milenec zivota. Mistr Eckhart je prave tak tezko pochopitelny jako Baso nebo Zen. ze promluvf a varuje ho. ale jsme naplneni eadostf ~zfvame svych schopnosti tvorive ajsme zajedno se svetem. zatfrnco v nasledujicikratke basni vyjadfuje kvalitu byti nanejvys jednoduse: I Majetek Vim. napf. Snad po nekolika generacich budou mit Japonci sve Tennysony. Vezme kvetinu "se vsemi jejimi koffnky". . Mene odcizene spolecnosti . a spolecnosti. Ale na rozdfl od Tennysona si Goethe uvedomi.a nechat ji zit.utrhnout jej. By tim rozumim t~kovy zpiisoL ~ axistence v nemz nic nemdme.

Reknu-li. vrcholem tohoto kultu je sebeobetovani. protoze procesy a cinnosti nelze vlastnit. nenavidim atd. ze marne zub. Laska se stava bohyni. pejme tomu. takto oddeluje lasku jako zvlastni bytf od cloveka a cinf z ni nezavisle jsoucno". ale stay mysli nedovolujici dotycnemu spat. ktera stravuje cloveka zcela tak. Pfesneji feceno: ja sam sebe zmenil v "problem" a tak jsem privlastnen svyrn vytvorem. mdm vuli znamena chci atd. vnitrni aktivita. Podstatne jmen? .Marx a Engels. znamena. dum.trapim ~e". V jejich kritice "kriticke kritiky" Edgara Bauera je maly. napeti. Pro spravne oznacenf cinnosti. za odkaz na Du Maraise vdecfrn Dr. Sto let po Du Maraisovi si vsimli tohoto jevu . o~oba. Tento zpusob vyjadfovani prozrazuje skryte. neklidu. protoze neni vecf. avsak daleko radikalnejsim zpusobern.Jsem ust~rany::. sebevrazda. namisto toho se stal odcizenym sluzebnikem idolu. Prece vsak se cfrn dal tim casteji aktivita vyjadfuje terminy vlastneni: to jest mfsto slovesa je pouzito podstatne jmeno. Nespavost naproti tomu neni telesny pocit. Jeji kUlt je utrpeni. hledajici pomoc u psychoanalytIka. zacne rozhovor nasledujici vetou: Doktore. Ovsernze nekdo muze namitat. vyjadfenf procesu. ja myslim. miluji. citicim clovekem. cirri mene mam. do nehoz clovek promita sve milovani.e~ji svuj subjekl1vlll prozitek a nahrazuji ho ctmsi. Nemohu mit problem. idolem. jak vysokeho stupne dosahlo dnes odcizeni. laska se tim stava cimsi oddelenym 09 cloveka. mdm problem.nahrazovanf slovesa podstatnyrn jmenern . Prestal byt aktivnfrn. ze nespavost je telesny pffznak zrovna tak jako bolest v krku nebo boleni zubu a ze je proto opravnene ffkat mdm nespavost nebo mdm bolest v krku. ale proces. 25 .zenaty". i kdyz mime pfehnany pfiklad dnesni bezne ~luvy. prozrazuji sve pfani odehnat od sebe zazitek uzkosti.Jaska" je jen abstrakci aktivity milovanf. Ale "problem" je abstrakci pro vsechny druhy potfzi. '~ile deti ast'astne manzelstvi. touzim. Milujfci clovek se stava clovekern lasky. Budiz zde uveden typicky.memohu spat". A pfece je tu rozdil: boleni zubu nebo skrabani v krku je telesny pocit. podvedome odcizeni. Marx a Engels na tento vyrok reaguji: Bauer "pfetvafi laskui v . v nemz se odvolavaji na nasledujici Baueruv vyrok: "i. Pfse: "Napfiklad mdm hodinky. Laska neni vee. v tomto procesu odcizeni pfestava lasku prozfvat.Podstatne jmeno je beznym oznacenim veci. protoze marne krk. kterou nekdo muze mit. ale jako milujici. ze . co vlastnim. jsem. nebo bolest zubu.bohyni'. piedstavuji si tak a tak cestu. jeho schopnost milovat se meni v podffzenost bohyni Lasky. a to v . kdy nekdo je jejim pfedmetem. mit. prozivajtci lasku. dosahla tendence nahrazovat slovesa podstatnymi jmeny takovych rozrneru. nybrz jeri prozivat. Zmeml jsemsve pocity v neco. ktere by si mohl sam tezko pfedstavit. zpusob. Se svyrn dusevnim stavem zachazim. avsak problem muze mit mne. 0 temze problemu. jako by to byl telesny pfiznak. vy':lu. Du Marais presne formuloval tento problem ve svern dile. Mdm touhu znamena touiim." (muj preklad. Vyjadfovat cinnost pomocf mit ve spojeni s podstatnym jmenern vsak znamena nespravne pouzfvanf jazyka. ktery mi zabraiiuje spat.krutou bohyni' tim. knihu. STARSf POSTREHY: DU MARAIS MARX SOUCASNY ZPOSOB uzrv ANf SLOV V -o Nedobre dusledky tohoto mateni pojmu byly poznany jiz v 18." Nekolik desetileti pfedtim by pacient fekl pravdepodobne mfsto mdm problem "trapim se" misto mdm nespavost" "nemohu spat". je sloveso: napr. pojednavaji ve Svate rodine. mohu byt zamilovan." . co mdm: problem. ze z milujiciho cloveka nebo lasky cloveka ani cloveka Idsky. avsak rna nepatrnou psychickou kvalitu. ktery muze byt vice nebo mene intenzivni. mdm hodne starosti. ale i sve fyzicke ja. mdm je pochopeno a pouzito ve spravnem smyslu. Mtim ideu. mdm nespavost. kterou mohu mit.). Moderni styl feci ukazuje.ze mdm veci: nar. chce vlastnit celeho cloveka a neni uspokojena dokud ji clovek neobetuje nejensvou dusi. Je to vypujceny vyraz. Muzeme mit bolest v krku. ale velmi dulezity esej 0 lasce. Noam Chomskemu. vuz. "mam proble~" .imdm nespavost" misto abych rekl . stoletf. Mohu milovat. z: neja~a. tim vice mohu milovat. misto mdm stastne ma~zelstvi" "jsem stastne vdana . To je nesmysl. Mohu ffci. " nemohu nic. jako se stravujf pokrmy.mis~~ . ~. 24 Za dve stoleti od doby. Jestlize mluvim 0 tom. Ackoliv mdm krasny dum.aska je kruta bohyne. napodobou. Skutecne. Jiny pjfklad: "Mam k yam horoucf lasku". Marx a Engels tu poukazuji na rozhodujfcf faktor pfi uzfvanf podstatneho jmena misto slovesa. kdy zil Du Marais. stul. vydanem posmrtne: Les VeritablesPrinciples de la Grammaire (1769). ale u vyrazu mdm ideu je mdm pouzito prenesene. soudim.

Tato skutecnm ~s.se~ bfly". v v ' • Uvahy 0 pojmu byti jsou mimoradne kornplikovane proto. a pfechodnymi f<?rm~: napr. f~rm~ "by!" je pojem komplikov~~~j~i: o~~?.2 Tento fa~iacny V~V?J. to jest rnely ukazat. superlativ sattama "nejlepsi"). rna dva nejvetsf a naprosto nekornpromisni reprezentanty od pocatku az po zenit zapadnf filosofie: v Herakleitovi a v Hegelovi. z nichz ten.a z~ameI?a "exIstovat". ze byti 26 27 . dobre". "skune. je vice nez popisny vyraz pro urcity jev. tJ. u IZ pojmu "byt" a mohou klidne existovat vedle sebe e:k. se vztahuje na podstatu osoby nebo veci.. kdo yen. em smyslu se p k "V' 2 Tento a nasledujici citaty jso 0 OUSI 0 zazitek telesneho byti. k~eito yl v~ra~ . ie mft je rela/e ~? d ypoteza_ platna. "skutecne v . Vile co vede k probuz ' YJ n~ 0 ratem . ktery pfevlada. Oznacuje skutecnost toho. urcena Jako "to. (~) jako pasivni. v I Mel bych se tu mimochodem zminit i '. vyznam "byt" v tomto sm slu: v n? e. vyj~dfeno vYJadruJe vlastnictvi timto zpus b . ~ sk. v~~ida lid~ka bytost neco pracku atd. v. Druha forma byti je opakemjevu a tyka se prave podstaty. Jedna je opakem vlastneni..nebo MIT nemysllm urcita jednotliva oznaceni subjektu.« ~amo. nebo ruzne: (1) jako spona _ jsem velkv" . "Byti" je tedy podle etymologickeho slovnlho kofenu vice nez stanovenfrn identity mezi subjektem a jeho vlastnosti.?ve. zadne slovo pro pojem v. p bytf. slova jsou koexistentni Benvenistova analyza vrha nove 'v~f 0 IVjsou naprosto odlisna.temto zaverum: "7' Slovy BYT .tit:' ukazuje. a znamena zivy..~am slova "byt" jako Ja~y~Ich vyjadfuje slovnim kof{ne pony. Minim tim dva zakladni zpusoby existence.!lbJekt. ~. 3) Ve O isnyod v pnpade spony. jak ukazal Benvenist . citeni a jednani. Platonem a scholastickymi "realisty". Pojeti. tj. tento pojem je t d'v dry .. kdy je "mam telo".co jsi: stanovf jeho verohodnost a pravdivost. nikoliv na jeho (jeji) vnejsi proje~fedchozi pfehled vyznamu MfTa BYT vede k. televizi melo byt vlastneni probIem~m? ~~ute~nvOS!Ine.ucv~~.ste.zekJsem o~Jektem cmnosti jinych sm I b» . ze toto slovo VSkut~cmeneb:~ngVIst~cka . Proc by tedy "I. kdo nebo . zatimco ho vlastlllctvim pro skutecnou s otr b ~~ cn!m maJetkem. chtel bych pripomenout jen jednu rozhodujici stranku: pojem procesu.cne se vyskytovat".. Ackoliv zde o pojmu bytf pojednavarne predevsfm z hlediska antropologie a psychologie.I. ze je. biii" ( . ze slovo pro mit v nenaJ~eme u spolecnosti s pfevaine ~om:!t<: maJet~u. dva odlisne druhy orientace vuei sobe i svetu.zen a rna auto. Protoze i strucny pfehled vyvoje pojmu byti V dejinach filosofie od predsokratiku k moderni filosofii by presahl dany ramec knihy.yt. V nemz ja chci ucinit kazdeho a vsechno vcetne sebe sarna svym majetkem. dva odlisne druhy charakterove struktury. OB1ell}:. JazykY. tj. ~~anel~tma rozlisuje mezi trvalymi vlastnostmi estar. pevne. trpna lllkoh subjektem vlastni cinn ti . ze mnohe ~ s ~.~e~t mi". ktere k pOds~te state ~. ~~ u yt. Myslenka.Ja jsem me telo. urcuje celek lidskeho mysleni. Je nahraz~n vyrazem "ja mam".utecnostI VIce jazyku Pozoruhodne. obydlf _ mOde~~~ ~en!. pre~vapeni poznanim. V existenci orientovane na byti musfrne rozlisit dye formy byti. aktivity a pohybu jako podstatnych prvkil byti.Ja IJ~. postupne Benve~. ze byti je vyvoj. ex~stence. ktere pan? k . se nevyskytuje. . a otazka. pocit'ujeme jako iive. prave skutecnosti osoby ei veci V protikladu ke klamnemu zdant.u.jak ukazal Emile se VY_VIJI souvislosti se vznikem so uk na~nacuJe. odev. ze byti v sobe zahrnuje zmenu.. spfs nez iako ssve 0 na v~z. zastavane Parmenidem. co je overemena san! "existujici". 12. ie nekdo nebo neco je. lit a nic nemit ie ve !1z CI." ytt se pouzfva g~amaticke oznaceni tot~inosti (~ 'hJ.historie slova ~It je naprosto pfirozena kategork P{~ ke_mefT! TI. jako jsou konstatovani: "mam vuz" nebo "jsem bily" ci "jsem sfastny". ie V mnoha jaz ~ic~mba lll~oh sl?vy "ja mam". os I ja 0 ve vyrazu .. V hebre. ie bytf bylo podstatnyrn nametem tisicu filosofickych knih. V existenci orientovane na mit je muj vztah ke svetu vztahem pfivlastfiovacfrn a majetnickyrn. Stanoveni. dobre". jak zduraznil Georg Simmel. "prave". rna pochopitelne k teto problematice vztah i filosoficke pojetf tematu.POVOD POJMO "Mit" l je jednoduche klamne v "d telo . mohou byt "mam" nemaji.vn~maJI slovo pro vlastnosti ser. jak ji dolozil ve svem vykladu Du Marais. . Tento vztah 'Iz: :x~~~!~ bY:1ve vzt~h~ k vlastnfrnu telu. /3. FILOSOFICKA POJETI BYTI C1.isVt' v e jazy y. me napr mam" m USI 'b' nepn:n<?u formou jesh-li ("jest mi")' "V v . "Byt ~e VI~doevropskych te. ~a~sI soc~olingvisticke studie by Jestlize se zda. zda a do jake ~iry e. opravdovy vztah ke svetu. "Jsem bit" znamena v nepatn.m?ine. J J v v =. . u prevzaty od Benvenista. (V sanskrtu zn~s Je. existovat. "co je byti?" patti k zakladnim otazkam zapadni filosofie. IzneJsl." spfse nez .jse~ chudy".statne~o slovesa. jak je dolozeno V etymologii slova byt (Benveniste).

~~ mnou samym. am pro vlastni "Ja". Ja~o }SOUalkohvoh~~us a narkomanie..a ~ navy . pfivlastfiuji si jeho sflu (v tomto smyslu je kanibalismus magickym ekvivalentem zfskavanf otroku). To je kojenecka forma vlastnictvi.era~l~itovo a Hegelo~o radikalni pojeti zivota jako procesu a nikoli jako substance je v zapadnim svete paralelni s filosofif B~d. kter~ by ne~ylo soucasne vyvojern a zmenou. m~e prest~v~ uspoko~o. live struktury mohou existovat. ~onzumm posv~<?~ by nejradeji spolkl cely svet. jen pokud se meni. I / ! 29 . JS~u hlavnimi . nemuze mi b~!. Jestlize verim. Oba tyto navyky odhsu}e~~ . . 1 kv~yz)e t. Avsak jestlize je nasim vychodiskem skutecnost lidskeho existovani. J~~o by byly chrv~n:ny v mych utrobach ("introjekce" a "ldenfitlkace JS?U casto P5)u~lv31n~ iako synonyma. v' ky sni zuji u navykovy ch osob plnem jejich povinnosti."ak~lv1tach ve s volnem case". pak ovsem muzeme Hci.v' r·· . nenavideni. obraz boha.Jen zkracuje zivot.ani . nu hemuie byt odebrano. ktere chce mit.v~tpaslvltamL . kdyz mu jeho telesny vyvoj neumoziiuje mit sve vlastnictvi pod kontrolou jinymi formami. ze pojidam jineho cloveka. obraz moho~ byt introjektovany stejnym zpusobem: mam. otce. nadcasove a nemenne a tudiz opakem vyvoje. koufenf neni tak odsuzovan~. Sninme:( Konzumovani je snad neJdulezlteJs1 for~o~ vl31stne~l iv dnesnich 'prumys!ovych spo!ecnostech.. je. Existuji mnohe jine formy pfivtelovam.je~~~haicka form~ jeji?h vlas. utrpenf pak tu nenf iadne byti. ktery kfici po lahvi. v "k Rozmanite zpusoby kazdo?e?niho tlak~ ~a zvysovani onz~I13u jsem popsal v dflvejsich knihach a ~e~l tr~ba Je zn<:vu_ uv~det. lllst1tu~e. pr<:toze ]eJ1c~ .ani ~debran. Jestlize idea Iasky (ve smyslu Platonove) je realnejs! nez prozitek lasky. vystizneji bychom. ziskavam bozskou podstatu totemoveho zvi~ete. V urcite fazi sveho vyvoje rna kOJen&csklo~ strkat Sl veer. jako introjektovanou (niterne ~fev~atou) ~elkovou sumu otcovyc. To je napadne u patologickych Jevu. ze jsem snedl srdce cloveka. zmi?me se jeste 0 jednom vyznamu slova mit. Tak napnklad Freud vysvetloval superego . Existuje vsak takesymbolicke a magicke pfivtelovanf.ode m~: odloucen. ~e~! na ujmu vykonu spolecenskych funkci kuraku.'!:l!-orporace (pfivtelovani). co jsem jiz jednou spotteboval.je trvale. Tutez spojitost nachazime mezi prisvojovanim a vlastnictvfrn v mnohych formach kanibalismu. jen procesy. co jsern konzumoval. jen pokud se vyvijeji. Napr. tim.je meli f!az~. protoze. ze pokud jde ? . k!~r~u symbolizuje. ze je objevilo a aplikovalo je v pffrodnfch vedach. do list. Zmena a rust jsou vlastni zivotnimu procesu. V Bu~dhov~ I?ysl~ni neexistuje prostor pro pojeti trvajfci ~tale substance am pro veer.' Soucasne vedecke mysleni pfineslo renesanci filosofickych pojmu "procesu myslenf" tim.: Tim. televizor. je ale obtizne rozhodnout. kde se rna spise mluvit 0 napodobem nebo podnzem). Identifikace by se vsak rozhodne n~meIo nepresne p~uzlvat v t~~h I?fipadech. ktere nejsou ~poJeny' s fyziologickymi potfebami. ale nuti mne take. Pfivtelovanf veci jako napf.?ve. pfi jidle nebo '"'pit~.h zakazu a pfikazu. Pfipominall1 jen..~a~: Modernf konzumenti se mohou docela dobre ztotozmt s rovmci: ja j~em =co mom a co konzumuji. abych k~nz~m?va! stale VIce. ze laska jako idea je stala a nepromenna. cestova~l a vs~x. VLASTNENI A KONZUMOV ANI Nez si uvedeme nektere jednoduche pffklady existencnfch zpusobu plit a byt.0~Jekty konzumu auto. nejakeho zvlrete. Nenf nic skutecneho. ie myslenka (idea) je jedinou prapuvodni realitou. Autorita. v' ke kove . a to je ll_. zd~ jsou ~kut~cne ~mz ~rocesem. protoze to.Nad:Ja..volny cas. "protoze to. nabyl jsem jeho odvahu. milovani.tneni. 1d~a. N utkave UClll . byly by opet-ztraceny procesem vylucovanl). a tudiz nejsou om~:e?y.ze jsem si pfisvojil. . Ko~zumovam rna dvo]: \ nacnou kvaIitu: snizuje strach. Ovsem vetsina pfedmefu nemuze byt fYZ1CkypnvteIena (a pokud by mohly byt. nybrz snad JIm . Objekt symbolicky spol~!1U a verim v Jehovsymbohckou pntomnost . kdyz snim totemove zvife.?d jinych. Konzument jc ~e~ny k?Jenec._ " '.dhovou. mohou existovat. . rna piny smysl jen na zaklade idealisticke pfedstavy. H.M_IUVl e ? .

cern.to pojmy maji sve koreny v Iidske zkusenosti. oni slysi.. aby SI pozdeji sve ro~n31fll~y.neoboh~cuje a ?erozsiiuje je. pro nehoz je vlastneni zakladnf formou vztahu ke svetu.:eho tvorit. Jeho puvodni vyznam je obsazen v jeho korenu: lat. Tento aktivni interes se ve stfedoveke anglictine vyjadroval slovem "to list" (adj. "to list" (ptat si. Mfsto toho slova. ze vl~stn~ni j~ jen je~nou.etke~. ze prednaska nabizi podnecujici obsah. jak neJle~e umel~'. ~!lmemorovali a tak prosli zkouskami.edn~<.tl.luche pfiklady jak vlastnenf. cemu naslouchaji. do 20. ave sve mysli dosli k urcitym. co slysi.cniho.stal vlastnfkem sbirky tvrzenl. ob. 31 .' ba faktlCk~ jedine myslitelnon. V modernf anglictine je "to list" pouzfvano jen v prostorovem smyslu: "a ship lists" (lod' se naklani). co pfednasejfcf fika a spontanne prozfvaji svou reakci na to. protoze nove zpochybiiuje zafixovanou sumu informaci. ze . kterou majf. Nasledujjej J. myslenky. "byt opravdove zainteresovan". Ani jeden by nemohl byt P!ozkouman abstraktni. . tak byti.S!YSIslo:-:~. Jsou jim zaujati. Alespoii kratce bychom se meli zminit 0 slovu "interes". Opravdu.! se "nau~tl: ' bU? . tj. bloku. 0 nichz budou pfednasky pojednavat. Nechtej! neco no.vs~ SI dos!ova zapisuji do svych poznamkovyej. ale soustredit se na sve vlastnf premyslenf.~ zls~e~. Premysleli jiz napred 0 problemech. do mysle?~ovych stereotype nebo celych teorif. jako tabula rasa. vlastnim otazkam a problemum ternatu. a co je nejdulezitejsi. puvodni vyznam v psychologic kern smyslu marne jen v negativnfrn "listless" (mdly. ktere formul~val nekdo jmy (kdo je bud' vytvofil sam. podnecuje jejich vlastni myslenkove procesy. Vetsma lidi 'pova~uJ. ktera se uplne upsala honbe za maJ. listily). Naslouchaji se zajmem.) spisu The Cloud of UnknowingjMrak nevedomosti/ted. pusobi udesne . sto1. Studenti 1 obsah prednasek si zustavaj] cizf az na to ze k~zdy ~~u?ent se . Misto aby byli pasivnimi nadobami na slova a myslenky. ' Ucebni proces rna zcela odlisnou kvalitu pro studenty ve vztahu ke svetu typu B~T.k~zdodennf~ z~~ote a musf byt rozIlseny konkretne. zfejme z kazd~denm?o ZIVOt~. Kazdy takovy student byl zasazen a zrnenil se: kazdy je po prednasce jiny. inter-esse.jako vsechno jine. nez byl pfed ni. lhostejny). Na prazdne povidanf se u typu byti ned a zive reagovat a za takovych okolnosti studenti orientace na byti shledavaji lepsim neposlouchat. ale je to svobodny a aktivni zajern 0 neco anebo usili 0 neco.tak. Ve skutecnosti jednotlivci typu MfTpocifuji z novych . ze si to pevne vryjf do sve pameti. co roste a meni se.sah se nestava cash jejich vlastniho individualnfho systemu n:YSI~~I. "byt v necem" nebo "mezi neefrn". chapou jejich Iogickou souvislost a jejich smysl. setk~v!lme ~e jen zffdka s pffklady orientace na b~. ktere se stalo beznym zpusobem pouzfvanf bezbarvyrn a omselym. ne~o ze starostlive chram sve poznamky. Jeden z vyznamu "to list" je "aktivne 0 neco usilovat". Ale. oni naslouchaji. ktera slys] prenas~Jl.zpusobu vlastneni naslouchaji prednasce tak. tento zpusob ucenf muze prevladnout jen za predpokladu. ktere se nedaji snadno definovat (nebo pfesne stylizovat).i. Neziskavaji pouze vedomosti. slyst. jimiz s~ vy~b~oJuJl. ciste cerebralnt cestou: oba se odrazej] v _nase~. Jejich naslouchanf jezivy proces. le jazyk zachoval toto slovo jen v negativnfrn vyznamu.II MIT A BYT V KAZDODENNf ZKUSENOSTI Protoze zij~me ve sp~le~nosti.e vexlstenci zamerenou na vlastnenf za pnrozen~)U. chtit) vsak neznamena byt hndn pudem. rnaji pomoci ctenarum pochopit tyto dye alternativy zpusobu existence. z moznych orientaci. co je orientace byt a dok pochop~t. Vsechno to jim obzvlaste znesnadnuje porozumet tomu. nove perspektivy vznikaji v jejich myslfch. Ovsem. nove ideje.myslenek nebo nametU tykajicich se n~jakeho predmetu spfse 30 zneklidneni. zajima je. dokonce ani na tu prvni.~tencn!ho zpusobu majf jen jediny cil: udrz~t: to. na cloveka. chtivost). ktere si mohou odnest dornu a namemorovat je. anebo je pfevzal z jineho pramene). a tak nenf kontrolovatelne. To. Koren slova je tyz jako u "Lust" (chtic. "To list" je jednim z klicovych pojmu anonymnfho autora (z poloviny 14. Nove otazky. Predevsim nepfichazeji na prednasky. adv. UCENf v Stu~:nti existen.. Studenti •vlastnickeho ::x. oni je piijimaji a reaguji na ne aktivne a tvofive. stolen. A piece o:~ tY. Evelyn Underhill). je charakteristicke pro duchovni zmenu spolecnosti od 13. listy.

to je. Muzeme si ovsem sami na sobe snadno a dobfe povsimnout. Avsak spojuji-li "bolenf hlavy" se "stresem" nebo "uzkostf". jak se SOUdI. jejiz tvaf jsme si vyvolali. maji vetsi potize pn pamatovarn hudby ?e~ partitury (tuto informaci mi podal Dr. V obou pripadech nejsme schopni vzpomenout si hned. museli jsme ji jednou pozorovat s dostatecnym soustredentm.VZPOMfNANf . myslenek nazoru obrazu hudby. jaky sen rr:e~clovek. r~ zapisovani toho.klade~ hudebnika orientace byti). Mohu uvest vlastnf zkusenost -v si~e n~mam ~eja~ zvlast' dobrou pan:et'. MOJe kapacita V~p'0I?l?am e o~u~t~la a z me pameti . jsem S}JIst. kte. maji daleko le~si pa~e~ nez grarnotni obcane v prumyslovych zemich.~Ano. jako bychom JI meh skutecne pred sebou.ziva a vk~aji~a se vynoff pfed dusevnim zrakem. kteff si vzpornneli na slova v cizich recech. Vzhledem k mnozstvi udaju. ktery si chceme ~ybavit 's mnoh~ jinymi udaji. o~obu.ze jejich pamatovam. co bylo predtfrn receno nebo slyseno. I?~l. jakmile se s nim setkarn tvaff v tvar a koncentruji se celou svou o~obnostf. spojuji urcity fakt s jeho moznymi pifcinami s nazorem k j~~m. Jeden pojem je spojen s druhym produktivnim aktem mysleni (nebo citeni) ktere se zm~b~~izuje pfi snaze.tredek pam~tI. ze je mimoradna. je dobrYI? prf.m. zt:attl Js~m rovnez svoji parnef informace.grafi1: Ta JIm SlOUZ1 jen jako pomocny pr~s.Jak? .. rrumo Jm~ dokladem ze umeni cist a psat neni jeste pozehnanim. f\ jeste pfed peti minutami nebylo po .e: h~<!ebn~~i vedi. byl jsern naprosto neschopen si na ten sen vzpomenout. Kazdy se ztotoznuje se svym vlastnim stanoviskem. ~eJvyz. tvorfm logickou. . ktere si lide soucasne spolecnostI pottebuji pamatovat. zvlaste kdYz lidem slouzi k~. v nfz A rna nazor X a B rna nazor Y.atovat. .OdC1Z~~~hov vzpom~nam. potrebuje silny osobni zajem. Moshe Budmor). ani ciste Iogicka. kdo mene pisi. aby nasli vystiznejsi argumenty na 33 32 . ze zt~atim-li ~ve pozna~~y. tam nekde jsem byl. bezprostredne pouz1Je'pr~ruc~1l kalkulacku. prostoru. on : ~ebo .z Zpusob vzpomina~i lidi v!a~~nic~e. 11: kdo vehce snadno ctou z listu. konvencnf asociaci. .2!_Q. v 'v . Oberna zalezi na tom. kten s~ spolehli na svou schopnost porozumet a kten Sl tU?lZ pamat!lJ1 alespoii to nejpodstatnej~~.:.o?uchY p~kiad: jestlize SPOJUJIslova "bolem hlavy se slovem "aspIrIn". Bezne pfiklady uz koluji v historkach. nebo byti. ktere jsme nekdy videli.emobou forem vzpominanf je. ze.t bud' v orientaci na vlastneni.. Jse~ s~JIst svym majetkem . o~ieptace na tva~ neb?krajin~ lze znazornit na tom.az na to. at' Je to po dvou tydnech nebo po pen letech. najit s~. . ze analfabeti nebo ti. aby dobre fungovalo. co si chci zapam.pe~ stUd~?t1. dospel I?ri pozo~<. jak se vetsma Iidi ?lVa n~ foto. . interes. Toto produktivni vzpominanf zazijeme. v . Skola skyta jiny pffklad. kteri si pfi prednasce peclive zapisuif k~zdou ~ysle~~u. ze tuto mforI?~c1 mam a nesnazim se ji hluboko vtisknout do sveho mozku. ale vzpomenu si. J sou napffklad znami jednotlivci.~amneJsI pro r~)z!IS.'Ano.ravne slovo. osoby nebo sceny a obvyklou reakc!Je konstatovam. velikosti. cteni veci. Kdyz se toho dosahne. Vezrneme typickou debatu mezi dvema muzi.p Pamet sverena papiru je jinou formou . V modu bytf je aktivni vybavovani slov. je to spojeni jednoho udaje.grafie se stava pro vetsmu lidi odcizenou pameti.zI?omina~~vI?uze pro?viha. davno zapomenuta.o vZP<?!lliminf jsou e~lne asociace" obJeve~e f~eu~~. jake spojeni je utvareno. ktere mrzaci jejich schopnost mit vlastni zazitky a fantazn.. musfme objekt opet stvofit.. Poslednf pffklad: V Mexiku jsern SI povsiml. ze studenti. ZJIStI. budou bezpochyby mene rozumet a pam!ltovat sl.m.. (Toscanint. ci u casu..: snu am stopy."c:!. pro 1dentl?kac! e . cevtp1 u Jve~ vzacne secte dye nebo tfi cfsla z hlavy. v• n: w » ROZHOVOR V rozhovoru se rozdil mezi obema zakladnimi postoji projevuje zvlaste rychle. ale i tak bude prospesne uvest nektere priklady·v . Dnesm pro~avac ~~. na tuto.jakesi databanky se stala zvneJsnena (odcizena) cast mne ve forme mych poznamek. kdyz se snazime vyvolat si tvaf nejake osoby nebo krajiny. je jiste mnozstvf zaznamu a in!ormacf ~lozenych v knihach nevyhnutelne. jak to byva. LIde. zive~.ktere. vVZI?0ll3f~anf v modu ~ytiznamena vyvolat k zivotu neco.ho jsem analyzoval. barvy nebo v ramci urciteho systemu. t~J~. ze zapisovanf veci oslabuje silu vzpominani. Tento druh vzpornfnanf nenf vzdycky lehky: abychom byli schopni vybavit si tvaf nebo krajinu. tohoto dru~u.n pemaJI sklon zasobovat se pfedevsim daty.)V~nitohvoto)evu: Tenio typ vzpo: mmam tvon sam 0 so be akt tvonveho myslem. pe. o jehoz pameti bylo znarno. Nebo mohou byt asociace ciste logicke. ale zivri. Jedn. ktere s nim souvisejf. Ucitele mohou zJ1s11t. jako je toml:' u ~lov protikladnych nebo souznacnych. probudit k zivotu ve sve mysli. je osoba. kdyz nastala vhodna zivotnf situace kjejich vybaveni. Nejpozoruhodnejsimi prf~lady. Spojenf v pfipade byti nejsou ani mechanicka.-. Vzpommam u vlastnickeho zpusobu je spojovanim naI?ro~tov m~chanickim: jako kdyz se spojenf mezi dvema slovy ~afIXU)ecastym pouzIvanlIl~.

. ale reagujf spontanne a tvofive. jako by ho vysfoural. jaka temata budou toho druheho zajimat. ze je dulezlte.poziee. fekneme od Balzaka. zapusobf kozene .rza~i nabi~ej! sve zbozf. kdy z autoru mluvl jen Jepch rozu~ a kdy spolu hovofi rozum. bude hrdinka svedena ci nikoli? Roman mu poskytuje jakousi predehru vzruseni. . .oso~eko. ze si pfipomfna. Jeden i druhy se boji zmenit svuj nazor. nv~~o br rnelo byt. Ti takzvani znamemti studenti neJpres. Jsou Jak~ dob~e informovany pruvodce v muzeu. rvozml~~vv~t s nimi neuci se uvedomovat SI. ktera nenf mfnena jako diskuse. byt milovan. Je~ieh ja jim nestoji v oeste: to je pfesne ta pncma. nebo s clovekem. nudne a mnoh~ .CTENf Co platf 0 konverzaci.tavu romanu a tak neprohloubil svuj vhled do lidske podstaty. ktere jsou poplatne "common sense J~J!ch .vychovou. Neu~i se kla~t ?tazky ~losof~m. Spinozu. presneji: je jeho vlastnictvim a jeho ztrata by znamenala OGhu. ze jsou iivie ze vzejde neco n?veho. svou socialni POZICI. aby byli s to rozlisit.u nebo historickou. Soupef p se k sobe pnbhzuJl jako v tanci a rozchazejf se nikoli s triumfem nebo Iitostf . zapomfnaji na znalosti 1 v~~.i. skutecnost.spise je poplatny chudokrevnemu usudku vetsiny lidf. tak i pfi osobnim rozhovoru plati.e~.coz je stejne sterilnf . kdyz ctenar pozna kon_ec. protoze je nebrzdf iizkostlive soustredent na to. jez je zhruba ume:.ob~e vbud~. (Podstatnym faktorem v psyehoanalytiekem lecen! je tato ozivujic! kvalita terapeuta. plati presne vtak . Uvazujf.zdtl mez! ruznymi stupnemi vzdelanf od stfedni skoly po vysokou je hlavne v mnozstvf zfskaneho kulturnfho "zbozi". vktere majf. Jednfrn slovem. v' Ctenati modu byti naopak casto dochazeji k zaveru.a mnohe!ll ~lce v~c~. od nehoz lze neco ocekavat: dobre zamestnarn. pfemyslej]. Ja~ pn ctenr. co maji.. kdy SI filosofove sarni so?e protuecl: kdy b~d' urcite problemy pousteji ~e zretele:. Vedla studenty tak. Psychoanalyticka interpretace pozbyva vyznamu.) . Cemu se neuci. Kanta. Clovek. zajmu nevyvola. ze 1 vysoko 34 35 .totelal Descarta.!eJl opakup to.. od koho co etu. chodit. chce zn~! rozfesenf: zemre hrdina nebo zustane nazivu. sve konexe. a te~~ myslenkami.~os. neuci se rozlisovat mezi tim. neuci se slyset tak. nezivotna a nudna..z. arnz ziskal poznanf sarna sebe. Zatimco lide vlastnicke orientace spolehajf na to. ze svych vlastnfch vzpominek. tvofive to jest v modu b~tl. ktery I?~avdepod. Nenf-li ten kdo se pfedvadf. Ovsem. Ro. Ale roman. Ctena. co majf. anebo s kyrn mluvfrn.. svuj vzhled. neuei se od~alov~t: zda jsou auton puvodni. rna cely pffbeh skoro tak skutecne.. Sartra. Ctenf umelecky bezeenne. co ten ktery z ruznych filosofu kdy re~l. cteni.. chce . zapusobj skutecne na mnoho lidl. Jejich zivostje nakazliva a caste druhemu cloveku porn aha. Rozhovor je jiny v pouhe konverzaci. Kdo se nesetkal nekdy s clovekem. ktery v tom U~1 do?re. dokonce si nacrtavajf jejf prubeh. ktery je vyznamny nebo slavny nebo rna vynikajici osobnf kvality.obhajobu svych nazoru.<?. S ve!~1 pravdepodobnostf se vsak cte spfse zpusobem konzumnfrn. je t?.. kteff si nie nepfipravuji a nicfrn se nevyzbrojujl.poznat zapie. co vsechno rna: sve poslednf iispechy. aby prekrocil svou egocentricnost. ~tere )e. lide s o:lenta~i na byt~ spolehajf na. neb. aby umeh rep~odukovat hlavni myslenky autoru. v~n~!o~~i! ozic) a nezalezf na.t. jak navazf konverzaci. nepochopil . i ~~dce. Nepfipousti tv?fiv. protoze na nicem nelp~ji. eo presahuje toto kreckovanf znalosti. je-li terapeutieka atmosfera tezka.tku. Opakem je postoj lidi. proc mohou pIne reagovat na druhou osobu a na jeji myslenky. ktere prezvY~~Jeme En divani se na televizi. Skola se snazi kazdemu studentovi poskytnout urcite mnozstvi "kulturnich hodnot" a na konci skolnf dochazky mu jako vlastnikovi osy~dci alespoii minimum tohoto mnozstvf. Konverzace se tak stava dialogem. nebo zda predstfraji . Tak "znaji" Platona. n~bo sc~?pno~t zastrasir (pokud to slibuje vetsf uspech).d~by.oU reak~l: text hlt~m~~rave tak Jak~ televizni pofad nebo jako smazene bramburky. ze jsou. kd? m~ pravdu. V konverzaei vystupujf velmi zive. kdy zafadf svou zalezitost. rozhovorem mezi auto~e~ ~ ct~na!. dovedny. Zpusob ctenf filosoficke nebo historicke knihy Jv~ formovan .ne mnozstvf materialniho majetku.<!Il.<:i spise deformovan . Tytez metody cteni platl i v pripade. Ans. I?uv~bnou osobnos.v dalslI~ zivote zak vlastnit. jde-h 0 tem~tlk~ fil. i kdyz vznikly dojem J~ jeho osobnim predvadenim se vyvolan jenom castecne . budou-li mit odvahu dat vecem pruchod a reagoyat na ne. . stastnym nebo nestastnym koncem vrcholf zazitek. co pnn~~1~ ~oveho. Leibnize. Zadny ale na jehozmenu nepomyslf a ani neocekava zrnenu nazoru sveho oponenta. lacine povfdk~ j~ for~ou denniho sneni. strnule ... Nekdo si dodava o~vahy tim. to!ll.o se ~lm obravtn~ vyhnou. Oni spoluvytvatejt nove myslenky. m~zeme :1~~ s vnitfni spoluucasti.. obleeenf. odhadujf v duchu svoji cenu a opfeni 0 tento cenovy od~ad v yasledn~ konv. Ale sve poznanf nerozsffil. jehoz zvedavost byla podrazdena. Heideggera.rbyr obdivovan? Za takovych okolnostf se mnozi lide stavajf uzkostnyml a casto se na takove setkanf "pripravuji". pfestava byt vymenou zbozf (lOform~ci.ale s radostf.

. protiklad mezi autoritars. ~f ~z j~OU... ze existujtct autonta Je nezbytne nekompetentnf.au.~ft ve vse~h rovina. S utvafenim spolecnosti zalozenyc~ na hi~~~rchic~em usporadamo' spolecnosti vetsfho rozsahu a komplikovanejsfch ne~ f?~mac~. ktere konstituuji jeho kompetenci..l!ti jedinci.nebo . vyhrozovat.. kdo jsou Jl podffzenj.~~c!Y~hu U mnohych teehto kmenu . Protoze dite tuto autontu.oceiiova~a ~~iha .nebo s bezohlednym zlocincem. .~. jeho autoritakonci. jake Je zkusenost a "moudrost". svym usilfrn nedokazali to. Neznamena to. ale vynofuje se znenadanj v pnpad~ po!reby.. take stafi nebo nemoci.~r~?J~m vyc~ovy ~~VIS~ prave . .~te. ktery je na pocatku sve kariery cestny a o~vazn_~. muz~ ?yt bud "raclOnal~1I'.~~111:I)~~e!lf~.pro t~11l0 ukoI. t~lesne potl~e vzp.. ze porozumi knize dokonce lepe nez autor ktery povazoval vse. co ocekavaji od dorustajfcfho ditete. ale soucasne tak. co delaji n~bo co r~kaJ1~ cim muze ~!ovek byt: Veld Mistri zivota byli takovymi autontarm a v mensim stupni dokonalosti muzeme takove jedince.:~u_ a sberacu potravy. jak jednat v ruznych situacfch.s autoritami zvolenyrni na zaklade jejich fotogenicke ~rziognomie nebo mnozstvi jejich penez. hIe~archIcky organizovane spolecnosti.ma p?dprumern~u hodnotu. zaV1SIznacne na specIfickych okolnostech _ vseobecne by mela zahrnovat3. potrebuje.l!c.om~et~ntm ov)edn_e oblasti. z~ !.. Konecne musime mit na zreteh. reaguje na ni velmi ~~rlive. podplacet.??minantnf zvffe ztratf.Jractonalnr'. ktere mohou vydat na SVOJIvolbu. R.ql:lclE()~!z. kteremu se podafilo zmocnit se autority' vrazdou nebo zradou <3i jak tomu caste byva v moderni demokracii . v~!ml sIroky a rna dva zcela odlisne vyzna. ze sami. }lebo ten.aut.""~'. vel~()l)'sost. ' UPLATNOV ANI AUTORITY Jinyrn pr!kla. Ne~o jsou zde ruzneautority pro ruzne pfilezitosti: valku.(kf/g jsou . ~u_tonta bytf n_eni zalozena jen na individualni kompetenci plnit urcite spolecenske funkce. Ale i v pffpadech autority zalozene na nejakern druhu kon:pe~enc~ existuji vazne problem~:t'u.r<: ztratu schopnosti formujicfch kOp1~etencI Jakek~h.:__ ~kde 0 kvalitach kompetence rozhoduje lotene genu . ze ~()11?Eet~.te spoc~vaJl?1 na socialnim postavem. ve vsech tech to pfipadech neexistuje zadny vztah mezi kompetenci a autoritou..:yplyv~ z byti. .. nekompetentm 'V""jIlle napnklad nejaky statm~ m~ze byt kompetentni pfi vedeni valky a nekompetentnf v mfrove situaci.Unik pied svobodou. nahrazuje br 37 ."-""'-"~.. M.na tom.nl. Jsou to vysoce vy~in. Kdyby rod ice sami byh vyvllluteJsl a sarm spocfvali ve svem vlastnim centru. NOSI~h autorita tu spravnou uniformu nebo rna ten pravy titul. za stejne dulezite. Iracionalnt autonta se opira 0 sflU a s1OUZIk vy k ons f ovam v. na nichz autor!ta spociva.11ost.n. v· " -<:---'~-:. Ve~ml po~oobnou [or~u autority lze pozorovat u mnohych spolecen~tvI pnmatu. nee!:lstuJve za?na perma~entm autonta. PresvedcIve je to vyjadrenr.!o. . ~ody vlastnent a byti je uplatriovanf autonty. . co napsal.. .kou a volnou vfc~ovou stezi existoval. uplatiiuje autoritu.znaji z ume!e~o }~braz~ni vytvareneho odbornfky na publi~ relations. zrmzi nebo se oslabi. odb()~nQ!Jz_d(:ltm . ~.tonty. jako jsou lovci a sberaci potravy. kten svy~ vlastmmv c~ov. dv~ch~z~ k procesu .oc~opem al:'to. op~avdovehov bytf. (Tento rozdfl jsem objasnil ve sve knize Escap:/~o111 F~ee_d?m. rozliSenim mezi mit autoritu ne~o by! autorit0}l. sve kvah.e zna.~ll~~no~~t. Kdyz kvality.Je po)em.?c! osobno~~ muze ~~t k. ale cas. :loy sv~ deti uchranil pfed nebezpecim a poskytl JIm ~lesponv mIll~~um ra~. anebo je uplne bezcenna.f! ~~ prokazujf tfrp.a ne hlavne tim. VYv~tna~cha!m spolecn~st~ jsou objektem autority muzu take zerif yetsIll31 cle~u byrokrvat~cke.USObUJI urcI~~ zhorseni schopnosti.' nabo~~n~ke o~~ady. nympryk~malJtQri!y:Mame-li co cinit s~onarch~st1ck0l! autontou :.ti a integrace.my. ~a J~kych kvalitach tato kompetence spociva. znamena to. ktera .ze JakI?11e.?cIt7. sve?en m.) U ":.onta . urovnavanr sporu.~dcizeni autority.ll .~I~yu obou ex~s~~ncn!ch zpusobu je treba si u~edomI~. pomaha kv rustu. !!aop~k rebelujeproti na~la~u nebo netecnosti ze strany ~IdI.et~IllY pnmltIvm~h spotecnostr. V~. autorita sarna od sebe koncf.rnel1a. ti a v nejrozmanitejsfch kultu~ach. Skutecna neb~ dornnela pocate:n~ kompetence . Jako)e n~se.t:2.e_hcI posuzovat chovani autority pro cleny maleho kmene nez pro miliony lid! v nasem systemu. ktery se ji sveff. 1 tech. Takovi lide skutecne vyzaruji autontu a nemusi poroucet.flut?. u ~lchz k0f!1~eten~e nen~ zalozena na fyzicke sile.~nJm prokazuji.elkych hierarchicky organizovanych spolecnostech. ~ro p. uplatriuje s~ou autontu.duvody p..!e~ rvo~dilu me~i.?U~~ap~Itomnost . Muze se I stat.. kteff sve kandidaty . V jednorn velmi vc~ytreI? expenmentu s opicemi ukazal J.. D~lgado. Racioruilni ~"auJ~)nta se ~PIr~ ~ schopnost a cloveku. ze j~ dalek~ 1. byf i prechodne.!K90 vychovava deti musi _ af chce nebo ne ~_uplatnovavt autoritu. Jen lide stojid na nejnizsfrn spolecenskem stupni jsou pouze objektem autority. pouze te_n.se ptenasf na uniformu n_ebo titul .kdo je vseobecne uznan jako ~(~mp~}eIlt.to na takovych kv_ahtach.t'? kvality ztraci.ty. (1967).c?I!LI>gQ~tll:k.ch ~zde!apos. !em~! kazdy z nas uplatiiuje autoritu alespoii v nekterem obdobi sveho zIvota.ze osobnost 36 dosahlat~v_ysokeh~ ~tupnev v_~spelos. ustu~)Uje alltoE~~t~~_. vetslll~ (s.

e.!..t~edl~a ]e~no.bo. •_ .ikat zda~im 'p~s~. ffka: "Vedeni neni zvlastni myslenka. proniknerne-li do.rp.Q.. zly. str. chyb! raCionalni dukaz. jak velke prestize pravdepo. ("Naho. K tornu se kazdemu pfeda t~k velk~ balik luxusniho vedeni" k pozdvizeni pocitu 0. ten to. po.lIst!YQ~acfm daI tim vfc ~~. je nezaujate a obnazeno let! k Bohu. je to. co.upne ~ samy!? ..o.Jt::}]J} tllJC.o.znalQst.pagan. JeziS fika: "Pravda vasosvobodf!" Mistr Eckhart vyjadfil svuj pojem veden! -''''«'~'' . co.ezL.~l1al11e.kk. autora spisu The Cl?ud of Un_knowing.nez.g . MfT ZNALOSTI A ZNAT Ro.z i jeho so. protoze si namlouvaji fikci. ktere v !'Y 38 39 . Osvfceny..~tes~i.Q~.~r.2.!? fyzikalfil Skutecno.dle Marxe se musi rozbit iluze.by radi_ do. to. mI1Oho. jako je Buddha hebrejsti proroci. Mit znalost je ziskat a udrzet upotfebitelnou znalost (informaci) ve vlastnictvi: znat je funkcnf.u.1J. zaludny.lll..zena na predstave. . . Buddha.eco. mno.trebne pro..0.mpet~ncnikvality.pit kvalitu vedeni zalozeneho na byti muzeme tehdy. ' Hl~)Ubeji p<?cho.gQ£1Jti. . Mnohe podradnejsi skoly jsou zvlast' dovedne v zrvern techto iluzi.~~Q. ze jsou to.!!101!:P!g.kriticky usudek a uspavaji mysleni fadou khse tak dlouho. ano. kdo z toho profituji.o.stI neo.19.lskeho syste~u pro. n tema natoz docist knihu az do. ~e ~~ ko.stQ.nim. obecne spolecnosti pre]lmany~.:a k~?cepce.. ira v modu mit je vlastneni nejakeho tV.m smyslu. ]e mnozstvi.~. jejfz metody vni~i .so.renych jmymi lidmi.dvedo. ze naseV]emy Vto.k~.~ahh ~ pozdejstm Zl~o.P9~tupne pfibljzovat pravde. vyzyva lidi. pozna machinace .d povrch a stuj co.1:>YJt j~ Z nat_Yi~f~d_£.J. vnejsf zvI?a.l!. kriticke myslenf a namlouvat si fikci. kazdy yen..il. Neznalo. pfedpokladase...'.llJ~y. eXIsten?lO. ktere ucini iluze nepo.f.uz. je "skuteene skutecne" hlavne Vto. typ autority . Ze lide pokladajf uniforrny a tituly zaskutecnou kvalitukompetence. (VIZ radlkalm kritika sko.. c~ lZ~ s jistotou pocit'ovat.dyz]e CIsar nahy.zna~I ]e zalo.zp~demihJzi<:l~zUll~i. Kral .salhy. ~~bo. Kdokoli se nad tim zamysli.. stuj kritic~y a l.te.q~pro. by. realisticke."J..t:. naprosto neschopny by: autoritou lee md auto. .leinalJ\l~gQme. JeziS.tfebnymi. je iluzi. ze vetsina toho.jako. Hebrejsti proroci apeluji na lidi. povazuji za pravdive a samozrejme. tj.Er:_~~!!~~.Nositele takovych symbolu autority a ti. mysleni takovych myslitelu.u ~lo. majetek.~!l~n:~.:zn~lo.zstYI ~lastmctvI.svo.l. aby se probudili a o.nava~i povinnosti v praci.talismus a surrealism us.hg.sahne. vlastni cene.y~bvykle tyrdl" ze zamysleji uvest studenty v koritakt s ne]Vetslml vysle~~y l~ds_keho ducha...~ neveOom6slipramemcI z hepremysleni.ta" a "nahY" jsou oblibene vyrazy Mistra Eckhartajako.r. vytvarenou sugestivnim pusobenim spolecenskeho prostredi v nernz zijf.apo.l.lyj!iolJ. aby s~ nem~s~l S._.us.zl. tj..si .gfllf'. ze rna krasne saty. oblozeny nesmirnym mnozstvim poznatku od mysleni a umeni Indian_u az po. vytvo.k!§JJ~> . I k.tlJlllQ~lU~~Q.zstvini a slIi pfimereny mno.el1um a'tudiz k pffcinam. konce..xnichz.l}Jo~~mbyti ~ vlas!neni v ?blasti vedenf lze vyjadfit v antmomu: / "VIm .mp~tence kompetenci skutecnou a jeji kvality.) v VfRA V nabo."mam vedomosti".Qney~dz. zpola sni a neuvedomuji si.dili. abycho.?:!!.r~tl:" P?k~d m~ titu~.}!Jl.)Po. iluze.dm.Y~ka smyslu.t~. kterych .~::~~h tre?as r.ko.rze~~.nymniho.. mUSI otupovat sve vlastni lidske. ze vetsina lidi zpola bdi.pro.~~y".~e o. napffklad kdyz mluvi 0..m si mohli uvedomit nevedomou . Minimum ktere dostanou.JQY~.ueasnika.vecech v~d<:k~ . Vedenf neznamena mit pra:vdil. aby se probudili a poznali.po.ro.do.e~I1~~lgllyx~ath91!?1It..~dH n:t..st. Bohu. az se ho dotkne a pochopi ho. d~u?u)e odlisna o. Oslepli vuci realite. soucast procesu produktivniho rnyslenf.tany.u. .rn. P c'[stmlProcesu E2.s pouzitim titulu jako syrnbolu pro. ze jejich idoly nejsou nic jineho nez dilo jejich vlastnfch rukou.~q~l(). aby se vytvorily po.Fr~udo. Sestava z formulaci. az hde zhloupnou a stanou se zavislymi ztracejf svou schopnost verit vlastnim ocim a soudnosti.. (Blakney.:!1.muze byt hloupy.zenskem.u sku~ecno.glo. ze iluze ("ra<::lOnahzace ) ~USI byt preko.mo.vJe]1"nahote:.ve~a. 243).-j \ t ten!o. spravne vyko..Sl<. Studentum se nabfzi obrovsky "sendvie". z nehoz si kazdy student neco tu a vtan:tve ]~enu spontannosti a svobody "uzo.l1ikatpo.ze touha P? . ~~UP~1 spolecenske prestize.bne do. N as vzoefavacf s~st~mse 2Q~<.je o~bra. Optll_num vede~Il~:Y"mgf!..st t?ho. Vedet ~namena p:o. ale spfse zbavuje (vse skryte) sl~pek.pr? . Mistr Eckhart.ivv~~o.y .h ve!ml kritiet! k mvslenkovym schematum.o. se nestava samo ~sebo.r.sey~ehQ "SllclYP~()<illl<.acko.!utni prav~y: r. ale sebepotvrzujici proces lids~eho _ my!{em.Yl1imani. s~bep_o. jeho cetne slabiny od Ivana Illicha. kvalita tvurcfho pronikari! je vyjadrena v hebrejskem slovu jadoa.vIda]I tornu. Cilem poznani pro ne neni jistota ab~o.to. Tato. ktere znarnena znat a milovat ve smyslu muzskeho sexualnfho pronikani. politickem nebo osobnim smyslu mu~e mit pojem viry dva naprosto odlisne vyznamy podle toho. naseho Rr~l!!er~reho. .d. zda ]e minen v modu vlastneni nebo v modu byti. Sigmund Freud a Karel Marx: Po.bne".dle nich y'~q~I1i.l.krat. ~~qet zIl~mel1a "vlqet~~g1~<::D. V§deni pak zacina ro.lljL1:>.st: Vsichni tito myslitele se zab~vali zachr31no.

Nebo radikalneji v.yy. ~o nem.taro~akon~i Buh je.§lr.S1..kresranskem mysticismu 40 _ od (Pseudo) Dionysia Aeropagity k neznamemuautorovispisu The Cloud od Unknowing a Mistru Eckhartovi . nesmi byt zhotoven zadny obraz Boha.obycejne byrokracii.opus!it sve .Slsamr vytv~ffl1?-e. V.. Bo~a Je overovana vnitfni zkusenosti bozs~yc~ kvaht v s?be samem: Je.Jeho Jmer.~~~. mi. V pojeti proroku je idol vee.. ze muze dojit k jejimu por!lsem.~k£"~. a!?!~n~ngm~n~. (VIZ kapitolu z prace "Faith as a Character Trait ~n M. kte!a ne~~ze byt vdo. deidolizace Boha nebo spise bojovatproti nebezpeci 1d~h~ace:. nikoli z podffzeni au}orite. aktivni proces sebetvorem .. Jako je integnta.steJ_n:J3I:~~. t~ nepretriity. I?rotoze moe tech. na podklade jejr realne (nebo domnele) sfly. bohu.zna.POS. Sl J1s!"yrotoze JseITol ~ s o ni presvedcil na zaklade sveho ..ec. jak dalece dovedeme .~15~::.urc1tou. o~tera ..v~a~ tato fa.l. a proto je rac~o~alm.uze . Mohu mit idol modlu.9.) I kdyz jsem si jist integritou ~rciteho c[ove~a. jak pozna~enava Mistr Eckhart .e. uzkostnymi az do hloubi duse.ze. Moje vira v sebe sarna. ~dol ?y~a vychvalovan jako "knize mllos~d~~stvl ..prohlaso~ani konec~eho neotresitelneho poznanf.Od Krista ve~ne se r. se v..l2. pottebovala by 1~SIcl1_~2t veCi'n~CInl'co'muZeme mit.yrotoze se jim podfizuje . kterou Js.pojem Boha smefuje k vyznarnu Jediny. maji jeho domnele kvality s mym osobmm prozitkem stejne tak maloco spolecneho jako o~cizene po!!~ick~ do~trfny. kterou . kdo touzi po jistote. ':_UU pfedpisuje. p~)Z1t1Vlstlckou metodou. ve sve schopnosti stat. ..kdo jsou beati possidentes. co ten druhy udelat m~ze.da nazoruIl!-. kterou muzeme zazit ve svem ni~ru.i~J1!i~".z:avisejfcfpaJQm. mluyi-li 0 nf clovek modii vlasfh~nr~·a.Kta se nedaji zjistit nebo "dokazat".puvodne symbol nejvyss! hodnoty. Bylo by lepe nkat. kdo vfru hlasajf a haj]. se jevi jako n~otresltelna.promitame do nf sve vlastni sfly a tak se sami oslabujeme. vyvoji je ucinen pokus ~os~hnout upl~e. konvencm. .ovednost atd .nemohl bych prokazat. dukladne znalosti !oho druheho a na me vlastni zkusenosti lasky a integrity. v druheho. To je jistota pravdy.my. bez viry se stavame sterilnimi beznadejnyrni. P31kse pocita k tel1?-. nez vzdat se vlastni nezavislosti? Buh . ktery to muze "zaznamenat" .jaky je. pred:vsim negaci idolu. ze ji.kazana racionalne.'lfu.dolem._Jakmil~.snad neJak~ bohyne nebo cizi bytost.~a '. Vira ve vlastnickem zpusobu orientace dava jistotu· cinf si narok n~.1l.s~ plnym clovekem tedy v sobe cerpa jistotu. Moje jistota spociva je~ na me. ze muzeme ptedvidat jeho ves~ere chova~l. je~uz stoji za to vent.vek muze rna. ~.:. ktere mil~Je~e..Qj. kdyby ziI dele.t do po~ledm~o d~~. " Flllo~ubytije vira uplne odlisny jev. ziva bytost. s~ stava v modu mit idolem.?dCIZe. Podrizujeme se tedy svemu vlastnimu vytvoru a v dusledku tohoto podffzenijsme sami sobe odcizeni.a !O P?CIt JlSt~ty. Z?~p. Ylfa ". Tento zpusob vedeni je zavisly na tom. Muzerne zit bez viry? Nemusi snarl kojenec "verit v matersky prs"? Nemusime mit viru ve sve bliznf v ty. nicmene je pravdou. /Takova vira spociva na faktech.su?Jektl~?lho zazitku.a co n. p~esto. jsem nastroj. ale z~ muze?1e poznat jen zakladni linii . jen ja. kten chteji dostat odpoved na otazku co je zivot bez vlastnfho .k .. ~u~e.hce. a v sebe sarna? Muz:me zit bez viry v platnost norem pro nas ZlVOt? Opravdu. ~ak vim.. kdyz to nestojl rue vic. vlastnit. (I:e~.Y~y..~e slovo pro viru je emunah a znamena "J1StOtU . nabozny clovek muze byt ve vfre ~ B?hu. sfastni majitele prave vrry. protoze je to vee . Clovek muze byt ve vife bezprostredne k so be i k druhyrn. Buh nesmf mit zadne jrneno.(TeologickY rozdil tuezi fides.clove.Vira jako charakterovy rys v kmze Clovek ~all3 pr~ sebe).samem.se Buh st~l i. odvazneho hledani.lU pachajf vsechny krutosti -. poznat st~ukturu.nebo. ' Vira v modu byt neni predevsim virou v urcite ideje" (ackoliv tomu !~k piflis cas:o ?yva)'. Vira v modu yl~stnen~je berlou pro ty. Byt' je analogicky predstavovan jako orientalnf kral. pr~~ne ~e?.Jn for Himself = . ~im ?~sem nemyslim.avsak dfky me podffzenosti md tento idoi souc~sne i mne.. Dodav.eno nelz~ a~l vyloucit z pozitivistickeho hlediska. ze c.• M~te·~~·111ftlM~~? Kdybychom rnohli. Pravdou je. ackoliv nikdo nikdy zadnou takovou bohyni 41 . avsak tato J1StO!~vYCh~zl z meho prozitku. vyjadrenym ve Vedach a v novoplat6nske ~losofil.gri~."Jl. kdyz)e pozadovana.em.. .tJt¥f.' videt ho v jeho individualite a soucasne v jeho umverzalm lidskosti. pojem Boha od uplneho pocatku sam sebe presahuje.~14sIcli :. LASKA Laska rna take~V:l. A kdo by si nephi! mit takovou jistotu. fjuae crellitur a fides.neborno~u bytr . Zbavuje cloveka obtlzneho ukolu myslet samostatne a rozhodovat se. dalSill3 zi?ov~ke~ a krest'anskem.na vira v lidskou sohdaritu nejednou zduvodiiuje ~eJne!ldsteJ~l Cl~~.ntac~::. I?r<?to~~ bozi kvality nemohou byt prave urceny predem. ze ~..akceptuje.sll v _ne?1. "Bozstvi" (Ne-vec)" coz odpovl. ~.s.reJ.S() Yl1. ktera Je zakoren~na v zakladnfch charakterovych rysech. v hdstvo.l~~'I1~z~e.b~.~5Ini taIc~Yi~~cjakQ. ktere clo.1~.odici sam P?dle svych ~ll.l!.:_lastn~j~ a videt druheho tak.J1~~{i.. majetnicit.chov~ni... quacreditur vyjadruje prave rozdfl mezi virou jako obsahem a virou jako aktem}.ale i~~.

a rovnez k vetsf frekvenci vymeny partneru..zJs:gJ.:. misto aby byl~ schopni milovat skutecne jednoho.?IlLa__. kteff se vzajemne miluji.s~.pJ:ohQ]J~Lk.3u~eme. zap ocate na zakl~de lasky.liYQ1Y..J~~KQyat.o .va kazdemu partnerovi . ze druheho nemiluje a ze to t~k. co vlastni: penize.s9witujesy~ de.H[lJtk\J. svoQ. ucast na peci 0 deti vzajernna zavislost nemiv~~t nebo . Oba jsou ziv]."gg~o.trolovllpl . Kdyz dvojice nemuze prekonat touhu po obnove predchozi cituplne lasky. zvyku. Kolik rO. walk (kracet) v lasce. Omyl. ze novy partner (nebo partnefi) jejich touhy ukoji.znamena toem~zovani.stL"YJ1~Ld~lel!L tr~e.ku.0~J. tj.t<_S.oJ.nL~ rozmezi od fyzlcl(eno··az 150 psychlcke. to at myslenku.ask~.(jak bohyne lasky se stane tak pasivnim. ze milujici rod ice jsou spise vyjimkou nez pravidlem. kapitole knihy The Anatomy of Human Destructiveness). Nezvysila se vsak frekvence milovanf a partnefi miluji mozna prave tak malo jako to delali ti staff. az je nudny a ztraci i to posledni.druheho. ~e za posledni dye tisfcileti historic Zapadu existujf zpravy o . Oba se pfestavaji snazit byt k sobe mill a vytvaret lasku.LQhohacoxaLbo.. Takto v nekterych pripadech manzelstvi.sarnem. v niz dva egoismy se spolcily v jeden: "rodinnY".dvojice. pokud mohu pozorovat. Nyni misto toho. co mu zustalo z dfivejsi atraktivnosti. ze ne(.bo pratelska. vevlas.~ t?~~? ohledu zjistit urcity pokrok: lide . Tato zjistenf nevylucuji.()!(!\'f~Q()I._a jde 0 cloveka..t~()l)01l partneru a ~o?e~konc~'1j~jic~ SI'0I~Cll()~ti. ~~sl1az n~ni v rnanzelstvf . ze prestali rnilovat. jeden nebo druhy z nich propada iluzi. i Behem namluv si nikdo neni tim druhyrn jist.. co Je vlastne spolecenskou konvencf _ zvyk spolecny ekonomicky zajem. jaci byli. muzeme caste p... stnzh. nekdo rnuze pouze stand (stat) v lasce neb. Umen. strom. skupinoveho sexu atd. kdyz spoluprozivali svou l. spolecensky stav. Jsou zklamani a zmateni.l§~gl_1gJIl~ho :rij5ec.t.. obraz. ale. Ani jeden jeste nemd toho ".e~"i§~Yl19IlL.~EH. •.. ye·?IJenl a kon. T?te~ se da fici QJll.se. p!:e~. Ve skutscno~ti~xistuj_(!je?_~. pfitazlivf. a proto se stavaji nudnymi a jejich krasa rnizi. nikdy nebylo. nedava ZlVO~. kazdy se snazi toho I dr~heho dobyt._p_oJY_LZQyat. Aktem manzelstvt se situace .l()t~. UZ nikdo nemusf byt druhou stranou ziskavan. I~~~l!.Je z"~el~. Tento novy rozhled vedl k vetsi upffrnnosti a poctivosti .protoze oziveni vzdycky zkrasl] vyraz tvafe... ve vylozenem majetkovem drzenf a sadismu . "po"zriavat.:_e}Slml a mnozi uz nepovazujf sexualn~ pnt~zhvost za lasku n<. dusi. je t~e se chteji oddat.l milovat jsern ukazal.~Lloyd Mause de zverejnil.:at . se premeiiuje v podpurne vlastnictvi.~dha.ti..I~~I!!!gi. j~ zavedl k tomu.tf!fJtL~~9. Manzelska smlouva da.l£lJDe_ruiJQ. f je zalozeno na Iasce nebo se podoba a tradicnfrn manzelstvfrn niiiiillost].~I.P:C1SIVItU.. .tnicl<:§.Q_d}C:c: je to v jednom francouzskem songu) a zboziiovatel . ~d? "miluje".~!!l~"!~tvi. Pr?z!vll'me:lT ci vyhradni pravo na telo. ze.l'Yl?~Qrohlubovanf. ktere "propadly" lasce. nemuze upadnout.~~~~aj~pr<?~ll~tivni ~_l?~<?~!:-~~ahrn v s_QQ.tQ. 42 43 . ze byl podveden. obdarovavani a povzbuzovani druheho.3. city a peci toho druheho. jelikoz laska je produktivni cinnost. je vetsinou zne~zltIm slova. protoze "l~§_lsa"j~. .~t milovdni. se snazi. je to.h vr~ahstlcteJ~lml. . ze by manzelstvfnemohlo byt nejlepsfrn resenfm pro dva lidi.hl~jLmit nic vic nez lasku. kdy jeden z partneru rozpozna. clo_vek muze mit las. ze clovek musi verit. zajistuji dohromady to. ze mdme lasku. protoze to znamena . v korporaci.. vlastnictvfrn.PJ:g_<i~ll.Co lidi nazyvaji laskou.t. ba krasnf .Jaska" do oka~Zlku. ' Proces od ."upa~nout d~ lasky") je protimluv. To.vaJJi. trebas i vzdalena pouta za projev lasky. jsou podle vseho vyjimkou.zamilovani" k iluzi. tudfz kazdy z nich zameruje svou vlastnf energii nabyti. Co oba nevidi. zajfrnavf. co mas. .ozorovat n~ ~o~kretn~ch deta!lech . ze uz dele nejsou takovi. Ale laska nenf pro ne vyjadfenim jejich byti. Takova iaska ubiji.historie dvojic. vyrneny par~neru. ze slovo "falling" ve frazi "falling II} lov~ (zamIlo. ktere skutecne miluji jeden druheho.. ~-.strach . dum deti. Nejsou uz takovi jaci byli? Nedopousteli se uz od zacatku chyb? Kazdy obycejne hleda pffcinu zmeny ve druhem a rna pocit. Veff.. zalozenym na spolecenske konvenci a.eKtutun. st~.casto podstatne zmenf.?evidel.>Y.je vedome zakouse~o jako . ze zahaneji nudu stal~ novymi drazdidly a chtivosti mit vice "milencu"."E!. jenom vyhnout problemu svych obtizi v milovanf tak.tak sokujfci. . protoze laska se stala necim. (Viz diskusi 0 rozdilu mezi "aktivnimi" a "pasivnimi" stimuly v 10. aby zakryh skutecnost sveho nemilovanf.. u~_ I.J:adoygL~£::.u~mrcuJe. Je to proces sebeobnf::)\~_ov. aby milovali druheho.lln.Obhajci modernich foreiri skupih6ve lasKY''jaKo'sKupinovelio' manzelstvi. Zcela nutne se svou laskou selzou.

A ted' vyvedli jste nas do teto pustiny.brahamo_vl. a ten. Je to klid ve smyslu obnovy uplne harmonie mezi lidmi a mezi clovekem a prirodou. A kdyz horke bylo slunce. Avsak kdyby to bylo vsechno. Tyto ~Istoneke faktory jen zesiluji vyznam pouste jako symbolu zivota bez Ja~y~h~<." (Exodus 16." (Exodus 16." .d'! .me..~kic~ h.rychle na ees~u. ve smyslu nicnedelani. A nezbylo tomu.y.. Je to jealny'''sliiktni pfikaz v Desateru: na jeho bezpodminecnem plneni trvali i proroci.ta~onec ve~e ~ tvrde porobe.. nektefi mene. Izraelskemu lidu bylo pfisne nakazano. abyste nechali zahynout cele toto shromazdeni hladem. to. Neochotn~ ~ se zlyrn tusenim nasleduji Hebrejci sveho vudce Mojzfse . i zcervivelo a zasmradilo se. n?ma~~ka tra?~ce . co potr~buji -." (Exodus 16.a)it d~ neznam~.b.b. ie sabat byl pramenem zivota pro Zidy. nebude byV'atl manny v ni. ale kazdy. a. tedy se ta manna rozpoustela. v nii bylo jeji dodrzovani caste teike a nesnadne. SUka • (pre~hodny utulek) Je dOI?<?vpoutmku.a od Boha pffkaz. vzali si. neusilovat 0 nic ani fyzieky. . eza~iiene~o I?ajetkem. stanou se otroky. ze nesmi nie uchovavat do pffStiho rana. V souvislosti se sbiranirn potravy se da vysvetlit pojeIt. Tak tedy sbirali to kazdeho jitra.t ("S~bbath"). Pravo na vyzivu bylo proh'laSeno za neomezene. behove bOhatych se stah jejich pany. Buh. instituee.poprve formulovan princip. Steii se da poehybovat 0 tom. Bylo to nejprisneji dodriovane pfikazan! po 2000 let zivota v diaspore. . poust~ j~k~ pffpravu na svobodny zivot. vol~)U ." (Genesis 12. Zde je .vplet~na do zvesti exodu a je doeela dobre mozne. Sabat je nejdUleiitejsi pojem biblicky i pozdejsiho judaismu. jak je to v cele tradiei osvobozeni. aby svuj lid vysvobod. tj.Il a vy~edl ze ~e. j~n nej.. co rna ~ zemi a rodinu . . Procez rozhneval se na ne Mojzis. kdo nasbiral malo.. zavede. .kolik potfebuje.. ktere se da rychle postavit I zbourat. je to misto nornadu kteff vl~stni. Potom mefili na gomer. Po use je klicovym symbolem jejich osvobozeni. 17-18). Druhy .' .llikaji: "Kei byehom byli 44 zemreli rukou Hospodina v zemi egyptske. kteff byli jinak proti ritual urn.l sa.. nektefi vice.>l~~ypo~~. Avsak pfipoji dva dulezite pokyny: kazdy si rna vzit jen podle svych potreb: "A lid izraelsky tak ucinil. ktefi rozehnani. 45 .~est dm budete to sbiravati. ze..o je to chleb poutniku. Nie~ene jeho potomci osidli nove tizemf a vytvoff nove "pnbyuzenstvi . ~at se . ktery se stal proslulyrn diky Marxovi{po~tnout kazdernu tolik.. aby JeJ vyvedl do pouste "usporadat slavnost". comas osvobod' s~ 8d~ys~chp811 t. ani psychicky.III MIT A BYT VE STAREM A NOVEM ZAKONE A VESPISECH MISTRA ECKHARTA STARY ZAKON Jednim z hlavnfch temat Stareho zakona je: opust'.tery byi. kdyz jsme sedavali u hrncu plnych masa a najidali se ehleba do sytosti. kterou jsem prave pop sal.. Druhy pnkaz je dan proti hromadeni zasob. ktere clovek vlastrtf. 26). <~'''. ze je nasyti: rano '"chlebem" a vecer krepelkami. . V talmudu se ji rika provizorni obydli" na rozdil od "staleho obydli". "Ale oni neposlechli Mojzise.. Historicky yvzato)e. y~hudem. ztratf vizi Bo~a. den pak sed my sobota jest. nema zadne bohace... ve svetskem smyslu receno dnem osvobozeni cloveka od bremena prace.iivota ".. po egyp~. s~ych nomadskych pfedku a uctivaji modly. Boji po se nejistoty zivota v pousti bez prostredku. 1). bezmocni a caste opovrhovani a pronasledovani opet nabyvali sve hrdosti a dustojnosti.b(1tu"J<. nerriel l1edostatku. a to proto." (Exodus 16. nasbiral. Abraham rna opustit to.yopustil svou zerrn a svuj rod: "Vyjdi ze zeme sve a z pffbuznosti sve I z domu otee sveho do zeme kterou ukazi tobe.. kazdy coz snisti mohl. ktere pro to. ktera se mu stala domovem (i kdyz domovemyotroku).~ncich plnych masa. kdo nasbiral mnoho. 20-21). se nad moralni slabosti lidi smiluje a slibi.hrdina je Mojiii. 3). tato funkce z nej cini jednu z velkych inovaci v lidskem vyvoji. Buhje zde matkou-iivitelkou sytici s_ve deti. aby si zajistily pravo byt nasyceny. . Nekvaseny chleb je chleb tech kdo pOyspfchaji. odpovldastanu. hltavosti a hrabivosti. sotva by byl sabat sehral onu ustredni ulohu..do pouste. ne m~jetky. Nejde 0 klid per se (jako takovy). ze se v Egypte stanou bohatyrni a mocnyrm.!utnejsi veci k zivotu. Hebryejsti touii. ?ostav. bye na jeden den? Jiste. V pousti leii take puvod n nejdulezitejsfch zidovskych svatku. aleyz:aJlstenem jidle.acimi prik~zem prvnimu hebrejskemu hr?lllOvl"!. po stalem dom<. Je snad necim jinym nez dnem klidu.>_ve. urcila zamerem proti nefunkcnimu vlastnictvi a. Poust neni domov: nema zadna mesta. Nebo zanechali nekteri sobe dil z toho az do jitra. MojiiS vyzval Hebrejce: aby Sl 'SeS'tfden sebrah dvakrat tohk potravy nez obvykle: . ~"F~Tsfo~ie'Fid5r~jsKy~fikmenu z. coz mohl snisti. iad 't Abychom tuto ulohu poe h opi'1' musime prom ik nout k ja ru te 0 I. kdyz jako kralove siavili sabat. po viditelnych idolech. nemusi delat m~. mentalne. je to pffstresi.coz . .

<:!!!~Qng!! yJ?ojLGIOY~l<a. ba v1v skrtn_utI z~palkou. aby neprestavali vZdorovat krutyrn zklaman_im..b"llFxp. povedlo se jenom to. Byb nekoI?prom}sn! a pfedpovidali.te u~emI. ". Vvse~h?o ?yl? ztr~cen? a mc J!rr: nezbylo (jako skupine).?nz·c·. Tato vize stejne jako sabat.nez byt ~orazen a . p..H. Tito revolucni myslitele. Ti~.lm.ko by. ze He~rejsti byli nyn~ pany. Se zlatem SIprMesh touhu po bohatstvi a kdyz nadesla hodina zoufalstvi . nekonctcim sabatem: dnem. sta~et. . jejich vlastnicka struktura e~iste~ce se sarna.. 4). v nen:z m. Hlavni smysl je :v tom. ze by si na to vsechno mkdo nevzpomnel.Izraeli. vz?al s~ nmskemu generalovi a zadal 0 dovoleni zalozit zidovskou umverzitu. Mohli bychom se Pt~t. Pro proroky bylo vyhnani ze zeme tragedii. ze nenf zakazano nosent.I"mY~1~. zoufah Heb. ')"<"<':c. protoze !~...otoz~ ~ te~ttd~~j~~~~~I~/~~ sam sebou. Historicky predchndce sab~tu .M~j_zfS.L . ale nemohou zit bez vldltel?eho. vyhlaze. usadi se na jejich pude a kl~m s~ s~ym ldoll. zda bj' nebylo na case obnovit sabatjako univerzalnf den harmome a miru. .' J v'd .y~<9~. spotreby a iiteku pfed sebou samymi.e~Q~~t j~. Cela generace vymfela a sam Mojzls nesmel vstoupit do nove zeme.e. ze by ho laska k m pohltila...~.~. rabini a nikdo slavnejsi nez sam zakladatel diaspory: rabbi Jochana~ ben Sakai..' ~is~or~e exod.) rozhodh.~.J}2'y~gIDi .. s.1~hd~k~ svobody -j~keho byti. ze doplacejf na omyl B~ha:.lg..o~e~enske smene.omehvo pozemku na pozemek druheho..:!'::::. k. ale jedinou ces~ou ke konecnemu osvobozeni.IJ. j~ko byl. pnmiSeji rovnez starost a smutek. u~rZovah vfru Zidu a nakonec mesianistickou VIZIceleho hdstva. ! c.z~ sabat je nazyvan predtuchou casu Mesiase a cas Meslase. kdyz MojziS zmizf na hore.n. The Sabbath Ritual". ~. lid -. Ale nova gene race byla prave tak malo s to zit svobodne.~~byt()s~~~s~Y:lriodHse sfiiai. ?yl dnem smutku a strachu.. . jejich knezske a vojenske byrok!a?Ie./.~. pravdaz~ nevelky ale tim horlivejsi v napodobovani soucasnych velmoci..~ protestuji p~ot~ poarobovirkr se~laollrm'"='anuvlastnich rukou. ~?hou ~lce ZIt bez pevneho domova a bez potravy.i'e'T"'·" .. Nesmf dochazet k zadne sp.. aby jim udelal viditelny idol.L<:E. jejich obe. ..oho.Q.I ZIt jako sV. jako den cloveka.a . kter~ prichaz~la s falesnymi meshiSi od Bar ~och?y v~ druhem stolen az po nase dny.QII:l.·C·C ..BY.\rona. v nemz majetek a penfze vedle toho. ze lid bud. I Poj~m mesiasske doby jsem analyzoval vpraci You Shall Be as Gods. dnem. zne. Mozna.. a bez v~zb~ na nejakou zemi jako jeji predkove. no.tnich zvif~tva j~jic~ o?rad~. jsou tabu.reJstI pnnutt _. nikoli otroky.lvudce". predjimajici lidskou budoucnost.L 'S~bai)e'aiiem'radost!.. ktefi nesli za brernenem vudcovstvi a zvlasf nepotrebovah uztvat nasilnych diktatorskych metod (napr. jejich chramu. co 2:I~e meli: jejich statu. Revolu~e selhala. . jako takove.ztratit svuj ~~at.' . vlastnf zahrade. .Nes~f se nic nicit. ktera shbova~a mir a hojnost. 0 sabatu clovek. 0 sabatu jsem poiednal v teto sve dHvejSi knize stejne jako v The Forgotten Language v kapitole . Zde by se mohlo ffci . I ~tr~ent st~bla travy se povazuje za narusen] teto harm?nte. Pretvon sV~J demokraticky kmenovy zivot v onentalm despotism us.1! koncf t~agi~~y.te. Do?udou. kdyby nove poselstvf neproslovili vizion~fi a rev<:lucni ~~slitele. ktenz tebe vyvedli z zeme egyptske..e. Tajne opustil Jeruzalem.v.kovy transfer puvodne znamenal pfevod majetku. . §. z~ jsou dobre.bremen~ ~a. Opravdovf nasledovnfci hebrejskych pro~oku byli ve!cI ucenci. Kdyz vudcove z valky proti Rimu (r.tnfho souk!.. p!!t?~~eh~ '. byla pro Zidy zivotn] oporou. obno'y!!JLvlz. 70 pf. ale prenaseni nejakeho pfedrnetu z vlas. Aron ji~v udela tele ze zlata a lid rekne: "TltO jsou bohove tVOJI.. ~ni. ~e 'proroc~ ~aza!i 0 ~ove pousti. led~ by se objevila ucena zminka v dejinach Blizkeho vychodu.ni rebelu ~~ ~0. zatfrnco je dovoleno nosit tezk. Cl ~. '.c nemajt. pot~~dila.e opet vyhnan v~e. To je take duvodem zakazu pfenaset neco pres ~I~CI . To ~Y! pocatek bohate zidovske tradice a soucasne ztrata v~eho t. Stejne jako sabat to byla vize histoncke doby.. . zeme.A~JJ~~J!. . Modernf nedele Je dnel31 pozitku.:..obodny. nespoutl:lne. v Mesiase.J. v nfz se majetek stane bezvyznamnym nastane ~on~c strachu i valek a ciIem zivota se stane uplatnovani byto~tnych sil cloveka." (Exodus 32.k" . nova pousf znamenala vydrzet ne pro Jednu! ale pro cele generace. a V~~·'. r~bbi Sakai se dopustil "zrady"..< Yize. casu !Yfesiase je dalsfm specifickym zidovskym ptfspevkem ~vetove kulture a v podstate totoznym se sabatem. ze pro vsechny je leps! zemfft . to jest milovatji aniz by sam sebe v nf ztratil. bude-l~ ~a m az krvesmilne lpet a nebude-h schopen v n. he~y jim dovolil vzit s sebou z Egypta zl~to a klenoty..90M.m.(1kvdyzto vazf tak malo jako kapesnfk). ... aniz by bylo nutne vyhanet lidi z jejich zeme nebo Je zabijet. T~ Je duv?~ k tomu~. babylonskt sapatu. Kr. . Hebrejstj nechteji snaset zivot. k~~rou J!m BUoh denne posfla. yyhl~~1 nepratele.ra~ha). nesledu'e za ny JIny"1 nez 01l/1 tJ rozvfif tak . v nemz je cas porazen a vladne ryzf bytf.::~ 46 47 .. kteremu by se mohli klanet: zlate tele.r~me . hebrejsti proroci. A tak.fan. .

alestlllskyc~ Z!du presvedcena.od nemeckeho Quelle. ze konecnemu vykoupeni a soudu bude predchazet doba chaosu a destrukce.ejsf zfeknuti se kazdeho vlastnfho uzitku.kon nebyl produktem chude a potlacovane tifdy. tak i k vecem. Jezfsova smrt a zmrtvychvstanf se v evangeliich vysvetluje jako z~catek noveho veku a po Konstantinovi doslo k pokusu prenest z~rostredkujici roli JezlSOVU na papezsko~ cfr~ev. nekompromisne hrozili pomstou bohatstvi.· Pozadavek . ". nez svym ~yC!~alI?lmpresvedcer:ut. Rane kresranstvi bylo opravdu kornunitou chudych a trpicich.to je j9s~edura.) jeste vice rozsituje princip zapomenout na sve ego a zcela se venovat chapani druheho cloveka a rozvoji jeho blaha. Vetsl. nebot' vase jest kralovstvi bozi." (Lukas 6.!YZ. Pozadavek uplne se zreknout vlastnicke struktury se tyka take veci. Jak ukazal Max Weber. ktery rozlisuje starsi a novejsf podanf tohoto Q. spolecensky opovrhovanych a ponizovanych vyvrzencu . 1-5. Matous 5. kdy bude mozne v~bu. postulat. jejichz Iiterarnfrn dilem byl talmud. 33 n. Rane kresfanstvi musime chap at vazneji. potvrzuje to fakt. nernuzeme si pomoci.a p~~dsta:~. nebot' vsechny pozitivnf eticke normy jsou obsazeny v etice byti. Lukas I!. l}yJjak to pozaduje staroza:konni. nahrazkou pro novy vek.). Nejstarsi komunita trva n~ radikaI?i~zfek~uti se Il!ajetku. jak byly znamy v krestanskych kornunitach (dokud neodpadly od judaismu). aby je zivota v predmesi~ss~~. F.dovat nSI spravedln~stl: miru a lasky. RadikalIle se odffci"sech vlastnickychprav (Matous 5. ktery studoval rane kresranske majetkove vztahy a dffvejsf recke pffklady.. nez tomu obvyk e yva. abychom pocftili silu toho temef I1epredst~vitelneho :ad~~~lismuy one male sku piny lidi. To je racionaInf a vedecky_ podlo~e?. 19-21.o~u neob}~vIl. ) V ranem krestanstvi hlavne skupiny chudych.).. aby s~ nam.ve skutecnosti. A vsak bohatstvi nezavrhovali jako zle nebo neslucitelne s principem byti (Viz Louis Finkelstein: The Pharisees. ktere pravdepodobne znal i Lukas.~I1esmho s~etao· Nemalo lidi veri . doba tak strasna. ze JeilS a jeho stoupenci venh. 32-36) . tykajici se tohoto ternatu. ale ne v teoru. k~era nev~sl~vIla :. svetske i knezske moei jako naprostym zlum (viz The Dogma of Christ). tak i ti zamoznejsf. Jeho protestje daleko radikalnejsi nez byl protest dfivejsl. k nemuz nalezeli jak chudi.. vyjadrovane nekdy pfanfrn spolecne sepodelit 0 vsechny materialni veci.. 3). ze nastala nova yer~ a dale cekah na praveho Mesiase.jako vdovy nebo narodnostni mensiny (gerim). reprezentovali stfedni stav.er~lk~ n~d eXI~t~Jlclm . vdecim Raineru Funkovi. srv.nikoho neodsuzovaf ("nesud'te. . ktera ~yla ~ehdy na vrcholu sve moei a slavy. Vtz. Nevenh. kdo byli bezrnocni .milujbliznihosveho". Za dukladne informace.tn~pmel~(Matous 5.. ucasti a solidarity. 41 n.. Apokalypticka pfedstava "posledniho soudu"~yla jednou z v~rzl mesiasske ideje.spise vedcu nez veficich (s vyjimkou Svedk~ Jehovovych). jeste dalekosaI1IejSi zodpovednost za blizni. ochrany chudych a vsech. I b' . Prvotni kfestane byli plne proniknuti duchem solidarity. Lukas 6.a.vne . tam jest i srdce vase" (Matous 6. ze tento cas je prove ted (nebo ze se dostavi hezprostfedne). 27 n. speeializujfcfch se na Novy zakon. (Viz A. Verilo se. Opravdu.) Tento revolucni duch raneho kfest'anstvf se projevuje zvlast zfetelne v nejdulezitejsich partiich evangelii. ze se tento mocny svet brzy zhr01!~!.. aby se clovek zrekl chtivosti a sam sebe oprostil od vlastnickeho zpusobu zivota. Z!h v male ~astl nms~~ n~e. rozsifene v tehdejsich do bach v zldo~skyc~ kruzich. ale vzniklru ~k. Jl1ilQYl.NOVYZAKON N ovy zakon v protestu Stareho zakona proti vlastnicke strukture existence pokracuje.~o~e usetril. 20. Nebot' kde~~Jest poklad vas. 44-48.karali bohate a mocne.Matous 7. Neexistovaly zadne varo. Ve stejnem duchu Ifka Jezis: "Blahoslaveni chudi. abyste nebylj souzeni' . ze se podle vseho blizime ke konecne sv~tove katastrofe. ze nadesel cas konecneho zaniku stavajiciho radu podle boziho planu vykoupenf. Lukas~6:29 n.sltuacl . y -e »» y 48 49 . To plati jak pro vztahy k lidem. z. uceni muzi. Nakonec . Obe skupiny byly prostoupeny duchem socialnf spravedlnosti. 0 tisic let c pozdeji'Tarizeove. ten mel pfijit teprve tehdy.podle oznacenf historiku. (Tyto nejstarsi casti evangelif mohou byt rekonstruovany ze spolecnych prarnenu evangelia Matouse a Lukase a nazyvaji se "Q" .sv~t~m nicim jinym.y No~e v ~r~st'a~stvi byl? to. ale realne historicky. sla ovsem jinou cestou. Lukas 6. kteri ?yli nap}n~ni apokalyptickym pfesvedcenim. Presto byla skupinka chudych p. Z realistickeho hlediska se jiste mylili.) V techto castech evangelii nalezame ustrednt pozadavek.w. 37 n. 39-42. Zakladnim dflem z teto oblasti je prace Siegfried a Schulze. se .t:~~a.2SQy:nychhovatelu ovci a nezavislych venkovanu. ze rabini talmudu prosf Boha.~ se Jezl~ zn. "pramen" .J.zna~k~ blizici se katastrofy.y Sltuac~ prvotmch krestanu byla uplne jina.na yZldu. ze liZ vystoupenfm Krista zacal: .clr~ev stala z praktickych duvodu ..varuj: pfed hromadenim bohatstvi: "NeskladeJte sobe pokladu na zeml: k?ez je moli a rez kazi a kdez je zlodeji loupf a kradou . Kazani na hore bylo vlastne manifestem velkeho povstani otroku. nikoli jen v eschatologlckem smyslu.. . az h~~!~o (a ne pouz~ Zide) dospeje do stadia.jako nekteff starozakonnf proroci .. nev~bavIl~ ~nalogl~ka predstava situace v ra~~m !<-fe~t'an~tviy~~.

stol. (Obe pasaze jsou pfevzaty od O.) povazoval obchod za dusledek chtivosti a popira 50 jeho potrebu u Iidi.. 4. zachazime s tim jiz jako se spolecnym vlastnictvfm a podflime se 0 ne podle potreby. ze instit~ce soukr~: meho vlastnictvi je opravnena jen tehdy. ze pOkousenf se dej~ v pousti. C1Zlm (odcizuje ti tvou vlastni podstatu). takze ho nekteff autori povazujf za 'reprezentanta kornunistickych tenden~i. Lukas 4. Po celou historii krest'~nstvi pokracuje tato tradice v naboznych radech. v" v '. I zde nachazime tyz princip a vypraveni o pokouseni Jezfse Satanem to vyjadfuje velmi jadrne.l" neclm. ktery v prubehu pfemeny cirkve v mocenskou InStItUCl slabne.ve spisech cirkevnich Otcu.zdur. ze nadbytecne predmety nemaji b~t ani v~.-!"~Q!L. co ti Je. . I kdyz existuji rozdily ve ~tu~nic~ radikalismu. pokud co nejlepe SIOUZl k zabezpeceni bla~a vsech· Klasicky buddhlsmus. vcetne vlastniho Ja. 5-12). "svitky Mrtveho more". . "~-'Satanovy pnncipy. 51 . Schumachera aj.2 o v' v. ze mu da neomezenou moe nad vsemi pozemskymi kralovstvimi.!. vyjadfeneho Jezisem i rnnohymi jinymi velkymi Mistry. nachazime u prvnich cirkevnich myslitelu ostre zavrhovani luxusu.z:.lllhIlJe.stnictvi versus vlastnictvi spolecne.. " Tertulhanus (3. Uzaviram tento kratky nacrt varovanim Chrysostoma (4. .dokl~dy radikalnfch ~ane krestanskych nazoru najdeme . ze obchod je vzdycky zatizen nebezpecim modlosluzebnictvi. V tomto pribe~u se odsuzuje hrabivost vecf a lacnost po moci jako projevy vlastnicke struktury existence. ~ine ." . Justinus v polovine 2. hrabivosti a opovrhovani bohatstvim.promenit kameny v chleb. Lee am vitezstvi tech to principii nemohlo znicit touhu po realizaci plneho byti. je .prosti hltavosti. pyti je .en za zlodej~. k~rz ~sak:ne. ~ sobecke uzfvani majetku cini to. je oznac. JeziS odrnitne (Matous 4 5-10' Lukas 4. pfse: "My.• Od casu evangelii sv~t<niisledoval . (Rainer Funk me upozornil. ale kazdym slovem vychazejicim skrze usta Bozi.9-g()<:l~Q~r~.a~eny.. Essays from the Wheel. Novl zakon odpirani zadostivostr vlastnit cokohv. cimz se obnovuje tema exodu.byt' s ruznym durazem .l.~~h_2. Prohlasuje.Y : ~ e!u~cfu. J Jtgeh()_]<fQ~I1~? (uvedeno § iiUtier B~sifius-zaliia:z:niije jaKo-puvodni spolecenstvl majetku. kteff jsme kdysi milovali bohatstvi (movitosti) a majetek (nemovitosti) nade vse. O. S?m~erlanda) ..). stol.). kteff byli soucasne ovlivneni i reckym filosofickym myslenim na tema soukrome vla. k.bov~v~l!~' Pise: "Nefikej. i nutnost zbavovat se zadostivosti po trvalych substancich. Lakomstvf nazyva kofenern vseho zla.. Schillinga.~at~l1repr~zentuje. ' MISTR ECKHART (1260-1327) Eckhart vyjadfil rozdil mezi byt a mit tak vyrazne a ja~ne a analyzoval jej tak dukladne.!.peg~~()"~t~y chu<:iakoviacl<9livbYtn0hl :--::zas. ktefi jsou svobodni .pfeqI1~c::h.1'eprezentantefQbytl ~ttnysleIlky ~ .) JeziS a Satan se tu objevuji jako reprezentanti dvou protikladnych principu. jinemu kus odevu. charakteristicka je jehgo!~z~~: . kteff zili pfed nfrn i po nem. . nejvyznacnejsi reprezentalit nemecke mystiky a jejr 2 K hlubsimu pochopeni buddhismu doporucuji dila Nyanaponika Mahatera. ani.?dafIlo. co je tob~ ~lastn. Dany prostor mi nedovoluje pojednat zde 0 tech to ucenfch do detailu.tf. Mohl bych jeste na mnoha strankach citovat nazory cirkevnfch Otcu ze soukrorne vlastnictvi a egoisticke uzivanf nejakeho majetku je nem~ralni.~d(). Sata~ pokousi JetiSe. Schillinga a H.' pl'o13~silia a ostatm cirkevni Otce Je ucelem vsech matenalmch statk6 slouzit cloveku. Dokonce Tomas Akvinsky.: uceny teolog. ktery zprvu boufi proti vyslovnym komunistickym sektam. Utze. ~po.aznuJe <:iokonce pnsn:Jl n:z Stary~.JeziS odpovida: "Nejen samym chlebem ziv bude clovek. uzivam. to nazyvam C1Zlm m~J~t~em (statkem).pefQjtnic . stol. co je moje! Ty uzivas to. soudi. ba i po vlastni dokonalosti. viz citace K: F~rnera. ja~ se tc?j~z pikdl ni~?mu nep.t~#s.C1Zl: mek~l}e. Na prvnf pokusenf . symbolicky vyjadfujici touhu po vecech . (Viz pffspevky A. ze mu propujci iiplnou moe nad pffrodou (tim ze zmeni zakon pritazlivosti) a konecne. zalozenych na slibu chudoby a nemajetnosti. F. tim mene 0 teologicke a sociologicke literature 0 danem predmetu... materialni konzum a moe nad pffrodou ) nad clovekem. Pffkre rnravnf odmitanf vlastnicke orientace ve prospech orientace bytf najdeme u zidovskych radu jako byli Essensti nebo rad kde vznikly tzv.' . a T.Mladsi pramen "Q" rna svuj pocatek v pozdejsim vyvojovem stadiu rancho kfestanstvi.) je velice zajimava pasaz. ByIjecinQ." (Matous 4. stol. . ze zijes tim. Avsak jiz uvedene citaty ukazuji kontinuitu odmftani vlastnicke orientace od casu Stareho zakona pres rane kresranstvt az k pozdejsim stoletim. nebot' ty ho uzivas se zatvrzelyrn srdcem a povazujes za spravne. zejmena The Heart of Buddhist Meditation a Pathways of Buddhist Thought.ze // piedpokladep1. 4)." V "Dopise Diognetovi" (2.tera nam pfipomina starozakonni myslenku bezdomovi: "Vsechny cizf zer:te jsou jejich (krestanu) vlasti a kazda vlast je jim cizi .<1~~~~()~t\Sgg!lltI?_!~. co mas.

Neuveduli jinak. ale uvnitr jsou to osli. co Quint jizuznal. .r ! myslitel."l!!I~=. ktery me \ nechce.<'Eel bYL9PIQst~!LQcl pojednava hiblickem 3 Blakney uziva pro oznacenf Boha velkeho pismene tam. T. Zduraznu]e. co chce. A jes~e vice bude prosty a prazdny vseho vedeni. Quinta Meister Eckhart... kde Eckhart o bozstvi. am pro pravvdu. hloupe. W.. . T.a. bozske prirozenosti a maleho tam. ale sBiS sloupava vsechny (oba!y). neni posedly chtivosti neceho (to je podstata Eckhartova pojmu _ Q~bY. ~vsa~ ted' reknu neco jineho a budu pokracovat. Die Deutschen Werke (uvadeno zde jako "Quint D. 0 niz se hovorf ve versi . nikoliv lidske radosti. Clovek. pro ne je kralovstvi nebeske.zadostivost. on sam pro sebe. jako byl. pojem. Ay§ak .. ze zatimco Quintovo vydanf obsahuje textove ukazky.to by byla nase spolecna odpoved'. jez je take zakladnfrn prvkem buddhistickeho mysleni.'ktery nic neVlT Mysh snad Eckhart stvoren! neveaome. neminf tim. Mymi prameny pro citovanf Eckharta jsou: velke vydanf Eckhartova dila od Josepha L.o).vat ne~o smzoy~t. Kdo je clOvek. ze clovek l1?-a byt prazdny sveho vlastnfho vedeni. W. . clovek. Deutsche P.rozdIlu1Jle'Z. nebot nechapou pravy smysl bozi pravdy" (muj pfeklad Quintova textu). ..l mezi urc~tou myslenkou a procesem mysleni. Jde mu o vuli kterou je clovek puzen. ze nezije ani pro sebe.h~ dosahovat toho. nekulturnf? Ja~ by mo~l? On. "Tito lide se povazuji za svate na zaklade vnejsiho zdani. Eckhartuv vyrok.evangelia a kterou definuje takto: . Blakneyuv text (prelozeny z nemeckeho vydanf Pfeifferova) zahrnuje pisemnosti. a to nejen na jeho soucasniky a zaky.. all! pr~ boha.." (Blakney 28.. ze nemluvi 0 vnejsi chudobe. chudobe materialni.. kdo hledaji cestu k neteisticke a presto k "religi6zni" zivotni filosofii. bude zit ja~o clovek.ktera tedy po pr~vde r:~en~ k pozadavku. Avsak v jine rovine (a Eckhart mluvi porad 0 jednotlivych rovmach) ! Eckhartovo pojeti vlastnenf Klasickyrn pramenem Eckhartovych nazoru na modus vlastneni je jeho kazanf 0 chudobe.>< s poznani a a~te~poznanLtt p. 52. jejichz verohodnost Quint jeste neuznal. ani pro pravdu. Ql:lint D. Je treba poznamenat. "). Fragment 27.~n. Eckhart je zaujat druhem "chteni".. Pro pochopeni Eckhartova vyznamu tech to slov.LQc:tneco neb()~ ~e~£~()~E!~t)· .} . F.k:terYflic n_echce.}2. 0 52 53 . Quintem neo~ere?. Tudiz ffkame.. kdo nic nevi.oto t Eck~a." V tomto kazanf se Eckhart zabyva otazkou: Co je to duchovnf chudoba? Zacfna vysvetlenim. _ vuli neni. (BI~kney.JYk:l! . Nicmene sam Quint poukazuje na to. ze existence cloveka )e v!lejSI zpusobou Boha. hnan . Quint D:-P. Clovek. ktery nic nechce? Muz nebo zena kteff si zvolili asketicky zivot . ze by pokracuje: "Dale. Buddha povazuje toto chtenf (upoutanost na nekoho. ktere povazuje za verohodne na zaklade dukazu. zalozene na textu Matouse (5. Kdo je clovek. jakk~liv tento druh chudoby je dobry a doporucenihodny. sam muz hlubokeho v~?elan~ a poznani. Nejvetsf vli v mela jeho nemecka kazani.protoze o~ruh yule :otozny sezadovstjv?sti. a sam byt prost pout ~vob?dny .. ktery se nikdy nepokusil to skry.PQ.. roz'!_l. Quint D. T. az se ho dotkne a pOChOPI ho. ktery m~ dosahnout chudoby (nevedeni).~lgl1l1~lJl~~. kdyz jdte neexistoval a nechat BO. zebychom ~l nemel~ a~l i to je . Quint D. neexistuje v nern zadny jiny ~ivoy jeh? ZIV?t ]e.:edikten und Traktate (uvadene jako "Quint D. kde Eckhart pojednava bohu-stvofiteli. ~ nez milovat: Laska rna co cinit s touhou a s uwem. am prov Boha.~t rieriiiiifa hubuje ty. Chce 'mluvlt 0 vnitini chudobe. neihlubsf a nejradikalnejsi mel byt clovek slaby. 28. z~ clovek by mel ~it. ") a anglicky preklad Raymonda B. Uz jsem rekl. jako kdyby nezil a!:i ~ro sebe.roni~ani~ a~ ke k?renu~ a !l:ldlZ k pficinam' vec!. Mluvi-li Eckhart dale 0 vyroku "nemit zadnou vuli". Cisla za udajern o pramenech se odvolavajf na razenf kazani podle Quinta.. P. plati-li..mq. ze jeho uznanf verohodnosti je provizornf a ze je pravdepodobne mnoho jinych del. Kdyz stanoviska je tfeba poro~umet p!"avvemu ffka: "q?~~~. e. Eckhart dospfva az pfat konat vuli bozi . na neco) za prfcinu lidskeho utrpeni.iSlQvek jeten. ktery_ ~n~ n~vI. ~t~~ tolik usiloval vzdelavat nevzdelane. ze Jel~2§1 ..) 'Y. mala ukazka je muj pfeklad Quintova nemeckeho textu.ll rieiir~dfla. Pohlfzi na ne jako na sobce ktefi holdujf vlastnimu egoismu. 32).?e"mat nic. ]. zatimco poznat. jeho Meister Eckhart.~ nezaujata a specha naha k Bohu. ktera jsou pripisovana Mistru Eckhartovi a budou uznana za puvodnf. (Blakney. kdo povazuji "nechtit neco""zacviceni v kajfcnosti-a-vnejsf nabozenskou praxi. chtivost vlastniho ja pro sebe sarna. Blakneye Meister Eckhart (uvadeny jako "Blakney").. nevzdelane. chamtivost veci. 13): "Blahoslavenf chudi duchem. 0 one chudobe. budu zde citovat jen to. takze v neo: ne~ude ~XIStO::~! zadne veden! 0 bohu..!:£c:nevLa lliqrze.?a:t~'!_~~!"~c..<~X.~lastni myslenka. ale i na nemecke mystiky po nern a dnes pusobf znovu na ty.· Eckhart ~lm ~ehc~ )as?e. E. 52. P. je to hltavost. h. Chudy je ten. v.

ca.. D. to~to. hledame JI~tOtU a ktery nam dava pocit identity.meZl vlastnenfrn a svobodou.vrdl. . str. Rezervace mista by vedla k velmi vehkym rozdIlum.9}. 230-231).pobIzeJI.0 cely nas postoj. on sam pro sebe rnusf byt !im.e rr:~Jl. oaby c1ove~ byl prost Boha a vseho jeho pusobenf tak.n~ni. stejne tak jako laska v pojeti sv. stojime SI sarnr sobe v ceste a nemuzems se . kdyz ~e ~tavaJl pouty omezujicimi nasi svobodu. tento clovek neni chudy tou neJduverneJsI. a to . ma~etek. ze clovek by nemel mit Nic'l "Nyni davejte dobry pozor! Casto jsem ffkal a velke autority se v tom. abychom dospeli k plnemu byti. kd~z tvr~if~ ze svoboda jako podrninka praveho tvoreni n~m me jineho n~z vzdam se vlastniho ja. ze cl... aby v nem Buh pusobil tak. protoze prava chudoba duch51 ~yza~. Z toho ply?e. Ovod. jde . ktery Jiz pfeko~al. bychom nemeli byt vazani poutani ~ikovani. aby mne zbavil boha.' Eckhart pokracuje: ' Co znamena. abychom se plne seberealizovali. ktere uzfvame v kazdodennfrn zIvote. 54 / .stnem. ze clovek je oprosten od veci.-rskeho pohledu a stale beznych hledisek beh~v~o_nS~ICkych.l11aJLdelg. (Quint D.~. ze jestlize Buh chce pUSObIt v dusi.ze ~a sv~. Jako 0 tom.e t chovanf a mineni jsou neco konecneho. Nas lidsky ell je ve shode s Eckhartem zbavit se zajeti sobectvi. avsa~ pfibuznjc.ove~ by mel ~yt tak. na mchz vase konam spociva. co vlastmme a co marne.l:!ms:£h:"·~~..nic nen.~.~.vlastneni jsou tak blizke mysleni memu.uji. a ra~ by to tak chtel delat. v nemz. egocentrismu. K..eli mit nic nebo nic nedelar. smyslu r.~.sebelaska ). nemeh bychom byt "naplnem" svym vedenlm nebo na nem zaviset ci ho byt zadostivi. ~ro B~ha neni urcujicf.Y~$k~rel1()sveho vedeni". ~te. chudobou..vlas!.vedem bychom nemeli pohlfzet ~ako . kd~z ~luv~ ~ p:~~omeni vnitfni struktury vlastneni a pripojuje.. rozlicnych.. nazoru. V modu vlastneni nejsou dulezite ruzne objekty vla. aby on sam nebyl mistem a ani ne~e! mtsto ~r? pusobem Boh~. z nichz naSle~~Jl~l je cha rakteris ticke: "L.. Proto prosim Boha.0bJek. .e.Svoboda ':...bytl· .. kdyz na ~lch !pln. stavaji se spatnymi. Tedy ffkame. definitivniho.:. Za~imco ~amy 0 so?e neJs0..ort.• ozn~cu!.e ?y !TIeI!J:!Yi!~9Y!!lJl~U. mnoha mistech ..to fekneme jinak. co jS?U .. aGl:!~tQP~.uJe.~~flg2!Q~jckem. 55 '-v marne ~ckha~t nemohJ ~v~pojeti ~.:'~. o Vmodu bytf nenivedeni nic jineho nez pronikava aktivita mysleni . v n~mz ?usobi." (Blakney.. ale. I1Jotlvllce. aby clovek rezervovaJ mI~to Boh~ pro jeho pusobeni. 29). vedenf a mysle~ky. V kontrastu ke skutkum a nazorurii jako takovym a oddelenym.$mysl~~. Nejdffve byt oprostem od vsech svych vecf a vlastnich cinu. abyste kI~dli ~~ra~ na t~)" by! .cokoli se rnuze ~tat . chudy.§l§(!Q)'JlJe . Lidska svoboda je omezena tou merou. T. .-bin~ung ~.ta~ nave~~k.~. '.it" vyjadrit radikalneji.a ': ~~a. Quint pravern naz~va Eckharta "ge~llalnfrn analytikem duse" (genialer Seelenanalytiker): "Eckha~t 1l1~~!: neleni odhalovat nejjemnejsi spojitost lidskeho chovani. ze -.ebo Ichsicht -. z.cIch. ~. ?Ytlm~. ze by clovek byl prost ysech (s~ych vlastnich) veci a (svych vlastnfch) cinu jak dovnitf do.~.. To neznamena."vaza~ost na ja" nebo "egomame . Kazda vee .y~qQrne .l<:. <:QcyfL~i~ie ':'1. zameru. Mieth je podle m~ho naz.-.udo. od jednajici a rnyslici osoby. shod. dobre ciny. P. jakou jsme svazarn s vlastnenlm se svyrn konanfrn a konecne se svym vlastnim ja. zcel. nejskrytejsi pohnutky sobectvi. To vsechno patH k modu vlastneni. stat plodnyrni.. ktere nas zotrocuje. \ k tomu. Toto proniknuti do skrytych motivu cini Eckharta veh~e 'pnta~hveho pro postfreudovskeho ctenate. ze to Je nejradikalnejsi forma vyvlastnem. tak to neznamena. ' . Jestlize n~stane to. Nesetkal jsem se se zadnyrn jmyrn ~utorem. kdyz rozvijr SPOJItOSt. jako myslenky vyjadfe~e ~Iethem (1?71)~ T~? hovori 0 Besitzstruktur des M enschen (" vlastmcka struktura c1.t . . Vedenf by nemelo na sebe brat kvalitu dogmatu.~patne . to.": "Pe~'uJte 0 to. pak re~n~~e: ~?~ud toto (mfsto) existuje. Je podmm~ou la~k~ a tvurcfho byti.1ff!~. vhodnym stankem.." (Quint D. n~lvI!u predf. U~?d. Tim. mis!em. svobodna od lpeni na vecech 1 na vlastnim ja.p'robl~~um vlastneni se Eckhart pfiblizuje v jine rovine. kdyz mluvim 0 "modu I!l1t" n~bo vlastnicke struktufe existence". ~yt ~dela~t :Zdurazriujte spise zaklady.. ze bychom nen.obra~x." s~ut~¢nA... pranyfuje vaspive touzeni po vzdavani diku a po odmene. P. jak to vidim ja.. tvoru sebe sameho i boha ~ jestlize by v nern Buh jeste mo~l najit ~istopro sve pusobeni. co I. blokujfcfrni nasi seberealizaci.tem ChtI~OStI: predmety... to jest existencniho "!~du . Eckhartovo pojeti byti Eckhart pOll~iva vy~azll byti yedvoll. jehoz myslenky 0 podstate orientace cloveka na . .oveka ) ve stejnem smyslu.zedale deht stejne tak malo. ?9).hdske .. .Qltk"Q_tQJJ1..na rrrajetek. T:. ao15ry·'··a····:rikb·ttYf~ pocet ruz_nY:h ~ecI.u. zeby I1J~lzapoJ11enout.h ~Y2n.ba odokonce ~n! k Bohu.espout~na. Pavla je prosta jakekoli vazanosti na vlastni ja .i9.aniz by kdy byla vyzvanak spocinun v klidu aby nasla jistotu~~. ze clovek ?y m~l byt stankem pro Boha.. ze jsme vatani na sve vlastni ja (Quint pfeklada original stfedohornonemeckeho slova Eigenschaf~}ako Ich. NY~'li. d~se.. jako se to na pocatku to~oto stolet~ SO~dl!O0 a~~~I:l' Eckhart vylozil svuj nazor na. Odvolava se na Marxuv pojern ::vyvlastneni".!~x~.

(Quint D. ktere jsou mimo nase dynarificke jadtoaii~jsOu'sCK~~~~ne~ 6"·" •••••••.' Byt v Eckhartove pojetlziiamena byt aktivni v klasickem smyslu tvurciho vyjadreni vlastnlch lidskych sil. ktera se zvetsuje. T.. jak ji napliiujeme. F. ktery beir. 8.u.4YIIl·vla~tl)e..'. V Eckhartove etickem systemu je nejvyssi ctnostf stala ~pfitomnost tvurci vnitfni aktivity.. teni.prYs .). Bezi nepretrzite. P. Benz a d.). duc~. nIL II ROZDiLO ANALYZA ZAKLADNicH MEZI DVEMA MODY EXISTENCE 56 .cQivyjadfuje velmi oofazhe: pojmenovava bytf jako proces "vfeni". pohybuje se a snazi se v tomto pohybu dosahnout "pokoje".j~ byti protiIslg. 35. P. preklad E. "co proudl a preleva se do sebe sarna i nad sebe sarna" (E. V tom to smyslu . T. Qt>11()xgygn't:~::PJQ411~JiI..Ilj..ZrOZyt1J.. E. P.) Nekdy pouziva symbolu "beieni". Drllhyv~znambytf u Eckhaita]~~. Quintem neovereno). yazbi=::n-a.• protikladem sobectvf a . a nikdy se nenaplni" (Blakney.F. iivy clovek je jako "nadoba. T..pfekladE. nefalsovane aktivity je prekonani modu Ivlastneni.. ktery POblZ! nase'"'chovani~Y'pfotlkradukeskutkum nebo minenfrn. mit stale neco na praci.~a. nepretrzlte beii ke smffeni. charakter. 1Kthrit~proI3~j znamella "v.tvofivg§t. aby oznacil aktivni charakter: "Bei ke smirenf! Clovek..~gQi~l11H. D.. Jina definice aktivity zni: Aktivni. "vyvolavani v zivot".~t~rY I3~sll\'*clLQ9Rghyt>.-.yj!tyen~esebe" (Quint. ne v modernim smyslu byt zaneprazdneny.. neco. 233.~fU?d~l11y!lt~ln~j§LJn:J~~ EiQ:r~=a1(nytta. .skutecnost. 6 .. F. citovano v Quintovi D.. je nebesky clovek. jejimz pfedpokladem je prekonanf ~vsech forem zavislosti na ja a chtivosti. ~ Podminkou kazde prave.sltSi.

ebo osoby. Osoby jsou pfetvoreny ve . citeni. zvetsovat ho. Nase ja je velice d?levzi~ymvob~ektem.tmcl. . rcern "korunka ke ~orunce ).e. kdo vlastni majetek. Muzska nadvlada trvala v patriarchalntm radu zhruba sest neb~ sedm tisicileti a v nejchudsfch zemich a nejcbudsicb tndach spoleenostI jeste prevlada. V patnarchalm spolecnostI muz~ byt ""r ten nejubozeisi chudak z . vlas!neni a vytvarenf zisku jsou svata a n~z~lZltelna prava Jedn<?thvce v prurnyslove spolecnosti. a moznosti pf~meny cloveka.na z~n. udrzovam a rOZSIf?Vam majetku? Odpoved':!y roz~if:ni o~lasti . protoze zijellle ve spolecnoS~l.r.. ktere obsahuje bud pracovni nastroje nebo uzitne p~edmet!'. vlastni ja. Tawneye The Acquisitive Society z r. pouze mOJI.:ecI~ Je]lch.~y' d'abelsky kruh: manzel vykofist'uje zenu. Vedle soukromeho vlastnictvf existuji:lsgmostatne vytvoiene vlastnictvf ktere je vylucne ~ysl~dkem. a obraz.maJet~u s~me?!. podrzet ho. kd~ nastupuje emancipace zen. Kdyz se stare zvyky patnarchalmho typu vlast?IctvI p?ma~~ hrouti. je fakticky spisevyjimkou nez pravidlem bereme-li v iivahu celou lidsko~ h~storii (vc~tne prehistorie) a zvlJste kultury mimo Evropu.tnarchalm spolecnosti.~abyl a jak s mm ~~klad~m.i povinnost _ investovat vlastni energii do uspechu sve vlast?f osoby.C~UdI . Sombart a Kraus.clvalo . aby ziskal vlastnictvi a pn!o_m lll. pokud neporusim zakon.tnfkem. n~s socI~lm status.:. zisku a moci jako plhnc~ J. kde chce prumerny obcan vysp~lych pruI?ys!o~ych st~~1!n~JI~ plne ukojeni sve vasnive touhy po zisku. Stejne jako veld vlastnici ~~pIt~lu JSo. . ~~~e se jen tezko popflt. . Zasada je: "Kde a jak jsem sveho vlastnictvi . kaplt~lu. ktere sdflf skupina v duchu spolecne zaruky. zdravi. dost~t~k lidi k praci. vlastnfBrace. zahrnuje v so be mnohe veci: nase telo. . . ktery mel hodne ~etI.. Avsak prevazna vetsina zadny majetek v r~alnem smyslu kapitalu a kapitalovych zisku perna. pnvare = "to depnve of" = pnpravit nekoho 0 neco zbavit ukrast). ~o majl.~ter. A na druhe strane: ~atky ~e povazuJ: z~ majitelky svych deti. ze cele bfemeno rozem detI spo. ~o }~ neko?ec.nase .IV COJE VLASTNICKY MODUS EXISTENCE? SPOLECNOST HRABIVOSTI "'. ona s. ze je prirozenou a univerzalnf kategorii. jako Je tomu v izraelskem kibucu. v mchz ekonornie nebyla zvlasr zivotne dulezita.UI chudaci posedli touhou to. (~fJqleCnevlastnictvi. ~ch?va. jsou obdivovani a jako nadfazeni vzbuzuji za.hat spoleenikum. dospivajici synove se pak pfipoji k muzi. NO. a spolecnosti do sud nepfekonane. Pascal..ZAKLAD MODUS PRO VLASTNICKY ! . Zatfrnco se o soukr?mem vlastnictvi predpoklada. dosahovat zisku.' Jak. 59 58 . p~o . ~a~ cim muze mit pocit absol~tni?? pana. pravo .. jsou samy jeh~ pany s plnou mOCI zbavit druhe prava na jeho uzfvani. deti a T?-lade~e~ stoupa spolec~nsk. ani na tom. mIl~n. tj.poma.nejchydsi ." Tent. je moje pravo neomezene a absolutni.:am. Jeho zVI~ata..n~ to~ neza~eZi. a~e [v majetnickem zpusobu zivota. ze dokon~e I .azek ~lastmku.!astn~~ke. ne~i zale~itosti nikoho jineho. Brentano.Zlska.IndIV1du~hsmu. pestuji sve majetky.{funkcnf nebo osobni vlastnictvi. Lf2'Jlezene vlastnictvi. cesfovam. obraz.!~co vlastni _ a pestuji si sve male vlastnictvi. Ti. A jeste dal: nejvetsi pozitek nespociva v . Samozrejma odpoved' je.emale.platne v te ktere spolecnosti formuji charakter jejich clenu' ("soclalm c~arakter").Pr? . nas majetek (vcetne znalosti).o druh vlastnictv.: Jak mohou takovi lide jejichz majetek nestoji am za rec. ktery mame sami 0 sobe. znamena v negativnfm smyslu "sebevlastneni". to ~¥l jediny zpusob mIt. deti.e jsou I?~a~enr vlastmctvi.~e (milenky). alespon pokud jsou m~le. 1920 je svyrn cbapanfmmodernfho k_~?italismu. Pomalu vsak up ada v bohatSich spole~nost~c~.. Boha.v~st. trebas J~e 0 vehce male castky (ilustruje to napr.:ztah~ Jed~~ho k~ druhemu nabyvaji charakteru vlastnictvt." ' • . ktere je omeze':l0 obligaci .i se nazyva/~oyJqome (privdtni] vlastnictvi (z lat.!lly.~estoval maly kapital. Vynikajici vyliceni mest'acke posedl<?s~I P? majetku J?odal Max Stirner.vla~tnic~vi na pfatele. Kdyz uvazime.. 1 DUo R.t a rozmnozit. ktery v pozitivnim smyslu znamena osvobozem od spolecenskych. ktere je vlastni. jeho deti. H."<:Iema~etkove .tndy :~as.Nase soudy jsou extremne predpojate... ze plozeni deti v patriarchalni spolecnostI Je pr~CI!?OU suroveho vykofistovani zen. umelecke pfedmety.~ podstatnemu pochopenf vlivu prurnyslove spolecnosti na cloveka prispeli svyrn fidem Max Weber. Schapiro.eJIe~lste?Ce.muz~ v pa..s . majetku _ v jeho pnbuzenstvi jsou to jeho zena. protoze o~oba n. byt naplnem :-elkou I!ebo jen castee~ou touhou po jeho ziskavani a udrzeni nebo jak se vubec mohou citit jeho vlastniky? .zda je na maJet~u ~eJaky za. pout. . V prumyslove spolecnosti to jsou: pranf zfskavat majetek. aby zenu vykorisrovali spolecne. )~ko S! ~las. .z~vazkem . a t~~ s~ vy~~ruJ~ Mdan~a. na~e JT-eno.a ~o~k~omem vlastnictvi.a zivotni uroveii.:. ..a"se ~aklada n.

advokatum. a to je vzrustajici. Maji jasne na zreteli. stoleti by mohlo byt: "Stare je kr~~n. je symbolem stesti.cinno§tJ. aby druzi meli 0 nas. vyrnena za lepsf model) -+ nove ziskanf vytvaff zloradny kolobeh spotrebnfho nakupovanf a dnesni heslo by melo znit: . ze ziskal auto a rna je.imoji delnici" atd. to choval v lasce. a urcitych kvalit fiktivnfch. ktera neni skrytou 'formoll pfivlastnovani. byf nadanych citem. abych podal co nejjasnejsi obraz. pro ty.~1:gt!cl1. novych stimulu. yuz neni konkretnf objekt.jaky chceme. jehoz ztrata ohrozuje jeho bezpecnost. ze dulezita forma pfipoutanosti k nemu kvetla v 19. zvlaste pro lidi v takzvanych socialistickych statech. 0 svych lecich. Kdyz takovi lide vypraveji 0 svern zdravi. ze kupovanim noveho vozu kazde dva roky mfsto kazdych sesti stoupa kupcovo vzruseni ze zisku. jsme chtivi odlozit ho "do stareho . VII. nikoli pro uchovani. ktery muze tento obraz ponekud vyvazit. Avsak existuje jeden cinitel. Ctvrty cinitel je velice dulezity: je to potteba novych zazitku. Ve starsim obdobf kazdy. . tim casteji se rnusi menit jeho intenzita. pro vlastniky vozu pak jen jejich castou zmenou. vlastnicky vztah k jejich spatnemu zdravi je analogicky postoji majitele k akciim. ale to.: pokud to bylo mozne. Nase ja je smesici skutecnych kvalit. od vetsiny naprosto odlisna tendence mlade g!tperaGe. abychom vyresili problem zdanlive kriklaveho protikladu mezi majetnickym vztahem vlastnfku k jejich automobilum a jejich tak kratkodobym zajmem 0 ne. Protoze touto zmenou vlastnicky charakter ze sveta sprovozenneni. svetove valky a dnes je malo zrejma..provozovanYch Napr'l- 61 . (Ten to vyvoj proberu vkap. rozsfreni moci=-. kdo auto majf. svych operacich. 0 sve diete. ze sve ja pocifujeme jako ~ vee.referuji 0 svych nemocech. ze zdravi a nemoc jsou majetek. tak se prizpusobuje.) [Pocit vlastnictvi se projevuje take v jinych vztazich: napf.ziskat profit pfi smene . Diskuse 0 majetku musf brat v uvahu." Muj obraz univerzality vlastnickeho zpusobu existence rnuze na mnohe ctenafe zapusobit pfflis negativnim a zaujatyrn dojmem. nemoc.uspokojeni. jako majetek. coz je hluboce zakoreneno v dnesnim muzi izene. \ ktere si aranzujeme kolem skutecneho jadra. co je podstatne. Lide to vyjadfuji slovy: to je "mu} doktor". kdo neco vlastnil. _. protoze ty stare jsou uz mdle a vycerpaji se za kratkou chvfli. Ziskanf -+ pomijive vlastneni ia uzfvani -+ vyhazovani (nebo je-li mozne." Mozna. majitel soucasne zlskal novy kousek sveho ja. ~ neni ani tolik to. Take ideje a nazory se mohou stat majetkem. At' je predmetem koupe vuz.r. tvurce "jeho" ja. elm vice dokaze ten to podnet vyvolat aktivitu. tim. zeslabla v desetiletich od konce 1. do nehoz je vlastnfk zamilovany. 0 svem Ieceni. riastroj. co je obsahem ja. Nalezame u ni model spotreby. . kte1(afum. "mu} zubar".~!" Dnes je spotfeba rozbujela. v niz se tu a tam uzije i nekalych prostredku a "dobry obchod" se zplna vychutnava snad jeste vic nez posledni meta: zbrusu novy model na dalnici. Stejne tak zdravi.e. Tern. protoze jeho . a mottem 19. jako jsou znalosti a dovednosti. ktere pozbyly casti sve nominalni hodnoty na trhu. kdyz jim jsme presyceni. Kupovat znamenalo. ze nejpffznacnejsfm pnkladem driesnfho jevu konzumni mentality je soukromy automobil. tim vets! je pocit triumfu. kterou kazdy z nas vlastni a ze tato "vec" je zakladem naseho " pocitu identity. spolupracovnfkurn. Nas vek si zasluhuje byt nazyvan "vekem automobilu".zeleza" a koupit si posledni model.. dokonce zvyky. kdo jeste zadne nevlastni. Po dvou letech. se zda zivotnf nutnosti.spocfva v tom.zvysuje smysl pro ovladanf a cim casteji se postesti. eventualne forma. Tfetf cinitel: zmena auta nabizf pokazde znovu sanci "udelat dobry obchod" . kdo ji tutez snidani v tutez dobu kazde rano. symbol "jeho" postavenf. po case uzlvanl."~Tovej(! k:ra§pe. Od nakupu k prodeji se zda byt cela transakce hrou. pecoval 0 to al. ale naKupovani se stava-nakupovanim pro "vyhazovani"." Paty a nejdulezitejsi cinitel vyplyva ze zmeny socialnfho charakteru v poslednim stoletf: z prechodu od "uchovavacfho charakteru" k charakteru "trznfmu". serum. ale. Ale to. Ocividne vsak zaliba ve vozech nenf hluboka a trvala. odev. ~e. tim dele si zachovava stimulacni schopnost a tim mene je nutne rnenit jeho intenzitu a obsah. "berou" je jako nekonecny pocet objektu. Druhy cinitel. Mimoto vlastnicky zakouseji i svuj pomer k ostatnim Iidern. muze byt znepokojen sebemensi zrnenou ritualu. stoleti.zvyk se stal vlastnictvfrn. aby koupene "vyddelo". Musfrne vzit v uvahu nekolik cinitelu.pro nasi ekonomiku byla kolem automobilu vybudovana cela produkce a nas cely zivot je vyznamne urcovan nistem ci poklesem konzumentu na autornobilovern trhu.lzlval toho.:l(j9§. Za prve je to prvek odosobneni ve vlastnikove vztahu k vozu. akt ziskavani noveho vozu do vlastnictvi je druhem znasilneni . Chtel jsem nejdrfve vylicit prevladajfcf spolecensky postoj. dentistum. ale vyrazern s.i" a dospel jsem k teto formulaci: "Cim vice pasivizujici je pod net.tiz. a vskutku tomu tak je.zal~zitosti na~lonnosti kratkodobe. drazdidel. dokonce uz po jednom roce vlastnik auta pozbyva 0 "stary vuz" zajem a uz obchazf prodejny asnaz] se udelat "dobry obchod" s novyrn vozidlem. jak jen to je mozne. V dffvejsi studii 0 stimulech (The Anatomy of Human Destructiveness) jsem rozlisoval mezi stinuly "aktivizujicfmi" a "pasivizujfcfrn. cini tak s vlastnickyrn zapalem . nekdo.

ze ustavicne lzou. ktery presahuje vlastnickou orientaci vetsiny. ve skutecnosti nemdm nic. vitezne revoluce v nasern stoleti. kteff 0 sobe mohou ffci. ze jsou prave "na ceste hledani". Hlasatele tech to nauk jsou vsak vetsinou bud' podvodnici pffrno nebo se diskvalifikuji vyvolavanlm ducha poplatneho reklame ci jsou zavisli na financnich a prestiznich zajmech pripadnych "vUdcu". avsak take mnozi bez nejake urcite ideologie nebo doktriny. aby se setkali s lidmi. pffpravu nebo koncentraci. Nebude to poprve v historii. ze se timto smerem ubfra znacny pocet skupin i jednotlivcu. Zdajf se byftal(e~innohem upffmnejsf nez starsi generace. kterou maji radi. Veftm. skoncili zklamanfrn.~. on. omezovanf-a-zavislesti=Heslo jejich burzoaznich rodicu bylo i jejich heslem: "Nove je krasne!" a davali najevo naprosty nezajem 0 stare tradice. ktere se daji tezko zvratit: rozpad patriarchalni autoritativni moei nad zenami a nadvlady rodicu nad detmi.nebo jako nestastnf fanatici destrukce. V jakernsi naivnim narcismu vefili. deti a revoluce sexualnf. mohu ztratit svou socialni poziei. i kdyby postradali dostatecnou serioznost. vetSl nez nekolik rozptylenych jednotlivcu. to tady neni nasi starosti. Reprezentuji novy trend. ktere vyslovili nejvetsf myslitele. spocfva v iluzi trvale a neznicitelne substance. co si zaslouzi. selhala (je pfflis brzy posuzovat konecny vysledek cfnske revoluce).. ze subjekt a objektjsou trvale. a maji historicky vyznam.s chuti. i kdyz jsou caste filosoficky a politicky naivni . muze byt ztracen nebo pozbude svou hodnotu. bez serioznfho zameru k vnitrnf zmene.a jsou jimi tajne obdivovani za svou schopnost videt a ffkat pravdu. Pokud vim. pokud byli mladf natolik.~t~~k:c.!~txf a ne . Tato nadeje je tim realnejsl. mohou mit i presto z takovych podvodnych metod opravdovy uzitek.11~£?"vyjadfuje vztah mezi subjektem (ja. jinym se hodi jen vnejskove. avsak mnozf z nich prosli timto obdobim s tezkym zklamanfrn. Existuje vsak trvaly subjekt? Nebo objekt? Zemfu. oni jednoduse rebelovali. ona) a objektem O. Ale jen detailni kvantitativni a kvalitativni analyza "novych veffcfch" by mohla ukazat. i kdyz se nachazejf ve svem prvotnfrn stadiu. hledaji byt sami sebou misto vlastnit a konzumovat. Mnozi. Zide a krestane chtivostf: co transformuje kazdeho a vsechno v cosi mrtveho a cloveka cinf poddanym moei druheho. nejsou k dispozici spolehliva statisticka data. ovladani. Mnozi z techto stejne mladych lidi (a jejich pocet od konce sedesatych let znatelne poklesl) jeste nepostoupili ze stadia svobody ad neceho ke svobode k necemu. ze neco mdm. ktery by je bezprostredne motivoval vyjma osvobozeni od . kteff maji opravdovy zajem 0 zmenu existencnfho modu vlastneni v modus byti. kdo uveif. apatictf lide . kolik jich bylo. Neochrafiuji svuj obraz tim. protoze moje vlastneni. aby by li zadoucfm "objektem" na trhu. nevynakladaji svou energii na potlacovani pravdy. jimz pujde historicky vyvoj. Podle meho odhadu je pocet mladych lidi (i starsich). A tak caste konci jako zahofkli. Tyto zasady jiz uvedornele pfijal veliky pocet jednotlivcu a stare ideologie se kazdyrn dnem stavaji smesnejsimi. nevyzaduje zadne dalsi usili nez jen si svuj majetek udrzet nebo ho produktivne vyuzft. tito mladi lide si troufajLl?iLiluezajima je. ktery da smer jejich zivotni praxi. my. aby jejich euforie trvala.. Ne vsichni. jako to dela vetsina: A nezffdka svou upffrnnosti pusobf na starsf .. Tim se rozumi. Tato pozitivni cast obrazu vsak potrebuje byt urcena pfesneji. jsou revoluce zen.ikdyby tomu tak bylo. Zpusob vlastneni vylucuje druhe lidi. ze E~~. bez ocekavani nejake "trvale" protihodnoty. v podstate bylo jejich idealem stat se opet malymi detmi a takovi autofi jako Marcuse vytvar~li vh?dnou ~d~ologij. kolik jich nalezi k te ktere skupine. ono. stolen. Existence teto mensiny dava nadeji na obecnou zrnenu v postoji od MIT k BYT. jak si sami mysli. Vyraz "~~IJ:1. Dnes se miliony lidf v Americe i v Evrope snazf najit kontakt s tradicemi a s uciteli.oriC'ony. ktera mi zarucuje neco mit. aniz pro sebe nasli dobre zduvodnene presvedceni a teziste v sobe samych. je naprosto nemozne spolehlive kvalifikovat jednotlivce. Nelesti porad svoje ja. V tomto zpusobu existence je nejzavaznejsi m~j m~j~t!<8Xy~isk . '\1y. aniz se snazili najit cil. ani priblizny odhad a. ze mam neco natrvalo.~£. co se jim za to vrati nebo co jim zbude. revoluce ruska. af vedome ci nevedome.. Kdyz se mi zda. PODSTATA VLASTNENI Podstata existencnfho modu vlastnenf vyplyva z podstatysoukromeho vlastnictvi. aby slyseli hudbu. ani cil. Tito mladi lide podnikaji dlouhe a caste namahave cesty. ze mensina naznacuje smer.a moje neomezene pravo drzet ve vlastnictvi to:'co jsem zIskal. ona. kontrolo63 62 . jakkoli je bohuzel nemozne dovedet se. Objekt take neni trvaly: muze byt znicen. Buddha nazval tento zpusob chovani za~()stivostf.je konecnym cflem saciahsmu a revoluce. Mluvit 0 tom. jenz hranicil az se strachem z myslenek. kdo zacali s velkymi nadejemi. ze rnohou sami objevit vsechno. s nimiz se chteji setkatZda jsou jejich cfle tak hodnotne. kteff jim mohou ukazat cestu. ze u nekterych jevu jde 0 takove historicke zmeny. aby bylo objeveno.v~voj k: zralosti . Patff k nim politicky a nabozensky orientovane skupiny vsech odstfnu. Protoze jeste nedovedou najit ani sebe. Protoze politicka revoluce 20. Byli sfastm.

Skutecne. kdyz. nasili. Nenf tfeba citovat ruzne formy pomlouvanf sexu duvody moralnfrni ("je to spatnost") ci zdravotnfrni ("masturbace telesne skodi").revoljy.~g!<::h~§Q2JeceIls!~i nema zadna sexualnf tabu. nezavislosti na vlastneni. ze sexualni svoboda neve de k sexualnf lacnosti. ze rna starost 0 posvatnosr zivota (takova starostlivost by musela take zavrhovat trest smrti a-valku). Je to mrtvy. vyjadruje me urceni prostred~ictvim l!leh. mffici k obnoveni vlastni svobody. je sexualnf spokojene uzivani vyrazem byti.m~?ipulova~a.. nezivotny vztah. tresty a ktomu se hodici ideologii. Totiz ne sex.v sexualni satisfakci . aby nas "ohnulo" opacnyrn smerem. Cirkev zakazuje kontrolu porodnosti ve skutecnosti ne iproto. fNechci tim ffci. lYz. ze dite 65 64 . ani bychom nemohli (i kdybychom to chteli).vyhasla.. jejich zizeii po poznani a pravde. at' uz je vedomy ci nikoli je nutne fyzicke nebo duchovni nasili. me psychicke ~d. Ptesne totez plati "0 kazdem jinem chovani s cilem dosahnout svobody tim. X = vsechny prirozene objekty a osoby. Impuls k prolomeni sexualnich tabu je v podstate do znacne miry pokusem o vzdor. Nezive pfedmety odolav~jf ovladani v ruznych stupnfch svym fyzikalnim slozenim prostrednictvim energie v jejich atomovych a molekularnfch strukturach. jak' to byva . resp.. ktera odstrani sexualnf lacnost. Na cern vsak zalezl. ktery se da manipulovat daleko obtfzneji nez vsechny touhy ostatni. ktere nevychazeji z neho sarneho. co mam.ija .o vla~tn~ni O. Stavime se tudiz proti pokusum zabranit nasemu rustu zpusobem ktery urcuje nase struktura.natolik svob()clIli. ze ja mam X. ~odus vlastnem neumoznuje z~vy. vzbuzuje v nem pocit viny acini je tak vice porobenym. ze netouzf po vymene partneru. ktere smeruje k tomu. produktivni proces mezi subjektem a objektem. i protoze tu jde 0 ostre vyhraneny pfirozeny pud. jsou nove formy "nevlastneni". ale zlomeni lidske vule je duvodem k jeho hanobeni. sam. jej~ch touha po naklonnosti.vnitfni nezavislosti vede ke svobode a konci s potr¢l5ou . svobodne vyjadfovani yule kojencu. Veliky pocet tzv. Smysl vypovedi "ja jsem ja" je tento: ja jsem ja proto. p. ze jednaji podle sve vlastnf vule a nejsou si vedo~i.neplodne . Protoze funguji bez vykofisfovanrabez nadvlady. Pouze dosazeni. Ono a ja jsme se stali vecrni: ja to mam. ze po relativne kratkern obdobi sexualnfch vztahu se jeden s druhym spojuji v pary. tabu vyvoldvaji sexualni posedlosti a perverze.!!!!lLg. Jeji odsouzeni slouzi k lamani YUle ditete. K prekonani odporu. co mdm. muzerne se jenom vyvijet. ze delame. aktivniho odporu az po odpor nepffrny. Avsak ani sarno prolorneni sexualnich tabu nevede k vetS! svobode: odpor vyjde naprazdno. cinf subjekt i objekt vecmi. Ale nebranf se tomu. ze civilizacni proces individualizace a individualni odlisnosti i odstupu dava indjyidualni lasce jinou kvalitu. aby byly pouzivany. co ~jezakazano. ale js()u. Subj~~t nen. tak charakteristickou pro vsechny vlastnicke spolecnosti. k nimz marn vztah diky sve moci ovladat je a trvale si je pfivlastiiovat. alejajsem. ze s~oQlouci.. uspesneho. Mohou si doprat sex nestigmatizovat a vychutnavat rozkos ze sexualnlch vztahu bez pocitu viny. ale aby snfzila sex na pouhy prostredek plozeni. V konecne analyze vypoved' "Ja (subjekt) mam 0 (objekt)" . Snahy 0 potlaceni sexu by byly tezko pochopitelne. a to z toho prosteho duvodu. Nejpozoruhodnejsi v techto spolecnostech je. MOJe vlastnictvi zaklada mne a rnoji identitu. neucinny a caste nevedomy.wilnfposedlosti a perverze nevytvareji svobodu. deti i'e'ventualne mladych. Nejvetsi potfze pfi tomto potlacovani yule vznikaji v oblasti se~~. ze jejich yule je p?~mi?ena a .od otevfeneho. . a v naslednych osobnich pocitech viny.vani predmetu je pouze pomijivyrn momentem zivotniho procesu. ale jsou mu vn~co~any jako vzor spolecenskeho mysleni a citeni. Jde to tak dobfe ze vetsina lidi vefi.laska. Pro tyto skupiiiy. Spolecnost a rodina jsou psychosocialnf hybnou silou.c. nez jakou rnela v prirnitivni spolecnosti&emuzeme se vracet. nepotrebujf lamar vuli jednotlivce. ze bychom se meli vracet ke zpusobu zivota techto 'primitivnich spolecnosti. Z tohoto duvodu se spolecnost snazi potirat sexualnf touhy usilovneji nez vsechna ostatni lidska pfani.poura ditete se projevuje mnoha ruznymi zpusoby: tim. kdyby slo jen o sex samy. neorientovane na majetek.. Tento odpor muze mit ruzne formy . protoze mam moznost si to privlastiiovat. protoze muj pocit identity. prfmeho. nez udava pase strl}~tura: a !O l!a ujmu naseho rustu) vyvolava odpor. ale !lse. Existencni zpusob vlastneni neumoznuje zivy vztah mezi mnou a tim. /iSexuaIni touha je jednirn z vyrazu nezavislosti a v zivote je v)jadfena velice brzy (masturbace). podplacenim. Uzitf ciziho nasili na zivych bytostech (tj. Vyrustajici clovek je nucen vzdavat se vetsiny svych autonomnich skutecnych pfani a zajmu a vlastni yule a pfijimat vuli a pfani i city. Existuje vsak i opacny vztah: to rna mne.. / Je ornezovano volne. nikoliv nasledkem sexualniho vlastnictvi. abych to (a co nejvice toho) mel.avi zav~s~ ~a !?~. musf resit obtfzny problem: J_ak zlol1}it vtlli cloveka anii by si to uvedomil? Nu pfece komphkovanym procesem p~ucovani. VLASTNBNf MOC VZBOURENf Tendence vyvijet se v souladu s vlastni pfirozenostf je spolecna vsem zivym tvorum.

jezto ja jsem vlastnfkem kapitalu . ackoliv veci nejsou nic jineho nez procesy energie. jez nam umoznujf manipulovat svym okolfrn. 66 ktere probfhaji v lidskem byti. Kazda autonfi. jsou-Ii tytove~irieznicitelne.~dyz se s jeji pomoci podaff zmobilizovat aktivitu ditete. ze jejich tela. K udrzovani kontroly soukromeho majetku potfebujeme uzit moei.. Jmeno os-eb.vytvaff castecku nesmrtelnosti. radost budi zdani pevne podstaty. ktera je pficinou jistych vzruchii v nasem telesnem systernu. l_~l~stnic~t modus. zabijet. soustred'ujfcfpozornost na majetek a prospech.?:lI!leIl~ ~Vo~<?~tl0q'\. . budou nesmrtelna.vsechno.my vsichni marne jmena (a mozna ze to budou brzy cfsla bude-li sou~asny trend k odosobnenf pokracovat) . My naivne veffrne.Jampa" jsou stejne zavadejici. se te predstavy hledime zbavit a zaonacit to tak.>ty.zfskavam nesmrtelnost. ze svoboda neznamena laissez-faire (nec~te kazdeho delat. Lidske bytf rna specifickou strukturu . kdo uz neverf v tradicni posmrtny zivottje zvlast napadna u politickych vudcu).?:1}aIilena. z~ ten nebo ta Je nesrnrtelna bytost.pocitky vsak nejsou vjemy specifickych veci. ~o chce). stoletim se stava nahrazkou kfestanskeho nebe "historie" a "budoucnost": povest. ktere slouzf zajmum one autority. Musi byt jasne srozumitelne. Casto se vzdor projevuje druhem generalni "zpomalene stavky".}~lesti jedince vlastnickeho typu lezf v jeho nadrazenosti nad druhymi. hrdost. ze tu marne co cinit s procesy. ze spolecnost nas uci transformovat pocitky ve vjemy.v. Ienosti. jako je stul nebo lamp a. oslusnost zak()I1u. cokoli.~~s~~:. Abychom mohli Ji~ou zivou Iidskou bytost kontrolovat.) Vsechny udaje svedci 0 tom.l1}~z.~a~~l~ritQJ. v jeho moei a konec koncu v jeho schopnosti d9J2yvat.lhu uzivat nasilf pr~ olupovani druhych . abychom ho chranili pred temi. neznicitelna . . ze veci jako stoly a lampy existuji jako takove a nemuzeme pochopit. proc je orientace k vlastneni tak silna. vjemy jsou vysledkem kulturou daneho procesu uceni./ Potreba vlastnit rna jeste j~den dlivod 7biologicky danou touhyilt. V soucasne spolecnosti pocinaje 18. mnohych nabozenskych fantazii 0 zivote po smrti 0 blazenych revirech u loveckych spolecenstvi. pak jsem nesmrtelny. abychom byli v dane kulture schopni existovat .t. davarii.. krestansky a islarnsky raj. vnucuje-li diteti cizf normy.zjevne nebo tajne. Snad jeste vice nez cokoli jineho vsak touhu po nesmrtelnosti uspokojuje vbU. prostrednictvlm dedickych zakonu ja . Schecter "Infant Development". zahalkou. Cestou legalni moei posledni vule je urcena dispozice nasfrn majetkem pro pffstf generace.uladu~e zakony struktury hos¥eexl§J~n~. Jmena naznacuji.po moci.IiJ:£i"<?llgl1i".je~ . kteff by nam ho chteli vzit.od mumifikace tela az po legalni nesmrtelnost poslednf vuli .v()~()~u rUst. piedevsim piicinou destruktivity. S~9QQ<!l. slava. 67 . Navzdory empiricke jistote smrti.. abychom uvefili. musfmepouzit sfly ke zlomenf jejfho odporu. ze jiste pocitky berou na sebe formu specifickych vjemu.a muze se vyvijet jen v ramci sve struktury.. nutne vytvant<?uhupnmo potrebu . J~~tliz~ ..nedba . jez pooporuj'<nehto cil.na pravidla dodrzovani cist<. a to je pffcinou. protoze oni jako my nemohou mit nikdy dost: touha mit soukrome vlastnictvf vytvari tQJ. loupit.~:l~:'~~~. Nektera podstatna jmena maji tutez funkci: tj. Od stareho Egypta az po dnesek . Osoba i jmeno se stavajf rovnocenne: jmeno dokazuje.vytvaff iluze.jakmile jsme takovym vjemum dali jmeno. Ale i jmena oznacujicf veci jako "stul" nebo . fQ)1J{lm.] ' lINE FAKTORY PODPORUJfCf MODUS VLASTNENf (Ree je dulezitym faktorem pro posfleni vlastnicke orientace.~ech ndfQfch . A je "autoritou iracionalni". procesu. laska.§entej4za. Touha po vehlasu to nenf jen pouha svetska marnivost . 0 niz vime ze zkusenostl. ze jsme nesmrtelni. Toto pfani nabylo mnohych forem: viry faraonu. pasivitou az k nanejvys patologickym formam pomaleho sebeniceni. ktery zpusobuje.?.lide zustavajf "nazivu" i po jim vymerenem case telesneho a dusevniho zivota. . Atjsme"Sfastnfn-e"bo-'fiesfasUrCiiase'1Ho'nas" pODlzlaosahnou( s t?ifco stu] nesmrtelnosti. uzavrena jako posvatna vee do pyramid.ktere p fidi?plimalnLIJQ§kY_Yi~Qj.vfjitse"v so.JJl~nfIllajetku. (0 nasledcfch tohoto boje mezi detmi a rodici viz E. co zdanlive zarucuje poznamku pod carou v historickych zaznamech . .a nikoli proces. ie cizi zasahovdni do vyvojoveho procesu ditete i dospeleho je nejhlubsim koienem dusevnich poruch.y .jako kazdy jiny druh .~ (vlastm omezem). avsak nikoli zajmum specificke struktury ditete. agresivitou nebo sadismem a mnohymi zpusoby sebeposkozovanf.rna nabozenskou kvalitu pro ty. Publieita upravuje cestu k nesmrtelnosti a reklamni manazefi se stali novyrni knezimi. U modu byti spoclva v lasce sdileni. ze mluvime o pevnych substancich. Tyto vzruchy . kazda proslavenost . budi zdani zaruky konecne a nemenne reality vjemu. ze osoba je trvala.iavsak takova podstatna jmena neobsahujf zadnou realitu a jen zatemriujf poznani. zeo nejf nebo se pfejlda. jeho kriticke myslenf a vfru v zivot. ani despotismus.~I~~al1~LtQJl1.

zabyvajicf se stalyrn usilfrn na odffkani se radosti. chrani sam sebe pfed zavisti. ze vsechny deti prochazejinejprve obdobfrn ciste pasivnfho vnfrnani.Mit nebo nemit? Podle nabozenskeho mravnfho pfikazu to znamena alternativu mezi asketickym a neasketickym zivotem. tento typ komunismu "je jen vyvrcholenfm kazde zavisti a znivelizovani na zakladni minimum. utvorene podle apriorni pfedstavy": EXISTENCNf VLASTNENf Abychom plne pochopili vlastnicky zpusob. jsou. ale i citu. pricemz neasketicky zahrnuje jak tvurcf radost. ASKEZE A ROVNOST Mnohe moralni a politicke diskuse se zabyvaji otazkou. Kdyby byl veskery majetek funkcni a osobni. Dulezitym aspektem Freudova pojmu je symbolicka spojitost mezi penezi a vykaly .kde majetek nenf podstatny. aby pffjem nebyl rozdflny v urovnich.QyalL 0 to.t vlastnenia.ni. Asketicke chovani. Tuto formu I 68 69 ..Q VJ(l~. jakmile nam pfestava jit 0 jednotlive ciny a klademe hlavni duraz na zakladni zamerenf. nezbytnych pro uspokojovanf nasich potreb. ktere vypovidaji 0 tom.Y£hm. kdo zadaji spravedlnost ve smyslu naprosto stejneho rozdelovani vsech statku. muze byt pouhym popiranim silne touhy po majetku a konzumu. Pro Freuda je clovekvylucne tlsoustre<\eny na majetek a vlastneni neurotickou. pak by nevznikl secialni problem. tak i neomezenepozitky. po nemz nasleduje obdobf agresivnfho vybusneho vnfmani a tesne pfed dosazenlm dospelosti obdobf.. Jeho pojem analnfho charakteru jako nedosazeni dospelosti je fakticky kritikou burzoazni spolecnosti 19. jestliie ztlstane natrvalo. V ekonomicke a politicke oblasti existuje obdobna klamna alternativa mezi neomezenou nerovnosti a absolutni rovnosti pffjmu. ze slouzi k zakryti jinych a obycejne opozicnfch impulsu.QQ ~'n1aIn~. 0 nasem nacini a nastrojfch. Freud odiia:iIT.Jmibem kornunismu". Na cern zalezl. Na to poukazal Marx ve svych Ekonomicko-filosofickych rukopisech.t!l~'!:l:·iglls~ ~)(. v niz rysy analnfho charakteru tvoif normu moralnfho chovanf a jsou povazovany za vyraz . v niz je vetsina clenu anaInfno charakteru. ale to. . ale ve skutecnosti tou merou. ze by nikdo nernel mit vic nez on sam. ale 0 fanatismus. zek. aby byl vyhlazen prepych i chudoba.. Za celou zalezitosti je zfetelna skutecna motivace: zavist. To pfesne piati 0 nasem . puntickafstvi.rale je popirana posedlosti po uplne rovnosti.sugeruje podezreni. je bezvyznarnny.tewiiiui orientace na t vlastneni se vyskytuje v obdobi pied dosaienim pine zralosti a je _%patologicka. ()~rilxe. fanaticti odpurci potratu sve vrazedne impulsy. jako je poradkumilovaost. slov. ktere rna hrozive vypestovane odifkani zastrit. se patrne rnyslenkami na majetek a jeho vlastneni zabyva. Dulezite je.MODUS VLASTNENf A ANALNfcHARAKTER K pochopenf vlastnickeho existencniho zpusobu nam muze nejvlce prosper odvolani se na nejvyznamnejsi poznatky Freudovy. ktere tvoff ruzna zivotni zkusenost pro ruzne skupiny.e. houzevnatost. ze spolecnost. jakou se dotycny snazi vlastnenf a konzumovanf potlacovat..>. fanatikove "cti" potlacuji sve vlastnf "hnsne" impulsy. Je to charakter sobeckych lakomcu a je obycejne spojen s takovymi rysy. vesmes prehnanymi. stoleti. sfly (raznosti).kani. kterou by pocit'oval. ktere Freud oznacil jako antllne~er(). Freudova rovnice: penize = vykaly je mlcky pfedpokladanou.tic~e. 0 nernz jsme pojednavali.r~:~fiifgie~je~·z_a1rtetena_nl.'. avecLuziyalrJ:aJ(~~ah¥ . je potrebne jeste jedno pfesnejsi vymezeni. V askezi mohou byt tyto touhy potlaceny. Stava se naprfklad.zlatem a spfnou. ze vecie ke '1zJ:likuqnlllnfho charaktertl. kdyz mluvi 0 . kdyby nekdo mel 0 korunu vic nez on. V teto souvislosti je bezvyznamne. je dusevne nemocna.i~t~Ilc.ll . To . p ohle. veIice caste... charakteru cloveka. dusevne nemocnou osobou. pro co uvadf fadu pffkladu.. Naopak ti. a to je funkce exi~t~~crlfh. ktery za nfrn tkvf.Jidske prirozenosti".jako vsechen fanatismus . prozrazuji. Tady vubec nejde 0 jiste pfesvedceni jako takove. Tatoalternativa se stava zcela bezvyznamnou. ackoliv nechtenou kritikou fungovani burzoaznf spolecnosti a jeji posedlosti vlastnenim a muze byt srovnana s Marxovym pojednanim 0 uloze penez v Ekonomickofilosofickycli rukopisech. I vy~adllj~. ze fanaticti vegetariani potlacujf sve destruktivni sklony.hydle. ~ prev<iznazlYQJfj. je Freuduv nazor. ze jeden rna vic nez druhy . rovnost nesmf znamenat kvantitativni rovnost kazdeho sousta materialnich statku. Kdo trva na tom.LeR. t~te. gest. hromadenl penez. zavist nevznista.Pe~..j)()cl[~(!l!. veci.. Tyto rysy._y~dtzely.. jak prokazujf psychoanalyticke udaje.z toho by tudfz vyplyvalo. tj. ktery "neguje osobnost cloveka v kazdern smeru".~ie" tala faze zustava v osobnfm vyvoji caste dominantni a stane-li se tak..JQ". ze jejich orientace na vlastneni trva. ze Freud povazoval zvlastni obdobf vyvoje libida za prvotni a tvorbu charakteruza druhotne (zatimco podle mne je tvorba charakteru produktem lidskych vztahu v ranem veku a nejvice ze vseho pusobi na jeho utvarenf spolecenske rPodminky).

. biologicky determinovany . na. vykombinovany. Naprotilomu.cY~ snaze udrZef'seria. a to sarna povaha rozdilu mezi obema zpusoby existence.i. Nikdo nedovede verne popsat vyraz zajmu.rQ~gm~m. .~yk~. kterou kazdy z nas nosi. d lYJ~~!~e}'l.~~y~~~~C~~~~~". Ani jednotlivy akt chovani nemuze byt zcela popsan. y.~musi c1iiit mit v tomto existencnim smyslu ...je sarna 0 sobe veci.F. "zivote:":""YKoiftrastu k charak.peY.~Mt!)(istellce: J~eJQ ..ll. mojecelistva individualita.ke vlastn~ni nutne j~.LykQnfliktu .e.t.. ze je tak "zahadnY". 70 71 . nebo mnohotvarnost mimiky. . 1 To je hranice. nenavisti ci narcismu..§. udrzet je. Takove pronikave poznani muze znacne prispet k porozurneni a popisu psychicke struktury me vlastni nebo nekoho jineho.. muze byt feceno mnohe. Exis te. Mohou se popsat stranky lfcenim iismevu Mony Lisy.) v CO JE MODUS BYTf? pOJeanavaIi:aKt~ryj~Vasnivou hl1~Crsiroltpnvrastnovat·stvecl.nec. Zivou lidskou bytost fakticky v jejim celku vubec pojrsat nemuzeme. .LllQR~~W~l'!~ /BY.Dokonce i ten "spravedlivY" a "svatY".Jsme'· k podminek na lidsky druh. jezto je CloveK.vlastneni muzeme nazyvat vlastnenim existencnim. Je vsak jeste dulezitejsi duvod. I ~ItgY:frje:ril~=:"·co-se·tyce osoby..ten druhy a ja .s. ..[l£nLyl.tll~!1JJle.terem. J~.ls. zadne zive byti nenf mrtvym obrazem a nemuze byt popsano jako vee. ~ v~~£Lj~. protoze dva totozni lide neexistuji. ~'popslltlZ§j~. ale vyviriilI se V' dusledku tlaku socialniCll Vetsina z nas vi mnohem vice 0 modu vlastneni nez 0 modu byti. to nemuze byt nikdy plne pochopeno.zatimco prumerny clovek chce mit v existencnim i v charakterologickem smyslu. aniz by byl zobrazeny usmev vystizen .a to nikoli proto.. pokud spolecne sdilime zivotni tanec.~mQs. nadseni.l1.na cloveka. ?:RJ.111:lsi Qsoi!ll .megativnl psychologie" s . to je tak unikatnf jako moje otisky prstu.(i1iaiJ. nebot s modem vlastneni marne v nasi kultufe daleko vets! zkusenosti.~. zkomercializovany). j~Jkt~E~..:t.. Avsak moje cele ja. jaky skutecne jsem. I Jedine procesem zivych vzajemnych vztahu muzeme . Objasnil jsem tento problem do detailii srovnanim . proc je tak obtizne definovat modus byti. o mne. Usmev kazdeho cloveka je tajemny (pokud nejde 0 usmev nauceny.t ~ .megativnf teologii" v eseji "On the Limitations and Dangers of Psychology" (1959).masku.~.ij~~g'yjmRHl§.'o' k.dskl'l. lasky k zivotu.Qytim.2~ lll£it~.f....tJepnncIPucnepopsatelna.lt~ua. J?ll:!.~G.~Qlqgicemu viastneiii. na niz naraz! sebelepsf psycholog.charakterolQgic. ktere muzeme videt v ocfch druheho cloveka. 0 mem charakteru. 0 me celkove zivotni orientaci..~l . (Viz dfivejSi pojednani 0 existencnfch a charakterologickych dichotomiich v Man for Himself. Avsak nasi plne identifikace jednoho s druhym nemuze byt dosazeno. ani vcitenfrn. ~L'VtQzen¥. protoze vyr!y:v:a z lici.pfekonat barieru oddelenosti.

~#.~!. Je pojmenovano nikoliv tim.~. ktefi ziskavaji zakaznfky ke koupi. !Ophou z[i¢itu. ze by nedokazali zit samostatne.. lekafi.X. jak jsme je popsali. ze sklo je "modre" prave proto.cQ.~}.tj. idfit ' ktivit dci~. tedy pod vnitfnim tlakem.._:_ a to Je c~~~L"mimo:mn~~:. A tak ffkame. Slova jsou nadoby plnene zkusenostrni. ktere si clovek nenf vedorn.... co vydava.yiftil~lJ)~~.1!. V odcizene ". . "naslouchat". ze tt!prvt! tehdy. kteff prodavaji postovni znamky.ktlNlte·J·a .. yyzaduje vzdat se vl~stni~9 e~9£~l}td~m)'Lll<~QQ~styi nebo .¢lnl1ypod.uJt!ln~j~~~~ a spoluproz~~amrn ~azltku. musi byt pojem aktivity a pasivity vyjasnen. Aktivita je ~becne receno spolecensky uznavane cilevedome chovdni. Mezi nimi je vsak zakladni rozdil.<JJ. jej po 73 AKTIVNf BYTf /Pfedpoklady modu byti jsou n~~~yislost.jiik to obvykle vyjadfuj! mystikove . Jedine tou merou.) Modus bytf muze bytsnad nejlepe vyjadrenjsymbolem. Necini se rozdilu.pocitat schody.§.". kteff investuji svuj majetek nebopenize jinych lidi. jakou snizime modus vlastneni. "sezenim na tom".8. v.a. kterymi jsme. ze .sil.Aktivitav modernim smyslu se pfipisuje jenom chovanfv nikoliv osobe za nim.. opakovat ruzne slovni obraty. Yt. pfestavarne-Ii hledatjistotu a identitu Ipenim na tom. . je pouhou ~y~le~kou. nebo zda nema ke sve praci zadny vnitrnf vztah a nezfskava jf zadne uspokojeni . ve 72 ..eZaK. kazdy. V moderni praxi se ~~hape jako zpusob chovani.e~e~~ ode' ni'ne.. Muze pfi tom byt svrchovane "aktivni". jaky mela v klasicke antice a stredoveku az po renesanci. ~0. . investofi. ktery se projevuje v psychopatologii u kompulzivne-obsesivni osobnosti.jako lidske bytosti vybaveni. charakterizujfcich AKTIVITA A PASIVITA Byti ve smyslu.seQ(). co marne.. davat.stat se "prazdnymi" a "chudYmi".'~ . !sllliillblLtQflll!111~ Jeho podstatnymznakem je aktivita.l.)t!. vYJ~ . B jsem odloucen . kdyz jim prozafuje svetlo.fly t errn. co si ponechava.. byrokrati.a. pfekracovat vezeni.. jimz se pfi vyp:alg~~. Nevedi. V okamziku. zazitek je pryc: vyschl.~J!Qll. ktery je vlastne nebytim . 'Oermei u vyrobniho pasu.IJPJekLsYC~HaJ..~~p~p~~t~111~ ~g. ak se nap f.K sy~~k!iyi!. ktery dostal v hypnotickem stavu urcity pffkaz.§J?ec11. vedce ci zahradnika.• ~. kdy vyjadfuji. rust."ve'sf'ftrtttu1'e"''bytl''je rozhodujici zivy a nepopsatelny zazitek. ponevadz jejich vyznam je dnes uplne odlisny od toho.izolovanosti vlastniho ja.. ze ji pohanf vnitrnf sila.j:fe. Ale mnohyrn lidem pripada za tezke vzdat se sve vlastnicke orientace: kazdy takovy pokus je napliiuje intenzivni uzkosti a maji pocit. ale tim. ktefi leei sve pacienty.*"". b f1k!ivn~J?l:lsivitll~)'lueuje.zpusobu cloveka._"". kdyby nebyli podpirani vecmi.X. tlakem udelat neco proti sve vlastni vuli . ale psychoanalyticke studie pfesvede~ve ukazaly. o~d.dc.l1.M9. protoze poh1cuje ostatnf barvy a nenecha je projft.jako delnik u pasu nebo prodavac postovnich znamek. ale aktivita ynJtmJ. yl . .. ~~.~~...§...exisJ~I1ce .?:.U· fika. jako by byli vrzeni do mofe a neumeli plavat. vcetne myslenek a slov. kteff vyrizuji akta.~"'..•• :. ze se zrekli jakekoliv jistoty.~.YX. vykonavat urcite soukrome ritualy. odumfel. Slova poukazuji na zkusenost. mnozstvf vsech daru pffrody.Xr'.'~'.. znamena to bytaktivn-Cp'rojevovat se podle svych moznosti. Nezalezi na tom.Yniti:pJ~ll. rozkvetat..ikture rozhoduje mrtve srdYo.. (Zive.~vo1:>()dall ..lzene .. i kdyz ruznou merou. Moderni vyznam aktivity nerozlisuje mezi aktivitou a pouhou zaneprazdnenostf.~'. ze by se zhroutili.JJ:Y.JJ.ze nezadrzuje modre vlny. talentu. tvofive myslenf ovsem do modu byti patff. drzeni tela a intonace hlasu. Zadny z techto prozitku vsak nernuze byt vyjadren slovy.'costojinade mnou a proti mne. jako tomu by va u truhlafe nebo spisovatele. vcetne lpenf na sobe samem a na svem majetku. jei md za ~nasledek odpovidajici spolecensky uiitecne zmeny. Nejvyraznejsim pfipade~ odcizene aktivity je ten. zda jsou lide aktivni z duvodu ~viiejslhtf"doniiceni (jako otroci) ci z duvodu vnitfniho donuceni (jako clovek pronasledovany uzkosti). Stejne vyraznyrn pffkladem odcizene aktivity jetP9sthypnoticke chovani. ktere vsak pfes ne pfetekaji.!ti"~L. pokud jde 0 "aktivitu". muze se vynofit modus byti.).()bezahmujt!s9l1()Pl}o~t .od vysledku sve aktivity.llhyj~.'\('llejsich. zda je na praci zainteresovan.~il..~gi.I1t!jedIla. L!.sami . tvofive uzfvan! vlastnich lidskych sil. Nektere aktivity vyzaduji vice zajmu a soustfedeni nez druhe. zajimat se.~USlrnP?91!1o .In.I}L.Slova "aktivrir" a "pasivni" vsak patri mezi °tanejiiesrozumlteltiejsl slova. milovat..zlvaLsvych vlastnfch.azocihodi berlicky majetku. ene" a neodcizene" •. Clovek. obchodni zastupci. chuze. Je nucena vnitfnim puzenim. na tom vsak nezalezi. Abychom pochopili pojem byti.J§t!m_J~gnllJl&1 . Ve vlastmcke sln. ' .'.m.'" aktlylte .~. co zazivam.. ne vsaf smyslu povrchnl zaneprazdnenosti. ktery je mozno .1!gfzb~li~L§1. ktery mi naznacil Max Hunziger: Modre sklo se zda byt modre.byt. T akiiviifje-"roIrilk·obdelavajici svou piidu. spise -p:tQ~fviiil1vt~I:~e.:! Brant jim v tom iluze.tlakem...~. iifednici. ktere rnaji. .'''-.(). To znamena obnovovat se. zkusenosti ale nejsou. a ~lwt~¢I1e.

sti . ze nebyli otrokY"a!~ svobodnymi obcany. . zavrzenar' .·PH~.. v dobe Eckhartove...kontemplauvnt . vSe zr~}eleI? '. $ zIYQt.J!ll1{~ A.. J~ naprosto jasne.vk?ntrast~ s modernim pojetfm aktivity... . aktivita oddelena od duchovmho zakladu cloveka.. ktoIl1tl. J:leco vytvar. Zatimco postoj Tomase Akvinskeho Je jiste kornprornisni.znaJl1.... ja~o a Neodcizena aktivita je proces.. rnluvi v~lmI otevrene v jeho prospech. v v 2 Terminu "spontanni aktivita" jsem pouzil v knize Escape from Freedom a terminu "tvoi'iva aktivita" v pozdejsich spisech.. 183. N .V11a. sou~asnfk Mistra Eckharta.QinnQ.a tato v:y~rad~ Je rvozhoduJI~I -: ~e cilem..'' ••••• .~ve .. Obraz nebo vedecke pojednani mohou byt klidne neplodne..' .I f0:r1110'.. zatimco zkusenosti s tvorivou pasivitou jsou ffdke. .~. ".QilllQu .).~ .tento proces je velice plodny..vsak.lJ:.. ktere si v nitru uvedomuji samy sebe nebo opravdu "vidf" strom. srovnatelnych s dnesnim. v nellz necOvyvoIavain\. (Viz Nicholas Lobko~ICZ: Theory.kti .aktil!i~ ..krome toho ta.. Summa 2-2:182. Ze Aristoteles nesdilel nase soucasne pojmy a tivity a pasivity. Iy?fiYosJ.ostf (~tika Ni~?mach~va 1. z:paIl1t:!I111Jll . ~e aktI~Ita je "zdrava". !~kt!. aktivitu.()\:)ilfj!:(ro·sal1Il()ut~ pokud IlejSOll citove zmrzacelli.Ale eudaimonia blazenost" nespociva v pozitcich.£gY::. avsak proces. Davaj] zivot svym vlastnim moznostem a pfinaseji zivot druhyrn lidem i vecem.Jl~J.. vy~tupuJ~ velmi ostfe proti hodnote vIt~ actIv~.!!platlyp:neJYY~'§. . protoze vsichni tri myslitel~ se shoduji. poza~av: cich a uvadi je v zivot.11· ke akti vity .!C. . . A prave proto..17a. ale jeji kvality.. Lobkowitze a D.. J ako Aristotelova Je 1 p~)Zlce 'f2..:nep~iJateJ!l'7: Aristoteles povazuje kontemplacI za aktivitu nejlepsi casti '! na~ "nus _ rozumu. Y. ..... Z toho duvodu je vsemi t~mIto .f()JmgYI?I~~~. 1-2:4....~~!.i zivot..sXQJ~Q. Znamenr I119j~L~ktiYi~!~j~pr()j~~()yai!!J:IlIl1ychsil. mohh se venovat tvonv~ JLI?LQ"n.2s$QI1!. "Aktivita" i "pasivita" maji dva zcela rozdflne vyznamy.I. aut~r spisu The Cloud of Unkno. ~.". ana Prqctlc_e).Lt~dy. a Yitac. . jen kdyz je zakotvena v mravnicha d~ch~vn~ch.lmly~J!l2. nebo kdo cte basen a proziva v sobe citova hnuti basnfka. naproti tomu muze byt pasivita ve smyslu ne-zaneprazdnenosti neodcizenou aktivitou. se do pojmu Y..lyqJ: . lo.. lids ..a ze ja i moje aktivita jsme jedno.:. ~I:. Protiklad vsak nem tak ostry.Y~C::fhpY!.YJ1~. tj... v • . ktera znanienala telesnou namahu.6). iioveho. ktera vyjadril slovy . se. Byl zakladatelem moderni vedecke psyeholo'''.JJ:.~l:e} . ysic:hnLJide.~!!lg. 2). z E8?Jgl?:~J1l0".•... PE<? I1c::J .l?nic.[ozllll1el . jsou a 2.. Eckh~rt naop~k..flse]JP . nybrz v aktivitach.ctn...sf. Odcizena aktivita ve smyslu pouhe zaneprazdnenosti je ve skutecnosti "pasivitou" ve smyslu tvofivosti.:.YQ1:i YllitfIli£inll()§l~ nema nutne nic spolecneho s vytvofenim umeleckeho nebo vedeckeho dila nebo neceho "uzitecneho". Netyka se ani vysledku me aktivity.".k~cenny .dnf.." co jse11lvytv()fil. tj..Y~n9Y~9X·· vni tfnfm u klid U. Bylo to take sotva mozne. sterilni... Toto je dnes tezke pochopit.. Jak se . . d. protoze aktivity jsou vetsinou odcizenymi "pasivitami". ~vsa~ take ostfe pozoroval zmeny.!<.. spfse nez se na nej jen dfvajf... ZlY.. aktivity kterou stavi dokonce I nad aktivitu pohtIck<:u hl d" ravdv Mvslenka ze .. L an ga .~b?'Q!l:. Tvofivi lide probouzejf k zivotu vse.iIl1a. ktereDyly zive zhruba 0 ctyn staletI dnve.~}.~..trYhy. kJixiJY.~" Il.ej Il~jyys. Proto napr. Spinoza.a vede k ~!a~eno~tI (beatitudo) za pfedpokladu . · 3 SPlSY W . tvofivy.:aC111L~ y " pnlmernehoclovekaj<::.~. ~dcizene. ackoliv nie "nevytvofil"..A!istot~Jes .Il1uze.vin_g. originalniho jako u tvurcich umelcu nebo vedcu.onte.jZ.d .i.~_~!b:tt~J~IQl!Y1:lm§~~t:?san:a slf~je~t.:h'yIa""l(ro..Qt~. protoze odcizeni prace jeste nedosahlo merftek.~£U~J10stI. Yo . ~riP91d~JJ..z~a ~a prvni pohled.{"" koritefi'iplfi:(5~~:i~ f<?..si:lachmravall1 vztah. b.I.mL£!1ln~~!l. probfhajfci v osobach.l.probuzeni provede. naprosto rutinovane prace pro svobod~e ~te~any neexIs..toval. ceho se dotknou. co j~J?Eg1. ktere jsou v' s~uladu s .~.ze ...'~ze AKTIVITA V UCENf NEKTERYCH - PASIVITA VELKYCH MYSLITELO Filosofie dob pfed prumyslovou revoluci pojmy "aktivita" a "pasivita" v dnesnim smyslu nezna. J:v()fi"ost jecharakter()ya orientace ..?dn<:ty. Mietha (1971) umoziiuji hlubsi pohled na tento problem kontemplativniho a aktivniho zivota... svobotirlPlo .uc:hoynimu poznani .mysht~l.ucIteh zaneprazdnenost.. praxis nezahrnovala. Tuto rieockizenou 'akiiviiti 'nazyvam /JJ!..1 tyi() spolecenske podminky problem subjektivne neuc~lne.4 Zde uzity termin "tvofivY" se netyka schopnosii vytvofit neco . v~telesnova~ ducha a h. • ... Aristoteles "aktivitu" a pouhou "zaneprazdnenost" presne nerozlisuje.R. jako osobnos! av.. ..~.. kdyz uvazime.... aniz si je vedom.. jez probihaly ve spolecnosti a v prumernem cloveku.t~~ existovala odcizena prace jen u otroku.. prace. Otrok muze mit smyslove radosti jako clov~k: .. 74 75 . na nejz jsou zame~~n~ vsechny 3lktlVlty. ze nejedna podle vlastnf yule.. J~vblaze~ost ~ clovek Je schopen ovladat sve vasne a sve telo (Tomas Akvmsky.. ale podle pokynu hypnotizera.

smutek.ixo. ceho jsme adekvatni pffcinou.§~. .li~l§k*. co b!.a. domyslfme-li se k jeho posledni .. jednfrn z objevitelu oblasti podvedomf a obohacen timto poznanfrn podal daleko systematietejsl analyzu odlisnosti mezi aktivitou a pasivitou.~:1Yf.L. ktery ~g.11~mQS::. kontrastu k dnesmmu n~z_or~.Qyti. blazenost.J1iQJ!"y.a~J:>yl podle meho nazoru prvni!p modernim my~litelem... nebo mrtvf ovladat zivot? Socialism us pro nej predstavoval spolecnost. pokud obsahuje neadekvatnf ideje. ze termfn "lidska prirozenost" neodpovfda zadnemu udaji.··Uvedomela.l\QclJ.SJ.. ktere neJs. tj.. svoboda.:l:~p()sJj~. 2. L§UaJ!1~h~Q. Aktivni touhy existuji v takovem rozsahu. J. Spinoza byl pfesved~en" z~.~JiQ~g~·~~" !j. Ve skutecnosti jsou vsak lakota.ve. Pokud jedname vsouhlasu se svymi existencnimi podmfnkami a jsme si vedorni tech to podmfnek jako realnych a nezbytnych. silnf rozumni a veseh ale take mentalne zdravi.ax~Jidsk~. byti proti vlastneni. ?. pokud obsahuje adekvatni ideje. do Jake miry se nam ned~H dosahovat tohoto die.st? se jimi p. nez ucinili jeho predchudci.ujeo pro ~arxe neJ~kou hromadu. Podle stupne opt~malmhop rustu ~sn:e neJe~ (reh~tIV?e) .r1l1l1yslov~spol~GnQsl!. tvrz. s.~::. co je rnozne jasne a zfetelne poznat jen jejim prostfednictvim.lo pfedti~ zapasem mezi zivotnosti a mrtvolnosti.•slltaXnlalo . biology a psychology. myslenf).gie.. ktery se da dokazat pokusem. ze "~. radost.jako pasivita. Spinoza povazuje zadostIvostI. l::..~:Qj~'P. Tyto myslenky jsou tezko srozumitelne pro modernfho ctenafe. 179).. ktery mel pro Marxe zapas mezi kapitalem a praci.p~l!§gQ!!~ .pasivitQgcj. ze je oznacuje za formu silenstvi.a nanejvys modemi . rrumoto.Qt~"">lomlk". podle neho predsta\lllJ~.G. ze dobrota nebo spatnost. s. vyrok~m. §. lid_ska aktivita js.Q. iracionalita." (Etika III..". sebezdokonalovani spolu souviseji stejne tak .IPA~~ ."'5~~12~Y.VYJln:~OUoca.svobod?I... dokonce jde az tak daleko. navykleho rnyslenf.mel by zivot ovladat rnrtve. poddanstvi. do jake miry jsme svobodni. .\l~~.~.. co pusobi proti narokum lidske prirozenosti. tfebaze je mezi dusevni choroby nepocitame.2.. ~~r~ nap sal (v Ekonomicko-/ilosofickych rukopisech}. protoze jsou malo pfizpusobivi takzvane normalm aktivite. za patologicke." (Etika III. v jake mire se cloveku podaff dosahnout optimalni realizace jeho specificke Iidske pfirozenosti. nec(). ze necfm trpime (pati). majet.sou normalm a dobre pfizpusobeni. 44.£hl:lrakteristic~apr() lid$.Jl"g~. 180). zname pravdu sami 0 sobe. ceho jsme jen castecnou pficinou. "~~ktiyit&j~'"~~\. ak~vitoua. 2.ou v souladu s potfebarni lidske pfirozenosti.~. 5. slabi.:l:lpH~L. ~grl:lVl.my~lence: ze !bythnan [racionalnimi ~ad.. nutne necim trpf. def..~Uc~:. n. Naopak Hkame. s.~i. rozum. empiricky. k!er~ V .~J!*¥6JJ1:b~~T~e~~:..~.kQ~~.J!£i§.~. .K.~§chQPnoS1L~HY§()Y!~<!Y.tmvam~. cJJaral<:teXll" grapy. uspesnost nebo neuspesnost.2f k.ostiv?stm~ znamena byt m~nt~lne nemoc_"llY. .ke.~meniaIrii. Aktivni majisvuj puvod v podmfnkach riasCexistence (v pfirozenych a nikoliv patologicky pokrivenych) a pasivnf jsou zpusobene vnitfnfrni nebo vnejsfrni pokfivenymi podminkami. (Etika IV. kte~y.Jl~U:Q~~nQo§JL"Q I~komc~... tak cizfrn mysleni nasi doby.. jako konska pnrozenost pro kone.. 3. . a 0 ctizadostivem cIoveku. Praha 1977.mJnlJJ~ a koneckoncu ~1l1~~(Grundrz!se). ~piopadli lacnosti po penezich. aktivita nebo pasivita zavisi na tom. tvrz.1. tim vetSi je nase svoboda . def.. jsme nesvobodni. 1\ktivni li~e ve Spinozove s~~slu. -> ip{~~~i~~:{3~~~ rpent~Ini~si. a 0 jinych podobnych Iide.?d. tzn .n&pr.J1.kt!~'y". J~c. 42). v niz zivot vltezi nad "mrtvym" . povazoval Spinoza takove lidi za naprosto pasivni a v podstate za nemocne.!-ejsou sfleni.a. SQi!1. tvr~.g~. O~tIZ a pr_otoze je povazuJ~~e za hodne nenavisti. 1. skliceni a depresivni. ktere jsou "aktivnimi afekty"..y~gom..~h se ned_on.nnQstl .ta.ohrda J~k~ a s "neurotiky". jestlize se v nas nebo mim()nasdeje neco. .me~i.mysh)e~ na svou slavu. ~~Spil1oz()\le 1l1()delu lidskeho byti je aktivita nerozlucIle spojena s rozumem.~lSJ~Y1J. blazenost nebo utrpeni.n.ijr()~~Il()sti :" Rfkame..gj~.pr4~nake~>"~ . ze ~eco koname (agere). neni tomu tak ani pto nektere soucasne neurofyziology.$1~g~y . protoze nam jsou obvy~le na.g~~~a ~l:lkladJ'l1nllPQlohamlCt.~?~ffiQ. Zadosti jsou rozdeleny na aktivIli ~ p~si"gl (actiones a passiones]. Pro Marxe existovala otazka: kdo by mel ovladat koho .aJ. 40. pflt?mnostI protI I?lllul?stI. 30?-:-39?)' T~mto. jestlize se v nas neco deje nebo jestlize z nasi pfirozenosti vyplyva neco..12. se d~es stah .gi!opaKpleq~l~y.jestlize z nasi pfirozenosti vyplyva v nas nebo mimo nas.Q}. 76 Spinozovy myslenky 0 vasnfch a pasivite muzeme plne pochopit. ctIzadost a smyslnost urcitym druhem sflenstvi. Spinozovy pojmy aktivity a pasivity jso_u.l\. Cim vice se blfzfrne modelu lidske prirozenosti.l~-R.§B.radika]ni . Podle Spinozy aktivita.proj~yeJ:l1$e!ayneho konecne analyze 77 . a blazenost. nutne neco kona. "pasivni" mohou byt dobre i spatne. postradajici racionalitu.JJL. ze hde.lX iu k z. ktery myslf jen na sve penize. "Prvnlrii kri teriem ~a(ls:ti-je'j~~e~v¥pl¥v.!!lQZ~ r9~Usuje. bezmocnost souviseji se vsfrn. Ale pro Spinozu jako pro Aristotela tomu tak neni." (Etika IV.~.ku nebo sla.veImi .plirg. "Nase mysl neco kona a necim trpi. _ . jsou nezbytne dobre. pasivni pfani maji svou pricinu ve vnitfnim nebo vnejsim natlaku. vezeni. (mysli. ~jeJzsam zosobnoval. Vsechny stavy nebo hnuti mysli. Nemuzerne plne'pochopit citovy naboj. kdybychom nebrali v uvahu.

iraci?nalnic.t()llh~J}1.<:lQ.ou i Marxovou a fundamentalnfrn pfinosem Freudovym.1\£1 a tak prekrucuje pravdu. ze pravda je potlacovana. vytrzenych z textu.<:l. at chceme. nemaji iadne nesmirne bohatstvi.'" 9XllhYch.<:lny.. Predpokladame.. instini<.se pozdeji stava traumatickym pfanim nebo uzkosti. Ja tu ted! ovsem nemluvim 0 te casti skutecnosti. ze pravdu zname a ze poznani potlacujeme . hmataly. M()j~. pak musi odpoved' znit: nehlede na iracionalni vasne skoro cele nase vedornf reality . kterejsou poplatne klasickym ekonomum..tivnLJhl~!Y!lL~~x:u~lni) . ~ . cinfcl z lidi pasivni historicke objekty a olupujicf je 0 jejich aktivitu. 111).(). kterou pouzivame k organizovanf sveho zivota. avsak ve!$iI1ouje . .skou~l:terou nosim a pfitorn bdele sleduji sve vlastni cfle. BYTf JAKO SKUTECNOST Az dosud jsem popisoval nazor na byti v kontrastu k vlastneni. Proces mysleni se snazi organizovat tuhle celou zumpu iluzf podle zakonu logiky a verohodnosti. co je casne potlaceno .(~KaJ<: zakrytf meho koristnictvf .J()lll' . jako by to byl pravdivy a spolehlivy udaj.vaStie'. tj. jak jsou. Slov~~<l:'< ktera obycejne nebyva vedoma a pffmo pozorovateIna: Tento p-QjeIl1lJy!iJai<. jinymi slovy .tuke. aby si uvedomil pravdu. Poznarne.sIysely.jako by byly nejakou zvlastnf osobou . raciorializacl.b.informaci. neprobojovavajf iddne boje! To vsechno dela. skutecny.<:l()mi.t. pak ovsern vychazfrne z predpokladu.dejiny' pouzivaly cloveka jako prostfedku k dosazeni svych. infantilni a individualnf jednotlivosti zazitku._ charakterova struktura.l5J sve ve studii 0 rozpadu a chorobe c1viIizace. vedomi.h vasn. je centralnf myslenkou Spinozov. nez je tato jeho vlastni veta: "Dejiny nedelaji nic.jestlize se zdarn byt odvazny.jinymi slovy: ze existuje jakesi .~i1emj~ odhalit. .: 1}~~voIJQ.:lI1<l:t.nedo§p~ly.<:. Sv.enym "videniIl1" . ktery sleduje sve cfle.. xtYafi .d~l1i.. nebo nekoho. co bylo potlaceno. vime..I1!!s()u. ze Marx byl determinista.meho=eharakteru. rna a probojovava clovek.l5tS!ra . jejiz poznani vyzaduje vedecke metody a pfistroje.cQ Jzepo.drobfy"pravdy a opetne nas ujisfuji. kdyz pofkame nejakeho nebezpecneho cloveka.js1ere me motivuji. "videl" veci tak. Pravy opak je pravdou. Ale stejne dulezite je olJji-!~I1itJ).potlaceny byvaji iracionalni.~1<:llteCI1()stLYI1~s§<lIl1Yc:b .9~I1y.. je to mapa. takje nas rozum organizovan. ... . Il1e~ici {i-!lY~QYGh . Tato falesna mapa neni potlacovana.ojechovani· je odlisne od. analyza snu..J?QZnaI1ijl<R."absoIM1I1~pi-!sivnt.ne. aby se stali zajatci iidajne racionality.i. ze by .J~G. zatfrnco sleduji svuj vlastni zajem. co je pravda.. Freud vYpracovaIIl1t.. kdyz pfichazime do styku se skutecnosti.patologicky zavislY· a .E()~ved()~ij~ zas.zvl~~te. ze vlastni Iidska aktivita je ochromovana kapitalistickym systemem a ze je nutne vratit cloveku.Jestlize se zdam byt laskavy.~ y zasobuj~ svecleny. . metoda odhaleni symptomu nebo pffcin celkove nechuti k zivotu lez! v uvolneni (uvedomeni) toho.. moje chovanf na verejnosti je v pffkrem protikladu ke skutecnym silam...~()~tr~s..<l. transference = prelr6~-odpOf). M!H~iIl1()y. Stejne jako jsou nase srnysly organizovany... ze obnovfrne jeho tvorivou cinnost ve vsech oblastech zivota.i..1acenY v-'-ranem--d~isivr'-Princip zustiFi}z:'--i-kdyz se v dalsim rozvoji psych()analytICKe' teorie a terapie zacal klast vetsi duraz na traumaticke situace v oblasti ranych interpersonalnfch vztahu nez na oblast pudu. kdo z Marxe precetl vice nez jen nekolik izolovanych myslenek. Skutecnost vnfmame. opravdova . ~1!s~Y~.l!yQJY~l'r()t1ikmlti ohniska do v~itf~ireali!y . nez cinnosn cloveka.l£~!!&1Jlf/t£tf{!rl ktery f.~trt. ze je odhalen a pochopen rozpor mezi chovanim a charakterem.r.~ni rna zcasti odrazet me byti. kdy jsme 79 . l1!Qtiyac:~. ~()ustfe. Z nedavnych soucasnfku nevystihl nikdo pronikaveji pasivni .jeho lidskost tim. pfestoze trpim nicotnosti nebo dokonce sebevrazednyrni sklony.. komu muzeme plne duverovat. tj.' z~uj~ti!y nichz plavou k:olerri dokola. tj..'. s. Behaviorismus se touto maskou zabyva. qeterll1iQPYano . Na druhe strane nazory zdraveho rozumu normalnfho. ktera se taji.Q. Praha 1957.§Polecnosti. cflu .jsiirt1t. I1azQry...Cloyek""""jc. je vedomi reality. Il1ysleQky. ruznymi druhy 11.rni .<:l.cichaly..9YWi-!skoyl!ne'.motivaee meho chovan! tv()fi1l10je 'Sk. ~~"mo.'j§pu . mezi maskou a realitou.. 78 Uvedeny nejdulezitejsf pnnos Freudovy psychoanalyzy spociva v tom.e. S¥.Cela Marxova kritika kapitalismu a jeho vize socialismu vychazela z pojeti.Jvolna asociace.charakter moderni aktivity nez 4." (Marx. ze ten to zakon vedomi odrazl realitu. i ~. pjedsudku. Ptam-li se: Co je podvedomer. neni to tak. nicmene mylne. Tvrdime-li.¥ti.mevedome poznani".. jak to vyjadfuje Eckhart. aby ji pozna val.t. ze miluji svou vlast.I~<hyly". Marxovy nazory by se nemohly vyjadfit jasneji. ze tomu tak je.... jestlize se zda. Z. jak se 0 tom muze pfesvedcit kazdy. 2. Ale to nenf pravda.pQj. Co je potlacovdno. ie cela ta smes je realna a pravdiva.M~~h().mcI()rialhf.mi ffka. Navzdory formulacim.ut~£n~. M. dejiny nejsou nicim jinym..jinych i sebe sameho .gl~"ShebYtL. zdanl. ci nikoli. spolecensky pfizpusobeneho obcana se povazuji za racionalnf a nevyzadujicf hluboke analyzy.toQ!:!. pfestoie"moje'laskavostje'p:~~::m. mJl.. Moje zkusenost z psychoanalyzy .raby videly. zivy clovek.podle mne . neodpovida skutecnosti klise. Engels: Spisy.

formuloval jadro problernu nejobecnejsi formou..t'. ze sobectvi a lenost nejsou sklony cloveku vrozene.. kdyz konstatoval.nemohou byt realizovany bez ustrednlho faktoru buddhismu.m. (Pffklady z nahlednutf do snu jsem u~edl v knize The Forgotten Language).fI11t \. tak pritomnych. pfflis "nebezpecnymH. t~~ .sebou utajili co virne.. kdyz pr~covnici v~di. Pravdu tohoto vyroku potvrzuje tohk dukazu.?y mozI1Q§. Chovani pfi praci: E.Vtalmuduje jedna legenda.li.leco delat. Dalsi dukaz muzeme najit v jevu odporu. Mnohe studie dokazuji. Qyt akhYE:l. Zatimco oni si sve vedeni uvedomovali a uzfvali ho. protoze kdyby bylo vedome.eriment~. Presne vzdycky vime. stal by se pro ne zivot nesnesitelny. Manazersky stereotyp 0 delnicich tvrdi: ze nemaji skutecny zajem 0 aktivnf spoluucast.fi~en zivym a nadanym clovekem... ze dite proziva vnejs! podnet jako ohrozenf a ze ptobilizuje svou agresivitu. ze je zakofellen v lidske pfirozenosti a ze je ve skutecnosti nezmenitelny. Existuje v mnohych snech. ze aktivita je vlastni nervovym bunkarn. se stava zajfrnavou.. ze deti i mladez jsou line\~"protoze ucivo je jim podavano suse a nezazivne. my ho okamzite . aby nepfijemnou hrozbu znemoznilo. cirllAyc. '. Neurofyziologicke experimenty dokazuji.k.~~l~~().._k:?r1J~Y!Il' u~llkat\ I. 5.C. VOLE DAVAT.~xa.q~ .t!I1 a.Js.. f()mkn.. D. kdy clovek mimodek rekne neco.. ~ouh ll?~!=. ze mnoho druhu zvffat plni i obtfzne ukoly s potesenim. nikoliv cinnosti. Clenum mnohych rozlicnych spolecenstvi.am} . ze plna pravda vypluje na povrch: ze uklou~ne jazyk. jako jeho opak znf nam.xistenc. Nejnovejsi studie prokazuji schopnost a potrebu mal~cfi deti reagovat aktivne na slozite podnety .. od pfirody pasivni a ze nechteji pracovat nebo t.. -: l:>ycAgm. vyuzitkovavani.potlacime. v nichz nahledneme hluboko do podstaty jinych Iidi i sve vlastni. Udaje 0 chovani zvffat. Zakladm ehcke cile ~ziOovstviakfest'ansiviprekonani zadostivosti a nenavisti .11. ze se podlleji.. Vrat'me se k nasi zakladni tezi: ~~~i. ktera vyjadruje ten to pojem potlacovani pravdy poetickou formou: kdyz se narodi dite. ze o!?~L. j~k~il~. ci strachem pred trestem. aby zapornnelo vedornf pravdy.i ()~. Kdyby to dite nezapomnelo.. co vlastne odporuje tomu. 2.~l1a.QJ). hi adem . 0 tomto dogmatu stezi nekdo 80 81 ..tal<QYti. ze chteji jen vyssf mzdy 4 Zabyval jsem se nekterymi z nich v knize The Anatomy of Human Destructiveness. coz uplne postradame za dne.YI1i!.'yXQ. ze se clovek spatne vyjadfi.natl~k a nu_d~ a material je predlozen ZlVOU formou. ve stavu transu nebo v nalehavyc.0dk8.obelhavani.:. jako bychom to znali daleko dffve.. v nichz nahle vidime nekoho v naprosto odlisnem svetle. vydfrani. 3lpetske chovani. SDfLET A OBETOVAT V soucasne spolecnosti pusobf existencni zpusob vlastneni dojmem. l!'~.afdf' V pokus 0 rozsifeni oblasti ~~sl.tQlllu..svetakolem .l()r!'. z vezeni sobectvi.nLz.Ptl§()l:>y.Iataz myslenka je vyjadrena v dogmatu. ktery je . 4lS. co je dulezite znat 0 lidskem chovani. takze neni schopne probudit v nic~ skutecny zaj~m.. udelalo by nam nas zivot nesriadnym a jak sami sebe ptesvedcujeme..'skutecllost. ale je take pravda.to je v protikladu s Freudovou dornnenkou. i kdyz se jim nenabfzeji zadne materialni odmeny. kdy citime.I P sklltecn()sti ~lastniho ja. ze byv se jimi daly naplnit cele svazky. vykoristovani.... pov~zovani za hlupaky. projevovat sve moznosti.hovani pfi uceni. ktere melo v momente zrozeni.in:~C>!?r~~H:' to£1t6' sm~slu k. Nasledujfci udaje jsou dukazem teto zakladni teze:" 1.jak ylastllevl. kdy hrozi. ' vpx()tiklady)sJale~ll~mll'. v~ik'LcaSLen~rgi~~~~"§nQ1r~pgy. ze lide jsou v podstate lini. Mayo svyrn klasickym experimentem prokazal ze prace ktera je sarna 0 sobe nudna.. O. kdyz k tomu nejs?u dohaneni rnaterialnimi pohnu!~. Je aktivita i imciauva prekvapive zrnobilizovana.. by pojem vrozeneho lidskeho sobectvf a lenosti pfipadal stejne podivinsky.h zalezitostech.p a .!. nll.~ak()fenel1 all . na exp.. lla$. podvadeni. Sku tecne. tak jako nasi predkove pozoruhodne znali pohyby hvezd.z. Experimenty i prima pozorovani dokazuji..z~~zi. Dokazujf to cetne reakce.e. andel se dotkne jeho cela. schopnym kvahfikovane probudit jejich zvedavost a spoluucast.~. Stupeii takoveho potlaceneho vedorni se muze solvaoonadtrout. kdy sami sebe zaprodavame a lzeme Sl do kapsy. ze jedinym behaviordlnim problemem je vysvetleni necinnosti..ztaJ1. jak minulych. pochybuje a one tedy urcuje nase metody vychovne i pracovoD Ale je to neco vfc nez jen vyraz pfani dokazat hodnotu naseho spolecenskeho usporadani tim. ao minutu pozdeji uz 0 tom nevedi.z~j~ 118. Totez se prokazalo v fade tovaren v Evrope a ve Spojenych statech. ze se mu pfisuzuje sledovani potfeb lidske pfirozenosti.! 1'1y Ud~~~~~m~.tiJidskepfirozell{tsti.Je nas biologicky vnitmi pud sebezachovysmefuje ke zpusobu vlastneni. .Y~§. Dukaz pro toto tvrzeni lze najit snadno.utl. co on-ona tvrdili predtfm. i kdyz i ten hraje roli v zidovstvi a kfesfanstvi: Cesta k byti zavisi na proniknuti pod povrch skutecnosti a na jejim pochopenf. Pravdou je.

k nimz se hlasi.a":nesmyslny. pol.. co nem:ljLJ Mimoradnymi prfklady takovych Iidi v minulosti jsou syno.co si preji". Nazor.i kdyz v posledni dobe ponekud pfibyva stavek za lepsi rracovni podmfnky. i k obvyklym pracovnim metodarn.ll.jl kdyz nekteff z nich naplnuji tento cil obeti a pomoci 5 Ve sve knize The Gamesmen: The New Corporate Leaders (kterou jsem cetl prednostne v rukopise) Michael Maccoby pojednava 0 nekterych nejnovejsich projektech demokraticke iicasti. tek .mobilizovat lidskou ochotu k obeti spise nez doba mirova a ze mirove '.~ujeschoPl1ostmjlQY:lt. neodstrasil je. Tutez potrebu davat hlasala a vyjadrovala mnoha spolecenstvi po cela staled. charakter . Stavka byla pro ne spfse "religi6znfm" nez ekonornickym jevem. Zcela proti ocekavani svych rodicu. jinyrn pfikladem je 1ll.~ini)idi jt!ste. byl princem a mel .Y pritve'Ta:sc:e~milllje ul"i5ityeIQy~k. podobne nesobecke je chovani lid! v situacich. sdilet. ())Jravdova la~l<::l. do kterych se narodili.'. tj. Reakce Britu . Altruism. ze dfive nezainteresovani se znacne zmenf a prokazujf pozoruhodny stupeii vynalezavosti. Morality and Economic Theory. co si jen"'mo1i1pfat. Nejnovejsim pfikl'aaem(2 .c:t!lYsvM. odpovedni. y PX9jeYt!fhIas. V~(!ILdaY!:l!I19:~hazJI11t!.l1eQQQl}a. \Potfeba davat. kdy riskujf svuj zivot pro zachranu zivota druheho. 82 83 .~ky. aktivity. vedome pfinaset obeti pro druhe se da jeste nalezt u pffslusniku urcitych profesi.. Bolivar a dalsi jine projekty budou obsazeny v jiz pripravovanem obsahlem Maccobyho dile. "nae si pomysli". zvlaste od doby I. ze konstruktivni tisilf nema zadnou sanci. Mnozstvi udaju lze najit ve spolecenskem a politickem zivote. mnisi. Dosli k poznani. lekafi.l<:lS!. je notoricky spatny. jen slovy (byf jich nenf mnoho). pot a slzy. zeIllllJ~ .konZIHl'l<jS()u'pi.easy zrejme vetsinou podporujf sobectvtj Nastesti existuji situace 'v miru.) jsou synove a dcery ruske vyssf tffdy -lJll. 19.! 6. Faktem je. Delnici se snazili ziskat vets! mzdy.znacneho poctu z nich je v souladu s hodnotami. ktefi s radosti pfijali nabozenstvi chudobya lasky. ze nemaji vse. af byla orientovana nabozensky. a. ze lide nechteji podstupovat obeti. ze jejich deti "maji vse. "projektu Bolivar". svetove valky jsou pfikladem takoveho v podstate nenasilneho chovani. je krev.!. zejmenamIadslch. jez je obklopuje v jejich blahobytnych rodinach. touzi po tom. vyd. Smutnou znamkou nasi civilizace vsak je. Proto unikaji ze sveho domaciho prostredi.a zustavaji neuspokojeni. stol.gdvJci. zkusenost ukazala ~ a ptesvedcila nemalo manazeru . Pranf davat je motivem tech. . druha kniha je: Edmund S. . vic nez to. ze to. kdo dobrovolne (zdarma) poskytuji krev.stejne tak Nemcu i Rusu . sila jejich odporu vyvratila nazory tech. apeloval na jejich hlubokou lidskou touhu pfinest obeti sami od sebe. ktery hodne radovanek a luxusu. socialisticky nebo humanisticky.. ktefi P9'1az'ujiivujziYQtvejvem IU)(. dcerybQl"laJychJi<:iifiI11sMfl§y. Phelps. rebeluji proti smrtici izolovanosti svych zivotu.'icinounesiestfa<'strasti.'-'ktefi nemohou vystat' prepych a sobectvi.s99t!s@§iI11i (a takove' pflpady jsoU'easte). ale naopak.. protoze se jim zda. kdo vefili. 6 '-'-'Lt\ obracene. napaditi v praci. ale soucasne riskovali a podstupovali nesnaze.L. v nichz se v individualnim chovani lidi projevuje i ochota k obetavosti a solidarite. Kropotkina Mutual Aid: A Factor of Evolution (1902) a dalsi dye dulezita dila: Richard Totmuss: The Gift Relationship: From Human Blood to Social Policy (autor zde zdurazfiuje lidskou touhu davat a potize. " oboustr:lIlne. A. ze valka a utrpeni mohou . tg~a_chazfme nemalo. vetsinou se vsak dnes stavkuje z eiste ekonornickych duvodu . A. \ i. zvlaste 0 vlastnim badanf v rarnci tzv. aby toto pravo svobodne naplriovali). zili s nimi a pomahali polozit zaklady k revolucnimu boji v Rusku.a ze tedy podil ha zisku by mohl byt pohnutkou pro vyssf pracovni produktivitu.. f:llt!s~~I~~ka". jimiz nail ekonomicky system uz napfed lidem brani.ve. Kdyz Churchill na pocatku druhe svetove valky oznarnil. Mnozi z nich byli puvodne velice idealistickymi a senzitivnimi ~< 6 Pro porozumenf lidske prirozenosti jsou pffnosne a podnetne velice dulezite prameny: klasicke dilo P. jeptisky. ze ve spolecnem utrpeni nezakolisali na duchu..s9~t!ct'lf. ze nadale uz nejsou s to zit v zahalce a nespravedlnosti.b. ale objevil.i.~y). K takovym stavkam dochazi i v nasi dobe.Is:Y·. ale nikoli pro 'deinickou spoluucast.ll<ll. Muzeme byt svedky podobneho jevu u sYPt1a d<':~Eb9hg~ ve Spojenych statech a v Nemecku. Zatimco manazefi maji pravdu vzhledem k podmfnkam.. fieCitelnost sveta vuci chudym a smrst hrozici valky vinou individualniho egoismu povazuji za nesnesitelne.l1iI11 d0ll1acimpl"9s1fedLf:l PllQl}Y. jako jsou osetrovatelky. aby hajili svou lidskou dustojnost a zazivali pfitorn zadostiucineni v lidske solidarite. co zada od Britu. .. predstavivosti a uspokojeni. ze teror bombardovani by mohl zlomit jejich bojeschopnost a tak napomoci ke skonceni valky. Delnicke .<:lllr9ya'lat drull6.r lidi."''''. Tito mladi lide opustili sve rodiny a pridavali se k chudyrn venkovanurn. kteff mysli.9.ol1.. ktere nabizeji.na nerozlisujici bombardovani populacnich center valcicich stran ukazuje.ll§.ze delnici mohou byt skutecne aktivni. rozhlizeji se po novem stylu zivota .

. !:~YOI~ll~.z2. I'ro~tredi . ale schopnost pro lasku ztratili a domnivaji se.t. ze lide se pres noc vzdavali svych celozivotnich presvedcenf jako pacifismu. Touha po prozitku jednoty s druhymi se projevuje spfse v nejnizslch formach chovani.k=~I.. d ruila . jakkoli vime. N31 ~a~~a~e sveho pozorovani ch~:)Vani skupin jsem dosel k presvedcivemu odhadu... ~i<ll()~i£~errru' fakto ru ... v aktech sadismu a niceni.re...:pO:dmirlk. . kteff touzf horoucne milovat.Qi byt resenfm pro se zda nektere jedince..Q_ •• ~g.<i(lX~J.t: premQGl. postradajfce tradici.obe. tj. vlastr.llormy.~iIit~Jiz. Napffklad vypuknuti I.em =za. ze nase rozhodnuti je silne urcovano-socialne-ekonomickou strukturou dane spolecnosti.~~.mch. nikdo nechce stat n:~moo neb~ byt vJ~. Spolecnost.a_. Ktera se stane dominantnf a ktera potlacenou... .". Ztratili schopnost mit opravdove radi a lasku nahradili pfanim obetovat sve zivoty. ie spolecenska struktura. Existujf vsak cetne prfpady.kteflc. Abychom se necitili uplne izolovani .l1ejS!mpv. prozivat jednotu s druhymi.... .. jez charakterizuji lidsky druh.§Hg~jsLInotivaci liclSJ(~hQ.. iv~vt. Paradoxnf je.§ .pffslusnfky mlade generace. ale soucasne jsou zalobci na dukaz toho. na kmen.¥Q!J~ s a vrEz.. kterou z techto dvou moznosti chceme pestovat.....~. · .hteji..wzhoduj. jak tomu byva u Clenu urcitych nabozenskych sekt nebo u Iyncujicfho davu ci pfi vybuchu nacionalni hysterie za valky. avsak v tuto chvili._.i. nez v nejvyssich: solidarite na zaklade idealu nebo pfesvedceni. kritickeho mysleni a nestrannosti. vedci odhazovali sve celozivotni pestovani objektivity.thll. pe~i£ickym.L g.eji. Toto psychoanalyticke dogma' je p~ijat~lne jen potud.ecnostech a . spolecnosti podporujici byti jsou zakotveny v druhe lidske moznosti.. kdy drasticka zmen~ v~ spole~nosti"ved~ k zasadnimu obratu v chovani..o. narcisticky prehnane odhaduji sve schopnosti a moznosti a gp~<:>lls~ji "~~~osa?n<:>!lt n<:mozneh? .~e .se. Yytyareji tzv..:::.x .. milujizivot: Smrt prijfrnajf jedine tehdy.en!. ~elJ~j. ~rekyapujicfje to.:~ene~y a nevme?py tYI? v~ud'.dll~h.soli~arni jednanf se stalo vyjimkou. n~bo byti. as~lfm .::.m~nHelny .v. ze oba extremy.. prosp~ch ~ ma)etek.. za .) Tato sebeobetovani mladych lidi jsou vsak velice odlisna od 'l1MYiicich. . na zamestnaneckou organizaci.a '!ei~o: v. zralost. a. 84 Tyto uvahy naznacuji. na idol.zit. protoze se nemeni jejich spolecenske podmfnky. jejiz principy jsou zisk.J..lJechto dvou protikladnych zamefenf v kazdem cloveku vyplyva.. ze ta~o potreba mohla byt tak potlacena. s kterou Je pak spojen jenom vzajemnym nepra telstvfrn.Ji.J1tez!1!..h~JQ....BlJl~mdetstxLaie 1'0 tomtoobd~bije uz charakter fixovany. ze pro ne nevede jina cesta z jejich zoufalstvi nez destrukce a fanatismus. .~ .. . podilet se a obetovat nepfekvapuji.ze zachram svet akcemi .~. !"'S~ 85 ..:::-.1l*"n~In\J. uskuteciiovat.]J'1ucednfku.jez ovliviiuje nase rozhodnuti dat pfednost tomu nebo onomu resenl.lid~k~.godnoJy. Spolecnosti podporujici ziskuchtivost a tim existencni zpusob vlastnenf rnajf sve koreny v jedne z lidskych moinosti... socialismu. ze se v nasem spolecenskem systemu nekteri z tech skutecne nejlepsich mladych lidf stavaji izolovanymi a beznadejnymi.MIL. gQI(lGi. na narod.. l~.~_9~...rh~lem.~roru (ljlestru~ce a pntom ! nechapou. j. prizpusobuje se vetsme.~te. stanedominantni.. bo:vani. ze sobecke jednani se stalo pravidlem v prumyslovych (a v mnoha jinych) sI?~I..QregPQl<:1(l<. antimilitarismu. 1i<i~k~Ltouha. aby se spojili v tom to velkerri MY..g. ze v:~..ma rQzhoduHGi"li" l1ayyyQjQ~QJ:mostlykojen~c.a.coz by skutecne hrozilo sflenstvfm .t?_~tovarse~ ..pro.l<:~In"ekti . ze pncmou to~oto Jevu)e potreba jednoty... syQ!J. na bratrstvi. . kdyz jim nezbyva nez zemift. . tvoff jen mensmu: ze pro prevaznou vetsmu jsou realne obe moinosti.~!~~a sv()l1 §itlly<i§.ve!siny' zaklad13i podminky od jejich detstvi az po pozdeJ~1 vek nemem.. na nabozenstvi. My se musime rozhodnout.!~~. Je to tedy hlavni duvod potreby adaptovat se.jed.y.potrebujeme najit novou jednotu se svyrni bliznimi a s pffrodou. ze tim pfispfvajf jenom k vseobecne tendenci nasilt a nelidskosti.. Kombinaci minimalni insTinktivni determinace= c s maximalnim rozvojem schopnosti mysleni jsme my lide ztratili puvodni jednotu s pfirodou. . leI}!Q. Rozhodujicf pro kazdou spolecnost je. na tffdu. Clovek pottebuje prozitek jednoty s jinymi lidmi ruznymi zpusoby: v symbioticke vazbe na matku. reprezentujfcf hluboce zak. clQgInat\J.-··v<!~~:C~A siJ:t.Q.~ ...temieQce: jedna .--:--!()J!6~"PQ. uvedomfrne-Ii si podmfnky existence lidskeho rodu.~js. Casto se ovsern tyto vazby pfekryvaji a nabyvaji extatickych forem.a}... vJtv~ri ~p~lecensky charakter orientovany n~ vlastnem a jakmile se pfevladajfci vzor upevni...¢i. se stavaji zoufalymi. kdy negatrvni vlivy prestanou byt podporovany a zacnou byt vychovavany a pestovany sfly pozitivni. V nasi soucasnosti jsou mladi sebeobetujici se lide obzalovavani.prameni z existencnfch podminek. nemajf-li zradit sami sebe.·!lZ.obeI)rmz.I1L~s.Qm.". Aby ~e clovek tomuto riziku vyhnul. zkusenost a politickou moudrost.~ii~ ? a dornnivaji se. ze v obeti vlastniho zivota zakusi lasku v nejvyssim stupni. tj. .. . lide se vlce boji stat se vyvrzenci nez zemfit...l:l~.tnl.I1e PolJe~.toze.I1f.¢lo"~l<:u j§Oll pfftomny . zavisf na 'okolnostech vnejsich zivotnfch podminek. . svetove valky vyvolalo takovou nanejvys drastickou touhu po jednote.. 9Qe~l}~.. Shrrime: caste opakovanf a sfla pfani davat. QdPQHlje.§t~!nimt. jakyrn zpusobem podporuje jednotu a solidaritu a jaky jejich druh je rnozny za danych podmfnek spolecensko-ekonornicke struktury...

ktere mu poskytuje hinduisticka teologie. uspokojeni jejieh pychy. J f Prirozene. se narn zda byt riskantni a odstrasujici. kde jsme. Nicmene. Jen stare. Zaciname chtit mit veci: mdme matku. odmenou. V dusledku pfevladajici mentality sobectvi jsou vudcove ~asf spolecnosti presvedceni. ktery nernel nie a . deti a pak uz mdme jakysi zpusob zivota po smrti. Lee hrdinove dueha Herkules a Odysseus jdou vpfed nezastraseni riziky a nebezpecenstvim. v kazde fazi zivota znamena "stare a navykle" neco jitreho. potom nam tak nebezpecny nepripadne. kdo s vizf neceho noveho razi nove eesty.. zenu. sourozenee. jeho rodina . kdyz ziskarne mistoria hrbitove. na tom rnuzeme lpet. rodinu. V mytologii tuto existencni formu ztelesiiuje hrgjlJq. jinymi slovy: spolehat na to. ktera jim hrozi.a jde vstffo nezavislemu zivotu. nikoli beze straehu. kdo majf odvahu jft kupfedu. Hrdinove jsou ti. Rekove meli svetske hrdiny.em.sVOlC-zem.Ilniku pied svobodou. Bojime se nejistoty. Jako kojenei mdme jen sve tela a svuj matcin prs (zpocatku jeste nedokazeme rozlisovat). hracky. otee. Proto dochazi k takovym vyzvam zffdka . Krestansky hrdina je Jezis.a vydavaji se do cizfch kraju. nebo se to tak zda. vsechny jistoty. citfrne se v tom bezpecne.vyjma casu valky . ~(To je hlavni tema Escape from Freedom . Jedine radikalne zmenena sp~lecensko: ekonornicka struktura a radikalni zmena obrazu lidske pfirozenosti muze ukazat. U pohadkovych hrdinu se setkavame s tymiz 86 87 . majetek . a ze inechteji reagovat na vy~vu. ze podplaceni nenf jedinou (nebo nejlepsi) eestou k ovlivriovani lidi. V budhisticke tradici je hrdinou !}It<iqh~l ktery opousti vse. co marne.v ocich sveta neni nicim . vytvafet si misto pro sebe. jeho spolecenske postaveni. kdo odvazne opousteji. ze lide jsou motivovani jenom vyhlidkami na materialni vyhody. ale nepodlehajice mu. co maji . nebot' to.a nadeje na pfflezitostne overeni lepsich postupu s lepsimi vysledky se ztraceji. co "marne". nez ho udelame. vraeet se k minulosti. ale predtim. virne. Pak se zaciname orientovat ve svete... a proto se varujeme vykrocit do neznama: kdyz navzdory tomu krok vpred ucinime. zamestnani. Abraham a Mojzis jsou hrdinove zidovske tradice.. navzdory jistote dane majetkem.. lide obdivuji ty.) . k solidarite a obeti. tj. pozdeji ziskavame vedomosti. co rna. zustavat. zivotni pojistku a napfseme "posledni vuli". dobyti. VI DALSf ASPEKTY VLASTNENf A BYTf JISTOTA - NEJISTOTA Nepohnout se kupredu. je velike pokuseni.ale jedna z nesmirne lasky ke vsem lid. }Kazdy novy krok obsahuje nebezpeci neuspechu a to je jeden z diivodltproc se lide tolik bojf svobody. jejichz cHern je vitezstvi. spolecenske postaveni. vyzkousene je bezpecne.

pr9<::e~BY'Tr praxiro. aniz neco rna. tvrdym. Co se vsak s nimi stane. muceni nebo jine pfipady vneisich ornezenf mocf. Zatimco IIl()dus MIT je z. z nevedornosti. tklive svedectvf neprave zivotem:'''Ptotoze mohu ztratit to. Oz~(). z rustu. moje schopnostbyt a vyjadrovat sve bytostne sily je soucasti me charakterove struktury a zavisi na rnne. prenasfme na ne svou vlastni schopnost pohybu vpred a tak ustrneme. jestlize ztrati. ze j(. ze je sam sebou. ze pro svou na majetek soustfedenou existenci nedokazal byt sebou. ze svobody. ze ta cesta nemuze byt nasi."protoze my nejsme hrdinove" . a . ale nezbytne jsou velice nejisti. ozivena. porazeny. tak jako nebezpeci ztraty je inherentni vlastneni. smrti. zatimco kamera opakovane zabfrala divaky. muzerne opravdu 0 vsechno pfijit. Z toho.) SHy rozumu. ekonomickych zmen. naopak na cern lpime. ktera spotfe~ou ubYv:l.vzacna. narnisto vlcl. zato mensina pravdepodobne prece jenom reaguje na hudbu s ryzi radosti bez nejakeho impulsu "mft". ze na rozdil od jejich citu k dospfvajicim a dospelyrn se vetsina lidi deti neboji.~o davame.. Tedy jsem ustavicne ustraseny. jak mnozi mini. pfatele . umeleckeho a intelektualnfho tvofeni..) Pro moderniho zapadnfho cloveka vskutku neni lehke prozit radost. musim byt neustale usouzeny.nejistotll. co.kriterii: opousteji vse. ze jejich cestou bychom chteli jit i my . DomIiIv~m' se vsak. revoluci. by se mohlo zdat. svem ja . kterou rna nekdo rad.1i~llj~I!l~:. CQ je mimo ne same.sie. Obdivujeme tyto hrdiny. abych byl lepe zajisten. se ztrad:Jegine ohrozenfll1ejistotysI'()~fva Lt. a"!li~. muzeme najit v lidskych vztazfch. Ibsen podal krasny popis na sebe soustredene bytosti ve svem Peer Gyntovi. nehotovy clovek. ze ztratim. kdo .Jestlize jS~nz:kdojsem a nikoli co mam. osamelyrn. ze zde rna velky podil sebeklam. Nekdy muzeme vycist reakce lidi z vyrazu jejich tvafe. ze to dokazf jen hrdinove. jako je neschopnost v dusledku nemoci.a obvykle s nim postaveni. Ale bojfrne se. co by se fyzicky nedalo odnest. Nekteff vsak opravdu umejf hom videt a radovat se z toho. ze zmeny. mam strach z lasky. Nenf tomu tak. protoze on je "propletenec zadostivostl". trpfcf chronickou hypochondrif nejen s ohledem na ztratu zdravi. co mam. co bylo feceno. modu ~Ytf\le"Il1l1~sllm~lIl: v nedos'titKIl""Ylry"'vzi\Tof avevlasffirproduktivni sfly.ze necq pfipravit nebOolirozit moji jistotu ' q a muj pocit identity. ze opravdova. vybrakovany. a tak se citi svobodni ve sve laskyplne peci vuei nim. Obezrelf vlastnici spolehaji na svoje jistoty. led a jako klise. ktere jsou vyvolavany nebezpecim ztraty. Avsak tato nebezpeci nejsou byti inherentni. t mluvil Suzuki. Suzukiho pffklad o kvetine by se nehodil. zkrasnela tou podivanou na puvabne a zive provedenf.. Jestlize jajsem. N aprosto cizi nam to ale neni. vexistenenilIl zpilsol:iu bytf I1e. co cloveka potesi. ale ze ztratim. co majf? Co se toho tyee.("Hoffcf kef". kdyby se pocestny dival mfsto na kvetinu na hom. ve zpateenickych tendencich.kdybychom to umeli.drive nebo pozdeji ho nevyhnutelne ztratime. hnanym potrebou mit vic.~t. S nejvets! samozrejmosti muzeme ztratit majetek .f_'JJ by chteli znat jeji jmeno.a kazdym momentem muzeme ztratit zivot . muze byt aktem privlastneni dila a snad vetsina lidf rna skutecne potesenf z tohoto druhu "konzumu". Nedavno jsem videl televiznf film 0 vynikajfcfch akrobatech a zonglerech v cinskem cirkuse. coz nedokazeme.alozen na Ilejll}(e veci. veffrn. vsechny bytostne sily rostou tim. ze skepse by byla na miste. dornnfvame se. Totez lze ffci 0 hodnoceni hudebnfch del: nakup desky s hudbou. nikoli ovsern pro takove okolnosti. Vetsina tvaff byla rozjasnena. neztracime. A i kdyz si myslim. Jsou zavisli na tom.jsenz? Ni~do. Jen mensina mi pripadala chladna a nezaujata. To plati pro normalni zivotni proces. ktery nikdy nebyl sam sebou. Hrdina je prostoupen jen sam sebou. ze ackoli je byti hrdinovo zadouci. A na konci sveho zivota poznava. kracejf stale vpred a dovedou snaset nejistotu.tak receno na vsem. naklonnosti a radosti z neceho. co mam. jestlize narn stojf v ceste strachl Nejvyznamnejsi pfiklad radasti bez touhy vlastnit neco. Muze tomu byt castecne i proto.!~[t:~.S1JJ2CJ1JJL'1!:it . je biblickym symbolem pro tento paradox. Bojim se zlodeju.co '!ZAIrl a jestlize tp! co mdm. SOLIDARITA ANTAGONISM US ceSty' o zazitku lasky. vysku nebo ji mozna slezt. protoze se radi vidime v roli milovniku deti. je na druhe strane posetile a namffene proti vlastnim zajmum. Mnozi nebo vetsina lidf by jiste ve skutecnosti hory nevideli. nemoci. }Jiny pffklad pote~~ni bezt()llh~f11(tmuzeme snadno pozorovat na nasi reakci na ma16 deh. protoze hluboce citime. ze je jako cibule bez jadra. mam: stavam se defenzivnim. kde jsme . co maji: na penezich.o. ziva reakce na deti neni tak. prestizi. ni~qQ lIlne n<::mil. aby zachytila reakci jednotlivcu v obecenstvu. Muz a zena se mohou vzajemne pfitahovat z mnohych duvodu: lfbi se jim vzajemne 89 88 . podezffvavym. kdyz srovnaval japonskou a anglickou baseii (viz kap: I. louku nebo proste neco. lasky. ktery nikdy neshofi. ve svem extremnfrn egoismu veff. coz muze byt jinoii" formou jejiho privlastneni. Moje centrum je ve mne.exist4jf. Hrdinove se stavaji idoly. ztratim. ve vlastni lenosti a povolnosti nechat rozhodovat jine 0 mem zivote.

co mam". ktere maji byt zdolany. obdobfm sbirani sil k prebudovanf prumyslu a armady .~.lc:· m Jinyrni slovy'shapltivostje prirozeny vysledek orientace na vlastneni.§J. kazdy si pfeje mit druhou bytost pro sebe. nemuze dokonce ani nejvetsf produktivita udrzet krok s fantazii mit vic nez moji sousedi. ze se muekonomicky vede spatne. co by rad. nikdy nemuze byt "uspokojen". podezffvavosti a zarlivosti. kide soustredenf na vlastneni chJ~j! mit bytost.J:>!ylcyYztahil. uzkostlive pece.pozornosti. y. radosfi'febo to uzivaf V modu byti se muze vice nez jedna osoba .m~L. musi se stat preventivne silnejsfrn a agresivnejsim sam. a.~zy~g~~~tf~~XT::~b¥~ chteji. vyvola obvykle tato vzajemna radost prani po sexualnim prisvojenf. temperament a cela osobnost.ve skutecnosti mili6ny lidi ~ podflet 0 radost z tehoz predmetu. i kdyby sedosahlo uplneho nadbytku. Kazdy partner se drzf krecovite toho druheho jako trosecnik tramu . Pro ty. Ze modus mit a z neho vyplyvajfci chtivost nutne vedou k nepratelstvi a boji mezi lidmi. Ajestlize to. nebo obdivuji. valkou. plne lc()I1fliJ~!!t.. ktere jsou silnejsi nez narod.fyziologickym potrebam.Ale nutne existuji ve spolecnosti prave nejbohatsi. Jak jiz bylo podotknuto.a veskera hltavost je dusevni. 91 . kde nebyla potreba nebo moznost ·vY1<:olisfovani. chamtivec nemuze mit nikdy dost. a 20.~l!1j~tvijsou.jde-li 0 neomezene naroky. jenz rna byt prepaden. Co platf pro mezinarodni valky. zatimco roinecujeil1etouliu mit stuj co stuj bohatstvi a zisk. s mensim nadanim a talentem by trpce zavideli tern. Jestlize mit je zakladern meho pocitu identity.zuje. protoze pfipravuje lidi 0 rozpoznani.llem. povedou nutne valky.neukojitelna.stejne jako idea definitivniho miru mezi chtivymi narody.!To lze pozorovat ve vztazich mezi rodici a jejich detmi. protoze "ja jsem. je iluzf. Chce-li kazdy mit vic. ktery je stalym stavem harmonie. a to nebezpecnou. ale protoze chtivost mit vic a urvat co nejvic je hluboce zakorenena v jeho spolecenskem charakteru. jako je hlad. ti se slabsim zdravim a mensi pfitazlivosti. vudci volili valku a lidi je v tom nasledovali.. Vzt~~y.!1~!1i (soukromy majetek) Il1~~si dul~~itost. takovy narod se odvazi valky ne proto. Tffdni . ze jsou postaveni pred jasnou alternativu: bud' radikalni zmenu sveho charakteru. lct~rou miluji. Ovsem existuji i doby miru. Pouzijf techto postupu predevsim proti slabsim narodum a vytvarejt spojenectvf s temi narody. dochazi nutne k nesmifitelne konkurenci mezi jednotlivci v boji 0 vetsf podfl. Musf se vsak rozlisovat mezi trvalym mfrem a mirem. co rna druhy narod a pokouseji se dostat to. nudu.pro prezlti... Il1()~Ubyti rna soukrorne v.bYc:hz tobd.lcla. ma-li se radost dostavit. jejichz dominantnim modem je byti.ale spolecna sebevrazda. Muze to bylllamiIno's(skrblfka. fl. platf stejne pro tfidni boj. aby to jeho existenci proti takovernu nebezpeci podepfelo. je dusevni hltavost . Dnes a zitra. plati prave tak pro narody jako pro jednotlivce. stoleti mela obdobf pifmeft. Proto pokud jsou narody slozeny z lidf. mezi uciteli a Za1<:y mezi prateli. existoval vzdy ve spolecnostech. Vseobecneji receno ~g. tak mus! mit stale vic.. Anijeden partner neni uspokojen pouhou a radosti druhe osoby. Boj mezi trfdami. hrabivost lichvafe nebo chtivost lovce zen Ci zaletnika nebo lovce lidi. Protoze 19. osamelost a depresi. slibuje druha osoba poteseni a je dokonce eroticky atraktivni. a mirem. Cehokoli jeho hltavost dosahne. ale nezrnizi. Potlacene tffdy svrhnou sve utlacovatele a tak dale: tridnl boj se muze zmirnit. v podstate mezi vykofist'ovateli a-vykofist'ovanymi. v niz modus vlastneni prevlada.. scestnymi navrhy. . s neuvefitelnyrn narustem destruktivity novych zbrani neni alternativou dalsi valka .js()ll I1J!<:ln~.a nebezpecna . i kdyz je uspokojovana telesne . ktery potfebuje urcite nasyceni ke svemu ukojeni. ktery je prechodnym jevem.la. protoze konzumace nenaplnuje vnitrni prazdnotu.l1tagQni$illll§::l~t!:~~!!: . nasilfrn ci sugestivnimi. musi se rovnez bat zlych umyslu svych sousedu. Je to opravdu alternativa stara. ekonomickym natlakem nebo vyhrozovanim. aby tomu ptedesel. . Jsou chtive toho. ktery je naplnen duchem chtivosti. co rna. co clovek rna. co budovaf riifr. je idea iluzorni .obtizne. ze mu vezmou. protoze f~fr. rv1ir . Ale jen u tech.boj neexistoval tam. prani mit musi vest k zadostivosti m!! v. u nichz prevazuje motivace nadmerne ziskuchtivosti a chtivosti. kdo musi mit. jsou charakterizovana stavem stale valky mezi hlavnimi aktery na historickem jevisti. V protikladu k. obratnejsi a jinyrni okolnostmi favorizovanf pokouset upevnit vyhodnou pozici pro sebe a snazit se ziskat vyhody proti tern.-mezLJidmi v: e)(is!(!.~~a\t~~fr~:t~~lrf·()~~c:. pokud ovlada srdce clovekachtivost. nebo vecnou valku. kdo chteji "mit" toho druheho. I kdyz rna jen malo oduvodnenou sanci na vitezstvi. Nutne se budou ti silnejsi. kdo majl "vice". A boj by pokracoval. ale nemusf byt jako v Tennysonove basni "utriena".<i!liI11i_ . Idea beztfidnf spolecnosti v takzvanem socialistickem svete. Kazdy je tudiz zarlivy na ty.. protoze j~ nepotrebuji neco vl::lstnit. Protoze sebevyssf vyroba nemuze nikdy udrzet krok s neomezenymi pozadavky. it Wriv. ktery je v podstate jen pfimefim.konkj. sklony. kdo jsou slabsf.Lf()l"m~_y_la.iC:::ljesJ~yi<:. mu muze byt tou ci onou formou odebrano.pr~va. Neprlitelsky prvek ve vztahu vlastnenf prameni z jeho podstaty. ktere byly zalozeny na principu chtivosti.ncl1.jinymi slovy: mezi mirem. v gichz "mft".

nicmene patologick~mi.velmi ~~tI':~1 ve smyslu zaneprazdnenosti mkoh vsak ve smyslu "spoluvytvarem . musi hrat radost ustredni roli v takovych ! ~?Y v' •• •• ..§H· N:!!~f. produ~uJ! ruzne stupne drdideni.:ajasa)i. George Groddek. vydelat rhodne penez.'. .) RADOST POlITEK Mistr Eckhart minil. ale vytvari se jedna z nejhlubsfch forem lidskeho stestl. ktera je sdilena. Radost je zar doprovazejici bytf. ze muz je konec koncu muzem jen par minut.iispech. rekl: "N~slouz~l jsi . je to zaklad vsech velkych nabozenskych. ~~ig(v_e. i kdyz relativne malo znamy. Co je pozitek?l kdyz se slova pouziva v ruznych vyznamech. . ze se mu podanlo dosahnout rnomentu triumfu.f. spolecna idea. okarnzik ~ tom. (Viz tema.. jak se zda. 92 93 . Erekce penisu je ciste funkcni. pokud touzi po by tosti.. V tom to ohledu je moderni spolecnost v teze situaci. hudba.. avsak ne sdflene radosti.iVOStl).i!~~". z jeho hffchu.Y.neni nutne radosti. politickych a filosofickych hnuti. J~z !1Utn: konci zklamanfm. uspokojeni. povznesenou nalad~v p_?d vl~ye~ . 1943 "Sex and Character". A na rozdil od prakticky vsech ostatnich zpusobu chovani nernuze byt 'erekce predstfrana. na nez jsem nap sal v r.p[() Y4~~. protoze zijeme ve svete "pozitku bez radosti".ak napln. .?. jeden z nejvyznacnejsfch psychoanalytiku.t9 . .. pokud ti jednotlivci opravdu miluji a obdivujf. Zda se mu. Prece vsak nam pfiroda pfinasi jasnejsi symbol pro rozliseni mezi vlastnenim a by tim.u k~ skutecne primefenemu feseni lidskych problema. ale triumf nasleduje hluboky smutek: protoze se nic nez!llenilo v nen. ktery kulminuje a nahle konci.YYi51. transu.Piti.zlve. intenzivnfho vzrusen~. ~ a sdilene utrpeni. vasen". drog. lze ho ~".~ohu svemu s . ~udou ~aI?lneni vzru~. ze dosahli J.~!I1a. Moderni ctenar patrne nepfiklada sebemensl pozornost slovu "radost" a cte je jako by Eckhart napsal "pozitek.L. zvlaste s poukazem na rozliseni mezi mody bytf a vlastneni. ktera jeho vzrusenf probudila. 47) g~cl9§ljt:. ktery je pro mnohe dukazern. sobecti. stay po~o.cinnQ. pak se spolecne ucastenstv! stava spise jednou z veci nez jednim z prozitku. jako byh lide pred tremi tisici lety.smysl~ z.vOvsem to plat! jen tak dlouho. Clovek se pokusil prolomit nudu net. do sebe zamefenl. . pozitek z jidla podle libosti. rozkos. u~pokojova~~ stale novych zadostivosti. Spolecne prozitky sdfleni cini a udrzujf vztah mezi dvema jednotlivci zivy. Neni lehke si plne uvedornit rozdil. Jak lze ocekavat. ~ezny sexualni pozitek.f Radost ze sexu prozivame jen tehdy. Nemohou vS.f!~. v7hra~ v lote!u..()~m. stale drazdivejsi pozitky.!()~~ stav.l~!5!r~. ktery je .nebo shad symbol sdilenf radosti v s~~Il_~J!1inlaktu.radostl a veselosti v srdci uprostred hojnosti vsech veer.n~ ~ex be~ lasky. u~aJv~t~adlstlckou zadostivost nebo vasen zabijet CI na kusy roztrhat ~se .~e~e?o. Vlastnich vnitfnich sil nepfibylo. A pfece je rozdil mezi radostf a pozitkem podstatny. ktery provazi tvofivy rozvoj by:'~ostnych hds~y~? schopn~stl.ovat rafostl. se zfetelem na nejsfre pouzivany nejlepe definovat jako/us-p()~()jeni l)§jl!~e tu~EJ.~.tstv~n~bo slavy. pokud je rnuz ve stavu vzruseni.'""'""_""(. Aby ovsern lide dos~hli b?ha. mUSIbyt. mohou mit POClt. Ovsem Groddek tim nemyslel.vrcholem pozitku". ale prave jen v tom aspektu. ani neposilujf. Tuzby radikalnich hedoniku. jakmile zacne byrokracie manipulovat lidi sugesci a hrozbami.. muz nemd nic. ale nadob~" nevzrostla. z~vod.ud..~~.. Kdyz mluvil Mojzfs k lidu Izraele 0 nejhorsim. Pokusil se ~!at nadclovekem aniz by byl clovekem.s:~.).bny transu ci orgasmu? Oni vsak mozna do sahli tohoto stavuvehnam do neho vasnemi. Zatimco nam pfiroda jakoby odkazala prototyp . vetsinu casu je malym klukem.:.p. takove vasne lidi am nerozvijeji. Jestlize se do vzruseni zaplete jiny duvod nebo nejaka jina vee.n'lJyy~~t.u soustredil vsechnu svou energu . k tomu poznarnenaval. Pozitky a prudka vzrusenf zanechavajf pocit s~utku po ta~~vanem vrcholu ktereho bylo dosazeno. malba. Samec nemuze mit erekci jako vlastnictvi nebo stalou kvalitu.c:t!li~~~~!i~Ei~.':".l(). _.() . empiricky sexualni akt .•. symbol. ac lidskyrni. nebof rozkos byla prozita. ze muz je muzem. ze se muz stava chlapcem ve svem celem byti. ale spise "I1~h. je-li telesna intimita soucasnelntimitou lasky. pok.. partnef jsou caste tak narcisticti._'"""_'C·"'. "vPe:ko!!u_je zivoc~ch smutny" ("Post coitum animal tnste est") vyjadfuje tyz jev se zretel<:m .C!.:~rci ~innosti a na.rrumo rozum a la~ku.nfm. Tim je nejen mozne vyhnout se sporum.zadny nepotrebuje . spolecny obfa:a'c.vrcholu . ze z_iyereagoygni PQ§PiYa 1<: radosti. Nic nespojuje lidi vice (aniz ztrati svou individualitu] ner spolecny obdiv a )as~a ~u. (Deuteronomium 28. 'Radost neni extaticke vzplanuti okamziku.. Al~ vrcholu ceho? Muze byt vrcholem vzruseni.. si to preje mit!) Penis je ve stavu erekce. ze se da mluvitjen 0 soucasne. Kdyz dosahnou sveho cfle. pozitky soucasnev spolecnostI. ~ozna . zabava.~yhrat.. intenzivne uspokojeni. Jakmile nabozenska a politicka hnutf zkostnati.. bylallEojeI1a:}'akova tuzba muze nabyt vysoke intenzity: t~uhav~lI~ '"spoiecenskY.ci nechce ho mit jako podminku pro svou radost z nej. S~utec?y nedostatek radosti je naopak nuti vyhledavat stale nove.H?spodipl! . sdflena radost. (Ackoliv tolik muzu.

" (Blakney.{llQSJj{. abychom se co nejvice pfiblizili vzoru lidske pfirozenosti.. konci pak radosti a veselosti. odesel smuten jsa. (Analyzoval jsem tyto zalmy v knize You Shall Be as Gods. lepe sklicenost." (Jan 15.a laska dava vznik osobam Trojice. racionalnimi. aktivnimi. soudi. coz se projevuje ve zpravach a obrazech o Buddhove smrti. YNovem zak()ne je radost RI()cieIllZf~knuti se majetku.J(. 0 cern s urcitosti vfrne. nebo mel statku mnoho. jako je tomu v krestanske tradici. ze by nam v priblizeni k tomuto vzoru mohlo zabranit".smlltek(tristitia. ze i truchlenf nad umrtfrn pifbuzneho musi byt preruseno radosti sabatu. Zde je jedno z nejkrasnejsich basnickych vyjadrenf ideje tvofive sfly smfchu a radosti:(. Radost se povazuje podle zakona talmudu natolik za zakladni. vlastni vsern Adamovym potornkum. To je tfeba chapat jako dobro. V zidovske tradici nebyl tento akt chapan jako "puvodnf" hfich. chapou radost jako naladu provazejici byti.. Radost je d()bra. vyzadujic od jednotlivcu pro svuj vykon funkce pfisne dodrzovani zakonu.toho.oijejich vynucovanim. To je zcela zrejme z toho. 11. vznika Trojice. Matous 13. evangelii . mrzutost) je zly. musime se snazit priblizit "modelu lidske prirozenosti".skliG{." Smutkem pak chape opak. Ra:a6stje cinost. z nichz jedna je Ouch svaty.dyz se Buh usmfva na dusi a duse se opet usmiva na Boha. to jest. (Jsem vdecen zemrelemu D. "je stay. jimz mysl prechazf k mensf dokonalosti. Smutek a deprese byly povazovany za znaky duchovniho zmatku.) Sabat je den radosti a v dobeMesiase Dude tate nalada prevladat. "Radost". ze stay nirvany je stavem radosti. ktere jsou hymnem na radost. 25). Mimoto neprekvapuje. usmivajici se vzajemne 94 obdarovavaji radosti. elm jsme. S nadsazkou feceno. T. co prozivame v procesu vyvoje k cili . s radosti pro nej odejde a proda vsecko. s. C. ktera pfinasi lasku .nabozenstvfch a filosofickych systernech. kteryz nalezna clovek.." Matous 19. pozn. 'Takovy strach nenf dostatecnou zarukou pro vlastni 95 . co rna a koupi pole to. ze obraz Boha v biblicke tradici byl spojovan s predstavou nesmlouvave autority po vzoru orientalniho . ktera vyvera z ukajenf chtfcu. jestlize bereme na zretel. Kniha zalmu konci patnacti z nich. at' jsou pfikazy jakekoli.xlobro" jako "to. ze nedbat pffkazu Boha je htich.) Zatimco Stary zakon a pozdejsi zidovska tradice varuji pfed zadostivosti.{JIi:i<.22: "Uslysev pak mladenec tu tee. predmluva). 245).1 budete vaziti vody s radosti ze studnic toho spaseni" (Izaias 12. 'CRadost pak je to.na vlas1nictvL (Napt.! HIUCH A OOPUSTENf V klasickern pojeti zidovske a krestanske teologie je hfich totozny s pojmem disobedience = neposlusnosti vule bozi. k tvrz. ze se cfrkev temef od pocatku prizpusobovala socialnimu fadu jak za feudalismu. na tom vzhledem k ustrednimu ucelu nezalezi: nide se musi ucit bat se autority a tonejenom v podobe strazce . Nicmene spolecnym prvkern je nahled. 3).Jcrale kralu". ktery jsme si stanovili. (Etika IV.44: "Opet podobno jest kralovstvf nebeske pokladu skrytemu v poli. ffka.zatimco smutek je. kdyz uvazime. radost hraje nejvyssi roli i v mysleni Mistra Eekharta. 191). aby radost rna zustala u vas a radost vase aby byla plna." Zlem pak rozumi "to. kdyz Otec se usmiva na Syna a Syn se opet usmiva na Otee. ktere je potencialne vlastni nasi pfirozenosti. 11). ktere proklamuji byti jako cil zivota. To neni nie divneho. Dynamicke zalmy zacinaji uzkosti a smutkem. Abychom neupadli. o cern s urcitosti vime. 13). at' uz to slouzilo jejich vlastnirn zajmum ci nikoli. Musime se stat opravdu tim.J}. jimz mysl pfechazi k vetsi dokonalosti. ale jen jako prvni hffch ." (Etika III.stat se sami sebou. tak kapitalismu.nikoli nutne pfftornny v Adamovych potomcfch. Nakolik jsou tyranske nebo liberalnf a co se m{. "stav. Buh nazyva Jeruzalem "mesto radosti me" (Jeremias 49. ze je prostredkem k tomu. Buddhismus. I Spinoza rna pro radost nejvyznamnejsi misto ve svem antropologicko-etickem systemu. Ve sve posledni feci k apostolum JezlS hovofi 0 finalni forme radosti: "Toto mluvil jsem yam. protoze zavrhuje zadostivost. musime byt optimalne svobodnymi. ze mi ukazal slavne zobrazeni Buddhovy smrti.na ustrednl vyznam veselosti a radosti.") V mnoha Jezfsovych vyrocich je radost myslena jako pruvodni jev zivota v modu byti. Spinozuv vyklad lze plnepochopit jen v souvislosti s celym jeho systemem mysleni. vytvarelo zpusob zivota. Jak uz jsem ukazal. str.vyzadujicfho dodrzovani zakona". obratfrn zajiste kvflenf jejich v radost a potesim jich a obveselim je po zarrnutku jejich" (Jeremias 31. kciQuz~ostlive lpf . Stejny vyraz najdeme v talmudu: "Radost z mitzvahu (plneni nabozenske povinnosti) je jen cestou k ziskani svateho ducha" (Berakoth 31a).radostna zvest . jehoz heslem byl vers zalmu "Sltlz Bohu sJad()stf". ze za pramen prvniho hrichu Adamova se obecne povazuje neposlusnost. Spinoza chape . Pasaze z literatury prorokuobsahuji vyjadreni radosti nasledovne: "Tehdaz veseliti se bude panna s plesanfrn a mladenci i starci spolu. v nemz byla radost jediiiin Zvyznamnych prvku. ktery nosf zbrane.h?sidisticke hnuti. ne-li pffrno hrich.dusevnim stavem. Suzukimu za to. V kfest'anskem vyvoji ukazuje jiz nazev. .

. ze unest ohen bohum a dat ho lidstvu bylo aktem slitovani.nove podffzenf (trest) . ze lidske centrum nelezf v nas samych.pfirozenyrni" podle stoiku). . V hlubsfrn smyslu by vypoved' mohla obsahovat: ackoliv se muz a zena na sebe cele dfvali.svetskeho nebo duchovniho . humanisticky. vetsina musela slouzit cilum mensiny a spokojit se s tim.l.nikdo. Jen malokteff se tim nedaji zastrasit. uvedomovanim si jeden druheho jako oddelenych by tosti. Je urceno nasim racionalnfm pochopenim lidske pfirozenosti a norem.] Hfich v konvencnim teologickem i svetskem smyslu je pojem souvisejici s autoritafskou strukturou a tate struktura spociva na existencnim zpusobu vlastneni. (K tomu by rnelo byt poznamenano. necitili se a ani nemohli byt zahanbeni. je potrestan a prijetim trestu se opet podridf. Stezi to vsak muze znamenat vse. tj. Boha.fungovani statu. rna naprostoodlisnf vyznam v neaut()rit~fskestr:uktufe za]ozene na modu byti. ktere stat cvicil ve ctnostech poslusnosti. ze pro Tomase Iidsker'dobro (bonum humanum) neni urceno ani naplnenim ciste subjektivnich tuzeb ani instinktivne danymi zadostivostmi (". ktere se podrizujeme. co zbylo. Tento druhy vyznamJerovn~zobsazen v biblickern Iicenf "prvnlnohfichu".a spolupracovaly. to jest: hffchem neni neposlusnost vuci iracionalni autorite. pokudjsme .~uh nemuze byt nami nikdy urazen. Byl neposlusny.. Dostavuje se pocit hlubokeho studu: stud vznika. ani 'konecnym rozhodnutfrn bozfvule.s~LL£i)::kc<v . jimz ho Zeus postihne. ze jako poslusny syn cirkve a poslusny clen a zastance existujfcfho spolecenskeho fadu proti revolucnim sektam by Tomas Akvinsky nemohl byt cistym reprezentan tern neautoritafske etiky. Tato situace pred dobou cloveka na zemi se meni radikalne po jejich "padu"..k: fich (neposlusnost) h . neciti se vinen. jejimz ukolem bylo cvicit deti k poslusnosti od prvnfho momentu. kdy obraceni jeden ke druhernu si I Zatim nepublikovana prace prof. Pojem autority. musfrne vzit na zretel. se nepodffdi. kdy daly najevo svou vlastni vuli (obvykle nejpozdeji s pfivykanim "na nocnfk"). jak vystizne vyjadfil Alfons Auer. ale pa~~VIli PQ. kdy se muz a zena stavajf plne lidskymi. ktere zalozeny na nasfpfirozenosti pfispivajf k optimu rustu a dobra. aby nejedl ze stromu zivota.. Poznal. to jest vlastnicke strllktury. Pestovaly to tak obe instituce . ale narusenf lidskeho bytf k dobru (Well-being)l. Pokud byl stul prostfen jen pro mensinu. Oba byli nazi a "nestydeli se".'} Abychom to pochopili.jedno". Podminky pro takove ·oi:lpusteni jsou: hffsnfk svych hffchu lituje. jako oddelenf jedinci.~h. Muz a zena rneli byt jedno. Navzdory nejkrutejsimu trestu. Tak muze:r: A-~yillsky tvrdit:l. CQba vyuzivaly funkce rodiny. 96 97 .pocit viny . nakolik jsme autoritdrskou strukturu nasi spolecnosti piijali za svou. jelikoz kazda neposlusnost vede k jeste vetsf poslusnosti. protoze chranily sve vlastni hierarchie. ale protoze se citf vinnymi pro svouneposlusnost. co rna text ffci.krale (kralovnu). To znamena. Bylo nutne pestovat nazor. uvedomovanim si. Stat potreboval nabozenstvi.sl1o§tia tim vykoupenou blahovuli autority. aby byl clovek sam".odpusteni je bludny kruh.) Zatimco hfichje soucasti autoritafske. Akvinskeho. pravil Buh a stvofil zenu. podle nichz se muz a zen a meli pfirozene stydet. cirkev potrebovala veffci. uvedomovanfrn si dobra a zla. ktera spojovala neposlusnost s hffchem. ze iijeme v existencnim zptlsobu vlastneni natolik. cili ze stromu poznanf dobra a zla. Buh uvedl cloveka do raje a varoval ho. ac muze byt mime ci pfisne. Spolecnost se vsak nesklada z hrdinu. Lide respektuji zakon nejenom tim.den vuci druhernu jsou uzavfeni a nadto se citi oddeleni a vzdaieni.'jeaname-li proti sv€riiu vlastnimu dobru. ze se boji. Jejich hrdinou je Prometheus. ~!§l~gcS. ac psychicka a socialni struktura nemusi byt uplne autoritarska. jeho uziti slova "neposlusnost" pro oba druhy neposlusnosti slouzilo k zatemiiovani skutecne nesrovnalosti pojmu v jeho stanovisku. ze neposlusnost je hfich. Auera 0 autonomii etiky se zretelem k Tomasi Akvinskemu (kterou jsem mohl cfst v rukopise) mi velmi pomohla k pochopenf eticke koncepce T. Jako mnozi jini milujfcf hrdinove (mucednici) lidskeho rodu zpretrhal rovnost mezi neposlusnosti a hffchem. Mame vudce . led a tehdy'. Nedosahujeme vlastnfho prospivani svou vlastni tvorivou aktivitou. Tato vypoved' se obycejne vyklada v terminech konvencnich sexualnich mravu. Totez se tyka i profesorova clanku na tema otazky "Je hffch urazkou Boha?" (viz bibliografie). ze jejich (puvodni jednota se rozpadla a ze se jeden druhemu odcizili. Pocitu viny mohou byt zbaveni ()dpustel1!Ill' ktere muze udelit jen sarna autorita. aby bylo pripraveno na svou radnou funkci budouciho obcana. nesmime byt slepi k faktu. Proto obcan musi strach prijmout za svou vnitfnf zalezitost a pfifknout neposlusnosti moralni a nabozenskou kvalitu: hrich. ale byli jako .lJ~. aby mel ideologii. Ackoli podffzeni jako takoveho si nezbytne nemusime byt vedomi. ze jejich pohlavf nebyla zakryta. mdme jistotu . k nemuz mdme duveru. Svevole ditete musela byt zlomena. ale v autorite. nadani rozumem. ale nehresil. "Neni dobre. neposlusnosti a hfichu je u Tornase Akvinskeho. protoze neziskali zkusenost byt si navzajem cizl.

r Neobohacovali se vzajemnou laskou.ale musi byt hojen: lecivyrn faktorem je laska. svou zadostivostt mit vysokou vei lide znicf jednotu a jsou rozpolceni. V urcitern smyslu je prfbeh 0 babylonske veii druhym "padem". Ze se nemiluji. Musime uniknout mukam absolutniho odlouceni jakymkoliv zpusobern: podrizenim se nebo nadvladou. jako obnova nadpfirozene jednoty s Bohem a soucasne jednoty. ze jsme vybaveni rozumem a sobectvfm. vsak existuje: opustit vezeni sve egocentricnosti a spet k tomu. Ale co ffci o strachu ze ztraty zivota -.) Shriime: v modu"lastneIll a tedy v autoritafske strukture je hffchem neposIusno~t. co marne. tim. To je PTo nas nesnesitelne. protoze se etymologicky odvozuje od "at -one-ment" (viz one = jedno). ale telesna jednota neni lekem na lidske odcizeni. po cely svuj zivot? Ze strach ze smrti jen roste a pribira na intenzite a my si ho jen vice uvedomujerne. ktere vede+k obnovene P9(ifizenosti. nemusi byt odpusten. Svou vlastnf ctizadostivostf a touhou po moci. Rainer Funk me upozornil. za coz se musfl'!l:lt~tkajfcnostf. 98 99 . jejichz zivot je urcen vrozenymi instinkty. tam se Buh boji moci. strachu ze smrti? Je to jen strach lidf starych nebo nernocnych? Nebo rna ze smrti strach kazdy? Je to tak. hrichem lidske povahy. nasleduje potrestani.tim se snazili vyhnout se plnemu lidskemu setkani. cim vice se blfzime k limitum zivota staffrn nebo nemoci? Potrebovali bychom dlouhy systematicky psychoanalyticky vyzkum tohoto jevu od detstvi po pozdni stafi a vyzkum deni v podvedomi. ne pfijeti trestu. aby nahotu uvnitf nich ten druhy nevi del. nepteklenutelny laskou. je dusledkem chap ani jistoty. vzajemne odcizeni. kazdym jinym" (muj pfeklad. sobecke lidske by tosti. nebo odcizenf protikladne. fakt vykoupeni (spasy) se jevi nutne znovunabytf ztracene I jednoty. definice "peklo". elov~ka s. Protoz sestupme a zmafme jazyk jejich. ze ho ztratime. tudiz nebudeme mit strach. coz je stredoanglicky vyraz pro spojeni v jedno. ze muzeme ztratit vse. Pfipornina nasledujici pffklady (pfevzato od Henri de Lubaca): Origenes ffka: "Kde existujf hffchy. anebo umlcet rozum i vedomi. ze zanikla puvodni harmonie s pffrodou. jak se zachranit pfed tim to peklem. . Ale stud jako vina nemuze byt odstranen zakrytlm. je hfichem neprekonane odcizeni. ze pojetf hfichu jako rozkolu zastavali nekteff cirkevni Otcove studujfci Jezisovo neautoritativni pojeti hffchu. aby jeden druheho jazyku nerozumel. ktera oddeluje jednoho od druheho. snad po sobe touzili telesne. ze Adamovym hffchem lidstvo. STRACH Z UMfRANI STVRZENf ZITI Jak jsme jiz konstatovali: strach.ktera je jednosti. Pifbeh je komplikovan obavami Boha z lidske jednoty a moci. nez aby ji hajil.uvedomuji. kdyby pojedli ovoce z obou stroma. V katolicke teologii je pro tento stay existence kompletnfho odlouceni a odcizeni se jeden druhernu. ze vsichni mluvi stejnym jazykem. Avsak v obojfm vykladu jsou pojeti hffchu jako neposlusnosti. Jejich hffch prameni z jejich prave lidske existence. kterou by ziskali muz a zena. zamefujfcf se na destrukci puvodni jednoty v Adamovi. lid jeden a jazyk jeden vsechnech tech to a tof jest zacatek dila jejich. Ovsem tai nesnaz existuje jiz v pffbehu 0 "padu".6-7). Jedna cesta. Tim. charakteristicka pro tvory. abychom byli jedno se-svetem. Ale to vse rna jen kratkodoby ucinek a navic se tim blokuje cesta ke skutecnemu reseni. izolovane. Anglicke slovo "atonement" (= pokani) dobre vyjadfuje pojem. nyni pak nedajf sobe v tom pfekaziti. byt zajedno se svetem. pak hfich je nap raven aktem lasky." Maximus Confessor ffka. nernuzeme si pomoci prozfvajfce naprostou odloucenost od kazde lidske bytosti. coiumfnili delati. Muze se stat. viz Pojem hffchu a kajfcnosti v knize You Shall Be as Gods pro studium celeho problemu hfichu. uvedomuji si nevyslovnou propast. Pribeh 0 "prvnim hffchu muzeme skutecne interpretovat obema zpusoby. "ktere by melo byt harmonickyrn celkem bez konfliktu mezi mym a tvym. z ni vyplyvajicf: "A rekl Hospodin: Aj. protoze lfcenf sarno obsahuje smesici autoritarskych i liberalnfch prvku. jako by byla v tom. V modu byti. J aky hfich spachali? Postavili se k sobe jako oddelene. ze jsme svazani se smrti stale. ze jsou "nazi". tam existuje ruznost. tam je jeClineenost. Ale kde vladne ctnost. jak podotyka profesor Auer.ho napravit jen plnym rozvinutim rozumu a Iasky. se zmenilo v prasny mrak jednotlivcu". Jestlize je egocentricka odloucenost zakladnim hfichem. Starozakonni lfeeni 0 babylonske vezi zrejme obsahuje stejnou ideu. mozno nalezt v idejich Sv.." (Genesis 11. Ponevadz hffch odlouceni nenf aktem neposlusnosti. Augustina a. neautoritarske strukture. ze sami za sebe nebudeme pripisovat dulezitost majetku. co marne. Podobne myslenky.. Lidstvo zde dosahlo stavu jednoty. ze spis Evu uda jako pachatelku. "Udelali si zasterky" . De Lubac souhrnem ffka: "Jako dilo napravy (Widerherstellung). ktere nemohou pfekonat svou odloucenost spojenim v aktu milovani. je videt na jednom i druhem v jejich vzajemnem chovani: Eva se nesnazi chranit Adama a Adam se vyhyba trestu tim. v uceni TOI?ase Akvinskeho. symbolizuje to fakt.a Ize.

YJJlQg!JYICl. jejich "vize" toho. mely by se zkoumat cele skupiny za pouziti metod socialni psychoanalyzy. ale melo bybyt neustalym usilim /}rec/ukovat modus MIT a zvetsovat modus BYT.dokonce jeste v hodine smrti . avsak tento strach je odlisny od strachu ze smrti.j~l<:.strachem. jak zft.cl~lf~Ilci. muzemeffci: Jsem co jsem byl. radosti. my uz vice nejsme. stoikove. Snad nejvyznamnejsi udaj je hlubokovryta touha po nesmrtelnosti. JeziS. Bez takovych jeste neexistujicich studii musirne vyvozovat predbezne zavery z mnohych roztrousenych udaju. tj. K tomu dochazi. Zbavovani se strachu ze smrti by vsak . neni tomu tak. ale cas. Zakla?ni prozitek orientace na vlastnenf je stejny. ie piijdeme 0 to. Zadne rozumove vysvetlovani nas strachu nezbavi. kde se spojuje minulost s budoucnosti. ale koncepce techto rnyslenek je tvurci proces. protoze uz nebude co ztratit. je minulost mrtva.jak se ffka Ten ~l?~ek ma. jako by probfhala zde a nyni. hranice v c~s. tj . Prozitek lasky. Smrt nas nezajima . Zda-li se nam. Presne tak to je u myslitele. upnutf na sve ja. pochopenf pravdy neprobfha v case. zvlaste .t. mkoh vsak 0 subjektivni prozitek budoucnosti. Na druhe strane modernl. pozemky. co se deje pfi vedomych projevech strachu ze smrti. am 2 V tomto pojednani se omezuji na strach ze smrti jako takove a nezabyvam se neresitelnym problernem bolesti. Jak rfka Spinoza: ( "inoudry premyslf 0 zivote.~l<:utecneuniknout strachu ze smrti. ktera muze rozdmychat nasi vlastni lasku. prekracuje cas. jejiho premflant v mysleni. at mluvime 0 minulosti nebo 0 budoucnosti. ozivit ji (viz symbolicky vyraz "vstat : mrtvych").opetovnym potvrzenim naseho pouta k zivotu opetovanim lasky druhych. minulost pfestane byt minulosti. Malfr mUSI zapasit s barvou. Avsak clovek muze minulost vyvolat v zivot. pfftomnosti a budoucnosti. neproztvat zivot jako majetek.jakoz i toho.~tn~IlJjsme pfipoutani k tomu. kdo nas miluji. ze prestaneme zft. ze clovek muze znovuvytvorit minulost. . Strach ze smrti nenf vlastne tim.. mimo cas. svych majetku. slavu.k. to znamena.. tim slabsi bude strach ze smrti. prozfvame-li zivot jako svuj majetek.Epikuros rekl: "jelikoz zatimco jsme. projevujici se v mnoha obradech a virach. Tyto studie by nebylo tfeba omezovat na individualni pfipady.. sveho ja. Muze prozit situaci v minulosti s touz svezesti. v jakem zijeme v modu MIT. ze strach ze smrti je iracionalni. se bojime smrti. Pokud se to podarl. Vecnost vsak neni. specificky americke popfeni smrti . Tyka se to vzpominani na minulost.) Zajiste muze existovat strach z utrpenf a bolesti. ze se "ztratfme". Mistr eckhart . 1Jytl. ktere mohou smrti predchazet.zacinaji tvorit.eme p:o~fvat budo~cnost. socnar s kamenem a vdl<ite!ll: ~icme~e ty~rcf akt. Existuje jen jedirl~ceS!iljak ucil Buddha. stetci.mo cas. nekonecne prodlouzeny cas.nenir()vz~e~." (Diogenes Laertios. Stejne tak m~z.bezcasgy()~t.h \ Pouceni jak umirat je opravdu toteZjako pouceni 0 tom.? ZDE. Reklamni slogan Fordovy spolecnosti: "Tu je Ford vasf b~douv~n?sti" zduraz~uje vlastnictvi v budoucnosti prave tak. Modus mit existuje :jen v case: minulosti. V tomto modu "mft" (minulost). spolecenske postavenf a vzpo'!1. BUDOUCNOST t Modus bytf existuje jen zde a nynf (hie et nunc). jejichz cilem je uchovani lidskeho tela balzamovanfrn. jako se pn urcitych obchodmch transakcich kupuji nebo prodavaji budouci "sI?o!rebni pre?mety" .) Jsme minulost.~t)~ pfedjimani toho. kterou zpusobujeme svou smrtf tern. Cirri vice se zbavime lpeni na majetku ve vsech jeho formach. ze bude mit hodne veci.nemelo zacinat pripravou na smrt. jak se mylne popularne chape. sve identity: strach z pohledu do propasti nonidentity. budoucnos.inanim . abych vymezil zfetel vztahu k minulosti. Toto fede qnyn_{jeyecnost. avsak kdyz tu je. nikoli 0 smrti. avsak kvalitou nerozlisena od obou dominujicfch.zkraslovanfrn" mrtveho tela vypovida tez o potlacovanf strachu z umirani pouhym maskovanimsmrti. 100 . Muze byt ale zmirnen . Pfichazi na mysl v zablesku nebo zablescfch okamziku cas vale nenf ve ~iz! prozfvan. penfze. To je povaharyzfho 101 .e. V temze rozsahu." Naznacuje." ~"-""~"'~"'"'''''''''''''''''''' ~ '" !!'!. neJpiJJ1{j . ale z toho.na byv~le city ~nebo city zdanlive) pocifujeme minulosLJToJe podstata sentirnentality. co. Nicmene je dulezite.: bod..iivote. NYNI - MINULOST.. co mdme: strach ze ztraty sveho tela. Sepsanf jeh~ myslenek probfha v case. ktere spojuje. smrt tu jeste neni. jako vnejsf fakt.t~1yl~<i11~b¥ti.J1~pro~fh~ mi.z 0 "objektivni". jako by ~yla zde a nynf.a to. Strach uz potom neni ze smrti. platnem. co se stane minulosti. co jsme nahromadili v minulost]. i kdyzje jeste nema. je zde a nym. se jevi . kdyz Je budouci stay ve vlastmm vedornf tak d?ko~a~e predjf~an. Je prozivana v modu viastnehi jako minulost a znamena . ale jen tady a ted'. Totez plati pro kazdy projev byti. ze )de ~. f~[tQlrll1J!~Ut.

A dodatkem . !V modu . Zy vsak respektujeme cas. Nicmene organizujeme sve volno. ie marne jakous takous sanci. ie nie nedelame. kdyz prevladne modus vlastneni. nejen nekonecny vyrobni pas. abychom se sami udrzeli nazivu.case se narn zda. vsechno to nas nutf respektovat cas. Respekt casu se vsak stdvd podiizenosti. ale nepodfizujeme se mu.· aby kazda akce byla ptesne "casovana". ale i ty nejvetsf nesmysly vsf nasf cinnosti jsou ovladany casem. nIL III NOVY CLOVEK SPOLECNOST NovA A 102 . Nebo rebelujeme proti tyranovi casu naprostou lenostf.QytLrespektujeme cas. ie se mu podiizujeme. Jen v nasem volnem . V modu byti je cas zbaven trunu. je jedna vee. Prostrednictvfm stroje se cas stal nasim vladcem. Je to zaklad prave viry. 0 nez se musfme starat. chceme-li zit.abychorn chteli ift. ie jsme svobodni. V prumyslove spolecnosti cas vladne nadmiru. Bezny zpusob produkce vyiaduje. casu pronika do nasich zivotu. ktery ovlada nas zivot. vyjma neposlusnosti pffkazu casu. V tomto modu nejen veci jsou vecmi. Rytmus dne a noci. Opravdu nernuzeme zit ve vecnosti. presne do nasi telesne existence: marne ornezenou zivotnf lhutu. jsouce smrtelni nernuzeme uniknout casu. aby ji skutecne prozila. "casjsou penize". nenf tyranem. Tfm. ale vsechno iive sestane veci. jako organizujeme svou praci. nutnost pracovat pro obzivu i ochranu. spanku a bdeni.cas je nejenom cas. ktery musime uzivat. Stroj must byt vyuzit maximalne.utopickeho mysleni (v kontrastu k dennimu sneni). je druha. . pffrodnf materialnf svet. Cely koncept minulosti. pritomnosti a budoucnosti tj. kdyz jsme ve skutecnosti vezenf casu unikli jen slovne. stale naroky naseho tela. ktera nepotrebuje vnejsi realizaci "budoucnosti". rustu a starnuti. marne iluzi. proto stroj vnucuje svuj rytmus delnfkovi. a nase telo nas nutf.

anebo za jistych okolnosti jako dynamit smerovany ke zhrouceni spolecenske struktury. kdo tvrdi.(). jejich hodnoty. povaha Iidi. ze tyto nazory jsou nespravne."~.. ze spolecenske zmeny a spolecensky charakter se vzajemne ovliviiujf. kdyz mluvil ostfe o Stalinovych charakterovychdefektech a ve sve posledni vuli zactal. protoze zajistuje potreby spolecnosti urcitym typem charakteru a tak uspokojuje potfeby individualnf. 1932. svou trfdu nebo stranu. bude mit sklon obnovovat podmfnky stare spolecnosti v novych spolecensko-politickych institucich.2". neviditelneho boha. ze nova elita. ze Lenin. ktery neveril. Lide mohou uctivat zvifata. ze se nejprve must radikalne zmenit politicka a ekonomicka struktura a pak ze se zmeni lidska mysl. svuj narod. A SPOLECNOST CHARAKTER Nova kapitola se zabyva myslenkou. ze az se ustavf nova spolecnost. kterd sdili system myslenek a jedndni a nabizi jedinclramec orientace a objekt oddanosti. jejich charakter . Nevidi. Byla spoutana dffv nez dosahla sveho cfle.a ze jen tehdy muze byt budovana skutecne humannf spolecnost. co delat maji. ktere vytvorila revoluce. pak se jaksi automaticky vytvori novy clovek.. SPOLECENSK\T CHARAKTER TV ARf V TV AR SPOLECENSKE STRUKTURE nikdy nekoncici procesy.tl~k. pritomnou a zda se. aQY se Stalin jeho nastupcern nestal. Aby bylo jasno: "nab.VII NABOZENSTVI.jestlize novy objekt oddanosti zaujme mfsto nynejsfho. Historie lidskeho rodu dokazala. muze posflit jejich rozum nebo ho ochromit.) Spolecensko-ekonomicka struktura uzpusobuje spolecensky charakter svych clenu tak. ze vitezstvi revoluce znamena jejf porazku jako revoluce (i kdyz to nenf porazka revoluce jako historicke etapy. penfze nebo uspech. stromy. I ZAKLADY SPOLECENSK£HO CHARAKTERU Vychodiskem techto uvah je poznatek. ale /ty~a se skupiny. Mohou si byt 104 105 .)l'lstve'. Mnozi politicti revolucionafi yen. ze kvality charakteru jsou pro einnost revolucionare dulezite.Ef?:. jsem pouzil pro tento jev terrmnu . nadvlady ci solidarity. protoze obe slozky pusobi v tomto vztahu jako 1 Tato kapitola se opfra and Religion (1950) 0 rna dHvejSi dlla Escape for Freedom (1941) a Psychoanalysis v obou jsern citoval nejdiilezitejsf literaturu na toto tema.ltI. Jejich nabozenstvi muze vest k rozvoji nebo zniceni lasky. Chal(lkleJ:. spolecensky charakter soucasne ovliviiuje spolecensko-ekonornickou strukturu spolecnosti tim zpusobem. svetce nebo d'abelskeho vudce. jejich vedomi. Je pozoruhodne. pokud bylo hlasanf duchovnfch hodnot kombinovano s praxihodnot opacnych. jsou na so be vzajemne zavisle. idoly ze zlata nebo kamene. aby zpevnil stabilitu spolecenske struktury. ze charakterova struktura prumerneho jedince a spolecensko-ekonomicka struktura spolecnosti. ze se musi predevsfm zmenit . mohou uctivat sve predky.~(. ktera je motivovana stejne jako ta stara. SPOLECENSKY CHARAKTER A "NAB02:ENSKE" POTREBY Vztah mezi spolecenskym charakterem a spolecenskou strukturou nenf nikdy staticky.£!I. ktera dlazdila cestu spolecensko-ekonornickemu vyvoji). Vskutku v tomto sirokem smyslu slova nemuzeme kulturu minulou. tNa druhe strane jsou ti.. jiz je clenem. ze "nabozenske" podnety pfispivaji k tomu.(Daleko dnve.Jibidoznl struktura spolecnosti". se netyka systemu vnimaneho jaKo nabozenstvi.jak ja he zde uzfvam. charakterove podmfnene. ze pusobf bud' jako cement. Spolecensky charakter musl naplnit vnitfni nabozenske potreby kazdeho cloveka. aby muzi a zeny zlskali silu pro hlubokou radikalni zmenu a ze nova spolecnost muze byt uskutecnena pouze hlubokou zmenou v lidskern srdci .hi~ka zmena zustala vzdy v privatni sfefe a byla omezena na male skupiriy nebo byla zcela neucinna. Ciste (£~Y!. Smesici individualnf psychicke .ktury oz?acuji jako ~. ze ani budouci brat jako nenabozenskou. aby si piali delat. Spolecensky charakter rna dalsi vyznamnou funkci. v poslednim roce zivota svuj nazor drasticky zmenil. v r.sfery a e~9nomicke stru. Tato definice nabozenstvi neffka nic 0 specific kern obsahu. Revoluce francouzska a ruska jsou toho nazornymi pfiklady.

je .co Je kolem nas. penfze nebo uspech. u . N as svet se nam jevi ja~? smysluplny a my zjist'ujeme jistotu v souladu svych ptedstav se VS1m11m. neurony.iracionaIni" ci "deti~skJ". zati~co svuj povazuji za .rnuze byt take defin~~a? pS_}lc~~~ky.potrebuje vytvofit novy rdmec orientace a objektoddanosti. I kdyz je obraz sveta nespravny. to motivuje nase chovafJf. Tak napifklad: kdyz nekdo uctiva moe a soucasne hlasa nabozenstvf lasky. ze cim vyssfho stadia evoluce zivocich dosahl.8r~zll. neni sbirkou dogmat a pover.Jogicky" 'l!!J?ubka . odlisny od svetske domeny. napr. nenasel by pevny bod. aby pfezil. Druha tendence. lidska prirozenost . ~ niz b~ t~~ov~ ramec orientaceneex1stoval.. Casto se sice muze stat. ze takovy clovek jednoduse povazuje svo. kone nebo vlastovky.finovan !akot primdt. Nabozenska potreba je zakorenena v zakladnfch podminkach existence lidskeho druhu. I kdybychom rneli na zreteli mnoha kontroverznf pojeti povahyinstinktu.tilSJ mozk. Navrhl jsem..'V druhu homo sapiens instinktivnf determinace dosahla minima . Yerkes v r. To plati obecne i 0 lidskem druhu v biologickych terminech. . k nemuz by se UPl1uI. ze jejich system je nabozensky. v urcitem veku maji deti sklon vytvafet si na zaklade toho mala udaju.u vlast?! ~10~0~1 za samozrejmou. vlastnf orientacni. s opravdu fa~!ash:ky~ p_octem sP?Jen!I:?ez1..().. ale ve smyslu organickych hnacfch sil). jez dolehajf na kazdeho jedince. de. ale i zde nachazime obrovskou propast mezi mensimi dlouhoocasymi opicemi a lidoopy (jak prokazali R. jako je druh simpanze. je zakoreneno ve specificke charakterove strukture jednotlivce tak. Nas druh je sam 0 sobedruhern prave tak. ze nemaji zadne nabozenstvi. jakou je zivotni praxe prosta svych protimluvu a iracionality. kterou se vyvoj zivocichu vyznacuje. a uznavajf jen pozemske cile.takovy. Tato kom~mace minimalnf instinktivni determinace s maximalnfm vyvojem mozku se v zivocisnem vyvoji nikdy pfedtirn neobjevila a zaklada. tim mene je jeho chovani fylogeneticky naprogramovanymi instinkty determinovano. ze nenaj~eme kulturu. Uvdiime-li tato data.sv~ta a svellomlsta vnern_... 1929 ve svem klasickem pokusu) .' Protoze lidskemu druhu chybi schopnost lllstlllKtivmho nzem. V. Kazdy z druhu je urcen svymi specifickymi fyziologickymi a anatomickymi charakteristikami. vetsi nez. jako nabozenstvi skupin ve spolecenskem charakteru. potfe8~ . jako je moe. Tento proces klesajici determinace chovani na zaklade instinktu muze byt vyznacen jako kontinuum. byt' tajne nabozenstvi. Otazka neni: ndboienstvi ano Ci ne? ale jaky druh ndbozenstvi? . gmll . biologicke evoluciffse zivocichu se lidsky druh V -vynofuJe. ne}akeh~ doporueeni obrazu 0 svete pro vlastm orientaci je zvlast' napadl1a u deli. a neuvedomuje si. rozumu a predstavivosti -Jl()ve kvalityktere presahuji kapacitu instrumentalniho mysleni tech -nejriao~nejsich primatu . maze nas obraz sveta souhlasit s realitou. ze J. plni svou psychologickou funkci.. ale rna schopnost sebeuvedomovanf.ktery je strukturovan a rna vmtrm souvislost. ze by nejaky takovy obraz mel a namlouva si. muze byt llds~y ~ruh. nebo ten. je jeho skrytyrn nabozenstvim moe. Neobejde se bez neho am zadny jednotlivec. nebot'lisme tim. kompletne novy fenomen.tj. Neni vsak nikdy zcela nepravdivy nebo zcela nespravny.l0vsem caste si individua skutecne objekty sve osobni oddanosti neuvedomuji a svou "oficialni" viru zamenuji za sve skutecne. . primatu. klesa dale vyvojem k primatum. ze popira. ktery se vynoiil v bodu evoluce. Take zde rrnuzeme pozorovat evoluci jako kontinuum: na jednom konci nejnizsizivocichove s velice primitivnf nervovou strukturou a relativne malym poctem neuronu. Je pozoruhodnym faktem.o a socialni~o svet. ktere ucinne motivuje jednani. ktery mu umoznuje usporadat vsechny dojmy.. tato determinace postupne klesa a dosahuje urcite roviny u savcu. protoze "je to rozumne". ktery podporuje rozvoj cloveka a jeho specifickych lidskych sil.. ze na ruzne jevy a udalosti zivota reaguje pffpad od' pripadu a Hdi se jen svym usudkem. co ochromuje lidsky rust? Specificke nabozenstvi. 106 107 . ktere majf k dispozici. kteraje .u. ze Eg~.e a dusledne. Kdyz jsou takovi lide konfrontovani s jiplne odlisnym celkovym nazorem na zivot povazuji jej za "blaznivJ" nebo~. l' . zvlaste pak s mozkovou kurou. na druhem homo sapiens s daleko vets! a komplikovanejsi mozkovou strukturou. nebo si myslet. Yerkes a A..tfikrat. zatirnco jeho takzvane oficialni nabozenstvl. kdyz viivocisne evoluci dochazf ke stretnuti dvou tendenci.nasic~ predku. kfestanstvi. je pro nej jen ideologii. na jehoz pocatku nalezneme nejnizsi formy evoluce zivocichu s nejvyssim stupnem instinktivni determinace. kdy instinktivni dete_rn:un~c~l: dosahla minima a vyvoj mozku maxima. . by 610~~k byl z~ateny aneschopny jedpat cil~~ed0m. Vzdy se natolik priblizuje k vysvetleni jevu. rna se vseobecne za to. vylucujfcich ucent. 'zvldst« mozkove kury. cemu jsme odddni a cemu jsme oddani.~2 . Tak mohou byt nase nabozenske postoje brany v uvahu se zfetelem k nasi charakterove strukture.a -:.vedomi. Je vsak sna~ne dokazat. Jedine tou merou. I}1. Jednou z nich je stale klesajici determinace chovani instinkty (ty zde nejsou pouzity v dfive uzlvanern smyslu impulsu. • Bez mapy sveho pfirodn!h. aby byl ucelny pro ziv~t. . slovy biologie.eho pfedstavy spocivaji na obecne prijatem ramci doporuceni. duvtipne vyrnysleny ramec.

ze prace je zdrojem dustojnosti. ze ve spolecnosti jsou si vsichni: lide pfed Bohem rovni a ze i ten nejmensi rna nekonecnou hodnotu/ V hospodarske oblasti ucili. tj. Ke stredovekym idealum patfilo konecne i pfesvedceni. Jak rekl Goethe: "Nad narody je lidskost" nebo jak napsala Edith Cavell ova roku 1915 na okraj sve Imitation of Christ v noci pred svou popravou: "Patriotismus nestaci". Nedostava se natn sice instinktivnfdeterminace.jako zaklad pro sve skutecne. a om je must spravovat a ffdit podle bozf vule. Takovi lide se caste stavaji vudci nabozenskych revoluci a zakladateIi novych nabozenstvf.nejenom proklamovane . A opravdu. dukladnejsf analyza ukazuje.? . ze zakon a jeho adrninistrace b~ mely byt pro~to~peny k!e~fansk~mi ~ys!enkami spravedlnosti a ze vztahy mezi vladnoucimi a ovladanyrni ~y mely vzdy spocivat na oboustrannych povinnostech. mezi pozdnim stredovekem ("stredovekou renesanci") a renesancf vlastne neexistuje zadny ostry pfedel. Mystika. Muze se "slat. nikoli degradace cloveka.ktere preyladalo v dobe rozkvetu renesance a pozdm renesance. Jestlize nabozensky system neodpovida prevazujicimu spolecenskemu charakteru. Potrebujeme cfl uplneoddanosti. Podle historickych spisu a vseobecneho minenf probfhalo obraceni Evropy ke krestanstvi nejprve za ffrnske riSe pod Konstantinem. ze funkce statu je moralni. vyplyvajfcf z nabozenske charakterove struktury.. ze evropske obracenf ke krestanstvf bylo velkou merou povrchni. "Nabozenska" orientace jako prozite jadro vsech "velkych" nabozenskych .. Stat. Tak. ze zadny clovek by nemel byt vyuzfvan k ucelum.v!astmc: tvi a rodinu svefil Buh tern. Da se nanejvys mluvit 0 casove ornezenern obracenf ke krestanstvi od 12. kam jft Zivocichove takove problemy nemaji. Mnozf~ ~~asti kacfrstf vudci a sekty vystupovah pod vhvem mysticrsmu. pfesahlisvou izolovanou existenci se vsemi jejimi pochybami a nejistotami a odpovedeli tak na nasi potfebu smyslu zivota. Potrebujeme takovy objekt oddanosti.Avsak obraz sveta jako voditko cinnosti neni dostatecny: potrebuj~me take cil. pak 2 Nikdo se nezabyval zasveceneji a smeleji tematem neteisticke zboznosti jako Ernst Bloch (1972). abychom tim smerem integrovali sve sily a tak transcendovali. neznamena zmenu srdce. Arzta: Veld stfedoveci myslitele soudili. Ale byla Evropa skutecne pokfest'anstena? I kdyz se na tuto otazku vseobecne odpovfda kladne. Ideje svetoveho nabozenstvi nebo jednoducheho nedogmatickeho krestanstvi hlasali mnozi krestansti myslitele. vyjimku tvori pocetna. ktery narn rekne. do 16.moci chu~Y?1.muze byt "nabozensky". aniz mu to prislo na mysl . muzeme jen vyjadfit jeho pojmove a institucionalni aspekty. ackoliv se povazuje za kfestana.nebo nenabozensky. jsou take v dorninantnim nabozenskem charakteru.. Nezalezi na tom. Proto pouzivam uvozovek..nabo~enska struktura jsouproto od sebe neoddelitelne. i kdyz si to ani neuvedomujeme. v jake koncepcni strukture se "naboznost" urciteho cloveka projevuje. stredobod vsech svych snah. jak si clovek svou osobnf orientaci uvedornuje . ktery zadal navrat ke Kristovym zasadam vcetne odsouzeni vlastnictvi. stoletLPo tomto obdobi byla konverze vetsinou jen ideologii a vicemene. dokonce i idea biblickeho Boha byla zpochybiiovana.hodnoty. ·zelidske energie. stol. ale marne mozek. Teologicti i neteologicti humaniste renesance pokracovali ve svych filosofiich a utopiich v linii 13. kterf jim jsou v cele. charakterove. ze vsechny narody a lide tvoff jedno velke spolecenstvi. hrala rozhodujicf ulohu v tomto antiautoritafskem hnuti a nikoli nahodou zeny vynikaly jako kazatelky a premyslive pffvrzenkyne hnuti. V politice ucili. Abych ukazal ?uchovni klima. kterym se vydat. vrcholici v Mistru Eckhartovi. skutecne kfestanska hnuti. stoleti. Cirkev se snazila prosadit aplikaci krestanskych principu do oblasti vlastnictvi. . uplnym podffzenim cirkvi. struktury. ktery nam umoziiuje ptemyslet 0 mnoha smerech a 0 tom. Nemame zadne slovo pro oznaceni obsahu "nabozenstvi". je to jen ideologie. cituji souhrnny obraz Fredericka B. abych oznacil 'Inaboznost" ve smysluproiite subjektivni orientace bez ohledu na to. zacnou pusobit jako dynamit k podminovani danych spolecensko-ekonomickych podminek.. V techto uvedenych ctyrech stoletich zacala byt Evropa pokfesranstovana. c~n a po. jestlize pfichazi do konfliktu se spolecenskou praxi zivota. ucelne . charakterova a . 108 109 . Jejich instinkty je vybavujf mapou i cili. hnuti se vsak take caste v jejich dalsim vyvoji deformovala. ktere neslouzi jeho blahu a ze mzdy a ceny by mely byt spravedlive. Spolecensko-ekonolllicka. jako existuji vyjimky v dominantnim spolecenskem charakteru. Presto za nf musime ocekavat skutecnou nabozenskou strukturu. JE ZAPADNf SVET KREStANSKY? nasledovalo obracenf pohanu v severnf Evrope za "apostola Germann" Boniface a jinych v 8.

Nanestesti tomu tak neni. proc se Evropane a Americane otevfene kresranstvf jakonevyhovujiciho nasi dobe nevzdaji? Je pro to nekolik dnvodu: napf. Jezis apeloval na lidske srdce. je nepopiratelne. Skutecne. Vira v tohoto hrdinu lasky zfskala na sta a tisfce prfvrzencu.zemrel s lehkym srdcem v okamziku vftezstvi na bitevnim poll. Kratke obdobi christianizace skoncilo a Evropa se vratila ke svemu puvodnimu pohanstvi. A jiny prfklad: pomysleme na sfleny nacionalismus.Kdyby dejiny Evropy probihaly v duchu 13. nicit. ktery obetoval svuj zivot z lasky k spolubliznfrn. nabozenska ideologie je potfebna. hrdinske: vlastneni. Tezko najit nejake obdobi. kdopfipravuji treti. ze formace pohanu souvisi s patriarchalnfrn vitezstvfrn nad matriarchalnf spolecnosti. "nemuznY". aby se lide udrzeli v kazni . tj. my se muzeme vratit k feckemu hrdinovi svych pfedku a presto byt spaseni. sdileni. chtivosti. ve svem nitru krestany? Nebo meli tento charakter loupeznych pohanu jen vudci a siroke masy populace pravymi kresrany zustaly? Kdyby tomu tak bylo. kdo je nasledovali. vcetne genocidy. mnozf z nich zmenili svou zivotnf praxi nebo se sami stali mucedniky. i kdyz to z hlediska intelektualu bylo pfinejmensim naivni. vyhlazovatele Indiana. byt vitezny. ktere marne. kdo neni silny pro pouziti nasili. nebyli by vsak mohli realizovat sve plany. ~e!~zisJ:rlil ujt< 2"(1 !leo J eziS se tak stava modlou. V krestanske kultufe by pasijove hry rady zaujaly misto her olympijskych. ktefi se dusili vlastnim sobectvim.1 II Ii I: Ii Ii II .opakem pohanskehohrdiny. Homerova Illias je basnickyrn pffbehern glorifikovanych dobyvatelu a lupicu. Muzska nadvlada zenam je prvnim dobytim a prvnim koristnickym uzitim nasili. nebot podle zidovske tradice bylo nejvyssim hrdinskym ciriem obetovat svuj zivot pro Boha nebo pro sve blizni. ze cl()vek je hluboce nadanpotfebou inilovat a ze se nutne dostavf pocit provTneiiC·' 111 11 1iI 1 '. jehoz se lide slovy zHkaji. davanf. Je-li toto vse pravda. aby otevfeli svou zemi pro import opia. Staci si jen vzpomenout na bourlive nadseni. s nimz se lide podileli na ruznych valkach v minulych dvou stoletich a podivat se na dnesni ochotu milionu riskovat narodni sebevrazdu. aby zachranili obraz . je pohansky hrdina. znasiliiovanl. podrobovanf. politickych vudcu. Britove. Bylto hrdina lasky. stoleti. naplnenfrn jejich zivota byla pycha. Dokonce ani takove akce jako kfizacke valky nebyly vyjimkou. davant. Pro pohanskeho hrdinu spocivala cena muze v jeho telesnesile a jeho schopnosti dobyt si moe a udrzet ji . jak tomu bylo s Indiany v Americe. byly by se duch vedeckeho mysleni a individualismus vyvijely poznenahlu evolucni cestou a dnes jsme mohli byt ve sfastne situaci.. M ucednik je pravym. pak by nam bylo lehceji u srdce. vitezit. ktery se dovede nejvice prosadit. dobyvatele Indie. kdo umi bojovat a dobyvat. Jiste . je muz. protikladnych modelu pro nas vlastnf vyvoj jeste v Evrope prevlada? Kdyz se zahledfrne do sebe. ktery nechtel nic mit. Zjednodusena.U. Existuje vsak jeste dulezitejsi duvod: lide.. kdyby pfanf dobyvat a vftezit nebylo zakotveno uz v socialnfrn charakteru. vira v ne] nahrazkoii za vlastni akt lasky. neuvedomela formulace zni: . vykofistovani. Tyto hodnoty se kryji s nasim idealem "muznosti": jen ten. Bylo snad toto chovani motivovano jen vnejsne. ktere by nemelo tento charakter. popularita olyrnpijskych her je jiz sarna 0 so be symbolickym vyrazern zapadniho pohanstvi. milujiciho. ktery nepouzival sily. s jakyrn Iide sleduji soucasne olympijske hry. ve vsech patriarchalnich spolecnostech se tyto principy staly zakladem rnuzskeho charakteru. ze nas model toho.JeiiS miluje za nas. ktere domnele slouzi veci miru. nasili. ' i:1 1 ".) Ktery z tech to dvourreslucitelnych. "Tato krestanska vira je tedy lacinou zasterkou pro vlastnidobyvacnf postoj. Tyto jeho vlastnosti hluboce ovlivnily chude Rfrnany prave tak jako . Jakkoliv se koncepty lisi.'1. kteif pfinutili Ciiiany. ktery nechtel vladnout. M ucednicke charakteristiky jsou: byti. pychy.mejsilnejs!" moci nebo "cest" ci zisk. nasimi nejvyssimi hodnotami jsou: byt silnejsf nez druzi. jedno kredo je spolecne vsem vetvim krestanstvi: vim. loupit. kteri pevne veri y)<'rista jako velkeho. zadna rasa nebo tffda nebyla vyloucena. personifikovaneho v hrdinech reckych ci germanskych.vudci byli caste mnohem dravejsi nez ti. stvaci obou svetovych valek a ti. 110 vykofistovanf. sdilenf. Augustin pfirovnava dejiny Rima' k historii bandy lupicu). Oslavuji pohanskeho hrdinu: vfteze. (K tomu nutno dod at. Bylhrdina bytf. hrdina bezmoci. ale jedine proslule pasijove hry. protoze pfehlizeji spinavou michanici byznysu a publicity. dobyt druhe a vykoristit je. protoze pfi tom museli vice ziskat.a neohrozovali spolecensky rad. KfeslaflsJsy hrdinabylmucednik. ktere charakterizujf soucasnou imitaci reckych olyrnpijskych her. ze! historie Evropy je historif dobyvanf...bohate. protoze nase odcizena vira je nahrazkou za imitaci Krista. Cilem techto hrdinubylo dobyvat. jak tomu i dosud stale jesre je. Avsak rozum se zacal zvrhavat v manipulativnf inteligenci a individualismus v sobectvi. ekonomicky ci politicky? Byli a jsou snad obchodnici s otroky. Presto vsak soudim. nejsilnejsfho. jsou pouze turistickou senzaci v Oberammergau. co je dobre a hodnotne. slava a nejvyss! dovednost v zabijeni (Sv. Neni nutne dokazovat. sebeobetujicfho se Boha'J:rlQhou tuto viru devest k hlubokernu odcizeni ve svem ni tru a ~()spetk t()Ill.\' Jt_!#seKristajak()Spasitele. Dejiny Evropy a severni Ameriky se zretelem ke konverzi jsou historii dobyvatelstvi. na chovani vetsiny lidi. je slaby.

. milQ. (n~bo patriarchalniho) a matri~cent. ktere jeizakorenerio v charakteru 'modernf spolecnosti. Ideje lidske dustojnosti. Byla to spoluprace s prtrodou: ne rabovanf... zensky~matefsky a muzsky-otcovsky odpovidaji nejen prftomnosti muzske a zenske stranky v kazdem cloveku.. pesto. nase pochopenf vyvoje noveho nabozenstvi a noveho spolecenskeho charakteru..c:lJ()sluzby a nelidskosti. a 18. ale lze ji znovu zfskat litosti a znovupodrobenim se . Luther v zapadnf Evrope zalozil cistou patriarchalni forrnu krestanstvi. o." . "PROMYSWVE" NABOZENSTVf N abozensky a filosoficky vyvoj po skonceni stredoyeku je pfflis slozity. Otcova laska muze byt ztracena. bylo Lutherovo-vylouceni materskeho elementu z cirkve. kteremu si preje odkazat rnajetek.. Za kfest'anskou fasadouvyrostlo nove tajne nabozenstvi. jako vsemilujici matka.e Wtl. Pruwyslove nabgz(!nstvi melo svuj zaklad v novem spolecenskem charakteru..Materskym prineipem je be~yy"~r{ldn~las~a. ec naopak R/4cltn{ne. ale jsou zvlaste potrebne pro milost a spravedlnost v kazdem muzi i zene. tj. ale neni uznano za "nabozenstvi".ick~ho (matriarchalmho).Juno.k:.dl.. v niz obe stranky polarity ztraceji sve oboustranne nepratelstvi a namisto toho krasli jeden druheho. kterou zrodila rosvicenska filosofie. Spolecnosti se vzdy organizovaly podle dvou principii: patriocentr. M"(l:!~[skAJ~. ze je to zbytecna odbocka. " Radikalnf humanismus v 19.~.soucii. univerzalnijednoty politicke a nabozenske nasly v nem neomezeny vyraz.t! iv te~logicke a fifosoficke forine ~. je s()ustrecl~l1l1ll()~()l:>n()~tmiJ!ljisLm~tk:Y..ze .lllo. kterou muzeme nazvat "Qf!bozenstyim .. a 20.1cll()XnL!Iilc:lic..humanismem a v soucasnerri obdobi historie nas ohrozuje. ze filosofove byli poplatni stredoveke filosofii.yani viiJ..je . Stejne jako islam a protestantska revolta se mila pres hranice zemf a narodu a byla hlasana kazateli a podporovana propagandou. laska a spravedlnost. . musim se u tohoto problemu chvilku zdrzet..~kyberneticke ery". pfirozenost a intelekt) jsou spojeny v synteze.. "na?ozenstylprumyslove". OtSQyska laska je spravedl~ostf. I kdyz se muze zdat. kofen slova'je'rechem .jedna-li jako vlk. Nase predstirana vira v lasku nas cinf do urcite miry necitlivymi vuCi bolesti pramenfcf z podvedomeho poeitu viny.fQto.: "Zkoumame-li zaklady teto viry. Hllmahismusrenesance navazoval na tradice pozdniho stredoveku a pfinesl prvni velky rozkvet "nabozenskeho" ducha po skonceni stredoveku. podoba. ze jsme zcela bez lasky.ncj:zavisi na vykonech a na j doorerri·. . zjist'ujeme. Prumyslove nabozenstvf nenf slucitelne s pravymkfestanstvim.. existovala v temze rozsahu v fimske cirkvi..gis. ktera pfipravila prvni zaklad vyvoje "prumysloveho nabozenstvi". . Materskym elementum v nabozenskem systernu odpovfdal vztah vuei pnrode ve vyrobnim procesu: prace rolnfka jakoz i femeslnfka nebyla nepratelskym vykofistovatelskym iitokem proti pifrode. nez aby 0 nem mohlo byt pojednano v teto kriize.. Morgan.~kil.L.Sn11fLi}~dit~: . aniz si toho byli vedomi. Esencf tohoto noveho spolecenskeho charakteru je podrobeni se patriarchalnf autorite praci jako jedinou cestou k ziskani lasky a souhlasu.tt. jez ve svem vyvoji prosla mohymi fofmanii a vzala na sebe podobu. nepodminenou. H.l Clovek hluboce touzipo takovekonstelaci.·.ilneppsll.. Otc()\. citeni a mysleni. do jake miry odpovfdala osvfcenska filosofie "nabozenskemu postoji" teologu ve 13. tere . Muze byt . vseodpoustejici lasku bok po boku s otcovskymi elementy pfisne patriarchalni byrokracie s papezem na vrcholu vladnoucf moei. (v hebrejstine rachamim. .. byla vice nez politickou revolucf. Snizuje lidi na sluhy jejich vlastnima rukama budovane ekonomiky a masinerie.So. stol.~l .. Jeh() c~lltrenlbYL~trilGhapodffzenfsemocnymmuzskym autoritam.charakterizovan sporeIll dyo\lprineipu: c~res~~nske. v niz oba poly (materstvf a otcovstvi. cirkev. reprezentovali materskou.~e I jLpusobfradQsJ.. V 17. Bachofen a t.jejL (nepo jinychzen): Z toho duvodu matetska laska nemuze byt zfskana dobrym chovanfrn. J. . Jak poznamenava Tocqueville (citovano z Beckera). ani nemuze byt ztracena hresentm. ktere se vyvijelo bok po boku s .Uejyic... p()ll~l1s~()lltr~.jsoii.s..s. jejfz zakladnou byla mestska strednf tftda a svetska knizata. papez a knez jako matetske osobnosti. Carl Becker (1932) ukazal..£..t. . protoze je to dulezite pro." Francouzska revoluce.~J~s.~ti nikoliP.. jak poprve ukazah J. Zmenou. ale pfetvareni prfrody v souhlase s jejimi vlastnfrni zakony. Panna Maria. stoleti osvicenstvi znamena druhy velky rozkvet humanismu. I1~.. musime se nove podivat na toto nove pohanstvi..'aI~·proto. (:1)'to dva principy. Protoze takove syntezy nemuze byt v patriarchalni spolecnosti plne dosazeno.rMatnocentncky pnncip. jednoty lidskeho rodu. ktera v urcitem smyslu fungovala po vzoru revoluce ndboienske.y. L. deloha").prumysloye . zenskost a muzskost.e k .tK~llliluje~v~d. chovan} ditete. Abych pro takove pojednani poskytl zaklad.1~112~!' rozlozeni lidskych pout \ Z J ir t I 112 113 .. byla "politickou revoluci.icke~o. stoleti popisuji v dalsi stati o humanistickem protestu proti pohanstvi prumysloveho veku.il.

' Cilern trzni h 0 ch ara k teru je up I·' pnzpuso beni . Protoze vsak uspech znacne zavisi na tom. ~ckoliv znajf vsechna fakta. Lide trznf charakterove struktury jsou bez cile. jehoz soucastf tito lide jsou. To.musi splnit jednu podminku: odpovidat poptavce. jako na neco nernenneho. "ctizadostivY": z jak~h? prostfedi prichazi. Tento nazor vsak vyvracf fakt. nejucelneji: zeptame-li se jieh vsak. Trznf charakter ani nemiluje. nebo presneji receno . stoleti. hromadenim posedly charakter. jak se stat prodejnym: . h k d' . jimiz setato nebezpecf ohlasuji.) l' . ~~ji~ v' 0 A "KYBERNETICKE NABOZENSTVf" Dulezitym faktem pro pochopeni obou charakteru i tajneho nabozenstvf soucasne spolecnosti je zmena spolecenskeho charakteru. Kdyby postacovalo pro praei. v • 114 115 . ktera rna byt prodana. prave jd. zda dobre funguji. Co vytvaif bezprostredne jeho postoj.hodnotu "uzitnou". jak pekny "obal" rna. Tim je mozne si take vysvetlit. sJ()I~t~. taknegativnim citu~. bychom snad mohli vysvetlit tim.eI9. ale za hodnotu "smennou".pozn.TRZNf CHARAKTER" zvitezit v konkurenci nad ostatnfrni. Kde neexistuje zadne autenticke. ze se na trhu nabizi osobnost. "spolehlivy". ze nestaci mit dovednost a pfedpoklady.. "aby udrzeli v poradku firmu". ze neprojevujf zajern 0 nebezpeci hrozici jim sarnotnym. Rozhodujici je v obou pffpadech smenna hodnota. sve sebevedomf jako zbozf. Uspech velice zavisi na tom. ~aji sve velke. vzbuzoval by respekt podle svych schopnosti. pro niz je hodnota "uzitna" nutnym. ze se povazujf za velice statecne a nesobecke. 0 filosoficke ei nabozenske otazky jako "proe ziji" a "proe jdu tim smerern a ne jinym" . Ackoliv se pomer dovednosti a lidskych kvalit na jedne strane a osobnosti na strane druhe jako nezbytna podminka uspechu v ruznych smerech meni.solidarity autoritativni mod sobeckych interesu a vzajemneho nepratelstvi. coz se pozna z jejieh vystupovanf v byrokraticke hierarchii.bvt za OUCl na ne em y V'd trhu osobnosti". iNazva Jsem tentojev trzmm cnara . sekretarka. je spise soucasne prodavacem i veci. jejichz identita spociva jen v jejich pffslusnosti k velkym koncernum (nebo jinyrn obrovskym byrokraciim). vedomi identity. ze vlastni hodnotu povazuje nikoliv za . krome neustaleho tlaku delat vse co nejefektivneji. "Krize i<ientity" moderni spolecnosti je krizi aktualn]. co skutecne umi. k jakernu klubu patff a zda zna "spravne" lidi. ~t9leti a pokracoval jako prevladajici charakterova struktura . to znamena jako uzitna hodnota. nemaji na to zadnou pfirozenou odpoved'. tam nemuze byt ani identita. jak dobfe se clovek na trhu proda..pfinejmensirn u stfedni tfidy .se postupne misil nebobyl nahrazovan trinim charakterepl. Autoritarsky. v nemz chce praeovat. Clovek neni soustreden na svuj zivot nebo stest]. Musf totiz sve ja neustale menit podle zasady: "jsem takovy. ze podporovaly individualismus a svobodu (s omezenimi jejich vseobecnych principu). ktere jsou pozadovany. ani . jakym mne cheete mit". prodavacka. jak dobfe vyhada svou "osobnost". majetek. f>roto~e trzni eharaktery postradaji hluboky vztah k sobe nebo k druhym.~ a zivot to. \.cesky vysla pod nazvem Clovek: a psychoanalyze .fungovat podle logiky "megastroje".sebe jakozbozi tak.. must byt schopen v. Tyto "starom6dni" city se iiehodi k charakterove strukture. zejsou sobecti. ale nabizeji zracionalizovane vysvetlenf typu: "aby opatfili vice pracovnich prflezitosti". Takovy clovek nemd ani sve ego (jako je jeste meli !ide 19. (Uvedenou smes ruznych charakterovych orientaci jsem popsal v knize Man for himself . ale protoze jejich vztah k druhym] k sobe je tak slabY.rosti s nebezpeei~ nuklearnich a ekologiykych kata~trof. Zivouci e16vekse stava veci na "trhu osobnosti". protozeje mecprozrva ham . prave proto. na nez by mohl spolehat jako na svuj majetek. jak proda svou osobnost.I"Svate" v prumyslovem nabozenstvi byly prace.P~Pil intelektualn! urovni avxhyba se jak pozitivnfrn. proc si tile>lide. "agresivni". IIYfekl. protoze odporuji hlavrifmu pozadavku trzniho eharakteru: prodavat ei smeiiovat. jen s jednim rozdilem. avsak nemaji sebe. Princip hodnocenf je stejny jako na trhu zbozi. bodry". ktera se s nim stala od dob raneho kapitalismu do druhe poloviny 20. Premenou kfestanstvi v nabozenstvf pffsne patriarchalni bylo mozne vyjadrit prumyslove nabozenstvi stale jeste krestanskou terminologii. vysokoskolsky profesor. kazdy z nich musi nabidnout odlisny druh osobnosti bez ohledu na sve zvlastnosti .maji maly zajern (aspofi vedome).. ktery se zacal vyvijet v lc('i. stale se menici ego. "faktor osobnosti" vzdycky hraje rozhodujfci ulohu.terem. jadro. jet flJpgujfi ternef vylu(.nenavidf. stoleti).q~~O k9Ilc. nezajima je nic jineho krome toho. je fakt. hotelovy manazer.. neni pro ne ve skutecnosti nicblizke. Burzovni makler. Il~delajfsta. . moe. zisk. proc musi byt vsechno tak ryehle. Zadany typ osobnosti zavisi do urcite miry na odvetvi.ani ne proto. "solidni". zeleznicar. ale na to. proc se musi vsechno delat tak ucelne. zda je "vesely. nikoliv vsak jedinym predpokladem. ze jeji clenove se stali sebe si neuvedomujicimi instrumenty. produkovanou faktem.

.a i intelektu.s .nt!<:. ze az do 30. sr_c .·····.}. Je pfevazne instrum~ntalni t vany. a vYJadr~! plJak jinak nez popiLd?cfc.. protoze k nim elovek nerna hlubsi vztah. Je ele zajimave. p~~c n31· cloveka .lzo}dm osoba.'!}qnipulqtivni inteligence jako nastroi k dosazeni konkretnich cilu je va spoleena zivocichum i lidem.···~···k····..l1Y.ivit~ muzeme vysvetlit.maniPul~tivniho .. byli to lide. Mnoho f?. Schum achera. Schrodinger. Ve sve autobiografii pise. ze r:~:. 116 Pfitahuji je "cituplni lide" ale ~ . Tim si snad " podvodniku. co nazyvam £IIln. em. gJ.... .ikrrH)Vani pitoyel1ozivota.. W... Jeho uplna neschopnost mit k cemukoliv nejaky vztah ho cini lhostejnym i k vecem. .pamesmen: The New ch.latncky~ terminem bychom to . Viz soubeznou studii I ..atrofiicitove s oblafti k~d v~e t~ce P!t:ya.. Mexican Executives. lide sice radi nakupuji a konzumuji. odcizeneho intelektu pro osobnost cloveka a jeji .....v~ra~ je ponekud Zavadejfcfoz. ozkove m o kterych pise Maccoby jSC>ll vy_e ?mlme-h SI.~""":""'.d~"~"""~"~"""""":"""""" . ani nepestuje.\hacerebralniho. fQ~poznat. procrna v duch Vlll nt..nE' uqG •..lmQY~· Rozum ve smyslu chdpani je vylucnou kvalitou druhu homo sapiens. Ztrata puvodnich zalib je ztratou stesti. lide lohgt:s~n skpouz~tlm Ma.. Skutecnc. V dusledku toho byvaji lide tdniho charakteru v citovych zalezitostech mimoradne.. vat Cilem jedi ce s tdnirn. je to take duv a nabvozensk~ sfe!e iispech tolik cp.zda .onsam sobe.svYm. ktery fidi obrovska mnozstvi udaju 0 obecne platnych zakonech . P.11a.. pocit. nebot" rn je' optlmalnimu fungovanT'na prekazku... zi.. protoze oslabuie emocionalni stranku nasi pfirozenosti. dynamicky pracovni 0% Koncentrovany vzr~~'i~9"h'." (Cituji podle E.J1az. Muze bvt one.. odpovida presvedeive fenomen trzniho charakteru..·············· % ' . .. samy. touha nozna .a sve remeslo.. "nej. Manipulativni inteligence. velky vedec Charles Darwin poukazal na lidskou tragedii Jiz sam ciste vedeckeho..rt..ljiyeSi. ale pak na dlouha leta ztratil veskery zajem 0 tyto zaliby: "Muj rozum se zmenil v jakysi stroj.ljiIl}.~aivnf. ale tak .d?:ani .' ym c enem skupiny. s mohli takoveho trznfho cloveka ...Jsou naprosto smenitelnestejne jako pratele nebo milenky. 18 % ' v v • •• 3 Pretisteno se svolenim autora.bliznfmiprfrodeGpl:lrah. .~JY Q1JJPQsJ(ytl.. ze vetsinu prednich vedcu nejexaktnejsich a nejrevolucnejsich oboru (napr. Naotazku. E. v rukopise spis Michaela Jac~oob hmh~sem mel pfflezitost cist Corporate Leaders.rnyslenLjde ruku v . jez mohou byt z hlediska rozumu sebenieive. .dl1sledky.pol~yk~ve. a to iyil~~J~II1' Ksiojso\. 9sisl ri inteli~ence (?si Jozumu. davajLnaj~¥o sem tohoto typu.arak..zuhje Maccv~b¥ aJl1z~flyrllze dvou nejlepe fun .bern9tIC~yrn clovekern. Marn na mysli takove individuality. cim brilantnejsl je rozumem nekontrolovana manipulativni inteligence.a . .. Szillard. C\Qv6ku"stdnim charakteremneni ve skuteenosti Qli~~y . proc dnesni malo lpej! na tom.nevyzralY. ... hosin()tti. "Trznf charakter" seoJ~~. co y 0 vysledky spolecensky dulezite neho' > Statisticke udaje ktere M b " Vadl rozhovoru (Hi az d~aceti) s k:~J? y vt na ~aklade osobnich tohoto charakteroveho typu. skodi mozn. zvlaste p~e stavu ? v tom. je nebezpecna.i~nJl1Q.£bqrakter". N. co ziskali. teoreticke fyziky) musimez tohoto poskozovani rozumu vyjmout.lkpl~lYJ1. to znamena. ale bez 22 Jedme prace stimu 1uje jeho zajem . . aysak veci.~ust~va..kt. ma.srdce je dnes temef upine. ukazuji profil Hluboky zajem 0 vedu. tim je nebezpeenejSl. ktefi se [ntenzivne zabyvali filosofickymi a duchovnimi otazkami. V teto v nik~' ? e . veCl ki dlouheho trvanf ' ery vsa nema 58 % ~rimerene vykon~§"~'~k~~~e~t.Citoyy'jiyoJJegy.. .Q.a~akt~r?vou strukturu 250 y ob~hl~~n~~~dllve~~aly.. ktery se nepouziva.~uj~I1asvetprevazn~rgZ. PteVl.jsou tito . V dobe posledni korektur tet k' .kter~. nekontrolo na rozumem. protoze muze lidi privadet na cesty.na0Urovniditete...sQb~. gnacio Millana The Character of 117 . .) Proces.l.eru jeho po~natku potvrzuje m~~JICl~ damenckych koncernu.rxo.trznim silne CIty.oJakQyeho Cloveka mak()l11fo. roku sveho zivota mival intenzivni poteseni z hudby.terem delaji tak vetky dO. Jejich lehkomyslnost v tomto smeru vyplyva ze~tr~tycitovychl'out.. .. jez zije naprosto netrpi onim nepokoje~ kt aV31b0 reovykony a rna uspech prostfedf.Q~sirya~lllcl. jako byli A..Q~Fl. js~u Mac b ~hteJ~ byt vedoucimi osobnostmi a podstatne...ter~JS~u OdCIZJ!lll ve praci.:"a termfnu s~mt . avsak tens jmyrm osobami tohoto typu poJ? ?Z~ ~c . ved~c~eho zajrn'u 0 pOdstatu v.aCrJako~~J:U~.~hybi i starost 0 osud jejich deti a vnuku. ' ery y pocit'ovala v "normalnim·: 3 .. Cl1arakterem je "op timalne jungo " za vsech I1 okolnosti.:""""""""'" .iz_g_~. Bohr..lid€ upn~~~ netovedovv ql~y sve . zajem 0 praci v om smyslu Z e zarucuJe JIStOtU a pffjern ... daleko vice vsak moralnimu charakteru.QJi?si". poezie a vytvarnych del. Heisenberg. odusevnelost poznavat. L. Einstein. se od jeho casu rapidne zrychlil. lze je vymenit. ktery tu Darwin lici.sp(?lll . ze manazefi americke spolecnosti.rucese Z.. 0 sobe pro nejn~j~Qu PQsis1~~ne.

jak zabranit tomu. resp. ackoliv se b nekdy vyjadroval teistickymi. .stalY zajem 0 praci jako t~kovo~: n~PQ jeprace pro ni j<::J). ze lidske bytosti SI ve chvili sve nejvetsi skutecne bezmoci piedstavuji. jednotni. .v~a~ nezalezi: zalezi na tom..toze J~ muzerne odvodit jen z toho. dobfe hrajici svou roli Pasivni.p.coz je odstrasujici obraz emocm zaostalosti v protikladu k dominaci oblasti cerebralni. acini nejodvratneji narn hrozf katastrofalnf konce.politick:Yc11!<9n?e(YtHiy!.. Kyberneticke lidstvo ve svern vedomi jeste setrvava v nadeji na lepsf budoucnost.. vychodiskem je pozdrzet nespoutany "pokrok"prumyslovehO Sy: st~m. muzeme nazvat/. ze se nic nedela k zabranenf nebezpeci ekologicke katastrofy. tyto dva: 1. nevykonny. zadny vsak neni vystiznejs! nez. vytvorenLnovespolecnosti. 2% 0% 100% V tomto prehledu jsou napadne dye veci: 1..ekonolnickY··. ale nechce pfipustit. uJnal1iJlJJl!f!J..:aQSVQJ?Qcli Udi()d odcizeni.Pasivni. l~s~a~f'· ~~i?hni ostatni maji 0 lidi bud' pfimefeny nebo jen konven?m zajern Cl JS_?~ zcela odmitavi a nemaji radi zivot . slusny. 13% . 1% reagovat na svet.pr()stf~~~e111. lasky": Milujici. Oba tabory se lisily v nazoru. ktery rna sve koreny v kfestanskerii a filosofickem humanismu 'odpozdniho stredoveku az k osvicenestvi. tradicniho nabozenstvi. HUMANISTICKY PROTEST 100% Zadnou ze zkoumanych osob nebylo mozno oznacit jako schopnou lasky.zadr:zet.b~ kfestanstvf se skryva pohanske nabozenstvi. Tento protest nasel svuj vyraz jak v teisticko-krestanskych. i kdyz si to tito }1~e neuvedomuji.ove. mily. atraktivni.pfisel ze dvou protichudnych stran:. od rornantiku .. ze se ..a technika. tim zhoubnejsi je toto nove nabozenstvi. aby lidske bytosti byly zamenovariy za veci.i minili. i kdyz s urcitymi modifikacemi. Toto pohanske na. ... od jejich zotroceni strojem a zachrani je pred osudem 119 118 . muze byt schopen lasky Konvencni zajem 0 lidi. ze jsou diky svemu spojeni s vedou a technikou vsemocni.ek. 40% 41% . pro. tak v panteistickych a neteistickych filosofickych formulacfch. Protesti.. prot~ze si osvojil tec~mcke s~hopn~stI "k druhemu stvofeni sveta". a k:teJ. ze zacalo povysovat bohyni zkazy na malou modlu.' .ll1im . ktere jsou muzi i zeny ochotni obetovat sebe i sve deti. ze velke zeme (a dokonce i ty mensf) dale vyrabejf staIe' nicivejsi atomove zbrane a nedokazf dospet k jedinemu rozumnemu feseni . kybernetickeho nabozenstvf vyvolalo l'r?t~~tnj llIlllti'Il9yyhumanismus. tim mene jsme schopm citove v Odlidsteni spolecenskeho charakteru a rozsireni prumysloveho. c»'y~fhluboky zajem 0 pozn*Ilf.boze~stvf_lz~ ~ezko . Zkratka. ze clo. V uplnem kontrastu je obraz toho. narn ukazuje svou druhou tvar jako bohyne destrukce (podobne jako indicka bohyne Kali).:lJ1()uJ)1)JZe byt jen cesta vpred . jak tito hde jednaji. ~elkK vetsina Ps)sJrada.neda. i~.znicit vsechny jaderne zbrane a atornove elektrarny.vYNoj. jez zpusobuje cloveku. r()manti<:. . Na !<?rm~laci . Katolicti myslitele jako Franz von Bader a konzervativni politikove jako Benjamin Disraeli formulovali problem caste tymiz slovy jako Marx.a vratit se k dfivejsim formam spglecensk:6ho . Cim vice vezime ve sve izolaci. laskavy. s nezajmem 0 lidi Bez lasky k zivotu.h socialistu (a nekterych anarchistu)'wfgyUlevi byli ve sve kritice prumysloveho systernu a skod. Za fasadou agnostIcls111_UI1e.~opsat.. N a prvni po~led je n~p~dne..":ek udelal ~am ze sebe Boha. 2.l7. Dukazu pro toto tvrzeni je mnoho. Nejsme pany techniky..u. neJednaJI _ nikoli na zaklade jejich vedomych nazoru na nabozenstvf nebo cirkevni dogmata. ale neschopny silne lasky Pfirnerene zainteresovany na jinych. ktere pro jejich vyrobu dodavaji material. 1Qy. pro prezitf lidstva se nedela' nic vazneho.od marxistickych i jiny<:. ackoliv 5 o/q bylo zarazeno do rubriky "mily. . Lze to formulovat 1 takto: ucinili jsme stroj bozstvem a sami jsme sluzbou stroji jako ~oh.dlka.jistqtu.fadu. nelaskavy.leY.zarucujicfm ekonomickou.orem svet~ ~<?~em podle. rozptyleny Nezajima ho prace ani realita . ktere nastupuje na mtsto stv. Socialiste minili.lla . puvodne tvurci element. tvrdeho srdce 0% 5% . . ale jejimi otroky . nekdy neteistickyrni terrniny. "Kyberneticke nabozenstvi" cloveka s tr~nim charakterem odpovidfcelestruktufe je110 osobnosti. tvurcim zpusobern podnetny Zodpovedny.nemuze~ ~e Q vratitk dfivejsim JO(lIuim"spolecensk6hQ rAQ1L a ze i~c:hI:. PS~yic:ovi. cemu Maccoby ffka "skala . ze jedinym.chapaIli (rozum) 2.

ktere. Ernst Bloch a fada jinych socialistu v poslednfch desetiletich.21 Bogen")"! Svuj nacrt byti a vlastneni Marx shrnul v nasledujici tezi: . musi se s ni potykat i civilizovany clovek 4 Muj pfeklad hebrejskeho textu misto slova "blessings" (= stestl. ktere jsou soucasne hluboce "nabozenske". Praha 1978. tehdy. o<ipovida . Svoboda v teto oblasti muze byt pouze v tom. jak se clovek vyviji. ani valek. podrizujf ji sve spolecne kontrole. kdyz ho marne.komunismem a reformnim zapadnim socialismem v materialismus. " Vlastneni a bytfjako dye ruzne formy lidske existence jsou jadrem Marxovych myslenek 0 nalehave potrebe noveho Cloveka . ktere uspokojuji tyto potfeby. Pozemske statky" budou hojne. a dosahnou pochopeni sveho Stvofitele nejvyse rnoznou schopnosti lidske mysli. roste i tate riSe pffrodni nutnosti. rukopisu 120 121 .. Maimoniduv nazor. Cely svet bude prodchnut jedinym pranim: poznat Boha. Marx pise: "Soukrome vlastnictvf nas udelalo tak hloupymi a jednostrannymi. pozehnanf pozn. anebo kdyz ho bezprostredne drzime. Na tuto absolutnf chudobu musela byt redukovana Iidska bytost. jak ho vyjadfil Marx ke konci tfetiho svazku sveho Kapitalu: "RiSe svobody se zacina ve skutecnosti teprve tam. dobou bez zavisti. Povazuji za nutne v kratkem komentari vysvetlit svou charakteristikll Map:gva 111~sl~ni se zretelem k tomu. Tento obraz je velice blizky nacrtu zivotnfho cile. Podle tohoto Iiceni je cflem dejin. aby mohla ze sebe vydat sve vnitmi bohatstvf. kdyz pro nas existuje jako kapital. pilo a byly radovanky. ani sporu. aby Izrael vladl nad svetem nebo si podrobil pohany ci byl vyzvedavan chvalou vsemi narody. 335-336. Jako se rnusi s pffrodou potykat divoch. V dobe Mesiase nebude (jak vefili) hladomoru. ktere jsou jejich lidske prirozenosti nejdustojnejsi a nejadekvatnejsi. ze nejaky predmet je nds. jako oceany jsou plny vody. ktere jsou jim jeste skryty. sdruzeni vyrobci ffdi tuto svou vymenu latek s pffrodou racionalne. pijeme. aby uchoval a reprodukoval svuj zivot. neseme na svem tele. kratce pouzivdme . podle povahy veci tedy lezi mimo sferu vlastni materialnf vyroby.Jrojnost pro vsechny".. F. kde se prestava pracovat pod tlakem nouze a vnejsi ucelnosti. ne moci a pfepychu. aby se clovek mohl plne venovat studiu moudrosti a poznani Boha. Zkraceni pracovniho dne je zakladni podminkou. s.Iidskjch .Marxove formulaci: "Vlll~tnirn cilem .sil. rise sVOQo<ii." (Izaias 11.) v Hershrnanove pfekladu.. Praha 1980.) Marx." (Kapital. jak jsme je chapali pfi vysvetlovani Stareho a N oveho zakona a Eckharta. Stirn.vyjadfenfm.). rozvoj . Socialismus byl syntezou stredoveke nabozenske tradice a porenesancnfho vedeckeho myslenf i politickeho pohybu." CHern je "rozvoj Iidskych sil. aniz by ho v tom nekdo utiskoval nebo znepokojoval a takto aby byl zivot v budoucim svete dustojny. Usilovali 0 to. ani proto. Mesiasska doba je dobou miru. smysl mit. materialnf hojnosti. Navazuje na ne pfi postupu od kategorii ekonomickych k psychologickym a antropologickym.ktenl vsak muze vykvest jen na_~J()_ti_Si nezbytnosti jako na sve zakladne. F. aby se Izrael osvobodil od pece 0 sebe a venoval se Zakonu a jeho moudrosti. aby uspokojoval sve potfeby. To snad nejIepepotvrdi charakteristika doby Mesiase podle Maimonidova Kodexu: "Mudrci a proroci netouzili po dobe Mesiase proto. sv. Cloveka je. stejne tak jako Maimonides . jehoz cilern je .v kontrastu s krestanstvirn a s jinymi zidovskyrni ucenimi zabyvajicimi se spasou cloveka . i kdyz pouziva10 svetskych a ateistickych pojmu.nepozaduje konecne eschatologicke fesenf zachrany cloveka. a musf todelat ve vsech spolecenskych formach a za vsech moznych zp. m~sianismll proroku. podle nej neshoda mezi clovekem a pffrodou _potrva.usoJ:j~ vyroby. 9) . aby se jedlo. ze "cely svet bude naplnen touhou poznat Boha". Za ni zqsinA ro~voJ lidskychsil. protoze rostou i potreby. viz Hess v . ale zaroveii se rozsirujf vyrobni sily.< odlidstenf. jak je psano: Zeme bude tak plna vedeni o Panovi. melo za cil osvobozeni cloveka od sobectvi a chamtivosti.l1'lSpbe uce!g]11Lprava. Misto vsech fyzickych a duchovnich smyslu nastoupilo tedy jednoduche odcizeni vsech tech to smyslu.. (0 kategorii mit.PjiikbyI6uplnezvnrtentr· soygiSkym· . by! socialismus . Tez Izraelite budou velice moudri. Yale University Press. misto aby jf byli ovladani jako slepou silou. jime. Ale presto to spada stale do f!se nutnosti. publik. radost v dosahu vsech. Byl jako buddhism us "nabozenskym" masovym hnutim. ze zespolecensteny clovek. obyvame. ani revnivosti.£il11 5 Tyto a nasledujicf pasaze pochazeji z Marxovych Ekonomicko-filozofickych z roku 1844. ktery je sam sobe ucelem.s"etskym . Jak konstatovali Hermann Cohen. 111-2. uskutecnuji ji s nejmensirn vynalozenim sil aza podminek. podtrzeno E. pravd iise svobody " (podtrzeno E. ale oblast nutnosti bude co nejvice pod kontrolou cloveka: "RiSe nutnosti vsak bude trvat i nadale. teprve. prekl. ktf?t:Yjgsa.. poznajf veci..

aniz vyvolas opetovanou lasku.asto od . cinne byti.skupin . urcite autoritarske sklony. ze to bude trvat vice nez sto let. co ti narodnf ekonom ubira na tvem zivote a lidstvi. musis byt umelecky vzdelanym clovekem. Vse .melo sa_nc! pu~ob~t nebo dokonce zvitezit. slyseni. citeni. V 122 123 . jsou ve svem piedmetnem chovani nebo ve svem chovdni k predmetu jeho pfivlastiiovanim.a jednotlivcu. Chruscov se svym "gulasovym komunismern" ukazal. ne v modu vlastneni. pak je tva laska bezrnocna. tj. Ve sve koncepci "vedeckeho socialismu" v protikladu k "utopickemu" byl poplatny schematum klasickych ekonomu.a neb~ k. byla uplne deformovana a prosaknuta kapitalistickym duchem . protoze je neslucitelny s materialismern a "mytfm rnozku".upadku kapitalismu.ulace. nevytvafi-Ii tve milovani jakozto milovanf opetovanou lasku.. jako se cituji slova evangelia na Zapade.umstlCk:i strana. ktery na druhe lidi skutecne podnetne a povzbudive pusobi.. Kd'yb~ Marx hlas. na neodcizene soukrome vlastnictvi jako takove. Tak jsou napf.a k prirode . Tuto formu neodcizene aktivity Marx charakterizoval v nasledujici pasazi: "PfedpokIadas-li cloveka jako cloveka a jeho vztah ke svetu jako vztah lidsky. rna jeste daIs! dusled~~:. musela vychazet z poznani. hmatani. c.se~ stejne pozitky Jake kapitalismus poskytuje jen mensme: Socialismusa komunismus byly budovany na burzoazn] 'koncepcl. jejimz cilem byl maximalnf konzum a maximalnf uzivani stroju. Marx citil potfebu dokazat ze socialism us se bude nutne vyvijet podle ekonomickych zakonu. videni.pfetvorili socialismus v ciste ekonomickou koncepci.ciz~Ilyprojev vsech nasich schopnosti ve vztahu k odpovidajicim predmetum. Oba.jen tak mohla byt uspesna. protoze neprisuzoval patficnou roli lidske vuli a predstavivosti v historickem procesu. je nestestim~'l Marxovy myslenky byly vsak brzy deforrnovany.i kdyz jde o drive aktivnf cleny kornunistickeho hnuti. Ti tvrdili. tMilujeS-li.. Bylo historicky nevyhnutelne. jak Engels konstatoval po Marxove smrti. zkratka vsechny organy jeho individuality.. S~ut~cnost. Takove nezamyslene ustupky kapit~lis~u p~~ us~adn. pak by jeho skutecne poselstvi . ptedmetu tve yule t. v penezich Zapadnf socialnf demokrare a jejich zavilf odpurci .mlt takove historicke dohady. aby neprevzal urcite nazory a koncepce mesfacke teorie a praxe.tim :v~lsfj~"tvuj "Smysl mit". " mene jsi.:l . mysleni. Marx pokracuje: "Kazdy z jeho lidskycli vztahu k svetu. materialisrnu. chces-li mit vliv na druhe lidi.svym p~o~tona!. musis byt clovekem. pfflis predcasne. cim mene projevujes svuj zivot. chutnani. vecne orientovanym. cichani. .Marx ~i~na ~rcholu kapitalistickeho vyvoje. ktera by si cinila narok na reprezentovam marxisticke filosofie. tak pro kapitalisticky system. nikoli na majetekjako takovy.. ktere jsou charakteristicke jak pro sovetsky.ke re~imy n~jsou..komunismus. nazirani. ze prave slova "s?cI~hs~u~" .musi byt urcitym." Toto je forma privlastnovani v modu byti. duveru za duveru atd. jeji chovani k predmetu je cinne uplatriovanf lidske skutecnosti. je presne totez. pak muzes smenit jen lasku za lasku. Nekolik myslenek z Marxovych ranych spisu (tyto ~PISy. a . ze sov~ts.om. luxus i chudobu za neresti. ze kapitalismus brzy vycerpa sve moznosti a ze je revoluce pfede dvermi. tak jako organy. ze prave. 0 nemz zde Marx mluvi. Zfalsovani socialismu je pficinou. Ja_ko dlte sve doby ~!!'1a.cilem komunismu je poskxt~out v. ktere by mohly byt mylne chapany jako deterrninisticke. V tom se vsak zasadne mylili.~l.e sevpro. A k tomu skutecne doslo. CHern neni luxus.komuniste v Sovetskem svazu i mimo nej . tim . ze . jestlize svym zivotnim projevem jakozto milujfci clovek neudelas ze sebe milovaneho cloveka. poplatne spise patriarchalnimu duchu burzoazie nez duchu socialismu. chteni.ovaly proces deformace Marxova systemu natohk.hlu~UJI~lho.. dusledku toho casto vytvaf. on i Engels byli presvedceni.ja_kov "jdealisticke" omyly "mladeho Marxe ) -se cituje stejne ntualne. protoze socialismus je neslucitelny s byrokratickyrn. Marx se zde odvolava na existencni modus vlastneni. kteff se neztotoznujf s Marxovymi myslenkami nebo je dokonce odmitajf . Chces-Ii mit pozitek z umeni. tiJ!1~yic~111as.x nemohl pomoci. dpovidajicim 9 projevem tveho skutecneho individua!nfho ~ivota.vice sve odcizene bytosti hromadis. n~ni. jsou "hodno~en'y cel.odnf~ z~usob~m: . Pfivlastnovani lidske skutecnosti. na konzu~ z~mefenym spolecenskyrn systernem. je touzenim po vecech a po vlastnim ja. projevujici se v jeho osobnosti i spisech. to vse ti nahradi a v bohatstvi . ne6a. v dobe zacinajfcfho a rapldn. v zadnern srneru socialisticke. ktere jsou bezprostredne svou formou pospolite organy . co Eckhart nazyva "vazanosti na ja". f~rm. ze se JIZ v zasade od kapitalismu nelisil. ze ekonomie se rfdf zcela nezavisle na lidske vuli podle vlastnich zakonu.:flem je "v)'~ol~tkzi'l?tll'" Co je toto vyvolanf k zivotu? Je to aktivni. Hlasali sve uceni na vrcholu kapitalistickeho rozvoje a netusili. sv~ myslenky. ze protikapitalisticka idea. propagovana na vrcholu kapitalismu. Kazdy tvuj vztah k cloveku .. radikalne humanisticke mysleni prichazf c..k<?ve. Dnes je tomu tak." )sou komprornitovana Dnes by kazd~ soclahstl~k. ani chudoba: ve skutecnosti povazuje oboji. pokud je vubec mOZJ:e. milovani. protoze zil 0 sto let drive.. pfepych. nez nastane pokles a konecna krize.ii!nej§rzeny zivot.

.) Snad proto. a prevence utrpeni.. misto aby iil! stale s kolektivent ve vzdjemnem ovlivnovani.qska podstata zakrnuje a pri vychove detf se takovyrn zakrnelym rodicum nedostava podstatneho faktoru pro jejich Iidsky vYvoj. Obetovanim nezavislosti mysleni jsme .ovne ne~o!lk pt.t~~~ (Ob.Pozdeji. _ ze . ... Am to. r.tll~:.z: prozivame proces kulturni sebevrazdy.bJJ.a~ladu . podrizuje se takovy clov~ stale rostouci potrebe povrchniho rozptylenf .rJ2xL.ty. . p:otoze to nebylo dos1!d vystaveno opomu destruktivnimu tlaku." Albert Schweitzer vychazi z radikalnfho predpokladu hrozfci kn~e v zapadni kultute a konstatuje: "I?nes je ?vsem z!eJ~e kazdemu. " (Zvyrazneno E.mJ!n!~J~7~nac~~ !lSl a nekdy si i zdanlive odporuji. : j9~Q"Yy.o "nesvobo~: neho . 7 Tyto a nasleduiici Schweitzerovy pasaze jsou mym pfekladem citaci z jeho .spole¢1. z nfz vzejde nova renesance. ze ternef odumrelajeho ~uchoym (geistig) onenta~e . neuplneho. pfehlfzelo se. jediny racionalni a pragmaticky princip historickeho vyvoje vytvoreny clovekem . •• y... kdyz je nadrnerne zamestnan.jeho soucast.Po dye ""'aztn stoletf mnozi jedinci ZlJljen jaKo pracujzci a ne jako lide. jedinec musi byt.l_?yslem byla. _ ze vzajemne nepratelstvi musi byt nahrazeno sohdantou. Preorganizovanost nasich vefeilJych pomerti vrcholi organizovanou bezmyslenkovitosti. Schweitzer charakterizuje prumysloveho cloveka Jak. vzdalovat se svetskyrn vecem.." (Zvyrazneno E.~.t~Q12g ze je nejznamejsi (alespon a fil oso fi cky ) sY91. vyd.t. ze clovek se nema stahovat do atrnosfery duchovniho egotismu (usilf psychologickeho vysvetlovanf "lidskeho ducha" . F. jinak nemohlo byt .ztratili viru v pravdu. nez byla puvodni".?~M. zalozeny na kooperaci a nikoli na vykorisfovani. _ ze musi byt zjednan novy vztah mezi Iidmi a pnrodou. F. . 1923.)g§Ji nepovazuje jenom ".. "Podstatnym v teto renesanci bude princip akt~vity. prekl. _ ze misto maxima konzumace se must stuj co stuj dosahnout rozumne konzumace. ktera podporuje zdravi Iidi. Ale spociva to az pfilis na suti (Geroll). F. Jeste to setrvava. _ ze cilem veskereho spolecenskeho uspofadani musf byt to. Nejblizsi sesuti pud. Rozpoznal narusovani lidske spolecnosti a sveta praxf zindustrializovaneho zivota. ale ze rna vest aktivni zivot. " (zvyrazneno E. ktery by mel byt organizovan v duchu solidarity a ucty k zivotu. Schweitzer jako protestantsky teolog zduraziiuje spolu s Eckhartem (dominikanskym mnichem).~P0t~P~!1" ~Ie ..k!a~~ jejich mysleni. . y " • y Protoze spolecnost svou vyvinutou organizaei ovlada clo. D_~: JIZ .: aktivnim. Absolutni pasivita.. . protoze vetsina se znka myslem svobodn~ch jedincu a dava se vest ve vsern jen svou pffslusnosti ke ko~ektlv~ jako.§~~J~. nikoli pasivnim ucastnlkem spolecenskeho zivot::t. poprve publik. " (Zvyrazneno E. potrebu snfzeni pracovnfho prepetf a snfzenf konzumu.~ka Je snizena. .. vystaveneho nebezpeci ztraty lidskosti" konstatovanim: vo y' . rozhodneme-li se stat myslicimi Iidskymi bytostmi... Kulturni s~hopnost . F. nemarne-li zaniknout.:eka az'dosud nepoznanou moci.. protoze prostredf ho oslepuje a psychicky P?skozuJe. co jeste zbylo. y~vpbo~a .moder~lho c~o~.d5'. Tak jsme vstoupili do noveho y str:~?veku.tl1.) Proto Schweitzer obhajuje zkracenf pracovni doby a je proti nadmernemu konzumu a prepychu. vSlchm se shoduji v nasleduJlclCh myslenkach a postoj~ch: _ ze produkce musi slouzit potrebam Iidi a a nikoli pozadavkum ekonomickeho systemu.. rysprllwY~l()y~. . uz na zacatku tohoto stoleti videl slabost a zavislost lidi. E. ze soucasny kulturni a spolecensky rad se fftf do katastrofy.).B.q. Nas intelektualneemocionalni zivot byl dezorganizovan..pozn.Protoze je nemozne zminovat se ~de 0 ~sesh ~adi~~lnic~ humanistech pomarxovske doby.eranstrengung): o.~*y. .f. jejichz lidske a mravni citeni je neporusene. odvraceni pozornosti od sebe sama a zapomenuti sebe sama jsou pro nej fyzickou potrebou. neni vubec rozumne ze ustavicne obetuji osobnf mravnost na oltafi vlasti.ziv. Jsem si jist svou virou... . destruktivni ucinek staleho tlaku na pracovni vykon.) Schweitzer dochazf k zaveru. . ktera vlozf racionalni mysleni do nasich rukou. (B~rgr~tsc~) to muze vzit s sebou . Pozadoval renesanci kolektivniho zivota. v nernz muze svymi silami pfispet k duchovnfrnu zlepseni spolecnosti.) lb~.. dobrovolne odlozena.z:~. ze patfil k nejradikalnejsim kritikum pi'i1myslove spolecnosti a ze odhaloval jeji myty 0 pokroku a vseobecnem stestf. avsak nacrtnuto v letech 1900-1917. . o.xialekosahlejsf. Jemuz padlo za obef vsechno ostatm.)t. . jehozavisl~st ~o~pela ~z k takovemu stupni.kmhy Schuld an dem Niedergange der Kultur. Fromm.6. co prospiva cloveku. "Jestlize je mezi modernimi lidmi malo takovych. uvedu ~as}ed. ie k tho revoluci dojde. Za c~~ra~teristicky 124 125 . I kdyz se pojmo~e ti!? r~S.§Xg!>Jl~¥' .Jak am 6 Stanoviska socialistickych humanistu jsou uvedena v publikaci Socialist Huma- nism. nesoustredeneho. ze Sc:h~~i!. lhi.. bylijeho hnaci silou a posilovali ho k jeho zdokonalovdni. ze se musime sami renovovat ve vfre a postoji. y .~tUs:)'. nem uz zajisteno.1~:. '.l]~gns~R£i".

. aby se nove soustiedil na organicky rust celeho svetoveho systemu.) To vsak nesnizuj~ zasluhu t~ch~o auto!u" ze se Jako prvni pokusili podat prehled ekonomlCky~h potrebach a zdrojich vcelem svete a ze. Jed zustane.jnechanicky postoj sve doby (napr. zda usiluje jen 0 materialm uspokojeni nebo. na obzoru. ze zivot nema zadny jiny vyznam nez ten. 1 k~yz Je zabalen do stifbrneho papiru. .. Nest~~l ukazat pouze generalnf srner nutne premeny ~ nepokuSlt se v31z~e pro~kouomat realne prekazky. kulturnf nebo vedecky . ktere teto p~em~ne StOJl v cest~. ze se podoba navyku na alk?h?l nebo na drogy.) Vetsina autoru se shoduje. ze sWpI1()vani ~91l~"llm!!~~. Brat ekonomii za obsah zivota je i.uchov?l.ed~. Muze ph dobrem svedomf ffci ne?" Uzavfraji. No.!b~va ~?liticke. byl metafyzicky skeptik.f Tito myslitele si vsak caste uvedenych elementu nebyli vedomi.ch navrhu. R. Mesarovic a Pestel pozaduji "nove svetove vedomf" novou etiku pfi uzivani materialnich zdroju. ze je nemozne. ze Rfmsky klub P?stupne zamen pozornost 1na spolecenske a politicke premeny k!ere JSou nezbytne ~ d?sazen~ hlavnfch cilu. 8 V dopise E. ze se analyze myslenek techto autoru budu jeste moci venovat.plytva111pnrodmml ZdroJl a niceni ekologickych podIl1inek hd~t~a J~. ale aktivita davant a zajmu o blizni. mohli bychom ffci.vzdat se vlastnicke. ze ekonomie obsahem iivota byt nemuze.poprve v zivote lidstva na Zemi je clovek vyzyvan. J odpovidajici potfebam noveho cloveka.lll)~hrhchv av Anna ~hrlichova jsou dva americti autofi. Nezalezf tak na tom. ~<l. je zadan vserni pffstimi generacemi Zeme. V'v' v Studie rna nektere nedostatky.~o . pak sobectvi zusta~a dommantn~ sIlo~ clo~eka a system sobectvi. lasky muze existovat bez z~ne. protoze tezko prekracujf odosobneny. zadna aktivita pro aktivitu.. ze nv~s~neusp:c~yvyplyvaJl z nasich uspechu a ze musime techniku podrjdit skutecnym lidskym potfebam. . ze bez tech to zakladnfch lidskych zmen je "homo sapiens" odsouzen ~ z~niku. Jacobimu napsal Schweitzer. E.2:YyS()Y}~I1l_t. ze· bez ~1l. Je zadan.vslchm J~ho veld myslitele.S~hu~ache!. . 1/1967). co dela. ze Schweitzer. ze navrhl rmrustroje.blh~atJopc~~ne s. Schweitzer potvrdil tuto odpoved' svym psanim i zivotem: Existuje pozoruhodne pffbuzenstvf mezi . neb? proh!e?l asi 35 pracf na toto tema. jaky je..orientf!ge. ze ~}'lo pro nej silne pritazlive buddhisticke mysleni.t~~...v socialn~.sta let katastrofa. novy postoj k pfirode. je vyzyvan. J~dem.a to jednak pr. To je jeden z duvodu.~~. ~~lzt:us?bene pot~ebam neprumyslovych zemf. aby se delil 0 sve bohatstvi s chudyrni . jez mohou ZPUS<:b1tztvrv<:skotamvse. aby zabrzdil svuj technologicky rozvoj nebo jej dokonce zamefil jinym smerem.H~yeI?L. na trhu je jich vsak dvakr~t t_?l:k.zrneriaiiii . je pro tuto onen.ne v duchu dobrocinnosti.nl!tnym~ . Uvadfrn pouze nektere nejprednejsi zastupce teto nove humanistickeekonomie: v §k~noIl1.kh hd~tvvu. zalozeny na harmonii a ne na dobyvani . a psychologicke faktory.. ze {! 0 _. jejich zduraznovanf naproste . ale z racionalniho vysledku ekonornicke analyzy. vF·/~.~ eVlden~ni. ze radikalni vnitfni lidska zmena je jedinou alternativou ekonornicke katastrofy. jejich pozadavek socialni aktivity v duchu lidske solidarity. coz ucinilo z techto myslitelu zakladatele nove naboznosti. v kontrastu s kfestanskym optimismem. jako kapitalismus. jejichz myslem se znacne podoba Schumacherovu. v 126 127 . vkultura n_itra cloveka.sm:telnv~ nemoc".1l11l31~h. Eckhart si obvykle neni vedom sveho neteismu." . pocit identifikace s pffstimi generacemi .z." Jedinym smysluplnyrn zpusobem zivota je podle nej do sveta zamerena aktivita. je dn. ale osobnf propagaci ctenaru. v V po~lednfc~ par letech vysla ve Spojenych statech a v Nernecku ~-~ k~lh.uz vvuv~dl!' poprve vy!yci!i pozadavek eticke zrneny mko!l z etickeho presvedcem. Dospel k zaveru: "Bereme-li svet takovy. zda rna formu vic egOlstIc~ou nebo spis altruistickou. rna nvat~r urnelecky. (Lze doufat. Zvlaste P?zo~u~odne)~: ze jeho ~mhy jsou kazdym rokem popularnejsf _ a to nikoli dfky ~etsl reklame. Kdyz se z~ne?~ava d. ty~o pnn~lpy p~ev:dl do jineho systernu tim. . Eckharta.myslenkami Buddhy. jejich metafyzicky skepticismus. abych ji predlozil ve forme neteistickeho nabozenstvi a socialne angazovaneho aktivismu. ale v duchu nutnosti. to uz re. Latka vykladu zvlaste u Eckharta a Marxe je tak komplexni.nezavislosti. kult~ra. jak jsem p?zn~me~al . ktery by daval iicelum a cilum cloveka a lidstva srnysl. autofi dvou zprav z povereni Rimskeho klubu) nemohou i nevidet..tac! lepsf nez system lasky k bliznfrnu. jednak pro lidske ~laho·v(Cetl Jsen. ~ ?lchz J~ vznesen tentyz poiadavek: podndit ekonomiku potrebam IId. Marxe a Schweitzera: jejich radikalni pozadavek. Kdybychom meli tuto smrtelnou nemoc popsat podrobneji. Dokonce i autofi. ktere nernuzeme oznacit jako radikalni humanisty. z mchz se rru zda nejdulezitejsi ten.:S uka~_uje ~e sye ~mizveSmall is Beautiful. protoze neornezeny rust se nehodi do ?m~z~neho Zl~?ta . Ve sve knize Population.spolecenskymi. jejichbezbozna naboznost.. ze ch~rakterovaaqllse·Ynr:zm~ii~ ~llSlPI'9. je nemozne vybavovat ho vyznamem.Toto predlozenf Schweitzerovych myslenek by nemelo byt uzavfeno bez poukazu na to. ze "nabozenstvi svetovladne osobnosti"(Divine Light 2.(lIley.. Marx sve religiozity. aby nedelal to.e ekonomie by obsahem zivota byt nemela.1.o hol~ prezitf lidstva. Doufam. napf. ktery je dany a zaruceny nejvyssf bytosti.

). zvlaste ve vztahu k porodnosti. 4. disidentni marxista v NDR. zivotnfrnu prostredi a feseni konfliktu (zvyrazneno E. v dusledku toho by mohl byt populacni problem vyresen fatalnim nlstem procenta umrtnosti. navrhuje staticky model. komunikace. ktera jedina muze zarucit rovnost a odvratit nebezpeci nenapravitelneho poskozeni biosfery. 3. 1972 usporadali nejvyznamnejsi pnrodovedci. neb of je vudcem socialne demokraticke strany v Badensku-Wurttembersku a ptesvedcenym protestantem. I mezi autory sovetskeho bloku. Epplera Ende oder. kde byla myslenka na omezovanf produkce vzdy tabu. ktery je spolecny ternto ruznym snaham 0 humanistickou sociaIni rekonstrukci najdeme v knize L. Zvlaste zajimave je snad jeho postaveni. pfednosti byly uznavany. ze nebude mozno je napravit. kontrola porodnosti) by mohla znacne pomoci. 5. jejich . W. (Viz "Technologie undPolitik". F. technologii. pesticidy a anorganicka dusikata hnojiva jsou zavaznymi pficinami mentalni deteriorace (zhorseni. ~~uteCne ieseni vsak predpoklddd dramatickou a rychlou zmenu lidskycn-postoju. Harich. Neexistuje technologicky vselek pro tento komplex problema. Je opodstatneny nazor. V r. Zasobovaci a distribucni problemy zpusobily.jednotlivostmi nesouhlasilo. 6. Vysoky absolutrrf=pocet obyvatelstva a vysoke populacni prirustky jsou velkou prekazkou pro fesenf problema lidstva. zajistujfcf globalnf ekonomickou rovnovahu. Ve stejnem zamerenf jsem nap sal dye knihy . Takove technologicke "uspechy" jako automobily. Dilo E. 2. Hranice lidskych schopnostf produkovat konvencnfrni metodami potravu bylo jiz dosazeno. ze polovina lidstva trpf podvyzivou nebo hladovf. prostredi: problemy lidske ekologie) dochazejf pfi hodnocerif "soucasne svetove situace" k temto zaverum: 1.) Nejdulezitejsf soucasne antropologicke a historicke vyjadreni humanismu. takze nakonec bude plodnost pudy klesat. zdroje. epidemie a valka jsou potencialne schopne znicit civilizaci nebo dokonce zpusobit. se ozyvaji hlasy navrhujfci uvazovat 128 o hospodafstvi bez narustu. je mozne. nenf jiste.pfelidnena.The Sane Society a The Revolution oj Hope. Snahy dale zvysovat produkci potravin maji dalekosahle nepnznive ekologicke dusledky. Na programu byly i zpravy Rfrnskeho \klubu. 129 . ekonornickemu rustu. ze homo sapiens zmizi z teto planety. Eppler dochazi k podobnym zaverum jako Schumacher.Resources.(Populace. ekonomove a geografove Sovetskeho svazu konferenci na terna "Clovek a prostredi". Wende (Konec nebo zmena) path rovnez k vyznarnnym novejsim pracim v tomto oboru. avsak technologie (vhodne pouzita v oblastech znecist'ovanf prostfedi. ze schopnost planety udrzovat lidsky zivot se stale oslabuje. ktere vyvolavaji krizi populace. zda zamoreni sveta nepokrocilo natolik. jen je formuluje mene radikalne. i kdyz se s . v dusledku toho umira rocne 10-20 milionu lidi. ze se s rustem poctu obyvatelstva zvysuje i pravdepodobnost celosvetovych epidemii a termonuklearni valky. V porneru k dnesnimu stavu techniky a typum chovani je nase planeta jiz nyni silne . Environment: Issues in Human Ecology . 0 nichz se diskutovalo se sympatiemia respektem. zvrhnutf). Mumforda The Pentagon oj power (Pentagon moei) a ve vsech jeho predchozfch spisech. vyzivy a prostfedi.

9L. zda se. Er<::yQQVl:l . Nemyslfrn si vsak.aby si uvedomil piiciny.1:~vislostiIla. Analyza pffcin bidy delniku (ale nejen jejich) je. pocit totoznosti a duveru zakladat na vife ve vla. mysli. solidarity s okolni'm .v?u bfdu uvedomit.je. uz.v. Poznali jsme pffciny tohoto spatneho stavu. ktere trpi celkovym spatnym stavem a u nichz je nutna zmena charakteru. Vlastnf obraz pacienta 0 jeho utrpeni byva nejmene spolehlivym udajem pro diagn6zu. ' v.l~¢~bna . protoze trpeli a by Ii si vedomi toho._l!ko __~~ _ ng. Na zaklade tech to poznatku muze pacient pokrocit dale: shJ~~~. SR. Trpfme a jsme si toho vedomi. Psycl1gaIla1ytick~ho PIQG..jistotu. ze proMar~e.-·l!n1nim.?ce: iko}i v:sa~ pfipady.1 fQl'eIl1.t:: _IP_f1J_~. .l. C!"vrty krok zdilraznuje nutnostno_vezivotnL .pQQ. ktera by mela mit nasledujici rysy: . : NaVY CLOVEK Okolem nove spolecnosti je podnecovat vyvoj cloveka. ktere cinf cloveka nelidskyrn: zajatcem vecf stroju a vlastnf chtivosti.eu.psychoanalytickym ukolem je pomoci Qacientovi. Stejnyprincip zmeny.. Abychom to pochopili.QJ:l1hY1l11~X9l<:<::1l1l>ylo 9l>J~S1l1tJt1l1. R()~st~toll.kro kern by 10 u_l<::!. ale krokem v historickem vyvoji.. na potrebe vztahu. ktere podle neho vyplyvaly z p~ds~aty kapitalismu a charakteru chtivosti. ze by se neceho trvale dosahlo u osob.~. napr. ci'irztrpr.lidskehn trapenl.cl? . nadale nepfijiiria jeho pfizefi.l. Napffklad muzerne do soudneho dne analyzovat zavislost jedince na cemkoliv.ie.['(?y:he uvMomenibez praktickych-dusledkti .VIII PODMINKY PRO LIDSKOU ZMENU A RYSY NOVEHO CLOVEKA ']estlize spravne predpokladame. .S~~lloc~a. namenaJecebny z .ktere tv<.tbylay . bylo osvobodit cloveka od takovych spolecensko-ekonomickych a politickych podminek.ske z <::~lst~...svetem.Cinne . se odlouci od sveho otce. protoze trvajf tytez prakticke situace.. jak se sam vyjadfilv komunismus nebyl konecny~ Eilerp. Opravdu se to caste stava.. ktere jenz by criutne musel system vytvaret. ktere S del_nik~m .>yvajLs~vs~Qbecnou formou Jid. .z:usta..J. jak ji muzeme privodit? Jsem presvedcen..s~.dobrovolne ~e vzdat ySe<.s. lasky. 130 i'"" Jeh 0 tfetim .~hQ_~ys.pfi~iny.ll. odstranen[m]eno·pf1~in.I1.k~okeI??'yI? ukazat delnicke tffde sve doby.··potlaceno. spocivajlci v zavislosti na jejim otci.zaJ.~tI1)rs!a.p'nc~ny jejich utrpeni.~arx~)VYI? p~~~ll1.:. leda. z.vril1.sJat~PQQ_Qlm~.fia:·~aO· jsem. tnde nejodcizenejsi a nejubozejs]. musfrne si uved<:m_lt.. l'raxe-:n{)Y~JiQ-=~pQJ~f. i~gn6za povoah~ D oso15mcfi a spolecenskych poruch je predmetem vykladu a ruzrn interpreti se mohou ruznit. . llJIQ{:I1L. musime uznat ze si to vyzada zit podle urcitych norem a zmenit soucasnou iivotn'i praxi.s".. To potvrzuje jednoduchy pfiklad: utrpenf zeny. ale proniknuti do problema nedocilf niceho.: r~c!~J1ti se s nfm radili. ktery )e charakteristicky pro ucenf Buddhovo.brani!L si s. Poznali jsme.tn~ b~t~·. zvlaste kdyz pacient trpi deprimujicimi symptomy..(:!i§15. ze trpi.. zpusobenyrni . jeho . "vznesenym pravdam".sJn. Abychom to mohli ucinit.jak ho odstranit.Q!I1fpr~~i. sp'ol~censkymi okolnostmi.~. Mnozf psychoanalytikove.lcinek... 131 ..ll1etod. jehoz iikolem.zmena lidskeho drarakteru z dnes pfevladajici orientace na vlastnent v ch~rakter-orientovany na bytf nas muze zachranit pfed psychologickou a ekonomickoukatastrofou.L~i..". nazil se rozbft iluze. 4. ctyfem ..zasadni.R. ze jedine. je podkladem M~rxovy ll1yslenkyosYQbo~eni.esu.Yla. ze lidsky charakter se mtiie zrnenit za tech to podrninek: 1.>fl aklad Buddhova11geIli.!iS~J't . je to analyza kapitalisticke ekonomie.}. saIllo uvedomeliL. 05V-ykle si . sveho tnipenf. 2.~ll1~.~_. vznika otazka: Je takova hluboka charakterova zrnena mozna.y e ' freudovskern smyslu to znarnena uvolneni urcitych potlacovanych zazitku z detstvi.loho.. prijme" riziko a bolest. sl<:111~~J)...~rrHL byl prost utrpenf. se nezmeni. Tradicni psychoanalyza vsak nenf jednotna v potrebe ctvrteho~roku. ie budou chtit zmenit svtij prakticky iivot a ve shade s tim zmenit i svtlj charakter.fl.yyl¢£it] 0<:lstr~n!-li ~~. . ktere zahrnujf prakticke kroky k nezavislosti. hlavnfrn pnnosem Marxova dfla. leda".stn..v~. .~.jako jsou prfznaky hysterie nebo obsese.~m"j~~Q:.nf. ani kdyz si tyto hluboke pficiny uvedorni. zajmu. ~~Jx.ie) jeho .1. lakoty a zavislosti na ~~pltal~stIckem_ systemu vyroby.). jeho charakterovou strukturu byti. a je-li tomu tak. 3..lPy se vzdal svycfi iliizi 0 svem trapeni a pcil se P()ZJ1~~~~ !L. v nichz zil pred analyzou. . pomoci pacientovi.. ze existuji zpusoby.speCific~· ~ kymi mdlVl~u~lmml nebo. Tyto ctyfi body odpovidajf..-co-byla. vsak nebyli vedomi..

...~~~. aby nas an~ nenapadla myslenka na to..c1()PYyatPl~E9du.~be•.i.0. .z.tere jsou uzitec~e. . neklamat jine ale nedat se take klamat jinymi...J:().. . .~~9Sy~.. n~resahovalo by rarnec teto knihy..y~c1omosti.netickem. ~yt"~f~~.!.!().vla~tTlit. ale i"ooveoome.erpat radost z davant a sdfleni.··.~v.().~i!gQ~tiy()~tiIl1it. nenavist a iluze: -~~.z~¥~m. .t.. Nek.Y<!. dostacuje totiz k tOI_I1U.sl vsak uved<?I_TI~v~t t~~e ro. ITI'yjl~tlJ. ."" . l~St. kdo se zajima 0 dosazenf zdaru.mh:.(.ll. . ni~oliv jako unik od nesnesiteInych okolnostI~ ale Jako pr~dJlm. .~l'()Jlll?Xa<::.· . a usporadamm radu..~Tla~it~~TQ. nebo upadku..tJ~. jak jen muzeme.z. . ale i. . z~ r~stje zdrayy jen tehdy.zdil mezi usporadanim jako znakem zrvota.?yt plne pritomen . nt!j~Tl ia o J~hoz existenci rna kazdy pov6domf.prQ.vedet~ ze k .. .K.te. ale sam se nesnazit "dosahnout tohoto cile" u .vedet.~.alc. podvodnym zneuziv<inim trhu spis skodi.~. by~o~r~tic~~m in~ustrialis~u-:at' uz v jeho "kapltahstlcke" nebo "soclahst!cke verzi ..cJli¢i!. kdybych navrhoval.. to znamena ucit se odstranovat nesnesitelne okolnosti.l~s~y j~shoj>nost.._P . ze takove usili je jen jinou formou chtivosti a vlastneni.S~!'¥ •. • ...~grQcesu .Y~~Shjt?!1. uvedornovat si.~. ze zlo a destruktivita j~ou nutnym'i dusledky zanedbanf rustu.'0 ....sLjlllz~..~i.~yii~t~lastTl~p..~§£Tl.z.I)Yt si Y~9QITIJt?·t!·!lnl .. Nektere hodnotne knihy. jak .·7' - ' ... abY.tY~h()rI~Tli~y~. ze jen malo lidi dosahlo dokonalosti ve vsech tech to vla~tnostech.~IY8La vsechno.am llIG _Ill ~.' ''"' •..~ «c l~~..aJ. ~"ui~". .. .. probiha-li v nejakem usporadanf.Iif3~1e~~n%~·~tlf~~~E·~2~1~<f~s~{~o~IIT~a!f~~t~osf~~~ie~~~~~~~~~ strukturu..am realnych moznosti.}> •• ..protoze clovek uz nepotrebuJe klamat sam sebe.§~.mj§JQ.§l~lJfLjiJ::Q!t:1Q.a y. jako znaku ne-zivota smrti: ..:LI1.• splse qhapata •.... .' '''«N. .1t!n. zivota nebo smrti: v~det. vykofistovat. 0}. vzdalen okamzik.~ .~!i1j akk 0Ii je 132 - 133 .dosazeni tohoto cile je nutna ukaznenost a respektovanf skutecnosti... """"-' .I1!ITI oG..~.kdekoli a kdykoli...ji.." . zel?2svalfiy .e jen radikalnf nezavislost a nelpenf na nicem se mohou stat podminkou plne einnosti. .t< '.x. .t~. r()j~vech ~.f. • ..()~!....~man~)Vat SI ji.<>. jsou uvedeny v bibliografii.!~. ..mohli udelat.. rabovat a.. jez by mohly prispet kazdemu.s.()..lgD£Dla!ru'hQ. kritickeho ~.!£~~t.c1:.. mnohe jine vsak tern. kdo chtej! svym nesnazfrn uniknout..~sl()u.tv.£~.co mozna potlacovat chtivost. Vy£l JI.citi tse:ajedno:s~ysim. ..Y~.dosahnout plneho byti. pO.•.u.()vIMaJsv~t a tim se stavat otrokem vlastniho majetku.£~~.it.m. co podporuje jeho rust. co by lide. Yla~lnL§<::h()pI1Q§t ...pg. ktera je kazdyrn okamzikem konfrontovana s alternatiyOU rustu.it. ze nikdo a nic mimo mne nemuze dat zivotu smysl. .. nikoli z hrabivosti a vykofist'ovanf jinych.. ... ceho jsme mohli nebo nemohh dosahnout.. . jehoz nam osud dovoli dosahnout zi~ nejplneji. .. ~lJ1civ soucasn~m ~y?er.YP~. ale spaiitseji . V poslednich letech vysla rada knih o zpusobech.i~<?ltl111 a 11I<p~~lQyaL.~h'()~H.pfijimat skutecnost.p'rek~nii~at vl~stni narcisismus a chapat tragicka omezeni vlastni hdske existenci: .ve~omi. soucasney.J?rolomili svouexistencni formu vlastneni a pfibyvalo zamefeni na l:>ytf)K tomu by bylozapotrebi napsat zvlastni knihu s primefenym natvem "U rneni byt" .aL ~a.

stoleti se stala pritazlivou pro nejbystrejsi hlavy v prumY.ab~enC:ls. Mnozf si mysIi: ~.kd~ m~s~ou optimismu zakryvajf neuvedomele zoufalstvj. 0 ?ichz jsem se jiz zminil. aby se svynu praktickymi aphkacemi nestal nebezpecncm pro hdstvo. tom. Nepostavime ponorku jen tim.Proc se n. aby se lide cftili dobre a radostne a nehledah uspokojeni v pozlvacnosti.:ytv~f~t prac~vn~ podminky a obecne povedorru. valek a tridnfch boju . 0 nichz se bourlive diskutuje.?as d. po vice nez 350 letech. n.er neprekonatelne prekazky. dat prednost vyberovemu rustu. m_el~ bychorn ose vzdat cfle 'neomezeneho rustu.~e vsech iluzi a plne siuvedornf potize. ze cteme Julese Vernea.:~ly by se . aby se dospelo k fasismu starom6dniho typu nebo spfse k technologickemu "faslsmu s iismevnou tvaff" hospo.ahsmu. . ktera proklamovala princip pozorovani a poznavani pffrody jako podminku jejiho zvladnuti (Francis Bacon: Novum organum. byly povetsinou hesly. ze nase budoucno~t. mel by se podp'or~)Vat v~de:kY. " .ani.mu dodvnes. zavisi na. bez toho.o~ou ?yt uspesnf jen s tou podminkou. proc se ~enovalo n!1tnym zmenam tak malo tisili. pohotove se zaktivizuji a oddaji se nove humanisticke vede 0 cloveku.. jake jsme vynalozili na realizaci svych technickych utopif. 1620). jestlize vynalozime stejne mnozstvi energie. ktere takovemu pokusu StOJIv ceste.A~sak tI:. aby kvapem nenarustalo riziko ekonornicke katastrofy. A ti. vzdelanych odborniku a obetavych muzu a zen vezme tuto vyzvu lidskemu duchu za svou a uvedornf si fakt.~emic~ ~ je to.nec? tak nemozneho? Tvafrne se radeji dale tak. napr. Letaky s takovymi vseobecnymi cili j~k? "zespolecens!enf vyrobnich prostredku".osav~dlll zpusob zivota :ve~l do naplanovaneho bezpecf a stesu. SI nepocinaji prave moudfe.v niz by sjednocene nove -lids-ivozilo v solidarite a miru a bylo osvobozene od ekonomickeho predurceni. vy}yofent nove spolecnosn je UV~?Omlt SI tem. ze uCI_.ani techniky a iraciondlnichsil a instituci. jak ffdit nepfetdity prumyslovy zpusoh vyro~y bez totalnf centralizace. mely by s~ vytvaret podminky. prirody. zb~v~. letani. jez z~kryvala . POJmy "dlktatur~ proletariatu" nebo "llltelektuallll elita jsou zrovna tak mIhave a klamne jako "svobodny trh" ci "svobodne nazory". kiere ohroiuji pfeiiti zdpadni spolecnosti a snad i celeho lids tva. protoze vznikla nova veda. ovlati.nnoumonvacj je psychicke uspokojeni a ne materialni zisk za kazdou cenu.dafske ramc:ove plan6vani by rnelo byt spojeno s vysokym stupnem decentrahzace a melo by se vzdat tzv.IX HLAVNl RYSY NOVE SPOLECNOSTI _ cIoveku by mela byt poskytnuta zakladni jistota. Jako se zdaly byt ve vyvojite~l}niky_nektere problemy neprekonatelne tak se nam jevi uvedene'iproblemy neresitelne i nynf.d~ ~~ nejschopnejsf lide uvedornf soucasnou krizi. Prvotnf 135 NOVA VEDA 0 CLOVEKU ~rvni~ pf~d~?klad~m mozn~ho. odlis] "bdeleod utopickych "snflku". al~. nez v zamestnani (kde to uz stejne neexistuje). ale jestli se tak stane.J1icke. svobodneho trhu" ktery se stal z velke casti fikcf: " .. ze budou tvrdohl~. ~a-li se uzivi~. Zminlm se ]~n ~ ?ekterych potfzfch. kdo se jeste nevzdali nadeje.se muze stat skutecnosti. zavisf na jednom ciniteli: kolik bystrych. Stane-li se tak.. z. ktere agitovaly pro s?clal!s~us a ko~ulllsm. jako b~ . 134 - . t. ~moznil. pak snad jeste marne sanci na prezltf.utopie. aby nebyl zavisly na byrokracii. Zda k takove zmene nadvlady prirodnich ved ve prospech nove spolecenske vedy dojde. tj.. potrebujeme vedu zcela jinak orientovanou. Potfze te~hniky vsak tak neprekonatelne nebyly. .Jndividualnf imciativu spise v zivote. Lidskd utopie 0 pfichodu mesiasske doby .amahat pro .obleI?Y. Tato nova veda 17. ktere se pfi tvorbe nove spolecnostI must vyresit: m_elby se vyresit problem. nevytvorime humanistickou spolecnost jen tim. Nic jineho nemuze pomoci nez jejich soustredene iisili vyresit pr. nikdo nemuze ffci. ze tentokrat nenLcilef11 Qvlad. 0 nichz hdska mysl az do te doby jenom snila.' . pokrok a soucasne by se rnelo dbat t?ho. inteligencef a nadseni.v~ml reah~~.~cl.. a dosahnout cilu. ze cteme proroky. Jsem presvedcen. .us. Avsak dnes.slovych . Nejasne vedomf teto obtfznosti je moznd hlavnim duvodem. Tato ~t~lzhvost. . Potrebujeme humanistickou vedu 0 cloveku jako zaklad aplikovane vedy a umenispolecenskeho prebudovanf...a uskutecnenf technickych utopn. _ musi se obnovit schopnosti pro . Nova pffrodoveda umoznila uskutecnit tefclJ.

jimiz se zabyva FDA. nabldn~me-h hdem typ spotreby atraktivnejsi. Arnericka Sprava pro potraviny a leky (U. je to.ktere potfeby l~e povazovat z~ zdrave a. ze zabyvat se neustalym vyhledavanim novych veci nebo zajern vyzkou~~t l}~jI!0vejs! hffcky nam jenom zabrariujf v tom.:' ci. nez bude rnozne vyrabet je rentabilne. nez je ten. ktery takove zduvodneni naprosto ignoruje.Poznah. vnucene jedinci prumyslem. Proti vyberove spotfebe (a vyrobe) podle pnncipu "co podporuje zdravf?" se stale namita. z~ prilisna spotreba vyvolava pasivitu. zacnou pocit'ovat misto obav odvahu a nadseni. ktere potraviny a drogy jsou ~kodlive. . v~zkum vpo~ahy potreb. Ukolem je vybudovat zdravehospodarstvi pro zdrave lidi.a to je podstatna podminka. Ma-li byt ekonomika a politika podfizena lidskemu rozvoji. Rozumna spotreba by byla rnozna jen tehdy. co je nutne a co je moine. studie a experimenty jako zacdtek k pfeklenuti mezery mezi tim. hranicicf s my tim mozku .zprac5wavali. sotva zapocaty. ktere by tvofily zaklad pro byti.ni pra~.da (v pfipade drog nebo cigaret by nikdo takoveto zduvod!1em n~po~zIl). Prvnim a rozhodujicim krokem v zajmu . Lze opravn!ne ocekdvat. Toto zduvodneni vychazi z predpokladu. jei by podnecovalo sklon k zdravemu konzumu. I Bude nutne urcit.podle zakonu kapitalisticke produkce ktere vyzadujf jeji staly rust a tim i rust spotreby. ie by clovek nemel iit v nedustojne chudobe . jake maji zdroj v patologn a jake v psychic kern zdravf. ktere mohou byt uspokojovanyjen "konzumovanim".coz je stale jeste problem vetsiny lidstva . nez . Avsak posoudit to. to byla velka slabina socialismu. teologu a zastupcu spolecensky . V zasade by to bylo mozne. By:okr~tickva kont~o!a.d. ze si spotrebitel ve svobodnern trznim hospodafstvi stejne vybere prave to. je schopno zmenit navyky.!e~ni situac_f. . aby konz~moval to. M*-li se stat' clovek svobodnyrn a nema-li dale udrzovat prumysl patologickou ~onzllrria':. k tomuto cili je zameieni vyroby Tradic~i formul~ "vyrob~ pro . zisk" je nedostatecna. protoze se neuvadi. m~~!l1iaeouicitou 'pfedstavu a soucasne chapou. jake jsou vysledkem kulturnfho rozvoje. k~era vb~ durazne spotrebu omezovala.jaky druh uzitku setfm mini: zdravy nebo patologicky? Zde vznika slozita otazka: kdo rna urcit ktere potreby ~sou~drave a ktere patologicke? Jednou veci si muze:ne byt 'jIS~I: ~~tIt ob~ana. ale slouzilo by jen jako voditko. jemuz navykli. kdo by tyto plany . Dulezitym faktem. byti orientovaneho jedince.konzum!1i _navyky a svuj zivotni styl. nebylo zavazne podle zakona. bude muset vykonat nova veda '? clov~ku. coz ~vsem vn.coz je pripad bohatych v prumyslovych zemich . jake "a~tiviz~ji" a jake vyvolavaji "pasivitu". ie soustiedene usili. flIosofU. Vlada muze tento vychovny proces do znacne miry podporovat subvencovanim vyroby zadanych druhu a sluzeb a to tak dlouho. ~o je pro !1ej dobre. ze takove tisil! nezustane pozadu za ucinkem prumyslove propagandy. predkladane obcanurn k diskusi. .spolecnosti-urcovat potreby neodcizeneho. To se nernuze stat pres noc. Problemem je yule a hum anisti. A to je moine jen tak. ani nadekretovat. co chce. poznali by.tere ~~ pa~ologIc~e. Na rozdiI od zaveru FDA by rozhodnuti navrhovaneho humanistickeho sb()flleXpert:u.c:l<:L9J!. Toto tisili by melo byt provazeno sirokou vychovnou kampani pro zdar zdrave spotreby. vyzaduje nesrovnatelne vetsf vyzkum. opira se pritom 0 expertizy vedcu nejruznejsi~h obor~: podobne by bylo mozne prozkoumat hodnotu ostatniho ZbOZI a sluzeb za pomoci sboru psychologu. jake potreby rnaji puvod v nasern orgarusmu. modeIy. kde zdravd ekonomikaje moznd jen za cenu nemocnych lidi. abychom se pfiblizili sobe a druhyrn lidem. to je pornaly vychovny proces a v nem musi vlada sehrat dulezitou ulohu.rzitek a. ze si spotfebitel preje to.izdrave spotreby". ceho Je mozno konkretmm zpusobem dosahnout.:yznamnyc~ s~upm a spotrebitelskych organizacf. 0 cern rozhodne stat.. a ze je proto "vyberova" vyroba zbytecna. Zakladni.l i socialiste a kornuniste od Marxe az po Lenina nemeli zadne konkretnf phlnX soci~li~ticke nebo kornunisticke spolecnosti.. k. jake jsou umele. co Je ZIVOtU prospesne a co skodlive. Stat ~y Il}el s~an~)Vitnor!lly zd~ave ~potreby v protikladu k spotrebe patologicke a indiferentnf. Bylo by to vyznamne pro souhrnne a dlouhodobe planovani i pro kratkodobe navrhy prvnich kroku. nikoIi pro. 137 136 ." Jsou problemy. " Nove spolecenske formy. Llde by .byt homo consumens . To znamena. pak m. urcuje. vyzaduji mnohe navrhy. ze potreby rychlosti a novosti. jsou vyrazem neklidu a uniku pfed sebou samym. by zpusobila.S. Lze duvodne ocekavat. na. vysledky vyzkumu expertu by poskytIy spolecno~ti nove vyhle~y pa t'?' . antropologu.ani by nemel byt nucen . UZ jsme si velice dobfe uvedomili problem zdrave a nezdrave vyzivy. kdyby stale vice lidi chtelo zmenit sve . ze by hde byli lacm konzumovat jeste vice.. socIOlog~. Food and Drug Administration i _ FDA) nabizi dobry pfiklad. je radikalni zmena ekonornickeho systernu nutna: musime skoncovat s. i kdyz se neuplatni dnes bezne reklarnnf metody.chtech. ze je nejlepsi I kdyby to nejlepsi bylo neprichazf v uvahu. jake jsou vyrazem individualniho rozvoje.:!sf model nove .

anebo tam. jako je nyni.§J2o!rebitelsl<~D1j-~laykami" jako zbrane. (jez je den ode dne silnejsf) a nad obyvatelstvem (jehoz myslenf je ovladano "pranim mozku"). jake se pouziva pfi jednanich 0 pokracovani ci ukonceni delnicke stavky. ze padne za obef technokratickemu fasismu. mesic nepouzfvat vozu) by podnitila spotrebitele k cflevedomemu usili indukovat zmeny v celem vyrobnim systemu. bude rozhodovat otom.je jasne. Problem je v tom. je vytvafeni bojovych spotrebitelskych hnuti s pouzitfrn hroz~9?. Navzdory konkurencnfrn znackam vsudypntomne pusobenf reklamy drazdi chtivost spotfeby. aby pfinutila obcany kupovat to. Zdrava spot reba je moznd jen za predpokladu. hrozi. ktera byla tolik obavana pod jmenem "komunismu" . ze seC20 o/~-americkych sp01"fe15iferurozhodne nekupovat uz osobni automobily. svuj zcasti podvedomy protest proti nadbytecne spotrebe. kde by to nebylo mozne. Rekneme napffklad. Velkou prednostf spotrebitelskych stavek je.a ovsem i pro naftove spolecnosti . tak "levi" humaniste. ze soukrorne automobily jsou ekonomicky neusporne.ledaze se zlorni velika moe obrfch koncernu nad vladami. Je jiste. kterou maji humanisticky smyslejici spotrebitele ve sve organizovanosti. ze velke korporace od pocatku nasadi vsechnu obrovskou moe. potencialni moe. Takove zmeny by mohly byt ticinne jen za pomoci zakona. az dozni sugestivnf naper reklamy. Takove spottebitelske hnuti by bylo projevem prave demokracie: jednotlivci se sami pffrno vyjadruji a snazf se o zrnenu spolecenskeho vyvoje aktivni a neodcizenou formou . ze i reklama na Edsel byla propagaci koupe automobilu. co nechteji) a ze nenf treba cekat na souhlas 51 % volicu. Jen prevladajici obcanske pozadavky zdrave spotreby by byly s to jejich odpor zlomit. aby se americke hospodarstvi ocitlo ve vaznych potizich. Spotrebitelsk€: stavky by mohly pusobit bez ohledu na politicke linie a hesla. I kdyz jen ekonom by mohl urcit. aby se rozpadly v mensf jednotky. nejde 0 kapitalove vlastnictvi.vse spocfva na osobni zkusenosti. Vsechny tyto zmeny mohou probihat jen postupne a se souhlasem vetsiny obyvatelstva. aby se duch techto zakonu aplikoval na existujici koncernove velmoci tak. ze nevyzaduji vladnf akce. Vsechny firmy si vzajemne pomahaji reklarnou. jak mohou obcane prokazat svou spotrebitelskou moe. ekologicky otravne a ze po psychologicke strance skodi jako droga. ktere by byly pro lidi zdravejsi. ale takova verohodna hrozba (napr. ze je nesnadne proti nim bojovat (vlada napr. ze kdyby se takova spotrebitelska stavka podafila. z nfz mely prospech vsechny znacky krome nest'astneho Edsela. Vefejne mineni by mohlo prosadit. Zalezf na moci usmerfiovat vyrobu. narodni ekonomika automobiloveho prumyslu by upadla do vaznych nesnazi. Byla by to v podstate stejna metoda. ze si spotfebitele rnusf uvedornit: 1. pokud moe vel. Dokonce itomu zbytku demokracie. musf se na tom podflet vsichni 139 .by ani nevyzadoval zmeny ustav zapadnfch demokracii (jiz dnes existuje rada zakonu. Ucinnym prostredkein. nemyslicich robotu . ktery tu jeste je. aby uspokojily novou poptavku. Prvnim krokem k odvolani stavky by bylo vyjednavani vudcu radikalne humanistickych spotrebitelskych hnuti s velkyrn prumyslern (a vladou) o pozadovanych zrnenach. by musel nutny kapital pro vyrobu pozadovaneho noveho zbozi (vcetne sluzeb) poskytnout stat.prave typu spolecnosti. co se rna vyrabet. Dale prumysl ovliviiuje vkus tim. Na dukaz toho se obvykle uvadf prfklad Fordova nezdaru. Abyehom vybudovali spolecnost na byti.ze pranf spotrebitelu vyvolavaji vzajemne si konkurujici vyrobci. Spojene staty maji tradici v ornezovani moci mamutich podniku protitrustovyrn zakonodarstvirn. aby takove zasahy udusily v zarodku. neb of by je vsechny spojoval jediny motiv: prani domoci se racionalni a lidsky dustojne spotreby. Bud' budou muset existujfcf podniky prebudovat sva zaffzeni. Tento neuspech vsak nemenf nic na tom. ze nevyrabi spotrebnf predmety. ie pevne udrifme na uzde prava akciondhl a vedenf koncernil rozhodovat 0 vyrobe vylucn« z hlediska zisku a rozpfnavosti. Pozdeji. budi zavist a pomaha cloveku utikat sam pfed sebou. ktery se bude lisit od dnesniho zapadnfho kapitalismu stejne jako od centralistickeho statnfho kapitalismu sovetskeho razenf a od svedske byrokracie totalnfho blahobytu. 2. jenz. ktera vyvolava umely pocit moci. nikoli na politickych heslech. protoze se ve srovnani s dobre fungujicf verejnou dopravou presvedcili. jako je tomu pfi politickych akcich. spolecnosti dobre krmenych. pokud znamenaji mensf zisk pro vyrobu. Avsak ani efektivni spotrebitelske hnuti nepostaci.~Y£hJS:QJlcernu zustane tak velka. nemuze jit tak daleko. vkus spotrebitelu. Ve skutecnosti by uz 20 % mensina byla nanejvys ucinna k zavedeni zmeny. Konecnym vysledkem bude hospodarsky system. kupujfci rna jen druhorade a pochybne privilegium vybrat si mezi ruznymi vzajemne si konkurujicimi vyrobky. mohli by se jich zucastnit jak liberalove. jak 138 veliky dosah by takova hrozba mela pro automobilovy prurnysl . ktery utrpel se svym "Edselem". ktere v zajmu verejneho blaha omezuji vlastnicka prava). Jiste si nikdo nepreje.

nebude uz mit na udalosti zadny vliv. K cernu tyto slozite plany". -. ktery vi. To dosvedcuji dva prfklady nejlepsiho lidskeho usuzovani.. Takova opravduprir9zena. ktere se tyka urovne jeho vlastnfho pracovnfho procesu a souvisi se zdravotnfrni a bezpecnostnimi opatfenfrni (to se uz uspesne provadi v nekterych svedskych a americkych podnicich) a ze se eventualne podili i na rozhodnutfch. Demokracie se ubrani hrozbe autoritarstvl. vykazuj! spise nejhorsi nez nejlepsi uroven lidskeho usudku.. Podoba se to volici ph politickych volbach.A¢l. nepodlozene dostatecnymi informacemi. jet jsou caste velice slozite a tezko srozumitelne.cie divaku" v aktivni . ze jejich usudek rozhodne 0 zivote a stesti lidi. co jsem napsal pred vice nez 20 lety ve The Sane Society: bylo by zadoucf. ze se jeho zivot stava zajimavejsim a povzbudivejsim. Ale clenove poroty dostanou vsechny pfislusne informace. ktefi se musi rozhodovat v pffpadech. J ako jeden z cetnych moznych podnetu pro dosazeni cfle bych rad preformuloval to. ktere by se ustavily jako stala poradni a rozhodovaci spolecenstvi (kazde asi 0 500 clenech) se zretelem k zakladnim problem urn v oblastech ekonomiky. . Porotci JSOU prumernf obcane. zahranicni politiky.---. nebo lepe: v nfi se obecne blaho stava vlastni zalezitostf kazdeho obcana. nez iisudky.. kt~re napadnou . kritickyrn uvazovanim a diskusf? A dale: tazani vedi. Tento mizar zastava vetsina radikalnfch humanistu. ze jejich rozhodnuti prokazuji vysoky 141 . Prnmyslova demokracie znarnena. ale jsou hrou. jernuz strani..---. podaii-li se ndm plne realizovat pn!:_I!1yslovou politickou demokracii piime a ucasti.Clvovekav dan?u ChVlh. ze daji sve hlasy kandidatu.~va minenf Jso~ jen myslenky. Tyto skupiny by dodavaly informace (povahu informace popisuji 140 dale) na jejichz podklade by probehla diskuse (bez vnejsiho zasahovanO' a hlasovani 0 jejim zaveru (vzhledem k beznym technologickyrn metodam b~ se da!y vsechvfo1Y.v nfz povazuje jednotlivec potreby celku za stejne blizke a dulezite jako sve vlastni. To znamend. ie jejich osobnf rozhodovdni jsou na daleko lepsi urovni nei jejich rozhodovdni politickd: a) v jejich soukrornych zalezitostech (zvlaste v obchodnich. .n~QL Co je toto "mfnenf" . ~hrom~zdi! v jedn?.-. ze kazdy je plne informovan a ucasten na rozhodovani. ie vlastni rozhodnuti md ucel.ldvaJ~ narn nic 0 utajenych sklonech. jak..Jni.!ejsfch_. toho.--.v n~vypo". jez by mohly vest k opacnemu mmern za zmenenych okolnosti. na jejfrnz zivote a zpusobu fungovani se podili aktivne kazdy jejf clen a tudiz je na ni zainteresovan. ze podnik neni chapan pouze jako ekonomicka a technicka instituce. aby se vytvofilo na statisfce sobe blizkych skupin.m. Je podstatne. Mineni bezmocneho divaka nevyjadrujf jeho presvedceni. vyjadrene pfipruzkumu verejneho mineni ave volbach. protoze mysleni ohlupuji volebni techniky. Vysledkem celkem vzato je. nez bylo vypracovani demokraticke ustavy v 18. v nemz se demagogum skutecne nedaff. Skutecne. Utvarenf praveho presvedceni zahrnuje dva pozadavky: piimeienou informaci a vedomi.cii. ~!". Prumyslova demokracie tedy znarnena. ale 0 nadeje a usilovani kandidatu vyhrat v sazce. na nem~ jsou zalozeny dotazniky. stranekzjist'ovanf verejnehQ. ze jejich "mineni" jsou nezavazna a proto neucinna. V nekterych ohledeeh Je to s hlasovanim ph politickych vol bach mnohem horsi nez s pruzkumern verejneho mineni. mozna se nekdo zepta. Volby se stavaji vzrusujicim divadlem mazani medu kolem ust. Tytez principy platf i pro politickou def11okrJ!. Tak. zdravotnictvi a vychovy vcetne prostredku pro dobre byti (well-being). pfi nemz v arene misto gladiatoru bojuji politikove. Vypracovat prakticke metody pro ucastnickou demokracii je pravdepodobne mnohem obtfznejsf. Souhrn hlasy .aGie je na rozdil od dernokracif "lidovych" nebo "centralistickych" nebyrokraticka a vytvari klima. Z techto duvodu nazory. Volici se mohou na tomto dramatu podflet tim.xlemokracii ucastniku" . ale i jako instituce spolecenska. I kdyz se cast obyvatelstva tohoto gesta vzdava. ze jakmile odevzda svuj hlas pro nektereho kandi<:!ata. ktere maji soudit. tj. pficernz nejde 0 politicke otazky.l.ve svych ekonomickych funkcich i jako obcane. stoleti. jez se tykaji vseobecne politiky na iirovni podniku. nez aby je zastupovali odborarsti byrokrati mimo zavod. maji moznost dostatecne disk use a vedi.i). pravou demokracii je mozne definovat jako takovou.fide . j~sne ukazal Joseph Schumpeter) a b) jako clenu poroty. ktere eloveka napolo uspavaji. v nfz je zivot zajimavy. vetsina je fascinovana timto modernim Iimskym divadlem. jako kdyz se da pfednost urcite znacce cigaret pfed druhou. ze kazdy clen velke prumyslove ne6o]ln-e··organlzace-li"raje aktivni tilohu v zivote teto organizace. "kdyz je pfece m~ine zjistit nazory obyvatelstva stejne rychle pruzkumem verejneho minenf?" Tato narnitka ·se dotyka jedne znejpr~bI~!!1_~~g. techto spolecenstvi by tvofil jakousi "dolm snemovnu : jejich rozhodnuti by spolu s usnesenimi politickych organa mela urcujicf vliv na 'zakonodarstvi. ie se muieme osvobodit od vlastnickeho zptisobu existence jen tehdy. Spoluucasti pfi reseni vetejnych problema clovek poznava.stni9~~demok:r.-. Formulace novych zasad aprovadecich metod pro vystavbu ucastnicke demokracie si vyzada obrovske usili mnoha schopnych lidi. aby se delnfci a zarnestnanci zastupovali sami. zrneni-li se pasivril "demokra.

protoze podle predpisu rna mit doporuceni od Iekare.obffsJroj" (to znamena. co se rna delat . jsou pasivni a nezbytne touzi po vudci.stupen proniknuti do problematiky a objektivity.le nemuseli zahubit tisfce lidf. kdyz byl poveren rychle zafidit jejich vystehovani z Nemecka. on k nikomu necitil nenavist. pokud jde 0 jejich charakter. ktery "vi". jakmile se jednou dostal k moci. A mnozi Iide si neuvedornuji. staci stisknout ty prave knoflfky. Ale tento sadisticky rys je druhotny v porovnani s primarnimi podstatnymi vlastnostmi byrokrata . . jeden druheho posuzovat. nikoli proto. kde se lide jeste mohou znat. ze majf v moci jine . ze vsichni byrokrate jsou Eichmannove. nikoIi z jejich oddanosti zakonum srdce. Eichmann "konal svou povinnost": kdyz posilal Zidy na smrt. pravf byrokrate s ni mohou zachazet s nejvetsi krutosti. Vetsina lidi je jeste presvedcena. citil se vinen.lkQ1il(!. Jakmile se jednou lidska bytost redukuje na cislo. tj. Bez informaef. u(eita. ztracejf moznost kritickeho mysleni. Vypovidal pred soudem (a sam si tim uskodil). pocifuji bezmocnost.Byrokrati9k:Lmet9Qa spoeiva v tom. Slo mu jen 0 dodrzovanf predpisu.Jodi<3uY~Y~1<. A ktivni ucast na politickem zivote vyiaduje maximdlni dece_nlralz:zqci. ale relativne malyrn oblastem. je dernokraticke minenf stezf necfrn vfc nez potleskem pfi sportovnfm utkanf. sejdeme se s nim u lekaru. Za druhe: v mnoha pffpadech jejich byrokraticky postoj nezachvatf celou bytost a nesprovodi ze sveta jeji lidskou stranku. ani nikoho nemiloval. aby se rriohly pocitat a kontrola byla snazsf a levnejsi. kteii stoji pied nimi. ale 143 . Eichmann byl extrernni priklad byrokrata. odcizenou formou spravy.thl!Js. Jl. sester. jejich jistota a pycha vyplyva z jejich vernosti smernicim. polohypnotizovanf a bezmocnf lide nemohou vyjadfit zadnri opravdova rozhodnutf. A ktivni a zodpovednd ucast dale vyiaduje nahradit byrokratickou 'sprdvu sprdvou humanistickou. Existuji pro to vazne duvody. co oni nevedi. tj. protoze a) Iide se stavajf ovcemi.detem. manzelem a .jak to nazyva Mumfordv 1.jejich. je pro humanistickou spolecnost nezbytne ten to proces centralizace zastavit a misto neho zavest rozsahlou decentralizaci. bez zrale uvahy a bez moci ucinit rozhodnutf ucinnym. nejedna jinak nez Eichmann. jen kdyz je porusil. Decentralizace v prumyslu musi poskytovat vice moci malyrn usekum s urcitou podnikavostf a obff koncerny rozbit v mensi jednotky.live bytosti. nez aby usili nekterou smernici ze sve byrokraticke sbirky predpisu. kdo rna k nemu pffstup. ucitelu a profesoru . kdo se do vzorce nehodf.bLs vecmi se zachazi spfse podle kvantity nez kvality. ktefi svym rozhodnutim nechaji sveho klienta vyhladovet. jak smrtonosny je duch byrokracie. cim jsou v automobilu nebo jinem stroji mnoha kolecka. Kdyz byrokrat v nemocnici odrnita prijmout tezce nemocneho.tak jako umnohych manzelu ve vztahu k jejich zenam a u mnoha . Nejinak je tomu u socialnich pracovniku. jako napf. pfimerene velka kjejich skutkum. Neposflal statisfce Zidu na smrt z nenavisti. byl poslusny v plneni povinnosti. ento byrokraticky postoj vsak neexistuje jen u spravnich ufedn rt.jejich nedostatkem lidskeho pochopeni a jejich zboznenim predpisu. Za prve.se.a vsechno ostatni. tim jsou v "obfim stroji" rozlicne urovne byrokraticke spravy. predevsim prtimyslu a politiky. jak pronika 142 do vsech sfer zivota. je fasisrnus koneckoncu nevyhnutelny.spgleeno. i kdyz to nenf napadne. centralne fizenemu stroji). je-Ii cela spolecnost vcetne Iidi podobna obrovskemu. ze a) zachazi s lidmijakoby to byly veci. ze kazdy vets} spravni aparat rnusi byt nutne "byrokratickym". brzdenim a venovat pozornost nekolika jinym podobne jednoduchym drobnostem. rnnozi lide v postaveni byrokrata nejsou byrokraty. Mamuti stroj bezf jako automobil v podstate sam od sebe: to jest. ze Eichmann a mnozf jinf byrokrate by snad nemeli sklon k sadismu. k uspokojeni. a kde se tedy mohou aktivne podilet na sprave svych spolecnych zalezitosti. Protoze podle vnitmi logiky existujicfho kapitalismu se koncerny i vladnf organy stale vice rozrustajf a nakonec se stavaji obry. 0 spornych otazkach rozhodujf na zaklade nejcastejsiho vyskytu popadu podle statistikya riskuji ztratu 5 az lO % tech. ze se citil vinen jen ve dvou pripadech: kdyz jako dite se! za skolu a kdyz neuposlechl pokynu jit do krytu pfi naletu. To neznamena. Naproti tomu neinformovani. jenom s jednim rozdflem. Byrokrate se bojf osobni odpovednosti a hledaji utoeiste ve svych predpisech. Byrokraticke metody se Hdi statistickymi udaji: byrokrati rozhodujf spise podle pevnych pravidel na zaklade statistickych udaju. Netvrdfm.stpfemeni . ve vztazich mezi lekarem a pacientem.lenou. Nicmene je mnoho Eichmannu mezi byrokraty. Vladnf funkce nesrni byt delegovana statum. osoba za volantem musfjen mackat spravne knoflfky. spravovanyrni centralne shora byrokratickou rnensinou. ktere samy jsou obrovskymi slepenci. I clovek s prumernou inteligenci a schopnostmi muze bez namahy vest stat. nez aby chdpali lidi. stejne plnil svou povinnost. zvladat vuz ffzenim. ze by je k tomu dohanela vlastni krutost. b) "obfi stroj" muze spustit kazdy.

ze pouziji i nuklearnfch a biologickych zbrani. ale protoze nas zavadejf k volbe politickych predstavitelu.za pomoci tech. Byrokrati v modernim prumyslu nejsou neptatelsti a pravdepodobne maji male sadisticke tendence. protoze byrokraticky duchje neslucitelny s duchem aktivnf ucasti jedince. ani nechteli. obsahujici podobne navrhy.a symbolem . duvery i neduvery. jsou jen zIomkem skod. ze vyvolavaji ovzdusi polobdeni. musfrije. metodail1i . V pfedlozeni nasledujicich navrhu si necinim narok na originalitu: naopak jsem povzbuzen faktem. at' ui se to tyka zboif nebo l'o~i~~lame a p~I~ti~ke propagande . jsou jejich domovem a jejich pravidla jsou jim svata. podnik.zc setrneho hospodarenf fetis. v Propast mezi bohatymi a chudymi narody musi byt pieklenuta. Co se stane. jez pusobi nase metody "myti mozku". jako je nemenne. mozna. Katastrofu Ize odvratit jen tim. ze skody. v nemocnicich a vezenich. nechci citovat rozsahlou literaturu.pouzfvane hypnotizujfcf metody jsou yaznym ne~ezpe~im pro ~e!1talni zdravi. jestlize se nepodnikne nie rozhodneho pro preklenutf teto propasti? Bud' proniknou do pevnostf belochu epidemie. jako jsou spravy socialni pece.' V prtimyslove a politicke reklame musi byt zakazdny vsechny melody . protoze nepocit'ujf konflikt mezi svedomlm a povinnosti: jejich svedomim je plnenf povinnosti: lide jako objekty vciteni a souciteni pro ne neexistujf.a k tomu je zivotne nezbytna pomoc prumyslovych 144 145 . Bornbardovani eiste sugestivnimi metodami v reklame a ze vseho nejvice pak v komercni televizi lidi ohlupuje. kdybychom se plne fidili svyrn myslenfrn. Nelze pochybovat. nebo hladomor dozene obyvateIstvo chudych narodu do takoveho zoufaIstvi.na cestu terorismu. zodpovednost spravce a nebudeme si delat . vietnamska valka byla symbolem zacatku konce kolonialnf politicke a vojenske nadvlady Zapadu. propagandy. Zvyseni cen ropy bylo pocatkem . ani nechceme. Zvlastni uCinek techto sugestivnfch metod spocfva v tom. spontannost. Nepochybuji. Zakaz jedu masove sugesce bude mit pfi odvykanf konzumentu asi takovy ucinek. ktere bychom ani nepotrebovali.protoze ke svym obetem neclti zadne pouto. Novi spolecensti vedci budou muset navrhnout spravnf formy nebyrokraticke. protoze jsou "racionalni" . od podprahoveho ovliviiovanf az po takove polohypnoticke techniky. ztraty vlastnfho smyslu pro skutecnost. V ucastnicke demokracii vsak neni mista ani pro stare. ph jizde vozem nebo pfi volebnich projevech kandidatu atp. v nichz jediny byrokrat rna znacnou moe nad chudyrni ci jinak bezmocnymi lidmi. protoze jsme zpracovavani hypnotickymi. ktere ani nepotrebujeme. podnecuje protest kolonialnfch narodu a vyuzfva ho jako politickou zbraii proti Zapadu. ze trvanf a dalsf prohlubovani teto propasti vede ke katastrofe. Ackoliv jsou byrokrate mene odporni nez pravi sadiste. ktery je nuti levne prodavat suroviny a draze nakupovat prumyslove vyrobky. zadej me!"). hladoveni a nemoce . Ale my je pod svou plnou kontrolou nemdme. kdo s nimi sympatizuji v prumyslovem svete .iakazatpouiivanf 1 Abych nepretezoval knihu. nikoli pouhym aplikacim smernic. coz vnese do bilych pevnosti chaos. ze uvazime moznou nenucenost. nepretrzite opakovanf sloganu nebo odvedeni kritickeho mysleni durazem na sexualnf zadosti ("Ja jsem Linda.v jejich pfipade systemu: oni v nej veri. ze zvladneme hlad. ze se mozna daji . Chude narody prestaly pfijfrnat ekonomicke vykoristovani prumyslovymi narody jako neco daneho od Boha. Jejieh urad.pozadavku kolonialnich narodu skoncovat s tim to systemern. ze pobizeji ke koupi veci. aby odpovidaly (odrazi pojem "odpovednost") lidem a situacim. Nebyrokraticka sprava je mozna za ipfedpokladu. ze vetsinu jieh uz v te ci one forme uvadeli humanisticti spisovatele. Ale i u nich najdeme typickou byrokratickou oddanost vecem . zvl~st~ pr? jasn~ a kriticke myslem a CltOVOUnezavislost. zpusobene zavislosti na drogach. . Abychom se zbavili tohoto stale vzrustajiciho nebezpeci. i kdyz jim moe nad lidmi pusobi potesenf. ani pro nove byrokraty. kdyz je pfestanou brat. " Tyto metody "myti rnozku" jsou nebezpecne nejen proto. viech hYPrzOfizujfcfch forem propagandy. Starom6dnf byrokrat se sklonem k nepratelstvf stale jeste existuje v nekterych starom6dnich podnicfch nebo velkych organizacich. jako tomu byva pfi odvykanf lidi zavislych na drogach. Tento utok na rozum a smysI pro realitu pronasleduje 'cloveka vsude a denne v kazdou dobu: po mnoho hodin sledovani televize. Uspech zavedeni spolecnosti orientovane na bytf zavisi na rade opatreni. jsou daleko nebezpecnejsi. Mnohe tituly jsou uvedeny v bibliografii. nove.irnyti mozku. ze dukladny pruzkum by zjistiI. I kdyz Sovetsky svaz stale jeste vykofistuje sve satelity tyrniz kolonizatorskymi zpusoby.

Mnoho zla v dnesnich kapitalistickycn a komunistickych spolecnostech by se melo odstranit zavedenim zaruceneho minimdlniho rocniho piijmu. Pro sovetsky system Je napr. ie by predpokladany naklad na jednu osobu. kterou vytvofili. bez ohledu na to. Aby se takovf odbornfci nasli a jejich doporucenf se mohla uvadet ve skutek musi dojit k podstatnemu oslabeni orientace na vlastnenf a musi~e se dobrat smyslu pro solidaritu. by meli mit nepodmfnene pravo. i kdyz je ve skutecnosti velmi starym pozadavkem. ale i vetsinu svetovych kulturnich spolecenstvi a podrobiIi si zeny. ci nikoli. Pfi zarucenem pnjmu by vsak nikdo nepotfeboval Mdny "dukaz".! Od te doby si "spolceni muzi" podmanili nejen spolecnosti Blfzkeho vychodu a Evropy.. aby urcili nejefektivnejsi metody pomoci. otravujeme ji a' pfipravujeme nuklearni valku. Tato myslenka se bude zdat neproveditelnou nebo nebezpecnou nro ty.ipovinnost ke spolecnosti" plni Ci nikoli. Samoifejiiie~-zafezr--iia ekonomlCkych odbornicich. aby nehladoveli a nebyh bez pffstres].zn~chvfor~ach . by uz nemohl 9yt nucen podfizoxat se vydirani z~ strachu. Umoznilo by to i nadanym osobam jejich piipravu na ! odlisny zivot. kdo jsou presvedeeni. 1955 v The Sane Society. ze vsichni lide. je to jen slogan. ze clovek ma nezadatelne prdvo na . kdyz prebytek v zemedelstvi pfipustil najimani a vykoristovanf delniku. pokud by byly ochotny zit po urcitou dobu v chudobe. na 146 147 . na· rodi6i ·~a'nzelovi' sefovi). byl mensi. Toto pravo pfiznavame svym oblibenym zvfratum nikoli vsak svym bliznfm. Nadvlada muzu nad zen ami zacala asi pred sesti tisfci lety v ruznych cas tech sveta. ktery stanovilo uz kfest'anstvi.e k . Toto vitezstvi muzskeho pohlavi nad zenskym bylo zalozeno na hospodarske moci muzu a na vojenske masinerii.. jsou jednotlivci. zvlvaste pak na . Nebylo by proto zapotfebi ani iifadu socialnf pece s jemu vlastnim ponizovanfm lidske dustojnosti. Moderni staty blahobytu tento princip pfijaly . ktera by chtela Zit se zarucenym rocnim pfijmem. coz ovsem neznamena "ve skutecnosti". jez je pfimeji k hIed ani nejlepsfho fesenf. nez to. bezpla}~a doprav~ nebo bezplatne mleko) byly uduseny v zarodku.znacne. Kdo vsak muze poslouzit teto veci kvalifikovaneji nez skutecm odbornfci. ale i za sve potomky. charakteristicke. stejny pozadavek byl pfedlozen jednom symposiu v polovine sedesatych let (vyd. VYJlmku tvon bezplatna lekarska sluzba. Vubec se nezdrahame zanechat svym potomkum.narodu.? Jadrem teto myslenky je. Theobald _ viz bibliografie). ' Takovym zakonem by seosobnisvobo~a . ale take ne mene..Zivotbez ohledu na to. organizaci armady a vytvarenf mocnych mestskych statu.fozsifila'nikdo kdo je ekonornicky zavisly na druhem _(hapf. cloAfriky. Opravdu. zvlaste psychosomaticky~h chorob. nez soucasny system socialnf pece. pOjd. na kriminalitu a zavislost na drogach (vsechno dohromady jsou formy protestu proti vladnoucimu rnasili a nude) se spise zda. ze s~ ~useji vzda~ myslenky pfetl~st~k()l1omicke a'politicke pnnclpy. pripocteme-li naklady na leceni.Asie. Jedna vee by vsak mel a byt svetu jasna. ze . Zaruceny rocnl pfijem by.Jide jsou od pfirozen<?sti lini". Byrokracie jeste "spravuje" lidi. Toto pravo predstavuje dnes neco noveho.a . ze bez m se srazka chudych s bohatyrni stane nezvladnutelnou.. ale 1 lidska srdce. ze nektere naznaky jednoduchych forem bezplatnych ~luzeb (napf. Toto klise neni zalozeno na faktech. protoze si klade podminku: clovek rnusi byt uznan nemocnym. peci (ne soucit). slouzicl jako rozumove zduvodneni odporu proti vzdani se myslenky uplatnovat moe mid b~~gcnYlTIL Zeny se musi vymanit z patriarchdlni nadvlddy. vnevi. 2 Navrhl jsem to v r.znamenal skutecnou svobodu a nezavislost.dik!atury. Z toho duvodu je neprijatelny system. V praxi se uz u mnoha "primitivnich" kmenu uplatiiuje. aby mu bylo poskytnuto skromne pffstresl a minimum potravy.skoro . z~ bude mit hlad.l . kteff maji nejen duvtipne mozky. nez to ze nepfetrzite rabujeme surovinove zdroje zeme. 3 0 matriarchatu jsem pojednal uz dffve a prislusnou literaturu uvedl v The Anatomy of Human Destructiveness. dohlizi ria ne a pokofujeje. zda svoji . Uvedomime-li si.jako dedictvi vyplundrovany svet.. . ale rovnez zdanlive. Meli by dostat ne vice. zda pracuji. nic nevypovfda 0 nasem sobectvi vic. zalozeny na vykofist'ova~i a k~ntr?le. Metody takove pomoci musi byt prosty vsech zajmu na zisku a na politickych dobrodruzstvich ze strany bohatych zemf: to tedy znamena. co je zadouci jako nutne pro udrzenf se pri zivote. Starostliva pece znamena zodpovednost nejen za sve blizni.kapltahsm1.vni!fhi zmen~? Nikdo. Osvobozeni z~n z patriarchalni nadvlady je zakladnim predpokladem humanizace spolecnosti. jak nakladna je rozsahla sluzba socialni pece.ru.

To. budou mtt zeny v bOJI za novou spolecnost rozhodujici vliv. kdo vedome protestuji proti nadvlade muzu. Jejich celkovy vztahk zenam (vcetne sexualnfho vztahu) byl az dosud zalozen na jejich nepodlozene nadrazenosti: uz se zacali citit dost nedobfe a tvaff v tvaf zenam.) Mnohe udaje ukazuji. (Freud k tomuto seznamu pfidal. o tom. A vsak i bez takoveho protipravnfho zadrzovanf informacf zustava problemem. milenky a utesitelky. zeny porazenych. Mela by se vytvoiit !'{t. jako jsou kolonialni narody. A to neplati jen pro prumerneho 148 149 . sociologii. historii. Zeny ustupovaly nadrazene sfle ale bojovaly vlastnimi zbranemi. 0 zenach se ffkalo. jeji formy jsou vsak mnohem komplikovanejsi. ze jsou nezodpovedne. Formy valky mezi pohlavimi jsou caste zjevne a brutalnf. bezpochyby vend v muzskou nadrazenost. vypracovdn system ucinneho rozsiiovdni . Urcovali by slozenf nove rozsfrene Spravy pro potraviny a leciva a vybirali by lidi. Potfz neni v nalezenf clenu rady. (Freud. protoze nemohou byt zvoleni vseobecnym hlasovanim. ejm. jejichz celkova vyzralost by byla naprosto nepochybna. Skrobenost ucty k rodicum a jinym autoritarn byla nicmene odplavena a zrejme se uz stara "posvatna hazen" pfed autoritou nevrati. ale okouzlujfci. Je ovsern velmi dulezite.Jak? J~ p??~tatou nadvla~y nad neprumyslovymi staty. d~tml a mladlst". bez smyslu pro realitu a neduverovalo se jim.i sfly pad temi. byli povazovani za emocionalni a naiv~i. tou hlavnf bylo muze zesmesnit. se. Boj za osvobozenf zen vsak teprve zacal a odpor muzu se neda odhadnout.) Uplatn?van. kdo jsou v opozici k pfevladajfcim nazorum: napr. ktere odmitaji pfijmout mytus muzske nadfazenosti maji pocit uzkosti. ale i dnes. Cernosi a zeny byh prirovnavani k detem. ani nemohou byt jmenovani vladou. neni prost tohoto nestestf. pffstupnych prumernemu obcanu.'?!111.kastrace~'. aby byla schopna poverovat komise specifickym studiem ruznych problernu. do jake mfry je muzska vlada nad zen ami podobna nadvlade nad bezmocnymi skupinami obyvatelstva. odpovedne za rozsirovanf informaci. Jakkoli se mohou lide ve svych nazorech na relativnf pffnos mnoha stranek sexualni revoluce lisit.stara jako valka mezi tridami.ovacI h~uti zen rna proto ohromny vyznam. ze rozsah skutecnych a potrebnych informaci. je podstatou existujicfho p~tn~rchatu'. ale v jejich vyberu. ze zensky pocit bezmocnosti je zpusobeny litosti nad tim ze nemaji penis. ze by byli schopni ~e rozhodovat. kteri lide jsou nejpfednejsfrni predstaviteli ruznych oboru kultury. z nehoz zije soucasna spolecnost (jak kapitalisticka. u muzu v pocitu nadfazenosti a u zen v pocitu podffzenosti. ze nejrevolucnejsf udalosti 20. kdo jsou slabsi. Pfisti historikove rnozna podaji zpravu. a tim k vynucovanf podffzenosti. Jestlize h~u~i za Osvo~?zeni zen ztotozn! svou roli s iilohou "protisily".fi.r. Bylo by napffklad mozne zacit od jadra tff az ctyf osob a postupne skupinu rozsirovat az k cfslu kolem 50 az 100. a veffrn. se dnes vetsinou rovna nule. Uvedomme si napffklad podobnost postaveni cernocha na americkem Jihu pfed 100 lety s postavenim zeny nejen tehdy. let. "radik4Iove" a "revizioniste" v ekonomice.pfi.sLkulturnfrada"poverena poradenstvfm pro vlddu. nikoli biologicke a anatomicke rozdilnosti jako takove.Valk~ mezi pohlavfrni je stejne . ze by bylo mozne najit vhodne cleny takove rady. jsou symptomy valky mezi pohlavimi.te~hto jev~ch zabyvame. caste vsak skryte. ' Ujafmeni poloviny lids tva druhou az dodnes zpusobilo obema pohlavim nesmfrne skody: muzi pfijali charakteristiky vftezu. Presto by se mozna nasly i jine formy pro jejich vyber. se bohuzel domnival. Clenove kultumi rady by by Ii predstaviteli intelektualnf a urnelecke elity zerne. ' S hnutim zen souvisi protiautoritarske hnuti mladsich generaci. ze zeny maji mene vyvinute svedomi .OSVO?oz.::yml. ale potrebovali je take jako matky. M usi se skoncovat s jejich zadrzovanim nebo falsovanim. Tato kulturnf rada by mela byt dostatecne informovana. protoze ohrozuje pnncip moci. SII~CI. protoze muzi vyuzfvali ' ze?y nejen k p~aci jako dobytek.a ze jsou vice narcisticke. je v podstate shoda. Tento odpor proti autorite dosahl vrcholu koncem 60.pokud zeny nepovazuji za sve osvobozenf moznost podilet se s muzi na nadvlade nad jinymi lidskymi skupinami.superego . stoleti byl pocatek osvobozeni zen a rozpad nadvlady muzu.'!la:s~ jsou rozhodujici soucastf utvateni uspesne demokracie. tak komunisticka) . objektivnich ' !njo. aby byJi v rade zastoupeni take ti. jedna vee je jista: sex uz Iidi nestrasi. tykajicich se vedem. Zadny vztah mezi muzem a zenou ani dnes a ani u tech. Musi byt injo. uz ho nelze vyuzivat k vyvolavanf pocitu viny. ze muzskou nejistotu zpusobuje vseobecny "str~ch z . muzi a zeny. ze sex prestal byt umlcovan a povazovan za hffch . za tu dobu prosel mnohymi zmenami a mnozf rebelove proti "zakonne spolecnosti" se v podstate stali opet "hodnymi". politiky a obcany ve vsecn zdvainych otdzkdch.}yy_s. Zakladni osvobozujici kroky se uz podnikly. Soubezne s timto osvobozenim od autorit probfha osvobozovanf od sexualnfch pocitu viny: je zrejme.

pro cloveka existuje velike nebezpeci. clenu vlady. noviny a casopisy se mohou jen tezko ubranit pfed otiskovanfrn toho. ze nepublikujf zpravy nestranne. kde kazdym dnem stoup a moe vojenske byrokracie. ie urcitych objevu v genetice. nemluve ui 0 takovych jevech. marne vtlbec redlnou nadeji na zdchranu? Ze stanoviska velkeho obchodu neni nadeje zadna. by. Naklady na nove socialni experimenty by nikdy nemohl vynalozit stat. soustredi se na udalosti jen povrchne a sotva poskytuje obcanu pfflezitost proniknout pod povrch a rozpoznat hlubsl pffciny tech to udalosti. kdyby mel jen dvouprocentnf sanci vyhrat. se zda veIice obtfzne. at jiz je jakkoli mala. riestaci vsak byt jen cestnym a inteligentnim urednfkem. Tyto informace by mely zahrnovat fakta a zakladni alternativy ze vsech oblasti. zvlaste jako zaklad pro jiz zminene diskusnf sku piny nasi ucastnicke demokracie. nedostatecne schopnosti vedoucfch politiku vsech zemi.pravne i psychologicky .obcana. Je to jaderne . ekonomiky. 150 151 . kde neustale trva strach a podffzenost. aby byly tyto informace dostupne kazdemu obcanovi a zvlaste zminenym skupinam. Jak se do znacne miry ukazalo. Nejvyssi kulturni rada by mel a mit pravo jmenovat tento kontrolni vybor a dohlizet na jeho praci. jako jsou klimaticke zmeny. V nejlepsfrn prfpade je informace konfekcni.. televize a rozhlas produkuji zbozi: novinky ze suroveho materialu udalostf. Mimoto duch individualismu a aktivity nemuze iit v atmosfere. ktere jsem rozvadel na predchozfch strankach. ktere by slouzily potrebam vseho obyvatelstva.dwinka pro vznik nove spolecnosti temef neprekonatelnou. aby verejne minenf bylo informovano dostatecne a mohlo se rozhodovat. generalu i klfcovych predstavitelu obchodu je spatne informovana a do znacne miry dezinformovana falesnyrni udaji. redakcnf uvodnfky zakryvajf zdanlive rozumnou argumentaci a moralizujfcfm jazykem svou stranickost. aby si utvofili zdravy usudek 0 budoucim vyvoji. kdybychom pfevadeli vsechny vysledky vedeckeho bad ani do praxe.odzbrqj~ll[· Jednim z priznaku chorobnosti nasi ekonomiky je potreba neustaleho rozvijeni zbrojnfho prumyslu. bylo by vsak nanejvys nebezpecne. ekologicka nebezpeci. jak ui jsme 0 tom dost slyseli. vlade a armade. Pokud budou moci prumyslove a vojenske zajmyvolne uzfvat. co casto nesouhlasf s obsahem textu. nemluve o jejich sobectvi a necestnosti. apatii a bezmocnost sirokych mas obyvatelstva. to vsak urcuji zpravodajska media. Jak zduraznovali mnozi pozorovatele. smefujfcfho ke katastrofe. ie by takova komise musela byt . ktere sm ruzne vladni instituce a opakuji hromadne sdelovaci prostredky. Zminfm se jen 0 jed nom pffkladu: jednou z prvnfch a nejdulezitejsfch funkci Nejvyssi kulturni rady by bylo shromazd'ovat a siDt informace. Je zapotfebi vytvofit kontrolni vybor. casopisy. . Ve skutecnosti noviny. ktery sam zchudl vyrobou zbrani. vetsina zvolenych predstavitelU. zda se galsinezl:>ytnaR9. Vetsina techze lidf rna bohuzel naopak pfinejlepsfrn eiste manipulativnf inteligenci. ale take lepe dezinformujf: tfm. Netreba pfipomfnat. 0 psychickych drogach a v mnoha jinych oblastech muze byt zneuzito. zadny rozumny clovek by nevsadil sve stesti. ktery.zcela nezavisla na prumyslu. Takzvane velke noviny informuji lepe. brzdili bychom lidsky vyvoj. S vyjimkou nekolika "velkych" novin je kazde zpravodajstvi tykajicf se politiky. socialnich udaju velice ornezene. sotva se tomu da vyhnout. Majf malou schopnost pochopit sily. hrozbu jaderne valky. slatanyrnititulky se tam dostane ito. chceme-li. jichz se da pouzit leda pro sebevrazdu. omezovat sve vydaje na zdravotnictvi. Kdybychom omezovali touhu po poznani. Zatimco uskutecnovanl navrhu.teoretickych vysledku ve svuj prospech. v chirurgii mozku. schvaloval nutnost praktickeho pouziti nekterych novych teoretickychobjevu. Vedecke bdddni se musi oddelit od aplikace v prtlmyslu a obrane. Nejvyssi kulturni rada by zodpovidala za praci tohoto noveho kolektivu novych reporteru a ovsem i televize a rozhlas by musely sehrat dulezitou roli v rozsirovanf zprav tohoto druhu. musi byt "rozumna sauce" prevedena do "realne moznosti". nejbohatsi zeme sveta. ktere samy 0 sobe vyvolavaji ve velkych oblastech sveta hladomor. Problem informovanosti se musi fesit jinak. NOVA SPOLECNOST: EXISTUJE ODOVODNBNA NADBJE? Uvazime-li moe koncernu. Pouze ony jsou prodejne. Aplikaci vedeckeho badanf musi prestat urcovat vydelkya vojensky prospech. Zvlaste by bylo nutne dbat pffpadu ruznosti minenf mensiny a mfneni vetSiny. Jeste dnes musi Spojene staty. Ktere udalosti jsou novinkami a ktere ne. Jde-Ii vsak 0 zivot nebo o smrt. ani by nazdafbuh neinvestoval znacny kapital do obchodu s tak nepatrnou nadeji na zisk. ktere pusobf pod povrchem. K fesen! problema sveta. socialnf peci a skolstvi. co podporuje (s ruznym stupnem bezohlednosti) prodej a neodradf inzerenty. Pokud budou zpravy obchodnfm artiklem. aby unesly bremeno rozpoctu na obranu. o nichz se politicky rozhoduje.coz by se meta publikovat tak.

vsechno. Za prve: roste pocet lidi. k predpokladu. Orientace na bytf je uz pfftomna _ i kdyz potlacovana. kdy se novemu dostava povzbuzeni a stare se stava prekazkou. kdo takove "stesti" hledaji a chteji. VetSi cast zapadniho sveta zna pozitky konzumniho typu stesti a roste pocet tech. kteff si uvedomujf pravdu. EhrIichovi a jinf: ie jii z Ciste e.adoxne ~yka jisteho stupne odcizeni vetsiny obyvatelstva. nastoupila by normalni neurofyziologicka reakce: jejich uvedomeni si zivotnfho ohrozeni by mobiIizovalo pfimerenou obrannou cinnost. probfha prevrat."st~sti z konzumace . novy postoj k pffrode. ztrad. Jeden krok novym smerem vyvola dalsi 'a krokfucinene spravnyrn smerem znamenaji . aby ji neztratila.1].. Jestlize m~ nemocny jen nepatrnou nadeji na prezitl. Kdyby poznaly pravdu. Krome toho to neni otazka noveho cloveka odlisneho od stareho.cn~~. sen. pokud nebyl Pavlem ui pred svym obracenim.. Dnes zije prazdnym. pocitujf bezmocnost nesmyslnost zivota. ktery se p~r. nemuze tedy ocekavat o nic mene. nemuze byt nakonec technokraticky fasismus tak spatny. Mnozf to vsechno citi velice jasne a vedome: to pocifujf mene jasne. V dejinach sveta mohla zit prazdnym zivotem radovanek jen mala elita a v podstate zustavala zdrava. Zacali vsak dochazet k tomu. Technokraticky fasismus musf nutne vest ke katastrofe. ze neni opravdu nic spatneho na tom. ale uvedomi si to plne. ze je obtizne odolavat obecnem'u tlaku byt vIkern mezi vlky. Spolecnost je nemocna.§. To je vsak pranf otcem myslenky. . Jeste jeden zretel je povzbuzujici. hodnot. jako je nase. kdy vetsi cast obyvatelstva sestavala z . vcetne politiku. nez pro charakter hrabivy. ktere jsou spravne nebo nespravne. kdyz se zamestnavame pracf nebo zabavou a city ponechavame stranou a ze jestlize to plati. konzumnim zivotem cela strednf tifda. pouze malou osobni zodpovednost. To by se nernelo podcenovat i kdyz vime z historie.~arak!erem". Jedna 'z nejsilnejsich namitekpiotimoznemil pfekonani chtivosti a zavisti. Jen mensina je ovladana modem vlastneni zatimco dalsi mala merisina zije v modu byti. ze jsou nestastnf svou izolacf a prazdnotou sveho "spoluziti".zanechme vseho usili". To zavisi na spolecenske strukture. Obe se mohou stat dominantni.a bude sycen zpusob byti.t~(. Iidska sohdanta a spoluprace. ze narody opetovne jednaly proti svym zivotni~ zajmum a dokonce proti vlastnfrnu pudu sebezachovyvChtely tak jednat. bl. protoze vedela. ale proto. kdo museji zit bez pozitku stredostavovskeho pfepychu. Jen tern. tedy v souvislosti se spolecenskou zmenou... zadny zodpovedny lekaf nerekne. protoze byly svedeny svyrni vudci. na nizsi urovni stfedniho stavu na Zapade a u prevazne vetsiny "sociaIi~!ickY~h.1 nenaplnil. hledat realne moznosti zachrany. smen~~at sebe jako zbozi. zemi" . a neuspokojf se s podavanfrn utisujicfch prostredku. v niz hlavnf onentace smefuje k vlastneni. duvodu je nutna nova etika. kdy odpoved' na otazku kdo jsern .~e~avisl~ch". Takovato smena je lehcf pro odcizeny charakter trzni. Ve spolecnosti orientovane vyhradne na byti tendence k vlastneni vyhladoveji . je.pr! dalsim zkoumani hodne na vaze.te. Jak jsme jiz uvedli v sou~isl~sti . ze rna silu a ze must myslet a jednat tak. Ve spolecnosti. nema-li byt zapadnf svet zcela znicen.. ci nebyt". Je malo moudrosti v beznern technokratickem nazoru. Rostouci pocet lidf pocifuje nemocstoletf: pocifujf depresi. zustava jejich stara iluzenedotcena. . ktera ekonomicky a politicky m. ani obchodni dohoda. Muslme vedomi si toho vyznamu. ten. ~~u.' Odlidsteny clovek dusevne onemocni az k sflenstvf neschopen udrzet spolecnost zivotaschopnou a zakratko nebude scho~ p~n zdrzet se sebevrazedneho uzitf jadernych nebo biologickych zbraNicmene existuje nekolik faktoru. ze jejich sila je zakorenena v lidske p~ir?zeno~ti. byl nejvetsi prekazkou strach a odpor prou ztrate majetku 152 153 .!~inin.isilnym potencialem-v-lidske pn(ozenosti. protoze s nimi nekonfrontovaly volbu "byt. Zmena od vlastneni k bytf probfha ve skutecnosti prevazovanim hodnot. Tento apel na rozum by mohl vedle citovych a mravnfch duvodu zmobilizovat pozornost nemala lidi. Vracfrn se ope. jsou si toho vedomi navzdory veskeremu~usili ji potlacif. ~ Pted sto lety.burzQll:Z.chtivo~tv mit a hromadit byla phzpusobovana tendenci dobr~ fungovat.nem mkde tak ZlVa)a~O v zemichkdese 1este . skrblicky. ze orientace na byti. Dalsim povzbuzenim jsou rostouci projevy nespokojenosti s nasim soucasnyrn spolecenskym systemem. Chtivost a zavistivost jsou tak silne ne proto ze tkvi v lidske prirozenosti. jako se lisf obloha od zeme ale otazka zrneny zamereni.nebyla nicim.konomic~Ych.u:inaznLn~Qejena . Zmena socialniho klimatu. kterou konstatovali Mesarovic a Pestel." ~Crti. ze jim to blaho nepfinasi: tradicni eticke uceni bylo podrobeno zkousce a potvrzeno zkusenosti. ini zadnou silu nema. ktere nam ponekud dodavaji odvahy. i premena sobectvf v altruismus vetsinu techto potizi rozfesi..Zivot neni ani sazka na vyhru. Ucini naopak vsechno myslitelne pro zachranu zivota nemocneho. Soucasne posuzovanf sand spolecnosti na zachranu z hlediska sazky nebo obchodu spfse nez z hlediska zivota je charakteristicke pro ducha spolecnosti byznysu. ktery silene lpi na svern majetku a zvhiSte na svern ja. Zadny Savel se nestane Pavlem. . kdyz to nekdo zformuluje slovy.

bude-Ii kyberneticke nabozenstvi nahrazeno novym. manualne pracujicim delnikum. a ti. Uskutecneni novespolecl1. Na.tm~tlcke". kdo tvoff stale jeste tradicni tridu uzkostlive setfiveho charakteru. tou nejodcizenejsi. Jestlize Obec bozf a Obec pozemska jsou tezf a antitezi. ktera se nyni zacina hroutit a chce nakonec pochovat vsechny ve svy~h ruinach. jako jebyg. potrebovaly socialne demokraticke strany hlasy mnohych clenu stredni tfidy a aby dosahly sveho cile strany socialisticke musely svuj program otesat 0 socialistickou vizi a pfinest ji za obet' Iiberalnim reforrnam. bude moznost reformy asi znacne vets!. Pro ty. v • • .7tahzovany". Moderni spolecnost vzkvetala. V zakulisf vsech politickych stran jsou v. ze jim delnici vezmou jejich majetky a privilegia. To neznamena. tyka se to vetsiny obyvatelstva. kdo se neangaiuji. Jinymi slovy.tj.tre motivace zisku amoci nahraz~l1Yl10vymi. bude-li vsak system fungovat.n~ system. j<:< rozhodujici otazkou obrat k hUIT1:. Nemusime uz stat pfed volbou mezi sobeckym materialismem a pfijetim kresranskeho pojmu Boha.: pnes je ve!sina o~yvatelstvayzavista. 1970 je jen 7.?i. je v dohledne dobe ~ezl!~. vyvolaval socialismus odpor vsech osta~n. Aby ziskaly moe. nez tomu ~yl? pfed sto lety. volny cas. Kazda politicka strana vykofist'uje volice svyrn pfemlouvanim. ze "soclaItsttcke zeme mUSIbyt "deso. bude. ze vetsina obcanu se stale mene a mene zajfrna 0 stranickou loajalitu a stranicka hesla.? jadra pozdne stredovekeho sveta a rozvoje racionalniho mysleni a vedy od dob renesance. a pokud jde t o pifjmy.ich . tj. "nezavislych". nez realismus" dnesnich politickych vudcu. I I pfes tyto nadejeplne okolnosti zustavaji sance na nezbytne lidske a spolecenske zmeny chabe.-li trzni charakter nahrazen charakterem tvofivym. ktera je dusledkem toho mene otevrena pro zmeny. \ nemeli by si pfat byt symboly minulych casu. chce zvysit zivotnf standard chudych.sak jen dva tabory: ti. Nova spolecnost neohrozuje nicf majetek.kr31cii. kde se delnicka tffda ztotoznila s nastrojem humanisticke premeny. tj. budou-li st:. Tento pozadavek nove..bude vyrazem tohoto "zbozneho ducha a nebude k tomu nutne zvlastni nabozenstvi. ~nes je vyzva k nove spolecnosti pfitazliva pro vsechny. ~ alespofi ve Spojenych statech jsou to tovarnf delnfci. Znamena to spfse.osii a noveho Clovekaje mozne jen tehdy. y .) To vse rna velice dUlezity politicky dusledek: zatimco socialism us bojoval 0 osvobozeni vsech trid . "Utoplcky cII Je daleko realistictejsi. 154 155 . V nasi zemi se ovsem pokazila Ba~ylonskou veii. milujicim.82 % z celeho poctu pracujicich nad 17 let samostatnych.s<iileni! c~apani. nez je dnes daleko odcizenejsi strednf tffda.k~~~e nem~.:lp(?z"IlQstl bez ria6Qze stvi. ktefi pracuji. ktere jsou !lloudre. kdo jsou zavisli na zamestnani a jejichz majetek neni r ohrozen. Lide dnes touzi po osobnostech. nova synteza je jedinou a!ternativou . a instituci. Pozdne stfedoveka kuItura vzkvetala. s vlastnim presvedcentm a odvahou podle tohoto pfesvedcenf jednat. kdo trp{j odcizenim. dlouho pfipravovany hnutimi l1 neieisticke zboznosti od Buddhy k Marxovi. neteisticke neinstitucionalizovane "zboznosti" neni iitokem na existujicl n'abozenstvi. 0 beztridni spolecnost . Tim spise..a ekonornicke nezavislosti. kdy delnicka tffda byla jedinou velikou zavislou tffdou a. jsou zarnestnanci v zamestnaneckem pomeru. bezdogmat. kdo nejsou pravoverne zakotveni . Nase jedina nadeje spociva v zivotodarne pfitazlivosti nove viz~.a v du~h~ evangelia. . Na druhe strane tam. ale ze jejich padelek socialismu musi byt nahrazen nefalsovanyrn humanistickym socialismem.' ~eis!ickem l!abo~~nstvi. ktere se obavaly. vlastne vsichni uee. protoze hde sli za VIZI Obce boif. Kdyz se ti opravdove angazovanf zbavi partajnich klise a budou se seberealizovat ve spolecnych cilech. Vysoke platy \ spravnfch urednfku se nemusi snizovat. dnesni delnicka tfida (v relativnim smyslu) je Jest~ mensi mens~~o~. Marx zil v debe. 0 A konecne: myslenky 0 nove spolecnosti prolfnaji vsechny strany: mnozi konzervativci nemusi byt zbaveni svych etickych a nabozenskych idealu (Eppler je nazyva "hodnotovymi konzervativci") a totez plati 0 mnohych liberalech a levych.. nikoli pouze mensiny. osobni vztahy .chao~u: s}m!eza du~ho~nih.tfid. pocinaje rimskou by rO. ob!atit v~~be spf11. ze fimsko-katolicka cirkev. Touto syntezou Obec bytf. jak si myslel. protoze lidi posil?vala vize rustu Pozemske obce pokroku.jeho bezprostrednf vyzva byla urcena "delnicke tffde".eln~. ~rotoze to nep~n~~l v~!~hUJIC! sflu silne motivace. radikalne humanistickym duchern.:rhov~~ ty ~ebo on~reformy~. Sam spolecensky zivot ve v~ech svych pohledech ?a pr~. (Podle arnericke statistiky scitanf lidi ve Spojenych statech z r. n:tu~i. kdo se angaiuji. ze jen ona reprezentuje ty p:av~ hodnoty humanismu.

k nimz mimo jine patfi Escape from Freedom (New York 1941).· .. pred nfrnz jako Zid emigruje do Spojenych statu americkych. a zla: d jenseits von Gut und Bose. Je autorem proslulych pracf. JeJln1 nejvetsim pnnosem je ro. ale vzdycky t~ag~c~e. Clovek a psychoanalyza (New York 1947. Nejde je koupit. cesky 1966). profesorem Newyorske a Michiganske univerzity. si uz do sveho nazvu klade otazku pfipominajici svou formulaci Hamleta. o jeho knihach lze bez obav rfci.cnL. Lidske srdce . Svou zavaznosn a nalehavostf ji vsak dalece pfesahuje..tr'. ste~ti osta!I?-ich. ktera se dnes dostava ceskemu ctenafi do rukou.)U a psychoa?alytickou praxf ukazuje vazne nebezpec! pro c:lo~ !Idskou spolecn.tav::_me podlehat vnitmim tlak~m.racie. Neni vsak nijak lacine. Po listopadovem pad~ t?taIitni ~lady je. Zapominame vsak videt. Od sveho pifchodu do Ameriky v roce 1933 pusobf v mnoha vyznamnych vedeckych institucich. Od roku 1970 az do dnesnf doby u nas nesmel. Prvnf je touhaa iisili mit. z nas. Poku? se vsa~ zatvrdil natolik.d~ITI?~. ze je tato rovno~aha. ~kutecne ..ste je vefejne mineni a takzvany "zdravy lidsky rozum .clovek~ nebezpecnejsi proto. Zlem se ~dclz~Je . lebo slibna draha v Nernecku byla prerusena nastupem Adolfa Hitlera. • . The Sane Society (New York 1955). nem individualisticke. dost Ob!IZ~e a v kazdern pffpade nas to 0 neco ochuzuje.clovek sam sobe svemu lidstvi.individualni. ktere maji narni porad tak velkou moe proto. cesky 1969).tIme a ?. byt clovekem. Dichotomie obou zakladnfch alternativ z nichz prvni vede ke katastrofe a druha k zachrane. po~usena~ ?emuz~ vo_ht svobodne. . byt vpravde svoboden. sam sebou. Soucasnou spolecnost vidi v hluboke krizi.a Je.s~ ~ m demagoJP!: Vypracovanf jejich fungujicich metod Je samoz~eJ~e 0. 3. Autor .narozen 23. ze jsme se viech n~pratel. Nestoji vsa~ str. ByI zakem S. zadna. tim mene se budeme citit povolam . druhou je schopnost byt. Marne sice vice svobody od sil mimo nas sa~o!nych. ~r0!llmovl )de o stest] cloveka. ktery v nicem n~stavi na zelene louce pouhe teorie. Ukazuje na dye protichudne alternativy zakladniho pfistupu k zivotu.kd~ v za~~e symbi6ze se zlem. nenajde-li v sobe lidstvo odvahu a silu podivat se skutecnosti pffmo do oci a nepferodi-li se moralnf.~ine stra~y. muze clo. ale neI_?res. Stesti nemuze byt m. Kazdy clovek rna sklon k dobrerr:u 1 zlemu. a strachu~" jez •. ale poucen dlouholetou psychologICk(. ~IO~UJl rozvol svobody osobnosti.ekd~ am neuvedomujeme... C!~ vice si to budeme uvedomovat. . psychiatrii. Predstavuje vzdycky uca~~ na. Zlo je nejen nelidsk~. jez vede k zotrocenj vlastnictvim.:. ze se bojime_. byt oficialne vydavan hlavne pro sve odsouzenf "bratrske pornoci" a szfravou kritiku kasarenskeho komunismu sovetskeho razeni. je _nekdy. . vytrzene z cele jeho filosoficke koncepce.evm. K Frommovym nesporny~ zasluham patn ~!"slen: ka !~kt!vni. predpoklada lasku a soIidaritu. ~em~ze byt nikdy konecnym resenlm cehokoliv. ale 1 z.mnoheI_l1 cennejsi ne~ pasivn] demokracie divacka.ost a take nabizi realnou cestu k zachrane. cesky 1967).u~~a autorita. stava se vedoucfrn oddele~f psychoanalyzy na lekafske fakulte Narodnf univerzity v Mexiku. Jsme radi. Po~ud jsou 'oba sklony v rovnovaze. Je nutne se k nemu dopracovat a umet je prozit./~t~. Chapat Frommovy uvahy vylozene v km~e. Autorovo zarr:yslenl vyustuje v pozadavek a poselstvi noveho cloveka i spolecnosti. socialni psychologii a filosofii. Autor v sobe nezapfe opravdoveho myslitele.eh. I kdyz je ryze mterne a .~Itou s~ale J~. Kmhu Mit nebo by!~ Je tfeba videt v kontextu s ostatnim Frommov~m ~ilem. citovou a psychologickou revolucf.sIh. T~to. Zlo je vsak natolik obecne hdske. 1900 ve Frankfurtu nadMohanem _ v Nemecku studoval psychologii. ktere i dnes lezi kazdemu cloveku na srdci... . Umeni milo vat (New York 1956.~vobod~ zdaleka nezbavili.particil?a.demo~ratlCkych u~tav .jeho nadani k dobru a zlu (New York 1964. nova for~a demok~acle je uz ~~ sve podstaty nutne nebyrokraticka a. nedan . specialni pffpravy se mu dostalo na berlinskem Ustavu psychoanalyzy.• .n<?stn. jak vel~ou auto. o?ra. k!erou jste prec~tlI. ze je v kazdeT. mnoho tezsi nez koncepce dosavadnich klasickfch .~~? 156 157 . ze se dotykaji veci. jez hrozi prerust v katastrofu.DOSLOV (Zdenek Janik) Kniha. abychom ~e n. m0t:0~ byt . Frommovu knihu Mit nebo byt_?pov_az~JI~a velm! vyznamny prmo~ nasi soucasne filosoficke a sociologicke hterature. k pfedsudkum.vek jeste ~oht..an<?u. be~d. ke kofistnictvi ve vztahu k lidem i k prfrode a ke konecnemu odcizeni. prollna cely~ dflern a je argumentovana ve vsech oblastech zivota jednotlivce i spolecnosti. Freuda. ze SIje jako omezujici pepr!poUS. a to nejen zvenku. vychazejiciz dosud ukrytych pozitivnfch hodnot lidstvf. ze uz nam nedlktuJe.ezi potfebami jednotlivce a celku. a jedine ideologie caste nevidime.

. nic neznarnena. k jehoz nejvyssfrn atributum patff poznavanf sebe sameho. Jako na otevrene dlani lezi pred nami mravni i psychologicke koreny rozporu a nakonec rozpadu soucasnych ekonornickych systemu. ze kdo nic nema. Je treba pfekonat predstavu. Zaznfva v tom kfest'anske: odsuzovat hrfch. nebo byt? patff k tern. coz patrf bezesporu k zakladnfrn lidskyrn pravum. vedou k tomu zcela zakonite. ze clovek vymfe. ztraci nadeji volit dobro. co nevyrobily stroje. Rozdil mezi filosofii zalozenou na smerovani k . Uvedomuje si blfzkost apokalypticke ery i jedinou moznost sebezachovy . Fromm jako jeden z mala soucasnych myslitelu poukazuje na nezIJytIlostvedyo elove}(u.ibyt" a "mit" neni totozny s rozdiIem mezi orientalnim a evropskyrn 158 159 . naopak . nove smery civilizace. je cloveku dana. salebnost materialniho nadbytku i iluzornost omezenych a zavadejicich predstav 0 lidske svobode.k tomu. at' uz nad kteroukoliv skupinou spolecnosti ei nad pffrodou nebo nakonec nad oberna. kdo sli uz pred nirn podobnou cestou. abychom soudili druhe. Jeji realismus tkvf v tom. nejvyraznejsfho projevu se ji dostava prave v teto knize. Nova veda o cloveku. jimiz trpime. Moderni lide jsou fascinovani mechanickou silou a z toho bez rnravnfho korektivu vyplyva niceni a obdiv pro jeho nejruznejsi formy. Nepujde jiste 0 to prejfmat jeho civilizaci s nedostatecnou hygienou a nedostatky jeho spolecenske reglementace i kdyz ani tu nejsme myslfm jednostrannym odsudkum tak docela pravi . k prevaze touhy mit. upffrnnosti a seberealizace. hromadit. poukazuje na nutnost preklenout dusledky atomizace vedy v hledanf souvislostf myslenek. Jde 0 to. ktere ve svete pusobf. Poukaz na nebezpecne dusledky takoveho postoje a varovanf pred nim se proto vine celyrn Frommovym dilem jako cervena nit. opirajici se 0 mravni zakon dany cloveku jako jeden z jeho nezadatelnych a nezcizitelnych atributu. a podat mu ruku k dosazeni zachrany. Ukazuje nam. kdy prumyslova spolecnost pohrda pfirodou jako vsim. faktu a hodnot v jejich vzajemnem pusobenl. Je si pres pozoruhodnou ucelenost sve koncepce i vize soucasne i budouci spolecnosti vedom nutnosti spojit se se vserni podobne smyslejlcimi a netajf se se svym obdivem k tern. jez se za ni pornylive vydavaji. Je majakem. Ukazuje na nebezpecne dusledky zvracenosti v pomeru cloveka a pffrody. V leccem by nam mohl totiz jdte i dnes stredovek poslouzit v nasem iisilf 0 obnovovani Iidske dustojnosti.jakrnile clovek zlhostejnf k zivotu.zda se vsak. ze vychazi ze selhani velkeho pffslibu neornezeneho pokroku. pokud jde 0 jeho myslenkovy potencial jen zdanlive utopickeho charakteru. jez jsou schopny dat lidskemu rodu pozvednout se nad neduhy. Cflevedoma yule cloveka vyvolavat zmeny stirn neni nijak v rozporu. i ty. Frommova kniha patff k tern. Fromm si pres v mnohem objevnou originalitu sveho pohledu necinf narok na samospasitelnost. ze dojde k fundamental. jez vytycuji nove cesty. ale nepfestavat milovat hffsnika. nesamostatnosti.prohlubujicf se rozumove poznanf s rozvijenim citovy~h potfeb cloveka. Jeho respekt k mnoha stredovekym i rane novovekyrn mystikum by nas mel v mnohern pfivest k prehodnoceni nebo lepe receno k hlubsimu a spravedlivejsim u hodnocenf stredoveku. jak se clovek s narustem moci stava cim dal vetsfrn ubozakem. jsou mozne jen za pfedpokladu. pouze jako doba temna a pffrno se stal jejim synonymem. ze ekonomicke zrneny. ktere tomu brani.nez jsou dnes pffrodni vedy a technika. ze u nejvetsich a nejpronikavejsich myslitelu nebyla nikdy zadostivost a chamtivost cilern. ze cestu k hlubsimu pochopeni lidske existence i spravnemu hodnoceni lidskych snah a cflu sice pfipravily nove objevy v mnoha oblastech vedeni. k zmanipulovatelnosti vetsiny mensinou. Vzdyt' jako baroko i stfedovek nam byl prezentovan jednostranne. pottebne pro ozdraveni. k nemuz se neni mozno otocit zady. jehoz klamum uz dlouho podlehame. nebo k lepsimu sebepozndni a vyuzitf pro dokonalejsf spolecenske usporadani v duchu spoluprdce a solidarity. Pokud by se to melo prihodit lidskemu rodujako takovemu. ze by nebylo na skodu zamyslet se objektivneji nez dosud nad jeho utopiemi a vizemi a dat se poucit mistry mystiky. Poprve v dejinach zavisi fyzicke pfezitl lids tva na radikalni zmene srdce. Prave opomijeni toho vede k soucasne nivelizaci. A prave . Bylo by dobre si uvedomit. ze se nepotvrzuje spolecensky optimismus z konce 19. ale ze samy 0 sobe nejsou relevantni. Pfitom se stale vic zapomina na to. zda je budeme pouze shrornazd'ovat a vyuzivat pro dalsf majetnictvi a zneuziti k nadvldde. nechceme-li vedorne ztroskotat. sahajici misty az daleko pfed stredovek. a zacatku 20. k cemu dospeli a co nedoslo jeste dodnes sveho naplneni. koiistit a vladnout. Kniha Mit. stavi zcela vedome na tom. sve existence. na nutnost prohlubovat poznani vnitrnf struktury a organicke jednoty zivota. ktera musi byt nemene pfitazliva. mohlo by se stat. ktera patff k zakladnfrn myslenkam Frommova dila. Dnesni generace pfichazf k bolestnemu poznani. Bez toho by nebyl clovek ani clovekem. stoleti.nim zmenam v hierarchii lidskych hodnot a postoju i celkove \charakterove orientace na novou etiku. Potreba dobirat se stale znovu a znovu poznani smyslu sveho byti.v navratu k skutecne lidskosti zastfene mnoha protichudnyrni nazory. ukazuji na tvurci sily. Ukazuje na nesmyslnost touhy po podmanenf si pffrody. Zasvecenyrn exkursem do dejin filosofie nas pfivadi k poznani.

Pro frommovske kluby tu nebylo mista. Zahrnuje v sobe starat se 0 nekoho nebo 0 neco. rozvijet samostatne a kriticke. pro modus mit je pak charakteristicka pasivita. existujfci socialism us jako "statni kapitalismus" spocival na pfevaze modu mit nad modem byt. sam jsem v problemu. byrokraticky zpusob ffzeni. Neplest si nevinnost s naivitou. bylo to ilegalne a oficialni struktury k nim pfistupovaly jako k "tfidnim" nepratelum. podporovat zivot bez idolu. Otazka. co se mu k vereni predklada. druhy se drzi jen toho. Nechteji vetsinou sami neco noveho tvofit. Stejne je tomu i s laskou. Je treba redukovat nenavist a falesne iluze. soucitit s ostatnimi lidmi a pffrodou. 161 .l ohniskem pozornosti jsou lide. ale nedat se ani sam nikym klamat. ze cflem zivota je plny rozvoj osobnosti vlastni i svych bliznich a ze dosahnout toho predpoklada dobrovolnou kazen. podporovat v nich vedomf identity sve osobnosti. Naopak. Tento zasadnf rozdfl se projevuje i v jazyce. probouzet a rozvijet v sobe potfebu nikoho neklamat. ale problem rnuze vlastnit me. majetnicky zamefeny ji mao Prvnf ji prozfva. Vazba "mit problemy" vylucuje osobni prozitek a merit jej v objekt. poznavat nove. protoze to v nich vyvolava pocit nejistoty a uzkosti.naucit sve . rozhovoru. co je mozne mit. ac to samozrejme neni argument hlavni. Fromm ukazuje na prednost modu orientovaneho na 160 modus byti ve Starem a Novem zakone i Eckhartove mystice. poznavat sebe. Vest lidi k poznani.poznavat. cteni i uplatiiovanf autority. Jeho podstatou je rust a zmena. Hlubokou analyzu soucasneho stavu dovrsuje Fromm plasticky podanym obrazem noveho cloveka i predpoklady pro jeho premenu. zatfrnco skutecna laska je produktivni cinnosti.l sarnotne vydavanf Frommovych praci. co je byti. hlidat. Stale casteji se vyjadfuje cinnost pojmy veci. aby prosli zkouskami. ale i podvedome ja. Funkcf tvoffci se nove spolecnosti je podporovat vznik noveho cloveka. a pokud se nejake nekde utvofily. mit posledni dosazitelnou novinku. Pokud jde 0 ni. Muj vytvor si me pfivlastnil. Laska v modu mit znarnena vlastnit. Skutecna laska je ditetem svobody. jez by mohla 0 jejich pfijeti realne usilovat. ze co mam. Clovek zamereny na byti. Ani Fromm se ovsem nezbavil jisteho utopismu. nesentimentalnf mysleni. Ani marxisticka teorie se nedokazala pfes obcasne ryze slovni projevy opacneho razu "odcizeni" zbavit. davat se a obetovat. Byrokracie. cemu se naucili. ze v zadnem state praktikujfcim realny socialism us nebyly a ani dosud nejsou zakony na ochranu zvffat. Protoze vsak zakonitost rustu a zmeny nelze obejit. Stejny rozdil je mezi "mit znalosti" a "vedh".myslenim. Mit naproti tomu znarnena hromadit v mylne predstave. Rikame "mam myslenku". jako soubor neceho nemenneho. Shrneme-li zakladni rozdfly mezi obema principialne odlisnymi mody. znemoznujici U. Vedenf totiz neni jen mit znalosti. Studenti majetnickeho zpusobu se snazi zapsane namemorovat. Totalni hegemonie jedne ideologie a realne struktury. ktera vidf v lidech jen manipulovatelne objekty. byt' i predtfm vykofist'ovane tifdy nad ostatnimi. tffdnf antagonismus (vyhroceny az v nenavist) a diktaturu jedne. lasku a solidaritu. dosahovat zisku. k vfre je mozno zaznamenat dye odlisne cesty. je ve vffe. charakterizuje byti aktivita. co slysi. poslednf vykfik mody. co jsem zkonzumoval. clovekem. jez jim budou podle soucasneho odhadu uzitecne. N ase skoly jsou vetsinou tovamami vyzbrojujfcirni sve zaky balikem vedomosti. naucit je samostatne. coz znamena nejen sve vedome. Dichotomie mit a byt se projevuje i v ucenf. Nedokazala se zbavit prevahy smefovani k mit nad usilim byt sam sebou. hledi konzumnf clovek mit stale neco noveho. podnecuje jejich vlastni myslenl. ani sdruzeni. Rozdfly mezi obema zakladnimi pffstupy k zivotu se projevujf i v odlisnem myslenkovem i habitualnfm pffstupu k vzpominani. I v pffstupu .l nemuze nikdo vzit. spoluprozivat radost i bolest. I pres sve kriticke hodnoceni realneho socialismu nedosel k poznani. ze by na pude realneho socialismu mohlo nekdy dojit k zasadnf preorientaci z modu mit na byt se tedy Fromm mylil. ale pronikat pod povrch a cim dal vic se pravde pfiblizovat. natoz otevrenou diskusi 0 nich.ladna jeho forma se nemuze stat vychodiskem pro realizaci rnyslenek vyjadrenych v jeho dile. nebylo v praxi necitelnejsfho a bezohlednejsfho vykofistovatele. Je treba pripravovat lidi se strukturou vlastnit. jako vsechno co roste a menf se. Maji snahu si udrzet to. Pfitom ve skutecnosti problem vlastnit nemohu. sebeduveru. k tomu nedavaly sebernensf prostor. mi u. ktera se tocf kolem veci. radost alaska k zivotu. "mam touhu" misto myslim a touzfrn. ze . protoze to. Opomijeji vsak nejzakladnejsi potrebu . coz ovsem neznamena zadnou nevazanost. patff k zakladnim otazkam fi!osofie. a spolecnosti. aby dospeli sebereflexf k modu byti. znasilnovani a vykorisfovani pffrody. Studenti existencnfho typu byt reaguji naopak aktivne a tvorive. Odpovida spise rozdilu mezi druhem spolecnosti. solidarita. V pfipustenf moznosti. uz pro svuj materialismus. je typickym projevem zamerenf na modus "mit". Rovnici teto filosofie je: jsem = co mam a co konzumuji. Stejne tak nezbytnym se jevi i pestovat pocit sounalezitosti se vsim zivoucim. ochota delit se. touha vlastnit. Tenhle rozdfl se projevuje i v soucasnem skolstvi. jejim. Svedcf 0 tom mimo jine ito. coz se potvrdilo v prubehu poslednich sedmdesati let. ktery vlastnfrn.laky myslet. kontrolovat objekt Iasky. Urcity posun od bytf k vlastneni se projevuje napffklad u castejsfho pouzivani podstatnych jmen a ubyvanf sloves v nekterych jazycich v poslednim stoleti. vzdat se dobyvani. omezovat.

i kdyz pro negativa lidske spolecnosti asi tezko realizovatelnou. Myth. Pnnceton: Princeton University Press (Original ed. spise naopak .1959. vol. jez vsak v nasem stoletf nabylo podoby babylonske veie. Freiberg: Erich Wewel Verlag * . zabehnuteho a jim vyhovujfcfho zbavovala. Na vlastneni orientovani obcane. Zdenek Janik 162 BIBLIOGRAFIE V bibliografii jsou uvedeny vsechny knihy. ale kapitalisticti podnikatele. J. American Handbook of Psychiatry. Bez vytvoreni jistych. se mi vsak realizace Frommovych myslenek zda nesnadne. ed. Utopie. ze se jedno ze zakladnich Frommovych del dostava do rukou naseho ctenare prave dnes. 3rd rev. ZUrich: Benziger Verlag BACHOFEN. Manheim. K jistym nedostatkum Frommovy koncepce patti i strukturalni ptemena nedostacujfcf pasivni divacke demokracie v aktivni ucastnickou. Vidyf otrokarskou spolecnost nerozvratili otroci. R. ALFONS . jeho zavery plati i pro nas. Vsechna tato tisilf by vsak nemusela byt pfi svobodnem a demokratickem konsensu nepfekrocitelna. Knopf AUER. 1861) BACON. of . Prinos Frommovych uvah vidim v tom. Campbell.1st die SUnde eine Beleidigung Gottes?" In Theol.Etika Nikomachova. SILVANO . kdy stojime pred nejednou nejistotou a nutnosti prekonavat materialnf obtfze. zdlouhave a malo efektivne realizovatelna.Nove organon. aby jim tato kniha byla vychodiskem a pomocnikem pro lepsf a bohatsf zivot. konzumnf zpusob '. k nimz vede vlastnicka orientace. Technologie. feudaly nevystffdali nevolnici.narustaji a vyhrocuji se se ctvercem casu. J. .jak se vyhnout nebezpeci obchazeni dobrovolneho konsensu a nedopoustet se totalizujicfch tendenci korporativnfho statu. Lebensqualitiit. D.1967. pro ctenafe S omezenyrn casem jsou oznaceny dvema hvezdickami. ktere jsou citovany v textu. Narocnym ctenarum jsou doporuceny knihy oznacene jednou hvezdickou. Preji vsem ctenafum. The Mind of the Middle Ages: An Historical Survey: A.. * . 1959.) ARIETI. Ackoli je treba mit na mysli. Religion and the Mother Right: Selected Writings .zivota a manipulace lidi pro potreby zisku a moci. (Knihy vysle cesky uvadfme v ceskem prekladu . jak ji dat vyrust z dosavadnich demokratickych struktur . Marxem a F. Ani dnes nejsme zbaveni nebezpeci. ale zamefuje se na excesy. ale kol6ni. Jeho nova spolecnost je syntezou pozdne stredoveke utopie Mesta bozfho a novovekeho Mesta pozemskeho. FRANCIS . tvofici vetsinu. Povazuji proto za velky pffnos."Die Autonomie des Sittlichen nach Thomas von Aquin" Nepublikovano . 0 nichz uvazuje. 163 . Je v tom vsak na prvni pohled zdanlive netransparentnf bludny kruh. ze spravne ukazuje na hrozbu moine katastrofy a nabfzf cestu k zachrane. E.ed. Praha 1974 BAUER. Pojmy kapitalismus a socialismus patff k marxisticke periodizaci dejin a nevystihujf pfesne dejinne clenenf a posloupnost. ze Fromm psal sve uvahy v trochu jine dobe a pro jinou spolecnost. New York: BaSIC Books ARISTOTELES . Myslim tim napffklad ustanovenf a praxi nekterych poradnich organa nove spolecnosti.Pokud se tyce kritiky kapitalisticke spolecnosti. i kdyz nebyly prameny dna.Allgemeine Literatur Zeitung 1843/4 Citovano K. FREDERICK B. ackoli svym zpusobem prevazne podpurnych instituci. ed. ktera by je stareho. Das Muterrecht. Engelsem. 2.pozn. ktera se zacina hroutit a hrozi nas ve svych troskach pohfbit. Munchen. red. Praha 1937 ARTZ.1975: .Johann Jakob Bachofen. A naproti tomu nebyla daleko od pravdy slova spanelskeho eurokomunisty Carilla 0 podobnosti feudalismu a sovetskeho komunismu. ie Frommova kritika nemfff na princip soukromeho vlastnictvi a trznf hospodafstvijako takove. jez by jeste v mnohern potrebovala dotahnout a najit realne cesty.1976. budou tezko chtit pfistoupit na takovou organizaci spolecnosti. 200-1500. Quartalsschrift. *. pak nutno podotknout. Jedinou alternativou je jejich synteza ~ nove Mesto bytf. New York: Alfred A. prekl.

BECKER, CARL L. * - The Heavenly City of the Eighteenth Century Philosophers. New Heaven: Yale University Press. BENVENISTE, EMILE - 1966. Problemes de Linguistique General. Paris: Ed. Gallimard. BENZ, E. - Viz Eckhart BLAKNEY, RAYMOND B. - Viz Eckhart BLOCH, ERNST - 1970 Philosophy of the Future. New York: Seabury Press. ** - 1971 On Karl Marx. New York: Seabury Press. * - 1972 A theism in Christianity. New York: Seabury Press. - Cloud of Unknowing. The. Viz Underhill, Evelyn. . DARWIN, CHARLES - 1969. The Autobiography of Charles Darwin /809-/882. Ed. Nora Barlow. New York: W. W. Norton. Cit. E. F. Schumacher. DELGADO, J. M. R. 1967 "Aggression and Defense Under Cerebral Radio Control" In Aggression and Defense: Neural Mechanisms and Social Patterns. Brain Function. vol. 5. Edited by C. D. Clemente and D. B. Lindsley, Berkeley: University of California Press. DE LUBAC, HENRI - 1943, Katholizismus als Gemeinschaft. Prel. Hans-Urs von Balthasar. EinsiedelnjCologne: Verlag Benziger & Co. DE MAUSE, LLOYD vyd. 1974 The History of Childhood. New York: The Psychohistory Press, Atcom Inc. DIOGENES LAERTIOS - Zivoty. nazory a vyroky proslulych filosoftl. Praha 1964. DU MARAIS - 1769. Les Veritables, Principes de la Grammaire. DUMOULIN, HEINRICH - 1966. Ostliche Meditation und Christliche Mystik, FreiburgjMunich: Verlag Karl Alber. ECKHART. MEISTER ** - 1941. Meister Eckhart: A Modern Translation. Prel. Raymond B. Blakney. New York: Harper & Row, Torchbooks. - 1950, vyd. Franz Pfeifer; pfel. C. de B. Evans, London: John M. Watkins - 1969. Meister Eckhart. Deutsche Predigten und Traktate, vyd. a pfel. Joseph L. Quint. Munich: Carl Hanser Verlag _. Meister Eckhart. Die Deutschen Werke, vyd. a pfel. Joseph L.

Quint. In Gesammtausgabe der deutschen und lateinischen Werke, Stuttgart: Kohlhammer Verlag. - Meister Eckhart, Die lateinischen Werke, Expositio Exodi /6. Vyd. E. Benz a j. In Gesammtausgabe der deutschen und lateinischen Werke. Stuttgart: Kohlhammer Verlag. Cit. Otto Schillingem. EHRLICH,PAUL R., and EHRLICH, ANNE H. * - 1970. Population, Resources. Environment: Essays in Human Ecology. San Francisco: W. H. Freeman. ENGELS, F. - viz Marx EPPLER, E. - 1975 Ende oder Wende, Stuttgart, W. Kohlhammer Verlag FARNER,KONRAD - 1947 "Christentum und Eigentum bis Thomas von Aquin." In Mensch und Gesellschaft, vol. 12. vyd. K. Farner, Bern: Francke. Verlag. Citovano Otto Schillingem. FINKELSTEIN, LOUIS - 1946. .The Pharisees: The Sociological Background of Their Faith, vols. 1,2. Philadelphia: The Jewish Publication Society of America. FROMM, E. 1932. "Die psychoanalytische Charakterologie und ihre Bedeutung fur die Sozialforschung." Ztsch. f Sozialforschung. 1: 253-277. "Psychoanalytic Characterology and Its Relevance for Social Psychology." In E. Fromm The Crisis of Psychoanalysis. - 1941. Escape from-Freedom. New York: Holt, Rinehart and Winston. 1942. "Faith as a Character Trait". In Psychiatry 5. Reedovano s malymi zmenami in E. Fromm, Man for Himself; - 1943. "Sex and Character." In Psychiatry 6: 21-31. Reprinted in E. Fromm, The Dogma of Christ and Other Essays on Religion, Psychology and Culture; - 1947. Man for Himselj(cesky Clovek a psychoanalyza, Praha 1967) 1950. Psychoanalysis and Religion. New Haven: Yale University Press. 1951. The Forgotten Lang-uage: An Introduction to the Understanding of Dreams, Fairy Tales, and Myths. New York: Holt, Rinehart and Winston. . '" - 1955. The Sane Society. New York: Holt, Rinehart ad Winston - 1956. The Art of Loving. (Umeni milovat, Praha 1966).

164

165

- 1959. "On the Limitation and Dangers of Psychology." In W. Leibrecht, ed. Religion and Culture: Essays in Honor of Paul Tillich. - 1961. Marxs Concept of Man. New York: Frederick Ungar - 1963. The Dogma of Christ and Other Essays on Religion, Psychology, and Culture. New York: Holt, Rinehart and Winston. -1964. The Heart of Man. tLidske srdce - jeho naddni k dobru a zlu, Praha 1969). vyd. 1965. Socialist Humanism. Garden City, N. Y.: Doubleday & Co. - 1966 "The Concept of Sin and Repentance." In E. Fromm, You Shall Be as Gods. - 1966. You Shall Be as Gods. New York: Holt, Rinehart and Winston. * - 1968 The Revolution of Hope. New York: Harper & Row - 1970. The Crisis of Psychoanalysis: Essays on Freud, Marx and Social Psvcholoev. New York: Holt, Rinehart and Winston. **- 1973. The Anatomy of Human Destructiveness. New York: Holt, Rinehart and Winston. - and Maccoby, M. 1970: Social Character in a Mexican Village, Englewood Cliffs, N. J.: Prentice-Hall. - Suzuki, D. T. and de Martino. R. 1960. Zen Buddhism and Psychoanalysis. New York: Harper & Row. GALBRAITH, JOHN KENNETH * - 1969. The Affluent Society. 2nd ed. Boston: Houghton Mifflin. * - 1971. The New Industrial Society. 2nd rev. ed. Boston: Houghton Mifflin. * - 1974. Economics and the Public Purpose. Boston: Houghton Mifflin. HABERMAS, JORGEN * - 1971. Toward a Rational Society. Pre!' J. Schapiro, Boston: Beacon Press. - 1973, Theory and Practice. Vyd. J. Viertel, Boston: Beacon Press. HARICH, W. - 1975. Kommunismus ohne Wachstum. Hamburg: Rowohlt Verlag HEBB, D. o. - "Drives and the CNS (Conceptual Nervous System)" Psych. Rev. 62, 4, 244 HESS, MOSES - 1843: "Philosophie der Tat" In Einundzwanzig Bogen aus der

Schweiz. Vyd. Herewegh Zurich: Literarischer Comptoir. Reprinted in Moses Hess, Okonomische Schriften. Vyd. D. Horster Darmstadt: Melzer Verlag, 1972. . ILLICH, Ivan * - 1970. Deschooling Society. World Perspectives, vol. 44, New York, Harper & Row. - 1976. Medical Nemesis: The Expropriation of Health, New York, Pantheon. KROPOTKIN, P. A. . * - 1902. Mutual Aid: A Factor of Evolution. London. LANGE, WINFRIED - 1909. Gliickseligkeitsstreben und uneigenniitzige Lebensgestaltung bei Thomas von Aquin. Dils. Freiburg im Breisgau. LEIBRECHT, W. - vyd. 1959. Religion and Culture: Essays in Honor of Paul Tillich. New York: Harper & Row. LOBKOWICZ, NICHOLAS - 1967. Theory and Practice: The History of a Concept from Aristotle to Marx. International Studies Series. Notre Dame, Ind.: University of Notre Dame Press. MACCOBY, MICHAEL, * - 1976 The Gamesmen. The Corporate Leaders. New York: Simon and Schuster. MAIMONIDES, MOSES - 1963. The Code of Maimonides. Prel. A. M. Hershman. New Haven: Yale University Press. MARCEL,GABRIEL * K filosofii nadeje, Praha 1971. MARX, K. _ Ekonomicko-jllozoJicke rukopisy z roku 1844. Praha 1978. - Kapitdl. Praha 1980. _ Rukopisy "Grundrisse" (Ekonomicke rukopisy z let 1857-1859). Praha 1977. MARX, K. a ENGELS, B.. - Svatd rodina aneb Kritika kriticke kritiky. Spisy. Sv. 2. Praha 1957. MAYO ELTON - 1933. The Human Problems of an Industrial Civilization. New York: Macmillan. MEADOWS, D. H. a j. - 1972. The Limits to Growth. New York: Universe Books. MESAROVIC, MIHAJLO D. and PESTEL, EDUARD

166

167

"
1

* - 1974. Mankind at the Turning Point. New York: E. P. Dutton. MIETH, DIETMAR / - 1969. Die Einheit von Vita Activa und Vita Contemplativa. Regensburg: Verlag Friedrich Pustet. - 1971. Christus - Das Soziale im Menschen. DiisseldorfTopos Taschenbiicher, Patmos Verlag. MILL, J. S. - 1965. Principles of Political Economy. 7th ed. reprinted of 1871 ed. Toronto: University of Toronto/Routledge and Kegan Paul. MILLAN, IGNACIO - 1977. The Character of Mexican Executives. MORGAN, L. H. - 1870. Systems of Sanguinity and Affinity of the Human Family. Publication 218, Washington, D. c.: Smithsonian Institution. MUMFORD, L. ** - 1970. The Pentagon of Power. New York: Harcourt Brace Jovanovich. NY ANAPONIKA MAHATERA ** - 1962; 1970. The Heart of Buddhist Meditation. London: Rider & Co; New York: Samuel Weiser. , * - 1971; 1972. Pathways of Buddhist Thought: Essays from the Wheel. London: George Allen & Unwin; New York: Barnes & Noble, Harper & Row. PHELPS, EDMUND S. - ed. 1975. Altruism, Morality and Economic Theory. New York: Russell Sage Foundation. PIAGET, JEAN - 1932. The Moral Judgment of the Child. New York: The Free Press. Macmillan. QUINT, JOSEPH L. - Viz Eckhart RUMI * - 1950. Selected, translated and with Introduction and Notes by R. A. Nicholson. London George Allen & Unwin. SCHECTER, DAVID E. - 1959 "Infant Development". In Silvano Arieti, ed. American Handbook of Psychiatry, vol. 2. SCHILLING, OTTO - 1908. Reichtum und Eigentum in der Altkirchlichen Literatur. Freiburg im Breisgau: Herderische Verlagsbuchhandlung. SCHULZ, SIEG FRIED - 1972. Q Die Spruchquelle der Evangelisten. ZUrich. Theologischer Verlag.
168

SCHUMACHER, E. F. ** - 1973. Small Is Beautiful: Economics as if People Mattered. New York: Harper & Row, Torchbook. SCHUM PETER, JOSEPH A. * _ 1962. Capitalism, Socialism, and Democracy. New York: Harper & Row, Torchbooks SCHWEITZER ALBERT _ 1923. Die Schuld der Philosophie an dem Niedergang der Kultur. Gesammelte Werke, vol. 2. ZUrich: Buchclub Ex Libris. _ 1923. Verfall und Wiederaujbau der Kultur. (Kiestanska a socidlni etika. Ilpadek a nova vystavba kultury. Praha 1964.) _ 1973. Civilization and Ethics. Rev. ed. Reprint of 1923 ed. New York: Seabury Press. SIMMEL, GEORG _ 1950. Hauptproblemeder Philosophie. Berlin: Walter de Gruyter. / SOMMERLAD, T. _ 1903. Das Wirtschaftsprogramm der Kirche des Mittelalters. Leipzig. Cit. Otto Schilling. SPINOZA, BENEDIKT, Etika. Praha 1977. STAEHELIN BALTHASAR _ 1969. Haben und Sein. ZUrich, Edition Academica. STIRNER, MAX _ 1973. The Ego and His Own: The Case of the Individual Against Authority. Vyd. James J. Martin: pfel, Steven T. Byington. New York: Dover. (Original ed. Der Einzige und Sein Eigentum.) SUZUKI, D. T. ' _ 1960. "Lectures on Zen Buddhism". In E. Fromm et al. Zen Buddhism and Psychoanalysis. SWOBODA, HELMUT _ 1973. Die Qualitiit des Lebens. Stuttgart: Deutsche Verlagsanstalt. TAWNEY, R. H. * _ 1920. The Acquisitive Society. New York: Harcourt Brace. _ Technologie und Politik". Aktuel Magazin, July 1975. THEOBALD, ROBERT _ 1966. The Guaranteed Income: Next Step in Economic Evolution. New York: Doubleday. TITMUSS, RICHARD _ 1971. The Gift Relationship: From Human Blood to Social Policy. London: George Allen & Unwin.

169

TOMAS sv. AKVINSKY - Theologicke summy. Olomouc 1937~1940. UNDERHILL, EVELYN * - ed. 1956. A Book of Contemplation the Which Is Called The Cloud of Unknowing. 6th ed. London: John M. Watkins; UTZ, A. F. OP. - 1953. "Recht und Gerechtigkeit." In Thomas Aquinas Summa Theologica, vol. 18. ' YERKES, R. M. and YERKES, A. V. - 1929. The Great Apes: A Study of Anthropoid Life. New Haven Yale U ni versi ty Press. .

OBSAH

PREDMLUVA DVOD: Velky pffslib, jeho zhrouceni a nove alternativy Konec jedne iluze ...... Proc se velky pffslib nesplnil? .. Ekonomicka nutnost premeny cloveka Existuje alternativa katastrofy? . POROZUMENi DiL I. ROZDiLU MEZI MiT a BYT

7 9 10 15

14

I. PRVNi POHLED Dulezitost rozlisovanf modu vlastneni a byti Pffklady ruznych basnickych vyjadfeni J azykove zmeny . . Starsi postfehy: Du Marais - Marx Soucasny zpusob uzfvanf slov Puvod pojmu . . Filosoficka pojeti byti . . Vlastneni a konzumovanf . II. MiT A BYT V KAZDODENNi Ueeni .. Vzpomfnani Rozhovor . Cteni. .. Uplatnovani autority Mit znalosti a znat Vira . Laska ZKUSENOSTI

20 20
23 24 25 26 27

28

30 32 33 35 36 38 39

41

170

..minulost.. . ... .zaklad pro vlastnicky modus Podstata vlastnenf ..vzboutenf .. ... .. ... Vlastneni .. . 44 48 51 "Prumyslove" nabozenstvf .nejistota . 104 104 105 108 .. CO JE VLASTNICKY MODUS EXISTENCE? Spolecnost hrabivosti .. CHARAKTER A SPOLECNOST Zaklady spolecenskeho charakteru. sdilet a obetovat . VIII. ANALYZA ZAKLADNICH ROZDiLU MEZI DVEMA MODY EXISTENCE IV. PODMfNKY PR(JLIDSKOU ZMENU A RYSY NOvEHO CLOVEKA Novy clovek .... ...... "Trzni charakter" a "kyberneticke nabozenstvi" Humanisticky protest .... ....pozitek .. Yule davat. .. . NABOZENSTVf. CO JE MODUS BYTf? Aktivni byti •...antagonismus.. Htich a odpustenf ....III.. . . Aktivita a pasivita ..moc .. Mistr Eckhart (1260-1327) . . .... budoucnost .. myslitelu .. DiLII. ... Nova spolecnost: existuje oduvoonena nadeje? Doslov (Zdenek Janik) BIBLIOGRAFIE 151 A BYTf DiL III...... ...pasivita v uceni nekterych velkych Byti jako skutecnost ...' Spolecensky charakter tvaff v tvaf spolecenske struktute Spolecensky charakter a "nabozenske" potteby Je zapadnf svet krestansky? . . VI....... DALSf ASPEKTY VLASTNENf Jistota ... . . Strach z umiranf ... Askeze a rovnost Existencnf vlastneni V. ... .stvrzeni ziti Zde.. 112 114 119 131 134 156 163 58 63 64 66 68 68 69 72 73 74 78 80 87 89 92 95 99 101 IX.. HLAVNf RYSYNOVESPOLECNOSTI Nova veda o cloveku . Aktivita .. . MfT A BYT VE STAREM A NOVEM ZAKONE A VE SPISECH MISTRA ECKHARTA Stary zakon Novy zakon ... Solidarita . '..... .. NOVY CLOVEK A NovA SPOLECNOST VII. Radost ... . Jine faktory podporujici modus vlastnenf Modus vlastnenf a analnf charakter . . '. nyni ..

Mit nebo byt ERICH FROMM ? Z anglickeho originalu To Have or To Be?.91. Doslov napsal Zdenek Janik. Milan Varia. s. p. Obalku navrhla Irena Vorlickova. Vydanf 1.. Odpovedny redaktor PhDr. Praha 1992. 02/03. prelozila PhDr. Vlastislava Zihlova. publikaci. New York 1976. Vytvarna redaktorka Larisa Daskova. Technicka redaktorka Eva Baumova. 28-003-92. Vytiskla tiskarna Nase vojsko. Vydalo Nase vojsko.. s. v Praze AA 11. VA 11. vydaneho nakladatelstvim Harper & Row.41. stran 176. v Praze jako svou 6115. nakladatelstvi a kniznf obchod. . p.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->